Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam 219251000560013 najdete zde
Zpráva o stavu a rozvoji technologií
a postupu digitalizace
včetně zprávy o činnosti, nákladech a výnosech
vynaložených na provoz a rozvoj APF a jeho
digitalizaci za rok 2018
Vypracoval: Milan Cimirot, ředitel techniky a provozu
Předkládá: Petr Dvořák, generální ředitel
červen 2019
1. Obsah
1. Obsah ............................................................................................................................................. 2
2. Základní informace o útvaru Technika ...................................................................................... 4
2.1. Činnost útvaru Techniky..................................................................................................... 4
2.2. Organizační struktura ......................................................................................................... 4
2.3. Stav přechodu na druhou generaci zemského terestrického vysílání ........................ 7
2.4. Přehled významných investičních akcí televizní technologie v roce 2018 ................. 8
2.4.1. Horní sféra studia SK4 ................................................................................................... 8
2.4.2. Rekonstrukce horní sféry studia S2 v TS Ostrava................................................... 10
2.4.3. Náhrada obrazového scanneru .................................................................................. 11
2.4.4. Upgrade studiového komplexu SK9........................................................................... 12
2.4.5. Obměna monitorové stěny PV-5 HD.......................................................................... 13
2.4.6. Mikroporty pro reportážní štáby .................................................................................. 14
2.4.7. Reportážní kamery HD s příslušenstvím................................................................... 15
2.4.8. Náhrada zvukového stolu RK13 ................................................................................. 16
2.4.9. Náhrada režie RK13 ..................................................................................................... 17
2.4.10. Rekonstrukce osvětlení hudebního studia – A ......................................................... 18
2.4.11. Rozšíření DSNG 036.................................................................................................... 18
2.4.12. Investice - příští období................................................................................................ 19
3 Zpráva o činnosti APF, digitalizaci a rozvoji technologií za rok 2018................................. 20
3.1 Činnost APF ....................................................................................................................... 20
3.2 Organizace a personální podmínky APF....................................................................... 20
3.3 Audiovizuální fond ............................................................................................................. 22
3.3.1 Správa audiovizuálního fondu .................................................................................. 22
3.3.1.1 Příjem nových audiovizuálních záznamů k dlouhodobé archivaci ...................... 22
3.3.1.2 Správa záznamů a péče o jejich technický stav .................................................... 23
3.3.1.3 Správa metadatových informací o archivních audiovizuálních záznamech ...... 24
3.3.1.4 Využití záznamů a jejich zpřístupňování ................................................................. 24
2
3.3.2 Digitalizace audiovizuálního fondu........................................................................... 25
3.3.3 Technologický rozvoj audiovizuálního archivu ....................................................... 26
3.4 Zvukový fond...................................................................................................................... 28
3.4.1 Příjem nových zvukových záznamů a správa zvukového fondu ......................... 28
3.4.2 Digitalizace zvukového fondu ................................................................................... 28
3.4.3 Využívání zvukového fondu ...................................................................................... 29
3.4.4 Technologický rozvoj zvukového archivu................................................................ 29
3.5 Fond fotografií.................................................................................................................... 29
3.6 Spisový fond....................................................................................................................... 30
3.6.1 Správa spisového fondu ............................................................................................ 30
3.6.2 Digitalizace spisového fondu .................................................................................... 30
3.6.3 Technologický rozvoj archivace spisů ..................................................................... 31
3.6.4 Využívání spisového fondu ....................................................................................... 31
3.7 Knihovna (knihy, noviny a časopisy) .............................................................................. 31
3.7.1 Správa fondu knih, novin a časopisů ....................................................................... 31
3.7.2 Digitalizace fondu knih, novin a časopisů ............................................................... 32
3.7.3 Technologický rozvoj knihovny ................................................................................. 32
3.7.4 Využívání fondu knih, novin a časopisů .................................................................. 32
3.8 Ostatní činnosti a odborné aktivity APF ......................................................................... 32
5. Finanční ukazatele ..................................................................................................................... 34
3
2. Základní informace o útvaru Technika
2.1. Činnost útvaru Techniky
Útvar Techniky České televize (dále jen Technika ČT) – zajišťuje výrobu, vysílání a rozvoj
televizních technologií České televize. Průběžně servisuje nebo zajišťuje servis televizních technologií
tak, aby v rozsahu zajišťovaných činností bylo zajištěno maximální využití technologických kapacit,
jejich kompatibilita a kontinuální rozvoj. V rámci plnění činností stanovuje Technika ČT technické
normativy, které jsou závazné pro veškeré výrobně technické postupy tak, aby byla zajištěna vysoká
technická kvalitativní úroveň výroby a vysílání televizních pořadů v rámci programových okruhů
České televize. Součástí činností zajišťovaných útvarem techniky ČT je dohled nad provozem
distribučních a kontribučních sítí a sestavování výsledného signálového toku, který je dále
distribuován příslušnými distribučními platformami.
2.2. Organizační struktura
Úsek Techniky Televizní studio Televizní studio
BRNO OSTRAVA
výkonný ředitel techniky
vedoucí Techniky vedoucí Techniky
Obrazová a zvuková Provoz přenosové Osvětlovací technika Útvar hlavního MTK Technika objektu Vysílací technika
technika techniky inženýra (mezinárodní zpravodajství
technická
koordinace)
Studiová technika Mobilní technika KH Videoinženýring Reportážní technika
OZ
Zvuková technika Realizace investic Studiová technika OZ
Obrazová technika Inženýring Záznamová technika
postprodukčních OZ
Studiová a
exteriérová technika technologií Technická a provozní
podpora OZ
OSET Inženýring grafických
systémů Filmová laboratoř
Audioinženýring
4
Obrazová a zvuková technika
Zajišťuje provoz studií, střižen, zvukových pracovišť a oddělení studiové a exteriérové techniky.
V pěti studiích v Praze a po dvou v Brně a Ostravě se tento útvar podílí jak na samotném natáčení tak
i na zpracování materiálu a jeho finalizaci pro vysílání. Všechna oddělení jsou ve směnném provozu,
pokrývající i víkendy a státní svátky. Výroba prakticky běží nepřetržitě a často jsou kapacity útvaru
vytíženy na 100%. Česká televize na Kavčích horách disponuje významnou technickou kapacitou,
zejména v oblasti post-produkce. Tato kapacita umožňuje odbavit velký objem výroby různých
pořadů, od jednoduchých studiových pořadů po velké filmové produkce. Bez technického zázemí by
se významně prodražila výroba a nebo by, z důvodu omezených externích kapacit, nebylo možné
odbavit takové množství, které je možné odbavit dnes.
Přenosová a mobilní technika
Česká televize disponuje poměrně velkou kapacitou i v oblasti přenosové techniky. Celkem je pro
přenosy k dispozici 6 vícekamerových přenosových vozů (4HD v Praze, 1HD v Ostravě a 1SD v Brně).
Významným „zákazníkem“ těchto kapacit je ČT sport. Dohromady měly přenosové vozy přes 1000 dní
nasazení v roce 2018. V některých měsících, kdy se potkávají kulturní a sportovní události
s natáčením pořadů v externích prostorách (například StarDance), je kapacita přenosové techniky
čerpána na 100% - tj. každý den v měsíci. Stejně jako je tomu i u jiných profesí v oboru Techniky,
patří přenosoví technici mezi povolání, kterých na trhu práce není dostatek a odchod jednoho
technika na voze znamená snížení kapacity daného vozu (v počtu dní, kdy může být nasazen).
Mobilní technika se používá pro natáčení pořadů s jednou kamerou. Může jít o publicistické,
dokumentární, ale i zpravodajské nebo sportovní natáčení. Technik zároveň řídí vozidlo pro až 9 osob
a mnohdy pomáhá při natáčení jako asistent produkce nebo zvukař.
Osvětlovací technika
V pěti studiích v Praze a po dvou v Brně a Ostravě se nachází několik tisíc světel různých výkonů a
účelů. Osvětlovači zároveň svítí na exteriérech, ať už se jedná o natáčení v halách, domech nebo
venku na louce. V roce 2017 a 2018 prošla Česká televize modernizací osvětlovacích roštů a
samotných světel. Investice jdou, podle velikosti studia od 25 do 75 milionů Kč. Nové technologie
zároveň umožňují lepší a preciznější nasvícení a významně rychlejší nastavení světel.
Útvar hlavního inženýra
Několik desítek zaměstnanců, ze kterých je nejeden špičkou v oboru, se starají o veškeré TV
technologie. Instalace nové technologie je dnes úzce spojena s IT infrastrukturou. Zajistit, aby vše
fungovalo jak má, aby zároveň různé technologie fungovaly vcelku, aby byl signál opravdu dopraven
po sítích a trasách České televize, to je práce Útvaru hlavního inženýra. Kromě samotného
inženýringu zajišťuje tento útvar i servis různých technologií ať již vlastními silami nebo ve spolupráci
s externími servisy.
Nedílnou součástí útvaru je i oddělení realizace investic. Tady se sbírají, kontrolují a následně
připravují technické specifikace pro nákupy realizované útvarem centrálního nákupu (divize Finance).
Vysoká úroveň odbornosti zaměstnanců a jejich dlouholetá praxe zajišťují, že požadovaná zařízení
budou splňovat nejvyšší standardy potřebné pro spolehlivý provoz technologií.
5
MTK
Mezinárodní technická koordinace zajišťuje veškerá propojení do/z České televize. Zpravodajské
příspěvky posílané přes satelit, živé sportovní přenosy, audiospojení s reportérem na místě, datové
spojení pro komentátora na stadionu, propojení mezi regionálními redakcemi nebo mezi Brnem,
Prahou a Ostravou – to vše a mnohem více se řídí z Velína MTK. Ve dnech, kdy se potkává více živých
přenosů a zpravodajství, potřebuje větší množství tras. Počet linek, které v jednu chvíli vedou do
České televize a jsou připraveny do vysílání může přesáhnout 30! Po trasách, které jsou dnes
vícekanálové, se přenáší jak obraz, tak zvuk, ale čím dál tím více i data potřebná například pro grafiku.
Technika objektu zpravodajství
Vzhledem k velikosti zpravodajské části České televize, byla od vzniku programu ČT24 technika
zpravodajstvi vyčleněna do samostatného celku. Provoz zpravodajství vyžaduje výrazně dynamičtější
přístup, výrobní proces je méně komplikovaný, ale zato velmi rychlý. Technika v tomto případě
nevystupuje jako dodavatel služby, nýbrž se stává integrální součástí týmu, který tvoří obsah.
Zejména v době mimořádných událostí, například povodní nebo významných událostí jako jsou volby,
je technika nasazována v plném rozsahu a zaměstnanci jsou připraveni na rychlé změny, které můžou
přinést vývoj události. V rámci techniky objektu zpravodajství jsou ve směnném provozu v režimu
24/7/365 nasazovány všechny potřebné profese.
V posledních 6 letech je součástí tohoto celku i Filmová laboratoř vzhledem k tomu, že částečně
sdílí prostory, které používá ČT24. Provoz Filmové labaratoře je dlohodobě v útlumu s ohledem na
dnes již téměř neexistující potřebu pro zpracování nových materiálů z filmového nosiče. Práce
Filmové laboratoře se tak z velké části soustředí na opravy a čištění filmových nosičů, které Česká
televize má v archivu.
Vysílací technika
Česká televize vysílá 6 televizních programů, které jsou odbavovány z Kavčích hor v Praze. Každý
z těchto programů má určitý podíl živého vysílání. Proto se každý program odbavuje samostatně
z vlastního vysílacího pracoviště, na kterém, podle potřeby a typu programu, sedí jeden nebo dva
technici vysílací směny a dohlíží na odbavení. Kromě přípravy vysílání a množství technických operací
potřebných pro zajištění bezproblémového vysílání, řeší technici i mimořádné situace, kdy dojde
k selhání technického nebo lidského faktoru v rámci vysílacího řetězce. Směnný provoz je i tady
v režimu 24/7/365.
Televizní studia Brno a Ostrava
Televizní studia mají vlastní organizační struktury, které jsou v mnohém stejné jako je výše
uvedeno. Vedoucí Techniky TS úzce spolupracuje s výkonným ředitelem Techniky. Všechna
rozhodnutí, jak pro Prahu tak i pro studia, se dělají v koordinaci všech zúčastněných a to tak, aby se
zohlednily rozdílné podmínky, stav zařízení nebo potřeby a požadavky výroby. Veškeré nákupy se
koordinují přes Útvar hlavního inženýra a veřejné zakázky jsou dělány výhradně přes útvar
Centrálního nákupu.
6
2.3. Stav přechodu na druhou generaci zemského terestrického vysílání
Přechod na DVB-T2/HEVC je vynuceným krokem souvisejícím s rozhodnutím Evropského
parlamentu a Rady (EU) 2017/899 ze dne 17. května 2017 o využívání kmitočtového pásma 470–790
MHz v Evropské unii (dále jen Rozhodnutí EU), které je zcela netržním zásahem do oblasti zemského
televizního vysílání v zájmu rozvoje vysokorychlostních datových sítí. Problémy vyvolané
Rozhodnutím EU a s ním spojenou druhou vlnou digitalizace nejsou izolovaným problémem ČT, ale
týkají se všech terestricky vysílajících subjektů a operátorů poskytujících vysílací služby. Vzhledem k
tomu, že se tak děje na základě politického rozhodnutí, mají otázky spojené s digitalizací i
nezanedbatelný politický rozměr s dopadem na více jak polovinu populace.
Na základě očekávaného rozhodnutí EU připravila a schválila Vláda ČR v předstihu „Strategii
rozvoje zemského digitálního televizního vysílání“ (dále jen Strategie) dne 20. července 2016 a v ní
byla přisouzena ČT zásadní role. Předpokládala přijetí tzv. diginovely, jejímž cílem bylo vytvořit pro ČT
odpovídající základní legislativní a ekonomické podmínky (součástí řešení byla nakonec i novela
zákona o DPH) pro realizaci přijaté Strategie.
Legislativní proces Diginovely byl zatížen s televizním vysíláním nesouvisející diskusí o cenách
mobilních služeb a datových tarifech. Zdlouhavé projednávání vyústilo v zásadní zpoždění více jak půl
roku. Diginovela, která je pouze dílčím krokem k naplnění schválené Strategie, začala platit teprve 2.
9. 2017.
Již v prosinci 2016 zahájilo MPO prostřednictvím ÚOHS u EK DG Competition prenotifikační
řízení v záležitosti kompenzací vybraných vyvolaných nákladů procesu uvolnění rádiových kmitočtů
pásma 700 MHz související s provozem přechodových sítí. V letošním roce pak byla schválena změna
zákona o DPH, která omezuje možnost využívat částečné odpočty na DPH, tedy prostředky na
realizaci projektu přechodu na DVB-T2, do konce roku 2021. V roce 2018 se nevyskytly žádné krizové
momenty a ČT realizovala v plném rozsahu všechny kroky přechodu na DVB-T2/HEVC podle
projektového plánu pro rok 2018.
Ukončení vysílání MPX1a
Kmitočty využívané pro regionální sítě a tedy i MPX1a mají platné oprávnění do 30. 6. 2019.
MPX1a jako rozšíření MPX1 řešil vysílání ČT :D/art a zároveň vysílání ve vysokém rozlišení ve
standardu DVB-T/MPEG4. Dostupnost vysílání ČT :D/art v době přechodu na DVB-T2/HEVC bylo
vyřešeno změnou struktury vysílání MPX1 ve standardu DVB-T/MPEG2. Prostor pro zařazení ČT :D/art
do MPX1 byl vytvořen omezením rozsahu některých služeb a snížením datových toků stávajících
televizních a rozhlasových kanálů. Omezením datových toků jednotlivých služeb byla dosažena
požadovaná šířka pásma vyjádřená potřebným datovým tokem pro ČT :D/art 3.5 Mbit/sec. Uvedené
restrikce se v případě souběhu programů, které mají v daný okamžik vyšší požadavek na přidělený
datový tok, mohou na jednotlivých kanálech České televize projevit sníženou kvalitou obrazu.
Vysílání ve vysokém rozlišení je nyní plně pokryto vysíláním přechodové sítě PS11, která splňuje
podmínky pokrytí platné pro multiplex veřejné služby. Právě díky souběhu MPX1 s přechodovou
sítí PS11 bylo možné přistoupit k výše uvedeným omezením v rámci MPX1, aniž by došlo k celkovému
snížení kvality poskytované služby. Vysílání MPX1a bylo ukončeno 30. 9. 2018.
7
2.4. Přehled významných investičních akcí televizní technologie v roce 2018
Technika plánovala v roce 2018 uskutečnit investice v objemu 353,7 mil. Kč ve všech studiích
České televize. Objem realizovaných investic za rok 2018 činil 249,1 mil. Kč.
Pro časovou a technickou náročnost realizace došlo k přesunu plánovaných investic v objemu
99,6 mil. Kč. mezi roky 2018 a 2019.
Jednalo se především o akce spojené s výstavbou nových regionálních studií, digitalizací HD režií
v Senátu a Parlamentu ČR, nákupu filmového skeneru a obměny kamerových řetězců v HD1. K datu
předkládané zprávy je již filmový skener vysoutěžen a předán do reálného provozu. Vzhledem ke
skutečnosti, že se jednalo o komplikovaný proces soutěže, je v závěru této zprávy investiční akce
detailněji rozvedena.
2.4.1. Horní sféra studia SK4
Investice: 75,5mil. Kč
Rekonstrukce byla nezbytná vzhledem k havarijnímu stavu osvětlovacího roštu a teleskopů.
Modernizace vedla ke zlepšení ovladatelnosti světelného parku a periferních zařízení umístěných
na technologickém roštu pod stropem a tím přispěla ke zvýšení rychlosti zasvícení scény a následně
zkrácení prodlevy mezi jednotlivými pořady. Zároveň byla odstraněna zvýšená poruchovost.
Uvažovaná životnost nové technologie bude cca 20 let. V rámci této investiční akce byla dodána i
nová moderní svítidla, neboť stávající byla stará cca 30 až 35 let.
Předmětem rekonstrukce byla montáž 18 kusů průběžných a 2 kusů příčných drah pro instalaci
176 vozíků pro zavěšení teleskopů, včetně jejich silového a datového napájení. Na těchto vozících
bylo instalováno 176 teleskopů elektrického vertikálního zdvihu cca 11 m. Systém navíc obsahuje 10
ks univerzálních media teleskopů s vlečenými datovými a AV kabely. Proběhla také rekonstrukce
pracovního osvětlení o barevné teplotě 3200 K, za použití 40 kusů LED svítidel.
8
Součástí je i instalace tří nových látkových drah horizontů ve studiu na nové hliníkové konstrukci
s běžkami osazenými ložisky, ve výšce 7100 mm a 9500mm, osm drah pro 24 bodových tahů
určených scénické technice na zavěšování dekorací nebo světelných mostů, a 8 kusů drah pro
scénickou stavbu rozmístěných mezi osvětlovacími drahami, na kterých bude osazeno 32 ks
zdvihacích zařízení o nosnosti minimálně 150 kg.
Původní stav:
Horní sféra studia pocházela ze sedmdesátých let minulého století a nebyla nikdy obnovována.
Pojezdové vozíky teleskopů a teleskopy samotné byly z produkce ČT, Vývojového provozu Hradec
Králové, tento provoz však již neexistuje. Na teleskopy nebyly k dispozici žádné náhradní díly.
Teleskopy již také nesplňovaly bezpečnostní normy a byly v každém studiu KH po částech vyřazovány,
vždy po pravidelných povinných revizích. Systém ovládání teleskopů byl v provozu nedostatečný,
velmi pomalý a často poruchový. Po posledních zátěžových zkouškách a povinných revizích byla
podstatná část teleskopů z důvodu nadměrné opotřebovanosti zdvihacího zařízení, zastaralého
principu navíjení lan, netěsností převodovek s následným únikem maziv a tím zvýšeného nebezpečí
požáru vyřazena z provozu. Zároveň tento neuspokojivý stav ohrožoval přímo bezpečnost lidí
a provozu ve studiu. Studia v ČT byla budovaná podle zastaralých, dnes již nevyhovujících ČSN norem.
Obnova studiové osvětlovací techniky z důvodů nových Evropských norem již delší dobu probíhá
v rámci celé EU.
9
2.4.2. Rekonstrukce horní sféry studia S2 v TS Ostrava
Investice: 24,5 mil. Kč
Rekonstrukce byla nezbytná vzhledem k havarijnímu stavu osvětlovacího roštu a teleskopů.
Účelem investiční akce byla rekonstrukce scénického osvětlení pro potřeby výroby a vysílání,
vedoucí ke zvýšení rovnoměrnosti hladiny osvětlení ve studiu S2 a rovnoměrnosti nasvětlení pozadí
tak, aby bylo možno studio i nadále využívat s výhledem na nové progresivní technologie.
Modernizace vedla ke zlepšení ovladatelnosti světelného parku a periferních zařízení umístěných na
technologickém roštu pod stropem a tím přispěla ke zvýšení rychlosti zasvícení scény a následně
zkrácení prodlevy mezi jednotlivými pořady a odstranění zvýšené poruchovosti. Studio S2 je
v současné době v souladu s posledními normami. Rekonstrukce umožnila následné rozšíření o
paměťový systém, který zajistí opakovatelnost a podstatné zvýšení rychlosti nasvícení standardních i
periodických pořadů.
V rámci této investiční akce byla dodána i nová moderní svítidla, neboť původní zařízení byla
stará cca 30 až 35 let.
Předmětem rekonstrukce byla montáž 13 kusů průběžných nových drah pro zatím 91 elektricky
ovládaných vozíků nůžkových teleskopů, včetně jejich silového a datového napájení (v drahách),
instalace 85 nůžkových teleskopů elektrického vertikálního zdvihu cca 5,5 m. Systém byl doplněn o 6
ks univerzálních nůžkových media teleskopů s vlečenými datovými a AV kabely.
Původní stav:
Horní sféra studií v Ostravě pochází ze sedmdesátých let a nebyla nikdy obnovována. Pojezdové
vozíky teleskopů a teleskopy samotné jsou z produkce ČT, Vývojového provozu Hradec Králové, tento
provoz však již neexistuje. Na teleskopy nebyly k dispozici žádné náhradní díly. Tyto teleskopy již také
10
nesplňovaly bezpečnostní normy a byly v každém studiu ČT po částech vyřazovány, vždy po
pravidelných povinných revizích.
Systém ovládání teleskopů byl v dnešním provozu nedostatečný, velmi pomalý a často
poruchový. Po posledních zátěžových zkouškách a povinných revizích byla podstatná část teleskopů
z důvodu nadměrné opotřebovanosti zdvihacího zařízení, zastaralého principu navíjení lan,
netěsností převodovek s následným únikem maziv a tím zvýšeného nebezpečí požáru podmíněně
vyřazena z provozu. Zároveň tento neuspokojivý stav ohrožoval přímo bezpečnost lidí a provozu ve
studiu.
2.4.3. Náhrada obrazového scanneru
Investice: 15,5 mil. Kč
Filmový skener umožňující převedení filmových pásů do digitální podoby s rozlišením minimálně
4K případně vyšším pro další využití ve vysílání, výrobě a především za účelem restaurace starých
filmových audiovizuálních děl České televize, která má za dobu své dlouholeté činnosti velice rozsáhlý
filmový archiv, který je nutné co nejlépe odpovídajícím způsobem zpracovat.
Česká televize za účelem splnění povinnosti zpracování filmových materiálů uložených v archivu
ČT a dalších významných audiovizuálních děl pořizuje nový filmový skener. S ohledem na velmi široké
postprodukční potřeby ČT bylo zásadní získat informace o možnostech pořízení nového vhodného
stroje s parametry odpovídajícími potřebám ČT s výhledem cca na dalších 8 - 10 let. Zástupci
žadatelského útvaru se též zajímali o vývoj a nové trendy v oblasti přepisů a uchování filmových pásů
na digitálních nosičích a situaci na světovém trhu. Pořizovaný filmový skener by měl nahradit stávající
již nevyhovující a poruchové filmové snímače, které svými technickými parametry neodpovídají
současným technologickým požadavkům a kvalitativním nárokům na přepis soudobých i starších
filmových materiálů pro archivaci, výrobu a vysílání České televize.
Česká televize má velmi bohatý filmový archiv, který je potřeba převést do nového digitálního
archívu, a to jak v HD rozlišení, tak výhledově ve vyšším (4K, 8K atd.), aby výsledný digitální soubor
vyhovoval současným i budoucím podmínkám výroby a vysílání ČT. Navíc dochází po naskenování
filmového materiálu k dalším kvalitativním úpravám obrazu archivovaného snímku (nové barevné
korekce, digitální vyčištění filmových vad) než je výsledný nový digitální otisk filmu uložen do
digitálního archivu. Po přechodu na digitální vysílání pokročily televize k novým hodnotám parametrů
pro příští dvě generace televizních formátů. Jedná se o formáty 4K a 8K UHDTV (první vysílání v 8K by
se mělo uskutečnit ze sportovních přenosů z olympiády v Japonsku v roce 2020).
Vývoj televizního vysílání s sebou přináší i požadavek na vysoký dynamický rozsah (HDR) s
rozlišením 1080p nebo 2160p (4k) a tato vzestupná tendence v kvalitě vysílaného obrazu je řešena i
v rámci EBU, kde je vývoj těchto technologií ostře sledován a navíc EBU napomáhá zavádění a rozvoji
těchto technologií u členů tohoto evropského sdružení vysílatelů. Česká televize jako člen EBU se
musí těmto trendům přizpůsobit a řešit nákup nové techniky tak, aby odpovídala vývoji technologie
ve vysílání. Pořizovat zařízení, které již během dvou let bude zastaralé, by bylo pro Českou televizi
neekonomické.
Podle celkového hodnocení ekonomické výhodnosti nabídky vyhodnotila komise nabídku
společnosti INTERLAB jako nejvýhodnější - skener DIRECTOR 10K od firmy LaserGraphic.
11
2.4.4. Upgrade studiového komplexu SK9
Investice: 10,0 mil. Kč
Účelem akce bylo povýšit obrazovou technologii SK9 na HD rozlišení (1080i/25) s využitím
zařízení již dříve zakoupených za akční ceny (obrazová režie a kamery Sony) a tím umožnit rozšíření
objemu HD vysílání na ČT24.
V základní koncepci řešení technologického celku a jeho obsluhy byla zachována jednotnost
s dříve modernizovanými komplexy SK6, SK7 a SK8. Dále došlo k úpravě dispozičního řešení obrazové
režie a záznamového pracoviště tak, aby byl lépe využit daný prostor s ohledem na postupný nárůst
počtu terminálů a ovládacích panelů.
První ostré vysílání proběhlo úspěšně dle plánu 3. 9. 2018
Původní stav:
Studiový komplex SK9 byl vybudován v roce 2005 a od té doby neprošel žádnou zásadnější
obnovou. Jako poslední ze studií v OZ byl vybaven digitální obrazovou technologií pro výrobu a
vysílání pouze ve standardním rozlišení (SD) a analogovým zvukovým stolem.
12
2.4.5. Obměna monitorové stěny PV-5 HD
Investice: 13,2 mil. Kč
Akce byla vyvolána potřebou modernizovat stávající zastaralé vybavení přenosového vozu HD5
tak, aby odpovídalo dnešním provozním nárokům.
Předmětem investiční akce byla obměna monitorové stěny, dorozumívací ústředny a příprava
upgradu na 3G-SDI. Realizace akce umožnila zajištění všech druhů přenosů v rozsahu odpovídajícím
současným potřebám výroby ČT i mezinárodních akcí. Dále pak kvalitní a plnohodnotnou funkci všech
systémů vozu.
Původní stav:
Přenosový vůz byl osazen monitorovou stěnou s CRT monitory starými 19 let, které umožňují
zobrazit signály pouze v SD rozlišení a 16 let starou dorozumívací ústřednou spolu s poruchovými
dorozumívacími panely a nebyl schopen zajistit požadavky na dorozumívání moderního režijního
přenosového vozu. Vůz byl v předchozích letech osazen poslední generací HD kamer a moderní video
i audio režií, ale infrastruktura a procesing neumožňovaly plně využít kapacity těchto zařízení. Také
nové videoservery měly kapacitně omezené rozhraní pro export materiálu za účelem zpracování
v postprodukci. Konečně pak i některá pomocná zařízení byla na hranici životnosti.
13
2.4.6. Mikroporty pro reportážní štáby
Investice: 10,9 mil. Kč
Cílem kusové investice bylo nahradit morálně, technicky i uživatelsky zastaralé mikroporty. Část
dodávky byla realizována již na digitální platformě, z ekonomického hlediska a z požadavku vyměnit
co nejvíce souprav v pásmu II. dividendy byla specifikována část v analogovém provedení. Pro
reportážní účely je toto vyhovující, zvlášť v kombinaci s dvojitým digitálním přijímačem.
Původní a cílový stav :
Všechny vyměněné soupravy pracovaly v pásmu II. dividendy. Na všech soupravách byl pouze
jeden kanál. Nákupem se podařilo nejvyužívanější soupravy osadit druhým vysílačem, který využije
dvoukanálový přijímač. Umístění je:
digitální soupravy ve všech D-SNG vozech OZ – 036, 039, 043, 044.
analogové soupravy v krajích – Ústí nad Labem, Chomutov, Klatovy, Plzeň, Karlovy
Vary, Hradec Králové, Jihlava, České Budějovice
analogové soupravy v zahraničí – Turecko, USA, Slovensko, zahraniční cesty
14
2.4.7. Reportážní kamery HD s příslušenstvím
Investice: 9,4 mil. Kč
Cílem kusové investice bylo vyměnit co nejvíce SD kamer za HD. Součástí nákupu je veškeré
potřebné příslušenství, jako jsou objektivy, nové akumulátory, ochranné obleky, zdroje na kameru...
Část kamer byla nasazena na nové reportážní štáby v regionech UL a PLZ, kde se rozšiřuje výroba.
Původní a stávající stav :
Přesluhující technika je využívána z kapacitních důvodů, jelikož se požadavky na natáčení rozšiřují
a postupné nákupy nedokázaly tento nárůst pokrýt. Nová technika je nasazena na štábech:
D-SNG 043 a 044
nový štáb KR Plzeň a Liberec
dvě soupravy na cesty, sport v OSETu OZ
15
2.4.8. Náhrada zvukového stolu RK13
Investice: 3,5 mil. Kč
Režijní komplex RK13 je zaměřen na výrobu v rámci živých přenosů a již nedokázal obsáhnout
požadavky ze strany produkce vycházející z dnes běžného standardu vysílání na programech ČT.
Pracoviště bylo vybaveno moderním digitálním zvukovým stolem umožňujícím zpracování až 200
samostatných audio kanálů z 16-ti příchozích video tras. Dále došlo k výměně zobrazovačů, rozšíření
signálové infrastruktury a doplnění potřebného audio příslušenství nutného pro výrobu.
Původní stav:
Zastaralé deembedovací karty SD-SDI a hlavně 18 let stará technologie zvukového stolu byly
z hlediska požadavků výroby krajně nevyhovující. Stůl disponoval zpracováním pouze 40
samostatných audio kanálů s omezením výběru jednotlivých audio skupin.
16
2.4.9. Náhrada režie RK13
Investice: 0,75 mil. Kč
Předmětem zakázky byla výměna obrazové režie pro režijní komplex RK13 a obměna monitorové
stěny. RK13 zajišťuje celou řadu významných sportovních i kulturních přenosů, takže provozní
spolehlivost je jedním z primárních požadavků. Pracoviště bylo vybaveno moderní režií umožňující
zpracování signálů v UHD rozlišení. Došlo k navýšení počtu vstupních obrazových signálů na 40
(3G-SDI).
Původní stav:
Obrazová režie byla již přes deset let stará a vykazovala v poslední době značnou poruchovost,
poskytovala možnost zpracování signálů pouze ve formátu 1,5G a nebylo již možné prodloužit
servisní podporu. Současně nevyhovovala budoucímu záměru využít režijní komplex RK13 k
odbavování plánovaného testovacího UHD kanálu.
17
2.4.10. Rekonstrukce osvětlení hudebního studia – A
Investice: 0,55 mil. Kč
Rekonstrukce měla za cíl odstranění problémů s nevyhovující intenzitou stávajícího osvětlení
v hudebním studiu, kdy hudebníci nebyli schopni řádně číst noty. Ačkoli je, dle normy ČSN,
doporučeno osvětlení pro tento účel v hodnotě 500 luxů, pohybovaly se hodnoty osvětlení na ploše
studia v rozmezí 100-160 luxů.
Systém po rekonstrukci umožňuje regulaci světelného toku ve srovnávací rovině v rozsahu 150 –
500 luxů a prostor plně vyhovuje potřebám výroby. Nová LED světla jsou bezhlučná a vyhovují
požadavkům na elektromagnetickou kompatibilitu. Byla umístěna v místech stávajících světel
zabudováním do stropních desek o rozměrech 600 x 600 mm.
2.4.11. Rozšíření DSNG 036
Investice: 0,36 mil. Kč
Cílem investiční akce byla úprava vnitřního prostoru vozu tak, aby umožnil současnou práci
šestičlenného štábu pro výrobu a vysílání. Úprava vozu zahrnovala: náhradu sedadla řidiče respektive
zajištění variability v rámci obsluhovaného prostoru, výměnu technologického stolu, úpravu
monitorové stěny a instalaci kabeláže.
Původní stav:
Původní rozmístění technologie, stolu a sedadel vozu umožňovala práci pouze čtyřem osobám
sedícím na židlích a jednu provizorní pozici na otočném sedadle spolujezdce, kdy na sedadle řidiče
bylo umístěno PC pro grafiku. Tento stav byl nevyhovující a nedokázal uspokojit požadavky současné
rozsáhlejší výroby ve studiích OZ.
18
2.4.12. Investice - příští období
Odbavovací pracoviště – 2019/2020
Klíčovou investicí pro příští období je příprava rekonstrukce odbavovacích pracovišť, která
kontinuálně probíhá již zhruba rok. Důvody této připravované zakázky byly již popsány v minulé
zprávě. Aktuálně provozovaný komplex je v provozu již deset let a je tedy nejen morálně, ale zejména
technicky, na hranici své životnosti. Technické řešení odpovídalo požadavkům, které byly zřejmé
v době vzniku dotčených pracovišť a to z konceptu formátu signálu ve vysokém rozlišení 1920 x
1080i, který byl zvolen v návaznosti na tehdejší vysílací sítě DVB-T. Vysílání v nových sítích DVB-
T2/HEVC, ve kterých již Česká televize vysílá v přechodovém multiplexu 11, je standardem vysílací
formát 1920x1080p50, identické signálové schéma bude použito i v definitïvní síti 21. Nová
odbavovací pracoviště budou převod signálu pro DVB-T2/HEVC řešit v předstihu a s minimalizací
degradace původního programu. Dalším nutným aspektem nových vysílacích komplexů bude zvýšení
bezpečnosti pomocí zjednodušení zálohování a dále také nutná koexistence odbavení pořadů pro
oblast Nových médií. Komplexní pojetí nových odbavovacích pracovišť povede ke zpřehlednění a
zjednodušení odbavení. V současné době používaná pracoviště byla v průběhu svého provozování
postupně povyšována o další funkcionality, které, ačkoli byly implementovány se snahou o co
nejbezpečnější provoz, nutně vedly k vyšší míře rizikovosti a případných poruch ve vysílání.
Nespornou výhodou pro novou koncepci je fakt, že šíře pásma multiplexu v DVB-T2 je dostatečná pro
umístění všech kanálů České televize ve vysokém rozlišení, což zjednodušuje zejména řešení
odbavení na úrovni distribučních prvků. Vybudování odbavení ve formátu 1080p50 je základním
předpokladem pro výrobu a postprodukování pořadů v tomto formátu, který bude Česká televize
schopna odbavit v nativní podobě bez následných konverzí vedoucích k degradaci výstupního signálu.
Zde je však nutno konstatovat, že pouhá změna struktury odbavovacích řetězců na formát 1080p50
není ucelené řešení pro tento formát bez postupné změny celého postprodukčního řetězu na tento
formát. Pakliže nebudou alokovány finanční prostředky na přechod postprodukčního zázemí
v dostatečném objemu, bude celková kvalita signálu na výstupu odbavovacích řetězců snížena.
Současně je účelné znovu zmínit, že přechod na formát 1080p50 je vynucen přechodem na vysílací
standard vysílání DVB-T2/HEVC a tedy je krokem souvisejícím s rozhodnutím Evropského parlamentu
a Rady (EU) 2017/899 ze dne 17. května 2017. Před koncem roku 2018 proběhla veřejná tržní
konzultace s potenciálními dodavateli předmětného komplexu Odbavovacích pracovišť. Následně
byly dodány materiály s koncepty jednotlivých řešitelů, na základě kterých bude realizována zadávací
dokumentace pro následnou veřejnou zakázku. Předpokládané období dokončení rekonstrukce
Odbavovacích pracovišť je stanoveno na konec třetího kvartálu roku 2020.
19
3 Zpráva o činnosti APF, digitalizaci a rozvoji technologií za rok 2018
3.1 Činnost APF
Archiv a programové fondy České televize (dále APF, nebo Archiv ČT) – pečuje o všechny důležité
materiály vzniklé z činnosti televize od jejího založení v roce 1953. Průběžně přejímá k archivaci velké
množství nově vznikajících materiálů a umožňuje přístup k již uloženým materiálům pro jejich další
užití především vysíláním či novou televizní výrobou. Vedle toho zajišťuje metodický dohled nad
spisovou službou v ČT a zpracování smluv do Registru smluv (příjem, digitalizaci, znečitelnění údajů,
zveřejnění, uložení smluv a jejich přípravu k trvalému uchování).
Část materiálů uložených v archivu ČT je vybrána jako archiválie, resp. Národní archivní dědictví
(NAD). Tato část je evidovaná, spravovaná, vykazovaná a zpřístupňovaná dle příslušné legislativy
(zejména podle zákona č. 499/2004 Sb. o archivnictví a spisové službě – „Archivního zákona“). Archiv
ČT je jako specializovaný archiv pro tuto archivní činnost akreditován. Ke konci roku 2018 se podařilo
úspěšně dokončit dodatečný akreditační proces u APF Brno, který probíhal po jejich přestěhování do
nových prostor.
Materiály uložené v archivu ČT tvoří dle jejich druhu 4 hlavní fondy:
Vedle těchto čtyř archivních fondů je do Archivu ČT začleněna neveřejná studijní knihovna, která
v rámci ČT plní dvojí roli klasické studijní knihovny a roli podpory výroby nových pořadů.
3.2 Organizace APF
Archiv ČT se skládá ze tří organizačně samostatných útvarů: APF Praha, APF Brno, APF Ostrava.
Ty podle společných metodik spravují archivní materiály dle jejich příslušnosti (původu) a podoby,
a vzájemně je mezi sebou sdílejí. APF Praha zajišťuje metodické vedení celého archivu ČT. V archivu
ČT bylo v roce 2018 celkem 67,5 zaměstnance.
20
Organizační struktura: 6,5
pracovníků
6 5 externistů
pracovníků
4 externisté
55 pracovníků
14 externistů
21
3.3 Audiovizuální fond
Obsahem audiovizuálního fondu jsou zejména televizní pořady vyrobené Českou, resp.
Československou televizí a dále pracovní materiály k těmto pořadům a pořady či materiály získané
akvizicí od roku 1953 do současnosti. Audiovizuální záznamy (AVZ) jsou v archivu uložené na různých
typech nosičů (filmových, telemagnetických, digitálních) a současně/nebo již pouze v datové podobě
v digitálním archivu. Standardní činností APF ohledně audiovizuálního fondu je průběžná přejímka
nově vznikajících záznamů, zajištění péče o všechny již archivované záznamy, jejich správa a následná
podpora jejich dalšího užití.
V roce 2018 se APF vedle standardní péče o audiovizuální fond soustředily zejména na tyto cíle:
1. Pokračování digitalizace se zaměřením na záchranu záznamů uložených na nejstarších typech
nosičů ohrožených poškozením, či nedostupností technologie pro jejich přehrávání.
2. Přesun zbývajících pracovních postupů z původního digitálního archivu DAPF do nového
digitálního archivu DAR.
3. Ve spolupráci s útvarem IT pokračovat v realizaci přesunu (migrace) digitálních
audiovizuálních záznamů ze starého úložiště DAPF do nového archivu DAR (cílem je ukončení
užívání DAPF nejpozději v roce 2019 a kompletní přechod na archiv nový).
4. Aplikaci nových metodik archivace v redakci sportu a aktuální publicistiky v souvislosti s jejich
přechodem na digitální výrobu.
5. Podpora projektů ČT k „osmičkovým“ výročím roku 2018, zejména internetové prezentace
archivního materiálu na webech ČT.
3.3.1 Správa audiovizuálního fondu
Činnosti správy audiovizuálního fondu lze pro zjednodušení rozdělit do několika hlavních oblastí:
příjem nových záznamů k dlouhodobé archivaci,
správa záznamů a péče o jejich technický stav,
správa metadatových informací o záznamech,
podpora využití záznamů a jejich zpřístupňování.
3.3.1.1 Příjem nových audiovizuálních záznamů k dlouhodobé archivaci
Do audiovizuálního archivu bylo v roce 2018 nově přijato přes pět tisíc „nezpravodajských“ pořadů
vyrobených ČT či s nakoupenou vysílací licencí (převážně v HD kvalitě), téměř 11 tisíc pořadů + 19
tisíc pracovních materiálů zpravodajství, publicistiky a sportu, které mají být dlouhodobě uloženy
(další materiály – příspěvky a zahraniční výměny byly do úložiště zaslány k dočasnému uložení).
Ze záznamů vybraných k dlouhodobé archivaci bylo 13 845 označeno jako archiválie dle archivního
zákona.
Všechny pořady s reprízovým potenciálem vyrobené ČT jsou archivovány v digitální podobě a většina
z nich je zároveň uložena v digitálním archivu. Nárůst filmových nosičů v roce 2018 z důvodu
přírůstků staršího data vzniku (tj. nalezené, darované filmy) byl 107 nosičů. Celkem bylo do
22
digitálního archivu DAR (za celou ČT) v loňském roce importováno 326 969 souborů (12,5 let) o
celkové velikosti 2,66 PB.
3.3.1.2 Správa záznamů a péče o jejich technický stav
O záznamy a jejich nosiče (kromě filmů viz níže) se starají videotéky Praha, Brno, Ostrava.
Ve spolupráci s ostatními částmi APF a útvary ČT (zejména technikou) se jedná zejména o zajištění
těchto činností:
Zajištění nosičů, jejich evidence a následného oběhu. V roce 2018 bylo ve videotékách nově
zaregistrováno přes 11 000 nových nosičů (již jen moderní formát pro opětovné použití
i v dalších letech). Celkem bylo ke konci roku 2018 v depozitářích ČT uloženo přes 349 tis.
nosičů, které zabírají skoro 9 300 metrů regálů.
Čištění a kontrola kvality nosičů před jejich dalším užitím (pro vysílání, výrobu, digitalizaci..).
Skartace a následná ekologická likvidace již nepodporovaných formátů (např. analogových
nosičů) z nichž byl záznam již přepsán, nebo bylo rozhodnuto o jeho smazání. V roce 2018
tak bylo skartováno přes 5 tisíc analogových bet a palcových pásů. Tento počet klesá, protože
většina důležitých záznamů byla již v minulosti převedena na modernější formát.
Správa digitálních záznamů uložených v digitálních knihovnách (např. hlídání pořádku
v uložených verzích jednoho záznamu apod.). Technická péče a ochrana digitálních záznamů
je již technicky zajištěna jiným způsobem (než tomu bylo u nosičů) např. uložením na dvou
digitálních knihovnách, užíváním pouze kopií datových souborů, upgradem technologie
digitálního úložiště.
Dodatečné vybavení již archivovaných záznamů pořadů skrytými titulky (ST), audio popisy
(AD) a verzí tlumočenou do znakového jazyka (ZJ) tak, aby ČT plnila zadání Zákona o České
televizi. V roce 2018 bylo pro účely reprízového vysílání 245 archivních pořadů dovybaveno
skrytými titulky, 39 pořadů bylo opatřeno verzí s překladem do znakové řeči a 254 pořadů
popisem pro neslyšící.
Zajištění digitalizace (viz kapitolu níže) a přepisů záznamů na novější formát a upgrade
záznamu do HD z původních nosičů. Česká televize začala v roce 2018 plně využívat novou
technologii, která umožňuje zvýšení technické kvality z SD nosičů. Do konce roku 2018 bylo
takto přepsáno 897 pořadů nejen pro případné reprízy, ale zejména pro potřeby nové výroby,
která již probíhá v HD kvalitě.
Péče o filmový fond ČT je specifickou agendou, kterou zajišťuje filmotéka v Praze. Hlavními
činnostmi pracovníků filmotéky v této oblasti jsou:
Příprava filmových pásů pro přepisy záznamů do HD a pro digitalizaci.
Rekonstrukce šotů (historických Televizních novin) pro digitalizaci.
23
Průběžná kontrola magnetického (zvukového záznamu) filmových nosičů ohrožených
octovým syndromem. Toto poškození postihuje nyní zhruba 14 % filmového fondu.
3.3.1.3 Správa metadatových informací o archivních audiovizuálních záznamech
Metadatové popisy u nově vyráběných AVZ vznikají postupně už od počátku jejich výroby. Pokud jsou
dodrženy stanovené metodiky, pak je nový záznam uložen do archivu vybavený kompletní sadou
potřebných metadat pro jeho archivaci a další užití.
V roce 2018 byla pracovníky APF Praha doplněna dokumentace u více než 2,5 tisíce nezpravodajských
pořadů a u skoro 1,7 tisíce hrubých (pracovních) materiálů a pracovníky APF Brno a Ostrava u více
než 3 tisíc pořadů a hrubých materiálů. Pro právní a obchodní útvary pracovníci APF překontrolovali
202 pořadů. Užití hudby bylo zkontrolováno u 1,5 tisíce pořadů.
3.3.1.4 Využití záznamů a jejich zpřístupňování
Digitalizace, kvalitní popisná metadata a uživatelům dostupné vyhledávací nástroje stále více
zpřístupňují AVZ fond pro jeho další užití. Archivní audiovizuální záznamy ČT mají širokou škálu
dalšího užití:
Reprízy pro vysílání na kanálech ČT
V roce 2018 bylo do vysílání na kanálech ČT přihlášeno přes 9 tisíc archivních pořadů. Některé
byly reprízovány i vícekrát.
Prezentace na www stránkách ČT
Publikování vybraných historických záznamů na webu APF do záložky „Z archivu“ započalo již
v roce 2017. Od počátku ledna 2018 byl postupně ve spolupráci s Novými médii jako součást
rozsáhlého internetového projektu ČT vztahujícího se k oslavám stého výročí České republiky
s názvem „TOTO 100-LETÍ“ publikován týden po týdnu rekonstruovaný Historický TV program
z celého roku 1968. V rámci něj bylo na webu umístěno zhruba 905 pořadů.
Historický TV program 21.8.-27. 8. 1968
24
Kromě Historického TV programu se weboví editoři APF podíleli na dalších aktivitách v online
prostředí i mimo něj. Velký úspěch měl interaktivní komiks publikovaný na webu ČT „Televize
proti tankům“, pojednávající o partyzánském televizním vysílání během prvního týdne
okupace.
Interaktivní komiks publikovaný na webu ČT „Televize proti tankům“
Výroba nových pořadů ČT
Přístup k archivovaným AVZ, resp. k jejich digitálním kopiím či náhledovým zobrazením, je
pro interní pracovníky ČT umožněn přímo na jejich pracovním počítači. Ostatní uživatelé mají
zajištěn přístup přes mediální badatelny/přípravny dat. V roce 2018 bylo do produkčního
prostředí vyexportováno pro výrobu nových pořadů tisíce záznamů. Každý export z archivu je
(v podobě tzv. střihové soupisky) evidován v systému Provys.
Obchodní artikl
Archivní pořady nebo jejich části jsou důležitým obchodním artiklem. Licence jsou prodávány
jiným vysílatelům či výrobcům audiovizuálního obsahu.
Zpřístupnění AVZ veřejnosti
Zpřístupňování archivů pro veřejnost je v souladu s Archivním zákonem umožněno prezenční
formou v mediálních badatelnách. K tomu účelu jsou badatelny vybaveny technologií
umožňující zkoumat audiovizuální sbírky. Primárně se jedná o digitální záznamy či
zdigitalizované kopie fyzických nosičů. Dále jsou audiovizuální záznamy užívány pro projekce
na výstavách, konferencích a festivalech, buď samotnou ČT či v rámci mediálních partnerství
(např. MFF Karlovy Vary, MF dokumentárních filmů Jihlava, …).
3.3.2 Digitalizace audiovizuálního fondu
Uložení AVZ do digitálního archivu je jedním z nejdůležitějších cílů posledních let. V roce 2018 byly
AVZ ukládány již jen do nového digitálního archivu DAR. Celkový obsah digitální knihovny (digitálního
archivu) ke konci roku dosahoval neuvěřitelného množství 575 871 souborů o přibližné stopáži 22 let.
Celková velikost souborů byla cca 5,2 PB.
Většina nově vyráběných AVZ je v současné době předávána do archivu v digitální souborové
podobě.
25
Díky propojení digitálního produkčního prostředí zpravodajství s digitálním archivem je bez použití
nosičů ukládána již několik let většina záznamů zpravodajství. Touto cestou bylo v roce 2018 uloženo
takřka 28 000 záznamů k dlouhodobé archivaci (9 788 pořadů a 17 661 pracovních materiálů) a další
materiály (příspěvky a zahraniční výměny), které mohou být v budoucnu ještě z dlouhodobé
archivace vyřazeny.
Způsob digitalizace a její priority jsou určovány kombinací potřeb vysílání, výroby, prodeje
a samozřejmě potřebami archivu s ohledem na způsob archivace, zpřístupnění a ochranu materiálu
(bezpečnost uložení, životnost nosiče, či technologie pro jeho čtení).
Podobu (náročnost) samotného procesu, než je výsledný digitální záznam uložen v digitálním
archivu, určuje potřeba jeho dalšího užití. Např. pro potřeby repríz se provádějí na základě
požadavků Programu obsahové a technické rekonstrukční práce. Jedná se o opravy titulků, doplnění
©, opravy výpadků v záznamu, ale i o dramaturgické úpravy. Díky větším požadavkům na kvalitu
audiovizuálních záznamů a na dostupnost nových technologií dochází velmi často k opakovanému
procesu digitalizace, tj. po dřívějším uložení v digitálním archivu dojde k jeho novému přepsání do
vyšší kvality.
Přehled AVZ všech pořadů APF a hrubých (pracovních) záznamů RZ a RS k 31. 12. 2018:
ČT v Praze TS Brno TS Ostrava
Rok výroby Celkem pořadů a Uloženo Celkem pořadů a Uloženo Celkem pořadů a Uloženo
prac. materiálů v digitálním prac. materiálů v digitálním prac. materiálů v digitálním
1953 - 1959
1960 - 1969 (HM) archivu (HM) archivu (HM) archivu
1970 - 1979
1980 - 1989 889 677 1 0 125 11
1990 - 1999 9 185 7 128 1 467 1 214 123 112
2000 - 2009 14 954 8 496 1 836 1 122 410 365
2010 - 2018 26 645 22 809 1 498 1 187 1 371 1 254
61 174 46 492 17 192 4 089 22 940 3 887
Celkem 97 665 53 043 28 348 5 625 49 084 10 435
243 988 182 368 18 570 15 291 26 438 14 932
454 500 321 013 68 912 28 528 100 491 30 996
V tabulce jsou uvedeny pořady a hrubé materiály (“HM“), u kterých je určen jejich rok výroby nebo
ho archiv dohledal. Existují však záznamy, kde rok výroby nebylo možné dohledat, mají jiný způsob
evidence, nebo jsou např. tematickým sestřihem událostí z různých let. Těch se v archivu stále ještě
nachází zhruba 100 tisíc.
Pokud se jedná o pracovní záznamy, kde je před jejich digitalizací (resp. uložením do digitálního
archivu) nutné provést archivní výběr, používá se pro jejich zpracování nástroj Avid MediaCentral.
Ten umožňuje výběr včetně dokumentace provádět přímo v osobních počítačích archivářů.
3.3.3 Technologický rozvoj audiovizuálního archivu
V roce 2018 pokračovaly práce na rozvoji digitální archivace audiovizuálního fondu:
Počátkem roku 2018 proběhla finální implementace nových metodik pro Redakci sportu
a Redakci publicistiky. Přechod na tyto postupy byl stejně jako u Redakce zpravodajství přímo
26
navázán na přechod výroby sportovních a publicistických pořadů do nového produkčního
prostředí (SONAPS).
S přechodem výroby Redakce sportu do digitálního prostředí bylo nutné vyřešit zpracování
sportovních sestřihů (fotbalu, hokeje a florbalu), které redakce sportu archivovala několik let
z důvodu potřeby využití pro aktuální výrobu na svém produkčním úložišti.
Na počátku roku byl ukončen provoz systému pro záznam živých pořadů vysílaných na
zpravodajském a sportovním kanálu pro archivaci - DART, který byl součástí původního řešení
digitálního archivu DAPF. Byl nahrazen technologicky vyspělejší a plně automatizovanou
funkcí nového archivu DAR.
Pro zajištění komfortní práce při výběru a získávání materiálů z digitálního archivu pro výrobu
nových pořadů byla na jaře spuštěna nová komplexní exportní funkcionalita implementovaná
do systému Provys. Ta propojila proces tvorby střihových soupisek z digitálních archivních
materiálů, přes jejich schvalování až po jejich výsledný export na cílovou destinaci pro jejich
další užití.
Ukázka střihové soupisky pro export z digitálního archivu v systému Provys
Od léta probíhal testovací provoz přihlašování digitálních verzí pořadů do vysílání z nového
archivu DAR. Ostré spuštění pro všechny typy pořadů bylo po otestování naplánováno na
počátek roku 2019.
Ke konci roku 2018 bylo dokončeno kopírování všech archivních pořadů a pracovních
materiálů z původního do nového digitálního úložiště. Přípravu migračních front a jejich
kontrolu prováděli pracovníci APF ve spolupráci s pracovníky Útvaru informačních technologií
ČT, kteří samotnou migraci také technicky zajišťovali. V rámci migrace byly prováděny rovněž
kontroly stavu metadat a technické kvality digitálního migrovaného záznamu.
Vedle rozvoje funkcí se rozvíjela i technologie digitálního archivu zejména s ohledem na
zajištění odolnosti systému.
27
3.4 Zvukový fond
Fond zvukových záznamů obsahuje zvukové snímky se vztahem k televizním pořadům vyráběným
v ČST/ČT, což jsou především originální hudební záznamy tzv. matrice, a snímky převzaté pro potřeby
ozvučování vyráběných pořadů od hudebních vydavatelství (Supraphon, Panton apod.).
Standardní činností APF ohledně audiovizuálního fondu je stejně jako u AVZ přejímka nově
vznikajících záznamů, zajištění péče o všechny již archivované záznamy, jejich správa a zajištění
podpory pro jejich další užití.
V roce 2018 se APF vedle standardní péče o zvukový fond soustředily zejména na tyto cíle:
1. Pokračování digitalizace zvukových záznamů uložených na nosičích.
2. Zajištění procesu kontroly údajů dle nové metodiky u reprízovaných pořadů APF pro hlášení
použité hudby, které odesílá Oddělení pro kolektivní správu ČT na OSA a Intergram.
3. Pokračování přípravy nového řešení digitálního audioarchivu (předp. dokončení 2020).
4. Rekonstrukci pražského depozitáře fonotéky.
3.4.1 Příjem nových zvukových záznamů a správa zvukového fondu
Správa zvukového fondu spočívá především v zajištění oborné péče o uložené zvukové nahrávky
a jejich metadata a poskytování podpory při jejich dalším užití. Ve fonotékách Praha, Brno a Ostrava
byl zejména ve spojení s digitalizací zkontrolován, případně doplněn a opraven metadatový popis
nahrávek u cca 4 000 nosičů.
V rámci digitalizace se posuzuje i technická kvalita záznamů. U magnetofonových pásů se vyměňují
nebo dolepují poškozené rozdělovací blanky, mění se starší kovové středovky, popisky apod.
3.4.2 Digitalizace zvukového fondu
V roce 2018 pokračovala digitalizace zvukového fondu - matric (originální snímky z výroby ČT)
a snímků trvalé archivní hodnoty (snímky převzaté od Českého rozhlasu, Supraphonu, Pantonu
apod.). Koncem roku byla v ČT Praha dokončena digitalizace matric a začala digitalizace gramodesek.
Stav digitalizace ke konci r. 2018 je uveden v následující tabulce:
TS Signatura Celkem nosičů Zdigit. 2018 Zdigit. celkem Zdigit. %
Praha 2MP 7 400 259 7 400 100
Praha 2MC 1 182 14 1 182 100
Praha 2MD 591 23 591 100
Praha 2TP 8 861 42
Praha 2TC 21 239 2 316 280 13
Praha 2GL 2 116 280 186 3
Brno 3MP 6 189 186 3083 49
Ostrava 4MP 6 300 612 812 28
2 900 100
630 matric (2MP) bylo navíc digitalizováno znovu ale do vyšší kvality.
Digitalizace probíhá na dvou digitalizačních pracovištích v Praze a po jednom v Brně a Ostravě.
Digitalizované záznamy včetně metadat jsou ukládány na disková pole centrálního audioserveru
28
v Praze a zálohovány na páskovém úložišti. Celkový obsah digitální knihovny ke konci roku 2018 byl
5 576 GB.
3.4.3 Využívání zvukového fondu
Zvukový fond je zpřístupňován interním pracovníkům ČT i externím badatelům. Interní zaměstnanci
mají s ohledem na práva k dispozici možnost poslechu a výběru přímo z databáze digitálních
nahrávek a ruchů uložených v digitálním úložišti, případně z nosičů na specializovaných pracovištích
zvukové techniky. Externí badatelé mohou studovat nahrávky v badatelně fonotéky.
3.4.4 Technologický rozvoj zvukového archivu
Dosud používaný systém digitálního uložení Digimedia je zastaralý a ve funkčním smyslu se jedná
spíše o systém vytvořený pro podporu zvukové výroby nikoli pro archivaci. Proto bude v budoucnu
tento systém nahrazen audioarchivem v rámci integrovaného systému Provys/DAR, který slouží
rovněž pro audiovizuální archiv.
V průběhu roku 2018 pokračovala práce na nové metodice evidence zvukových nahrávek. Bylo
realizováno množství změn v databázovém systému, další změny budou následovat v roce 2019:
V databázi Provys bylo mimo jiné sjednoceno a odstraněno cca 12 000 subjektů osob
a institucí, které sloužily výhradně pro účely fonotéky. Tyto subjekty vznikly migrací
z historicky využívaného systému ISIS a jejich existence vedle standardních subjektů je nyní
nadbytečná.
Zásadní změnou je zavedení nových signatur zvukových nosičů, které jsou vytvořené dle
logiky označování AV nosičů a na rozdíl od původních signatur mají jednotný systém ve
fonotékách v Praze, Brně a Ostravě. Nové signatury umožní rovněž zavedení nového
výpůjčního systému ve fonotéce.
3.5 Fond fotografií
Fotografický fond ČT obsahuje zhruba milión fotonegativů a přibližně 200 000 fotografií na papírové
podložce. Digitální část fotografického fondu ČT zahrnuje digitalizované kopie historických fotografií
a negativů a digitálně vzniklé fotografie pořízené především Fotoservisem ČT cca od roku 2000. Jedná
se zejména o fotografie se vztahem k výrobě a vysílání televizních pořadů, ale i snímky týkající se
historie a provozu samotné televize.
29
Vedle zajištění přejímek nových fotografií a péče o již uložené fotografie se v roce 2018 pracovníci
APF soustředili na následující činnosti:
1. Hlavním cílem všech studií je dlouhodobě pokračovat v převodu fotonegativů a fotografií do
elektronické podoby (včetně provedení grafických úprav a doplnění metadat).
2. Pracovníci fototéky Praha se navíc dlouhodobě soustřeďují na inventarizaci fotografií na
papírové podložce a kontrolu metadat u starších digitálních a digitalizovaných fotografií.
3. Pracovníci brněnského APF se dále zaměřili na zpracování dalších nezařazených fotografií na
papírové podložce.
Fotografie na papírové podložce jsou uloženy v depozitářích jednotlivých studií. Digitální fotografie
(kopie i originály) jsou uloženy na zálohované síťové úložiště s řízeným přístupem.
V rámci rozsáhlejších projektů bylo zdigitalizováno pro následné užití například několik set
fotonegativů pro projekty zejména k výročí roku 1968. Kromě toho bylo ve Fototéce pořízeno několik
set grabů z audiovizuálních záznamů (převážně pro účely promování pořadů).
3.6 Spisový fond
Obsahem spisového fondu jsou písemnosti se vztahem k televizním pořadům vyráběným v ČST/ČT
(výrobní složky, scénáře, náměty) a dokumenty zachycující samotný provoz televize a jejích součástí
(například statutární dokumenty, výroční zprávy, korespondenci, divácké ohlasy). Spisy jsou podle
příslušnosti vzniku uloženy v depozitářích v Praze, Brně i Ostravě. Dosud provedené digitální kopie
(digitalizáty) analogových spisů či digitální přejímky spisů jsou ukládány na zálohované síťové úložiště
s kontrolovaným přístupem.
Vedle zajištění standardních činností spojených s péčí o spisový fond, řešení aktuálních provozních
potřeb různých součástí televize a metodickým dohledem nad spisovou službou se Spisový archiv
v roce 2018 soustředil na tyto základní cíle:
1. Jedním z hlavních dlouhodobých cílů všech tří studií je pokračovat v plánované digitalizaci,
kromě digitalizace na vyžádání pro aktuální potřeby.
2. Dalším důležitým cílem všech tří studií pro rok 2018 bylo metodické zastřešení a aktivní účast
na přechodu na nový elektronický systém spisové služby v ČT.
3. Vedle toho pražský spisový archiv pokračoval v inventarizaci a přemanipulaci dalších
písemností, které byly přijaty do pražského spisového archivu v minulosti a u nichž
v minulosti neprobíhalo řádné skartační řízení.
4. Ve studiích Brno a Ostrava se pracovníci zaměřili na inventarizaci přijímaných písemností.
3.6.1 Správa spisového fondu
Spisový archiv zajišťuje shromažďování, zpracovávání a postupné zpřístupňování písemností vzniklých
z činnosti České televize. Zodpovídá za provoz Ústřední spisovny a provádí skartační řízení a výběr
archiválií k trvalému uložení.
3.6.2 Digitalizace spisového fondu
Digitalizace písemností běží ve studiu ČT Praha od roku 2014. V roce 2017 byly v rámci digitalizace na
vyžádání naskenovány písemnosti, jejichž zpřístupnění si vyžádala některá ze součástí ČT. Archiválie
30
a spisy byly digitalizovány pro Právní úsek (zejména Oddělení licenční podpory), Telexport, produkce,
dramaturgii programu, Interní audit, Scénický provoz, Úsek řízení lidských zdrojů a další oddělení.
3.6.3 Technologický rozvoj archivace spisů
Dlouhodobým cílem i pro další období nadále zůstává zajištění ukládání digitálních písemností
v souladu s podmínkami pro důvěryhodný digitální archiv a Základními pravidly pro zpracování
archiválií definovanými pro ukládání archiválií v České republice*. Vzhledem k tomu, že v těchto
oblastech však nedošlo v roce 2018 k výraznému posunu, na který by bylo možné navázat, soustředili
se pracovníci vedle výše uvedených činností na aktuální úkoly:
1. Spisový archiv odpovídá za metodické řízení a dohled nad výkonem spisové služby v ČT.
Během roku byla zajištěna školení několika desítek především nově nastupujících pracovníků
ČT pro práci ve spisové službě. Současně během roku probíhaly intenzivní přípravy na změnu
elektronického systému spisové služby v České televizi. Pracovníci archivu byli součástí týmu,
který odpovídal za přípravu metodik a přechod na nový systém. Součástí přípravy bylo mimo
jiné testování funkcionalit nového systému a školení uživatelů pro práci v nové spisové
službě. Samotný přechod byl uskutečněn 23. listopadu 2018, v následujících dnech pak
proběhla také migrace dat ze starého do nového systému.
2. Na podzim 2018 převzal pražský spisový archiv do své správy velkokapacitní skartovačku, do
té doby umístěnou v jiném útvaru České televize. Bylo zajištěno šestnáct rozsáhlejších
skartací dokumentů na základě skartačního protokolu.
* Nadřízeným orgánem, který definuje podmínky pro ukládání a zpracování archiválií v České republice, je pro
všechny archivy Ministerstvo vnitra - Odbor archivní správy a spisové služby.
3.6.4 Využívání spisového fondu
Nejčastější požadavky na nahlížení do spisů a písemných archiválií (které jsou vždy
nejdříve digitalizovány) pro provozní účely jsou z Právního úseku (oddělení právní podpory
pořadů/oddělení licenční podpory), z Útvaru řízení lidských zdrojů, Telexportu, dramaturgie
programu a produkce pořadů. Vedle toho jsou písemnosti v souladu s archivním zákonem
zpřístupňovány externím badatelům. Pro potřeby externích badatelů i interních uživatelů byla
zpracována rovněž řada rešerší.
3.7 Knihovna (knihy, noviny a časopisy)
Fond knihovny se nachází ve Studijní knihovně v Praze a tvoří jej zejména odborná literatura se
zaměřením na média a dále pak na různá odvětví vědy, na politiku, kulturu, lingvistiku a umění.
V neposlední řadě knihovna archivuje interní dokumenty ČT a ČST, jako jsou např. ročenky či ideově
tematické plány, a také veškerou knižní produkci Edice ČT. Součástí knihovny je studovna, která
nabízí výběr denního tisku a dalších periodik, převážně odborného rázu.
Rok 2018 znamenal pro knihovnu širší využití otevřeného knihovního systému Koha, především
nasazení elektronických objednávek knih přes online katalog, zavádění čtenářských účtů a osvětu.
3.7.1 Správa fondu knih, novin a časopisů
V roce 2018 běžná péče o knihovní dokumenty spočívala v zajištění procesů výpůjček, rešerší
a katalogizaci knih již v systému Koha, nasazeném v roce 2016. Denní tisk a časopisy se zatím evidují
na knihovní lístky. V druhé polovině roku byl nastartován proces aktualizace knihovního fondu a byly
vyřazeny stovky knihovních jednotek z oblasti beletrie.
31
3.7.2 Digitalizace fondu knih, novin a časopisů
Knihy, časopisy a noviny jsou v knihovně uloženy v analogové podobě. Vzhledem ke způsobu jejich
využití je tento způsob vyhovující.
Taktéž je možné v bibliografických záznamech připojit odkaz URL na zdigitalizované verze v digitálních
knihovnách Kramerius českými knihovnami. V současné době je sice mimo domovskou knihovnu,
která dokument digitalizovala, dostupný pouze náhled jednotlivých stránek, ale i to velmi pomáhá při
rešerších. V průběhu roku 2019 by se měla Národní knihovna ČR i za ostatní české knihovny domluvit
se správcem autorských práv a díla, která nejsou dostupná na trhu, volně zpřístupnit čtenářům.
Koha v neposlední řadě umožňuje ukládat na svůj server např. elektronické knihy (tzv. volná díla)
nebo lze využít jiných volných zdrojů (např. E-knihovna Městské knihovny v Praze) a pomocí
discovery systému (např. VuFind) vytvořit centrální index.
3.7.3 Technologický rozvoj knihovny
Knihovnický systém Koha byl do Studijní knihovny nasazen v roce 2016 a je tedy již 2 roky úspěšně
provozován. Zajišťuje dostatečný komfort jak pro uživatele, tak pro práci knihovníka.
3.7.4 Využívání fondu knih, novin a časopisů
Knihovna ČT je neveřejná a slouží prioritně pro tvůrce pořadů. Obsahuje necelých 34 tisíc svazků knih.
V roce 2018 proběhlo ve Studijní knihovně ČT Praha 2 223 výpůjček knih a cca 1 693 výpůjček
časopisů, dále bylo poskytnuto 166 hodin rešerší pro tvůrce nových pořadů.
3.8 Ostatní činnosti a odborné aktivity APF
Kromě péče o archivní fondy a knihovnu zajišťuje archiv ČT celou řadu ostatních odborných činností
a aktivit:
Plní svou odbornou roli v rámci samotné ČT, ať již ve vysílání archivních pořadů na televizních
kanálech a na iVysílání, nebo v souvislosti s podporou využívání archivních materiálů v nové
výrobě pořadů ČT. Během roku 2018 se pracovníci archivu například velmi výrazně zapojili do
přípravy a realizace projektů k „osmičkovým výročím“ roku 1968 nejen ve vysílání, ale i na
webech a sociálních sítích.
Poskytuje služby pro odbornou veřejnost, studenty, školy, vědce, prezentuje se na
festivalech, přehlídkách, výstavách, organizuje přednášky a exkurze do archivu. V létě
spolupracoval archiv na školení pedagogů ve vyhledávání v archivních audiovizuálních
záznamech pro potřeby výuky v rámci nově připravovaného projektu ČT-EDU.
Organizuje řadu workshopů a školení pro různé skupiny pracovníků ČT, které reflektují
specifikaci činnosti, kterou klienti vzhledem k práci s archivními materiály či ve vztahu k nim
provádějí. V roce 2018 se pracovníci archivu výraznou měrou podíleli na proškolení zejména
redaktorů, dramaturgů a produkčních v oblasti vytváření tzv. elektronických střihových
soupisek, které umožňují výběr a následný export vybraných audiovizuálních záznamů
z digitálního archivu do místa jejich následného užití.
Skenovací a dokumentační oddělení je v rámci organizace ČT odpovědné za zpracování smluv
do Registru smluv (příjem, digitalizaci, znečitelnění údajů, zveřejnění, uložení smluv a jejich
přípravu k trvalému uchování). Do konce 2018 již bylo takto celkem zveřejněno 6 340 smluv.
32
V rámci dlouhodobé spolupráce Českou televizí a Krátkým filmem Praha (KFP) pokračovala
postupná digitalizace, dokumentace a zpřístupnění další části rozsáhlého fondu KFP v archivu
ČT pro vysílání, tvůrce i badatele. Celkem bylo v roce 2018 takto zpřístupněno 755 pořadů.
Česká televize je dlouholetým členem významných mezinárodních organizací EBU (European
Broadcast Union), FIAT/IFTA (Mezinárodní federace televizních archivů) a konzorcia EUscreen
(sdružuje vysílatele a audiovizuální archivy, které se podílely na projektu EUscreen, zaměstnanec APF
členem výkonného výboru) a účastní se jejich konferencí, seminářů a workshopů.
Vedle toho se pracovníci APF účastnili bud´ jako přednášející či jako účastníci v roce 2018 různých
konferencí, workshopů, školení a jiných odborných akcí.
Pracovníci archivu se sami zúčastnili i některých mediálních vystoupení v pořadech nebo na akcích
České televize.
Rovněž samotné prostory či aktivity archivu se občas stávají předmětem zájmu tvůrců při natáčení
pořadů. V roce 2018 natáčela v badatelně archivu ČT japonská televize TBS pro jejich pořad „Lovci
pořadů“ (o hledání kuriózních záběrů z různých pořadů po celém světě).
33
5. Finanční ukazatele
Přehled nákladů a investic vynaložených na provoz a rozvoj APF a jeho digitalizaci
v roce 2014 - 2018 2014 2015 2016 2017 2018
Ukazatel (v tis. Kč)
33 082 35 030 31 272 28 254 31 323
Náklady personální
o APF základ 30 432 32 260 28 492 25 554 27 404
o digitalizace 2 700 3 919
2 650 2 770 2 780
Náklady na suroviny 11 306 11 173
o pásky 14 479 14 155 19 288 2 154 2 042
o bezpásková média 8 843 4 871 2 542 9 152 9 131
5 636 9 284 8 468 4 592
Náklady na DAPF 16 746 6 468 4 592
o provozní náklady 45 310 29 644 13 404 2 000 0
o interní kapacity 44 310 27 644 11 404 3 587 4 967
587 1 967
Náklady na DAR 1 000 2 000 2 000 3 000 3 000
o provozní náklady 1 000 1 500 3 361 8 648
o interní kapacity 14 584
0 0 361 10 446
Interní náklady útvaru techniky 1 000 1 500 3 000 9 944
Náklady ostatní 33 386 34 053 25 121 71 149
76 143
Náklady CELKEM 9 166 9 298 8 921
Investice - DAPF 136 423 123 680 101 367
o technické zařízení
o software 5 122 8 147 4 619 6 561 0
o stavební úpravy
745 0 0 2 368 0
Investice - DAR 4 377 8 147 4 619 4 193 0
o technické zařízení 0
o software 0 0 0 0 3 434
4 456 18 705 3 628 3 594 0
Investice - APF 11 800 3 434
o technické zařízení 0 954 0 1 170
o vybavení (regály) 4 456 6 905 2 674 3 594 0
0 1 170
Investice CELKEM 411 0 639 674
0 0 0 0 4 604
411 26 852 639 674
9 989 8 886 10 829
Přehled počtu zaměstnanců související s provozem a rozvojem APF v roce 2014 - 2018
Ukazatel (průměrný přepočtený) 2014 2015 2016 2017 2018
počet zaměstnanců 78 81 73 65 66
34
Přehled nákladů a investic Techniky ČT v roce 2014 - 2018
Ukazatel (v tis. Kč) 2014 2015 2016 2017 2018
Náklady personální 519 958 522 738 525 543 530 170 562 378
Náklady na spotřebované nákupy 34 007 36 015 33 617 35 320 36 571
12 077 11 837 12 806 13 172 14 205
z toho: o majetek do 40 tis. Kč 7 840 8 054 7 863 7 760 8 620
o materiál pro techniku 5 403 7 953 6 366 7 865 6 863
o náhradní díly 6 645 6 117 4 995 5 184 5 376
o pohonné hmoty 36 001 37 208 49 415 56 182 56 543
20 367 22 171 33 452 42 944 43 154
Náklady na služby 10 217 6 505 7 800 5 789 6 631
z toho: o podpora systémů 6 715 10 729 8 741 7 197 7 150
o opravy
596 681 606 690 617 316 628 869 662 642
Náklady jiné
201 693 432 540 411 193 183 652 249 067
Náklady CELKEM
162 169 213 670 225 866 177 377 212 699
Investice CELKEM
o technika Praha 27 661 216 531 177 473 5 598 3 401
o technika Brno
o technika Ostrava 11 863 2 339 7 854 677 32 967
Přehled počtu zaměstnanců Techniky ČT v roce 2014 - 2018
Ukazatel (průměrný přepočtený) 2014 2015 2016 2017 2018
936 927 913
počet zaměstnanců 943 943
35