Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam 221251000560012 najdete zde
Informace Právního úseku o stavu soudních sporů a správních řízení za rok 2020
Informace je podávána za Českou televizi, včetně TS Brno a TS Ostrava. Právní služba
v oblasti mediálního práva je zajišťována výhradně Právním úsekem, v oblasti autorského
práva, pracovního práva, obchodního práva, smluv je právní služba zajišťována na teritoriálním
principu, tedy Právním úsekem, Právním útvarem TS Brno, Personálním a právním úsekem TS
Ostrava. Právní podpora veřejných zakázek je speciálně zajišťována právníky úseku
Centrálního nákupu začleněným do divize Finance a provoz. Agenda televizních poplatků je
řešena v rámci úseku Správa a výběr televizních poplatků začleněným do divize Finance a
provoz, právní podporu poskytuje Právní úsek pro agendu úseku Správa a výběr televizních
poplatků v oblasti výmazu osobních údajů a legislativy.
Česká televize jakožto poskytovatel služby veřejnosti v oblasti televizního vysílání, dalšího
multimediálního obsahu a doplňkových služeb je povinna při své činnosti dodržovat právní
předpisy, zejména zákon č. 483/1991 Sb., o České televizi, zákon č. 231/2001 Sb., o
provozování rozhlasového a televizního vysílání, zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy,
zákon č. 132/2010 Sb., o audiovizuálních mediálních službách na vyžádání, zákon č. 106/1999
Sb., o svobodném přístupu k informacím, zákon č. 340/2015 Sb., o zvláštních podmínkách
účinnosti některých smluv, uveřejňování těchto smluv a o registru smluv, zákon č. 127/2005
Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících předpisů, zákon č.
143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých dalších zákonů.
1. Agenda správních řízení, která vede s Českou televizí Rada pro rozhlasové
a televizní vysílání a následná soudní řízení
Ve vztahu k České televizi, jakožto provozovateli televizního vysílání a poskytovateli
audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání, působí jako orgán dozoru nad obsahem
televizního vysílání a audiovizuálních mediálních služeb na vyžádání Rada pro rozhlasové a
televizní vysílání, která je oprávněna posuzovat obsah z hlediska dodržování povinností
uvedených v zák. č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, zák. č.
40/1995 Sb., o regulaci reklamy, nebo zák. č. 132/2010 Sb., o audiovizuálních mediálních
službách na vyžádání. V případě porušení povinností je Rada pro rozhlasové a televizní
vysílání oprávněna udělovat pokuty; v některých případech je Rada pro rozhlasové a televizní
vysílání oprávněna vydat upozornění na porušení zákona, jehož cílem je sdělit, jaké konkrétní
jednání Rada pro rozhlasové a televizní vysílání bude posuzovat jako protizákonné a bude
potrestáno, pokud nedojde k nápravě. Česká televize má možnost napadnout rozhodnutí o
1
uložení pokuty žalobou ve správním soudnictví. Proti upozornění na porušení zákona není
žaloba přípustná. V některých případech Rada pro rozhlasové a televizní vysílání požaduje
vysvětlení k odvysílaným pořadům nebo částem vysílání.
Řízení o přestupku
V roce 2020 vedla Rada pro rozhlasové a televizní vysílání s Českou televizí celkem 4 řízení o
přestupku.
Počet otevřených správních řízení v roce 2020 v porovnání s roky 2010-2019
200
177
180 166
160
140
120
100 Počet správních řízení
80
60 56
40 36
25 19
20
8 3 7 5 4
0
2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020
Z těchto 4 řízení o přestupku, resp. správních řízení bylo jedno zahájeno v roce 2015, jedno
v roce 2019 a dvě v roce 2020. V řízení, zahájeném v roce 2015 pro nepatřičné zdůraznění
produktu McDonald´s v pořadu „Hokejové poledne“, uložila Rada pokutu ve výši Kč 350.000,-- a
tato věc je předmětem přezkumu před soudy. V roce 2019 bylo zahájeno jedno řízení o
přestupku pro možné porušení zásad objektivity a vyváženosti, které se týkalo pasáže pořadu
„90 ´ ČT24“, konkrétně příspěvku na téma „Držení zbraně jako ústavní právo“. Toto řízení bylo
v roce 2020 zastaveno a následně vydáno upozornění. V roce 2020 byla zahájena dvě řízení o
přestupku, obě pro možné porušení zásad objektivity a vyváženosti. První z nich se týkalo
pořadu "Události", konkrétně reportáže s názvem „Chtěli darovat roušky, nesměli“, druhé se
týkalo pořadu "Reportéři ČT", konkrétně reportáže s názvem „Pravda podle Okamury“. Tato
řízení ke dni 31.12. 2020 stále probíhala. V této souvislosti není možné nezmínit, že Česká
televize odvysílala v roce 2020 přes 20 300 zpravodajských a publicistických pořadů.
Pozitivní skutečností je, že v roce 2020 stejně jako v předcházejícím roce nebylo zahájeno
žádné řízení o přestupku, týkající se obsahu pořadu, kde by bylo zjištěno porušení povinností,
jejichž účelem je ochrana fyzického, psychického, mravního vývoje dětí a mladistvých.
2
Upozornění na porušení zákona
V roce 2020 obdržela Česká televize celkem 16 upozornění na porušení zákona, což je o dvě
upozornění méně než v uplynulém roce. Upozornění se převážně týkají zařazení vulgarismů do
pořadů; šlo o pořady, které byly zařazeny do vysílání po 20:00 hodině a vesměs byly označeny
piktogramem „vulgarismy“. V pěti případech byla Česká televize upozorněna na dodržování
zásad objektivity a vyváženosti (dvě reportáže pořadu „Události“, dvě reportáže pořadu „168
hodin“, dále pořad „Interview ČT24“). V jednom případě byla Česká televize upozorněna na
povinnost zřetelně označit pořad obsahující umístění produktu na začátku pořadu (pořad
„Polopatě“ obsahoval umístěné produkty, avšak pořad nebyl na začátku označen jako pořad
obsahující umístění produktu).
Vysvětlení
V roce 2020 Česká televize podávala Radě pro rozhlasové a televizní vysílání k její výzvě
vysvětlení celkem ve čtrnácti věcech. Všechny tyto věci se týkaly zpravodajských
a publicistických pořadů a převážnou většinu těchto věcí Rada pro rozhlasové a televizní
vysílání poté odložila.
Audiovizuální mediální služby na vyžádání
Česká televize je poskytovatelem audiovizuální mediální služby na vyžádání s názvem
iVysílání. V souvislosti s poskytováním audiovizuální mediální služby na vyžádání nebylo
zahájeno a ani vedeno s Českou televizí žádné řízení o přestupku a nebylo vydáno žádné
upozornění na porušení zákona.
2. Agenda volby
V roce 2020 se uskutečnily volby do Senátu Parlamentu České republiky a do zastupitelstev
krajů. Právní úsek spolupracoval s divizí Zpravodajství a sportu na vydání Pravidel
předvolebního a volebního vysílání v souvislosti s těmito volbami. Volební pravidla byla vydána
v souladu s právními předpisy a Kodexem České televize s přihlédnutím k judikatuře
Nejvyššího správního soudu.
Generální ředitel vydal Pravidla předvolebního a volebního vysílání s dostatečným předstihem a
zpřístupnil je současně veřejnosti na webu České televize. České televizi není známo, že by
v souvislosti s těmito volbami byla podána vůči České televizi žaloba.
3
3. Poskytování informací podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu
k informacím
Česká televize je povinným subjektem podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu
k informacím, ve znění pozdějších předpisů. Agendu spojenou s vyřizováním žádostí o
informace vyřizuje Právní úsek ve spolupráci s ostatními pracovišti České televize. Přístup
k informacím, které se vztahují k působnosti České televize, je zajištěn jednak jejich
zveřejňováním na webových stránkách http://www.ceskatelevize.cz/, jednak prostřednictvím
žádostí o informace, vyřizovaných písemně, telefonicky či osobně.
Přehled vyřizovaných žádostí o informace (rok 2020) 42
Počet obdržených žádostí o poskytnutí informace 36
11
z toho vyřízených 4
3
Počet vydaných rozhodnutí o odmítnutí žádosti 2
1
z toho rozhodnutí o odmítnutí části žádosti
5 000 Kč
Počet podaných odvolání proti rozhodnutí
0
Počet stížností podaných podle ustanovení § 16a zákona č. 106/1999 Sb.
Počet přezkumných řízení podle ustanovení § 16b zákona č. 106/1999 Sb.
Celková výše výdajů vynaložených v souvislosti se soudními řízeními
o právech a povinnostech podle zákona č. 106/1999 Sb., včetně nákladů na
zaměstnance České televize a nákladů na právní zastoupení
Počet poskytnutých výhradních licencí
V roce 2020 obdržela Česká televize celkem 42 žádostí o poskytnutí informace. Z celkového
počtu žádostí nevyřizovalo TS Brno a TS Ostrava žádnou žádost, ale obě studia
spolupracovala při přípravě podkladů u několika žádostí. Fyzickými osobami bylo podáno 35
žádostí, právnické osoby podaly 7 žádostí. V roce 2020 pokračoval sestupný trend počtu
obdržených žádostí o informace.
4
Počet obdržených žádostí v letech 2006 - 2020
Opakovaní žadatelé (tj. osoby, které v daném kalendářním roce podaly více než jednu žádost
o poskytnutí informace) zaslali České televizi celkem 14 žádostí, což je jedna třetina
z celkového počtu doručených žádostí o informace. Největší počet žádostí, podaných jednou
fyzickou osobou, činil 3 žádosti.
Procentuální podíl žádostí opakovaných žadatelů na celkovém počtu nově doručených
žádostí v roce 2020
Obdobně jako v roce 2019 byl i v roce 2020 podán nezanedbatelný počet žádostí, které
neobsahovaly veškeré zákonem vyžadované náležitosti nebo byly formulovány nejednoznačně,
a bylo tak nutné vyzvat žadatele k doplnění potřebných údajů či k upřesnění žádosti.
Požadované informace se týkaly různých oblastí činnosti České televize. Nejčastěji se žadatelé
dotazovali na otázky související s hospodařením České televize (včetně dotazů na mzdové
poměry zaměstnanců) a s náklady na výrobu pořadů. Mezi žadateli byl tradičně velký zájem o
informace týkající se zpravodajství a publicistiky, oproti letům minulým vzrostl počet žádostí
5
směřujících k poskytnutí informací patřících do smluvní agendy či agendy nakládání s osobními
údaji.
Předměty žádostí o poskytnutí informací v roce 2020
Právní úsek se ve spolupráci s ostatními pracovišti České televize snaží o maximální
otevřenost. Pokud se žadatelé domáhali poskytnutí informací, které již byly zveřejněny na
webových stránkách České televize nebo ve výročních zprávách, byl jim zaslán odkaz, na
němž bylo možné požadovanou informaci najít.
Poskytování informací v letech 2012 – 2020
V roce 2020 byla podána celkem tři odvolání proti rozhodnutí České televize o odmítnutí
žádosti o informace. V jednom případě nebylo odvolání učiněno v souladu s právní normou
upravující způsob a náležitosti podání a nemohlo k němu být přihlíženo. V jednom případě bylo
podané odvolání zamítnuto a rozhodnutí České televize potvrzeno. V jednom případě bylo
6
odvoláním napadené rozhodnutí zrušeno a vráceno k novému projednání; v novém řízení byla
žádost o informace opětovně rozhodnutím České televize odmítnuta. V souladu s novelizací
zákona č. 106/1999 Sb., účinné od 1. 1. 2020, je k rozhodnutí o odvolání příslušný Úřad pro
ochranu osobních údajů (dále jen „ÚOOÚ“).
Vedle toho byly v roce 2020 České televizi doručeny 2 stížnosti na postup při vyřizování žádosti
o informace. V jednom případě nebyla stížnost učiněna v souladu s právní normou upravující
způsob a náležitosti podání a k podání nemohlo být přihlíženo. Ve druhém případě nebyla
stížnost shledána ÚOOÚ důvodnou a postup České televize při vyřizování žádosti byl potvrzen.
V souvislosti s výše zmíněnou novelizací zákona č. 106/1999 Sb. účinnou od počátku roku
2020 je jako nový mimořádný opravný prostředek v agendě přístupu k informacím připuštěno
přezkumné řízení. ÚOOÚ zahájil v roce 2020 na podnět žadatele o informace jedno přezkumné
řízení ve věci rozhodnutí o odmítnutí žádosti o informace. Rozhodnutí bylo v přezkumném
řízení zrušeno a věc vrácena povinnému subjektu k novému projednání.
Právní úsek pokračoval v roce 2020 ve vedení evidence obdržených žádostí a ve spolupráci
s úsekem informačních technologií také ve zveřejňování informací poskytnutých na základě
individuálních žádostí na webových stránkách České televize. Pravidelně byl aktualizován
obsah sekce webu Svobodný přístup k informacím, zejména v souvislosti se změnami právní
úpravy v dané oblasti.
Pokud jde o soudní spory, v roce 2020 probíhalo celkem pět soudních řízení ve věci
přezkoumání zákonnosti rozhodnutí o odmítnutí žádosti o informace, resp. zamítavého
rozhodnutí o odvolání. Jedno soudní řízení probíhalo na základě žaloby podané v roce 2017,
dvě na základě žalob podaných v roce 2018 a zbylá dvě byla iniciována žalobami podanými
v roce 2019. K zásadní změně ohledně podmínek řízení před soudem došlo v důsledku
přechodu působnosti rozhodovat o odvolání proti rozhodnutí České televize z generálního
ředitele České televize na ÚOOÚ. U soudních řízení, která byla zahájena před 1. 1. 2020 a
nebyla k tomuto datu pravomocně ukončena (tj. všech pět výše uvedených soudních řízení),
došlo ex lege k přechodu pasivní legitimace. V těchto řízeních bude na straně žalovaného
vystupovat ÚOOÚ, původně žalovaná Česká televize bude mít postavení osoby zúčastněné na
řízení (je však třeba uvést, že v současné době je Ministerstvem vnitra připravována novela
zákona, která by z ústavních důvodů (dělba moci) měla příslušnost k rozhodování o odvolání
proti rozhodnutí vrátit zpět na osoby stojící v čele povinného subjektu).
7
V srpnu roku 2020 rozhodl Městský soud v Praze rozsudkem č.j. 10 A 182/2017-28 ve věci
žádosti o poskytnutí informací o složení hostů v pořadu Otázky Václava Moravce. Městský soud
tímto rozsudkem zrušil rozhodnutí generálního ředitele, kterým bylo zamítnuto odvolání proti
rozhodnutí o odmítnutí žádosti, částečně vrátil věc České televizi k novému řízení a v části jí
přikázal poskytnout požadované informace. Na základě kasační stížnosti podané Českou
televizí vydal Nejvyšší správní soud rozsudek ze dne 12. 11. 2020, sp. zn. 3 As 288/2020,
kterým rozsudek Městského soudu v Praze zrušil a vrátil mu věc k novému projednání. Nejvyšší
správní soud uvedl: „Jestliže poté, co v průběhu řízení přešla působnost odvolacího orgánu z
(generálního ředitele) České televize na Úřad, avšak městský soud k této skutečnosti nepřihlédl
a chybně řízení o žalobě dokončil s Českou televizí (původním účastníkem) na straně
žalovaného, jíž zároveň v napadeném rozsudku označil jako žalovanou a napadený rozsudek jí
doručil, pak zatížil řízení vadou spočívající v absenci pasivní legitimace účastníka řízení
znamenající nezákonnost vydaného rozsudku“.
V prosinci roku 2020 rozhodl Městský soud v Praze usnesením o odmítnutí žaloby ve věci
žádosti o informace o platových poměrech managementu České televize, a to z důvodu
nesplnění podmínek řízení (neexistence žalobou napadeného rozhodnutí).
4. Soudní řízení z titulu práva na odpověď, dodatečného sdělení, ochrany osobnosti
a ochrany dobrého jména a pověsti právnické osoby
Soudní řízení z titulu práva na odpověď, dodatečného sdělení, ochrany osobnosti, ochrany
dobrého jména a pověsti právnické osoby, v nichž je žalovanou Česká televize, jsou
zahajována na návrh fyzické nebo právnické osoby, pokud se cítí být dotčeny sdělením, které
bylo uveřejněno v televizním vysílání nebo na webu České televize. Česká televize se o
podané žalobě dozví až v okamžiku, když soud České televizi žalobu doručí; v roce 2020 tomu
bylo u 6 těchto věcí. V roce 2020 bylo vedeno s Českou televizí v těchto věcech celkem 26
soudních řízení, včetně TS Brno a TS Ostrava, což je o něco méně než v roce 2019 a v roce
2018. K 31. prosinci 2020 činila žalobci požadovaná částka v souhrnu 13 miliónů Kč
zaokrouhleně, což je obdobné jako v uplynulém roce. V roce 2020 bylo pravomocně skončeno
11 soudních sporů, z nichž některé jsou ještě předmětem dovolání; z těchto pravomocně
skončených soudních sporů byla většina žalob zamítnuta zcela nebo částečně, ani v jednom
případě nebylo žalobě zcela vyhověno. Ve 4 případech byl uzavřen soudní smír. Stále
pokračuje soudní řízení o ochranu dobré pověsti České televize proti jednomu z provozovatelů
televizního vysílání.
8
5. Autorskoprávní spory
V oblasti autorskoprávní byly v roce 2020 skončeny dva soudní spory, z nichž v jednom případě
byla uzavřena dohoda o narovnání a ve druhém případě byla žaloba soudem odmítnuta. V roce
2020 nebyl v této oblasti zahájen žádný soudní spor.
6. Ochrana osobních údajů
V oblasti ochrany osobních údajů bylo zahájeno jedno přestupkové řízení, které se týkalo
obsahu reportáže, přičemž bylo konstatováno, že k přestupku došlo; věc není dosud uzavřena
a je předmětem dalšího řízení. V roce 2020 bylo podáno 17 žádostí o výmaz osobních údajů.
Česká televize postupuje vždy tak, že poměřuje svobodu projevu a oprávněné zájmy České
televize na straně jedné a práva a svobody subjektů údajů na straně druhé. Není známo, že by
z důvodu nevyhovění žádosti o výmaz bylo zahájeno soudní řízení nebo jiné řízení.
7. Pracovněprávní spory
V roce 2020 byly vedeny s Českou televizí dva pracovněprávní spory, které nejsou dosud
skončeny. V jednom případě šlo o spor zahájený v roce 2006, ve druhém případě v roce 2018.
8. Spory z ostatních smluv
V roce 2020 probíhalo celkem 6 soudních řízení z titulu úhrady dluhu ze smluv nebo z titulu
náhrady škody v celkové výši 700.000 Kč, v nichž žalobkyní je Česká televize. Z těchto
soudních řízení bylo 5 zahájeno v roce 2020. V roce 2020 bylo rovněž zahájeno 5 exekučních
řízení z titulu pravomocných rozsudků předcházejících let, v nichž oprávněnou je Česká
televize. Česká televize standardně postupuje při vymáhání dluhu tak, že se pokouší o smírné
vyřešení věci (urgence dlužníků, sjednávání dohod o splátkách, dohod o narovnání apod.).
Elektronický platební rozkaz, který začala Česká televize používat v roce 2019, se i v roce 2020
osvědčil zejména proto, že urychluje procesy a šetří se za soudní poplatek.
9. Ochranné známky
V průběhu roku 2020 bylo nově zapsáno 10 ochranných známek mj. UčiTelka, Česká tleská pro
českou kulturu, edu. Pokud Česká televize zjistila, že si někdo chtěl nechat zapsat shodnou
nebo podobnou známku jako má Česká televize u Úřadu průmyslového vlastnictví, podala
k uvedenému úřadu námitky nebo zaslala předžalobní výzvy.
9
10. Komunikace s orgány činnými v trestním řízení
Česká televize se obracela na orgány činné v trestním řízení nebo spolupracovala s těmito
orgány, pokud bylo vyhrožováno zaměstnancům České televize v souvislosti s výkonem jejich
činnosti pro Českou televizi nebo došlo k zneužití autorských práv.
11. Reflexe, nový právní rámec, trendy
V současné době jsou v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR návrhy, jejichž cílem je
implementovat do českého právního řádu revidovanou směrnici o audiovizuálních mediálních
službách (Směrnice EP a Rady 2018/1808 ze dne 14. listopadu 2018, kterou se mění směrnice
2010/13/EU o koordinaci některých právních a správních předpisů členských států upravujících
poskytování audiovizuálních mediálních služeb). Součástí těchto návrhů je změna zákona č.
231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání a zákona č. 132/2010 Sb., o
audiovizuálních mediálních službách na vyžádání.
Bez ohledu na to, zda a kdy bude přijata změna právní úpravy v zák. č. 231/2001 Sb., o
provozování rozhlasového a televizního vysílání, pokračovala Česká televize i v roce 2020
v dobrovolném labelingu pořadů, který započala již v roce 2014 s cílem informovat rodiče, aby
se sami rozhodli podle vyspělosti dítěte a hodnot, které uznávají, zda dítěti povolí pořad
sledovat či nikoliv. Kromě piktogramů věku začala Česká televize z rozhodnutí generálního
ředitele v roce 2020 experimentálně používat na programu ČT1 nejen piktogramy věku, ale i
piktogramy k označení potencionálně závadných prvků v pořadu jako jsou drogy a alkohol,
násilí, strach (včetně děsů), sex, vulgarismy.
S účinností od 1.1.2020 došlo ke změně zák. č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu
k informacím mj. tak, že o odvoláních proti rozhodnutí povinného subjektu (mj. České televize)
o odmítnutí žádosti o informace nově rozhoduje ÚOOÚ. V současné době je v Poslanecké
sněmovně Parlamentu ČR předložena novela, která navrhuje příslušnost k rozhodování o
odvolání vrátit zpět na osobu stojící v čele povinného subjektu.
V roce 2020 byla projednávána v meziresortním řízení novela autorského zákona a
souvisejících ustanovení občanského zákoníku (licenční smlouva), která reaguje na směrnici
EU a jejíž implementace by měla být dokončena na jaře 2021. Pokud bude např. realizována
povinnost předkládat aspoň jedenkrát ročně autorům a výkonným umělcům informaci o užití
jejich děl a výkonů, bude to mít dopady na organizační zajištění a finance České televize.
Česká televize sleduje v rámci EBU přístup ostatních členských států k této problematice.
10
Závěrem dodáváme, že agenda soudních sporů, přestupkových řízení a dalších řízení je jen
částí agendy Právního úseku, která je časově náročná, a kromě komunikace s věcně
příslušnými útvary, zejména redakcemi, dramaturgy, produkcí se nadto vyznačuje značnou
administrativní náročností a je spojena s řadou procesních úkonů, jejichž provedení je dáno
pevně stanovenými pravidly a lhůtami.
V Praze dne 28. května 2021 JUDr. Markéta Havlová
vedoucí Právního úseku
11