Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam 220251000560009 najdete zde
Zpráva o ČT art za rok 2019
Tomáš Motl
výkonný ředitel ČT art
Obsah:
- Úvod
- Sledovanost v kontextu srovnatelných TV programů v Evropě,
struktura diváků a nejsledovanější pořady ČT art
- Spokojenost, originalita, zaujetí
- Vysílací schéma 2019
- Architektura, design, fotografie a výtvarné umění
- Divadlo
- Film, TV seriály a česká archivní dramatika
- Hudba
- Literatura
- Zpravodajství, publicistika a talk show
- Vánoční a silvestrovský program
- Přímé přenosy, festivaly a mimořádné události, projekty a výročí
- Závěr a perspektivy pro další období
1
Úvod
Rok 2019 zahájil kulturní program ČT art přímým přenosem novoročního koncertu
České filharmonie a zakončil ho legendárním koncertem kapely Queen z roku 1985
v Budapešti. Symbolicky tak ukázal žánrové rozpětí, které svým divákům, a to nejen
v hudbě, po celý rok nabízel.
Právě pestrost a neuzavírání se do uzavřených kulturních škatulek dělají z ČT art
nezaměnitelný produkt na tuzemském televizním trhu, což diváci dokáží ocenit.
Sledovanost, která v případě kulturního kanálu rozhodně není určujícím kritériem, i vloni
kopírovala podíl diváků, jakého dosahují renomované evropské kulturní stanice, vysílající
však za zcela nesrovnatelných ekonomických podmínek (např. kanál ARTE, dosahující
v Německu prakticky stejných čísel, pracuje s cca stonásobně větším rozpočtem).
Daleko důležitější jsou výsledky v tzv. kvalitativních parametrech, a ty má ČT art
dlouhodobě jedny z nejvyšších, či nejvyšší, v rámci všech televizí a programů u nás. V
koeficientech spokojenosti se o nejvyšší známky v loňském roce dělil s ČT 2 a ČT sport,
čísla originality měl nejvyšší spolu s ČT 2 a v kritériu zaujetí kulturní kanál zdejšímu
televiznímu prostředí zcela vévodil. Je to neklamná známka toho, že dokáže přesně mířit na
svého diváka a nabídnout mu to, co očekává.
Kulturní kanál se věnoval všem kulturním žánrům, jejich přesahům i průnikům a
své diváky oslovoval prostřednictvím všech televizních žánrů. Bezprostřední zážitky jim
nabízel velkým množstvím přímých přenosů, nové informace a fakta přinášel díky bezpočtu
dokumentárních solitérů i sérií, informoval je prostřednictvím zpravodajské relace, která
vysílání každý den zahajuje, kritičnost a reflexi aktuálních témat posiloval díky publicistice i
nové webové platformě ArtZona.cz. Do pohodlí domova dodal spoustu divadelních
inscenací, koncertů, oper, baletních představení, uměleckých filmů. Kulturní kanál
přinesl jak informace o dění v tuzemských regionech, tak zahraniční zážitky světového
významu. Nabízel původní premiérovou tvorbu, kterou citlivě kombinoval s pořady
z archivu, tvořícími tzv. zlatý fond ČT. Nabídka pořadů, kterými se jiné televize prakticky
nezabývají, dělá z ČT art ojedinělý projekt, jehož nabídka je ve své celistvosti a rozsahu u
nás unikátní.
Unikátní natolik, že vzbuzuje respekt u veřejnoprávních televizí v Evropě. ČT se
díky kulturnímu kanálu zviditelnila v segmentu uměleckých žánrů a stává se vyhledávaným
partnerem jak v oblasti akvizice, tak – a to je podstatné – mezinárodních koprodukcí.
Tím vším program ČT art výrazně přispívá k plnění veřejnoprávního poslání České
televize.
2
Sledovanost v kontextu srovnatelných TV programů v Evropě,
struktura diváků a nejsledovanější pořady ČT art
V roce 2019 se program ČT art vrátil po dílčím poklesu v předchozím roce
(způsobeném zejména změnou vysílací platformy) na vyšší hodnoty sledovanosti. V těchto
kritériích tak je zájem diváků v České republice i nadále srovnatelný se zájmem publika
v dalších zemích Evropy o nabídku renomovaných kulturních veřejnoprávních programů.
Průměrný share v čase 20:00 - 06:00 pro CS 15+ činil 0,92% a v PT (20:00-23:00)
0,95%. Na nejvyšší sledovanost ČT art tradičně vystoupal v letním období, kdy podíl na
publiku po dva prázdninové měsíce přesáhl hranici 1% (červenec 1,16%, srpen 1,17%). A
největší zájem diváků provázel programovou nabídku ve 28. týdnu: 1,53%. Diváckým
3
ohlasem se tak vysílání ČT art řadí těsně za britskou stanici BBC 4 nebo německé vysílání
ARTE, jejichž koncept je přitom vystavěn na odlišných základech, finančních i teritoriálních.
O programovou nabídku ČT art má v rámci televizní divácké obce největší zájem
skupina VŠ a SŠ vzdělaných diváků (průměrný share za rok 2019 – 1,66%, respektive
1,03%). Z hlediska věkové struktury pak mezi mužským publikem převládaly věkové skupiny
35 – 44, 55 – 64 a 65+ (průměrný share 1,07, 0,98 a 0,94%), zatímco ženskému publiku
dominovaly věkové skupiny 65+, 15+ a 35 – 44 (průměrný share 1,19, 0,95 a 0,87%).
4
5
Vysílání ČT art ale není zaměřené jen na úzkou skupinu výlučného publika. Ukazuje
se totiž, že dokáže oslovit diváky všech stupňů vzdělání – skupina se základním a
učňovským vzděláním je v této struktuře zastoupena cca z jedné třetiny. V roce 2019 pak
v artovém publiku převažovaly ženy nad muži v poměru 56 : 44.
V roce 2019 překonalo hned dvacet pořadů hranici 100 000 diváků. Těmi
nejsledovanějšími byly záznamy dvou divadelních představení – Hrdý Budžes s Bárou
Hrzánovou (rat 1,9%, tj. 159 000 absolutně, share 4,33%) a Sluha dvou pánů s Miroslavem
Donutilem v hlavních rolích (rat 1,7%, tj. 149 000 absolutně, share 4,49%). Třetí příčka
v tabulce TOP 50 patřila písničkám legendární švédské skupiny – ABBA: Koncert (rat 1,6%,
tj. 138 000 absolutně, share 3,52%). Hudební tituly ostatně v čele tabulky převládaly – mj.
díky ohlasu kolekce pořadů uvedených k úmrtí Karla Gotta, jež figurují na 4., 10. – 12., 16. a
19. místě. A v první desítce se objevily ještě koncerty tří dalších interpretů: Věra Špinarová
(rat 1,5%, tj. 128 000 absolutně, share 4,41%), Platinová deska Evy Pilarové (rat 1,4%, tj.
124 000 absolutně, share 4,34%) a Queen: Magic Tour v Budapešti (rat 1,4%, tj. 120 000
absolutně, share 3,38%).
6
Nejúspěšnějším filmem pak byl Otesánek režiséra Jana Švankmajera, který se stal
devátým nejsledovanějším titulem roku 2019, a z dokumentů šlo o portrét Marty Kubišové
Magický hlas rebelky (rat 1,3%, tj. 108 000 absolutně, share 3,66%) a Svěrák a Uhlíř –
padesát let spolu (rat 1,2%, tj. 106 000 absolutně, share 2,66%) na čtrnácté, respektive
patnácté pozici.
Do TOP 50 roku 2019 se prosadilo 5 hraných a 13 dokumentárních filmů, 1 koncert
klasické hudby a 13 koncertů různých žánrů od pop-rocku až k folku, 2 činoherní
představení, 9 písňových pořadů z archivu ČT, 3 díly televizních seriálů (Byli jednou dva
písaři a Píseň pro Rudolfa III.), 3 archivní zábavné pořady (z cyklu Návštěvní den
Miloslava Šimka a Jiřího Grossmana) a 1 televizní film (Král a žena).
Tři nejúspěšnější tituly vysílané v roce 2019 pak figurují také mezi 20
nejsledovanějšími pořady dosavadní historie programu ČT art (od roku 2013). Tato kolekce
je přitom rovnoměrně (10 : 10) rozložena mezi tvorbu domácích a zahraničních umělců a
7
tvůrců. Zrcadlí se v ní setrvalý zájem diváků o zážitky z nejrůznějších druhů a žánrů umění
spojené s výjimečnými osobnostmi – ať již jsou to kupříkladu herci Audrey Hepburnová, Bára
Hrzánová, Miroslav Donutil a Jaroslav Dušek, zpěváci Waldemar Matuška, Věra Špinarová a
Michal Tučný nebo hudební skupiny ABBA, Beatles a Rangers.
Spokojenost, originalita, zaujetí
Vzhledem k tomu, že se program ČT art zaměřuje na zájmově vyhraněné divácké
skupiny, jsou pro něj více než výsledky sledovanosti podstatnější parametry kvalitativní.
Tedy to, jak odvysílané pořady oznámkují diváci dle kritérií spokojenosti a míry originality a
zaujetí. V roce 2019 ČT art opět dosáhl koeficientu průměrné spokojenosti 8,6 (shodně jako
ČT2 a ČT sport), což je nejlepší hodnocení ze všech sledovaných tuzemských televizí
vůbec.
8
9
V kritériích originality (zde diváci odpovídají ano/ne na otázku „Pořad byl neobvyklý,
jiný než pořady stejného žánru?“) dosáhl ČT art 72% (průměr ČT 62%). A v kategorii zaujetí
(zde diváci odpovídají ano/ne na dotaz „Pořad mne velmi zaujal, zapůsobil na mne?“) stoupl
artový koeficient na 82% (průměr ČT 71%). V obou sledovaných parametrech se tak ČT art
společně s programem ČT2 stabilně pohybuje vysoko nad průměrem diváckého hodnocení
všech tuzemských televizních programů (průměrná originalita 58% a zaujetí 69%).
Nejvíce spokojeni byli diváci s legendární komedií Národního divadla Sluha dvou
pánů (známka 9,4), přímým přenosem Koncertu ze Schönbrunnu 2019 v provedení
Vídeňské filharmonie (9,3) a dvěma díly seriálu Tohle jsme my (9,1).
10
Vysílací schéma 2019
Vysílací schéma mělo v roce 2019 standardně tři základní verze – jarní (leden –
červen), letní (červenec a srpen) a podzimní (září – prosinec). Při jeho tvorbě se vycházelo z
pravidelných a jasně definovaných vysílacích oken a zároveň ze specifických témat, jež ve
vysílání vyhledávají zájmově vyhraněné skupiny diváků. Během všech tří období docházelo i
k částečným úpravám vysílacího schématu – ať již třeba při zapracování nových
plánovaných cyklů, anebo při reakci na aktuální nabídky.
JARO 2019
Bezmála po celý rok, vyjma vybraných svátků a přímých přenosů, začínal program
ČT art své vysílání ve 20:00 zpravodajskou relací Události v kultuře. Z premiérové domácí
tvorby se v jarním vysílacím schématu objevila kromě koncertů, divadelních představení
nebo solitérních dokumentů hudební talk show Doupě Mekyho Žbirky, dvě řady
11
dokumentárního cyklu o českých architektech a jejich stavbách ve světě (Šumné stopy –
Srbsko a Šumné stopy – Austrálie, Nový Zéland) a mezinárodní koprodukční cyklus
věnovaný historii evropské kinematografie CineKino, na jehož natočení se podílela Česká
televize.
ČT art - jarní vysílací schéma 2019
Mezi nejvýraznějšími novinkami ze zahraniční tvorby se objevil americký seriál Tohle
jsme my, jehož vysílání pokračovalo až do začátku roku 2020, kultovní britský sitcom Peep
Show a dokumentární cykly To je opera, Design, Brian Johnson: Rock na cestě a
Soundtracky: písně psané z paměti. A také obnovená premiéra cyklu JAZZ, jenž důkladně
mapuje historii tohoto hudebního žánru.
Pondělí: Vysílací okno (VO) Z první řady uvádí divadelní představení všech žánrů a
koncerty. Po něm následovalo VO Jaro s ARTE věnované dokumentům a dokumentárním
cyklům z produkce této francouzsko-německé televize. VO Slovenské okno patřilo výběru z
tvorby našich nejbližších sousedů a jednou měsíčně se střídalo se Studentským oknem,
reprezentované měsíčníkem Průvan, jenž reflektuje zejména dění na filmových školách a
vysílá studentské filmy.
Úterý: Na VO aktuální publicistiky, v němž se etabloval týdeník o kultuře a jejích
souvislostech ArtZóna, navazovalo VO vyhrazené pro zahraniční seriál Tohle jsme my.
12
Druhá část úterního večera patřila filmovému VO Kino Art, po němž následovalo
dokumentární VO Kulturní fenomény mapující různé oblasti umění.
.Středa: Dokumentární VO Klobouk dolů je vyhrazeno portrétům významných umělců
napříč žánry, teritorii i dobou. Po něm našla své místo VO s talk show Marka Ebena Na
plovárně, VO s cyklem To je opera a VO určené pro literární revue Třistatřicettři, měsíčník
Artmix a VO Hudebního klubu.
Čtvrtek: Po filmovém VO Životy slavných následovalo VO Příběhy filmových legend
určené zejména pro zahraniční dokumenty a dokumentární cykly o významných
osobnostech světové kinematografie a VO Dokumentární klub.
Pátek: VO Pop-rockové pódium uvádělo tuzemské i zahraniční koncerty a tematicky
na něj navazovalo VO Příběhy světové hudby s dokumentárními cykly z historie pop-rocku.
Ve VO Dokumentární cykly se vystřídalo CineKino s Šumnými stopami a VO Britcom
patřilo Peep Show. V archivním VO Hudební cykly se pak připomněly domácí tituly Back
Beat a Folk Factory.
Sobota: Po VO Je nám ctí, převážně skládaném jako komponovaný večer coby
pocta osobám, výročím či událostem, následovalo další filmové VO Kino Art.
Neděle: V nedělním programu na VO Nestárnoucí české perly - zábava, které bylo
určené pro převážně písničkové pořady z archivu ČT, navazovalo VO Nestárnoucí české
perly - film; v něm se představila kolekce klasických českých snímků z NFA. A po nich
následovalo VO Jazz/hudba, kde se kromě stejnojmenného dokumentárního cyklu vysílaly
koncerty klasické a jazzové hudby.
LÉTO 2019
Struktura letního vysílacího schématu se standardně upravuje vzhledem ke
specifickému chování televizního publika během dvou prázdninových měsíců. Jde o období,
kdy se výrazně zvyšuje podíl repríz a archivních pořadů – v roce 2019 to byly např. seriály
Byli jednou dva písaři a Fantom operety. I tak ale měli diváci možnost zhlédnout atraktivní
přímé přenosy – kromě Koncertu z Paříže, jenž se každoročně pořádá v den státního
svátku Francie, to byla světová operní soutěž Plácida Dominga Operalia Prague 2019,
kterou poprvé v její historii hostila Praha. A o televizní „návštěvu“ populární Letní filmové
školy v Uherském Hradišti se postaral Maraton studentských filmů.
13
ČT art – letní vysílací schéma 2019
Tradiční součástí letní filmové nabídky bylo VO Americké nezávislé léto a ČT art
divákům nabídl rovněž vybrané snímky Ingmara Bergmana nebo kolekci titulů ze současné
evropské kinematografie. A ve spolupráci s Měsícem autorského čtení se premiérovou sérií
portrétů spisovatelů připomněl loňský ročník tohoto literárního středoevropského festivalu –
tentokrát šlo o cyklus Turecká čítanka: mezi řádky půlměsíc.
ČT art připomněl v létě i jubileum několika významných umělců – mj. 70. narozeniny
Olgy Sommerové nebo 80. narozeniny Evy Pilarové. A rovněž významná historická výročí –
75 letům od vypuknutí Slovenského národního povstání se věnovaly filmy Vlčie diery a
Zvony pre bosých a mezi pořady, které reflektovaly srpnovou okupaci Československa
v roce 1968, byla i premiéra unikátního recitálu natočeného norskou televizí Karel Kryl
1969: Píseň skončila, žalář je naším domovem.
PODZIM 2019
Stabilní místo před startem podzimního vysílacího schématu má tzv. Týden dárků,
jenž symbolicky připomíná vznik programu ČT art. Tentokrát se v něm objevily hned tři
14
přímé přenosy – z festivalu Letní Letná to bylo představení Kolaps v provedení Losers
Cirque Comapany a dále šlo o Zahajovací koncert 124. sezony České filharmonie a o
Zahajovací koncert festivalu Dvořákova Praha. Jiné koncerty dalších hudebních žánrů
zde měly svá premiérové uvedení – mj. Ondřej Pivec & Kennedy Administration, Monkey
Business v ostravském Brickhousu, Queen: A Night at the Odeon nebo U2: 360° at the
Rose Bowl. Premiéry se v rámci tohoto týdne dočkal i jeden unikátní objev - závěrečný díl
cyklu Píseň pro Rudolfa III.: Dinosaurus, jenž byl v dubnu 1969 stažen z vysílání a
skartován. Pořad se podařilo rekonstruovat až díky materiálu nalezenému nedávno mimo
Českou televizi v soukromých zdrojích.
Hlavní novinkou podzimu 2019 byl desetidílný dokumentární cyklus Národní divadlo:
Mýtus a realita, jehož tvůrci se věnovali historii naší první scény od jejího založení až
bezmála do současnosti. Premiéra sedmidílné České loutky zase přiblížila divadelní
fenomén, jenž byl nedávno dokonce zapsán do seznamu světového nehmotného dědictví
UNESCO. A třetí řadou pokračovaly rozhovory jazzmana Rudyho Linky a jeho hostů v talk
show Linka. Podzimní vysílání patřilo ovšem i jednomu mimořádnému výročí – v říjnu
uplynulo šedesát let od prvního představení Divadla Semafor. Česká televize, včetně
programu ČT art, uvedla k této příležitosti řadu titulů, včetně reprízy osmidílného
dokumentárního cyklu Semafor atd.
ČT art - podzimní vysílací schéma 2019
15
Mezi zahraničními premiérami se objevil životopisný seriál o jednom z největších
umělců 20. století Génius – Picasso či kolekce pěti divadelních inscenací z broadwayských
a off-broadwayských divadelních scén. A VO Příběhy světové hudby po deset týdnů patřilo
dokumentárním cyklům Hip Hop a jeho zrod a Rolling Stone: Fenomenální časopis.
Architektura, design, fotografie a výtvarné umění
Širokou oblast architektury, designu, fotografie a výtvarného umění mapoval program
ČT art kromě Událostí v kultuře především v měsíčníku Artmix. Některá významná témata
reflektoval rovněž týdeník o kultuře a jejích souvislostech ArtZóna a další se objevovala
v týdeníku Kultura+ i v artových talk show. Hlavním prostředkem, jak tuto sféru přiblížit
televiznímu publiku, ale představovaly dokumenty, dokumentární cykly a hrané filmy.
Na kanálu ČT art mělo premiéru 7 českých a koprodukčních dokumentů: Barokní
velmož, Koudelka fotografuje Svatou zemi, Obrazy pražské periferie, Ondřej Sekora –
Práce všeho druhu, Sarkofág pro královnu, Zlínský klenot a Zorka Ságlová. A také dvě
řady cyklu Šumné stopy, ve kterém režisér Radoval Lipus společně s architektem a hercem
Davidem Vávrou mapují stavby českých architektů v různých koutech světa; tentokrát
v Srbsku, Austrálii a na Novém Zélandu.
A další snímky věnované výjimečným osobnostem či stavbám připomněl ČT art
v reprízách: Cesty sochaře Vladimíra Preclíka za kameny pokání, Karel Malich –
Vizionář ve věku rozumu, Klackovitý architekt Martin Rajniš, Nahý Šípek, Nikdy na
kolenou, Obecní dům, Oko nad Prahou, Petr Sís, První dáma české architektury a
Výboj.
Ze zahraniční tvorby se v programu objevily dva rozsáhlé francouzské cykly –
Fotografie, mapující historii tohoto oboru, a Design, jenž se věnoval ikonickým předmětům
a strojům, které svým designem určovaly dobu i budoucnost. Dále pak čtyři třídílné minisérie
z produkce BBC: Francouzské umění, Německé umění, Ruské umění a Skandinávské
umění. A také velká kolekce solitérních dokumentů: Bernard Buffet neposlušný, David
Hockney!, Delacroix, Dior a já, d'Orsay: Kronika muzea, Fragonard, Gauguin: Jsem
divoch, Christian Dior – elegance ztraceného ráje, Joan Miró, Jujol & Gaudi, Karl
Lagerfeld, osamělý král, Le Corbusier, Louvre Story, Louvre v Abú Dhabí, Madame
Tussaud, Mona Lisa Story, Muzeum na prodej? Detroitský institut umění, Muž, který
zachránil Louvre, Palladiáni, Robert Doisneau: Okouzlující bouřlivák, Sagrada Familia,
16
Saint Laurentovy kresby, Salvador Dalí: Dvě tváře génia, Skvostný nábytek ve
Versailles, Tajemný Gustav Klimt, Vermeer a jeho odkaz a Villa Medici.
Další osobnosti výjimečných umělců a umělecké fenomény představil ČT art
prostřednictvím desetidílného životopisného seriálu Génius – Picasso a hraných filmů:
Artemisia, Cézanne a já, Coco Chanel, Mr. Turner, Nalezený ráj, Warholka a Yves Saint
Laurent.
Vyhlašování Cen Czech Grand Design 2018, které se uskutečnilo ve Stavovském
divadle, bylo tradičně odvysíláno v přímém přenosu. Kromě vítězů v kategoriích Designér
roku, Grafický designér roku, Módní designér roku, Designér šperku roku, Ilustrátor roku,
Fotograf roku, Výrobce roku a Objev roku byl do Síně slávy uveden Jiří Šalamoun. A Grand
designérem roku byla vyhlášena Tereza Rosalie Kladošová. Ve vysílání ČT art nescházela
ani prestižní Cena Jindřicha Chalupeckého 2019, jež se uděluje mladým výtvarným
umělcům do 35 let.
Divadlo
Aktuální dění na divadelních scénách a kolem nich sledovaly kromě Událostí
v kultuře týdeníky Kultura+ a ArtZóna. Někteří z divadelníků se také objevovali coby hosté
v artových talk show a galavečer z GRAND festivalu smíchu 2019 ve Východočeském
divadle v Pardubicích vysílal program ČT art ve zpožděném přenosu.
Mnohem atraktivnější než zpravodajství či publicistika však pro televizní diváky
zůstávají samotná divadelní představení – ať již jde o jejich záznamy, anebo o přímé
přenosy. Program ČT art uvedl v roce 2019 celkem 70 divadelních titulů, převážně ve VO
Z první řady a Je nám ctí…. Z nich bylo 20 činoher, 21 oper a operních recitálů, 11 baletních
a tanečních inscenací, 6 muzikálů, 4 hudební komedie, 4 projekty nového cirkusu, 2 operety
a 2 pantomimy. Převažovala přitom tvorba zahraničních umělců – divákům se představilo 23
inscenací pražských divadel, 4 inscenace mimopražských souborů a 43 inscenací
zahraničních. Premiéru mělo na programu ČT art 35 titulů včetně dvou představení, která se
vysílala v přímém přenosu: Losers Cirque Company: Kolaps na novocirkusovém festivalu
Letní Letná a Pucciniho opera Tosca s Annou Netrebko v titulní roli, zahajovací představení
nové operní sezony v milánském Teatro alla Scala.
V kolekci pražských premiér se dále objevila pantomimická one-man show držitele
Ceny Thálie Radim Vizváry: Sólo, monodrama Shylock z Divadla Na Jezerce, za které
získal Cenu Thálie Milan Kňažko, absolventská inscenace studentů činohry DAMU Žranice,
nezávislé uskupení Kabaret Caligula a jeho projekt PanzerFaust, tanečně-hudební fúze
17
Best of 420PEOPLE & Please the Trees a dvě inscenace Národního divadla: Sen čarovné
noci v režii Daniela Špinara a balet Malá mořská víla na hudbu Zbyňka Matějů,
v choreografii Jana Kodeta a režii tandemu SKUTR.
Mimopražské soubory pak přispěly s dvěma činoherními a jednou operní novinkou.
Národní divadlo Brno se představilo Příhodami lišky Bystroušky v nastudování režiséra
Jiřího Heřmana a adaptací filmového scénáře Je třeba zabít Sekala v režii Martina
Františáka. A z repertoáru českobudějovického Jihočeského divadla se na obrazovkách
objevila detektivní komedie podle románu Sira A. C. Doyla Pes baskervillský v režii Petra
Zelenky, která se hraje před otáčivým hledištěm v zámeckém parku v Českém Krumlově.
Mezi zahraničními premiérami měly největší zastoupení opery – Pucciniho Manon
Lescaut a Belliniho Norma z Královské opery Covent Garden, Wagnerův Lohengrin z
drážďanské Semperoper s Annou Netrebko a Piotrem Beczalou, Händelův Tamerlano, kde
roli tureckého sultána Bajazeta ztvárnil Plácido Domingo, Čajkovského Piková dáma
z Nizozemské národní opery, Pucciniho Turandot a Děvče ze zlatého Západu a
Donizettiho Roberto Devereux z Metropolitní opery v New Yorku, Offenbachova opera
Hoffmanovy povídky z Gran Teatre del Liceu v Barceloně a biblická opera Samson a
Dalila v nastudování Mariinského divadla v Petrohradu. Večer s Montserrat Caballé pak
připomněl mistrovství španělské operní divy, s níž na recitálu účinkoval tenorista Oscar
Marin. Operetní žánr měl mezi premiérami zastoupení díky Lehárově Zemi úsměvů
z Curyšské opery a revuálnímu kabaretu z Folies Bergere Offenbachovské šílenství.
Zahraniční taneční umění reprezentoval večer tří baletů v provedení špičkového
italského souboru - La Grande Danza: Aterballetto in Milan – a francouzský soubor Ruée
des Arts s projektem Kvádro. Dvě další inscenace patřily k titulům oceněným na MTF Zlatá
Praha – taneční divadlo Zděšení, které vytvořili choreografka Crystal Piteová a herec
Jonathon Young, a Nižinský v nastudování Hamburského baletu Johna Neumeiera.
A pod hlavičkou „Broadway na Artu“ se představilo pět inscenací z newyorských
scén: komorní muzikál Ernest Shackleton mě miluje, hudební klauniáda Old Hats a tři
činoherní tituly – Pohřbené dítě, Cyrano z Bergeracu a Romeo a Julie.
Důležitou součást reflexe divadelní historie i současnosti ve vysílání programu ČT art
ovšem představuje také dokumentární tvorba. Ze zahraniční produkce to v loňském roce
byla zejména třiadvacetidílná antologie To je opera. Mezi domácími novinkami se objevily
dokumentární portréty osobností i divadel - např. Adam Plachetka, cesta na vrchol, Jeden
rok v životě choreografa Jiřího Kyliána, Ladislav Mrkvička, Let Ivana Vyskočila, Ze
života Ivana Trojana, Divadlo, co nebylo na okraji, Deadtown aneb Cesta tam a zase
18
zpátky (Divadlo bratří Formanů), Vinohradská sto desátá nebo Opera Národního
divadla - Sezóna 2017/2018. A ve snímku Ročník 89 zachytil Ondřej Kepka třicet let v
životě jednoho hereckého ročníku, který nastoupil na DAMU na podzim roku 1988.
Především však ČT art představil v premiéře dva dokumentární cykly. V České
loutce se režisér Pavel Jirásek společně s Petrem a Matějem Formanovými vypravil za
poznáním fenoménu zapsaného do seznamu světového nehmotného dědictví UNESCO. A v
desetidílném seriálu režiséra Aleše Kisila Národní divadlo: Mýtus a realita, jehož
průvodcem byl Ondřej Havelka, je důkladně zmapována historie naší první scény od jejího
založení až bezmála do současnosti.
Ostatně to byla právě inscenace Národního divadla – komedie Sluha dvou pánů,
která se stala druhým nejsledovanějším pořadem roku 2019. Česká televize ji vysílá od roku
2001 a její uvedení pokaždé vyvolá mimořádný zájem diváků.
Film, TV seriály a česká archivní dramatika
Aktuality z české i světové kinematografie přinášely Události v kultuře, týdeník
Kultura+ a vybraná témata reflektovala rovněž ArtZóna. Mnozí filmaři navíc figurovali jako
hosté artových talk show. A na studentskou filmovou tvorbu se specializoval měsíčník
Průvan. Tři přímé přenosy patřily večerům spojeným s udílením filmových ocenění: Trilobit
Beroun, Ceny české filmové kritiky a Galavečer Zlín Film Festival 2019. Slavnostní
vyhlášení výročních cen Americké filmové akademie Oscar 2019 program ČT art přiblížil
divákům ve zkráceném záznamu a ze záznamu se vysílal i závěrečný večer 23. ročníku
Mezinárodního festivalu dokumentárních filmů Jihlava Dokumentární radost z Jihlavy.
Dokumentární snímek Ceny Františka Filipovského 2019 pak rekapituloval 25. ročník
udílení dabingových cen v Přelouči. Čtyřhodinový blok Maratonu studentských filmů 2019
pak přiblížil atmosféru Letní filmové školy v Uherském Hradišti a v jeho rámci se představilo
čtyřiadvacet filmů všech žánrů ze škol nejen filmového zaměření.
Vysílací schéma obsahovalo během roku 2019 pět až šest vysílacích oken
věnovaných filmové tvorbě. Celkem program ČT art uvedl 37 českých filmů a 171 filmů
zahraničních, z nichž se 109 vysílalo v původním znění s českými titulky, 26 ve slovenském
znění bez titulků a 36 s dabingem. V původním znění tak diváci ČT art mohli sledovat 79 %
zahraniční filmové produkce, zatímco podíl dabingu činil 21 %. Ve slovenském znění byla
uvedena rovněž televizní minisérie Louis Pasteur a 3 dokumentární filmy.
19
Stabilní místo měla i zahraniční seriálová tvorba uváděná v původním znění s titulky -
v úterý měl své VO americký seriál Tohle jsme my vyznamenaný Zlatým glóbem i Cenou
Emmy. A páteční večery patřily kultovním komediálním seriálům: Peep Show, Zpupný
krákal, Potvora a Garth Marenghi: Nemocnice na kraji světa. Desetidílný životopisný
seriál Génius – Picasso s Antoniem Banderasem v hlavní roli se vysílal s dabingem ve
čtvrtečním VO Životy slavných.
Z klasických filmů z éry československé kinematografie připomněl ČT art mj. tituly:
Batalion, Faunovo velmi pozdní odpoledne, Jánošík, Kdyby tisíc klarinetů, Naděje, O
slavnosti a hostech, Případ pro začínajícího kata, Sedmikrásky, Stud, Tisícročná včela,
Ucho, Vlčie diery, Zde jsou lvi nebo Zlatá reneta. A výjimečná díla světové kinematografie,
klasické i té současné, byla zastoupena i mezi zahraniční snímky – např. Arizona Dream,
Berani, Bitva o Alžír, 2001: Vesmírná odysea, Kaos, Lolita, Ludvík Bavorský, Monty
Pythonův smysl života, Na západní frontě klid, Nostalgie, Osamělost přespolního
běžce, Poslední pokušení Krista, Rocky Horror Picture Show, Romeo a Julie a
Vězeňský rock. Anebo kolekce nejslavnějších filmů režiséra Ingmara Bergmana: Fanny a
Alexandr, Hadí vejce, Lesní jahody, Mlčení, Sedmá pečeť, Šepoty a výkřiky a Tváří
v tvář.
Z archivní televizní tvorby ČT art loni uvedl kupříkladu seriály Fantom operety a Byli
jednou dva písaři a komedie s Janem Werichem Král a žena, Magnetické vlny léčí nebo
Slzy, které svět nevidí. A také závěrečnou část seriálu Píseň pro Rudolfa III., což ovšem
byla o půl století opožděná premiéra. Poslední díl nazvaný Dinosaurus byl totiž po zásahu
cenzury v roce 1969 stažen z vysílání a skartován – díky objevu v soukromém archivu se ho
však podařilo zrekonstruovat.
S bohatou filmovou nabídkou korespondoval i široký výběr dokumentárních snímků –
ČT art uvedl desítky portrétů renomovaných osobností světové kinematografie – mj.
Depardieu - portrét v životní velikosti, Franco Zeffirelli – portrét, Gene Kelly, Já, Steve
McQueen, Lino Ventura – Ital v Paříži, Luchino Visconti – mezi pravdou a vášní,
Marlene Dietrichová – soumrak anděla, Pierre Richard – tichý muž, Příběh Angeliny
Jolie, Roman Polanski: Pravdivý příběh, Sergio Leone – portrét psance a Úžasný pan
Belmondo. Opožděné televizní premiéry se dočkal také dokument Chytilová versus
Forman. Ten vznikl v belgické produkci v roce 1981 a Věra Chytilová v něm zpovídala svého
kolegu během natáčení jeho snímku Ragtime.
Mezinárodní koprodukční novinkou roku 2019 byl desetidílný dokumentární cyklus
CineKino věnovaný historii vybraných evropských kinematografií, na jehož natočení se
podílela i Česká televize. A dva dokumenty s (nejen) filmovou a televizní tematikou vznikly
20
v domácí produkci – Sametová FAMU připomněla události v roce 1989 očima tehdejších i
současných studentů filmové školy a Česká reklama: Úsvit kapitalismu nabídla vzpomínku
na bláznivá devadesátá léta, kdy se reklamní spoty staly novým fenoménem české
společnosti.
Divácky nejúspěšnějším filmem ve vysílání programu ČT art byl Otesánek režiséra
Jana Švankmajera, jenž v TOP 50 roku 2019 figuruje na devátém místě (rat 1,3%, tj.
114 000 absolutně, share 3,97%). Z televizní klasiky bodoval vedle hudebních pořadů také
seriál Byli jednou dva písaři, se dvěma díly na 27. a 35. pozici. A také premiéra
rekonstruovaného dílu seriálu Píseň pro Rudolfa III. - Dinosaurus, která obsadila 42. příčku
(rat 1,0%, tj. 83 000 absolutně, share 2,31%).
Hudba
Informace o aktuálním dění na hudební scéně přinášely během roku 2019
zpravodajské Události v kultuře, týdeník Kultura+ a vybraným tématům se věnoval i
týdeník ArtZóna. Hudba byla také ústředním tématem dvou talk show – třetí řady pořadu
Linka, který uvádí jazzman Rudy Linka, a novinky nazvané Doupě Mekyho Žbirky. Zcela
zásadní část programové nabídky v hudební oblasti ovšem představovaly koncerty, a to
včetně těch, které se vysílaly živě.
První hudební událostí i prvním odvysílaným pořadem programu ČT art v roce 2019
se stal přímý přenos Novoročního koncertu České filharmonie, na kterém za řízení
koncertního mistra J. Špačka účinkovali ve skladbách Mozarta, Beethovena, Donizettiho,
Bizeta, Rossiniho a dalších skladatelů P. Nekoranec – tenor a J. Mráček – housle. Společně
s Českou filharmonií se během roku realizovalo i dalších pět přímých přenosů. Na
Benefičním koncertu pro katedrálu, připraveném na podporu vyhořelého pařížského
chrámu Notre-Dame, Česká filharmonie ve spolupráci se Symfonickým orchestrem Českého
rozhlasu, Symfonickým orchestrem hl. m. Prahy – FOK, PKF a všemi kolektivními tělesy
Národního divadla a Státní opery zahrála Stabat Mater Antonína Dvořáka pod taktovkou
Tomáše Netopila. V historických kulisách Hradčanského náměstí odehrála Česká filharmonie
svůj Open air 2019, na němž zazněly proslulé filmové skladby, například ze snímků Star
Wars, Schindlerův seznam nebo Šumař na střeše pod taktovkou K. Lockharta. Dále pak ČF
vystoupila na zahajovacím koncertu 60. ročníku festivalu Smetanova Litomyšl 2019 a
televizním divákům se představila i se Zahajovacím koncertem 124. sezony z pražského
Rudolfina. Zde se uskutečnil i koncert u příležitosti oslav Mezinárodního dne Romů Šun
Devloro, na kterém mj. účinkovali Česká studentská filharmonie a dirigent Marko Ivanović,
Taraf de Caliu, Ivan Herák, Lelo Nika a dětský romský sbor Čhavorenge.
21
Nejsledovanějším festivalem roku 2019 bylo Pražské jaro – jeho předešlý ročník
připomnělo premiérové uvedení Závěrečného koncertu MHF Pražské jaro 2018, kde ve
skladbách česko-slovenských autorů Z. Fibicha, E. Suchoně a L. Janáčka účinkovali J.
Vacík, Slovenský filharmonický sbor a Slovenská filharmonie; dirigent J. Judd. A cyklus
symfonických básní Má vlast na zahajovacím koncertu 74. mezinárodního hudebního
festivalu Pražské jaro 2019 zazněl v provedení orchestru Bamberger Symphoniker
s dirigentem Jakubem Hrůšou. Festivalové dění provázelo i každodenní vysílání aktuálních
zpráv z této události v podobě Echa Pražského jara.
ČT art věnoval pozornost ovšem i další významné hudební přehlídce – jednak
záznamem Dvořákova Praha 2018 – závěrečný koncert, na němž orchestr Staatskapelle
Dresden zahrál Dvořákovy skladby pod taktovkou dirigenta Manfreda Honecka. A v přímém
přenosu vysílal zahajovací koncert Dvořákovy Prahy 2019, kde vystoupil Orchestra
Sinfonica Nazionale della Rai s dirigentem Christophem Eschenbachem a violoncellistou
Kianem Soltanim.
Mezi dalšími mimořádnými událostmi ze sféry klasické hudby na domácí scéně se
objevily přímé přenosy slavnostního udílení prestižních Cen klasické hudby za rok 2018 z
Obecního domu v Praze Classic Prague Awards a finále světové operní soutěže Plácida
Dominga Operalia Prague 2019. A také premiéry dalších koncertů: operní Pocta Jarmile
Novotné, koncert k 60. výročí Kocianovy houslové soutěže Houslové gala, Lukáš
Vondráček a SOČR v Rudolfinu, slavnostní koncert oslavy česko-německého kulturního
jara Meeting Brno: zahajovací koncert s Filharmonií Brno řízenou Petrem Altrichterem a s
německou houslistkou Sophií Jaff a CNSO Studio Live – 25 let Českého národního
symfonického orchestru.
Ze zahraničních orchestrů v programu ČT art nejčastěji figurovali Vídeňští
filharmonikové – kromě záznamu jejich novoročního koncertu to byly přímé přenosy
Koncertu ze Schönbrunnu 2019 a Koncertu z La Scaly. Evropský koncert 2019 zase
připomněl mistrovství Berlínské filharmonie na jejím prvomájovém koncertu z Musée d’Orsay
v Paříži, na Koncertu pro Milán uvedl umělecký šéf milánské La Scaly Riccardo Chailly
Dvořákovu Novosvětskou a kompozice italského filmového skladatele Nina Roty na náměstí
Piazza del Duomo a 14. červenec patřil oslavě francouzského státního svátku na Koncertu
z Paříže. Ohlédnutí za nejstarším a nejrozsáhlejším hudebním festivalem na světě pak
přinesl dvoudílný koncert z londýnské Royal Albert BBC Proms 2017.
Vzhledem k tomu, že ČT art reflektuje i dění v mnoha dalších hudebních žánrech a
stylech, nechyběl v jeho vysílání přímý přenos z předávání Grammy Awards 2019 v Los
Angeles, jež reflektují aktuální dění na světové pop-rockové hudební scéně. Tuzemským
22
hudebním oceněním se věnoval hudební dokument Ceny Apollo 2018 a záznam finálového
večera a předávání cen z 27. ročníku Hudebních cen Žebřík.
Dění na domácí hudební scéně pak připomněl žánrově bohatý výběr premiérových
koncertních projektů - Colours of Ostrava 2018, Monkey Business v ostravském
Brickhousu, Věra Špinarová... a pořád Vás mám ráda!, Beránci a vlci – koncert
vycházející z beskydské lidové hudby, jehož stejnojmenné album získalo v roce 2018 Cenu
Anděl, Progress 2, Mňága a Žďorp – Videodáreček, Michal Ambrož a Hudba Praha,
Vypsaná fixa v Lucerna Music baru, Jan Hrubý 70, Radůza a Plzeňská filharmonie,
Evolucie 2018, Ondřej Pivec & Kennedy Administration, Khamoro 2018, Porta 2018,
George Mraz na Janáčkově máji, Kafka Band nebo CNSO Studio Live – Vince Mendoza.
Třicátému výročí listopadu 1989 byl věnován koncert SVO30DA!!!, kde se na jednom
pódiu sešli T. Klus, M. Prokop, A. Langerová, D. Bárta, V. Merta, M. Načeva, M. Pavlíček, V.
Třešňák, M. Konvičková, H. Křížek a Blue Effect. Další příležitostí pro setkání předních
domácích hudebníků byla oslava výročí založení Ochranného svazu autorského -
Galakoncert k 100. výročí OSA.
ČT art loni uvedl rovněž dvě unikátní, půlstoletí opožděné premiéry. Jednak to byl
recitál legendy českého protestsongu Karel Kryl 1969: Píseň skončila, žalář je naším
domovem, který natočila norská televize. A Koncert Midem Cannes 1968 zase připomněl
úspěch, který měly hvězdy československé populární hudby ve Francii. V Cannes tehdy
vystoupili M. Kubišová, Y. Přenosilová, H. Hegerová, H. Vondráčková, J. Čeřovská, H.
Blehárová, K. Gott, W. Matuška, V. Neckář a J. Laufer.
Premiérové koncerty zahraniční pop-rockové scény připomněly legendární osobnosti
a skupiny a zároveň představily současné hvězdy: The Killers – koncert z Royal Albert
hall, Nick Cave and the Bad Seeds - koncert v Londýně, Liam Gallagher, Rolling
Stones – No Security, Live In San Jose, Rush - koncert 2011, Doors: Live At The Isle Of
Wight, Norah Jones, Joni Mitchell, David Gilmour v Pompejích, Sgt. Pepper: 50.
výročí, Queen: A Night at the Odeon nebo U2: 360° at the Rose Bowl. A ze sféry
hudebních žánrů world music, jazzu či blues to byly například koncerty Monty Alexander,
Oscar Peterson Jam Session, Van Morrison, Muddy Waters: Live in Chicago nebo
Louis Armstrong: Tribute. A další mimořádné koncerty byly natočeny během festivalu
Prague Proms: CNSO Studio Live – Monica Mancini, The Chick Corea Akoustic Band
s CNSO a Ute Lemper: Paris, Paris!
Nejrůznější fenomény a osobnosti domácí i světové hudby také reflektovaly
dokumenty a dokumentární cykly z české i zahraničí produkce. Z novinek domácí tvorby to
23
byly snímky Čechomor 30 let, Hudba a moc, Jiří Bělohlávek: "Když já tak rád diriguju",
Rytíři Bastlíři, Svěrák a Uhlíř – padesát let spolu, Umění v papučích, Zdeněk Petr a
Žalman.
Mezi zahraničními hudebními dokumenty se v premiéře představily tituly George
Michael: Freedom, Gershwin – americký vzor, Jean-Michel Jarre, Jeff Beck Story,
Nebeské hlasy, Sting!, The Backwards: Příběh košických brouků nebo Zubin Mehta. A
zejména hudební cykly Brian Johnson: Rock na cestě, Soundtracky: písně psané
z paměti, Hip Hop a jeho zrod a Rolling Stone: Fenomenální časopis.
A osudům některých hudebních legend se věnovaly hrané filmy: Cesta ke slávě, De-
Lovely, Mahler na gauči, Mý lepší blues, Nowhere Boy, První dáma country music,
Příběh Glenna Millera, Sid a Nancy, Love & Mercy a Tina Turner.
Jak je patrné z tabulky nejsledovanějších pořadů, měly u diváků programu ČT art
v roce 2019 největší ohlas právě hudební pořady – od koncertů přes televizní recitály až po
dokumenty; do TOP 50 se jich dostaly dokonce tři desítky. Šlo přitom o mix domácích a
zahraničních interpretů – mj. o Karla Gotta, Hanu Hegerovou, Karla Kryla, Evu Pilarovou,
Elvise Presleyho, Jiřího Suchého, Věru Špinarovou, Hanu a Petra Ulrychovy, Žalmana a o
skupiny ABBA, Beatles, Kabát, Olympic nebo Queen. Klasickou hudbu mezi
nejsledovanějšími tituly tentokrát zastupoval Koncert z Paříže 2019 (rat 0,9%, tj. 80 000
absolutně, share 3,15%).
Literatura
Literární svět se na programu ČT art prezentoval v mnoha typech pořadů – od
Událostí v kultuře, ArtZóny a Kultury+ přes literární revue Třistatřicettři, jejímiž tvůrci a
průvodci jsou Jan Lukeš a Jan Schmid, až po talk show a dokumentární i hrané filmy. A také
v přímém přenosu vyhlašování výsledků ankety nejlepších knih roku 2018 Magnesia Litera.
Premiérově se v roce 2019 představily čtyři české portrétní dokumenty: Všechna
jména Květy Legátové, Josef Váchal, Vratislav Effenberger aneb Lov na černého
žraloka a studentský snímek Petr Bezruč – ještěr od Lysé hory. A v koprodukci
s literárním festivalem Měsíc autorského čtení vznikl cyklus Turecká čítanka: Mezi řádky
půlměsíc, série šestnácti portrétů tureckých spisovatelů a spisovatelek. A další
dokumentární snímky se připomněly v reprízách: Báseň v cizím bytě, Bulat Okudžava –
Věčná píseň, Já jsem ta země tma, Opožděné rozhovory, Václav Bělohradský: Nikdo
neposlouchá, Vladimír Körner, V žáru moci a 04826 Jirous.
24
Dílu a osudům dalších spisovatelů se věnovaly zahraniční dokumenty Sherlock
Holmes versus Conan Doyle, Agatha Christie vs. Hercule Poirot, Georges Simenon
osobně a Edgar Allan Poe. Někteří z literátů se připomněli prostřednictvím hraných
životopisných filmů - Před ranními červánky (Stefan Zweig), Příliš hlučná samota
(Bohumil Hrabal), Úžasný mladík (Giacomo Leopardi), Vášeň mezi řádky (Charles
Dickens) a V žáru lásky (Lytton Strachey) – anebo televizní životopisné trilogie: Alexandr
Dumas starší. A s některými literárními díly se diváci seznámili prostřednictvím jejich
filmových či televizních adaptací: Dvojník, Dva bratři, 2001: Vesmírná odysea, Faunovo
velmi pozdní odpoledne, Kaos, Lolita, Na západní frontě klid, Noc bezMoci, Poslední
pokušení Krista nebo V erbu lvice.
Zpravodajství, publicistika a talk show
Vysílání programu ČT art pravidelně zahajuje zpravodajská relace Události
v kultuře, která přináší informace o aktuálním dění v České republice i zahraničí. V roce
2019 je v průměru sledovalo 24 000 diváků (share 0,68%).
25
Události v kultuře mapují nejrůznější aktivity od divadelních a filmových
premiér, vernisáží, koncertů nebo hudebních a knižních novinek přes festivaly a
udílení cen až k tématům týkajícím se problematiky kulturního provozu. V roce 2019
odvysílaly celkem 2 969 příspěvků – z nich se věnovalo 1 201 (tj. 40,5%) dění
v Praze, 1 144 (tj. 38,5%) událostem mimo hlavní město a 624 (tj. 21%) mapovalo
kulturní scénu v zahraničí.
Počty příspěvků UvK z různých oblastí kultury
Architektura, design, fotografie, výtvarné umění 527 / 18%
Divadlo 323 / 11%
Film a televize 745 / 25%
Hudba --- klasika 164 / 5,5%
Hudba --- pop, rock, etno, folk 387 / 13%
Literatura 236 / 8%
Ostatní (kulturní provoz, multioborové ceny, příspěvky
587 / 19,5%
s přesahy do více oblastí aj.)
Dění na kulturní scéně se kromě UvK věnovaly publicistickou formou i samostatné
kulturní magazíny Artmix a Třistatřicettři a rovněž kulturní týdeník Kultura+ vysílaný
společně s programem ČT24. Echo Pražského jara pak v pětadvaceti tříminutových
epizodách reflektovalo 74. ročník tohoto festivalu. Informace o výjimečných kulturních
počinech, diskuse s hosty a kritické názory zase přináší týdeník ArtZóna moderovaný Sašou
Michailidisem. Obsáhlejší rozhovory nabídly i dvě hudební talk show - Doupě Mekyho
Žbirky, natáčená v klubovém prostředí, a Linka, kde jazzový kytarista Rudy Linka hosty
zpovídá na své šumavské chalupě. Žbirkovými hosty byly převážně osobnosti hudební scény
- Pete Brown, Rob Cass, Albert Černý, Ondřej Havelka, Prokop Holoubek, Lenka Filipová,
26
Adrian Kokoš, Jiří Kouba, Štefan Krasňanský, Milan Lasica, Lenny, Petr Marek, Marpo, Jan
P. Muchow, Kamil Peteraj, Andrea Sedláčková, Ráchel Skleničková, Jaroslav Svěcený, Jiří
Vejvoda a kapela IMT Smile. Obdobný dramaturgický klíč měl i Rudy Linka, jenž do třetí řady
svého pořadu pozval Tucka Andresse, Lenku Dusilovou, Petra Jandu, Terezii Kovalovou,
Jiřího Macháčka, Michala Pavlíčka, Michala Prokopa, Jiřího Stivína, Jiřího Suchého a Ralpha
Townera.
Stabilní součástí programové nabídky ČT art je talk show Marka Ebena Na plovárně,
kterou Česká televize vysílá nepřetržitě již od roku 1999. Ebenovými hosty jsou umělci,
vědci, lékaři, novináři nebo sportovci z celého světa. V roce 2019 to byli hudební skladatel
Ivan Acher, filmový a televizní režisér, kameraman a scenárista Bille August, bývalý
rychlostní kanoista a dvojnásobný olympijský vítěz Martin Doktor, architekt a designér Marco
Donati, režisér, jenž natočil koprodukční seriál ČT Marie Terezie, Robert Dornhelm, režisér,
scénárista a producent Fero Fenič, akademický malíř, restaurátor výtvarných děl a
historických dokumentů David Frank, vědecký pracovník a šéfredaktor časopisu Vesmír Ivan
Havel, psychiatr, publicista a vysokoškolský pedagog Radkin Honzák, spisovatel a ilustrátor
dětských knih Petr Horáček, tanečník a choreograf Jiří Kylián, mandolinista a zpěvák, ikona
bluegrassové hudby Doyle Lawson, filmový producent John Lesher, filmový režisér a
scénárista Richard Linklater, zpěvák a skladatel Peter Lipa, generální ředitel České
filharmonie David Mareček, operní pěvec Štefan Margita, hudebník, skladatel a producent
Jan P. Muchow, skladatel filmové hudby a dirigent David Newman, bývalý šéf Vojenského
výboru NATO Petr Pavel, odborník na umělou inteligenci Michal Pěchouček, herec, dramatik,
scenárista a divadelní režisér Antonín Procházka, novinářka a spisovatelka Lída
Rakušanová, herec Jaroslav Satoranský, malíř, grafik a sochař Jiří Sopko, moderní pětibojař
a olympijský vítěz David Svoboda, socioložka a publicistka Jiřina Šiklová, horolezkyně Dina
Štěrbová, herečka Libuše Švormová, básník, prozaik, hudebník a žurnalista Jáchym Topol,
triatlonista a maratonec Petr Vabroušek, scenárista a designér počítačových her Daniel
Vávra, jazzový bubeník Dave Weckl, spisovatel a scénárista Irvine Welsh a zpěvačka Hana
Zagorová.
Vánoční a silvestrovský program
Období vánočních svátků a kolem nich, Silvestr a poslední dny roku patří v televizním
vysílání mimořádné programové nabídce. Platí to rovněž o kolekci koncertů, divadelních
představení, hraných i dokumentárních filmů na programu ČT art, kde mnoho z uvedených
titulů mělo i svou premiéru.
27
V předvečer Štědrého dne to byl dokument o proslulém českém dirigentovi Jiří
Bělohlávek: "Když já tak rád diriguju" a dva vánočně laděné koncerty: Vánoční koledy &
Rolando Villazón a Veni Domine – Vánoce v Sixtinské kapli. Štědrý večer patřil
tradičnímu Vánočnímu koncertu z Valdštejnského paláce, kde účinkoval Ensemble 18+
s repertoárem složeným ze skladeb J. I. Linka, W. A. Mozarta, F. X. Brixiho, A. L. Webbera a
směs koled A. Michny z Otradovic. Stálicí tohoto svátečního večera je i Česká mše vánoční
od Jakuba Jana Ryby v provedení České filharmonie řízené Jiřím Bělohlávkem, jež byla
natočená v roce 2014. Dále se ve vysílání objevilo představení legendy žánru nového
cirkusu Cirque du Soleil: Kooza a životopisný snímek režiséra Franka Zeffirelliho věnovaný
svatému Františkovi z Assisi - Bratr Slunce, sestra Luna.
Následující dva večery patřily především koncertům. Ostrava zpívá gospel představil
v ostravské multifunkční hale Gong dvacetičlenný bigband, dvě stovky nadšenců ve sboru a
sbormistra a šoumena Terryho Englishe. Baroknímu repertoáru byl zasvěcený pořad
Magdalena Kožená a COLLEGIUM 1704 s podtitulem Zahrada barokních nářků. A
v Rudolfinu byl natočen koncert Jiří Suchý: Recitál 1964/2019, jenž připomněl i památku
spoluzakladatele Divadla Semafor, skladatele, zpěváka a herce Jiřího Šlitra. Sváteční
nabídku obohatila rovněž jedna z nejslavnějších operet, Lehárova Země úsměvů,
v nastudování Curyšské opery.
Dalším divadelním titulem ve vánoční kolekci bylo monodrama Shylock z Divadla Na
Jezerce s Milanem Kňažkem, který za svůj výkon získal Cenu Thálie. A také dva taneční
tituly - balet Malá mořská víla z Národního divadla s hudbou Zbyňka Matějů, v choreografii
Jana Kodeta a v režii tandemu SKUTR a komediální taneční aktovka Kvádro francouzské
skupiny Ruée des Arts.
Součástí filmové nabídky v posledních dnech roku 2019 bylo Odcházení, které
připomnělo osm let od úmrtí prvního prezidenta České republiky, dramatika Václava Havla,
jenž adaptaci své divadelní hry také režíroval. Mezi dalšími snímky figurovaly koprodukční
Příliš hlučná samota natočená na motivy románu Bohumila Hrabala, dvoudílný slovenský
Jánošík natočený na začátku šedesátých let nebo Arizona Dream režiséra Emira Kusturicy,
jenž byl oceněn Stříbrným medvědem na MFF v Berlíně. Dále se divákům připomněly dva
zfilmované slavné romány Na Větrné hůrce a Lolita a trojice němých grotesek Charlie
Chaplina: Cirkus, Kid a Psí život. Fenomenální komik se navíc objevil i jako protagonista
dokumentu Chaplin na Bali. Dokumentární portréty byly ovšem věnovány i dalším umělcům
- Elvis Presley!, Salvador Dalí: Dvě tváře génia nebo Adam Plachetka, cesta na vrchol.
A neobyčejnou historii jednoho z nejznámějších měst světa divákům odkryl dokumentární
snímek Rozmařilé Benátky.
28
Největší prostor ve vánočním programu ČT art měly hudební pořady – z oblasti
klasické hudby šlo o Koncert ze Schönbrunnu 2019, který pořádá Vídeňská filharmonie
v zahradách císařského paláce ve Vídni, revuální kabaret z Folies Bergère s nejznámějšími
melodiemi krále pařížské operety Offenbachovské šílenství, operní recitál Večer s
Montserrat Caballé a koncert A. Plachetka, K. Kněžíková, E. Villaume a PKF.
Pestrou žánrovou škálu obohatila vystoupení výjimečných zpěváků a skupin - Joe
Cocker: Fire it Up Live, Ray Charles – Live at Montreux nebo Scorpions: Moment of
Glory živě v Hannoveru, na němž si s německou rockovou legendou zahráli Berlínští
filharmonici. V crossoverovém duchu byl pojednán i projekt Aneta Langerová a Janáčkova
filharmonie Ostrava, v koncertní podobě se představil muzikál Miss Saigon a defilé
slavných interpretů nabídl koncert Pocta Alžbětě II., uspořádaný v londýnské Royal Albert
Hall k 92. narozeninám britské královny. Ryze hudební bylo i silvestrovské vysílání programu
ČT art. Po koncertu Tom Jones: Live on Soundstage se představila domácí rocková
skupina vystoupením uspořádaným ke svému 30. výročí: Kabát – Noc v Edenu. A samotný
závěr roku patřil vzpomínce na výpravu legendární britské kapely za „železnou oponou“
v roce 1986: Queen: Magic Tour v Budapešti.
Přímé přenosy, festivaly a mimořádné události, projekty a výročí
V roce 2019 uvedl program 28 přímých přenosů (případně zpožděných přímých
přenosů) koncertů, večerů spojených s vyhlašováním cen a divadelních představení.
Programová nabídka se ovšem věnovala i oslavám státních svátků a připomenutím dalších,
celospolečensky významných dní. Šlo např. o 75 let od vyvraždění rodinného tábora českých
Židů v Osvětimi, Mezinárodní den Romů, 230. výročí pádu Bastily, 105 let od začátku první
světové války, 75 let od Slovenského národního povstání, 49 a 50 let od událostí 21. srpna
1968–1969, výročí 30 let svobody 1989–2019 a Den vzniku samostatného
Československého státu.
Stranou pozornosti však nezůstala ani jubilea významných divadel nebo výročí
dalších kulturních institucí či událostí – např. 50 let od premiéry inscenace S úsměvem idiota
autorské dvojice Vodňanský-Skoumal v Činoherním klubu, 30 let od uvedení Show Tomáše
Tracyho, 50 let od založení skupiny Monty Python, 60. výročí divadla Semafor, 100 let od
založení výtvarné školy Bauhaus a 100 let od vzniku Ochranného svazu autorského (OSA).
29
1. ledna
Novoroční koncert České filharmonie
Přímý přenos první hudební události roku 2019. Ve skladbách W. A. Mozarta, L. van
Beethovena, G. Donizettiho, G. Bizeta, G. Rossiniho a dalších. Účinkovali: P. Nekoranec –
tenor a J. Mráček – housle. Českou filharmonii řídil koncertní mistr J. Špaček. Režie
T. Šimerda
19. ledna
Classic Prague Awards 2018
Přímý přenos slavnostního udílení prestižních Cen klasické hudby za rok 2018 z Obecního
domu v Praze. Účinkovali: K. Gibišová, V. Jirsa, J. Vobořil, A. Klánský a J. Mráček. Hrála
Filharmonie Hradec Králové, dirigent P. Vronský. Uváděl D. Mareček. Režie A. Rezek
20. ledna
Trilobit 2019
Předání prestižních cen, které uděluje Filmový a televizní svaz FITES. Večerem provázel
Martin Myšička
28. ledna
Galavečer GRAND festival smíchu 2019
Slavnostní předávání festivalových cen za nejlepší výkony v divadelní sezoně 2018 v oboru
divadelních komedií. Galavečerem provázeli Miroslav Hanuš a Jana Ondrušková. Režie
J. Brichcín
2. února
Ceny české filmové kritiky 2018
Přímý přenos z vyhlášení devátého ročníku cen udělovaných nejlepším filmům a jejich
tvůrcům. Slavnostním večerem v pražské Arše provázeli Jana Plodková a Jiří Havelka. Režie
M. Straka
10. února
Grammy Awards 2019
Přímý přenos z 61. ročníku předávání nejprestižnějších hudebních cen světa
30
20. března
Ceny Czech Grand Design 2018
Přímý přenos ze slavnostního ceremoniálu ve Stavovském divadle, kde byly uděleny výroční
ceny Akademie designu ČR za rok 2018. Zábavným večerem provedli herci a muzikanti Jiří
Konvalinka a Jan Vejražka. Režie T. Luňák
7. dubna
Magnesia Litera
Přímý přenos z udílení výročních knižních cen Magnesia Litera 2019 z Nové scény
Národního divadla v Praze. Večerem provedli moderátorka České televize Daniela
Písařovicová a herec a režisér Jiří Havelka. Režie M. Čech
8. dubna
Šun Devloro
Přímý přenos mimořádného slavnostního koncertu u příležitosti oslav Mezinárodního dne
Romů. Účinkovali: Česká studentská filharmonie a dirigent Marko Ivanović, Taraf de Caliu,
Ivan Herák, Lelo Nika, dětský romský sbor Čhavorenge a mnozí další. Režie M. Beyer
23. dubna
Benefiční koncert pro katedrálu
Přímý přenos mimořádného benefičního koncertu z Rudolfina na podporu katedrály Notre-
Dame. Česká filharmonie ve spolupráci se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu,
Symfonickým orchestrem hl. m. Prahy – FOK, PKF a všemi kolektivními tělesy Národního
divadla a Státní opery zahráli Stabat Mater Antonína Dvořáka pod taktovkou Tomáše
Netopila. Režie A. Rezek
1. května
Evropský koncert 2019
Tradiční prvomájový koncert Berlínské filharmonie z Musée d’Orsay v Paříži
12. května
74. mezinárodní hudební festival Pražské jaro 2019
Přímý přenos slavnostního zahajovacího koncertu z Obecního domu v Praze. Cyklus
symfonických básní Má vlast Bedřicha Smetany zahrál německý orchestr Bamberger
Symphoniker, dirigoval Jakub Hrůša. Režie A. Rezek
31
31. května
Galavečer Zlín Film Festivalu 2019
Přímý přenos z předávání cen 59. ročníku mezinárodního festivalu filmů pro děti a mládež
Zlín Film Festival 2019. Režie P. Soukup
9. června
Koncert pro Milán 2019
Přenos mimořádného koncertu, ve kterém umělecký šéf milánské Scaly Riccardo Chailly řídil
Dvořákovu Novosvětskou a kompozice italského filmového skladatele Nina Roty na náměstí
Piazza del Duomo
13. června
Smetanova Litomyšl 2019
Přímý přenos Slavnostního zahajovacího koncertu. Účinkovali J. Špaček – housle a Česká
filharmonie, dirigent J. Hrůša. Režie T. Šimerda
16. června
Mezinárodní ceny Trebbia 2019
18. ročník předávání Evropských cen Trebbia ze Španělského sálu Pražského hradu.
Večerem, jehož součástí byla i benefiční dražba obrazů, provázeli Jitka Novotná a Ĺubomír
Bajaník. Účinkovali Alena Miro – soprán a Paulo Ferreira – tenor. Ve světové premiéře
zazněl Symfonický obraz Hold svatému Rochovi od hudebního skladatele Jiřího Gemrota.
Hrál Symfonický orchestr hl. města Prahy FOK, dirigent Aldo Sisillo. Režie S. Vaněk
19. června
Česká filharmonie – open air 2019
Jedna z největších událostí předního českého orchestru v přímém přenosu ČT.
V úchvatných historických kulisách Hradčanského náměstí zazněly proslulé filmové skladby,
například ze snímků Star Wars, Schindlerův seznam nebo Šumař na střeše. Spoluúčinkovalo
smyčcové trio Time For Three a houslistka O. Šroubková. Dirigoval K. Lockhart. Režie
S. Vaněk
32
20. června
Koncert ze Schönbrunnu 2019
Vídeňská filharmonie hrála v přímém přenosu tradiční letní noční koncert ze zahrad paláce
ve Vídni. Skladby L. Bernsteina, J. Strausse jr., G. Gershwina, M. Steinera, J. P. Sousy,
S. Barbera, C. M. Ziehrera a A. Dvořáka dirigoval Gustavo Dudamel. Sólo klavír Yuja
Wangová. Český komentář J. Vejvoda. Režie Henning Kasten. Režie českého znění J. Šmíd
14. července
Koncert z Paříže 2019
K. Buniatishvili, R. Alagna, G. Capuçon a dalších více než dvě stě hudebníků oslavilo
u Eiffelovy věže francouzský státní svátek. Velkolepé gala zakončil slavnostní ohňostroj.
Přímý přenos komentoval J. Vejvoda
26. července
OPERALIA PRAGUE 2019
OPERALIA, světová operní soutěž Plácida Dominga, poprvé v historii přišla do Prahy.
V minulosti v soutěži uspěli například tenoristé José Cura a Roland Villazón či sopranistky
Olga Peretyatko a Sonja Yoncheva. V porotě zasedalo deset uměleckých ředitelů
nejprestižnějších operních domů, v čele se samotným Plácidem Domingem. Režie
T. Šimerda
1. září
Losers Cirque Company: Kolaps
Přímý přenos akrobaticko-světelné show českého novocirkusového souboru ze závěru
festivalu Letní Letná. Divadelní režie T. Legierski. Choreografie M. Ramba. Kamera
B. Slavík. Televizní režie J. Brichcín
4. září
Česká filharmonie – Zahajovací koncert 124. sezony
Večerní koncert z pražského Rudolfina. Skladby B. Smetany – Prodaná nevěsta, předehra
k opeře a tance z opery Polka, Furiant a Skočná, P. I. Čajkovského – Evžen Oněgin,
Dopisová scéna z 1. dějství opery, op. 24 a D. Šostakoviče – Symfonie č. 8 c moll, op. 65
dirigoval S. Byčkov. Sólo soprán – E. Stichina. Režie A. Rezek
33
8. září
Dvořákova Praha 2019 – zahajovací koncert
Úvodní koncert 12. ročníku mezinárodního hudebního festivalu. Hrál Orchestra Sinfonica
Nazionale della Rai, dirigent Christoph Eschenbach. Sólo violoncello – Kian Soltani. Režie A.
Rezek
25. září
MTF Zlatá Praha – Ladies Music Night
56. ročník Mezinárodního televizního festivalu Zlatá Praha zahájil slavnostní koncert
věnovaný výjimečným ženám a dívkám. Účinkovaly: M. Janková, K. Kněžíková, O.
Šroubková, T. Kovalová, K. Englichová, Katta, K. Javůrková, Vladivojna La Chia a K.
Gibišová. Hrál Ambroš Ladies Orchestra. Večerem provázel Libor Bouček. Přímý přenos z
Nové scény Národního divadla. Režie J. Fronc
28. září
56. MTF Zlatá Praha – Slavnostní předávání cen
Zakončení prestižního mezinárodního televizního festivalu v přímém přenosu z Nové scény
Národního divadla. Večerem provázeli P. Křížková a J. Vejvoda. Režie M. Čech
20. října
Ceny Ministerstva kultury 2019
Přímý přenos slavnostního večera z Nové scény ND, kde byli oceněni významní tvůrci v
oboru divadla, hudby, výtvarného umění a architektury, filmu a literatury. Pořadem provázela
M. Augustová. Účinkoval Bohemia Balet. Kamera J. Špelda. Režie O. Kepka
6. prosince
Cena Jindřicha Chalupeckého 2019
Jubilejní 30. ročník ceremoniálu nejprestižnějšího ocenění pro mladé vizuální umělce. Režie
B. Bláhovec
7. prosince
G. Puccini: Tosca
Anna Netrebko v titulní roli vášnivé římské zpěvačky při zahájení nové operní sezony
v milánském Teatro alla Scala u příležitosti svátku sv. Ambrože, patrona Lombardie. V
televizním přenosu dále účinkovali: F. Meli, L. Salsi, V. Sazdovski, A. Antoniozzi, C. Bosi
a G. Mastrototaro. Sbor a orchestr proslulého operního domu řídil umělecký šéf Riccardo
Chailly. Režie Davide Livermore
34
Výročí významných osobností reflektovaná v programu ČT art
během roku 2019 a mimořádné změny z důvodu úmrtí
ČT art se v neposlední řadě věnuje výročím narození významných osobností české i
světové kultury, případně připomíná výročí spojená s datem jejich úmrtí; v roce 2019 jich
bylo 135. Do vysílání k nim zařazuje koncerty, dokumentární i hrané filmy, talk show či
záznamy divadelních představení.
Jiří Zahajský – *80 Václav Bělohradský – *75 Michal Ambrož – *65
Ladislav Mrkvička – *80
Jan Kaplický – †10 Miroslav Horníček – *100 Emil Radok – †25
Věra Chytilová – *90
Jan Neckář – *70 Eva Olmerová – *85 Petr Eben – *90
Petr Ulrych – *75
Jarmila Novotná – †25 Ladislav Mňačko – *100 Lordan Zafranović – *75
Miloslav Šimek – †15
Ivan Kraus – *80 Lenka Filipová – *65 Hana Ulrychová – *70
Pavel Dobeš – *70
Rudolf Hrušínský – †25 Pavel Váně – *70 Ladislav Mrkvička – *80
Zdeněk Pospíšil – *75
Josef Somr – *85 Jan Procházka – *90 Jiří Šlitr – *95
Jaroslav Krček – *80
Kurt Cobain – †25 František Vláčil – *95 Luděk Hulan – †40
Dagmar Bláhová – *70 Michal Polák – *75
Petr Spálený – *75 Zuzana Michnová – *70
Petr Weigl – *80 Bohumil Hrabal – *105
Milan Kundera – *90 Jana Synková – *75
Jan Hrubý – *70 Marie Tomášová – *90
Vlasta Redl – *60 Ivan Vyskočil – *90
Ladislav Simon – *90 Zdeněk Rytíř – *75
35
Karel Kryl – *75 Judita Čeřovská – *90 Leonardo da Vinci – †500
Petr Sís – *70
Jiří Korn – *70 Ivan Hlas – *65 Martin Rajniš – *75
Vladimír Franz – *60
Milan Dufek – *75 Eliška Balzerová – *70 Miroslav Kůra – *95
Pavel Juráček – †30 Štefan Kvietik - *85 Milan Rastislav Štefánik –
Jaroslav Dietl – *90 Bulat Okudžava – *95 †100
Helena Třeštíková – *70 Petr Hapka – *75
Ivan Trojan – *55
Ota Peřina – *70 Vladimír Preclík – *90 Waldemar Matuška – †10
Bořek Šípek – *70
Laďka Kozderková – *70 Milan Zelenka – *80 Alena Šrámková – *90
Bedřich Tylšar – *80
Alois Švehlík – *80 Dušan Klein – *80 Naďa Urbánková – *80
Milan Chladil – †35
Gabriela Vránová – *80 Daniel Fikejz – *65 Jaroslav Dietl – *90
Richard Gere – *70
Jiří Orten – *100 Karel Zich – *70 Herbert von Karajan – †30
Vladimír Kulhánek – *75
Vašo Patejdl – *65 Jacques Offenbach – *200 Zuzana Navarová – *60
Ivan Martin Jirous – *75
Ondřej Sekora – *120 Libuše Domanínská – *95 Karel Gott – *80
Ivo Jahelka – *65 Bolek Polívka – *70
Oldřich Lipský – *95 Vlastimil Hála – *95
Lino Ventura – *100 Rudolf Firkušný – †25
Olga Sommerová – *70 Eva Pilarová – *80
Josef Suk – *90 Ivo Fischer – *95
Meda Mládková – *100 Jan Švankmajer – *85
Jaromír Šofr – *80 Zdenka Tichotová – *65
Marie Podvalová – *110 Jan Skalický – *90
Zdeněk Petr – *100 Josef Streichl – *70
Vladimír Körner – *80 Ondřej Havelka – *65
36
Milan Nytra – *60 Karel Malich – *95 Zuzana Stirská – *65
Jožo Ráž – *65 Jana Koubková – *75 Petr Skoumal – †5
John Lennon – *79 Angelo Michajlov – *80 Luděk Hulan – *90
Karel Hašler – *140 Petra Černocká – *70 Tina Turner – *80
Ladislav Klein – *75 Miroslav Ondříček – *85 Radovan Lukavský – *100
Květa Legátová – *100 Jiří Pecha – *75 Milan Drobný – *75
Milan Dvořák – *85 Vladimír Václavek – *60 Jiří Šlitr – †50
Antonín Hájek – †30 Ivan Blatný – *100 Václav Havel – †8
Kanál ČT art rovněž rychle reagoval na nečekaná úmrtí významných uměleckých
osobností mimořádnou změnou programu. V této souvislosti připomněl život a dílo:
Zpěvačky Věry Bílé, tanečnice a historičky baletu Boženy Brodské, zpěváka Karla
Gotta, zpěváka Mirka Hoffmanna, herečky Vlasty Chramostové, herce a dabéra
Jaroslava Kepky, módního návrháře Karla Lagerfelda, sochaře a malíře Karla Malicha,
kameramana Stanislava Miloty, herce Luďka Munzara, herce Jiřího Pechy, herce
Václava Postráneckého, textaře Vladimíra Poštulky, režiséra Jana Schmidta, houslistky
a zpěvačky Jitky Šuranské, režiséra Jiřího Volka, režiséra a herce Franca Zeffirelliho a
herce Stanislava Zindulky.
37
Závěr a perspektivy pro další období
V roce 2019 rozvíjel kulturní kanál vše, čím se již od začátku své existence profiloval.
Nabízel vyvážený mix informací, zážitků, podnětů, u nichž na prvním místě stála vždy
kvalita. Kultura je nedílnou součástí každé zdravé společnosti a Česká televize tento fakt
zcela vědomě podporuje.
ČT art je unikátní projekt, který se svou nabídkou výrazně odlišuje od jiných
programů. Nikdy paradoxně nemíří na jednoho univerzálního kulturního diváka, naopak díky
pestrosti a širokému záběru si své pořady najdou lidé nejrůznějších uměleckých
preferencí a rozdílného vkusu. Opera i hard rock, komiks i klasický balet, jazz i nový cirkus,
kamenné divadlo i slam poetry. To jsou jen příklady rozmanitých a zdánlivě neslučitelných
uměleckých disciplín, kterým se ČT art v loňském roce věnoval. Výhodou prostoru, který
k tomu ve vysílání má, mohl své programové schéma koncipovat tak, aby umělecké žánry
tvořily logické celky a divák se dobře orientoval. Televizní žánry navíc umožňují, aby forma
byla adekvátní nabízenému obsahu a jednotlivé pořady a sdělení měly co největší dopad.
Pro náročné publikum je taková nabídka důležitou alternativou televizního sledování a pro
velké skupiny diváků, zejména z menších měst, kteří nemají tolik příležitostí kvalitní kulturu
zažít v jejím reálném prostředí, je dokonce jednou z mála možností, jak se se současným
uměním v jeho rozličných formách potkat.
ČT art i v loňském roce respektoval divácké návyky, které za šest let svého vysílání
vybudoval. Nedělal ukvapené ani náhodné změny a soustředil se na posilování kvality.
Mezi takové počiny jednoznačně patřil například desetidílný cyklus Národní divadlo: Mýtus
a realita, bez diskuse nejdůležitější projekt kulturního kanálu v roce 2019, který se naší první
scéně a historii všech jejích souborů věnoval v kontextu stoletých dějin České, resp.
Československé republiky.
Realizace tohoto cyklu probíhala v úzké spolupráci s vedením i pracovníky Národního
divadla a představovala konkrétní příklad toho, jak se naplňuje Memorandum o spolupráci,
které obě instituce podepsaly. Právě spolupráce s kulturními organizacemi, zejména
příspěvkovými organizacemi Ministerstva kultury, ale i nejrůznějšími festivaly či oborovými
zájmovými sdruženími, představovala jeden z pilířů vysílání ČT art. Díky tomu mohli diváci
navštívit třeba Smetanovu Litomyšl či Colours of Ostrava, Pražské jaro či Dvořákovu
Prahu, na Nový rok v Rudolfinu Českou filharmonii, ale také v přímých přenosech sledovat,
jaké knihy, designové počiny, mladé výtvarníky, filmy či např. počiny v oblasti klasické
hudby považují zástupci jednotlivých uměleckých oborů v uplynulém roce za nejlepší.
38
Předchozí kapitoly této zprávy podaly vyčerpávající informaci o tom, jaká kvalita se
během roku ve vysílání objevovala. Jen samotný výčet jmen, osobností, autorů, umělců,
uměleckých těles a souborů, míst, koncertních sálů, galerií, divadel či operních domů,
festivalů, akcí a eventů atd. vytváří jedinečný a hlavně pestrý seznam, potvrzující
nezastupitelnou roli kulturního kanálu na zdejším televizním trhu. Přiměřená kombinace
původní tvorby a akvizičních pořadů umožňovala divákovi vhled do tuzemské i světové
kulturní produkce i možnost srovnávání.
Mix zážitků, informací a podnětů naplňoval to, co si kulturní kanál vytýčil jako svůj cíl
už od začátku. Totiž že kulturu zaznamenává a zprostředkovává, spoluvytváří, kriticky
hodnotí a informuje o ní. Proto nelze nadřazovat například přímý přenos zpravodajské
relaci, protože obojí mělo své nezastupitelné místo a doplňovalo se. Významným počinem
bylo především posilování kritičnosti dalším rozvojem webové platformy ArtZona.cz, která
zachycuje nezadržitelný trend sledování televizního obsahu na internetu. Její respektovaná
podoba vedla v druhé polovině roku k logickému rozhodnutí, aby se ze stránky podporující
jeden televizní publicistický magazín stala oficiální webová stránka celého kanálu. K tomuto
přerodu došlo na přelomu roku, kdy se stávající web přejmenoval na CTart.cz.
I v loňském roce se pokračovalo v trendu posilování autentických zážitků formou
přímých přenosů, protože není nic účinnějšího ve snaze zvýšit pocit spoluúčasti diváka než
živé vysílání. Být u něčeho, co se děje právě teď, být součástí publika, mnohdy
celoevropského, to je něco, co dělá jakýkoliv umělecký zážitek výrazně intenzivnějším.
Projevilo se to v zájmu diváků například o tradiční Open air České filharmonie, světovou
operní soutěž Plácida Dominga Operalia Prague, koncert Vídeňských filharmoniků ze
Schönbrunnu, či tradiční Koncert z Paříže. Mezi takové zážitky patřil i přímý přenos z Letní
Letné, který připomenul šesté výročí vzniku ČT art a který zároveň znamenal i první živé
vysílání českého souboru populárního žánru nového cirkusu.
ČT art upevnil i své mezinárodní postavení ve třech hlavních bodech. Jednak jeho
existence výrazně zvýšila aktivitu zahraničních producentů i vysílatelů nabízet kvalitní
produkci do vysílání ČT art, a tím logicky i jejich ochotu předkládat tuto nabídku ve
výhodných zlevněných balíčcích při záruce vysílacího prostoru. Tímto zviditelněním se
také zvyšuje koprodukční potenciál České televize a mnoho projektů, zejména v oblasti
klasické hudby a baletu, se vyrábí se zahraničními partnery, což má pro ČT ekonomické i
prestižní přínosy. A konečně Mezinárodní televizní festival Zlatá Praha, jehož 56. ročník
proběhl v prostorách Nové scény Národního divadla a který už několik let organizačně spadá
pod ČT art, opět do České republiky přivedl velké množství zástupců kulturních institucí,
organizací, včetně EBU a IMZ, vysílatelů, producentů i samotných tvůrců a Česká
39
televize se symbolicky po dobu jeho konání stala hlavním městem televizních pořadů o
hudbě, tanci a divadle na světě. Obě výše zmíněné organizace EBU a IMZ opět během
přímého přenosu závěrečného ceremoniálu festivalu udělily Cenu za celoživotní přínos a
to, že si pro tuto poctu vybraly právě Zlatou Prahu, svědčí o mimořádném postavení této
akce, České televize i kulturního kanálu v mezinárodním kontextu.
Další rozvoj kanálu ČT art nespočívá v překotných změnách, ale naopak
v systematickém upevňování a rozvíjení všeho pozitivního, co během své existence
dokázal.
Tou první a zásadní věcí je nepolevující důraz na kvalitu a reprezentativnost
nabídky, která musí respektovat očekávání náročných diváků i při vědomí, že vždy půjde o
výběr, protože nelze zaznamenávat vše, co se v kulturním prostředí děje. Respektovat musí i
ekonomickou realitu, která předpokládá vyrábět pořady optimálním způsobem tak, aby na
jedné straně v žádném případě nedocházelo k přemrštěným a zbytečným výdajům, ale
zároveň netrpěla kvalita obsahu i formy. V důsledku to povede mj. k tomu, že českotelevizní
producenti budou motivováni hledat i jiné zdroje, včetně domácích a mezinárodních
koprodukčních možností, které v konečném důsledku pozitivně povedou k navýšení zmíněné
kvality.
Pro ČT art to znamená dávat českotelevizním producentům jasné zadání toho, co si
pro vysílání objednává, podle reálných možností i schématu si pečlivě vybírat z nabízených
témat, námětů a projektů a v neposlední řadě důsledně a kriticky poskytovat zpětnou
vazbu na dodané pořady.
ČT art musí i nadále udržet generační rozpětí diváků, tzn. ty starší neztrácet a nové,
mladší, získávat. Neboli zpřesňovat vysílací schéma a i nadále koncipovat větší celky tak,
aby mířily na podobně zaměřené publikum. Důsledně rozlišovat mezi pořady, které dokáží
oslovit a zaujmout co nejvíce náročných diváků – a těm dávat prostot v prime timu, a těmi,
které míří na úzkou minoritní základnu – a ty dávat do časů, kde si je příznivci tak jako tak
najdou. Velkou výzvou i úkolem pak bude další rozvoj nového webového portálu CTart.cz
i budování takových průnikových cest, aby se televizní vysílání i internet při zachování a
respektování svébytných obsahů vzájemně ovlivňovaly a podporovaly.
Na prvním místě v centru pozornosti budou i nadále na jedné straně zážitky
reprezentované špičkovými výkony všech zúčastněných profesí, a na straně druhé samotní
umělci, autoři či interpreti, protože jakékoliv umění je výsledkem píle, schopností a talentu
konkrétních lidí. Proto bude ČT art ve schématu vždy preferovat živé umění a umělecky
náročné a hodnotné filmy či seriály a vedle toho pořady, které vyzdvihují nezastupitelnou
40
roli skutečných – žijících či nežijících – umělců. Výrazné autority se schopností
komunikovat je třeba hledat i do rolí průvodců či moderátorů, protože takové osobnosti mají
šanci přivést k obrazovkám i kultuře další diváky. S tím na druhé straně souvisí i vyhledávání
a zavádění nových talentů a neotřelých postupů, avšak citlivým způsobem tak, aby se
vysílání nepřeměnilo v nesrozumitelný experiment za minimální pozornosti publika.
ČT art nemůže polevit ani ve vzájemně výhodné spolupráci s kulturními
institucemi a organizacemi, které jsou pro umělecky zaměřený kanál přirozeným
partnerem. A to neplatí jen o tuzemských, ale i zahraničních subjektech. Prestižní instituce,
jako jsou EBU či IMZ, ale televizní společnosti typu Arte, Mezzo či ORF, zde musí najít
sebevědomě otevřené dveře, protože pozice, kterou si ČT art v mezinárodním kontextu
vybudoval a buduje, není zaručena automaticky a navždy.
To vše povede k tomu, aby si ČT art uchoval nabytý respekt a i nadále vyplňoval
mezeru na zdejším audiovizuálním trhu. Kulturní kanál tak zůstane i do příštích let jedním
z pevných pilířů veřejné služby, nabízející kvalitní a nikde jinde v takovém rozsahu
dostupný osobitý televizní obsah, který jeho diváci umí ocenit.
41