Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam 220251000560005 najdete zde
Zpráva o stavu, změnách a rozvoji kanálu
ČT24 za 2. pololetí roku 2019,
včetně Zprávy o činnosti zahraničních
zpravodajů za rok 2019
Zpracoval: Zdeněk Šámal, ředitel Zpravodajství ČT
Předkládá: Petr Dvořák, generální ředitel ČT
Leden 2020
1
Zpráva o stavu, změnách a rozvoji TV kanálu ČT24 za 2. pol. roku
2019 včetně Zprávy o činnosti zahraničních zpravodajů za rok 2019
1. Vysílání ČT24 – základní souhrn
Druhé pololetí roku 2019 charakterizovalo kromě aktuálního dění zejména 30. výročí událostí roku
1989. Zpravodajský program České televize připravil k tomuto významného jubileu masivní pokrytí
pod názvem 30 let svobody. Kombinoval v něm nejen přímé přenosy z domova, ale i ze světa, stejně
jako celou řadu předem připravených dramaturgií, například čtyři devadesátiminutové večerní
speciály týkající se 30 let ve v kultuře, sportu, politice a ekonomice, vzpomínkové seriály ve Studiu 6,
celodenní přenosy z Berlína nebo večerní pásmo vysílané přímo z Národní třídy. ČT24 také oslovila
v mimořádném projektu 30 předních osobností českého společenského života, které prostřednictvím
mobilních technologií samy natočily svá vyjádření a vzpomínky na třicetiletou cestu společnosti ke
svobodě. Vrcholem připomínek na rok 1989 pak bylo dosud nejnáročnější exteriérové vysílání ČT24
za celou dobu její historie. 17. listopadu odvysílala ČT24 celkem 17 hodin živého vysílání z šesti
venkovních studií rozmístěných po hlavním městě. V těchto lokacích se vystřídalo víc než pět desítek
hostů a do vysílání se zapojili všichni moderátoři ČT24. Diváci měli možnost vidět nejen přenosy
z oficiálních státních akcí, ale především pak živé přenosy z celonárodních oslav na Národní třídě,
Albertově a Václavském náměstí. Rozsáhle byla zpracována i vzpomínka na události roku 1939,
včetně přenosu vzpomínkové akce z Hlávkovy koleje. Za celý den zaznamenala ČT24 share 6,4 % a
vysílání si pustilo 1,8 milionu diváků.
Další velkou událostí pro ČT24 bylo úmrtí zpěváka Karla Gotta. Zpravodajský program České televize
v den úmrtí Zlatého slavíka přešel do mimořádného vysílání. V něm odvysílal kromě dvou desítek
reportáží věnovaných Karlu Gottovi i rozhovory s více než padesáti osobnostmi kulturního života.
Celodenní divácký podíl ČT24 se přiblížil deseti procentům a program ČT24 si přes den naladilo víc
než 2,2 milionu diváků. Podobně to bylo i v dalších dnech, kdy ČT24 zajistila přímé přenosy
z veřejného rozloučení s Karlem Gottem ze Žofína a mimořádné vysílání pohřbu ze Svatovítské
katedrály, včetně doprovodného programu.
V druhém pololetí roku 2019 se ČT24 také věnovala problémům v koalici, kdy se vláda kvůli výměně
na postu ministra kultury dostala na několik týdnů do krize. V diskusních pořadech a příspěvcích pak
reflektovala vládní politiku a v neposlední řadě i další potíže premiéra Babiše s firmou Agrofert,
střetem zájmů, problémy spojené s čerpáním dotací či trestním stíháním. Právě kauzy předsedy vlády
vyprovokovaly organizátory protivládních protestů k dalším demonstracím proti premiérovi. ČT24
k těmto akcím přistupovala stejně jako v minulých měsících. Nabídla speciální vysílání, které
reflektovalo nejen důvody demonstrací, ale i jejich program a vystoupení účastníků. To vše
s komentáři jejich aktérů i komentátorů a politických analytiků.
V polovině prosince se v Ostravě odehrála tragédie, při níž ozbrojený muž zavraždil v ostravské
fakultní nemocnici sedm lidí. ČT24 významným způsobem přispěla k informování lidí v době, kdy byl
pachatel ještě na útěku. Celodenní zpravodajské vysílání k tragédii, která je jednou z největších
v novodobé historii ČR, sledovaly skoro dva miliony lidí.
2
ČT24 se v druhém pololetí roku 2019 dál věnovala problematice sestavování povolební Evropské
komise, Brexitu, volbám v Británii, napjatým americko-čínským vztahům či dalším zahraničním
událostem. Jejich přehled a souhrn vysílání viz dále v kapitole Zahraniční zpravodajství.
2. Hlavní profilové pořady Zpravodajství ČT24
2.1. Události
Hlavní zpravodajská relace ČT24 si z hlediska divácké sledovanosti udržela stabilní pozici. V druhém
pololetí roku 2019 si pořad připsal share 24,55 % (vyšší než v předchozím období) a průměrnou
sledovanost 754 tisíc diváků.
Jednou z největších proměn druhé poloviny roku 2019 bylo posílení moderace pořadu z prostředí,
která s daným tématem úzce souvisí – a to jak v rámci běžné tematické agendy, tak v případě
mimořádných událostí. Významným tématům se relace věnovala na větším prostoru, v tzv.
monotematických blocích. Příkladem z druhé poloviny roku je střelba ve fakultní nemocnici v Ostravě
– této tragické události bylo věnováno 33 minut z celkové stopáže relace a jeden z moderátorů byl
v Ostravě přímo na místě. Druhým příkladem je úmrtí zpěváka Karla Gotta. Tento tematický blok
pořadu měl přibližně 32 minut z celkové stopáže a podíleli se na něm čtyři moderátoři - dva ve studiu
a dva v terénu.
Speciální vysílání hlavní zpravodajské relace bylo věnováno i 30. výročí sametové revoluce. Tato
relace byla moderována z Národní třídy dvěma hlavními moderátory. Další dva vstupovali do vysílání
z Albertova, pátý moderátor referoval o aktuálním dění z Václavského náměstí. V případě tohoto
vysílání se jednalo o jedinečný počin, kdy se pořad vůbec nevysílal ze studia a tématu 17. listopadu
byl věnován celý prostor relace.
2.2. Události, komentáře
Pořad si po obsahové, formální i personální proměně v minulém roce držel zpravodajštější charakter,
ale zároveň dbal na to, aby klíčová témata dne byla probrána více do hloubky a na větším prostoru.
To byl i příklad tématu o česko-čínských vztazích v relaci z 19. prosince, kdy byla tématu věnována
více než polovina vysílání.
K výrazným událostem léta a především pak podzimu, jimž se tým pořadu věnoval, byl zejména vývoj
kolem kauzy Čapí hnízdo a střetu zájmů premiéra - do studia byli opakovaně přizváni najednou
zástupci všech devíti parlamentních stran. Dále je třeba zmínit téma výměny ministra kultury, kvůli
němuž nastala vládní krize a kdy si místopředseda ČSSD Michal Šmarda vybral právě Události,
komentáře, v němž oznámil svoji rezignaci coby kandidát na daný post. A konečně to byly
demonstrace na Letné a aktivity Milionu chvilek pro demokracii. Ideální představě, kdy by se
názorový střet přenesl i do studia, bránil fakt, že pozvání do pořadu ani jednou nepřijala ministryně
spravedlnosti Marie Benešová. Taktéž všichni oslovení zástupci hnutí ANO konfrontaci s tímto
uskupením odmítli. Dramaturgové dbali jak na názorovou pestrost, tak na vyváženost zvaných hostů,
o nichž je vedena podrobná evidence z hlediska pozvání přijatých i odmítnutých.
3
Mimořádným událostem bylo věnováno celých 60 minut vysílání; kromě kauzy Čapí hnízdo šlo o
úmrtí Karla Gotta a dále střelbu v ostravské nemocnici – v tomto případě tým netradičně sáhl po
moderaci přímo z místa. Podobně tomu bylo i v případě projednávání Zpráv o hospodaření ČT v
parlamentu, kdy byla část pořadu moderována z Malostranského náměstí v Praze. Tento oživující
formát, podtrhující autenticitu události, jistě stojí za pozornost a rozvoj i v příštím období, jakkoli
základem pořadu vždy zůstane domácí studio.
Zmínit je třeba i speciální pozornost věnovanou 30. výročí sametové revoluce. Kromě přípravy
speciálního vydání v pátek 15. listopadu se právě tým Událostí, komentářů podílel i na speciálním
pořadu, kdy se v někdejší Laterně magice po 30 letech sešli aktéři tehdejších událostí - Petr Pithart,
Václav Klaus a Zdeněk Jičínský. Ze strany Václava Klause to byla výjimečná účast v diskusním pořadu.
Unikátní hodinová debata byla odvysílána večer 17. listopadu a moderovala ji Světlana Witowská.
Pravidelnou, dnes už charakteristickou částí pořadu se stal tzv. „příběh nakonec“, kdy jsou hosty
pořadu hrdinové běžných dní – lidé s výjimečným osudem či příkladnými počiny.
2.3. Interview ČT24
Profilovými hosty pořadu nadále zůstali aktéři událostí, nejčastěji z řad politiků. K úspěšným a
exkluzivním dílům však patřil i rozhovor s význačným českým plastickým chirurgem Bohdanem
Pomahačem či odcházejícím elitním policistou Josefem Marešem.
Jednou z nejvýraznějších částí pořadu se v druhém pololetí roku 2019 stal týden s osobnostmi
sametové revoluce, kdy se ve studiu postupně vystřídali Marta Kubišová, Petr Miller, Martin Mejstřík
a Václav Malý.
Politické spektrum oslovených hostů nadále odpovídalo zastoupení jednotlivých v parlamentu a i
v tomto případě je detailně evidováno. Za zmínku stojí, že předseda ČSSD Jan Hamáček jako jediný
z předsedů stran nepřijal za poslední více než půlrok pozvání ani do Událostí, komentářů, ani do
pořadu Interview, aniž by uvedl jakýkoli důvod.
2.4. 90´ ČT24
Pořad 90´ ČT24 se v druhé polovině roku 2019 věnoval do hloubky aktuálním tématům dne,
z poslední doby např. střelbě v ostravské nemocnici, výbuchu domu v Prešově či projednávání
státního rozpočtu na rok 2020. Devadesátka se také v listopadových dnech vracela k výročí roku 1989
a během celého roku reflektovala téma brexitu. Pořad také nabídl široké názorové spektrum pro
témata, k nimž společnost nemá jednotný postoj (spor o sochu maršála Koněva či přechylování
ženských příjmení, oboje v září 2019). Portfolio pořadu se rozšířilo také o kulturu (úspěchy české
kinematografie nebo budoucnost českého fotbalu, oboje v srpnu 2019) a prodloužená stopáž byla
věnována byznysu (čtvrteční Byznys ČT24 speciál v rámci 90´ ČT24).
4
3. Diskusní a aktuálně-publicistické pořady ČT24
3.1. Fokus Václava Moravce
Živě vysílaný dvouhodinový publicistický pořad na nadčasová témata byl tradičně připravován
v atraktivním prostředí, které je spojeno s konkrétním tématem dílu. V druhém pololetí roku 2019
patřil k mimořádným počinům díl přenášený z interiéru Betlémské kaple. Do debaty s podtitulem Boj
za pravdu přijala pozvání i prezidentka Slovenské republiky Zuzana Čaputová.
Diskuse v rámci Fokusu Václava Moravce vždy spojují akademiky a odborníky z různých oblastí
veřejného života se studenty středních škol, kteří přijíždějí z různých koutů republiky a každého
přímého přenosu se jich účastní průměrně 150. Za šest let existence pořadu tak v řadách publika
usedlo více než osm tisíc zástupců mladé divácké generace. Trvalým prvkem dramaturgie se
v uplynulých letech stala poslední část pořadu, ve které mají studenti možnost debatovat
s přítomnými hosty v živém přenosu.
V premiéře ČT24 odvysílala ve 2. pololetí roku 2019 tyto díly:
Moc jídla (3. 9. 2019, Statek Vodňanský, Blíževedly)
Odbornice na bezpečnost potravin Jana Hajšlová, chemik Petr Klusoň, lékař Jan Vojáček,
ekologický zemědělec Martin Hutař, odborník na potravinový odpad Adam Podhola, kreativní
šéfkuchařka Jana Bilíková. Publikum: Gymnázium Josefa Jungmanna, Litoměřice.
Kolaps civilizace (15. 10. 2019, Studio 5 Kavčí hory)
Egyptolog Miroslav Bárta, jaderná fyzička Dana Drábová, ústavní právník Jan Kysela, právní
filozof Karel Havlíček, paleoekolog Petr Pokorný, hydrogeolog Zbyněk Hrkal. Publikum:
Biskupské gymnázium a Střední škola gastronomická Adolpha Kolpinga, Žďár nad Sázavou;
Gymnázium Žďár nad Sázavou, Gymnázium Příbram.
Boj za pravdu (12. 11. 2019, Betlémská kaple)
Prezidentka Slovenské republiky Zuzana Čaputová, předseda Ústavního soudu ČR Pavel
Rychetský, imunoložka Blanka Říhová, etik Marek Vácha. Nad tímto dílem pořadu převzalo
záštitu České vysoké učení technické. Publikum: ČVUT; Malostranské gymnázium;
Gymnázium J. A. Komenského, Nové Strašecí; Karlínská obchodní akademie a vyšší odborná
škola ekonomická, Kollárova; Gymnázium T. G. Masaryka, Litvínov; Dvořákovo gymnázium a
Střední odborná škola ekonomická Kralupy nad Vltavou; Gymnázium Špitálská; Gymnázium
Jaroslava Seiferta; Gymnázium Žďár nad Sázavou; Gymnázium Na Zatlance; Gymnázium Na
Vítězné pláni; Vyšší odborná škola pedagogická a Střední pedagogická škola, Litomyšl; Střední
průmyslová škola elektrotechnická, Ječná.
Budiž světlo (17. 12. 2019, Centrum architektury a městského plánování)
Historik Vít Vlnas, architektka Lenka Maierová, světelný technik Petr Baxant, chronobioložka
Zdeňka Bendová, odborník na světelné znečištění Pavel Suchan, fyzik a environmentalista Jan
Hollan. Publikum: ZŠ Komenského, Holice; Gymnázium Jana Keplera; Masarykova obchodní
5
akademie, Jičín; Gymnázium Jaroslava Heyrovského; Gymnázium Špitálská; Gymnázium
Jaroslava Seiferta; skauti a skautky.
3.2. Hyde Park Civilizace
Hyde Park Civilizace odvysílal v druhém pololetí roku 2019 16 premiérových dílů pořadu s celkem 23
hosty.
Moderátor Daniel Stach mluvil v tomto pololetí s pěti nositeli Nobelovy ceny: Kip Thorne pomohl
zachytit gravitační vlny, které předpověděl Albert Einstein. Za jejich detekci dostal Nobelovu cenu za
fyziku. Ve vysílání vzpomínal mimo jiné i na svého blízkého přítele Stephena Hawkinga. Eric
Wieschaus studoval celý život octomilky a díky nim získal v roce 1995 Nobelovu cenu za fyziologii a
lékařství. Gérard Mourou byl u začátku femtosekundových laserů, jejichž pulsy trvají miliontinu
miliardtiny sekundy. Za jejich zkoumání získal Nobelovu cenu za fyziku. Venkatraman Ramakrishnan
přešel od fyziky k biologii a došel až k Nobelově ceně za chemii. Zkoumal strukturu a fungování
ribozomů - továren našich buněk, ve kterých vznikají proteiny - dělníci našeho těla. Na otázku, jak
může jeho výzkum pomoct s antibiotickou rezistencí, odpovídal ve vysílání muž, který je současným
šéfem britské Royal Society. Profesor William Daniel Phillips získal Nobelovu cenu za fyziku za to, že
vymyslel, jak laserem zpomalit atomy. Díky tomu existují extrémně přesné atomové hodiny – a třeba
i navigace v mobilu. Fyziku nízkých teplot ukázal ve vysílání zcela jedinečně – za pomoci dvaceti litrů
tekutého dusíku.
K významným zahraničním hostům pořadu patřil i historik moderních dějin Sir David Cannadine a
také bývalý ředitel NASA Ames, brigádní generál amerického letectva ve výslužbě a v současnosti
ředitel Breakthrough Prize Foundation Pete Worden. Průlomovou technologii pro editaci genu
CRISPR jsme probrali s jedním z jejích spoluautorů, biochemikem Samuelem Sternbergem.
Tématické díly Hyde Parku Civilizace s více hosty se zaměřily na klíčové trendy, které ve vybraných
regionech formovaly dění během posledních třiceti let; probraly také experimentální archeologii na
příkladu expedice Monoxylon III a věnovaly se vědecké stránce navrhování a budování hlubinného
úložiště radioaktivního odpadu. Hyde Park Civilizace také shrnul, za co byly uděleny Nobelovy ceny
2019 ve vědeckých kategoriích.
Velký ohlas mezi diváky měly díly Hyde Parku Civilizace s bývalým šéfem oddělení vražd krajského
policejního ředitelství Josefem Marešem, architektkou Evou Le Peutrec a judistou Lukášem Krpálkem.
Polovina Hyde Parků Civilizace byla cizojazyčná, tyto rozhovory vedl moderátor Daniel Stach vždy
v angličtině a na webových stránkách pořadu pak byla divákům k dispozici také verze bez tlumočení.
3.3. Historie.cs
Historie.cs v druhém pololetí 2019 připravila dva pořady k výročí událostí podzimu 1989 a také
samostatné díly k tragickému dění na vysokých školách v listopadu 1939 a k 80. výročí napadnutí
Polska a vypuknutí druhé světové války. Dále ve svých diskusích připomněla sto let Československé
strany lidové, Archeologického ústavu AV a 600 let úmrtí krále Václava IV. Kromě toho se i ve
6
spolupráci s brněnským a ostravským studiem ČT zaměřila mimo jiné na historii brněnské
funkcionalistické architektury, výroby motocyklů, působení gestapa na území Moravy, na život
v normalizační Ostravě či třeba na rozporuplné dějiny regionu Hlučínska ve 20. století.
3.4. Politické spektrum
Vysílání diskusního pořadu Politické spektrum bylo v druhém pololetí roku 2019 věnováno tématům,
která aktuálně či dlouhodobě rezonovala domácí politickou scénou. Z těch nejvýznamnějších to byly
vztahy ČR s Ruskem, státní rozpočet na rok 2020, hrozba klimatických změn, situace ve školství a
obraz naší společnosti po 30 letech od pádu komunistického režimu.
3.5. Archiv ČT24
Pořad Archiv ČT24 dlouhodobě přináší tematické střihové dokumenty, zachycující různá odvětví
politického, hospodářského i společenského života od roku 1945 až do současnosti. Při tvorbě
jednotlivých dílů vychází z Československých filmových týdeníků a z archivu zpravodajství
Československé a České televize. V druhém pololetí roku 2019 se pořad věnoval zejména
„devítkovým“ výročím a s nimi spojeným událostem, které se staly v měsících let končících devítkou,
dále např. historii stavby metra, motocyklovým závodům nebo světu módy. Projekt už tradičně patřil
k nejsledovanějším pořadům sobotního večera a nedělního rána na ČT24.
3.6. Otázky Václava Moravce
Nejsledovanější televizní diskusní pořad a zároveň dlouhodobě nejsledovanější pořad programu
ČT24. V druhém pololetí 2019 vzbudil největší divácký zájem díl z 3. 11. 2019, kdy diskusi Jaroslava
Faltýnka, Jakuba Michálka a Jana Bartoška sledovalo 404 000 diváků (share 20,89 %).
Otázky Václava Moravce se dále vyznačují nejvyšší a stále rostoucí mírou transparentnosti – v roce
2019 vzrostla meziročně z 83% na 93%. Míra konfrontačnosti nyní činí 20% a plynulost diskuse
zůstává na hodnotě 50%.
Složení aktérů diskuse z hlediska stranické příslušnosti i v tomto období přesně reflektovalo váhu
jednotlivých politických stran, která je odvozena především z výsledků voleb do hlavních orgánů
zastupitelské demokracie.
3.7. Kultura+
V druhém pololetí roku 2019 začal týdeník Kultura+ připravovat nový tým složený výhradně ze členů
redakce kultury ČT. Dramaturgie pořadu se rozšířila a více se otevřela majoritním žánrům, tématům a
osobnostem. Podstatou pořadu zůstalo upozorňovat především na to kvalitní z domácí scény, což
také reprezentovali pozvaní hosté. V oblasti hudby to byli například Vladimír Mišík, Aneta Langerová,
Milan Cais nebo Tomáš Kačo. V oblasti filmu/literatury/divadla Jan Svěrák, Olga Sommerová, Zuzana
Stivínová, Aňa Geislerová, Cirk La Putyka nebo Antonie a Josefína Formanovi. Ve výtvarném umění
potom Petr Sís, Míla Fürstová, Lukáš Musil a další. Témata však často přesahovala hranice
jednotlivých žánrů a nabízela širší společenský kontext tvorby jednotlivých autorů.
7
Základem týdeníku zůstaly dva do hloubky vedené rozhovory s hostem nebo skupinou hostů, kteří
jsou do studia zváni k aktuálním kulturním událostem. Jeden z hostů v pořadu dostal prostor
k živému představení své práce. Divákovi zpravodajské ČT24 tak vysílání zprostředkovalo autentický
umělecký zážitek, který v současnosti televize příliš nenabízejí. Oba rozhovory dále doplnily
videoukázky a vizuální materiál, s nímž moderátor pracoval na obrazovce ve studiu.
3.8. Týden v politice
Ve druhém pololetí roku 2019 bylo odvysíláno celkem 17 dílů. Obsah vysílání v tomto období ovlivnilo
zejména sestavování rozpočtu a spory o platy učitelů. Pořad se opět věnoval i tématům Asociace
krajů a Svazu měst a obcí. Druhá část pololetí byla ve znamení auditní zprávy premiéra Andreje
Babiše. Jeden díl byl věnován situaci v Senátu a v pořadu byl odvysílán i exkluzivní citovaný rozhovor
s prezidentem Milošem Zeman v době po schvalování rozpočtu. Ještě více byly v pořadu
akcentovány semináře v Poslanecké sněmovně ČR a Senátu (většinou dva týdně), pořad sledoval také
jednání výborů a hlavně podvýborů. Tyto akce následně generovaly témata pro víkendové vysílání
pořadu Události.
3.9. Týden v justici
Témata pořadu se v druhé polovině roku 2019 týkala především problémů a sporů ohledně otázek
nezávislosti justice a vyšetřování závažných kauz jako je Čapí hnízdo. Pořad se věnoval také průtahům
v soudním řízení, vyšetřování zločinů komunismu nebo trestání šíření nenávisti a rasismu na
internetu. Pořad také sledoval změny ve fungování úřadu veřejného ochránce práv nebo spory mezi
státními zástupci a ministryní spravedlnosti.
Z oblasti mezinárodního práva se pozornost pořadu zaměřila především na slovenskou justiční mafii,
vyšetřování vraždy novináře Jana Kuciaka a obecně vnímání spravedlnosti na Slovensku. Pořad rovněž
v druhém pololetí reflektoval omezování svobody justice v Polsku a otázky kolem odchodu Velké
Británie z EU.
3.10. Věda 24
ČT24 od července do konce roku 2019 odvysílala 15 premiérových dílů pořadu Věda 24.
V nich pořad mimo jiné věnoval posunům v medicíně – od léku na cystickou fibrózu, nové metody
boje proti šíření rakovinový nádorů v těle až po techniku a znalosti stojící za převozem tlukoucího
srdce určeného pro transplantaci. Nepominul ani úspěchy tuzemských neonatologů – a to konkrétně
v případě reportáží o porodu z transplantované dělohy nebo porodu po mozkové smrti matky.
Z událostí týkajících se vesmíru se pořad zaměřil na neúspěšný indický pokus o přistání sondy na
Měsíci, představení lodi Starship společnosti Space X nebo rozšíření české agentury GSA na centrum
vesmírných aktivit Evropské unie a chystaný start sondy Solar Orbiter, na které mají velký podíl čeští
vědci.
V tomto ohledu pak bylo vrcholem druhého pololetí roku 2019 50. výročí přistání člověka na Měsíci.
Redakce vědy k tomu připravila celý týden vždy několik příspěvků denně – od vystoupení redaktora
nebo hosta ve studiu po sérii reportáží v Událostech nebo speciální vysílání pořadu Devadesátka.
8
Pořad se také detailně věnoval laureátům Nobelových cen - od vystoupení redaktora ve studiu, přes
aktuální komentáře odborníků z dané oblasti, až po půlhodinové speciální vysílání k Nobelově ceně
v daném oboru (lékařství, fyzika, chemie).
Z domácích událostí na poli vědy se v pořadu objevilo téma přečtení genomu hrachu olomouckými
experty, stoleté výročí české egyptologie a s tím spojené úspěchy, které čeští egyptologové ve světě
zaznamenali, program na záchranu středomořských želv a fungování umělé inteligence v aplikacích
Google (a rizicích, které to může přinést).
Vedle výročí Apolla 11 nebo Nobelových cen se pořad ve speciálních vysíláních (ať už v rámci
kontinuálního vysílání ČT24 nebo ve večerním pořadu 90) věnoval těmto tématům: obezita jako
civilizační nemoc, neštěstí v Tatrách (blesk zabil několik lidí), nové metody boje proti Alzheimerově
chorobě, 100 let české archeologie, Noc vědců, technologickému veletrhu Future Port Prague nebo
fenoménu Hvězdných válek z vědeckého a popkulturního pohledu.
3.11. Newsroom ČT24
K jednomu z hlavních témat druhého pololetí patřila připravovaná změna vlastníka televizní skupiny
Nova a vznik nového zpravodajského kanálu ve skupině Prima s licencí CNN. V souvislosti s 30.
výročím 17. listopadu 1989 se pořad pravidelně věnoval přechodu nesvobodných československých
médií do devadesátých let a jejich rozvoji a demokratizaci. Dále se pořad Newsroom věnoval
novinářské etice a mediálnímu pokrytí důležitých aktuálních událostí jako například vyšetřování kauzy
Čapí hnízdo, úmrtí Karla Gotta nebo tragickému výbuchu plynu ve slovenském Prešově. Dlouhodobě
sledovaným tématem bylo také šíření dezinformací, k němu pořad přinesl např. rozhovor s ruskou
novinářkou Ljudmilou Savčukovou nebo analytikem Františkem Vrabelem. Redakce pořadu také
pravidelně sleduje dění v mediálních radách – jak rozhodnutí Rady pro rozhlasové a televizní vysílání,
tak jednání tzv. malých rad jednotlivých veřejnoprávních médií.
4. Vysílání spojené s mimořádnými projekty
4.1. Výročí k 30 letům od sametové revoluce
Vysílání ČT24 dne 17. listopadu 2019 bylo nejrozsáhlejší živé exteriérové vysílání tohoto kanálu od
jeho vzniku v roce 2005. Vysílání probíhalo až na výjimky (3x zpravodajské relace) kompletně bez
zapojení studií na Kavčích horách – a to nepřetržitě od 7:00 do 23:30. Průměrný share činil 4,13 %,
maximální pak téměř 12 %.
Celkem ČT24 vysílala z 5 externích studií, zapojila do programu 44 hostů a odvysílala 65 reportáží. Ze
tří exteriérových studií mimořádně odbavila zcela monotematickou hlavní zpravodajskou relaci
Události – zapojilo se 5 moderátorů, součástí bylo 12 reportáží a dále taky živé vstupy z Brna, Ostravy
a Slovenska.
Celkem se na celodenním vysílání ČT24 podílelo jen v externích studiích 14 moderátorů, 8 režisérů a
35 kameramanů, další vysílání pak připravovalo v exteriérech 35 techniků živých vstupů a 42
9
samostatných reportážních štábů. Technicky byly živé části vysílání zajištěny šesti SNG vozy, osmnácti
přenosovými „batohy“ a deseti soupravami pro mobilní žurnalistiku. Web ČT24 zaznamenal zhruba
50% nárůst oproti běžnému nedělnímu provozu – nabídl 20 původních článků a dále dvě online
reportáže – jednu aktuální s největším počtem pokrytých akcí ze všech zpravodajských webů v ČR,
druhou historickou – tj. dění minutu po minutě před 30 lety.
Samotnému nedělnímu vysílání předcházelo jen na ČT24 v týdnu od 11. 11. 2019 několik
monotematických pořadů – 5x Interview ČT24 (celkem 130 minut), 1x Události, komentáře (59
minut), 1x Fokus Václava Moravce (120 minut) a pravidelné rubriky např. ve Studiu 6 (celkem 137
minut) nebo Událostech (celkem 38 minut).
4.2. Mezinárodní filmový festival v Karlových Varech
Ještě před zahájením festivalu přímo v Karlových Varech odvysílala ČT24 řadu tiskových konferencí,
na kterých organizátoři postupně odhalovali program a hosty 54. ročníku festivalu. Informace se
postupně objevovaly jak v kontinuálním vysílání ČT24, tak i v hlavní zpravodajské relaci Události.
V předstihu vznikl speciál díl pořadu Interview ČT24, kterému vůbec poprvé poskytl rozhovor
prezident festivalu Jiří Bartoška, a to přímo z centra dění, kterým je hotel Thermal.
Zpravodajský tým poté po dobu festivalu vyrobil a odvysílal 18 hodin a 51 minut, včetně 85 živých
vstupů mimo samostatně vyrobené pořady.
Veškeré dění na festivalu pokrývala redakce kultury – od příspěvků do ranního vysílání Studia 6, přes
zpravodajské vstupy, delší rozhovory i speciály do kontinuálního vysílání ČT24, po reportáže do hlavní
zpravodajské relace Události a večerních pořadů Události, komentáře.
Redakce také vůbec poprvé nabídla i speciál Devadesátky ČT24 z Domu České televize a také
závěrečný speciál ze zakončení festivalu přímo z červeného koberce.
4.3. Tiché hrozby
ČT24 v druhém pololetí 2019 zahájila spolupráci s Akademií věd ČR na projektu Tiché hrozby. Jednalo
se o čtyřdílný cyklus dokumentárních filmů a navazujících hodinových diskusí k jednotlivým typům
přírodních hrozeb, které jsou aktuální na území České republiky. Pořad uvedená nebezpečí nejen
popsal, ale především obsahoval pro veřejnost praktické konkrétní rady a doporučení, jak se
v určitých situacích chovat a jak škodám zabránit. Debaty byly natáčeny v unikátním prostředí
seismické štoly ve Skalné u Chebu a v observatoři hvězdárny v Ondřejově.
Premiérově byly uvedeny během podzimu 2019 tyto díly s níže uvedenými hosty diskusí:
Krajina v pohybu - geolog Josef Stemberk, právnička Miloslava Hálová a inženýrský geolog
Jan Král
Zemětřesné roje - seismolog Josef Horálek, geomorfoložka Petra Štěpančíková a geolog
Tomáš Vylita
Bouřlivé počasí - hydrometeorolog Miroslav Müller, meteoroložka Michaela Valachová a
generální ředitel Hasičského záchranného sboru Drahoslav Ryba
10
Blízký vesmír - astrofyzik Michal Švanda, astronom Petr Pravec a energetik Miroslav Vrba
4.4. Pozor! Státní hranice
Desetidílný publicistický a dokumentární pořad zaměřený k 30. výročí pádu komunistického režimu
v Československu v roce 1989. Státní hranice, tzv. železná opona, byla v době jejího trvání v letech
1948 – 1989 jedním z klíčových fenoménů této historické epochy, který se prolínal do všech oblastí
života společnosti, od vládnoucí ideologie až po konkrétní životní osudy. Obsahem pořadu byla
mozaika událostí, lokalit, památek, vzpomínek i odborných výpovědí spojených s pojmem státní
hranice. Premiéra cyklus se vysílala v termínu od září do listopadu 2019, repríza v prosinci.
5. Zahraniční zpravodajství
5.1. Zahraniční zpravodajství a mimořádné události
Základ zahraničního zpravodajství ve vysílání ČT24 tvoří jedenáct stálých zahraničních zpravodajských
postů. Správnost rozhodnutí týkajícího se lokací dvou nových postů, otevřených na začátku let 2018 a
2019, se projevilo při zpracování témat, které patřily v druhém pololetí z hlediska České republiky i z
globálního pohledu k těm nejdůležitějším.
Londýnský post se v uplynulých dvou letech zařadil mezi nejvyužívanější ve vysílání. Jeho agendě
logicky dominuje problematika brexitu, jednoho z určujících témat v rámci celé Evropské unie.
Poslední zřízená redakce v Istanbulu umožnila ČT být prvním a dlouho jediným českým médiem, které
přinášelo původní zpravodajství z oblastí turecké ofenzívy do kurdských oblastí na severu Sýrie.
Rovněž v případě zemětřesení v Albánii to byl právě istanbulský štáb, který byl schopný zajistit rychlý
přesun a informování z místa katastrofy. ČT24 byla rovněž jediným médiem, které přinášelo původní
zpravodajství z protivládních protestů v Hongkongu nebo izraelských oblastí ohrožených
bombardováním střelami vypálenými z palestinských území.
Síť zahraničních zpravodajů umožňuje pružné doplňování zpravodajských kapacit na místech, kde je
potřeba. Modelový příklad nastal na Slovensku, kdy se v jeden den stala zásadní politická událost
(obvinění bývalého prezidenta A. Kisky) a pak výbuch a následný požár zničil panelový dům ve
východoslovenském Prešově. Bratislavský tým zpracovával aktuální politické dění ve slovenské
metropole a vývoj na východě země pokrýval polský štáb, který se na místo přesunul z pietní akce v
Osvětimi.
V případě významné události, která zastává významné místo ve vysílání, posiluje stálého zpravodaje
ještě jeden tým. ČT24 na místo vysílá buď reportéra pokrývajícího dění prostřednictvím živých vstupů
především pro vysílání ČT24, nebo moderátora, který přímo z místa vysílá celé zpravodajské bloky.
První případ se týkal např. summitů EU nebo NATO, ten druhý se v posledních měsících uplatnil
například v průběhu voleb do britské Dolní sněmovny, nebo při vysílání z oslav výročí pádu Berlínské
zdi.
Pokud není možné pokrýt tu kterou zásadní událost prostřednictvím zpravodaje, nebo je daný tým
vytížený jinou agendou, vysílá ČT24 na místo speciální zpravodajský štáb z Prahy. V pražské redakci je
11
dostatek zkušených profesionálů, kteří svými znalostmi a profesionálními dovednostmi doplňují
reportéry na stálých zpravodajských postech. V uplynulých měsících takto ČT pokrývala třeba volby
ve Španělsku, protesty v Katalánsku, nebo aktuální dění v Itálii.
5.2. Rok 2019 ve světě a odraz globálního dění ve vysílání ČT
ČT ve svém zpravodajském servisu reflektovala zásadní události hýbající globální scénou v uplynulých
měsících. Vybraným tématům věnovala speciální vysílání na programu ČT24.
Dění v Evropě dominoval brexit a vývoj po volbách do Evropského parlamentu. Druhé téma bylo
bezprostředně spojeno s ustavováním nového obsazení klíčových evropských institucí. ČT podrobně
informovala o volbě nového vedení Evropského parlamentu i jednání premiérů a prezidentů zemí EU
o novém složení Evropské komise, jejího vedení, stejně jako vedení Evropské centrální banky.
Jednání o brexitu určovala pokračující nestabilita na britské politické scéně. Pat v postojích k odchodu
z EU ukončily až prosincové volby do britské Dolní sněmovny. V nich získala velkou většinu
konzervativní strana premiéra Borise Johnsona prosazující rychlý brexit. ČT24 přinesla rozsáhlé
zpravodajství z historického hlasování, i z prvních hodin po vyhlášení volebních výsledků - to vše
přímo ze studia v londýnském Westminsteru.
Bouřlivý půlrok zažila Francie. K protestům žlutých vest, které už nedosahovaly dřívějších rozměrů, se
přidaly stávky a demonstrace části odborových hnutí proti navrhované důchodové reformě. Protestní
akce byly největší za několik dekád a výrazným způsobem ochromily především dopravu zejména v
metropoli Paříži.
Globálnímu dění dominovala především obchodní válka mezi Čínou a USA. ČT24 ji pokrývala
prostřednictvím původního zpravodajství od našich zpravodajů v nejdotčenějších oblastech v Pekingu
a Washingtonu, ale taky například v Německu, které jako exportně založená ekonomika pocítilo
dopad globální nejistoty.
Dění v Číně částečně zastiňoval vývoj v Hongkongu. Prodemokratické protesty ochromily oblast na
několik týdnů a proměnily se v zásadní výzvu komunistickému vedení nejen v samotném Hongkongu,
ale i v Pekingu.
Politickou scénu v USA dál ochromovaly spory mezi oběma stranami, které vyvrcholily procesem
odvolání prezidenta, tzv. impeachmentem. Donald Trump se v prosinci stal třetí hlavou státu v
amerických dějinách, proti které Sněmovna reprezentantů tento proces zahájila.
Zásadní události měnily rozložení sil na Blízkém východě, zejména v souvislosti s tureckou invazí do
kurdských oblastí v Sýrii. Tam předtím působily americké jednotky, které se na základě rozhodnutí
prezidenta Trumpa ze země prakticky úplně stáhly. Část jimi původně kontrolovaného území obsadily
turecké jednotky, část vojska syrské vlády a ruské armády. Další klíčovou událostí potom bylo
vrcholící napětí mezi Spojenými státy a Íránem kontrolovanými milicemi v sousedním Iráku, které
vrcholilo na přelomu roku útoky obou stran.
12
ČT24 se věnovala i dění v bezprostředním okolí České republiky. Sledovala vývoj na politické scéně v
sousedních zemích - ať už to byly zemské volby v Německu, nebo další vyšetřování politického pozadí
kauzy Kočner a s ní související vraždy slovenského novináře, nebo napětí na polské politické scéně a
pokračující neshody tamní dominantní vládní strany PiS s evropskými institucemi.
Rok 2019 byl taky rokem, kdy si Evropa připomínala pád komunistických režimů ve střední a východní
Evropě. ČT24 se ve svém zahraničním zpravodajství vracela ke klíčovým událostem revolučního roku
a přinášela svým divákům srovnání tehdejšího vývoje v jednotlivých zemích komunistického bloku.
Vrcholem bylo několikadenní živé vysílání z Berlína v čase, kdy si německá metropole připomínala
konec rozdělení a pád Berlínské zdi.
Konec komunistické nadvlády nebyl jediným výročím, kterému ČT24 věnovala ve svém zahraničním
zpravodajství obsáhlý prostor. Z polské metropole vysílala na přelomu září a srpna připomínku
rozpoutání 2. světové války, které se zúčastnili přední evropští i světoví státníci, včetně českého
prezidenta.
5.3. Mimořádné události - vysílání z míst mimo ČR
Rozsáhlou pozornost tradičně věnuje ČT24 i prezentaci českých stop za hranicemi. Týká se to úspěchů
české vědy, byznysu i umění za českými hranicemi. ČT24 tak vyslala svého zpravodaje například na
festival do Benátek, kde se po dlouhých letech dostal do hlavní soutěže český film Nabarvené ptáče.
Stejně tak zpravodajský tým pokrýval v italské Cremoně oznámení výsledků mezinárodní vědecké
spolupráce na záchraně nosorožců severních bílých, na kterém se výrazným způsobem podílí i čeští
odborníci. O českých ekonomických zájmech v jiných zemích informuje ČT opakovaně - ať se to týká
postavení českých automobilek na zahraničních trzích, nebo úspěchů jiných firem, například v Izraeli,
nebo i Africe.
Stálou součástí zpravodajského servisu ČT24 je informování o zahraničních cestách českých ústavních
činitelů. I v druhé půli roku 2019 ČT24 přinesla podrobné informace o cestách prezidenta republiky
(např. na summit NATO v Londýně, na Slovensku, nebo Německu), premiéra (summity EU, Itálie,
Slovensko a další), ale i předsedů obou komor parlamentu.
ČT24 se pravidelně věnovala i dění kolem českých vojáků v zahraničních misích. Zpravodajské štáby
ČT navštívily jejich působiště v Afghánistánu nebo Pobaltí.
Výrazným tématem ve vysílání ČT24 byly vzájemné vztahy se dvěma mocnostmi - Čínou a Ruskem.
Styky s ČLR zásadně ovlivnily kroky Prahy, která vypověděla partnerskou smlouvu s Pekingem. Tento
postup zvýraznil ochlazující vztahy mezi oběma zeměmi. Vztahy s Ruskem zase poznamenaly spory o
výklad historických událostí, související s diskusí kolem budoucnosti sochy maršála Koněva v Praze a
plánovaným pomníkem vlasovcům, padlým při obraně Prahy během Pražského povstání na konci 2.
světové války. Obojí vzbudilo v Rusku velkou kritiku. Naopak nevoli na české straně vyvolalo
prohlášení ruské diplomacie, která kritizovala zařazení 21. srpna mezi významné dny ČR.
13
5.4. Zahraniční zpravodajové
Výrazným posunem v podílu zahraničních zpravodajů na zpravodajském obsahu programu ČT24
představuje využití nových technologií - zejména datového přenosu živých obrazových vstupů. To
umožňuje zprostředkovat divákům živé zpravodajství přímo z míst, kde se odehrává to nejdůležitější v
těch nejdramatičtějších chvílích. Ukázalo se to například při vstupech Davida Borka z oblastí pod
palbou palestinských raket, nebo Barbory Šámalové z protivládních protestů ve chvíli, kdy policie
proti protestujícím zasáhla slzným plynem a gumovými projektily. Podobné vstupy by před
zavedením technologie datového přenosu nebyly možné, nebo by jejich zařazení do vysílání
představovalo neúnosné finanční náklady.
5.5. Klíčová agenda zpravodajských postů
Berlín
- výročí pádu Berlínské zdi
- teroristické útoky v Halle
- změny na politické scéně
Bratislava
- vyšetřování vraždy novináře Jána Kuciaka
- změny na politické scéně - situace před volbami
- tragédie v panelovém domě v Prešově
Brusel
- jednání o vystoupení Velké Británie z EU
- rozhodování o obsazení klíčových postů v EU
- postavení ČR jejích představitelů v rámci Evropské unie
Londýn
- volby do Dolní sněmovny
- vyjednávání kolem brexitu
- postavení země po odchodu z EU
- vnitřní rozpory Spojeného království
Moskva
- vztahy s ČR ve světle sporů o historické události (maršál Koněv, vlasovci, srpen 1968)
- ekonomická situace v zemi a její dopad na politickou situaci
- angažmá země za hranicemi - Ukrajina a Blízký východ
Paříž
- největší stávky za několik dekád a spory kolem důchodové reformy
- protesty žlutých vest
- představy prezidenta Macrona o budoucnosti EU a NATO
14
Peking
- vzájemné vztahy s ČR
- postavení menšin v Číně
- obchodní vztahy se Spojenými státy
- protesty v Hongkongu
Tel Aviv
- pokračující politická krize - cesta k dalším předčasným volbám
- krize v izraelsko-palestinských vztazích
- protivládní protesty v Libanonu a Íránu
Varšava
- parlamentní volby
- spory mezi vládou a opozicí
- historické aspekty polské role ve 2. světové válce a spory s Ruskem
Washington
- impeachment prezidenta Trumpa
- hrozba obchodní války s Čínou a EU
- změna americké politiky na Blízkém východě
Istanbul
- zahraničněpolitické ambice Turecka
- turecká ofenzíva proti kurdským oblastem v Sýrii
- zemětřesení v Albánii a dění na Balkáně
5.7. Horizont ČT24
Tým Horizontu ČT24 i v druhé polovině roku pracoval na změnách formátu. Trend posilování
reportážních prvků na úkor diskusí zvýraznil jedinečnou roli pořadu v rámci denního prime-time na
programu ČT24.
Větší důraz byl kladen rovněž na unikátní agendu pořadu. Jako formát specializovaný na zahraniční
zpravodajství si mohl dovolit představovat divákům témata, která by v jiných pořadech působila příliš
okrajově, nebo by vyžadovala mnohem větší vysvětlující kontext. Pořad se snažil zachycovat
fenomény, které často zůstávají skryté za denním děním, zároveň ale představují zásadní procesy
důležité pro pochopení dalšího dění za českými hranicemi. V případě, kdy sleduje dominantní
zpravodajské téma probírané opakovaně ve vysílání ČT24 v průběhu dne, se pořad snaží divákům
nabídnout jiný úhel pohledu na danou problematiku.
V posledních týdnech roku 2019 sáhl tým Horizontu ve spolupráci s vedením redakce k testování
delšího formátu na denní bázi, což ještě víc rozšiřuje prostor pro přehled o důležitém dění za
hranicemi a zároveň zachycovat v mediálním prostoru trendy, které často zůstávají pod rozlišovací
schopností jiných médií.
15
6. Regionální zpravodajství a spolupráce s redakcemi zpravodajství TS
Brno, TS Ostrava, TS Hradec Králové, TS České Budějovice, TS Plzeň a TS
Ústí nad Labem
Nejvýznamnější událostí druhé poloviny roku 2019 bylo spuštění dvou nových regionálních
zpravodajských studií v Ústí nad Labem a v Plzni. Od 1. září jsou obě studia v plném provozu a posilují
tak pozici regionálního zpravodajství jak v denním vysílání programu ČT24, tak v jeho jednotlivých
pořadech.
Druhé pololetí roku 2019 bylo specifické také z pohledu sledovanosti pořadu Události v regionech -
nejenže se zastavil trend odlivu diváků, ale v některých případech naopak zaznamenal výrazný nárůst.
Brněnská mutace přitáhla k obrazovkám nejvíce lidí od začátku vysílání pořadu v roce 2012, české
vysílání Událostí v regionech bylo nejsledovanější od roku 2014.
6.1. Objem výroby pro ČT24, samostatné vysílání a výroba pro Události
Průběžně jsou sledovány tři ukazatele – objem celkové výroby jednotlivých redakcí pro ČT24, objem
samostatného vysílání z jednotlivých studií na ČT24 – tzv. kontinuální vysílání a objem a kvalita
výroby pro pořad Události.
Za uplynulý půlrok regionální zpravodajství kromě svých vlastních pořadů vyrobilo a dodalo na
zpravodajský program ČT24 celkem 346 hodin vysílání. To představuje přibližně dvě hodiny a čtyřicet
minut denně. Oproti předchozímu období jde o nárůst v podobě cca jedné hodiny vysílání denně.
Samostatných bloků na ČT24, takzvaných kontinuálů, regionální zpravodajství odvysílalo na ČT24
celkem 254. Tyto monotematické celky jsou kompletně připraveny a odmoderovány z regionálních
studií. Oproti předchozímu období se jedná o nárůst o více než 150 bloků, zejména díky zapojení
dvou nových regionálních zpravodajských studií.
Do hlavní zpravodajské relace ČT24 Události se regionální informace (reportáže, vstupy, čtené zprávy,
části reportáží) dostaly za posledního půlroku více než 1297 krát. Konkrétně to znamená, že denně se
regionální informace v Událostech objevily přibližně 10x v různě dlouhé formě. Oproti předešlému
půlroku se jedná o přibližně 4 regionální materiály denně více.
6.2. Sociální sítě
V druhé půlce roku 2019 se ostravská redakce zpravodajství zapojila do projektu regionálních
podcastů. Projekt byl vyhodnocen jako úspěšný a měla by následovat jeho migrace do ostatních
regionálních studií.
6.3. Dokument ČT24: Návrat vlka
Regionální redakce dál pokračovaly ve výrobě formátu regionálních dokumentů. Na premiérový díl
z prvního pololetí navázala redakce v Hradci Králové a natočila půlhodinový dokument s názvem
Návrat vlka.
16
7. Projekt iReportér
ČT24 v druhé půlce roku 2019 dále pokračovala v posilování trendu občanské a participativní
žurnalistiky. Projekt iReportér měl v tomto období 61 773 zaregistrovaných uživatelů, kteří od
července do prosince roku 2019 natočili celkem 18 464 zpravodajských příspěvků. Využití ve vysílání
ČT našlo 1 738 z nich – nejvíce v relacích Týden v regionech Brno (588) a Počasí (608).
8. Činnost Editoriálního panelu Zpravodajství ČT
Editoriální panel v období druhé poloviny roku 2019 neobdržel žádný podnět k projednání.
9. Útvar techniky Zpravodajství
V průběhu druhého pololetí se odehrálo několik významných politických, společenských a
sportovních akcí, na jejichž zpravodajském pokrytí se pracovníci technických útvarů v OZ významnou
měrou podíleli.
V oddělení Studiové techniky, mimo běžných přestaveb a úprav pracovišť, které byly iniciovány
potřebami provozních resp. výrobních složek, proběhly následující technologické akce:
upgrade zvukových postprodukčních pracovišť RZ3 a RZ5, čímž došlo ke sjednocení zvukových
pracovišť na jednotnou verzi systému Avid Pro Tools 2019.6, která umožňuje 100% vzájemnou
zastupitelnost všech těchto pracovišť.
Vybudování dvou pracovišť v OZ pro mistrovství světa v basketbalu, umožňující komentování
příchozí trasy a její následné zpracování nebo odvysílání na web
výměna zastaralých kamerových stativů a objektivů pro studiový komplex SK9
zahájení přípravy zadávací dokumentace pro upgrade zvukové části režijního komplexu SK9
vybudování technologické pracoviště pro režiséra dne ČT Sport.
V oddělení Záznamové techniky OZ průběžně pokračoval přechod k beznosičovému zpracovávání a
přenosu multimediálních materiálů a vyrobených pořadů, a to i mezi OZ a pracovišti vysílací techniky.
V návaznosti na požadavky spolupracujících útvarů byly, kromě běžných operativních úprav pracovišť,
provedeny níže uvedené akce:
modernizace multiformátového pracoviště digitalizace příspěvků z páskových nosičů, resp.
digitálních multimediálních formátů. Byla nahrazena zastaralá televizní technologie a pracoviště
bylo vybaveno novými pracovními stanicemi s aktuálním a bohatším SW vybavením pro pokrytí
současného nárůstu potřeby převodu nestandardních formátů k dalšímu zpracování v systému
DNPS2
17
z důvodů zvýšených nároků na počet kontrolních projekcí vyrobených pořadů bylo vybudováno
další pracoviště pro technickou kontrolu a export „čistopisů“ pořadů vyráběných v systému
DNPS2
v polovině roku ukončení výroby vysílacích verzí „Záznamů z jednání schůze PS PČR“ a „Záznamů
z jednání schůze Senátu PČR“ na páskových nosičích, resp. na nosičích XDCAM. U těchto pořadů
byla změněna technologie výroby tak, že nevyžaduje použití páskových resp. diskových nosičů.
Záznam i archivace zmíněných pořadů je realizována prostřednictvím serverových prostředků.
Oddělení technické podpory OZ průběžně zajišťovalo bezproblémový provoz svěřeného zařízení a
jeho pracovníci se nezastupitelnou měrou podíleli na všech úpravách a rekonstrukcích, které
v uplynulém období probíhaly v objektu zpravodajství. Z nejvýznamnějších akcí je možné jmenovat:
dostavba a zprovoznění regionálních studií v Ústí nad Labem a Plzni – dokončení veškerých
stavební prací, na které navazovala instalace televizní technologie a předání do provozu redakci.
Instalovaná technika umožňuje využívat pražský redakční systém Octopus s automatickým
převodem vysílacích dat pro odbavení playoutu, titulků i veškeré grafiky. Tím se mohl zvýšit podíl
těchto studií ve vysílání ČT24. Současně se podařilo stejnou automatizaci doinstalovat i do
stávajících studií v Hradci Králové a v Českých Budějovicích
v rámci zpravodajského velína OZ bylo vybudováno specializované pracoviště pro odbavení
doplňkové služby ČT24 Plus. Tato služba bude od začátku roku 2020 poskytována v prostředí
„nových médií“ formou živého videostreamu na webu ČT24, na sociálních sítích i v HbbTV. Cílem
ČT24 Plus je rozšířit službu divákům České televize a efektivněji využít pořizované zpravodajské
materiály. Pracoviště je koncipováno tak, aby umožňovalo provoz s minimální možnou posádkou.
Jeho základem je softwarová režie se zabudovaným playoutem, mixem zvuku a možností vkládat
titulky i další grafické prvky. Pracoviště je úzce integrováno se zpravodajským produkčním
systémem DNPS2. Výstupní program je vyráběn jak ve standardní signálové podobě pro napojení
na stávající infrastrukturu ČT, tak i ve formě streamu pro přímou publikaci na sociálních sítích
odstavení posledních kamer se standardním rozlišením (formátu SD) z provozu. Investiční nákup
devíti nových kamer umožnil ve zpravodajství nasazovat jen kamery s rozlišením 1080 x 1920.
Veškerý pořizovaný materiál má nyní nativní rozlišení používané pro výrobu v ČT. V celkovém
součtu se výměna v období od roku 2008 týkala 110 kusů reportážních kamer od verzí
„Handycam“ až po verze „Broadcast“.
Pracoviště OSET OZ zajišťovalo podporu významných akcí, jejichž zpravodajské pokrytí, resp. vysílání
přenosů z těchto akcí zajišťoval zpravodajský kanál ČT24 nebo sportovní kanál ČT Sport:
odbavení 266 zahraničních reportážních cest
Den české státnosti 28. září 2019, mimořádné přenosy a technická podpora vysílání
události spojené se státním svátkem 28. 10. 2019, mimořádné přenosy a technická podpora
vysílání
události spojené s výročím 17. listopadu, mimořádné nasazení reportážní i přenosové techniky a
technická podpora vysílání
18
volby v Anglii 12. – 13. 12. 2019, několikanásobné nasazení reportážní i přenosové techniky a
technická podpora vysílání.
Oddělení reportážní techniky OZ průběžně zajišťovalo požadavky na denní pokrytí potřeb
reportážních štábů, které čítá cca 16 - 17 štábů denně, zajištění provozu a obsluhy 3 DSNG ve
dvousměnném provozu a jednoho vícekamerového DSNG vozu v nepravidelném provozu. Dále se
pracovníci oddělení podíleli na realizaci těchto mimořádných akcí:
MFF K. Vary: 25. 6. - 7. 7. - DSNG 036 + R11/HD11+R17/HD17 + batoh, studio, vstupy, střih atd.
Speciál Králíky: 17. 8. - DSNG 036, kompletní a velmi náročné vysílání
Výročí 21. srpna 1968: 21. 8. - DSNG 036 (4 kamery) + DSNG 039 (3 kamery) - velmi náročné
celodenní pokrytí akcí, moderace, studia: u Českého rozhlasu, na Václavském náměstí, na
Hradčanech, DSNG 043 + DSNG 044 - zpravodajské vstupy
Setkání V4 Hrad: 12. 9. - DSNG 036 + DSNG 039 - (6 kamer), studia, TK, vstupy, přenos pro EBU -
kompletní zajištění akce
Ambasáda SRN: 29. 9. - DSNG 036 - (3 kamery), studio, TRASA, kompletní zajištění vysílání „90“
ČT24
Setkání prezidentů V4 Lány: 2. - 3. 10. - DSNG 036 - (4 kamery), studia, TK, živé vstupy, přenos pro
EBU
K. Gott rozloučení Žofín, Bertramka: 11. 10. - DSNG 039 + DSNG 043 + DSNG 044 + WMT - živé
vstupy, studia, pohledy - velmi náročné celodenní vysílání, posílené nasazení techniky RT-OZ
K. Gott rozloučení Chrám sv. Víta, Bertramka: 12. 10. - DSNG 036 + DSNG 039 + DSNG 043 +
DSNG 044 + WMT - vstupy, studia, pohledy, přímý přenos mše - velmi náročné celodenní vysílání,
posílené nasazení techniky RT- OZ
V. Chramostová - rozloučení v ND: 14. 10. - DSNG 036 - (3 kamery), vstupy, přímý přenos, studio,
moderace - velmi náročné celodenní vysílání
Vyznamenání Hrad: 28. 10. - DSNG 036 - (3 kamery), TRASA - jištění PP
Pietní akt Vítkov: 28. 10. - DSNG 039 - (3 kamery), TRASA - kompletní zajištění vysílání
Setkání V4 Hrad: 4. - 5. 11. - DSNG 036 + DSNG 039 - (6 kamer), studia, TK, vstupy, přenos pro EBU
- kompletní zajištění akce
Výročí pádu Berlínské zdi: 7. - 10. 11. - DSNG 044 - celodenní náročné vysílání, vstupy, moderace,
kompletní zajištění v místě
Interview k 17. Listopadu - Palác Adria: 12. 11. - DSNG 036 - (4 kamery), kompletní zajištění
natáčení
Fokus VM Z. Čaputová: 12. 11. - DSNG 036 (3 kamery, TRASA)
Senát - setkání k 17. listopadu: 14. - 15. 11. - DSNG 036 (4 kamery), TRASA, přenos, vstupy,
moderace, kompletní zajištění
Demonstrace Letná: 16. 11. - DSNG 036 + DSNG 039 (3 kamery), TRASA, vstupy, moderace,
přenos
30. výročí 17. listopadu: 17. 11. - DSNG 036 + DSNG 039 + DSNG 043 + DSNG 044 + WMT + LiveU -
kompletní nasazení veškeré dostupné techniky i personálu RT-OZ (v terénu nasazeno 35 techniků),
vstupy, moderace, pohledy (Albertov, Vyšehrad, Národní třída, Václavské náměstí, atd.), velmi
náročné celodenní vysílání
19
DVB-T2 Žižkovský vysílač: 26. 11. - DSNG 039 (3 kamery), celodenní moderace a studia,
kompletní realizace
Čapí hnízdo: 4. 12. - DSNG 036 (3 kamery), celodenní moderace a studia, kompletní realizace
Demonstrace Václavské náměstí: 10. 12. - DSNG 036 (3 kamery), TRASA, vstupy, moderace,
přenos.
10. Vzdělávací centrum Zpravodajství
Druhé pololetí roku 2019 se ve vzdělávací oblasti zpravodajství České televize dá charakterizovat jako
standardní - a to jak dramaturgicky, tak složením respondentů, kterým byla jednotlivá školení určena.
Za pokračování „standardní“ vzdělávací agendy v druhém pololetí lze považovat seminář Právní
minimum II, který navazoval na předchozí seminář Právní minimum I věnovaný redaktorům s
pokročilejší zpravodajskou praxí. Seminářem provedla vedoucí právního útvaru ČT JUDr. Markéta
Havlová, spoluautorem přednášky byl JUDr. Jan Beneš, rovněž zaměstnanec právního oddělení ČT. Na
základě žádostí z několika redakcí útvaru zpravodajství byl uspořádán seminář Autorské právo –
zejména z toho důvodu, že problematiku zpravodajské licence řeší editoři prakticky denně. Vymezení
této specifické právní oblasti měli na starosti JUDr. Tomáš Roubík a Mgr. Monika Bucharová.
Jako aktuální a akutní téma byla vyhodnocena problematika dezinformací, zneužívání nástrojů
sociálních sítí (např. u platformy facebook), produkce a distribuce tzv. fake news apod. Hojně
navštívený seminář vedl jeden z nejzdatnějších odborníků v tomto oboru František Vrabel. Analýzy
Vrabelovy společnosti Semantic visions zaměřené na detekci škodlivého obsahu na zpravodajských
webech a na sociálních sítích denně kontrolují 90% světového online zpravodajství.
Vzdělávací centrum Zpravodajství ve spolupráci s útvarem Lidských zdrojů každoročně připravuje
Slavnostní přednášku ČT, určenou všem zájemcům z řad zaměstnanců a spolupracovníků České
televize. Přední český badatel a odborník na novodobé české dějiny historik Jiří Suk v této souvislosti
představil téma Třicet let po pádu totality ve světle běžných občanských aktivit a protestů, které
předcházely 17. listopadu 1989, resp. přechodu Československa do společenství demokratických
států.
Pravidelnou součástí vzdělávacích akcí jsou ve zpravodajství edukační exkurze věnované nově
příchozím redaktorům a editorům zpravodajství (účastní se rovněž stážisti v rámci projektu ČT start) i
zájemcům mimo strukturu ČT.
11. ČT24 online
11.1. Web ČT24
On-line redakce ČT24 v druhém pololetí roku 2019 pokračovala v trendu zkvalitňování publikovaného
zpravodajského obsahu a poskytování maximální možné informační přidané hodnoty. Nejčastěji šlo
20
analytické články, které se důležitým tématům věnují s mnoha doplňkovými informacemi, videi,
fotogaleriemi, dokumenty, podcasty a statickými i interaktivními infografikami.
Důraz byl kladen zejména na zvýšení objemu multimediálního obsahu, a to jak videí či fotogalerií, tak
i obsahu tzv. živě vysílaného na webu ČT24. Vzrostl počet přímých přenosů věnujících se
významnému domácímu, regionálnímu i zahraničnímu dění. Z důvodu nárůstu objemu těchto
přenosů byla nově zřízena exkluzivní stránka pro živé vysílání, která divákům umožňuje zmíněný
obsah snadno najít a prohlížet.
On-line redakce nadále pokračovala v rozšiřování nabídky zpravodajství ve zvukové podobě, tzv.
podcastů. Nově vznikla řada posluchačsky úspěšných projektů, které přímo autorsky rozšiřují a
komplexněji pokrývají témata, jimž se věnují vybrané redakce zpravodajství. Jde například o
regionální zpravodajský podcast TS Ostrava a dále autorské podcasty pořadů Horizont ČT24 a
Newsroom ČT24.
Redakce on-line zpravodajství se v průběhu druhého pololetí 2019 intenzivně zapojila do vývoje
nového redakčního systému pro on-line zpravodajství ČT24 a ČT Sport.
V oblasti domácího zpravodajství dominovala v druhém pololetí politická témata, podezření na střet
zájmů Andreje Babiše a s ním související audit Evropské komise a také dění okolo vyšetřování dotace
na projekt Čapí hnízdo. Zpravodajsky velmi významně pokrytými událostmi bylo i úmrtí Karla Gotta a
tragická střelba v ostravské fakultní nemocnici. Velmi obsáhle se web ČT24 věnoval 30. výročí
událostí vedoucích k pádu komunismu v Československu a ostatních zemích střední a východní
Evropy.
V sekci zahraničního zpravodajství se redakce zabývala především děním ve Velké Británii, a to jak v
souvislosti s jednáním o podobě a termínu brexitu, tak s předčasnými parlamentními volbami.
Významným tématem druhého pololetí roku byla politická situace v USA, zejména konflikt vedoucí ke
spuštění tzv. impeachmentu. Důležitým tématem bylo i hledání nové předsedkyně Evropské komise a
následné sestavování jejího týmu. Velká pozornost byla věnována nepokojům v Hongkongu a v
Latinské Americe.
Web ČT24 se opět významně zabýval oblastí vědy a technologií, přičemž mezi nejčastějšími tématy
byl vesmírný výzkum a zejména 50. výročí přistání na měsíci, klimatické změny či medicína. Důležitou
součástí zpravodajství bylo i ekonomické dění. Důraz byl kladen na přijaté změny v daňové oblasti a
jednání o rodičovském příspěvku, dále na spotřebitelská témata, témata makroekonomická a na
mezinárodní obchodní spory.
Ve vysoké míře se on-line redakce zabývala také problematikou mediální gramotnosti a dezinformací
a důsledně informovala o přechodu na vysílání DVB-T2.
21
11.2. Sociální sítě
Sociální sítě ČT24 v druhé polovině roku 2019 pokračovaly v růstu základny lidí, kteří je sledují.
Facebookovou stránku ČT24 na konci roku sledovalo 388 tisíc fanoušků (nárůst o 11%). Denně se přes
tuto síť podařilo distribuovat obsah průměrně 1,3 milionu uživatelům. Nadále si tak drží prvenství
mezi sledovanými zpravodajskými profily. Výrazně nadále roste i profil na sociální síti Instagram, kde
ČT24 na konci roku sledovalo přes 77 tisíc lidí. Zpravodajský profil na Twitteru vrostl na aktuálních
364 tisíc.
Redakce sociálních sítí se ve velké míře soustředila na zvýšení počtu komponovaných živých streamů
včetně pokrývání významných událostí (mimo jiné např. vzpomínkové akce k 17. listopadu). Dále se
pak zaměřila na grafické zpracování informací, a to zejména pro sítě Facebook a Instagram.
Prostřednictvím síťových profilů pořadu Horizont ČT24 se začaly více komunikovat zahraniční
zpravodajská témata.
12. Sledovanost ČT24
12.1 Hlavní ukazatele sledovanosti a kvalitativní parametry ČT24
Aktuální deklarovaná dostupnost ČT24 z dat z kontinuálního výzkumu peoplemetrového projektu za
rok 2019 i z měsíčních reportů je beze změny na úrovni 99 % televizních domácností České republiky.
V tomto parametru neočekáváme změny ani v souvislosti s přechodem na DVB-T2.
Pozn. Denní zásah (reach) je absolutní počet diváků 15+, kteří sledovali ČT24 alespoň 3 minuty nepřetržitě
Zdroj: ATO – Nielsen Admosphere, TV živě + TS0-3, ke dni: 15. 1. 2020
V druhém pololetí 2019 vyhledávalo ČT24 každý den v průměru 1 273 000 diváků (dle definice se
započítávají ti diváci, kteří daný den „odsledovali“ alespoň tři minuty nepřetržitě). Denní reach od
roku 2015 každoročně mírně klesá, nižší výsledek ve druhém pololetí byl způsoben i sezonním vlivem
menšího počtu diváků u obrazovek během letních měsíců a absencí výrazných zpravodajských
událostí. Maxima denního průměru diváků v druhém pololetí letošního roku bylo dosaženo v říjnu -
1 401 000 jednotlivců (nejvíce v pátek 11. 10. – 2 321 000 jednotlivců v souvislosti s úmrtím K. Gotta).
22
Pozn. Podíl na publiku (share) je za dospělé diváky 15+
Zdroj: ATO – Nielsen Admosphere, TV živě + TS0-3, ke dni: 15. 1. 2020
ČT24 získala v druhém pololetí 2019 celodenní podíl na divácích 4,01 %, což je více než v prvním
pololetí. Nižší výsledek stanice ČT24 za celý rok 2019 byl způsoben i absencí mimořádných
zpravodajských událostí. Nejvyšší výsledek v druhé polovině roku ČT24 dosáhla v říjnu (4,49 %), což
souviselo s událostmi v souvislosti s úmrtím a pohřbem K. Gotta. V hlavním večerním vysílacím čase
(tzv. prime-time, 19 – 22 hodin) ČT24 dosáhla v druhém pololetí 2019 podílu na publiku ve výši 2,21
%, trendově tento ukazatel kopíruje výsledky za celý den.
Průměrná meziroční spokojenost diváků se zpravodajským kanálem se zlepšila o 0,1 na hodnotu 8,3 –
spokojenost výrazněji narostla právě ve druhé polovině roku a to až na hodnotu 8,5. Hodnotou
originality 64 % se ČT24 dorovnala mírně nad průměrnou hodnotu ČT celkem (62 %). Zaujetí rostlo
napříč trhem a u ČT24 nejvýrazněji. Hodnota 73 % je 2 procentní body nad výkonem ČT jako celku (71
%). Za nárůstem v 2. pololetí stojí především zlepšení ve skupinách, které byly k ČT24 dříve výrazně
kritičtější (muži, skupiny 45 – 59 a 60+ a VŠ). Nejvíce se v 2. pololetí roku zlepšilo hodnocení
zpravodajských relací, mimořádných vysílání a regionálních zpráv.
Nejúspěšnějšími pořady z hlediska spokojenosti byly pořady spojené s úmrtím Karla Gotta. Přenos
ČT24 z posledního rozloučení s Karlem Gottem (9,5) je dokonce jedním ze tří nejlépe hodnocených
pořadů v tomto roce. Z pravidelných pořadů byly nejúspěšnější Hyde park civilizace (spokojenost 8,9;
originalita 87 %; zaujetí 91 %), Počasí a Branky, body vteřiny (obojí spokojenost 8,8). Vysokého
hodnocení dosáhlo také speciální vysílání na téma 30 let svobody (spokojenost 8,9; originalita 79 %,
zaujetí 82 %).
23
ČT24 - vývoj spokojenosti
10,0
9,0 8,5
8,2
8,1 8,2 8,2 8,2 8,3
1.pol.2019 2.pol.2019
8,0 Zdroj: DKV ČT
7,0
6,0 2016 2017 2018 2019
2015
Vnímaná důvěryhodnost ČT, zjišťovaná pravidelně v rámci trackingového výzkumu dosáhla v 2.
pololetí 2019 na hodnotu 69 % (podíl diváků souhlasící s výrokem „Česká televize je důvěryhodná“).
Zároveň jsou dvě třetiny respondentů přesvědčeny, že ČT divákům předkládá objektivní a vyvážené
informace. Zpravodajství ČT je dlouhodobě vnímáno jako stabilní a objektivní, vyvážené a poskytující
nezávislé informace bez vnějších vlivů (Zdroj: Semestrální Trackingový výzkum – Kantar CZ – 2.
pololetí 2019)[1]. V rámci srovnání čtyř hlavních večerních zpravodajských relaci označuje Události
jako nejdůvěryhodnější 60 % dospělých obyvatel ČR. Pozitivní vnímaní zpravodajství České televize
potvrzují ostatně i výsledky celoevropského výzkumu, ve kterém je Česká televize (hned za Českým
rozhlasem) označována jako nejdůvěryhodnější zpravodajský zdroj v České republice. V
celoevropském srovnání veřejnoprávních zpravodajských kanálů je ve vnímání důvěryhodnosti na
velmi podobné úrovni jako rakouská ÖRF či italská RAI a dokonce na vyšší než francouzský nebo
španělský veřejnoprávní zpravodajský kanál. (Zdroj: Digital News Report 2019, University of Oxford,
Reuters Institute). Tento výzkum mezinárodního charakteru potvrzuje výsledky, které v pravidelném
trackingovém výzkumu pro měření veřejné hodnoty předkládá ČT.
12.2. Poměr premiér a repríz ve vysílání ČT24 za 2. pololetí 2019
Premiérovost v hodinách v procentech
premiéry 2948 66,8
reprízy 1468 33,2
celkem 4416 100,0
Zdroj: PROVYS ČT
Ve 2. pololetí 2019 odvysílala ČT24 2948 hodin premiér, což je 66,8 % z celkového vysílacího času. Je
to obdobný výsledek jako za stejné období minulého roku.
[1] Výstupy z trackingu ČT jsou reprezentativní pro populaci 18+.
24
12.3 Sledovanost hlavní zpravodajské relace ČT Události
Pořad Události má v posledních pěti letech podíl na publiku v pásmu 24-25 %. Toto číslo je velmi
stabilní na rozdíl od konkurenčních hlavních zpravodajských relací a odchylky jednotlivých let od toho
průměru jsou velmi malé, podobně dlouhodobý trend platí i pro absolutní počet diváků. Nižší
výsledek absolutního počtu diváků Událostí ve druhém pololetí 2019 (754 tisíc) byl způsoben i
sezonním vlivem menšího počtu diváků u obrazovek během letních měsíců, naopak share za druhé
pololetí (24,55 %) je vyšší než v první polovině roku 2019.
UDÁLOSTI - SLEDOVANOST A PODÍL NA SLEDOVANOSTI
ČT1+ČT24 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2.pol.2019
812 793 782 754
rating (tis.) 847 803 817 830 24,85 24,83 24,36 24,55
share (%) 25,65 23,92 24,74 25,31
Zdroj: ATO – Nielsen Admosphere, TV živě + TS0-3, ke dni: 15. 1. 2020
Události jsou stabilně druhou nejsledovanější hlavní zpravodajskou relací. Podobně je na tom i celá
zpravodajská hodina mezi 19h a 20h. V trendu platí u obou ukazatelů stejný komentář jako u hlavní
zpravodajské relace.
VÝKON ZPRAVODAJSKÉ HODINY 19-20 V LETECH
ČT1+ČT24 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2.pol.2019
781 774 763 734
rating (tis.) 802 764 780 796 23,61 23,91 23,55 23,66
share (%) 23,82 22,22 23,28 23,95
Zdroj: ATO – Nielsen Admosphere, TV živě + TS0-3, ke dni: 15. 1. 2020
Při porovnání sledovanosti mezi jednotlivými diváckými cílovými skupinami je zřejmé, že Události
jsou více vyhledávány muži, lidmi staršími 55 let a výrazně nadprůměrně diváky s vysokoškolským
vzděláním (dlouhodobě okolo 40 % VŠ publika). Struktura publika pořadu je stabilní, meziroční změny
jsou malé, zajímavý trend můžeme sledovat u mladých diváků 15-24, kde dochází od roku 2015
k trvalému nárůstu, který potvrdil i rok 2019.
UDÁLOSTI - PODÍL NA SLEDOVANOSTI V JEDNOTLIVÝCH DIVÁCKÝCH SKUPINÁCH
ČT1+ČT24 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2.pol.2019
24,36 24,55
15+ 23,92 24,74 25,31 24,85 24,83 29,07 29,03
20,85 21,19
M15+ 28,51 29,11 29,03 29,20 29,56 11,72 11,40
8,84 9,44
Ž15+ 20,30 21,47 22,51 21,49 21,19 19,51 19,49
21,32 22,03
15-24 9,09 6,96 7,21 8,49 10,62
25-34 13,68 11,51 11,12 11,00 9,78
35-44 19,40 18,20 17,05 17,35 19,88
45-54 21,03 23,21 23,36 20,89 20,05
25
55-64 25,06 26,96 27,50 26,21 25,21 23,42 24,13
33,06 31,48 31,14
65+ 31,49 32,97 34,24 33,78 18,31 17,60 17,76
28,71 27,95 27,93
ZŠ+Vy 17,06 17,58 17,87 17,94 39,47 39,51 40,33
SŠ 27,88 28,98 29,78 29,05
VŠ 40,17 42,36 43,06 40,79
Zdroj: ATO – Nielsen Admosphere, TV živě + TS0-3, ke dni: 15. 1 .2020
12.4. Sledovanost dalších pořadů ČT24
I v druhém pololetí 2019 reflektoval kanál ČT24 aktuální dění a věnoval speciální vysílání významným
společenským či politickým událostem. Mezi ty nejsledovanější patřilo úmrtí a pohřeb Karla Gotta.
11. října, kdy byla na Žofíně vystavena jeho rakev a ČT24 vysílala průběh rozloučení občanů s K.
Gottem, se stal vůbec nejsledovanějším dnem za loňský rok – ČT24 si alespoň na tři minuty pustilo
2 321 000 jednotlivců a celodenní share ČT24 dosáhl hodnoty 10,29 %. Jen mírně nižší hodnoty zíkala
středa 2. října, kdy byla smrt K. Gotta oznámena, a sobota 12. října s přenosem z Katedrály Sv. Víta
(ČT1 rating 765 tisíc při share 37,22 % a ČT24 rating 344 tisíc při share 16,76 %, celkový zásah pořadu
2 057 tisíc). Z dalších událostí, které k ČT24 přivedly zvýšenou diváckou pozornost, patří střelba
v ostravské nemocnici 10. prosince, kdy ČT24 vyhledalo téměř dva miliony diváků a celodenní vysílání
k výročí 17. listopadu.
Nejsledovanějším pravidelným pořadem zůstávají i v druhém pololetí 2019 Otázky Václava Moravce,
které na ČT24 sledovalo (1. i 2. část) průměrně 179 tisíc diváků (share 9,39 %). Události, komentáře
v ročním průměru se sice poprvé dostaly pod 100 tisíc diváků z hlediska sledovanosti (96 tisíc při
share 3,92 %), zároveň je však potřeba dodat, že v druhém pololetí pořad vykázal lepší share (4,05 %,
nárůst o 0,24 procentního bodu).
Z pořadů prime-time má hlavní vysílací čas po 20. hodině 90‘ ČT24. Pořad v druhém pololetí sledovalo
56 tisíc diváků při share 1,58 %, což znamená mírný úbytek diváků oproti předchozímu roku.
V druhém pololetí 2019 Devadesátka však vykázala drobně lepší share ve srovnání s prvním pololetím
(nárůst o 0,08 procentního bodu). Nejsledovanější vydání bylo věnováno 80. narozeninám K. Gotta
(12. 7. – rating 102 tisíc, share 3,21 %), následovaná Devadesátkou k Výzkumu k 30 letům od pádu
totality a speciálem k přípravě pohřbu K. Gotta s J. Forejtem ze dne 3. října). Následující pořad
Horizont ČT24 (sledovanost 62 tisíc při share 1,84 %) navazuje na Devadesátku a má i stejný trend
z hlediska vykazovaných ukazatelů. Měsíčník Fokus Václava Moravce zaznamenal v druhém pololetí
nárůst divácké přízně, a to i v porovnání s předchozím rokem (124 tisíc diváků při share 3,34 %),
nejúspěšnější vydání se slovenskou prezidentkou Z.Čaputovou Boj o pravdu vidělo dokonce 162 tisíc,
což je nejvíce za poslední tři roky.
26
11.5. Web ČT24 (www.ct24.cz)
Měsíční počet reálných uživatelů webu ČT24
r. 2016 557 386
r. 2017 816 677
r. 2018 985 623
r. 2019 1 243 713
0 200 000 400 000 600 000 800 000 1 000 000 1 200 000 1 400 000
Zdroj: NetMonitor
V roce 2019 zaznamenal web ČT24 oproti předchozím rokům opět nárůst. Průměrně každý měsíc
navštívilo web ČT24 1,2 milionu reálných uživatelů. Nejsilnějším měsícem byl prosinec, kdy na web
přišlo 1,453 miliónů uživatelů.
Nejsledovanějším pořadem živě na internetu byl v tomto roce mimořádný zpravodajský blok z 10. 12.
2019, věnovaný střelbě ve FN Ostrava, který živě sledovalo 9 tisíc diváků na internetu.
Odloženě si nejvíce diváci přehrávali Otázky Václava Moravce, když byl hostem premiér vlády Andrej
Babiš. OVM z 30. 6. 2019, který si po dobu sedmi dní po odvysílání přehrálo 26 tisíc diváků. Druhým
nejsledovanějším pořadem odloženě byly také Otázky Václava Moravce z 6. ledna 2019, rovněž
s hostem A. Babišem (20 tisíc diváků). Za zmínku jistě stojí i Poslední rozloučení s Karlem Gottem ze
soboty 12. 10. 2019, který si odloženě na internetu přehrálo 14 tisíc diváků.
13. Záměry Zpravodajství ČT pro příští období
- Dramaturgický vývoj hlavní zpravodajské relace Události a vysílacího schématu ČT24
(návaznost na 15. výročí vysílání zpravodajského kanálu)
- Příprava a realizace specializovaných zpravodajských formátů (rozšíření vysílání pořadu
Byznys ČT24 na 2x týdně, inovace formátů zajišťovaných regionálními zpravodajskými studii)
- Rozvoj doplňkových platforem pro rozšířenou nabídku vysílání ČT24 (HbbTV a webová
platforma ČT24 Plus)
- Výroba a vysílání v souvislosti s významnými výročími (75. let výročí konce 2. světové války,
15 let ČT24 atd.)
27
− Pokračování spolupráce s vysokými školami v ČR a dalších vzdělávacích aktivit v rámci celé ČT
(jarní cyklus přednášek v přípravě).
Zpracoval:
Zdeněk ŠÁMAL , ředitel Zpravodajství ČT
S využitím podkladů redakcí Zpravodajství, APA (R. Týmová), ÚTOZ (Z. Staněk), ČT24 online (K. Tinl),
PCZ (A. Majstorovičová).
V Praze dne 27. ledna 2020
28