Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam ALBSAU8CV864 najdete zde
쿐놡 > ۙ က ۜ ۋ ی ۍ ێ ۏ ې ۑ ے ۓ ۔ ە ۖ ۗ ۘ ꗬÁ쀏Ѕ ደ¿ က ࠀ 嬚橢橢㹯㹯 Ѕ쁀名 名 ఠਤ H · ◰ ◰ ㍠ " ㎂ ㎞ ㎞ ㎞ ㎲ ㎲ ㎲ 8 ㏪ ӌ 㢶 । ㎲ 䭫˘ 䈚 䈚 ( 䉂 䉂 䉂 䍶 $ 䎚 䎦 䛢 䛤 䛤 䛤 䛤 䛤 䛤$ 乃ʲ 僵| 䜈Н ㎞ 䎮 䍶 䍶 䎮 䎮 䜈 ㎞ ㎞ 䉂 䉂 Ĵ 䬥 史 史 史 䎮 ൸ ㎞ 䉂 ㎞ 䉂 䛢 史 䎮 䛢 史 史 ਮ 㗽ଢ଼ 䋾 䉂 遰鐢Ǔ 儦 ǰ 䅚À 䛎 䬻0 䭫 䈚ä 共 化 Ü 共ƀ 䋾 䋾 共 ㎞ 䌒μ 䎮 䎮 史 䎮 䎮 䎮 䎮 䎮 䜈 䜈 史 䎮 䎮 䎮 䭫 䎮 䎮 䎮 䎮 共 䎮 䎮 䎮 䎮 䎮 䎮 䎮 䎮 䎮 ◰ శ ㈦ ĺ Ē Ѕ Vládní návrh
ZÁKON
ze dne …….2018
o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
OBECNÁ USTANOVENÍ
§ 1
Obecná ustanovení o výkonu znalecké činnosti
Výkonem znalecké činnosti se rozumí zpracování a podání znaleckého posudku, jeho doplnění nebo vysvětlení, a činnost, která bezprostředně směřuje k podání znaleckého posudku, jeho doplnění nebo vysvětlení.
Nestanoví-li zákon jinak, platí ustanovení o znalci také pro znaleckou kancelář a znalecký ústav.
Znalec je povinen vykonávat znaleckou činnost pouze v oboru a odvětví a případně specializaci, pro které má oprávnění vykonávat znaleckou činnost, s odbornou péčí, nezávisle, nestranně a ve sjednané nebo stanovené době.
Znalec vykonává znaleckou činnost osobně; to platí i v případě, že znaleckou činnost vykonává ve znalecké kanceláři.
CELEX: 32009F0905
§ 2
Způsob výkonu znalecké činnosti
K výkonu znalecké činnosti jsou oprávněni znalci, znalecké kanceláře a znalecké ústavy.
Znalec může vykonávat znaleckou činnost samostatně, nebo jako zaměstnanec, společník nebo člen znalecké kanceláře. Je-li znalec v pracovněprávním nebo obdobném vztahu ke znaleckému ústavu, může vykonávat znaleckou činnost rovněž samostatně, nebo jako zaměstnanec, společník nebo člen znalecké kanceláře.
§ 3
Příslušnost
Ve věcech výkonu znalecké činnosti a ve věcech žádostí o zápis do seznamu znalců, znaleckých kanceláří a znaleckých ústavů (dále jen „seznam znalců“) rozhodují předsedové krajských soudů a Ministerstvo spravedlnosti (dále jen „ministerstvo).
Ve věcech výkonu znalecké činnosti znalců a ve věcech žádostí fyzických osob o zápis do seznamu znalců je příslušný předseda krajského soudu.
Ve věcech výkonu znalecké činnosti znaleckých kanceláří a znaleckých ústavů a ve věcech žádostí právnických osob o zápis do seznamu znalců je příslušné ministerstvo.
Pro obor doprava, ekonomika, stavebnictví, strojírenství nebo zdravotnictví je příslušný předseda krajského soudu, v jehož obvodu má znalec sídlo, nemá-li sídlo, místo trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Nemá-li znalec sídlo nebo místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle druhu pobytu cizince na území České republiky, je příslušný předseda krajského soudu, v jehož obvodu má znalec kontaktní adresu.
Pro obory neuvedené v odstavci 4 je příslušný předseda krajského soudu podle přílohy č. 2 tohoto zákona.
Předseda krajského soudu vykonává svou působnost pro obory uvedené v odstavci 4 v obvodu krajského soudu, jehož je předsedou; v oborech neuvedených v odstavci 4 vykonává svou působnost na celém území České republiky.
§ 4
Seznam znaleckých oborů a seznam znaleckých odvětví
(1) Seznam znaleckých oborů je stanoven v příloze č. 1 tohoto zákona.
(2) Seznam znaleckých odvětví jednotlivých znaleckých oborů stanoví ministerstvo vyhláškou.
ČÁST DRUHÁ
VÝKON ZNALECKÉ ČINNOSTI
Hlava I
Podmínky pro výkon znalecké činnosti
§ 5
Podmínky pro výkon znalecké činnosti znalce a slib znalce
Znalcem může být fyzická osoba, která
je odborně způsobilá k výkonu znalecké činnosti v daném oboru a odvětví a případně specializaci, pro které má být zapsána,
je bezúhonná,
má odpovídající materiálně technické zázemí a přístrojové vybavení, které dává záruku řádného výkonu znalecké činnosti,
je plně svéprávná,
nebyla v posledních 3 letech potrestána správním trestem zákazu činnosti spočívajícím v zákazu výkonu znalecké činnosti nebo pokutou ve výši nejméně 100 000 Kč za přestupek podle § 39 odst. 1 písm. a) až c), e) až l) nebo p), ani pokutou ve výši nejméně 100 000 Kč za přestupek podle § 40 odst. 1 písm. a), b) nebo c),
není na základě pravomocného rozhodnutí soudu v úpadku,
má kontaktní adresu na území České republiky v případě, že nemá sídlo nebo místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle druhu pobytu cizince na území České republiky, a
po splnění podmínek uvedených pod písmeny a) až g) složila bez výhrady do rukou předsedy krajského soudu slib podle odstavce 2.
Slib znalce zní: „Slibuji, že při své znalecké činnosti budu dodržovat právní předpisy, že znaleckou činnost budu vykonávat podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, nezávisle a nestranně, že budu plně využívat všech svých znalostí a dbát o jejich rozvoj a že zachovám mlčenlivost o skutečnostech, o nichž jsem se při výkonu znalecké činnosti dozvěděl.“.
§ 6
Podmínky pro výkon znalecké činnosti znalecké kanceláře
Znaleckou kanceláří může být obchodní korporace, která
bude vykonávat znaleckou činnost pomocí alespoň 1 znalce oprávněného k výkonu znalecké činnosti ve stejném oboru a odvětví a případně specializaci, pro které si podala žádost o zápis do seznamu znalců,
většinu hlasovacích práv v ní mají znalci,
většina členů statutárního orgánu jsou znalci; má-li statutární orgán 2 členy, musí být znalcem alespoň jeden z nich,
má vypracována pravidla pracovních postupů zajišťujících řádný výkon znalecké činnosti,
má odpovídající materiálně technické zázemí, přístrojové vybavení a personální zázemí, které dává záruku řádného výkonu znalecké činnosti,
je bezúhonná,
není na základě pravomocného rozhodnutí soudu v úpadku,
má kontaktní adresu na území České republiky v případě, že nemá sídlo v České republice, a
nebyla v posledních 3 letech potrestána správním trestem zákazu činnosti spočívajícím v zákazu výkonu znalecké činnosti nebo pokutou ve výši nejméně 100 000 Kč za přestupek podle § 39 odst. 1 písm. a) až c), e) až l) nebo p), ani pokutou ve výši nejméně 100 000 Kč za přestupek podle § 40 odst. 1 písm. a), b) nebo c).
Znalec může být zaměstnancem, společníkem nebo členem pouze jedné znalecké kanceláře; takový znalec není oprávněn vykonávat současně znaleckou činnost samostatně.
§ 7
Podmínky pro výkon znalecké činnosti znaleckého ústavu
Znaleckým ústavem může být ten, kdo
je vysokou školou nebo její součástí, veřejnou výzkumnou institucí, státním podnikem, ústavem, organizační složkou státu, vnitřní organizační jednotkou této složky nebo osobou veřejného práva,
vykonává vědeckovýzkumnou činnost v příslušném oboru a odvětví a případně specializaci alespoň po dobu 3 let bezprostředně předcházejících dni podání žádosti o zápis do seznamu znalců,
je bezúhonný,
má odpovídající materiálně technické zázemí, přístrojové vybavení a personální zázemí, které dává záruku řádného výkonu znalecké činnosti,
má vypracována pravidla pracovních postupů zajišťujících řádný výkon znalecké činnosti,
má vnitřními předpisy upraveno, jakým způsobem bude znalecké posudky v souladu s § 28 odst. 4 brát na vědomí,
není na základě pravomocného rozhodnutí soudu v úpadku,
má kontaktní adresu na území České republiky v případě, že nemá sídlo v České republice, a
nebyl v posledních 3 letech potrestán správním trestem zákazu činnosti spočívajícím v zákazu výkonu znalecké činnosti nebo pokutou ve výši nejméně 100 000 Kč za přestupek podle § 39 odst. 1 písm. a) až c), e) až l) nebo p), ani pokutou ve výši nejméně 100 000 Kč za přestupek podle § 40 odst. 1 písm. a), b) nebo c).
Je-li žadatelem o zápis do seznamu znalců organizační složka státu nebo vnitřní organizační jednotka této složky, je podmínka pro výkon znalecké činnosti uvedená v odstavci 1 písm. b) splněna, pokud prokáže dostatečnou odbornost nezbytnou k výkonu znalecké činnosti s odbornou péčí v daném oboru a odvětví a případně specializaci jiným způsobem.
§ 8
Odborná způsobilost
Za odborně způsobilou podle § 5 odst. 1 písm. a) se považuje osoba, která
získala vysokoškolské vzdělání odpovídajícího směru zaměřené na daný obor a dané odvětví nejméně v magisterském studijním programu, pokud je lze získat, jinak nejvyšší možné dosažitelné vzdělání zaměřené na daný obor a dané odvětví,
získala 10 let aktivní odborné praxe zaměřené na daný obor a dané odvětví,
získala jiné osvědčení o odborné způsobilosti zaměřené na daný obor a dané odvětví, nebo absolvovala specializační studium zaměřené na daný obor a dané odvětví, pokud je to nezbytné k výkonu znalecké činnosti s odbornou péčí,
získala osvědčení o odborné způsobilosti vydané příslušnou komorou zřízenou ze zákona, jde-li o znalecké odvětví v odbornostech, ve kterých o odbornost a etiku výkonu povolání dbá profesní komora zřízená zákonem, a
úspěšně složila vstupní zkoušku.
Aktivní odbornou praxí zaměřenou na daný obor a dané odvětví se rozumí pro účely tohoto zákona výkon odborných činností náležejících do daného oboru a daného odvětví po ukončení vysokoškolského studia, případně nejvyššího možného dosažitelného vzdělání, bezprostředně předcházející podání žádosti o zápis do seznamu znalců.
Za osvědčení o odborné způsobilosti podle odstavce 1 písm. c) a d) se považuje také osvědčení o odborné způsobilosti získané v některém z členských států Evropské unie nebo v jiném smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederaci.
Splnění podmínek podle odstavce 1 se posuzuje též s přihlédnutím ke specializaci, pokud byla zvolena.
V odůvodněných případech může ministerstvo na žádost žadatele o zápis do seznamu znalců splnění některé z podmínek podle odstavce 1 prominout, pokud jsou ostatní podmínky splněny v takové míře, která dává dostatečnou záruku, že znalecká činnost bude vykonávána s odbornou péčí; zejména lze prominout nesplnění podmínky podle odstavce 1 písm. a) získáním delší aktivní odborné praxe.
Byl-li znalec potrestán trestem zákazu činnosti spočívajícím v zákazu výkonu znalecké činnosti, musí pro účely dalšího výkonu znalecké činnosti znovu úspěšně vykonat vstupní zkoušku a doložit nové osvědčení podle odstavce 1 písm. d), a to nejpozději do 2 let od vykonání trestu zákazu činnosti spočívajícího v zákazu výkonu znalecké činnosti nebo od upuštění jeho zbytku. Ustanovení o vstupní zkoušce podle § 10 se použijí přiměřeně. Od vykonání trestu zákazu činnosti spočívajícím v zákazu výkonu znalecké činnosti do doby úspěšného složení opakované vstupní zkoušky a doložení nového osvědčení podle odstavce 1 písm. d) je oprávnění vykonávat znaleckou činnost znalce pozastaveno.
Ministerstvo stanoví vyhláškou výčet oborů a odvětví,
pro které je nutné doložit získání jiného osvědčení o odborné způsobilosti, nebo absolvovat specializační studium podle odstavce 1 písm. c), včetně uvedení toho, o jaké osvědčení nebo specializační studium se jedná, a
pro které je nutno doložit osvědčení vydané profesní komorou podle odstavce 1 písm. d) včetně uvedení toho, o jakou komoru se jedná.
§ 9
Bezúhonnost
Podmínku bezúhonnosti nesplňuje osoba, která byla pravomocně odsouzena za úmyslný trestný čin nebo trestný čin spáchaný z nedbalosti v souvislosti s výkonem znalecké nebo podnikatelské činnosti, nehledí-li se na ni, jako by nebyla odsouzena.
Za účelem doložení bezúhonnosti si ministerstvo nebo předseda krajského soudu vyžádá výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.
Bezúhonnost se kromě výpisu z evidence Rejstříku trestů dokládá také
u fyzické osoby, která se v posledních 3 letech zdržovala nepřetržitě po dobu delší než 3 měsíce v cizím státě, výpisem z evidence trestů nebo rovnocenným dokladem vydaným příslušným soudním nebo správním orgánem tohoto státu, nebo výpisem z evidence Rejstříku trestů, v jehož příloze jsou tyto informace obsaženy,
u fyzické osoby, která není státním občanem České republiky, výpisem z evidence trestů nebo rovnocenným dokladem vydaným příslušným soudním nebo správním orgánem státu, jehož je tato osoba občanem, nebo výpisem z evidence Rejstříku trestů, v jehož příloze jsou tyto informace obsaženy,
u právnické osoby, která v posledních 3 letech alespoň po dobu 3 měsíců nepřetržitě vykonávala činnost nebo měla sídlo mimo území České republiky, výpisem z evidence trestů nebo rovnocenným dokladem vydaným příslušným soudním nebo správním orgánem tohoto státu.
Nevydává-li stát podle odstavce 3 výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad, předloží osoba čestné prohlášení o bezúhonnosti.
Prokazuje-li se bezúhonnost způsobem podle odstavce 3 nebo 4, musí tyto doklady žadatel přiložit k žádosti o zápis do seznamu znalců; tyto doklady nesmí být v okamžiku podání žádosti starší než 3 měsíce. Na vyžádání ministerstva nebo předsedy krajského soudu žadatel doloží rozhodnutí o odsouzení. Je-li žadatelem právnická osoba, musí podmínku bezúhonnosti splňovat rovněž fyzická osoba, která je členem jejího statutárního orgánu nebo vykonává činnost člena jejího statutárního orgánu.
§ 10
Vstupní zkouška znalce
Vstupní zkouška se skládá z obecné části, kterou se ověřují zejména znalosti právních předpisů upravujících výkon znalecké činnosti a řízení, v nichž se znalecká činnost vykonává, a náležitostí znaleckého posudku, a zvláštní části, kterou se ověřuje zejména schopnost vypracovat znalecký posudek a znalosti z oboru a odvětví, s přihlédnutím ke specializaci, pokud byla zvolena. Vstupní zkouška se koná v českém jazyce.
Obecnou část vstupní zkoušky zajišťuje a organizuje Justiční akademie. Obecná část vstupní zkoušky se považuje za splněnou v případě, že žadatel při vykonání vstupní zkoušky uspěl v jiném oboru či odvětví, než pro které nově žádá o zápis do seznamu znalců, v uplynulých 3 letech přede dnem podání žádosti.
Žadateli, který splní podmínky uvedené v § 5 odst. 1 písm. b) až h) a v § 8 odst. 1 písm. a) až d), bude umožněno do 6 měsíců od doručení žádosti podle § 11 odst. 2 vykonat vstupní zkoušku.
Ten, kdo při vstupní zkoušce neuspěl, může do 1 měsíce ode dne, kdy byl vyrozuměn o jejím výsledku, požádat o její opakování. Předseda krajského soudu toto opakování umožní tak, aby se opakovaná vstupní zkouška konala nejdříve po uplynutí 6 měsíců ode dne konání vstupní zkoušky, při které žadatel neuspěl. Vstupní zkoušku lze opakovat pouze jedenkrát.
Ten, kdo ve vstupní zkoušce neuspěl a nepodal včas žádost o její opakování, anebo ten, kdo neuspěl ani při jejím opakování, může podat další žádost o zápis do seznamu znalců nejdříve po uplynutí 5 let ode dne konání poslední neúspěšné vstupní zkoušky.
Řízení o žádosti o zápis do seznamu znalců předseda krajského soudu přeruší za účelem vykonání vstupní zkoušky žadatelem.
Způsob vykonání vstupní zkoušky, její formu, obsah a průběh stanoví ministerstvo vyhláškou.
Hlava II
Vznik, pozastavení a zánik oprávnění vykonávat znaleckou činnost
§ 11
Vznik oprávnění vykonávat znaleckou činnost
Oprávnění vykonávat znaleckou činnost vzniká zápisem do seznamu znalců.
Žádost o zápis do seznamu znalců podává žadatel na předepsaném formuláři. V žádosti žadatel uvede obor a odvětví a podle vlastního uvážení i specializaci, ve které chce vykonávat znaleckou činnost.
Předseda krajského soudu nebo ministerstvo zapíše žadatele do seznamu znalců, splnil-li žadatel podmínky pro výkon znalecké činnosti, a to do 10 pracovních dnů ode dne jejich splnění nebo ode dne složení slibu, je-li žadatelem fyzická osoba. Rozhodnutí o zápisu do seznamu znalců se písemně nevyhotovuje. Rozhodnutí nabývá právní moci zápisem znalce do seznamu znalců.
Předseda krajského soudu nebo ministerstvo vydá znalci průkaz znalce (dále jen „průkaz“) a potvrzení opravňující jej k objednávce a převzetí znalecké pečeti. Postup při vydávání průkazu, jednotný vzor průkazu a jeho náležitosti a jednotnou úpravu znalecké pečeti a barvu znalecké pečeti stanoví ministerstvo vyhláškou.
Znalec je povinen oznámit předsedovi krajského soudu nebo ministerstvu změny ve skutečnostech, které jsou podmínkou výkonu znalecké činnosti znalce, nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne, kdy tato změna nastala.
Náležitosti formuláře žádosti o zápis do seznamu znalců stanoví ministerstvo vyhláškou a formulář zároveň uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.
§ 12
Zvláštní ustanovení o vzniku oprávnění vykonávat znaleckou činnost
Předseda krajského soudu zapíše do seznamu znalců fyzickou osobu jako znalce a ministerstvo zapíše obchodní korporaci jako znaleckou kancelář nebo toho, kdo je uveden v § 7 odst. 1 písm. a) jako znalecký ústav, aniž by splnili podmínky pro zápis do seznamu znalců podle příslušných ustanovení tohoto zákona, pokud
získali v některém z členských států Evropské unie nebo v jiném smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederaci oprávnění obdobné znaleckému oprávnění podle tohoto zákona, a
ministerstvo po složení rozdílové zkoušky uzná jejich kvalifikaci podle zákona o uznávání odborné kvalifikace.
Rozdílovou zkouškou se ověřují znalosti právních předpisů upravujících výkon znalecké činnosti a řízení, v nichž se znalecká činnost vykonává, a náležitostí znaleckého úkonu. Na rozdílovou zkoušku se použijí ustanovení § 10 obdobně. Způsob vykonání rozdílové zkoušky, její formu, obsah a průběh stanoví ministerstvo vyhláškou.
Fyzická osoba uvedená v odstavci 1 musí před zapsáním do seznamu znalců složit slib podle § 5 odst. 2 do rukou předsedy krajského soudu.
§ 13
Pozastavení oprávnění vykonávat znaleckou činnost
Ministerstvo nebo předseda krajského soudu pozastaví oprávnění vykonávat znaleckou činnost
znalce, pokud bylo zahájeno trestní stíhání znalce pro úmyslný trestný čin nebo pro trestný čin spáchaný z nedbalosti v souvislosti s výkonem znalecké činnosti, a to do doby pravomocného skončení trestního stíhání,
znalecké kanceláře, pokud bylo zahájeno trestní stíhání znalce, který jediný vykonává znaleckou činnost ve znalecké kanceláři v daném oboru a odvětví a případně specializaci,
byl-li znalec vzat do vazby nebo nastoupil do výkonu trestu odnětí svobody, a to po dobu trvání výkonu vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody, nebo
požádá-li znalec písemně o pozastavení činnosti a uvede, na jakou dobu má být oprávnění vykonávat znaleckou činnost pozastaveno.
Ministerstvo nebo předseda krajského soudu může v odůvodněných případech pozastavit oprávnění vykonávat znaleckou činnost, pokud
existují zdravotní nebo jiné závažné důvody dlouhodobě znemožňující výkon znalecké činnosti, nebo
bylo zahájeno řízení o omezení svéprávnosti, a to do doby nabytí právní moci rozhodnutí, kterým se toto řízení končí.
Žádost o pozastavení oprávnění vykonávat znaleckou činnost lze podat na dobu nejdéle 3 let, a to i opakovaně, celková doba pozastavení oprávnění vykonávat znaleckou činnost však nesmí činit více než 6 let. V rozhodnutí o pozastavení oprávnění vykonávat znaleckou činnost se vždy stanoví doba, na kterou se toto oprávnění pozastavuje. Předseda krajského soudu nebo ministerstvo ukončí pozastavení oprávnění vykonávat znaleckou činnost na žádost znalce, pokud tomu nebrání závažné důvody.
Po dobu pozastavení oprávnění vykonávat znaleckou činnost nesmí znalec vykonávat znaleckou činnost a bezodkladně o této skutečnosti informuje všechny své zadavatele dosud nerozpracovaných znaleckých posudků; tyto znalecké posudky již znalec nezpracuje. Pozastavením oprávnění vykonávat znaleckou činnost však není dotčena povinnost dokončit již rozpracované znalecké posudky a doplnit nebo vysvětlit již podané znalecké posudky, pokud to není v rozporu s důvodem pozastavení činnosti. Pokud by dokončení již rozpracovaných znaleckých posudků bylo v rozporu s důvodem pozastavení činnosti, musí být tato skutečnost uvedena v rozhodnutí o pozastavení činnosti a znalec o této skutečnosti bezodkladně informuje všechny své zadavatele dotčených rozpracovaných znaleckých posudků. Dojde-li k pozastavení oprávnění vykonávat znaleckou činnost, musí znalec vrátit zadavateli bez zbytečného odkladu podklady sloužící pro zpracování znaleckého posudku.
Pozastavení oprávnění vykonávat znaleckou činnost a ukončení pozastavení oprávnění vykonávat znaleckou činnost zaznamená ministerstvo nebo předseda krajského soudu v seznamu znalců bezodkladně, nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne, kdy rozhodnutí o pozastavení nebo ukončení pozastavení oprávnění vykonávat znaleckou činnost nabylo právní moci.
Opravný prostředek proti rozhodnutí o pozastavení oprávnění vykonávat znaleckou činnost nemá odkladný účinek.
Oprávnění znalce vykonávat znaleckou činnost se pozastavuje od vykonání trestu zákazu činnosti spočívajícím v zákazu výkonu znalecké činnosti do úspěšného složení opakované vstupní zkoušky a doložení nového osvědčení; ustanovení § 8 odst. 6 se použije obdobně.
§ 14
Zánik oprávnění vykonávat znaleckou činnost
Předseda krajského soudu nebo ministerstvo rozhodne o zániku oprávnění vykonávat znaleckou činnost, pokud znalec
přestal splňovat podmínky pro výkon znalecké činnosti,
nedoloží doklad o uzavřeném pojištění pro případ povinnosti nahradit újmu ve lhůtě podle § 22 odst. 4,
nemůže ze zdravotních nebo jiných závažných důvodů dlouhodobě vykonávat znaleckou činnost nebo ji nemůže vykonávat s odbornou péčí a oprávnění vykonávat znaleckou činnost nebylo pozastaveno, nebo
nastanou důvody uvedené v § 35 odst. 4.
Je-li to možné a nehrozí-li nebezpečí z prodlení, vyzve předseda krajského soudu nebo ministerstvo znalce před vydáním rozhodnutí o zániku oprávnění vykonávat znaleckou činnost k nápravě ve stanovené přiměřené lhůtě.
Oprávnění vykonávat znaleckou činnost zaniká
smrtí znalce,
zánikem znalecké kanceláře nebo znaleckého ústavu,
oznámením o ukončení znalecké činnosti.
Po zániku oprávnění vykonávat znaleckou činnost musí ten, komu byly poskytnuty podklady sloužící pro vypracování znaleckého posudku, nebo ten, kdo má podklady u sebe, tyto podklady bez zbytečného odkladu vrátit zadavateli.
Po zániku oprávnění vykonávat znaleckou činnost musí ten, komu byla vydána znalecká pečeť a průkaz, nebo ten, kdo má znaleckou pečeť a průkaz u sebe, odevzdat znaleckou pečeť a průkaz bez zbytečného odkladu příslušnému předsedovi krajského soudu nebo ministerstvu.
Hlava III
Seznam znalců
§ 15
Obecná ustanovení o seznamu znalců
Seznam znalců je informační systém veřejné správy, jehož správcem je ministerstvo, a do něhož se zapisují znalci, znalecké kanceláře a znalecké ústavy. Údaje označené tímto zákonem jako veřejné jsou uveřejňovány způsobem umožňujícím dálkový přístup.
K údajům, které jsou označené tímto zákonem jako neveřejné, má přístup ministerstvo a předseda krajského soudu. Na základě odůvodněné žádosti udělí správce seznamu znalců přístup v nezbytném rozsahu do neveřejné části rovněž jinému orgánu veřejné moci.
Znalec má právo nahlížet do seznamu znalců na všechny údaje, které jsou o něm zapsány.
Z údajů podle odstavce 2 lze v konkrétním případě využít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.
§ 16
Údaje vedené v seznamu znalců
Jako veřejný údaj se do seznamu znalců zapisuje
jméno nebo název,
obor a odvětví a případně specializace, pokud byla zvolena; jedná-li se o znaleckou kancelář pak i jména znalců, prostřednictvím kterých znaleckou činnost v jednotlivých oborech, odvětvích a případně specializacích vykonává,
údaj o tom, že znalec vykonává znaleckou činnost v rámci znalecké kanceláře,
sídlo,
kontaktní adresa na území České republiky v případě, že znalec nemá sídlo nebo místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle druhu pobytu cizince na území České republiky,
identifikační číslo osoby,
identifikátor datové schránky,
telefonní kontakt,
den zápisu do seznamu znalců,
údaj o zápisu do seznamu znalců a tlumočníků podle zákona č. 36/1967 Sb., byl-li znalec nebo znalecký ústav zapsán podle tohoto zákona,
údaj o spáchaném přestupku podle tohoto zákona a uloženém správním trestu, neuplynulo-li více než 5 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o přestupku, a
údaj o tom, od kdy a na jak dlouhou dobu byl výkon znalecké činnosti znalce pozastaven, a ustanovení tohoto zákona, podle kterého došlo k pozastavení; to platí i v případě, že byla pozastavena činnost některému ze znalců působících ve znalecké kanceláři.
Na žádost znalce se do seznamu znalců zapisuje jako veřejný údaj
adresa elektronické pošty,
internetová stránka týkající se znalecké činnosti.
Jako neveřejný údaj se do seznamu znalců zapisuje
údaj o spáchaném přestupku podle tohoto zákona a uloženém správním trestu, uplynulo-li 5 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o přestupku,
údaj o uložené výtce,
údaj o zahájení správního řízení podle tohoto zákona,
údaj o zániku oprávnění vykonávat znaleckou činnost, jeho důvodu a datu,
adresa místa trvalého pobytu nebo místa pobytu, nemá-li znalec trvalý pobyt na území České republiky, a
jiná skutečnost potřebná pro výkon dohledu.
Znalci, který nemá do okamžiku zápisu do seznamu znalců přiděleno identifikační číslo osoby, přidělí identifikační číslo osoby předseda krajského soudu, který o poskytnutí identifikačního čísla osoby požádá prostřednictvím ministerstva.
Změnu údajů zapisovaných do seznamu znalců je znalec povinen oznámit předsedovi krajského soudu nebo ministerstvu do 10 pracovních dnů ode dne, kdy ke změně došlo. Týká-li se změna údajů více než jednoho oboru, pro který jsou příslušní předsedové několika krajských soudů, postačí, pokud znalec oznámí změnu jednomu předsedovi krajského soudu.
Znalec je povinen k oznámení podle odstavce 5 přiložit doklad osvědčující danou změnu; to neplatí, pokud jde o změny již zapsané v základních registrech, veřejném rejstříku nebo v informačním systému evidence obyvatel, jedná-li se o občana České republiky, anebo v informačním systému cizinců, jedná-li se o cizince. Změny údajů získaných z těchto registrů, systémů, veřejného rejstříku nebo od znalce zapíše předseda krajského soudu nebo ministerstvo bez zbytečného odkladu do seznamu znalců.
§ 17
Využívání údajů z informačních systémů veřejné správy
Ministerstvo a předseda krajského soudu za účelem správy seznamu znalců využívají ze základního registru obyvatel údaje v rozsahu
příjmení,
jméno, popřípadě jména,
adresa místa pobytu,
datum, místo a okres narození, u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,
datum, místo a okres úmrtí, jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí, a
státní občanství, případně více státních občanství.
Ministerstvo a předseda krajského soudu za účelem správy seznamu znalců využívají z informačního systému evidence obyvatel údaje v rozsahu
jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
datum narození,
místo a okres narození, v případě narození v cizině místo a stát,
rodné číslo,
státní občanství, popřípadě více státních občanství,
adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu, případně též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti,
omezení svéprávnosti,
datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo, a
den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil.
Ministerstvo a předseda krajského soudu za účelem správy seznamu znalců využívají z informačního systému cizinců tyto údaje:
jméno, popřípadě jména, příjmení,
datum narození,
rodné číslo,
místo a stát narození; v případě, že se cizinec narodil na území České republiky, místo a okres narození,
státní občanství, případně více státních občanství,
druh a adresa místa pobytu na území České republiky,
omezení svéprávnosti,
datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí, a
den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil.
Ministerstvo a předseda krajského soudu za účelem správy seznamu znalců využívají ze základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci kromě veřejně přístupných údajů údaje v rozsahu
jméno, popřípadě jména, a příjmení podnikající fyzické osoby nebo zahraniční osoby a
adresa místa pobytu v České republice, popřípadě bydliště v zahraničí podnikající fyzické osoby nebo zahraniční osoby.
Z údajů podle odstavců 1 až 4 lze v konkrétním případě využít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu. Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel nebo v základním registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci, se využijí z informačního systému evidence obyvatel nebo informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.
Hlava IV
Práva a povinnosti znalců
§ 18
Vyloučení
Znalec nesmí podat znalecký posudek, jestliže lze mít důvodnou pochybnost o jeho nepodjatosti pro jeho poměr k věci, účastníkovi řízení nebo jeho zástupci, zadavateli, orgánu veřejné moci, který znalecký posudek zadal nebo provádí řízení nebo při jiném postupu správního orgánu, kde má být znalecký posudek použit.
Jakmile se znalec dozví o skutečnosti, pro kterou nesmí podat znalecký posudek, oznámí ji bezodkladně zadavateli. Ustanoví-li znalce orgán veřejné moci, pak tento orgán rozhodne, zda je znalec v dané věci z podání znaleckého posudku vyloučen.
Odstavec 1 o vyloučení znalce se použije obdobně i pro konzultanta.
CELEX: 32009F0905
§ 19
Odmítnutí podání znaleckého úkonu
Znalec odmítne podat znalecký úkon, pokud
má pozastaveno oprávnění vykonávat znaleckou činnost,
nemá oprávnění vykonávat znaleckou činnost v oboru, odvětví nebo specializaci, ve kterých je potřebné úkon vykonat, nebo
mu počet nebo povaha zadaných, dosud nezpracovaných znaleckých posudků neumožňuje podat další znalecký úkon s odbornou péčí a včas.
Je-li zadavatelem orgán veřejné moci, nesmí znalec odmítnout vykonat znalecký úkon z jiného důvodu než z důvodu podle odstavce 1 nebo v případě, že mu závažné zdravotní okolnosti, závažná rodinná situace, mimořádné nebo neočekávané pracovní povinnosti neumožňují vykonat úkon s odbornou péčí a včas, nebo tak stanoví jiný zákon.
Pro odmítnutí výkonu znalecké činnosti znaleckou kanceláří a znaleckým ústavem se použijí odstavce 1 a 2 přiměřeně.
§ 20
Mlčenlivost
Znalec je povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dozvěděl v souvislosti s výkonem své znalecké činnosti, a to i po jejím skončení. Mlčenlivosti jej může zprostit jen zadavatel.
Povinnost mlčenlivosti podle odstavce 1 se vztahuje i na konzultanty a další osoby, které se na znalecké činnosti podílely. O povinnosti mlčenlivosti je znalec povinen tyto osoby písemně poučit. Mlčenlivosti může tyto osoby zprostit jen zadavatel.
Povinnost mlčenlivosti se nevztahuje na použití informací o skutečnostech podle odstavce 1 přiměřeným způsobem a v anonymizované podobě pro vědecké nebo vzdělávací účely. Povinnosti mlčenlivosti se nelze dovolat vůči orgánu veřejné moci, před kterým probíhá řízení, v němž má být znalecký posudek použit; povinnosti mlčenlivosti se nelze dovolat ani vůči orgánu vykonávajícímu dohled nad znaleckou činností.
Povinnost mlčenlivosti se nevztahuje na řízení proti osobě, která vykonala znalecký úkon, nebo proti zadavateli v souvislosti s touto činností, ani na spory mezi nimi.
§ 21
Odpovědnost za výkon znalecké činnosti
Znalec je povinen nahradit újmu, kterou způsobil v souvislosti s výkonem znalecké činnosti.
Vykonává-li znalec znaleckou činnost jako zaměstnanec, společník nebo člen znalecké kanceláře, jsou povinni nahradit újmu podle odstavce 1 společně a nerozdílně znalec i znalecká kancelář.
Znalec se odpovědnosti podle odstavců 1 a 2 zprostí, prokáže-li, že újmě nemohlo být zabráněno ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze na něm požadovat.
§ 22
Pojištění znalců
Znalec musí být pojištěn pro případ povinnosti nahradit újmu způsobenou v souvislosti s výkonem znalecké činnosti po celou dobu výkonu znalecké činnosti tak, aby výše limitu pojistného plnění byla úměrná možným újmám, které lze v rozumné míře předpokládat; osoba vykonávající jednorázově znaleckou činnost podle § 26 nemá povinnost být pojištěna.
Znalecký ústav podle § 7 odst. 2 nemá povinnost být pojištěn.
Minimální limit pojistného plnění z pojištění znalce pro jednotlivé obory a odvětví stanoví ministerstvo vyhláškou.
Znalec doloží předsedovi krajského soudu nebo ministerstvu doklad o uzavřeném pojištění pro případ odpovědnosti za újmu podle odstavce 1
do 60 pracovních dnů ode dne zápisu do seznamu,
do konce kalendářního roku, který předchází roku, na nějž se pojištění vztahuje,
do 1 týdne ode dne, kdy došlo ke změně, která zakládá povinnost změny pojištění,
do 1 týdne ode dne, kdy o to předseda krajského soudu nebo ministerstvo požádá.
§ 23
Konzultant
Vyžaduje-li to povaha věci, je znalec oprávněn přibrat se souhlasem zadavatele konzultanta k posuzování zvláštních dílčích otázek. Tato okolnost spolu s důvody, které k ní vedly, musí být uvedena ve znaleckém posudku.
§ 24
Oznamovací povinnost znalce
Znalec je povinen oznámit předsedovi krajského soudu nebo ministerstvu veškeré skutečnosti, které mohou vést k pozastavení nebo zániku znaleckého oprávnění, a to neprodleně, nejpozději však do 10 pracovních dnů ode dne, kdy nastala rozhodná skutečnost.
Hlava V
Ustanovení znalce a osoby jednorázově vykonávající znaleckou činnost
§ 25
Ustanovení znalce
Orgán veřejné moci ustanoví, nebrání-li tomu okolnosti, znalce se sídlem nebo kontaktní adresou v obvodu krajského soudu, v němž má orgán veřejné moci sídlo nebo pracoviště. Orgán veřejné moci se znalcem předem projedná zadání znaleckého posudku a lhůtu pro podání znaleckého posudku. Tuto lhůtu lze na žádost znalce výjimečně v odůvodněných případech prodloužit; lhůtu lze prodloužit opakovaně z důvodů hodných zvláštního zřetele. Znalec je povinen na žádost orgánu veřejné moci provést předběžný odhad předpokládané výše znalečného, které si provedení úkonu vyžádá.
Orgán veřejné moci ustanoví znalecký ústav především ke zpracování znaleckých posudků ve zvlášť obtížných případech vyžadujících zvláštního posouzení.
CELEX: 32009F0905
§ 26
Osoba vykonávající jednorázově znaleckou činnost
Orgán veřejné moci může výjimečně ustanovit k podání znaleckého posudku i jinou osobu, která není zapsána do seznamu znalců pro daný obor a odvětví a případně specializaci, má potřebné předpoklady pro to, aby podala znalecký posudek, a vyslovila se svým ustanovením souhlas, pokud
pro daný obor a odvětví a případně specializaci není nikdo v seznamu znalců zapsán,
žádný zapsaný znalec nemůže znalecký posudek podat, nebo
by podání znaleckého posudku znalcem bylo spojeno s nepřiměřenými náklady nebo obtížemi.
Orgán veřejné moci poučí osobu podle odstavce 1 o významu znaleckého posudku z hlediska obecného zájmu a o následcích křivé výpovědi a vědomě nepravdivého znaleckého posudku.
Takto ustanovená osoba složí do rukou orgánu, který ji ustanovil, slib podle § 5 odst. 2; před složením slibu nesmí podat znalecký posudek. O složení slibu vyhotoví orgán veřejné moci zápis.
Není-li odbornost takto ustanovené osoby uvedena v příloze č. 1 k tomuto zákonu nebo ve vyhlášce vydané na základě § 4 odst. 2, je orgán veřejné moci, který takto osobu ustanovil k podání znaleckého posudku, povinen sdělit ministerstvu, pro který obor nebo odvětví byla tato osoba ustanovena. Součástí takového sdělení je i věcné vymezení daného oboru nebo odvětví.
Pro účely jednorázového podání znaleckého posudku se na osobu podle odstavce 1 hledí, jako by byla
znalcem, jedná-li se o fyzickou osobu,
znaleckou kanceláří, jedná-li se o obchodní korporaci, nebo
znaleckým ústavem, jedná-li se o toho, kdo je uveden v § 7 odst. 1 písm. a).
Hlava VI
Znalecký posudek
§ 27
Způsob podání znaleckého posudku
Znalecký posudek se podává v listinné podobě nebo, souhlasí-li s tím zadavatel, v elektronické podobě; lze jej podat též ústně do protokolu.
Podává-li se znalecký posudek v listinné podobě, musí být každé jeho vyhotovení vlastnoručně podepsané a musí být připojen otisk znalecké pečeti. Podává-li se znalecký posudek v elektronické podobě, musí být každé jeho vyhotovení podepsáno kvalifikovaným elektronickým podpisem, musí být připojen kvalifikovaný certifikát pro elektronický podpis, na kterém je kvalifikovaný elektronický podpis založen a který obsahuje jméno znalce nebo název znalecké kanceláře nebo znaleckého ústavu a označení „znalec“, „znalecká kancelář“ nebo „znalecký ústav“, a musí být opatřen elektronickým časovým razítkem. Kvalifikovaný certifikát, na kterém je založeno elektronické časové razítko, musí mít platnost nejméně 5 let ode dne vyhotovení znaleckého posudku.
Znalec má povinnost vyhotovit stejnopis znaleckého posudku podaného v listinné podobě a uchovat jej nejméně po dobu 10 let ode dne podání znaleckého posudku. Znalec má povinnost uchovat znalecký posudek podaný v elektronické podobě se všemi náležitostmi podle odstavce 2 nejméně po dobu 10 let ode dne podání znaleckého posudku.
Způsob provedení znaleckého úkonu a náležitosti znaleckého úkonu, užívání znalecké pečetí a znalecké doložky, stanoví ministerstvo vyhláškou.
§ 28
Náležitosti znaleckého posudku
Podaný znalecký posudek musí být úplný, pravdivý a přezkoumatelný.
Znalecký posudek musí obsahovat tyto náležitosti:
titulní stranu,
zadání,
výčet podkladů,
nález,
posudek,
odůvodnění v rozsahu umožňujícím přezkoumatelnost znaleckého posudku,
závěr,
je-li to možné, přílohy potřebné k zajištění přezkoumatelnosti znaleckého posudku,
znaleckou doložku a
otisk znalecké pečeti.
V případě, že byl znalecký posudek zpracován znaleckou kanceláří, musí být mezi osobami, které se podílely na zpracování, uveden a podepsán vždy alespoň jeden znalec, jehož pomocí znalecká kancelář vykonává znaleckou činnost, z oboru a odvětví, případně specializace, ve kterých byl znalecký posudek zpracován, a osoba oprávněná v této věci jménem znalecké kanceláře jednat.
V případě, že byl znalecký posudek zpracován znaleckým ústavem, musí být ve znaleckém posudku uvedeno, kdo znalecký posudek zpracoval a kdo je povinen znalecký posudek na žádost orgánu veřejné moci osobně stvrdit, doplnit nebo jeho obsah blíže vysvětlit. Znalecký posudek zpracovaný znaleckým ústavem musí být vzat na vědomí postupem upraveným vnitřními předpisy tohoto znaleckého ústavu. Údaj o vzetí na vědomí znaleckého posudku v něm musí být uveden, a to včetně data a podpisu odpovědné osoby.
Znalecký posudek musí být kromě odůvodněných případů zpracován v souladu s obecně uznávanými postupy a standardy daného oboru a odvětví.
Znalec je povinen znalecký posudek na žádost orgánu veřejné moci, před nímž má být znalecký posudek použit, osobně stvrdit, doplnit nebo jeho obsah blíže vysvětlit.
Na poslední stranu znaleckého posudku připojí znalec znaleckou doložku, která obsahuje označení seznamu, v němž je zapsán, označení oboru a odvětví, popřípadě specializaci, ve kterých je oprávněn podávat znalecké posudky, a číslo položky, pod kterou je znalecký posudek zapsán v evidenci znaleckých posudků (dále jen „evidence posudků“). Při podání znaleckého posudku ústně do protokolu se uvedou též údaje, které jsou předmětem znalecké doložky.
Znaleckou pečetí lze opatřit pouze znalecký posudek.
Postup při zpracování znaleckého posudku a jeho náležitosti stanoví ministerstvo vyhláškou.
§ 29
Evidence znaleckých posudků
Správcem evidence posudků je ministerstvo. Evidence posudků je informačním systémem veřejné správy a je vedena způsobem umožňujícím dálkový přístup.
Znalec je povinen zapisovat údaje podle tohoto zákona do evidence posudků.
Znalec do evidence posudků zapíše do 5 pracovních dnů ode dne zadání znaleckého posudku nebo ode dne, kdy nastala skutečnost, ke které se povinnost zápisu váže,
den zadání znaleckého posudku,
den podání, případně den vysvětlení nebo doplnění znaleckého posudku,
předmět znaleckého posudku,
obor a odvětví, případně specializaci, ve kterých má být podán znalecký posudek,
označení zadavatele znaleckého posudku,
označení znalce nebo zpracovatele znaleckého posudku v případě, že byl znalecký posudek zadán znalecké kanceláři,
termín pro vyhotovení znaleckého posudku,
příslušné jednací číslo orgánu veřejné moci a
údaj o vyúčtovaném a přiznaném znalečném, a to i pokud byla sjednána smluvní odměna.
V evidenci posudků je rovněž pro každého znalce veden
celkový počet zpracovaných znaleckých posudků zadaných orgány veřejné moci v jednotlivých letech,
celkový počet zpracovaných znaleckých posudků zadaných ostatními zadavateli v jednotlivých letech,
celkový počet zpracovaných znaleckých posudků v jednotlivých letech,
počet zadaných, dosud nezpracovaných znaleckých posudků zadaných orgány veřejné moci,
počet zadaných, dosud nezpracovaných znaleckých posudků zadaných ostatními zadavateli,
celkový počet zadaných, dosud nezpracovaných znaleckých posudků.
Údaje podle odstavce 3 a odstavce 4 písm. a), b), d) a e) jsou neveřejné. Přístup k neveřejným údajům má ministerstvo a krajské soudy. Na základě odůvodněné žádosti udělí správce evidence posudků přístup v nezbytném rozsahu do neveřejné části rovněž jinému orgánu veřejné moci.
Způsob vedení evidence posudků stanoví ministerstvo vyhláškou.
Předseda krajského soudu provede nejméně jedenkrát ročně kontrolu plnění povinností podle odstavců 2 a 3 u všech znalců. Ministerstvo provede nejméně jedenkrát ročně kontrolu plnění povinností podle odstavců 2 a 3 u všech znaleckých kanceláří a znaleckých ústavů.
ČÁST TŘETÍ
ZNALEČNÉ
§ 30
Znalečné
Znalečným se rozumí souhrnná částka odměny, náhrady hotových výdajů a náhrady za ztrátu času včetně času stráveného na cestě.
§ 31
Odměna
Znalci náleží za výkon znalecké činnosti odměna.
Odměna za výkon znalecké činnosti se řídí smlouvou se zadavatelem; není-li odměna takto sjednána nebo je-li zadavatelem orgán veřejné moci, odměna se určí podle příslušných ustanovení tohoto zákona a vyhlášky podle odstavce 8.
Smluvní odměna musí být písemně sjednána před započetím výkonu znalecké činnosti, a to tak, aby žádným způsobem nezávisela na výsledku této činnosti. Znalec ve znaleckém posudku povinně uvede, zda byla smluvní odměna sjednána.
Odměna se určí podle množství účelně vynaložené práce a odborné náročnosti vyžadované k provedení znaleckého úkonu.
Určenou odměnu lze zvýšit, je-li znalecký posudek mimořádně obtížný, nebo je-li nutné urychlené zpracování znaleckého posudku. Určená odměna se může přiměřeně krátit, jestliže úkon nebyl proveden v souladu s požadavky uvedenými v § 28 nebo ve stanovené lhůtě. Jde-li o zvlášť závažný případ nekvalitního provedení úkonu, může zadavatel určenou odměnu zcela odepřít. To platí i v případě sjednané odměny, pokud si strany neujednaly něco jiného.
Odměna určená nebo sjednaná podle odstavců 1 až 5 se zvyšuje o částku odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je znalec, plátce daně z přidané hodnoty, povinen uplatnit podle zákona o dani z přidané hodnoty.
Jednou za 3 roky ministerstvo přezkoumá výši stanovených odměn a případně upraví tak, aby byl zohledněn vývoj výše odměn uvedených v evidenci posudků.
Výši a způsob určení odměny, rozsah snížení, odepření nebo zvýšení odměny a způsob vyúčtování odměny stanoví ministerstvo vyhláškou.
§ 32
Náhrada hotových výdajů a náhrada za ztrátu času včetně času stráveného na cestě
Nebylo-li sjednáno jinak, má znalec právo na náhradu hotových výdajů, které účelně vynaložil k provedení úkonu, a na náhradu za ztrátu času včetně času stráveného na cestě v přímé souvislosti s úkonem.
Jiné náklady znalce, zejména náklady na běžné administrativní práce, jsou zahrnuty v odměně.
Jestliže znalec přibral konzultanta, má znalec nárok na náhradu hotových výdajů konzultanta s tím spojených a na náhradu za ztrátu času konzultanta včetně času stráveného na cestě v přímé souvislosti s úkonem.
Náhrada hotových výdajů a náhrada za ztrátu času včetně času stráveného na cestě podle odstavců 1 a 3 se podle zákona o dani z přidané hodnoty zahrnují jako vedlejší výdaje do základu daně, kterou je znalec, plátce daně z přidané hodnoty, povinen z náhrady hotových výdajů a z náhrady za ztrátu času včetně času stráveného na cestě uplatnit podle zákona o dani z přidané hodnoty.
Nemá-li znalec sídlo nebo místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle druhu pobytu cizince na území České republiky, považuje se pro účely náhrady hotových výdajů a náhrady za ztrátu času včetně času stráveného na cestě za sídlo znalce kontaktní adresa na území České republiky.
Výši a způsob určení náhrady hotových výdajů a náhrady za ztrátu času včetně času stráveného na cestě, a vyúčtování náhrad stanoví ministerstvo vyhláškou.
§ 33
Poskytnutí zálohy
Orgán veřejné moci může v odůvodněných případech poskytnout znalci přiměřenou zálohu na odměnu a náhrady.
§ 34
Vyúčtování a úhrada
Byl-li znalecký posudek zadán orgánem veřejné moci, je znalec povinen vyúčtovat znalečné zároveň s podáním znaleckého posudku. Orgán veřejné moci, který rozhodl o ustanovení znalce, rozhodne o znalečném bez zbytečného odkladu, nejpozději do 30 dnů od doručení vyúčtování. Znalečné se uhradí bez zbytečného odkladu po právní moci rozhodnutí o znalečném, nejpozději do 15 dnů.
ČÁST ČTVRTÁ
DOHLED
§ 35
Výkon dohledu
Dohled nad výkonem znalecké činnosti znalce vykonává předseda krajského soudu a dohled nad výkonem znalecké činnosti znalecké kanceláře a znaleckého ústavu vykonává ministerstvo (dále jen „orgán dohledu“).
Orgán dohledu prověřuje, zda znalci postupují v souladu s tímto zákonem, právními předpisy vydanými k jeho provedení a obecně uznávanými postupy a standardy daného oboru a odvětví. Orgán dohledu je oprávněn posuzovat věcnou správnost znaleckého posudku. Při posuzování věcné správnosti znaleckého posudku orgán dohledu kontroluje zejména, zda znalec při zpracování posudku postupoval s odbornou péčí, včetně toho, zda je posudek v souladu s obecně uznávanými postupy a standardy daného oboru a odvětví.
Nejméně každých 5 let výkonu znalecké činnosti si předseda krajského soudu vyžádá alespoň 3 náhodně vybrané znalecké posudky znalce a ministerstvo alespoň 3 náhodně vybrané znalecké posudky znalecké kanceláře a znaleckého ústavu zpracované v posledních 5 letech za účelem kontroly podle odstavce 2.
Není-li možno provést kontrolu podle odstavců 2 a 3 z důvodu, že počet znaleckých posudků vypracovaných znalcem v uplynulých letech nepřesahuje 3 znalecké posudky, orgán dohledu rozhodne o zániku oprávnění vykonávat znaleckou činnost z důvodu nečinnosti, neexistují-li důvody zvláštního zřetele hodné, pro které by nemělo být rozhodnuto o zániku oprávnění tohoto znalce; to neplatí, je-li znalec zapsán v seznamu znalců méně než 5 let.
Nerozhodne-li orgán dohledu o zániku oprávnění vykonávat znaleckou činnost podle odstavce 4, provede kontrolu podle odstavce 3 u všech znaleckých posudků, které byly tímto znalcem doposud zpracovány.
§ 36
Oznamovací povinnost orgánu veřejné moci
(1) Zjistí-li orgán veřejné moci skutečnosti nasvědčující tomu, že v souvislosti s výkonem znalecké činnosti došlo k porušení tohoto zákona, oznámí to bez zbytečného odkladu předsedovi krajského soudu nebo ministerstvu.
(2) Orgán činný v trestním řízení neprodleně vyrozumí orgán dohledu o vydání usnesení o zahájení trestního stíhání nebo o vzetí znalce do vazby.
§ 37
Výtka
Drobné nedostatky ve výkonu znalecké činnosti a drobné poklesky v chování předseda krajského soudu nebo ministerstvo znalci písemně vytkne. Písemná výtka se zaznamená jako neveřejný údaj do seznamu znalců. Údaj o uložené výtce se v seznamu znalců vede po dobu 3 let.
§ 38
Poradní sbory
Ministr spravedlnosti a předsedové krajských soudů zřídí v oborech a odvětvích, u nichž to odůvodňuje jejich povaha, poradní sbory pro znalecké otázky.
Bylo-li by zřízení poradního sboru u předsedy krajského soudu spojeno s neúměrnými obtížemi, může úlohu tohoto sboru plnit poradní sbor pro stejný obor a odvětví zřízený ministrem spravedlnosti.
ČÁST PÁTÁ
PŘESTUPKY
§ 39
Znalec, znalecká kancelář, znalecký ústav nebo osoba podle § 26 odst. 1 se dopustí přestupku tím, že
v rozporu s § 1 odst. 3 vykoná znaleckou činnost v oboru, odvětví nebo případně specializaci, pro které nemá oprávnění vykonávat znaleckou činnost,
v rozporu s § 1 odst. 3 nebo 4 nevykoná znaleckou činnost s odbornou péčí, nezávisle, nestranně, ve sjednané nebo stanovené době nebo osobně,
v rozporu s § 13 vykoná činnost znalce v době pozastavení oprávnění vykonávat tuto činnost,
v rozporu s § 16 odst. 5 nesplní svou oznamovací povinnost řádně nebo ve stanovené lhůtě,
v rozporu s § 18 neoznámí zadavateli bezodkladně skutečnost, pro kterou nesmí vykonat znalecký úkon, nebo vykoná znalecký úkon ve věci, v níž měl být vyloučen,
v rozporu s § 19 odmítne orgánu veřejné moci provést znalecký úkon, nebo v rozporu s § 28 odst. 6 odmítne písemný znalecký úkon osobně stvrdit, doplnit nebo jeho obsah blíže vysvětlit,
v rozporu s § 20 odst. 1 nezachová mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dozvěděl v souvislosti s výkonem své znalecké činnosti,
v rozporu s § 20 odst. 2 poruší povinnost poučit další osoby o povinnosti mlčenlivosti,
v rozporu s § 24 nesplní svou oznamovací povinnost řádně nebo ve stanovené lhůtě,
v rozporu s § 27 odst. 3 nevyhotoví stejnopis znaleckého posudku předloženého v listinné podobě nebo jej neuchová po dobu alespoň 10 let,
v rozporu s § 28 nezajistí, aby znalecký posudek obsahoval veškeré požadované náležitosti,
v rozporu s § 28 odst. 8 neoprávněně opatří znaleckou pečetí listinu, která není znaleckým posudkem,
v rozporu s § 29 odst. 2 nezapisuje údaje do evidence posudků nebo je v rozporu s § 29 odst. 3 nezapisuje řádně,
sjedná smluvní odměnu v rozporu s § 31 odst. 3,
v rozporu s § 31, 32 nebo 34 vyúčtuje vyšší znalečné,
v rozporu s kontrolním řádem nepředloží na žádost orgánu dohledu jím zpracovaný znalecký posudek.
Za přestupek se uloží
pokuta do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d), m) až o),
pokuta do 250 000 Kč nebo zákaz činnosti spočívající v zákazu výkonu znalecké činnosti, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. f), i), k), l) nebo p),
pokuta do 500 000 Kč nebo zákaz činnosti spočívající v zákazu výkonu znalecké činnosti, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) až c), e), g), h) nebo j).
(3) Od uložení správního trestu nelze upustit.
§ 40
Jiná osoba než znalec, znalecká kancelář nebo znalecký ústav se dopustí přestupku tím, že
se neoprávněně vydává za znalce, znaleckou kancelář nebo znalecký ústav,
neoprávněně vykoná znaleckou činnost,
neodevzdá po zániku znaleckého oprávnění znaleckou pečeť, průkaz a podklady sloužící pro vypracování znaleckého posudku podle § 14 odst. 4 a 5,
poruší povinnost mlčenlivosti podle § 20 odst. 2.
Za přestupek podle odstavce 1 se uloží pokuta do 500 000 Kč.
Od uložení správního trestu nelze upustit.
§ 41
Společná ustanovení k přestupkům
Přestupky znalců podle tohoto zákona projednává předseda krajského soudu. Přestupky znaleckých kanceláří, znaleckých ústavů a přestupky podle § 40 projednává ministerstvo.
Promlčecí doba činí 5 let ode dne, kdy byl přestupek spáchán. Byla-li promlčecí doba přerušena, odpovědnost za přestupek zaniká nejpozději 7 let od jeho spáchání.
Při stanovení druhu a výměry správního trestu se přihlédne též ke skutečnosti, zda již byla v minulosti této osobě uložena výtka podle § 37.
Údaj o pravomocném rozhodnutí, kterým byl znalec, znalecká kancelář nebo znalecký ústav uznán vinným ze spáchání přestupku, zaznamená ministerstvo nebo předseda krajského soudu do seznamu znalců bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 10 pracovních dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o přestupku, a to i v případě, že došlo k pozastavení oprávnění vykonávat znaleckou činnost nebo zániku oprávnění vykonávat znaleckou činnost. Údaj o pravomocném rozhodnutí, kterým byl znalec, znalecká kancelář nebo znalecký ústav uznán vinným ze spáchání přestupku, je po uplynutí 3 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o přestupku zapsán do seznamu znalců pouze jako neveřejný údaj.
ČÁST ŠESTÁ
USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ
Hlava I
Společná ustanovení
§ 42
Rozhodl-li ve věcech podle tohoto zákona
předseda Městského soudu v Praze, je v prvním stupni ve správním soudnictví místně příslušný Krajský soud v Českých Budějovicích,
předseda Krajského soudu v Českých Budějovicích, je v prvním stupni ve správním soudnictví místně příslušný Krajský soud v Praze,
předseda Krajského soudu v Praze, je v prvním stupni ve správním soudnictví místně příslušný Krajský soud v Plzni,
předseda Krajského soudu v Plzni, je v prvním stupni ve správním soudnictví místně příslušný Městský soud v Praze,
předseda Krajského soudu v Ústí nad Labem, je v prvním stupni ve správním soudnictví místně příslušný Krajský soud v Ostravě,
předseda Krajského soudu v Hradci Králové, je v prvním stupni ve správním soudnictví místně příslušný Krajský soud v Brně,
předseda Krajského soudu v Brně, je v prvním stupni ve správním soudnictví místně příslušný Krajský soud v Ústí nad Labem,
předseda Krajského soudu v Ostravě, je v prvním stupni ve správním soudnictví místně příslušný Krajský soud v Hradci Králové.
Nadřízeným správním orgánem předsedy krajského soudu je ministerstvo.
Jednotlivými úkony ve správním řízení podle tohoto zákona, s výjimkou vydání rozhodnutí, může předseda krajského soudu pověřit zaměstnance soudu.
Zaměstnanec pověřený k provádění úkonů správního orgánu v řízení o přestupku musí mít vysokoškolské vzdělání nejméně v magisterském studijním programu v oboru právo a právní věda na vysoké škole v České republice. Nemá-li pověřený zaměstnanec takové vzdělání, musí mít vysokoškolské vzdělání v bakalářském studijním programu v jiné oblasti a prokázat odborné znalosti zkouškou u ministerstva.
Způsob vykonání zkoušky, její formu, obsah a průběh stanoví ministerstvo vyhláškou.
§ 43
Kde jiné právní předpisy hovoří o znalci, rozumí se tím také osoba vykonávající jednorázově znaleckou činnost.
§ 44
Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie).
Hlava II
Přechodná ustanovení
§ 45
Řízení o jmenování znalce nebo zápisu znaleckého ústavu, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
Řízení o přestupku, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 36/1967 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
§ 46
Znalci
Znalec, který získal oprávnění k výkonu znalecké činnosti podle zákona č. 36/1967 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je zapsán jako znalec do seznamu znalců podle tohoto zákona.
Znalec podle odstavce 1 je oprávněn vykonávat znaleckou činnost podle tohoto zákona nejdéle po dobu 5 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; uplynutím této doby nebo zápisem do seznamu znalců podle tohoto zákona ve stejném oboru a odvětví dosavadní znalecké oprávnění zaniká.
Podá-li znalec jmenovaný podle zákona č. 36/1967 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, před uplynutím přechodného období podle odstavce 2 žádost o zápis do seznamu znalců podle tohoto zákona, považuje se zvláštní část vstupní zkoušky za splněnou.
§ 47
Znalecké ústavy
Znalecký ústav, který získal oprávnění k výkonu znalecké činnosti podle zákona č. 36/1967 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a je zapsán ve druhém oddílu seznamu znaleckých ústavů, je zapsán jako znalecký ústav do seznamu znalců podle tohoto zákona.
Znalecký ústav, který získal oprávnění k výkonu znalecké činnosti podle zákona č. 36/1967 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a je zapsán v prvním oddílu seznamu znaleckých ústavů, je zapsán jako znalecká kancelář do seznamu znalců podle tohoto zákona. Takto zapsaná znalecká kancelář musí do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona prokázat ministerstvu, že vykonává znaleckou činnost pomocí alespoň 1 znalce oprávněného k výkonu znalecké činnosti podle § 5 nebo § 46 ve stejném oboru a odvětví a případně specializaci jako tato znalecká kancelář. V opačném případě ministerstvo rozhodne o zániku znaleckého oprávnění znalecké kanceláře.
Je-li znaleckým ústavem zapsaným v prvním oddílu seznamu znaleckých ústavů, který získal oprávnění k výkonu znalecké činnosti podle zákona č. 36/1967 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jiná osoba veřejného práva, její organizační složka nebo vnitřní organizační jednotka této složky, nebo veřejná vysoká škola nebo její součást, je zapsána jako znalecký ústav do seznamu znalců podle tohoto zákona.
Znalecký ústav podle odstavců 1 a 3 a znalecká kancelář podle odstavce 2 jsou zapsány do seznamu znalců podle tohoto zákona nejdéle po dobu 5 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; uplynutím této doby nebo zápisem do seznamu znalců podle tohoto zákona ve stejném oboru a odvětví dosavadní znalecké oprávnění zaniká.
§ 48
Obory a odvětví výkonu znalecké činnosti
Znalec, znalecká kancelář a znalecký ústav podle § 46 a 47, kteří získali oprávnění k výkonu znalecké činnosti podle zákona č. 36/1967 Sb., mají oprávnění vykonávat znaleckou činnost pro stejné obory, odvětví a specializaci, pro které získali oprávnění k výkonu znalecké činnosti podle zákona č. 36/1967 Sb.
Hlava III
Závěrečná ustanovení
§ 49
Zrušovací ustanovení
Zrušují se:
Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících.
Zákon č. 322/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících.
Část pátá zákona 227/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o základních registrech.
Zákon č. 444/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů.
Část druhá zákona č. 183/2017 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich a zákona o některých přestupcích.
Vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících.
Vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 11/1985 Sb., kterou se mění vyhláška ministerstva spravedlnosti č. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících.
Vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 184/1990 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška ministerstva spravedlnosti č. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících, ve znění vyhlášky č. 11/1985 Sb.
Vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 77/1993 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška ministerstva spravedlnosti č. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů.
Část první vyhlášky č. 432/2002 Sb., kterou se mění vyhláška č. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů a vyhláška č. 312/1995 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů trestního řízení.
Vyhláška č. 123/2015 Sb., která stanoví seznam znaleckých oborů a odvětví pro výkon znalecké činnosti.
§ 50
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2020.
Příloha č. 1 k zákonu č. /2018 Sb.
Seznam znaleckých oborů
ArchivnictvíBezpečnost práce a ergonomie Bionika a biotechnika Drahé kovy a kameny DopravaDřevo Elektronické komunikace a poštovní služby Elektronika a elektrotechnika EkonomikaEnergetika Expertíza písma Geologie, těžba, hutnictví Chemie Informační a komunikační technologie Jaderná fyzika a jaderná chemie Keramika, porcelán, skloKriminalistika Kultura Kůže a kožešiny Kybernetická bezpečnost Lesnictví Meteorologie Myslivost, rybářství a rybníkářství Odpadové hospodářství, obalyOchrana, obrana a bezpečnost Paliva Papír Polygrafie Potravinářství Požární ochranaProjektování Právní vztahy k cizině Průmyslové vlastnictví Psychologie Pyrotechnika, munice a výbušniny RestaurováníSlužby Sociální (společenské) vědy Speciální technické obory Sport StavebnictvíStrojírenstvíŠkolství Tabák Textilie, textil a obuv Veterinární medicína Vodní stavby a vodní hospodářství Zbraně a střelivoZemědělství ZeměměřictvíZdravotnictvíŽivotní prostředí včetně přírody a krajiny
Příloha č. 2 k zákonu č. /2018 Sb.
Seznam příslušných krajských soudů
Příslušný předseda krajského souduOborPředseda krajského soudu v PrazeArchivnictvíExpertíza písma Jaderná fyzika a jaderná chemiePrávní vztahy k ciziněSociální (společenské) vědySportTabákTextilie, textil a obuvPředseda krajského soudu v Ústí nad LabemChemiePalivaPapírPolygrafieSpeciální technické oboryPředseda krajského soudu v PlzniKeramika, porcelán, skloKulturaPsychologieŠkolstvíPředseda krajského soudu v Hradci KrálovéPožární ochranaRestaurováníSlužbyZemědělstvíPředseda krajského soudu v Českých BudějovicíchMeteorologieMyslivost, rybářství a rybníkářstvíOdpadové hospodářství, obalyŽivotní prostředí včetně přírody a krajinyPředseda krajského soudu v BrněDřevoElektronika a elektrotechnikaEnergetikaKůže a kožešinyLesnictvíPotravinářstvíProjektováníVeterinární medicínaZeměměřictvíPředseda krajského soudu v OstravěBezpečnost práce a ergonomieGeologie, těžba, hutnictví Ochrana, obrana a bezpečnost Vodní stavby a vodní hospodářstvíPředseda městského soudu v PrazeBionika a biotechnikaDrahé kovy a kamenyElektronické komunikace a poštovní službyInformační a komunikační technologieKriminalistikaKybernetická bezpečnostPrůmyslové vlastnictvíZbraně a střelivoPyrotechnika, munice a výbušniny
Důvodová zpráva
I. Obecná část
Zhodnocení platného právního stavu včetně zhodnocení současného stavu ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
V současnosti je výkon znalecké činnost upraven především zákonem č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláškou Ministerstva spravedlnosti č. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů. V roce 2015 nově nabyla účinnosti i vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 123/2015 Sb., kterou se stanoví seznam znaleckých oborů a odvětví pro výkon znalecké činnosti. Dále se této problematiky týká i směrnice Ministerstva spravedlnosti ze dne 15. února 1973, o organizaci, řízení a kontrole znalecké a tlumočnické činnosti.
Tato právní úprava je v posledních letech své existence velice kritizována za mnohé nedokonalosti, nesystémová řešení, zastaralost a jiné nedostatky, kterými trpí. Především se jedná o problematiku zápisu do seznamu, resp. vzniku znaleckého oprávnění, odměňování, nedostatečných sankčních mechanismů či absence kontroly kvality a věcného přezkoumávání znaleckých posudků. Velice kritizována je i samotná profese jako taková, neboť pohled veřejnosti je významně ovlivňován negativními mediálními kauzami, kterých neustále přibývá. Důvěra laické i odborné veřejnosti ve znaleckou činnost je tím silně otřesena.
V současné době je systém nastaven tak, že žadatelé o znalecké oprávnění jsou jmenováni znalci ministrem spravedlnosti nebo předsedou krajského soudu. Nejsou jednoznačně zakotvena kvalifikační kritéria, která by žadatelé měli splnit. Je na úvaze jednotlivých osob oprávněných k jmenování, zda z žadatele znalce učiní, či nikoli. Stanovena jsou pouze obecná kritéria, která však postrádají bližší specifikaci. Ministerstvo spravedlnosti se snaží sjednocovat tuto jmenovací praxi, ale ne vždy úspěšně. Stává se tedy, že žadatel není znalcem jmenován kupříkladu z toho důvodu, že předseda příslušného krajského soudu se domnívá, že pro daný obor a odvětví je již potřebný počet znalců ve vztahu k celkovému počtu úkonů naplněn a žadatele znalcem nejmenuje. Na jmenování znalcem podle dosavadní právní úpravy není právní nárok. Jinými slovy, nikomu, kdo požádá o jmenování znalcem, nevzniká ani při splnění všech zákonných podmínek právní nárok na to, aby znalcem jmenován skutečně byl.
Dalším subjektem, který může kromě znalců vykonávat znaleckou činnost, jsou znalecké ústavy. Tyto ústavy se v současnosti dělí do dvou oddílů.
Znalci jsou zapisováni do jednotlivých oborů, odvětví a specializací, znalecké ústavy pak do oborů a stanoví se jim rozsah znaleckého oprávnění, což je de facto krátký slovní popis jejich oprávnění. Tento dvojkolejný systém pro znalce a ústavy způsobuje v praxi nemalé problémy a bylo by zcela logické, aby do budoucna mohly být všechny subjekty oprávněné vykonávat znaleckou činnost zapisovány do stejných kategorií. Konkrétní obory a odvětví jsou v současnosti stanoveny vyhláškou Ministerstva spravedlnosti č. 123/2015 Sb., kterou se stanoví seznam znaleckých oborů a odvětví pro výkon znalecké činnosti.
Znalci za podání posudku náleží odměna, která je aktuálně stanovena vyhláškou na částku 100-350 Kč za hodinu, podle náročnosti a míry odborných znalostí, které bylo nutné vynaložit. Odměna může být v mimořádných případech zvýšena či snížena. Jde-li o zvlášť závažný případ nekvalitního znaleckého posudku, lze odměnu i úplně odepřít. Znalec má zároveň nárok i na náhradu cestovních a jiných výdajů a na náhradu mzdy za dobu strávenou podáním ústního znaleckého posudku, jestliže se tato doba kryje s jeho pracovní dobou. Znalci může být rovněž na úhradu nákladů poskytnuta záloha.
Poslední novela zákona o znalcích a tlumočnících ovlivnila velice výrazně znaleckou činnost stanovením správních deliktů přímo v tomto zákoně. Za porušení tohoto zákona tak lze znalcům, znaleckým ústavům a jiných fyzickým či právnickým osobám ukládat sankce jako kupříkladu peněžité pokuty či zákaz činnosti. Za porušení povinnosti uložených tímto zákonem lze udělit i výstrahu, která je pak při spáchání správního deliktu brána jako přitěžující okolnost. Největším problémem současného správního i trestního postihování znalců je však omezená míra přezkoumání obsahové stránky znaleckého posudku, tedy prakticky jeho kvality. Ačkoli již dnes by toto přezkoumání mělo být v souladu se zákonem možné, v praxi se tak děje pouze velice ojediněle, neboť je to do značné míry obtížné a zákon pro hodnocení obsahové stránky znaleckého posudku neposkytuje dostatečné nástroje.
Doposud účinný zákon o znalcích a tlumočnících nemá vztah k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen, neboť nikterak v tomto směru neomezuje podmínky pro zisk znaleckého oprávnění ani možnost nechat si zpracovat znalecký posudek znalcem či znaleckým ústavem.
Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy, včetně dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Cílem předkládaného návrhu zákona je stabilizace znaleckého odvětví a především zkvalitnění výkonu této činnosti. K tomuto cíli však vede celá řada jednotlivých opatření, která jsou nutná pro dosažení požadovaného výsledku.
Cílem tohoto návrhu zákona by mělo být v souladu s právem Evropské unie zavedení právního nároku na jmenování znalcem po splnění předem jasně stanovených kritérií. Dojde tak k odstranění uvážení jednotlivých orgánů o tom, zda osobu jmenovat či nejmenovat, a tedy ke zvýšení právní jistoty a legitimního očekávání žadatelů o vznik znaleckého oprávnění. Zároveň by stanovení jednoznačných kvalifikačních požadavků včetně zavedení povinnosti úspěšně složit vstupní zkoušku mělo vést k personálnímu zkvalitnění výkonu této profese, kdy by ji mohly vykonávat pouze takové osoby, které splní určitý minimální standard, který lze po osobě vykonávající znaleckou činnost vyžadovat.
Nově by mělo rovněž dojít k zavedení možnosti znalců se spojit a společně vykonávat znaleckou činnost prostřednictvím znalecké kanceláře. K tomuto kroku zřejmě budou znalce vést především ekonomické faktory. Ve znalecké kanceláři mohou působit znalci se zcela rozdílným i totožným znaleckým oprávněním. Kancelář pak bude odvíjet své oprávnění od znaleckého oprávnění těchto znalců, jejichž prostřednictvím bude znaleckou činnost vykonávat.
Tak jako v mnohých dalších podobných profesích by mělo dojít k jasnému vymezení odpovědnostních vztahů a k zavedení s tím souvisejícího povinného pojištění.
Dále by mělo dojít ke všeobecnému zkvalitnění výkonu znalecké profese, což lze pozorovat v několika rovinách. V první řadě jde o širší možnost přezkoumávání znaleckých posudků a kontrolu nejen formální, ale i věcné správnosti. Jako vhodné se jeví i zavedení určitých metodologických či obdobných standardů a postupů pro obory a odvětví, u kterých je to možné a zároveň to je žádoucí. Dále se pak jedná o posílení výkonu dohledu nad osobami vykonávajícími znaleckou činnost a související zpřísnění a zefektivnění správních trestů. V neposlední řadě s touto problematikou souvisí zdůraznění úlohy znalce jako osoby vykonávající službu ve veřejném zájmu v tom smyslu, že znalci nebudou moci bezdůvodně odmítat zadavatele znaleckých posudků z řad orgánů veřejné moci. Pozitivní opatření, které by mělo vést k větší motivaci znalců, lze pak spatřovat v revizi systému odměňování a v navýšení současné úrovně znalečného.
Závěrem lze zmínit, že důležitým pilířem znalecké činnosti je rovněž odpovídající seznam oborů a odvětví pro výkon této činnosti, přizpůsobený společenské situaci a racionálním potřebám. Je potřeba důkladně analyzovat současný stav a kromě sjednocení systému pro znalce a znalecké ústavy a odstranění existující dvojkolejnosti, je nutné nastavit jednotlivé položky (obory a odvětví) tak, aby odpovídaly reálným potřebám. Tento bod zároveň souvisí s větší elektronizací výkonu této profese, tedy s možností dohledat seznam oborů, odvětví a kvalifikačních požadavků přehledně způsobem umožňujícím dálkový přístup. Jeví se jako vhodné revidovat a modernizovat stávající seznam znalců a znaleckých ústavů a zavést elektronické znalecké deníky, které zjednoduší činnost znalcům, ale i orgánům veřejné moci při zadávání znaleckých posudků a orgánům státní správy při výkonu dohledové činnosti.
Navrhovaný zákon o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech nemá vztah k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen, neboť nikterak v tomto směru neomezuje podmínky pro zisk znaleckého oprávnění ani možnost nechat si zpracovat znalecký posudek znalcem, znaleckou kanceláří či znaleckým ústavem.
Závěrem je nutno uvést, že s ohledem na skutečnost, že účinný zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů, upravuje nejenom problematiku znalců, ale i otázku tlumočníků a překladatelů, současně s přípravou návrhu zákona o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech probíhá i legislativní proces samostatného návrhu zákona o soudních tlumočnících a soudních překladatelích. Oba tyto nové právní předpisy by měly nabýt účinnosti ke stejnému datu, tak aby mohlo dojít k úplnému zrušení zákona č. 36/1967 Sb.
Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy
Předkládaný návrh je v souladu s úkolem, který byl Ministerstvu spravedlnosti svěřen v rámci Plánu legislativních prací na rok 2015 a na rok 2016.
Zákon o znalcích a tlumočnících je v současnosti jedním z nejstarších účinných právních předpisů České republiky. Vzhledem k tomu, že je úzce spjat se sociálním, ale i ekonomickým prostředím společnosti, je možno poznamenat, že aktuální právní úprava je již značně zastaralá, neodpovídá momentální společenské situaci a používá řadu dnes již nevyhovujících termínů a institutů.
Již několik let se proto usiluje o přijetí zcela nové právní úpravy výkonu znalecké činnosti, která by lépe reflektovala současnou podstatu této profese a upravila podmínky jejího výkonu. Pokud by tento předkládaný návrh zákona nebyl přijat, vedlo by to k tomu, že by se subjekty musely i nadále řídit tolik kritizovanou účinnou právní úpravou. Požadavek na vznik nové legislativy je opakovaně vznášen ze strany znalců, odborné veřejnosti ale i zástupců státu, resp. Ministerstva spravedlnosti. Tato vzácná shoda ještě více zdůrazňuje nutnost přijetí nové právní úpravy.
Dá se předpokládat, že pokud by nové právní předpisy upravující znaleckou činnost nebyly v blízké době přijaty, prohloubí se již existující problémy této profese a povede to celkově ke snížení kvality znaleckých posudků.
V neposlední řadě by nový zákon měl reagovat i na požadavky Evropské unie, kupříkladu v otázce jednotných a předvídatelných podmínek vstupu do odvětví a následného právního nároku na zápis do seznamu.
Jak vyplynulo z meziresortního připomínkového řízení k vyhlášce 123/2015 Sb., kterou se stanoví seznam znaleckých oborů a odvětví pro výkon znalecké činnosti, bylo by velice žádoucí, aby byl i tento seznam oborů a odvětví podroben důkladné revizi, neboť mnohá odvětví už jsou v současnosti nepotřebná a nadbytečná a zároveň jiná odvětví, která by reagovala zejména na vědeckotechnologický vývoj společnosti v posledních desetiletích, by bylo žádoucí zavést.
Závěrem lze zmínit i výši znalečného, která nebyla již mnoho let navýšena a to ani s ohledem na tak základní faktory jako je například inflace měny.
Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem
Návrh nové právní úpravy znalecké činnosti je plně slučitelný s ústavním pořádkem České republiky. Této oblasti se kromě judikatury Ústavního soudu dotýká především článek 26 Listiny základních práv a svobod, který každému zaručuje právo na svobodnou volbu povolání, jakožto i právo podnikat či provozovat jinou hospodářskou činnost. Zákon však může stanovit podmínky a omezení pro výkon určitých povolání či profesí, což v případě výkonu znalecké činnosti i činí.
S ohledem na právo podnikat či provozovat jinou hospodářskou činnost je významnýa aktuální především nález Ústavního soudu Pl. ÚS 13/14 ze dne 15. září 2015. Věcně se jednalo o návrh na zrušení § 16 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících, ve znění vyhlášky č. 432/2002 Sb. Skupina senátorů navrhovala zrušení tohoto ustanovení, neboť dle jejich názoru není výše odměny za výkon znalecké činnosti dostatečná a porušuje tak především právo znalců na podnikání. Ústavní soud uvádí, že je nutné si uvědomit, že výkon znalecké profese se v zásadě dělí na dva segmenty: (i) poskytování znaleckých služeb v ryze soukromých oblastech a (ii) zpracování znaleckých posudků vyžádaných orgány veřejné moci. Ústavní soud konstatoval, že především druhý segment znalecké činnosti nelze považovat za ryze podnikatelskou činnost, která by byla normována právními předpisy soukromoprávní povahy a byla by vykonávána primárně za účelem zisku; jedná se naopak o činnost ve „veřejném zájmu“, čemuž pak odpovídá i způsob a povaha její právní regulace.
Zároveň nelze odhlédnout dle slov Ústavního soudu od obecně známé skutečnosti, tedy od toho, že v praxi je zcela ojedinělé, aby znalec svou znaleckou činnost vykonával jakou svou hlavní a jedinou podnikatelskou/výdělečnou aktivitu. Většinou se jedná o činnost vedlejší, kdy znalec je zapsán v seznamu především pro své nepopiratelné zkušenosti a znalosti v daném oboru a odvětví. Dále Ústavní soud konstatuje, že jakkoli je ústavně zaručeno právo podnikat, součástí tohoto práva není právo na dosažení zisku. Stát je povinen pouze vytvářet podmínky, které následně umožní jednotlivým subjektům reálně o dosažení zisku usilovat.
Závěrem lze k právu na podnikání konstatovat, že tohoto práva se lze domáhat pouze v mezích zákonů, které toto právo provádějí. Zákonodárce má relativně širokou dispozici pro konkrétní vymezení obsahu a způsobu realizace tohoto práva. Tato působnost zákonodárce však není absolutní. Omezení práva podnikat se nesmí dotýkat jeho samotné povahy, podstaty a smyslu a musí být vždy respektována zásada rovnosti v právech.
Dále se Ústavní soud v několika svých judikátech vyjadřuje k zápisu znalce do seznamu, resp. k jeho odvolání a právní povaze tohoto postupu. Tato judikatura už nebude nadále příliš aktuální, neboť nová právní úprava zavádí právní nárok na zápis do seznamu znalců, čemuž tak doposud nebylo. Jak uvedl mnohokrát i Ústavní soud, v současnosti nevzniká žadateli ani při splnění všech zákonných podmínek, právní nárok na to, aby znalcem skutečně jmenován byl. Vzhledem k tomu Ústavní soud toto „jmenovací řízení“ ani nepovažuje za správní řízení a vylučuje pro něj aplikaci zákona č. 71/1967 Sb., správní řád.
V neposlední řadě je zde vhodné zmínit judikaturu Ústavního soudu související se znalečným a právem znalce na soudní a jinou právní ochranu. Znalci jsou ve vztahu k orgánu veřejné moci, který je ustanovil, v nerovném, resp. podřízeném postavení, které charakterizuje veřejnoprávní vztah. Rozhodování státního orgánu o nárocích znalců je tak rozhodováním majícím svůj základ ve veřejném, tedy správním právu. Jak vyplývá z judikatury Ústavního soudu, rozhodnutí o znalečném je rozhodnutím správním, byť by bylo třeba činěno v trestním řízení. Příslušný orgán se proto musí řídit zásadami správního řízení, neboť libovůle při výkonu veřejné moci je z ústavního hlediska nepřípustná. Právo na znalečné je subjektivním právem znalce. Pokud znalec provede posudek řádně a včas, vzniká mu legitimní očekávání na odměnu určenou podle právních předpisů. Takovýto nárok má majetkovou povahu a spadá proto pod ochranu čl. 1 odst. 1 Dodatkového protokolu č. 1 k Úmluvě o ochraně lidských práv a svobod, což potvrzuje i judikatura Evropského soudu pro lidská práva. Právo domáhat se legitimního majetkového nároku dále spadá pod ochranu čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a svobod a pod ochranu čl. 26 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Z toho vyplývá, že správní rozhodnutí o takovém nároku, tedy o znalečném, podléhá řádnému soudnímu přezkumu. Proti usnesení soudu prvního stupně o znalečném je přípustné odvolání, jinak by šlo o porušení čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Znalec sice není účastníkem řízení, ani vedlejším účastníkem řízení, ale osobou zúčastněnou na řízení. Disponuje-li ale znalec právem na podání odvolání proti rozhodnutí o znalečném, musí být vybaven stejnými procesními právy, jaká zákon přiznává účastníkům, aby nebyl v odvolacím řízení oproti účastníkům znevýhodněn (čl. 96 odst. 1 Ústavy České republiky, čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod). Zároveň čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod zajišťuje právo na to, aby se ve své věci mohl znalec vyjádřit ke všem prováděným důkazům.
Navrhovaná právní úprava, se roviny ústavnosti dotýká také v případě navrhované koncepce správy znalectví. I nadále by tuto činnost měly vykonávat soudy, resp. jejich předsedové. Taková úprava je v souladu s ústavním pořádkem. Ústava v čl. 90 uvádí, že soudy jsou povolány především k tomu, aby zákonem stanoveným způsobem poskytovaly ochranu právům. Již Ústava tedy předpokládá, že vedle poskytování ochrany právům mohou vykonávat i jiné činnosti. Důležité je však, aby tento výkon další činnosti neovlivnil nezávislost soudů. V případě správy znalectví je tomu spíše naopak. Je velmi důležité, aby se soudy podílely na výběru a kontrole znalců, jelikož znalci jsou esenciálním prvkem při soudním rozhodování. Míra participace znalců je v soudních řízeních vysoká. Tento model je založen na ideovém východisku, že znalci jsou součástí justice v širším slova smyslu.
Není možné uzavřít, že by jakákoli správní činnost soudů či konkrétních soudců byla narušením dělby moci. Často je argumentováno Čl. 82 Ústavy, který stanoví, že funkce soudce není slučitelná s funkcí prezidenta republiky, člena Parlamentu ani s jakoukoli funkcí ve veřejné správě. Tato úprava míří na jiné situace než svěření části výkonu veřejné správy do rukou předsedy soudů či konkrétním soudcům, a to na případy, kdy by měl soudce vykonávat funkci člena vlády či jinou funkci ve veřejné správě.
Soudům jsou již v současné době vedle soudního rozhodování svěřeny i správní činnosti. Současná správa znalectví není rozhodně jedinou. Příkladem správní činnost soudu je poskytování informací dle zákona o svobodném přístupu k informacím či postup podle exekučního řádu, kdy předsedové soudů vykonávají obecný dohled nad exekučními úřady.
Koncepce správy znalectví soudy, resp. předsedy soudů je blízká i zahraničním právním úpravám. V Rakousku i v Německu tuto činnost vykonávají v určité formě právě soudy.
Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z jejího členství v Evropské unii
Navrhovaná právní úprava je plně slučitelná se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z jejího členství v Evropské unii. Činnost znalce se dle čl. 49 a násl. Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“) o svobodě usazování a navazující judikatury Soudního dvora EU ve spojených případech C-372/09 a 373/09 Fa považuje za poskytování služeb ve smyslu SFEU. Zároveň by podle evropské judikatury měly být dány rovné a transparentní podmínky pro výkon určité výdělečné činnosti tak, aby se na ně žadatelé mohli spolehnout (srov. C-162/99 Komise v. Itálie).
Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána
Oblast výkonu znalecké činnosti je předmětem některých mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána. V první řadě je potřeba zmínit především Evropskou úmluvu o lidských právech (dále jen “Úmluva”), jejíž požadavky jsou blíže rozebrány pod bodem 4 v rámci posouzení souladu s ústavním pořádkem, kterého je dle Ústavního soudu součástí.
Jedná se kupříkladu na právo být za splnění určitých podmínek být jmenován znalcem, s čímž do značné míry souvisí i právo nebýt tohoto postavení svévolně zbaven. Jedná se o občanské právo ve smyslu článku 6 Úmluvy, které může být v určitém ohledu rovněž právem, resp. zájmem majetkové ochrany. Takový zájem pak požívá ochrany článku 1 Protokolu č. 1 k Úmluvě. Naplnění výše uvedeného souvisí zejména s tím, že zde existuje možnost se odvolat proti rozhodnutí o vzniku či zániku znaleckého oprávnění, a následná možnost podat žalobu ve správním soudnictví.
Jelikož mohou být proti znalcům uplatňovány rozličné sankce, zejména tedy správní tresty, pak se jedná o oblast rozhodování o trestních obviněních ve smyslu článku 6 Úmluvy. V této souvislosti lze poznamenat především, že je nutno respektovat zásady, které tato Úmluva stanoví, tedy např. zásady nulla poena sine lege (obsaženo v článku 6 odst. 3 Úmluvy) nebo zásady ne bis in idem (zakotveno v článku 4 Protokolu č. 7 k Úmluvě). Je tedy vyloučeno, aby znalec byl opakovaně postihován za tentýž prohřešek.
Mezinárodní smlouvy se ale mohou výkonu znalecké činnosti dotýkat ale i v celé řadě dalších aspektů, např. v situaci (zejména v trestním řízení), kdy znalec vystupuje v obdobném postavení jako svědek, s čímž souvisí i skutečnost, že trestní soud musí obviněnému zajistit určitá práva vůči znalci, jako například upozornit na jeho poměrně k věci či dotčeným osobám. Znalec se může rovněž sám nesprávným výkonem znalecké činnosti dopustit trestného činu. V trestním řízení pak musí být zajištěna ochrana všech práv vyplývajících z mezinárodních smluv.
Navrhovaná právní úprava je zcela v souladu s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána.
Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované úpravy na státní rozpočet a ostatní rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, dále sociální dopady, včetně dopadů na rodiny a dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, a dopady na životní prostředí
Navrhovaná právní úprava bude mít dopady na státní rozpočet, a to v několika rovinách.
Vstupní zkouška
V první řadě je potřeba zajistit vykonání vstupní zkoušky. Na základě splnění určitých podmínek, mezi které patří právě i úspěšné absolvování vstupní zkoušky, může být znalec zapsán do seznamu. Žadatelé o zápis do seznamu budou mít povinnost nést náklady vykonání této vstupní zkoušky a budou muset uhradit za tuto zkoušku poplatek podle zákona o správních poplatcích. Předpokládaná výše poplatku činí 8 000 Kč s tím, že částka 3000 Kč se vztahuje k obecné části zkoušky a částka 5000 Kč ke zvláštní části zkoušky. Při nesplnění některé části zkoušky bude žadatel opakovaně hradit pouze poplatek za nesplněnou část zkoušky. Jako obdobu tohoto poplatku lze uvést kupříkladu poplatek za vykonání advokátní zkoušky (8 500 Kč), zkoušky insolvenčního správce (5 000 Kč) či zkoušky mediátorské (5 000 Kč). Tento poplatek nemá v zásadě sloužit k dosažení zisku testujícího subjektu, ale alespoň k částečnému pokrytí administrativních a personálních nákladů, které s sebou realizace této vstupní zkoušky přináší.
Pokud budeme předpokládat, že všichni současní znalci budou skládat obecnou část zkoušky a nikdo nebude opakovat, dojdeme k jednorázovým příjmům ve výši 30 mil. Kč. Tento jednorázový příjem však bude rozložen do delšího časového období, než je jeden rok. Zvláštní část zkoušky se v případě současných znalců, kteří si před uplynutím přechodného období požádají o vznik znalecké oprávnění podle nového zákona, považuje za splněnou ex lege, tedy bez nutnosti zkoušku prakticky vykonat. Rovněž lze předpokládat, že ročně si požádá o vznik znaleckého oprávnění cca 250 nových žadatelů. Z toho plyne každoroční příjem 2 mil. Kč (250 žadatelů x 8 000 Kč za obě části zkoušky dohromady).
Na druhou stranu zde vzniknou náklady na realizaci samotné zkoušky. Podrobnosti jejího vykonání budou upravovat prováděcí předpisy. Předpokládá se, že obecná část zkoušky bude (po absolvování jednodenního kurzu) skládána elektronicky s okamžitým vyhodnocením, a to na Justiční akademii, eventuálně lze zvážit i zapojení jednotlivých krajských soudů. Náklady na tuto část zkoušky nebudou příliš velké. Nákladnější bude zvláštní část zkoušky, která bude spočívat v přezkušování žadatelů z odborných znalostí před zkušební komisí, resp. poradními sbory. V rámci této zkoušky bude nutné zaplatit odborné zkoušející. Zde předpokládáme jako dostatečný počet zkoušejících 3 osoby, z toho jedna by mohla být zaměstnancem soudu nebo zaměstnancem Ministerstva spravedlnosti a tuto činnost by vykonávala v rámci své pracovní náplně. Proto kalkulujeme pouze 2 odborníky na 2 hodiny (z toho 1 hodina zkoušky) při předpokladu 250 znalců ročně a jednotné hodinové sazbě 450 Kč dostáváme částku 450 tis. Kč ročně.
Seznam znalců, znaleckých kanceláří a znaleckých ústavů a elektronická evidence znaleckých posudků
V současnosti na stránkách Ministerstva spravedlnosti funguje seznam znalců a znaleckých ústavů. S ohledem na novou právní úpravu byl však tento seznam shledán nedostatečným a již nevyhovujícím současným požadavkům, a proto bude potřeba vytvořit a následně zajišťovat provoz nového seznamu. Tato položka s sebou přinese rovněž náklady na státní rozpočet. Nejvyšší náklady vzniknou v prvním roce, kdy bude potřeba vytvořit vlastní aplikaci seznamu a zajistit nezbytný hardware, software a firewall. V následujících letech se bude jednat o náklady na provoz, aktualizaci a případnou obnovu nezbytného vybavení. Tyto náklady se budou periodicky opakovat v letech následujících po spuštění nového seznamu.
Vstupní náklady1. rok2. rok3. rok4. rokVytvoření vlastní aplikace 4 000 000 Kč Podpora aplikace / servis / rozvoj / 160 000 Kč 160 000 Kč 160 000 Kč 160 000 Kč Podpora HW / servis / rozvoj / 160 000 Kč 160 000 Kč 160 000 Kč 160 000 Kč Hardware1 000 000 Kč Software / licence pro HW / přístupy / vkládání dat1 000 000 Kč Bezpečnost firewall 1 000 000 Kč Součet 7 000 000 Kč 320 000 Kč 320 000 Kč 320 000 Kč 320 000 Kč
Tabulka č. 1. Náklady na vytvoření a provoz seznamu znalců, znaleckých kanceláří a znaleckých ústavů
Pro úplnost lze uvést, že vytvoření tohoto seznamu bude sloužit zároveň jako základ pro vytvoření nového seznamu tlumočníků a překladatelů a do jisté míry bude možno ze znaleckého seznamu následně vycházet.
Elektronická evidence znaleckých posudků – elektronický znalecký deník
V souvislosti s elektronizací celého systému se nově navrhuje rovněž nahradit současné papírové znalecké deníky jejich elektronickou verzí. Systém elektronické evidence bude vytvořen centrálně na Ministerstvu spravedlnosti a jednotlivé subjekty (znalci, znalecké kanceláře, znalecké ústavy, soudy apod.) do něj budou mít dálkový přístup. Každý subjekt vykonávající znaleckou činnost bude mít své vlastní přístupové údaje, aby měl možnost si v souladu se zákonem editovat, tedy psát, svůj vlastní znalecký deník. Náklady na realizaci tohoto opatření jsou zahrnuty již výše pod bodem týkajícím se vytvoření nového seznamu znalců, znaleckých kanceláří a znaleckých údajů.
Výkon dohledu
Dále je nezbytné uvést, že cílem nové právní úpravy je posílení dohledu nad jednotlivými subjekty vykonávajícími znaleckou činnost a zvýšení kvality a věcné správnosti znaleckých posudků. Zavedení tohoto opatření však s sebou nevyhnutelně přinese zvýšenou zátěž dohledových orgánů. Z tohoto důvodu musí dojít k personálnímu posílení jak na Ministerstvu spravedlnosti, tak na jednotlivých krajských soudech. Na Ministerstvu spravedlnosti lze počítat s navýšením zhruba o 10 osob (nyní tuto agendu vykonávají zhruba 2-3 osoby) a na krajských soudech s navýšením o 1-3 osoby v závislosti na tom, jaké znalecké obory byly tomuto soudu určeny do správy, celkem je však počítáno na krajských soudech s navýšením max. o 16 osob.
Na Ministerstvu spravedlnosti by se jednalo o převážně o referenty, v případě vzniku samostatného oddělení pak i o podpůrný administrativní aparát (sekretariát) a o vedoucího oddělení nebo ředitele odboru. V průměru by tito státní zaměstnanci měli dosahovat zhruba 13. platové třídy.
Měsíční personální a mzdové náklady na MSpRoční personální a mzdové náklady na MSp Hrubý plat 35 000 Kč420 000 KčPojistné 11 900 Kč142 800 KčFKSP350 Kč 4 200 KčCelkem 47 250 Kč567 000 Kč
Tabulka č. 2: Personální a mzdové náklady na jednu osobu (Ministerstvo spravedlnosti)
Náklady na 10 osob na Ministerstvu spravedlnosti tak budou ročně činit 5, 67 mil. Kč.
Na jednotlivých krajských soudech vykonávají znaleckou činnost referenti dosahující 9. až 10. platové třídy. Mělo by však být rovněž zajištěno, aby na každém krajském soudě byla alespoň jedna osoba referenta s právním vzděláním, aby mohla vykonávat odbornější agendu, které by se tak nemusel věnovat předseda, resp. místopředseda soudu, tato osoba by byla zařazena do 11. platové třídy.
Měsíční personální a mzdové náklady na soudechRoční personální a mzdové náklady na soudechHrubý plat24 660 Kč295 920 KčPojistné8384 Kč100 613 KčFKSP493 Kč5918 KčCelkem33 537 Kč402 451 KčTabulka č. 2: Personální a mzdové náklady na jednu osobu v 10. platové třídě (krajský soud)
Měsíční personální a mzdové náklady na soudechRoční personální a mzdové náklady na soudechHrubý plat28 550 Kč342 600 KčPojistné9 707 Kč116 484 KčFKSP571 Kč6 852 KčCelkem38 828 Kč465 936 KčTabulka č. 3: Personální a mzdové náklady na jednu osobu v 11. platové třídě (krajský soud)
Náklady na 16 osob na krajských soudech, přičemž 8 osob by bylo zařazeno do 11. platové třídy a 8 osob do 10. platové třídy by tak ročně měly činit 6, 95 mil. Kč (3 727 488 Kča 3 219 608 Kč).
Poradní sbory – přezkum znaleckých posudků
Navrhovaná právní úprava předpokládá zpětné hodnocení posudků jednotlivých znalců, a to nejméně tří znaleckých posudků jednou za 5 let. Toto hodnocení by prováděli pravděpodobně 3 nebo 5 odborníků z poradního sboru. Každé osobě by měl tento přezkum trvat zhruba 3 hodiny při navrhované jednotné sazbě 450 Kč za hodinu práce. Při zhruba 10 000 znalcích a frekvenci jednou za 5 let vychází 2 000 přezkumů na jeden rok. Příslušné rozmezí výsledně vychází 8 100 tis. Kč – 13 500 tis. Kč, viz následující tabulka zvýšených nákladů pro 2000 přezkumů za rok:
Počet přezkoumávajících osobPočet hodin na 5 z posudků450 Kč/ hod398 100 00051513 500 000
Tabulka č. 4: Náklady na přezkum znaleckých posudků
Na periodický přezkum znaleckých posudků bude potřeba vynaložit zhruba 10 800 tis. Kč ročně (3 lidé, každý 3 hodiny, 450 Kč za hodinu, 2 000 kontrol ročně).
Navýšení hodinové sazby za znalecký úkon
Hodinová sazba se dle účinné právní úpravy nachází v rozmezí 100 až 350 Kč. Toto rozmezí by mělo být zvýšeno na 300 až 550 Kč za hodinu. Otázkou tedy je, jaké dodatečné náklady na znalečné v důsledku této úpravy vzniknou. Z dostupných dat není známo, jaké je rozložení skutečně použitých hodinových sazeb uvnitř současného intervalu, tj. není známo, kolik procent posudků je zpracováno např. při sazbě 100 Kč, kolik procent posudků při sazbě např. při sazbě 150 Kč, kolik procent při sazbě 250 Kč atd. Neeviduje se ani průměrná hodinová odměna. Počet znaleckých posudků zadaných za rok 2014 státními orgány byl 78 568. Celkové náklady na znalecké posudky činily na straně Ministerstva spravedlnosti 175, 4 mil. Kč (rok 2014) a na straně Ministerstva vnitra 257,8 mil. Kč (rok 2015). Hodinová dotace jednotlivých posudků či například výše náhrad není však známa.
Pro kvantitativní odhad dopadu úpravy intervalu hodinových sazeb je tak nutné učinit alespoň nějaké dodatečné předpoklady. Jeví se jako přirozené předpokládat, že rozložení skutečně použitých hodinových sazeb uvnitř nového intervalu bude mít zhruba stejnou strukturu, jakou mělo rozložení sazeb v intervalu původním, tedy že zhruba stejné procento posudků jako dříve bude zpracováno při nejnižší možné sazbě (která bude ale nově 300 Kč), stejné procento posudků bude zpracováno při sazbě, která je např. o 50 Kč vyšší než nejnižší (tj. ty posudky, které využívaly sazbu původně 150 Kč, budou využívat sazbu 350 Kč), stejné procento posudků, které využívaly nejvyšší sazbu, bude i nyní využívat nejvyšší sazbu atd. Protože nemáme spolehlivé apriorní informace o tom, jak jsou skutečně rozloženy účtované hodinové sazby uvnitř intervalu, nabízí se předpoklad, že průměrná hodinová sazba je v současnosti uprostřed přípustného intervalu, tj. na úrovni 225 Kč za hodinu, nově by tak mohla být průměrná hodinová sazba ve výši 425 Kč na hodinu, tedy vzrostla by o 200 Kč.
Kvantifikace zvýšení nákladů je závislá na dodatečných speciálních předpokladech. Realistické dodatečné předpoklady vedly k odhadům zvýšení nákladů (na hodinovou odměnu) na cca 156 mil. Kč z pohledu Ministerstva spravedlnosti a 229,2 mil. Kč z pohledu Ministerstva vnitra.
Odměna za ústní znalecký úkon
Nově se doplňuje odměna za ústní znalecký úkon, se stejnou sazbou jako je výkon znalecké činnosti, tedy 300 – 550 Kč. Pokud vyjdeme z počtu posudků ve výši 78 568 a budeme předpokládat, že u každého znaleckého posudku dojde k ústnímu vysvětlení /provedení znaleckého úkonu v rozsahu cca 2 hodin, dojdeme při průměrné sazbě 425 Kč za hodinu k ročním nákladům ve výši zhruba 102 mil. Kč. Je však pravděpodobné, že se bude jednat o částku nižší, neboť řada znaleckých posudků nebývá doplněna o výslech znalce (typicky v řízení o přípustnosti převzetí a držení ve zdravotnickém ústavu).
Paušální částky odměn
Nově by mělo dojít k přidání několika úkonů placených paušálně a k navýšení částky za některé již dnes účinné paušální úkony (více viz vyhláška o odměňování). V současnosti však o těchto paušálních nákladech nejsou vedeny žádné statistiky, proto lze navýšení finančních nákladů pouze odhadovat a to zhruba mezi 5 – 15 mil. Kč ročně.
Paušální částka náhrad hotových výdajů za vybrané položky
Dále je rovněž zvažováno, že nově dojde k placení náhrad za některé hotové výdaje „administrativní povahy“, jako je tisk jednotlivých listů posudku, pořizování obrazového či zvukového záznamu apod. Tyto náhrady by byly přiznány nově, v dosavadním znění zákona jsou zahrnuty v hodinové odměně znalce. K přiznávání těchto nákladů však bude muset být přistupováno velice racionálně a přiznávat je, pouze je-li to nezbytně nutné, kupříkladu pokud si orgán veřejné moci vysloveně vyžádal vytištění dalších kopií znaleckého posudku nad rámec běžné praxe, či bylo nezbytně nutné ke znaleckému posudku přiložit fotografie či zvukovou nahrávku. Odhaduje se, že tyto náklady by mohly činit okolo 5 mil. Kč ročně.
Celkové finanční náklady vynaložené na znalecké posudky v roce 2014 činily 175 397,36 tis. Kč. V prvním roce účinnosti nového zákona je bude zapotřebí navýšit zřejmě téměř jednou tolik, jinak není možno navrhovaná opatření realizovat a zkvalitnit tak výkon znalecké činnosti nebo navýšit odměny za zpracované znalecké posudky (což je nejvyšší položka celkového rozpočtu týkajícího se znalecké činnosti).
Odměňování konzultantů podle trestního řádu
Určité finanční náklady jsou spojeny také s nově navrženou právní úpravou odměňování konzultantů přibraných orgány činnými v trestním řízení podle § 157 odst. 3 trestního řádu a s úhradou jejich hotových výdajů. Na základě praktických poznatků lze velmi hrubě odhadnout, že orgány činné v trestním řízení přibírají odborného konzultanta přibližně ve 290 případech ročně, z čehož přibližně 140 konzultantů je přibíráno ze soukromé sféry bez pracovněprávního vztahu k státnímu orgánu nebo vědecké či výzkumné instituci.
Přesná výše odměny odborného konzultanta bude upravena prováděcí vyhláškou v návaznosti na úpravu výše odměny znalce, zatím se předpokládá, že bude přibližně ve výši poloviny výše odměny znalce, tj. cca 300 Kč za hodinu. Velmi zhruba lze tak náklady na odměny konzultantů odhadnout na 200 000 Kč ročně, k tomu je třeba přičíst náklady spojené s úhradou hotových výdajů (ročně zhruba 300 000 Kč). Celkové náklady spojené s odměňováním konzultanta podle trestního řádu by tak měly dosáhnout zhruba 500 000 Kč ročně.
Další finanční hlediska návrhu zákona
Nová právní úprava bude mít finanční dopady i do dalších oblastí. Tyto dopady však nelze s předstihem s dostatečnou přesností kvantifikovat. Jedná se zejména o následující skutečnost.
Předpokládá se snížení nákladů řízení, ve kterém je možno či dokonce nutno využít znaleckých posudků, a to zejména s ohledem na změnu ustanovení § 127a občanského soudního řádu, na základě které již nebudou moci strany předkládat znalecké posudky jako důkaz podle ustanovení § 127, ale pouze jako důkaz listinný, ledaže by s tím obě strany souhlasily. Zároveň pak lze předpokládat, že v důsledku nově zavedených opatření budou znalecké posudky kvalitnější a nebude již tolik případů, kdy si soudce bude muset nechávat zpracovat revizní znalecký posudek. Právě v souvislosti se změnou § 127a občanského soudního řádu, tak nebude muset činit ani v případě, kdy by obě strany řízení předložily své vlastní znalecké posudky, které by byly kontradiktorní. Dopad na celkovou cenu řízení má zajisté i jeho délka. Lze předpokládat, že pokud již nadále nebudou znalci moci bezdůvodně odmítat zpracovat znalecký posudek pro orgán veřejné moci a bude se dodržování této povinnosti striktně hlídat a zároveň nebude možno (kromě zcela výjimečných případů) opakovaně prodlužovat lhůtu pro zpracování znaleckého posudku, celková délka řízení se zkrátí. Lze se domnívat, že v důsledku zvýšení znalečného by mohl být o výkon znalecké činnosti pro orgány veřejné moci větší zájem a znalci by tak mohli být ve své činnosti flexibilnější.
Tento návrh zákona rovněž stanoví najisto, že výkon znalecké činnosti je podnikáním, v souladu s právem Evropské unie a její judikaturou. Společně s výrazným navýšením znalečného by pak měla tato skutečnost vést k zvýšenému výběru daní na základě zákona o daních z příjmů, resp. v případě plátců daně z přidané hodnoty i zvýšený výběr této daně podle příslušného zákona. V návaznosti na zvýšení znalečného lze rovněž očekávat, že dojde k následné směně finančních prostředků za jiné produkty.
Sociální dopady, včetně dopadů na rodiny a dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, a dopady na životní prostředí
Navrhovaná právní úprava může mít dopad na osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, nicméně tyto dopady jsou stejné, jako dopady na každého jiného člověka, neboť zákon nerozlišuje mezi jednotlivými skupinami obyvatel. Tyto dopady tak nemají původ ve specifičnosti dané skupiny obyvatel.
Navrhovaná právní úprava může mít dopad na rodiny, neboť každá osoba se může dostat do situace, ve které je nezbytně nutné využít znaleckého posudku. Ve vztahu k rodinám se pak může jednat především o psychologické či psychologicko-pedagogické znalecké posudky nebo znalecké posudky související s rozvodovým řízením či svěřením dítěte do péče. Tento zákon bude mít v této souvislosti dopad především na kvalitu znaleckých posudků. Dále pak rovněž dojde k revizi seznamu znaleckých oborů a odvětví, který by tak měl lépe odpovídat skutečných potřebám.
Navrhovaná právní úprava by měla mít pozitivní dopad na životní prostředí. Lze se domnívat, že vyšší míra elektronizace (např. elektronické znalecké posudky, elektronická evidence znaleckých posudků) by mohla vést k větší úspoře některých surovin a materiálů, např. papíru.
Zhodnocení dopadu navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Navrhované řešení má dopad ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů, neboť vytváří jednotný seznam znalců, znaleckých kanceláří a znaleckých ústavů a zavádí elektronické vedení znaleckých deníků. Tento návrh zákona je však plně v souladu s právními předpisy České republiky upravujícími ochranu soukromí a osobních údajů.
Ve vztahu k ochraně osobních údajů může mít návrh tohoto zákona dopady zejména do následujících oblastí:
V první řadě je nutno konstatovat, že návrh zákona částečně rozšiřuje rozsah zpracovávaných osobních údajů, a to zejména údajů o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech v elektronicky vedeném seznamu znalců, znaleckých kanceláří a znaleckých ústavů. Jedná se o informační systém veřejné správy podle zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy, ve znění pozdějších předpisů, jehož správce je Ministerstvo spravedlnosti. Dále pak návrh zákona převádí současné znalecké deníky vedené v písemné podobě do podoby elektronické (informační systém veřejné správy) a rozšiřuje okruh zde evidovaných údajů. Nejedná se však o změny většího rozsahu. Nejmarkantnějším rozdílem je právě ona dostupnost veškerých údajů ze seznamu znalců, znaleckých kanceláří a znaleckých ústavů a ze znaleckých deníků způsobem umožňujícím dálkový přístup. Údaje vedené v seznamu i ve znaleckých denících budou rozděleny na veřejné a neveřejné. K neveřejným údajům bude mít přístup pouze omezený okruh subjektů. Mezi tyto subjekty bude patřit vždy Ministerstvo spravedlnosti a krajské soudy. Subjekt vykonávající znaleckou činnost pak bude mít vždy přístup k (vlastním) údajům uvedeným v evidenci znaleckých posudků, tedy ve znaleckém deníku. V odůvodněných případech může správce na základě individuální žádosti umožnit přístup k neveřejným údajům i jiným orgánům veřejné správy, zejména se předpokládá, že se bude jednat o orgány činné v trestním řízení nebo orgány finanční správy. Tyto dva informační systémy veřejné správy však budou zajištěny zcela standardními mechanismy tak, aby nemohlo dojít k úniku informací. Zároveň bude nutné apelovat na samotné znalecké subjekty, aby nakládali s přístupovými údaji do znaleckých deníků obezřetně, aby nemohlo dojít k jejich krádeži či zneužití.
S povinností mlčenlivosti a údaji sdělenými znalci, znalecké kanceláři či znaleckému ústavu zadavatelem nebo vyplývajícími kupříkladu ze spisu, pracuje tento zákon stejně jako dosavadní právní předpisy s jednou výjimkou, a sice znalecký subjekt je zproštěn mlčenlivosti ex lege, dojde-li k soudnímu sporu mezi ním a zadavatelem. K tomu opatření bylo přistoupeno na základě problémů vyplývajících ze současné praxe, kdy zadavatel odmítal znalce mlčenlivosti v těchto případech zprostit. Jinak zde nedochází k žádné věcné změně. Pokud znalec poruší povinnost mlčenlivosti nebo o této povinnosti nepoučí osoby, které se společně s ním podílely na vypracování znaleckého posudku (např. konzultant), může mu být uložena pokuta až do výše 500 000 Kč, popř. může být rozhodnuto o zániku znaleckého oprávnění. Jedná se o nejvyšší možný správní trest, jaký návrh nového zákona zná.
V neposlední řadě je pak problematika ochrany osobních údajů relevantní ve vztahu k archivaci znaleckých posudků, ke které jsou všechny subjekty vykonávající znaleckou činnost povinovány. Znalecké posudky musí být uchovány po dobu deseti let ode dne provedení znaleckého úkonu. Znalec musí nakládat se znaleckými posudky s náležitou péčí a dle obecně platných právních předpisů tak, aby se k osobním údajům obsaženým ve znaleckých posudcích, nemohla neoprávněně dostat třetí osoba.
Závěrem je třeba konstatovat, že ve vztahu k ochraně osobních údajů se návrhu zákona dotýká kromě vnitrostátních právních předpisů rovněž směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů, resp. nové nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES, a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV.
Zhodnocení korupčních rizik navrhovaného řešení (CIA)
Zhodnocení korupčních rizik provedené dle metodiky CIA:
Přiměřenost
Předkládaný návrh zákona je všech upravovaných oblastech svým rozsahem i obsahem přiměřený tomu, co má upravovat. Systém výkonu dohledu zůstává obdobný jako ve stávajícím zákoně o znalcích a tlumočnících a lze konstatovat, že zde nedochází k neúměrnému rozšíření kompetence některého z orgánů ani k přílišné centralizaci výkonu dohledu do rukou jediného z orgánů.
Navrhovaná právní úprava zvýší možnost veřejné kontroly v oblasti výkonu znalecké činnosti, neboť nově se bude prostřednictvím seznamu znalců, znaleckých kanceláří a znaleckých ústavů a evidence znaleckých posudků zaznamenávat větší množství údajů a veřejnost tak bude mít možnost si způsobem umožňujícím dálkový přístup kupříkladu vyhledat informace o správních trestech udělených jednotlivým znalcům. Toto opatření bude mít zajisté vůči znalcům i preventivní charakter. Kvalitním a efektivním vedením online seznamu a evidence se zároveň sníží administrativní náklady spojené s vedením listinných znaleckých deníků a s jejich kontrolou.
Efektivita
Navrhovaná regulace umožní efektivní implementaci stanovených opatření do praxe. Největší rizika jsou spojována s personálním zajištěním efektivního výkonu dohledu a se zřízením centrálního seznamu znalců, znaleckých kanceláří a znaleckých ústavů a evidencí znaleckých deníků. Maximální pozornost proto musí být věnována preciznímu zadání veřejné zakázky na pořízení systému s nezbytným příslušenstvím tak, aby v souvislosti se zavedením nové právní úpravy nevznikaly nepřiměřené náklady, které by efektivitu celého systému mohly vážně narušit.
Je potřeba poznamenat, že současný systém výkonu dohledu nad znaleckou činností je nefunkční, neboť tato oblast není dostatečně personálně zajištěna a především nejsou orgánům vykonávajícím dohled dány k dispozici dostatečně efektivní nástroje k jeho výkonu. Navrhovaná právní úprava přináší řadu systémových změn a rovněž zavádí účinnější systém správních trestů, který by společně s jejich uveřejňováním měl na dotčené subjekty působit preventivně a zároveň zajistit vynutitelnost zaváděných opatření.
V neposlední řadě lze dodat, že dojde nejenom ke zpřísnění výkonu dohledu, ale rovněž k posílení role poradních sborů ministra spravedlnosti a jednotlivých předsedů krajských soudů, v jejichž řadách budou sedět přední odborníci na danou problematiku. Nově by měly poradní sbory rovněž dávat svá stanoviska ke správnosti znaleckých posudků či se podílet na přezkušování žadatelů v rámci vstupní zkoušky.
Odpovědnost
Předkládaná právní úprava explicitně stanovuje odpovědnost za vedení seznamu znalců, znaleckých kanceláří a znaleckých ústavů, evidence znaleckých deníků i za vedení přestupkového řízení při porušení či neplnění uložených povinností. Návrh výrazně nekoncentruje odpovědnost do rukou jednoho orgánu, za vedení určitých náležitostí seznamu a znaleckého deníku jsou dokonce odpovědny přímo samotné subjekty vykonávající znaleckou činnost. Zároveň tato právní úprava nemá vliv na zachování standardních kontrolních mechanismů jednotlivých orgánů.
Nově se zpřísní i dohled nad vypracováním znaleckých posudků, kdy na každém takovém posudku bude muset být uvedeno, kdo jej zpracovával. Odpovědnostní vztahy se budou standardně řídit občanským zákoníkem a zároveň jsou některé dílčí podrobnosti upraveny přímo i v tomto novém zákoně, aby se předešlo možným výkladovým nejasnostem. Již nyní se dokonce objevuje judikatura, která jednoznačně uvádí, že je-li znalecký posudek podstatnou (nemusí být jedinou) příčinou vzniku majetkové újmy a je dán vztah příčinné souvislosti mezi porušením právní povinnosti na straně znalce a škodou, která vznikla, pak je znalec povinen tuto škodu nahradit. Mimo jiné i z tohoto důvodu budou muset být znalci, znalecké kanceláře i znalecké ústavy do budoucna povinně pojištěni.
Opravné prostředky a kontrolní mechanismy
Navrhovanou právní úpravou nedochází k zúžení možnosti využít standardní opravné prostředky kromě jediné výjimky, kdy se v případě pozastavení výkonu znalecké činnosti nepřiznává případnému odvolání odkladný účinek. Jednotlivé subjekty podléhají obvyklým kontrolním mechanismům. Naopak nová právní úprava dokonce posiluje kupříkladu postavení žadatele o zápis do seznamu, protože nově by po splnění zákonem předepsaných podmínek měl vzniknout žadateli právní nárok na zápis do tohoto seznamu. Současný mechanismus zápisu do seznamu žadateli nezaručoval zápis do seznamu, mechanismus zápisu do seznamu nepodléhal dle judikatury režimu správního řádu a dokonce nebyla jednoznačně stanovena ani veškerá kritéria a podmínky pro zápis. Dojde tedy k výraznému posílení právní jistoty a legitimního očekávání jednotlivých žadatelů. Navíc bude nově ve věcech výkonu znalecké činnosti existovat účinný opravný mechanismus, tedy odvolání proti rozhodnutí krajského soudu nebo rozklad proti rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti. Tyto standardní mechanismy správního řádu budou zachovány.
Orgány se při výkonu dohledu a správy znalecké činnosti budou standardně řídit především zákonem č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů a zákonem č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), ve znění pozdějších předpisů.
Zároveň by mělo dojít ke zvýšení odměn za výkon znalecké činnosti, což by kromě vyššího zisku mělo vést i k větší motivaci znalců vypracovávat znalecké posudky s náležitou péčí a nezávisle.
10. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu
Navrhovaná úprava nemá dopady na bezpečnost nebo obranu státu.
II. Zvláštní část
K § 1
K odst. 1
Toto ustanovení zakotvuje definici výkonu znalecké činnosti, kterou se rozumí zpracování a podání znaleckého posudku, jeho doplnění nebo vysvětlení a jakákoli činnost, která bezprostředně k tomuto podání posudku směřuje, popř. směřuje k jeho doplnění či vysvětlení. Jiná činnost, byť vykonávaná subjektem oprávněným vykonávat znaleckou činnost, není znaleckou činností, jedná se např. o podání odborného vyjádření. Znalec, znalecká kancelář či znalecký ústav tak nemohou cokoli jiného než výše specifikovanou znaleckou činnost jako znaleckou činnost prezentovat. Na výše uvedené je navázán i přestupek, jehož podstatou je připojení znalecké pečeti rovněž na jiný materiál, než je znalecký posudek. Za takový přestupek může být udělena pokuta až do výše 250 000 Kč nebo správní trest zákazu činnosti.
K odst. 2
Stanoví se, především z důvodu větší přehlednosti legislativního textu, že tam, kde zákon hovoří pouze o znalci, myslí se tím rovněž znalecká kancelář a znalecký ústav, pokud zákon pro tyto subjekty nestanoví odlišnou právní úpravu.
K odst. 3
Znalec je oprávněn vykonávat znaleckou činnost jen v oboru, odvětví a případně specializace, pro které má oprávnění vykonávat znaleckou činnost, není tedy možné, aby znalec vykonával znaleckou činnost v jiném odvětví, v rámci stejného oboru, totéž platí i o specializaci. Jakmile je znalci zapsána specializace, nemůže vykonávat znaleckou činnost ve zbytkovém odvětví.
Subjekty vykonávající znaleckou činnost musí tuto činnost vykonávat primárně s odbornou péčí. Jde o nejvyšší možný standard péče, který je vyšší než běžná péče nebo péče řádného hospodáře. Občanský zákoník užívá pojmu odborná péče v ustanovení § 5, které zní „Kdo se veřejně nebo ve styku s jinou osobou přihlásí k odbornému výkonu jako příslušník určitého povolání nebo stavu, dává tím najevo, že je schopen jednat se znalostí a pečlivostí, která je s jeho povoláním nebo stavem spojena. Jedná-li bez této odborné péče, jde to k jeho tíži.“. Odbornou péčí se tedy rozumí schopnost jednat se znalostí a pečlivostí, která je spojena s určitým povoláním nebo stavem. K naplnění povinnosti jednat s odbornou péčí se vyžaduje zejména znalost příslušných právních předpisů (odbornost) a jednání v souladu s těmito předpisy, včetně povinnosti předcházet škodám. Takto vysoký standard výkonu činnosti má mimo jiné nastaven např. zákon o investičních společnostech a investičních fondech. Odborná péče je neurčitým právním pojmem. Není možné vyjmenovat vše, co by taková činnost měla splňovat. Ústavní soud se k otázce neurčitosti právního pojmu ve spojitosti s výkonem činnost vyjádřil ve svém nálezu (IV. ÚS 3065/12-1), kdy konstatoval „K tomu Ústavní soud může pouze dodat, že dle jeho názoru je nemožné a nepraktické dovoláním požadovat, aby dovolací soud sestavil vyčerpávající seznam zahrnující každou eventualitu jednání pojišťovacího makléře, v němž by bylo možné spatřovat porušení "odborné péče", s níž měl pojišťovací makléř provádět svou zprostředkovatelskou činnost ve smyslu § 25 odst. 3 zákona o pojišťovnictví, v rozhodném znění.“
Kromě odborné péče je vyzdvižen požadavek na nezávislý a nestranný výkon. Znalci jsou esenciálním prvkem při soudním rozhodování. Míra participace znalců je v soudních řízeních velmi vysoká. Z tohoto důvodu je důležité, aby byl dán důraz na nestrannost a nezávislost soudního znalce.
K odst. 4
Zakotvuje se povinnost osobního výkonu znalecké činnosti, jakožto jedné ze záruk kvality znaleckých posudků. Povinnost vykonávat znaleckou činnost osobně ale nevylučuje možnost přibrat konzultanta nebo zapojit do výkonu znalecké činnosti další pomocné osoby. Znalec se ale nemůže nechat zastoupit a vždy zodpovídá za zpracovaný znalecký posudek, a to i v těch částech, o kterých bylo konzultováno. Toto ustanovení platí i v případě, že znalec vykonává znaleckou činnost v rámci znalecké kanceláře. Dané opatření má předcházet potenciálnímu poklesu kvality znalecké činnosti, pokud by v rámci znalecké kanceláře postačovalo, že znalec by byl v rámci této kanceláře formálně zapsán, ale prakticky by tuto činnost vykonával někdo jiný. Znalecký posudek je nutno vždy opatřit otiskem pečeti znalce i znalecké kanceláře a podpisem znalce a osoby oprávněné ve věci výkonu znalecké činnosti jednat jménem této znalecké kanceláře (zpravidla jednatel nebo obdobný funkcionář).
K § 2
K odst. 1
Závazně se stanoví, že znaleckou činnosti nejsou oprávněny vykonávat jiné subjekty než znalci, znalecké kanceláře a znalecké ústavy. Kdokoli jiný, kdo by se vydával za subjekt oprávněný vykonávat znaleckou činnost, se dopustí spáchání přestupku podle tohoto zákona.
K odst. 2
Cílem odstavce 2 je blíže specifikovat ustanovení o způsobu výkonu znalecké činnosti. Znalec může vykonávat znaleckou činnost samostatně, nebo jako zaměstnanec či člen znalecké kanceláře. Tyto dvě možnosti nejsou vzájemně slučitelné. S ohledem na možný střet zájmů, nezávislost, kvalitu znalecké činnosti a další aspekty, není myslitelné umožnit jedné fyzické osobě, aby vykonávala činnost pro více znaleckých kanceláří, resp. samostatně i pro znaleckou kancelář či kanceláře (blíže rovněž § 6 odst. 2). Oprávnění znalecké kanceláře se odvozuje od znaleckých oprávnění jednotlivých znalců, pomocí nichž znaleckou činnost vykonává.
Ke vztahu mezi znalci a znaleckými ústavy lze poznamenat, že podmínkou pro vznik znaleckého oprávnění ústavu není povinnost mít v pracovněprávním či obdobném vztahu určitý počet znalců. Může tudíž docházet k tomu, že ve znaleckém ústavu nebudou působit žádní znalci, neboť zákon takovou povinnost neukládá. V praxi se však lze domnívat, že v celé řadě znaleckých ústavů budou znalci fakticky působit, což vyplývá z povahy znaleckých ústavů (nejčastěji nemocnice, vysoké školy, v.v.i., apod.) a ze skutečnosti, že řada znalců se rekrutuje právě z akademického, vědeckého či výzkumného prostředí (v případě nemocnicí pak z řad lékařů). Proto se jeví jako vhodné na tomto místě postavit najisto, že znalci mohou pracovat v rámci znaleckých ústavů bez omezení a kromě toho mohou vykonávat znaleckou činnost ještě i samostatně, nebo jako zaměstnanec, společník nebo člen znalecké kanceláře. Tyto dva uvedené způsoby však nelze v souladu s výše uvedeným dále kombinovat. Znalec tedy může působit
v jednom nebo více znaleckých ústavech,
v jednom nebo více znaleckých ústavech a samostatně,
v jednom nebo více znaleckých ústavech a v jedné znalecké kanceláři,
samostatně,
v jedné znalecké kanceláři.
Je potřeba zdůraznit, že pokud znalec působí ve znaleckém ústavu, pak nevykonává znaleckou činnost znalec jako takový, ale ústav, znalec v něm pak figuruje jako jakýkoli jiný zaměstnanec či obdobná osoba, nikoli jako vykonavatel znalecké činnosti.
K § 3
K odst. 1
Zakotvuje se zákonné určení, že v otázkách výkonu znalecké činnosti rozhoduje Ministerstvo spravedlnosti nebo předsedové krajských soudů (v souladu s příslušností). Jiné orgány rozhodují pouze, stanoví-li tak jiný zákon (např. orgány činné v trestním řízení).
Příslušný předseda krajského soudu může vnitřním předpisem touto agendou pověřit některého ze svých spolupracovníků, zejména se předpokládá pověření místopředsedy krajského soudu nebo referentů příslušného soudního oddělení (pravidlo je zakotveno v ustanovení § 42 odst. 3). Takový postup je v souladu se správním řádem. Pokud by veškerou agendu musel vykonávat osobně předseda nebo místopředseda krajského soudu, lze se důvodně domnívat, že by jej zaměstnávala až do té míry, že by se jiné své práci mohl věnovat pouze velice omezeně. Z tohoto důvodu rovněž příslušná část obecná části důvodové zprávy předpokládá, že na soudech by nově měli přibýt referenti, kteří budou mít vysokoškolské právnické vzdělání.
K odst. 2a 3
V prvním stupni ve věcech znalců a žadatelů (fyzických osob) o znalecké oprávnění rozhodují předsedové krajských soudů. Ministerstvo spravedlnosti rozhoduje v prvním stupni pouze ve věcech znaleckých kanceláří a znaleckých ústavů. Ministerstvo tak nemůže v prvním stupni rozhodnout o jmenování znalcem, o pozastavení oprávnění apod. V případě odvolání pak Ministerstvo rozhoduje jako druhostupňový orgán (viz § 42). Proti rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti v prvním stupni je pak standardně možno podat rozklad, o kterém bude rozhodovat vedoucí ústředního správního úřadu, tedy v tomto případě ministr spravedlnosti.
S ohledem na aplikaci procesních předpisů lze uvést, že v řízeních týkajících se znalecké činnosti se použije správní řád, neboť se jedná o výkon v působnosti v oblasti veřejné správy a krajské soudy spadají podle § 1 odst. 1 správního řádu do kategorie jiných orgánů.
K odst. 4
Toto ustanovení se blíže vyjadřuje k místní příslušnosti předsedů krajských soudů. S cílem nezatěžovat (i s ohledem na potenciální počet odborníků - členů poradních sborů) nepřiměřeně krajské soudy zřizováním poradních sborů pro veškeré obory a odvětví bylo zvoleno řešení ve formě specializace krajských soudů, resp. jejich předsedů na určité obory a odvětví. Pro pět největších oborů, kterými jsou doprava, ekonomika, stavebnictví, strojírenství a zdravotnictví zůstávají i nadále příslušné krajské soudy podle místa sídla znalce. Návrh zákona předpokládá, že znalec je fyzická osoba podnikající a tudíž se za relevantní považuje sídlo znalce (§ 429 občanského zákoníku). Pro všechny ostatní obory byly stanoveny specializované krajské soudy, které budou agendu daného oboru řešit pro celou republiku. V průměru se jedná zhruba o 4 - 6 oborů připadajících na jeden krajský soud. I s ohledem na tendenci elektronizace (např. elektronické vedení znaleckých deníků) se lze domnívat, že toto opatření povede k úspoře finančních prostředků i úspoře času na straně krajských soudů, a přesto nebude mít závažné dopady na samotné znalce či žadatele. Přehled oborů spárovaný s určeným specializovaným krajským soudem lze nalézt v příloze k tomuto zákonu. Při určování specializace krajských soudů byla zohledňována i příbuznost jednotlivých oborů.
K odst. 5
Přílohou zákona je seznam příslušných předsedů krajských soudů. Každý předseda krajského soudu má přiřazeno několik oborů, a to s ohledem na rovnoměrnou vytíženost. Rozdělení oborů je vytvořeno s ohledem na praktické hledisko vytíženosti.
K odst. 6
Ustanovení vymezuje působnost předsedy krajského soudu. Pro výše zmíněných pět největších oborů vykonávají předsedové soudů působnost v soudních obvodech, avšak u zbývajících oborů mají působnost celostátní.
K § 4
Seznam znaleckých oborů je stanoven v příloze zákona. Původně byla zvažována varianta zakotvení seznamu oborů do vyhlášky, kterou by na základě tohoto zákona vydalo ministerstvo, avšak v návaznosti na argumenty o oborech jakožto pravidlech pro vstup do odvětví, s tím, že by podmínky měly být stanoveny zákonem, byla zvolena tato forma. Jednotlivá odvětví pak již budou stanovena vyhláškou.
Jak již bylo výše uvedeno, specializace jsou dobrovolné a nejsou normativně zakotveny, osoba vykonávající znaleckou činnost si specializaci může či nemusí zvolit.
Seznam oborů a odvětví byl doposud zakotven ve vyhlášce 123/2015 Sb. V návaznosti na zavedení právního nároku je potřeba normativně zakotvit, v jakých oborech a odvětvích se žadatel může ucházet o vznik znaleckého oprávnění a jaké požadavky na něj budou kladeny.
K § 5
K odst. 1
Toto ustanovení zakotvuje podmínky, které zákon stanoví pro zisk znaleckého oprávnění znalce. Znalcem se může stát pouze osoba fyzická. Tato osoba musí být odborně způsobilá k výkonu znalecké činnosti, což se ověřuje zejména vstupní zkouškou, která je podrobněji upravena dále a zároveň musí být dostatečná odbornost zajištěna i požadovanou délkou praxe a vzděláním. Tyto kvalifikační požadavky jsou upraveny v ustanovení § 8 a blíže specifikovány příslušnou vyhláškou Ministerstva spravedlnosti pro jednotlivé obory a odvětví. Od těchto nároků není možno se odchýlit. V souvislosti se zavedením právního nároku na jmenování se jeví tento krok jako nezbytný k zachování vysokého standardu výkonu znalecké činnosti.
Dále musí být fyzická osoba bezúhonná, což v praxi znamená, že nesmí být odsouzena pro úmyslný trestný čin nebo nedbalostní trestný čin v souvislosti s výkonem znalecké činnosti (nehledí-li se na ni, jako by nebyla odsouzena). U úmyslných trestných činů tedy není rozhodné, zda byly spáchány v souvislosti s výkonem znalecké činnosti, ale jakýkoli spáchaný úmyslný trestný čin je překážkou výkonu znalecké činnosti. Takto nastavená bezúhonnost vylučuje osoby, které spácháním úmyslného trestného činu přišli o „mravní integritu“. U nedbalostních trestných činů je naopak doplněna podmínka souvislosti s výkonem znalecké činnosti.
Bezúhonnost a její prokazování je zakotveno v § 9.
Žadatel musí mít odpovídající materiálně technické zázemí a přístrojové vybavení. Tuto podmínku je nutno posuzovat především s ohledem na konkrétní obor, odvětví a popř. i specializaci, byla-li žadatelem zvolena. Volba specializace je na uvážení žadatele; žadatel si specializaci zvolit nemusí. Jsou obory a odvětví, které bezpochyby nejsou nikterak náročné na materiální zázemí, a naopak jsou takové, které vyžadují materiální zázemí značného rozsahu (technické vybavení, mikroskopy, zdravotnické nástroje apod.). V některých případech bude rovněž potřeba doložit smlouvu či jiný dokument, kterým žadatel prokáže, že je oprávněn využívat rozličné prostory. Může se jednat kupříkladu o nájem prostor jako je pitevna. Odpovídající materiální zázemí může žadatel rovněž prokázat například čestným prohlášením, které bude obsahovat výčet zařízení, prostor, přístrojů apod., které žadatel vlastní a plánuje je využívat k výkonu znalecké činnosti. Předpokládá se, že náležitosti a způsob prokazování materiálního zázemí, stejně tak jako ostatních podmínek pro zápis do seznamu, bude blíže upravovat prováděcí právní předpis. V otázce posuzování odpovídajícího zázemí bude do budoucna zcela stěžejní role Ministerstva spravedlnosti, neboť není pochopitelně cílem, aby se praxe u jednotlivých předsedů krajských soudů výrazněji lišila nebo aby se posuzování této podmínky stalo možností, jak svévolně rozhodovat o zápisu do seznamu, resp. žádost o zápis do seznamu odmítnout.
Překážkou pro výkon znalecké činnosti znalce a zápis do seznamu znalců je i skutečnost, že byl žadatel v posledních třech letech pravomocně odsouzen za přestupek, konkrétně se jedná o porušení základní povinnost znalce vykonávat znaleckou činnost s odbornou péčí a porušení povinnost mlčenlivosti. Po uplynutí tříleté doby již tato odsouzení nejsou relevantní a překážka odpadá. Rozhodné je tedy, zda byl žadateli v posledních 3 letech uložen správní trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu znalecké činnosti nebo pokuty ve výši nejméně 100 000 Kč. Limitace je tak stanovena jednak věcným charakterem přestupku, tedy porušení nejzávažnějších povinností a dále také závažností spáchaného přestupku, který se odráží v uložené sankci.
Zároveň musí být fyzická osoba – žadatel plně svéprávná a nesmí být ani v úpadku, tedy nesmí zde existovat překážka pravomocného rozhodnutí soudu, které rozhodl o úpadku osoby. S ohledem na procesní ekonomii a s ohledem na skutečnost, že žadatelem o vznik znaleckého oprávnění může být i cizinec, musí mít žadatel kontaktní adresu na území České republiky. Na této adrese musí být k zastižení příslušnými orgány a jedná se rovněž o rozhodnou adresu pro výpočet případných náhrad souvisejících s výkonem znalecké činnosti.
Nevyžaduje se předložení dokladu o znalosti českého jazyka, jelikož se předpokládá, že znalost českého jazyka v rozsahu potřebném pro výkon znalecké činnosti bude dostatečným způsobem prokázána v rámci zvláštní části vstupní zkoušky, která se koná v českém jazyce.
Znalec je povinen komunikovat se soudem, OČTŘ či orgánem veřejné moci v češtině, úředním a jednacím jazykem je český jazyk a znalecké posudky se tedy předkládají v českém jazyce.
Jakmile dojde ke splnění výše uvedených podmínek, bude žadatel vyzván k účasti na vstupní zkoušce. Náležitosti, průběh, forma a způsob vykonání vstupní zkoušky je blíže upraven v následujících ustanoveních tohoto zákona a v prováděcí vyhlášce.
K odst. 2
Znalec má povinnost poté, co splnil veškeré ostatní předepsané podmínky pro vznik znaleckého oprávnění (včetně vstupní zkoušky), složit bez výhrady slib do rukou předsedy krajského soudu. Slib je skládán v rámci trvajícího správního řízení. Po složení slibu předseda krajského soudu zapíše znalce do seznamu a tím rozhodne o vzniku oprávnění vykonávat znaleckou činnost, přičemž se jedná o konstitutivní zápis, neboť až zápisem vzniká znalecké oprávnění. Rozhodnutí o vzniku znaleckého oprávnění nabývá právní moci zápisem znalce do seznamu znalců. Pokud by znalec vykonával znaleckou činnost před složením slibu či před tím, než jej po složení slibu předseda krajského soudu zapíše, jednalo by se o porušení tohoto zákona. Slib skládají rovněž osoby podle ustanovení § 25, které jednorázově vykonávají znaleckou činnost, a fyzické osoby podle ustanovení § 12, chtějí-li být zapsány v České republice do seznamu a vykonávat zde znaleckou činnost. I v těchto případech musí být slib složen dříve, než je zahájen výkon znalecké činnost, resp. dříve než je vypracován znalecký posudek. Textace slibu je s mírnými obměnami přejata ze zákona o znalcích a tlumočnících. Zápis do seznamu znalců, znaleckých kanceláří a znaleckých ústavů je možno provést až po složení slibu.
K § 6
K odst. 1
Znalecké kanceláře jsou nově vzniklým subjektem, který může vykonávat znaleckou činnost. Účelem vytvoření znaleckých kanceláří je dát znalcům, či jiným osobám možnost společně podnikat v této oblasti. Zákon umožňuje, aby znalecká kancelář byla výlučně tvořena znalci, ale je možno ji založit i jinými osobami, které budou znaleckou činnost vykonávat prostřednictvím znalců, případně tyto varianty kombinovat.
Žádost o vznik znaleckého oprávnění se podává Ministerstvu spravedlnosti. Tento zákon klade na žadatele několik podmínek. V první řadě se musí jednat o obchodní korporaci; jako znaleckou kancelář nelze zapsat jiný subjekt (např. spolek, sdružení nebo veřejnou vysokou školu).
Jak již bylo uvedeno, znalecká kancelář musí vykonávat znaleckou činnost pomocí znalce. Znalecké oprávnění této kanceláře se pak přímo odvíjí od znaleckého oprávnění tohoto znalce či více znalců, přičemž rozsah znaleckého oprávnění znalecké kanceláře musí být stejný jako rozsah znaleckého oprávnění daného znalce. Zásadně tak bude znalecké oprávnění kanceláře stejné jako znalecká oprávnění znalců, jejichž prostřednictvím bude svou činnost vykonávat. Znalec může být vůči znalecké kanceláři v pracovněprávním či jiném obdobném vztahu, ale může být i její člen či společník.
Znalecká kancelář je obchodní korporací, kde většinu hlasovacích práv musí disponovat znalci a většina členů statutárního orgánu musí být znalci. Pravidla pro obsazení orgánů obchodních korporací je nutné zavést s ohledem na zaručení kvality znalecké činnosti.
Dále musí žadatel disponovat materiálním a personálním zázemí a vypracovanými pravidly pracovních postupů, která budou zajišťovat řádný výkon znalecké činnosti. Tyto požadavky je potřeba posuzovat individuálně v závislosti na konkrétním oboru, odvětví a specializaci. Lze konstatovat, že jsou obory, kde je postačujícím materiálním vybavením běžné vybavení kanceláře, u jiných oborů to mohou být však rozličná technická či jiná zařízení, zdravotnické potřeby, počítačová technika či pronájem speciálního prostoru nutného k výkonu znalecké činnosti (nájemní smlouva s nemocnicí v případě pitevny) apod. Další podmínkou je platná kontaktní adresa na území České republiky, a to především z důvodu hospodárného a efektivního zapojení znalecké kanceláře do výkonu znalecké činnosti.
Pro žadatele rovněž platí podmínka bezúhonnosti podle tohoto zákona. Podmínku bezúhonnosti musí splňovat rovněž fyzická osoba, která je statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu žadatele anebo vykonává činnost statutárního orgánu nebo člena statutárního orgánu žadatele.
Žadatel nesmí být v úpadku, neboť lze pochybovat, že by v takovém případě mohl efektivně, odborně a nestranně vykonávat znaleckou činnost. Překážkou pro výkon znalecké činnosti je stejně jako u znalců skutečnost, že byl žadateli v posledních třech letech uložen správní trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu znalecké činnosti nebo pokuty ve výši nejméně 100 000 Kč.
K odst. 2
Toto ustanovení zakotvuje, že znalec může být zaměstnancem, společníkem nebo členem pouze jedné znalecké kanceláře. Působí-li znalec ve znalecké kanceláři, nemůže pak vykonávat znaleckou činnost jako samostatný znalec. Toto opatření se jeví jako nutné zavést s ohledem na zaručení kvality znalecké činnosti. Pokud by totiž znalci bylo umožněno působit najednou v několika znaleckých kancelářích, mohly by vznikat nejasné struktury s možnými dopady na objektivitu znaleckého posudku. Zároveň by pak bylo i namístě pochybovat o tom, zda znalec může opravdu s náležitou péčí vykonávat znaleckou činnost ve více subjektech najednou, popř. ještě navíc i samostatně.
K § 7
K odst. 1
Toto ustanovení zakotvuje podmínky, které musí žadatel splnit, aby se mohl stát znaleckým ústavem. Předně musí být jednou z osob uvedených v písm. a), tedy znalecké ústavy budou zpravidla vysokými školami, veřejnými výzkumnými institucemi, státními podniky, ústavy, nemocnicemi či jinými osobami veřejného práva nebo jejich organizačními složkami. Ačkoli není vyloučeno, aby se znaleckým ústavem stala i osoba soukromého práva (typicky například soukromá vysoká škola), toto ustanovení akcentuje v zásadě veřejnoprávní charakter znaleckých ústavů, což lze považovat za jeden z výrazných rysů, ve kterých se liší od znaleckých kanceláří. Stejně jako ostatní subjekty vykonávající znaleckou činnost musí být i znalecké ústavy bezúhonné, nesmí být v úpadku. Zákon neklade na znalecký ústav požadavek určitého počtu znalců působících v rámci takového znaleckého ústavu, proto je možné, aby vznikaly znalecké ústavy bez ohledu na to, zda zaměstnávají znalce, ale o to víc by měl být kladen důraz na podmínku materiálního a personálního zázemí, které bude dávat záruku řádného výkonu znalecké činnosti. Znalecký ústav odvozuje svoji odbornost především z výkonu vědeckovýzkumné činnosti. V této souvislosti musí mít žadatel rovněž vypracována pravidla pracovních postupů. Pracovními postupy se rozumí zejména organizační uspořádání znaleckého ústavu, kontrolní mechanizmy nebo jasné definování odpovědnostních vztahů v rámci příslušné instituce. Překážkou pro výkon znalecké činnosti je stejně jako v předchozích dvou případech skutečnost, že byl žadateli v posledních třech letech uložen správní trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu znalecké činnosti nebo pokuty ve výši nejméně 100 000 Kč.
Další podmínkou je platná kontaktní adresa na území České republiky, a to především z důvodu hospodárného a efektivního zapojení znaleckého ústavu do výkonu znalecké činnosti.
Jednou z nejdůležitějších podmínek pro vznik znaleckého oprávnění ústavu je v tomto případě výkon vědeckovýzkumné činnosti v příslušném oboru, odvětví a případně i specializaci, a to alespoň po dobu 3 let bezprostředně předcházejících dni podání žádosti. Tento požadavek má zaručovat vysokou odbornou kvalitu znalecké činnosti. A v neposlední řadě musí žadatel ve svých vnitřních předpisech uvést a doložit, jakým způsobem bude zajišťovat vzetí znaleckých posudků na vědomí, jak vyžadují další ustanovení zákona.
K odsࠀ ࠐ ࠘ ࡔ ࡖ ࡤ ࡸ ࡾ ࢀ ࢂ ࣴ फ़ 쇓蒡䕣➄ ᔻܞᘀ२㔀脈⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ烿h 爀࣊桷 ᘺ䈀Ī䩃䩏 䩐䩑 䩡桥桰 쩲(矿h ᕀ艨饰ᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩐䩑 䩡桥桰 쩲(矿h ᔸܞᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔾܞᘀ२㔀脈࠻䊁Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔣ푨ᤀᘀ睛㔀脈血<䩃䩏 䩑 䩡ᘚ푨ᤀ䀀㲈䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊ ᔠꅨ偁ᘀ睛䀀㲈䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊ ᘚ�驠䀀㲈䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊࠀ ࡖ ࡘ ࡤ ࢂ ࣴ õ 넀 ± 欀 k F̀Ĥ␅Ĥ搒ðꐓxꐔ 搤搥搦搧搨昩♀一ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿Ĥ摧猻7D̀Ĥ␅Ĥ搒ðꐔ 搤搥搦搧搨昩♀一ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿Ĥ摧猻7ऀ ␃ᐁ愀Ĥ摧寤wԀࣴ फ़ ॠ ॶ চ ¼ 瘀 v ㈀ D̀Ĥ␅Ĥ搒ðꐔ 搤搥搦搧搨昩♀丂ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿Ĥ摧猻7F̀Ĥ␅Ĥ搒ðꐓðꐔ 搤搥搦搧搨昩♀丂ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿Ĥ摧猻7CԀĤ␆ሁĀጀ碤᐀¤␀、◿、⛿、⟿、⣿、⧿ヲ䃿&왎(俿ࣆ¦왐(凿ࣆ왒(叿ࣆ摧猻7Ѐफ़ ॠ ॴ ॶ ঘ চ ঢ ৼ ਮ 쇢薠䩧⽧ ᔵ艨饰ᘀ२㸀Ī⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ烿h 爀࣊ᔸܞᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔻܞᘀ२㔀脈⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ烿h 爀࣊桷 ᘵ㽨ﴹ㔀脈⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ烿h 爀࣊桷 ᕀ艨饰ᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩐䩑 䩡桥桰 쩲(矿h ᕀ艨饰ᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩐䩑 䩡桥桰 쩲(矿h ᘺ鑨⼨䈀Ī䩃䩏 䩐䩑 䩡桥桰 쩲(矿h ࠀচ ঢ ৼ ¹ 猀 , Ⰰ 䘀 ␃ਃ&䘋搒ðꐓxꐔx搤搥搦搧搨昩♀丆ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿̤摧猻7F̀Ĥ␅Ĥ搒ðꐓðꐔx搤搥搦搧搨昩♀丅ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿Ĥ摧猻7F̀Ĥ␅Ĥ搒ðꐓðꐔ 搤搥搦搧搨昩♀丅ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿Ĥ摧猻7Ѐਮ ઐ ૐ ௌ ಸ 쳤慼⩄ ᘲ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔸܞᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔴ杨⩽ᘀ杨⩽䈀Ī䩏䩑 桥桰 쩲(矿h ᔽ艨饰ᘀ२㸀Ī⩂䌁ᡊ伀J倀͊儀J愀ᡊ攀ィ烿h 爀࣊ᔱܞᘀ२㸀Ī⩂企Պ儀J攀ィ烿h 爀࣊ᘯ륨孊㸀Ī⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ烿h 爀࣊ᘯ偨㌥㸀Ī⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ烿h 爀࣊ᔵܞᘀ२㸀Ī⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ烿h 爀࣊ ೆ ං ඒ ු ෬ ฒ ด ถ ༀ ༢ ༤ ༬ 쳦첯躯环嶯꽀 ᔸ艨饰ᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔫ艨饰ᘀ२㘀脈䩃䩏 䩐 䩑 䩡䡮Ѕ䡴Ѕᔴܞᘀ२䈀Ī䩏䩑 桥桰 쩲(矿h ᕀ艨饰ᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩐䩑 䩡桥桰 쩲(矿h ᔸܞᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᘲ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᘲ偨㌥䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ఀ ถ ༀ ༤ ༬ ཬ ¸ 렀 u ⼀ / F̀Ĥ␅Ĥ搒ðꐓðꐔ 搤搥搦搧搨昩♀丅ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿Ĥ摧猻7C̤̀搒ðꐓxꐔx搤搥搦搧搨昩♀丆ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿̤摧猻7䘀 ␃ਃ&䘋搒ðꐓxꐔx搤搥搦搧搨昩♀丆ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿̤摧猻7Ԁ༬ ཬ ྠ ኄ ኆ ኞ ኲ ዤ 쓡趧䱯+ ᕀ艨饰ᘀ遨䈀Ī䩃䩏 䩐䩑 䩡桥桰 쩲(矿h ᕄ偨㌥ᘀ遨䈀Ī䩃䩏 䩐䩑 䩞䩡桥桰 쩲(矿h ᔻܞᘀ汨朁㔀脈⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ烿h 爀࣊桷 ᘲ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔸܞᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔸ艨饰ᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔻܞᘀ२㔀脈⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ烿h 爀࣊桷 ܀ཬ သ ቾ ኆ ኞ ¸ 렀 r Ⰰ F̀Ĥ␅Ĥ搒ðꐓðꐔ 搤搥搦搧搨昩♀丅ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿Ĥ摧ŬgF̀Ĥ␅Ĥ搒ðꐓðꐔ 搤搥搦搧搨昩♀丅ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿Ĥ摧猻7䘀 ␃ਃ&䘋搒ðꐓxꐔx搤搥搦搧搨昩♀丆ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿̤摧ࠏÖЀዤ Ꮚ ᑢ ᑼ ᑾ ᒀ ᒂ ᕎ ᕐ ᖞ ᖠ ᖴ ᗦ ᘼ ᚴ ᛪ 쇢薣藁䭨䭨h ᔸᕨﰴᘀ㤿䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔸᕨﰴᘀ륨孊䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔸᕨﰴᘀ遨䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᘺ㤿䈀Ī䩃䩏 䩐䩑 䩡桥桰 쩲(矿h ᘺ遨䈀Ī䩃䩏 䩐䩑 䩡桥桰 쩲(矿h ᕀ艨饰ᘀ遨䈀Ī䩃䩏 䩐䩑 䩡桥桰 쩲(矿h ᘺ륨孊䈀Ī䩃䩏 䩐䩑 䩡桥桰 쩲(矿h ༀኞ ᒂ ᖠ ᛬ ᪈ ᭚ ᴌ ¸ 焀 q 焀 q 焀 䘀 ␃ਃ&䘋搒ðꐓxꐔx搤搥搦搧搨昩♀丆ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿̤摧㐕ü䘀 ␃ਃ̦䘋搒ðꐓxꐔx搤搥搦搧搨昩♀丆ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿̤摧猻7ᛪ ᛬ ឈ វ ᣲ ᣴ ᤄ ᤒ ᩈ ᪆ ᪈ ᭚ ᱒ ᱔ 웣용욏욏욏왲왕왕; ᘲ鑍䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔸᕨﰴᘀ㤿䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔸᕨﰴᘀ遨䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᘲ汨朁䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔸᕨﰴᘀ偨㌥䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔸᕨﰴᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔸᕨﰴᘀ謜䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᄀ᱔ ᱖ Ი Ლ ᴊ ᴌ ᴐ ᴒ ᴔ ᵼ ᶂ 웣용澌潕漷 ᔻ鑨⼨ᘀ걨㜅㔀脈⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ烿h 爀࣊桷 ᘲ걨㜅䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔸ걨㜅ᘀ걨㜅䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔸᕨﰴᘀ虨㠢䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔸᕨﰴᘀ㤿䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔸᕨﰴᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔸᕨﰴᘀ鑍䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᴌ ᴔ ᵼ Ḉ Ể ¹ 焀 . ⸀ C̤̀搒ðꐓxꐔx搤搥搦搧搨昩♀丆ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿̤摧⢔/Hༀ쒄ᄂ쒄ሂĀጀ碤᐀碤␀、◿、⛿、⟿、⣿、⧿ヲ䃿ئ왎(俿ࣆ왐(凿ࣆ왒(叿ࣆ葞˄葠˄摧⢔/F̀Ĥ␅Ĥ搒ðꐓðꐔ 搤搥搦搧搨昩♀丅ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿Ĥ摧猻7Ѐᶂ ᶄ Ḇ Ḉ Ḑ Ḓ Ề Ể Ỗ Ộ Ớ ἆ Ἀ Ἐ 짦짦짦꣦沋⽍É ᔻܞᘀ२㔀脈⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ烿h 爀࣊桷 ᘽ㽨ﴹ㔀脈⩂䌁ᡊ伀J倀͊儀J愀ᡊ攀ィ烿h 爀࣊桷 ᘽ걨㜅㔀脈⩂䌁ᡊ伀J倀͊儀J愀ᡊ攀ィ烿h 爀࣊桷 ᔸ鑨⼨ᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᕀ艨饰ᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩐䩑 䩡桥桰 쩲(矿h ᔸ걨㜅ᘀ걨㜅䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᘲ鑨⼨䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ഀỂ Ộ Ἀ Ἐ ὢ Ὢ ¼ 砀 2 ㈀ 2 F̀Ĥ␅Ĥ搒ðꐓðꐔ 搤搥搦搧搨昩♀丅ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿Ĥ摧ἉD̀Ĥ␅Ĥ搒ðꐔ 搤搥搦搧搨昩♀丂ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿Ĥ摧ἉC̀Ĥ搒ðꐓxꐔx搤搥搦搧搨昩♀丆ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿Ĥ摧⢔/ԀἘ ὢ Ὢ ᾄ ῀ ῞ ⃢ ℠ ≒ ≔ 쓡蒦ꙥ䯄ツ ᘵ遨㘀脈⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ烿h 爀࣊桷 ᘲ�ㅵ䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᘽ䁨㐐㔀脈⩂䌁ᡊ伀J倀͊儀J愀ᡊ攀ィ烿h 爀࣊桷 ᕃ艨饰ᘀ२㔀脈⩂䌁ᡊ伀J倀͊儀J愀ᡊ攀ィ烿h 爀࣊桷 ᔻܞᘀ२㔀脈⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ烿h 爀࣊桷 ᔸܞᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔻ걨㜅ᘀ걨㜅㔀脈⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ烿h 爀࣊桷 Ὢ ῞ ™ ¹ 爀 ! 倀 ␃ਃ&䘋옍嬁萏ћ萑ﺶ搒ðꐔ 搤搥搦搧搨昩♀丈ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(廿宄怄뚄懾̤摧Ἁ䘀 ␃ਃ&䘋搒ðꐓxꐔx搤搥搦搧搨昩♀丆ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿̤摧ࠏÖF̀Ĥ␅Ĥ搒ðꐓðꐔ 搤搥搦搧搨昩♀丅ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿Ĥ摧Ἃ™ ℾ ∮ ≔ ⓒ ╂ ⚖ ➖ ® 글 ] 崀 ® 글 ® 倀 ␃ਃ&䘋옍嬁萏ћ萑ﺶ搒ðꐔ 搤搥搦搧搨昩♀丈ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(廿宄怄뚄懾̤摧㲐æ倀 ␃ਃ&䘋옍嬁萏ћ萑ﺶ搒ðꐔ 搤搥搦搧搨昩♀丈ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(廿宄怄뚄懾̤摧Ἁ܀≔ ≞ ≠ ⊎ ⊠ ⊢ ⋆ ⎾ ⏂ ⏐ ⏒ ⏠ ␄ ␆ ␐ ␒ ␠ ⑤ ⒢ ⒲ ⓐ ⓒ 쿦샦살鋦鋦鋦鉳鋦鋀鋦U ᔻ遨ᘀ⍨㘀脈⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ烿h 爀࣊桷 ᘼ⩨ﱥ䈀Ī䩃䩏 䩐䩑 䩡桥䡮Ѕ桰 쩲(瓿Ոᕂ遨ᘀ⍨䈀Ī䩃䩏 䩐䩑 䩡桥䡮Ѕ桰 쩲(瓿Ոᘖ遨䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊ ᔜ遨ᘀ⍨䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊ ᘬ遨䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(ÿᔲ遨ᘀ⍨䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(ᗿⓒ ⓜ ┮ ▚ ☄ ☎ ⚒ ⚖ ⛶ ⛸ ❰ ➔ ➖ ➺ ⩒ ⩘ ⩚ ⩢ 뻣뻣뺜䊾ã ᔴܞᘀ२䈀Ī䩏䩑桥桰 쩲(矿h ᙂ२䈀Ī䩃䩏 䩐䩑 䩡桥䡮Ѕ桰 쩲(瓿Ո眄h ᔸ२ᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᙂ�圿䈀Ī䩃䩏 䩐䩑 䩡桥䡮Ѕ桰 쩲(瓿Ո眄h ᕈ艨饰ᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩐䩑 䩡桥䡮Ѕ桰 쩲(瓿Ո眄h ᔸܞᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᄀ➖ ⩚ ⩢ ⫒ ⭀ º 琀 t ⴀ 䘀 ␃ਃ&䘋 搒ðꐓxꐔx搤搥搦搧搨昩♀丆ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿̤摧ࠏÖF̀Ĥ␅Ĥ搒ðꐓðꐔ 搤搥搦搧搨昩♀丅ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿Ĥ摧Ἁ䐀 ␃ਃ&䘋搒ðꐔ 搤搥搦搧搨昩♀丈ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿̤摧ࠏÖЀ⩢ ⩼ ⫐ ⫒ Ⲃ Ⲏ Ⲝ Ⳑ Ⳕ ⴐ ⴘ 뿡ꋡꉽꉣ䅽 ᙂⰚ䈀Ī䩃䩏 䩐䩑 䩡桥䡮Ѕ桰 쩲(瓿Ո眄h ᘲ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᕈ艨饰ᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩐䩑 䩡桥䡮Ѕ桰 쩲(瓿Ո眄h ᔸܞᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᕃ艨饰ᘀ२㔀脈⩂䌁ᡊ伀J倀͊儀J愀ᡊ攀ィ烿h 爀࣊桷 ᔻܞᘀ२㔀脈⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ烿h 爀࣊桷 ⭀ Ⳕ ⸘ ⻈ ぬ ㄢ ® 愀 a 글 ® 글 ® 글 䰀 ␃ਃ&䘋萏ћ萑ﺶ搒ðꐔ 搤搥搦搧搨昩♀丈ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(廿宄怄뚄懾̤摧Ἁ倀 ␃ਃ&䘋옍嬁萏ћ萑ﺶ搒ðꐔ 搤搥搦搧搨昩♀丈ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(廿宄怄뚄懾̤摧Ἁࠀⴘ ⴚ ⸖ ⸘ 〆 ざ じ テ ㄜ ㄠ ㄢ 뛛뚑璑垶㵴琣 ᘲ煨䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᘲ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔸ艨饰ᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔸܞᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᕈ艨饰ᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩐 䩑 䩡桥䡮Ѕ桰 쩲(瓿Ո眄h ᕈ艨饰ᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩐䩑 䩡桥䡮Ѕ桰 쩲(瓿Ո眄h ᕈ艨饰ᘀⰚ䈀Ī䩃䩏 䩐䩑 䩡桥䡮Ѕ桰 쩲(瓿Ո眄h ఀㄢ ㄬ ㄮ ㅜ ㅮ ㅰ ㆔ ㊌ ㊐ ㊞ ㊠ ㊮ ㊴ ㋒ ㋔ ㋞ ㋠ ㋮ ㌲ ㍞ ㍢ ㍰ ㎀ ㎜ 쿦샦살闦珦珦咕㵳쁳镳s ᘬ⍨䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(ÿᘼ煨䈀Ī䩃䩏 䩐䩑 䩡桥䡮Ѕ桰 쩲(瓿Ոᕂ㍨ፚᘀ⍨䈀Ī䩃䩏 䩐䩑 䩡桥䡮Ѕ桰 쩲(瓿Ոᘼ⍨䈀Ī䩃䩏 䩐䩑 䩡桥䡮Ѕ桰 쩲(瓿Ոᘖ遨䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊ ᔜ㍨ፚᘀ⍨䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊ ᘬ遨䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(ÿᔲ㍨ፚᘀ⍨䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(㎜ ㎞ ㎠ 㓤 㓦 㓮 㔈 㕚 㕜 㛢 㢌 쟡邪疪畒⌸ ᔩ㍨ፚᘀ२䌀ᡊ伀J儀J攀ィ狿࣊ᔲ㍨ፚᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(ÿᕄ䀳ᘀ२㔀脈⩂䌁ᡊ伀J倀͊儀J尀脈䩞䩡桥桰 쩲(ÿᔵ䀳ᘀ२㔀脈⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ烿h 爀࣊ᘲ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔸܞᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔲ煨ᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(ÿᘼ煨䈀Ī䩃䩏 䩐䩑 䩡桥䡮Ѕ桰 쩲(瓿Ոㄢ ㎠ 㓦 㓮 ¼ 甀 / F̀Ĥ␅Ĥ搒ðꐓðꐔ 搤搥搦搧搨昩♀丅ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿Ĥ摧猻7䘀 ␃ਃ&䘋 搒ðꐓxꐔx搤搥搦搧搨昩♀丆ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿̤摧ࠏÖC̤̀☊ՆሀĀ᐀¤␀、◿、⛿、⟿、⣿、⧿ヲ仿ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿̤摧άè̀㓮 㕜 㖦 㜬 ¼ 甀 * K̤̀☊ᵆༀ宄ᄄ뚄ዾĀ᐀¤␀、◿、⛿、⟿、⣿、⧿ヲ仿ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(廿宄怄뚄懾̤摧ࠏÖ䘀 ␃ਃ&䘋!搒ðꐓxꐔx搤搥搦搧搨昩♀丆ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿̤摧ࠏÖC̀Ĥ␆ሁĀጀ᐀¤␀、◿、⛿、⟿、⣿、⧿ヲ仿ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿Ĥ摧Ἃ㢌 㢚 㫀 㫊 㬨 㬬 㭞 㭨 㮖 㮸 㱾 㲂 㲼 㳲 㷪 쯠쯠쮹綟齙齂鼳 ᔜ㍨ፚᘀ२䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊ ᘬ煨䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(ÿᕆ㍨ፚᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩐䩑 䩞䩡桥䡮Ѕ桰 쩲(瓿Ոᕂ㍨ፚᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩐䩑 䩡桥䡮Ѕ桰 쩲(瓿Ոᔲ㍨ፚᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(ÿᘣ왨썞䌀ᡊ伀J儀J攀ィ狿࣊ᔩ㍨ፚᘀ२䌀ᡊ伀J儀J攀ィ狿࣊ᔽ㍨ፚᘀ२䌀ᡊ伀J倀͊儀J帀͊愀ᡊ攀ィ滿Ո爄࣊䡴Ѕ㜬 㢞 㢺 㧐 㪀 㭞 㯎 㲄 㻾 ¼ 焀 q 焀 q 焀 q 焀 K̤̀☊ᵆༀ宄ᄄ뚄ዾĀ᐀¤␀、◿、⛿、⟿、⣿、⧿ヲ仿ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(廿宄怄뚄懾̤摧ࠏÖC̤̀☊ᵆሀĀ᐀¤␀、◿、⛿、⟿、⣿、⧿ヲ仿ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿̤摧ࠏÖࠀ㷪 㷬 㷮 㷼 㷾 㸌 㸒 㸰 㸲 㸼 㸾 㹌 㺐 싡蚨蚨䡧ㆆ⊆ ᔜ㍨ፚᘀ२䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊ ᘬ䉨툿䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(ÿᘼ침ㄵ䈀Ī䩃䩏 䩐䩑 䩡桥䡮Ѕ桰 쩲(瓿Ոᘼ䉨툿䈀Ī䩃䩏 䩐䩑 䩡桥䡮Ѕ桰 쩲(瓿Ոᕂ㍨ፚᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩐䩑 䩡桥䡮Ѕ桰 쩲(瓿Ոᔲ㍨ፚᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(ÿᘼ쑨빛䈀Ī䩃䩏 䩐䩑 䩡桥䡮Ѕ桰 쩲(瓿Ոᘼ함琉䈀Ī䩃䩏 䩐䩑 䩡桥䡮Ѕ桰 쩲(瓿Ոఄ㺐 㺼 㻀 㻎 㻞 㻺 㻼 㽄 㽒 䀲 䀴 䅴 䆲 䆴 䆼 뿞ꗞ蛞梥梥冥㒥 ᔸ㭨㝳ᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᘬ煨䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(ÿᔺ㍨ፚᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩐䩑 䩡桥桰 쩲(ÿᘼ煨䈀Ī䩃䩏 䩐䩑 䩡桥䡮Ѕ桰 쩲(瓿Ոᔲ㍨ፚᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(ÿᘼ쑨빛䈀Ī䩃䩏 䩐䩑 䩡桥䡮Ѕ桰 쩲(瓿Ոᕂ㍨ፚᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩐䩑 䩡桥䡮Ѕ桰 쩲(瓿Ոค㻾 䆴 䆼 䇤 䉸 ¸ 爀 r ⬀ 䘀 ␃ਃ&䘋"搒ðꐓxꐔx搤搥搦搧搨昩♀丆ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿̤摧ࠏÖF̀Ĥ␅Ĥ搒ðꐓðꐔ 搤搥搦搧搨昩♀丅ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿Ĥ摧猻7䘀 ␃ਃ&䘋!搒ðꐓxꐔx搤搥搦搧搨昩♀丆ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿̤摧ࠏÖЀ䆼 䇤 䉸 䌺 䌼 䌾 䍔 䍖 䍘 䍼 䡔 䢒 䢔 䨰 䨸 䩺 쓡邪꩹ꪐꪐ꩟⡂Bᘲ큨䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔸ艨饰ᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔲⱨ줄ᘀ煨䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(ÿᘬ䉨ᐳ䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(ÿᔲⱨ줄ᘀ�圿䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(ÿᔲⱨ줄ᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(ÿᔸܞᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔻ㭨㝳ᘀ२㔀脈⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ烿h 爀࣊桷 ༀ䉸 䑊 䓠 䚤 䡒 䢔 ¼ 焀 q 焀 q K̤̀☊䕆ༀ宄ᄄ뚄ዾĀ᐀¤␀、◿、⛿、⟿、⣿、⧿ヲ仿ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(廿宄怄뚄懾̤摧ࠏÖC̤̀☊䕆ሀĀ᐀¤␀、◿、⛿、⟿、⣿、⧿ヲ仿ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿̤摧ࠏÖԀ䩺 䪌 䫜 䬚 䴬 䶺 ䷸ 倾 偐 僨 僴 僶 兮 兰 凂 刘 勀 勂 吪 吮 呜 呢 웣욬겒鋆욬외외왞완x ᘲ함琉䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᘲ쑨빛䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᘲⰚ䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᘲ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᘲ煨䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔸ艨饰ᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔸܞᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔀ䢔 䬜 䴮 ䷺ 僸 噎 ¸ 猀 s 猀 . È̤☊䉆ሀĀጀ碤᐀¤␀、◿、⛿、⟿、⣿、⧿ヲ仿ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿̤摧ࠏÖÈ̤☊䉆ሀĀጀ碤᐀碤␀、◿、⛿、⟿、⣿、⧿ヲ仿ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿̤摧ࠏÖ䘀 ␃ਃ&䘋"搒ðꐓxꐔx搤搥搦搧搨昩♀丆ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿̤摧ࠏÖԀ呢 呲 咀 咸 咺 哾 唂 商 啬 嗊 嗌 嚌 嚸 嚺 奴 奶 奸 奼 짣짣짣辬疬辬宬孁 ᔲⱨ줄ᘀ煨䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(ÿᔲⱨ줄ᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(ÿᘲ쑨빛䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔸܞᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔸ艨饰ᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᘲⰚ䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔸ艨饰ᘀⰚ䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᄀ噎 嚺 塮 奸 º 眀 , K̤̀☊䙆ༀ宄ᄄ뚄ዾĀ᐀¤␀、◿、⛿、⟿、⣿、⧿ヲ仿ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(廿宄怄뚄懾̤摧ࠏÖC̤̀☊䙆ሀĀ᐀¤␀、◿、⛿、⟿、⣿、⧿ヲ仿ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿̤摧ࠏÖÈ̤☊䉆ሀĀጀ碤᐀碤␀、◿、⛿、⟿、⣿、⧿ヲ仿ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿̤摧ࠏÖ̀奼 奾 妀 妘 娬 婞 媆 媠 實 尖 帨 帶 幄 攄 朄 朒 朰 机 枞 枢 柞 柠 짦즫즊즊즊즊쥰즊즊즊V ᘲ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔲⱨ줄ᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(ÿᕀ艨饰ᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩐䩑 䩡桥桰 쩲(矿h ᔻܞᘀ२㔀脈⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ烿h 爀࣊桷 ᔸܞᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᘲ걨㜅䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔀ奸 妀 妘 孼 嶸 幄 ¹ 뤀 r 爀 r 䘀 ␃ਃ&䘋#搒ðꐓxꐔx搤搥搦搧搨昩♀丆ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿̤摧ࠏÖF̀Ĥ␅Ĥ搒ðꐓðꐔ 搤搥搦搧搨昩♀丅ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿Ĥ摧ἉԀ幄 悼 拸 攄 昊 槚 ¼ 밀 ¼ 甀 u 䘀 ␃ਃ&䘋#搒ðꐓxꐔx搤搥搦搧搨昩♀丆ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿̤摧ࠏÖC̤̀☊䝆ሀĀ᐀¤␀、◿、⛿、⟿、⣿、⧿ヲ仿ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿̤摧ࠏÖԀ柠 柰 桜 桞 椴 楂 楪 楴 榖 榰 槚 槜 槢 槤 槦 樔 洄 뻛뻛뺝뺝뺝暃晌昮 ᔻܞᘀ걨㜅㔀脈⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ烿h 爀࣊桷 ᘲ걨㜅䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔸܞᘀ걨㜅䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᘲ鑨⼨䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᕀ艨饰ᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩐䩑 䩡桥桰 쩲(矿h ᔸܞᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᕈ艨饰ᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩐䩑 䩡桥䡮Ѕ桰 쩲(瓿Ո眄h က槚 槜 槦 樔 ¶ 瀀 * F̀Ĥ␅Ĥ搒ðꐓðꐔ 搤搥搦搧搨昩♀丅ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿Ĥ摧֬7F̀Ĥ␅Ĥ搒ðꐓðꐔ 搤搥搦搧搨昩♀丅ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿Ĥ摧猻7䠀 ␃ഁࣆȀ͓Ν 搒ðꐓxꐔx搤搥搦搧搨昩♀丆ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿Ĥ摧֬7̀洄 洆 洈 浖 浜 淪 潌 潚 潜 瀶 瀸 灂 灄 炂 炄 爸 牨 瑆 瑈 瑘 瑢 界 畚 瘾 싣芟苣擂슂슂䩗숽슂슂슂 ᔘܞᘀ걨㜅䌀ᡊ伀J儀J ᔘ歨흠ᘀ걨㜅䌀ᡊ伀J儀J ᔘ艨饰ᘀ걨㜅䌀ᡊ伀J儀J ᘺ걨㜅䈀Ī䩃䩏 䩐䩑 䩡桥桰 쩲(矿h ᔸܞᘀ걨㜅䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᕄ艨饰ᘀ걨㜅䈀Ī䩃䩏 䩐䩑 䩞䩡桥桰 쩲(矿h ᕀ艨饰ᘀ걨㜅䈀Ī䩃䩏 䩐䩑 䩡桥桰 쩲(矿h ᔸ艨饰ᘀ걨㜅䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᜀ樔 浜 激 焼 現 痶 盪 瞢 瞴 砶 础 碘 ¸ 렀 ¸ 렀 ¸ 렀 ¸ 爀 r 爀 r F̀Ĥ␅Ĥ搒ðꐓðꐔ 搤搥搦搧搨昩♀丅ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿Ĥ摧Ἁ䘀 ␃ਃ&䘋%搒ðꐓxꐔx搤搥搦搧搨昩♀丆ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿̤摧ࠏÖ瘾 發 盪 瞢 瞴 瞾 矨 砶 础 硊 싟澊劊0 ᕃ艨饰ᘀ२㔀脈⩂䌁ᡊ伀J倀͊儀J愀ᡊ攀ィ烿h 爀࣊桷 ᔸܞᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᘵ걨㜅㔀脈⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ烿h 爀࣊桷 ᔻ걨㜅ᘀ걨㜅㔀脈⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ烿h 爀࣊桷 ᘲ걨㜅䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔸܞᘀ걨㜅䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᕀ艨饰ᘀ걨㜅䈀Ī䩃䩏 䩐䩑 䩡桥桰 쩲(矿h ऀ硊 硠 碖 碘 磤 礖 礤 礦 礨 禎 뿡粝籟彅( ᔸ祬ᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᘲ饨ꬁ䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔸܞᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᕀ艨饰ᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩐䩑 䩡桥桰 쩲(矿h ᕃ艨饰ᘀ२㔀脈⩂䌁ᡊ伀J倀ъ儀J愀ᡊ攀ィ烿h 爀࣊桷 ᕃ艨饰ᘀ२㔀脈⩂䌁ᡊ伀J倀͊儀J愀ᡊ攀ィ烿h 爀࣊桷 ᔻܞᘀ२㔀脈⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ烿h 爀࣊桷 ऀ碘 礨 窶 綘 耖 臂 苴 ¸ 렀 ¸ 렀 ¸ 焀 䘀 ␃ਃ&䘋$搒ðꐓxꐔð搤搥搦搧搨昩♀丆ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿̤摧泤y䘀 ␃ਃ&䘋$搒ðꐓxꐔx搤搥搦搧搨昩♀丆ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿̤摧ࠏÖ禎 禦 禼 秐 秞 秠 税 稘 窴 窶 웣袩ꥫⵊÆ ᔸꩨ씜ᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᕀ譨眱ᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩐䩑 䩡桥桰 쩲(矿h ᔸ譨眱ᘀ饨ꬁ䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᕀ譨眱ᘀ饨ꬁ䈀Ī䩃䩏 䩐䩑 䩡桥桰 쩲(矿h ᔸ譨眱ᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔸ祬ᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔸ祬ᘀ詨츚䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ऀ窶 竦 筀 筎 箐 箾 簢 綖 綘 縄 绐 绔 绨 缎 缨 缾 罈 罠 罤 羆 群 羨 羪 羴 耖 聊 聲 胾 脰 脺 脼 臂 싟싟슥싟싟��ꗂꗟ싟슘싟�ꗂ惟 ᘺ뭨녗䈀Ī䩃䩏 䩐䩑 䩡桥桰 쩲(矿h ᘲ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔘ歨흠ᘀ२䌀ᡊ伀J儀J ᔸ艨饰ᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔸܞᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᕀ艨饰ᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩐䩑 䩡桥桰 쩲(矿h ἀ臂 臚 臮 舲 艮 色 艶 苰 苲 苴 苺 苼 苾 쳦꿦첕㹛㸤 ᘲ걨㜅䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔸܞᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔸ鑨ᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔸ祬ᘀ祬䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᘲ乨䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔸܞᘀⰚ䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᘲ祬䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᘲⰚ䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ఀ苴 苾 莄 藸 ¹ 뤀 r 䘀 ␃ਃ&䘋搒ðꐓxꐔx搤搥搦搧搨昩♀丆ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿̤摧ࠏÖF̀Ĥ␅Ĥ搒ðꐓðꐔ 搤搥搦搧搨昩♀丅ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿Ĥ摧Ἃ苾 茪 莂 莄 莴 菚 菨 蒪 蓔 蔺 蕈 薆 薔 藸 螔 螘 衸 뿡黡麁麁撁麁䞁䜪ᔸⱨ줄ᘀ饨ꬁ䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔸⱨ줄ᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔸ艨饰ᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔸܞᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᕀ艨饰ᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩐䩑 䩡桥桰 쩲(矿h ᕃ艨饰ᘀ२㔀脈⩂䌁ᡊ伀J倀͊儀J愀ᡊ攀ィ烿h 爀࣊桷 ᔻܞᘀ२㔀脈⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ烿h 爀࣊桷 က藸 螚 衸 謈 谚 ® 글 g 最 䘀 ␃ਃ&䘋搒ðꐓxꐔx搤搥搦搧搨昩♀丆ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿̤摧ࠏÖ倀 ␃ਃ&䘋옍씁萏ʳ萑ﺵ搒ðꐔ 搤搥搦搧搨昩♀万ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(廿뎄怂떄懾̤摧ЬÉЀ衸 覂 覒 觖 訲 訶 詊 謈 谘 谚 谞 谢 퓣럣랝糣㡕ᘲ걨㜅䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔸܞᘀ걨㜅䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᕌͨ䱛ᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩐䩑 䩞䩡桥䡭Љ桰 쩲(珿ै眄h ᕀ艨饰ᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩐䩑 䩡桥桰 쩲(矿h ᘲ함琉䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔸ譨牄ᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔜ癨猐ᘀ२䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊ ᔸܞᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h 谚 谤 貈 贾 軬 ¹ 뤀 ¥ 怀 䐀 ␃ਃ&䘋H搒ðꐔ 搤搥搦搧搨昩♀万ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿̤摧ࠏÖጀ ␃ਃ&䘋3搒ðꐓxꐔx♀愆̤摧ࠏÖF̀Ĥ␅Ĥ搒ðꐓðꐔ 搤搥搦搧搨昩♀丅ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿Ĥ摧֬7Ѐ谢 谤 豎 貆 貈 責 貾 賜 賲 贄 贼 贾 赚 趔 엣얧趚驾懣䟣ã ᘲ걨㜅䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔸ艨饰ᘀ걨㜅䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔜ艨饰ᘀ걨㜅䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊ ᔘ艨饰ᘀ걨㜅䌀ᡊ伀J儀J ᔘ歨흠ᘀ걨㜅䌀ᡊ伀J儀J ᔻ艨饰ᘀ걨㜅㔀脈⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ烿h 爀࣊桷 ᔻܞᘀ걨㜅㔀脈⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ烿h 爀࣊桷 ᔸܞᘀ걨㜅䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ഀ趔 踨 軪 輠 轚 轨 遈 遊 遘 邀 郞 鄬 酨 酲 酴 鉶 銚 뻛뺤苛꒾��梂빋 ᔸ饨ꬁᘀ걨㜅䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᘲ饨ꬁ䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᙂ걨㜅䈀Ī䩃䩏 䩐䩑 䩡桥䡮Ѕ桰 쩲(瓿Ո眄h ᘲ걨㜅䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔸܞᘀ걨㜅䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᕈ艨饰ᘀ걨㜅䈀Ī䩃䩏 䩐䩑 䩡桥䡮Ѕ桰 쩲(瓿Ո眄h က軬 遊 酴 鉶 鍸 ² 눀 ² 欀 䘀 ␃ਃ&䘋3搒ðꐓxꐔx搤搥搦搧搨昩♀丆ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿̤摧ࠏÖ䰀 ␃ਃ&䘋H萏ʳ萑ﺵ搒ðꐔ 搤搥搦搧搨昩♀万ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(廿뎄怂떄懾̤摧ࠏÖЀ銚 鋊 錰 鍨 镦 閞 陊 隂 霎 靆 韄 頦 顒 颊 颬 颼 飤 飲 飴 飶 餰 饨 鬜 魔 鳀 鶎 麬 黜 齆 齾 ꂂ ꂺ ꃼ ꄴ ꅬ ꆜ ꆰ ꆾ ꊬ ꋤ ꎆ ꎾ ꏪ ꑢ ꑨ 싟슥슥슥슥싟���슋슥슥슥슥슥슥슥싟싟슥슥熥 ᘲ걨㜅䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᘲ衄䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔸ艨饰ᘀ걨㜅䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔸܞᘀ걨㜅䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᕀ艨饰ᘀ걨㜅䈀Ī䩃䩏 䩐䩑 䩡桥桰 쩲(矿h Ⰰ鍸 鐼 锨 飶 ꁖ ꌎ ꏪ ꗴ ® 글 g 最 g 最 g 䘀 ␃ਃ&䘋3搒ðꐓxꐔx搤搥搦搧搨昩♀丆ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿̤摧ࠏÖ倀 ␃ਃ&䘋옍눁萏ʲ萑ﺶ搒ðꐔ 搤搥搦搧搨昩♀万ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(廿늄怂뚄懾̤摧֬7܀ꑨ ꑸ ꒆ ꒾ ꓀ ꔄ ꖚ ꖴ ꗊ ꗎ ꗐ ꗰ ꗲ ꗴ ꗸ ꗼ ꗾ ꘈ 짣짣짣즯閯箯廣廉@ ᔻ艨饰ᘀ걨㜅㔀脈⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ烿h 爀࣊桷 ᔸܞᘀ걨㜅䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᘲ텨䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᘲ衄䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᘲᑨἮ䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᘲ걨㜅䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔸ艨饰ᘀ걨㜅䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᄀꗴ ꗾ Ꙗ Ꜹ ¹ 뤀 r 䘀 ␃ਃ&䘋4搒ðꐓxꐔx搤搥搦搧搨昩♀丆ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿̤摧ࠏÖF̀Ĥ␅Ĥ搒ðꐓðꐔ 搤搥搦搧搨昩♀丅ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿Ĥ摧֬7̀ꘈ ꘞ Ꙕ Ꙗ Ꚇ ꚬ ꜚ Ꜩ Ꜷ Ꜹ Ꝙ ꝴ Ꞣ ꠸ ꡜ 쏡ꋡ梅梅䎅梅䎅 ᕈ艨饰ᘀ걨㜅䈀Ī䩃䩏 䩐䩑 䩡桥䡮Ѕ桰 쩲(瓿Ո眄h ᔸ艨饰ᘀ걨㜅䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔸܞᘀ걨㜅䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᕀ艨饰ᘀ걨㜅䈀Ī䩃䩏 䩐䩑 䩡桥桰 쩲(矿h ᔻ艨饰ᘀ걨㜅㔀脈⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ烿h 爀࣊桷 ᔻܞᘀ걨㜅㔀脈⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ烿h 爀࣊桷 Ꜹ Ꞧ ꡴ ꧼ ꩌ 夀 Y 夀 匀 ␃ਃ&䘋옍꜃씂匂 萏ʩ萑ﺷ搒ðꐔ 搤搥搦搧搨昩♀丆ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(廿ꦄ怂랄懾̤摧֬7R̤̀☊ቆഀࣆȀʧ˅萏ʩ萑ﺷ搒ðꐔ 搤搥搦搧搨昩♀丆ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(廿ꦄ怂랄懾̤摧֬7Ѐꡜ ꡠ ꡰ ꡴ ꥺ ꧼ ꨴ ꩈ ꩊ ꪰ ꬪ ꮬ 가 걚 맞羜罥䮜斜⺜⺜⺜ ᔸ艨饰ᘀ걨㜅䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᘲ왨썞䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᘲ걨㜅䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔸ屨諒ᘀ걨㜅䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔸܞᘀ걨㜅䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᕈ艨饰ᘀ걨㜅䈀Ī䩃䩏 䩐䩑 䩡桥䡮Ѕ桰 쩲(瓿Ո眄h ᙂ함琉䈀Ī䩃䩏 䩐䩑 䩡桥䡮Ѕ桰 쩲(瓿Ո眄h ကꩌ 가 걚 걶 ¸ 렀 o 䠀 ␃ਃ&䘋C옍씁搒ðꐔ 搤搥搦搧搨昩♀丆ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿̤摧ࠏÖ䘀 ␃ਃ&䘋4搒ðꐓxꐔx搤搥搦搧搨昩♀丆ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿̤摧ࠏÖ̀걶 곜 괬 껪 냼 관 f 昀 䘀 ␃ਃ&䘋4搒ðꐓxꐔx搤搥搦搧搨昩♀丆ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿̤摧ࠏÖR̤̀☊䍆ഀࣆȀʧ˅萏ʩ萑ﺷ搒ðꐔ 搤搥搦搧搨昩♀丆ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(廿ꦄ怂랄懾̤摧ࠏÖЀ걚 괬 궊 긲 긴 김 깶 꺪 껨 껪 꽈 꾼 뀒 뀖 뀦 날 냈 냺 뻛螡碡庡뺡碡㶾㶡^ ᕀ艨饰ᘀ걨㜅䈀Ī䩃䩏 䩐䩑 䩡桥桰 쩲(矿h ᘲ텨䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔜ艨饰ᘀ걨㜅䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊ ᘲ걨㜅䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔸܞᘀ걨㜅䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔸ艨饰ᘀ걨㜅䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᕈ䑨幃ᘀ걨㜅䈀Ī䩃䩏 䩐䩑 䩡桥䡮Ѕ桰 쩲(瓿Ո眄h ᄀ냺 냼 널 넬 넴 넶 녠 녪 녬 논 놊 놖 짣즫玎獕蹕4 ᕀ艨饰ᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩐䩑 䩡桥桰 쩲(矿h ᔻܞᘀ२㔀脈⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ烿h 爀࣊桷 ᘵ걨㜅㔀脈⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ烿h 爀࣊桷 ᔸܞᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔻ걨㜅ᘀ걨㜅㔀脈⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ烿h 爀࣊桷 ᘲ걨㜅䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔸ걨㜅ᘀ걨㜅䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h 냼 널 넬 넶 논 데 땪 똘 뜒 뜜 띘 ¹ 뤀 ¹ 뤀 r 爀 r 爀 ¹ 뤀 䘀 ␃ਃ&䘋&搒ðꐓxꐔx搤搥搦搧搨昩♀丆ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿̤摧ࠏÖF̀Ĥ␅Ĥ搒ðꐓðꐔ 搤搥搦搧搨昩♀丅ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿Ĥ摧Ἁ놖 놘 눞 눠 늨 늶 댰 덮 된 둀 둊 둌 둦 둼 뒸 듆 듖 듾 땶 땸 땺 땼 떲 뗀 뗰 똀 웣웣욥욋왱왱왤욥왊왊왊욥¥ ᘲⰚ䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔘ歨흠ᘀ२䌀ᡊ伀J儀J ᘲ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᘲ텨䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᕀ艨饰ᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩐䩑 䩡桥桰 쩲(矿h ᔸܞᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔸ艨饰ᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᤀ똀 똄 똔 똖 똘 뙂 뙄 뙆 뙈 뛒 뜐 쇢誤偭偭㙭 ᘲ텨䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔸꡨ焣ᘀꡨ焣䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔸꡨ焣ᘀⰚ䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᘲ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔸܞᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᕀ艨饰ᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩐䩑 䩡桥桰 쩲(矿h ᘺⰚ䈀Ī䩃䩏 䩐䩑 䩡桥桰 쩲(矿h 뜐 뜒 뜘 뜚 뜜 띈 띖 띘 래 랤 몘 뮚 믔 웣욬沎욎왋옱 ᘲ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᕀ艨饰ᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩐䩑 䩡桥桰 쩲(矿h ᕃ艨饰ᘀ२㔀脈⩂䌁ᡊ伀J倀͊儀J愀ᡊ攀ィ烿h 爀࣊桷 ᔻܞᘀ२㔀脈⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ烿h 爀࣊桷 ᘲ걨㜅䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔸܞᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔸ᭨督ᘀⰚ䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ఀ띘 랸 럜 릞 ¸ 漀 倀 ␃ਃ&䘋I옍씁萏ʳ萑ﺵ搒ðꐔ 搤搥搦搧搨昩♀万ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(廿뎄怂떄懾̤摧ࠏÖ䠀 ␃ਃ&䘋I옍씁搒ðꐔ 搤搥搦搧搨昩♀万ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿̤摧ࠏÖ䘀 ␃ਃ&䘋'搒ðꐓxꐔx搤搥搦搧搨昩♀丆ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿̤摧ࠏÖ̀릞 머 멆 뮞 믔 밒 밸 뱴 분 뺾 삼 섾 ® 글 ® 글 ® 글 ® 글 ® 글 g 䘀 ␃ਃ&䘋'搒ðꐓxꐔx搤搥搦搧搨昩♀丆ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿̤摧ࠏÖ倀 ␃ਃ&䘋I옍씁萏ʳ萑ﺵ搒ðꐔ 搤搥搦搧搨昩♀万ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(廿뎄怂떄懾̤摧ࠏÖ믔 밐 뱢 뱰 벤 볌 붺 뷢 뺶 뺸 뼖 뼤 뼲 뼴 뽄 뽆 뽈 뽖 삼 샞 샺 섘 센 숞 숪 쉲 슚 썞 쎈 쏖 쏴 쐄 짦즬즒즬쥸쥸쥸쥸즬쥸埉곉É ᕀ艨饰ᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩐䩑 䩡桥桰 쩲(矿h ᘲ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᘲ㉨遹䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔸⱨ줄ᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔸܞᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᘲ�졇䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ἀ섾 셴 쇚 숾 썞 ¶ 똀 o ☀ 䠀 ␃ਃ&䘋K옍씁搒ðꐔ 搤搥搦搧搨昩♀万ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿̤摧ࠏÖ䘀 ␃ਃ&䘋'搒ðꐓxꐔx搤搥搦搧搨昩♀丆ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿̤摧ࠏÖ䠀 ␃ਃ&䘋J옍씁搒ðꐔ 搤搥搦搧搨昩♀万ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿̤摧ࠏÖЀ썞 쎊 쏶 쒈 았 얰 잊 쨺 ¶ 똀 ¶ 똀 ¶ 漀 o 䘀 ␃ਃ&䘋搒ðꐓxꐔx搤搥搦搧搨昩♀丆ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿̤摧ࠏÖ䠀 ␃ਃ&䘋K옍씁搒ðꐔ 搤搥搦搧搨昩♀万ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿̤摧ࠏÖ܀쐄 쐤 쑜 쑪 쒈 쓀 씖 앐 앒 앖 옒 옠 욮 웞 읊 있 쟒 쟠 쟴 쟾 젂 젔 젼 줰 즬 쨂 쨪 쨸 쨺 쩈 쩊 쩌 쩘 쩚 쪒 짣곣곉碒겒걗걗겒쥗즬垬즬垬겒곉곉곉ᕀ艨饰ᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩐䩑 䩡桥桰 쩲(矿h ᘲ㵨͏䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᘲ�졇䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔸܞᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᘲ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔸ艨饰ᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ∀쪒 쪔 촘 쵞 쵬 출 츄 츒 츔 츖 츜 츞 츢 캎 캬 컜 켐 켞 퐲 푢 풖 풤 � 짦즯즎즎쥱쥗줹즎즎즎즎ᔻܞᘀ२㔀脈⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ烿h 爀࣊桷 ᘲ걨㜅䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔸᙨᄃᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᕀ艨饰ᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩐䩑 䩡桥桰 쩲(矿h ᘲ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔸܞᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᘲ쑨빛䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᘀ쨺 츖 츠 츢 캎 ¸ 爀 2 ㈀ 㼀 ␃ሁĀ᐀¤␀、◿、⛿、⟿、⣿、⧿ヲ仿ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿Ĥ摧ἉF̀Ĥ␅Ĥ搒ðꐓðꐔ 搤搥搦搧搨昩♀丅ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿Ĥ摧猻7䘀 ␃ਃ&䘋搒ðꐓxꐔð搤搥搦搧搨昩♀丆ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿̤摧ࠏÖЀ캎 쾒 쾦 쿖 퀀 탢 펬 퐔 픪 ¸ 漀 o 漀 o 漀 o 렀 䠀 ␃ਃ&䘋L옍씁搒ðꐔ 搤搥搦搧搨昩♀万ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿̤摧ࠏÖ䘀 ␃ਃ&䘋(搒ðꐓxꐔx搤搥搦搧搨昩♀丆ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿̤摧ࠏÖࠀ픪 햎 햮 혲 홌 횶 ퟐ � � � ¶ 똀 ¶ 똀 ¶ 똀 ¶ 똀 ¶ 漀 䘀 ␃ਃ&䘋(搒ðꐓxꐔx搤搥搦搧搨昩♀丆ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿̤摧ࠏÖ䠀 ␃ਃ&䘋M옍씁搒ðꐔ 搤搥搦搧搨昩♀万ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿̤摧ࠏÖ� � � � � � � � 싟싟싟싟誨副动4 ᔻܞᘀ걨㜅㔀脈⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ烿h 爀࣊桷 ᔸܞᘀ걨㜅䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᘵ걨㜅㔀脈⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ烿h 爀࣊桷 ᔻ걨㜅ᘀ걨㜅㔀脈⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ烿h 爀࣊桷 ᘲ걨㜅䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔸܞᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᕀ艨饰ᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩐䩑 䩡桥桰 쩲(矿h ༀ� � � � � � � � � � ¶ 똀 ¶ 똀 ¶ 똀 ¶ 똀 ¶ 漀 䘀 ␃ਃ&䘋'搒ðꐓxꐔx搤搥搦搧搨昩♀丆ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿̤摧ࠏÖ䠀 ␃ਃ&䘋N옍씁搒ðꐔ 搤搥搦搧搨昩♀万ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿̤摧ࠏÖ ¶ 똀 o ⸀ . ÀĤ␆ሁĀ᐀¤␀、◿、⛿、⟿、⣿、⧿ヲ仿ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿Ĥ摧֬7䘀 ␃ਃ&䘋'搒ðꐓxꐔx搤搥搦搧搨昩♀丆ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿̤摧ࠏÖ䠀 ␃ਃ&䘋T옍씁搒ðꐔ 搤搥搦搧搨昩♀万ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿̤摧ࠏÖԀ ¹ 뤀 r 爀 䘀 ␃ਃ&䘋+搒ðꐓxꐔx搤搥搦搧搨昩♀丆ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿̤摧ࠏÖF̀Ĥ␅Ĥ搒ðꐓðꐔ 搤搥搦搧搨昩♀丅ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿Ĥ摧֬7Ѐ 퓤매咹A ᘥ걨㜅㘀脈䩃䩏 䩐 䩑 䩡䡮Ѕ䡴Ѕᔫ艨饰ᘀ걨㜅㘀脈䩃䩏 䩐 䩑 䩡䡮Ѕ䡴Ѕᘯ�졇㸀Ī⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ烿h 爀࣊ᘯ걨㜅㸀Ī⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ烿h 爀࣊ᔽ艨饰ᘀ걨㜅㸀Ī⩂䌁ᡊ伀J倀͊儀J愀ᡊ攀ィ烿h 爀࣊ᔵ艨饰ᘀ걨㜅㸀Ī⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ烿h 爀࣊ᔟ艨饰ᘀ걨㜅㸀Ī䩃䩏 䩑 䩡ᔵܞᘀ걨㜅㸀Ī⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ烿h 爀࣊ᔀ · 琀 . ⸀ F̀Ĥ␅Ĥ搒ðꐓðꐔ 搤搥搦搧搨昩♀丅ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿Ĥ摧֬7C̤̀搒ðꐓxꐔx搤搥搦搧搨昩♀丆ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿̤摧֬7H̤̀␆ਁ&䘋+搒ðꐓxꐔx搤搥搦搧搨昩♀丆ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿̤摧ࠏÖЀ 짣ꯣꮉ棣䯣⻣⻣짣ã ᔸ艨饰ᘀ걨㜅䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔸⱨ줄ᘀ걨㜅䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᕀ艨饰ᘀ걨㜅䈀Ī䩃䩏 䩐䩑 䩡桥桰 쩲(矿h ᕃ艨饰ᘀ걨㜅㔀脈⩂䌁ᡊ伀J倀͊儀J愀ᡊ攀ィ烿h 爀࣊桷 ᔻܞᘀ걨㜅㔀脈⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ烿h 爀࣊桷 ᘲ걨㜅䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔸܞᘀ걨㜅䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᄀ ¸ 漀 o 漀 ¸ 렀 䠀 ␃ਃ&䘋O옍씁搒ðꐔ 搤搥搦搧搨昩♀万ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿̤摧ࠏÖ䘀 ␃ਃ&䘋.搒ðꐓxꐔx搤搥搦搧搨昩♀丆ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿̤摧ࠏÖ 웣銬외왛왛외외옽외 ᔻܞᘀ걨㜅㔀脈⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ烿h 爀࣊桷 ᔸ艨饰ᘀ걨㜅䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᘲ걨㜅䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᘲ�졇䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᘲ쭨ﬢ䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔸܞᘀ걨㜅䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔸⱨ줄ᘀ걨㜅䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ሀ 晴 靖 頻 ¹ 뤀 r 爀 r 爀 ¹ 뤀 䘀 ␃ਃ&䘋,搒ðꐓxꐔx搤搥搦搧搨昩♀丆ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿̤摧ࠏÖF̀Ĥ␅Ĥ搒ðꐓðꐔ 搤搥搦搧搨昩♀丅ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿Ĥ摧֬7ࠀ 呂 歷 礼 祥 靖 頻 ︆ ︔ ,jz~þĂĤĴĶǴ싟싟슨슨슊슨슊싟슨泟싟仟ꣂ ᘺ걨㜅䈀Ī䩃䩏 䩐䩑 䩡桥桰 쩲(矿h ᘺ왨썞䈀Ī䩃䩏 䩐䩑 䩡桥桰 쩲(矿h ᔻܞᘀ걨㜅㔀脈⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ烿h 爀࣊桷 ᘲ걨㜅䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔸܞᘀ걨㜅䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᕀ艨饰ᘀ걨㜅䈀Ī䩃䩏 䩐䩑 䩡桥桰 쩲(矿h ᬀ頻 ﬢ ﲜ ︆ ¸ 렀 ¸ 爀 r F̀Ĥ␅Ĥ搒ðꐓðꐔ 搤搥搦搧搨昩♀丅ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿Ĥ摧֬7䘀 ␃ਃ&䘋/搒ðꐓxꐔx搤搥搦搧搨昩♀丆ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿̤摧ࠏÖԀ︆ ¼ĸȠ̲ΒдӖն¸ 렀 ¸ 렀 o 漀 o 漀 䠀 ␃ਃ&䘋P옍씁搒ðꐔ 搤搥搦搧搨昩♀万ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿̤摧ࠏÖ䘀 ␃ਃ&䘋*搒ðꐓxꐔx搤搥搦搧搨昩♀丆ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿̤摧ࠏÖࠀǴȞȮȺȼɤɰʔϴвԐՀպվր֖ژڤ܊݈짦즨즨즨짦즋쥱쥓줶æ ᔸ艨饰ᘀ걨㜅䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔻܞᘀ걨㜅㔀脈⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ烿h 爀࣊桷 ᘲ鑨⼨䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔸⱨ줄ᘀ걨㜅䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᕀ艨饰ᘀ걨㜅䈀Ī䩃䩏 䩐䩑 䩡桥桰 쩲(矿h ᔸܞᘀ걨㜅䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᘲ�졇䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ጀնր֖݊ݔ¹ 뤀 r Ⰰ F̀Ĥ␅Ĥ搒ðꐓðꐔ 搤搥搦搧搨昩♀丅ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿Ĥ摧⊆8G̤̀萑˄搒ðꐓðꐔ 搤搥搦搧搨昩♀丅ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(惿쒄愂̤摧᳠F̀Ĥ␅Ĥ搒ðꐓðꐔ 搤搥搦搧搨昩♀丅ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿Ĥ摧֬7Ѐ݈݊ݔݪފތޘޚޠް߀ߎ쳦鎱챸䅛䄧Ì ᘲ㤿䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᘲ㕨뽾䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔸ器牥ᘀ器牥䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᘵ器牥㔀脈⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ烿h 爀࣊桷 ᔻ器牥ᘀ器牥㔀脈⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ烿h 爀࣊桷 ᘵ쭨�㔀脈⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ烿h 爀࣊桷 ᘲ器牥䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᘲ걨㜅䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ݔތআঈঘচ¸ 焀 0 0 ÀĤ␆ሁĀ᐀¤␀、◿、⛿、⟿、⣿、⧿ヲ仿ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿Ĥ摧֬7G̤̀萑˄搒ðꐓðꐔ 搤搥搦搧搨昩♀丅ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(惿쒄愂̤摧᳠G̀Ĥ萑Ĝ搒ðꐓðꐔ 搤搥搦搧搨昩♀丅ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(惿ᲄ愁Ĥ摧敖rԀߎߔ߾ࠖ࠘ࠚࠨࠪ࠾ࡀࢂ࢚ࣆऐऒऔपআঈখ쳦꾒꿦쳦碯碯嶯@ ᔸ鑨⼨ᘀ鑨⼨䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᘵ걨㜅㔀脈⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ烿h 爀࣊桷 ᘲ䥨꼗䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔸ器牥ᘀ鵨䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔸ器牥ᘀ器牥䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᘲ器牥䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᘲ鵨䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ጀখঘচਢਤਨਬਮੜ짦邮盦㭙 ᔽὨ촹ᘀ鑨⼨㸀Ī⩂䌁ᡊ伀J倀͊儀J愀ᡊ攀ィ烿h 爀࣊ᔻܞᘀ鑨⼨㔀脈⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ烿h 爀࣊桷 ᔸܞᘀ鑨⼨䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᘲ器牥䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔻ걨㜅ᘀ鑨⼨㔀脈⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ烿h 爀࣊桷 ᘵ鑨⼨㔀脈⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ烿h 爀࣊桷 ᔸ鑨⼨ᘀ�졇䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᘲ鑨⼨䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ऀচਤਮໂ¾ 砀 x 䘀 ␃ਃ&䘋-搒ðꐓxꐔx搤搥搦搧搨昩♀丆ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿̤摧ࠏÖF̀Ĥ␅Ĥ搒ðꐓðꐔ 搤搥搦搧搨昩♀丅ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿Ĥ摧⢔/ÀĤ␆ሁĀ᐀¤␀、◿、⛿、⟿、⣿、⧿ヲ仿ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿Ĥ摧֬7Ѐੜઈીຂເໂ໌ဒနဘလသ엤귤鷤福㽜㼥 ᘲ器牥䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔸܞᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔸ써鐼ᘀ鑨⼨䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔫ艨饰ᘀ鑨⼨㘀脈䩃䩏 䩐 䩑 䩡䡮Ѕ䡴Ѕᔛ둨祑ᘀ鑨⼨㸀Ī䩃䩏 䩑 ᔟ둨祑ᘀ鑨⼨㸀Ī䩃䩏 䩑 䩡ᘯ�졇㸀Ī⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ烿h 爀࣊ᔽὨ촹ᘀ鑨⼨㸀Ī⩂䌁ᡊ伀J倀͊儀J愀ᡊ攀ィ烿h 爀࣊ᔵὨ촹ᘀ鑨⼨㸀Ī⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ烿h 爀࣊ఀໂနသë ꠀ g ÀĤ␆ሁĀ᐀¤␀、◿、⛿、⟿、⣿、⧿ヲ仿ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿Ĥ摧ἉC̤̀搒ðꐓxꐔx搤搥搦搧搨昩♀丆ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿̤摧⢔/ጀ ␃ਃ&䘋-搒ðꐓxꐔx♀愆̤摧ࠏÖ̀သဨႀᅪᅸᆦᇖዠዶጼፊፘፚᎂᑾ쏡薦殦殦亦Ꙏ ᘲ�졇䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔸⱨ줄ᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᘲ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᕀ艨饰ᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩐䩑 䩡桥桰 쩲(矿h ᔸܞᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔻܞᘀ२㔀脈⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ烿h 爀࣊桷 ᔻ艨饰ᘀ२㔀脈⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ烿h 爀࣊桷 သႀኲፚᏌ¹ 爀 ) ⤀ 䠀 ␃ਃ&䘋Q옍씁搒ðꐔ 搤搥搦搧搨昩♀万ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿̤摧ࠏÖ䘀 ␃ਃ&䘋)搒ðꐓxꐔx搤搥搦搧搨昩♀丆ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿̤摧ࠏÖF̀Ĥ␅Ĥ搒ðꐓðꐔ 搤搥搦搧搨昩♀丅ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿Ĥ摧ἉЀᏌᑾᗜᨶ¶ 漀 o 漀 o 䘀 ␃ਃ&䘋)搒ðꐓxꐔx搤搥搦搧搨昩♀丆ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿̤摧ࠏÖ䠀 ␃ਃ&䘋Q옍씁搒ðꐔ 搤搥搦搧搨昩♀万ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿̤摧ࠏÖԀᑾᖘᗚᗜᚊᚎូ៚᠄ᡄᡆ쇟誧詩䭩詩1 ᘲ함琉䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᘺ嵨⬺䈀Ī䩃䩏 䩐䩑 䩡桥桰 쩲(矿h ᕀ艨饰ᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩐䩑 䩡桥桰 쩲(矿h ᔸܞᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᘲと쵙䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᘺと쵙䈀Ī䩃䩏 䩐䩑 䩡桥桰 쩲(矿h ᕀ艨饰ᘀと쵙䈀Ī䩃䩏 䩐䩑 䩡桥桰 쩲(矿h ᡆᡖ᪦ᬊᭈᭊᮂᯀᱜᱮᲐᲔ웣욥溋识呮옶 ᔻ鑨⼨ᘀ鑨⼨㔀脈⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ烿h 爀࣊桷 ᘲ鑨⼨䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔸ륨녠ᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᘲ멨䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᕀ艨饰ᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩐䩑 䩡桥桰 쩲(矿h ᔸܞᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔸ艨饰ᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ఀᭊᯂᱜᱮᲐᲚ᳜¶ 똀 ¶ 瀀 p 瀀 p F̀Ĥ␅Ĥ搒ðꐓðꐔ 搤搥搦搧搨昩♀丅ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿Ĥ摧Ἁ䠀 ␃ਃ&䘋R옍씁搒ðꐔ 搤搥搦搧搨昩♀万ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿̤摧ࠏÖ܀ᲔᲘᲚ᳜♠⚀⚘⛲✆✸➀➄➆⟄⢪⢬⤌⤜⧔짦즫즆즆즆짦즫쥥쥋 ᘲ멨䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᕀ艨饰ᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩐䩑 䩡桥桰 쩲(矿h ᕈ艨饰ᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩐 䩑 䩡桥䡮Ѕ桰 쩲(瓿Ո眄h ᔻܞᘀ२㔀脈⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ烿h 爀࣊桷 ᔸܞᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᘲ器牥䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ሀ᳜᷶⏎♠❼➆⟄¸ 렀 ¸ 렀 r 爀 F̀Ĥ␅Ĥ搒ðꐓðꐔ 搤搥搦搧搨昩♀丅ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿Ĥ摧Ἁ䘀 ␃ਃ&䘋0搒ðꐓxꐔx搤搥搦搧搨昩♀丆ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿̤摧ࠏÖ⟄⡊⢮⣎⣞⣾⤌⤞⦪⦸⩞⪆⪴¸ 렀 o 漀 o 漀 o 漀 o 漀 o 漀 䠀 ␃ਃ&䘋S옍씁搒ðꐔ 搤搥搦搧搨昩♀万ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿̤摧ࠏÖ䘀 ␃ਃ&䘋1搒ðꐓxꐔx搤搥搦搧搨昩♀丆ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿̤摧ࠏÖఀ⧔⧖⩚⩜⪀⪄⪒⪤⪰ⵢⶠ㉘㊖㌘㍮㘢㙊㚄㚆㝢㟌㟶㠢웣욬辬轵곆密㫆迆輺迆옺 ᕀ艨饰ᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩐䩑 䩡桥桰 쩲(矿h ᘲ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᘲꡨ焣䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔸ艨饰ᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᘲ멨䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔸܞᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔸⱨ줄ᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᘀ⪴ⶢㆆ㊘㏢㝢㟌㢄㢎㣈¸ 렀 ¸ 렀 ¸ 렀 ¸ 爀 r F̀Ĥ␅Ĥ搒ðꐓðꐔ 搤搥搦搧搨昩♀丅ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿Ĥ摧Ἁ䘀 ␃ਃ&䘋1搒ðꐓxꐔx搤搥搦搧搨昩♀丆ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿̤摧ࠏÖऀ㠢㡂㢈㢌㢎㢠㢶㣆㣈㣬㣼㤰㤾㥀㨀㨶㩞㩴싟슨沊詊��숭�Âᔸ艨饰ᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᕃ艨饰ᘀ२㔀脈⩂䌁ᡊ伀J倀͊儀J愀ᡊ攀ィ烿h 爀࣊桷 ᔻ艨饰ᘀ२㔀脈⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ烿h 爀࣊桷 ᔻܞᘀ२㔀脈⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ烿h 爀࣊桷 ᘲ器牥䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔸܞᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᕀ艨饰ᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩐䩑 䩡桥桰 쩲(矿h ᄀ㣈㧲㪈㯊㰈¸ 렀 ¸ 最 倀 ␃ਃ&䘋옍눁萏ʲ萑ﺶ搒ðꐔ 搤搥搦搧搨昩♀万ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(廿늄怂뚄懾̤摧Ἁ䘀 ␃ਃ&䘋2搒ðꐓxꐔx搤搥搦搧搨昩♀丆ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿̤摧ࠏÖЀ㩴㪆㪬㪼㯊㰆㴮㵬㶤㶼㷜㷦䀐䀠䒂䒄䒜䒞䕼䖒䗐䗠䗮䗰䘖䙄䚂䚄䚐䚲䛂䜂䜲䝄짦讨详详详警讨诉诉譙讨ꢋꢋꢋ ᔘ歨흠ᘀ२䌀ᡊ伀J儀J ᕈ艨饰ᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩐䩑 䩡桥䡮Ѕ桰 쩲(瓿Ո眄h ᔸܞᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᕀ艨饰ᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩐䩑 䩡桥桰 쩲(矿h ᔸ艨饰ᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᘲ멨䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ℀㰈㲔㳌㵮㶾㺢㻶㽒㿼䁨 관 관 관 관 f 䘀 ␃ਃ&䘋2搒ðꐓxꐔx搤搥搦搧搨昩♀丆ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿̤摧ࠏÖR̤̀☊െഀࣆȀʨ˅萏ʳ萑ﺵ搒ðꐔ 搤搥搦搧搨昩♀万ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(廿뎄怂떄懾̤摧Ἁऀ䁨䄬䇲䉼䌨䏖䑘« 夀 Y 夀 Y 夀 R̤̀☊ๆഀࣆȀʨ˅萏ʳ萑ﺵ搒ðꐔ 搤搥搦搧搨昩♀万ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(廿뎄怂떄懾̤摧ἉT̤̀☊ๆഀࣆȀʨ˅萏ʳ萑ﺵ搒ðꐓxꐔ 搤搥搦搧搨昩♀万ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(廿뎄怂떄懾̤摧Ἁ䑘䚄䜂䤒䤨¸ 렀 ¸ 渀 䤀 ␃ԁĤ␆ഁࣆȀ͓Ν 搒ðꐓð搤搥搦搧搨昩♀丂ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿Ĥ摧Ἁ䘀 ␃ਃ&䘋2搒ðꐓxꐔx搤搥搦搧搨昩♀丆ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿̤摧ࠏÖЀ䝄䞆䟒䟔䡠䢬䢮䣒䤒䤨䤸䤺䤾䥂䥄䥖䧜ퟦ탗돦玎덕댻덕 ᘲ器牥䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔻܞᘀ२㔀脈⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ烿h 爀࣊桷 ᘵ㽨ﴹ㔀脈⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ烿h 爀࣊桷 ᕈ艨饰ᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩐䩑 䩡桥䡮Ѕ桰 쩲(瓿Ո眄h ᔸܞᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔌ聨䰃ᘀ२ ᔜ聨䰃ᘀ२䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊ ᔲ聨䰃ᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(ჿ䤨䤺䥄䥖䩒䩜» 甀 u ⸀ u G̤̀萑˄搒ðꐓxꐔx搤搥搦搧搨昩♀丆ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(惿쒄愂̤摧悹±F̀Ĥ␅Ĥ搒ðꐓðꐔ 搤搥搦搧搨昩♀丅ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿Ĥ摧ἉD̀Ĥ␅Ĥ搒ðꐔ 搤搥搦搧搨昩♀丂ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿Ĥ摧ἉԀ䧜䧠䩖䩘䩚䩜䩪䱬䲎乘仈伂伜佀佞侄修倀짦閯矉巉僉倻㬮⹐; ᔘܞᘀ२䌀ᡊ伀J儀J ᔨ艨饰ᘀ२䌀ᡊ伀J倀J儀J愀ᑊ渀Ո琄Ոᔘ歨흠ᘀ२䌀ᡊ伀J儀J ᘲ쁨ꌨ䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔻܞᘀ२㔀脈⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ烿h 爀࣊桷 ᘲ器牥䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᘲ鑨⼨䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔸܞᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᘲ㥨㰀䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᄀ䩜䩪䫌䲒乘佂劺呢喐¹ 爀 r 爀 ^ 一 r 爀 ̤̀☊㕆ሀĀ᐀¤愀̤摧ࠏÖጀ ␃ਃ&䘋5搒ðꐓxꐔx♀愆̤摧ࠏÖ䘀 ␃ਃ&䘋5搒ðꐓxꐔx搤搥搦搧搨昩♀丆ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿̤摧ࠏÖF̀Ĥ␅Ĥ搒ðꐓðꐔ 搤搥搦搧搨昩♀丅ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿Ĥ摧Ἁࠀ倀倂偀偐儒儔儖凢凲刜劶劸劺勈勔勰匚匜죒�돦斆虈. ᘲ쑨빛䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔸ艨饰ᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᕀ艨饰ᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩐䩑 䩡桥桰 쩲(矿h ᔸܞᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᘞ㥨㰀䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊ渀Ո琄Ոᔨ艨饰ᘀ२䌀ᡊ伀J倀J儀J愀ᑊ渀Ո琄Ոᘒ왨썞䌀ᡊ伀J儀J ᘒ함琉䌀ᡊ伀J儀J ᘒ㥨㰀䌀ᡊ伀J儀J ᔘܞᘀ२䌀ᡊ伀J儀J ᔘ歨흠ᘀ२䌀ᡊ伀J儀Jᄀ匜及叮呠啐喎喐喘喜喪嗆嗊嗖嗘싣꣣泂G ᕈ艨饰ᘀ㥨㰀䈀Ī䩃䩏 䩐 䩑 䩡桥䡮Ѕ桰 쩲(瓿Ո眄h ᙂ㥨㰀䈀Ī䩃䩏 䩐 䩑 䩡桥䡮Ѕ桰 쩲(瓿Ո眄h ᘲ멨䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᘲ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᕀ艨饰ᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩐䩑 䩡桥桰 쩲(矿h ᔸܞᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ഀ嗘噘嚞嚢嚤坆娴婌媢媺嫺嬴峮崒帰帲뻛뺤뺆빥빋빥빥e ᘲ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᕀ艨饰ᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩐䩑 䩡桥桰 쩲(矿h ᔻܞᘀ२㔀脈⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ烿h 爀࣊桷 ᘲ器牥䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔸܞᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᕈ艨饰ᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩐 䩑 䩡桥䡮Ѕ桰 쩲(瓿Ո眄h ༀ喐嚚嚤坆壚¸ 爀 r ⬀ 䘀 ␃ਃ&䘋6搒ðꐓxꐔx搤搥搦搧搨昩♀丆ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿̤摧ࠏÖF̀Ĥ␅Ĥ搒ðꐓðꐔ 搤搥搦搧搨昩♀丅ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿Ĥ摧Ἁ䘀 ␃ਃ&䘋5搒ðꐓxꐔx搤搥搦搧搨昩♀丆ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿̤摧ࠏÖЀ壚妔嬸帰恤憞憨¸ 렀 ¸ 렀 ¸ 爀 F̀Ĥ␅Ĥ搒ðꐓðꐔ 搤搥搦搧搨昩♀丅ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿Ĥ摧Ἁ䘀 ␃ਃ&䘋6搒ðꐓxꐔx搤搥搦搧搨昩♀丆ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿̤摧ࠏÖ帲弚恤恬恲恾愮愰愲愶慘憚憜憢생삟삟枅䊟◀À ᔸ艨饰ᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᕈ艨饰ᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩐 䩑 䩡桥䡮Ѕ桰 쩲(瓿Ո眄h ᘺ२䈀Ī䩃䩏 䩐䩑 䩡桥桰 쩲(矿h ᘲ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᕀ艨饰ᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩐䩑 䩡桥桰 쩲(矿h ᔸܞᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᕄ艨饰ᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩐䩑 䩞䩡桥桰 쩲(矿h ഀ憢憦憨懌懎懲懼戮扴扼抜护抨抪拒提揚搬摦旀旖짦醫酷嫉嫉ꯉ㧉㧉㧉 ᕀ艨饰ᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩐䩑 䩡桥桰 쩲(矿h ᔸ艨饰ᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᘲ㥨㰀䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᘲ䑨耥䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔻܞᘀ२㔀脈⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ烿h 爀࣊桷 ᔸܞᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᘲ器牥䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᐀憨懌抠抪拒旀» 瘀 0 묀 v F̀Ĥ␅Ĥ搒ðꐓðꐔ 搤搥搦搧搨昩♀丅ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿Ĥ摧ἉÈ̤萑˄搒ðꐔ 搤搥搦搧搨昩♀七ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(惿쒄愂̤摧悹±D̀Ĥ␅Ĥ搒ðꐓð搤搥搦搧搨昩♀丅ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿Ĥ摧ἉԀ旀旘旦旰昌¹ 猀 - ⴀ F̀Ĥ␅Ĥ搒ðꐓðꐔ 搤搥搦搧搨昩♀丅ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿Ĥ摧ἉF̀Ĥ␅Ĥ搒ðꐓxꐔ 搤搥搦搧搨昩♀丂ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿Ĥ摧ἉF̀Ĥ␅Ĥ搒ðꐓðꐔ 搤搥搦搧搨昩♀丂ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿Ĥ摧ἉЀ旖旘旤旦旪旮旰昌晖晶暦쓟覦襯覦㑕 ᕀ艨饰ᘀ륨녠䈀Ī䩃䩏 䩐䩑 䩡桥桰 쩲(矿h ᘲ륨녠䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᘲ器牥䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔸܞᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔻܞᘀ२㔀脈⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ烿h 爀࣊桷 ᘵ㽨ﴹ㔀脈⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ烿h 爀࣊桷 ᕀ艨饰ᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩐 䩑 䩡桥桰 쩲(矿h 暦暬暮更曶杄枨栶栺桌棈棌毼氬淊짣짣銯孵町畛町 ᕀᱨ䑙ᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩐䩑 䩡桥桰 쩲(矿h ᘲ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔸᱨ䑙ᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔸܞᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᘲ㥨㰀䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᘲ륨녠䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔸܞᘀ륨녠䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h 昌枨殘淰煚狪狴獆¸ 렀 ¸ 렀 ¸ 爀 r F̀Ĥ␅Ĥ搒ðꐓðꐔ 搤搥搦搧搨昩♀丅ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿Ĥ摧Ἁ䘀 ␃ਃ&䘋7搒ðꐓxꐔx搤搥搦搧搨昩♀丆ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿̤摧ࠏÖ܀淊淎淰渊湊湌湔潔濪灦灲灼烖烚焨然煚煮熐爌狮狲狴짦銬銬疬疬疬걔걔걵걵갺 ᘲ器牥䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᕀ艨饰ᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩐䩑 䩡桥桰 쩲(矿h ᔸ艨饰ᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᘲ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔸܞᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔸᱨ䑙ᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᘲᵨ䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᘀ狴獆獎璢瓊瓼瓾甆甈番疄痾瘊瘞쟡親澪嗇唸唸8 ᔸ쩨耧ᘀ쩨耧䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᘲ쩨耧䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᘲ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᕀ艨饰ᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩐䩑 䩡桥桰 쩲(矿h ᔸܞᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᘲ멨䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔻܞᘀ२㔀脈⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ烿h 爀࣊桷 ഀ獆瓾瘠瘪瘶¼ 밀 p 瀀 䬀 ␃ԁĤ␆ഁࣆȀ͓Ν 搒ðꐓðꐔ 搤搥搦搧搨昩♀丅ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿Ĥ摧ἉC̤̀搒ðꐓðꐔ 搤搥搦搧搨昩♀丅ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿̤摧ðЀ瘞瘠瘤瘨瘪瘶瘸睐矒웣욬沎⩇ ᔸ艨饰ᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᕈ艨饰ᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩐䩑 䩡桥䡮Ѕ桰 쩲(瓿Ո眄h ᙂ륨녠䈀Ī䩃䩏 䩐䩑 䩡桥䡮Ѕ桰 쩲(瓿Ո眄h ᔻܞᘀ२㔀脈⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ烿h 爀࣊桷 ᘲ器牥䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔸܞᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔸܞᘀ쩨耧䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ࠀ矒硌硒硖硘硴禤穚笪第笼짦즯璑瑓匵 ᘺ२䈀Ī䩃䩏 䩐䩑 䩡桥桰 쩲(矿h ᕀ艨饰ᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩐䩑 䩡桥桰 쩲(矿h ᔸܞᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔻܞᘀ२㔀脈⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ烿h 爀࣊桷 ᘲ器牥䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔸ艨饰ᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᘲꡨ焣䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h 瘶硎硘硴禤µ 漀 o ⠀ 䘀 ␃ਃ&䘋8搒ðꐓxꐔx搤搥搦搧搨昩♀丆ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿̤摧ࠏÖF̀Ĥ␅Ĥ搒ðꐓðꐔ 搤搥搦搧搨昩♀丅ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿Ĥ摧ἉJ̤̀옍쐃匂鴃 搒ðꐓxꐔx搤搥搦搧搨昩♀丆ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿̤摧悹±Ѐ禤笪笾答¸ 爀 , F̀Ĥ␅Ĥ搒ðꐓxꐔ 搤搥搦搧搨昩♀丂ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿Ĥ摧ἉF̀Ĥ␅Ĥ搒ðꐓðꐔ 搤搥搦搧搨昩♀丂ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿Ĥ摧Ἁ䘀 ␃ਃ&䘋A搒ðꐓxꐔx搤搥搦搧搨昩♀丆ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿̤摧ࠏÖ̀笼笾筐答筘筜筞箐箒箰箲篘篜篮篲簨쓟覦襯卢䙢㩓打 ᘖ왨썞䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊ ᔘܞᘀ२䌀ᡊ伀J儀J ᔜ艨饰ᘀ२䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊ ᔘ歨흠ᘀ२䌀ᡊ伀J儀J ᘲ器牥䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔸܞᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔻܞᘀ२㔀脈⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ烿h 爀࣊桷 ᘵ㽨ﴹ㔀脈⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ烿h 爀࣊桷 ᕀ艨饰ᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩐 䩑 䩡桥桰 쩲(矿h ༀ答筞簨結¹ 爀 ! 倀 ␃ਃĦ䘋옍匁萏͓萑﹗搒ðꐔ 搤搥搦搧搨昩♀丆ࣆ왏(僿ࣆ¢왑(勿ࣆ왓(廿厄怃垄懾̤摧㣽O䘀 ␃ਃ&䘋9搒ðꐓxꐔx搤搥搦搧搨昩♀丆ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿̤摧ࠏÖF̀Ĥ␅Ĥ搒ðꐓðꐔ 搤搥搦搧搨昩♀丅ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿Ĥ摧Ἃ簨粌粎粒粜粬粴絎結綌繨繪繬纈쳦쳦쳦꿦肜䥣, ᔸ艨饰ᘀ함琉䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᘲ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔸܞᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔶ퉨ᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩑 䩡桥 䀀桰 쩲 ÿ䀀 ᔥ퉨ᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩑 䩡桰 ᔸܞᘀ謜䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᘲ⭨댨䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᘲ謜䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ഀ結繬缤翘脘芊莔葄蓨藼蚲螀® 글 ® 글 ® 글 ® 글 ® 글 a 䰀 ␃ਃĦ䘋萏͓萑﹗搒ðꐔ 搤搥搦搧搨昩♀丆ࣆ왏(僿ࣆ¢왑(勿ࣆ왓(廿厄怃垄懾̤摧㣽O倀 ␃ਃĦ䘋옍匁萏͓萑﹗搒ðꐔ 搤搥搦搧搨昩♀丆ࣆ왏(僿ࣆ¢왑(勿ࣆ왓(廿厄怃垄懾̤摧㣽O纈續缤罀罄罒罔羦羮翘翴翸脘脴脸腲膀臆짦銬涬催僦3 ᔸܞᘀ함琉䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔸܞᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᕈ艨饰ᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩐䩑 䩡桥䡮Ѕ桰 쩲(瓿Ո眄h ᘲ杨⩽䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔸ艨饰ᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔸ艨饰ᘀ함琉䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᘲ함琉䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᄀ臆臘臚芊芦芪荔莒莰莴葂葄葤葦蒀쳦銯鉸鉞鉸⩄⫌ ᘲ杨⩽䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᘲ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᘲ멨䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᘲ함琉䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔸ艨饰ᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔸܞᘀ함琉䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᘲ扨癓䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᘲ왨썞䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h 蒀蒖蓦蓨蔄蔈蔘薸薺藌藼蘘蘜쳦ꂯꂔ塵塵℻ ᘲ왨썞䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔸ艨饰ᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔸܞᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔼ퉨ᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩑 䩡桥桰 쩲(矿h ᘖ왨썞䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊ ᔜ퉨ᘀ२䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊ ᔸ艨饰ᘀ杨⩽䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᘲ杨⩽䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᘲ쑨礁䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ఀ蘜蚲蚶蛒蛖蛤蛦螜螠螲蟬蟺蠌蠨蠬蠾衢衦袮袲裆裢짣꿣闣꿣磣硓꿣磣S ᕈ艨饰ᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩐䩑 䩡桥䡮Ѕ桰 쩲(瓿Ո眄h ᔸܞᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᘲ扨癓䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᘲ왨썞䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᘲ함琉䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔸ艨饰ᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔀ螀衢裆褲觶® 愀 ® 글 䰀 ␃ਃĦ䘋萏͓萑﹗搒ðꐔ 搤搥搦搧搨昩♀丆ࣆ왏(僿ࣆ¢왑(勿ࣆ왓(廿厄怃垄懾̤摧㣽O倀 ␃ਃĦ䘋옍匁萏͓萑﹗搒ðꐔ 搤搥搦搧搨昩♀丆ࣆ왏(僿ࣆ¢왑(勿ࣆ왓(廿厄怃垄懾̤摧㣽OЀ裢裦裨裪裮裺裾褒褞褮褰褲褶볞��牕㡕㡕 ᔸ艨饰ᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔸܞᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᕈ艨饰ᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩐䩑 䩡桥䡮Ѕ桰 쩲(瓿Ո眄h ᕈ艨饰ᘀ함琉䈀Ī䩃䩏 䩐䩑 䩡桥䡮Ѕ桰 쩲(瓿Ո眄h ᙂ함琉䈀Ī䩃䩏 䩐䩑 䩡桥䡮Ѕ桰 쩲(瓿Ո眄h ᙂ왨썞䈀Ī䩃䩏 䩐䩑 䩡桥䡮Ѕ桰 쩲(瓿Ո眄h ఀ褶襈襬訐訤詌詴詶誤誦説誮課誾諀짣꿣碒鉛鉸鉸㹸 ᔸ聨ffᘀ聨ff䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔸ驨ᘀ驨䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᘲ驨䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔸ⩨餑ᘀ驨䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᘲ鍨萱䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᘲ큨䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔸ⩨餑ᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h 觶訤諀诶贶¸ 最 g 最 倀 ␃ਃĦ䘋U옍匁萏͓萑﹗搒ðꐔ 搤搥搦搧搨昩♀丆ࣆ왏(僿ࣆ¢왑(勿ࣆ왓(廿厄怃垄懾̤摧û䘀 ␃ਃ&䘋9搒ðꐓxꐔx搤搥搦搧搨昩♀丆ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿̤摧ࠏÖЀ諀譬議讀讠许评识诔诠웣욬犏㹘$ ᘲ䉨툿䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᘲ杨⩽䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᘲ함琉䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔸܞᘀ함琉䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔸܞᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᘲ驨䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔸ⩨餑ᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔸ聨ffᘀ驨䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ऀ诠询诪诬诮诰诲说诶谪貶貸賮짦銬碬硛ℾ嬾 ᔸ聨ffᘀ驨䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔸ⩨餑ᘀ驨䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔸ⩨餑ᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᘲ驨䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᘲ杨⩽䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔸܞᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔸܞᘀ함琉䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᘲ멨䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ఀ賮賾贊贎贠贤贬贮贰贲赆赸趖짣꿣꾕쥸幸⑁ ᔸィ焌ᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔸィ焌ᘀ驨䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᘲ驨䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔸ⩨餑ᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᘲ멨䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᘲ杨⩽䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᘲ䉨툿䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔸ⩨餑ᘀ杨⩽䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ఀ贶趖趠蹔¼ 瘀 / 䘀 ␃ਃ&䘋:搒ðꐓxꐔx搤搥搦搧搨昩♀丆ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿̤摧ࠏÖF̀Ĥ␅Ĥ搒ðꐓðꐔ 搤搥搦搧搨昩♀丅ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿Ĥ摧ἉC̤̀搒ðꐓxꐔx搤搥搦搧搨昩♀丆ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿̤摧ᖚø̀趖趚趞趴踘軾輊輲轄辂辊짣꣣诣曣ⱉ ᔸܞᘀ䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔸ艨饰ᘀ䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᕈ艨饰ᘀ䈀Ī䩃䩏 䩐䩑 䩡桥䡮Ѕ桰 쩲(瓿Ո眄h ᔸ艨饰ᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᕀ艨饰ᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩐䩑 䩡桥桰 쩲(矿h ᘲ器牥䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔸܞᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h 蹔軦輲達邸² 눀 e 攀 䰀 ␃ਃĦ䘋萏˅萑ﻥ搒ðꐔ 搤搥搦搧搨昩♀万ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(廿얄怂懾̤摧ࠏÖ䰀 ␃ਃĦ䘋萏͓萑﹗搒ðꐔ 搤搥搦搧搨昩♀万ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(廿厄怃垄懾̤摧ࠏÖЀ辊迊逎遄遆遌過遐遒達邠邴邸鄮酨짦꿦幸쥸磦❁ ᘲﵨ伸䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔸィ焌ᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᘲ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔸܞᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᘲꙨ䅳䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᘲ艨䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔸܞᘀ䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᘲ䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h 邸鄲醈醒釔¸ 렀 r 爀 F̀Ĥ␅Ĥ搒ðꐓðꐔ 搤搥搦搧搨昩♀丅ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿Ĥ摧Ἁ䘀 ␃ਃ&䘋:搒ðꐓxꐔx搤搥搦搧搨昩♀丆ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿̤摧ࠏÖЀ酨酪酬醈醌醐醒釔釦釶鈴짣辬轵㵗輣 ᘲఅ䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᘲ謜䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔻܞᘀ२㔀脈⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ烿h 爀࣊桷 ᘲ器牥䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔸܞᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔸィ焌ᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᘲィ焌䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔸィ焌ᘀィ焌䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h 鈴鉤鉪鉺鋐鋠鋢鋴鋸鋺錐錪錬쇟誧噰㱰ꝰ� ᘲ멨䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᘲ杨⩽䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᘲ둨唉䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᘲ周䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔸܞᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᘲ謜䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᘺ謜䈀Ī䩃䩏 䩐䩑 䩡桥桰 쩲(矿h ᕀ艨饰ᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩐䩑 䩡桥桰 쩲(矿h ఀ釔錬鑲閌髤髺¸ 렀 ¸ 렀 r F̀Ĥ␅Ĥ搒ðꐓðꐔ 搤搥搦搧搨昩♀丂ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿Ĥ摧Ἁ䘀 ␃ਃ&䘋;搒ðꐓxꐔx搤搥搦搧搨昩♀丆ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿̤摧ࠏÖԀ錬鎦鑰閄閈閌隼雎雚雠雪雬霂霐韮韰髤髸髺싣꣣诣譱譱譱譱譗㛂 ᕀ艨饰ᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩐 䩑 䩡桥桰 쩲(矿h ᘲ둨唉䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᘲࡨ討䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔸ⩨餑ᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᘲ杨⩽䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᕀ艨饰ᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩐䩑 䩡桥桰 쩲(矿h ᔸܞᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ሀ髺魎魐魚魜魞魠魢鮈鮊鮎웤辬塲옻爠 ᘵ२㔀脈⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ烿h 爀࣊桷 ᔸܞᘀ멨䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᘲ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔸܞᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔸܞᘀ周䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᘲ周䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔻܞᘀ२㔀脈⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ烿h 爀࣊桷 ᘵ㽨ﴹ㔀脈⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ烿h 爀࣊桷 髺魐魠魢¹ 猀 / D̀Ĥ␅Ĥ搒ðꐔ 搤搥搦搧搨昩♀七ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿Ĥ摧ðF̀Ĥ␅Ĥ搒ðꐓðꐔ 搤搥搦搧搨昩♀七ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿Ĥ摧ἉF̀Ĥ␅Ĥ搒ðꐓxꐔ 搤搥搦搧搨昩♀丂ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿Ĥ摧Ἃ魢鮊鮔鯨» 甀 . 䘀 ␃ਃ&䘋<搒ðꐓxꐔx搤搥搦搧搨昩♀丆ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿̤摧ࠏÖF̀Ĥ␅Ĥ搒ðꐓðꐔ 搤搥搦搧搨昩♀丅ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿Ĥ摧ἉD̀Ĥ␅Ĥ搒ðꐔ 搤搥搦搧搨昩♀七ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿Ĥ摧Ἃ鮎鮒鯦鯨鰘鳪鳬鳼鵒鵔鷂鷢鷮鷰짦銯꿉疒㹛⑵¯ ᘲ멨䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔸܞᘀ⑨䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᘲ⑨䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔸ䑨幃ᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔸ艨饰ᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᘲ륨楖䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔸܞᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᘲ器牥䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ഀ鯨鳬鷰黖龼ꂸꆮꊦ² 攀 e 攀 e 攀 e 䰀 ␃ਃĦ䘋D萏˅萑ﻥ搒ðꐔ 搤搥搦搧搨昩♀万ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(廿얄怂懾̤摧渤ä䰀 ␃ਃĦ䘋D萏˅萑ﻥ搒ðꐔ 搤搥搦搧搨昩♀万ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(廿얄怂懾̤摧墍â܀鷰鸴麪黔黖鼆鼚龐龞龮龸龺龼鿬ꀎꀐ웣銬痣壆塵銬痣> ᘲ⩨ﱥ䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔸ䑨幃ᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔸܞᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᘲ륨楖䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᘲ멨䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔸܞᘀ⑨䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔸ艨饰ᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ༀꀐꀒꂈꂦꂴꂶꂸꃨꄎꆄꆢꆪꆬꆮꇞꇰꉦꊄꊠ웣販塲ꤻ꧆犌㭘용販 ᔸ艨饰ᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᘲ륨楖䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᘲ멨䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔸ䑨幃ᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔸܞᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔸܞᘀ⑨䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔸ⑨ᘀ⑨䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ሀꊠꊢꊤꊦꋖꋚꋜꋪꋬꋮꍤꎀꎐ짦銯塵㻉 ᘲ䑨幃䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔸܞᘀ⑨䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔸ⑨ᘀ⑨䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔸ艨饰ᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᘲ륨楖䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔸܞᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᘲ⩨ﱥ䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ఀꎐꎞꏊꏘꏪꐬꐮꑬꑸ꒠ꓠ웣袥滆㝔㜝 ᘲ퍨卡䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔸ륨楖ᘀ륨楖䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᘲ륨楖䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᘲ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔸ艨饰ᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᕀ艨饰ᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩐䩑 䩡桥桰 쩲(矿h ᔸܞᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔸ䑨幃ᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ꊦꎢꐮꕒꡤꤌ² 欀 k 欀 k 䘀 ␃ਃ&䘋<搒ðꐓxꐔx搤搥搦搧搨昩♀丆ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿̤摧ࠏÖ䰀 ␃ਃĦ䘋D萏˅萑ﻥ搒ðꐔ 搤搥搦搧搨昩♀万ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(廿얄怂懾̤摧ࠏÖԀꓠꔜꔪꔬꕂꕄꕎꕐꕔꕨꕸꕺꗐꗒ꜎ꠐ꠲ꡢꤌꤐ짦銬銬鋦鋦鋦磦埦: ᔸܞᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᕀ㩨�ᘀ㩨�䈀Ī䩃䩏 䩐䩑 䩡桥桰 쩲(矿h ᘲ㩨�䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᘲ륨楖䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔸ륨楖ᘀ륨楖䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔸ륨楖ᘀ퍨卡䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᘲ퍨卡䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ጀꤐꤔꤖꤘꤨꤶ꧴꧶ꧺꧾꨀꨂꩲ짦芧艠ℾ⇦㺧 ᔸ왨ቹᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᙂ२䈀Ī䩃䩏 䩐 䩑 䩡桥䡮Ѕ桰 쩲(瓿Ո眄h ᙂꩨॕ䈀Ī䩃䩏 䩐 䩑 䩡桥䡮Ѕ桰 쩲(瓿Ո眄h ᕈ艨饰ᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩐 䩑 䩡桥䡮Ѕ桰 쩲(瓿Ո眄h ᙂ륨녠䈀Ī䩃䩏 䩐 䩑 䩡桥䡮Ѕ桰 쩲(瓿Ո眄h ᔸܞᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᘲ器牥䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ఀꤌꤖ꧶ꨀꩺ¼ 猀 0 猀 C̀Ĥ搒ðꐓxꐔx搤搥搦搧搨昩♀丆ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿Ĥ摧ἉÌ̤옍씁萑ȷ搒ðꐓð搤搥搦搧搨昩♀丆ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(惿㞄愂̤摧ἉC̀Ĥ搒ðꐓðꐔx搤搥搦搧搨昩♀丆ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿Ĥ摧ἉЀꩲꩴꩶ꩸ꩺꪄꪆꪌ듗涒㙓 ᔸܞᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔸܞᘀ周䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᘲ周䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᕈ쁨豬ᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩐 䩑 䩡桥䡮Ѕ桰 쩲(瓿Ո眄h ᙂ쁨豬䈀Ī䩃䩏 䩐 䩑 䩡桥䡮Ѕ桰 쩲(瓿Ո眄h ᙅ쁨豬䈀Ī䩃⩈企J倀J儀J愀ᑊ攀ィ滿Ո瀄h 爀࣊䡴Ѕ桷 ͏j ᘀ२ 佊䈀Ī䩃䩏 䩐 䩑 ࡕ愁ᑊ攀ィ滿Ո瀄h 爀࣊䡴Ѕ桷 ܀ꩺꪌꪶꫀ¹ 甀 / F̀Ĥ␅Ĥ搒ðꐓðꐔ 搤搥搦搧搨昩♀丅ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿Ĥ摧ἉD̀Ĥ␅Ĥ搒ðꐔ 搤搥搦搧搨昩♀七ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿Ĥ摧ἉF̀Ĥ␅Ĥ搒ðꐓðꐔ 搤搥搦搧搨昩♀七ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿Ĥ摧Ἃꪌꪶꪺꪾꫀꭴꮈꯞ갔갘갚걌걎걐걲곆곈곮괴쓡쒦誙継饱嵧饧쑽쑃 ᘲ㽨ﴹ䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᘒ㜍䌀ᡊ伀J儀J ᘒɨ唻䌀ᡊ伀J儀J ᘖ쭨ﬢ䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊ ᔘܞᘀ२䌀ᡊ伀J儀J ᔜ艨饰ᘀ२䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊ ᔘ歨흠ᘀ२䌀ᡊ伀J儀J ᘺ器牥䈀Ī䩃䩏 䩐䩑 䩡桥桰 쩲(矿h ᔸܞᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔻܞᘀ२㔀脈⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ烿h 爀࣊桷 ሀꫀ곈깒깜깪ë ꐀ ^ 帀 F̀Ĥ␅Ĥ搒ðꐓðꐔ 搤搥搦搧搨昩♀丅ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿Ĥ摧Ἁ䘀 ␃ਃ&䘋=搒ðꐓxꐔx搤搥搦搧搨昩♀丆ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿̤摧ࠏÖጀ ␃ਃ&䘋=搒ðꐓxꐔx♀愆̤摧ࠏÖЀ괴굈귔귘깖깚깜깪꺨껞꼒꼘꿒꿠뀈놆놔늢늦댜댞뎸뎺돆둤싟슥슇쉩슥싟俟�ꗂꗂꗂ싟 ᘲ멨䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔻܞᘀ२㔀脈⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ烿h 爀࣊桷 ᘺ器牥䈀Ī䩃䩏 䩐䩑 䩡桥桰 쩲(矿h ᔸ艨饰ᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔸܞᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᕀ艨饰ᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩐䩑 䩡桥桰 쩲(矿h ᠀깪뀊눼둠둪¸ 렀 ¸ 爀 F̀Ĥ␅Ĥ搒ðꐓðꐔ 搤搥搦搧搨昩♀丅ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿Ĥ摧Ἁ䘀 ␃ਃ&䘋>搒ðꐓxꐔx搤搥搦搧搨昩♀丆ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿̤摧ࠏÖЀ둤둨둪뒊뒦딌딎딚떾뗀뗘똈똮뚂뚐웣욨残䫆テテ䫆 ᘲ䵨衁䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᕀ艨饰ᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩐䩑 䩡桥桰 쩲(矿h ᔾܞᘀ२ᜀ靨䤧䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔸ艨饰ᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔻܞᘀ२㔀脈⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ烿h 爀࣊桷 ᔸܞᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔸ㭨㝳ᘀ器牥䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h 둪뒊뚺믾뽘쇚³ 氀 l 氀 l 䘀 ␃ਃ&䘋?搒ðꐓxꐔx搤搥搦搧搨昩♀丆ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿̤摧ࠏÖ䬀 ␃ԁĤ␆ഁࣆȀ͓Ν 搒ðꐓðꐔ 搤搥搦搧搨昩♀丅ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿Ĥ摧䅍Ԁ뚐뚸뛖뜼뜾띊띶럮런짦責滉ⵍ ᔾܞᘀ२ᜀ䍨匐䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᕀ艨饰ᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩐䩑 䩡桥桰 쩲(矿h ᘺ൶䈀Ī䩃䩏 䩐䩑 䩡桥桰 쩲(矿h ᔾܞᘀ२ᜀ靨䤧䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔸ艨饰ᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔸܞᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᘲ멨䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ࠀ런레렶롚로뢶룄몤몦모뮈믺뱞벒별본짦꿦軉燉쥗쥱줽q ᘲ汨紋䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᘲ扨癓䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔸ艨饰ᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᕀ艨饰ᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩐䩑 䩡桥桰 쩲(矿h ᘲ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔸܞᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᘲ票笤䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ༀ본볺봆붨뼠뼮뾐뾒쀚쀨설섲쇞쇢쇤숶슜슠슦슪쏠쎢쎢쎈쎢쎢썪썌쌲2ᘲ杨⩽䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔻܞᘀ२㔀脈⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ烿h 爀࣊桷 ᘺ器牥䈀Ī䩃䩏 䩐䩑 䩡桥桰 쩲(矿h ᘲ扨癓䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᕀ艨饰ᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩐䩑 䩡桥桰 쩲(矿h ᔸܞᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔾ艨饰ᘀ२ᜀ靨䤧䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ጀ쇚쇤숶쒞¹ 椀 " G̤̀萑˅搒ðꐓxꐔx搤搥搦搧搨昩♀丆ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(惿얄愂̤摧㤿ý伀 ␃ԁĤ␆ഁࣆȀ͓Ν 萏Ʃ搒ðꐓðꐔ 搤搥搦搧搨昩♀丅ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(廿ꦄ愁Ĥ摧ἉF̀Ĥ␅Ĥ搒ðꐓðꐔ 搤搥搦搧搨昩♀丅ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿Ĥ摧Ἃ슪썈썊쎢쏄쏆쏘쑤쑦쑲쑾쒚쒜쒞쒨쒪쒰쒲짣곣곣賣곣狣墬갻É ᔸܞᘀ周䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᘲ周䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᘲը䡭䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔾ艨饰ᘀ२ᜀ靨䤧䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔸܞᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᘲ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔸ艨饰ᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᄀ쒞쒲쒴쓞¹ 甀 1 D̀Ĥ␅Ĥ搒ðꐔ 搤搥搦搧搨昩♀七ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿Ĥ摧ἉD̀Ĥ␅Ĥ搒ðꐔ 搤搥搦搧搨昩♀七ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿Ĥ摧洅HF̀Ĥ␅Ĥ搒ðꐓðꐔ 搤搥搦搧搨昩♀七ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿Ĥ摧Ἃ쒲쒴쓆쓈쓞쓢쓦쓨쓼죣貪兯ᠳ ᘵ⩨ﱥ㔀脈⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ烿h 爀࣊桷 ᘺ२䈀Ī䩃䩏 䩐䩑 䩡桥桰 쩲(矿h ᘺ器牥䈀Ī䩃䩏 䩐䩑 䩡桥桰 쩲(矿h ᔸܞᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔻܞᘀ२㔀脈⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ烿h 爀࣊桷 ᔻܞᘀ牨ℷ㔀脈⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ烿h 爀࣊桷 ᘵ牨ℷ㔀脈⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ烿h 爀࣊桷 ᔸܞᘀը䡭䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ࠀ쓞쓨쓪씔¹ 甀 1 D̀Ĥ␅Ĥ搒ðꐔ 搤搥搦搧搨昩♀七ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿Ĥ摧ª7D̀Ĥ␅Ĥ搒ðꐔ 搤搥搦搧搨昩♀七ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿Ĥ摧攪üF̀Ĥ␅Ĥ搒ðꐓðꐔ 搤搥搦搧搨昩♀丅ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿Ĥ摧Ἃ쓼씒씔씠씢얎옺점젒쏡겶檏⍅ ᙂ२䈀Ī䩃䩏 䩐 䩑 䩡桥䡮Ѕ桰 쩲(瓿Ո眄h ᕈ艨饰ᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩐 䩑 䩡桥䡮Ѕ桰 쩲(瓿Ո眄h ᕈ艨饰ᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩐䩑 䩡桥䡮Ѕ桰 쩲(瓿Ո眄h ᔸܞᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᘒ牨ℷ䌀ᡊ伀J儀J ᔘ歨흠ᘀ२䌀ᡊ伀J儀J ᔻꩨ㜀ᘀ⩨ﱥ㔀脈⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ烿h 爀࣊桷 ᔻܞᘀ⩨ﱥ㔀脈⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ烿h 爀࣊桷 ࠀ씔씬얎옼¸ 最 " 䐀 ␃ਃ&䘋搒ðꐔ 搤搥搦搧搨昩♀丈ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿̤摧㐕ü倀 ␃ਃ&䘋옍츁萏ώ萑ﺶ搒ðꐔ 搤搥搦搧搨昩♀丈ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(廿캄怃뚄懾̤摧ἉG̤̀萑ʄ搒ðꐓðꐔ 搤搥搦搧搨昩♀丅ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(惿蒄愂̤摧´̀옼율젒쥰쨴쭾촢캾킞º 먀 º 椀 º 먀 º 椀 倀 ␃ਃ&䘋옍츁萏ώ萑ﺶ搒ðꐔ 搤搥搦搧搨昩♀丈ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(廿캄怃뚄懾̤摧Ἁ䐀 ␃ਃ&䘋搒ðꐔ 搤搥搦搧搨昩♀丈ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿̤摧Ἁࠀ젒쥮쥰쨴캾킜킞텬텮텲맞瞜睒㢜 ᘲ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᕈ艨饰ᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩐䩑 䩡桥䡮Ѕ桰 쩲(瓿Ո眄h ᕈ艨饰ᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩐 䩑 䩡桥䡮Ѕ桰 쩲(瓿Ո眄h ᔸܞᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᕈ艨饰ᘀ㽨ﴹ䈀Ī䩃䩏 䩐 䩑 䩡桥䡮Ѕ桰 쩲(瓿Ո眄h ᙂ㽨ﴹ䈀Ī䩃䩏 䩐 䩑 䩡桥䡮Ѕ桰 쩲(瓿Ո眄h ऀ킞텬텮텸 栀 " F̀Ĥ␅Ĥ搒ðꐓðꐔ 搤搥搦搧搨昩♀丅ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿Ĥ摧ἉÈ̤萏ː搒ðꐔ 搤搥搦搧搨昩♀丈ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(廿킄愂̤摧ἉR̤̀☊᥆ഀࣆȀĜώ萏ώ萑ﺶ搒ðꐔ 搤搥搦搧搨昩♀丈ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(廿캄怃뚄懾̤摧Ἃ텲텶텸톊톨퇨퇬퇮퇾툈툶퉀엢얧얍掀⡂c ᘲ蝨齣䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᕀ艨饰ᘀꉨ罍䈀Ī䩃䩏 䩐䩑 䩡桥桰 쩲(矿h ᔸܞᘀꉨ罍䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔘ歨흠ᘀ२䌀ᡊ伀J儀J ᘲ癨呠䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔻܞᘀ२㔀脈⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ烿h 爀࣊桷 ᔸܞᘀ२䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᘺ器牥䈀Ī䩃䩏 䩐䩑 䩡桥桰 쩲(矿h 텸톊퇬퉀¹ 爀 e ఀ ␃ሂĀ᐀¤愀Ȥ摧䶢G̤̀萑˄搒ðꐓðꐔ 搤搥搦搧搨昩♀丅ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(惿쒄愂̤摧´F̀Ĥ␅Ĥ搒ðꐓðꐔ 搤搥搦搧搨昩♀丅ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿Ĥ摧Ἃ퉀퉰퉲퉴튎¼ 笀 { 㨀 AሀĀ᐀¤ᘀĤ搤搥搦搧搨昩晉 왎(俿ࣆ왐(凿ࣆ왒(叿ࣆ摧⍠YÀȤ搒ðꐔ 搤搥搦搧搨昩♀丈ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿Ȥ摧䶢C̀Ĥ搒ðꐓŨꐔð搤搥搦搧搨昩♀丈ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿Ĥ摧䶢Ѐ퉀퉰튌튎튐틊틌틎틺틼틾팦패팪팺팼퍈퍊퍌펠펢펤폠폢폤폸폺퐐퐒퐔퐴퐶퐸푮푰푲풀풂풄퓎퓐퓒픒픔픖핆핈핊함핪핬핼핾햀햠햢햤헔헖험헬뻟骡ꆾ뺚骡ꆾ뺚뺚骡ꆾ뺚骡骾ꆾ뺚骡ꆾ뺚骡ꆾ뺚骡ꆾ뺚骡ꆾ뺚骡ꆾ뺚 ᔌ艨饰ᘀꉨ罍 ᔸ艨饰ᘀꉨ罍䈀Ī䩏 䩐䩑 桥桰 쩲(矿h ᕀ艨饰ᘀꉨ罍䈀Ī䩃䩏 䩐䩑 䩡桥桰 쩲(矿h ᕀ艨饰ᘀꉨ罍䈀Ī䩃䩏 䩐 䩑 䩡桥桰 쩲(矿h 㰀튎튐틌 一 AሀĀ᐀¤ᘀĤ搤搥搦搧搨昩晉 왎(俿ࣆ왐(凿ࣆ왒(叿ࣆ摧⍠Y漀 摫 ␖ᜁĤ晉 혅ȘāȀāȀāȀāȀāȀā܀좔ࠀĀ⎆⍪ĄĄĄĄ琊 Ҡ혓0 Ȁ Ȁ Ȁ Ȁ Ȁ Ȁ᐀϶⍪᠀϶ 혚 ᬀӖ 혜 ᴀӖ 혲༁倃㐀ۖĀ̏ 氃瀀 瑹⍠YȀ틌틎틼 一 AሀĀ᐀¤ᘀĤ搤搥搦搧搨昩晉 왎(俿ࣆ왐(凿ࣆ왒(叿ࣆ摧⍠Y漀 摫© ␖ᜁĤ晉 혅ȘāȀāȀāȀāȀāȀā܀좔ࠀĀ⎆⍪ĄĄĄĄ琊 Ҡ혓0 Ȁ Ȁ Ȁ Ȁ Ȁ Ȁ᐀϶⍪᠀϶ 혚 ᬀӖ 혜 ᴀӖ 혲༁倃㐀ۖĀ̏ 氃瀀 瑹⍠YȀ틼틾패 一 AሀĀ᐀¤ᘀĤ搤搥搦搧搨昩晉 왎(俿ࣆ왐(凿ࣆ왒(叿ࣆ摧⍠Y漀 摫Œ ␖ᜁĤ晉 혅ȘāȀāȀāȀāȀāȀā܀좔ࠀĀ⎆⍪ĄĄĄĄ琊 Ҡ혓0 Ȁ Ȁ Ȁ Ȁ Ȁ Ȁ᐀϶⍪᠀϶ 혚 ᬀӖ 혜 ᴀӖ 혲༁倃㐀ۖĀ̏ 氃瀀 瑹⍠YȀ패팪팺 一 AሀĀ᐀¤ᘀĤ搤搥搦搧搨昩晉 왎(俿ࣆ왐(凿ࣆ왒(叿ࣆ摧⍠Y漀 摫ǻ ␖ᜁĤ晉 혅ȘāȀāȀāȀāȀāȀā܀좔ࠀĀ⎆⍪ĄĄĄĄ琊 Ҡ혓0 Ȁ Ȁ Ȁ Ȁ Ȁ Ȁ᐀϶⍪᠀϶ 혚 ᬀӖ 혜 ᴀӖ 혲༁倃㐀ۖĀ̏ 氃瀀 瑹⍠YȀ팺팼퍊 一 AሀĀ᐀¤ᘀĤ搤搥搦搧搨昩晉 왎(俿ࣆ왐(凿ࣆ왒(叿ࣆ摧⍠Y漀 摫ʤ ␖ᜁĤ晉 혅ȘāȀāȀāȀāȀāȀā܀좔ࠀĀ⎆⍪ĄĄĄĄ琊 Ҡ혓0 Ȁ Ȁ Ȁ Ȁ Ȁ Ȁ᐀϶⍪᠀϶ 혚 ᬀӖ 혜 ᴀӖ 혲༁倃㐀ۖĀ̏ 氃瀀 瑹⍠YȀ퍊퍌펢 䤀 䔀 ␃ሃĀ᐀¤ᘀĤ搤搥搦搧搨昩♀䤈Ŧ 一ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿̤摧⍠Y漀 摫͍ ␖ᜁĤ晉 혅ȘāȀāȀāȀāȀāȀā܀좔ࠀĀ⎆⍪ĄĄĄĄ琊 Ҡ혓0 Ȁ Ȁ Ȁ Ȁ Ȁ Ȁ᐀϶⍪᠀϶ 혚 ᬀӖ 혜 ᴀӖ 혲༁倃㐀ۖĀ̏ 氃瀀 瑹⍠YȀ펢펤폢 䤀 䔀 ␃ሃĀ᐀¤ᘀĤ搤搥搦搧搨昩♀䤈Ŧ 一ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿̤摧⍠Y漀 摫϶ ␖ᜁĤ晉 혅ȘāȀāȀāȀāȀāȀā܀좔ࠀĀ⎆⍪ĄĄĄĄ琊 Ҡ혓0 Ȁ Ȁ Ȁ Ȁ Ȁ Ȁ᐀϶⍪᠀϶ 혚 ᬀӖ 혜 ᴀӖ 혲༁倃㐀ۖĀ̏ 氃瀀 瑹⍠YȀ폢폤폸 䤀 䔀 ␃ሃĀ᐀¤ᘀĤ搤搥搦搧搨昩♀䤈Ŧ 一ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿̤摧⍠Y漀 摫ҟ ␖ᜁĤ晉 혅ȘāȀāȀāȀāȀāȀā܀좔ࠀĀ⎆⍪ĄĄĄĄ琊 Ҡ혓0 Ȁ Ȁ Ȁ Ȁ Ȁ Ȁ᐀϶⍪᠀϶ 혚 ᬀӖ 혜 ᴀӖ 혲༁倃㐀ۖĀ̏ 氃瀀 瑹⍠YȀ폸폺퐒 一 AሀĀ᐀¤ᘀĤ搤搥搦搧搨昩晉 왎(俿ࣆ왐(凿ࣆ왒(叿ࣆ摧⍠Y漀 摫Ո ␖ᜁĤ晉 혅ȘāȀāȀāȀāȀāȀā܀좔ࠀĀ⎆⍪ĄĄĄĄ琊 Ҡ혓0 Ȁ Ȁ Ȁ Ȁ Ȁ Ȁ᐀϶⍪᠀϶ 혚 ᬀӖ 혜 ᴀӖ 혲༁倃㐀ۖĀ̏ 氃瀀 瑹⍠YȀ퐒퐔퐶 一 AሀĀ᐀¤ᘀĤ搤搥搦搧搨昩晉 왎(俿ࣆ왐(凿ࣆ왒(叿ࣆ摧⍠Y漀 摫ױ ␖ᜁĤ晉 혅ȘāȀāȀāȀāȀāȀā܀좔ࠀĀ⎆⍪ĄĄĄĄ琊 Ҡ혓0 Ȁ Ȁ Ȁ Ȁ Ȁ Ȁ᐀϶⍪᠀϶ 혚 ᬀӖ 혜 ᴀӖ 혲༁倃㐀ۖĀ̏ 氃瀀 瑹⍠YȀ퐶퐸푰 一 AሀĀ᐀¤ᘀĤ搤搥搦搧搨昩晉 왎(俿ࣆ왐(凿ࣆ왒(叿ࣆ摧⍠Y漀 摫ښ ␖ᜁĤ晉 혅ȘāȀāȀāȀāȀāȀā܀좔ࠀĀ⎆⍪ĄĄĄĄ琊 Ҡ혓0 Ȁ Ȁ Ȁ Ȁ Ȁ Ȁ᐀϶⍪᠀϶ 혚 ᬀӖ 혜 ᴀӖ 혲༁倃㐀ۖĀ̏ 氃瀀 瑹⍠YȀ푰푲풂 一 AሀĀ᐀¤ᘀĤ搤搥搦搧搨昩晉 왎(俿ࣆ왐(凿ࣆ왒(叿ࣆ摧⍠Y漀 摫݃ ␖ᜁĤ晉 혅ȘāȀāȀāȀāȀāȀā܀좔ࠀĀ⎆⍪ĄĄĄĄ琊 Ҡ혓0 Ȁ Ȁ Ȁ Ȁ Ȁ Ȁ᐀϶⍪᠀϶ 혚 ᬀӖ 혜 ᴀӖ 혲༁倃㐀ۖĀ̏ 氃瀀 瑹⍠YȀ풂풄퓐 一 AሀĀ᐀¤ᘀĤ搤搥搦搧搨昩晉 왎(俿ࣆ왐(凿ࣆ왒(叿ࣆ摧⍠Y漀 摫߬ ␖ᜁĤ晉 혅ȘāȀāȀāȀāȀāȀā܀좔ࠀĀ⎆⍪ĄĄĄĄ琊 Ҡ혓0 Ȁ Ȁ Ȁ Ȁ Ȁ Ȁ᐀϶⍪᠀϶ 혚 ᬀӖ 혜 ᴀӖ 혲༁倃㐀ۖĀ̏ 氃瀀 瑹⍠YȀ퓐퓒픔 一 AሀĀ᐀¤ᘀĤ搤搥搦搧搨昩晉 왎(俿ࣆ왐(凿ࣆ왒(叿ࣆ摧⍠Y漀 摫 ␖ᜁĤ晉 혅ȘāȀāȀāȀāȀāȀā܀좔ࠀĀ⎆⍪ĄĄĄĄ琊 Ҡ혓0 Ȁ Ȁ Ȁ Ȁ Ȁ Ȁ᐀϶⍪᠀϶ 혚 ᬀӖ 혜 ᴀӖ 혲༁倃㐀ۖĀ̏ 氃瀀 瑹⍠YȀ픔픖핈 一 AሀĀ᐀¤ᘀĤ搤搥搦搧搨昩晉 왎(俿ࣆ왐(凿ࣆ왒(叿ࣆ摧⍠Y漀 摫ा ␖ᜁĤ晉 혅ȘāȀāȀāȀāȀāȀā܀좔ࠀĀ⎆⍪ĄĄĄĄ琊 Ҡ혓0 Ȁ Ȁ Ȁ Ȁ Ȁ Ȁ᐀϶⍪᠀϶ 혚 ᬀӖ 혜 ᴀӖ 혲༁倃㐀ۖĀ̏ 氃瀀 瑹⍠YȀ핈핊핪 一 AሀĀ᐀¤ᘀĤ搤搥搦搧搨昩晉 왎(俿ࣆ왐(凿ࣆ왒(叿ࣆ摧⍠Y漀 摫১ ␖ᜁĤ晉 혅ȘāȀāȀāȀāȀāȀā܀좔ࠀĀ⎆⍪ĄĄĄĄ琊 Ҡ혓0 Ȁ Ȁ Ȁ Ȁ Ȁ Ȁ᐀϶⍪᠀϶ 혚 ᬀӖ 혜 ᴀӖ 혲༁倃㐀ۖĀ̏ 氃瀀 瑹⍠YȀ핪핬핾 一 AሀĀ᐀¤ᘀĤ搤搥搦搧搨昩晉 왎(俿ࣆ왐(凿ࣆ왒(叿ࣆ摧⍠Y漀 摫ઐ ␖ᜁĤ晉 혅ȘāȀāȀāȀāȀāȀā܀좔ࠀĀ⎆⍪ĄĄĄĄ琊 Ҡ혓0 Ȁ Ȁ Ȁ Ȁ Ȁ Ȁ᐀϶⍪᠀϶ 혚 ᬀӖ 혜 ᴀӖ 혲༁倃㐀ۖĀ̏ 氃瀀 瑹⍠YȀ핾햀햢 一 AሀĀ᐀¤ᘀĤ搤搥搦搧搨昩晉 왎(俿ࣆ왐(凿ࣆ왒(叿ࣆ摧⍠Y漀 摫ହ ␖ᜁĤ晉 혅ȘāȀāȀāȀāȀāȀā܀좔ࠀĀ⎆⍪ĄĄĄĄ琊 Ҡ혓0 Ȁ Ȁ Ȁ Ȁ Ȁ Ȁ᐀϶⍪᠀϶ 혚 ᬀӖ 혜 ᴀӖ 혲༁倃㐀ۖĀ̏ 氃瀀 瑹⍠YȀ햢햤헖 一 AሀĀ᐀¤ᘀĤ搤搥搦搧搨昩晉 왎(俿ࣆ왐(凿ࣆ왒(叿ࣆ摧⍠Y漀 摫 ␖ᜁĤ晉 혅ȘāȀāȀāȀāȀāȀā܀좔ࠀĀ⎆⍪ĄĄĄĄ琊 Ҡ혓0 Ȁ Ȁ Ȁ Ȁ Ȁ Ȁ᐀϶⍪᠀϶ 혚 ᬀӖ 혜 ᴀӖ 혲༁倃㐀ۖĀ̏ 氃瀀 瑹⍠YȀ헖험헮 一 AሀĀ᐀¤ᘀĤ搤搥搦搧搨昩晉 왎(俿ࣆ왐(凿ࣆ왒(叿ࣆ摧⍠Y漀 摫ಋ ␖ᜁĤ晉 혅ȘāȀāȀāȀāȀāȀā܀좔ࠀĀ⎆⍪ĄĄĄĄ琊 Ҡ혓0 Ȁ Ȁ Ȁ Ȁ Ȁ Ȁ᐀϶⍪᠀϶ 혚 ᬀӖ 혜 ᴀӖ 혲༁倃㐀ۖĀ̏ 氃瀀 瑹⍠YȀ헬헮헰혊혌혎홖환홚횄횒횔횖훎훐훒훔훠훢훤훦훰�믜�鶻�离�喻�» ᕆ艨饰ᘀꉨ罍ᜀ絨簨䈀Ī䩃䩏 䩐䩑 䩡桥桰 쩲(矿h ᕆ艨饰ᘀꉨ罍ᜀᙨ蝺䈀Ī䩃䩏 䩐䩑 䩡桥桰 쩲(矿h ᘺꉨ罍䈀Ī䩃䩏 䩐䩑 䩡桥桰 쩲(矿h ᕀ艨饰ᘀꉨ罍䈀Ī䩃䩏 䩐䩑 䩡桥桰 쩲(矿h ᔌ艨饰ᘀꉨ罍 ᔸ艨饰ᘀꉨ罍䈀Ī䩏 䩐䩑 桥桰 쩲(矿h ᔀ헮헰혌 一 AሀĀ᐀¤ᘀĤ搤搥搦搧搨昩晉 왎(俿ࣆ왐(凿ࣆ왒(叿ࣆ摧⍠Y漀 摫ഴ ␖ᜁĤ晉 혅ȘāȀāȀāȀāȀāȀā܀좔ࠀĀ⎆⍪ĄĄĄĄ琊 Ҡ혓0 Ȁ Ȁ Ȁ Ȁ Ȁ Ȁ᐀϶⍪᠀϶ 혚 ᬀӖ 혜 ᴀӖ 혲༁倃㐀ۖĀ̏ 氃瀀 瑹⍠YȀ혌혎환 一 AሀĀ᐀¤ᘀĤ搤搥搦搧搨昩晉 왎(俿ࣆ왐(凿ࣆ왒(叿ࣆ摧⍠Y漀 摫ෝ ␖ᜁĤ晉 혅ȘāȀāȀāȀāȀāȀā܀좔ࠀĀ⎆⍪ĄĄĄĄ琊 Ҡ혓0 Ȁ Ȁ Ȁ Ȁ Ȁ Ȁ᐀϶⍪᠀϶ 혚 ᬀӖ 혜 ᴀӖ 혲༁倃㐀ۖĀ̏ 氃瀀 瑹⍠YȀ환홚횔 一 AሀĀ᐀¤ᘀĤ搤搥搦搧搨昩晉 왎(俿ࣆ왐(凿ࣆ왒(叿ࣆ摧⍠Y漀 摫ຆ ␖ᜁĤ晉 혅ȘāȀāȀāȀāȀāȀā܀좔ࠀĀ⎆⍪ĄĄĄĄ琊 Ҡ혓0 Ȁ Ȁ Ȁ Ȁ Ȁ Ȁ᐀϶⍪᠀϶ 혚 ᬀӖ 혜 ᴀӖ 혲༁倃㐀ۖĀ̏ 氃瀀 瑹⍠YȀ횔횖훒 一 AሀĀ᐀¤ᘀĤ搤搥搦搧搨昩晉 왎(俿ࣆ왐(凿ࣆ왒(叿ࣆ摧⍠Y漀 摫༯ ␖ᜁĤ晉 혅ȘāȀāȀāȀāȀāȀā܀좔ࠀĀ⎆⍪ĄĄĄĄ琊 Ҡ혓0 Ȁ Ȁ Ȁ Ȁ Ȁ Ȁ᐀϶⍪᠀϶ 혚 ᬀӖ 혜 ᴀӖ 혲༁倃㐀ۖĀ̏ 氃瀀 瑹⍠YȀ훒훔훤 一 AሀĀ᐀¤ᘀĤ搤搥搦搧搨昩晉 왎(俿ࣆ왐(凿ࣆ왒(叿ࣆ摧⍠Y漀 摫࿘ ␖ᜁĤ晉 혅ȘāȀāȀāȀāȀāȀā܀좔ࠀĀ⎆⍪ĄĄĄĄ琊 Ҡ혓0 Ȁ Ȁ Ȁ Ȁ Ȁ Ȁ᐀϶⍪᠀϶ 혚 ᬀӖ 혜 ᴀӖ 혲༁倃㐀ۖĀ̏ 氃瀀 瑹⍠YȀ훤훦훴 一 AሀĀ᐀¤ᘀĤ搤搥搦搧搨昩晉 왎(俿ࣆ왐(凿ࣆ왒(叿ࣆ摧⍠Y漀 摫ႁ ␖ᜁĤ晉 혅ȘāȀāȀāȀāȀāȀā܀좔ࠀĀ⎆⍪ĄĄĄĄ琊 Ҡ혓0 Ȁ Ȁ Ȁ Ȁ Ȁ Ȁ᐀϶⍪᠀϶ 혚 ᬀӖ 혜 ᴀӖ 혲༁倃㐀ۖĀ̏ 氃瀀 瑹⍠YȀ훰훲훴훶휊휌휎휐휬휮휰휲흐흒흔희흮흰흲힞힠힢ퟒퟔퟖퟬퟮퟰퟲ����뿜鞸뿜鞸뿜鞸뢿�뢿�뢿뾗鞸뽳鞸뽳¸ ᕆ艨饰ᘀꉨ罍ᜀ絨簨䈀Ī䩃䩏 䩐䩑 䩡桥桰 쩲(矿h ᕀ艨饰ᘀꉨ罍䈀Ī䩃䩏 䩐䩑 䩡桥桰 쩲(矿h ᔌ艨饰ᘀꉨ罍 ᔸ艨饰ᘀꉨ罍䈀Ī䩏 䩐䩑 桥桰 쩲(矿h ᕆ艨饰ᘀꉨ罍ᜀ䑨䈀Ī䩃䩏 䩐䩑 䩡桥桰 쩲(矿h ℀훴훶휎 一 AሀĀ᐀¤ᘀĤ搤搥搦搧搨昩晉 왎(俿ࣆ왐(凿ࣆ왒(叿ࣆ摧⍠Y漀 摫ᄪ ␖ᜁĤ晉 혅ȘāȀāȀāȀāȀāȀā܀좔ࠀĀ⎆⍪ĄĄĄĄ琊 Ҡ혓0 Ȁ Ȁ Ȁ Ȁ Ȁ Ȁ᐀϶⍪᠀϶ 혚 ᬀӖ 혜 ᴀӖ 혲༁倃㐀ۖĀ̏ 氃瀀 瑹⍠YȀ휎휐휰 一 AሀĀ᐀¤ᘀĤ搤搥搦搧搨昩晉 왎(俿ࣆ왐(凿ࣆ왒(叿ࣆ摧⍠Y漀 摫ᇓ ␖ᜁĤ晉 혅ȘāȀāȀāȀāȀāȀā܀좔ࠀĀ⎆⍪ĄĄĄĄ琊 Ҡ혓0 Ȁ Ȁ Ȁ Ȁ Ȁ Ȁ᐀϶⍪᠀϶ 혚 ᬀӖ 혜 ᴀӖ 혲༁倃㐀ۖĀ̏ 氃瀀 瑹⍠YȀ휰휲흒 一 AሀĀ᐀¤ᘀĤ搤搥搦搧搨昩晉 왎(俿ࣆ왐(凿ࣆ왒(叿ࣆ摧⍠Y漀 摫ቼ ␖ᜁĤ晉 혅ȘāȀāȀāȀāȀāȀā܀좔ࠀĀ⎆⍪ĄĄĄĄ琊 Ҡ혓0 Ȁ Ȁ Ȁ Ȁ Ȁ Ȁ᐀϶⍪᠀϶ 혚 ᬀӖ 혜 ᴀӖ 혲༁倃㐀ۖĀ̏ 氃瀀 瑹⍠YȀ흒흔흰 一 AሀĀ᐀¤ᘀĤ搤搥搦搧搨昩晉 왎(俿ࣆ왐(凿ࣆ왒(叿ࣆ摧⍠Y漀 摫ጥ ␖ᜁĤ晉 혅ȘāȀāȀāȀāȀāȀā܀좔ࠀĀ⎆⍪ĄĄĄĄ琊 Ҡ혓0 Ȁ Ȁ Ȁ Ȁ Ȁ Ȁ᐀϶⍪᠀϶ 혚 ᬀӖ 혜 ᴀӖ 혲༁倃㐀ۖĀ̏ 氃瀀 瑹⍠YȀ흰흲힢 一 AሀĀ᐀¤ᘀĤ搤搥搦搧搨昩晉 왎(俿ࣆ왐(凿ࣆ왒(叿ࣆ摧⍠Y漀 摫Ꮞ ␖ᜁĤ晉 혅ȘāȀāȀāȀāȀāȀā܀좔ࠀĀ⎆⍪ĄĄĄĄ琊 Ҡ혓0 Ȁ Ȁ Ȁ Ȁ Ȁ Ȁ᐀϶⍪᠀϶ 혚 ᬀӖ 혜 ᴀӖ 혲༁倃㐀ۖĀ̏ 氃瀀 瑹⍠YȀ힢ퟔ 一 AሀĀ᐀¤ᘀĤ搤搥搦搧搨昩晉 왎(俿ࣆ왐(凿ࣆ왒(叿ࣆ摧⍠Y漀 摫ᑷ ␖ᜁĤ晉 혅ȘāȀāȀāȀāȀāȀā܀좔ࠀĀ⎆⍪ĄĄĄĄ琊 Ҡ혓0 Ȁ Ȁ Ȁ Ȁ Ȁ Ȁ᐀϶⍪᠀϶ 혚 ᬀӖ 혜 ᴀӖ 혲༁倃㐀ۖĀ̏ 氃瀀 瑹⍠YȀퟔퟖퟰ 一 AሀĀ᐀¤ᘀĤ搤搥搦搧搨昩晉 왎(俿ࣆ왐(凿ࣆ왒(叿ࣆ摧⍠Y漀 摫ᔠ ␖ᜁĤ晉 혅ȘāȀāȀāȀāȀāȀā܀좔ࠀĀ⎆⍪ĄĄĄĄ琊 Ҡ혓0 Ȁ Ȁ Ȁ Ȁ Ȁ Ȁ᐀϶⍪᠀϶ 혚 ᬀӖ 혜 ᴀӖ 혲༁倃㐀ۖĀ̏ 氃瀀 瑹⍠YȀퟰퟲ� 一 AሀĀ᐀¤ᘀĤ搤搥搦搧搨昩晉 왎(俿ࣆ왐(凿ࣆ왒(叿ࣆ摧⍠Y漀 摫ᗉ ␖ᜁĤ晉 혅ȘāȀāȀāȀāȀāȀā܀좔ࠀĀ⎆⍪ĄĄĄĄ琊 Ҡ혓0 Ȁ Ȁ Ȁ Ȁ Ȁ Ȁ᐀϶⍪᠀϶ 혚 ᬀӖ 혜 ᴀӖ 혲༁倃㐀ۖĀ̏ 氃瀀 瑹⍠YȀ��� 一 AሀĀ᐀¤ᘀĤ搤搥搦搧搨昩晉 왎(俿ࣆ왐(凿ࣆ왒(叿ࣆ摧⍠Y漀 摫ᙲ ␖ᜁĤ晉 혅ȘāȀāȀāȀāȀāȀā܀좔ࠀĀ⎆⍪ĄĄĄĄ琊 Ҡ혓0 Ȁ Ȁ Ȁ Ȁ Ȁ Ȁ᐀϶⍪᠀϶ 혚 ᬀӖ 혜 ᴀӖ 혲༁倃㐀ۖĀ̏ 氃瀀 瑹⍠YȀ����������������������������������쇢솺禖솺멹私솺祕솺솺솺禖솺禖솺禖ºᕆ艨饰ᘀꉨ罍ᜀ絨簨䈀Ī䩃䩏 䩐䩑 䩡桥桰 쩲(矿h ᔸ艨饰ᘀꉨ罍䈀Ī䩏 䩐䩑 桥桰 쩲(矿h ᕆ艨饰ᘀꉨ罍ᜀ䑨䈀Ī䩃䩏 䩐䩑 䩡桥桰 쩲(矿h ᔌ艨饰ᘀꉨ罍 ᕀ艨饰ᘀꉨ罍䈀Ī䩃䩏 䩐䩑 䩡桥桰 쩲(矿h ᘺꉨ罍䈀Ī䩃䩏 䩐䩑 䩡桥桰 쩲(矿h ℀��� 一 AሀĀ᐀¤ᘀĤ搤搥搦搧搨昩晉 왎(俿ࣆ왐(凿ࣆ왒(叿ࣆ摧⍠Y漀 摫 ␖ᜁĤ晉 혅ȘāȀāȀāȀāȀāȀā܀좔ࠀĀ⎆⍪ĄĄĄĄ琊 Ҡ혓0 Ȁ Ȁ Ȁ Ȁ Ȁ Ȁ᐀϶⍪᠀϶ 혚 ᬀӖ 혜 ᴀӖ 혲༁倃㐀ۖĀ̏ 氃瀀 瑹⍠YȀ��� 一 AሀĀ᐀¤ᘀĤ搤搥搦搧搨昩晉 왎(俿ࣆ왐(凿ࣆ왒(叿ࣆ摧⍠Y漀 摫ោ ␖ᜁĤ晉 혅ȘāȀāȀāȀāȀāȀā܀좔ࠀĀ⎆⍪ĄĄĄĄ琊 Ҡ혓0 Ȁ Ȁ Ȁ Ȁ Ȁ Ȁ᐀϶⍪᠀϶ 혚 ᬀӖ 혜 ᴀӖ 혲༁倃㐀ۖĀ̏ 氃瀀 瑹⍠YȀ��� 一 AሀĀ᐀¤ᘀĤ搤搥搦搧搨昩晉 왎(俿ࣆ왐(凿ࣆ왒(叿ࣆ摧⍠Y漀 摫ᡭ ␖ᜁĤ晉 혅ȘāȀāȀāȀāȀāȀā܀좔ࠀĀ⎆⍪ĄĄĄĄ琊 Ҡ혓0 Ȁ Ȁ Ȁ Ȁ Ȁ Ȁ᐀϶⍪᠀϶ 혚 ᬀӖ 혜 ᴀӖ 혲༁倃㐀ۖĀ̏ 氃瀀 瑹⍠YȀ��� 一 AሀĀ᐀¤ᘀĤ搤搥搦搧搨昩晉 왎(俿ࣆ왐(凿ࣆ왒(叿ࣆ摧⍠Y漀 摫ᤖ ␖ᜁĤ晉 혅ȘāȀāȀāȀāȀāȀā܀좔ࠀĀ⎆⍪ĄĄĄĄ琊 Ҡ혓0 Ȁ Ȁ Ȁ Ȁ Ȁ Ȁ᐀϶⍪᠀϶ 혚 ᬀӖ 혜 ᴀӖ 혲༁倃㐀ۖĀ̏ 氃瀀 瑹⍠YȀ��� 一 AሀĀ᐀¤ᘀĤ搤搥搦搧搨昩晉 왎(俿ࣆ왐(凿ࣆ왒(叿ࣆ摧⍠Y漀 摫ᦿ ␖ᜁĤ晉 혅ȘāȀāȀāȀāȀāȀā܀좔ࠀĀ⎆⍪ĄĄĄĄ琊 Ҡ혓0 Ȁ Ȁ Ȁ Ȁ Ȁ Ȁ᐀϶⍪᠀϶ 혚 ᬀӖ 혜 ᴀӖ 혲༁倃㐀ۖĀ̏ 氃瀀 瑹⍠YȀ��� 一 AሀĀ᐀¤ᘀĤ搤搥搦搧搨昩晉 왎(俿ࣆ왐(凿ࣆ왒(叿ࣆ摧⍠Y漀 摫ᩨ ␖ᜁĤ晉 혅ȘāȀāȀāȀāȀāȀā܀좔ࠀĀ⎆⍪ĄĄĄĄ琊 Ҡ혓0 Ȁ Ȁ Ȁ Ȁ Ȁ Ȁ᐀϶⍪᠀϶ 혚 ᬀӖ 혜 ᴀӖ 혲༁倃㐀ۖĀ̏ 氃瀀 瑹⍠YȀ��� 一 AሀĀ᐀¤ᘀĤ搤搥搦搧搨昩晉 왎(俿ࣆ왐(凿ࣆ왒(叿ࣆ摧⍠Y漀 摫ᬑ ␖ᜁĤ晉 혅ȘāȀāȀāȀāȀāȀā܀좔ࠀĀ⎆⍪ĄĄĄĄ琊 Ҡ혓0 Ȁ Ȁ Ȁ Ȁ Ȁ Ȁ᐀϶⍪᠀϶ 혚 ᬀӖ 혜 ᴀӖ 혲༁倃㐀ۖĀ̏ 氃瀀 瑹⍠YȀ��� 一 AሀĀ᐀¤ᘀĤ搤搥搦搧搨昩晉 왎(俿ࣆ왐(凿ࣆ왒(叿ࣆ摧⍠Y漀 摫ᮺ ␖ᜁĤ晉 혅ȘāȀāȀāȀāȀāȀā܀좔ࠀĀ⎆⍪ĄĄĄĄ琊 Ҡ혓0 Ȁ Ȁ Ȁ Ȁ Ȁ Ȁ᐀϶⍪᠀϶ 혚 ᬀӖ 혜 ᴀӖ 혲༁倃㐀ۖĀ̏ 氃瀀 瑹⍠YȀ��� 一 AሀĀ᐀¤ᘀĤ搤搥搦搧搨昩晉 왎(俿ࣆ왐(凿ࣆ왒(叿ࣆ摧⍠Y漀 摫ᱣ ␖ᜁĤ晉 혅ȘāȀāȀāȀāȀāȀā܀좔ࠀĀ⎆⍪ĄĄĄĄ琊 Ҡ혓0 Ȁ Ȁ Ȁ Ȁ Ȁ Ȁ᐀϶⍪᠀϶ 혚 ᬀӖ 혜 ᴀӖ 혲༁倃㐀ۖĀ̏ 氃瀀 瑹⍠YȀ��� 一 AሀĀ᐀¤ᘀĤ搤搥搦搧搨昩晉 왎(俿ࣆ왐(凿ࣆ왒(叿ࣆ摧⍠Y漀 摫ᴌ ␖ᜁĤ晉 혅ȘāȀāȀāȀāȀāȀā܀좔ࠀĀ⎆⍪ĄĄĄĄ琊 Ҡ혓0 Ȁ Ȁ Ȁ Ȁ Ȁ Ȁ᐀϶⍪᠀϶ 혚 ᬀӖ 혜 ᴀӖ 혲༁倃㐀ۖĀ̏ 氃瀀 瑹⍠YȀ��������������������믟鞞黟�鞞믟韟兲� ᕀ瑨Ĉᘀꉨ罍䈀Ī䩃䩏 䩐䩑 䩡桥桰 쩲(矿h ᕈ瑨⁶ᘀꉨ罍䈀Ī䩃䩏 䩐䩑 䩡桥䡭Љ桰 쩲(珿ै眄h ᔌ艨饰ᘀꉨ罍 ᔸ艨饰ᘀꉨ罍䈀Ī䩏 䩐䩑 桥桰 쩲(矿h ᕆ艨饰ᘀꉨ罍ᜀ䑨䈀Ī䩃䩏 䩐䩑 䩡桥桰 쩲(矿h ᕀ艨饰ᘀꉨ罍䈀Ī䩃䩏 䩐䩑 䩡桥桰 쩲(矿h ጀ��� 一 AሀĀ᐀¤ᘀĤ搤搥搦搧搨昩晉 왎(俿ࣆ왐(凿ࣆ왒(叿ࣆ摧⍠Y漀 摫ᶵ ␖ᜁĤ晉 혅ȘāȀāȀāȀāȀāȀā܀좔ࠀĀ⎆⍪ĄĄĄĄ琊 Ҡ혓0 Ȁ Ȁ Ȁ Ȁ Ȁ Ȁ᐀϶⍪᠀϶ 혚 ᬀӖ 혜 ᴀӖ 혲༁倃㐀ۖĀ̏ 氃瀀 瑹⍠YȀ��� 一 AሀĀ᐀¤ᘀĤ搤搥搦搧搨昩晉 왎(俿ࣆ왐(凿ࣆ왒(叿ࣆ摧⍠Y漀 摫Ṟ ␖ᜁĤ晉 혅ȘāȀāȀāȀāȀāȀā܀좔ࠀĀ⎆⍪ĄĄĄĄ琊 Ҡ혓0 Ȁ Ȁ Ȁ Ȁ Ȁ Ȁ᐀϶⍪᠀϶ 혚 ᬀӖ 혜 ᴀӖ 혲༁倃㐀ۖĀ̏ 氃瀀 瑹⍠YȀ��� 一 AሀĀ᐀¤ᘀĤ搤搥搦搧搨昩晉 왎(俿ࣆ왐(凿ࣆ왒(叿ࣆ摧⍠Y漀 摫ἇ ␖ᜁĤ晉 혅ȘāȀāȀāȀāȀāȀā܀좔ࠀĀ⎆⍪ĄĄĄĄ琊 Ҡ혓0 Ȁ Ȁ Ȁ Ȁ Ȁ Ȁ᐀϶⍪᠀϶ 혚 ᬀӖ 혜 ᴀӖ 혲༁倃㐀ۖĀ̏ 氃瀀 瑹⍠YȀ��� 一 AሀĀ᐀¤ᘀĤ搤搥搦搧搨昩晉 왎(俿ࣆ왐(凿ࣆ왒(叿ࣆ摧⍠Y漀 摫ᾰ ␖ᜁĤ晉 혅ȘāȀāȀāȀāȀāȀā܀좔ࠀĀ⎆⍪ĄĄĄĄ琊 Ҡ혓0 Ȁ Ȁ Ȁ Ȁ Ȁ Ȁ᐀϶⍪᠀϶ 혚 ᬀӖ 혜 ᴀӖ 혲༁倃㐀ۖĀ̏ 氃瀀 瑹⍠YȀ��� 一 AሀĀ᐀¤ᘀĤ搤搥搦搧搨昩晉 왎(俿ࣆ왐(凿ࣆ왒(叿ࣆ摧⍠Y漀 摫⁙ ␖ᜁĤ晉 혅ȘāȀāȀāȀāȀāȀā܀좔ࠀĀ⎆⍪ĄĄĄĄ琊 Ҡ혓0 Ȁ Ȁ Ȁ Ȁ Ȁ Ȁ᐀϶⍪᠀϶ 혚 ᬀӖ 혜 ᴀӖ 혲༁倃㐀ۖĀ̏ 氃瀀 瑹⍠YȀ��� 一 AሀĀ᐀¤ᘀĤ搤搥搦搧搨昩晉 왎(俿ࣆ왐(凿ࣆ왒(叿ࣆ摧⍠Y漀 摫ℂ ␖ᜁĤ晉 혅ȘāȀāȀāȀāȀāȀā܀좔ࠀĀ⎆⍪ĄĄĄĄ琊 Ҡ혓0 Ȁ Ȁ Ȁ Ȁ Ȁ Ȁ᐀϶⍪᠀϶ 혚 ᬀӖ 혜 ᴀӖ 혲༁倃㐀ۖĀ̏ 氃瀀 瑹⍠YȀ������������������쇢솺莝暝셉䤮먮曁. ᔴܞᘀꉨ罍䈀Ī䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔸܞᘀꉨ罍䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔸܞᘀꉨ罍䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᘲ蝨齣䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔸ艨饰ᘀꉨ罍䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔌ艨饰ᘀꉨ罍 ᕀ艨饰ᘀꉨ罍䈀Ī䩃䩏 䩐䩑 䩡桥桰 쩲(矿h ᘺꉨ罍䈀Ī䩃䩏 䩐䩑 䩡桥桰 쩲(矿h ᄀ���� 舀 A ÀȤ搒ðꐔ 搤搥搦搧搨昩♀丈ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿Ȥ摧䶢ఀ ␃ሂĀ᐀¤愀Ȥ摧䶢漀 摫↫ ␖ᜁĤ晉 혅ȘāȀāȀāȀāȀāȀā܀좔ࠀĀ⎆⍪ĄĄĄĄ琊 Ҡ혓0 Ȁ Ȁ Ȁ Ȁ Ȁ Ȁ᐀϶⍪᠀϶ 혚 ᬀӖ 혜 ᴀӖ 혲༁倃㐀ۖĀ̏ 氃瀀 瑹⍠Ỳ����¼ 笀 5 䔀 ␃ሃĀ᐀¤ᘀĤ搤搥搦搧搨昩♀䤈Ŧ 一ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿̤摧⍠Y䀀 ␃ᘃĤ搤搥搦搧搨昩♀䤈Ŧ 一ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿̤摧⍠YC̀Ĥ搒ðꐓŨꐔð搤搥搦搧搨昩♀丈ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿Ĥ摧䶢̀���z 㐀 䔀 ␃ሃĀ᐀¤ᘀĤ搤搥搦搧搨昩♀䤈Ŧ 一ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿̤摧⍠Y
欀呤"ᘀĤ␗䤁Ŧ ԀᣖĂĂĂĂĂĂ鐇Ü혈0ᰂ蘒#БāЀāЀāЀā 笆БāЀāЀāЀātꀀጄブ Ă Ă Ă Ă Ă Ă 樃ᜣ϶ 혚 ᬀࣖ 혜 ᴀࣖ 혲༂倃㐀ۖĀ̏ 氃瀀ᓖ 瑹⍠YȀ����������������������������������������������������������������죣죁죣죁죣죁죣죁죣죁죣죁죣죁죣ꃁ죣죣죁죣죁죣죁죣죁죣ꃁ죣죣죁죣Áᕀ艨饰ᘀꉨ罍䈀Ī䩃䩏 䩐䩑 䩡桥桰 쩲(矿h ᔌ艨饰ᘀꉨ罍 ᔴܞᘀꉨ罍䈀Ī䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔸܞᘀꉨ罍䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h 㼀���¾ 㤀
欀ၤ#ᘀĤ␗䤁Ŧ ԀᣖĂĂĂĂĂĂ鐇È혈0ᰂ蘒#БāЀāЀāЀā 笆БāЀāЀāЀātꀀጄブ Ă Ă Ă Ă Ă Ă 樃ᜣ϶ 혚 ᬀࣖ 혜 ᴀࣖ 혲༂倃㐀ۖĀ̏ 氃瀀ᓖ 瑹⍠YAሀĀ᐀¤ᘀĤ搤搥搦搧搨昩晉 왎(俿ࣆ왐(凿ࣆ왒(叿ࣆ摧⍠YȀ���à 舀 AሀĀ᐀¤ᘀĤ搤搥搦搧搨昩晉 왎(俿ࣆ왐(凿ࣆ왒(叿ࣆ摧⍠Y<ᘀĤ搤搥搦搧搨昩晉 왎(俿ࣆ왐(凿ࣆ왒(叿ࣆ摧⍠YȀ���z 㸀 <ᘀĤ搤搥搦搧搨昩晉 왎(俿ࣆ왐(凿ࣆ왒(叿ࣆ摧⍠Y
欀챤#ᘀĤ␗䤁Ŧ ԀᣖĂĂĂĂĂĂ鐇È혈0ᰂ蘒#БāЀāЀāЀā 笆БāЀāЀāЀātꀀጄブ Ă Ă Ă Ă Ă Ă 樃ᜣ϶ 혚 ᬀࣖ 혜 ᴀࣖ 혲༂倃㐀ۖĀ̏ 氃瀀ᓖ 瑹⍠YȀ���¾ 㤀
欀衤$ᘀĤ␗䤁Ŧ ԀᣖĂĂĂĂĂĂ鐇È혈0ᰂ蘒#БāЀāЀāЀā 笆БāЀāЀāЀātꀀጄブ Ă Ă Ă Ă Ă Ă 樃ᜣ϶ 혚 ᬀࣖ 혜 ᴀࣖ 혲༂倃㐀ۖĀ̏ 氃瀀ᓖ 瑹⍠YAሀĀ᐀¤ᘀĤ搤搥搦搧搨昩晉 왎(俿ࣆ왐(凿ࣆ왒(叿ࣆ摧⍠YȀ���à 舀 AሀĀ᐀¤ᘀĤ搤搥搦搧搨昩晉 왎(俿ࣆ왐(凿ࣆ왒(叿ࣆ摧⍠Y<ᘀĤ搤搥搦搧搨昩晉 왎(俿ࣆ왐(凿ࣆ왒(叿ࣆ摧⍠YȀ���z 㸀 <ᘀĤ搤搥搦搧搨昩晉 왎(俿ࣆ왐(凿ࣆ왒(叿ࣆ摧⍠Y
欀䑤%ᘀĤ␗䤁Ŧ ԀᣖĂĂĂĂĂĂ鐇È혈0ᰂ蘒#БāЀāЀāЀā 笆БāЀāЀāЀātꀀጄブ Ă Ă Ă Ă Ă Ă 樃ᜣ϶ 혚 ᬀࣖ 혜 ᴀࣖ 혲༂倃㐀ۖĀ̏ 氃瀀ᓖ 瑹⍠YȀ���¾ 㤀
欀d&ᘀĤ␗䤁Ŧ ԀᣖĂĂĂĂĂĂ鐇È혈0ᰂ蘒#БāЀāЀāЀā 笆БāЀāЀāЀātꀀጄブ Ă Ă Ă Ă Ă Ă 樃ᜣ϶ 혚 ᬀࣖ 혜 ᴀࣖ 혲༂倃㐀ۖĀ̏ 氃瀀ᓖ 瑹⍠YAሀĀ᐀¤ᘀĤ搤搥搦搧搨昩晉 왎(俿ࣆ왐(凿ࣆ왒(叿ࣆ摧⍠YȀ���à 紀 䔀 ␃ሃĀ᐀¤ᘀĤ搤搥搦搧搨昩♀䤈Ŧ 一ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿̤摧⍠Y<ᘀĤ搤搥搦搧搨昩晉 왎(俿ࣆ왐(凿ࣆ왒(叿ࣆ摧⍠YȀ���z 㸀 <ᘀĤ搤搥搦搧搨昩晉 왎(俿ࣆ왐(凿ࣆ왒(叿ࣆ摧⍠Y
欀뱤&ᘀĤ␗䤁Ŧ ԀᣖĂĂĂĂĂĂ鐇È혈0ᰂ蘒#БāЀāЀāЀā 笆БāЀāЀāЀātꀀጄブ Ă Ă Ă Ă Ă Ă 樃ᜣ϶ 혚 ᬀࣖ 혜 ᴀࣖ 혲༂倃㐀ۖĀ̏ 氃瀀ᓖ 瑹⍠YȀ���¹ 㐀
欀硤'ᘀĤ␗䤁Ŧ ԀᣖĂĂĂĂĂĂ鐇È혈0ᰂ蘒#БāЀāЀāЀā 笆БāЀāЀāЀātꀀጄブ Ă Ă Ă Ă Ă Ă 樃ᜣ϶ 혚 ᬀࣖ 혜 ᴀࣖ 혲༂倃㐀ۖĀ̏ 氃瀀ᓖ 瑹⍠Y䔀 ␃ሃĀ᐀¤ᘀĤ搤搥搦搧搨昩♀䤈Ŧ 一ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿̤摧⍠YȀ���à 舀 AሀĀ᐀¤ᘀĤ搤搥搦搧搨昩晉 왎(俿ࣆ왐(凿ࣆ왒(叿ࣆ摧⍠Y<ᘀĤ搤搥搦搧搨昩晉 왎(俿ࣆ왐(凿ࣆ왒(叿ࣆ摧⍠YȀ���z 㐀 䔀 ␃ሃĀ᐀¤ᘀĤ搤搥搦搧搨昩♀䤈Ŧ 一ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿̤摧⍠Y
欀㑤(ᘀĤ␗䤁Ŧ ԀᣖĂĂĂĂĂĂ鐇È혈0ᰂ蘒#БāЀāЀāЀā 笆БāЀāЀāЀātꀀጄブ Ă Ă Ă Ă Ă Ă 樃ᜣ϶ 혚 ᬀࣖ 혜 ᴀࣖ 혲༂倃㐀ۖĀ̏ 氃瀀ᓖ 瑹⍠YȀ���¾ 㤀
欀(ᘀĤ␗䤁Ŧ ԀᣖĂĂĂĂĂĂ鐇È혈0ᰂ蘒#БāЀāЀāЀā 笆БāЀāЀāЀātꀀጄブ Ă Ă Ă Ă Ă Ă 樃ᜣ϶ 혚 ᬀࣖ 혜 ᴀࣖ 혲༂倃㐀ۖĀ̏ 氃瀀ᓖ 瑹⍠YAሀĀ᐀¤ᘀĤ搤搥搦搧搨昩晉 왎(俿ࣆ왐(凿ࣆ왒(叿ࣆ摧⍠YȀ���à 舀 AሀĀ᐀¤ᘀĤ搤搥搦搧搨昩晉 왎(俿ࣆ왐(凿ࣆ왒(叿ࣆ摧⍠Y<ᘀĤ搤搥搦搧搨昩晉 왎(俿ࣆ왐(凿ࣆ왒(叿ࣆ摧⍠YȀ���z 㸀 <ᘀĤ搤搥搦搧搨昩晉 왎(俿ࣆ왐(凿ࣆ왒(叿ࣆ摧⍠Y
欀걤)ᘀĤ␗䤁Ŧ ԀᣖĂĂĂĂĂĂ鐇È혈0ᰂ蘒#БāЀāЀāЀā 笆БāЀāЀāЀātꀀጄブ Ă Ă Ă Ă Ă Ă 樃ᜣ϶ 혚 ᬀࣖ 혜 ᴀࣖ 혲༂倃㐀ۖĀ̏ 氃瀀ᓖ 瑹⍠YȀ���¾ 㤀
欀桤*ᘀĤ␗䤁Ŧ ԀᣖĂĂĂĂĂĂ鐇È혈0ᰂ蘒#БāЀāЀāЀā 笆БāЀāЀāЀātꀀጄブ Ă Ă Ă Ă Ă Ă 樃ᜣ϶ 혚 ᬀࣖ 혜 ᴀࣖ 혲༂倃㐀ۖĀ̏ 氃瀀ᓖ 瑹⍠YAሀĀ᐀¤ᘀĤ搤搥搦搧搨昩晉 왎(俿ࣆ왐(凿ࣆ왒(叿ࣆ摧⍠YȀ���à 舀 AሀĀ᐀¤ᘀĤ搤搥搦搧搨昩晉 왎(俿ࣆ왐(凿ࣆ왒(叿ࣆ摧⍠Y<ᘀĤ搤搥搦搧搨昩晉 왎(俿ࣆ왐(凿ࣆ왒(叿ࣆ摧⍠YȀ���z 㸀 <ᘀĤ搤搥搦搧搨昩晉 왎(俿ࣆ왐(凿ࣆ왒(叿ࣆ摧⍠Y
欀⑤+ᘀĤ␗䤁Ŧ ԀᣖĂĂĂĂĂĂ鐇È혈0ᰂ蘒#БāЀāЀāЀā 笆БāЀāЀāЀātꀀጄブ Ă Ă Ă Ă Ă Ă 樃ᜣ϶ 혚 ᬀࣖ 혜 ᴀࣖ 혲༂倃㐀ۖĀ̏ 氃瀀ᓖ 瑹⍠YȀ���¾ 㤀
欀+ᘀĤ␗䤁Ŧ ԀᣖĂĂĂĂĂĂ鐇È혈0ᰂ蘒#БāЀāЀāЀā 笆БāЀāЀāЀātꀀጄブ Ă Ă Ă Ă Ă Ă 樃ᜣ϶ 혚 ᬀࣖ 혜 ᴀࣖ 혲༂倃㐀ۖĀ̏ 氃瀀ᓖ 瑹⍠YAሀĀ᐀¤ᘀĤ搤搥搦搧搨昩晉 왎(俿ࣆ왐(凿ࣆ왒(叿ࣆ摧⍠YȀ���¹ 砀 AሀĀ᐀¤ᘀĤ搤搥搦搧搨昩晉 왎(俿ࣆ왐(凿ࣆ왒(叿ࣆ摧⍠Y䔀 ␃ሃĀ᐀¤ᘀĤ搤搥搦搧搨昩♀䤈Ŧ 一ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿̤摧⍠YȀ���z 㸀 <ᘀĤ搤搥搦搧搨昩晉 왎(俿ࣆ왐(凿ࣆ왒(叿ࣆ摧⍠Y
欀鱤,ᘀĤ␗䤁Ŧ ԀᣖĂĂĂĂĂĂ鐇È혈0ᰂ蘒#БāЀāЀāЀā 笆БāЀāЀāЀātꀀጄブ Ă Ă Ă Ă Ă Ă 樃ᜣ϶ 혚 ᬀࣖ 혜 ᴀࣖ 혲༂倃㐀ۖĀ̏ 氃瀀ᓖ 瑹⍠YȀ���¾ 㤀
欀塤-ᘀĤ␗䤁Ŧ ԀᣖĂĂĂĂĂĂ鐇È혈0ᰂ蘒#БāЀāЀāЀā 笆БāЀāЀāЀātꀀጄブ Ă Ă Ă Ă Ă Ă 樃ᜣ϶ 혚 ᬀࣖ 혜 ᴀࣖ 혲༂倃㐀ۖĀ̏ 氃瀀ᓖ 瑹⍠YAሀĀ᐀¤ᘀĤ搤搥搦搧搨昩晉 왎(俿ࣆ왐(凿ࣆ왒(叿ࣆ摧⍠YȀ���à 舀 AሀĀ᐀¤ᘀĤ搤搥搦搧搨昩晉 왎(俿ࣆ왐(凿ࣆ왒(叿ࣆ摧⍠Y<ᘀĤ搤搥搦搧搨昩晉 왎(俿ࣆ왐(凿ࣆ왒(叿ࣆ摧⍠YȀ������������������������������죥쇥죥쇥좠蛥쇥蛥쇥죥쇥죥쇥좠죥쇥죥쇥죥좆ꃁÈ ᘲꉨ罍䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᕀ艨饰ᘀꉨ罍䈀Ī䩃䩏 䩐䩑 䩡桥桰 쩲(矿h ᔌ艨饰ᘀꉨ罍 ᔸܞᘀꉨ罍䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔴܞᘀꉨ罍䈀Ī䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ���z 㸀 <ᘀĤ搤搥搦搧搨昩晉 왎(俿ࣆ왐(凿ࣆ왒(叿ࣆ摧⍠Y
欀ᑤ.ᘀĤ␗䤁Ŧ ԀᣖĂĂĂĂĂĂ鐇È혈0ᰂ蘒#БāЀāЀāЀā 笆БāЀāЀāЀātꀀጄブ Ă Ă Ă Ă Ă Ă 樃ᜣ϶ 혚 ᬀࣖ 혜 ᴀࣖ 혲༂倃㐀ۖĀ̏ 氃瀀ᓖ 瑹⍠YȀ���¾ 㤀
欀큤.ᘀĤ␗䤁Ŧ ԀᣖĂĂĂĂĂĂ鐇È혈0ᰂ蘒#БāЀāЀāЀā 笆БāЀāЀāЀātꀀጄブ Ă Ă Ă Ă Ă Ă 樃ᜣ϶ 혚 ᬀࣖ 혜 ᴀࣖ 혲༂倃㐀ۖĀ̏ 氃瀀ᓖ 瑹⍠YAሀĀ᐀¤ᘀĤ搤搥搦搧搨昩晉 왎(俿ࣆ왐(凿ࣆ왒(叿ࣆ摧⍠YȀ���¹ 砀 AሀĀ᐀¤ᘀĤ搤搥搦搧搨昩晉 왎(俿ࣆ왐(凿ࣆ왒(叿ࣆ摧⍠Y䔀 ␃ሃĀ᐀¤ᘀĤ搤搥搦搧搨昩♀䤈Ŧ 一ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿̤摧⍠YȀ���z 㸀 <ᘀĤ搤搥搦搧搨昩晉 왎(俿ࣆ왐(凿ࣆ왒(叿ࣆ摧⍠Y
欀豤/ᘀĤ␗䤁Ŧ ԀᣖĂĂĂĂĂĂ鐇È혈0ᰂ蘒#БāЀāЀāЀā 笆БāЀāЀāЀātꀀጄブ Ă Ă Ă Ă Ă Ă 樃ᜣ϶ 혚 ᬀࣖ 혜 ᴀࣖ 혲༂倃㐀ۖĀ̏ 氃瀀ᓖ 瑹⍠YȀ���¾ 㤀
欀䡤0ᘀĤ␗䤁Ŧ ԀᣖĂĂĂĂĂĂ鐇È혈0ᰂ蘒#БāЀāЀāЀā 笆БāЀāЀāЀātꀀጄブ Ă Ă Ă Ă Ă Ă 樃ᜣ϶ 혚 ᬀࣖ 혜 ᴀࣖ 혲༂倃㐀ۖĀ̏ 氃瀀ᓖ 瑹⍠YAሀĀ᐀¤ᘀĤ搤搥搦搧搨昩晉 왎(俿ࣆ왐(凿ࣆ왒(叿ࣆ摧⍠YȀ���à 舀 AሀĀ᐀¤ᘀĤ搤搥搦搧搨昩晉 왎(俿ࣆ왐(凿ࣆ왒(叿ࣆ摧⍠Y<ᘀĤ搤搥搦搧搨昩晉 왎(俿ࣆ왐(凿ࣆ왒(叿ࣆ摧⍠YȀ���z 㸀 <ᘀĤ搤搥搦搧搨昩晉 왎(俿ࣆ왐(凿ࣆ왒(叿ࣆ摧⍠Y
欀Ѥ1ᘀĤ␗䤁Ŧ ԀᣖĂĂĂĂĂĂ鐇È혈0ᰂ蘒#БāЀāЀāЀā 笆БāЀāЀāЀātꀀጄブ Ă Ă Ă Ă Ă Ă 樃ᜣ϶ 혚 ᬀࣖ 혜 ᴀࣖ 혲༂倃㐀ۖĀ̏ 氃瀀ᓖ 瑹⍠YȀ���¾ 㤀
欀쁤1ᘀĤ␗䤁Ŧ ԀᣖĂĂĂĂĂĂ鐇È혈0ᰂ蘒#БāЀāЀāЀā 笆БāЀāЀāЀātꀀጄブ Ă Ă Ă Ă Ă Ă 樃ᜣ϶ 혚 ᬀࣖ 혜 ᴀࣖ 혲༂倃㐀ۖĀ̏ 氃瀀ᓖ 瑹⍠YAሀĀ᐀¤ᘀĤ搤搥搦搧搨昩晉 왎(俿ࣆ왐(凿ࣆ왒(叿ࣆ摧⍠YȀ��¹ 砀 AሀĀ᐀¤ᘀĤ搤搥搦搧搨昩晉 왎(俿ࣆ왐(凿ࣆ왒(叿ࣆ摧⍠Y䔀 ␃ሃĀ᐀¤ᘀĤ搤搥搦搧搨昩♀䤈Ŧ 一ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿̤摧⍠YȀz 㸀 <ᘀĤ搤搥搦搧搨昩晉 왎(俿ࣆ왐(凿ࣆ왒(叿ࣆ摧⍠Y
欀籤2ᘀĤ␗䤁Ŧ ԀᣖĂĂĂĂĂĂ鐇È혈0ᰂ蘒#БāЀāЀāЀā 笆БāЀāЀāЀātꀀጄブ Ă Ă Ă Ă Ă Ă 樃ᜣ϶ 혚 ᬀࣖ 혜 ᴀࣖ 혲༂倃㐀ۖĀ̏ 氃瀀ᓖ 瑹⍠YȀ¾ 㤀
欀㡤3ᘀĤ␗䤁Ŧ ԀᣖĂĂĂĂĂĂ鐇È혈0ᰂ蘒#БāЀāЀāЀā 笆БāЀāЀāЀātꀀጄブ Ă Ă Ă Ă Ă Ă 樃ᜣ϶ 혚 ᬀࣖ 혜 ᴀࣖ 혲༂倃㐀ۖĀ̏ 氃瀀ᓖ 瑹⍠YAሀĀ᐀¤ᘀĤ搤搥搦搧搨昩晉 왎(俿ࣆ왐(凿ࣆ왒(叿ࣆ摧⍠YȀÃ 舀 AሀĀ᐀¤ᘀĤ搤搥搦搧搨昩晉 왎(俿ࣆ왐(凿ࣆ왒(叿ࣆ摧⍠Y<ᘀĤ搤搥搦搧搨昩晉 왎(俿ࣆ왐(凿ࣆ왒(叿ࣆ摧⍠YȀz 㸀 <ᘀĤ搤搥搦搧搨昩晉 왎(俿ࣆ왐(凿ࣆ왒(叿ࣆ摧⍠Y
欀3ᘀĤ␗䤁Ŧ ԀᣖĂĂĂĂĂĂ鐇È혈0ᰂ蘒#БāЀāЀāЀā 笆БāЀāЀāЀātꀀጄブ Ă Ă Ă Ă Ă Ă 樃ᜣ϶ 혚 ᬀࣖ 혜 ᴀࣖ 혲༂倃㐀ۖĀ̏ 氃瀀ᓖ 瑹⍠YȀ¾ 㤀
欀끤4ᘀĤ␗䤁Ŧ ԀᣖĂĂĂĂĂĂ鐇È혈0ᰂ蘒#БāЀāЀāЀā 笆БāЀāЀāЀātꀀጄブ Ă Ă Ă Ă Ă Ă 樃ᜣ϶ 혚 ᬀࣖ 혜 ᴀࣖ 혲༂倃㐀ۖĀ̏ 氃瀀ᓖ 瑹⍠YAሀĀ᐀¤ᘀĤ搤搥搦搧搨昩晉 왎(俿ࣆ왐(凿ࣆ왒(叿ࣆ摧⍠YȀ짦즮Ɪ즮Ɪ즮Ɪ즮Ɪ즮Ɪ즮Ɪ즮Ɪ즮Ɪ斈ꞈ ᕄ瑨⁶ᘀꉨ罍䈀Ī䩃䩏 䩑 䩡桥䡭Љ桰 쩲(珿ै眄h ᔼ瑨⁶ᘀꉨ罍䈀Ī䩃䩏 䩑 䩡桥桰 쩲(矿h ᔌ艨饰ᘀꉨ罍 ᔴܞᘀꉨ罍䈀Ī䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔸܞᘀꉨ罍䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᘲ睛䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ☀¹ 砀 AሀĀ᐀¤ᘀĤ搤搥搦搧搨昩晉 왎(俿ࣆ왐(凿ࣆ왒(叿ࣆ摧⍠Y䔀 ␃ሃĀ᐀¤ᘀĤ搤搥搦搧搨昩♀䤈Ŧ 一ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿̤摧⍠YȀz 㸀 <ᘀĤ搤搥搦搧搨昩晉 왎(俿ࣆ왐(凿ࣆ왒(叿ࣆ摧⍠Y
欀汤5ᘀĤ␗䤁Ŧ ԀᣖĂĂĂĂĂĂ鐇È혈0ᰂ蘒#БāЀāЀāЀā 笆БāЀāЀāЀātꀀጄブ Ă Ă Ă Ă Ă Ă 樃ᜣ϶ 혚 ᬀࣖ 혜 ᴀࣖ 혲༂倃㐀ۖĀ̏ 氃瀀ᓖ 瑹⍠YȀ¾ 㤀
欀⡤6ᘀĤ␗䤁Ŧ ԀᣖĂĂĂĂĂĂ鐇È혈0ᰂ蘒#БāЀāЀāЀā 笆БāЀāЀāЀātꀀጄブ Ă Ă Ă Ă Ă Ă 樃ᜣ϶ 혚 ᬀࣖ 혜 ᴀࣖ 혲༂倃㐀ۖĀ̏ 氃瀀ᓖ 瑹⍠YAሀĀ᐀¤ᘀĤ搤搥搦搧搨昩晉 왎(俿ࣆ왐(凿ࣆ왒(叿ࣆ摧⍠YȀÃ 舀 AሀĀ᐀¤ᘀĤ搤搥搦搧搨昩晉 왎(俿ࣆ왐(凿ࣆ왒(叿ࣆ摧⍠Y<ᘀĤ搤搥搦搧搨昩晉 왎(俿ࣆ왐(凿ࣆ왒(叿ࣆ摧⍠YȀz 㸀 <ᘀĤ搤搥搦搧搨昩晉 왎(俿ࣆ왐(凿ࣆ왒(叿ࣆ摧⍠Y
欀6ᘀĤ␗䤁Ŧ ԀᣖĂĂĂĂĂĂ鐇È혈0ᰂ蘒#БāЀāЀāЀā 笆БāЀāЀāЀātꀀጄブ Ă Ă Ă Ă Ă Ă 樃ᜣ϶ 혚 ᬀࣖ 혜 ᴀࣖ 혲༂倃㐀ۖĀ̏ 氃瀀ᓖ 瑹⍠YȀ¾ 㤀
欀ꁤ7ᘀĤ␗䤁Ŧ ԀᣖĂĂĂĂĂĂ鐇È혈0ᰂ蘒#БāЀāЀāЀā 笆БāЀāЀāЀātꀀጄブ Ă Ă Ă Ă Ă Ă 樃ᜣ϶ 혚 ᬀࣖ 혜 ᴀࣖ 혲༂倃㐀ۖĀ̏ 氃瀀ᓖ 瑹⍠YAሀĀ᐀¤ᘀĤ搤搥搦搧搨昩晉 왎(俿ࣆ왐(凿ࣆ왒(叿ࣆ摧⍠YȀÃ 舀 AሀĀ᐀¤ᘀĤ搤搥搦搧搨昩晉 왎(俿ࣆ왐(凿ࣆ왒(叿ࣆ摧⍠Y<ᘀĤ搤搥搦搧搨昩晉 왎(俿ࣆ왐(凿ࣆ왒(叿ࣆ摧⍠YȀz 㸀 <ᘀĤ搤搥搦搧搨昩晉 왎(俿ࣆ왐(凿ࣆ왒(叿ࣆ摧⍠Y
欀層8ᘀĤ␗䤁Ŧ ԀᣖĂĂĂĂĂĂ鐇È혈0ᰂ蘒#БāЀāЀāЀā 笆БāЀāЀāЀātꀀጄブ Ă Ă Ă Ă Ă Ă 樃ᜣ϶ 혚 ᬀࣖ 혜 ᴀࣖ 혲༂倃㐀ۖĀ̏ 氃瀀ᓖ 瑹⍠YȀ¾ 㤀
欀ᡤ9ᘀĤ␗䤁Ŧ ԀᣖĂĂĂĂĂĂ鐇È혈0ᰂ蘒#БāЀāЀāЀā 笆БāЀāЀāЀātꀀጄブ Ă Ă Ă Ă Ă Ă 樃ᜣ϶ 혚 ᬀࣖ 혜 ᴀࣖ 혲༂倃㐀ۖĀ̏ 氃瀀ᓖ 瑹⍠YAሀĀ᐀¤ᘀĤ搤搥搦搧搨昩晉 왎(俿ࣆ왐(凿ࣆ왒(叿ࣆ摧⍠YȀÃ 舀 AሀĀ᐀¤ᘀĤ搤搥搦搧搨昩晉 왎(俿ࣆ왐(凿ࣆ왒(叿ࣆ摧⍠Y<ᘀĤ搤搥搦搧搨昩晉 왎(俿ࣆ왐(凿ࣆ왒(叿ࣆ摧⍠YȀz 㸀 <ᘀĤ搤搥搦搧搨昩晉 왎(俿ࣆ왐(凿ࣆ왒(叿ࣆ摧⍠Y
欀푤9ᘀĤ␗䤁Ŧ ԀᣖĂĂĂĂĂĂ鐇È혈0ᰂ蘒#БāЀāЀāЀā 笆БāЀāЀāЀātꀀጄブ Ă Ă Ă Ă Ă Ă 樃ᜣ϶ 혚 ᬀࣖ 혜 ᴀࣖ 혲༂倃㐀ۖĀ̏ 氃瀀ᓖ 瑹⍠YȀ¾ 㤀
欀遤:ᘀĤ␗䤁Ŧ ԀᣖĂĂĂĂĂĂ鐇È혈0ᰂ蘒#БāЀāЀāЀā 笆БāЀāЀāЀātꀀጄブ Ă Ă Ă Ă Ă Ă 樃ᜣ϶ 혚 ᬀࣖ 혜 ᴀࣖ 혲༂倃㐀ۖĀ̏ 氃瀀ᓖ 瑹⍠YAሀĀ᐀¤ᘀĤ搤搥搦搧搨昩晉 왎(俿ࣆ왐(凿ࣆ왒(叿ࣆ摧⍠YȀÃ 舀 AሀĀ᐀¤ᘀĤ搤搥搦搧搨昩晉 왎(俿ࣆ왐(凿ࣆ왒(叿ࣆ摧⍠Y<ᘀĤ搤搥搦搧搨昩晉 왎(俿ࣆ왐(凿ࣆ왒(叿ࣆ摧⍠YȀz 㐀 䔀 ␃ሃĀ᐀¤ᘀĤ搤搥搦搧搨昩♀䤈Ŧ 一ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿̤摧⍠Y
欀䱤;ᘀĤ␗䤁Ŧ ԀᣖĂĂĂĂĂĂ鐇È혈0ᰂ蘒#БāЀāЀāЀā 笆БāЀāЀāЀātꀀጄブ Ă Ă Ă Ă Ă Ă 樃ᜣ϶ 혚 ᬀࣖ 혜 ᴀࣖ 혲༂倃㐀ۖĀ̏ 氃瀀ᓖ 瑹⍠YȀ싟슧ꂧ슧ꂧ슧ꞀꞠꟂ�曂ꟂꟂꞠꟂꞠꟂꞠꟂꞠᘲ睛䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔾܞᘀꉨ罍ᜀᙨ蝺䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔌ艨饰ᘀꉨ罍 ᔴܞᘀꉨ罍䈀Ī䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔸܞᘀꉨ罍䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᕀ艨饰ᘀꉨ罍䈀Ī䩃䩏 䩐䩑 䩡桥桰 쩲(矿h ⠀¾ 㤀
欀ࡤ<ᘀĤ␗䤁Ŧ ԀᣖĂĂĂĂĂĂ鐇È혈0ᰂ蘒#БāЀāЀāЀā 笆БāЀāЀāЀātꀀጄブ Ă Ă Ă Ă Ă Ă 樃ᜣ϶ 혚 ᬀࣖ 혜 ᴀࣖ 혲༂倃㐀ۖĀ̏ 氃瀀ᓖ 瑹⍠YAሀĀ᐀¤ᘀĤ搤搥搦搧搨昩晉 왎(俿ࣆ왐(凿ࣆ왒(叿ࣆ摧⍠YȀÃ 舀 AሀĀ᐀¤ᘀĤ搤搥搦搧搨昩晉 왎(俿ࣆ왐(凿ࣆ왒(叿ࣆ摧⍠Y<ᘀĤ搤搥搦搧搨昩晉 왎(俿ࣆ왐(凿ࣆ왒(叿ࣆ摧⍠YȀz 㸀 <ᘀĤ搤搥搦搧搨昩晉 왎(俿ࣆ왐(凿ࣆ왒(叿ࣆ摧⍠Y
欀쑤<ᘀĤ␗䤁Ŧ ԀᣖĂĂĂĂĂĂ鐇È혈0ᰂ蘒#БāЀāЀāЀā 笆БāЀāЀāЀātꀀጄブ Ă Ă Ă Ă Ă Ă 樃ᜣ϶ 혚 ᬀࣖ 혜 ᴀࣖ 혲༂倃㐀ۖĀ̏ 氃瀀ᓖ 瑹⍠YȀ¾ 㤀
欀聤=ᘀĤ␗䤁Ŧ ԀᣖĂĂĂĂĂĂ鐇È혈0ᰂ蘒#БāЀāЀāЀā 笆БāЀāЀāЀātꀀጄブ Ă Ă Ă Ă Ă Ă 樃ᜣ϶ 혚 ᬀࣖ 혜 ᴀࣖ 혲༂倃㐀ۖĀ̏ 氃瀀ᓖ 瑹⍠YAሀĀ᐀¤ᘀĤ搤搥搦搧搨昩晉 왎(俿ࣆ왐(凿ࣆ왒(叿ࣆ摧⍠YȀÃ 舀 AሀĀ᐀¤ᘀĤ搤搥搦搧搨昩晉 왎(俿ࣆ왐(凿ࣆ왒(叿ࣆ摧⍠Y<ᘀĤ搤搥搦搧搨昩晉 왎(俿ࣆ왐(凿ࣆ왒(叿ࣆ摧⍠YȀz 㐀 䔀 ␃ሃĀ᐀¤ᘀĤ搤搥搦搧搨昩♀䤈Ŧ 一ࣆ왏(僿ࣆ왑(勿ࣆ왓(懿̤摧⍠Y
欀㱤>ᘀĤ␗䤁Ŧ ԀᣖĂĂĂĂĂĂ鐇È혈0ᰂ蘒#БāЀāЀāЀā 笆БāЀāЀāЀātꀀጄブ Ă Ă Ă Ă Ă Ă 樃ᜣ϶ 혚 ᬀࣖ 혜 ᴀࣖ 혲༂倃㐀ۖĀ̏ 氃瀀ᓖ 瑹⍠YȀ¾ 㤀
欀>ᘀĤ␗䤁Ŧ ԀᣖĂĂĂĂĂĂ鐇È혈0ᰂ蘒#БāЀāЀāЀā 笆БāЀāЀāЀātꀀጄブ Ă Ă Ă Ă Ă Ă 樃ᜣ϶ 혚 ᬀࣖ 혜 ᴀࣖ 혲༂倃㐀ۖĀ̏ 氃瀀ᓖ 瑹⍠YAሀĀ᐀¤ᘀĤ搤搥搦搧搨昩晉 왎(俿ࣆ왐(凿ࣆ왒(叿ࣆ摧⍠YȀÃ 舀 AሀĀ᐀¤ᘀĤ搤搥搦搧搨昩晉 왎(俿ࣆ왐(凿ࣆ왒(叿ࣆ摧⍠Y<ᘀĤ搤搥搦搧搨昩晉 왎(俿ࣆ왐(凿ࣆ왒(叿ࣆ摧⍠YȀz 㸀 <ᘀĤ搤搥搦搧搨昩晉 왎(俿ࣆ왐(凿ࣆ왒(叿ࣆ摧⍠Y
欀둤?ᘀĤ␗䤁Ŧ ԀᣖĂĂĂĂĂĂ鐇È혈0ᰂ蘒#БāЀāЀāЀā 笆БāЀāЀāЀātꀀጄブ Ă Ă Ă Ă Ă Ă 樃ᜣ϶ 혚 ᬀࣖ 혜 ᴀࣖ 혲༂倃㐀ۖĀ̏ 氃瀀ᓖ 瑹⍠YȀ¾ 㤀
欀灤@ᘀĤ␗䤁Ŧ ԀᣖĂĂĂĂĂĂ鐇È혈0ᰂ蘒#БāЀāЀāЀā 笆БāЀāЀāЀātꀀጄブ Ă Ă Ă Ă Ă Ă 樃ᜣ϶ 혚 ᬀࣖ 혜 ᴀࣖ 혲༂倃㐀ۖĀ̏ 氃瀀ᓖ 瑹⍠YAሀĀ᐀¤ᘀĤ搤搥搦搧搨昩晉 왎(俿ࣆ왐(凿ࣆ왒(叿ࣆ摧⍠YȀÃ 舀 AሀĀ᐀¤ᘀĤ搤搥搦搧搨昩晉 왎(俿ࣆ왐(凿ࣆ왒(叿ࣆ摧⍠Y<ᘀĤ搤搥搦搧搨昩晉 왎(俿ࣆ왐(凿ࣆ왒(叿ࣆ摧⍠YȀz 㸀 <ᘀĤ搤搥搦搧搨昩晉 왎(俿ࣆ왐(凿ࣆ왒(叿ࣆ摧⍠Y
欀ⱤAᘀĤ␗䤁Ŧ ԀᣖĂĂĂĂĂĂ鐇È혈0ᰂ蘒#БāЀāЀāЀā 笆БāЀāЀāЀātꀀጄブ Ă Ă Ă Ă Ă Ă 樃ᜣ϶ 혚 ᬀࣖ 혜 ᴀࣖ 혲༂倃㐀ۖĀ̏ 氃瀀ᓖ 瑹⍠YȀ죣죁죣죁죣죁죣죁쇣떽ꦭ蚥纥杴X ᘝ�驠㔀脈䩃䩐䩑 䩞 䩡ᘙ�驠㔀脈䩃䩑 䩞 䩡ᘒ�驠倀ъ儀J帀J ᘎ�驠儀J帀J ᘼ�驠䈀Ī䩃䩏 䩐䩑 䩡桥 䀀䡮Ѕ桰 쩲 ÿ䀀琀Ոᘆ�驠 ᘆꭨ刔 ᘎꭨ刔䌀ᡊ愀ᡊ ᘎ癨呠䌀ᡊ愀ᡊ ᘆ票谒 ᔌ艨饰ᘀꉨ罍 ᔴܞᘀꉨ罍䈀Ī䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᔸܞᘀꉨ罍䈀Ī䩃䩏 䩑 桥桰 쩲(矿h ᴀ¾ 㤀
欀AᘀĤ␗䤁Ŧ ԀᣖĂĂĂĂĂĂ鐇È혈0ᰂ蘒#БāЀāЀāЀā 笆БāЀāЀāЀātꀀጄブ Ă Ă Ă Ă Ă Ă 樃ᜣ϶ 혚 ᬀࣖ 혜 ᴀࣖ 혲༂倃㐀ۖĀ̏ 氃瀀ᓖ 瑹⍠YAሀĀ᐀¤ᘀĤ搤搥搦搧搨昩晉 왎(俿ࣆ왐(凿ࣆ왒(叿ࣆ摧⍠YȀÃ 舀 AሀĀ᐀¤ᘀĤ搤搥搦搧搨昩晉 왎(俿ࣆ왐(凿ࣆ왒(叿ࣆ摧⍠Y<ᘀĤ搤搥搦搧搨昩晉 왎(俿ࣆ왐(凿ࣆ왒(叿ࣆ摧⍠YȀz 㸀 <ᘀĤ搤搥搦搧搨昩晉 왎(俿ࣆ왐(凿ࣆ왒(叿ࣆ摧⍠Y
欀ꑤBᘀĤ␗䤁Ŧ ԀᣖĂĂĂĂĂĂ鐇È혈0ᰂ蘒#БāЀāЀāЀā 笆БāЀāЀāЀātꀀጄブ Ă Ă Ă Ă Ă Ă 樃ᜣ϶ 혚 ᬀࣖ 혜 ᴀࣖ 혲༂倃㐀ۖĀ̏ 氃瀀ᓖ 瑹⍠YȀ¾ 㤀
欀恤CᘀĤ␗䤁Ŧ ԀᣖĂĂĂĂĂĂ鐇È혈0ᰂ蘒#БāЀāЀāЀā 笆БāЀāЀāЀātꀀጄブ Ă Ă Ă Ă Ă Ă 樃ᜣ϶ 혚 ᬀࣖ 혜 ᴀࣖ 혲༂倃㐀ۖĀ̏ 氃瀀ᓖ 瑹⍠YAሀĀ᐀¤ᘀĤ搤搥搦搧搨昩晉 왎(俿ࣆ왐(凿ࣆ왒(叿ࣆ摧⍠YȀÃ 舀 AሀĀ᐀¤ᘀĤ搤搥搦搧搨昩晉 왎(俿ࣆ왐(凿ࣆ왒(叿ࣆ摧⍠Y<ᘀĤ搤搥搦搧搨昩晉 왎(俿ࣆ왐(凿ࣆ왒(叿ࣆ摧⍠YȀz 㸀 <ᘀĤ搤搥搦搧搨昩晉 왎(俿ࣆ왐(凿ࣆ왒(叿ࣆ摧⍠Y
欀ᱤDᘀĤ␗䤁Ŧ ԀᣖĂĂĂĂĂĂ鐇È혈0ᰂ蘒#БāЀāЀāЀā 笆БāЀāЀāЀātꀀጄブ Ă Ă Ă Ă Ă Ă 樃ᜣ϶ 혚 ᬀࣖ 혜 ᴀࣖ 혲༂倃㐀ۖĀ̏ 氃瀀ᓖ 瑹⍠YȀ¾ 㤀 / ─ ऀ 搒ðꐔ 摧恶Tऀ 搒ðꐔ 摧⋋û
欀�DᘀĤ␗䤁Ŧ ԀᣖĂĂĂĂĂĂ鐇È혈0ᰂ蘒#БāЀāЀāЀā 笆БāЀāЀāЀātꀀጄブ Ă Ă Ă Ă Ă Ă 樃ᜣ϶ 혚 ᬀࣖ 혜 ᴀࣖ 혲༂倃㐀ۖĀ̏ 氃瀀ᓖ 瑹⍠YAሀĀ᐀¤ᘀĤ搤搥搦搧搨昩晉 왎(俿ࣆ왐(凿ࣆ왒(叿ࣆ摧⍠YЀò ò ò ò ò ò ò ò å Ý ܀搒Ĕ摧惞ఀ ␃ሁĀ᐀¤愀Ĥ摧惞ఀ,␃ሃᑤāጀ碤愀̤摧ª7ጀ列﹠ˬস¥ 餀 餀 餀 餀 ␃ጃ碤᐀¤愀̤摧惞ɚ̤̀☊ଁ塆ഀ☁Ȃʂؘ萏ʂ萑ﵾ搒ĔꐓǠ搤 搥 搦 搧 搨 昩 䐭Ā왍
一ࣆ 왏 ÿ 倀ࣆ 왑 ÿ 刀ࣆ 왓 ÿ 帀芄怂纄懽̤摧䷅¤ऀ連列頻ﴞﴠ﹞﹠˪ˬশসਗ਼ଂரழഔഖ໖໘ილᐞᐠថធᣊᣌᮂᮄᰦᰨῴῶ⛦⛨ⶴⶶ⸔⸖⼺⼼よりㄴㄶ㈴㈶㚬㚮㡪㡬㧾㨀㪪㪬ퟴ믊믊ᘝ�驠㔀脈䩃䩐䩑 䩞 䩡ᘙ�驠㔀脈䩃䩑 䩞 䩡ᘜ�驠㘀脈䩃䩏 䩑 憁ᡊ ᘚ�驠䌀ᡊ伀J倀J儀J愀ᡊ ᘖ�驠䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊ䨀ഖ໘ᐠធᣌῶ⛨⥨ⶶ¥ 销 销 销 褀 ␃ጃ碤᐀¤愀̤摧惞ༀ ␃ഃ׆Āƪጀ碤᐀¤愀̤摧惞ɚ̤̀☊ଁ奆ഀ☁Ȃʂؘ萏ʂ萑ﵾ搒ĔꐓǠ搤 搥 搦 搧 搨 昩 䐭Ā왍
一ࣆ 왏 ÿ 倀ࣆ 왑 ÿ 刀ࣆ 왓 ÿ 帀芄怂纄懽̤摧䷅¤ऀⶶ⸖⼼㈶㚮㡬㨀㶘㻂¥ 餀 餀 餀 餀 ␃ጃ碤᐀¤愀̤摧惞ɚ̤̀☊ଁ婆ഀ☁Ȃʂؘ萏ʂ萑ﵾ搒ĔꐓǠ搤 搥 搦 搧 搨 昩 䐭Ā왍
一ࣆ 왏 ÿ 倀ࣆ 왑 ÿ 刀ࣆ 왓 ÿ 帀芄怂纄懽̤摧䷅¤ࠀ㪬㶖㶘㻀㻂㽀㽂䂚䂜䋦䋨䙂䙄䡈䡊䭴䭶䰞䰠丨个偢偤厨厪吊同噸噺埄埆塪塬惄惆曪曮桴桶眪矀矂砮砰竮竰粘粚給絨蛆蛰蝔蝰衬貺趎遀郮郰쫙뛴뛴���æ ᘖ�驠䌀ᡊ儀J帀J愀ᡊ ᘙ�驠㘀脈䩃䩏 䩑 䩡̦j ᘀ�驠䌀ᡊ䠀Ī䩏 䩐 䩑 ࡕ愁ᡊ ᘝ�驠㔀脈䩃䩐䩑 䩞 䩡ᘙ�驠㔀脈䩃䩑 䩞 䩡ᘚ�驠䌀ᡊ伀J倀J儀J愀ᡊ ᘖ�驠䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊ㬀㻂㽂䋨䭶偤厪塬桸潀猬痔眪¥ 餀 餀 餀 餀 餀 ␃ጃ碤᐀¤愀̤摧惞ɚ̤̀☊ଁ孆ഀ☁Ȃʂؘ萏ʂ萑ﵾ搒ĔꐓǠ搤 搥 搦 搧 搨 昩 䐭Ā왍
一ࣆ 왏 ÿ 倀ࣆ 왑 ÿ 刀ࣆ 왓 ÿ 帀芄怂纄懽̤摧䷅¤眪砰粚絨耜葶衬¥ 餀 ? 餀 餀 ɚ̤̀☊ଁ嵆ഀ☁Ȃʂؘ萏ʂ萑ﵾ搒ĔꐓǠ搤 搥 搦 搧 搨 昩 䐭Ā왍
一ࣆ 왏 ÿ 倀ࣆ 왑 ÿ 刀ࣆ 왓 ÿ 帀芄怂纄懽̤摧䷅¤ ␃ጃ碤᐀¤愀̤摧惞ɚ̤̀☊ଁ屆ഀ☁Ȃʂؘ萏ʂ萑ﵾ搒ĔꐓǠ搤 搥 搦 搧 搨 昩 䐭Ā왍
一ࣆ 왏 ÿ 倀ࣆ 왑 ÿ 刀ࣆ 왓 ÿ 帀芄怂纄懽̤摧䷅¤衬貺趎遀郰鄐飰鹂ꘘꛞ걞æ 紀 s 最 g 紀 Z 最
̤̀␆ጁ碤᐀¤愀̤摧惞 ␃ጃ碤᐀¤愀̤摧惞
Ĥꐓxꐔ 摧惞ऀ ␃ጃ碤愀̤摧惞ɚ̤̀☊ଁ嵆ഀ☁Ȃʂؘ萏ʂ萑ﵾ搒ĔꐓǠ搤 搥 搦 搧 搨 昩 䐭Ā왍
一ࣆ 왏 ÿ 倀ࣆ 왑 ÿ 刀ࣆ 왓 ÿ 帀芄怂纄懽̤摧䷅¤Ѐ 摧惞ș̤̀옍᠁搒ĔꐓǠ䐭Ā왍
愀̤摧惞郰鄎鄐鏂鏄韪韬飮飰鱌鱚鹀鹂ꁊꁌꉤꉦꌎꌐꑞꑠ꓾ꔀꘖꘘꛜꛞꫲꫴ걜걞걠걾검게겎겚겜겨겪겶겸짗짗짗뫗짗짗짗짗짗짗냗ꇲ짗짗냗福福福福福 ᘫ�驠䌀ᑊ伀J倀͊儀J愀ᑊ攀h 牀࣊ @ᘣ�驠伀J倀͊儀J攀h 牀࣊ @ᘝ�驠㸀Ī䩃䩏 䩐 䩑 䩡ᘒ�驠伀J倀J儀J ᘜ�驠㘀脈䩃䩏 䩑 憁ᡊ ᘚ�驠䌀ᡊ伀J倀J儀J愀ᡊ ᘖ�驠䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊ ᘝ�驠㸀Ī䩃䩏 䩐 䩑 䩡ᘙ�驠㸀Ī䩃䩏 䩑 䩡⬀걞걠검겎겜겪겸ù î î ̀Ĥꐔ ␖䤁Ŧ 愀ĤᘀĤ晉 겸겺곰괎괒9 1 ☀ ̀Ĥꐔ ␖䤁Ŧ 愀Ĥ᐀¤ᘀĤ晉 Æ欀鑤EᘀĤ␗䤁Ŧ ԀᣖĂĂĂĂĂĂ鐇혈匆䬀漇ଌ䌒✘뜞#輻ఆāఀāఀāఀā ⑇అāఀāఀāఀā 鱇అāఀāఀāఀā 㥇ఆāఀāఀāఀā అāఀāఀāఀā 遇అāఀāఀāఀātꀀጄブ Ă Ă Ă Ă Ă Ă 搃ᨣᣖ 혛 ᰀᣖ 혝 ㈀ۖ̏P혴༁䈀ϖ愁϶£瑹惞Ѐ겸겺곮곰괌괎괐괒괔괖괘괚괜괞괠굪구굮군궒궔궾귀귦귨긊긌긎까깎깐깒깴깶꺞꺠껈껊껬껮껰꼀꼂꼜꼞꼠꼢꼤꼦꼨꼪꼬꼮꼰꾖꾘꾲꾴꾶꾸꾺꾼꾾꿀꿂꿄꿆꿬꿮뀌뀎뀐뀒뀔뀖뀘뀚뀜뀞뀠뀬������쳞쳞쳞쳞쳞쳞������쳞쳞쳞쳞쳞쳞������쳞쳞쳞쳞쳞쳞� ᘣ�驠伀J倀͊儀J攀h 牀࣊ @ᘫ�驠䌀ᑊ伀J倀͊儀J愀ᑊ攀h 牀࣊ @ᘖ�驠䌀ᑊ愀ᑊ渀Ո琄Ո倄괒괖괚괞괠ô ô ⸀ Æ欀艤FᘀĤ␗䤁Ŧ ԀᣖĂĂĂĂĂĂ鐇혈匆䬀漇ଌ䌒✘뜞#漢ఆāఀāఀāఀā ⑇అāఀāఀāఀā 鱇అāఀāఀāఀā 㥇ఆāఀāఀāఀā అāఀāఀāఀā 遇అāఀāఀāఀātꀀጄブ Ă Ă Ă Ă Ă Ă 搃ᨣᣖ 혛 ᰀᣖ 혝 ㈀ۖ̏P혴༁䈀ϖ愁϶£瑹惞̀Ĥꐔ ␖䤁Ŧ 愀ĤЀ괠구군궔귀귨긌÷ ì ì ̀Ĥꐔ ␖䤁Ŧ 愀Ĥ᐀¤ᘀĤ晉 긌긎깎깒깶9 &