Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

쿐놡> ŸကŻŵŶŷꗬÁ쀏Ѕደ¿ကࠀ䄂橢橢㹯㹯Ѕ媐名名ਸ਼N-·ෘෘᭈ
᭒᭞᭞᭞4ᮒᮒᮒh᯺Tᱎᮒ旝ϠᳪᳪᴀᴀᴀḴḴḴ攈攊攊攊攊攊攊榽ʲ汯攊᭞ḴḴḴḴḴ攊᭞᭞ᴀᴀĴ斗῀῀῀Ḵ ᭞ᴀ᭞ᴀ攈῀Ḵ攈῀῀Ȗ奴ڌ懀ᴀ�෡땜ǓỔ怀,擴断0旝怬Ɣ泱ὨX泱X懀懀X泱᭞战˜ḴḴ῀ḴḴḴḴḴ攊攊῀ḴḴḴ旝ḴḴḴḴ泱ḴḴḴḴḴḴḴḴḴෘశᨎĺĒЅVládní návrh
ZÁKON
ze dne ……………2018,
kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech a zákona o soudních tlumočnících a soudních překladatelích
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
ČÁST PRVNÍ
Změna trestního řádu
Čl. I
Zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění zákona č. 57/1965 Sb., zákona č. 58/1969 Sb., zákona č. 149/1969 Sb., zákona č. 48/1973 Sb., zákona č. 29/1978 Sb., zákona č. 43/1980 Sb., zákona č. 159/1989 Sb., zákona č. 178/1990 Sb., zákona č. 303/1990 Sb., zákona č. 558/1991 Sb., zákona č. 25/1993 Sb., zákona č. 115/1993 Sb., zákona č. 292/1993 Sb., zákona č. 154/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 214/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 8/1995 Sb., zákona č. 152/1995 Sb., zákona č. 150/1997 Sb., zákona č. 209/1997 Sb., zákona č. 148/1998 Sb., zákona č. 166/1998 Sb., zákona č. 191/1999 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 77/2001 Sb., zákona č. 144/2001 Sb., zákona č. 265/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 424/2001 Sb., zákona č. 200/2002 Sb., zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 218/2003 Sb., zákona č. 279/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 283/2004 Sb., zákona č. 539/2004 Sb., zákona č. 587/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 45/2005 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 239/2005 Sb., zákona č. 394/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 253/2006 Sb., zákona č. 321/2006 Sb., zákona č. 170/2007 Sb., zákona č. 179/2007 Sb., zákona č. 345/2007 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 90/2008 Sb., zákona č. 121/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 135/2008 Sb., zákona č. 177/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 457/2008 Sb., zákona č. 480/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 41/2009 Sb., zákona č. 52/2009 Sb., zákona č. 218/2009 Sb., zákona č. 272/2009 Sb., zákona č. 306/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 163/2010 Sb., zákona č. 197/2010 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 219/2010 Sb., zákona č. 150/2011 Sb., zákona č. 181/2011 Sb., zákona č. 207/2011 Sb., zákona č. 330/2011 Sb., zákona č. 341/2011 Sb., zákona č. 348/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 459/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 43/2012 Sb., zákona č. 193/2012 Sb., zákona č. 273/2012 Sb., zákona č. 390/2012 Sb., zákona č. 45/2013 Sb., zákona č. 105/2013 Sb., zákona č. 141/2014 Sb., zákona č. 77/2015 Sb., zákona č. 86/2015 Sb., zákona č. 150/2016 Sb., zákona č. 163/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 301/2016 Sb., zákona č. 455/2016 Sb. a zákona č…/2017 Sb., se mění takto:

§ 29 zní:
„§ 29
(1) Tlumočník může odmítnout provedení tlumočnického úkonu z důvodů uvedených v jiném právním předpisu a z důvodů uvedených v § 99 a 100. O vyloučení tlumočníka rozhodne orgán činný v trestním řízení, který jej k úkonu přibral.

(2) Výši odměny a náhrad tlumočníka určí orgán činný v trestním řízení, který jej k úkonu přibral, v souladu s jinými právními předpisy upravujícími odměňování a náhrady tlumočníka. Nesouhlasí-li orgán činný v trestním řízení s výší vyúčtované odměny a náhrad, rozhodne usnesením. Proti usnesení je přípustná stížnost, která má odkladný účinek.“.
Za § 29 se vkládá nový § 29a, který zní:

„§ 29a
Ustanovení tohoto zákona o tlumočníkovi se přiměřeně použijí i na osobu vykonávající tlumočnickou činnost jednorázově.“.
V § 33 odst. 4 větě třetí se za slova „§ 39 odst. 2“ vkládají slova „a 4“.
V § 39 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Na žádost advokáta se do pořadníku uvede cizí jazyk, ve kterém rovněž poskytuje své služby.“.
V § 39 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
„(4) Je-li to možné, obviněnému, který využil právo uvedené v § 2 odst. 14, se postupem podle odstavce 3 ustanoví advokát, který podle údajů v pořadníku poskytuje své služby v jazyce, o kterém obviněný uvedl, že jej ovládá, v jazyce národnosti obviněného, v úředním jazyce státu, jehož je obviněný občanem, nebo, je-li obviněný osobou bez státního občanství, v úředním jazyce státu, kde má obviněný trvalý pobyt nebo který je státem jeho původu.“.
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5.
V § 39 se na konci odstavce 5 doplňuje věta „Je-li jedním z obhájců advokát ustanovený postupem podle odstavce 4, zruší se ustanovení ostatních obhájců.“.
V části první hlavě V nadpis oddílu 4 zní: „Znalec, znalecká kancelář a znalecký ústav“.
V § 105 odst. 2 se za větu první vkládají věty „Znalec může odmítnout podání znaleckého posudku z důvodů uvedených v jiném právním předpisu a také z důvodů uvedených v § 99 a 100. O vyloučení znalce rozhodne orgán činný v trestním řízení, který jej k podání znaleckého posudku přibral a v řízení před soudem předseda senátu.“.
V § 105 odst. 3 větě první se slova „důvodů, které stanoví zvláštní zákon“ nahrazují slovy „důvodu podjatosti, pro který je vyloučen z podání znaleckého posudku podle zvláštního zákona“.
V § 105 odst. 4 se věta druhá zrušuje.
V § 105 odst. 5 větě první se slova „v seznamu znalců“ nahrazují slovy „ jako znalec nebo znalecká kancelář v seznamu znalců, znaleckých kanceláří a znaleckých ústavů“.
Za § 109 se vkládá nový § 109a, který včetně nadpisu zní:

„§ 109a
Znalecká kancelář
(1) K podání znaleckého posudku může orgán činný v trestním řízení přibrat také znaleckou kancelář. Znalecká kancelář, která byla přibrána k podání znaleckého posudku, podá znalecký posudek písemně. V něm označí znalce, který posudek vypracoval a může být v případě potřeby jako znalec vyslechnut. Je-li třeba přibrat znalce dva (§ 105 odst. 4), může znalecký posudek podat jedna znalecká kancelář, ale znalecký posudek musí vypracovat dva znalci.
(2) Ustanovení § 105 až 109 se jinak přiměřeně použijí i na znalecké kanceláře a na znalce, kteří znalecký posudek vypracovali.“.

Nadpis § 110 zní:
„Znalecký ústav“.
V § 110 odst. 1 se slova „státní orgán, vědecký ústav, vysokou školu nebo instituci specializovanou na znaleckou činnost“ nahrazují slovy „znalecký ústav“.
V § 110 odst. 2 větě první se slova „Ten, kdo byl přibrán k podání znaleckého posudku nebo k přezkoumání posudku podaného znalcem podle odstavce 1,“ nahrazují slovy „Znalecký ústav“ a ve větě druhé se slova „pokud bylo třeba přibrat znalce dva (§ 105 odst. 4), uvede nejméně dvě takové osoby“ nahrazují slovy „takovou osobou nesmí být ten, kdo podal znalecký posudek, který je přezkoumáván znaleckým ústavem.“.
V § 110 se na konci odstavce 2 doplňuje věta „Je-li třeba přibrat znalce dva (§ 105 odst. 4), může znalecký posudek podat jeden znalecký ústav, ale znalecký posudek musí vypracovat dvě osoby.“.
V § 110 odstavec 3 zní:
„(3) Ustanovení § 105 až 109 se jinak přiměřeně použijí i na znalecké ústavy a na osoby, které znalecký posudek vypracovaly.“.
V § 110 se odstavec 4 zrušuje.
Za § 110a se vkládá nový § 110b, který včetně nadpisu zní:
„§ 110b
Znalečné

Výši znalečného určí orgán činný v trestním řízení, který znalce, znaleckou kancelář nebo znalecký ústav k podání znaleckého posudku přibral, v souladu s jinými právními předpisy upravujícími znalečné. Nesouhlasí-li orgán činný v trestním řízení s výší vyúčtovaného znalečného, rozhodne usnesením. Proti usnesení je přípustná stížnost, která má odkladný účinek.“.
§ 111 včetně nadpisu zní:
„§ 111
Osoba vykonávající jednorázově znaleckou činnost

Ustanovení § 105 až 110b se přiměřeně použijí i v případě, že orgán činný v trestním řízení přibere k podání znaleckého posudku osobu vykonávající znaleckou činnost jednorázově.“.
V § 151 se na začátek odstavce 2 vkládá věta „Obhájce má vůči státu nárok na náhradu nezbytných hotových výdajů, které mu vznikly přibráním tlumočníka k tlumočení rozmluvy mezi ním a obviněným, která je v přímé souvislosti se soudním jednáním nebo procesními úkony.“.
CELEX: 32010L0064
V § 151 odst. 2 se slovo „druhé“ nahrazuje slovem „třetí“.
V § 152 odst. 1 se na konci textu písmene b) doplňují slova „,nebo pokud nejde o hotové výdaje podle § 151 odst. 2 věty první“.

CELEX: 32010L0064
V § 157 odst. 3 větě sedmé se slova „zvláštní předpisy o znalcích a tlumočnících“ nahrazují slovy „ustanovení tohoto zákona a zvláštního zákona upravující vyloučení znalce z podání znaleckého posudku“.
V § 157 se doplňují odstavce 4 a 5, které znějí:

„(4) Konzultantovi přibranému podle odstavce 3 náleží za poskytnutí odborné pomoci odměna a náhrada hotových výdajů, které účelně vynaložil v přímé souvislosti s poskytováním odborné pomoci; odměna nenáleží konzultantovi, který poskytuje odbornou pomoc v pracovněprávním vztahu k orgánu nebo instituci uvedené v odstavci 3 větě druhé. Odměna se stanoví podle množství účelně vynaložené práce a stupně odbornosti potřebné k poskytnutí odborné pomoci. Odměna se může přiměřeně krátit, pokud odborná pomoc nebyla poskytnuta řádně. Jde-li o zvlášť závažný případ nekvalitního poskytnutí odborné pomoci, může orgán činný v trestním řízení odměnu zcela odepřít. Odměna a náhrada hotových výdajů se zvyšuje o částku odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je konzultant, plátce daně z přidané hodnoty, povinen z odměny a náhrady hotových výdajů uplatnit podle zákona o dani z přidané hodnoty. Výši a způsob určení odměny a náhrady účelně vynaložených hotových výdajů a způsob jejich výplaty stanoví Ministerstvo spravedlnosti vyhláškou.

(5) Nárok na úhradu odměny a náhrady hotových výdajů je konzultant povinen vyúčtovat do 3 dnů od poskytnutí odborné pomoci. Výši odměny a náhrady hotových výdajů určí orgán činný v trestním řízení, který konzultanta přibral, do 30 dnů od provedení vyúčtování. Nesouhlasí-li orgán činný v trestním řízení s výší vyúčtované odměny nebo náhrady hotových výdajů, rozhodne usnesením. Proti usnesení je přípustná stížnost, která má odkladný účinek.“.
ČÁST DRUHÁ
Změna občanského soudního řádu
Čl. II
V zákoně č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění zákona č. 36/1967 Sb., zákona č. 158/1969 Sb., zákona č. 49/1973 Sb., zákona č. 20/1975 Sb., zákona č. 133/1982 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 328/1991 Sb., zákona č. 519/1991 Sb., zákona č. 263/1992 Sb., zákona č. 24/1993 Sb., zákona č. 171/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 152/1994 Sb., zákona č. 216/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 238/1995 Sb., zákona č. 247/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 31/1996 Sb., zákona č. 142/1996 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 269/1996 Sb., zákona č. 202/1997 Sb., zákona č. 227/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 91/1998 Sb., zákona č. 165/1998 Sb., zákona č. 326/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 2/2000 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 30/2000 Sb., zákona č. 46/2000 Sb., zákona č. 105/2000 Sb., zákona č. 130/2000 Sb., zákona č. 155/2000 Sb., zákona č. 204/2000 Sb., zákona č. 220/2000 Sb., zákona č. 227/2000 Sb., zákona č. 367/2000 Sb., zákona č. 370/2000 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 137/2001 Sb., zákona č. 231/2001 Sb., zákona č. 271/2001 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 276/2001 Sb., zákona č. 317/2001 Sb., zákona č. 451/2001 Sb., zákona č. 491/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 151/2002 Sb., zákona č. 202/2002 Sb., zákona č. 226/2002 Sb., zákona č. 309/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 120/2004 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 153/2004 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 340/2004 Sb., zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 501/2004 Sb., zákona č. 554/2004 Sb., zákona č. 555/2004 Sb., zákona č. 628/2004 Sb., zákona č. 59/2005 Sb., zákona č. 170/2005 Sb., zákona č. 205/2005 Sb., zákona č. 216/2005 Sb., zákona č. 342/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb., zákona č. 383/2005 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 79/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 113/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 133/2006 Sb., zákona č. 134/2006 Sb., zákona č. 135/2006 Sb., zákona č. 189/2006 Sb., zákona č. 216/2006 Sb., zákona č. 233/2006 Sb., zákona č. 264/2006 Sb., zákona č. 267/2006 Sb., zákona č. 308/2006 Sb., zákona č. 315/2006 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 104/2008 Sb., zákona č. 123/2008 Sb., zákona č. 126/2008 Sb., zákona č. 129/2008 Sb., zákona č. 259/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 295/2008 Sb., zákona č. 305/2008 Sb., zákona č. 384/2008 Sb., zákona č. 7/2009 Sb., zákona č. 198/2009 Sb., zákona č. 218/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 286/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 48/2010 Sb., zákona č. 347/2010 Sb., zákona č. 409/2010 Sb., zákona č. 69/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 80/2011 Sb., zákona č. 139/2011 Sb., zákona č. 186/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 218/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 364/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 470/2011 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 147/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 334/2012 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 369/2012 Sb., zákona č. 396/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 401/2012 Sb., zákona č. 404/2012 Sb., zákona č. 45/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 293/2013 Sb., zákona č. 252/2014 Sb., zákona č. 87/2015 Sb., zákona č. 139/2015 Sb., zákona č. 164/2015 Sb., zákona č. 205/2015 Sb., zákona č. 375/2015 Sb., zákona č. 377/2015 Sb. a zákona č. 298/2016 Sb., § 127a zní:
„§ 127a
Jestliže znalecký posudek předložený účastníkem řízení má všechny zákonem požadované náležitosti a obsahuje doložku znalce o tom, že si je vědom následků vědomě nepravdivého znaleckého posudku, a pokud s tím všichni účastníci řízení souhlasí, postupuje se při provádění tohoto důkazu stejně, jako by se jednalo o znalecký posudek vyžádaný soudem. Soud umožní znalci, kterého některá ze stran požádala o znalecký posudek, nahlédnout do spisu nebo mu jinak umožní seznámit se s informacemi potřebnými pro vypracování znaleckého posudku.“.
ČÁST TŘETÍ
Změna zákona o živnostenském podnikání
Čl. III
Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona č. 280/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 83/1998 Sb., zákona č. 157/1998 Sb., zákona č. 167/1998 Sb., zákona č. 159/1999 Sb., zákona č. 356/1999 Sb., zákona č. 358/1999 Sb., zákona č. 360/1999 Sb., zákona č. 363/1999 Sb., zákona č. 27/2000 Sb., zákona č. 29/2000 Sb., zákona č. 121/2000 Sb., zákona č. 122/2000 Sb., zákona č. 123/2000 Sb., zákona č. 124/2000 Sb., zákona č. 149/2000 Sb., zákona č. 151/2000 Sb., zákona č. 158/2000 Sb., zákona č. 247/2000 Sb., zákona č. 249/2000 Sb., zákona č. 258/2000 Sb., zákona č. 309/2000 Sb., zákona č. 362/2000 Sb., zákona č. 409/2000 Sb., zákona č. 458/2000 Sb., zákona č. 61/2001 Sb., zákona č. 100/2001 Sb., zákona č. 120/2001 Sb., zákona č. 164/2001 Sb., zákona č. 256/2001 Sb., zákona č. 274/2001 Sb., zákona č. 477/2001 Sb., zákona č. 478/2001 Sb., zákona č. 501/2001 Sb., zákona č. 86/2002 Sb., zákona č. 119/2002 Sb., zákona č. 174/2002 Sb., zákona č. 281/2002 Sb., zákona č. 308/2002 Sb., zákona č. 320/2002 Sb., nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 476/2002 Sb., zákona č. 88/2003 Sb., zákona č. 130/2003 Sb., zákona č. 162/2003 Sb., zákona č. 224/2003 Sb., zákona č. 228/2003 Sb., zákona č. 274/2003 Sb., zákona č. 354/2003 Sb., zákona č. 438/2003 Sb., zákona č. 38/2004 Sb., zákona č. 119/2004 Sb., zákona č. 167/2004 Sb., zákona č. 257/2004 Sb., zákona č. 326/2004 Sb., zákona č. 499/2004 Sb., zákona č. 695/2004 Sb., zákona č. 58/2005 Sb., zákona č. 95/2005 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 215/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 358/2005 Sb., zákona č. 428/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 62/2006 Sb., zákona č. 76/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 115/2006 Sb., zákona č. 131/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 165/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 191/2006 Sb., zákona č. 212/2006 Sb., zákona č. 214/2006 Sb., zákona č. 225/2006 Sb., zákona č. 310/2006 Sb., zákona č. 315/2006 Sb., zákona č. 160/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 270/2007 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 274/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 285/2009 Sb., zákona č. 145/2010 Sb., zákona č. 155/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 424/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 73/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 351/2011 Sb., zákona č. 355/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 199/2012 Sb., zákona č. 201/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 234/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 308/2013 Sb., zákona č. 309/2013 Sb., zákona č. 127/2014 Sb., zákona č. 140/2014 Sb., zákona č. 267/2014 Sb., zákona č. 206/2015 Sb., zákona č. 267/2015 Sb., zákona č. 88/2016 Sb., zákona č. 91/2016 Sb., zákona č. 126/2016 Sb. a zákona č. 229/2016 Sb., se mění takto:
V § 3 odst. 2 písmeno d) včetně poznámky pod čarou č. 7 zní:
„d) soudních tlumočníků a soudních překladatelů 7),
────────────────────────────────────
7) Zákon č. …/2017 Sb., o soudních tlumočnících a soudních překladatelích.“.
V § 3 se na konci odstavce 3 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno al), které včetně poznámky pod čarou č. 68 zní:
„al) výkon znalecké činnosti znalců, znaleckých kanceláří a znaleckých ústavů68).
────────────────────────────────────
68) Zákon č. …/2017 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech.“.

ČÁST ČTVRTÁ
Změna zákona o správních poplatcích
Čl. IV
V příloze k zákonu č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění zákona č. 217/2005 Sb., zákona č. 228/2005 Sb., zákona č. 357/2005 Sb., zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 545/2005 Sb., zákona č. 553/2005 Sb., zákona č. 48/2006 Sb., zákona č. 56/2006 Sb., zákona č. 57/2006 Sb., zákona č. 81/2006 Sb., zákona č. 109/2006 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 130/2006 Sb., zákona č. 136/2006 Sb., zákona č. 138/2006 Sb., zákona č. 161/2006 Sb., zákona č. 179/2006 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 215/2006 Sb., zákona č. 226/2006 Sb., zákona č. 227/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 312/2006 Sb., zákona č. 575/2006 Sb., zákona č. 106/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 269/2007 Sb., zákona č. 374/2007 Sb., zákona č. 379/2007 Sb., zákona č. 38/2008 Sb., zákona č. 130/2008 Sb., zákona č. 140/2008 Sb., zákona č. 182/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 230/2008 Sb., zákona č. 239/2008 Sb., zákona č. 254/2008 Sb., zákona č. 296/2008 Sb., zákona č. 297/2008 Sb., zákona č. 301/2008 Sb., zákona č. 309/2008 Sb., zákona č. 312/2008 Sb., zákona č. 382/2008 Sb., zákona č. 9/2009 Sb., zákona č. 141/2009 Sb., zákona č. 197/2009 Sb., zákona č. 206/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 291/2009 Sb., zákona č. 301/2009 Sb., zákona č. 346/2009 Sb., zákona č. 420/2009 Sb., zákona č. 132/2010 Sb., zákona č. 148/2010 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 160/2010 Sb., zákona č. 343/2010 Sb., zákona č. 427/2010 Sb., zákona č. 30/2011 Sb., zákona č. 105/2011 Sb., zákona č. 133/2011 Sb., zákona č. 134/2011 Sb., zákona č. 152/2011 Sb., zákona č. 188/2011 Sb., zákona č. 245/2011 Sb., zákona č. 249/2011 Sb., zákona č. 255/2011 Sb., zákona č. 262/2011 Sb., zákona č. 300/2011 Sb., zákona č. 308/2011 Sb., zákona č. 329/2011 Sb., zákona č. 344/2011 Sb., zákona č. 349/2011 Sb., zákona č. 350/2011 Sb., zákona č. 357/2011 Sb., zákona č. 367/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 428/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona č. 458/2011 Sb., zákona č. 472/2011 Sb., zákona č. 19/2012 Sb., zákona č. 37/2012 Sb., zákona č. 53/2012 Sb., zákona č. 119/2012 Sb., zákona č. 169/2012 Sb., zákona č. 172/2012 Sb., zákona č. 202/2012 Sb., zákona č. 221/2012 Sb., zákona č. 225/2012 Sb., zákona č. 274/2012 Sb., zákona č. 350/2012 Sb., zákona č. 359/2012 Sb., zákona č. 399/2012 Sb., zákona č. 407/2012 Sb., zákona č. 428/2012 Sb., zákona č. 496/2012 Sb., zákona č. 502/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 50/2013 Sb., zákona č. 69/2013 Sb., zákona č. 102/2013 Sb., zákona č. 170/2013 Sb., zákona č. 185/2013 Sb., zákona č. 186/2013 Sb., zákona č. 232/2013 Sb., zákona č. 239/2013 Sb., zákona č. 241/2013 Sb., zákona č. 257/2013 Sb., zákona č. 273/2013 Sb., zákona č. 279/2013 Sb., zákona č. 281/2013 Sb., zákona č. 306/2013 Sb., zákona č. 313/2013 Sb., zákonného opatření Senátu č. 344/2013 Sb., zákona č. 101/2014 Sb., zákona č. 127/2014 Sb., zákona č. 187/2014 Sb., zákona č. 249/2014 Sb., zákona č. 257/2014 Sb., zákona č. 259/2014 Sb., zákona č. 264/2014 Sb., zákona č. 268/2014 Sb., zákona č. 331/2014 Sb., zákona č. 81/2015 Sb., zákona č. 103/2015 Sb., zákona č. 204/2015 Sb., zákona č. 206/2015 Sb., zákona č. 224/2015 Sb., zákona č. 268/2015 Sb., zákona č. 314/2015 Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 113/2016 Sb., zákona č. 126/2016 Sb., zákona č. 137/2016 Sb. a zákona č. 148/2016 Sb., zákona č. 188/2016 Sb., zákona č. 243/2016 Sb. a zákona č. 298/2016 Sb., zákona č. 319/ 2016 Sb. a zákona č. 324/2016 Sb., se za položku 22 vkládá nová položka 22A, která včetně nadpisu zní:
„Položka 22A
1. Umožnění konání
a) obecné části vstupní zkoušky podle zákona o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech nebo přijetí žádosti o její opakování Kč 3 000
b) zvláštní části vstupní zkoušky podle zákona o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech nebo přijetí žádosti o její opakování Kč 5 000
c) vstupní zkoušky podle zákona o soudních tlumočnících a soudních překladatelích nebo přijetí žádosti o její opakování Kč 3 000
d) rozdílové zkoušky podle zákona o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech nebo zákona o soudních tlumočnících a soudních překladatelích nebo přijetí žádosti o její opakování Kč 3 000
2. Vydání průkazu
e) znalce podle zákona o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech Kč 500
f) tlumočníka podle zákona o soudních tlumočnících a soudních překladatelích Kč 500.“.
ČÁST PÁTÁ
Změna zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů
Čl. V
Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění zákona č. 190/2009 Sb., zákona č. 219/2009 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 263/2011 Sb., zákona č. 167/2012 Sb., zákona č. 503/2012 Sb., zákona č. 192/2016 Sb., zákona č. 298/2016 Sb. a zákona č. 299/2016 Sb., se mění takto:
V § 3 odst. 1 a 5 se slova „způsobilá k právním úkonům“ nahrazují slovem „svéprávná“.
V § 4 odst. 3 větě první se slova „a insolvenčnímu správci“ nahrazují slovy „, insolvenčnímu správci, znalci, soudnímu tlumočníkovi a soudnímu překladateli“ a ve větě druhé se slova „a insolvenční správce“ nahrazují slovy „, insolvenční správce, znalce, soudní tlumočníky a soudní překladatele“.
V § 11 odst. 1 písm. c) se slova „zbavení nebo omezení způsobilosti této osoby k právním úkonům“ nahrazují slovy „omezení svéprávnosti této osoby“.
§ 15 včetně nadpisu zní:
„§ 15
Využívání údajů z informačních systémů veřejné správy a součinnost

Ministerstvo za účelem správy informačního systému datových schránek a zřizování a správy datových schránek využívá
a) ze základního registru obyvatel tyto údaje:
1. příjmení,
2. jméno, popřípadě jména,
3. adresa místa pobytu,
4. datum, místo a okres narození, u subjektu údajů, který se narodil v cizině, datum, místo a stát, kde se narodil,
5. datum, místo a okres úmrtí, jde-li o úmrtí subjektu údajů mimo území České republiky, datum úmrtí, místo a stát, na jehož území k úmrtí došlo; je-li vydáno rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého, den, který je v rozhodnutí uveden jako den smrti nebo den, který subjekt údajů prohlášený za mrtvého nepřežil, a datum nabytí právní moci tohoto rozhodnutí,
b) z informačního systému evidence obyvatel tyto údaje:
1. jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
2. rodné číslo,
3. omezení svéprávnosti,
c) z informačního systému cizinců tyto údaje:
1. jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné příjmení,
2. rodné číslo,
3. omezení svéprávnosti,
d) ze základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci kromě veřejně přístupných údajů tyto údaje:
1. jméno, popřípadě jména, a příjmení podnikající fyzické osoby nebo zahraniční osoby,
2. adresa místa pobytu v České republice, popřípadě bydliště v zahraničí podnikající fyzické osoby nebo zahraniční osoby.
Ministerstvo spravedlnosti bezodkladně informuje ministerstvo o zápisu znalce do seznamu znalců, znaleckých kanceláří a znaleckých ústavů (dále jen „seznam znalců“) a o zápisu soudního tlumočníka nebo soudního překladatele do seznamu soudních tlumočníků a soudních překladatelů (dále jen „seznam soudních tlumočníků“), o údajích vedených o této osobě v seznamu znalců nebo v seznamu soudních tlumočníků nezbytně nutných pro zřízení datové schránky a jejich změnách a o vyškrtnutí této osoby ze seznamu znalců nebo seznamu soudních tlumočníků.“.

Čl. VI
Přechodné ustanovení
Ministerstvo vnitra zřídí znalci, soudnímu tlumočníkovi a soudnímu překladateli zapsaným podle zákona o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech a podle zákona o soudních tlumočnících a soudních překladatelích, kterým nebyla zřízena datová schránka podle § 4 zákona č. 300/2008 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, do 6 měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona datovou schránku podle § 4 odst. 3 zákona č. 300/2008 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
ČÁST ŠESTÁ
Změna zákona o zdravotních službách
Čl. VII
Zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění zákona č. 167/2002 Sb., zákona č. 437/2012 Sb., zákona č. 66/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 60/2014, zákona č. 205/2015 Sb., zákona č. 47/2016 Sb., zákona č. 126/2016 Sb., zákona č. 147/2016 Sb., zákona č. 189/2016 Sb., zákona č. 192/2016 Sb., zákona č. 264/2016 Sb. a zákona č. 298/2016 Sb., se mění takto:
V § 51 odst. 3 se za slovo „znalci,“ vkládají slova „znalecké kanceláři,“.
V § 65 odst. 2 písm. i) se slovo „ústavem30)“ nahrazuje slovy „ústavem nebo znaleckou kanceláří30) “.
Poznámka pod čarou č. 30 zní:

„ 30) § 2 odst. 1 zákona č. ……/2017 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech.“.

ČÁST SEDMÁ
ÚČINNOST
Čl. VIII
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2020.

Důvodová zpráva
I. Obecná část
Zhodnocení platného právního stavu včetně zhodnocení současného stavu ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
V současnosti je výkon znalecké a tlumočnické činnosti upraven především zákonem č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláškou Ministerstva spravedlnosti č. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů. V roce 2015 nově nabyla účinnosti i vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 123/2015 Sb., kterou se stanoví seznam znaleckých oborů a odvětví pro výkon znalecké činnosti. Dále se této problematiky týká i směrnice Ministerstva spravedlnosti ze dne 15. února 1973, o organizaci, řízení a kontrole znalecké a tlumočnické činnosti.
Tato právní úprava je v posledních letech své existence velice kritizována za mnohé nedokonalosti, nesystémová řešení, zastaralost a jiné nedostatky, kterými trpí. Především se jedná o problematiku zápisu do seznamu, resp. vzniku znaleckého (tlumočnického) oprávnění, odměňování, nedostatečných sankčních mechanismů, absence kontroly kvality a věcného přezkoumávání znaleckých posudků. Kritizováno je pak i propojení znalců s tlumočníky do jednoho zákona, a tedy velice podobná právní úprava pro tyto dvě odlišné profese, a nerozlišování mezi tlumočníky a překladateli. Negativní obraz si získala i samotná profese jako taková, neboť pohled veřejnosti je významně ovlivňován mediálními kauzami, kterých neustále přibývá. Důvěra laické i odborné veřejnosti, zejména ve znaleckou činnost, je tím silně otřesena.
V této souvislosti tak bylo přistoupeno k vytvoření nového zákona o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech a nového zákona o soudních tlumočnících a soudních překladatelích. Pokud se má ale jednat o funkční právní úpravu, je potřeba změny obsažené v těchto právních předpisech promítnout i do dalších zákonů, a to zejména do trestního řádu, trestního zákoníku, zákona o správních poplatcích a zákona o živnostenském podnikání. V neposlední řadě pak tento doprovodný zákon obsahuje i novelu občanského soudního řádu v té části, která se týká předkládání znaleckých posudků stranami řízení. Současný přístup, kdy i jednotlivé strany řízení mohou předkládat důkazy znaleckým posudkem, se příliš neosvědčil a vedl spíše k prodloužení a prodražení řízení. Navrhuje se tudíž tento přístup, který se jeví v rámci evropského srovnání navíc jako ojedinělý, opustit, a v zásadě se navrátit ke stavu, který zde v procesním dokazování fungoval do roku 2012, resp. přejmout německou právní úpravu, která umožňuje, aby strany předložily znalecký posudek (s důležitostí znaleckého posudku, nikoli pouze listinného důkazu) pouze v situaci, kdy s tím všichni účastníci řízení souhlasí.
Doposud účinný zákon o znalcích a tlumočnících ani žádný ze souvisejících měněných předpisů nemá vztah k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen, neboť nikterak
v tomto směru neomezuje podmínky pro zisk znaleckého oprávnění ani možnost nechat si zpracovat znalecký posudek znalcem či znaleckým ústavem.
Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy
Cílem předkládaného návrhu zákona je stabilizace znaleckého, tlumočnického a překladatelského odvětví a především zkvalitnění výkonu této činnosti. K tomuto cíli však vede celá řada jednotlivých opatření, která jsou nutná pro dosažení požadovaného výsledku, což v sobě zahrnuje i novelizaci jednotlivých dotčených právních předpisů. Navrhované změny jsou s výjimkou změny občanského soudního řádu v zásadě terminologického a legislativně technického charakteru a jejich zavedení zajistí jednodušší a srozumitelnější aplikace předmětných ustanovení. V některých případech jsou dané změny dokonce absolutně nezbytné, neboť při jejich neprovedení by mohlo dojít k závažným interpretačním (aplikačním) problémům v praxi.
Výjimkou je snad pouze změna § 127a občanského soudního řádu, která přímo nevyplývá z návrhu zákona o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, ale do značné míry s ním souvisí. Tato změna by měla odstranit zbytečné průtahy v soudních řízeních a zefektivnit postup soudu. V zásadě se jedná o návrat do stavu před novelou č. 218/2011 Sb., která umožnila, aby strany řízení předkládaly soudu znalecké posudky vypracované na žádost soukromého zadavatele, přičemž tyto posudky měly stejnou váhu a muselo k nim být přistupováno stejně jako ke znaleckým posudkům, které zadal k vypracování soud. Tato změna, ačkoli byla zavedena s dobrým úmyslem urychlit a zjednodušit řízení, přinesla pravý opak. Strany možnost předložit soukromé znalecké posudky plně využívají, dalo by se říci, dokonce nadužívají, což soud vede k nutnosti zadávat, často i opakovaně, revizní znalecké posudky. V konečném důsledku pak nejsou výjimky, kdy v řízení byly předloženy nebo zpracovány i čtyři či více znaleckých posudků. Celý tento proces tak řízení prodlužuje a prodražuje. Zároveň to vede i k degradaci znalecké profese, neboť se logicky musíme ptát na otázku, proč je potřeba zpracovávat tolik znaleckých posudků, když by všechny, pokud byly provedeny správně, měly dojít ke stejným, či obdobným výsledkům? Jak je tedy možné, že jsou v řízení předloženy čtyři znalecké posudky, často s diametrálně odlišnými závěry? Pokud chceme výkon znalecké činnosti navrátit dobrou pověst, vážnost, prestiž a v neposlední řadě kvalitu, je i změna občanského soudního řádu jedním z nezbytných kroků. Ačkoli úprava procesních pravidel sama o sobě zajisté nepřinese zvýšení kvality znaleckých posudků, jedná se o jeden krok z mnoha. Návrh nového zákona o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech by měl přinést změny, které v konečném důsledku měly znamenat, že předkládat vícero znaleckých posudků v řízení by nebylo ani potřeba.
Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy
Předložení návrhu zákona o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech a návrhu zákona o soudních tlumočnících a soudních překladatelích je v souladu s úkolem, který byl Ministerstvu spravedlnosti svěřen v rámci Plánu legislativních prací na rok 2015 a na rok 2016, doprovodná změna dalších právních předpisů s těmito zmíněnými návrhy souvisí. Pokud by tato změna nebyla provedena, řada ustanovení dotčených právních předpisů by byla obtížně aplikovatelná a nebyla by provázána s těmito dvěma novými právními předpisy. Zároveň by došlo ke snížení míry právní jistoty dotčených subjektů, ࠀࠚࠦࡆࡈࡊমਘਮ੘੤ὸᾎᾚᾪⅬⅮ␬⑾⒀▆ⴚ⵮ⷒⷔ폝볏벧辟쾃콽较荫媏䪏ᘞၨ镞䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊ渀Ո琄Ոᘡၨ镞㔀脈䩃䩏䩑䩡䡮Ѕ䡴Ѕᘢၨ镞䌀ᡊ伀J倀J儀J愀ᑊ渀Ո琄Ոᘊၨ镞愀ᡊᘖၨ镞䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊᘞၨ镞䌀ᡊ伀J儀J愀ᑊ渀Ո琄Ոᘎၨ镞伀J儀Jᘨၨ镞㔀脈䩃䩏䩐䩑࡜憁ᡊ渀Ո琄Ոᘥၨ镞䌀ᡊ伀J倀J儀J尀脈䩡䡮Ѕ䡴Ѕᘆၨ镞ᘒ�똃䌀ᡊ伀J儀Jᘒၨ镞䌀ᡊ伀J儀Jᘕၨ镞㔀脈䩃䩏䩑ᘚၨ镞䀀㲈䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊ᠀ࠀࠚࠦࡊমਘਮ੘੤ὶὸὺᾎᾚⅮⅰõíè�Ù찀¾븀´ꘀí鈀ऀ␃ᐃ¤愀̤摧帐ጀ옍쐁萏萑Ʃ搒Ĕ葞葠Ʃ摧帐ഀ☊଀ᙆጀ᐀¤䀀Ԧ摧帐ऀ搒ðꐔ摧帐ഀ␃ᄃጀ¤怀愀̤摧帐ఀ␃ሁĀጀ碤愀Ĥ摧帐฀␃ሁĀጀ碤᐀¤愀Ĥ摧帐Ѐ摧帐܀␃愁Ĥ摧帐ऀ␃ᐁ愀Ĥ摧帐ༀⅰ␬⑾⒀⒎▆☜✲➨⬨⮌Ⳃ⵴〆ㅼ㇊ñÓ쬀Ã눀²눀¡ꄀ²눀²눀᠀␃ਃ&䘋萏Ѯ萑ﳺꐓðꐔ♀帅溄怄彩懼̤摧帐̤̀萏ːꐓðꐔ♀帅킄愂̤摧帐က␃ਃ&䘋ꐓðꐔ♀愅̤摧帐܀␃愃̤摧帐܀␃愁Ĥ摧帐
ሀĀጀ᐀¤䀀Ԧ摧帐က☊଀ᙆሀĀጀ᐀¤䀀Ԧ摧帐ഀ␃ᄃꦄᐁ¤怀ꦄ愁̤摧帐ༀⷔ⻘⽐㎐㎒㎢㏆㡎㡴㡶㢒㢖㢘㺼㾼䁰䂀䂔䍮䎢䎰䐖䖀䗚䞘䞼䢪䤲䥘䭎䰶䳐䳚쓒ꮸ트ꮸꮸ룒룒뢫룒뢘蟒퉶皇룒卤ᘡၨ镞䌀ᡊ伀J儀J尀脈䩡䡮Ѕ䡴Ѕᘢၨ镞䌀ᡊ伀J倀J儀J愀ᑊ渀Ո琄Ոᘡၨ镞㘀脈䩃䩏䩑䩡䡮Ѕ䡴Ѕᘡၨ镞㸀Ī䩃䩏䩑䩡䡮Ѕ䡴Ѕᘥၨ镞㔀脈䩃䩏䩐䩑䩡䡮Ѕ䡴Ѕᘙၨ镞㔀脈䩃䩏䩑䩡ᘖၨ镞䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊᘚၨ镞䌀ᡊ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ愀ᡊᘞၨ镞䌀ᡊ伀J儀J愀ᑊ渀Ո琄Ոᘞၨ镞䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊ渀Ո琄Ոᘚၨ镞䌀ᡊ伀J倀J儀J愀ᡊ ㇊㌜㎐㎒㎢㏆㝈㡌㡎㡴㢘㧐㴆㺊㺼ñä�Ë묀»글谀{笀{笀က␃ਃ&䘋ꐓðꐔ♀愅̤摧帐က␃ഁ׆Ā˅ሀĀ᐀梤愁Ĥ摧帐က☊଀ᙆሀĀጀ᐀¤䀀Ԧ摧帐ఀ␃ሃĀ᐀¤愀̤摧帐ༀ␃ᄃ뾄ጂ碤᐀¤怀뾄愂̤摧帐̀Ĥ␆ሁĀ᐀¤愀Ĥ摧帐̀Ĥ␆ᐁ¤愀Ĥ摧帐ఀ␃ሁĀ᐀¤愀Ĥ摧帐ഀ☊଀ᙆጀ᐀¤䀀Ԧ摧帐฀㺼㾼㿺䁰䂀䂒䂔䍮䎢䎰䐔䐖䖀ñà툀Ä쐀ºꠀ蔀q먀ጀ␅؁Ĥ옍렂ĜሀĀ᐀¤䀀Ԧ摧帐ᘀ␃ԁĤ␆ഁࣆȀᆸ᳠搒ðꐔ♀愅Ĥ摧帐̀Ĥ␆ሁĀ愀Ĥ摧帐؀Ĥ☊଀ᙆሀĀጀ᐀¤䀀Ԧ摧帐ऀ␃ᐃ¤愀̤摧帐̀Ĥ␆ሁĀ᐀¤愀Ĥ摧帐̀Ĥ␆ሁĀጀ碤愀Ĥ摧帐က␃ਃ&䘋ꐓðꐔ♀愅̤摧帐ഀ␃ᄃ솄ᐂ¤怀솄愂̤摧帐ఀ䖀䞘䞼䠲䤲䤴䥘䫬䭎䭐卤卦因ð�Ì찀½글Ì鴀瘀v瘀ഀ␃ᄃ쒄ᐂ¤怀쒄愂̤摧帐᠀␃ഃ׆Ā˅ༀ厄ᄃ궄ዼĀ᐀¤帀厄怃궄懼̤摧帐က☊଀ᙆሀĀጀ᐀¤䀀Ԧ摧帐̤̀萑˅ꐔ♀怅얄愂̤摧帐̤̀萏ːꐔ♀帅킄愂̤摧帐က␃ਃ&䘋ꐓðꐔ♀愅̤摧帐̤̀萏Ũ萑ŝꐔ♀帅梄态嶄愁̤摧帐฀␃ਃ&䘋ꐓð♀愅̤摧帐ఀ䳚䳜䷮佰偰偼啮回因囶圴址坂社祔禢霞霢靰靴馘馞馠馢駬駲骰髸鬆뛾뜔롢�퇮鞬뾬겍겗걸걸걸걸걸겗坨hᘡၨ镞㔀脈䩃䩏䩑䩡䡮Ѕ䡴Ѕᘞၨ镞䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊ渀Ո琄Ոᘨၨ镞䌀ᡊ䠀Ī䩏䩐䩑࡜憁ᡊ渀Ո琄Ոᘒၨ镞䌀ᡊ伀J儀Jᘨၨ镞㔀脈䩃䩏䩐䩑࡜憁ᡊ渀Ո琄Ոᘥၨ镞䌀ᡊ伀J倀J儀J尀脈䩡䡮Ѕ䡴Ѕᘢၨ镞䌀ᡊ伀J倀J儀J愀ᡊ渀Ո琄Ոᘖၨ镞䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊᘡၨ镞䌀ᡊ伀J儀J尀脈䩡䡮Ѕ䡴Ѕᘢၨ镞䌀ᡊ伀J倀J儀J愀ᑊ渀Ո琄Ոἄ因囶圴坂瓼甌社祔禢禲附难霦靰頊飾馢駬ðã휀Ï쌀ðð됀¥销销¥销ༀ␃༃킄ጂ碤᐀¤帀킄愂̤摧帐̤̀☊଀ᝆጀ碤᐀¤愀̤摧帐฀␃ሃĀጀ碤᐀¤愀̤摧帐଀␃ᄃ쒄怂쒄愂̤摧帐܀␃愁Ĥ摧帐଀␃ᄃ梄态梄愁̤摧帐ఀ␃ሁĀጀ碤愀Ĥ摧帐฀␃ሁĀጀ碤᐀¤愀Ĥ摧帐ᄀ駬骖骘骰髸鬆뛼뜖뜾롲릪몺뱦벊뵐븄븘뺨ïàà촀Á뤀¹뤀¹뤀¹뤀ª騀̀Ĥ␆ሁĀጀ碤᐀¤愀Ĥ摧帐฀␃ഃெ̀˅ṵℹ愀̤摧帐܀␃愃̤摧帐଀␃ጃ᐀碤愀̤摧帐ሀ␃ᄃ쒄ሂĀጀ᐀碤怀쒄愂̤摧帐฀␃ሁĀጀ碤᐀¤愀Ĥ摧帐ༀ␃༃킄ጂ碤᐀¤帀킄愂̤摧帐ᄀ롢롤릚릜몬몮뱘뱚뵆뵈뷴뷶븄븘뺨얠온퓴픞������������������������뛋뛋뛋뛋ꇋ袕쮕쭻쭻箕쮕쮶東ᘒၨ镞倀͊儀J帀Jᘒၨ镞䌀ᡊ伀J儀Jᘙၨ镞䌀ᡊ䠀Ī䩏䩑䩡ᘙၨ镞㔀脈䩃䩏䩑䩡ᘖၨ镞䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊᘨၨ镞㘀脈䩃䩏䩐䩑࡜憁ᡊ渀Ո琄Ոᘨၨ镞㔀脈䩃䩏䩐䩑࡜憁ᡊ渀Ո琄Ոᘥၨ镞䌀ᡊ伀J倀J儀J尀脈䩡䡮Ѕ䡴Ѕᘞၨ镞䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊ渀Ո琄Ոᘢၨ镞䀀撈䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊ渀Ո琄Ո☄뺨뺴섾쇪쐺앢얔얠옦온윐읮있ïÑ숀Â턀ï꼀¡言z樀ༀ␃ᄃ쒄ጂ碤᐀¤怀쒄愂̤摧帐ༀ␃༃梄ጁ碤᐀¤帀梄愁̤摧帐̤̀☊଀᥆ༀᄀᲄጁ碤᐀¤帀怀ᲄ愁̤摧帐ഀ␃༁킄ᐂ¤帀킄愂Ĥ摧帐ሀ␃༁킄ሂĀጀ碤᐀¤帀킄愂Ĥ摧帐̤̀☊଀ᡆጀ碤᐀¤愀̤摧帐က␃؃Ĥ☊଀ᡆጀ碤᐀¤愀̤摧帐
̤̀␆ጁ碤᐀¤愀̤摧帐̀Ĥ␆ሁĀጀ碤᐀¤愀Ĥ摧帐ఀ있잾쟮죖쮢찒챼천쳎촪추춴췦컼쾬킢퓤퓦ïïßïÏï¿뼀¿ꠀሀ␃༁킄ሂĀጀ碤᐀¤帀킄愂Ĥ摧帐̤̀☊଀᥆ༀᄀ梄ጁ碤᐀¤帀怀梄愁̤摧帐ༀ␃ᄃꪄጁ碤᐀¤怀ꪄ愁̤摧帐ༀ␃ᄃ梄ጁ碤᐀¤怀梄愁̤摧帐ༀ␃༃ᲄጁ碤᐀¤帀ᲄ愁̤摧帐ༀ␃༃킄ጂ碤᐀¤帀킄愂̤摧帐ᄀ퓦퓴픞��������������ïà턀Ñ턀Á눀²ꠀ¨ꠀÑÑ턀ഀ␃ᄃ쒄ጂ怀쒄愂̤摧帐ऀ␃ᐃ¤愀̤摧帐̤̀☊଀ᩆጀ碤᐀¤愀̤摧帐ༀ␃ᄃ얄ጂ碤᐀¤怀얄愂̤摧帐฀␃ሁĀጀ碤᐀¤愀Ĥ摧帐̤̀␆ᄁ쒄ጂ碤怀쒄愂̤摧帐̀Ĥ␆ሁĀጀ碤᐀¤愀Ĥ摧帐ᄀ﹔ñé쐀¸렀¸렀±렀渀ț̤̀옍᠁搒Ĕꐓxꐔ䐭Ā왍
愀̤摧儆@Ȩ̤̀☊ଁ୆ഀࣆȀƪؘ萏ʂ萑ﵾ搒Ĕꐓxꐔ䐭Ā왍
帀芄怂纄懽̤摧儆@؀ꐔ摧儆@଀␃ጃ碤᐀¤愀̤摧儆@␀␃ਃĦ䘋
옍᠁萏ʂ萑ﵾ搒ĔꐓǠ䐭Ā왍
帀芄怂纄懽̤摧儆@܀搒Ĕ摧儆@ഀ␃ᄁ쒄ᐂ¤怀쒄愂Ĥ摧帐ఀ﹔ൔൖපබቢ㘀㢾㣀㤾㥀㷆㷈䂶䂸䅎䅐䆼䆾䙾䚀䤾컝듂ꛂ슴슦슴�貚ꛂ컝諂ꙮ컝듂듂컝컝ꛂÂᘶ٨䁑䌀ᡊ伀J倀J儀J愀ᡊ攀h浀H渄H爄࣊＀@ࡵ唃Ĉᘚ٨䁑䌀ᡊ倀͊儀J帀J愀ᡊᘖ٨䁑䌀ᡊ儀J帀J愀ᡊᘚ٨䁑䌀ᡊ伀J倀͊儀J愀ᡊᘚ٨䁑䌀ᡊ伀J倀J儀J愀ᡊᘖ٨䁑䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊᘝ٨䁑㔀脈䩃䩐䩑䩞䩡ᘝ٨䁑㔀脈䩃䩐䩑䩞䩡ᘒ٨䁑倀ъ儀J帀Jᘒ٨䁑倀͊儀J帀J⤀﹔ൖබ㣀㥀㷈䂸䆾䚀䨈䨊䨌䨎÷툀ÆꄀÆ였|였r爀k였؀ꐔ摧儆@ऀ␃ᐃ¤愀̤摧儆@␀␃ਃĦ䘋옍᠁萏ʂ萑ﵾ搒ĔꐓǠ䐭Ā왍
帀芄怂纄懽̤摧儆@␀␃ਃĦ䘋
옍᠁萏ʂ萑ﵾ搒ĔꐓǠ䐭Ā왍
帀芄怂纄懽̤摧儆@଀␃ጃ碤᐀¤愀̤摧儆@␀␃ਃĦ䘋옍᠁萏ʂ萑ﵾ搒ĔꐓǠ䐭Ā왍
帀芄怂纄懽̤摧儆@܀␃愃̤摧儆@ఀcož by se negativně projevilo na stabilitě právního prostředí a s tím souvisejících negativních jevech. Všechny změny, které jsou činěny nad rámec úpravy vyvolané přijetím těchto nových právních předpisů, byly pečlivě zvažovány z hlediska jejich potřebnosti a účelnosti a jsou činěny pro zlepšení výkon znalecké, tlumočnické a překladatelské činnosti.
Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem
Návrh nové právní úpravy znalecké, tlumočnické a překladatelské činnosti a s tím související změny dalších právních předpisů jsou plně slučitelné s ústavním pořádkem České republiky. Této oblasti se kromě judikatury Ústavního soudu dotýká především článek 26 Listiny základních práv a svobod, který každému zaručuje právo na svobodnou volbu povolání, jakožto i právo podnikat či provozovat jinou hospodářskou činnost. Zákon však může stanovit podmínky a omezení pro výkon určitých povolání či profesí, což v případě výkonu znalecké, tlumočnické a překladatelské činnosti i činí.
Práva na podnikání se lze domáhat pouze v mezích zákonů, které toto právo provádějí. Zákonodárce má relativně širokou dispozici pro konkrétní vymezení obsahu a způsobu realizace tohoto práva. Tato působnost zákonodárce však není absolutní. Omezení práva podnikat se nesmí dotýkat jeho samotné povahy, podstaty a smyslu a musí být vždy respektována zásada rovnosti v právech.
Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z jejího členství v Evropské unii
Navrhovaná právní úprava je plně slučitelná se závazky vyplývajícími pro Českou republiku z jejího členství v Evropské unii. Činnost znalce, soudního tlumočníka a soudního překladatele se dle čl. 49 a násl. Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“) o svobodě usazování a navazující judikatury Soudního dvora EU ve spojených případech C-372/09 a 373/09 Fa považuje za poskytování služeb ve smyslu SFEU. Zároveň by podle evropské judikatury měly být dány rovné a transparentní podmínky pro výkon určité výdělečné činnosti tak, aby se na ně žadatelé mohli spolehnout (srov. C-162/99 Komise v. Itálie).
Ve směrnici Evropského parlamentu a Rady č. 64/2010 (v článku 5), o právu na tlumočení a překlad v trestním řízení, je uveden požadavek na kvalitu tlumočení a překladu. Na základě této směrnice by měly být definovány minimální standardy. Návrhem se dále vylepšuje stávající stav implementace čl. 4 citované směrnice, podle kterého nesou členské státy „náklady na tlumočení a překlad vzniklé při uplatňování článků 2 a 3 bez ohledu na výsledek řízení“.

Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána
Oblast výkonu znalecké, tlumočnické a překladatelské činnosti je předmětem některých mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána. V první řadě je potřeba zmínit především Evropskou úmluvu o lidských právech (dále jen “Úmluva”).
Jedná se kupříkladu na právo být za splnění určitých podmínek být jmenován znalcem, tlumočníkem či překladatelem s čímž do značné míry souvisí i právo nebýt tohoto postavení svévolně zbaven. Jedná se o občanské právo ve smyslu článku 6 Úmluvy, které může být v určitém ohledu rovněž právem, resp. zájmem majetkové ochrany. Takový zájem pak požívá ochrany článku 1 Protokolu č. 1 k Úmluvě. Naplnění výše uvedeného souvisí zejména s tím, že zde existuje možnost se odvolat pro rozhodnutí o zapsání znalce do seznamu a jeho vyškrtnutí, a následná možnost podat žalobu ve správním soudnictví.
Jelikož mohou být proti znalcům, tlumočníkům i překladatelům uplatňovány rozličné sankce, zejména tedy správní tresty, pak se jedná o oblast rozhodování o trestních obviněních ve smyslu článku 6 Úmluvy. V této souvislosti lze poznamenat především, že je nutno respektovat zásady, které tato Úmluva stanoví, tedy např. zásady nulla poena sine lege (obsaženo v článku 6 odst. 3 Úmluvy) nebo zásady ne bis in idem (zakotveno v článku 4 Protokolu č. 7 k Úmluvě). Je tedy vyloučeno, aby znalec, tlumočník nebo překladatel byl opakovaně postihován za tentýž prohřešek.
Mezinárodní smlouvy se ale mohou výkonu znalecké, tlumočnické či překladatelské činnosti dotýkat ale i v celé řadě dalších aspektů, např. v situaci (zejména v trestním řízení), kdy znalec, tlumočník či překladatel vystupuje v obdobném postavení jako svědek, s čímž souvisí i skutečnost, že trestní soud musí obviněnému zajistit určitá práva vůči takovéto osobě, jako například upozornit na jeho poměrně k věci či dotčeným osobám. Znalec, tlumočník i překladatel se může rovněž sám nesprávným výkonem znalecké činnosti dopustit trestného činu. V trestním řízení pak musí být zajištěna ochrana všech práv vyplývajících z mezinárodních smluv.
Ve vztahu k trestnímu řízení vedenému vůči třetí osobě lze z pohledu výkonu tlumočnické či překladatelské činnosti zdůraznit zejména zajištění bezplatné pomoci tlumočníka v případě, že tato osoba nerozumí jazyku, v němž je vedeno soudní řízení, nebo tímto jazykem nemluví, což vyplývá z článku 6 odst. 3 písm. e) Úmluvy, ale je promítnuto i do jiných ustanovení a právních předpisů.
Navrhovaná právní úprava je zcela v souladu s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána.
Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované úpravy na státní rozpočet a ostatní rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, dále sociální dopady, včetně dopadů na rodiny a dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, a dopady na životní prostředí
Předpokládají se náklady na státní rozpočet s ohledem na zřízení a následný provoz datových schránek a dále související se zvýšením míry implementace čl. 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/64/EU o právu na tlumočení a překlad v trestním řízení. Veškeré další náklady, které nepřímo souvisí s touto právní úpravou, jsou vyčísleny v jednotlivých návrzích právních předpisů, ke kterým je tento zákon veden jako doprovodný, tedy v návrhu zákona o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech.
Správcem informačního systému datových schránek je Ministerstvo vnitra. Provozovatelem informačního systému datových schránek je držitel poštovní licence. Odměna držiteli poštovní licence za provozování informačního systému datových schránek se stanoví podle cenových předpisů. Náklady spojené s provozováním informačního systému datových schránek hradí stát z prostředků státního rozpočtu vyčleněných podle návrhu Ministerstva vnitra pro stanovený účel v kapitole všeobecná pokladní správa.
Datových schránek bylo ke dni 26. 10. 2016 zřízeno 767 344 a každý měsíc přibývá zhruba 3000 nových žadatelů. Z tohoto pohledu je potřeba považovat odhadem 9000 znalců a 3000 soudních tlumočníků a soudních překladatelů za zanedbatelný počet. Od roku 2013 platí stát Ministerstvu vnitra paušálně 500 mil. Kč bez DPH ročně. S ohledem na uvedené tak lze konstatovat, že povinnost zřídit datovou schránku dalším osobám podle tohoto návrhu sice klade náklady na státní rozpočet, nejedná se však o vícenáklady, které by bylo potřeba uplatňovat. Zřizování a provoz datových schránek sice finančně náročné jsou, ale kromě nepopiratelných výhod, které s sebou datové schránky přinášejí, znamenají rovněž i úsporu na poštovném, neboť zaslání jedné zprávy do datové schránky vychází levněji než odeslání kupříkladu doporučeného dopisu. V roce 2015 bylo celkově odesláno 84,5 mil. datových zpráv, za rok 2016 je to k 26. 10. 2016 již 76,5 mil. datových zpráv, takže počet zaslaných datových zpráv každoročně stoupá. Celkově bylo ke dni 26. 10. 2016 zasláno již 398 mil. datových zpráv.
Dopady implementace čl. 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/64/EU o právu na tlumočení a překlad v trestním řízení nelze blíže kvantifikovat (lze odhadovat, že se bude jednat o náklady v řádech desítek milionů korun), přijetí uvedené normy je však nezbytné, nemá-li Česká republika být sankcionována za nepromítnutí požadavků směrnice do svého právního řádu a nemá-li hradit i případné nároky na náhradu škody, která z této nedostatečné právní úpravy vznikne.
Návrh zákona má dopady na podnikatelské prostředí, neboť na výkon znalecké, tlumočnické i překladatelské činnosti lze nahlížet jako na podnikání. Tento návrh upravuje některé podmínky výkonu tohoto podnikání, a to zejména v části týkající se změny živnostenského zákona, kde se staví na jisto, že činnost soudních překladatelů, soudních tlumočníků, znalců a znaleckých kanceláří není živností. Živností tak stále zůstává pouze překladatelská a tlumočnická činnost. Návrh zákona nemá sociální dopady, ani dopady na rodiny či specifické skupiny obyvatel, jako například na osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, ani dopady na životní prostředí.
Zhodnocení dopadu navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Navrhované řešení má dopad ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů, neboť zavádí povinnost zřízení datové schránky, což s sebou nevyhnutelně nese i nakládání s daty jednotlivých majitelů datových schránek. Ministerstvo vnitra, které je správcem informačního systému datových schránek, ve spolupráci s držitelem poštovní licence, který je provozovatel tohoto systému, zajišťují v oblasti bezpečnosti datových schránek náležitá opatření tak, aby nemohlo být ohroženo právo na ochranu soukromí a osobních údajů. Správce ani provozovatel informačního systému datových schránek nejsou oprávněni k přístupu do datových schránek jiných subjektů. Údaje vedené v informačním systému datových schránek jsou neveřejné a nelze je poskytnout jiným osobám, s výjimkou kontaktní adresy, na niž má být adresátu doručováno, byl-li dán souhlas k jejímu zveřejnění.
Dále je třeba konstatovat, že ve vztahu k ochraně osobních údajů se návrhu zákona dotýká kromě vnitrostátních právních předpisů rovněž směrnice Evropského parlamentu a Rady 95/46/ES ze dne 24. října 1995 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů, resp. nové nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES, a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/680 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů příslušnými orgány za účelem prevence, vyšetřování, odhalování či stíhání trestných činů nebo výkonu trestů, o volném pohybu těchto údajů a o zrušení rámcového rozhodnutí Rady 2008/977/SVV.
Zhodnocení korupčních rizik navrhovaného řešení (CIA)
Zhodnocení korupčních rizik provedené dle metodiky CIA:
Přiměřenost
Předkládaný návrh zákona je všech upravovaných oblastech svým rozsahem i obsahem přiměřený tomu, co má upravovat. Navrhovaná právní úprava nemění kompetence orgánů, neúměrně je nerozšiřuje ani necentralizuje určité pravomoci do rukou jediného orgánu.
Efektivita
Navrhovaná regulace umožní efektivní implementaci stanovených opatření do praxe. Dále by měla navržená změna občanského soudního řádu přinést efektivnější, rychlejší a hospodárnější občanské soudní řízení, ve kterém jsou předkládány znalecké posudky. Konkrétně je za hodnocení důkazů však zodpovědný vždy daný soud, resp. samosoudce či senát.
Odpovědnost
Zvolená právní úprava vždy jasně reflektuje požadavek čl. 79 odst. 1 Ústavy, podle něhož musí být působnost správního orgánu stanovena zákonem.
Opravné prostředky a kontrolní mechanismy
Navrhovanou právní úpravou nedochází k zúžení možnosti využít standardní opravné prostředky a kontrolní mechanismy.
Lze tudíž konstatovat, že navrhovaná právní úprava nevytváří žádná nová korupční rizika. Z hlediska transparence a otevřenosti dat lze navíc uvést, že navrhovaná úprava nemá vliv na dostupnost informací dle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů.

10. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu
Navrhovaná úprava nemá dopady na bezpečnost nebo obranu státu.
II. Zvláštní část
K čl. I (změna trestního řádu)
K bodům 1 až 2
Ustanovení trestního řádu o tlumočníkovi je třeba přizpůsobit změnám obsaženým v návrhu nového zákona o soudních tlumočnících a soudních překladatelích, zejména je třeba upravit ustanovení o možnosti odmítnout provedení tlumočnického úkonu.
Zákon o soudních tlumočnících a soudních překladatelích nově upravuje v hlavě III podrobnosti týkající se odměny a náhrady výdajů soudního tlumočníka, rozhodování o něm a o jeho splatnosti, jakož i možnost poskytnout soudnímu tlumočníkovi zálohu. Vzhledem k tomu je třeba v trestním řádu upravit pouze příslušnost k určení výše odměny a náhrady výdajů a formu, jakou je tak činěno.
Zatímco stávající zákon č. 36/1967 Sb. upravoval pouze výkon tlumočnické činnosti, nový zákon upravuje rovněž výkon překladatelské činnosti, proto je třeba zohlednit tuto skutečnost i v trestním řádu, pokud jde o pořizování písemných překladů pro účely trestního řízení. V návaznosti na § 16 návrhu zákona o soudních tlumočnících a soudních překladatelích se zohledňuje i možnost, že tlumočnickou a překladatelskou činnost bude poskytovat určitá osoba jednorázově.

K bodům 3 až 6
Právo na tlumočení je v českém právním řádu v obecné rovině upraveno v Listině základních práv a svobod (čl. 37 odst. 4). V rámci trestního řízení je toto právo realizováno v § 2 odst. 14 trestního řádu, podle kterého každý, kdo prohlásí, že neovládá český jazyk, je oprávněn používat před orgány činnými v trestním řízení svého mateřského jazyka nebo jazyka, o kterém uvede, že ho ovládá. Využije-li obviněný tohoto práva, nebo jestliže je třeba z jiných důvodů přetlumočit obsah písemnosti, výpovědi nebo jiného procesního úkonu, přibere se opatřením tlumočník (§ 28 odst. 1 trestního řádu).
Při ustanovování obhájců jako obhájců ex offo se zásadně vychází z tzv. pořadníku, který pro účely tohoto ustanovování vede soud. Advokáti vedení v pořadníku jsou přitom ustanovováni jako obhájci jednotlivým obviněným postupně tak, jak za sebou následují jejich příjmení v pořadníku. Byl-li by tímto způsobem ustanoven advokát, u kterého jsou dány důvody k vyloučení z obhajoby, nebo nemohl-li by být advokát ustanoven z jiných důvodů, ustanoví se první následný advokát, u kterého tyto důvody nejsou. Vzdal-li se obviněný ustanoveného obhájce prohlášením podle § 36b trestního řádu a následně vzal toto prohlášení zpět, ustanoví se mu týž obhájce, je-li to možné.
Podle poznatků z praxe je vhodné, aby došlo k novelizaci stávající právní úpravy tak, aby byl v pořadníku advokátů uveden cizí jazyk, ve kterém je advokát schopen poskytovat právní služby, obdobně, jako je tomu v případě záznamu v seznamu advokátů vedeném Českou advokátní komorou, kde se údaj o jazykových znalostech advokáta vyznačí v seznamu advokátů na základě písemné žádosti advokáta (čl. 46 odst. 4 organizačního řádu České advokátní komory č. 3/1999). Obviněnému, který využil právo uvedené v § 2 odst. 14 trestního řádu, by pak měl být prioritně ustanoven obhájce, s nímž se obviněný bezprostředně dohovoří. Soudce by v rámci pořadníku vedeném u příslušného soudu měl dojít k advokátu, který je dostatečně jazykově vybaven k poskytnutí takové právní služby.
Navržené ustanovení úvodní formulací „Je-li to možné...“ nadto připouští, že v případě, nebude-li takové osoby, postupuje se opět dle pořadníku. Uvedená změna je taktéž ve prospěch obviněných, kteří nehovoří českým jazykem a využili právo uvedené v § 2 odst. 14 trestního řádu. Má-li být obhajoba účinná, je samozřejmě potřebné, aby se obhájce s obviněným dohovořil, přičemž by měla být preferována bezprostřední komunikace mezi advokátem a obviněným.
K bodům 7 až 20
Změny ustanovení trestního řádu o znalcích reagují na změny právní úpravy obsažené v návrhu zákona o znalcích, znaleckých kanceláří a znaleckých ústavech, kdy je třeba úpravu v trestním řádu provázat s úpravou vyloučení z podání znaleckého posudku a odmítnutí výkonu znalecké činnosti podle zákona o znalcích, znaleckých kanceláří a znaleckých ústavech (§ 20 a 23).
Dále se navrhuje vypustit striktní požadavek, aby prohlídku a pitvu mrtvoly prováděly vždy dva znalci, neboť v tomto směru postačí obecné ustanovení § 105 odst. 4 věty první trestního řádu, podle něhož se přiberou dva znalci, jestliže jde o objasnění skutečnosti zvlášť důležité.
Návrh také zohledňuje skutečnost, že znaleckou činnost mohou kromě dosavadních znalců jako fyzických osob vykonávat i znalecké kanceláře jako právnické osoby. Ohledně znaleckých kanceláří by měla platit stejná pravidla jako ohledně znalců, přičemž pravidla pro vyloučení z podání znaleckého posudku se uplatní nejen vůči znalecké kanceláři jako právnické osobě, ale i vůči zpracovatelům posudku v rámci této znalecké kanceláře.
Trestní řád dále výslovně stanoví, že ustanovení o znalcích, popř. znaleckých kancelářích nebo znaleckých ústavech, se přiměřeně užije také v případě, kdy je orgánem činným v trestním řízení přibrána k podání znaleckého posudku jiná odborně způsobilá osoba, která není znalcem, znaleckou kanceláří nebo znaleckým ústavem a znaleckou činnost má vykonat jednorázově – § 17 zákona o znalcích, znaleckých kanceláří a znaleckých ústavech. Jde o situace, kdy pro daný obor a odvětví není zapsán žádný znalec, znalecká kancelář nebo znalecký ústav, kteří by mohli posudek podat, a je dána potřeba určitou otázku znalecky posoudit.
Zákon o znalcích, znaleckých kanceláří a znaleckých ústavech nově upravuje v hlavě III podrobnosti týkající se znalečného, rozhodování o něm a o jeho splatnosti, jakož i možnost poskytnout zpracovateli znaleckého posudku zálohu. Vzhledem k tomu je třeba v trestním řádu upravit pouze příslušnost k určení výše znalečného a formu, jakou je tak činěno.

K bodům 21 až 23
Podle článku 4 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/64/EU ze dne 20. října 2010 o právu na tlumočení a překlad v trestním řízení nesou členské státy „náklady na tlumočení a překlad vzniklé při uplatňování článků 2 a 3 bez ohledu na výsledek řízení“.
Podle článku 2 citované směrnice mají členské státy zajistit, aby v případech, kdy je to nezbytné pro zaručení spravedlivého řízení, bylo dostupné tlumočení komunikace mezi podezřelým nebo obviněným a jeho právním zástupcem, která je v přímé souvislosti s výslechem či soudním jednáním v rámci řízení nebo s podáním opravného prostředku či jinými procesními úkony (na rozdíl od odstavce 1, podle kterého, pokud obviněný nemluví jazykem, ve kterém se řízení vede, je povinností členského státu poskytnout tlumočení, v případech předvídaných v čl. 2 odst. 2 směrnice je dána státu „pouze“ povinnost zajistit, aby tlumočení bylo dostupné, což lze interpretovat tak, že musí být k dispozici veřejně dostupné seznamy tlumočníků). V případě, že komunikace obhájce s obviněným je tlumočena, nemusí jít ve všech případech o náklad, který nese stát, což se v odůvodňovaných ustanovení navrhuje změnit.
K bodům 24 a 25
Úprava vyloučení znalce se užije přiměřeně i na konzultanta přibraného podle § 157 trestního řádu (jde o jiného konzultanta než o konzultanta přibíraného podle návrhu zákona o znalcích, znaleckých kanceláří a znaleckých ústavech).
Dále se navrhuje přiznat odbornému konzultantovi, který je přibrán orgánem činným v trestním řízení podle § 157 odst. 3 tr. ř., náhradu hotových výdajů, které účelně vynaložil v souvislosti s poskytováním odborné pomoci orgánu činnému v trestním řízení. Odbornému konzultantovi, který není v pracovněprávním vztahu k orgánu nebo instituci vymezené v § 157 odst. 3 větě druhé tr. ř., se dále navrhuje přiznat odměnu ve výši stanovené vyhláškou Ministerstva spravedlnosti za jeho činnost.
Institut odborného konzultanta je součástí trestního řádu od roku 2002, nicméně v praxi není příliš využíván. Příčina nedostatečného využívání tohoto institutu je spatřována v nezakotvení nároků spojených s výkonem této funkce v případech, kdy orgány činné v trestním řízení oslovují konzultanty ze soukromé sféry, neboť nelze očekávat, že tyto osoby budou mít zájem poskytovat odbornou pomoc bezplatně. Přitom v dnešní době, kdy je činnost pachatelů stále sofistikovanější a vyznačuje se vysokou mírou profesionality, orgány činné v trestním řízení stále častěji pociťují nutnost konzultovat specifické odborné otázky, které z povahy věci nejsou orgánům činným v trestním řízení známy. Objasnění určitých odborných znalostí je pro orgány činné v trestním řízení důležité například pro stanovení vyšetřovacích verzí, pro zpracování vhodných otázek pro znalce za účelem vypracování znaleckého posudku, nebo konzultace posloupnosti prováděných úkonů v rámci přípravného řízení. Institut konzultanta byl do trestního řádu včleněn právě za účelem rychlého odborného objasnění určité problematiky projednávaného případu. Absence odměny za činnost odborného konzultanta je také v rozporu s tím, že za poskytnutí odborného vyjádření nebo za činnost znalce odměna náleží.
V případě, že je přibrán odborný konzultant, který je v pracovněprávním vztahu k určitému správnímu úřadu, jinému orgánu, vědecké nebo výzkumné instituci, pak tento konzultant vykonává činnost i nadále v pracovněprávním vztahu a na základě něho je také placen. Avšak i v těchto případech by konzultantovi měla náležet náhrada účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s poskytnutím odborné pomoci.
Výši a způsob určení odměny odborného konzultanta a náhrady účelně vynaložených nákladů stanoví prováděcí vyhláška, přičemž výše odměny odborného konzultanta bude odpovídat zhruba poloviční výši odměny znalce. Vychází se z toho, že výsledkem znalecké činnosti je důkazní prostředek a znalec za svoji činnost plně odpovídá, a to i trestně právně (§ 346 trestního zákoníku), zatímco odborný konzultant je pouze pomocnou osobou orgánu činného v trestním řízení (objasňuje skutečnosti, které není orgán činný v trestním řízení schopen z důvodu potřeby zvláštního vzdělání či zkušenosti samostatně posoudit) a výsledek jeho činností nemá důkazní hodnotu jako znalecký posudek, neboť se jako výsledek jeho konzultační činnosti zpravidla nepředpokládá písemný odborný závěr, ale jde spíše o ústní odborné objasnění určité problematiky. Za svoji konzultační činnost nenese odpovědnost, která je stále na orgánu činném v trestním řízení (viz poslední věta § 157 odst. 3 trestního řádu).
Přijetí navržené změny by mělo přispět k častějšímu využívání odborné pomoci konzultanta, a tím i k lepší orientaci orgánů činných v trestním řízení v odborné problematice vážící se ke konkrétní trestní věci, a to již v počátku trestního řízení. Ve svém důsledku tak může legislativní změna přispět k rychlejšímu objasnění skutkově a právně složitých trestních věcí, čímž by mohlo být také kompenzováno finanční zatížení, které je spojeno s touto změnou.
K čl. II (změna občanského soudního řádu)
Navrhuje se změna ustanovení § 127a občanského soudního řádu, které upravuje možnost předložit znalecký posudek některým z účastníků řízení. Touto změnou dochází k částečnému návratu do stavu před rokem 2012, kdy nabyla účinnosti novela č. 218/2011 Sb. Do doby před touto novelou sice mohly strany řízení předkládat soudu znalecké posudky, které si strany nechaly samy znalcem vyhotovit, ale posuzovaly se pouze jako listiny soukromé povahy. Jedině znalecký posudek, který byl vypracován znalcem ustanoveným soudem, se považoval za důkaz znaleckým posudkem. Zmíněnou novelou došlo k tomu, že se nově všechny znalecké posudky, bez ohledu na to, kdo je zpracoval, resp. předložil, považovaly za důkaz znaleckým posudkem. Ačkoli toto opatření mělo za cíl urychlit, zlevnit a zjednodušit řízení, nastal pravý opak. Z tohoto důvodu se navrhuje částečný návrat ke stavu před rokem 2012. Za důkaz znaleckým posudkem se bude považovat znalecký posudek, který byl zpracován znalcem ustanoveným soudem a dále pak jiný znalecký posudek předložený účastníkem řízení, pokud s tím všichni účastníci řízení vysloví souhlas. Pokud by tento souhlas nebyl vysloven, může pochopitelně i tak účastník řízení znalecký posudek předložit, ale bude se jednat pouze o listinný důkaz. Nikdo nemůže být nucen souhlas vyslovit a zároveň se jedná o natolik závažnou skutečnost, že je potřeba tento souhlas vyslovit explicitně, nikoli konkludentně. Vyslovení souhlasu účastníků řízení se znaleckým posudkem neznamená, že by tito automaticky věcně souhlasili s jeho obsahem. Cílem je pouze umožnit plnohodnotně využít v rámci soudního řízení již existující znalecký posudek. Zřejmě se bude jednat zejména o situace, kdy je nezbytné určité odborné posouzení, k němuž je potřeba odborných znalostí, ale zároveň se nebude jednat o samotné jádro sporu. V jiném případě spíše nelze souhlas všech stran předpokládat.
Navrhované řešení daleko více než současný stav odpovídá i v rámci mezinárodního srovnání standardnímu přístupu ke znaleckým posudkům předloženým jednou ze stran řízení. Ve švýcarském civilním procesu se soukromé posudky nepovažují za znalecké posudky, ale jsou postaveny na roveň přednesům jednotlivých stran. Stejně tak v Rakousku se soukromé posudky nepovažují za znalecké posudky v důkazním slova smyslu, ale mají pouze povahu listiny a dokazují pouze to, co si myslí jejich autor. Konečně v německém právu se soukromé posudky rovněž zásadně nepovažují za znalecké posudky, ledaže by strany řízení prohlásily, že s tím souhlasí. Právě tato právní úprava byla inspirací pro změnu tohoto institutu v rámci českého občanského soudního řádu.
K čl. III (změna zákona o živnostenském podnikání)
K bodu 1 a 2
Na základě diskuze s gestorem tohoto zákona se navrhuje zrušit ustanovení o tom, že živností není v rozsahu zvláštních zákonů činnost fyzických osob – znalců a tlumočníků podle dosavadního zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, ve znění pozdějších předpisů. Stanovení toho, že činnost znalců a nově i znaleckých kanceláří není živností, je nutno přesunout do odstavce 3, neboť odstavec 2 se vztahuje pouze na činnost fyzických osob, ale znalecké kanceláře jsou obchodními korporacemi, tedy právnickými osobami. Stávající text písmene d) se tak nahrazuje zakotvením toho, že živností není výkon činnosti soudními tlumočníky a soudními překladateli. V obou případech se ve své podstatě nejedná o věcnou, ale pouze o legislativně technickou změnu a výkon znalecké, tlumočnické i překladatelské činnosti i nadále není živností.
K čl. IV (změna zákona o správních poplatcích)
Navrhuje se do přílohy zákona o správních poplatcích vložit novou položku poplatku za umožnění konání obecné části vstupní zkoušky podle zákona o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech nebo přijetí žádosti o její opakování ve výši 3 000 Kč, poplatku za umožnění konání zvláštní části vstupní zkoušky zákona o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech nebo přijetí žádosti o její opakování ve výši 5 000 Kč, poplatku za umožnění konání vstupní zkoušky podle zákona o soudních tlumočnících a soudních překladatelích nebo přijetí žádosti o její opakování ve výši 3 000 Kč a poplatku za umožnění konání rozdílové zkoušky nebo přijetí žádosti o její opakování podle těchto dvou právních předpisů. Platí se za každý pokus zkoušky zvlášť (a to včetně neúspěšných pokusů).
S ohledem skutečnost, že se správní poplatky vybírají buď za řízení, nebo za jiný úkon správního orgánu (§ 2 odst. 1 zákona o správních poplatcích) měla by být položka formulována tak, že poplatek se vybírá za přijetí žádosti o vykonání zkoušky. Takto formulovat předmětné ustanovení je však možné, pouze pokud jde o opakování zkoušky, neboť v případě prvního pokusu se samostatná žádost nepodává a vstupní zkouška navazuje na žádost o zápis do seznamu. Poplatek se tak bude vybírat za „umožnění konání zkoušky“ nebo za „přijetí žádosti o její opakování“.
Rovněž se navrhuje do přílohy zákona o správních poplatcích vložit novou položku poplatku za vydání průkazu znalce, soudního tlumočníka a soudního překladatele ve výši 500 Kč. Průkaz bude sloužit k prokázání totožnosti těchto osob v případě zpracování a podání znaleckého posudku nebo v případě provádění tlumočnických či překladatelských úkonů před orgány veřejné moci a v souvislosti s právním jednáním před orgány veřejné moci nebo s právním jednáním ve formě notářského zápisu.
K čl. V (změna zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů)
K bodu 1, 3 a 4
Návrh zákona cílí i na aktualizaci pojmosloví, kdy v souvislosti s novým občanským zákoníkem dochází ke změně terminologie. Aby byla zachována jednota terminologie i ve vazbě na zákon č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech a o změně některých zákonů (zákon o evidenci obyvatel), ve znění pozdějších předpisů, který upravuje informační systém evidence obyvatel a údaje v něm obsažené a podle kterého se v informačním systému evidence obyvatel vede údaj o svéprávnosti, bylo přistoupeno k zajištění terminologického souladu nejen v rámci zákona č. 300/2008 Sb., ale i ve vztahu zákona č. 300/2008 Sb. a zákona č. 133/2000 Sb., respektive právního řádu jako celku. Pojem „způsobilost k právním úkonům, její omezení či zbavení“ je nahrazeno pojmem „svéprávnost a její omezení“, čímž se aktualizuje terminologie stran svéprávnosti v celém zákonu č. 300/2008Sb.
K bodu 2
Do ustanovení § 4 zákona o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů se doplňuje, že kromě advokátů, insolvenčních správců a další osob se zřizuje datová schránka i znalcům, soudním tlumočníkům a soudním překladatelům. Datová schránka je pro tyto subjekty povinná a zřizuje se automaticky po zapsání do seznamu znalců, znaleckých kanceláří a znaleckých ústavů nebo do seznamu soudních tlumočníků a soudních překladatelů. Zřízení i užívání datové schránky je bezplatné. Datová schránka je zpřístupněna prvním přihlášením držitele datové schránky, nejpozději však patnáctým dnem po dni, kdy mu byly doručeny přístupové údaje.
Jako hlavní nevýhoda povinného zřízení datové schránky by mohla být vnímána zejména povinnost ji pravidelně vybírat, protože zaslaný dokument se po 10 dnech považuje za doručený, i kdyby si jej adresát nepřečetl. Zároveň také zřízení datové schránky klade zvýšené požadavky na následnou komunikaci s úřady právě prostřednictvím datové schránky. Na druhou stranu, zřízení datové schránky s sebou přináší i celou řadu benefitů. Z výhod, které zřízení datové schránky nabízí lze uvést zejména následující:
možnost komunikace z jakéhokoli místa s připojením k internetu,
komunikace je zdarma (odpadá nutnost platit poštovné),
záruka toho, že zpráva nebyla během zasílání změněna,
datová schránka je schopna zpracovat rozličné formáty dokumentů,
komunikace je rychlejší,
komunikace je bezpečnější než při posílání dokumentů kupříkladu emailem,
lepší průkaznost ve vztahu k odeslané poště,
výpisy z veřejných i neveřejných rejstříků a registrů jsou poskytovány zdarma, a to i v případě, kdy je vydání písemného výpisu jinak zpoplatněno.
Z výše uvedeného stručného shrnutí je tak zřejmé, že i ve vztahu ke znalcům, soudním tlumočníkům a soudním překladatelům, zejména tam, kde budou zadavatelé orgány veřejné moci, dojde k úspoře času i financí a k efektivnější a často i zabezpečenější komunikaci.
K bodu 4
Změnou ustanovení § 15 se v první řadě zajišťuje náprava legislativní chyby, která vznikla nedopatřením v důsledku nedávných novelizací tohoto ustanovení. Dále se pak do ustanovení § 15 zakotvuje povinnost Ministerstva spravedlnosti informovat zřizovatele datových schránek, tedy Ministerstvo vnitra, o tom, že byly do seznamu znalců, znaleckých kanceláří a znaleckých ústavů nebo do seznamu soudních tlumočníků a soudních překladatelů nově zapsány další osoby. Zároveň Ministerstvo spravedlnosti předá Ministerstvu vnitra nezbytné údaje o těchto osobách.
Aby nedocházelo v případě čerpání údajů ze základního registru osob ke zvětšení rozsahu referenčních údajů vedených v tomto registru (Ministerstvo vnitra by totiž pro potřebu agendy datových schránek získalo formálně možnost k přístupu k novým údajům, a to i přes to, že pro danou agendu nebudou využitelné), dochází z hlediska ochrany osobních údajů k novelizaci ustanovení § 15 odst. 1 písm. d).
Další významná změna § 15 spočívá ve vyškrtnutí přívlastku „referenční“. Již delší dobu je ze strany Ministerstva vnitra prosazováno, aby referenčnost údajů vedených v základních registrech stanovoval toliko zákon č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů. Ten totiž počítá s vedením referenčních i nereferenčních údajů v těchto informačních systémech veřejné správy. Dojde-li k reklasifikaci údaje vedeného v základním registru z referenčního na nereferenční, nemusely by se měnit i složkové zákony, aby tuto věc reflektovaly.
K čl. VI (přechodná ustanovení)
Dále se doplňuje přechodné ustanovení, že stávajícím subjektům zapsaným ještě před nabytím účinnosti tohoto zákona se zřídí datová schránka do 6 měsíců od nabytí účinnosti tohoto zákona. Pokud by toto opatření nebylo učiněno, došlo by prakticky k tomu, že datová schránka by byla zřizována pouze nově zapsaným znalcům, soudním tlumočníkům a soudním překladatelům, což by bylo možno označit za nerovný přístup k subjektům, ke kterým je nutno přistupovat jednotně.
K čl. VII (změna zákona o zdravotních službách)
K bodu 1 a 2
Do předmětného ustanovení zákona o zdravotních službách, které upravuje nahlížení do zdravotnické dokumentace a pořizování opisů a výpisů z ní, se v návaznosti na vznik znaleckých kanceláří podle zákona o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech navrhuje výslovně doplnit mezi oprávněné osoby i osoby, které v rámci znalecké kanceláře zpracovávají znalecký posudek, k jehož podání byla znalecká kancelář pro účely trestního řízení nebo jiného soudního řízení přibrána.
K čl. VIII (účinnost)
Účinnost tohoto návrhu zákona se navrhuje shodně s účinností návrhu zákona o soudních tlumočnících a soudních překladatelích a návrhu zákona o znalcích, znaleckých kanceláří a znaleckých ústavech, tedy k 1. lednu 2020.

V Praze dne 17. ledna 2018

Předseda vlády:
Ing. Andrej Babiš v. r.

Ministr spravedlnosti:
JUDr. Robert Pelikán, Ph.D., v. r.
JUDr. Petr Lavický, Ph.D.: Komentář k § 127a (Soukromá odborná expertiza).

PAGE \* MERGEFORMAT2

䤾䨆䨊䨌䨎䫚䫜䲸䲺叠吊呮咊嶼嶾庒慄放敀穸笞笠缤缦臊臌衸衺衼裦裨襖볋껦ꃦ쯦誖쮖慯볋Tᘙ٨䁑㸀Ī䩃䩏䩑䩡ᘚ٨䁑䌀ᡊ伀J倀J儀J愀ᡊᘎ٨䁑伀J儀Jఝܪ栖儆@䩃䩏䩐䩑䩡ᘆ٨䁑ᘖ٨䁑䌀ᡊ伀J倀͊儀Jᘒ٨䁑䌀ᡊ伀J儀Jᘚ٨䁑䌀ᡊ伀J儀J帀͊愀ᡊᘚ٨䁑䌀ᡊ伀J倀͊儀J愀ᡊᘝ٨䁑㔀脈䩃䩐䩑䩞䩡ᘝ٨䁑㔀脈䩃䩐䩑䩞䩡ᘖ٨䁑伀Պ儀͊帀͊愀ᡊᘖ٨䁑䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊᘙ٨䁑㘀脈䩃䩏䩑䩡ἀ䨎䫜䲺兖喾嫀嶾庒慄敀椚煾用穸笠臌衼Ú츀Î츀Î츀Ç�¿뼀¿뼀¿騀Î뼀␀␃ਃĦ䘋옍᠁萏ʂ萑ﵾ搒ĔꐓǠ䐭Ā왍
帀芄怂纄懽̤摧儆@܀␃愃̤摧儆@؀ꐓð摧儆@଀␃ጃ碤᐀¤愀̤摧儆@␀␃ਃĦ䘋옍᠁萏ʂ萑ﵾ搒ĔꐓǠ䐭Ā왍
帀芄怂纄懽̤摧儆@က衼裨襘襰譨譾踮蹆轨込邤鋴鋶Ú쨀鴀鴀蠀鴀眀̤̀搒ðꐔ␷㠀$⑈愀̤摧儆@ℕ̤̀萏ʁ搒ðꐔ␷㠀$⑈帀膄愂̤摧儆@ༀ␃༃蒄ጂ碤᐀¤帀蒄愂̤摧儆@ᰀ␃؃Ĥ☊଀ᑆഀ׆Āɣ༆掄ᄂ름᏾碤᐀碤帀掄怂름懾̤摧儆@ༀ␃༃ᲄጁ碤᐀¤帀ᲄ愁̤摧儆@␀␃ਃĦ䘋옍᠁萏ʂ萑ﵾ搒ĔꐓǠ䐭Ā왍
帀芄怂纄懽̤摧儆@ఀ襖襘襮襰警譨譼譾踬踮蹄蹆轨辺込酖鋲鋴鋶鍠鍢鏞鏠鏢鐄鐆꣖飤諤諤楽뫤塥Gᘡ٨䁑㔀脈䩃䩏䩐䩑䩞䩡ᘙ٨䁑㔀脈䩃䩏䩑䩡ᘆ٨䁑ᘦ٨䁑㔀脈⩂䌁ᡊ伀J倀ъ儀J愀ᡊ瀀hᘙ٨䁑㔀脈䩃䩏䩑䩡ᘚ٨䁑䌀ᡊ伀ي儀ي帀ي愀ᡊᘟ٨䁑䈀Ī䩃䩏䩑䩡桰ᘣ٨䁑䈀*䩃䩏䩑䩞䩡桰＀ᘚ٨䁑䌀ᡊ伀J倀͊儀J愀ᡊᘚ٨䁑䌀ᡊ伀J倀J儀J愀ᡊᘚ٨䁑䌀ᡊ伀J倀ъ儀J愀ᡊᘖ٨䁑䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊᘝ٨䁑㸀Ī䩃䩏䩐䩑䩡ᤀ鋶鍢鏠鐆鑄鑢陆饄鳪鳬鴊ꆰꛢ곢끪낌덪떜룶뷖삖óê�×ó촀Í였¹뤀¹가×óóఀ#␃ሃᑤāጀ碤愀̤摧䥗Jఀ#␃ሃᑤāጀ碤愀̤摧儆@؀ꐔ摧儆@ऀ␃ᐃ¤愀̤摧儆@؀Ĥꐓð摧儆@∋̤̀␆ጁ碤愀̤摧儆@ ̀Ĥ␆愁Ĥ摧儆@଀␃ጃ碤᐀¤愀̤摧儆@᐀鐆鑄鑠鑢鳬鴊龐ꊲꊴꛢ괬굔끪낊낌룶밂뱖뷖삔삖삾쇶슸욘욬잘잲즸짖짘�����컚떿떧떧떚�賎賎绎캿칱칱칱�揎揎揎揎ᘚ٨䁑䌀ᡊ伀݊儀݊帀݊愀ᡊᘙ٨䁑㘀脈䩃䩏䩑䩡ᘚ٨䁑䌀ᡊ伀J倀͊儀J愀ᡊᘚ٨䁑䌀ᡊ伀J倀J儀J愀ᑊᘘ٨䁑㘀脈䩏䩑࡝庁Jᘛ٨䁑䈀*䩏䩑䩞桰＀ᘒ٨䁑伀J儀J帀Jᘜ٨䁑㔀脈⨾䌁ᡊ伀J儀J愀ᡊᘖ٨䁑䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊᘙ٨䁑㔀脈䩃䩏䩑䩞ᘕ٨䁑㔀脈䩃䩏䩑ᘙ٨䁑㔀脈䩃䩏䩑䩞☀삖삘삚삾슾즸짘쮦콶��ﲞﴄﴞΤЂਸ਼ຐóóç�çÏ케Ï케ß쌀Ã�ß뤀ß케Ïऀ"␃ጃ碤愀̤摧儆@଀"␃ጃ碤᐀¤愀̤摧儆@̤̀ꐓxꐔ␷㠀$⑈愀̤摧儆@؀Ĥꐓð摧儆@଀␃ጃ碤᐀¤愀̤摧儆@଀␃ጃ᐀¤愀̤摧儆@ᔀ﯀﯂ﲞﴂﴄﴞΤЀЂቔጘ᧮ᨀẂẞ⤖⤨⤪㓺㔸㔺㣘㤶㤸㥒㴚㵆㻀㻸㻼㻾㼈�쇍솯ꋍ쇍ꋍ췴춘证췁솢ꋍ췁춢췴翁珁iᘒၨ镞䌀ᡊ伀J儀Jᘖ罨昳䌀ᡊ伀J儀J帀Jᘖ�䌀ᡊ伀J儀J帀Jᘙ٨䁑䌀ᡊ伀J儀J尀脈䩞ᘒ٨䁑䌀ᡊ伀J儀Jᘙ٨䁑㔀脈䩃䩏䩑䩞̣jᘀ٨䁑 ⑊䌀ᡊ伀J儀J唀Ĉ䩞ᘖ٨䁑䌀ᡊ伀J儀J帀Jᘕ٨䁑㔀脈䩃䩏䩑ᘚ٨䁑䌀ᡊ伀J儀J帀͊愀ᡊᘚ٨䁑䌀ᡊ伀݊儀݊帀݊愀ᡊᘖ٨䁑䌀ᡊ伀J儀J愀ᡊ─ຐቔዸጚ᧮ᨀỾ⋬⍬⏚⑆Ⓢ⓺▌◦✌⤖⤪ⶄ゠㓺ïç�ç툀Ò묀»묀»묀»묀»꼀ç꼀¯꼀଀"␃ጃ碤᐀碤愀̤摧儆@∗̤̀☊଀ᕆༀ쪄ᄂ鮄᏾碤᐀碤帀쪄怂鮄懾̤摧儆@ऀ"␃ጃ碤愀̤摧儆@̤̀␆ጁ愀̤摧儆@؀Ĥꐓð摧儆@̤̀ꐓxꐔ␷㠀$⑈愀̤摧儆@᐀㓺㔺㣘㤸㥒㴚㵆㻾㼀㼂㼄㼆㼈㼾㽀㽂㽢㾒㾔㾖㿄䀊䂤÷÷á×준É준É준É준É준É준É준É쐀Ѐ摧儆@ഀ␃ᄁ쒄ᐂ¤怀쒄愂Ĥ摧帐ऀ"␃ጃ碤愀̤摧䥗J଀␃ጃ碤᐀¤愀̤摧儆@ऀ"␃ጃ碤愀̤摧儆@؀Ĥꐓð摧儆@ᘀ㼈㼾㽂㾒㾖䀈䀊䀌䂤䂦䂨䂬䂮䂲䂴䂸䂺䂾䃀䃂䃄䃮䃰䃲䃴䃺䃼䃾䄀䄂�싌뚾뚾뚾뚾ꢾ鲤鲤鲓薤뺁Üᘆ쩨煋ᔛ啨齻ᘀ띨ꄉ㔀脈䩃䩏䩑ᘑ�똃洀H渄H甄Ĉ̏jᘀ䭨䵺唀Ĉᘆ䭨䵺ᔛ啨齻ᘀ䭨䵺㔀脈䩃䩏䩑̏jᘀ᭨鍡唀Ĉᘆ᭨鍡ᘒ٨䁑伀J儀J帀J̟jᘀ٨䁑 ⑊伀J儀J唀Ĉ䩞ᔘ坨䩉ᘀ罨昳䌀ᡊ伀J儀Jᘒၨ镞䌀ᡊ伀J儀Jᔘၨ镞ᘀၨ镞䌀ᡊ伀J儀Jᴀ䂤䂦䂪䂬䂰䂲䂶䂸䂼䂾䃀䃂䃶䃸䃺䃼䃾䄀䄂ýýýýýýäﴀëﴀý혀ഀ␃ᄁ쒄ᐂ¤怀쒄愂Ĥ摧帐ĀЀ␃愁Ĥ܀␃愂Ȥ摧筕ऀ搒ðꐔ摧筕Āሀ,刯 뀟⺂뀠䇆뀡։뀢։連։逤։뀥뀗˄뀘˄逌˄,刯 뀟⹼뀠䇈뀡։뀢։連։逤։뀥뀗˄뀘˄逌˄2週Ũ瀺ষ¡뀟⺂뀠䇆뀡։뀢։連։逤։뀥뀗˄뀘˄逌˄Ѫ'ċضضضضضضضضضɶɶɶɶɶɶɶɶɶضضضضضȾضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضض¨ضضضضضضضضضض¸ضضضضضضضضضضضضŨňضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضضΰضزπϐϠϰЀАРарѐѠѰҀҐπϐϠϰЀАزǘǨРарѐѠѰҀҐπϐϠϰЀАРарѐѠѰҀҐπϐϠϰЀАРарѐѠѰҀҐπϐϠϰЀАРарѐѠѰҀҐπϐϠϰЀАРарѐѠѰҀҐπϐϠϰЀАРарѐѠѰҀҐĸŘǸȈȘɖɾ 䩏䩐䩑䡟Ё䡭Ѕ䡮Ѕ䡳Ѕ䡴ЅN怀￱NဌNormální搒ĔꐔÈ䩃䡟Ё䩡䡭Ѕ䡳Ѕ䡴Љx怂￱xᤌ儆@Nadpis 2␃؁Ĥꐓðꐔx♀愁Ĥ7⩂䌁᱊伀J倀J儀͊帀͊开ň愄᱊洀Ո瀄h猀Ո琄Ո眄hJ⁁￲¡JఌStandardní písmo odstavceZi￳³ZഌذNormální tabulka㐀ۖĀ̊l혴ԁ愀϶0⁫￴Á0ഀذBez seznamur俾òr⁅¼ Text bodu-␃ഃ׆Ā͒༆劄ᄃ垄ዾĀ᐀¤䀀ࠦ葞͒葠﹗②䩃䩏䩐䩑䩡䡴Ѕ<濾￲ā<Ȍ⁅¼Text článku Char䩃d俾Ēd⁅¼Text článku'萑Ʃ搒ðꐓðꐔ␵㜀$␸䀀Ԧ⑈怀ꦄ䩃䩡䡴Ѕ`俾`熹í Parlament␃ԃĤ␆ሁĀጀ梤ᐁ愀̤䩃䩏䩐䩑䩡䡴ЅR䂙ĲRഌ涪ذText bubliny搒ðꐔ䩃䩏 䩑 䩞 䩡R濾￲ŁRČ涪ذText bubliny Char䩃䩏 䩑 䩞 䩡䡴Љ6䀟Œ6ఌ筕ذZáhlaví
옍렂瀑ģ<濾￲š<筕ذZáhlaví Char䩃䩡䡴Љ4䀠Ų4ఌ筕ذZápatí
옍렂瀑ģ:濾￲Ɓ:筕ذZápatí Char䩃䩡䡴ЉB性￲ƑBഌ㿏óذOdkaz na komentář䩃䩡@䀞Ƣ@ഌ㿏óذText komentáře䩃䩡B濾￲ƱBČ㿏óذText komentáře Char䡴ЉD䁪ơƢDഌ㿏óذPředmět komentáře࠵岁脈N濾￲ǑNČ㿏óذPředmět komentáře Char
࠵岁脈䡴ЉZ濾￲ǡZČ儆@
Nadpis 2 Char'⩂䌁᱊伀J倀J儀͊帀͊愀᱊瀀h眀h~思￱ǲ~ऌ 儆@Text pozn. pod čarou搒ĔꐔÈ/⩂企Պ倀Պ儀Պ帀Պ开ň洄Ո瀄h猀Ո琄Ո眄hj濾￲ȁjČ儆@Text pozn. pod čarou Char⩂企Պ倀Պ儀Պ帀Պ瀀h眀h悳￱Ȓဌ儆@Odstavec se seznamem!萏˄搒ĔꐔÈ葞˄7⩂䌁ᙊ伀Պ倀͊儀͊帀͊开ň愄ᙊ洀Ո瀄h猀Ո琄Ո眄hj濾￱Ȣj儆@Text A"搒ĔꐔÈ7⩂䌁ᙊ伀੊倀͊儀͊帀͊开ň愄ᙊ洀Ո瀄h猀Ո琄Ո眄hb濾￱Ȳb儆@Default#␷㠀$⑈-⩂䌁ᡊ伀Ɋ儀Ɋ帀Ɋ开ň愄ᡊ洀Ո瀄h猀Ո琄ՈH怦￲ɁHऌ儆@ذZnačka pozn. pod čarou⩈*濾￴ɑ*儆@List 0%䘋*濾￴ɡ*儆@List 1&䘋䭐Ѓ!�뼏ÿȜ䍛湯整瑮呟灹獥⹝浸걬쮑썎ူﱈ䨭늜ࡀ잂잎粢죀⒙줖님喧퉌䉔₨氖�㮞狣᾽딇飃Ꞝ꽊䋲␫ᯫ嵇�伷귙襖᪁㰘ꕡ頏뫴벾㜨肇襉劚箥烦䱧㶲邎ὲ꒐㮝ȸ㗋♶ﶀ຀痍�醉䏉똃ᶰ㵘飹뒐㾺丶䪬ࡃ뎃鋀令쥆䈖쨮➹⻵⮤ꆉ姍哂᧹敞턵꠵⃞௲ኌ냃褌콟⁧ⴙ뿦鸻훛汙�늎粎帶仌￁怔㿵Ꮸ쳓孿ɿ䭐Ѓ!횥ÀĶ牟汥⽳爮汥葳쾏썪ర붅톃兽쏒┘⽶邥⽃綣缨≨�俛ۇ묊萈꧷︽议ᘠꪚ쌆䏢쬿㵶羿즂ꒅ▧嬈灸ꎆ�徵傼ꏑ촼ᬱ䢥ザን蠏俙劼䊮텤჉䫒�戴缤醧影ῗ麘䰶刖㟗깠ꢏ￉쎳찰侞翁ⲯ䗥渄鐷楌拤ꢡ뵓ꢐꩥỔ뗐隸﷖＀Ͽ倀͋ᐄ؀ࠀ℀欀陹茖言ᰀ琀敨敭琯敨敭琯敨敭慍慮敧⹲浸౬䷌쌊ဠꅽ遷㟙뭣䔨뉢껋䌀᪜읁튠�菣츷ᓟ鯕ോⱙޜ訍쵥蠮ⱼᮧ�᱈ⳅᗇᡸ듉ᎍ䧟珈絑픣薐떭⃝뗖픫�륞樤謽均폨⧷䗢⯫ਦ㠂ǽ䭐Ѓ!ǝھ᮹桴浥⽥桴浥⽥桴浥ㅥ砮汭姬潏㔜뼔객鞹⛬榻쪦癮䠛䛓淙轑᧞賯켛摸鍻෮䞵␤䅄儠三℈加焫ꜩ侊⠒⊂⯵泰쳏뎎㚓⍩ꂨ䡻�点囱탌ᄾ�禩⒈༾ቨ붶썫맾༕蕉鸳뚐┷믒寶說䱈감渪酻싪ᡡ矋䩸頒猛挑꼅尢Ј>ㆺ塛햬ព䱢༓㠥눆峛緑Ꜥ㵒㛾ꂞ랉玖㇩镠ꤨ簇ئޚ雉⟄뿗慼쇰嵞肣靔됉妏ϛƦᠿ宒䏊䬌ጅ꽭繦싞藚밅⶚떘疥훋୥붂썅葓芣뵩棟�庸힯헭程耆ώ떴钲㙩⯺仵덎누뮴暵䯢韴擦畮鴺⭦얓㔒ﬠ飘꿃雔຋胞븬蜹瑯믖旝漇ᙀ㲿澟㜭뱜䔁⚌獻绐ꌿ䁞鳆噭埂븀쭒㏠䐔ᅃ驡飅岛Ǵ솤⬌ₚ䴵ᣉ჻巖輜씄চ╞㒸蝣㥼ꐷ⇹௩ꪚ詞䔡㶞ﻺꏙ쏃㿛�玹ﭸ䭇姈覵낓㟩？菧麯﷞᪴쬯�ퟰ㾟کੂ쓍﷙῟翞鱗罇睼ʷ⺾꣰Ἄ飒瑈ᲅ嶠茞왢긪擤两抷愘幚麱ኄ堧ꥳ�酓뺃씲⎎蝇ᚸ⺼蒠Ŕ䴯㩮༂ㄢ둑ᑖ쀻칭蝙䪋氫幩㌥✏塉峍쩌嶸碫煷㞷ꅉ�袍쌎슉䤡䊈蹺ᇯꅒෝᵊ溻当쥰ેꃝ莨ꕩ虉퍄텬账⿁⫓솝軟뙭ꎯ朎婕遯᝽変妁쉃㌜쉞蔓⫣䎒댜솲振唕㤉ઘ貿䧫鸅ऎ꣣ဗꬩ峖ꀕ쥯審ꨘꕖ럛㓙酶텂⪽鞚�䛫丸낫騃敄믬ིᑂᶣꪮ�췜ﴐ縎지亾៮荗㑫䑴֚麈袙弊≞觜쇟趔ㄱڥ묊ꭓ驣꼼㍰锊狛문ෂ韉⫷绤䭝㫶廬㥕禳傤蜟娻뮞ќ캯砛䠐麗煍卾붜糿㹱鼮뻏켤オ栔话曘듛㭳㇯汥ꚠ岌Ꚗ雹ﾰ約퐘쵫鐱꜔㒱䞂춝쓀藁鬂䠵唾⃑⧂併ओ䙥鐺ฒ暍銸욶뎑ྩ똣䡺뚬恹鞇烴젨ꤘ獂춸ⴙɩ攧璶⌾먊ಽ몳�䛪匴ᴘ蕮�຀⼦荔싁킚⃘蝨쫀烋ꀑ썙ށሳ뭨Ὓ滥帱䬸줗܈횑�畇ꓣ嘼ᓦ竑惘ߐៈ굘귄즥ʾ鎷ꤸ껌౱�꽻ꗢ舼幧樂퍇░।栺굻拦䏓举�츘ꜘ痠箩챉롂낕｡擂夶⭦챗艍尺墁쾻臔䡔膵摥썃敌쀡촒쫉�댄閞ᔂ剤괬぀毼聒崝鋗飱꫸裒鶶쵽⥊⢟آ灑䚀≬ㅶ徸⪇Ꮸॐṗ⊦៨ꎸ훓匶煮鋎粮昳癰댜숴륙⧕枚薲芛졔�溁늕꽎䦊㏹ꕒ옜㏿ɾ့腋胶˅鴣洩ஏ焕䊨䑩뻽퓁蠎렖藧ࡩ렪㚵׿ퟙ淿姎☚ꤠ楶҈ﶅ䕈邂⠝♋建걀陝쬤餈⪈⮉⭓裶Ꮼ퐶瀵ử₊䷔줵胊᷁㾍㷷ꃋꡑ鲛빲锹�浻ﰎ鷓䶏偦귊ꛃ즡忭墈޴嶳껕쬷뷳겷麈떘赙⬼妀⭩敨ｩ⊒犜떫欕曅ᰮ煸捞Ⱈꈚ邑ϾΏ㸕徳㪆믤子簑탄⃄⁬쾪웙椂䜇㣐䇙䰛钚洵㫖ꭩ鯥᧵멷�옣鋖쒝꟟瘴鳑岜䬼杣瘖浬軇㔵詨탂㼸ᣌ飇杯꿥籚፴봜�☍䥌䰓뷰恊ꇨ☇‏ⷹ덇o䭐Ѓ!턍龐¶ě'桴浥⽥桴浥⽥牟汥⽳桴浥䵥湡条牥砮汭爮汥葳䶏숊ᐰ瞂漈퍯Ⴚ⚑裝귐ϔവ㼶儤긍ࠬ蜮빡榙鞻증挓�栱᪪㨈闩驱淁䂎ᙒ襎㯙끤艠澎朕䮑䴨␦⡒ㄮ犘✎鍊킜咊胹㢮辣ꌢ䆦믈䣐痷ꁽ鯱簁Ⓟ抽笐Õ阙驐돿㣽褚⽧ᘟ﹝䅑�օꈨ쳆⏠ꪛь寊몺�＀Ͽ倀ŋⴂ᐀؀ࠀ℀࿞﾿ᰀጀ嬀潃瑮湥彴祔数嵳砮汭䭐ȁ-!횥ÀĶİ牟汥⽳爮汥偳ŋⴂ᐀؀ࠀ℀欀陹茖言ᰀᤀ琀敨敭琯敨敭琯敨敭慍慮敧⹲浸偬ŋⴂ᐀؀ࠀ℀�밁뻷뤀ᘀ혀琀敨敭琯敨敭琯敨敭⸱浸偬ŋⴂ᐀؀ࠀ℀ഀ郑뚟ᬀ✀저 琀敨敭琯敨敭弯敲獬琯敨敭慍慮敧⹲浸⹬敲獬䭐؅ŝૃ㼼浸⁬敶獲潩㵮ㄢ〮•湥潣楤杮∽呕ⵆ∸猠慴摮污湯㵥礢獥㼢ാ㰊㩡汣䵲灡砠汭獮愺∽瑨灴⼺猯档浥獡漮数确汭潦浲瑡⹳牯⽧牤睡湩浧⽬〲㘰洯楡≮戠ㅧ∽瑬∱琠ㅸ∽此∱戠㉧∽瑬∲琠㉸∽此∲愠捣湥ㅴ∽捡散瑮∱愠捣湥㉴∽捡散瑮∲愠捣湥㍴∽捡散瑮∳愠捣湥㑴∽捡散瑮∴愠捣湥㕴∽捡散瑮∵愠捣湥㙴∽捡散瑮∶栠楬歮∽汨湩≫映汯汈湩㵫昢汯汈湩≫㸯લMP஽瞙લ娀娮婜 ****,,,,,/ࠀⷔ䳚롢䤾襖鐆㼈䄂ġĤĦĨīࠀⅰ㇊㺼䖀因駬뺨있퓦﹔䨎衼鋶삖ຐ㓺䂤䄂ĢģĥħĩĪĬ$&/ℓﾔ肕@ ࠁ@ÿ肀÷က༁Ȁ䣰 ࠀࣰĀༀ̀ヰༀЀ⣰ĀऀჰȀ਀ࣰԀЁ0(ЀBЁ฀Sƿǋǿ̄ ̿鐡鐦鐧鐬큼큾텻텽̗̋ЙЦ৮৳ਸ਼઄આઇઉઊઌઍએઐરળ⁏⁛䠋䠍䠗䠱샑샠킀킂텿톁ਸ਼઄આઇઉઊઌઍએઐરળਵ઄આઇઉઊઌઍએઐઐફરળ獽œ규࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿癡ȹ㦼炆࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿ۦ˱릊㖚࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿簈ـਦ۴࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿᷀ዬ규࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿❂ᫌ蒾랰࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿剫᰸疸㒆࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿䤃⍖跤࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿圼㏠⾆을࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿䵩㔌枦᥈࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿⶧㽚韎㡶࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿夏䈁뫎궔࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿㫒䍬퀤渞࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿㓿唀⡼鮶࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿峦屎㨢㜆࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿啑崰⽺뎐࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿嚎庅�䰮࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿庽榦꼞ꭤ࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿⩰毕饎㦸࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿࿿ကŨည萏ː萑ﺘ葞ː葠ﺘ梇䢈.逄Ũည萏֠萑ﺘ葞֠葠ﺘ梇䢈.鈂Ũည萏ࡰ萑ｌ葞ࡰ葠ｌ梇䢈.退Ũည萏ୀ萑ﺘ葞ୀ葠ﺘ梇䢈.逄Ũည萏ฐ萑ﺘ葞ฐ葠ﺘ梇䢈.鈂Ũည萏რ萑ｌ葞რ葠ｌ梇䢈.退Ũည萏Ꮀ萑ﺘ葞Ꮀ葠ﺘ梇䢈.逄Ũည萏 萑ﺘ葞 葠ﺘ梇䢈.鈂Ũည萏ᥐ萑ｌ葞ᥐ葠ｌ梇䢈.ᠦ萏ȷ萑﷉옕㜁؂葞ȷ葠﷉䩃䡅䩏䩐䩑䩞䩡梇䢈.ᠦ萏Ȧ萑﷚옕☁؂葞Ȧ葠﷚䩃䡅䩏䩐䩑䩞䩡梇䢈.ᠦ萏ː萑ﺘ옕퀁؂葞ː葠ﺘ䩃䡅䩏䩐䩑䩞䩡梇䢈.́܅ᠦ萏͓萑ﲭ옕匁؃葞͓葠ﲭ䩃䡅䩏䩐䩑䩞䩡梇䢈....́܅ ᠦ萏ȷ萑﷉옕㜁؂葞ȷ葠﷉䩃䡅䩏䩐䩑䩞䩡梇䢈
.....́܅ଉᠦ萏ȷ萑﷉옕㜁؂葞ȷ葠﷉䩃䡅䩏䩐䩑䩞䩡梇䢈......́܅ଉ
ᠦ萏ȷ萑﷉옕㜁؂葞ȷ葠﷉䩃䡅䩏䩐䩑䩞䩡梇䢈.......́܅ଉ།ᠦ萏ȷ萑﷉옕㜁؂葞ȷ葠﷉䩃䡅䩏䩐䩑䩞䩡梇䢈........́܅ଉ།ᠦ萏ȷ萑﷉옕㜁؂葞ȷ葠﷉䩃䡅䩏䩐䩑䩞䩡梇䢈.........ဃ萏ː萑ﺘ葞ː葠ﺘ⡯̀⠀⤀ĀЀƀ਀ༀꂄᄅ预廾ꂄ怅预蟾h蠀HȀĀ⸀ĀȀƂ਀ༀ炄ᄈ䲄廿炄怈䲄蟿h蠀HȀȀ⸀Āƀ਀ༀ䂄ᄋ预廾䂄怋预蟾h蠀HȀ̀⸀ĀЀƀ਀ༀႄᄎ预廾ႄ怎预蟾h蠀HȀЀ⸀ĀȀƂ਀ༀᄐ䲄廿怐䲄蟿h蠀HȀԀ⸀Āƀ਀ༀ낄ᄓ预廾낄怓预蟾h蠀HȀ؀⸀ĀЀƀ਀ༀ肄ᄖ预廾肄怖预蟾h蠀HȀ܀⸀ĀȀƂ਀ༀ傄ᄙ䲄廿傄怙䲄蟿h蠀HȀࠀ⸀ĀĀ☀ༀ膄ᄂ鮄ᗾ׆Āʁ帆膄怂鮄䏾ᡊ䔀H伀ъ倀ъ儀ъ帀ъ愀ᡊ蜀h蠀HȀ⸀ĀЀĀ☀ༀ咄ᄅ预ᗾ׆ĀՔ帆咄怅预䏾ᡊ䔀H伀ъ倀ъ儀ъ帀ъ愀ᡊ蜀h蠀HȀĀ⸀ĀȀĀ☀ༀ⒄ᄈ�ᗾ׆Āࠤ帆⒄怈�䏾ᡊ䔀H伀ъ倀ъ儀ъ帀ъ愀ᡊ蜀h蠀HȀȀ⸀ĀĀ☀ༀᄊ预ᗾ׆Ā૴帆怊预䏾ᡊ䔀H伀ъ倀ъ儀ъ帀ъ愀ᡊ蜀h蠀HȀ̀⸀ĀЀĀ☀ༀ쒄ᄍ预ᗾ׆Āහ帆쒄怍预䏾ᡊ䔀H伀ъ倀ъ儀ъ帀ъ愀ᡊ蜀h蠀HȀЀ⸀ĀȀĀ☀ༀ钄ᄐ�ᗾ׆Ā႔帆钄怐�䏾ᡊ䔀H伀ъ倀ъ儀ъ帀ъ愀ᡊ蜀h蠀HȀԀ⸀ĀĀ☀ༀ撄ᄓ预ᗾ׆Ā፤帆撄怓预䏾ᡊ䔀H伀ъ倀ъ儀ъ帀ъ愀ᡊ蜀h蠀HȀ؀⸀ĀЀĀ☀ༀ㒄ᄖ预ᗾ׆Āᘴ帆㒄怖预䏾ᡊ䔀H伀ъ倀ъ儀ъ帀ъ愀ᡊ蜀h蠀HȀ܀⸀ĀȀĀ☀ༀ҄ᄙ�ᗾ׆Āᤄ帆҄怙�䏾ᡊ䔀H伀ъ倀ъ儀ъ帀ъ愀ᡊ蜀h蠀HȀࠀ⸀ĀĐ栀਀ༀ킄ᄂ预廾킄怂预蟾h蠀HȀ⸀ĀЀƐ栀਀ༀꂄᄅ预廾ꂄ怅预蟾h蠀HȀĀ⸀ĀȀƒ栀਀ༀ炄ᄈ䲄廿炄怈䲄蟿h蠀HȀȀ⸀ĀƐ栀਀ༀ䂄ᄋ预廾䂄怋预蟾h蠀HȀ̀⸀ĀЀƐ栀਀ༀႄᄎ预廾ႄ怎预蟾h蠀HȀЀ⸀ĀȀƒ栀਀ༀᄐ䲄廿怐䲄蟿h蠀HȀԀ⸀ĀƐ栀਀ༀ낄ᄓ预廾낄怓预蟾h蠀HȀ؀⸀ĀЀƐ栀਀ༀ肄ᄖ预廾肄怖预蟾h蠀HȀ܀⸀ĀȀƒ栀਀ༀ傄ᄙ䲄廿傄怙䲄蟿h蠀HȀࠀ⸀ĀĐ栀਀ༀ킄ᄂ预廾킄怂预蟾h蠀HȀ⸀ĀЀƐ栀਀ༀꂄᄅ预廾ꂄ怅预蟾h蠀HȀĀ⸀ĀȀƒ栀਀ༀ炄ᄈ䲄廿炄怈䲄蟿h蠀HȀȀ⸀ĀƐ栀਀ༀ䂄ᄋ预廾䂄怋预蟾h蠀HȀ̀⸀ĀЀƐ栀਀ༀႄᄎ预廾ႄ怎预蟾h蠀HȀЀ⸀ĀȀƒ栀਀ༀᄐ䲄廿怐䲄蟿h蠀HȀԀ⸀ĀƐ栀਀ༀ낄ᄓ预廾낄怓预蟾h蠀HȀ؀⸀ĀЀƐ栀਀ༀ肄ᄖ预廾肄怖预蟾h蠀HȀ܀⸀ĀȀƒ栀਀ༀ傄ᄙ䲄廿傄怙䲄蟿h蠀HȀࠀ⸀ࠀȀഀༀ킄ᄂ预廾킄怂预濾(梇䢈()耄ည萏֠萑ﺘ葞֠葠ﺘ梇䢈.舂ည萏ࡰ萑ｌ葞ࡰ葠ｌ梇䢈.耀ည萏ୀ萑ﺘ葞ୀ葠ﺘ梇䢈.耄ည萏ฐ萑ﺘ葞ฐ葠ﺘ梇䢈.舂ည萏რ萑ｌ葞რ葠ｌ梇䢈.耀ည萏Ꮀ萑ﺘ葞Ꮀ葠ﺘ梇䢈.耄ည萏 萑ﺘ葞 葠ﺘ梇䢈.舂ည萏ᥐ萑ｌ葞ᥐ葠ｌ梇䢈.ᠦ萏ȷ萑﷉옕㜁؂葞ȷ葠﷉䩃䡅䩏䩐䩑䩞䩡梇䢈. ᠦ萏Ȧ萑﷚옕☁؂葞Ȧ葠﷚䩃䡅䩏䩐䩑䩞䩡梇䢈.ᠦ萏ː萑ﺘ옕퀁؂葞ː葠ﺘ䩃䡅䩏䩐䩑䩞䩡梇䢈.́܅ᠦ萏͓萑ﲭ옕匁؃葞͓葠ﲭ䩃䡅䩏䩐䩑䩞䩡梇䢈....́܅ ᠦ萏ȷ萑﷉옕㜁؂葞ȷ葠﷉䩃䡅䩏䩐䩑䩞䩡梇䢈
.....́܅ଉᠦ萏ȷ萑﷉옕㜁؂葞ȷ葠﷉䩃䡅䩏䩐䩑䩞䩡梇䢈......́܅ଉ
ᠦ萏ȷ萑﷉옕㜁؂葞ȷ葠﷉䩃䡅䩏䩐䩑䩞䩡梇䢈.......́܅ଉ།ᠦ萏ȷ萑﷉옕㜁؂葞ȷ葠﷉䩃䡅䩏䩐䩑䩞䩡梇䢈........́܅ଉ།ᠦ萏ȷ萑﷉옕㜁؂葞ȷ葠﷉䩃䡅䩏䩐䩑䩞䩡梇䢈.........ᠦ萏ȷ萑﷉옕㜁؂葞ȷ葠﷉䩃䡅䩏䩐䩑䩞䩡梇䢈.ᠦ萏Ȧ萑﷚옕☁؂葞Ȧ葠﷚䩃䡅䩏䩐䩑䩞䩡梇䢈.ᠦ萏ː萑ﺘ옕퀁؂葞ː葠ﺘ䩃䡅䩏䩐䩑䩞䩡梇䢈.́܅ᠦ萏͓萑ﲭ옕匁؃葞͓葠ﲭ䩃䡅䩏䩐䩑䩞䩡梇䢈....́܅ ᠦ萏ȷ萑﷉옕㜁؂葞ȷ葠﷉䩃䡅䩏䩐䩑䩞䩡梇䢈
.....́܅ଉᠦ萏ȷ萑﷉옕㜁؂葞ȷ葠﷉䩃䡅䩏䩐䩑䩞䩡梇䢈......́܅ଉ
ᠦ萏ȷ萑﷉옕㜁؂葞ȷ葠﷉䩃䡅䩏䩐䩑䩞䩡梇䢈.......́܅ଉ།ᠦ萏ȷ萑﷉옕㜁؂葞ȷ葠﷉䩃䡅䩏䩐䩑䩞䩡梇䢈........́܅ଉ།ᠦ萏ȷ萑﷉옕㜁؂葞ȷ葠﷉䩃䡅䩏䩐䩑䩞䩡梇䢈.........ကŨည萏ː萑ﺘ葞ː葠ﺘ梇䢈.逄Ũည萏֠萑ﺘ葞֠葠ﺘ梇䢈.鈂Ũည萏ࡰ萑ｌ葞ࡰ葠ｌ梇䢈.退Ũည萏ୀ萑ﺘ葞ୀ葠ﺘ梇䢈.逄Ũည萏ฐ萑ﺘ葞ฐ葠ﺘ梇䢈.鈂Ũည萏რ萑ｌ葞რ葠ｌ梇䢈.退Ũည萏Ꮀ萑ﺘ葞Ꮀ葠ﺘ梇䢈.逄Ũည萏 萑ﺘ葞 葠ﺘ梇䢈.鈂Ũည萏ᥐ萑ｌ葞ᥐ葠ｌ梇䢈.ᠦ萏ȷ萑﷉옕㜁؂葞ȷ葠﷉䩃䡅䩏䩐䩑䩞䩡梇䢈.ᠦ萏Ȧ萑﷚옕☁؂葞Ȧ葠﷚䩃䡅䩏䩐䩑䩞䩡梇䢈.ᠦ萏ː萑ﺘ옕퀁؂葞ː葠ﺘ䩃䡅䩏䩐䩑䩞䩡梇䢈.́܅ᠦ萏͓萑ﲭ옕匁؃葞͓葠ﲭ䩃䡅䩏䩐䩑䩞䩡梇䢈....́܅ ᠦ萏ȷ萑﷉옕㜁؂葞ȷ葠﷉䩃䡅䩏䩐䩑䩞䩡梇䢈
.....́܅ଉᠦ萏ȷ萑﷉옕㜁؂葞ȷ葠﷉䩃䡅䩏䩐䩑䩞䩡梇䢈......́܅ଉ
ᠦ萏ȷ萑﷉옕㜁؂葞ȷ葠﷉䩃䡅䩏䩐䩑䩞䩡梇䢈.......́܅ଉ།ᠦ萏ȷ萑﷉옕㜁؂葞ȷ葠﷉䩃䡅䩏䩐䩑䩞䩡梇䢈........́܅ଉ།ᠦ萏ȷ萑﷉옕㜁؂葞ȷ葠﷉䩃䡅䩏䩐䩑䩞䩡梇䢈.........ᠦ萏ȷ萑﷉옕㜁؂葞ȷ葠﷉䩃䡅䩏䩐䩑䩞䩡梇䢈.ᠦ萏Ȧ萑﷚옕☁؂葞Ȧ葠﷚䩃䡅䩏䩐䩑䩞䩡梇䢈.ᠦ萏ː萑ﺘ옕퀁؂葞ː葠ﺘ䩃䡅䩏䩐䩑䩞䩡梇䢈.́܅ᠦ萏͓萑ﲭ옕匁؃葞͓葠ﲭ䩃䡅䩏䩐䩑䩞䩡梇䢈....́܅ ᠦ萏ȷ萑﷉옕㜁؂葞ȷ葠﷉䩃䡅䩏䩐䩑䩞䩡梇䢈
.....́܅ଉᠦ萏ȷ萑﷉옕㜁؂葞ȷ葠﷉䩃䡅䩏䩐䩑䩞䩡梇䢈......́܅ଉ
ᠦ萏ȷ萑﷉옕㜁؂葞ȷ葠﷉䩃䡅䩏䩐䩑䩞䩡梇䢈.......́܅ଉ།ᠦ萏ȷ萑﷉옕㜁؂葞ȷ葠﷉䩃䡅䩏䩐䩑䩞䩡梇䢈........́܅ଉ།ᠦ萏ȷ萑﷉옕㜁؂葞ȷ葠﷉䩃䡅䩏䩐䩑䩞䩡梇䢈.........ကŨည萏ː萑ﺘ葞ː葠ﺘ梇䢈.逄Ũည萏֠萑ﺘ葞֠葠ﺘ梇䢈.鈂Ũည萏ࡰ萑ｌ葞ࡰ葠ｌ梇䢈.退Ũည萏ୀ萑ﺘ葞ୀ葠ﺘ梇䢈.逄Ũည萏ฐ萑ﺘ葞ฐ葠ﺘ梇䢈.鈂Ũည萏რ萑ｌ葞რ葠ｌ梇䢈.退Ũည萏Ꮀ萑ﺘ葞Ꮀ葠ﺘ梇䢈.逄Ũည萏 萑ﺘ葞 葠ﺘ梇䢈.鈂Ũည萏ᥐ萑ｌ葞ᥐ葠ｌ梇䢈.ပ萏ː萑ﺘ葞ː葠ﺘ䩏䩑⡯蜀h蠀HĀ휀ǰᜀᤀༀꂄᄅ预廾ꂄ怅预俾୊儀୊帀୊漀(梇䢈oပ萏ࡰ萑ﺘ葞ࡰ葠ﺘ䩏䩑⡯蜀h蠀HĀ꜀ǰᜀᔀༀ䂄ᄋ预廾䂄怋预俾Ŋ儀Ŋ漀(梇䢈မ萏ฐ萑ﺘ葞ฐ葠ﺘ䩏䩑䩞⡯蜀h蠀HĀ漀Āᜀᔀༀᄐ预廾怐预俾ొ儀ొ漀(梇䢈ပ萏Ꮀ萑ﺘ葞Ꮀ葠ﺘ䩏䩑⡯蜀h蠀HĀ뜀ǰᜀᤀༀ肄ᄖ预廾肄怖预俾୊儀୊帀୊漀(梇䢈oပ萏ᥐ萑ﺘ葞ᥐ葠ﺘ䩏䩑⡯蜀h蠀HĀ꜀ǰ̀Ā☀ༀ㞄ᄂ즄ᗽ׆Āȷ帆㞄怂즄䏽ᡊ䔀H伀ъ倀ъ儀ъ帀ъ愀ᡊ蜀h蠀HȀ⸀ЀĀ☀ༀ⚄ᄂ�ᗽ׆ĀȦ帆⚄怂�䏽ᡊ䔀H伀ъ倀ъ儀ъ帀ъ愀ᡊ蜀h蠀HȀĀ⸀ĀĀ☀ༀ킄ᄂ预ᗾ׆Āː帆킄怂预䏾ᡊ䔀H伀ъ倀ъ儀ъ帀ъ愀ᡊ蜀h蠀HȀȀ⸀ĀĀԃ☀ༀ厄ᄃ궄ᗼ׆Ā͓帆厄怃궄䏼ᡊ䔀H伀ъ倀ъ儀ъ帀ъ愀ᡊ蜀h蠀Hࠀ⸀Ā⸀Ȁ⸀̀⸀ĀĀԃइ☀ༀ㞄ᄂ즄ᗽ׆Āȷ帆㞄怂즄䏽ᡊ䔀H伀ъ倀ъ儀ъ帀ъ愀ᡊ蜀h蠀H਀⸀Ā⸀Ȁ⸀̀⸀Ѐ⸀ĀĀԃइ☀ༀ㞄ᄂ즄ᗽ׆Āȷ帆㞄怂즄䏽ᡊ䔀H伀ъ倀ъ儀ъ帀ъ愀ᡊ蜀h蠀Hఀ⸀Ā⸀Ȁ⸀̀⸀Ѐ⸀Ԁ⸀ĀĀԃइഋ☀ༀ㞄ᄂ즄ᗽ׆Āȷ帆㞄怂즄䏽ᡊ䔀H伀ъ倀ъ儀ъ帀ъ愀ᡊ蜀h蠀H฀⸀Ā⸀Ȁ⸀̀⸀Ѐ⸀Ԁ⸀؀⸀ĀĀԃइഋ☀ༀ㞄ᄂ즄ᗽ׆Āȷ帆㞄怂즄䏽ᡊ䔀H伀ъ倀ъ儀ъ帀ъ愀ᡊ蜀h蠀Hက⸀Ā⸀Ȁ⸀̀⸀Ѐ⸀Ԁ⸀؀⸀܀⸀ĀĀԃइഋᄏ☀ༀ㞄ᄂ즄ᗽ׆Āȷ帆㞄怂즄䏽ᡊ䔀H伀ъ倀ъ儀ъ帀ъ愀ᡊ蜀h蠀Hሀ⸀Ā⸀Ȁ⸀̀⸀Ѐ⸀Ԁ⸀؀⸀܀⸀ࠀ⸀Ā̀Ā☀ༀ㞄ᄂ즄ᗽ׆Āȷ帆㞄怂즄䏽ᡊ䔀H伀ъ倀ъ儀ъ帀ъ愀ᡊ蜀h蠀HȀ⸀ĀĀ☀ༀ⚄ᄂ�ᗽ׆ĀȦ帆⚄怂�䏽ᡊ䔀H伀ъ倀ъ儀ъ帀ъ愀ᡊ蜀h蠀HȀĀ⸀ĀĀ☀ༀ킄ᄂ预ᗾ׆Āː帆킄怂预䏾ᡊ䔀H伀ъ倀ъ儀ъ帀ъ愀ᡊ蜀h蠀HȀȀ⸀ĀĀԃ☀ༀ厄ᄃ궄ᗼ׆Ā͓帆厄怃궄䏼ᡊ䔀H伀ъ倀ъ儀ъ帀ъ愀ᡊ蜀h蠀Hࠀ⸀Ā⸀Ȁ⸀̀⸀ĀĀԃइ☀ༀ㞄ᄂ즄ᗽ׆Āȷ帆㞄怂즄䏽ᡊ䔀H伀ъ倀ъ儀ъ帀ъ愀ᡊ蜀h蠀H਀⸀Ā⸀Ȁ⸀̀⸀Ѐ⸀ĀĀԃइ☀ༀ㞄ᄂ즄ᗽ׆Āȷ帆㞄怂즄䏽ᡊ䔀H伀ъ倀ъ儀ъ帀ъ愀ᡊ蜀h蠀Hఀ⸀Ā⸀Ȁ⸀̀⸀Ѐ⸀Ԁ⸀ĀĀԃइഋ☀ༀ㞄ᄂ즄ᗽ׆Āȷ帆㞄怂즄䏽ᡊ䔀H伀ъ倀ъ儀ъ帀ъ愀ᡊ蜀h蠀H฀⸀Ā⸀Ȁ⸀̀⸀Ѐ⸀Ԁ⸀؀⸀ĀĀԃइഋ☀ༀ㞄ᄂ즄ᗽ׆Āȷ帆㞄怂즄䏽ᡊ䔀H伀ъ倀ъ儀ъ帀ъ愀ᡊ蜀h蠀Hက⸀Ā⸀Ȁ⸀̀⸀Ѐ⸀Ԁ⸀؀⸀܀⸀ĀĀԃइഋᄏ☀ༀ㞄ᄂ즄ᗽ׆Āȷ帆㞄怂즄䏽ᡊ䔀H伀ъ倀ъ儀ъ帀ъ愀ᡊ蜀h蠀Hሀ⸀Ā⸀Ȁ⸀̀⸀Ѐ⸀Ԁ⸀؀⸀܀⸀ࠀ⸀ĀĐ栀਀ༀ킄ᄂ预廾킄怂预蟾h蠀HȀ⸀ĀЀƐ栀਀ༀꂄᄅ预廾ꂄ怅预蟾h蠀HȀĀ⸀ĀȀƒ栀਀ༀ炄ᄈ䲄廿炄怈䲄蟿h蠀HȀȀ⸀ĀƐ栀਀ༀ䂄ᄋ预廾䂄怋预蟾h蠀HȀ̀⸀ĀЀƐ栀਀ༀႄᄎ预廾ႄ怎预蟾h蠀HȀЀ⸀ĀȀƒ栀਀ༀᄐ䲄廿怐䲄蟿h蠀HȀԀ⸀ĀƐ栀਀ༀ낄ᄓ预廾낄怓预蟾h蠀HȀ؀⸀ĀЀƐ栀਀ༀ肄ᄖ预廾肄怖预蟾h蠀HȀ܀⸀ĀȀƒ栀਀ༀ傄ᄙ䲄廿傄怙䲄蟿h蠀HȀࠀ⸀ĀĀༀ킄ᄂ预廾킄怂预˾⸀ĀЀĀༀꂄᄅ预廾ꂄ怅预˾Ā⸀ĀȀĂༀ炄ᄈ䲄廿炄怈䲄˿Ȁ⸀ĀĀༀ䂄ᄋ预廾䂄怋预˾̀⸀ĀЀĀༀႄᄎ预廾ႄ怎预˾Ѐ⸀ĀȀĂༀᄐ䲄廿怐䲄˿Ԁ⸀ĀĀༀ낄ᄓ预廾낄怓预˾؀⸀ĀЀĀༀ肄ᄖ预廾肄怖预˾܀⸀ĀȀĂༀ傄ᄙ䲄廿傄怙䲄˿ࠀ⸀Ā̀Ā☀ༀ㞄ᄂ즄ᗽ׆Āȷ帆㞄怂즄䏽ᡊ䔀H伀ъ倀ъ儀ъ帀ъ愀ᡊ蜀h蠀HȀ⸀ȀĀ⤀ༀ⚄ᄂ�ᗽ׆ĀȦ帆⚄怂�㗽Ĉ䩃䡅䩏䩐䩑䩞䩡梇䢈.ᠦ萏ː萑ﺘ옕퀁؂葞ː葠ﺘ䩃䡅䩏䩐䩑䩞䩡梇䢈.́܅ᠦ萏͓萑ﲭ옕匁؃葞͓葠ﲭ䩃䡅䩏䩐䩑䩞䩡梇䢈....́܅ ᠦ萏ȷ萑﷉옕㜁؂葞ȷ葠﷉䩃䡅䩏䩐䩑䩞䩡梇䢈
.....́܅ଉᠦ萏ȷ萑﷉옕㜁؂葞ȷ葠﷉䩃䡅䩏䩐䩑䩞䩡梇䢈......́܅ଉ
ᠦ萏ȷ萑﷉옕㜁؂葞ȷ葠﷉䩃䡅䩏䩐䩑䩞䩡梇䢈.......́܅ଉ།ᠦ萏ȷ萑﷉옕㜁؂葞ȷ葠﷉䩃䡅䩏䩐䩑䩞䩡梇䢈........́܅ଉ།ᠦ萏ȷ萑﷉옕㜁؂葞ȷ葠﷉䩃䡅䩏䩐䩑䩞䩡梇䢈.........㫒䍬庽榦 䵩㔌᷀ዬڕ獽œ˘ۦ˱嚎庅Ђ❂ᫌ剫᰸啑崰 þ⩰毕 þ圼㏠ þ峦屎 þ夏䈁 þ癡ȹ þ⶧㽚 þ䤃⍖䤃⍖ þ簈ـ簈ـ þ㓿唀 þ㫒䍬 þ䵩㔌 þ嚎庅 þۦ˱ þ᷀ዬ þʐ媍ᓑűㄒ%ビ%ￔフ%〖ĸᓗʐ媍퓑Ŕㄒ%ビ%ￔフ%〖ĸᓗʐ媍퓑Ŕㄒ%ビ%ￔフ%〖ĸᓗʐ媍퓑Ŕㄒ%ビ%ￔフ%〖ĸᓗʐ媍 퓑Ŕㄒ%ビ%ￔフ%〖ĸᓗ璐媅⡑ㆺʒ媍瓓űㄔ%フ%ￖプ%〘ĸFデ%〈ĸㄐ擲ʑЀȒⴓ+Ȕￕ⿗擲ʘЀ磐庫଑혘曒庵퓓ݽ㑔+㏕+ￖ㐗+᠘ҬЅЅЅЅЅЅЅЅЅ을ЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅ﹬糠ЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅ됊꫺ЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅЅᤩطĀᷩࣴĀ᪺Ā㝞㝚Ā戨犫㝞㝚±å¬㵖寽卻㩦抮泵ᚋ ⫪ 噼 ㌘
笔
䞬硓䟯ṙ㴓ሠ筛曬ॸ浝浧"㆗#䵅#⨣%絻%䰿(ᝧ)㇇)㣥)愃*䴜+㍚1帔1ᝏ4凛4⒜6䚖6獅8ㆱ9暀<─?儆@楥A漖A岩D䃜F⺸H↽IⳅI䥗JڐK䗼K园K穋M䚋N昍P㱡R欼U堇[婤^房_ں`㑐a晚b⪄c忷cᰖd攎e㍿f䱙l㼖m㑷n⼚q䯊q症q䴔s∱t缗t璆u௯v磼y匝zs{䂓{䐘窺Ⲯᄶ乫ճ㡺䠿⏗⑜ᮯ涪塞慏兌Ꮌ濃愛帐ᕹ䀐筕ষ¡㣙£ᮕ¤垦§⎻©௡«晲¬杭䈚®偲°檑°疤±ㄊ²砡²ϟ¶漤¶竕·ẖ¸␠º⁅¼湱½䡪¾嶛¿犇Á¬Â攕Ã㽦Å⚄Æ⤁ÆঝÉᇲÊᦿÊ⭉Ê਒Ë↤Ë絵Í痎Ñ၆ÓᇤÓḶÔ嗗Ô⎷Õ篇×䚞Ø珰Ú璞Ú㔿Û䨤Ý㮱Þ䳲Þ吧à熘â刄ã⟟å䩊å㎙ê寯ê盓ë㳏í熹í㹻ñ㿏óඖô皂õ㿓ö竤÷㺾ù撗ù糚ú淑ÿਸ਼ਸ䃿蠂 Y[]`ck㄀눀Ċꠀꠀ4ꠀ@ꠀHꠀºꠀ¾ꠀÂꠀÈꠀÎꠀÞꠀĶ＀ǿ܀唀渀欀渀漀眀渀＀ǿࠀ＀ǿ＀ÿȀ＀ÿ＀ÿȀ＀ÿ฀䜀逞Ȁ؂ԃԄ̂＄*䇠xী＀吀椀洀攀猀 一攀眀 刀漀洀愀渀㔀逞ȁԀąĂ؇Ԃ匀礀洀戀漀氀㌀逮Ȁ؋ȄȂȂ＄*䏠xী＀䄀爀椀愀氀䤀逮老Ȁ؋ȄȂȂ＄ﾯ￷�㿩＀㼁䄀爀椀愀氀 唀渀椀挀漀搀攀 䴀匀焀途̀Ā吀椀洀攀猀 一攀眀 刀漀洀愀渀 䈀漀氀搀吀椀洀攀猀 一攀眀 刀漀洀愀渀䄀逮Ȁ؋ȃȂȂ蜄鼀吀爀攀戀甀挀栀攀琀 䴀匀欀逐܀̀吀椀洀攀猀一攀眀刀漀洀愀渀倀匀䴀吀吀椀洀攀猀 一攀眀 刀漀洀愀渀圀退Ā̀䄀爀椀愀氀䴀吀吀椀洀攀猀 一攀眀 刀漀洀愀渀㜀逮ȀԏȂЂȃ＄￠¬ŀ鼀䌀愀氀椀戀爀椀㔀逮Ȁ؋̄ЅȄ＄.寡`⧀＀ā吀愀栀漀洀愀㬀逮Ȁ؋ȄȂȂ＄*䏠xী＀䠀攀氀瘀攀琀椀挀愀㼀逽Ȁ̇ȉԂЂ＄*䏠xী＀䌀漀甀爀椀攀爀 一攀眀㬀逎ȁԀ圀椀渀最搀椀渀最猀䄀逞ȀԄԃ؄ȃ＄￠$B鼀䌀愀洀戀爀椀愀 䴀愀琀栀∀Ѐ㄀谈쓰꤀㤀挳㥇挳Ň挴ɇȀ鐀&ꈀãĀ蠀Ѐ̀鼀&ãĀ蠀℀ჰĀ褀褅됅됀脀ኁ0글ĉﬀĉȀఀ荊qჰࠀﰀǽ䠈Xऀ￰␉P＀ｿｿｿｿｿｿ歿蝎㈀℀ကഀ砀砀ꀀ଀�＀ዿᜀ䴀愀樀欀切琀漀瘀 䬀愀琀攀夀椁渀愀 䴀最爀⸀ᔀ倀攀ഀ椁瘀漀瘀 䈀愀爀戀漀爀愀 䴀最爀⸀堀؀ጀఀĀఀȀఀ̀☀АఀԀఀ؀ఀ܀─ࠐఀऀఀ਀ఀ଀ఀఀఀഀఀ฀ఀༀఀကఀᄀఀሀఀĆ藠俹ၨ醫✫�0ƌ¤°ÐÜð ĐĜ
ļňŔ
ŠŬŴżƄӢ慍歪瓺癯⃡態整槸慮䴠牧.潎浲污搮瑯m敐槨潶䈠牡潢慲䴠牧.2楍牣獯景⁴晏楦散圠牯d@谀䞆@�땛Ǔ@踀㯒땂Ǔ@踀㯒땂Ǔ⚔Ć픂헍⺜ရ鞓Ⱛ껹0ìhp ¨°¸
ÀÍӢ卍⁐勈ǥমသఀȀḀ؀一竡癥̀Ā

!"#$%&'()*+,-./0123456789:;<=>?@ABCDEFGHIJKLMNOPQRSTUVWXYZ[\]^_`abcdefghijklmnopqrstuvwxyz{|}~ ¡¢£¤¥¦§¨©ª«¬®¯°±²³´µ¶·¸¹º»¼½¾¿ÀÁÂÃÄÅÆÇÈÉÊËÌÍÎÏÐÑÒÓÔÕÖ×ØÙÚÛÜÝÞßàáâãäåæçèéêëìíîïðñòóôõö÷øùúûüýþÿĀāĂăĄąĆćĈĉĊċČčĎďĐđĒēĔĕĖėĘęĚěĜĝĞğĠġĢģĤĥĦħĨĩĪīĬĭįİıĲĳĴĵĶķĸĹĺĻļĽľĿŀŁłŃńŅņŇňŉŊŋŌōŎŏŐőŒœŔŕŖŗŘřŚśŜŝŞşŠšŢţŤŦŧŨũŪūŬŮůŰűŲųŴ���ŹźŽRoot EntryąआÀ䘀⋰෤땜Ǔż̀1TableĮ浉WordDocumentĂ 媐SummaryInformation(ĂťကDocumentSummaryInformation8ĂŭကMsoDataStoreﺰා땜Ǔ�෡땜Ǔ0ÝL×FWXÇEÔCQÑÈÐÌÀÊ1WPQ==2āﺰා땜Ǔ�෡땜ǓItem
ĂØPropertiesŕCompObjĂ
{ 戼区畯捲獥匠汥捥整卤祴敬∽䅜䅐堮䱓•瑓汹乥浡㵥䄢䅐•浸湬㩳㵢栢瑴㩰⼯捳敨慭⹳灯湥浸晬牯慭獴漮杲漯晦捩䑥捯浵湥⽴〲㘰戯扩楬杯慲桰≹砠汭獮∽瑨灴⼺猯档浥獡漮数确汭潦浲瑡⹳牯⽧景楦散潄畣敭瑮㈯〰⼶楢汢潩牧灡票㸢⼼㩢潓牵散㹳㼼浸⁬敶獲潩㵮ㄢ〮•湥潣楤杮∽呕ⵆ∸猠慴摮污湯㵥渢≯㸿਍搼㩳慤慴瑳牯䥥整⁭獤椺整䥭㵄笢㔱㝆㉄䈶䔭㘷ⴵ〴㌱㤭䌰ⴶ䌸䌲㈸㙁㙄䐳≽砠汭獮携㵳栢瑴㩰⼯捳敨慭⹳灯湥浸晬牯慭獴漮杲漯晦捩䑥捯浵湥⽴〲㘰振獵潴塭汭㸢搼㩳捳敨慭敒獦㰾獤猺档浥剡晥搠㩳牵㵩栢瑴㩰⼯捳敨慭⹳灯湥浸晬牯慭獴漮杲漯晦捩䑥捯浵湥⽴〲㘰戯扩楬杯慲桰≹㸯⼼獤猺档浥剡晥㹳⼼獤携瑡獡潴敲瑉浥>ਃआÀ䘀)潄畫敭瑮愠汰歩捡⁥楍牣獯景⁴潗摲㤠ⴷ〲㌰਀䴀坓牯䑤捯က圀牯⹤潄畣敭瑮㠮눹q