Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam 220251000560008 najdete zde
C J Česká televize
Informace Právního úseku o stavu soudních sporů a správních řízení za rok 2019
Informace je podávána za Českou televizi, včetně TS Brno a TS Ostrava. Právní služba
v oblasti mediálního práva je zajišťována výhradně Právním úsekem, v oblasti autorského
práva, pracovního práva, obchodního práva je právní služba zajišťována na teritoriálním
principu, tedy Právním úsekem, Právním útvarem TS Brno, Personálním a právním úsekem TS
Ostrava. Právní podpora veřejných zakázek je speciálně zajišťována právníky úseku
Centrálního nákupu začleněným do divize Finance.
Česká televize jakožto poskytovatel služby veřejnosti v oblasti televizního vysílání, dalšího
multimediálního obsahu a doplňkových služeb je povinna při své činnosti dodržovat právní
předpisy, zejména zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, zákon č. 231/2001 Sb., o
provozování rozhlasového a televizního vysílání, zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy,
zákon č. 132/2010 Sb., o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání, zákon č. 106/1999
Sb., o svobodném přístupu k informacím, zákon č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách
účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv, zákon č. 127/2005
Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících předpisů, zákon č.
143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých dalších zákonů.
1. Agenda správních řízení, která vede s Českou televizí Rada pro rozhlasové a
televizní vysílání a následná soudní řízení
Ve vztahu k České televizi, jakožto provozovateli televizního vysílání a poskytovateli
audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání, působí jako orgán dozoru nad obsahem
televizního vysílání a audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání Rada pro rozhlasové a
televizní vysílání, která je oprávněna posuzovat obsah z hlediska dodržování povinností
uvedených v zák. č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, zák. č.
40/1995 Sb., o regulaci reklamy, nebo zák. č. 132/2010 Sb., o audiovizuálních mediálních
službách na vyžádání. V případě porušení povinností je Rada pro rozhlasové a televizní
vysílání oprávněna udělovat pokuty; v některých případech je Rada pro rozhlasové a televizní
vysílání oprávněna vydat upozornění na porušení zákona, jehož cílem je sdělit, jaké konkrétní
jednání Rada pro rozhlasové a televizní vysílání bude posuzovat jako protizákonné a bude
potrestáno, pokud nedojde k nápravě. Česká televize má možnost napadnout rozhodnutí o
uložení pokuty žalobou ve správním soudnictví. Proti upozornění na porušení zákona není
žaloba přípustná. V některých případech Rada pro rozhlasové a televizní vysílání požaduje
vysvětlení k odvysílaným pořadům nebo částem vysílání.
J česká televize
Řízení o přestupku
V roce 2019 vedla Rada pro rozhlasové a televizní vysílání s Českou televizí celkem 5 řízení o
přestupku.
Počet otevřených správních řízení v roce 2019 v porovnání s roky 2010-2018
200 ———————--—=—=== —
180 — —
160 Pa á a ——...—————---—— — -—m—5—5m— m ——— .m——.-—m—-m= m mmm=—==mmom———m———
140 -
120
100 4 ž e
m Počet správních řízení
80 - dd— —-..——Ď — — — —
60
40 +
20 + -a — - A-
l :
0 - - : - _T_-_T,.J
p
2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019
Z těchto 5 řízení o přestupku, resp. správních řízení bylo jedno zahájeno v roce 2015, tři v roce
2018 a jedno v roce 2019. V řízení, zahájeném v roce 2015 pro nepatřičné zdůraznění produktu
McDonald“s v pořadu „Hokejové poledne“, uložila Rada pokutu ve výši Kč 350.000,-- a tato věc
je předmětem přezkumu před soudy. V roce 2018 bylo zahájeno řízení o třech přestupcích pro
«
možné porušení objektivity a vyváženosti. Šlo o reportáž „Školáci v Palestině“, vysílané v rámci
pořadu „Zprávičky“, reportáž „S Ortelem v zádech“, vysílané v rámci pořadu „Reportéři čT“ a
příspěvek věnovaný nominaci konkrétní osoby na post člena Rady pro rozhlasové a televizní
vysílání, vysílaný v rámci pořadu „Newsroom ČT24“. Přestupkové řízení týkající se reportáže
„Školáci v Palestině“ bylo zastaveno a následně uloženo upozornění. Přestupkové řízení
týkající se reportáže „S Ortelem v zádech“ bylo zastaveno a následně uloženo upozornění.
Přestupkové řízení týkající se příspěvku věnovaného nominaci konkrétní osoby na post člena
Rady pro rozhlasové a televizní vysílání bylo zastaveno, aniž by bylo vydáno upozornění či
uložena sankce. V roce 2019 bylo zahájeno jedno řízení o možném spáchání přestupku, které
se týkalo pasáže pořadu „90 ČT24“, konkrétně příspěvku na téma „Držení zbraně jako ústavní
C Jj Česká televize
právo“, toto řízení stále probíhá. V této souvislosti není možné nezmínit, že Česká televize
odvysílala v roce 2019 přes 23 000 zpravodajských a publicistických pořadů.
Pozitivní skutečností je, že v roce 2019, stejně jako v předcházejícím roce, nebylo zahájeno
žádné řízení o přestupku, který by se týkal obsahu pořadu, kde by bylo zjištěno porušení
povinností, jejichž účelem je ochrana fyzického, psychického, mravního vývoje dětí a
mladistvých.
Upozornění na porušení zákona
V roce 2019 obdržela Česká televize celkem 18 upozornění na porušení zákona, což je o tři
upozornění méně než v uplynulém roce. Upozornění se převážně týkají zařazení vulgarismů do
pořadů; šlo o pořady, které byly zařazeny do vysílání po 20:00 hodině a byly označeny
piktogramem 15+, pouze vjednom případě šlo o pořad, který byl zařazen do vysílání
v odpoledních hodinách (dokumentární pořad „Sbohem děcáku“ o dětech, které opouštějí
dětský domov a obtížně hledají uplatnění ve společnosti). Ve třech případech byla Česká
televize upozorněna na dodržování zásad objektivity a vyváženosti (pořad „Zprávičky“, pořad
„Reportéři ČT“, pořad „168 hodin“). V jednom případě byla Česká televize upozorněna na
povinnost nezařazovat do vysílání v době od 6:00 do 22:00 hodin pořady a upoutávky, které by
mohly ohrozit fyzický, psychický nebo mravní vývoj dětí a mladistvých (reportáž školní televize
o tom, jak se vyrábí a používá „umělá“ krev, včetně pokusů, jak vznikají filmové triky; podle
správního orgánu chyběla korekce redakce, z níž by bylo zřejmé, že se jedná o demonstraci
pokusu s maketou nože a falešnou krví).
Vysvětlení
V roce 2019 Česká televize obdržela výzvu Rady pro rozhlasové a televizní vysílání k podání
vysvětlení celkem v 11 věcech, které se převážně týkaly zpravodajských a publicistických
pořadů. V jednom případě pak šlo o výzvu k podání vysvětlení, na základě jakých smluvních
ujednání byla zařazena recenze o konkrétní počítačové hře do pořadu „Planeta Yó“; ve druhém
případě šlo o doložení nezávislého výrobce u pěti pořadů a vysvětlení, jak rozlišuje Česká
televize výrobce a prodejce vysílacích práv.
Audiovizuální mediální služby na vyžádání
Česká televize je poskytovatelem audiovizuální mediální služby na vyžádání s názvem
iVysílání. V souvislosti s poskytováním audiovizuální mediální služby na vyžádání nebylo
zahájeno a ani vedeno s Českou televizí žádné řízení o přestupku a nebylo vydáno žádné
upozornění na porušení zákona.
C ) Česká televize
2. Agenda volby
V roce 2019 se uskutečnily volby do Evropského parlamentu. Právní úsek spolupracoval s divizí
Zpravodajství a sportu na vydání „Pravidel předvolebního a volebního vysílání v pořadech
České televize v souvislosti s volbami do Evropského parlamentu v roce 2019“. Volební
pravidla byla vydána v souladu s právními předpisy a Kodexem České televize s přihlédnutím
k judikatuře Nejvyššího správního soudu z období let 2006 až 2019. Právní úsek zpracoval
v souladu s povinností České televize uloženou zákonem č. 62/2003 Sb., o volbách do
Evropského parlamentu a o změně některých zákonů, v platném znění „Procedurální a
technické podmínky pro využití zákonem vyhrazeného bezplatně poskytnutého vysílacího času
pro kandidující politické strany, politická sdružení a koalice do Evropského parlamentu v roce
2019 ve vysílání České televize“, dále organizačně zajistil předávání nosičů se spoty, včetně
potřebných náležitostí od kandidujících subjektů a ve spolupráci s divizí Program a s úsekem
Technika pak i podmínky pro bezproblémové odbavení spotů.
Generální ředitel vydal Pravidla předvolebního a volebního vysílání s dostatečným předstihem a
zpřístupnil je současně veřejnosti na webu České televize. Stejným způsobem postupoval při
vydání Procedurálních a technických podmínek pro využití zákonem vyhrazeného bezplatně
poskytnutého vysílacího času pro kandidující politické strany, politická sdružení a koalice do
Evropského parlamentu v roce 2019 ve vysílání České televize. České televizi není známo, že
by v souvislosti s těmito volbami byla podána vůči České televizi žaloba.
3. Poskytování informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu
k informacím
Česká televize je povinným subjektem podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu
k informacím, ve znění pozdějších předpisů. Agendu spojenou s vyřizováním žádostí o
informace vyřizuje právní úsek ve spolupráci s ostatními pracovišti České televize. | v roce 2019
byl zajištěn přístup veřejnosti k informacím, které se vztahují k působnosti České televize, a to
prostřednictvím webových stránek http://www.ceskatelevize.cz/, písemně, elektronicky,
telefonicky a osobně.
V roce 2019 bylo České televizi doručeno celkem 63 žádostí o poskytnutí informace, z čehož
jich bylo 53 vyřízeno. Z celkového počtu žádostí nevyřizovalo TS Brno a TS Ostrava žádnou
žádost, ale obě studia spolupracovala při přípravě podkladů u několika žádostí. Oproti
posledním rokům došlo k mírnému poklesu počtu obdržených žádostí. Z 63 nově obdržených
žádostí o informace v roce 2019 bylo 46 žádostí podáno fyzickými osobami, právnické osoby
podaly celkem 17 žádostí.
[ ) Česká televize
Počet obdržených žádostí v letech 2006 - 2019
156
160
140
120
100
m počet žádostí
2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019
Opakovaní žadatelé (tj. osoby, které v daném kalendářním roce podaly více než jednu žádost
o poskytnutí informace) zaslali České televizi celkem 22 žádostí, což je cca 35 % z celkového
počtu doručených žádostí o informace. Největší počet žádostí, podaných jednou fyzickou
osobou, činil 5 žádostí (tentýž žadatel byl v tomto směru nejaktivnější i v roce 2018, kdy podal
18 žádostí).
Požadované informace se týkaly různých oblastí činnosti České televize. Nejčastěji se žadatelé
dotazovali na otázky související s hospodařením České televize (včetně dotazů na platové
poměry zaměstnanců) a s náklady na výrobu pořadů. Mezi žadateli byl tradičně velký zájem o
informace týkající se zpravodajství a publicistiky, oproti letům minulým vzrost| počet žádostí
směřujících k poskytnutí informací patřících do agendy správy a výběru televizních poplatků.
Předměty žádostí o poskytnutí informace v roce 2019
m Hospodaření a náklady na
pořady
m Zpravodajství a
publicistika
m Televizní poplatky
5%
m Smluvní agenda
2% m iVysílání
m Technika a provoz
m Různé
14%
C j) Česká televize
Právní úsek se ve spolupráci s ostatními pracovišti České televize snaží o maximální
otevřenost. Pokud se žadatelé domáhali poskytnutí informací, které již byly zveřejněny na
webových stránkách České televize nebo ve výročních zprávách, byl jim zaslán odkaz, na
němž bylo možné požadovanou informaci najít.
Poskytování informací v letech 2012 — 2019
180 — — - - -=
160 | - ——
140 -nu VK
Počet nově
120 -
100 / A obdržených žádostí
. MA i Oy. Počet žádostí, kterým
60 - bylo vyhověno alespoň
/ jěšě W částečně
40 Jj L
"
20
o T T T T T T T 1
2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019
Česká televize se snaží o maximální otevřenost a pokud to jde, vyhoví žadatelům alespoň
z části. Pokud se žadatelé domáhali poskytnutí informací, které již byly zveřejněny na
webových stránkách České televize nebo ve výročních zprávách, byl jim zaslán odkaz, na
němž bylo možné požadovanou informaci najít. Obdobně byly vyřízeny Žádosti týkající se
konkrétních pořadů, jejichž záznam je veřejně dostupný v internetovém archivu České televize.
V roce 2019 bylo podáno celkem sedm odvolání proti rozhodnutím České televize, o nichž
rozhodoval generální ředitel. V jednom případě nebylo odvolání učiněno v souladu s právní
normou upravující způsob a náležitosti podání a nemohlo kněmu být přihlíženo. V pěti
případech byla po věcném přezkoumání napadených rozhodnutí odvolání zamítnuta a
prvostupňová rozhodnutí potvrzena. V jednom případě bylo odvoláním napadené rozhodnutí
změněno a požadované informace částečně poskytnuty. Vedle toho byly v roce 2019 České
televizi doručeny 3 stížnosti na postup při vyřizování žádosti o informace. Ve dvou případech
byla stížnost vyřízena v rámci autoremedury poskytnutím požadovaných informací, v jednom
případě generální ředitel rozhodnutím potvrdil postup povinného subjektu při vyřizování žádosti.
Právní úsek pokračoval v roce 2019 ve vedení evidence obdržených žádostí a ve spolupráci
s úsekem informačních technologií také ve zveřejňování informací poskytnutých na základě
individuálních žádostí na webových stránkách České televize. Pravidelně byl aktualizován
6
E
© Česká televize
obsah sekce webu „Svobodný přístup k informacím“, zejména v souvislosti se změnami právní
úpravy v dané oblasti.
Pokud jde o soudní spory, v roce 2019 probíhalo celkem sedm soudních řízení ve věci
přezkoumání zákonnosti rozhodnutí o odmítnutí žádosti o informace. Jedno soudní řízení
probíhalo na základě žaloby podané v roce 2015, jedno na základě žaloby podané v roce 2017,
čtyři byla iniciována žalobami podanými v roce 2018 a jedna nová žaloba byla podána v roce
2019. Níže uvedené citace z rozsudků doručených České televizi v roce 2019 zařazujeme
zejména proto, že demonstrují aktuální rozhodovací praxi soudů v otázce zveřejňování mezd
zaměstnanců a nákladů na výrobu pořadů veřejnoprávního média, jež je v poslední době
častým předmětem laických a odborných debat a širokou veřejností je se zájmem sledována.
V lednu roku 2019 rozhodl Městský soud v Praze rozsudkem č.j 9 A 138/2015-136 ve věci
žádosti o poskytnutí informací o platových poměrech některých členů managementu České
televize. Městský soud tímto rozsudkem zrušil rozhodnutí generálního ředitele, kterým bylo
zamítnuto odvolání proti rozhodnutí o odmítnutí žádosti, a vrátil věc České televizi k novému
řízení. Soud konstatoval, že „judikatorní vývoj vycházející z nálezu Ústavního soudu IV. ÚS
1378/16 (oproti rozsudku rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu) nyní konvaliduje
závěry České televize a žalovaného, pokud reviduje závěry rozšířeného senátu Nejvyššího
správního soudu v tom, že nadále již nelze vycházet z premise, že při posuzování jednotlivých
konkrétních případů není třeba provádět test proporcionality chráněných práv a že tento test
provedl zákonodárce sám. Naopak Ústavní soud výslovně konstatoval, že žádným zákonem
nelze abstraktně vyloučit ochranu základních práv a svobod zaručenou ústavním pořádkem.
V každém jednotlivém případě střetu ústavně zaručených práv musejí soudy a jiné orgány
veřejné moci zvážit význam a intenzitu dotčených práv. Poskytnutí informace o platech
zaměstnanců veřejné sféry podmínil splněním následujících podmínek: „a) účelem vyžádání
informace je přispět k diskusi o věcech veřejného zájmu; b) informace samotná se týká
veřejného zájmu; c) žadatel o informaci plní úkoly či poslání dozoru veřejnosti či roli Ízv.
„společenského hlídacího psa“ d) informace existuje a je dostupná.(...) Žádosti žalobce
neobsahují žádné zmínky či skutečnosti o osobě žalobce a k jakému účelu mají být
požadované informace užity ve veřejném zájmu a včem tento zájem spočívá ve vztahu k
povinné osobě. Takové skutečnosti nejsou nastíněny ani v podané žalobě a nelze je dohledat
ani ve správním spise. Nelze tedy bez dalšího seznat, jakou úlohu při vyžádání informace
žalobce plní ve vztahu k veřejnosti ve smyslu nálezu Ústavního soudu. Žalovaný a Česká
televize nemohli proto ani posoudit, zda sledovaného účelu nelze dosáhnout i jinak, tj. při
šetření ústavně chráněných základních práv dotčené osoby. Aby mohl povinný subjekt výše
uvedené povinnosti dostát, je třeba, aby měl k dispozici potřebné poznatky a indicie, které mu
umožní provedení takového testu. (...) Na základě aktuální judikatury a nově vymezených
Ť
Oo Česká televize
kritérií při aplikaci principu přiměřenosti soud v nyní posuzované věci neměl podmínky k tomu,
aby přímo podle S 16 odst. 4 zákona o svobodném přístupu k informacím rozhodl o povinnosti
České televize požadované informace poskytnout, neboť spisový materiál tohoto povinného
subjektu k tomu neposkytuje náležitou oporu. V souzené věci zbývá došetřit řadu skutečnosti,
které by přispěly k posouzení kritérií, nově vymezených Ústavním soudem pro účely aplikace
ust. $ 8a a S 8b zákona o svobodném přístupu k informacím“.
V říjnu roku 2019 rozhodl Městský soud v Praze rozsudkem č.j 3 A 45/2018-33 ve věci žádosti
o poskytnutí informací o nákladech na výrobu publicistického pořadu, včetně informací o
mzdách zaměstnanců podílejících se na výrobě pořadu. Městský soud rozsudkem zrušil
rozhodnutí generálního ředitele, kterým bylo zamítnuto odvolání proti rozhodnutí o odmítnutí
žádosti, a vrátil věc k novému řízení. Soud uvedl: „Žaloba je důvodná, avšak nikoli co do
obsahu argumentace žalujícího, nýbrž s ohledem na vývoj judikatury, která se zabývá
problematikou výkladu ustanovení $ 8b zákona o svobodném přístupu k informacím. Ta vychází
z nálezu Ústavního soudu ze dne 17. 10. 2017 sp. zn. IV. ÚS 1378/16, který zaznamenal
zásadní odklon od dosavadní rozhodovací praxe správních soudů, do té doby aplikující právní
závěry dané rozsudkem rozšířeného senátu NSS ze dne 22. 10. 2014 č. j. 8 As 55/2012-62.
(...) Z obsahu žádosti, podané žaloby ani spisu nevyplývá, že by žalobce uvedl důvody podání
žádosti, z kterých by správní orgán mohl zjistit to, kjakému účelu mají být požadované
informace užity a včem veřejný zájem spočívá ve vztahu k povinné osobě. Dalším, zcela
novým kritériem nastíněným Ústavním soudem, se stala, doposud pro soudy nerelevantní, role
žadatele. Žádosti žalobce neobsahují žádné zmínky nebo skutečnosti o osobě žalobce. Nelze
tedy bez bližšího poznat, jakou úlohu při vyžádání informace žalobce plní ve vztahu k veřejnosti
ve smyslu nálezu Ústavního soudu. Aby mohla žalovaná, popř. prvostupňový orgán (povinný
subjekt) dostát závěrům Ústavního soudu, je třeba, aby měla k dispozici indicie, které jí umožní
provést test proporcionality ve shora uvedeném rozsahu, vymezeném nálezem Ústavního
soudu sp. zn. IV. ÚS 1378/16. (...) Na základě aktuální judikatury a nově vymezených kritérií při
aplikaci principu přiměřenosti soud v nyní posuzované věci neměl podmínky k tomu, aby přímo
podle S 16 odst. 4 zákona o svobodném přístupu k informacím rozhodl o povinnosti žalované
požadované informace poskytnout, neboť spisový materiál tohoto povinného subjektu k nově
vytýčeným kritériím neposkytuje náležitou oporu. V souzené věci zbývá došetřit řadu
skutečností, které by přispěly k posouzení kritérií, nově vymezených Ústavním soudem pro
účely aplikace ust. $ 8a a $ 8b zákona o svobodném přístupu k informacím“.
V listopadu roku 2019 rozhodl Městský soud v Praze rozsudkem č.j 9 A 192/2018-49 ve věci
žádosti o poskytnutí informací o výši mezd ředitele techniky a provozu, ředitele korporátních
vztahů a komunikace, ředitele vývoje pořadů a programových fondů, ředitele programu, ředitele
zpravodajství a sportu a ředitele výroby. Městský soud rozsudkem žalobu zamítl a
8
,
O Česká televize
v odůvodnění konstatoval: „V nyní projednávaném případě žalobce svou žádostí o informace
žádal Českou televizi o poskytnutí informace, kolik činí průměrná měsíční hrubá mzda včetně
osobního ohodnocení šesti řídících zaměstnanců České televize, které určil jménem. Pokud by
Česká televize učinila podle žalobce ústavně komfortní výklad a poskytla by mu informaci o
jméně a příjmení (o což žalobce ani nežádal), mzdě a popř. výši osobního ohodnocení, de facto
by žalobcově žádosti vyhověla. Takové informace však lze poskytnout pouze po provedení
testu proporcionality, ke kterému je zapotřebí doložit splnění podmínek formulovaných
judikaturou Ústavního soudu, jejichž splnění žalobce přes žádost o sdělení nedoložil. Česká
televize tak nemohla poskytnout ani část informací, aniž by tím současně nezasáhla do práv
zaměstnanců, jichž se informace týkají. Soud nemohl vejít ani na stanovisko žalobce, že
vykonával své subjektivní právo, proto výkonem jeho práva nemohlo být zasaženo do práv
osob, o nichž informace požadoval. Předně je třeba uvést, že samotné podání žádosti nemůže
mít za důsledek zásah do práv dotčených zaměstnanců, ten by nastal až ve chvíli, kdyby
žalovaný informace týkající se jejich soukromí poskytl. Žalobce je nepochybně zákonem
legitimován k požadování informací podle InfZ, tato legitimace však není bezbřehá. Samotný
InfZ stanoví omezení pro poskytování informací (např. $ 8a, S 8b), a to proto, že se zde
střetává právo na informace žadatelů s jinými oprávněnými zájmy. V daném případě se střetává
právo na informace žadatelů s právem dotčených zaměstnanců České televize na ochranu
soukromí a ochranu osobních údajů. Nelze a priori stanovit, které právo je silnější. Za tímto
účelem je vkaždé konkrétní věci nutné provést test proporcionality. Ústavní soud
v předmětném nálezu vyslovil mj. názor, že v testu proporcionality „zvítězí“ právo na informace
takového žadatele, který splňuje kritéria vypočtená v bodě 125 nálezu Ústavního soudu. Proto,
aby mohl být žalobce se svou žádostí úspěšný již před orgánem prvního stupně, bylo třeba, aby
uvedl, jak splňuje stanovená kritéria. To však žalobce (včas) neučinil.
4. Soudní řízení z titulu práva na odpověď, dodatečného sdělení, ochrany osobnosti
a ochrany dobrého jména a pověsti právnické osoby
Soudní řízení z titulu práva na odpověď, dodatečného sdělení, ochrany osobnosti, ochrany
dobrého jména a pověsti právnické osoby, vnichž žalovanou je Česká televize, jsou
zahajována na návrh fyzické nebo právnické osoby, pokud se cítí být dotčeny sdělením, které
bylo uveřejněno v televizním vysílání, a v některých případech i na webu České televize. Česká
televize se o podané žalobě dozví až v okamžiku, kdy soud České televizi žalobu doručí. V roce
2019 bylo vedeno s Českou televizí celkem 30 soudních řízení včetně TS Brno a TS Ostrava,
což je o něco méně než v roce 2018. K31. prosinci 2019 činí žalobci požadovaná částka v
souhrnu 15 milionů Kč zaokrouhleně, což je méně než v minulých letech. V roce 2019 byly
nově zahájeny s Českou televizí čtyři soudní spory z této oblasti. V roce 2019 bylo pravomocně
skončeno 11 soudních sporů, z toho 1 na ochranu osobnosti (v nichž žalobci požadovali omluvu
9
ď J Česká televize
a zadostiučinění 1,5 miliónů Kč), dále tři na ochranu dobré pověsti právnické osoby (v nichž
žalobci původně požadovali 2,5 miliony Kč), v jednom případě šlo o žalobu na dodatečné
sdělení, v jednom případě šlo o diskriminační žalobu a v ostatních případech požadovali žalobci
uveřejnění odpovědi ke zpravodajským nebo publicistickým pořadům. Z těchto 11 pravomocně
skončených soudních sporů bylo v jednom případě uloženo České televizi zaslat písemnou
omluvu za neoprávněně užitý název ve filmu Krutá nevěra, současně opatřit film, jehož výroba
byla dokončena v roce 2011, úvodním oznámením a zaplatit žalobci 1 mil. Kč na finančním
zadostiučinění, ve dvou případech byl uzavřen smír a vostatních případech byly žaloby
pravomocně zamítnuty.
Česká televize v jednom případě žalovala o ochranu dobré pověsti jednoho provozovatele
vysílání, v první instanci uspěla; rozsudek je nepravomocný, protože žalovaný se do rozsudku
odvolal.
5. Ochrana osobních údajů
V oblasti ochrany osobních údajů nebylo zahájeno ani neprobíhalo žádné správní řízení ani
soudní spor. V návaznosti na GDPR a zák. č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, se
vroce 2019 obracely na Českou televizi osoby - subjekty údajů se žádostí o výmaz. Při
vyřizování těchto žádostí postupuje právní úsek ve spolupráci s příslušnými redakcemi a
ostatními útvary České televize. Ve srovnání s rokem 2018 se jednalo o obdobný počet žádostí,
tedy nepřesahující 30 podání. Česká televize v souladu s principem proporcionality vždy na
straně jedné váží oprávněnost zájmu České televize na zveřejnění a na straně druhé
žadatelovy zájmy a jeho základní práva a svobody. Rovněž bereme v úvahu i zájem veřejnosti
na to, dohledat události z minulosti.
6. Autorskoprávní spory
S Českou televizí byl v roce 2019 veden jeden spor z autorskoprávní oblasti, tedy o tři méně
než v roce 2018. Předmětný spor z autorskoprávní oblasti soud pravomocně zastavil.
7. Pracovněprávní spory
V roce 2019 byly vedeny s Českou televizí celkem 4 pracovněprávní spory, v jednom případě
byla žaloba podána v roce 2004, ve druhém případě v roce 2006 a ve dvou případech v roce
2018. Z těchto 4 pracovněprávních sporů byly v roce 2019 ukončeny dva. V jednom případě,
který se týkal TS Ostrava, šlo o žalobu bývalého zaměstnance o neplatné skončení pracovního
poměru, soud žalobu pravomocně zamítl a Česká televize tak byla ve sporu zcela úspěšná. Ve
druhém případě šlo o žalobu z roku 2004, kterou se zaměstnanec dožadoval ušlé mzdy; v
10
C ) Česká televize
tomto případě soud zaměstnanci přiznal část ušlé mzdy a v ostatním jím uplatněný požadavek
zamítl.
8. Spory z ostatních smluv
V roce 2019 probíhalo 8 soudních řízení kvůli úhradě dluhu ze smluv ve výši 2,2 mil. Kč, v nichž
nároky uplatňovala Česká televize. Jde o téměř stejný počet soudních řízení jako v roce 2018.
Z těchto soudních řízení byla v roce 2019 zahájena tři. Pět soudních řízení (v celkové výši 750
tisíc Kč bylo v roce 2019 pravomocně skončeno), vždy ve prospěch České televize; pouze
jedna osoba poté dluh uhradila, ostatní případy byly předány exekutorovi k vymáhání. V roce
2019 bylo zahájeno 8 exekučních řízení z titulu smluv (z toho pět navazujících na soudní řízení
pravomocně skončená vroce 2019). Vroce 2019. oslovila Česká televize s nabídkou
spolupráce některé exekutorské úřady, a to tak, aby byly jednak zastoupeny všechny regiony a
jednak aby uspořila na nákladech za exekuce. Je třeba dodat, že Česká televize standardně
postupuje při vymáhání pohledávek tak, že se pokouší nejprve o smírné řešení sporů (urgence
dlužníků, sjednávání dohod o splátkách, dohod o narovnání, využívání institutu uznání dluhu) a
teprve pak přistupuje k podávání žalob. Vroce 2019 začala Česká televize používat
elektronický platební rozkaz s cílem odstranit chybovost, urychlit procesy a ušetřit za soudní
poplatek.
Registr smluv
Česká televize je povinna podle zákona č. 340/2015 Sb., o registru smluv, ve znění pozdějších
předpisů uveřejňovat smlouvy v registru smluv. Tato povinnost nevzniká pouze tehdy a
v takovém rozsahu, jak to vyplývá ze zákonem stanovených výjimek. Výjimka dopadá na
smlouvy, týkající se výroby nebo užití pořadu, včetně smlouvy a nabytí práv k užití pořadu, jejíž
alespoň jednou smluvní stranou je Česká televize. Níže uvedený graf podává přehled o počtu
smluv uveřejněných v registru smluv v roce 2019.
Počet smluv vetejnených v registru smluv — porovnání rok 2017, rok 2018, rok 2019
1200,0. ———nmn -n NE
1000,0
800,0
600,0
hl hu ul tal
A
©
AS
ŠŤ
400,0
200,0
1 S
m 2017 m2018 = 2019
11
C č Česká televize
9. Ochranné známky
V průběhu roku 2019 právní úsek podal celkem 20 žádostí o zápis ochranných známek k Úřadu
průmyslového vlastnictví; z nich bylo zatím nově zapsáno 6 (mj.. „Dycky Most !").
Reflexe, nový právní rámec, trendy
V roce 2019 byl publikován ve Sbírce zákonů zák. č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních
údajů, který navazuje na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679, o ochraně
fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a
o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů). Nový zákon mj.
upravil zpracování údajů prováděných pro novinářské účely nebo pro účely akademického,
uměleckého nebo literárního projevu.
V závěru roku 2019 rozeslalo Ministerstvo kultury do meziresortního připomínkového řízení
návrhy předpisů, které transponují revidovanou směrnici o audiovizuálních mediálních službách
(Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2018/1808 ze dne 14. listopadu 2018, kterou se
mění směrnice 2010/13/EU o koordinaci některých právních a správních předpisů členských
států upravujících poskytování audiovizuálních mediálních služeb). Součástí těchto návrhů je i
změna zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění
pozdějších předpisů a zákona č. 132/2010 Sb., o audiovizuálních mediálních službách na
vyžádání a o změně některých dalších zákonů. Ministerstvo kultury avizovalo, že navrhovaná
právní úprava má jediný cíl, a to implementovat do českého právního řádu právní úpravu
v mezích úpravy evropské směrnice o audiovizuálních mediálních službách. Oba zákony
souvisejí s ústavně garantovanou svobodou projevu a právem na informace. Právní řád musí
být regulačnímu rámci přizpůsoben do 19. září 2020. Bohužel v současné době ještě není
k dispozici autorizovaný výklad směrnice.
v
V roce 2019 došlo ke změně zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.
S účinností od 1.ledna 2020 bude o odvolání proti rozhodnutí České televize o odmítnutí
žádosti o informace rozhodovat nově Úřad pro ochranu osobních údajů. Uvedený úřad bude
rovněž nově rozhodovat o stížnostech na postup nebo způsob vyřízení žádosti o informace.
V roce 2019 došlo již podruhé k aplikaci novely autorského zákona z roku 2017 v části týkající
se „postupu sjednávání některých sazebníků“ (ust. $ 98f autorského zákona). Podle tohoto
ustanovení je kolektivní správce povinen do 31.8. kalendářního roku zveřejnit návrh sazebníku,
uživatelé mohou do 1 měsíce podat námitky, které je kolektivní správce povinen s ním do 2
měsíců projednat. | v roce 2019 se v praxi jeví, že tato právní úprava zatím nevede ke
12
C J) česká televize
zkvalitnění institutu kolektivní správy ajen zbytečně formálně zatěžuje jak uživatele, tak
kolektivní správce.
Česká televize, aniž jí to ukládá zákon, pokračovala v dobrovolném labellingu pořadů, který
započala v roce 2014 a jehož cílem je předcházet nepředvídaným a překvapivým situacím při
sledování pořadů a umožnit rodičům rozhodnout se podle individuální vyspělosti dítěte a
hodnot, které uznávají, zda dítěti povolí pořad sledovat či nikoliv. Česká televize používá
piktogramy věku 8+, 10+ na programu ČT: D a piktogram 15+ na ostatních programech.
Sleduje tyto potenciálně závadné prvky: násilí, strach, sex, alkohol a drogy, vulgarismy.
V závěru roku 2019 rozhodl generální ředitel, že se experimentálně započne i s označováním
vysílaných pořadů piktogramy potenciálně závadných prvků, tedy, že u pořadů 15+, které jsou
zařazovány do vysílání v době od 20:00 hodin, bude zobrazován nejen piktogram věku 15+* ale
i piktogramy potenciálně závadných prvků.
Za účelem prevence, zpětné vazby a seznamování s aktuální judikaturou a interními předpisy
uspořádal právní úsek vroce 2019 několik seminářů např. pro pracovníky v oblasti
zpravodajství a publicistiky právní minimum z mediálního práva, dále právní minimum
z autorského práva, dále pro pracovníky produkce semináře k internímu předpisu o uzavírání
smluv a registru smluv, a pro zaměstnance bez omezení semináře k internímu předpisu o
náhradě škody. Právní úsek rovněž pokračovat v aktualizaci interních předpisů v souladu
s právními předpisy a s cílem udržitelného počtu. Právní úsek rovněž pokračoval v zavedené
praxi a seznamoval příslušné vedoucí zaměstnance a příslušné zaměstnance s výsledky
přestupkových a případně soudních řízení, ať již byla shledána pochybení nebo naopak byly
postupy naprosto v souladu s právními předpisy. V rámci právního úseku pokračujeme i
v konzultacích k pořadům či dalším částem vysílání z hlediska mediálních a dalších zákonů. P
Závěrem dodáváme, že agenda soudních sporů, přestupkových řízení a dalších řízení je jen
částí agendy právního úseku, která je časově náročná a kromě komunikace s věcně
příslušnými útvary, zejména redakcemi, dramaturgy, produkcí se však vyznačuje značnou
administrativní náročností a je spojena s řadou procesních úkonů, jejichž provedení je dáno
pevně stanovenými pravidly a Ihůtami.
/
al Aage
V Praze dne 30. ledna 2020 JUDr. Markéta Havlová
vedoucí právního úseku
13