Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam 220251000560005 najdete zde
DLOUHODOBÉ PLÁNY
PROGRAMOVÉHO, TECHNICKÉHO,
PERSONÁLNÍHO A EKONOMICKÉHO
ROZVOJE ČESKÉ TELEVIZE
na léta 2020-2024
Předkládá: Petr Dvořák, generální ředitel České televize
2. března 2020
OBSAH
Úvodní slovo generálního ředitele ...................................................... 3
1. Výchozí situace ........................................................................... 4
2. Základní strategické cíle .............................................................. 7
3. Dlouhodobý plán programového rozvoje ........................................ 8
4. Dlouhodobý plán technického rozvoje.......................................... 13
5. Dlouhodobý plán personálního rozvoje ........................................ 15
6. Dlouhodobý plán ekonomického rozvoje ...................................... 17
7. Závěr ....................................................................................... 26
DLOUHODOBÉ PLÁNY ČT na léta 2020-2024 2
Úvodní slovo generálního ředitele
Vážené dámy, vážení pánové,
dnes, na začátku roku 2020, kdy vznikají Dlouhodobé plány programového, technického, personálního
a ekonomického rozvoje na období let 2020 až 2024, je Česká televize silnou a nezávislou mediální
institucí.
Poskytuje rozmanitou službu všem relevantním diváckým skupinám, je otevřená vůči veřejnosti
i tvůrcům a na českém mediálním trhu zaujímá přední postavení z hlediska objemu a kvality původní
tvorby, důvěryhodnosti zpravodajského obsahu, podpory celého českého audiovizuálního průmyslu
i z hlediska podílu na televizní sledovanosti.
Takové postavení není pro média veřejné služby automatické a je výsledkem dlouhodobé, odpovědné
strategie. Díky ní dnes Česká televize naplňuje svoji společenskou úlohu tak, jak přísluší silným médiím
veřejné služby, která leží v základu zdravých a prosperujících demokracií. Jedině v takovém případě
totiž vytvářejí pevnou protiváhu médiím soukromým, která budou vždy náchylnější k zohledňování
parciálních zájmů svých vlastníků.
Stěžejním cílem těchto Dlouhodobých plánů je proto zajistit, aby mohla Česká televize i v následujících
letech plnit základní úkoly média veřejné služby dobře a aby její společenská úloha nebyla ani při stále
se zhoršujících finančních podmínkách marginalizována.
Předložené plány realisticky odrážejí vývoj důležitých ekonomických parametrů, které zásadním
způsobem dopadají na činnost České televize. Tedy další pokles příjmů z koncesionářských poplatků,
jejichž reálná hodnota v porovnání s rokem 2008 klesla již o 22 procent, dlouhodobý růst cen všech
vstupů, proměny pracovního trhu a související navyšování mezd v soukromém i veřejném sektoru nebo
skokově stoupající ceny vysílacích práv. Ukazují tedy, že není možné očekávat další rozšiřování veřejné
služby za situace, kdy reálné příjmy České televize o desítky procent klesají, zatímco například o 50
procent vzrostla v České republice v poslední dekádě průměrná mzda.
Dlouhodobé plány programového, technického, personálního a ekonomického rozvoje České televize
na období let 2020 až 2024 zabezpečují její plné fungování pro dané plánovací období. Jsou racionální
vizí toho, čeho může Česká televize v následujících letech a za stávajících podmínek dosáhnout.
Pro mě osobně jsou ale zároveň startovním výstřelem k tomu, aby byla vedena široká, laická i odborná
diskuse o budoucnosti médií veřejné služby v České republice. O tom, jaká očekávání od nich
společnost má, a jakou hodnotu této službě přisuzuje.
Petr Dvořák
generální ředitel České televize
DLOUHODOBÉ PLÁNY ČT na léta 2020-2024 3
1. Výchozí situace
Česká televize je na začátku plánovacího období televizní skupinou s největším podílem na
sledovanosti, který se již několik let pohybuje kolem 30 %. Na šesti programech odvysílá ročně více jak
44 tisíc hodin pořadů a z toho 17 tisíc hodin premiér. Česká televize je významným producentem
původní české televizní tvorby a vedle finančně náročné dramatické tvorby a dokumentů se věnuje
i žánrům, které nikdo jiný na českém mediálním trhu nevyrábí. Bez podpory České televize by nevznikla
řada českých distribučních filmů, významně by se omezila animovaná tvorba a výroba pořadů pro děti,
došlo by k dramatickému poklesu dokumentární tvorby a pro některé minoritní divácké skupiny by
nevznikala tvorba žádná. Zpravodajství České televize je dlouhodobě hodnoceno jako
nejdůvěryhodnější v České republice, rozvíjí regionální zpravodajství a díky vlastním zahraničním
zpravodajům pokrývá všechny významné světové události. Tematické programy ČT :D a ČT art jsou
divácky úspěšné i v evropském kontextu a ČT sport pravidelně zprostředkovává divákům nejen hlavní
mezinárodní sportovní akce, včetně olympijských her a mistrovství světa ve fotbale i ledním hokeji, ale
i sporty minoritní, amatérské nebo mládežnické.
V roce 2021 bude dokončen projekt DVB-T2, který Česká televize na základě zadání od vlády ČR zahájila
v roce 2018. Přechod na nový vysílací standard DVB-T2/HEVC je podmínkou uvolnění pásma 700 MHz
dosud využívaného pro zemské televizní vysílání. Televizní pásmo 700 MHz (kanály 49 až 50) musí
Česká republika stejně jako ostatní evropské státy uvolnit pro novou generaci rychlého mobilního
internetu 5G na základě mezinárodních dohod (rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady EU)
a v souladu se základními zákonnými normami, legislativními úpravami a vládními dokumenty
schválenými v České republice (Strategie rozvoje zemského digitálního televizního vysílání, Diginovela
- změna zákona o elektronických komunikacích a změna zákona o České televizi a Technický plán
přechodu). Pro Českou televizi se jedná o největší projekt od přechodu z analogového na digitální
televizní vysílání, který v období let 2018 až 2021 zahrnuje nejen vlastní přechod na vysílací standard
DVB-T2/HEVC, ale také nutný přechod formátu záznamu obrazu ve vysokém rozlišení z 1080i na 1080p.
Z hlediska dlouhodobé strategie bylo do projektu nutné zařadit novou koncepci udržitelného rozvoje
nových platforem a s tím související strategii vývoje distribučního mixu. Česká televize celý projekt
financuje pouze z vlastních prostředků.
Od roku 2012 bylo potřeba řešit havarijní situaci základních inženýrských sítí areálu Kavčích hor, kde
se běžná údržba už jevila jako nedostatečná pro udržení provozuschopnosti a bezpečnosti pracovního
prostředí i v následujících letech. Dlouhodobý plán předpokládá, že do roku 2022 bude realizována
základní obměna infrastruktury a zařízení, které je v mnoha případech již na konci své životnosti. Dále
dojde ke generační obměně technických a výrobních kapacit. Díky těmto investicím bude areál České
televize odpovídat současným nárokům na televizní tvorbu a jeho provoz bude efektivnější.
Nové výzvy: společenské a technologické změny
Vysílatelé veřejné služby v celé Evropě stojí před úkolem redefinovat své poslání a přijmout nová
zadání, aby v rámci narůstající konkurence, globalizace mediálního trhu a fragmentace diváckých
skupin zůstali nadále relevantní a nepostradatelnou součástí demokratické společnosti. Ekonomický,
technologický a společenský vývoj mění potřeby a očekávání obyvatel. Sledování filmů, seriálů,
zpravodajství a dalšího obsahu již není omezeno pouze na tradiční televizní obrazovku. Zejména mladší
generace považuje dnes již za samozřejmé, že může sledovat videoobsah na mobilních zařízeních, a to
v době, kterou si sami zvolí. Česká televize musí na všechny trendy reagovat, což vyžaduje změnu
dosavadních postupů při vývoji a tvorbě televizního obsahu, ale také investice do technologií, které
umožní distribuovat televizní obsah na nových platformách.
DLOUHODOBÉ PLÁNY ČT na léta 2020-2024 4
Neustálá potřeba inovací a reagování na měnící se okolí klade vysoké nároky na zaměstnance i ostatní
spolupracovníky. Znalosti a dovednosti potřebné pro zabezpečení nových činností nebo postupů jsou
často výrazně odlišné od těch, které vedly k úspěšným výsledkům v minulosti. Kreativní průmysl, kam
významnou měrou přispívá i televizní a filmová tvorba, je výrazně závislý na lidské tvůrčí činnosti. Získat
a udržet nadané, kvalitní a loajální spolupracovníky ve všech kreativních oborech je tedy pro
dosahování požadovaných cílů zásadní. Česká televize se při hledání zaměstnanců pohybuje na
konkurenčním trhu práce a pokud vedle zajímavých projektů nenabídne i odpovídající finanční
ohodnocení, nebude schopna naplňovat své úkoly. Při náboru některých profesí dnes Česká televize
soutěží v podstatě na globálním trhu práce. Jedná se například o technické, produkční, programátorské
a související činnosti, bez kterých se neobejde, pokud chce udržet krok s technologickým vývojem
a trendy.
Dlouhodobě udržitelné financování veřejné služby
K naplňování svých cílů a oslovení všech skupin obyvatelstva musí mít veřejnoprávní média zajištěno
odpovídající financování. Evropská vysílací unie (EBU) definovala základní čtyři principy, které by měl
naplňovat jakýkoliv model financování médií veřejné služby. V první řadě by financování mělo být
stabilní a dostatečné, tedy umožnit naplňovat úkoly kladené na média veřejné služby. Financování by
mělo být dále oproštěno od politických zásahů, obhajitelné vůči veřejnosti a transparentní.
Financování České televize zůstává z dlouhodobého hlediska nedořešené, a proto bude jedním
z důležitých témat v následujících letech. V roce 2024 uplyne již 17 let od okamžiku, kdy byl stanoven
televizní poplatek v současné výši. Vzhledem k vývoji vnějších podmínek, zejména pak růstu mezd
a celkové cenové hladiny během tohoto období, nelze očekávat, že objem nakupovaných služeb
nutných k výrobě pořadů bude v roce 2024 stejný, jako byl v roce 2008. A právě reálná hodnota ročních
příjmů nejvíce ovlivní podobu České televize po roce 2024. Tento ekonomický fakt vyvolává potřebu
diskuse o budoucím nastavení způsobu financování veřejnoprávního televizního a rozhlasového
vysílání v České republice. Stejnou otázku řeší i ostatní evropské země a docházejí při tom k různým
variantám řešení. Cíl, který většinově sledují, je však stejný. Zajistit adekvátní a předvídatelné
financování médiím veřejné služby v prostředí, které se ekonomicky i technologicky v průběhu let
značně proměňuje.
INDEX EKONOM ICKÉ SÍLY VEŘEJNOPRÁVNÍCH MÉDIÍ V EU
VE SROVNÁNÍ S ČR
celkový objem disponibilních prostředků v ČR = 1
32,5 28,1
26,0
19,5 18,0
12,8
13,0 8,1 6,0
6,5 3,1 2,7 2,6 2,5 1,7 1,5 1,5 1,1 1,0 0,9 0,7 0,6 0,4 0,4 0,2 0,1 0,1 0,1 0,1
0,0
NĚMECKO
VELKÁ BRITÁNIE
FRANCIE
ITÁLIE
ŠPANĚLSKO
RAKOUSKO
NIZOZEMSKO
ŠVÉDSKO
BELGIE
DÁNSKO
POLSKO
FINSKO
IRSKO
ČESKÁ REPUBLIKA
MAĎARSKO
PORTUGALSKO
RUMUNSKO
SLOVINSKO
SLOVENSKO
BULHARSKO
ESTONSKO
LITVA
KYPR
LOTYŠSKO
Zdroj: EBU - Media Intelligence Portal
DLOUHODOBÉ PLÁNY ČT na léta 2020-2024 5
Ekonomická síla veřejnoprávních vysílatelů v Evropě je různá a má zásadní vliv především na jejich
schopnost vyrábět vlastní pořady. Média s menším objemem finančních prostředků se stávají pouze
vysílateli a významně omezují svou roli producenta původní televizní tvorby. S tím pak souvisí i role
médií veřejné služby v celém sektoru kreativní ekonomiky dané země. Ekonomický význam České
televize pro celou českou audiovizi je zcela zásadní a omezení původní tvorby by se tak nutně promítlo
nejen do poklesu pracovních míst v tomto segmentu české ekonomiky, ale do ztráty některých
specializovaných profesí, které by pro svou činnost nenašly uplatnění. Pro určitý typ tvorby, jakou je
například nezávislá dětská tvorba nebo české původní dokumenty, v podstatě v České republice
neexistuje náhradní finanční zdroj, ze kterého by mohla být financována v případě, že Česká televize
bude muset omezit svoji roli producenta.
Nároky a očekávání diváků se neustále zvyšují a produkce České televize je porovnávána s nákladnými
zahraničními seriály a filmy. Naplnit oprávněné požadavky na kvalitu a udržet objem a žánrovou
rozmanitost původní tvorby ČT, včetně zprostředkování velkých mezinárodních sportovních akcí, při
růstu nákladů na výrobu pořadů, zvyšujících se cenách sportovních práv a trvalém poklesu reálných
příjmů je významným rizikovým faktorem pro následující roky.
DLOUHODOBÉ PLÁNY ČT na léta 2020-2024 6
2. Základní strategické cíle
Česká televize bude v plánovacím období i nadále naplňovat trvale platné strategické cíle vyplývající ze
zákona o ČT, požadavků EU na rozvoj média veřejné služby a postavení České televize v mediálním
prostředí ČR. Základní rámec Dlouhodobých plánů vytváří zákonné povinnosti televizního vysílatele
veřejné služby, které stanoví zejména zákon o České televizi (zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi,
ve znění pozdějších předpisů) a zákon o provozování rozhlasového a televizního vysílání (zákon
č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů),
Kodex ČT, Statut ČT.
Základní cíle v plánovacím horizontu:
• přinášet divákům atraktivní a kvalitní programovou nabídku v široké škále žánrů,
• udržet ČT jako významného producenta a koproducenta původní české televizní a filmové
tvorby,
• podporovat oblasti, kterým se nevěnují komerční vysílatelé (animace, dětská tvorba,
dokumenty, náboženské vysílání, vzdělávací pořady apod.),
• rozvíjet regionální zpravodajství a zpravodajsky pokrývat hlavní domácí i světové události,
• pokrývat rozhodující sportovní události, a to jak domácí, tak zahraniční,
• podporovat olympijské hnutí a paralympijské hnutí, prezentovat amatérské i mládežnické
sporty a propagovat zdravý životní styl,
• rozvíjet oblast nových platforem a nabídnout přístup k televiznímu obsahu prostřednictvím
nejnovějších technologií,
• pokračovat v digitalizaci historických pořadů a rozvíjet způsoby vytěžování archivu České
televize,
• udržet stabilní postavení ČT v mediálním prostředí ČR,
• v roce 2021 dokončit projekt DVB-T2 v souladu s platnou legislativou,
• pokračovat v realizaci generační rekonstrukce základní infrastruktury areálu Kavčích hor, které
zajistí jeho provozuschopnost i po roce 2024,
• realizovat nezbytnou technickou obměnu a pokračovat v implementaci nových technologií,
• realizovat na konci období programové projekty přesahující běžný rok, tak aby byla zajištěna
předvýroba pořadů i po plánovacím období,
• udržet disponibilní zdroje na konci plánovacího období v souladu se sdělením Komise EU
2009/C 257/01, o použití pravidel státní podpory na veřejnoprávní vysílání.
Činnost ČT se neodehrává jen v kontextu právních norem České republiky. Česká televize proto bude
v plánovacím období ve své činnosti přihlížet i k právním normám a doporučením EU. Zde se jedná
zejména o:
• protokol o vysílání veřejné služby, který je přílohou Amsterdamské smlouvy, jíž se novelizuje
smlouva o Evropské unii; smlouva byla zveřejněna v Úředním listu Evropské unie 10. listopadu
1997,
• sdělení Komise o použití pravidel státní podpory pro vysílání veřejné služby 2009/C 257/01,
• doporučení Rady ministrů členským státům o řízení médií veřejné služby,
• doporučení Parlamentního shromáždění Rady Evropy č. 1878 (2009): financování vysílání
veřejné služby,
• doporučení Parlamentního shromáždění Rady Evropy č. 1641 (2004) k vysílání veřejné služby.
DLOUHODOBÉ PLÁNY ČT na léta 2020-2024 7
3. Dlouhodobý plán programového rozvoje
Dlouhodobé plány předpokládají, že programové služby České televize budou i nadále realizovány
prostřednictvím stávajících programových okruhů ČT1, ČT2, ČT24, ČT sport, ČT :D, ČT art
a prostřednictvím nových platforem (Nová média).
Program ČT1
ČT1 bude i nadále multižánrovým programovým okruhem, podporujícím integraci rodiny
prostřednictvím plnoformátového profilu, který zajišťuje všeobecné zpravodajství, aktuální,
investigativní a vzdělávací publicistiku, politické diskusní pořady, původní a originální seriálovou
tvorbu, televizní filmy a zábavu. I nadále bude orientován na širokou diváckou obec a bude využívat
potenciál nejlepších českých tvůrců, doplněný špičkovou zahraniční akvizicí. Důraz bude kladen na
původní tvorbu založenou na profesionalitě, kvalitě a vzdělávací roli veřejné služby pro cílové divácké
skupiny.
Programové služby ČT1 předpokládané v plánovacím horizontu:
• ČT1 i nadále musí být chápána jako prostor pro prezentaci kvalitní české původní, zejména
dramatické, tvorby. Proto bude udržovat a v rámci svých možností rozvíjet původní seriálovou
tvorbu s cílem zvyšovat její kvalitu v rámci České televize i domácího televizního trhu jako
celku.
• Pokračovat v posilování originální televizní filmové tvorby v oblasti solitérních filmů i minisérií.
• Podporovat nezávislé producenty prostřednictvím koprodukcí jak filmových, tak televizních
audiovizuálních děl.
• Rozvíjet diskusní a investigativní publicistiku.
• Pokračovat v hledání originálních forem vzdělávacích pořadů v žánru dokumentu, publicistiky
i zábavy.
• Nadále plnit veřejnou službu v pomoci charitativním projektům a využívat při tom spojení
charity s nejúspěšnějšími zábavními pořady.
• Přinášet atraktivní zábavně dokumentární moderní cykly a to v různých formách od výprav do
historie po sociální témata.
• Nákup akvizice bude orientován na přesně definované cílové skupiny ČT1 pro různé úseky dne.
Akvizice by měla stavět na zlatém fondu světové tvorby a silných novinkách jiných
veřejnoprávních televizí.
• Cíleně využívat archivních pořadů, aby se do vysílání dostávaly jen ty, jež mají svou
nepopiratelnou kvalitu a schopnost oslovit i současného televizního diváka. Rozvíjet povědomí
o československé a české televizní tvorbě v minulosti.
• Připravovat speciální vysílání pro jednotlivé sezóny dle diváckých očekávání, především pak
jarní, letní, podzimní a vánoční schéma.
• Věnovat se zásadním výročím české i světové historie a zasazovat je do kontextu současné
doby.
• Nadále rozvíjet péči o dětského diváka a koncepčně zařazovat premiérové pohádky, dětské
filmy, pořady a pohádky z archivu ČT.
Program ČT2
ČT2 se i nadále bude profilovat jako program pro diváka hledajícího hlubší poznání, souvislosti
i orientaci v palčivých otázkách současnosti, dějin, přírody, vesmíru nebo sociální sféry. I nadále chce
být partnerem pro diváky se silným individuálním zájmem o svět, vzdělané a zvídavé, otevřené novým
DLOUHODOBÉ PLÁNY ČT na léta 2020-2024 8
podnětům. V jednom vysílacím prostoru reflektovat historii i současnost, dokument i drama, vědu
i kreativitu, poskytovat tradiční i nové odpovědi na otázky celospolečenského významu. Zvláštní důraz
bude ČT2 klást na dokumentární tvorbu, především autorské české dokumenty, a špičkové, kultovní
a žánrově progresivní zahraniční dokumenty, seriály a filmy.
Programové služby ČT2 předpokládané v plánovacím horizontu:
• Rozvíjet ČT2 jako multižánrový a plnoformátový program pro dospělé diváky s vyššími nároky
a specifickým očekáváním.
• Posilovat dokumentární tvorbu jako základní žánr na ČT2, pokrývající největší procento plochy
vysílání.
• Rozvíjet poznávací, společenskou a cestopisnou publicistiku.
• Pokračovat ve vývoji moderních dokumentárních žánrů.
• Stavět základní dlouhodobou strategii programu na orientaci na rozvoj všeobecného poznání
ve všech vědních oborech a na hlubší reflexi života současné společnosti a zvyšování
všeobecného poznání – historie, vědy a techniky, zeměpisu, cestování a přírody.
• Nabízet vybranou filmovou a dramatickou tvorbu, českou i zahraniční, s vysokou přidanou
hodnotou uměleckou a poznávací.
• Věnovat pozornost menšinovým skupinám diváků se specifickými zájmy a potřebami, též
integraci skupin znevýhodněných, vyloučených či žijících na okraji společenského zájmu
(hendikepovaní, sociálně slabí, národnostní a genderové menšiny), otázkám ochrany přírody,
udržitelného rozvoje planety, duchovního a kulturního života společnosti.
• Posilovat roli ČT v oblasti společenského a kulturního života České republiky a zařazovat do
vysílání ČT2 pravidelně i významné události, například výroční udělování cen, charitativní
projekty apod.
Program ČT24
ČT24 bude dále pokračovat jako zpravodajský program televize veřejné služby ve výrobě a vysílání
kontinuálního zpravodajství s akcentem na mimořádné vysílání spojené s předvídanými
i nepředvídanými událostmi v ČR i v zahraničí. Program bude, stejně jako doposud, založen na vysílání
zpravodajských relací v pevných časech, diskusně-analytických denních pořadech večerního pásma
a týdenících aktuálního a publicistického charakteru.
Programové služby ČT24 předpokládané v plánovacím horizontu:
• Zaměřovat se ve zpravodajství a pořadech tematicky především na významné události
z domácí politické a společenské scény, zahraniční dění, regionální zpravodajství, ekonomiku,
kulturu a vědu.
• Vytvářet originální zahraniční zpravodajství ČT a využívat jedinečnou síť zahraničních
zpravodajů.
• Vytvářet podmínky pro realizaci mimořádného zpravodajství v případě událostí
celospolečenského významu.
• Rozvíjet regionální vysílání a cíleně prohlubovat využívání široké sítě regionálních studií v čele
s TS Brno, TS Ostrava a nově vybudovanými zpravodajskými studii v Hradci Králové, Českých
Budějovicích, Plzni a Ústí nad Labem.
• Rozvíjet divácké zpravodajství, mobilní žurnalistiku a distribuci obsahu prostřednictvím
sociálních sítí a HbbTV a jejich větší zapojení do vysílání.
• Rozvíjet využívání získaných zpravodajských materiálů na specializovaném webu www.ct24.cz
a maximálně propojovat týmy televizního a internetového zpravodajství.
DLOUHODOBÉ PLÁNY ČT na léta 2020-2024 9
• Dále rozvíjet činnost Vzdělávacího centra Zpravodajství, které slouží především mladým
nastupujícím redaktorům jako edukační minimum nutné pro plynulý start redaktorské,
reportérské či editorské práce.
Program ČT sport
ČT sport zůstane v plánovacím horizontu jediným volně dostupným, ryze českým sportovním
programem na území České republiky a jediným sportovním programem volně distribuovaným
i v zemském vysílání. Trvale platným konceptem ČT sport bude i nadále úzký vztah k českému sportu.
ČT sport bude zaměřen i nadále nejen na velké sportovní události, ale také na menšinové sporty
a podporu sportu pro všechny. Realitou ale je, že právě ČT sport bude v plánovacím období čelit
největším problémům souvisejícím s rozvojem placených komerčních sportovních programů a s tím
spojenou sníženou dostupností vysílacích práv. Nelze proto vyloučit, že v plánovacím horizontu začne
docházet k částečnému omezení žánrové pestrosti programové nabídky ČT sport, a to buď z důvodů
nepřiměřeně vysoké ceny práv, či přímo jejich nedostupnosti pro volné vysílání nebo výrobní
náročnosti domácích sportovních událostí.
Programové služby ČT sport předpokládané v plánovacím horizontu:
• Důsledně dodržovat princip reflexe „české stopy“ ve vysílání.
• Průběžně řešit otázky dostupnosti vysílacích práv, a to jak přímým jednáním s majiteli
sportovních práv, tak v případě mezinárodních událostí prostřednictvím spolupráce na úrovni
EBU (Evropské vysílatelské unie).
• Prohlubovat spolupráci se sportovními federacemi, svazy a institucemi s cílem společně hledat
dlouhodobě udržitelný způsob prezentace českého sportu pro širokou veřejnost ve volném
televizním vysílání.
• Rozvíjet využívání získaných sportovních materiálů na specializovaném webu www.ctsport.cz
a maximálně propojovat týmy televizní a internetové sportovní redakce.
• Využívat další distribuční kanály (HbbTV, sociální média apod.) pro efektivní prezentaci
domácích i mezinárodních sportovních událostí.
• Podporovat hodnotové začlenění sportu jako součásti zdravého životního stylu. Program
ČT sport bude pokrývat jak sport profesionální, tak i amatérský, mládežnický i sport
hendikepovaných.
Program ČT :D
ČT :D (Déčko) bude v plánovacím horizontu bez omezení multižánrovou a plnoformátovou televizí pro
děti od 4 do 12 let, která bude i nadále vysílat denně od 6 do 20 hodin. Důraz bude kladen na kvalitní
a pestrý program, jenž je v prvé řadě vzdělávací, zábavný a bezpečný. Zejména rozvoj specifických
forem televizního vzdělávání bude i nadále hlavní prioritou programu ČT :D. Déčko zůstane kvalitní
alternativou komerčním stanicím a přední volbou pro děti a mládež.
Programové služby ČT :D předpokládané v plánovacím horizontu:
• Rozvíjet koncept zábavného vzdělávání přizpůsobeného pro obě cílové skupiny, tedy mladší
(4–8 let) a starší (8–12 let) děti.
• Tematicky se ve vzdělávání zaměřit na českou historii, umění a literaturu i přírodní
a společenské vědy a při prezentaci těchto poznatků využívat formu přijatelnou pro dětského
diváka.
DLOUHODOBÉ PLÁNY ČT na léta 2020-2024 10
• Rozvíjet v rámci možností ČT hranou a animovanou tvorbu, magazíny, zábavní a soutěžní
pořady, dětské zpravodajství, publicistiku a sport, to vše samozřejmě přizpůsobené dětskému
vnímání a potřebám mladších a starších dětí.
• Aktivně vyhledávat tvůrce schopné oslovit současného dětského diváka.
• Pro hledání dalších možností rozvoje ČT :D dále prohlubovat spolupráci s odborníky z řad
autorů dětské tvorby a z oblasti péče o děti, s experty z oblastí vzdělávání a mnoha odbornými
organizacemi.
• Rozvíjet nové platformy jako integrální součást vysílání Déčka a posilovat spojení vysílání ČT :D
a dětského webu.
• Rozvíjet pořady, které rodiče i děti motivují k aktivním společným zážitkům zejména během
prázdnin, víkendů a volných dnů.
• Rozvíjet klasické českotelevizní programové formáty, jako jsou pohádky či Večerníčky.
Program ČT art
V kontextu českých televizních programů neexistuje v České republice žádný podobně zaměřený
program. ČT art lze srovnávat prakticky jen se zahraničními kulturními televizními stanicemi,
dostupnými v kabelovém či v satelitním vysílání. Koncepce ČT art se nebude měnit a ve vztahu k oblasti
kultury a umění se zaměří i nadále na tři základní cíle: o kultuře informuje; kulturu zprostředkovává,
čímž ji i podporuje a spoluvytváří; kulturu kriticky hodnotí, a tím ji též ovlivňuje. Dramaturgie programu
zůstane založena na systematickém vytváření kontextů mezi tuzemskou a zahraniční uměleckou
tvorbou, mezi tvorbou současnou i tím, co nadčasového a hodnotného vznikalo v minulosti, mezi
kulturním děním ve velkých městech a tím, co mimořádného nabízí kultura mimo ně. Hlavním kritériem
pro dlouhodobé programové směřování zůstává hledání, rozpoznávání, zprostředkování a podpora
kvality.
Programové služby ČT art předpokládané v plánovacím horizontu:
• Pokračovat v zaměření programu na pět základních oblastí: architektura; design a výtvarné
umění; divadlo, film a televizní dramatická tvorba; hudba a literatura.
• Pokračovat a dále rozvíjet spolupráci s kulturními a uměleckými institucemi v ČR i v zahraničí.
• Vyhledávat nejvýznamnější kulturní události ve velkých městech i v regionech a zpracovávat je
adekvátní formou pro potřeby programu.
• Podporovat nové formáty, které dokážou respektovat specifického, kulturně orientovaného
diváka a zároveň udržet srozumitelnou kvalitu a nadčasovost.
• Reflektovat významná kulturní výročí či životní jubilea předních umělců, nejlépe tematickým
sdružováním nových i existujících dostupných pořadů, umožňujícím pracovat s kontextem
i rozmanitou formou a usnadňujícím komunikaci s divákem.
• Zpřístupňovat přímé přenosy stěžejních kulturních akcí v zahraničí, díky nimž se český divák
stane součástí celoevropského publika sledujícího v jednom okamžiku prvotřídní kvalitu.
• Zachovávat pestrosti forem i obsahu, aby se vedle tradičních uměleckých žánrů objevovaly
i moderní formy, přesahy a umělecké průniky.
• Podporovat šíření kultury prostřednictvím nových distribučních kanálů a sociálních médií.
Vývoj pořadů a programových formátů
Vývoj bude pokračovat v naplňování potřeb programu vlastní tvorbou v souladu se zásadami
poskytování veřejné služby pro programy ČT1, ČT2, ČT :D a ČT art na základě tříletých programových
plánů, které jsou základem programování, objednávky vývoje pořadů a výroby. Plány budou stejně jako
dosud vytvářet divize programu dle profilu každého kanálu, rozpočtu na novou výrobu a cíle udržet
DLOUHODOBÉ PLÁNY ČT na léta 2020-2024 11
nebo navýšit ukazatel Měření veřejné hodnoty vysílání ČT a zachovat v maximální možné míře, kvalitě
a žánrové pestrosti původní tvorbu České televize.
V oblasti vývoje pořadů se ČT bude věnovat, kromě vývoje vlastních látek, i podpoře nezávislých tvůrců
a producentů formou tzv. co-developmentu, tedy vývoje scénářů zejména hrané tvorby formou
finanční i tvůrčí spoluúčasti obou stran: ČT a nezávislého producenta. V plánovacím horizontu tak ČT
zůstane významným partnerem českým nezávislým producentům a tvůrcům.
Bude pokračovat spolupráce s nezávislou a akademickou sférou s využitím různých forem praktické
realizace, např. žánrová cvičení, kdy ČT, při plném zachování akademických svobod, finančně přispívá
na taková praktická cvičení, která vyhovují kritériím televizní žánrové tvorby, dále koprodukce
a podpora prezentace studentské tvorby, scenáristické workshopy apod.
Nadále bude akcentován rozvoj mezinárodní spolupráce ČT v oblasti televizních pořadů. Spolupráce
probíhá jak na úrovni Evropské unie vysílatelů (EBU), tak s jednotlivými vysílateli, zejména ARTE, ORF,
RTVS a ZDF, a to v nejrůznějších žánrech (hraná tvorba, dětská tvorba, dokumenty, hudba). Tato
spolupráce je již nyní výrazným zdrojem nejen mezinárodní prestiže české kultury, ale také
vícezdrojového financování české audiovizuální tvorby.
Bude pokračovat činnost Filmového centra ČT jako kontaktního místa pro filmaře, nositele filmového
know-how a jako koordinátora posuzování a zpracování filmových koprodukcí s účastí ČT. V oblasti
kinematografie Česká televize bude nejen koprodukovat snímky nezávislých producentů, ale také
cíleně vyhledávat nové talenty. Při výběru a vývoji látek bude Filmové centrum úzce spolupracovat
s externími odborníky, předními českými literáty, režiséry, teoretiky, scenáristy a dramaturgy.
Rozvoj Nových médií
Velkým úkolem pro plánovací období je zajištění udržitelného rozvoje i ostatních distribučních sítí,
protože jejich služby stále více využívají i diváci ČT. V této oblasti se jedná zejména o iVysílání, které je
již plnohodnotnou distribuční platformou České televize. IVysílání jako streamingová služba je součástí
globálního trhu, na němž fungují služby velkých mezinárodních hráčů, kteří se zároveň snaží postupně
oslovovat i české diváky tím, že do své nabídky zařazují české filmy nebo zahraniční produkci opatřují
českými titulky a dabingem.
Technologický vývoj videoplatforem je velmi rychlý, a protože současná technologie využívaná v ČT již
nemá rozvojový potenciál, bylo nezbytné přistoupit k zásadní inovaci. V rámci analýzy řešení se
ukázalo, že na trhu nelze zakoupit hotové řešení, které by bylo s přiměřenou mírou zákaznického
přizpůsobení využitelné pro potřeby ČT. Jedinou cestou pro udržitelný rozvoj je vývoj vlastní,
dostatečně flexibilní videoplatformy, což vyžaduje vybudování zcela nové technologické infrastruktury
s novými funkcionalitami pro uživatele i novým designem.
Nová strategie distribuce nového i archivního obsahu divákům bude k dispozici po roce 2021 a bude
zahrnovat i tyto platformy:
• Web (plně responsivní)
• HbbTV aplikace (posun ke standardu 1.5 a 2.0. se zpětnou kompatibilitou)
• Mobilní aplikace Android a iOS (vybudovány zcela nově od začátku)
• OTT: AndroidTV, AppleTV, Samsung, LG, Panasonic
• Teletext: ve stávající kvalitě se zjednodušenou strukturou pro všechny programy ČT
DLOUHODOBÉ PLÁNY ČT na léta 2020-2024 12
4. Dlouhodobý plán technického rozvoje
Dlouhodobé plány technického rozvoje předpokládají dokončení přechodu na nový vysílací standard
DVB-T2 a s tím spojenou nutnou technologickou obměnu. Nejviditelnější částí projektu DVB-T2, která
má také bezprostřední dopad na diváky, je vlastní přechod z vysílacího standardu DVB-T/HEVC a DVB-
T/MPEG4 na standard DVB-T2/HEVC. Samotný přechod na standard 1080p je sice pro běžné diváky
prakticky neviditelný proces, ale pro televizi představuje zcela zásadní technologickou změnu.
Důvodem je nekompatibilita formátu 1080i s přenosovým standardem DVB-T2/HEVC, přesněji
s kódováním HEVC. Zatímco 1080i (interlace) je prokládaný obraz, 1080p (progressive) je obraz
neprokládaný. Přechod na nový standard si tak vyžádá postupnou obměnu všech produkčních řetězců
ČT a představuje zásadní investiční projekt spojený s vysokými náklady. Technologická obměna v rámci
vybavení samotných televizních výrobních a odbavovacích komplexů probíhá od roku 2018
a dlouhodobé plány počítají s jejím dokončením v roce 2021.
V souvislosti s přechodem na DVB-T2/HEVC dojde k ukončení distribuce signálu v SD rozlišení.
Samotnou SD kvalitu nahrazuje v nových sítích DVB-T2 rozlišení HD 1920x1080p, které je odvozeno od
požadavků na kvalitní zobrazení na displejích, které jsou v současnosti nabízeny na spotřebitelském
trhu. Pro HD zobrazení dochází v DVB-T2 k přechodu od prokládaného formátu (1080i) k progresivnímu
zobrazení (1080p) a tato změna již nyní vynucuje obměnu technologií u části zařízení celého výrobního
řetězu. Formát 1080p50 se pravděpodobně stane na dlouhou dobu základním TV standardem
v platformě DVB-T2 (v Německu k tomuto zásadnímu kroku došlo již v květnu 2016).
V plánovacím horizontu bude v České televizi stále ještě probíhat přechod z SD rozlišení do HD ve
formátu 1080i25. Do standardu vysokého rozlišení HD (High Definition) byly již zrekonstruovány
veškeré režijní komplexy s výjimkou studiových komplexů studií 4 a 5 na Kavčích Horách. Tyto komplexy
jsou používány pro ateliérovou výrobu na filmové kamery v HD rozlišení. V případě studiové sekvenční
výroby je v dotčených ateliérech používán přistavený HD přenosový vůz. Nový produkční zpravodajský
systém DNPS II umožňuje výrobu v HD rozlišení i ve zpravodajství. Do HD verze byl rekonstruován také
přenosový vůz PV-5, který byl dosud v SD.
Přechod do UltraHD (4K) rozlišení se v předkládaném plánovacím horizontu v globálním rozsahu
neočekává, ale je jistě nutné se v rámci experimentálního vysílání v přípravě nových odbavovacích
pracovišť (OP) na tento vyšší standard rozlišení připravit. Nová odbavovací pracoviště jsou jako
investiční akce plánována na roky 2020 a 2021. U nových odbavovacích pracovišť jsou předpokládány
pokročilé funkce HD, kdy využitím těchto technologií dojde k vyšším nárokům na potřebné datové toky,
což zvýší především náklady na datová úložiště a distribuci signálů.
S přechodem do IP prostředí se v mnoha případech sice snižuje pořizovací cena zařízení, ale nezbytné
servisní smlouvy znamenají ročně zvýšení provozních nákladů o 15-20 % z pořizovacích nákladů
příslušné technologie. Životnost technologií se dramaticky zkracuje. Pro výpočetní algoritmy je
využívána řada patentů a součástí ceny zařízení jsou i licenční poplatky držitelům těchto patentů.
Přechod do DVB-T2/HEVC sice ušetří v rámci signálové distribuce potřebné datové toky, ale bude klást
zhruba desetinásobně vyšší nároky na výpočetní výkony, což bude vyžadovat obměnu potřebné IT
technologie. Nárůst výpočetních výkonů bude znamenat i zvýšení nákladů na napájení a chlazení
využívaného zařízení.
V rámci techniky dochází k pravidelné obměně využívaného zařízení. S přechodem od mechanických
točivých zařízení (např. záznamová technika) k zařízení na bázi paměťových médií se snížily náklady na
servisní zásahy (výměny záznamových hlav, transportních systémů), narostly však náklady na
nevyhnutelnou servisní podporu a současně rostou nároky na platové ohodnocení servisních
specialistů, kterých je na trhu stálý nedostatek. S ohledem na přechod do alespoň částečného IP
DLOUHODOBÉ PLÁNY ČT na léta 2020-2024 13
prostředí jsou nezbytné investice do síťové infrastruktury a zároveň bude třeba řešit i vybavení
prostoru pro serverovou techniku.
V plánovacím období bude nutné rozhodnout o obměně bezpáskového systému DNPS II, který slouží
k výrobě zpravodajství a sportu. Parametry nového systému a z toho vyplývající pořizovací cena budou
nastaveny dle předpokládaného objemu výroby v následujících letech. Obměnu systému je potřeba
uskutečnit nejpozději do roku 2026.
Potřeba technických výrobních kapacit se odvíjí od objemu výroby, včetně zpravodajství a výroby
sportovních přenosů. Vzhledem k nevyřešenému dlouhodobému financování České televize bude
muset být rozhodnuto, které výrobní kapacity a v jaké míře mají být obměňovány v situaci, kdy není
jisté jejich plné využití po roce 2024. V některých případech tak bude muset být přistoupeno
k prodloužení životnosti stávajících kapacit nebo k jejich redukci. V případě vykrytí krátkodobé potřeby
a pokud se to ukáže jako finančně efektivnější řešení, pak bude využíváno pronájmu místo nákupu.
Samostatnou kapitolou je pak obměna přenosové techniky, která patří k finančně nejnáročnějším a její
provozování s sebou nese i značné provozní a osobní náklady. V plánovacím období bude muset být
řešena otázka udržení stávajícího rozsahu přenosové techniky zejména proto, že v případě omezení
výrobních prostředků v rámci přenosové techniky je nutno počítat s tím, že nebude možno nadále
zajistit pokrytí výroby velkých sportovních akcí mezinárodního významu, které se pořádají v ČR,
a vyhovět vysokým požadavkům organizátorů těchto akcí (např. UEFA, IBU, IAAF). Vzhledem k tomu,
že v ČR kromě ČT nikdo jiný nedisponuje přenosovou technikou, která by těmto požadavkům
vyhovovala, a nelze předpokládat, že by jakýkoliv jiný subjekt byl schopen vysílání z akcí tohoto rozsahu
zajistit, lze předpokládat, že pro pořádání význačných sportovních akcí budou upřednostněny země,
které budou schopny televizní přenosy v požadovaném rozsahu samy zajistit.
DLOUHODOBÉ PLÁNY ČT na léta 2020-2024 14
5. Dlouhodobý plán personálního rozvoje
Skutečnost, že Česká televize je nejen vysílatelem, ale zároveň producentem televizních pořadů, má
vliv na počet zaměstnanců. Vlastní televizní tvorba tvoří přibližně 65 % odvysílaných pořadů na
programech ČT, zatímco u komerčních televizí se tento poměr pohybuje kolem 15 %. Potřeba zajistit
jednotlivé činnosti nutné k televizní výrobě pak ovlivňuje strukturu a počet zaměstnanců. Počet
zaměstnanců je dán i rozsahem areálu ČT, který slouží k výrobě pořadů. Potřebný počet zaměstnanců
v plánovacím období se tedy bude odvíjet primárně od realizovaného objemu výroby.
DLOUHODOBÁ STRUKTURA ZAMĚSTNANCŮ DLE
ČINNOSTÍ
obecná podpora
infrastruktura a 10%
podpora výroby
10%
distribuce signálu výroba obsahu
3% 77%
Česká televize ke své činnosti potřebuje širokou škálu profesí, které zahrnují redaktory, dramaturgy,
reportéry, pracovníky produkce, technické, výrobní a dělnické profese a mnoho dalších. Některé
z těchto profesí jsou dnes v České republice již unikátní.
Stejně jako ostatní subjekty, tak i Česká televize se musí v posledních letech vyrovnávat se situací, kdy
pracovních příležitostí na trhu práce v oblasti audiovize je velké množství. Vyhledávání a udržení
kvalitních zaměstnanců proto věnuje Česká televize velkou pozornost a bude v budoucnu hledat nové
postupy, jak profesionály v jednotlivých oborech oslovit a udržet. Vzhledem ke zvyšující se náročnosti
televizní výroby bude i nadále růst podíl vysokoškolsky vzdělaných pracovníků a tím se také bude
zvyšovat podíl pracovních pozic s vyšším mzdovým ohodnocením.
Priority ČT v oblasti personálního rozvoje:
• Prezentovat Českou televizi jako atraktivního zaměstnavatele, který nabízí zajímavé uplatnění
pro odborníky různých profesí a zároveň umožňuje získat nové zkušenosti a dovednosti.
• Vytvořit takové podmínky pro finanční ohodnocení zaměstnanců, které umožní získat a udržet
kvalifikované odborníky. Hlavním motivátorem však nadále musí být náplň práce.
• Důraz na mezigenerační spolupráci a předávání zkušeností. Česká televize musí být moderní
a dynamickou společností a zároveň musí umět využívat to nejlepší ze své dlouhé historie.
• V souvislosti s vývojem technologií a změnami v mediálním prostředí analyzovat budoucí
potřebu znalostí a dovedností a tomu přizpůsobovat nábor nových zaměstnanců.
• Prohlubovat spolupráci se středními a vysokými školami, zejména pak poskytování možnosti
odborných stáží pro studenty těchto škol.
• Motivovat vedoucí zaměstnance, aby přijímali do pracovního poměru mladé lidi ze středních
a vysokých škol (absolventy) bez předchozí praxe. Česká televize musí lépe a důsledněji
využívat jejich potenciálu a kreativity a nesmí setrvávat na zaběhlých pracovních postupech.
DLOUHODOBÉ PLÁNY ČT na léta 2020-2024 15
• Pokračovat v provádění vnitřních personálních auditů, prověřujících efektivitu fungování všech
útvarů České televize.
• Prohlubovat manažerské dovednosti vedoucích zaměstnanců.
• Dále vzdělávat pracovníky a vytvářet podmínky pro jejich trvalý odborný růst a rekvalifikaci.
• Spolupracovat i nadále s odborovými organizacemi ČT a udržovat sociální stabilitu na
pracovištích.
POČET ZAMĚSTNANCŮ (PRŮMĚRNÝ PŘEPOČTENÝ)
3 000
2 400
1 800
1 200
600
0 2015 2016 2017 2018 2019
2014
VĚKOVÁ STRUKTURA KVALIFIKAČNÍ STRUKTURA
ZAMĚSTNANCŮ ČT 2019
ZAMĚSTNANCŮ ČT 2019
základní
nad 60 od 19 do 30 včetně vysokoškolské 1%
9% 13% vyučení
od 50 do od 30 do 32% 15%
60 včetně 40
vyšší
24% včetně odborné
23%
od 40 do 50 2%
včetně středoškolské
31% 50%
ZMĚNA V KVALIFIKAČNÍ STRUKTUŘE ZAMĚSTNANCŮ ČT
MEZI ROKY 2012 A 2019
4,0%
2,0%
0,0%
-2,0%
-4,0%
základní vyučení středoškolské vyšší odborné vysokoškolské
DLOUHODOBÉ PLÁNY ČT na léta 2020-2024 16
6. Dlouhodobý plán ekonomického rozvoje
Výchozí ekonomické podmínky
Ekonomická situace České televize se odvíjí od velikosti hlavního zdroje příjmů, tedy televizních
poplatků. Zásadní dopad na hospodaření ČT tedy má hodnota poplatku a počet přihlášených
poplatníků.
Televizní poplatek ve výši 135 Kč zůstává nezměněn již od roku 2008. Vlivem růstu celkové cenové
hladiny v ekonomice (inflaci) však postupně dochází k poklesu reálné hodnoty poplatku. Při zohlednění
každoroční míry inflace bude reálná hodnota poplatku v roce 2020 ve výši kolem 106 Kč, tedy o 22 %
nižší, než tomu bylo v roce 2008. V roce 2024 pak bude nižší již o 28 %, na úrovni 97 Kč.
NOMINÁLNÍ A REÁLNÁ HODNOTA TELEVIZNÍHO POPLATKU
(v Kč)
SKUTEČNOST ODHAD
135 135 135 135 135 135 135 135 135 135 135 135 135 135 135 135 135
126 125 123 121 117 115 115 115 114 111 109
106 103 101 99 97
2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024
Nominální hodnota poplatku Reálná hodnota poplatku
Pozn.: Reálná hodnota poplatku je stanovena tak, že nominální hodnota je postupně očištěna o inflaci předchozího roku. Hodnoty inflace
jsou z údajů zveřejněných ČSÚ.
Pokles hodnoty poplatku v absolutních číslech pak znamená, že Česká televize bude mít v roce 2020
příjmy v reálné hodnotě o 1,4 mld. Kč nižší, než měla v roce 2008. V roce 2024 to bude o 1,7 mld. Kč
méně.
NOMINÁLNÍ A REÁLNÝ PŘÍJEM Z TELEVIZNÍCH POPLATKŮ
(v mld. Kč)
SKUTEČNOST ODHAD
5,79 5,83 5,79 5,77 5,76 5,72 5,68 5,62 5,69 5,66 5,64 5,68 5,67 5,68 5,68 5,67 5,66
5,46 5,37
5,27
5,16
4,96
4,85 4,78 4,83 4,77
nominální hodnota 4,63 4,57
příjmu 4,43
4,33 4,24 4,15 4,06
reálná hodnota příjmu
2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024
Pozn.: Reálná hodnota příjmu je stanovena jako součin reálné hodnoty poplatku a počtu zaplacených poplatků.
DLOUHODOBÉ PLÁNY ČT na léta 2020-2024 17
Snižující se hodnota poplatku je zřejmá i z poměru vůči průměrné mzdě v ČR. Zatímco v roce 2008 byl
tento podíl 0,60 %, v roce 2024 to bude pouze 0,33 %. V reálné hodnotě tedy bude poplatek pro
domácnosti téměř o polovinu nižší.
PODÍL TELEVIZNÍCH POPLATKŮ NA PRŮMĚRNÉ MZDĚ V ČR
(v %)
0,7%
0,60%
0,6%
0,5%
0,4% 0,33%
0,3%
0,2%
0,1%
0,0%
2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024
Pozn.: Použité hodnoty průměrné mzdy jsou z údajů ČSÚ. Pro roky 2019 až 2024 je použit odhad na základě údajů zveřejňovaných ČNB a MF.
Vedle poklesu reálné výše poplatku došlo od roku 2010 také ke snížení počtu evidovaných poplatníků,
a tím k dalšímu úbytku finančních prostředků, které má Česká televize každý rok k dispozici. Celkový
pokles evidovaných přijímačů mezi roky 2010 a 2019 činí 88 tisíc, což představuje ztrátu ročního příjmu
ve výši 143 mil. Kč. Česká televize na tento vývoj reaguje tím, že v co největší míře využívá možnosti
dané legislativou k tomu, aby identifikovala fyzické a právnické osoby, které nejsou k placení
televizního poplatku přihlášeny. Bohužel řada mladých domácností využívá nedokonalosti zákona,
který ukládá povinné placení televizního poplatku tomu, kdo vlastní televizní přijímač. Řada mladých
domácností ale přijímá televizní signál přes počítače, mobilní telefony nebo tablety a koncesionářské
poplatky neplatí.
POČET EVIDOVANÝCH PŘIJÍMAČŮ
(v mil.)
4,20
3,60
3,00
2,40
1,80
1,20
0,60
0,00
2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019
Domácnosti Podnikatelé
DLOUHODOBÉ PLÁNY ČT na léta 2020-2024 18
ZMĚNA POČTU PŘIJÍMAČŮ 24
(v tis.) 13
5
-7 -4
-18 -14
-27 -22
-38
2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019
Klesající počet evidovaných domácností je pak v rozporu se skutečností, že počet domácností v České
republice se dlouhodobě zvyšuje.
POČET DOMÁCNOSTÍ
(v mil.)
5,00
4,00
3,00
2,00
1,00
0,00
2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019
Evidované domácnosti ČT Domácnosti v ČR Domácnosti s povinností platit TV poplatek
Pozn.: Počet domácností v ČR je použit z údajů ČSÚ.
Česká televize je nejen vysílatelem, ale také producentem televizních pořadů a udržuje pro tyto účely
vlastní výrobní kapacity, které zahrnují nejen televizní studia a související technické vybavení spolu
s jejich obsluhou, ale také přenosovou techniku, dílny pro výrobu dekorací, maskérny, krejčovské dílny
atd. Produkce televizních pořadů sebou nese nejen zvýšené nároky na zmiňované výrobní kapacity, ale
také na lidské zdroje. Potřeba kvalifikovaných zaměstnanců pak má samozřejmě výrazný dopad na
rozpočet České televize v podobě mzdových nákladů a souvisejících povinných odvodů do státního
rozpočtu.
V roce 2020 bude průměrná mzda v České republice o přibližně 60 % vyšší, než byla v roce 2008. V roce
2024 to bude již o téměř 80 %. Růst mezd bude zásadním způsobem ovlivňovat ekonomickou situaci
ČT v následujících letech. Česká televize musí při stanovení výše mezd zaměstnanců brát v úvahu
aktuální situaci na trhu práce, protože se uchází o stejné profese jako komerční subjekty působící
v oblasti audiovize. V letech 2017 a 2019 se průměrná mzda v České republice zvyšovala tempem
6 – 8 % ročně. Dle prognózy ČNB a Ministerstva práce a sociálních věcí lze růst mezd očekávat i v dalších
letech.
DLOUHODOBÉ PLÁNY ČT na léta 2020-2024 19
VÝVOJ PRŮMĚRNÉ MZDY V ČR
(v Kč)
45 000
40 000
35 000
30 000
25 000
20 000
15 000
10 000
5 000
0
2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024
Pozn.: Použité hodnoty průměrné mzdy jsou z údajů ČSÚ. Pro roky 2019 až 2024 je použit odhad na základě údajů zveřejňovaných ČNB a MF.
Na růst průměrných mezd na trhu práce musí reagovat i Česká televize. A to jak při získávání nových
zaměstnanců, tak při odměňování těch stávajících. Vzhledem k omezeným finančním prostředkům
však ČT nebude nikdy schopna ve mzdových podmínkách zcela konkurovat soukromé sféře. Při
motivaci zaměstnanců tak bude nutno nadále prohlubovat nefinanční faktory – zajímavá náplň práce,
pružná pracovní doba a další.
POROVNÁNÍ PROCENTNÍHO ROČNÍHO RŮSTU PRŮMĚRNÉ
MZDY ČT A PRŮMĚRNÉ MZDY ČR
2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019
8%
6%
V% 4%
2%
0%
-2% meziroční změna v ČT (%) meziroční změna v ČR (%)
Pozn.: Použité hodnoty meziroční změny průměrné mzdy v ČR jsou z údajů ČSÚ.
Specifickou oblastí je DPH. Česká televize si nemůže, na rozdíl od jiných subjektů na audiovizuálním
trhu, plně nárokovat DPH, a to zdražuje nákupy služeb, zboží a majetku. V červenci 2017 vstoupila
v platnost novela zákona o DPH, která v české legislativě poprvé jasně upravila, jak mají provozovatelé
televizního a rozhlasového vysílání ze zákona postupovat při stanovení poměru pro krácení DPH na
vstupu. Tato novela vyjasnila metodiku, která byla do té doby předmětem sporu mezi finanční správou
a vysílateli ze zákona, ČT a ČRo.
Rizikovým faktorem pro plánovací období je nejednoznačnost metodiky krácení DPH na vstupu pro
veřejnoprávní média. Jednoznačný popis metodiky krácení DPH na vstupu pro provozovatele
veřejnoprávního televizního a rozhlasového vysílání po roce 2021 z legislativy vypadne, což opět nastolí
pro ČT a ČRo právní nejistotu a riziko sporu s finanční správou o výklad obecného ustanovení v zákoně.
DLOUHODOBÉ PLÁNY ČT na léta 2020-2024 20
Plán předpokládá, že se česká ekonomika bude pohybovat v rámci prognóz České národní banky, tj.
roční inflace nebude výrazně nad 2 % a nedojde k výraznému oslabení české koruny vůči zahraničním
měnám.
Prognóza příjmů z televizních poplatků a výnosů
Dlouhodobý plán předpokládá, že hlavním zdrojem financování budou nadále televizní poplatky, které
tvoří 90 % příjmů ČT. Plánovaný příjem z televizních poplatků vychází ze stavu evidovaných poplatníků
v roce 2019 a počítá s udržením tohoto počtu na obdobné úrovni i v období do roku 2024.
V plánovacím horizontu se nepočítá se změnou způsobu financování ČT, změnou definice poplatníka
nebo výše televizního poplatku ani s žádnými dodatečnými dotacemi. Plán tedy vychází se stávající
podoby platné legislativy upravující financování České televize.
Počet evidovaných přijímačů domácností se každoročně snižuje, zatímco počet domácností v ČR
naopak roste. Udržení stávající úrovně poplatníků bude tedy vyžadovat realizaci většího objemu
oslovovacích akcí zaměřených na nepřihlášené domácnosti a právnické osoby.
Výše výnosů z komerčních činností dosáhne v plánovacím období obdobného objemu jako v posledních
dvou letech a bude se tedy nadále jednat pouze o dodatečné peněžní prostředky představující
maximálně 10 % příjmů České televize. Výnosy v sudých letech budou i v budoucnu pozitivně ovlivněny
vysíláním velkých sportovních událostí, jako jsou například olympijské hry.
TELEVIZNÍ POPLATKY A VÝNOSY
(v mld. Kč)
8,00
7,00
6,00
5,00
4,00
3,00
2,00
1,00
0,00
2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024
příjem tv poplatků výnosy celkem
PŘÍJEM Z TELEVIZNÍCH POPLATKŮ (v mil. Kč)
2020 2021 2022 2023 2024
5 670 5 680 5 680 5 670 5 660
DLOUHODOBÉ PLÁNY ČT na léta 2020-2024 21
VÝNOSY (v mil. Kč)
2020 2021 2022 2023 2024
826 750 840 780 870
Prognóza nákladů a investic
V roce 2021 bude ukončen projekt přechodu na nový vysílací standard DVB-T2/HEVC, který si vedle
financování přechodové sítě vyžádal také rozsáhlé investice do obnovy technologií používaných
k výrobě pořadů a technickou i obsahovou inovaci základního distribučního mixu. Projekt probíhá od
roku 2018 a vyžádá si přibližně 1,3 mld. Kč. Od roku 2022 již nebudou výdaje České televize tímto
projektem dotčeny. Pro rok 2020 jsou předpokládány výdaje ve výši 430 mil. Kč a pro rok 2021 ve výši
210 mil. Kč.
Televizní tvorba je odvětví, které je ve velké míře závislé na lidském faktoru. Tato skutečnost se také
odráží ve struktuře nákladů České televize, kde mzdové náklady a související zákonné pojištění placené
zaměstnavatelem tvoří významnou položku rozpočtu. V letech 2021 až 2024 budou muset růst mzdy
v ČT v souladu s tím, jak se budou zvyšovat mzdy v celé ekonomice. Povinnost pravidelně upravovat
mzdy v návaznosti na vývoj makroekonomických parametrů je také stanovena v Kolektivní smlouvě.
Při stagnujících příjmech nelze vytvořit prostor pro růst mezd jiným způsobem než poklesem stavu
zaměstnanců.
MZDOVÉ NÁKLADY A POVINNÉ ODVODY
(v mld. Kč)
2,12 2,19 2,19 2,17 2,17
2020 2021 2022 2023 2024
MZDOVÉ NÁKLADY A POVINNÉ ODVODY (v mil. Kč)
2020 2021 2022 2023 2024
2 120 2 190 2 190 2 170 2 170
Růst cen vstupů lze očekávat i u nákupu specifických produktů a služeb souvisejících s výrobou pořadů
(tzv. výrobní úkol). Příjemci těchto prostředků jsou autoři, scenáristé, herci, režiséři, majitelé práv,
distribuční firmy i jednotlivé speciální štábové profese či producentské firmy. Jedná se tedy o profese
a činnosti, které Česká televize nezabezpečuje interními kapacitami. Stejně tak, jak rostla mzda v České
DLOUHODOBÉ PLÁNY ČT na léta 2020-2024 22
republice, zvyšovaly se i sazby všech štábových profesí. Růstu cen napomáhal i velký objem televizní
a filmové výroby realizovaný v posledních letech v České republice. Vysoká poptávka, zejména ze
strany zahraničních produkcí, umožnila dodavatelům výrazně navýšit ceny jejich služeb.
VÝROBNÍ ÚKOL
(v mld. Kč)
2,295 2,17 1,97 2,14
2,12
2020 2021 2022 2023 2024
VÝROBNÍ ÚKOL (v mil. Kč)
2020 2021 2022 2023 2024
2 295 2 120 2 170 1 970 2 140
Dalšími významnými položkami nákladů jsou náklady spojené s programem (kolektivní správa autorů
a provozovací honoráře), s výběrem televizních poplatků, náklady na energie a další provozní a režijní
náklady. U většiny těchto nákladů lze předpokládat růst v průměru na úrovni očekávané inflace
v jednotlivých letech.
PROVOZNÍ A REŽIJNÍ NÁKLADY
(v mld. Kč)
1,71 1,67 1,64 1,60 1,60
2020 2021 2022 2023 2024
DLOUHODOBÉ PLÁNY ČT na léta 2020-2024 23
PROVOZNÍ A REŽIJNÍ NÁKLADY (v mil. Kč)
2020 2021 2022 2023 2024
1 705 1 670 1 640 1 600 1 600
Výrazný dopad na finanční situaci České televize v plánovacím horizontu bude mít přístup finanční
správy k metodice odpočtu DPH po roce 2021. Pokud se finanční správa vrátí k výkladu používanému
před rokem 2017, dojde k navýšení výdajů v podobě DPH bez nároku na odpočet o přibližně 350 mil.
Kč ročně. Tato skutečnost výrazně zatíží mandatorní výdaje, což při nezměněných příjmech bude
znamenat potřebu snížit ostatní výdaje. Vzhledem k nejistotě týkající se budoucího postupu finanční
správy počítají dlouhodobé plány s tím, že náklad v podobě DPH bez nároku na odpočet se v letech
2022 až 2024 bude pohybovat kolem 500 mil. Kč ročně, což představuje asi o 350 mil. Kč vyšší náklady
než v letech 2020 nebo 2021.
Výše uvedený růst cen a především pak vývoj mezd v ČR představují hlavní problém v nastaveném
způsobu financování České televize. Se mzdami vyššími o téměř 70 % oproti roku 2008 a při vysokém
podílu lidské práce, nelze činnosti ČT nadále financovat, aniž by to mělo dopad na rozsah
poskytovaných služeb, a tedy i na objem původní televizní tvorby. V plánovacím období bude tedy
nutné optimalizovat některé činnosti, což ovlivní rozsah premiérové vlastní tvorby, zejména pak
finančně náročné dramatiky, distribučních filmů a sportovních přenosů velkých mezinárodních
i lokálních akcí. V programové oblasti bude ČT reagovat na snižování výrobního úkolu efektivní akviziční
politikou, koncepční prací s archivním programovým fondem a racionalizací programových priorit.
V jejich důsledku dojde postupně i ke snižování osobních nákladů a technologických investic spojených
s výrobou a vysíláním.
Prognóza objemu mzdových nákladů, výrobního úkolu a provozních nákladů bude každý rok
zpřesňována v rámci tvorby rozpočtu. Je zcela přirozené, že mezi jednotlivými nákladovými druhy může
docházet k přesunům výdajových položek podle toho, jestli bude danou činnost efektivnější
zabezpečovat interními zdroji nebo nakupovat jako službu. Souhrnná výše nákladů za všechny tři hlavní
nákladové druhy však bude v každém roce na úrovni, která bude odpovídat příjmům daného roku.
Cílem na následující období je také udržení struktury nákladů, kdy většina prostředků je vynakládána
na hlavní činnost České televize, tedy výrobu a vysílání pořadů.
V letech 2021 a 2022 bude část prostředků ČT použita na pokračující generační obměnu techniky,
výrobních kapacit a rekonstrukci infrastruktury. Areál České televize v Praze byl postaven v 60. a 70.
letech 20. století a některé technologie, které zajištují chod areálu (elektřina, voda, chlazení, topení,
požární bezpečnost apod.), a vybavení pro výrobu pořadů (osvětlovací rošty televizních studií) byly
původní, mnohdy již za hranicí životnosti a byla potřeba je postupně obměňovat. Tento rozsah investic
nelze financovat z běžných příjmů daného roku, protože se jedná o objemy prostředků, které je
potřeba v takovéto výši vydávat jednou za desítky let. Celková obměna si jen v letech 2016 až 2022
vyžádá asi 900 mil. Kč bez DPH.
Vzhledem k nedořešenému dlouhodobému financování ČT, kdy televizní poplatek není valorizován,
bude nutné v letech 2020 až 2024 analyzovat, které výrobní kapacity, zejména technické, znovu
obnovovat, a které již nikoliv, aby nedošlo k neefektivnímu finančnímu zatížení České televize po roce
2024.
Investiční výdaje jsou plánovány také s ohledem na interní kapacity a lhůty potřebné ke specifikaci
zadání, vysoutěžení dodavatelů a samotnou realizaci. Doba přípravy a realizace investičních akcí se
DLOUHODOBÉ PLÁNY ČT na léta 2020-2024 24
pohybují v řádech několika měsíců a běžně překračují kalendářní rok, proto je nutné plánovat objem
investic v rámci několika let s tím, že skutečný termín realizace se může oproti původnímu plánu
posunout.
INVESTICE (v mil. Kč)
2020* 2021* 2022 2023 2024
436 380 280 270 260
*Včetně investic souvisejících s projektem DVB-T2
Prognóza stavu disponibilních finančních zdrojů
Na konci plánovacího období bude mít Česká televize k dispozici finanční prostředky ve výši alespoň
700 mil. Kč, které jsou dostačující pro zabezpečení běžného provozu, řízení pracovního kapitálu
i pokrytí případných posunů v příjmech.
STAV FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ
(v mld. Kč)
1,20
1,00
0,84 0,74 0,70
2020 2021 2022 2023 2024
STAV PENĚŽNÍCH PROSTŘEDKŮ (v mil. Kč)
2020 2021 2022 2023 2024
počáteční stav peněžních prostředků 1 595 1 200 1 000 840 740
změna peněžních prostředků za období bez DPH +205 +170 +340 +400 +460
výdaje související s projektem DVB-T2 -430 -210 0 0 0
DPH bez nároku na odpočet -170 -160 -500 -500 -500
konečný stav peněžních prostředků 1 200 1 000 840 740 700
DLOUHODOBÉ PLÁNY ČT na léta 2020-2024 25
7. Závěr
Dlouhodobé plány programového, technického, personálního a ekonomického rozvoje na roky 2020
až 2024 zaručují ekonomickou a programovou stabilitu a ukazují, že Česká televize je schopna i v tomto
období naplňovat požadavky a cíle na ni kladené zákonem o České televizi. Finanční plán pracuje pouze
s předvídatelnými zdroji a tomu jsou přizpůsobeny i výdaje. Plán neočekává změnu financování či výše
poplatku ani žádné dodatečné dotace.
V roce 2021 bude dokončen přechod na nový vysílací standard DVB-T2 a zároveň bude dokončena
většina investic do generační obměny výrobních areálů ČT, které probíhaly od roku 2012, a díky kterým
bude mít Česká televize k dispozici i do dalších let funkční zázemí pro televizní a filmovou tvorbu
vybavené moderní technikou.
Dlouhodobé plány jsou sestaveny nejen s cílem zabezpečit fungování ČT do roku 2024, ale také s cílem
nevytvořit žádné zásadní krizové situace po tomto roce. Na konci plánovacího období bude mít ČT na
účtech stále dostatečný objem finančních prostředků, jejichž výše zároveň bude v souladu se sdělením
Komise EU 2009/C 257/01, o použití pravidel státní podpory na veřejnoprávní vysílání.
Dlouhodobé plány zároveň otevřeně popisují problematičnost současného způsobu financování médií
veřejné služby. Financování prostřednictvím televizního poplatku, jehož reálná výše mezi lety 2008
a 2021 klesla skoro o čtvrtinu, je dále neudržitelné bez dopadu na rozsah služby, kterou veřejnoprávní
média poskytují. Z ekonomického pohledu tedy není systém fixního poplatku dlouhodobě funkční.
Vzhledem k technologickému vývoji je také do budoucna těžko obhajitelné spojovat povinnost platit
televizní poplatek s držením televizního přijímače. V situaci, kdy čím dál větší část populace konzumuje
televizní obsah i na jiných zařízeních, by takový přístup vytvářel ve společnosti výraznou nerovnost
v neprospěch zejména starších obyvatel.
Za situace rostoucích nákladů v ekonomice, zvyšující se technologické náročnosti televizní výroby
a nevalorizované výše poplatku je základním a prakticky jediným nástrojem pro dosažení vyrovnaného
cash-flow revize objemu a struktury původní televizní tvorby.
Garantovaná stabilita ČT v plánovacím období poskytuje dostatečný prostor pro diskusi a hledání role
a podmínek činnosti ČT po roce 2024. V letech 2020 a 2021 předpokládáme širokou odbornou
i politickou debatu o budoucím rozsahu veřejné služby poskytované občanům České republiky oběma
veřejnoprávními institucemi, tedy Českou televizí a Českým rozhlasem. Ta by měla zároveň následně
stanovit požadovaný rozsah a definici financování této veřejné služby.
DLOUHODOBÉ PLÁNY ČT na léta 2020-2024 26