Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam 220251000560004 najdete zde
Analýza mediální reprezentace tématu
modernizace D1
ve vybraných pořadech ČT1 a ČT24
Analytický tým:
Mgr. Marek Lapčík, Ph.D.
Mgr. Renáta Sedláková, Ph.D.
Analýza reprezentace tématu modernizace D1 ve vybraných pořadech ČT1 a ČT24
OBSAH
Teoretická východiska konstruktivistického přístupu zkoumání mediálních reprezentací........ 3
Metodika výzkumu..................................................................................................................... 4
Hlavní zjištění analýzy ............................................................................................................... 8
Výsledky kvantitativní části analýzy.......................................................................................... 9
Výsledky kvalitativní části analýzy.......................................................................................... 20
Závěr......................................................................................................................................... 26
Seznam citované literatury ....................................................................................................... 27
Výzkumný tým ......................................................................................................................... 28
Příloha č. 1................................................................................................................................ 29
2
Analýza reprezentace tématu modernizace D1 ve vybraných pořadech ČT1 a ČT24
TEORETICKÁ VÝCHODISKA KONSTRUKTIVISTICKÉHO
PŘÍSTUPU ZKOUMÁNÍ MEDIÁLNÍCH REPREZENTACÍ
Podle aktuálně dominantního přístupu mediálních studií, je svět, v němž žijeme, vytvářený
ve vzájemných interakcích jednotlivých sociálních aktérů. Tato myšlenka je známá jako teorie
sociální konstrukce reality P. Bergera a T. Luckmanna (česky 1999). V současné informační
společnosti pozdní modernity jsou to kromě osobních interakcí především média, která vstupují
do nekončícího procesu formování a definování naší žité každodennosti. Tyto aspekty
zohledňuje teorie mediální konstrukce reality (Schulz 2000, Luhmann 2014).
V mediálních studiích je vztah médií a vnější skutečnosti konceptualizován jako proces
mediace či medializace.1 Tematizuje skutečnost, že mediální reprezentace jsou formovány
dvěma klíčovými faktory: i) událostmi z vnějšího světa a ii) vzorci jejich zpracovávání v rámci
mediálního (zpravodajského) systému, tzv. mediálními rutinami (např. Touchman 1978). Patří
k nim způsob výběru událostí, jež bude dané médium pokrývat. Na jednu stranu je zřejmé, že
nikdy nemůže být zveřejněno vše, na straně druhé se ukazuje, že široce přijímány jsou právě
a jen ty části reality, jež byly (opakovaně) medializovány.2 Médii publikovaná sdělení jsou vždy
pouze jedním z mnoha možných způsobů reprezentace události, která byla jejím předobrazem.
Ukazují jen její část, a to pouze z určitých (médiem/editory vybraných) úhlů pohledu. Z logiky
věci je zřejmé, že nemohou být neutrálními sděleními, jakkoli o to mohou usilovat.3 Navíc
hodnotová stanoviska obsažená ve zprávách neodráží vlastnosti reprezentovaných událostí či
osob, ale mínění tvůrců zpráv, případně těch, kteří mají v dané společnosti významný podíl na
moci.
Proto je věnována zásadní pozornost výzkumu mediální reprezentace jevů či osob, neboť
právě to, jak jsou v médiích zobrazeny, zásadním způsobem formuje jejich význam ve
společnosti. To, jak média tyto osoby/jevy/události označují, v jakém kontextu o nich hovoří
a jak je reprezentují, je základním stavebním kamenem sociálně vytvářené reality. Stejně
důležité je i to, co naopak opomíjejí nebo nezdůrazňují. Jednotlivé mediální produkty můžeme
srovnávat s jinými mediálními či sociálními konstrukty (např. statistikami) nebo osobní
zkušeností. Pouze různost zobrazení skutečnosti nás může přiblížit k „objektivnímu poznání“,
jež bude adekvátním východiskem pro naše další sociální jednání.
1 Podrobněji viz např. Burton Jirák 2001, Trampota 2006.
2 Srov. Reifová 2004: 107.
3 Objektivita se stává spíše nedosažitelným ideálem, kterému se novináři snaží přiblížit prostřednictvím
intersubjektivně ověřitelného sdělování (Schulz 2000).
3
Analýza reprezentace tématu modernizace D1 ve vybraných pořadech ČT1 a ČT24
V polovině sedmdesátých let ukázal Schulz, že mediální realita supluje pro příjemce
faktickou realitu, ke které nemají jiný přístup (Kunczik 1995: 125). Vzhledem k tomu, že dnes
s řadou problémů, osob či jevů nelze mít osobní zkušenost, formují sociální aktéři své rozumění
světu primárně právě podle médii vytvářených reprezentací. Ta ale mohou být zatížena různými
ideologickými obsahy, neboť média lze dobře využívat i jako nástroje moci a kontroly, stejně
tak jako k šíření hegemonie (Cottle 1996) či stvrzování společenského statu quo. Ani
zpravodajství není výjimkou a lze v něm vysledovat vidění světa jeho tvůrců a zveřejněné
informace mohou odrážet představy vlastníků médií. Podle klasika britských kulturálních studií
S. Halla proto není nejdůležitější otázkou, jakou realitu média vytvářejí, ale čí význam je
komunikován (Hall 1997: 228)
METODIKA VÝZKUMU
Tato analýza a její zadání vycházejí z poptávky útvaru Výzkumu a analýz České televize
(ČT). Jako vzorek pro analýzu byly určeny příspěvky vztahující se k dění na dálnici D1,
především její modernizaci, odvysílané v pořadech Události, Události, komentáře, Události
v regionech (Praha, Brno, Ostrava), Zprávy ve 23 a Devadesátka ČT24 stanic ČT1 a ČT24
v období od1. ledna 2019 do 31. května 2019. Podklady pro analýzu – tedy úplný seznam
sledovaných příspěvků (výzkumných jednotek) – byly analytikům zprostředkovány
zadavatelem.
Jako výzkumná jednotka analýzy byl stanoven každý jeden příspěvek včetně úvodního
zarámování moderátorem ve studiu (a případně i dalšího doplnění o následný rozhovor, ať už
živě přes telemost nebo ze studia, např. v pořadu Devadesátka ČT24). V následujícím textu jsou
ze stylistických důvodů jako synonyma užívána označení příspěvek a zpráva.
V analýze byla užita kombinace kvantitativních a kvalitativních výzkumných postupů
specifikovaných níže. Lze proto mluvit o provedení triangulace výzkumných metod, při které
jsou vybrané jevy zkoumány pomocí více postupů, jejichž poznatky jsou vzájemně srovnávány,
což přispívá k dosažení celkově validnějších a komplexnějších zjištění.
Provedená analýza si kladla zejména následující výzkumné otázky:
- Jaké události a témata byly reprezentovány v souvislosti s informováním o D1?
- Jací mluvčí byli citováni v příspěvcích o D1?
- Byly příspěvky o dění na D1 spojovány primárně s nějakou politickou stranou?
4
Analýza reprezentace tématu modernizace D1 ve vybraných pořadech ČT1 a ČT24
- Byly ve způsobu výstavby narací v analyzovaných příspěvcích přítomny znaky
ideologického vychýlení (tzv. bias)?
- Jakým způsobem jsou ve vybraných analyzovaných pořadech obsahujících formát
rozhovoru vedeny dialogy? Dochází k indikaci postoje moderátora v otázce nebo
v průběhu pořadu?
Kvantitativní postupy: obsahová analýza
Jako základní kvantitativní výzkumná technika byla využita obsahová analýza. Tato
základní kvantifikující technika analýzy dokumentů vychází z pozitivistické tradice zkoumání.
Jedná se o výzkumnou techniku pro kvantitativní, systematický a objektivní popis zjevného
obsahu komunikace. (Berelson in: Neuendorf 2002). Je založena na systematickém kódování
manifestního obsahu sdělení, pracující s kvantifikací ne/přítomnosti určitých znaků
(proměnných) ve zkoumaném vzorku. Tento kvantitativní přístup ale nedokáže postihnout
drobnější významové nuance textu, často přítomné na latentní rovině významu, a proto bývá
kombinován s kvalitativními výzkumnými technikami. Na druhou stranu je obsahová analýza
jedinou výzkumnou metodou, která umožňuje efektivně analyzovat mnohočetné vzorky.
Současně je úkolem výzkumníka, aby při analýze zvoleného tématu nepodlehl neopodstatněné
kvantifikaci poznatků a při interpretaci zjištění zohlednil kontext celých sdělení a jejich širší
sociokulturní kontext.4
V návaznosti na výzkumné otázky byly zkoumány následující proměnné:
- identifikační proměnné (pořad a datum, v nichž byl daný příspěvek vysílán, pořadí
příspěvku v relaci, jeho délka, titulek a autor);
- ne/přítomnost zmínky o příspěvku v úvodních headlinech daného
pořadu, v případě některých pořadů (Události, Devadesátka ČT24, Události,
komentáře) také zařazení tématu v rámci rubriky „Téma dne“;
- významnost zkoumaného tématu v rámci příspěvku (modernizace D1 jako: - hlavní
téma, - vedlejší téma, - okrajová zmínka v rámci jiného hlavního tématu,
- v upoutávce na jiný pořad ČT);
- konkrétní téma,5 jemuž se příspěvek věnoval (jeden příspěvek mohl pokrývat více
témat);
- mluvčí, kteří v daném příspěvku dostali prostor, jejich počet, uvedená funkce (např.
ministr dopravy, tiskový mluvčí) a afiliace k instituci/organizaci (např. Česká
4 Podrobněji viz např. Scherer 2005, Sedláková 2014, Trampota, Vojtěchovská 2010.
5 Témata příspěvků byla kódována tzv. emergentně, což označuje, že kategorie témat nebyly stanoveny předem,
ale vyplynuly až z kategorizace témat zaznamenávaných v analýze všech příspěvků, která proběhla až po skončení
sběru dat.
5
Analýza reprezentace tématu modernizace D1 ve vybraných pořadech ČT1 a ČT24
televize, Ředitelství silnic a dálnic ap.; v případě poslanců, senátorů, obecních
zastupitelů atd. pak politická strana, již zastupují);
- ne/přítomnost zmínky o:
o rekonstrukci/modernizaci D1 (referování o plánovaných, začínajících,
probíhajících či právě ukončených pracích, obecné informace
o plánovaných krocích pro daný rok ap.);
o problémech s rekonstrukcí a modernizací D1 (informace o situaci
v problematickém úseku u Humpolce, o zvlnění vozovky u Ostravy ap.);
o aktuálních či nedávných nehodách na D1;
o aktuálních či nedávných kolonách na D1;
o opravách mostů a nadjezdů na D1;
o nákladech na rekonstrukci/modernizaci dálnice nebo některé její části;
- využití či absence:
o prvků infografiky (mapa, vizualizace, schéma oprav ap.);
o archivních záběrů z modernizace D1 (záběry z prosincové kolony
vysílané v jarních měsících, záběry explicitně označené jako archivní
ap.);
o prvku živého vstupu reportéra přímo z místa dění (tj. z některého z úseků
D1, kde probíhá rekonstrukce, tvoří se kolona ap., případně z poslanecké
sněmovny v době, kdy zde byla projednávána modernizace D1).
Hodnoty, kterých jednotlivé proměnné u sledovaných příspěvků nabývaly, byly v rámci
analýzy zaznamenávány do tzv. kódovacího archu. Výsledná datová matice byla následně
podrobena statistické analýze.
Kvalitativní postupy: analýza zpravodajského diskurzu
Stanovený vzorek byl podroben i analýze vedené kvalitativními postupy zaměřenými na
identifikaci klíčových jevů a způsobů výstavby jednotlivých příspěvků/narací (například
z hlediska užívání mediálních rutin). Základní užitou analytickou procedurou byly induktivní
postupy a principy zakotvené teorie (tzv. otevřené – selektivní – axiální kódování).6 Těmito
postupy byly identifikovány postupy konstrukce jednotlivých narací a způsoby výstavby
výsledné podoby reprezentace události/tématu charakteristické pro jednotlivé zkoumané
pořady atd. Při analýze byly zohledněny specifické rysy jednotlivých pořadů (strukturace
6 Podrobněji viz Strauss, Corbinová 1999, Sedláková 2014.
6
Analýza reprezentace tématu modernizace D1 ve vybraných pořadech ČT1 a ČT24
pořadu, využití postupů různých žánrů či formátů, typické charakteristiky stylu prezentace,
tematická struktura daného pořadu a její specifické prvky).
Současně byly využity postupy diskursivní7 a sémiotické8 analýzy, s jejichž pomocí jsme
analyzovali výstavbu jednotlivých příspěvků a identifikovali případné užití prvků/postupů, jež
bylo možno označit za projev biasu (tedy příspěvky či jejich části implikující ideologicky
zakotvené postoje mluvčích), a narativních/reprezentačních postupů implikujících ideologické
zakotvení autorů příspěvků. Pozornost byla věnována rozboru příspěvků ve formě kritické
reflexe reprezentace konkrétních jevů/událostí/názorů/postojů. Smyslem analýzy nebylo
posuzovat faktickou správnost sdělovaných informací či korespondenci jednotlivých výpovědí
s „realitou“ (což nebylo cílem analýzy), ale zaměřit se na korektnost a relevanci výstavby
reprezentací, legitimitu předkládaných tvrzení (např. ve smyslu relevance a legitimity
citovaných mluvčích odvozené z jejich afiliace a statusu apod.).
Analýza vizuálních materiálů se soustředila na korespondenci významů sdělovaných
prostřednictvím vizuální složky příspěvků s významy šířenými složkou audiální. Pozornost
byla věnována především záběrům, které by prostřednictvím svého významového potenciálu
(a to jak způsobem zobrazení, tak i samotnou volbou zobrazovaného obsahu) mohly výrazněji
ovlivnit celkové vyznění konkrétního příspěvku.
7 Van Dijk 1993, Fairclough 2003, Phillips, Hardy 2002, Wodaková, Meyer 2002.
8 Sedláková 2014, Chandler 2002.
7
Analýza reprezentace tématu modernizace D1 ve vybraných pořadech ČT1 a ČT24
HLAVNÍ ZJIŠTĚNÍ ANALÝZY
- v období od 1. 1. do 31. 5. 2019 bylo v pořadech Události, Zprávy ve 23, Události, komentáře,
Devadesátka ČT24 a Události v regionech (Praha, Brno, Ostrava) odvysíláno celkem 157, ve
kterých byla situace na dálnici D1 prezentována jako hlavní či vedlejší téma; nejvíce (49 příspěvků)
příspěvků zaznělo v pořadu Události;
- největší pozornost byla modernizaci dálnice D1 věnována v lednu (57 příspěvků) a v květnu
(41 příspěvků);
- 22 % všech příspěvků bylo odvysíláno mezi prvními třemi příspěvky jednotlivých zkoumaných
relací;
- nejčastěji zmiňovaným tématem příspěvků byl problematický úsek dálnice mezi Humpolcem
a Větrným Jeníkovem, na kterém došlo v prosinci 2018 ke kalamitě - tato událost, oprava
problematického úseku a jeho zprůjezdnění, byly alespoň krátce tematizovány ve 127 příspěvcích;
- v polovině (76) příspěvků zazněl tzv. dopravní zpravodajský servis přinášející informace
o aktuálním dění na D1 (kolonách, započatých, probíhajících i právě ukončených pracích
a uzavírkách);
- třetím nejčastějším tématem (42) příspěvků byla politická rovina související s modernizací D1,
(reakce politiků na prosincový kolaps dálnice, kritika ministra dopravy, výměna ministrů a ředitele
ŘSD);
- ve 30 % příspěvků byl využit živý vstup reportéra do vysílání, nejčastěji v pořadech Události
(45 %) a Události v regionech (50 % ostravských, 29 % pražských a 27 % brněnských příspěvků);
- v 87 % příspěvků se vyjadřoval alespoň jeden mluvčí, nejčastěji zástupci ŘSD: mluvčí J. Rýdl
(29 příspěvků) původní ředitel J. Kroupa (22) a jeho nástupce P. Kováčik (6), a politici: ministr
dopravy D. Ťok (21), premiér A. Babiš (12) a nový ministr dopravy V. Kremlík (8), prostor
komentovat situaci dostali i odborníci na dopravu a samotní řidiči;
- citováni byli nejčastěji členové ANO (52x), což je opodstatněné vzhledem ke konkrétním
citovaným mluvčím a tématu D1, dále KDU-ČSL (14x), ODS a KSČM (7x), ČSSD a STAN (6x),
Piráti (4x), TOP09 (2x), SPD a uskupení Praha sobě (1x);
- v případech reprezentace konkrétní událostí provázaných s politickou sférou, byla
součástí narace příspěvků prezentace stanovisek všech klíčových stran/aktérů;
- v pokrytí dění spojeném s D1 na ČT ve sledovaném období nebyla identifikována žádná
událost, kterou by bylo možno najít v jiných rešeršovaných médiích a na ČT by chyběla;
- celkově byla reprezentace událostí/dění spojeného s modernizací dálnice D1 ve vysílání
ČT1 a ČT24 ve vybraných pořadech ve zkoumaném období komplexní, vysoce faktická
a odpovídala požadavkům vyplývajícím z legislativy platné pro ČT jako médium veřejné
služby.
8
Analýza reprezentace tématu modernizace D1 ve vybraných pořadech ČT1 a ČT24
VÝSLEDKY KVANTITATIVNÍ ČÁSTI ANALÝZY
Analýza mediálního obrazu modernizace dálnice D1 byla provedena na sedmi pořadech
vysílaných Českou televizí v období od 1. ledna 2019 do 31. května 2019. Tyto pořady
konkrétně tvořily Události, Zprávy ve 23, Události, komentáře, Devadesátka ČT24 a tři mutace
pořadu Události v regionech (Praha, Brno, Ostrava). Analyzovány byly příspěvky týkající se
dálnice D1 a událostí s ní spojených, a to bezprostředně (uzavírky na různých místech dálnice,
aktuální situace na dálnici, informace pro řidiče), nebo přeneseně (politické kauzy, situace na
jiných dálnicích v ČR nebo v zahraničí, legislativa týkající se výstavby dopravních staveb
tohoto typu atd.). Konkrétní příspěvky byly předem vytipovány analytickým oddělením České
televize a výzkumný vzorek byl vytvořen na základě zadavatelem dodaného seznamu
příspěvků.
Celkově bylo od začátku ledna do konce května roku 2019 odvysíláno 174 příspěvků, jež se
dotýkaly tématu modernizace D1. V 15 příspěvcích byla situace kolem dálnice D1 zmíněna jen
okrajově (například výročí 15 let od vstupu do EU, osobnosti bývalých ministrů dopravy ČR,
silné lednové mrazy a jejich dopady na ČR, zahájení první schůze Poslanecké sněmovny v roce
2019 atd.). Protože hlavní nosné téma těchto příspěvků bylo primárně jiné než D1, byly
z následující analýzy vyloučeny, stejně jako dvě upoutávky na pořad Otázky Václava Moravce
(obě upoutávky byly vysílány v rámci pořadu Události a avizovaly diskusi o D1).
Příspěvků, v nichž byla situace na dálnici D1 prezentována jako hlavní či vedlejší téma, tak
bylo ve sledovaném období a sledovaných pořadech odvysíláno celkem 157. Nejvíce z nich
v pořadu Události (49 příspěvků, tj. téměř třetina vzorku), často bylo téma D1 zařazeno
i v přehledu regionálních událostí (26 v brněnské a 24 v pražské mutaci relace Události
v regionech). V nadpoloviční většině všech sledovaných příspěvků9 ve všech pořadech byla D1
pojednávána jako hlavní téma (82 %). Výrazně méně často byla informace o D1 připojována
jako vedlejší sdělení k jinému tématu (18 %). Nicméně i v takových příspěvcích jí bylo
věnováno významné množství prostoru. Jednalo se zejména o příspěvky zaměřené na ministra
dopravy D. Ťoka a kritiku jeho práce z řad opozice, zprávy tematizující výměnu ministrů
dopravy a s ní související změnou ředitelů ŘSD či o informace o návrhu zákona zakazujícího
jízdu kamionů v levém pruhu dálnic (obecně řečeno šlo o témata, jež mohou vývoj modernizace
D1 ovlivnit, a je proto pochopitelné, že byla v příspěvcích spojována).
9 S vyloučením zmínek, tj. z příspěvků, kde modernizace D1 tvořila hlavní či vedlejší téma.
9
Analýza reprezentace tématu modernizace D1 ve vybraných pořadech ČT1 a ČT24
Tabulka č. 1: Počet příspěvků dle pořadů a postavení tématu modernizace D110
Pořad Hlavní téma Vedlejší téma Zmínka u jiného Celkem
tématu / upoutávka
Události 39 10 55
(71 %) (18 %) 6 (100 %)
Devadesátka ČT24 (11 %)
10 6 18
Zprávy ve 23 (56 %) (33 %) 2 (100 %)
(11 %)
Události, komentáře 17 3 22
Události v regionech (77 %) (14 %) 2 (100 %)
(Praha) (9 %)
Události v regionech 11 7 22
(Brno) (50 %) (32 %) 4 (100 %)
Události v regionech (18 %)
(Ostrava) 24 0 25
Celkem (96 %) (0 %) 1 (100 %)
(4 %)
25 1 28
(89 %) (4 %) 2 (100 %)
(7 %)
3 1 4
(75 %) (25 %) 0 (100 %)
(0 %)
129 28 174
(74 %) (16 %) 17 (100 %)
(10 %)
Analyzované pořady jsou svou formou poměrně rozmanité, a tak není překvapivé, že se
průměrná délka analyzovaných příspěvků vysílaných v různých relacích výrazně liší. Průměrně
nejdelší byly v pořadech Devadesátka ČT24 (5 minut 18 vteřin) a Události, komentáře
(4 minuty 35 vteřin). Jedná se o pořady částečně publicistické a obsahující delší rozhovory
s hosty ve studiu, na něž v jiných analyzovaných pořadech není prostor, a tak není překvapivé,
že nejdelší příspěvky v těchto pořadech přesahovaly i 13 minut (Devadesátka ČT24 7. ledna
a 8. dubna 2019), respektive takřka 20 minut (Události, komentáře 22. ledna 2019). Příspěvky
odvysílané ve zpravodajských pořadech si byly (až na jednu výjimku) svou průměrnou délkou
velmi podobné – trvaly průměrně 1 minutu 45 vteřin v Událostech, 1 minutu 50 vteřin ve
Zprávách ve 23, 1 minutu 36 vteřin v pražské a 1 minutu 55 vteřin v brněnské mutaci Událostí
v regionech. Zmíněnou výjimkou je výrazně odlišná průměrná délka příspěvků v ostravských
regionálních událostech, která byla de facto dvojnásobná a činila 3 minuty 23 vteřin. V souhrnu
regionálních zpráv z ostravského regionu však byly ve sledovaném období zařazeny jen čtyři
příspěvky na téma dálnice D1, z nichž jeden se věnoval opravám D1 v regionu a jejich dopadům
na kraj a řidiče téměř 9 minut, což výsledný průměr výrazně ovlivnilo.11
10 Vzhledem k zaokrouhlení může součet procent ve všech tabulkách a grafech této analýzy činit 99 % či 101 %.
11 Zbylé tři příspěvky trvaly 39 vteřin, 1 minutu 59 vteřin a 2 minuty 22 vteřin. Jejich průměrná délka by tedy
odpovídala průměru příspěvků o D1 u ostatních zpravodajských pořadů.
10
Počet příspěvkůAnalýza reprezentace tématu modernizace D1 ve vybraných pořadech ČT1 a ČT24
Největší pozornost věnovaly analyzované pořady modernizaci dálnice D1 v lednu
(57 příspěvků) a v květnu (41 příspěvků), menší prostor dostala v únoru, dubnu
(23, resp. 22 příspěvků) a březnu (14 příspěvků). Lednový zájem může působit překvapivě,
neboť nejde o období, kdy běžně probíhají stavební práce na silnicích. Zvýšenou reprezentaci
D1 v tomto měsíci způsobily především reakce politiků na prosincový kolaps dálnice
v „problematickém úseku“ D1 u Humpolce (proběhlo jednání v poslanecké sněmovně a objevil
se návrh zákona upravujícího jízdu v levém pruhu) a současně byly spuštěny na tento kolaps
navazující práce v problematickém úseku. V květnu ČT referovala o výměně na postu ředitele
Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a zejména o začátku další sezony stavebních prací na českých
dálnicích včetně D1. Na konci května navíc Českem projížděl americký vojenský konvoj, který
dopravu na D1 dočasně zablokoval. Jeho průjezd i reakce politiků (zejména ministra dopravy
a premiéra) se rovněž dočkaly výrazného mediálního pokrytí.
Graf č. 1: Počet příspěvků věnovaných modernizaci D1 v analyzovaném vzorku
15
12
9
6
3
0
O tom, jakou pozornost tématu dálnice D1 ČT věnovala a jakou důležitost mu v rámci svého
zpravodajství přisuzovala, vypovídá zařazení daných příspěvků v rámci analyzovaných pořadů.
Desetina z nich zazněla na prvním místě relace a téměř čtvrtina (22 %) byla odvysílána mezi
prvními třemi příspěvky, tedy v části relace, kde bývají uváděny nejvýznamnější události dne.
Méně často (v porovnání s ostatními pořady) se téma D1 objevovalo na předních místech
Událostí (jen 6 % příspěvků bylo v tomto pořadu zařazeno na první tři místa relace), ale naopak
byly do úvodu řazeny v regionální zpravodajské relaci Události v regionech.
11
01.01.2019
04.01.2019
06.01.2019
10.01.2019
17.01.2019
25.01.2019
04.02.2019
09.02.2019
11.02.2019
18.02.2019
23.02.2019
04.03.2019
08.03.2019
17.03.2019
29.03.2019
04.04.2019
08.04.2019
13.04.2019
15.04.2019
19.04.2019
21.04.2019
30.04.2019
04.05.2019
10.05.2019
14.05.2019
17.05.2019
20.05.2019
26.05.2019
28.05.2019
31.05.2019
Analýza reprezentace tématu modernizace D1 ve vybraných pořadech ČT1 a ČT24
Graf č. 2: Počet příspěvků o modernizaci D1 podle pořadí uvedení v jednotlivých relacích
Události 3 3 16 7 15 5
Devadesátka ČT24 3 2 6 2 3 0
Zprávy ve 23 4 3 8 5 0
Události, komentáře 7 3 3 4 10
Události v regionech - Praha 11 7 5 10
Události v regionech - Brno 5 4 6 11 0
Události v regionech - Ostrava 2 1 1 0
Celkem 35 23 45 31 20 5
0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100%
1.-3. místo 4.-5. místo 6.-10. místo 11.-15. místo 16.-20. místo 21. a pozdější místo
Menší důraz na téma dopravy a D1 v Událostech oproti ostatním pořadům potvrzuje i obsah
tzv. headlinů, tedy úvodních upoutávek na v relaci probíraná témata. Zatímco Události na
příspěvky související s D1 upozorňovaly jen ve třetině svých headlinů (31 %), ve zpravodajsko-
publicisticky laděných pořadech Události, komentáře a Devadesátka ČT24 byl trend opačný
- v headlinech bylo zmíněno 67 %, resp. 63 % příspěvků souvisejících s D1. Zprávy ve 23
poutaly na 40 % svých příspěvků o D1, regionální události z Prahy v 63 %, z Brna v 31 %
a z Ostravy v 50 % příspěvků. Vyšší zájem o téma v Událostech, komentářích a Devadesátce
ČT24 dokládá i jeho zařazení v rámci tzv. Tématu dne – 56 % v Devadesátce, 50 %
v Událostech, komentářích oproti 4 % v Událostech.
Z obsahového hlediska12 v analyzovaných příspěvcích jasně dominovalo téma
problematického úseku dálnice mezi Humpolcem a Větrným Jeníkovem. Vybraný dodavatel
(mezinárodní konsorcium firem) zde nedokázal provést práce v požadovaném termínu
a kvalitě, úsek se v prosinci při sněžení zablokoval a situace vyvrcholila mnohahodinovými
12 Jak již bylo zmíněno v kapitole věnované metodice práce, mohlo být (a zpravidla i bylo) v jednom příspěvku
zmíněno více různých témat (například kolona na D1, plán oprav D1 na daný rok a reakce ministerstva či vlády
na kritiku ze strany opozice).
12
Analýza reprezentace tématu modernizace D1 ve vybraných pořadech ČT1 a ČT24
kolonami na D1. Tato událost, oprava problematického úseku a jeho zprůjezdnění, zrychlený
výběr nového dodavatele či informace o aktuálním stavu úseku a jeho vlivu na provoz na dálnici
D1 byly alespoň krátce tematizovány ve čtyřech z pěti analyzovaných příspěvků (127).
Druhým nejčastěji zmiňovaným tématem bylo aktuální dění na D1, tedy jakýsi dopravní
zpravodajský servis13 přinášející informace o kolonách, započatých, probíhajících i právě
ukončených pracích a uzavírkách a s tím související varování pro řidiče (např. v případě
špatného počasí). Podobné informace se vyskytly v téměř polovině příspěvků (76). Diváci byli
zpravováni o dálnici D1 také v obecnější rovině, většinou byl tematizován plán modernizace
D1 na daný rok či v dlouhodobějším časovém výhledu, probírána byla i historie dálnice a její
předchozí modernizace ap. – některé z těchto informací se vyskytly ve více než třetině
příspěvků (59).
Významný prostor byl věnován i politické rovině modernizace D1, zejména reakcím politiků
na prosincový kolaps dálnice v problematickém úseku, kritice ministra Ťoka ze strany opozice,
výměně na pozici ministrů a následné změně ředitele ŘSD, jednání o D1 v poslanecké
sněmovně a návrhu zákona zakazujícího jízdu kamionů v levém pruhu ap. Do politiky
zasahující aspekty modernizace byly zmíněny ve čtvrtině příspěvků (42).
V desetině příspěvků (15) byly zmiňovány další, s D1 přímo nesouvisející dopravní
informace (např. tematizace zimní údržby silnic, uzavírky jiných silnic a dálnic a jiné dopravní
stavby, problém billboardů u dálnic, dopravní fóra, průjezdy vojenských konvojů přes české
území ap.) a takřka stejný počet (17) příspěvků referoval o problémech s neukázněnými řidiči
(zejména se jednalo o kritiku některých řidičů kamionů, kteří nedodržením dopravních předpisů
a značení přispívají k blokování provozu). Zhruba 8 % (13) příspěvků se věnovalo problematice
dálnic v ČR v obecnější rovině (například pomalému tempu jejich výstavby, které
v analyzovaném období kritizoval NKÚ, problematice veřejných zakázek a rozhodování podle
ceny, ale i zákonu o liniových stavbách a dalších možnostech zrychlení výstavby českých silnic
a dálnic).
Z analyzovaných příspěvků je patrné zaměření zejména na postup oprav/modernizace dálnice.
Alespoň základní informace o probíhajících, právě ukončených či plánovaných pracích na
rekonstrukci/modernizaci D1 se objevily v 80 % analyzovaných příspěvků (126). Bližší informace
o příčinách a dopadech neúspěšně provedené modernizace problematického úseku u Humpolce
nabídlo téměř 40 % příspěvků (60). Ve 13 % příspěvků (21) se objevily zmínky o opravách mostů
a nadjezdů (jednalo se zejména o bourání příliš úzkých či jinak nevyhovujících nadjezdů, tyto práce
byly často pokrývány pomocí živých vstupů s redaktory ČT).
13 Podrobněji v kvalitativní části analýzy.
13
Analýza reprezentace tématu modernizace D1 ve vybraných pořadech ČT1 a ČT24
Graf č. 3: Témata příspěvků věnovaných modernizaci D1 (souhrnně za všechny pořady)
127
120
100
Počet příspěvků 80 76
59
60
42
40
20 17 15 13
0
Problematický Aktuální dění D1 obecně Politický Neukáznění Jiné dopravní Dálnice v ČR
úsek D1 na D1 (modernizace, rozměr kauzy řidiči informace obecně
historie, plány)
Tabulka č. 2: Tematické zaměření analyzovaných příspěvků14
Téma Události 90´ČT24 Zprávy Události Události Události Události Celkem
ve 23 koment. v reg. v reg. v reg.
Problematický 42 9 (Praha) (Brno) 127
úsek D1 (86 %) (56 %) 13 13 23 24 (Ostrava) (81 %)
(65 %) (72 %) (96 %) (92 %) 3
Aktuální dění na 18 7 76
D1 (37 %) (44 %) 14 11 13 13 (75 %) (48 %)
D1 obecně (70 %) (61 %) (54 %) (50 %)
(modernizace, 16 7 0 59
plány, historie) (33 %) (44 %) 4 6 9 (0 %) (38 %)
Politický rozměr (20 %) (33 %) (38 %)
D1 10 8 13 4 42
(20 %) (50 %) 8 12 2 (27 %)
Neukáznění (40 %) (67 %) (8 %) (50 %) (100 %)
řidiči 5 0 17
(10 %) (0 %) 4 3 2 1 1 (11 %)
Jiné dopravní (20 %) (17 %) (8 %) (4 %) (25 %)
informace 5 0 15
(10 %) (0 %) 1 2 0 3 0 (10 %)
Dálnice v ČR (5 %) (11 %) (0 %) (12 %) (0 %)
obecně 0 5 13
(0 %) (31 %) 1 6 0 6 1 (8 %)
(5 %) (33 %) (0 %) (23 %) (25 %)
0 1
(0 %) (25 %)
Naopak informace o aktuální dopravní situaci a jejím vývoji v uplynulém dni byly
reprezentovány výrazně méně – informace o kolonách na D1 v daném dni přinesla zhruba
čtvrtina příspěvků (43, tj. 27 %), o nehodách jen desetina příspěvků (16). Není nijak překvapivé,
14 Vzhledem k tomu, že jeden příspěvek se mohl zabývat (a většinou i zabýval) více než jedním tématem,
přesahuje součet procentuálních podílů v tabulce hodnotu 100 %.
14
Analýza reprezentace tématu modernizace D1 ve vybraných pořadech ČT1 a ČT24
že v publicisticky zaměřených pořadech Události, komentáře a Devadesátka ČT24 se téma
aktuálních nehod a kolon neobjevovalo prakticky vůbec (v pořadu Události, komentáře byl
zaznamenán 1 příspěvek zmiňující aktuální nehodu, v Devadesátce ČT24 takové informace
nezazněly). Ačkoli se analýza nezaměřovala na proudové vysílání ČT24, lze usuzovat na to, že
aktuální provoz a průjezdnost (nejen) dálnice D1 jsou pokrývány spíše průběžně během dne
než v souhrnných zpravodajských či zpravodajsko-publicistických pořadech.
Jen v desetině (16) případů obsahovaly příspěvky informaci o nákladech spojených
s modernizací D1. Častěji to bylo v regionálním zpravodajství (50 % příspěvků v ostravské,
17 % v pražské a 12 % v brněnské mutaci relace Události v regionech) než v tom celostátním
(4 % v Událostech, 6 % v Událostech, komentářích, 10 % ve Zprávách ve 23, 13 %
v Devadesátce ČT24).
Zhruba v každém sedmém příspěvku (21) přibližovala ČT svým divákům modernizaci D1
pomocí infografiky – většinou se jednalo o mapu ČR s vyznačením opravovaných či
problémových úseků dálnic. K archivním záběrům prací na D1 se ČT vracela ve třetině
příspěvků (54), většinou se jednalo o příspěvky zmiňující prosincový kolaps na D1 způsobený
sněžením a špatně provedenými pracemi v úseku u Humpolce.
Graf č. 4: Počet mluvčích v analyzovaných příspěvcích (souhrnně za všechny pořady)
60
50 48
Počet příspěvků 40
30 28
20 18 20
20 12
10 7
2 1 0 1
0
0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10
Počet mluvčích v příspěvku
Analýza se zaměřovala také na mluvčí, jimž byl v příspěvcích poskytnut prostor k vyjádření.
Sledován byl nejen výskyt konkrétních osob, ale také variabilita profesí a zástupců různých
institucí, firem či politických stran. Alespoň jeden mluvčí15 dostal prostor v 87 % příspěvků
15 Za mluvčí byli považováni i reportéři České televize, kteří byli často využíváni např. v rámci tzv. živých vstupů
přímo z místa dění (dálnice D1, případně poslanecké sněmovny v případě projednávání situace na D1), kdy
komentovali situaci a přinášeli nové informace.
15
Analýza reprezentace tématu modernizace D1 ve vybraných pořadech ČT1 a ČT24
(zbylých 13 % příspěvků tvořily krátké zprávy čtené moderátorem relace). Nejčastěji příspěvek
citoval jednoho mluvčího (31 %, tj. 48 příspěvků), většinou reportéra či reportérku ČT
realizující živý vstup nebo krátkou reportáž z místa dění. V několika případech se jednalo
o zprávu čtenou moderátorem ze studia, jež byla doplněna záznamem výroku premiéra Andreje
Babiše, mluvčího ŘSD Jana Rýdla či dnes již bývalého ředitele ŘSD Jana Kroupy. V průměru
analyzované příspěvky citovaly jednoho až tři mluvčí (celkem 60 % vzorku), výjimečně se
v jednom příspěvku vyjadřovalo i osm či deset mluvčích (každý takový příspěvek se vyskytl
právě jednou).
Již zmíněný živý vstup reportérů do vysílání byl využíván poměrně často – ve 30 % případů
(47). Nejčastěji jej využíval pořad Události (45 % příspěvků o D1 z této relace obsahovalo živý
vstup reportéra) a Události v regionech (50 % ostravských, 29 % pražských a 27 % brněnských
příspěvků). Do zpravodajsko-publicistických pořadů Události, komentáře a Devadesátka ČT24
vstoupil reportér skrze živý vstup v obou případech čtyřikrát (22 %, resp. 25 % příspěvků), do
Zpráv ve 23 pouze jednou (5 %).
Jednoznačně nejvíce pokrývali a zpracovávali16 dění kolem dálnice D1 reportéři Radovan
Daněk (34 příspěvků, 22 % vzorku) a Blanka Poulová (30 příspěvků, 19 % vzorku). Dopravní
agendě se často věnoval ještě Jan Beránek (12 příspěvků, tj. 8 % vzorku), jiní reportéři o D1
informovali spíše příležitostně.
Z mluvčích, kteří nejsou zaměstnanci ČT, se k dálnici nejčastěji vyjadřovali zástupci
Ředitelství silnic a dálnic – mluvčí Jan Rýdl zazněl v 29 příspěvcích, tehdejší ředitel Jan Kroupa
v 22 příspěvcích a jeho nástupce Pavol Kováčik v 6 příspěvcích. Výjimečně byli citováni i další
zaměstnanci ŘSD, například lesní specialista či vedoucí úseku modernizace. Není překvapující,
že z politiků se k dění na D1 nejčastěji vyjadřovali tehdejší ministr dopravy Dan Ťok
(21 příspěvků), premiér Andrej Babiš (12 příspěvků) a posléze i nový ministr resortu dopravy
Vladimír Kremlík (8 příspěvků). Do debat na dané téma byli zváni zejména členové
parlamentního podvýboru pro dopravu a specialisté jednotlivých stran na téma dopravy,
jmenovitě: Martin Kolovratník za ANO (6 příspěvků), Marian Jurečka (5 příspěvků) a Jan
Bartošek (4 příspěvky) z KDU-ČSL, Petr Gazdík ze STAN, Martin Kupka z ODS a Ondřej
Polanský z Pirátů – všichni ve 4 příspěvcích, třikrát vystoupili Vojtěch Filip a Pavel Hojda
z KSČM. Vzhledem k tomu, že zmíněný problematický úsek D1 se nachází v kraji Vysočina,
zaznělo i několik vyjádření krajské policejní tiskové mluvčí Dany Čírtkové (6 příspěvků).
Celkem bylo ve vzorku zaznamenáno 108 různých mluvčích, u nichž bylo uvedeno jméno (a to
16 Tj. vstupovali do vysílání formou živých vstupů nebo pro analyzované pořady připravovali reportáže, případně
byly části jejich předchozích živých vstupů vysílány ze záznamu.
16
Analýza reprezentace tématu modernizace D1 ve vybraných pořadech ČT1 a ČT24
alespoň ve zkrácené podobě, jako tomu bylo například u řidičů stojících v koloně,
představovaných někdy jen křestním jménem).
Tabulka č. 3: Mluvčí s nejvyšším počtem vyjádření ve vzorku (souhrnně za všechny pořady)17
Jméno a funkce mluvčí/ho Počet vyjádření
Rýdl Jan 29
(mluvčí ŘSD) (18 %)
Kroupa Jan 22
(ředitel ŘSD) (14 %)
Ťok Dan 21
(ministr dopravy) (13 %)
Babiš Andrej 12
(premiér) (8 %)
Kremlík Vladimír 8
(ministr dopravy) (5 %)
Čírtková Dana 6
(policejní mluvčí) (4 %)
Kolovratník Martin 6
(poslanec, předseda podvýboru pro dopravu) (4 %)
Kováčik Pavol 6
(ředitel ŘSD) (4 %)
Jurečka Marian 5
(poslanec, člen podvýboru pro dopravu) (3 %)
Z hlediska profese mezi mluvčími dominovali zejména politici (včetně politiků bývalých,
kteří již nejsou v politice činní) – ti se k tématu vyjádřili celkem 100krát. Nejčastěji se jednalo
o ministry dopravy (včetně bývalých), kteří dostali prostor pro 33 vyjádření. Ve 12 příspěvcích
se vyjádřil premiér, třikrát dostal prostor jiný člen vlády, jedenkrát prezident. Vyjádření dalších
politiků a zastupitelů (poslanců, senátorů, ale také hejtmanů či starostů) bylo zaznamenáno
celkem 51. Poměrně velký prostor (48 vyjádření) dostali i tiskoví mluvčí, a to zejména mluvčí
ŘSD, krajští mluvčí Policie ČR, mluvčí společnosti Eurovia a dalších firem podílejících se na
modernizaci D1 či jiných dopravních staveb v ČR – v porovnání s celkovým počtem vyjádření
politiků byli mluvčí citováni zhruba o polovinu méně. Dále bylo citováno 44 výroků osob ve
vedoucích pozicích (ředitel, prezident společnosti), šlo zejména o ředitele ŘSD Jana Kroupu
a jeho nástupce Pavola Kováčika, vyjadřovali se ale například i předsedové Svazu průmyslu
a dopravy ČR, Sdružení pro rozvoj infrastruktury na Moravě či Svazu podnikatelů ve
17 Vzhledem k vysokému počtu různých zaznamenaných mluvčích (108 různých osob, u nichž bylo uvedeno
jméno) je tabulka zkrácena a představuje pouze ty mluvčí, kteří v analyzovaném vysílání dostali prostor alespoň
pětkrát.
17
Analýza reprezentace tématu modernizace D1 ve vybraných pořadech ČT1 a ČT24
stavebnictví ČR. ČT dala ve vysílání prostor i samotným řidičům, jejich výroky zazněly
v příspěvcích 26krát. Přestože téma stavebních prací na dálnici bylo jedním z těch nejčastějších,
samotní stavbyvedoucí, projektoví manažeři či manažeři stavby, tedy lidé, kteří měli přímý
podíl na modernizaci D1 a na opravě problematického úseku u Humpolce, se mezi mluvčími
vyskytli jen 12krát.
Graf č. 5: Počet vyjádření mluvčích podle jejich profese/odbornosti (všechny pořady celkem)18
odborník, akademik jiné/neuvedeno
7 15
manažer stavby,
stavbyvedoucí
12
řidič politik
26 100
ředitel, prezident
společnosti
44
tiskový mluvčí
48
Při pohledu na zastoupení mluvčích z různých politických stran je patrná dominance politiků
zvolených za ANO, kteří se ve vzorku vyjádřili celkem 52krát. Druhá nejčastěji zastoupená
strana KDU-ČSL dostala prostor čtrnáctkrát, dále ODS a KSČM sedmkrát, ČSSD a STAN
šestkrát, Piráti čtyřikrát, TOP09 dvakrát a SPD a uskupení Praha sobě jen jednou. Dominance
ANO je však s ohledem na výše uvedené konkrétní mluvčí a také téma příspěvků logická – byl
to především ministr dopravy (D. Ťok a následně V. Kremlík) a premiér A. Babiš, kteří
odpovídali na dotazy novinářů ohledně dalšího postupu na D1, řešení akutní krizové situace ap.
Opoziční poslanci a další politici však byli zváni do publicisticky laděných debat v rámci
Událostí, komentářů a Devadesátky ČT24, kde pro svá vyjádření a případnou kritiku
18 V grafu nejsou zahrnuti novináři a reportéři ČT vyjadřující se v živých vstupech a v samotných reportážích.
18
Analýza reprezentace tématu modernizace D1 ve vybraných pořadech ČT1 a ČT24
současného vládního postupu mohli dostat delší prostor, než je obvyklé ve zpravodajských
reportážích. Z grafu č. 6 je však současně zřejmá značná šíře spektra institucí, jejichž zástupci
dostali možnost se k dění souvisejícímu s D1 vyjádřit.
Graf č. 6: Afiliace mluvčích k institucím (podle počtu vyjádření, všechny pořady celkem)
43
100
26
3
3
4
5
10
65
Politické strany ŘSD Policie ČR Eurovia Armáda ČR
Metrostav Skanska
Jiné (16 subjektů) Neuvedeno
19
Analýza reprezentace tématu modernizace D1 ve vybraných pořadech ČT1 a ČT24
POZNATKY KVALITATIVNÍ ČÁSTI ANALÝZY
Reprezentace událostí souvisejících s či odehrávajících se na dálnici D1 byla v rámci
analyzovaného období vytvářena prostřednictvím narativů zejména ze tří tematických oblastí:19
1) popisem aktuální situace na D1 (uzavírky, omezení provozu, kolony atd.), případně
tematizace bezprostředně nadcházejících událostí (plánované omezení provozu,
uzavírky z důvodu bourání mostů apod.);
2) reprezentace dalšího vývoje „iniciační události“, kterou byla dopravní
kalamita 12. prosince 201820, např. ve smyslu hledání jejích příčin, potenciálních viníků
či případných následných opatření;
3) tematizace epizodních událostí ve spojení s konkrétními aktéry (rezignace ministra
dopravy D. Ťoka, nástup V. Kremlíka, odvolání ředitele ŘSD J. Kroupy a nástup
P. Kováčika apod.).
V první etapě analyzovaného období (v průběhu ledna 2019) dominují témata dozvuků
a konsekvencí události, která se odehrála na D1 12. prosince předchozího roku. V návaznosti
na tuto událost novináři při reprezentaci dálnice D1 užívali výstavbu narativu spojujícího popis
aktuální situace na D1 (například průběh odstraňování provizorních svodidel atd.)21, hledání
příčin/viníků iniciační události (např. politická odpovědnost ministra dopravy, odpovědnost
ŘSD atd.)22 a tematizaci řešení, které by aktuálně zamezilo opakování krizové situace
(odstranění provizorních svodidel).23
Přestože z počátku sledovaného období hraje ve vývoji události výraznou roli její „politizace“
(reprezentace tématu např. v kontextu schůze sněmovny k dané události; časté citace vyjádření
politiků k události apod.), v celkové reprezentaci události ve všech sledovaných pořadech tento
aspekt není nijak signifikantně hypertrofován a v příspěvcích, které tento (politický) aspekt
19 V průběhu analyzovaného období se objevují i další témata spojená s D1 (například popadané stromy na
dálnici – 5. 4.), avšak z celkového pohledu nijak významně reprezentaci tématu dálnice D1 neovlivňují.
20 Provoz na dálnici D1 byl na několik hodin zastaven v důsledku nehod a zhoršené sjízdnosti ve zúžených
úsecích způsobených klimatickými podmínkami a řidiči uvízli až na 14 hodin v kolonách.
21 Viz například Události (9. 2.) Zpoždění kvůli pracím na D1, Zprávy ve 23 (9. 2.) Odstraňování betonových
svodidel na D1.
22 Viz například Události (25. 1.) Poslanci o problémech na D1, 90' ČT24 (22. 1.) Diskuse o kolapsech na D1 ve
sněmovně.
23 Viz například Události v regionech (Praha, Brno), Události, 90' ČT24, Zprávy ve 23 (vše 4. 1.) – Odstraňování
provizorních svodidel z D1, Události, komentáře (4. 1.) Krizové situace na D1.
20
Analýza reprezentace tématu modernizace D1 ve vybraných pořadech ČT1 a ČT24
obsahují, je zjevná tendence tvůrců pořadů o co možná nejvíce vyváženou reprezentaci. A to
ve dvojím ohledu:
1) prostor pro vyjádření je vždy poskytnut „oběma stranám“ (tedy jak představitelům vlády,
ministerstva dopravy atd., tak politickým aktérům z opozičních stran, které kritizovaly
přístup ministerstva/vládních představitelů k řešení události);
2) v příspěvcích pořadů, jejichž formát/rozsah to umožňuje24, je patrný akcent na expertní
status aktérů, jimž je poskytnut prostor pro vyjádření (např. pozváním do studia), a jejichž
výroky jsou prezentovány (a to jak v případě politiků25, tak v případě expertů pro oblast
dopravy26).
Tato linie narativizace v průběhu ledna postupně slábne a od února lze jako dominantní
identifikovat reprezentaci událostí spojených s D1 do podoby „zpravodajského servisu“. Tato
informační sdělení dominantně užívala dva typy výstavby příspěvků: i) standardní
zpravodajské příspěvky o epizodních událostech spojených s D1 (například odstraňování
provizorních betonových svodidel, omezení dopravy v důsledku stavebních prací na D1 atd.)
a ii) servis informací o plánovaných a bezprostředně nadcházejících událostech spojených
s provozem na D1 (zejména plánované uzavírky v souvislosti s bouráním nadjezdů či jinou
formou rekonstrukce/údržby D1).
Může se nabízet otázka, zda výrazný podíl servisních informací (zejména informací
o budoucích událostech – plánovaných uzavírkách a omezeních) patří do zpravodajství (včetně
hlavní zpravodajské relace)? Vysvětlením, které tuto formu reprezentace umožňuje považovat
za konzistentní s požadavky vyplývajícími z legislativního a etického rámce fungování České
televize (dále jen LER), je jednak to, že jde o události, které se mohou týkat relativně
nezanedbatelné části populace27, ale i to, že (na rozdíl od například Čro, který má pro tento typ
informací vyhrazen speciální formát - pořad Zelená vlna) Česká televize nedisponuje žádným
specializovaným pořadem/platformou zaměřenými na tento typ informací.
24 Například v rámci pořadů 90' ČT24 nebo Události, komentáře, které díky své stopáži poskytují relativně
značný prostor pro rozsáhlejší/komplexnější narativizaci.
Viz například Události, komentáře (3. 1.), v němž byli do studia pozváni poslanci z podvýboru pro dopravu PS
PČR – M. Kolovratník (ANO), M. Jurečka (KDU-ČSL) a P. Hojda (KSČM); Události, komentáře (22. 1.) –
debata mezi poslanci M. Ferancem (ANO), M. Jurečkou (KDU-ČSL) a K. Matušovskou (KSČM) – opět všichni
z podvýboru pro dopravu PS PČR.
25 Mezi citovanými jednoznačně dominují poslanci z podvýboru pro dopravu.
26 J. Šindelář (redaktor serveru zdopravy.cz) – 90' ČT24 (8. 4.), prof. K. Pospíšil (Centrum dopravního výzkumu)
– 90' ČT24 (7. 1.), T. Neřold (vedoucí oddělení BESIP) – Události (22. 1.) atd.
27 Nejde při tom pouze o ty, kteří D1 využívají přímo, ale například i o obyvatele obcí na objízdných trasách
zatížených zvýšenou průjezdností atd.
21
Analýza reprezentace tématu modernizace D1 ve vybraných pořadech ČT1 a ČT24
Popsaný posun v reprezentaci (tedy příklon k formě zpravodajského servisu) ilustruje mimo
jiné i proporcionalita prostoru věnovaného tématu D1 v rámci jednotlivých pořadů mezi oběma
zmiňovanými obdobími. Více než polovina příspěvků uveřejněných v pořadech Události,
komentáře a 90' ČT24 (tedy pořadů, které svým formátem poskytují prostor pro zevrubnější
reprezentaci) spadá do období ledna 2019, tj. výše zmíněného prvního období. Tato skutečnost
je konzistentní s povahou vývoje události. Zatímco v lednu dominovala či přinejmenším byla
velmi výrazná politická rovina reprezentace události odvozená z iniciační události (dopravní
kolaps na D1 v prosinci 2018), ve zbytku sledovaného období tendence k tzv. politizaci událostí
spojených s D1 (jak v rámci politického diskursu, tak i na straně agendy mediálního
mainstreamu) nebyly nijak výrazné.
V reprezentaci tématu dálnice D1 bylo možné zaznamenat i jiné tematické příspěvky.
V prvním pololetí roku 2019 se jednalo především o tři události, kterým byla věnována
pozornost: a) změna na postu ministra dopravy /8. 4. 2019/; b) změna ředitele ŘSD
/3. 5. 2019/; c) komplikace spojené s průjezdem konvoje americké armády Českou republikou
/30. 5. 2019/.28 Reprezentace všech těchto událostí ale měla jen krátkodobý charakter
a z hlediska celkové výstavby reprezentace D1 ve zkoumaném období tak hrála jen okrajovou
roli.29
Obecné charakteristiky výstavby reprezentace sledované události
Celkově lze reprezentaci události (dění spojeného s dálnicí D1) vnímat jako komplexní,
a to jak v synchronní rovině (ve smyslu míry komplexity jednotlivých fází vývoje či
epifenoménů, které byly v souvislosti s ní součástí reprezentace), tak v rovině diachronní (ve
smyslu reprezentace jejího vývoje v rámci sledovaného období). Na základě rámcové rešerše
dalších zdrojů (vzhledem k dostupnosti především online médií, zejména nejnavštěvovanějších
zpravodajských serverů) lze konstatovat, že v pokrytí dění spojeném s D1 na ČT ve sledovaném
období nebyla identifikována žádná událost, kterou by bylo možno najít v rešeršovaných
zdrojích a na ČT by chyběla. Naopak – zejména díky kontinuálnímu pokrytí dané události ze
strany ČT – celá řada informací, které byly odvysílány na ČT, se v jiných zdrojích neobjevila.
28 V případě změny na postech ministra dopravy a ředitele ŘSD byly tyto události reprezentovány relativně
komplexně, a to i v rámci pořadů umožňujících jejich rozsáhlejší narativizaci (90' ČT24, Události, komentáře)
29 V případě těchto epizodních témat nebyly identifikovány žádné způsoby nebo postupy výstavby narací, které
by bylo možno vzhledem k požadavkům vyplývajícím z LER vnímat jako problematické či sporné. Také
samotnou absenci tendence k nadreprezentaci tématu nebo jiné formy „využití“ inherentně konfliktního
potenciálu těchto událostí (jež bylo možno identifikovat u některých mainstreamových médií) ze strany ČT lze
označit jako konzistentní s naplňováním poslání média veřejné služby.
22
Analýza reprezentace tématu modernizace D1 ve vybraných pořadech ČT1 a ČT24
Analyzované pořady pokrývaly dění spojené s D1 od epizodních událostí (aktuální
neočekávané události, například spadlé stromy), přes servisní informace (aktuální či budoucí
očekávané události a probíhající i plánované uzavírky) až po související epifenomény
(například výroky či akty politických aktérů). Ve všech případech, kdy se předmětem narace
stala reprezentace konkrétní epizodní události, která měla „principiálně hodnotící povahu“
(například odvislou od politické pozice zastávané aktérem/aktéry události),30 byla součástí
narace prezentace stanovisek všech stran, které bylo možno vnímat jako klíčové. V případech,
kdy se narace zaměřovala na odborné aspekty konkrétního jevu (technické parametry dálnice
či její výstavby, problematika řízení provozu na dálnicích apod.) byl dán prostor pro prezentaci
expertních aktérů.
Obecně dominující charakteristikou výstavby narací a tím i reprezentace dané události
jako celku byl v rámci celého sledovaného období akcent na faktografický popis31 aktuálně
re/prezentovaných jednotlivých dílčích událostí, případně jejich kontextualizace ve vztahu
k reprezentaci klíčového referentu reprezentace (D1). Z hlediska modu prezentace bylo možno
v rámci celého sledovaného období zaznamenat také další signifikantní charakteristiky, a to:
1) výrazný podíl příspěvků, v nichž byla využita prezentace formou živých vstupů či
rozhovorů, případně příspěvků, které byly na této formě reprezentace založeny zcela.
Vzhledem ke skutečnosti, že obsah či předmět narace naprosté většiny těchto příspěvků
měl charakter reprezentace aktuální situace/aktuálního dění, užití tohoto modu
prezentace nebudilo dojem samoúčelnosti a lze je považovat za korektní/opodstatněné
ve smyslu ustavování dojmu autentičnosti a případně i kredibility
narace/příspěvků/zpravodajství ČT jako celku;
2) vzhledem k geografickým parametrům dění spojeného s D1 byl v rámci sledovaného
období identifikován vysoký podíl příspěvků na nichž se podílely, či je zcela vytvářely,
regionální redaktoři/redakce. I u této charakteristiky lze předpokládat, že může být
diváky vnímána jako korektní postup vytváření příspěvků, který zvyšuje míru
kredibility výsledné podoby reprezentace daných událostí i jejich tvůrců;
3) v případě, že byla využita forma rozhovoru s vybranými aktéry události, byly ve všech
případech vedeny korektně, se signifikantním akcentem na poskytnutí co možná
30 Viz například diskuse politiků o odpovědnosti ministra dopravy za kalamitní stav vzniklý v rámci výše
zmíněné iniciační události.
31 Jako faktografický popis označujeme příspěvky založené na prezentaci základních informací o daném
jevu/procesu s minimálním podílem identifikovatelných interpretací ze strany tvůrců.
23
Analýza reprezentace tématu modernizace D1 ve vybraných pořadech ČT1 a ČT24
nejekvivalentnějšího prostoru pro výpovědi všech zúčastněných. Jak již bylo zmíněno
výše, také výběr jednotlivých aktérů lze považovat za relevantní. Vždy byly zastoupeni
aktéři reprezentující k interpretaci dané události různé pozice. V některých případech
byla snaha tvůrců pořadů o vyváženost extendována přítomností aktérů s expertním
statusem. Současně nebyla v žádném z analyzovaných rozhovorů přítomna zjevná
vlastní názorová pozice moderátora/novinářů.
Vizuální rovina reprezentace
Vizuální rovina výstavby příspěvků v rámci sledovaného období variovala v závislosti
na aktuálně prezentovaném jevu/epizodní události a podle pořadu, v němž byl odvysílán, ale
i v závislosti na modu prezentace.32 V případě zpravodajských příspěvků (ale relativně často
byl tento postup využit i v živých vstupech reportérů z místa události) dominovala kompozice
příspěvků založená na kombinaci aktuálních a archívních záběrů. Přesto, že ve výrazné míře
nebyly archívní záběry jednoznačně signalizovány/identifikovány (popiskem či uvedením data
jejich pořízení), nemusí být tento postup vnímán jako problematický, protože 1) šlo o záběry,
které nemohly být pro diváky matoucí z hlediska zobrazovaných referentů (například vzhledem
ke klimatickým podmínkám zachycených na záběrech33) a 2) často u nich bylo možno jejich
neaktuálnost (a tedy ilustrační funkci) odvodit z verbální roviny příspěvku, v jejímž kontextu
byly využity. 3) Současně platí, že v naprosté většině případů využití takového postupu
výstavby vizuální roviny příspěvku byly zobrazovány jevy/děje, které samy o sobě byly
referentem reprezentované události a nelze je tedy vnímat jako problematické. A konečně lze
konstatovat, že v rámci sledovaného období nebylo identifikováno takové využití
archívních/ilustračních záběrů (bez ohledu na to, zda byla jejich neaktuálnost signalizována či
ne), aby je bylo možno vnímat jako nekorektně sémanticky modifikující/zkreslující/posunující
vyznění daného příspěvku.
Za v jistém smyslu sporné lze označit pouze dva prvky/postupy, které byly v rámci
sledovaného období identifikovány, a to: 1) vícenásobné zařazení videosekvence
z youtube.com, které by v některých příspěvcích mohlo být diváky vnímáno jako redundantní
či samoúčelné;34 2) hypertrofovaně sebereferenční zobrazovací postupy, kdy byla předmětem
32 Například zda šlo o živý vstup reportéra či zda šlo o předtočený příspěvek založený na dynamické střihové
skladbě atd.
33 Příkladem může být využití záběrů z prosincového kolapsu na D1, které byly často využívány i v následujících
měsících.
34 V tomto případě jde o velmi diskutabilní charakteristiku. V úvodní fázi některých příspěvků, v nichž byla
zmíněná videosekvence využita, ji lze vnímat jako ilustraci „emocionální vypjatosti“ vzniklé situace.
24
Analýza reprezentace tématu modernizace D1 ve vybraných pořadech ČT1 a ČT24
zobrazení nikoliv událost, ale samotný reportér (přičemž nešlo o tzv. stand-up, živý vstup
apod.).35 Současně je však nutno zdůraznit, že tyto zmíněné postupy představují z hlediska
proporcionality užití zcela ojedinělé výjimky a vzhledem k obecným charakteristikám výstavby
reprezentace dané události je lze považovat za zcela okrajové.
Verbální rovina výstavby narací
Z hlediska nároků kladených na verbální složku výstavby příspěvků vyplývající ze
standardů a z LER média veřejné služby je možno obecně konstatovat, že v rámci celého
sledovaného období nebyly identifikovány žádné významnější (jak proporcionalitou, tak
intenzitou) problematické jevy. Promluvy moderátorů/redaktorů byly z hlediska gramatické či
stylistické výstavby, stejně jako z hlediska ortoepie, napříč všemi pořady korespondující
s úrovní vysílání očekávanou od média veřejné služby. Zdůraznit lze také skutečnost, že
uvedené charakteristiky platily i pro příspěvky, které byly vysílány živě (a to jak v případě
rozhovorů, tak v případě moderace) a kladly v důsledku vysoké míry spontaneity formulace
výpovědí mluvčích vyšší nároky na jednotlivé moderátory.
V některých příspěvcích je možno předpokládat, že (zejména pravidelní) diváci mohou identifikovat její
opakované užití často v odlišném kontextu výstavby narace a považovat ji za projev tendence k dramatizaci
narace apod. Příkladem může být příspěvek z 9. 5. 2019 (odvysílaný v pořadech Události a Zprávy ve 23), kdy
byla v úvodní části využita část videosekvence převzaté z youtube.com, ačkoli hlavním tématem příspěvku je
informace o výběru nové firmy, která opraví daný úsek D1.
35 Screenshoty tohoto postupu jsou zařazeny v Příloze č. 1 (viz příklad A). Ilustrační příklady jsou uvedeny
samostatně proto, aby zde nenarušovaly souvislost textu, a proto, že by mohly (vzhledem ke svému formátu
a vzhledem k tomu, že ostatní popisované jevy nemá smysl formou screenshotů ilustrovat) budit zdání větší
důležitosti, než jakou na základě výsledků analýzy skutečně mají.
(V příkladech z 20. 5. a 30. 5. diváci teoreticky mohli vnímat daný způsob výstavby vizualizace jako
problematický i z hlediska rizikovosti způsobu její tvorby, neboť jednání reportérů je patrně v rozporu
s dopravními předpisy.)
V kontextu sebereferenční funkce lze jako redundantní vnímat využití ještě jednoho prezentačního postupu –
prezentaci formou inscenovaného rozhovoru moderátora s reportérem před obrazovku ve studiu (dokumentační
screenshot viz Příloha, příklad B). (I v tomto rozhovoru byla zařazena prezentace delší sekvence z výše
zmiňovaného videa z youtube.com /Události, komentáře 3.1. 10:49/.)
25
Analýza reprezentace tématu modernizace D1 ve vybraných pořadech ČT1 a ČT24
ZÁVĚR
Celkově bylo od ledna do konce května roku 2019 odvysíláno 174 příspěvků, jež se dotýkaly
tématu modernizace D1. Předmětem této analýzy bylo 157 výzkumných jednotek, ve kterých
informace týkající se D1 tvořila hlavní nebo vedlejší téma. Reprezentaci dění spojeného
s dálnicí D1 lze ve vybraných pořadech (Události, Zprávy ve 23, Události, komentáře,
Devadesátka ČT24 a tři mutace pořadu Události v regionech: Praha, Brno, Ostrava) ve
sledovaném období vnímat jako komplexní, jak v rovině synchronní, tak diachronní (z hlediska
vývoje reprezentace tématu ve sledovaném období). Dominantním postupem výstavby
příspěvků, a tím i reprezentace tématu D1 jako celku, byl akcent na faktografický popis
sdělovaného dění, často v podobě tzv. zpravodajského dopravního servisu. V případech, kdy se
předmětem narace stala reprezentace konkrétní události, jež byla hodnotově zatížena
(především skrze souvislost s politickou pozicí aktérů události), byla součástí narace prezentace
stanovisek všech stran, které bylo možno vnímat pro danou událost jako klíčové. ČT poskytla
ve zkoumaných pořadech prostor pro vyjádření ke sdělovaným informacím mluvčím z širokého
spektra institucí, nikoli pouze zástupcům politických stran, a odborné aspekty sdělovaných jevů
(technické parametry dálnice či její výstavby, problematika řízení provozu na dálnicích apod.)
byly komentovány experty. Obecně lze konstatovat, že ČT zmiňovaným událostem věnovala
prostor, který je možno vnímat jako dostatečný pro věcně narativizovanou a současně relativně
dostatečně komplexní reprezentaci tématu D1 a postup realizace reprezentace tohoto tématu
v jednotlivých pořadech lze považovat za v souladu s LER.
26
Analýza reprezentace tématu modernizace D1 ve vybraných pořadech ČT1 a ČT24
SEZNAM CITOVANÉ LITERATURY
BERGER, Peter – LUCKMANN, Thomas. 1967. The social construction of reality: A treatise in
the sociology of knowledge. Harmondsworth, Penguin Books.
HALL, Stuart. 1997. Representation: Cultural Representations and Signifying practices. London:
Sage.
CHANDLER, Daniel. 2002. Semiotics. The Basics. London: Routledge.
LUHMANN, Niklas. 2014. Realita masmédií. Praha: Academia.
NEUENDORF, Kimberly A. 2002: The Content Analysis Guidebook.London: Sage.
PHILLIPS, Nelson – HARDY, Cynthia. 2002. Discourse analysis: investigating processes of social
construction. Thousand Oaks/London/New Delhi: Sage.
REIFOVÁ, Irena a kol. 2004. Slovník mediální komunikace. Praha: Portál.
SEDLÁKOVÁ, Renáta. 2014. Výzkum médií. Nejužívanější metody a techniky. Praha: Grada.
SCHERER, Helmut. 2005. „Úvod do metody obsahové analýzy“ In: SCHULZ, Winfried – REIFOVÁ,
Irena a kol. Analýza obsahu mediálních sdělení. Praha: Karolinum. S. 29–50.
SCHULZ, Winfried. 2000. „Masová média a realita. ,Ptolemaiovské’ a ,Kopernikovské’ pojetí.“ In:
JIRÁK, Jan – ŘÍCHOVÁ, Blanka. Politická komunikace a média. Praha: Karolinum. S. 24–40.
STRAUSS, Anselm L. – CORBINOVÁ, Juliet M. 1999. Základy kvalitativního výzkumu. Postupy
a techniky metody zakotvené teorie. Boskovice: Albert.
TRAMPOTA, T. 2006. Zpravodajství. Praha: Portál.
TRAMPOTA, Tomáš – VOJTĚCHOVSKÁ, Martina. 2010. Metody výzkumu médií. Praha: Portál.
TUCHMANOVÁ, Gaye. 1978. Making News. A Study in the Construction of Reality. New York: The
Free Press.
VAN DIJK, Theun A. 1993. „Principles of Critical Discourse Analysis.“ In: Discourse and Society.
Vol. 4, No. 2, s. 249–283.
WODAK, Ruth – MEYER, Michael (eds.). 2002. Methods of Critical Discourse Analysis, London:
Sage.
27
Analýza reprezentace tématu modernizace D1 ve vybraných pořadech ČT1 a ČT24
VÝZKUMNÝ TÝM
Mgr. Marek Lapčík, Ph.D.
Autor působí na Katedře mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky na Filozofické
fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Zabývá se metodologií sociálních věd a mediálních
studií zejména, a to s důrazem na kvalitativní výzkumné postupy. Dlouhodobě se věnuje teorii
zpravodajského diskurzu a možnostem jeho analýzy, úzce se zaměřuje také na teorii diskursu
a diskursivní analýzu.
Mgr. Renáta Sedláková, Ph.D.
Autorka působila na Katedře mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky na Filozofické
fakultě Univerzity Palackého v Olomouci a na Katedře mediálních studií a žurnalistiky FSS
MU v Brně. Specializuje se na oborovou metodologii mediálních studií, výzkum příjemců
mediálních obsahů a na výzkum mediálních reprezentací, především menšin
a marginalizovaných skupin.
28
Analýza reprezentace tématu modernizace D1 ve vybraných pořadech ČT1 a ČT24
PŘÍLOHA Č. 1
Příklad A:
Události 22. 1. 23:24
Události v regionech (Brno) 15. 5. 15:06 15:11
Události v regionech (Brno) 20. 5. 5:50 Události v regionech (Brno) 30. 5. 2:55
29
Analýza reprezentace tématu modernizace D1 ve vybraných pořadech ČT1 a ČT24
Příklad B:
Události, komentáře 3. 1. 2019 6:49, 9:18
30