Jednání Rady České televize - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

DLOUHODOBÉ PLÁNY
PROGRAMOVÉHO, TECHNICKÉHO,
PERSONÁLNÍHO A EKONOMICKÉHO
ROZVOJE ČESKÉ TELEVIZE

na léta 2020-2024

AKTUALIZACE

Předkládá: Petr Dvořák, generální ředitel České televize
Původní dlouhodobé plány z března 2020
Aktualizace září 2020
OBSAH

Úvodní slovo generálního ředitele..................................................... 3
1. Výchozí situace ......................................................................... 5
2. Základní strategické cíle ............................................................. 8
3. Dlouhodobý plán programového rozvoje ....................................... 9
4. Dlouhodobý plán technického rozvoje ......................................... 16
5. Dlouhodobý plán personálního rozvoje ....................................... 18
6. Dlouhodobý plán ekonomického rozvoje ..................................... 20
7. Závěr ..................................................................................... 37

DLOUHODOBÉ PLÁNY ČT na léta 2020-2024 (aktualizace září 2020) 2
Úvodní slovo k aktualizaci

Dlouhodobých plánů na léta 2020–2024

Vážené dámy, vážení pánové,

v roce 2020 významně zasáhla českou společnost, a její ekonomiku, celosvětová pandemie koronaviru
Covid-19. Její důsledky nelze ve chvíli, kdy jsou aktualizovány tyto Dlouhodobé plány, plně predikovat.
Už nyní je ale zřejmé, že i pro Českou televizi budou podstatné.

Nejvýraznější vliv na činnost a hospodaření ČT měly zejména přesuny výroby velkých sportovních
událostí z roku 2020 na roky následující a související ztráta obchodních příjmů, jež byly na tyto akce
navázány. Konečně, pokles příjmů z obchodních aktivit se týká celého mediálního sektoru a lze
předpokládat, že bude spíše dlouhodobý. Dalším setrvalejším negativním efektem pandemie pro ČT je
pokles příjmů z televizních poplatků od právnických osob, zejména těch, které působí v silně
zasažených segmentech gastronomie a turismu. Nejen tyto změny se promítají do aktualizace
Dlouhodobých plánů na roky 2020–2024.

Na krizovou situaci nicméně reagovala Česká televize aktivně a prokázala, že jako televize veřejné
služby plní celospolečensky zásadní roli. Stala se nejdůležitějším a nejdůvěryhodnějším zdrojem
informací pro české diváky a využila prostředky získané vynuceným omezením jiné výroby na projekty,
které aktuálně naplňovaly další důležité potřeby nejcitlivěji zasažených skupin. Tyto projekty byly
ostatně do velké míry již zahrnuty do mého kandidátského projektu a nyní zcela prokázaly svoji
potřebnost a životaschopnost. Asi nejvýznamnější novou službou se stal kanál ČT3, který využívá dosud
málo vytěžovaného archivu České televize. Kanál ČT3 má v současné době vedle ČT art nejvyšší
hodnoty divácké spokojenosti a 80 % české veřejnosti stojí o pokračování jeho vysílání, což jakožto
zástupce klíčové cílové skupiny deklaruje i Rada seniorů České republiky.

Pandemie však zasáhla Českou televizi v době, která je pro ni ekonomicky náročná. Jistě víte, že reálné
příjmy České televize od roku 2008 klesají, zatímco rozsah veřejné služby roste. Tato situace, jak
ostatně dlouhodobě a pravidelně upozorňuji od svého nástupu do funkce v roce 2011, je neudržitelná.
Pokud nebude dlouhodobé financování České televize po roce 2022 vyřešeno, bude nutné po tomto
milníku veřejnou službu omezovat. Primárně se takový vývoj promítne do rušení nákladné původní
tvorby, zejména dramatik, animovaných, dětských a dokumentárních pořadů, do rušení podpory jdoucí
české kinematografii a do výrazného omezení kulturních a sportovních pořadů, včetně minoritních
a mládežnických sportů.

Na následujících stránkách tedy naleznete informace o tom, jak budou naplňovány plány
dlouhodobého vývoje v oblasti programové, technické, personální a ekonomické, prognózu nákladů
a investic a také vyznačené pasáže, které reagují na změny výchozí situace s ohledem na dopady
pandemie. I přes nepříznivé podmínky celé české ekonomiky však nechceme rezignovat na udržení
rozvoj veřejné služby poskytované koncesionářům České televize.

DLOUHODOBÉ PLÁNY ČT na léta 2020-2024 (aktualizace září 2020) 3
Aktualizované dlouhodobé plány naplňují základní závazek České televize schválený Radou ČT, a to
mít na konci roku 2020 disponibilní finanční prostředky minimálně ve výši 1,2 miliardy Kč, na konci
roku 2021 ve výši 1 miliardy Kč, na konci roku 2022 ve výši 0,84 miliardy Kč, na konci roku 2023 ve
výši 0,74 miliardy Kč a na konci roku 2024 ve výši 0,7 miliardy Kč. Zůstatek finančních prostředků na
konci roku 2024 odpovídá 10 % ročního rozpočtu ČT. Tato hodnota vychází z doporučení Evropské
komise a výzvy Ministerstva kultury ČR, které informovalo v roce 2016 Českou televizi o tom, že je
vystavena riziku o volné prostředky nad hodnotu desetiny rozpočtu kvůli konfliktu s evropským právem
přijít.

Česká televize je schopna udržet tyto disponibilní prostředky díky tomu, že v roce 2011 významně
zracionalizovala tehdy platné Dlouhodobé plány a dokáže tak se stejným objemem volných financí
hospodařit mnohem déle, než předpokládalo předchozí vedení ČT.

Petr Dvořák
generální ředitel České televize

DLOUHODOBÉ PLÁNY ČT na léta 2020-2024 (aktualizace září 2020) 4
1. Výchozí situace

Česká televize je na začátku plánovacího období televizní skupinou s největším podílem
na sledovanosti, který se již několik let pohybuje kolem 30 %. Na šesti programech odvysílá ročně více
jak 44 tisíc hodin pořadů a z toho 17 tisíc hodin premiér. Česká televize je významným producentem
původní české televizní tvorby a vedle finančně náročné dramatické tvorby a dokumentů se věnuje
i žánrům, které nikdo jiný na českém mediálním trhu nevyrábí. Bez podpory České televize by nevznikla
řada českých distribučních filmů, významně by se omezila animovaná tvorba a výroba pořadů pro děti,
došlo by k dramatickému poklesu dokumentární tvorby a pro některé minoritní divácké skupiny by
nevznikala tvorba žádná. Zpravodajství České televize je dlouhodobě hodnoceno jako
nejdůvěryhodnější v České republice, rozvíjí regionální zpravodajství a díky vlastním zahraničním
zpravodajům pokrývá všechny významné světové události. Tematické programy ČT :D a ČT art jsou
divácky úspěšné i v evropském kontextu a ČT sport pravidelně zprostředkovává divákům nejen hlavní
mezinárodní sportovní akce, včetně olympijských her a mistrovství světa ve fotbale i ledním hokeji, ale
i sporty minoritní, amatérské nebo mládežnické.

V roce 2021 bude dokončen projekt DVB-T2, který Česká televize na základě zadání od vlády ČR zahájila
v roce 2018. Přechod na nový vysílací standard DVB-T2/HEVC je podmínkou uvolnění pásma 700 MHz
dosud využívaného pro zemské televizní vysílání. Televizní pásmo 700 MHz (kanály 49 až 50) musí
Česká republika stejně jako ostatní evropské státy uvolnit pro novou generaci rychlého mobilního
internetu 5G na základě mezinárodních dohod (rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady EU)
a v souladu se základními zákonnými normami, legislativními úpravami a vládními dokumenty
schválenými v České republice (Strategie rozvoje zemského digitálního televizního vysílání, Diginovela
- změna zákona o elektronických komunikacích a změna zákona o České televizi a Technický plán
přechodu). Pro Českou televizi se jedná o největší projekt od přechodu z analogového na digitální
televizní vysílání, který v období let 2018 až 2021 zahrnuje nejen vlastní přechod na vysílací standard
DVB-T2/HEVC, ale také nutný přechod formátu záznamu obrazu ve vysokém rozlišení z 1080i na 1080p.
Z hlediska dlouhodobé strategie bylo do projektu nutné zařadit novou koncepci udržitelného rozvoje
nových platforem a s tím související strategii vývoje distribučního mixu. Česká televize celý projekt
financuje pouze z vlastních prostředků.

Od roku 2012 bylo potřeba řešit havarijní situaci základních inženýrských sítí areálu Kavčích hor, kde
se běžná údržba už jevila jako nedostatečná pro udržení provozuschopnosti a bezpečnosti pracovního
prostředí i v následujících letech. Dlouhodobý plán předpokládá, že do roku 2022 bude realizována
základní obměna infrastruktury a zařízení, které je v mnoha případech již na konci své životnosti. Dále
dojde ke generační obměně technických a výrobních kapacit. Díky těmto investicím bude areál České
televize odpovídat současným nárokům na televizní tvorbu a jeho provoz bude efektivnější.

Nové výzvy: společenské a technologické změny

Vysílatelé veřejné služby v celé Evropě stojí před úkolem redefinovat své poslání a přijmout nová
zadání, aby v rámci narůstající konkurence, globalizace mediálního trhu a fragmentace diváckých
skupin zůstali nadále relevantní a nepostradatelnou součástí demokratické společnosti. Ekonomický,
technologický a společenský vývoj mění potřeby a očekávání obyvatel. Sledování filmů, seriálů,
zpravodajství a dalšího obsahu již není omezeno pouze na tradiční televizní obrazovku. Zejména mladší
generace považuje dnes již za samozřejmé, že může sledovat videoobsah na mobilních zařízeních, a to
v době, kterou si sami zvolí. Česká televize musí na všechny trendy reagovat, což vyžaduje změnu
dosavadních postupů při vývoji a tvorbě televizního obsahu, ale také investice do technologií, které
umožní distribuovat televizní obsah na nových platformách.

DLOUHODOBÉ PLÁNY ČT na léta 2020-2024 (aktualizace září 2020) 5
Neustálá potřeba inovací a reagování na měnící se okolí klade vysoké nároky na zaměstnance i ostatní
spolupracovníky. Znalosti a dovednosti potřebné pro zabezpečení nových činností nebo postupů jsou
často výrazně odlišné od těch, které vedly k úspěšným výsledkům v minulosti. Kreativní průmysl, kam
významnou měrou přispívá i televizní a filmová tvorba, je výrazně závislý na lidské tvůrčí činnosti. Získat
a udržet nadané, kvalitní a loajální spolupracovníky ve všech kreativních oborech je tedy pro
dosahování požadovaných cílů zásadní. Česká televize se při hledání zaměstnanců pohybuje
na konkurenčním trhu práce a pokud vedle zajímavých projektů nenabídne i odpovídající finanční
ohodnocení, nebude schopna naplňovat své úkoly. Při náboru některých profesí dnes Česká televize
soutěží v podstatě na globálním trhu práce. Jedná se například o technické, produkční, programátorské
a související činnosti, bez kterých se neobejde, pokud chce udržet krok s technologickým vývojem
a trendy.

Dlouhodobě udržitelné financování veřejné služby

K naplňování svých cílů a oslovení všech skupin obyvatelstva musí mít veřejnoprávní média zajištěno
odpovídající financování. Evropská vysílací unie (EBU) definovala základní čtyři principy, které by měl
naplňovat jakýkoliv model financování médií veřejné služby. V první řadě by financování mělo být
stabilní a dostatečné, tedy umožnit naplňovat úkoly kladené na média veřejné služby. Financování by
mělo být dále oproštěno od politických zásahů, obhajitelné vůči veřejnosti a transparentní.

Financování České televize zůstává z dlouhodobého hlediska nedořešené, a proto bude jedním
z důležitých témat v následujících letech. V roce 2024 uplyne již 17 let od okamžiku, kdy byl stanoven
televizní poplatek v současné výši. Vzhledem k vývoji vnějších podmínek, zejména pak růstu mezd
a celkové cenové hladiny během tohoto období, nelze očekávat, že objem nakupovaných služeb
nutných k výrobě pořadů bude v roce 2024 stejný, jako byl v roce 2008. A právě reálná hodnota ročních
příjmů nejvíce ovlivní podobu České televize po roce 2024. Tento ekonomický fakt vyvolává potřebu
diskuse o budoucím nastavení způsobu financování veřejnoprávního televizního a rozhlasového
vysílání v České republice. Stejnou otázku řeší i ostatní evropské země a docházejí při tom k různým
variantám řešení. Cíl, který většinově sledují, je však stejný. Zajistit adekvátní a předvídatelné
financování médiím veřejné služby v prostředí, které se ekonomicky i technologicky v průběhu let
značně proměňuje.

INDEX EKONOM ICKÉ SÍLY VEŘEJNOPRÁVNÍCH MÉDIÍ V EU
VE SROVNÁNÍ S ČR

celkový objem disponibilních prostředků v ČR = 1
32,5

27,3

26,0

19,5 16,2

13,0 12,1

6,5 7,4 5,5 2,9 2,6 2,3 2,3 1,7 1,7 1,4 1,1 1,0 0,9 0,7 0,5 0,3 0,3 0,2 0,1 0,1 0,1

0,0

NĚMECKO
VELKÁ BRITÁNIE

FRANCIE
ITÁLIE

ŠPANĚLSKO
RAKOUSKO
NIZOZEMSKO

BELGIE
ŠVÉDSKO

POLSKO
DÁNSKO
FINSKO

IRSKO
ČESKÁ REPUBLIKA

MAĎARSKO
PORTUGALSKO

RUMUNSKO
SLOVINSKO
SLOVENSKO
BULHARSKO
ESTONSKO

LITVA
LOTYŠSKO

Zdroj: EBU - Media Intelligence Portal

DLOUHODOBÉ PLÁNY ČT na léta 2020-2024 (aktualizace září 2020) 6
Ekonomická síla veřejnoprávních vysílatelů v Evropě je různá a má zásadní vliv především na jejich
schopnost vyrábět vlastní pořady. Média s menším objemem finančních prostředků se stávají pouze
vysílateli a významně omezují svou roli producenta původní televizní tvorby. S tím pak souvisí i role
médií veřejné služby v celém sektoru kreativní ekonomiky dané země. Ekonomický význam České
televize pro celou českou audiovizi je zcela zásadní a omezení původní tvorby by se tak nutně promítlo
nejen do poklesu pracovních míst v tomto segmentu české ekonomiky, ale do ztráty některých
specializovaných profesí, které by pro svou činnost nenašly uplatnění. Pro určitý typ tvorby, jakou je
například nezávislá dětská tvorba nebo české původní dokumenty, v podstatě v České republice
neexistuje náhradní finanční zdroj, ze kterého by mohla být financována v případě, že Česká televize
bude muset omezit svoji roli producenta.

Nároky a očekávání diváků se neustále zvyšují a produkce České televize je porovnávána s nákladnými
zahraničními seriály a filmy. Naplnit oprávněné požadavky na kvalitu a udržet objem a žánrovou
rozmanitost původní tvorby ČT, včetně zprostředkování velkých mezinárodních sportovních akcí, při
růstu nákladů na výrobu pořadů, zvyšujících se cenách sportovních práv a trvalém poklesu reálných
příjmů je významným rizikovým faktorem pro následující roky.

DLOUHODOBÉ PLÁNY ČT na léta 2020-2024 (aktualizace září 2020) 7
2. Základní strategické cíle

Česká televize bude v plánovacím období i nadále naplňovat trvale platné strategické cíle vyplývající
ze zákona o ČT, požadavků EU na rozvoj média veřejné služby a postavení České televize v mediálním
prostředí ČR. Základní rámec Dlouhodobých plánů vytváří zákonné povinnosti televizního vysílatele
veřejné služby, které stanoví zejména zákon o České televizi (zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi,
ve znění pozdějších předpisů) a zákon o provozování rozhlasového a televizního vysílání (zákon
č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů),
Kodex ČT, Statut ČT.

Základní cíle v plánovacím horizontu:

• přinášet divákům atraktivní a kvalitní programovou nabídku v široké škále žánrů,
• udržet ČT jako významného producenta a koproducenta původní české televizní a filmové

tvorby,
• podporovat oblasti, kterým se nevěnují komerční vysílatelé (animace, dětská tvorba,

dokumenty, náboženské vysílání, vzdělávací pořady apod.),
• rozvíjet regionální zpravodajství a zpravodajsky pokrývat hlavní domácí i světové události,
• pokrývat rozhodující sportovní události, a to jak domácí, tak zahraniční,
• podporovat olympijské hnutí a paralympijské hnutí, prezentovat amatérské i mládežnické

sporty a propagovat zdravý životní styl,
• rozvíjet oblast nových platforem a nabídnout přístup k televiznímu obsahu prostřednictvím

nejnovějších technologií,
• pokračovat v digitalizaci historických pořadů a rozvíjet způsoby vytěžování archivu České

televize,
• udržet stabilní postavení ČT v mediálním prostředí ČR,
• v roce 2021 dokončit projekt DVB-T2 v souladu s platnou legislativou,
• pokračovat v realizaci generační rekonstrukce základní infrastruktury areálu Kavčích hor, které

zajistí jeho provozuschopnost i po roce 2024,
• realizovat nezbytnou technickou obměnu a pokračovat v implementaci nových technologií,
• realizovat na konci období programové projekty přesahující běžný rok, tak aby byla zajištěna

předvýroba pořadů i po plánovacím období,
• udržet disponibilní zdroje na konci plánovacího období v souladu se sdělením Komise EU

2009/C 257/01, o použití pravidel státní podpory na veřejnoprávní vysílání.

Činnost ČT se neodehrává jen v kontextu právních norem České republiky. Česká televize proto bude
v plánovacím období ve své činnosti přihlížet i k právním normám a doporučením EU. Zde se jedná
zejména o:

• protokol o vysílání veřejné služby, který je přílohou Amsterdamské smlouvy, jíž se novelizuje
smlouva o Evropské unii; smlouva byla zveřejněna v Úředním listu Evropské unie 10. listopadu
1997,

• sdělení Komise o použití pravidel státní podpory pro vysílání veřejné služby 2009/C 257/01,
• doporučení Rady ministrů členským státům o řízení médií veřejné služby,
• doporučení Parlamentního shromáždění Rady Evropy č. 1878 (2009): financování vysílání

veřejné služby,
• doporučení Parlamentního shromáždění Rady Evropy č. 1641 (2004) k vysílání veřejné služby.

DLOUHODOBÉ PLÁNY ČT na léta 2020-2024 (aktualizace září 2020) 8
3. Dlouhodobý plán programového rozvoje

Dlouhodobé plány předpokládají, že programové služby České televize budou i nadále realizovány
prostřednictvím stávajících programových okruhů ČT1, ČT2, ČT24, ČT sport, ČT :D, ČT art
a prostřednictvím nových platforem (Nová média).

Zároveň v sobě obsahují pokračování vysílání kanálu ČT3, který v pilotním provozu v průběhu
pandemie potvrdil svůj význam pro důležité divácké skupiny, zejména seniory. Vysílání tohoto kanálu
bylo zahájeno v březnu 2020 a pokud Česká televize v průběhu prvního pololetí 2021 nezíská potvrzení,
že i po roce 2021 bude schopna účtovat o DPH obdobným způsobem, jako tomu bylo doposud, bude
jeho vysílání ke konci června 2021 ukončeno. Vysílání programu ČT3, tak jak je zahrnuto v těchto
dlouhodobých plánech, je tedy potřeba vnímat především jako příspěvek České televize
k celospolečenskému zvládnutí situace kolem pandemie COVID-19.

Program ČT1

ČT1 bude i nadále multižánrovým programovým okruhem, podporujícím integraci rodiny
prostřednictvím plnoformátového profilu, který zajišťuje všeobecné zpravodajství, aktuální,
investigativní a vzdělávací publicistiku, politické diskusní pořady, původní a originální seriálovou
tvorbu, televizní filmy a zábavu. I nadále bude orientován na širokou diváckou obec a bude využívat
potenciál nejlepších českých tvůrců, doplněný špičkovou zahraniční akvizicí. Důraz bude kladen
na původní tvorbu založenou na profesionalitě, kvalitě a vzdělávací roli veřejné služby pro cílové
divácké skupiny.

Programové služby ČT1 předpokládané v plánovacím horizontu:

• ČT1 i nadále musí být chápána jako prostor pro prezentaci kvalitní české původní, zejména
dramatické, tvorby. Proto bude udržovat a v rámci svých možností rozvíjet původní seriálovou
tvorbu s cílem zvyšovat její kvalitu v rámci České televize i domácího televizního trhu jako
celku.

• Pokračovat v posilování originální televizní filmové tvorby v oblasti solitérních filmů i minisérií.
• Podporovat nezávislé producenty prostřednictvím koprodukcí jak filmových, tak televizních

audiovizuálních děl.
• Rozvíjet diskusní a investigativní publicistiku.
• Pokračovat v hledání originálních forem vzdělávacích pořadů v žánru dokumentu, publicistiky

i zábavy.
• Nadále plnit veřejnou službu v pomoci charitativním projektům a využívat při tom spojení

charity s nejúspěšnějšími zábavními pořady.
• Přinášet atraktivní zábavně dokumentární moderní cykly a to v různých formách od výprav do

historie po sociální témata.
• Nákup akvizice bude orientován na přesně definované cílové skupiny ČT1 pro různé úseky dne.

Akvizice by měla stavět na zlatém fondu světové tvorby a silných novinkách jiných
veřejnoprávních televizí.
• Cíleně využívat archivních pořadů, aby se do vysílání dostávaly jen ty, jež mají svou
nepopiratelnou kvalitu a schopnost oslovit i současného televizního diváka. Rozvíjet povědomí
o československé a české televizní tvorbě v minulosti.
• Připravovat speciální vysílání pro jednotlivé sezóny dle diváckých očekávání, především pak
jarní, letní, podzimní a vánoční schéma.
• Věnovat se zásadním výročím české i světové historie a zasazovat je do kontextu současné
doby.

DLOUHODOBÉ PLÁNY ČT na léta 2020-2024 (aktualizace září 2020) 9
• Nadále rozvíjet péči o dětského diváka a koncepčně zařazovat premiérové pohádky, dětské
filmy, pořady a pohádky z archivu ČT.

Program ČT2

ČT2 se i nadále bude profilovat jako program pro diváka hledajícího hlubší poznání, souvislosti
i orientaci v palčivých otázkách současnosti, dějin, přírody, vesmíru nebo sociální sféry. I nadále chce
být partnerem pro diváky se silným individuálním zájmem o svět, vzdělané a zvídavé, otevřené novým
podnětům. V jednom vysílacím prostoru reflektovat historii i současnost, dokument i drama, vědu
i kreativitu, poskytovat tradiční i nové odpovědi na otázky celospolečenského významu. Zvláštní důraz
bude ČT2 klást na dokumentární tvorbu, především autorské české dokumenty, a špičkové, kultovní
a žánrově progresivní zahraniční dokumenty, seriály a filmy.

Programové služby ČT2 předpokládané v plánovacím horizontu:

• Rozvíjet ČT2 jako multižánrový a plnoformátový program pro dospělé diváky s vyššími nároky
a specifickým očekáváním.

• Posilovat dokumentární tvorbu jako základní žánr na ČT2, pokrývající největší procento plochy
vysílání.

• Rozvíjet poznávací, společenskou a cestopisnou publicistiku.
• Pokračovat ve vývoji moderních dokumentárních žánrů.
• Stavět základní dlouhodobou strategii programu na orientaci na rozvoj všeobecného poznání

ve všech vědních oborech a na hlubší reflexi života současné společnosti a zvyšování
všeobecného poznání – historie, vědy a techniky, zeměpisu, cestování a přírody.
• Nabízet vybranou filmovou a dramatickou tvorbu, českou i zahraniční, s vysokou přidanou
hodnotou uměleckou a poznávací.
• Věnovat pozornost menšinovým skupinám diváků se specifickými zájmy a potřebami, též
integraci skupin znevýhodněných, vyloučených či žijících na okraji společenského zájmu
(hendikepovaní, sociálně slabí, národnostní a genderové menšiny), otázkám ochrany přírody,
udržitelného rozvoje planety, duchovního a kulturního života společnosti.
• Posilovat roli ČT v oblasti společenského a kulturního života České republiky a zařazovat do
vysílání ČT2 pravidelně i významné události, například výroční udělování cen, charitativní
projekty apod.

Program ČT24

ČT24 bude dále pokračovat jako zpravodajský program televize veřejné služby ve výrobě a vysílání
kontinuálního zpravodajství s akcentem na mimořádné vysílání spojené s předvídanými
i nepředvídanými událostmi v ČR i v zahraničí. Program bude, stejně jako doposud, založen na vysílání
zpravodajských relací v pevných časech, diskusně-analytických denních pořadech večerního pásma
a týdenících aktuálního a publicistického charakteru.

Programové služby ČT24 předpokládané v plánovacím horizontu:

• Zaměřovat se ve zpravodajství a pořadech tematicky především na významné události
z domácí politické a společenské scény, zahraniční dění, regionální zpravodajství, ekonomiku,
kulturu a vědu.

• Vytvářet originální zahraniční zpravodajství ČT a využívat jedinečnou síť zahraničních
zpravodajů.

DLOUHODOBÉ PLÁNY ČT na léta 2020-2024 (aktualizace září 2020) 10
• Vytvářet podmínky pro realizaci mimořádného zpravodajství v případě událostí
celospolečenského významu.

• Rozvíjet regionální vysílání a cíleně prohlubovat využívání široké sítě regionálních studií v čele
s TS Brno, TS Ostrava a nově vybudovanými zpravodajskými studii v Hradci Králové, Českých
Budějovicích, Plzni a Ústí nad Labem.

• Rozvíjet divácké zpravodajství, mobilní žurnalistiku a distribuci obsahu prostřednictvím
sociálních sítí a HbbTV a jejich větší zapojení do vysílání.

• Rozvíjet využívání získaných zpravodajských materiálů na specializovaném webu www.ct24.cz
a maximálně propojovat týmy televizního a internetového zpravodajství.

• Dále rozvíjet činnost Vzdělávacího centra Zpravodajství, které slouží především mladým
nastupujícím redaktorům jako edukační minimum nutné pro plynulý start redaktorské,
reportérské či editorské práce.

Program ČT sport

ČT sport zůstane v plánovacím horizontu jediným volně dostupným, ryze českým sportovním
programem na území České republiky a jediným sportovním programem volně distribuovaným
i v zemském vysílání. Trvale platným konceptem ČT sport bude i nadále úzký vztah k českému sportu.
ČT sport bude zaměřen i nadále nejen na velké sportovní události, ale také na menšinové sporty
a podporu sportu pro všechny. Realitou ale je, že právě ČT sport bude v plánovacím období čelit
největším problémům souvisejícím s rozvojem placených komerčních sportovních programů a s tím
spojenou sníženou dostupností vysílacích práv. Nelze proto vyloučit, že v plánovacím horizontu začne
docházet k částečnému omezení žánrové pestrosti programové nabídky ČT sport, a to buď z důvodů
výrazného nárůstu ceny práv, či přímo jejich nedostupnosti pro volné vysílání nebo výrobní náročnosti
domácích sportovních událostí.

Programové služby ČT sport předpokládané v plánovacím horizontu:

• Důsledně dodržovat princip reflexe „české stopy“ ve vysílání.
• Průběžně řešit otázky dostupnosti vysílacích práv, a to jak přímým jednáním s majiteli

sportovních práv, tak v případě mezinárodních událostí prostřednictvím spolupráce na úrovni
EBU (Evropské vysílatelské unie).
• Prohlubovat spolupráci se sportovními federacemi, svazy a institucemi s cílem společně hledat
dlouhodobě udržitelný způsob prezentace českého sportu pro širokou veřejnost ve volném
televizním vysílání.
• Rozvíjet využívání získaných sportovních materiálů na specializovaném webu www.ctsport.cz
a maximálně propojovat týmy televizní a internetové sportovní redakce.
• Využívat další distribuční kanály (HbbTV, sociální média apod.) pro efektivní prezentaci
domácích i mezinárodních sportovních událostí.
• Podporovat hodnotové začlenění sportu jako součásti zdravého životního stylu. Program
ČT sport bude pokrývat jak sport profesionální, tak i amatérský, mládežnický i sport
hendikepovaných.

DLOUHODOBÉ PLÁNY ČT na léta 2020-2024 (aktualizace září 2020) 11
Program ČT :D

ČT :D (Déčko) bude v plánovacím horizontu bez omezení multižánrovou a plnoformátovou televizí pro
děti od 4 do 12 let, která bude i nadále vysílat denně od 6 do 20 hodin. Důraz bude kladen na kvalitní
a pestrý program, jenž je v prvé řadě vzdělávací, zábavný a bezpečný. Zejména rozvoj specifických
forem televizního vzdělávání bude i nadále hlavní prioritou programu ČT :D. Déčko zůstane kvalitní
alternativou komerčním stanicím a přední volbou pro děti a mládež.

Programové služby ČT :D předpokládané v plánovacím horizontu:

• Rozvíjet koncept zábavného vzdělávání přizpůsobeného pro obě cílové skupiny, tedy mladší
(4–8 let) a starší (8–12 let) děti.

• Tematicky se ve vzdělávání zaměřit na českou historii, umění a literaturu i přírodní
a společenské vědy a při prezentaci těchto poznatků využívat formu přijatelnou pro dětského
diváka.

• Rozvíjet v rámci možností ČT hranou a animovanou tvorbu, magazíny, zábavní a soutěžní
pořady, dětské zpravodajství, publicistiku a sport, to vše samozřejmě přizpůsobené dětskému
vnímání a potřebám mladších a starších dětí.

• Aktivně vyhledávat tvůrce schopné oslovit současného dětského diváka.
• Pro hledání dalších možností rozvoje ČT :D dále prohlubovat spolupráci s odborníky z řad

autorů dětské tvorby a z oblasti péče o děti, s experty z oblastí vzdělávání a mnoha odbornými
organizacemi.
• Rozvíjet nové platformy jako integrální součást vysílání Déčka a posilovat spojení vysílání ČT :D
a dětského webu.
• Rozvíjet pořady, které rodiče i děti motivují k aktivním společným zážitkům zejména během
prázdnin, víkendů a volných dnů.
• Rozvíjet klasické českotelevizní programové formáty, jako jsou pohádky či Večerníčky.

Program ČT art

V kontextu českých televizních programů neexistuje v České republice žádný podobně zaměřený
program. ČT art lze srovnávat prakticky jen se zahraničními kulturními televizními stanicemi,
dostupnými v kabelovém či v satelitním vysílání. Koncepce ČT art se nebude měnit a ve vztahu k oblasti
kultury a umění se zaměří i nadále na tři základní cíle: o kultuře informuje; kulturu zprostředkovává,
čímž ji i podporuje a spoluvytváří; kulturu kriticky hodnotí, a tím ji též ovlivňuje. Dramaturgie programu
zůstane založena na systematickém vytváření kontextů mezi tuzemskou a zahraniční uměleckou
tvorbou, mezi tvorbou současnou i tím, co nadčasového a hodnotného vznikalo v minulosti, mezi
kulturním děním ve velkých městech a tím, co mimořádného nabízí kultura mimo ně. Hlavním kritériem
pro dlouhodobé programové směřování zůstává hledání, rozpoznávání, zprostředkování a podpora
kvality.

Programové služby ČT art předpokládané v plánovacím horizontu:

• Pokračovat v zaměření programu na pět základních oblastí: architektura; design a výtvarné
umění; divadlo, film a televizní dramatická tvorba; hudba a literatura.

• Pokračovat a dále rozvíjet spolupráci s kulturními a uměleckými institucemi v ČR i v zahraničí.
• Vyhledávat nejvýznamnější kulturní události ve velkých městech i v regionech a zpracovávat je

adekvátní formou pro potřeby programu.
• Podporovat nové formáty, které dokážou respektovat specifického, kulturně orientovaného

diváka a zároveň udržet srozumitelnou kvalitu a nadčasovost.

DLOUHODOBÉ PLÁNY ČT na léta 2020-2024 (aktualizace září 2020) 12
• Reflektovat významná kulturní výročí či životní jubilea předních umělců, nejlépe tematickým
sdružováním nových i existujících dostupných pořadů, umožňujícím pracovat s kontextem
i rozmanitou formou a usnadňujícím komunikaci s divákem.

• Zpřístupňovat přímé přenosy stěžejních kulturních akcí v zahraničí, díky nimž se český divák
stane součástí celoevropského publika sledujícího v jednom okamžiku prvotřídní kvalitu.

• Zachovávat pestrosti forem i obsahu, aby se vedle tradičních uměleckých žánrů objevovaly
i moderní formy, přesahy a umělecké průniky.

• Podporovat šíření kultury prostřednictvím nových distribučních kanálů a sociálních médií.

Program ČT3

Program ČT3 spuštěný v pilotním provozu v březnu 2020 jako reakce na coronavirovou pandemii
vycházel z konceptu ČT klasik popsaného v projektu generálního ředitele ČT z roku 2017. Jeho hlavní
náplní je vytěžování archivu Československé a následně i České televize, doplňkovou funkcí potom bylo
informování specifické cílové skupiny – seniorů – prostřednictvím publicistických pásem zaměřených
na seniorská témata.

Program ČT3 vznikl jako doplnění a rozšíření stávající programové nabídky České televize. Na základě
zkušenosti s dosavadním pilotním vysíláním, které naplnilo veškeré cíle spojené se spuštěním kanálu,
zejména uspokojení diváckých potřeb starších diváků, při efektivním využívání archivních pořadů
vlastní tvorby České televize a v souladu s mimořádně příznivou odezvou veřejnosti, se Česká televize
rozhodla prodloužit vysílání programu ČT3 do poloviny roku 2021. Pokud v průběhu první poloviny
roku 2021 nebude zajištěno jeho dlouhodobé financování (např. potvrzením možnosti současného
způsobu účtování DPH i po roce 2021), potom bude jeho vysílání ke konci června 2021 ukončeno
a program ČT3 se tak nestane trvalou součástí programové nabídky České televize.

Programové služby ČT3 předpokládané v plánovacím horizontu:
• Program ČT3 bude vysílat od 9:00 do 22:00, čímž se denní skladba rozšíří o zhruba 4,5
hodiny ve srovnání se dosavadním vysíláním.
• Program se v souladu s využitím zejména pořadů archivního fondu a jejich reprízového
potenciálu zaměřuje především na starší diváckou skupinu 65+.
• Pořady budou opatřeny skrytými nebo otevřenými titulky pro osoby se sluchovým
postižením a bude rovněž zpřístupňován pro osoby se zrakovým postižením.
• Přechod kanálu předpokládá naplnění výrobních a provozních podmínek spojených již se
spuštěním experimentálního vysílání. Rozšíření časového rozsahu vzhledem
k plánovanému rozšíření o sdílený večerní zpravodajský blok a efektivní využívání
reprízového potenciálu archivu České televize ve večerním prime-time nepředstavuje
zásadní nárůst nákladů proti dosavadnímu pilotnímu provozu.
• Personální zajištění připadá především na divizi Techniky a provozu, a to v úsecích Archiv
a programové fondy, Příprava vysílání a samotné vysílání, a dále na divizi Programu.
• Stěžejní podíl představují provozní náklady, kam patří zejména odměny autorům
a výkonným umělcům za znovuuvedení díla (tzv. reprízné). Dále výroba skrytých titulků
a audiopopisů a údržba odbavovacího pracoviště. Celkové odhadované roční výdaje
spojené s programem ČT3 tak dosahují výše 70 až 90 mil. Kč.

DLOUHODOBÉ PLÁNY ČT na léta 2020-2024 (aktualizace září 2020) 13
Vývoj pořadů a programových formátů

Vývoj bude pokračovat v naplňování potřeb programu vlastní tvorbou v souladu se zásadami
poskytování veřejné služby pro programy ČT1, ČT2, ČT :D a ČT art na základě tříletých programových
plánů, které jsou základem programování, objednávky vývoje pořadů a výroby. Plány budou stejně jako
dosud vytvářet divize programu dle profilu každého kanálu, rozpočtu na novou výrobu a cíle udržet
nebo navýšit ukazatel Měření veřejné hodnoty vysílání ČT a zachovat v maximální možné míře, kvalitě
a žánrové pestrosti původní tvorbu České televize.

V oblasti vývoje pořadů se ČT bude věnovat, kromě vývoje vlastních látek, i podpoře nezávislých tvůrců
a producentů formou tzv. co-developmentu, tedy vývoje scénářů zejména hrané tvorby formou
finanční i tvůrčí spoluúčasti obou stran: ČT a nezávislého producenta. V plánovacím horizontu tak ČT
zůstane významným partnerem českým nezávislým producentům a tvůrcům.

Bude pokračovat spolupráce s nezávislou a akademickou sférou s využitím různých forem praktické
realizace, např. žánrová cvičení, kdy ČT, při plném zachování akademických svobod, finančně přispívá
na taková praktická cvičení, která vyhovují kritériím televizní žánrové tvorby, dále koprodukce
a podpora prezentace studentské tvorby, scenáristické workshopy apod.

Nadále bude akcentován rozvoj mezinárodní spolupráce ČT v oblasti televizních pořadů. Spolupráce
probíhá jak na úrovni Evropské unie vysílatelů (EBU), tak s jednotlivými vysílateli, zejména ARTE, ORF,
RTVS a ZDF, a to v nejrůznějších žánrech (hraná tvorba, dětská tvorba, dokumenty, hudba). Tato
spolupráce je již nyní výrazným zdrojem nejen mezinárodní prestiže české kultury, ale také
vícezdrojového financování české audiovizuální tvorby.

Bude pokračovat činnost Filmového centra ČT jako kontaktního místa pro filmaře, nositele filmového
know-how a jako koordinátora posuzování a zpracování filmových koprodukcí s účastí ČT. V oblasti
kinematografie Česká televize bude nejen koprodukovat snímky nezávislých producentů, ale také
cíleně vyhledávat nové talenty. Při výběru a vývoji látek bude Filmové centrum úzce spolupracovat
s externími odborníky, předními českými literáty, režiséry, teoretiky, scenáristy a dramaturgy.

DLOUHODOBÉ PLÁNY ČT na léta 2020-2024 (aktualizace září 2020) 14
Rozvoj Nových médií

Velkým úkolem pro plánovací období je zajištění udržitelného rozvoje i ostatních distribučních sítí,
protože jejich služby stále více využívají i diváci ČT. V této oblasti se jedná zejména o iVysílání, které je
již plnohodnotnou distribuční platformou České televize. IVysílání jako streamingová služba je součástí
globálního trhu, na němž fungují služby velkých mezinárodních hráčů, kteří se zároveň snaží postupně
oslovovat i české diváky tím, že do své nabídky zařazují české filmy nebo zahraniční produkci opatřují
českými titulky a dabingem.

Technologický vývoj videoplatforem je velmi rychlý, a protože současná technologie využívaná v ČT již
nemá rozvojový potenciál, bylo nezbytné přistoupit k zásadní inovaci. Nejdříve byla provedena
komplexní analýza jejímž výstupem byl popis digitální transformace v evropském i domácím kontextu
a návrh základních principů a cílů nové videoplatformy České televize, obsahové a distribuční strategie,
designového a technologického konceptu. Součástí analýzy byl i návrh realizace a organizačního
zajištění, tedy možností, jak navrhované koncepty převést do praxe. V rámci analýzy řešení se ukázalo,
že na trhu nelze zakoupit hotové řešení, které by bylo s přiměřenou mírou zákaznického přizpůsobení
využitelné pro potřeby ČT. Jedinou cestou pro udržitelný rozvoj je vývoj vlastní, dostatečně flexibilní
videoplatformy, což vyžaduje vybudování zcela nové technologické infrastruktury s novými
funkcionalitami pro uživatele i novým designem.

Nová strategie distribuce nového i archivního obsahu divákům bude k dispozici po roce 2021 a bude
zahrnovat i tyto platformy:

• Web (plně responsivní)
• HbbTV aplikace (posun ke standardu 1.5 a 2.0. se zpětnou kompatibilitou)
• Mobilní aplikace Android a iOS (vybudovány zcela nově od začátku)
• OTT: AndroidTV, AppleTV, Samsung, LG, Panasonic
• Teletext: ve stávající kvalitě se zjednodušenou strukturou pro všechny programy ČT

DLOUHODOBÉ PLÁNY ČT na léta 2020-2024 (aktualizace září 2020) 15
4. Dlouhodobý plán technického rozvoje

Dlouhodobé plány technického rozvoje předpokládají dokončení přechodu na nový vysílací standard
DVB-T2 a s tím spojenou nutnou technologickou obměnu. Nejviditelnější částí projektu DVB-T2, která
má také bezprostřední dopad na diváky, je vlastní přechod z vysílacího standardu DVB-T/HEVC a DVB-
T/MPEG4 na standard DVB-T2/HEVC. Samotný přechod na standard 1080p je sice pro běžné diváky
prakticky neviditelný proces, ale pro televizi představuje zcela zásadní technologickou změnu.
Důvodem je nekompatibilita formátu 1080i s přenosovým standardem DVB-T2/HEVC, přesněji
s kódováním HEVC. Zatímco 1080i (interlace) je prokládaný obraz, 1080p (progressive) je obraz
neprokládaný. Přechod na nový standard si tak vyžádá postupnou obměnu všech produkčních řetězců
ČT a představuje zásadní investiční projekt spojený s vysokými náklady. Technologická obměna v rámci
vybavení samotných televizních výrobních a odbavovacích komplexů probíhá od roku 2018
a dlouhodobé plány počítají s jejím dokončením v roce 2021.

V souvislosti s přechodem na DVB-T2/HEVC dojde k ukončení distribuce signálu v SD rozlišení.
Samotnou SD kvalitu nahrazuje v nových sítích DVB-T2 rozlišení HD 1920x1080p, které je odvozeno
od požadavků na kvalitní zobrazení na displejích, které jsou v současnosti nabízeny na spotřebitelském
trhu. Pro HD zobrazení dochází v DVB-T2 k přechodu od prokládaného formátu (1080i) k progresivnímu
zobrazení (1080p) a tato změna již nyní vynucuje obměnu technologií u části zařízení celého výrobního
řetězu. Formát 1080p50 se pravděpodobně stane na dlouhou dobu základním TV standardem
v platformě DVB-T2 (v Německu k tomuto zásadnímu kroku došlo již v květnu 2016).

V plánovacím horizontu bude v České televizi stále ještě probíhat přechod z SD rozlišení do HD
ve formátu 1080i25. Do standardu vysokého rozlišení HD (High Definition) byly již zrekonstruovány
veškeré režijní komplexy s výjimkou studiových komplexů studií 4 a 5 na Kavčích Horách. Tyto komplexy
jsou používány pro ateliérovou výrobu na filmové kamery v HD rozlišení. V případě studiové sekvenční
výroby je v dotčených ateliérech používán přistavený HD přenosový vůz. Nový produkční zpravodajský
systém DNPS II umožňuje výrobu v HD rozlišení i ve zpravodajství. Do HD verze byl rekonstruován také
přenosový vůz PV-5, který byl dosud v SD.

Přechod do UltraHD (4K) rozlišení se v předkládaném plánovacím horizontu v globálním rozsahu
neočekává, ale je jistě nutné se v rámci experimentálního vysílání v přípravě nových odbavovacích
pracovišť (OP) na tento vyšší standard rozlišení připravit. Nová odbavovací pracoviště jsou jako
investiční akce plánována na roky 2020 a 2021. U nových odbavovacích pracovišť jsou předpokládány
pokročilé funkce HD, kdy využitím těchto technologií dojde k vyšším nárokům na potřebné datové toky,
což zvýší především náklady na datová úložiště a distribuci signálů.

S přechodem do IP prostředí se v mnoha případech sice snižuje pořizovací cena zařízení, ale nezbytné
servisní smlouvy znamenají ročně zvýšení provozních nákladů o 15-20 % z pořizovacích nákladů
příslušné technologie. Životnost technologií se dramaticky zkracuje. Pro výpočetní algoritmy je
využívána řada patentů a součástí ceny zařízení jsou i licenční poplatky držitelům těchto patentů.
Přechod do DVB-T2/HEVC sice ušetří v rámci signálové distribuce potřebné datové toky, ale bude klást
zhruba desetinásobně vyšší nároky na výpočetní výkony, což bude vyžadovat obměnu potřebné IT
technologie. Nárůst výpočetních výkonů bude znamenat i zvýšení nákladů na napájení a chlazení
využívaného zařízení.

V rámci techniky dochází k pravidelné obměně využívaného zařízení. S přechodem od mechanických
točivých zařízení (např. záznamová technika) k zařízení na bázi paměťových médií se snížily náklady
na servisní zásahy (výměny záznamových hlav, transportních systémů), narostly však náklady
na nevyhnutelnou servisní podporu a současně rostou nároky na platové ohodnocení servisních
specialistů, kterých je na trhu stálý nedostatek. S ohledem na přechod do alespoň částečného IP

DLOUHODOBÉ PLÁNY ČT na léta 2020-2024 (aktualizace září 2020) 16
prostředí jsou nezbytné investice do síťové infrastruktury a zároveň bude třeba řešit i vybavení
prostoru pro serverovou techniku.

S ohledem na spuštění nového kanálu ČT3, který programově stojí na novém způsobu exploatace
archivu České televize, je nutné v plánovacím období počítat s intenzivnější digitalizací audiovizuálních
záznamů a pořadů z tvorby Československé televize. ČT3 totiž na obrazovku uvádí díla, která se
ve vysílání mnohdy neobjevila desítky let a jejichž technická kvalita tak neodpovídá současným
potřebám televizního vysílání. Česká televize rovněž zařazuje do programu díla, zejména dramatiky,
která patří do zlatého fondu české kinematografie a která musí být s ohledem na HD vysílání zavedené
s DVB-T2 převedena do vysokého rozlišení. Digitální záznamy jsou následně široce použitelné nejen
v klasickém vysílání, ale i v internetovém prostředí. Remastrované filmy mohou být i předmětem
obchodních aktivit v kino distribuci či DVD distribuci, případně pro prodej jiným zájemcům z řad
národních či zahraničních vysílatelů, pakliže nemají aktuální uplatnění v programu ČT. Takové příjmy
tvoří významnou část obchodních příjmů ČT a jde tedy o investici, která je v dlouhodobějším horizontu
návratná.

V plánovacím období bude nutné rozhodnout o obměně bezpáskového systému DNPS II, který slouží
k výrobě zpravodajství a sportu. Parametry nového systému a z toho vyplývající pořizovací cena budou
nastaveny dle předpokládaného objemu výroby v následujících letech. Obměnu systému je potřeba
uskutečnit nejpozději do roku 2026.

Potřeba technických výrobních kapacit se odvíjí od objemu výroby, včetně zpravodajství a výroby
sportovních přenosů. Vzhledem k nevyřešenému dlouhodobému financování České televize bude
muset být rozhodnuto, které výrobní kapacity a v jaké míře mají být obměňovány v situaci, kdy není
jisté jejich plné využití po roce 2024. V některých případech tak bude muset být přistoupeno
k prodloužení životnosti stávajících kapacit nebo k jejich redukci. V případě vykrytí krátkodobé potřeby,
a pokud se to ukáže jako finančně efektivnější řešení, pak bude využíváno pronájmu místo nákupu.
Samostatnou kapitolou je pak obměna přenosové techniky, která patří k finančně nejnáročnějším
a jejíž provozování s sebou nese i značné provozní a osobní náklady. V plánovacím období bude muset
být řešena otázka udržení stávajícího rozsahu přenosové techniky zejména proto, že v případě omezení
výrobních prostředků v rámci přenosové techniky je nutno počítat s tím, že nebude možno nadále
zajistit pokrytí výroby velkých sportovních akcí mezinárodního významu, které se pořádají v ČR,
a vyhovět vysokým požadavkům organizátorů těchto akcí (např. UEFA, IBU, IAAF). Vzhledem k tomu,
že v ČR kromě ČT nikdo jiný nedisponuje přenosovou technikou, která by těmto požadavkům
vyhovovala, a nelze předpokládat, že by jakýkoliv jiný subjekt byl schopen vysílání z akcí tohoto rozsahu
zajistit, lze předpokládat, že pro pořádání význačných sportovních akcí budou upřednostněny země,
které budou schopny televizní přenosy v požadovaném rozsahu samy zajistit.

DLOUHODOBÉ PLÁNY ČT na léta 2020-2024 (aktualizace září 2020) 17
5. Dlouhodobý plán personálního rozvoje

Skutečnost, že Česká televize je nejen vysílatelem, ale zároveň producentem televizních pořadů, má
vliv na počet zaměstnanců. Vlastní televizní tvorba tvoří přibližně 65 % odvysílaných pořadů na
programech ČT, zatímco u komerčních televizí se tento poměr pohybuje kolem 15 %. Potřeba zajistit
jednotlivé činnosti nutné k televizní výrobě pak ovlivňuje strukturu a počet zaměstnanců. Počet
zaměstnanců je dán i rozsahem areálu ČT, který slouží k výrobě pořadů. Potřebný počet zaměstnanců
v plánovacím období se tedy bude odvíjet primárně od realizovaného objemu výroby.

DLOUHODOBÁ STRUKTURA ZAMĚSTNANCŮ DLE
ČINNOSTÍ

obecná podpora
infrastruktura a 10%
podpora výroby

10%

distribuce signálu výroba obsahu
3% 77%

Česká televize ke své činnosti potřebuje širokou škálu profesí, které zahrnují redaktory, dramaturgy,
reportéry, pracovníky produkce, technické, výrobní a dělnické profese a mnoho dalších. Některé
z těchto profesí jsou dnes v České republice již unikátní.

Stejně jako ostatní subjekty, tak i Česká televize se musí v posledních letech vyrovnávat se situací, kdy
pracovních příležitostí na trhu práce v oblasti audiovize je velké množství. Vyhledávání a udržení
kvalitních zaměstnanců proto věnuje Česká televize velkou pozornost a bude v budoucnu hledat nové
postupy, jak profesionály v jednotlivých oborech oslovit a udržet. Vzhledem ke zvyšující se náročnosti
televizní výroby bude i nadále růst podíl vysokoškolsky vzdělaných pracovníků a tím se také bude
zvyšovat podíl pracovních pozic s vyšším mzdovým ohodnocením.

Priority ČT v oblasti personálního rozvoje
• Prezentovat Českou televizi jako atraktivního zaměstnavatele, který nabízí zajímavé uplatnění
pro odborníky různých profesí a zároveň umožňuje získat nové zkušenosti a dovednosti.
• Vytvořit takové podmínky pro finanční ohodnocení zaměstnanců, které umožní získat a udržet
kvalifikované odborníky. Hlavním motivátorem však nadále musí být náplň práce.
• Důraz na mezigenerační spolupráci a předávání zkušeností. Česká televize musí být moderní
a dynamickou společností a zároveň musí umět využívat to nejlepší ze své dlouhé historie.
• V souvislosti s vývojem technologií a změnami v mediálním prostředí analyzovat budoucí
potřebu znalostí a dovedností a tomu přizpůsobovat nábor nových zaměstnanců.
• Prohlubovat spolupráci se středními a vysokými školami, zejména pak poskytování možnosti
odborných stáží pro studenty těchto škol.
• Motivovat vedoucí zaměstnance, aby přijímali do pracovního poměru mladé lidi ze středních
a vysokých škol (absolventy) bez předchozí praxe. Česká televize musí lépe a důsledněji
využívat jejich potenciálu a kreativity a nesmí setrvávat na zaběhlých pracovních postupech.
• Pokračovat v provádění vnitřních personálních auditů, prověřujících efektivitu fungování všech
útvarů České televize.

DLOUHODOBÉ PLÁNY ČT na léta 2020-2024 (aktualizace září 2020) 18
• Prohlubovat manažerské dovednosti vedoucích zaměstnanců.
• Dále vzdělávat pracovníky a vytvářet podmínky pro jejich trvalý odborný růst a rekvalifikaci.
• Spolupracovat i nadále s odborovými organizacemi ČT a udržovat sociální stabilitu

na pracovištích.
• Využít zkušeností z doby koronavirové pandemie a rozšířit možnosti home-office a vzdáleného

přístupu u pracovníků, kde to jejich náplň práce dovoluje.

POČET ZAMĚSTNANCŮ (PRŮMĚRNÝ PŘEPOČTENÝ)

3 000

2 400

1 800

1 200

600

0 2015 2016 2017 2018 2019
2014

VĚKOVÁ STRUKTURA KVALIFIKAČNÍ STRUKTURA
ZAMĚSTNANCŮ ČT 2019
ZAMĚSTNANCŮ ČT 2019

základní

nad 60 od 19 do 30 včetně vysokoškolské 1%
9% 13% vyučení

od 50 do od 30 do 32% 15%
60 včetně 40
vyšší
24% včetně odborné
23%
od 40 do 50 2%
včetně středoškolské
31% 50%

ZMĚNA V KVALIFIKAČNÍ STRUKTUŘE ZAMĚSTNANCŮ ČT
MEZI ROKY 2012 A 2019

4,0%

2,0%

0,0%

-2,0%

-4,0%

základní vyučení středoškolské vyšší odborné vysokoškolské

DLOUHODOBÉ PLÁNY ČT na léta 2020-2024 (aktualizace září 2020) 19
6. Dlouhodobý plán ekonomického rozvoje

Výchozí ekonomické podmínky
Ekonomická situace České televize se odvíjí od velikosti hlavního zdroje příjmů, tedy televizních
poplatků. Zásadní dopad na hospodaření ČT tedy má hodnota poplatku a počet přihlášených
poplatníků.

Televizní poplatek ve výši 135 Kč zůstává nezměněn již od roku 2008. Vlivem růstu celkové cenové
hladiny v ekonomice (inflaci) však postupně dochází k poklesu reálné hodnoty poplatku. Při zohlednění
každoroční míry inflace bude reálná hodnota poplatku v roce 2020 ve výši kolem 106 Kč, tedy o 22 %
nižší, než tomu bylo v roce 2008. V roce 2024 pak bude nižší již o 27 %, na úrovni 95 Kč.

NOMINÁLNÍ A REÁLNÁ HODNOTA TELEVIZNÍHO POPLATKU

(Kč) ODHAD

135 135 135 135 135 135 135 135 135 135 135 135 135 135 135 135 135

135

126 125 123 121 117 115 115 115 114 111 109 106

SKUTEČNOST 102 100 97 95

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024

Nominální hodnota poplatku Reálná hodnota poplatku

Pozn.: Reálná hodnota poplatku je stanovena tak, že nominální hodnota je postupně očištěna o inflaci předchozího roku. Hodnoty inflace
jsou z údajů zveřejněných ČSÚ. Pro roky 2020 až 2022 je použit odhad inflace dle prognózy ČNB známé v okamžiku sestavení plánů a pro roky
2023 a 2024 je použit inflační cíl ČNB 2 %.

Pokles hodnoty poplatku v absolutních číslech pak znamená, že Česká televize bude mít v roce 2020
příjmy v reálné hodnotě o 1,4 mld. Kč nižší, než měla v roce 2008. V roce 2024 to bude o 1,78 mld. Kč
méně.

NOMINÁLNÍ A REÁLNÝ PŘÍJEM Z TELEVIZNÍCH POPLATKŮ

5,79 5,83 5,79 5,77 5,76 5,72 5,68 (v mld. Kč) 5,64 5,68 ODHAD 5,66 5,67 5,67
5,62 5,69 5,66 5,62 5,66

5,79

5,46 5,37 5,27 5,16

nominální hodnota příjmu 4,96 4,85 4,78 4,83 4,77
4,63 4,57
4,39 4,27 4,17 4,09 4,01
reálná hodnota příjmu

SKUTEČNOST

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024

Pozn.: Reálná hodnota příjmu je stanovena jako součin reálné hodnoty poplatku a počtu zaplacených poplatků. Pro roky 2020 až 2022 je
použit odhad inflace dle prognózy ČNB známé v okamžiku sestavení plánů a pro roky 2023 a 2024 je použit inflační cíl ČNB 2 %.

DLOUHODOBÉ PLÁNY ČT na léta 2020-2024 (aktualizace září 2020) 20
Snižující se hodnota poplatku je zřejmá i z poměru vůči průměrné mzdě v ČR. Zatímco v roce 2008 byl
tento podíl 0,60 %, v roce 2024 to bude pouze 0,34 %. V reálné hodnotě tedy bude poplatek
pro domácnosti téměř o polovinu nižší.

PODÍL TELEVIZNÍCH POPLATKŮ NA PRŮMĚRNÉ MZDĚ V ČR
(v %)

0,7%
0,60%

0,6%

0,5%

0,4% 0,34%

0,3%

0,2%

0,1%

0,0%
2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024

Pozn.: Použité hodnoty průměrné mzdy jsou z údajů ČSÚ. Pro roky 2020 až 2022 je použit odhad dle prognózy ČNB známé v okamžiku
sestavení těchto plánů a pro roky 2023 a 2024 je použit meziroční růst na úrovní inflačního cíle ČNB.

Vedle poklesu reálné výše poplatku došlo od roku 2010 také ke snížení počtu evidovaných poplatníků,
a tím k dalšímu úbytku finančních prostředků, které má Česká televize každý rok k dispozici. Celkový
pokles evidovaných přijímačů mezi roky 2010 a 2019 činí 88 tisíc, což představuje ztrátu ročního příjmu
ve výši 143 mil. Kč. Česká televize na tento vývoj reaguje tím, že v co největší míře využívá možnosti
dané legislativou k tomu, aby identifikovala fyzické a právnické osoby, které nejsou k placení
televizního poplatku přihlášeny. Bohužel některé domácností využívají nedokonalosti zákona, který
ukládá povinné placení televizního poplatku tomu, kdo vlastní televizní přijímač. Řada zejména
mladých domácností má přitom možnost sledovat televizní obsah přes počítače, mobilní telefony nebo
tablety, ale koncesionářské poplatky neplatí.

POČET EVIDOVANÝCH PŘIJÍMAČŮ
(v mil.)

4,20

3,60

3,00

2,40

1,80

1,20

0,60

0,00
2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019

Domácnosti Podnikatelé

DLOUHODOBÉ PLÁNY ČT na léta 2020-2024 (aktualizace září 2020) 21
ZMĚNA POČTU PŘIJÍMAČŮ 24
(v tis.) 13

-7 -4

-18 -14

-27 -22

-38

2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019

Klesající počet evidovaných domácností je pak v rozporu se skutečností, že počet domácností v České
republice se dlouhodobě zvyšuje.

POČET DOMÁCNOSTÍ
(v mil.)

5,00

4,00

3,00

2,00

1,00

0,00
2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019

Evidované domácnosti ČT Domácnosti v ČR Domácnosti s povinností platit TV poplatek

Pozn.: Počet domácností v ČR je použit z údajů ČSÚ.

Česká televize je nejen vysílatelem, ale také producentem televizních pořadů a udržuje pro tyto účely
vlastní výrobní kapacity, které zahrnují nejen televizní studia a související technické vybavení spolu
s jejich obsluhou, ale také přenosovou techniku, dílny pro výrobu dekorací, maskérny, krejčovské dílny
atd. Produkce televizních pořadů s sebou nese nejen zvýšené nároky na zmiňované výrobní kapacity,
ale také na lidské zdroje. Potřeba kvalifikovaných zaměstnanců pak má výrazný dopad na rozpočet
České televize v podobě mzdových nákladů a souvisejících povinných odvodů do státního rozpočtu.

V roce 2020 bude průměrná mzda v České republice o přibližně 60 % vyšší, než byla v roce 2008. V roce
2024 to bude již o téměř 75 %. Růst mezd bude zásadním způsobem ovlivňovat ekonomickou situaci
ČT v následujících letech. Česká televize musí při stanovení výše mezd zaměstnanců brát v úvahu
aktuální situaci na trhu práce, protože se uchází o stejné profese jako komerční subjekty působící
v oblasti audiovize. V letech 2017 a 2019 se průměrná mzda v České republice zvyšovala tempem
6–8 % ročně. Dle současných prognóz lze růst mezd očekávat i v dalších letech.

DLOUHODOBÉ PLÁNY ČT na léta 2020-2024 (aktualizace září 2020) 22
VÝVOJ PRŮMĚRNÉ MZDY V ČR

45 000
40 000
35 000
30 000
25 000
20 000
15 000
10 000

5 000
0

2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024

Na růst průměrných mezd na trhu práce musí reagovat i Česká televize. A to jak při získávání nových
zaměstnanců, tak při odměňování těch stávajících. Vzhledem k omezeným finančním prostředkům
však ČT nebude nikdy schopna ve mzdových podmínkách zcela konkurovat soukromé sféře. Při
motivaci zaměstnanců tak bude nutno nadále prohlubovat nefinanční faktory – zajímavá náplň práce,
pružná pracovní doba a další.

POROVNÁNÍ PROCENTNÍHO ROČNÍHO RŮSTU PRŮMĚRNÉ
MZDY ČT A PRŮMĚRNÉ MZDY ČR

2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019
10%

V% 4%

-2% meziroční změna v ČT (%) meziroční změna v ČR (%)

Pozn.: Použité hodnoty meziroční změny průměrné mzdy v ČR jsou z údajů ČSÚ.

DLOUHODOBÉ PLÁNY ČT na léta 2020-2024 (aktualizace září 2020) 23
Za posledních 10 let, tedy mezi roky 2009 a 2019 se průměrná mzda v České televizi zvýšila o 24 %, což
je podstatně méně, než tomu bylo v celé České republice. Růst průměrné mzdy v České televizi během
tohoto období se týkal především zaměstnanců mimo vedoucí funkce, kde byl nárůst menší. V případě
nejvyššího managmentu České televizi došlo naopak k poklesu průměrných mezd, které byly v roce
2019 o 12 % nižší, než průměrné mzdy managementu z roku 2009.

ZMĚNA PRŮMĚRNÉ MZDY MEZI ROKY 2009 A 2019

Česká republika 46%

Česká televize - všichni 24%

ČT - management (1. stupeň řízení) -12%

ČT - vedoucí (2. a 3. stupeň řízení) 20%

ČT - zaměstnanci 24%

-20% -10% 0% 10% 20% 30% 40% 50%

Specifickou oblastí je DPH. Česká televize si nemůže, na rozdíl od jiných subjektů na audiovizuálním
trhu, plně nárokovat DPH, a to zdražuje nákupy služeb, zboží a majetku. V červenci 2017 vstoupila
v platnost novela zákona o DPH, která v české legislativě poprvé jasně upravila, jak mají provozovatelé
televizního a rozhlasového vysílání ze zákona postupovat při stanovení poměru pro krácení DPH
na vstupu. Tato novela vyjasnila metodiku, která byla do té doby předmětem sporu mezi finanční
správou a vysílateli ze zákona, ČT a ČRo.

Česká televize, stejně jako Český rozhlas, vedou dlouhodobý spor s finanční správou o způsob
stanovení nároku na odpočet DPH. Situace byla vyřešena novelou zákona o DPH platnou od července
2017, která poskytuje oběma institucím jednoznačný návod, jak postupovat. Následnou novelou
zákona však došlo k tomu, že od ledna 2022 bude v zákoně pouze obecné ustanovení a bude tedy
muset opět dojít k vyjasnění metodiky. K tomu může dojít v zásadě trojím způsobem: změnou zákona
o DPH, soudní judikaturou nebo závazným vyjádřením finanční správy. Právě probíhající soudní spory
mohou v následujícím období přinést precedent pro další postup. Již padlo několik soudních
rozhodnutí, kterými byla zrušena rozhodnutí finančního úřadu, respektive odvolacího finančního
ředitelství ke zdaňovacím obdobím před rokem 2017, a věc byla vrácena k novému posouzení. Další
rozhodnutí některého ze soudních sporů vedených Českou televizí nebo Českým rozhlasem je možné
očekávat v průběhu roku 2021.

Prognóza příjmů z televizních poplatků a výnosů

Dlouhodobý plán předpokládá, že hlavním zdrojem financování budou nadále televizní poplatky, které
tvoří 90 % příjmů ČT.

V plánovacím horizontu se nepočítá se změnou způsobu financování ČT, změnou definice poplatníka
nebo výše televizního poplatku ani s žádnými dodatečnými dotacemi. Plán tedy vychází se stávající
podoby platné legislativy upravující financování České televize.

DLOUHODOBÉ PLÁNY ČT na léta 2020-2024 (aktualizace září 2020) 24
Počet evidovaných přijímačů domácností se každoročně snižuje, zatímco počet domácností v ČR
naopak roste. Udržení stávající úrovně poplatníků bude tedy vyžadovat realizaci většího objemu
oslovovacích akcí zaměřených na nepřihlášené domácnosti a právnické osoby.

Právě u právnických osob je už nyní, v září roku 2020, zřejmé, že bude v souvislosti s dopady opatření
navázaných na pandemii COVID-19 a celkovou ekonomickou situaci docházet k tomu, že některé
subjekty nebudou schopny dočasně hradit své závazky nebo úplně ukončí svou podnikatelskou činnost.
Tento vývoj se promítne do výše příjmů z televizních poplatků zejména v letech 2020 a 2021.

Výše výnosů z komerčních činností dosáhne v plánovacím období obdobného objemu jako v posledních
dvou letech a bude se tedy nadále jednat pouze o dodatečné peněžní prostředky představující
maximálně 10 % příjmů České televize. Výnosy v sudých letech budou i v budoucnu pozitivně ovlivněny
vysíláním velkých sportovních událostí, jako jsou například olympijské hry. Pro roky 2020 a 2021 plán
výnosů zohledňuje přesuny velkých sportovních akcí z roku 2020 z důvodů opatření v souvislosti
s pandemií COVID-19.

TELEVIZNÍ POPLATKY A VÝNOSY
(mld. Kč)

8,00

7,00

6,00

5,00

4,00

3,00

2,00

1,00

0,00
2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024

příjem tv poplatků výnosy celkem

PŘÍJEM Z TELEVIZNÍCH POPLATKŮ (v mil. Kč)
2020 2021 2022 2023 2024
5 615 5 660 5 660 5 670 5 670

VÝNOSY (v mil. Kč)

2020 2021 2022 2023 2024

676 861 840 780 870

DLOUHODOBÉ PLÁNY ČT na léta 2020-2024 (aktualizace září 2020) 25
Prognóza nákladů a investic

Jak je uvedeno výše, rizikovým faktorem pro plánovací období je metodika krácení DPH na vstupu
pro veřejnoprávní média. Jednoznačný popis metodiky pro provozovatele veřejnoprávního televizního
a rozhlasového vysílání po roce 2021 z legislativy vypadne, což opět nastolí pro ČT a ČRo právní
nejistotu a riziko sporu s finanční správou o výklad obecného ustanovení v zákoně. Z důvodů opatrnosti
je finanční plán sestaven pro variantu, kdy se finanční správa vrátí k výkladu používanému před rokem
2017 a Česká televize nebude moci od ledna 2022 používat stávající metodiku, která vychází z praxe
zavedené novelou zákona o DPH účinné od 1. července 2017. V plánovacím horizontu let 2022 až 2024
je v takovém případě nutné počítat s tím, že se roční náklad v podobě DPH bez nároku na odpočet
navýší přibližně o 350 mil. Kč proti roku 2021, což znamená, že při nezměněných příjmech bude moci
být použito méně prostředků na výrobu a další hlavní činnosti České televize.

Předložený finanční plán předpokládá stav finančních prostředků na konci roku 2020 ve výši 1,2
miliardy Kč, na konci roku 2021 ve výši 1 miliardy Kč, na konci roku 2022 ve výši 0,84 miliardy Kč, na
konci roku 2023 ve výši 0,74 miliardy Kč a na konci roku 2024 ve výši 0,7 miliardy Kč. Kč. Plán je nutné
chápat jako základní finanční rámec s tím, že může při sestavování rozpočtu pro daný rok následně
dojít k nezbytným přesunům mezi jednotlivými kapitolami podle skutečného vývoje.

V roce 2021 bude ukončen projekt přechodu na nový vysílací standard DVB-T2/HEVC, který si vedle
financování přechodové sítě vyžádal také rozsáhlé investice do obnovy technologií používaných
k výrobě pořadů a technickou i obsahovou inovaci základního distribučního mixu. Projekt probíhá od
roku 2018 a vyžádá si přibližně 1,2 mld. Kč. Od roku 2022 již nebudou výdaje České televize tímto
projektem dotčeny. Za roky 2020 a 2021 jsou předpokládány výdaje v celkové výši 650 mil. Kč.

Televizní tvorba je odvětví, které je ve velké míře závislé na lidském faktoru. Tato skutečnost se také
odráží ve struktuře nákladů České televize, kde mzdové náklady a související zákonné pojištění placené
zaměstnavatelem tvoří významnou položku rozpočtu. V letech 2021 až 2024 budou muset růst mzdy
v ČT v souladu s tím, jak se budou zvyšovat mzdy v celé ekonomice. Povinnost pravidelně upravovat
mzdy v návaznosti na vývoj makroekonomických parametrů je také stanovena v Kolektivní smlouvě.
Předpokládané mzdové náklady zahrnují odhad dopadu výše zmíněného očekávaného růstu smluvních
mezd a zároveň jsou přizpůsobeny finančním možnostem v jednotlivých letech, kdy je zřejmé, že při
stagnujících příjmech nelze vytvořit prostor pro růst mezd jiným způsobem než poklesem stavu
zaměstnanců. V případě zachování stávajícího množství zaměstnanců by byly v jednotlivých letech
mzdové náklady vyšší.

MZDOVÉ NÁKLADY A POVINNÉ ODVODY
(mld. Kč)

2,093 2,19 2,21 2,19 2,19

2020 2021 2022 2023 2024

DLOUHODOBÉ PLÁNY ČT na léta 2020-2024 (aktualizace září 2020) 26
MZDOVÉ NÁKLADY A POVINNÉ ODVODY (v mil. Kč)

2020 2021 2022 2023 2024

2 093 2 190 2 210 2 190 2 190

Růst cen vstupů lze očekávat i u nákupu specifických produktů a služeb souvisejících s výrobou pořadů
(tzv. výrobní úkol). Příjemci těchto prostředků jsou autoři, scenáristé, herci, režiséři, majitelé práv,
distribuční firmy i jednotlivé speciální štábové profese či producentské firmy. Jedná se tedy o profese
a činnosti, které Česká televize nezabezpečuje interními kapacitami. Stejně tak, jak rostla mzda v České
republice, zvyšovaly se i sazby všech štábových profesí. Růstu cen napomáhal i velký objem televizní
a filmové výroby realizovaný v posledních letech v České republice. Vysoká poptávka, zejména
ze strany zahraničních produkcí, umožnila dodavatelům výrazně navýšit ceny jejich služeb.

Výše výrobního úkolu v letech 2020 a 2021 je ovlivněna posuny výroby (zejména velkých sportovních
akcí) z roku 2020 do roku 2021 z důvodů dopadů opatření v souvislosti s pandemií COVID-19. V letech
2022 až 2024 objem výrobního úkolu předpokládá, že dojde k návratu do obvyklého režimu, kdy se
v sudých letech koná více mezinárodních sportovních akcí a výrobní úkol je z toho důvodu v těchto
letech vyšší než v letech sudých.

VÝROBNÍ ÚKOL
(mld. Kč)

2,295 2,11 2,08

1,947 1,89

2020 2021 2022 2023 2024

Poznámka: Objem kapitoly Výrobní úkol zahrnuje i odhad barterových transakcí, které nemají dopad na stav finančních
prostředků a jejich výše se může každý rok pohybovat v jiném objemu. Pro rok 2021 jsou barterové transakce odhadovány
na 200 mil. Kč a pro roky 2022 až 2024 ve výši 180 mil. Kč ročně. Ve stejné výši jsou pak zahrnuty i v ročních výnosech.

VÝROBNÍ ÚKOL (v mil. Kč)

2020 2021* 2022 2023 2024

1 947 2 295 2 110 1 890 2 080

Poznámka: *Výrobní úkol roku 2021 zahrnuje i odhad nákladů přesunutých sportovních akcí a výroby pořadů z roku 2020
v objemu 215 mil. Kč.

DLOUHODOBÉ PLÁNY ČT na léta 2020-2024 (aktualizace září 2020) 27
Dalšími významnými položkami nákladů jsou náklady spojené s programem (kolektivní správa autorů
a provozovací honoráře), s výběrem televizních poplatků, náklady na energie a další provozní a režijní
náklady. U většiny těchto nákladů lze předpokládat růst v průměru na úrovni očekávané inflace
v jednotlivých letech.

PROVOZNÍ A REŽIJNÍ NÁKLADY
(mld. Kč)

1,697 1,721 1,68 1,66 1,66

2020 2021 2022 2023 2024

Poznámka: Objem kapitoly Provozní a režijní náklady zahrnuje i položky, které nemají dopad na stav finančních prostředků
a jejich výše se může každý rok pohybovat v jiném objemu. Jedná se o barterové transakce, náklady na advokáta při soudním
vymáhání dlužných televizních poplatků a odpis pohledávek. Pro rok 2021 jsou tyto položky odhadovány v celkové výši
102 mil. Kč a pro roky 2022 až 2024 ve výši 100 mil. Kč ročně. Barterové transakce a náhrady nákladů na advokáta jsou
ve stejné výši zahrnuty v ročních výnosech.

PROVOZNÍ A REŽIJNÍ NÁKLADY (v mil. Kč)
2020 2021 2022 2023 2024
1 697 1 721 1 680 1 660 1 660

Výše uvedený růst cen, a především pak vývoj mezd v ČR představují hlavní problém v nastaveném
způsobu financování České televize. Se mzdami vyššími o téměř 70 % oproti roku 2008 a při vysokém
podílu lidské práce, nelze činnosti ČT nadále financovat, aniž by to mělo dopad na rozsah
poskytovaných služeb, a tedy i na objem původní televizní tvorby. V plánovacím období bude tedy
nutné optimalizovat některé činnosti, což ovlivní rozsah premiérové vlastní tvorby, zejména pak
finančně náročné dramatiky, distribučních filmů a sportovních přenosů velkých mezinárodních
i lokálních akcí. V programové oblasti bude ČT reagovat na snižování výrobního úkolu efektivní akviziční
politikou, koncepční prací s archivním programovým fondem a racionalizací programových priorit.
V jejich důsledku dojde postupně i ke snižování potřeby některých profesí a technologických investic
spojených s výrobou a vysíláním.

Prognóza objemu mzdových nákladů, výrobního úkolu a provozních nákladů bude každý rok
zpřesňována v rámci tvorby rozpočtu. Je zcela přirozené, že mezi jednotlivými nákladovými druhy může
docházet k přesunům výdajových položek podle toho, jestli bude danou činnost efektivnější
zabezpečovat interními zdroji nebo nakupovat jako službu. Souhrnná výše nákladů za všechny tři hlavní
nákladové druhy však bude v každém roce na úrovni, která bude odpovídat příjmům daného roku.

DLOUHODOBÉ PLÁNY ČT na léta 2020-2024 (aktualizace září 2020) 28
Cílem na následující období je také udržení struktury nákladů, kdy většina prostředků je vynakládána
na hlavní činnost České televize, tedy výrobu a vysílání pořadů.

V letech 2021 a 2022 bude část prostředků ČT použita na pokračující generační obměnu techniky,
výrobních kapacit a rekonstrukci infrastruktury. Areál České televize v Praze byl postaven v 60. a 70.
letech 20. století a některé technologie, které zajištují chod areálu (elektřina, voda, chlazení, topení,
požární bezpečnost apod.), a vybavení pro výrobu pořadů (osvětlovací rošty televizních studií) byly
původní, mnohdy již za hranicí životnosti a byla potřeba je postupně obměňovat. Tento rozsah investic
nelze financovat z běžných příjmů daného roku, protože se jedná o objemy prostředků, které je
potřeba v takovéto výši vydávat jednou za desítky let. Celková obměna si jen v letech 2016 až 2022
vyžádá 800 mil. až 1 mld. Kč bez DPH.

Vzhledem k nedořešenému dlouhodobému financování ČT, kdy televizní poplatek není valorizován,
bude nutné v letech 2020 až 2024 analyzovat, které výrobní kapacity, zejména technické, znovu
obnovovat, a které již nikoliv, aby nedošlo k neefektivnímu finančnímu zatížení České televize po roce
2024.

Investiční výdaje jsou plánovány také s ohledem na interní kapacity a lhůty potřebné ke specifikaci
zadání, vysoutěžení dodavatelů a samotnou realizaci. Doba přípravy a realizace investičních akcí se
pohybují v řádech několika měsíců a běžně překračují kalendářní rok, proto je nutné plánovat objem
investic v rámci několika let s tím, že skutečný termín realizace se může oproti původnímu plánu
posunout.

INVESTICE (v mil. Kč)

2020* 2021* 2022 2023 2024

436 380 280 270 260

*Včetně investic souvisejících s projektem DVB-T2

Uvedený plán investic v jednotlivých letech nezahrnuje případné přesuny investic z předchozích let.

DLOUHODOBÉ PLÁNY ČT na léta 2020-2024 (aktualizace září 2020) 29
Prognóza stavu disponibilních finančních zdrojů

Na konci plánovacího období bude mít Česká televize k dispozici finanční prostředky ve výši alespoň
700 mil. Kč, které jsou dostačující pro zabezpečení běžného provozu, řízení pracovního kapitálu
i pokrytí případných posunů v příjmech.

STAV FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ
(mld. Kč)

1,210

1,00

0,84 0,74

0,70

2020 2021 2022 2023 2024

STAV PENĚŽNÍCH PROSTŘEDKŮ (v mil. Kč)

2020 2021 2022 2023 2024

počáteční stav peněžních prostředků 1 595 1 210 1 000 840 740

změna peněžních prostředků za období bez DPH +215 +170 +340 +400 +460
výdaje související s projektem DVB-T2*
-430 -220 0 0 0

DPH bez nároku na odpočet -170 -160 -500 -500 -500

konečný stav peněžních prostředků 1 210 1 000 840 740 700

Poznámka: *Výdaje související s projektem DVB-T2 je nutné vnímat v souhrnné výši. Rozdělení do jednotlivých let je pouze
odhadem pro účely prezentace a ve výdajích může docházet k přesunům mezi jednotlivými roky. Případné přesuny jsou
reflektovány v rozpočtu na daný rok.

DLOUHODOBÉ PLÁNY ČT na léta 2020-2024 (aktualizace září 2020) 30
Předpoklady a možnosti naplnění stanoveného plánu

Jak ukazují předchozí stránky, existují dva základní směry budoucího vývoje České televize. První je
směr postupného omezování veřejné služby poskytované divákům a stojí na zachování současného
stavu financování ČT. Druhý je směr stabilizace a následného racionálního rozvoje veřejné služby
pro diváky a je podmíněn úpravou financování ČT.

Z tohoto hlediska pro Českou televizi i pro zákonodárce platí, že nalezení udržitelného modelu
financování veřejné služby musí být hlavním tématem následujících let. K naplnění tohoto cíle však
může sama Česká televize přispět pouze nepřímo. Samotné nastavení udržitelného modelu
financování je otázkou široké veřejné debaty a rozhodnutí politické reprezentace.

V časovém horizontu těchto dlouhodobých plánů se proto pracuje pouze se stávající podobou
financování a z toho předvídatelných příjmů. Objemu těchto příjmů a jejich hodnotě jsou pak
přizpůsobovány výdaje jednotlivých let, přičemž v některých oblastech, jako je například původní
tvorba, je možné výdaje omezovat více, zatímco v jiných oblastech, jako jsou například výdaje vázané
na nemovitý a movitý majetek, jsou tyto možnosti limitované.

Výroba a vysílání ČT

I přes nadále klesající reálnou hodnotu příjmů, budou finanční prostředky vynakládány takovým
způsobem, aby Česká televize naplňovala cíle a úkoly dané zákonem a aby i nadále zůstala garantem
dostupného kvalitního televizního vysílání pro všechny obyvatele České republiky.

Důraz bude tedy nadále kladen na:
• Zajištění programové nabídky pro všechny skupiny obyvatel.
• Kvalitu vyráběných pořadů, což umožní odlišit Českou televizi od ostatních producentů
audiovizuálního obsahu.
• Relevantnost vysílaných pořadů pro diváky, která se odráží v podílu sledovanosti programů
České televize na sledovanosti všech televizních programů na českém trhu.

Z analýzy hospodaření České televize vyplývá, že aktivitou, která generuje většinu výdajů, je výroba
pořadů. Na rozdíl od komerčních vysílatelů totiž tvoří u veřejnoprávních televizí vlastní původní tvorba
většinu vysílacího času, v případě České televize je to kolem 70 %. A to i proto, že výroba a vysílání
původních pořadů nejrůznějších žánrů (dramatická tvorba, dokumenty, publicistika, zpravodajství,
umělecké a vzdělávací pořady, sport, pořady pro děti a mládež) patří mezi hlavní úkoly veřejné služby
definované zákonem o České televizi.

V letech 2012 až 2019 vynaložila Česká televize do výroby pořadů každoročně průměrně o 162 mil. Kč
(souhrnně v externích nákladech i interních kapacitách) více, než tomu bylo v letech 2008 až 2011.
Jednalo se především o původní českou dramatickou tvorbu a dokumenty. V období 2012 až 2019 tedy
byla vytvořena řada nových kvalitních seriálů a televizních filmů, které mají vysoký potenciál
reprízovatelnosti. Náklady na výrobu původních českých filmů a dokumentů jsou přitom výrazně vyšší
než na nákup zahraničních pořadů vyráběných pro celosvětový trh. Cena práv k hraným filmům,
seriálům nebo dokumentům se pohybuje na úrovni 3 až 10 % procent výrobních nákladů vlastní tvorby
stejného žánru. Důraz na původní českou televizní tvorbu, reflektování lokálních témat a posilování
národní identity jsou pak očekáváné a kladně hodnocené aspekty vysílání ze strany koncesionářů České
televize.

DLOUHODOBÉ PLÁNY ČT na léta 2020-2024 (aktualizace září 2020) 31
ROZDĚLENÍ NÁKLADŮ DLE UŽITÍ

výroba
obsahu

76%

obecná podpora** distribuce
8% signálu
6%

infrastruktura a
podpora výroby

10%

Nevyhnutelné snižování počtu nově vyrobených hodin bude mít dopad na celý sektor české audiovize
a kreativního průmyslu a dotkne se všech žánrů, včetně dramatické a dokumentární tvorby, sportu
a filmů. Konkrétní opatření a jejich rozsah v jednotlivých letech se budou odvíjet především
od programové skladby, kvality přijatých námětů v jednotlivých žánrech a konání velkých sportovních
akcí.

Dramatická tvorba – představuje nejobtížnější a nejnáročnější žánr (vývoj a psaní scénářů, vlastní
výroba, velikost realizačního štábu, dekorace), který s sebou nese také vysoké nároky na výši finančních
prostředků. Tento trend podporuje změna diváckých nároků a možnost na globálním trhu volit mezi
českou filmovou a seriálovou tvorbu a tvorbou zahraničních produkcí a globálních streamovacích
služeb (např. Netflix, Amazon, Disney+, Apple TV), které ale pracují s nesrovnatelně vyššími rozpočty.
Pokud chce tedy Česká televize i nadále udržet kvalitu své dramatické tvorby, jež ji výrazně odlišuje
od komerčních vysílatelů, nelze předpokládat snížení jednotkové ceny. Náklady na výrobu seriálu nebo
televizního filmu se pohybují v rozmezí 6 až 12 mil. Kč na díl, a tedy redukce výroby o jeden seriál ročně
povede ke snížení nákladů v průměru o 60 mil. Kč.

Dokumentární tvorba – Česká televize se v posledních letech podílela na vzniku průměrně 370 hodin
původních českých dokumentů ročně. Hodnota externích nákladů a využitých interních kapacit se
pohybovala kolem 500 tis. Kč na 1 hodinu dokumentu. Snížení počtu nově vyrobených dokumentů
o třetinu bude tedy znamenat snížení ročních nákladů o 50 mil. Kč.

Sportovní pořady – Díky České televizi mohli doposud diváci volně sledovat i velké mezinárodní
sportovní akce. Rostoucí ceny televizních práv, konkurence a zmenšující se příjmy České televize
povedou k tomu, že práva k některým z těchto akcí již nebudou pořizována a pro obyvatele České
republiky budou tyto sportovní přenosy dostupné pouze na placených platformách. Česká televize se
bude v rámci finančních možností zaměřovat na lokální sportovní akce a olympijské hry, jak jí ukládá
Kodex ČT (článek 12.2: Česká televize tradičně věnuje obsáhlý prostor olympijským hrám
a olympijskému hnutí). Omezení se pak dotknou i počtu přenosů minoritních a amatérských sportů.

Česká kinematografie – Česká televize dnes patří k největším koproducentům nově vznikajících
českých filmů. Mnohé z nich by bez její podpory ani nevznikly. Hodnota finančních vkladů a plnění
v podobě poskytnutí vlastních výrobních kapacit se pohybuje nad 100 mil. Kč ročně. Česká televize

DLOUHODOBÉ PLÁNY ČT na léta 2020-2024 (aktualizace září 2020) 32
bude české filmy podporovat i nadále, ostatně jí to ukládá i zákon o České televizi, bude tak ale dělat
v menší míře než doposud. Pokud podpoří o třetinu filmů méně, uspoří ročně přibližně 30 mil. Kč.

Snížení objemu výroby se bude dále týkat:
• zahraničních koprodukcí,
• přenosů a záznamů velkých kulturních akcí,
• dětské tvorby (zejména pak animované),
• v oblasti zpravodajství dojde ke zrušení některých zahraničních zpravodajských postů.

Snížení každoročního počtu nově vyráběných pořadů povede v následujících letech ke snížení počtu
odvysílaných premiér vlastní tvorby, která bude nahrazena reprízami pořadů a nakoupenými seriály,
filmy a dokumenty. V případě, že financování České televize nebude řešeno ani v následujících letech,
povede snižování objemu nové vlastní výroby k situaci, kdy bude nutné snížit celkový počet
odvysílaných hodin, tedy počet programů provozovaných Českou televizí. Při takovémto kroku bude
nadále brána do úvahy pestrost programové nabídky, zájem diváků a požadavky dané zákonem o České
televizi.

Taková situace povede ke snížení diváckého zásahu a celkového podílu na sledovanosti všech kanálů
České televize. Tím se Česká televize vystaví riziku snížení relevantnosti pro její koncesionáře a k možné
změně platební morálky koncesionářských poplatků, která je v současnosti v evropském srovnání
výjimečně vysoká.

Majetek a technologie ČT

Již Československá televize byla koncipována jako produkční televize a tomu byla přizpůsobena
i výstavba areálu na Kavčích horách v Praze, kde bylo v šedesátých a sedmdesátých letech 20. století
vybudováno zázemí s veškerým potřebným vybavením pro vlastní televizní tvorbu. Československá
a následně Česká televize tedy nebyla a není pouze vysílatelem, ale především producentem s vlastními
výrobními kapacitami, a to nejen v podobě budov (studia, postprodukce, dílny) a technického vybavení
(kamery, střižny, režijní komplexy, přenosové vozy), ale také zaměstnává velkou škálu výrobních
profesí. Obdobná situace se týká i dvou regionálních studií v Brně a Ostravě, jejichž existenci
předpokládá přímo zákon o České televizi. V obou regionálních televizních studiích jsou přitom
vybudovány vlastní výrobní kapacity, které v menším odrážejí situaci v Praze.

Česká televize si tedy z minulosti přináší dědictví strategie založené na vlastnictví nemovitého
a movitého majetku, což má za následek i vysoký objem fixních výdajů k objemu příjmů. V tomto se
Česká televize odlišuje od komerčních vysílatelů, kteří si pronajímají výrobní prostředky dle potřeby,
objednávají výrobu pořadů u externích producentů a nakupují licence k již vyrobeným pořadům.
Zatímco u komerčních televizí se podíl hmotného majetku v poměru k ročním příjmům pohybuje kolem
15 %, v případě České televize je to přes 40 %.

Do obnovy a oprav výrobního areálu jsou investovány i disponibilní prostředky z období výjimečné
situace před rokem 2012, kdy se televizní poplatek postupně navyšoval z původních 75Kč v roce 2004
na 100 Kč v roce 2006, 120 Kč v roce 2007 a od roku 2008 na současných 135 Kč, ale ještě nebylo
omezeno vysílání reklamy a jiných obchodních sdělení, ke kterému došlo až na konci roku 2011.
V tomto období získala Česká televize příjmy, kterých nikdy předtím ani poté již nedosáhla.

Využití těchto prostředků na investice, které budou sloužit pro potřeby České televize po mnoho let,
bylo schváleno Radou ČT již v Dlouhodobých plánech České televize na roky 2012 až 2017, tak
i v dlouhodobých plánech na roky 2017 až 2021. Rozhodnutí o využití prostředků v daném roce i stav

DLOUHODOBÉ PLÁNY ČT na léta 2020-2024 (aktualizace září 2020) 33
finančních prostředků jsou součástí každoročního rozpočtu České televize schvalovaného Radou ČT
a následně jsou zveřejňovány výročních zprávách o hospodaření.

Od roku 2012 investovala Česká televize do například do těchto mimořádných projektů:

• Byla postavena a technologicky vybavena nová budova pro TS Brno.
• Byla pořízena nová digitální technologie pro výrobu zpravodajství a sportu DNPS II.
• Byla provedena výměna horních sfér a světel ve studijních komplexech v Praze a Ostravě.

V Praze se jednalo o 3 velká studia a šlo o výměnu ještě původní konstrukce z doby výstavby
areálu ČT na Kavčích horách.
• Postupně probíhá celková obměna infrastruktury v areálu na Kavčích horách (voda, topení,
chlazení atd.), která mnohdy pocházela ze 70. let a byla na hraně životnosti.

PŘÍKLADY MIMOŘÁDNÝCH INVESTIC CELKEM
2012-2019 (MIL. KČ)*
DNPS II
TS Brno (včetně vybavení) 260
Osvětlovací rošty ve studiích 476
Generační obměna techniky 207
Generační obměna infrastruktury 405
Poznámka: * Výdaje včetně DPH bez nároku na odpočet. 337

Od roku 2012 probíhá intenzivní výměna a obnova technologií spojených s provozem areálu na Kavčích
horách. Jednalo se o celkové investice přesahující 500 mil Kč, a to zejména v oblasti:

• požární bezpečnosti: výměny ústředen elektronické požární signalizace, protipožárních vrat
a dveří, techniky HZS, nádrží pro sprinklery, dispečink HZS České televize (Hasiči), ovládání
dveří, turniketů, požárních klapek,

• dodávek elektrické energie: výměny rozvaděčů, UPS, diesel agregátu, traf, baterií, led svítidel,
• dodávek tepla a chladu: rekonstrukce výměníkových stanic, výměna chladicích

kompresorů, podparapetních jednotek, rozvodů, izolací, doplnění záložního chlazení,
• dodávky vzduchu: výměna VZT jednotek, potrubí, výdechů, Mar,
• dodávky vody: výměna vodovodního řadu Jih, vnitřních potrubních rozvodů, bojlerů,
• rekonstrukce střech: zateplení střech, výměna klempířských prvků,
• výměna hydroizolací v atriích,
• oprava pojezdových ploch v garážích i na jejich střechách,
• výměna výtahů, oplocení, fasád,
• rekonstrukce střech: zateplení střech, výměna klempířských prvků.

Tyto investice byly v obdobích před rokem 2012 dlouhodobě odkládány a stav zařízení byl havarijní
nebo se havarijnímu blížil. Provedenými investicemi v letech 2012 až 2021 bude tedy splacen dluh
z minulých let a areál na Kavčích horách bude moci sloužit nadále pro výrobu pořadů. Vzhledem
k rozsáhlosti areálu a životnímu cyklu technologií a materiálů je pro další udržení areálu Kavčích hor
v provozu potřeba počítat s částkou investic kolem 350 mil. Kč v pětiletém období.

DLOUHODOBÉ PLÁNY ČT na léta 2020-2024 (aktualizace září 2020) 34
Samotný každodenní chod rozsáhlého areálu na Kavčích horách, který se skládá z několika
samostatných budov a infrastruktury (světla, elektrika, topení, úklid, ostraha) včetně vlastní hasičské
jednotky, generuje v podstatě každoroční mandatorní výdaje, které se v čase zvyšují s tím, jak rostou
ceny energií a dalších vstupů. Velký dopad pak má i růst minimální mzdy, který se následně projevuje
v ceně služeb, jako je úklid nebo ostraha.

V oblasti televizní technologie byla v roce 2020 provedena inventarizace veškeré významné
technologie, kterou dnes ČT provozuje. Pro každou část byla stanovena doba očekávané životnosti.
Průměrná roční investice pro udržení televizní technologie v rozsahu, kterým Česká televize disponuje
v roce 2020, přesahuje 330 mil Kč ročně. V tomto předpokladu se nepočítá s rozšířením programu ani
rozsahu služeb (kapacit) nad stávající úroveň. Odhadované pořizovací ceny vycházejí ze zkušenosti
s veřejnými zakázkami posledních let, tedy odrážejí ceny, které dodavatelé nabízejí a které již odrážejí
úspory dosažené v posledních letech.

Další důležitou oblastí jsou informační technologie, které jsou zásadní součástí infrastruktury instituce,
jako je Česká televize. Navíc stále nabývají na významu investice do aktivních a pasivních systémů
a zařízení, které slouží k zabezpečení před kybernetickými hrozbami, a to jak vnějšími, tak vnitřními,
a tyto výdaje budou do budoucna narůstat. IT technologie mají krátký životní cyklus, v oblasti televizní
tvorby a televizního vysílání ale nacházejí extrémní uplatnění, proto je nutné počítat s tím, že
pro udržení všech systémů potřebných k zajištění výroby a provozu je nutné investovat ročně do IT
technologií cca 100 mil Kč.

Při klesajících reálných příjmech a zároveň rozhodnutí udržet v provozuschopném stavu současný areál
ČT, se snižování výdajů v krátkém horizontu nejvíce dotkne prostředků vynakládaných na technické
výrobní kapacity. Toto snížení bude znamenat úplný zánik některých kapacit České televize. Předběžná
analýza ukazuje, že následující celky budou zřejmě první, které budou dotčeny nedostatkem
prostředků pro jejich udržení, a to již v období let 2021-2024:

• filmové laboratoře,
• filmová technika,
• exteriérová osvětlovací technika,
• přenosová technika (přenosy z velkých kulturních akcí, sportovních utkání a jiných

událostí),
• režijní komplex KH4/KH5,
• studio KH5 světelný rošt,
• studio Radvanice v TS Ostrava,
• stavebně dekorační provoz v TS Brno.

Česká televize je dnes největším provozovatelem televizních technologií v České republice. Snížení
jejích kapacit ovlivní zejména českou filmovou tvorbu, jelikož už nebude schopná jako součást svého
koprodukčního vkladu do distribučních filmů poskytovat věcné plnění právě v podobě výrobních
kapacit, jako jsou filmová a osvětlovací technika nebo postprodukční kapacity. Tento důsledek se
sekundárně odrazí v programu České televize, která tak nebude moci divákům nabízet takové množství
filmových premiér jako doposud.

Zachování šíře žánrů a kvality vyráběných pořadů bude tedy při nezměněných finančních podmínkách
v následujících letech nutně znamenat snížení počtu hodin nově vyrobených pořadů. Pokles objemu
vlastní nové výroby bude znamenat jednak menší objem nákupů služeb a zároveň se odrazí v nižší
potřebě interních výrobních kapacit, které tak bude možné postupně snižovat, jak je uvedeno výše.
Tento postup se bude týkat jak počtu pracovních míst, tak i obnovování technických a dalších výrobních
kapacit. Vzhledem k dlouhodobé použitelnosti technických kapacit by měly být právě tyto investice

DLOUHODOBÉ PLÁNY ČT na léta 2020-2024 (aktualizace září 2020) 35
v plánovacím období redukovány jako první. Zachovány naopak budou investice související
s technologiemi používanými pro vlastní vysílání, tedy distribuci signálu.

Výdaje následujících let budou ovlivněny změnami v technologiích a zvycích konzumentů televizního
obsahu. V posledních deseti letech dochází k posunům ve způsobu, jakým zejména mladší část
obyvatelstva přistupuje k sledování videoobsahu. Základním požadavkem se stává možnost sledovat
obsah kdykoliv, kdekoliv a na jakémkoliv zařízení. Služba video na vyžádání (video on demand) je dnes
pro věkovou skupinu 16 až 34 let již převládající formou sledování pořadů. Česká televize, má-li zůstat
i v budoucnu relevantní pro všechny skupiny obyvatelstva, si nemůže dovolit tento trend přehlížet.
V následujících letech lze tedy očekávat růst výdajů souvisejících s vybudováním a provozem platformy,
která bude tyto služby nabízet, a to navíc v podobě, kterou diváci očekávají na základě zkušeností
s obdobnými platformami globálních poskytovatelů, kteří však na rozdíl od České televize pracují
s nesrovnatelně vyššími rozpočty.

DLOUHODOBÉ PLÁNY ČT na léta 2020-2024 (aktualizace září 2020) 36
7. Závěr

Dlouhodobé plány programového, technického, personálního a ekonomického rozvoje na roky 2020
až 2024 zaručují ekonomickou a programovou stabilitu a ukazují, že Česká televize je schopna i v tomto
období naplňovat požadavky a cíle na ni kladené zákonem o České televizi. Finanční plán pracuje pouze
s předvídatelnými zdroji a tomu jsou přizpůsobeny i výdaje. Plán neočekává změnu financování či výše
poplatku ani žádné dodatečné dotace.

V roce 2021 bude dokončen přechod na nový vysílací standard DVB-T2 a zároveň bude dokončena
většina investic do generační obměny výrobních areálů ČT, které probíhaly od roku 2012, a díky kterým
bude mít Česká televize k dispozici i do dalších let funkční zázemí pro televizní a filmovou tvorbu
vybavené moderní technikou.

Dlouhodobé plány počítají s plnohodnotným vysíláním programu ČT3. Pokud však v průběhu první
poloviny roku 2021 nebude zajištěno jeho dlouhodobé financování (např. potvrzením možnosti
současného způsobu účtování DPH i po roce 2021), potom bude jeho vysílání ke konci června 2021
ukončeno.

Dlouhodobé plány jsou sestaveny nejen s cílem zabezpečit fungování ČT do roku 2024, ale také s cílem
nevytvořit žádné zásadní krizové situace po tomto roce. Na konci plánovacího období bude mít ČT
na účtech stále dostatečný objem finančních prostředků, jejichž výše zároveň bude v souladu se
sdělením Komise EU 2009/C 257/01, o použití pravidel státní podpory na veřejnoprávní vysílání.

Dlouhodobé plány zároveň otevřeně popisují problematičnost současného způsobu financování médií
veřejné služby. Financování prostřednictvím televizního poplatku, jehož reálná výše mezi lety 2008
a 2021 klesla skoro o čtvrtinu, je dále neudržitelné bez dopadu na rozsah služby, kterou veřejnoprávní
média poskytují. Z ekonomického pohledu tedy není systém fixního poplatku dlouhodobě funkční.
Vzhledem k technologickému vývoji je také do budoucna těžko obhajitelné spojovat povinnost platit
televizní poplatek s držením televizního přijímače. V situaci, kdy čím dál větší část populace konzumuje
televizní obsah i na jiných zařízeních, by takový přístup vytvářel ve společnosti výraznou nerovnost
v neprospěch zejména starších obyvatel.

Za situace rostoucích nákladů v ekonomice, zvyšující se technologické náročnosti televizní výroby
a nevalorizované výše poplatku je základním a prakticky jediným nástrojem pro dosažení vyrovnaného
cash-flow revize objemu a struktury původní televizní tvorby.

Garantovaná stabilita ČT v plánovacím období poskytuje dostatečný prostor pro diskusi a hledání
role a podmínek činnosti ČT po roce 2024. V roce 2021 předpokládáme širokou odbornou i politickou
debatu o budoucím rozsahu veřejné služby poskytované občanům České republiky oběma
veřejnoprávními institucemi, tedy Českou televizí a Českým rozhlasem. Ta by měla zároveň následně
stanovit požadovaný rozsah a definici financování této veřejné služby.

DLOUHODOBÉ PLÁNY ČT na léta 2020-2024 (aktualizace září 2020) 37