Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam ALBSBE6CVV1N najdete zde
Vypořádání meziresortního připomínkového řízení k návrhu vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu a změně vyhlášky č. 383/2001 Sb., o podrobnostech nakládání s odpady, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláška č. 94/2016 Sb., o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů
Připomínkové místo
sekce/odbor
Připomínka / návrh nového znění
Vypořádání
připomínek
1.
Ministerstvo dopravy
K úvodní větě návrhu vyhlášky
Mezi citovaná ustanovení zákona o odpadech je nutno doplnit ustanovení § 37x odst. 4., k jehož provedení slouží převážná část čl. I návrhu vyhlášky.
Do výčtu novel zákona o odpadech je pak třeba doplnit zákon č. 45/2019 Sb., jenž citované ustanovení do zákona o odpadech začlenil.
Akceptováno.
2.
Ministerstvo dopravy
K úvodní větě čl. I
Text „vyhláška č. 437/2016 Sb.“ nahradit textem „vyhlášky č. 437/2016 Sb.“.
Akceptováno.
3.
Ministerstvo dopravy
K čl. III bodu 3
Záměrem předkladatele je zřejmě vypustit bez náhrady i celý text, který písmenům a) a b) předchází. Máme za to, že je třeba tuto skutečnost vyjádřit např. slovy „se úvodní část textu a písmena a) a b) zrušují“.
Vysvětleno.
Text předcházejí písm. a) a b) (tj. úvodní část textu bodu 2) se nahrazuje novým textem, to je obsahem předchozího novelizačního bodu. Text se neruší.
4.
Ministerstvo dopravy
K předkládací a důvodové zprávě
Doporučujeme v textu, v němž se píše o adaptaci, uvádět formulace typu „adaptace zákona (vyhlášky), obecně vnitrostátního nebo českého práva, na unijní nařízení“, nikoli „adaptace ustanovení nařízení o rtuti do českého právního řádu“ nebo „v návrhu vyhlášky je adaptováno nařízení o ekotoxicitě“. Přizpůsobuje se české právo aktu Evropské unie, ne naopak.
Akceptováno.
5.
Ministerstvo zemědělství
K souladu platného znění s návrhem vyhlášky
V příloze č. 30 nesouhlasí ve vysvětlivkách pod tabulkou č. 1 text u hesla „Množství odpadní rtuti“.
V příloze č. 31 je v tabulce v platném znění uveden „Název provozovny/ zařízení“, zatímco v návrhu pouze „Název provozovny“.
V příloze č. 32 je v tabulce č. 2 v platném znění požadováno vyplnění „IČP/IČZ“, zatímco v návrhu vyhlášky pouze „IČP“.
V platném znění v § 9a na konci prvního řádku prvního odstavce chybí mezi písmenem „S“ a slovem „nebezpečný“ spojovník.
Akceptováno.
Akceptováno.
Akceptováno.
Akceptováno.
Bude sjednoceno. Platí pro všechny vytýkané případy.
6.
Ministerstvo pro místní rozvoj
K úvodní větě článku I
Doporučujeme ve výčtu novel vypustit duplicitně uvedenou vyhlášku č. 294/2005 Sb. Novely dále doporučujeme uvést v pořadí, v jakém byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů.
Akceptováno.
7.
Ministerstvo pro místní rozvoj
K Rozdílové tabulce
K ustanovení 22 odst. 5
Doporučujeme v části tabulky, která upravuje obsah článku 12 odst. 1 písm. a), b) a c) směrnice č. celex 32017R0852, vypustit v bodě 1. písm. c) text „d) kopii osvědčení poskytnutou provozovatelem zařízení provádějícícho prozatímní uložení odpadní“.
Akceptováno.
8.
Ministerstvo vnitra
1. Předmětný návrh novelizuje celkem tři různé prováděcí právní předpisy. Připomínáme, že v tomto případě by měl být návrh členěn na části (vizte čl. 28 odst. 5 Legislativních pravidel vlády). Doporučujeme návrh v tomto směru revidovat a členit způsobem předpokládaným Legislativními pravidly vlády. Doporučujeme předkladateli, aby se inspiroval například vyhláškou č. 437/2016 Sb.
Akceptováno.
9.
Ministerstvo vnitra
1. Jedním z novelizovaných předpisů je i vyhláška č. 94/2016 Sb., o hodnocení nebezpečných odpadů, k jejímuž vydání je zákonem o odpadech zmocněno Ministerstvo životního prostředí a Ministerstvo zdravotnictví. Domníváme se, že Ministerstvo životního prostředí nemůže samostatně, tj. bez Ministerstva zdravotnictví, dotčený právní předpis novelizovat, a navrhujeme novelizaci vyhlášky č. 94/2016 Sb. z návrhu odstranit. Ostatně ani navržená úvodní věta neobsahuje zmocnění opravňující Ministerstvo životního prostředí k novelizaci vyhlášky
č. 94/2016 Sb.
Akceptováno
Bude nově rozděleno na dvě samostatné novelizační vyhlášky.
10.
Ministerstvo vnitra
K čl. I – k úvodní větě:
V návaznosti na úpravu návrhu ve smyslu výše uvedené první obecné připomínky dále navrhujeme opravit překlep ve slově „vyhláška“ před poslední novelou, kdy správně by mělo být uvedeno „vyhlášky“.
Akceptováno.
11.
Ministerstvo vnitra
K čl. I bodu 4 – k příloze č. 31 a příloze č. 32:
V názvech příloh upozorňujeme na chybějící tečku za písmenem „č“.
Akceptováno.
12.
Ministerstvo vnitra
K čl. II bodům 1 a 3 – k poznámkám pod čarou č. 1 a č. 24:
Navrhujeme název předmětného evropského nařízení uvést ve znění, pod nímž bylo publikováno v Úředním věstníku Evropské unie, tj. před slova „o rtuti“ doplnit slova „ze dne 17. května 2017“.
Akceptováno.
13.
Ministerstvo vnitra
K čl. II bodu 4 – k § 9a:
Text novelizačního bodu by měl v souladu s čl. 57 odst. 2 písm. a) Legislativních pravidel vlády znít: „§ 9a včetně nadpisu zní:“.
Akceptováno.
14.
Ministerstvo vnitra
K čl. II bodu 4 – k § 9a odst. 2:
U odkazů na jednotlivé body části B přílohy č. 13 navrhujeme odstranit tečky.
Akceptováno.
15.
Ministerstvo vnitra
K čl. II bodům 6 a 7 – k příloze č. 5:
Připomínáme, že dle čl. 55 odst. 1 Legislativních pravidel vlády platí, že týká-li se tatáž změna více ustanovení právního předpisu, lze vymezit tuto změnu v jednom bodu novely s uvedením ustanovení, kterých se týká. Navrhujeme proto dané novelizační body spojit.
Akceptováno.
16.
Ministerstvo vnitra
K čl. II bodu 8 – k příloze č. 13 vyhlášky č. 249/2005 Sb.:
Je navrhováno nahradit slovo „kovové“ slovem „odpadní“. Upozorňujeme, že v textu přílohy se vyskytuje nahrazované slovo i ve tvaru „kovová“ a „Kovová“, tudíž je nutné novelizační bod doplnit, aby odpovídal záměru předkladatele dle platného znění vyhlášky s vyznačenými změnami.
Akceptováno.
17.
Ministerstvo vnitra
K čl. III bodům 1 a 2 – k poznámkám pod čarou č. 2 a č. 11:
Opětovně upozorňujeme na nesprávnou citaci evropského právního předpisu a navrhujeme odstranit text „č.“ za závorkou a doplnění slov „ze dne 8. června 2017“ za text „2017/997“.
Akceptováno.
18.
Ministerstvo financí
ZÁSADNÍ
Požadujeme návrh rozdělit na tři samostatné vyhlášky tak, aby každá z vyhlášek, jejichž novely jsou obsahem čl. I až čl. III návrhu, byla novelizována samostatně. Zvolený způsob souhrnné novelizace tří vyhlášek, z nichž každá je vydávána na základě jiných zmocnění v zákoně o odpadech, je podle našeho názoru z legislativního hlediska mimořádně nevhodný. Kromě toho upozorňujeme, že úvodní věta vyhlášky neobsahuje zmocnění pro změny prováděné v čl. I bod 2 a 4, tj. zmocnění pro vydání formulářů, které bylo do zákona o odpadech doplněno novelou provedenou zákonem č. 45/2019 Sb. (§ 37x odst. 2), a dále zmocnění pro změny provedené v čl. III (vyhláška o hodnocení nebezpečných odpadů byla vydána podle zmocnění obsaženého v § 7 odst. 10 a § 9 odst. 6 zákona o odpadech). Vyhláška tedy obsahuje úpravu materie, ke které není ani jedním z ustanovení uvedených v úvodní větě zmocněna. Tento postup je v rozporu s čl. 39 odst. 7 Legislativních pravidel vlády.
Akceptováno jinak.
Bude nově rozděleno na dvě samostatné novelizační vyhlášky.
19.
Ministerstvo financí
K úvodní větě: Zavedení legislativní zkratky „zákon“ je zbytečná a zavádějící. Především je v předloženém textu použita pouze jednou, a to v čl. II bod 3 obsahující nově formulované ustanovení § 2 písm. w) vyhl. č. 294/2005 Sb. ve znění pozdějších předpisů, přičemž totožná legislativní zkratka je v nyní platném znění uvedené vyhlášky již zavedena a není třeba ji zavádět znovu. Navíc se legislativní zkratka zavádí pro zákon o odpadech pouze ve znění některých z jeho novel, což podle našeho názoru není záměrem předkladatele.
Akceptováno.
20.
Ministerstvo financí
K čl. I: V úvodní větě je nutno vypustit opakovaný text „vyhlášky č. 294/2005 Sb.,“.
Akceptováno.
21.
Ministerstvo průmyslu a obchodu
Doporučujeme opravit úvodní větu vyhlášky, neboť možnost stanovit a) vzor formuláře pro ohlašování údajů podle čl. 12 odst. 1 písm. a) až c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/852, b) vzor osvědčení podle čl. 14 odst. 1 až 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/852, a c) vzor výkazu podle čl. 14 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/852, upravuje zákonné zmocnění v § 37x zákona o odpadech, ve znění zákona č. 45/2019 Sb. Toto ustanovení nicméně v úvodní větě uvedeno není.
Akceptováno.
22.
Ministerstvo průmyslu a obchodu
V čl. II bodu 4 doporučujeme návětí „§ 9a zní:“ nahradit textem „§ 9a včetně nadpisu zní:“.
Akceptováno.
23.
Ministerstvo průmyslu a obchodu
V čl. III bodu 1 doporučujeme návětí „Na konci poznámky pod čarou č. 2 se doplňuje věta:“ nahradit textem „V poznámce pod čarou č. 2 se na konci doplňuje věta na samostatný řádek:“.
Akceptováno.
24.
Středočeský kraj
V úvodní větě vyhlášky doporučujeme doplnit § 37x odst. 4 zákona o odpadech, týkající se odpadu rtuti.
Doporučujeme vložení tohoto ustanovení za § 21 odst. 5.
Akceptováno.
25.
Hlavní město Praha
K názvu vyhlášky
Podle čl. 30 odst. 1 Legislativních pravidel vlády (dále jen „Legislativní pravidla“) má název právního předpisu stručně a jasně vyjádřit hlavní obsah právního předpisu. Ve smyslu tohoto ustanovení doporučujeme upravit název navrhované vyhlášky. Vzhledem k tomu, že se navrhuje změna vyhlášek, které upravují v podstatě totožnou problematiku, a to problematiku odpadů, dáváme do úvahy název „vyhláška, kterou se mění některé vyhlášky o odpadech“.
Akceptováno jinak
Vyhláška se rozdělí nově na dvě samostatné novelizační vyhlášky.
26.
Hlavní město Praha
K členění návrhu
Předložený návrh se člení na články, což je v rozporu s čl. 28 odst. 5 Legislativních pravidel. Podle cit. ustanovení obsahuje-li právní předpis pouze novely více právních předpisů, člení se na části.
Akceptováno.
27.
Hlavní město Praha
K čl. II
· bodu 4
Úvodní část textu „§ 9a zní“ je třeba nahradit textem „§ 9a včetně nadpisu zní“ ( čl. 57 odst. 2 písm. a) Legislativních pravidel).
Akceptováno.
28.
Hlavní město Praha
· bodu 6 a 7
Navrhovanou změnu doporučujeme uvést v jednom bodu (čl. 55 odst. 1 Legislativních pravidel).
Akceptováno.
29.
Národní bezpečnostní úřad
K názvu – názvy novel vyhlášek na 5 až 6 řádků, používané Ministerstvem životního prostředí, nedokáží ani jejich autoři zpaměti citovat. Z tohoto důvodu by bylo vhodné po nabytí účinnosti zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, který zavede elektronickou podobu těchto sbírek, používat obecnější název novelizačních vyhlášek, například „vyhláška, kterou se mění některé vyhlášky provádějící zákon o odpadech“
Akceptováno jinak
Vyhláška se rozdělí nově na dvě samostatné novelizační vyhlášky. Jednou vyhláškou budeme novelizovat 383/2001 Sb. a 294/2005 Sb. – oběma novelami adaptujeme nařízení o rtuti. Druhou vyhláškou budeme novelizovat 94/2016 Sb. a adaptujeme nařízení o ekotoxicitě – tam navíc bude spolupráce s MZd.
30.
Národní bezpečnostní úřad
K členění vyhlášky – obsahuje-li novela právního předpisu pouze novely více právních předpisů, člení se takový právní předpis podle čl. 28 odst. 5 Legislativních pravidel vlády na části. Předložený návrh vyhlášky je členěn pouze na články.
Akceptováno
31.
Národní bezpečnostní úřad
K bodu 4 – paragraf má nadpis, což je v textu novelizačního bodu nutno vyjádřit slovy „včetně nadpisu zní:“.
Akceptováno
32.
Národní bezpečnostní úřad
K bodům 6 a 7 – týká-li se tatáž změna více ustanovení právního předpisu, lze vymezit tuto změnu v jednom bodu novely s uvedením ustanovení, kterých se týká.
Akceptováno.
33.
Národní bezpečnostní úřad
K bodu 8 – doporučuje se z důvodu přehlednosti nahradit celou přílohu č. 13
Neakceptováno.
Předmětným novelizačním bodem se nahrazují pouze některá slova a v poměru k rozsahu ustanovení se jedná o drobné změny.
34.
Národní bezpečnostní úřad
K Čl. III
Vyhlášku č. 94/2016 Sb., o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů, zřejmě nebude možno novelizovat navrženou novelou vyhlášek, protože uvedená vyhláška byla vydána jako společná vyhláška Ministerstva životního prostředí a Ministerstva zdravotnictví, která může být novelizována opět pouze společnou vyhláškou. Že jde o přílepek je zřejmé i z toho, že úvodní věta novely vyhlášek neobsahuje odkaz na zmocnění, na základě kterého byla vyhláška č. 94/2016 Sb. vydána.
Akceptováno
Bude nově rozděleno na dvě samostatné novelizační vyhlášky, viz výše.
35.
Unie zaměstnavatelských svazů ČR
ZÁSADNÍ
Požadujeme v příloze č. 4 bod č. 11 změnit nastavení parametru výhřevnosti z aktuální hodnoty 6,5 MJ/kg v sušině na hodnotu 6 MJ/kg v normálním vzorku odpadu.
Tato připomínka je zásadní
Odůvodnění:
1. Z hlediska potřeby realizace technologií, které mohou ČR pomoci k nezbytnému splnění cílů nových evropských odpadových směrnic, se po několika posledních letech jednoznačně ukazuje zásadní potřeba přehodnocení vyhláškou nastaveného parametru výhřevnosti.
2. Parametr výhřevnosti byl změněn novelou vyhlášky č. 387/2016 Sb. K této novele jsme, podobně jako široká řada dalších subjektů (Unie zaměstnavatelských svazů ČR, Spolek veřejně prospěšných služeb3, Sdružení pro biomasu – CZ BIOM, Hnutí DUHA a další), podávali připomínky právě k nevhodně nastavovanému parametru výhřevnosti, který byl z původní hodnoty 8 MJ/kg v normálním vzorku novelou změněn na 6,5 MJ/kg v sušině. To odpovídá cca 4,2 MJ/kg v normálním vzorku.
3. Ke zpřísnění tohoto parametru tak došlo o dramatických 50 %, a to bez odpovídajícího odůvodnění takto zcela zásadní změny, bez dostatečného věcného vypořádání široké řady odborných připomínek, bez vypořádání odborných posudků od největších kapacit v oboru v ČR. Zdvořile proto žádáme, aby nyní, když je vyhláška opět otevřena, byly připomínky znovu vyhodnoceny a aby věc byla vyřešena objektivizovaným způsobem, který se co nejdříve promítne do praxe odpadového hospodářství.
4. Nový parametr je úzce vztažen proti třídícím linkám na komunální odpady, zatímco původní parametr byl nastaven na veškeré odpady ve vztahu k omezení jejich skládkování.
5. Dalším problémem stávajícího nastavení parametru výhřevnosti je jeho vztažení k sušině, což postrádá jakoukoli odbornou a praktickou logiku. Parametr se vztahuje k odpadům a k nakládání s nimi v praxi, nikoli v laboratorních podmínkách. Odpady pro své úpravy a využití potřebují určité technologie, kdy s odpadem je nakládáno v reálném stavu, ve kterém se odpady vyskytují, nikoli ve stavu laboratorní sušiny. Technologie jsou dimenzovány a projektovány na odpady v reálném stavu, nikoli v sušině. Parametr výhřevnosti v sušině tak ve vztahu k možnému využití odpadů nedává smysl.
6. Jakýkoli měřitelný pozitivní přínos novelizovaného parametru výhřevnosti není ani po čase uběhlém od novelizace zřejmý.
7. Drtivá většina evropských zemí nemá vůbec tento parametr v legislativě.
8. Evropská legislativa parametr výhřevnosti také vůbec nedefinuje a nepožaduje. V podmínkách ČR se tak jedná o další typický příklad tzv. gold-platingu 1 v legislativě životního prostředí.
9. K nelogičnosti nastavení parametru výhřevnosti se s ohledem na environmentální aspekty vyjadřovaly i ekologické organizace 2.
10. Doposud jediným výsledkem aktuálního nastavení parametru výhřevnosti ve vyhlášce č. 294/2005 Sb. je fakt, že od novelizace vyhlášky nevznikla ani jedna třídící linka, což je z hlediska potřebného třídění odpadů, jejich využití a omezení skládkování jednoznačně negativní výsledek. V době práce na novele (v letech 2014, 2015, 2016) přitom byla připravena k realizaci řada kvalitních projektů třídících linek, které odpovídaly modernímu evropskému standardu a do té doby platným a veřejným doporučením MŽP např. v dotačních programech. Po novelizaci vyhlášky byly všechny tyto projekty připravované jak samotnými obcemi a městy, resp. jejich komunálními firmami, tak privátními firmami bez náhrady zastaveny4. Takový stav je jednoznačně v rozporu s myšlenkami a cíli evropského balíčku oběhového hospodářství. Je proto nutné jej co nejdříve posunout do vyváženého funkčního nastavení tak, aby se zde mohly realizovat technologie na úpravu komunálních odpadů.
11. Původní argumentace předkladatele, že chce nastavit podmínky pro to, aby na území ČR mohly být jen ty skutečně nejlepší a nejnákladnější technologie ze všech dostupných na trhu, nedává ve vztahu k potřebě splnění evropských cílů smysl. Neboť jakékoli technologie, které přispějí k odklonu jakéhokoli množství odpadů ze skládek, či přispějí k redukci množství vznikajících neupravených směsných komunálních odpadů, které je pak nutné skládkovat, či spalovat (ZEVO), je z hlediska evropské strategie oběhového hospodářství vhodná a žádaná.
12. Vývoj posledních let jednoznačně ukázal, že stávající nastavení parametru výhřevnosti, které drtivá většina dalších evropských států nemá, působí jako velmi silný doprovodný faktor k tomu, že v ČR zatím dostatečně neroste míra separace a recyklace odpadů, či energetického využití energeticky bohaté frakce odpadů po jejich úpravě.
13. Nastavením parametru ve stávající hodnotě je de-facto zcela nesmyslně podporováno skládkování neupravených směsných komunálních odpadů. Dřívější nastavení plošně omezovalo skládkování VŠECH odpadů s hodnotou výhřevnosti na 8 MJ/kg. Bylo to nastavení funkční a vztahující se na všechny odpady.
14. Aktuální nastavení nově umožňuje skládkování všech neupravených odpadů a zakazuje nově pouze skládkování podsítné frakce odpadů po třídění směsných komunálních odpadů. Z obecného parametru, který vždy plošně omezoval skládkování jako takové, se nově stal parametr, který striktně omezil technologické třídění směsných komunálních odpadů. De-facto tak může toto nastavení působit motivačně pro zajištění budoucího velkého množství neupravených směsných komunálních odpadů v ČR, jakožto nezbytného paliva pro připravované kapacity nových spaloven odpadů (ZEVO), což by však současně podvazovalo možnosti separace a na ni navázané recyklace. I z tohoto pohledu tak nastavení v podmínkách ČR nedává logiku.
15. K dané věci byly zpracovány odborné posudky z akademického sektoru, a to na ČVUT Prof. Ing. František Hrdlička, CSc a na VŠCHT Doc. Ing. Karel Ciahotný, CSc. – oba odborné posudky přikládáme v příloze, jejich závěry jsou zcela jednoznačné a potvrzují shora uvedenou argumentaci.
Uvedené posudky mimo jiné poukazují na to, že odpady s takto nízkou výhřevností (pod 6,5 MJ/kg v sušině) nepřispívají dle fyzikálních zákonů.
16. Toto potvrzují i smluvní podmínky některých stávajících spaloven v ČR, které dle dikce smluv vylučují odpady s výhřevností nižší než 6,5 MJ/kg v sušině. V reálu to potom znamená, že vyhláška s takto nastaveným parametrem zcela efektivně znemožňuje jakékoli, byť i teoretické nakládání s podsítnou frakcí z technologií třídění směsných komunálních odpadů. Mohou se sice najít zařízení, která takovýto odpad přijmou, ale za extrémně vysoké ceny, které tak působí jako totální inhibitor jakýchkoli investic do třídících linek (reálně není kam dávat nevyužitelnou frakci po vytřídění).
17. Dále pro informaci přikládáme odborná stanoviska Unie zaměstnavatelských svazů ČR a také Spolku veřejně prospěšných služeb (SVPS), které ve výsledku uvádějí stejné kritické argumenty k aktuálnímu nastavení parametru výhřevnosti.
18. Jsme toho názoru, že z hlediska odborné argumentace bylo shromážděno skutečně nemalé množství objektivních důvodů pro to, abychom jako ČR neměli tento parametr nastaven prakticky nejpřísněji v EU a dokonce tak, že ve svém důsledku jde proti třídění a recyklaci a proti evropské odpadové hierarchii. ČR je v určité fázi vývoje odpadového hospodářství a takto nastavený parametr prokazatelně brání rozvoji ze strany EU doporučovaných technologií.
19. Bohužel široká odborná argumentace zatím nebyla ze strany MŽP vypořádána, stejně jako odborné argumenty uvedené v posudcích akademického sektoru. Dotčené subjekty proto zatím neznají a příliš nechápou případné odborně obhajitelné důvody pro nyní prokázané nefunkční nastavení.
20. Věříme, že MŽP se bude v rámci vypořádání připomínek k aktuální novele podrobně zabývat věcnou stránkou samotné připomínky a podstatou, vážností a reálnými faktickými dopady uvedenými v rámci jejího odůvodnění. Neboť situace je již velmi vážná.
K této připomínce se přihlásila i ČAOH (mimo eKlep)
Neakceptováno.
Uvedený požadavek se netýká předmětu novelizace vyhlášky. K připomínce je z věcného hlediska možné uvést následující:
Parametr výhřevnosti pro zbytkový odpady po úpravě směsného komunálního odpadu, nemá negativní vztah k cílům pro recyklaci komunálních odpadů, úprava směsných komunálních odpadů není způsobem, jak dosáhnout těchto cílů. Jediným možným způsobem, jak dosáhnout splnění cílů pro recyklaci, je co nejúčinnější primární separace komunálních odpadů. Na této skutečnosti se shodují všichni odborníci napříč odpadovým sektorem. Viz například bod č. 1 desatera odpadového hospodářství České asociace odpadového hospodářství.
Parametr výhřevnosti 8 MJ/kg byl do vyhlášky vložen před více než deseti lety, kdy výhřevnost neupraveného směsného komunálního odpadu dosahovala mnohem vyšších hodnot než v současné době. Zároveň se od té doby posunula účinnost zařízení, která jsou schopná úpravu směsných komunálních odpadů provádět. Aktuálně dosahuje výhřevnosti 8 MJ/kg v řadě případů již samotný směsný komunální odpad. Pokud má mít smysl jakákoliv jeho další úprava před uložením na skládku, musí dojít k jeho úpravě, která zajistí, že na skládku bude ukládán již nijak nevyužitelný zbytkový odpad. Pokud, jak níže uvádíte, přijímají spalovny odpadů s energetickým využitím odpad s výhřevností vyšší než 6,5 MJ/kg v sušině, je právě tato úroveň nevhodnější k vymezení již nevyužitelného odpadu, který může v souladu s hierarchií odpadového hospodářství skončit na skládce odpadů.
Parametr nastavený na této úrovni mají i okolní státy (Německo, Rakousko, Polsko, Slovinsko).
36.
ÚVČR - KOM
K bodům 2 a 4 návrhu (přílohy č. 30 až 32):
Jedním z požadovaných údajů v předmětných přílohách je „identifikační číslo osoby“. Tímto údajem však nemusí disponovat všechny zahraniční osoby. Jejich vyžadování by tak mohlo odporovat zásadě rovného zacházení a zásadě volného pohybu osob. Uvedený pojem je třeba upravit tak, aby zohledňoval existenci subjektů jiných členských států EU, které „IČO“ nemají přidělené. Tento nedostatek lze napravit doplněním slov „bylo-li přiděleno“.
Akceptováno.
37.
Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR
ZÁSADNÍ
AMSP ČR navrhuje ve vyhlášce 294/2005 Sb., konkrétně v příloze č. 4 bod č. 11, změnit nastavení parametru výhřevnosti z aktuální hodnoty 6,5 MJ/kg v sušině na hodnotu minimálně 6 MJ/kg v normálním vzorku odpadu.
Zdůvodnění:
Parametr výhřevnosti byl změněn novelou vyhlášky č. 387/2016 Sb. z původní hodnoty 8 MJ/kg v normálním vzorku a stávající parametr 6,5 MJ/kg v sušině odpovídá přibližně hodnotě 4,2 MJ/kg v normálním vzorku. To znamená, že došlo téměř ke dvojnásobnému zpřísnění tohoto technického parametru (!).
V důsledku popsaného zpřísnění byly eliminovány třídící technologie pro úpravu směsného komunálního odpadu tím, že odpad vzniklý v souvislosti s úpravou směsného komunálního odpadu nesmí být uložen na skládku, protože překročí parametr výhřevnosti nastavený v příloze č. 4 bod č. 11 vyhlášky 294/2005 Sb. Jiné nakládání s tímto odpadem není možné nebo je tak drahé, že uvedenou technologii třídění směsného komunálního odpadu diskvalifikuje na trhu nakládání s odpady.
Ke zpřísnění parametru došlo přes odpor řady subjektů a bez řádného vysvětlení.
Vrácení parametru na původní hodnotu 8 MJ/kg v normálním vzorku (nebo alespoň na 6 MJ/kg v normálním vzorku) lze zdůvodnit jednoznačným cílem na zvýšení recyklace komunálních odpadů zakotveným v Balíčku oběhového hospodářství schváleného Evropským parlamentem a Radou v loňském roce. Třídění a úprava směsného komunálního odpadu je přitom jednou z běžných technologií na cestě k dosažení cílů Balíčku.
Neakceptováno.
Viz připomínka č. 35.
38.
ÚVČR - VÚV
Ve vyhlášce žádáme uvést, že veškeré vedení evidence dle ohlašovacích formulářů se děje elektronicky a také formuláře se vyplňují pouze elektronicky, resp. posílají datovou schránkou. V tomto smyslu žádáme upravit znění vyhlášky a odůvodnění, které bude obsahovat popis elektronizace této agendy tak, aby její správa byla důvěryhodná a podání právně platné.
Zdůvodnění:
Pokud má dojít k realizaci eGovernmentu, je nezbytné každou upravovanou agendu veřejné správy řešit elektronickým způsobem tak, jak to předpokládá programové prohlášení vlády.
Vysvětleno.
Zákon umožňuje zasílání prostřednictvím datové schránky. Omezovat možnost zaslání vyhláškou není možné.
39.
Státní úřad pro jadernou bezpečnost
SÚJB by rád využil předkládané novelizace vyhlášky č. 294/2005 Sb., v platném znění, a navrhnul v souvislosti s novou atomovou legislativou (zákon č. 263/2016 Sb., atomový zákon, v platném znění, a vyhláška č. 422/2016 Sb. o radiační ochraně a zabezpečení radionuklidového zdroje) úpravu v příloze č. 5 „Seznam odpadů, které je zakázáno ukládat na skládky všech skupin a používat jako technologický materiál nebo využívat na povrchu terénu a odpady, které lze na skládky ukládat jen za určitých podmínek“, písmeno A. „Seznam odpadů, které je zakázáno ukládat na skládky všech skupin a používat jako technologický materiál nebo využívat na povrchu terénu“, bod 10. „Odpady, u nichž míra obsahu radionuklidů nebo znečištění jimi neumožňuje jejich uvádění do životního prostředí 16).“ vyhlášky č. 294/2005 Sb., v platném znění. Spojení „uvádění do životního prostředí“ a odkaz v ppč. 16 na vyhlášku Státního úřadu pro jadernou bezpečnost č. 307 /2002 Sb. o radiační ochraně již není aktuální. V souladu s novou atomovou legislativou navrhujeme nahradit spojení „uvádění do životního prostředí“ spojením „uvolňování z pracoviště se zdroji ionizujícího záření“ a doplnit odkaz na § 104 odst. 1 písm. e) vyhlášky Státního úřadu pro jadernou bezpečnost č. 422/2016 Sb. o radiační ochraně a zabezpečení radionuklidového zdroje.
Neakceptováno.
Nesouvisí s předmětem novelizace.
Ustanovení by bylo nejvhodnější zcela vypustit, také se s tímto ustanovením nepočítá do nových prováděcích právních předpisů k novému zákonu o odpadech. Omezení možnosti ukládat tyto látky na skládku odpadů jednoznačně vyplývá z předpisů k atomovému zákonu.
40.
Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, veřejná výzkumná instituce
(mimo eklep)
Příloha č. 31 k vyhlášce č. 383/2001 Sb. – doplnit tečku za č. 383/2001
Akceptováno.
41.
Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, veřejná výzkumná instituce
(mimo eklep)
Příloha č. 31 k vyhlášce č. 383/2001 Sb. – doplnit označení Tabulka č. 1
Vysvětleno.
V této příloze je jediná tabulka, takže není nutné číslovat.
42.
Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, veřejná výzkumná instituce
(mimo eklep)
Příloha č. 32 k vyhlášce č. 383/2001 Sb. - doplnit tečku za č. 383/2001
Akceptováno.
43.
Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, veřejná výzkumná instituce
(mimo eklep)
Příloha č. 32 k vyhlášce č. 383/2001 Sb. – Tabulka č. 1 u zkratek IČO a IČZ doplnit závorky
Akceptováno.
44.
Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, veřejná výzkumná instituce
(mimo eklep)
Příloha č. 32 k vyhlášce č. 383/2001 Sb. – Tabulka č. 4 čísla uvedená před měsíci jsou matoucí. Navrhujeme vypustit nebo nahradit římskými.
Akceptováno
45.
Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, veřejná výzkumná instituce
(mimo eklep)
Příloha č. 30 a č. 32 k vyhlášce č. 383/2001 Sb. slovní spojení „v daném roce“ navrhujeme sjednotit s výrazem z Hlášení o produkci a nakládání s odpady a nahradit slovním spojením „ve vykazovaném roce“.
Akceptováno.
46.
Spolek veřejně prospěšných služeb
(mimo eklep)
Příloha č. 4 bod č. 11 – stanovení parametrů výhřevnosti
· Navrhuje se ponechat na minimální hranici 6 MJ/kg v absolutní hodnotě naváženého odpadu a nesouhlasí s hranicí 6,5 MJ/kg v sušině. Chybí logické vysvětlení pro uvedenou změnu. Připomínka vychází z dlouholetých zkušeností (cca 20 let). Podle připomínkujícího dojde k zastavení záměrů a projektů, protože zbytky po úpravě odpadů ze zařízení na třídění a úpravu odpadů, které není možné dále materiálově a energeticky využít, nebude možné uložit na skládky. Nebude je pak možno předat ani do spaloven, protože odpady s tak malou výhřevností budou spalovny odmítat, postojem MŽP tedy vznikne patová situace. Projekty na výstavbu ZEVO (spaloven) se v současné době napříč republikou neobjevují nebo naráží na velký odpor. V některých krajích se připravují projekty na spoluspalování odpadů v multipalivových kotlích instalovaných do rekonstruovaných tepláren. Vstupem do těchto zařízení nemohou být odpady svezené přímo z popelnic a kontejnerů na směsný komunální odpad, ale bude nutná jejich předúprava pro následující energetické využití. Z toho důvodu budou nutné výstavby zařízení, které připraví kvalitní směs odpadů – palivo. Zbytky nevyužitých odpadů z těchto zařízení bude třeba opět uložit na skládku.
Neakceptováno.
Viz připomínka č. 35.
47.
Hnutí DUHA
(mimo eklep)
· Žádá o vyřazení parametru výhřevnosti, který blokuje rozvoj v ČR potřebných technologií a který ohrožuje v legislativě zachování roku 2024 od kdy by v ČR neměly být skládkovány odpady bez předchozí úpravy. Věříme, že komplikovanou situaci měst a obcí, které se dostanou od roku 2024 do neřešitelné situace, kam uložit odpad, MŽP vnímá, a že nechce nadále v rozporu se směrnici o skládkách odpadů dopustit další skládkování BRKO, které vede k významné produkci skleníkových plynů a ke globálním změnám klimatu.
Neakceptováno.
48.
Arnika – program Toxické látky a odpady
(mimo eklep)
ZÁSADNÍ
Tato vyhláška dříve upravovala použití odpadů vznikajících ve spalovnách odpadů a obsahujících vysoké koncentrace dioxinů (PCDD/Fs) na povrchu terénu, a to včetně povrchové úpravy skládek a stanovovala pro ně určitý limit. Jeho opětovné uvedení přispěje k plnění úkolu/bodu 3.6.1.3. Národního implementační plánu Stockholmské úmluvy, jak byl schválen Vládou ČR a předán Sekretariátu BRS úmluv (Bláha 2017).
Navrhujeme proto buďto do Přílohy č. 5, části A doplnit bod: „12. Odpady z čištění spalin, čištění kotlů anebo odprašky s obsahem polychlorovaných dibenzo-p-dioxinů a dibenzofuranů (PCDD/Fs) a dioxinům podobných polychlorovaných bifenylů (DL PCBs) převyšujícím koncentraci 0,05 ug TEQ/kg sušiny.“ anebo do Přílohy č. 10 doplnit limit pro PCDD/Fs + DL PCBs následovně:
Tabulka č. 10. 1 Nejvýše přípustné koncentrace škodlivin v sušině odpadů
Ukazatel Jednotka Limitní hodnota
…. … …
Ostatní aromatické
uhlovodíky (halogenované)
PCB mg/kg sušiny 0,2
PCDD/F + DL PCB1) mg WHO-TEQ/kg sušiny 0,05
1) Pro výpočet hodnoty se použijí toxické ekvivalenty stanovené podle WHO-TEF z roku 2005
(van den Berg, Birnbaum et al. 2006):
PCDD/F + DL PCB (kongenery) WHO-TEF
2,3,7,8-TCDD 1
1,2,3,7,8-PeCDD 1
1,2,3,4,7,8-HxCDD 0,1
1,2,3,6,7,8-HxCDD 0,1
1,2,3,7,8,9-HxCDD 0,1
1,2,3,4,6,7,8-HpCDD 0,01
OCDD 0,0003
2,3,7,8-TCDF 0,1
1,2,3,7,8-PeCDF 0,03
2,3,4,7,8-PeCDF 0,3
1,2,3,4,7,8-HxCDF 0,1
1,2,3,6,7,8-HxCDF 0,1
1,2,3,7,8,9-HxCDF 0,1
2,3,4,6,7,8-HxCDF 0,1
1,2,3,4,6,7,8-HpCDF 0,01
1,2,3,4,7,8,9-HpCDF 0,01
OCDF 0,0003
PCB 81 0,0003
PCB 77 0,0001
PCB 123 0,00003
PCB 118 0,00003
PCB 114 0,00003
PCB 105 0,00003
PCB 126 0,1
PCB 167 0,00003
PCB 156 0,00003
PCB 157 0,00003
PCB 169 0,03
PCB 189 0,00003
Zdůvodnění: V současnosti se na povrchu terénu, včetně povrchové úpravy skládek používají zbytkové odpady z čištění spalin, jak ze spaloven odpadů, tak například z hutí. Tyto odpady obsahují vysoká množství dioxinů. Současná legislativa opírající se klasické testy vyluhování těžkých kovů nebere v potaz možné vyplachování dioxinů a DL PCBs či jejich odnos s prachovými částicemi. Taková praxe vede ke kontaminaci potravních řetězců těmito látkami a přispívá k obecné kontaminaci prostředí těmito látkami, a to tím spíše, když se tyto látky v odpadech často nesledují i s ohledem na jejich nízkou, respektive nulovou regulaci.
· Problém podrobněji rozebírá studie Arniky, IPENu a National Toxics Network (Petrlik and Bell 2017) a abstrakt příspěvku na konferenci Dioxin 2018 (Katima, Bell et al. 2018), které přikládáme k našemu vyjádření.
Neakceptováno.
Připomínka se nevztahuje k předmětu novelizace.
49.
Arnika – program Toxické látky a odpady
(mimo eklep)
ZÁSADNÍ
Pobočný spolek Arnika – program Toxické látky a odpady se rovněž ztotožňuje
s připomínkou Hnutí Duha a navrhuje zrušit ve vyhlášce 294/2005 Sb., o podmínkách
ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu v příloze č. 4 bod
11., který zní: „Výstup z úpravy směsných komunálních odpadů může být ukládán na
skládku, pouze pokud jeho výhřevnost v sušině nepřekročí hodnotu 6,5 MJ/kg.Tento
parametr je kritickým ukazatelem, který se v případě opakovaných dodávek sleduje s
četností podle tabulky č. 4.4.“
Případně změnit text bodu 11. na znění, které umožňovalo výstavbu zařízení na úpravu směsných komunálních odpadů a které bylo platné před třemi roky: „Výstup z úpravy směsných komunálních odpadů může být ukládán na skládku, pouze pokud jeho výhřevnost nepřekročí hodnotu 8 MJ/kg. Tento parametr je kritickým ukazatelem, který se v případě opakovaných dodávek sleduje s četností podle tabulky č. 4.4.“
Zdůvodnění: Současná úprava přispívá pouze k přesunu odpadů ze skládek do spaloven či ZEVO, a to i odpadů, které mají nízkou výhřevnost a neumožňuje tak jejich úpravu.
Neakceptováno.
Viz připomínka č. 35.
50.
Institut Cirkulární Ekonomiky, z. ú.
(mimo eklep)
Parametr výhřevnosti upravených odpadů, které je možné skládkovat tak, jak je navržený dnes, je stejný, jako má např. Polsko, nebo Rakousko. K těmto tématům se vyjadřovali odborníci jako např. pan Pavlas z VUT Brno (časopis ODPADY). Odborná obec proti této vyhlášce nemá námitek a není pravdou, že ČR má nejpřísněji nastavené hodnoty, neboť výhřevnosti v sušině jsou pro příklad v sousedních evropských státech následující“
• Rakousko 6,6 MJ/tunu v sušině
• Německo 6,6 MJ/tunu v sušině
• Polsko 6,0 MJ/tunu v sušině
• Slovinsko 6,0 MJ/tunu (v současnosti nemáme potvrzeno, že se jedná o výhřevnost v sušině.
Lze tedy konstatovat, že v řadě zemí tedy tyto hodnoty fungují a technologie na to jsou. Narážíme na konstatování oborových asociací, že tento parametr brání v investicích do ekologických technologií, které by umožnily odpady upravovat a odklánět je tak od skládek. Je to parametr, který ale znemožňuje stavět ekonomicky a v našich podmínkách i environmentálně nevyhovující zařízení typu mechanickobiologické úpravy, které jsou z pohledu výsledných materiálových toků ještě mnohem horší než EVO.
Výstupem je podsítná frakce, která stejně končí na skládkách i když jako rekultivační materiál a nadsítná frakce formou TAP podléhá spalování tak či tak. Je to tedy nefunkční řešení, které z pohledu cirkulární ekonomiky nepřispívá k žádnému zlepšení a o navýšení plnění cílů recyklace nemůže být také řeč.
Na důkaz možnosti splnit parametr výhřevnosti tak, jak je stanoven, tak udáváme příklad z praxe MBÚ v Sokolovské, kde k jeho plnění dochází již nyní. Argument, že „se jedná o velmi přísné“ nastavení není pravdivý. Jedná se o zařízení navazující na velké investice a ty subjekty, které hledají levné a nefunčkní řešení do něj samozřejmě investovat zřejmě nemají zájem. Jsme tedy za udržení aktivit vedoucí ke zdražení skládkování, a ne rozvolňování limitů pro výhřevnost.
Dalším aspektem jsou i argumenty, že odpad s výhřevností 6,5 MJ v sušině „nehoří“. Zařízení na energetické využití odpadů spalují směs odpadů a výhřevnost SKO v posledních letech stoupá. Není problém přimíchat odpad s nižší výhřevností, i kdyby sám o sobě nehořel. Setkali jsme se s argumentem, že to potvrzují i vědecké studie. Ty ale často zkoumají to, jestli bude odpad „hořet“ v případě, že by byl v ZEVO všechen odpad s výhřevností 6,5 MJ v sušině, tedy kdyby takovou výhřevnost měl VŠECHEN spalovaný odpad. Spalovny (ZEVO) jsou obvykle konstruované na výhřevnost odpadu 10-11 MJ/kg. Naopak je problém přimíchávat vysokovýhřevné plasty z tzv. dotřiďování žlutých kontejnerů. Přimíchat nízkovýhřevný odpad není problém, ale platí se za něj, což potenciálním investorům do jednoduchých třídících zařízení, jejichž cílem zdaleka není recyklace, ale uchování alespoň nějaké části skládkovaného materiálu investorům nevyhovuje. Limit výhřevnosti dnes fakticky určuje podíl odpadu, který může jít na skládku. V případě 6,5 MJ v sušině je to cca 35 %. Sofistikované technologie MBÚ (či jiné dotřiďující technologie ať už je jejich zkratka jakákoliv) tento podíl umí splnit, ale nejsou levné. Navíc v nich vzniká nejen vysokovýhřevná frakce vhodná pro cementárny, ale také středně výhřevná frakce, kterou jednak není
možné skládkovat (což je správné), ale je současně složitější uplatnit ji na trhu (z důvodu malé míry zpracovatelských kapacit na recyklaci), což investorům s „ne zcela cirkulárními plány“ stojícími zejména na snaze maximalizovat množství odpadů ukládaného na skládky tzv. „kazí byznys“.
Pokud by se parametr změnil na 6 MJ v původním vzorku tak, jak očekáváme, že bude vyvíjen tlak ze stran investorů bez snahy o naplňování vyšších úrovní hierarchie nakládání s odpadem, tak by na skládky mohlo být ukládáno cca 60 % vstupu SKO na třídící linky a to je zcela neakceptovatelný krok z pozice naší, tedy organizace apelující na maximalizaci materiálového využívání a až v druhé části využívání energetické.
Musíme současně upozornit ještě na velmi důležitý argument vniknuvší ze Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/850 ze dne 30. května 2018, kterou se mění směrnice 1999/31/ES o skládkách odpadů se v čl. 5a píše:
„Hmotnost odpadu vzniklého při úpravě odpadu před recyklací nebo jiným využitím komunálního odpadu, jako je třídění nebo mechanicko-biologická úprava, který je následně uložen na skládku, se zahrne do hmotnosti komunálního odpadu, který je vykázán jako uložený na skládku. Hmotnost komunálního odpadu, který vstupuje do procesu odstranění spalováním, a hmotnost odpadu vzniklého při stabilizaci biologicky rozložitelné složky komunálního odpadu, který má být následně uložen na
skládku, se vykazuje jako uložený na skládku.“
To ovšem znamená, že pokud budeme 60+ % výstupu z MBÚ ukládat na skládky, tak těžko splníme cíl 10 % SKO na skládkách v roce 2035. Proto apelujeme na maximální zpřísnění všech technologií, které mají zájem dotřiďovat odpad a mají ambice tyto kroky „natírat na zeleno“ a odkazovat se na plnění cílů cirkulární ekonomiky / oběhového hospodářství.
Pro výstupy ze ZEVO máme v plánu ve spolupráci s provozovateli těchto zařízení v ČR hledat využití ve stavebnictví s využitím takových postupů, které sníží potenciální ekotoxicitu na minimum a zároveň budou odpovědí na krizi těžby primárních surovin na území ČR.
V budoucnu je tak jedinou správnou cirkulární cestou cestou dokonalé třídění v domácnostech, podpora recyklace ne daňovými výhodami (které jsou stimulem pro efekt nekontrolovatelného šíření, jako jsme byli svědky u biopaliv) prostřednictvím cirkulárního veřejného zadávání, energetické využití zbytkového odpadu a maximalizace opětovného využití vedlejších energetických produktů. Role jsou jasné: občané a obce mají třídit a nakupovat výrobky z recyklátů, odpadové firmy investovat ne do třídících jednoduchých zařízení, ale do recyklačních linek a my můžeme tento proces podporovat podobnými vyjádřeními, jako je toto. A to vždy s maximální snahou urychlit Konec doby skládkové.
Vysvětleno.
Netýká se předmětu novelizace.
Se zaslanou připomínkou souhlasíme.
51.
Sdružení komunálních služeb
Příloha č. 4 bod č. 11 – požadujeme změnit nastavení parametrů výhřevnosti z aktuální hodnoty 6,5 MJ/kg v sušině na hodnotu 6 MJ/kg v normálním vzorku odpadu.
Z hlediska potřeby realizace technologií, které mohou ČR pomoci k nezbytnému splnění cílů nových evropských odpadových směrnic, se po několika posledních letech jednoznačně ukazuje zásadní potřeba přehodnocení nastaveného parametru výhřevnosti (tehdy byl parametr výhřevnosti změněn z původní hodnoty 8 MJ/kg v normálním vzorku na 6.5 MJ/kg v sušině). Z důvodu tzv. „otevření vyhlášky“ žádají znovuvyhodnocení připomínek a změnu praxe. Parametr výhřevnosti tak, jak je nastaven, je vztažen proti třídícím linkám na komunální odpady, zatímco původní parametr byl nastaven na veškeré odpady ve vztahu k omezení jejich skládkování. Dalším problémem parametru výhřevnosti je jeho vztažení k sušině, s odpadem je totiž pro jeho úpravy a využití nakládáno v reálném stavu, nikoli ve stavu laboratorní sušiny.
Takto nastavený parametr tedy prokazatelně brání rozvoji ze strany EU doporučovaných technologií.
Neakceptováno.
Uvedený požadavek se netýká předmětu novelizace vyhlášky.
Viz připomínka č.35.
Datum: 28. 6. 2019 Útvar: Odbor legislativní - 410
Vypracoval: Mgr. Tereza Machatová
1
14