Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam ALBSBDZEX777 najdete zde
PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY
POSLANECKÁ SNĚMOVNA
VIII. volební období
546/0
Návrh poslanců Radka Kotena, Tomia Okamury, Radima Fialy a dalších
na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 127/2005 Sb.,
o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících
zákonů (zákon o elektronických komunikacích)
Zástupce předkladatele: Koten R. a další
Doručeno poslancům: 11. července 2019 v 9:56
Návrh
ZÁKON
ze dne …………… 2019,
kterým se mění zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně
některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích),
ve znění pozdějších předpisů
Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:
Čl. I
Změna zákona o elektronických komunikacích
Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých
souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění zákona č. 290/2005 Sb.,
zákona č. 361/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 310/2006
Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 304/2007 Sb., zákona č.
124/2008 Sb., zákona č. 177/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 247/2008 Sb., zákona
č. 384/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 153/2010 Sb.,
nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 94/2011 Sb., zákona č. 137/2011 Sb., zákona č.
341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona
č. 468/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 19/2012 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona
č. 167/2012 Sb., zákona č. 273/2012 Sb., zákona č. 214/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb.,
zákona č. 181/2014 Sb., zákona č. 234/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 258/2014
Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 378/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č.
183/2017 Sb., zákona č. 194/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 252/2017 Sb. a
zákona č. 287/2018 Sb., se mění takto:
V § 33 se na konci odstavce 5 doplňuje věta:
„Pokud v souvislosti s voláním na čísla tísňového volání koncové zařízení, z něhož je
volání uskutečňováno, umožňuje automaticky vytvořit a odeslat pracovišti pro příjem volání na
čísla tísňového volání textovou zprávu obsahující informace o tom, kde se volající nachází, není
k vytvoření a odeslání takové textové zprávy třeba souhlasu osoby, jíž se údaje týkají.“.
Čl. II
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem třetího kalendářního měsíce následujícího po jeho
vyhlášení.
DŮVODOVÁ ZPRÁVA
A. Obecná část
Zhodnocení platného právního stavu, včetně zhodnocení současného stavu ve vztahu k zá-
kazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Platná právní úprava neumožňuje bez souhlasu osoby, která je v ohrožení života či zdraví, zís-
kávat informace o její poloze.
Současná právní úprava má stejné dopady na muže i ženy.
Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy, včetně dopadů navrhovaného
řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
S rozvojem technologií v oblasti elektronických komunikací dochází i k rozvoji nástrojů
sloužících při záchraně životů, ochraně zdraví či majetku. Mezi takové nástroje patří i vytváření
lokalizačních zpráv ve formátu Advanced Mobile Location (dále jen „AML“), který je
definován v technickém standardu ETSI TR 103 393. Konkrétně jde o tzv. službu Emergency
Location Services (dále jen „ELS“) vyvinutou společností Google. Její podpora je zavedena
v koncových zařízeních s operačním systémem Google Android verze 2.3 a vyšší a nově též
v operačním systému Apple iOS verze 11.3. AML je v souladu se Směrnicí Evropského
parlamentu a Rady 2002/22/ES ze dne 7. března 2002 o univerzální službě a právech uživatelů
týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací (směrnice o univerzální službě) a
s Doporučením komise ze dne 25. července 2003 o zpracování informací o místě volajících
v elektronických komunikačních sítích v zájmu zlepšení určení místa volajícího v rámci služeb
pro tísňové volání. Služba ELS nyní funguje v 8 státech EU (např. Rakouskou, Estonsko,
Belgie) a v osmi dalších se připravuje ke spuštění v nejbližším období.
Princip fungování této služby spočívá v tom, že koncové zařízení (mobilní telefon) s uvedeným
operačním systémem provede při vytočení čísla tísňového volání (číslo 112 nebo národního
čísla tísňového volání) kontrolu stavu baterie v koncovém zařízení a v případě, že má
dostatečnou kapacitu, následně automatické zjištění polohy koncového zařízení a tuto informaci
vloží do krátké textové zprávy (SMS) ve formátu AML, kterou odešle na pracoviště pro příjem
tísňových volání. Základní podstatou funkcionality AML SMS je, že zpráva je automaticky
vytvářena operačním systémem a odesílána koncovým zařízením a obsahuje informace o
poloze volajícího a důležité informace pro zpracování polohy volajícího (je nutné provázání
AML SMS s konkrétním tísňovým hovorem) umožňující záchranným složkám vyslat
potřebnou pomoc na zcela konkrétní místo a tím zkrátit čas pro poskytnutí pomoci. Řada osob
není při tísňovém volání schopna určit svoji polohu, což je ve většině případů i poloha
mimořádné události (např. dopravní nehoda na dálnici).
Protože služba ELS využívá konkrétních polohových souřadnic zjištěných prostřednictvím
satelitní lokalizace, poskytuje tak AML SMS přesnější určení polohy volajícího při volání na
čísla tísňového volání, než představuje dosud používané zjišťování prostřednictvím provozních
a lokalizačních údajů (§ 90 a 91 zákona o elektronických komunikacích), což umožňuje
efektivnější zásah záchranných složek.
Obsahem AML SMS jsou zejména informace o zeměpisné poloze, datu a čase zjištění polohy,
identifikační údaje SIM karty koncového zařízení, jakož i jeho identifikátory a identifikátory
mobilní sítě.
Zavedení AML SMS bude mít pozitivní dopad na záchranné a likvidační práce při
mimořádných událostech. Dojde ke zvýšení počtu zachráněných osob a ke snížení následků
mimořádných událostí, protože při získání přesné lokalizace volajícího je také v mnoha
případech známá přesná lokalizace mimořádné události, dojde ke zkrácení:
- samotného tísňového hovoru (není třeba získávat složitě informace od volajícího, který
např. místo, kde se nachází nedokáže identifikovat– nezná jméno ulice, nebo příslušný
kilometr na dálnici),
- času jízdy vozidel složek integrovaného záchranného systému (jedou na zcela konkrétní
místo a nemusí nic hledat).
Systém AML SMS přinese výrazně větší efekt než doposud propagované aplikace do mobilních
telefonů (např. Záchranka, Horská služba), protože již nebude nutné nahrávat a spouštět
aplikaci v telefonu – systém AML SMS funguje automaticky při vytočení tísňového čísla na
Smart telefonech se satelitní lokalizací.
Navrhovaná právní úprava nemá bezprostřední, ani následné dopady na rovnost mužů a žen a
nevede k diskriminaci jednoho z pohlaví, neboť nijak nerozlišuje, ani nezvýhodňuje jedno z
pohlaví a nestanoví pro něj odlišné podmínky.
Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku
Novela zákona vychází z nutnosti flexibilně a účinně ochránit zdraví a život občanů.
Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky
Navržená právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky.
Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie,
judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva
Evropské unie, popřípadě i s legislativními záměry a s návrhy předpisů Evropské unie
Návrh zákona není s právem Evropské unie, judikaturou Soudního dvora Evropské unie ani
s obecnými zásadami Evropské unie v rozporu.
Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je
Česká republika vázána, včetně zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy
s Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod
Navrhovaná právní úprava nemá žádné vazby na mezinárodní smlouvy, jimiž je Česká
republika vázána. Navrhovaná právní úprava je v souladu s Úmluvou o ochraně lidských práv
a základních svobod.
Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní
rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, sociální
dopady, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé,
osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, a dopady na životní prostředí
Navrhovaná právní úprava nebude mít finanční dopady na státní rozpočet ani ostatní veřejné
rozpočty. Veškeré činnosti orgánů státní správy budou vykonávány v rámci stávajících
rozpočtů.
Navrhovaná právní úprava nebude mít sociální dopady či dopady na životní prostředí stejně
jako nebude mít limitující dopad na podnikatelské prostředí České republiky, protože
lokalizační zprávy budou pro záchranu využívány pouze v případech, kdy telefonické zařízení
jejich využívání umožňuje.
Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních
údajů
Navrhovaná právní úprava má dopad na ochranu osobních údajů a ochranu soukromí. Údaj o
poloze osoby je osobním údajem, a proto je nutné, aby byla zákonem upravena možnost
předávat tyto osobní údaje prostřednictvím lokalizační zprávy (AML SMS) a následně je
zpracovávat.
Záchrana životů, zdraví i majetku je jednoznačně prioritní oblastí, a proto je v souladu
s principy ochrany osobních údajů, pokud zákon o elektronických komunikacích v takovém
případě umožní vytváření i další zpracovávání těchto osobních údajů bez výslovného či
odvolatelného souhlasu osoby, jíž se tyto údaje týkají.
Zhodnocení korupčních rizik
Navrhovaná právní úprava respektuje protikorupční legislativu a nepřináší nová korupční
rizika.
Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu
Navrhovaná právní úprava bude mít pozitivní dopad na bezpečnost, protože dojde k efektivnější
ochraně zdraví občanů a jejich majetku. Úprava nebude mít dopad na obranu státu.
B. Zvláštní část
K článku I (§ 33 odst. 5)
Navrhovaná úprava umožňuje efektivnější ochranu zdraví občanů a jejich majetku v souladu
s posledním vývojem v oblasti digitálních technologií, když odstraňuje nutnost získání
formálního souhlasu se zpracováním osobních údajů osoby, která žádá o poskytnutí záchrany.
K článku II (účinnost)
Zákon má nabýt účinnosti prvním dnem třetího měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení.
V Praze dne 10. července 2019
Předkladatelé:
Tomio Okamura, v. r.
Radim Fiala, v. r.
Jaroslav Dvořák, v. r.
Jaroslav Holík, v. r.
Jan Hrnčíř, v. r.
Tereza Hyťhová, v. r.
Monika Jarošová, v. r.
Pavel Jelínek, v. r.
Jiří Kohoutek, v. r.
Jiří Kobza v. r.
Radek Koten, v. r.
Karla Maříková, v. r.
Zdeněk Podal, v. r.
Miloslav Rozner, v. r.
Radek Rozvoral, v. r.
Lucie Šafránková, v. r.
Lubomír Španěl, v. r.
Radovan Vích, v. r.
PLATNÉ ZNĚNÍ S VYZNAČENÍM ZMĚN
Zákon č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících
zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění zákona č. 290/2005 Sb., zákona
č. 361/2005 Sb., zákona č. 186/2006 Sb., zákona č. 235/2006 Sb., zákona č. 310/2006 Sb.,
zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 261/2007 Sb., zákona č. 304/2007 Sb., zákona č.
124/2008 Sb., zákona č. 177/2008 Sb., zákona č. 189/2008 Sb., zákona č. 247/2008 Sb., zákona
č. 384/2008 Sb., zákona č. 227/2009 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 153/2010 Sb.,
nálezu Ústavního soudu, vyhlášeného pod č. 94/2011 Sb., zákona č. 137/2011 Sb., zákona č.
341/2011 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 420/2011 Sb., zákona č. 457/2011 Sb., zákona
č. 468/2011 Sb., zákona č. 18/2012 Sb., zákona č. 19/2012 Sb., zákona č. 142/2012 Sb., zákona
č. 167/2012 Sb., zákona č. 273/2012 Sb., zákona č. 214/2013 Sb., zákona č. 303/2013 Sb.,
zákona č. 181/2014 Sb., zákona č. 234/2014 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 258/2014
Sb., zákona č. 318/2015 Sb., zákona č. 378/2015 Sb., zákona č. 298/2016 Sb., zákona č.
183/2017 Sb., zákona č. 194/2017 Sb., zákona č. 225/2017 Sb., zákona č. 252/2017 Sb. a
zákona č. 287/2018 Sb., s vyznačených navrhovaných změn:
§ 33
Přístup k jednotnému evropskému číslu tísňového volání a národním číslům tísňových volání
(1) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací pro
originaci národních volání je povinen umožnit všem svým koncovým uživatelům,
včetně uživatelů veřejných telefonních automatů, volání, které je bezplatné a které
nevyžaduje použití jakéhokoliv platebního prostředku, na čísla tísňového volání. Čísly
tísňového volání jsou jednotné evropské číslo tísňového volání (112) a národní čísla
tísňového volání stanovená v číslovacím plánu. Čísla tísňového volání slouží k
oznámení událostí v případech, kdy je ohrožen život, zdraví, majetek nebo veřejný
pořádek.
(2) Podnikatel poskytující veřejně dostupnou službu elektronických komunikací pro
originaci národních volání prostřednictvím veřejné pevné komunikační sítě je povinen
poskytovat bezodkladně a bezplatně podnikateli zajišťujícímu připojení k veřejné
pevné komunikační síti subjektu, který provozuje pracoviště pro příjem volání na čísla
tísňového volání, aktuální osobní údaje všech svých účastníků-fyzických osob a
identifikační údaje všech svých účastníků-právnických osob pro lokalizaci, popřípadě
identifikaci volajícího při volání na čísla tísňových volání. Tyto údaje je poskytující
podnikatel povinen aktualizovat průběžně, nejméně však jednou za 14 dnů.
(3) Podnikatel zajišťující připojení k veřejné pevné komunikační síti subjektu, který
provozuje pracoviště pro příjem volání na čísla tísňového volání, je povinen
a) zřídit a vést aktuální databázi údajů uvedených v odstavci 2 včetně údajů o
svých účastnících veřejně dostupné telefonní služby a
1
b) zajistit subjektu, který provozuje pracoviště pro příjem volání na čísla
tísňového volání, bezodkladné a bezplatné zpřístupnění jednotlivých údajů z
databáze uvedené v písmenu a) způsobem umožňujícím dálkový přístup
včetně bezodkladného a bezplatného zpětného přenosu údajů z této databáze.
Údaje vedené v databázi lze využívat jen pro lokalizaci, popřípadě
identifikaci volajícího při volání na čísla tísňových volání.
(4) Podnikateli uvedenému v odstavci 3 náleží úhrada nákladů za zřízení a vedení
databáze podle odstavce 3 písm. a) od subjektu, který provozuje pracoviště pro
příjem volání na čísla tísňového volání. Výši a způsob jejich úhrady stanoví
prováděcí právní předpis.
(5) Podnikatel zajišťující veřejnou mobilní komunikační síť je povinen u všech
volání na čísla tísňového volání bezodkladně zpřístupnit subjektu, který provozuje
pracoviště pro příjem těchto volání, lokalizační (§ 91) a jiné údaje, které umožňují
identifikaci volajícího. Pokud v souvislosti s voláním na čísla tísňového volání
koncové zařízení, z něhož je volání uskutečňováno, umožňuje automaticky
vytvořit a odeslat pracovišti pro příjem volání na čísla tísňového volání
textovou zprávu obsahující informace o tom, kde se volající nachází, není
k vytvoření a odeslání takové textové zprávy třeba souhlasu osoby, jíž se údaje
týkají.
(6) Podnikatel uvedený v odstavci 1 je povinen zajistit informování veřejnosti o
existenci a podmínkách používání čísel tísňového volání, zejména v seznamech
telefonních čísel účastníků veřejně dostupné telefonní služby (dále jen „účastnické
seznamy“), v místech umístění veřejných telefonních automatů a způsobem
umožňujícím dálkový přístup.
(7) Podnikatel zajišťující síť elektronických komunikací nese veškeré náklady
související s originací a přenosem volání na čísla tísňového volání a informace o
tom, kde se volající nachází, ve své síti. Tato povinnost platí i pro přenos těchto
volání a přenos informace o tom, kde se volající nachází, ze sítí jiných podnikatelů.
(8) V případech, kdy je ohroženo nebo přerušeno nepřetržité poskytování služby
volání na čísla tísňového volání, je Úřad oprávněn rozhodnout o opatřeních
nezbytných k udržení nebo obnovení tohoto poskytování a v případě potřeby uloží
podniku s významnou tržní silou na relevantním trhu (§ 53 odst. 1), který poskytuje
veřejně dostupnou službu elektronických komunikací pro originaci národních volání
v pevném místě, povinnost, aby zajistil další poskytování této služby.
(9) Rozsah, formu a způsob předávání údajů podle odstavce 2, formu a způsob
vedení databáze podle odstavce 3 písm. a) a rozsah, formu a způsob předávání údajů
podle odstavce 3 písm. b) a odstavce 5 stanoví prováděcí právní předpis.
(10) Pokud účastník, popřípadě uživatel, uskutečňuje zlomyslná volání na čísla
tísňového volání, je podnikatel, v jehož síti bylo takové volání započato, povinen na
žádost subjektu, který provozuje pracoviště pro příjem volání na čísla tísňového
volání, znemožnit ve své síti přístup telekomunikačního koncového zařízení, ze
kterého jsou tato volání uskutečňována, s výjimkou veřejných telefonních automatů,
k veřejné komunikační síti. Žádost podle věty první musí být učiněna v elektronické
2
podobě. Subjekt provozující pracoviště pro příjem volání na čísla tísňového volání
je oprávněn dočasně odmítnout komunikaci uskutečňovanou prostřednictvím
telekomunikačního koncového zařízení, ze kterého bylo uskutečňováno opakované
zlomyslné volání.
(11) O opětovném umožnění přístupu telekomunikačního koncového zařízení k
veřejné komunikační síti rozhodne Úřad na žádost dotčeného účastníka. Při
rozhodování Úřad přihlédne k závažnosti jednání, zejména ke způsobu, rozsahu a
následkům zlomyslného volání.
(12) Zlomyslným voláním na čísla tísňového volání se rozumí volání na tato čísla
za jiným účelem, než který je stanoven v odstavci 1.
3