Jednání Rady České televize - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Analýza reprezentace kauzy Brexit
v září a říjnu 2019

ve vybraných pořadech ČT1 a ČT24

ANALYTICKÝ TÝM:
Mgr. Marek Lapčík, Ph.D.
Mgr. Renáta Sedláková, Ph.D.
Analýza reprezentace kauzy Brexit v září a říjnu 2019 v pořadech ČT1 a ČT24

Obsah

1. Zadání analýzy ..........................................................................................................................3
2. Teoretické ukotvení studie ........................................................................................................4
3. Metodika studie .........................................................................................................................6

3.1 Kvantitativní postupy: obsahová analýza ............................................................................7
3.2 Kvalitativní postupy analýzy ...............................................................................................8
4. Analytická část studie..............................................................................................................10
4.1 Hlavní zjištění analýzy ......................................................................................................10
4.2 Podrobné výsledky kvantitativní části analýzy .................................................................11
4.3 Podrobné výsledky kvalitativní části analýzy ...................................................................21
4.4 Obecný závěr analýzy ...........................................................................................................37
5. Seznam použité literatury........................................................................................................39
6. Výzkumný tým........................................................................................................................41

2
Analýza reprezentace kauzy Brexit v září a říjnu 2019 v pořadech ČT1 a ČT24

1. ZADÁNÍ ANALÝZY

Cílem studie je analyzovat reprezentaci informování o vývoji kauzy Brexit ve vybraných
zpravodajských a publicistických pořadech ČT1 a ČT24, a to s ohledem na to, nakolik si
Česká televize během stanoveného období, tedy v září a říjnu 2019 počínala v souladu
s povinnostmi média veřejné služby uvedenými v Zákoně 483/1991 Sb. o České televizi (dále
jen ZČT) a zásadami uvedenými v Kodexu České televize (dále jen Kodex).1

Předmětem studie jsou příspěvky vztahující se k dalšímu vývoji událostí spojených
s děním ve Velké Británii a jejímu plánovanému odchodu z Evropské unie, který byl stanoven
na 31.10.2019. Analyzovány budou příspěvky odvysílané ve vybraných pořadech stanic ČT1
a ČT24, jmenovitě v relacích: Události, Zprávy ve 23, Události, komentáře, Devadesátka
ČT24 a Horizont ČT24. Předmětem analýzy budou příspěvky, které jako tematicky relevantní
uvádějí podklady útvaru Výzkumu a analýz České televize, odvysílané v období 1.9. – 31. 10.
2019.

Analýza vzniká primárně pro potřeby útvaru Výzkumu a analýz České televize a je určena
pro vnitřní užití v rámci České televize jako zpětná vazba fungování příslušných oddělení.
Iniciátorem analýzy a autorem jejího zadání je útvar Výzkumu a analýz České televize.

1 Souhrnně bude ze stylistických důvodů zmíněný soubor norem a dokumentů označován jako legislativní
a etický rámec fungování média veřejné služby ve formě zkratky LER.

3
Analýza reprezentace kauzy Brexit v září a říjnu 2019 v pořadech ČT1 a ČT24

2. TEORETICKÉ UKOTVENÍ STUDIE

Tato studie vychází z teoretického přístupu, který je označován jako mediální
konstruktivismus (Schulz 2000, Tuchmanová 1978, Luhmann 2014), který přímo navazuje
na teorii sociální konstrukce reality (Berger, Luckman 1967). podle těchto přístupů jsou
média ve společnosti pozdní modernity počátku 21. století klíčovým aktérem definujícím naše
vnímání reality a významy, které věcem v této realitě přiřazujeme. Skrze jazyk a jeho užívání
média vytvářejí reprezentaci reality reflektující dominantní ideologii a reprodukující existující
sociální strukturu (Sinha 1988, 2n). Tato reprezentace je konstitutivní jak ve vztahu k našemu
porozumění vnější realitě, tak ve vztahu k tomu, jak se svět prezentuje našemu myšlení. Také
Hall (1997, 1–3) upozorňuje, že věci samy o sobě nemají ustálený význam a že právě jazykem
přisuzujeme okolnímu světu smysl a utváříme kulturu obecně sdílených významů. Již
v 70. letech minulého století Winfried Schulz upozornil, že reprezentace reality v médiích má
reálné důsledky v realitě „mimomediální“, neboť příjemci s většinou médii reprezentované
skutečnosti nemají žádnou osobní/přímou zkušenost a vycházejí proto při svém rozhodování
a jednání z významů a interpretací mediálních.

Pro analýzu mediální reprezentace kauzy bude využita teorie nastolování témat (agenda
setting) McCombse a Shawa (1991), respektive její druhý stupeň, tzv. framing – analýza
rámcování (McCombs 2009). Proces zpracování událostí, s nimiž příjemci nemají přímou
zkušenost, a jejich ukotvení do širších rámců (tzv. framing) se významně podílejí na tom, jaké
významy, atributy a hodnoty si konzumenti mediálních obsahů budou s těmito
událostmi/osobami či jevy spojovat. Analýza rámcování určitého tématu se proto zaměřuje na
to, jakým způsobem je téma zvýznamněno, jaké aspekty a rysy dané tematiky byly
k medializaci vybrány a jaké atributy naopak zmiňovány nejsou. Toto uchopení a zarámování
události je odrazem ideologie2 přítomné v dané společnosti, kultuře i mediální organizaci. Při
analýze vycházíme z předpokladu, že užité editoriální/novinářské postupy formují výslednou
podobu reprezentace události právě tím, jakou část informace či jaké aspekty události vyberou
k uveřejnění, a které naopak potlačí nebo nezdůrazní. Klíčovými procesy se tak stávají
postupy selekce a proces zvýznamňování, jak tvrdí Entmann (1993).

Posuzování kvality (vyváženosti, objektivity či nestrannosti) zpravodajství není
jednoduché, jakkoli si je nárokuje česká mediální legislativa. Žurnalistické pojetí objektivity
staví na předpokladu možnosti se tomuto normativnímu ideálu alespoň přiblížit. Ve Slovníku

2 Podle sémiotického pojetí zpravodajství jako specifického typu diskursu tvoří ideologie nezbytný rámec pro
fungování společnosti, neboť se zahrnuje proces produkce a reprodukce významů, idejí a společenských hodnot.
Srov. např. Barthes 1967, Foucault 1994.

4
Analýza reprezentace kauzy Brexit v září a říjnu 2019 v pořadech ČT1 a ČT24

mediální komunikace je objektivita zpravodajství definována jako profesní norma
žurnalistické práce a jeden z nejpodstatnějších normativních požadavků společnosti
vztahujících se k žánru zpravodajství. (Reifová a kol. 2004, 167) Jako takové je její
dodržování obsaženo a stanoveno v zákoně. Novináři ale nemohou obsáhnout vše, co se ve
světě děje, a výběr událostí k medializaci vždy probíhá podle (více či méně) ustálených
(explicitních či implicitních) principů dané redakce/média, tzv. novinářských rutin.3
Protikladem vyváženosti a objektivity je předpojatost či stranění, tzv. bias – ideologický
příznak obsažený ve způsobu zpracování tématu, jehož projevem je jednostranné a tendenční
informování. V principu je jakékoliv sdělení „zatíženo“ vyšší či menší přítomností biasu, jež
je inherentně spojený s ideologickým zakotvením mluvčího.

Metodologickým problémům měření objektivity zpravodajských a publicistických obsahů
se v českém prostředí věnuje především Sedláková (2014, 303n.) a Trampota a Vojtěchovská
(2010, 130–134). V praxi je nejčastěji při analýzách mediálních obsahů aplikován koncept
Westerstahla (1983), jejž použil v 80. letech při zkoumání švédské televize veřejné služby.
Jeho model analyticky hodnotí dvě roviny objektivity mediálního sdělení, a sice jeho fakticitu
(jež zohledňuje kvalitu poskytovaných informací a případně i jejich relevanci pro dané
publikum) a nestrannost (tedy to, zda byly informace prezentovány vyváženě a neutrálně).

Snáze než objektivitu proto lze zkoumat diskursivní formace, které mediální obsahy
vytvářejí a jichž jsou součástí (viz např. Birch 1989, 15–16), což znamená zaměřit se na to,
jak je zpravodajský diskurs4 události/tématu vystavěn, komu je do něj umožněn přístup a kdo
je z něj naopak vyloučen, případně z jakých důvodů. Proto se v analytické části na vantitativní
rovině věnujeme rozboru spektra pokrývaných témat, tematických rámců, odkazovaných
zdrojů mediovaných sdělení a citovaným mluvčím. Analýza kvalitativní umožňuje sledovat
implicitní presupozice (tedy nevyslovené předpoklady považované za obecně známé, sdílené,
nezpochybňované a samozřejmé) užívané při výstavbě reprezentace události, narativizaci
tématu a naturalizaci komunikovaných významů prostřednictvím odkazů ke sdíleným mýtům
(v Barthesově či Ecově pojetí5). U médií působících v pluralitní demokratické společnosti lze
jejich explicitně nedeklarovanou názorovou inklinaci zkoumat obtížně. Spíše je na ni možné
nepřímo usuzovat z akcentace určitých témat/skupin/mluvčích a ze způsobu rámcování
probíraných událostí a jevů. Lze sledovat, zda a do jaké míry jsou sdělované informace,
případně samotní mluvčí, podrobeni favorizaci či defavorizaci ze strany novinářů
a moderátorů jednotlivých pořadů. Nebo zda mediované diskuse přispívají k hegemonnímu

3 Podrobněji např. Trampota 2006.
4 Pracujeme s Foucaultovým pojetím diskursu, podrobněji viz např. Foucault 1994.
5 Eco (2006) popisuje vznik mýtu jako proces symbolizace (reprezentace) reálné události, při kterém se původní
událost stává mnohoznačným mýtem za pomoci implicitně působících konotací. Tyto mýty následně slouží
k udržování ve společnosti sdílených hodnot, postojů a idejí. Podrobněji viz např. Barthes 2005, Fiske 1990.

5
Analýza reprezentace kauzy Brexit v září a říjnu 2019 v pořadech ČT1 a ČT24

výkladu sociální reality či zda divákům předkládají široké spektrum přístupů, postojů
a názorů. O objektivitu usilující žurnalistika musí mít za cíl zprostředkovávat co nejširší
spektrum idejí, hodnot a pluralitních názorů. Vytváření platformy pro poskytování
objektivních a všestranných informací je zásadní pro utváření rozvinuté demokratické veřejné
sféry, v níž lze svobodně diskutovat otázky obecného zájmu, a zpřístupňovat příjemcům
široké spektrum rozmanitých informací pro jejich svobodné utváření názorů,6 což jsou
i základní kameny fungování médií veřejné služby.

3. METODIKA STUDIE

Zadání předložené analýzy vychází z poptávky útvaru Výzkumu a analýz České televize.
Jako vzorek pro analýzu byly určeny všechny příspěvky vztahující se k informování o vývoji
kauzy Brexit odvysílané od 1. září do 31. října 2019 v pořadech Události, Události,
komentáře, Zprávy ve 23, Horizont ČT24 a Devadesátka ČT24 na stanicích ČT1 a ČT24.
Zkoumaný vzorek výzkumných jednotek (sledovaných příspěvků) byl stanoven útvarem
Výzkumu a analýz České televize na základě materiálů z monitoringu vysílání realizovaného
společností MediaTenor. 7

Vzorek byl stanoven jako záměrný s ohledem na to, že 31. říjen byl původním datem, kdy
Spojené království Velké Británie a Severního Irska mělo opustit Evropsku unii.8 Je tedy
zřejmé, že se jednalo o informačně exponované období s vysokou mírou penetrace tohoto
tématu do vysílání zpravodajských i publicistických formátů. Současně se jedná o kauzu, jež
se rozvíjela již od poloviny roku 2016 a byla jí věnována pozornost v průběhu celých tří let.
Níže uvedené poznatky analýzy proto nelze automaticky zobecnit na širší vysílání
zkoumaných stanic, ani na vysílání analyzovaných pořadů mimo zkoumané období. Ale
vzhledem k tomu, že při kvalitativní analýze bylo z hlediska sledovaných proměnných
a zkoumaných narativních struktur dosaženo tzv. saturace dat, lze analýzu považovat za dobře
vypovídající o klíčových zjištěních ohledně struktury a charakteristik reprezentace kauzy
Brexit v analyzovaných pořadech na podzim 2019.

Základní výzkumnou jednotkou analýzy byl stanoven jeden příspěvek, a to
včetně úvodního zarámování moderátorem ve studiu a obrazové reportáže. V publicistických

6 Srov. Habermas 2000, Thompson 1991.
7 Vlastní rešerše výzkumníků naznačuje, že ve zkoumaném období byly ve vybraných pořadech odvysílány ještě
další příspěvky, které se ke kauze Brexit vztahovaly, např. v relaci Události 19.10.2019. Tyto příspěvky do
analýzy nebyly zahrnuty. Vzhledem k velikosti zkoumaného vzorku a dosažení saturace dat, by ale případné
přidání dalších výzkumných jednotek pravděpodobně zásadně nezměnilo charakter získaných poznatků.
8 Dne 23. června 2016 bylo v celostátním referendu rozhodnuto, že Spojené království opustí EU. V létě aktuální
termín vystoupení byl stanoven na 31. října 2019. Podrobněji viz níže.

6
Analýza reprezentace kauzy Brexit v září a říjnu 2019 v pořadech ČT1 a ČT24

či kombinovaných pořadech byly jako výzkumné jednotky identifikovány dílčí bloky pořadů
věnované jedné události nebo jejímu aspektu, složené z informační a reportážní části
včetně následného rozhovoru, ať už živě přes telemost, nebo s hostem přítomným ve studiu
(např. v pořadu Devadesátka ČT24). Jako příspěvky nebyly zpracovány upoutávky na obsah
vysílání jiných pořadů ČT obsažené v těch analyzovaných, ani úvodní (nebo průběžné)
headliny upozorňující na obsah zkoumaného pořadu.

V následujícím textu jsou ze stylistických důvodů synonymně užívána označení příspěvek
a sdělení, případně zpráva (tam, kde to žánrově odpovídá).

V analýze byla v souladu s nabídkou užita kombinace kvantitativních a kvalitativních
výzkumných postupů specifikovaných níže. Můžeme proto mluvit o provedení triangulace
výzkumných metod, při které jsou zkoumané jevy analyzovány více postupy, jejichž poznatky
jsou vzájemně srovnávány a korigovány, což je základní metodou validizace získaných
poznatků.

Provedená analýza si kladla zejména následující výzkumné otázky:

- Jaké bylo dominantní tematické rámcování kauzy Brexit?
- S jakými dalšími událostmi, tématy a charakteristikami bylo téma Brexitu

spojováno?
- Kdo byl v příspěvcích citován a z hlediska jaké odbornosti? Byl v příspěvcích

věnován prostor pro zastoupení různých stran a vyjádření odlišných postojů?
- Lze ve způsobu výstavby analyzovaných příspěvků identifikovat znaky

ideologického vychýlení (tzv. bias)?
- Jakým způsobem byly v analyzovaných pořadech obsahujících formát

rozhovoru vedeny dialogy? Docházelo k vyjádření postojů moderátora
v otázkách nebo v průběhu pořadu?

3.1 Kvantitativní postupy: obsahová analýza

V kvantitativní části výzkumu byla využita výzkumná technika obsahové analýzy, která je
základní technikou analýzy dokumentů. Obsahová analýza vycházející z pozitivistické tradice
zkoumání a charakterizována je jako metoda pro kvantitativní, systematický a objektivní
popis zjevného obsahu komunikace.9 Tato technika využívá postup systematického kódování
manifestního obsahu sdělení postavené na kvantifikaci vybraných předem
operacionalizovaných znaků (proměnných). Obsahová analýza je v zásadě jedinou
výzkumnou metodou, která umožňuje efektivně analyzovat větší vzorky. Přitom ale tento

9 Srov. Berelson in Neuendorf 2002.

7
Analýza reprezentace kauzy Brexit v září a říjnu 2019 v pořadech ČT1 a ČT24

kvantitativní přístup nedokáže postihnout drobnější významové nuance textu, a proto je
vhodné jeho zjištění dále rozvíjet v kombinaci s kvalitativními výzkumnými technikami. Je
úkolem výzkumníka, aby při analýze zvoleného tématu nepodlehl neopodstatněné
kvantifikaci poznatků a při interpretaci zjištění zohlednil celá sdělení a jejich širší
sociokulturní kontext.10

V souladu s výzkumnými otázkami byly u výzkumných jednotek sledovány tyto
proměnné:

- identifikační proměnné (pořad a datum, v nichž byl daný příspěvek vysílán,
pořadí příspěvku v relaci a jeho délka, titulek);

- významnost tématu kauzy Brexit v rámci příspěvku;
- konkrétní téma11, jemuž se příspěvek věnoval (jeden příspěvek mohl pokrývat

více témat, kódováno bylo pro každý příspěvek pouze jedno, tzv. hlavní téma);
- ne/přítomnost známek o aktérech britské politické scény (královna Alžběta II.,

Boris Johnson, Jeremy Corbyn, Theresa Mayová, Nicola Surgeonová)
a klíčových tématech kauzy Brexit (nové referendum, tzv. irská pojistka, volby
do britského parlamentu, termín odchodu, dohoda s EU);
- počet mluvčích/hostů, kteří byli v příspěvku citováni, a jejich odbornost (např.
politik, politolog, tiskový mluvčí atd.)12.
Hodnoty jednotlivých proměnných u sledovaných příspěvků byly v rámci analýzy
zaznamenávány do tzv. kódovacího archu. Výsledná datová matice byla následně podrobena
statistické analýze.

3.2 Kvalitativní postupy analýzy

Komplementárně byl vybraný vzorek podroben analýze vedené kvalitativními postupy
zaměřenými na identifikaci klíčových jevů a způsobů výstavby narativu jednotlivých
příspěvků. Základním aplikovaným analytickým postupem byly postupy a principy kódování
(v posloupnosti otevřené – selektivní – axiální kódování)13 zakotvené teorie (grounded
theory). Při kvalitativní analýze byly identifikovány charakteristické rysy jednotlivých
příspěvků s ohledem na žánrová a formátová specifika jednotlivých zkoumaných pořadů
se aměřením na postupy konstrukce jednotlivých narací a způsoby výstavby výsledné podoby
reprezentace události/tématu/kauzy Brexit. Pozornost byla věnována identifikaci postupů

10 Podrobněji viz např. Scherer 2005, Sedláková 2014, Trampota, Vojtěchovská 2010.
11 Témata příspěvků byla kódována tzv. emergentně, to znamená, že vyplynula z analýzy příspěvků. Jednotlivé
kategorie témat tedy nebyly určeny předem, ale kategorizovány až po skončení sběru dat.
12 Jako mluvčí nebyli kódováni autoři reportáží. Novináři z řad ČT byli jako mluvčí kódováni pouze v případě,
kdy s nimi byl např. proveden živý rozhovor, nebo byli hosty některého z publicistických pořadů.
13 Podrobněji viz Strauss, Corbinová 1999, Sedláková 2014.

8
Analýza reprezentace kauzy Brexit v září a říjnu 2019 v pořadech ČT1 a ČT24

odrážejících užívání mediálních rutin při tvorbě narativů zpravodajských příspěvků.
V publicistických a diskusních pořadech byly identifikovány typické charakteristiky stylu
prezentace a styl moderování, postupy vedení rozhovorů a formulace otázek atd.

Současně byly využity postupy diskursivní14 a sémiotické15 analýzy, s jejichž pomocí jsme
se zaměřili na analýzu výstavby jednotlivých příspěvků a identifikaci případného užití
prvků/postupů, jež bylo možno označit za projevy biasu (tedy příspěvky či jejich části
implikující ideologicky zakotvené postoje mluvčích stranících určité straně),
a narativních/reprezentačních postupů implikujících ideologické zakotvení autorů příspěvků.
Analýza se vztahovala k charakteristikám analyzovaných textů per se.16 Pozornost byla
věnována rozboru příspěvků ve formě kritické reflexe konkrétních
jevů/událostí/názorů/postojů, a to zejména užitým způsobům a formám
legitimizace/argumentace, které bylo možné vztáhnout k některému z konkrétních postojů
k Brexitu. Přitom smyslem analýzy nebylo posuzovat faktickou správnost sdělovaných
informací či korespondenci jednotlivých výpovědí s „realitou“ (což nebylo cílem analýzy), ale
zaměřit se na korektnost a relevanci výstavby reprezentací – způsobu informování o kauze
Brexit – a na legitimitu předkládaných tvrzení ve smyslu relevance užitých postupů
argumentace, legitimity citovaných mluvčích odvozené z jejich afiliace a statusu apod.

Analýza vizuálních materiálů se soustředila na korespondenci významů sdělovaných
prostřednictvím vizuální složky příspěvků s významy šířenými složkou audiální. Pozornost
byla věnována především záběrům, které by prostřednictvím svého významového potenciálu
(a to jak způsobem zobrazení, tak i samotnou volbou zobrazovaného obsahu) mohly výrazněji
ovlivnit celkové vyznění konkrétního příspěvku.

14 Van Dijk 1993, Fairclough 2003, Phillips, Hardy 2002, Wodaková, Meyer 2002.
15 Sedláková 2014, Chandler 2002.
16 Zjištění analýzy se proto mohou lišit od způsobu interpretace daného příspěvku konkrétními posluchači
v závislosti na jimi zastávané ideologické perspektivě. Provedená analýza neposkytuje poznatky o vnímání
příspěvků jejich příjemci, ani na to neaspiruje. Reálnou interpretační perspektivu (konkrétní interpretaci
konkrétním posluchačem) by bylo možno testovat pouze formou analýzy recepce.

9
Analýza reprezentace kauzy Brexit v září a říjnu 2019 v pořadech ČT1 a ČT24

4. ANALYTICKÁ ČÁST STUDIE

4.1 Hlavní zjištění analýzy

- ve zkoumaném období (1. 9. 2019 až 31. 10. 2019) bylo v pořadech Události, Zprávy ve
23, Události, komentáře, Devadesátka ČT24, a Horizont ČT24 odvysíláno 209 příspěvků
o kauze Brexit (typu hlavní nebo vedlejší téma) v celkové délce přes 12 hodin vysílacího
času;

- ve všech zkoumaných pořadech byla tématu Brexit věnována průběžná systematická
pozornost a diváci byli informováni o aktuálním dění téměř denně;

- 43 % příspěvků bylo odvysíláno mezi prvními třemi příspěvky pořadů;
- ve vysílání byla využita řada zpravodajských i publicistických formátů včetně

netradičního živého přenosu z britského parlamentu;
- reprezentace kauzy měla napříč všemi pořady dominantně podobu zevrubné artikulace

průběhu založené na prezentaci faktografických údajů;
- dílčí události kauzy ve vysílání všech pořadů byly dominantně reprezentovány

zahraničními spolupracovníky z Londýna (B. Vostal) a Bruselu a Štrasburku
(L. Dolanský);
- premiér Boris Johnson nebo téma dohody s EU byli zmíněni ve většině (88 %) příspěvků;
- nejčastěji byli citováni britští politici, především B. Johnson a J. Corbyn; politici EU byli
přímo citováni méně často, vyjádření českých politiků byla spíše okrajová;
- celkově reprezentaci dominovalo politické rámcování kauzy (tematické rámce: jednání
s EU a problémy britské vlády) doplněné o ekonomické aspekty;
- proporcionálně častější byla tematizace možných (spíše nepříznivých) dopadů Brexitu;
- vizuální reprezentaci tvoří relevantní záběry na budovu britského nebo evropského
parlamentu, politiků a probíhajících jednání, v rámci ilustračních záběrů relativně často
zařazeny záběry z demonstrací probíhajících v Londýně;
- z pohledu jazykového i na úrovni stylistické výstavby výpovědí vysílání odpovídalo
standardům média veřejné služby, a to včetně částí pořadů moderovaných živě;
- získané poznatky analýzy reprezentace kauzy Brexit ve vybraných zpravodajských
a publicistických pořadech ČT1 a ČT24 odvysílaných v září a říjnu 2019 nenaznačují
systematická stranění ani jiná zásadní pochybení;
- Česká televize si v případě reprezentace kauzy ve vybraném vzorku pořadů a období
počínala v souladu se Zákonem 483/1991 Sb. o České televizi a zásadami uvedenými
v Kodexu České televize.

10
Analýza reprezentace kauzy Brexit v září a říjnu 2019 v pořadech ČT1 a ČT24

4.2 Podrobné výsledky kvantitativní části analýzy

Způsob informování o kauze Brexit byl zkoumán v pěti zpravodajských a zpravodajsko-
publicistických pořadech České televize: Události, Události, komentáře, Zprávy ve 23,
Devadesátka ČT24 a Horizont ČT24. Zkoumaný vzorek byl omezen na dva měsíce, září
a říjen 2019. Na 31. října připadal den, kdy mělo Spojené království Velké Británie
a Severního Irska opustit Evropskou Unii. Ačkoliv se premiéru Borisi Johnsonovi podařilo
vyjednat pro obě strany akceptovatelnou podobu dohody o vystoupení, nebylo možné ji již
zapracovat legislativně a Brexit byl znovu odložen.17 Vzorek pro analýzu byl stanoven
zadavatelem a vybrán z jím dodaných podkladů. V daném období bylo analyzováno celkem
234 příspěvků v celkové délce přes 13 a půl hodiny. V případě reprezentace kauzy Brexit je
však potřeba vzít do úvahy, že se rozvíjí již od roku 2016 a je jí ve vysílání České televize
věnována pozornost průběžně a dlouhodobě. Vysílání z vybraných dvou měsíců tedy
nevyčerpává celek informování o daném tématu. Je však možné je nahlížet jako určitý celek
z hlediska legislativního – ve smyslu zákona o České televizi.

Nejčastěji bylo téma Brexitu zahrnuto ve zpravodajských pořadech Události
(59 příspěvků), Zprávy ve 23 (53 příspěvků) a pořadu Horizont (53 příspěvků). V pořadech
zpravodajsko-publicistických bylo sice příspěvků zařazeno méně, často měly ale delší stopáž.
Je zajímavé, že ve všech pořadech byla celkově tématu Brexitu v daných měsících věnována
velmi podobná pozornost a časová dotace, která variovala od 2 hodin 7 minut v Událostech
po tři hodiny v Devadesátce ČT, Událostech, komentářích a Zprávách ve 23.

Jak ukazuje tabulka č. 1, výrazná většina analyzovaných sdělení napříč pořady informovala
o Brexitu jako o hlavním nebo vedlejším tématu příspěvku. Odkaz ke sledovanému tématu
zpravidla figuroval již v titulku příspěvku nebo v úvodním zarámování zprávy moderátorem.
Mezi výzkumnými jednotkami bylo jen 25 příspěvků, v nichž odkaz k Brexitu zazněl pouze
jako zmínka18. Pro příspěvky typu zmínka je charakteristické, že sice odkazují
ke zkoumanému tématu nebo v nich zazní pomyslné klíčové slovo (Brexit), ale jedná

17 Dne 23. června 2016 bylo v celostátním referendu rozhodnuto, že Spojené království opustí EU. Po aktivaci
článku 50 Lisabonské smlouvy mělo dojít k vystoupení z EU ke dni 29. března 2019. Poslanci Spojeného
království ale nechtěli, aby k opuštění EU došlo bez dohody s EU, tzv. tvrdý Brexit. Britská vláda se tedy
dohodla s vedením EU na odložení Brexitu na 31. října 2019. Po neschválení svého návrhu dohody s EU
předsedkyně vlády Theresa Mayová 7. června rezignovala na post předsedkyně britských konzervativců.
Dne 24. července byl jmenován novým předsedou vlády zastánce tvrdého Brexitu Boris Johnson. Ten na konci
srpna požádal královnu, aby parlament mezi 9. zářím až 14. říjnem suspendovala. Ústavní soud ale shledal toto
nařízení protiústavním a parlament opět mohl začít fungovat. V polovině října, 17., se sice Johnsonovi podařilo
dojednat novou verzi dohody o vystoupení z EU, ale už nebylo možné stihnout tyto změny legislativně
zapracovat a Johnson zažádal o odklad Brexitu na 31. leden 2020.
18 Příkladem je příspěvek ze 4.9. Opoziční kritika rozpočtového schodku odvysílaný v pořadu Zprávy ve 23,
zmiňující Brexit jako faktor, jež může ovlivnit vývoj české ekonomiky, nebo z pořadu Horizont ČT24 20.10.
Nepokoje v Katalánsku, ve kterém od komentátora Z. Velíška zazněl odkaz k Brexitu.

11
Analýza reprezentace kauzy Brexit v září a říjnu 2019 v pořadech ČT1 a ČT24

se o jednorázovou zmínku a souvislost s touto kauzou zde není dále tematizována
a podrobněji rozvíjena. S těmito výzkumnými jednotkami jsme proto dále v podrobnější
analýze nepracovali. Analyzovaný vzorek se tak zmenšil na 209 výzkumných jednotek.

Tabulka č. 1: Počet analyzovaných příspěvků v pořadech a význam tématu Brexit v příspěvcích

Pořad Hlavní Vedlejší Zmínka Celková Celkem
téma téma délka

Události 47 6 6 2:07:08 59

Zprávy ve 23 49 0 4 2:58:44 53

Horizont ČT24 39 8 6 2:35:06 53

Události, komentáře 33 0 5 2:57:00 38

Devadesátka ČT24 24 3 4 2:59:50 31

Celkem 192 17 25 13:37:48 234

Vzhledem k variabilitě analyzovaných pořadů, výrazně variovala i délka jednotlivých
příspěvků. Z dat je zřejmé, že téma Brexitu bylo ve vysílání ČT zpracováno nejen ve značném
množství příspěvků, ale také v široké variabilitě různých typů zpráv, od krátkých čtených,
přes reportáže, živé vstupy reportérů z Velké Británie a diskusní formáty s odborníky až po
téměř celý pořad (Devadesátka ČT 17. 10.) tematicky zaměřený právě na Brexit a diskutující
téma ve více rovinách.

Průměrná délka analyzovaných příspěvků se v závislosti na pořadu ohybovala mezi 130
a 338 vteřinami. Odlišné hodnoty medianu ale ukazují, že průměrná hodnota zde není
vhodným ukazatelem, neboť je výrazně ovlivněna okrajovými hodnotami, především
přítomností příspěvků s výrazně delší časovou dotací. Z tabulky č. 2 je zřejmé, že nejčastější
byly příspěvky v délce dvě až čtyři minuty.

Nejkratší příspěvky v délce do 20 vteřin měly podobu čtených obrazových zpráv
a zaznívaly zpravidla v přehledových zpravodajských částech pořadů, například v relaci
Galerie dne pořadu Horizont. V tomto pořadu se zpravidla jednalo o rubriku Výrok dne,
do které byla vybrána citace některého z významných aktérů sledované kauzy.

12
Analýza reprezentace kauzy Brexit v září a říjnu 2019 v pořadech ČT1 a ČT24

Tabulka č. 2: Délka příspěvků

Pořad absolutní četnost relativní četnost

do 30 s 33 16 %
12 %
31–60 s 24 14 %
22 %
61–120 s 29 18 %

121–180 s 46 9%
3%
181–240 s 38 7%
100 %
5–7 minut 18

8–10 minut 7

přes 10 minut 14

Celkem 209

Vzhledem k formátu pořadu je logické, že nejdelší příspěvky zaznívaly v publicistických
částech pořadů Události, komentáře a Devadesátka ČT24, ale i ve Zprávách ve 23, kde je
prostor věnovat nastolenému tématu více času. Nejdelší příspěvky tvořily rozsáhlejší
komponované celky, do kterých byly zpracovány v rámci tzv. tématu dne. Tyto celky
obsahovaly jak dílčí reportáže, tak prezentace údajů moderátorem ve studiu i interview
s odborníkem ať už formou telemostu nebo přítomného ve studiu. Celkově největší pozornost
byla tématu věnována 17. října v pořadu Devadesátka, kde byla Brexitu věnována téměř celá
stopáž pořadu, pouze v jeho závěrečné části Byznys 24 bylo téma více nahlíženo z pohledu
očekávatelného vývoje ekonomiky.

Tabulka č. 3: Délka příspěvků v jednotlivých pořadech

Pořad Průměrná délka Median délky Nejkratší Nejdelší
příspěvek příspěvek
Devadesátka ČT24 338 s 182 s
18 s 24:17
Události, komentáře 298 s 176 s 17 s 24:00
10 s 19:36
Zprávy ve 23 202 s 133 s 12 s
18 s 8:14
Horizont ČT24 168 s 158 s 10 s 9:13

Události 130 s 135 s 24:17

Celkem 208 s 143 s

Vzhledem k tomu, že kauza Brexit se odvíjí již od poloviny roku 2016 a je jí věnována
pozornost průběžně, nebyly v tomto výjimkou ani zkoumané měsíce září a říjen 2019.
Tím spíše, že na konec tohoto období připadalo datum, kdy měla Británie Evropskou unii

13
Analýza reprezentace kauzy Brexit v září a říjnu 2019 v pořadech ČT1 a ČT24
opustit. Události daného období: i) přerušení možnosti scházení se britského parlamentu
královnou na počátku září a následně označení tohoto kroku jako protiústavního Ústavním
soudem (24. 9.); ii) přijetí zákona prosazeného opozicí zakazujícího tzv. no-deal Brexit
(4. 9.); iii) vyjednání nového znění dohody o vystoupení a iiii) příprava předčasných voleb,
k sobě přitahovaly pozornost v průběhu celých dvou měsíců. Vzhledem k počtu příspěvků
odvysílaných v jednotlivých 61 dnech analýzy vysílání, je zřejmé, že diváci České televize
byli o tématu informováni téměř denně19. V průměru byly ve sledovaných pořadech
dohromady zařazeny denně téměř pět příspěvků. Jak naznačuje graf č. 1, pozornost tématu
v daném období mírně variovala. Vysoká míra pokrytí kauzy se ještě zintenzivnila v druhé
polovině října, což kopíruje vývoj britsko-unijního jednání, neboť 17. 10. byla schválena nová
podoba dohody o Brexitu a 24. října britský premiér navrhuje vypsání předčasných voleb na
12. prosince.
Graf č. 1: Vývoj počtu odvysílaných příspěvků o kauze Brexit v jednotlivých pořadech (absolutní četnost)

Významnost, jež kauze přisuzují tvůrci relací, naznačuje kromě časové dotace i řazení
příspěvků v rámci pořadů. Pětina (41) příspěvků se ocitla na pozici tzv. otvíráku, tedy prvního
příspěvku dané relace. To dokládá, za jak podstatné tvůrci pořadů informace o vyjednávání
Velké Británie a Evropské unie považovali. Mezi prvními čtyřmi příspěvky pořadu byla
zařazena více než polovina (54 %) vzorku. Nejčastěji byly příspěvky o Brexitu uvedeny
v úvodu pořadu Horizont ČT24 a Zprávy ve 23.

19 S výjimkou některých dnů víkendových, ve kterých se některé z analyzovaných pořadů nevysílají.

14
Analýza reprezentace kauzy Brexit v září a říjnu 2019 v pořadech ČT1 a ČT24

Tabulka č. 4: Pořadí příspěvků v jednotlivých relacích (relativní četnost):

Pořadí Události Zprávy ve 23 Události, Horizont Devadesátka Celkem
příspěvku komentáře ČT24 ČT24

1. až 3. 17 % 53 % 70 % 66 % 0% 43 %
4. až 5. 21 % 14 % 27 % 21 % 11 % 19 %
6. až 10. 36 % 31 % 3% 13 % 26 % 23 %
11. až 15. 48 % 9%
16. až 20. 9% 2% 100 % 100 % 11 % 3%
21. a vyšší 8% 4% 3%
Celkem 9% 100 % 100 % 100 %
100 %

Vzhledem k místu konání sledované kauzy není překvapivé, že většina (88 %) příspěvků
byla rámcována jako zprávy ze zahraničí. Přibližně desetina (25 příspěvků) odkazovala
i k České republice. Jednalo se o sdělení, která tematizovala dopad, jež dění v Británii
a Evropské unii může mít na naši politickou scénu či na českou ekonomiku.20 Z toho je
zřejmé, že téma bylo nahlíženo z různých úhlů a ve vysílání byla rozbírána řada aspektů, které
s kauzou souvisejí.

Na velmi obecné rovině jsme se pokusili kvantitativně postihnout různá témata, dílčí
události a významné aktéry pokrývané v jednotlivých příspěvcích kauzy Brexit. Zaměřili jsme
se čistě na statistické vyjádření toho, o jakých tématech (dílčích aspektech kauzy) a osobách
příspěvky informovaly nejčastěji. Ve výrazné většině (84 %) příspěvků byla zmíněna dohoda
s Evropskou unií upravující situaci po vystoupení Británie. Stejně často, ve 174 (83 %)
příspěvcích, zaznělo i jméno předsedy Konzervativní strany a britského premiéra Borise
Johnsona21, který po svém zvolení prosazoval i možnost odchodu Británie z EU bez dohody.
Všichni ostatní britští politici byli jmenovitě uvedeni výrazně méně často a jejich jména
zazněla jen přibližně v desetině příspěvků. Jméno premiérky Skotska, Nicoly Surgeonové,
obsahovaly jen tři příspěvky.

Z dílčích témat, aspektů či problémů, které byly v souvislosti s Brexitem diskutovány, byl
ve vysílání zmiňován především termín odchodu (68 % příspěvků). Ve třetině sdělení zazněl
odkaz na prosincové předčasné volby, ve čtvrtině na tzv. irskou pojistku. Necelá desetina
výzkumných jednotek informovala o úvahách o možnosti vyhlášení nového referenda
o vystoupení či případném setrvání Británie z/v EU.

20 Tento tematický rámec byl významný také mezi příspěvky typu zmínka.
21 V těchto příspěvcích bylo uvedeno jméno premiéra, nikoli pouze odkaz na jeho premiérskou funkci.

15
Analýza reprezentace kauzy Brexit v září a říjnu 2019 v pořadech ČT1 a ČT24

Tabulka č. 5: Dílčí aspekty a osobnosti pokrývané v příspěvcích

Téma Absolutní Relativní
četnost četnost

Dohoda s EU 175 84 %

Termín odchodu 141 68 %

Předčasné volby 66 32 %

Irská pojistka 58 28 %

Nové referendum 18 9%

Boris Johnson 174 83 %
Theresa May
Královna Alžběta II. 29 14 %
Jeremy Corbyn
Nicola Surgeonová 21 10 %

22 11 %

3 1%

Česká republika 25 12 %

Ve vybraném vzorku bylo sledováno nejen pokrývané spektrum událostí daných měsíců,
ale i tematické rámce, do kterých byly příspěvky ukotveny. Ačkoliv mohl jeden příspěvek
zahrnovat i více různých témat, kódováno bylo pouze téma hlavní. Klíčovým faktorem bylo
to, jak byl příspěvek v úvodu uveden moderátorem.

Příspěvkům dominovaly dva tematické okruhy, které byly oba zastoupeny téměř
rovnoměrně v polovině vzorku (43 % a 45 %). Ostatní tematické rámce byly spíše okrajové
a doplňovaly široký background předkládaných diváků a různé kontexty související
s připravovanou změnou politické mapy EU. Tyto dva rámce se odlišovaly v tom, z jakého
úhlu pohledu Brexit prezentovaly. První z nich zohledňoval průběh jednání mimo britské
ostrovy, tedy se zástupci Evropské unie a dalšími zahraničními partnery o konkrétní podobě
odchodu a o jeho termínu. Tematizována byla především vyjádření politiků EU směrem ke
Spojenému království, ale také zástupců britské vlády a členů parlamentu o dohodě s EU nebo
o možnostech dalšího odkladu Brexitu. Druhý rámec reflektoval spíše o dění na britské
politické scéně, o výměně premiéra, nucených „prázdninách“ britského parlamentu, i přípravě
předčasných podzimních voleb. Výrazná pozornost byla věnována i hlasování britského
parlamentu22 o zákonu, který premiérovi zakazoval vystoupení Británie bez dohody, tzv.
tvrdý Brexit. Specifickým případem dění na britské politické scéně bylo jednání o situaci
v Severním Irsku (4 % příspěvků). Výraznější optikou, která doplňovala dominantní politické
rámcování kauzy byl pohled ekonomický. Tedy příspěvky, které se věnovaly ekonomice EU
nebo ČR a ekonomickým dopadům Brexitu, ať už přímo na obchod mezi jednotlivými

22 Toto hlasování bylo v pořadech přítomno i formou živého přenosu záběrů z britského parlamentu.

16
Analýza reprezentace kauzy Brexit v září a říjnu 2019 v pořadech ČT1 a ČT24

zeměmi nebo na celkový očekávaný vývoj ekonomiky, britské měny apod. Kromě příspěvků
snažících se o predikci vývoje, zazněly i informace o tom, jak a kde bude probíhat kontrola
dovozu zboží na obnovených hranicích, tedy například kontrola nákladů kamionů kvůli
vybírání cla, zda dojde ke zpomalení či zpožďování dopravy mezi pevninou a britskými
ostrovy apod.

Graf č. 2: Témata příspěvků věnovaných kauze Brexit (souhrnně za všechny pořady)

Tabulka č. 6: Tematické rámce příspěvků o kauze Brexit v jednotlivých pořadech

(absolutní četnost / relativní četnost)23

Téma Události Zprávy ve Události, Horizont Devadesátka Celkem
94 / 45 %
23 komentáře ČT24 ČT24 90 / 43 %

Jednání s EU 23 / 43 % 27 / 54 % 17 / 53 % 18 / 38 % 9 / 33 % 11 / 5 %
9/4%
Problémy 21 / 40 % 21 / 42 % 13 / 41 % 24 / 51 % 11 / 41 % 5/2%
britské vlády 4/8% 1/2% 2/4% 4 / 15 %
209 / 100 %
Ekonomika a
obchod

Severní Irsko 2/4% 1/2% 2/6% 2/4% 2/7%

jiné 3/6% 1/2% 1/4%

celkem 53 / 100 % 50 / 100 % 32 / 100 % 47 / 100 % 27 / 100 %

23 Vzhledem k zaokrouhlení může součet procent v jednotlivých sloupcích činit 99 % či 101 % namísto 100 %.

17
Analýza reprezentace kauzy Brexit v září a říjnu 2019 v pořadech ČT1 a ČT24

Poslední rovinou, na kterou se analýza zaměřila, bylo spektrum citovaných mluvčích
a odkazovaných informačních zdrojů v příspěvcích. Alespoň jeden mluvčí24 dostal prostor
k vyjádření ve dvou třetinách (66 %) analyzovaných příspěvků. Celkem bylo v příspěvcích
citováno 139 různých mluvčích. Nejčastěji v příspěvku zazněla vyjádření jednoho nebo dvou
osob.

Z hlediska odbornosti mluvčích, kteří se v příspěvcích k tématu Brexitu vyjadřovali,25
jednoznačně dominovali zahraniční politici. Dále pak politici čeští. Třetí nejčastěji
zpovídanou skupinou byli čeští nebo zahraniční odborníci, ekonomové, politologové a další
humanitní vědci. Prostor k vyjádření dostali také obchodníci, manažeři či bankéři. Pokud
srovnáme počet výpovědí zástupců ostatních profesí vzhledem k počtu citovaných vyjádření
politiků, je zřejmý výrazný nepoměr. Současně je ale potřeba uvážit, že v publicistických
„diskusních“ částech pořadů, například v Devadesátce ČT24, dostává host prostor komentovat
situaci ve výrazně delším čase než ve zpravodajských příspěvcích.

Tabulka č. 7: Odbornost mluvčích citovaných v příspěvcích

Odbornost mluvčích Počet vyjádření
zahraniční politici 216
čeští politici 42
čeští humanitní vědci, odborníci 13
zahraniční úředníci 14
čeští podnikatelé, manažeři a obchodníci 18
zahraniční humanitní vědci, odborníci 17
zahraniční manažeři, bankéři 6
čeští úředníci 4
čeští novináři26 4
královna Alžběta II. 2
zahraniční novináři 2
jiná 19
celkem 357

24 S výjimkou reportérů, kteří byli autory vysílaných reportáží, a moderátorů, kteří reportáže ohlašovali, případně
kteří četli krátké čtené zprávy (např. v rámci krátkých zpráv v pořadu Devadesátka ČT24).
25 Spolupracovníci ČT – zahraniční korespondenti nebo reportéři přítomní v zahraničí – nebyli kódováni jako
citovaní mluvčí.
26 Kódováni byli pouze novináři nepůsobící jako spolupracovníci ČT.

18
Analýza reprezentace kauzy Brexit v září a říjnu 2019 v pořadech ČT1 a ČT24

Spektrum konkrétních citovaných mluvčích bylo poměrně široké. Výrok výrazné většiny
z nich však z obrazovky zazněl jen jednou, což ale není ve standardním zpravodajství
neobvyklé. K těm, jejichž vyjádření byla do vysílání zařazována častěji či opakovaně patřil
především britský premiér B. Johnson (59 příspěvků) a předseda opoziční labouristické strany
Jeremy Corbyn (34 příspěvků). Dále pak předseda dolní sněmovny parlamentu John Bercow
(10 příspěvků), Stephen Barclay (8x) - tajemník britské vlády pro vystoupení z EU a irský
politik Leo Varadkar (8 x). Z představitelů Evropské unie byl nejcitovanější Jean-Claude
Juncker - předseda Evropské komise (9x) a Michel Barnier (8x) - francouzský politik
jmenovaný hlavním vyjednavačem EU pro jednání s britskou vládou. K vícekrát citovaným
patřila ještě skotská poslankyně Jo Swinsonová (6 x). Ve srovnání s britským premiérem však
všichni ostatní mluvčí dostávali prostor k vyjádření výrazně méně často.

Tabulka č. 8: Nejčastěji citovaní zahraniční mluvčí v příspěvcích

Mluvčí Citován _ krát Podíl příspěvků
Boris Johnson 59 40 %
Jeremy Corbyn 34 23 %
John Bercow 10 7%
Jean-Claude Juncker 9 6%
Michel Barnier 8 5%
Stephen Barclay 8 5%
Leo Varadkar 8 5%
Jo Swinsonová 6 4%
Heiko Maas 4 3%
Eric Melinieur 4 3%
Shirley Greenbergová 4 3%
Anna Boyleová 3 2%
John Curtice 3 2%
Nigel Farage 3 2%
Brenda Marjorie Haleová 3 2%
Rachel Johnsonová 3 2%
Anand Menon 3 2%
Angela Merkelová 3 2%
Matthew Oxenford 3 2%
Paula Sheriffová 3 2%
Nicholas Soames 3 2%
Tytti Tuppurainenová 3 2%
Donald Tusk 3 2%

19
Analýza reprezentace kauzy Brexit v září a říjnu 2019 v pořadech ČT1 a ČT24

Podstatné je, zda ve vysílání dostali prostor k vyjádření zástupci přináležející k různým
názorovým proudům, tedy jak ti, kteří byli zastánci Brexitu, včetně těch, kteří byli pro nebo
naopak odmítali tzv. tvrdý Brexit, tak také ti, kteří byli proti odchodu Británie z EU nebo pro
vypsání nového referenda. Ve vybraných pořadech zazněla přímo citovaná vyjádření jak
konzervativců (90 citací), tak labouristů (46 citací), zástupců Evropské unie (46 citací)
i českých politiků. Je tedy zřejmé, že ve vysílání dostali více prostoru členové vládní strany
prosazující politiku odchodu z EU, což je ve zpravodajství obvyklé.

Mezi českými mluvčími ve vysílání nejčastěji vystupoval novinář žijící v Londýně Ivan
Kytka. Z českých politiků dostala prostor k vyjádření nejčastěji (4 x) poslankyně Evropského
parlamentu Dita Charanzová. Ostatní politici, včetně premiéra ČR, byli mezi mluvčími
zastoupeni výrazně méně často. Například prezident republiky se ve zkoumaných měsících ve
vysílaných pořadech k tématu nevyjadřoval vůbec. Více překvapující může být například
absence citací českého velvyslance ve Spojeném království Libora Sečky. Je však
pravděpodobné, že tito politici se aktuálně k vývoji vyjednávání nevyjadřovali.

Tabulka č. 9: Počet citací českých mluvčích citovaných alespoň třikrát

Mluvčí Absolutní Relativní
četnost četnost

Ivan Kytka 10 7%
Dita Charanzová
Jan Jůn 4 3%
Andrej Babiš
Ivan Bartoš 4 3%
Jaroslav Bžoch
Petr Fiala 3 2%
Bořivoj Hnízdo
Marcel Kolaja 3 2%
Roman Onderka
Vít Rakušan 3 2%
Michaela Šojdrová
3 2%

3 2%

Z hlediska odkazovaných informačních zdrojů byla v příspěvcích odkazována především
britská BBC (necelá pětina příspěvků), případně agentura Reuters.

20
Analýza reprezentace kauzy Brexit v září a říjnu 2019 v pořadech ČT1 a ČT24

4.3 Podrobné výsledky kvalitativní části analýzy

Obecné charakteristiky výstavby reprezentace zkoumané události

Na základě zjištění kvalitativní fáze analýzy27 lze konstatovat, že mediální pokrytí kauzy
Brexit v rámci sledovaného období a analyzovaných pořadů jako celku představuje její
komplexní mediální reprezentaci v souladu s požadavky vyplývajícími z LER. Tuto
charakteristiku lze vnímat jako platnou pro všechny analyzované pořady – Události, Události,
komentáře, Zprávy ve 23, Devadesátka ĆT24 i Horizont ČT24 – nejen v rovině celkové, ale
i na úrovni jednotlivých pořadů. Výsledná podoba mediální reprezentace velmi zevrubně
popisuje jak kauzu Brexit v jejím celku (ve smyslu „makrotématu“ analyzované
reprezentace), tak její aspekty či dílčí události v diachronní (z hlediska reprezentace vývoje
sledované události v rámci analyzovaného období) i synchronní (komplexní popis epizodních
událostí, aspektů, dějů a procesů) perspektivě.

Přestože výše zmíněný seznam analyzovaných pořadů představuje pořady jak
zpravodajského, tak publicistického či kombinovaného formátu, za dominantní modus
výstavby reprezentace napříč všemi pořady lze označit poměrně zevrubnou artikulaci průběhu
„makroudálosti“ (či aktuálních dílčích událostí) založenou na prezentaci faktografických
údajů. V celkové tematizaci a výstavbě příspěvků převládá relativně neutrální reprezentace
jednotlivých klíčových aktérů (konsekventně důrazu na faktograficky orientovaný obsah
výpovědí moderátorů/reportérů) i samotné události. V momentech, kdy se součástí
reprezentace v rámci výpovědí tvůrců sdělení stává signifikantní interpretace (například
charakteru dílčí události ve vztahu k makrotématu), je tato interpretace v naprosté většině
případů založena na logické argumentaci a/nebo dostatečně ukotvena uvedením souvisejících
faktů či odkazy na výroky přímých aktérů události. (Tuto charakteristiku lze vztáhnout
i k pořadům převážně publicistického charakteru – Horizont a Události, komentáře.)

Komplexitu výsledné podoby mediální reprezentace dané události v rámci zkoumaného
období posiluje kromě relativně nadstandardní intenzity jejího mediálního pokrytí
(signalizující významnost události udílenou ze strany České televize) i využité poměrně
širokého spektra způsobů prezentace. Využity jsou jak obvyklé postupy, například ve formě
živých vstupů zpravodajů z místa události či podrobné rozhovory s různými (zejména

27 Dále překládaná zjištění jsou primárně vztažena k analyzovanému období (září a říjen 2019). Vzhledem ke
skutečnosti, že analyzovaná událost tento časový rámec překračovala, zohledňují širší časovou perspektivu
reprezentace kauzy Brexit.

21
Analýza reprezentace kauzy Brexit v září a říjnu 2019 v pořadech ČT1 a ČT24

expertními) mluvčími,28 tak poměrně netypické formáty, v podobě živého přenosu z jednání
britského parlamentu se simultánním překladem.29

Vizuální rovina výstavby reprezentace události

V celkovém pohledu lze zpracování vizuální roviny výstavby reprezentace označit za
korektní, bez výraznějších a/nebo zjevných diskrepancí vůči smyslu souběžně prezentovaných
výpovědí i příspěvků jako celku, i bez systematických signifikantních sémantických
implikací. Lze ji tedy vnímat jako konzistentní s požadavky vyplývajícími z LER.

Vzhledem k abstraktnímu charakteru reprezentované události30 v rámci vizuální roviny tak
dominují především:

(a) vizualizace výpovědí členů zpravodajského týmu31 a záběry zobrazující jednotlivé
aktéry spojené s danou událostí (také relativně často v okamžiku simultánní prezentace
jejich výpovědí) a nabývají tak formy autentizace výroku konkrétního mluvčího (buď
reportérů, komentujících expertů apod., nebo aktérů dané události);

(b) ilustrativní záběry zobrazující jevy, epifenomény, symboly apod. sémanticky
přiřazované k makroudálosti.32 Ačkoliv zpravidla nejsou označeny jako „ilustrační“
nebo „archivní“, nelze vzhledem k abstraktní povaze reprezentované události tuto
skutečnost vnímat jako problematickou (navíc je nutno zdůraznit, že 1/ v rámci
analyzovaného období nebylo identifikováno proporcionálně významnější užití záběrů
se signifikantním významotvorným potenciálem - ve smyslu explicitnějšího
sémantického posouvání simultánně prezentované verbalizace a 2/ u naprosté většiny
záběrů byla více či méně explicitně identifikovatelná sémantická vazba k události –
např. záběry na budovu britského nebo evropského parlamentu, záběry jednacích síní
parlamentů, atd.);

28 Viz například Z. Dubský (FMV VŠE 17. 10. Devadesátka), P. Bartoň (Cevro Institut; 17. 10. Devadesátka;
11. 9. Horizont), B. Hnízdo (MUP, 20. 10. Horizont) atd.
29 Viz například 4. 9. Devadesátka, 25. 9. Zprávy ve 23.
30 Brexit jako „událost“ je ze své podstaty sám o sobě nezobrazitelný – je tedy reprezentovatelný pouze
prostřednictvím vizualizace výroků aktérů, vizualizace epizodních jevů apod.
31 Což je do značné míry důsledek vysokého podílu živých vstupů reportérů z místa události.
32 Například záběry na budovu Britského parlamentu, britskou vlajku, záběry aktérů protestujících proti Brexitu
atd.
33 Viz Příklad 2.

22
Analýza reprezentace kauzy Brexit v září a říjnu 2019 v pořadech ČT1 a ČT24

Verbální rovina výstavby reprezentace události

V obecných intencích lze výstavbu narací v analyzovaném období z obsahového hlediska
charakterizovat jako věcnou, srozumitelně, a přitom poměrně zevrubně a komplexně
popisující průběh události jako celku, její jednotlivé fáze vývoje i související epifenomény.
V rámci celkového vyznění reprezentace nebylo identifikováno proporcionálně či z hlediska
míry explicitnosti signifikantnější využívání jazykových prostředků či postupů s výrazným
sémanticky implikativním potenciálem34 ani jazykových prostředků, které by bylo možno ve
vztahu k požadavkům vyplývajícím z LER vnímat jako problematické. Tuto charakteristiku
lze vztáhnout také k publicistickým částem pořadů v Událostech, komentářích a v jistém
smyslu také pořadu Horizont ČT24.

Z jazykového hlediska – jak na úrovni gramatické či stylistické výstavby výpovědí, tak
ortoepické – lze výstavbu narací ze strany moderátorů/reportérů označit za korespondující se
standardy média veřejné služby. Tato skutečnost je o to podstatnější, že výrazný podíl
výpovědí byl realizován formou živého vysílání (ať už moderace nebo živých vstupů
reportérů ze zahraničí), které ze své podstaty generuje významné riziko prohřešků proti
jazykové normě. Z jazykového hlediska lze za vysoce kultivované označit také promluvy tzv.
externích spolupracovníků, zejména I. Kytky.

Specifika výstavby reprezentace událostí kauzy Brexit

Ve srovnání s běžným standardem reprezentací zahraničních událostí (či ve vztahu
k mediálním rutinám obecně) a do jisté míry i v kontrastu s intenzitou mediálního pokrytí35
lze za (v pozitivním slova smyslu) nestandardní označit:

1) Relativně omezené spektrum (o to četněji zastoupených) mluvčích36 mezi nimiž se na
výstavbě reprezentace nejvýznamněji podíleli zahraniční zpravodajové ze dvou ve vztahu ke
kauze klíčových lokacích (B. Vostal – zejména v Londýně a L. Dolanský – v Bruselu
a Štrasburku) a současně relativně často exponovaní spolupracovníci České televize (I. Kytka
a J. Jůn). Tato skutečnost se odrazila jednak ve vysoké míře komplexity, detailnosti
a aktuálnosti výstavby reprezentace kauzy Brexit jako celku, stejně jako jednotlivých dílčích
událostí ve sledovaném období. Současně přispěla k vysoké míře konzistence celkové podoby

34 Tedy postupů, které mají ve vztahu k výstavbě narace a generování spektra konsekventních/potenciálních
interpretací například manipulativní potenciál favorizující či naopak diskreditující konkrétní aktéry apod.
35 Jak ve smyslu kvantitativním, tedy proporcionalitě prostoru věnovaného reprezentaci průběhu zahraniční
události, tak ve smyslu kvalitativním, vzhledem ke komplexitě a detailnosti její mediální reprezentace.
36 Mezi něž zde nejsou řazeni přímí klíčoví aktéři události (zejména britský premiér B. Johnson a předseda
Labour party J. Corbyn).

23
Analýza reprezentace kauzy Brexit v září a říjnu 2019 v pořadech ČT1 a ČT24

její mediální reprezentace. U všech těchto zmíněných mluvčích jednoznačně dominoval37
akcent na faktografický a současně detailní popis události jako celku, jejího vývoje či
jednotlivých událostí nabývající svou erudicí povahu expertních výpovědí.

Příklad 1: Reprezentace kauzy vytvářená především zahraničními spolupracovníky
B. Vostalem a L. Dolanským

17.10. Události 03:40 17.10. Devadesátka 04:01 17.10. Devadesátka 06:29

17.10. Horizont 01:16 17.10. Události, komentáře
01:24

2) Proporcionálně relativně nízký podíl vlastních explicitních interpretací či hodnocení
v promluvách výše zmíněných mluvčích, který posiluje věrohodnost výsledné podoby
výstavby reprezentace zkoumané kauzy. Za převažující modus je možno označit způsob
výstavby narací prostřednictvím „autorizace“ jednotlivých (klíčových) propozic
prostřednictvím zdrojování či signalizace citování nebo parafrázování autentických výroků
přímých aktérů události. Případné interpretace ze strany členů zpravodajského týmu či
zahraničních spolupracovníků mají až na výjimky38 většinou charakter shrnutí relevantních
aspektů dané události či souvisejících epifenoménů, případně zasazení aktuálně
prezentovaných informací do kontextu předchozího vývoje či vztáhnutí k dílčím událostem.
Tuto skutečnost je nutno akcentovat zejména v kontextu výrazného podílu výpovědí

37 Až na několik málo výjimek, které však vzhledem ke své proporcionální marginalitě nehrály podstatnou roli
ve smyslu problematizace legitimity výpovědi či věrohodnosti těchto mluvčích (viz dále).
38 Viz Příklad 7 níže.

24
Analýza reprezentace kauzy Brexit v září a říjnu 2019 v pořadech ČT1 a ČT24

realizovaných formou živých vstupů, u nichž je vzhledem ke spontánně formulovaným
promluvám riziko užití problematických narativních postupů vyšší. Platí to ale také obecně ve
smyslu souladu výstavby reprezentace s nároky vyplývajícími z LER a posilující celkový
dojem neutrality výsledné podoby reprezentace zkoumané události ve všech analyzovaných
pořadech.39

Příklad 2: Výstavba narace prostřednictvím „autorizace“ výroků přímých aktérů události
17.10. Události

MOD: (…) Nejenom vyjednavače, REP: Ano, i když premiér Johnson tvrdí, že má novou skvělou
teď Londýn. Osud nové dohody je v dohodu, která vrátí kontrolu z Bruselu, tak podle bleskového
rukou britského parlamentu a už jsme průzkumu agentury YouGov si většina Britů myslí, že tady v
si říkali, že to nevypadá na úplně parlamentu se svojí dohodou neuspěje. Severoirská unionistická
jednoduché projednávání, jaké jsou strana, která tu má pouze 10 poslanců, je ostře proti. Už teď vyzývá
scénáře? euroskeptické konzervativní vládní poslance, aby tuto dohodu smetli
ze stolu. Hlavní opoziční strana, labouristé, říkají, že tato dohoda je
ještě horší, než s čím přišla Theresa Mayová, takže v sobotu tu
budeme svědky nervy drásajícího zasedání, pokud Boris Johnson
neuspěje, tak může přijít na řadu buďto tvrdý brexit bez dohody,
anebo žádost o další odklad brexitu. Je evidentní, že brexit vytváří
obří tlak na Spojené království, ale i jeho premiéra. A i když Spojené
království odchází z Evropské unie, tak samo je unií čtyř zemí a v
brexitovém referendu byly pro odchod z EU Wales a Anglie, ale
proti Skotsko a Severní Irsko. A právě toto pnutí, nejednota,
nejistota, jak má brexit vypadat, vytváří obří komplikace až do
poslední chvíle, a to zvlášť v Severním Irsku.

39 Vzhledem k problematické dostupnosti úplných autentických vyjádření jednotlivých aktérů, ale především
faktické nemožnosti jejich komplexní analýzy, pochopitelně tato analýza nemůže testovat „absolutní“ soulad
mezi autentickými promluvami přímých aktérů – mluvčích – a citacemi/parafrázemi těchto promluv v rámci
narací reportérů/moderátorů. Nicméně velmi intenzivně využívaný způsob výstavby narací „autorizující“
výrazný podíl propozic identifikací konkrétních aktérů (a naopak zanedbatelný podíl explicitních vlastních
interpretací) lze označit za vysoce věrohodný a výrazně přispívající k dojmu neutrality celkového vyznění
reprezentace dané události v rámci zkoumaného období – a to i v případech, které jsou ilustrovány zde
uvedeným příkladem (2), v nichž je možno identifikovat užití expresivních výrazových prostředků s hodnotícím
potenciálem („obří tlak“, „nervy drásající“ – viz Příklad 2).

25
Analýza reprezentace kauzy Brexit v září a říjnu 2019 v pořadech ČT1 a ČT24

3) Relativně limitovaný prostor věnovaný představitelům (českých) politických stran40,
který (spolu s akcentem na faktografický popis ze strany zpravodajského týmu) takřka
eliminoval riziko výraznější „ideologické kontaminace“ výsledné podoby reprezentace. Tuto
skutečnost je možno vnímat jako aspekt významně posilující celkový dojem určité formy
„apolitičnosti reprezentace“ dané události, ačkoliv inherentní politický charakter události
samé tento potenciál z povahy věci generoval. Obecně tak lze konstatovat, že oba zmíněné
aspekty výstavby reprezentace se výraznou měrou podílely na konzistenci s požadavky na
vysílání média veřejné služby vyplývajícími z LER.

4) Intenzita pozornosti věnovaná analyzovanými pořady kauze Brexit se do značné míry
odrazila i v poměrně široké kontextualizaci a tematizaci její reprezentace. V mnoha
příspěvcích byl kromě zevrubné reprezentaci aktuální fáze vývoje události věnován prostor
i celé řadě souvisejících, přestože ne na první pohled samozřejmých, aspektů (viz Příklad 3) či
(možných) konsekvencí jejího dalšího vývoje. Míru komplexity výsledné podoby
reprezentace dané události současně v mnohých případech posiluje i explicitní tematizace
možných ambivalentních důsledků dalšího vývoje události (viz Příklad 4).

Příklad 3: Tematizace širokého spektra aspektů kauzy Brexit

9. 2. Horizont ČT24

MOD: … Londýn se snaží RED: … Evropské zemědělce dnes AKT: Kvůli špatným obchodním
antibiotika omezovat, daří se mu to regulují směrnice z Bruselu a dohodám se Spojenými státy
především na farmách. Ale brexit preventivní užití antibiotik se bychom mohli začít dovážet maso
by mohl znovu změnit vše k omezuje na nezbytné případy. V a mléčné produkty, které pochází z
horšímu. Británii tak jejich spotřeba na provozů, které používají
farmách klesla o víc než 50 %. mnohonásobně více antibiotik než
Kvůli brexitu teď ale hrozí, že se my.
podíl léků v potravním řetězci zase
zvýší.

40 Přestože v průběhu sledovaného období dostaly prostor výpovědi celé řady politiků (viz výše), proporcionálně
vzhledem k celkovému rozsahu mediální reprezentace sledované kauzy jejich vyjádření nehrála zásadnější roli.

26
Analýza reprezentace kauzy Brexit v září a říjnu 2019 v pořadech ČT1 a ČT24
Příklad 4: Relativizace oficiálně avizovaných dopadů Brexitu konkrétními aktéry
12. 9. Události

… REP1: První český minipivovar AKT1: Brexit nepřináší žádné …
ve Spojeném království dokonce překážky kromě možná
vidí výhodu ve tvrdém brexitu bez komplikovanějšího přístupu k REP2: Například největší výrobce
dohody. Má za to, že by se pak surovinám, které jsou produkované piva v Česku se snaží Brity naučit
zhoršily podmínky pro dovoz v Evropské unii. pít tankové pivo.
konkurenčních ležáků z Evropské
unie. …

AKT2: Čerstvost tankového piva, REP2: Z celkového exportu pro něj AKT3: Naši pobočku v Británii,
to je ten klíč k tomu, aby si člověk ale britský trh znamená pouze 3 %, kterou tam máme vlastní, jsme
vychutnal opravdu ten zážitek jak v tedy něco přes 50 000 hl. Pro zakládali ještě před vstupem do
pivovaru, a samozřejmě, když by se národní pivovar z Budějovic jsou Evropské unie. Z dlouhodobého
to tankové pivo zaseklo na té ale ostrovy mezi pěti pohledu tam obavy nemáme. Z
hraniční kontrole, tak si myslím, že nejdůležitějšími trhy. krátkodobého pohledu je spíš
by to minimálně komplikovalo tu otázka, co se bude dít.
situaci s těmi obchodními partnery.
…

Zatímco ze strany zpravodajského týmu dominuje neutrální optika výstavby reprezentace
kauzy, jistou míru disbalance41 bylo možno identifikovat na úrovni proporcionality prezentace
vyjádření a stanovisek vedlejších aktérů42 představujících příznivce a odpůrce Brexitu. Tato

charakteristika je zřetelnější spíše v první polovině analyzovaného období a významnější

podoby nabývá spíše nezáměrně, a to dvěma způsoby. Jednak prostřednictvím vizuální roviny

41 Jejíž intenzita bude s vysokou mírou pravděpodobnosti u konkrétních diváků variovat v závislosti na jejich
individuálním vědění o dané události a osobních postojích.
42 Tedy ne klíčoví (političtí) aktéři události (jako například britský premiér B. J., předseda Labour Party J. C.,
předseda EK atd.).

27
Analýza reprezentace kauzy Brexit v září a říjnu 2019 v pořadech ČT1 a ČT24

výstavby reprezentace, kdy jsou v rámci ilustračních záběrů relativně často zařazeny záběry
z demonstrací probíhajících v Londýně, na nichž je například z obsahu transparentů
identifikovatelná většinou pozice „odpůrců Brexitu“43, a jednak prostřednictvím vyšší
proporcionality tematizace možných (spíše nepříznivých) dopadů Brexitu na život
konkrétních aktérů (viz Příklad 5).

Příklad 5: Personalizace dopadů Brexitu
5. 9. Události, Horizont ČT24 – titulek „Jo Elgarfová; odpůrkyně Brexitu“

REP: Tahle Londýňanka se netají každým datem, kdy hrozí tvrdý AKT: Nemohu se ovšem
strachem z brexitu. Před odchod z EU, nakupuje konzervy předzásobit dostatkem léků pro
a další zásoby pro svoji rodinu. dceru Noru. Má těžké záchvaty
epilepsie, bere na to několik
medikamentů. Ty přicházejí z
Evropy. Jejich nedostatek by
ohrozil její život.

Vzhledem k celkovému vyznění reprezentace makroudálosti jako celku v rámci
analyzovaného období ale tato (proporcionalitou i signifikancí) spíše okrajová disbalance
nehraje podstatnější roli. Naopak za jistou formu reprezentace stanovisek „příznivců Brexitu“
lze v mnoha ohledech považovat i příspěvky, v nichž aktéři v podstatě relativizují míru
problémů spojených s Brexitem (viz Příklad 4 výše). Současně i v rámci první poloviny
zkoumaného období byly prezentovány příspěvky, v nichž byl věnován prostor pro vyjádření
i zastáncům Brexitu (například 3. 9. Události, reportáž B. Vostala zčásti natočená
v Blackpoolu). Ve druhé části analyzovaného období je výše zmíněná disbalance dále
potlačena důrazem na souběžnou prezentaci stanovisek obou stran i v rámci pořadů
odvysílaných v průběhu jednoho dne (viz Příklad 6).44

43 Tato „vizuální disbalance“ je pravděpodobně do značné míry logickou konsekvencí celkové proporcionální
převahy záběrů z Londýna, v němž se demonstrace odpůrců Brexitu (nejen) v rámci zkoumaného období
koncentrovaly. (Tuto domněnku podporuje i Příklad 6.)
44 Záběry „odpůrců brexitu“ jsou v rámci příspěvku využity vícekrát (včetně obrazu na pozadí za moderátorem
ve studiu). Současně jsou jedním z pokrývaných témat reportáže i demonstrace „odpůrců brexitu“ v Londýně.
V tomto smyslu nelze příspěvek vnímat jako disproporčně vystavěný.

28
Analýza reprezentace kauzy Brexit v září a říjnu 2019 v pořadech ČT1 a ČT24

Příklad 6: Demonstrace příznivců a odpůrců Brexitu
19. 10. Události45

MOD: Poslanci zasedli ve REP: Zaplnili centrum Londýna. Mezi odpůrci brexitu byl i
Westminsteru mimořádně v sobotu. Demonstrantům za druhé třiadevadesátiletý Tom Karen.
Poprvé od války o Falklandy v roce referendum svitla nová naděje. Útěk před nacisty z Brna do
1982, když se Argentina pokusila Britský parlament odsunul klíčové Británie mu na rozdíl od jeho
ostrovy neúspěšně obsadit. Kulisou hlasování o brexitové dohodě Borise dědečka zachránil život. Na
mimořádného jednání pak byly Johnsona. ostrovech se stal úspěšným
mohutné demonstrace v centru designérem. Navrhoval třeba
Londýna. Lidé v ulicích žádali nové papamobil, letos dostal řád od
referendum o brexitu, anebo královny.
rovnou jeho zrušení.

AKT1 (titulek „Tom Karen; česko- Po referendu o brexitu požádal o O tom přeci je celá Evropa. Je to
britský designér): Odchod z Evropy český pas. Chtěl, aby si celá jeho tak úžasné místo ve světě. Tedy
je velká chyba. Tato země kvůli rodina udržela při cestování výhody kromě toho, že je také ekonomickou
tomu zchudne a bude oslabenější. unijních občanů. mocností.

Před britským parlamentem čekali právě oni prezentují vůli Británie, AKT2 (titulek „Yvonne
na výsledek hlasování i a ne mnohem početnější SANDERSOVÁ, demonstrantka za
demonstranti za brexit. To oni demonstrace za další referendum. brexit“) Ty zástupy, co tu jsou,
vyhráli referendum v roce 2016. nereflektují názor země. Přejeme si
Byli přesvědčeni, že odejít. Buďto s velmi dobrou
dohodou, a ta Borisova není nijak
skvělá, nebo bez dohody.

45 Záběry uvedené v příkladu jsou součástí více než šestiminutového komponovaného příspěvku a představují
pouze ilustrativní fragment popisovaného jevu.

29
Analýza reprezentace kauzy Brexit v září a říjnu 2019 v pořadech ČT1 a ČT24

V rámci natolik dlouhodobého a intenzivního mediálního pokrytí je pochopitelné, že lze
nalézt i momenty, které bude možno interpretovat ve vztahu k požadavkům vyplývajícím
z LER za potenciálně problematické. Kvalitativní fáze analýzy identifikovala tři typy
takových jevů/postupů, přičemž je však nutno zdůraznit, že jak z hlediska proporcionality (ale
i samotné četnosti) užití, tak z hlediska míry explicitnosti nebo intenzity je lze v rámci celého
zkoumaného období považovat za marginální a nijak výrazně tak nediskvalifikující výše
tematizované charakteristiky.

První představuje více či méně explicitní formulaci stanoviska vůči dané události či
hodnocení události samé a/nebo jejích aktérů. Současně ale platí, že k němu nedocházelo při
výstavbě narací ze strany členů zpravodajského týmu, ale a) buď ze strany politiků, jejichž
promluvy byly zařazeny do některých příspěvků (viz Příklad 8), nebo b) ze strany externích
spolupracovníků ČT (viz Příklad 7).

Příklad 7: Vyjádření stanoviska externím spolupracovníkem
5.9. Horizont ČT2446

MOD: Pane Jůne, pojďme ještě k osobnosti BJ, při AKT: Já bych se po těch zkušenostech s ním, a
pohledu na jeho dosavadní jízdu mnoho lidí napadá, studoval jsem jeho chování dost podrobně, přiklonil
jestli je vlastně spíš geniální stratég, a nebo vlastně k názoru, že tedy je to politický klaun … takže
docela neschopný politik. Ty názory se v té škále podle mě vlastně ještě se mu dá navíce navíc
pohybují právě někde mezi těmito dvěma extrémy nebo přiřknout takový ten přídomek prolhaný klaun
na těch okrajích, k čemu se přikláníte vy osobně?

46 Současně je nutno podotknout, že formulace otázky moderátorkou dávala možnost vyjádření subjektivního
hodnocení, na druhou stranu ale nevybízela k labelingu (J. Jůn označil BJ jako „klauna“ již v několika
rozhovorech v předcházejících letech – viz například: https://plus.rozhlas.cz/jan-jun-johnson-a-burka-aneb-
klaun-boris-opet-ve-stredu-pozornosti-7588390 , https://plus.rozhlas.cz/jan-jun-bude-tluchuba-a-klaun-britskym-
premierem-7962539 atd.).

30
Analýza reprezentace kauzy Brexit v září a říjnu 2019 v pořadech ČT1 a ČT24
4.9. Zprávy ve 23

…ale že ten zákon zdrží, pokud ne, a doufejme tedy že ne, tak potom je možné, že v tom druhém dnešním
hlasování … (…) …a královna zahájí další sněmovní rok obvyklým projevem, to si může BJ připravit jak chce,
protože tam pochopitelně královna vždy přečte návrh premiéra, takže tam bude určitě celá snůška těch jeho
zákonů o kterých jeho příznivci stále hovoří, že tedy bude tolik a tolik miliard na školství, tolik a tolik miliard
na rozvoj regionů plus Skotska, tolik a tolik na dopravu a tak dál a tak dál jako by se nechumelilo, jako by se
nic nedělo, jako by brexit neexistoval, jako kdyby neexistovalo nebezpečí, že vláda nebude mít peníze na to
všechno co tedy v té zákonech bych chtěla schválit o pomoci regionům a tak dál a tak dál … (…) …. Což jeho
tedy přátelé a vlastně jeho skupina RG, těch tvrdých brexitářů si vůbec nepřeje …

Příklad 8: Vyjádření stanoviska hostem

6.9. Zprávy ve 23

MOD: A my jsme teď ve spojení s místopředsedou AKT: Tak ta situace je skutečně nejasná a mění se
Evropského parlamentu Marcelem Kolajou z Pirátské víceméně každou hodinu se dá říct, Velká Británie se
strany, dobrý večer pane místopředsedo. zmítá v chaosu a já osobně bych samozřejmě byl
nejradši kdyby se brexit vůbec nekonal, nicméně
AKT: Dobrý večer. faktem zůstává to, že pan premiér Johnson zjevně
nemá v parlamentu podporu a aby neztratil svůj
MOD: Ztotožnil byste se s tím, kam míří teď Spojené politický kredit, tak se neštítí prakticky ničeho, ani
království a Evropská unie, k jakému brexitu, pokud vynucené přestávky v parlamentu, ani dokonce
vůbec nějakému. předčasných voleb v takto vypjatém období …je to
profesionální lhář …

Druhým sporným momentem byla v některých příspěvcích využívaná tendence k implikaci
negativního charakteru reprezentované události.47 Patrně nejvýraznější ilustraci tohoto
postupu, který byl v některých dalších příspěvcích identifikovatelný v mnohem subtilnějších

47 Což lze vnímat vzhledem postavení ČR jako člena EU jako legitimní, nicméně v mnoha ohledech jako
problematické ve vztahu k požadavkům vyplývajícím z LER.

31
Analýza reprezentace kauzy Brexit v září a říjnu 2019 v pořadech ČT1 a ČT24

formách představuje příklad č. 9 z pořadu Horizont odvysílaném 11. 9. Jedná se o příklad
dramatizace události. Přizvaný host se signalizovaným statusem experta (hlavní ekonom,
analytik CEVRO institutu) zde problematizuje či zpřesňuje některé interpretační nepřesnosti
moderátorky.48 V pořadech Události (příklad dramatizace 2) a Horizont (příklad dramatizace
3 – infografika s textem: Odhady dopadů tzv. tvrdého Brexitu) z následujícího dne lze
dramatizaci opětovně identifikovat. Zveřejnění nepřesné formulace „Britská vláda taky po
tlaku poslanců zveřejnila analýzu dopadů…“ bylo možno předejít systematičtější editorskou
prací.

Příklad 9: Dramatizace Brexitu
11. 9. Horizont ČT24 - příklad dramatizace 1

MOD: Dnes jsme k tématu brexitu pozvali Petra AKT: Odpověď se skrývá v nadpisu toho
Bartoně, hlavního ekonoma společnosti Natland a dokumentu. Ten se jmenuje Předpoklady nejhoršího
také analytika mezinárodních ekonomických vztahů v scénáře, pokud se vyplní. Celý ten ústav, který to
CEVRO institutu. Tak, jak jsme říkali, vláda zveřejnila vytvořil, se jmenuje Sekretariát pro eventuality.
ten operační plán v případě tvrdého brexitu. Ani jeden Takže to není predikce vlády, jak to většinou média
z nás neměl pravděpodobně tolik prostoru se s ním formulují, že se to opravdu stane. Je to to, k čemu
seznámit. Nicméně víme například, že podle vlády byla vláda vybízena od začátku. To znamená: musíte
okamžitě poklesne objem dopravy mezi Británií a plánovat, musíte být připraveni na veškeré
Evropskou unii, a to až o 60 %. Vláda také počítá i s eventuality. Tady vláda dělá to, co po ní všichni
vlnou protestů a nedostatkem léků a potravin. Nakolik chtějí, to znamená je to vždycky formulováno, pokud
je toto až ten katastrofický scénář, anebo ten se toto stane a vlastně tohle je jenom sbírka
nejpravděpodobnější? dohromady, co asi tak si jednotlivá ministerstva
představují, kdyby došlo na úplně nejhorší, na co se
musí vláda připravit.

48 Bartoň: „Celý ten ústav, který to vytvořil, se jmenuje Sekretariát pro eventuality. Takže to není predikce vlády
… tohle je jenom sbírka dohromady, co asi tak si jednotlivá ministerstva představují, kdyby došlo na úplně
nejhorší, na co se musí vláda připravit.“

32
Analýza reprezentace kauzy Brexit v září a říjnu 2019 v pořadech ČT1 a ČT24

MOD: Podle vás z pohledu ekonoma, co z toho plánu AKT: Může se teoreticky stát každý z těch asi zhruba
se skutečně může stát, pokud Velká Británie odejde z 20 bodů, které tam jsou, ale že se stanou všechny
unie bez jakékoliv dohody? dohromady má nulovou pravděpodobnost a že se
stane jakýkoliv z nich je velice málo pravděpodobné,
protože právě, jak říkáte, jako ekonom vím, že
ekonomika jako taková má neuvěřitelnou schopnost
vypořádat se s nějakými náhodnými bouřemi, které
mohou přijít. Obzvlášť tedy ta tržní kapitalistická.
Pokud jsme tady dokázali nějakým způsobem aspoň
trochu žít za komunismu, kdy vláda plánovala úplně
všechno, tak o to jednodušší je přežít jakoukoliv
takovouto bouři, pokud naše běžné potřeby zajišťuje
nikoliv vláda, ale trh, protože ten si nějakou cestu
najde. Vláda mu samozřejmě může stát v cestě, ale
přece není v zájmu žádné vlády, obzvlášť po
případném brexitu, aby vláda dělala všechny ty
fronty. Čili ty fronty, kterými se straší a varuje se, že
nebudou pohonné hmoty a tak dále, to je pouze pro
případ, že by francouzská vláda snížila prostupnost
francouzských přístavů a začala dělat problémy pro
vývozy z Velké Británie do Francie. Samozřejmě pro
samotnou Británii není v zájmu, aby dělala problémy
na dovozech z Francie či z jiných zemí, a proto
součástí tady tohohle plánu, říkám tenhle dokument
jsou jenom předpoklady a za ním stojí spousta plánů
konkrétních pro to, jak se tomu přizpůsobit a jeden z
nich je příkaz, který už dneska všechny jednotlivé
přístavy v Británii mají zalepenou obálku, pokud
přijde brexit rozlepte obálku a tam bude, dokud vám
neřekne jinak, jede všechno podle starých pravidel. To
znamená, ano, je to strašení ve smyslu, pokud by se
něco stalo a někdo by tu obálku nerozlepil a dělal by
problémy, může k tomu dojít, ale není to v zájmu
nikoho a ta ekonomika jako taková je velice robustní

33
Analýza reprezentace kauzy Brexit v září a říjnu 2019 v pořadech ČT1 a ČT24
12. 9. Události - příklad dramatizace 2

MOD: … Britská vláda taky po tlaku poslanců REP: Ano, ta vládní analýza potvrdila, že by v
zveřejnila analýzu dopadů takzvaného tvrdého brexitu. případě tvrdého brexitu bez dohody hrozily dlouhé
V Londýně je Bohumil Vostal, jaké jsou reakce na tyto fronty kamionů, zdržení na hranicích, kvůli tomu
zveřejněné scénáře? nedostatek některých čerstvých potravin, léků,
paliva. Britská policie by se musela připravit na
případné občanské nepokoje a protesty. Vláda v tom
dokumentu s datem 2. srpna přiznává, že společnost
ani byznys nejsou připravené na tvrdý brexit bez
dohody, a to kvůli brexitové únavě. Opozice vzkázala,
že to je jasný důkaz o tom, že tvrdý brexit je velkým
rizikem pro Spojené království. Vláda se ale brání, že
od srpna už udělala velký pokrok, že zemi připravuje,
že spustila kampaň informační za 100 000 000 liber,
která radí podnikům, co dělat. Otázkou ovšem je, jak
moc se jí podniky budou řídit, protože parlament
mezitím schválil zákon, který znemožňuje tvrdý brexit
bez dohody a žádá po premiérovi odklad, premiér
Johnson se ale odmítá. Tímto řídit, žádný odklad, říká,
o něj žádat nebude. Downing Street 10 mezitím
uvedlo, že se nepodřídí požadavku poslanců a nebude
zveřejňovat soukromou konverzaci mezi vládními
poradci, ministry a premiérem na téma přerušení
zasedání parlamentu na měsíc. Do brexitu zbývá 49
dní, pátá největší ekonomika neví, za jakých podmínek
bude vystupovat, britská vláda tvrdí, že s Bruselem
vyjednává, dnes ale hlavní vyjednavač Evropské
komise Barniér uvedl, že žádné konkrétní návrhy
Londýna z nedostal, že míč je na britské straně a není
důvod k optimismu.

34
Analýza reprezentace kauzy Brexit v září a říjnu 2019 v pořadech ČT1 a ČT24
12. 9. Horizont ČT24 - příklad dramatizace 3

MOD: Brexitová děla v britském parlamentu utichla. [v záběru infografika s textem:
Bitva o formu rozvodu s Evropskou unii ale běží dál.
Opozice požaduje podrobnosti k analýze odchodu bez Odhady dopadů tzv. tvrdého brexitu
dohody, kterou musela vláda odtajnit. Odvolací zdržení kamionů před hranicemi až 2,5 dne
verdikt ve skotském Edinburghu odsoudil rozpuštění vyšší cen potravin a energií
parlamentu. A z Europarlamentu zní varování, že čas výpadky zásobování léky
krátí … protesty a nepokoje
Zdroj: britská vláda]
REP: Vládní analýza se připravuje na narušení
nákladní dopravy mezi Británií a kontinentem, na
vyšší ceny některých potravin a energií, až půlroční
výpadky v zásobování léčivy. A policii mohou podle
vlády nepřiměřeně zaměstnávat protesty a nepokoje.
Na ty se úřady opatrně připravují i v Severním Irsku.
Tvrdý brexit by tam mohl mnoho lidí připravit o práci.
Už teď sektářské napětí roste.

Třetím postupem, který bylo možno identifikovat ve více případech (ale i v tomto případě
z hlediska proporcionality vůči celkovému rozsahu pokrytí dané události marginálně), bylo
redundantní využití specifických narativních prostředků/postupů, které nemusí být vnímány
v souladu s žánrovou normou odpovídající danému typu pořadu. Příkladem je
„nezpravodajský“ způsob výstavby příspěvku (jak v rovině vizualizace, tak v rovině
verbalizace) využitý v rámci reportáže odvysílané 23. 10. ve čtyřech z analyzovaných pořadů
nebo úvodní část moderátorského vstupu v předcházejícím příkladu (12. 9. Horizont:
„Brexitová děla … utichla. Bitva …“). Užití těchto prvků/postupů není nutno nezbytně vnímat
jako problematické ve vztahu k LER, otázkou je však jejich funkčnost, zejména v případě
„čistě zpravodajských“ typů pořadů.49

49 Ilustrovaný postup ještě více akcentuje jeden ze základních paradoxů televizního zpravodajství jako takového
(ale i audiovizuálního zpravodajství obecně) – totiž dominující inkonzistenci vizuální a verbální roviny stejně,
jako dominující sémantickou redundanci vizuální roviny.

35
Analýza reprezentace kauzy Brexit v září a říjnu 2019 v pořadech ČT1 a ČT24
Příklad 10: Způsob výstavby příspěvku netypický pro zpravodajství
23. 10. Události, Horizont ČT24, Události, komentáře, Zprávy ve 23

REP1: Základní Poledník v Greenwichi slouží historicky pro určování času celému světu. Pokud by se ale lidé
měli řídit termíny pro brexit,

byl by to chaos. Datum vystoupení se pořád mění. Londýn už potřetí žádá, aby se 27 států odchod odložilo.
Britský parlament

nedokáže brexit víc než 3 roky od referenda politicky ani legislativně Musím vyjádřit zklamání nad tím,
zpracovat. že sněmovna znovu hlasovala pro
doklad, než aby podpořila
harmonogram …

… REP2: Významný poledník probíhá také Štrasburkem, kde pravidelně Na rozdíl od Londýna
zasedá Evropský parlament.

36
Analýza reprezentace kauzy Brexit v září a říjnu 2019 v pořadech ČT1 a ČT24

tady mají o hodinu víc vzhledem k časovému pásmu, ale i tato hodina se Irský premiér Varadkar vzkázal
evropským lídrům bude hodit. Je tlačí čas, musí se rozhodnout, jestli
Britům povolí odklad brexitu, jakým způsobem, ale hlavně kolik času
Britům dají.

4.4 Obecný závěr analýzy

Podle analyzovaných dat byla ve všech zkoumaných pořadech tématu Brexit
věnována průběžná systematická pozornost a diváci byli o aktuálním vývoji a dílčích
událostech kauzy informováni téměř každodenně. Příležitost dozvědět se informace
o dění na Britských ostrovech dostávali diváci všech pořadů. Obsahy některých
příspěvků uveřejněných v určitý den v jednotlivých pořadech se vzájemně překrývaly,
což je pochopitelné, protože pořady jsou vysílány v různou část dne a cílí na odlišné
cílové skupiny diváků. Jsou proto komponovány tak, aby rekapitulovaly nejdůležitější
dění dne i pro ty, kteří je ještě neslyšeli z jiného zdroje. V návaznosti na příslušný
formát pořadu bylo pro prezentaci využito různých typů zpravodajských
i publicistických žánrů, včetně diskusí s odborníky a živých vstupů od redaktorů
přítomných ve Velké Británii a Bruselu. Obrazové složce vysílání dominovaly záběry
britského parlamentu, a to jak uvnitř, tak zvenku, a záběry britských a evropských
politiků.

Mediální pokrytí kauzy Brexit v rámci sledovaného období a analyzovaných pořadů
představuje komplexní mediální reprezentaci, a to jak z hlediska analyzovaného
vzorku jako celku, tak vzhledem k jednotlivým pořadům. Výsledná podoba mediální
reprezentace popisuje detailně samotnou makroudálost, i její různé aspekty, širší
souvislosti a dílčí události.

Získané poznatky provedené kvantitativní a kvalitativní analýzy reprezentace kauzy
Brexit ve vybraných zpravodajských a publicistických pořadech ČT1 a ČT24
odvysílaných v září a říjnu 2019 nenaznačují systematická stranění ani jiná zásadní

37
Analýza reprezentace kauzy Brexit v září a říjnu 2019 v pořadech ČT1 a ČT24
pochybení. V případě reprezentace kauzy ve vybraném vzorku pořadů a období je
možno konstatovat, že Česká televize si počínala v souladu s povinnostmi média
veřejné služby uvedenými v Zákoně 483/1991 Sb. o České televizi a zásadami
uvedenými v Kodexu České televize.

38
Analýza reprezentace kauzy Brexit v září a říjnu 2019 v pořadech ČT1 a ČT24

5. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

BARTHES, Roland. 1967. Nulový stupeň rukopisu / Základy sémiologie. Praha: Československý
spisovatel.
BARTHES, Roland. 2005. Mytologie. Praha: Doplněk.
BERGER, Peter – LUCKMANN, Thomas 1967. The social construction of reality: A treatise in the
sociology of knowledge. Harmondsworth, Penguin Books.
BIRCH, David. 1989. Language, Literature and Critical Practice. Ways of Analysing Text.
London/New York: Routledge.
ECO, Umberto. 2006. Skeptikové a těšitelé. Praha: Argo.
ENTMANN, Robert. 1993. Framing: Toward Clarification of a Fractured Paradigm. Journal of
Communication, 43, 51–58.
FISKE, John. 1990. Introduction to Communication Studies. London/New York: Routledge.
FOUCAULT, Michel. 1994. „Řád Diskursu“ In: FOUCAULT, Michel, Diskurs, autor, genealogie.
Tři studie. Praha: Nakladatelství Svoboda. S. 7–39.
HABERMAS, Jürgen. 2000. Strukturální přeměna veřejnosti: Zkoumání jedné kategorie občanské
společnosti. Praha: Filosofia.
HALL, Stuart. 1997. Representation: Cultural Representations and Signifying practices. London:
Sage.
HALL, Stuart. 2005. Kódování/dekódování, in Teorie vědy/Theory of Science, vol. 27 (2), 2005: 41-
59. Praha.
CHANDLER, Daniel 2002. Semiotics. The Basics. London: Routledge.
LUHMANN, Niklas. 2014. Realita masmédií. Praha: Academia.
MCCOMBS, Maxwell. 2009. Agenda setting. Nastolování agendy: masová média a veřejné mínění.
Praha: Portál.
MCCOMBS, Maxwell – SHAW, Donald. 1991. „The Agenda Setting Function of Mass Media.“ In:
Agenda Setting – Readings on Media Public Opinion and Policy making. Hillsdale, Hove, London:
Lawrence Erlbaum associates Publishers.
NEUENDORF, Kimberly A. 2002: The Content Analysis Guidebook.London: Sage.
PHILLIPS, Nelson – HARDY, Cynthia. 2002. Discourse analysis: investigating processes of social
construction. Thousand Oaks/London/New Delhi: Sage.
REIFOVÁ, Irena a kol. 2004. Slovník mediální komunikace. Praha: Portál.
SEDLÁKOVÁ, Renáta. 2014. Výzkum médií. Nejužívanější metody a techniky. Praha: Grada.
SCHERER, Helmut. 2005. „Úvod do metody obsahové analýzy“ In: SCHULZ, Winfried – REIFOVÁ,
Irena a kol. Analýza obsahu mediálních sdělení. Praha: Karolinum. S. 29–50.
SCHULZ, Winfried. 2000. „Masová média a realita. ,Ptolemaiovské’ a ,Kopernikovské’ pojetí.“ In:
JIRÁK, Jan – ŘÍCHOVÁ, Blanka. Politická komunikace a média. Praha: Karolinum. S. 24–40.
SINHA, Chris. 1988. Language and Representation. New York: NY University Press.
STRAUSS, Anselm L. – CORBINOVÁ, Juliet M. 1999. Základy kvalitativního výzkumu. Postupy
a techniky metody zakotvené teorie. Boskovice: Albert.
THOMPSON, John B. 1991. Ideology and Modern Culture. Critical Social Theory in the Era of Mass
Communication. Stanford: Stanford University Press.
TRAMPOTA, Tomáš. 2006. Zpravodajství. Praha: Portál.
TRAMPOTA, Tomáš – VOJTĚCHOVSKÁ, Martina. 2010. Metody výzkumu médií. Praha: Portál.
TUCHMAN, Gaye. 1978. Making News. A Study in the Construction of Reality. New York: The Free
Press.

39
Analýza reprezentace kauzy Brexit v září a říjnu 2019 v pořadech ČT1 a ČT24
VAN DIJK, Theun A. 1993. „Principles of Critical Discourse Analysis.“ In: Discourse and Society.
Vol. 4, No. 2, s. 249–283.
WESTERSTAHL, Jörgen 1983. Objective news Reporting. Communication Research. Vol. 10, No. 3,
s. 403-424.
WODAK, Ruth – MEYER, Michael (eds.). 2002. Methods of Critical Discourse Analysis, London:
Sage.

40
Analýza reprezentace kauzy Brexit v září a říjnu 2019 v pořadech ČT1 a ČT24

6. VÝZKUMNÝ TÝM

Mgr. Marek Lapčík, Ph.D.
Autor působil na Katedře mediálních a kulturálních studií a žurnalistiky na Filozofické
fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Dlouhodobě se věnuje teorii zpravodajského
diskurzu a výzkumu aktuálních podob zpravodajství a možnostem jeho analýzy. Úzce se
zaměřuje také na teorii diskursu, diskursivní analýzu a metodologii kvalitativních šetření
v oblasti mediálních studií.
Mgr. Renáta Sedláková, Ph.D.
Autorka spolupracuje s Katedrou asijských studií na Filozofické fakultě Univerzity
Palackého v Olomouci. Dříve pracovala na Katedře mediálních a kulturálních studií
a žurnalistiky FF UP a na Katedře žurnalistiky a mediálních studií FSS MU v Brně.
Specializuje se na oborovou metodologii mediálních studií, sociologii médií a výzkum
příjemců mediálních obsahů. V posledních letech publikovala hlavně analýzy mediálních
reprezentací menšin a marginalizovaných skupin.