Jednání Rady České televize - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Zpráva o stavu, změnách a rozvoji
kanálu ČT24 za 1. pololetí roku 2020

Zpracoval: Zdeněk Šámal, ředitel Zpravodajství ČT
Předkládá: Petr Dvořák, generální ředitel ČT
Červenec 2020

1
Zpráva o stavu, změnách a rozvoji TV kanálu ČT24 za 1.
pol. roku 2020 včetně Zprávy o činnosti zahraničních
zpravodajů za rok 2020

1. Vysílání ČT24 – základní souhrn

Vysílání prvního pololetí roku 2020 ovlivnila zejména krize spojená s šířením nákazy nového
typu koronaviru. Vypukla v druhé polovině února a vrcholila na přelomu měsíců března a
dubna. V souvislosti se situací ČT24 vysílala stovky hodin přímých přenosů a mimořádného
vysílání a nad to se musela vypořádat s potenciálním rizikem přenosu nákazy mezi
zaměstnance zpravodajství a publicistiky, což kladlo zvýšené nároky na všechny, kteří se na
vysílání podíleli.

Prvního března, tedy s prvními v tuzemsku potvrzenými případy nákazy, zahájila ČT24
několikaměsíční nepřetržité mimořádné vysílání a stala se dominantním zdrojem informací
pro většinu lidí v zemi. V polovině března, kdy vláda oznamovala největší omezení pro
občany včetně zavírání obchodů a restaurací nebo nošení roušek, zaznamenala ČT24
nejvyšší denní sledovanost ve své patnáctileté historii, a to 18,2 % share a zásah 4,5 milionu
diváků. Březen rovněž přinesl rekordní měsíční sledovanost za celou dobu existence
zpravodajské stanice, podíl na trhu dosáhl 9,5 %.

Kromě standardního formátu kontinuálního zpravodajství v podobě vstupů, reportáží a
přímých přenosů nabídla ČT24 v průběhu prvních týdnů pandemie sérii nových formátů,
které divákům kromě aktuálních zpravodajských informací přinášely i množství praktických
informací. ČT24 zařadila do svého vysílání také několik mimořádných monotematických
večerních speciálů – některé sdílené s ČT1, některé vysílané pouze na ČT24. Ve vysílání se
objevila například poradna s ministryní práce Janou Maláčovou, poradna se šéfem
ústředního krizového štábu Romanem Prymulou, debata epidemiologů, speciál o cestovním
ruchu a letních dovolených atp.

Spolu s vývojem pandemie v České republice se dramaturgické týmy začaly se stále větší
intenzitou zabývat otázkou ekonomických dopadů na tuzemské hospodářství. S tím, jak se
postupně dařilo dostávat nákazu pod kontrolu, bylo zřejmé, že krize bude mít zásadní vliv na
život obyvatel a provoz firem v zemi. Proto už v průběhu dubna začala ČT24 důsledně
mapovat ekonomické dopady v ČR a ve světě. Vzniklo několik monotematických speciálních

2
vysílání týkajících se nejen okamžité a dlouhodobé pomoci postiženým. Od května pak
přinejmenším jednou týdně ČT24 zařadila do večerního vysílání dvouhodinové pořady
zaměřené na vybraná ekonomická témata.

Jako jediné médium v zemi vysílala ČT24 všechny podstatné informace s tlumočením do
znakového jazyka pro neslyšící. Divákům s tímto handicapem tak byly přístupné vybrané
hlavní relace ČT24 včetně hlavního zpravodajského pořadu Události a všechny tiskové
konference a rozhovory týkající se zavádění a změn vládních nařízení.

V květnu zahájila vysílání nová stanice zpravodajská CNN Prima News, na sledovanosti
veřejnoprávního zpravodajství a v důvěře diváků k němu se toto rozšíření mediálního trhu
zatím nijak neprojevilo. ČT24 zakončila první pololetí se sledovaností zhruba 6 % podílu na
trhu, tedy meziročním nárůstem přibližně o dva procentní body.

2. Mimořádné organizační změny

Prioritou ČT24 od začátku koronavirové pandemie bylo především zajištění plného rozsahu
aktuální zpravodajské výroby a vysílání. Kromě plošně přijatých opatření v podobě
mimořádných hygienických opatření a zajištění dostatečného množství dezinfekčních
prostředků a roušek se v důsledku této krize změnil především způsob organizace práce, a
to jak ve vnitřních, tak venkovních prostorech.

Na doporučení hygieniků ČT24 přistoupila k zásadním změnám v organizaci práce
zaměstnanců a spolupracovníků. Do kontinuálního vysílání ČT24 se zapojili pracovníci ze
zrušených deníků a týdeníků, část editorů a redaktorů byla převedena na práci z domova,
editorské a vnitřní realizační týmy se začaly střídat ve skupinách po 14 dnech, stejně jako
všechny realizační, produkční a technické profese. Reportážní týmy pracovaly vždy dva
týdny uvnitř budovy, další dva týdny v exteriérech a 14 dní zůstávaly v karanténním volnu.
Zaměstnanci a zejména zpravodajské štáby byly průběžně vybavováni ochrannými
pomůckami a ve spolupráci s lékaři a hygieniky byly zajištěny kontroly zaměstnanců, u
kterých byla po návratu z rizikových oblastí a míst natáčení nařízena preventivní karanténa.
Už v druhé polovině února byla v budově Zpravodajství zrušena možnost exkurzí a dalších
návštěv, které s vysíláním bezprostředně nesouvisely.

ČT24 posílila moderaci a reportování z exteriérů. Až do června nebyli do budov
zpravodajství ČT z bezpečnostních důvodů zváni žádní respondenti, zejména diskusní
pořady proto využívaly moderace ze dvou vysílacích pracovišť, která dočasně vznikla na

3
Malostranském náměstí a před budovou Zpravodajství. Zároveň byla zvýšena frekvence
využití přenosové techniky a nových mobilních technologií, a to jak ze strany redakčních
pracovníků, tak především hostů, kteří se prostřednictvím online platforem mohli do vysílání
zapojit v podstatě odkudkoliv.

3. Programové změny

Epidemiologická situace v České republice a vyhlášení nouzového stavu v prvním pololetí
roku 2020 výrazně ovlivnily programovou skladbu ČT24. V návaznosti na bezpečnostní
opatření v České televizi bylo upraveno programové schéma, které se podrobně věnovalo
aktuálnímu vývoji a informování o epidemii. Nejvýznamnější a pro diváka nejvíce viditelnou
změnou bylo přerušení vysílání většiny týdenních zpravodajských magazínů v polovině
měsíce března. Jejich redaktoři a editoři se začali podílet na aktuální výrobě a týdeníky byly
v obvyklém čase vysílání nahrazeny aktuálním zpravodajstvím. Z obrazovek tak v jarních
měsících dočasně zmizely pořady Hyde Park Civilizace, Historie.cs, Politické spektrum,
Horizont ČT24, Byznys ČT24, Newsroom ČT24, Týden v politice, Archiv ČT24, Věda 24 či
Týden v justici. Tematické okruhy, kterým se magazíny obvykle věnují, byly zahrnuty do
kontinuálního vysílání. Podobně byla pozastavena výroba pořadů zaměřených na oblast
kultury, tedy Kultura+ a Události v kultuře. S postupným rozvolňováním opatření a
obnovením konání kulturních akcí se pořad Události v kultuře do programového schématu
ČT24 vrátil. Do konce června byl pořad dále vysílán jako týdeník každou neděli.

Stálé denní pořady programu ČT24 zůstaly ve vysílacím schématu zachovány, i u nich však
docházelo k opatřením, která měla za cíl eliminovat pravděpodobnost ohrožení vysílání
rozšířením nového koronaviru mezi pracovníky zpravodajství ČT. Jednalo se zejména o
diskusní pořady Události, komentáře, Interview ČT24 či 90ʹ ČT24. Zachování těchto pořadů
ve vysílání diváci ocenili, neboť sledovanost Událostí, komentářů a Interview ČT24
dosahovala zejména v době nouzového stavu několikanásobně vyšších hodnot (viz dále
kap. 4 a 10).

4
4. Hlavní profilové pořady ČT24

4.1 Události

Hlavní zpravodajská relace ČT zaznamenala v první polovině letošního roku zvýšený
divácký zájem. Na programech ČT1 a ČT24 sledoval pořad v průměru více než milion
diváků s téměř třicetiprocentním podílem na sledovanosti (viz kap. 10.3).

Události v první polovině roku prošly dílčí změnou ve formě prodloužení stopáže relace o 7
minut na celkových 55 minut. Prodloužení stopáže bylo motivováno především záměrem dát
více prostoru tématům, jimž se zpravodajství ČT systematicky a výrazně věnuje, tj. tématům
zahraničním, regionálním a vědeckým. Větší časový prostor umožnil také rozšířit počet
příspěvků a objem nabízených informací a témat. S příchodem pandemie byl pořad doplněn
o tlumočení do českého znakového jazyka. Kvůli koronaviru, resp. střídání redakčních týmů
ve čtrnáctidenních cyklech, byly pozměněny do té doby stabilní moderátorské dvojice.

Během dubna byl součástí hlavní zpravodajské relace reportážní cyklus V první linii. Celkem
20 několikaminutových reportáží každý den přinášelo příběhy lékařů, záchranářů a dalších
profesí, jejichž práce byla pro zvládnutí koronavirové krize zásadní.

4.2 Události, komentáře

Podobu pořadu po větší část sledovaného období poznamenala výše uvedená preventivní
opatření, kvůli nimž využívala redakce možnosti vzdálených připojení respondentů
prostřednictvím přenosových vozů nebo skrze platformu Skype. Těžištěm vysílání bylo
improvizované studio před budovou zpravodajství, kde se hosté mohli s rouškami a při
dodržení bezpečné vzdálenosti pořadu zúčastnit přímo. Moderace debat v exteriéru, která
byla využívána v předchozí době spíše výjimečně, se stala každodenní praxí.

Z hlediska sledovanosti pořadu se jednalo o období s několikanásobně zvýšeným zájmem
diváků. Navzdory téměř monotematickému vysílání a opakovanému zvaní některých aktérů
– vládních představitelů, epidemiologů, hygieniků atd. – zájem o komentované zpravodajství
dlouhé týdny neupadal a držel se na dvojnásobku až trojnásobku obvyklé sledovanosti.
Nejvýraznějším počinem bylo speciální tří a půlhodinové vysílání 15. 4. 2020, v němž se
postupně vystřídaly přední osobnosti státu – premiér, klíčoví zdravotničtí experti a
ekonomové.

5
Příznačný byl v tomto období zvýšený zájem oslovených hostů o účast v pořadu – jak
politiků, tak odborníků. Z hlediska politického zastoupení došlo k nárůstu přijatých pozvání u
vládních politiků, zejména pak u ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha, ministryně financí
Aleny Schillerové a ministra dopravy a průmyslu a obchodu Karla Havlíčka. Vicepremiér,
ministr vnitra a pozdější šéf Ústředního krizového štábu Jan Hamáček se ani jedné z debat
pořadu během prvního pololetí nezúčastnil, protože pozvání vždy odmítl.

4.3 Interview ČT24

Zájem diváků o pořad Interview ČT24 v době koronavirové epidemie výrazně stoupl.
Nejsledovanější díly dosahovaly i čtyřnásobku běžného průměru. S ohledem na
koronavirová bezpečnostní opatření v ČT došlo ke změně moderátorského týmu. Dosavadní
moderátor Daniel Takáč se přesunul na externí moderace kontinuálního zpravodajství a
Zuzanu Tvarůžkovou doplnila nová trojice moderátorek: Barbora Kroužková, Jana
Peroutková a Linda Bartošová. Vytvořením čtveřice moderátorek bylo zajištěno nutné
střídání v době karantény ve dvou týdenních cyklech. S ohledem na bezpečnostní opatření
bylo i v případě Interview ČT24 využíváno venkovní studio a většina dílů pořadu byla
v prvním pololetí odvysílána z exteriéru.

S ohledem na dominantní téma, tj. krizi způsobenou koronavirovou pandemií a zcela novou
situaci, dominovali mezi hosty představitelé exekutivy, tedy lidé zodpovědní za chod země.
Pravidelně však dostávali pozvání také zástupci opozice, a to v poměru odpovídajícím
zastoupení v Poslanecké sněmovně.

Vysílání pořadu Interview ČT24 bylo dále rozšířeno na všechny dny v týdnu. Nově přibylo
vysílání v sobotu, kdy byla reprízována některá z epizod uplynulého týdne, a v neděli.

Vznikl také zcela nový projekt Interview ČT24 Speciál. Moderátorkou pořadu se stala
Světlana Witowská, jejímiž hosty byly přední osobnosti veřejného života. Pořad se vysílal
v prémiovém čase v rámci pořadu 90´ ČT24 přibližně jednou do měsíce, trval zhruba 45
minut a předtáčel se v prostředí, které bylo pozvanému hostu blízké. Smyslem pořadu bylo
představit hosta detailněji, než je ve standardní stopáži pořadu Interview ČT24 obvyklé, a
zároveň jej konfrontovat s aktuálními problémy jeho oboru. Měsíční frekvenci narušila
koronavirová krize, v příštím pololetí budou díly pokračovat pravidelně.

6
V premiéře ČT24 odvysílala ve 1. pololetí roku 2020 tyto díly:
● Dominik kardinál Duka, arcibiskup pražský a primas český (4. 3. 2020, knihovna
Strahovského kláštera)
● Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví (20. 5. 2020, Lucerna Music Bar)
● Lenka Bradáčová, vrchní státní zástupkyně (30. 6. 2020, Právnická fakulta UK)

4.4 90´ ČT24

Pořad 90´ ČT24 se v první polovině roku 2020 zabýval zejména aktuálními tématy daného
dne. Z počátku roku byl věnován prostor výhledu na začínající rok a na změny, které
přinese. Už 28. ledna se však v rámci pořadu objevilo téma koronaviru (Koronavirus –
oprávněné obavy, nebo přehnaná panika?). Dne 3. února navázal blok věnující se
opatřením proti koronaviru, čímž bylo předznamenáno tematické zaměření pořadu na
několik dalších týdnů. V diskusi s předními odborníky, lékaři, ale i politiky se pořad
zaměřoval na aktuální vývoj pandemie. Postupně se akcent vysílání přesouval od
medicínského pojetí koronaviru k praktickým dopadům na společnost, tj. na ekonomiku,
vzdělávání a školní docházku, tzv. chytrou karanténu, návrat k běžnému životu apod.

Mimo tematickou oblast koronaviru se pořad věnoval například problematice zneužívání dětí
na internetu v souvislosti s premiérou filmu V síti, v červnu se pořad dramaturgicky zaměřil
na počasí, zejména v kontextu lokálních povodní, připomněl také 75 let od bombardování
Prahy nebo první cestu Václava Havla do USA. V rámci pořadu byl odvysílán i reportážní
dokument Ley Surovcové Nejsme down o životě lidí s Downovým syndromem.

4.5 Země v nouzi
Zcela novým pořadem vzniklým v důsledku koronavirové krize byla série Země v nouzi, na
jejíž přípravě se většinově podílela redakce vědy. Ta odvysílala celkem pět mimořádných
vysílání Země v nouzi o celkové stopáži 8 hodin a 10 minut, moderovaných Danielem
Stachem. První dva díly se vysílaly souběžně na ČT1 a ČT24 (v případě prvního dílu bylo v
průběhu pořadu zařazeno živé vysílání tiskové konference vlády). Pět pořadů v premiéře
sledovalo celkem 1 416 000 lidí.

Do první debaty pořadu Země v nouzi s názvem Jak teď a kudy dál z 19. března přijali
pozvání epidemiolog Roman Prymula, biochemik Zdeněk Hostomský, chirurg Tomáš Šebek,
ekonomka Helena Horská, psycholog Štěpán Vymětal. Z domova se do studia připojil virolog

7
Karel Raška. V předtočeném rozhovoru vystoupil Christian Lindmeier, zástupce WHO a
Tomáš Cihlář, viceprezident pro virologii, Gilead Sciences. Sledovanost na ČT1 dosáhla
hodnoty 616 tisíc diváků při podílu na publiku 12,93 %, na ČT24 pořad sledovalo 310 tisíc
lidí při podílu na publiku 7,02 %, než jej přerušila mimořádná tisková konference po jednání
vlády. Reprízu pořadu v sobotu 21. března od 20:07 sledovalo 146 tisíc lidí na ČT24, podíl
na publiku činil 3,13 %.

Debata Země v nouzi – Dobro v době krize z 23. dubna odpovídala na základní otázky: Co
se v době krize povedlo? Jak se lidé k sobě navzájem zachovali? Co vědci vymysleli? Co
nového jsme se naučili? Kam jsme se posunuli? A jak nás současná situace změní? Ve
studiu na Kavčích horách byli imunoložka Blanka Říhová, hrudní chirurg Robert Lischke,
koordinátor testování Jan Konvalinka, rektor ČVUT Vojtěch Petráček, vývojář Josef Průša a
staniční sestra Ondřej Ulrych. Pořad sledovalo 220 tisíc lidí na ČT1 a 109 tisíc lidí na ČT24,
podíl na publiku činil 5,68 % respektive 2,81 %. Reprízu pořadu v sobotu 25. 4. od 21:32
sledovalo 63 tisíc lidí na ČT24, podíl na publiku činil 2,02 %.

Témata v pořadí třetího dílu pořadu Země v nouzi – Ponaučení z krize a ekonomické dopady
nemoci COVID-19 ze 13. května ve studiu okomentovali ekonom Pavel Hnát, ekonomka
Jana Matesová, technologický podnikatel Jerry Javornický, ředitel organizace Člověk v tísni
Šimon Pánek, kybernetik Michal Pěchouček a designér počítačových her Daniel Vávra.
V předtočených rozhovorech vystoupili nositel Nobelovy ceny za ekonomii Oliver Hart a
ekonomka ze Světové obchodní organizace Stela Rubínová.

V rámci Země v nouzi – Ponaučení z krize ve zdravotnictví z 21. května mluvilo ve studiu
šest odborníků: David Feltl, onkolog a ředitel VFN, Aleksi Šedo, děkan 1. LF UK, Irena
Závadová, primářka, Cesta domů, Petr Štourač, anesteziolog, ředitel Simulačního centra LF
MU, Radek Ptáček, klinický psycholog a psychoterapeut a David Varyš, student 6. ročníku 3.
LF UK. V předtočených rozhovorech mluvili Bohdan Pomahač, plastický chirurg, Tomáš
Cihlář, viceprezident pro virologii, Gilead Sciences, Jonathan Moreno, profesor lékařské
etiky, University of Pennsylvania a Philip Zimbardo, emeritní profesor na Stanfordově
univerzitě.

Poslední speciál Země v nouzi – Ponaučení z krize se týkal školství. Pozvání 3. června
přijali: Martin Bareš, rektor Masarykovy univerzity, Jaroslav Mašek, středoškolský učitel,
Veronika Dobrovolná, učitelka na základní škole, Hana Nečina Vaníčková, psycholožka
Linky bezpečí, Kamil Kopecký, vedoucí projektu E-bezpečí, Ondřej Neumajer, konzultant

8
vzdělávání a v předtočených vstupech mluvili Philip Zimbardo, emeritní profesor na
Stanfordově univerzitě, Anneli Rautiainenová, finská expertka na vzdělávání a Brian
Campbell, expert na vzdělávání z NASA.

4.6 Fokus Václava Moravce

V prvním pololetí roku bylo odvysíláno 5 premiérových dílů pořadu. V jednom případě šlo o
vydání mimořádné. Tento díl pod názvem Nebát se (31. 3. 2020) byl vedle programu ČT24
zařazen také na program ČT1 a stal se s 405 tisíci diváky nejsledovanějším dílem. Pořad byl
vysílán v netradičním formátu, za mimořádných hygienických opatření a bez přítomnosti
publika. V návaznosti na dění spojené s šířením koronaviru byla divákům nabídnuta
možnost zasílat během sledování pořadu prostřednictvím e-mailu slova poděkování či
povzbuzení. Tyto vzkazy, kterých redakce obdržela několik tisíc, byly vysílány v průběhu
přímého přenosu. Vydání pořadu obsahovalo i tradiční prvek Fokusu Václava Moravce –
needitované dotazy studentů, kdy zástupci jedenácti středních škol pokládali otázky hostům
prostřednictvím služby Skype. Stejným způsobem autoři pořadu postupovali u vydání z 26.
5. 2020, kdy byl přímý přenos pořadu na téma Moc odbaven z výjimečné a pro televizní a
filmové účely nevyužívané lokace státního hradu Karlštejn. Červnový díl již mohl být opět
odvysílán za přítomnosti publika. Za téměř šest let existence pořadu se přímých přenosů
zúčastnilo v součtu osm a půl tisíce diváků, a to především středoškolských studentů.

V premiéře ČT24 odvysílala v 1. pololetí roku 2020 tyto díly:

● Chudá bohatá planeta (13. 1., Zámek Zbraslav)

Miloš Rejchrt – evangelický farář, Kristina Höschlová – lékařka, Filip Matějka –
ekonom, Zuzana Šmídová – ekonomka, Marie Šabacká – polární ekoložka, Jaroslav
Doležel – rostlinný genetik
Publikum: Gymnázium J. V. Jirsíka České Budějovice, Gymnázium Jírovcova České
Budějovice, Gymnázium Český Krumlov, Gymnázium Prachatice, Všeobecné a
sportovní gymnázium Vimperk, Gymnázium Týn nad Vltavou, Gymnázium Česká
České Budějovice, Česko-anglické gymnázium České Budějovice, Gymnázium
Jindřichův Hradec, Gymnázium Třeboň, Gymnázium Dačice, Gymnázium Soběslav,
Táborské soukromé gymnázium a ZŠ, Gymnázium Písek, Gymnázium Milevsko,
Gymnázium Vodňany, Gymnázium Strakonice

● Doba chemická (11. 2., VŠCHT v Praze)

9
František Štěpánek – chemik, Lenka Průšová – vývojářka kosmetiky, Zdeněk
Hostomský – biochemik, Jana Klánová – odbornice na environmentální chemii,
Růžena Hlůšková – učitelka chemie
Publikum: Gymnázium Uherské Hradiště, Gymnázium Budějovická, Gymnázium
Botičská, studenti VŠCHT

● Nebát se (31. 3., Centrum současného umění DOX)
Petr Pavel – armádní generál, Laura Janáčková – psycholožka, Martina Viktorie
Kopecká – farářka, Václava Adámková – mikrobioložka, Jan Royt – historik umění,
Marek Vácha – etik, Tomáš Sedláček – ekonom, Jiří Šípek – psycholog, František
Vrabel – datový analytik
Dotazy: Slezské gymnázium Opava, Masarykova obchodní akademie v Jičíně,
Gymnázium Josefa Jungmanna Litoměřice, Gymnázium Na Zatlance, Biskupské
gymnázium Žďár nad Sázavou, Gymnázium Česká v Českých Budějovicích,
Moravská střední škola v Olomouci, Gymnázium Olgy Havlové v Ostravě,
Gymnázium T. G. Masaryka Litvínov, Gymnázium Omská, Gymnázium Třeboň

● Moc (26. 5., Státní hrad Karlštejn)
Josef Žemlička – historik, Martin Hilský – překladatel, Petra Procházková –
novinářka, Václav Němec – filozof, Kateřina Šimáčková – ústavní soudkyně, Prokop
Tomek – historik, Adéla Gjuričová – historička, Stanislav Devátý – bývalý disident,
advokát, František Koukolík – neuropatolog
Dotazy: Mendelovo gymnázium Opava, Gymnázium Frýdlant, Gymnázium
Slovanské náměstí v Brně, Gymnázium F. X. Šaldy v Liberci, Gymnázium Sokolov,
Gymnázium J. K. Tyla v Hradci Králové, Gymnázium Chomutov, Gymnázium F.
Palackého v Neratovicích, Střední pedagogická škola Litomyšl

● Bez jídla (23. 6., Velkostatek Tetín)
Stanislav Komárek – biolog, filozof, Helena Horská – ekonomka, Kateřina Černý
Pixová – krajinná ekoložka, Daniel Pitek – soukromý sedlák a lesník, Jakub Rákosník
– historik, Marek Špinka – etolog
Publikum: Střední škola gastronomická Adolpha Kolpinga ze Žďáru nad Sázavou,
Gymnázium Joachima Barranda Beroun, Gymnázium Otokara Březiny Telč

10
4.7 Otázky Václava Moravce
Pořad za sledované období reflektoval aktuální dění a vysílán byl tentokrát každou neděli
včetně svátků za rostoucího diváckého zájmu. První část pořadu sledovalo v průměru 550
tisíc diváků, druhou část 284 tisíc (údaje platné k 21. 6. 2020). Nejsledovanějším vydáním se
stala diskuse z 22. 3. 2020. Hosty pořadu byli vicepremiér Jan Hamáček, poslanec Radim
Fiala a senátor Martin Červíček a první část pořadu sledoval 1 milion a 21 tisíc diváků.
Druhou část s Romanem Prymulou, Ivanem Hirschem a Milanem Kubkem sledovalo 676
tisíc lidí.

4.8 Témata mimořádného vysílání ČT24 mimo pandemii COVID-19

Kromě vysílání, které bylo provázeno mimořádnými opatřeními, a které reagovalo na situaci
vyvolanou epidemií nového typu koronaviru, vysílala ČT24 i další mimořádné pořady, které s
touto situací přímo nesouvisely. Jednalo se zejména o významné společenské, kulturní,
politické či sportovní události. ČT24 ve speciálních vysíláních připomněla 75 let od konce
druhé světové války či 70 let od justiční vraždy Milady Horákové nebo 15 let od zahájení
vysílání ČT24. Další speciální vysílání jsou uvedena v rámci dílčích kapitol (např.
parlamentní volby na Slovensku v kapitole věnované zahraničnímu zpravodajství apod.).

● Novoroční projevy nejvyšších představitelů státu J. Kubery, R. Vondráčka a A.
Babiše (1. 1. 2020)

● Slavnostní otevření Státní opery (5. 1. 2020)
● Tisková konference Český lev (15. 1. 2020)
● Zasedání V4 v historické budově Národního muzea (16. 1. 2020)
● Kongres ODS (17. - 18. 1. 2020)
● Sjezd KDU-ČSL (24. - 25. 1. 2020)
● Poslední rozloučení s předsedou Senátu J. Kuberou v Senátu (27. 1. 2020)
● Škoda MB „Věda ČT24“ (30. 1. 2020)
● Poslední rozloučení s předsedou Senátu J. Kuberou v Teplicích (3. 2. 2020)
● Demonstrace Milion chvilek pro demokracii (1. 3. 2020)
● Projev prezidenta republiky Miloše Zemana (12. 4. 2020)
● Pieta u Památníku na Vítkově (8. 5. 2020)
● Poslední rozloučení se zpěvačkou Evou Pilarovou při zádušní mši (3. 6. 2020)

11
5. Další aktivity ČT24

V první polovině roku 2020 se v souvislosti s koronavirovou krizí pracovníci ČT24 podíleli na
dalších mimořádných aktivitách ČT. Šlo o vzdělávací projekt UčíTelka, zpravodajské
zajištění programu ČT3, infoservis na ČT1 a ČT2 a výše už naznačené rozšíření služeb pro
sluchově postižené diváky.

5.1 Vzdělávací projekt UčíTelka

Po uzavření škol 11. 3. 2020 začala ČT na programu ČT2 jako alternativu k výuce pro první
stupeň základních škol vysílat pořad UčíTelka. Pořad vznikl ve spolupráci s MŠMT, které
garantovalo výběr učitelek a následnou výuku. ČT24 zajišťovala počáteční realizaci a
celkovou dramaturgii pořadu.

Pořad UčíTelka byl živě vysílán od 16. 3. do 19. 6. 2020, každý všední den od 9 do 12
hodin. První díl pořadu byl nejsledovanějším pořadem dětmi do 12 let v tomto roce napříč
všemi televizními stanicemi. Share prvního dílu ve skupině 4–12 let byl 54,79 %. Průměrná
sledovanost dětí věkové kategorie 4–12 let byla 147 tisíc. Celkový zásah prvního vysílacího
dne byl 287 tisíc diváků ve věku 4–12 let a 548 tisíc diváků nad 15 let. Pořad byl celou dobu
živě přenášen prostřednictvím iVysílání a facebookové stránky pořadu. Sledovanost prvního
dílu na facebooku byla 117 000 diváků, 30 000 interakcí a 400 sdílení streamu.

Z výzkumu společnosti Kantar CZ realizovaného na přelomu března a dubna vyplynulo, že
projekt UčíTelka zaznamenalo od jeho spuštění v polovině března 94 % rodičů dětí školou
povinných. Osm z deseti diváků se shodlo na tom, že pořad napomáhá domácímu
vzdělávání.

Ve vysílání pořadu UčíTelka se pokračovalo i po znovuotevření základních škol, celkem bylo
odvysíláno 66 dílů. Průměrná sledovanost po 66 odvysílaných vydání UčíTelky byla 26 tisíc
dětí ve věku 4–12 let, share 24,53 %, celkový reach (alespoň tříminutová kontinuální
sledovanost) byl 589 tisíc dětí ve věku 4–12 let, ve věku nad 15 let byla průměrná
sledovanost 25 tisíc a share 2,65 %.

12
5.2 Zpravodajství pro neslyšící

Nad rámec standardního vysílání ČT24 rozšířila služby pro zrakově a sluchově
handicapované diváky. ČT24 během nouzového stavu zajišťovala a výrazně navýšila výrobu
skrytých titulků a zejména pak tlumočení do českého znakového jazyka. Nově byly
tlumočeny všechny aktuálně vysílané tiskové konference. Oproti dřívějším měsícům byly
nově tlumočeny hlavní zpravodajská relace Události a Události v regionech. Po zrušení
nouzového stavu ČT24 pokračovala v tlumočení hlavní zpravodajské relace Události. Od
začátku nouzového stavu bylo nově titulkováno Studio ČT24 ve všední den od 10:00 do
15:00 hodin a Studio ČT24 každou neděli od 14:00 do 17:55 hodin.

Tento postup překračuje rámec titulkovaných a znakovaných pořadů, které ve vysílání
zajišťuje ČT24 standardně, aby dostála povinným zákonným kvótám (70 % pořadů se
skrytými titulky a 2 % pořadů s tlumočením do českého znakového jazyka). Pro srovnání lze
použít leden 2020, kdy ČT24 odvysílala 5,4 % pořadů tlumočených do českého znakového
jazyka a květen 2020, ve kterém bylo odvysíláno 14,6 % pořadů tlumočených do českého
znakového jazyka. V průměru byl u znakovaných pořadů nárůst cca o 200 %.

5.3 Infoservis pro ČT1 a ČT2

Po vyhlášení nouzového stavu v ČR ČT24 zajišťovala informační servis pro ČT1 a ČT2.
Zpravodajská lišta informovala o omezeních a opatřeních souvisejících s koronavirem a
nouzovým stavem a také poskytovala krizové linky pomoci v jednotlivých regionech. Lišta
byla aktualizována průměrně po 40 minutách. Infoservis se připravoval každý den včetně
víkendů vždy od 9 hodin ráno do půlnoci. Součástí infoservisu byly také infografiky, které
shrnovaly vládní opatření.

5.4 ČT3

Regionální redakce zpravodajství v TS Brno a TS Ostrava se podílely na programu ČT3 v
pořadu Život na třetí. Jednalo se o 15 až 25minutový živý blok vysílaný třikrát denně z
Ostravy nebo Brna. Součástí těchto bloků bylo dvou až tříminutové zpravodajství zaměřené
především na seniory a jejich potřeby. Zprávy byly vybírány z materiálů ČT24 a regionálního
zpravodajství. Moderátorkami a editorkami zpravodajských bloků připravovaných z Ostravy
byly redaktorky Iva Kubanková a Tereza Krumpholzová, v Brně Zuzana Petrů. Na vysílání

13
se podíleli také iReportéři, pro které byla vyhrazena jednou denně rubrika mimo
zpravodajství – tzv. vzkaz iReportéra.

5.5 Spoty ČT24

V rámci 15. výročí od zahájení vysílání ČT24 vytvořilo zpravodajství v prvním čtvrtletí roku
2020 celkem 45 spotů, v nichž osobnosti spojené s programem a výrobou ČT24
komentovaly klíčové zpravodajské momenty uplynulých patnácti let. Spoty s jednotným
označením 15 let pro vás, doplněné archivními záběry, divákům připomněly například
vlakovou havárii u Studénky, debaty kolem stavby budovy Národní knihovny, smrt Václava
Havla, kauzu heparinového vraha či zvolení papeže Františka apod.

ČT24 připravila rovněž spoty s názvem Pod rouškou naděje. Čtrnáct významných osobností
veřejného života a kultury (např. Miroslav Donutil, Ladislav Špaček, Marie Rottrová, Ladislav
Zibura a další) reagovalo na situaci spojenou s šířením koronaviru a doporučovalo nošení
roušek a dodržování preventivních opatření.

Další aktivitou ČT24 související s koronavirem byly spoty nazvané V první linii. Spoty byly
vysílány každý den v pořadu Události a během kontinuálního vysílání ČT24. Jednalo se o
reportáže, které zachycovaly rozvinuté příběhy lidí a skupin pomáhajících v době nouzového
stavu.

ČT24 rovněž dala příležitost poděkovat lidem za jejich nasazení během koronavirové
pandemie. Vzniklo 28 krátkých videí, která běžela každý den v pořadu Události. Poděkování
natočili organizace, dobrovolníci, lékaři, nemocnice, prodavači a další.

V dubnu 2020 začal fungovat nový vzdělávací portál ČT edu. V souvislosti s tím ČT24
natočila 20 spotů s českými youtubery, influencery, sportovci a herci. Videa byla opakovaně
využita ve vysílání pořadu UčíTelka na programu ČT2.

6. Regionální zpravodajství

Koronavirová pandemie a s ní spojená opatření výrazně zasáhla také do fungování
regionálních redakcí ČT a vyžádala si kromě zásadních organizačních opatření také
omezení některých pořadů. Vysílání pořadu Události v regionech z Brna a Ostravy bylo

14
sloučeno do společného vydání a dočasně byla zrušena výroba týdeníků a magazínů (viz
výše).

Zájem diváků o regionální zpravodajské informace během pandemie průběžně rostl. Novým
počinem regionálního zpravodajství, realizovaným během koronavirové krize, bylo
pravidelné každodenní vysílání dvou vlastních půlhodinových bloků z regionálních studií na
ČT24. Tyto bloky byly moderované z regionálních studií a byly výhradní editoriální a výrobní
záležitostí regionálních studií. Jednotlivé příspěvky (reportáže, zpravodajské vstupy,
rozhovory atd.) vycházely z lokálních reálií, usilovaly však o celospolečenský přesah.
Koncept se během pandemie osvědčil a zůstal součástí denního vysílání ČT24 i po
ukončení nouzového stavu, prozatím jednou denně v čase 11:30 až 12:00.

6.1 Objem výroby
Z hlediska objemu výroby jsou průběžně sledovány tři ukazatele: objem celkové výroby
jednotlivých redakcí pro ČT24, objem samostatného vysílání z jednotlivých studií na ČT24
(součást kontinuálního zpravodajství) a objem výroby pro pořad Události. Níže je uvedeno
srovnání s druhým pololetím 2019.

Pokud jde o první ukazatel, za uplynulý půlrok regionální zpravodajství kromě vlastních
pořadů vyrobilo a dodalo na zpravodajský program ČT24 celkem 347 hodin vysílání. To v
přepočtu představuje přibližně dvě hodiny a čtyřicet minut denně.

Druhým kritériem jsou samostatné bloky na ČT24, kterých regionální zpravodajství
odvysílalo celkem 380. Tyto monotematické celky, složené z reportáží a reportážních
vstupů, byly editorsky připraveny, vyrobeny a moderovány z regionálních studií. Oproti
předcházejícímu pololetí je jich o 126 více, zejména z důvodu pandemie, ale také díky
silnějšímu zapojení regionálních studií včetně dvou nejnovějších – v Plzni a v Ústí nad
Labem.

Počet bloků kontinuálního vysílání dle jednotlivých
regionálních studií

Televizní studia ČT Počet bloků kontinuálního
vysílání
ČESKÉ BUDĚJOVICE 72
HRADEC KRÁLOVÉ 64

15
ÚSTÍ NAD LABEM 60

PLZEŇ 66

BRNO 54

OSTRAVA 64

Zdroj: ČT24

Třetím kritériem je výroba zpravodajských příspěvků pro pořad Události. Do hlavní
zpravodajské relace se regionální informace (reportáže, vstupy, čtené zprávy, části
reportáží) dostaly ve sledovaném období v 1 577 případech. Každý den se tak v hlavní
zpravodajské relaci ČT objevilo přibližně devět příspěvků z regionů v různé délce a formě.

V prvním pololetí se ČT24 také zaměřila na dobudování a personální obsazení všech nově
vzniklých regionálních redakcí a profilů na sociálních sítích. V nejbližší době budou názvy
jednotlivých profilů sjednoceny tak, aby byly pro uživatele a diváky co nejsnáze dohledatelné
a srozumitelné. Zvýšené úsilí bylo věnováno také platformě Instagram, kde se v současné
době nachází největší potenciál oslovení nové cílové skupiny. Krátce před dokončením byl v
polovině roku 2020 rovněž projekt regionálního newsletteru ve spolupráci s platformou
iReportér.

7. Zahraniční zpravodajství

Charakter vysílání zahraničního zpravodajství ČT prvního pololetí roku 2020 určovala
primárně pandemie nemoci COVID-19, a to jak v Česku, tak v globálním kontextu. Průběh
pandemie v jednotlivých zemích a dopady vyhlášených opatření na sociální situaci a
ekonomiku jednotlivých států tvořily v prvních šesti měsících roku převažující obsah
zpravodajského servisu. ČT však informovala o všech podstatných událostech a trendech.
To se týkalo měsíců předcházejících vrcholu pandemie v Evropě stejně jako
nejexponovanějšího období – března, dubna a května.

7.1 Zahraniční zpravodajství v době pandemie
Uzavření hranic, omezení pohybu a zásadní omezení leteckého spojení v Evropě a ve světě
výrazně ovlivnily fungování zahraničního zpravodajství ČT a citelně ztížily obvyklé postupy
při jeho produkci. V běžném provozu je obsah zahraničního zpravodajství tvořen třemi
základními zdroji: původními materiály a zpravodajskými výstupy od stálých zahraničních
zpravodajů, reportážemi a živými vstupy od týmů vyslaných do určených zemí na omezenou

16
dobu s úkolem pokrývat specifickou agendu a z materiálů dodávaných partnerskými
zpravodajskými agenturami zpracovanými pražskou zahraniční redakcí. Opatření, která
jednotlivé státy přijaly ve snaze zamezit šíření pandemie, znemožnila vysílání
zpravodajských týmů z pražské centrály na pokrývání zpravodajské agendy v zemích, kde
ČT nemá stálé zpravodajské zastoupení. Přesto byla ČT schopna prostřednictvím sítě svých
stálých zahraničních zpravodajů a spolupracovníků přinášet původní zpravodajství ze
sousedních zemí, z dalších států EU a dalších klíčových míst z celého světa: Číny, Itálie,
Německa, Belgie, Velké Británie, Francie, Izraele nebo USA.

ČT poskytovala týmům v zahraničí podporu, mj. zajišťováním ochranných pomůcek ještě v
době, kdy byly k dostání. Nabídla i pomoc při eventuálním přesunu rodinných příslušníků
zpět do ČR. Zpravodajům a kameramanům umožnila volbu, jestli chtějí dál pokračovat na
místě svého působení, nebo se vzhledem k epidemiologické situaci vrátit zpět do Česka.
Všichni členové všech zpravodajských týmů na zahraničních postech setrvali.

7.2 Období před pandemií
Zprávy o šíření neznámé nemoci se začaly objevovat v první dekádě měsíce ledna. ČT o
situaci v postižené provincii Chu-pej i ve městě Wu-chan, kde se nákaza začala šířit nejdřív,
informovala prostřednictvím zpravodajky v Pekingu Barbory Šámalové. V té době rovněž
stále pokračovaly protivládní protesty v Hongkongu, kterým se zpravodajský tým v
reportážích a živých vstupech soustavně věnoval.

První měsíce roku přinesly další významné události. Série událostí odstartovaná 3. ledna
americkým raketovým útokem na bagdádské letiště představovala jednu z nejvážnějších
blízkovýchodních krizí posledních let. O všech událostech a souvislostech ČT informovala
prostřednictvím zpravodajů v dotčených zemích a regionech. David Miřejovský v USA
přinášel detaily o rozhodování amerického vedení a vnitroamerické diskusi o dalším postupu
na Blízkém východě. Reakci teheránské vlády sledoval istanbulský zpravodaj Václav
Černohorský a v Tel Avivu David Borek. V lednu vrcholil třetí proces impeachmentu v
dějinách USA. Také tuto událost sledoval zahraniční zpravodaj David Miřejovský.

Poslední lednový den formálně vyvrcholil proces zahájený referendem o vystoupení Velké
Británie z EU v červnu 2016. ČT24 mu věnovala celodenní speciální program – část z něj
vysílal Martin Řezníček přímo z londýnského studia ČT, v němž vedl rozhovory s experty na
politické i ekonomické otázky spojené s brexitem i s odborníky na česko-britské vztahy.
Součástí celodenního speciálu byly také vstupy zpravodajů z různých zemí EU s reakcemi

17
na aktuální vývoj a reflexí postoje vedení jednotlivých států k dalšímu vyjednávání o podobě
vzájemných vztahů.

Další mimořádné vysílání přímo z místa dění se věnovalo parlamentním volbám na
Slovensku. ČT24 v průběhu celého víkendu nabídla mimořádné vysílání z exteriérů
Bratislavy. ČT24 vysílala vstupy v průběhu hlasování a také více než tříhodinový
zpravodajský proud po uzavření volebních místností. V bratislavském studiu se střídali
politologové, komentátoři a experti na politický marketing. Aktuální zpravodajství z volebních
štábů dvou hlavních politických sil zajišťovali zpravodajové Petr Obrovský a Lukáš Mathé.
Den po uzavření volebních místností nabídla ČT24 divákům i první povolební rozhovor s
předsedou vítězného hnutí OĽaNO Igorem Matovičem, jehož části byly citované i na
zpravodajských stránkách britské BBC. Prostředí londýnského a bratislavského studia bylo
využito také pro části hlavních zpravodajských relací (Události a Události, komentáře).

Moskevský zpravodaj Miroslav Karas referoval o výměně v čele ruské vlády a vyhlášení
debaty o změnách ruské ústavy, která by mimo jiné umožnila prezidentu Putinovi zůstat v
čele země i na další období.

7.3 Zpravodajství o nemoci COVID-19

První fázi šíření nemoci pokrývala ČT prostřednictvím stálého zpravodajského týmu v Číně.
Barbora Šámalová přinášela původní zpravodajství v době, kdy situace byla nepřehledná,
mediální prostor byl plný neověřených zpráv z míst mimo dosah důvěryhodných mediálních
společností, a kdy složitost novinářské práce komplikovaly snahy o manipulaci a cenzuru ze
strany čínských vládních úřadů. Stálý zpravodajský tým v Číně se jako první musel
pohybovat v dosud neznámém prostředí šířící se nemoci a hledat rovnováhu mezi nároky a
potřebami televizního zpravodajství a ochranou vlastního zdraví.

V době, kdy se nemoc začala šířit po Evropě, se větší pozornost přenesla na bližší státy. ČT
vyslala zvláštní zpravodajský tým do Itálie, kde působil ještě v době před vyhlášením
plošných opatření proti šíření viru. Přinášel informace o situaci v nejpostiženějších částech
Lombardie, ale taky o dění v populárních turistických destinacích, kam v čase jarních
prázdnin mířily každý týden desítky tisíc českých lyžařů. Tým byl po návratu z Itálie umístěn
na dva týdny do karantény. ČT tento preventivní krok uskutečnila ještě předtím, než
podobnou povinnost na začátku března vyhlásila česká vláda.

18
V zemích, kde ČT neměla své stálé týmy a nemohla je v době uzavřených hranic a zákazů
cestování na místo vyslat, využívala do vysílání zpravodajské vstupy stálých
spolupracovníků – to se týkalo zejména informování o situaci ve dvou z nejpostiženějších
evropských zemí: Itálie a Španělska.

Velmi výrazný faktor, který umožnil ČT přinášet původní zpravodajství ze zahraničí,
představují technologické inovace. Využívání internetového přenosu prostřednictvím mobilní
datové sítě zásadně rozšířilo možnosti obrazových živých vstupů do vysílání. Výhodou
využívání této technologie byla v době pandemie a řady hygienických omezení soběstačnost
jednotlivých týmů. Dřívější nutnost využívat pro živé vstupy servis světových agentur
znamenal potřebu fyzicky se dostavit do sídla partnerské organizace a vysílat odtud s
pomocí technického personálu dané společnosti. To se s technickou inovací změnilo a živý
vstup bylo možné vysílat prakticky odkudkoli. Také začlenění běžně dostupných
komunikačních platforem, jako je například Skype, rozšířilo možnosti využívání respondentů
ze zahraničí, aniž by bylo nutné dělat kompromisy v obrazové složce televizního
zpravodajství využíváním pouhých telefonátů.

7.4 Zpravodajství o tématech mimo pandemii

Tématem zahraničního zpravodajství mimo koronavirovou pandemii se staly zejména
nepokoje a demonstrace, které se nejdřív rozšířily po celých Spojených státech a posléze po
světě. Prvotním důvodem k protestům byla smrt Afroameričana George Floyda. O průběhu
demonstrací, situaci v jednotlivých amerických městech i kontextu problému podrobně
informoval přímo z místa zpravodaj v USA David Miřejovský. Stejně tak se další stálé
zpravodajské týmy (například londýnský nebo pařížský) věnovaly protestům v jiných zemích,
které byly inspirované právě událostmi v USA a reagovaly na otázku rasové nerovnosti.

Dalším tématem, které letos zastínila pandemie nemoci COVID-19, bylo 75. výročí od konce
druhé světové války. ČT a její zpravodajové zaznamenali vzpomínkové akce věnované
jednotlivým výročím a přinesli řadu příběhů týkajících se zajímavých míst a protagonistů
klíčových okamžiků světových dějin – ať už v Evropě, nebo v Asii.

19
7.5 Změny v personálním obsazení

Personální sestavu zahraničních zpravodajů ovlivnil výsledek výběrového řízení na post
ředitele TS Ostrava. Tím se stal dosavadní zpravodaj ČT v Moskvě Miroslav Karas. Za jeho
nástupce na zpravodajském postu v Moskvě vedení ČT vybralo Karla Rožánka,
dlouholetého reportéra zpravodajství, který má zkušenosti z působení například v Bosně,
Srbsku, Kosovu, Afghánistánu či Mali. Do výměny na zpravodajském postu však zasáhla
krize spojená s nemocí COVID-19, protože Rusko vstup na jeho území cizím státním
příslušníkům zakázalo. V okamžiku, kdy se situace změní, Karel Rožánek na novou pozici
nastoupí.

8. Projekt iReportér

Do projektu iReportér bylo v první polovině roku 2020 zaregistrováno 63 755 uživatelů.
Odvysíláno bylo téměř 1 600 příspěvků. Nejvíce v relacích počasí (533 videí) a v pořadu
Studio 6 (466). IReportéři se s ohledem na koronavirové období zaměřili zejména na
zpravodajství. Natáčeli příspěvky, které se týkaly dodržování karantény, bezpečnostních
opatření, a také posílali videa zachycující uzavírání hranic.

9. ČT24 on-line

9.1 Web ČT24

Kromě podrobného a komplexního zpravodajství o situaci v Česku i v zahraničí se redakce
webu ČT24 zaměřila na tzv. servisní obsah, tedy materiály, které přehlednou formou,
strukturovaně, pomocí srozumitelných grafů, případně formou otázek a odpovědí
poskytovaly čtenářům důležité informace o onemocnění COVID-19 a o tom, jak mají
nakažení lidé postupovat, jak snížit riziko nakažení, o prevenci apod.

Stejně tak web ČT24 poskytoval informace o omezeních a nařízeních kvůli pandemii, resp. o
jejich následném uvolňování. Web ČT24 na jednom místě shromažďoval důležité krizové
kontakty, a to jak celorepublikové, tak v rámci jednotlivých regionů ČR.

Web ČT24 pokrýval také dění mimo tematickou oblast koronaviru, ať už to bylo
zpravodajství z domácí politiky nebo zahraničí (parlamentní volby na Slovensku, nepokoje v

20
USA a další). Věnoval se rovněž ekonomickým tématům – zejména v souvislosti s dopady
pandemie na ekonomiku jako celek a dopadu na jednotlivce a firmy.
Nově web ČT24 rozšířil své textové zpravodajství o počasí a začal přinášet několikrát týdně
autorské články meteorologů ČT, které se věnují důležitým a zajímavým fenoménům v
meteorologii a klimatologii. Redakce on-line zpravodajství v průběhu prvního pololetí 2020
mimo uvedené dokončila přípravu podkladů pro vývoj nového redakčního systému on-line
zpravodajství ČT24 a ČT Sport.

9.2 Sociální sítě ČT24
Sociální sítě ČT24 v první polovině roku 2020 zaznamenaly výrazný nárůst uživatelů, kteří
jednotlivé stránky sledují, a to především v souvislosti s mimořádným režimem vydávání
kvůli koronavirové krizi. Počet fanoušků sledujících facebookové stránky se oproti
předchozímu pololetí zvýšil o 19 % na 461 tisíc. Skokový nárůst zaznamenal profil na
sociální síti Instagram, který na konci června sledovalo 134 tisíc lidí – tj. nárůst o 74 %. Profil
ČT24 se tak stal nejsledovanějším mezi ostatními zpravodajskými stránkami. Na sociální síti
Twitter došlo k nárůstu počtu lidí sledujících ČT24, a to na 400 tisíc (nárůst o 10 %).
Od začátku ledna se také na sociální sítě připravoval každý všední den osmihodinový
stream ČT24Plus, který se zároveň distribuoval přes web ČT24 a HbbTV. U většiny z těchto
streamů se video spustilo minimálně 200 tisícům uživatelů facebooku. Kromě toho se začaly
vytvářet další video formáty s grafickými prvky s přímým využitím ve vysílání ČT24.

10. Sledovanost ČT24

10.1 Hlavní ukazatele sledovanosti a kvalitativní parametry ČT24
Aktuální deklarovaná dostupnost ČT24 z dat z kontinuálního výzkumu crossplatformního
projektu za první čtvrtletí 2020 i z měsíčních reportů je beze změny na úrovni přes 99 %
televizních domácností České republiky. V tomto parametru nejsou změny ani v souvislosti
se začátkem přechodu na DVB-T2.

21
Pozn.: Denní zásah (reach) je absolutní počet diváků 15+, kteří sledovali ČT24 alespoň 3 minuty
nepřetržitě. Zdroj: ATO – Nielsen Admosphere, TV živě + TS0-3, ke dni: 8. 7. 2020

V prvním pololetí 2020 vyhledávalo ČT24 každý den v průměru 1 664 000 diváků (dle
definice se započítávají ti diváci, kteří daný den „odsledovali“ alespoň tři minuty nepřetržitě).
Tento ukazatel je v důsledku mimořádných událostí jednoznačně nejvýše za posledních pět
let. Maxima denního průměru diváků bylo dosaženo v březnu – 2 516 000 jednotlivců
(nejvíce v neděli 15.3. – 4 163 000 jednotlivců v souvislosti se začátkem nouzového stavu).
Obě čísla jsou absolutním rekordem v historii vysílání ČT24.

Pozn.: Podíl na publiku (share) je za dospělé diváky 15+
Zdroj: ATO – Nielsen Admosphere, TV živě + TS0-3, ke dni: 8.7.2020

ČT24 získala v prvním pololetí 2020 celodenní podíl na divácích 5,72 %, což je nejvíce za
posledních pět let. Nejvyšší měsíční share ČT24 dosáhla stejně jako u parametru zásah
v březnu (9,50 % – to je historický rekord vysílání ČT24), denní maximum za první pololetí
2020 pak bylo v neděli 15. 3. – 18,05 %, což je třeba stejně jako u parametru zásah dát do
souvislosti se začátkem nouzového stavu. V hlavním večerním vysílacím čase (tzv. prime-
time, 19 – 22 hodin) ČT24 získala v prvním pololetí 2020 podíl na publiku ve výši 2,86 %,
v jednotlivých měsících tento ukazatel kopíroval výsledky za celý den. Nadprůměrné

22
výsledky si ČT24 udržela i v 2. čtvrtletí (share 5,35 %), kdy začala vysílat CNN Prima News.
Tato nová zpravodajská stanice má více než desetkrát nižší share než ČT24.

Úroveň spokojenosti se zpravodajským kanálem vykazuje po dlouhodobější stabilitě rostoucí
trend. V porovnání s loňským rokem nepatrně posílil i ukazatel zaujetí (ze 73 % na 74 %), u
originality je zřejmý naopak pokles (z 64 % na 53 %). Nejvyšší spokojenost diváků tradičně
vykazují pořady o vědě Hyde park civilizace (9,1), resp. Věda 24 (9,1) a odpolední zprávy
(9,3). Vysoce nadprůměrně hodnotili diváci tři Speciály ke koronaviru (9,3) vysílané na ČT24
v polovině března.

Zdroj: DKV ČT

Vnímaná důvěryhodnost ČT, zjišťovaná pravidelně v rámci trackingového výzkumu dosáhla
v 1. pololetí 2020 na hodnotu 72 % (podíl diváků souhlasící s výrokem „Česká televize je
důvěryhodná“). Meziročně tak došlo k nárůstu o 4 p.b.. Hlavní zpravodajská relace ČT
Události je označována jako nejdůvěryhodnější hlavní zpravodajský pořad v zemi.
Zpravodajství ČT je dlouhodobě vnímáno jako důvěryhodné, objektivní a vyvážené. Zároveň
je označováno jako nejdůležitější zdroj informací o dění doma i ve světě (zdroj: Semestrální
Trackingový výzkum - Kantar CZ a Postoje veřejnosti ke koncesionářským poplatkům a
vnímání veřejnoprávních médií - STEM/MARK a Median).
Pozitivní vnímání zpravodajství České televize potvrzují i výsledky celoevropského výzkumu,
ve kterém je Česká televize označována jako nejdůvěryhodnější zpravodajský zdroj v České
republice. V celoevropském srovnání veřejnoprávních zpravodajských kanálů je ve vnímání
důvěryhodnosti na podobné úrovni jako například britská BBC nebo rakouská ÖRF a vyšší
než v případě francouzské nebo španělské veřejnoprávní televize. (Zdroj: Digital News
Report 2020, University of Oxford, Reuters Institute).

23
Obyvatelé ČR ocenili i mimořádný zpravodajský servis ČT v době probíhající koronakrize. 9
diváků z 10 souhlasilo s tím, že zpravodajství o probíhající krizi je důvěryhodné, vyvážené,
podrobné, kompetentní a profesionální. 8 diváků z 10 souhlasilo s tím, že ČT poskytuje
ohledně koronavirové krize jedinečný informační servis a považuje roli ČT a jejího
zpravodajství za nepostradatelnou v době takovýchto mimořádných událostí (zdroj: Postoje
obyvatel ČR v době koronavirové krize - trackingový výzkum, 2. vlna) - Kantar CZ).

10.2 Poměr premiér a repríz ve vysílání ČT24 za 1. pololetí 2020

V 1. pololetí 2020 odvysílala ČT24 3383 hodin premiér, což je 77,4 % z celkového vysílacího
času. Díky mimořádnému koronavirovému zpravodajství tak došlo oproti 1. pololetí 2019 ke
zvýšení premiérovosti o 4,7 p.b. I v podílu pořadů s úpravou pro neslyšící došlo
k významnému navýšení – v 1. pololetí 2020 dosáhl podíl pořadů s titulky 75,1 % (došlo tak
ke zvýšení o 4,0 p.b.), podíl pořadů ošetřených znakovým jazykem pak posílil na 9,6 %
(nárůst o 5,5 p.b.).

Premiérovost v hodinách v procentech
premiéry 3383 77,4
reprízy 985 22,6
celkem 4368
100,0

Zdroj: PROVYS ČT

10.3 Sledovanost hlavní zpravodajské relace ČT Události

Pořad Události sledoval v prvním pololetí 2020 rekordní počet diváků. Hlavní zpravodajskou
relaci na ČT1 a ČT24 průměrně sledoval 1 milion a 42 tisíc diváků při téměř
třicetiprocentním podílu na sledovanosti (29,92 %). Tato čísla souvisí jak s mimořádnými
událostmi a vyhlášením mimořádného stavu, tak s prodloužením stopáže Událostí od 12.
ledna 2020. V porovnání s prvním pololetím loňského roku se jedná o nárůst o více než 230
tisíc diváků a téměř 6 procentních bodů share.

UDÁLOSTI - SLEDOVANOST A PODÍL NA SLEDOVANOSTI

ČT1+ČT24 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 1. pol.
rating (tis.) 847 803 817 830 812 793 782 2020
share (%) 25,65 23,92 24,74 25,31 24,85 24,83 24,36 1 042

29,92

Zdroj: ATO – Nielsen Admosphere, TV živě + TS0-3, ke dni: 8. 7. 2020

24
Celkově jsou Události druhou nejsledovanější hlavní zpravodajskou relací, v řadě dní však
Události dominovaly. Nejsledovanější byly Události v neděli 15. března, kdy si je zapnulo
nejvíce diváků za posledních 15 let. Na ČT1 a ČT24 je tento den sledovalo 2 miliony a 11
tisíc diváků při podílu na publiku 42,65 %. Toto vydání Událostí se stalo zároveň
nejsledovanějším pořadem 1. pololetí 2020 na všech TV stanicích.

Podobně nadprůměrně je na tom i celá zpravodajská hodina mezi 19h a 20h. V trendu platí
u obou ukazatelů stejný komentář jako u hlavní zpravodajské relace. Oproti roku 2019 se
jedná o nárůst o 260 tisíc diváků a téměř 6 procentních bodů share. Na tomto nárůstu se
významně podílelo i prodloužení stopáže Událostí o cca 7 minut od 12. ledna 2020, které
mělo pozitivní vliv jak na Události na ČT1 i na ČT24, tak na plynulý přechod diváků
k hlavním večerním pořadům na ČT1.

VÝKON ZPRAVODAJSKÉ HODINY 19-20 V LETECH

ČT1+ČT24 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 1.pol 2020
781 774 763 1 022
rating (tis.) 802 764 780 796 23,61 23,91 23,55 29,22

share (%) 23,82 22,22 23,28 23,95

Zdroj: ATO – Nielsen Admosphere, TV živě + TS0-3, ke dni: 8. 7. 2020

Při porovnání sledovanosti mezi jednotlivými diváckými cílovými skupinami je zřejmé, že
Události jsou více vyhledávány muži, lidmi staršími 55 let a výrazně nadprůměrně diváky
s vysokoškolským vzděláním. V porovnání s rokem 2019 pořad v prvním pololetí 2020 posílil
plošně u všech sledovaných cílových skupin.

UDÁLOSTI - PODÍL NA SLEDOVANOSTI V JEDNOTLIVÝCH DIVÁCKÝCH SKUPINÁCH

ČT1+ČT24 2014 2015 2016 2017 2018 2019 1.pol
2020

15+ 23,92 24,74 25,31 24,85 24,83 24,36 29,92

M15+ 28,51 29,11 29,03 29,20 29,56 29,07 33,25

Ž15+ 20,30 21,47 22,51 21,49 21,19 20,85 27,38

15-24 9,09 6,96 7,21 8,49 10,62 11,72 17,02

25-34 13,68 11,51 11,12 11,00 9,78 8,84 13,59

35-44 19,40 18,20 17,05 17,35 19,88 19,51 23,84

45-54 21,03 23,21 23,36 20,89 20,05 21,32 28,88

55-64 25,06 26,96 27,50 26,21 25,21 23,42 30,20

65+ 31,49 32,97 34,24 33,78 33,06 31,48 36,13

25
ZŠ+Vy 17,06 17,58 17,87 17,94 18,31 17,60 22,27
SŠ 27,88 28,98 29,78 29,05 28,71 27,95 33,71
VŠ 40,17 42,36 43,06 40,79 39,47 39,51 45,48

Zdroj: ATO – Nielsen Admosphere, TV živě + TS0-3, ke dni: 8. 7. 2020

10.4 Sledovanost dalších pořadů ČT24

ČT24 byla v době mimořádných událostí vyhledávána diváky ve výrazně zvýšené míře. V
prvních dvou týdnech nouzového stavu dosahoval výkon ČT24 dokonce zhruba trojnásobku
ročního průměru 2019. 11. a 12. týden 2020 (9. 3. – 22. 3.) se pro ČT24 s podílem na
sledovanosti 12,04 %, resp. 11,94 %, staly nejúspěšnějšími týdny v historii vysílání ČT24 od
roku 2005. To se odráželo v jednotlivých pravidelných i mimořádných pořadech. ČT24 byla
od začátku mimořádných událostí nadprůměrně sledována ve všech časových pásmech.

ČT24 vysílala paralelně s dalšími TV kanály dva mimořádné projevy předsedy vlády (23. 3. a
9. 4.) a projev prezidenta republiky (12.4.), dále ve čtvrtek 19. 3. a 23. 4. spolu s ČT1
speciály Země v nouzi, aneb jak teď a kudy dál a Dobro v době krize a ve stejně tak i speciál
Fokus Václava Moravce v úterý 31. 3. na téma Nebát se (viz též dále v textu).

Ze všech pořadů ČT24 diváky nejvíce zaujala tisková konference po mimořádném jednání
vlády z 15. března od 23:00 hodin. Sledovalo ji 720 tisíc diváků při podílu na publiku 34,52
%. Pořad Věda 24 z téhož dne od 18:30 dosáhl hodnoty sledovanosti 711 tisíc diváků při
podílu na publiku 18,25 %.

Rekordní byla také sledovanost Otázek Václava Moravce ze dne 22. 3. V neděli od 12 hodin
na kanálech ČT1 a ČT24 si první část pustilo 1 milion a 21 tisíc diváků s podílem na
sledovanosti 37,29 %. Toto vydání OVM bylo čtvrtým nejsledovanějším vydáním v historii
vysílání tohoto pořadu a zároveň nejsledovanější od roku 2006. Druhou část OVM vysílanou
na ČT24 od 13 hodin v průměru vidělo 676 tisíc diváků při podílu na sledovanosti 22,92 %.
Jednalo se o vůbec nejsledovanější druhou část OVM od zahájení jejího vysílání v roce
2006. Otázky Václava Moravce zůstaly nejsledovanějším pravidelným pořadem i v prvním
pololetí 2020 na ČT24 (1. a 2. část – průměrně 262 tisíc diváků při share 11,98 %). Celkově
nadále zůstává 1. část Otázek Václava Moravce nejsledovanější politickou diskusí v České
republice (ČT1 a ČT24 – rating 499 tisíc diváků při share 23,43 %).

Události, komentáře se v pololetním průmětu po poklesu v roce 2019 opět dostaly nad 100
tisíc diváků z hlediska sledovanosti (113 tisíc při share 4,45 %), nejsledovanější vydání z 16.

26
3. s Jakubem Železným o karanténě, ekonomických kompenzacích a projektu UčíTelka
vidělo dokonce přes 300 tisíc diváků.
Prime-timový pořad 90‘ ČT24 v prvním pololetí 2020 sledovalo 74 tisíc diváků při share 1,88
%, což znamená nárůst diváků oproti roku 2019. Nejsledovanější vydání se týkalo omezení
pohybu v době nouzového stavu v pondělí 16. 3. (rating 295 tisíc, share 7,22 %).
Fokus Václava Moravce z úterý 31. 3. s názvem Nebát se se stal dosud nejsledovanějším
dílem tohoto pořadu. Průměrná sledovanost na ČT24 a výjimečně i na ČT1 byla dohromady
405 tisíc diváků při share 9,52 %.

10.5 Web ČT24 (www.ct24.cz)

Zdroj: NetMonitor

V prvním pololetí 2020 zaznamenal web ČT24 oproti předchozím rokům výrazný nárůst
návštěvnosti (návštěvnost webu ČT24 narostla o 65 % proti průměru roku 2019), a to
především v souvislosti s koronavirovou krizí. Průměrně každý měsíc prvního pololetí
navštívilo web více než 2 miliony uživatelů. Nejsilnějším měsícem byl březen, kdy
koronavirová krize vrcholila. V průběhu tohoto měsíce navštívilo web ČT24 více než 3,6
milionu reálných uživatelů, kteří si zde prohlédli více než 32 milionů stránek.
Nejsledovanějším pořadem na internetu bylo Studio ČT24 ze čtvrtka 12. 3., kdy začal platit
nouzový stav. Tento pořad sledovalo živě na internetu 21 tisíc diváků. Internetové diváky

27
zaujal také pořad Věda ČT24 s podtitulem Koronavirus naplno zasáhl Česko, Co víme a
nevíme o nemoci COVID-19, který v neděli 15. 3. živě na internetu sledovalo 16 tisíc diváků.
Odloženě si nejvíce diváci přehrávali Mimořádný projev předsedy vlády ČR z pondělí 23. 3.,
který si v rámci sedmi dnů po odvysílání přehrálo 13 tisíc internetových diváků. Dalším
pořadem byl Projev prezidenta republiky Miloše Zemana ze soboty 12. 4. s 11 tisíci diváky
odloženě.

Výsledky zprávy COVID-19 CRISIS: PSM Audience Performance, sestavené Evropskou
vysílací unií EBU v březnu tohoto roku, ukazují na nadprůměrné navýšení návštěvnosti
webu zpravodajské ČT24 během začátku koronavirové krize v porovnání s jinými
veřejnoprávními stanicemi v Evropě. Výkon zpravodajského webu ČT24, spolu se
Švýcarským vysílatelem SRG SSR, stoupl meziročně (2. 3. – 15. 3. vs. 1. 1. – 15. 3. 2019)
nejvíce ze všech dvanácti uvedených států (podle počtu zobrazení). Podobně je to také
s nejsilnějším dnem (zavedení karantény dne 15. 3. 2020), kdy výkon webu ČT24 (podle
reálných uživatelů) zaznamenal třetí nejvyšší nárůst oproti začátku roku ze všech jedenácti
uvedených webů.

11. Ekonomika

Vzhledem k situaci, která nastala v souvislosti s koronavirem, Zpravodajství nečerpalo
stanovený rozpočet v souladu s plánem pro rok 2020. Kvůli nepředvídaným okolnostem a
nezbytnou úpravou programového schématu a mimořádnému vysílání byl plánovaný
rozpočet překročen o cca 2,3 milionu Kč. V celkovém měřítku se jedná o 2% překročení, což
je v poměru k celkovému rozpočtu a vzhledem k aktuálnímu datu taková úroveň překročení,
u níž je do konce roku vysoká pravděpodobnost, že se ji podaří významně snížit nebo zcela
eliminovat.

28
Náklady středisek ČT24 za 1. pololetí 2020 v porovnání s 1. pololetím 2019

(v tis. Kč) 1. pol. 2020 1. pol. 2019 Rozdíl %
výrobní úkol 197 619 182 679 8%
33 565 32 350 4%
z toho: vysílací práva 164 055 150 329 9%
výroba pořadů

mzdové a provozní náklady 211 716 203 571 4%
NÁKLADY CELKEM 409 335 386 250 6%

Zdroj: ČT

12. Útvar techniky Zpravodajství

Z hlediska provozu lze sledované období rozdělit do dvou diametrálně odlišných částí. První
část se standardním provozem skončila v polovině měsíce března epidemií koronaviru.
Navazující část přinesla provoz, který vyžadoval zajištění zcela jiného způsobu výroby a
vysílání zpravodajských pořadů, s nestandardními technologickými a výrobními postupy.
Současně s tím bylo nutné zajistit z epidemiologického hlediska bezpečné podmínky na
pracovištích a při provozu ve studiích a v exteriérech, počínaje každodenní desinfekcí
technologie na pracovištích, přes zajištění ochranných pomůcek pro pracovníky, až po
změnu způsobu nasazování obsluhy na pracoviště, s ohledem na možnou nucenou
karanténu při zjištění nákazy u některého z pracovníků. Cykly pracovních směn technických
provozů byly synchronizovány se složkami redakčními, realizačními a produkčními,
z provozních důvodů byl Útvar techniky Zpravodajství po dohodě ředitelů Techniky (ŘT) a
Zpravodajství a sportu (ŘZS) dočasně včleněn pod operativní řízení ŘZS.

Od pondělí 16. 3. 2020, v souvislosti se zavedením mimořádných opatření vlády ČR, začala
oddělení pracovat dle mimořádných opatření ve výrobě a práci v ČT. Provoz
jednokamerových reportážních vozů přešel v souladu s ostatními pracovišti zpravodajství na
režim čtrnáctidenních oddělených pracovních cyklů. Vůz DSNG 039 (dvoukamerový) denně
zajišťoval vysílání exteriérových moderací studia ČT24 z Malostranského náměstí a vůz
DSNG 036 (tříkamerový) byl trvale dislokován před budovou Zpravodajství ČT a tamtéž
realizoval exteriérové studio.

29
Po dobu mimořádných okolností v rámci koronavirové pandemie se podařilo zajistit
v nestandardních podmínkách přenosy z Wu-Chanu a dalších světových destinací. Zároveň
byly v maximální míře využity aplikace a technologie typu Whats App, LiveU, Smart, Skype
atd., a to jak pro zpracování videa, tak pro živé vysílání.

Oddělení technické podpory se také mj. soustředilo na realizaci plánu technologického
rozvoje regionálních zpravodajských studií spojených s výrobou, vysíláním a distribucí
vyrobeného materiálu. Úspěšně se podařilo doplnit všechny regionální redakce vlastními
kodéry tak, aby nemuselo docházet k neustálému převážení tohoto zařízení mezi krajskými
městy. Realizací nákupů se dosáhlo rozšíření dvou systémů používaných v ČT (WMT a
LiveU). Oba systémy se staly nenahraditelnými články ve vysílání zpravodajství ČT ze
zahraničí, regionů i v rámci redakce v Praze. Bez problémů také probíhá přechod na
kontribuční systém IBM Aspera, který nahradí nevyhovující systém Signiant. Systém Aspera
umožní používat mobilní klienty na všech platformách a ve výsledku zlevní provoz.

Rovněž započala instalace nových odbavovacích režií v krajských studiích České
Budějovice a Hradec Králové tak, aby od podzimu dokázaly plnohodnotně odbavovat pořad
Události v regionech.

13. Záměry Zpravodajství ČT pro příští období

- Realizace projektu Českem tam a zpět: Situace v cestovním ruchu v ČR v době po
koronavirové krizi. Celodenní tematické vysílání z deseti turisticky významných
center v republice s využitím kapacit a možností regionálních zpravodajských studií
ČT. Zaměřeno na aktuální situaci a výhledy, ekonomické dopady a možná
východiska a na praktické informace pro diváky.

- Volby do zastupitelstev krajů ČR a Senátu: předvolební vysílání a Volební studio ČT,
příprava a realizace v televizním vysílání a na on-line platformách (celodenní vysílání
z krajů a regionálních center, debaty krajských lídrů, předvolební debata lídrů
politických stran a hnutí, příprava pravidel pro vysílání v předvolebním období, servis
volebních výsledků atd.).

30
- Programový rozvoj regionálního zpravodajství ČT: příprava na výrobu dalších
regionálních mutací pořadu Události v regionech v souvislosti s přechodem na
vysílání ve struktuře DVB-T2, vývoj a příprava možných týdenních formátů pro ČT24.

- Dokončení strukturálních změn regionálního zpravodajství s ohledem na potřeby
výroby a programu.

- Rozvoj a restrukturalizace on-line platforem ČT24 v souvislosti s programovými
potřebami a možnostmi vybraných pořadů a bloků vysílání.

Zpracoval:
Zdeněk Šámal, ředitel Zpravodajství a sportu ČT
S využitím podkladů redakcí Zpravodajství ČT, APA (R. Týmová), ÚTOZ (Z. Staněk), ČT24
on-line (K. Tinl) a PCZ (A. Majstorovičová).
V Praze dne 22. července 2020