Jednání Rady České televize - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Informace o činnosti divize Výroby pro
Radu České televize za rok 2020

Vypracoval: Václav Myslík, ředitel divize Výroba
Předkládá: Petr Dvořák, generální ředitel ČT
Červenec 2021

0
Obsah

Úvodní přehled ........................................................................................................................................ 1
VÝROBA pořadů – současný systém výroby pořadů v ČT........................................................................ 3

Tvůrčí producentské skupiny (TPS) ..................................................................................................... 3
Role divize Výroby v systému TPS ....................................................................................................... 3
DIVIZE VÝROBY ........................................................................................................................................ 4
Organizační uspořádání a personální zabezpečení ............................................................................. 4
Metodické řízení výroby napříč ČT ...................................................................................................... 6

Druhy výroby ČT .............................................................................................................................. 6
Spolupráce se zahraničím................................................................................................................ 7
Spolupráce se školami ..................................................................................................................... 7
Spolupráce s krajskými filmovými kancelářemi............................................................................... 7
Web-only projekty........................................................................................................................... 8
Ekologie ........................................................................................................................................... 8
Rejstřík lokací................................................................................................................................... 8
Výroba pořadů a dopady opatření v souvislosti s covid-19............................................................. 9
DIVIZE VÝROBY ...................................................................................................................................... 10
CENTRA REALIZACE............................................................................................................................ 10
Centrum realizace publicistické, dokumentární a vzdělávací tvorby ............................................ 10
Centrum realizace hrané tvorby.................................................................................................... 13
Centrum realizace hudební, divadelní a zábavné tvorby .............................................................. 17
Centrum realizace dětské tvorby .................................................................................................. 20
REALIZACE PŘEVZATÝCH POŘADŮ .................................................................................................... 21
Výrobní trendy............................................................................................................................... 22
Organizační a jiné změny v Realizaci převzatých pořadů ve sledovaném období ........................ 23
KOORDINACE VÝROBY ČT .................................................................................................................. 24
Struktura oddělení Koordinace výroby ČT..................................................................................... 25
Koordinace výroby (centrální plánování kapacit).......................................................................... 25
Centrální dispečink – dispečink studií a dispečink realizačních pracovníků.................................. 25
Dispečink studií KH ........................................................................................................................ 25
Dispečink realizačních pracovníků................................................................................................. 26
Herecký a komparzní rejstřík (HKR)............................................................................................... 26
Produkce postprodukce (PP) ......................................................................................................... 27
PRODUKČNÍ SLUŽBY .......................................................................................................................... 27
TRIKOVÁ POSTPRODUKCE ................................................................................................................. 28
ODDĚLENÍ SLUŽEB PRO SMYSLOVĚ POSTIŽENÉ DIVÁKY ................................................................... 29
Pořady zpřístupněné divákům se sluchovým postižením ............................................................. 30
Pořady zpřístupněné divákům se zrakovým postižením ............................................................... 31
Změny ve vysílání pro diváky se smyslovým postižením v době pandemické krize...................... 31
SCÉNICKÝ PROVOZ ČT........................................................................................................................ 31
Organizační struktura a rozsah působnosti ................................................................................... 31
Členění scénického provozu .......................................................................................................... 33
Proběhlé organizační a systémové změny a výhled do budoucna ................................................ 40
Nejvýznamnější projekty z pohledu scénického provozu.............................................................. 41
VÝROBA V REGIONÁLNÍCH STUDIÍCH .................................................................................................... 45
Televizní studio Brno ......................................................................................................................... 45
Televizní studio Ostrava .................................................................................................................... 48
EFEKTIVITA VÝROBY – VYUŽITÍ INTERNÍCH KAPACIT ČT ........................................................................ 50
Technologické změny v ČT s dopadem na výrobu pořadů ............................................................ 50
STUDIA............................................................................................................................................... 51
PŘENOSOVÁ TECHNIKA ..................................................................................................................... 53

1
PRACOVIŠTĚ OBRAZOVÉ POSTPRODUKCE ........................................................................................ 56
PRACOVIŠTĚ ZVUKOVÉ POSTPRODUKCE........................................................................................... 57
VYUŽITÍ INTERNÍCH KAPACIT – SHRNUTÍ .......................................................................................... 60
VÝROBNÍ ÚKOL – finanční pohled ......................................................................................................... 62
Vývoj Výrobního úkolu v letech......................................................................................................... 62
Dopady COVID-19 na Výrobní úkol ČT .............................................................................................. 62
Výrobní úkol – členění prostředků dle programů ............................................................................. 62
Výrobní úkol – členění prostředků dle žánrů .................................................................................... 64
Výrobní úkol – členění prostředků dle programů v % v roce 2020 ................................................... 65
Výrobní úkol – členění prostředků dle žánrů v % v roce 2020 .......................................................... 66
VÝROBNÍ ÚKOL – objemy výroby v hodinách ........................................................................................ 66
Výroba pořadů v hodinách – členění dle programů.......................................................................... 66
Výroba v hodinách – členění dle žánrů ............................................................................................. 67
Výroba pořadů v hodinách – členění dle programů a dle žánrů v % v roce 2020 ............................. 67
VÝROBNÍ ÚKOL – další ukazatele........................................................................................................... 68
Výrobní úkol přepočtený na 1 hod. výroby v roce 2020 dle žánrů ................................................... 68
Výrobní úkol přepočtený na 1 hod. výroby v roce 2020 dle programů ............................................ 68
Náklady na hodinu výroby – vývoj v letech ....................................................................................... 69
ZÁVĚR .................................................................................................................................................... 69

2
Informace o činnosti divize Výroby (ROK)

Úvodní přehled

Divize Výroba ve spolupráci s divizemi Program, Vývoj a Technika zajišťuje výrobu a vysílání pořadů a
jim doprovodných služeb.

Tento materiál je zaměřen na stanovené období uplynulého roku 2020 a analytické informace s ním
spojenými.

Rok 2020 byl od poloviny března výrazně ovlivněn pandemií covid-19. Celá Česká televize divizi Výroba
nevyjímaje se musela operativně v průběhu celého roku postupně vypořádat jak s omezeními, která
vládní a zdravotnická opatření pro snížení dopadů pandemie vyhlašovala, tak i s novými potřebami
občanů, koncesionářů. Lidem v naší zemi se výrazně změnil život, proměnily se zvyky, pravidla a Česká
televize operativně reagovala zařazením nových pořadů, rozšířením zpravodajského vysílání i zvýšenou
denní informovaností spojenou s pandemií. Tyto operativní reakce a kroky se projevily i v samotné
výrobě, zejména při porovnání let 2019 a 2020.

Divize Výroba i tak, stejně jako v minulých letech, hospodařila s největší nákladovou položkou
schváleného rozpočtu ČT. Tato položka rozpočtu, též nazývána Výrobní úkol, se rozděluje na přímé
finanční náklady tzv. externí a na interní náklady, které jsou odrazem nákladovosti kapacit
(technických, scénických atd.) vlastněných ČT.

Ve sledovaném období roku 2020 byl Výrobní úkol v externích nákladech nižší oproti roku 2019 a to
zejména díky pandemii covid-19. Výroba řady pořadů byla přerušena, posunuta či zrušena. Dle
žánrového rozložení výrobního úkolu byly v roce 2020 nejvyšší objemy prostředků alokovány pro
výrobu zpravodajství a dramatiky. Více v kapitole výrobní úkol – členění prostředků dle žánrů.

Spoluprací s nezávislými producenty formou koprodukce či zakázek naplňuje ČT dikci zákona a
obohacuje své programové schéma o relevantní náměty a myšlenky. Podíl externí výroby na výrobním
úkolu 2020 byl 22 %.

ČT v roce 2020 vyrobila 17 923 hodin pořadů. Co se celkového počtu hodin výroby týče, žánrově vede
výroba zpravodajských a sportovních pořadů doprovázena akvizičními tituly. V oblasti Zpravodajství
došlo vlivem pandemie covid-19 k výraznému nárůstu počtu hodin výroby. V ostatních žánrech objem
výroby poklesl. I tak se ale např. v žánru dramatické tvorby vyrobilo v roce 2020 94 hodin pořadů.
Podrobněji v kapitole výrobní úkol – objemy výroby v hodinách.

V oblasti využití interních nákladů (výkonů) se dařilo, i při změnách spojených s covid-19, udržet
vyrovnané čerpání kapacit, které podléhalo stejně jako v minulých letech i jisté sezónnosti a odlišným
ročním cyklům (jaro, prázdniny, podzim, Vánoce). Pro plynulé využití interních kapacit v průběhu
celého roku jsme poskytli v roce 2020 zvýšené množství kapacit i do našich koprodukčních distribučních
filmů, jejichž výroba i přes covid omezení probíhala. Producenti využívají zejména zvukové
postprodukční kapacity, bohatě vybavené sklady kostýmů, nábytku a rekvizit a občas se vracejí i
k natáčení na filmovou surovinu a tedy využívají naše filmové laboratoře. Více v kapitole Využití
interních kapacit.

1
Organizační změny úspěšně realizované v divizi Výroba v uplynulých letech umožnily manažerům
realizace překlenout komplikace způsobené pandemií a využít sjednocených výrobních postupů v
rámci daných žánrů.

V roce 2020 se management Výroby věnoval, nad rámec zajištění běžné agendy, Databázi natáčecích
lokací, naplňování výrobních postupů pro web-only projekty a jak již bylo zmíněno řízení změn
v souvislosti s dopady covid-19. Zastavení výroby, její následné obnovení, či výroba zcela nových
pořadů v rekordně krátkých časech prověřila akceschopnost, loajalitu a profesionalitu našich týmů.

Po celý rok 2020, vyjma měsíců poznamenaných vládními restrikcemi z důvodu pandemie covid-19,
byla Česká televize opět významným zaměstnavatelem v oblasti audiovize. V roce 2020 bylo uzavřeno
celkem 34 000 autorských smluv a téměř 21 000 neautorských smluv a objednávek služeb.

Vývoj a výroba nových pořadů v jednotlivých centrech nadále probíhají na bázi Tvůrčích
producentských skupin. ČT nadále vhodně kombinuje jak pořady realizované ve vlastní výrobě, tak i v
zakázce či koprodukci s využitím národních i mezinárodních možností financování. Pro zajištění výroby
již běžících plně vyvinutých pořadů pak ideálně fungují Realizační centra.

Oddělení Realizace převzatých pořadů zprostředkovává divákům ČT licenčně nakoupené pořady
v maximální kvalitě, včetně české jazykové mutace. V roce 2020 došlo k celkovému poklesu počtu
vyrobených hodin českých verzí o 15,5% vztaženo k silnému roku 2019. Díky rychlému obnovení výroby
v červnu 2020 a nastartování kapacit do plného provozu, se podařilo jarní výpadek téměř eliminovat.
Ukázalo se, že akviziční nákup a výroba českých verzí umí velice pružně a v krátkém časovém horizontu
reagovat na výpadky jiných segmentů ve vysílání ČT.

Oddělení služeb pro smyslově postižené diváky ve spolupráci s ostatními útvary ve sledovaném období
opět naplnilo povinné limity služeb požadované legislativou. V oblasti titulků v roce 2020 pokryla ČT
svou vysílací plochu na 84,8 %, v oblasti audio popisu na 17,7 % a v oblasti pořadů tlumočených do
znakového jazyka na 4,6 % (minimální zákonné kvóty 70%/10%/2%). ČT významně navýšila výrobu
těchto služeb v obou pandemických vlnách.

Oddělení produkčních služeb každoročně vykazuje svou výši externího hospodářského výsledku. V roce
2020 se toto oddělení poprvé za své působení dostalo do ekonomické ztráty, která byla způsobena
zejména rušením komerčních akcí v době pandemie a posunutím ziskově významných Olympijských
her v Tokiu do roku 2021.

Oddělení trikové postprodukce v roce 2020 obsloužilo 170 pořadů různých žánrů.

Scénický provoz patří k největším útvarům v rámci organizační struktury v ČT. Napříč všemi žánry
zabezpečuje komplexní a odborný servis (stavba dekorací, výprava) pro tvůrčí producentské skupiny
při výrobě pořadů. V roce 2020 odvedl scénický provoz bezmála 300.000 pracovních hodin, obsloužil
1031 projektů a byl akceschopným partnerem napříč všemi žánry. V tomto segmentu nelze pracovat z
domova. Mnoho pořadů vznikalo operativně, v krátkém časovém horizontu, pouze z interních skladů
či formou recyklace stávajících elementů z jiných dekorací.

Spolupráce s vysokými odbornými školami zapojením studentů do televizní výroby formou praxí a stáží
byla bohužel vlivem pandemie covid-19 velmi omezena. Z důvodu přísných hygienických opatření byla
realizována pouze formou externí spolupráce na konkrétních pořadech či přijetím některých
absolventů na uvolněná místa zaměstnanců. Tak jsme získali některé nedostatkové štábové profese a
zároveň udrželi i ve složitém roce zájem absolventů odborných škol o následnou spolupráci či
zaměstnání v ČT.

2
VÝROBA pořadů – současný systém výroby pořadů v ČT

ČT vyrábí pořady v systému Tvůrčích producentských skupin (TPS) nebo v systému dramaturgických a
realizačních center. Zpravodajské a sportovní pořady jsou realizovány redakčním systémem.

Tvůrčí producentské skupiny (TPS)

Pořady původní televizní tvorby jsou v ČT vytvářeny ve formě programových projektů, kdy proces
tvorby je organizován na bázi projektového řízení. Vývoj a výroba nových programových projektů
probíhá v Tvůrčích producentských skupinách (TPS). TPS fungují jako projektové týmy a jsou složeny
z kreativního a výkonného producenta. Manažerem projektů TPS je kreativní producent, který je plně
zodpovědný za přípravu, realizaci a výsledek programového projektu. V rámci stálé organizační
struktury ČT jsou kreativní producenti řízeni divizí Vývoje a výkonní producenti divizí Výroby. Obě
profese jsou koordinovány jednotlivými dramaturgickými a realizačními centry.

Role divize Výroby v systému TPS

Výkonní producenti ve spolupráci s kreativními producenty řídí výrobní a ekonomickou činnost TPS.
Výkonný producent v procesu vývoje pořadů TPS nastavuje vhodné parametry realizace s ohledem na
efektivní čerpání externích nákladů a interních výkonů, způsob výroby a výrobní technologii. Rovněž
sestavuje a předkládá aproximativní rozpočty a projednává smluvní podmínky.

V procesu výroby pořadů výkonný producent řídí a zodpovídá za výrobu pořadů TPS. Projektově řídí
přiděleného vedoucího produkce a zodpovídá za jeho působnost. Výkonný producent kontroluje
dodržování interních předpisů, smluvní a honorářové politiky, efektivní čerpání interních výkonů a
dodržování rozpočtů. Odpovídá za veškeré smluvní zajištění výroby pořadů (s výjimkou smluv, které
zabezpečuje Vývoj), zajištění smluvních vztahů externí výroby, tedy koprodukcí, zakázek a jiných forem
spolupráce stran při výrobě pořadů, vyjma nákupu licencí. Odpovídá za vypracování detailních
rozpočtů pořadů, včetně stanovení detailních honorářů členů štábu a výkonných umělců v souladu
s honorářovou politikou ČT. Stanovuje technologické postupy výroby pořadů, garantuje obsazení členů
výrobního štábu. V době natáčení a postprodukce výkonný producent kontroluje výrobu pořadu,
kterou řídí vedoucí produkce.

Výkonní producenti jsou metodicky a odborně řízeni manažerem realizace příslušného žánrového
centra realizace. S ním výkonní producenti konzultují rozpočty pořadů a u náročnějších projektů i
výrobní a natáčecí plány. Manažer realizace garantuje parametry smluvního zajištění externí výroby a
spolupráce, tj. veškerých smluv pro koprodukční, zakázkovou a společnou výrobu. Dále na jednotlivé
projekty přiděluje vedoucí produkce, metodicky řídí dodržování honorářové politiky ČT a hlídá plnění
procesních, technologických a smluvních pravidel.
Prostřednictvím tzv. technologické předávací schůzky manažer realizace a výkonný producent řídí
konkretizaci jednotlivých požadavků na technologii výroby ze strany tvůrců tak, aby byl maximálně
využit potenciál ČT a zaručena co nejvyšší technologická kvalita a hospodárnost projektu při co
nejlepším uměleckém výsledku AVD.

3
DIVIZE VÝROBY

Organizační uspořádání a personální zabezpečení

Celkový počet pracovních úvazků divize Výroby: 547,0; z toho v TSB 56 a v TSO 50.

Struktura dle organizačních jednotek k 31. 12. 2020 Celkový Praha Brno Ostrava
počet

Sekretariát a ekonomika 8 2 3 3
Koordinace výroby
Realizační centra 29 13 12 4
Scénický provoz
Realizace převzatých pořadů 157 120 17 20
Produkční služby
Služby pro diváky se smyslovým postižením 308 261 24 23
Podpora výroby pořadů
Triková postprodukce (nově v divizi od 1. 1. 2019) 15 15
Celkem
5 5

1 1

23 23

547 441 56 50

4
Vývoj počtu zaměstnanců (fyzické osoby) 2018 2019 2020
Praha 411 433 433
Brno 53 54 55
Ostrava 51 50 50
Celkem 515 537 538

V souvislosti s covid-19 došlo k velkému nárůstu počtu zaměstnanců v karanténách a čerpajících
ošetřovné, což ztěžovalo organizaci práce a nasazování zaměstnanců na výrobu pořadů.

Celkově sílil tlak na práci vedoucích – řada z nich se musela sžít s novými formami řízení lidí na dálku
(home office, online porady), častými změnami v organizaci práce podřízených, či měnícími se pravidly
ze strany Vlády - vše s výrazným dopadem i do oblasti pracovně právní.

V roce 2020 proběhlo celkem 7 vzdělávacích akcí a bylo tak proškoleno 65 zaměstnanců divize. Ačkoliv
jsme v období jarní krize zcela pozastavili fyzickou účast na vzdělávacích akcích, přešlo se postupně na
online formy vzdělávání. V souvislosti s covid-19 bylo vedoucím umožněno účastnit se školení na téma
řízení práce na home office. Průběh pandemie covid-19 také výrazně zasáhl do oblasti plánování
pracovní doby, a proto byly v této oblasti posíleny odborné konzultace a podpora vedoucím.

Covid-19 zapříčinil i pokles krátkodobých stáží studentů. Důvodem byla nutnost omezit pohyb osob a
přítomnost na pracovištích na minimum s cílem zajistit jen nezbytný chod České televize.

ČT při výrobě pořadů spolupracuje s celou řadou externích spolupracovníků – autorů, výkonných
umělců, realizačních pracovníků, nezávislých producentů a dalších dodavatelů.

Druh dodavatele 2020
Autoři 4 788
Výkonní umělci 1 651
Štábní profese 1 340
Nezávislí producenti a produkční společnosti 123
Ostatní dodavatelé 8 187

Počet unikátních dodavatelů 14 314

5
Vybrané skupiny externích spolupracovníků v roce 2020:

herců a hereček 859

scénáristů 625

režisérů 525

kameramanů a švenkrů 440

herců a hereček a v dabingu 414

hlavních kameramanů 339

zvukařů 259

střihačů 251

filmových a tv architektů 116

maskérů 79

autorů hudby a textu 45

k ostym érů a k ostym érek 27

k ostým ních výt var n ík ů 20

Při výrobě pořadů ČT bylo v roce 2020 uzavřeno téměř 34 tisíc autorských smluv (výkonní umělci,
autorské profese) a téměř 21 tisíc neautorských smluv a objednávek služeb.

Metodické řízení výroby napříč ČT

Divize Výroby odpovídá za metodické vedení všech výrobních útvarů napříč ČT, byť se jedná o útvary
podřízené jiným divizím nebo regionálním studiím.
Jedná se o metodické řízení výroby v divizích Marketing, Zpravodajství a sport a výroby v regionálních
studiích TS Brno a TS Ostrava.

Druhy výroby ČT

- VLASTNÍ VÝROBA (výroba zajišťována uvnitř ČT)
- KOPRODUKČNÍ VÝROBA (výroba zajišťována a spolufinancována s koprodukčním partnerem,

většinou částečně v kapacitách ČT)
- ZAKÁZKA (výroba je zadána vně ČT, často s využitím interních kapacit ČT a nově s možností

spolufinancování externím výrobcem)
- AKVIZICE (nákup pořadů)

Druh výroby je vždy pečlivě posuzován na programových radách. Spoluprací s nezávislými producenty
naplňuje ČT dikci zákona a obohacuje své programové schéma.

6
Spolupráce se zahraničím

Spolupráce se zahraničními partnery.
Příklady projektů:
- Architekt Adolf Loos – ORF
- Christian Louboutin, boty jako umění – ARTE
- Divoce magické Česko – ORF
- Johanes Kepler - Dobyvatel nebes - SWR, ARTE a BR
- Můj život s Bohuslavem Martinů – ARTE
- Pravěké dámy a princové – ARTE
- Tribunál – ARD
- Válka obrazů – Arte, MDR
- Eurovision Song Contest, nahrazeno projektem Europe Shine a Light - EBU
- Koncerty Vídeňských filharmoniků – EBU, ORF
- Znovuotevření Státní opery – Arte/ZDF + NRK
- Virtuosos - Virtuosos Holding LTD. U.K. + veřejnoprávní TV Maďarska, Polska, Slovenska a Srbska
- O vánoční hvězdě – MDR – KIKA a RTVS
- Ultimatum – TV JOJ – koproducent KFS production
- Marie Terezie 2 – ORF, RTVS

Za zmínku stojí každoroční spolupráce ČT na Postprodukční ceně Institutu dokumentárního filmu. V
roce 2020 proběhl již šestý ročník, kdy na celoevropském setkání tvůrců a filmových profesionálů z
oblasti dokumentárního filmu byla předána koprodukční cena ČT projektu Indiáni Sibiře proti těžařům
(Nenets vs. Gas), respektovaného belgického dokumentaristy Sergio Ghizzardi.

Významným partnerem pro ČT je i Česko německý fond budoucnosti (např. Fotografové smrti).

Spoluprací na mezinárodní úrovni se ČT daří spolupodílet se na zajímavých projektech za rozumných
finančních podmínek.

Spolupráce se školami

Z hlediska výchovy nových odborníků v televizních profesích je významné dlouholeté kontinuální
pedagogické působení vedoucích pracovníků ČT na středních i vysokých školách. Tato činnost
probíhala v roce 2020 zejména formou distanční výuky a nabídkami zaměstnání pro absolventy škol.
Organizování studentských praxí neumožnila opatření spojená s pandemií covid-19.

I v roce 2020 pokračovala spolupráce na společných projektech ČT, FAMU, FAMO a UTB Zlín. Ze
vzájemné spolupráce vznikly či byly připravovány koprodukční absolventské filmy Cizí syn, Zazpívej (s
FAMU) či Ostrov svobody (s UTB). Zároveň byly dokončeny krátké hrané filmy Francek, Poslední den
patriarchátu a Protihráč.

Scénický provoz ČT každoročně umožnuje studentům odborných učilišť a středních škol odbornou
praxi. Bohužel v roce 2020, díky pandemii covid-19, byly tyto aktivity utlumeny.

Spolupráce s krajskými filmovými kancelářemi

V roce 2020 pokračovala spolupráce s krajskými filmovými kancelářemi. V rámci pravidel nastavených
covid opatřeními se některé z jedenácti kanceláří působících v ČR podílely na významných projektech
mnoha žánrů. O výhodnosti této spolupráce jsme se v roce 2020 přesvědčili např. u projektů Lidi krve

7
(Filmová kancelář Brno a Moravskoslezská filmová kancelář), Zátopek (Filmová kancelář Zlínského kraje
a Filmová kancelář Brno), V karavanu po česku (Filmová kancelář Vysočina) a Běžná selhání, Tancuj
Matyldo, Oběť a Nikdo mně nemá rád (Filmová kancelář Plzeňského kraje). Plzeňská kancelář uvolnila
pro podporu výše uvedených filmů i přímou finanční podporu.
Této spolupráce využívá i oddělení self promotion pro natáčení kampaní.

Web-only projekty

V roce 2020 začala výroba web-only projektů určených pro novou internetovou platformu ČT tak, aby
byly dokončeny pro rozjezd této platformy. Výrobní podmínky jsou odlišné od klasických TV projektů
a jsou vhodně nastaveny tak, aby plně konkurovaly výrobcům tohoto specifického audiovizuálního
obsahu na volném trhu.

Ekologie

Divize Výroby v rámci České televize v roce 2019 připravila a v roce 2020 zavedla ekologická pravidla
pro výrobu pořadů. K tomuto účelu vzniklo tzv. Ekologické desatero, soubor ekologických pravidel,
která jsou v první fázi aplikována na natáčeních hrané tvorby ve vlastní výrobě v Praze i regionech. Po
úvodní zkušební fázi bude zavádění pravidel pokračovat u výroby v ostatních žánrech. Cílem je mimo
jiné snížení spotřeby jednorázového nádobí a plastových lahví, zavedení smysluplného třídění odpadů,
podpora recyklace materiálů a rozumné sdílení dopravy. Při sestavování ekologických pravidel jsme
vycházeli ze zkušeností a doporučení kolegů ze zahraničí, kde je ekologie natáčení velké téma už několik
let.

S příchodem pandemie covid-19 bylo však třeba přístup k ekologii přehodnotit a upřednostnit přísná
hygienická pravidla. Nicméně jsme i přesto při natáčeních řadu pravidel dodržovali. V prostorách
zázemí byly umístěny nádoby na tříděný odpad, spotřeba jednorázových plastů v cateringu byla
minimální, dařilo se používat omyvatelné nádobí, štáb využíval vlastní nádoby na nápoje, veškeré
písemné materiály byly zasílány elektronicky. Daří se také využívat v maximálním rozsahu televizní
fundusy pro kostýmy a rekvizity, a tím podporovat princip 5R (reduce, repair, reuse, recycle, rot) v
rámci strategie udržitelnosti Zero Waste. Kvůli pandemii nebylo možné zavést sdílenou dopravu a
využívání MHD.
Dlouhodobě se nedaří při natáčeních využívat lokálních připojení elektřiny a většina projektů využívá
při natáčení energii z agregátů. Agregáty ČT nicméně splňují legislativou požadované hygienické i
ekologické parametry.

ČT se připojila k projektu EURECA, jehož cílem je vytvořit specifický funkční nástroj pro měření
ekologické zátěže výroby pořadů. Spuštění testovací verze eko-kalkulačky je plánováno na rok 2021.
Projekt vzniká ve spolupráci mnoha mezinárodních subjektů z oblasti audiovize a s odbornou podporou
Katolické univerzity v Leuvenu. ČT prostřednictvím svého zástupce poskytuje zpětnou vazbu ke
specifikům českého audiovizuálního prostředí.

Rejstřík lokací

Divize Výroby zřídila Rejstřík lokací. Jedná se o interní databázi míst vhodných pro natáčení pořadů.
Databáze obsahuje kontaktní údaje vlastníků nemovitostí, nebo osob zplnomocněných jednat za
vlastníky nemovitostí a také informace o konkrétní nemovitosti včetně fotografií uvedené nemovitosti.

8
Výroba pořadů a dopady opatření v souvislosti s covid-19

Pandemie koronaviru a především vládní opatření reagující na infekci covid-19 citelně zasáhly do
výroby pořadů České televize. V březnu 2020 došlo k nečekanému a okamžitému zastavení výroby
rozpracovaných nebo kompletně připravených a naplánovaných projektů. Rušeny byly kulturně
společenské akce, které měla Česká televize vysílat přímým přenosem, či pořizovat jejich záznam.

Nezastavila se výroba zpravodajských a některých publicistických pořadů, či dětských pásem, byť
výroba pokračovala za zvýšených hygienických a bezpečnostních podmínek.

Všechny změny bylo třeba operativně vykomunikovat se všemi spolupracovníky a externími partnery
a smluvně ošetřit. Bylo třeba kompletně změnit pracovní workflow a přenastavit všechny hlavní
procesy nutné pro zajištění fungování divize Výroba.

Divize byla schopná plně, efektivně a rychle reagovat na vznikající poptávku Programu po nových
pořadech reflektujících aktuální situaci při zajištění maximální možné ochrany svých zaměstnanců a
externích spolupracovníků. Během krátké doby došlo mimo jiné k zahájení vysílání kanálu ČT3, uvedení
projektu UčíTelka, Spolu to zvládneme, Animační školička, realizaci několika speciálních koncertů či
divadelního představení apod.

Česká televize hledala také způsob, jakým v nejvyšší možné míře zprostředkovat svým divákům tradiční
každoroční projekty, které nebyly zcela zrušeny ze strany externích partnerů. Spolupracovala tak např.
s Mezinárodním hudebním festivalem Pražské jaro na zajištění a odvysílání vybraných festivalových
koncertů, vyráběla upravenou verzi festivalového zpravodajství „Echo Pražského jara“. V upravené
podobě odvysílala charitativní koncert „Pomozte dětem“ či vyhlášení hudebních cen Anděl 2019.
Poskytla technologické a organizační zázemí MFF Karlovy Vary pro odbavení Industry programu.

Během druhé poloviny roku s nástupem další vlny pandemie byla situace odlišná v tom, že již nedošlo
k úplnému „lockdownu“ celé ekonomiky, a tudíž ani k plošnému zastavení výroby pořadů, které neměly
přímou spojitost se zapojením České televize do pomoci občanům ČR v této mimořádné situaci. Výroba
audiovizuálních děl mohla, při dodržení stanovených bezpečnostních opatření a limitů, pokračovat. Ke
kompletnímu rušení výroby tak již docházelo pouze výjimečně, zejména z důvodů rušení akcí externími
partnery (koncerty, divadla apod.) nebo z důvodů onemocnění někoho z účinkujících či klíčových členů
štábu. Naopak rostla poptávka ze strany programových okruhů po realizaci záznamů kulturních akcí a
společenských událostí bez diváků.

Na realizační pracovníky divize Výroba byly kladeny zvýšené nároky zejména v souvislosti se
zabezpečením odpovídajících podmínek výroby pořadů, tak aby byla dodržována všechna
bezpečnostní opatření v souladu s měnícími se vládními nařízeními. Štáby a účinkující se začínali
pravidelně testovat, zaváděla se nutnost ochrany dýchacích cest respirátory FFP2, řešily se rozestupy
a další opatření snižující kontakt jednotlivých pracovníků, aby nedocházelo k dalšímu šíření nákazy.

Situace kolem covid-19 prověřila a potvrdila schopnost pružné reakce, loajalitu zaměstnanců a
externích spolupracovníků podílejících se na výrobě pořadů vysílaných v době pandemie. Zároveň
aktivovala méně konvenční formy komunikace a spolupráce při stejném výkonu práce bez snížení
kvality výsledku.

Mimo výrobu pořadů se zaměstnanci např. scénického provozu podíleli na šití bavlněných roušek.

Více o dopadech koronavirové krize na výrobu jednotlivých pořadů je uvedeno v následujících
kapitolách.

9
DIVIZE VÝROBY

CENTRA REALIZACE

Současná Centra realizace (v TSB a TSO Produkce úseku Výroby):

- Centrum realizace publicistické, dokumentární a vzdělávací tvorby
- Centrum realizace hrané tvorby
- Centrum realizace divadelní, hudební a zábavné tvorby
- Centrum realizace dětské tvorby

- Realizace převzatých pořadů
- Produkce úseku Výroby TS Brno
- Produkce úseku Výroby TS Ostrava

Centra realizace jsou rozdělena dle typu výroby obvyklého pro daný žánr. V TSB a TSO existuje vždy
jedno Centrum realizace, resp. Produkce úseku výroby, zastřešující všechny typy výroby. Centra
realizace zajišťují výrobu nových pořadů (v rámci výroby v TPS) a tzv. běžících pořadů (v rámci Center
dramaturgie). V příslušných Centrech realizace je k tomu účelu nákladově alokován výrobní úkol.

Centra zajišťují plánování a koordinaci výroby v jednotlivých žánrech, vytvářejí podmínky pro činnost
TPS v oblasti produkce, ekonomiky a administrativy. Zajišťují servis při vytváření smluv pro externí
výrobu a spravují výrobní úkol.

Zároveň realizační centra dohlížejí na dodržování závazných pravidel (interních předpisů – Rozhodnutí
GŘ a Opatření ředitelů divizí), procesních a technologických postupů v jednotlivých žánrech. Dále
vhodně kombinují ve spolupráci s centrální koordinací výroby využití interních kapacit, kontrolují
dodržování rozpočtových a smluvních pravidel.

Centra realizace jsou řízena manažery realizace, kteří řídí jednotlivé produkční týmy při realizaci pořadů
v režimu tzv. běžící výroby a/nebo jsou produkce přidělovány na dílčí projekty Tvůrčích producentských
skupin. Manažeři realizace také metodicky řídí výkonné producenty v TPS.

Manažeři realizace garantují smluvní zajištění externí výroby a spolupráce, tj. veškerých smluv pro
koprodukční, zakázkovou a společnou výrobu. Dále garantují rozpočty pořadů a u náročnějších
projektů výrobní a natáčecí plány. Vyjadřují se k programovým projektům, které TPS připravují
k projednání na Velkou programovou radu nebo Malou programovou radu.

Rozsah činnosti jednotlivých Center realizace (a na ně navázaných TPS) nejlépe vystihují objemy výroby
v jednotlivých žánrech. Tyto údaje jsou detailně uvedeny v kapitole „VÝROBNÍ ÚKOL – objemy výroby
v hodinách“ v závěrečné části tohoto materiálu.

Centrum realizace publicistické, dokumentární a vzdělávací tvorby

Primárně zajišťuje výrobu dokumentárních, publicistických a vzdělávacích pořadů v TS Praha a
metodicky řídí výrobu v tomto žánru napříč celou ČT. Výroba je spjata především s vysíláním kanálů
ČT2 a ČT Art. Pro kanál ČT 1 jsou vyráběny zejména lifestylové pořady.

Kmenové Tvůrčí producentské skupiny:
- TPS Aleny Müllerové (výkonný producent Jiří Vlach)
- TPS Martiny Šantavé (výkonný producent Roman Blaas)

10
Centrum se významně podílí na výrobě náboženských pořadů TPS Patricka Diviše a úzce spolupracuje
s dalšími TPS v oblasti dokumentární a publicistické tvorby (TPS O. Šrámka, TPS J. Hubače, TPS P. Mühla,
TPS M. Reitlera, TPS J. Budíkové).
Dále vyrábí velké množství cyklických pořadů a zejména solitérů v režimu běžící výroby mimo TPS, na
kterých jsou do pozice „pověřený kreativní producent“ pověřováni dramaturgové Centra.
V neposlední řadě i nadále významně spolupracuje s Filmovým centrem ČT na výrobě distribučních
koprodukčních dokumentů a s Centrem mezinárodních programových projektů.

Adventní koncerty – tradiční přímé přenosy z charitativní akce ČT

Specifikace výroby:
- dokumenty (Kdo jinému jámu – R. Slánský, Když se řekne Jiří Černý, Skromný klasik L. Sluka,
Ceny F. Filipovského, Časoběrné dokumenty Heleny Třeštíkové, Tábor, Tereza Podařilová-čas
primabaleríny, Rekonstrukce okupace)
- dokumentární cykly (Český žurnál, Krajinou příběhů českých hradů známých i neznámých, Náš
venkov)
- distribuční koprodukční dokumenty (K2 vlastní cestou, V síti, Na krev, Nová šichta, Karel
Svoboda-šťastná léta)
- cyklické vzdělávací pořady a cestopisy (Kalendárium, Na cestě, Kluci v akci, Bedekr)
- publicistické cykly (Sama doma, Klíč, TKN, Nedej se, 13. komnata, Cesty víry, Křesťanský
magazín, Hobby naší doby, Co naše babičky uměly a na co jsme zapomněli, Co Čech, to
chovatel, Polopatě, Milovníci vína, Kočka není pes, Všechno, co mám ráda)
- bohoslužby domácí i zahraniční
- charitativní projekty (Adventní koncerty ČT)
- přímé přenosy významných společenských a kulturních událostí (Trilobit, Magnesia Litera)
- mezinárodní projekty (Afghanistán: 40 let války, Architekt Adolf Loos, Christian Loubotin- boty
jako umění)

Centrum realizace dále spolupracuje:
- na projektech s ministerstvy ČR – projekty: Kapka vody, Edukační spoty Covid-19, Krajinou domova

Výroba roku 2020 byla ovlivněna vládními opatřeními z důvodu pandemie covid-19. Podařilo se však
zajistit kontinuální vysílání některých cyklických pořadů. Zejména se jednalo o Sama doma, Kluci v akci,
Kalendárium, Gejzír, Artmix, Co naše babičky uměly a na co my jsme zapomněli, Polopatě, Toulavá
kamera, Queer, Všechno, co mám ráda.
U plánovaného přímého přenosu předávání Cen Czech grand design byla situace vyřešena vyrobením
dokumentu. Výrobu některých projektů bylo nutné posunout, příp. ve spolupráci s dramaturgií
přizpůsobit natáčecí plán po úpravě scénáře.
V této době byly operativně vyrobeny a do vysílání zařazeny aktuální projekty Linka 1212, Nemocnice
v první linii, Živnostníci v době karantény, New York v době korony, Jaro v nouzi, edukační spoty o
koronaviru, ale zejména velmi oceňované přímé přenosy edukativních pořadů Škola doma, kdy se celý

11
formát připravil do vysílání za pouhých 6 dní od rozhodnutí o jeho realizaci. Významné a divácky
úspěšné bylo zařazení mimořádných přímých přenosů nedělních Bohoslužeb z Komunitního centra
Matky Terezy v Praze. Veškerá natáčení byla přizpůsobena vládním opatřením, která v té době byla
platná.

Výběr významných projektů, na kterých se Centrum realizačně podílí ve sledovaném období:

Adventní koncerty ČT – v režimu výroby Center dramaturgie a realizace – tradiční přímé přenosy
charitativní akce pořádané ČT, které byly doplněny Mimořádným Adventním koncertem na pomoc
rodičům samoživitelům.

Televizní klub neslyšících – v režimu výroby Center dramaturgie a realizace – kromě pravidelného
čtrnáctidenního vysílání je každoročně natáčena vánoční pohádka pro neslyšící.

Brexit: jízdenka bez návratu – v režimu výroby Center dramaturgie a realizace – aktuální dokument o
situaci ve Spojeném království po 31. lednu 2020.

Premonstráti – v režimu výroby Center dramaturgie a realizace – dokument o kanovnickém řádu
založeném před 900 lety, který je dnes druhou největší řeholnickou komunitou u nás a Strahovský
klášter je zároveň celosvětově významným centrem.

Pan herec Miroslav Donutil – v režimu výroby Center dramaturgie a realizace - nevšední pohled do
soukromí i profesního života známého herce.

Brexit: jízdenka bez návratu Pan herec Miroslav Donutil

Kdo jinému jámu – Rudolf Slánský - TPS Aleny Müllerové - celovečerní televizní dokument s využitím
aktuálně nalezených audiovizuálních záznamů o vykonstruovaném politickém procesu z listopadu
1952. Tento projekt byl nominován na Českého lva.

Jaro v nouzi – TPS Aleny Müllerové – dokument o koronakrizi v České republice z úplně jiného pohledu,
než ji známe z médií. Nečekaný, vizuálně zajímavý a originální pohled na to, jak nás změnila epidemie,
karanténa a stav nouze.

Anny – z volného cyklu Časosběrné dokumenty H. Třeštíkové – TPS Aleny Müllerové – dokument
zachycuje 16 let životního příběhu svérázné ženy, která vždy vidí raději nebe nežli dno. Film získal hlavní
cenu na festivalu DOK.fest v Mnichově

Stopaři Václava Havla – TPS Aleny Müllerové – dokument se známými i méně známými osobnostmi s
odkazem prvního prezidenta České republiky na pozadí připomínání listopadu 89.

12
Karel Svoboda – Šťastná léta - TPS Aleny Müllerové – Život českého hitmakera očima jeho syna, který
se deset let po tragické smrti hudební legendy rozhodl natočit o svém otci film a vzdát mu tak hold.

Kolben – TPS Martiny Šantavé (Rebeky Bartůňkové) – Dokumentární portrét velkopodnikatele Emila
Kolbena, který ovlivnil hospodářský vývoj v českých zemích na celá desetiletí dopředu. Režie L.
Rudinská

IKEM: Jak se zachraňují životy, které ještě nemusí skončit - TPS Martiny Šantavé (Rebeky Bartůňkové)
- Dokumentární film k 50. výročí od založení Institutu klinické a experimentální medicíny

Nemocnice v první linii - TPS Martiny Šantavé (Rebeky Bartůňkové) – 6 dílný cyklus o náročné práci i
soukromí zdravotníků během boje s koronavirem zblízka

New York v čase korony - TPS Martiny Šantavé (Rebeky Bartůňkové) – dokument z doby, kdy New York
se stal největším epicentrem covidové pandemie

Chůze lesem - TPS Martiny Šantavé (Rebeky Bartůňkové) - osobnost Karla Schwarzenberga zachycená
v sérii rozhovorů a scén z běžného života.

Jaro v nouzi IKEM: Jak se zachraňují životy, které ještě nemusí skončit

Centrum realizace hrané tvorby

Zajišťuje výrobu hrané tvorby v TS Praha a metodicky řídí výrobu v tomto žánru napříč ČT. Spolupracuje
s Tvůrčími producentskými skupinami zaměřenými na hranou tvorbu a s Filmovým centrem na
distribučních koprodukčních projektech, s televizními studii v Brně a Ostravě a nově též na web-only
projektech pro nově vznikající platformu.

Kmenové Tvůrčí producentské skupiny:

- TPS Michala Reitlera (výkonný producent Matěj Stehlík)
- TPS Jana Lekeše (výkonná producentka Ilona Jirásková)
- TPS Josefa Viewegha (výkonná producentka Monika Effenbergerová)
- TPS Tomáše Baldýnského (výkonná producentka Romana Špiková)

Centrum také spolupracuje s pověřenými kreativními producenty, např. Jaroslavem Sedláčkem, s
brněnskou TPS Jiřiny Budíkové (výkonný producent Karel Komárek) a ostravskou TPS Kateřiny
Ondřejkové (výkonná producentka Jarmila Hoznauerová).

13
Specifikace výroby:
- dobové minisérie a seriály (Devadesátky, Božena, Zločiny velké Prahy)
- seriály ze současnosti (Ochránce, Kukačky, Případy 1. oddělení III)
- televizní filmy (Vražedné stíny, Případ se štěnicí)
- minisérie (Docent, Hlavně to zdraví, Pozadí událostí, Podezření)
- komediální seriály (Osada, Láska v čase korony, Špunti na cestě)
- distribuční koprodukční filmy (Šarlatán, Havel, Žáby bez jazyka, Bábovky, Krajina ve stínu,
Bourák)

V roce 2020 pokračovala spolupráce na studentských hraných filmech (Protihráč, Cizí syn, Francek,
Poslední den patriarchátu, Ostrov svobody) a s nezávislými producenty (seriály Osada, Kukačky, Špunti
na cestě, Pozadí událostí, Podezření).

Centrum se zároveň podílí i na výrobě koprodukčních hraných a animovaných distribučních filmů, které
jsou realizovány v úzké spolupráci s Filmovým centrem ČT a TPS. Centrum zajišťuje při výrobě filmů
koordinační a producentské zázemí, produkční, smluvní a ekonomický servis. Za rok 2020 mělo
premiéru pouze 9 distribučních koprodukčních filmů. To bylo dáno samozřejmě dopady pandemie
covid-19. Jednalo se o tituly Modelář, Bourák, Havel, Šarlatán, Krajina ve stínu, Numbers, Bábovky,
Žáby bez jazyka a celovečerní animovaný film Mlsné medvědí příběhy. Vládní opatření neumožnila
v období 13.3. – 10.5. a 12.10. – 31.12. provoz kin. Mnoho plánovaných premiér hraných i animovaných
celovečerních filmů tak muselo být odloženo na rok 2021.

Celovečerní film Agnieszky Holland Šarlatán získal ceny Polskie Nagrody Filmowe: Orly.
Na domácí scéně film Šarlatán získal většinu ocenění Český lev, oceněny byly i naše další filmy Krajina
ve stínu, Havel.

Náročnost výroby projektů byla ovlivněna zejména pandemií covid-19. V první vlně došlo k přerušení
natáčení všech rozpracovaných projektů na tři měsíce. Znovuobnovení natáčení bylo spojeno
s přísnými hygienickými a bezpečnostními opatřeními. Přesto bylo v roce 2020 natočeno 431
natáčecích dní na 7 projektech.
Finanční dopad nebyl s ohledem na rychlý rozjezd natáčení zásadní, část škod bude navíc kryta ze
sjednaného připojištění projektů. U tří projektů (Pozadí událostí, Špunti na cestě a Docent) došlo
k posunu výroby do roku 2021. Během pandemie jsme za nejpřísnějších hygienických podmínek včetně
pravidelného plošného testování štábu zajistili realizaci pořadů Láska v čase korony, Ochránce,
Devadesátky, Osada, Podezření, Kukačky a Vražedné stíny.

Výběr významných projektů, na kterých se Centrum realizačně podílí ve sledovaném období:

Zločiny Velké Prahy Božena

14
Zločiny Velké Prahy - TPS Jana Lekeše - historický krimiseriál z dvacátých let 20. století, stylově
navazující na seriály Hříšní lidé města Pražského či Četnické humoresky. V seriálu hrají Jaroslav Plesl,
Jiří Langmajer, Jiří Bartoška, Lenka Vlasáková, Lucie Žáčková. Režie Jaroslav Brabec.

Božena - TPS Michala Reitlera - historická série z Prahy a Čech 19. století na motivy životních osudů
nejslavnější české spisovatelky. V roli Boženy Anna Kameníková a Aňa Geislerová. Režie Lenka
Wimmerová.

Ochránce – TPS Michala Reitlera – Desetidílný seriál na základě skutečných případů z prostředí, v němž
jsou děti i dospělí oběťmi častěji, než si připouštíme. V hlavní roli Lukáš Vaculík. Režie Tereza Kopáčová
a Tomáš Mašín.

Devadesátky – TPS Michala Reitlera – Šestidílná minisérie popisující vyšetřování klíčových případů první
poloviny devadesátých let, kdy se zdálo, že velcí i malí grázlové budou mít definitivně navrch. Hrají
Ondřej Sokol, Martin Finger. Režie Peter Bebjak.

Ochránce Devadesátky

Osada – TPS Josefa Viewegha – komediální seriál z pera Petra Kolečka. Češi jezdí na chatu. Jezdí tam
proto, aby byli v pohodě. A v pohodě budou, i kdyby se kvůli tomu měli zabít. Hrají Martin Myšička,
Pavla Beretová, Ivana Chýlková, Radek Holub, Petra Nesvačilová, Igor Bareš, Josef Polášek, Jana
Plodková, Filip F. Červenka, Stanislav Majer, Jana Švandová, Tomáš Hanák. Režie Radek Bajgar a Jan
Bártek.

Kukačky – TPS Jana Lekeše – vztahový seriál ze současnosti o dvou rodinách, které zjistí, že jejich dítě
není jejich. David Novotný, Sabina Remundová, Marek Adamczyk, Marta Dancingerová, Michal Isteník.
Režie Biser Arichtev.

Láska v čase korony – TPS Tomáše Baldýnského - komediální seriál o karanténě po česku. Hrají Zita
Morávková, Petr Vršek, Filip František Červenka, Zdeněk Maryška, Iva Pazderková, Jakub Němčok,
Milena Steinmasslová, Jiří Hána. Režie Jan Bártek a Jakub Machala.

Vražedné stíny – dvoudílný kriminální film ze současnosti. Autorka románu Počmárané nebe Petra
Bačovská je povoláním policistka. Přesto napsala několik kriminálních románů s fiktivními příběhy,
které nevycházejí ze skutečných policejních případů. Hrají Ondřej Vetchý, Tereza Hofová, Martin
Finger, Filip Blažek, Jan Dolanský, Marek Vašu, Miroslav Donutil, Tomáš Töpfer, Marie Poulová. Režie
Jiří Svoboda.

15
Láska v čase korony Vražedné stíny

Podezření – TPS Michala Reitlera – třídílná minisérie o tom, jak rozhodnout, co je pravda a co lež, když
fakta nemluví jednoznačně a jediné, co máme k dispozici, jsou naše pocity a domněnky. Jak jednoduché
je soudit věci podle toho, jak vypadají v našich očích, a ne podle toho, jaké opravdu jsou? To, co se na
první pohled nabízí jako pravda, ještě nemusí tou pravdou skutečně být. Hrají Ivan Trojan, Klára
Melíšková, Elizaveta Maximová, Jan Nedbal, Denisa Barešová, Miroslav Hanuš, Igor Chmela. Režie
Michal Blaško

Případ se štěnicí – TPS Aleny Müllerové - celovečerní televizní film – jeden z posledních dílů volného
cyklu detektivních příběhů podle literárních předloh "královny české detektivky" Hany Proškové. Šest
detektivek vzniklo v ČT v letech 2013-2019. Aktualizovaly předlohy Proškové ze 60. a 70. let a setkaly
se s vřelým diváckým přijetím díky srozumitelnému, jednoduchému základnímu konceptu, pevnému
morálnímu zázemí a psychologické linii jemně odlehčené humorem. Hrají Viktor Preiss, David Matásek,
Viktor Dvořák, Jana Preissová, Petr Stach, Lucie Štěpánková. Režie Lucie Bělohradská.

Případ se štěnicí

Cyklus Hlavně to zdraví – Něco na zub a Ruce v záruce - TPS Jaroslava Sedláčka - komediální příběhy o
lidech, jejichž mládí je nenávratně v tahu, ale kteří mají do důchodu pořád daleko. Uprostřed jejich
každodenního běhu je zastaví choroba. Nečekaně, jak jinak. Někdy banální, někdy spíš komická, jindy
vyloženě bizarní.
Něco na zub - hrají Jiří Langmajer, Anna Fialová, Simona Stašová, Miroslav Hanuš, Jan Vondráček,
Alžběta Stanková.
Ruce v záruce - hrají Anna Polívková, Roman Zach, Jan Dlouhý, Zuzana Onufránková. Režie Jiří Vejdělek.

16
Něco na zub Ruce v záruce

Pozadí událostí – TPS Jana Lekeše - čtyřdílná televizní minisérie, jejímž tématem jsou různé aktuální
aspekty naší současnosti, jakými jsou problematika genderu, sexismu, korektnosti, nejrůznějších
stereotypů a předpojatostí, střet zájmů atd. Hrají Jiří Havelka, Katarína Kubošiová, Petra Hřebíčková,
Jitka Čvančarová, Petr Vančura, Martha Issová, Tomáš Bambušek. Režie Jan Hřebejk

Docent – TPS Jiřiny Budíkové – detektivka pojednávající o nové, zdánlivě nesourodé dvojici policistů,
kteří se náhodnými okolnostmi stanou součástí pražského policejního teamu vyšetřovatelů vražd.
Jejich diametrální životní postoj, vyšetřovací metody i osobní esprit se zpočátku zcela míjí. Postupně je
jejich jinakost dovede k rozkrytí motivu a odhalení pachatele dosud nevyřešených vražd a k překvapivé
spojitosti se současným případem, který řeší jejich ostřílení kolegové. Série je plná napětí, důvtipného
ale přesto srozumitelného uvažování hlavních hrdinů i laskavého vtipu. Hrají Ivan Trojan, Jan Němec,
Marek Taclík, Ondřej Vetchý, Tereza Voříšková, Klára Trojanová, Alois Švehlík. Režie Jiří Strach.

Centrum realizace hudební, divadelní a zábavné tvorby

Zajišťuje primárně výrobu pořadů České televize v oblasti kultury a zábavy v TS Praha a metodicky řídí
výrobu v těchto žánrech napříč celou ČT. Výroba je spjata především s vysíláním kanálu ČT1, kde se
jedná zejména o velké zábavné a hudebně zábavné pořady či předávání výročních cen. Dále
s programovými okruhy ČT2 a ČTArt, kam centrum přispívá přenosy a záznamy kulturních a
charitativních akcí, koncerty, divadelními představeními, publicisticko-dokumentární tvorbou a v
neposlední řadě i populárně-vzdělávacími cykly.

Kmenové Tvůrčí producentské skupiny:
- TPS Iva Kristiána Kubáka (výkonný producent Jiří Merunka)
- TPS Petra Mühla (výkonná producentka Klára Dražanová)

V rámci centra dále působí tři výkonní producenti bez kmenové TPS. Ti zajišťují vývoj a výrobu pořadů,
u kterých je kreativní producent jmenován ředitelem divize Vývoj a nová média v rámci oddělení
„dramaturgie pořadů – hudba“ a „dramaturgie pořadů – zábava“.

Kateřina Kovářová (spolupracuje s oddělením „dramaturgie pořadů – hudba“)
Robert Uxa (spolupracuje s oddělením „dramaturgie pořadů – hudba“)
Vojtěch Svoboda (spolupracuje s oddělením „dramaturgie pořadů – zábava“)

Centrum dále úzce spolupracuje s Centrem mezinárodních programových projektů.

17
Český lev – březen 2020, Protančíme tím – duben, baletní představení bez účasti diváků,
jedna z posledních společenských akcí z jara 2020 umělci v rouškách

Specifikace výroby:

- kulturní dokumenty a dokumentární cykly (ArtZóna, PopStory II, Státní opera, jak ji neznáte,
Linka IV, Doupě Mekyho Žbirky, Karel Gott – úsměvy nehasnou, Písně českých básníků,
Concertino Praga, Khamoro)

- záznamy/přímé přenosy hudebních představení (Novoroční koncert České filharmonie,
Galakoncert ke znovuotevření Státní opery, Ve zpěvu hledejme úlevu – benefiční koncert sólistů
Národního divadla, cyklus koncertů „Pomáháme s Českou filharmonií“, Mahan Esfahani a
Pražská komorní filharmonie na Pražském jaru 2020, Virtuosos - mezinárodní talentová
hudební soutěž, Láska to nejsou jen písmena (recitál J. Molavcové), Story of My Life - Music for
Septet, Zahajovací koncert MHF Smetanova Litomyšl 2020, Hope for Prague, Zahajovací koncert
MHF Dvořákova Praha, Koncert Benewitzova kvarteta pro Památník ticha, Koncert ke Dni
nezávislosti (PKF), Original Vintage Orchestra)

- záznamy/přímé přenosy divadelních představení/muzikálů/baletů (Protančíme tím, Kytice -
balet, Hvězda, Kytice – činohra ND - adaptace slavných balad K. J. Erbena; další plánované
záznamy divadelních a baletních představení musely být z důvodu proti-koronavirových
opatření zrušeny, resp. jejich realizace byla přesunuta do následujícího roku)

- významné společensko-kulturní události (Ceny Ministerstva kultury ČR – z důvodu pandemie
byla původní dramaturgická koncepce pořadu změněna na medailony laureátů udělených cen,
Ceny Anděl – dramaturgická koncepce pořadu byla upravena z klasického přímého přenosu na
„dokument“ o předávání cen vítězům jednotlivých kategorií, obsahující předtočené vstupy
jednotlivých kapel a zpěváků tak, aby se navzájem nepotkali, Classic Prague Awards, Ceny
paměti národa, Ceny Thálie - dramaturgická koncepce pořadu změněna na medailony laureátů
udělených cen)

- zábavné vzdělávací cykly (Zdravotní test národa, V karavanu po Česku, Manu a Matěj na cestě
z Říma na ostrov Capri, Máme na to, Máme na to - minipořady)

- velké zábavné pořady (Zázraky přírody, Tajemství těla)
- zábavné pořady a soutěže (Kde domov můj, Pošta pro tebe, Všechnopárty – z důvodu

protiepidemických opatření došlo k razantnímu snížení počtu natočených dílů oproti plánu)
- publicisticko-dokumentární cykly (Na plovárně, Herbář)
- významné společenské události – bez úprav a změn proběhl pouze přímý přenos galavečera

Český lev, původně plánovaný a dosud každoročně realizovaný přímý přenos Slavnostního
zakončení MFF KV nebyl realizován z důvodu zrušení celého festivalu pořadatelem, Zlatá
hokejka – nebyl realizován klasický přímý přenos, dramaturgicky upravenou akci v omezené
podobě vyrobil ČT Sport, Fotbalista roku – ročník 2020 byl pořadatelem zrušen, Atlet roku –

18
přímý přenos byl realizován – koncepce pořadu uzpůsobena vládním nařízením, Sportovec roku
– přímý přenos byl realizován v souladu s vládními nařízeními, Česká hlava – pořad byl
realizován v souladu s protiepidemickými opatřeními)
- publicistické cykly (Echa Pražského jara 2020 proběhla v zúžené formě kvůli covid-19,
každoročně vyráběné Festivalové vteřiny – MFF KV s oblíbeným moderátorem Markem Ebenem
nebylo možné realizovat)

Rudy Linka a Vojta Dyk Hope for Prague

- charitativní pořady (Pomozte dětem – v době náročných protiepidemických opatření vznikl
velmi podařený přímý přenos zahrnující kombinaci moderátora pořadu a předtočených vstupů
účinkujících z jejich domovů, Světlo pro světlušku – dramaturgická koncepce byla rovněž
přizpůsobena epidemické situaci).

Rok 2020 byl specifický vypuknutím a průběhem pandemie způsobené koronavirem SARS-CoV-2. Tato
skutečnost ovlivnila chod centra, výrobu pořadů a kladla zvýšené nároky na všechny pracovníky.
Vzhledem k žánrovému zaměření centra na oblast hudby, divadla a zábavy, bylo nutné z důvodu rušení
řady kulturních a zábavních akcí a uzavření kulturních a zábavních institucí některé dlouhodobě
plánované projekty přeložit na jiné termíny, nebo bylo nutné se jejich výroby pro rok 2020 vzdát.
Navzdory těmto nepříznivým podmínkám výroba mnohých pořadů pokračovala dál, byť ovlivněna
přísnými kritérii protiepidemických opatření.

Výběr významných projektů, na kterých se Centrum realizačně podílí ve sledovaném období:

Tajemství těla – TPS Michala Reitlera – zábavná soutěž o lidském těle.

V karavanu po Česku – Aleš Háma putuje v karavanu Českou republikou, objevuje pozoruhodná místa
a doslova ochutnává jejich atmosféru, chutě a vůně. Na své cestě potkává řadu zajímavých lidí.

V karavanu po Česku Zázraky přírody

19
Zázraky přírody – v režimu výroby Center dramaturgie a realizace – úspěšný soutěžní pořad, do kterého
si zvou známé hosty moderátoři Vladimír Kořen a Maroš Kramár.

Linka – hudební talkshow uznávaného jazzového kytaristy Rudyho Linky přináší přátelské rozhovory
nejen o hudbě s atraktivními hosty, zakončené společnou hudební improvizací.

Písně českých básníků – desetidílný cyklus dokumentující život a dílo známých českých básníků (např.
Jaroslava Seiferta či Josefa Kainara) a přesah jejich tvorby do hudební oblasti, průvodcem pořadu je
Tomáš Klus.

Kytice – přímý přenos (a záznam) inscenace Činohry Národního divadla. Jevištní adaptace slavných
balad K. J. Erbena v divadelní režii SKUTR (Lukáš Trpišovský, Martin Kukučka).

Doupě Mekyho Žbirky – hudební talk show z ojedinělého klubového prostředí. V každém díle přivítá
Meky Žbirka dva hosty, se kterými ho pojí nějaká hudební spolupráce.

Ceny české filmové kritiky – v režimu výroby Center dramaturgie a realizace – přímý přenos ocenění
nejlepších filmových počinů za rok 2019.

Máme na to - zábavně vzdělávací magazín zabývající se podporou rozvoje finanční gramotnosti
obyvatel. Mnoho dobrých rad a příkladů týkajících se situace způsobené např. výpadkem příjmů
zaviněných pandemií covid-19, pomáhá řešit otázky nároku na podporu v nezaměstnanosti, úpravu
režimu splátek u hypotéky, apod.

Kde domov Můj – TPS Petra Mühla – zábavná soutěž o naší vlasti s vysokou sledovaností a oblíbeným
moderátorem Alešem Hámou.

Centrum realizace dětské tvorby

Zajišťuje primárně výrobu dětských pořadů TS Praha a metodicky řídí výrobu v tomto žánru napříč
celou ČT. Zajišťuje výrobu dětských pásem a veškerou cyklickou výrobu pro dětský program ČT:D.
Centrum je také garantem výroby všech dětských hraných pořadů, mimo jiné i vánočních pohádek pro
kanál ČT1. Dlouhodobě se daří realizovat i četné druhy koprodukcí, vč. mezinárodních. Ty nejčastěji se
slovenskou RTVS a nově také s významným dětským celoevropským kanálem Kika TV.

Kmenová Tvůrčí producentská skupina:
- TPS Barbary Johnsonové (výkonná producentka Veronika Trčková)

Centrum dále spolupracuje na vývoji a výrobě dětských pořadů s:
- TPS Ondřeje Šrámka (výkonný producent Jiří Merunka)
- TPS Martiny Šantavé (výkonný producent Roman Blaas)
- TPS Petra Mühla (výkonná producentka Klára Dražanová)
- Centrum dramaturgie nových médií (Štěpánka Sunková)

Centrum realizace vyrábí velké množství cyklických pořadů (určených pro děti) v režimu běžící výroby
mimo TPS. Za všechny jmenujme alespoň tradiční dětská pásma jako je Studio Kamarád nebo Kouzelná
školka. Centrum také slouží jako servisní výrobní středisko pro webové projekty Centra dramaturgie
nových médií.

20
Specifikace výroby:

- hraná dětská dramatická tvorba (pohádka O vánoční hvězdě)

- hrané dětské vzdělávací cykly (Agent v kapse, Rejpavá žížala, Pětka z garáže II.)

- zábavný informační servis (Tamtam, Lvíčata)

- animovaná tvorba všech technologií od klasické loutky, přes kreslenou 2D animaci až k

počítačové 3D animaci (Anča a Pepík, Nejmenší slon na světě)

- denní dětská programová pásma (Kouzelná školka, Planeta Yo, Studio kamarád)

- zábavné vzdělávací cykly a magazíny (Dva na třetí)

Vánoční pohádka – O vánoční hvězdě Dětské programové pásmo – Studio Kamarád

V roce 2020 byla naplánovaná výroba výrazně ovlivněna pandemií covid 19. Centrum bylo
nuceno přerušit natáčení řady cyklických pořadů (např. Studio Kamarád, Planeta YO, Dva3) a posunout
přípravu dalších plánovaných nebo již roztočených projektů. Především díky odpovědnému přístupu
všech členů štábu a pečlivé koordinaci byly vícenáklady spojené s těmito přesuny víceméně
symbolické. Centrum se také podílelo na přípravě pořadů spojených s aktuální pandemickou situací.
Nejvýraznější byl zcela určitě pořad UčíTelka.

Výběr významných projektů, na kterých se ve sledovaném období Centrum realizačně podílí:

O vánoční hvězdě – TPS Barbary Johnsonové – hraná vánoční pohádka.

Rejpavá žížala – TPS Barbary Johnsonové – dětský ekologicky zaměřený seriál.

Mlsné medvědí příběhy – TPS Barbary Johnsonové – v režimu mezinárodní koprodukce - animovaný
seriál (26 dílů), který již v průběhu realizace získal několik cen na významných mezinárodních
festivalech.

Pětka z garáže – v režimu výroby Center dramaturgie a realizace - hudební, zábavně vzdělávací seriál
(10 dílů) s dětskými hrdiny.

Hudební perličky Pavla Šporcla – TPS Petra Mühla - zábavná televizní hudební škola pro děti

UčíTelka - Redakce zpravodajství – zábavně-vzdělávací pořad pro 1. stupeň ZŠ

REALIZACE PŘEVZATÝCH POŘADŮ

Úsek Realizace převzatých pořadů (dále jen RPP) poskytuje divákům České televize nejen akviziční tituly
nakupované formou licence, ale i koprodukční pořady v českém znění. Vždy se snažíme o dodání
maximální možné kvality originálu, kterou během výrobního cyklu vhodně doplňujeme o českou
jazykovou mutaci ve formě dabingu, titulkování či ozvučování (voiceover). Pokud k nakoupeným

21
pořadům již neexistuje kvalitní česká jazyková verze plynoucí z předchozí distribuční sítě, vyrábíme
verze vlastní s maximálním využitím interních kapacit ČT, zaměstnanců a letitého know-how.

K vlastní výrobě využíváme čtyři dabingová studia umístěná na Kavčích horách, kde probíhá nahrávání
dialogů a zvukový mix pořadů. Vedle těchto vyhrazených kapacit sdílíme pro výrobu českých verzí i
ostatní kapacity České televize, a to zejména: filmovou míchací halu, televizní míchací halu, ruchové
studio, hudební studio a střižny Avid.

Vedle této klasické produkce se úsek RPP věnuje u tzv. „zlatého“ fondu české, slovenské a
československé kinematografie i remasteringu filmů do HD z filmové suroviny. Smyslem tohoto počinu
je nabídnout divákům licenčně nakoupené filmy ve vyšším rozlišení než konkurence, a tím získat prestiž
a jedinečnost v těchto četných reprízách.

Mimo výše popsanou činnost pracujeme na eliminaci informační bariéry smyslově postižených diváků
plynoucí z percepčního handicapu této divácké menšiny. Zejména skrytými titulky opatřujeme 99 %
procent všech licenčních pořadů vyjma pořadů s hudební tématikou. Audiopopisem vybavujeme
vybrané převzaté pořady, kde očekáváme prolongaci licenčních smluv i pro další období.

Úsek Realizace převzatých pořadů byl v roce 2020 složen z patnácti stálých interních zaměstnanců
produkce a jedné stážistky z projektu ČT start. Vedle těchto lidských zdrojů využívá oddělení RPP pro
výrobu desítky externích spolupracovníků a stovky výkonných umělců. Jejich diverzita je zobrazena
v následujícím přehledu, kdy každému žánru a teritoriu se snažíme přiřadit nejvhodnějšího specialistu
z řad umělců a autorů.

Rozmanitost externích spolupracovníků najímaných pro výrobu českých verzí v roce 2020:

442 dabérů 84 překladatelů 48 úpravců 34 režisérů

13 mistrů zvuku 10 úpravců 11 hudebních 42 odborných
písní režisérů poradců
Zdroj: Helios Green

V roce 2020 jsme na 26. Cenách Františka Filipovského za dabing obdrželi celkem tři ocenění. Nejvíce
si vážíme mimořádné ceny za výjimečný počin u snímku Píseň pro Rudolfa III. – epizoda Dinosaurus.
Tento poslední ztracený díl zničený komunistickou cenzurou byl opětovně nalezen po padesáti letech
bez zvukové stopy. Díky nalezeným písním a původním scénářům se tomuto unikátnímu němému dílu
vrátil zvuk při zachování původní autentičnosti postav.

Výrobní trendy

Rok 2020 znamenal pro RPP pokles počtu vyrobených minut českých verzí vztaženo k silnému roku
2019 o celkových 15,5 % v globálním součtu. Tento mírný pokles způsobil návrat výrobních hodnot k
roku 2018 a v pětiletém horizontu se jedná stále o nadprůměrnou kvantitu. To považujeme za veliký
úspěch vzhledem k četným omezením výroby z důvodu pandemie covid-19. Z pohledu jednotlivých
žánrů nejvíce poklesla výroba synchronního dabingu, kde z důvodu četnějších štábů a hereckého
obsazení nešlo plnohodnotně natáčet v době restriktivních vládních opatření. Celkový propad výroby

22
synchronního dabingu byl 31 %. Naopak u dokumentární tvorby počet vyrobených minut vzrostl
o 7,5 %. Kvalitní organizací práce se RPP podařilo vyčlenit všechny jednohlasé dokumenty s
komentářem, realizovat je s maximální ochranou jednoho herce a nezastavit tak výrobu českých verzí
dokumentů. K náročnějším vícehlasým dokumentům jsme se vrátili později. U podtitulků jsme
zaznamenali propad vlastní tvorby o 37 %, který byl však vykompenzován vyšším nákupem titulků z
předchozí distribuce (kino, DVD, blu ray atd.), které jsme upravili a nově nasadili na TV formát.

Úsek Realizace převzatých pořadů byl nucen od 16. 3. 2020 utlumovat nebo dokonce rušit výrobu až
do konce května roku 2020 z důvodu covidových opatření. V ostatních měsících jsme dokázali výrobu
sanovat do běžných hodnot a dokonce dohnat i většinu ztrát ve výrobním úkolu Centra převzatých
pořadů pro rok 2020. Po získání vládní výjimky od nošení roušek mimo domov pro výkonné umělce v
audiovizi jsme výrobu okamžitě obnovili do plné kapacity.
Od března roku 2020 jsme implementovali řadu hygienických opatření vedoucích k bezpečnému
natáčení a snížení rizika přenosu nemoci covid–19, která platila po zbytek roku.

Počet vyrobených hodin převzatých pořadů dle druhu výroby

rok synchronní dabing ozvučení podtitulky celkem
dokumentů
2016 484 214 1 037
339 149 849
2017 397 303 195
362 224 1 118
2018 561 580 142 1 355
624 1 145
2019 551

2020 379

Zdroj: Provys - ukončená výroba

Podíl převzatých pořadů na vysílání ČT

Převzaté pořady mají na obrazovkách ČT již své pevně usazené místo. Nejinak tomu bylo i v roce 2020,
kdy převzaté pořady naplnily 37,7 % celkové vysílací plochy ČT včetně nově spuštěného kanálu ČT3,
kde mají minoritní podíl. Bez kanálu ČT3 se jedná o podíl 41,2 %. Z pohledu výroby je důležitým
ukazatelem počet duálních pořadů, kde si divák může v TV normě DVB-T2 vybrat mezi originálním a
českým jazykem. V roce 2020 jsme odvysílali 63 % převzatých pořadů v duálu. Jedná se o skvělý
výsledek v porovnání s předchozími roky, kdy například v roce 2015 jsme se pohybovali okolo 20 %.

Organizační a jiné změny v Realizaci převzatých pořadů ve sledovaném období

✓ Zrušení fyzických nosičů XDCAM pro archivaci pořadů

Nová éra digitální archivace umožnila RPP začít přemýšlet o kompletním výrobním workflow bez
pevných nosičů. Posledním mezníkem bylo vyřešení schvalování, archivace hotového díla a jeho
vysílání ze souborové struktury bez použití pevného nosiče XDCAM. V roce 2020 se podařilo společně
s divizí Technika najít cestu a nově od roku 2021 nepoužíváme v celém procesu od nákupu až po vysílání
jediné pevné médium. V celém procesu pracujeme pouze se servery ČT.

✓ Čtecí zařízení pro dabingová studia

V roce 2020 jsme aktivně s divizí Technika začali řešit nákup a instalaci čtecího zařízení pro dabingová
studia namísto papírových textů. Cílem této modernizace je ušetřit náklady za tisk papírových scénářů,
zvýšit environmentální odpovědnost, zjednodušit orientaci ve scénáři a zrychlit posun mezi
jednotlivými replikami natáčení. Samotnou realizaci očekáváme v roce 2021 po dokončení výběru

23
technologie. Sledovaný rok přinesl vizi, kalkulaci úspor, definování parametrů zařízení a výběr možností
nákupu typizovaného softwaru.

Výběr zajímavých projektů s originálními českými verzemi ČT ve sledovaném období
Nejvyšší podíl výroby v RPP tvoří seriálová tvorba, kde vévodí v dalších pokračováních stálice ČT:
Případy detektiva Murdocha, Otec Brown, Ve jménu vlasti, Kriminalista atd. Vedle konvenčních
projektů jsme vyrobili i premiérové série: Bauhaus, Medicejové, Fargo, Přiznání, Vraždy ve Valhalle atd.
Významné projekty v oblasti dětské tvorby: Operace JAUU!, Prasátko Peppa, Masterchef junior,
Supertřída, Mumínci, Čarodějnice školou povinné, Smráďa a Bláťa atd.
Z evropských a světových koprodukčních projektů ČT jsme opatřili českou verzí zejména tyto významné
tituly: EBU Challenges 2017, Noví sousedé, Johannes Kepler, Louboutin - boty jako umění, Afghánistán:
40 let války, Adolf Loos, Odsun, Česko řeší klima atd.
Živě satelitní trasou jsme poskytli divákům ČT následující komentované přenosy: Koncert z Paříže 2020,
Evropský koncert, Operní hvězdy v La Scale, Oscars atd.
Konec roku opět patřil vánoční pohádce ze slovenské provenience pod názvem O léčivé vodě, kterou
jsme tradičně připravili v českém znění na vánoční svátek svatého Štěpána. K dabingu pohádek ČT
každoročně přistupuje z důvodu nesrozumitelnosti slovenského jazyka pro cílovou skupinu dětského
diváka.
Shrnutí sledovaného období
Mimořádná opatření v souvislosti s covid-19 zasáhla jak práci produkce, dramaturgie, tvůrčích týmů,
tak samotný výrobní úkol převzatých pořadů. Do poslední chvíle konce roku 2020 jsme usilovali o
každou minutu výroby. Ukázalo se, že celý tým RPP je na podobné situace dobře připraven, má moderní
nástroje na vzdálené řízení výroby a je operativně schopný kdykoliv přibrzdit, zastavit a opět
naběhnout do plného výkonu produkce ve velmi krátkém časovém horizontu. Rovněž se ukázalo, že
máme vhodně nastavený mix interních a externích spolupracovníků s minimem fixních nákladů při
útlumu výroby.
KOORDINACE VÝROBY ČT
Provoz celého oddělení Koordinace výroby v Praze zajišťuje celkem 13 zaměstnanců. Oddělení zaštiťuje
celkem 3 oblasti výroby - Centrální dispečink, Herecký a komparzní rejstřík a oddělení Produkce
postprodukce.

24
Struktura oddělení Koordinace výroby ČT

Koordinace výroby (centrální plánování kapacit)

Jednou z hlavních náplní práce Koordinace výroby je činnost spojená s centrálním plánováním interních
kapacit, dlouhodobým nasazením klíčových kapacit a s jejich efektivním využitím napříč všemi studii.
Koordinace aktivně sleduje projekty schválené Programovou Radou do výroby, průběžně sleduje
vytíženost interních kapacit a také garantuje neobsazené kapacity do koprodukcí.
V případě kolizí u poptávaných kapacit dochází k dílčím dialogům, které téměř vždy vedou
k efektivnímu vyřešení kolizních situací. V oddělení se také vytvářejí a na denní bázi aktualizují
přehledové tabulky pro sledování obsazenosti klíčových výrobních kapacit. Vytváří a sleduje se
honorářová politika reprodukčních honorářů, organizují se schůzky, na kterých se projednávají
technologické parametry jednotlivých pořadů, a to vždy v koordinaci se studii TS Praha, TS Brno i TS
Ostrava. Také zde probíhá měsíční zpracování podkladů pro přehledy využití interních sledovaných
kapacit (disponibility) za všechna televizní studia. V neposlední řadě oddělení aktivně spolupracuje na
správě a novelizaci interních předpisů, novelizaci sazebníků, či nastavování procesů tak, aby byly
dodržovány zákonem stanovené normy a vnitřní předpisy ČT.

Celý rok 2020 byl velmi ovlivněn koronavirovou situací. V podstatě od března do konce roku bylo
oddělení extrémně vytíženo z pohledu koordinování poptávaných kapacit.
V březnu vznikla přehledová tabulka pořadů ovlivněných koronavirovou pandemií, která se pravidelně
1 - 3x týdně aktualizovala a která obsahovala informace o všech změnách u jednotlivých projektů napříč
všemi studii. Tato tabulka sloužila managementu i Výrobě jako kompletní přehled aktuálně
rozpracovaných projektů ovlivněných složitou situací.
V lednu Koordinace zpracovala podklady k aktualizaci sazebníku externí autodopravy. Sazebník vyšel
jako pokyn ředitele výroby z porady ŘV.
Po intenzivních jednáních byl během prvního pololetí v Koordinaci výroby dokončen manuál pro
objednávání ruchového studia a ruchařů. Tyto instrukce obdržely produkce napříč regiony.
Na podzim roku 2020 byl v součinnosti Koordinace výroby a Stavebně dekorační techniky představen
a uveden v platnost nový interní sazebník SDT.

Centrální dispečink – dispečink studií a dispečink realizačních pracovníků

Dispečink studií KH

Sestavuje dlouhodobé a operativní plány výrobních studiových kapacit dle požadavků produkcí a
zajišťuje jejich optimální koordinaci.

25
Pražská studia jsou obsazována zejména dětskými, zábavnými, diskusními a cyklickými pořady,
přímými přenosy a také projekty dramatické tvorby.
Plánování studiových kapacit pro běžící cyklickou výrobu probíhá v půlročních intervalech s ohledem
na nasazení dlouhodobých projektů (zejména hrané tvorby), ale k dílčím změnám dochází prakticky
denně.
Při dlouhodobém plánování výroby ve studiích ČT je počítáno také s ateliéry v TS Brno či TS Ostrava.
Specialista dispečinku plánuje nasazení ve studiích s cílem maximálního využití interních kapacit.

Přehled projektů, které vznikly ve studiích ČT v roce 2020 je uveden v části „Efektivita Výroby – využití
interních kapacit“.

V prosinci roku 2020 se ve studiu KH5 demontovala teleskopicky ovládaná světla ze světelného roštu,
která již z hlediska bezpečnosti práce nevyhovovala. Ze studia se tak stal ateliér bez světelného roštu,
který ale i přes toto omezení využíváme k natáčení pořadů.

Dispečink realizačních pracovníků

Na základě požadavků produkcí nasazují dispečerky konkrétní realizační pracovníky na jednotlivé
projekty – mistr zvuku, asistent zvuku, kameraman a asistent kamer. Dispečerky mají možnost výběru
z databáze, která čítá přibližně 250 osob. Dále se zde vypracovávají týdenní přehledy plánů výroby a
měsíční přehledy projekcí za Prahu, Brno i Ostravu.

Rok 2020 byl i pro dispečink realizačních pracovníků náročný z hlediska neustálých změn při
nasazování/rušení jednotlivých projektů – obzvláště u sportovních přenosů.

Herecký a komparzní rejstřík (HKR)

Spravuje a aktualizuje data v Rejstříku umělců, registruje nové zájemce a dle požadavků členů štábu
připravuje návrhy hereckého obsazení či obsazuje komparz na jednotlivé projekty.
Aktivně zajišťuje castingy či kamerové zkoušky.
V databázi hereckého a komparzního rejstříku je registrováno přes 21 800 umělců jak domácích, tak
zahraničních.

Jednou z nejzásadnějších změn v HKR bylo zavedení nové IT platformy rejstříku, který HKR spravuje.
Přípravné práce odstartovaly v druhém pololetí roku 2020, kdy oddělení HKR, Koordinace výroby a IT
začali velmi intenzivně spolupracovat na tvorbě nové platformy. Koncem roku byla úspěšně spuštěna
testovací verze a od začátku roku 2021 platforma funguje v ostré verzi. Odezva od uživatelů je velmi
kladná.

Během roku došlo díky nařízením spojených s onemocněním covid-19 k pozastavení registrací do
hereckého a komparzního rejstříku. I přes tato opatření se k nám v minulém roce registrovalo přes 450
umělců (herci, děti, komparz).

Příklady projektů, na kterých HKR v roce 2020 spolupracoval:
Tresty v Čechách, Máte slovo s M. Jílkovou (publikum), Planeta YÓ (ankety), Láska v čase korony
(komparz), Zdravotní test národa (figuranti EPI + diváci), Můj život s Bohuslavem Martinů (role a
komparz), Tajemství těla (reportáže a diváci ve studiu - komparz), Hlavně to zdraví (návrh obsazení),
Stíny v mlze (komparz).

Jedno z nejzásadnějších zadání roku 2020 přišlo s novým projektem UčíTelka, který vznikl téměř ze dne
na den, a kde se v pracovním týdnu nasazovalo 15 dětí denně po dobu 3 měsíců.

26
I přes zákonná omezení se během roku konala celá řada castingů, např. u těchto pořadů:
Dětská dopravní policie – casting cca 100 dětí, Agent v kapse, Rejpavá žížala, Tance z pohádkového
rance, Wifina, Vražedné stíny, Koumando, Boží dar.

Produkce postprodukce (PP)

Chod oddělení zajišťuje pět produkčních postprodukce. Cílem je efektivní řízení a koordinování
postprodukčního řetězce u jednotlivých projektů dle předem stanoveného rozsahu. Produkční
postprodukce navrhují postprodukční plány, objednávají kapacity, dohlíží na harmonogram veškerých
dokončovacích prací na jednotlivých projektech. Část kapacity produkčních využívají kolegové z Brna a
Ostravy, kteří dokončují své projekty v pražských kapacitách.

V roce 2020 byli produkční z produkce postprodukce nuceni velmi rychle reagovat na dílčí změny ve
výrobě v souvislosti s dopady covid-19. Přesouvali dokončovací práce u přerušených projektů a rušili je
u stornovaných projektů.

V roce 2020 spolupracovali produkční postprodukce na těchto projektech:

PRAHA
Můj život s Bohuslavem Martinů, Kukačky, Devadesátky, Karavanem po Česku, Nejkrvavější proces,
Pan herec Miroslav Donutil, Poldové a nemluvně, Sever, Zločiny velké Prahy, Kde domov můj?, Agent
v kapse, Osada, Manu a Matěj na cestě, Linka IV, Hudební perličky Pavla Šporcla, Zázraky přírody,
Tajemství těla, České fotbalové legendy, Máme na to, Kapka vody, Čtení do ouška, digitalizace
televizních novin, Ochránce, Peče celá země II, Pečení na neděli, TamTam.

OSTRAVA
Kabinet Dr. Honzáka, Stíny v mlze, Studio svoboda.

BRNO
Svět podle Muchy, Adolf Loos, Zkouška umění, Zakázaný Bůh, Počátky 2, Ultimátum (8 hodin),
Industrie, Malý velký festival (60x Zlín), Hlava medúzy, Kroky, Milan Kundera: Od žertu
k bezvýznamnosti, Jak si nevzít princeznu, Kníže Svatopluk.

PRODUKČNÍ SLUŽBY

Oddělení Produkčních služeb je úsekem, který na komerčním principu poskytuje pronájem volných
technických a personálních kapacit ČT, a to jak tuzemským, tak i zahraničním klientům. Komerční
činnost se snaží vyvíjet nejen v Praze, ale i ve všech ostatních studiích ČT napříč regiony (např. formou
pronájmu studií a techniky v Brně a Ostravě, či poskytnutím zpravodajských vstupů z regionálních
studií nebo přímo z místa aktuálního dění přes satelitní vozy). Cílem oddělení je poskytovat co
nejkvalitnější služby partnerům z EBU, ostatním komerčním mediálním subjektům, ale i třeba státním
a neziskovým kulturním a vzdělávacím institucím (vysoké školy, muzea apod.). To vše samozřejmě co
nejefektivněji a se zřetelem na veřejnoprávní charakter některých zakázek.

Rozsah činností a služeb, které oddělení Produkčních služeb poskytuje, je široké. Zahrnuje zejména
poskytování volných technických kapacit ČT v Praze (např. studia, střižny, zvukové režie, přenosové
vozy atd.). Dále zajišťuje komerční činnost filmových laboratoří včetně následné digitalizace filmových
pásů na filmových skenerech (digitalizace archivů Organizace pro bezpečnost a spolupráci nebo
Národního technického muzea, vyvolání filmů pro studenty filmových škol atd.). Činnost však není
omezena na pouhý pronájem, Produkční služby spolupracují s Obchodním oddělením a zajišťují výrobu

27
sponzorských vzkazů pro obchodní partnery (z mnoha např. Ministerstvo životního prostředí, Czech
Tourism), jsou v úzkém kontaktu s oddělením Mediálního partnerství a Charity, pro které zajišťují u
vybraných projektů přepisy archivů a ostatní produkční podporu (výstava Časozdviž v Národním
muzeu, výroba studiových předmluv k jednotlivým dílům seriálu Kosmix, zajištění postprodukce spotu
Konta bariéry a jiné). V rámci obchodní činnosti oddělení vyrábí i pořady na klíč (sestřihy pro muzea,
galerie a jiné instituce, výrobu sportovních přenosů či výrobu reportáží pro zahraniční TV společnosti),
které nejsou určeny pro vysílání na programech ČT (např. výroba informačních spotů pro Český rozhlas
o digitalizaci). Dále pak Produkční služby spolupracují s redakcí zpravodajství a sportu, kdy zajišťují
doplňkové služby u politických, kulturních a zejména sportovních akcí (přenos zahajovacího koncertu
České filharmonie pro francouzskou MEZZO TV, výroba rozhovorů pro norskou NRK ze Zlaté tretry
Ostrava, předzápasové a pozápasové vstupy ze stadionu Slavie Praha během Evropské ligy UEFA).

Produkční služby se snaží své aktivity poskytovat co nejkvalitněji tak, aby udržely dobrou pověst České
televize. Nabízené služby však musejí poskytovat i efektivně, aby činnost oddělení vytvářela zisk.
Důležitým ekonomickým ukazatelem oddělení je výše externího hospodářského výsledku, tedy rozdílu
mezi fakturací za poskytnuté služby a náklady na jejich dodání včetně režie na provoz střediska (mzdy,
odvody atd.).

Produkční služby vždy přinášely ČT zisk, většinou v řádu jednotek milionů korun ročně. Bohužel
vzhledem k pandemické situaci zapříčiněné covid-19 se zisku poprvé nepodařilo dosáhnout. Příčinou
byla hlavně nemožnost vyvíjet komerční činnost během téměř celého roku. Vzhledem
k bezpečnostním omezením uvnitř ČT nebylo možno pronajímat vlastní kapacity v prostorách ČT. Kvůli
pandemické situaci byly veskrze zrušeny všechny kulturní a sportovní akce (předčasné ukončení
fotbalové i hokejové ligy).
Na rok 2020 byly naplánovány Olympijské hry v Tokiu, kde měly Produkční služby komerčně zajistit
výrobu mezinárodního signálu z divoké vody (stejně jako v brazilském Riu 2016). Tato akce byla
přesunuta na rok 2021 a tudíž i odhadovaný zisk ve výši dvou miliónů korun z této akce byl odsunut do
budoucna. Naneštěstí celková ekonomická aktivita v České republice byla utlumena a komerčních
požadavků bylo velmi málo, takže se nepodařilo vygenerovat dostatečný zisk ani z prodeje licencí či
výroby sponzorských vzkazů. V reakci na sníženou poptávku během koronavirové krize s cílem
minimalizovat finanční ztrátu nebyl na jaře doplněn počet pracovníků v oddělení do plného stavu pěti
zaměstnanců a s doplněním se čeká do doby, kdy se mediální trh opět vrátí do normálního stavu.

Rok Tržby Ext. náklady Ext. hosp. výsledek
3.941.300,- 1.421.200,-
2017 5.362.500,- 3.971.800,- 26.900,-
3.967.405,- 2.243.051,-
2018 3.998.700,- 3.698.000- - 455.000,-

2019 6.210.456,-

*2020 3.243.000,-

*Rok 2020 – údaje zaokrouhleny na celé tisíce

TRIKOVÁ POSTPRODUKCE

Oddělení trikové postprodukce (TP) poskytuje kompletní servis obrazové postprodukce jednotlivým
TPS a Centrům České televize (vč. TSB a TSO), spadajícím pod divizi Výroba. Spolupracuje také s divizí
Marketing a Nová média i s externími koprodukčními partnery ČT. Tento servis spočívá v zajištění
zpracování natočeného materiálu, jeho přípravě pro střih, následně pak trikové postprodukci a
barevných korekcích. Součástí je také zajišťování technologické a trikové supervize, ať už v raných
přípravách projektů, tak i během natáčení či při dokončování pořadů.

Triková postprodukce se v roce 2020 podílela na výrobě více než 170 pořadů. Jarní měsíce
poznamenané pandemií covid-19, částečně ovlivnily i chod v Trikové postprodukci. Díky pozastavení

28
natáčení či střihu některých projektů se sice částečně snížil objem práce v TP, kapacity na ně alokované
však byly využity na projekty, které již byly ve výrobě TP. U většiny zaměstnanců byla využita možnost
práce z domova. Díky těmto krokům výroba v Trikové postprodukci nedoznala výraznějších výpadků.
Na výrobě jednotlivých pořadů se v Trikové postprodukci podílí celkem 20 zaměstnanců, z toho je 15
2D a 3D operátorů. V kapacitách TP jsou využívány 4 offlinové střižny AVID, 2 zařízení pro barevné
korekce Rio, Da Vinci Resolve a řada softwarů umožňujících výrobu trikových záběrů a animací (Flame,
Flare, Nuke, Maya, After Effects, Photoshop, Toonz, ToonBoom). Ke standardním pracovním nástrojům
jak produkce, tak operátorů, patří software Ftrack, sloužící ke správě trikových záběrů. Trikovým
supervizorům usnadňuje komunikaci mezi nimi a operátory, pokud jde o zpětnou vazbu vztahující se
ke kvalitě jednotlivých triků. Produkci zase významným způsobem pomáhá zefektivnit využívání kapacit
jak jednotlivých operátorů, tak softwarů, využívaných pro výrobu trikových záběrů.
Ve sledovaném období se TP podílela např. na štědrovečerní pohádce O vánoční hvězdě, dramatických
seriálech či minisériích Devadesátky, Podezření, Vražedné stíny nebo Ombudsman, dále pak např. na
dokumentech K poctě zbraň či Španělská chřipka.
K postprodukčně nejsložitějším projektům, vyráběným v tomto období v rámci TP, patří bezesporu
historický seriál Božena, který obsahuje přes 1000 trikových záběrů. Ty zahrnují jak jednoduché retuše
(např. odstranění novodobých prvků - lampy, střešní okna, reklamy atp.) až po mattepaint
(dokreslování obloh, budov), množení postav, apod.

Triková postprodukce – Božena – klíčování pozadí

Triková postprodukce – Božena – přidání lidí, úprava budov

ODDĚLENÍ SLUŽEB PRO SMYSLOVĚ POSTIŽENÉ DIVÁKY
Oddělení služeb pro smyslově postižené diváky (dle standardizace EBU: Access Services) má za úkol
eliminovat informační bariéry, plynoucí z podstaty smyslového postižení. Cílem je maximálně snížit či
úplně odstranit percepční deficit této divácké menšiny.

29
Česká televize k tomuto účelu využívá standardní technologie:
• skryté titulky pro neslyšící (ST)
• tlumočení do českého znakového jazyka neslyšících (ČZJ)
• zvukový popis pro nevidomé (AD)

Všechny zmíněné technologie umožňují zpřístupňovat pořady v tzv. předvýrobě, ale i v živém vysílání
(zpravodajství, publicistika, eventy, sport).
V České republice poskytování těchto služeb upravuje Zákon o České televizi, který stanovuje pro
vysilatele veřejné služby tyto povinné limity:

- skryté titulky: min. 70 % pořadů z celkově odvysílané produkce
- znakový jazyk: min. 2 % pořadů z celkově odvysílané produkce
- zvukový popis: min. 10 % pořadů z celkově odvysílané produkce
Statistiky plnění zákonných limitů Česká televize zpracovává v měsíčních, čtvrtletních, pololetních a
celoročních strukturovaných přehledech. Statistiky jsou ve statutu veřejného dokumentu k dispozici
všem relevantním partnerům, a to i na webu ČT.
Česká televize v roce 2020 opět všechny zákonem stanovené limity splnila.
Oddělení služeb pro smyslově postižené diváky spolupracuje s rozsáhlým týmem autorů:
- skryté titulky: 60 editorů skrytých titulků
- znakový jazyk: 28 tlumočníků do znakového jazyka
- zvukový popis: 34 autorů zvukového popisu
V roce 2020 jsme tedy spolupracovali celkem se 122 editory, tlumočníky a autory.
I v roce 2020 Česká televize zpřístupnila smyslově postiženým divákům nadlimitní objem pořadů
(vztaženo k zákonným limitům).
Pořady zpřístupněné divákům se sluchovým postižením

Strukturovaný přehled, rok 2020:

Produkce služeb pro sluchově postižené diváky je v absolutních číslech srovnatelná s několika
předchozími roky. Konečná čísla se liší v desetinách či jednotkách procentních bodů. Pokles jsme
zaznamenali pouze u sportovních pořadů tlumočených do ČZJ. Důvodem byla opatření vlády související

30
s covid-19, nevysílaly se přímé přenosy sportovních utkání, která se nekonala. Propad byl i v následně
vyráběných magazínech, které se opírají o sportovní přenosy. V součtu však plnění zákonných kvót
nebylo ohroženo a Česká televize i v roce 2020 udržela nadstandardní úroveň.

Pořady zpřístupněné divákům se zrakovým postižením

Strukturovaný přehled, rok 2020:

Produkce zvukového popisu je srovnatelná s předchozími roky. I tady lze hovořit o rozdílech v řádu
desetin či jednotek procentních bodů. Zákonné limity jsou vysoce překročeny, zejména u programů
ČT1, ČT2 a ČT art.

Změny ve vysílání pro diváky se smyslovým postižením v době pandemické krize

V souvislosti s výjimečnou situací v období první a druhé vlny pandemické krize v ČR Česká televize
vždy okamžitě zareagovala a přikročila k navýšení výroby skrytých titulků a českého znakového jazyka,
aby zajistila plnou informovanost neslyšících. Toto opatření trvalo až do konce roku 2020 s krátkou
letní přestávkou. Nově jsme přikročili k titulkování a tlumočení Studií ČT24, tiskových konferencí
krizového štábu, vlády a jednotlivých ministerstev a také ad hoc speciálů, tematicky spojených
s pandemickou krizí. Do portfolia tlumočených pořadů jsme zařadili Události v regionech a hlavní
zpravodajskou relaci Události. Nový pořad UčíTelka byl tlumočen na FB a v iVysílání. Programové
schéma nově vzniklého programu ČT3 bylo pokryto skrytými titulky a tlumočením do ČZJ.

Pořady, které byly zpřístupněny již před krizí, byly samozřejmě zachovány i během krizového vysílání.
Výjimku tvoří jen pořady, které byly dočasně zrušeny. Česká televize zaznamenala na včasnou reakci
velmi kladné ohlasy od organizací neslyšících, jednotlivých diváků i odborné veřejnosti. Na přání
převážně prelingválně postižených neslyšících diváků jsme zařadili do standardního portfolia Události
tlumočené do českého znakového jazyka (denně ČT24).

Finanční náklady:
Celkový objem ročních nákladů za rok 2020: 28 966 726 Kč.

V roce 2020 se náklady oproti roku 2019 mírně snížily. Důvodem je částečně variabilita vysílacího
schématu, ale hlavně absence možnosti vysílání značného podílu kulturních a sportovních akcí, které
se nemohly uskutečnit díky covid-19. Souhrnně se však dá říci, že finanční náklady jsou v porovnání
s předchozím vývojem stabilizované.

SCÉNICKÝ PROVOZ ČT

Organizační struktura a rozsah působnosti

Scénický provoz (SP) patří k největším útvarům ČT, a to jak co do počtu zaměstnanců (260), tak co do
plochy, kterou v rámci areálu ČT obhospodařuje (přes 25.000 m2). Hlavním předmětem činnosti SP je
zajištění odborných služeb při výrobě pořadů v oblasti scénické výroby, kam spadá výroba, stavba a
provoz dekorací ve studiích, příprava a odbavení scénických výprav v kostymérnách, hereckých

31
šatnách, maskérnách a rekvizitárnách, šití kostýmů v krejčovnách, výroba vlásenek ve vlásenkářských
dílnách a v neposlední řadě správa fundusu výpravných prostředků a stavebně dekoračních prvků a
správa skladů materiálu pro výrobu dekorací, kostýmů a vlásenek.

Sklad materiálu na výrobu dekorací

Servis SP je poskytován na základě poptávek TPS a interních objednávek od produkcí napříč všemi žánry
(dramatická tvorba, zábavné pořady, dětské pořady, divadelní přenosy, publicistické pořady,
zpravodajství a sport). SP primárně obsluhuje pořady vyráběné ve vlastní výrobě, nicméně je-li to
účelné a efektivní, interní kapacity SP jsou nasazovány i na pořady vyráběné v zakázkách
nebo koprodukci.

Výroba dekorace pro natáčení medailonků na Českého lva, které proběhlo ve zkušebně SP

Nasazení interních kapacit nejenže šetří náklady při výrobě pořadů, ale do značné míry zaručuje
nezávislost ČT na externím prostředí. Kromě kvalifikovaných zaměstnanců jsou velkou výhodou SP též
rozsáhlé a moderně vybavené dílenské provozy, které primárně slouží k výrobě dekorací a nábytku pro
pořady, ale v případě volných kapacit jsou hojně využívány středisky ČT na nevýrobní aktivity, jako jsou
realizace výstav, tiskové konference, festivaly, údržbu a opravu objektů ČT, na výrobu kancelářského
nábytku a další režijní činnosti.

Rozpracovaná truhlářská a kašérská výroba dekorace pro výstavu v Galerii ČT

32
Členění scénického provozu
Organizačně je SP členěn do šesti organizačních jednotek.

Stavebně dekorační technika (SDT)
SDT je největší oddělení SP. Pracovníci SDT zajišťují odbornou přípravu dílenské výroby (technické
rozkresy, návrhy technologie výroby, rozpočty), realizují výrobu dekorací a dekoračních prvků
v řemeslných dílnách, provádí stavbu a likvidaci dekorací ve všech studiích na Kavčích horách. Dále se
realizuje příprava, stavba a likvidace dekorací při natáčení v exteriérech a reálech. Mimo to je
poskytován servis produkcím při přenosech kulturních a sportovních akcí a dalších eventů. Nad rámec
výroby pořadů se SDT podílí na řadě nevýrobních aktivit.

Iniciační fáze stavby dekorace ve studiu KH4 pro trikové scény v pohádce O vánoční hvězdě

Výroba instalace dekorace pro festival Zlatá Praha na Nové scéně

Co do objemu hodin a spotřebovaného materiálu největší podíl kapacit poskytuje SDT pro dramatickou
tvorbu, která je z pohledu scénické výroby nejsložitější. Natáčení ve velké míře probíhá v exteriérech a
reálech a v případě studiové výroby se dekorace vyrábějí v realistické podobě. Až na barvy byl kvůli
nemoci covid-19 objem spotřebovaného materiálu nižší než v minulých letech. Celkem se v roce 2020
spotřebovalo téměř 3,5 tun hutního materiálu, 80 m3 řeziva, cca 3.800 m2 deskového materiálu. Nárůst
spotřeby barev na 8.500 litrů byl dán komplikovanými dlouhými seriály Ombudsman a Devadesátky,
s prodlouženým natáčením kvůli nemoci covid-19.

33
Přetření fasády v reálu – klub Discoland Sylvie na pořadu Devadesátky

Kromě klasických profesí jako je stavěč dekorací, truhlář a zámečník pracuje v SDT široké spektrum
speciálních profesí, jako je umělecký truhlář, umělecký kovář, umělecký kašér, štukatér, kovotepec,
patinér, pozaďář atd.

Kostýmní doplňky určené pro pohádku O vánoční hvězdě vyrobené v kašérské dílně

V případě natáčení hrané tvorby ve studiu je nezbytné, aby dekorace vypadala realisticky a divák
nepoznal, že scéna není natočená v reálu. Za tímto účelem se tedy používají speciální materiály a
dodržují se přesné technologické postupy s cílem dosáhnout vizuální dokonalosti.

Realistická studiová dekorace pro seriál Kukačky ve studiu KH4

Rekvizitní výprava
Rekvizitáři se starají o kompletní zajištění výpravy – tedy vnitřní vybavení studiových dekorací
a prostředí v reálech dle požadavků architekta pořadu, pořizování hracích rekvizit, vývoj a výrobu
speciálních rekvizit, zajištění hracích aut a hracích zvířat vycvičených pro natáčení. Pro potřeby
rekvizitní výpravy se primárně využívají televizní fundusy rekvizit, nábytku a dekoračních látek.

Zařízená roubenka při natáčení pohádky O vánoční hvězdě na Slovensku

34
Srovnání před a po – kompletní zařízení bytu v reálu pro seriál Ombudsman

Při přípravě dobových filmů a seriálů je nezbytné dodržet historickou správnost užitím originálních
předmětů často historické hodnoty, které tím pádem vyžadují odborné zacházení. Speciální kapitolou
jsou hrací rekvizity pro tyto pořady, které se musejí vyrábět podle historických podkladů a s dobovou
patinou.
V ČT je velká část kapacit rekvizitní výpravy nasazována na cyklická pásma ve studiích jako jsou pořady
Máte slovo, Hobby naší doby, dále dětská pásma jako např. Kouzelná školka, Planeta YÓ, Studio
kamarád, Medvídkova poradna a další projekty vznikající pro programovou skladbu ČT:D.

Zařízení rekvizitami do dětské dekorace pro pásmo Medvídkova poradna

Zejména v projektech hrané tvorby, ale i třeba pořadech zábavy, jako je například zábavně vzdělávací
cyklus Zázraky přírody, se často využívají speciální rekvizity. Jedná se o designově atypické, nebo
tvarově či funkčně specifické objekty, které v reálu neexistují a tudíž je nejdříve nezbytné je navrhnout
a vyvinout po technické stránce a následně vyrobit pro konkrétní režijní záměr.

Velký vůz pro trikové natáčení scén do pohádky O vánoční hvězdě

Kostýmní výprava
Kostymérky se při výrobě pořadu starají o realizaci kostýmů a kostýmních doplňků. Spolu s maskéry
zodpovídají za bezvadný vzhled herců a dodržení návazností na place při natáčení. Za tímto účelem
kostymérky zajišťují výběr a výrobu kostýmů dle požadavků režie a kostýmního výtvarníka a sestavují

35
kostýmní komplety pro herce a účinkující. Výprava se primárně utváří z interního fundusu kostýmů a
obuvi, nicméně kostýmy na hlavní role se šijí nebo nakupují.

Výpravný dokument Swing, to mě baví, v němž se použilo přes 130 dobových kostýmů z fundusu ČT

Ke kostýmní výpravě náleží i interní krejčovské dílny, ve kterých se šijí nové kostýmy a dělají se úpravy
stávajících kostýmů z fundusu. V případě volných kapacit se šijí kostýmy i pro zakázky nebo
koprodukce.

Vyrobené kostýmy pro pohádku O vánoční hvězdě dle výtvarného návrhu kostýmní výtvarnice a kostýmní zkoušky v krejčovnách ČT

V případě dobových hraných filmů a seriálů je, stejně jako u rekvizitní výpravy, nezbytné dodržení
historické a dobové správnosti. Kostýmy se musejí často šít nebo půjčovat v zahraničí, dobové prvky
jsou konzultovány s odbornými poradci. To samozřejmě prodlužuje přípravy a prodražuje výpravu, ale
hlavně to vyžaduje vysokou erudovanost kostýmního týmu. ČT má naštěstí řadu kvalifikovaných
pracovníků, což dokládá i fakt, že vedoucí kostymérka ČT Helena Rovná v loňském roce získala Českého
lva v kategorii „nejlepší kostýmy“ za kostýmní výpravu filmu Nabarvené ptáče.

36
Kostýmní výprava filmu Nabarvené ptáče

Maskéři a vlásenkáři
Maskéři se starají o bezvadný vzhled herců, moderátorů a dalších účinkujících. V rámci své profese líčí,
češou a stříhají herce, aplikují tetování či realistická zranění, vyrábějí a aplikují složité masky pro
dosažení efektu stárnutí protagonistů. Záběr maskérů SP je poměrně široký, od vizážistky pro různé
typy magazínů, talk show a zábavové pořady, přes líčení pro cyklická dětská pásma, až po složité
dobové seriály hrané tvorby, u nichž je klíčová profese umělecký maskér. Ten spolu s kostýmním
výtvarníkem určuje umělecké pojetí protagonistů. U historických postav je nezbytná výroba vlásenek
na míru, znalost dobových účesů a výroba a aplikace masky tak, aby se herci podobali svým reálným
předlohám.

Proměna herce Michala Novotného v Ivana Jonáka v seriálu Devadesátky

Velmi hodnotná je práce vlásenkářské dílny, ve které vznikají paruky, vousy a vlasové doplňky.

Sklad vlásenek, poutkování paruk a vousů na vlásenkářské dílně

Důležitou oblastí maskérské činnosti je výroba protetiky a speciálních maskérských efektů, jako jsou
například oděrky, otevřené rány, popáleniny nebo jizvy, na jejichž výrobu se používají speciální
silikonové materiály.
Televizní tvorba se v posledních letech výrazně přiblížila filmu, a tím se zvýšila i poptávka po speciálních
maskérských efektech a na míru vyráběných vlásenkách. Maskéři se stali velmi žádanou
a na trhu drahou a nedostatkovou profesí. Umělečtí maskéři ČT bezpochyby patří ke špičce v oboru.

37
Maska muže popáleného při výbuchu v seriálu Devadesátky, práce uměleckých maskérů M. Valeše a M. Větrovce

Speciální efekty SFX
Přestože oddělení SFX čítá pouze tři specialisty, jejich interní služby šetří v rozpočtech pořadů ČT ročně
statisíce korun. Jsou nasazováni nejen na projekty vlastní výroby v Praze, ale i v TSO a TSB, na zakázkách
i koprodukcích. Zbrojíř (respektive technik SFX) je specifická a ve filmovém prostředí drahá profese
zajišťující širokou škálu činností, na které je potřeba mít odbornou způsobilost (průkaz odpalovače
ohňostrojů, zbrojní průkaz atd.). Zbrojíři zajišťují manipulaci se zbrojními rekvizitami, otevřeným
ohněm, odbavují speciální efekty (sněžení, mlha, kouř), připravují výbuchy, průstřely kostýmů a různé
chemické efekty. Kromě těchto služeb je v gesci oddělení správa skladu zbrojních rekvizit, který
podléhá přísným bezpečnostním pravidlům a pravidelné kontrole ze strany PČR.

Sklad zbrojních rekvizit

V roce 2020 pracovníci SXF realizovali například výbuch chléva v pohádce O vánoční hvězdě, v seriálu
Ombudsman zajišťovali kouř z komína při trikovém natáčení ve studiu. V dokumentu Bílá hora připravili
výstřel ze 180mm děla, v seriálu Devadesátky dělali výbuch v SM salónu, přestřelku u banky a popravu
podnikatelů samopalem škorpion. Ve Vražedných stínech realizovali efekt vykrvení policisty po
průstřelu krku, pro seriál Stíny v mlze se podpálila motorkářská klubovna a zapálilo se auto v garáži i s
herci uvnitř a mnoho dalších.

Zajištění zbrojních rekvizit a pyroefektu pro natáčení pohádky pro neslyšící Loupežnická balada

38
Příprava scény výstřelu z děla a střelba z dobových mušket v dokumentu Bílá hora

Fundus výpravných prostředků
Rodinným stříbrem scénického provozu jsou bezpochyby fundusy výpravných prostředků
a dekoračních prvků. Napříč sklady k dispozici přes 280.000 položek. Nábytek, rekvizity a kulisy jsou
uskladněny v několika místnostech v suterénu, kostýmy jsou umístěny ve skladech v zadní části areálu
Kavčích hor.
Fundusy obsahují kostýmy a obuv ze všech možných dob, současný i historický nábytek, drobné rekvizit
a elektrorekvizity, zbrojních rekvizity, koberce, dekorační látky a další specifické artefakty. Díky této
nepřeberné nabídce se při výrobě pořadů zejména velké hrané tvorby šetří na externích pronájmech
ročně statisíce korun. Navíc interní fundusy poskytují ČT i určitou míru nezávislosti na externím
prostředí. Dalším přínosem fundusů je to, že ČT může vstupovat do zajímavých koprodukčních projektů
právě poskytnutím výpravných prostředků.

Sklad fundusu rekvizit

Fundusy jsou zásadním přínosem též pro malé pořady, neboť rekvizitní a kostýmní výpravy se dají
realizovat s vynaložením minimálních externích nákladů. Jen díky tomu může vznikat tak rozmanité
množství veřejnoprávních projektů jako jsou nízkorozpočtové dětské pořady pro ČT:D, dohrávané
dokumenty anebo pohádky pro Televizní klub neslyšících.

Dětský pořad Rejpavá žížala v nápadité dekoraci ve studiu KH1

Ve velké části roku 2020 došlo kvůli opatřením proti nemoci covid-19 k zastavení natáčení hrané
tvorby, jak ve vlastní výrobě, tak v zakázkách i koprodukcích, což se samozřejmě projevilo i na sníženém
obratu výpůjček výpravných prostředků, který meziročně poklesl přibližně o 30%. I tak se ze skladu
vypůjčilo přes 120.000 kusů výpravných prostředků a vystavilo přes 6.600 dodacích listů.

39
Pro hranou tvorbu je také velmi klíčový fundus kulis, díky němuž je výroba studiových dekorací nejenže
levnější a rychlejší, ale i ekologičtější.

Jedna ze dvou rozsáhlých dekorací, které se postavily z fundusových kulis pro seriál Kukačky ve studiu KH4

Kromě výroby pořadů slouží fundus obvykle i k realizaci komerčních pronájmů, zejména pak projektům
televizní a filmové tvorby. V roce 2020 však došlo k razantnímu omezení komerčních pronájmů kvůli
nemoci covid-19 a objem komerce tedy meziročně zásadně poklesl. Realizovaly se spíše menší
pronájmy a celkový objem výnosů byl cca 330.000 Kč, což je ani ne čtvrtina objemu
z předešlého roku.
Proběhlé organizační a systémové změny a výhled do budoucna
Objem scénické výroby daný výrobním úkolem a šíře spektra scénických služeb by nebylo možné zajistit
bez stabilního týmu odborníků a zručných řemeslníků. Ještě v roce 2019 se SP potýkal
s fluktuací kvůli krizi na pracovním trhu, tu však téměř zastavily vládní opatření v souvislosti s nemocí
covid-19. Nicméně poptávka po kvalitních odbornících ve filmové branži se opět na konci roku 2020
začala navyšovat. Snaha udržet odborníky a kvalifikované zaměstnance bude tedy prioritou
i v budoucím období.

Malírna, kašérská dílna a práce na montážní hale

V minulosti byla vždy důležitá spolupráce se středními školami. SP každoročně umožňoval studentům
odborných učilišť a středních škol odbornou praxi a zapojení do přípravy výroby pořadů. Z řad studentů
se následně čas od času rekrutovali noví zaměstnanci. Bohužel uzavření škol kvůli covid-19 způsobilo,
že veškeré odborné praxe byly v roce 2020 znemožněny. S otevřením škol se odborné praxe postupně
opět obnoví.

Truhlářské dílny a zámečnická dílna

40
Výroba v rámci roku není konstantní a často kolísá, což se ještě více projevilo kvůli nemoci covid-19,
kdy se pořady často přesouvaly nebo rušily a nahrazovaly jinými. O to víc byla důležitá vzájemná
spolupráce se scénickými provozy studií v Ostravě a v Brně. Vedení všech tří scénických provozů spolu
konzultují realizace složitějších projektů, výpůjčky dekorací a výpravných prostředků a dle potřeby si
týmy personálně navzájem kapacitně vypomáhají.
Přestože v drtivé většině případů SP zajišťuje kusovou výrobu, některé časově náročné operace lze
nahradit, respektive výrazně zefektivnit moderními dílenskými stroji. Z tohoto důvodu se v posledních
letech začaly zavádět do dekorační výroby i technologické inovace. Kombinace strojové
mechanizované výroby (výroba na CNC fréze a 3D řezačce polystyrenu) s tradičními ručními řemesly
(kašér + patinér) nejenže zefektivnily výrobu, ale umožňují realizaci i velmi náročných dekorací.
Nejvýznamnější projekty z pohledu scénického provozu
Devadesátky
Výpravně se jednalo o velmi náročný dobový detektivní seriál, pro který se zařizovala řada autentických
lokací, připravovaly se speciální masky (četná zranění), vyráběly speciální rekvizity (např. sudy
s mrtvolami), realizovaly se organizačně náročné akce (např. výlov sudů na Orlíku). Kvůli nemoci covid-
19 se navíc natáčení neplánovaně roztáhlo téměř do celého roku.

Dobově zařízená policejní služebna

Místa činu ze seriálu Devadesátky

Ombudsman
Během natáčení docházelo k rychlému střídání lokací s velkými stavebními přípravami a rozsáhlým
zařizováním rekvizitní výpravou. Seriál natáčeli dva režiséři, a tak i kostýmní a rekvizitní výprava byla
zdvojená. Přestože se jednalo o civilní seriál, maskéři vyráběli celou řadu zranění, což prodloužilo
přípravy před i během natáčení. Z důvodu nemoci covid-19 se bohužel natáčení často přesouvalo,
nakonec se seriál zcela nedotočil a bude dokončen až v roce 2021.

41
Test aplikace speciálního efektu uměleckého maskéra J. Sadílka

Stavba kopie reálného komína

Pohádka O vánoční hvězdě
Velmi specifické bylo natáčení vánoční pohádky, zejména proto, že ve studiu KH4 se instalovala
speciální dekorace, která byla následně doplněná videomappingem na míru a dotvořena digitální
postprodukcí. Pohádka se natáčela z velké části v exteriérech na Slovensku v zimním období, což
samozřejmě bylo pro štáb fyzicky velmi náročné. Pro tyto podmínky musela být upravena kostýmní
výprava, aby se nenachladili herci.

Stavba dekorace pro trikové natáčení ve studiu KH4

Dopady nemoci covid-19 na výrobu ve studiích
S vyhlášením nouzového stavu na jaře 2020 se chod celé republiky výrazně zpomalil a velká část
zaměstnanců přešla do režimu home office nebo na překážky v práci. Ve studiích se však některé
procesy naopak musely zrychlit a z povahy scénické výroby „práce z domu“ nepřicházela v úvahu.
Zaměstnanci SP tak byli po celou dobu nasazeni v první linii. Situace se měnila každou chvíli, posouvaly
se nebo rušily pořady a naopak se kvapně rodily nové v řádech dnů a to s požadavkem na minimum

42
vynaložených nákladů. Za tímto účelem docházelo k neustálému operativnímu přeskupování
zaměstnanců, samozřejmě za přísných hygienických podmínek.
Jedním z nejvýraznějších projektů byl pořad UčíTelka. Dekorace a rekvizitní výprava vznikly prakticky
za pátek a sobotu, vše se vyrobilo a zařídilo v interních kapacitách a v nepříznivých podmínkách, kdy se
nepředvídatelně např. zavřely obchody. Využily se všechny možné elementy z jiných dekorací a prvky
z fundusu výpravných prostředků.

Dekorace UčíTelka v prostorách zkušebny č. 5

Další z rychlých pořadů byla Linka 1212. Na výrobu dekorace se operativně použil materiál, který
původně posloužil jako podkladová podlaha pro dekoraci StarDance v Holešovicích.

Linka 1212 ve studiu KH1

Třetím z rychlých pořadů byl cyklus Máme na to, pro který se pro změnu využila dekorace z pořadu To
se ví. Dekorace stála prakticky jen náklad na bílou barvu na přetření studia a postavila se do druhé
poloviny studia KH1 vedle dekorace Linka 1212.

Dekorace Máme na to ve studiu KH1

Samozřejmě je třeba zmínit šití bavlněných roušek. Když byl v prvních týdnech koronakrize v ČT stejně
jako v celé ČR nedostatek ochranných pomůcek, SP flexibilně nasadil všechny krejčové a řadu
kostymérek na téměř manufakturní výrobu roušek. Během prvních dnů se ušilo bezmála 8.000 roušek,
které byly distribuovány napříč celým areálem KH a do objektu Zpravodajství.

43
Výroba roušek v krejčovnách ČT

Pro seriál Láska v čase korony se vyvíjel prototyp ochranného štítu, který měl splňovat v té době platná
bezpečnostní a hygienická opatření, estetické požadavky tvůrců a zaručovat volnost pohybu herců.

Štít pro seriál Láska v čase korony

Problémy nastávaly kvůli neustálým změnám natáčecích plánů, posunům natáčení a rušením pořadů.
Některé dekorace se musely zařizovat a likvidovat opakovaně, nebo se musely držet kapacitní rezervy
v pohotovosti. To nevyhnutelně vedlo k určité míře neefektivity výroby a vzniku přesčasových hodin.

Dekorace pro volební speciál se postavila nejdříve ve studiu a pak z důvodu vládních nařízení se operativně přestěhovala do stanu.

I přes zásadní útlum výroby pořadů kvůli nemoci covid-19 došlo v roce 2020 k meziročními poklesu
nasazení kapacit na výrobu pořadů pouze o cca 30%. Přímo na projektech ČT tak bylo odpracováno
bezmála 300.000 pracovních hodin. Nad rámec tohoto nasazení byl významný podíl kapacit v době
nejtvrdšího lockdownu držen v pohotovosti pro operativní přeobsazení pořadů v případě onemocnění
a probíhala údržba a oprava kulisových fundusů, reorganizace skladů, stavba a instalace nového
horizontu ve studiu KH2 a v neposlední řadě výroba dekorace a instalace výstavy v Galerii ČT.

Instalace výstavy v Galerii ČT

44
VÝROBA V REGIONÁLNÍCH STUDIÍCH

Detailně se věnuji regionálním studiím ve všech souvisejících kapitolách této zprávy. Zde uvádím pouze
informace specifické pro TS Brno a TS Ostrava. Využití regionálních kapacit je zpracováno v příslušné
části zprávy pojednávající o využití interních kapacit. Regionální studia jsou z pohledu výroby pořadů
plnoformátová - realizují pořady ve všech žánrech pro všechny programové okruhy.

Během roku 2020 dochází i nadále ke koordinaci dílčích výrobních kapacit mezi studii v Praze, Brně a
Ostravě. Jedná se zejména o filmové kamery či kamerové vozy. Z hlediska efektivity výroby můžeme
zmínit také spolupráci na celých projektech, případně na postprodukčních řetězcích. Příkladem je
natáčení brněnského projektu Industrie v Praze či pokračování natáčení ostravského projektu Kabinet
Dr. Honzáka taktéž ve studiích v Praze. Spolupráce na postprodukčním řetězci brněnských a
ostravských projektů, které se dokončují v pražských kapacitách, jsou zmíněny v části Koordinace
výroby ČT v odstavci Produkce postprodukce.

Televizní studio Brno

Výroba

Servisní služby Realizační Koordinace Scénický provoz
pro vysílání centrum výroby

Výkonní producenti
TPS

Produkce

Specifikace výroby:

Hraná tvorba:
- Solitéry a minisérie (Jan Amos Komenský - dokudrama)
- Seriály (Hlava Medúzy, Boží mlýny, Ultimátum)

Jan Amos Komenský Hlava Medúzy

45
Zábavná tvorba:
- Soutěže (AZ-kvíz)
- Eventy (České hlavičky, Dokumentární radost z Jihlavy, Dobrovolní hasiči, Do roka a do dna,
Zlatý oříšek, Tříkrálový koncert, Galavečer Zlín Film Festivalu, Večer lidí dobré vůle – Velehrad)

Dětská tvorba:
- Zábavně – vzdělávací cykly (Terčin zvířecí svět, Hvězdičky III a Kosmix II – oba projekty
animované tvorby, Biblická pátrání III, Animační školička)
- Pohádky (Báchorky blanického rytíře, Pohádky a MALÉhRY II, Zbojnické pohádky II)
- Soutěže (AZ-kvíz junior)

Zbojnické pohádky II Báchorky blanického rytíře

Dokumentární tvorba:
- Dokumentární filmy (Jan Amos Komenský, Španělská chřipka, Zkouška umění, Malý velký
festival, Partyzáni bez legend)
- Dokumentární cykly (Na programu televize, Futuretro, Industrie, Mistři starých řemesel,
Magické hlubiny II, Za oponou přírody, Cesty víry, Legendy kriminalistiky III, Krotitelé dluhů)

Španělská chřipka Magické hlubiny II

Publicistika:
- Life-style magazíny (Dobré ráno, Sama doma, Život na třetí, Pohybovky Pavla Kříže)
- Publicistické cykly (Folklorika, Náš venkov, Křesťanský magazín)

Tvorba pořadů o kultuře:
- Kulturní magazíny (ArtZóna)

46
Záznamy kulturních akcí:
- Koncerty (Lenora – koncert Filharmonie Brno, Beáta Hlavenková – Sně, Monika Načeva, Vilém
Spilka Quartet, Dan Bárta a Robert Balzar Trio, Ondřej Pivec Project, Cotatcha Orchestra)
- Divadelní představení (Maloměšťáci)

Kmenové Tvůrčí producentské skupiny:
TPS Dušana Mulíčka (výkonný producent Pavel Plešák)
TPS Patricka Diviše (výkonná producentka Diana Tuyet-Lan Kosinová)
TPS Jiřiny Budíkové (výkonný producent Karel Komárek)

Výběr významných projektů, na kterých se Výroba TS Brno realizačně podílí ve sledovaném období:

Hlava Medúzy – TPS Jiřiny Budíkové – osmidílný seriál, jehož hlavními postavami jsou vyšetřovatelé
vražd brněnské kriminálky v režii Filipa Renče.

Španělská chřipka – TPS Dušana Mulíčka – dokumentární film s hranými dobovými sekvencemi o jedné
z nejhrozivějších epidemií v dějinách lidstva v režii Pavla Šimáka.

Industrie – TPS Dušana Mulíčka – dokumentární cyklus mapující bohatou historii průmyslu v českých
zemích v režii Ivo Bystřičana.

Magické hlubiny II – TPS Patricka Diviše - pokračování cyklu v režii Pavla Jiráska, který takřka
„attenboroughovským“ stylem představuje nejkrásnější podvodní místa České republiky a přeshraničí.

Jan Amos Komenský – TPS Patricka Diviše – koprodukční projekt v režii Lubomíra Hlavsy co nejvěrněji
portrétující život „učitele“ národů – zpracován jako celovečerní dobové dokudrama se špičkovým
hereckým obsazením a jako dokument.

Centrum dramaturgie pracuje na mnoha běžících pořadech napříč žánry a programovými kanály ČT.
Typickými zástupci této tvorby jsou: AZ-kvíz, Dobré ráno, Sama doma, Folklorika. Současně centrum
dramaturgie realizovalo řadu premiérových pořadů, např. sérii studiových záznamů jazzových
koncertů, dokument Galerie Bronx či life-stylový cyklus Život na třetí pro kanál ČT3.

TSB zajišťuje výrobu a vysílání např. z Mezinárodního festivalu filmů pro děti a mládež (Zlín), z Letní
filmové školy Uherské Hradiště a z akcí na Velehradě (koncert a bohoslužba).

Covid-19 a TSB

Vládní opatření reagující na covid-19 dopadly i do výroby pořadů TSB. Ta byla většinově (kromě
zpravodajství) zastavena. TSB se podílelo na zahájení vysílání kanálu ČT3 a jeho prvním pořadem byl
life – stylový cyklus Život na třetí připravený ve velmi krátkém čase. Pro podzimní období bylo
charakteristické pokračování v podpoře řady sfér utlumených vládními opatřeními proti infekci Covid-
19. Byla tak např. rychle připravena a realizována série studiových záznamů jazzových koncertů.

47
Televizní studio Ostrava

Výroba

Ekonomika Realizační Koordinace Scénický provoz
výroby centrum výroby

Výkonní producenti
TPS

Produkce

Specifikace výroby:

Dokumentární tvorba a publicistika:
- dokumenty (Někdo to rád Bezruč, Zapomenutý zakladatel Ernest Denis, Václav II., Ladislav
Lábus, Haló, zde redaktor Laufer!, Jaromír 99)
- koprodukční a distribuční dokumenty (Velké nic, Džungle Placht, Všechno dobře dopadne,
Tajné války železné opony)
- dokumentární cykly (České zázraky, Modrá krev, Příběhy z pomezí, Klenoty, které voní
benzínem, K poctě zbraň!, Jak se dělá dobrá škola)
- publicistické cykly (Na stopě, Dobré ráno, Sama doma, Nedej se, Folklorika, Cesty víry,
Křesťanský magazín, Postřehy odjinud, Infiltrace, Bydlet jako…)
- publicistické cykly pro menšiny (Babylon, Sousedé)
- aktuální dokument (Přežili, Národ sobě)

Dramatická tvorba:
- hrané seriály (Stíny v mlze, Herec)
- distribuční filmy (Staříci, Il Boemo, Modelář, Grand Prix)

Pořady pro děti a mládež:
- zábavné vzdělávací (Draci v hrnci, Ty Brďo!, Šikulové, Rytmix, Hola niňos, DějePIC!)
- soutěžní (Už tam budem?, Bludiště)

Hudební pořady, divadlo, zábava:
- populární hudba (LENNY Live, Lenka Dusilová 20 let sólo)
- záznam divadel a koncertů (Pavel Haas Quartet, Transky, body, vteřiny, Collegium 1704 –
Mesiáš, Nauka o afázii)

Kmenové Tvůrčí producentské skupiny:
- TPS Kateřiny Ondřejkové (výkonná producentka Jarmila Hoznauerová)
- TPS Lenky Polákové (výkonná producentka Olga Grossmannová)

48
Výběr významných projektů, na kterých se Výroba TS Ostrava realizačně podílí ve sledovaném období:

Stíny v mlze (TPS Kateřiny Ondřejkové) 12 dílný kriminální seriál. Ostravská kriminalistka a její nový
parťák řeší případy s často překvapivým rozuzlením. Hrají: P. Špalková, J. Vyorálek. Režie: Radim
Špaček.

Stíny v mlze Il Boemo

Il Boemo (TPS Kateřiny Ondřejkové) celovečerní film Petra Václava o osudu nejvýznamnějšího českého
hudebního skladatele pozdního baroka a klasicismu Josefa Myslivečka. Hlavní roli ztvární Vojtěch Dyk.
Někdo to rád Bezruč (TPS Kateřiny Ondřejkové) dokument o Divadle Petra Bezruče, které v roce 2020
oslavilo 75. výročí své profesionální umělecké činnosti. Režie Miroslav Janek.

Transky, body, vteřiny (TPS Kateřiny Ondřejkové) záznam divadelního představení Divadla Petra
Bezruče, které vypráví bolestivý životní příběh úspěšné atletky Zdeny Koubkové a její osudové
genderové záměny. Režie Petra Všelichová.

Klenoty, které voní benzínem (TPS Lenky Polákové) 9 dílný cyklus dokumentů mapující historii českého
automobilového průmyslu a nejúspěšnější modely různých výrobců. Průvodcem pořadu je David
Suchařípa, režie Aleš Koudela.

Klenoty, které voní benzínem Jaromír 99

Jaromír 99 - tam odkud jsem (TPS Lenky Polákové) dokumentární portrét muzikanta a výtvarníka
Jaromíra Švejdíka alias Jaromíra 99. Režie Petra Všelichová.
Ladislav Lábus - architekt empatie (TPS Lenky Polákové) portrétní dokument jednoho z nejlepších
českých architektů současnosti v režii Adély Sirotkové.

49
Národ sobě (TPS Lenky Polákové) časosběrný dokumentární film o tom, jak karanténa propojila Čechy
a ukázala skryté kvality národní povahy – soudržnost, solidaritu a životaschopnost v režii Markéty
Nešlehové.

Příběhy z pomezí (TPS Lenky Polákové) 16 dílný projekt malých dokumentů se zaměřuje na mimořádné
osobnosti a historické souvislosti obou regionů. Projekt je financován z grantu Evropské unie,
programu Interreg V-A.

Michal David - žít tak, jak se má (Centrum dramaturgie) portrétní dokument k šedesátým narozeninám
populárního zpěváka v režii Jindřicha Procházky.

Covid-19 a TSO

S ohledem na opatření vlády spojené s covid-19 bylo k 16.3.2020 zastaveno natáčení většiny
nezpravodajských projektů z výrobního úkolu 2020. Za přísných hygienických opatření TSO vyráběla a
vysílala pouze pořady: Dobré ráno, Sama doma, zpravodajství.
Do úspěšného projetu České televize - programu ČT3 – TSO ve velmi krátkém čase připravilo pořad
Život na třetí. Pro ČT3 byl vyvinut (TPS Kateřiny Ondřejkové) a vyroben projekt Taneční pro starší a
pokročilé se Zdeňkem Chlopčíkem (22 dílů tanečního kurzu).

EFEKTIVITA VÝROBY – VYUŽITÍ INTERNÍCH KAPACIT ČT

Česká televize disponuje rozsáhlou základnou vlastních výrobních kapacit. Za provoz a efektivní využití
zodpovídají vedoucí pracovníci jednotlivých oddělení, kteří kapacity a jejich kvalifikovanou obsluhu
zajišťují. Tyto kapacity jsou využívány převážně pro výrobu pořadů, oddělení Koordinace výroby sleduje
průběžně jejich vytížení. Z pohledu výroby jsou sledovány zejména klíčové kapacitní celky, které jsou
pro výrobu pořadů nepostradatelné a v případě nutnosti externího pronájmu by celkové náklady na
vlastní výrobu výrazně prodražily. Vyhodnocujeme nejexponovanější výrobní kapacity, jako jsou studia,
vybrané kapacity v přenosové, obrazové a zvukové technice. Většina ostatních kapacit je přímo
navázána na tato sledovaná pracoviště, lze tedy předpokládat, že využití bude obdobné.
Skutečná využitelnost (disponibilita) kapacit je vyjádřena v hodinách nebo dnech a je stanovena vždy
individuálně s ohledem na možnosti reálného využití daného pracoviště. Závisí na času, kdy může
zařízení pracovat, na nutnosti a možnostech kvalifikované obsluhy, a na dalších dílčích okolnostech.
Skutečná využitelnost je tedy doba, kdy lze pracoviště plnohodnotně užívat (tedy téměř vždy méně než
24 hodin denně). Využití jednotlivých kapacit je vyjádřeno v procentech jejich skutečné využitelnosti –
každý měsíc je disponibilita jiná v závislosti na počtu dní a ročním období.

S ohledem na specifika TV výroby je nutno každou kapacitu a její skutečné využití hodnotit individuálně
v závislosti na způsobu práce na daném pracovišti, konkrétním období, harmonogramech výroby,
požadavcích programu, změnách v plánech výroby apod.
V tabulkových přehledech se věnujeme procentuálním vyjádřením za rok 2020. Přehledy využití
neobsahují data za kapacity zpravodajství, které musí být neustále k dispozici zpravodajským štábům.
K výrobě zpravodajských pořadů slouží ale i kapacity určené pro ostatní výrobu a naopak.

Technologické změny v ČT s dopadem na výrobu pořadů

TS PRAHA
• Ve zvukové výrobě nahrazeny pracovní stanice Pyramix novým systémem Protools.
• Studiová technika zaznamenala koncem roku 2020 zásadní změnu ve studiu ST5 (KH5). Byl

demontován teleskopický světelný rošt a studio se tak stalo pouze ateliérem bez možnosti
nasvícení z horní sféry.

50
• V obrazové postprodukci spuštěn pilotní provoz beznosičové výroby. Primárně se tento provoz
zkouší v Centru převzatých pořadů.

• Kompletně obměněn hardware na zařízení barevných korekcí – pracoviště Baselight.
TS BRNO

• Modernizace a doplnění záznamových zařízení pro paralelní výrobu v ateliérech ST1 a ST2.
• Komplexní obnova jednokamerových souprav.

TS OSTRAVA
• Na zvukovém míchacím pracovišti uskutečněna výměna zvukového analogového mixážního

pultu Avid Icon za digitální Avid S4.
• Přenosový vůz PV HD3 doplněn o sadu mikroportů a bezdrátového dorozumívání.
• Výměna osvětlovacího pultu studia ST1 za pult GrandMA3.

STUDIA

TS Praha

ČT Praha disponuje sedmi ateliéry. Nejmenší studio KH14A má rozlohu 72 m2, naopak největší studio
KH4 má rozlohu 563,4 m2. Studia KH1-KH3 + KH14 jsou vybavena moderní HD technologií. Studia KH4
a KH5, která touto technologií vybavena nejsou, se využívají především pro natáčení zábavné a hrané
tvorby. V případě sekvenčního HD natáčení je ke studiím přistavován přenosový vůz, pro natáčení
záběrovou technologií jsou ve studiích využívány kamery filmové.
Studia jsou plánována s velkým časovým předstihem. Plánování probíhá v půlročních cyklech, k dílčím
změnám dochází prakticky denně.
Pro natáčení se často využívají také zkušebny. Zpravidla se jedná o krátké natáčení rozhovorů, či na
projekt StarDance (zkušebny pro taneční páry).
Od března do června roku 2020 byl do zkušebny ZK5 narychlo nasazen a následně vysílán přímým
přenosem edukativní pořad UčíTelka.

Výběr z natáčených pořadů ve studiích na KH za sledované období:

KH1 – Pošta pro tebe, Kde domov můj?, Dva na třetí, Čtení do ouška, Garáž II, Tresty v Čechách,
Dobrodružství s orchestrem, MS v atletice, Hudební perličky Pavla Šporcla, Linka 1212, Máme na to,
Země v nouzi, Rejpavá žížala, Finance, Pohádky H. CH. Andersena, Kytice, Michal chrání přírodu, TKN
pohádka pro neslyšící, Korona virus,

KH2 – Třistatřicettři, TamTam, Hobby naší doby, Historie.cs, Kalendárium, Máte slovo, ArtZóna, Dnes
před lety, Kabinet dr. Honzáka, Zaostřeno na,

KH3 – Studio Kamarád, Planeta Yó, Kouzelná školka, Otázky Václava Moravce, Medvídkova poradna,

KH4 – Pomozte dětem, Zázraky přírody, Tajemství těla, Zločiny Velké Prahy, Hudba a moc, Past, Božena
Němcová, O Vánoční hvězdě, Země v nouzi, Máme na to, Swing, to mě baví, Kukačky, Kapka vody II,
Můj život s B. Martinů,

KH5 – Kukačky, Agent v kapse, Pomozte dětem, Alenka v říši gifů, Dopravní dětská policie, Tance
z pohádkového rance, Zdravotní test národa, Můj život s B. Martinů, Ochránce (Ombudsman),

KH14A a KH14B – Sama doma, Chcete mě?, Televizní klub neslyšících, Eurovision Song Contest, Čtení
do ouška, Tajemství života B. Němcové, Na programu televize, Hlasatelky ČT3, Škola doma, Kapka vody.

51
V době Covidové situace (březen-červen) vznikly ve studiích tyto projekty:
Máme na to, Země v nouzi, Korona virus, Linka 1212, Finance

V tabulkách je skutečná disponibilita vyjádřena průměrným počtem dní za jeden měsíc, přičemž při
výpočtu každého měsíce se pak počet dní lehce liší v závislosti na počtu kalendářních dní daného
měsíce.

Studia Praha Skutečná 2020
disponibilita
ST1 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 průměr
ST2 27 88,89 92,00 48,15 38,46 78,42
ST3 27 81,48 72,00 46,30 38,46 74,07 103,85 88,89 81,48 88,46 88,89 92,31 55,56 57,19
ST4 27 77,78 92,00 74,07 61,54 77,95
ST5 27 62,96 88,00 37,04 15,38 62,96 53,85 48,15 37,04 76,92 55,56 65,38 48,15 58,05
ST14A 27 81,48 96,00 37,04 0,00 56,34
ST14B 27 59,26 72,00 66,67 65,38 96,30 100,00 29,63 40,74 107,69 88,89 103,85 62,96 60,59
Průměr 27 59,26 64,00 70,37 69,23 63,38
73,02 82,29 54,23 41,21 18,52 65,38 85,19 48,15 50,00 70,37 100,00 55,56 64,53

40,74 57,69 92,59 44,44 57,69 59,26 46,15 62,96

59,26 65,38 22,22 25,93 80,77 77,78 76,92 55,56

62,96 65,38 25.93 18,52 80,77 74,07 80,77 51,85

59,26 73,08 61,11 42,33 77,47 73,55 80,77 56,09

S ohledem na charakter a specifika audiovizuální výroby a situaci spojenou s covid-19 považujeme
využití studií ve výši okolo 65 % za úspěšné.

V souhrnném procentuálním průměru činilo využití studií v Praze v roce 2019 66,50%, v roce 2020 pak
využití činilo v průměru 64,53 %.

Pokles v měsíci dubnu byl způsoben nástupem covid-19, v letních měsících je způsoben každoročním
prázdninovým režimem (prázdninové vysílání, herecké prázdniny, dovolené). V tomto období klesá
výroba napříč celou ČT, podobně jako v období kolem Vánoc.

Každoroční minimální vytížení studií ST14A a ST14b v měsících červenec a srpen je důsledkem
prázdninového vysílacího schématu, kdy studio je využíváno téměř výhradně pro výrobu denního
pořadu Sama doma, který se o prázdninách nevysílá. Jelikož mají tato studia jednu společnou režii a
navíc je plocha ateliéru menší, nelze obě studia využít jako plnohodnotná. Ve studiu ST-5 byla v měsíci
dubnu postavena dekorace pořadu Agent v kapse, z důvodu karantény covid-19 nemohlo být natáčení
realizováno.

Od roku 2019 je využití studií vyšší, zejména pak studia ST-3, ze kterého probíhá pravidelné vysílání
pořadu Otázky Václava Moravce. Přesun výroby tohoto pořadu z exteriéru, resp. reálu do studia KH ve
výsledku znamená efektivnější využití ateliérů a zároveň uvolnění vytížených kapacit přenosové
techniky pro jinou výrobu.

V prosinci roku 2020 došlo k demontáži teleskopického osvětlení v horní sféře studia ST-5. Ze studia se
tak stal ateliér bez možnosti využití interního světelného parku na pochozím roštu. I tak studio pro
natáčení využíváme a ke svícení využíváme jiné technologické postupy.
Při přechodu na DVB-T2 došlo k optimalizaci a navýšení počtu bezdrátových mikrofonů ve studiovém
komplexu ST-1 a ST-2.

TS Brno

ST1 má k dispozici využitelnou plochu 295 m2 a ST2 113 m2. Obě studia disponují vícekamerovým HD
řetězcem s vlastní režií pro každé studio. TS Brno je vybaveno také samostatným zpravodajským
studiem, které je plně vytíženo zpravodajskou výrobou.

52
Pořady natáčené ve studiích TS Brno za sledované období:
ArtZóna, Dobré ráno, Sama doma, AZ kvíz, Terčin zvířecí svět, Historie.cs, Alfons Mucha, Jan Amos
Komenský, Pohybovky Pavla Kříže, Život na třetí, záznamy jazzových koncertů a další.

V tabulkách je skutečná disponibilita vyjádřena průměrným počtem dní za jeden měsíc.

Studia Brno Skutečná 2020
disponibilita
ST1 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 průměr
ST2 21 90,94 73,23 65,00 90,48 85,99 102,19 70,03 82,67
Průměr 21 72,73 80,00 97,54 32,70 25,00 98,68 65,22 60,00 57,14 56,53 101,69 72,22 61,01
61,82 49,12 62,50 73,81 71,26 101,94 71,13 71,84
47,73 115,00 40,91 84,09 39,13

60,23 97,50 69,23 91,39 52,18

I v případě TSB docházelo k rušení plánované výroby kvůli pandemii covid-19. Ke konci roku je patrný
opětovný nárůst výroby, a to zejména díky novému kanálu ČT3, kdy v brněnském studiu probíhala
pravidelná výroba pořadu „Život na třetí“ (střídavě s TSO).

TS Ostrava

TS Ostrava disponuje 3 ateliéry. ST1 (120 m2) je vyčleněno pro zpravodajství. Obě větší studia (ST2 150
m2, ST3 400 m2) jsou určena pro výrobu cyklických pořadů – především publicistických a dětských.
Studia ST1 a ST2 jsou vybavena vícekamerovými řetězci ve formátu HD, včetně radiokamery a
samostatnými režijními komplexy pro obě studia. Studio ST3 se nachází v objektu v Radvanicích
s režijním komplexem v SD formátu.

Pořady natáčené ve studiích TS Ostrava za sledované období:
Dobré ráno, Sama doma, Bludiště, Na stopě, Draci v hrnci, DějePIC!, Hola niňos, Život na třetí, Taneční
pro starší a pokročilé se Zdeňkem Chlopčíkem, předtáčky pro pořad Už tam budem?

V tabulkách je skutečná disponibilita vyjádřena průměrným počtem hodin za jeden měsíc.

Studia Ostrava Skutečná 2020

ST2 disponibilita 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 průměr
ST3 (Radvanice) 58,97 70,23 78,57 94,06 68,03 93,45
Průměr 95 106,94 103,08 102,55 110,86 93,80 154,97 79,35 2,08 55,73 24,49 16,49 29,35 30,14
30,53 62,98 51,53 55,28 48,69 61,79
95 67,93 32,61 3,06 67,19 0,00 40,43 22,28

87,44 67,85 52,81 89,03 46,90 97,70 50,82

TS Ostrava má u studiových pracovištích nastavenu nižší disponibilitu, a to z důvodu odlišných
provozních podmínek (počty obsluhujících techniků, technický personál zajišťuje obsluhu dalších
přidružených výrobních kapacit). Ve studiu ST3 Radvanice nebylo z důvodu pandemie covid 19 možno
natáčet dětský pořad Bludiště (výroba byla zrušena) a proto bylo v měsících březen, květen a srpen
vytížení studia minimální.

Naopak vyšší využití zaznamenalo ST2, kde kromě standardní výroby probíhala výroba neplánovaných
pořadů vzniklých v souvislosti s pandemií covid-19 (Život na třetí, Taneční pro starší a pokročilé).

PŘENOSOVÁ TECHNIKA

TS Praha
Praha má k dispozici vícekamerové a jednokamerové vozy, které jsou vybaveny kamerami XDcam a
základním setem pro snímání zvuku. Technologie zahrnuje také práci přenosových techniků, kteří
zajišťují rovněž dopravu a v případě jednoduchého publicistického natáčení také natáčení zvuku. Počet
techniků posádky je definován velikostí přenosového vozu. Přenosová technika vlastní také speciální

53
kamerové vozy pro natáčení „filmovou“, tedy záběrovou technologií. Ty jsou vybaveny kamerami Arri
Alexa, Arri Amira, nebo kamerami Sony F5. Tyto sety nejčastěji využívá pro natáčení dramatická tvorba.
Nasazení všech přenosových vozů je plánováno s velkým časovým předstihem a v případě potřeby
(kolize) je centrálně koordinováno napříč studii v Praze, Brně a Ostravě.

V tabulkách je skutečná disponibilita vyjádřena průměrným počtem hodin za jeden měsíc.

Přenosová technika Skutečná 2020
disponibilita
PV01HD/16kam/ 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 průměr
PV02HD/8kam/ 147 44,44 76,87
PV04HD/5kam/ 216 49,71 111,33 52,26 0,00 102,35 86,43 58,67 121,30 115,16 115,29 65,48 51,12 60,37
PV05HD/8kam/ 242 46,47 59,07
PV reportážní 189 66,90 102,92 74,12 42,70 46,44 46,30 0,00 88,00 91,37 51,78 62,81 58,79 62,71
PV11HD - 2xAmira 9x258 + 2x233 42,08 75,48
PV15HD - F5 258 49,11 70,58 45,10 55,34 31,14 75,00 84,32 97,67 86,86 36,65 30,60 32,61 52,22
PV18HD - 2xAlexa 258 7,97 48,92
PV25HD - 2xF5 258 74,76 75,56 44,41 21,15 26,68 66,94 38,46 135,29 97,61 47,84 65,03 8,15 51,04
Průměr 258 17,93 37,00
81,82 103,00 54,89 16,54 42,60 92,95 90,58 118,71 108,30 78,41 75,85 34,40 58,21

16,55 25,00 9,51 8,62 50,69 74,60 124,33 126,99 39,35 34,14 84,22

16,38 25,00 1,90 0,00 54,14 81,60 101,59 143,18 77,57 41,72 35,93

2,07 54,40 0,00 0,00 0,00 81,40 123,81 162,50 79,66 24.66 49,43

21,90 14,60 46,20 0,00 27,59 84,00 94,44 63,92 42,97 23,28 7,22

42,13 64,71 36,49 16,04 42,40 76,58 79,58 117,51 82,09 53,64 52,95

Dlouhodobě nejstabilnější vytížení mají jednokamerové reportážní vozy. Nasazení je plánováno den po
dni a využívají se k natáčení reportáží a příspěvků do množství cyklických pořadů. Nicméně i u nich,
stejně jako u kamerových vozů pro natáčení dramatické tvorby záběrovou technologií bylo využití
zejména v měsících nástupu covid-19 kolísavé, v některých měsících i nulové. Pandemie se dotkla
natáčení seriálů, které musely být posunuty, a proto zejména vozy PV11HD v měsících březen a duben
(seriál Devadesátky), PV 15HD v březnu a dubnu (seriál Osada) a PV18HD březen, duben, květen (seriál
Ombudsman) nebyly vytíženy.

Jednotlivé vozy jsou nasazeny většinou na dlouhodobá natáčení jednoho projektu. Z důvodu
karanténních opatření došlo k přerušování či odsouvání natáčení zejména v jarních měsících. Naopak
v letních měsících roku 2020 došlo k nárůstu a vyššímu využití, než v předešlém roce 2019. Pouze u
přenosového vozu PV 02HD došlo v průběhu roku k jeho kompletní rekonstrukci, tedy nebyl v měsíci
červenec na pořadech nasazen.

Nárazové nadprůměrné vytížení vícekamerových vozů je dáno kombinací nároků na velké akce, u nichž
nelze ovlivnit termín konání – jedná se zejména o sportovní akce a společenské události.
V průběhu roku 2020 došlo k výměně stávajících režií u přenosových vozů PV01HD, PV02HD a PVHD
B07 (brněnský vůz).

TS Brno

TS Brno (bez RZ a RS) disponuje deseti jednokamerovými soupravami a dvěma soupravami pro
natáčení filmové tvorby. Vícekamerový vůz v TSB je vybaven HD technologií a využívá až 6 kamer.

V brněnském studiu pozorujeme dlouhodobě kolísavé využití přenosové techniky, nicméně i v tomto
případě využití silně ovlivnila pandemie Covid–19. Vzhledem k tomu, že většina přenosové techniky v
TSB není přímo navázána na stálou obsluhu z řad zaměstnanců, nevnímáme občasné nižší využití
samotné techniky jako palčivý problém. Současně – v rámci již probíhající obnovy jednokamerových
souprav (po více než dekádě v provozu) – dojde k větší diverzifikaci nabídky kamer a příslušenství s
cílem efektivněji reagovat na různorodou poptávku pořadů ve výrobě a tím zvýšit jejich uplatnitelnost
– vytíženost.

54
AMIRA – jednokamerová souprava s kamerou Arri Amira/ v r. 2020 2 soupravy/
BO7 – vícekamerový přenosový vůz 6 kamer v HD (disponibilita v hodinách/měsíc)
RHD1 – jednokamerová souprava s kamerou F5/ v r. 2020 postupné utlumení provozu/
R9 – R17 – jednokamerové reportážní soupravy s kamerami Sony XDCAM PXW-700, postupná obnova
kamerami Sony XDCAM PXW-X400, Sony XDCAM PMW-FS7 a BMD URSA Mini Pro

Přenosová technika Skutečná 2020
disponibilita
AMIRA 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 průměr
BO 7 27 0,00 32,00 33,00
RHD 1 /F5/ 126 48,11 6,25 38,64 0,00 14,81 74,07 51,85 18,52 22,22 55,56 62,96 48,00 34,42
R 9-13,15-17/1kam/ 26 0,00 0,00 0,00
Průměr á x 27,00 19,25 33,58 22,22 5,83 15,79 21,21 11,36 52,38 94,44 36,11 36,25 44,44 34,23
16,84 17,96 23,47
0,00 0,00 3,85 11,11 33,33 7,69 0,00 0,00 0,00 4,67

7,41 10,49 16,67 47,53 42,34 50,36 23,07 33,33 25,93 27,68

3,31 10,27 28,95 30,46 36,64 43,68 28,69 33,14 29,59 25,25

Jednokamerové soupravy a souprava AMIRA nejsou v Brně navázány na obsluhu zaměstnanců. Jejich
disponibilita je tedy vyšší než v ostatních studiích a je vyjádřena ve dnech. V případě natáčení na tyto
kamery je nutno najmout interního nebo v případě nedostupnosti externího asistenta kamery, který
plní funkci kamerového technika. Využití reportážních kamer v brněnském studiu je tak ve sledovaném
období nižší.
Procento využití filmových kamer AMIRA v průběhu roku kolísá a nárazově dosahuje velmi vysokých
nebo naopak velmi nízkých hodnot a to z důvodu dlouhodobého nasazení vždy na jeden projekt.
V případě těchto kamer dochází často k využití také při výrobě projektů z jiných regionů.

TS Ostrava

TS Ostrava disponuje kombinací přenosové techniky pro zajištění natáčení eventů – vícekamerový
přenosový vůz PVHD3 a jednokamerovými soupravami pro natáčení reportáží a dramatické tvorby.

PVHD3 – vícekamerový přenosový vůz 8 kamer HD
VXD1 – VXD8 – jednokamerové reportážní soupravy s kamerami XDcam
F5 – jednokamerové soupravy s kamerami Sony F5

V tabulkách je skutečná disponibilita vyjádřena průměrným počtem hodin za jeden měsíc.

Přenosová technika Skutečná 2020
disponibilita
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 průměr

PVHD3 220 41,14 41,04 29,38 0,00 0,00 17,05 27,67 215,00 68,75 55,42 22,08 54,09 47,64

VXD1-VXD8 /1kam/ 7x274 + 1x278 35,89 46,58 17,09 13,41 14,84 20,97 40,62 50,80 62,23 52,98 22,41 20,33 33,18

1F5 318 0,00 0,63 29,84 0,00 0,00 62,81 74,69 63,75 41,25 65,81 71,25 37,85 37,32

2F5 318 0,00 0,00 18,13 0,00 0,00 62,81 74,69 63,75 41,25 65,81 71,25 37,85 36,30

Průměr 19,26 22,06 23,61 3,35 3,71 40,91 54,42 98,33 53,37 60,01 46,75 37,53 38,61

V měsících leden, únor, duben a květen bylo téměř nulové využití kamer F5. Tyto kamery jsou starší a
tvůrci volí pro natáčení dramatické tvorby modernější techniku. Technik, který má tyto kamery na
starost, je v případě jejich nevyužití nasazen na jinou práci v rámci TSO. Kamery jsou nabízeny do
koprodukčních projektů a postupně budeme prosazovat obnovu zařízení v rámci Investičního plánu ČT.
Nicméně ve druhé polovině roku 2020 byly kamery F5 nasazeny na natáčení seriálu Stíny v mlze.
Nižší využití vozu PVHD3 a reportážních souprav v období březen – květen bylo způsobeno nečekaným
nástupem pandemie covid- 19 a nutnými operativními změnami.
Vysoké využití přenosového vozu PVHD3 v 8/2020 je dáno nízko nastavenou disponibilitou s ohledem
na předem plánované dovolené členů posádky. Dovolená nakonec nemohla být čerpána v
předpokládaném rozsahu z důvodu neočekávané výroby – sportovních přenosů a bohoslužeb.

55
Nárůst využití přenosové techniky v měsících červen až prosinec souvisí s výrobou nových pořadů,
původně neplánovaných, a vzniklých nově v souvislosti s pandemií covid-19.

PRACOVIŠTĚ OBRAZOVÉ POSTPRODUKCE

Pracoviště obrazové postprodukce zahrnují veškeré kapacity, které se využívají pro postprodukci
obrazové složky pořadů. V rámci vytížení sledujeme střižny pro hrubý střih (offline) a čistý střih (online),
plus pracoviště barevných korekcí. Další návazné kapacity obrazové postprodukce (přípravné
pracoviště, schvalovací pracoviště, pracoviště pro výrobu skrytých titulků apod.) jsou přímo úměrně
využívány spolu s těmito kapacitami.

TS Praha – střižny

EST 12 – EST 24, A1 – A4 – offline střihová pracoviště AVID. Na těchto pracovištích probíhá offline střih

pořadů bez technické obsluhy. Disponibilita je tedy nastavena v maximální možné míře 2x 8hod

frekvence (16 hodin denně) s výjimkou dní potřebných k technologické údržbě.

• A8 – online s možnostmi pokročilých barevných korekcí a trikové možnosti – AVID DS (s

technickou obsluhou).

• A11 – A14 – online s možnostmi pokročilých barevných korekcí a základních triků - AVID

Symphony (s technickou obsluhou).

• BaseLight – pracoviště barevných korekcí zejména pro dramatickou či jinou obrazově náročnou

tvorbu.

V tabulkách je skutečná disponibilita vyjádřena průměrným počtem hodin za jeden měsíc.

Obrazová Skutečná 2020
postprodukce
disponibilita 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 průměr
EST 12 - EST 24 32,67 17,92 23,64 39,40 31,75 36,46
A1-A4 12 x 419 33,93 40,89 27,42 9,26 17,26 33,66 35,88 32,56 49,62 49,60 48,60 28,96 28,74
A8 44,59 44,58 61,31 60,82 83,82 65,29
A 11 - A 14 4 x 419 11,84 25,92 49,04 42,53 35,31 32,30 23,18 48,75 48,50 43,88 43,81 62,89 52,46
BaseLight/KB03+04/ 85,61 83,17 56,01 38,56 82,59 79,79
Průměr 298 76,39 35,09 47,87 39,49 38,71 47,46 66,56 44,02 89,66 85,74 87,46 58,00 52,55

4 x 419 46,33 59,79 37,56 28,79 73,43 71,59 73,49

2 x 207 101,30 86,11 85,79 77,95 61,10 105,42 93,84

53,96 49,56 47,35 46,47 64,46 71,25 69,44

Využití kapacit obrazové postprodukce byl v minulých letech dlouhodobě stabilní kolem 60 – 70 %. V
loňském „covidovém“ roce 2020 pozorujeme vlivem pandemie pokles. Probíhala zejména výroba
přímých přenosů, kde obrazová postprodukce není téměř využívána.

V obrazové technice došlo v průběhu roku 2020 k zavedení systému beznosičové výroby. Pilotně je
tento výrobní postup zaveden a testován pro projekty z Centra převzatých pořadů. V roce 2020 došlo
také k obměně hardware u zařízení barevných korekcí – pracoviště Baselight.

TS Brno – střižny

V novém televizním studiu v Brně jsou k dispozici střižny (část s možností méně náročných barevných
korekcí), 1 pracoviště obrazových korekcí a 1 pracoviště kombinované (bar. korektor/ VFX/ střižna).
V případě jednoduché a cyklické výroby tato pracoviště plně dostačují pro TV zpracování pořadů, občas
je ale nutno postprodukci pořadu přesunout na pracoviště v Praze. Využití brněnské postprodukce bylo
v minulých obdobích dlouhodobě nižší a vedení Útvaru techniky přizpůsobilo disponibilitu potřebám
výroby.

EDIT 1, 3-5 – offline a online střižny AVID
EDITOK – pracoviště barevných korekcí NUCODA

56
V tabulkách je skutečná disponibilita vyjádřena průměrným počtem hodin za jeden měsíc.

Obrazová Skutečná 2020
postprodukce disponibilita
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 průměr
EDIT1, 3-5 4 x 263 30,33 55,28 56,80 26,28 13,04 31,21 49,19 52,78 34,98 20,34 35,54
EDITOK 146 28,43 30,71 33,99 15,00 34,59 38,24 18,05 60,27 13,70 51,71 102,86 47,26 38,09
Průměr 29,38 43,00 45,40 20,64 23,82 45,74 31,45 52,25 68,92 33,80 36,82
18,95 19,61

28,60 18,83

V prvním pololetí je nižší využití způsobeno změnami v souvislosti s covid-19, v druhém pololetí
programovými požadavky a výrobními plány. V TS Brno je využití obrazové postprodukce dlouhodobě
kolísavé.

Pracoviště barevných korekcí má v Brně jednoho zaměstnance na pozici technika barevných korekcí.
Disponibilita se tak odvíjí od jeho fondu pracovní doby a v případě vyššího využití pracuje přesčas nebo
je na tuto práci najímána externí obsluha. Vytížení tohoto zařízení je v brněnském studiu závislé na
konkrétních pořadech v Brně dokončovaných. Zařízení Nucoda sice není technologicky na takové
úrovni, jako pražský BaseLight (který je velmi oblíbený zejména mezi filmovými tvůrci), rozhodně je
však technologicky vyspělejší a vybavenější než základní výbava barevných korekcí ve střižnách.
Využití pracovišť obrazové postprodukce bylo v roce 2020 ovlivněno pandemií covid-19.

TS Ostrava – střižny

Také v TS Ostrava jsou k dispozici pracoviště pro offline a online zpracování s možností jednodušších
barevných korekcí. V závislosti na individuálních potřebách projektů dochází k občasnému přesunu
postprodukce do Prahy, zejména v případě postprodukčně náročných projektů.

V tabulkách je skutečná disponibilita vyjádřena průměrným počtem hodin za jeden měsíc.

Obrazová Skutečná 2020
postprodukce disponibilita
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 průměr
AVID1 418 63,33 32,91 26,31 27,74 19,31 28,52 51,95 74,83 58,10 29,01 40,35
AVID2 418 29,88 60,20 40,95 17,14 8,05 15,57 56,67 39,38 56,44 71,72 54,17 58,77 40,19
AVID3 418 33,58 56,76 36,07 4,64 8,74 44,20 66,67 72,41 60,95 44,44 39,32
AVID4 418 35,56 64,54 36,19 12,02 6,90 9,20 36,43 52,84 61,38 68,05 51,31 44,94 41,17
AVID5 418 51,36 72,45 24,76 26,43 8,05 68,15 71,26 76,78 74,52 66,42 51,39
Průměr 42,74 57,37 32,86 17,59 10,21 14,62 28,81 46,62 61,54 72,76 59,81 48,72 42,49

23,11 37,14

26,06 50,48

17,71 41,91

I v případě využití pracovišť obrazové postprodukce ostravského studia v roce 2020 zasáhla do
měsíčních hodnot pandemie covid-19. Zejména citelný byl propad od března do května. V květnu se
podařilo nastartovat srovnatelné využití s rokem 2019. S ohledem na situaci roku 2020 lze považovat
využití ve 2. pololetí za velmi dobré.

PRACOVIŠTĚ ZVUKOVÉ POSTPRODUKCE

Pracoviště zvukové postprodukce slouží k postprodukčnímu zpracování zvukové složky pořadů. Patří
mezi ně míchací pracoviště, hudební či ruchové studio či pracoviště pro výrobu dabingu a
postsynchronů.

TS Praha

V TS Praha jsou k dispozici standardní a také jedinečná pracoviště potřebná pro postprodukční
zpracování zvuku. Plánování na těchto pracovištích probíhá dlouho dopředu, centrálně dochází

57
k detailní koordinaci. V případě potřeby – kolizí, dochází k přesunům kapacit s ohledem na potřeby
vysílání. Pro naše sledování jde zejména o pracoviště hudebního a ruchového studia a dva míchací
komplexy (filmová a televizní). Na těchto pracovištích probíhá náročná zvuková postprodukce u všech
pořadů, které takové zvukové zpracování potřebují bez ohledu na výrobní studio. Vzhledem
k jedinečnosti těchto pracovišť dochází ve výjimečných případech k externímu pronájmu části zvukové
postprodukce – děje se tak v případech, kdy není možno zkoordinovat ostatní projekty s ohledem na
termín vysílání.

Nasazení zvukové postprodukce, přestože je plánováno s dostatečným předstihem, nelze často ideálně
ovlivnit, jelikož se nachází na samém konci výrobního procesu a nelze k ní přistoupit dřív, než je
kompletně hotova obrazová složka pořadu. V případě, že se jakákoliv fáze výroby opozdí či
zkomplikuje, nejvíce se to odrazí právě na nasazení zvukové postprodukce, kdy je v takovém případě
nutno plánované práce odložit. To se stalo i v měsíci červenec a srpen, kdy pro postprodukci nebylo
k dispozici dostatek natočených pořadů.

• ZDS – dabingová studia 1 – 3
• ZMK 1 – filmová míchací hala (Dolby) – žádaná kapacita jako věcné plnění do koprodukcí
• ZMK 2 – zvuková postprodukční režie ProTools HD2 multikanál
• ZHS – hudební studio, ZRS – ruchové studio – u obou pracovišť je využití nárazové dle potřeby.

Využívají se především k nahrávání původní hudby či ruchů u větších projektů dramatické
tvorby.
• ZDAW 1 – 5 – zvuková postprodukční režie ProTools – jsou vhodné pro větší projekty
uměleckého charakteru.
• ZPR 1 – 5 – zvuková postprodukční režie s hlasatelnou/bez hlasatelny – využíváno pro výrobu
cyklické výroby a jednoduchých solitérů (dokumenty, magazíny, publicistika, dětské pořady
apod.).

V tabulkách je skutečná disponibilita vyjádřena průměrným počtem hodin za jeden měsíc.

Zvuková technika Skutečná 2020

ZDS 1-3 disponibilita 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 průměr
ZMK 1
ZMK 2 3 x 180 91,65 84,81 20,09 5,00 40,88 138,98 100,69 98,47 112,10 122,22 120,42 92,41 85,64
ZHS/hud.st/
ZRS/ruch.st/ 186 137,00 136,00 153,00 126,50 183,33 330,00 109,50 81,75 85,00 67,50 38,50 40,00 124,01
ZDAW 1-5
ZPR 1-5 186 5,00 10,00 5,00 45,00 56,00 262,50 25,50 60,00 55,00 90,00 100,00 129,00 70,25
Průměr
150 78,00 54,00 62,00 21,33 53,33 54,33 57,33 60,00 148,67 111,00 90,67 43,67 69,53

180 110,00 67,78 116,25 109,72 78,89 11,39 52,22 51,94 47,78 97,22 111,67 81,39 78,02

5 x 180 101,97 84,22 51,22 93,83 79,89 67,58 53,94 60,28 58,08 95,22 119,89 111,92 81,50

5 x 180 70,56 71,36 80,22 61,94 54,81 64,67 48,92 57,67 85,94 85,67 91,78 86,81 71,70

84,88 72,60 69,68 66,19 78,16 132,78 64,01 67,16 84,65 95,55 96,13 83,60 82,95

Disponibilita zvukové postprodukce je nastavena většinou na 180 resp. 186 hodin měsíčně. Hudební
studio 150. Z důvodu Covid situace však nebylo možné zejména v jarních měsících většinu kapacit dle
původního plánu využít, naopak od května, v závislosti na zahájení (posunutí) natáčení, se vytížení
kapacit zvýšilo. Dovolené obsluhy, původně plánované na měsíc červen byly operativně vyčerpány v
jarních (nezatížených) měsících, a tedy skutečné využití kapacit bylo v červnu zejména u ZMK1 i ZMK2
výrazně nad nastavenou disponibilitu překročeno.
Využití zvukové postprodukce v Praze je dlouhodobě vysoké. I přesto ale může dojít k občasným
výpadkům s ohledem na období a plány výroby či posun dokončovacích prací. I přes specifika
audiovizuální tvorby se však daří zvukovou postprodukci využívat velmi efektivně.
Občasné nižší využití pozorujeme pouze v případě ZMK2 z důvodu posunů výroby jednotlivých pořadů.
Jelikož se na tomto pracovišti vyrábí zpravidla jeden projekt delší časový úsek, nelze ho v případě
posunu termínů výroby jednoduše nahradit projektem jiným.

58
Velmi vysoké využití pracoviště ZMK1 v červnu 2020 bylo způsobeno snahou vícesměnným provozem
vyrovnat propad v předešlých měsících, způsobený pandemií. Mimo vlastní výrobu pořadů jsou
pracoviště zvukové postprodukce poskytována také jako věcné plnění do koprodukčních projektů
(distribučních filmů) a je možno tedy nárazově vyhovět požadavkům těchto projektů.

TS Brno

TS Brno má k dispozici dvě zvukové režie a studia Protools.

Nerovnoměrné využití brněnských kapacit zvukové postprodukce je přímo úměrné využití obrazové
postprodukce v tomto studiu. Zvuková postprodukce navazuje na práce v obrazové postprodukci -
jejich využití je tedy srovnatelné. Samozřejmě změny spojené s pandemií covid-19 se projevily celkově
nižším využitím.

V tabulkách je skutečná disponibilita vyjádřena průměrným počtem hodin za jeden měsíc.

Zvuková postprodukce Skutečná 2020
disponibilita
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 průměr
59,47 73,68 70,83 77,19 51,86 68,65 38,29 94,84 98,02 72,35 65,79
ZT1 250 48,30 69,06 76,23 76,25 64,69 42,68 41,57 67,96 71,83 88,19 95,52 50,99 68,99
53,89 71,37 73,53 76,72 58,28 68,31 55,06 91,52 96,77 61,67 67,39
ZT2 250 66,57 52,27

Průměr 54,63 46,92

Studio v Brně nedisponuje ojedinělými pracovišti, jakými jsou ruchové či hudební studio, a proto se
část brněnských projektů, které tato pracoviště vyžadují, částečně postprodukují v Praze.
S přesunem do nového studia v Líšni byla v Brně provedena důsledná korekce disponibility v oddělení
zvukové postprodukce. Došlo ke snížení úvazků a tedy k nárůstu efektivity s ohledem na dlouhodobé
plány výroby v TS Brno. Využití těchto pracovišť bylo v roce 2020 na slušné hodnotě v celkovém
průměru 67 %.

TS Ostrava

TS Ostrava má stejně jako brněnské studio k dispozici dvě zvukové režie a studia Protools. Jejich využití
je rovněž kolísavé, nicméně v meziročním srovnání velmi podobné a zároveň činí využití v průměru
kolem 90 % vzhledem ke své skutečné disponibilitě.

V tabulkách je skutečná disponibilita vyjádřena průměrným počtem hodin za jeden měsíc.

Zvuková postprodukce Skutečná 2020
disponibilita
1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 průměr
94,28
ZVV1 178 64,33 60,11 109,27 110,02 98,60 111,80 39,33 87,08 101,12 136,80 117,28 95,60 80,94
87,61
ZVV2 178 55,90 103,65 88,20 73,08 52,21 42,13 48,31 45,51 88,20 144,71 129,78 99,58

Průměr 60,12 81,88 98,74 91,55 75,41 76,97 43,82 66,30 94,66 140,76 123,53 97,59

Dlouhodobě vysoké využití pracovišť zvukové postprodukce v Ostravě je dáno zejména odlišnou
možností obsluhy u těchto pracovišť. Technická obsluha je využívána i k jiným pracovištím zároveň,
nelze tedy zajistit obsluhu v takové míře, jako např. v Praze či Brně (proto je u těchto pracovišť
stanovena nižší disponibilita). Rovněž zde ve sledovaném období probíhala výroba zvukově
náročnějších projektů, jejichž dokončení vyžadovalo delší zpracování zvukové složky.

59
VYUŽITÍ INTERNÍCH KAPACIT – SHRNUTÍ

Výroba audiovizuálních děl má svá specifika a i přes veškerou snahu manažerů, produkčních a
Koordinace výroby nelze zajistit rovnoměrné využití všech interních kapacit na 100 % bez ohrožení
tvůrčího procesu, kvality obsahu a termínů vysílání. To platilo násobně v covidovém roce 2020, kdy
nejen televizní výroba, ale celá společnost, byla nucena se rychle a operativně zorientovat v nové
situaci.

I v „normální“ době existuje mnoho faktorů, které ovlivňují cyklus výroby a vytížení výrobních kapacit.
Vedení výroby ve spolupráci s vedoucími jednotlivých provozů vyvíjejí maximální úsilí, aby výrobu a
práce na pracovištích zkoordinovali tak, aby se vyrábělo efektivně, s minimálním vynaložením
externích prostředků a zároveň byly dodrženy zákonné normy. V případě kolizí dochází k řízeným
přesunům a výměnám pracovišť s ohledem na dodržení termínů a finančních či technologických limitů.

Pravidla pro objednávání interních kapacit určují vnitřní předpisy, které produkce v Tvůrčích
producentských skupinách respektují. Dispečinky jednotlivých oddělení, které kapacity poskytují, plní
dostatečně koordinační funkci vedoucí k dosažení co nejvyššího vytížení. Případné kapacitní kolize řeší
oddělení Koordinace výroby, které má v nasazení kapacit rozhodující slovo.

S divizí Techniky pravidelně jednáme jak o vytížení kapacit a vhodných technologiích, tak o výrobních
workflow jednotlivých pořadů, které se vymykají technologickým standardům. Před zahájením výroby
nových cyklických pořadů či technologicky náročných projektů probíhá technologická předávací porada
s tvůrci pořadu a zástupci divize Technika, kde jsou diskutována veškerá technologická úskalí výroby
daného pořadu, jsou domluveny technologické postupy, termíny výrobního plánu a pojmenována
veškerá možná rizika.

Česká televize disponuje určitou skupinou kapacit, které jsou sice technologicky zastaralé a nelze je
z pohledu statistiky vytěžit efektivně, nicméně jsou potřebné pro část výroby či zpracování např.
archivních materiálů. Taková zařízení je třeba provozovat, jelikož jejich externí pronájem by byl
nákladný a v případě některých technologií by ani nebyl k dispozici.

O dlouhodobě přetížených kapacitách probíhají pravidelná jednání s útvarem Techniky s cílem jejich
rozšíření. Naopak u kapacit nedostatečně využitých hledáme řešení pro jejich nasazení, eventuálně
jednáme o jejich modernizaci.

V předešlých letech bylo celkové využití kapacit České televize dlouhodobě vyrovnané. Nižší využití
bylo vždy patrné v obdobích leden, červenec, srpen a ve druhé polovině prosince. To odpovídalo
tradičnímu ročnímu cyklu výroby a požadavkům Programu.

Rok 2020 byl v tomto specifický tím, že tato „pravidla“ musela být operativně měněna tak, aby jarní
omezení výroby bylo saturováno v následujících měsících. I tak platí, že na přelomu roku se dokončují
pořady příslušného kalendářního roku a vzhledem k předvýrobě pro rok následující se částečný pokles
přenáší i do ledna. Prosinec je ovlivněn vánočními svátky a společně s lednem a únorem se jedná o
měsíce, kdy jsou velmi omezené možnosti natáčení v exteriérech s ohledem na počasí. V období letních
prázdnin ČT zpravidla nevysílá premiéry a výroba je tedy částečně v útlumu také díky dovoleným,
hereckým prázdninám apod., což se projevilo v roce 2020 pouze v červenci.

60
Využití interních kapacit – souhrnný graf

Při pohledu na celkový graf využití kapacit napříč celou ČT je patrný od poloviny března 2020 postupný
pokles s maximálním propadem v měsíci květnu a následný strmý nárůst v červnu. Tyto výkyvy byly
způsobeny opatřeními spojenými s pandemií covid-19. Poklesy v období konec června – začátek
července (letní schéma i redukce výroby) a v zimním období (Vánoce) se opakují každoročně. Naopak
od poloviny července křivka stoupá, a to zejména z důvodu opožděné výroby pořadů, které byly v době
pandemie zrušeny. Vývoj grafu je téměř identický mezi všemi studii (Praha, Brno, Ostrava).
Za optimální využití kapacit považujeme v běžném roce hodnoty mezi 60 – 75 %. Rok 2020 byl ovšem
v mnoha ohledech limitující a propady ve využití kapacit jsou zaviněné vyšší mocí.

61
VÝROBNÍ ÚKOL – finanční pohled

Vývoj Výrobního úkolu v letech

Výrobní úkol (VÚ) je největší nákladovou položkou rozpočtu ČT a představuje objem finančních
prostředků, které Česká televize používá k nákupu specifických produktů a služeb souvisejících s
výrobou pořadů. Příjemci těchto prostředků jsou tedy autoři, scénáristé, herci, režiséři, majitelé práv,
distribuční firmy i jednotlivé speciální štábní profese, či producentské firmy.

Vedle finančních nákladů nazývaných v ČT externími náklady, výrobní úkol pracuje také s tzv. interními
náklady. Interní náklady jsou odrazem vlastních, většinou technických nebo scénických kapacit ČT.
Nákladovost pořadů je tedy třeba sledovat jak z pohledu externích nákladů, tak i z pohledu nákladů
interních. Absolutní výše externích nákladů ve výrobních úkolech posledních let je téměř konstantní,
odpovídá dlouhodobým plánům. Výjimečným se stal rok 2020 díky covid-19, kdy objem výrobního
úkolu poklesl a prostředky se přesunuly převážně do roku 2021.
Jelikož rozpočtová kapitola Výrobní úkol obsahuje veškeré náklady na výrobu pořadů ČT napříč
programovými okruhy a divizemi, uvádím v následujících grafických přehledech i údaje o výrobě
realizované mimo divizi Výroba (ČT24, ČT Sport, Self).

Dopady COVID-19 na Výrobní úkol ČT

Přesun výroby do roku 2021: - 220 mil. Kč
Mimořádné pořady reagující na COVID-19: + 30,5 mil. Kč
Zvýšený rozsah zpravodajství i změna ve způsobu výroby: + 45 mil. Kč

Výrobní úkol – členění prostředků dle programů

Externí náklady

62
Interní náklady
63
Výrobní úkol – členění prostředků dle žánrů
Externí náklady

Interní náklady
64
Česká televize v roce 2020 vynaložila významnou část prostředků na výrobu seriálové a solitérní
dramatiky a minisérií. Mezi realizované tituly v oblasti dramatické tvorby patřily projekty Podezření,
Vražedné stíny, Pozadí událostí, Herec, Marie Terezie II, Božena, Stíny v mlze, Osada, Ochránce,
Devadesátky, Kukačky, Špunti na cestě, Zrádci, Hlava medúzy, Boží mlýny a další.

Prostředky na zpravodajství byly v roce 2020 vyšší než v roce 2019. Hlavním důvodem je rozšíření
zpravodajství s ohledem na covid-19.

Naopak covid-19 způsobil pokles čerpání finančních prostředků v žánrech dokumentu, divadelní,
hudební a zábavné tvorby.
K výraznému poklesu výroby došlo samozřejmě v oblasti sportovního vysílání.

V roce 2020 byly nižší investice i do koprodukčních distribučních filmů. Výroba filmů byla posunuta a
splátky se tak přesunuly do příštích období.

Určité výkyvy v čerpání interních nákladů napříč žánry a programovými okruhy jsou dány přeceněním
interních výkonů ČT v souvislosti se změnou metodiky stanovování interních cen. Faktické využití
interních kapacit je popsáno v příslušné kapitole zprávy.

Výrobní úkol – členění prostředků dle programů v % v roce 2020

Externí náklady: Interní náklady:

65
Výrobní úkol – členění prostředků dle žánrů v % v roce 2020

Externí náklady: Interní náklady:

VÝROBNÍ ÚKOL – objemy výroby v hodinách

Výroba pořadů v hodinách – členění dle programů

66
Výroba v hodinách – členění dle žánrů

Výroba pořadů v hodinách – členění dle programů a dle žánrů v % v roce 2020

Programy Žánry

67
V roce 2020 vyrobila Česká televize 17 923 hodin pořadů. To je, s ohledem na pokles výroby vlivem
pandemie, o něco méně než v roce 2019 (18 501 hodin).

VÝROBNÍ ÚKOL – další ukazatele

Výrobní úkol přepočtený na 1 hod. výroby v roce 2020 dle žánrů

Výrobní úkol přepočtený na 1 hod. výroby v roce 2020 dle programů

68
Náklady na hodinu výroby – vývoj v letech

* ukazatel nezahrnuje mimořádné náklady spojené s přechodem na DVB-T2

ZÁVĚR

Divize Výroba je klíčovou divizí pro zajištění výroby vysílaných pořadů. Potvrdilo se, že v rámci ČT je
připravena i nadále zajišťovat zejména ve vlastních kapacitách poptávku programu vysokým počtem
kvalitně a efektivně vyráběných pořadů. Nastavená organizační struktura, personální obsazení,
prověřené technologické i výrobní postupy a iniciativa konkrétních zaměstnanců umožňuje ČT pružně
reagovat na jakékoli nepředvídatelné situace. To jsme si měli možnost v roce 2020 ověřit měrou
vrchovatou.
Efektivně využíváme interní kapacity nejen pro vlastní výrobu, ale i v rámci koprodukční či zakázkové
výroby. Nad rámec ateliérů využíváme veškeré možné prostory našich objektů jak přímo pro natáčení
motivů do našich pořadů, tak i jako skladovací prostory pro rostoucí počet dekorací. Výrazně
koordinujeme spolupráci mezi TS Praha, TS Brno a TS Ostrava a v rámci divize Výroba tak vzniká jeden
konsolidovaný celek.
Samozřejmě bychom rádi jako veřejnoprávní vysílatel do budoucna pokračovali ve stoupajícím trendu
evropské spolupráce, což nám v roce 2020 částečně znemožnil covid-19. Pevně věříme, že se podaří
nastavit taková pravidla a možnosti přeshraničního pohybu a spolupráce, že bude možné pokračovat v
logickém trendu ve všech evropských televizích.
V průběhu celého roku 2020 musela Česká televize operativně reagovat na celospolečenskou situaci a
na náhlé a průběžné změny spojené s pandemií covid-19.
Situace kolem covid-19 prověřila a potvrdila schopnost pružné reakce, loajalitu zaměstnanců a
spolupracovníků podílejících se na výrobě pořadů vysílaných v době pandemie.