Smlouvy Dotace Platy Úřady Zakázky ▶ PastVina
❤ Podpořte nás Přihlásit se Registrace

Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Celý záznam ALBSAU8CV864 najdete zde


                쿐놡>￾	ۙကۜ￾￿ۋیۍێۏېۑےۓ۔ەۖۗۘ￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿ꗬÁ쀏Ѕደ¿ကࠀ嬚橢橢㹯㹯Ѕ쁀名名ఠਤH￿￿￿·◰◰㍠"㎂㎞㎞㎞￿￿㎲㎲㎲8㏪ӌ㢶।㎲䭫˘䈚䈚(䉂䉂䉂䍶$䎚䎦䛢䛤䛤䛤䛤䛤䛤$乃ʲ僵|䜈Н㎞䎮䍶䍶䎮䎮䜈㎞㎞䉂䉂Ĵ䬥史史史䎮൸㎞䉂㎞䉂䛢史䎮䛢史史ਮ㗽ଢ଼䋾䉂￿￿遰鐢Ǔ￿￿儦ǰ䅚À䛎䬻0䭫䈚ä共化Ü共ƀ䋾䋾共㎞䌒μ䎮䎮史䎮䎮䎮䎮䎮䜈䜈史䎮䎮䎮䭫䎮䎮䎮䎮￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿共䎮䎮䎮䎮䎮䎮䎮䎮䎮◰శ㈦ĺĒЅVládní návrh                              

ZÁKON
ze dne …….2018
o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ
OBECNÁ USTANOVENÍ
§ 1
Obecná ustanovení o výkonu znalecké činnosti
Výkonem znalecké činnosti se rozumí zpracování a podání znaleckého posudku, jeho doplnění nebo vysvětlení, a činnost, která bezprostředně směřuje k podání znaleckého posudku, jeho doplnění nebo vysvětlení.
Nestanoví-li zákon jinak, platí ustanovení o znalci také pro znaleckou kancelář a znalecký ústav. 
Znalec je povinen vykonávat znaleckou činnost pouze v oboru a odvětví a případně specializaci, pro které má oprávnění vykonávat znaleckou činnost, s odbornou péčí, nezávisle, nestranně a ve sjednané nebo stanovené době.
Znalec vykonává znaleckou činnost osobně; to platí i v případě, že znaleckou činnost vykonává ve znalecké kanceláři.
CELEX: 32009F0905
§ 2
Způsob výkonu znalecké činnosti
K výkonu znalecké činnosti jsou oprávněni znalci, znalecké kanceláře a znalecké ústavy. 
Znalec může vykonávat znaleckou činnost samostatně, nebo jako zaměstnanec, společník nebo člen znalecké kanceláře. Je-li znalec v pracovněprávním nebo obdobném vztahu ke znaleckému ústavu, může vykonávat znaleckou činnost rovněž samostatně, nebo jako zaměstnanec, společník nebo člen znalecké kanceláře.
§ 3
Příslušnost
Ve věcech výkonu znalecké činnosti a ve věcech žádostí o zápis do seznamu znalců, znaleckých kanceláří a znaleckých ústavů (dále jen „seznam znalců“) rozhodují předsedové krajských soudů a Ministerstvo spravedlnosti (dále jen „ministerstvo).
Ve věcech výkonu znalecké činnosti znalců a ve věcech žádostí fyzických osob o zápis do seznamu znalců je příslušný předseda krajského soudu. 
Ve věcech výkonu znalecké činnosti znaleckých kanceláří a znaleckých ústavů a ve věcech žádostí právnických osob o zápis do seznamu znalců je příslušné ministerstvo.
Pro obor doprava, ekonomika, stavebnictví, strojírenství nebo zdravotnictví je příslušný předseda krajského soudu, v jehož obvodu má znalec sídlo, nemá-li sídlo, místo trvalého pobytu, popřípadě místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince. Nemá-li znalec sídlo nebo místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle druhu pobytu cizince na území České republiky, je příslušný předseda krajského soudu, v jehož obvodu má znalec kontaktní adresu.
Pro obory neuvedené v odstavci 4 je příslušný předseda krajského soudu podle přílohy č. 2 tohoto zákona.
Předseda krajského soudu vykonává svou působnost pro obory uvedené v odstavci 4 v obvodu krajského soudu, jehož je předsedou; v oborech neuvedených v odstavci 4 vykonává svou působnost na celém území České republiky.
§ 4
Seznam znaleckých oborů a seznam znaleckých odvětví
(1)	Seznam znaleckých oborů je stanoven v příloze č. 1 tohoto zákona.
(2) 	Seznam znaleckých odvětví jednotlivých znaleckých oborů stanoví ministerstvo vyhláškou.
ČÁST DRUHÁ
VÝKON ZNALECKÉ ČINNOSTI
Hlava I
Podmínky pro výkon znalecké činnosti
§ 5
Podmínky pro výkon znalecké činnosti znalce a slib znalce
 Znalcem může být fyzická osoba, která
je odborně způsobilá k výkonu znalecké činnosti v daném oboru a odvětví a případně specializaci, pro které má být zapsána,
je bezúhonná,
má odpovídající materiálně technické zázemí a přístrojové vybavení, které dává záruku řádného výkonu znalecké činnosti,
je plně svéprávná,
nebyla v posledních 3 letech potrestána správním trestem zákazu činnosti spočívajícím v zákazu výkonu znalecké činnosti nebo pokutou ve výši nejméně 100 000 Kč za přestupek podle § 39 odst. 1 písm. a) až c), e) až l) nebo p), ani pokutou ve výši nejméně 100 000 Kč za přestupek podle § 40 odst. 1 písm. a), b) nebo c),
není na základě pravomocného rozhodnutí soudu v úpadku,
má kontaktní adresu na území České republiky v případě, že nemá sídlo nebo místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle druhu pobytu cizince na území České republiky, a
po splnění podmínek uvedených pod písmeny a) až g) složila bez výhrady do rukou předsedy krajského soudu slib podle odstavce 2.
Slib znalce zní: „Slibuji, že při své znalecké činnosti budu dodržovat právní předpisy, že znaleckou činnost budu vykonávat podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, nezávisle a nestranně, že budu plně využívat všech svých znalostí a dbát o jejich rozvoj a že zachovám mlčenlivost o skutečnostech, o nichž jsem se při výkonu znalecké činnosti dozvěděl.“.
§ 6
Podmínky pro výkon znalecké činnosti znalecké kanceláře
Znaleckou kanceláří může být obchodní korporace, která
bude vykonávat znaleckou činnost pomocí alespoň 1 znalce oprávněného k výkonu znalecké činnosti ve stejném oboru a odvětví a případně specializaci, pro které si podala žádost o zápis do seznamu znalců,
většinu hlasovacích práv v ní mají znalci, 
většina členů statutárního orgánu jsou znalci; má-li statutární orgán 2 členy, musí být znalcem alespoň jeden z nich,
má vypracována pravidla pracovních postupů zajišťujících řádný výkon znalecké činnosti,
má odpovídající materiálně technické zázemí, přístrojové vybavení a personální zázemí, které dává záruku řádného výkonu znalecké činnosti, 
je bezúhonná,
není na základě pravomocného rozhodnutí soudu v úpadku,
má kontaktní adresu na území České republiky v případě, že nemá sídlo v České republice, a
nebyla v posledních 3 letech potrestána správním trestem zákazu činnosti spočívajícím v zákazu výkonu znalecké činnosti nebo pokutou ve výši nejméně 100 000 Kč za přestupek podle § 39 odst. 1 písm. a) až c), e) až l) nebo p), ani pokutou ve výši nejméně 100 000 Kč za přestupek podle § 40 odst. 1 písm. a), b) nebo c).
Znalec může být zaměstnancem, společníkem nebo členem pouze jedné znalecké kanceláře; takový znalec není oprávněn vykonávat současně znaleckou činnost samostatně.
§ 7
Podmínky pro výkon znalecké činnosti znaleckého ústavu
 Znaleckým ústavem může být ten, kdo
je vysokou školou nebo její součástí, veřejnou výzkumnou institucí, státním podnikem, ústavem, organizační složkou státu,  vnitřní organizační jednotkou této složky nebo osobou veřejného práva, 
vykonává vědeckovýzkumnou činnost v příslušném oboru a odvětví a případně specializaci alespoň po dobu 3 let bezprostředně předcházejících dni podání žádosti o zápis do seznamu znalců,
je bezúhonný,
má odpovídající materiálně technické zázemí, přístrojové vybavení a personální zázemí, které dává záruku řádného výkonu znalecké činnosti,
má vypracována pravidla pracovních postupů zajišťujících řádný výkon znalecké činnosti,
má vnitřními předpisy upraveno, jakým způsobem bude znalecké posudky v souladu s  § 28 odst. 4 brát na vědomí,
není na základě pravomocného rozhodnutí soudu v úpadku,
má kontaktní adresu na území České republiky v případě, že nemá sídlo v České republice, a
nebyl v posledních 3 letech potrestán správním trestem zákazu činnosti spočívajícím v zákazu výkonu znalecké činnosti nebo pokutou ve výši nejméně 100 000 Kč za přestupek podle § 39 odst. 1 písm. a) až c), e) až l) nebo p), ani pokutou ve výši nejméně 100 000 Kč za přestupek podle § 40 odst. 1 písm. a), b) nebo c).
 Je-li žadatelem o zápis do seznamu znalců organizační složka státu nebo vnitřní organizační jednotka této složky, je podmínka pro výkon znalecké činnosti uvedená v odstavci 1 písm. b) splněna, pokud prokáže dostatečnou odbornost nezbytnou k výkonu znalecké činnosti s odbornou péčí v daném oboru a odvětví a případně specializaci jiným způsobem.
§ 8
Odborná způsobilost
Za odborně způsobilou podle § 5 odst. 1 písm. a) se považuje osoba, která
získala vysokoškolské vzdělání odpovídajícího směru zaměřené na daný obor a dané odvětví nejméně v magisterském studijním programu, pokud je lze získat, jinak nejvyšší možné dosažitelné vzdělání zaměřené na daný obor a dané odvětví,
získala 10 let aktivní odborné praxe zaměřené na daný obor a dané odvětví,
získala jiné osvědčení o odborné způsobilosti zaměřené na daný obor a dané odvětví, nebo absolvovala specializační studium zaměřené na daný obor a dané odvětví, pokud je to nezbytné k výkonu znalecké činnosti s odbornou péčí,
získala osvědčení o odborné způsobilosti vydané příslušnou komorou zřízenou ze zákona, jde-li o znalecké odvětví v odbornostech, ve kterých o odbornost a etiku výkonu povolání dbá profesní komora zřízená zákonem, a
úspěšně složila vstupní zkoušku.
Aktivní odbornou praxí zaměřenou na daný obor a dané odvětví se rozumí pro účely tohoto zákona výkon odborných činností náležejících do daného oboru a daného odvětví po ukončení vysokoškolského studia, případně nejvyššího možného dosažitelného vzdělání, bezprostředně předcházející podání žádosti o zápis do seznamu znalců.
Za osvědčení o odborné způsobilosti podle odstavce 1 písm. c) a d) se považuje také osvědčení o odborné způsobilosti získané v některém z členských států Evropské unie nebo v jiném smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederaci.
Splnění podmínek podle odstavce 1 se posuzuje též s přihlédnutím ke specializaci, pokud byla zvolena.
V odůvodněných případech může ministerstvo na žádost žadatele o zápis do seznamu znalců splnění některé z podmínek podle odstavce 1 prominout, pokud jsou ostatní podmínky splněny v takové míře, která dává dostatečnou záruku, že znalecká činnost bude vykonávána s odbornou péčí; zejména lze prominout nesplnění podmínky podle odstavce 1 písm. a) získáním delší aktivní odborné praxe.
Byl-li znalec potrestán trestem zákazu činnosti spočívajícím v zákazu výkonu znalecké činnosti, musí pro účely dalšího výkonu znalecké činnosti znovu úspěšně vykonat vstupní zkoušku a doložit nové osvědčení podle odstavce 1 písm. d), a to nejpozději do 2 let od vykonání trestu zákazu činnosti spočívajícího v zákazu výkonu znalecké činnosti nebo od upuštění jeho zbytku. Ustanovení o vstupní zkoušce podle § 10 se použijí přiměřeně. Od vykonání trestu zákazu činnosti spočívajícím v zákazu výkonu znalecké činnosti do doby úspěšného složení opakované vstupní zkoušky a doložení nového osvědčení podle odstavce 1 písm. d) je oprávnění vykonávat znaleckou činnost znalce pozastaveno.
Ministerstvo stanoví vyhláškou výčet oborů a odvětví,
pro které je nutné doložit získání jiného osvědčení o odborné způsobilosti, nebo absolvovat specializační studium podle odstavce 1 písm. c), včetně uvedení toho, o jaké osvědčení nebo specializační studium se jedná, a
pro které je nutno doložit osvědčení vydané profesní komorou podle odstavce 1 písm. d) včetně uvedení toho, o jakou komoru se jedná.
§ 9
Bezúhonnost
Podmínku bezúhonnosti nesplňuje osoba, která byla pravomocně odsouzena za úmyslný trestný čin nebo trestný čin spáchaný z nedbalosti v souvislosti s výkonem znalecké nebo podnikatelské činnosti, nehledí-li se na ni, jako by nebyla odsouzena.
Za účelem doložení bezúhonnosti si ministerstvo nebo předseda krajského soudu vyžádá výpis z evidence Rejstříku trestů. Žádost o vydání výpisu z evidence Rejstříku trestů a výpis z evidence Rejstříku trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.
Bezúhonnost se kromě výpisu z evidence Rejstříku trestů dokládá také 
u fyzické osoby, která se v posledních 3 letech zdržovala nepřetržitě po dobu delší než 3 měsíce v cizím státě, výpisem z evidence trestů nebo rovnocenným dokladem vydaným příslušným soudním nebo správním orgánem tohoto státu, nebo výpisem z evidence Rejstříku trestů, v jehož příloze jsou tyto informace obsaženy, 
u fyzické osoby, která není státním občanem České republiky, výpisem z evidence trestů nebo rovnocenným dokladem vydaným příslušným soudním nebo správním orgánem státu, jehož je tato osoba občanem, nebo výpisem z evidence Rejstříku trestů, v jehož příloze jsou tyto informace obsaženy,
u právnické osoby, která v posledních 3 letech alespoň po dobu 3 měsíců nepřetržitě vykonávala činnost nebo měla sídlo mimo území České republiky, výpisem z evidence trestů nebo rovnocenným dokladem vydaným příslušným soudním nebo správním orgánem tohoto státu.
Nevydává-li stát podle odstavce 3 výpis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad, předloží osoba čestné prohlášení o bezúhonnosti.
Prokazuje-li se bezúhonnost způsobem podle odstavce 3 nebo 4, musí tyto doklady žadatel přiložit k žádosti o zápis do seznamu znalců; tyto doklady nesmí být v okamžiku podání žádosti starší než 3 měsíce. Na vyžádání ministerstva nebo předsedy krajského soudu žadatel doloží rozhodnutí o odsouzení. Je-li žadatelem právnická osoba, musí podmínku bezúhonnosti splňovat rovněž fyzická osoba, která je členem jejího statutárního orgánu nebo vykonává činnost člena jejího statutárního orgánu.

§ 10
Vstupní zkouška znalce
Vstupní zkouška se skládá z obecné části, kterou se ověřují zejména znalosti právních předpisů upravujících výkon znalecké činnosti a řízení, v nichž se znalecká činnost vykonává, a náležitostí znaleckého posudku, a zvláštní části, kterou se ověřuje zejména schopnost vypracovat znalecký posudek a znalosti z oboru a odvětví, s přihlédnutím ke specializaci, pokud byla zvolena. Vstupní zkouška se koná v českém jazyce. 
Obecnou část vstupní zkoušky zajišťuje a organizuje Justiční akademie. Obecná část vstupní zkoušky se považuje za splněnou v případě, že žadatel při vykonání vstupní zkoušky uspěl v jiném oboru či odvětví, než pro které nově žádá o zápis do seznamu znalců, v uplynulých 3 letech přede dnem podání žádosti.
Žadateli, který splní podmínky uvedené v § 5 odst. 1 písm. b) až h) a v § 8 odst. 1 písm. a) až d), bude umožněno do 6 měsíců od doručení žádosti podle § 11 odst. 2 vykonat vstupní zkoušku.
Ten, kdo při vstupní zkoušce neuspěl, může do 1 měsíce ode dne, kdy byl vyrozuměn o jejím výsledku, požádat o její opakování. Předseda krajského soudu toto opakování umožní tak, aby se opakovaná vstupní zkouška konala nejdříve po uplynutí 6 měsíců ode dne konání vstupní zkoušky, při které žadatel neuspěl. Vstupní zkoušku lze opakovat pouze jedenkrát.
Ten, kdo ve vstupní zkoušce neuspěl a nepodal včas žádost o její opakování, anebo ten, kdo neuspěl ani při jejím opakování, může podat další žádost o zápis do seznamu znalců nejdříve po uplynutí 5 let ode dne konání poslední neúspěšné vstupní zkoušky.
Řízení o žádosti o zápis do seznamu znalců předseda krajského soudu přeruší za účelem vykonání vstupní zkoušky žadatelem.
Způsob vykonání vstupní zkoušky, její formu, obsah a průběh stanoví ministerstvo vyhláškou.
Hlava II
Vznik, pozastavení a zánik oprávnění vykonávat znaleckou činnost
§ 11
Vznik oprávnění vykonávat znaleckou činnost
Oprávnění vykonávat znaleckou činnost vzniká zápisem do seznamu znalců.
Žádost o zápis do seznamu znalců podává žadatel na předepsaném formuláři. V žádosti žadatel uvede obor a odvětví a podle vlastního uvážení i specializaci, ve které chce vykonávat znaleckou činnost. 
Předseda krajského soudu nebo ministerstvo zapíše žadatele do seznamu znalců, splnil-li žadatel podmínky pro výkon znalecké činnosti, a to do 10 pracovních dnů ode dne jejich splnění nebo ode dne složení slibu, je-li žadatelem fyzická osoba. Rozhodnutí o zápisu do seznamu znalců se písemně nevyhotovuje. Rozhodnutí nabývá právní moci zápisem znalce do seznamu znalců.
Předseda krajského soudu nebo ministerstvo vydá znalci průkaz znalce (dále jen „průkaz“) a potvrzení opravňující jej k objednávce a převzetí znalecké pečeti. Postup při vydávání průkazu, jednotný vzor průkazu a jeho náležitosti a jednotnou úpravu znalecké pečeti a barvu znalecké pečeti stanoví ministerstvo vyhláškou.
Znalec je povinen oznámit předsedovi krajského soudu nebo ministerstvu změny ve skutečnostech, které jsou podmínkou výkonu znalecké činnosti znalce, nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne, kdy tato změna nastala.
Náležitosti formuláře žádosti o zápis do seznamu znalců stanoví ministerstvo vyhláškou a formulář zároveň uveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup.
§ 12
Zvláštní ustanovení o vzniku oprávnění vykonávat znaleckou činnost
Předseda krajského soudu zapíše do seznamu znalců fyzickou osobu jako znalce a ministerstvo zapíše obchodní korporaci jako znaleckou kancelář nebo toho, kdo je uveden v § 7 odst. 1 písm. a) jako znalecký ústav, aniž by splnili podmínky pro zápis do seznamu znalců podle příslušných ustanovení tohoto zákona, pokud
získali v některém z členských států Evropské unie nebo v jiném smluvním státě Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederaci oprávnění obdobné znaleckému oprávnění podle tohoto zákona, a
ministerstvo po složení rozdílové zkoušky uzná jejich kvalifikaci podle zákona o uznávání odborné kvalifikace.
Rozdílovou zkouškou se ověřují znalosti právních předpisů upravujících výkon znalecké činnosti a řízení, v nichž se znalecká činnost vykonává, a náležitostí znaleckého úkonu. Na rozdílovou zkoušku se použijí ustanovení § 10 obdobně. Způsob vykonání rozdílové zkoušky, její formu, obsah a průběh stanoví ministerstvo vyhláškou. 
Fyzická osoba uvedená v odstavci 1 musí před zapsáním do seznamu znalců složit slib podle § 5 odst. 2 do rukou předsedy krajského soudu.
§ 13
Pozastavení oprávnění vykonávat znaleckou činnost
Ministerstvo nebo předseda krajského soudu pozastaví oprávnění vykonávat znaleckou činnost
znalce, pokud bylo zahájeno trestní stíhání znalce pro úmyslný trestný čin nebo pro trestný čin spáchaný z nedbalosti v souvislosti s výkonem znalecké činnosti, a to do doby pravomocného skončení trestního stíhání,
znalecké kanceláře, pokud bylo zahájeno trestní stíhání znalce, který jediný vykonává znaleckou činnost ve znalecké kanceláři v daném oboru a odvětví a případně specializaci,
byl-li znalec vzat do vazby nebo nastoupil do výkonu trestu odnětí svobody, a to po dobu trvání výkonu vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody, nebo
požádá-li znalec písemně o pozastavení činnosti a uvede, na jakou dobu má být oprávnění vykonávat znaleckou činnost pozastaveno.
Ministerstvo nebo předseda krajského soudu může v odůvodněných případech pozastavit oprávnění vykonávat znaleckou činnost, pokud
existují zdravotní nebo jiné závažné důvody dlouhodobě znemožňující výkon znalecké činnosti, nebo
bylo zahájeno řízení o omezení svéprávnosti, a to do doby nabytí právní moci rozhodnutí, kterým se toto řízení končí.
Žádost o pozastavení oprávnění vykonávat znaleckou činnost lze podat na dobu nejdéle 3 let, a to i opakovaně, celková doba pozastavení oprávnění vykonávat znaleckou činnost však nesmí činit více než 6 let. V rozhodnutí o pozastavení oprávnění vykonávat znaleckou činnost se vždy stanoví doba, na kterou se toto oprávnění pozastavuje. Předseda krajského soudu nebo ministerstvo ukončí pozastavení oprávnění vykonávat znaleckou činnost na žádost znalce, pokud tomu nebrání závažné důvody.
Po dobu pozastavení oprávnění vykonávat znaleckou činnost nesmí znalec vykonávat znaleckou činnost a bezodkladně o této skutečnosti informuje všechny své zadavatele dosud nerozpracovaných znaleckých posudků; tyto znalecké posudky již znalec nezpracuje. Pozastavením oprávnění vykonávat znaleckou činnost však není dotčena povinnost dokončit již rozpracované znalecké posudky a doplnit nebo vysvětlit již podané znalecké posudky, pokud to není v rozporu s důvodem pozastavení činnosti. Pokud by dokončení již rozpracovaných znaleckých posudků bylo v rozporu s důvodem pozastavení činnosti, musí být tato skutečnost uvedena v rozhodnutí o pozastavení činnosti a znalec o této skutečnosti bezodkladně informuje všechny své zadavatele dotčených rozpracovaných znaleckých posudků. Dojde-li k pozastavení oprávnění vykonávat znaleckou činnost, musí znalec vrátit zadavateli bez zbytečného odkladu podklady sloužící pro zpracování znaleckého posudku.
Pozastavení oprávnění vykonávat znaleckou činnost a ukončení pozastavení oprávnění vykonávat znaleckou činnost zaznamená ministerstvo nebo předseda krajského soudu v seznamu znalců bezodkladně, nejpozději do 10 pracovních dnů ode dne, kdy rozhodnutí o pozastavení nebo ukončení pozastavení oprávnění vykonávat znaleckou činnost nabylo právní moci.
Opravný prostředek proti rozhodnutí o pozastavení oprávnění vykonávat znaleckou činnost nemá odkladný účinek.
Oprávnění znalce vykonávat znaleckou činnost se pozastavuje od vykonání trestu zákazu činnosti spočívajícím v zákazu výkonu znalecké činnosti do úspěšného složení opakované vstupní zkoušky a doložení nového osvědčení; ustanovení § 8 odst. 6 se použije obdobně.
§ 14
Zánik oprávnění vykonávat znaleckou činnost
Předseda krajského soudu nebo ministerstvo rozhodne o zániku oprávnění vykonávat znaleckou činnost, pokud znalec
přestal splňovat podmínky pro výkon znalecké činnosti,
nedoloží doklad o uzavřeném pojištění pro případ povinnosti nahradit újmu ve lhůtě podle § 22 odst. 4,
nemůže ze zdravotních nebo jiných závažných důvodů dlouhodobě vykonávat znaleckou činnost nebo ji nemůže vykonávat s odbornou péčí a oprávnění vykonávat znaleckou činnost nebylo pozastaveno, nebo
nastanou důvody uvedené v § 35 odst. 4.
Je-li to možné a nehrozí-li nebezpečí z prodlení, vyzve předseda krajského soudu nebo ministerstvo znalce před vydáním rozhodnutí o zániku oprávnění vykonávat znaleckou činnost k nápravě ve stanovené přiměřené lhůtě. 
Oprávnění vykonávat znaleckou činnost zaniká
smrtí znalce,
zánikem znalecké kanceláře nebo znaleckého ústavu,
oznámením o ukončení znalecké činnosti.
Po zániku oprávnění vykonávat znaleckou činnost musí ten, komu byly poskytnuty podklady sloužící pro vypracování znaleckého posudku, nebo ten, kdo má podklady u sebe, tyto podklady bez zbytečného odkladu vrátit zadavateli.
Po zániku oprávnění vykonávat znaleckou činnost musí ten, komu byla vydána znalecká pečeť a průkaz, nebo ten, kdo má znaleckou pečeť a průkaz u sebe, odevzdat znaleckou pečeť a průkaz bez zbytečného odkladu příslušnému předsedovi krajského soudu nebo ministerstvu.
Hlava III
Seznam znalců
§ 15
Obecná ustanovení o seznamu znalců
Seznam znalců je informační systém veřejné správy, jehož správcem je ministerstvo, a do něhož se zapisují znalci, znalecké kanceláře a znalecké ústavy. Údaje označené tímto zákonem jako veřejné jsou uveřejňovány způsobem umožňujícím dálkový přístup.
K údajům, které jsou označené tímto zákonem jako neveřejné, má přístup ministerstvo a předseda krajského soudu. Na základě odůvodněné žádosti udělí správce seznamu znalců přístup v nezbytném rozsahu do neveřejné části rovněž jinému orgánu veřejné moci.
Znalec má právo nahlížet do seznamu znalců na všechny údaje, které jsou o něm zapsány.
Z údajů podle odstavce 2 lze v konkrétním případě využít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu.
§ 16
Údaje vedené v seznamu znalců
Jako veřejný údaj se do seznamu znalců zapisuje
jméno nebo název,
obor a odvětví a případně specializace, pokud byla zvolena; jedná-li se o znaleckou kancelář pak i jména znalců, prostřednictvím kterých znaleckou činnost v jednotlivých oborech, odvětvích a případně specializacích vykonává,
údaj o tom, že znalec vykonává znaleckou činnost v rámci znalecké kanceláře,
sídlo,
kontaktní adresa na území České republiky v případě, že znalec nemá sídlo nebo místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle druhu pobytu cizince na území České republiky,
identifikační číslo osoby,
identifikátor datové schránky,
telefonní kontakt,
den zápisu do seznamu znalců,
údaj o zápisu do seznamu znalců a tlumočníků podle zákona č. 36/1967 Sb., byl-li znalec nebo znalecký ústav zapsán podle tohoto zákona,
údaj o spáchaném přestupku podle tohoto zákona a uloženém správním trestu, neuplynulo-li více než 5 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o přestupku, a
údaj o tom, od kdy a na jak dlouhou dobu byl výkon znalecké činnosti znalce pozastaven, a ustanovení tohoto zákona, podle kterého došlo k pozastavení; to platí i v případě, že byla pozastavena činnost některému ze znalců působících ve znalecké kanceláři.
Na žádost znalce se do seznamu znalců zapisuje jako veřejný údaj
adresa elektronické pošty,
internetová stránka týkající se znalecké činnosti.
Jako neveřejný údaj se do seznamu znalců zapisuje
údaj o spáchaném přestupku podle tohoto zákona a uloženém správním trestu, uplynulo-li 5 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o přestupku,
údaj o uložené výtce,
údaj o zahájení správního řízení podle tohoto zákona,
údaj o zániku oprávnění vykonávat znaleckou činnost, jeho důvodu a datu,
adresa místa trvalého pobytu nebo místa pobytu, nemá-li znalec trvalý pobyt na území České republiky, a
jiná skutečnost potřebná pro výkon dohledu.
Znalci, který nemá do okamžiku zápisu do seznamu znalců přiděleno identifikační číslo osoby, přidělí identifikační číslo osoby předseda krajského soudu, který o poskytnutí identifikačního čísla osoby požádá prostřednictvím ministerstva.
Změnu údajů zapisovaných do seznamu znalců je znalec povinen oznámit předsedovi krajského soudu nebo ministerstvu do 10 pracovních dnů ode dne, kdy ke změně došlo. Týká-li se změna údajů více než jednoho oboru, pro který jsou příslušní předsedové několika krajských soudů, postačí, pokud znalec oznámí změnu jednomu předsedovi krajského soudu.
Znalec je povinen k oznámení podle odstavce 5 přiložit doklad osvědčující danou změnu; to neplatí, pokud jde o změny již zapsané v základních registrech, veřejném rejstříku nebo v informačním systému evidence obyvatel, jedná-li se o občana České republiky, anebo v informačním systému cizinců, jedná-li se o cizince. Změny údajů získaných z těchto registrů, systémů, veřejného rejstříku nebo od znalce zapíše předseda krajského soudu nebo ministerstvo bez zbytečného odkladu do seznamu znalců.
§ 17

Využívání údajů z informačních systémů veřejné správy
Ministerstvo a předseda krajského soudu za účelem správy seznamu znalců využívají ze základního registru obyvatel údaje v rozsahu
příjmení,
jméno, popřípadě jména,
adresa místa pobytu,
datum, místo a okres narození, u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,
datum, místo a okres úmrtí, jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí, a
státní občanství, případně více státních občanství.
Ministerstvo a předseda krajského soudu za účelem správy seznamu znalců využívají z informačního systému evidence obyvatel údaje v rozsahu
jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
datum narození,
místo a okres narození, v případě narození v cizině místo a stát,
rodné číslo,
státní občanství, popřípadě více státních občanství,
adresa místa trvalého pobytu, včetně předchozích adres místa trvalého pobytu, případně též adresa, na kterou mají být doručovány písemnosti,
omezení svéprávnosti,
datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí občana mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo, a
den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil.
Ministerstvo a předseda krajského soudu za účelem správy seznamu znalců využívají z informačního systému cizinců tyto údaje:
jméno, popřípadě jména, příjmení,
datum narození,
rodné číslo,
místo a stát narození; v případě, že se cizinec narodil na území České republiky, místo a okres narození,
státní občanství, případně více státních občanství,
druh a adresa místa pobytu na území České republiky,
omezení svéprávnosti,
datum, místo a okres úmrtí; jde-li o úmrtí mimo území České republiky, stát, na jehož území k úmrtí došlo, popřípadě datum úmrtí, a
den, který byl v rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého uveden jako den smrti, popřípadě jako den, který nepřežil.
Ministerstvo a předseda krajského soudu za účelem správy seznamu znalců využívají ze základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci kromě veřejně přístupných údajů údaje v rozsahu
jméno, popřípadě jména, a příjmení podnikající fyzické osoby nebo zahraniční osoby a
adresa místa pobytu v České republice, popřípadě bydliště v zahraničí podnikající fyzické osoby nebo zahraniční osoby.
Z údajů podle odstavců 1 až 4 lze v konkrétním případě využít vždy jen takové údaje, které jsou nezbytné ke splnění daného úkolu. Údaje, které jsou vedeny jako referenční údaje v základním registru obyvatel nebo v základním registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci, se využijí z informačního systému evidence obyvatel nebo informačního systému cizinců, pouze pokud jsou ve tvaru předcházejícím současný stav.
Hlava IV
Práva a povinnosti znalců
§ 18
Vyloučení
Znalec nesmí podat znalecký posudek, jestliže lze mít důvodnou pochybnost o jeho nepodjatosti pro jeho poměr k věci, účastníkovi řízení nebo jeho zástupci, zadavateli, orgánu veřejné moci, který znalecký posudek zadal nebo provádí řízení nebo při jiném postupu správního orgánu, kde má být znalecký posudek použit.
Jakmile se znalec dozví o skutečnosti, pro kterou nesmí podat znalecký posudek, oznámí ji bezodkladně zadavateli. Ustanoví-li znalce orgán veřejné moci, pak tento orgán rozhodne, zda je znalec v dané věci z podání znaleckého posudku vyloučen.
Odstavec 1 o vyloučení znalce se použije obdobně i pro konzultanta.
CELEX: 32009F0905
§ 19
Odmítnutí podání znaleckého úkonu
Znalec odmítne podat znalecký úkon, pokud
má pozastaveno oprávnění vykonávat znaleckou činnost,
nemá oprávnění vykonávat znaleckou činnost v oboru, odvětví nebo specializaci, ve kterých je potřebné úkon vykonat, nebo
mu počet nebo povaha zadaných, dosud nezpracovaných znaleckých posudků neumožňuje podat další znalecký úkon s odbornou péčí a včas.
Je-li zadavatelem orgán veřejné moci, nesmí znalec odmítnout vykonat znalecký úkon z jiného důvodu než z důvodu podle odstavce 1 nebo v případě, že mu závažné zdravotní okolnosti, závažná rodinná situace, mimořádné nebo neočekávané pracovní povinnosti neumožňují vykonat úkon s odbornou péčí a včas, nebo tak stanoví jiný zákon.
Pro odmítnutí výkonu znalecké činnosti znaleckou kanceláří a znaleckým ústavem se použijí odstavce 1 a 2 přiměřeně.
§ 20
Mlčenlivost
Znalec je povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dozvěděl v souvislosti s výkonem své znalecké činnosti, a to i po jejím skončení. Mlčenlivosti jej může zprostit jen zadavatel.
Povinnost mlčenlivosti podle odstavce 1 se vztahuje i na konzultanty a další osoby, které se na znalecké činnosti podílely. O povinnosti mlčenlivosti je znalec povinen tyto osoby písemně poučit. Mlčenlivosti může tyto osoby zprostit jen zadavatel.
Povinnost mlčenlivosti se nevztahuje na použití informací o skutečnostech podle odstavce 1 přiměřeným způsobem a v anonymizované podobě pro vědecké nebo vzdělávací účely. Povinnosti mlčenlivosti se nelze dovolat vůči orgánu veřejné moci, před kterým probíhá řízení, v němž má být znalecký posudek použit; povinnosti mlčenlivosti se nelze dovolat ani vůči orgánu vykonávajícímu dohled nad znaleckou činností.
Povinnost mlčenlivosti se nevztahuje na řízení proti osobě, která vykonala znalecký úkon, nebo proti zadavateli v souvislosti s touto činností, ani na spory mezi nimi.
§ 21
Odpovědnost za výkon znalecké činnosti
Znalec je povinen nahradit újmu, kterou způsobil v souvislosti s výkonem znalecké činnosti.
Vykonává-li znalec znaleckou činnost jako zaměstnanec, společník nebo člen znalecké kanceláře, jsou povinni nahradit újmu podle odstavce 1 společně a nerozdílně znalec i znalecká kancelář.
Znalec se odpovědnosti podle odstavců 1 a 2 zprostí, prokáže-li, že újmě nemohlo být zabráněno ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze na něm požadovat.
§ 22
Pojištění znalců
Znalec musí být pojištěn pro případ povinnosti nahradit újmu způsobenou v souvislosti s výkonem znalecké činnosti po celou dobu výkonu znalecké činnosti tak, aby výše limitu pojistného plnění byla úměrná možným újmám, které lze v rozumné míře předpokládat; osoba vykonávající jednorázově znaleckou činnost podle § 26 nemá povinnost být pojištěna.
Znalecký ústav podle § 7 odst. 2 nemá povinnost být pojištěn.
Minimální limit pojistného plnění z pojištění znalce pro jednotlivé obory a odvětví stanoví ministerstvo vyhláškou.
Znalec doloží předsedovi krajského soudu nebo ministerstvu doklad o uzavřeném pojištění pro případ odpovědnosti za újmu podle odstavce 1
do 60 pracovních dnů ode dne zápisu do seznamu,
do konce kalendářního roku, který předchází roku, na nějž se pojištění vztahuje,
do 1 týdne ode dne, kdy došlo ke změně, která zakládá povinnost změny pojištění,
do 1 týdne ode dne, kdy o to předseda krajského soudu nebo ministerstvo požádá.
§ 23
Konzultant
Vyžaduje-li to povaha věci, je znalec oprávněn přibrat se souhlasem zadavatele konzultanta k posuzování zvláštních dílčích otázek. Tato okolnost spolu s důvody, které k ní vedly, musí být uvedena ve znaleckém posudku.
§ 24
Oznamovací povinnost znalce
Znalec je povinen oznámit předsedovi krajského soudu nebo ministerstvu veškeré skutečnosti, které mohou vést k pozastavení nebo zániku znaleckého oprávnění, a to neprodleně, nejpozději však do 10 pracovních dnů ode dne, kdy nastala rozhodná skutečnost.

Hlava V

Ustanovení znalce a osoby jednorázově vykonávající znaleckou činnost
§ 25
Ustanovení znalce
Orgán veřejné moci ustanoví, nebrání-li tomu okolnosti, znalce se sídlem nebo kontaktní adresou v obvodu krajského soudu, v němž má orgán veřejné moci sídlo nebo pracoviště. Orgán veřejné moci se znalcem předem projedná zadání znaleckého posudku a lhůtu pro podání znaleckého posudku. Tuto lhůtu lze na žádost znalce výjimečně v odůvodněných případech prodloužit; lhůtu lze prodloužit opakovaně z důvodů hodných zvláštního zřetele. Znalec je povinen na žádost orgánu veřejné moci provést předběžný odhad předpokládané výše znalečného, které si provedení úkonu vyžádá.
Orgán veřejné moci ustanoví znalecký ústav především ke zpracování znaleckých posudků ve zvlášť obtížných případech vyžadujících zvláštního posouzení.
CELEX: 32009F0905
§ 26
Osoba vykonávající jednorázově znaleckou činnost
Orgán veřejné moci může výjimečně ustanovit k podání znaleckého posudku i jinou osobu, která není zapsána do seznamu znalců pro daný obor a odvětví a případně specializaci, má potřebné předpoklady pro to, aby podala znalecký posudek, a vyslovila se svým ustanovením souhlas, pokud
pro daný obor a odvětví a případně specializaci není nikdo v seznamu znalců zapsán,
žádný zapsaný znalec nemůže znalecký posudek podat, nebo
by podání znaleckého posudku znalcem bylo spojeno s nepřiměřenými náklady nebo obtížemi.
Orgán veřejné moci poučí osobu podle odstavce 1 o významu znaleckého posudku z hlediska obecného zájmu a o následcích křivé výpovědi a vědomě nepravdivého znaleckého posudku.
Takto ustanovená osoba složí do rukou orgánu, který ji ustanovil, slib podle § 5 odst. 2; před složením slibu nesmí podat znalecký posudek. O složení slibu vyhotoví orgán veřejné moci zápis.
Není-li odbornost takto ustanovené osoby uvedena v příloze č. 1 k tomuto zákonu nebo ve vyhlášce vydané na základě § 4 odst. 2, je orgán veřejné moci, který takto osobu ustanovil k podání znaleckého posudku, povinen sdělit ministerstvu, pro který obor nebo odvětví byla tato osoba ustanovena. Součástí takového sdělení je i věcné vymezení daného oboru nebo odvětví.
Pro účely jednorázového podání znaleckého posudku se na osobu podle odstavce 1 hledí, jako by byla
znalcem, jedná-li se o fyzickou osobu,
znaleckou kanceláří, jedná-li se o obchodní korporaci, nebo
znaleckým ústavem, jedná-li se o toho, kdo je uveden v § 7 odst. 1 písm. a).
Hlava VI
Znalecký posudek
§ 27
Způsob podání znaleckého posudku
Znalecký posudek se podává v listinné podobě nebo, souhlasí-li s tím zadavatel, v elektronické podobě; lze jej podat též ústně do protokolu.
Podává-li se znalecký posudek v listinné podobě, musí být každé jeho vyhotovení vlastnoručně podepsané a musí být připojen otisk znalecké pečeti. Podává-li se znalecký posudek v elektronické podobě, musí být každé jeho vyhotovení podepsáno kvalifikovaným elektronickým podpisem, musí být připojen kvalifikovaný certifikát pro elektronický podpis, na kterém je kvalifikovaný elektronický podpis založen a který obsahuje jméno znalce nebo název znalecké kanceláře nebo znaleckého ústavu a označení „znalec“, „znalecká kancelář“ nebo „znalecký ústav“, a musí být opatřen elektronickým časovým razítkem. Kvalifikovaný certifikát, na kterém je založeno elektronické časové razítko, musí mít platnost nejméně 5 let ode dne vyhotovení znaleckého posudku.
Znalec má povinnost vyhotovit stejnopis znaleckého posudku podaného v listinné podobě a uchovat jej nejméně po dobu 10 let ode dne podání znaleckého posudku. Znalec má povinnost uchovat znalecký posudek podaný v elektronické podobě se všemi náležitostmi podle odstavce 2 nejméně po dobu 10 let ode dne podání znaleckého posudku.
Způsob provedení znaleckého úkonu a náležitosti znaleckého úkonu, užívání znalecké pečetí a znalecké doložky, stanoví ministerstvo vyhláškou.
§ 28
Náležitosti znaleckého posudku
Podaný znalecký posudek musí být úplný, pravdivý a přezkoumatelný.
Znalecký posudek musí obsahovat tyto náležitosti:
titulní stranu,
zadání,
výčet podkladů,
nález,
posudek,
odůvodnění v rozsahu umožňujícím přezkoumatelnost znaleckého posudku,
závěr,
je-li to možné, přílohy potřebné k zajištění přezkoumatelnosti znaleckého posudku,
znaleckou doložku a
otisk znalecké pečeti.
V případě, že byl znalecký posudek zpracován znaleckou kanceláří, musí být mezi osobami, které se podílely na zpracování, uveden a podepsán vždy alespoň jeden znalec, jehož pomocí znalecká kancelář vykonává znaleckou činnost, z oboru a odvětví, případně specializace, ve kterých byl znalecký posudek zpracován, a osoba oprávněná v této věci jménem znalecké kanceláře jednat.
V případě, že byl znalecký posudek zpracován znaleckým ústavem, musí být ve znaleckém posudku uvedeno, kdo znalecký posudek zpracoval a kdo je povinen znalecký posudek na žádost orgánu veřejné moci osobně stvrdit, doplnit nebo jeho obsah blíže vysvětlit. Znalecký posudek zpracovaný znaleckým ústavem musí být vzat na vědomí postupem upraveným vnitřními předpisy tohoto znaleckého ústavu. Údaj o vzetí na vědomí znaleckého posudku v něm musí být uveden, a to včetně data a podpisu odpovědné osoby.
Znalecký posudek musí být kromě odůvodněných případů zpracován v souladu s obecně uznávanými postupy a standardy daného oboru a odvětví.
Znalec je povinen znalecký posudek na žádost orgánu veřejné moci, před nímž má být znalecký posudek použit, osobně stvrdit, doplnit nebo jeho obsah blíže vysvětlit.
Na poslední stranu znaleckého posudku připojí znalec znaleckou doložku, která obsahuje označení seznamu, v němž je zapsán, označení oboru a odvětví, popřípadě specializaci,  ve kterých je oprávněn podávat znalecké posudky, a číslo položky, pod kterou je znalecký posudek zapsán v evidenci znaleckých posudků (dále jen „evidence posudků“). Při podání znaleckého posudku ústně do protokolu se uvedou též údaje, které jsou předmětem znalecké doložky.
Znaleckou pečetí lze opatřit pouze znalecký posudek.
Postup při zpracování znaleckého posudku a jeho náležitosti stanoví ministerstvo vyhláškou.
§ 29
Evidence znaleckých posudků 
Správcem evidence posudků je ministerstvo. Evidence posudků je informačním systémem veřejné správy a je vedena způsobem umožňujícím dálkový přístup.
Znalec je povinen zapisovat údaje podle tohoto zákona do evidence posudků.
Znalec do evidence posudků zapíše do 5 pracovních dnů ode dne zadání znaleckého posudku nebo ode dne, kdy nastala skutečnost, ke které se povinnost zápisu váže,
den zadání znaleckého posudku,
den podání, případně den vysvětlení nebo doplnění znaleckého posudku,
předmět znaleckého posudku,
obor a odvětví, případně specializaci, ve kterých má být podán znalecký posudek,
označení zadavatele znaleckého posudku,
označení znalce nebo zpracovatele znaleckého posudku v případě, že byl znalecký posudek zadán znalecké kanceláři,
termín pro vyhotovení znaleckého posudku,
příslušné jednací číslo orgánu veřejné moci a
údaj o vyúčtovaném a přiznaném znalečném, a to i pokud byla sjednána smluvní odměna.
V evidenci posudků je rovněž pro každého znalce veden
celkový počet zpracovaných znaleckých posudků zadaných orgány veřejné moci v jednotlivých letech,
celkový počet zpracovaných znaleckých posudků zadaných ostatními zadavateli v jednotlivých letech,
celkový počet zpracovaných znaleckých posudků v jednotlivých letech,
počet zadaných, dosud nezpracovaných znaleckých posudků zadaných orgány veřejné moci,
počet zadaných, dosud nezpracovaných znaleckých posudků zadaných ostatními zadavateli,
celkový počet zadaných, dosud nezpracovaných znaleckých posudků.
Údaje podle odstavce 3 a odstavce 4 písm. a), b), d) a e) jsou neveřejné. Přístup k neveřejným údajům má ministerstvo a krajské soudy. Na základě odůvodněné žádosti udělí správce evidence posudků přístup v nezbytném rozsahu do neveřejné části rovněž jinému orgánu veřejné moci.
Způsob vedení evidence posudků stanoví ministerstvo vyhláškou.
Předseda krajského soudu provede nejméně jedenkrát ročně kontrolu plnění povinností podle odstavců 2 a 3 u všech znalců. Ministerstvo provede nejméně jedenkrát ročně kontrolu plnění povinností podle odstavců 2 a 3 u všech znaleckých kanceláří a znaleckých ústavů.
ČÁST TŘETÍ
ZNALEČNÉ
§ 30
Znalečné
Znalečným se rozumí souhrnná částka odměny, náhrady hotových výdajů a náhrady za ztrátu času včetně času stráveného na cestě.
§ 31
Odměna
Znalci náleží za výkon znalecké činnosti odměna.
Odměna za výkon znalecké činnosti se řídí smlouvou se zadavatelem; není-li odměna takto sjednána nebo je-li zadavatelem orgán veřejné moci, odměna se určí podle příslušných ustanovení tohoto zákona a vyhlášky podle odstavce 8.
Smluvní odměna musí být písemně sjednána před započetím výkonu znalecké činnosti, a to tak, aby žádným způsobem nezávisela na výsledku této činnosti. Znalec ve znaleckém posudku povinně uvede, zda byla smluvní odměna sjednána.
Odměna se určí podle množství účelně vynaložené práce a odborné náročnosti vyžadované k provedení znaleckého úkonu. 
Určenou odměnu lze zvýšit, je-li znalecký posudek mimořádně obtížný, nebo je-li nutné urychlené zpracování znaleckého posudku. Určená odměna se může přiměřeně krátit, jestliže úkon nebyl proveden v souladu s požadavky uvedenými v § 28 nebo ve stanovené lhůtě. Jde-li o zvlášť závažný případ nekvalitního provedení úkonu, může zadavatel určenou odměnu zcela odepřít. To platí i v případě sjednané odměny, pokud si strany neujednaly něco jiného.
Odměna určená nebo sjednaná podle odstavců 1 až 5 se zvyšuje o částku odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je znalec, plátce daně z přidané hodnoty, povinen uplatnit podle zákona o dani z přidané hodnoty.
Jednou za 3 roky ministerstvo přezkoumá výši stanovených odměn a případně upraví tak, aby byl zohledněn vývoj výše odměn uvedených v evidenci posudků.
Výši a způsob určení odměny, rozsah snížení, odepření nebo zvýšení odměny a způsob vyúčtování odměny stanoví ministerstvo vyhláškou.
§ 32
Náhrada hotových výdajů a náhrada za ztrátu času včetně času stráveného na cestě
Nebylo-li sjednáno jinak, má znalec právo na náhradu hotových výdajů, které účelně vynaložil k provedení úkonu, a na náhradu za ztrátu času včetně času stráveného na cestě v přímé souvislosti s úkonem.
Jiné náklady znalce, zejména náklady na běžné administrativní práce, jsou zahrnuty v odměně.
Jestliže znalec přibral konzultanta, má znalec nárok na náhradu hotových výdajů konzultanta s tím spojených a na náhradu za ztrátu času konzultanta včetně času stráveného na cestě v přímé souvislosti s úkonem.
Náhrada hotových výdajů a náhrada za ztrátu času včetně času stráveného na cestě podle odstavců 1 a 3 se podle zákona o dani z přidané hodnoty zahrnují jako vedlejší výdaje do základu daně, kterou je znalec, plátce daně z přidané hodnoty, povinen z náhrady hotových výdajů a z náhrady za ztrátu času včetně času stráveného na cestě uplatnit podle zákona o dani z přidané hodnoty.
Nemá-li znalec sídlo nebo místo trvalého pobytu nebo místo pobytu podle druhu pobytu cizince na území České republiky, považuje se pro účely náhrady hotových výdajů a náhrady za ztrátu času včetně času stráveného na cestě za sídlo znalce kontaktní adresa na území České republiky. 
Výši a způsob určení náhrady hotových výdajů a náhrady za ztrátu času včetně času stráveného na cestě, a vyúčtování náhrad stanoví ministerstvo vyhláškou.  
§ 33
Poskytnutí zálohy
Orgán veřejné moci může v odůvodněných případech poskytnout znalci přiměřenou zálohu na odměnu a náhrady.
§ 34
Vyúčtování a úhrada
Byl-li znalecký posudek zadán orgánem veřejné moci, je znalec povinen vyúčtovat znalečné zároveň s podáním znaleckého posudku. Orgán veřejné moci, který rozhodl o ustanovení znalce, rozhodne o znalečném bez zbytečného odkladu, nejpozději do 30 dnů od doručení vyúčtování. Znalečné se uhradí bez zbytečného odkladu po právní moci rozhodnutí o znalečném, nejpozději do 15 dnů.
ČÁST ČTVRTÁ
DOHLED
§ 35
Výkon dohledu
Dohled nad výkonem znalecké činnosti znalce vykonává předseda krajského soudu a dohled nad výkonem znalecké činnosti znalecké kanceláře a znaleckého ústavu vykonává ministerstvo (dále jen „orgán dohledu“).
Orgán dohledu prověřuje, zda znalci postupují v souladu s tímto zákonem, právními předpisy vydanými k jeho provedení a obecně uznávanými postupy a standardy daného oboru a odvětví. Orgán dohledu je oprávněn posuzovat věcnou správnost znaleckého posudku. Při posuzování věcné správnosti znaleckého posudku orgán dohledu kontroluje zejména, zda znalec při zpracování posudku postupoval s odbornou péčí, včetně toho, zda je posudek v souladu s obecně uznávanými postupy a standardy daného oboru a odvětví. 
Nejméně každých 5 let výkonu znalecké činnosti si předseda krajského soudu vyžádá alespoň 3 náhodně vybrané znalecké posudky znalce a ministerstvo alespoň 3 náhodně vybrané znalecké posudky znalecké kanceláře a znaleckého ústavu zpracované v posledních 5 letech za účelem kontroly podle odstavce 2. 
Není-li možno provést kontrolu podle odstavců 2 a 3 z důvodu, že počet znaleckých posudků vypracovaných znalcem v uplynulých letech nepřesahuje 3 znalecké posudky, orgán dohledu rozhodne o zániku oprávnění vykonávat znaleckou činnost z důvodu nečinnosti, neexistují-li důvody zvláštního zřetele hodné, pro které by nemělo být rozhodnuto o zániku oprávnění tohoto znalce; to neplatí, je-li znalec zapsán v seznamu znalců méně než 5 let. 
Nerozhodne-li orgán dohledu o zániku oprávnění vykonávat znaleckou činnost podle odstavce 4, provede kontrolu podle odstavce 3 u všech znaleckých posudků, které byly tímto znalcem doposud zpracovány.
§ 36
Oznamovací povinnost orgánu veřejné moci
(1)	Zjistí-li orgán veřejné moci skutečnosti nasvědčující tomu, že v souvislosti s výkonem znalecké činnosti došlo k porušení tohoto zákona, oznámí to bez zbytečného odkladu předsedovi krajského soudu nebo ministerstvu.
(2)	Orgán činný v trestním řízení neprodleně vyrozumí orgán dohledu o vydání usnesení o zahájení trestního stíhání nebo o vzetí znalce do vazby.
§ 37
Výtka
	Drobné nedostatky ve výkonu znalecké činnosti a drobné poklesky v chování předseda krajského soudu nebo ministerstvo znalci písemně vytkne. Písemná výtka se zaznamená jako neveřejný údaj do seznamu znalců. Údaj o uložené výtce se v seznamu znalců vede po dobu 3 let.
§ 38
Poradní sbory
Ministr spravedlnosti a předsedové krajských soudů zřídí v oborech a odvětvích, u nichž to odůvodňuje jejich povaha, poradní sbory pro znalecké otázky.
Bylo-li by zřízení poradního sboru u předsedy krajského soudu spojeno s neúměrnými obtížemi, může úlohu tohoto sboru plnit poradní sbor pro stejný obor a odvětví zřízený ministrem spravedlnosti.
ČÁST PÁTÁ
PŘESTUPKY 
§ 39
Znalec, znalecká kancelář, znalecký ústav nebo osoba podle § 26 odst. 1 se dopustí přestupku tím, že
v rozporu s § 1 odst. 3 vykoná znaleckou činnost v oboru, odvětví nebo případně specializaci, pro které nemá oprávnění vykonávat znaleckou činnost,
v rozporu s § 1 odst. 3 nebo 4 nevykoná znaleckou činnost s odbornou péčí, nezávisle, nestranně, ve sjednané nebo stanovené době nebo osobně,
v rozporu s § 13 vykoná činnost znalce v době pozastavení oprávnění vykonávat tuto činnost,
v rozporu s § 16 odst. 5 nesplní svou oznamovací povinnost řádně nebo ve stanovené lhůtě,
v rozporu s § 18 neoznámí zadavateli bezodkladně skutečnost, pro kterou nesmí vykonat znalecký úkon, nebo vykoná znalecký úkon ve věci, v níž měl být vyloučen,
v rozporu s § 19 odmítne orgánu veřejné moci provést znalecký úkon, nebo v rozporu s § 28 odst. 6 odmítne písemný znalecký úkon osobně stvrdit, doplnit nebo jeho obsah blíže vysvětlit,
v rozporu s § 20 odst. 1 nezachová mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dozvěděl v souvislosti s výkonem své znalecké činnosti,
v rozporu s § 20 odst. 2 poruší povinnost poučit další osoby o povinnosti mlčenlivosti,
v rozporu s § 24 nesplní svou oznamovací povinnost řádně nebo ve stanovené lhůtě,
v rozporu s § 27 odst. 3 nevyhotoví stejnopis znaleckého posudku předloženého v listinné podobě nebo jej neuchová po dobu alespoň 10 let,
v rozporu s § 28 nezajistí, aby znalecký posudek obsahoval veškeré požadované náležitosti,
  v rozporu s § 28 odst. 8 neoprávněně opatří znaleckou pečetí listinu, která není znaleckým posudkem,
v rozporu s § 29 odst. 2 nezapisuje údaje do evidence posudků nebo je v rozporu s § 29 odst. 3 nezapisuje řádně,
  sjedná smluvní odměnu v rozporu s § 31 odst. 3,
v rozporu s § 31, 32 nebo 34 vyúčtuje vyšší znalečné,
v rozporu s kontrolním řádem nepředloží na žádost orgánu dohledu jím zpracovaný znalecký posudek.
Za přestupek se uloží 
pokuta do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. d), m) až o),
pokuta do 250 000 Kč nebo zákaz činnosti spočívající v zákazu výkonu znalecké činnosti, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. f), i), k), l) nebo p), 
pokuta do 500 000 Kč nebo zákaz činnosti spočívající v zákazu výkonu znalecké činnosti, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a) až c), e), g), h) nebo j).
(3) 	Od uložení správního trestu nelze upustit.
§ 40
Jiná osoba než znalec, znalecká kancelář nebo znalecký ústav se dopustí přestupku tím, že
se neoprávněně vydává za znalce, znaleckou kancelář nebo znalecký ústav,
neoprávněně vykoná znaleckou činnost,
neodevzdá po zániku znaleckého oprávnění znaleckou pečeť, průkaz a podklady sloužící pro vypracování znaleckého posudku podle § 14 odst. 4 a 5, 
poruší povinnost mlčenlivosti podle § 20 odst. 2.
Za přestupek podle odstavce 1 se uloží pokuta do 500 000 Kč.
Od uložení správního trestu nelze upustit.
§ 41
Společná ustanovení k přestupkům
Přestupky znalců podle tohoto zákona projednává předseda krajského soudu. Přestupky znaleckých kanceláří, znaleckých ústavů a přestupky podle § 40 projednává ministerstvo.
Promlčecí doba činí 5 let ode dne, kdy byl přestupek spáchán. Byla-li promlčecí doba přerušena, odpovědnost za přestupek zaniká nejpozději 7 let od jeho spáchání.
Při stanovení druhu a výměry správního trestu se přihlédne též ke skutečnosti, zda již byla v minulosti této osobě uložena výtka podle § 37.
Údaj o pravomocném rozhodnutí, kterým byl znalec, znalecká kancelář nebo znalecký ústav uznán vinným ze spáchání přestupku, zaznamená ministerstvo nebo předseda krajského soudu do seznamu znalců bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 10 pracovních dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o přestupku, a to i v případě, že došlo k pozastavení oprávnění vykonávat znaleckou činnost nebo zániku oprávnění vykonávat znaleckou činnost. Údaj o pravomocném rozhodnutí, kterým byl znalec, znalecká kancelář nebo znalecký ústav uznán vinným ze spáchání přestupku, je po uplynutí 3 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o přestupku zapsán do seznamu znalců pouze jako neveřejný údaj.
ČÁST ŠESTÁ
USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ
Hlava I

Společná ustanovení
§ 42
Rozhodl-li ve věcech podle tohoto zákona 
předseda Městského soudu v Praze, je v prvním stupni ve správním soudnictví místně příslušný Krajský soud v Českých Budějovicích,
předseda Krajského soudu v Českých Budějovicích, je v prvním stupni ve správním soudnictví místně příslušný Krajský soud v Praze,
předseda Krajského soudu v Praze, je v prvním stupni ve správním soudnictví místně příslušný Krajský soud v Plzni,
předseda Krajského soudu v Plzni, je v prvním stupni ve správním soudnictví místně příslušný Městský soud v Praze,
předseda Krajského soudu v Ústí nad Labem, je v prvním stupni ve správním soudnictví místně příslušný Krajský soud v Ostravě,
předseda Krajského soudu v Hradci Králové, je v prvním stupni ve správním soudnictví místně příslušný Krajský soud v Brně,
předseda Krajského soudu v Brně, je v prvním stupni ve správním soudnictví místně příslušný Krajský soud v Ústí nad Labem, 
předseda Krajského soudu v Ostravě, je v prvním stupni ve správním soudnictví místně příslušný Krajský soud v Hradci Králové.
Nadřízeným správním orgánem předsedy krajského soudu je ministerstvo.
Jednotlivými úkony ve správním řízení podle tohoto zákona, s výjimkou vydání rozhodnutí, může předseda krajského soudu pověřit zaměstnance soudu.
Zaměstnanec pověřený k provádění úkonů správního orgánu v řízení o přestupku musí mít vysokoškolské vzdělání nejméně v magisterském studijním programu v oboru právo a právní věda na vysoké škole v České republice. Nemá-li pověřený zaměstnanec takové vzdělání, musí mít vysokoškolské vzdělání v bakalářském studijním programu v jiné oblasti a prokázat odborné znalosti zkouškou u ministerstva.
Způsob vykonání zkoušky, její formu, obsah a průběh stanoví ministerstvo vyhláškou.
§ 43
	Kde jiné právní předpisy hovoří o znalci, rozumí se tím také osoba vykonávající jednorázově znaleckou činnost.
§ 44
	Tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie).
Hlava II
Přechodná ustanovení
§ 45
Řízení o jmenování znalce nebo zápisu znaleckého ústavu, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
 Řízení o přestupku, která nebyla pravomocně skončena přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se dokončí podle zákona č. 36/1967 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.
§ 46
Znalci
Znalec, který získal oprávnění k výkonu znalecké činnosti podle zákona č. 36/1967 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je zapsán jako znalec do seznamu znalců podle tohoto zákona.
Znalec podle odstavce 1 je oprávněn vykonávat znaleckou činnost podle tohoto zákona nejdéle po dobu 5 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; uplynutím této doby nebo zápisem do seznamu znalců podle tohoto zákona ve stejném oboru a odvětví dosavadní znalecké oprávnění zaniká.
Podá-li znalec jmenovaný podle zákona č. 36/1967 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, před uplynutím přechodného období podle odstavce 2 žádost o zápis do seznamu znalců podle tohoto zákona, považuje se zvláštní část vstupní zkoušky za splněnou.
§ 47
Znalecké ústavy
Znalecký ústav, který získal oprávnění k výkonu znalecké činnosti podle zákona č. 36/1967 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a je zapsán ve druhém oddílu seznamu znaleckých ústavů, je zapsán jako znalecký ústav do seznamu znalců podle tohoto zákona.
Znalecký ústav, který získal oprávnění k výkonu znalecké činnosti podle zákona č. 36/1967 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, a je zapsán v prvním oddílu seznamu znaleckých ústavů, je zapsán jako znalecká kancelář do seznamu znalců podle tohoto zákona. Takto zapsaná znalecká kancelář musí do 1 roku ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona prokázat ministerstvu, že vykonává znaleckou činnost pomocí alespoň 1 znalce oprávněného k výkonu znalecké činnosti podle § 5 nebo § 46 ve stejném oboru a odvětví a případně specializaci jako tato znalecká kancelář. V opačném případě ministerstvo rozhodne o zániku znaleckého oprávnění znalecké kanceláře.
Je-li znaleckým ústavem zapsaným v prvním oddílu seznamu znaleckých ústavů, který získal oprávnění k výkonu znalecké činnosti podle zákona č. 36/1967 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jiná osoba veřejného práva, její organizační složka nebo vnitřní organizační jednotka této složky, nebo veřejná vysoká škola nebo její součást, je zapsána jako znalecký ústav do seznamu znalců podle tohoto zákona.
Znalecký ústav podle odstavců 1 a 3 a znalecká kancelář podle odstavce 2 jsou zapsány do seznamu znalců podle tohoto zákona nejdéle po dobu 5 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona; uplynutím této doby nebo zápisem do seznamu znalců podle tohoto zákona ve stejném oboru a odvětví dosavadní znalecké oprávnění zaniká.
§ 48
Obory a odvětví výkonu znalecké činnosti
Znalec, znalecká kancelář a znalecký ústav podle § 46 a 47, kteří získali oprávnění k výkonu znalecké činnosti podle zákona č. 36/1967 Sb., mají oprávnění vykonávat znaleckou činnost pro stejné obory, odvětví a specializaci, pro které získali oprávnění k výkonu znalecké činnosti podle zákona č. 36/1967 Sb.
Hlava III

Závěrečná ustanovení
§ 49

Zrušovací ustanovení
Zrušují se:
Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících.
Zákon č. 322/2006 Sb., kterým se mění zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících.
Část pátá zákona 227/2009 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o základních registrech.
Zákon č. 444/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů.
Část druhá zákona č. 183/2017 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich a zákona o některých přestupcích.
Vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících.
Vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 11/1985 Sb., kterou se mění vyhláška ministerstva spravedlnosti č. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících.
Vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 184/1990 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška ministerstva spravedlnosti č. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících, ve znění vyhlášky č. 11/1985 Sb.
Vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 77/1993 Sb., kterou se mění a doplňuje vyhláška ministerstva spravedlnosti č. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů.
Část první vyhlášky č. 432/2002 Sb., kterou se mění vyhláška č. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů a vyhláška č. 312/1995 Sb., kterou se stanoví paušální částka nákladů trestního řízení.
Vyhláška č. 123/2015 Sb., která stanoví seznam znaleckých oborů a odvětví pro výkon znalecké činnosti.

§ 50
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2020.
Příloha č. 1 k zákonu č.       /2018 Sb.
Seznam znaleckých oborů


ArchivnictvíBezpečnost práce a ergonomie Bionika a biotechnika Drahé kovy a kameny DopravaDřevo Elektronické komunikace a poštovní služby Elektronika a elektrotechnika EkonomikaEnergetika Expertíza písma Geologie, těžba, hutnictví Chemie Informační a komunikační technologie Jaderná fyzika a jaderná chemie Keramika, porcelán, skloKriminalistika Kultura Kůže a kožešiny Kybernetická bezpečnost Lesnictví Meteorologie Myslivost, rybářství a rybníkářství Odpadové hospodářství, obalyOchrana, obrana a bezpečnost Paliva Papír Polygrafie Potravinářství Požární ochranaProjektování Právní vztahy k cizině Průmyslové vlastnictví Psychologie Pyrotechnika, munice a výbušniny RestaurováníSlužby Sociální (společenské) vědy Speciální technické obory Sport StavebnictvíStrojírenstvíŠkolství Tabák Textilie, textil a obuv Veterinární medicína Vodní stavby a vodní hospodářství Zbraně a střelivoZemědělství ZeměměřictvíZdravotnictvíŽivotní prostředí včetně přírody a krajiny 
Příloha č. 2 k zákonu č.       /2018 Sb.
Seznam příslušných krajských soudů
Příslušný předseda krajského souduOborPředseda krajského soudu v PrazeArchivnictvíExpertíza písma Jaderná fyzika a jaderná chemiePrávní vztahy k ciziněSociální (společenské) vědySportTabákTextilie, textil a obuvPředseda krajského soudu v Ústí nad LabemChemiePalivaPapírPolygrafieSpeciální technické oboryPředseda krajského soudu v PlzniKeramika, porcelán, skloKulturaPsychologieŠkolstvíPředseda krajského soudu v Hradci KrálovéPožární ochranaRestaurováníSlužbyZemědělstvíPředseda krajského soudu v Českých BudějovicíchMeteorologieMyslivost, rybářství a rybníkářstvíOdpadové hospodářství, obalyŽivotní prostředí včetně přírody a krajinyPředseda krajského soudu v BrněDřevoElektronika a elektrotechnikaEnergetikaKůže a kožešinyLesnictvíPotravinářstvíProjektováníVeterinární medicínaZeměměřictvíPředseda krajského soudu v OstravěBezpečnost práce a ergonomieGeologie, těžba, hutnictví Ochrana, obrana a bezpečnost Vodní stavby a vodní hospodářstvíPředseda městského soudu v PrazeBionika a biotechnikaDrahé kovy a kamenyElektronické komunikace a poštovní službyInformační a komunikační technologieKriminalistikaKybernetická bezpečnostPrůmyslové vlastnictvíZbraně a střelivoPyrotechnika, munice a výbušniny
 

















Důvodová zpráva
I. Obecná část
Zhodnocení platného právního stavu včetně zhodnocení současného stavu ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen 
V současnosti je výkon znalecké činnost upraven především zákonem č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláškou Ministerstva spravedlnosti č. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů. V roce 2015 nově nabyla účinnosti i vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 123/2015 Sb., kterou se stanoví seznam znaleckých oborů a odvětví pro výkon znalecké činnosti. Dále se této problematiky týká i směrnice Ministerstva spravedlnosti ze dne 15. února 1973, o organizaci, řízení a kontrole znalecké a tlumočnické činnosti.
Tato právní úprava je v posledních letech své existence velice kritizována za mnohé nedokonalosti, nesystémová řešení, zastaralost a jiné nedostatky, kterými trpí. Především se jedná o problematiku zápisu do seznamu, resp. vzniku znaleckého oprávnění, odměňování, nedostatečných sankčních mechanismů či absence kontroly kvality a věcného přezkoumávání znaleckých posudků. Velice kritizována je i samotná profese jako taková, neboť pohled veřejnosti je významně ovlivňován negativními mediálními kauzami, kterých neustále přibývá. Důvěra laické i odborné veřejnosti ve znaleckou činnost je tím silně otřesena.
V současné době je systém nastaven tak, že žadatelé o znalecké oprávnění jsou jmenováni znalci ministrem spravedlnosti nebo předsedou krajského soudu. Nejsou jednoznačně zakotvena kvalifikační kritéria, která by žadatelé měli splnit. Je na úvaze jednotlivých osob oprávněných k jmenování, zda z žadatele znalce učiní, či nikoli. Stanovena jsou pouze obecná kritéria, která však postrádají bližší specifikaci. Ministerstvo spravedlnosti se snaží sjednocovat tuto jmenovací praxi, ale ne vždy úspěšně. Stává se tedy, že žadatel není znalcem jmenován kupříkladu z toho důvodu, že předseda příslušného krajského soudu se domnívá, že pro daný obor a odvětví je již potřebný počet znalců ve vztahu k celkovému počtu úkonů naplněn a žadatele znalcem nejmenuje. Na jmenování znalcem podle dosavadní právní úpravy není právní nárok. Jinými slovy, nikomu, kdo požádá o jmenování znalcem, nevzniká ani při splnění všech zákonných podmínek právní nárok na to, aby znalcem jmenován skutečně byl. 
Dalším subjektem, který může kromě znalců vykonávat znaleckou činnost, jsou znalecké ústavy. Tyto ústavy se v současnosti dělí do dvou oddílů.
Znalci jsou zapisováni do jednotlivých oborů, odvětví a specializací, znalecké ústavy pak do oborů a stanoví se jim rozsah znaleckého oprávnění, což je de facto krátký slovní popis jejich oprávnění. Tento dvojkolejný systém pro znalce a ústavy způsobuje v praxi nemalé problémy a bylo by zcela logické, aby do budoucna mohly být všechny subjekty oprávněné vykonávat znaleckou činnost zapisovány do stejných kategorií. Konkrétní obory a odvětví jsou v současnosti stanoveny vyhláškou Ministerstva spravedlnosti č. 123/2015 Sb., kterou se stanoví seznam znaleckých oborů a odvětví pro výkon znalecké činnosti.
Znalci za podání posudku náleží odměna, která je aktuálně stanovena vyhláškou na částku 100-350 Kč za hodinu, podle náročnosti a míry odborných znalostí, které bylo nutné vynaložit. Odměna může být v mimořádných případech zvýšena či snížena. Jde-li o zvlášť závažný případ nekvalitního znaleckého posudku, lze odměnu i úplně odepřít. Znalec má zároveň nárok i na náhradu cestovních a jiných výdajů a na náhradu mzdy za dobu strávenou podáním ústního znaleckého posudku, jestliže se tato doba kryje s jeho pracovní dobou. Znalci může být rovněž na úhradu nákladů poskytnuta záloha. 
Poslední novela zákona o znalcích a tlumočnících ovlivnila velice výrazně znaleckou činnost stanovením správních deliktů přímo v tomto zákoně. Za porušení tohoto zákona tak lze znalcům, znaleckým ústavům a jiných fyzickým či právnickým osobám ukládat sankce jako kupříkladu peněžité pokuty či zákaz činnosti. Za porušení povinnosti uložených tímto zákonem lze udělit i výstrahu, která je pak při spáchání správního deliktu brána jako přitěžující okolnost. Největším problémem současného správního i trestního postihování znalců je však omezená míra přezkoumání obsahové stránky znaleckého posudku, tedy prakticky jeho kvality. Ačkoli již dnes by toto přezkoumání mělo být v souladu se zákonem možné, v praxi se tak děje pouze velice ojediněle, neboť je to do značné míry obtížné a zákon pro hodnocení obsahové stránky znaleckého posudku neposkytuje dostatečné nástroje.
Doposud účinný zákon o znalcích a tlumočnících nemá vztah k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen, neboť nikterak v tomto směru neomezuje podmínky pro zisk znaleckého oprávnění ani možnost nechat si zpracovat znalecký posudek znalcem či znaleckým ústavem.
Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy, včetně dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen 
Cílem předkládaného návrhu zákona je stabilizace znaleckého odvětví a především zkvalitnění výkonu této činnosti. K tomuto cíli však vede celá řada jednotlivých opatření, která jsou nutná pro dosažení požadovaného výsledku. 
Cílem tohoto návrhu zákona by mělo být v souladu s právem Evropské unie zavedení právního nároku na jmenování znalcem po splnění předem jasně stanovených kritérií. Dojde tak k odstranění uvážení jednotlivých orgánů o tom, zda osobu jmenovat či nejmenovat, a tedy ke zvýšení právní jistoty a legitimního očekávání žadatelů o vznik znaleckého oprávnění. Zároveň by stanovení jednoznačných kvalifikačních požadavků včetně zavedení povinnosti úspěšně složit vstupní zkoušku mělo vést k personálnímu zkvalitnění výkonu této profese, kdy by ji mohly vykonávat pouze takové osoby, které splní určitý minimální standard, který lze po osobě vykonávající znaleckou činnost vyžadovat. 
Nově by mělo rovněž dojít k zavedení možnosti znalců se spojit a společně vykonávat znaleckou činnost prostřednictvím znalecké kanceláře. K tomuto kroku zřejmě budou znalce vést především ekonomické faktory. Ve znalecké kanceláři mohou působit znalci se zcela rozdílným i totožným znaleckým oprávněním. Kancelář pak bude odvíjet své oprávnění od znaleckého oprávnění těchto znalců, jejichž prostřednictvím bude znaleckou činnost vykonávat.
Tak jako v mnohých dalších podobných profesích by mělo dojít k jasnému vymezení odpovědnostních vztahů a k zavedení s tím souvisejícího povinného pojištění.
Dále by mělo dojít ke všeobecnému zkvalitnění výkonu znalecké profese, což lze pozorovat v několika rovinách. V první řadě jde o širší možnost přezkoumávání znaleckých posudků a kontrolu nejen formální, ale i věcné správnosti. Jako vhodné se jeví i zavedení určitých metodologických či obdobných standardů a postupů pro obory a odvětví, u kterých je to možné a zároveň to je žádoucí. Dále se pak jedná o posílení výkonu dohledu nad osobami vykonávajícími znaleckou činnost a související zpřísnění a zefektivnění správních trestů. V neposlední řadě s touto problematikou souvisí zdůraznění úlohy znalce jako osoby vykonávající službu ve veřejném zájmu v tom smyslu, že znalci nebudou moci bezdůvodně odmítat zadavatele znaleckých posudků z řad orgánů veřejné moci. Pozitivní opatření, které by mělo vést k větší motivaci znalců, lze pak spatřovat v revizi systému odměňování a v navýšení současné úrovně znalečného.
Závěrem lze zmínit, že důležitým pilířem znalecké činnosti je rovněž odpovídající seznam oborů a odvětví pro výkon této činnosti, přizpůsobený společenské situaci a racionálním potřebám. Je potřeba důkladně analyzovat současný stav a kromě sjednocení systému pro znalce a znalecké ústavy a odstranění existující dvojkolejnosti, je nutné nastavit jednotlivé položky (obory a odvětví) tak, aby odpovídaly reálným potřebám. Tento bod zároveň souvisí s větší elektronizací výkonu této profese, tedy s možností dohledat seznam oborů, odvětví a kvalifikačních požadavků přehledně způsobem umožňujícím dálkový přístup. Jeví se jako vhodné revidovat a modernizovat stávající seznam znalců a znaleckých ústavů a zavést elektronické znalecké deníky, které zjednoduší činnost znalcům, ale i orgánům veřejné moci při zadávání znaleckých posudků a orgánům státní správy při výkonu dohledové činnosti.
Navrhovaný zákon o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech nemá vztah k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen, neboť nikterak v tomto směru neomezuje podmínky pro zisk znaleckého oprávnění ani možnost nechat si zpracovat znalecký posudek znalcem, znaleckou kanceláří či znaleckým ústavem.
Závěrem je nutno uvést, že s ohledem na skutečnost, že účinný zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů, upravuje nejenom problematiku znalců, ale i otázku tlumočníků a překladatelů, současně s přípravou návrhu zákona o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech probíhá i legislativní proces samostatného návrhu zákona o soudních tlumočnících a soudních překladatelích. Oba tyto nové právní předpisy by měly nabýt účinnosti ke stejnému datu, tak aby mohlo dojít k úplnému zrušení zákona č. 36/1967 Sb.
Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy
Předkládaný návrh je v souladu s úkolem, který byl Ministerstvu spravedlnosti svěřen v rámci Plánu legislativních prací na rok 2015 a na rok 2016.
Zákon o znalcích a tlumočnících je v současnosti jedním z nejstarších účinných právních předpisů České republiky. Vzhledem k tomu, že je úzce spjat se sociálním, ale i ekonomickým prostředím společnosti, je možno poznamenat, že aktuální právní úprava je již značně zastaralá, neodpovídá momentální společenské situaci a používá řadu dnes již nevyhovujících termínů a institutů.
Již několik let se proto usiluje o přijetí zcela nové právní úpravy výkonu znalecké činnosti, která by lépe reflektovala současnou podstatu této profese a upravila podmínky jejího výkonu. Pokud by tento předkládaný návrh zákona nebyl přijat, vedlo by to k tomu, že by se subjekty musely i nadále řídit tolik kritizovanou účinnou právní úpravou. Požadavek na vznik nové legislativy je opakovaně vznášen ze strany znalců, odborné veřejnosti ale i zástupců státu, resp. Ministerstva spravedlnosti. Tato vzácná shoda ještě více zdůrazňuje nutnost přijetí nové právní úpravy. 
Dá se předpokládat, že pokud by nové právní předpisy upravující znaleckou činnost nebyly v blízké době přijaty, prohloubí se již existující problémy této profese a povede to celkově ke snížení kvality znaleckých posudků. 
V neposlední řadě by nový zákon měl reagovat i na požadavky Evropské unie, kupříkladu v otázce jednotných a předvídatelných podmínek vstupu do odvětví a následného právního nároku na zápis do seznamu. 
Jak vyplynulo z meziresortního připomínkového řízení k vyhlášce 123/2015 Sb., kterou se stanoví seznam znaleckých oborů a odvětví pro výkon znalecké činnosti, bylo by velice žádoucí, aby byl i tento seznam oborů a odvětví podroben důkladné revizi, neboť mnohá odvětví už jsou v současnosti nepotřebná a nadbytečná a zároveň jiná odvětví, která by reagovala zejména na vědeckotechnologický vývoj společnosti v posledních desetiletích, by bylo žádoucí zavést.
Závěrem lze zmínit i výši znalečného, která nebyla již mnoho let navýšena a to ani s ohledem na tak základní faktory jako je například inflace měny.
Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem
Návrh nové právní úpravy znalecké činnosti je plně slučitelný s ústavním pořádkem České republiky. Této oblasti se kromě judikatury Ústavního soudu dotýká především článek 26 Listiny základních práv a svobod, který každému zaručuje právo na svobodnou volbu povolání, jakožto i právo podnikat či provozovat jinou hospodářskou činnost. Zákon však může stanovit podmínky a omezení pro výkon určitých povolání či profesí, což v případě výkonu znalecké činnosti i činí. 
S ohledem na právo podnikat či provozovat jinou hospodářskou činnost je významnýa aktuální především nález Ústavního soudu Pl. ÚS 13/14 ze dne 15. září 2015. Věcně se jednalo o návrh na zrušení § 16 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících, ve znění vyhlášky č. 432/2002 Sb. Skupina senátorů navrhovala zrušení tohoto ustanovení, neboť dle jejich názoru není výše odměny za výkon znalecké činnosti dostatečná a porušuje tak především právo znalců na podnikání. Ústavní soud uvádí, že je nutné si uvědomit, že výkon znalecké profese se v zásadě dělí na dva segmenty: (i) poskytování znaleckých služeb v ryze soukromých oblastech a (ii) zpracování znaleckých posudků vyžádaných orgány veřejné moci. Ústavní soud konstatoval, že především druhý segment znalecké činnosti nelze považovat za ryze podnikatelskou činnost, která by byla normována právními předpisy soukromoprávní povahy a byla by vykonávána primárně za účelem zisku; jedná se naopak o činnost ve „veřejném zájmu“, čemuž pak odpovídá i způsob a povaha její právní regulace. 
Zároveň nelze odhlédnout dle slov Ústavního soudu od obecně známé skutečnosti, tedy od toho, že v praxi je zcela ojedinělé, aby znalec svou znaleckou činnost vykonával jakou svou hlavní a jedinou podnikatelskou/výdělečnou aktivitu. Většinou se jedná o činnost vedlejší, kdy znalec je zapsán v seznamu především pro své nepopiratelné zkušenosti a znalosti v daném oboru a odvětví. Dále Ústavní soud konstatuje, že jakkoli je ústavně zaručeno právo podnikat, součástí tohoto práva není právo na dosažení zisku. Stát je povinen pouze vytvářet podmínky, které následně umožní jednotlivým subjektům reálně o dosažení zisku usilovat. 
Závěrem lze k právu na podnikání konstatovat, že tohoto práva se lze domáhat pouze v mezích zákonů, které toto právo provádějí. Zákonodárce má relativně širokou dispozici pro konkrétní vymezení obsahu a způsobu realizace tohoto práva. Tato působnost zákonodárce však není absolutní. Omezení práva podnikat se nesmí dotýkat jeho samotné povahy, podstaty a smyslu a musí být vždy respektována zásada rovnosti v právech. 
Dále se Ústavní soud v několika svých judikátech vyjadřuje k zápisu znalce do seznamu, resp. k jeho odvolání a právní povaze tohoto postupu. Tato judikatura už nebude nadále příliš aktuální, neboť nová právní úprava zavádí právní nárok na zápis do seznamu znalců, čemuž tak doposud nebylo. Jak uvedl mnohokrát i Ústavní soud, v současnosti nevzniká žadateli ani při splnění všech zákonných podmínek, právní nárok na to, aby znalcem skutečně jmenován byl. Vzhledem k tomu Ústavní soud toto „jmenovací řízení“ ani nepovažuje za správní řízení a vylučuje pro něj aplikaci zákona č. 71/1967 Sb., správní řád. 
V neposlední řadě je zde vhodné zmínit judikaturu Ústavního soudu související se znalečným a právem znalce na soudní a jinou právní ochranu. Znalci jsou ve vztahu k orgánu veřejné moci, který je ustanovil, v nerovném, resp. podřízeném postavení, které charakterizuje veřejnoprávní vztah. Rozhodování státního orgánu o nárocích znalců je tak rozhodováním majícím svůj základ ve veřejném, tedy správním právu. Jak vyplývá z judikatury Ústavního soudu, rozhodnutí o znalečném je rozhodnutím správním, byť by bylo třeba činěno v trestním řízení. Příslušný orgán se proto musí řídit zásadami správního řízení, neboť libovůle při výkonu veřejné moci je z ústavního hlediska nepřípustná. Právo na znalečné je subjektivním právem znalce. Pokud znalec provede posudek řádně a včas, vzniká mu legitimní očekávání na odměnu určenou podle právních předpisů. Takovýto nárok má majetkovou povahu a spadá proto pod ochranu čl. 1 odst. 1 Dodatkového protokolu č. 1 k Úmluvě o ochraně lidských práv a svobod, což potvrzuje i judikatura Evropského soudu pro lidská práva. Právo domáhat se legitimního majetkového nároku dále spadá pod ochranu čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a svobod a pod ochranu čl. 26 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Z toho vyplývá, že správní rozhodnutí o takovém nároku, tedy o znalečném, podléhá řádnému soudnímu přezkumu. Proti usnesení soudu prvního stupně o znalečném je přípustné odvolání, jinak by šlo o porušení čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Znalec sice není účastníkem řízení, ani vedlejším účastníkem řízení, ale osobou zúčastněnou na řízení. Disponuje-li ale znalec právem na podání odvolání proti rozhodnutí o znalečném, musí být vybaven stejnými procesními právy, jaká zákon přiznává účastníkům, aby nebyl v odvolacím řízení oproti účastníkům znevýhodněn (čl. 96 odst. 1 Ústavy České republiky, čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod). Zároveň čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod zajišťuje právo na to, aby se ve své věci mohl znalec vyjádřit ke všem prováděným důkazům.
Navrhovaná právní úprava, se roviny ústavnosti dotýká také v případě navrhované koncepce správy znalectví. I nadále by tuto činnost měly vykonávat soudy, resp. jejich předsedové. Taková úprava je v souladu s ústavním pořádkem. Ústava v čl. 90 uvádí, že soudy jsou povolány především k tomu, aby zákonem stanoveným způsobem poskytovaly ochranu právům. Již Ústava tedy předpokládá, že vedle poskytování ochrany právům mohou vykonávat i jiné činnosti. Důležité je však, aby tento výkon další činnosti neovlivnil nezávislost soudů. V případě správy znalectví je tomu spíše naopak. Je velmi důležité, aby se soudy podílely na výběru a kontrole znalců, jelikož znalci jsou esenciálním prvkem při soudním rozhodování. Míra participace znalců je v soudních řízeních vysoká. Tento model je založen na ideovém východisku, že znalci jsou součástí justice v širším slova smyslu. 
Není možné uzavřít, že by jakákoli správní činnost soudů či konkrétních soudců byla narušením dělby moci. Často je argumentováno Čl. 82 Ústavy, který stanoví, že funkce soudce není slučitelná s funkcí prezidenta republiky, člena Parlamentu ani s jakoukoli funkcí ve veřejné správě. Tato úprava míří na jiné situace než svěření části výkonu veřejné správy do rukou předsedy soudů či konkrétním soudcům, a to na případy, kdy by měl soudce vykonávat funkci člena vlády či jinou funkci ve veřejné správě. 
Soudům jsou již v současné době vedle soudního rozhodování svěřeny i správní činnosti. Současná správa znalectví není rozhodně jedinou. Příkladem správní činnost soudu je poskytování informací dle zákona o svobodném přístupu k informacím či postup podle exekučního řádu, kdy předsedové soudů vykonávají obecný dohled nad exekučními úřady. 
Koncepce správy znalectví soudy, resp. předsedy soudů je blízká i zahraničním právním úpravám. V Rakousku i v Německu tuto činnost vykonávají v určité formě právě soudy. 
Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z jejího členství v Evropské unii
Navrhovaná právní úprava je plně slučitelná se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z jejího členství v Evropské unii. Činnost znalce se dle čl. 49 a násl. Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“) o svobodě usazování a navazující judikatury Soudního dvora EU ve spojených případech C-372/09 a 373/09 Fa považuje za poskytování služeb ve smyslu SFEU. Zároveň by podle evropské judikatury měly být dány rovné a transparentní podmínky pro výkon určité výdělečné činnosti tak, aby se na ně žadatelé mohli spolehnout (srov. C-162/99 Komise v. Itálie).
Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána
Oblast výkonu znalecké činnosti je předmětem některých mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána. V první řadě je potřeba zmínit především Evropskou úmluvu o lidských právech (dále jen “Úmluva”), jejíž požadavky jsou blíže rozebrány pod bodem 4 v rámci posouzení souladu s ústavním pořádkem, kterého je dle Ústavního soudu součástí.
Jedná se kupříkladu na právo být za splnění určitých podmínek být jmenován znalcem, s čímž do značné míry souvisí i právo nebýt tohoto postavení svévolně zbaven. Jedná se o občanské právo ve smyslu článku 6 Úmluvy, které může být v určitém ohledu rovněž právem, resp. zájmem majetkové ochrany. Takový zájem pak požívá ochrany článku 1 Protokolu č. 1 k Úmluvě. Naplnění výše uvedeného souvisí zejména s tím, že zde existuje možnost se odvolat proti rozhodnutí o vzniku či zániku znaleckého oprávnění, a následná možnost podat žalobu ve správním soudnictví. 
Jelikož mohou být proti znalcům uplatňovány rozličné sankce, zejména tedy správní tresty, pak se jedná o oblast rozhodování o trestních obviněních ve smyslu článku 6 Úmluvy. V této souvislosti lze poznamenat především, že je nutno respektovat zásady, které tato Úmluva stanoví, tedy např. zásady nulla poena sine lege (obsaženo v článku 6 odst. 3 Úmluvy) nebo zásady ne bis in idem (zakotveno v článku 4 Protokolu č. 7 k Úmluvě). Je tedy vyloučeno, aby znalec byl opakovaně postihován za tentýž prohřešek. 
Mezinárodní smlouvy se ale mohou výkonu znalecké činnosti dotýkat ale i v celé řadě dalších aspektů, např. v situaci (zejména v trestním řízení), kdy znalec vystupuje v obdobném postavení jako svědek, s čímž souvisí i skutečnost, že trestní soud musí obviněnému zajistit určitá práva vůči znalci, jako například upozornit na jeho poměrně k věci či dotčeným osobám. Znalec se může rovněž sám nesprávným výkonem znalecké činnosti dopustit trestného činu. V trestním řízení pak musí být zajištěna ochrana všech práv vyplývajících z mezinárodních smluv. 
Navrhovaná právní úprava je zcela v souladu s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána.
Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované úpravy na státní rozpočet a ostatní rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, dále sociální dopady, včetně dopadů na rodiny a dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, a dopady na životní prostředí
Navrhovaná právní úprava bude mít dopady na státní rozpočet, a to v několika rovinách. 
Vstupní zkouška
V první řadě je potřeba zajistit vykonání vstupní zkoušky. Na základě splnění určitých podmínek, mezi které patří právě i úspěšné absolvování vstupní zkoušky, může být znalec zapsán do seznamu. Žadatelé o zápis do seznamu budou mít povinnost nést náklady vykonání této vstupní zkoušky a budou muset uhradit za tuto zkoušku poplatek podle zákona o správních poplatcích. Předpokládaná výše poplatku činí 8 000 Kč s tím, že částka 3000 Kč se vztahuje k obecné části zkoušky a částka 5000 Kč ke zvláštní části zkoušky. Při nesplnění některé části zkoušky bude žadatel opakovaně hradit pouze poplatek za nesplněnou část zkoušky. Jako obdobu tohoto poplatku lze uvést kupříkladu poplatek za vykonání advokátní zkoušky (8 500 Kč), zkoušky insolvenčního správce (5 000 Kč) či zkoušky mediátorské (5 000 Kč). Tento poplatek nemá v zásadě sloužit k dosažení zisku testujícího subjektu, ale alespoň k částečnému pokrytí administrativních a personálních nákladů, které s sebou realizace této vstupní zkoušky přináší. 
Pokud budeme předpokládat, že všichni současní znalci budou skládat obecnou část zkoušky a nikdo nebude opakovat, dojdeme k jednorázovým příjmům ve výši 30 mil. Kč. Tento jednorázový příjem však bude rozložen do delšího časového období, než je jeden rok. Zvláštní část zkoušky se v případě současných znalců, kteří si před uplynutím přechodného období požádají o vznik znalecké oprávnění podle nového zákona, považuje za splněnou ex lege, tedy bez nutnosti zkoušku prakticky vykonat. Rovněž lze předpokládat, že ročně si požádá o vznik znaleckého oprávnění cca 250 nových žadatelů. Z toho plyne každoroční příjem 2 mil. Kč (250 žadatelů x 8 000 Kč za obě části zkoušky dohromady).
Na druhou stranu zde vzniknou náklady na realizaci samotné zkoušky. Podrobnosti jejího vykonání budou upravovat prováděcí předpisy. Předpokládá se, že obecná část zkoušky bude (po absolvování jednodenního kurzu) skládána elektronicky s okamžitým vyhodnocením, a to na Justiční akademii, eventuálně lze zvážit i zapojení jednotlivých krajských soudů. Náklady na tuto část zkoušky nebudou příliš velké. Nákladnější bude zvláštní část zkoušky, která bude spočívat v přezkušování žadatelů z odborných znalostí před zkušební komisí, resp. poradními sbory. V rámci této zkoušky bude nutné zaplatit odborné zkoušející. Zde předpokládáme jako dostatečný počet zkoušejících 3 osoby, z toho jedna by mohla být zaměstnancem soudu nebo zaměstnancem Ministerstva spravedlnosti a tuto činnost by vykonávala v rámci své pracovní náplně. Proto kalkulujeme pouze 2 odborníky na 2 hodiny (z toho 1 hodina zkoušky) při předpokladu 250 znalců ročně a jednotné hodinové sazbě 450 Kč dostáváme částku 450 tis. Kč ročně.
Seznam znalců, znaleckých kanceláří a znaleckých ústavů a elektronická evidence znaleckých posudků
V současnosti na stránkách Ministerstva spravedlnosti funguje seznam znalců a znaleckých ústavů. S ohledem na novou právní úpravu byl však tento seznam shledán nedostatečným a již nevyhovujícím současným požadavkům, a proto bude potřeba vytvořit a následně zajišťovat provoz nového seznamu. Tato položka s sebou přinese rovněž náklady na státní rozpočet. Nejvyšší náklady vzniknou v prvním roce, kdy bude potřeba vytvořit vlastní aplikaci seznamu a zajistit nezbytný hardware, software a firewall. V následujících letech se bude jednat o náklady na provoz, aktualizaci a případnou obnovu nezbytného vybavení. Tyto náklady se budou periodicky opakovat v letech následujících po spuštění nového seznamu.
Vstupní náklady1. rok2. rok3. rok4. rokVytvoření vlastní aplikace 4 000 000 Kč     Podpora aplikace / servis / rozvoj /        160 000 Kč           160 000 Kč         160 000 Kč       160 000 Kč Podpora HW / servis / rozvoj /        160 000 Kč          160 000 Kč          160 000 Kč       160 000 Kč Hardware1 000 000 Kč     Software / licence pro HW / přístupy / vkládání dat1 000 000 Kč     Bezpečnost firewall  1 000 000 Kč     Součet 7 000 000 Kč       320 000 Kč           320 000 Kč         320 000 Kč        320 000 Kč 
Tabulka č. 1. Náklady na vytvoření a provoz seznamu znalců, znaleckých kanceláří a znaleckých ústavů

Pro úplnost lze uvést, že vytvoření tohoto seznamu bude sloužit zároveň jako základ pro vytvoření nového seznamu tlumočníků a překladatelů a do jisté míry bude možno ze znaleckého seznamu následně vycházet.
Elektronická evidence znaleckých posudků – elektronický znalecký deník
V souvislosti s elektronizací celého systému se nově navrhuje rovněž nahradit současné papírové znalecké deníky jejich elektronickou verzí. Systém elektronické evidence bude vytvořen centrálně na Ministerstvu spravedlnosti a jednotlivé subjekty (znalci, znalecké kanceláře, znalecké ústavy, soudy apod.) do něj budou mít dálkový přístup. Každý subjekt vykonávající znaleckou činnost bude mít své vlastní přístupové údaje, aby měl možnost si v souladu se zákonem editovat, tedy psát, svůj vlastní znalecký deník. Náklady na realizaci tohoto opatření jsou zahrnuty již výše pod bodem týkajícím se vytvoření nového seznamu znalců, znaleckých kanceláří a znaleckých údajů.
Výkon dohledu
Dále je nezbytné uvést, že cílem nové právní úpravy je posílení dohledu nad jednotlivými subjekty vykonávajícími znaleckou činnost a zvýšení kvality a věcné správnosti znaleckých posudků. Zavedení tohoto opatření však s sebou nevyhnutelně přinese zvýšenou zátěž dohledových orgánů. Z tohoto důvodu musí dojít k personálnímu posílení jak na Ministerstvu spravedlnosti, tak na jednotlivých krajských soudech. Na Ministerstvu spravedlnosti lze počítat s navýšením zhruba o 10 osob (nyní tuto agendu vykonávají zhruba 2-3 osoby) a na krajských soudech s navýšením o 1-3 osoby v závislosti na tom, jaké znalecké obory byly tomuto soudu určeny do správy, celkem je však počítáno na krajských soudech s navýšením max. o 16 osob.
Na Ministerstvu spravedlnosti by se jednalo o převážně o referenty, v případě vzniku samostatného oddělení pak i o podpůrný administrativní aparát (sekretariát) a o vedoucího oddělení nebo ředitele odboru. V průměru by tito státní zaměstnanci měli dosahovat zhruba 13. platové třídy. 

Měsíční personální a mzdové náklady na MSpRoční personální a mzdové náklady na MSp Hrubý plat 35 000 Kč420 000 KčPojistné 11 900 Kč142 800 KčFKSP350 Kč 4 200 KčCelkem 47 250 Kč567 000 Kč
Tabulka č. 2: Personální a mzdové náklady na jednu osobu (Ministerstvo spravedlnosti)

Náklady na 10 osob na Ministerstvu spravedlnosti tak budou ročně činit 5, 67 mil. Kč.
Na jednotlivých krajských soudech vykonávají znaleckou činnost referenti dosahující 9. až 10. platové třídy. Mělo by však být rovněž zajištěno, aby na každém krajském soudě byla alespoň jedna osoba referenta s právním vzděláním, aby mohla vykonávat odbornější agendu, které by se tak nemusel věnovat předseda, resp. místopředseda soudu, tato osoba by byla zařazena do 11. platové třídy.

Měsíční personální a mzdové náklady na soudechRoční personální a mzdové náklady na soudechHrubý plat24 660 Kč295 920 KčPojistné8384 Kč100 613 KčFKSP493 Kč5918 KčCelkem33 537 Kč402 451 KčTabulka č. 2: Personální a mzdové náklady na jednu osobu v 10. platové třídě (krajský soud)

Měsíční personální a mzdové náklady na soudechRoční personální a mzdové náklady na soudechHrubý plat28 550 Kč342 600 KčPojistné9 707 Kč116 484 KčFKSP571 Kč6 852 KčCelkem38 828 Kč465 936 KčTabulka č. 3: Personální a mzdové náklady na jednu osobu v 11. platové třídě (krajský soud)

Náklady na 16 osob na krajských soudech, přičemž 8 osob by bylo zařazeno do 11. platové třídy a 8 osob do 10. platové třídy by tak ročně měly činit 6, 95 mil. Kč (3 727 488 Kča 3 219 608 Kč).
Poradní sbory – přezkum znaleckých posudků
Navrhovaná právní úprava předpokládá zpětné hodnocení posudků jednotlivých znalců, a to nejméně tří znaleckých posudků jednou za 5 let. Toto hodnocení by prováděli pravděpodobně 3 nebo 5 odborníků z poradního sboru. Každé osobě by měl tento přezkum trvat zhruba 3 hodiny při navrhované jednotné sazbě 450 Kč za hodinu práce. Při zhruba 10 000 znalcích a frekvenci jednou za 5 let vychází 2 000 přezkumů na jeden rok. Příslušné rozmezí výsledně vychází 8 100 tis. Kč – 13 500 tis. Kč, viz následující tabulka zvýšených nákladů pro 2000 přezkumů za rok:

Počet přezkoumávajících osobPočet hodin na 5 z posudků450 Kč/ hod398 100 00051513 500 000
Tabulka č. 4: Náklady na přezkum znaleckých posudků

Na periodický přezkum znaleckých posudků bude potřeba vynaložit zhruba 10 800 tis. Kč ročně (3 lidé, každý 3 hodiny, 450 Kč za hodinu, 2 000 kontrol ročně).
Navýšení hodinové sazby za znalecký úkon
Hodinová sazba se dle účinné právní úpravy nachází v rozmezí 100 až 350 Kč. Toto rozmezí by mělo být zvýšeno na 300 až 550 Kč za hodinu. Otázkou tedy je, jaké dodatečné náklady na znalečné v důsledku této úpravy vzniknou. Z dostupných dat není známo, jaké je rozložení skutečně použitých hodinových sazeb uvnitř současného intervalu, tj. není známo, kolik procent posudků je zpracováno např. při sazbě 100 Kč, kolik procent posudků při sazbě např. při sazbě 150 Kč, kolik procent při sazbě 250 Kč atd. Neeviduje se ani průměrná hodinová odměna. Počet znaleckých posudků zadaných za rok 2014 státními orgány byl 78 568. Celkové náklady na znalecké posudky činily na straně Ministerstva spravedlnosti 175, 4 mil. Kč (rok 2014) a na straně Ministerstva vnitra 257,8 mil. Kč (rok 2015). Hodinová dotace jednotlivých posudků či například výše náhrad není však známa.
Pro kvantitativní odhad dopadu úpravy intervalu hodinových sazeb je tak nutné učinit alespoň nějaké dodatečné předpoklady. Jeví se jako přirozené předpokládat, že rozložení skutečně použitých hodinových sazeb uvnitř nového intervalu bude mít zhruba stejnou strukturu, jakou mělo rozložení sazeb v intervalu původním, tedy že zhruba stejné procento posudků jako dříve bude zpracováno při nejnižší možné sazbě (která bude ale nově 300 Kč), stejné procento posudků bude zpracováno při sazbě, která je např. o 50 Kč vyšší než nejnižší (tj. ty posudky, které využívaly sazbu původně 150 Kč, budou využívat sazbu 350 Kč), stejné procento posudků, které využívaly nejvyšší sazbu, bude i nyní využívat nejvyšší sazbu atd. Protože nemáme spolehlivé apriorní informace o tom, jak jsou skutečně rozloženy účtované hodinové sazby uvnitř intervalu, nabízí se předpoklad, že průměrná hodinová sazba je v současnosti uprostřed přípustného intervalu, tj. na úrovni 225 Kč za hodinu, nově by tak mohla být průměrná hodinová sazba ve výši 425 Kč na hodinu, tedy vzrostla by o 200 Kč.
Kvantifikace zvýšení nákladů je závislá na dodatečných speciálních předpokladech. Realistické dodatečné předpoklady vedly k odhadům zvýšení nákladů (na hodinovou odměnu) na cca 156 mil. Kč z pohledu Ministerstva spravedlnosti a 229,2 mil. Kč z pohledu Ministerstva vnitra.
Odměna za ústní znalecký úkon
Nově se doplňuje odměna za ústní znalecký úkon, se stejnou sazbou jako je výkon znalecké činnosti, tedy 300 – 550 Kč. Pokud vyjdeme z počtu posudků ve výši 78 568 a budeme předpokládat, že u každého znaleckého posudku dojde k ústnímu vysvětlení /provedení znaleckého úkonu v rozsahu cca 2 hodin, dojdeme při průměrné sazbě 425 Kč za hodinu k ročním nákladům ve výši zhruba 102  mil. Kč. Je však pravděpodobné, že se bude jednat o částku nižší, neboť řada znaleckých posudků nebývá doplněna o výslech znalce (typicky v řízení o přípustnosti převzetí a držení ve zdravotnickém ústavu).
Paušální částky odměn
Nově by mělo dojít k přidání několika úkonů placených paušálně a k navýšení částky za některé již dnes účinné paušální úkony (více viz vyhláška o odměňování). V současnosti však o těchto paušálních nákladech nejsou vedeny žádné statistiky, proto lze navýšení finančních nákladů pouze odhadovat a to zhruba mezi 5 – 15 mil. Kč ročně.
Paušální částka náhrad hotových výdajů za vybrané položky
Dále je rovněž zvažováno, že nově dojde k placení náhrad za některé hotové výdaje „administrativní povahy“, jako je tisk jednotlivých listů posudku, pořizování obrazového či zvukového záznamu apod. Tyto náhrady by byly přiznány nově, v dosavadním znění zákona jsou zahrnuty v hodinové odměně znalce. K přiznávání těchto nákladů však bude muset být přistupováno velice racionálně a přiznávat je, pouze je-li to nezbytně nutné, kupříkladu pokud si orgán veřejné moci vysloveně vyžádal vytištění dalších kopií znaleckého posudku nad rámec běžné praxe, či bylo nezbytně nutné ke znaleckému posudku přiložit fotografie či zvukovou nahrávku. Odhaduje se, že tyto náklady by mohly činit okolo 5 mil. Kč ročně.

Celkové finanční náklady vynaložené na znalecké posudky v roce 2014 činily 175 397,36 tis. Kč. V prvním roce účinnosti nového zákona je bude zapotřebí navýšit zřejmě téměř jednou tolik, jinak není možno navrhovaná opatření realizovat a zkvalitnit tak výkon znalecké činnosti nebo navýšit odměny za zpracované znalecké posudky (což je nejvyšší položka celkového rozpočtu týkajícího se znalecké činnosti).
Odměňování konzultantů podle trestního řádu
Určité finanční náklady jsou spojeny také s nově navrženou právní úpravou odměňování konzultantů přibraných orgány činnými v trestním řízení podle § 157 odst. 3 trestního řádu a s úhradou jejich hotových výdajů. Na základě praktických poznatků lze velmi hrubě odhadnout, že orgány činné v trestním řízení přibírají odborného konzultanta přibližně ve 290 případech ročně, z čehož přibližně 140 konzultantů je přibíráno ze soukromé sféry bez pracovněprávního vztahu k státnímu orgánu nebo vědecké či výzkumné instituci. 
Přesná výše odměny odborného konzultanta bude upravena prováděcí vyhláškou v návaznosti na úpravu výše odměny znalce, zatím se předpokládá, že bude přibližně ve výši poloviny výše odměny znalce, tj. cca 300 Kč za hodinu. Velmi zhruba lze tak náklady na odměny konzultantů odhadnout na 200 000 Kč ročně, k tomu je třeba přičíst náklady spojené s úhradou hotových výdajů (ročně zhruba 300 000 Kč). Celkové náklady spojené s odměňováním konzultanta podle trestního řádu by tak měly dosáhnout zhruba 500 000 Kč ročně.
Další finanční hlediska návrhu zákona
Nová právní úprava bude mít finanční dopady i do dalších oblastí. Tyto dopady však nelze s předstihem s dostatečnou přesností kvantifikovat. Jedná se zejména o následující skutečnost.
Předpokládá se snížení nákladů řízení, ve kterém je možno či dokonce nutno využít znaleckých posudků, a to zejména s ohledem na změnu ustanovení § 127a občanského soudního řádu, na základě které již nebudou moci strany předkládat znalecké posudky jako důkaz podle ustanovení § 127, ale pouze jako důkaz listinný, ledaže by s tím obě strany souhlasily. Zároveň pak lze předpokládat, že v důsledku nově zavedených opatření budou znalecké posudky kvalitnější a nebude již tolik případů, kdy si soudce bude muset nechávat zpracovat revizní znalecký posudek. Právě v souvislosti se změnou § 127a občanského soudního řádu, tak nebude muset činit ani v případě, kdy by obě strany řízení předložily své vlastní znalecké posudky, které by byly kontradiktorní. Dopad na celkovou cenu řízení má zajisté i jeho délka. Lze předpokládat, že pokud již nadále nebudou znalci moci bezdůvodně odmítat zpracovat znalecký posudek pro orgán veřejné moci a bude se dodržování této povinnosti striktně hlídat a zároveň nebude možno (kromě zcela výjimečných případů) opakovaně prodlužovat lhůtu pro zpracování znaleckého posudku, celková délka řízení se zkrátí. Lze se domnívat, že v důsledku zvýšení znalečného by mohl být o výkon znalecké činnosti pro orgány veřejné moci větší zájem a znalci by tak mohli být ve své činnosti flexibilnější.
Tento návrh zákona rovněž stanoví najisto, že výkon znalecké činnosti je podnikáním, v souladu s právem Evropské unie a její judikaturou. Společně s výrazným navýšením znalečného by pak měla tato skutečnost vést k zvýšenému výběru daní na základě zákona o daních z příjmů, resp. v případě plátců daně z přidané hodnoty i zvýšený výběr této daně podle příslušného zákona. V návaznosti na zvýšení znalečného lze rovněž očekávat, že dojde k následné směně finančních prostředků za jiné produkty.
Sociální dopady, včetně dopadů na rodiny a dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, a dopady na životní prostředí
Navrhovaná právní úprava může mít dopad na osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, nicméně tyto dopady jsou stejné, jako dopady na každého jiného člověka, neboť zákon nerozlišuje mezi jednotlivými skupinami obyvatel. Tyto dopady tak nemají původ ve specifičnosti dané skupiny obyvatel.  
Navrhovaná právní úprava může mít dopad na rodiny, neboť každá osoba se může dostat do situace, ve které je nezbytně nutné využít znaleckého posudku. Ve vztahu k rodinám se pak může jednat především o psychologické či psychologicko-pedagogické znalecké posudky nebo znalecké posudky související s rozvodovým řízením či svěřením dítěte do péče. Tento zákon bude mít v této souvislosti dopad především na kvalitu znaleckých posudků. Dále pak rovněž dojde k revizi seznamu znaleckých oborů a odvětví, který by tak měl lépe odpovídat skutečných potřebám. 
Navrhovaná právní úprava by měla mít pozitivní dopad na životní prostředí. Lze se domnívat, že vyšší míra elektronizace (např. elektronické znalecké posudky, elektronická evidence znaleckých posudků) by mohla vést k větší úspoře některých surovin a materiálů, např. papíru.
Zhodnocení dopadu navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Navrhované řešení má dopad ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů, neboť vytváří jednotný seznam znalců, znaleckých kanceláří a znaleckých ústavů a zavádí elektronické vedení znaleckých deníků. Tento návrh zákona je však plně v souladu s právními předpisy České republiky upravujícími ochranu soukromí a osobních údajů. 
Ve vztahu k ochraně osobních údajů může mít návrh tohoto zákona dopady zejména do následujících oblastí:
V první řadě je nutno konstatovat, že návrh zákona částečně rozšiřuje rozsah zpracovávaných osobních údajů, a to zejména údajů o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech v elektronicky vedeném seznamu znalců, znaleckých kanceláří a znaleckých ústavů. Jedná se o informační systém veřejné správy podle zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy, ve znění pozdějších předpisů, jehož správce je Ministerstvo spravedlnosti. Dále pak návrh zákona převádí současné znalecké deníky vedené v písemné podobě do podoby elektronické (informační systém veřejné správy) a rozšiřuje okruh zde evidovaných údajů. Nejedná se však o změny většího rozsahu. Nejmarkantnějším rozdílem je právě ona dostupnost veškerých údajů ze seznamu znalců, znaleckých kanceláří a znaleckých ústavů a ze znaleckých deníků způsobem umožňujícím dálkový přístup. Údaje vedené v seznamu i ve znaleckých denících budou rozděleny na veřejné a neveřejné. K neveřejným údajům bude mít přístup pouze omezený okruh subjektů. Mezi tyto subjekty bude patřit vždy Ministerstvo spravedlnosti a krajské soudy. Subjekt vykonávající znaleckou činnost pak bude mít vždy přístup k (vlastním) údajům uvedeným v evidenci znaleckých posudků, tedy ve znaleckém deníku. V odůvodněných případech může správce na základě individuální žádosti umožnit přístup k neveřejným údajům i jiným orgánům veřejné správy, zejména se předpokládá, že se bude jednat o orgány činné v trestním řízení nebo orgány finanční správy. Tyto dva informační systémy veřejné správy však budou zajištěny zcela standardními mechanismy tak, aby nemohlo dojít k úniku informací. Zároveň bude nutné apelovat na samotné znalecké subjekty, aby nakládali s přístupovými údaji do znaleckých deníků obezřetně, aby nemohlo dojít k jejich krádeži či zneužití. 
S povinností mlčenlivosti a údaji sdělenými znalci, znalecké kanceláři či znaleckému ústavu zadavatelem nebo vyplývajícími kupříkladu ze spisu, pracuje tento zákon stejně jako dosavadní právní předpisy s jednou výjimkou, a sice znalecký subjekt je zproštěn mlčenlivosti ex lege, dojde-li k soudnímu sporu mezi ním a zadavatelem. K tomu opatření bylo přistoupeno na základě problémů vyplývajících ze současné praxe, kdy zadavatel odmítal znalce mlčenlivosti v těchto případech zprostit. Jinak zde nedochází k žádné věcné změně. Pokud znalec poruší povinnost mlčenlivosti nebo o této povinnosti nepoučí osoby, které se společně s ním podílely na vypracování znaleckého posudku (např. konzultant), může mu být uložena pokuta až do výše 500 000 Kč, popř. může být rozhodnuto o zániku znaleckého oprávnění. Jedná se o nejvyšší možný správní trest, jaký návrh nového zákona zná.
V neposlední řadě je pak problematika ochrany osobních údajů relevantní ve vztahu k archivaci znaleckých posudků, ke které jsou všechny subjekty vykonávající znaleckou činnost povinovány. Znalecké posudky musí být uchovány po dobu deseti let ode dne provedení znaleckého úkonu. Znalec musí nakládat se znaleckými posudky s náležitou péčí a dle obecně platných právních předpisů tak, aby se k osobním údajům obsaženým ve znaleckých posudcích, nemohla neoprávněně dostat třetí osoba.
Závěrem je třeba konstatovat, že ve vztahu k ochraně osobních údajů se návrhu zákona dotýká kromě vnitrostátních právních předpisů rovněž směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů, resp. nové nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES, a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV.
Zhodnocení korupčních rizik navrhovaného řešení (CIA)
Zhodnocení korupčních rizik provedené dle metodiky CIA:
Přiměřenost
Předkládaný návrh zákona je všech upravovaných oblastech svým rozsahem i obsahem přiměřený tomu, co má upravovat. Systém výkonu dohledu zůstává obdobný jako ve stávajícím zákoně o znalcích a tlumočnících a lze konstatovat, že zde nedochází k neúměrnému rozšíření kompetence některého z orgánů ani k přílišné centralizaci výkonu dohledu do rukou jediného z orgánů. 
Navrhovaná právní úprava zvýší možnost veřejné kontroly v oblasti výkonu znalecké činnosti, neboť nově se bude prostřednictvím seznamu znalců, znaleckých kanceláří a znaleckých ústavů a evidence znaleckých posudků zaznamenávat větší množství údajů a veřejnost tak bude mít možnost si způsobem umožňujícím dálkový přístup kupříkladu vyhledat informace o správních trestech udělených jednotlivým znalcům. Toto opatření bude mít zajisté vůči znalcům i preventivní charakter. Kvalitním a efektivním vedením online seznamu a evidence se zároveň sníží administrativní náklady spojené s vedením listinných znaleckých deníků a s jejich kontrolou.
Efektivita
Navrhovaná regulace umožní efektivní implementaci stanovených opatření do praxe. Největší rizika jsou spojována s personálním zajištěním efektivního výkonu dohledu a se zřízením centrálního seznamu znalců, znaleckých kanceláří a znaleckých ústavů a evidencí znaleckých deníků. Maximální pozornost proto musí být věnována preciznímu zadání veřejné zakázky na pořízení systému s nezbytným příslušenstvím tak, aby v souvislosti se zavedením nové právní úpravy nevznikaly nepřiměřené náklady, které by efektivitu celého systému mohly vážně narušit.
Je potřeba poznamenat, že současný systém výkonu dohledu nad znaleckou činností je nefunkční, neboť tato oblast není dostatečně personálně zajištěna a především nejsou orgánům vykonávajícím dohled dány k dispozici dostatečně efektivní nástroje k jeho výkonu. Navrhovaná právní úprava přináší řadu systémových změn a rovněž zavádí účinnější systém správních trestů, který by společně s jejich uveřejňováním měl na dotčené subjekty působit preventivně a zároveň zajistit vynutitelnost zaváděných opatření.
V neposlední řadě lze dodat, že dojde nejenom ke zpřísnění výkonu dohledu, ale rovněž k posílení role poradních sborů ministra spravedlnosti a jednotlivých předsedů krajských soudů, v jejichž řadách budou sedět přední odborníci na danou problematiku. Nově by měly poradní sbory rovněž dávat svá stanoviska ke správnosti znaleckých posudků či se podílet na přezkušování žadatelů v rámci vstupní zkoušky.
Odpovědnost
Předkládaná právní úprava explicitně stanovuje odpovědnost za vedení seznamu znalců, znaleckých kanceláří a znaleckých ústavů, evidence znaleckých deníků i za vedení přestupkového řízení při porušení či neplnění uložených povinností. Návrh výrazně nekoncentruje odpovědnost do rukou jednoho orgánu, za vedení určitých náležitostí seznamu a znaleckého deníku jsou dokonce odpovědny přímo samotné subjekty vykonávající znaleckou činnost. Zároveň tato právní úprava nemá vliv na zachování standardních kontrolních mechanismů jednotlivých orgánů.
Nově se zpřísní i dohled nad vypracováním znaleckých posudků, kdy na každém takovém posudku bude muset být uvedeno, kdo jej zpracovával. Odpovědnostní vztahy se budou standardně řídit občanským zákoníkem a zároveň jsou některé dílčí podrobnosti upraveny přímo i v tomto novém zákoně, aby se předešlo možným výkladovým nejasnostem. Již nyní se dokonce objevuje judikatura, která jednoznačně uvádí, že je-li znalecký posudek podstatnou (nemusí být jedinou) příčinou vzniku majetkové újmy a je dán vztah příčinné souvislosti mezi porušením právní povinnosti na straně znalce a škodou, která vznikla, pak je znalec povinen tuto škodu nahradit. Mimo jiné i z tohoto důvodu budou muset být znalci, znalecké kanceláře i znalecké ústavy do budoucna povinně pojištěni.
Opravné prostředky a kontrolní mechanismy
Navrhovanou právní úpravou nedochází k zúžení možnosti využít standardní opravné prostředky kromě jediné výjimky, kdy se v případě pozastavení výkonu znalecké činnosti nepřiznává případnému odvolání odkladný účinek. Jednotlivé subjekty podléhají obvyklým kontrolním mechanismům. Naopak nová právní úprava dokonce posiluje kupříkladu postavení žadatele o zápis do seznamu, protože nově by po splnění zákonem předepsaných podmínek měl vzniknout žadateli právní nárok na zápis do tohoto seznamu. Současný mechanismus zápisu do seznamu žadateli nezaručoval zápis do seznamu, mechanismus zápisu do seznamu nepodléhal dle judikatury režimu správního řádu a dokonce nebyla jednoznačně stanovena ani veškerá kritéria a podmínky pro zápis. Dojde tedy k výraznému posílení právní jistoty a legitimního očekávání jednotlivých žadatelů. Navíc bude nově ve věcech výkonu znalecké činnosti existovat účinný opravný mechanismus, tedy odvolání proti rozhodnutí krajského soudu nebo rozklad proti rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti. Tyto standardní mechanismy správního řádu budou zachovány.
Orgány se při výkonu dohledu a správy znalecké činnosti budou standardně řídit především zákonem č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů a zákonem č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), ve znění pozdějších předpisů.
Zároveň by mělo dojít ke zvýšení odměn za výkon znalecké činnosti, což by kromě vyššího zisku mělo vést i k větší motivaci znalců vypracovávat znalecké posudky s náležitou péčí a nezávisle.
10. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu
Navrhovaná úprava nemá dopady na bezpečnost nebo obranu státu.

II. Zvláštní část
K § 1	
K odst. 1
Toto ustanovení zakotvuje definici výkonu znalecké činnosti, kterou se rozumí zpracování a podání znaleckého posudku, jeho doplnění nebo vysvětlení a jakákoli činnost, která bezprostředně k tomuto podání posudku směřuje, popř. směřuje k jeho doplnění či vysvětlení. Jiná činnost, byť vykonávaná subjektem oprávněným vykonávat znaleckou činnost, není znaleckou činností, jedná se např. o podání odborného vyjádření. Znalec, znalecká kancelář či znalecký ústav tak nemohou cokoli jiného než výše specifikovanou znaleckou činnost jako znaleckou činnost prezentovat. Na výše uvedené je navázán i přestupek, jehož podstatou je připojení znalecké pečeti rovněž na jiný materiál, než je znalecký posudek. Za takový přestupek může být udělena pokuta až do výše 250 000 Kč nebo správní trest zákazu činnosti. 
K odst. 2
Stanoví se, především z důvodu větší přehlednosti legislativního textu, že tam, kde zákon hovoří pouze o znalci, myslí se tím rovněž znalecká kancelář a znalecký ústav, pokud zákon pro tyto subjekty nestanoví odlišnou právní úpravu. 
K odst. 3
Znalec je oprávněn vykonávat znaleckou činnost jen v oboru, odvětví a případně specializace, pro které má oprávnění vykonávat znaleckou činnost, není tedy možné, aby znalec vykonával znaleckou činnost v jiném odvětví, v rámci stejného oboru, totéž platí i o specializaci. Jakmile je znalci zapsána specializace, nemůže vykonávat znaleckou činnost ve zbytkovém odvětví.
Subjekty vykonávající znaleckou činnost musí tuto činnost vykonávat primárně s odbornou péčí. Jde o nejvyšší možný standard péče, který je vyšší než běžná péče nebo péče řádného hospodáře. Občanský zákoník užívá pojmu odborná péče v ustanovení § 5, které zní „Kdo se veřejně nebo ve styku s jinou osobou přihlásí k odbornému výkonu jako příslušník určitého povolání nebo stavu, dává tím najevo, že je schopen jednat se znalostí a pečlivostí, která je s jeho povoláním nebo stavem spojena. Jedná-li bez této odborné péče, jde to k jeho tíži.“. Odbornou péčí se tedy rozumí schopnost jednat se znalostí a pečlivostí, která je spojena s určitým povoláním nebo stavem. K naplnění povinnosti jednat s odbornou péčí se vyžaduje zejména znalost příslušných právních předpisů (odbornost) a jednání v souladu s těmito předpisy, včetně povinnosti předcházet škodám. Takto vysoký standard výkonu činnosti má mimo jiné nastaven např. zákon o investičních společnostech a investičních fondech. Odborná péče je neurčitým právním pojmem. Není možné vyjmenovat vše, co by taková činnost měla splňovat. Ústavní soud se k otázce neurčitosti právního pojmu ve spojitosti s výkonem činnost vyjádřil ve svém nálezu (IV. ÚS 3065/12-1), kdy konstatoval „K tomu Ústavní soud může pouze dodat, že dle jeho názoru je nemožné a nepraktické dovoláním požadovat, aby dovolací soud sestavil vyčerpávající seznam zahrnující každou eventualitu jednání pojišťovacího makléře, v němž by bylo možné spatřovat porušení "odborné péče", s níž měl pojišťovací makléř provádět svou zprostředkovatelskou činnost ve smyslu § 25 odst. 3 zákona o pojišťovnictví, v rozhodném znění.“
Kromě odborné péče je vyzdvižen požadavek na nezávislý a nestranný výkon. Znalci jsou esenciálním prvkem při soudním rozhodování. Míra participace znalců je v soudních řízeních velmi vysoká. Z tohoto důvodu je důležité, aby byl dán důraz na nestrannost a nezávislost soudního znalce. 
 K odst. 4
Zakotvuje se povinnost osobního výkonu znalecké činnosti, jakožto jedné ze záruk kvality znaleckých posudků. Povinnost vykonávat znaleckou činnost osobně ale nevylučuje možnost přibrat konzultanta nebo zapojit do výkonu znalecké činnosti další pomocné osoby. Znalec se ale nemůže nechat zastoupit a vždy zodpovídá za zpracovaný znalecký posudek, a to i v těch částech, o kterých bylo konzultováno. Toto ustanovení platí i v případě, že znalec vykonává znaleckou činnost v rámci znalecké kanceláře. Dané opatření má předcházet potenciálnímu poklesu kvality znalecké činnosti, pokud by v rámci znalecké kanceláře postačovalo, že znalec by byl v rámci této kanceláře formálně zapsán, ale prakticky by tuto činnost vykonával někdo jiný. Znalecký posudek je nutno vždy opatřit otiskem pečeti znalce i znalecké kanceláře a podpisem znalce a osoby oprávněné ve věci výkonu znalecké činnosti jednat jménem této znalecké kanceláře (zpravidla jednatel nebo obdobný funkcionář).
K § 2	
K odst. 1
Závazně se stanoví, že znaleckou činnosti nejsou oprávněny vykonávat jiné subjekty než znalci, znalecké kanceláře a znalecké ústavy. Kdokoli jiný, kdo by se vydával za subjekt oprávněný vykonávat znaleckou činnost, se dopustí spáchání přestupku podle tohoto zákona.
K odst. 2
Cílem odstavce 2 je blíže specifikovat ustanovení o způsobu výkonu znalecké činnosti. Znalec může vykonávat znaleckou činnost samostatně, nebo jako zaměstnanec či člen znalecké kanceláře. Tyto dvě možnosti nejsou vzájemně slučitelné. S ohledem na možný střet zájmů, nezávislost, kvalitu znalecké činnosti a další aspekty, není myslitelné umožnit jedné fyzické osobě, aby vykonávala činnost pro více znaleckých kanceláří, resp. samostatně i pro znaleckou kancelář či kanceláře (blíže rovněž § 6 odst. 2). Oprávnění znalecké kanceláře se odvozuje od znaleckých oprávnění jednotlivých znalců, pomocí nichž znaleckou činnost vykonává.
Ke vztahu mezi znalci a znaleckými ústavy lze poznamenat, že podmínkou pro vznik znaleckého oprávnění ústavu není povinnost mít v pracovněprávním či obdobném vztahu určitý počet znalců. Může tudíž docházet k tomu, že ve znaleckém ústavu nebudou působit žádní znalci, neboť zákon takovou povinnost neukládá. V praxi se však lze domnívat, že v celé řadě znaleckých ústavů budou znalci fakticky působit, což vyplývá z povahy znaleckých ústavů (nejčastěji nemocnice, vysoké školy, v.v.i., apod.) a ze skutečnosti, že řada znalců se rekrutuje právě z akademického, vědeckého či výzkumného prostředí (v případě nemocnicí pak z řad lékařů). Proto se jeví jako vhodné na tomto místě postavit najisto, že znalci mohou pracovat v rámci znaleckých ústavů bez omezení a kromě toho mohou vykonávat znaleckou činnost ještě i samostatně, nebo jako zaměstnanec, společník nebo člen znalecké kanceláře. Tyto dva uvedené způsoby však nelze v souladu s výše uvedeným dále kombinovat. Znalec tedy může působit 
v jednom nebo více znaleckých ústavech,
v jednom nebo více znaleckých ústavech a samostatně,
v jednom nebo více znaleckých ústavech a v jedné znalecké kanceláři,
samostatně,
v jedné znalecké kanceláři.
Je potřeba zdůraznit, že pokud znalec působí ve znaleckém ústavu, pak nevykonává znaleckou činnost znalec jako takový, ale ústav, znalec v něm pak figuruje jako jakýkoli jiný zaměstnanec či obdobná osoba, nikoli jako vykonavatel znalecké činnosti.
K § 3	
K odst. 1
Zakotvuje se zákonné určení, že v otázkách výkonu znalecké činnosti rozhoduje Ministerstvo spravedlnosti nebo předsedové krajských soudů (v souladu s příslušností). Jiné orgány rozhodují pouze, stanoví-li tak jiný zákon (např. orgány činné v trestním řízení).
Příslušný předseda krajského soudu může vnitřním předpisem touto agendou pověřit některého ze svých spolupracovníků, zejména se předpokládá pověření místopředsedy krajského soudu nebo referentů příslušného soudního oddělení (pravidlo je zakotveno v ustanovení § 42 odst. 3). Takový postup je v souladu se správním řádem. Pokud by veškerou agendu musel vykonávat osobně předseda nebo místopředseda krajského soudu, lze se důvodně domnívat, že by jej zaměstnávala až do té míry, že by se jiné své práci mohl věnovat pouze velice omezeně. Z tohoto důvodu rovněž příslušná část obecná části důvodové zprávy předpokládá, že na soudech by nově měli přibýt referenti, kteří budou mít vysokoškolské právnické vzdělání.
K odst. 2a 3
V prvním stupni ve věcech znalců a žadatelů (fyzických osob) o znalecké oprávnění rozhodují předsedové krajských soudů. Ministerstvo spravedlnosti rozhoduje v prvním stupni pouze ve věcech znaleckých kanceláří a znaleckých ústavů. Ministerstvo tak nemůže v prvním stupni rozhodnout o jmenování znalcem, o pozastavení oprávnění apod. V případě odvolání pak Ministerstvo rozhoduje jako druhostupňový orgán (viz § 42). Proti rozhodnutí Ministerstva spravedlnosti v prvním stupni je pak standardně možno podat rozklad, o kterém bude rozhodovat vedoucí ústředního správního úřadu, tedy v tomto případě ministr spravedlnosti. 
S ohledem na aplikaci procesních předpisů lze uvést, že v řízeních týkajících se znalecké činnosti se použije správní řád, neboť se jedná o výkon v působnosti v oblasti veřejné správy a krajské soudy spadají podle § 1 odst. 1 správního řádu do kategorie jiných orgánů. 
K odst. 4
Toto ustanovení se blíže vyjadřuje k místní příslušnosti předsedů krajských soudů. S cílem nezatěžovat (i s ohledem na potenciální počet odborníků - členů poradních sborů) nepřiměřeně krajské soudy zřizováním poradních sborů pro veškeré obory a odvětví bylo zvoleno řešení ve formě specializace krajských soudů, resp. jejich předsedů na určité obory a odvětví. Pro pět největších oborů, kterými jsou doprava, ekonomika, stavebnictví, strojírenství a zdravotnictví zůstávají i nadále příslušné krajské soudy podle místa sídla znalce. Návrh zákona předpokládá, že znalec je fyzická osoba podnikající a tudíž se za relevantní považuje sídlo znalce (§ 429 občanského zákoníku). Pro všechny ostatní obory byly stanoveny specializované krajské soudy, které budou agendu daného oboru řešit pro celou republiku. V průměru se jedná zhruba o 4 - 6 oborů připadajících na jeden krajský soud. I s ohledem na tendenci elektronizace (např. elektronické vedení znaleckých deníků) se lze domnívat, že toto opatření povede k úspoře finančních prostředků i úspoře času na straně krajských soudů, a přesto nebude mít závažné dopady na samotné znalce či žadatele. Přehled oborů spárovaný s určeným specializovaným krajským soudem lze nalézt v příloze k tomuto zákonu. Při určování specializace krajských soudů byla zohledňována i příbuznost jednotlivých oborů. 
K odst. 5
Přílohou zákona je seznam příslušných předsedů krajských soudů. Každý předseda krajského soudu má přiřazeno několik oborů, a to s ohledem na rovnoměrnou vytíženost. Rozdělení oborů je vytvořeno s ohledem na praktické hledisko vytíženosti.
K odst. 6 
Ustanovení vymezuje působnost předsedy krajského soudu. Pro výše zmíněných pět největších oborů vykonávají předsedové soudů působnost v soudních obvodech, avšak u zbývajících oborů mají působnost celostátní. 
K § 4
Seznam znaleckých oborů je stanoven v příloze zákona. Původně byla zvažována varianta zakotvení seznamu oborů do vyhlášky, kterou by na základě tohoto zákona vydalo ministerstvo, avšak v návaznosti na argumenty o oborech jakožto pravidlech pro vstup do odvětví, s tím, že by podmínky měly být stanoveny zákonem, byla zvolena tato forma. Jednotlivá odvětví pak již budou stanovena vyhláškou. 
Jak již bylo výše uvedeno, specializace jsou dobrovolné a nejsou normativně zakotveny, osoba vykonávající znaleckou činnost si specializaci může či nemusí zvolit. 
Seznam oborů a odvětví byl doposud zakotven ve vyhlášce 123/2015 Sb. V návaznosti na zavedení právního nároku je potřeba normativně zakotvit, v jakých oborech a odvětvích se žadatel může ucházet o vznik znaleckého oprávnění a jaké požadavky na něj budou kladeny.
K § 5
K odst. 1
Toto ustanovení zakotvuje podmínky, které zákon stanoví pro zisk znaleckého oprávnění znalce. Znalcem se může stát pouze osoba fyzická. Tato osoba musí být odborně způsobilá k výkonu znalecké činnosti, což se ověřuje zejména vstupní zkouškou, která je podrobněji upravena dále a zároveň musí být dostatečná odbornost zajištěna i požadovanou délkou praxe a vzděláním. Tyto kvalifikační požadavky jsou upraveny v ustanovení § 8 a blíže specifikovány příslušnou vyhláškou Ministerstva spravedlnosti pro jednotlivé obory a odvětví. Od těchto nároků není možno se odchýlit. V souvislosti se zavedením právního nároku na jmenování se jeví tento krok jako nezbytný k zachování vysokého standardu výkonu znalecké činnosti.
Dále musí být fyzická osoba bezúhonná, což v praxi znamená, že nesmí být odsouzena pro úmyslný trestný čin nebo nedbalostní trestný čin v souvislosti s výkonem znalecké činnosti (nehledí-li se na ni, jako by nebyla odsouzena). U úmyslných trestných činů tedy není rozhodné, zda byly spáchány v souvislosti s výkonem znalecké činnosti, ale jakýkoli spáchaný úmyslný trestný čin je překážkou výkonu znalecké činnosti. Takto nastavená bezúhonnost vylučuje osoby, které spácháním úmyslného trestného činu přišli o „mravní integritu“. U nedbalostních trestných činů je naopak doplněna podmínka souvislosti s výkonem znalecké činnosti. 
Bezúhonnost a její prokazování je zakotveno v § 9. 
Žadatel musí mít odpovídající materiálně technické zázemí a přístrojové vybavení. Tuto podmínku je nutno posuzovat především s ohledem na konkrétní obor, odvětví a popř. i specializaci, byla-li žadatelem zvolena. Volba specializace je na uvážení žadatele; žadatel si specializaci zvolit nemusí. Jsou obory a odvětví, které bezpochyby nejsou nikterak náročné na materiální zázemí, a naopak jsou takové, které vyžadují materiální zázemí značného rozsahu (technické vybavení, mikroskopy, zdravotnické nástroje apod.). V některých případech bude rovněž potřeba doložit smlouvu či jiný dokument, kterým žadatel prokáže, že je oprávněn využívat rozličné prostory. Může se jednat kupříkladu o nájem prostor jako je pitevna. Odpovídající materiální zázemí může žadatel rovněž prokázat například čestným prohlášením, které bude obsahovat výčet zařízení, prostor, přístrojů apod., které žadatel vlastní a plánuje je využívat k výkonu znalecké činnosti. Předpokládá se, že náležitosti a způsob prokazování materiálního zázemí, stejně tak jako ostatních podmínek pro zápis do seznamu, bude blíže upravovat prováděcí právní předpis. V otázce posuzování odpovídajícího zázemí bude do budoucna zcela stěžejní role Ministerstva spravedlnosti, neboť není pochopitelně cílem, aby se praxe u jednotlivých předsedů krajských soudů výrazněji lišila nebo aby se posuzování této podmínky stalo možností, jak svévolně rozhodovat o zápisu do seznamu, resp. žádost o zápis do seznamu odmítnout.
Překážkou pro výkon znalecké činnosti znalce a zápis do seznamu znalců je i skutečnost, že byl žadatel v posledních třech letech  pravomocně odsouzen za přestupek, konkrétně se jedná o porušení základní povinnost znalce vykonávat znaleckou činnost s odbornou péčí a porušení povinnost mlčenlivosti. Po uplynutí tříleté doby již tato odsouzení nejsou relevantní a překážka odpadá. Rozhodné je tedy, zda byl žadateli v posledních 3 letech uložen správní trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu znalecké činnosti nebo pokuty ve výši nejméně 100 000 Kč. Limitace je tak stanovena jednak věcným charakterem přestupku, tedy porušení nejzávažnějších povinností a dále také závažností spáchaného přestupku, který se odráží v uložené sankci.
Zároveň musí být fyzická osoba – žadatel plně svéprávná a nesmí být ani v úpadku, tedy nesmí zde existovat překážka pravomocného rozhodnutí soudu, které rozhodl o úpadku osoby. S ohledem na procesní ekonomii a s ohledem na skutečnost, že žadatelem o vznik znaleckého oprávnění může být i cizinec, musí mít žadatel kontaktní adresu na území České republiky. Na této adrese musí být k zastižení příslušnými orgány a jedná se rovněž o rozhodnou adresu pro výpočet případných náhrad souvisejících s výkonem znalecké činnosti. 
Nevyžaduje se předložení dokladu o znalosti českého jazyka, jelikož se předpokládá, že znalost českého jazyka v rozsahu potřebném pro výkon znalecké činnosti bude dostatečným způsobem prokázána v rámci zvláštní části vstupní zkoušky, která se koná v českém jazyce. 
Znalec je povinen komunikovat se soudem, OČTŘ či orgánem veřejné moci v češtině, úředním a jednacím jazykem je český jazyk a znalecké posudky se tedy předkládají v českém jazyce.
Jakmile dojde ke splnění výše uvedených podmínek, bude žadatel vyzván k účasti na vstupní zkoušce. Náležitosti, průběh, forma a způsob vykonání vstupní zkoušky je blíže upraven v následujících ustanoveních tohoto zákona a v prováděcí vyhlášce. 
K odst. 2 
Znalec má povinnost poté, co splnil veškeré ostatní předepsané podmínky pro vznik znaleckého oprávnění (včetně vstupní zkoušky), složit bez výhrady slib do rukou předsedy krajského soudu. Slib je skládán v rámci trvajícího správního řízení. Po složení slibu předseda krajského soudu zapíše znalce do seznamu a tím rozhodne o vzniku oprávnění vykonávat znaleckou činnost, přičemž se jedná o konstitutivní zápis, neboť až zápisem vzniká znalecké oprávnění. Rozhodnutí o vzniku znaleckého oprávnění nabývá právní moci zápisem znalce do seznamu znalců. Pokud by znalec vykonával znaleckou činnost před složením slibu či před tím, než jej po složení slibu předseda krajského soudu zapíše, jednalo by se o porušení tohoto zákona. Slib skládají rovněž osoby podle ustanovení § 25, které jednorázově vykonávají znaleckou činnost, a fyzické osoby podle ustanovení § 12, chtějí-li být zapsány v České republice do seznamu a vykonávat zde znaleckou činnost. I v těchto případech musí být slib složen dříve, než je zahájen výkon znalecké činnost, resp. dříve než je vypracován znalecký posudek. Textace slibu je s mírnými obměnami přejata ze zákona o znalcích a tlumočnících. Zápis do seznamu znalců, znaleckých kanceláří a znaleckých ústavů je možno provést až po složení slibu.
K § 6
K odst. 1
Znalecké kanceláře jsou nově vzniklým subjektem, který může vykonávat znaleckou činnost. Účelem vytvoření znaleckých kanceláří je dát znalcům, či jiným osobám možnost společně podnikat v této oblasti. Zákon umožňuje, aby znalecká kancelář byla výlučně tvořena znalci, ale je možno ji založit i jinými osobami, které budou znaleckou činnost vykonávat prostřednictvím znalců, případně tyto varianty kombinovat. 
Žádost o vznik znaleckého oprávnění se podává Ministerstvu spravedlnosti. Tento zákon klade na žadatele několik podmínek. V první řadě se musí jednat o obchodní korporaci; jako znaleckou kancelář nelze zapsat jiný subjekt (např. spolek, sdružení nebo veřejnou vysokou školu). 
Jak již bylo uvedeno, znalecká kancelář musí vykonávat znaleckou činnost pomocí znalce. Znalecké oprávnění této kanceláře se pak přímo odvíjí od znaleckého oprávnění tohoto znalce či více znalců, přičemž rozsah znaleckého oprávnění znalecké kanceláře musí být stejný jako rozsah znaleckého oprávnění daného znalce. Zásadně tak bude znalecké oprávnění kanceláře stejné jako znalecká oprávnění znalců, jejichž prostřednictvím bude svou činnost vykonávat. Znalec může být vůči znalecké kanceláři v pracovněprávním či jiném obdobném vztahu, ale může být i její člen či společník. 
Znalecká kancelář je obchodní korporací, kde většinu hlasovacích práv musí disponovat znalci a většina členů statutárního orgánu musí být znalci. Pravidla pro obsazení orgánů obchodních korporací je nutné zavést s ohledem na zaručení kvality znalecké činnosti.
Dále musí žadatel disponovat materiálním a personálním zázemí a vypracovanými pravidly pracovních postupů, která budou zajišťovat řádný výkon znalecké činnosti. Tyto požadavky je potřeba posuzovat individuálně v závislosti na konkrétním oboru, odvětví a specializaci. Lze konstatovat, že jsou obory, kde je postačujícím materiálním vybavením běžné vybavení kanceláře, u jiných oborů to mohou být však rozličná technická či jiná zařízení, zdravotnické potřeby, počítačová technika či pronájem speciálního prostoru nutného k výkonu znalecké činnosti (nájemní smlouva s nemocnicí v případě pitevny) apod. Další podmínkou je platná kontaktní adresa na území České republiky, a to především z důvodu hospodárného a efektivního zapojení znalecké kanceláře do výkonu znalecké činnosti.
Pro žadatele rovněž platí podmínka bezúhonnosti podle tohoto zákona. Podmínku bezúhonnosti musí splňovat rovněž fyzická osoba, která je statutárním orgánem nebo členem statutárního orgánu žadatele anebo vykonává činnost statutárního orgánu nebo člena statutárního orgánu žadatele. 
Žadatel nesmí být v úpadku, neboť lze pochybovat, že by v takovém případě mohl efektivně, odborně a nestranně vykonávat znaleckou činnost.  Překážkou pro výkon znalecké činnosti je stejně jako u znalců skutečnost, že byl žadateli v posledních třech letech uložen správní trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu znalecké činnosti nebo pokuty ve výši nejméně 100 000 Kč. 

K odst. 2
Toto ustanovení zakotvuje, že znalec může být zaměstnancem, společníkem nebo členem pouze jedné znalecké kanceláře. Působí-li znalec ve znalecké kanceláři, nemůže pak vykonávat znaleckou činnost jako samostatný znalec. Toto opatření se jeví jako nutné zavést s ohledem na zaručení kvality znalecké činnosti. Pokud by totiž znalci bylo umožněno působit najednou v několika znaleckých kancelářích, mohly by vznikat nejasné struktury s možnými dopady na objektivitu znaleckého posudku. Zároveň by pak bylo i namístě pochybovat o tom, zda znalec může opravdu s náležitou péčí vykonávat znaleckou činnost ve více subjektech najednou, popř. ještě navíc i samostatně.
K § 7
K odst. 1
Toto ustanovení zakotvuje podmínky, které musí žadatel splnit, aby se mohl stát znaleckým ústavem. Předně musí být jednou z osob uvedených v písm. a), tedy znalecké ústavy budou zpravidla vysokými školami, veřejnými výzkumnými institucemi, státními podniky, ústavy, nemocnicemi či jinými osobami veřejného práva nebo jejich organizačními složkami. Ačkoli není vyloučeno, aby se znaleckým ústavem stala i osoba soukromého práva (typicky například soukromá vysoká škola), toto ustanovení akcentuje v zásadě veřejnoprávní charakter znaleckých ústavů, což lze považovat za jeden z výrazných rysů, ve kterých se liší od znaleckých kanceláří. Stejně jako ostatní subjekty vykonávající znaleckou činnost musí být i znalecké ústavy bezúhonné, nesmí být v úpadku. Zákon neklade na znalecký ústav požadavek určitého počtu znalců působících v rámci takového znaleckého ústavu, proto je možné, aby vznikaly znalecké ústavy bez ohledu na to, zda zaměstnávají znalce, ale o to víc by měl být kladen důraz na podmínku materiálního a personálního zázemí, které bude dávat záruku řádného výkonu znalecké činnosti. Znalecký ústav odvozuje svoji odbornost především z výkonu vědeckovýzkumné činnosti. V této souvislosti musí mít žadatel rovněž vypracována pravidla pracovních postupů. Pracovními postupy se rozumí zejména organizační uspořádání znaleckého ústavu, kontrolní mechanizmy nebo jasné definování odpovědnostních vztahů v rámci příslušné instituce.  Překážkou pro výkon znalecké činnosti je stejně jako v předchozích dvou případech skutečnost, že byl žadateli v posledních třech letech uložen správní trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu znalecké činnosti nebo pokuty ve výši nejméně 100 000 Kč.
Další podmínkou je platná kontaktní adresa na území České republiky, a to především z důvodu hospodárného a efektivního zapojení znaleckého ústavu do výkonu znalecké činnosti.
Jednou z nejdůležitějších podmínek pro vznik znaleckého oprávnění ústavu je v tomto případě výkon vědeckovýzkumné činnosti v příslušném oboru, odvětví a případně i specializaci, a to alespoň po dobu 3 let bezprostředně předcházejících dni podání žádosti. Tento požadavek má zaručovat vysokou odbornou kvalitu znalecké činnosti. A v neposlední řadě musí žadatel ve svých vnitřních předpisech uvést a doložit, jakým způsobem bude zajišťovat vzetí znaleckých posudků na vědomí, jak vyžadují další ustanovení zákona.
K odsࠀࠐ࠘ࡔࡖࡤࡸࡾࢀࢂࣴफ़쇓蒡䕣➄„ᔻܞᘀ२᤟㔀脈⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ￿烿h爀࣊￿￿￿￿桷ᘺ䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩡桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᕀ艨饰ᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩡桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸܞᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔾܞᘀ२᤟㔀脈࠻䊁Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔣ푨ᤀᘀ睛㔀脈血<䩃䩏䩑䩡ᘚ푨ᤀ䀀㲈䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊᔠꅨ偁ᘀ睛䀀㲈䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊᘚ�驠䀀㲈䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊ଀ࠀࡖࡘࡤࢂࣴõ넀±欀kF̀Ĥ␅؁Ĥ搒ðꐓxꐔ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀一ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿Ĥ摧猻7D̀Ĥ␅؁Ĥ搒ðꐔ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀一ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿Ĥ摧猻7ऀ␃ᐁ愀Ĥ摧寤wԀࣴफ़ॠॶচ¼瘀v㈀D̀Ĥ␅؁Ĥ搒ðꐔ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丂ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿Ĥ摧猻7F̀Ĥ␅؁Ĥ搒ðꐓðꐔ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丂ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿Ĥ摧猻7CԀĤ␆ሁĀጀ碤᐀¤␀、￿◿、￿⛿、￿⟿、￿⣿、￿⧿ヲ￿䃿&왎(￿￿￿俿ࣆ￿￿￿¦왐(￿￿￿凿ࣆ￿￿￿￿왒(￿￿￿叿ࣆ￿￿￿￿摧猻7Ѐफ़ॠॴॶঘচঢৼਮ쇢薠䩧⽧ᔵ艨饰ᘀ२᤟㸀Ī⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ￿烿h爀࣊￿￿￿￿ᔸܞᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔻܞᘀ२᤟㔀脈⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ￿烿h爀࣊￿￿￿￿桷ᘵ㽨ﴹ㔀脈⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ￿烿h爀࣊￿￿￿￿桷ᕀ艨饰ᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩡桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᕀ艨饰ᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩡桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘺ鑨⼨䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩡桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hࠀচঢৼ஘౞¹猀,Ⰰ䘀␃ਃ&䘋搒ðꐓxꐔx搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丆ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿̤摧猻7F̀Ĥ␅؁Ĥ搒ðꐓðꐔx搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丅ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿Ĥ摧猻7F̀Ĥ␅؁Ĥ搒ðꐓðꐔ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丅ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿Ĥ摧猻7Ѐਮઐ૎ૐ஖஘ௌ౜౞ಸ಺쳤慼⩄ᘲ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸܞᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔴ杨⩽ᘀ杨⩽䈀Ī䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔽ艨饰ᘀ२᤟㸀Ī⩂䌁ᡊ伀J倀͊儀J愀ᡊ攀ィ￿烿h爀࣊￿￿￿￿ᔱܞᘀ२᤟㸀Ī⩂企Պ儀J攀ィ￿烿h爀࣊￿￿￿￿ᘯ륨孊㸀Ī⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ￿烿h爀࣊￿￿￿￿ᘯ偨㌥㸀Ī⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ￿烿h爀࣊￿￿￿￿ᔵܞᘀ२᤟㸀Ī⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ￿烿h爀࣊￿￿￿￿਀಺ೆංඒු෬ฒดถༀ༢༤༬쳦첯躯环嶯꽀ᔸ艨饰ᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔫ艨饰ᘀ२᤟㘀脈䩃䩏䩐䩑䩡䡮Ѕ䡴Ѕᔴܞᘀ२᤟䈀Ī䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᕀ艨饰ᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩡桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸܞᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘲ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘲ偨㌥䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hఀ౞ถༀ༤༬ཬ¸렀u⼀/F̀Ĥ␅؁Ĥ搒ðꐓðꐔ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丅ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿Ĥ摧猻7C̤̀搒ðꐓxꐔx搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丆ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿̤摧猻7䘀␃ਃ&䘋搒ðꐓxꐔx搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丆ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿̤摧猻7Ԁ༬ཬྠኄኆኞኲዤ쓡趧䱯+ᕀ艨饰ᘀ遨䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩡桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᕄ偨㌥ᘀ遨䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩞䩡桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔻܞᘀ汨朁㔀脈⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ￿烿h爀࣊￿￿￿￿桷ᘲ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸܞᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸ艨饰ᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔻܞᘀ२᤟㔀脈⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ￿烿h爀࣊￿￿￿￿桷܀ཬသቾኆኞ¸렀rⰀF̀Ĥ␅؁Ĥ搒ðꐓðꐔ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丅ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿Ĥ摧ŬgF̀Ĥ␅؁Ĥ搒ðꐓðꐔ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丅ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿Ĥ摧猻7䘀␃ਃ&䘋搒ðꐓxꐔx搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丆ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿̤摧ࠏÖЀዤᏊᑢᑼᑾᒀᒂᕎᕐᖞᖠᖴᗦᘼᚴᛪ쇢薣藁䭨⹨䭨⹨hᔸᕨﰴᘀ㤿䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸᕨﰴᘀ륨孊䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸᕨﰴᘀ遨䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘺ㤿䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩡桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘺ遨䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩡桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᕀ艨饰ᘀ遨䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩡桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘺ륨孊䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩡桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hༀኞᒂᖠ᛬᪈᭚ᴌ¸焀q焀q焀䘀␃ਃ&䘋搒ðꐓxꐔx搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丆ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿̤摧㐕ü䘀␃ਃ̦䘋搒ðꐓxꐔx搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丆ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿̤摧猻7؀ᛪ᛬ឈវᣲᣴ᣶᣸ᤄᤒᩈ᪆᪈᭚᯶᯸᱒᱔웣용욏욏욏왲왕왕;ᘲ⵨鑍䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸᕨﰴᘀ㤿䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸᕨﰴᘀ遨䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘲ汨朁䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸᕨﰴᘀ偨㌥䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸᕨﰴᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸᕨﰴᘀ謜䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᄀ᱔᱖ᲘᲚᴊᴌᴐᴒᴔᵼᶂ웣용澌潕漷ᔻ鑨⼨ᘀ걨㜅㔀脈⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ￿烿h爀࣊￿￿￿￿桷ᘲ걨㜅䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸ걨㜅ᘀ걨㜅䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸᕨﰴᘀ虨㠢䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸᕨﰴᘀ㤿䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸᕨﰴᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸᕨﰴᘀ⵨鑍䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿h਀ᴌᴔᵼḈỂ¹焀.⸀C̤̀搒ðꐓxꐔx搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丆ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿̤摧⢔/Hༀ쒄ᄂ쒄ሂĀጀ碤᐀碤␀、￿◿、￿⛿、￿⟿、￿⣿、￿⧿ヲ￿䃿ئ왎(￿￿￿俿ࣆ￿￿￿￿왐(￿￿￿凿ࣆ￿￿￿￿왒(￿￿￿叿ࣆ￿￿￿￿葞˄葠˄摧⢔/F̀Ĥ␅؁Ĥ搒ðꐓðꐔ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丅ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿Ĥ摧猻7ЀᶂᶄḆḈḐḒỀỂỖỘỚἆἈἘ짦짦짦꣦沋⽍Éᔻܞᘀ२᤟㔀脈⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ￿烿h爀࣊￿￿￿￿桷ᘽ㽨ﴹ㔀脈⩂䌁ᡊ伀J倀͊儀J愀ᡊ攀ィ￿烿h爀࣊￿￿￿￿桷ᘽ걨㜅㔀脈⩂䌁ᡊ伀J倀͊儀J愀ᡊ攀ィ￿烿h爀࣊￿￿￿￿桷ᔸ鑨⼨ᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᕀ艨饰ᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩡桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸ걨㜅ᘀ걨㜅䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘲ鑨⼨䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hഀỂỘἈἘὢὪ¼砀2㈀2F̀Ĥ␅؁Ĥ搒ðꐓðꐔ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丅ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿Ĥ摧ἉD̀Ĥ␅؁Ĥ搒ðꐔ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丂ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿Ĥ摧ἉC̀Ĥ搒ðꐓxꐔx搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丆ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿Ĥ摧⢔/ԀἘὢὪᾄ῀῜῞⃢℠≒≔쓡蒦ꙥ䯄ツᘵ遨㘀脈⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ￿烿h爀࣊￿￿￿￿桷ᘲ�ㅵ䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘽ䁨㐐㔀脈⩂䌁ᡊ伀J倀͊儀J愀ᡊ攀ィ￿烿h爀࣊￿￿￿￿桷ᕃ艨饰ᘀ२᤟㔀脈⩂䌁ᡊ伀J倀͊儀J愀ᡊ攀ィ￿烿h爀࣊￿￿￿￿桷ᔻܞᘀ२᤟㔀脈⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ￿烿h爀࣊￿￿￿￿桷ᔸܞᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔻ걨㜅ᘀ걨㜅㔀脈⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ￿烿h爀࣊￿￿￿￿桷਀Ὢ῞‬™¹爀!倀␃ਃ&䘋옍嬁؄萏ћ萑ﺶ搒ðꐔ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丈ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿廿宄怄뚄懾̤摧Ἁ䘀␃ਃ&䘋搒ðꐓxꐔx搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丆ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿̤摧ࠏÖF̀Ĥ␅؁Ĥ搒ðꐓðꐔ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丅ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿Ĥ摧Ἃ™ℾ∮≔ⓒ╂⚖➖®글]崀®글®倀␃ਃ&䘋옍嬁؄萏ћ萑ﺶ搒ðꐔ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丈ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿廿宄怄뚄懾̤摧㲐æ倀␃ਃ&䘋옍嬁؄萏ћ萑ﺶ搒ðꐔ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丈ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿廿宄怄뚄懾̤摧Ἁ܀≔≞≠⊎⊠⊢⋆⎾⏂⏐⏒⏠␄␆␐␒␠⑤⒢⒲ⓐⓒ쿦샦살鋦鋦鋦鉳鋦鋀鋦Uᔻ遨ᘀ⍨㘀脈⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ￿烿h爀࣊￿￿￿￿桷ᘼ⩨ﱥ䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩡桥￿￿䡮Ѕ桰쩲(￿￿￿瓿Ոᕂ遨ᘀ⍨䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩡桥￿￿䡮Ѕ桰쩲(￿￿￿瓿Ոᘖ遨䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊᔜ遨ᘀ⍨䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊᘬ遨䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿ÿᔲ遨ᘀ⍨䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿ᗿⓒⓜ┮▚☄☎⚒⚖⛶⛸❰➔➖➺⩒⩘⩚⩢뻣뻣뺜䊾ãᔴܞᘀ२᤟䈀Ī䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᙂ२᤟䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩡桥￿￿䡮Ѕ桰쩲(￿￿￿瓿Ո眄hᔸ२᤟ᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᙂ�圿䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩡桥￿￿䡮Ѕ桰쩲(￿￿￿瓿Ո眄hᕈ艨饰ᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩡桥￿￿䡮Ѕ桰쩲(￿￿￿瓿Ո眄hᔸܞᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᄀ➖⩚⩢⫒⭀º琀tⴀ䘀␃ਃ&䘋 搒ðꐓxꐔx搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丆ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿̤摧ࠏÖF̀Ĥ␅؁Ĥ搒ðꐓðꐔ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丅ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿Ĥ摧Ἁ䐀␃ਃ&䘋搒ðꐔ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丈ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿̤摧ࠏÖЀ⩢⩼⫐⫒ⲂⲎⲜⳐⳔⴐⴘ뿡ꋡꉽꉣ䅽ᙂⰚ䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩡桥￿￿䡮Ѕ桰쩲(￿￿￿瓿Ո眄hᘲ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᕈ艨饰ᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩡桥￿￿䡮Ѕ桰쩲(￿￿￿瓿Ո眄hᔸܞᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᕃ艨饰ᘀ२᤟㔀脈⩂䌁ᡊ伀J倀͊儀J愀ᡊ攀ィ￿烿h爀࣊￿￿￿￿桷ᔻܞᘀ२᤟㔀脈⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ￿烿h爀࣊￿￿￿￿桷਀⭀Ⳕ⴬⸘⻈⿠⿼ぬㄢ®愀a글®글®글䰀␃ਃ&䘋萏ћ萑ﺶ搒ðꐔ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丈ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿廿宄怄뚄懾̤摧Ἁ倀␃ਃ&䘋옍嬁؄萏ћ萑ﺶ搒ðꐔ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丈ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿廿宄怄뚄懾̤摧Ἁࠀⴘⴚ⴪⴬⸖⸘〆ざじテㄜㄠㄢ뛛뚑璑垶㵴琣ᘲ煨䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘲ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸ艨饰ᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸܞᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᕈ艨饰ᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩡桥￿￿䡮Ѕ桰쩲(￿￿￿瓿Ո眄hᕈ艨饰ᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩡桥￿￿䡮Ѕ桰쩲(￿￿￿瓿Ո眄hᕈ艨饰ᘀⰚ䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩡桥￿￿䡮Ѕ桰쩲(￿￿￿瓿Ո眄hఀㄢㄬㄮㅜㅮㅰ㆔㊌㊐㊞㊠㊮㊴㋒㋔㋞㋠㋮㌲㍞㍢㍰㎀㎜쿦샦살闦珦珦咕㵳쁳镳sᘬ⍨䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿ÿᘼ煨䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩡桥￿￿䡮Ѕ桰쩲(￿￿￿瓿Ոᕂ㍨ፚᘀ⍨䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩡桥￿￿䡮Ѕ桰쩲(￿￿￿瓿Ոᘼ⍨䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩡桥￿￿䡮Ѕ桰쩲(￿￿￿瓿Ոᘖ遨䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊᔜ㍨ፚᘀ⍨䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊᘬ遨䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿ÿᔲ㍨ፚᘀ⍨䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿៿㎜㎞㎠㓤㓦㓮㔈㕚㕜㛢㢌쟡邪疪畒⌸ᔩ㍨ፚᘀ२᤟䌀ᡊ伀J儀J攀ィ￿狿࣊￿￿￿￿ᔲ㍨ፚᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿ÿᕄ๨䀳ᘀ२᤟㔀脈⩂䌁ᡊ伀J倀͊儀J尀脈䩞䩡桥￿￿桰쩲(￿￿￿ÿᔵ๨䀳ᘀ२᤟㔀脈⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ￿烿h爀࣊￿￿￿￿ᘲ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸܞᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔲ煨ᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿ÿᘼ煨䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩡桥￿￿䡮Ѕ桰쩲(￿￿￿瓿Ո਄ㄢ㎠㓦㓮¼甀/F̀Ĥ␅؁Ĥ搒ðꐓðꐔ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丅ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿Ĥ摧猻7䘀␃ਃ&䘋 搒ðꐓxꐔx搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丆ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿̤摧ࠏÖC̤̀☊଀ՆሀĀ᐀¤␀、￿◿、￿⛿、￿⟿、￿⣿、￿⧿ヲ￿仿ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿̤摧άè̀㓮㕜㖦㜬¼甀*K̤̀☊଀ᵆༀ宄ᄄ뚄ዾĀ᐀¤␀、￿◿、￿⛿、￿⟿、￿⣿、￿⧿ヲ￿仿ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿廿宄怄뚄懾̤摧ࠏÖ䘀␃ਃ&䘋!搒ðꐓxꐔx搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丆ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿̤摧ࠏÖC̀Ĥ␆ሁĀጀ᐀¤␀、￿◿、￿⛿、￿⟿、￿⣿、￿⧿ヲ￿仿ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿Ĥ摧Ἃ㢌㢚㫀㫊㬨㬬㭞㭨㮖㮸㱾㲂㲼㳲㷪쯠쯠쮹綟齙齂鼳ᔜ㍨ፚᘀ२᤟䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊᘬ煨䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿ÿᕆ㍨ፚᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩞䩡桥￿￿䡮Ѕ桰쩲(￿￿￿瓿Ոᕂ㍨ፚᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩡桥￿￿䡮Ѕ桰쩲(￿￿￿瓿Ոᔲ㍨ፚᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿ÿᘣ왨썞䌀ᡊ伀J儀J攀ィ￿狿࣊￿￿￿￿ᔩ㍨ፚᘀ२᤟䌀ᡊ伀J儀J攀ィ￿狿࣊￿￿￿￿ᔽ㍨ፚᘀ२᤟䌀ᡊ伀J倀͊儀J帀͊愀ᡊ攀ィ￿滿Ո爄࣊￿￿￿￿䡴Ѕ฀㜬㢞㢺㧐㪀㭞㯎㲄㻾¼焀q焀q焀q焀K̤̀☊଀ᵆༀ宄ᄄ뚄ዾĀ᐀¤␀、￿◿、￿⛿、￿⟿、￿⣿、￿⧿ヲ￿仿ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿廿宄怄뚄懾̤摧ࠏÖC̤̀☊଀ᵆሀĀ᐀¤␀、￿◿、￿⛿、￿⟿、￿⣿、￿⧿ヲ￿仿ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿̤摧ࠏÖࠀ㷪㷬㷮㷼㷾㸌㸒㸰㸲㸼㸾㹌㺐싡蚨蚨䡧ㆆ⊆ᔜ㍨ፚᘀ२᤟䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊᘬ䉨툿䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿ÿᘼ침ㄵ䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩡桥￿￿䡮Ѕ桰쩲(￿￿￿瓿Ոᘼ䉨툿䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩡桥￿￿䡮Ѕ桰쩲(￿￿￿瓿Ոᕂ㍨ፚᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩡桥￿￿䡮Ѕ桰쩲(￿￿￿瓿Ոᔲ㍨ፚᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿ÿᘼ쑨빛䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩡桥￿￿䡮Ѕ桰쩲(￿￿￿瓿Ոᘼ함琉䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩡桥￿￿䡮Ѕ桰쩲(￿￿￿瓿Ոఄ㺐㺼㻀㻎㻞㻺㻼㽄㽒䀲䀴䅴䆲䆴䆼뿞ꗞ蛞梥梥冥㒥ᔸ㭨㝳ᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘬ煨䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿ÿᔺ㍨ፚᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩡桥￿￿桰쩲(￿￿￿ÿᘼ煨䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩡桥￿￿䡮Ѕ桰쩲(￿￿￿瓿Ոᔲ㍨ፚᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿ÿᘼ쑨빛䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩡桥￿￿䡮Ѕ桰쩲(￿￿￿瓿Ոᕂ㍨ፚᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩡桥￿￿䡮Ѕ桰쩲(￿￿￿瓿Ոค㻾䆴䆼䇤䉸¸爀r⬀䘀␃ਃ&䘋"搒ðꐓxꐔx搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丆ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿̤摧ࠏÖF̀Ĥ␅؁Ĥ搒ðꐓðꐔ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丅ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿Ĥ摧猻7䘀␃ਃ&䘋!搒ðꐓxꐔx搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丆ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿̤摧ࠏÖЀ䆼䇤䉸䌺䌼䌾䍔䍖䍘䍼䡔䢒䢔䨰䨸䩺쓡邪꩹ꪐꪐ꩟⡂Bᘲ큨䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸ艨饰ᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔲⱨ줄ᘀ煨䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿ÿᘬ䉨ᐳ䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿ÿᔲⱨ줄ᘀ�圿䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿ÿᔲⱨ줄ᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿ÿᔸܞᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔻ㭨㝳ᘀ२᤟㔀脈⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ￿烿h爀࣊￿￿￿￿桷ༀ䉸䑊䓠䚤䡒䢔¼焀q焀qK̤̀☊଀䕆ༀ宄ᄄ뚄ዾĀ᐀¤␀、￿◿、￿⛿、￿⟿、￿⣿、￿⧿ヲ￿仿ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿廿宄怄뚄懾̤摧ࠏÖC̤̀☊଀䕆ሀĀ᐀¤␀、￿◿、￿⛿、￿⟿、￿⣿、￿⧿ヲ￿仿ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿̤摧ࠏÖԀ䩺䪌䫜䬚䴬䶺䷸倾偐僨僴僶兮兰凂刘勀勂吪吮呜呢웣욬겒鋆욬외외왞완xᘲ함琉䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘲ쑨빛䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘲⰚ䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘲ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘲ煨䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸ艨饰ᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸܞᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔀ䢔䬜䴮䷺僸噎¸猀s猀.È̤☊଀䉆ሀĀጀ碤᐀¤␀、￿◿、￿⛿、￿⟿、￿⣿、￿⧿ヲ￿仿ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿̤摧ࠏÖÈ̤☊଀䉆ሀĀጀ碤᐀碤␀、￿◿、￿⛿、￿⟿、￿⣿、￿⧿ヲ￿仿ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿̤摧ࠏÖ䘀␃ਃ&䘋"搒ðꐓxꐔx搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丆ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿̤摧ࠏÖԀ呢呲咀咸咺哾唂商啬嗊嗌嚌嚸嚺奴奶奸奼짣짣짣辬疬辬宬孁ᔲⱨ줄ᘀ煨䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿ÿᔲⱨ줄ᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿ÿᘲ쑨빛䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸܞᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸ艨饰ᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘲⰚ䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸ艨饰ᘀⰚ䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᄀ噎嚺塮奸º眀,K̤̀☊଀䙆ༀ宄ᄄ뚄ዾĀ᐀¤␀、￿◿、￿⛿、￿⟿、￿⣿、￿⧿ヲ￿仿ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿廿宄怄뚄懾̤摧ࠏÖC̤̀☊଀䙆ሀĀ᐀¤␀、￿◿、￿⛿、￿⟿、￿⣿、￿⧿ヲ￿仿ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿̤摧ࠏÖÈ̤☊଀䉆ሀĀጀ碤᐀碤␀、￿◿、￿⛿、￿⟿、￿⣿、￿⧿ヲ￿仿ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿̤摧ࠏÖ̀奼奾妀妘娬婞媆媠實尖帨帶幄攄朄朒朰机枞枢柞柠짦즫즊즊즊즊쥰즊즊즊Vᘲ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔲⱨ줄ᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿ÿᕀ艨饰ᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩡桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔻܞᘀ२᤟㔀脈⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ￿烿h爀࣊￿￿￿￿桷ᔸܞᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘲ걨㜅䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔀ奸妀妘孼嶸幄¹뤀r爀r䘀␃ਃ&䘋#搒ðꐓxꐔx搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丆ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿̤摧ࠏÖF̀Ĥ␅؁Ĥ搒ðꐓðꐔ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丅ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿Ĥ摧ἉԀ幄悼拸攄昊槚¼밀¼甀u䘀␃ਃ&䘋#搒ðꐓxꐔx搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丆ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿̤摧ࠏÖC̤̀☊଀䝆ሀĀ᐀¤␀、￿◿、￿⛿、￿⟿、￿⣿、￿⧿ヲ￿仿ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿̤摧ࠏÖԀ柠柰桜桞椴楂楪楴榖榰槚槜槢槤槦樔洄뻛뻛뺝뺝뺝暃晌昮ᔻܞᘀ걨㜅㔀脈⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ￿烿h爀࣊￿￿￿￿桷ᘲ걨㜅䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸܞᘀ걨㜅䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘲ鑨⼨䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᕀ艨饰ᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩡桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸܞᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᕈ艨饰ᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩡桥￿￿䡮Ѕ桰쩲(￿￿￿瓿Ո眄hက槚槜槦樔¶瀀*F̀Ĥ␅؁Ĥ搒ðꐓðꐔ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丅ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿Ĥ摧֬7F̀Ĥ␅؁Ĥ搒ðꐓðꐔ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丅ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿Ĥ摧猻7䠀␃ഁࣆȀ͓Ν搒ðꐓxꐔx搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丆ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿Ĥ摧֬7̀洄洆洈浖浜淪潌潚潜瀶瀸灂灄炂炄爸牨瑆瑈瑘瑢界畚瘾싣芟苣擂슂슂䩗숽슂슂슂‚ᔘܞᘀ걨㜅䌀ᡊ伀J儀Jᔘ歨흠ᘀ걨㜅䌀ᡊ伀J儀Jᔘ艨饰ᘀ걨㜅䌀ᡊ伀J儀Jᘺ걨㜅䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩡桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸܞᘀ걨㜅䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᕄ艨饰ᘀ걨㜅䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩞䩡桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᕀ艨饰ᘀ걨㜅䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩡桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸ艨饰ᘀ걨㜅䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᜀ樔浜激焼現痶盪瞢瞴砶础碘¸렀¸렀¸렀¸爀r爀rF̀Ĥ␅؁Ĥ搒ðꐓðꐔ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丅ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿Ĥ摧Ἁ䘀␃ਃ&䘋%搒ðꐓxꐔx搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丆ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿̤摧ࠏÖ଀瘾發盪瞢瞴瞾矨砶础硊싟꣟澊劊0ᕃ艨饰ᘀ२᤟㔀脈⩂䌁ᡊ伀J倀͊儀J愀ᡊ攀ィ￿烿h爀࣊￿￿￿￿桷ᔸܞᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘵ걨㜅㔀脈⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ￿烿h爀࣊￿￿￿￿桷ᔻ걨㜅ᘀ걨㜅㔀脈⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ￿烿h爀࣊￿￿￿￿桷ᘲ걨㜅䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸܞᘀ걨㜅䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᕀ艨饰ᘀ걨㜅䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩡桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hऀ硊硠碖碘磤礖礤礦礨禎뿡粝籟彅(ᔸ祬ᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘲ饨ꬁ䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸܞᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᕀ艨饰ᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩡桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᕃ艨饰ᘀ२᤟㔀脈⩂䌁ᡊ伀J倀ъ儀J愀ᡊ攀ィ￿烿h爀࣊￿￿￿￿桷ᕃ艨饰ᘀ२᤟㔀脈⩂䌁ᡊ伀J倀͊儀J愀ᡊ攀ィ￿烿h爀࣊￿￿￿￿桷ᔻܞᘀ२᤟㔀脈⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ￿烿h爀࣊￿￿￿￿桷ऀ碘礨窶綘耖臂苴¸렀¸렀¸焀䘀␃ਃ&䘋$搒ðꐓxꐔð搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丆ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿̤摧泤y䘀␃ਃ&䘋$搒ðꐓxꐔx搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丆ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿̤摧ࠏÖ؀禎禦禼秐秞秠税稘窴窶웣袩ꥫⵊÆᔸꩨ씜ᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᕀ譨眱ᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩡桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸ譨眱ᘀ饨ꬁ䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᕀ譨眱ᘀ饨ꬁ䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩡桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸ譨眱ᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸ祬ᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸ祬ᘀ詨츚䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hऀ窶竦筀筎箐箾簢綖綘縄绐绔绨缎缨缾罈罠罤羆群羨羪羴耖聊聲胾脰脺脼臂싟싟슥싟싟��ꗂꗟ싟슘싟�ꗂ惟Âᘺ뭨녗䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩡桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘲ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔘ歨흠ᘀ२᤟䌀ᡊ伀J儀Jᔸ艨饰ᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸܞᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᕀ艨饰ᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩡桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hἀ臂臚臮舲艮色艶苰苲苴苺苼苾쳦꿦첕㹛㸤ᘲ걨㜅䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸܞᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸ鑨ᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸ祬ᘀ祬䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘲ乨䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸܞᘀⰚ䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘲ祬䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘲⰚ䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hఀ苴苾莄藸¹뤀r䘀␃ਃ&䘋搒ðꐓxꐔx搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丆ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿̤摧ࠏÖF̀Ĥ␅؁Ĥ搒ðꐓðꐔ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丅ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿Ĥ摧Ἃ苾茪莂莄莴菚菨蒪蓔蔺蕈薆薔藸螔螘衸뿡黡麁麁撁麁䞁䜪ᔸⱨ줄ᘀ饨ꬁ䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸⱨ줄ᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸ艨饰ᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸܞᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᕀ艨饰ᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩡桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᕃ艨饰ᘀ२᤟㔀脈⩂䌁ᡊ伀J倀͊儀J愀ᡊ攀ィ￿烿h爀࣊￿￿￿￿桷ᔻܞᘀ२᤟㔀脈⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ￿烿h爀࣊￿￿￿￿桷က藸螚衸謈谚®글g最䘀␃ਃ&䘋搒ðꐓxꐔx搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丆ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿̤摧ࠏÖ倀␃ਃ&䘋옍씁萏ʳ萑ﺵ搒ðꐔ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀万ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿廿뎄怂떄懾̤摧ЬÉЀ衸覂覒觖訲訶詊謈谘谚谞谢퓣럣랝糣㡕ᘲ걨㜅䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸܞᘀ걨㜅䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᕌͨ䱛ᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩞䩡桥￿￿䡭Љ桰쩲(￿￿￿珿ै眄hᕀ艨饰ᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩡桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘲ함琉䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸ譨牄ᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔜ癨猐ᘀ२᤟䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊᔸܞᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿h଀谚谤貈贾軬¹뤀¥怀䐀␃ਃ&䘋H搒ðꐔ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀万ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿̤摧ࠏÖጀ␃ਃ&䘋3搒ðꐓxꐔx♀愆̤摧ࠏÖF̀Ĥ␅؁Ĥ搒ðꐓðꐔ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丅ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿Ĥ摧֬7Ѐ谢谤豎貆貈責貾賜賲贄贼贾赚趔엣얧趚驾懣䟣ãᘲ걨㜅䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸ艨饰ᘀ걨㜅䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔜ艨饰ᘀ걨㜅䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊᔘ艨饰ᘀ걨㜅䌀ᡊ伀J儀Jᔘ歨흠ᘀ걨㜅䌀ᡊ伀J儀Jᔻ艨饰ᘀ걨㜅㔀脈⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ￿烿h爀࣊￿￿￿￿桷ᔻܞᘀ걨㜅㔀脈⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ￿烿h爀࣊￿￿￿￿桷ᔸܞᘀ걨㜅䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hഀ趔踨軪輠轚轨遈遊遘邀郞鄬酨酲酴鉶銚뻛뺤苛꒾��梂빋ᔸ饨ꬁᘀ걨㜅䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘲ饨ꬁ䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᙂ걨㜅䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩡桥￿￿䡮Ѕ桰쩲(￿￿￿瓿Ո眄hᘲ걨㜅䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸܞᘀ걨㜅䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᕈ艨饰ᘀ걨㜅䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩡桥￿￿䡮Ѕ桰쩲(￿￿￿瓿Ո眄hက軬遊酴鉶鍸²눀²欀䘀␃ਃ&䘋3搒ðꐓxꐔx搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丆ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿̤摧ࠏÖ䰀␃ਃ&䘋H萏ʳ萑ﺵ搒ðꐔ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀万ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿廿뎄怂떄懾̤摧ࠏÖЀ銚鋊錰鍨镦閞陊隂霎靆韄頦顒颊颬颼飤飲飴飶餰饨鬜魔鳀鶎麬黜齆齾ꂂꂺꃼꄴꅬꆜꆰꆾꊬꋤꎆꎾꏪꑢꑨ싟슥슥슥슥싟���슋슥슥슥슥슥슥슥싟싟슥슥熥ᘲ걨㜅䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘲ衄䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸ艨饰ᘀ걨㜅䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸܞᘀ걨㜅䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᕀ艨饰ᘀ걨㜅䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩡桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hⰀ鍸鐼锨飶ꁖꌎꏪꗴ®글g最g最g䘀␃ਃ&䘋3搒ðꐓxꐔx搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丆ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿̤摧ࠏÖ倀␃ਃ&䘋옍눁؂萏ʲ萑ﺶ搒ðꐔ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀万ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿廿늄怂뚄懾̤摧֬7܀ꑨꑸꒆ꒾꓀ꔄꖚꖴꗊꗎꗐꗰꗲꗴꗸꗼꗾꘈ짣짣짣즯閯箯廣廉@ᔻ艨饰ᘀ걨㜅㔀脈⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ￿烿h爀࣊￿￿￿￿桷ᔸܞᘀ걨㜅䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘲ텨䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘲ衄䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘲᑨἮ䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘲ걨㜅䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸ艨饰ᘀ걨㜅䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᄀꗴꗾꙖꜸ¹뤀r䘀␃ਃ&䘋4搒ðꐓxꐔx搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丆ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿̤摧ࠏÖF̀Ĥ␅؁Ĥ搒ðꐓðꐔ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丅ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿Ĥ摧֬7̀ꘈꘞꙔꙖꚆꚬꜚꜨꜶꜸꝘꝴꞢ꠸ꡜ쏡ꋡ梅梅䎅梅䎅ᕈ艨饰ᘀ걨㜅䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩡桥￿￿䡮Ѕ桰쩲(￿￿￿瓿Ո眄hᔸ艨饰ᘀ걨㜅䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸܞᘀ걨㜅䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᕀ艨饰ᘀ걨㜅䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩡桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔻ艨饰ᘀ걨㜅㔀脈⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ￿烿h爀࣊￿￿￿￿桷ᔻܞᘀ걨㜅㔀脈⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ￿烿h爀࣊￿￿￿￿桷฀ꜸꞦ꡴ꧼꩌ­夀Y夀匀␃ਃ&䘋옍꜃씂匂؃萏ʩ萑ﺷ搒ðꐔ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丆ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿廿ꦄ怂랄懾̤摧֬7R̤̀☊଀ቆഀࣆȀʧ˅萏ʩ萑ﺷ搒ðꐔ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丆ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿廿ꦄ怂랄懾̤摧֬7Ѐꡜꡠꡰ꡴꥚ꥺꧼꨴ꨸ꩈꩊꪰ꬞ꬪꮬ가걚맞羜罥䮜斜⺜⺜⺜ᔸ艨饰ᘀ걨㜅䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘲ왨썞䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘲ걨㜅䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸ屨諒ᘀ걨㜅䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸܞᘀ걨㜅䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᕈ艨饰ᘀ걨㜅䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩡桥￿￿䡮Ѕ桰쩲(￿￿￿瓿Ո眄hᙂ함琉䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩡桥￿￿䡮Ѕ桰쩲(￿￿￿瓿Ո眄hကꩌ가걚걶¸렀o䠀␃ਃ&䘋C옍씁搒ðꐔ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丆ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿̤摧ࠏÖ䘀␃ਃ&䘋4搒ðꐓxꐔx搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丆ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿̤摧ࠏÖ̀걶곜괬껪냼­관f昀䘀␃ਃ&䘋4搒ðꐓxꐔx搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丆ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿̤摧ࠏÖR̤̀☊଀䍆ഀࣆȀʧ˅萏ʩ萑ﺷ搒ðꐔ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丆ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿廿ꦄ怂랄懾̤摧ࠏÖЀ걚괬궊긲긴김깶꺪껨껪꽈꾼뀒뀖뀦날냈냺뻛螡碡庡뺡碡㶾㶡^ᕀ艨饰ᘀ걨㜅䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩡桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘲ텨䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔜ艨饰ᘀ걨㜅䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊᘲ걨㜅䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸܞᘀ걨㜅䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸ艨饰ᘀ걨㜅䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᕈ䑨幃ᘀ걨㜅䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩡桥￿￿䡮Ѕ桰쩲(￿￿￿瓿Ո眄hᄀ냺냼널넬넴넶녠녪녬논놊놖짣즫玎獕蹕4ᕀ艨饰ᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩡桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔻܞᘀ२᤟㔀脈⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ￿烿h爀࣊￿￿￿￿桷ᘵ걨㜅㔀脈⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ￿烿h爀࣊￿￿￿￿桷ᔸܞᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔻ걨㜅ᘀ걨㜅㔀脈⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ￿烿h爀࣊￿￿￿￿桷ᘲ걨㜅䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸ걨㜅ᘀ걨㜅䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿h଀냼널넬넶논데땪똘뜒뜜띘¹뤀¹뤀r爀r爀¹뤀䘀␃ਃ&䘋&搒ðꐓxꐔx搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丆ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿̤摧ࠏÖF̀Ĥ␅؁Ĥ搒ðꐓðꐔ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丅ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿Ĥ摧Ἁ਀놖놘눞눠늨늶댰덮된둀둊둌둦둼뒸듆듖듾땶땸땺땼떲뗀뗰똀웣웣욥욋왱왱왤욥왊왊왊욥¥ᘲⰚ䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔘ歨흠ᘀ२᤟䌀ᡊ伀J儀Jᘲ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘲ텨䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᕀ艨饰ᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩡桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸܞᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸ艨饰ᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᤀ똀똄똔똖똘뙂뙄뙆뙈뛒뜐쇢誤偭偭㙭ᘲ텨䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸꡨ焣ᘀꡨ焣䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸꡨ焣ᘀⰚ䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘲ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸܞᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᕀ艨饰ᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩡桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘺⰚ䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩡桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿h਀뜐뜒뜘뜚뜜띈띖띘래랤몘뮚믔웣욬沎욎왋옱ᘲ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᕀ艨饰ᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩡桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᕃ艨饰ᘀ२᤟㔀脈⩂䌁ᡊ伀J倀͊儀J愀ᡊ攀ィ￿烿h爀࣊￿￿￿￿桷ᔻܞᘀ२᤟㔀脈⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ￿烿h爀࣊￿￿￿￿桷ᘲ걨㜅䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸܞᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸ᭨督ᘀⰚ䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hఀ띘랸럜릞¸漀倀␃ਃ&䘋I옍씁萏ʳ萑ﺵ搒ðꐔ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀万ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿廿뎄怂떄懾̤摧ࠏÖ䠀␃ਃ&䘋I옍씁搒ðꐔ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀万ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿̤摧ࠏÖ䘀␃ਃ&䘋'搒ðꐓxꐔx搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丆ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿̤摧ࠏÖ̀릞머멆뮞믔밒밸뱴분뺾삼섾®글®글®글®글®글g䘀␃ਃ&䘋'搒ðꐓxꐔx搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丆ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿̤摧ࠏÖ倀␃ਃ&䘋I옍씁萏ʳ萑ﺵ搒ðꐔ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀万ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿廿뎄怂떄懾̤摧ࠏÖ଀믔밐뱢뱰벤볌붺뷢뺶뺸뼖뼤뼲뼴뽄뽆뽈뽖삼샞샺섘센숞숪쉲슚썞쎈쏖쏴쐄짦즬즒즬쥸쥸쥸쥸즬쥸埉곉Éᕀ艨饰ᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩡桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘲ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘲ㉨遹䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸⱨ줄ᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸܞᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘲ�졇䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hἀ섾셴쇚숾썞¶똀o☀䠀␃ਃ&䘋K옍씁搒ðꐔ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀万ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿̤摧ࠏÖ䘀␃ਃ&䘋'搒ðꐓxꐔx搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丆ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿̤摧ࠏÖ䠀␃ਃ&䘋J옍씁搒ðꐔ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀万ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿̤摧ࠏÖЀ썞쎊쏶쒈았얰잊쨺¶똀¶똀¶漀o䘀␃ਃ&䘋搒ðꐓxꐔx搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丆ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿̤摧ࠏÖ䠀␃ਃ&䘋K옍씁搒ðꐔ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀万ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿̤摧ࠏÖ܀쐄쐤쑜쑪쒈쓀씖앐앒앖옒옠욮웞읊있쟒쟠쟴쟾젂젔젼줰즬쨂쨪쨸쨺쩈쩊쩌쩘쩚쪒짣곣곉碒겒걗걗겒쥗즬垬즬垬겒곉곉곉ᕀ艨饰ᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩡桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘲ㵨͏䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘲ�졇䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸܞᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘲ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸ艨饰ᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿h∀쪒쪔촘쵞쵬출츄츒츔츖츜츞츢캎캬컜켐켞퐲푢풖풤�짦즯즎즎쥱쥗줹즎즎즎즎ᔻܞᘀ२᤟㔀脈⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ￿烿h爀࣊￿￿￿￿桷ᘲ걨㜅䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸᙨᄃᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᕀ艨饰ᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩡桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘲ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸܞᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘲ쑨빛䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘀ쨺츖츠츢캎¸爀2㈀㼀␃ሁĀ᐀¤␀、￿◿、￿⛿、￿⟿、￿⣿、￿⧿ヲ￿仿ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿Ĥ摧ἉF̀Ĥ␅؁Ĥ搒ðꐓðꐔ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丅ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿Ĥ摧猻7䘀␃ਃ&䘋搒ðꐓxꐔð搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丆ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿̤摧ࠏÖЀ캎쾒쾦쿖퀀탢펬퐔픪¸漀o漀o漀o렀䠀␃ਃ&䘋L옍씁搒ðꐔ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀万ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿̤摧ࠏÖ䘀␃ਃ&䘋(搒ðꐓxꐔx搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丆ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿̤摧ࠏÖࠀ픪햎햮혲홌횶ퟐ퟼���¶똀¶똀¶똀¶똀¶漀䘀␃ਃ&䘋(搒ðꐓxꐔx搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丆ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿̤摧ࠏÖ䠀␃ਃ&䘋M옍씁搒ðꐔ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀万ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿̤摧ࠏÖ਀��������싟싟싟싟誨副动4ᔻܞᘀ걨㜅㔀脈⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ￿烿h爀࣊￿￿￿￿桷ᔸܞᘀ걨㜅䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘵ걨㜅㔀脈⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ￿烿h爀࣊￿￿￿￿桷ᔻ걨㜅ᘀ걨㜅㔀脈⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ￿烿h爀࣊￿￿￿￿桷ᘲ걨㜅䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸܞᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᕀ艨饰ᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩡桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hༀ����������¶똀¶똀¶똀¶똀¶漀䘀␃ਃ&䘋'搒ðꐓxꐔx搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丆ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿̤摧ࠏÖ䠀␃ਃ&䘋N옍씁搒ðꐔ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀万ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿̤摧ࠏÖ਀¶똀o⸀.ÀĤ␆ሁĀ᐀¤␀、￿◿、￿⛿、￿⟿、￿⣿、￿⧿ヲ￿仿ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿Ĥ摧֬7䘀␃ਃ&䘋'搒ðꐓxꐔx搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丆ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿̤摧ࠏÖ䠀␃ਃ&䘋T옍씁搒ðꐔ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀万ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿̤摧ࠏÖԀ¹뤀r爀䘀␃ਃ&䘋+搒ðꐓxꐔx搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丆ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿̤摧ࠏÖF̀Ĥ␅؁Ĥ搒ðꐓðꐔ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丅ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿Ĥ摧֬7Ѐ퓤매咹Aᘥ걨㜅㘀脈䩃䩏䩐䩑䩡䡮Ѕ䡴Ѕᔫ艨饰ᘀ걨㜅㘀脈䩃䩏䩐䩑䩡䡮Ѕ䡴Ѕᘯ�졇㸀Ī⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ￿烿h爀࣊￿￿￿￿ᘯ걨㜅㸀Ī⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ￿烿h爀࣊￿￿￿￿ᔽ艨饰ᘀ걨㜅㸀Ī⩂䌁ᡊ伀J倀͊儀J愀ᡊ攀ィ￿烿h爀࣊￿￿￿￿ᔵ艨饰ᘀ걨㜅㸀Ī⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ￿烿h爀࣊￿￿￿￿ᔟ艨饰ᘀ걨㜅㸀Ī䩃䩏䩑䩡ᔵܞᘀ걨㜅㸀Ī⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ￿烿h爀࣊￿￿￿￿ᔀ·琀.⸀F̀Ĥ␅؁Ĥ搒ðꐓðꐔ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丅ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿Ĥ摧֬7C̤̀搒ðꐓxꐔx搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丆ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿̤摧֬7H̤̀␆ਁ&䘋+搒ðꐓxꐔx搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丆ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿̤摧ࠏÖЀ짣ꯣꮉ棣䯣⻣⻣짣ãᔸ艨饰ᘀ걨㜅䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸⱨ줄ᘀ걨㜅䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᕀ艨饰ᘀ걨㜅䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩡桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᕃ艨饰ᘀ걨㜅㔀脈⩂䌁ᡊ伀J倀͊儀J愀ᡊ攀ィ￿烿h爀࣊￿￿￿￿桷ᔻܞᘀ걨㜅㔀脈⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ￿烿h爀࣊￿￿￿￿桷ᘲ걨㜅䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸܞᘀ걨㜅䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᄀ¸漀o漀¸렀䠀␃ਃ&䘋O옍씁搒ðꐔ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀万ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿̤摧ࠏÖ䘀␃ਃ&䘋.搒ðꐓxꐔx搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丆ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿̤摧ࠏÖ؀웣銬외왛왛외외옽외ᔻܞᘀ걨㜅㔀脈⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ￿烿h爀࣊￿￿￿￿桷ᔸ艨饰ᘀ걨㜅䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘲ걨㜅䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘲ�졇䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘲ쭨ﬢ䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸܞᘀ걨㜅䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸⱨ줄ᘀ걨㜅䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hሀ晴靖頻¹뤀r爀r爀¹뤀䘀␃ਃ&䘋,搒ðꐓxꐔx搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丆ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿̤摧ࠏÖF̀Ĥ␅؁Ĥ搒ðꐓðꐔ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丅ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿Ĥ摧֬7ࠀ呂歷礼祥靖頻﷞﷢﷤︆︔︜,jz~€þĂĤĴĶǴ싟싟슨슨슊슨슊싟슨泟싟仟ꣂÂᘺ걨㜅䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩡桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘺ왨썞䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩡桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔻܞᘀ걨㜅㔀脈⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ￿烿h爀࣊￿￿￿￿桷ᘲ걨㜅䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸܞᘀ걨㜅䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᕀ艨饰ᘀ걨㜅䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩡桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᬀ頻ﬢﲜ﷚﷤︆¸렀¸爀rF̀Ĥ␅؁Ĥ搒ðꐓðꐔ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丅ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿Ĥ摧֬7䘀␃ਃ&䘋/搒ðꐓxꐔx搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丆ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿̤摧ࠏÖԀ︆¼ĸȠ̲ΒдӖն¸렀¸렀o漀o漀䠀␃ਃ&䘋P옍씁搒ðꐔ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀万ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿̤摧ࠏÖ䘀␃ਃ&䘋*搒ðꐓxꐔx搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丆ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿̤摧ࠏÖࠀǴȞȮȺȼɤɰʔϴвԐՀպվր֖ژڤ܊݈짦즨즨즨짦즋쥱쥓줶æᔸ艨饰ᘀ걨㜅䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔻܞᘀ걨㜅㔀脈⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ￿烿h爀࣊￿￿￿￿桷ᘲ鑨⼨䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸⱨ줄ᘀ걨㜅䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᕀ艨饰ᘀ걨㜅䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩡桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸܞᘀ걨㜅䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘲ�졇䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hጀնր֖݊ݔ¹뤀rⰀF̀Ĥ␅؁Ĥ搒ðꐓðꐔ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丅ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿Ĥ摧⊆8G̤̀萑˄搒ðꐓðꐔ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丅ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿惿쒄愂̤摧᳠‹F̀Ĥ␅؁Ĥ搒ðꐓðꐔ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丅ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿Ĥ摧֬7Ѐ݈݊ݔݪފތޘޚޠް߀ߎ쳦鎱챸䅛䄧Ìᘲ㤿䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘲ㕨뽾䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸ器牥ᘀ器牥䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘵ器牥㔀脈⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ￿烿h爀࣊￿￿￿￿桷ᔻ器牥ᘀ器牥㔀脈⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ￿烿h爀࣊￿￿￿￿桷ᘵ쭨�㔀脈⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ￿烿h爀࣊￿￿￿￿桷ᘲ器牥䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘲ걨㜅䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿h଀ݔތআঈঘচ¸焀0 0ÀĤ␆ሁĀ᐀¤␀、￿◿、￿⛿、￿⟿、￿⣿、￿⧿ヲ￿仿ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿Ĥ摧֬7G̤̀萑˄搒ðꐓðꐔ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丅ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿惿쒄愂̤摧᳠‹G̀Ĥ萑Ĝ搒ðꐓðꐔ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丅ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿惿ᲄ愁Ĥ摧敖rԀߎߔ߾ࠖ࠘ࠚࠨࠪ࠾ࡀࢂ࢚ࣆऐऒऔपআঈখ쳦꾒꿦쳦碯碯嶯@ᔸ鑨⼨ᘀ鑨⼨䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘵ걨㜅㔀脈⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ￿烿h爀࣊￿￿￿￿桷ᘲ䥨꼗䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸ器牥ᘀ鵨䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸ器牥ᘀ器牥䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘲ器牥䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘲ鵨䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hጀখঘচਢਤਨਬਮ੒ੜ짦邮盦㭙ᔽὨ촹ᘀ鑨⼨㸀Ī⩂䌁ᡊ伀J倀͊儀J愀ᡊ攀ィ￿烿h爀࣊￿￿￿￿ᔻܞᘀ鑨⼨㔀脈⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ￿烿h爀࣊￿￿￿￿桷ᔸܞᘀ鑨⼨䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘲ器牥䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔻ걨㜅ᘀ鑨⼨㔀脈⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ￿烿h爀࣊￿￿￿￿桷ᘵ鑨⼨㔀脈⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ￿烿h爀࣊￿￿￿￿桷ᔸ鑨⼨ᘀ�졇䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘲ鑨⼨䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hऀচਤਮ੒ໂ¾砀x㄀䘀␃ਃ&䘋-搒ðꐓxꐔx搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丆ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿̤摧ࠏÖF̀Ĥ␅؁Ĥ搒ðꐓðꐔ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丅ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿Ĥ摧⢔/ÀĤ␆ሁĀ᐀¤␀、￿◿、￿⛿、￿⟿、￿⣿、￿⧿ヲ￿仿ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿Ĥ摧֬7Ѐੜઈીຂເໂ໌࿰ဒနဘလသ엤귤鷤福㽜㼥ᘲ器牥䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸܞᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸ써鐼ᘀ鑨⼨䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔫ艨饰ᘀ鑨⼨㘀脈䩃䩏䩐䩑䩡䡮Ѕ䡴Ѕᔛ둨祑ᘀ鑨⼨㸀Ī䩃䩏䩑ᔟ둨祑ᘀ鑨⼨㸀Ī䩃䩏䩑䩡ᘯ�졇㸀Ī⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ￿烿h爀࣊￿￿￿￿ᔽὨ촹ᘀ鑨⼨㸀Ī⩂䌁ᡊ伀J倀͊儀J愀ᡊ攀ィ￿烿h爀࣊￿￿￿￿ᔵὨ촹ᘀ鑨⼨㸀Ī⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ￿烿h爀࣊￿￿￿￿ఀໂ࿰နသëꠀgÀĤ␆ሁĀ᐀¤␀、￿◿、￿⛿、￿⟿、￿⣿、￿⧿ヲ￿仿ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿Ĥ摧ἉC̤̀搒ðꐓxꐔx搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丆ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿̤摧⢔/ጀ ␃ਃ&䘋-搒ðꐓxꐔx♀愆̤摧ࠏÖ̀သဨႀᅪᅸᆦᇖዠዶጼፊፘፚᎂᑾ쏡薦殦殦亦꘴Ꙏᘲ�졇䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸⱨ줄ᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘲ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᕀ艨饰ᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩡桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸܞᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔻܞᘀ२᤟㔀脈⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ￿烿h爀࣊￿￿￿￿桷ᔻ艨饰ᘀ२᤟㔀脈⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ￿烿h爀࣊￿￿￿￿桷฀သႀኲፚᏌ¹爀)⤀䠀␃ਃ&䘋Q옍씁搒ðꐔ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀万ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿̤摧ࠏÖ䘀␃ਃ&䘋)搒ðꐓxꐔx搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丆ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿̤摧ࠏÖF̀Ĥ␅؁Ĥ搒ðꐓðꐔ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丅ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿Ĥ摧ἉЀᏌᑾᗜ᝚ᨶ᫼¶漀o漀o䘀␃ਃ&䘋)搒ðꐓxꐔx搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丆ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿̤摧ࠏÖ䠀␃ਃ&䘋Q옍씁搒ðꐔ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀万ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿̤摧ࠏÖԀᑾᖘᗚᗜᚊᚎូ៚៺᠄ᡄᡆ쇟誧詩䭩詩1ᘲ함琉䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘺ嵨⬺䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩡桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᕀ艨饰ᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩡桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸܞᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘲと쵙䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘺと쵙䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩡桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᕀ艨饰ᘀと쵙䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩡桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿h଀ᡆᡖ᪦᫺ᬊᭈᭊᮂᯀᱜᱮᲐᲔ웣욥溋识呮옶ᔻ鑨⼨ᘀ鑨⼨㔀脈⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ￿烿h爀࣊￿￿￿￿桷ᘲ鑨⼨䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸ륨녠ᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘲ멨䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᕀ艨饰ᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩡桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸܞᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸ艨饰ᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hఀ᫼ᭊᯂᱜᱮᲐᲚ᳜¶똀¶瀀p瀀pF̀Ĥ␅؁Ĥ搒ðꐓðꐔ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丅ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿Ĥ摧Ἁ䠀␃ਃ&䘋R옍씁搒ðꐔ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀万ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿̤摧ࠏÖ܀ᲔᲘᲚ᳜♠⚀⚘⛲✆✸➀➄➆⟄⢪⢬⤌⤜⧔짦즫즆즆즆짦즫쥥쥋ᘲ멨䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᕀ艨饰ᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩡桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᕈ艨饰ᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩡桥￿￿䡮Ѕ桰쩲(￿￿￿瓿Ո眄hᔻܞᘀ२᤟㔀脈⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ￿烿h爀࣊￿￿￿￿桷ᔸܞᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘲ器牥䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hሀ᳜᷶⏎♠❼➆⟄¸렀¸렀r爀F̀Ĥ␅؁Ĥ搒ðꐓðꐔ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丅ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿Ĥ摧Ἁ䘀␃ਃ&䘋0搒ðꐓxꐔx搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丆ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿̤摧ࠏÖ؀⟄⡊⢮⣎⣞⣾⤌⤞⦪⦸⩞⪆⪴¸렀o漀o漀o漀o漀o漀䠀␃ਃ&䘋S옍씁搒ðꐔ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀万ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿̤摧ࠏÖ䘀␃ਃ&䘋1搒ðꐓxꐔx搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丆ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿̤摧ࠏÖఀ⧔⧖⩚⩜⪀⪄⪒⪤⪰ⵢⶠ㉘㊖㌘㍮㘢㙊㚄㚆㝢㟌㟶㠢웣욬辬轵곆密㫆迆輺迆옺ᕀ艨饰ᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩡桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘲ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘲꡨ焣䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸ艨饰ᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘲ멨䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸܞᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸⱨ줄ᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘀ⪴ⶢㆆ㊘㏢㝢㟌㢄㢎㣈¸렀¸렀¸렀¸爀rF̀Ĥ␅؁Ĥ搒ðꐓðꐔ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丅ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿Ĥ摧Ἁ䘀␃ਃ&䘋1搒ðꐓxꐔx搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丆ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿̤摧ࠏÖऀ㠢㡂㢈㢌㢎㢠㢶㣆㣈㣬㣼㤰㤾㥀㨀㨶㩞㩴싟슨沊詊��숭�Âᔸ艨饰ᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᕃ艨饰ᘀ२᤟㔀脈⩂䌁ᡊ伀J倀͊儀J愀ᡊ攀ィ￿烿h爀࣊￿￿￿￿桷ᔻ艨饰ᘀ२᤟㔀脈⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ￿烿h爀࣊￿￿￿￿桷ᔻܞᘀ२᤟㔀脈⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ￿烿h爀࣊￿￿￿￿桷ᘲ器牥䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸܞᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᕀ艨饰ᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩡桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᄀ㣈㧲㪈㯊㰈¸렀¸最倀␃ਃ&䘋옍눁؂萏ʲ萑ﺶ搒ðꐔ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀万ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿廿늄怂뚄懾̤摧Ἁ䘀␃ਃ&䘋2搒ðꐓxꐔx搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丆ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿̤摧ࠏÖЀ㩴㪆㪬㪼㯊㰆㴮㵬㶤㶼㷜㷦䀐䀠䒂䒄䒜䒞䕼䖒䗐䗠䗮䗰䘖䙄䚂䚄䚐䚲䛂䜂䜲䝄짦讨详详详警讨诉诉譙讨꣉ꢋꢋꢋ‹ᔘ歨흠ᘀ२᤟䌀ᡊ伀J儀Jᕈ艨饰ᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩡桥￿￿䡮Ѕ桰쩲(￿￿￿瓿Ո眄hᔸܞᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᕀ艨饰ᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩡桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸ艨饰ᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘲ멨䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿h℀㰈㲔㳌㵮㶾㺢㻶㽒㿼䁨­관­관­관­관f䘀␃ਃ&䘋2搒ðꐓxꐔx搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丆ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿̤摧ࠏÖR̤̀☊଀െഀࣆȀʨ˅萏ʳ萑ﺵ搒ðꐔ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀万ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿廿뎄怂떄懾̤摧Ἁऀ䁨䄬䇲䉼䌨䏖䑘«夀Y夀Y夀R̤̀☊଀ๆഀࣆȀʨ˅萏ʳ萑ﺵ搒ðꐔ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀万ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿廿뎄怂떄懾̤摧ἉT̤̀☊଀ๆഀࣆȀʨ˅萏ʳ萑ﺵ搒ðꐓxꐔ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀万ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿廿뎄怂떄懾̤摧Ἁ؀䑘䚄䜂䤒䤨¸렀¸渀䤀␃ԁĤ␆ഁࣆȀ͓Ν搒ðꐓð搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丂ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿Ĥ摧Ἁ䘀␃ਃ&䘋2搒ðꐓxꐔx搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丆ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿̤摧ࠏÖЀ䝄䞆䟒䟔䡠䢬䢮䣒䤒䤨䤸䤺䤾䥂䥄䥖䧜ퟦ탗돦玎덕댻덕ᘲ器牥䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔻܞᘀ२᤟㔀脈⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ￿烿h爀࣊￿￿￿￿桷ᘵ㽨ﴹ㔀脈⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ￿烿h爀࣊￿￿￿￿桷ᕈ艨饰ᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩡桥￿￿䡮Ѕ桰쩲(￿￿￿瓿Ո眄hᔸܞᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔌ聨䰃ᘀ२᤟ᔜ聨䰃ᘀ२᤟䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊᔲ聨䰃ᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿ჿ䤨䤺䥄䥖䩒䩜»甀u⸀uG̤̀萑˄搒ðꐓxꐔx搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丆ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿惿쒄愂̤摧悹±F̀Ĥ␅؁Ĥ搒ðꐓðꐔ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丅ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿Ĥ摧ἉD̀Ĥ␅؁Ĥ搒ðꐔ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丂ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿Ĥ摧ἉԀ䧜䧠䩖䩘䩚䩜䩪䱬䲎乘仈伂伜佀佞侄修倀짦閯矉巉僉倻㬮⹐;ᔘܞᘀ२᤟䌀ᡊ伀J儀Jᔨ艨饰ᘀ२᤟䌀ᡊ伀J倀J儀J愀ᑊ渀Ո琄Ոᔘ歨흠ᘀ२᤟䌀ᡊ伀J儀Jᘲ쁨ꌨ䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔻܞᘀ२᤟㔀脈⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ￿烿h爀࣊￿￿￿￿桷ᘲ器牥䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘲ鑨⼨䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸܞᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘲ㥨㰀䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᄀ䩜䩪䫌䲒乘佂劺呢喐¹爀r爀^一r爀̤̀☊଀㕆ሀĀ᐀¤愀̤摧ࠏÖጀ␃ਃ&䘋5搒ðꐓxꐔx♀愆̤摧ࠏÖ䘀␃ਃ&䘋5搒ðꐓxꐔx搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丆ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿̤摧ࠏÖF̀Ĥ␅؁Ĥ搒ðꐓðꐔ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丅ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿Ĥ摧Ἁࠀ倀倂偀偐儒儔儖凢凲刜劶劸劺勈勔勰匚匜죒�돦斆虈.ᘲ쑨빛䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸ艨饰ᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᕀ艨饰ᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩡桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸܞᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘞ㥨㰀䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊ渀Ո琄Ոᔨ艨饰ᘀ२᤟䌀ᡊ伀J倀J儀J愀ᑊ渀Ո琄Ոᘒ왨썞䌀ᡊ伀J儀Jᘒ함琉䌀ᡊ伀J儀Jᘒ㥨㰀䌀ᡊ伀J儀Jᔘܞᘀ२᤟䌀ᡊ伀J儀Jᔘ歨흠ᘀ२᤟䌀ᡊ伀J儀Jᄀ匜及叮呠啐喎喐喘喜喪嗆嗊嗖嗘싣꣣泂Gᕈ艨饰ᘀ㥨㰀䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩡桥￿￿䡮Ѕ桰쩲(￿￿￿瓿Ո眄hᙂ㥨㰀䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩡桥￿￿䡮Ѕ桰쩲(￿￿￿瓿Ո眄hᘲ멨䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘲ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᕀ艨饰ᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩡桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸܞᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hഀ嗘噘嚞嚢嚤坆娴婌媢媺嫺嬴峮崒帰帲뻛뺤뺆빥빋빥빥eᘲ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᕀ艨饰ᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩡桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔻܞᘀ२᤟㔀脈⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ￿烿h爀࣊￿￿￿￿桷ᘲ器牥䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸܞᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᕈ艨饰ᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩡桥￿￿䡮Ѕ桰쩲(￿￿￿瓿Ո眄hༀ喐嚚嚤坆壚¸爀r⬀䘀␃ਃ&䘋6搒ðꐓxꐔx搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丆ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿̤摧ࠏÖF̀Ĥ␅؁Ĥ搒ðꐓðꐔ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丅ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿Ĥ摧Ἁ䘀␃ਃ&䘋5搒ðꐓxꐔx搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丆ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿̤摧ࠏÖЀ壚妔嬸帰恤憞憨¸렀¸렀¸爀F̀Ĥ␅؁Ĥ搒ðꐓðꐔ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丅ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿Ĥ摧Ἁ䘀␃ਃ&䘋6搒ðꐓxꐔx搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丆ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿̤摧ࠏÖ؀帲弚恤恬恲恾愮愰愲愶慘憚憜憢생삟삟枅䊟◀Àᔸ艨饰ᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᕈ艨饰ᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩡桥￿￿䡮Ѕ桰쩲(￿￿￿瓿Ո眄hᘺ२᤟䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩡桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘲ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᕀ艨饰ᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩡桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸܞᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᕄ艨饰ᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩞䩡桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hഀ憢憦憨懌懎懲懼戮扴扼抜护抨抪拒提揚搬摦旀旖짦醫酷嫉嫉ꯉ㧉㧉㧉ᕀ艨饰ᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩡桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸ艨饰ᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘲ㥨㰀䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘲ䑨耥䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔻܞᘀ२᤟㔀脈⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ￿烿h爀࣊￿￿￿￿桷ᔸܞᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘲ器牥䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿h᐀憨懌抠抪拒旀»瘀0묀vF̀Ĥ␅؁Ĥ搒ðꐓðꐔ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丅ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿Ĥ摧ἉÈ̤萑˄搒ðꐔ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀七ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿惿쒄愂̤摧悹±D̀Ĥ␅؁Ĥ搒ðꐓð搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丅ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿Ĥ摧ἉԀ旀旘旦旰昌¹猀-ⴀF̀Ĥ␅؁Ĥ搒ðꐓðꐔ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丅ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿Ĥ摧ἉF̀Ĥ␅؁Ĥ搒ðꐓxꐔ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丂ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿Ĥ摧ἉF̀Ĥ␅؁Ĥ搒ðꐓðꐔ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丂ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿Ĥ摧ἉЀ旖旘旤旦旪旮旰昌晖晶暦쓟覦襯覦㑕ᕀ艨饰ᘀ륨녠䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩡桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘲ륨녠䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘲ器牥䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸܞᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔻܞᘀ२᤟㔀脈⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ￿烿h爀࣊￿￿￿￿桷ᘵ㽨ﴹ㔀脈⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ￿烿h爀࣊￿￿￿￿桷ᕀ艨饰ᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩡桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿h਀暦暬暮更曶杄枨栶栺桌棈棌毼氬淊짣짣銯孵町畛町ᕀᱨ䑙ᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩡桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘲ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸᱨ䑙ᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸܞᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘲ㥨㰀䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘲ륨녠䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸܞᘀ륨녠䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿h฀昌枨殘淰煚狪狴獆¸렀¸렀¸爀rF̀Ĥ␅؁Ĥ搒ðꐓðꐔ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丅ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿Ĥ摧Ἁ䘀␃ਃ&䘋7搒ðꐓxꐔx搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丆ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿̤摧ࠏÖ܀淊淎淰渊湊湌湔潔濪灦灲灼烖烚焨然煚煮熐爌狮狲狴짦銬銬疬疬疬걔걔걵걵갺ᘲ器牥䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᕀ艨饰ᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩡桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸ艨饰ᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘲ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸܞᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸᱨ䑙ᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘲᵨ䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘀ狴獆獎璢瓊瓼瓾甆甈番疄痾瘊瘞쟡親澪嗇唸唸8ᔸ쩨耧ᘀ쩨耧䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘲ쩨耧䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘲ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᕀ艨饰ᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩡桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸܞᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘲ멨䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔻܞᘀ२᤟㔀脈⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ￿烿h爀࣊￿￿￿￿桷ഀ獆瓾瘠瘪瘶¼밀p瀀䬀␃ԁĤ␆ഁࣆȀ͓Ν搒ðꐓðꐔ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丅ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿Ĥ摧ἉC̤̀搒ðꐓðꐔ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丅ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿̤摧޺ðЀ瘞瘠瘤瘨瘪瘶瘸睐矒웣욬沎⩇ᔸ艨饰ᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᕈ艨饰ᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩡桥￿￿䡮Ѕ桰쩲(￿￿￿瓿Ո眄hᙂ륨녠䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩡桥￿￿䡮Ѕ桰쩲(￿￿￿瓿Ո眄hᔻܞᘀ२᤟㔀脈⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ￿烿h爀࣊￿￿￿￿桷ᘲ器牥䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸܞᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸܞᘀ쩨耧䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hࠀ矒硌硒硖硘硴禤穚笪第笼짦즯璑瑓匵ᘺ२᤟䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩡桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᕀ艨饰ᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩡桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸܞᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔻܞᘀ२᤟㔀脈⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ￿烿h爀࣊￿￿￿￿桷ᘲ器牥䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸ艨饰ᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘲꡨ焣䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿h਀瘶硎硘硴禤µ漀o⠀䘀␃ਃ&䘋8搒ðꐓxꐔx搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丆ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿̤摧ࠏÖF̀Ĥ␅؁Ĥ搒ðꐓðꐔ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丅ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿Ĥ摧ἉJ̤̀옍쐃匂鴃搒ðꐓxꐔx搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丆ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿̤摧悹±Ѐ禤笪笾答¸爀,F̀Ĥ␅؁Ĥ搒ðꐓxꐔ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丂ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿Ĥ摧ἉF̀Ĥ␅؁Ĥ搒ðꐓðꐔ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丂ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿Ĥ摧Ἁ䘀␃ਃ&䘋A搒ðꐓxꐔx搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丆ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿̤摧ࠏÖ̀笼笾筐答筘筜筞箐箒箰箲篘篜篮篲簨쓟覦襯卢䙢㩓打‰ᘖ왨썞䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊᔘܞᘀ२᤟䌀ᡊ伀J儀Jᔜ艨饰ᘀ२᤟䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊᔘ歨흠ᘀ२᤟䌀ᡊ伀J儀Jᘲ器牥䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸܞᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔻܞᘀ२᤟㔀脈⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ￿烿h爀࣊￿￿￿￿桷ᘵ㽨ﴹ㔀脈⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ￿烿h爀࣊￿￿￿￿桷ᕀ艨饰ᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩡桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hༀ答筞簨結¹爀!倀␃ਃĦ䘋옍匁؃萏͓萑﹗搒ðꐔ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丆ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿¢왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿廿厄怃垄懾̤摧㣽O䘀␃ਃ&䘋9搒ðꐓxꐔx搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丆ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿̤摧ࠏÖF̀Ĥ␅؁Ĥ搒ðꐓðꐔ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丅ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿Ĥ摧Ἃ簨粌粎粒粜粬粴絎結綌繨繪繬纈쳦쳦쳦꿦肜䥣,ᔸ艨饰ᘀ함琉䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘲ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸܞᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔶ퉨ᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑䩡桥䀀桰쩲ÿ䀀ᔥ퉨ᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑䩡桰ᔸܞᘀ謜䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘲ⭨댨䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘲ謜䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hഀ結繬缤翘脘芊莔葄蓨藼蚲螀®글®글®글®글®글a䰀␃ਃĦ䘋萏͓萑﹗搒ðꐔ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丆ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿¢왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿廿厄怃垄懾̤摧㣽O倀␃ਃĦ䘋옍匁؃萏͓萑﹗搒ðꐔ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丆ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿¢왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿廿厄怃垄懾̤摧㣽O଀纈續缤罀罄罒罔羦羮翘翴翸脘脴脸腲膀臆짦銬涬催僦3ᔸܞᘀ함琉䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸܞᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᕈ艨饰ᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩡桥￿￿䡮Ѕ桰쩲(￿￿￿瓿Ո眄hᘲ杨⩽䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸ艨饰ᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸ艨饰ᘀ함琉䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘲ함琉䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᄀ臆臘臚芊芦芪荔莒莰莴葂葄葤葦蒀쳦銯鉸鉞鉸⩄⫌ᘲ杨⩽䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘲ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘲ멨䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘲ함琉䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸ艨饰ᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸܞᘀ함琉䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘲ扨癓䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘲ왨썞䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿h฀蒀蒖蓦蓨蔄蔈蔘薸薺藌藼蘘蘜쳦ꂯꂔ塵塵℻ᘲ왨썞䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸ艨饰ᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸܞᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔼ퉨ᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑䩡桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘖ왨썞䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊᔜ퉨ᘀ२᤟䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊᔸ艨饰ᘀ杨⩽䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘲ杨⩽䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘲ쑨礁䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hఀ蘜蚲蚶蛒蛖蛤蛦螜螠螲蟬蟺蠌蠨蠬蠾衢衦袮袲裆裢짣꿣闣꿣磣硓꿣磣Sᕈ艨饰ᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩡桥￿￿䡮Ѕ桰쩲(￿￿￿瓿Ո眄hᔸܞᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘲ扨癓䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘲ왨썞䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘲ함琉䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸ艨饰ᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔀ螀衢裆褲觶®愀®글䰀␃ਃĦ䘋萏͓萑﹗搒ðꐔ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丆ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿¢왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿廿厄怃垄懾̤摧㣽O倀␃ਃĦ䘋옍匁؃萏͓萑﹗搒ðꐔ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丆ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿¢왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿廿厄怃垄懾̤摧㣽OЀ裢裦裨裪裮裺裾褒褞褮褰褲褶볞��牕㡕㡕ᔸ艨饰ᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸܞᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᕈ艨饰ᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩡桥￿￿䡮Ѕ桰쩲(￿￿￿瓿Ո眄hᕈ艨饰ᘀ함琉䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩡桥￿￿䡮Ѕ桰쩲(￿￿￿瓿Ո眄hᙂ함琉䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩡桥￿￿䡮Ѕ桰쩲(￿￿￿瓿Ո眄hᙂ왨썞䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩡桥￿￿䡮Ѕ桰쩲(￿￿￿瓿Ո眄hఀ褶襈襬訐訤詌詴詶誤誦説誮課誾諀짣꿣碒鉛鉸鉸㹸ᔸ聨ffᘀ聨ff䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸ驨ᘀ驨䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘲ驨䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸ⩨餑ᘀ驨䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘲ鍨萱䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘲ큨䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸ⩨餑ᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿h฀觶訤諀诶贶¸最g最倀␃ਃĦ䘋U옍匁萏͓萑﹗搒ðꐔ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丆ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿¢왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿廿厄怃垄懾̤摧€û䘀␃ਃ&䘋9搒ðꐓxꐔx搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丆ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿̤摧ࠏÖЀ諀譬議讀讠许评识诔诠웣욬犏㹘$ᘲ䉨툿䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘲ杨⩽䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘲ함琉䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸܞᘀ함琉䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸܞᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘲ驨䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸ⩨餑ᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸ聨ffᘀ驨䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hऀ诠询诪诬诮诰诲说诶谪貶貸賮짦銬碬硛ℾ嬾ᔸ聨ffᘀ驨䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸ⩨餑ᘀ驨䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸ⩨餑ᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘲ驨䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘲ杨⩽䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸܞᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸܞᘀ함琉䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘲ멨䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hఀ賮賾贊贎贠贤贬贮贰贲赆赸趖짣꿣꾕쥸幸⑁ᔸィ焌ᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸィ焌ᘀ驨䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘲ驨䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸ⩨餑ᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘲ멨䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘲ杨⩽䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘲ䉨툿䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸ⩨餑ᘀ杨⩽䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hఀ贶趖趠蹔¼瘀/䘀␃ਃ&䘋:搒ðꐓxꐔx搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丆ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿̤摧ࠏÖF̀Ĥ␅؁Ĥ搒ðꐓðꐔ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丅ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿Ĥ摧ἉC̤̀搒ðꐓxꐔx搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丆ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿̤摧ᖚø̀趖趚趞趴踘軾輊輲轄辂辊짣꣣诣曣ⱉᔸܞᘀ⹨䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸ艨饰ᘀ⹨䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᕈ艨饰ᘀ⹨䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩡桥￿￿䡮Ѕ桰쩲(￿￿￿瓿Ո眄hᔸ艨饰ᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᕀ艨饰ᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩡桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘲ器牥䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸܞᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿h਀蹔軦輲達邸²눀e攀䰀␃ਃĦ䘋萏˅萑ﻥ搒ðꐔ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀万ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿廿얄怂懾̤摧ࠏÖ䰀␃ਃĦ䘋萏͓萑﹗搒ðꐔ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀万ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿廿厄怃垄懾̤摧ࠏÖЀ辊迊逎遄遆遌過遐遒達邠邴邸鄮酨짦꿦幸쥸磦❁ᘲﵨ伸䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸィ焌ᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘲ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸܞᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘲꙨ䅳䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘲ艨䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸܞᘀ⹨䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘲ⹨䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿h฀邸鄲醈醒釔¸렀r爀F̀Ĥ␅؁Ĥ搒ðꐓðꐔ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丅ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿Ĥ摧Ἁ䘀␃ਃ&䘋:搒ðꐓxꐔx搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丆ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿̤摧ࠏÖЀ酨酪酬醈醌醐醒釔釦釶鈴짣辬轵㵗輣ᘲఅ䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘲ謜䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔻܞᘀ२᤟㔀脈⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ￿烿h爀࣊￿￿￿￿桷ᘲ器牥䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸܞᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸィ焌ᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘲィ焌䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸィ焌ᘀィ焌䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿h਀鈴鉤鉪鉺鋐鋠鋢鋴鋸鋺錐錪錬쇟誧噰㱰ꝰ�ᘲ멨䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘲ杨⩽䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘲ둨唉䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘲ周䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸܞᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘲ謜䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘺ謜䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩡桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᕀ艨饰ᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩡桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hఀ釔錬鑲閌髤髺¸렀¸렀rF̀Ĥ␅؁Ĥ搒ðꐓðꐔ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丂ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿Ĥ摧Ἁ䘀␃ਃ&䘋;搒ðꐓxꐔx搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丆ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿̤摧ࠏÖԀ錬鎦鑰閄閈閌隼雎雚雠雪雬霂霐韮韰髤髸髺싣꣣诣譱譱譱譱譗㛂ᕀ艨饰ᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩡桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘲ둨唉䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘲࡨ討䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸ⩨餑ᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘲ杨⩽䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᕀ艨饰ᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩡桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸܞᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hሀ髺魎魐魚魜魞魠魢鮈鮊鮎웤辬塲옻爠ᘵ२᤟㔀脈⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ￿烿h爀࣊￿￿￿￿桷ᔸܞᘀ멨䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘲ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸܞᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸܞᘀ周䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘲ周䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔻܞᘀ२᤟㔀脈⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ￿烿h爀࣊￿￿￿￿桷ᘵ㽨ﴹ㔀脈⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ￿烿h爀࣊￿￿￿￿桷਀髺魐魠魢¹猀/D̀Ĥ␅؁Ĥ搒ðꐔ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀七ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿Ĥ摧޺ðF̀Ĥ␅؁Ĥ搒ðꐓðꐔ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀七ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿Ĥ摧ἉF̀Ĥ␅؁Ĥ搒ðꐓxꐔ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丂ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿Ĥ摧Ἃ魢鮊鮔鯨»甀.䘀␃ਃ&䘋<搒ðꐓxꐔx搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丆ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿̤摧ࠏÖF̀Ĥ␅؁Ĥ搒ðꐓðꐔ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丅ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿Ĥ摧ἉD̀Ĥ␅؁Ĥ搒ðꐔ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀七ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿Ĥ摧Ἃ鮎鮒鯦鯨鰘鳪鳬鳼鵒鵔鷂鷢鷮鷰짦銯꿉疒㹛⑵¯ᘲ멨䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸܞᘀ⑨䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘲ⑨䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸ䑨幃ᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸ艨饰ᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘲ륨楖䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸܞᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘲ器牥䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hഀ鯨鳬鷰黖龼ꂸꆮꊦ²攀e攀e攀e䰀␃ਃĦ䘋D萏˅萑ﻥ搒ðꐔ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀万ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿廿얄怂懾̤摧渤ä䰀␃ਃĦ䘋D萏˅萑ﻥ搒ðꐔ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀万ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿廿얄怂懾̤摧墍â܀鷰鸴麪黔黖鼆鼚龐龞龮龸龺龼鿬ꀎꀐ웣銬痣壆塵銬痣>ᘲ⩨ﱥ䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸ䑨幃ᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸܞᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘲ륨楖䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘲ멨䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸܞᘀ⑨䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸ艨饰ᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hༀꀐꀒꂈꂦꂴꂶꂸꃨꄎꆄꆢꆪꆬꆮꇞꇰꉦꊄꊠ웣販塲ꤻ꧆犌㭘용販ᔸ艨饰ᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘲ륨楖䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘲ멨䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸ䑨幃ᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸܞᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸܞᘀ⑨䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸ⑨ᘀ⑨䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hሀꊠꊢꊤꊦꋖꋚꋜꋪꋬꋮꍤꎀꎐ짦銯塵㻉ᘲ䑨幃䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸܞᘀ⑨䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸ⑨ᘀ⑨䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸ艨饰ᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘲ륨楖䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸܞᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘲ⩨ﱥ䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hఀꎐꎞꏊꏘꏪꐬꐮꑬꑸ꒠ꓠ웣袥滆㝔㜝ᘲ퍨卡䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸ륨楖ᘀ륨楖䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘲ륨楖䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘲ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸ艨饰ᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᕀ艨饰ᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩡桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸܞᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸ䑨幃ᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿h਀ꊦꎢꐮꕒꡤꤌ²欀k欀k䘀␃ਃ&䘋<搒ðꐓxꐔx搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丆ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿̤摧ࠏÖ䰀␃ਃĦ䘋D萏˅萑ﻥ搒ðꐔ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀万ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿廿얄怂懾̤摧ࠏÖԀꓠꔜꔪꔬꕂꕄꕎꕐꕔꕨꕸꕺꗐꗒ꜎ꠐ꠲ꡢꤌꤐ짦銬銬鋦鋦鋦磦埦:ᔸܞᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᕀ㩨�ᘀ㩨�䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩡桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘲ㩨�䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘲ륨楖䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸ륨楖ᘀ륨楖䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸ륨楖ᘀ퍨卡䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘲ퍨卡䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hጀꤐꤔꤖꤘꤨꤶ꧴꧶ꧺꧾꨀꨂꩲ짦芧艠ℾ⇦㺧ᔸ왨ቹᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᙂ२᤟䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩡桥￿￿䡮Ѕ桰쩲(￿￿￿瓿Ո眄hᙂꩨॕ䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩡桥￿￿䡮Ѕ桰쩲(￿￿￿瓿Ո眄hᕈ艨饰ᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩡桥￿￿䡮Ѕ桰쩲(￿￿￿瓿Ո眄hᙂ륨녠䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩡桥￿￿䡮Ѕ桰쩲(￿￿￿瓿Ո眄hᔸܞᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘲ器牥䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hఀꤌꤖ꧶ꨀꩺ¼猀0猀C̀Ĥ搒ðꐓxꐔx搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丆ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿Ĥ摧ἉÌ̤옍씁萑ȷ搒ðꐓð搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丆ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿惿㞄愂̤摧ἉC̀Ĥ搒ðꐓðꐔx搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丆ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿Ĥ摧ἉЀꩲꩴꩶ꩸ꩺꪄꪆꪌ듗涒㙓ᔸܞᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸܞᘀ周䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘲ周䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᕈ쁨豬ᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩡桥￿￿䡮Ѕ桰쩲(￿￿￿瓿Ո眄hᙂ쁨豬䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩡桥￿￿䡮Ѕ桰쩲(￿￿￿瓿Ո眄hᙅ쁨豬䈀Ī䩃⩈企J倀J儀J愀ᑊ攀ィ￿滿Ո瀄h爀࣊￿￿￿￿䡴Ѕ桷͏jᘀ२᤟ 佊䈀Ī䩃䩏䩐䩑ࡕ愁ᑊ攀ィ￿滿Ո瀄h爀࣊￿￿￿￿䡴Ѕ桷܀ꩺꪌꪶꫀ¹甀/F̀Ĥ␅؁Ĥ搒ðꐓðꐔ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丅ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿Ĥ摧ἉD̀Ĥ␅؁Ĥ搒ðꐔ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀七ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿Ĥ摧ἉF̀Ĥ␅؁Ĥ搒ðꐓðꐔ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀七ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿Ĥ摧Ἃꪌꪶꪺꪾꫀꭴꮈꯞ갔갘갚걌걎걐걲곆곈곮괴쓡쒦誙継饱嵧饧쑽쑃ᘲ㽨ﴹ䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘒ㜍䌀ᡊ伀J儀Jᘒɨ唻䌀ᡊ伀J儀Jᘖ쭨ﬢ䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊᔘܞᘀ२᤟䌀ᡊ伀J儀Jᔜ艨饰ᘀ२᤟䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊᔘ歨흠ᘀ२᤟䌀ᡊ伀J儀Jᘺ器牥䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩡桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸܞᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔻܞᘀ२᤟㔀脈⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ￿烿h爀࣊￿￿￿￿桷ሀꫀ곈깒깜깪ëꐀ^帀F̀Ĥ␅؁Ĥ搒ðꐓðꐔ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丅ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿Ĥ摧Ἁ䘀␃ਃ&䘋=搒ðꐓxꐔx搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丆ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿̤摧ࠏÖጀ␃ਃ&䘋=搒ðꐓxꐔx♀愆̤摧ࠏÖЀ괴굈귔귘깖깚깜깪꺨껞꼒꼘꿒꿠뀈놆놔늢늦댜댞뎸뎺돆둤싟슥슇쉩슥싟俟�ꗂꗂꗂ싟ᘲ멨䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔻܞᘀ२᤟㔀脈⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ￿烿h爀࣊￿￿￿￿桷ᘺ器牥䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩡桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸ艨饰ᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸܞᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᕀ艨饰ᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩡桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿h᠀깪뀊눼둠둪¸렀¸爀F̀Ĥ␅؁Ĥ搒ðꐓðꐔ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丅ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿Ĥ摧Ἁ䘀␃ਃ&䘋>搒ðꐓxꐔx搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丆ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿̤摧ࠏÖЀ둤둨둪뒊뒦딌딎딚떾뗀뗘똈똮뚂뚐웣욨残䫆テテ䫆ᘲ䵨衁䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᕀ艨饰ᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩡桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔾܞᘀ२᤟ᜀ靨䤧䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸ艨饰ᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔻܞᘀ२᤟㔀脈⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ￿烿h爀࣊￿￿￿￿桷ᔸܞᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸ㭨㝳ᘀ器牥䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿h฀둪뒊뚺믾뽘쇚³氀l氀l䘀␃ਃ&䘋?搒ðꐓxꐔx搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丆ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿̤摧ࠏÖ䬀␃ԁĤ␆ഁࣆȀ͓Ν搒ðꐓðꐔ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丅ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿Ĥ摧䅍ˆԀ뚐뚸뛖뜼뜾띊띶럮런짦責滉ⵍᔾܞᘀ२᤟ᜀ䍨匐䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᕀ艨饰ᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩡桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘺ⁨൶䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩡桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔾܞᘀ२᤟ᜀ靨䤧䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸ艨饰ᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸܞᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘲ멨䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hࠀ런레렶롚로뢶룄몤몦모뮈믺뱞벒별본짦꿦軉燉쥗쥱줽qᘲ汨紋䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘲ扨癓䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸ艨饰ᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᕀ艨饰ᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩡桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘲ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸܞᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘲ票笤䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hༀ본볺봆붨뼠뼮뾐뾒쀚쀨설섲쇞쇢쇤숶슜슠슦슪쏠쎢쎢쎈쎢쎢썪썌쌲2ᘲ杨⩽䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔻܞᘀ२᤟㔀脈⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ￿烿h爀࣊￿￿￿￿桷ᘺ器牥䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩡桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘲ扨癓䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᕀ艨饰ᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩡桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸܞᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔾ艨饰ᘀ२᤟ᜀ靨䤧䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hጀ쇚쇤숶쒞¹椀"G̤̀萑˅搒ðꐓxꐔx搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丆ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿惿얄愂̤摧㤿ý伀␃ԁĤ␆ഁࣆȀ͓Ν萏Ʃ搒ðꐓðꐔ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丅ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿廿ꦄ愁Ĥ摧ἉF̀Ĥ␅؁Ĥ搒ðꐓðꐔ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丅ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿Ĥ摧Ἃ슪썈썊쎢쏄쏆쏘쑤쑦쑲쑾쒚쒜쒞쒨쒪쒰쒲짣곣곣賣곣狣墬갻Éᔸܞᘀ周䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘲ周䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘲը䡭䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔾ艨饰ᘀ२᤟ᜀ靨䤧䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸܞᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘲ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸ艨饰ᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᄀ쒞쒲쒴쓞¹甀1D̀Ĥ␅؁Ĥ搒ðꐔ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀七ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿Ĥ摧ἉD̀Ĥ␅؁Ĥ搒ðꐔ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀七ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿Ĥ摧洅HF̀Ĥ␅؁Ĥ搒ðꐓðꐔ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀七ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿Ĥ摧Ἃ쒲쒴쓆쓈쓞쓢쓦쓨쓼죣貪兯ᠳᘵ⩨ﱥ㔀脈⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ￿烿h爀࣊￿￿￿￿桷ᘺ२᤟䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩡桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘺ器牥䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩡桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸܞᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔻܞᘀ२᤟㔀脈⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ￿烿h爀࣊￿￿￿￿桷ᔻܞᘀ牨ℷ㔀脈⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ￿烿h爀࣊￿￿￿￿桷ᘵ牨ℷ㔀脈⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ￿烿h爀࣊￿￿￿￿桷ᔸܞᘀը䡭䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hࠀ쓞쓨쓪씔¹甀1D̀Ĥ␅؁Ĥ搒ðꐔ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀七ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿Ĥ摧ª7D̀Ĥ␅؁Ĥ搒ðꐔ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀七ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿Ĥ摧攪üF̀Ĥ␅؁Ĥ搒ðꐓðꐔ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丅ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿Ĥ摧Ἃ쓼씒씔씠씢얎옺점젒쏡겶檏⍅ᙂ२᤟䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩡桥￿￿䡮Ѕ桰쩲(￿￿￿瓿Ո眄hᕈ艨饰ᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩡桥￿￿䡮Ѕ桰쩲(￿￿￿瓿Ո眄hᕈ艨饰ᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩡桥￿￿䡮Ѕ桰쩲(￿￿￿瓿Ո眄hᔸܞᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘒ牨ℷ䌀ᡊ伀J儀Jᔘ歨흠ᘀ२᤟䌀ᡊ伀J儀Jᔻꩨ㜀ᘀ⩨ﱥ㔀脈⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ￿烿h爀࣊￿￿￿￿桷ᔻܞᘀ⩨ﱥ㔀脈⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ￿烿h爀࣊￿￿￿￿桷ࠀ씔씬얎옼¸最"䐀␃ਃ&䘋搒ðꐔ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丈ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿̤摧㐕ü倀␃ਃ&䘋옍츁؃萏ώ萑ﺶ搒ðꐔ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丈ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿廿캄怃뚄懾̤摧ἉG̤̀萑ʄ搒ðꐓðꐔ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丅ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿惿蒄愂̤摧৿´̀옼율젒쥰쨴쭾촢캾킞º먀º椀º먀º椀倀␃ਃ&䘋옍츁؃萏ώ萑ﺶ搒ðꐔ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丈ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿廿캄怃뚄懾̤摧Ἁ䐀␃ਃ&䘋搒ðꐔ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丈ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿̤摧Ἁࠀ젒쥮쥰쨴캾킜킞텬텮텲맞瞜睒㢜œᘲ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᕈ艨饰ᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩡桥￿￿䡮Ѕ桰쩲(￿￿￿瓿Ո眄hᕈ艨饰ᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩡桥￿￿䡮Ѕ桰쩲(￿￿￿瓿Ո眄hᔸܞᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᕈ艨饰ᘀ㽨ﴹ䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩡桥￿￿䡮Ѕ桰쩲(￿￿￿瓿Ո眄hᙂ㽨ﴹ䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩡桥￿￿䡮Ѕ桰쩲(￿￿￿瓿Ո眄hऀ킞텬텮텸­栀"F̀Ĥ␅؁Ĥ搒ðꐓðꐔ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丅ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿Ĥ摧ἉÈ̤萏ː搒ðꐔ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丈ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿廿킄愂̤摧ἉR̤̀☊଀᥆ഀࣆȀĜώ؀萏ώ萑ﺶ搒ðꐔ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丈ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿廿캄怃뚄懾̤摧Ἃ텲텶텸톊톨퇨퇬퇮퇾툈툶퉀엢얧얍掀⡂cᘲ蝨齣䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᕀ艨饰ᘀꉨ罍䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩡桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸܞᘀꉨ罍䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔘ歨흠ᘀ२᤟䌀ᡊ伀J儀Jᘲ癨呠䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔻܞᘀ२᤟㔀脈⩂䌁ᡊ伀J儀J攀ィ￿烿h爀࣊￿￿￿￿桷ᔸܞᘀ२᤟䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘺ器牥䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩡桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿h଀텸톊퇬퉀¹爀eఀ␃ሂĀ᐀¤愀Ȥ摧䶢G̤̀萑˄搒ðꐓðꐔ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丅ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿惿쒄愂̤摧৿´F̀Ĥ␅؁Ĥ搒ðꐓðꐔ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丅ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿Ĥ摧Ἃ퉀퉰퉲퉴튎¼笀{㨀AሀĀ᐀¤ᘀĤ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿晉왎(￿￿￿俿ࣆ￿￿￿￿왐(￿￿￿凿ࣆ￿￿￿￿왒(￿￿￿叿ࣆ￿￿￿￿摧⍠YÀȤ搒ðꐔ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丈ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿Ȥ摧䶢C̀Ĥ搒ðꐓŨꐔð搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丈ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿Ĥ摧䶢Ѐ퉀퉰튌튎튐틊틌틎틺틼틾팦패팪팺팼퍈퍊퍌펠펢펤폠폢폤폸폺퐐퐒퐔퐴퐶퐸푮푰푲풀풂풄퓎퓐퓒픒픔픖핆핈핊함핪핬핼핾햀햠햢햤헔헖험헬뻟骡ꆾ뺚骡ꆾ뺚뺚骡ꆾ뺚骡骾ꆾ뺚骡ꆾ뺚骡ꆾ뺚骡ꆾ뺚骡ꆾ뺚骡ꆾ뺚ᔌ艨饰ᘀꉨ罍ᔸ艨饰ᘀꉨ罍䈀Ī䩏䩐䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᕀ艨饰ᘀꉨ罍䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩡桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᕀ艨饰ᘀꉨ罍䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩡桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿h㰀튎튐틌一AሀĀ᐀¤ᘀĤ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿晉왎(￿￿￿俿ࣆ￿￿￿￿왐(￿￿￿凿ࣆ￿￿￿￿왒(￿￿￿叿ࣆ￿￿￿￿摧⍠Y漀摫␖ᜁĤ晉혅ȘāȀāȀāȀāȀāȀā܀좔ࠀ᫖Ā⎆؀⍪ĄĄĄĄ琊Ҡ혓0ȀȀȀȀȀȀ᐀϶⍪᠀϶혚ᬀӖ혜ᴀӖ혲༁倃㐀ۖĀ̏氃瀀૖＀＀瑹⍠YȀ틌틎틼一AሀĀ᐀¤ᘀĤ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿晉왎(￿￿￿俿ࣆ￿￿￿￿왐(￿￿￿凿ࣆ￿￿￿￿왒(￿￿￿叿ࣆ￿￿￿￿摧⍠Y漀摫©␖ᜁĤ晉혅ȘāȀāȀāȀāȀāȀā܀좔ࠀ᫖Ā⎆؀⍪ĄĄĄĄ琊Ҡ혓0ȀȀȀȀȀȀ᐀϶⍪᠀϶혚ᬀӖ혜ᴀӖ혲༁倃㐀ۖĀ̏氃瀀૖＀＀瑹⍠YȀ틼틾패一AሀĀ᐀¤ᘀĤ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿晉왎(￿￿￿俿ࣆ￿￿￿￿왐(￿￿￿凿ࣆ￿￿￿￿왒(￿￿￿叿ࣆ￿￿￿￿摧⍠Y漀摫Œ␖ᜁĤ晉혅ȘāȀāȀāȀāȀāȀā܀좔ࠀ᫖Ā⎆؀⍪ĄĄĄĄ琊Ҡ혓0ȀȀȀȀȀȀ᐀϶⍪᠀϶혚ᬀӖ혜ᴀӖ혲༁倃㐀ۖĀ̏氃瀀૖＀＀瑹⍠YȀ패팪팺一AሀĀ᐀¤ᘀĤ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿晉왎(￿￿￿俿ࣆ￿￿￿￿왐(￿￿￿凿ࣆ￿￿￿￿왒(￿￿￿叿ࣆ￿￿￿￿摧⍠Y漀摫ǻ␖ᜁĤ晉혅ȘāȀāȀāȀāȀāȀā܀좔ࠀ᫖Ā⎆؀⍪ĄĄĄĄ琊Ҡ혓0ȀȀȀȀȀȀ᐀϶⍪᠀϶혚ᬀӖ혜ᴀӖ혲༁倃㐀ۖĀ̏氃瀀૖＀＀瑹⍠YȀ팺팼퍊一AሀĀ᐀¤ᘀĤ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿晉왎(￿￿￿俿ࣆ￿￿￿￿왐(￿￿￿凿ࣆ￿￿￿￿왒(￿￿￿叿ࣆ￿￿￿￿摧⍠Y漀摫ʤ␖ᜁĤ晉혅ȘāȀāȀāȀāȀāȀā܀좔ࠀ᫖Ā⎆؀⍪ĄĄĄĄ琊Ҡ혓0ȀȀȀȀȀȀ᐀϶⍪᠀϶혚ᬀӖ혜ᴀӖ혲༁倃㐀ۖĀ̏氃瀀૖＀＀瑹⍠YȀ퍊퍌펢䤀䔀␃ሃĀ᐀¤ᘀĤ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀䤈Ŧ一ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿̤摧⍠Y漀摫͍␖ᜁĤ晉혅ȘāȀāȀāȀāȀāȀā܀좔ࠀ᫖Ā⎆؀⍪ĄĄĄĄ琊Ҡ혓0ȀȀȀȀȀȀ᐀϶⍪᠀϶혚ᬀӖ혜ᴀӖ혲༁倃㐀ۖĀ̏氃瀀૖＀＀瑹⍠YȀ펢펤폢䤀䔀␃ሃĀ᐀¤ᘀĤ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀䤈Ŧ一ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿̤摧⍠Y漀摫϶␖ᜁĤ晉혅ȘāȀāȀāȀāȀāȀā܀좔ࠀ᫖Ā⎆؀⍪ĄĄĄĄ琊Ҡ혓0ȀȀȀȀȀȀ᐀϶⍪᠀϶혚ᬀӖ혜ᴀӖ혲༁倃㐀ۖĀ̏氃瀀૖＀＀瑹⍠YȀ폢폤폸䤀䔀␃ሃĀ᐀¤ᘀĤ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀䤈Ŧ一ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿̤摧⍠Y漀摫ҟ␖ᜁĤ晉혅ȘāȀāȀāȀāȀāȀā܀좔ࠀ᫖Ā⎆؀⍪ĄĄĄĄ琊Ҡ혓0ȀȀȀȀȀȀ᐀϶⍪᠀϶혚ᬀӖ혜ᴀӖ혲༁倃㐀ۖĀ̏氃瀀૖＀＀瑹⍠YȀ폸폺퐒一AሀĀ᐀¤ᘀĤ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿晉왎(￿￿￿俿ࣆ￿￿￿￿왐(￿￿￿凿ࣆ￿￿￿￿왒(￿￿￿叿ࣆ￿￿￿￿摧⍠Y漀摫Ո␖ᜁĤ晉혅ȘāȀāȀāȀāȀāȀā܀좔ࠀ᫖Ā⎆؀⍪ĄĄĄĄ琊Ҡ혓0ȀȀȀȀȀȀ᐀϶⍪᠀϶혚ᬀӖ혜ᴀӖ혲༁倃㐀ۖĀ̏氃瀀૖＀＀瑹⍠YȀ퐒퐔퐶一AሀĀ᐀¤ᘀĤ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿晉왎(￿￿￿俿ࣆ￿￿￿￿왐(￿￿￿凿ࣆ￿￿￿￿왒(￿￿￿叿ࣆ￿￿￿￿摧⍠Y漀摫ױ␖ᜁĤ晉혅ȘāȀāȀāȀāȀāȀā܀좔ࠀ᫖Ā⎆؀⍪ĄĄĄĄ琊Ҡ혓0ȀȀȀȀȀȀ᐀϶⍪᠀϶혚ᬀӖ혜ᴀӖ혲༁倃㐀ۖĀ̏氃瀀૖＀＀瑹⍠YȀ퐶퐸푰一AሀĀ᐀¤ᘀĤ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿晉왎(￿￿￿俿ࣆ￿￿￿￿왐(￿￿￿凿ࣆ￿￿￿￿왒(￿￿￿叿ࣆ￿￿￿￿摧⍠Y漀摫ښ␖ᜁĤ晉혅ȘāȀāȀāȀāȀāȀā܀좔ࠀ᫖Ā⎆؀⍪ĄĄĄĄ琊Ҡ혓0ȀȀȀȀȀȀ᐀϶⍪᠀϶혚ᬀӖ혜ᴀӖ혲༁倃㐀ۖĀ̏氃瀀૖＀＀瑹⍠YȀ푰푲풂一AሀĀ᐀¤ᘀĤ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿晉왎(￿￿￿俿ࣆ￿￿￿￿왐(￿￿￿凿ࣆ￿￿￿￿왒(￿￿￿叿ࣆ￿￿￿￿摧⍠Y漀摫݃␖ᜁĤ晉혅ȘāȀāȀāȀāȀāȀā܀좔ࠀ᫖Ā⎆؀⍪ĄĄĄĄ琊Ҡ혓0ȀȀȀȀȀȀ᐀϶⍪᠀϶혚ᬀӖ혜ᴀӖ혲༁倃㐀ۖĀ̏氃瀀૖＀＀瑹⍠YȀ풂풄퓐一AሀĀ᐀¤ᘀĤ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿晉왎(￿￿￿俿ࣆ￿￿￿￿왐(￿￿￿凿ࣆ￿￿￿￿왒(￿￿￿叿ࣆ￿￿￿￿摧⍠Y漀摫߬␖ᜁĤ晉혅ȘāȀāȀāȀāȀāȀā܀좔ࠀ᫖Ā⎆؀⍪ĄĄĄĄ琊Ҡ혓0ȀȀȀȀȀȀ᐀϶⍪᠀϶혚ᬀӖ혜ᴀӖ혲༁倃㐀ۖĀ̏氃瀀૖＀＀瑹⍠YȀ퓐퓒픔一AሀĀ᐀¤ᘀĤ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿晉왎(￿￿￿俿ࣆ￿￿￿￿왐(￿￿￿凿ࣆ￿￿￿￿왒(￿￿￿叿ࣆ￿￿￿￿摧⍠Y漀摫࢕␖ᜁĤ晉혅ȘāȀāȀāȀāȀāȀā܀좔ࠀ᫖Ā⎆؀⍪ĄĄĄĄ琊Ҡ혓0ȀȀȀȀȀȀ᐀϶⍪᠀϶혚ᬀӖ혜ᴀӖ혲༁倃㐀ۖĀ̏氃瀀૖＀＀瑹⍠YȀ픔픖핈一AሀĀ᐀¤ᘀĤ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿晉왎(￿￿￿俿ࣆ￿￿￿￿왐(￿￿￿凿ࣆ￿￿￿￿왒(￿￿￿叿ࣆ￿￿￿￿摧⍠Y漀摫ा␖ᜁĤ晉혅ȘāȀāȀāȀāȀāȀā܀좔ࠀ᫖Ā⎆؀⍪ĄĄĄĄ琊Ҡ혓0ȀȀȀȀȀȀ᐀϶⍪᠀϶혚ᬀӖ혜ᴀӖ혲༁倃㐀ۖĀ̏氃瀀૖＀＀瑹⍠YȀ핈핊핪一AሀĀ᐀¤ᘀĤ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿晉왎(￿￿￿俿ࣆ￿￿￿￿왐(￿￿￿凿ࣆ￿￿￿￿왒(￿￿￿叿ࣆ￿￿￿￿摧⍠Y漀摫১␖ᜁĤ晉혅ȘāȀāȀāȀāȀāȀā܀좔ࠀ᫖Ā⎆؀⍪ĄĄĄĄ琊Ҡ혓0ȀȀȀȀȀȀ᐀϶⍪᠀϶혚ᬀӖ혜ᴀӖ혲༁倃㐀ۖĀ̏氃瀀૖＀＀瑹⍠YȀ핪핬핾一AሀĀ᐀¤ᘀĤ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿晉왎(￿￿￿俿ࣆ￿￿￿￿왐(￿￿￿凿ࣆ￿￿￿￿왒(￿￿￿叿ࣆ￿￿￿￿摧⍠Y漀摫ઐ␖ᜁĤ晉혅ȘāȀāȀāȀāȀāȀā܀좔ࠀ᫖Ā⎆؀⍪ĄĄĄĄ琊Ҡ혓0ȀȀȀȀȀȀ᐀϶⍪᠀϶혚ᬀӖ혜ᴀӖ혲༁倃㐀ۖĀ̏氃瀀૖＀＀瑹⍠YȀ핾햀햢一AሀĀ᐀¤ᘀĤ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿晉왎(￿￿￿俿ࣆ￿￿￿￿왐(￿￿￿凿ࣆ￿￿￿￿왒(￿￿￿叿ࣆ￿￿￿￿摧⍠Y漀摫ହ␖ᜁĤ晉혅ȘāȀāȀāȀāȀāȀā܀좔ࠀ᫖Ā⎆؀⍪ĄĄĄĄ琊Ҡ혓0ȀȀȀȀȀȀ᐀϶⍪᠀϶혚ᬀӖ혜ᴀӖ혲༁倃㐀ۖĀ̏氃瀀૖＀＀瑹⍠YȀ햢햤헖一AሀĀ᐀¤ᘀĤ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿晉왎(￿￿￿俿ࣆ￿￿￿￿왐(￿￿￿凿ࣆ￿￿￿￿왒(￿￿￿叿ࣆ￿￿￿￿摧⍠Y漀摫௢␖ᜁĤ晉혅ȘāȀāȀāȀāȀāȀā܀좔ࠀ᫖Ā⎆؀⍪ĄĄĄĄ琊Ҡ혓0ȀȀȀȀȀȀ᐀϶⍪᠀϶혚ᬀӖ혜ᴀӖ혲༁倃㐀ۖĀ̏氃瀀૖＀＀瑹⍠YȀ헖험헮一AሀĀ᐀¤ᘀĤ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿晉왎(￿￿￿俿ࣆ￿￿￿￿왐(￿￿￿凿ࣆ￿￿￿￿왒(￿￿￿叿ࣆ￿￿￿￿摧⍠Y漀摫ಋ␖ᜁĤ晉혅ȘāȀāȀāȀāȀāȀā܀좔ࠀ᫖Ā⎆؀⍪ĄĄĄĄ琊Ҡ혓0ȀȀȀȀȀȀ᐀϶⍪᠀϶혚ᬀӖ혜ᴀӖ혲༁倃㐀ۖĀ̏氃瀀૖＀＀瑹⍠YȀ헬헮헰혊혌혎홖환홚횄횒횔횖훎훐훒훔훠훢훤훦훰�믜�鶻�离�喻�»ᕆ艨饰ᘀꉨ罍ᜀ絨簨䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩡桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᕆ艨饰ᘀꉨ罍ᜀᙨ蝺䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩡桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘺꉨ罍䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩡桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᕀ艨饰ᘀꉨ罍䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩡桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔌ艨饰ᘀꉨ罍ᔸ艨饰ᘀꉨ罍䈀Ī䩏䩐䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔀ헮헰혌一AሀĀ᐀¤ᘀĤ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿晉왎(￿￿￿俿ࣆ￿￿￿￿왐(￿￿￿凿ࣆ￿￿￿￿왒(￿￿￿叿ࣆ￿￿￿￿摧⍠Y漀摫ഴ␖ᜁĤ晉혅ȘāȀāȀāȀāȀāȀā܀좔ࠀ᫖Ā⎆؀⍪ĄĄĄĄ琊Ҡ혓0ȀȀȀȀȀȀ᐀϶⍪᠀϶혚ᬀӖ혜ᴀӖ혲༁倃㐀ۖĀ̏氃瀀૖＀＀瑹⍠YȀ혌혎환一AሀĀ᐀¤ᘀĤ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿晉왎(￿￿￿俿ࣆ￿￿￿￿왐(￿￿￿凿ࣆ￿￿￿￿왒(￿￿￿叿ࣆ￿￿￿￿摧⍠Y漀摫ෝ␖ᜁĤ晉혅ȘāȀāȀāȀāȀāȀā܀좔ࠀ᫖Ā⎆؀⍪ĄĄĄĄ琊Ҡ혓0ȀȀȀȀȀȀ᐀϶⍪᠀϶혚ᬀӖ혜ᴀӖ혲༁倃㐀ۖĀ̏氃瀀૖＀＀瑹⍠YȀ환홚횔一AሀĀ᐀¤ᘀĤ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿晉왎(￿￿￿俿ࣆ￿￿￿￿왐(￿￿￿凿ࣆ￿￿￿￿왒(￿￿￿叿ࣆ￿￿￿￿摧⍠Y漀摫ຆ␖ᜁĤ晉혅ȘāȀāȀāȀāȀāȀā܀좔ࠀ᫖Ā⎆؀⍪ĄĄĄĄ琊Ҡ혓0ȀȀȀȀȀȀ᐀϶⍪᠀϶혚ᬀӖ혜ᴀӖ혲༁倃㐀ۖĀ̏氃瀀૖＀＀瑹⍠YȀ횔횖훒一AሀĀ᐀¤ᘀĤ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿晉왎(￿￿￿俿ࣆ￿￿￿￿왐(￿￿￿凿ࣆ￿￿￿￿왒(￿￿￿叿ࣆ￿￿￿￿摧⍠Y漀摫༯␖ᜁĤ晉혅ȘāȀāȀāȀāȀāȀā܀좔ࠀ᫖Ā⎆؀⍪ĄĄĄĄ琊Ҡ혓0ȀȀȀȀȀȀ᐀϶⍪᠀϶혚ᬀӖ혜ᴀӖ혲༁倃㐀ۖĀ̏氃瀀૖＀＀瑹⍠YȀ훒훔훤一AሀĀ᐀¤ᘀĤ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿晉왎(￿￿￿俿ࣆ￿￿￿￿왐(￿￿￿凿ࣆ￿￿￿￿왒(￿￿￿叿ࣆ￿￿￿￿摧⍠Y漀摫࿘␖ᜁĤ晉혅ȘāȀāȀāȀāȀāȀā܀좔ࠀ᫖Ā⎆؀⍪ĄĄĄĄ琊Ҡ혓0ȀȀȀȀȀȀ᐀϶⍪᠀϶혚ᬀӖ혜ᴀӖ혲༁倃㐀ۖĀ̏氃瀀૖＀＀瑹⍠YȀ훤훦훴一AሀĀ᐀¤ᘀĤ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿晉왎(￿￿￿俿ࣆ￿￿￿￿왐(￿￿￿凿ࣆ￿￿￿￿왒(￿￿￿叿ࣆ￿￿￿￿摧⍠Y漀摫ႁ␖ᜁĤ晉혅ȘāȀāȀāȀāȀāȀā܀좔ࠀ᫖Ā⎆؀⍪ĄĄĄĄ琊Ҡ혓0ȀȀȀȀȀȀ᐀϶⍪᠀϶혚ᬀӖ혜ᴀӖ혲༁倃㐀ۖĀ̏氃瀀૖＀＀瑹⍠YȀ훰훲훴훶휊휌휎휐휬휮휰휲흐흒흔희흮흰흲힞힠힢힤ퟒퟔퟖퟬퟮퟰퟲ����뿜鞸뿜鞸뿜鞸뢿�뢿�뢿뾗鞸뽳鞸뽳¸ᕆ艨饰ᘀꉨ罍ᜀ絨簨䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩡桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᕀ艨饰ᘀꉨ罍䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩡桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔌ艨饰ᘀꉨ罍ᔸ艨饰ᘀꉨ罍䈀Ī䩏䩐䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᕆ艨饰ᘀꉨ罍ᜀ䑨䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩡桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿h℀훴훶휎一AሀĀ᐀¤ᘀĤ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿晉왎(￿￿￿俿ࣆ￿￿￿￿왐(￿￿￿凿ࣆ￿￿￿￿왒(￿￿￿叿ࣆ￿￿￿￿摧⍠Y漀摫ᄪ␖ᜁĤ晉혅ȘāȀāȀāȀāȀāȀā܀좔ࠀ᫖Ā⎆؀⍪ĄĄĄĄ琊Ҡ혓0ȀȀȀȀȀȀ᐀϶⍪᠀϶혚ᬀӖ혜ᴀӖ혲༁倃㐀ۖĀ̏氃瀀૖＀＀瑹⍠YȀ휎휐휰一AሀĀ᐀¤ᘀĤ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿晉왎(￿￿￿俿ࣆ￿￿￿￿왐(￿￿￿凿ࣆ￿￿￿￿왒(￿￿￿叿ࣆ￿￿￿￿摧⍠Y漀摫ᇓ␖ᜁĤ晉혅ȘāȀāȀāȀāȀāȀā܀좔ࠀ᫖Ā⎆؀⍪ĄĄĄĄ琊Ҡ혓0ȀȀȀȀȀȀ᐀϶⍪᠀϶혚ᬀӖ혜ᴀӖ혲༁倃㐀ۖĀ̏氃瀀૖＀＀瑹⍠YȀ휰휲흒一AሀĀ᐀¤ᘀĤ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿晉왎(￿￿￿俿ࣆ￿￿￿￿왐(￿￿￿凿ࣆ￿￿￿￿왒(￿￿￿叿ࣆ￿￿￿￿摧⍠Y漀摫ቼ␖ᜁĤ晉혅ȘāȀāȀāȀāȀāȀā܀좔ࠀ᫖Ā⎆؀⍪ĄĄĄĄ琊Ҡ혓0ȀȀȀȀȀȀ᐀϶⍪᠀϶혚ᬀӖ혜ᴀӖ혲༁倃㐀ۖĀ̏氃瀀૖＀＀瑹⍠YȀ흒흔흰一AሀĀ᐀¤ᘀĤ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿晉왎(￿￿￿俿ࣆ￿￿￿￿왐(￿￿￿凿ࣆ￿￿￿￿왒(￿￿￿叿ࣆ￿￿￿￿摧⍠Y漀摫ጥ␖ᜁĤ晉혅ȘāȀāȀāȀāȀāȀā܀좔ࠀ᫖Ā⎆؀⍪ĄĄĄĄ琊Ҡ혓0ȀȀȀȀȀȀ᐀϶⍪᠀϶혚ᬀӖ혜ᴀӖ혲༁倃㐀ۖĀ̏氃瀀૖＀＀瑹⍠YȀ흰흲힢一AሀĀ᐀¤ᘀĤ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿晉왎(￿￿￿俿ࣆ￿￿￿￿왐(￿￿￿凿ࣆ￿￿￿￿왒(￿￿￿叿ࣆ￿￿￿￿摧⍠Y漀摫Ꮞ␖ᜁĤ晉혅ȘāȀāȀāȀāȀāȀā܀좔ࠀ᫖Ā⎆؀⍪ĄĄĄĄ琊Ҡ혓0ȀȀȀȀȀȀ᐀϶⍪᠀϶혚ᬀӖ혜ᴀӖ혲༁倃㐀ۖĀ̏氃瀀૖＀＀瑹⍠YȀ힢힤ퟔ一AሀĀ᐀¤ᘀĤ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿晉왎(￿￿￿俿ࣆ￿￿￿￿왐(￿￿￿凿ࣆ￿￿￿￿왒(￿￿￿叿ࣆ￿￿￿￿摧⍠Y漀摫ᑷ␖ᜁĤ晉혅ȘāȀāȀāȀāȀāȀā܀좔ࠀ᫖Ā⎆؀⍪ĄĄĄĄ琊Ҡ혓0ȀȀȀȀȀȀ᐀϶⍪᠀϶혚ᬀӖ혜ᴀӖ혲༁倃㐀ۖĀ̏氃瀀૖＀＀瑹⍠YȀퟔퟖퟰ一AሀĀ᐀¤ᘀĤ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿晉왎(￿￿￿俿ࣆ￿￿￿￿왐(￿￿￿凿ࣆ￿￿￿￿왒(￿￿￿叿ࣆ￿￿￿￿摧⍠Y漀摫ᔠ␖ᜁĤ晉혅ȘāȀāȀāȀāȀāȀā܀좔ࠀ᫖Ā⎆؀⍪ĄĄĄĄ琊Ҡ혓0ȀȀȀȀȀȀ᐀϶⍪᠀϶혚ᬀӖ혜ᴀӖ혲༁倃㐀ۖĀ̏氃瀀૖＀＀瑹⍠YȀퟰퟲ�一AሀĀ᐀¤ᘀĤ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿晉왎(￿￿￿俿ࣆ￿￿￿￿왐(￿￿￿凿ࣆ￿￿￿￿왒(￿￿￿叿ࣆ￿￿￿￿摧⍠Y漀摫ᗉ␖ᜁĤ晉혅ȘāȀāȀāȀāȀāȀā܀좔ࠀ᫖Ā⎆؀⍪ĄĄĄĄ琊Ҡ혓0ȀȀȀȀȀȀ᐀϶⍪᠀϶혚ᬀӖ혜ᴀӖ혲༁倃㐀ۖĀ̏氃瀀૖＀＀瑹⍠YȀ���一AሀĀ᐀¤ᘀĤ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿晉왎(￿￿￿俿ࣆ￿￿￿￿왐(￿￿￿凿ࣆ￿￿￿￿왒(￿￿￿叿ࣆ￿￿￿￿摧⍠Y漀摫ᙲ␖ᜁĤ晉혅ȘāȀāȀāȀāȀāȀā܀좔ࠀ᫖Ā⎆؀⍪ĄĄĄĄ琊Ҡ혓0ȀȀȀȀȀȀ᐀϶⍪᠀϶혚ᬀӖ혜ᴀӖ혲༁倃㐀ۖĀ̏氃瀀૖＀＀瑹⍠YȀ����������������������������������쇢솺禖솺멹私솺祕솺솺솺禖솺禖솺禖ºᕆ艨饰ᘀꉨ罍ᜀ絨簨䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩡桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸ艨饰ᘀꉨ罍䈀Ī䩏䩐䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᕆ艨饰ᘀꉨ罍ᜀ䑨䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩡桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔌ艨饰ᘀꉨ罍ᕀ艨饰ᘀꉨ罍䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩡桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘺꉨ罍䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩡桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿h℀���一AሀĀ᐀¤ᘀĤ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿晉왎(￿￿￿俿ࣆ￿￿￿￿왐(￿￿￿凿ࣆ￿￿￿￿왒(￿￿￿叿ࣆ￿￿￿￿摧⍠Y漀摫᜛␖ᜁĤ晉혅ȘāȀāȀāȀāȀāȀā܀좔ࠀ᫖Ā⎆؀⍪ĄĄĄĄ琊Ҡ혓0ȀȀȀȀȀȀ᐀϶⍪᠀϶혚ᬀӖ혜ᴀӖ혲༁倃㐀ۖĀ̏氃瀀૖＀＀瑹⍠YȀ���一AሀĀ᐀¤ᘀĤ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿晉왎(￿￿￿俿ࣆ￿￿￿￿왐(￿￿￿凿ࣆ￿￿￿￿왒(￿￿￿叿ࣆ￿￿￿￿摧⍠Y漀摫ោ␖ᜁĤ晉혅ȘāȀāȀāȀāȀāȀā܀좔ࠀ᫖Ā⎆؀⍪ĄĄĄĄ琊Ҡ혓0ȀȀȀȀȀȀ᐀϶⍪᠀϶혚ᬀӖ혜ᴀӖ혲༁倃㐀ۖĀ̏氃瀀૖＀＀瑹⍠YȀ���一AሀĀ᐀¤ᘀĤ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿晉왎(￿￿￿俿ࣆ￿￿￿￿왐(￿￿￿凿ࣆ￿￿￿￿왒(￿￿￿叿ࣆ￿￿￿￿摧⍠Y漀摫ᡭ␖ᜁĤ晉혅ȘāȀāȀāȀāȀāȀā܀좔ࠀ᫖Ā⎆؀⍪ĄĄĄĄ琊Ҡ혓0ȀȀȀȀȀȀ᐀϶⍪᠀϶혚ᬀӖ혜ᴀӖ혲༁倃㐀ۖĀ̏氃瀀૖＀＀瑹⍠YȀ���一AሀĀ᐀¤ᘀĤ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿晉왎(￿￿￿俿ࣆ￿￿￿￿왐(￿￿￿凿ࣆ￿￿￿￿왒(￿￿￿叿ࣆ￿￿￿￿摧⍠Y漀摫ᤖ␖ᜁĤ晉혅ȘāȀāȀāȀāȀāȀā܀좔ࠀ᫖Ā⎆؀⍪ĄĄĄĄ琊Ҡ혓0ȀȀȀȀȀȀ᐀϶⍪᠀϶혚ᬀӖ혜ᴀӖ혲༁倃㐀ۖĀ̏氃瀀૖＀＀瑹⍠YȀ���一AሀĀ᐀¤ᘀĤ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿晉왎(￿￿￿俿ࣆ￿￿￿￿왐(￿￿￿凿ࣆ￿￿￿￿왒(￿￿￿叿ࣆ￿￿￿￿摧⍠Y漀摫ᦿ␖ᜁĤ晉혅ȘāȀāȀāȀāȀāȀā܀좔ࠀ᫖Ā⎆؀⍪ĄĄĄĄ琊Ҡ혓0ȀȀȀȀȀȀ᐀϶⍪᠀϶혚ᬀӖ혜ᴀӖ혲༁倃㐀ۖĀ̏氃瀀૖＀＀瑹⍠YȀ���一AሀĀ᐀¤ᘀĤ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿晉왎(￿￿￿俿ࣆ￿￿￿￿왐(￿￿￿凿ࣆ￿￿￿￿왒(￿￿￿叿ࣆ￿￿￿￿摧⍠Y漀摫ᩨ␖ᜁĤ晉혅ȘāȀāȀāȀāȀāȀā܀좔ࠀ᫖Ā⎆؀⍪ĄĄĄĄ琊Ҡ혓0ȀȀȀȀȀȀ᐀϶⍪᠀϶혚ᬀӖ혜ᴀӖ혲༁倃㐀ۖĀ̏氃瀀૖＀＀瑹⍠YȀ���一AሀĀ᐀¤ᘀĤ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿晉왎(￿￿￿俿ࣆ￿￿￿￿왐(￿￿￿凿ࣆ￿￿￿￿왒(￿￿￿叿ࣆ￿￿￿￿摧⍠Y漀摫ᬑ␖ᜁĤ晉혅ȘāȀāȀāȀāȀāȀā܀좔ࠀ᫖Ā⎆؀⍪ĄĄĄĄ琊Ҡ혓0ȀȀȀȀȀȀ᐀϶⍪᠀϶혚ᬀӖ혜ᴀӖ혲༁倃㐀ۖĀ̏氃瀀૖＀＀瑹⍠YȀ���一AሀĀ᐀¤ᘀĤ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿晉왎(￿￿￿俿ࣆ￿￿￿￿왐(￿￿￿凿ࣆ￿￿￿￿왒(￿￿￿叿ࣆ￿￿￿￿摧⍠Y漀摫ᮺ␖ᜁĤ晉혅ȘāȀāȀāȀāȀāȀā܀좔ࠀ᫖Ā⎆؀⍪ĄĄĄĄ琊Ҡ혓0ȀȀȀȀȀȀ᐀϶⍪᠀϶혚ᬀӖ혜ᴀӖ혲༁倃㐀ۖĀ̏氃瀀૖＀＀瑹⍠YȀ���一AሀĀ᐀¤ᘀĤ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿晉왎(￿￿￿俿ࣆ￿￿￿￿왐(￿￿￿凿ࣆ￿￿￿￿왒(￿￿￿叿ࣆ￿￿￿￿摧⍠Y漀摫ᱣ␖ᜁĤ晉혅ȘāȀāȀāȀāȀāȀā܀좔ࠀ᫖Ā⎆؀⍪ĄĄĄĄ琊Ҡ혓0ȀȀȀȀȀȀ᐀϶⍪᠀϶혚ᬀӖ혜ᴀӖ혲༁倃㐀ۖĀ̏氃瀀૖＀＀瑹⍠YȀ���一AሀĀ᐀¤ᘀĤ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿晉왎(￿￿￿俿ࣆ￿￿￿￿왐(￿￿￿凿ࣆ￿￿￿￿왒(￿￿￿叿ࣆ￿￿￿￿摧⍠Y漀摫ᴌ␖ᜁĤ晉혅ȘāȀāȀāȀāȀāȀā܀좔ࠀ᫖Ā⎆؀⍪ĄĄĄĄ琊Ҡ혓0ȀȀȀȀȀȀ᐀϶⍪᠀϶혚ᬀӖ혜ᴀӖ혲༁倃㐀ۖĀ̏氃瀀૖＀＀瑹⍠YȀ��������������������믟鞞黟�鞞믟韟兲�—ᕀ瑨Ĉᘀꉨ罍䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩡桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᕈ瑨⁶ᘀꉨ罍䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩡桥￿￿䡭Љ桰쩲(￿￿￿珿ै眄hᔌ艨饰ᘀꉨ罍ᔸ艨饰ᘀꉨ罍䈀Ī䩏䩐䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᕆ艨饰ᘀꉨ罍ᜀ䑨䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩡桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᕀ艨饰ᘀꉨ罍䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩡桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hጀ���一AሀĀ᐀¤ᘀĤ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿晉왎(￿￿￿俿ࣆ￿￿￿￿왐(￿￿￿凿ࣆ￿￿￿￿왒(￿￿￿叿ࣆ￿￿￿￿摧⍠Y漀摫ᶵ␖ᜁĤ晉혅ȘāȀāȀāȀāȀāȀā܀좔ࠀ᫖Ā⎆؀⍪ĄĄĄĄ琊Ҡ혓0ȀȀȀȀȀȀ᐀϶⍪᠀϶혚ᬀӖ혜ᴀӖ혲༁倃㐀ۖĀ̏氃瀀૖＀＀瑹⍠YȀ���一AሀĀ᐀¤ᘀĤ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿晉왎(￿￿￿俿ࣆ￿￿￿￿왐(￿￿￿凿ࣆ￿￿￿￿왒(￿￿￿叿ࣆ￿￿￿￿摧⍠Y漀摫Ṟ␖ᜁĤ晉혅ȘāȀāȀāȀāȀāȀā܀좔ࠀ᫖Ā⎆؀⍪ĄĄĄĄ琊Ҡ혓0ȀȀȀȀȀȀ᐀϶⍪᠀϶혚ᬀӖ혜ᴀӖ혲༁倃㐀ۖĀ̏氃瀀૖＀＀瑹⍠YȀ���一AሀĀ᐀¤ᘀĤ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿晉왎(￿￿￿俿ࣆ￿￿￿￿왐(￿￿￿凿ࣆ￿￿￿￿왒(￿￿￿叿ࣆ￿￿￿￿摧⍠Y漀摫ἇ␖ᜁĤ晉혅ȘāȀāȀāȀāȀāȀā܀좔ࠀ᫖Ā⎆؀⍪ĄĄĄĄ琊Ҡ혓0ȀȀȀȀȀȀ᐀϶⍪᠀϶혚ᬀӖ혜ᴀӖ혲༁倃㐀ۖĀ̏氃瀀૖＀＀瑹⍠YȀ���一AሀĀ᐀¤ᘀĤ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿晉왎(￿￿￿俿ࣆ￿￿￿￿왐(￿￿￿凿ࣆ￿￿￿￿왒(￿￿￿叿ࣆ￿￿￿￿摧⍠Y漀摫ᾰ␖ᜁĤ晉혅ȘāȀāȀāȀāȀāȀā܀좔ࠀ᫖Ā⎆؀⍪ĄĄĄĄ琊Ҡ혓0ȀȀȀȀȀȀ᐀϶⍪᠀϶혚ᬀӖ혜ᴀӖ혲༁倃㐀ۖĀ̏氃瀀૖＀＀瑹⍠YȀ���一AሀĀ᐀¤ᘀĤ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿晉왎(￿￿￿俿ࣆ￿￿￿￿왐(￿￿￿凿ࣆ￿￿￿￿왒(￿￿￿叿ࣆ￿￿￿￿摧⍠Y漀摫⁙␖ᜁĤ晉혅ȘāȀāȀāȀāȀāȀā܀좔ࠀ᫖Ā⎆؀⍪ĄĄĄĄ琊Ҡ혓0ȀȀȀȀȀȀ᐀϶⍪᠀϶혚ᬀӖ혜ᴀӖ혲༁倃㐀ۖĀ̏氃瀀૖＀＀瑹⍠YȀ���一AሀĀ᐀¤ᘀĤ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿晉왎(￿￿￿俿ࣆ￿￿￿￿왐(￿￿￿凿ࣆ￿￿￿￿왒(￿￿￿叿ࣆ￿￿￿￿摧⍠Y漀摫ℂ␖ᜁĤ晉혅ȘāȀāȀāȀāȀāȀā܀좔ࠀ᫖Ā⎆؀⍪ĄĄĄĄ琊Ҡ혓0ȀȀȀȀȀȀ᐀϶⍪᠀϶혚ᬀӖ혜ᴀӖ혲༁倃㐀ۖĀ̏氃瀀૖＀＀瑹⍠YȀ������������������쇢솺莝暝셉䤮먮曁.ᔴܞᘀꉨ罍䈀Ī䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸܞᘀꉨ罍䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸܞᘀꉨ罍䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘲ蝨齣䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸ艨饰ᘀꉨ罍䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔌ艨饰ᘀꉨ罍ᕀ艨饰ᘀꉨ罍䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩡桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘺꉨ罍䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩡桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᄀ����舀AÀȤ搒ðꐔ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丈ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿Ȥ摧䶢ఀ␃ሂĀ᐀¤愀Ȥ摧䶢漀摫↫␖ᜁĤ晉혅ȘāȀāȀāȀāȀāȀā܀좔ࠀ᫖Ā⎆؀⍪ĄĄĄĄ琊Ҡ혓0ȀȀȀȀȀȀ᐀϶⍪᠀϶혚ᬀӖ혜ᴀӖ혲༁倃㐀ۖĀ̏氃瀀૖＀＀瑹⍠Ỳ����¼笀5䔀␃ሃĀ᐀¤ᘀĤ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀䤈Ŧ一ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿̤摧⍠Y䀀␃ᘃĤ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀䤈Ŧ一ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿̤摧⍠YC̀Ĥ搒ðꐓŨꐔð搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丈ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿Ĥ摧䶢̀���z㐀䔀␃ሃĀ᐀¤ᘀĤ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀䤈Ŧ一ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿̤摧⍠Y…欀呤"ᘀĤ␗䤁ŦԀᣖĂĂĂĂĂĂ鐇Ü혈0ᰂ଀蘒#БāЀāЀāЀā笆БāЀāЀāЀā਀tꀀጄブĂĂĂĂĂĂ樃ᜣ϶혚ᬀࣖ혜ᴀࣖ혲༂倃㐀ۖĀ̏氃瀀ᓖ＀＀＀＀瑹⍠YȀ����������������������������������������������������������������죣죁죣죁죣죁죣죁죣죁죣죁죣죁죣ꃁ죣죣죁죣죁죣죁죣죁죣ꃁ죣죣죁죣Áᕀ艨饰ᘀꉨ罍䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩡桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔌ艨饰ᘀꉨ罍ᔴܞᘀꉨ罍䈀Ī䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸܞᘀꉨ罍䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿h㼀���¾㤀…欀ၤ#ᘀĤ␗䤁ŦԀᣖĂĂĂĂĂĂ鐇È혈0ᰂ଀蘒#БāЀāЀāЀā笆БāЀāЀāЀā਀tꀀጄブĂĂĂĂĂĂ樃ᜣ϶혚ᬀࣖ혜ᴀࣖ혲༂倃㐀ۖĀ̏氃瀀ᓖ＀＀＀＀瑹⍠YAሀĀ᐀¤ᘀĤ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿晉왎(￿￿￿俿ࣆ￿￿￿￿왐(￿￿￿凿ࣆ￿￿￿￿왒(￿￿￿叿ࣆ￿￿￿￿摧⍠YȀ���Ã舀AሀĀ᐀¤ᘀĤ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿晉왎(￿￿￿俿ࣆ￿￿￿￿왐(￿￿￿凿ࣆ￿￿￿￿왒(￿￿￿叿ࣆ￿￿￿￿摧⍠Y<ᘀĤ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿晉왎(￿￿￿俿ࣆ￿￿￿￿왐(￿￿￿凿ࣆ￿￿￿￿왒(￿￿￿叿ࣆ￿￿￿￿摧⍠YȀ���z㸀<ᘀĤ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿晉왎(￿￿￿俿ࣆ￿￿￿￿왐(￿￿￿凿ࣆ￿￿￿￿왒(￿￿￿叿ࣆ￿￿￿￿摧⍠Y…欀챤#ᘀĤ␗䤁ŦԀᣖĂĂĂĂĂĂ鐇È혈0ᰂ଀蘒#БāЀāЀāЀā笆БāЀāЀāЀā਀tꀀጄブĂĂĂĂĂĂ樃ᜣ϶혚ᬀࣖ혜ᴀࣖ혲༂倃㐀ۖĀ̏氃瀀ᓖ＀＀＀＀瑹⍠YȀ���¾㤀…欀衤$ᘀĤ␗䤁ŦԀᣖĂĂĂĂĂĂ鐇È혈0ᰂ଀蘒#БāЀāЀāЀā笆БāЀāЀāЀā਀tꀀጄブĂĂĂĂĂĂ樃ᜣ϶혚ᬀࣖ혜ᴀࣖ혲༂倃㐀ۖĀ̏氃瀀ᓖ＀＀＀＀瑹⍠YAሀĀ᐀¤ᘀĤ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿晉왎(￿￿￿俿ࣆ￿￿￿￿왐(￿￿￿凿ࣆ￿￿￿￿왒(￿￿￿叿ࣆ￿￿￿￿摧⍠YȀ���Ã舀AሀĀ᐀¤ᘀĤ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿晉왎(￿￿￿俿ࣆ￿￿￿￿왐(￿￿￿凿ࣆ￿￿￿￿왒(￿￿￿叿ࣆ￿￿￿￿摧⍠Y<ᘀĤ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿晉왎(￿￿￿俿ࣆ￿￿￿￿왐(￿￿￿凿ࣆ￿￿￿￿왒(￿￿￿叿ࣆ￿￿￿￿摧⍠YȀ���z㸀<ᘀĤ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿晉왎(￿￿￿俿ࣆ￿￿￿￿왐(￿￿￿凿ࣆ￿￿￿￿왒(￿￿￿叿ࣆ￿￿￿￿摧⍠Y…欀䑤%ᘀĤ␗䤁ŦԀᣖĂĂĂĂĂĂ鐇È혈0ᰂ଀蘒#БāЀāЀāЀā笆БāЀāЀāЀā਀tꀀጄブĂĂĂĂĂĂ樃ᜣ϶혚ᬀࣖ혜ᴀࣖ혲༂倃㐀ۖĀ̏氃瀀ᓖ＀＀＀＀瑹⍠YȀ���¾㤀…欀d&ᘀĤ␗䤁ŦԀᣖĂĂĂĂĂĂ鐇È혈0ᰂ଀蘒#БāЀāЀāЀā笆БāЀāЀāЀā਀tꀀጄブĂĂĂĂĂĂ樃ᜣ϶혚ᬀࣖ혜ᴀࣖ혲༂倃㐀ۖĀ̏氃瀀ᓖ＀＀＀＀瑹⍠YAሀĀ᐀¤ᘀĤ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿晉왎(￿￿￿俿ࣆ￿￿￿￿왐(￿￿￿凿ࣆ￿￿￿￿왒(￿￿￿叿ࣆ￿￿￿￿摧⍠YȀ���Ã紀䔀␃ሃĀ᐀¤ᘀĤ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀䤈Ŧ一ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿̤摧⍠Y<ᘀĤ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿晉왎(￿￿￿俿ࣆ￿￿￿￿왐(￿￿￿凿ࣆ￿￿￿￿왒(￿￿￿叿ࣆ￿￿￿￿摧⍠YȀ���z㸀<ᘀĤ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿晉왎(￿￿￿俿ࣆ￿￿￿￿왐(￿￿￿凿ࣆ￿￿￿￿왒(￿￿￿叿ࣆ￿￿￿￿摧⍠Y…欀뱤&ᘀĤ␗䤁ŦԀᣖĂĂĂĂĂĂ鐇È혈0ᰂ଀蘒#БāЀāЀāЀā笆БāЀāЀāЀā਀tꀀጄブĂĂĂĂĂĂ樃ᜣ϶혚ᬀࣖ혜ᴀࣖ혲༂倃㐀ۖĀ̏氃瀀ᓖ＀＀＀＀瑹⍠YȀ���¹㐀…欀硤'ᘀĤ␗䤁ŦԀᣖĂĂĂĂĂĂ鐇È혈0ᰂ଀蘒#БāЀāЀāЀā笆БāЀāЀāЀā਀tꀀጄブĂĂĂĂĂĂ樃ᜣ϶혚ᬀࣖ혜ᴀࣖ혲༂倃㐀ۖĀ̏氃瀀ᓖ＀＀＀＀瑹⍠Y䔀␃ሃĀ᐀¤ᘀĤ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀䤈Ŧ一ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿̤摧⍠YȀ���Ã舀AሀĀ᐀¤ᘀĤ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿晉왎(￿￿￿俿ࣆ￿￿￿￿왐(￿￿￿凿ࣆ￿￿￿￿왒(￿￿￿叿ࣆ￿￿￿￿摧⍠Y<ᘀĤ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿晉왎(￿￿￿俿ࣆ￿￿￿￿왐(￿￿￿凿ࣆ￿￿￿￿왒(￿￿￿叿ࣆ￿￿￿￿摧⍠YȀ���z㐀䔀␃ሃĀ᐀¤ᘀĤ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀䤈Ŧ一ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿̤摧⍠Y…欀㑤(ᘀĤ␗䤁ŦԀᣖĂĂĂĂĂĂ鐇È혈0ᰂ଀蘒#БāЀāЀāЀā笆БāЀāЀāЀā਀tꀀጄブĂĂĂĂĂĂ樃ᜣ϶혚ᬀࣖ혜ᴀࣖ혲༂倃㐀ۖĀ̏氃瀀ᓖ＀＀＀＀瑹⍠YȀ���¾㤀…欀(ᘀĤ␗䤁ŦԀᣖĂĂĂĂĂĂ鐇È혈0ᰂ଀蘒#БāЀāЀāЀā笆БāЀāЀāЀā਀tꀀጄブĂĂĂĂĂĂ樃ᜣ϶혚ᬀࣖ혜ᴀࣖ혲༂倃㐀ۖĀ̏氃瀀ᓖ＀＀＀＀瑹⍠YAሀĀ᐀¤ᘀĤ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿晉왎(￿￿￿俿ࣆ￿￿￿￿왐(￿￿￿凿ࣆ￿￿￿￿왒(￿￿￿叿ࣆ￿￿￿￿摧⍠YȀ���Ã舀AሀĀ᐀¤ᘀĤ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿晉왎(￿￿￿俿ࣆ￿￿￿￿왐(￿￿￿凿ࣆ￿￿￿￿왒(￿￿￿叿ࣆ￿￿￿￿摧⍠Y<ᘀĤ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿晉왎(￿￿￿俿ࣆ￿￿￿￿왐(￿￿￿凿ࣆ￿￿￿￿왒(￿￿￿叿ࣆ￿￿￿￿摧⍠YȀ���z㸀<ᘀĤ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿晉왎(￿￿￿俿ࣆ￿￿￿￿왐(￿￿￿凿ࣆ￿￿￿￿왒(￿￿￿叿ࣆ￿￿￿￿摧⍠Y…欀걤)ᘀĤ␗䤁ŦԀᣖĂĂĂĂĂĂ鐇È혈0ᰂ଀蘒#БāЀāЀāЀā笆БāЀāЀāЀā਀tꀀጄブĂĂĂĂĂĂ樃ᜣ϶혚ᬀࣖ혜ᴀࣖ혲༂倃㐀ۖĀ̏氃瀀ᓖ＀＀＀＀瑹⍠YȀ���¾㤀…欀桤*ᘀĤ␗䤁ŦԀᣖĂĂĂĂĂĂ鐇È혈0ᰂ଀蘒#БāЀāЀāЀā笆БāЀāЀāЀā਀tꀀጄブĂĂĂĂĂĂ樃ᜣ϶혚ᬀࣖ혜ᴀࣖ혲༂倃㐀ۖĀ̏氃瀀ᓖ＀＀＀＀瑹⍠YAሀĀ᐀¤ᘀĤ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿晉왎(￿￿￿俿ࣆ￿￿￿￿왐(￿￿￿凿ࣆ￿￿￿￿왒(￿￿￿叿ࣆ￿￿￿￿摧⍠YȀ���Ã舀AሀĀ᐀¤ᘀĤ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿晉왎(￿￿￿俿ࣆ￿￿￿￿왐(￿￿￿凿ࣆ￿￿￿￿왒(￿￿￿叿ࣆ￿￿￿￿摧⍠Y<ᘀĤ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿晉왎(￿￿￿俿ࣆ￿￿￿￿왐(￿￿￿凿ࣆ￿￿￿￿왒(￿￿￿叿ࣆ￿￿￿￿摧⍠YȀ���z㸀<ᘀĤ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿晉왎(￿￿￿俿ࣆ￿￿￿￿왐(￿￿￿凿ࣆ￿￿￿￿왒(￿￿￿叿ࣆ￿￿￿￿摧⍠Y…欀⑤+ᘀĤ␗䤁ŦԀᣖĂĂĂĂĂĂ鐇È혈0ᰂ଀蘒#БāЀāЀāЀā笆БāЀāЀāЀā਀tꀀጄブĂĂĂĂĂĂ樃ᜣ϶혚ᬀࣖ혜ᴀࣖ혲༂倃㐀ۖĀ̏氃瀀ᓖ＀＀＀＀瑹⍠YȀ���¾㤀…欀+ᘀĤ␗䤁ŦԀᣖĂĂĂĂĂĂ鐇È혈0ᰂ଀蘒#БāЀāЀāЀā笆БāЀāЀāЀā਀tꀀጄブĂĂĂĂĂĂ樃ᜣ϶혚ᬀࣖ혜ᴀࣖ혲༂倃㐀ۖĀ̏氃瀀ᓖ＀＀＀＀瑹⍠YAሀĀ᐀¤ᘀĤ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿晉왎(￿￿￿俿ࣆ￿￿￿￿왐(￿￿￿凿ࣆ￿￿￿￿왒(￿￿￿叿ࣆ￿￿￿￿摧⍠YȀ���¹砀AሀĀ᐀¤ᘀĤ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿晉왎(￿￿￿俿ࣆ￿￿￿￿왐(￿￿￿凿ࣆ￿￿￿￿왒(￿￿￿叿ࣆ￿￿￿￿摧⍠Y䔀␃ሃĀ᐀¤ᘀĤ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀䤈Ŧ一ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿̤摧⍠YȀ���z㸀<ᘀĤ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿晉왎(￿￿￿俿ࣆ￿￿￿￿왐(￿￿￿凿ࣆ￿￿￿￿왒(￿￿￿叿ࣆ￿￿￿￿摧⍠Y…欀鱤,ᘀĤ␗䤁ŦԀᣖĂĂĂĂĂĂ鐇È혈0ᰂ଀蘒#БāЀāЀāЀā笆БāЀāЀāЀā਀tꀀጄブĂĂĂĂĂĂ樃ᜣ϶혚ᬀࣖ혜ᴀࣖ혲༂倃㐀ۖĀ̏氃瀀ᓖ＀＀＀＀瑹⍠YȀ���¾㤀…欀塤-ᘀĤ␗䤁ŦԀᣖĂĂĂĂĂĂ鐇È혈0ᰂ଀蘒#БāЀāЀāЀā笆БāЀāЀāЀā਀tꀀጄブĂĂĂĂĂĂ樃ᜣ϶혚ᬀࣖ혜ᴀࣖ혲༂倃㐀ۖĀ̏氃瀀ᓖ＀＀＀＀瑹⍠YAሀĀ᐀¤ᘀĤ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿晉왎(￿￿￿俿ࣆ￿￿￿￿왐(￿￿￿凿ࣆ￿￿￿￿왒(￿￿￿叿ࣆ￿￿￿￿摧⍠YȀ���Ã舀AሀĀ᐀¤ᘀĤ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿晉왎(￿￿￿俿ࣆ￿￿￿￿왐(￿￿￿凿ࣆ￿￿￿￿왒(￿￿￿叿ࣆ￿￿￿￿摧⍠Y<ᘀĤ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿晉왎(￿￿￿俿ࣆ￿￿￿￿왐(￿￿￿凿ࣆ￿￿￿￿왒(￿￿￿叿ࣆ￿￿￿￿摧⍠YȀ������������������������������죥쇥죥쇥좠蛥쇥蛥쇥죥쇥죥쇥좠죥쇥죥쇥죥좆ꃁÈᘲꉨ罍䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᕀ艨饰ᘀꉨ罍䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩡桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔌ艨饰ᘀꉨ罍ᔸܞᘀꉨ罍䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔴܞᘀꉨ罍䈀Ī䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿h㄀���z㸀<ᘀĤ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿晉왎(￿￿￿俿ࣆ￿￿￿￿왐(￿￿￿凿ࣆ￿￿￿￿왒(￿￿￿叿ࣆ￿￿￿￿摧⍠Y…欀ᑤ.ᘀĤ␗䤁ŦԀᣖĂĂĂĂĂĂ鐇È혈0ᰂ଀蘒#БāЀāЀāЀā笆БāЀāЀāЀā਀tꀀጄブĂĂĂĂĂĂ樃ᜣ϶혚ᬀࣖ혜ᴀࣖ혲༂倃㐀ۖĀ̏氃瀀ᓖ＀＀＀＀瑹⍠YȀ���¾㤀…欀큤.ᘀĤ␗䤁ŦԀᣖĂĂĂĂĂĂ鐇È혈0ᰂ଀蘒#БāЀāЀāЀā笆БāЀāЀāЀā਀tꀀጄブĂĂĂĂĂĂ樃ᜣ϶혚ᬀࣖ혜ᴀࣖ혲༂倃㐀ۖĀ̏氃瀀ᓖ＀＀＀＀瑹⍠YAሀĀ᐀¤ᘀĤ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿晉왎(￿￿￿俿ࣆ￿￿￿￿왐(￿￿￿凿ࣆ￿￿￿￿왒(￿￿￿叿ࣆ￿￿￿￿摧⍠YȀ���¹砀AሀĀ᐀¤ᘀĤ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿晉왎(￿￿￿俿ࣆ￿￿￿￿왐(￿￿￿凿ࣆ￿￿￿￿왒(￿￿￿叿ࣆ￿￿￿￿摧⍠Y䔀␃ሃĀ᐀¤ᘀĤ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀䤈Ŧ一ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿̤摧⍠YȀ���z㸀<ᘀĤ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿晉왎(￿￿￿俿ࣆ￿￿￿￿왐(￿￿￿凿ࣆ￿￿￿￿왒(￿￿￿叿ࣆ￿￿￿￿摧⍠Y…欀豤/ᘀĤ␗䤁ŦԀᣖĂĂĂĂĂĂ鐇È혈0ᰂ଀蘒#БāЀāЀāЀā笆БāЀāЀāЀā਀tꀀጄブĂĂĂĂĂĂ樃ᜣ϶혚ᬀࣖ혜ᴀࣖ혲༂倃㐀ۖĀ̏氃瀀ᓖ＀＀＀＀瑹⍠YȀ���¾㤀…欀䡤0ᘀĤ␗䤁ŦԀᣖĂĂĂĂĂĂ鐇È혈0ᰂ଀蘒#БāЀāЀāЀā笆БāЀāЀāЀā਀tꀀጄブĂĂĂĂĂĂ樃ᜣ϶혚ᬀࣖ혜ᴀࣖ혲༂倃㐀ۖĀ̏氃瀀ᓖ＀＀＀＀瑹⍠YAሀĀ᐀¤ᘀĤ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿晉왎(￿￿￿俿ࣆ￿￿￿￿왐(￿￿￿凿ࣆ￿￿￿￿왒(￿￿￿叿ࣆ￿￿￿￿摧⍠YȀ���Ã舀AሀĀ᐀¤ᘀĤ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿晉왎(￿￿￿俿ࣆ￿￿￿￿왐(￿￿￿凿ࣆ￿￿￿￿왒(￿￿￿叿ࣆ￿￿￿￿摧⍠Y<ᘀĤ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿晉왎(￿￿￿俿ࣆ￿￿￿￿왐(￿￿￿凿ࣆ￿￿￿￿왒(￿￿￿叿ࣆ￿￿￿￿摧⍠YȀ���z㸀<ᘀĤ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿晉왎(￿￿￿俿ࣆ￿￿￿￿왐(￿￿￿凿ࣆ￿￿￿￿왒(￿￿￿叿ࣆ￿￿￿￿摧⍠Y…欀Ѥ1ᘀĤ␗䤁ŦԀᣖĂĂĂĂĂĂ鐇È혈0ᰂ଀蘒#БāЀāЀāЀā笆БāЀāЀāЀā਀tꀀጄブĂĂĂĂĂĂ樃ᜣ϶혚ᬀࣖ혜ᴀࣖ혲༂倃㐀ۖĀ̏氃瀀ᓖ＀＀＀＀瑹⍠YȀ���¾㤀…欀쁤1ᘀĤ␗䤁ŦԀᣖĂĂĂĂĂĂ鐇È혈0ᰂ଀蘒#БāЀāЀāЀā笆БāЀāЀāЀā਀tꀀጄブĂĂĂĂĂĂ樃ᜣ϶혚ᬀࣖ혜ᴀࣖ혲༂倃㐀ۖĀ̏氃瀀ᓖ＀＀＀＀瑹⍠YAሀĀ᐀¤ᘀĤ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿晉왎(￿￿￿俿ࣆ￿￿￿￿왐(￿￿￿凿ࣆ￿￿￿￿왒(￿￿￿叿ࣆ￿￿￿￿摧⍠YȀ��¹砀AሀĀ᐀¤ᘀĤ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿晉왎(￿￿￿俿ࣆ￿￿￿￿왐(￿￿￿凿ࣆ￿￿￿￿왒(￿￿￿叿ࣆ￿￿￿￿摧⍠Y䔀␃ሃĀ᐀¤ᘀĤ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀䤈Ŧ一ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿̤摧⍠YȀz㸀<ᘀĤ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿晉왎(￿￿￿俿ࣆ￿￿￿￿왐(￿￿￿凿ࣆ￿￿￿￿왒(￿￿￿叿ࣆ￿￿￿￿摧⍠Y…欀籤2ᘀĤ␗䤁ŦԀᣖĂĂĂĂĂĂ鐇È혈0ᰂ଀蘒#БāЀāЀāЀā笆БāЀāЀāЀā਀tꀀጄブĂĂĂĂĂĂ樃ᜣ϶혚ᬀࣖ혜ᴀࣖ혲༂倃㐀ۖĀ̏氃瀀ᓖ＀＀＀＀瑹⍠YȀ¾㤀…欀㡤3ᘀĤ␗䤁ŦԀᣖĂĂĂĂĂĂ鐇È혈0ᰂ଀蘒#БāЀāЀāЀā笆БāЀāЀāЀā਀tꀀጄブĂĂĂĂĂĂ樃ᜣ϶혚ᬀࣖ혜ᴀࣖ혲༂倃㐀ۖĀ̏氃瀀ᓖ＀＀＀＀瑹⍠YAሀĀ᐀¤ᘀĤ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿晉왎(￿￿￿俿ࣆ￿￿￿￿왐(￿￿￿凿ࣆ￿￿￿￿왒(￿￿￿叿ࣆ￿￿￿￿摧⍠YȀÃ舀AሀĀ᐀¤ᘀĤ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿晉왎(￿￿￿俿ࣆ￿￿￿￿왐(￿￿￿凿ࣆ￿￿￿￿왒(￿￿￿叿ࣆ￿￿￿￿摧⍠Y<ᘀĤ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿晉왎(￿￿￿俿ࣆ￿￿￿￿왐(￿￿￿凿ࣆ￿￿￿￿왒(￿￿￿叿ࣆ￿￿￿￿摧⍠YȀz㸀<ᘀĤ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿晉왎(￿￿￿俿ࣆ￿￿￿￿왐(￿￿￿凿ࣆ￿￿￿￿왒(￿￿￿叿ࣆ￿￿￿￿摧⍠Y…欀3ᘀĤ␗䤁ŦԀᣖĂĂĂĂĂĂ鐇È혈0ᰂ଀蘒#БāЀāЀāЀā笆БāЀāЀāЀā਀tꀀጄブĂĂĂĂĂĂ樃ᜣ϶혚ᬀࣖ혜ᴀࣖ혲༂倃㐀ۖĀ̏氃瀀ᓖ＀＀＀＀瑹⍠YȀ¾㤀…欀끤4ᘀĤ␗䤁ŦԀᣖĂĂĂĂĂĂ鐇È혈0ᰂ଀蘒#БāЀāЀāЀā笆БāЀāЀāЀā਀tꀀጄブĂĂĂĂĂĂ樃ᜣ϶혚ᬀࣖ혜ᴀࣖ혲༂倃㐀ۖĀ̏氃瀀ᓖ＀＀＀＀瑹⍠YAሀĀ᐀¤ᘀĤ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿晉왎(￿￿￿俿ࣆ￿￿￿￿왐(￿￿￿凿ࣆ￿￿￿￿왒(￿￿￿叿ࣆ￿￿￿￿摧⍠YȀ짦즮Ɪ즮Ɪ즮Ɪ즮Ɪ즮Ɪ즮Ɪ즮Ɪ즮Ɪ斈ꞈᕄ瑨⁶ᘀꉨ罍䈀Ī䩃䩏䩑䩡桥￿￿䡭Љ桰쩲(￿￿￿珿ै眄hᔼ瑨⁶ᘀꉨ罍䈀Ī䩃䩏䩑䩡桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔌ艨饰ᘀꉨ罍ᔴܞᘀꉨ罍䈀Ī䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸܞᘀꉨ罍䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᘲ睛䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿h☀¹砀AሀĀ᐀¤ᘀĤ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿晉왎(￿￿￿俿ࣆ￿￿￿￿왐(￿￿￿凿ࣆ￿￿￿￿왒(￿￿￿叿ࣆ￿￿￿￿摧⍠Y䔀␃ሃĀ᐀¤ᘀĤ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀䤈Ŧ一ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿̤摧⍠YȀz㸀<ᘀĤ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿晉왎(￿￿￿俿ࣆ￿￿￿￿왐(￿￿￿凿ࣆ￿￿￿￿왒(￿￿￿叿ࣆ￿￿￿￿摧⍠Y…欀汤5ᘀĤ␗䤁ŦԀᣖĂĂĂĂĂĂ鐇È혈0ᰂ଀蘒#БāЀāЀāЀā笆БāЀāЀāЀā਀tꀀጄブĂĂĂĂĂĂ樃ᜣ϶혚ᬀࣖ혜ᴀࣖ혲༂倃㐀ۖĀ̏氃瀀ᓖ＀＀＀＀瑹⍠YȀ¾㤀…欀⡤6ᘀĤ␗䤁ŦԀᣖĂĂĂĂĂĂ鐇È혈0ᰂ଀蘒#БāЀāЀāЀā笆БāЀāЀāЀā਀tꀀጄブĂĂĂĂĂĂ樃ᜣ϶혚ᬀࣖ혜ᴀࣖ혲༂倃㐀ۖĀ̏氃瀀ᓖ＀＀＀＀瑹⍠YAሀĀ᐀¤ᘀĤ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿晉왎(￿￿￿俿ࣆ￿￿￿￿왐(￿￿￿凿ࣆ￿￿￿￿왒(￿￿￿叿ࣆ￿￿￿￿摧⍠YȀÃ舀AሀĀ᐀¤ᘀĤ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿晉왎(￿￿￿俿ࣆ￿￿￿￿왐(￿￿￿凿ࣆ￿￿￿￿왒(￿￿￿叿ࣆ￿￿￿￿摧⍠Y<ᘀĤ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿晉왎(￿￿￿俿ࣆ￿￿￿￿왐(￿￿￿凿ࣆ￿￿￿￿왒(￿￿￿叿ࣆ￿￿￿￿摧⍠YȀz㸀<ᘀĤ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿晉왎(￿￿￿俿ࣆ￿￿￿￿왐(￿￿￿凿ࣆ￿￿￿￿왒(￿￿￿叿ࣆ￿￿￿￿摧⍠Y…欀6ᘀĤ␗䤁ŦԀᣖĂĂĂĂĂĂ鐇È혈0ᰂ଀蘒#БāЀāЀāЀā笆БāЀāЀāЀā਀tꀀጄブĂĂĂĂĂĂ樃ᜣ϶혚ᬀࣖ혜ᴀࣖ혲༂倃㐀ۖĀ̏氃瀀ᓖ＀＀＀＀瑹⍠YȀ¾㤀…欀ꁤ7ᘀĤ␗䤁ŦԀᣖĂĂĂĂĂĂ鐇È혈0ᰂ଀蘒#БāЀāЀāЀā笆БāЀāЀāЀā਀tꀀጄブĂĂĂĂĂĂ樃ᜣ϶혚ᬀࣖ혜ᴀࣖ혲༂倃㐀ۖĀ̏氃瀀ᓖ＀＀＀＀瑹⍠YAሀĀ᐀¤ᘀĤ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿晉왎(￿￿￿俿ࣆ￿￿￿￿왐(￿￿￿凿ࣆ￿￿￿￿왒(￿￿￿叿ࣆ￿￿￿￿摧⍠YȀÃ舀AሀĀ᐀¤ᘀĤ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿晉왎(￿￿￿俿ࣆ￿￿￿￿왐(￿￿￿凿ࣆ￿￿￿￿왒(￿￿￿叿ࣆ￿￿￿￿摧⍠Y<ᘀĤ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿晉왎(￿￿￿俿ࣆ￿￿￿￿왐(￿￿￿凿ࣆ￿￿￿￿왒(￿￿￿叿ࣆ￿￿￿￿摧⍠YȀz㸀<ᘀĤ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿晉왎(￿￿￿俿ࣆ￿￿￿￿왐(￿￿￿凿ࣆ￿￿￿￿왒(￿￿￿叿ࣆ￿￿￿￿摧⍠Y…欀層8ᘀĤ␗䤁ŦԀᣖĂĂĂĂĂĂ鐇È혈0ᰂ଀蘒#БāЀāЀāЀā笆БāЀāЀāЀā਀tꀀጄブĂĂĂĂĂĂ樃ᜣ϶혚ᬀࣖ혜ᴀࣖ혲༂倃㐀ۖĀ̏氃瀀ᓖ＀＀＀＀瑹⍠YȀ¾㤀…欀ᡤ9ᘀĤ␗䤁ŦԀᣖĂĂĂĂĂĂ鐇È혈0ᰂ଀蘒#БāЀāЀāЀā笆БāЀāЀāЀā਀tꀀጄブĂĂĂĂĂĂ樃ᜣ϶혚ᬀࣖ혜ᴀࣖ혲༂倃㐀ۖĀ̏氃瀀ᓖ＀＀＀＀瑹⍠YAሀĀ᐀¤ᘀĤ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿晉왎(￿￿￿俿ࣆ￿￿￿￿왐(￿￿￿凿ࣆ￿￿￿￿왒(￿￿￿叿ࣆ￿￿￿￿摧⍠YȀÃ舀AሀĀ᐀¤ᘀĤ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿晉왎(￿￿￿俿ࣆ￿￿￿￿왐(￿￿￿凿ࣆ￿￿￿￿왒(￿￿￿叿ࣆ￿￿￿￿摧⍠Y<ᘀĤ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿晉왎(￿￿￿俿ࣆ￿￿￿￿왐(￿￿￿凿ࣆ￿￿￿￿왒(￿￿￿叿ࣆ￿￿￿￿摧⍠YȀz㸀<ᘀĤ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿晉왎(￿￿￿俿ࣆ￿￿￿￿왐(￿￿￿凿ࣆ￿￿￿￿왒(￿￿￿叿ࣆ￿￿￿￿摧⍠Y…欀푤9ᘀĤ␗䤁ŦԀᣖĂĂĂĂĂĂ鐇È혈0ᰂ଀蘒#БāЀāЀāЀā笆БāЀāЀāЀā਀tꀀጄブĂĂĂĂĂĂ樃ᜣ϶혚ᬀࣖ혜ᴀࣖ혲༂倃㐀ۖĀ̏氃瀀ᓖ＀＀＀＀瑹⍠YȀ¾㤀…欀遤:ᘀĤ␗䤁ŦԀᣖĂĂĂĂĂĂ鐇È혈0ᰂ଀蘒#БāЀāЀāЀā笆БāЀāЀāЀā਀tꀀጄブĂĂĂĂĂĂ樃ᜣ϶혚ᬀࣖ혜ᴀࣖ혲༂倃㐀ۖĀ̏氃瀀ᓖ＀＀＀＀瑹⍠YAሀĀ᐀¤ᘀĤ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿晉왎(￿￿￿俿ࣆ￿￿￿￿왐(￿￿￿凿ࣆ￿￿￿￿왒(￿￿￿叿ࣆ￿￿￿￿摧⍠YȀÃ舀AሀĀ᐀¤ᘀĤ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿晉왎(￿￿￿俿ࣆ￿￿￿￿왐(￿￿￿凿ࣆ￿￿￿￿왒(￿￿￿叿ࣆ￿￿￿￿摧⍠Y<ᘀĤ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿晉왎(￿￿￿俿ࣆ￿￿￿￿왐(￿￿￿凿ࣆ￿￿￿￿왒(￿￿￿叿ࣆ￿￿￿￿摧⍠YȀz㐀䔀␃ሃĀ᐀¤ᘀĤ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀䤈Ŧ一ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿̤摧⍠Y…欀䱤;ᘀĤ␗䤁ŦԀᣖĂĂĂĂĂĂ鐇È혈0ᰂ଀蘒#БāЀāЀāЀā笆БāЀāЀāЀā਀tꀀጄブĂĂĂĂĂĂ樃ᜣ϶혚ᬀࣖ혜ᴀࣖ혲༂倃㐀ۖĀ̏氃瀀ᓖ＀＀＀＀瑹⍠YȀ싟슧ꂧ슧ꂧ슧ꞀꞠꟂ�曂ꟂꟂꞠꟂꞠꟂꞠꟂꞠᘲ睛䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔾܞᘀꉨ罍ᜀᙨ蝺䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔌ艨饰ᘀꉨ罍ᔴܞᘀꉨ罍䈀Ī䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸܞᘀꉨ罍䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᕀ艨饰ᘀꉨ罍䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩡桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿h⠀¾㤀…欀ࡤ<ᘀĤ␗䤁ŦԀᣖĂĂĂĂĂĂ鐇È혈0ᰂ଀蘒#БāЀāЀāЀā笆БāЀāЀāЀā਀tꀀጄブĂĂĂĂĂĂ樃ᜣ϶혚ᬀࣖ혜ᴀࣖ혲༂倃㐀ۖĀ̏氃瀀ᓖ＀＀＀＀瑹⍠YAሀĀ᐀¤ᘀĤ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿晉왎(￿￿￿俿ࣆ￿￿￿￿왐(￿￿￿凿ࣆ￿￿￿￿왒(￿￿￿叿ࣆ￿￿￿￿摧⍠YȀÃ舀AሀĀ᐀¤ᘀĤ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿晉왎(￿￿￿俿ࣆ￿￿￿￿왐(￿￿￿凿ࣆ￿￿￿￿왒(￿￿￿叿ࣆ￿￿￿￿摧⍠Y<ᘀĤ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿晉왎(￿￿￿俿ࣆ￿￿￿￿왐(￿￿￿凿ࣆ￿￿￿￿왒(￿￿￿叿ࣆ￿￿￿￿摧⍠YȀz㸀<ᘀĤ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿晉왎(￿￿￿俿ࣆ￿￿￿￿왐(￿￿￿凿ࣆ￿￿￿￿왒(￿￿￿叿ࣆ￿￿￿￿摧⍠Y…欀쑤<ᘀĤ␗䤁ŦԀᣖĂĂĂĂĂĂ鐇È혈0ᰂ଀蘒#БāЀāЀāЀā笆БāЀāЀāЀā਀tꀀጄブĂĂĂĂĂĂ樃ᜣ϶혚ᬀࣖ혜ᴀࣖ혲༂倃㐀ۖĀ̏氃瀀ᓖ＀＀＀＀瑹⍠YȀ¾㤀…欀聤=ᘀĤ␗䤁ŦԀᣖĂĂĂĂĂĂ鐇È혈0ᰂ଀蘒#БāЀāЀāЀā笆БāЀāЀāЀā਀tꀀጄブĂĂĂĂĂĂ樃ᜣ϶혚ᬀࣖ혜ᴀࣖ혲༂倃㐀ۖĀ̏氃瀀ᓖ＀＀＀＀瑹⍠YAሀĀ᐀¤ᘀĤ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿晉왎(￿￿￿俿ࣆ￿￿￿￿왐(￿￿￿凿ࣆ￿￿￿￿왒(￿￿￿叿ࣆ￿￿￿￿摧⍠YȀÃ舀AሀĀ᐀¤ᘀĤ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿晉왎(￿￿￿俿ࣆ￿￿￿￿왐(￿￿￿凿ࣆ￿￿￿￿왒(￿￿￿叿ࣆ￿￿￿￿摧⍠Y<ᘀĤ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿晉왎(￿￿￿俿ࣆ￿￿￿￿왐(￿￿￿凿ࣆ￿￿￿￿왒(￿￿￿叿ࣆ￿￿￿￿摧⍠YȀz㐀䔀␃ሃĀ᐀¤ᘀĤ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀䤈Ŧ一ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿̤摧⍠Y…欀㱤>ᘀĤ␗䤁ŦԀᣖĂĂĂĂĂĂ鐇È혈0ᰂ଀蘒#БāЀāЀāЀā笆БāЀāЀāЀā਀tꀀጄブĂĂĂĂĂĂ樃ᜣ϶혚ᬀࣖ혜ᴀࣖ혲༂倃㐀ۖĀ̏氃瀀ᓖ＀＀＀＀瑹⍠YȀ¾㤀…欀>ᘀĤ␗䤁ŦԀᣖĂĂĂĂĂĂ鐇È혈0ᰂ଀蘒#БāЀāЀāЀā笆БāЀāЀāЀā਀tꀀጄブĂĂĂĂĂĂ樃ᜣ϶혚ᬀࣖ혜ᴀࣖ혲༂倃㐀ۖĀ̏氃瀀ᓖ＀＀＀＀瑹⍠YAሀĀ᐀¤ᘀĤ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿晉왎(￿￿￿俿ࣆ￿￿￿￿왐(￿￿￿凿ࣆ￿￿￿￿왒(￿￿￿叿ࣆ￿￿￿￿摧⍠YȀÃ舀AሀĀ᐀¤ᘀĤ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿晉왎(￿￿￿俿ࣆ￿￿￿￿왐(￿￿￿凿ࣆ￿￿￿￿왒(￿￿￿叿ࣆ￿￿￿￿摧⍠Y<ᘀĤ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿晉왎(￿￿￿俿ࣆ￿￿￿￿왐(￿￿￿凿ࣆ￿￿￿￿왒(￿￿￿叿ࣆ￿￿￿￿摧⍠YȀz㸀<ᘀĤ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿晉왎(￿￿￿俿ࣆ￿￿￿￿왐(￿￿￿凿ࣆ￿￿￿￿왒(￿￿￿叿ࣆ￿￿￿￿摧⍠Y…欀둤?ᘀĤ␗䤁ŦԀᣖĂĂĂĂĂĂ鐇È혈0ᰂ଀蘒#БāЀāЀāЀā笆БāЀāЀāЀā਀tꀀጄブĂĂĂĂĂĂ樃ᜣ϶혚ᬀࣖ혜ᴀࣖ혲༂倃㐀ۖĀ̏氃瀀ᓖ＀＀＀＀瑹⍠YȀ¾㤀…欀灤@ᘀĤ␗䤁ŦԀᣖĂĂĂĂĂĂ鐇È혈0ᰂ଀蘒#БāЀāЀāЀā笆БāЀāЀāЀā਀tꀀጄブĂĂĂĂĂĂ樃ᜣ϶혚ᬀࣖ혜ᴀࣖ혲༂倃㐀ۖĀ̏氃瀀ᓖ＀＀＀＀瑹⍠YAሀĀ᐀¤ᘀĤ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿晉왎(￿￿￿俿ࣆ￿￿￿￿왐(￿￿￿凿ࣆ￿￿￿￿왒(￿￿￿叿ࣆ￿￿￿￿摧⍠YȀÃ舀AሀĀ᐀¤ᘀĤ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿晉왎(￿￿￿俿ࣆ￿￿￿￿왐(￿￿￿凿ࣆ￿￿￿￿왒(￿￿￿叿ࣆ￿￿￿￿摧⍠Y<ᘀĤ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿晉왎(￿￿￿俿ࣆ￿￿￿￿왐(￿￿￿凿ࣆ￿￿￿￿왒(￿￿￿叿ࣆ￿￿￿￿摧⍠YȀz㸀<ᘀĤ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿晉왎(￿￿￿俿ࣆ￿￿￿￿왐(￿￿￿凿ࣆ￿￿￿￿왒(￿￿￿叿ࣆ￿￿￿￿摧⍠Y…欀ⱤAᘀĤ␗䤁ŦԀᣖĂĂĂĂĂĂ鐇È혈0ᰂ଀蘒#БāЀāЀāЀā笆БāЀāЀāЀā਀tꀀጄブĂĂĂĂĂĂ樃ᜣ϶혚ᬀࣖ혜ᴀࣖ혲༂倃㐀ۖĀ̏氃瀀ᓖ＀＀＀＀瑹⍠YȀ죣죁죣죁죣죁죣죁쇣떽ꦭ蚥纥杴Xᘝ�驠㔀脈䩃䩐䩑䩞䩡ᘙ�驠㔀脈䩃䩑䩞䩡ᘒ�驠倀ъ儀J帀Jᘎ�驠儀J帀Jᘼ�驠䈀Ī䩃䩏䩐䩑䩡桥䀀䡮Ѕ桰쩲ÿ䀀琀Ոᘆ�驠ᘆꭨ刔ᘎꭨ刔䌀ᡊ愀ᡊᘎ癨呠䌀ᡊ愀ᡊᘆ票谒ᔌ艨饰ᘀꉨ罍ᔴܞᘀꉨ罍䈀Ī䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᔸܞᘀꉨ罍䈀Ī䩃䩏䩑桥￿￿桰쩲(￿￿￿矿hᴀ¾㤀…欀AᘀĤ␗䤁ŦԀᣖĂĂĂĂĂĂ鐇È혈0ᰂ଀蘒#БāЀāЀāЀā笆БāЀāЀāЀā਀tꀀጄブĂĂĂĂĂĂ樃ᜣ϶혚ᬀࣖ혜ᴀࣖ혲༂倃㐀ۖĀ̏氃瀀ᓖ＀＀＀＀瑹⍠YAሀĀ᐀¤ᘀĤ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿晉왎(￿￿￿俿ࣆ￿￿￿￿왐(￿￿￿凿ࣆ￿￿￿￿왒(￿￿￿叿ࣆ￿￿￿￿摧⍠YȀÃ舀AሀĀ᐀¤ᘀĤ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿晉왎(￿￿￿俿ࣆ￿￿￿￿왐(￿￿￿凿ࣆ￿￿￿￿왒(￿￿￿叿ࣆ￿￿￿￿摧⍠Y<ᘀĤ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿晉왎(￿￿￿俿ࣆ￿￿￿￿왐(￿￿￿凿ࣆ￿￿￿￿왒(￿￿￿叿ࣆ￿￿￿￿摧⍠YȀz㸀<ᘀĤ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿晉왎(￿￿￿俿ࣆ￿￿￿￿왐(￿￿￿凿ࣆ￿￿￿￿왒(￿￿￿叿ࣆ￿￿￿￿摧⍠Y…欀ꑤBᘀĤ␗䤁ŦԀᣖĂĂĂĂĂĂ鐇È혈0ᰂ଀蘒#БāЀāЀāЀā笆БāЀāЀāЀā਀tꀀጄブĂĂĂĂĂĂ樃ᜣ϶혚ᬀࣖ혜ᴀࣖ혲༂倃㐀ۖĀ̏氃瀀ᓖ＀＀＀＀瑹⍠YȀ¾㤀…欀恤CᘀĤ␗䤁ŦԀᣖĂĂĂĂĂĂ鐇È혈0ᰂ଀蘒#БāЀāЀāЀā笆БāЀāЀāЀā਀tꀀጄブĂĂĂĂĂĂ樃ᜣ϶혚ᬀࣖ혜ᴀࣖ혲༂倃㐀ۖĀ̏氃瀀ᓖ＀＀＀＀瑹⍠YAሀĀ᐀¤ᘀĤ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿晉왎(￿￿￿俿ࣆ￿￿￿￿왐(￿￿￿凿ࣆ￿￿￿￿왒(￿￿￿叿ࣆ￿￿￿￿摧⍠YȀÃ舀AሀĀ᐀¤ᘀĤ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿晉왎(￿￿￿俿ࣆ￿￿￿￿왐(￿￿￿凿ࣆ￿￿￿￿왒(￿￿￿叿ࣆ￿￿￿￿摧⍠Y<ᘀĤ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿晉왎(￿￿￿俿ࣆ￿￿￿￿왐(￿￿￿凿ࣆ￿￿￿￿왒(￿￿￿叿ࣆ￿￿￿￿摧⍠YȀz㸀<ᘀĤ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿晉왎(￿￿￿俿ࣆ￿￿￿￿왐(￿￿￿凿ࣆ￿￿￿￿왒(￿￿￿叿ࣆ￿￿￿￿摧⍠Y…欀ᱤDᘀĤ␗䤁ŦԀᣖĂĂĂĂĂĂ鐇È혈0ᰂ଀蘒#БāЀāЀāЀā笆БāЀāЀāЀā਀tꀀጄブĂĂĂĂĂĂ樃ᜣ϶혚ᬀࣖ혜ᴀࣖ혲༂倃㐀ۖĀ̏氃瀀ᓖ＀＀＀＀瑹⍠YȀ¾㤀/─ऀ搒ðꐔ摧恶Tऀ搒ðꐔ摧⋋û…欀�DᘀĤ␗䤁ŦԀᣖĂĂĂĂĂĂ鐇È혈0ᰂ଀蘒#БāЀāЀāЀā笆БāЀāЀāЀā਀tꀀጄブĂĂĂĂĂĂ樃ᜣ϶혚ᬀࣖ혜ᴀࣖ혲༂倃㐀ۖĀ̏氃瀀ᓖ＀＀＀＀瑹⍠YAሀĀ᐀¤ᘀĤ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿晉왎(￿￿￿俿ࣆ￿￿￿￿왐(￿￿￿凿ࣆ￿￿￿￿왒(￿￿￿叿ࣆ￿￿￿￿摧⍠YЀòòòòòòòòåÝ܀搒Ĕ摧惞šఀ␃ሁĀ᐀¤愀Ĥ摧惞šఀ,␃ሃᑤāጀ碤愀̤摧ª7ጀ列﹠ˬস௞¥餀™餀™餀™餀™଀␃ጃ碤᐀¤愀̤摧惞šɚ̤̀☊ଁ塆ഀ૆☁Ȃʂؘ萏ʂ萑ﵾ搒ĔꐓǠ搤搥搦搧搨昩䐭Ā왍
￿￿一ࣆ＀왏ÿ倀ࣆ＀왑ÿ刀ࣆ＀왓ÿ帀芄怂纄懽̤摧䷅¤ऀ連列頻﫜ﴞﴠ﷊﷌﹞﹠˪ˬশস੘ਗ਼଀ଂரழ௜௞ഔഖ໖໘ილᐞᐠថធᣊᣌᮂᮄᰦᰨῴῶ⛦⛨ⶴⶶ⸔⸖⼺⼼よりㄴㄶ㇤㇦㈴㈶㚬㚮㡪㡬㧾㨀㪪㪬ퟴ믊믊ᘝ�驠㔀脈䩃䩐䩑䩞䩡ᘙ�驠㔀脈䩃䩑䩞䩡ᘜ�驠㘀脈䩃䩏䩑࡝憁ᡊᘚ�驠䌀ᡊ伀J倀J儀J愀ᡊᘖ�驠䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊ䨀௞ഖ໘ᐠធᣌῶ⛨⥨ⶶ¥销•销•销•褀‰଀␃ጃ碤᐀¤愀̤摧惞šༀ␃ഃ׆Āƪጀ碤᐀¤愀̤摧惞šɚ̤̀☊ଁ奆ഀ૆☁Ȃʂؘ萏ʂ萑ﵾ搒ĔꐓǠ搤搥搦搧搨昩䐭Ā왍
￿￿一ࣆ＀왏ÿ倀ࣆ＀왑ÿ刀ࣆ＀왓ÿ帀芄怂纄懽̤摧䷅¤ऀⶶ⸖⼼㈶㚮㡬㨀㶘㻂¥餀™餀™餀™餀଀␃ጃ碤᐀¤愀̤摧惞šɚ̤̀☊ଁ婆ഀ૆☁Ȃʂؘ萏ʂ萑ﵾ搒ĔꐓǠ搤搥搦搧搨昩䐭Ā왍
￿￿一ࣆ＀왏ÿ倀ࣆ＀왑ÿ刀ࣆ＀왓ÿ帀芄怂纄懽̤摧䷅¤ࠀ㪬㶖㶘㻀㻂㽀㽂䂚䂜䋦䋨䙂䙄䡈䡊䭴䭶䰞䰠丨个偢偤厨厪吊同噸噺埄埆塪塬惄惆曪曮桴桶眪矀矂砮砰竮竰粘粚給絨蛆蛰蝔蝰衬貺趎遀郮郰쫙뛴뛴���æᘖ�驠䌀ᡊ儀J帀J愀ᡊᘙ�驠㘀脈䩃䩏䩑䩡̦jᘀ�驠䌀ᡊ䠀Ī䩏䩐䩑ࡕ愁ᡊᘝ�驠㔀脈䩃䩐䩑䩞䩡ᘙ�驠㔀脈䩃䩑䩞䩡ᘚ�驠䌀ᡊ伀J倀J儀J愀ᡊᘖ�驠䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊ㬀㻂㽂䋨䭶偤厪塬桸潀猬痔眪¥餀™餀™餀™餀™餀™଀␃ጃ碤᐀¤愀̤摧惞šɚ̤̀☊ଁ孆ഀ૆☁Ȃʂؘ萏ʂ萑ﵾ搒ĔꐓǠ搤搥搦搧搨昩䐭Ā왍
￿￿一ࣆ＀왏ÿ倀ࣆ＀왑ÿ刀ࣆ＀왓ÿ帀芄怂纄懽̤摧䷅¤଀眪砰粚絨耜葶衬¥餀?餀™餀ɚ̤̀☊ଁ嵆ഀ૆☁Ȃʂؘ萏ʂ萑ﵾ搒ĔꐓǠ搤搥搦搧搨昩䐭Ā왍
￿￿一ࣆ＀왏ÿ倀ࣆ＀왑ÿ刀ࣆ＀왓ÿ帀芄怂纄懽̤摧䷅¤଀␃ጃ碤᐀¤愀̤摧惞šɚ̤̀☊ଁ屆ഀ૆☁Ȃʂؘ萏ʂ萑ﵾ搒ĔꐓǠ搤搥搦搧搨昩䐭Ā왍
￿￿一ࣆ＀왏ÿ倀ࣆ＀왑ÿ刀ࣆ＀왓ÿ帀芄怂纄懽̤摧䷅¤؀衬貺趎遀郰鄐飰鹂ꘘꛞ걞æ‡紀s最g紀Z最
̤̀␆ጁ碤᐀¤愀̤摧惞š଀␃ጃ碤᐀¤愀̤摧惞š
؀Ĥꐓxꐔ摧惞šऀ␃ጃ碤愀̤摧惞šɚ̤̀☊ଁ嵆ഀ૆☁Ȃʂؘ萏ʂ萑ﵾ搒ĔꐓǠ搤搥搦搧搨昩䐭Ā왍
￿￿一ࣆ＀왏ÿ倀ࣆ＀왑ÿ刀ࣆ＀왓ÿ帀芄怂纄懽̤摧䷅¤Ѐ摧惞šș̤̀옍᠁搒ĔꐓǠ䐭Ā왍
￿￿愀̤摧惞š਀郰鄎鄐鏂鏄韪韬飮飰鱌鱚鹀鹂ꁊꁌꉤꉦꌎꌐꑞꑠ꓾ꔀꘖꘘꛜꛞ꠺꠼ꫲꫴ걜걞걠걾검게겎겚겜겨겪겶겸짗짗짗뫗짗짗짗짗짗짗냗ꇲ짗짗냗福福福福福ᘫ�驠䌀ᑊ伀J倀͊儀J愀ᑊ攀h牀࣊＀@ᘣ�驠伀J倀͊儀J攀h牀࣊＀@ᘝ�驠㸀Ī䩃䩏䩐䩑䩡ᘒ�驠伀J倀J儀Jᘜ�驠㘀脈䩃䩏䩑࡝憁ᡊᘚ�驠䌀ᡊ伀J倀J儀J愀ᡊᘖ�驠䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊᘝ�驠㸀Ī䩃䩏䩐䩑䩡ᘙ�驠㸀Ī䩃䩏䩑䩡⬀걞걠검겎겜겪겸ùîî̀Ĥꐔ␖䤁Ŧ愀ĤᘀĤ晉؀겸겺곰괎괒9㄀1☀̀Ĥꐔ␖䤁Ŧ愀Ĥ᐀¤ᘀĤ晉Æ欀鑤EᘀĤ␗䤁ŦԀᣖĂĂĂĂĂĂ鐇Œ혈ˆ匆䬀漇ଌ䌒✘뜞#輻ఆāఀāఀāఀā⑇అāఀāఀāఀā鱇అāఀāఀāఀā㥇ఆāఀāఀāఀāఅāఀāఀāఀā遇అāఀāఀāఀā਀tꀀጄブĂĂĂĂĂĂ搃ᨣᣖ혛ᰀᣖ혝㈀ۖ؀̏P혴༁䈀ϖ؁愁϶£瑹惞šЀ겸겺곮곰괌괎괐괒괔괖괘괚괜괞괠굪구굮군궒궔궾귀귦귨긊긌긎까깎깐깒깴깶꺞꺠껈껊껬껮껰꼀꼂꼜꼞꼠꼢꼤꼦꼨꼪꼬꼮꼰꾖꾘꾲꾴꾶꾸꾺꾼꾾꿀꿂꿄꿆꿬꿮뀌뀎뀐뀒뀔뀖뀘뀚뀜뀞뀠뀬������쳞쳞쳞쳞쳞쳞������쳞쳞쳞쳞쳞쳞������쳞쳞쳞쳞쳞쳞�ᘣ�驠伀J倀͊儀J攀h牀࣊＀@ᘫ�驠䌀ᑊ伀J倀͊儀J愀ᑊ攀h牀࣊＀@ᘖ�驠䌀ᑊ愀ᑊ渀Ո琄Ո倄괒괖괚괞괠ôô⸀Æ欀艤FᘀĤ␗䤁ŦԀᣖĂĂĂĂĂĂ鐇Œ혈ˆ匆䬀漇ଌ䌒✘뜞#漢ఆāఀāఀāఀā⑇అāఀāఀāఀā鱇అāఀāఀāఀā㥇ఆāఀāఀāఀāఅāఀāఀāఀā遇అāఀāఀāఀā਀tꀀጄブĂĂĂĂĂĂ搃ᨣᣖ혛ᰀᣖ혝㈀ۖ؀̏P혴༁䈀ϖ؀愁϶£瑹惞š̀Ĥꐔ␖䤁Ŧ愀ĤЀ괠구군궔귀귨긌÷ìì̀Ĥꐔ␖䤁Ŧ愀Ĥ᐀¤ᘀĤ晉؀긌긎깎깒깶9㄀&☀̀Ĥꐔ␖䤁Ŧ愀Ĥ᐀¤ᘀĤ晉Æ欀灤GᘀĤ␗䤁ŦԀᣖĂĂĂĂĂĂ鐇Œ혈ˆ匆䬀漇ଌ䌒✘뜞#漢ఆāఀāఀāఀā⑇అāఀāఀāఀā鱇అāఀāఀāఀā㥇ఆāఀāఀāఀāఅāఀāఀāఀā遇అāఀāఀāఀā਀tꀀጄブĂĂĂĂĂĂ搃ᨣᣖ혛ᰀᣖ혝㈀ۖ؀̏P혴༁䈀ϖ؀愁϶£瑹惞šЀ깶꺠껊껮껰ôô⸀Æ欀幤HᘀĤ␗䤁ŦԀᣖĂĂĂĂĂĂ鐇Œ혈ˆ匆䬀漇ଌ䌒✘뜞#漢ఆāఀāఀāఀā⑇అāఀāఀāఀā鱇అāఀāఀāఀā㥇ఆāఀāఀāఀāఅāఀāఀāఀā遇అāఀāఀāఀā਀tꀀጄブĂĂĂĂĂĂ搃ᨣᣖ혛ᰀᣖ혝㈀ۖ؀̏P혴༁䈀ϖ؀愁϶£瑹惞š̀Ĥꐔ␖䤁Ŧ愀ĤЀ껰꼂꼞꼢꼦꼪꼮÷÷÷᐀¤ᘀĤ晉؀꼮꼰꾘꾴꾸9㄀&☀̀Ĥꐔ␖䤁Ŧ愀Ĥ᐀¤ᘀĤ晉Æ欀䱤IᘀĤ␗䤁ŦԀᣖĂĂĂĂĂĂ鐇Œ혈ˆ匆䬀漇ଌ䌒✘뜞#漢ఆāఀāఀāఀā⑇అāఀāఀāఀā鱇అāఀāఀāఀā㥇ఆāఀāఀāఀāఅāఀāఀāఀā遇అāఀāఀāఀā਀tꀀጄブĂĂĂĂĂĂ搃ᨣᣖ혛ᰀᣖ혝㈀ۖ؀̏P혴༁䈀ϖ؀愁϶£瑹惞šЀ꾸꾼꿀꿄꿆ôô⸀Æ欀㩤JᘀĤ␗䤁ŦԀᣖĂĂĂĂĂĂ鐇Œ혈ˆ匆䬀漇ଌ䌒✘뜞#漢ఆāఀāఀāఀā⑇అāఀāఀāఀā鱇అāఀāఀāఀā㥇ఆāఀāఀāఀāఅāఀāఀāఀā遇అāఀāఀāఀā਀tꀀጄブĂĂĂĂĂĂ搃ᨣᣖ혛ᰀᣖ혝㈀ۖ؀̏P혴༁䈀ϖ؀愁϶£瑹惞š̀Ĥꐔ␖䤁Ŧ愀ĤЀ꿆꿮뀎뀒뀖뀚뀞÷ìì̀Ĥꐔ␖䤁Ŧ愀Ĥ᐀¤ᘀĤ晉؀뀞뀠뀮끌끰9㄀1☀̀Ĥꐔ␖䤁Ŧ愀Ĥ᐀¤ᘀĤ晉Æ欀⡤KᘀĤ␗䤁ŦԀᣖĂĂĂĂĂĂ鐇Œ혈ˆ匆䬀漇ଌ䌒✘뜞#漢ఆāఀāఀāఀā⑇అāఀāఀāఀā鱇అāఀāఀāఀā㥇ఆāఀāఀāఀāఅāఀāఀāఀā遇అāఀāఀāఀā਀tꀀጄブĂĂĂĂĂĂ搃ᨣᣖ혛ᰀᣖ혝㈀ۖ؀̏P혴༁䈀ϖ؀愁϶£瑹惞šЀ뀬뀮끊끌끮끰낚난냂냄냨냪냬냮놶놸놺덖던돤돦띒띔뤠뤢뤼뤾벨벪뵚뵜뻤뻦섞섢설ퟭퟭퟭퟭퟭ쯭뗁솧趛熀趛趛熀趛趛趛趛íᘝ�驠㸀Ī䩃䩏䩐䩑䩡ᘙ�驠㸀Ī䩃䩏䩑䩡ᘚ�驠䌀ᡊ伀J倀J儀J愀ᡊᘖ�驠䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊᘚ�驠䌀၊伀J倀J儀J愀၊ᘖ�驠䌀၊伀J儀J愀၊ᘒ�驠伀J倀J儀Jᘖ�驠䌀ᑊ愀ᑊ渀Ո琄Ոᘫ�驠䌀ᑊ伀J倀͊儀J愀ᑊ攀h牀࣊＀@ᘣ�驠伀J倀͊儀J攀h牀࣊＀@⌀끰난냄냪냬ôô⸀Æ欀ᙤLᘀĤ␗䤁ŦԀᣖĂĂĂĂĂĂ鐇µ혈ˆ匆䬀漇ଌ䌒✘뜞#漢ఆāఀāఀāఀā⑇అāఀāఀāఀā鱇అāఀāఀāఀā㥇ఆāఀāఀāఀāఅāఀāఀāఀā遇అāఀāఀāఀā਀tꀀጄブĂĂĂĂĂĂ搃ᨣᣖ혛ᰀᣖ혝㈀ۖ؀̏P혴༁䈀ϖ؀愁϶£瑹惞š̀Ĥꐔ␖䤁Ŧ愀ĤЀ냬냮놸놺던돦뤢뤾뻦선섢설셺쇎ëá픀Ë쬀Õ픀Õ픀Å렀¸
̤̀ꐓxꐔ␖䤁Ŧ愀̤ᘀĤ晉ऀ␃ጃ碤愀̤摧惞š଀␃ጃ碤᐀¤愀̤摧惞šऀ␃ᐃ¤愀̤摧惞šጀ␃༃㞄ᄀ즄᏿碤᐀¤帀㞄怀즄懿̤摧惞šഀ설셸셺쇌쇎쇐쇦쇨쇺쇼숐숒숔숦숨숺숼쉐쉒쉔쉜쉞쉬쉮쉾슀슂슐슒스슦슺슼슾싀썪썬썮쐘쐚윢윤쟞쟠젠ퟩퟩ쯗ퟩퟩퟩ쯗ퟩퟩퟩ뷋ꎱ鞽鞉牼狋ᘒ�驠䌀ᡊ伀J儀JఙԪ栖惞š䩃䩏䩑䩡ᘚ�驠䌀ᡊ伀J倀ъ儀J愀ᡊᘖ�驠䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊᘚ�驠䌀၊伀J倀J儀J愀၊ᘖ�驠䌀၊伀J儀J愀၊ᘚ�驠䌀ᡊ伀J倀J儀J愀ᡊᘖ�驠䌀ᑊ愀ᑊ渀Ո琄Ոᘣ�驠伀J倀͊儀J攀h牀࣊＀@ᘫ�驠䌀ᡊ伀J倀͊儀J愀ᡊ攀h牀࣊＀@Ⰰ쇎쇐쇨쇼숒n愀T吀
̀Ȥꐓxꐔ␖䤁Ŧ愀Ȥ
̤̀ꐓxꐔ␖䤁Ŧ愀̤‘欀ѤMᘀĤ␗䤁ŦŔԀᣖĂĂĂĂĂĂ鐇È혈F蠃最鈊#ЉāЀāЀāЀāⱆЍāЀāЀāЀā孆ЌāЀāЀāЀā਀tꀀጄブĂĂĂĂĂĂ搃ᨣೖ혛ᰀೖ혝㈀ۖ̀̏P혴༁䈀ϖ́愁϶Ø瑹惞š咊Ѐ숒숔숨숼쉒n愀T吀
̀Ȥꐓxꐔ␖䤁Ŧ愀Ȥ
̤̀ꐓxꐔ␖䤁Ŧ愀̤‘欀왤MᘀĤ␗䤁ŦŔԀᣖĂĂĂĂĂĂ鐇È혈F蠃最鈊#ЉāЀāЀāЀāⱆЍāЀāЀāЀā孆ЌāЀāЀāЀā਀tꀀጄブĂĂĂĂĂĂ搃ᨣೖ혛ᰀೖ혝㈀ۖ̀̏P혴༁䈀ϖ̀愁϶Ø瑹惞š咊Ѐ쉒쉔쉞쉮슀n愀T吀
̀Ȥꐓxꐔ␖䤁Ŧ愀Ȥ
̤̀ꐓxꐔ␖䤁Ŧ愀̤‘欀衤NᘀĤ␗䤁ŦŔԀᣖĂĂĂĂĂĂ鐇È혈F蠃最鈊#ЉāЀāЀāЀāⱆЍāЀāЀāЀā孆ЌāЀāЀāЀā਀tꀀጄブĂĂĂĂĂĂ搃ᨣೖ혛ᰀೖ혝㈀ۖ̀̏P혴༁䈀ϖ̀愁϶Ø瑹惞š咊Ѐ슀슂슒슦슼n挀X堀̀Ȥꐔ␖䤁Ŧ愀Ȥ̤̀ꐔ␖䤁Ŧ愀̤‘欀䩤OᘀĤ␗䤁ŦŔԀᣖĂĂĂĂĂĂ鐇È혈F蠃最鈊#ЉāЀāЀāЀāⱆЍāЀāЀāЀā孆ЌāЀāЀāЀā਀tꀀጄブĂĂĂĂĂĂ搃ᨣೖ혛ᰀೖ혝㈀ۖ̀̏P혴༁䈀ϖ̀愁϶Ø瑹惞š咊Ѐ슼슾싀썬썮쐚윢n娀P䐀:䐀ऀ␃ᐃ¤愀̤摧惞š଀␃ጃ碤᐀¤愀̤摧惞šऀ␃ᐁ¤愀Ĥ摧惞šጀ␃༁沄ᄀ钄᏿碤᐀¤帀沄怀钄懿Ĥ摧惞š‘欀౤PᘀĤ␗䤁ŦŔԀᣖĂĂĂĂĂĂ鐇È혈F蠃最鈊#ЉāЀāЀāЀāⱆЍāЀāЀāЀā孆ЌāЀāЀāЀā਀tꀀጄブĂĂĂĂĂĂ搃ᨣೖ혛ᰀೖ혝㈀ۖ̀̏P혴༁䈀ϖ̀愁϶Ø瑹惞š咊؀윢윤윦임쟞쟠쟶젊젠óÛ�H�Û�鈀摫僎␖ᜁĤ晉吀阂l혅ИЀЀЀЀЀࠀ䛖̀ڥཱྀ័؀ڥĄĄĄĄ䘀ࣜĄĄĄĄ䘀ࡏĄĄĄĄ琊Ҡ혓0ӿӿӿӿӿӿ᐀Ƕ㘕ᨁೖ＀＀＀혛ÿÿ᳿ೖ＀＀＀혝ÿÿ㓿ۖĀ̅혴ਁ氃䈀ϖ́愁϶l瑹惞š咊
ጀ碤᐀¤ᘀĤ晉ༀ碄᏾碤᐀¤ᘀĤ晉葞ﹸ଀␃ጃ碤᐀¤愀̤摧惞šࠀ젠젢젴졄졚l戀b戀
ጀ碤᐀¤ᘀĤ晉鈀摫冁␖ᜁĤ晉吀阂l혅ИЀЀЀЀЀࠀ䛖̀ڥཱྀ័䘀ڥĄĄĄĄ䘀ࣜĄĄĄĄ䘀ࡏĄĄĄĄ琊Ҡ혓0ӿӿӿӿӿӿ᐀Ƕ㘕ᨁೖ＀＀＀혛ÿÿ᳿ೖ＀＀＀혝ÿÿ㓿ۖĀ̅혴ਁ氃䈀ϖ̀愁϶l瑹惞š咊Ѐ젠젢졚졜좄좆좾죀쥸쥺쨴쨶쩶쩸쪲쪴쫞쫠쬘쬚쯒쯔쵖춪춬칒칔큎큐퇾툀툂툺툼퉰퉲튈튊튌튎튐튒��엑ꦸ鯅鯅鯅箑筩筩楻{ᘣ�驠伀J倀͊儀J攀h牀࣊＀@ᘫ�驠䌀ᡊ伀J倀͊儀J愀ᡊ攀h牀࣊＀@ᘒ�驠伀J倀J儀Jᘚ�驠䌀ᡊ伀J倀J儀J愀ᡊᘝ�驠㸀Ī䩃䩏䩐䩑䩡ᘙ�驠㸀Ī䩃䩏䩑䩡ᘖ�驠䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊఙԪ栖惞š䩃䩏䩑䩡ᘖ�驠䌀၊伀J儀J愀ᡊᘒ�驠䌀ᡊ伀J儀Jᘖ�驠䌀ᑊ愀ᑊ渀Ո琄Ո⤄졚졜졦존좄l戀b戀
ጀ碤᐀¤ᘀĤ晉鈀摫刴␖ᜁĤ晉吀阂l혅ИЀЀЀЀЀࠀ䛖̀ڥཱྀ័䘀ڥĄĄĄĄ䘀ࣜĄĄĄĄ䘀ࡏĄĄĄĄ琊Ҡ혓0ӿӿӿӿӿӿ᐀Ƕ㘕ᨁೖ＀＀＀혛ÿÿ᳿ೖ＀＀＀혝ÿÿ㓿ۖĀ̅혴ਁ氃䈀ϖ̀愁϶l瑹惞š咊Ѐ좄좆좔좨좾l搀d搀᐀¤ᘀĤ晉鈀摫勧␖ᜁĤ晉吀阂l혅ИЀЀЀЀЀࠀ䛖̀ڥཱྀ័䘀ڥĄĄĄĄ䘀ࣜĄĄĄĄ䘀ࡏĄĄĄĄ琊Ҡ혓0ӿӿӿӿӿӿ᐀Ƕ㘕ᨁೖ＀＀＀혛ÿÿ᳿ೖ＀＀＀혝ÿÿ㓿ۖĀ̅혴ਁ氃䈀ϖ̀愁϶l瑹惞š咊Ѐ좾죀쥸쥺쥼짚쨴l戀b吀J䨀
ጀ碤᐀¤ᘀĤ晉ༀ碄᏾碤᐀¤ᘀĤ晉葞ﹸऀ␃ᐁ¤愀Ĥ摧惞š鈀摫厚␖ᜁĤ晉吀阂l혅ИЀЀЀЀЀࠀ䛖̀ڥཱྀ័䘀ڥĄĄĄĄ䘀ࣜĄĄĄĄ䘀ࡏĄĄĄĄ琊Ҡ혓0ӿӿӿӿӿӿ᐀Ƕ㘕ᨁೖ＀＀＀혛ÿÿ᳿ೖ＀＀＀혝ÿÿ㓿ۖĀ̅혴ਁ氃䈀ϖ̀愁϶l瑹惞š咊؀쨴쨶쩌쩠쩶l戀b戀
ጀ碤᐀¤ᘀĤ晉鈀摫呍␖ᜁĤ晉吀阂l혅ИЀЀЀЀЀࠀ䛖̀ڥཱྀ័؀ڥĄĄĄĄ䘀ࣜĄĄĄĄ䘀ࡏĄĄĄĄ琊Ҡ혓0ӿӿӿӿӿӿ᐀Ƕ㘕ᨁೖ＀＀＀혛ÿÿ᳿ೖ＀＀＀혝ÿÿ㓿ۖĀ̅혴ਁ氃䈀ϖ́愁϶l瑹惞š咊Ѐ쩶쩸쪊쪜쪲l戀b戀
ጀ碤᐀¤ᘀĤ晉鈀摫唀␖ᜁĤ晉吀阂l혅ИЀЀЀЀЀࠀ䛖̀ڥཱྀ័䘀ڥĄĄĄĄ䘀ࣜĄĄĄĄ䘀ࡏĄĄĄĄ琊Ҡ혓0ӿӿӿӿӿӿ᐀Ƕ㘕ᨁೖ＀＀＀혛ÿÿ᳿ೖ＀＀＀혝ÿÿ㓿ۖĀ̅혴ਁ氃䈀ϖ̀愁϶l瑹惞š咊Ѐ쪲쪴쪾쫌쫞l戀b戀
ጀ碤᐀¤ᘀĤ晉鈀摫喳␖ᜁĤ晉吀阂l혅ИЀЀЀЀЀࠀ䛖̀ڥཱྀ័䘀ڥĄĄĄĄ䘀ࣜĄĄĄĄ䘀ࡏĄĄĄĄ琊Ҡ혓0ӿӿӿӿӿӿ᐀Ƕ㘕ᨁೖ＀＀＀혛ÿÿ᳿ೖ＀＀＀혝ÿÿ㓿ۖĀ̅혴ਁ氃䈀ϖ̀愁϶l瑹惞š咊Ѐ쫞쫠쫮쬂쬘l搀d搀᐀¤ᘀĤ晉鈀摫噦␖ᜁĤ晉吀阂l혅ИЀЀЀЀЀࠀ䛖̀ڥཱྀ័䘀ڥĄĄĄĄ䘀ࣜĄĄĄĄ䘀ࡏĄĄĄĄ琊Ҡ혓0ӿӿӿӿӿӿ᐀Ƕ㘕ᨁೖ＀＀＀혛ÿÿ᳿ೖ＀＀＀혝ÿÿ㓿ۖĀ̅혴ਁ氃䈀ϖ̀愁϶l瑹惞š咊Ѐ쬘쬚쯒쯔쵖춬툀툂l戀b堀L䰀Bऀ␃ᐃ¤愀̤摧惞š଀␃ጃ碤᐀¤愀̤摧惞šऀ␃ጃ碤愀̤摧惞šऀ␃ᐁ¤愀Ĥ摧惞š鈀摫圙␖ᜁĤ晉吀阂l혅ИЀЀЀЀЀࠀ䛖̀ڥཱྀ័䘀ڥĄĄĄĄ䘀ࣜĄĄĄĄ䘀ࡏĄĄĄĄ琊Ҡ혓0ӿӿӿӿӿӿ᐀Ƕ㘕ᨁೖ＀＀＀혛ÿÿ᳿ೖ＀＀＀혝ÿÿ㓿ۖĀ̅혴ਁ氃䈀ϖ̀愁϶l瑹惞š咊܀툂툼퉲튊튌튐튔튨òò愀òT
̀Ȥꐓxꐔ␖䤁Ŧ愀Ȥ‘欀챤WᘀĤ␗䤁ŦŔԀᣖĂĂĂĂĂĂ鐇¢혈Fᰃ帀鐊贐䉇ЊāЀāЀāЀā㙇ІāЀāЀāЀā牢ЅāЀāЀāЀā਀tꀀጄブĂĂĂĂĂĂ焃ᨖೖ혛ᰀೖ혝㈀ۖ̀̏P혴༁䈀ϖ̀愁϶l瑹惞š咊
̀Ĥꐓxꐔ␖䤁Ŧ愀Ĥ܀튒튔튦튨튪튬튮튲튴틈틊틌틎팴팸폆폈푲푴퓄퓆����ퟭ쯭쇋ꞵ馵馵綌ꞵꞵꞵꞵ馵綌ꞵ綌ꞵ綵綌ꞵꞵ馵µᘝ�驠㸀Ī䩃䩏䩐䩑䩡ᘙ�驠㸀Ī䩃䩏䩑䩡ᘚ�驠䌀ᡊ伀J倀ъ儀J愀ᡊᘚ�驠䌀ᡊ伀J倀J儀J愀ᡊᘖ�驠䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊᘒ�驠伀J倀J儀Jᘖ�驠䌀ᑊ愀ᑊ渀Ո琄Ոᘫ�驠䌀ᡊ伀J倀͊儀J愀ᡊ攀h牀࣊＀@ᘣ�驠伀J倀͊儀J攀h牀࣊＀@㄀튨튪튮튴틊n愀a吀
̀Ȥꐓxꐔ␖䤁Ŧ愀Ȥ
̀Ĥꐓxꐔ␖䤁Ŧ愀Ĥ‘欀鑤XᘀĤ␗䤁ŦŔԀᣖĂĂĂĂĂĂ鐇˜혈Fᰃ帀鐊贐䉇ЊāЀāЀāЀā㙇ІāЀāЀāЀā牢ЅāЀāЀāЀā਀tꀀጄブĂĂĂĂĂĂ焃ᨖೖ혛ᰀೖ혝㈀ۖ̀̏P혴༁䈀ϖ̀愁϶l瑹惞š咊Ѐ틊틌틎팶팸푴퓆n搀X堀P䌀
̤̀␆ጁ碤᐀¤愀̤摧惞š܀␃愃̤摧惞š଀␃ጁ碤᐀¤愀Ĥ摧惞šऀ␃ᐁ¤愀Ĥ摧惞š‘欀層YᘀĤ␗䤁ŦŔԀᣖĂĂĂĂĂĂ鐇˜혈Fᰃ帀鐊贐䉇ЊāЀāЀāЀā㙇ІāЀāЀāЀā牢ЅāЀāЀāЀā਀tꀀጄブĂĂĂĂĂĂ焃ᨖೖ혛ᰀೖ혝㈀ۖ̀̏P혴༁䈀ϖ̀愁϶l瑹惞š咊؀퓆�ﬠHエæ଴༒ႜጤóëá퐀á퐀ó쨀ëóóó¯ț̤̀옍渁搒Ĕꐓxꐔ䐭Ā왍
￿￿愀̤摧惞šऀ␃ᐃ¤愀̤摧惞š
̤̀␆ጁ碤᐀¤愀̤摧惞šऀ␃ጃ碤愀̤摧惞š܀␃愃̤摧惞š଀␃ጃ碤᐀¤愀̤摧惞š᐀喝喙ﬞﬠ"$FHイエ&(äæଲ଴௞௠ലഴ༐༒ႜጢጤᏌᏎᑺᑼᦚᦜᩂᩄ᳔᳒ᶤᶦ⮲⮴ⷐⷞ㊄㊆㙈㙊��꾼볦볦볦볦鎢볦볦볦蓦볦볦ᘜ�驠㘀脈䩃䩏䩑࡝憁ᡊᘝ�驠㔀脈䩃䩐䩑䩞䩡ᘙ�驠㔀脈䩃䩑䩞䩡ᘙ�驠㸀Ī䩃䩑䩞䩡ᘚ�驠䌀ᡊ伀J倀J儀J愀ᡊᘝ�驠㸀Ī䩃䩏䩐䩑䩡ᘙ�驠㸀Ī䩃䩏䩑䩡ᘖ�驠䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊᘚ�驠䌀ᡊ伀J倀ъ儀J愀ᡊ㐀ጤ᝸ᦜᩄ᳔ᶦ⮴㊆㙊㴀ó™‘鄀‘鄀‘܀␃愃̤摧惞šɚ̤̀☊ଁ幆ഀ૆☁Ȃʂؘ萏ʂ萑ﵾ搒ĔꐓǠ搤搥搦搧搨昩䐭Ā왍
￿￿一ࣆ＀왏ÿ倀ࣆ＀왑ÿ刀ࣆ＀왓ÿ帀芄怂纄懽̤摧䷅¤଀␃ጃ碤᐀¤愀̤摧惞šऀ㙊㳼㳾㴀㵪㵬㷚㷜㷲㷴㼮㼰䃎䃐䗎䗐䗤䗦䜮䜰䨪䨬东丞亴亶兄兆兜兞唒唔喞喠墄墆宐宒寤實徚徜慲慴摔摖昸昺枴架퇞뗂Þ̦jᘀ�驠䌀ᡊ䠀Ī䩏䩐䩑ࡕ愁ᡊᘚ�驠䌀ᡊ伀J倀ъ儀J愀ᡊᘝ�驠㸀Ī䩃䩏䩐䩑䩡ᘙ�驠㸀Ī䩃䩏䩑䩡ᘝ�驠㔀脈䩃䩐䩑䩞䩡ᘙ�驠㔀脈䩃䩑䩞䩡ᘚ�驠䌀ᡊ伀J倀J儀J愀ᡊᘎ�驠伀J儀Jᘖ�驠䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊ㄀㴀㵬㷜㷴䃐䗐䗦䨬丞兆兞喠宒®鸀€瀀p耀p瀀p耀p瀀ༀ␃༃蒄ጂ碤᐀¤帀蒄愂̤摧惞šᴀ␃؃Ĥ☊଀恆ഀ߆ᬁāɣ༆掄ᄂ름᏾碤᐀碤帀掄怂름懾̤摧䷅¤ༀ␃༃ᲄጁ碤᐀¤帀ᲄ愁̤摧惞šɑ̤̀☊ଁ彆ഀࣆȀʂؘ搒ĔꐓǠ搤搥搦搧搨昩䐭Ā왍
￿￿一ࣆ＀왏ÿ倀ࣆ＀왑ÿ刀ࣆ＀왓ÿ愀̤摧䷅¤ఀ宒實摖昺架栢梠梤棈棖棪漮潂焖焪á턀Ñ턀Å씀À렀 ꀀ‰ꀀ‰ꀀᘀ옍ć͓쐁萏萑搒Ĕꐔ葞葠摧惞š᠘؀Ĥ옍ć͓쐁萏萑搒Ĕꐔ葞葠摧惞š܀␃愁Ĥ摧惞šЀ摧惞š଀␃ጃ碤᐀¤愀̤摧惞šༀ␃༃蒄ጂ碤᐀¤帀蒄愂̤摧惞šᴀ␃؃Ĥ☊଀恆ഀ߆ᬁāɣ༆掄ᄂ름᏾碤᐀碤帀掄怂름懾̤摧䷅¤฀架栠栢梠梤棆棈棔棖棨棪漮潀潂焖焨焪璒璔瘒硆綪胞茚茬茮誾諀諌諎諠諢賶贈贊釸釺钜钠靦靪馺馼폗럆ꎮꎮ꺛鮣ꎮ鏗蛗蛗ퟣ깸꺣鮣ꎮ磗磗磗磗ᘚ�驠䌀ᡊ伀J倀J儀J愀ᡊᘙ�驠㘀脈䩃䩏䩑䩡ᘎ�驠伀J儀Jᘎ�驠儀J帀Jᘕ�驠㔀脈䩐䩑䩞ᘑ�驠㔀脈䩑䩞ᘝ�驠㔀脈䩃䩏䩐䩑䩡ᘙ�驠㔀脈䩃䩏䩑䩡ᘆ�驠ᘖ�驠䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊᘝ�驠㔀脈䩃䩏䩐䩑䩡ᘙ�驠㔀脈䩃䩏䩑䩡⨀焪琌胞茘茮諀諎諢賶贊釺馼騌驶îîî혀Ö뼀Öî瘀v⁉̤̀☊଀慆ഀࣆȀ͓̌ꐓxꐔ搤搥搦搧搨昩♀丆ࣆ＀왏ÿ倀ࣆ＀왑ÿ刀ࣆ＀왓ÿ愀̤摧䷅¤ᘀ옍ć͓쐁萏萑搒Ĕꐔ葞葠摧惞š᠘؀Ĥ옍ć͓쐁萏萑搒Ĕꐔ葞葠摧惞š̤̀옍匁ꐓxꐔ♀愆̤摧惞šഀ馼騊騌驴驶髾鬀鬖鬘魎魐鴾鵀鵌鵎鵢ꓸꔐꔒ갈갚개뚚뚮뢌뢢멆멒뵠뵢뺨뺪삶삸샂샄샖샘ߦߺ߼പൊῶ 䘀䘊垚垜娚婂怄죖뒿겿뒿뾬겴겿겿횿훈훈뿈뾴겴횟뿈뾴겴뒿뾬뾬뾝馬뾬¬ᘆ�驠唃Ĉᘙ�驠㔀脈䩃䩏䩑䩡ᘎ�驠儀J帀Jᘕ�驠㔀脈䩐䩑䩞ᘑ�驠㔀脈䩑䩞ᘚ�驠䌀ᡊ伀J倀J儀J愀ᡊᘖ�驠䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊᘞ�驠䌀ᡊ伀J倀J儀J帀J愀ᡊᘚ�驠䌀ᡊ伀J儀J帀J愀ᡊ㬀驶鬀鬘魐鵀鵎鵢齪ꓸꔒꧬ갈개¶똀¶ꔀ稀h栀z栀h稀ᄀ萏萑搒Ĕꐔ葞葠摧惞š᠓؀Ĥ萏萑搒Ĕꐔ葞葠摧惞š᠘؀Ĥ옍ć͓쐁萏萑搒Ĕꐔ葞葠摧惞š̤̀옍匁ꐓxꐔ♀愆̤摧惞š⁉̤̀☊଀慆ഀࣆȀ͓̌ꐓxꐔ搤搥搦搧搨昩♀丆ࣆ＀왏ÿ倀ࣆ＀왑ÿ刀ࣆ＀왓ÿ愀̤摧䷅¤ఀ개뚚뚮뢌뢢멆멒뵢뺪삸샄샘왰쭠쯈흈�ííí�Í밀¼�Úíííí¼̤̀옍匁ꐓxꐔ♀愆̤摧惞š
̤̀ꐓxꐔ♀愆̤摧惞š᠓؀Ĥ萏萑搒Ĕꐔ葞葠摧惞šᄀ萏萑搒Ĕꐔ葞葠摧惞šᔀ殺ﲠʺӮߦߨ߼പശൊ᪒᯴ῶî�Û준É준º준É준ªꨀÉ준É준É준ༀ萏萑搒Ĕ葞葠摧惞š฀萏萑ꐔ葞葠摧惞šᄀ萏萑搒Ĕꐔ葞葠摧惞š᠓؀Ĥ萏萑搒Ĕꐔ葞葠摧惞š̤̀옍匁ꐓxꐔ♀愆̤摧惞šሀt. 2
Tento odstavec zakotvuje speciální právní úpravu pro některé žadatele charakteru organizační složky státu nebo vnitřní organizační jednotky této složky, tedy např. Policejní prezidium, krajská ředitelství Policie ČR, ministerstva, Akademie věd ČR atd., pro které se stanoví, že namísto splnění podmínky vědeckovýzkumné činnosti mohou prokázat splnění podmínky odborné způsobilosti k výkonu znalecké činnosti i jiným způsobem. Např. tím, že vysoká odborná, personální, organizační a materiální úroveň těchto subjektů je upravena přísnými předpisy jejich zřizovatelů (tedy zákony ČR, interními předpisy ministerstev, krajů atd.). Tyto předpisy upravují přísná kvalifikační kritéria uchazečů, pravidla výběrových řízení, systém celoživotního vzdělávání, pracovní, technické a stavební podmínky atd. Za odbornou úroveň odpovídají zřizovatelé, tedy stát, ministerstva, kraje atd. a potažmo znalecké subjekty jako celek. Zároveň velká část těchto veřejnoprávních subjektů investuje nemalé finanční prostředky do dalšího zvyšování svého odborného kreditu, jako např. do procesu akreditace. Vysokou odbornou úroveň personálu a vynikající systém práce a odpovídající materiálně technické podmínky tyto subjekty v rámci tohoto procesu prokazují držitelstvím Osvědčení o akreditaci uděleným národním akreditačním orgánem - Českým institutem pro akreditaci či jinými způsoby. Dalším příkladem takového pracoviště může být Odbor kriminalistické techniky a expertíz (OKTE), který taktéž disponuje osvědčením o akreditaci. Mnohé subjekty dále provádějí dlouhodobou zlepšovatelskou či patentovou činnost, participují na vývoji přístrojové techniky ve svém oboru či jsou členy mezinárodních oborových nebo profesních organizací, využívají mezinárodní databáze apod. Z těchto důvodů jim je udělena určitá výjimka z nutnosti prokázat vědeckovýzkumnou činnost v daném oboru, odvětví či specializaci, neboť svou vysokou odbornou úroveň mohou dostatečně prokázat i jinak a striktní požadavek na výkon vědeckovýzkumné činnosti lze považovat v těchto případech za silně limitující.
Znalecký ústav je povinen komunikovat se soudem, OČTŘ či orgánem veřejné moci v češtině, úředním a jednacím jazykem je český jazyk a znalecké posudky se tedy předkládají v českém jazyce. Způsob, jakým znalecký ústav tento požadavek zajišťuje, není nutné speciálně upravovat v zákoně.
Ostatní podmínky zůstávají stejné jako pro ostatní žadatele o vznik znaleckého oprávnění znaleckého ústavu. Pro tyto osoby je zároveň zakotveno speciální ustanovení týkající se pojištění a zvláštní přechodné ustanovení. 
K § 8
K odst. 1 a 2
Toto ustanovení blíže specifikuje, co je potřeba, aby žadatel prokázal, aby bylo možno považovat podmínku odborné způsobilosti podle ustanovení § 5 odst. 1 písm. a) za splněnou. Zejména se tedy jedná o získání předepsaného vzdělání a délky praxe. Vysokoškolské vzdělání musí být odpovídajícího směru zaměřené na daný obor a dané odvětví, a to nejméně magisterského nebo inženýrského stupně, pokud je lze získat. Logické je, že pokud vysokoškolský studijní program zaměřený na daný obor neexistuje, není možné takovou podmínku naplnit a nastupuje nejvyšší možné dosažitelné vzdělání zaměřené na daný obor a dané odvětví. Obory, ve kterých není možné získat vysokoškolské vzdělání, budou typicky řemeslné obory. Další podmínkou je aktivní odborná praxe zaměřená na daný obor a dané odvětví, a to v délce deseti let. Dále pak musí žadatel úspěšně vykonat obě části vstupní zkoušky, která je dále specifikována v ustanovení § 10. A v neposlední řadě musí v některých případech získat i osvědčení o odborné způsobilosti. Toto osvědčení budou vydávat profesní komory zřízené ze zákona. Pochopitelně jej není možné požadovat pro všechny obory a odvětví, neboť všechny oblasti znaleckého zkoumání nejsou zároveň garantovány i některou z komor zřízených ze zákona. Typicky se tak bude jednat například o Českou lékařskou komoru, která bude vydávat osvědčení pro obor zdravotnictví, nebo o Komoru veterinárních lékařů, která bude vydávat osvědčení pro obor Veterinární medicína. Podrobnosti o tom, v jakých oborech či odvětvích je potřeba pro prokázání splnění podmínky odborné způsobilosti toto osvědčení předložit, včetně normativního zakotvení toho, která komora je oprávněna toto osvědčení vydat, bude upraveno ve vyhlášce vydané Ministerstvem spravedlnosti. Co se týče bližších podmínek pro získání těchto osvědčení, předpokládá se jejich úprava stavovskými předpisy jednotlivých profesních samospráv. Inspirací může být úprava primářské licence v Licenčním řádu České lékařské komory. Komorám tak bude poskytnut účinný nástroj, jakým budou moci garantovat odbornost svých členů vykonávajících znaleckou činnost. Pro prokázání odborné způsobilosti bude v dále v některých případech nutné předložit doklad o získání jiného osvědčení o odborné způsobilosti zaměřené na daný obor a dané odvětví, nebo absolvování specializačního studia zaměřené na daný obor a dané odvětví. Takové osvědčení bude vyžadováno, pokud je to nezbytné k výkonu znalecké činnosti s odbornou péčí. 
Odstavec druhý pak slouží jako výkladové ustanovení k pojmu aktivní odborné praxe. Aktivní odbornou praxí se tedy rozumí výkon odborných činností v příslušném oboru a odvětví, a to po ukončení vysokoškolského studia, popřípadě jiného nejvyššího dosažitelného vzdělání. Aktivní desetileté praxe musí bezprostředně předcházející podání žádosti o zápis do seznamu znalců. 
K odst. 3
Odstavec třetí promítá do zákona o znalcích úpravu o uznávání odborné kvalifikace z členských států Evropské Unie, a to v návaznosti na zákon č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a některých příslušníků jiných států a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů.
K odst. 4
Specializace znalce v rámci odvětví je dobrovolná, avšak pokud si ji znalec zvolí, je nutné specializace zohlednit i při posuzování splnění podmínek odborné způsobilosti.
K odst. 5
Odstavec pátý zakotvuje možnost udělení výjimky žadateli, který nesplnil výše předepsané podmínky. Výjimku může udělit ministerstvo, a to jak v případě žadatelů právnických osob, kde je i jinak příslušné, tak i v případě žadatelů fyzických osob. Takové ustanovení je nutné zejména pro odstranění případné tvrdosti zákona. Již v současné době se vyskytly případy, kdy splnění podmínky vzdělání nebo praxe bylo nepřiměřeně přísné, příkladem může být žadatel, který daný obor přednáší na specializované vysoké škole v rámci předmětu s nízkou časovou dotací, žadatel je uznávaným odborníkem, avšak teoreticky nesplňuje podmínku nejvyššího možného vzdělání, jelikož formálně možnost získání vyššího vzdělání existuje, avšak v tomto případě nevypovídá o odborné způsobilosti.  Samozřejmě je vždy nutné, aby byly ostatní podmínky splněny v takové míře, která dává dostatečnou záruku, že znalecká činnost bude vykonávána s odbornou péčí.
K odst. 6
Byl-li znalec potrestán trestem zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu znalecké činnosti, musí znovu úspěšně vykonat vstupní zkoušku a doložit nové osvědčení podle odstavce 1 písmeno d), a to nejpozději do 2 let od vykonání trestu zákazu činnosti spočívajícího v zákazu výkonu znalecké činnosti nebo od upuštění jeho zbytku. Ustanovení o vstupní zkoušce podle § 10 se použijí přiměřeně. Ode dne vykonání trestu zákazu činnosti do doby úspěšného složení opakované vstupní zkoušky a doložení nového osvědčení podle odstavce 1 písmeno d) je oprávnění vykonávat znaleckou činnost znalce pozastaveno. Návrh je částečně inspirován právní úpravou obsaženou v zákoně č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů, kdy je podle tohoto zákona podmínkou pro vrácení řidičského oprávnění prokázání, že se žadatel podrobil přezkoušení z odborné způsobilosti podle zákona č. 247/2000 Sb., o získávání a zdokonalování odborné způsobilosti k řízení motorových vozidel a o změnách některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů a dále prokázání zdravotní a psychické způsobilosti.
K odst. 7
Zmocňovací ustanovení k vydání vyhlášky k provedení zákona v oblasti odborné způsobilosti. Ministerstvo tedy stanoví vyhláškou výčet oborů a odvětví, pro které je nutné doložit získání jiného osvědčení o odborné způsobilosti, nebo absolvovat specializační studium pro které je nutno doložit osvědčení vydané profesní komorou. 
K § 9	
K odst. 1
Toto úvodní ustanovení pro otázku bezúhonnosti stanoví, že za bezúhonnou nelze podle tohoto zákona považovat osobu, která byla pravomocně odsouzena za úmyslný trestný čin nebo nedbalostní trestný čin, který byl spáchán v souvislosti s výkonem znalecké činnosti. Spáchání jakéhokoli trestného činu je překážkou bezúhonnosti a není důležité, zda byl spáchán v souvislosti s výkonem činnosti. Znalec spácháním úmyslného trestného činu ztrácí „mravní integritu“, jelikož jsou znalci esenciálním prvkem při soudním rozhodování a míra participace znalců je v soudních řízeních vysoká, je takový požadavek proporcionální. V případě, že se na osobu hledí, jako by nebyla odsouzena, pak se považuje i pro účely tohoto zákona za bezúhonnou (např. bylo-li odsouzení zahlazeno, byl-li udělen trest obecně prospěšných prací a byl již vykonán apod.)
K odst. 2
Pokud se bezúhonnost dokládá výpisem z Rejstříku trestů, nemusí jej dokládat žadatel, neboť předseda krajského soudu nebo ministerstvo mají povinnost si tento doklad opatřit sami. 
K odst. 3
Toto ustanovení dále upravuje způsoby, jakými je potřeba prokázat bezúhonnost ve specifických případech.
Písmeno a) stanovuje, že žadatel, který se v posledních třech letech zdržoval déle než 3 měsíce na území jiného státu, je povinen v rámci prokazování bezúhonnosti předložit výpis z evidence trestů daného státu, nebo je-li to možné, výpis z Rejstříku trestů, v jehož příloze by byly obsaženy informace z evidence trestů jiného státu). Tímto postupem se zjednodušuje proces prokázání bezúhonnosti občanů členských států Evropské unie nebo osob, které mají nebo měly na území Evropské unie bydliště, s ohledem na existenci rámcového rozhodnutí Rady 2009/315/SVV ze dne 26. února 2009 o organizaci a obsahu výměny informací z rejstříku trestů mezi členskými státy a rozhodnutí Rady 2009/316/SVV ze dne 6. dubna 2009 o zřízení Evropského informačního systému rejstříků trestů (ECRIS) podle článku 11 rámcového rozhodnutí 2009/315/SVV.
Fyzická osoba, která není občanem České republiky, bude muset v souladu s písmenem b) bezúhonnost prokázat předložením zákonem vymezené písemnosti. 
V neposlední řadě právnická osoba, která obdobně jako fyzická osoba podle písmene a), měla sídlo nebo vykonávala svou činnost v posledních třech letech nepřetržitě alespoň tři měsíce mimo území České republiky, bude muset svou bezúhonnost dokládat dokladem tohoto státu. 
K odst. 4 
Ustanovení odstavce 4 zakládá povinnost osob doložit čestné prohlášení o bezúhonnosti, v případě, že pro ně není možné získat výpis z evidence, který by dokládal bezúhonnost. Takový postup v praxi není ojedinělý. V případě pochybností na straně soudu, zda daný stát poskytuje výpis z evidence trestů, je možné učinit dotaz na ministerstvo.
K odst. 5
Odstavec 5 stanoví, že písemnost, kterou se může podle předcházejících ustanovení prokazovat bezúhonnost, nesmí být ke dni podání návrhu na vydání povolení starší než tři měsíce.  
K odst. 6
S ohledem na skutečnost, že podle zákona o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech se posuzuje bezúhonnost ve vztahu k výkonu znalecké činnost, zakotvuje se, že ministerstvo nebo předseda krajského soudu mohou vyzvat žadatele, aby kromě dokladů prokazujících bezúhonnost předložil rozhodnutí o odsouzení. Bude se jednat především o situace, kdy předseda soudu nebo ministerstvo ze získaných dokladů a výpisů zjistí, že žadatel již byl odsouzen a bude tak potřeba dále získat informaci, za jaký trestný čin a zda byl případně spáchán v souvislosti s výkonem znalecké nebo podnikatelské činnosti (tato skutečnost je relevantní pouze u nedbalostních trestných činů).
K odst. 7
Ustanovení tohoto odstavce má vztah ke znaleckým ústavům a znaleckým kancelářím, kdy podmínku bezúhonnosti musí splňovat rovněž fyzická osoba, která působí v těchto právnických osobách jako statutární orgán nebo jeho člen anebo vykonává činnost statutárního orgánu nebo člena statutárního orgánu. Toto opatření je nutné zavést s ohledem na možnost obcházení podmínky bezúhonnosti.
K § 10
K odst. 1
Znalec je povinen jako jednu z podmínek pro výkon znalecké činnosti úspěšně vykonat vstupní zkoušku. Tato zkouška se skládá ze dvou částí. Obecná část je společná pro všechny obory a odvětví. Dle vyhlášky k tomuto zákonu bude této části předcházet školení, tzv. znalecké minimum organizované Justiční akademií. Na závěr tohoto školení budou muset žadatelé vyplnit test a složit tak tuto obecnou část zkoušky. V rámci této fáze dojde především k přezkoušení všeobecných znalostí týkajících se znalecké činnosti s důrazem na znalosti právní úpravy související se znaleckou činností a s řízením, ve kterém je možno podávat znalecké posudky, a dále kupříkladu náležitostí znaleckého posudku a dalších znalostí. 
Je-li podána žádost souhrnně pro více oborů, odvětví nebo specializací, vykonává se tato zkouška pouze jednou; to neplatí, pokud jsou žádosti podávány samostatně. Pokud si žadatel podá více žádostí na několik krajských soudů ve stejný den, považují se žádosti za podané současně. Za absolvování školení a vykonání této zkoušky musí žadatel uhradit příslušný poplatek.
Zvláštní část vstupní zkoušky si klade za cíl ověřit odborné znalosti žadatele týkající se konkrétního oboru, odvětví a popřípadě i specializace, ve které zamýšlí vykonávat znaleckou činnost. Rovněž za tuto část zkoušky musí žadatel zaplatit poplatek. Zkouška zahrnuje zejména vypracování zkušebního znaleckého posudku, jeho vysvětlení a obhájení, a ústní pohovor týkající se odborných otázek požadovaného oboru a odvětví. Poradní sbor, který bude zkoušet tuto část, přihlédne během této části vstupní zkoušky i k žadatelem uvedené specializaci.
Pro úplnost lze dodat, že u znalců, kteří byli jmenováni dle dosavadních právních předpisů a během přechodného období si podají žádost o vznik znaleckého oprávnění podle tohoto zákona, se považuje zvláštní část vstupní zkoušky za splněnou. Budou však muset absolvovat obecnou část vstupní zkoušky.
Další podrobnosti o způsobu, formě a průběhu této zkoušky stanoví Ministerstvo spravedlnosti ve vyhlášce.
K odst. 2
S ohledem na skutečnost, že obecná část vstupní zkoušky bude pro všechny obory a odvětví totožná, je nadbytečné, aby žadatel skládal tuto zkoušku opakovaně v krátkém časovém intervalu, zejména tedy pokud si najednou žádá o zápis ve vícero oborech či odvětvích, nebo si o zápis žádá v krátkém časovém intervalu, který se pro tyto účely navrhuje v délce tří let. 
Obecná část vstupní zkoušky se bude považovat pro uvedené situace za splněnou, pouze pokud dříve složil celou vstupní zkoušku. Pokud by to tak nebylo, lze se obávat toho, že by mohlo být tohoto institutu zneužíváno.
K odst. 3
Tento odstavec a odstavce následující specifikují podrobnosti týkající se vykonání vstupní zkoušky. V první řadě příslušný předseda krajského soudu posoudí splnění podmínek uvedených v § 5 odst. 1 písm. b) až h) - tedy všechny podmínky kromě vstupní zkoušky a složení slibu. Jsou-li tyto podmínky splněny, může být přistoupeno k vykonání vstupní zkoušky, která by měla z důvodu hospodárnosti následovat, až pokud je zřejmé, že ostatní podmínky byly splněny. Z dikce ustanovení § 12 odst. 6, podle kterého se řízení přeruší za účelem vykonání vstupní zkoušky žadatelem, vyplývá, že zkouška není součástí řízení. Poplatek bude splatný před vykonáním zkoušky a bez jeho zaplacení nebude možné zkoušku konat. Zde je třeba postupovat podle obecných pravidel, tedy podle § 5 odst. 2 zákona o správních poplatcích, podle kterého je v ostatních případech poplatek splatný před provedením úkonu, v tomto případě před umožněním vykonání zkoušky samotné. Poplatky za jednotlivé části vstupní zkoušky se hradí zvlášť. Po uhrazení poplatku bude žadateli umožněno vykonat vstupní zkoušku. Pokud žadatel splní všechny zde uvedené podmínky, musí mu být umožněno vykonat zkoušku nejpozději do šesti měsíců ode dne podání žádosti. Především u obecné části vstupní zkoušky se přepokládá, že se bude konat periodicky vždy pro určitý počet žadatelů společně. Nejdříve je potřeba absolvovat obecnou část vstupní zkoušky, protože zajištění zvláštní části vstupní zkoušky je administrativně, organizačně i finančně náročnější a tyto prostředky by neměly být vynakládány neúčelně.
K odst. 4 a 5
Pokud žadatel v některé části vstupní zkoušky neuspěje, může tuto část na žádost opakovat. K zvláštní části vstupní zkoušky bude připuštěn až poté, co úspěšně splní obecnou část. Tyto dvě zkoušky se zpravidla nebudou konat v jeden den. Pokud by žadatel ve lhůtě do 1 měsíce od oznámení výsledku zkoušky nepožádal předsedu krajského soudu o opakování, bude se mít za to, že žadatel neuspěl a nesplnil tím podmínky pro vznik znaleckého oprávnění. Před opakováním zkoušky musí být opětovně uhrazen poplatek za její vykonání, případně poplatek za příslušnou část zkoušky, která je opakována. Opakovaná zkouška se bude konat nejdříve po uplynutí 6 měsíců ode dne konání zkoušky, ve které žadatel neuspěl. 
Žadatelé o znalecké oprávnění by měli být na natolik vysoké odborné úrovni, že by k opakování vstupní zkoušky mělo docházet pouze ve výjimečných případech, a proto se umožňuje ji opakovat pouze jednou a až s určitým časovým odstupem.
Žadatel, který při zkoušce neuspěl, a to ani při jejím opakování, nebo žadatel, který si nepožádal ve stanovené lhůtě o opakování, mohou další žádost o vznik znaleckého oprávnění podat znovu až po uplynutí doby 5 let ode dne konání posledního pokusu zkoušky, u které neuspěli. 
Toto opatření je nutno zavést s ohledem na udržení vysoké kvality znalecké činnosti. Dva pokusy na každou část zkoušky lze považovat za dostatečné, neboť je potřeba pro výkon znalecké činnosti vybírat pouze přední experty z jednotlivých oborů, odvětví a specializací. Po uplynutí pěti let má žadatel opět nárok na dva pokusy každé části zkoušky.
K odst. 6
V návaznosti na ustanovení § 64 odst. 1 písm. e) správního řádu zákon o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech stanoví, že předseda krajského soudu za účelem vykonání vstupní zkoušky žadatelem přeruší řízení. Toto ustanovení správního řádu umožňuje, aby zvláštní zákony stanovily další případy nad rámec správního řádu, kdy orgán přeruší řízení. O přerušení řízení se vydává usnesení. Jedná se o úkon, kterým se upravuje vedení správního řízení, a proto je vyloučeno z přezkumu podle soudního řádu správního. 
K odst. 7
Zmocňovací ustanovení k vydání vyhlášky, která bude provádět ustanovení zákona týkající se vstupní zkoušky znalce. 
K § 11
K odst. 1
Znalecké oprávnění vzniká u všech subjektů vykonávajících znaleckou činnost zápisem do seznamu znalců, znaleckých kanceláří a znaleckých ústavů. Tento zápis tak má ve vztahu ke znaleckému oprávnění konstitutivní účinky. Nikdo nemůže vykonávat znaleckou činnost dříve, než je do seznamu předsedou krajského soudu nebo ministerstvem zapsán.
K odst. 2 a 6
Toto ustanovení zakotvuje procesní postup vzniku znaleckého oprávnění a zápisu do seznamu. Žadatel fyzická osoba podává žádost příslušnému předsedovi krajského soudu. Žadatel, který se chce stát znaleckým ústavem, podává žádost Ministerstvu spravedlnosti, stejně tak žadatel, který chce být zapsán do seznamu jako znalecká kancelář. Tato příslušnost vychází z dosavadní praxe, kdy krajské soudy mají zkušenosti s fyzickými osobami a ministerstvo se dlouhodobě zaměřuje na ostatní subjekty. Upouští se od koncepce, kdy ministerstvo sice vyřizovalo primárně žádosti o jmenování znaleckým ústavem, ale mohlo jmenovat i znalce. Z důvodu větší přehlednosti a efektivity právní úpravy se nově kompetence stanoví zcela jednoznačně. Formulář, jehož prostřednictvím musí být podána příslušná žádost, stanoví Ministerstvo spravedlnosti vyhláškou a zveřejní jej na svých internetových stránkách. Jednotný formulář spolu s možností jeho elektronického vyplnění ulehčí práci jak na straně žadatelů, tak na straně správního orgánu. Žádost nebude možno podat jiným způsobem. Žadatel musí ve formuláři uvést a správnímu orgánu tak předem oznámit, v jakém oboru a odvětví, popřípadě specializaci, by chtěl v budoucnu vykonávat znaleckou činnost. Je možno podat jednu žádost pro vícero oborů, odvětví a specializací. Při výběru oboru a odvětví musí žadatel vycházet z přílohy k tomuto zákonu a vyhlášce, kterou se stanoví seznam odvětví pro jednotlivé znalecké odbory. Výčet oborů a odvětví je taxativní, a proto není možno zvolit jiný obor či odvětví, než je uvedeno v příloze. Žadatel si nově nemusí, avšak může zvolit svou specializaci. Ministerstvo spravedlnosti by mělo v budoucnu stanovit seznam doporučujících specializací, kterých by se žadatelé měli při svém výběru držet. Tento seznam by měl v přiměřené míře přejímat již existující specializace, které ujednotí a přehledně uspořádá. Případnou volbu specializace se doporučuje pečlivě zvažovat, a to především s ohledem na veškeré následky, které to s sebou přinese. Pokud si žadatel nezvolí specializaci, má se za to, že může vykonávat znaleckou činnost ve všech podoblastech příslušného odvětví. Důvodem pro odmítnutí provedení znaleckého úkonu není subjektivní pocit subjektu vykonávajícího znaleckou činnost, že dané problematice již nerozumí, proto se doporučuje si specializace stanovit, neboť za bezdůvodné odmítnutí vykonání znalecké činnosti hrozí dané osobě postih. Nestanovení specializace sice může působit lákavěji především s důrazem na potenciální množství práce, ale osoba vykonávající znaleckou činnost by měla mít především na paměti, že tuto činnost musí vykonávat řádně a s náležitou (nejenom) odbornou péčí. V neposlední řadě lze uvést, že pokud si žadatel-fyzická osoba nestanoví specializaci, bude v průběhu odborné části vstupní zkoušky přezkušován z plného rozsahu daného odvětví. 
K odst. 3
V tomto odstavci se upravuje zjednodušený zápis do seznamu, pokud bylo žádosti žadatele vyhověno. Předseda krajského soudu nebo ministerstvo pak nemusí vyhotovovat rozhodnutí, ale rovnou znalce, znaleckou kancelář či znalecký ústav zapíše do seznamu. Tento zápis má konstitutivní účinky. Zápis musí být proveden do deseti pracovních dní ode dne splnění veškerých podmínek. Poslední podmínkou, která musí být splněna, bude u znalců složení slibu, u znaleckých kanceláří a znaleckých ústavů je situace odlišná, neboť tyto subjekty neskládající slib ani vstupní zkoušku. Jakmile však bude mít ministerstvo veškeré potřebné podklady, mělo by být schopno vyhodnotit, zda žadatel splňuje všechny podmínky a pokud tomu tak je, zapíše žadatele do seznamu. Pokud žadatel nesplní podmínky pro zápis do seznamu, vyhotoví se standardně rozhodnutí. Tento postup má zajistit nižší míru administrativní náročnosti, efektivitu a rychlost na straně příslušného orgánu a rovněž větší flexibilitu z pohledu žadatele o znalecké oprávnění. Zákon stanoví, že rozhodnutí nabývá právní moc zápisem znalce do seznamu znalců. Úprava nabytí právní moci je nutná, jelikož subsidiární předpis, správní řád, neupravuje obecně okamžik nabytí právní moc v případě, že se rozhodnutí nevyhotovuje. Obdobou konstrukci jako zde navrhovanou již právní řád zná, a to například u zákona o spotřebitelském úvěru (§ 11). 
K odst. 4
Aby měli znalec, znalecká kancelář a znalecký ústav možnost se prokázat, že byli zapsáni do seznamu a že disponují oprávněním vykonávat znaleckou činnost, je znalci vydává průkaz a potvrzení, které jej opravňuje k tomu, aby si nechal zhotovit znaleckou pečeť. Podrobnou specifikaci toho, jak má znalecká pečeť vizuálně vypadat a co je na ní uvedeno, stanoví ministerstvo vyhláškou. Stejně tak jako další podrobnosti týkající se průkazů (vzor, náležitosti).
K odst. 5
Dojde-li ke změně skutečností – podmínek, na jejichž podkladě bylo rozhodnuto o vzniku znaleckého oprávnění, musí tyto změny znalec, znalecká kancelář a znalecký ústav nahlásit příslušnému orgánu. Změna v těchto skutečnostech může vést k tomu, že subjekt již nadále nebude splňovat podmínky pro vznik znaleckého oprávnění. Je-li porušena tato oznamovací povinnost, dopouští se tím subjekt přestupku. Rozhodnou dobou, od které počíná běžet desetidenní lhůta, během níž musí dojít k oznámení správnímu orgánu, je okamžik, kdy předmětná změna nastala.
Podmínky pro zápis do seznamu musí být splňovány po celou dobu, kdy je tato osoba zapsána do seznamu. Pokud kdykoli po dobu zápisu předseda krajského soudu nebo ministerstvo zjistí, že daná osoba již nesplňuje podmínky pro vznik znaleckého oprávnění (např. přestane být bezúhonná), bude postupovat v souladu s 14. Znalec má navíc informační povinnost vůči předsedovi krajského soudu nebo ministerstvu a musí veškeré změny skutečností v souladu s § 24 bezprostředně oznámit. Je-li možné nedostatek určité podmínky zhojit a nehrozí-li nebezpečí z prodlení, vyzve nejprve znalce, znaleckou kancelář či znalecký ústav, aby tuto situaci napravili, a poskytne přiměřenou lhůtu k nápravě. Hrozí-li však nebezpečí z prodlení nebo nelze-li současný stav zhojit (např. absenci bezúhonnosti nelze v přiměřené lhůtě zhojit), nebo nedojde-li ani po uplynutí přiměřené lhůty k nápravě, rozhodne příslušný orgán o zániku oprávnění vykonávat znaleckou činnost.
K § 12
K odst. 1
Toto ustanovení zakotvuje, za jakých podmínek může být osoba z jiného členského státu Evropské unie nebo jiného smluvního státu Dohody o Evropském hospodářském prostoru nebo Švýcarské konfederace, která je držitelem znaleckého oprávnění obdobného tomu v České republice, zapsána do seznamu i v České republice. Toto ustanovení se nevztahuje na osoby, které nemají znalecké oprávnění ani ve svém domovském státě. Kromě této podmínky, je zde i podmínka rozdílové zkoušky a znalosti českého jazyka. Zavedení tohoto opatření je v souladu s unijním právem [tzv. kompenzační opatření podle § 10 zákona č. 18/2004 Sb., o uznávání odborné kvalifikace a jiné způsobilosti státních příslušníků členských států Evropské unie a některých příslušníků jiných států a o změně některých zákonů (zákon o uznávání odborné kvalifikace), ve znění pozdějších předpisů]. Rozdílová zkouška bývá zpravidla v češtině. Za právnickou osobu skládá rozdílovou zkoušku jednatel společnosti nebo jiná pověřená osoba. Podrobnosti budou stanoveny ve vyhlášce. Splní-li fyzická osoba podmínky podle písmene a) a b), bude po složení slibu podle odstavce 2 zapsána do seznamu jako znalec, obchodní korporace bude zapsána jako znalecká kancelář, a jiná osoba podle § 7 odst. 1 písm. a) jako znalecký ústav. Na tyto osoby se pak bude bez dalšího vztahovat stejná právní úprava jako na znalce resp. znalecké kanceláře a znalecké ústavy zapsané do seznamu. 
K odst. 2.
Rozdílová zkouška slouží k ověření znalosti právních předpisů.
Ustanovení mimo jiné zmocňuje Ministerstvo spravedlnosti, aby vyhláškou upravilo podrobnosti týkající se rozdílové zkoušky, jejího výkonu, formy a průběhu. V zásadě se rozdílovou zkouškou budou ověřovat obdobné skutečnosti jako obecnou částí vstupní zkoušky znalce, se speciálním důrazem na vnitrostátní právní předpisy a s možností zařadit i některé odborné otázky týkající se konkrétního oboru a odvětví, popř. specializace. Ustanovení o vstupní zkoušce se použije přiměřeně i pro zkoušku rozdílovou, jedná se především o pozastavení řízení, lhůty pro účast na rozdílové zkoušce či možnost opakování této zkoušky. 
K odst. 3
Fyzická osoba podle odstavce 1, která chce být v rámci České republiky zapsána, v seznamu a vykonávat znaleckou činnost musí složit do rukou ministra spravedlnosti nebo jím pověřené osoby slib. Text slibu je stejný jako u znalce, kterému vzniklo oprávnění podle § 5. Slib musí být složen bez výhrady. Znaleckou činnost může tato osoba vykonávat až ode dne zápisu do seznamu, nikoli dříve.
K § 13
K odst. 1
Účelem tohoto ustanovení je pozastavit znalci výkon znalecké činnosti na určitou dobu, v případě, že nebylo shledáno jako vhodné, žádoucí či přiměřené přistoupit přímo ke zrušení znaleckého oprávnění. K pozastavení znaleckého oprávnění může docházet ex offo  nebo na vlastní žádost. 
Odstavec 1 blíže specifikuje ty situace, ve kterých dochází k pozastavení výkonu znalecké činnosti vždy. Zároveň je vždy stanovena i lhůta, po kterou má být znalecké oprávnění pozastaveno.
Jedná se tedy o tyto situace:
bylo zahájeno trestní stíhání znalce pro úmyslný trestný čin nebo pro trestný čin spáchaný z nedbalosti v souvislosti s výkonem znalecké nebo podnikatelské činnosti, a to do doby pravomocného skončení trestního stíhání,
bylo zahájeno trestní stíhání znalce, který působí jako jediný znalec v rámci oboru a odvětví ve znalecké kanceláři, dojde k pozastavení oprávnění i znalecké kanceláře, což je logické s ohledem na fakt, že znalecká kancelář vykonává svou činnost a odvozuje své oprávnění od samotného znalce,
znalec byl vzat do vazby nebo nastoupí do výkonu trestu odnětí svobody, a to po dobu trvání výkonu vazby nebo trestu odnětí svobody, nebo
o pozastavení činnosti sám znalec písemně požádá a uvede, na jakou dobu má být znalecké oprávnění pozastaveno.
Je však důležité, aby pozastavování výkonu znalecké činnosti nebo zneužíváno či nadužíváno, proto by k žádosti podle písm. d), měl znalec vždy přistupovat s rozmyslem a po důkladném zvážení situace.
K odst. 2
V odstavci 2 jsou blíže upraveny ty situace, kdy k pozastavení znaleckého oprávnění nemusí, ale může dojít. Nutné je vždy individuální posouzení každého případu. 
Písmeno a) cílí především na ty případy, kdy osoba sama žádost o pozastavení činnosti nepodá, ale dlouhodobě se ze závažných důvodů znalecké činnosti nevěnuje (například pro tyto důvody odmítá dlouhodobě podávat znalecké posudky). Předseda krajského soudu či ministerstvo posoudí individuální okolnosti takového případu a shledají-li to důvodné, mohou znalecké oprávnění pozastavit. Typicky se bude jednat například o dlouhodobou pracovní neschopnost, dlouhodobý pobyt v zahraničí, o nepřetržitou péči o rodinného příslušníka či dlouhodobé pracovní vytížení výkonem jiné než znalecké činnosti apod. Dále se nechává na uvážení příslušného orgánu, aby oprávnění pozastavil v případě, kdy bylo zahájeno řízení o omezení svéprávnosti (písmeno c)), a to do doby nabytí právní moci rozhodnutí, kterým se toto řízení končí. Cílem těchto opatření je zajistit aktuálnost seznamu.
K odst. 3 a 4
Toto ustanovení blíže specifikuje dobu, po kterou lze mít pozastaveno znalecké oprávnění v případě podle odst. 1 písm. c), že si znalec sám o pozastavení znaleckého oprávnění požádá. Nejdéle je možné požádat o pozastavení znaleckého oprávnění najednou na 3 roky, ale tuto žádost lze podávat opakovaně. Celková doba pozastavení znaleckého oprávnění na žádost však nesmí být delší než 6 let za celou dobu výkonu znalecké činnosti. Kupříkladu, podá-li si znalec opakovaně žádost o pozastavení znaleckého oprávnění ze závažných zdravotních důvodů, může ji podat šestkrát na jeden rok, dvakrát na tři roky, třikrát na dva roky apod.
Jakmile dojde k tomu, že je znalci pozastaveno znalecké oprávnění, musí o této skutečnosti neprodleně informovat veškeré své zadavatele dosud nerozpracovaných znaleckých posudků, neboť po dobu pozastavení znaleckého oprávnění nesmí vykonávat znaleckou činnost. Znalec může dokončit již rozpracované posudky, není-li to v rozporu s důvodem pozastavení činnosti. V rozporu s důvodem pozastavení činnosti by to mohlo být zejména v případech podle odst. 1 písm. a) nebo b), v případech podle odst. 1 písm. c) nebo v případech podle odst. 2 písm. b) bude záležet především na tom, zda je znalec prakticky schopen znalecké posudky dokončit, či nikoli. Pokud by toho nebyl schopen, znalecké posudky již nedokončí. Obdobně toto platí i pro znalecké posudky, které jsou již podané, ale vyžadují si ještě určité doplnění nebo jejich vysvětlení. Na znaleckých posudcích, které byly zadány, ale ještě na nich nezačal pracovat, již pracovat ani začít nesmí.
V rozhodnutí o pozastavení znalecké činnosti by mělo být blíže ozřejměno, které znalecké posudky spadají do jaké kategorie. Předseda krajského soudu či ministerstvo zjistí počet rozpracovaných znaleckých posudků z evidence. 
K odst. 5
Skutečnost, že bylo pozastaveno znalecké oprávnění, a dobu, na kterou bylo pozastaveno, a tedy dobu, za kterou mělo dojít k ukončení tohoto pozastavení, zaznamená příslušný orgán do seznamu bezodkladně, nejpozději však do deseti pracovních dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. Jak je uvedeno v odstavci 6, odvolání nemá v tomto případě odkladný účinek, proto bude údaj o pozastavení znaleckého oprávnění zaznamenán do seznamu bez ohledu na to, zda byl podán rozklad nebo odvolání.
K odst. 6
Proti rozhodnutí o pozastavení znaleckého oprávnění je vyloučen odkladný účinek takového odvolání. Odvolání se tudíž přiznává pouze devolutivní účinek. Odvolání se nepřiznává odkladný účinek, neboť je zde naléhavý veřejný zájem na tom, aby takováto osoba nemohla pokračovat ve výkonu znalecké činnosti. Lze se domnívat, že případným výkonem znalecké činnosti takovouto osobou by mohla být způsobena jiným osobám vážná újma, a to zejména v situaci, kdy bylo pozastaveno znalecké oprávnění z důvodu zahájení trestního stíhání v souvislosti s výkonem znalecké činnosti či při nastoupení výkonu nepodmíněného trestu odnětí svobody. Kromě těchto zjevných případů může újma (např. způsobená pozdním dodání zpracovávaného znaleckého posudku) vzniknout i v dalších případech jako jsou závažné zdravotní okolnosti, zahájení jiného trestního stíhání, nebo zahájení řízení o omezení svéprávnosti atd.
Proti rozhodnutí ministerstva se podává rozklad, ale i zde se subsidiárně použije právní úprava odvolání, tudíž není přiznán odkladný účinek ani rozkladu. O odvolání proti rozhodnutí příslušného krajského soudu rozhoduje ministerstvo. O rozkladu rozhoduje ministr spravedlnosti. 
K odst. 7
Odstavec šestý míří na situace, kdy byl znalci uložen trest zákazu činnost, tento trest byl vykonán, avšak aby byl znalec znovu oprávněn provádět znaleckou činnost, je nutné, aby znovu složil vstupní zkoušku a získal osvědčení od příslušné komory. Do doby, než tyto podmínky znalec splní, bude jeho znalecké oprávnění pozastaveno ex lege.
K § 14
K odst. 1
Znalecké oprávnění může zaniknout na základě rozhodnutí nebo na základě zákona. Odstavec první upravuje situace, kdy správní orgán zruší znalci oprávnění vykonávat znaleckou činnost. Tyto případy jsou natolik závažné, že pokud jen některá z předvídaných situací pod písmeny a) až d) nastane, je nutné, aby oprávnění k výkonu znalecké činnosti zaniklo.
Důvodem pro zánik znaleckého oprávnění je skutečnost, že osoba již přestala splňovat podmínky pro vznik znaleckého oprávnění. 
V případě většiny podmínek pro zápis do seznamu se jedná o skutečnost, kde si lze představit, že předseda krajského soudu nebo ministerstvo uplatní postup dle odstavce 2, jedná-li se o takovou podmínku, kterou lze za přiměřený čas napravit. Stejně tak při zrušení znaleckého oprávnění dle písm. b) nedoložení dokladu o uzavření povinného pojištění lze zhojit, avšak musí zde být přihlédnuto ke všem okolnostem případu, protože není možné, aby subjekt dlouhodobě vykonával znaleckou činnost v situaci, kdy není řádně pojištěn. 
Dalším případem je situace, kdy nebylo znalci, znalecké kanceláři nebo znaleckému ústavu pozastaveno znalecké oprávnění, ale zároveň nemůže ze závažných důvodů dlouhodobě vykonávat znaleckou činnost nebo ji nemůže vykonávat řádně (s ohledem na další skutečnosti – např. nepobývá na území ČR). Znalecké oprávnění sice není omezené věkem, je však nepopiratelné, že některé obory a odvětví vyžadují dobrou fyzickou kondici (např. dendrologie), a tyto pak nelze od určitého věku vykonávat řádně. I toto může být důvodem pro zánik znaleckého oprávnění ze seznamu. V této situaci rozhodne příslušný orgán o zániku znaleckého oprávnění. Není účelem, aby v seznamu zůstávaly zapsány subjekty, které dlouhodobě stejně znaleckou činnost nevykonávají, a tudíž ztrácejí kontakt s touto profesí a mají nedostatek praktických zkušeností. 
Pod písmenem d) je pak zakotvena speciální situace s odkazem na příslušná ustanovení o dohledové činnosti, tedy situace, kdy orgán dohledu zjistí, že subjekt v posledních pěti letech nezpracoval alespoň tři znalecké posudky. Pokud se nejedná o případy hodné zvláštního zřetele, jedná se rovněž o důvod pro zánik znaleckého oprávnění (výjimkou může být např. situace, kdy by se jednalo o jediného znalce pro dané odvětví apod.).
K odst. 2 
Odstavec 2 stanoví, že je-li to možné a nehrozí nebezpečí z prodlení, musí příslušný správní orgán před rozhodnutím o zániku znaleckého oprávnění subjekt vyzvat k nápravě a stanoví mu k tomu přiměřenou lhůtu. Ne vždy lze ale nedostatky, pro které by mělo být jinak rozhodnuto o zániku znaleckého oprávnění znalce, znalecké kanceláře nebo znaleckého ústavu, zhojit v přiměřené lhůtě. Zároveň pokud by tímto postupem byl ohrožen řádný výkon znalecké činnosti či další osoby a hrozilo by nebezpečí z prodlení, orgán k tomuto postupu nepřistoupí a rozhodne o zániku znaleckého oprávnění.
K odst. 3
Odstavec 3 upravuje zánik znaleckého oprávnění na základě vlastní žádost nebo na základě zákonem presumované skutečnosti. Je-li o zrušení znaleckého oprávnění požádáno, příslušný správní orgán musí takovéto žádosti vyhovět. K zániku rovněž dochází v případě, že znalec zemřel nebo byl prohlášen za mrtvého nebo pokud znalecká kancelář či znalecký ústav zanikl. V těchto případech není nadále možné, aby zmíněné subjekty nadále vykonávaly z objektivních příčin znaleckou činnost.
K odst. 4 a 5 
Zakotvuje se povinnost v případě zániku znaleckého oprávnění vrátit bez zbytečného odkladu podklady zadavateli a znalecké pomůcky příslušnému orgánu.. Porušení této povinnosti osoby, které zaniklo znalecké oprávnění, je přestupkem, za který lze uložit správní trest peněžitého charakteru. Cílem tohoto opatření je zabránit tomu, aby se osoby po zániku znaleckého oprávnění i nadále vydávat za subjekty vykonávající znaleckou činnost, v případě navrácení podkladů je cílem, aby se k těmto (často jedinečným) podkladům nezbytným pro zpracování znaleckého posudku dostala bezodkladně jiná osoba a vyhotovení znalecké posudku nebylo nepřiměřeně zpožděno. 
Pokud by se jednalo o situaci, kdy znalec zemřel, pak by měl znalecké pomůcky navrátit jeho dědic nebo jiná osoba, která má tyto věci u sebe, pokud by se tak nestalo, jednalo by se o přestupek podle ustanovení § 40.
K § 15
Toto ustanovení zakotvuje vedení seznamu znalců, znaleckých kanceláří a znaleckých ústavů, jež bude nahrazovat seznam stávající. 
K odst. 1
Správcem toho seznamu bude Ministerstvo spravedlnosti, které na vedení seznamu bude dále spolupracovat s jednotlivými předsedy krajských soudů, které budou mít jakožto správní orgány editační přístup do toho seznamu tak, aby mohly zapisovat nové znalce, zaznamenávat případné správní tresty apod. Seznam se bude skládat ze dvou částí, a to části veřejné a části neveřejné. Taxativně stanovené údaje v § 15 označené jako veřejné budou dostupné prostřednictvím internetových stránek Ministerstva spravedlnosti veřejnosti. A to především z toho důvodu, aby veřejnost mohla získat přehled o výkonu znalecké činnosti a vybrat si případně vhodný subjekt pro zpracování znaleckého posudku. Z tohoto důvodu, jak je dále uvedeno, jsou uveřejňovány i některé správní tresty, a to především s ohledem na prvek veřejné kontroly a preventivní působení těchto správních trestů, kdy pro znalce, znaleckou kancelář či znalecký ústav může být dosti velkou motivací pro výkon znalecké činnosti s co největší péčí už samotná skutečnost, že by správní trest za porušení povinností podle tohoto zákona mohla být uveřejněna.
K odst. 2
Jak vyplývá z ustanovení toho odstavce, do neveřejné části tohoto seznamu má přístup Ministerstvo spravedlnosti a jednotlivé krajské soudy, a to především z důvodu plnění funkce správního orgánu. Na základě odůvodněné žádost zaslané na Ministerstvo spravedlnosti může být přístup do neveřejné části seznamu umožněn i jiným orgánům veřejné moci, typicky soudů, které budou znalce ustanovovat pro potřeby řízení u nich vedených, nebo orgánům činným v trestním řízení. Přístup se bude udělovat v nezbytném rozsahu, může být tedy omezen jak časově, tak i věcně, do jakých oblastí bude mít orgán veřejné moci přístup.
K odst. 3
V odstavci 3 je postaveno na jisto, že subjekty vykonávající znaleckou činnost mají přístup ke všem údajům, které se jich týkají. Znalec, znalecká kancelář a znalecký ústav mají právo nahlížet do neveřejné části seznamu, ne však všeobecně, ale pouze v rozsahu údajů týkajících se jejich osoby.
K odst. 4
Údaje, které budou státnímu orgánu poskytnuty, mohou být vždy použity jen v míře, která je nutná ke splnění úkolu. Toto pravidlo je v souladu s obecným pravidlem, kdy orgány vykonávají svou činnost jen v mezích své působnosti.
K § 16
K odst. 1
Do seznamu se zapisují identifikační údaje jako je jméno, identifikační číslo, adresa sídla, kontaktní adresa, dále kontaktní údaje jako telefonní kontakt či adresa datové schránky. Z těch nejdůležitějších údajů se zde zapisuje ještě obor a odvětví, popřípadě specializace, ve kterých smí být zapsanou osobou vykonávána znalecká činnost. Dále se zde zaznamenává datum zápisu do tohoto seznamu a údaj o tom, zda subjekt vykonávající znaleckou činnost vznikl, tedy byl zapsán, podle tohoto zákona nebo podle zákona o znalcích a tlumočnících. Pokud došlo k pozastavení znalecké činnosti, zapíše se tento údaj rovněž do seznamu, a to včetně doby, na kterou k pozastavení došlo. Rovněž jsou zde zapsány údaje o spáchaných přestupcích a uložených správních trestech, a to vždy po dobu 5 let ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o přestupku. Po uplynutí této doby se údaj přesouvá do neveřejné části seznamu. Pokud jde o znaleckou kancelář, zapisují se zde další důležité skutečnosti, např.,  prostřednictvím kterých znalců znalecká kancelář vykonává svou činnost.
K odst. 2
Dobrovolně, především za účelem zajištění lepšího kontaktu se znalcem, znaleckou kanceláří či znaleckým ústavem, si tyto subjekty mohou rovněž nechat zapsat svou emailovou adresu či odkaz na webové stránky týkající se jejich vlastní znalecké činnosti.
K odst. 3
Zákon zde stanoví další údaje, které se do seznamu zapisují, ale jsou vždy zapsány jako údaje neveřejné, neboť nebyl shledán důvod, aby tyto údaje byly uveřejněny, popř. se jedná o údaje, které využívá správní orgán pro svou činnost, ale není nezbytně nutné je uveřejňovat (např. údaj o provedení kontroly znaleckého posudku či kontroly znaleckého deníku, obdržení stížnosti a způsob jejího vyřízení apod.).
K odst. 4
V tomto bodě zůstává zachována stávající právní úprava, kdy znalci, který nemá doposud přiděleno identifikační číslo, bude toto přiděleno v okamžiku zápisu správcem základního registru prostřednictvím příslušného krajského soudu. Základním registrem osob se myslí, základní registr právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci podle § 3 písm. b) zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů. Způsob přidělování identifikačních čísel osob je upraven v § 27 odst. 4 zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění senátního tisku 260. Podle tohoto ustanovení se identifikační číslo osoby přidělí na základě elektronického požadavku příslušného agendového místa, přičemž agendovým místem, na základě jehož požadavku bude znalci vydáno identifikační číslo osoby, bude v daném případě Ministerstvo spravedlnosti - viz § 24 písm. a) bod 1 zákona č. 111/2009 Sb., ve znění senátního tisku 260.
K odst. 5 a 6
Změnu všech údajů, které jsou zapisovány do tohoto seznamu (veřejně i neveřejně), je znalec povinen hlásit příslušnému krajskému soudu a znalecká kancelář a znalecký ústav ministerstvu, a to do deseti pracovních dnů ode dne, kdy tato změna nastala. To neplatí, jedná-li se o vyjmenované změny, které by si měl orgán zjistit sám. Tato úprava vychází z ustanovení § 49 živnostenského zákona. Z důvodu zmírnění administrativní zátěže v případě, že by byl pro různé obory zapsán u více krajských soudů, splní svoji oznamovací povinnost oznámením změny údajů jednomu příslušnému soudu. Seznam je centrální,. provedená změna se tedy promítne u všech krajských soudů. Týká-li se změna pouze některého z oborů, v nichž je zapsán, např. změna způsobu výkonu znalecké činnosti jen u jednoho z oborů, je znalec povinen nahlásit změnu krajskému soudu příslušnému právě pro tento obor. 
Zároveň by o každé změně, kterou je znalec, znalecká kancelář nebo znalecký ústav povinen hlásit, měl být doložen doklad, který tuto změnu osvědčuje. Změny jsou do seznamu zaznamenány v co nejkratším možném termínu, tedy bez zbytečného odkladu ode dne, kdy se příslušný orgán o této změně dozví.
K § 17
K § odst. 1
Ustanovení vymezuje údaje vedené v informačním systému evidence obyvatel, které jsou nezbytné pro fungování seznamu znalců, znaleckých kanceláří a znaleckých ústavů.
K § odst. 2 až 5
Ustanovení zakládá povinnost vyjmenovaných správních orgánů, soudů a veřejnoprávních korporací sdělovat ministerstvu údaje vedené v jimi spravovaných evidencích, které jsou nezbytné pro řádné vedení seznamu.
K § 18
K odst. 1 
Žádný se subjektů oprávněných podávat znalecké posudky nesmí znalecký posudek podat, jestliže lze mít pochybnost o jeho podjatosti. Cílem tohoto ustanovení je vyloučit osoby, které by mohly mít poměr k věci, zadavateli, k orgánu veřejné moci, účastníkovi řízení či jeho zástupci, a tak zamezit možnosti podat znalecký posudek, který by mohl být výrazně subjektivně ovlivněn, a to jak negativně, tak pozitivně. Je potřeba, aby při zpracování znaleckého posudku byl kladen důraz na zachování maximální možné míry objektivity, které lze dosáhnout. 
K odst. 2
Odstavec dvě zakotvuje postup znalce, znalecké kanceláře a znaleckého ústavu v případě, že se dozví o skutečnosti, pro kterou nesmí podat znalecký posudek. Existenci této skutečnosti musí uvedené subjekty oznámit zadavateli, a to nejenom v případě, že se jedná o orgán veřejné moci, ale i v případě že by se jednalo o soukromoprávního zadavatele, neboť zadavatel má za jakékoli situace právo vědět, že u osoby, kterou si vybral ke zpracování znaleckého posudku, lze mít pochybnosti o její nepodjatosti. Tato skutečnost nemusí být totiž zadavateli z vlastní činnosti známa. Osoba vykonávající znaleckou činnost musí oznámit, že existují skutečnosti, pro které nesmí podat znalecký posudek, a to bezodkladně, jakmile vzniknou, a kdykoli po dobu, kdy je ustanovena pro zpracování znaleckého posudku, neboť v i v průběhu prací na znaleckém posudku mohou vyjít na světlo skutečnosti, které budou pochybnost nepodjatosti zakládat, ačkoli nebyly dříve zřejmé.
Ustanoví-li znalce orgán veřejné moci, tak tento orgán rozhodne o tom, zda bude znalec, znalecká kancelář či znalecký ústav vyloučen z podání znaleckého posudku. Jedná-li se o soukromoprávního zadavatele, znalec, znalecká kancelář či znalecký ústav jsou povinni splnit svou informační povinnost a zároveň nesmí podat znalecký posudek, jinak by se dopustili spáchání přestupku. 
K odst. 3
Ustanovení týkající se vyloučení znalce se přiměřeně použijí i pro konzultanta. I tento se nesmí podílet na zpracování znaleckého posudku, resp. se nesmí vyjadřovat k dílčím otázkám týkajících se tohoto posudku, lze-li mít pochybnosti o jeho nepodjatosti. Konzultant však neoznamuje svou pochybnost o jeho nepodjatosti zadavateli, ale znalci, který ji případně přetlumočí zadavateli, který ostatně musí s přibráním konzultanta vyslovit souhlas. Znalec případně může i sám ještě před ustanovení konzultanta, pokud mu jsou v předstihu oznámeny jeho obavy o případné nepodjatosti, rozhodnout, že rovnou navrhne zadavateli konzultanta jiného. 
K § 19
K odst. 1
Toto ustanovení zakotvuje podmínky, za nichž by měl být znalec, znalecká kancelář i znalecký ústav povinen odmítnout vykonat znalecký úkon, a to jak pro orgán veřejné moci, tak pro jiného zadavatele.
Jedná se o taxativní výčet. V první řadě je zde postaveno na jisto, že pozastavení znalecké činnosti je legitimním důvodem pro odmítnutí. Znalec, kterému byla pozastavena činnost ať na vlastní žádost či z moci úřední, nesmí v souladu s ustanovením § 27 znaleckou činnost dočasně vykonávat. Dále znalec musí rovněž odmítnout vykonat znaleckou činnost, nemá-li znalecké oprávnění v oboru, odvětví či specializaci (má-li ji stanovenu). Pokud by znalec podal znalecký posudek nad rámec znaleckého oprávnění, jedná se o přestupek. Dalším důvodem je, že množství zadaných, ale nezpracovaných znaleckých posudků mu objektivně nedovoluje, aby se v přiměřené lhůtě zabýval zpracováním dalšího znaleckého posudku. Především u tohoto důvodu je namístě obezřetnost ze strany orgánu veřejné moci, neboť je logické, že pokud znalec nebyl v danou chvíli schopen přijmout znalecký posudek orgánu veřejné moci, neměl by být schopen kupříkladu týden na to přijmout ani znalecký posudek soukromého zadavatele. Takovýto postup by mohl být považován za porušení tohoto zákona a za jednání, které by mohlo směřovat k uložení správního trestu za přestupek.
Zde je na místě poznamenat, že je zapotřebí, aby se i soudy aktivně zajímaly o důvod odmítnutí a případně nahlížely do evidence znaleckých posudků, neboť je-li znalec schopen zpracovávat znalecké posudky pro jiné zadavatele než orgány veřejné moci, měl by být schopen zpracovat znalecké posudky i pro ně.
K odst. 2
Odstavec 2 rozšiřuje možnosti odmítnutí podání znaleckého úkonu o fakultativní důvody. V případě, že nastanou okolnosti předvídané odstavcem 1, je znalec povinen odmítnou podání znaleckého úkonu, a to vždy. Pokud je zadavatelem orgán veřejné moci, může znalec dále odmítnout jen z důvodů uvedených v odstavci 2…
Odmítnout je tudíž rovněž možno ze závažných rodinných nebo zdravotních důvodů nebo z důvodu neočekávaných a mimořádných pracovních povinností. Veškeré tyto důvody by měl být znalec schopen na žádost orgánu veřejné moci, který chtěl znalce ustanovit, doložit. Závažným zdravotním důvodem může být dlouhodobá nemoc, která znalci znemožňuje vykonávat znaleckou činnost, za závažný rodinný důvod lze považovat dlouhodobý pobyt v zahraničí, během kterého nelze vykonávat znaleckou činnost. Může se také jednat o nenadálé a svou povahou mimořádné pracovní povinnosti. Může se sem řadit kupříkladu neočekávané odvolání na zahraniční pracovní cestu. Krátkodobější pracovní úkoly, jako je kupříkladu mimořádné jednání, se většinou dají s výkonem znalecké činnosti skloubit a neměly by být důvodem pro odmítnutí. 
Zde je ale zároveň na místě otázka, zda by takovémuto znalci, zvlášť pokud se jedná o opakované odmítání ze stále stejného či obdobného důvodu (např. zdravotní stav) či dlouho přetrvávající překážky, nemělo být znalecké oprávnění pozastaveno (§ 28 odst. 2 písm. b)). Znalec tedy může odmítnout vykonat znaleckou činnost z výše uvedených závažných důvodů, ale zároveň se vystavuje riziku, že pokud tyto důvody nedostatečně prokáže, může se jednat o přestupek (bezdůvodné odmítnutí), nebo se vystavuje riziku, že mu bude pozastaveno znalecké oprávnění z moci úřední.
Zároveň může jiný zákon stanovit další důvody odmítnutí, např. podle trestního řádu může znalec odmítnout zpracovat posudek, pokud by sebe nebo osoby blízké vystavil nebezpečí trestního stíhání. 
V neposlední řadě je potřeba zdůraznit, že toto ustanovení se vztahuje pouze na situace, kdy je zadavatelem orgán veřejné moci, neplatí tedy pro znalce v situaci, kdy je zadavatelem soukromá osoba, v takovém případě platí smluvní volnost stran. Cílem tohoto opatření je předejít situaci, kdy v minulosti často docházelo k odmítání výkonu znalecké činnosti bezdůvodně či z neopodstatněných, banálních či zcela imaginárních důvodů. S touto povinností, resp. zákazem, musí být spojena i důslednější kontrola a ověřování si pravdivosti znalcem uváděného důvodu ze strany orgánu veřejné moci. 
K odst. 3
Ani znalecká kancelář a znalecký ústav nemají možnost odmítnout vykonat znaleckou činnost pro orgán veřejné moci z jiných než z taxativně uvedených důvodů. Některé důvody jako je zdravotní stav nelze zejména na znalecké ústavy ale pochopitelně zcela aplikovat, proto je zde použito slovního obratu „přiměřeně“.  
K § 20
K odst. 1
Znalec je povinen zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o kterých se dozvěděl v souvislosti s výkonem své znalecké činnosti, a to i po jejím skončení. Tuto povinnost je nutno zakotvit s ohledem na to, že znalec se během výkonu své činnosti setkává s osobními údaji, důvěrnými skutečnostmi a citlivými informacemi týkajícími se různých skupin osob. Tyto osoby mu na straně jedné musí poskytnout součinnost, aby mohl vykonávat svou profesi s náležitou péčí, na straně druhé musí být ošetřeno, že znalec musí o těchto skutečnostech zachovávat mlčenlivost, aby se mnohdy citlivé údaje nedostaly na veřejnost nebo do rukou nesprávných osob.
Mlčenlivosti může znalce zprostit jen zadavatel. Další výjimky z tohoto obecného ustanovení jsou zakotveny v odstavci 3 a 4. 
K odst. 2
Povinnost mlčenlivosti se dále vztahuje i na konzultanty a další osoby, které se na znalecké činnosti podílely. Znalec je povinen tyto osoby o jejich povinnosti mlčenlivosti poučit, o čemž vyhotoví písemný záznam. Jakkoli tyto osoby byly přibrány jako konzultanti znalcem (po souhlasu zadavatele) nebo byly pověřeny dílčími, především administrativními činnostmi (např. v rámci znaleckého ústavu), povinnosti mlčenlivosti je může opět zprostit pouze zadavatel znaleckého posudku.
K odst. 3
Výjimka z povinnosti mlčenlivosti platí, mají-li být skutečnosti podle odstavci 1 použity přiměřeně a anonymně v rámci vědecké nebo vzdělávací činnosti. Podmínkou přiměřenosti se rozumí především přiměřeným způsobem a formou, pouze v určitých případech, po nezbytně dlouhou dobu, v rozumném množství apod. Zároveň povinnost mlčenlivosti neplatí vůči orgánu veřejné moci, před kterým probíhá řízení, v němž má být znalecký posudek použit, a vůči orgánu vykonávajícímu dohled nad znaleckou činností. 
K odst. 4
Povinnost mlčenlivost rovněž neplatí v řízení proti osobě, která vykonala znalecký úkon, nebo zadavateli v souvislosti s touto činností nebo na vzájemné spory mezi osobou, která vykonala znaleckou činnost, a zadavatelem. Toto ustanovení zohledňuje především praktické situace, kdy zadavatel podá návrh na zahájení řízení proti osobě, která pro něj vykonala znaleckou činnost. Přičemž doposud tato osoba nebyla pro takové případy automaticky zproštěna mlčenlivosti, což v praxi způsobovalo problémy a mohlo mít negativní dopady na možnost této osoby se efektivně bránit.
K § 21
K odst. 1
Odpovědnostní vztahy se i v rámci výkonu znalecké činnosti řídí standardní právní úpravou obsaženou v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Na tomto místě se pouze explicitně zakotvuje, že znalec, znalecká kancelář i znalecký ústav odpovídají za újmu, kterou způsobili v souvislosti s výkonem znalecké činnosti. Již v současnosti bylo judikováno, že znalec odpovídá za újmu, která vznikla na základě jím podaného znaleckého posudku, a je povinen tuto újmu dotčené osobě nahradit. Odpovědnosti se nelze zprostit ani takovou argumentací, že znalecký posudek je pouze podkladem pro rozhodování jiného orgánu, kupříkladu soudu. Znalec odpovídá i v těchto případech. 
K odst. 2
Odstavec 2 stanoví speciální právní úpravu, na základě které znalec působící ve znalecké kanceláři odpovídá za výkon znalecké činnosti solidárně s touto znaleckou kanceláří. Pokud se bude jednat o zaměstnance a pracovněprávní vztah, je toto ustanovení speciální k úpravě obsažené v zákoníku práce. Tato úprava se pochopitelně dotýká pouze vztahu mezi znaleckou kanceláří a jednotlivým znalcem nebo znalci, kteří se podíleli na konkrétním znaleckém posudku této kanceláře, neplatí všeobecně vůči všem znalcům působícím v dané kanceláři. Podrobnosti o odpovědnostních vztazích především v souvislosti s pojištěním jsou upraveny ve vyhlášce k provedení tohoto zákona.
K odst. 3 
Ustanovení třetího odstavce obsahuje zprošťující (liberační) důvod pro odpovědnost znalce, znalecké kanceláře a znaleckého ústavu újmu dle předchozích odstavců. K naplnění tohoto liberačního důvodu dojde tehdy, pokud újmě nemohlo být zabráněno ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze na znalci, znalecké kanceláři či znaleckém ústavu požadovat. Důkazní břemeno v tomto případě leží na straně subjektu vykonávajícího znaleckou činnost.
K § 22
K odst. 1
Toto ustanovení zakotvuje povinnost znalce, znalecké kanceláře a znaleckého ústavu být po celou dobu výkonu znalecké činnosti pojištěni pro případ odpovědnosti za újmu způsobenou v souvislosti s výkonem této činnosti. Výše pojistných částek musí být úměrná možným škodám, které lze v rozumné míře předpokládat. Výše uvedené subjekty jsou povinny zohledňovat především individuálnost jednotlivých případů výkonu jejich znalecké činnosti a pojištění tomu vhodně přizpůsobit. 
K odst. 2
Na tomto místě je upravena výjimka z obecného ustanovení o pojištění, neboť znalecké ústavy, které vznikly na základě splnění podmínek podle § 7 odst. 2 (organizační složky státu), nemusí být podle tohoto zákona pojištěny. Jeví se jako velice nepravděpodobné, že by tyto státní orgány nebyly schopny dostát svým závazkům a uhradit případnou možnou škodu, resp. újmu. Navíc je potřeba poznamenat, že stávající praxe napovídá tomu, že pojištění orgánů veřejné moci by bylo značně ekonomicky nevýhodné a ani pro jiné, často mnohem závažnější situace, nebývají orgány veřejné moci pojišťovány.
K odst. 3 
Jedná se o ustanovení, které zmocňuje Ministerstvo spravedlnosti k vydání vyhlášky k provedení ustanovení o pojištění. Tato vyhláška bude obsahovat zejména podrobnosti o minimálních limitech pojistného plnění z pojištění pro jednotlivé subjekty a jednotlivé obory a odvětví. 
K odst. 4 a 5
Subjekty vykonávající znaleckou činnost musí předložit příslušnému krajskému soudu, resp. Ministerstvu spravedlnosti doklad o uzavřeném pojištění, a to do stanovené lhůty. Není-li tento doklad doložen, jedná se o natolik závažné porušení tohoto zákona, že bude rozhodnuto o zániku znaleckého oprávnění znalce, neboť bez uzavřeného pojištění není možné s ohledem na škody, který by mohly vzniknout, vykonávat znaleckou činnosti.
Poprvé musí být doklad o uzavřeném pojištění předložen do 60 dní ode dne zápisu do seznamu, následně pak vždy do konce kalendářního roku, na který se toto pojištění vztahuje. Dále toto ustanovení zakotvuje dva další případy, kdy je povinen subjekt vykonávající znaleckou činnost doložit doklad o uzavřeném pojištění, a sice v případě, že je k tomu vyzván, a v případě, kdy došlo ke změně, která zakládá nutnost změny pojištění. Typicky se může jednat o rozšíření znaleckého oprávnění či změnu způsobu výkonu znalecké činnosti. Obdobně je povinnost dokládat pojištění stanovena i v zákoně o advokacii.
Poprvé budou muset znalci, znalecké kanceláře a znalecké ústavy, které získaly znalecké oprávnění podle dosavadních právních předpisů předložit doklad o uzavřeném pojištění do 60 dnů ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
K § 23
Toto ustanovení zakotvuje možnost přibrat si k posouzení zvláštních dílčích otázek konzultanta. Ve znaleckém posudku musí být výslovně uvedeno, kdo je konzultantem a která část znaleckého posudku byla s touto osobou konzultována. S přibráním konzultanta musí zadavatel, typicky tedy orgán veřejné moci, vyslovit souhlas, ale nerozhoduje o jeho výběru. Zpracovatel znaleckého posudku, který přibral po souhlasu zadavatele konzultanta, má nárok na náhradu hotových výdajů a na náhradu za ztrátu času, které mu v této souvislosti vznikly. Zadavatel sám však přímo konzultanta nehonoruje. Přibrání konzultanta nemá vliv na odpovědnost znalce, znalecké kanceláře nebo znaleckého ústavu. Tyto osoby se nezprostí odpovědností tím, že pro zpracování určité části znaleckého posudku, resp. pro zodpovězení některých dílčích otázek přizvou konzultanta.
K § 24
Zakotvuje se oznamovací povinnost znalce, a to vůči předsedovi krajského soudu (v případě kanceláří a ústavů vůči ministerstvu). V případě, že dojde ke změně skutečností, které mohou mít vliv na pozastavení nebo zánik znaleckého oprávnění, je znalec povinen informovat předsedu krajského soudu. Je tak povinen učinit neprodleně, tedy obratem poté, co skutečnosti nastanou. Zpravidla bude nutné předsedu krajského soudu informovat v řádu několika dní, zákon stanoví krajní limit, a to 10 pracovních dní. Pokud by tak znalec neučinil, vystavuje se postihu za přestupek. 
K § 25
K odst. 1 a 2
Toto ustanovení zakotvuje postup, jakým je orgánem veřejné moci ustanoven znalec, znalecká kancelář nebo znalecký ústav ke zpracování znaleckého posudku. Zákon nestanoví žádnou hierarchii těchto tří subjektů, které mohou vykonávat znaleckou činnost, a tudíž je na uvážení soudu, aby vzhledem k okolnostem případu a s důrazem na efektivnost, hospodárnost, rychlost, odbornost a účelnost vyhodnotil, který z těchto subjektů vybere. Zároveň je nutno uvést, že zákon nečiní ani kvalitativní rozdíly mezi znaleckými posudky jednotlivých subjektů, ani neupřednostňuje pro zpracování určitého druhu znaleckého posudku (např. revizního) jednu z těchto osob. Zákon pouze stanoví, že zpravidla by měli být ustanovování znalci, znalecké kanceláře a znalecké ústavy s ohledem na sídlo orgánu veřejné moci nebo s ohledem na jeho pracoviště, a to především z důvodu úspory nákladů a času. S ohledem na odlišnou povahu znaleckých ústavů a odlišnou výši hodinové sazby odměny za znaleckou činnost by však znalecké ústavy neměly být využívány orgány veřejné moci ke zpracování  znaleckých posudků, které nekladou zvýšené požadavky na materiální a personální zázemí. Dané ustanovení kopíruje stávající právní úpravu znalecké činnosti znaleckých ústavů.
Orgán veřejné moci musí předem projednat zadání znaleckého posudku s tím, kdo má tento znalecký posudek zpracovávat. Toto předběžné projednání by mělo proběhnout zpravidla prostřednictvím telefonické komunikace. Z tohoto důvodu je rovněž v seznamu uveden telefonní kontakt jako údaj veřejný. Znalci, znalecké kanceláře ani znalecké ústavy nesmí bezdůvodně odmítnout orgánu veřejné moci zpracovat znalecký posudek. Odmítnout lze pouze z taxativně vymezených důvodů (viz dále), jinak se jedná o přestupek. Kromě projednání samotného ustanovení znalce, znalecké kanceláře či znaleckého ústavu orgán veřejné moci před samotným zadáním znaleckého posudku projedná se shora uvedenými rovněž lhůtu pro zpracování. Tato lhůta může být po ustanovení prodloužena v zásadě pouze jednou a to jen ve zcela ojedinělých případech. Víckrát může být prodloužena jedině v případě, že nutnost tohoto prodloužení byla z důvodu zřetele hodných, například by nebyla dána na straně znalce, znalecké kanceláře nebo znaleckého ústavu. Bude se tak typicky jednat o situace, kdy znalci nebyla poskytnuta dostatečná součinnost ze strany třetích osob či účastníků řízení, nebo mu nebyly v přiměřené lhůtě poskytnuty příslušné podklady. 
Toto opatření cílí především na situace, které se opakovaně objevily v praxi, kdy znalec, znalecká kancelář či znalecký ústav nemohou odmítnout výkon znalecké činnosti, ale opakovaně zpracování znaleckého posudku odkládají a prodlužují lhůtu nikoli z důvodu větší než předpokládané náročnosti, ale z důvodu upřednostňování zpracování jiných znaleckých posudků. Aby se zamezilo tomuto negativnímu jevu, mají ministerstvo a krajské soudy a na žádost i jiné orgány veřejné moci přístup k elektronicky vedeným znaleckým deníkům, ze kterých lze poznat, zda později zadaný znalecký posudek, nebyl dokončen dříve (včetně negativního dopadu na lhůtu, resp. nutnost jejího prodloužení u znaleckého posudku zpracovávaného pro orgán veřejné moci). 
Na žádost orgánu veřejné moci musí subjekt vykonávající znaleckou činnost provést předběžné vyčíslení výše znalečného, které si provedení úkonu vyžádá.
Závěrem je nutno uvést, že pokud si orgán veřejné moci nechává zpracovat znalecký posudek pro vlastní potřebu, tedy nikoli pro potřeby řízení, které vede, pak vůči subjektům vykonávajícím znaleckou činnost vystupuje v rovnoprávném postavení stejně jako by se jednalo o soukromoprávního zadavatele. V takovém případě tedy nemá privilegované postavení, které mu zákon jinak přiznává, např. nemožnost odmítnout podat znalecký posudek, splatnost znalečného apod.
K § 26
K odst. 1
Toto ustanovení zakotvuje postup pro situace, kdy orgán veřejné moci shledá, že neexistuje osoba, kterou by mohl ustanovit pro podání znaleckého posudku, neboť nikdo nemá znalecké oprávnění v požadovaném oboru, odvětví a popřípadě specializaci (to platí i pro případy, kdy je znalecký posudek potřeba podat v oboru a odvětví, které není uvedeno v seznamu - tedy doposud takové znalecké posudky nebylo potřeba zadávat) nebo znalec, znalecká kancelář nebo znalecký ústav, který má znalecké oprávnění v požadované oblasti, nemůže podat znalecký posudek (je vyloučen, bylo mu pozastaveno oprávnění apod.) nebo by podání znaleckého posudku bylo spojeno s nepřiměřenými náklady nebo obtížemi (např. je na delší dobu v cizině a z důvodu podání znaleckého posudku by se musel vrátit do ČR, nebo je vážně zdravotně indisponován a není možné, aby vykonal veškeré úkony, které je potřeba učinit v souvislosti se zpracováním znaleckého posudku).
Osoba, která bude ustanovena ke zpracování znaleckého posudku, musí s tímto ustanovením vyslovit souhlas. Nikdo nemůže být nucen k tomu, aby podle tohoto ustanovení podal znalecký posudek. Zároveň tato osoba musí mít potřebné odborné předpoklady k tomu, aby podala znalecký posudek. Jako nejvhodnější se jeví, aby u ní byly zkoumány obdobné podmínky jako u znalce, znalecké kanceláře či znaleckého ústavu, s přihlédnutím k povaze tohoto ustanovení ad hoc. Není tedy pochopitelně možné striktně vyžadovat zcela totožné podmínky na vzdělání, praxi, certifikace apod. jako u zapsaných osob, ale cílem každého orgánu veřejné moci, který je nucen takto ustanovit znalce ad hoc by mělo být se těmto požadavkům a podmínkám stanovených tímto zákonem, a popř. i prováděcími předpisy, co nejvíce přiblížit. Tato osoba nemusí být pojištěna podle tohoto zákona.
K odst. 2
Orgán, který ustanoví jinou osobu k podání znaleckého posudku, je povinen ji poučit o významu znaleckého posudku a následcích křivé výpovědi a nepravdivého znaleckého posudku. Jedná se o obdobu poučení znalců v soudním řízení. Je možné se domnívat, že i bez výslovné právní úpravy by měl orgán veřejné moci k takovému poučení přistoupit, a to na základě odstavce 4, kdy se na osobu hledí jako na znalce, avšak pro vyloučení pochybností a zdůraznění důležitosti poučení i pro tyto osoby, je tato povinnost v odstavci 5 výslovně uvedena.
K odst. 3
Osoba ustanovená podle odstavce 1 musí složit před podáním znaleckého posudku slib. Slib bude tato osoba skládat do rukou toho, kdo ji ustanovil, tedy nejčastěji do rukou soudce nebo předsedy senátu, který v řízení zpracování posudku zadal.
K odst. 4
Jedná-li se o případ, kdy bylo potřeba zpracovat znalecký posudek v doposud neexistujícím oboru a odvětví, je orgán veřejné moci, který tuto osobu ustanovil pro jednorázové vykonání znalecké činnosti, povinen nahlásit Ministerstvu spravedlnosti, že nastala situace, kdy musela být pro zpracování znaleckého posudku ustanovena osoba, která není zapsána v seznamu. Nedílnou součástí tohoto oznámení je i vymezení oboru a odvětví, ve kterém bylo nutno podat znalecký posudek. A to především z toho důvodu, aby mohlo Ministerstvo spravedlnosti v budoucnu provádět revize seznamu znaleckých oborů a odvětví, které jsou přílohou tohoto zákona. 
K odst. 5
Pro účely podání tohoto jednoho znaleckého posudku je takto vybraná fyzická osoba považována za znalce a obchodní korporace za znaleckou kancelář. Za znalecký ústav je pak považována organizační složka státu, vysoká škola nebo její součást, veřejná výzkumná instituce nebo jiná osoba veřejného práva či její organizační složka. Ustanovení týkající se výkonu znalecké činnosti či přestupků a další se budou aplikovat. Pokud by kupříkladu takto ustanovená fyzická osoba porušila povinnost mlčenlivosti, nedopustí se tohoto porušení povinnosti jako fyzická osoba, ale jako znalec. Stejně to platí v případě odměňování. Osobám vykonávajícím jednorázově znaleckou činnost je odměna poskytována v souladu s tímto zákonem a příslušnou vyhláškou. 
K § 27
K odst. 1
Zákon umožňuje podat znalecký posudek písemně nebo ústně do protokolu. Primárním způsobem podávání znaleckého posudku by mělo být písemné podání, které je preferováno i s ohledem na podstatu znalecké činnosti. Jde-li o znalecký posudek v písemné formě, pak zákon stanoví, že bez dalšího lze znalecký posudek podávat v listinné podobě a nově se zakotvuje, že se souhlasem zadavatele lze znalecký posudek podat i v elektronické podobě. Doposud bylo možno převést znalecký posudek do elektronické podoby pouze za využití autorizované konverze, přičemž originál znaleckého posudku stále zůstával v podobě listinné. Tato nová právní úprava umožní podávat znalecké posudky, které budou existovat výlučně v elektronické podobě. Do budoucna lze považovat tento způsob zpracování znaleckého posudku jako přínosný především s ohledem na možnost vedení elektronických spisů. Prozatím zákonná úprava tento způsob umožňuje jenom v případě, kdy s tím zadavatel vysloví souhlas, a to jak v případě, kdy je zadavatelem orgán veřejné moci, tak i soukromá osoba.
K odst. 2
Toto ustanovení zakotvuje podrobnosti podávání znaleckého posudku. Jedná-li se o listinný znalecký posudek, musí být každé jeho vyhotovení vlastnoručně podepsané a musí být připojen otisk znalecké pečeti. V případě, kdy se bude jednat o znalecký posudek v elektronické verzi, musí být každé jeho vyhotovení podepsáno kvalifikovaným elektronickým podpisem a opatřeno časovým razítkem. 
K odst. 3
Všechny subjekty vykonávající znaleckou činnost jsou povinny vyhotovit stejnopis znaleckého posudku podaného v listinné podobě a tento archivovat nejméně po dobu deseti let. Rovněž je v tomto ustanovení postaveno na jisto, aby se předešlo výkladovým nejasnostem, že archivace se týká i znaleckých posudků podaných v elektronické podobě. Tyto znalecké posudky pochopitelně není nutno tisknout, ale musí být uchovány se všemi náležitostmi znaleckého posudku (stejně tak jako stejnopis znaleckého posudku v listinné podobě) po totožnou dobu 10 let.
U elektronického znaleckého posudku je naprosto nezbytné uchovat jeho čitelnosti (formát pdf/A), zajistit věrohodnost jeho původu (kvalifikovaný elektronický podpis) a neporušenost jeho obsahu. Neporušenost obsahu elektronického dokumentu je zajištěna kvalifikovaným elektronickým podpisem a časovým razítkem. Pokud je to potřeba, je nutno zajistit i digitální kontinuitu elektronického dokumentu, které lze dosáhnout tzv. „přerazítkováním“, aby bylo vyloučeno, že by dokument mohl být v průběhu jeho archivace upravován.
K odst. 4
Toto ustanovení zmocňuje Ministerstvo spravedlnosti k vydání vyhlášky upravující podrobnosti týkající se způsobu podání znaleckého posudku.
K § 28
K odst. 1
Toto ustanovení zakotvuje základní náležitosti a charakteristiky podaného znaleckého posudku. V první řadě musí být znalecký posudek úplný, musí obsahovat veškeré potřebné náležitosti, musí hodnotit problém komplexně a musí být vnitřně konzistentní. 
Znalecký posudek lze považovat za komplexní, pokud přihlíží nezávisle a nestranně ke všem známým relevantním skutečnostem. Dále musí kompletní znalecký posudek obsahovat zejména úplný postup, kterým bylo dosaženo závěru, použité předpoklady, popis metody a použité informace a podklady. Znalecký posudek je vnitřně konzistentní, jestliže je v souladu s předpoklady a principy zmíněnými v posudku a v souladu s interpretací výsledků.
Dále musí být znalecký posudek pravdivý a přezkoumatelný. Tyto podmínky lze dále rozvést především tak, že znalecký posudek musí být opakovatelný, důvodný, odůvodněný, umožňující vzájemnou kontrolu a musí být transparentní. Ve stručnosti lze k těmto požadavkům uvést, že znalecký posudek je opakovatelný, pokud nestranný odborník je schopen na základě informací obsažených v posudku zopakovat postup zpracovatele s obdobnými výsledky. Za důvodný lze posudek považovat, existuje-li důvod pro použití těch či oněch metod, postupů či údajů, které jsou pro ten který znalecký obor a odvětví lege artis s čímž úzce souvisí i odůvodněnost takovéhoto posudku. Odůvodněností se rozumí, že ve znaleckém posudku musí být výslovně uvedeny důvody použití metod, postupů či údajů. Metody a postupy použité ve znaleckém posudku splňují požadavek vzájemné kontroly, pokud byly použity alespoň dva odlišné postupy, které při stejných či obdobných vstupních údajích a předpokladech poskytují stejné či obdobné výsledky. Znalecký posudek je transparentní, pokud údaje v něm použité pocházejí z věrohodného zdroje a tyto zdroje jsou vždy uvedeny.
K odst. 2
Toto ustanovení blíže rozvádí, jaké přesné části by měl písemný znalecký posudek obsahovat. U ústního znaleckého posudku to z pochopitelných důvodů není možno vyžadovat, lze však konstatovat, že ústních znaleckých posudků se využívá spíše zřídka. Jednotlivé náležitosti znaleckého posudku a jejich obsahové a formální náležitosti blíže upravuje vyhláška sloužící k provedení tohoto zákona. Na tomto místě proto uvádíme pouze to, že pokud je k vypracování znaleckého posudku nutno použít právních předpisů, musí to být v posudku rovněž vždy uvedeno. Odůvodnění navíc musí být takové, aby umožňovalo přezkoumání znaleckého posudku. Znalecký posudek proto musí obsahovat výčet metod, zdůvodnění jejich použití a vysvětlení toho, v čem dané metody spočívají a jak je možno je aplikovat. Nelze se odvolávat na to, že by některá metoda snad mohla zůstat skryta, neboť se jedná o soukromé know-how znalce. Znalecký posudek musí být opakovatelný a jeho závěry musí být ověřitelné, a pokud by takové vysvětlení jednotlivých metod chybělo, znalecké zkoumání by nemohlo být jiným znalcem opakováno, a tudíž by byl takový znalecký posudek nepřezkoumatelný.
K odst. 3
Je stanoveno, že v případech, kdy se jedná o znalecký posudek znalecké kanceláře, musí být alespoň jednou z osob na něm se podílejících znalec z oboru, odvětví a popřípadě i specializace, ve které je tento posudek zpracován. Toto opatření se jeví nezbytné s ohledem na charakter výkonu znalecké činnosti znaleckou kanceláří, neboť ta ji vykonává pomocí vždy alespoň jednoho znalce. Rovněž musí být na znaleckém posudku uvedena a podepsána jedna osoba s oprávněním jednat v těchto věcech za znaleckou kancelář. Jelikož odpovědnost za výkon znalecké činnosti v rámci znalecké kanceláře nese solidárně tato kancelář i konkrétní znalec, je nezbytné zajistit, aby znalecký posudek prošel ověřením i ze strany zástupce této právnické osoby.
K odst. 4
Odstavec 4 se týká situací, kdy se jedná o znalecký posudek zpracovaný znaleckým ústavem. Ve znaleckém ústavu sice nepůsobí znalci, přesto je stejně jako u znalecké kanceláře (odstavec 3) nezbytné, aby ze znaleckého posudku vyplývalo, kdo se na jeho zpracování podílel. A to především z toho důvodu, aby bylo zřejmé, kdo by měl být kompetentní znalecký posudek na žádost orgánu veřejné moci stvrdit, doplnit nebo blíže vysvětlit. Rovněž se tato úprava jeví jako účelná s ohledem na možnou podjatost osob, které se na zpracování podílejí, a to ať už se jedná o osobní, pracovní či jiné důvody pro pochybnosti o nepodjatosti nebo třeba o skutečnost, že určitá osoba prostřednictvím znaleckého ústavu de facto zpracovává revizní znalecký posudek na znalecký posudek, který dříve sama zpracovala.
Jelikož ve znaleckém ústavu nepůsobí znalci a za výkon znalecké činnosti odpovídá samotný ústav jako takový, je již jednou z podmínek pro vznik znaleckého ústavu nutnost upravit si v rámci vnitřních předpisů postup, kterým bude docházet k vzetí na vědomí (nelze zcela zaměňovat se schválením ve smyslu potvrzení jeho věcné správnosti) znaleckých posudků zpracovaných tímto ústavem. Typicky se bude jednat o rady instituce, vědecké či umělecké rady, děkany fakulty, vedoucí pracovníky organizačních složek státu apod. Může se jednat i o orgán speciálně ustanovený pro tyto účely. Mezi náležitosti znaleckého posudku se tak řadí i údaj o vzetí na vědomí tohoto znaleckého posudku, datum vzetí na vědomí a podpis odpovědné osoby. 
K odst. 5
Nově se výslovně zakotvuje, že znalecká činnost musí být vykonávána v souladu s obecně uznávanými postupy a standardy daného oboru a odvětví, které by měly zakotvovat již dnes existující tzv. dobrou praxi. Tento požadavek je nutno vznášet především s ohledem na věcnou správnost a přezkoumatelnost znaleckého posudku. Pro obory a odvětví, pro které to lze a je účelné, by měly vzniknout doporučující standardy a postupy. Od těchto standardů a postupů se bude možno odchýlit, nicméně každá takováto odchylka bude muset být řádně zdůvodněna a vysvětlena. Znalec či jiný subjekt bude tedy moci zcela legitimně zvolit i jiný uznávaný postup, nebo postup, který není obvyklý, ale v daném případě se jeví jako vhodný a byl proto vybrán s ohledem na individualitu daného případu za předpokladu, že tuto odchylku řádně odůvodní. Možnosti odchýlit se od obecně uznávaných standardů a postupů nesmí být zneužíváno. 
Obecně závazné postupy a standardy budou pomocí nejen pro soudce, kterým mohou dopomoci se lépe zorientovat v předloženém posudku a jeho zkoumání, ale i pro samotné osoby vykonávající znaleckou činnost budou dobrý vodítkem, jak postupovat. Tyto postupy budou vznikat postupně, za pomoci odborné veřejnosti a příslušných, zejména ministerských poradních sborů. Standardy bude přijímat Ministerstvo spravedlnosti a následně je bude uveřejňovat způsobem umožňujícím dálkový přístup. Takto zveřejněný seznam obecně závazných postupů a standardů nebude výčtem taxativním, samozřejmě může dojít k situaci, kdy znalec použije obecně uznávané postupy nebo standardy, které dosud uveřejněny nebyly nebo se jedná o obecně uznávané postupy nebo standardy užívané dosud jen v zahraničí.
Znalecké posudky jsou v současnosti často velmi obtížně kontrolovatelné, poněvadž v posudku nejsou dostatečně podrobně uvedeny postupy zpracování a jejich zdůvodnění. Navrhuje se zejména, aby znalecký posudek vykazoval tyto znaky:
a)	Komplexnost → nezávislé a nestranné zohlednění všech známých relevantních skutečností.
b)	Úplnost →  úplný postup, kterým bylo dosaženo závěru, použité předpoklady, popis metody a použité informace a podklady.
c)	Vnitřní konzistence → v souladu s obecnými předpoklady a principy, v souladu s předpoklady a principy zmíněnými v posudku a v souladu s interpretací výsledků ocenění.
d)	Nezávislost a nestrannost → zpracovatel není žádným způsobem závislý na výsledku a nestranný, jestliže zpracovatel volbou předpokladů, údajů, metod nebo postupů neovlivnil posudek ve prospěch některé strany.
e)	Opakovatelnost → nestranný odborník je schopen na základě informací obsažených v posudku zopakovat postup zpracovatele s obdobnými výsledky.
f)	Důvodnost → existence důvodu pro použití těch či oněch metod, postupů či údajů.
g)	Odůvodněnost → důvody použití metod, postupů či údajů jsou v posudku uvedeny výslovně.
h)	Vzájemná kontrola → použití alespoň dvou odlišných postupů, které při stejných či obdobných vstupních údajích a předpokladech poskytují stejné či obdobné výsledky.
i)	Transparence → použité údaje pocházejí z věrohodného zdroje a tyto zdroje jsou vždy uvedeny.
K odst. 6
Součástí výkonu znalecké činnosti je kromě samotného zpracování znaleckého posudku i povinnost subjektu vykonávajícího znaleckou činnost dostavit se na žádost orgánu veřejné moci a na místě osobně stvrdit, doplnit nebo blíže vysvětlit znalecký posudek. Znalec se musí k orgánu veřejné moci dostavit osobně, nemůže se nechat zastoupit. Pokud by se jednalo o znalecký posudek podaný znaleckou kanceláří, měl by se rovněž dostavit osobně znalec, který se na zpracování posudku podílel, neboť jeho působení v rámci znalecké kanceláře ho nezbavuje povinnosti vykonávat znaleckou činnost osobně. Problémy mohou vzniknout v rámci znaleckého ústavu, kde by se k orgánu veřejné moci měla dostavit pravděpodobně ta osoba, která se podílela na výkonu znalecké činnosti největší dílem, nebo by se mělo dostavit osob více. Pokud je již dopředu znaleckému ústavu známo, kterých částí posudku by se požadované stvrzení, vysvětlení nebo doplnění mělo týkat, jeví se jako nejvhodnější, aby se před orgán veřejné moci dostavila ta osoba, která předmětnou část zpracovávala, či více osob společně.
K odst. 7
Toto ustanovení zakotvuje již stávající praxi, podle níž je poslední stranou znaleckého posudku tzv. znalecká doložka, kterou znalec, znalecká kancelář nebo znalecký ústav stvrzují, kde jsou zapsáni, pro jaký obor, odvětví a popřípadě specializaci, a číslo položky pod kterou je znalecký posudek zapsán v evidenci. Číslo v evidenci by mělo být znaleckému posudku přiděleno neprodleně po jeho zadání zadavatelem. Je-li znalecký posudek podáván ústně do protokolu, uvedou se do protokolu i údaje, které by byly jinak zmíněny ve znalecké doložce. 
K odst. 8
Zákon výslovně stanoví, že znaleckou pečetí je možné opatřit pouze znalecký posudek. Pokud by znalec znaleckou pečetí označil jiné dokumenty, které nejsou znaleckým posudkem, např. soukromý dokument, odborné vyjádření či jakýkoli další, dopustil by se přestupku. 
K odst. 9
Jedná se o zmocňovací ustanovení, které umožňuje Ministerstvu spravedlnosti upravit vyhláškou k provedení tohoto zákona další podrobnosti týkající se náležitostí znaleckého posudku. S ohledem na povahu dalších podrobností náležitostí posudku se jeví jako vhodnější je zakotvit prostřednictvím právního předpisu nižší právní síly, který ale zároveň umožňuje být více kazuistický a zabývat se většími detaily a technickými podrobnostmi.
K § 29
K odst. 1
Znalci, znalecké kanceláře a znalecké ústavy mají povinnost vést evidenci znaleckých posudků. Tato evidence nahrazuje dosavadní povinnost vést znalecké deníky. Zároveň s ohledem na pokrok a elektronizaci napříč všemi profesemi dochází i zde k zavedení povinnosti vést tuto evidenci elektronicky. Elektronické vedení evidence by mělo v první řadě zjednodušit a zrychlit výkon dohledu, umožnit nahlížet do “znaleckých deníků” online, zpřehlednit vedení evidence, automatizovaným způsobem zapisované údaje vyhodnocovat, vytvářet statistiky a v neposlední řadě ulehčit práci s evidencí i samotným subjektům vykonávajícím znaleckou činnost. Evidence je informačním systém veřejné správy a jejím správcem je Ministerstvo spravedlnosti. K této evidenci budou všechny strany přistupovat způsobem umožňujícím dálkový přístup. 
K odst. 2
Znalci, znalecké kanceláře a znalecké ústavy mají povinnost do této evidence zapisovat veškeré požadované údaje týkající se jejich znaleckých posudků. Tato evidence nahrazuje dosavadní povinnost vést znalecké deníky. Zároveň s ohledem na pokrok a elektronizaci napříč všemi profesemi dochází i zde k zavedení povinnosti vést tuto evidenci elektronicky. Elektronické vedení evidence by mělo v první řadě zjednodušit a zrychlit výkon dohledu, umožnit nahlížení do “znaleckých deníků” online, zpřehlednit vedení evidence, automatizovaným způsobem zapisované údaje vyhodnocovat, vytvářet statistiky a v neposlední řadě ulehčit práci s evidencí i samotným subjektům vykonávajícím znaleckou činnost. Správcem evidence je Ministerstvo spravedlnosti. K této evidenci budou všechny strany přistupovat způsobem umožňujícím dálkový přístup. 
K odst. 3
Toto ustanovení zakotvuje povinnost znalců, znaleckých kanceláří a znaleckých ústavů zapisovat určité údaje do evidence, a to ve lhůtě do pěti pracovních dní. Tyto údaje jsou neveřejné a jejich vedení je obdobou dosavadního vedení znaleckých deníků.
K odst. 4
Odstavec 4 upravuje další údaje uváděné v evidenci. V tomto ustanovení uvedené údaje nemusí subjekty vykonávající znaleckou činnost do evidence zapisovat. Tyto statistické údaje budou generovány automaticky. Účelem evidence těchto údajů je především možnost jakékoli osoby, především tedy potenciálního zadavatele znaleckého posudku, zjistit kupříkladu s jakou frekvencí vykonává určitý subjekt znaleckou činnost, kolik rozpracovaných znaleckých posudků v současnosti má a jaká je tudíž pravděpodobnost, že bude mít možnost se v přiměřené lhůtě věnovat dalšímu znaleckému posudku apod. 
K odst. 5
Stanoví se najisto, že údaje podle odstavce 3 jsou na rozdíl od vybraných údajů podle odstavce 4 vedeny jako neveřejné. Za veřejné údaje se tak považuje pouze celkový počet posudků zpracovaných v jednotlivých letech a celkový počet zadaných, ale dosud nezpracovaných posudků. Smyslem uveřejnění těchto údajů je především získání lepšího přehledu o činnosti znalce ze strany veřejnosti. Z těchto údajů se dají dovodit především skutečnosti vypovídající o tom, jak je znalec dlouhodobě vytěžován či jak je vytížen v tuto konkrétní dobu, a tudíž nakolik se znalecké činnosti věnuje či jakou lhůtu pro zpracování dalšího posudku lze rozumně předpokládat. Přístup k neveřejným údajům má ex lege Ministerstvo spravedlnosti a krajské soudy, které tyto údaje nezbytně potřebují k výkonu své činnosti podle tohoto zákona. V odůvodněných případech je na základě žádosti uděleno oprávnění nahlížet do neveřejné části evidence i jinému orgánu veřejné moci, zejména soudu či jiného orgánu, u něhož je vedeno řízení, pro které je znalecký posudek požadován.
K odst. 6
Jedná se o zmocňovací ustanovení, které opravňuje Ministerstvo spravedlnosti k úpravě dalších podrobností týkající se vedení evidence prostřednictvím příslušné prováděcí vyhlášky.
K odst. 7
Stejně jako tomu bylo doposud, předseda krajského soudu by měl periodicky, nejméně však jedenkrát ročně, provést kontrolu vedení evidence znalců, kteří jsou zapsáni v jeho obvodu. Povinnost kontroly vedení evidence se vztahuje i na Ministerstvo spravedlnosti, které kontroluje vedení evidence znaleckými kancelářemi a znaleckými ústavy. V případě zjištění nedostatků se zahájí řízení o přestupku, případně o udělení výtky. Jelikož se jedná o pravidelné a opakující se získávání informací, které není časově omezeno, nebude se jednat o kontroly podle kontrolního řádu.
K § 30
Toto ustanovení zakotvuje zákonnou definici znalečného. Znalečným se rozumí celková částka odměny (myšleno hodinové odměny za výkon znalecké činnosti), náhrady hotových výdajů a náhrady za ztrátu času, tedy prakticky veškerých finančních prostředků, které znalci, znalecké kanceláři a znaleckému ústavu v souvislosti s výkonem znalecké činnosti náleží. Je-li subjekt vykonávající znaleckou činnost plátce daně z přidané hodnoty, jednotlivé částky se navyšují o DPH, jak je ostatně stanoveno i v následujících ustanoveních.
K § 31
K odst. 1
Odstavec 1 zakotvuje nárok znalců, znaleckých kanceláří a znaleckých ústavů na odměnu za podání znaleckého posudku. Jedná se o obecné ustanovení, které je dále v zákoně rozvedeno, a podrobnosti jsou poté stanoveny vyhláškou. Jedná-li se o znaleckou kancelář, odměna přísluší této kanceláři, která ji dále vyplácí znalci, a to s ohledem na přesný charakter jejího vztahu se znalcem, který v rámci této kanceláře působí. Se zadavateli však jedná znalecká kancelář a ona je tím, kdo je ustanoven pro výkon znalecké činnosti v těchto případech. Ke znalci se může odměna dostat kupříkladu prostřednictvím uzavřené pracovní smlouvy, či jako podíl na zisku, jedná-li se o společníka.
K odst. 2
Odstavec 2 zakotvuje vztah mezi smluvní odměnou a odměnou podle tohoto zákona, resp. prováděcí vyhlášky k tomuto zákonu. Výkon znalecké činnosti je úplatný. Jedná-li se o zadavatele, který je orgánem veřejném moci, odměna znalce, znalecké kanceláře či znaleckého ústavu se stanoví podle příslušné legislativní úpravy odměňování. Jedná-li se o soukromoprávního zadavatele, pak se ponechává na smluvní volnosti stran, zda si odměnu za výkon znalecké činnosti strany upraví mezi sebou (a v jakém rozsahu) nebo zda využijí zákonné úpravy odměňování. Jedná se o standardní mechanismus odměňování, jehož obdobu lze najít v mnohých jiných předpisech, např. v zákoně o advokacii. 
K odst. 3
Ustanovení odstavce 3 pamatuje na situace, kdy není odměna stanovena podle příslušné vyhlášky, ale je sjednána smluvně, přičemž odměna musí být sjednána písemně a ještě před započetím prací na znaleckém posudku, aby se předešlo možným nejasnostem a problémům v budoucnu a aby odměna nezávisela na výsledku znalecké činnosti. Sjednáním odměny se rovněž rozumí i stanovení způsobu jejího určení, nemusí se přímo jednat o to, že by si strany dohodly celkovou částku již dopředu, neboť to by často nebylo ani prakticky možné. Postačí, když bude sjednáno, jakým způsobem bude odměna vypočtena (např. 400 Kč za každou započatou půlhodinu výkonu znalecké činnosti), zda bude hrazena náhrada nákladů, zda bude hrazen čas strávený cestou na místní šetření, je-li to v daném případě nutné, v jakém případě lze odměnu zkrátit či zcela odepřít apod. Soukromoprávní zadavatel se znalcem se mohou rovněž pochopitelně odkázat na zákonnou právní úpravu, nepřejí-li si upravit odměňování odlišně. Jedná se však o soukromoprávní smluvní vztah mezi zadavatelem a znalcem, znaleckou kanceláří nebo znaleckým ústavem, a proto si jej strany mohou v mezích tohoto zákona dohodnout dle vlastního uvážení a domluvy. Přímo ve znaleckém posudku musí být uvedeno, zda byla sjednána smluvní odměna. Odměna nesmí být závislá na výsledku, ke kterému znalec v rámci výkonu své činnosti dojde.
K odst. 4
Stanovení přesné výše odměny závisí především na množství účelně vynaložené práce, resp. času, a stupni odbornosti a požadovaných znalostí k provedení znaleckého úkonu. Jakkoli toto ustanovení cílí především na stanovení odměny dle vyhlášky, není vyloučeno, aby bylo využito i pro soukromoprávní vztah mezi zadavatelem a osobou vykonávající znaleckou činnost.
K odst. 5
Zákon umožňuje zvýšit odměnu znalce, a to za předpokladu, že se jedná o znalecký posudek mimořádně obtížný, nebo pokud je nutné urychlené zpracování znaleckého posudku. 
V případě, že znalecký úkon není proveden řádně, včas, kvalitně a v souladu s dalšími požadavky uvedenými v ustanovení § 26, může orgán veřejné moci nebo i soukromý zadavatel, nebylo-li sjednáno jinak, přistoupit k tomu, že odměna bude zkrácena či zcela odepřena. Podrobnosti stanoví ministerstvo vyhláškou.
Toto ustanovení je dispozitivní; uplatní se tedy pouze v případě, že si strany nesjednají odlišnou úpravu odměňování. Pokud tedy není smluvně vyloučena možnost snížení či odepření odměny nebo není-li ve smlouvě stanovena jiná úprava odměňování, uplatní se tato zákonná pravidla (i další podrobnosti upravené vyhláškou).
K odst. 6
Toto ustanovení reflektuje skutečnost, že mnozí znalci, znalecké kanceláře a znalecké ústavy jsou plátci daně z přidané hodnoty. K odměně si v těchto případech mohou ještě přičíst částku, která se rovná částce, kterou jsou povinni z této odměny odvést příslušnému správci daně podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. Jinak by prakticky dostávali nižší odměnu než ty osoby, které by plátci daně s přidané hodnoty nebyly. Toto ustanovení se vztahuje jak na měsíční, tak na čtvrtletní plátce a stejně tak i na plátce dobrovolné i ze zákona.
K odst. 7
Ustanovení reaguje na vzniklou situaci, kdy po dobu mnoha let až desetiletí zůstává často výše znalečného neměnná. Na základě tohoto ustanovení by Ministerstvo spravedlnosti mělo jednou za tři roky provést analýzu výše odměn zejména z údajů v evidenci znaleckých posudků a provést komparaci výše odměny podle zákona resp. vyhlášky a smluvní odměny. V případě, že by zde byl shledán výrazný nárůst či pokles smluvních odměn v  uplynulých třech letech, měla by být upravena i odměna mimosmluvní. Důležité je upozornit na skutečnost, že toto ustanovení se týká vývoje, resp. nárůstu, poklesu či stagnace výše smluvní či mimosmluvní odměny v čase, nikoli rozdílu mezi smluvní a mimosmluvní odměnou jako takového. Účelem tohoto ustanovení není dorovnávat výši mimosmluvní odměny do výše odměny smluvní, která, jak je z praxe zřejmé, může být velice proměnlivá a závisí na množství dalších dílčích aspektů. Jedná se tedy spíše o situace, kdy by např. v důsledku inflace došlo k významné změně smluvních odměn, a to jak k nárůstu, tak k poklesu. 
K odst. 8
Zmocňovací ustanovení, které umožňuje Ministerstvu spravedlnosti upravit další podrobnosti týkající se odměňování vyhláškou. Vyhláška umožňuje zakotvení větších detailů, které by nebylo vhodné stanovovat přímo v zákoně. Zároveň je legislativní proces vyhlášky kratší a umožňuje tak flexibilnější změnu, reagující na společenský a ekonomický vývoj.
K § 32
K odst. 1
Zakotvuje se, že nebylo-li dohodnuto jinak, má znalec, znalecká kancelář a znalecký ústav nárok na náhradu hotových výdajů, které účelně vynaložil k provedení úkonu. Toto platí i v případě, že nebylo mezi znalcem a soukromoprávním zadavatelem dohodnuto jinak. Vynaložení těchto výdajů by mělo být v souvislosti se znaleckou činnosti nezbytně nutné, pokud se subjekt mohl obejít bez vynaložení těchto nákladů, aniž by to mělo vliv na řádný výkon znalecké činnosti, vystavuje se tak riziku, že orgánem veřejné moci nebude náhrada těchto výdajů uznána (např. mohl-li si danou skutečnost ověřit i jinak, bezúplatně, aniž by k tomu musel vynaložit nepřiměřené úsilí). Pro bližší vysvětlení se rovněž uvádí, že náklady spojené se sociálním či zdravotním pojištěním, odvody na daních, náklady na mzdy pomocného personálu a výkon znalecké činnosti (např. provoz sekretariátu, pronájem kanceláře apod.), nákup potřebného vybavení a další obdobné náklady nebudou znalci, znalecké kanceláři a znaleckému ústavu hrazeny. 
Nově se také zavádí možnost požadovat dle prováděcí vyhlášky náhradu za ztrátu času, ke které došlo v souvislosti s výkonem znalecké činnosti. V minulosti se stávalo, že se znalci museli kupříkladu dostavit na místní šetření či obhlídku posuzované nemovité věci, aniž by jim byl hrazen čas strávený cestou na místo, neboť v tento okamžik nevykonával znaleckou činnost. Náhrada za ztrátu času je sice v porovnání s hodinovou odměnou za výkon znalecké činnosti pochopitelně nižší, přesto se předkladatel domnívá, že je účelné tuto náhradu zavést. Není jí však možno zneužívat. Pokud není úkon v rámci výkon znalecké činnosti nezbytný a není účelný, nemůže být hrazena ani náhrada za ztrátu času. Subjekt vykonávající znaleckou činnost by měl zároveň dbát na to, aby náhrada za ztrátu času, resp. doba této „ztráty času“ byla přiměřená.
K odst. 2
Nestanoví-li se v tomto zákoně nebo v některé z prováděcích vyhlášek k tomuto zákonu něco jiného (např. náklady na tisk znaleckých posudků, pokud je orgán veřejné moci požaduje v několika vyhotoveních), jsou již náklady na běžné administrativní práce zahrnuty v odměně znalce, znalecké kanceláře a znaleckého ústavu. Jedná se zejména o nájem kancelářských prostor, mzdy pomocného personálu, náklady na nákup potřebného vybavení či zařízení kanceláře či kancelářských pomůcek apod. Nejenom, že náhrada takových nákladů by subjektu vykonávajícímu znaleckou činnost nebyla přiznána, ale zároveň by se znalec, znalecká kancelář nebo znalecký ústav vystavovali riziku spáchání přestupku, za nějž je možno udělit správní trest až do výše 100 000 Kč (s přihlédnutím ke všem okolnostem případu).
K odst. 3
Pokud byl ke konzultaci dílčích otázek v rámci vypracování znaleckého posudku přibrán konzultant (se souhlasem zadavatele), má subjekt vykonávající znaleckou činnost nárok na náhradu hotových výdajů a náhradu za ztrátu času, které mu v této souvislosti vznikly, stejně jako v případě nákladů znalce, se musí jednat o náklady v přímé souvislosti s úkonem.
K odst. 4
Toto ustanovení reflektuje skutečnost, že mnozí znalci, znalecké kanceláře a znalecké ústavy jsou plátci daně z přidané hodnoty. K náhradám si v těchto případech mohou ještě přičíst částku, která se rovná částce, kterou jsou povinni z této odměny odvést příslušnému správci daně podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů. Jinak by prakticky dostávali nižší náhrady než ty osoby, které by plátci daně s přidané hodnoty nebyly. Toto ustanovení se vztahuje jak na měsíční, tak na čtvrtletní plátce a stejně tak i na plátce dobrovolné i ze zákona.
K odst. 5
Nový zákon o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech umožňuje cizím státním příslušníkům žádat o vznik znaleckého oprávnění v České republice. S ohledem na znalečné je však zapotřebí z důvodu hospodárnosti výkonu znalecké činnosti zakotvit, že takovýto žadatel, či později osoba vykonávající znaleckou činnost musí mít na území České republiky kontaktní adresu, která se kromě jiného považuje za adresu rozhodnou pro stanovení výše náhrad (za ztrátu času a hotových výdajů). Ustanovení také míří na České občany, kteří trvale žijí v zahraničí, není důvodu, proč by tyto osoby měly být vyloučeny z možnosti vykonávat znaleckou činnost, avšak je nutné tento fakt zohlednit pro účely náhrady hotových výdajů. Pokud by neexistovalo toto speciální ustanovení, mohlo by dojít až k situaci, kdy by v praxi tito znalci stejně nebyli ustanovováni, neboť by to z ekonomických důvodů bylo značně nevýhodné a nepřiměřené. 
K odst. 6
Jedná se o zmocňovací ustanovení, které umožňuje Ministerstvu spravedlnosti upravit další podrobnosti týkající se náhrady hotových výdajů a náhrady za ztrátu času ve vyhlášce. Vyhláška umožňuje zakotvení větších detailů, které by nebylo vhodné stanovovat přímo v zákoně. Zároveň je legislativní proces vyhlášky kratší a umožňuje tak flexibilnější změnu reagující na společenský a ekonomický vývoj.
K § 33
Orgán veřejné moci může v odůvodněných případech poskytnout znalci přiměřenou zálohu na odměnu a náhrady. K posouzení, zda se jedná o odůvodněný požadavek, bude potřeba přistupovat individuálně, a to především s ohledem na rozsah, dobu ke zpracování, náročnost, nezbytně vynaložené hotové výdaje, pravděpodobnost nutnosti přibrat konzultanta a další skutečnosti, které bude muset zadavatel v konkrétním případě zohlednit.
K § 34
Byl-li znalecký posudek zadán orgánem veřejné moci, musí být znalečné vyúčtováno zároveň s podáním tohoto posudku. Byl-li znalecký posudek podán na základě smluvního vztahu mezi zadavatelem soukromoprávního charakteru a znalcem, znaleckou kanceláří či znaleckým ústavem, toto ustanovení se nepoužije a termín stanovený pro vyúčtování znalečného je odvislý od dohody těchto smluvních stran. V souladu s ustanovení § 1963 občanského zákoníku a Směrnici 2011/7/EU o postupu proti opožděným platbám v obchodních transakcích, je splatnost 30 dnů ode dne doručení faktury nebo jiné výzvy podobné povahy, anebo ode dne obdržení služby, podle toho, který z těchto dnů nastal později. Smluvní strany si mohou ujednat dobu splatnosti delší 60 dnů jen tehdy, není-li to vůči věřiteli hrubě nespravedlivé.
O předloženém vyúčtování orgán veřejné moci rozhodne bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 30 dní ode dne doručení vyúčtování. Uhrazeno musí být znalečné do 15 dní ode dne nabytí právní moci rozhodnutí o znalečném.
K § 35
K odst. 1
Dohled nad výkonem znalecké činnosti znalecké kanceláře a znaleckého ústavu vykonává ministerstvo a dohled nad činností znalce předseda krajského soudu. Tento systém byl v zásadě převzat z dosavadního uspořádání dohledu nad výkonem znalecké činnosti, kdy ministerstvo vykonávalo dohled nad právnickými osobami, tedy znaleckými ústavy v I. i II. oddíle, a krajské soudy vykonávaly dohled nad znalci - fyzickými osobami. Při výkonu dohledu se ministerstvo a předseda řídí zejména kontrolním řádem, jelikož se jedná o výkon veřejné správy svěřený jednotlivým předsedům krajských soudů, resp. ministerstvu.
K odst. 2
Zakotvuje se, že orgány dohledu prověřují (nejen na podnět, ale i z vlastní iniciativy), zda dohlížené subjekty vykonávají znaleckou činnost v souladu s účinnými právními předpisy upravujícími tuto oblast. Nově se stanoví, že orgán dohledu je oprávněn posuzovat správnost znaleckého posudku s ohledem na metodologii použitou při zpracování znaleckého posudku. K tomuto opatření bylo nutno přistoupit s ohledem na stále častěji se opakující problematiku nepravdivých, ovlivněných, zaujatých či jinak věcně nesprávně zpracovaných znaleckých posudků. V plnění této povinnosti budou příslušnému orgánu dohledu napomáhat odborné poradní sbory (viz dále). Konečné rozhodnutí však musí vzejít od tohoto orgánu, neboť poradní sbor ze své podstaty nemá právo rozhodovat směrem navenek vůči jednotlivým subjektům vykonávajícím znaleckou činnost a poskytuje pouze podporu a podkladové materiály pro rozhodování příslušného orgánu.
K odst. 3
Dále se zakotvuje povinnost orgánů vykonávajících dohled nejméně jednou za pět let provést u každého znalce, znalecké kanceláře a znaleckého ústavu kontrolu tří náhodně vybraných znaleckých posudků. Má-li znalec, znalecká kancelář nebo znalecký ústav znalecké oprávnění ve více oborech a odvětvích, pak tato kontrola platí pro každý obor a odvětví samostatně. Způsob výběru znaleckých posudků se ponechává na dohledovém orgánu, může vybrat posudky zcela náhodně či kupříkladu vybrat jeden znalecký posudek, na který přišla stížnost a dva náhodně, či jakkoli jinak. Jako jedinou podmínku zákon stanoví, že orgán dohledu má možnost vybírat ze znaleckých posudků zpracovaných v uplynulých pěti letech. Znalecké posudky ke kontrole nesmí ale vybrat subjekt vykonávající znaleckou činnost sám, ani nesmí tento výběr jakkoli ovlivnit. 
Orgán dohledu kontroluje znalecké posudky zejména s ohledem na jejich soulad s účinnými právními předpisy a s ohledem na standardy a postupy pro daný obor a odvětví, byly-li vydány. Znalec, znalecká kancelář a znalecký ústav se mohou od těchto postupů a standardů odchýlit, považují-li to za důvodné, ale musí takovéto odchýlení (např. použití jiné metody výpočtu než je obvyklé) v rámci znaleckého posudku dostatečně zdůvodnit.
Shledá-li orgán dohledu při kontrole znaleckých posudků nedostatky, postupuje dále vůči kontrolovanému subjektu s ohledem na závažnost těchto nedostatků. Kromě možnosti zahájit řízení o přestupku, k čemuž by mělo být přistupováno v závažných případech, neboť může dojít i k uložení trestu zákazu činnosti, může orgán dohledu udělit výtku či pouze upozornit na nedostatky. Nad rámec výše uvedených postupů je dále dána orgánu dohledu možnost tuto kontrolu rozšířit či ji zopakovat po uplynutí určité doby. Tato doba by měla být dostatečně dlouhá na to, aby znalec, znalecká kancelář nebo znalecký ústav měli reálnou možnost vytýkané nedostatky odstranit. Pokud by nedošlo k odstranění, jeví se jako vhodné přistoupit k tvrdšímu opatření než pouze opakované kontrole a kupříkladu udělit výtku či zahájit řízení o přestupku. 
K odst. 4 a 5
Toto ustanovení pamatuje na speciální případy, kdy znalec, znalecká kancelář a znalecký ústav v uplynulých pěti letech nevypracovali dostatečný počet znaleckých posudků (tři) a ke kontrole podle odstavce 3 tudíž nemůže dojít. Jedná se o určitou nečinnost znalce, znalecké kanceláři či znaleckého ústavu, i když se může pochopitelně jednat o nečinnost, kterou nemohli ovlivnit, neboť v příslušném oboru, odvětví či specializaci nemusela být dostatečná poptávka po vypracování znaleckých posudků. K těmto situacím docházelo i v minulosti. Typickým příkladem je situace zhrouceného mostu (silničního nadjezdu) nad železniční tratí ve Studénce ze dne 8. srpna 2008, kdy do této doby po znaleckých posudcích týkajících se této problematiky prakticky neexistovala žádná poptávka. Nicméně po této nešťastné události byl naopak o znaleckou činnost v tomto oboru, odvětví a specializaci ze strany orgánů veřejné moci, popř. účastníků řízení týkajícího se této nehody, obrovský zájem. V těchto situacích má možnost orgán dohledu možnost nepřistoupit k zrušení oprávnění vykonávat znaleckou činnost, a to ve výjimečných případech. Tyto důvody hodné zvláštního zřetele musí však dohledovým orgánem vždy řádně odůvodněny. Mohlo by se kupříkladu jednat o situace, kdy znalec nevypracoval tři znalecké posudky, ale pouze dva a zároveň není pro daný obor, resp. odvětví a specializaci zapsán jiný znalec, a tudíž se lze důvodně domnívat, že v budoucnu by zde mohla existovat poptávka po dalších znaleckých posudcích, které by však neměl kdo zpracovat. Příslušný orgán však musí vždy přihlédnout ke všem skutečnostem a k tomuto postupu přistoupit pouze ve zcela výjimečných případech. Subjekt, který dlouhodobě nevykonává znaleckou činnost z jakýchkoli důvodů, ztrácí kontakt s daným oborem a se znalectvím jako takovým. V současné době většina znalců zapsaných do seznamu podle dosavadního zákona nezpracuje více než 5 znaleckých posudků za rok. Účelem nového zákona by mělo být zkvalitnění výkonu znalecké činnosti, s čímž bezpochyby souvisí i fakt, že znalec, znalecká kancelář či znalecký ústav by měli tuto činnost vykonávat často, aby v ní získali větší praxi. Pokud by příslušný orgán využil možnosti nezrušit oprávnění vykonávat znaleckou činnost dané osobě, zkontroluje kromě jiného všechny posudky, které v uplynulých pěti letech zpracovala (tedy i v případě, že by se jednalo o jeden či dva posudky) a dále postupuje podle odstavce 3, jako by se jednalo o řádnou kontrolu. 
Toto ustanovení pochopitelně neplatí, pokud je znalec zapsán v seznamu kratší dobu než 5 let. 
Ministerstvo metodicky koordinuje a řídí činnost orgánů dohledu. Pro tyto účely bude vydávat metodiky, pořádat semináře či činit jiná potřebná opatření. Cílem je zajistit dostatečný výkon dohledu, včetně sjednocení praxe ministerstva a jednotlivých krajských soudů tak, aby nedocházelo k neodůvodněným rozdílům. 
K § 36
K odst. 1
Zakotvuje se oznamovací povinnost orgánu veřejné moci. Zjistí-li orgány veřejné moci při své činnosti skutečnosti nasvědčující tomu, že v souvislosti s výkonem znalecké činnosti došlo k porušení tohoto zákona, oznámí to bez zbytečného odkladu předsedovi krajského soudu nebo ministerstvu.
Uvedená povinnost zavazuje každý orgán veřejné moci, který se předmětné skutečnosti dozví, a to bez ohledu na to, že se stejné skutečnosti mohl ze své činnosti dozvědět i jiný orgán.
K odst. 2
Zahájení trestního stíhání či vzetí znalce do vazby je důvod pro pozastavení oprávnění vykonávat znaleckou činnost. Orgány činné v trestním řízení jsou povinny vyrozumět orgán dohledu o těchto skutečnostech. 
Povinnost oznámit zahájení trestního stíhání (a další skutečnosti, které mohou vést k pozastavení či zániku oprávnění) stíhá i samotného znalce, pokud by takovou povinnost nesplnil, vystavuje se nebezpečí postihu za přestupek.
K § 37
Nově se zakotvuje, že příslušný orgán může rovněž udělit znalci, znalecké kanceláři nebo znaleckému ústavu výtku. Tato výtka by měla v zásadě nahrazovat dosavadní institut výstrahy, který je v rámci českého právního řádu ojedinělým jevem. Naopak institut výtky se objevuje v celé řadě dalších procesních předpisů, a proto považujeme jeho využití za vhodnější.
Je možné odkázat především na právní úpravu výtky v jiných profesních předpisech a judikaturu Nejvyššího správního soudu (zejména rozsudek 4 As 173/2015-31 ze dne 27. 11. 2015), přičemž z uvedeného judikátu pro bližší vysvětlení a popis institutu výtky uvádíme následující.
Výtka je trestem uloženým za porušení povinností dohledovým orgánem, přičemž její uložení zakládá překážku dvojího postihu ve smyslu zásady ne bis in idem. Ačkoli se institut výtky formulačně v jednotlivých profesních předpisech mírně odlišuje, soudy přistupují k institutu výtky jednotně. Výtka je svou povahou nejmírnějším stupněm kárného postihu v obecnějším slova smyslu, jehož účelem je flexibilně postihnout ty nedostatky, jež svojí menší závažností neodůvodňují zahájení kárného/přestupkového řízení. Uložená výtka je tak do jisté míry formalizovanou informací o tom, že došlo k určitému pochybení. Výtka může dále působit například i jako překážka v kariérním postupu a může být přitěžující okolností v případném dalším řízení. Přestože je výtka opatřením svou povahou blízkým napomenutí či důtce, zároveň se jedná o manažerský nástroj dohledového orgánu, který umožňuje zejména udržovat disciplínu, pracovní morálku, řešit drobná pochybení nebo napravovat nesprávné metodické postupy. Posouzení závažnosti provinění pro udělení výtky je zcela na příslušném orgánu dohledu. Jinými slovy, dohledový orgán rozhoduje, zda udělí výtku nebo zahájí jiné řízení (kárné, přestupkové). Výtky v jednotlivých právních předpisech by neměly vyvolávat odlišné právní účinky. Výtka naplňuje ve smyslu soudního řádu správního materiální znaky rozhodnutí správního orgánu. Přestože je výtka svojí povahou rozhodnutím správního orgánu, její specifický charakter vylučuje aplikaci klasického správního řízení podle části druhé a třetí správního řádu. Uplatní se pouze základní zásady činnosti správního orgánů. Efektivní využívání výtky dohledovým orgánem je myslitelné pouze za podmínky, že zůstane zachována určitá neformálnost jejího ukládání. Pokud by totiž uložení výtky podléhalo formálnímu správnímu řízení, pak by tento institut postrádal svůj smysl. Závěr, že se nejedná o rozhodnutí podle § 67 správního řádu, však nevylučuje přezkum tohoto úkonu v režimu žaloby proti rozhodnutí správního orgánu.
Údaj o tom, že byla uložena výtka, se zaznamenává do seznamu znalců, k tomu, že byla uložena pak správní orgán, přihlíží při projednávání přestupku. Údaj bude v seznamu (v jeho neveřejné části) veden po dobu 3 let, poté bude údaj vymazán. 

K § 38
Poradní sbory, jak již název vypovídá, jsou především poradními orgány svých zřizovatelů a plní důležitou funkci zejména při přezkumu znaleckých posudků, při vstupní zkoušce a řízení o přestupku. Část úkolů, kterou by předseda soudu jinak svěřil poradním sborům, může svěřit profesní komoře zřízené na základě zákona, v praxi pak může komora, resp. její členové vykonávat činnosti spojené s vstupní zkouškou, kontrolou posudků a činnosti obdobné.
K odst. 1 a 2
Poradní sbory zřizuje jako své poradní sbory ministr spravedlnosti nebo předseda krajského soudu. Mohou být zřízeny v jakémkoli oboru a odvětví. Ideálním stavem je samozřejmě mít poradní sbory ve všech oborech a odvětvích, ovšem v některých oborech a odvětvích to s ohledem na nedostatek odborníků může být problém. Z tohoto důvodů ustanovení odstavce 3 zakotvuje, že pokud není zřízen tzv. krajský poradní sbor, jeho funkci bude plnit poradní sbor zřízený ministrem spravedlnosti. Primární je tedy zajištění existence poradních sborů při Ministerstvu spravedlnosti. Na to, aby byl vytvořen dostatek poradních sborů, by měl dbát každý ministr spravedlnosti a předsedové všech krajských soudů, neboť právě jim budou po odborné stránce vypomáhat v jejich práci. K nahrazení poradního sboru krajského soudu poradním sborem ministerským by mělo docházet pouze ve výjimečných případech raritních oborů a odvětví.
Náplní činnosti členů poradních sborů je zejména vyjadřování se k odborným otázkám znalecké činnosti (např., která oblast spadá do jakého oboru a odvětví), napomáhají s hodnocením věcné správnosti znaleckých posudků (v rámci správního trestání i v rámci periodické kontroly) a účastní se odborné části vstupní zkoušky. V rámci vstupní zkoušky mohou díky svým zkušenostem napomáhat i s hodnocením dalších podmínek a kvalifikačních požadavků, jako je např. požadavek na dostatečnou úroveň vzdělání a délku odborné praxe. Tento výčet je demonstrativní, není tudíž vyloučeno, aby byly poradní sbory využity i k jiné činnosti odpovídající povaze tohoto orgánu.
K § 39
K odst. 1
Jedná se o taxativní výčet skutečností, které jsou považovány za přestupky. S ohledem na potřebu reagovat na nový přestupkový zákon se může přestupku dopustit jak znalec, tak znalecká kancelář a znalecký ústav. Seznam přestupků reflektuje povinnosti znalců, které se prolínají celým zákonem. Přestupky jsou řazeny v návaznosti na systematiku zákona. 
K odst. 2
Toto ustanovení zakotvuje správní tresty, které je možno za určité přestupky uložit. Jedná se o správní tresty finančního charakteru, tedy pokuty, a možnost uložit zákaz činnosti, který spočívá v zákazu výkonu znalecké činnosti, ke kterému lze přistoupit pouze v určitých závažnějších případech, kdy není možné, aby subjekt, který se dopustí, daného přestupku, mohl nadále vykonávat znaleckou činnost, neboť by to mohlo mít výrazné negativní dopady na tuto profesi, dotčené osoby, orgány veřejné moci, řízení, ve kterých jsou podávány znalecké posudky, a další možné situace. Orgán projednávající přestupek uváží, jaký správní trest znalci udělí. Zákon stanoví výjimku z obecných ustanovení přestupkového zákona a zakotvuje, že není možno upustit uložení správního trestu, a to zejména s ohledem na to, že přestupky a jejich dopady v rámci výkonu znalecké činnosti jsou natolik závažné, že nelze považovat za vhodné, aby nebyly potrestány a aby postačovalo již samotné projednání přestupku. Toto opatření bylo zavedeno i do některých jiných zákonů jako je kupříkladu zákon o střetu zájmů. 
K § 40
K odst. 1
Je stanoven taxativní výčet skutečností, za které lze jinou fyzickou osobu (než znalce) a jinou právnickou osobu (než znaleckou kancelář či znalecký ústav) podle tohoto zákona potrestat v rámci řízení o přestupku. Ačkoli se nejedná o osoby vykonávající znaleckou činnost, jde o přestupky, které bezprostředně souvisí s výkonem znalecké činnosti. Adresáty této normy jsou zejména konzultanti, další pomocné osoby, znalci, znalecké kanceláře či znalecké ústavy po ukončení výkonu znalecké činnosti a další osoby (a to především dle odst. 1 písm. a), tedy v situaci, kdy se osoba neoprávněně vydává za subjekt vykonávající znaleckou činnost). 
K odst. 2 a 3
Za přestupky podle odstavce 1 lze jednotně uložit správní trest peněžitého charakteru, tedy pokutu, a to maximálně do výše půl milionu korun. S ohledem na charakter adresátů této normy je není možno již nadále postihovat jako subjekt vykonávající znaleckou činnost, tedy např. zákazem činnosti. Stejně jako dle předchozího ustanovení nelze z totožných důvodů upustit od potrestání.
K § 41
K odst. 1
Toto ustanovení zakotvuje příslušnost orgánů k projednání přestupku. V prvním stupni projednává přestupky fyzických osob i znalců předseda krajského soudu. Tuto příslušnost se jeví jako vhodné takto zakotvit především s ohledem na to, že krajské soudy mají s agendou znalců největší zkušenosti a již dle dosavadních právních předpisů byly přestupkovými orgány v prvním stupni. Ministerstvo spravedlnosti pak z obdobných důvodů rozhoduje v prvním stupni o přestupcích znaleckých kanceláří, znaleckých ústavů a jiných právnických osob. Ministerstvo je také příslušné k projednání přestupků jiných osob než znalců, znaleckých kanceláří nebo znaleckých ústavů, které se neoprávněně vydávají za znalce či vykonávají znaleckou činnost.  Místní příslušnost se určí dle obecných pravidel zakotvených v § 62 zákona o přestupcích. Místní příslušnost je určována hlediskem územní působnosti věcně příslušného správního orgánu. Pro pravidla místní příslušnosti se v řízení o přestupku uplatní úprava vůči správnímu řádu speciální, aby lépe odpovídala specifikům řízení o přestupku. Základní je tedy kritérium, kterým je místo spáchání přestupku. Takové kritérium je však nevhodné nebo neaplikovatelné v případě některých vybraných přestupků. Z toho důvodu jsou dále v ustanovení § 62 upravena pomocná kritéria odkazující na zjistitelné skutečnosti, u kterých lze předpokládat přímý vztah ke spáchání přestupku a tím i ke správnímu obvodu správního orgánu. Jedná se zejména o adresu trvalého pobytu nebo adresu sídla podezřelého (místní příslušnost je třeba zkoumat již před zahájením řízení, a proto se užívá výrazu „podezřelý“). Vzhledem k tomu, že zejména v případě právnické osoby (umístění majetku nebo místo výkonu činnosti) mohou tato pomocná kritéria vést k určení více místně příslušných správních orgánů, upravuje se v odstavci 4 postup při řešení sporu o místní příslušnost, který je inspirován úpravou ve správním řádu. V takovém případě se upřednostňuje správní orgán, v jehož správním obvodu vyšel přestupek nejdříve najevo (projevily se negativní účinky skutku, v němž je přestupek spatřován). Pro posuzování jednání znalců by pak měly být v souladu s rozhodnutím publikovaným pod č. 1338/2007 Sbírky rozhodnutí Nejvyššího správního soudu vztaženy na takový postup zásady trestního řízení.
K odst. 2
Ustanovení upravuje délku promlčecí doby. Promlčecí doba v případě přestupků podle tohoto zákona činí 5 let. Pokud dojde k přerušení promlčecí doby, odpovědnost za přestupek zaniká nejpozději 7 let od jeho spáchání. Tato výjimka oproti obecné právní úpravě (§ 30 zákona č. 250/2016 Sb.) je nezbytná zejména s ohledem na pravidelné pětileté kontroly, které bude orgán dohledu provádět. Je nezbytné, aby dohledový orgán mohl uložit správní trest každému, u koho zjistí pochybení v průběhu celého zkoumaného období, které může být až 5 let. Pokud by promlčení nebylo takto speciálně upraveno, mohlo by se stát, že by dohledový orgán v rámci své kontroly zjistil pochybení, ale nic by v této věci již nemohl učinit.
K odst. 3
Toto ustanovení zakotvuje, že kromě skutečností, ke kterým se přihlíží standardně dle obecné právní úpravy, bude rovněž přihlédnuto k tomu, zda již byla dané osobě v minulosti udělena výtka podle ustanovení § 37. Obecné faktory, které jsou standardní ve vztahu ke správnímu trestání, jsou závažnost přestupku, následky, způsob spáchání a další.
K odst. 4
Údaje o pravomocném rozhodnutí o spáchání přestupku zaznamená správní orgán do seznamu bez zbytečného odkladu, nejpozději však do deseti pracovních dní ode dne nabytí právní moci takovéhoto rozhodnutí. Do seznamu se budou zapisovat všechny přestupky a správní tresty za ně bez rozdílu. Po uplynutí pěti let ode dne právní moci daného rozhodnutí, se tento údaj přesune do neveřejné části seznamu. Příliš dlouhodobé uveřejňování přestupků a správních trestů by bylo nepřiměřené. Lze se domnívat, že i tento mechanismus svou prevenční funkci splní dostatečně a bude na znalce, znalecké kanceláře a znalecké ústavy působit motivačně tak, aby dbali na řádný výkon znalecké činnosti. 
K § 42
K odst. 1
Toto ustanovení zakotvuje zvláštní příslušnost jednotlivých soudů ve správním soudnictví, aby byla zajištěna maximální možná míra nezávislosti soudů a předešlo se situacím, kdy by předseda soudu rozhodoval ve správním řízení a následně by krajský soud, rozhodoval ve správním soudnictví. Toto ustanovení je plně v souladu s článkem 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, který zakotvuje, že nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci a příslušnost soudce a soudu se stanoví zákonem. 
Správní orgán						Příslušný soud ve správním soudnictví
Předseda Městského soudu v PrazeKrajský soud v Českých BudějovicíchPředseda Krajského soudu v Českých BudějovicíchKrajský soud v PrazePředseda krajského soudu v PrazeKrajský soud v PlzniPředseda krajského soudu v PlzniMěstský soud v PrazePředseda krajského soudu v Ústí nad LabemKrajský soud v  OstravěPředseda krajského soudu v Hradci KrálovéKrajský soud v BrněPředseda krajského soudu v BrněKrajský soud v Ústí nad LabemPředseda krajského soudu v OstravěKrajský soud v Hradci královéK odst. 2
Dále toto ustanovení upravuje funkční příslušnost, tedy že nadřízeným orgánem krajského soudu je ve věcech podle tohoto zákona ministerstvo. Odvolacím orgánem ve správním řízení je zpravidla nejblíže nadřízený správní orgán, zákon však může podle ustanovení § 89 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, stanovit jiný odvolací orgán. 
K odst. 3
Příslušný předseda krajského soudu může vnitřním předpisem agendou pověřit některého ze svých spolupracovníků, zejména se předpokládá pověření místopředsedy krajského soudu nebo referentů příslušného soudního oddělení. Pokud by veškerou agendu musel vykonávat osobně předseda nebo místopředseda krajského soudu, lze se důvodně domnívat, že by jej zaměstnávala až do té míry, že by se jiné své práci mohl věnovat pouze velice omezeně. Z tohoto důvodu rovněž příslušná část obecná části důvodové zprávy předpokládá, že na soudech by nově měli přibýt referenti, kteří budou mít vysokoškolské právnické vzdělání.
Rozhodnutí však musí vždy vydávat předseda krajského soudu, jde o obdobnou konstrukci jako např. v právní úpravě rozhodování o rozkladu proti rozhodnutí správního orgánu. Jednotlivé úkony v řízení v druhém stupni provádějí pracovníci daného úřadu, avšak samotné rozhodnutí vždy vydává ministr. 
K odst. 4 a 5
Odstavec čtvrtý zakotvuje požadavky na vzdělání osoby oprávněné k provádění úkonů správního orgánu v přestupkovém řízení. Správním orgánem je v případě znalců a jiných fyzických osob předseda krajského soudu. 
Dle obecných ustanovení zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, může předseda soudu na základě vnitřního předpisu pověřit jinou osobu (zaměstnance soudu) k provádění úkonů správního orgánu v řízení.  Takto oprávněná osoba však musí splňovat určitě požadavky na vzdělání, jelikož bude činit úkony v rámci správního trestání. Primárně by oprávněná úřední osoba měla mít magisterské vzdělání v oboru právo, alternativou je pak jiné vysokoškolské vzdělání v jiném oboru, avšak v takovém případě musí tato osoba složit zkoušku u Ministerstva vnitra, která bude prokazovat její odbornou způsobilost.  Zkoušku odborné způsobilosti pro účely přestupkového zákona zabezpečuje Ministerstvo vnitra, tato zkouška je zaměřená čistě na přestupkové právo. 
Zaměstnanec, který bude pověřen k provádění úkonů v přestupkovém řízení, bude muset kromě obecné zkoušky odborné způsobilosti podle přestupkového zákona složit zvláštní zkoušku, která bude zaměřena na právní úpravu znalců. U osob v oblasti znalectví je žádoucí prokázat znalosti právní úpravy regulující i oblast znalectví a přestupku na úseku znalectví a proto je nutné, aby tyto osoby složily zvláštní zkoušku, která by byla zaměřena na právní úpravu znalců. Zkoušku prokazující odborné znalosti bude zabezpečovat Ministerstvo spravedlnosti. 
V případě, že zaměstnanec soudu, kterého předseda krajského soudu pověří prováděním úkonů správního orgánu v přestupkovém řízení, nebude mít vysokoškolské vzdělání v oboru právo a právní věda, bude muset složit obecnou zkoušku odborné způsobilosti u Ministerstva vnitra a poté zvláštní zkoušku u Ministerstva spravedlnosti. 
Zmocňovací ustanovení pro účely vydání vyhlášky, která upraví podrobnosti zkoušky k prokázání odborné způsobilosti dle odstavce druhého.
K § 43
Obecné výkladové ustanovení pro jiné právní předpisy. Procesní předpisy hovoří o znalcích, avšak je důležité, aby veškerá práva a povinnosti dopadali na osoby vykonávající jednorázové znaleckou činnost podle § 26 odst. 1.
K § 44
Zákon o znalcích implementuje Rámcové rozhodnutí Rady 2009/905/SVV ze dne 30. listopadu 2009 o akreditaci poskytovatelů forenzních služeb provádějících laboratorní činnosti.
K § 45
K odst. 1
Přechodné ustanovení upravující řízení zahájena přede dnem nabytí účinnosti nového zákona. Podala-li si osoba žádost o jmenování znalcem nebo znaleckým ústavem za doby účinnosti zákona o znalcích a tlumočnících, dokončí se toto řízení podle zákona o znalcích a tlumočnících. Novou právní úpravu nelze na tyto případy aplikovat, osobě tak na jmenování nevzniká právní nárok. V případě žádostí o jmenování znaleckým ústavem se rozhodne o jmenování znaleckým ústavem bez ohledu na to, zda podle této nové právní úpravy se bude v souladu s přechodnými ustanoveními jednat opravdu o znalecký ústav, nebo zda se bude jednat o znaleckou kancelář. Do seznamu budou zapsáni také podle zákona o znalcích a tlumočnících, z tohoto důvodu se na ně poté budou vztahovat následující přechodná ustanovení 
K odst. 2
Obdobně tento postup platí i v případě řízení o přestupku či o udělení výstrahy. Bylo-li toto řízení zahájeno podle dosavadních právních předpisů, rovněž se podle nich dokončí. V případě udělení sankce nebo výstrahy tuto nelze zaznamenat do seznamu ani veřejně ani neveřejně, neboť dosavadní právní úprava toto neumožňovala.
K § 46
K odst. 1
Znalci zapsaní dle dosavadních právních předpisů (znalci, kteří získali oprávnění dle zákona o znalcích a tlumočnících) budou nadále zapsáni do seznamu podle tohoto zákona jako znalci. V souladu s ustanovením § 48 znalci zůstane oprávnění vykonávat znaleckou činnost ve stejném oboru, odvětví, případně specializaci.
K odst. 2 
V návaznosti na odst. 1 se dále upřesňuje, že znalec, který byl do seznamu zapsán podle přechodného ustanovení zakotveného v odstavci 1, je oprávněn vykonávat znaleckou činnost maximálně po dobu pěti let. Obecně lze tedy konstatovat, že všichni stávající znalci, kteří jsou zapsání v seznamu znalců a také znalci, jejichž řízení bude zahájeno přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a dokončeno podle zákona o znalcích a tlumočnících, budou moci po dobu 5 let od nabytí účinnosti tohoto zákona vykonávat znaleckou činnosti podle tohoto zákona, po uplynutí této přechodné doby může dojít k zániku oprávnění. K zániku znaleckého oprávnění může u těchto znalců dojít v zásadě dvěma způsoby, a sice uplynutím stanovené doby pěti let od nabytí účinnosti tohoto zákona nebo vznikem znaleckého oprávnění podle tohoto zákona ve stejném oboru a odvětví. Pokud nastane některá z těchto dvou skutečností, dosavadní oprávnění zaniká. Je možné, aby znalec, který vykonává znaleckou činnost pro více oborů či odvětví, měl některá znalecká oprávnění podle tohoto zákona a zároveň měl některá znalecká oprávnění podle dosavadního zákona. Tato kombinace není vyloučena, nesmí se však jednat o totožné obory a odvětví.
Dále samozřejmě platí i veškerá další ustanovení tohoto zákona, je tedy kupříkladu možné, aby tomuto znalci zaniklo znalecké oprávnění i jiným zákonem předvídaným způsobem..  
K odst. 3
Ustanovení upravuje výjimku z obecného ustanovení o vstupní zkoušce znalce. Požádá-li znalec jmenovaný podle dosavadních právních předpisů o vznik znaleckého oprávnění podle tohoto zákona před uplynutím přechodného období (tedy 5 let od nabytí účinnosti tohoto zákona), považuje se zvláštní část vstupní zkoušky za splněnou. Tuto žádost může podat během přechodného období kdykoli. Za splněnou se považuje pouze zvláštní část zkoušky. Znalec však musí absolvovat obecnou část vstupní zkoušky včetně tzv. kurzu znaleckého minima. Toto přechodné ustanovení se samozřejmě vztahuje pouze k první žádosti o vznik znaleckého oprávnění, nikoli do budoucna pro všechny žádosti, které by si tento znalec podal.
K § 47
Ustanovení zakotvuje přechodný režim pro znalecké ústavy v návaznosti na jejich povaze, tedy zda byly zapsány v I. nebo v II. oddílu seznamu podle zákona o znalcích a tlumočnících.
K odst. 1 
Odstavec první zakotvuje přechodný režim pro znalecké ústavy zapsané v II. oddílu. Byl-li subjekt zapsán podle dosavadní právní úpravy jako znalecký ústav v II. oddíle, bude zapsán do seznamu podle tohoto zákona jako znalecký ústav. Tento zákon již nadále nerozlišuje znalecké ústavy podle oddílů. Zachovává pouze znalecký ústav ve smyslu subjektu, který má zpravidla veřejnoprávních charakter (vysoká škola, v.v.i. apod.), a dále nově vznikají tzv. znalecké kanceláře, které lze částečně považovat za obdobu znaleckých ústavů současného I. oddílu, ne však zcela, neboť znalecké kanceláře umožňují i prosté sdružování znalců za účelem podnikání do obchodních korporací. 
K odst. 2
Odstavec druhý navazuje na odstavec první a stanoví, že znalecké ústavy zapsané podle dosavadních právních předpisů do I. oddílu jsou podle tohoto zákona zapsány do seznamu jako znalecké kanceláře. V případě zapsání znaleckého ústavu jako znalecké kanceláře, je nutné ve lhůtě jednoho roku od nabytí účinnosti tohoto zákona prokázat ministerstvu, že je znalecká činnost vykonávána pomocí alespoň jednoho znalce, který je zapsán v seznamu znalců (na základě ustanovení § 5 či § 45, tedy dle nových pravidel nebo na základě přechodného období). Tento znalec musí mít oprávnění pro stejný obor, odvětví, jako znalecká kancelář, ve které má působit. Pokud tuto podmínku znalecká kancelář nesplní, ministerstvo rozhodne o zániku oprávnění vykonávat znaleckou činnost. 
K odst. 3
Odstavec třetí stanoví výjimku z obecného pravidla pro dosavadní znalecké ústavy I. oddílu zakotveného v odstavci 2. Zároveň tato výjimka navazuje na ustanovení § 7 odst. 2. Pro subjekty vykonávající znaleckou činnost, které jsou organizační složkou státu, platí i dle přechodných ustanovení speciální režim, a sice navzdory tomu, že jsou zapsány tyto subjekty v prvním oddíle znalecký ústavů podle dříve účinných předpisů, podle nové právní úpravy jsou po přechodnou dobu (a pokud získají znalecké oprávnění tak i po uplynutí této doby) znaleckým ústavem.
Tato výjimka byla zavedena s ohledem na dlouhodobě vysokou odbornou, personální, organizační a materiální úroveň těchto subjektů, která je upravena přísnými předpisy jejich zřizovatelů (tedy zákony ČR, interními předpisy ministerstev, krajů atd.). Tyto předpisy upravují přísná kvalifikační kritéria uchazečů, pravidla výběrových řízení, systém celoživotního vzdělávání, pracovní, technické a stavební podmínky atd. Za odbornou úroveň odpovídají zřizovatelé, tedy stát, ministerstva, kraje atd. a potažmo znalecké subjekty jako celek. Zároveň velká část těchto veřejnoprávních subjektů investuje nemalé finanční prostředky do dalšího zvyšování svého odborného kreditu, jako např. do procesu akreditace, považuje se tedy za vhodné, aby ačkoli nevykonávají vědeckovýzkumnou činnost, byly postaveny naroveň znaleckým ústavům.
K odst. 4
Ve všech výše uvedených případech mohou zmíněné subjekty vykonávat znaleckou činnost v tomto přechodném režimu pouze po dobu pěti let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Uplynutím této doby nebo vznikem znaleckého oprávnění podle tohoto zákona ve stejném oboru a odvětví toto oprávnění zaniká, což zároveň nevylučuje ani zánik znaleckého oprávnění z jiných důvodů. 
K § 48
Po přechodnou dobu budou znalci zapsáni v oboru, odvětví a případně ve specializaci, ve které byly zapsáni přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Budou tedy teoreticky existovat dva seznamy, jeden, který bude po dobu pěti let veden podle starého zákona a nový seznam znalců, který bude již respektovat nová pravidla, stanovené obory a odvětví. 
K § 49
Navrhuje se zrušit dosavadní zákon o znalcích a tlumočnících, neboť tento zákon bude nahrazen novou právní úpravou, a sice zákonem o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech a zákonem o překladatelích a tlumočnících. Zároveň by mělo dojít ke zrušení příslušných novel zákona, a to i přes to, že se tyto novely staly integrální součástí zákona, který novelizovaly. Novely nemají nadále samostatnou normativní existenci a nebylo by tedy třeba je explicitně rušit, nicméně Legislativní pravidla vlády takové rušení vyžadují. Se zrušením zákona jsou pak rušeny i příslušné prováděcí předpisy.
K § 50
Navrhovaná účinnost toho zákona je stanovena na 1. ledna 2020, a to především s ohledem na to, aby legisvakanční lhůta byla dostatečně dlouhá a všechny subjekty, který se nová právní úprava dotkne, se mohly těmto změnám přizpůsobit. 

V Praze dne 17. ledna 2018


Předseda vlády:
Ing. Andrej Babiš v. r.


Ministr spravedlnosti:
JUDr. Robert Pelikán, Ph.D., v. r.
) Rámcové rozhodnutí Rady 2009/905/SVV ze dne 30. listopadu 2009 o akreditaci poskytovatelů forenzních služeb provádějících laboratorní činnosti. 
 např. I. ÚS 178/2003, II. ÚS 153/04
 např. II ÚS 1261/14, III. ÚS 3367/12, I. ÚS 360/03
 např. 25 Cdo 883/2006 ze dne 30. 7. 2008, 25 Cdo 3197/2012 ze dne 30. 10. 2013
 VETEŠNÍK, Pavel. § 1 [Působnost zákona]. In: JEMELKA, Luboš, VETEŠNÍK, Pavel, LIBOSVÁR, Ondřej. Zákon o kontrole. 1. vydání. Praha: Nakladatelství C. H. Beck, 2014, s. 3. ISBN 978-80-7400-271-7.
S ohledem jak na pozitivní působnost zákona o kontrole, tak i vymezení kontroly samotné jsme toho názoru, že zákon o kontrole se nevztahuje na činnost kontrolních orgánů, kterým zvláštní právní předpisy stanovují oprávnění k pravidelnému či opakujícímu se získávání určitých informací (takový monitoring totiž není nijak časově omezen). Příkladem zmíněného monitoringu je např. postup podle § 41 odst. 1 ČNBZ, podle kterého je Česká národní banka oprávněna vyžadovat podle zákona o České národní bance nebo jiných právních předpisů k zabezpečení svých úkolů potřebné informace a podklady ve formě statistických výkazů a výkazů pro účely dohledu, doplňkových informací nebo hlášení od vykazujících osob, kterými jsou osoby podléhající jejímu dohledu a zahraniční osoby s obdobným předmětem podnikání podnikající na území České republiky na základě jednotné licence; jiné osoby podnikající na území České republiky, které náleží do sektoru finančních institucí podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího systém národních a regionálních účtů v Evropské unii; nebo osoby, které disponují informacemi potřebnými pro sestavení statistiky platební bilance, investiční pozice a dluhové služby vůči zahraničí, které Česká národní banka uvědomí o zařazení do okruhu statisticky významných vykazujících osob. Totéž platí pro postup podle § 24 odst. 1 BankZ, kdy banky a pobočky zahraničních bank jsou povinny vypracovat a předkládat České národní bance informace a podklady, jejichž obsah, formu, lhůty a způsob předkládání stanoví Česká národní banka vyhláškou, a dále jsou banky a pobočky zahraničních bank povinny předložit České národní bance na její žádost další doklady a jiné materiály potřebné pro výkon dohledu na individuálním a konsolidovaném základě a podle požadavku České národní banky poskytnout k tomu všechny potřebné informace.
Výše uvedené však neznamená, že vedle získávání zmíněných informací nemůže kontrolní orgán zahájit kontrolu, a to jak na základě vnějšího podnětu, tak i vlastního podnětu (např. na základě informací získaných z monitoringu).










PAGE   \* MERGEFORMAT30




PAGE   \* MERGEFORMAT1




ῶ䘊嘦塞娚娦婂涌灲炆玜现甆甚籞籲蔖蔪螸蟆ï�Ê쨀Ü�Ê쨀Ê쨀»쨀Ê쨀»쨀»쨀Ü฀␃ሃĀጀ碤᐀碤愀̤摧惞šᄀ萏萑搒Ĕꐔ葞葠摧惞š᠓؀Ĥ萏萑搒Ĕꐔ葞葠摧惞š᠐؀Ĥ萏萑￿ꐔ葞葠￿摧惞šጀ怄悠渲灲炄炆玜现甆甚籞籲蔖蔪螸蟄蟆蟘蟚貾賀蹠蹢蹴蹶连迠迲迴郄郆酬酮靂靄顬顮餂餄骎骐骤骦鵌鵎鵠鵢黌點黠ꐲꑄꑆꝂꝢꝤ쳗낿隤隤낿隤낿隤隤隤隤隤隤낿隤낿ퟲ쳗ퟲÌᘚ�驠䌀ᡊ伀J倀J儀J愀ᡊᘖ�驠䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊᘝ�驠㔀脈䩃䩏䩐䩑䩡ᘙ�驠㔀脈䩃䩏䩑䩡ᘕ�驠㔀脈䩐䩑䩞ᘑ�驠㔀脈䩑䩞ᘕ�驠㔀脈䩃䩏䩑ᘍ�驠㔀脈䩑ᘎ�驠儀J帀Jᘊ�驠儀J㜀蟆蟚蹢蹶迠迴郆靄顮骐骦鵎鵢黌黠ꐲꑆꝂꝐꝤì�ì�ì�Û�ÛÛÉ똀É똀É똀¶᠓؀Ĥ萏萑搒Ĕꐔ葞葠摧惞šᄀ萏萑搒Ĕꐔ葞葠摧惞š̤̀옍匁ꐓxꐔ♀愆̤摧惞šሀ␃؃Ĥ옍匁ꐓxꐔ♀愆̤摧惞šጀꝤ곬곮꿌꿎됐됒뙤뙦뜸뜺띎믒믤믦젌젎젨젪춢춤콶콸톢톤푖푘푪푬����������ﶈﶜĮŀł೮೼എഐᠤᠺᶈᶊᶜᶞ퇙웙웙웙���퇆웙�퇆퇙웙�ꪹ릞邞웙ᘚ�驠䌀ᡊ伀J倀J儀J愀ᡊᘖ�驠䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊᘝ�驠㔀脈䩃䩏䩐䩑䩡ᘙ�驠㔀脈䩃䩏䩑䩡ᘕ�驠㔀脈䩐䩑䩞ᘎ�驠儀J帀Jᘑ�驠㔀脈䩑䩞ᘞ�驠䌀ᡊ伀J倀J儀J帀J愀ᡊᘚ�驠䌀ᡊ伀J儀J帀J愀ᡊ㠀Ꝥ곮꿎됒뙦뜺띎먢믒믦젎젪춤콸톤푘푬�������òòò�Í촀ßßòò�ß�ß�ß촀ßᄀ萏萑搒Ĕꐔ葞葠摧惞š᠓؀Ĥ萏萑搒Ĕꐔ葞葠摧惞šఀ,␃ሃᑤāጀ碤愀̤摧惞šᜀ�ﶈﶜĮł֌೮೼ഐᠤᠺᢸᶊᶞ₨₶⃊í�í�í�íÚ윀¶똀¶똀Ú똀Ú꬀Ⰻ̤̀␆ጁ碤愀̤摧惞š̤̀옍匁ꐓxꐔ♀愆̤摧惞šሀ␃؃Ĥ옍匁ꐓxꐔ♀愆̤摧惞š᠓؀Ĥ萏萑搒Ĕꐔ葞葠摧惞šᄀ萏萑搒Ĕꐔ葞葠摧惞šሀᶞ₨₶⃈⃊⊾⋌⌀⌂⑺⑼ⒶⒸ♮⢸⧊⧌⪨⪪ⰸⱊⱌⶐⶒ㑞㑠㑺㑼䊈䊜䙸䚌侰俄剪劊劌搲摆摈棘棪棬沪泆泈玐玜玞쯜경鲽鲽鲽鲽鲽鲽�뷋붜�蛋蛫蛫蛫篫虻篫虻篫ᘕ�驠㔀脈䩐䩑䩞ᘎ�驠儀J帀Jᘚ�驠䌀ᡊ伀J倀J儀J愀ᡊᘞ�驠䌀ᡊ伀J倀J儀J帀J愀ᡊᘠ�驠㘀脈䩃䩏䩑࡝庁J愀ᡊᘚ�驠䌀ᡊ伀J儀J帀J愀ᡊᘡ�驠㔀脈䩃䩏䩐䩑䩞䩡ᘝ�驠㔀脈䩃䩏䩑䩞䩡ᘑ�驠㔀脈䩑䩞ᘖ�驠䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊ ⃊⌂⑼Ⓒ♰⢸⧌⪪ⰸⱌⶒõõ輀輀氀aⰋ̤̀␆ጁ碤愀̤摧惞š#̤̀옍)쐍蠂䰅ဈ퐋頍尐–ꠘ氛〞瘡!ꐓxꐔ♀愇̤摧惞š攀 ␃ਃ&䘋b옍ıח䨏栁쐁蠂䰅ဈ퐋頍尐–ꠘ氛〞瘡ء萏Ŋ萑ﺶꐓxꐔ搤搥搦搧搨昩♀万ࣆ＀왏ÿ倀ࣆ＀왑ÿ刀ࣆ＀왓ÿ帀䪄态뚄懾̤摧䷅¤ऀ,␃ጃ碤愀̤摧惞š਀ⶒ㑠㑼㥤䃆䊈䊜䙸䚌䶀侰俄剪剸劌啌噊婨惚搲Ø촀»묀»묀»묀»묀»묀¨ꠀ»묀»묀»᠓؀Ĥ萏萑搒Ĕꐔ葞葠摧惞šᄀ萏萑搒Ĕꐔ葞葠摧惞šⰋ̤̀␆ጁ碤愀̤摧惞š‧̤̀옍)쐍蠂䰅ဈ퐋頍尐–ꠘ氛〞瘡!萏ꐓxꐔ♀帇„愀̤摧惞šጀ搲摈棘棬沪泈燠玐玞璢璶絔絨舲艆蒒蒦虬虺蚎軔軨郠郴鐤鐸ì�ì�ì�ÚÚÚÚÚÚì�ì�ì�ìᄀ萏萑搒Ĕꐔ葞葠摧惞š᠓؀Ĥ萏萑搒Ĕꐔ葞葠摧惞šᤀ玞璢璴璶絒絔給絨舲艄艆蒒蒤蒦虬蚌蚎軔軦軨郠郲郴鐤鐶鐸鮪鮬鯆鯈ꊜꓪꓬꓸꓺꔒꙞꚀꠞ꠮ꡂꡄ겆겈겚겜됌됎뜀뜂뜔뜖바쳤볌꿯钠꾆钠钆꾆钠ᘚ�驠䌀ᡊ伀J倀J儀J愀ᡊᘖ�驠䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊᘝ�驠㔀脈䩃䩏䩐䩑䩡ᘙ�驠㔀脈䩃䩏䩑䩡ᘞ�驠䌀ᡊ伀J倀J儀J帀J愀ᡊᘚ�驠䌀ᡊ伀J儀J帀J愀ᡊᘒ�驠倀ъ儀J帀Jᘕ�驠㔀脈䩐䩑䩞ᘑ�驠㔀脈䩑䩞ᘎ�驠儀J帀J㐀鐸鮬鯈ꊜꓬꓺꔒꙞꚀꠠ꠮ꡄ겈겜됎뜂뜖밖ò�Êß밀¼밀ß�©頀©頀˜꤀˜̤̀옍匁ꐓxꐔ♀愆̤摧惞šሀ␃؃Ĥ옍匁ꐓxꐔ♀愆̤摧惞š᠎؀Ĥ萏萑葞葠摧惞š᠕ഀӆ匁萏萑搒Ĕꐔ葞葠摧惞š᠓؀Ĥ萏萑搒Ĕꐔ葞葠摧惞šఀ,␃ሃᑤāጀ碤愀̤摧惞šᄀ바밖밤밶밸줄줆줚���������ﯾﰔト췜쇜�쇍ꆲ莓莓ꆲ莓ꆲ莓ꆲ늓磩灸烩ᘎ�驠儀J帀Jᘕ�驠㔀脈䩐䩑䩞ᘞ�驠䌀ᡊ伀J倀J儀J帀J愀ᡊᘚ�驠䌀ᡊ伀J儀J帀J愀ᡊᘡ�驠㔀脈䩃䩏䩐䩑䩞䩡ᘝ�驠㔀脈䩃䩏䩑䩞䩡ᘖ�驠䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊᘝ�驠㔀脈䩃䩏䩐䩑䩡ᘙ�驠㔀脈䩃䩏䩑䩡ᘑ�驠㔀脈䩑䩞ᘚ�驠䌀ᡊ伀J倀J儀J愀ᡊ⠀밖밤밸뷈욤줆줚쮊퇔혾ퟆ�����ì�È저È�È저È저È�È½뀀°ꈀⰎ̤̀␆ሁᑤāጀ碤愀̤摧惞šఀ,␃ሃᑤāጀ碤愀̤摧惞šⰋ̤̀␆ጁ碤愀̤摧惞š̤̀옍匁ꐓxꐔ♀愆̤摧惞šሀ␃؃Ĥ옍匁ꐓxꐔ♀愆̤摧惞š᠓؀Ĥ萏萑搒Ĕꐔ葞葠摧惞šሀﯾﰔニヤᄄ͜	Ͱ	ࠌ	ࠢ	੊	òòò�Ç딀Ç딀µ딀ÇꨀòòòⰋ̤̀␆ጁ碤愀̤摧惞šᄀ萏萑搒Ĕꐔ葞葠摧惞š᠓؀Ĥ萏萑搒Ĕꐔ葞葠摧惞šऀ,␃ጃ碤愀̤摧惞šⰎ̤̀␆ሁᑤāጀ碤愀̤摧惞šఀ,␃ሃᑤāጀ碤愀̤摧惞šጀトニメヤᆭᄄ͚	͜	ͮ	Ͱ	ࠊ	ࠌ	ࠠ	ࠢ	ੈ	੊	੤	੦	඼	඾	ቮ	ተ	ᐬ	ᐮ	ᐺ	ᐼ	᫐	᫒	᫠	ὒ	὞	ὠ	ὺ	ὼ	⤠	⤢	㊐	㊒	㡔	㡖	㴘	㴚	㴜	㴼	㴾	䒈	䒊	䠊	폢듂펤듂펤듂펤듂뒤뒤飢펊飢颊颊颊誂싓꒴´ᘎ�驠伀J儀Jᘚ�驠䌀ᡊ伀J倀J儀J愀ᡊᘖ�驠䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊᘞ�驠䌀ᡊ伀J倀J儀J帀J愀ᡊᘚ�驠䌀ᡊ伀J儀J帀J愀ᡊᘡ�驠㔀脈䩃䩏䩐䩑䩞䩡ᘝ�驠㔀脈䩃䩏䩑䩞䩡ᘕ�驠㔀脈䩐䩑䩞ᘑ�驠㔀脈䩑䩞ᘒ�驠倀ъ儀J帀J⼀੊	੦	඾	ተ	ᐮ	ᐼ	᫒	᫠	ὒ	ὠ	ὼ	⤢	㊒	㡖	㦆	㴜	㴪	㴾	䒊	ñäÑ쐀ºÑ턀©꤀©꤀©먀žⰋ̤̀␆ጁ碤愀̤摧惞š̤̀옍匁ꐓxꐔ♀愆̤摧惞šऀ,␃ጃ碤愀̤摧惞š
̤̀ꐓxꐔ♀愅̤摧惞š᠓؀Ĥ萏萑搒Ĕꐔ葞葠摧惞šఀ,␃ሃᑤāጀ碤愀̤摧惞šⰎ̤̀␆ሁᑤāጀ碤愀̤摧惞šሀ䠊	䠖	䦼	䧈	䬬	䬮	䭀	䭂	佲	侄	來	兦	全	兺	兼	噸	噺	嚎	屖	屢	層	屶	屸	撠	撢	撴	撶	架	枸	柊	柌	瀤	瀶	瀸	煎	돂ꊳ싡ꊳ싡躙犁塦犁塦犁腦晲ᘚ�驠䌀ᡊ伀J倀J儀J愀ᡊᘖ�驠䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊᘝ�驠㔀脈䩃䩏䩐䩑䩡ᘙ�驠㔀脈䩃䩏䩑䩡ᘕ�驠㔀脈䩐䩑䩞ᘑ�驠㔀脈䩑䩞ᘡ�驠㔀脈䩃䩏䩐䩑䩞䩡ᘝ�驠㔀脈䩃䩏䩑䩞䩡ᘞ�驠䌀ᡊ伀J倀J儀J帀J愀ᡊᘝ�驠㘀脈䩃䩏䩑䩞䩡ᘚ�驠䌀ᡊ伀J儀J帀J愀ᡊᘠ�驠㘀脈䩃䩏䩑࡝庁J愀ᡊ∀䒊	䬮	䭂	佲	來	全	兼	噺	嚎	屖	層	屸	撢	撶	枸	柌	氐	瀤	瀸	煐	煞	òòòòò턀¾관¾관¾관¾븀­턀̤̀옍匁ꐓxꐔ♀愆̤摧惞šሀ␃؃Ĥ옍匁ꐓxꐔ♀愆̤摧惞š᠓؀Ĥ萏萑搒Ĕꐔ葞葠摧惞šⰎ̤̀␆ሁᑤāጀ碤愀̤摧惞šఀ,␃ሃᑤāጀ碤愀̤摧惞š᐀煎	煐	煜	煞	煰	煲	獦	獨	盈	益	羘	羚	羬	羮	袞	袠	袲	袴	蹰	蹲	躄	躆	鏺	鐊	驦	驨	驺	驼	ꆎ	ꆐ	Ꞝ	Ꞟ	ꥪ	ꥬ	ꨞ	퇞뛂ꣲꢘ覘꡸覘꡸覘뙸뙩텙뛂뛲뛲뛲ᘟ�驠䈀प䩃䩏䩑䩡桰䤟}ᘜ�驠㘀脈䩃䩏䩑࡝憁ᡊᘡ�驠㔀脈䩃䩏䩐䩑䩞䩡ᘝ�驠㔀脈䩃䩏䩑䩞䩡ᘞ�驠䌀ᡊ伀J倀J儀J帀J愀ᡊᘚ�驠䌀ᡊ伀J儀J帀J愀ᡊᘖ�驠䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊᘝ�驠㔀脈䩃䩏䩐䩑䩡ᘙ�驠㔀脈䩃䩏䩑䩡ᘕ�驠㔀脈䩐䩑䩞ᘑ�驠㔀脈䩑䩞ᘚ�驠䌀ᡊ伀J倀J儀J愀ᡊ∀煞	煲	獨	益	羚	羮	袠	袴	蹲	躆	钸	驨	驼	ꆐ	Ꞟ	ꥬ	ꨠ	ꬖ	걪	긐	꼰	꿖	ì�Ñ턀Æ턀Æ턀Æ먀ºÛ�Û�Û턀Ñ�Û଀␃ጃ碤᐀¤愀̤摧惞š匋؀Ĥ搒Ĕꐓx摧惞šऀS搒Ĕꐓx摧惞š̤̀옍匁ꐓxꐔ♀愆̤摧惞šሀ␃؃Ĥ옍匁ꐓxꐔ♀愆̤摧惞šᔀꨞ	ꨠ	ꬔ	ꬖ	걨	걪	긎	긐	꼮	꼰	꿔	꿖	낈	낊	뇖	뇘	늖	늘	늪	늬	묘	묚	묬	묮	뽮	뽰	뾄	솔	솦	솨	씌	씎	씚	씜	씮	씰	쮒	쮔	쮨	툤	툦	툺	���귲귲귲귦闲箊�篈죘jᘡ�驠㔀脈䩃䩏䩐䩑䩞䩡ᘝ�驠㔀脈䩃䩏䩑䩞䩡ᘕ�驠㔀脈䩐䩑䩞ᘑ�驠㔀脈䩑䩞ᘝ�驠㔀脈䩃䩏䩐䩑䩡ᘙ�驠㔀脈䩃䩏䩑䩡ᘚ�驠䌀ᡊ伀J倀ъ儀J愀ᡊᘞ�驠䌀ᡊ伀J倀J儀J帀J愀ᡊᘚ�驠䌀ᡊ伀J儀J帀J愀ᡊᘖ�驠䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊᘚ�驠䌀ᡊ伀J倀J儀J愀ᡊ⤀꿖	낊	뇘	늘	늬	묚	묮	뽰	뾄	솔	솨	씎	씜	씰	쮔	쮨	툦	툺	õä턀ä턀ä턀Ñ턀ä븀³ꘀ˜ꘀ˜Ⰾ̤̀␆ሁᑤāጀ碤愀̤摧惞šఀ,␃ሃᑤāጀ碤愀̤摧惞šⰋ̤̀␆ጁ碤愀̤摧惞š᠓؀Ĥ萏萑搒Ĕꐔ葞葠摧惞šሀ␃؃Ĥ옍匁ꐓxꐔ♀愆̤摧惞š̤̀옍匁ꐓxꐔ♀愆̤摧惞šऀS搒Ĕꐓx摧惞šᄀ툺	퐬	퐮	푀	푂	�	�	�	�	�	�																								싓싓뇲싓싓폲폲鷲铲膉覔整Yᘖ�驠䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊᘝ�驠㔀脈䩃䩏䩐䩑䩡ᘙ�驠㔀脈䩃䩏䩑䩡ᘎ�驠儀J帀Jᘕ�驠㔀脈䩐䩑䩞ᘑ�驠㔀脈䩑䩞̧jᘀ�驠 佊䌀ᡊ伀J儀J唀Ĉ䩞䩡ᘠ�驠㘀脈䩃䩏䩑࡝庁J愀ᡊᘡ�驠㔀脈䩃䩏䩐䩑䩞䩡ᘝ�驠㔀脈䩃䩏䩑䩞䩡ᘞ�驠䌀ᡊ伀J倀J儀J帀J愀ᡊᘚ�驠䌀ᡊ伀J儀J帀J愀ᡊ℀툺	퐮	푂	�	�													òòò혀òÖ쌀±쌀ž贀Ã쌀̤̀옍匁ꐓxꐔ♀愆̤摧惞šሀ␃؃Ĥ옍匁ꐓxꐔ♀愆̤摧惞šᄀ萏萑搒Ĕꐔ葞葠摧惞š᠓؀Ĥ萏萑搒Ĕꐔ葞葠摧惞šⰎ̤̀␆ሁᑤāጀ愀̤摧惞šⰎ̤̀␆ሁᑤāጀ碤愀̤摧惞šఀ,␃ሃᑤāጀ碤愀̤摧惞šက							°
²
Ä
Æ
Δ
Ζ
Ϊ
ݤ
ݦ
৤
০
৸
৺
ຈ
ຊ
ຜ
ᚾ
ᛒ
ᦊ
ᦖ
ᦘ
ᦪ
᦬
⠔
⠦
⠨
⹐
⹢
⹤
ㄪ
ㄼ
ㄾ
㗔
㗨
㴢
㴤
㴶
㴸
䁒
䁔
䁠
䁢
䎮
䎺
䎼
䧮
䧰
䮦
䮨
䮴
䮶
䯈
䯊
偾
傀
傒
傔
埂
埄
埖
埘
幒
훞뫉뫉껉껲짲꺺짲즮훞�훞�즮뫉�껞껲껞짲꺺짲꺺ᘖ�驠䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊᘝ�驠㔀脈䩃䩏䩐䩑䩡ᘙ�驠㔀脈䩃䩏䩑䩡ᘎ�驠儀J帀Jᘕ�驠㔀脈䩐䩑䩞ᘑ�驠㔀脈䩑䩞ᘚ�驠䌀ᡊ伀J倀J儀J愀ᡊ䐀		²
Æ
Ζ
Ϊ
Ӿ
ݦ
০
৺
ຊ
ພ
ᚾ
ᛒ
ᦊ
ᦘ
᦬
←
⠔
⠨
⹐
⹤
ì�ì�Û�Û�ì�ì�Û�È저¶똀È똀Èᄀ萏萑搒Ĕꐔ葞葠摧惞š᠓؀Ĥ萏萑搒Ĕꐔ葞葠摧惞š̤̀옍匁ꐓxꐔ♀愆̤摧惞šሀ␃؃Ĥ옍匁ꐓxꐔ♀愆̤摧惞šᔀ⹤
ㄪ
ㄾ
㗔
㗨
㴤
㴸
䁔
䁢
䎮
䎼
䧰
䮨
䮶
䯊
傀
傔
埄
埘
幔
í�É준É똀É�©�©꤀Ú�É똀É똀É
̤̀ꐓxꐔ♀愃̤摧惞šሀ␃؃Ĥ옍匁ꐓxꐔ♀愆̤摧惞š̤̀옍匁ꐓxꐔ♀愆̤摧惞š᠓؀Ĥ萏萑搒Ĕꐔ葞葠摧惞šᄀ萏萑搒Ĕꐔ葞葠摧惞šጀ幒
幔
憬
憮
栚
栜
栶
核
签
简
簼
簾
纰
纼
纾
绒
节
芖
藾
蘊
蘌
谘
谴
鱺
鲊
ꀆ
ꀈ
ꀢ
ꀤ
Ꜻ
�싲꺹꺹趞릞菂捴Uᘚ�驠䌀ᡊ伀J儀J帀J愀ᡊᘡ�驠㔀脈䩃䩏䩐䩑䩞䩡ᘝ�驠㔀脈䩃䩏䩑䩞䩡ᘒ�驠倀ъ儀J帀Jᘡ�驠㘀脈䩃䩏䩐䩑䩞䩡ᘞ�驠䌀ᡊ伀J倀ъ儀J帀J愀ᡊᘕ�驠㔀脈䩐䩑䩞ᘑ�驠㔀脈䩑䩞ᘎ�驠儀J帀Jᘝ�驠㔀脈䩃䩏䩐䩑䩡ᘙ�驠㔀脈䩃䩏䩑䩡ᘖ�驠䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊᘚ�驠䌀ᡊ伀J倀J儀J愀ᡊᴀ幔
憮
栜
核
简
簾
纰
纾
绒
脔
节
芖
萸
藾
蘌
補
謀
骚
鱺
鱼
鲊
îÛî준É밀¼밀¼밀¼준¯꼀¯꼀É준ఀ,␃ሃᑤāጀ碤愀̤摧惞š
̤̀ꐓxꐔ♀愅̤摧惞šᄀ萏萑搒Ĕꐔ葞葠摧惞šሀ␃؃Ĥ옍匁ꐓxꐔ♀愆̤摧惞š̤̀옍匁ꐓxꐔ♀愆̤摧惞š᐀鲊
ꀈ
ꀤ
Ꜽ
걜
걪
걾
꼼
꽐
럔
럢
럶
본
봔
쀐
쀞
쀲
툚
툮
ힾ
ퟒ
í�Ò툀¿�Ò�Ò�ß툀ß툀´뼀íí뼀Ⰻ̤̀␆ጁ碤愀̤摧惞š᠓؀Ĥ萏萑搒Ĕꐔ葞葠摧惞šఀ,␃ሃᑤāጀ碤愀̤摧惞šⰎ̤̀␆ሁᑤāጀ碤愀̤摧惞šᄀ萏萑搒Ĕꐔ葞葠摧惞š᐀Ꜻ
Ꜽ
걚
걜
걨
걪
걼
걾
꼼
꽎
꽐
럒
럔
럠
럢
럴
럶
볶
본
봒
봔
쀎
쀐
쀜
쀞
쀰
쀲
킐
툚
투
툮
ힾ
ퟐ
ퟒ
�
�
�
�

죑꺽鶮鶮鶮鶮鶮뷈螕玽좕閽뷈暕ᘙ�驠㔀脈䩃䩏䩑䩡ᘦ�驠㔀脈䩐䩑䩞桥쩲ÿᘛ�驠儀J攀h牀࣊＀@ᘎ�驠儀J帀Jᘡ�驠㔀脈䩃䩏䩐䩑䩞䩡ᘝ�驠㔀脈䩃䩏䩑䩞䩡ᘕ�驠㔀脈䩐䩑䩞ᘑ�驠㔀脈䩑䩞ᘡ�驠㔀脈䩃䩏䩐䩑䩞䩡ᘚ�驠䌀ᡊ伀J儀J帀J愀ᡊᘞ�驠䌀ᡊ伀J倀J儀J帀J愀ᡊ☀ퟒ
�
�
�
�





í�í윀Ç똀¶ꌀ£ሀ␃ഃ׆Ā͓ጀ碤᐀¤ᘀĤ♀䤆Ŧ愀̤̤̀옍匁ꐓxꐔ♀愆̤摧惞šሀ␃؃Ĥ옍匁ꐓxꐔ♀愆̤摧惞š᠓؀Ĥ萏萑搒Ĕꐔ葞葠摧惞šᄀ萏萑搒Ĕꐔ葞葠摧惞šऀ
























ǺȈτϒԬԮԺԼՎՐ୺୼எ싎싎싎싎싎싎싎싎뗤떭麭麐肐澞澞徐žᘞ�驠䌀ᡊ伀J倀J儀J帀J愀ᡊᘡ�驠㔀脈䩃䩏䩐䩑䩞䩡ᘞ�驠䌀ᡊ伀J倀ъ儀J帀J愀ᡊᘚ�驠䌀ᡊ伀J儀J帀J愀ᡊᘝ�驠㔀脈䩃䩏䩑䩞䩡ᘎ�驠儀J帀Jᘙ�驠㔀脈䩃䩏䩑䩡ᘖ�驠䌀ᑊ愀ᑊ渀Ո琄Ոᘫ�驠䌀ᡊ伀J倀J儀J愀ᡊ攀h牀࣊＀@ᘖ�驠䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊᘝ�驠㔀脈䩃䩏䩐䩑䩡─



ƒ瀀pሀ␃ഃ׆Ā͓ጀ碤᐀¤ᘀĤ♀䤆Ŧ愀̤笀摫娤␖ᜁĤ晉阂l혅ИЀЀЀЀЀࠀブȀヤᆏ⎊䘀ᇻĄĄĄĄ䘀ᇻĄĄĄĄ琊Ҡ혓0ӿӿӿӿӿӿ᐀Ƕ㘕ᨁࣖ＀＀혛ÿ᳿ࣖ＀＀혝ÿ㓿ۖĀ̅혴ਁ氃䈀ϖȀ愁϶瑹惞š̀



ƒ瀀pሀ␃ഃ׆Ā͓ጀ碤᐀¤ᘀĤ♀䤆Ŧ愀̤笀摫媲␖ᜁĤ晉阂l혅ИЀЀЀЀЀࠀブȀヤᆏ⎊䘀ᇻĄĄĄĄ䘀ᇻĄĄĄĄ琊Ҡ혓0ӿӿӿӿӿӿ᐀Ƕ㘕ᨁࣖ＀＀혛ÿ᳿ࣖ＀＀혝ÿ㓿ۖĀ̅혴ਁ氃䈀ϖȀ愁϶瑹惞š̀



ƒ瀀pሀ␃ഃ׆Ā͓ጀ碤᐀¤ᘀĤ♀䤆Ŧ愀̤笀摫孀␖ᜁĤ晉阂l혅ИЀЀЀЀЀࠀブȀヤᆏ⎊䘀ᇻĄĄĄĄ䘀ᇻĄĄĄĄ琊Ҡ혓0ӿӿӿӿӿӿ᐀Ƕ㘕ᨁࣖ＀＀혛ÿ᳿ࣖ＀＀혝ÿ㓿ۖĀ̅혴ਁ氃䈀ϖȀ愁϶瑹惞š̀



ƒ瀀pሀ␃ഃ׆Ā͓ጀ碤᐀¤ᘀĤ♀䤆Ŧ愀̤笀摫寎␖ᜁĤ晉阂l혅ИЀЀЀЀЀࠀブȀヤᆏ⎊䘀ᇻĄĄĄĄ䘀ᇻĄĄĄĄ琊Ҡ혓0ӿӿӿӿӿӿ᐀Ƕ㘕ᨁࣖ＀＀혛ÿ᳿ࣖ＀＀혝ÿ㓿ۖĀ̅혴ਁ氃䈀ϖȀ愁϶瑹惞š̀



ƒ瀀pሀ␃ഃ׆Ā͓ጀ碤᐀¤ᘀĤ♀䤆Ŧ愀̤笀摫屜␖ᜁĤ晉阂l혅ИЀЀЀЀЀࠀブȀヤᆏ⎊䘀ᇻĄĄĄĄ䘀ᇻĄĄĄĄ琊Ҡ혓0ӿӿӿӿӿӿ᐀Ƕ㘕ᨁࣖ＀＀혛ÿ᳿ࣖ＀＀혝ÿ㓿ۖĀ̅혴ਁ氃䈀ϖȀ愁϶瑹惞š̀



ƒ瀀pሀ␃ഃ׆Ā͓ጀ碤᐀¤ᘀĤ♀䤆Ŧ愀̤笀摫峪␖ᜁĤ晉阂l혅ИЀЀЀЀЀࠀブȀヤᆏ⎊䘀ᇻĄĄĄĄ䘀ᇻĄĄĄĄ琊Ҡ혓0ӿӿӿӿӿӿ᐀Ƕ㘕ᨁࣖ＀＀혛ÿ᳿ࣖ＀＀혝ÿ㓿ۖĀ̅혴ਁ氃䈀ϖȀ愁϶瑹惞š̀



ƒ瀀pሀ␃ഃ׆Ā͓ጀ碤᐀¤ᘀĤ♀䤆Ŧ愀̤笀摫嵸␖ᜁĤ晉阂l혅ИЀЀЀЀЀࠀブȀヤᆏ⎊䘀ᇻĄĄĄĄ䘀ᇻĄĄĄĄ琊Ҡ혓0ӿӿӿӿӿӿ᐀Ƕ㘕ᨁࣖ＀＀혛ÿ᳿ࣖ＀＀혝ÿ㓿ۖĀ̅혴ਁ氃䈀ϖȀ愁϶瑹惞š̀








ƒ瀀_开M䴀_䴀ᄀ萏萑搒Ĕꐔ葞葠摧惞š̤̀옍匁ꐓxꐔ♀愆̤摧惞šሀ␃؃Ĥ옍匁ꐓxꐔ♀愆̤摧惞š笀摫帆␖ᜁĤ晉阂l혅ИЀЀЀЀЀࠀブȀヤᆏ⎊䘀ᇻĄĄĄĄ䘀ᇻĄĄĄĄ琊Ҡ혓0ӿӿӿӿӿӿ᐀Ƕ㘕ᨁࣖ＀＀혛ÿ᳿ࣖ＀＀혝ÿ㓿ۖĀ̅혴ਁ氃䈀ϖȀ愁϶瑹惞šࠀ
靖
﹞
èǺȈτϒԮԼՐ୼ஐบศ฼Ⴖíí�Ï섀Á섀Á섀´섀´섀¡退̤̀옍匁ꐓxꐔ♀愆̤摧惞šሀ␃؃Ĥ옍匁ꐓxꐔ♀愆̤摧惞šఀ,␃ሃᑤāጀ碤愀̤摧惞šⰎ̤̀␆ሁᑤāጀ碤愀̤摧惞šⰋ̤̀␆ጁ碤愀̤摧惞š᠓؀Ĥ萏萑搒Ĕꐔ葞葠摧惞šᄀ萏萑搒Ĕꐔ葞葠摧惞šကஎஐธบฦศฺ฼ႴႶ჊჌ᨰᨲᮐᮒᮤᮦ℠™ℰ⊘⊚⊮⊰⟮⠂ⷸⷺ⸌⸎㉦㉨㣔㣖㣨㣪㯌㯎㯚㯜㺖쇐듮馥뒋馥馋뒋馥솋篠ꖴ뒙讙ꖴ讙讙ꖴ讙sᘎ�驠儀J帀Jᘞ�驠䌀ᡊ伀J倀ъ儀J帀J愀ᡊᘚ�驠䌀ᡊ伀J倀J儀J愀ᡊᘖ�驠䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊᘝ�驠㔀脈䩃䩏䩐䩑䩡ᘙ�驠㔀脈䩃䩏䩑䩡ᘝ�驠㔀脈䩃䩏䩑䩞䩡ᘞ�驠䌀ᡊ伀J倀J儀J帀J愀ᡊᘚ�驠䌀ᡊ伀J儀J帀J愀ᡊᘡ�驠㔀脈䩃䩏䩐䩑䩞䩡⤀Ⴖ჌ᨲᮒᮦ™ℰ⊚⊰⟮⠂ⷺ⸎㉨㣖㣪㯎㯜㺖㺤䍚ì�ÛÛ퀀ÐÛ�ÛÛ�ì�Ð봀½가̤̀옍踁ꐓxꐔ♀愈̤摧惞š᠓؀Ĥ萏萑搒Ĕꐔ葞葠摧惞šⰋ̤̀␆ጁ碤愀̤摧惞š̤̀옍匁ꐓxꐔ♀愆̤摧惞šሀ␃؃Ĥ옍匁ꐓxꐔ♀愆̤摧惞š᐀㺖㺢㺤䍘䍚䍦䍨䔼䘾䙀䙂䙄䙆䝢䝦䝨䝪䝲䝴䝾䞀䞠䞢䞲퇟�겿貝嵳䞌䂿䂿䂿¿ᘍ�驠伀͊漀Ĩ̪jᘀ�驠䌀ᡊ䠀Ī䩏䩐䩑ࡕ币J愀ᡊᘪ큨 偊㔀脈⩂伏J儀J帀J洀Ո瀄䑨䑄猀Ոᔰܞᘀ큨 偊㔀脈⩂伏J儀J帀J洀Ո瀄䑨䑄猀Ոᔠܞᘀ큨伀J儀J帀J洀Ո猄Ոᘝ歨魐䠀Ī䩏䩑䩞䡭Ѕ䡳Ѕ̥jᔀܞᘀ큨 佊伀J儀J唀Ĉ䩞ᘆ�驠ᘚ�驠䌀ᡊ伀J儀J帀J愀ᡊᘚ�驠䌀ᡊ伀J倀J儀J愀ᡊᘖ�驠䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊᘕ�驠㔀脈䩐䩑䩞ᘑ�驠㔀脈䩑䩞ᜀ䍚䍨䔼䔾䕴䕶䕸䖘䗈䗊䗌䗺䙀䝨䞴䠞䣀䩊壂媄媆媈ì�Ú츀Î�Î츀Ú츀Î츀Æ섀Á섀¹뤀¹섀·Ā܀M␃愃̤摧惞šЀM摧惞š܀M␃愃̤摧Ἁ଀␃ᄁ쒄怂쒄愂Ĥ摧惞šЀ摧惞šఀ,␃ሃᑤāጀ碤愀̤摧惞š᠓؀Ĥ萏萑搒Ĕꐔ葞葠摧惞šᔀ䞲䞴䞶䞾䟀䟊䟌䟬䟮䠊䠌䠞䠠䠨䠪䣀䣂䣄䩊媄媆媈媊媎媐媔媖媚媜媠媢嫌嫎嫒嫔嫖嫘嫚嫜嫞嫠嬊嬌嬎�����쿠엠늺ꚮꚮꚮꚮ麮麚麑誚纆牺牮‘ᘆ鑨ﱏ̏jᘀ鑨ﱏ唀Ĉᘆ⵨ꤜᔏ荨魌ᘀ荨魌㔀脈ᘆ큨ᔌ┄ᘀ큨ᘑ㽨ﴹ洀H渄H甄Ĉᘆ┄̏jᘀ┄唀Ĉ̏jᘀ敨唀Ĉᘆ敨ᘎ�驠洀Ո猄Ոᘕ�驠㘀脈䩏䩑䩞ᘒ�驠伀J儀J帀J̓jᘀ�驠 佊唀Ĉᘍ�驠伀͊漀Ĩᘆ�驠̪jᘀ�驠䌀ᡊ䠀Ī䩏䩐䩑ࡕ币J愀ᡊᘉ�驠漀Ĩ⬀媈媌媎媒媔媘媚媞媠嫖嫘嫚嫜嫞嬒嬔嬖嬘嬚õõõõîóó×ó쬀଀␃ᄁ쒄怂쒄愂Ĥ摧惞šऀ␃ഁ߆瀁ģ⍖愂Ĥ܀␃愂Ȥ摧䲃›Ѐ摧Ӳ%Ѐ␃愁ĤĀऀ搒ðꐔ摧Ἁሀ嬎嬐嬒嬖嬘嬚çᘆ�驠ᘆ敨ᘆ큨ᘆ鑨ﱏ̏jᘀ鑨ﱏ唀ĈԀ>《ᄁİ倜瀺侔ü뀟⹼뀠䇈뀡։뀢։連։逤։뀥뀗˄뀘˄逌˄灄§␖ᜁĤ晉阁瘡ĀŨ瘣Ā⍪嘺鐇È琊Ҡ혓0ȀȀȀȀȀȀ᐀϶⍪㔀זĀ樃⼣௖ĀЀ㈀ۖĀ̏P혴ਁ愀϶l홰
ÿÿ礀恴夣꜀ᘀĤ␗䤁ŦĀᲖ℀v栁⌁v樁㨣ୖ܀좔਀tꀀጄブĂĂĂĂĂĂ樃ᠣ϶혵́⍪혯༁Ą혲༁倃㐀ۖĀ̊氃瀀૖＀＀瑹⍠Y§␖ᜁĤ晉阁瘡ĀŨ瘣Ā⍪嘺鐇È琊Ҡ혓0ȀȀȀȀȀȀ᐀϶⍪㔀זĀ樃⼣௖ĀЀ㈀ۖĀ̏P혴ਁ愀϶l홰
ÿÿ礀恴夣꜀ᘀĤ␗䤁ŦĀᲖ℀v栁⌁v樁㨣ୖ܀좔਀tꀀጄブĂĂĂĂĂĂ樃ᠣ϶혵́⍪혯༁Ą혲༁倃㐀ۖĀ̊氃瀀૖＀＀瑹⍠Y§␖ᜁĤ晉阁瘡ĀŨ瘣Ā⍪嘺鐇È琊Ҡ혓0ȀȀȀȀȀȀ᐀϶⍪㔀זĀ樃⼣௖ĀЀ㈀ۖĀ̏P혴ਁ愀϶l홰
ÿÿ礀恴夣꜀ᘀĤ␗䤁ŦĀᲖ℀v栁⌁v樁㨣ୖ܀좔਀tꀀጄブĂĂĂĂĂĂ樃ᠣ϶혵́⍪혯༁Ą혲༁倃㐀ۖĀ̊氃瀀૖＀＀瑹⍠Y§␖ᜁĤ晉阁瘡ĀŨ瘣Ā⍪嘺鐇È琊Ҡ혓0ȀȀȀȀȀȀ᐀϶⍪㔀זĀ樃⼣௖ĀЀ㈀ۖĀ̏P혴ਁ愀϶l홰
ÿÿ礀恴夣꜀ᘀĤ␗䤁ŦĀᲖ℀v栁⌁v樁㨣ୖ܀좔਀tꀀጄブĂĂĂĂĂĂ樃ᠣ϶혵́⍪혯༁Ą혲༁倃㐀ۖĀ̊氃瀀૖＀＀瑹⍠Y§␖ᜁĤ晉阁瘡ĀŨ瘣Ā⍪嘺鐇È琊Ҡ혓0ȀȀȀȀȀȀ᐀϶⍪㔀זĀ樃⼣௖ĀЀ㈀ۖĀ̏P혴ਁ愀϶l홰
ÿÿ礀恴夣꜀ᘀĤ␗䤁ŦĀᲖ℀v栁⌁v樁㨣ୖ܀좔਀tꀀጄブĂĂĂĂĂĂ樃ᠣ϶혵́⍪혯༁Ą혲༁倃㐀ۖĀ̊氃瀀૖＀＀瑹⍠Y§␖ᜁĤ晉阁瘡ĀŨ瘣Ā⍪嘺鐇È琊Ҡ혓0ȀȀȀȀȀȀ᐀϶⍪㔀זĀ樃⼣௖ĀЀ㈀ۖĀ̏P혴ਁ愀϶l홰
ÿÿ礀恴夣꜀ᘀĤ␗䤁ŦĀᲖ℀v栁⌁v樁㨣ୖ܀좔਀tꀀጄブĂĂĂĂĂĂ樃ᠣ϶혵́⍪혯༁Ą혲༁倃㐀ۖĀ̊氃瀀૖＀＀瑹⍠Y§␖ᜁĤ晉阁瘡ĀŨ瘣Ā⍪嘺鐇È琊Ҡ혓0ȀȀȀȀȀȀ᐀϶⍪㔀זĀ樃⼣௖ĀЀ㈀ۖĀ̏P혴ਁ愀϶l홰
ÿÿ礀恴夣꜀ᘀĤ␗䤁ŦĀᲖ℀v栁⌁v樁㨣ୖ܀좔਀tꀀጄブĂĂĂĂĂĂ樃ᠣ϶혵́⍪혯༁Ą혲༁倃㐀ۖĀ̊氃瀀૖＀＀瑹⍠Y§␖ᜁĤ晉阁瘡ĀŨ瘣Ā⍪嘺鐇È琊Ҡ혓0ȀȀȀȀȀȀ᐀϶⍪㔀זĀ樃⼣௖ĀЀ㈀ۖĀ̏P혴ਁ愀϶l홰
ÿÿ礀恴夣꜀ᘀĤ␗䤁ŦĀᲖ℀v栁⌁v樁㨣ୖ܀좔਀tꀀጄブĂĂĂĂĂĂ樃ᠣ϶혵́⍪혯༁Ą혲༁倃㐀ۖĀ̊氃瀀૖＀＀瑹⍠Y§␖ᜁĤ晉阁瘡ĀŨ瘣Ā⍪嘺鐇È琊Ҡ혓0ȀȀȀȀȀȀ᐀϶⍪㔀זĀ樃⼣௖ĀЀ㈀ۖĀ̏P혴ਁ愀϶l홰
ÿÿ礀恴夣꜀ᘀĤ␗䤁ŦĀᲖ℀v栁⌁v樁㨣ୖ܀좔਀tꀀጄブĂĂĂĂĂĂ樃ᠣ϶혵́⍪혯༁Ą혲༁倃㐀ۖĀ̊氃瀀૖＀＀瑹⍠Y§␖ᜁĤ晉阁瘡ĀŨ瘣Ā⍪嘺鐇È琊Ҡ혓0ȀȀȀȀȀȀ᐀϶⍪㔀זĀ樃⼣௖ĀЀ㈀ۖĀ̏P혴ਁ愀϶l홰
ÿÿ礀恴夣꜀ᘀĤ␗䤁ŦĀᲖ℀v栁⌁v樁㨣ୖ܀좔਀tꀀጄブĂĂĂĂĂĂ樃ᠣ϶혵́⍪혯༁Ą혲༁倃㐀ۖĀ̊氃瀀૖＀＀瑹⍠Y§␖ᜁĤ晉阁瘡ĀŨ瘣Ā⍪嘺鐇È琊Ҡ혓0ȀȀȀȀȀȀ᐀϶⍪㔀זĀ樃⼣௖ĀЀ㈀ۖĀ̏P혴ਁ愀϶l홰
ÿÿ礀恴夣꜀ᘀĤ␗䤁ŦĀᲖ℀v栁⌁v樁㨣ୖ܀좔਀tꀀጄブĂĂĂĂĂĂ樃ᠣ϶혵́⍪혯༁Ą혲༁倃㐀ۖĀ̊氃瀀૖＀＀瑹⍠Y§␖ᜁĤ晉阁瘡ĀŨ瘣Ā⍪嘺鐇È琊Ҡ혓0ȀȀȀȀȀȀ᐀϶⍪㔀זĀ樃⼣௖ĀЀ㈀ۖĀ̏P혴ਁ愀϶l홰
ÿÿ礀恴夣꜀ᘀĤ␗䤁ŦĀᲖ℀v栁⌁v樁㨣ୖ܀좔਀tꀀጄブĂĂĂĂĂĂ樃ᠣ϶혵́⍪혯༁Ą혲༁倃㐀ۖĀ̊氃瀀૖＀＀瑹⍠Y§␖ᜁĤ晉阁瘡ĀŨ瘣Ā⍪嘺鐇È琊Ҡ혓0ȀȀȀȀȀȀ᐀϶⍪㔀זĀ樃⼣௖ĀЀ㈀ۖĀ̏P혴ਁ愀϶l홰
ÿÿ礀恴夣꜀ᘀĤ␗䤁ŦĀᲖ℀v栁⌁v樁㨣ୖ܀좔਀tꀀጄブĂĂĂĂĂĂ樃ᠣ϶혵́⍪혯༁Ą혲༁倃㐀ۖĀ̊氃瀀૖＀＀瑹⍠Y§␖ᜁĤ晉阁瘡ĀŨ瘣Ā⍪嘺鐇È琊Ҡ혓0ȀȀȀȀȀȀ᐀϶⍪㔀זĀ樃⼣௖ĀЀ㈀ۖĀ̏P혴ਁ愀϶l홰
ÿÿ礀恴夣꜀ᘀĤ␗䤁ŦĀᲖ℀v栁⌁v樁㨣ୖ܀좔਀tꀀጄブĂĂĂĂĂĂ樃ᠣ϶혵́⍪혯༁Ą혲༁倃㐀ۖĀ̊氃瀀૖＀＀瑹⍠Y§␖ᜁĤ晉阁瘡ĀŨ瘣Ā⍪嘺鐇È琊Ҡ혓0ȀȀȀȀȀȀ᐀϶⍪㔀זĀ樃⼣௖ĀЀ㈀ۖĀ̏P혴ਁ愀϶l홰
ÿÿ礀恴夣꜀ᘀĤ␗䤁ŦĀᲖ℀v栁⌁v樁㨣ୖ܀좔਀tꀀጄブĂĂĂĂĂĂ樃ᠣ϶혵́⍪혯༁Ą혲༁倃㐀ۖĀ̊氃瀀૖＀＀瑹⍠Y§␖ᜁĤ晉阁瘡ĀŨ瘣Ā⍪嘺鐇È琊Ҡ혓0ȀȀȀȀȀȀ᐀϶⍪㔀זĀ樃⼣௖ĀЀ㈀ۖĀ̏P혴ਁ愀϶l홰
ÿÿ礀恴夣꜀ᘀĤ␗䤁ŦĀᲖ℀v栁⌁v樁㨣ୖ܀좔਀tꀀጄブĂĂĂĂĂĂ樃ᠣ϶혵́⍪혯༁Ą혲༁倃㐀ۖĀ̊氃瀀૖＀＀瑹⍠Y§␖ᜁĤ晉阁瘡ĀŨ瘣Ā⍪嘺鐇È琊Ҡ혓0ȀȀȀȀȀȀ᐀϶⍪㔀זĀ樃⼣௖ĀЀ㈀ۖĀ̏P혴ਁ愀϶l홰
ÿÿ礀恴夣꜀ᘀĤ␗䤁ŦĀᲖ℀v栁⌁v樁㨣ୖ܀좔਀tꀀጄブĂĂĂĂĂĂ樃ᠣ϶혵́⍪혯༁Ą혲༁倃㐀ۖĀ̊氃瀀૖＀＀瑹⍠Y§␖ᜁĤ晉阁瘡ĀŨ瘣Ā⍪嘺鐇È琊Ҡ혓0ȀȀȀȀȀȀ᐀϶⍪㔀זĀ樃⼣௖ĀЀ㈀ۖĀ̏P혴ਁ愀϶l홰
ÿÿ礀恴夣꜀ᘀĤ␗䤁ŦĀᲖ℀v栁⌁v樁㨣ୖ܀좔਀tꀀጄブĂĂĂĂĂĂ樃ᠣ϶혵́⍪혯༁Ą혲༁倃㐀ۖĀ̊氃瀀૖＀＀瑹⍠Y§␖ᜁĤ晉阁瘡ĀŨ瘣Ā⍪嘺鐇È琊Ҡ혓0ȀȀȀȀȀȀ᐀϶⍪㔀זĀ樃⼣௖ĀЀ㈀ۖĀ̏P혴ਁ愀϶l홰
ÿÿ礀恴夣꜀ᘀĤ␗䤁ŦĀᲖ℀v栁⌁v樁㨣ୖ܀좔਀tꀀጄブĂĂĂĂĂĂ樃ᠣ϶혵́⍪혯༁Ą혲༁倃㐀ۖĀ̊氃瀀૖＀＀瑹⍠Y§␖ᜁĤ晉阁瘡ĀŨ瘣Ā⍪嘺鐇È琊Ҡ혓0ȀȀȀȀȀȀ᐀϶⍪㔀זĀ樃⼣௖ĀЀ㈀ۖĀ̏P혴ਁ愀϶l홰
ÿÿ礀恴夣꜀ᘀĤ␗䤁ŦĀᲖ℀v栁⌁v樁㨣ୖ܀좔਀tꀀጄブĂĂĂĂĂĂ樃ᠣ϶혵́⍪혯༁Ą혲༁倃㐀ۖĀ̊氃瀀૖＀＀瑹⍠Y§␖ᜁĤ晉阁瘡ĀŨ瘣Ā⍪嘺鐇È琊Ҡ혓0ȀȀȀȀȀȀ᐀϶⍪㔀זĀ樃⼣௖ĀЀ㈀ۖĀ̏P혴ਁ愀϶l홰
ÿÿ礀恴夣꜀ᘀĤ␗䤁ŦĀᲖ℀v栁⌁v樁㨣ୖ܀좔਀tꀀጄブĂĂĂĂĂĂ樃ᠣ϶혵́⍪혯༁Ą혲༁倃㐀ۖĀ̊氃瀀૖＀＀瑹⍠Y§␖ᜁĤ晉阁瘡ĀŨ瘣Ā⍪嘺鐇È琊Ҡ혓0ȀȀȀȀȀȀ᐀϶⍪㔀זĀ樃⼣௖ĀЀ㈀ۖĀ̏P혴ਁ愀϶l홰
ÿÿ礀恴夣꜀ᘀĤ␗䤁ŦĀᲖ℀v栁⌁v樁㨣ୖ܀좔਀tꀀጄブĂĂĂĂĂĂ樃ᠣ϶혵́⍪혯༁Ą혲༁倃㐀ۖĀ̊氃瀀૖＀＀瑹⍠Y§␖ᜁĤ晉阁瘡ĀŨ瘣Ā⍪嘺鐇È琊Ҡ혓0ȀȀȀȀȀȀ᐀϶⍪㔀זĀ樃⼣௖ĀЀ㈀ۖĀ̏P혴ਁ愀϶l홰
ÿÿ礀恴夣꜀ᘀĤ␗䤁ŦĀᲖ℀v栁⌁v樁㨣ୖ܀좔਀tꀀጄブĂĂĂĂĂĂ樃ᠣ϶혵́⍪혯༁Ą혲༁倃㐀ۖĀ̊氃瀀૖＀＀瑹⍠Y§␖ᜁĤ晉阁瘡ĀŨ瘣Ā⍪嘺鐇È琊Ҡ혓0ȀȀȀȀȀȀ᐀϶⍪㔀זĀ樃⼣௖ĀЀ㈀ۖĀ̏P혴ਁ愀϶l홰
ÿÿ礀恴夣꜀ᘀĤ␗䤁ŦĀᲖ℀v栁⌁v樁㨣ୖ܀좔਀tꀀጄブĂĂĂĂĂĂ樃ᠣ϶혵́⍪혯༁Ą혲༁倃㐀ۖĀ̊氃瀀૖＀＀瑹⍠Y§␖ᜁĤ晉阁瘡ĀŨ瘣Ā⍪嘺鐇È琊Ҡ혓0ȀȀȀȀȀȀ᐀϶⍪㔀זĀ樃⼣௖ĀЀ㈀ۖĀ̏P혴ਁ愀϶l홰
ÿÿ礀恴夣꜀ᘀĤ␗䤁ŦĀᲖ℀v栁⌁v樁㨣ୖ܀좔਀tꀀጄブĂĂĂĂĂĂ樃ᠣ϶혵́⍪혯༁Ą혲༁倃㐀ۖĀ̊氃瀀૖＀＀瑹⍠Y§␖ᜁĤ晉阁瘡ĀŨ瘣Ā⍪嘺鐇È琊Ҡ혓0ȀȀȀȀȀȀ᐀϶⍪㔀זĀ樃⼣௖ĀЀ㈀ۖĀ̏P혴ਁ愀϶l홰
ÿÿ礀恴夣꜀ᘀĤ␗䤁ŦĀᲖ℀v栁⌁v樁㨣ୖ܀좔਀tꀀጄブĂĂĂĂĂĂ樃ᠣ϶혵́⍪혯༁Ą혲༁倃㐀ۖĀ̊氃瀀૖＀＀瑹⍠Yº␖ᜁĤ晉阁瘡ȀŨ瘣Āᇯ瘣ȁᅻ嘺鐇Ü琊Ҡ혓0ȀȀȀȀȀȀ᐀϶⍪혵́ᇮ혵ą̂ᅻ혯༂Ą혲༂倃㐀ۖĀ̊氃瀀ᓖ＀＀＀＀瑹⍠Yº␖ᜁĤ晉阁瘡ȀŨ瘣Āᇯ瘣ȁᅻ嘺鐇È琊Ҡ혓0ȀȀȀȀȀȀ᐀϶⍪혵́ᇮ혵ą̂ᅻ혯༂Ą혲༂倃㐀ۖĀ̊氃瀀ᓖ＀＀＀＀瑹⍠Yº␖ᜁĤ晉阁瘡ȀŨ瘣Āᇯ瘣ȁᅻ嘺鐇È琊Ҡ혓0ȀȀȀȀȀȀ᐀϶⍪혵́ᇮ혵ą̂ᅻ혯༂Ą혲༂倃㐀ۖĀ̊氃瀀ᓖ＀＀＀＀瑹⍠Yº␖ᜁĤ晉阁瘡ȀŨ瘣Āᇯ瘣ȁᅻ嘺鐇È琊Ҡ혓0ȀȀȀȀȀȀ᐀϶⍪혵́ᇮ혵ą̂ᅻ혯༂Ą혲༂倃㐀ۖĀ̊氃瀀ᓖ＀＀＀＀瑹⍠Yº␖ᜁĤ晉阁瘡ȀŨ瘣Āᇯ瘣ȁᅻ嘺鐇È琊Ҡ혓0ȀȀȀȀȀȀ᐀϶⍪혵́ᇮ혵ą̂ᅻ혯༂Ą혲༂倃㐀ۖĀ̊氃瀀ᓖ＀＀＀＀瑹⍠Yº␖ᜁĤ晉阁瘡ȀŨ瘣Āᇯ瘣ȁᅻ嘺鐇È琊Ҡ혓0ȀȀȀȀȀȀ᐀϶⍪혵́ᇮ혵ą̂ᅻ혯༂Ą혲༂倃㐀ۖĀ̊氃瀀ᓖ＀＀＀＀瑹⍠Yº␖ᜁĤ晉阁瘡ȀŨ瘣Āᇯ瘣ȁᅻ嘺鐇È琊Ҡ혓0ȀȀȀȀȀȀ᐀϶⍪혵́ᇮ혵ą̂ᅻ혯༂Ą혲༂倃㐀ۖĀ̊氃瀀ᓖ＀＀＀＀瑹⍠Yº␖ᜁĤ晉阁瘡ȀŨ瘣Āᇯ瘣ȁᅻ嘺鐇È琊Ҡ혓0ȀȀȀȀȀȀ᐀϶⍪혵́ᇮ혵ą̂ᅻ혯༂Ą혲༂倃㐀ۖĀ̊氃瀀ᓖ＀＀＀＀瑹⍠Yº␖ᜁĤ晉阁瘡ȀŨ瘣Āᇯ瘣ȁᅻ嘺鐇È琊Ҡ혓0ȀȀȀȀȀȀ᐀϶⍪혵́ᇮ혵ą̂ᅻ혯༂Ą혲༂倃㐀ۖĀ̊氃瀀ᓖ＀＀＀＀瑹⍠Yº␖ᜁĤ晉阁瘡ȀŨ瘣Āᇯ瘣ȁᅻ嘺鐇È琊Ҡ혓0ȀȀȀȀȀȀ᐀϶⍪혵́ᇮ혵ą̂ᅻ혯༂Ą혲༂倃㐀ۖĀ̊氃瀀ᓖ＀＀＀＀瑹⍠Yº␖ᜁĤ晉阁瘡ȀŨ瘣Āᇯ瘣ȁᅻ嘺鐇È琊Ҡ혓0ȀȀȀȀȀȀ᐀϶⍪혵́ᇮ혵ą̂ᅻ혯༂Ą혲༂倃㐀ۖĀ̊氃瀀ᓖ＀＀＀＀瑹⍠Yº␖ᜁĤ晉阁瘡ȀŨ瘣Āᇯ瘣ȁᅻ嘺鐇È琊Ҡ혓0ȀȀȀȀȀȀ᐀϶⍪혵́ᇮ혵ą̂ᅻ혯༂Ą혲༂倃㐀ۖĀ̊氃瀀ᓖ＀＀＀＀瑹⍠Yº␖ᜁĤ晉阁瘡ȀŨ瘣Āᇯ瘣ȁᅻ嘺鐇È琊Ҡ혓0ȀȀȀȀȀȀ᐀϶⍪혵́ᇮ혵ą̂ᅻ혯༂Ą혲༂倃㐀ۖĀ̊氃瀀ᓖ＀＀＀＀瑹⍠Yº␖ᜁĤ晉阁瘡ȀŨ瘣Āᇯ瘣ȁᅻ嘺鐇È琊Ҡ혓0ȀȀȀȀȀȀ᐀϶⍪혵́ᇮ혵ą̂ᅻ혯༂Ą혲༂倃㐀ۖĀ̊氃瀀ᓖ＀＀＀＀瑹⍠Yº␖ᜁĤ晉阁瘡ȀŨ瘣Āᇯ瘣ȁᅻ嘺鐇È琊Ҡ혓0ȀȀȀȀȀȀ᐀϶⍪혵́ᇮ혵ą̂ᅻ혯༂Ą혲༂倃㐀ۖĀ̊氃瀀ᓖ＀＀＀＀瑹⍠Yº␖ᜁĤ晉阁瘡ȀŨ瘣Āᇯ瘣ȁᅻ嘺鐇È琊Ҡ혓0ȀȀȀȀȀȀ᐀϶⍪혵́ᇮ혵ą̂ᅻ혯༂Ą혲༂倃㐀ۖĀ̊氃瀀ᓖ＀＀＀＀瑹⍠Yº␖ᜁĤ晉阁瘡ȀŨ瘣Āᇯ瘣ȁᅻ嘺鐇È琊Ҡ혓0ȀȀȀȀȀȀ᐀϶⍪혵́ᇮ혵ą̂ᅻ혯༂Ą혲༂倃㐀ۖĀ̊氃瀀ᓖ＀＀＀＀瑹⍠Yº␖ᜁĤ晉阁瘡ȀŨ瘣Āᇯ瘣ȁᅻ嘺鐇È琊Ҡ혓0ȀȀȀȀȀȀ᐀϶⍪혵́ᇮ혵ą̂ᅻ혯༂Ą혲༂倃㐀ۖĀ̊氃瀀ᓖ＀＀＀＀瑹⍠Yº␖ᜁĤ晉阁瘡ȀŨ瘣Āᇯ瘣ȁᅻ嘺鐇È琊Ҡ혓0ȀȀȀȀȀȀ᐀϶⍪혵́ᇮ혵ą̂ᅻ혯༂Ą혲༂倃㐀ۖĀ̊氃瀀ᓖ＀＀＀＀瑹⍠Yº␖ᜁĤ晉阁瘡ȀŨ瘣Āᇯ瘣ȁᅻ嘺鐇È琊Ҡ혓0ȀȀȀȀȀȀ᐀϶⍪혵́ᇮ혵ą̂ᅻ혯༂Ą혲༂倃㐀ۖĀ̊氃瀀ᓖ＀＀＀＀瑹⍠Yº␖ᜁĤ晉阁瘡ȀŨ瘣Āᇯ瘣ȁᅻ嘺鐇È琊Ҡ혓0ȀȀȀȀȀȀ᐀϶⍪혵́ᇮ혵ą̂ᅻ혯༂Ą혲༂倃㐀ۖĀ̊氃瀀ᓖ＀＀＀＀瑹⍠Yº␖ᜁĤ晉阁瘡ȀŨ瘣Āᇯ瘣ȁᅻ嘺鐇È琊Ҡ혓0ȀȀȀȀȀȀ᐀϶⍪혵́ᇮ혵ą̂ᅻ혯༂Ą혲༂倃㐀ۖĀ̊氃瀀ᓖ＀＀＀＀瑹⍠Yº␖ᜁĤ晉阁瘡ȀŨ瘣Āᇯ瘣ȁᅻ嘺鐇È琊Ҡ혓0ȀȀȀȀȀȀ᐀϶⍪혵́ᇮ혵ą̂ᅻ혯༂Ą혲༂倃㐀ۖĀ̊氃瀀ᓖ＀＀＀＀瑹⍠Yº␖ᜁĤ晉阁瘡ȀŨ瘣Āᇯ瘣ȁᅻ嘺鐇È琊Ҡ혓0ȀȀȀȀȀȀ᐀϶⍪혵́ᇮ혵ą̂ᅻ혯༂Ą혲༂倃㐀ۖĀ̊氃瀀ᓖ＀＀＀＀瑹⍠Yº␖ᜁĤ晉阁瘡ȀŨ瘣Āᇯ瘣ȁᅻ嘺鐇È琊Ҡ혓0ȀȀȀȀȀȀ᐀϶⍪혵́ᇮ혵ą̂ᅻ혯༂Ą혲༂倃㐀ۖĀ̊氃瀀ᓖ＀＀＀＀瑹⍠Yº␖ᜁĤ晉阁瘡ȀŨ瘣Āᇯ瘣ȁᅻ嘺鐇È琊Ҡ혓0ȀȀȀȀȀȀ᐀϶⍪혵́ᇮ혵ą̂ᅻ혯༂Ą혲༂倃㐀ۖĀ̊氃瀀ᓖ＀＀＀＀瑹⍠Yº␖ᜁĤ晉阁瘡ȀŨ瘣Āᇯ瘣ȁᅻ嘺鐇È琊Ҡ혓0ȀȀȀȀȀȀ᐀϶⍪혵́ᇮ혵ą̂ᅻ혯༂Ą혲༂倃㐀ۖĀ̊氃瀀ᓖ＀＀＀＀瑹⍠Yº␖ᜁĤ晉阁瘡ȀŨ瘣Āᇯ瘣ȁᅻ嘺鐇È琊Ҡ혓0ȀȀȀȀȀȀ᐀϶⍪혵́ᇮ혵ą̂ᅻ혯༂Ą혲༂倃㐀ۖĀ̊氃瀀ᓖ＀＀＀＀瑹⍠Yº␖ᜁĤ晉阁瘡ȀŨ瘣Āᇯ瘣ȁᅻ嘺鐇È琊Ҡ혓0ȀȀȀȀȀȀ᐀϶⍪혵́ᇮ혵ą̂ᅻ혯༂Ą혲༂倃㐀ۖĀ̊氃瀀ᓖ＀＀＀＀瑹⍠Yº␖ᜁĤ晉阁瘡ȀŨ瘣Āᇯ瘣ȁᅻ嘺鐇È琊Ҡ혓0ȀȀȀȀȀȀ᐀϶⍪혵́ᇮ혵ą̂ᅻ혯༂Ą혲༂倃㐀ۖĀ̊氃瀀ᓖ＀＀＀＀瑹⍠Yº␖ᜁĤ晉阁瘡ȀŨ瘣Āᇯ瘣ȁᅻ嘺鐇È琊Ҡ혓0ȀȀȀȀȀȀ᐀϶⍪혵́ᇮ혵ą̂ᅻ혯༂Ą혲༂倃㐀ۖĀ̊氃瀀ᓖ＀＀＀＀瑹⍠Yº␖ᜁĤ晉阁瘡ȀŨ瘣Āᇯ瘣ȁᅻ嘺鐇È琊Ҡ혓0ȀȀȀȀȀȀ᐀϶⍪혵́ᇮ혵ą̂ᅻ혯༂Ą혲༂倃㐀ۖĀ̊氃瀀ᓖ＀＀＀＀瑹⍠Yº␖ᜁĤ晉阁瘡ȀŨ瘣Āᇯ瘣ȁᅻ嘺鐇È琊Ҡ혓0ȀȀȀȀȀȀ᐀϶⍪혵́ᇮ혵ą̂ᅻ혯༂Ą혲༂倃㐀ۖĀ̊氃瀀ᓖ＀＀＀＀瑹⍠Yº␖ᜁĤ晉阁瘡ȀŨ瘣Āᇯ瘣ȁᅻ嘺鐇È琊Ҡ혓0ȀȀȀȀȀȀ᐀϶⍪혵́ᇮ혵ą̂ᅻ혯༂Ą혲༂倃㐀ۖĀ̊氃瀀ᓖ＀＀＀＀瑹⍠Yº␖ᜁĤ晉阁瘡ȀŨ瘣Āᇯ瘣ȁᅻ嘺鐇È琊Ҡ혓0ȀȀȀȀȀȀ᐀϶⍪혵́ᇮ혵ą̂ᅻ혯༂Ą혲༂倃㐀ۖĀ̊氃瀀ᓖ＀＀＀＀瑹⍠Yº␖ᜁĤ晉阁瘡ȀŨ瘣Āᇯ瘣ȁᅻ嘺鐇È琊Ҡ혓0ȀȀȀȀȀȀ᐀϶⍪혵́ᇮ혵ą̂ᅻ혯༂Ą혲༂倃㐀ۖĀ̊氃瀀ᓖ＀＀＀＀瑹⍠Yº␖ᜁĤ晉阁瘡ȀŨ瘣Āᇯ瘣ȁᅻ嘺鐇È琊Ҡ혓0ȀȀȀȀȀȀ᐀϶⍪혵́ᇮ혵ą̂ᅻ혯༂Ą혲༂倃㐀ۖĀ̊氃瀀ᓖ＀＀＀＀瑹⍠Yº␖ᜁĤ晉阁瘡ȀŨ瘣Āᇯ瘣ȁᅻ嘺鐇È琊Ҡ혓0ȀȀȀȀȀȀ᐀϶⍪혵́ᇮ혵ą̂ᅻ혯༂Ą혲༂倃㐀ۖĀ̊氃瀀ᓖ＀＀＀＀瑹⍠Yº␖ᜁĤ晉阁瘡ȀŨ瘣Āᇯ瘣ȁᅻ嘺鐇È琊Ҡ혓0ȀȀȀȀȀȀ᐀϶⍪혵́ᇮ혵ą̂ᅻ혯༂Ą혲༂倃㐀ۖĀ̊氃瀀ᓖ＀＀＀＀瑹⍠Yº␖ᜁĤ晉阁瘡ȀŨ瘣Āᇯ瘣ȁᅻ嘺鐇È琊Ҡ혓0ȀȀȀȀȀȀ᐀϶⍪혵́ᇮ혵ą̂ᅻ혯༂Ą혲༂倃㐀ۖĀ̊氃瀀ᓖ＀＀＀＀瑹⍠Yº␖ᜁĤ晉阁瘡ȀŨ瘣Āᇯ瘣ȁᅻ嘺鐇È琊Ҡ혓0ȀȀȀȀȀȀ᐀϶⍪혵́ᇮ혵ą̂ᅻ혯༂Ą혲༂倃㐀ۖĀ̊氃瀀ᓖ＀＀＀＀瑹⍠Yº␖ᜁĤ晉阁瘡ȀŨ瘣Āᇯ瘣ȁᅻ嘺鐇È琊Ҡ혓0ȀȀȀȀȀȀ᐀϶⍪혵́ᇮ혵ą̂ᅻ혯༂Ą혲༂倃㐀ۖĀ̊氃瀀ᓖ＀＀＀＀瑹⍠Yº␖ᜁĤ晉阁瘡ȀŨ瘣Āᇯ瘣ȁᅻ嘺鐇È琊Ҡ혓0ȀȀȀȀȀȀ᐀϶⍪혵́ᇮ혵ą̂ᅻ혯༂Ą혲༂倃㐀ۖĀ̊氃瀀ᓖ＀＀＀＀瑹⍠Yº␖ᜁĤ晉阁瘡ȀŨ瘣Āᇯ瘣ȁᅻ嘺鐇È琊Ҡ혓0ȀȀȀȀȀȀ᐀϶⍪혵́ᇮ혵ą̂ᅻ혯༂Ą혲༂倃㐀ۖĀ̊氃瀀ᓖ＀＀＀＀瑹⍠Yº␖ᜁĤ晉阁瘡ȀŨ瘣Āᇯ瘣ȁᅻ嘺鐇È琊Ҡ혓0ȀȀȀȀȀȀ᐀϶⍪혵́ᇮ혵ą̂ᅻ혯༂Ą혲༂倃㐀ۖĀ̊氃瀀ᓖ＀＀＀＀瑹⍠Yº␖ᜁĤ晉阁瘡ȀŨ瘣Āᇯ瘣ȁᅻ嘺鐇È琊Ҡ혓0ȀȀȀȀȀȀ᐀϶⍪혵́ᇮ혵ą̂ᅻ혯༂Ą혲༂倃㐀ۖĀ̊氃瀀ᓖ＀＀＀＀瑹⍠Yº␖ᜁĤ晉阁瘡ȀŨ瘣Āᇯ瘣ȁᅻ嘺鐇È琊Ҡ혓0ȀȀȀȀȀȀ᐀϶⍪혵́ᇮ혵ą̂ᅻ혯༂Ą혲༂倃㐀ۖĀ̊氃瀀ᓖ＀＀＀＀瑹⍠Yº␖ᜁĤ晉阁瘡ȀŨ瘣Āᇯ瘣ȁᅻ嘺鐇È琊Ҡ혓0ȀȀȀȀȀȀ᐀϶⍪혵́ᇮ혵ą̂ᅻ혯༂Ą혲༂倃㐀ۖĀ̊氃瀀ᓖ＀＀＀＀瑹⍠Yì␖ᜁĤ晉阁S瘡؀Ũ瘣Ā۸瘣ȁԤ瘣̂֜瘣Ѓظ瘣Ԅפ瘣؅֐嘺鐇Œ琊Ҡ혓0ȀȀȀȀȀȀ᐀϶⍤Ⰰϖ؀㔂זĀ糖㔆זȁ␃㔅ז̂鰃㔅זЃ㤃㔆זԄ㔅ז؅逃⼅௖؀ఀ㈀ۖ؀̏P혴ਁ䈀ϖ؁愁϶£瑹惞šì␖ᜁĤ晉阁S瘡؀Ũ瘣Ā۸瘣ȁԤ瘣̂֜瘣Ѓظ瘣Ԅפ瘣؅֐嘺鐇Œ琊Ҡ혓0ȀȀȀȀȀȀ᐀϶⍤Ⰰϖ؀㔂זĀ糖㔆זȁ␃㔅ז̂鰃㔅זЃ㤃㔆זԄ㔅ז؅逃⼅௖؀ఀ㈀ۖ؀̏P혴ਁ䈀ϖ؀愁϶£瑹惞šì␖ᜁĤ晉阁S瘡؀Ũ瘣Ā۸瘣ȁԤ瘣̂֜瘣Ѓظ瘣Ԅפ瘣؅֐嘺鐇Œ琊Ҡ혓0ȀȀȀȀȀȀ᐀϶⍤Ⰰϖ؀㔂זĀ糖㔆זȁ␃㔅ז̂鰃㔅זЃ㤃㔆זԄ㔅ז؅逃⼅௖؀ఀ㈀ۖ؀̏P혴ਁ䈀ϖ؀愁϶£瑹惞šì␖ᜁĤ晉阁S瘡؀Ũ瘣Ā۸瘣ȁԤ瘣̂֜瘣Ѓظ瘣Ԅפ瘣؅֐嘺鐇Œ琊Ҡ혓0ȀȀȀȀȀȀ᐀϶⍤Ⰰϖ؀㔂זĀ糖㔆זȁ␃㔅ז̂鰃㔅זЃ㤃㔆זԄ㔅ז؅逃⼅௖؀ఀ㈀ۖ؀̏P혴ਁ䈀ϖ؀愁϶£瑹惞šì␖ᜁĤ晉阁S瘡؀Ũ瘣Ā۸瘣ȁԤ瘣̂֜瘣Ѓظ瘣Ԅפ瘣؅֐嘺鐇Œ琊Ҡ혓0ȀȀȀȀȀȀ᐀϶⍤Ⰰϖ؀㔂זĀ糖㔆זȁ␃㔅ז̂鰃㔅זЃ㤃㔆זԄ㔅ז؅逃⼅௖؀ఀ㈀ۖ؀̏P혴ਁ䈀ϖ؀愁϶£瑹惞šì␖ᜁĤ晉阁S瘡؀Ũ瘣Ā۸瘣ȁԤ瘣̂֜瘣Ѓظ瘣Ԅפ瘣؅֐嘺鐇Œ琊Ҡ혓0ȀȀȀȀȀȀ᐀϶⍤Ⰰϖ؀㔂זĀ糖㔆זȁ␃㔅ז̂鰃㔅זЃ㤃㔆זԄ㔅ז؅逃⼅௖؀ఀ㈀ۖ؀̏P혴ਁ䈀ϖ؀愁϶£瑹惞šì␖ᜁĤ晉阁S瘡؀Ũ瘣Ā۸瘣ȁԤ瘣̂֜瘣Ѓظ瘣Ԅפ瘣؅֐嘺鐇Œ琊Ҡ혓0ȀȀȀȀȀȀ᐀϶⍤Ⰰϖ؀㔂זĀ糖㔆זȁ␃㔅ז̂鰃㔅זЃ㤃㔆זԄ㔅ז؅逃⼅௖؀ఀ㈀ۖ؀̏P혴ਁ䈀ϖ؀愁϶£瑹惞šì␖ᜁĤ晉阁S瘡؀Ũ瘣Ā۸瘣ȁԤ瘣̂֜瘣Ѓظ瘣Ԅפ瘣؅֐嘺鐇µ琊Ҡ혓0ȀȀȀȀȀȀ᐀϶⍤Ⰰϖ؀㔂זĀ糖㔆זȁ␃㔅ז̂鰃㔅זЃ㤃㔆זԄ㔅ז؅逃⼅௖؀ఀ㈀ۖ؀̏P혴ਁ䈀ϖ؀愁϶£瑹惞šÀ␖ᜁĤ晉阁ˆ瘡̀Ũ瘣Āয়瘣ȁഫ瘣̂ౚ嘺鐇È琊Ҡ혓0ȀȀȀȀȀȀ᐀϶⍤㔀זĀ㔉זȁⰃ㔍ז̂嬃⼌௖̀Ѐ㈀ۖ̀̏P혴ਁ䈀ϖ́愁϶Ø瑹惞š咊À␖ᜁĤ晉阁ˆ瘡̀Ũ瘣Āয়瘣ȁഫ瘣̂ౚ嘺鐇È琊Ҡ혓0ȀȀȀȀȀȀ᐀϶⍤㔀זĀ㔉זȁⰃ㔍ז̂嬃⼌௖̀Ѐ㈀ۖ̀̏P혴ਁ䈀ϖ̀愁϶Ø瑹惞š咊À␖ᜁĤ晉阁ˆ瘡̀Ũ瘣Āয়瘣ȁഫ瘣̂ౚ嘺鐇È琊Ҡ혓0ȀȀȀȀȀȀ᐀϶⍤㔀זĀ㔉זȁⰃ㔍ז̂嬃⼌௖̀Ѐ㈀ۖ̀̏P혴ਁ䈀ϖ̀愁϶Ø瑹惞š咊À␖ᜁĤ晉阁ˆ瘡̀Ũ瘣Āয়瘣ȁഫ瘣̂ౚ嘺鐇È琊Ҡ혓0ȀȀȀȀȀȀ᐀϶⍤㔀זĀ㔉זȁⰃ㔍ז̂嬃⼌௖̀Ѐ㈀ۖ̀̏P혴ਁ䈀ϖ̀愁϶Ø瑹惞š咊À␖ᜁĤ晉阁ˆ瘡̀Ũ瘣Āয়瘣ȁഫ瘣̂ౚ嘺鐇È琊Ҡ혓0ȀȀȀȀȀȀ᐀϶⍤㔀זĀ㔉זȁⰃ㔍ז̂嬃⼌௖̀Ѐ㈀ۖ̀̏P혴ਁ䈀ϖ̀愁϶Ø瑹惞š咊±␖ᜁĤ晉阁l瘡̀Ũ瘣Āڥ瘣ȁࣜ瘣̂ࡏ嘺阂l琊Ҡ혓0ӿӿӿӿӿӿ᐀Ƕ㘕ᜁö혵́ڥ혵ą̂ࣜ혵ȅ̃ࡏ혯༃＀Ą홂ăă氃礀�驠言Ŕ넀ᘀĤ␗䤁ŦĀ沖℀v栃⌁vꔁ⌆Ŷ�⌈ɶ伃㨈ୖȀ沖਀tꀀጄブ＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀ĄᔀĶ㔀זĀꔃ㔆זȁ�㔈ז̂伃⼈௖̀ӿ䈀ϖ̀愁϶l瑹惞š咊±␖ᜁĤ晉阁l瘡̀Ũ瘣Āڥ瘣ȁࣜ瘣̂ࡏ嘺阂l琊Ҡ혓0ӿӿӿӿӿӿ᐀Ƕ㘕ᜁö혵́ڥ혵ą̂ࣜ혵ȅ̃ࡏ혯༃＀Ą홂ă氃礀�驠言Ŕ넀ᘀĤ␗䤁ŦĀ沖℀v栃⌁vꔁ⌆Ŷ�⌈ɶ伃㨈ୖȀ沖਀tꀀጄブ＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀ĄᔀĶ㔀זĀꔃ㔆זȁ�㔈ז̂伃⼈௖̀ӿ䈀ϖ̀愁϶l瑹惞š咊±␖ᜁĤ晉阁l瘡̀Ũ瘣Āڥ瘣ȁࣜ瘣̂ࡏ嘺阂l琊Ҡ혓0ӿӿӿӿӿӿ᐀Ƕ㘕ᜁö혵́ڥ혵ą̂ࣜ혵ȅ̃ࡏ혯༃＀Ą홂ă氃礀�驠言Ŕ넀ᘀĤ␗䤁ŦĀ沖℀v栃⌁vꔁ⌆Ŷ�⌈ɶ伃㨈ୖȀ沖਀tꀀጄブ＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀ĄᔀĶ㔀זĀꔃ㔆זȁ�㔈ז̂伃⼈௖̀ӿ䈀ϖ́愁϶l瑹惞š咊±␖ᜁĤ晉阁l瘡̀Ũ瘣Āڥ瘣ȁࣜ瘣̂ࡏ嘺阂l琊Ҡ혓0ӿӿӿӿӿӿ᐀Ƕ㘕ᜁö혵́ڥ혵ą̂ࣜ혵ȅ̃ࡏ혯༃＀Ą홂ă氃礀�驠言Ŕ넀ᘀĤ␗䤁ŦĀ沖℀v栃⌁vꔁ⌆Ŷ�⌈ɶ伃㨈ୖȀ沖਀tꀀጄブ＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀ĄᔀĶ㔀זĀꔃ㔆זȁ�㔈ז̂伃⼈௖̀ӿ䈀ϖ̀愁϶l瑹惞š咊±␖ᜁĤ晉阁l瘡̀Ũ瘣Āڥ瘣ȁࣜ瘣̂ࡏ嘺阂l琊Ҡ혓0ӿӿӿӿӿӿ᐀Ƕ㘕ᜁö혵́ڥ혵ą̂ࣜ혵ȅ̃ࡏ혯༃＀Ą홂ă氃礀�驠言Ŕ넀ᘀĤ␗䤁ŦĀ沖℀v栃⌁vꔁ⌆Ŷ�⌈ɶ伃㨈ୖȀ沖਀tꀀጄブ＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀Ą＀ĄᔀĶ㔀זĀꔃ㔆זȁ�㔈ז̂伃⼈௖̀ӿ䈀ϖ̀愁϶l瑹惞š咊Æ␖ᜁĤ晉阁瘡̀Ũ瘣Āੂ瘣ȁض瘣̂׹嘺鐇¢琊Ҡ혓0ȀȀȀȀȀȀ᐀϶ᙱⰀϖȀ㔂זĀ䈃㔊זȁ㘃㔆ז̂賈⼅௖̀Ѐ㈀ۖ̀̏P혴ਁ䈀ϖ̀愁϶l瑹惞š咊Æ␖ᜁĤ晉阁瘡̀Ũ瘣Āੂ瘣ȁض瘣̂׹嘺鐇˜琊Ҡ혓0ȀȀȀȀȀȀ᐀϶ᙱⰀϖȀ㔂זĀ䈃㔊זȁ㘃㔆ז̂賈⼅௖̀Ѐ㈀ۖ̀̏P혴ਁ䈀ϖ̀愁϶l瑹惞š咊Æ␖ᜁĤ晉阁瘡̀Ũ瘣Āੂ瘣ȁض瘣̂׹嘺鐇˜琊Ҡ혓0ȀȀȀȀȀȀ᐀϶ᙱⰀϖȀ㔂זĀ䈃㔊זȁ㘃㔆ז̂賈⼅௖̀Ѐ㈀ۖ̀̏P혴ਁ䈀ϖ̀愁϶l瑹惞š咊Œ␖ᜁĤ晉阁瘡ȀŨ瘣Ȁᇻ嘺阂l琊Ҡ혓0ӿӿӿӿӿӿ᐀Ƕ㘕ᜁö혵̂ᇻ혯༂＀Ą홂Ă瑹惞šŒ␖ᜁĤ晉阁瘡ȀŨ瘣Ȁᇻ嘺阂l琊Ҡ혓0ӿӿӿӿӿӿ᐀Ƕ㘕ᜁö혵̂ᇻ혯༂＀Ą홂Ă瑹惞šŒ␖ᜁĤ晉阁瘡ȀŨ瘣Ȁᇻ嘺阂l琊Ҡ혓0ӿӿӿӿӿӿ᐀Ƕ㘕ᜁö혵̂ᇻ혯༂＀Ą홂Ă瑹惞šŒ␖ᜁĤ晉阁瘡ȀŨ瘣Ȁᇻ嘺阂l琊Ҡ혓0ӿӿӿӿӿӿ᐀Ƕ㘕ᜁö혵̂ᇻ혯༂＀Ą홂Ă瑹惞šŒ␖ᜁĤ晉阁瘡ȀŨ瘣Ȁᇻ嘺阂l琊Ҡ혓0ӿӿӿӿӿӿ᐀Ƕ㘕ᜁö혵̂ᇻ혯༂＀Ą홂Ă瑹惞šŒ␖ᜁĤ晉阁瘡ȀŨ瘣Ȁᇻ嘺阂l琊Ҡ혓0ӿӿӿӿӿӿ᐀Ƕ㘕ᜁö혵̂ᇻ혯༂＀Ą홂Ă瑹惞šŒ␖ᜁĤ晉阁瘡ȀŨ瘣Ȁᇻ嘺阂l琊Ҡ혓0ӿӿӿӿӿӿ᐀Ƕ㘕ᜁö혵̂ᇻ혯༂＀Ą홂Ă瑹惞šŒ␖ᜁĤ晉阁瘡ȀŨ瘣Ȁᇻ嘺阂l琊Ҡ혓0ӿӿӿӿӿӿ᐀Ƕ㘕ᜁö혵̂ᇻ혯༂＀Ą홂Ă瑹惞šѪ]ċ˜žžžžžžžضضضضضضضضضɶɶɶɶɶɶɶɶɶضضضضضضȾضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضض¨ضضضضضضضضضض¸ضضضضضضضضضضضŨňضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضΰضزπϐϠϰЀАРарѐѠѰҀҐπϐϠϰЀАزȨǘǨРарѐѠѰҀҐπϐϠϰЀАРарѐѠѰҀҐπϐϠϰЀАРарѐѠѰҀҐπϐϠϰЀАРарѐѠѰҀҐπϐϠϰЀАРарѐѠѰҀҐπϐϠϰЀАРарѐѠѰҀҐĸŘǸȈȘɖɾ 䩏䩐䩑䡟Ё䡭Ѕ䡮Ѕ䡳Ѕ䡴ЅN怀￱NဌNormální搒ĔꐔÈ䩃䡟Ё䩡䡭Ѕ䡳Ѕ䡴Љâ䀁âဌQ匠)Nadpis 1y␅؁ĤꐓǠꐔ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀一ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿ÿ>࠵䊁༪䩃䩏䩐䩑࡜憁᱊攀ィ￿烿㙨酟爀࣊￿￿￿￿䡴Ѕ桷î怂￱îဌR匠)Nadpis 2|␃؁Ĥꐓðꐔx搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丁ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿ĤH⩂䌁᱊伀J倀͊儀͊帀͊开ň愄᱊攀ィ￿淿Ո瀄h爀࣊￿￿￿￿䡳Ѕ䡴Ѕ桷J⁁￲¡JഌStandardní písmo odstavceZ䁩￳³ZഌذNormální tabulka㐀ۖĀ̊l혴ԁ愀϶0￴Á0ഀذBez seznamu2⿾￴Á2ऀἉذBez seznamu14⿾￴Á4ऀἉذ
Bez seznamu11@恕￲đ@ἉHypertextový odkaz⨾Ü濾￳ģÜἉTable Normal嘺혴༁愀϶h搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿왎(￿￿￿俿ࣆ￿￿￿￿왐(￿￿￿凿ࣆ￿￿￿￿왒(￿￿￿叿ࣆ￿￿￿￿-䩏䩐䩑䡟Ё桥￿￿䡭Ѕ쩲(￿￿￿珿Ո琄Ոì濾￱IJìἉذZáhlaví a zápatíp옍㰁ȣ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿왎(￿￿￿俿ࣆ￿￿￿￿왐(￿￿￿凿ࣆ￿￿￿￿왒(￿￿￿叿ࣆ￿￿￿￿B⩂䌁ᡊ伀ࡊ倀͊儀͊帀͊开ň愄ᡊ攀ィ￿淿Ո瀄h爀࣊￿￿￿￿䡳Ѕ䡴Ѕè怠￱łèἉذZápatíy␃ഃࣆȀᆸ⍰ȁ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿왎(￿￿￿俿ࣆ￿￿￿￿왐(￿￿￿凿ࣆ￿￿￿￿왒(￿￿￿叿ࣆ￿￿￿￿②H⩂䌁ᡊ伀J倀͊儀͊帀͊开ň愄ᡊ攀ィ￿淿Ո瀄h爀࣊￿￿￿￿䡳Ѕ䡴Ѕ桷f濾￲őfἉذZápatí Char8⩂䌁ᡊ伀J倀͊儀͊帀͊愀ᡊ攀ィ￿烿h爀࣊￿￿￿￿桷ê怟￱ŢêἉذZáhlavíy␃ഃࣆȀᆸ⍰ȁ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿왎(￿￿￿俿ࣆ￿￿￿￿왐(￿￿￿凿ࣆ￿￿￿￿왒(￿￿￿叿ࣆ￿￿￿￿②H⩂䌁ᡊ伀J倀͊儀͊帀͊开ň愄ᡊ攀ィ￿淿Ո瀄h爀࣊￿￿￿￿䡳Ѕ䡴Ѕ桷h濾￲űhἉذZáhlaví Char8⩂䌁ᡊ伀J倀͊儀͊帀͊愀ᡊ攀ィ￿烿h爀࣊￿￿￿￿桷Đ濾￱ƂĐἉذ
Text odstavce”␃ഃࣆȀ͓Ν萏萑Ʃꐓxꐔx搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿♀丆ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿廿辄怀ꦄ愁̤H⩂䌁ᡊ伀J倀͊儀͊帀͊开ň愄ᡊ攀ィ￿淿Ո瀄h爀࣊￿￿￿￿䡳Ѕ䡴Ѕ桷*俾ƤƑ*ἉList 0䘋B濾￴ơBἉImportovaný styl 1䘋
*俾ƤƱ*ἉList 1䘋0俾Ƥǁ0Ἁ	Seznam 21䘋Ą濾￱ǒĄἉذText písmene‰␃ഃ׆ĀƩༀꦄᄁ垄⓾、￿◿、￿⛿、￿⟿、￿⣿、￿⧿ヲ￿䃿ܦ왎(￿￿￿俿ࣆ￿￿￿￿왐(￿￿￿凿ࣆ￿￿￿￿왒(￿￿￿叿ࣆ￿￿￿￿葞Ʃ葠﹗②H⩂䌁ᡊ伀J倀͊儀͊帀͊开ň愄ᡊ攀ィ￿淿Ո瀄h爀࣊￿￿￿￿䡳Ѕ䡴Ѕ桷0俾Ǵǡ0Ἁ	Seznam 31䘋>濾￴DZ>ἉImportovaný styl 2Ą悳￱ȂĄဌἉȠOdstavec se seznamemz 萏ː搒ĔꐔÈ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿왎(￿￿￿俿ࣆ￿￿￿￿왐(￿￿￿凿ࣆ￿￿￿￿왒(￿￿￿叿ࣆ￿￿￿￿葞ːH⩂䌁ᙊ伀Պ倀͊儀͊帀͊开ň愄ᙊ攀ィ￿淿Ո瀄h爀࣊￿￿￿￿䡳Ѕ䡴Ѕ桷0俾Ȥȑ0Ἁ	Seznam 41!䘋>濾￴ȡ>ἉImportovaný styl 3"0࿾Ȥȱ0Ἁ	Seznam 51#䘋*࿾ƤɁ*ἉList 6$䘋*俾ɤɑ*ἉList 7%䘋>濾￴ɡ>ἉImportovaný styl 4&*俾ʄɱ*ἉList 8'䘋>濾￴ʁ>ἉImportovaný styl 5(*࿾ʤʑ*ἉList 9)䘋B⿾￴ʡBἉImportovaný styl 6*䘋V,࿾Ƥʱ,ἉList 10+䘋	Ö濾￱˂ÖἉذText Ah,搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿왎(￿￿￿俿ࣆ￿￿￿￿왐(￿￿￿凿ࣆ￿￿￿￿왒(￿￿￿叿ࣆ￿￿￿￿H⩂䌁ᙊ伀͊倀͊儀ࡊ帀͊开ň愄ᙊ攀ィ￿淿Ո瀄h爀࣊￿￿￿￿䡳Ѕ䡴Ѕ桷,࿾Ƥˑ,ἉList 11-䘋,࿾˴ˡ,ἉList 12.䘋>⿾￴˱>ἉImportovaný styl 7/,俾̔́,ἉList 130䘋>濾￴̑>ἉImportovaný styl 81,俾̡̔,ἉList 142䘋
,俾̱̈́,ἉList 153䘋>濾￴́>ἉImportovaný styl 94,俾ͤ͑,ἉList 165䘋@濾￴͡@ἉImportovaný styl 106,࿾ͤͱ,ἉList 177䘋,俾Δ΁,ἉList 188䘋@濾￴Α@ἉImportovaný styl 119,俾δΡ,ἉList 19:䘋@濾￴α@ἉImportovaný styl 12;,࿾Ƥρ,ἉList 20<䘋,俾Ƥϑ,ἉList 21=䘋Ò濾￱ϢÒἉذVýchozíh>搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿왎(￿￿￿俿ࣆ￿￿￿￿왐(￿￿￿凿ࣆ￿￿￿￿왒(￿￿￿叿ࣆ￿￿￿￿B⩂䌁ᙊ伀ࡊ倀ࡊ儀ࡊ帀ࡊ开ň愄ᙊ攀ィ￿淿Ո瀄h爀࣊￿￿￿￿䡳Ѕ䡴Ѕ,俾Єϱ,ἉList 22?䘋@濾￴Ё@ἉImportovaný styl 13@,࿾ФБ,ἉList 23A䘋@⿾￴С@ἉImportovaný styl 14Bò濾￱вòἉذText článku}C␃ᄃꦄጁ␀、￿◿、￿⛿、￿⟿、￿⣿、￿⧿ヲ￿䃿Ԧ왎(￿￿￿俿ࣆ￿￿￿￿왐(￿￿￿凿ࣆ￿￿￿￿왒(￿￿￿叿ࣆ￿￿￿￿葠Ʃ②D⩂䌁ᡊ伀J倀J儀J开ň愄ᡊ攀ィ￿淿Ո瀄h爀࣊￿￿￿￿䡳Ѕ䡴Ѕ桷ä䀞тäࠌEἉذText komentářenD搒ð搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿왎(￿￿￿俿ࣆ￿￿￿￿왐(￿￿￿凿ࣆ￿￿￿￿왒(￿￿￿叿ࣆ￿￿￿￿@⩂䌁ᑊ伀Պ倀͊儀͊帀͊愀ᑊ攀ィ￿淿ै瀄h爀࣊￿￿￿￿䡳Љ桷z濾￲ёzDἉذText komentáře Char<⩂企Պ倀͊儀͊帀͊攀ィ￿淿ै瀄h爀࣊￿￿￿￿䡳Љ䡴Љ桷B性￲ѡBऌἉذOdkaz na komentář䩃䩡ä䂙ѲäऌHἉذText bublinyrG搒ðꐔ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿왎(￿￿￿俿ࣆ￿￿￿￿왐(￿￿￿凿ࣆ￿￿￿￿왒(￿￿￿叿ࣆ￿￿￿￿@⩂䌁၊伀ॊ倀͊儀ॊ帀ॊ愀၊攀ィ￿淿ै瀄h爀࣊￿￿￿￿䡳Љ桷~濾￲ҁ~ČGἉذText bubliny CharD⩂䌁၊伀ॊ倀͊儀ॊ帀ॊ愀၊攀ィ￿淿ै瀄h爀࣊￿￿￿￿䡳Љ䡴Љ桷p悲￱ҒpĎἉذRevizeIH⩂䌁ᙊ伀Պ倀͊儀͊帀͊开ň愄ᙊ攀ィ￿淿ै瀄h爀࣊￿￿￿￿䡳Љ䡴Љ桷D䁪стDऌKἉذPředmět komentářeJ࠵岁脈†濾￲ұ†ČJἉذPředmět komentáře CharB࠵䊁Ī䩏䩐䩑࡜庁͊攀ィ￿淿ै瀄h爀࣊￿￿￿￿䡳Љ䡴Љ桷x俾ӂxἉذ	Text bodu-L␃ഃ׆Ā͒༆劄ᄃ垄ዾĀ᐀¤䀀ࠦ葞͒葠﹗②䩃䩏䩐䩑䩡䡴Ѕ桷ô䀝ӒôࠌNἉذText pozn. pod čarourM搒ðꐔ搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿왎(￿￿￿俿ࣆ￿￿￿￿왐(￿￿￿凿ࣆ￿￿￿￿왒(￿￿￿叿ࣆ￿￿￿￿@⩂䌁ᑊ伀Պ倀͊儀͊帀͊愀ᑊ攀ィ￿淿ै瀄h爀࣊￿￿￿￿䡳Љ桷†濾￲ӡ†MἉذText pozn. pod čarou Char<⩂企Պ倀͊儀͊帀͊攀ィ￿淿ै瀄h爀࣊￿￿￿￿䡳Љ䡴Љ桷H怦￲ӱHऌἉذZnačka pozn. pod čarou⩈(恗￲ԁ(ဌἉŠSilné࠵岁脈l濾￲ԑl匠)
Nadpis 1 Char:࠵䊁༪䩃䩏䩐䩑࡜憁᱊攀ィ￿烿㙨酟爀࣊￿￿￿￿桷j濾￲ԡj匠)
Nadpis 2 Char8⩂䌁᱊伀J倀͊儀͊帀͊愀᱊攀ィ￿烿h爀࣊￿￿￿￿桷ð濾￱Բð匠)ذ
F2 - základní|S␃ሃ푤þጀ᐀좤␀、￿◿、￿⛿、￿⟿、￿⣿、￿⧿ヲ￿仿ࣆ￿￿￿￿왏(￿￿￿僿ࣆ￿￿￿￿왑(￿￿￿勿ࣆ￿￿￿￿왓(￿￿￿懿̤@⩂企Ɋ倀͊儀͊帀͊开ň攄ィ￿淿Ո瀄h爀࣊￿￿￿￿䡳Ѕ䡴Ѕ桷ö䂚³Ճö匠)ΰMřížka tabulky7嘺T혓0ӿӿӿӿӿӿhT搤￿￿搥￿￿搦￿￿搧￿￿搨￿￿昩￿￿왎(￿￿￿俿ࣆ￿￿￿￿왐(￿￿￿凿ࣆ￿￿￿￿왒(￿￿￿叿ࣆ￿￿￿￿䩏䩐䩑桥￿￿쩲(￿￿￿ÿ.⿾￲Ց.匠)Hyperlink.0"⿾￲ա"匠)ŽádnýH濾￲ձH匠)Hyperlink.1⨾䈁Ȫ䩃䩡桰ÿ桷ÿf䁊fဌY匠)°PodtitulX␃ਃ&䘋Wꐓðꐔx♀愁̤!࠵䎁ᡊ伀J倀J儀J帀݊愀ᡊ眀hX濾￲֑XX匠)°
Podtitul Char%࠵䎁ᡊ伀J倀J儀J帀݊愀ᡊ琀ै眄h@恖￲֡@ऌ惞šذSledovaný odkaz	⨾瀁聨耀d䁞ֲdऌ惞šذNormální (web)[搒ðꐓdꐔd⑛封Ĥ䩃䩏䩐䩑䩡䡴Ѕ*⿾￲ׁ*惞š	highlight䭐Ѓ!�뼏ÿȜ䍛湯整瑮呟灹獥⹝浸걬쮑썎ူﱈ䨭늜ࡀ잂잎粢죀⒙줖님喧퉌䉔₨氖�㮞狣᾽딇飃Ꞝ꽊䋲␫ᯫ嵇�伷귙襖᪁㰘ꕡ頏뫴벾㜨肇襉劚箥烦䱧㶲邎ὲ꒐㮝ȸ㗋♶ﶀ຀痍�醉䏉똃ᶰ㵘飹뒐㾺丶䪬ࡃ뎃鋀令쥆䈖쨮➹⻵⮤ꆉ姍哂᧹敞턵꠵⃞௲ኌ냃褌콟⁧ⴙ뿦鸻훛汙�늎粎帶仌￁怔㿵Ꮸ쳓孿ɿ￿䭐Ѓ!횥ÀĶ牟汥⽳爮汥葳쾏썪ర붅톃兽쏒┘⽶邥⽃綣缨≨�俛ۇ묊萈꧷︽议ᘠꪚ쌆䏢쬿㵶羿즂ꒅ▧嬈灸ꎆ�徵傼ꏑ촼ᬱ䢥ザን蠏俙劼䊮텤჉䫒�戴缤醧影ῗ麘䰶刖㟗깠ꢏ￉쎳찰侞翁ⲯ䗥渄鐷楌拤ꢡ뵓ꢐꩥỔ뗐隸﷖＀Ͽ倀͋ᐄ؀ࠀ℀欀陹茖言ᰀ琀敨敭琯敨敭琯敨敭慍慮敧⹲浸౬䷌쌊ဠꅽ遷㟙뭣䔨뉢껋䌀᪜읁튠�菣츷ᓟ鯕ോⱙޜ訍쵥蠮ⱼᮧ�᱈ⳅᗇᡸ듉ᎍ䧟珈絑픣薐떭⃝뗖픫�륞樤謽均폨⧷䗢⯫ਦ㠂ǽ￿䭐Ѓ!ǝھ᮹桴浥⽥桴浥⽥桴浥ㅥ砮汭姬潏㔜뼔객鞹⛬榻쪦癮䠛䛓淙轑᧞賯켛摸鍻෮䞵␤䅄儠三℈加焫ꜩ侊⠒⊂⯵泰쳏뎎㚓⍩ꂨ䡻�点囱탌ᄾ�禩⒈༾ቨ붶썫맾༕蕉“鸳뚐┷믒寶說䱈감渪酻싪ᡡ矋䩸頒猛挑꼅尢Ј>ㆺ塛햬ព䱢༓㠥눆峛緑Ꜥ㵒㛾ꂞ랉玖㇩镠ꤨ簇ئޚ雉⟄뿗慼쇰嵞肣靔됉妏ϛƦᠿ宒䏊䬌ጅ꽭繦싞藚밅⶚떘疥훋୥붂썅葓芣뵩棟�庸힯헭程耆ώ떴钲㙩⯺仵덎누뮴暵䯢韴擦畮鴺⭦얓㔒ﬠ飘꿃雔຋胞븬蜹瑯믖旝漇ᙀ㲿澟㜭뱜䔁⚌獻绐ꌿ䁞鳆噭埂븀쭒㏠䐔ᅃ驡飅岛Ǵ솤⬌ₚ䴵ᣉ჻巖輜씄চ╞㒸蝣㥼ꐷ⇹௩ꪚ詞䔡㶞ﻺꏙ쏃㿛�玹ﭸ䭇姈覵낓㟩?菧麯﷞᪴쬯�ퟰ㾟کੂ쓍﷙῟翞鱗罇睼ʷ⺾꣰Ἄ飒瑈ᲅ嶠茞왢긪擤两抷愘幚麱ኄ堧ꥳ�酓뺃씲⎎蝇ᚸ⺼蒠Ŕ䴯㩮༂ㄢ둑ᑖ쀻칭蝙䪋氫幩㌥✏塉峍쩌嶸碫煷㞷ꅉ�袍쌎슉䤡䊈蹺ᇯꅒෝᵊ溻当쥰ેꃝ莨ꕩ虉퍄텬账⿁⫓솝軟뙭ꎯ朎婕遯᝽変妁쉃㌜쉞蔓⫣䎒댜솲振唕㤉ઘ貿䧫鸅ऎ꣣ဗꬩ峖ꀕ쥯審ꨘꕖ럛㓙酶텂⪽鞚�䛫丸낫騃敄믬ིᑂᶣꪮ�췜ﴐ縎지亾៮荗㑫䑴֚麈袙弊≞觜쇟趔ㄱڥ묊ꭓ驣꼼㍰锊狛문ෂ韉⫷绤䭝㫶廬㥕禳傤蜟娻뮞ќ캯砛䠐麗煍卾붜糿㹱鼮뻏켤オ栔话曘듛㭳㇯汥ꚠ岌Ꚗ雹ᄚ約퐘쵫鐱꜔㒱䞂춝쓀藁鬂䠵唾⃑⧂併ओ䙥鐺ฒ暍銸욶뎑ྩ똣䡺뚬恹鞇烴젨ꤘ獂춸ⴙɩ攧璶⌾먊ಽ몳�䛪匴ᴘ蕮�຀⼦荔싁킚⃘蝨쫀烋ꀑ썙ށሳ뭨Ὓ滥帱䬸줗܈횑�畇ꓣ嘼ᓦ竑惘ߐៈ굘귄즥ʾ鎷ꤸ껌౱�꽻ꗢ舼幧樂퍇░।栺굻拦䏓举�츘ꜘ痠箩챉롂낕。擂夶⭦챗艍尺墁쾻臔䡔膵摥썃敌쀡촒쫉�댄閞ᔂ剤괬぀毼聒崝鋗飱꫸裒鶶쵽⥊⢟آ灑䚀≬ㅶ徸⪇Ꮸॐṗ⊦៨ꎸ훓匶煮鋎粮昳癰댜숴륙⧕枚薲芛졔�溁늕꽎䦊㏹ꕒ옜㏿ɾ့腋胶˅鴣洩ஏ焕䊨䑩뻽퓁蠎렖藧ࡩ렪㚵׿ퟙ淿姎☚ꤠ楶҈ﶅ䕈邂⠝♋建걀陝쬤餈⪈⮉⭓裶Ꮼ퐶瀵ử₊䷔줵胊᷁㾍㷷ꃋꡑ鲛빲锹�浻ﰎ鷓䶏偦귊ꛃ즡忭墈޴嶳껕쬷뷳겷麈떘赙⬼妀⭩敨ゥ⊒犜떫欕曅ᰮ煸捞Ⱈꈚ邑ϾΏ㸕徳㪆믤子簑탄⃄쾪웙椂䜇㣐䇙䰛钚洵㫖ꭩ鯥᧵멷�옣鋖쒝꟟瘴鳑岜䬼杣瘖浬軇㔵詨탂㼸ᣌ飇杯꿥籚፴봜�☍䥌䰓뷰恊ꇨ☇‏ⷹ덇o￿䭐Ѓ!턍龐¶ě'桴浥⽥桴浥⽥牟汥⽳桴浥䵥湡条牥砮汭爮汥葳䶏숊ᐰ瞂漈퍯Ⴚ⚑裝귐ϔവ㼶儤긍ࠬ蜮빡榙鞻증挓�栱᪪㨈闩驱淁䂎ᙒ襎㯙끤艠澎朕䮑䴨␦⡒ㄮ犘✎鍊킜咊胹㢮辣ꌢ䆦믈䣐痷ꁽ鯱簁Ⓟ抽笐Õ阙驐돿㣽褚⽧ᘟ﹝䅑�օꈨ쳆⏠ꪛь寊몺�＀Ͽ倀ŋⴂ᐀؀ࠀ℀࿞﾿ᰀጀ嬀潃瑮湥彴祔数嵳砮汭䭐ȁ-!횥ÀĶİ牟汥⽳爮汥偳ŋⴂ᐀؀ࠀ℀欀陹茖言ᰀᤀ琀敨敭琯敨敭琯敨敭慍慮敧⹲浸偬ŋⴂ᐀؀ࠀ℀�밁뻷뤀ᘀ혀琀敨敭琯敨敭琯敨敭⸱浸偬ŋⴂ᐀؀ࠀ℀ഀ郑뚟ᬀ✀저	琀敨敭琯敨敭弯敲獬琯敨敭慍慮敧⹲浸⹬敲獬䭐؅ŝૃ㼼浸敶獲潩㵮ㄢ〮•湥潣楤杮∽呕ⵆ∸猠慴摮污湯㵥礢獥㼢ാ㰊㩡汣䵲灡砠汭獮愺∽瑨灴⼺猯档浥獡漮数确汭潦浲瑡⹳牯⽧牤睡湩浧⽬〲㘰洯楡≮戠ㅧ∽瑬∱琠ㅸ∽此∱戠㉧∽瑬∲琠㉸∽此∲愠捣湥ㅴ∽捡散瑮∱愠捣湥㉴∽捡散瑮∲愠捣湥㍴∽捡散瑮∳愠捣湥㑴∽捡散瑮∴愠捣湥㕴∽捡散瑮∵愠捣湥㙴∽捡散瑮∶栠楬歮∽汨湩≫映汯汈湩㵫昢汯汈湩≫㸯턹★〺ꡂ岉ᚍ”ºïŀਣਦᚍ쀀￿￿	)+GJࠀफ़ਮ಺༬ዤᛪ᱔ᶂἘ≔ⓒ⩢ⴘㄢ㎜㢌㷪㺐䆼䩺呢奼柠洄瘾硊禎窶臂苾衸谢趔銚ꑨꘈꡜ걚냺놖똀뜐믔쐄쪒�Ǵ݈ߎখੜသᑾᡆᲔ⧔㠢㩴䝄䧜倀匜嗘帲憢旖暦淊狴瘞矒笼簨纈臆蒀蘜裢褶諀诠賮趖辊酨鈴錬髺鮎鷰ꀐꊠꎐꓠꤐꩲꪌ괴둤뚐런본슪쒲쓼젒텲퉀헬훰�����㪬郰겸뀬설젠튒㙊架馼怄Ꝥᶞ玞바ト䠊	煎	ꨞ	툺		幒
Ꜻ

எ㺖䞲嬎嬚ȐȓȕȖȘȚȜȝȟȡȤȥȧȩȪȫȮȰȱȳȵȷȹȼȾɀɁɃɄɅɇɉɋɌɎɐɒɔɗɘɚɛɜɟɢɣɧɫɭɯɱɴɶɸɹɻɽʀʁʃʆʈʊʎʐʒʓʔʗʘʛʜʞʟʡʢʥʧʩʪʫʬʮʯʱʲʳʵʷʹʺʼʽˀ˂˃˄˅ˇˈˊˌˎː˒˓˔˖˘˚˝˟ˢ˷˾̶̞͔̈̓ͫͮ̚͡ͅͲ͵Ϳ΂ΊΔΘΚΝΟֱִָֺֽֿׁ֯׃ׇׅ׊׍׏יכםןࠀࣴচ౞ཬኞᴌỂὪ™➖⭀ㄢ㓮㜬㻾䉸䢔噎奸幄槚樔碘苴藸谚軬鍸ꗴꜸꩌ걶냼띘릞섾썞쨺캎픪�頻︆նݔচໂသᏌ᫼᳜⟄⪴㣈㰈䁨䑘䤨䩜喐壚憨旀昌獆瘶禤答結螀觶贶蹔邸釔髺魢鯨ꊦꤌꩺꫀ깪둪쇚쒞쓞씔옼킞텸퉀튎틌틼패팺퍊펢폢폸퐒퐶푰풂퓐픔핈핪핾햢헖헮혌환횔훒훤훴휎휰흒흰힢ퟔퟰ����������������������������������������������������௞ⶶ㻂眪衬걞겸괒괠긌깶껰꼮꾸꿆뀞끰냬쇎숒쉒슀슼윢젠졚좄좾쨴쩶쪲쫞쬘툂튨틊퓆ጤ㴀宒焪驶개ῶ蟆Ꝥ�⃊ⶒ搲鐸밖੊	䒊	煞	꿖	툺		⹤
幔
鲊
ퟒ









Ⴖ䍚媈嬚ȑȒȔȗșțȞȠȢȣȦȨȬȭȯȲȴȶȸȺȻȽȿɂɆɈɊɍɏɑɓɕɖəɝɞɠɡɤɥɦɨɩɪɬɮɰɲɳɵɷɺɼɾɿʂʄʅʇʉʋʌʍʏʑʕʖʙʚʝʠʣʤʦʨʭʰʴʶʸʻʾʿˁˆˉˋˍˏˑ˕˗˙˛˜˞ˠˡˣˤ˥˦˧˨˩˪˫ˬ˭ˮ˯˰˱˲˳˴˵˶˸˹˺˻˼˽˿̴̵̷̸̡̢̧̨̛̖̗̘̙̜̝̟̠̣̤̥̦̩̪̫̬̭̮̯̰̱̲̳̹̺̻̼͇͈͉͍͎̀́̂̃̄̅̆̇̉̊̋̌̍̎̏̐̑̒̔̽̾̿̀́͂̓̈́͆͊͋͌̕͏͓͕͖͙͚͐͑͒͗͛ͣͤͥͦͧͨͩͪͬͭͯ͘͜͟͢͝͞͠ͰͱͳʹͶͷ͸͹ͺͻͼͽ;΀΁΃΄΅Ά·ΈΉ΋Ό΍ΎΏΐΑΒΓΕΖΗΙΛΜΞΠΡ΢ְֲֳֵֶַֹֻּ֮־׀ׂׄ׆׈׉׋׌׎אבגדהוזחטךלמ"%+ACJℓヤ肕ℓヤ肕@ ࠁ@￿ÿ肀€÷က༁Ȁ䣰 ࠀࣰĀༀ̀ヰༀЀ⣰ĀऀჰȀ਀ࣰԀ’Ё0(ЀBЁ฀SƿNjǿ̄	̿￿highlightHit_2岋ᚎ岋ᚎᷰᷲ
‪㽣㽨㽩㽮岹岼峢峥웛웠뗡뗫뗻똄ὡὤ⚵⚺龓龛ﯱﯶଗତ௘௝ఠಶ಺೜ೠ഑കചഝധഩപഭാുൌൎ൏൒൸ඁංඈ඘ඝෂ෇්ි෗ෝ෦෴วฮฯาำีึ฿เ้๊๐๓๛๝๠๡๢๣๫๬๴๵๼๽ກຂຆງຍຏຑຒທບຢ຦ະັຳິົຼ໇່໎໐໖໗ໟ໠໦໧໯໰໹໺༃༆༒༓༕༖༡༥༮༯༷༸ཁགྷཉཕཚཛཟའཥསཬ཭ཱིྲྀཿྀྉྊྕྙྜྷྟྥྦྫྱྵ྿࿄࿅࿌࿐࿕࿖࿝࿞࿣࿤࿭࿮࿷࿸࿽࿾ငဇဌဍနပယရဟဠဦဧုူးျ၆၇၌၍ၒၓၛၜၥၨၰၱၳၴၹၺႇႈႎ႑႗ႜႡႢႩႫႶႷჀჁჅ჆Ⴭ჎აბოპტფძწჰჱჶჷᄂᄃᄉᄊᄑᄔᄞᄟᄤᄧᄯᄰᄹᄺᅃᅄᅏᅐᅒᅓᅘᅙᅞᅟᅨᅩᅫᅬᅳᅴᅼᅽᆄᆆᆊᆋᆐᆑᆜᆝᆟᆠᆥᆦᆫᆬᆵᆷᆼᆽᇃᇇᇎᇏᇘᇙᇢᇣᇨᇩᇮᇯᇻᇼሄህልሎሒሓሟሠሦሧሰሳሿቀቄቇ቏ቐቔቖቚቛበቢቧቨቱቲችቾኈኍኖኗኡኢኪካኲኴኾ኿ዅወዏዐዖ዗ዛዜዥዧዬይዲዳዺዻጀጁገጋጓ጗ጝጞጩጪጴጵፁፂፆፈፍፎፓፘ፞፟፤፪፮፲፷፹፼፽ᎂᎅᎌᎍ᎙᎟ᎣᎤᎫᎬᎶᎹᏃᏄᏉᏊᏑᏒᏗᏘᏡᏤᏬᏮᏵ᏶ᏻᏽᐂᐄᐉᐌᐒᐓᐞᐟᐦᐧᐬᐭᐴᐵᐺᐻᑄᑈᑌᑍᑑᑒᑗᑚᑡᑢᑮᑴᑻᑼᒅᒆᒋᒌᒓᒔᒙᒚᒜᒝᒡᒢᒨᒩᒮᒯᒶᒹᒽᒾᓇᓈᓐᓕᓚᓛᓢᓣᓥᓦᓳᓶᔄᔅᔌᔏᔔᔕᔞᔟᔤᔥᔬᔭᔲᔳᔽᕀᕄᕅᕌᕍᕕᕖᕟᕡᕥᕦᕭᕮᕲᕳᕼᕾᖀᖁᖆᖇᖐᖑᖚᖛᖤᖥᖫᖬᖵᖶᖻᖼᗃᗄᗌᗓᗖᗗᗙᗚᗡᗢᗪᗫᗲᗴᗷᗸᗹᗺᘃᘄᘋᘍᘑᘓᘕᘖᘝᘞᘧᘨᘱᘴᘿᙄᙆᙇᙉᙊᙌᙍᙏᙐᚋᚎ:@ঙত௰௷ఐకᅩᅲᆚᆟᳲ᳴ᴶᴻ犸犺藦藨蘋蘏쌪쌬쌹쌿웛웟䖡䖪穢穬鿲鿺뤿륈꼓꼕ﯱﯵఠಶ಺೜ೠ഑കഗറෂී෗ෝญฤำีྲྀྞྟྥፈ፯ᗗᗙᙄᙆᙇᙉᙊᙌᙍᙏᙐᚋᚎ333333333333쥾즧퉷퉷����ఠడఢపప಴ᙃᙄᙆᙇᙉᙊᙌᙍᙏᙐᙪᙫ᙭ᙯᚈᚉᚊᚊᚋᚎ]ᐃm遞࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿癡ȹ㦼炆࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿嗘ς훴࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿䢓҃의뉮࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿ᡤٕሀꔞ࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿笅ࢣ훴࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿糭ॵ䮀꾶࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿缄ৌ의뉮࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿昝௫�ަ࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿玸ು�ަ࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿櫇࿹罨�࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿㰈ဏ�ަ࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿栨ᆓ罨�࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿⇻Ꭰ奈㺮࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿渖ᡸ罨�࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿墺᧻�ަ࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿㨾ᯫ�ަ࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿㮐Ჺ舂X࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿栲′亦ಐ࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿³⃝㩞➊࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿ㅡ∛莂Ӏ࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿㊑⏵罨�࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿㙨⤘�ަ࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿盃⫣筪묆࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿漄⫽�ަ࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿䲸⬃罨�࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿簫⮼畦뒂࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿㡹ⵄ�ަ࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿⧏⾺ࣈ溤࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿◜㊘�ަ࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿ᢟ㊫의뉮࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿圼㏠⾆을࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿䪶㖯ᶞ뎂࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿ᱰ㙒罨�࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿់㤈�ަ࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿其㥴�땔࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿寽㥴�ަ࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿䓤㧯�ަ࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿⫘㪢㰐쥔࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿皰㫻�땔࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿㵜㮸繂莢࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿翲㶉罨�࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿夵㼜罨�࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿⶧㽚韎㡶࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿勋㾇의뉮࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿䖽䄃㷨ⷦ࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿㘛䄮�ަ࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿夏䈁뫎궔࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿篵䈂�ަ࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿䎺䖺覎䄘࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿䙰䙿�ަ࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿᭚䜊᳄合࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿䵐䠍嚪犤࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿㹶䥠훴࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿冔䫐罨�࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿㹼䮞砸ࢎ࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿⃆䱎�ަ࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿㱃䴞奈㺮࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿◣䶅徦࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿消佉�ަ࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿䷜卭꓎儺࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿粠唱의뉮࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿坈啑�ަ࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿䄊坭奈㺮࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿ལ塋�ަ࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿㐼奥䗲䓾࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿睿姇의뉮࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿峦屎㨢㜆࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿啑崰⽺뎐࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿㉈帺�ަ࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿共庙氾䲎࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿槒庠�ަ࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿媔惫의뉮࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿⯥扭�ަ࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿䏎捵의뉮࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿ᰔ掩쿜�࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿゘摀�ަ࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿丟杊罨�࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿燽案罨�࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿᭝桗罨�࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿䜕殸㲮腪࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿⩰毕榒溴࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿檢汙�ަ࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿㑧涇ሖ⮴࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿甹灚伒绾࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿㒥焐嗮鹮࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿䓫癿奈㺮࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿▣簧훴࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿䆜籙罨�࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿徙縏의뉮࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿⇤纐�ަ࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿㠨缙罨�࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿瑈罃�ަ࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿᠄萏͓萑ﲭ옕匁؃葞͓葠ﲭ䡅()᠄萏Ʃ萑﹗옕꤁؁葞Ʃ葠﹗䡅)᠄萏͒萑﹗옕刁؃葞͒葠﹗䡅.᠄萏֠萑ﺘ옕ꀁ؅葞֠葠ﺘ䡅()᠄萏܈萑ﺘ옕ࠁ؇葞܈葠ﺘ䡅()᠄萏ࡰ萑ﺘ옕瀁؈葞ࡰ葠ﺘ䡅()᠄萏৘萑ﺘ옕�؉葞৘葠ﺘ䡅.᠄萏ୀ萑ﺘ옕䀁؋葞ୀ葠ﺘ䡅.᠄萏ನ萑ﺘ옕ꠁ،葞ನ葠ﺘ䡅.᠜萏ȷ萑﷉옕㜁؂葞ȷ葠﷉䩃䡅䩏䩐䩑䩞䩡.᠜萏Ȧ萑﷚옕☁؂葞Ȧ葠﷚䩃䡅䩏䩐䩑䩞䩡.᠜萏ː萑ﺘ옕퀁؂葞ː葠ﺘ䩃䡅䩏䩐䩑䩞䩡.́܅᠜萏͓萑ﲭ옕匁؃葞͓葠ﲭ䩃䡅䩏䩐䩑䩞䩡....́܅	᠜萏ȷ萑﷉옕㜁؂葞ȷ葠﷉䩃䡅䩏䩐䩑䩞䩡
.....́܅ଉ᠜萏ȷ萑﷉옕㜁؂葞ȷ葠﷉䩃䡅䩏䩐䩑䩞䩡......́܅ଉ
᠜萏ȷ萑﷉옕㜁؂葞ȷ葠﷉䩃䡅䩏䩐䩑䩞䩡.......́܅ଉ།᠜萏ȷ萑﷉옕㜁؂葞ȷ葠﷉䩃䡅䩏䩐䩑䩞䩡........́܅ଉ།᠜萏ȷ萑﷉옕㜁؂葞ȷ葠﷉䩃䡅䩏䩐䩑䩞䩡.........䡅࡚̀⠀⤀ĀЀĀ܀䔀H娀)䡅࡚ȀȀ⸀ĀȀ܀䔀H娀()䡅࡚̀⠀Ѐ⤀ĀȀȀ܀䔀H娀()䡅࡚Ȁ؀⸀ĀЀĀ܀䔀H娀.䡅࡚Ȁࠀ⸀ĀȀᨀༀ„ᄀ„帀„怀„䌀ᡊ䔀H伀J儀J娀䩞⡯̀⠀⤀ĀЀĀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯ȀĀ⤀ĀĀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯ȀȀ⸀ĀȀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯̀⠀̀⤀ĀЀȀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯̀⠀Ѐ⤀ĀȀȀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯̀⠀Ԁ⤀ĀĀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯Ȁ؀⸀ĀЀĀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯Ȁ܀⸀ĀȀĀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯Ȁࠀ⸀ȀȀ܀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H漀(()ဇ萏萑葞葠䡅⡯ȀĀ⤀ĀĀ܀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H漀(.ဇ萏萑葞葠䡅⡯̀⠀̀⤀ĀЀȀ܀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H漀(()ဇ萏萑葞葠䡅⡯̀⠀Ԁ⤀ĀĀ܀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H漀(.ဇ萏萑葞葠䡅⡯Ȁ܀⸀ĀȀĀ܀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H漀(.䡅࡚̀⠀⤀ĀЀĀ܀䔀H娀)䡅࡚ȀȀ⸀ĀȀ܀䔀H娀()䡅࡚̀⠀Ѐ⤀ĀȀȀ܀䔀H娀()䡅࡚Ȁ؀⸀ĀЀĀ܀䔀H娀.䡅࡚Ȁࠀ⸀ĀЀĀఀༀ얄ᄂꎄᗾ׆Ā˅帆얄怂ꎄ䏾ᡊ䔀H愀ᡊȀ⤀ĀЀĀఀༀꂄᄅ预ᗾ׆Ā֠帆ꂄ怅预䏾ᡊ䔀H愀ᡊȀĀ⸀ĀȀĀఀༀ炄ᄈ�ᗾ׆Āࡰ帆炄怈�䏾ᡊ䔀H愀ᡊȀȀ⸀ĀĀఀༀ䂄ᄋ预ᗾ׆Āୀ帆䂄怋预䏾ᡊ䔀H愀ᡊȀ̀⸀ĀЀĀఀༀႄᄎ预ᗾ׆Āฐ帆ႄ怎预䏾ᡊ䔀H愀ᡊȀЀ⸀ĀȀĀఀༀᄐ�ᗾ׆Āრ帆怐�䏾ᡊ䔀H愀ᡊȀԀ⸀ĀĀఀༀ낄ᄓ预ᗾ׆ĀᎰ帆낄怓预䏾ᡊ䔀H愀ᡊȀ؀⸀ĀЀĀఀༀ肄ᄖ预ᗾ׆Ā 帆肄怖预䏾ᡊ䔀H愀ᡊȀ܀⸀ĀȀĀఀༀ傄ᄙ�ᗾ׆Āᥐ帆傄怙�䏾ᡊ䔀H愀ᡊȀࠀ⸀ĀȀᨀༀ„ᄀ„帀„怀„䌀ᡊ䔀H伀J儀J娀䩞⡯̀⠀⤀ĀЀĀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯ȀĀ⤀ĀĀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯ȀȀ⸀ĀȀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯̀⠀̀⤀ĀЀȀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯̀⠀Ѐ⤀ĀȀȀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯̀⠀Ԁ⤀ĀĀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯Ȁ؀⸀ĀЀĀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯Ȁ܀⸀ĀȀĀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯Ȁࠀ⸀ĀȀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯̀⠀⤀ĀЀĀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯ȀĀ⤀ĀĀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯ȀȀ⸀ĀȀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯̀⠀̀⤀ĀЀȀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯̀⠀Ѐ⤀ĀȀȀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯̀⠀Ԁ⤀ĀĀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯Ȁ؀⸀ĀЀĀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯Ȁ܀⸀ĀȀĀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯Ȁࠀ⸀ĀȀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯̀⠀⤀ĀЀĀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯ȀĀ⤀ĀĀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯ȀȀ⸀ĀȀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯̀⠀̀⤀ĀЀȀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯̀⠀Ѐ⤀ĀȀȀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯̀⠀Ԁ⤀ĀĀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯Ȁ؀⸀ĀЀĀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯Ȁ܀⸀ĀȀĀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯Ȁࠀ⸀ĀЀĀఀༀ얄ᄂꎄᗾ׆Ā˅帆얄怂ꎄ䏾ᡊ䔀H愀ᡊȀ⤀ĀЀĀఀༀꂄᄅ预ᗾ׆Ā֠帆ꂄ怅预䏾ᡊ䔀H愀ᡊȀĀ⸀ĀȀĀఀༀ炄ᄈ�ᗾ׆Āࡰ帆炄怈�䏾ᡊ䔀H愀ᡊȀȀ⸀ĀĀఀༀ䂄ᄋ预ᗾ׆Āୀ帆䂄怋预䏾ᡊ䔀H愀ᡊȀ̀⸀ĀЀĀఀༀႄᄎ预ᗾ׆Āฐ帆ႄ怎预䏾ᡊ䔀H愀ᡊȀЀ⸀ĀȀĀఀༀᄐ�ᗾ׆Āრ帆怐�䏾ᡊ䔀H愀ᡊȀԀ⸀ĀĀఀༀ낄ᄓ预ᗾ׆ĀᎰ帆낄怓预䏾ᡊ䔀H愀ᡊȀ؀⸀ĀЀĀఀༀ肄ᄖ预ᗾ׆Ā 帆肄怖预䏾ᡊ䔀H愀ᡊȀ܀⸀ĀȀĀఀༀ傄ᄙ�ᗾ׆Āᥐ帆傄怙�䏾ᡊ䔀H愀ᡊȀࠀ⸀ĀȀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯̀⠀⤀ĀЀĀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯ȀĀ⤀ĀĀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯ȀȀ⸀ĀȀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯̀⠀̀⤀ĀЀȀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯̀⠀Ѐ⤀ĀȀȀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯̀⠀Ԁ⤀ĀĀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯Ȁ؀⸀ĀЀĀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯Ȁ܀⸀ĀȀĀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯Ȁࠀ⸀ĀЀĀఀༀ얄ᄂꎄᗾ׆Ā˅帆얄怂ꎄ䏾ᡊ䔀H愀ᡊȀ⤀ĀЀĀఀༀꂄᄅ预ᗾ׆Ā֠帆ꂄ怅预䏾ᡊ䔀H愀ᡊȀĀ⸀ĀȀĀఀༀ炄ᄈ�ᗾ׆Āࡰ帆炄怈�䏾ᡊ䔀H愀ᡊȀȀ⸀ĀĀఀༀ䂄ᄋ预ᗾ׆Āୀ帆䂄怋预䏾ᡊ䔀H愀ᡊȀ̀⸀ĀЀĀఀༀႄᄎ预ᗾ׆Āฐ帆ႄ怎预䏾ᡊ䔀H愀ᡊȀЀ⸀ĀȀĀఀༀᄐ�ᗾ׆Āრ帆怐�䏾ᡊ䔀H愀ᡊȀԀ⸀ĀĀఀༀ낄ᄓ预ᗾ׆ĀᎰ帆낄怓预䏾ᡊ䔀H愀ᡊȀ؀⸀ĀЀĀఀༀ肄ᄖ预ᗾ׆Ā 帆肄怖预䏾ᡊ䔀H愀ᡊȀ܀⸀ĀȀĀఀༀ傄ᄙ�ᗾ׆Āᥐ帆傄怙�䏾ᡊ䔀H愀ᡊȀࠀ⸀ĀЀĀఀༀ禄ᄄ预ᗾ׆Āѹ帆禄怄预䏾ᡊ䔀H愀ᡊȀ⤀ĀЀĀఀༀ䦄ᄇ预ᗾ׆Ā݉帆䦄怇预䏾ᡊ䔀H愀ᡊȀĀ⸀ĀȀĀఀༀᦄᄊ�ᗾ׆Āਙ帆ᦄ怊�䏾ᡊ䔀H愀ᡊȀȀ⸀ĀĀఀༀᄌ预ᗾ׆Ā೩帆怌预䏾ᡊ䔀H愀ᡊȀ̀⸀ĀЀĀఀༀ름ᄏ预ᗾ׆Āྐྵ帆름怏预䏾ᡊ䔀H愀ᡊȀЀ⸀ĀȀĀఀༀ覄ᄒ�ᗾ׆Ā኉帆覄怒�䏾ᡊ䔀H愀ᡊȀԀ⸀ĀĀఀༀ妄ᄕ预ᗾ׆Āᕙ帆妄怕预䏾ᡊ䔀H愀ᡊȀ؀⸀ĀЀĀఀༀ⦄ᄘ预ᗾ׆Āᠩ帆⦄怘预䏾ᡊ䔀H愀ᡊȀ܀⸀ĀȀĀఀༀ濾ᄚ�ᗾ׆Ā᫹帆濾怚�䏾ᡊ䔀H愀ᡊȀࠀ⸀ĀЀĀఀༀ얄ᄂꎄᗾ׆Ā˅帆얄怂ꎄ䏾ᡊ䔀H愀ᡊȀ⤀ĀЀĀఀༀꂄᄅ预ᗾ׆Ā֠帆ꂄ怅预䏾ᡊ䔀H愀ᡊȀĀ⸀ĀȀĀఀༀ炄ᄈ�ᗾ׆Āࡰ帆炄怈�䏾ᡊ䔀H愀ᡊȀȀ⸀ĀĀఀༀ䂄ᄋ预ᗾ׆Āୀ帆䂄怋预䏾ᡊ䔀H愀ᡊȀ̀⸀ĀЀĀఀༀႄᄎ预ᗾ׆Āฐ帆ႄ怎预䏾ᡊ䔀H愀ᡊȀЀ⸀ĀȀĀఀༀᄐ�ᗾ׆Āრ帆怐�䏾ᡊ䔀H愀ᡊȀԀ⸀ĀĀఀༀ낄ᄓ预ᗾ׆ĀᎰ帆낄怓预䏾ᡊ䔀H愀ᡊȀ؀⸀ĀЀĀఀༀ肄ᄖ预ᗾ׆Ā 帆肄怖预䏾ᡊ䔀H愀ᡊȀ܀⸀ĀȀĀఀༀ傄ᄙ�ᗾ׆Āᥐ帆傄怙�䏾ᡊ䔀H愀ᡊȀࠀ⸀ĀȀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯̀⠀⤀ĀЀĀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯ȀĀ⤀ĀĀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯ȀȀ⸀ĀȀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯̀⠀̀⤀ĀЀȀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯̀⠀Ѐ⤀ĀȀȀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯̀⠀Ԁ⤀ĀĀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯Ȁ؀⸀ĀЀĀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯Ȁ܀⸀ĀȀĀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯Ȁࠀ⸀ĀȀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯̀⠀⤀ĀЀĀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯ȀĀ⤀ĀĀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯ȀȀ⸀ĀȀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯̀⠀̀⤀ĀЀȀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯̀⠀Ѐ⤀ĀȀȀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯̀⠀Ԁ⤀ĀĀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯Ȁ؀⸀ĀЀĀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯Ȁ܀⸀ĀȀĀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯Ȁࠀ⸀Ā̀Ā؀ༀ梄ᄁ预廾梄态预㗾Ĉ⡯Āᜀጀༀꂄᄅ预廾ꂄ怅预俾J倀J儀J帀J漀(-ဉ萏त萑ﺘ葞त葠ﺘ࠵㘀⡯ȀȀ⤀Āƀༀ䂄ᄋ预廾䂄怋预˾̀⸀ĀЀƀༀႄᄎ预廾ႄ怎预˾Ѐ⸀ĀȀƂༀᄐ䲄廿怐䲄˿Ԁ⸀Āƀༀ낄ᄓ预廾낄怓预˾؀⸀ĀЀƀༀ肄ᄖ预廾肄怖预˾܀⸀ĀȀƂༀ傄ᄙ䲄廿傄怙䲄˿ࠀ⸀ĀЀĀ܀䔀H娀)䡅࡚ȀĀ⸀ĀȀĀ܀䔀H娀.䡅࡚Ȁ̀⸀ĀЀĀ܀䔀H娀.䡅࡚ȀԀ⸀ĀĀ܀䔀H娀.䡅࡚Ȁ܀⸀ĀȀĀ܀䔀H娀.䡅࡚̀⠀⤀ĀЀĀ܀䔀H娀)䡅࡚ȀȀ⸀ĀȀ܀䔀H娀()䡅࡚̀⠀Ѐ⤀ĀȀȀ܀䔀H娀()䡅࡚Ȁ؀⸀ĀЀĀ܀䔀H娀.䡅࡚Ȁࠀ⸀ĀЀĀఀༀ킄ᄂ预ᗾ׆Āː帆킄怂预䏾ᡊ䔀H愀ᡊȀ⤀ĀЀĀఀༀꂄᄅ预ᗾ׆Ā֠帆ꂄ怅预䏾ᡊ䔀H愀ᡊȀĀ⸀ĀȀĀఀༀ炄ᄈ�ᗾ׆Āࡰ帆炄怈�䏾ᡊ䔀H愀ᡊȀȀ⸀ĀĀఀༀ䂄ᄋ预ᗾ׆Āୀ帆䂄怋预䏾ᡊ䔀H愀ᡊȀ̀⸀ĀЀĀఀༀႄᄎ预ᗾ׆Āฐ帆ႄ怎预䏾ᡊ䔀H愀ᡊȀЀ⸀ĀȀĀఀༀᄐ�ᗾ׆Āრ帆怐�䏾ᡊ䔀H愀ᡊȀԀ⸀ĀĀఀༀ낄ᄓ预ᗾ׆ĀᎰ帆낄怓预䏾ᡊ䔀H愀ᡊȀ؀⸀ĀЀĀఀༀ肄ᄖ预ᗾ׆Ā 帆肄怖预䏾ᡊ䔀H愀ᡊȀ܀⸀ĀȀĀఀༀ傄ᄙ�ᗾ׆Āᥐ帆傄怙�䏾ᡊ䔀H愀ᡊȀࠀ⸀ĀЀĀఀༀ얄ᄂꎄᗾ׆Ā˅帆얄怂ꎄ䏾ᡊ䔀H愀ᡊȀ⤀ĀЀĀఀༀꂄᄅ预ᗾ׆Ā֠帆ꂄ怅预䏾ᡊ䔀H愀ᡊȀĀ⸀ĀȀĀఀༀ炄ᄈ�ᗾ׆Āࡰ帆炄怈�䏾ᡊ䔀H愀ᡊȀȀ⸀ĀĀఀༀ䂄ᄋ预ᗾ׆Āୀ帆䂄怋预䏾ᡊ䔀H愀ᡊȀ̀⸀ĀЀĀఀༀႄᄎ预ᗾ׆Āฐ帆ႄ怎预䏾ᡊ䔀H愀ᡊȀЀ⸀ĀȀĀఀༀᄐ�ᗾ׆Āრ帆怐�䏾ᡊ䔀H愀ᡊȀԀ⸀ĀĀఀༀ낄ᄓ预ᗾ׆ĀᎰ帆낄怓预䏾ᡊ䔀H愀ᡊȀ؀⸀ĀЀĀఀༀ肄ᄖ预ᗾ׆Ā 帆肄怖预䏾ᡊ䔀H愀ᡊȀ܀⸀ĀȀĀఀༀ傄ᄙ�ᗾ׆Āᥐ帆傄怙�䏾ᡊ䔀H愀ᡊȀࠀ⸀ĀȀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯̀⠀⤀ĀЀĀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯ȀĀ⤀ĀĀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯ȀȀ⸀ĀȀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯̀⠀̀⤀ĀЀȀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯̀⠀Ѐ⤀ĀȀȀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯̀⠀Ԁ⤀ĀĀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯Ȁ؀⸀ĀЀĀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯Ȁ܀⸀ĀȀĀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯Ȁࠀ⸀ĀȀఀༀ㢄ᔂ׆Āȸ帆㢄䌂ᡊ䔀H愀ᡊ̀⠀⤀ĀЀĀఀༀ얄ᄂ垄ᗾ׆Ā˅帆얄怂垄䏾ᡊ䔀H愀ᡊȀĀ⤀ĀĀఀༀ劄ᄃ垄ᗾ׆Ā͒帆劄怃垄䏾ᡊ䔀H愀ᡊȀȀ⸀ĀȀఀༀꂄᄅ预ᗾ׆Ā֠帆ꂄ怅预䏾ᡊ䔀H愀ᡊ̀⠀̀⤀ĀЀȀఀༀࢄᄇ预ᗾ׆Ā܈帆ࢄ怇预䏾ᡊ䔀H愀ᡊ̀⠀Ѐ⤀ĀȀȀఀༀ炄ᄈ预ᗾ׆Āࡰ帆炄怈预䏾ᡊ䔀H愀ᡊ̀⠀Ԁ⤀ĀĀఀༀ�ᄉ预ᗾ׆Ā৘帆�怉预䏾ᡊ䔀H愀ᡊȀ؀⸀ĀЀĀఀༀ䂄ᄋ预ᗾ׆Āୀ帆䂄怋预䏾ᡊ䔀H愀ᡊȀ܀⸀ĀȀĀఀༀꢄᄌ预ᗾ׆Āನ帆ꢄ怌预䏾ᡊ䔀H愀ᡊȀࠀ⸀ĀȀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯̀⠀⤀ĀЀĀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯ȀĀ⤀ĀĀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯ȀȀ⸀ĀȀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯̀⠀̀⤀ĀЀȀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯̀⠀Ѐ⤀ĀȀȀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯̀⠀Ԁ⤀ĀĀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯Ȁ؀⸀ĀЀĀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯Ȁ܀⸀ĀȀĀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯Ȁࠀ⸀ĀЀĀఀༀ얄ᄂꎄᗾ׆Ā˅帆얄怂ꎄ䏾ᡊ䔀H愀ᡊȀ⤀ĀЀĀఀༀꂄᄅ预ᗾ׆Ā֠帆ꂄ怅预䏾ᡊ䔀H愀ᡊȀĀ⸀ĀȀĀఀༀ炄ᄈ�ᗾ׆Āࡰ帆炄怈�䏾ᡊ䔀H愀ᡊȀȀ⸀ĀĀఀༀ䂄ᄋ预ᗾ׆Āୀ帆䂄怋预䏾ᡊ䔀H愀ᡊȀ̀⸀ĀЀĀఀༀႄᄎ预ᗾ׆Āฐ帆ႄ怎预䏾ᡊ䔀H愀ᡊȀЀ⸀ĀȀĀఀༀᄐ�ᗾ׆Āრ帆怐�䏾ᡊ䔀H愀ᡊȀԀ⸀ĀĀఀༀ낄ᄓ预ᗾ׆ĀᎰ帆낄怓预䏾ᡊ䔀H愀ᡊȀ؀⸀ĀЀĀఀༀ肄ᄖ预ᗾ׆Ā 帆肄怖预䏾ᡊ䔀H愀ᡊȀ܀⸀ĀȀĀఀༀ傄ᄙ�ᗾ׆Āᥐ帆傄怙�䏾ᡊ䔀H愀ᡊȀࠀ⸀ĀȀ܀䔀H娀()䡅࡚ȀĀ⤀ĀĀ܀䔀H娀.䡅࡚̀⠀̀⤀ĀЀȀ܀䔀H娀()䡅࡚̀⠀Ԁ⤀ĀĀ܀䔀H娀.䡅࡚Ȁ܀⸀ĀȀĀ܀䔀H娀.ည萏萑葞葠䡅࡚漀(()ည萏萑葞葠䡅࡚漀()ည萏萑葞葠䡅࡚漀(.ည萏萑葞葠䡅࡚漀(()ည萏萑葞葠䡅࡚漀(()ည萏萑葞葠䡅࡚漀(()ည萏萑葞葠䡅࡚漀(.ည萏萑葞葠䡅࡚漀(.ည萏萑葞葠䡅࡚漀(.᠌萏Ϭ萑ﺘ옕؃葞Ϭ葠ﺘ䩃䡅䩡.᠌萏ڼ萑ﺘ옕밁؆葞ڼ葠ﺘ䩃䡅䩡.᠌萏ঌ萑ﻘ옕谁؉葞ঌ葠ﻘ䩃䡅䩡.᠌萏౜萑ﺘ옕封،葞౜葠ﺘ䩃䡅䩡.᠌萏༬萑ﺘ옕Ⰱ؏葞༬葠ﺘ䩃䡅䩡.᠌萏ᇼ萑ﻘ옕ﰁؑ葞ᇼ葠ﻘ䩃䡅䩡.᠌萏ᓌ萑ﺘ옕찁ؔ葞ᓌ葠ﺘ䩃䡅䩡.᠌萏វ萑ﺘ옕鰁ؗ葞វ葠ﺘ䩃䡅䩡.᠌萏ᩬ萑ﻘ옕氁ؚ葞ᩬ葠ﻘ䩃䡅䩡.ည萏萑葞葠䡅࡚漀(()ည萏萑葞葠䡅࡚漀()ည萏萑葞葠䡅࡚漀(.ည萏萑葞葠䡅࡚漀(()ည萏萑葞葠䡅࡚漀(()ည萏萑葞葠䡅࡚漀(()ည萏萑葞葠䡅࡚漀(.ည萏萑葞葠䡅࡚漀(.ည萏萑葞葠䡅࡚漀(.ယ萏萑葞葠䩃䡅䩏䩑࡚帀J漀(()ည萏萑葞葠䡅࡚漀()ည萏萑葞葠䡅࡚漀(.ည萏萑葞葠䡅࡚漀(()ည萏萑葞葠䡅࡚漀(()ည萏萑葞葠䡅࡚漀(()ည萏萑葞葠䡅࡚漀(.ည萏萑葞葠䡅࡚漀(.ည萏萑葞葠䡅࡚漀(.᠜萏ȷ萑﷉옕㜁؂葞ȷ葠﷉䩃䡅䩏䩐䩑䩞䩡.᠜萏Ȧ萑﷚옕☁؂葞Ȧ葠﷚䩃䡅䩏䩐䩑䩞䩡.᠜萏ː萑ﺘ옕퀁؂葞ː葠ﺘ䩃䡅䩏䩐䩑䩞䩡.́܅᠜萏͓萑ﲭ옕匁؃葞͓葠ﲭ䩃䡅䩏䩐䩑䩞䩡....́܅	᠜萏ȷ萑﷉옕㜁؂葞ȷ葠﷉䩃䡅䩏䩐䩑䩞䩡
.....́܅ଉ᠜萏ȷ萑﷉옕㜁؂葞ȷ葠﷉䩃䡅䩏䩐䩑䩞䩡......́܅ଉ
᠜萏ȷ萑﷉옕㜁؂葞ȷ葠﷉䩃䡅䩏䩐䩑䩞䩡.......́܅ଉ།᠜萏ȷ萑﷉옕㜁؂葞ȷ葠﷉䩃䡅䩏䩐䩑䩞䩡........́܅ଉ།᠜萏ȷ萑﷉옕㜁؂葞ȷ葠﷉䩃䡅䩏䩐䩑䩞䩡.........᠌萏ě萑ﻥ옕ᬁ؁葞ě葠ﻥ䩃䡅䩡()᠌萏ϡ萑﹗옕꤁؁葞ϡ葠﹗䩃䡅䩡)᠌萏֊萑﹗옕刁؃葞֊葠﹗䩃䡅䩡.᠌萏ߘ萑ﺘ옕ꀁ؅葞ߘ葠ﺘ䩃䡅䩡()᠌萏܈萑ﺘ옕ࠁ؇葞܈葠ﺘ䩃䡅䩡()᠌萏ࡰ萑ﺘ옕瀁؈葞ࡰ葠ﺘ䩃䡅䩡()᠌萏৘萑ﺘ옕�؉葞৘葠ﺘ䩃䡅䩡.᠌萏൸萑ﺘ옕䀁؋葞൸葠ﺘ䩃䡅䩡.᠌萏໠萑ﺘ옕ꠁ،葞໠葠ﺘ䩃䡅䩡.᠌萏˅萑ﺣ옕씁؂葞˅葠ﺣ䩃䡅䩡)᠌萏֠萑ﺘ옕ꀁ؅葞֠葠ﺘ䩃䡅䩡.᠌萏ࡰ萑ﻘ옕瀁؈葞ࡰ葠ﻘ䩃䡅䩡.᠌萏ୀ萑ﺘ옕䀁؋葞ୀ葠ﺘ䩃䡅䩡.᠌萏ฐ萑ﺘ옕ခ؎葞ฐ葠ﺘ䩃䡅䩡.᠌萏რ萑ﻘ옕ؐ葞რ葠ﻘ䩃䡅䩡.᠌萏Ꮀ萑ﺘ옕뀁ؓ葞Ꮀ葠ﺘ䩃䡅䩡.᠌萏 萑ﺘ옕老ؖ葞 葠ﺘ䩃䡅䩡.᠌萏ᥐ萑ﻘ옕倁ؙ葞ᥐ葠ﻘ䩃䡅䩡.ည萏萑葞葠䡅࡚漀(()ည萏萑葞葠䡅࡚漀()ည萏萑葞葠䡅࡚漀(.ည萏萑葞葠䡅࡚漀(()ည萏萑葞葠䡅࡚漀(()ည萏萑葞葠䡅࡚漀(()ည萏萑葞葠䡅࡚漀(.ည萏萑葞葠䡅࡚漀(.ည萏萑葞葠䡅࡚漀(.᠌萏˅萑ﺘ옕씁؂葞˅葠ﺘ䩃䡅䩡)᠌萏֠萑ﺘ옕ꀁ؅葞֠葠ﺘ䩃䡅䩡.᠌萏ࡰ萑ﻘ옕瀁؈葞ࡰ葠ﻘ䩃䡅䩡.᠌萏ୀ萑ﺘ옕䀁؋葞ୀ葠ﺘ䩃䡅䩡.᠌萏ฐ萑ﺘ옕ခ؎葞ฐ葠ﺘ䩃䡅䩡.᠌萏რ萑ﻘ옕ؐ葞რ葠ﻘ䩃䡅䩡.᠌萏Ꮀ萑ﺘ옕뀁ؓ葞Ꮀ葠ﺘ䩃䡅䩡.᠌萏 萑ﺘ옕老ؖ葞 葠ﺘ䩃䡅䩡.᠌萏ᥐ萑ﻘ옕倁ؙ葞ᥐ葠ﻘ䩃䡅䩡.ည萏萑葞葠䡅࡚漀(()ည萏萑葞葠䡅࡚漀()ည萏萑葞葠䡅࡚漀(.ည萏萑葞葠䡅࡚漀(()ည萏萑葞葠䡅࡚漀(()ည萏萑葞葠䡅࡚漀(()ည萏萑葞葠䡅࡚漀(.ည萏萑葞葠䡅࡚漀(.ည萏萑葞葠䡅࡚漀(.ည萏萑葞葠䡅࡚漀(()ည萏萑葞葠䡅࡚漀()ည萏萑葞葠䡅࡚漀(.ည萏萑葞葠䡅࡚漀(()ည萏萑葞葠䡅࡚漀(()ည萏萑葞葠䡅࡚漀(()ည萏萑葞葠䡅࡚漀(.ည萏萑葞葠䡅࡚漀(.ည萏萑葞葠䡅࡚漀(.
ᠨ萏ѳ萑ﺛ옕猁؄葞ѳ葠ﺛ⩂䌁ᡊ䔀H愀ᡊ瀀h焀૊＀￿ÿ桷)ᠨ萏݉萑ﺘ옕䤁؇葞݉葠ﺘ⩂䌁ᡊ䔀H愀ᡊ瀀h焀૊＀￿ÿ桷.ᠨ萏ਙ萑ﻘ옕ᤁ؊葞ਙ葠ﻘ⩂䌁ᡊ䔀H愀ᡊ瀀h焀૊＀￿ÿ桷.ᠨ萏೩萑ﺘ옕،葞೩葠ﺘ⩂䌁ᡊ䔀H愀ᡊ瀀h焀૊＀￿ÿ桷.ᠨ萏ྐྵ萑ﺘ옕뤁؏葞ྐྵ葠ﺘ⩂䌁ᡊ䔀H愀ᡊ瀀h焀૊＀￿ÿ桷.ᠨ萏኉萑ﻘ옕褁ؒ葞኉葠ﻘ⩂䌁ᡊ䔀H愀ᡊ瀀h焀૊＀￿ÿ桷.ᠨ萏ᕙ萑ﺘ옕夁ؕ葞ᕙ葠ﺘ⩂䌁ᡊ䔀H愀ᡊ瀀h焀૊＀￿ÿ桷.ᠨ萏ᠩ萑ﺘ옕⤁ؘ葞ᠩ葠ﺘ⩂䌁ᡊ䔀H愀ᡊ瀀h焀૊＀￿ÿ桷.ᠨ萏᫹萑ﻘ옕更ؚ葞᫹葠ﻘ⩂䌁ᡊ䔀H愀ᡊ瀀h焀૊＀￿ÿ桷.᠌萏˅萑ﺘ옕씁؂葞˅葠ﺘ䩃䡅䩡)᠌萏֠萑ﺘ옕ꀁ؅葞֠葠ﺘ䩃䡅䩡.᠌萏ࡰ萑ﻘ옕瀁؈葞ࡰ葠ﻘ䩃䡅䩡.᠌萏ୀ萑ﺘ옕䀁؋葞ୀ葠ﺘ䩃䡅䩡.᠌萏ฐ萑ﺘ옕ခ؎葞ฐ葠ﺘ䩃䡅䩡.᠌萏რ萑ﻘ옕ؐ葞რ葠ﻘ䩃䡅䩡.᠌萏Ꮀ萑ﺘ옕뀁ؓ葞Ꮀ葠ﺘ䩃䡅䩡.᠌萏 萑ﺘ옕老ؖ葞 葠ﺘ䩃䡅䩡.᠌萏ᥐ萑ﻘ옕倁ؙ葞ᥐ葠ﻘ䩃䡅䩡.᠌萏ː萑ﺘ옕퀁؂葞ː葠ﺘ䩃䡅䩡)᠌萏֠萑ﺘ옕ꀁ؅葞֠葠ﺘ䩃䡅䩡.᠌萏ࡰ萑ﻘ옕瀁؈葞ࡰ葠ﻘ䩃䡅䩡.᠌萏ୀ萑ﺘ옕䀁؋葞ୀ葠ﺘ䩃䡅䩡.᠌萏ฐ萑ﺘ옕ခ؎葞ฐ葠ﺘ䩃䡅䩡.᠌萏რ萑ﻘ옕ؐ葞რ葠ﻘ䩃䡅䩡.᠌萏Ꮀ萑ﺘ옕뀁ؓ葞Ꮀ葠ﺘ䩃䡅䩡.᠌萏 萑ﺘ옕老ؖ葞 葠ﺘ䩃䡅䩡.᠌萏ᥐ萑ﻘ옕倁ؙ葞ᥐ葠ﻘ䩃䡅䩡.᠌萏˅萑ﺣ옕씁؂葞˅葠ﺣ䩃䡅䩡)᠌萏֠萑ﺘ옕ꀁ؅葞֠葠ﺘ䩃䡅䩡.᠌萏ࡰ萑ﻘ옕瀁؈葞ࡰ葠ﻘ䩃䡅䩡.᠌萏ୀ萑ﺘ옕䀁؋葞ୀ葠ﺘ䩃䡅䩡.᠌萏ฐ萑ﺘ옕ခ؎葞ฐ葠ﺘ䩃䡅䩡.᠌萏რ萑ﻘ옕ؐ葞რ葠ﻘ䩃䡅䩡.᠌萏Ꮀ萑ﺘ옕뀁ؓ葞Ꮀ葠ﺘ䩃䡅䩡.᠌萏 萑ﺘ옕老ؖ葞 葠ﺘ䩃䡅䩡.᠌萏ᥐ萑ﻘ옕倁ؙ葞ᥐ葠ﻘ䩃䡅䩡.᠌萏˅萑ﺣ옕씁؂葞˅葠ﺣ䩃䡅䩡)᠌萏֠萑ﺘ옕ꀁ؅葞֠葠ﺘ䩃䡅䩡.᠌萏ࡰ萑ﻘ옕瀁؈葞ࡰ葠ﻘ䩃䡅䩡.᠌萏ୀ萑ﺘ옕䀁؋葞ୀ葠ﺘ䩃䡅䩡.᠌萏ฐ萑ﺘ옕ခ؎葞ฐ葠ﺘ䩃䡅䩡.᠌萏რ萑ﻘ옕ؐ葞რ葠ﻘ䩃䡅䩡.᠌萏Ꮀ萑ﺘ옕뀁ؓ葞Ꮀ葠ﺘ䩃䡅䩡.᠌萏 萑ﺘ옕老ؖ葞 葠ﺘ䩃䡅䩡.᠌萏ᥐ萑ﻘ옕倁ؙ葞ᥐ葠ﻘ䩃䡅䩡.᠜萏ȷ萑﷉옕㜁؂葞ȷ葠﷉䩃䡅䩏䩐䩑䩞䩡.᠜萏Ȧ萑﷚옕☁؂葞Ȧ葠﷚䩃䡅䩏䩐䩑䩞䩡.᠜萏ː萑ﺘ옕퀁؂葞ː葠ﺘ䩃䡅䩏䩐䩑䩞䩡.́܅᠜萏͓萑ﲭ옕匁؃葞͓葠ﲭ䩃䡅䩏䩐䩑䩞䩡....́܅	᠜萏ȷ萑﷉옕㜁؂葞ȷ葠﷉䩃䡅䩏䩐䩑䩞䩡
.....́܅ଉ᠜萏ȷ萑﷉옕㜁؂葞ȷ葠﷉䩃䡅䩏䩐䩑䩞䩡......́܅ଉ
᠜萏ȷ萑﷉옕㜁؂葞ȷ葠﷉䩃䡅䩏䩐䩑䩞䩡.......́܅ଉ།᠜萏ȷ萑﷉옕㜁؂葞ȷ葠﷉䩃䡅䩏䩐䩑䩞䩡........́܅ଉ།᠜萏ȷ萑﷉옕㜁؂葞ȷ葠﷉䩃䡅䩏䩐䩑䩞䩡.........ယ萏萑葞葠䩃䡅䩏䩑࡚帀J漀(()ည萏萑葞葠䡅࡚漀()ည萏萑葞葠䡅࡚漀(.ည萏萑葞葠䡅࡚漀(()ည萏萑葞葠䡅࡚漀(()ည萏萑葞葠䡅࡚漀(()ည萏萑葞葠䡅࡚漀(.ည萏萑葞葠䡅࡚漀(.ည萏萑葞葠䡅࡚漀(.᠌萏˅萑ﺣ옕씁؂葞˅葠ﺣ䩃䡅䩡)᠌萏֠萑ﺘ옕ꀁ؅葞֠葠ﺘ䩃䡅䩡.᠌萏ࡰ萑ﻘ옕瀁؈葞ࡰ葠ﻘ䩃䡅䩡.᠌萏ୀ萑ﺘ옕䀁؋葞ୀ葠ﺘ䩃䡅䩡.᠌萏ฐ萑ﺘ옕ခ؎葞ฐ葠ﺘ䩃䡅䩡.᠌萏რ萑ﻘ옕ؐ葞რ葠ﻘ䩃䡅䩡.᠌萏Ꮀ萑ﺘ옕뀁ؓ葞Ꮀ葠ﺘ䩃䡅䩡.᠌萏 萑ﺘ옕老ؖ葞 葠ﺘ䩃䡅䩡.᠌萏ᥐ萑ﻘ옕倁ؙ葞ᥐ葠ﻘ䩃䡅䩡.ည萏萑葞葠䡅࡚漀(()ည萏萑葞葠䡅࡚漀()ည萏萑葞葠䡅࡚漀(.ည萏萑葞葠䡅࡚漀(()ည萏萑葞葠䡅࡚漀(()ည萏萑葞葠䡅࡚漀(()ည萏萑葞葠䡅࡚漀(.ည萏萑葞葠䡅࡚漀(.ည萏萑葞葠䡅࡚漀(.᠜萏ȷ萑﷉옕㜁؂葞ȷ葠﷉䩃䡅䩏䩐䩑䩞䩡.᠜萏Ȧ萑﷚옕☁؂葞Ȧ葠﷚䩃䡅䩏䩐䩑䩞䩡.᠜萏ː萑ﺘ옕퀁؂葞ː葠ﺘ䩃䡅䩏䩐䩑䩞䩡.́܅᠜萏͓萑ﲭ옕匁؃葞͓葠ﲭ䩃䡅䩏䩐䩑䩞䩡....́܅	᠜萏ȷ萑﷉옕㜁؂葞ȷ葠﷉䩃䡅䩏䩐䩑䩞䩡
.....́܅ଉ᠜萏ȷ萑﷉옕㜁؂葞ȷ葠﷉䩃䡅䩏䩐䩑䩞䩡......́܅ଉ
᠜萏ȷ萑﷉옕㜁؂葞ȷ葠﷉䩃䡅䩏䩐䩑䩞䩡.......́܅ଉ།᠜萏ȷ萑﷉옕㜁؂葞ȷ葠﷉䩃䡅䩏䩐䩑䩞䩡........́܅ଉ།᠜萏ȷ萑﷉옕㜁؂葞ȷ葠﷉䩃䡅䩏䩐䩑䩞䩡.........ည萏萑葞葠䡅࡚漀(()ည萏萑葞葠䡅࡚漀()ည萏萑葞葠䡅࡚漀(.ည萏萑葞葠䡅࡚漀(()ည萏萑葞葠䡅࡚漀(()ည萏萑葞葠䡅࡚漀(()ည萏萑葞葠䡅࡚漀(.ည萏萑葞葠䡅࡚漀(.ည萏萑葞葠䡅࡚漀(.ဇ萏萑葞葠䡅⡯̀⠀⤀ĀЀĀ܀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H漀()ဇ萏萑葞葠䡅⡯ȀȀ⸀ĀȀ܀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H漀(()ဇ萏萑葞葠䡅⡯̀⠀Ѐ⤀ĀȀȀ܀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H漀(()ဇ萏萑葞葠䡅⡯Ȁ؀⸀ĀЀĀ܀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H漀(.ဇ萏萑葞葠䡅⡯Ȁࠀ⸀ĀȀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯̀⠀⤀ĀЀĀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯ȀĀ⤀ĀĀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯ȀȀ⸀ĀȀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯̀⠀̀⤀ĀЀȀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯̀⠀Ѐ⤀ĀȀȀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯̀⠀Ԁ⤀ĀĀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯Ȁ؀⸀ĀЀĀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯Ȁ܀⸀ĀȀĀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯Ȁࠀ⸀ĀЀĀఀༀ힄ᄅ预ᗾ׆Āח帆힄怅预䏾ᡊ䔀H愀ᡊȀ⤀ĀЀĀఀༀꞄᄈ预ᗾ׆Āࢧ帆Ꞅ怈预䏾ᡊ䔀H愀ᡊȀĀ⸀ĀȀĀఀༀ瞄ᄋ�ᗾ׆Ā୷帆瞄怋�䏾ᡊ䔀H愀ᡊȀȀ⸀ĀĀఀༀ䞄ᄎ预ᗾ׆Ā็帆䞄怎预䏾ᡊ䔀H愀ᡊȀ̀⸀ĀЀĀఀༀងᄑ预ᗾ׆Āᄗ帆ង怑预䏾ᡊ䔀H愀ᡊȀЀ⸀ĀȀĀఀༀᄓ�ᗾ׆ĀᏧ帆怓�䏾ᡊ䔀H愀ᡊȀԀ⸀ĀĀఀༀ랄ᄖ预ᗾ׆Āᚷ帆랄怖预䏾ᡊ䔀H愀ᡊȀ؀⸀ĀЀĀఀༀ螄ᄙ预ᗾ׆Āᦇ帆螄怙预䏾ᡊ䔀H愀ᡊȀ܀⸀ĀȀĀఀༀ垄ᄜ�ᗾ׆Ā᱗帆垄怜�䏾ᡊ䔀H愀ᡊȀࠀ⸀ĀЀĀఀༀ얄ᄂꎄᗾ׆Ā˅帆얄怂ꎄ䏾ᡊ䔀H愀ᡊȀ⤀ĀЀĀఀༀꂄᄅ预ᗾ׆Ā֠帆ꂄ怅预䏾ᡊ䔀H愀ᡊȀĀ⸀ĀȀĀఀༀ炄ᄈ�ᗾ׆Āࡰ帆炄怈�䏾ᡊ䔀H愀ᡊȀȀ⸀ĀĀఀༀ䂄ᄋ预ᗾ׆Āୀ帆䂄怋预䏾ᡊ䔀H愀ᡊȀ̀⸀ĀЀĀఀༀႄᄎ预ᗾ׆Āฐ帆ႄ怎预䏾ᡊ䔀H愀ᡊȀЀ⸀ĀȀĀఀༀᄐ�ᗾ׆Āრ帆怐�䏾ᡊ䔀H愀ᡊȀԀ⸀ĀĀఀༀ낄ᄓ预ᗾ׆ĀᎰ帆낄怓预䏾ᡊ䔀H愀ᡊȀ؀⸀ĀЀĀఀༀ肄ᄖ预ᗾ׆Ā 帆肄怖预䏾ᡊ䔀H愀ᡊȀ܀⸀ĀȀĀఀༀ傄ᄙ�ᗾ׆Āᥐ帆傄怙�䏾ᡊ䔀H愀ᡊȀࠀ⸀ĀȀ܀䔀H娀()䡅࡚ȀĀ⤀ĀĀ܀䔀H娀.䡅࡚̀⠀̀⤀ĀЀȀ܀䔀H娀()䡅࡚̀⠀Ԁ⤀ĀĀ܀䔀H娀.䡅࡚Ȁ܀⸀ĀȀĀ܀䔀H娀.᠌萏˅萑ﺣ옕씁؂葞˅葠ﺣ䩃䡅䩡)᠌萏֠萑ﺘ옕ꀁ؅葞֠葠ﺘ䩃䡅䩡.᠌萏ࡰ萑ﻘ옕瀁؈葞ࡰ葠ﻘ䩃䡅䩡.᠌萏ୀ萑ﺘ옕䀁؋葞ୀ葠ﺘ䩃䡅䩡.᠌萏ฐ萑ﺘ옕ခ؎葞ฐ葠ﺘ䩃䡅䩡.᠌萏რ萑ﻘ옕ؐ葞რ葠ﻘ䩃䡅䩡.᠌萏Ꮀ萑ﺘ옕뀁ؓ葞Ꮀ葠ﺘ䩃䡅䩡.᠌萏 萑ﺘ옕老ؖ葞 葠ﺘ䩃䡅䩡.᠌萏ᥐ萑ﻘ옕倁ؙ葞ᥐ葠ﻘ䩃䡅䩡.န萏萑葞葠䡅࡚漀(梇䢈()န萏萑葞葠䡅࡚漀(梇䢈)န萏萑葞葠䡅࡚漀(梇䢈.န萏萑葞葠䡅࡚漀(梇䢈()န萏萑葞葠䡅࡚漀(梇䢈()န萏萑葞葠䡅࡚漀(梇䢈()န萏萑葞葠䡅࡚漀(梇䢈.န萏萑葞葠䡅࡚漀(梇䢈.န萏萑葞葠䡅࡚漀(梇䢈.ည萏萑葞葠䡅࡚漀(()ည萏萑葞葠䡅࡚漀()ည萏萑葞葠䡅࡚漀(.ည萏萑葞葠䡅࡚漀(()ည萏萑葞葠䡅࡚漀(()ည萏萑葞葠䡅࡚漀(()ည萏萑葞葠䡅࡚漀(.ည萏萑葞葠䡅࡚漀(.ည萏萑葞葠䡅࡚漀(.᠌萏ѹ萑ﺘ옕礁؄葞ѹ葠ﺘ䩃䡅䩡)᠌萏݉萑ﺘ옕䤁؇葞݉葠ﺘ䩃䡅䩡.᠌萏ਙ萑ﻘ옕ᤁ؊葞ਙ葠ﻘ䩃䡅䩡.᠌萏೩萑ﺘ옕،葞೩葠ﺘ䩃䡅䩡.᠌萏ྐྵ萑ﺘ옕뤁؏葞ྐྵ葠ﺘ䩃䡅䩡.᠌萏኉萑ﻘ옕褁ؒ葞኉葠ﻘ䩃䡅䩡.᠌萏ᕙ萑ﺘ옕夁ؕ葞ᕙ葠ﺘ䩃䡅䩡.᠌萏ᠩ萑ﺘ옕⤁ؘ葞ᠩ葠ﺘ䩃䡅䩡.᠌萏᫹萑ﻘ옕更ؚ葞᫹葠ﻘ䩃䡅䩡.䡅࡚̀⠀⤀ĀЀĀ܀䔀H娀)䡅࡚ȀȀ⸀ĀȀ܀䔀H娀()䡅࡚̀⠀Ѐ⤀ĀȀȀ܀䔀H娀()䡅࡚Ȁ؀⸀ĀЀĀ܀䔀H娀.䡅࡚Ȁࠀ⸀ĀȀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯̀⠀⤀ĀЀĀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯ȀĀ⤀ĀĀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯ȀȀ⸀ĀȀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯̀⠀̀⤀ĀЀȀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯̀⠀Ѐ⤀ĀȀȀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯̀⠀Ԁ⤀ĀĀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯Ȁ؀⸀ĀЀĀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯Ȁ܀⸀ĀȀĀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯Ȁࠀ⸀ĀЀĀఀༀ禄ᄄ预ᗾ׆Āѹ帆禄怄预䏾ᡊ䔀H愀ᡊȀ⤀ĀЀĀఀༀ䦄ᄇ预ᗾ׆Ā݉帆䦄怇预䏾ᡊ䔀H愀ᡊȀĀ⸀ĀȀĀఀༀᦄᄊ�ᗾ׆Āਙ帆ᦄ怊�䏾ᡊ䔀H愀ᡊȀȀ⸀ĀĀఀༀᄌ预ᗾ׆Ā೩帆怌预䏾ᡊ䔀H愀ᡊȀ̀⸀ĀЀĀఀༀ름ᄏ预ᗾ׆Āྐྵ帆름怏预䏾ᡊ䔀H愀ᡊȀЀ⸀ĀȀĀఀༀ覄ᄒ�ᗾ׆Ā኉帆覄怒�䏾ᡊ䔀H愀ᡊȀԀ⸀ĀĀఀༀ妄ᄕ预ᗾ׆Āᕙ帆妄怕预䏾ᡊ䔀H愀ᡊȀ؀⸀ĀЀĀఀༀ⦄ᄘ预ᗾ׆Āᠩ帆⦄怘预䏾ᡊ䔀H愀ᡊȀ܀⸀ĀȀĀఀༀ濾ᄚ�ᗾ׆Ā᫹帆濾怚�䏾ᡊ䔀H愀ᡊȀࠀ⸀ĀȀᨀༀ„ᄀ„帀„怀„䌀ᡊ䔀H伀J儀J娀䩞⡯̀⠀⤀ĀЀĀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯ȀĀ⤀ĀĀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯ȀȀ⸀ĀȀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯̀⠀̀⤀ĀЀȀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯̀⠀Ѐ⤀ĀȀȀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯̀⠀Ԁ⤀ĀĀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯Ȁ؀⸀ĀЀĀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯Ȁ܀⸀ĀȀĀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯Ȁࠀ⸀ĀȀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯̀⠀⤀ĀЀĀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯ȀĀ⤀ĀĀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯ȀȀ⸀ĀȀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯̀⠀̀⤀ĀЀȀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯̀⠀Ѐ⤀ĀȀȀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯̀⠀Ԁ⤀ĀĀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯Ȁ؀⸀ĀЀĀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯Ȁ܀⸀ĀȀĀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯Ȁࠀ⸀ĀЀĀఀༀ禄ᄄ预ᗾ׆Āѹ帆禄怄预䏾ᡊ䔀H愀ᡊȀ⤀ĀЀĀఀༀ䦄ᄇ预ᗾ׆Ā݉帆䦄怇预䏾ᡊ䔀H愀ᡊȀĀ⸀ĀȀĀఀༀᦄᄊ�ᗾ׆Āਙ帆ᦄ怊�䏾ᡊ䔀H愀ᡊȀȀ⸀ĀĀఀༀᄌ预ᗾ׆Ā೩帆怌预䏾ᡊ䔀H愀ᡊȀ̀⸀ĀЀĀఀༀ름ᄏ预ᗾ׆Āྐྵ帆름怏预䏾ᡊ䔀H愀ᡊȀЀ⸀ĀȀĀఀༀ覄ᄒ�ᗾ׆Ā኉帆覄怒�䏾ᡊ䔀H愀ᡊȀԀ⸀ĀĀఀༀ妄ᄕ预ᗾ׆Āᕙ帆妄怕预䏾ᡊ䔀H愀ᡊȀ؀⸀ĀЀĀఀༀ⦄ᄘ预ᗾ׆Āᠩ帆⦄怘预䏾ᡊ䔀H愀ᡊȀ܀⸀ĀȀĀఀༀ濾ᄚ�ᗾ׆Ā᫹帆濾怚�䏾ᡊ䔀H愀ᡊȀࠀ⸀ĀȀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯̀⠀⤀ĀЀĀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯ȀĀ⤀ĀĀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯ȀȀ⸀ĀȀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯̀⠀̀⤀ĀЀȀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯̀⠀Ѐ⤀ĀȀȀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯̀⠀Ԁ⤀ĀĀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯Ȁ؀⸀ĀЀĀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯Ȁ܀⸀ĀȀĀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯Ȁࠀ⸀؀ЀĀᬀༀ羄ᄅ馄ᗽ׆Āտ帆羄怅馄㗽Ĉ࠶㸁Ī䩃䡅࡜崁Ĉ䩡.᠛萏ݐ萑ﺘ옕倁؇葞ݐ葠ﺘ࠵㘁Ĉ⨾䌁ᡊ䔀H尀Ĉ࡝愁ᡊȀĀ⸀ĀȀĀᬀༀ₄ᄊ�ᗾ׆Āਠ帆₄怊�㗾Ĉ࠶㸁Ī䩃䡅࡜崁Ĉ䩡.᠛萏೰萑ﺘ옕،葞೰葠ﺘ࠵㘁Ĉ⨾䌁ᡊ䔀H尀Ĉ࡝愁ᡊȀ̀⸀ĀЀĀᬀༀ삄ᄏ预ᗾ׆Ā࿀帆삄怏预㗾Ĉ࠶㸁Ī䩃䡅࡜崁Ĉ䩡.᠛萏ነ萑ﻘ옕送ؒ葞ነ葠ﻘ࠵㘁Ĉ⨾䌁ᡊ䔀H尀Ĉ࡝愁ᡊȀԀ⸀ĀĀᬀༀ悄ᄕ预ᗾ׆Āᕠ帆悄怕预㗾Ĉ࠶㸁Ī䩃䡅࡜崁Ĉ䩡.᠛萏ᠰ萑ﺘ옕、ؘ葞ᠰ葠ﺘ࠵㘁Ĉ⨾䌁ᡊ䔀H尀Ĉ࡝愁ᡊȀ܀⸀ĀȀĀᬀༀ„ᄛ�ᗾ׆Āᬀ帆„怛�㗾Ĉ࠶㸁Ī䩃䡅࡜崁Ĉ䩡.ယ萏萑葞葠䩃䡅䩏䩑࡚帀J漀(()ည萏萑葞葠䡅࡚漀()ည萏萑葞葠䡅࡚漀(.ည萏萑葞葠䡅࡚漀(()ည萏萑葞葠䡅࡚漀(()ည萏萑葞葠䡅࡚漀(()ည萏萑葞葠䡅࡚漀(.ည萏萑葞葠䡅࡚漀(.ည萏萑葞葠䡅࡚漀(.᠜萏ȷ萑﷉옕㜁؂葞ȷ葠﷉䩃䡅䩏䩐䩑䩞䩡.᠜萏Ȧ萑﷚옕☁؂葞Ȧ葠﷚䩃䡅䩏䩐䩑䩞䩡.᠜萏ː萑ﺘ옕퀁؂葞ː葠ﺘ䩃䡅䩏䩐䩑䩞䩡.́܅᠜萏͓萑ﲭ옕匁؃葞͓葠ﲭ䩃䡅䩏䩐䩑䩞䩡....́܅	᠜萏ȷ萑﷉옕㜁؂葞ȷ葠﷉䩃䡅䩏䩐䩑䩞䩡
.....́܅ଉ᠜萏ȷ萑﷉옕㜁؂葞ȷ葠﷉䩃䡅䩏䩐䩑䩞䩡......́܅ଉ
᠜萏ȷ萑﷉옕㜁؂葞ȷ葠﷉䩃䡅䩏䩐䩑䩞䩡.......́܅ଉ།᠜萏ȷ萑﷉옕㜁؂葞ȷ葠﷉䩃䡅䩏䩐䩑䩞䩡........́܅ଉ།᠜萏ȷ萑﷉옕㜁؂葞ȷ葠﷉䩃䡅䩏䩐䩑䩞䩡.........᠜萏ȷ萑﷉옕㜁؂葞ȷ葠﷉䩃䡅䩏䩐䩑䩞䩡.᠜萏Ȧ萑﷚옕☁؂葞Ȧ葠﷚䩃䡅䩏䩐䩑䩞䩡.᠜萏ː萑ﺘ옕퀁؂葞ː葠ﺘ䩃䡅䩏䩐䩑䩞䩡.́܅᠜萏͓萑ﲭ옕匁؃葞͓葠ﲭ䩃䡅䩏䩐䩑䩞䩡....́܅	᠜萏ȷ萑﷉옕㜁؂葞ȷ葠﷉䩃䡅䩏䩐䩑䩞䩡
.....́܅ଉ᠜萏ȷ萑﷉옕㜁؂葞ȷ葠﷉䩃䡅䩏䩐䩑䩞䩡......́܅ଉ
᠜萏ȷ萑﷉옕㜁؂葞ȷ葠﷉䩃䡅䩏䩐䩑䩞䩡.......́܅ଉ།᠜萏ȷ萑﷉옕㜁؂葞ȷ葠﷉䩃䡅䩏䩐䩑䩞䩡........́܅ଉ།᠜萏ȷ萑﷉옕㜁؂葞ȷ葠﷉䩃䡅䩏䩐䩑䩞䩡.........ည萏萑葞葠䡅࡚漀(()ည萏萑葞葠䡅࡚漀()ည萏萑葞葠䡅࡚漀(.ည萏萑葞葠䡅࡚漀(()ည萏萑葞葠䡅࡚漀(()ည萏萑葞葠䡅࡚漀(()ည萏萑葞葠䡅࡚漀(.ည萏萑葞葠䡅࡚漀(.ည萏萑葞葠䡅࡚漀(.䡅䩏䩐䩑࡚帀J̀⠀⤀ĀЀĀ܀䔀H娀)䡅࡚ȀȀ⸀ĀȀ܀䔀H娀()䡅࡚̀⠀Ѐ⤀ĀȀȀ܀䔀H娀()䡅࡚Ȁ؀⸀ĀЀĀ܀䔀H娀.䡅࡚Ȁࠀ⸀ĀȀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯̀⠀⤀ĀЀĀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯ȀĀ⤀ĀĀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯ȀȀ⸀ĀȀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯̀⠀̀⤀ĀЀȀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯̀⠀Ѐ⤀ĀȀȀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯̀⠀Ԁ⤀ĀĀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯Ȁ؀⸀ĀЀĀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯Ȁ܀⸀ĀȀĀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯Ȁࠀ⸀ĀȀᨀༀ„ᄀ„帀„怀„䌀ᡊ䔀H伀J儀J娀䩞⡯̀⠀⤀ĀЀĀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯ȀĀ⤀ĀĀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯ȀȀ⸀ĀȀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯̀⠀̀⤀ĀЀȀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯̀⠀Ѐ⤀ĀȀȀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯̀⠀Ԁ⤀ĀĀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯Ȁ؀⸀ĀЀĀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯Ȁ܀⸀ĀȀĀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯Ȁࠀ⸀ĀȀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯̀⠀⤀ĀЀĀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯ȀĀ⤀ĀĀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯ȀȀ⸀ĀȀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯̀⠀̀⤀ĀЀȀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯̀⠀Ѐ⤀ĀȀȀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯̀⠀Ԁ⤀ĀĀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯Ȁ؀⸀ĀЀĀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯Ȁ܀⸀ĀȀĀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯Ȁࠀ⸀ĀȀᨀༀ„ᄀ„帀„怀„䌀ᡊ䔀H伀J儀J娀䩞⡯̀⠀⤀ĀЀĀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯ȀĀ⤀ĀĀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯ȀȀ⸀ĀȀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯̀⠀̀⤀ĀЀȀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯̀⠀Ѐ⤀ĀȀȀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯̀⠀Ԁ⤀ĀĀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯Ȁ؀⸀ĀЀĀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯Ȁ܀⸀ĀȀĀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯Ȁࠀ⸀ȀȀ܀䔀H娀()䡅࡚ȀĀ⤀ĀĀ܀䔀H娀.䡅࡚̀⠀̀⤀ĀЀȀ܀䔀H娀()䡅࡚̀⠀Ԁ⤀ĀĀ܀䔀H娀.䡅࡚Ȁ܀⸀ĀȀĀ܀䔀H娀.ည萏萑葞葠䡅࡚漀(()ည萏萑葞葠䡅࡚漀()ည萏萑葞葠䡅࡚漀(.ည萏萑葞葠䡅࡚漀(()ည萏萑葞葠䡅࡚漀(()ည萏萑葞葠䡅࡚漀(()ည萏萑葞葠䡅࡚漀(.ည萏萑葞葠䡅࡚漀(.ည萏萑葞葠䡅࡚漀(.᠌萏˅萑ﺣ옕씁؂葞˅葠ﺣ䩃䡅䩡)᠌萏֠萑ﺘ옕ꀁ؅葞֠葠ﺘ䩃䡅䩡.᠌萏ࡰ萑ﻘ옕瀁؈葞ࡰ葠ﻘ䩃䡅䩡.᠌萏ୀ萑ﺘ옕䀁؋葞ୀ葠ﺘ䩃䡅䩡.᠌萏ฐ萑ﺘ옕ခ؎葞ฐ葠ﺘ䩃䡅䩡.᠌萏რ萑ﻘ옕ؐ葞რ葠ﻘ䩃䡅䩡.᠌萏Ꮀ萑ﺘ옕뀁ؓ葞Ꮀ葠ﺘ䩃䡅䩡.᠌萏 萑ﺘ옕老ؖ葞 葠ﺘ䩃䡅䩡.᠌萏ᥐ萑ﻘ옕倁ؙ葞ᥐ葠ﻘ䩃䡅䩡.᠌萏˅萑ﺣ옕씁؂葞˅葠ﺣ䩃䡅䩡)᠌萏֠萑ﺘ옕ꀁ؅葞֠葠ﺘ䩃䡅䩡.᠌萏ࡰ萑ﻘ옕瀁؈葞ࡰ葠ﻘ䩃䡅䩡.᠌萏ୀ萑ﺘ옕䀁؋葞ୀ葠ﺘ䩃䡅䩡.᠌萏ฐ萑ﺘ옕ခ؎葞ฐ葠ﺘ䩃䡅䩡.᠌萏რ萑ﻘ옕ؐ葞რ葠ﻘ䩃䡅䩡.᠌萏Ꮀ萑ﺘ옕뀁ؓ葞Ꮀ葠ﺘ䩃䡅䩡.᠌萏 萑ﺘ옕老ؖ葞 葠ﺘ䩃䡅䩡.᠌萏ᥐ萑ﻘ옕倁ؙ葞ᥐ葠ﻘ䩃䡅䩡.᠌萏˅萑ﺣ옕씁؂葞˅葠ﺣ䩃䡅䩡)᠌萏֠萑ﺘ옕ꀁ؅葞֠葠ﺘ䩃䡅䩡.᠌萏ࡰ萑ﻘ옕瀁؈葞ࡰ葠ﻘ䩃䡅䩡.᠌萏ୀ萑ﺘ옕䀁؋葞ୀ葠ﺘ䩃䡅䩡.᠌萏ฐ萑ﺘ옕ခ؎葞ฐ葠ﺘ䩃䡅䩡.᠌萏რ萑ﻘ옕ؐ葞რ葠ﻘ䩃䡅䩡.᠌萏Ꮀ萑ﺘ옕뀁ؓ葞Ꮀ葠ﺘ䩃䡅䩡.᠌萏 萑ﺘ옕老ؖ葞 葠ﺘ䩃䡅䩡.᠌萏ᥐ萑ﻘ옕倁ؙ葞ᥐ葠ﻘ䩃䡅䩡.᠌萏ː萑ﺘ옕퀁؂葞ː葠ﺘ䩃䡅䩡)᠌萏֠萑ﺘ옕ꀁ؅葞֠葠ﺘ䩃䡅䩡.᠌萏ࡰ萑ﻘ옕瀁؈葞ࡰ葠ﻘ䩃䡅䩡.᠌萏ୀ萑ﺘ옕䀁؋葞ୀ葠ﺘ䩃䡅䩡.᠌萏ฐ萑ﺘ옕ခ؎葞ฐ葠ﺘ䩃䡅䩡.᠌萏რ萑ﻘ옕ؐ葞რ葠ﻘ䩃䡅䩡.᠌萏Ꮀ萑ﺘ옕뀁ؓ葞Ꮀ葠ﺘ䩃䡅䩡.᠌萏 萑ﺘ옕老ؖ葞 葠ﺘ䩃䡅䩡.᠌萏ᥐ萑ﻘ옕倁ؙ葞ᥐ葠ﻘ䩃䡅䩡.᠜萏ȷ萑﷉옕㜁؂葞ȷ葠﷉䩃䡅䩏䩐䩑䩞䩡.᠜萏Ȧ萑﷚옕☁؂葞Ȧ葠﷚䩃䡅䩏䩐䩑䩞䩡.᠜萏ː萑ﺘ옕퀁؂葞ː葠ﺘ䩃䡅䩏䩐䩑䩞䩡.́܅᠜萏͓萑ﲭ옕匁؃葞͓葠ﲭ䩃䡅䩏䩐䩑䩞䩡....́܅	᠜萏ȷ萑﷉옕㜁؂葞ȷ葠﷉䩃䡅䩏䩐䩑䩞䩡
.....́܅ଉ᠜萏ȷ萑﷉옕㜁؂葞ȷ葠﷉䩃䡅䩏䩐䩑䩞䩡......́܅ଉ
᠜萏ȷ萑﷉옕㜁؂葞ȷ葠﷉䩃䡅䩏䩐䩑䩞䩡.......́܅ଉ།᠜萏ȷ萑﷉옕㜁؂葞ȷ葠﷉䩃䡅䩏䩐䩑䩞䩡........́܅ଉ།᠜萏ȷ萑﷉옕㜁؂葞ȷ葠﷉䩃䡅䩏䩐䩑䩞䩡.........ည萏萑葞葠䡅࡚漀(()ည萏萑葞葠䡅࡚漀()ည萏萑葞葠䡅࡚漀(.ည萏萑葞葠䡅࡚漀(()ည萏萑葞葠䡅࡚漀(()ည萏萑葞葠䡅࡚漀(()ည萏萑葞葠䡅࡚漀(.ည萏萑葞葠䡅࡚漀(.ည萏萑葞葠䡅࡚漀(.᠌萏ː萑ﺘ옕퀁؂葞ː葠ﺘ䩃䡅䩡.᠌萏֠萑ﺘ옕ꀁ؅葞֠葠ﺘ䩃䡅䩡.᠌萏ࡰ萑ﻘ옕瀁؈葞ࡰ葠ﻘ䩃䡅䩡.᠌萏ୀ萑ﺘ옕䀁؋葞ୀ葠ﺘ䩃䡅䩡.᠌萏ฐ萑ﺘ옕ခ؎葞ฐ葠ﺘ䩃䡅䩡.᠌萏რ萑ﻘ옕ؐ葞რ葠ﻘ䩃䡅䩡.᠌萏Ꮀ萑ﺘ옕뀁ؓ葞Ꮀ葠ﺘ䩃䡅䩡.᠌萏 萑ﺘ옕老ؖ葞 葠ﺘ䩃䡅䩡.᠌萏ᥐ萑ﻘ옕倁ؙ葞ᥐ葠ﻘ䩃䡅䩡.န萏萑葞葠䡅࡚漀(梇䢈()န萏萑葞葠䡅࡚漀(梇䢈)န萏萑葞葠䡅࡚漀(梇䢈.န萏萑葞葠䡅࡚漀(梇䢈()န萏萑葞葠䡅࡚漀(梇䢈()န萏萑葞葠䡅࡚漀(梇䢈()န萏萑葞葠䡅࡚漀(梇䢈.န萏萑葞葠䡅࡚漀(梇䢈.န萏萑葞葠䡅࡚漀(梇䢈.᠌萏˄萑ﴼ옕쐁؂葞˄葠ﴼ䩃䡅䩡()᠌萏Ʃ萑﹗옕꤁؁葞Ʃ葠﹗䩃䡅䩡)᠌萏͒萑﹗옕刁؃葞͒葠﹗䩃䡅䩡.᠌萏֠萑ﺘ옕ꀁ؅葞֠葠ﺘ䩃䡅䩡()᠌萏܈萑ﺘ옕ࠁ؇葞܈葠ﺘ䩃䡅䩡()᠌萏ࡰ萑ﺘ옕瀁؈葞ࡰ葠ﺘ䩃䡅䩡()᠌萏৘萑ﺘ옕�؉葞৘葠ﺘ䩃䡅䩡.᠌萏ୀ萑ﺘ옕䀁؋葞ୀ葠ﺘ䩃䡅䩡.᠌萏ನ萑ﺘ옕ꠁ،葞ನ葠ﺘ䩃䡅䩡.᠌萏ѹ萑ﺘ옕礁؄葞ѹ葠ﺘ䩃䡅䩡)᠌萏݉萑ﺘ옕䤁؇葞݉葠ﺘ䩃䡅䩡.᠌萏ਙ萑ﻘ옕ᤁ؊葞ਙ葠ﻘ䩃䡅䩡.᠌萏೩萑ﺘ옕،葞೩葠ﺘ䩃䡅䩡.᠌萏ྐྵ萑ﺘ옕뤁؏葞ྐྵ葠ﺘ䩃䡅䩡.᠌萏኉萑ﻘ옕褁ؒ葞኉葠ﻘ䩃䡅䩡.᠌萏ᕙ萑ﺘ옕夁ؕ葞ᕙ葠ﺘ䩃䡅䩡.᠌萏ᠩ萑ﺘ옕⤁ؘ葞ᠩ葠ﺘ䩃䡅䩡.᠌萏᫹萑ﻘ옕更ؚ葞᫹葠ﻘ䩃䡅䩡.䡅࡚̀⠀⤀ĀЀĀ܀䔀H娀)䡅࡚ȀȀ⸀ĀȀ܀䔀H娀()䡅࡚̀⠀Ѐ⤀ĀȀȀ܀䔀H娀()䡅࡚Ȁ؀⸀ĀЀĀ܀䔀H娀.䡅࡚Ȁࠀ⸀ĀЀĀఀༀ얄ᄂꎄᗾ׆Ā˅帆얄怂ꎄ䏾ᡊ䔀H愀ᡊȀ⤀ĀЀĀఀༀꂄᄅ预ᗾ׆Ā֠帆ꂄ怅预䏾ᡊ䔀H愀ᡊȀĀ⸀ĀȀĀఀༀ炄ᄈ�ᗾ׆Āࡰ帆炄怈�䏾ᡊ䔀H愀ᡊȀȀ⸀ĀĀఀༀ䂄ᄋ预ᗾ׆Āୀ帆䂄怋预䏾ᡊ䔀H愀ᡊȀ̀⸀ĀЀĀఀༀႄᄎ预ᗾ׆Āฐ帆ႄ怎预䏾ᡊ䔀H愀ᡊȀЀ⸀ĀȀĀఀༀᄐ�ᗾ׆Āრ帆怐�䏾ᡊ䔀H愀ᡊȀԀ⸀ĀĀఀༀ낄ᄓ预ᗾ׆ĀᎰ帆낄怓预䏾ᡊ䔀H愀ᡊȀ؀⸀ĀЀĀఀༀ肄ᄖ预ᗾ׆Ā 帆肄怖预䏾ᡊ䔀H愀ᡊȀ܀⸀ĀȀĀఀༀ傄ᄙ�ᗾ׆Āᥐ帆傄怙�䏾ᡊ䔀H愀ᡊȀࠀ⸀ĀȀᨀༀ„ᄀ„帀„怀„䌀ᡊ䔀H伀J儀J娀䩞⡯̀⠀⤀ĀЀĀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯ȀĀ⤀ĀĀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯ȀȀ⸀ĀȀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯̀⠀̀⤀ĀЀȀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯̀⠀Ѐ⤀ĀȀȀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯̀⠀Ԁ⤀ĀĀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯Ȁ؀⸀ĀЀĀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯Ȁ܀⸀ĀȀĀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯Ȁࠀ⸀ĀȀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯̀⠀⤀ĀЀĀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯ȀĀ⤀ĀĀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯ȀȀ⸀ĀȀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯̀⠀̀⤀ĀЀȀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯̀⠀Ѐ⤀ĀȀȀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯̀⠀Ԁ⤀ĀĀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯Ȁ؀⸀ĀЀĀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯Ȁ܀⸀ĀȀĀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯Ȁࠀ⸀ĀЀĀఀༀ얄ᄂꎄᗾ׆Ā˅帆얄怂ꎄ䏾ᡊ䔀H愀ᡊȀ⤀ĀЀĀఀༀꂄᄅ预ᗾ׆Ā֠帆ꂄ怅预䏾ᡊ䔀H愀ᡊȀĀ⸀ĀȀĀఀༀ炄ᄈ�ᗾ׆Āࡰ帆炄怈�䏾ᡊ䔀H愀ᡊȀȀ⸀ĀĀఀༀ䂄ᄋ预ᗾ׆Āୀ帆䂄怋预䏾ᡊ䔀H愀ᡊȀ̀⸀ĀЀĀఀༀႄᄎ预ᗾ׆Āฐ帆ႄ怎预䏾ᡊ䔀H愀ᡊȀЀ⸀ĀȀĀఀༀᄐ�ᗾ׆Āრ帆怐�䏾ᡊ䔀H愀ᡊȀԀ⸀ĀĀఀༀ낄ᄓ预ᗾ׆ĀᎰ帆낄怓预䏾ᡊ䔀H愀ᡊȀ؀⸀ĀЀĀఀༀ肄ᄖ预ᗾ׆Ā 帆肄怖预䏾ᡊ䔀H愀ᡊȀ܀⸀ĀȀĀఀༀ傄ᄙ�ᗾ׆Āᥐ帆傄怙�䏾ᡊ䔀H愀ᡊȀࠀ⸀ĀȀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯̀⠀⤀ĀЀĀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯ȀĀ⤀ĀĀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯ȀȀ⸀ĀȀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯̀⠀̀⤀ĀЀȀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯̀⠀Ѐ⤀ĀȀȀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯̀⠀Ԁ⤀ĀĀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯Ȁ؀⸀ĀЀĀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯Ȁ܀⸀ĀȀĀ਀ༀ„ᄀ„帀„怀„䔀H娀⡯Ȁࠀ⸀戀⬀뱼+焀饑^娀ਛGĀ�ꈪ:�浍S䌀ḼM᐀ꤜc㈀㉨ 쌀*대� 畼	愀ᬱ"봀ͅA倀്H鐀큑Jᔀ롇k尀렽;瘀瑑9ꔀဴq瘀怾Ì洔錀荈똀꽊5蔥M케먩/最蜴mꌀ✥|䠀㨲^䌀ḼMऀ鼀꬘2츀畃cꀀㅼU缀읷Y鐀`餀ཟ~Ѐ챿	쬀蝒?ﴀ瑛9䠀䍴䠀兗U툀ꁩ^礀䐸-ࠀ༼먀ﭘᬀ⸶A瀀罆F逡~栀ᠶ)簀鸾K洫b렀셳ᴀ頀䀰d9였丠L蠀䥭O㸀挀䬏XɻB㤀婵p�頥2Ѐﵯ*ꈀ奪l쬀ࠗ9搀唘먀멃E뀀ﭶ:�쉕਀流W罄vffꀡ렀͌+鰀奁|⠀鍨⠀ᤸἀ䩎gᘀ确崀圛h西=鄀#㔀᱙?윀索瀀刜6ﴀ䡱hԀꍻ㰀攴Y退먻儀さ]ऀ︀瀀픪kऀ︀㰀3ऀ︀乜\ऀ︀ༀřBऀ︀愀㥶ऀ︀꜀娭?ऀ︀⬀뱼+ऀ︀똀꽊5ऀ︀蔥Mऀ︀娀ਛGऀ︀＀￿￿￿￿￿ÿ䚆 ĀЀĀༀༀ힄ᄅ预ᗾ׆Āח帆힄怅预㛾䩃䡅䩡)￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿曐宒ᓑࡋ⸒)ⶓ)ᅯ￿ⷕ)〖࠽ᓗ￿￿曐宒䓑ࡋ⸒)ⶓ)ᅯ￿ⷕ)〖࠽ᓗ￿￿曐宒䓑ࡋ⸒)ⶓ)ᅯ￿ⷕ)〖࠽ᓗ￿￿￿￿殐⹹⁑扯਒潴瀓灯⁔穬꧕瑳駖귃⁗潰歘稠￿￿曐宒䓑ࡋ⸒)ⶓ)ᅯ￿ⷕ)〖࠽ᓗ￿￿曐宒ᓑࡋ⸒)ⶓ)ᅯ￿ⷕ)〖࠽ᓗ￿￿磐守崑၇曒宒瓓ࡋ⸔)ⶕ)ᅱ￿⷗)〘࠽￿￿磐守崑၇曒宒ᓓࡋ⸔)ⶕ)ᅱ￿⷗)〘࠽￿￿磐守崑၇曒宒䓓ࡋ⸔)ⶕ)V⷗)〘࠽￿]￿]⿦鱖〈갼Ը召ЅЅЅЅЅЅ缱嫦ĀéåÝ杓䢭伽㖮喪	翚
㓷׭䦂瘠
灛䁜㍂磄翱䦘恙笔ÔἉ杋ฃ䘫ኳ㣁㪝⸔癴 㝲!䠾!ࣝ"⺍"Ӳ%匠)徉)磷*絧*㩝+疾+᫪,㧋,䵴,⢔/㗎1徣1痞1结1═3၀4䘘6ª7֬7෢7猻7⊆8磦8㿫99<侺=玦AɤB⃄D䞾D侻E桏E洅H嶅K瘋L㣽O䆡P忝P೮RᒫR懓S㦏T恶T঴U㬂U㿚W⍠Y䪹[⡯^䍄^䣶^嗣_煲dŬgગg⓬g嚹i㙅j✴kპo೿q⎨q⫡q敖r烀rɹt৕t卢vㆋw寤w挛wDŽy泤y╂z僟z့{⑹{㓀{୬}᧖~䶢╄€⟊€䍬€㆓„〽†䅍ˆ䓲ˆᐪ‰ᩴ‰畫‰จŠ㶪Š᳠‹㴳‹ቹŒ泀Œ礲䴭”瀵•⻎˜㶷˜Ȁ™愜™◛š惞šූ›䲃›偫›偵›掇Ÿ⣀£⊖¤䷅¤ネ¦ڮ§փ©ᰭ©䒂ªƙ«刹«Ệ­满­弐®ᝉ¯㓬±垻±婭±悹±ῼ²䦬²⠫³৿´ᕔ¸䟽¼愑½寄¾濾¾縵¿旚Â廆Ã䘭ÄᲪÅ䟛ÈЬÉӃÊ匁Ì瓆Ì夰Í᪊ÎֲÏ㽂Ò劯ÓࠏÖ漺Ù់ÜᎽß琿ß⺌à弇à㕥â䚂â墍â廲âⴣä渤ä᛾å混å㲐æάè⪞è吆è沷è戃é♔ê䥎ëᾬì甄ìℝî䠅îᨮï毑ï޺ðӿñ䎝ô፱õ㇐õᖚø⊥ø€û⋋û㎂ü㐕ü䠥ü侔ü厊ü攪ü㤿ý݁þ㔱ÿఠఢ䃿考᠂&*/14;<@BCOPSTUVZ]^_`acijortxy|}€„…ˆŠ—˜™šœŸ¤®¯°²µ·¿ÀÁÃÄÅËÌÎÐÑÔ×ØÚæçèêëìíîïťljȌ贀Ж쀀쀀쀀쀀 쀀$쀀&쀀.쀀0쀀>쀀T쀀\쀀f쀀j쀀p쀀~쀀€쀀ˆ쀀Œ쀀Ž쀀¦쀀¨쀀®쀀°쀀²쀀´쀀¼쀀Â쀀Ä쀀Æ쀀È쀀Ê쀀Î쀀Ú쀀Ü쀀æ쀀ì쀀ð쀀ø쀀ú쀀Ā쀀Ă쀀Ĉ쀀Đ쀀Ē쀀Ę쀀Ĝ쀀Ħ쀀Ķ쀀ĸ쀀ĺ쀀ļ쀀ŀ쀀ņ쀀Ő쀀Ť쀀Ŧ쀀Ũ쀀Ŭ쀀Ų쀀Ŷ쀀Ɔ쀀ƈ쀀Ɗ쀀Ǝ쀀Ɛ쀀ƒ쀀ƞ쀀Ơ쀀Ƥ쀀ƨ쀀ƪ쀀ư쀀ƶ쀀Ƹ쀀Ƽ쀀ǔ쀀ǖ쀀ǘ쀀ǜ쀀Ǟ쀀Ǡ쀀Ǣ쀀Ǥ쀀Ǧ쀀˒쀀Κ쀀݆＀ǿ܀唀渀欀渀漀眀渀＀ǿࠀ＀ǿ＀ÿȀ＀ÿ＀ÿȀ＀ÿ଀䜀逞Ȁ؂ԃԄ̂$*䇠xী＀吀椀洀攀猀 一攀眀 刀漀洀愀渀㔀逞ȁԀąĂ؇Ԃ€匀礀洀戀漀氀㌀逮Ȁ؋ȄȂȂ$*䏠xী＀䄀爀椀愀氀䤀逮老Ȁ؋ȄȂȂ$ᆵ￷�㿩＀㼁䄀爀椀愀氀 唀渀椀挀漀搀攀 䴀匀焀逐̀Ā吀椀洀攀猀 一攀眀 刀漀洀愀渀 䈀漀氀搀吀椀洀攀猀 一攀眀 刀漀洀愀渀䄀逮Ȁ؋ȃȂȂ蜄鼀吀爀攀戀甀挀栀攀琀 䴀匀㜀逮ȀԏȂЂȃ$¢¬ŀ鼀䌀愀氀椀戀爀椀㜀逞ȀԄԃ؄ȃ$¢@鼀䌀愀洀戀爀椀愀㬀逮Ȁ؋ȄȂȂ$*䏠xী＀䠀攀氀瘀攀琀椀挀愀㔀逮Ȁ؋̄ЅȄ$.寡`⧀＀ā吀愀栀漀洀愀䄀逞ȀԄԃ؄ȃ$¢$B鼀䌀愀洀戀爀椀愀 䴀愀琀栀∀Ѐ焀蠈쓰꤀㘀憚厧憺קּ兪֧ഀ⤀–͵挀ᄀЀ̀抐ꄀ—ꈀ;挀ᘀ琀℀ჰĀ褀褅됅됀脀㊁0ༀЊⴀДȀࠀ荋Qჰࠀﰀǽ䠈Xऀ￰␉P＀￿ソ￿ソ￿ソ￿ソ￿ソ￿ソ￿ॿ᤟㈀戀℀က਀砀砀ꀀ଀�＀ዿ᐀䈀攀氀氀漀䠀漁瘀 倀愀瘀氀愀 䴀最爀⸀ᔀ刀礀氀椀挀栀漀瘀 匀礀氀瘀愀Ⰰ 䴀最爀⸀耀؀崀ⴀĐఀȀఀ̀ఀЀఀԀఀ؀⸀ܐఀࠀఀऀఀ਀ఀ଀ఀఀఀഀఀ฀ఀༀఀကఀᄀఀሀ⤀ጐᨀᐐ ᔐఀᘀఀᜀ⬀᠐ఀᤀఀᨀᤀᬐఀᰀ㼀ᴐఀḀఀἀఀ ᬀℐఀ∀ఀ⌀㨀␐ఀ─ఀ☀⌀✐ఀ⠀㠀⤐ఀ⨀ఀ⬀ఀⰀఀⴀ㈀⸐ఀ⼀ఀ ఀ㄀ఀ㈀ఀ㌀℀㐐㌀㔐㴀㘐㔀㜐ఀ㠀ఀ㤀✀㨐ᰀ㬐ఀ㰀─㴐ఀ㸀ఀ㼀ఀ䀀ఀ䄀⨀䈐ఀ䌀ఀ䐀ఀ䔀ఀ䘀Ḁ䜐ఀ䠀ఀ䤀ఀ䨀ఀ䬀␀䰐ఀ䴀ఀ一ఀ伀ఀ倀㜀儐ఀ刀ఀ匀䄀吐ఀ唀㰀嘐ఀ圀ఀ堀ఀ夀ఀ娀ఀ嬀ఀ尀ఀ￾Ć藠俹ၨ醫✫�0ƌ˜¤°ÐÜð	ĐĜ
ļňŔ
ŠŬŴżƄӢ敂汬癯⃡慐汶⁡杍⹲潎浲污搮瑯m祒楬档癯⃡祓癬ⱡ䴠牧.5楍牣獯景⁴晏楦散圠牯d@踀탪@୒涌ǒ@鰀ꩶ郺Ǔ@爀툯鐢Ǔc阩痷￾Ć픂헍⺜ရ鞓Ⱛ껹0ìhp€ˆ˜ ¨°¸
ÀÍӢ卍⁐勈ݢȑਏသఀȀḀ؀一竡癥̀Ā	

 !"#$%&'()*+,-./0123456789:;<=>?@ABCDEFGHIJKLMNOPQRSTUVWXYZ[\]^_`abcdefghijklmnopqrstuvwxyz{|}~€‚ƒ„…†‡ˆ‰Š‹ŒŽ‘’“”•–—˜™š›œžŸ ¡¢£¤¥¦§¨©ª«¬­®¯°±²³´µ¶·¸¹º»¼½¾¿ÀÁÂÃÄÅÆÇÈÉÊËÌÍÎÏÐÑÒÓÔÕÖרÙÚÛÜÝÞßàáâãäåæçèéêëìíîïðñòóôõö÷øùúûüýþÿĀāĂ㥹ĆćĈĉĊċČčĎďĐđĒēĔĕĖėĘęĚěĜĝĞğĠġĢģĤĥĦħĨĩĪīĬĭĮįİıIJijĴĵĶķĸĹĺĻļĽľĿŀŁłŃńŅņŇňʼnŊŋŌōŎŏŐőŒœŔŕŖŗŘřŚśŜŝŞşŠšŢţŤťŦŧŨũŪūŬŭŮůŰűŲųŴŵŶŷŸŹźŻżŽžſƀƁƂƃƄƅƆƇƈƉƊƋƌƍƎƏƐƑƒƓƔƕƖƗƘƙƚƛƜƝƞƟƠơƢƣƤƥƦƧƨƩƪƫƬƭƮƯưƱƲƳƴƵƶƷƸƹƺƻƼƽƾƿǀǁǂǃDŽDždžLJLjljNJNjnjǍǎǏǐǑǒǓǔǕǖǗǘǙǚǛǜǝǞǟǠǡǢǣǤǥǦǧǨǩǪǫǬǭǮǯǰDZDzdzǴǵǶǷǸǹǺǻǼǽǾǿȀȁȂȃȄȅȆȇȈȉȊȋȌȍȎȏȐȑȒȓȔȕȖȗȘșȚțȜȝȞȟȠȡȢȣȤȥȦȧȨȩȪȫȬȭȮȯȰȱȲȳȴȵȶȷȸȹȺȻȼȽȾȿɀɁɂɃɄɅɆɇɈɉɊɋɌɍɎɏɐɑɒɓɔɕɖɗɘəɚɛɜɝɞɟɠɡɢɣɤɥɦɧɨɩɪɫɬɭɮɯɰɱɲɳɴɵɶɷɸɹɺɻɼɽɾɿʀʁʂʃʄʅʆʇʈʉʊʋʌʍʎʏʐʑʒʓʔʕʖʗʘʙʚʛʜʝʞʟʠʡʢʣʤʥʦʧʨʩʪʫʬʭʮʯʰʱʲʳʴʵʶʷʸʹʺʻʼʽʾʿˀˁ˂˃˄˅ˆˇˈˉˊˋˌˍˎˏːˑ˒˓˔˕˖˗˘˙˚˛˜˝˞˟ˠˡˢˣˤ˥˦˧˨˩˪˫ˬ˭ˮ˯˰˱˲˳˴˵˶˷˸˹˺˻˼˽˾˿̴̵̶̷̸̡̢̧̨̛̖̗̘̙̜̝̞̟̠̣̤̥̦̩̪̫̬̭̮̯̰̱̲̳̹̺̻̼͇͈͉͍͎̀́̂̃̄̅̆̇̈̉̊̋̌̍̎̏̐̑̒̓̔̽̾̿̀́͂̓̈́͆͊͋͌̕̚ͅ͏͓͔͕͖͙͚͐͑͒͗͛ͣͤͥͦͧͨͩͪͫͬͭͮͯ͘͜͟͢͝͞͠͡ͰͱͲͳʹ͵Ͷͷ͸͹ͺͻͼͽ;Ϳ΀΁΂΃΄΅Ά·ΈΉΊ΋Ό΍ΎΏΐΑΒΓΔΕΖΗΘΙΚΛΜΝΞΟΠΡ΢ΣΤΥΦΧΨΩΪΫάέήίΰαβγδεζηθικλμνξοπρςστυφχψωϊϋόύώϏϐϑϒϓϔϕϖϗϘϙϚϛϜϝϞϟϠϡϢϣϤϥϦϧϨϩϪϫϬϭϮϯϰϱϲϳϴϵ϶ϷϸϹϺϻϼϽϾϿЀЁЂЃЄЅІЇЈЉЊЋЌЍЎЏАБВГДЕЖЗИЙКЛМНОПРСТУФХЦЧШЩЪЫЬЭЮЯабвгдежзийклмнопрстуфхцчшщъыьэюяѐёђѓєѕіїјљњћќѝўџѠѡѢѣѤѥѦѧѨѩѪѫѬѭѮѯѰѱѲѳѴѵѶѷѸѹѺѻѼѽѾѿҀҁ҂҃҄҅҆҇҈҉ҊҋҌҍҎҏҐґҒғҔҕҖҗҘҙҚқҜҝҞҟҠҡҢңҤҥҦҧҨҩҪҫҬҭҮүҰұҲҳҴҵҶҷҸҹҺһҼҽҾҿӀӁӂӃӄӅӆӇӈӉӊӋӌӍӎӏӐӑӒӓӔӕӖӗӘәӚӛӜӝӞӟӠӡӢӣӤӥӦӧӨөӪӫӬӭӮӯӰӱӲӳӴӵӶӷӸӹӺӻӼӽӾӿԀԁԂԃԄԅԆԇԈԉԊԋԌԍԎԏԐԑԒԓԔԕԖԗԘԙԚԛԜԝԞԟԠԡԢԣԤԥԦԧԨԩԪԫԬԭԮԯ԰ԱԲԳԴԵԶԷԸԹԺԻԼԽԾԿՀՁՂՃՄՅՆՇՈՉՊՋՌՍՎՏՐՑՒՓՔՕՖ՗՘ՙ՚՛՜՝՞՟ՠաբգդեզէըթժիլխծկհձղճմյնշոչպջռսվտրցւփքօֆևֈ։֊֋֌֍֎֏֐ְֱֲֳִֵֶַָֹֺֻּֽ֑֖֛֢֣֤֥֦֧֪֚֭֮֒֓֔֕֗֘֙֜֝֞֟֠֡֨֩֫֬֯־ֿ׀ׁׂ׃ׅׄ׆ׇ׈׉׊׋׌׍׎׏אבגדהוזחטיךכלםמןנ￾￿עףפץצקרשת׫׬׭׮ׯװױײ׳״׵׶׷׸׹׺׻׼׽׾׿؀؁؂؃؄؅؆؇؈؉؊؋،؍؎؏ؐ￾￿ؘؙؚؒؓؔؕؖؗ؛؜؝؞؟ؠءآأؤإئابةتثجحخدذرزسشصضطظعغػؼؽؾؿـفقكلمنهوىيًٌٍَُِّْٕٖٜٟٓٔٗ٘ٙٚٛٝٞ٠١٢٣٤٥٦٧٨٩٪٫٬٭ٮٯٰٱٲٳٴٵٶٷٸٹٺٻټٽپٿڀځڂڃڄڅچڇڈډڊڋڌڍڎڏڐڑڒړڔڕږڗژڙښڛڜڝڞڟڠڡڢڣڤڥڦڧڨکڪګڬڭڮگڰڱڲڳڴڵڶڷڸڹں￾￿ڼڽھڿۀہۂ￾￿ۄۅۆۇۈۉۊ￾￿�￿�￿�￿�￿�￿�￿�￿�￿�￿�￿�￿�￿�￿�￿ۚۛ￾￿￾￿۞￾￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿Root Entryą￿￿￿￿आÀ䘀혰鐢Ǔ۝̀Data
Ă￿￿￿￿￿￿ס应1Table￿￿￿￿ؑ勱WordDocumentĂ
￿￿쁀SummaryInformation(Ă￿￿￿￿￿￿ڻကDocumentSummaryInformation8Ă￿￿￿￿ۃကMsoDataStore￿￿￿￿ム鐢Ǔ遰鐢ǓÅÜOÒ5ÖZÞKÔÂÖTÜÑÉÚQTÂDÀ==2ā￿￿￿￿ム鐢Ǔ遰鐢ǓItem
Ă￿￿	￿￿ĎProperties￿￿￿￿￿￿ŕCompObjĂ￿￿{￿￿￿￿￿￿￾￿	
￾￿￾￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿￿㼼浸敶獲潩㵮ㄢ〮•湥潣楤杮∽呕ⵆ∸猠慴摮污湯㵥渢≯㸿戼区畯捲獥匠汥捥整卤祴敬∽䅜䅐堮䱓•瑓汹乥浡㵥䄢䅐•浸湬㩳㵢栢瑴㩰⼯捳敨慭⹳灯湥浸晬牯慭獴漮杲漯晦捩䑥捯浵湥⽴〲㘰戯扩楬杯慲桰≹砠汭獮∽瑨灴⼺猯档浥獡漮数确汭潦浲瑡⹳牯⽧景楦散潄畣敭瑮㈯〰⼶楢汢潩牧灡票㸢⼼㩢潓牵散㹳㼼浸敶獲潩㵮ㄢ〮•湥潣楤杮∽呕ⵆ∸猠慴摮污湯㵥渢≯㸿਍搼㩳慤慴瑳牯䥥整獤椺整䥭㵄笢䘷㉂㍃㜹㜭㙅ⴶ㠴䈲䈭㐶ⵆ䍃㤶㥅㐰㉅䔰≽砠汭獮携㵳栢瑴㩰⼯捳敨慭⹳灯湥浸晬牯慭獴漮杲漯晦捩䑥捯浵湥⽴〲㘰振獵潴塭汭㸢搼㩳捳敨慭敒獦㰾獤猺档浥剡晥搠㩳牵㵩栢瑴㩰⼯捳敨慭⹳灯湥浸晬牯慭獴漮杲漯晦捩䑥捯浵湥⽴〲㘰戯扩楬杯慲桰≹㸯⼼獤猺档浥剡晥㹳⼼獤携瑡獡潴敲瑉浥>￾ਃ￿￿आÀ䘀)潄畫敭瑮愠汰歩捡⁥楍牣獯景⁴潗摲㤠ⴷ〲㌰਀䴀坓牯䑤捯က圀牯⹤潄畣敭瑮㠮눹q