Jednání Rady České televize - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Zpráva o stavu, změnách a rozvoji ČT24
za 1. pololetí roku 2019

Zpracoval: Zdeněk Šámal, ředitel Zpravodajství ČT
Předkládá: Petr Dvořák, generální ředitel ČT
Červenec 2019

1
Zpráva o stavu, změnách a rozvoji TV kanálu ČT24 za 1. pol. roku
2019 včetně Zprávy o činnosti zahraničních zpravodajů za rok 2019

1. Vysílání ČT24 – základní souhrn

První pololetí roku 2019 přineslo několik významných politických událostí. Na konci května se konaly
volby do Evropského parlamentu. ČT24 v této souvislosti nabídla zhruba 16 hodin předvolebních
debat, anket a rozhovorů s kandidáty. Šlo především o 2 debaty lídrů kandidátek relevantních
politických sil v zemi (průměrná sledovanost 70 tisíc diváků), závěrečnou debatu o vztahu unijní a
evropské politiky s předsedy sněmovních stran na programech ČT1 a ČT24 (sledovanost v konkurenci
čtvrtfinále MS v hokeji byla 269 tisíc diváků) nebo debaty lídrů v Politickém spektru. Kromě toho
dostali prostor lídři všech kandidátek v samostatných desetiminutových rozhovorech, ČT24 také
nabídla exkluzivní rozhovory s takzvanými spitzenkandidáty nebo samotnou debatu spitzenkandidátů
organizovanou EBU. Samotné volební vysílání ČT24 se sčítáním výsledků sledovalo 166 tisíc diváků při
11,34 % podílu na publiku a stalo se tak při konkurenci podobného pořadu na TV Nova a Seznam TV
opět nejsledovanějším volebním vysíláním v zemi.

V prvním pololetí roku nezanedbatelnou roli sehrálo i další dění na domácí politické scéně, zejména
v souvislosti s vládou a záležitostmi kolem premiéra Andreje Babiše. V této době došlo k několika
výměnám ministrů, hlasování o nedůvěře vládě a sérii protivládních demonstrací. Všem těmto
událostem se ČT24 věnovala v mnoha mimořádných vysíláních. Poslední demonstraci organizovanou
sdružením Milion chvilek pro demokracii na Letné na konci června sledovalo ve speciálním programu
ČT24 250 tisíc diváků. Zpravodajská stanice České televize taktéž na poměrně rozsáhlé ploše
informovala o auditu evropských dotací poskytovaných koncernu Agrofert nebo o ukončeném
policejním vyšetřování financování Čapího hnízda.

Velký zájem diváků zaznamenalo i setkání premiéra Andreje Babiše s americkým prezidentem
Donaldem Trumpem v Bílém domě v USA. ČT24 k této události připravila monotematické
několikahodinové vysílání. Na místo kromě stálého amerického zpravodaje poslala i týmy se dvěma
bývalými korespondenty a ti nabízeli divákům živé přenosy ze všech dějů s návštěvou spojených,
včetně komentářů a rozhovorů s respondenty přímo z Washingtonu. Celý víc než 4,5 hodinový
program sledovalo 170 tisíc diváků.

V prvním pololetí tohoto roku se také konaly volební sjezdy některých politických stran. ČT24 už
tradičně měla své studio přímo v místě dění. Diváci tak mohli v přímém přenosu sledovat průběh
volby předsedů hnutí ANO, ČSSD, KDU-ČSL a STAN.

Mimořádnou pozornost věnovala ČT24 „devítkovým“ výročím. Vzhledem k tomu, že se podobné
nasazení osvědčilo v loňském roce, byl vytvořen speciální tým, který měl na starosti některá důležitá
výročí, jejich přípravu a realizaci. Hned v polovině ledna nabídl seriály k výročí 50 let od sebeupálení
Jana Palacha a o dvacet let pozdějšímu takzvanému Palachovu týdnu, které vyvrcholily celodenním
živým vysíláním moderovaným z míst, která jsou s osobou Jana Palacha spojena. V rámci dne diváci

2
projevili největší zájem o večerní Interview s přítelem Jana Palacha R. Smahelem a večerní
dvouhodinové vysílání z budovy FF UK. Na tyto pořady se dívalo zhruba 80 tisíc diváků, přičemž
večerní vysílání zasáhlo až 325 tisíc diváků.

Výjimečné pokrytí a nasazení, včetně seriálů a pořadů vysílaných a moderovaných opět z exteriéru,
jsme poskytli i dalším výročím. Za všechny lze jmenovat například 20 let od vstupu Česka do NATO,
za nějž Zpravodajství ČT obdrželo od jednoho z posledních žijících válečných hrdinů Emila Bočka i
ocenění Českým lvem bojovníků za svobodu, 15. výročí vstupu Česka do Evropské unie, 80 let od
okupace Německem nebo 30. výročí vydání Několika vět.

Vysoký zájem diváků vzbudily i přímé přenosy posledních rozloučení s hercem Luďkem Munzarem
nebo spisovatelem Jiřím Stránským.

Ze zahraničního dění ČT24 připravila speciální vysílání k prezidentským volbám na Slovensku s živě
moderovaným volebním studiem přímo před sídlem slovenské hlavy státu a s exkluzivním
rozhovorem s nově zvolenou slovenskou prezidentkou. Velký prostor byl věnován všem souvislostem
odchodu Velké Británie z Evropské unie, včetně mnoha přenosů z britského parlamentu nebo
setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa se severokorejským lídrem Kim Čong-unem.

1.1. Vysílání ČT24 spojené s mimořádnými projekty ČT

 Mezinárodní filmový festival v Karlových Varech

Vzhledem k termínu konání festivalu na přelomu června a července budou podrobnější informace
zahrnuty do Zprávy vztahující se ke 2. pololetí roku 2019.

2. Diskusní a aktuálně-publicistické pořady ČT24

2.1. Fokus Václava Moravce

V prvním pololetí roku 2019 odvysílala ČT24 živě celkem 6 premiérových dílů pořadu, který si
v pátém roce existence vydobyl výjimečné postavení jak mezi akademickou, tak mezi školní
veřejností. Zájem o účast v přímém přenosu ze strany zejména středních škol v tomto roce opět
zesílil. S velkým úspěchem se setkala také možnost klást přítomným hostům v přímém přenosu
dotazy. Otázky z publika byly kultivované a kvalifikované, proto je tento prvek pořadu oboustranně
přínosný.

Mezioborová diskuse na podstatná témata i v tomto období spojovala hosty z nejrůznějších oborů
akademické sféry se zástupci veřejnosti. Výjimečným rysem pořadu zůstalo objevování zajímavých
exteriérových prostor pro vysílání přímého přenosu a prezentace vždy několika publicistických
reportáží z různých regionů ČR v nadstandardní stopáži 6-8 minut.

Premiérově ČT24 v prvním pololetí roku 2019 uvedla tyto díly:

3
 Žít a užít (8. 1. 2019, paluba lodi na nábřeží Vltavy)

Herečka Chantal Poullain, konzultant a spisovatel Petr Ludwig, manažerka Diana Rádl
Rogerová, psychiatr Martin Hollý, historik Karel Černý, cestovatelka Viktorka Hlaváčková.
Publikum: Vysoká a Střední škola mezinárodních a veřejných vztahů

 Potíže s historií (12. 2. 2019, Panteon Národního muzea)

Historik Oldřich Tůma, politoložka Adéla Gjuričová, ředitel NM Michal Lukeš, publicista Pavel
Kosatík, učitel dějepisu Pavel Martinovský, režisér Jiří Strach. Publikum: Gymnázium Olgy
Havlové v Ostravě, Gymnázium Příbram, Gymnázium Omská, Gymnázium Říčany,
Pedagogická fakulta UK

 Umělá inteligence (19. 3. 2019, Národní technická knihovna)

Profesor umělé inteligence Michal Pěchouček, sexuoložka Kateřina Klapilová, kybernetik a
filozof Jan Romportl, právnička Alžběta Krausová, kybernetik Tomáš Mikolov, jazykovědec
Karel Oliva. Publikum: Gymnázium Evolution Sázavská, Gymnázium Na Vítězné pláni,
Knihovna Louny

 Recyklace světa (30. 4. 2019, Galerie DOX)

Architektka Eva Jiřičná, filozof Lukáš Likavčan, chemik Michal Babič, ekolog Bedřich Moldan,
klimatolog Radim Tolasz, environmentalistka Soňa Jonášová. Publikum: Střední škola
gastronomická a hotelová s.r.o., Střední škola knižní kultury, o. p. s., Praha 3, Fridays for
Future, EDUCAnet gymnázium, Mensa gymnázium, Gymnázium Přípotoční, Gymnázium Na
Zatlance

 Slova (28. 5. 2019, Krajská vědecká knihovna Liberec)

Spisovatelky Radka Denemarková a Markéta Baňková, filozof Daniel Kroupa, chemik a teolog
Petr Slavíček, bohemista Ondřej Hausenblas, překladatel Martin Hilský. Publikum:
Gymnázium Frýdlant, Gymnázium a SOŠPg Jeronýmova, Masarykova obchodní akademie,
Jičín, Ústav jazykové a odborné přípravy Univerzita Karlova

 Farmáři (18. 6. 2019, farma v Kotouni)

Farmáři Lucie Bošinová a Josef Stehlík, rektor ČZU Petr Sklenička, historik Jiří Urban,
klimatolog Miroslav Trnka, hydrobiolog David Pithart. Publikum: soukromí zemědělci,
Gymnázium Václava Hraběte Hořovice, Manažerská akademie a soukromá střední škola
Beroun

2.2. Události, komentáře

V prvním pololetí letošního roku se pokračovala snaha zvyšovat kvalitu dramaturgie a moderace,
tematickou a názorovou pestrost a také atraktivní obrazové ztvárnění – klíčové faktory spojené
s proměnou pořadu na konci června 2018. S odstupem roku lze říci, že proměna pořadu (propojení

4
s editorsko-moderátorským týmem Událostí) se ukázala jako správný krok, který stabilní publikum
tohoto pořadu přijalo za svůj.

Tým pořadu i nadále sázel na důkladné plánování témat a klíčových atraktivních hostů v kombinaci
s pohotovou reakcí na aktuální události daného dne. Dramaturgové se soustředili jak na názorovou
pestrost, tak na politickou vyváženost zvaných hostů, o nichž je vedena podrobná evidence. Z ní je
patrné nejen to, kolik hostů jaké politické strany se zúčastnilo debat v průběhu roku, ale také kolik
jich bylo zváno a odmítlo, což je skutečné relevantní měřítko. Nejčastěji dostali pozvání zástupci
vládní koalice (ANO a ČSSD), v těsném závěsu pak zástupci nejsilnějších opozičních stran (ODS a
Piráti). Ochota přijímat pozvání je však velmi kolísavá – například předseda ČSSD Jan Hamáček
nepřijal letos pozvání do Událostí, komentářů ani jednou, přestože ČSSD je výrazným hráčem v
domácí politice a strana opakovaně hrozila odchodem z vlády. Premiér Andrej Babiš oproti tomu
pozvání přijal dvakrát. Účast velmi často odmítala SPD, dále pak ČSSD zvláště ve dnech vládních krizí,
menší opoziční strany jsou naopak vstřícné. Celkově ze statistiky plyne, že úspěšnost při oslovování
hostů je 42 procent, tj. k získání jednoho hosta je třeba jich oslovit 2,4.

Na druhou stranu pozvání v přímém přenosu přijali na jaře všichni klíčoví kandidáti na slovenského
prezidenta. Stejně tak se v živém vysílání například střetli ministr kultury Antonín Staněk a odvolaný
ředitel Národní galerie Jiří Fajt v den odvolání druhého jmenovaného z funkce. Zájem diváků také
poutala vydání spojená s demonstracemi proti Marii Benešové (ta na všechna opakovaná pozvání do
studia dosud reagovala odmítavě) a vládě Andreje Babiše, opakovaná hlasování o nedůvěře vládě,
z mimořádných počinů pak speciální vydání k vstupu do NATO 12. března.

2.3. Interview ČT24

Pořad zaměřený na aktéry aktuálního dění, a to na ojedinělém prostoru 26 minut „face to face“
s moderátorem, nadále držel laťku vysoké sledovanosti. K nejvýraznějším počinům prvního pololetí,
v obou případech natočeným mimo studio, lze zařadit Interview s Madeleine Albrightovou a také s
nově zvolenou prezidentkou Slovenska Zuzanou Čaputovou.

Pokud jde o statistiku hostů, z velké části kopíruje výše zmíněné Události, komentáře. Za zvláštní
zmínku stojí hnutí SPD – toto hnutí přijalo pozvání za první pololetí pouze jednou, zatímco jej
obdrželo třicetkrát. Jde tedy o politický subjekt, u nějž je nejnižší úspěšnost při oslovení: 3,3 %.
Celkově na jednoho hosta, který přijme pozvání do pořadu Interview ČT24, připadalo 3,5 oslovených.

2.4. 90´ ČT24 – Hyde Park

Pořadu 90´ ČT24 dominovala v prvním pololetí zejména aktuální témata a speciální vysílání
vyjmenovaná výše. Kromě nich ovšem nasadila redakce v tomto období do vysílání i stopážově
velkorysejší dokumenty k událostem většího významu. Diváci tak mohli vidět například nová a
v ostatních médiích citovaná zjištění týkající se provedení atentátu na Heydricha, v samostatném
dokumentu jsme se také věnovali stému výročí vzniku české koruny, fenoménu televizního seriálu
Most nebo padesátému výročí provedení transplantace srdce v Česku.

5
2.5. Hyde Park Civilizace

Hyde Park Civilizace odvysílal v prvním pololetí roku 2019 21 premiérových dílů pořadu s celkem 22
hosty.

Moderátor Daniel Stach mluvil v tomto pololetí se třemi nositeli Nobelovy ceny: Serge Haroche,
nositel Nobelovy ceny za fyziku, který vymyslel nové metody měření a manipulace s jednotlivými
kvantovými systémy. To by v budoucnu mohlo zrychlit počítače a vylepšit lasery. Tomas Lindahl
popsal jeden z procesů, díky kterému se naše DNA sama opravuje, a získal za to Nobelovu cenu za
chemii. Fraser Stoddart pomohl na cestě k molekulárním strojům, které by v budoucnu mohly
dopravovat třeba léky uvnitř našeho těla, za což dostal Nobelovu cenu za chemii.

Mezi významné zahraniční hosty patřili Andrew a Indira Feustelovi. Andrew ve studiu ČT mluvil o své
půlroční misi na oběžné dráze Země, o práci velitele ISS i o řešení situace s dírou v plášti kosmické
lodi Sojuz. A také o popularizaci vědy a inspiraci kosmonautikou pro mladé lidi.

Významné historické okamžiky připomenuli dva exkluzivní hosté: Elijahu Rips, profesor matematiky
na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě, se v roce 1969 v Rize pokusil zopakovat čin Jana Palacha.
„Protestuji proti okupaci Československa,“ napsal na kus papíru, v tu chvíli už byl politý benzínem a
pak škrtl sirkou. Nakonec ale přežil a v Sovětském svazu byl poslán do psychiatrické léčebny. Tam
vyřešil jeden z velkých matematických problémů. Elijahu Rips byl hostem pořadu v prostorách
Národní knihovny, ve vysílání byl také nejstarší hebrejský text na českém území.

Pavel Taussig v 11 letech přežil 4 koncentrační tábory a pochod smrti. Prošel tábory v Auschwitz-
Birkenau, Mauthausenu, Gunskirchenu a Melku. Muž, který ze svých dobových zápisků sestavil knihu
o tom, jak "natruc neumřel..." byl exkluzivním hostem pořadu přímo v nově zrekonstruovaném
Národním muzeu.

Významnými zahraničními hosty pořadu byli například: nejbližší spolupracovník profesora Antonína
Holého a průkopník výzkumů v oblasti antivirů Eric De Clercq, radioastronomka a objevitelka pulsarů
Jocelyn Bell Burnell, profesorka vývoje rostlin na Univerzitě v Cambridge Ottoline Leyser, profesor
kosmologie a astrofyziky z Univerzity v Cambridge Martin Rees, biochemik Christopher Dobson,
profesorka fyziologie z Oxfordské univerzity Susan Grennfield nebo bývalý agent CIA Joseph Wippl.

Velký ohlas mezi diváky měl díl Hyde Parku Civilizace se Zdeňkem Svěrákem, natočený přímo
v Žižkovském divadle Járy Cimrmana. V dalších dílech se pořad věnoval problematice alkoholismu s
Michalem Miovským, ortopedii s Tomášem Trčem, epilepsii s Přemyslem Jiruškou, architektuře
s Petrem Hájkem, obezitologii se Štěpánem Svačinou, hasičskému vybavení s Václavem Kratochvílem
a také ultramaratonu a triatlonu s Petrem Vabrouškem.

Víc než polovina HPC byla cizojazyčná, tyto rozhovory vedl moderátor Daniel Stach vždy v angličtině a
na webových stránkách pořadu je divákům k dispozici také verze bez tlumočení.

2.6. Historie.cs

Pořad Historie.cs se v prvním pololetí roku 2019 věnoval několika důležitým výročím, která do tohoto
období náležejí. Hned na počátku roku to byla připomínka opozičních aktivit a tzv. Palachova týdne,

6
které odstartovaly dramatické události roku 1989, v březnu byly dva díly věnované výročí okupace
zbytků Československa německou armádou a vzniku Protektorátu Čechy a Morava v roce 1939.
Kromě toho se Historie.cs věnovala starším dějinám i aktuální reflexi dějin například v dílech o
moderních metodách archeologie nebo o výuce historie na školách.

2.7. Politické spektrum

Diskusní pořad Politické spektrum se v prvním pololetí roku 2019 tradičně zabýval mapováním
politické, ekonomické a společenské reality z pozice mimoparlamentních politických stran a
v souvislosti s aktuálními společenskými tématy, např. desinformace a propaganda, zdanění náhrad
církevních restitucí, kolapsy na dálnicích atd. Významná část vysílání pořadu v tomto období (celkem
čtyři díly) pak byla věnována prezentaci mimoparlamentních stran před volbami do Evropského
parlamentu. Pořad sledoval i následnou politickou situaci.

2.8. Archiv ČT24

V prvním pololetí roku 2019 pořad Archiv ČT24 pokračoval v uvádění dílů, které prostřednictvím
dobových zpravodajských materiálů přibližují různé oblasti života československé a později české
společnosti od roku 1945 do současnosti, a které čerpají zejména z tzv. filmových týdeníků. Výjimkou
byl díl věnovaný výročí okupace v roce 1939 a vzniku Protektorátu Čechy a Morava, který čerpal i ze
starších obrazových materiálů. Pořad Archiv ČT24 do vysílání zařadil i některé další významné
události, které se staly v měsících let končících devítkou, s důrazem na události spojené s činem Jana
Palacha v roce 1969 a následnými výročími. Projekt se pravidelně řadí k nejsledovanějším pořadům
sobotního večera a nedělního rána na ČT24.

2.9. Otázky Václava Moravce

Pořadu se oproti minulému pololetí zvýšila jak sledovanost, tak podíl na publiku (share). OVM tím
dále posílily postavení tradičně nejsledovanější televizní diskuse v ČR a zároveň nejsledovanějšího
pořadu ČT24.

OVM nadále zůstávají v rámci ČT i ČR nejúspěšnějším pořadem také pokud jde o množství citací jeho
obsahu v jiných médiích.

První hodinu OVM sledovalo v tomto pololetí v průměru 450 000 diváků, podíl na publiku se
meziročně zvýšil na 21,66 %. Největšímu diváckému zájmu se těšila diskuse z 6. 1. 2019, kdy duel
moderátora s předsedou vlády sledovalo 661 000 lidí (share 26,96 %). Jako úspěšný lze hodnotit i
přesun vysílání z exteriéru do studia KH3 a s tím spojenou změnu vizuální stránky pořadu.

2.10. Kultura+

Týdeník Kultura + v první polovině roku 2019 divákům představil výrazné osobnosti a důležitá témata
z oblasti literatury, výtvarného umění, hudby nebo tance.

7
2.11. Týden v politice

V prvním pololetí roku 2019 bylo odvysíláno celkem 21 dílů. Obsah vysílání v tomto období ovlivnily
zejména první spory ve vládě, pořad v lednu už tradičně otevřel rozhovor s premiérem Andrejem
Babišem z hnutí ANO. V následujícím díle vystoupil opoziční host Marek Benda z ODS, který se
věnoval tématu práce ústavně právního výboru v souvislosti s referendem, které prosazovaly
opoziční strany SPD a KSČM. S nástupem nového roku se debatovalo také o platech, proto byl do
pořadu pozván zástupce Asociace malých a středních podniků Karel Havlíček. V březnu dostali prostor
opoziční aktéři z řad KDU-ČSL a hnutí STAN, kteří si volili nové vedení. V květnu pak tematicky
převažovaly rozhovory týkající se výměny ministrů (11x ministr z hnutí ANO, 4x za ČSSD, 2x šlo o
zástupce profesní komory, 3x opozice). Ve vydání pořadu před konáním voleb do Evropského
parlamentu dostalo stejný prostor všech 9 sněmovních stran. V období, kdy si ČR připomněla vstup
do Evropské unie, byl jeden rozhovor veden také s prezidentem Milošem Zemanem.

2.12. Týden v justici

Témata pořadu byla v první polovině roku 2019 do značné míry přizpůsobena legislativnímu plánu
vlády na tento rok. Prostor tak dostala témata jako zpoždění zákona o hromadných žalobách,
uchovávání dat z elektronické komunikace a užívání odposlechů či rekodifikace stavebního zákona.
Mimo tato témata se věnovala také diskutované výměně ministra spravedlnosti, nezávislosti justice
v souvislosti s možným ovlivňováním soudců hradním kancléřem či trestně právní odpovědnosti
zastupitelů. Opakovaným tématem byly kárné žaloby na soudce a žalobce a také změny v justici
v souvislosti s výkonem funkce státních zástupců.

Z oblasti mezinárodního práva se pořad věnoval problematice připravenosti České republiky na
brexit, krizi Ústavního soudu na Slovensku a také kauze vraždy novináře Jána Kuciaka. Reflektoval tež
žalobu České republiky u Evropského soudu kvůli směrnici o zbraních, nominaci evropského žalobce
za Česko, či Zahájení soudního procesu s politiky z Katalánska.

2.13. Věda 24

ČT24 od začátku roku 2019 do konce června odvysílala 25 premiérových dílů pořadu Věda 24. V nich
se pořad mimo jiné věnoval posunům v medicíně – od nové metody na odhalení rakoviny slinivky,
nových zjištění ohledně původu cukrovky 2. typu až po pokroky při vývoji léku na Alzheimerovu
chorobu, vyvinutí první vakcíny proti malárii nebo souvislosti autismu a střevní mikroflóry.

Z událostí týkajících se vesmíru se pořad zaměřil na úspěšný test kapsle Crew Dragon; vyslání první
skupiny satelitů Starlink, které mají být základem celoplanetární sítě internetu; práci sondy InSight na
Marsu, kde zkoumá povrch i vnitřní složení planety; na další 2 starty nejsilnější rakety současnosti
Falcon Heavy; objevům planet mimo Sluneční soustavu nebo plánům nových cest na Měsíc nebo
Mars.

Z dalších klíčových zahraničních vědeckých událostí se tématem pořadu stal třeba plán na nový obří
urychlovač částic organizace CERN, přeměna krevních skupin, rekordní ponor na dno Mariánského
příkopu, rozvoj 5G sítí nebo bouřlivému rozvoji umělé inteligence.

8
Z domácích událostí na poli vědy pořad zaznamenal tato témata: expedice českých vědců na ostrovy
na Antarktidě; škodlivost spaní v hlučném prostředí, která se týká statisíců Čechů; práci archeologů
v kutnohorské kostnici; celá řada preventivních i následných opatření směřujících k zachycení,
udržení a šetrnějšímu využívání vody.

Společně s redakcí webu ČT24 spustila redakce vědy i projekt komiksů. V jeho rámci se jedno
zpravodajské téma denně (nejen z redakce vědy) zpracovává a vydává v komiksové formě.

Zároveň redakce vědy připravila speciální vysílání k 35 letům od první transplantace srdce
v Československu (včetně využití 3D grafických modelů), 100letým narozeninám cestovatele a
dokumentaristy Miroslava Zikmunda, testovacímu letu kapsle Crew Dragon pro dopravování
astronautů k Mezinárodní vesmírné stanici, věnovala se vědcům a vizionářům, které do Prahy přilákal
Czech Singularity University Summit, nebo 500letému výročí od úmrtí Leonada da Vinciho.

Součástí témat Vědy 24 byla i aktuální témata jako například zpráva IPBES o klesající biodiverzitě na
Zemi, vývoj zásob vody po zimě, havárii při testování nového modulu Crew Dragon nebo narození
dvojčat, která nebyla ani jednovaječná, ani dvojvaječná.

2.14. Newsroom ČT24

ČT od začátku roku odvysílala celkem 23 premiérových dílů pořadu Newsroom ČT24. K jednomu z
hlavních témat prvního pololetí patřily dezinformace před Evropskými volbami – při té příležitosti
štáb Newsroomu natáčel také v evropské centrále společnosti Facebook o tom, jak se tato sociální síť
na volby připravovala. K důležitým tématům patřily také připravované změny v televizi Prima, která
ohlásila spolupráci s americkou zpravodajskou stanicí CNN. K pravidelným tématům patří také téma
vraždy novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky – Newsroom ČT24 v únoru shrnul, co vše se za rok od
vraždy ve slovenské společnosti a na slovenské mediální scéně změnilo. Během prvních měsíců
nového roku se pořad věnoval prezidentským volbám na Slovensku, častým tématem byla také
chystaná evropská směrnice o autorském právu, která má mít dopad i na média. Redakce pořadu
pravidelně sleduje také dění v mediálních radách – jak rozhodnutí Rady pro rozhlasové a televizní
vysílání, tak jednání tzv. malých rad jednotlivých veřejnoprávních médií. Průměrná sledovanost
v první půli roku činila 73 tisíc diváků věkové skupiny 15+ při průměrném share 2,56 %.

3. Zahraniční zpravodajství

3.1. Zahraniční zpravodajství a mimořádné události

V roce 2019 síť zahraničních zpravodajů opět rozrostla o další post - tentokrát v tureckém Istanbulu.
Důležitost daného místa podrobněji rozebereme v kapitole věnované jednotlivým zpravodajským
střediskům.

9
3.2. Rok 2019 ve světě a odraz globálního dění ve vysílání ČT

ČT ve zpravodajském vysílání reflektovala klíčové události prvního pololetí - podle klíče, který určuje
Kodex ČT - tedy podle předpokládaného dopadu daného dění na život obyvatel ČR.

Významné místo zaujímala ve vysílání témata spojená s volbami do Evropského parlamentu i
události a procesy s nimi spojené - předvolební kampaň na celounijní úrovni i v Česku, vlastní volby a
jejich výsledky i následná povolební vyjednávání o novém složení klíčových unijních institucí a jejich
představitelů.

Stejně tak se ČT věnovala i dalším zásadním volbám v důležitých zemích regionu. Jednak to byla
volba nové slovenské hlavy státu, z níž ČT odvysílala přímo z místa několikahodinové původní
zpravodajství, stejně jako volba nového ukrajinského prezidenta.

Rozsáhlou pozornost ČT věnovala i dalším klíčovým událostem z bližších i vzdálenějších oblastí -
požáru katedrály Notre-Dame, dění kolem brexitu a střídání v premiérském křesle ve Velké Británii,
konci zkoumání vlivu Ruska na prezidentské volby v USA, schůzku amerického prezidenta se
severokorejským vůdcem, hrozby obchodních válek mezi klíčovými globálními hráči, stejně jako
protivládní protesty v Hongkongu.

3.3. Mimořádné události - vysílání z míst mimo ČR

Rozvoj technologických možností umožňuje naprosto revoluční přístup k živému televiznímu vysílání
ze zahraničí. Dříve bylo nutností se potýkat s obrovskými potížemi při dopravování materiálů do
vysílání, nebo se smířit s tím, že se natočené reportáže dostaly do vysílání až po návratu
zpravodajského týmu do Česka. Jedinou výjimkou byly situace, kdy se protnuly editoriální priority ČT
s prioritami velkých světových agentur. Ty pak poskytovaly potřebný servis, prostřednictvím něhož
bylo možné reportáže i živé vstupy do vysílání dostat. Vývoj digitálních technologií a přenosu
prostřednictvím internetu zásadním způsobem zlevnil podobné vysílání a taky dostal vysílání
mnohem blíž k místu dění a jeho aktérům.

Projevuje se to v případě každodenních vstupů zpravodajů do vysílání. Bylo tak možné například při
zpravodajství o dopadu katastrofální bouře na řeckém poloostrově Chalkidiki odbavit původní
materiál přímo z místa a vstoupit živě do hlavní zpravodajské relace přímo z nejpostiženějších míst.

Zároveň je ale možné využít tyto možnosti při pokrývání událostí se zásadnějším dopadem na život v
ČR. Příkladem je třeba vysílání dění kolem brexitu, kdy moderátoři živě pořizovali rozhovory přímo v
londýnském Westminsteru s česky mluvícími respondenty o nejrůznějších aspektech vyjednávání o
odchodu Velké Británie z EU.

Možnosti využití prudkého vývoje technologií v původním, živém zpravodajství i z druhého konce
světa naznačilo pokrytí návštěvy premiéra Andreje Babiše u prezidenta Trumpa v Bílém domě. ČT
využitím mobilních technologií a datového přenosu dokázala z americké metropole nabídnout při
nasazení tří zpravodajských týmů pokrytí událostí, které mělo rozsah srovnatelný se zpravodajstvím z
podobných událostí v Česku - navíc v reálném čase. ČT naživo odvysílala rozhovor s premiérem v
hlavní zpravodajské relaci pár minut před odjezdem kolony do Bílého domu. Po skončení jednání s
americkou delegací pak v rámci speciálního vysílání přinesla naživo tiskovou konferenci i původní

10
rozhovor o výsledcích setkání s Donaldem Trumpem. Kromě toho po tři dny vysílala přímo z
Washingtonu velkou část hlavních zpravodajských relací. Nic z toho by ještě pár měsíců před
uskutečněním návštěvy nebylo technologicky uskutečnitelné.

Podobně využila ČT tyto technologie například při vysílání z událostí jako je požár katedrály Notre-
Dame nebo oslav Dne D z francouzské Normandie. Z obou míst nabídl Martin Řezníček divákům
hlavních zpravodajských relací obsáhlé informační bloky.

Pro pokrývání jiných událostí ale využívá ČT tradiční technologické postupy - tedy satelitní přenos.
Příkladem může být technologicky, produkčně i editoriálně náročné vysílání z prezidentské volby na
Slovensku. Mnohahodinový maratón přenosu hned z několika klíčových míst vrcholil jen pár hodin po
vyhlášení výsledků živě vysílaným prvním velkým rozhovorem Michala Kubala se zvolenou
prezidentkou přímo před jejím budoucím sídlem - Prezidentským palácem v Bratislavě.

3.4. Česko ve světě

Rozsáhlou pozornost ale věnuje ČT i prezentaci českých stop za hranicemi. Už tradičním se stalo
informování o návštěvách nejvyšších ústavních činitelů. V uplynulých měsících to byla třeba cesta
prezidenta Zemana do Číny, návštěva Maďarska nebo jednání summitu Iniciativy Trojmoří,
zpravodajství z návštěvy Senátu v čele s jeho předsedou v Ománu nebo cesty sněmovní delegace a
předsedy PS PČR do Kanady. Značný prostor věnuje ČT jednáním premiéra v zahraničí - kromě už
zmiňované návštěvy Bílého domu to byla třeba cesta po zemích jihovýchodní Asie a Indii, nebo
zásadní jednání v rámci unijních struktur o budoucím uspořádání klíčových institucí. Pozornost
věnovala ČT i aktivitám ministra zahraničí - třeba při jeho cestě na Ukrajinu, kdy navštívil i oblasti
bojů na východě země.

Nezůstává ale samozřejmě jen u politiky - rozsáhlé zpravodajství věnovala ČT zahraničním misím
české armády, v uplynulých měsících především ve světle bilancování dvaceti let členství v
Severoatlantické alianci. A prostor dostávají i další české úspěchy - ať jde o zprávy o českých firmách
v oblasti byznysu, nebo o zajímavých projektech českých umělců.

3.5. Zahraniční zpravodajové

ČT pečlivě rozvažuje rozmístění svých zpravodajských postů. Klíčovým hlediskem je možnost přinášet
původní zpravodajství z míst, kde se globální politika buď rozhoduje (jednotlivé velmoci), kde se
odehrávají události jinak zásadní pro život obyvatel ČR (zpravodajství ze sousedních zemí), nebo kde
se dějí události hýbající světovým děním (např. Blízký východ). V tomto kontextu se ČT rozhodla
otevřít nový zpravodajský post v Istanbulu. Kromě dění v samotném Turecku, které hraje roli
regionální velmoci a samo prožívá velmi turbulentní politické období, umožňuje tento post znásobit
zpravodajství z Blízkého východu (Václav Černohorský už přinášel původní reportáže např. ze Sýrie a
Řecka) a přinášet mnohem víc původních materiálů např. z balkánských zemí, zajímavých nejen kvůli
otázce migrační krize, ale i vzhledem k aktivitám českých firem a podnikatelů.

Kromě otevření už jedenáctého zpravodajského studia v zahraničí se proměnilo ještě obsazení na
dvou postech. Novým zpravodajem ve Varšavě se stal Lukáš Mathé, dosavadní korespondent v

11
Bratislavě. Na Slovensku ho nahradil Petr Obrovský, který se dosud věnoval především aktuální
politické agendě v rámci zpravodajské ČT24.

3.6. Klíčová agenda zpravodajských postů

 Berlín:
- posuny na politické scéně
- uprchlická krize a její dopady
- vztahy s ČR

 Bratislava:
- volba nové hlavy státu
- nehoda turistické lodi v Budapešti
- situace na politické scéně

 Brusel:
- volby do Evropského parlamentu
- rozhodování o obsazení klíčových postů v EU
- postavení ČR jejích představitelů v rámci Evropské unie

 Londýn:
- vyjednávání kolem brexitu
- napětí ve dvou hlavních politických stranách
- situace před volbami do EP a po nich

 Moskva:
- ekonomická situace v zemi a její dopad na politickou situaci
- volba prezidenta Ukrajiny
- vztahy se Západem

 Paříž:
- protesty žlutých vest
- požár katedrály Notre-Dame
- role Francie na unijní úrovni

 Peking:
- obchodní vztahy se Spojenými státy
- protesty v Hongkongu
- situace v regionu jihovýchodní Asie

12
 Tel Aviv:
- politická krize po předčasných volbách
- napětí kolem Íránu
- česko-izraelské vztahy

 Varšava:
- vztahy s institucemi EU
- souboj mezi vládou a opozicí
- Pobaltí jako místo, kde se projevuje napětí mezi Ruskem a Západem

 Washington:
- hrozba obchodní války s Čínou a EU
- vnitropolitická situace, souboj kongresových demokratů s prezidentem Trumpem
- zvyšující se napětí na Blízkém východě
- krize na americko-mexické hranici

3.7. Horizont ČT24

Horizont ČT 24 v posledních měsících snažil zdůraznit svou odlišnou roli v rámci schématu v prime-
time: posiloval reportážní složku relace na úkor času věnovanému komentáři ve studiu. To (vedle
odlišné editoriální koncepce dané zaměřením čistě na zahraniční témata) pomáhá oddělit dva
primárně diskusní formáty - v pořadech 90' a Události, komentáře.

4. Regionální zpravodajství a spolupráce s redakcemi zpravodajství TS
Brno, TS Ostrava, TS Hradec Králové a TS České Budějovice

První polovinu roku 2019 nejvíce charakterizovaly personální změny a začátek stavby dvou nových
regionálních zpravodajských studií v Plzni a Ústí n. Labem.

Od ledna 2019 nastoupil do funkce vedoucího redaktora redakce v Ostravě Radek Wiglasz. Pod jeho
vedením se redakce začala výrazněji prosazovat v hlavní zpravodajské relaci Události a zejména na
zpravodajském kanálu ČT24. Po půl roce jeho fungování se výkon ostravské redakce zcela vyrovnal
redakci v Brně.

Další zásadní personální změnou bylo jmenování Michala Klokočníka jako šéfredaktora regionálního
zpravodajství a jeho přesun ze studia v Hradci Králové do Prahy, kde bude tato pozice vzhledem
k nové struktuře regionálního zpravodajství umístěna trvale.

V nově budovaných studiích byly vybrány kompletní nový realizační, produkční a technický personál
a začalo probíhat zaučování, tak aby nová studia byla od 1. září připravena k ostrému vysílání.

13
4.1. Objem výroby, samostatné vysílání a vysílání pro ČT24

Průběžně jsou sledovány tři ukazatele – objem celkové výroby jednotlivých redakcí pro ČT24, objem
samostatného vysílání z jednotlivých studií na ČT24 – tzv. kontinuální vysílání a objem a kvalita
výroby pro pořad Události.

Za uplynulý půlrok regionální zpravodajství kromě svých vlastních pořadů vyrobilo a dodalo na
zpravodajský program ČT24 309 hodin vysílání. To představuje asi hodinu a čtyřicet minut denně.
Oproti předchozímu období jde o mírný pokles celkových 7 hodin za šest měsíců.

Samostatných bloků na ČT24, regionální zpravodajství v prvním pololetí roku 2019 odvysílalo na ČT24
celkem 98. Tyto monotematické celky, většinou ve stopáži mezi 15-20 minutami, jsou kompletně celé
editorsky připraveny a také odbaveny a odmoderovány z regionálních studií. Oproti předchozímu
období se jednalo o mírný pokles způsobený personálními změnami a přesuny. Svou roli sehrály také
technologické upgrady režií ve studiích v Hradci Králové a Českých Budějovicích, které si vyžádaly
krátkodobé odstávky.

Do hlavní zpravodajské relace Události se regionální informace (reportáže, vstupy, čtené zprávy, části
reportáží) dostaly za posledního půlroku více než 1194 krát. Konkrétně to znamená, že denně se
regionální informace v Událostech objevily přibližně 6x v různé formě. Jedná se o přibližně stejný
počet jako v předchozím období.

4.2. Regiony ČT24

Inovací prošla zejména iReportérské rubrika v tomto pořadu. Nově jsou zařazovány příspěvky od
iReportérů ČT nazvané „Moje místo“. iReportéři ČT mají za úkol natočit a namluvit krátký příspěvek o
místě, které není všeobecně známé, je jim blízké nebo má zajímavou historii. Inovace se hned ujala a
do vysílání se tak dostávají zajímavá místa a příběhy, které by jinak unikaly profesionální zpravodajské
pozornosti.

4.3. Sociální sítě

Brněnské redakce během prvního pololetí připravila multiplatformový projekt Kanál Odra-Dunaj-
Labe, který se skládá ze zpravodajských reportáží, publicistických televizních formátů, speciálního
portálu v rámci webu ČT24 a seriálu na sociálních sítích.

4.4. Dokument ČT24: Výbuch v dole

Poprvé se regionální zpravodajství zapojilo do projektu zpravodajských reportážních dokumentů
vysílaných na ČT24. Výbuch v dole je z dílny ostravské regionální zpravodajské redakce a autorkou
dlouholetá redaktorka Marta Pilařová. Rozpracované jsou i další náměty.

14
5. Projekt iReportér

ČT24 v první půlce roku 2019 dále pokračovala v posilování trendu občanské a participativní
žurnalistiky. Projekt iReportér měl v tomto období 60 311 zaregistrovaných uživatelů, kteří od ledna
do června tohoto roku natočili celkem 19 543 zpravodajských příspěvků. Využití ve vysílání ČT našlo 2
528 z nich – nejvíce v relacích Týden v regionech Brno (643) a Počasí (563).

6. Činnost Editoriálního panelu Zpravodajství ČT

Editoriální panel v období 1. poloviny roku 2019 neobdržel žádný podnět k projednání.

7. Útvar techniky Zpravodajství

V první polovině roku 2019 probíhalo v Útvaru techniky několik významných rekonstrukčních akcí,
které posunuly technologickou úroveň útvaru a zároveň v průběhu tohoto období proběhlo několik
významných politických, společenských a sportovních akcí, na kterých se pracovníci techniky OZ
významnou měrou podíleli.

Mezi významné akce oddělení studiové techniky patřila výměna 12 let starého lokálního SD serveru
Harris ve studiovém komplexu SK9, za HD videoserver Harris Nexio, který byl původně provozován
(od roku 2012) ve studiovém komplexu SK7. Tímto přesunem byl dokončen kompletní přechod
záznamového pracoviště v SK9 na formát HD.

Ve studiovém komplexu SK8 byla nainstalována nová matice multivieweru pro obrazovou a zvukovou
režii výrobce Imagine Communications, která nahradila původní, nevyhovující technologii Miranda.

V oblasti provozu bylo, mimo standardní zajišťování výroby a vysílání, zajišťováno mimořádné
vysílání:
 16. 1. 2019 – vysílání speciálu k výročí sebeupálení Jana Palacha
 13. 3. 2019 – vysílání speciálu k výročí vstupu do NATO
 26. 5. 2019 – mimořádné volební vysílání Voleb do Evropského parlamentu

V oddělení záznamové techniky i nadále pokračovaly změny v technologických postupech při výrobě
pořadů s cílem převést veškerou výrobu na technologii DNPS II a obrazový formát HD. V této oblasti
byla dokončena změna ve způsobu pořizování záznamů ze zasedání Poslanecké sněmovny a Senátu,
určené pro následné vysílání a archivaci. Signály jsou nyní ve formátu HD nahrávány na pracovišti
oddělení Vysílací techniky, odkud jsou pak následně vysílány. Tím zcela odpadá nutnost pořizování
signálových nosičů a jejich manipulace s nimi.

Mezi rozsahem největší akce Útvaru techniky OZ patří bezesporu regionální studia budovaná v Ústí
nad Labem a v Plzni, zaštiťovaná oddělením technické podpory. Investice v rozsahu několika desítek
milionů korun zahrnuje technologie pro samostatná studia s režijním zázemím, tříkamerovým

15
studiem a veškerou technologií pro odbavení samostatných zpravodajských pořadů. Současně s
těmito dvěma regiony jsou současná regionální studia v Hradci Králové a Českých Budějovicích
doplňována automatizací výroby a návazností na redakční systém Octopus tak, aby se práce
zjednodušila a urychlila. Se zprovozněním je počítáno během září 2019.

Dokončena byla také výměna zpravodajské technologie v Poslanecké sněmovně a v Senátu a také
technologického zařízení režie a studia v Poslanecké sněmovně s cílem umožnit zpracování a přenos
signálů v obrazovém formátu HD. Vyměněna byla veškerá televizní technologie (režie, titulkovač,
kamera ve studiu, zpravodajské reportážní sety a další zařízení) a pro přenos signálů byly využity
stávající optické spoje, které má Česká televize pronajaté. Stálé platby za spojení tak zůstaly ve stejné
výši, ačkoliv se kvalita přenosů výrazně zvýšila.

V tomto období byly též nakoupeny přenosové kodéry pro zahraniční zpravodaje, které umožňují
prostřednictvím mobilních sítí živě vstupovat do vysílání téměř odkudkoliv. Nyní jím disponují
všechny zahraniční štáby vyjma Číny, kde se zjišťuje možnost použití s ohledem na blokované datové
spojení.

V rámci techniky zpravodajství bylo odbaveno 129 zahraničních cest, vždy dle požadavku konkrétního
natáčení: příprava techniky, zajištění pojištění, support během cest.

Kromě zajišťování běžného provozu reportážních štábů se oddělení podílelo na realizaci těchto
významných akcí:

• únor – Biatlon, Švédsko

• květen – MS LH Slovensko

• květen – Volby do Evropského parlamentu

• červen – Olympiáda dětí a mládeže v Liberci

V technické oblasti reportážní techniky byla realizována rekonstrukce HD DSNG 036 – výměna režie a
další úpravy (leden 2019). Dále bylo dosaženo požadovaného stavu, kdy všechny reportážní soupravy
RT-OZ (včetně doprovodných k DSNG) jsou osazeny HD kamerami.

Kromě pravidelného zajišťování běžného provozu reportážních štábů (cca 16-17 štábů denně) a
obsluhy 4 DSNG vozů se oddělení podílelo mimo jiné na realizaci těchto mimořádných akcí:

• 1. 1. 2019: Novoroční projev předsedy Senátu - kompletní výroba, 2 kamery, předání signálu
dalším subjektům

• 16. 1. 2019: Palach výročí - DSNG 039 + DSNG 044 - velmi komplikované celodenní vysílání z
exteriéru ve zhoršených klimatických podmínkách, kompletní nasazení veškeré techniky RT-OZ,
spolupráce s ČT Brno (DSNG 040) a PT ČT

• 22. 1. 2019: TK Český lev Rudolfinum - DSNG 039, trasa + doplnění kamer k PV HD5, spolupráce s
PT ČT

16
• 25. 1. 2019: Senát, předání medailí - DSNG 039, kompletní výroba, 3 kamery

• 16. - 17. 2. 2019: Kongres ANO - DSNG 036 + DSNG 039, kompletní výroba, přenos, vstupy, 6 LIVE
kamer + posílené nasazení štábů

• 25. 2. 2019: MOST! - DSNG 036, kompletní výroba, 3 kamery, speciální vysílání pořadu „90 ČT24“
poslední díl seriálu

 28. 2. - 21. 3. 2019: DSNG 036, kompletní výroba, realizace studia v místě, výrazné rozšíření
technologie PV nad jeho specifikaci, časově, technicky i organizačně velmi náročné, práce ve
zhoršených klimatických podmínkách (velmi nízké teploty)

• 28. 2. - 2. 3. 2019: Sjezd ČSSD HK - DSNG 039, kompletní výroba, 3 kamery, přenos, vstupy +
posílené nasazení štábů

• 12. 3. 2019: Výročí NATO Čáslav - DSNG 039, komplení výroba, 3 kamery, studio v místě, vstupy

• 15. - 18. 3. 2019: VOLBY Bratislava - DSNG 039, kompletní výroba, 3 kamery, studio v místě,
vstupy

• 29. 3. - 1. 4. 2019: VOLBY Bratislava - DSNG 039, kompletní výroba, 3 kamery, studio v místě,

• 12. - 13. 4. 2019: Kongres STAN - DSNG 036, kompletní výroba, 3 kamery, přenos + posílené
nasazení štábů

• 25. 4. 2019: Skryté hrozby SKALNÁ - DSNG 036, kompletní výroba, 3 kamery

• 1. 5. 2019: Výročí vstupu do EU - DSNG 039, Národní muzeum, realizace studia v místě, vstupy

• 1. 5. 2019: Výročí vstupu do EU - DSNG 044, Rudolfinum, realizace studia v místě, vstupy

• 6. - 25. 5. 2019: MS v ledním hokeji Slovensko - DSNG 036, vstupy koment.+ mix zona Košice,
realizace studia v Bratislavě ve spolupráci s PT ČT

• 8. 5. 2019: Pietní akt VÍTKOV - DSNG 039, 3 kamery, kompletní výroba

• 19. 5. 2019: Pietní akt TEREZÍN - DSNG 039, 3 kamery, kompletní výroba

• 24. - 25. 5. 2019: Volební vysílání Brusel - DSNG 043, kompletní zajištění vysílání ze sídla
Europarlamentu, vstupy, moderace

• 24. – 29. 5. 2019: Volební vysílání Praha - DSNG 036 + DSNG 039 + DSNG 044, zajištění vysílání
volebních štábů stran, vstupy, posílené nasazení štábů

• 30. 5. 2019: Skryté hrozby ONDŘEJOV - DSNG 036, kompletní výroba, 3 kamery

• 10. 6. 2019: Pohřeb J. Stránský - DSNG 036 + PV30, 6 kamer, kompletní výroba

• 13. – 23. 3. 2019: ME softbal Praha + Havl. Brod - DSNG 036, 3 kamery, rozhovory, koment.
pozice, kompletní výroba národního vysílání

17
• 16. 6. 2019: Pietní akt LIDICE - DSNG 039, 3 kamery, kompletní výroba, vstupy+přenos

• 18. – 19. 6. 2019: Interview prezidentka SR Z. Čaputová - reportážní štáb, 3 kamery

• 26. 6. – 7. 7. 2019: MFF Karlovy Vary - DSNG 036, 4 kamery, kompletní zajištění vysílání z místa,
studio, rozhovory, vstupy, moderace – časově, technicky i organizačně velmi náročné (navíc
posílená světelná a kamerová technika také v naší „režii“)

Během roku bývá plánovaně i neplánovaně využíván DSNG 036 sportovní i zpravodajskou redakcí pro
vícekamerové přenosy různých TK, sportovních a společenských akcí, moderování Událostí z exteriéru
a pro translaci signálů přenosových vozů. U více jak poloviny akcí je požadováno a realizováno
rozšíření počtu kamer nad specifikaci vozu.

8. Vzdělávací centrum Zpravodajství

První polovina roku 2019 se ve vzdělávacích aktivitách zpravodajství České televize nesla v několika
vzájemně se doplňujících segmentech. Rutinní a nezbytná základní školení pro začínající redaktory
byla doplňována programy s vyšší přidanou hodnotou směřované k celé redakci. I letos se pak objevil
workshop, nabídnutý kromě zpravodajství také dramaturgům a programovým pracovníkům z
ostatních útvarů ČT.

Nejobsáhlejší skupinou školících programů ve zpravodajství byly základní semináře a kurzy, které
představují nezastupitelnou vzdělávací složku každého reportéra ČT. Např. makroekonomické
minimum – seminář vedl finanční ředitel David Břinčil. Workshop s názvem Právní minimum I vedla
vedoucí právního útvaru ČT JUDr. Markéta Havlová spolu s JUDr. Janem Benešem z téhož útvaru.
Podobně Mgr. Jan Vokál z právního útvaru ČT představil Zákon o Policii ČR. K základním školením
rovněž patřily dva třídenní kurzy tzv. Reportérského minima, stejně jako výuka práce v redakčním
systému zpravodajství, resp. orientace v aplikaci DNPS 2, které vede Oldřich Borůvka, vedoucí
redakce sociálních sítí.

Mezi vzdělávací aktivity určené celé redakci (zkušeným redaktorům i služebně mladším kolegům),
patřil v prvním pololetí roku 2019 workshop Svazu průmyslu a dopravy. Specializovaný seminář,
který vedli čelní zástupci tohoto svazu (člen představenstva Jiří Holoubek a viceprezidentka Milena
Jabůrková), se věnoval umělé inteligenci v průmyslu ČR. Dále se uskutečnil i seminář a konzultace
s dětskou psycholožkou Alžbětou Michalovou, který byl určen pro redakci pořadu Zprávičky.
Podobnou charakteristikou lze označit také workshop věnovaný Evropskému parlamentu, resp.
tématice spojené s letošními květnovými volbami do Evropského parlamentu, který vedly pracovnice
zastoupení EP v ČR Irena Kubášková a Iva Laňová.

Konečně nelze nepřipomenout přednášku s následnou diskusí, která se týkala bezpečnostního
postavení České republiky v rámci vazby na naše spojence v EU a NATO. Seminář, který byl z povahy
tématu otevřený všem pracovníkům ČT, vedl někdejší náčelník Generálního štábu AČR a bývalý šéf
Vojenského výboru NATO armádní generál Petr Pavel. Další akcí vzdělávacího charakteru byl

18
workshop, který ve spolupráci České televize (s podporou ředitele zpravodajství ČT) a FSV UK
moderoval Václav Moravec, byl věnován umělé inteligenci – resp. jejího využití v novinářské branži –
měl ověřit, zda lze vyvinout program, který je schopný v češtině sám vydávat např. agenturní zprávy.

9. ČT24 online

9.1. Web ČT24

On-line redakce ČT24 v prvním pololetí 2019 pokračovala v integraci s redakcí Zpravodajství, a to
zejména systémovým nastavením produkčních činností. S tím také souviselo zvýšení počtu živých
přenosů a záznamů, které ČT24 vysílala na svém webu, ať už paralelně s televizním vysíláním nebo
jako jeho doplnění a rozšíření.

Web pokračoval v trendu zkvalitňování publikovaného zpravodajského obsahu a poskytování
maximální možné informační přidané hodnoty. Ať už to bylo formou analytických článků, které se
důležitým tématům věnují s mnoha doplňkovými informacemi, videi, fotogaleriemi, dokumenty,
podcasty a statickými i interaktivními infografikami.

V oblasti obsahu nabízeného ve zvukové podobě (tzv. podcastů) redakce dále zvýšila množství a
kvalitu - nově mezi podcasty zařadila pořad Události. S cílem oslovení co nejširšího publika vznikl
např. i formát tzv. zpravodajského komiksu, který neotřelou formou přibližuje klasické zpravodajství
mladším věkovým skupinám.

V oblasti domácího zpravodajství na webu ČT24 dominovala témata voleb do Evropského
parlamentu, podezření na střet zájmů Andreje Babiše a protesty proti premiérovi a ministryni
spravedlnosti.

Před volbami do Evropského parlamentu web nabídl přehled všech kandidátů všech kandidujících
subjektů, stejně jako rozhovory se všemi lídry, a to jak ve formě záznamu z vysílání, přepisu v článku
či zvukového podcastu. Stejně tak redakce podrobně zpracovala všechny vysílané předvolební
debaty.

Velký prostor věnoval web ČT24 také významným výročím let 1939 (začátek nacistické okupace) a
1969 (upálení Jana Palacha). Významného zpravodajského pokrytí se dostalo také oficiální návštěvě
premiéra Andreje Babiše u amerického prezidenta Donalda Trumpa.

V zahraničním zpravodajství se on-line redakce rozsáhle věnovala především vyjednávání o brexitu,
ničivému požáru pařížské katedrály Notre-Dame, prezidentským volbám na Slovensku, vnitropolitické
situaci ve Francii, dále také teroristickým útokům na Novém Zélandě a na Srí Lance.

Web se také výrazně zabýval oblastí vědy a technologií, přičemž častými tématy byly například
vesmírný výzkum či environmentální problémy s důrazem na klimatické změny a nakládání s odpady.
Důležitou součástí zpravodajství bylo i ekonomické dění. Důraz byl kladen na navrhované změny

19
v daních a v rodičovském příspěvku, dále na spotřebitelská témata, témata makroekonomická a na
mezinárodní obchodní spory.

9.2. Sociální sítě
Sociální sítě ČT24 zaznamenaly v první polovině roku 2019 výrazný nárůst základny lidí, kteří je
sledují. Facebookovou stránku ČT24 na konci června sledovalo 350 tisíc fanoušků, což je nárůst o
14%. Denně se přes tuto síť podařilo distribuovat obsah průměrně 1,1 milionu uživatelům. Nadále si
tak drží prvenství mezi sledovanými zpravodajskými profily. Podobný trend je u sociální sítě
Instagram, kde profil ČT24 sleduje přes 52 tisíc lidí – nárůst o 90 %. Zpravodajský profil na Twitteru
pak vrostl na aktuálních 355 tisíc.
Redakce sociálních sítí se v tomto období soustředila mimo jiné na streamování režírovaných živých
přenosů z významných událostí, na výrobu grafických videí informujících o klíčových výročích anebo
také na výrobu fotografií s grafickými prvky. Zejména prostřednictvím sociální sítě Instagram pak
distribuovala krátké zpravodajské příspěvky, tzv. Instastories, které jsou stále oblíbenější a
sledovanější u lidí ve věkové kategorii 18 – 24 let.

10. Sledovanost ČT24

10.1 Možnost příjmu a zásah – tzv. denní reach
Aktuální deklarovaná dostupnost ČT24 z dat z kontinuálního výzkumu peoplemetrového projektu za
první čtvrtletí 2019 i z měsíčních reportů je beze změny na úrovni 99 % televizních domácností České
republiky.

Zdroj: ATO – Nielsen Admosphere, 11. 7 .2019, živě + TS0-3

20
V prvním pololetí 2019 vyhledávalo ČT24 každý den v průměru 1 365 000 diváků (dle definice se
započítávají ti diváci, kteří daný den „odsledovali“ alespoň tři minuty nepřetržitě). Denní reach od
roku 2014 každoročně mírně klesá. Maxima denního průměru diváků v prvním pololetí letošního roku
bylo dosaženo v lednu - 1 552 000 jednotlivců (nejvíce v úterý 1. 1. – 2 179 000 jednotlivců).

10.2 Podíl na publiku – share

Zdroj: ATO – Nielsen Admosphere, 11. 7. 2019, živě + TS0-3

ČT24 získala v prvním pololetí 2019 podíl na divácích 3,87 %, což je oproti minulému roku pokles.
Nižší výsledek stanice ČT24 je způsoben i absencí mimořádných zpravodajských událostí.
Jednoznačně nejvyšší výsledek ČT24 dosáhla v červnu (4,81 %), což souviselo s událostmi v souvislosti
se zprávou EU o čerpání dotací premiéra Babiše a následnými demonstracemi. V hlavním večerním
vysílacím čase (tzv. prime-time, 19 – 22 hodin) ČT24 dosáhla v prvním pololetí 2019 podílu na publiku
ve výši 2,13 %, trendově tento ukazatel kopíruje výsledky za celý den.
Spokojenost se zpravodajským kanálem se již dlouhodobě drží na úrovni 8,2. V meziročním pohledu
sledujeme u originality nárůst z 56 % na 61 % a u parametru zaujetí ještě výraznější
nárůst o 7 p.b. (z 61 % na 68 %). Nejvyšší spokojenost diváků panuje s pořady o vědě
Hyde park civilizace (8,9) a Věda 24 (8,8). Mezi další pořady s vysokou spokojeností se řadí pořad
Branky, body, vteřiny (8,7) a pořady věnované zpravodajství o počasí.

21
10,0 ČT24 - vývoj spokojenosti

8,1 8,2 8,2 8,2 8,2

8,0 2016 2017 2018 1.pol.2019

6,0 Zdroj: DKV ČT

4,0

2,0

0,0
2015

Vnímaná důvěryhodnost ČT, zjišťovaná pravidelně v rámci trackingového výzkumu dosáhla v 1.
pololetí 2019 na hodnotu 68 % (podíl diváků souhlasící s výrokem „Česká televize je důvěryhodná“).
Zároveň jsou dvě třetiny respondentů přesvědčeny, že ČT divákům předkládá objektivní a vyvážené
informace. Zpravodajství ČT je dlouhodobě vnímáno jako stabilní a objektivní, vyvážené a poskytující
nezávislé informace bez vnějších vlivů (Zdroj: Semestrální Trackingový výzkum – Kantar CZ – 1.
pololetí 2019)[1]. Pozitivní vnímaní zpravodajství České televize potvrzují ostatně i výsledky
celoevropského výzkumu, ve kterém je Česká televize (hned za Českým rozhlasem) označována jako
nejdůvěryhodnější zpravodajský zdroj v České republice. V celoevropském srovnání veřejnoprávních
zpravodajských kanálů je ve vnímání důvěryhodnosti na velmi podobné úrovni jako rakouská ORF či
italská RAI a dokonce na vyšší než francouzský nebo španělský veřejnoprávní zpravodajský kanál.
(Zdroj: Digital News Report 2019, University of Oxford, Reuters Institute). Tento výzkum
mezinárodního charakteru potvrzuje výsledky, které v pravidelném trackingovém výzkumu pro
měření veřejné hodnoty předkládá ČT.

10.3. Poměr premiér a repríz ve vysílání ČT24 za 1. pololetí 2019

Premiérovost v hodinách v procentech
premiéry 3160 72,7
reprízy 1184 27,3
celkem 4344 100,0

Zdroj: AOP ČT

V 1. pololetí 2019 odvysílala ČT24 3160 hodin premiér, což je 72,7 % z celkového vysílacího času. Je
to téměř identický výsledek jako za stejné období minulého roku.

[1] Výstupy z trackingu ČT jsou reprezentativní pro populaci 18+.

22
10.4 Sledovanost hlavní zpravodajské relace ČT Události

Pořad Události sledovalo v posledních pěti letech v průměru 810 tisíc diváků a přesně tolik diváků je
sledovalo také v první polovině roku 2019; toto číslo je velmi stabilní na rozdíl od konkurenčních
hlavních zpravodajských relací a odchylky jednotlivých let od toho průměru jsou velmi malé, podobně
dlouhodobý trend platí i pro podíl na publiku. Oproti roku 2018 došlo k mírnému nárůstu absolutního
počtu diváků (+ 17 tis.) a naopak k mírnému poklesu z hlediska podílu na publiku (- 0,66 p.b.).

UDÁLOSTI - SLEDOVANOST A PODÍL NA SLEDOVANOSTI

ČT1+ČT24 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 1.pol.2019
830 812 793 810
rating (tis.) 775 847 803 814 25,40 24,85 24,83 24,17

share (%) 23,79 25,65 23,92 24,88

Zdroj: ATO – Nielsen Admosphere, 11. 7. 2019, živě + TS0-3

Události jsou stabilně druhou nejsledovanější hlavní zpravodajskou relací. Podobně je na tom i celá
zpravodajská hodina mezi 19h a 20h. V trendu platí u obou ukazatelů stejný komentář jako u hlavní
zpravodajské relace.

VÝKON ZPRAVODAJSKÉ HODINY 19-20 V LETECH

ČT1+ČT24 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 1.pol.2019
784 801 788 779 792
rating (tis.) 715 807 768 23,44 24,17 23,79 24,04 23,45

share (%) 21,38 23,94 22,38

Zdroj: ATO – Nielsen Admosphere, 11. 7. 2019, živě + TS0-3

Při porovnání sledovanosti mezi jednotlivými diváckými cílovými skupinami je zřejmé, že Události
jsou více vyhledávány muži, lidmi staršími 55 let a výrazně nadprůměrně diváky s vysokoškolským
vzděláním (téměř 40 % VŠ publika). Struktura publika pořadu je stabilní, meziroční změny jsou
minimální, zajímavý trend můžeme sledovat u mladých diváků 15-24, kde dochází od roku 2015
k trvalému nárůstu.

UDÁLOSTI - PODÍL NA SLEDOVANOSTI V JEDNOTLIVÝCH DIVÁCKÝCH SKUPINÁCH

ČT1+ČT24 2013 2014 2015 2016 2017 2018 1.pol.2019
24,83 24,17
15+ 25,65 23,92 24,88 25,40 24,85 29,56 29,09
21,19 20,53
M15+ 30,21 28,51 29,11 29,03 29,20 10,62 12,03
9,78 8,29
Ž15+ 22,15 20,30 21,47 22,51 21,49 19,88 19,54

15-24 10,63 9,09 6,96 7,21 8,49 23

25-34 16,94 13,68 11,51 11,12 11,00

35-44 18,83 19,40 18,20 17,05 17,35
45-54 23,20 21,03 23,21 23,36 20,89 20,05 20,66
55-64 26,76 25,06 26,96 27,50 26,21 25,21 22,77
65+ 34,03 31,49 32,97 34,24 33,78 33,06 31,79
ZŠ+Vy 18,44 17,06 17,58 17,87 17,94 18,31 17,43
SŠ 30,01 27,88 28,98 29,78 29,05 28,71 27,96
VŠ 45,59 40,17 42,36 43,06 40,79 39,47 38,73

Zdroj: ATO – Nielsen Admosphere, 11. 7. 2019, živě + TS0-3

10.5. Sledovanost dalších pořadů ČT24

I v roce 2019 přinesl kanál ČT24 speciály k významným společenským či politickým událostem. Mezi
ty nejsledovanější patřil například přímý přenos z Posledního rozloučení s Luďkem Munzarem (rat 257
tis. / shr 22,68%) z 1.2. 2019, více než čtyř hodinový přenos ze Setkání premiéra ČR Andreje Babiše
s americkým prezidentem Donaldem Trumpem (rat 170 tis. / shr 5,97%) ze 7.3. 2019 nebo téměř 3,5
hodiny trvající přímý přenos z Protestů na Letné (rat 250 tis. / shr 11,61%), kde se 23.6. 2019 konaly
demonstrace proti premiérovi Andereji Babišovi.

Nejsledovanějším pravidelným pořadem zůstávají Otázky Václava Moravce, které na ČT24 sledovalo
(1. i 2.část) průměrně 212 tisíc diváků (shr 10,03%).

Z nových pořadů ČT24 za poslední tři roky zmiňujeme 90´ ČT24, Fokus Václava Moravce nebo nový
pořad vědecké redakce Věda 24 (premiérová sledovanost 81 tisíc diváků při share 2,76 % za první
pololetí 2019).

V únoru 2016 nahradil ve všední dny pořad 90´ ČT24 dřívější Hyde park a Ekonomiku ČT24. Pokud
porovnáme první polovinu roku 2019 s odpovídajícím obdobím v loňském roce, platí, že v absolutní
sledovanosti i podílu na publiku je patrný mírný pokles publika. Lze říci, že čísla sledovanosti se vrátila
na úroveň první poloviny roku 2017.

ROK NÁZEV RATING (TIS.) SHARE (%) REACH (TIS.)

1.pololetí 2017 90' ČT24 62 1,57 3 381
1.pololetí 2018 90' ČT24
72 1,85 3 520

1.pololetí 2019 90' ČT24 58 1,50 3 354

Zdroj: ATO – Nielsen Admosphere, 11. 7. 2019, živě + TS0-3

Fokus Václava Moravce sleduje i v prvním pololetí 2019 zhruba 100 tisíc diváků (6 premiérových
vydání - 93 000 absolutně při share 2,54%), premiéry za letošek dosud zasáhly přes milion diváků
(1 110 000 v absolutní hodnotě).

24
10.6. Web ČT24 (www.ct24.cz)

Měsíční počet reálných uživatelů webu ČT24

r. 2016 557 386

r. 2017 816 677

r. 2018 985 623

1.pol. 2019 1 187 613

0 200 000 400 000 600 000 800 000 1 000 000 1 200 000 1 400 000

Zdroj: NetMonitor

V prvním pololetí 2019 zaznamenal web ČT24 oproti předchozím rokům opět nárůst. Průměrně každý
měsíc navštívilo web ČT24 1,2 milionu reálných uživatelů. Nejsilnějším měsícem byl květen, kdy na
web přišlo 1,3 miliónů uživatelů.

Nejsledovanějšími pořady živě na internetu byly v tomto pololetí Události a Sněhové zpravodajství.
Sledovaný byl také speciál Protesty z Letné z 23. 6. 2019, který živě na webu sledovalo průměrně 5
tisíc diváků.

Odloženě si nejvíce diváci přehrávali Otázky Václava Moravce, když byl hostem premiér vlády Andrej
Babiš. OVM z 6. 1. si odloženě po dobu sedmi dní po odvysílání přehrálo 20 tisíc diváků, díl z 5. 5.
2019 pak 17 tisíc diváků. A vůbec nejsledovanějším dílem na internetu odloženě byl ten z 30. 6. 2019,
který si průměrně přehrálo 26 tisíc diváků.

11. Záměry Zpravodajství pro příští období:

- Zahájení vysílání nových zpravodajských regionálních studií v Plzni a Ústí nad Labem,

− Příprava a realizace projektů spojených s významnými výročími roku 2019: Přistání člověka na
Měsíci v roce 1969, výročí 21. srpna 1969 jako významné datum zahájení normalizace, výročí
zahájení 2. světové války 1. září 1939 a především 30. výročí událostí 17. listopadu,

− Příprava nových formátů s akcentem na využití mimopražských zpravodajských studií ČT,

− Pokračování spolupráce s vysokými školami v ČR a dalších vzdělávacích aktivit v rámci celé ČT
(podzimní cyklus přednášek v přípravě).

25
Zpracoval:
Zdeněk ŠÁMAL , ředitel Zpravodajství ČT
S využitím podkladů redakcí Zpravodajství, APA (R. Týmová), ÚTOZ (Z. Staněk), ČT24 online (K. Tinl),
PCZ (A. Majstorovičová).
V Praze dne 24. července 2019