Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam 220251000560012 najdete zde
Zpráva o stavu a rozvoji technologií
za rok 2019
Vypracovali: Irena Wintrová, Michal Kratochvíl a Milan Cimirot
Předkládá: Petr Dvořák, generální ředitel
Červen 2020
Obsah
__________________________________________________________________________ 1
1. Činnost útvaru Techniky _______________________________________________________ 2
2. Organizační struktura _________________________________________________________ 2
2.1. Obrazová a zvuková technika ______________________________________________________ 2
2.2. Přenosová a mobilní technika ______________________________________________________ 2
2.3. Osvětlovací technika _____________________________________________________________ 3
2.4. Útvar hlavního inženýra __________________________________________________________ 3
2.5. MTK __________________________________________________________________________ 3
2.6. Technika objektu zpravodajství_____________________________________________________ 4
2.7. Vysílací technika ________________________________________________________________ 4
2.8. Televizní studia Brno a Ostrava _____________________________________________________ 4
3. Stav přechodu na druhou generaci zemského terestrického vysílání ___________________ 5
4. Stěžejní investiční akce realizované v roce 2019___________________________________ 10
4.1. Rozšíření regionálních studií ______________________________________________________ 10
4.2. Modernizace videoserverů přenosové techniky _______________________________________ 10
4.3. Náhrada mixážních pultů SQN_____________________________________________________ 11
4.4. Reportážní kamery HD s příslušenstvím _____________________________________________ 11
4.5. Kamerové řetězce (15x) pro přenosový vůz PV1 ______________________________________ 11
4.6. Kamerové řetězce (6x) pro přenosový vůz PV2 _______________________________________ 12
4.7. Objektivy pro DSNG vozy a reportážní štáby _________________________________________ 12
4.8. Digitalizace technologie pro živé vstupy _____________________________________________ 13
4.9. Náhrada zvukového mixážního pultu v RK 14 _________________________________________ 14
4.10. Nový centrální OSET – oddělení studiové a exteriérové techniky _________________________ 15
4.11. Stojanovna odbavování (ST-OP) ___________________________________________________ 15
5. Problematika přechodu na nový headend pro DVB-T2 _____________________________ 17
6. Archiv a programové fondy 2019 _______________________________________________ 21
6.1. Organizace ____________________________________________________________________ 21
6.2. Uložené archivní materiály _______________________________________________________ 21
6.3. Péče o archivní materiály ________________________________________________________ 22
6.4. Digitalizace historických materiálů a technologický rozvoj archivu ________________________ 23
6.5. Zpřístupňování a využívání archivních materiálů ______________________________________ 26
6.6. Odborné a společenské aktivity archivu _____________________________________________ 27
7. Přílohy ____________________________________________________________________ 28
1
1. Činnost útvaru Techniky
Útvar Techniky České televize (dále jen Technika ČT) – technicky zajišťuje výrobu, vysílání a rozvoj
televizních technologií České televize. Průběžně servisuje nebo zajišťuje servis televizních technologií
a technologických systémů tak, aby v rozsahu zajišťovaných činností bylo zabezpečeno maximální
využití technologických kapacit, jejich kompatibilita a kontinuální rozvoj. V rámci plnění činností
stanovuje Technika ČT technické normativy, které jsou závazné pro veškeré výrobně technické postupy
tak, aby byla zajištěna vysoká technická kvalitativní úroveň výroby a vysílání televizních pořadů v rámci
programových okruhů České televize. Součástí činností zajišťovaných útvarem techniky ČT je dohled
nad provozem distribučních a kontribučních sítí a sestavování výsledného signálového toku, který je
dále distribuován příslušnými distribučními platformami. Kromě základních signálových esencí, tedy
složek obrazu a zvuku, zabezpečuje Technika ČT začleněni potřebných souborů metadat, která jsou
součástí vysílaného signálu.
2. Organizační struktura
2.1. Obrazová a zvuková technika
Jedná se o obsáhlé oddělení, které ve zjednodušeném popisu zabezpečuje komplexní postprodukci
vyráběných nebo převzatých pořadů. U pořadů převzatých se jedná zejména o vstupní kontrolu a
zvukový dabing. U pořadů vlastní výroby se jedná o poměrně rozsáhlý soubor činností, který můžeme
pro účely tohoto materiálu zjednodušit na střih, synchronizaci dat, barevné korekce a zvukový mix.
Kromě popsaného se v současné digitální éře zpracování televizního signálu jedná o časté
transkódovaní dat (převedení do jiných datových formátů) a jejich přizpůsobení pro další následné
zpracování. Principiálně je dále oddělení děleno na studiovou techniku, obrazovou techniku, zvukovou
techniku a oddělení studiové a exteriérové techniky. Z hlediska kapacit tedy zajišťuje provoz studií,
střižen, korekcí, zvukových pracovišť a oddělení studiové a exteriérové techniky. Součástí oddělení jsou
také pracoviště, jejichž účelem je tvorba doprovodných složek, které jsou podstatné pro plnění služeb
určených zrakově či sluchově hendikepovaným divákům.
V šesti studiích v Praze, po dvou v Brně a Ostravě se tento útvar podílí jak na samotném natáčení, tak
i na zpracování materiálu a jeho finalizaci pro vysílání. Všechna oddělení jsou ve směnném provozu,
pokrývající i víkendy a státní svátky. Česká televize na Kavčích horách disponuje významnou technickou
kapacitou, zejména v oblasti post-produkce. Tato kapacita umožňuje odbavit velký objem výroby
různých pořadů, od jednoduchých studiových pořadů po velké filmové produkce. Bez technického
zázemí by se významně prodražila výroba anebo by, z důvodu omezených externích kapacit, nebylo
možné odbavit takové množství pořadů, které odbavuje ČT do vysílání dnes.
2.2. Přenosová a mobilní technika
Česká televize disponuje poměrně velkou kapacitou i v oblasti přenosové techniky. Celkem je pro
přenosy k dispozici 6 vícekamerových přenosových vozů (4 x v Praze, 1 x v Ostravě a 1 x v Brně).
Nejvýznamnějším odběratelem kapacit přenosové techniky České televize je ČT sport. Dohromady bylo
realizováno přenosovými vozy České televize více než 1100 natáčecích dní, tedy nasazení v roce 2019.
V některých měsících, kdy je nutné zabezpečit souběžné natáčení nebo vysílání kulturních a
sportovních pořadů v externích prostorách, je kapacita přenosové techniky čerpána na 100 % - tj. každý
den v měsíci. Stejně jako je tomu i u jiných profesí v oboru Techniky, patří přenosoví technici mezi
povolání, kterých na trhu práce není dostatek a odchod jednoho technika na voze znamená snížení
2
kapacity daného vozu (v počtu dní, kdy může být nasazen). Mobilní technika se používá pro natáčení
pořadů na záznam, a to převážně s jednou, případně dvěma kamerami. Může jít o publicistické,
dokumentární, ale i zpravodajské nebo sportovní natáčení. Technik mobilní techniky je zároveň řidičem
vozu a technikem zvuku pro pořízení záznamu zvuku. Současně spoluzodpovídá za korektní nastavení
kamery a parametrů záznamu.
2.3. Osvětlovací technika
V pěti studiích v Praze a po dvou v Brně a Ostravě se nachází několik tisíc světel různých výkonů a
účelů. Osvětlovači České televize obsluhují, kromě v následném textu popsané studiové kapacity, také
exteriérové natáčení. U exteriérového natáčení je nutné si uvědomit, jakou šíři pořady České televize
zabírají. Jedná se o zpravodajství, dokumenty a náročné projekty dramatické tvorby, které míří jak na
obrazovku, tak na plátna kin. V roce 2017 a 2018 prošla Česká televize modernizací osvětlovacích roštů
a samotných světel. Investice je možné dle velikosti studia a podle obslužné náročnosti vyčíslit od 25
do 75 milionů Kč. Podstatnou informací je fakt, že původní osvětlovací systémy pocházely z dob
budování televizních studií, tedy ze sedmdesátých let minulého století. Kromě morální a technické
zastaralosti systémů si výměnu vynutila zejména bezpečnost. Bez výměny systémů by bylo nezbytné
studia uzavřít. Nové technologie zároveň umožňují lepší a preciznější nasvícení a významně rychlejší
nastavení světel. Dále je nutné si uvědomit, že při výškách horní sféry v 6 a více metrech, není možné
jiné než motorické ovládání a tedy je určitý stupeň automatizace pohybu svítidla nezbytný. Současně
s novou technologií a jejími možnostmi přichází i vyšší nároky na odbornost obsluhy. Ovládací pult
studiového osvětlovače je v podstatě počítač, který po proprietárním protokolu adresuje povely pro
jednotlivá studiová svítidla. Samostatnou kapitolou jsou takzvaná inteligentní svítidla, kdy jsou
z centrálního pultu ovládány přesné světelné kužele, a kromě přesnosti jsou tato svítidla díky
servomotorům extrémně rychlá ve změně světelné nálady nasvícené scény. Nová LED světla také
významně snižují spotřebu elektrické energie.
2.4. Útvar hlavního inženýra
Několik desítek zaměstnanců, ze kterých je nejeden z nich špičkou v oboru, se stará o veškeré TV
technologie. Instalace nové technologie je dnes úzce spojena s IT infrastrukturou. Zajistit, aby vše
správně fungovalo, aby různé technologie fungovaly jako funkční celek, aby byl signál opravdu
dopraven po sítích a trasách České televize, to je náplň práce Útvaru hlavního inženýra. Kromě
samotného inženýringu zajišťuje tento útvar i servis různých technologií ať již vlastními silami nebo ve
spolupráci s externími servisy. Nedílnou součástí útvaru je i oddělení realizace investic. Tady se sbírají,
kontrolují a následně připravují technické specifikace pro nákupy realizované útvarem centrálního
nákupu (divize Finance). Vysoká úroveň odbornosti zaměstnanců a jejich dlouholetá praxe zajišťují, že
požadovaná zařízení budou splňovat nejvyšší standardy potřebné pro spolehlivý provoz technologií.
2.5. MTK
Mezinárodní technická koordinace zajišťuje veškerá propojení do/z České televize. Zpravodajské
příspěvky využívající satelitní transpondéry, optická spojení pro sportovní přenosy, audio spojení s
reportérem na místě, datové spojení pro komentátora na stadionu, propojení mezi regionálními
redakcemi nebo mezi Brnem, Prahou, Ostravou, Hradcem Králové, Českými Budějovicemi, Plzní a
Ústím nad Labem – to vše je realizováno pomocí technických prostředků velínu MTK. Ve dnech, kdy je
realizováno současně více živých přenosů a zpravodajských výměn, jsou právě na tomto pracovišti
dynamicky řešeny požadavky všech koncových pracovišť. Počet souběžně obsluhovaných linek, které v
jednu chvíli vedou do České televize a jsou připraveny do vysílání může přesáhnout 30! V současné
3
době jsou spoje řešeny v několika komunikačních a na sobě vzájemně nezávislých vrstvách. Po trasách,
které jsou dnes vícekanálové, se přenáší, jak obraz, tak zvuk, ale čím dál tím více i data potřebná
například pro grafiku.
2.6. Technika objektu zpravodajství
Vzhledem k velikosti zpravodajské části České televize, byla od vzniku programu ČT24 technika
zpravodajství vyčleněna do samostatného celku. Provoz zpravodajství vyžaduje výrazně dynamičtější
přístup. Výrobní proces je méně komplikovaný, ale zato velmi rychlý. Technika v tomto případě
nevystupuje jako dodavatel služby, nýbrž se stává integrální součástí týmu, který tvoří obsah. Zejména
v době mimořádných událostí, například povodní nebo významných událostí jako jsou volby, je
technika nasazována v plném rozsahu a zaměstnanci jsou připraveni na rychlé změny, které může
přinést vývoj události. V rámci techniky objektu zpravodajství jsou ve směnném provozu v režimu
24/7/365 nasazovány všechny potřebné profese. Během koronavirové krize bylo nutné separovat
maximum nezávislých osádek jak mobilní techniky, tak studiové techniky a ostatních výrobních i
technických složek. Zjednodušeně šlo o to, abychom dokázali v případě identifikované nákazy odstavit
osádku a pracoviště tak, abychom mohli po desinfekci obnovit provoz. Síla techniky České televize se
projevila zejména v rychlosti nasazení a v udržitelnosti veřejné služby v rozsahu, který byl vyšší, nežli
je ve standardních „normálních“ podmínkách.
V posledních letech je součástí tohoto celku i Filmová laboratoř vzhledem k tomu, že částečně sdílí
prostory, které používá ČT24. Provoz Filmové laboratoře je dlouhodobě v útlumu s ohledem na dnes
již téměř neexistující potřebu pro zpracování nových materiálů z filmového nosiče. Práce Filmové
laboratoře se tak z velké části soustředí na opravy a čištění filmových nosičů, které Česká televize má
v archivu.
2.7. Vysílací technika
Česká televize vysílá 6 televizních programů, které jsou odbavovány z Kavčích hor v Praze. Každý z
těchto programů má určitý podíl živého vysílání. Každý program je odbavován samostatně z vlastního
vysílacího pracoviště, které disponuje obsluhou. Obsluha je zde důležitá nejen pro případný nutný
rychlý zásah při poruše ve vysílání, ale kvůli finální kontrole odbavovaného programu, což je podstatné
zejména z důvodu vysokých procentuálních požadavků na pořady opatřené službami pro
hendikepované. Kromě přípravy vysílání a množství technických operací potřebných pro zajištění
bezproblémového vysílání, řeší technici i mimořádné situace, kdy dojde k selhání technického nebo
lidského faktoru v rámci vysílacího řetězce. Směnný provoz je i tady v režimu 24/7/365.
2.8. Televizní studia Brno a Ostrava
Televizní studia mají vlastní organizační struktury, které jsou v mnohém stejné jako je výše
uvedeno. Vedoucí Techniky TS úzce spolupracuje s výkonným ředitelem Techniky. Všechna rozhodnutí,
jak pro Prahu, tak i pro studia, jsou realizována v koordinaci všech zúčastněných a to tak, aby se
zohlednily rozdílné podmínky, stav zařízení nebo potřeby a požadavky výroby. Veškeré nákupy se
koordinují přes Útvar hlavního inženýra a veřejné zakázky jsou administrovány a realizovány výhradně
přes útvar Centrálního nákupu.
4
3. Stav přechodu na druhou generaci zemského terestrického vysílání
Následující text navazuje na informace předkládané již v minulé zprávě a současně navazuje i na
zprávy o stavu projektu DVB-T2, který je na půdě Rady ČT reportován i samostatně. Kromě aktualizace
obsahuje tato zpráva ve svém závěru řešení postupu vypínání DVB-T sítě, které bylo ve svém důsledku
ovlivněno globální pandemickou situací v souvislosti s koronavirem COVID 19.
Přechod na DVB-T2/HEVC je vynuceným krokem souvisejícím s rozhodnutím Evropského
parlamentu a Rady (EU) 2017/899 ze dne 17. května 2017 o využívání kmitočtového pásma 470–790
MHz v Evropské unii (dále jen Rozhodnutí EU), které je zcela netržním zásahem do oblasti zemského
televizního vysílání v zájmu rozvoje vysokorychlostních datových sítí. Problémy vyvolané Rozhodnutím
EU a s ním spojenou druhou vlnou digitalizace nejsou izolovaným problémem ČT, ale týkají se všech
terestricky vysílajících subjektů a operátorů poskytujících vysílací služby. Vzhledem k tomu, že se tak
děje na základě politického rozhodnutí mají otázky spojené s digitalizací i nezanedbatelný politický
rozměr s dopadem na více jak polovinu populace.
Na základě očekávaného rozhodnutí EU připravila a schválila Vláda ČR v předstihu „Strategii rozvoje
zemského digitálního televizního vysílání“ (dále jen Strategie) dne 20. července 2016 a v ní byla
přisouzena ČT zásadní role. Předpokládala přijetí tzv. diginovely, jejímž cílem bylo vytvořit pro ČT
odpovídající základní legislativní a ekonomické podmínky (součástí řešení byla nakonec i novela zákona
o DPH) pro realizaci přijaté Strategie.
Legislativní proces diginovely byl zatížen s televizním vysíláním nesouvisející diskusí o cenách
mobilních služeb a datových tarifech. Zdlouhavé projednávání vyústilo v zásadní zpoždění více jak půl
roku. Diginovela, která je pouze dílčím krokem k naplnění schválené Strategie, začala platit teprve 2. 9.
2017.
V roce 2018 se nevyskytly žádné krizové momenty a ČT realizovala v plném rozsahu všechny kroky
přechodu na DVB-T2/HEVC podle projektového plánu pro rok 2018. Zde je vhodné a účelné zmínit
pokrytí území České republiky signálem DVB-T2. Multiplex České televize již v přechodové síti mohlo
přijmout 99,8 % obyvatel ČR v polovině roku 2018.
Od července 2018 začalo postupné dokrývání výstavbou dokrývacích vysílačů malého výkonu
(opakovačů, převaděčů) DVB-T2
Výstavba dokrývačů naráží na nedostatek kmitočtů a neukončenou mezinárodní koordinaci. Proto
bylo nutné v několika případech použít dočasný kmitočet nebo odsunout spuštění dokrývače do doby
uvolnění vysílacího kmitočtu v sítích DVB-T (viz. tabulka). Technická příprava umožnila spouštění
dalších potřebných dokrývačů podle plánu.
Název dokrývače Stanoviště Kanál v Přechodové síti 11
Kanál ve Finální síti 21
Termín spuštění
1 Albrechtice - Desná tanvaldský Špičák 26 10.12.18
2 Aš Háj
26 5.9.18
5
Název dokrývače Stanoviště Kanál v Přechodové síti 11
Kanál ve Finální síti 21
Termín spuštění
3 Beroun vrch Děd 26 5.9.18
4 Blansko Olešná 48 39 17.12.18
5 Boskovice Čížovky
6 Broumov Hvězda 26 17.7.18
7 Brtnice Rokštejnská ulice 26 6.9.18
8 Brumov-Bylnice hrad 30
9 Bystřice nad Pernštejnem Voldán 24 26.5.20
10 Česká Třebová Na Výšině 1975 47 31.5.20
11 Děčín Popovický vrch 37
12 Dolní Dobrouč NS č.p. 500 50 33 7.3.20
13 Frýdlant v Čechách U rozhledny 39 27.4.20
14 Halenkov Halenkov 631 26 17.7.18
15 Hanušovice škola 47 11.3.20
16 Havlíčkův Brod 1,2 km J od středu obce 39
17 Hejnice U kapličky 26 6.9.18
18 Hlubočky NS Gagarinova ulice 32 9.12.19
19 Holoubkov Bytový dům č.p. 4 47 28.11.19
20 Horní Lipová u nádraží 33 2.11.18
21 Hradec nad Moravicí Na Tylovách 39 17.12.18
22 Hronov Jírová hora 39 31.3.20
23 Husinec Na Vrážích 48 36 4.11.19
24 Huslenky U Sivků 26 12.12.19
25 Chocerady Komorní Hrádek 26 28.4.20
26 Jablonné nad Orlicí Strážnice 37 19.9.18
27 Jablůnka Pálenisko 26 26 22.10.18
28 Jablunkov Bezručova 497 24 1.11.18
29 Jeseník Zlatý Chlum 39 24.1.19
30 Jince nad hřbitovem 41 19.11.18
31 Jindřichovice pod Smrkem Hřebenáč 29 6.12.18
32 Jiřetín pod Jedlovou Jedlová 50 33 23.12.19
33 Kamýk nad Vltavou 26 10.12.18
34 Karlovy Vary Tři kříže 33 22.11.18
35 Kdyně Koráb (KORB) 26 22.10.18
36 Klatovy Hůrka 26 10.12.18
37 Komárov Vodojem Kleštěnice 26 1.11.19
38 Kopřivná Kopřivná 26 18.7.18
39 Králíky Suchý vrch 39 22.11.18
40 Kraslice Sněžná 43 2.11.18
41 Ledeč nad Sázavou Šeptouchov 26 18.11.19
42 Letohrad nad ZD 39 16.12.19
43 Letovice Zámek Letovice 30
44 Loket Československé armády 238/22 26 7.1.20
45 Loučovice Krásná Pole 27 3.10.18
46 Luhačovice Branka ulice Branka 50 39 29.11.18
47 22.11.18
7.3.20
11.12.18
1.11.18
30.4.20
6
Název dokrývače Stanoviště Kanál v Přechodové síti 11
Kanál ve Finální síti 21
Termín spuštění
47 Mariánské Lázně hotel Monty 26 12.11.18
48 Náchod - Kladská Kladská ulice 39 10.12.18
49 Náchod 2 Vyhlídka 39 10.12.18
50 Náměšť nad Oslavou Zborovská ulice 26 26.10.18
51 Nemanice 26 22.10.18
52 Nový Hrozenkov Humenec 39
53 Nýrsko 26 6.12.18
54 Okrouhlice Vadín 37 6.9.18
55 Pelechov Základní škola 39
56 Prachatice Šibeniční vrch, vodárna 29 21.11.19
57 Příbram kopec Praha (KOPA) 37 21.11.19
58 Příbram - Březové hory BREZOVE HORY 33 14.12.18
59 Rakovník Okružní ulice 26
60 Raspenava Chlum 26 1.7.19
61 Rokycany Základní škola TGM 26 12.11.18
62 Rotava 39
63 Sázava nad Sázavou Dubina 26 17.7.18
64 Strání Obecní úřad Strašice 24 1.9.18
65 Strašice Kamenná Horka 33
66 Svitavy vrch Pytlák 26 19.11.19
67 Šluknov Čelkovice 50 33 26.10.18
68 Tábor-Čelkovice Strážný vrch 26 29.11.18
69 Třebíč - město Lidická 795 41 17.12.18
70 Třinec Semenec 26
71 Týn nad Vltavou 50 39 5.11.19
72 Ústí nad Labem - Vaňov Větruše 50 33 10.10.18
73 Ústí nad Labem NS Kubincův kopec 47
74 Ústí nad Orlicí Búřov 48 39 5.9.18
75 Valašská Bystřice Radhošť 39 5.9.18
76 Valašské Meziříčí Na Kyčerce 26 6.9.18
77 Velké Karlovice Fajtův vrch 24 24.4.20
78 Velké Meziříčí Ječný vrch 48 39 6.9.18
79 Velký Šenov Horní Sněžná 50 33 18.7.18
80 Volary Náměstí sv. Michala 50 39 14.1.19
81 Vrbno pod Pradědem Bečevná 39 5.9.18
82 Vsetín zemědělská usedlost 39 5.12.19
83 Zaječov základní škola 29 17.7.18
84 Zbiroh Novotných vršek 26 29.11.18
85 Zdíkov Biskupská kupa 50 39 18.7.18
86 Zlaté Hory Na Rozálce 26 19.11.18
87 Žamberk Harusův Vrch 26 5.9.18
88 Žďár nad Sázavou Rozvodí 26 16.12.19
89 Železná Ruda 29 18.7.18
14.2.20
22.11.19
26.10.18
5.9.18
17.12.18
17.7.18
22.11.18
7
Kmitočty využívané pro regionální sítě, a tedy i MPX1a, měly platné oprávnění do 30. 6. 2019.
MPX1a jako rozšíření MPX1 řešil vysílání ČT :D/art a zároveň vysílání ve vysokém rozlišení ve standardu
DVB-T/MPEG4. Dostupnost vysílání ČT :D/art v době přechodu na DVB-T2/HEVC bylo vyřešeno změnou
struktury vysílání MPX1 ve standardu DVB-T/MPEG2. Prostor pro zařazení ČT :D/art do MPX1 byl
vytvořen snížením datových toků stávajících televizních a rozhlasových kanálů nebo dalších služeb
(teletext, epg apod.). Omezením datových toků jednotlivých služeb byla dosažena požadovaná šířka
pásma vyjádřená potřebným datovým tokem pro ČT :D/art 3.5 Mbit/sec.
Vysílání ve vysokém rozlišení je nyní plně pokryto vysíláním přechodové sítě PS11, která splňuje
podmínky pokrytí platné pro multiplex veřejné služby. Právě díky souběhu MPX1 s přechodovou
sítí PS11 bylo možné přistoupit k výše uvedeným omezením v rámci MPX1, aniž by došlo k celkovému
snížení kvality poskytované služby. Vysílání MPX1a bylo ukončeno 30. 9. 2018.
Od listopadu 2019 začalo vypínání vysílačů DVB-T Sítě 1 a tím přešly vysílače Sítě 11 spuštěné
na příslušném stanovišti z Přechodové sítě 11 do Finální sítě 21:
Název dokrývače Stanoviště Kanál DVB-T
Termín vypnutí DVB-T
1 Albrechtice - Desná tanvaldský Špičák 43 26.2.20
2 Aš Háj
3 Beroun vrch Děd 36 12.2.20
4 Broumov Hvězda
5 Děčín Popovický vrch 53 27.11.19
6 Desná – Příchovice Příchovice č.p. 605
7 Domažlice Vraní vrch (Modřínovec) 40 7.1.20
8 Frýdlant v Čechách U rozhledny
9 Hejnice U kapličky 33 30.1.20
10 Holoubkov Bytový dům č.p. 4
11 Hronov Jírová hora 33 30.1.20
12 Husinec Na Vrážích
13 Cheb Zelená hora 34 4.2.20
14 Chocerady Komorní Hrádek
15 Chomutov Jedlová hora 43 26.2.20
16 Jáchymov Klínovec
17 Jince nad hřbitovem 46 26.2.20
18 Jindřichovice pod Smrkem Hřebenáč
19 Jiřetín pod Jedlovou Jedlová 33 4.11.19
20 Kamýk nad Vltavou
21 Karlovy Vary Tři kříže 36 7.1.20
22 Kdyně Koráb
23 Klatovy Hůrka 53 7.1.20
24 Komárov Vodojem Kleštěnice
25 Králíky Suchý vrch 36 12.2.20
26 Kraslice Sněžná
27 Ledeč nad Sázavou Šeptouchov 53 27.11.19
28 Liberec Ještěd
33 30.1.20
36 12.2.20
32 27.11.19
33 30.1.20
43 26.2.20
53 27.11.19
36 12.2.20
34 4.2.20
49 26.2.20
29 27.11.19
43 7.1.20
36 12.2.20
49 7.1.20
43 26.2.20
8
Název dokrývače Stanoviště Kanál DVB-T
Termín vypnutí DVB-T
29 Loket Československé armády 238/22 43 12.2.20
30 Mariánské Lázně hotel Monty
31 Náchod - Kladská Kladská ulice 36 12.2.20
32 Náchod 2 Vyhlídka
33 Nemanice 53 7.1.20
34 Nýrsko hotel Horizont
35 Pec pod Sněžkou Základní škola Pelechov 53 7.1.20
36 Pelechov Krašov
37 Plzeň Cukrák 34 4.2.20
38 Praha Mahlerovy sady
39 Praha - město kopec Praha (KOPA) 34 4.2.20
40 Příbram BREZOVE HORY
41 Příbram - Březové hory Okružní ulice 53 7.1.20
42 Rakovník Chlum
43 Raspenava Základní škola TGM 43 26.2.20
44 Rokycany
45 Rotava Obecní úřad Strašice 34 4.2.20
46 Sázava nad Sázavou Svatobor
47 Strašice vrch Pytlák 53 27.11.19
48 Sušice Čelkovice
49 Šluknov Černá hora 53 27.11.19
50 Tábor-Čelkovice Buková hora
51 Trutnov 29 27.11.19
52 Ústí nad Labem Větruše
53 Ústí nad Labem - Vaňov Ječný vrch 29 27.11.19
54 Ústí nad Labem NS Mezivrata
55 Velký Šenov zemědělská usedlost 34 4.2.20
56 Votice základní škola
57 Zaječov Rozvodí 53 26.2.20
58 Zbiroh
59 Železná Ruda 34 29.11.19
36 12.2.20
53 7.1.20
33 5.11.19
49 26.2.20
33 30.1.20
53 7.1.20
40 7.1.20
33 30.1.20
33 30.1.20
53 30.1.20
33 30.1.20
53 7.1.20
29 14.2.20
53 27.11.19
43 12.2.20
V roce 2020 byl přechod na DVB-T2 narušen a pozdržen v důsledku pandemie koronaviru. Poslední
vysílač DVB-T Sítě 1 byl vypnut 26.2.2020. Na základě Nařízení vlády č. 120/2020 Sb. ze dne 19. 3. 2020
bylo vypínání dalších vysílačů pozastaveno.
Usnesením vlády ze dne 25. května 2020 č. 556 bylo ministru průmyslu a obchodu a ministru
dopravy uloženo vypracovat nové znění Nařízení vlády č. 199/2018 Sb., o Technickém plánu přechodu
zemského digitálního televizního vysílání ze standardu DVB-T na standard DVB-T2 s novými termíny
vypínání, posunutými o 4 měsíce. Posunutí termínů přepínání sítí DVB-T na DVB-T2 vytvořilo časový
prostor k tomu, aby si lidé, kteří ještě na nový vysílací standard nepřešli, koupili potřebné přijímače ve
znovuotevřených obchodech. Zapínání dokrývačů DVB-T2 pokračovalo nadále podle původního plánu.
9
4. Stěžejní investiční akce realizované v roce 2019
4.1. Rozšíření regionálních studií
Cena: 15 350 000 Kč
Realizace v termínu: 06. 05. – 23. 08. 2019
Dodavatel: CENTRON SLOVAKIA spol. s r.o.
V rámci projektu regionalizace byla vedením ČT vybrána varianta, která počítala s vytvořením
dvou nových zpravodajských studií v Plzni a Ústí nad Labem určených pro pokrytí regionálního
zpravodajství v úseku západ a sever a dále s mírným technologickým upgradem stávajících studií
v Hradci Králové (HK) a Českých Budějovicích (ČB).
Nová studia byla postavena na podobné technologické úrovni jako studia v HK a ČB, s využitím
zkušeností z provozu stávajících studií. Veškeré zpracovávané video signály jsou v digitální formě ve
formátu HD-SDI 1080i/25, přepínání signálů s video efekty zajišťuje 32 vstupová obrazová režie Sony
MVS-3000A. Snímání studií zajišťují 3 kamery PMW-300 K1, na kterých je umístěné čtecí zařízení
napojené na redakční systém Octopus. Příspěvky a podkresy jsou přehrávány z videoserveru Maestro
Media Engine od Avidu, který zajišťuje i grafickou část (titulky, tabulky atd.).
Nejdříve bylo vybudováno studio v Ústí nad Labem, kde se školily obě posádky studií a ve dnech 16. –
17. 09. 2019 byla studia oficiálně představena pro zahájení ostrého vysílání.
4.2. Modernizace videoserverů přenosové techniky
Cena: 16 500 000 Kč
Realizace v termínu: 23. 09. – 30. 09. 2019
Dodavatel: INTERNATIONAL VIDEO COMMUNICATION spol. s r.o.
Účelem investiční akce bylo nahradit v přenosovém voze PVHD1 dosluhující videoservery XT2
novými, které budou umožňovat plnou spolupráci s minimálně dvěma dalšími přenosovými vozy České
televize.
Byly vysoutěženy 3 videoservery EVS, řady VIA. Tyto 3 videoservery umožní přenosovému vozu
pracovat s až 36 kanály v různých konfiguracích (vracečky, zpomalovačky, zpomalovačky rychloběžných
kamer, multicam natáčení, příspěvky), odpovídajících požadavkům výrobních štábů, zejména redakce
sportu, která spolupracuje i se zahraničními štáby, které mají vysoké nároky na TV techniku. Současně
10
s nákupem nových serverů došlo k SW upgradu videoserverů XT 3 v PVHD2. Po tomto upgradu je
možné zajistit, aby přenosové vozy PVHD1, PVHD2 a PVHD5 navzájem plně spolupracovaly a sdílely si
materiály při zajišťování velkých mezinárodních TV událostí – tato možnost bývá standardním
požadavkem držitelů práv velkých sportovních událostí. PV mohou navzájem sdílet veškeré materiály
nahrané v kterémkoliv videoserveru a dále s nimi plně pracovat.
Vzhledem k množství videoserverů, které zbyly po rekonstrukci PVHD1 a nutnými přesuny mezi
studiem Praha a Ostrava, bylo možno vybavit přenosový vůz ve studiu Brno HD videoserverovou
technologií. Vzhledem k nižšímu počtu požadovaných kanálů, a tedy i videoserverů, bylo možno jedno
zařízení použít jako možný zdroj náhradních dílů pro přenosový vůz Brno a pro přenosový vůz Ostrava.
Na právě popsaném lze deklarovat, že se v rámci investic Techniky ČT vždy snažíme maximálně
vytěžovat již pořízené zařízení a to často až za hranu jeho faktické životnosti.
4.3. Náhrada mixážních pultů SQN
Cena: 15 428 000 Kč
Realizace v termínu: 2. 2. 2018 - 22. 1. 2019
Dodavatel: PANTER s.r.o.
V souvislosti s uvolňováním pásma 700 MHz pro telekomunikační operátory bylo nutné obměnit
bezdrátové mikrofony pro exteriérovou výrobu. Protože současně bylo nutné obměnit používanou
technologii přenosných mixážních pultů (používané pulty již nevyhovovaly pro značnou míru
opotřebení a nedostupnost náhradních dílů – výrobce ukončil činnost), bylo rozhodnuto nahradit tato
zařízení kompaktním řešením, které v jednom zařízení slučuje obě tyto (a některé další) funkce
potřebné pro exteriérové natáčení. Zakoupená technologie je „all in box“ pro profesionální natáčení
zvuku audiovizuálního díla. (Slučuje v sobě bezdrátové mikrofony včetně distribučních prvků VF signálu
z antén, mixážní pultík a vícestopé záznamové zařízení, které může být připojeno ke kameře, nebo
pracovat autonomně).
4.4. Reportážní kamery HD s příslušenstvím
Cena: 12 114 000 Kč
Dodáno v termínu: 5. 9. 2019
Dodavatel: INTERNATIONAL VIDEO COMMUNICATION spol. s r.o.
Účelem investice bylo nahradit kamery formátu SD kamerami v rozlišení HD. Tato investice
byla součástí sloučených investic na kamery 2019 pro celou Českou televizi.
Nákupem byly odstaveny z provozu diskové kamery PDW-530 z let 2004 a 2005. Časem
využívání překonaly plánovanou životnost o několik let. Součástí dodávky bylo veškeré potřebné
příslušenství pro natáčení, jako je stativ, baterie, objektiv, LED světlo atd. Nově nakupovaná
technologie byla pořízena jako technologie HD 50p kompatibilní.
4.5. Kamerové řetězce (15x) pro přenosový vůz PV1
Cena: 14 557 000 Kč
Dodáno v termínu: 31. 8. 2019
Dodavatel: CENTRON SLOVAKIA spol. s r.o.
Investiční akce řešila náhradu více než deset let provozovaných kamerových řetězců. K jejich
výměně bylo přistoupeno zejména s ohledem na stále se zhoršující míru spolehlivosti. Předmětné
11
kamery, kromě jiného svým snímacím prvkem generovaly v tmavých scénách modrý šum, který byl
přechodem na digitální vysílání více patrný a po desetiletém používání v rámci přenosové techniky, kde
odolávají mnohdy nepříznivým externím podmínkám, byly často poruchové. Přenosový vůz PV1 je
naším největším vozem a obsluhuje až 15 kamer. Účastní se největších a nejprestižnějších akcí,
například StarDance nebo vysílání přenosů biatlonu.
4.6. Kamerové řetězce (6x) pro přenosový vůz PV2
Cena: 7 804 000 Kč
Dodáno v termínu: 20.11.2019
Dodavatel: INTERNATIONAL VIDEO COMMUNICATION spol. s r.o.
Přenosový vůz PV2 je přenosový vůz typu kompakt, a kromě jiné techniky obsahuje 8
kamerových řetězců a podílí se na realizaci jak sportovních, tak kulturních akcí. Výměna kamerových
řetězců probíhala ze stejných důvodů jako u předchozí investiční akce technologická zastaralost a
vysoká poruchovost. Kamery splňují vysoké nároky na snímání za všech světelných podmínek, včetně
funkce vysokorychlostního snímání, potřebné pro sportovní přenosy. Stejně jako předchozí položka
kamer pro PVHD1, byla i tato dodávka kamer pořízena jako technologie HD 50 p kompatibilní.
4.7. Objektivy pro DSNG vozy a reportážní štáby
Cena: 2 519 000 Kč
Dodání zařízení: listopad 2019
Dodavatel: IVC s.r.o. a Elvia PRO s.r.o.
Cílem nákupu bylo doplnění a obměna objektivů u DSNG vozů (2-3 kamerový přenosový vůz se
satelitním pojítkem) a reportážních štábů zpravodajství. Důvodem bylo stáří a SD formát objektivů. Pro
DSNG se doplňovaly objektivy dle požadavků na výrobu, především delší skla pro natáčení na místech,
kde nelze postavit kameru do blízkosti snímaného objektu.
Zakázka byla sloučena do jednoho tendru v rámci ČT a zároveň členěna do čtyř částí podle
účelu použití. Na široké reportážní objektivy, dlouhá skla pro speciální natáčení, kapotované objektivy
pro studia a příslušenství v podobě za-kamerových ovládání. Každá část byla hodnocena samostatně.
Rozlišení a optická kvalita kamer odpovídá současnému HD standardu kamer, ke kterému je v rámci
realizace výroby pořadů používána.
12
4.8. Digitalizace technologie pro živé vstupy
Cena: 6 555 000 Kč
Kompletní předání: 3. 5. 2019
Dodavatel: CENTRON SLOVAKIA spol. s r.o.
Cílem projektu byl kompletní přechod technologie pro živé zpravodajské vstupy ze státních
institucí do HD rozlišení a tím sjednocení vstupní kvality pro vysílání zejména na ČT24. V předchozích
letech již proběhla modernizace na Úřadu vlády ČR a částečný upgrade technologie v Senátu ČR.
Senát Kompletní výměna infrastruktury přípojných míst pro živé zpravodajské vstupy.
- 2 ks nových reportážních setů (komentátorské kufry).
- Výměna technologie pro 2 dálkové optické trasy.
-
Poslanecká sněmovna
- Náhrada původních SD zařízení za moderní HD technologii v režii přenosů ze zasedání
(obrazová režie, titulkovač, monitorová stěna) a ve snímacím prostoru (robotická kamera,
monitorová stěna) včetně dorozumívání, IT infrastruktury a modulů pro zpracování a distribuci
signálu.
- Kompletní výměna infrastruktury přípojných míst pro živé zpravodajské vstupy.
- 2 ks nových reportážních setů (komentátorské kufry).
- Výměna technologie pro 3 dálkové optické trasy.
Objekt zpravodajství
- Doplnění HD technologie pro 5 dálkových optických tras.
- Připojení signálů do video a audio matic.
Akce byla komplikovaná tím, že objekty spadají pod památkovou ochranu a pohyb osob je v rámci
těchto nejvyšších státních institucí omezen. Realizace byla prováděna etapově dle programu zasedání
Senátu a Poslanecké sněmovny ČR a musela reagovat na náhlé mimořádné události.
13
Původní stav:
Zařízení v obou objektech využívalo převážně analogové signály, které byly zpracovávány
jednotkami, které již neměly servisní podporu. Veškerá zařízení (s výjimkou režie v Senátu) pracovala
se signály v SD rozlišení, což již neodpovídalo vysílacímu standardu ČT. Signálové spoje byly realizovány
sdruženými kabely bez možnosti přenášet digitální formát. Zastaralé byly i zobrazovače a nástroje pro
tvorbu grafiky. V rámci objektů bylo třeba vybudovat i nová přípojná místa pro reportážní štáby.
4.9. Náhrada zvukového mixážního pultu v RK 14
Cena: 3 351 000 Kč
Realizace v termínu: 13. 12. – 31. 12. 2019
Dodavatel: MST-měřící a studiová technika a.s.
Účelem investiční akce bylo nahrazení zvukového mixážního stolu za nový mixážní stůl z
důvodu rozšíření počtu vstupů a výstupů, zajištění redundance napájení a systému, vzhledem
k požadavku na výrobu pořadů s nárůstem živých kapel, kdy s původním mixážním stolem nebylo
možné požadavku pro živé vysílání vyhovět.
První ostré vysílání proběhlo úspěšně dle plánu 5. 1. 2020.
14
4.10. Nový centrální OSET – oddělení studiové a exteriérové techniky
Účelem této akce bylo centralizovat sklady studiové techniky do jednoho místa a vybudovat
samostatný vstup z exteriéru pro přístup do OSETu v denních i nočních hodinách. Jako vhodné místo
pro centralizaci těchto skladů byl vybrán prostor v objektu C budovy Kavčí hory – západ, v úrovni terénu
v blízkosti západní vrátnice, kam je možný příjezd malých přenosových vozů a jejich dočasné parkování
pro nakládání/vykládání studiové techniky. Tento prostor se zároveň nachází v blízkosti jednoho
z hlavních koridorů, který obsluhuje všech 6 studií na Kavčích Horách. Samotný projekt byl pouze
stavební, proto zde neuvádíme hodnotu stavby, ale centralizace skladu OSET byla již velmi dlouho
poptávaná Výrobou. S novým prostorem došlo současně ke změně způsobu práce jednotlivých
organizačních celků a byl vytvořen jeden centrální útvar z několika menších. Zároveň s touto změnou
se bude měnit i způsob objednávání technologií, které v OSETu jsou, což přinese další kvalitativní posun
v pracovním procesu výroby pořadů. Česká televize tímto vyřešila dlouholetý vleklý problém, kdy se
množství externích zaměstnanců muselo dostat hluboko dovnitř areálu za účelem nafasování techniky.
4.11. Stojanovna odbavování (ST-OP)
Tuto investici, podobně jako OSET, uvádíme ve zprávě z důvodu návaznosti. Akce byla
realizována útvarem Správy budov (jedná se o stavební akci) ale na žádost a dle projektu zpracovaného
Útvarem hlavního inženýra. Účelem investiční akce Stojanovna odbavování (ST-OP) bylo vybudování
stojanovny pro novou generaci technologie odbavování a headend sítě DVB-T2. Hlavním důvodem pro
realizaci tohoto záměru byla nutnost přípravy zázemí pro instalaci nové technologie plánované
modernizace odbavovacích pracovišť. Vzhledem k tomu, že ve stávající stojanovně vysílání nebyl
dostatek prostoru pro rozšíření, byla k tomuto účelu vybrána sousedící místnost.
15
Došlo k vybudování stojanovny pro odbavování v modulárním systému typu „uzavřená studená
ulička“. Jedná se o uzavřený systém, který fyzicky odděluje a izoluje klimatizovaný vzduch od horkého
výdechu technologických zařízení, vytváří vzduchotechnickou komoru s chladným vzduchem a
zabraňuje míchání ohřátého a chladného vzduchu. Klimatizovaný vzduch je produkován lokálně
prostřednictvím klimatizačních jednotek, které jsou instalovány přímo v řadě stojanů jako nedílná
součást uličky. Uvažovaný prostor umožnil instalaci 24 ks technologických stojanů šířky 600 mm a 4 ks
klimatizačních jednotek šířky 300 mm s možností nahradit jeden z technologických stojanů další dvojicí
klimatizačních jednotek.
16
5. Problematika přechodu na nový headend pro DVB-T2
Cílem podrobnějšího popisu fungování DVB-T2 headendu je přiblížit složitý proces odbavení
signálu z České televize do distribuční sítě. Kapacita multiplexu 21, kterého je Česká televize
operátorem, činí 33,3 MBps. Do této kapacity je potřeba vtěsnat nejen obrazové signály všech
programů České televize, ale i zvuk pro každou programovou pozici (stereofonní nebo vícekanálový),
data programového průvodce (EPG), masku pro HbbTV, data pro teletext, DVB-T2 vysílaní Českého
Rozhlasu a případné další datové služby. Pokud by se Česká televize rozhodla vysílat například regiony
bez sdílení s jiným programem, tedy unikátní program v plné datové rychlosti určené pro jeden kanál,
musela by mít k dispozici multiplex s větší celkovou kapacitou, což není technicky proveditelné. V praxi
by to tedy znamenalo provozování dalšího multiplexu nebo smluvní zajištění potřebného datového
prostoru u jiného operátora v jeho multiplexu. Jednalo by se tedy o dodatečný náklad v řádu desítek
až stovek miliónů Kč ročně.
Nastavení datových toků, jejich řízení a prioritizace je alchymistická práce, kde je cílem dodat
výsledný produkt divákovi v optimální kvalitě, aniž by byla patrná skoková změna v kvalitě přijímaného
programu při případných změnách ve složení obsahu multiplexu. V tomto okamžiku je nutné věnovat
pozornost zejména obsahu, který je vysílán a to zejména pokud se jedná o rychle se měnící scény.
Kritické jsou dynamicky se měnící scény obsahující velké množství detailů. Typicky se jedná o stromy
s velkým množstvím listů. Dalším příkladem programu s velkou náročností na datový tok je sport.
V extrémním případě by bylo nutné nasazovat pořady na různých programových kanálech tak, aby
proti sobě nebyly vysílány současně dva nebo více pořadů, kde se očekává extrémní nárok na datový
tok. U moderních řešení je taková kolize řešena takzvaným statistickým multiplexováním. Jedná se o
dynamické přidělování optimálního datového toku jednotlivým kanálům v rámci celkové šíře pásma
celého multiplexu.
Nastavení koncepce headendu v roce 2019 umožnilo zařazení kanálu ČT3 do distribuce již týden
po rozhodnutí o vysílání tohoto programu. Následující popis je více technicky zaměřený a detailně
přibližuje problematiku řízení datových toků a jejich multiplexace.
Headend je sestava zařízení, která z jednotlivých separátních programových signálů a paketů
doprovodných dat vytváří jediný unikátní datový tok, který je následně předán do distribučních sítí.
V tomto textu se zabýváme headendem terestrickým, tedy tím, který komprimuje a multiplexuje
signály a data pro pozemní vysílací síť.
Jak již bylo řečeno, jedná se o maximální využití šířky frekvenčního pásma, které má Česká televize
k dispozici v rámci multiplexu, jehož je operátorem. Česká televize, která má regionální vysílání a jeho
rozšiřování jako jednu z významných priorit, se musela vážně zabývat myšlenkou, jak tomuto úkolu
dostát. A dlužno říci, že neexistence separátní frekvenčně optimalizované regionální sítě nám tento
úkol nijak neulehčila. Jako operátor multiplexu 21 máme přidělenu prakticky na celém území České
republiky jednofrekvenční síť na 26. kanálu. Protože jednofrekvenční síť („SFN“) není možné
teritoriálně dělit, nezbývalo, než sáhnout k použití tzv. dynamických PMT tabulek a statistického
multiplexu. Téma je o to aktuálnější, že právě v roce 2019, kterému se tato zpráva věnuje, byl
zprovozněn nový headend využívající popisovanou technologii.
Princip dynamických PMT tabulek sice není složitý, ale technické řešení již tak triviální není.
V konkrétním multiplexu jsou v tabulkách nadefinovány vedle určitého hlavního programu i jeho
regionální varianty. Po většinu času však tyto tabulky u regionálních programů odkazují na obrazový a
17
zvukový stream hlavního (celostátního) programu a pouze v čase regionálního vysílání se odkaz
v tabulkách změní na příslušný obrazový a zvukový stream s regionální mutací. Celá situace je
naznačena graficky na obr. 1.
Obr. 1 Princip vřazování regionálního vysílání
V době vysílání hlavního programu znázorněného jako P1 je Program P2 a Program P3 pouze na
úrovni zmíněných tabulek klonován. Signálově je využíván pouze P1 a P2 spolu s P3 jsou klonovány.
Divák má naladěny všechny tři programy, které vykazují veškeré znaky separátního programu. Obsah
je na těchto třech programech identický. Ve chvíli, kdy se blíží „časové okno regionu“ a tedy zcela
odlišný programový obsah, jsou potlačeny datové toky ve prospěch kanálů, které se svým
specifickým obsahem přibydou. Počet faktických signálových programů se tedy zvýší. Po ukončení
„regionálního okna“ se opět vrátí P1, P2 a P3 k vysílání stejného obsahu a opět se rozprostřou pro
maximální využití datového toku nebo chcete-li maximálního využití šířky pásma.
Pro názornost přikládám graf z měřícího přístroje. Graf reflektuje čas, kdy je uvolňován datový tok
pro následné využití uvolněné šířky pásma. Graf je reálný printscreen z měřícího přístroje a slouží
pouze pro názornost. Zde jsme zkušebně přidávali čtyři regionální programy.
Obr. 2 Sdílení šířky pásma
18
Proces zapnutí se slovně dá popsat:
1) Poslání příkazu na snížení bitrate celostátních kanálů a tím uvolnění prostoru pro vložení
nových kanálů.
2) Několikasekundové vyčkání na provedení – snižování nemůže být okamžité mezi snímky, to
by bylo na kvalitě obrazu vidět. Tato fáze je na grafu vidět lehkým propadem celkového
datového toku multiplexu.
3) Vložení (přimultiplexování) kompletního datového toku regionálních kanálů a současně
signalizace této změny úpravou PMT tabulky.
Vypnutí je obdobné, (pouze v opačném pořadí) jen bod 3 se rozpadá do dvou kroků tedy:
1) Signalizace změny úpravou PMT tabulky – regiony začnou odkazovat na celostátní vysílání
2) Vyjmutí (demultiplexování) kompletního datového toku regionálních kanálů.
3) Vyčkání na provedení.
4) Poslání příkazu na zvýšení bitrate celostátních kanálů a tím zaplnění prostoru po vyjmutých
regionech.
Červeně vyznačené místo, na Obr. 2, je místo, kde dojde pro diváka ke změně ve vysílání.
V levé části grafu je situace před aktivací regionálního vysílání – všimněte si, že regionální
kanály vystupují „nad“ přípustný datový tok transportního toku DVB-T2. Graf totiž tyto kanály
zobrazuje i když jsou v době mimo region namapované na datový tok celonárodní ČT 1. V grafu je
tedy tok ČT 1 viditelný vlastně 5x. Je tím také demonstrováno, jak velký datový tok tato technologie
„spoří“ proti statické variantě, kdy by regiony byly vysílané trvale ve stejném bit-ratu jako ČT1.
Výrobci i dovozci přijímacích zařízení měli dostatek času (informace byly k dispozici již v roce
2010), aby mohli požadovanou funkcionalitu do firmware svých přístrojů zapracovat. Skutečnost, že se
bohužel na trhu vyskytuje několik set-top boxů, které toto ustanovení nesplňují, jen podtrhuje
důležitost normalizace a také testování a certifikace, aby zákazník kupující si konkrétní přijímací zařízení
měl jistotu, že vše bude fungovat bezchybně. Je dobře, že v České republice se před časem normalizace
ujal Český telekomunikační úřad a certifikace pak společnost České radiokomunikace.
Přepnutí na regionální programy a zpět je časově poměrně náročná operace. Aby se
minimalizovaly rušivé efekty, které při tom mohou vzniknout, při výběru zařízení pro náš headend jsme
si definovali parametry, které musela technologie splnit. Na jedné straně jsme byli omezeni
maximálním předstihem, se kterým může náš automatizovaný odbavovací systém dát povel k přepnutí,
což je 8 sekund. Z programového hlediska je také omezená délka klipu, během nějž dojde k přepojení.
Reakční doba od povelu ke změně až po dokončení změny módu na výstupu multiplexeru se nesmí
měnit o víc než ±1 sekundu a nesmí překročit součet osmisekundového předstihu a zpoždění signálu
mezi vstupem enkodéru a výstupem multiplexeru, které jsme navíc omezili na max. 10 sekund.
Přepnutí módu také nesmí způsobit výpadek obrazu ani zvuku na výstupu standardního televizního
dekodéru na dobu delší než 2 GOP sekvence. Přestože jsou kodéry pro celostátní i regionální programy
synchronizovány stejným hodinovým kmitočtem, tak v jeden okamžik nemusí GOP sekvence začínat
na všech programech stejně. Dokonce to není ani žádoucí, aby statistický multiplex měl co největší
efektivitu. Tím pádem ale při přepnutí streamů dojde k narušení GOP sekvence a tedy k viditelné
poruše v obrazu, většinou zamrznutí nebo přechodu do černé, a k mžikové pauze ve zvuku. Výsledný
efekt se liší podle výrobce a modelu přijímacího zařízení, resp. dekodéru.
19
Další důležitou vlastností, kterou jsme při výběru zařízení pro náš head-end posuzovali, byla
schopnost kodérů využívat výhod statistického multiplexování a možnost dynamicky měnit jeho
parametry v závislosti na počtu právě vysílaných programů. Protože parametry vysílací sítě 21 a tím i
její přenosová kapacita jsou pevně dány, je nezbytné tuto kapacitu za všech okolností využívat co
nejefektivněji, a proto je zapotřebí při změně počtu programů měnit nastavení statistického
multiplexu.
Velkou výhodou systému s využitím dynamických tabulek oproti systému s pevným
regionálním rozdělením vysílací sítě je dostupnost kteréhokoli regionálního programu v libovolném
místě pokrytém signálem DVB-T2. Vzpomínám na situaci, kdy obyvatelé v okolí vysílače Jihlava se
neuměli dohodnout, zda chtějí mít možnost sledovat celostátní („české“) vysílání nebo vysílání
zaměřené na jižní Moravu. Česká televize tehdy na základě žádosti skupiny obcí žádala České
radiokomunikace o změnu topologie distribuční sítě, aby po několika měsících, na základě tlaku větší
skupiny jiných obcí, žádala o změnu zpět. Nyní, se zavedením dynamických tabulek ve vysílání DVB-T2,
si nejen jednotlivé obce, ale i jednotliví diváci ve stejné obci budou moci zvolit, jakou variantu vysílání
chtějí sledovat.
Na závěr se zmiňme ještě o tom, jakými signály bude nový regionální head-end napájen.
A začněme krátkým výletem do historie regionálního vysílání.
- Ostravské televizní studio vysílá od 31. prosince 1955. Zajímavé je, že toto studio zprvu nebylo
součástí Československé televize, jednalo se o dvě samostatné organizace. Po roce pak byla
Ostravská televize propojena pomocí radioreléové trasy s pražským studiem, což umožnilo
výměnu pořadů. Teprve později se ostravské studio stalo pevnou součástí ČST.
- Brněnské studio se stalo čtvrtým regionálním studiem ČST až po Ostravě, Bratislavě a Košicích,
a 6. července 1961 odvysílalo první živý pořad ze studia Typos. Kromě úvodní ostravské epizody
však obě regionální studia v českých zemích po dlouhou dobu pouze přispívala do celostátního
programu.
- Samostatné regionální vysílání pro severní a jižní oblasti Moravy započalo až v 70. letech
minulého století na okruhu ČST1. Odpojování příslušných částí distribuční sítě zemského
vysílání bylo přitom řešeno na úrovni společnosti České radiokomunikace.
- V roce 2003 se přešlo na digitální primární distribuci pomocí technologie ATM a i tehdy bylo
možné odpojit jižní a severní moravskou část distribuční sítě pomocí tzv. splicingu.
- Teprve od roku 2010 bylo zavedeno centrální odbavování obou regionálních mutací programu
ČT1 z Prahy, což následně umožnilo 3. ledna 2011 zahájit pravidelné satelitní vysílání
regionálních programů.
- A ještě jedno datum je třeba zmínit – od listopadu 2016 jsou i regionální programy na satelitu
k dispozici ve vysokém rozlišení (HD).
Od roku 2019 v rámci DVB-T2 dodává Česká televize oba regionální programy v HD kvalitě i
v pozemním vysílání.
20
6. Archiv a programové fondy 2019
Archiv ČT (Archiv a programové fondy – APF) se stará o materiály vzniklé z činnosti televize od
jejího založení v roce 1953. Jedná se o materiály, které tvoří audiovizuální, filmový, zvukový,
fotografický a spisový fond České televize. Část těchto fondů je podle Zákona č. 499/2004 Sb. zahrnuta
do národního archivního dědictví a archiv ČT, jako tzv. specializovaný archiv, plní z hlediska péče o tuto
část fondů příslušné zákonné povinnosti.
6.1. Organizace
Odbornou péči o jednotlivé části fondů pak dle jejich původu a podoby zajišťují v jednotlivých
studiích pracovníci APF Praha, APF Brno, APF Ostrava. APF Praha zajišťuje společné metodické vedení
celého archivu ČT.
Počet pracovníků APF ČT (přepočtené úvazky):
• APF Praha: celkem 55
• APF Brno: celkem 5,5
• APF Ostrava: celkem 6
Hlavní organizační změny v archivu ČT byly realizovány již v předchozích letech. V roce 2019 se
nově nastavená organizační struktura stabilizovala. Docházelo tak již spíše k vnitřní reorganizaci
a optimalizaci některých činností archivu s ohledem na procesní změny vyvolané digitalizací.
V rámci projektu ČT START (jehož cílem je již po několikátý rok oslovit, získat a rozvíjet mladé
talentované studenty posledních ročníků vysokých škol) pracovala v oddělení APF-Spisový archiv a
fototéka studentka FTVS. Tato studentka pokračuje jako externí spolupracovník archivu i po ukončení
stáže. Nová stážistka bude pokračovat v obdobné práci ve spisovém archivu i v roce 2020. Odbornou
praxi v archivu ČT absolvovali dále studenti středních škol (např. SOŠ obor Informační služby pro
sluchově postižené). Archiv běžně dlouhodobě externě spolupracuje se studenty vysokých škol, kteří
tímto způsobem získávají první pracovní zkušenosti.
6.2. Uložené archivní materiály
Archiv ČT se skládá z 5 fondů:
o Fond telemagnetických a digitálních AV záznamů ČT (Praha / Brno / Ostrava)
o Filmový fond ČT (celý uložen v Praze)
o Fond zvukových snímků ČT (Praha / Brno / Ostrava)
o Fotografický fond ČT (Praha / Brno /Ostrava)
o Spisový fond ČT (Praha / Brno / Ostrava)
Digitální kopie či digitální originály archivních materiálů jsou uloženy ve společném digitálním
archivu nebo ve sdílených digitálních úložištích, ostatní materiály pak v depozitářích jednotlivých
televizních studií Praha, Brno a Ostrava, dle jejich příslušnosti, či v závislosti na zajištění podmínek
potřebných pro jejich uložení:
• V depozitářích archivu je uloženo cca 18 tisíc běžných metrů (bm) materiálů. Tento ukazatel
v posledních letech zaznamenal pokles díky přepisu na modernější a rozměrově menší nosiče,
přemanipulací archiválií do nových prostorově úspornějších úložných regálů a také proto, že
nové archivní materiály již u většiny fondů vznikají digitálně.
21
• Celkově audiovizuální digitální knihovna (digitálního archivu DAR) obsahuje 1 117 679 souborů
o přibližné stopáži 29 let. Celková velikost souborů je přes 6 PB.
• Ostatní digitalizované materiály (zvukové, dokumenty, fotografie) zabírají na úložištích archivu
dalších více než 53 TB.
6.3. Péče o archivní materiály
Jednou z hlavních činností archivu ČT je péče o již uložené archivní materiály a příjem materiálů
nových. Péče o uložené archiválie zahrnuje jak starost o jejich zachování (pořadů, fotografií, zvukových
nahrávek, dokumentů a spisů) tak o jejich kvalitní evidenci a metadatový popis, který umožňuje jejich
efektivní vyhledávání a opakované užití např. ve vysílání či nové výrobě.
6.3.1.Nově přijaté archivní materiály v roce 2019
V roce 2019 bylo do archivu ČT nově uloženo:
• Přes 30 tisíc nových pořadů a pracovních audiovizuálních záznamů. Většinou již v digitální
podobě na digitálním nosiči nebo bez nosiče. Jejich originál nebo kopie byly uloženy do
digitálního archivu. Drobný přírůstek filmových pásů (86) způsobily nově nalezené nebo
darované filmy staršího data vzniku.
• 279 zvukových nahrávek v digitální podobě, které byly uloženy i do digitálního úložiště.
• Přes 50 tisíc fotografií. Většina (45 tis.) byla přijata v digitální podobě od pražského oddělení
Fotoservis, které soustřeďuje nově vznikající fotografie z jednotlivých studií. V analogové
podobě bylo předáno 4,5 tisíce historických fotografií.
• Několik tisíc dokumentů většinou v analogové podobě. V digitální podobě bylo převzato pět
přejímek o celkovém datovém objemu 15,5GB. Většinu předaných dokumentů představuje
výrobní dokumentace k pořadům (skoro 600 kartonů písemností).
6.3.2.Péče o uložené archivní materiály
Kromě digitalizace, které je věnována následující kapitola, zahrnovala péče o archivní fondy tyto
činnosti:
• V roce 2019 byla doplněna dokumentace u zhruba 4,5 tisíce pořadů a skoro 3,5 tisíce hrubých
(pracovních) materiálů. Pro účely reprízového vysílání dle požadavků Programu a v souladu se
Zákonem o České televizi zajistil archiv doplnění 101 archivních pořadů zvukovým popisem –
audio deskripcí (umožňující těžce zrakově postiženým lépe pochopit vizuální složku pořadu,
která není vyjádřena zvukem), 396 pořadů skrytými titulky (pro diváky se sluchovým
postižením) a 34 pořadů verzí překladem do znakové řeči.
• Pracovníci filmotéky překontrolovali či upravili metadata v databázi u 1 200 filmových nosičů
a 2 700 nosičů připravili (tj. provedli mechanickou kontrolu filmového pásu: slepky, perforaci,
metráž, dále výměnu krabic, balení negativů do archivního papíru, zjištění octového syndromu)
pro přepis do HD nebo digitální podoby.
• Ve fonotékách Praha, Brno a Ostrava byl zejména ve spojení s digitalizací zkontrolován,
případně doplněn a opraven metadatový popis nahrávek u cca 3 600 nosičů. Vedle toho se
provádějí kontroly a opravy v souvislosti s přepisy zvukových snímků pro externí subjekty
anebo se údaje kontrolovaly v souvislosti s reprízami pořadů. Pro účely hlášení použité hudby
22
u reprízovaných pořadů APF, které ČT odesílá na OSA a Intergram, byly v roce 2019
zkontrolovány a doplněny údaje o užité hudbě u 974 pořadů.
• Ve spisovém archivu kromě zpracování výše uvedených nově převzatých dokumentů probíhala
během roku 2019 také inventarizace dříve přijatých písemností (Autorská díla a Scénáře).
Během inventarizace je běžně prováděno odstraňování větších kovových částí písemností
(které mohou písemnosti poškodit). V roce 2019 však proběhlo hromadné odstranění
kovových součástí spisů a složek také u několik tisíc starších kartonů písemností. Dále bylo
provedeno 46 různě rozsáhlých skartací dokumentů na základě skartačního protokolu.
• Pracovnice fotoarchivu kromě zpracování nově přijatých devíti kartonů analogových fotografií
pokračovaly v práci na evidenci fotografií na papírové podložce (nově bylo sepsáno dalších
2 175 snímků). Plánovaná kontrola metadat starších digitálních a digitalizovaných fotografií
proběhla během roku 2019 u dalších tří tisíc snímků.
6.4. Digitalizace historických materiálů a technologický rozvoj archivu
Digitalizace historických materiálů a přechod na digitální procesy jsou již několik let jedním ze
zásadních směrů rozvoje archivace televizních materiálů. Uživatelé dnes většinou pracují pouze
s digitálními náhledy či kopiemi archiválií. Originály jsou zapůjčovány mimo depozitáře jen
v nejnutnějších případech a pracuje se s nimi na specializovaných pracovištích.
6.4.1.Audiovizuální archiv
V oblasti digitalizace historického archivu AV záznamů se Archiv ČT v roce 2019 zaměřoval stále
na nosiče typu Beta SP (analogová beta) a Videopás 1“ (palec), u kterých dochází k nevratnému
poškození z důvodu jejich zastarávání či hrozí zánik technologie pro jejich čtení. Původní nosiče, pokud
byly poškozené, byly po digitalizaci zlikvidovány. Ke konci roku byla digitalizace palců úspěšně
dokončena.
Díky větším požadavkům na kvalitu audiovizuálních záznamů a na dostupnost nových
technologií dochází velmi často k opakovanému procesu digitalizace, tj. po dřívějším uložení
v digitálním archivu dojde k novému přepsání do vyšší kvality. Do HD kvality bylo v roce 2019 přepsáno
500 titulů z filmů. 23 z nich prošlo celým procesem přepisu do vysílací kvality, zbytek byl přepsán pro
výrobu či badatelské potřeby. 4 tituly určené pro vysílání byly na přelomu roku rozpracované. U 2 filmů
probíhá testování digitalizace filmů metodou DRA ve spolupráci s AMU a AČK. Přes 1 tisíc pořadů, které
vzniky na jiné typy TMZ nosičů v SD kvalitě, prošlo upscalingem (technologií, která upravuje kvalitu
obrazu z nižšího rozlišení na vyšší) do HD kvality.
Rekonstrukčním pracovištěm, kde je před digitalizací starším archivním pořadům věnována
větší odborná péče (spočívající např. v řešení výpadků obrazu i zvuku, dodělávání či oprava titulků,
doplnění © apod.), prošlo v roce 2019 celkem 64 pořadů, z toho se následně 57 i odvysílalo.
Pokračovala 4. rokem také rekonstrukce historických Televizních novin. Tato hlavní
zpravodajská relace Československé televize, je jako celý pořad zaznamenávána pro archivaci až od
roku 1980. Do té doby se z hlavního zpravodajství dochovaly pouze jednotlivé šoty natočené na filmový
pás (bohužel ne všechny z každého dne). Celkem jich je v pražské filmotéce 38 525 a další jsou v Brně.
V tomto stavu nebyly v podstatě vůbec využívány, protože jejich náhled a přepis byl velmi
komplikovaný. Celkem se již podařilo přepsat 19 380 dochovaných šotů (skoro 50 %) z nichž je
zrekonstruováno, zdigitalizováno a popsáno metadaty již 4 156 Televizních novin (dní).
23
Celkový přehled audiovizuálních záznamů k digitalizaci a již uložených v digitálním archivu (ať
již v kopii nebo v originálu), ukazuje následující tabulka:
ČT v Praze TS Ostrava TS Brno
Rok výroby Celkem Uloženo v Přepis do Celkem Uloženo v Celkem Uloženo v
pořadů a digitálním HD* pořadů a digitálním pořadů a digitálním
1953-1959
1960-1969 prac. archivu prac. archivu prac. archivu
1970-1979 materiálů materiálů materiálů
1980-1989
1990-1999 950 814 125 15 1 0
2000-2009
2010-2019** 9 294 7 628 123 115 1 467 1 214
Celkem 16 251 10 097 410 382 1 836 1 122
26 896 23 471 1 371 1 322 1 498 1 187
58 294 48 443 22 940 4 869 17 192 4 089
80 404 54 968 49 084 12 924 28 348 5 625
236 239 222 126 28 481 18 676 21 079 18 012
428 328 367 547 102 534 38 303 50 342 31 249
* Přepis do HD z filmu nebo TMZ lze provést, pokud kvalita původního nosiče přepis umožnují. Od roku 2014 začala výroba
pořadů v HD. V roce 2019 již je prakticky vše vyrobeno v HD.
**Od roku 2010 se do digitálního archivu ukládají pracovní materiály zpravodajství přímo z produkčního prostředí.
V tabulce jsou uvedeny pořady a pracovní materiály, u kterých je určen jejich rok výroby. Existuje
však ještě velké množství audiovizuálních záznamů:
• Které jsou pracovní k jednotlivým pořadům. Ty jsou digitalizovány rovněž avšak s tím, že před
digitalizací procházejí nejdříve archivním výběrem (jedná se např. o pracovní materiály
k pořadům GEN, Hledání ztraceného času, Historie CS, Reportéři ČT).
• Kde rok výroby nebylo možné dohledat, protože mají jiný způsob evidence, nebo jsou např.
tematickým sestřihem událostí z různých let. Jedná se zejména o zpravodajské a sportovní
materiály. Těch je v archivu přes 54,5 tisíce a digitalizována je jich zhruba 1/3.
Rozvoj audiovizuálního digitálního archivu spočíval vedle rozvoje technologií pro jeho zabezpečení
a zrychlení provozu také v implementaci dalších funkcí (např. pro archivaci záznamu vysílání) a postupů
- např. pro export pořadů, které jsou v archivu uloženy před premiérou a podléhají tedy větším
bezpečnostním pravidlům.
Na konci roku 2019 byl úspěšně završen přechod na nový digitální archiv audiovizuálních
záznamů (DAR) dokončením přesunu všech materiálů uložených původně ve starém archivu (DAPF).
Následně byly servery a knihovna DAPFu odpojeny a vypnuty.
24
6.4.2.Ostatní archivní fondy
6.4.2.1. Digitalizace zvukového fondu
V roce 2019 pokračovala digitalizace zvukového fondu – snímků trvalé archivní hodnoty
(snímky převzaté od Českého rozhlasu, Supraphonu, Pantonu apod.) a gramodesek. Zdigitalizován byl
i nový přírůstek matric (originální snímky z výroby ČT).
Stav digitalizace ke konci r. 2019 je uveden v následující tabulce:
TS Signatura Celkem nosičů Zdigitalizováno Zdigitalizováno Zdigitalizováno
2019 celkem %
Matrice-mgf. pásy 7 402 2 7 402 100
Matrice-CD 1 216 34 1 216 100
Matrice-DVD 630 39 630 100
Trvalé záznamy-mgf. pásy
Praha
21 244 2 070 10 931 51
Trvalé záznamy-CD 2 116 212 492 23
LP desky 6 189 680 866 14
Brno Matrice-mgf. pásy 6 300 381 3 464 55
Ostrava Matrice-mgf. pásy 2 900 105 917 32
Celkový obsah digitální knihovny ke konci roku 2019 byl 6.8 TB.
V průběhu roku 2019 pokračovala práce na nové metodice evidence archivních zvukových
nahrávek, byly realizovány další změny v databázovém systému tak, aby se mohla podle této metodiky
od roku 2020 začít evidence zvukových nahrávek upravovat. Začalo rovněž jednání o novém digitálním
audioarchivu v DAR (tedy s využitím stejné technologie jako pro audiovizuální archiv), jehož realizace
by měla začít po ukončení vývoje a spuštění nového digitálního produkčního prostředí ve zvukové
výrobě v průběhu roku 2020.
6.4.2.2. Digitalizace fondu fotografií
Již několikátý rok probíhá formou skenování fotonegativů a skenování fotografií, na papírové
podložce. V rámci plánované digitalizace, během které jsou zpracovávány celé fotosety, bylo
naskenováno, graficky upraveno a zdokumentováno celkem 10 700 fotonegativů/582 fotosetů. Kromě
toho bylo několik set fotonegativů a fotografií na papírové podložce digitalizováno na vyžádání – podle
objednávky různých útvarů ČT. Pro potřeby výroby pořadů ČT byly digitalizovány a dokumentovány i
některé cizí negativy (například z Vojenského historického archivu zapůjčené fotonegativy
s československými vojenskými zpravodajci v anglickém exilu v době 2. světové války).
Digitální fotografie jsou uloženy centralizovaně v síťovém zálohovaném úložišti, které současně
umožňuje řízení přístupu a vyhledávání uvnitř metadat.
25
6.4.2.3. Digitalizace spisového fondu
Digitalizace fondu Spisového archivu ČT Praha běží od roku 2014. V roce 2019 bylo
zdigitalizováno přes 300 000 stran. Z toho největší část představuje plánovaná digitalizace 6 645
scénářů z 50. a 60. let. Kromě toho byla průběžně zajišťována digitalizace ad hoc (na vyžádání
některého z útvarů ČT), v rámci, které bylo naskenováno například 440 fyzických výrobních složek
k 766 jednotlivým pořadům, několik desítek autorských děl, jedenáct personálních spisů a dalších
písemností. Pokračovalo skenování košilek malých filmových šotů, které probíhá paralelně s digitalizací
těchto filmových pásů. V rámci digitalizace na velkoformátovém skeneru bylo naskenováno také přes
11 000 stran písemností (týdeníky Televize z let 1970-1981, zbytek tzv. Změn ve vysílání a další).
Digitalizaci posílil nově pořízený skener Plustec OpticBook 3900, který umožňuje skenování
předloh ve vazbě. Dokumenty jsou digitalizovány zejména pro provozní účely z důvodu zajištění lepší
přístupnosti včetně jejich prohledávání a z důvodu ochrany jejich originálů při dalším používání. Část
náhledových kopií digitalizátů písemností, které neobsahují žádné osobní ani jiné důvěrné údaje, je
dostupná v rámci celé České televize.
Digitalizované a digitální fotografie a digitální kopie dokumentů v současné době zabírají na
úložištích více než 47 TB.
6.5. Zpřístupňování a využívání archivních materiálů
Neméně důležitou rolí archivu ČT je zpřístupňování archivních materiálů a podpora jejich dalšího
užití. Všechny archivní fondy jsou využívány především samotnou televizí pro její další činnost (pro
vlastní vysílání-reprízy, výrobu nových pořadů, či jejich prodej).
V roce 2019 bylo přihlášeno do vysílání ČT přes 10 tisíc archivních pořadů. Některé byly reprízovány
i vícekrát. Poptávka po archivních materiálech byla v roce 2019 ovlivněna zejména projekty spojenými
s oslavami významných výročí. Na základě užití archivních materiálů byla vytvořena například
interaktivní webová hra 1989: Akce SVOBODA nebo rekonstrukce vysílání Československé televize o
činu Jana Palacha v roce 1969. Velkým oceněním práce archivářů ČT bylo získání výroční ceny FIAT/IFTA
(asociace světových televizních archivů) v kategorii „Excellence in Archival Use and Valorization“ za
loňský projekt rekonstrukce televizních vysílání průběhu roku 1968.
Archivní fondy jsou zpřístupněny pro širokou veřejnost (kromě repríz a nových pořadů s archivními
ukázkami) také přímo prostřednictvím badatelen anebo pomocí různých speciálních projektů např.
v oblasti nových médií.
Mediální badatelnu/přípravnu dat v Praze využilo pro bádání v audiovizuálním fondu ČT v roce
2019 celkem 1016 badatelů (viz tabulku níže), v Brně 31, v Ostravě 45.
2019 I II III IV V VI VII VIII IX X XI XII CELKEM
interní 54 58 59 60 50 42 40 35 65 69 55 34 621
externí 33 24 15 30 27 23 38 30 50 59 33 23 385
celkem 87 82 74 90 77 75 78 65 115 128 88 57 1016
Počet návštěvníků mediální badatelny v Praze v jednotlivých měsících roku 2019
26
V ostatních fondech bádalo 29 individuálních externích badatelů (při 41 návštěvách). Jednalo se
zejména o studenty a historiků z FF UK, FF MU, FSV UK, FHS UK, ÚSD AV ČR, AMU, Středoevropské
univerzity nebo Slovenské akademie věd.
6.6. Odborné a společenské aktivity archivu
Archiv ČT:
• Plní nezastupitelnou odbornou roli v rámci samotné ČT, ať již ve vysílání archivních pořadů na
televizních kanálech a na iVysílání, nebo v souvislosti s podporou využívání archivních
materiálů v nové výrobě pořadů ČT. Během roku 2019 se pracovníci archivu například velmi
výrazně zapojili do přípravy a realizace projektů k výročí 17. listopadu 1989 nejen ve vysílání,
ale i na webech, sociálních sítích a při jiných veřejných akcích.
• Poskytuje služby pro odbornou veřejnost, studenty, školy, vědce, prezentuje se na festivalech,
přehlídkách, výstavách, organizuje přednášky a exkurze do archivu. V roce 2019 se pracovníci
APF zúčastnili jako přednášející např.: 18. Celostátní archivní konference, přednášky a projekce
filmů v rámci festivalu Letní Filmová škola Uherské Hradiště, mezinárodní konference
televizních archivů FIAT/IFTA World Conference 2019 v Dubrovníku.
• V rámci své působnosti organizuje řadu workshopů a školení pro různé skupiny pracovníků ČT,
které reflektují specifikaci činnosti, kterou klienti vzhledem k práci s archivními materiály či ve
vztahu k nim provádějí. V roce 2019 se uskutečnilo 12 školení a workshopů pro různé profesní
skupiny.
• (Spisový archiv) odpovídá za metodické řízení a dohled nad výkonem spisové služby v ČT.
Během roku byla zajištěna školení několika desítek především nově nastupujících pracovníků
ČT pro práci ve spisové službě. Současně během roku probíhalo ověřování funkcionalit nového
systému spisové služby, který byl spuštěn na konci roku 2018. Koncem roku 2019 se na analýzu
výkonu spisové služby zaměřil také Interní audit ČT.
• (Oddělení Skenování a dokumentace) odpovídá v rámci organizace ČT za zpracování smluv do
Registru smluv (příjem, digitalizaci, znečitelnění údajů, zveřejnění, uložení smluv a jejich
přípravu k trvalému uchování). V roce 2019 bylo takto celkem zveřejněno 4 626 smluv.
• V rámci dlouhodobé spolupráce mezi Českou televizí a Krátkým filmem Praha (KFP)
pokračovala postupná digitalizace, dokumentace a zpřístupnění další části rozsáhlého fondu
KFP v archivu ČT pro vysílání, tvůrce i badatele. Celkem bylo v roce 2019 takto nově
zpřístupněno 687 pořadů.
• Je dlouholetým členem významných mezinárodních organizací EBU (European Broadcast
Union), FIAT/IFTA (Mezinárodní federace televizních archivů) a konzorcia EUscreen (sdružuje
vysílatele a audiovizuální archivy, které se podílely na projektu EUscreen.
27
7. Přílohy
Přehled nákladů a investičních výdajů Techniky ČT v letech 2014 až 2019
Ukazatel (v tis. Kč) 2014 2015 2016 2017 2018 2019
Náklady personální 519 958 522 738 525 543 530 170 562 378 564 794
Náklady na spotřebované nákupy 34 007 36 015 33 617 35 320 36 571 35 412
z toho: drobný majetek 12 077 11 837 12 806 13 172 14 205 13 285
materiál pro techniku
náhradní díly 7 840 8 054 7 863 7 760 8 620 8 035
pohonné hmoty 5 403 7 953 6 366 7 865 6 863 7 419
6 645 6 117 4 995 5 184 5 376 5 117
Náklady na služby
z toho: podpora technických systémů 36 001 37 208 49 415 56 182 56 543 52 930
opravy 20 367 22 171 33 452 42 944 43 154 43 096
10 217
Náklady ostatní 6 505 7 800 5 789 6 631 5 965
Náklady CELKEM 6 715 10 729 8 741 7 197 7 150 4 612
Investice 596 681 606 690 617 316 628 869 662 642 657 748
o technika Praha
o technika Brno 201 693 239 497 326 668 183 652 249 067 283 005
o technika Ostrava 162 169 213 670 225 866 177 377 212 699 249 678
27 661 23 488 92 948 5 598 3 401 23 119
11 863 2 339 7 854 677 32 967 10 208
28
Přehled nákladů a investic vynaložených na provoz a rozvoj APF a jeho
digitalizaci v období 2014 - 2019
Ukazatel (v tis. Kč) 2014 2015 2016 2017 2018 2019
Náklady personální 33 082 35 030 31 272 28 254 31 323 31 600
o APF základ 30 432 32 260 28 492 25 554 27 404 24 513
o digitalizace
2 650 2 770 2 780 2 700 3 919 7 087
Náklady na pásky/dig. media 14 479 14 155 19 288 11 306 11 173 11 428
Náklady na DAPF *) 45 310 29 644 13 404
44 310 27 644 11 404 8 468 4 592 197
o provozní náklady 6 468 4 592 197
o interní kapacity 1 000 2 000 2 000 2 000
Náklady na DAR 1 000 1 500 3 361 3 587 0 0
o provozní náklady 4 967 4 999
o interní kapacity 0 0 361 587 1 967 1 999
1 000 1 500 3 000 3 000 3 000 3 000
Interní náklady útvaru techniky
33 386 34 053 25 121 14 584 8 648 3 781
Náklady ostatní
9 166 9 298 8 921 9 944 10 446 13 101
Náklady CELKEM
136 423 123 680 101 367 76 143 71 149 65 106
Investice - DAPF **) 5 122 8 147 4 619 6 561 0 0
o technické zařízení 745 0 0 2 368 0 0
o software 4 193 0 0
o stavební úpravy 4 377 8 147 4 619
0 0 0
Investice – DAR 0 0 0 3 594 3 434 3 489
o technické zařízení 4 456 18 705 3 628
o software 11 800 0 0 0
0 954 3 594 3 434 3 489
Investice – APF 4 456 6 905 2 674 1 170
o technické zařízení 0 674 0
o vybavení (regály) 411 0 639 0 0 0
0 0
Investice CELKEM 0 674 1 170 0
411 639
9 989 26 852 8 886 10 829 4 604 3 489
*) Náklady na DAPF 2008 – 2013: 483 mil. Kč
**) Investice - DAPF 2008 – 2013: 144 mil. Kč
29