Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam ALBSCDGK8LXB najdete zde
III.
O D Ů V O D N Ě N Í
A. Obecná část
a) Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy, odůvodnění jejích hlavních principů
Návrh vyhlášky o bezpečnostních pravidlech pro využívání služeb cloud computingu orgány veřejné moci (dále jen „návrh vyhlášky“) usiluje o vytvoření přehledného a jednoduchého seznamu bezpečnostních pravidel pro poskytování služeb cloud computingu, jejichž dodržování budou orgány veřejné moci povinné zajistit, pokud budou chtít služby cloud computingu využívat.
Tato pravidla pokrývají celý životní cyklus služby cloud computingu od jejího pořízení, přes provoz, až po ukončení jejího využívání, a v jednotlivých oblastech dopadají na konkrétní oblasti, které je v rámci využívání služeb cloud computingu nutné zabezpečit tak, aby byla zajištěna dostatečná úroveň důvěrnosti, integrity a dostupnosti dat. Úprava bude mít pozitivní dopad na efektivitu ochrany kybernetického prostoru České republiky.
Návrh vyhlášky má za cíl provést § 6 písm. e) zákona č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti a o změně souvisejících zákonů (zákon o kybernetické bezpečnosti), ve znění pozdějších předpisů.
Návrh vyhlášky současně reflektuje novelizaci[footnoteRef:1] zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o informačních systémech veřejné správy“). Zákon o informačních systémech veřejné správy byl mimo jiné proveden vyhláškou č. 316/2021 Sb., o některých požadavcích pro zápis do katalogu cloud computingu (dále jen „vyhláška o vstupních kritériích) v souvislosti s posuzováním poskytovatele cloud computingu a služeb cloud computingu využívaných orgány veřejné správy. Jejím cílem je vytvoření seznamu kritérií, jež musí být naplněna poskytovateli cloud computingu proto, aby mohli být zapsáni do katalogu cloud computingu. Z tohoto seznamu si budou orgány veřejné moci, které budou současně spadat pod působnost zákona o informačních systémech veřejné správy, vybírat poskytovatele nabízejícího službu cloud computingu, jež bude nejvíce odpovídat jejich potřebám a na niž budou aplikovat bezpečnostní pravidla upravená v návrhu vyhlášky. Množina orgánů veřejné moci, které pod působnost zákona o informačních systémech veřejné správy spadat nebudou, si bude moci vybírat služby cloud computingu z katalogu cloud computingu s tou výhodou, že poskytovatelé těchto služeb cloud computingu zapsaní v katalogu cloud computingu již deklarují, že umožní naplnění bezpečnostních pravidel podle návrhu vyhlášky. [1: Zákon č. 261/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s další elektronizací postupů orgánů veřejné moci. ]
Zákon o informačních systémech veřejné správy, zákon o kybernetické bezpečnosti a s nimi spojené relevantní prováděcí předpisy, upravují oprávnění a povinnosti, jež v souvislosti s vytvářením, správou, provozem, užíváním a rozvojem informačních systémů veřejné správy spravovaných orgány veřejné moci celkově příznivě ovlivní jejich efektivitu, hospodárnost a v neposlední řadě i kybernetickou bezpečnost. Zákon o kybernetické bezpečnosti se zaměřuje na komplexní ošetření problematiky kybernetické bezpečnosti a bezpečnosti informací. V tomto ohledu se návrh vyhlášky zaměřuje pouze na konkrétní část předpisu, kterou provádí.
Cílem návrhu vyhlášky je zakotvit v právním řádu České republiky legislativní možnost pro vytvoření jednotného a systematického bezpečnostního základu v podobě seznamu bezpečnostních pravidel, který umožní bezpečné využívání služeb cloud computingu orgány veřejné moci. Nedostatečné zajištění kybernetické bezpečnosti v této oblasti může mít fatální dopady na fungování orgánů veřejné moci, což je z pozice České republiky nepřijatelné. Využívání služeb cloud computingu orgány veřejné moci s sebou nese potenciální rizika. Orgán veřejné moci svěřuje informace různé úrovně citlivosti poskytovateli služby cloud computingu, který s nimi pak v rámci poskytování této služby nakládá. S ohledem na podstatu služeb cloud computingu často dochází k tomuto nakládání globálně a za účasti třetích stran. Orgán veřejné moci ztrácí nad informacemi část kontroly, kterou svěřuje do rukou poskytovatele. S ohledem na zachování důvěrnosti, integrity a dostupnosti informací je naprosto nezbytné, aby měl orgán veřejné moci k dispozici nástroje, které mu umožní nad informacemi vloženými do služby cloud computingu uplatňovat kontrolu.
Je tedy naprosto zásadní, aby orgán veřejné moci využívající služeb cloud computingu měl dostatek informací o tom, kde jsou jeho data uložena či zpracovávána, a to jak dlouhodobě, tak krátkodobě. Tyto informace pak poslouží k jeho úvaze, zdali je pro něj riziko zpracování dat pomocí konkrétní služby cloud computingu přijatelné, či nikoliv.
Návrh vyhlášky obsahuje seznam požadavků na dostatečnou úroveň důvěrnosti, integrity a dostupnosti. Počet orgánů veřejné moci a tím i počet informačních systémů, na které se navrhovaná úprava bezpečnostních pravidel vztahuje, je značný. Proto byl, i s ohledem na velký počet systémů orgánů veřejné moci a jejich rozdílné požadavky, zvolen systém, který definuje základní bezpečnostní pravidla, jejichž splnění musí zajistit všechny orgány veřejné moci bez výjimky vždy. Další bezpečnostní pravidla pak musí orgán veřejné moci aplikovat vždy, když po prokazatelném zvážení sezná, že jsou aplikovatelné a nezbytné s ohledem na dosažení požadované úrovně bezpečnosti informací.
b) Zhodnocení souladu návrhu vyhlášky s ústavním pořádkem České republiky a se zákonem, k jehož provedení se navrhuje
Návrh vyhlášky je v souladu s ústavním pořádkem České republiky.
Kybernetická bezpečnost České republiky jako podmnožina bezpečnosti České republiky spadá do rozsahu působnosti ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, ve znění ústavního zákona č. 300/2000 Sb., kterým se mění ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění ústavního zákona č. 347/1997 Sb., a ústavní zákon č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky. Podle čl. 1 uvedeného ústavního zákona je zajištění svrchovanosti a územní celistvosti České republiky, ochrana jejích demokratických základů a ochrana životů, zdraví a majetkových hodnot základní povinností státu. Návrh vyhlášky lze považovat za jeden z prostředků plnění této povinnosti. Návrh vyhlášky zároveň reflektuje postavení kybernetické bezpečnosti jako nedílného předpokladu rozvoje digitální společnosti a ekonomiky, o nějž Česká republika jako členský stát Evropské unie usiluje.
Návrh vyhlášky je v souladu s § 6 písm. e) zákona o kybernetické bezpečnosti. Návrh vyhlášky je v souladu s vyhláškou č. 82/2018 Sb., o bezpečnostních opatřeních, kybernetických bezpečnostních incidentech, reaktivních opatřeních, náležitostech podání v oblasti kybernetické bezpečnosti a likvidaci dat (vyhláška o kybernetické bezpečnosti). Tam kde vyhláška o kybernetické bezpečnosti řeší bezpečnost informací (tj. jejich důvěrnost, integritu a dostupnost) přímo ve správě organizace odpovědné za jejich bezpečnost, návrh vyhlášky doplňuje tuto úpravu o řešení bezpečnosti informací vložených do služby cloud computingu.
Návrh vyhlášky stanoví obsah a rozsah bezpečnostních pravidel, jejichž naplnění umožní orgánům veřejné moci využívat služeb cloud computingu, přičemž se ve všech jednotlivých ustanoveních pohybuje v rámci zákonného zmocnění a tento rámec nepřekračuje.
c) Zhodnocení souladu návrhu vyhlášky s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, judikaturou ESLP a s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie
V oblasti kybernetické bezpečnosti nebyla dosud uzavřena žádná mezinárodní smlouva.
Druhotně se kybernetické bezpečnosti dotýká Úmluva Rady Evropy o kyberkriminalitě, rovněž známá jako Budapešťská úmluva. Zákon o informačních systémech veřejné správy a jeho prováděcí předpisy, včetně tohoto návrhu vyhlášky, jdou rovněž v duchu nezávazných doporučení a závazků chránit důležité informační systémy formulovaných například ve zprávách Skupiny expertů OSN (UN GGE) či v opatřeních pro budování důvěry přijatých účastnickými státy Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě.
Návrh vyhlášky není v rozporu s judikaturou Soudního dvora Evropské unie v oblasti ochrany osobních údajů.
Návrh vyhlášky je v souladu s obecnými zásadami práva Evropské unie jako jsou např. zásada právní jistoty, proporcionality a zákaz diskriminace.
Návrh vyhlášky vychází také ze závěrů strategických dokumentů týkajících se využívání služeb cloud computingu a regulování poskytování služeb cloud computingu. Zpracovatelé vzali v potaz závěry týkající se strategického významu služeb cloud computingu, digitální transformace, odstraňování překážek na vnitřním trhu či sjednocování legislativy. V tomto duchu návrh vyhlášky vychází z již využívaných technických předpisů, skutečného stavu nabízených služeb cloud computingu a zohledňuje i předpokládaný vývoj v oblasti unijních předpisů.
Návrh vyhlášky není v rozporu s úpravou omezující pohyb neosobních údajů. Pro bezpečnostní úrovně nízká až vysoká není pohyb neosobních údajů v rámci členských států Evropské unie omezen. Ve bezpečnostní úrovni kritická se předpokládá zpracování takových údajů, které budou s ohledem na národní bezpečnost zcela vyjmuty z nařízení Evropského parlamentu a Rady 2018/1807.[footnoteRef:2] [2: Vyhláška č. 315/2021 Sb., o bezpečnostních úrovních pro využívání cloud computingu orgány veřejné moci.]
d) Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na veřejné rozpočty a dopad na podnikatelské prostředí České republiky
Návrh vyhlášky nemá vliv na veřejné rozpočty.
Návrh vyhlášky nemá dopad na podnikatelské prostředí.
e) Předpokládané sociální dopady, včetně dopadů na rodiny a dopadů na specifické skupiny obyvatel; dopady na životní prostředí
Návrh vyhlášky je z hlediska sociálních dopadů a dopadů na specifické skupiny obyvatel neutrální.
Návrh vyhlášky je z hlediska dopadů na životní prostředí neutrální.
f) Zhodnocení současného stavu a dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Návrh vyhlášky je z hlediska zákazu diskriminace a z hlediska rovnosti mužů a žen neutrální.
g) Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Navrhovaná právní úprava nemá přímý vliv na oblast ochrany soukromí a osobních údajů. Nicméně s ohledem na předpokládanou možnost orgánů veřejné moci vkládat osobní údaje do systémů provozovaných za pomoci služeb cloud computingu bylo při tvorbě návrhu vyhlášky vycházeno z konzultací poskytnutých Úřadem pro ochranu osobních údajů k souvisejícím předpisům (novela zákona o informačních systémech veřejné správy a s ní související vyhláška o vstupních kritériích) tak, aby byla v maximální možné míře šetřena práva subjektů ochrany osobních údajů a zajištěn soulad s právními předpisy dopadajícími na tuto oblast, zejména pak byl brán v potaz soulad s Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016, o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů, GDPR). Návrh vyhlášky však nijak nezbavuje ani neomezuje odpovědnost správců osobních údajů za vyhodnocení dopadů na ochranu osobních údajů při využití služeb cloud computingu.
h) Zhodnocení korupčních rizik
V této oblasti nebyla shledána žádná nová vazba ani nová rizika. Návrh vyhlášky je jednoznačný a vychází z koncepčního právního rámce. Návrh vyhlášky nastavuje jasné požadavky, přičemž chybí prostor pro korupční jednání.
i) Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu
Návrh vyhlášky má pozitivní dopady na bezpečnost a obranu státu zejména proto, že cílí na bezpečné využívání služeb cloud computingu. Lze očekávat, že postup podle návrhu vyhlášky přispěje k posílení zabezpečení systémů orgánů veřejné moci, čímž dojde k posílení zabezpečení kybernetického prostoru České republiky jako takového.
j) Konzultace
Vyhláška byla tvořena Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost jako garantem kybernetické bezpečnosti ve spolupráci s dalšími subjekty. Návrh vyhlášky vychází z mezinárodně uznávaných standardů v oblasti bezpečnosti využívání služeb cloud computingu zejména Cloud Computing Compliance Criteria Catalogue – C5:2020 nebo norem ISO/IEC 27017.
Návrh vyhlášky vychází také mimo jiné z konzultací o návrhu vyhlášky o některých požadavcích pro zápis do katalogu cloud computingu v souvislosti s posuzováním poskytovatele cloud computingu a služeb cloud computingu využívaných orgány veřejné správy, která byla od roku 2018 průběžně konzultována v expertní skupině založené pro tento účel, jejímiž členy byli jak zástupci orgánů veřejné správy, tak zástupci odborné veřejnosti a budoucích poskytovatelů cloud computingu. Dne 1. 8. 2020 byl zveřejněn na internetových stránkách NÚKIB věcný záměr návrhu vyhlášky k veřejným konzultacím a připomínkám.
B) Zvláštní část
K § 1
Ustanovení § 1 definuje, jaké oblasti jsou návrhem vyhlášky regulovány.
K § 2
V § 2 jsou definovány základní pojmy, se kterými návrh vyhlášky pracuje. Pojem poskytovatel vychází ze zákona o informačních systémech veřejné správy. Dle zákona o informačních systémech veřejné správy jím může být jak prodejce, tak i ten, kdo službu fakticky poskytuje.
Vzhledem k významu provozních údajů, jenž byl v minulosti dovozen soudní praxí,[footnoteRef:3] byl v návrhu vyhlášky zaveden nový pojem specifických provozních údajů. Ten označuje nejcitlivější provozní údaje, které jsou velice často osobními údaji, a také ty neosobní údaje, které jsou způsobilé identifikovat právnické osoby a další uživatele. Jednat se může například o provozní údaje s vysokou informační hodnotou (jaký uživatel, kdy a jak často přistupuje do informačních systémů/databází a do kterých). Na základě zavedení kategorie specifických provozních údajů může návrh vyhlášky takovým údajům, které se svým významem blíží osobním údajům (a často jimi i jsou), poskytnout adekvátní ochranu a reflektovat tak požadavky vyplývající z práva na informační sebeurčení. [3: Nález Ústavního soudu ze dne 22. 3. 2011, sp. zn. Pl.ÚS 24/10, č. N 52/60 SbNU 625, nebo také spojené věci C-293/12 a C-594/12 Digital Rights Ireland a Seitlinger a další, ECLI:EU:C:2014:238 a spojené věci C-203/15 a C-698/15 Tele2 Sverige AB a Secretary of State for the Home Department, ECLI:EU:C:2016:970.]
Návrh vyhlášky dále pracuje s pojmem zákaznická data. Ta jsou spolu se specifickými provozními údaji částí informací orgánu veřejné moci. Pokud jsou některá zákaznická data obsažena v provozních údajích, neztrácejí tím povahu zákaznických dat. Stále se bude jednat o zákaznická data.
Uživatelem se rozumí jak fyzické osoby, tak i stroje vystupující jako uživatelé.
Pro potřeby GDPR bude zákazník zpravidla správcem osobních údajů (čl. 4 nařízení GDPR) a poskytovatel bude zpracovatelem (čl. 4 nařízení GDPR).
K § 3
Ustanovení § 3 odst. 1 stanovuje, že minimální požadavky pro využívání služby cloud computingu jsou stanoveny bezpečnostními pravidly pro příslušné třídy[footnoteRef:4] cloud computingu a bezpečnostní úrovně[footnoteRef:5]. Z tohoto ustanovení vyplývá, že orgány veřejné moci mohou aplikovat i bezpečnostní pravidla určená pro vyšší bezpečnostní úrovně nebo pro odlišné třídy cloud computingu. [4: Vyhláška č. 433/2020 Sb., o údajích vedených v katalogu cloud computingu.] [5: Vyhláška č. 315/2021 Sb., o bezpečnostních úrovních pro využívání cloud computingu orgány veřejné moci.]
Službou cloud computingu může být prostá služba úložiště poskytovaná jedním poskytovatelem, ale může jí být i složitá struktura vícero služeb cloud computingu od různých poskytovatelů cloud computingu se zapojením infrastruktury orgánů veřejné moci. Zároveň služba cloud computingu může být orgánem veřejné moci využívána pouze pro jednoduché uložení souborů, ale může být i součástí komplexních informačních systémů. Vzhledem k vysokému počtu variant, a tedy i nemožnosti postihnout všechny tyto varianty do obecného právního předpisu, došlo k rozdělení bezpečnostních pravidel do dvou skupin.
Ustanovení § 3 odst. 2 upravuje rozdělení bezpečnostních pravidel do dvou skupin. Dvě skupiny bezpečnostních pravidel se odráží v rozdělení bezpečnostních pravidel do dvou příloh. Příloha č. 1 návrhu vyhlášky obsahuje bezpečnostní pravidla (minimální bezpečnostní požadavky), jejichž naplnění musí orgán veřejné moci zajistit vždy, chce-li zvolenou službu cloud computingu využívat, vyjma výjimečných případů objektivní nesplnitelnosti, kterou však z povahy věci není třeba uvádět s ohledem na obecnou právní zásadu „nemožné nezavazuje“. Příloha č. 2 návrhu vyhlášky obsahuje bezpečnostní pravidla, u kterých musí orgán veřejné moci prokazatelně zvážit a rozhodnout, zdali je jejich aplikování vhodné a účelné s ohledem na dosažení požadované úrovně bezpečnosti informací v konkrétním případě využití služby cloud computingu. Pro vyloučení bezpečnostního pravidla uvedeného v příloze č. 1 platí pouze objektivní nemožnost, u bezpečnostního pravidla uvedeného v příloze č. 2 se uplatní i subjektivní nemožnost, pravidlo tak bude subjektivně neaplikovatelné, případně subjektivně nikoliv nezbytné (tzn. potřebné).
Ustanovení § 3 odst. 3 stanovuje, že u bezpečnostních pravidel odpovídajících bezpečnostních úrovní a odpovídajících tříd cloud computingu uvedených v příloze č. 1 musí být orgánem veřejné moci zajištěno jejich splnění vždy, a to způsobem vyplývajícím ze znění konkrétního bezpečnostního pravidla. Jedná se o klíčová bezpečnostní pravidla pokrývající zásadní oblasti využívání služeb cloud computingu. Součástí bezpečnostního pravidla je i způsob, kterým má být toto pravidlo splněno, a od kterého se není možné odchýlit.
Ustanovení § 3 odst. 4 stanovuje, že u bezpečnostních pravidel odpovídajících bezpečnostních úrovní a odpovídajících tříd cloud computingu uvedených v příloze č. 2 musí orgán veřejné moci vždy vyhodnotit jejich aplikovatelnost s ohledem na způsob a účel využití dané služby cloud computingu a jejich nezbytnost pro zajištění bezpečnosti informací v dané službě cloud computingu a s ohledem na požadavky orgánu veřejné moci na zajištění bezpečnosti informací v dané službě cloud computingu a hodnocení rizik, je-li k jeho provedení orgán veřejné moci povinen. U těchto bezpečnostních pravidel je orgán veřejné moci povinen vyhodnotit aplikovatelnost a nezbytnost konkrétního bezpečnostního pravidla s ohledem na konkrétní využití služby cloud computingu. To se může v jednotlivých konkrétních případech velmi lišit a orgán veřejné moci je tím, kdo je v nejlepší pozici k posouzení, kterébezpečnostní pravidlo a jakým způsobem bude aplikováno. O tomto posouzení je však vždy nezbytné provést auditovatelný záznam, který může být předmětem následné kontroly.
Hodnocením aplikovatelnosti s ohledem na způsob využití služby cloud computingu je myšleno takové hodnocení, kdy orgán veřejné moci posoudí, zdali je bezpečnostní pravidlo uplatnitelné tak, aby neomezovalo službu cloud computingu takovým způsobem, že tato už nebude schopná plnit svoji funkci vůbec, nebo ji bude plnit jen v omezeném rozsahu.
Hodnocením aplikovatelnosti s ohledem na účel využití služby cloud computingu je myšleno takové hodnocení, kdy orgán veřejné moci vezme v potaz, zdali je bezpečnostní pravidlo uplatnitelné s ohledem na to, za jakým cílem bude orgán veřejné moci využívat službu cloud computingu. Není nezbytně nutné uplatňovat ta bezpečnostní pravidla, která se vztahují na využívání služby cloud computingu k takovým účelům, ke kterým orgán veřejné moci tuto službu nebude využívat.
Hodnocením nezbytnosti s ohledem na požadavky orgánu veřejné moci na zajištění bezpečnosti informací v dané službě cloud computingu je myšleno takové hodnocení, kdy orgán veřejné moci ověří, zdali bezpečnostní pravidlo ošetřuje případy (např. přístup zpravodajských služeb cizích států k zákaznickým datům nebo nelogovaný přístup pracovníků poskytovatele služby cloud computingu k zákaznickým datům), které orgán veřejné moci vyhodnotil jako nežádoucí.
Hodnocením nezbytnosti s ohledem na hodnocení rizik je myšleno takové hodnocení, kdy orgán veřejné moci ověří, zdali bezpečnostní pravidlo ošetřuje riziko nebo rizika, která vzešla z jeho hodnocení rizik jako rizika k ošetření. V případě že ano, je bezpečnostní pravidlo nezbytné a orgán veřejné moci je povinen jej použít. Záznam o provedeném hodnocení aplikovatelnosti a jeho výsledky by měl orgán veřejné moci uschovat po celou dobu využívání služby cloud computingu.
Ustanovení § 3 odst. 5 stanovuje, že vyhodnotí-li orgán veřejné moci, že pravidla obsažená v příloze č. 2 jsou aplikovatelná a nezbytná pro zajištění bezpečnosti informací v dané službě cloud computingu, zajistí jejich splnění. Splněním lze rozumět například vymahatelný a auditovatelný požadavek na poskytovatele vtělený do smlouvy, aby konkrétní bezpečnostní pravidlo splňoval, nebo doklad od poskytovatele, že dané bezpečnostní pravidlo splňuje v podobě auditní zprávy nebo čestného prohlášení poskytovatele.
Ustanovení § 3 odst. 6 stanovuje, že bezpečnostní pravidla uvedená v příloze č. 2 lze splnit způsobem vyplývajícím ze znění samotného pravidla nebo jiným doložitelným způsobem, který zajistí minimálně stejnou úroveň bezpečnosti informací ve využívané službě cloud computingu. S ohledem na různé služby a různé poskytovatele cloud computingu, a především rychlý vývoj v oblasti poskytování služeb cloud computingu, lze předpokládat, že poskytovatelé cloud computingu budou schopni dosáhnout stejné úrovně zabezpečení i jinými způsoby než těmi stanovenými v návrhu vyhlášky. Připouští se tedy splnění jednotlivých pravidel i alternativními způsoby v návrhu vyhlášky neuvedenými. Vhodnost a účinnost jiného splnění bezpečnostního pravidla vyhodnocuje orgán veřejné moci a Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost, v rámci případné kontroly dodržování bezpečnostních pravidel při využívání služby cloud computingu orgánem veřejné moci.
K § 4
Ustanovení § 4 stanovuje povinnost orgánu veřejné moci, který provede vyhodnocení aplikovatelnosti a nezbytnosti u jednotlivých bezpečnostních pravidel uvedených v příloze č. 2 vyhotovit o tomto vyhodnocení písemný záznam, v němž bude u každého neaplikovaného pravidla zdůvodněno jeho neaplikování, který orgán veřejné moci archivuje po celou dobu využívání služby cloud computingu, nejméně však po dobu 10 let. Je-li bezpečnostní pravidlo aplikovatelné a orgán veřejné moci shledá, že není nezbytné pro zajištění bezpečnosti informací, uvede orgán veřejné moci důvody pro toto rozhodnutí. Je-li bezpečnostní pravidlo aplikovatelné a orgán veřejné moci shledá, že je nezbytné pro zajištění bezpečnosti informací, uvede orgán veřejné moci, jakým způsobem je zajištěno jeho splnění. Význam uchování záznamu spočívá v možnosti kontrolního orgánu ověřit postup orgánu veřejné moci a současně je i užitečným nástrojem při posuzování rozdílů pro hodnocení při potenciální změně služby.
Ustanovení § 4 odstavec 5 stanovuje parametry, které má orgán veřejné moci zejména zohlednit při stanovení požadavků na bezpečnost informací, a které pak následně zohledňuje při posuzování nezbytnosti pro zajištění bezpečnosti informací v dané službě cloud computingu podle § 3 odstavce 3. Seznam parametrů není vyčerpávající a orgán veřejné moci může při definování požadavků zohlednit cokoliv, co je pro něj relevantní. Výstupem z definice požadavků pak může být seznam požadavků, ve kterém si orgán veřejné moci např. stanoví, že nechce, aby k jeho datům vloženým do služby cloud computingu přistupovaly zpravodajské služby nebo vložená data četli administrátoři služby, aniž by o tom byl vyhotovený záznam. K písmenu e) tohoto odstavce lze uvést, že dlouhodobé uložení informací a dat v neaktivní podobě (například na pevných discích) s sebou nese vyšší riziko zejména v zemích, jejichž legislativa umožňuje zpravodajským službám a silovým složkám daného státu narušit důvěrnost, integritu či dostupnost uchovávaných nebo zpracovávaných dat poskytovateli, kteří podléhají jejich jurisdikci. K písmenu f) tohoto odstavce lze uvést, že vícenásobný pronájem (multitenancy) představuje vyšší riziko neoprávněného přístupu k datům orgánu veřejné moci v případě, že není oddělení jednotlivých nájemců (tenantů) dostatečně ošetřeno.
K § 5
Ustanovení § 5 reaguje na změnu zákona o informačních systémech veřejné správy provedenou zákonem č. 261/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s další elektronizací postupů orgánů veřejné moci, a upravuje případy, kdy orgán veřejné moci může využívat po stanovenou dobu službu cloud computingu u níž není povinen zajistit dodržování bezpečnostních pravidel obsažených v návrhu vyhlášky.
K § 6
Datum nabytí účinnosti návrhu vyhlášky je stanoveno dnem následujícím po jejím vyhlášení ve Sbírce zákonů.
Zákonem č. 261/2021 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s další elektronizací postupů orgánů veřejné moci došlo k výraznému rozšíření regulace cloud computingu v České republice. Nová úprava zejména zákona o informačních systémech veřejné správy zavádí ucelený systém posuzování kvality a bezpečnosti využívání služeb cloud computingu orgány veřejné správy, přičemž bezpečnostní pravidla pro využívání služeb cloud computingu jsou jeho nedílnou součástí.
Datum nabytí účinnosti je proto stanoveno odlišně od § 3 odst. 3 zákona č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv, ve znění pozdějších předpisů.
K příloze č. 1
V příloze č. 1 se rozumí třídou cloud computingu cloud computing ve formě infrastruktury IaaS, cloud computing ve formě platformy PaaS a cloud computing ve formě aplikačního programového vybavení SaaS. Třída cloud computingu je definována vyhláškou č. 433/2020 Sb., o údajích vedených v katalogu cloud computingu.
V příloze č. 1 se rozumí bezpečnostní úrovní cloud computingu bezpečnostní úroveň pro využívání cloud computingu orgány veřejné moci vyjadřující možné dopady kybernetického bezpečnostního incidentu na poptávaný cloud computing. Bezpečnostní úrovně jsou definovány vyhláškou č. 315/2021 Sb., o bezpečnostních úrovních pro využívání cloud computingu orgány veřejné moci.
Příloha č. 1 obsahuje bezpečnostní pravidla (minimální bezpečnostní požadavky), jejichž naplnění musí orgán veřejné moci zajistit vždy, chce-li zvolenou službu cloud computingu využívat, vyjma výjimečných případů objektivní nesplnitelnosti, kterou však z povahy věci není třeba uvádět s ohledem na obecnou právní zásadu „nemožné nezavazuje“.
Bezpečnostní pravidla v příloze č. 1 jsou tematicky rozdělena do 15 oblastí tak, aby byl pokryt celý životní cyklus služby cloud computingu během jejího využívání orgánem veřejné moci. Odůvodnění jednotlivých bezpečnostních pravidel jsou zpravidla pokryta v odůvodnění konkrétní oblasti, do které bezpečnostní pravidla náleží. V dílčích případech je nad rámec odůvodnění oblasti podrobněji rozpracováno odůvodnění konkrétního bezpečnostního pravidla, vyžaduje-li jeho znění upřesnění nebo bližší specifikaci.
K řádku 1
Oblast „Obecné podmínky pro službu cloud computingu“ stanovuje bezpečnostní pravidla, která upravují obecné podmínky pro využívání služby cloud computingu tak, aby byla zajištěna důvěrnost, integrita a dostupnost informací vložených do služby cloud computingu.
K řádku 1.1
Znalost polohy zpracování zákaznických dat, a s tím spojená rizika, je nutným minimem. Je doporučené být seznámen s těmito informacemi i informacemi ohledně zpracování provozních údajů a specifických provozních údajů spojených s orgánem veřejné moci či zákaznickými daty. Aby nebylo pochyb, co se myslí polohou zpracování, využívá se polohy systémových komponent. Dostatečná je obecnější informace, zda je požadavek konkretizován na znalost všech míst, kam se mohou data dostat, tak aby byl orgán veřejné moci schopen vyhodnotit rizika, která plynou z daného umístění. Za přiměřené určení polohy lze považovat označení státu a municipality.
K řádku 1.8
Konkrétní požadavky na dostupnost se značně liší pro každý jednotlivý případ využití služby cloud computingu, proto je na orgánu veřejné moci, aby si stanovil samostatně požadavky na dostupnost dle svých potřeb.
Součástí dohody by mělo být i místo měření dostupnosti, kterým zpravidla bude peeringový uzel deklarovaný poskytovatelem nebo perimetr datacentra, ze kterého je poskytována služba.
K řádku 1.10
V případě, že rozsah certifikace uvedený na certifikátu nezahrnuje jmenovitě poskytovanou službu cloud computingu, musí poskytovaná služba cloud computingu spadat do rozsahu systému řízení bezpečnosti informací, pro nějž byl daný certifikát vystaven.
K řádku 2
Oblast „Organizace bezpečnosti informací“ stanovuje bezpečnostní pravidla, jejichž cílem je zajištění řádného plánování, implementace, údržby a neustálého zlepšování rámce bezpečnosti informací v rámci organizace poskytovatele služby cloud computingu.
K řádku 3
Oblast „Politiky“ stanovuje bezpečnostní pravidla, jejichž cílem je zajištění existence politik bezpečnosti informací u poskytovatele služby cloud computingu, jako jednoho z nástrojů systému řízení bezpečnosti informací, a zajištění souladu těchto politik s požadavky orgánu veřejné moci na bezpečnost informací.
K řádku 4
Oblast „Fyzická bezpečnost“ stanovuje bezpečnostní pravidla, která upravují zajištění fyzické bezpečnosti, ochranu před krádeží, poškozením, ztrátou a výpadkem provozu technických aktiv, případně zákaznických dat.
K řádku 5
Oblast „Provoz“ stanovuje bezpečnostní pravidla, která upravují zajištění řádného provozu služeb. K naplnění tohoto cíle jsou stanovena vhodná opatření pro plánování a monitorování kapacit zdrojů na straně poskytovatele služeb cloud computingu, ochrana před škodlivým kódem, zaznamenávání a monitorování událostí a řešení zranitelností, poruch a chyb.
K řádku 6
Oblast „Správa identit a řízení přístupu“ stanovuje bezpečnostní pravidla, která upravují zavedení a dodržování vhodných postupů v oblasti autorizace a autentizace přístupů uživatelů ke službě cloud computingu jak na straně poskytovatele, tak na straně orgánu veřejné moci tak, aby se zabránilo neoprávněným přístupům ke službě cloud computingu. Důraz je pak kladen především na účty uživatelů s privilegovanými přístupovými oprávněními, u kterých je v případě neoprávněného přístupu ke službě cloud computingu větší riziko narušení bezpečnosti informací orgánu veřejné moci.
K řádku 7
Oblast „Správa klíčů a šifrování“ stanovuje bezpečnostní pravidla, která upravují vhodné a efektivní využívání šifrovacích metod a postupů k zajištění důvěrnosti a integrity a dostupnosti informací vložených do služby cloud computingu.
K řádku 8
Oblast „Zabezpečení komunikace“ stanovuje bezpečnostní pravidla, jejichž cílem je zajištění bezpečnosti informací orgánu veřejné moci při jejich přenosu přes komunikační sítě a zajištění odolnosti těchto sítí.
K řádku 9
Oblast „Přenositelnost, propojení a exit strategie“ stanovuje bezpečnostní pravidla pro několik situací, které v životním cyklu služby cloud computingu mohou zpravidla nastat. Zejména je nutné, aby byl umožněn přístup ke službám cloud computingu skrze jiné cloudové služby či jiné IT systémy orgánu veřejné moci. Orgán veřejné moci má povinnost vytvořit plán pro ukončení využívání služby (exit strategii), který následně musí zohlednit ve smluvních vztazích o poskytování služeb cloud computingu. Dále také bezpečnostní pravidla cílí na to, aby měl orgán veřejné moci možnost získat data vložená do služby cloud computingu po skončení smluvního vztahu s poskytovatelem a aby došlo k výmazu zákaznických dat po ukončení smluvního vztahu.
K řádku 9.2
Jedním z nejčastějších cílů exit strategie bude co nejmenší omezení dostupnosti a kvality služby, která je zajišťována za pomoci služby cloud computingu.
K řádku 10
Oblast „Nákup, vývoj a úprava informačních systémů“ stanovuje bezpečnostní pravidla, jejichž cílem je nastavení vhodných postupů a procesů k zajištění bezpečnosti informací ve vývojovém cyklu služeb cloud computingu. Jde zejména o opatření zajišťující proces řízení změn a oddělení testovacího a vývojového prostředí od produkčního prostředí tak, aby se zachovala bezpečnost informací orgánu veřejné moci a aby bylo zajištěno plynulé poskytování služby cloud computingu.
K řádku 11
Oblast „Řízení dodavatelů“ stanovuje bezpečnostní pravidla, jejichž cílem je nastavení vhodných postupů a procesů k zajištění bezpečnosti informací orgánu veřejné moci při řetězení dodavatelů služby cloud computingu. Jedná se o opatření zajišťující funkční procesy řízení subdodavatelů a opatření zajišťující přijatelnou míru kontroly orgánu veřejné moci nad tím, jací subdodavatelé poskytovatele budou zpracovávat jeho data.
K řádků 12
Oblast „Správa kybernetických bezpečnostních událostí a incidentů“ stanovuje bezpečnostní pravidla, jejichž cílem je nastavení vhodných opatření k zajištění konzistentního a komplexního přístupu k zaznamenávání, hodnocení, komunikaci a řešení kybernetických bezpečnostních událostí a kybernetických bezpečnostních incidentů ve službě cloud computingu. Důraz je kladen zejména na zajištění informování orgánu veřejné moci o kybernetických bezpečnostních událostech a kybernetických bezpečnostních incidentech tak, aby mohl včas přijmout potřebná opatření.
K řádku 13
Oblast „Řízení kontinuity činností“ stanovuje bezpečnostní pravidla, jejichž cílem je nastavení vhodných opatření k zajištění kontinuity poskytování služby cloud computingu a zajištění kontinuity činností orgánu veřejné moci závislých na poskytovaných službách cloud computingu.
K řádku 14
Oblast „Soulad s předpisy a audit“ stanovuje bezpečnostní pravidla, jejichž cílem je zajištění souladu činností poskytovatele s regulatorními a smluvními požadavky dopadajícími na činnosti spjaté s poskytováním služeb cloud computingu.
Skutečnost, že požadavky uvedené v oblasti upravené na řádku 16 v příloze č. 2 budou součástí případné certifikace služeb cloud computingu, není vyloučena. Orgán veřejné moci pak bude moci výše uvedené zajistit právě odkazem na relevantní certifikaci.
K řádku 15
Oblast „Žádosti cizozemských orgánů o zpřístupnění nebo předání dat“ stanovuje bezpečnostní pravidla, jejichž cílem je zajistit, aby poskytovatel nezpřístupňoval zákaznická data třetím stranám především z řad zpravodajských služeb a orgánů cizích států činných v trestním řízení. Pokud již má ke zpřístupnění dojít, je nezbytné, aby se tak stalo v souladu s mezinárodními smlouvami (na základě justiční spolupráce), legislativními požadavky a popsaným procesem. Pokud je to možné, orgán veřejné moci by se měl vždy o takové žádosti dozvědět a podílet se na jejím vyřízení. Cizozemským orgánem se rozumí státní orgán odlišný od státního orgánu České republiky. Právním předpisem třetí země se rozumí právní řád státu, podle kterého byla žádost o informace podána a také právní řád státu, jemuž poskytovatel podléhá.
K tomu lze ještě uvést, že prodejce nesmí nikdy nakládat se zákaznickými daty. Pokud se stane, že by s nimi nakládal, je třeba ho považovat za poskytovatele a vztáhnout na něj všechny povinnosti z toho vyplývající.
K řádku 15.9
V případě zájmu cizozemského orgánu o informace a data zpracovávaná státním poskytovatelem cloud computingu na území České republiky je na místě obrátit se na justiční orgány České republiky a zajistit si zpřístupnění informací a dat touto cestou.
K příloze č. 2
V příloze č. 2 se rozumí třídou cloud computingu cloud computing ve formě infrastruktury IaaS, cloud computing ve formě platformy PaaS a cloud computing ve formě aplikačního programového vybavení SaaS. Třída cloud computingu je definována vyhláškou č. 433/2020 Sb., o údajích vedených v katalogu cloud computingu.
V příloze č. 2 se rozumí bezpečnostní úrovní cloud computingu bezpečnostní úroveň pro využívání cloud computingu orgány veřejné moci vyjadřující možné dopady kybernetického bezpečnostního incidentu na poptávaný cloud computing. Bezpečnostní úrovně jsou definovány vyhláškou č. 315/2021 Sb., o bezpečnostních úrovních pro využívání cloud computingu orgány veřejné moci.
Příloha č. 2 obsahuje bezpečnostní pravidla, která musí orgán veřejné moci prokazatelně zvážit a rozhodnout, zdali je jejich aplikování vhodné a účelné s ohledem na dosažení požadované úrovně bezpečnosti informací v konkrétním případě využití služby cloud computingu.
Bezpečnostní pravidla v příloze č. 2 jsou tematicky rozdělena do 18 oblastí tak, aby byl pokryt celý životní cyklus služby cloud computingu během jejího využívání orgánem veřejné moci. Odůvodnění jednotlivých bezpečnostních pravidel jsou zpravidla pokryta v odůvodnění konkrétní oblasti, do které bezpečnostní pravidla náleží. V dílčích případech je nad rámec odůvodnění oblasti podrobněji rozpracováno odůvodnění konkrétního bezpečnostního pravidla, vyžaduje-li jeho znění upřesnění nebo bližší specifikaci.
K řádku 1
Oblast „Obecné podmínky pro službu cloud computingu“ stanovuje bezpečnostní pravidla, která upravují obecné podmínky pro využívání služby cloud computingu tak, aby byla zajištěna důvěrnost a integrita a dostupnost informací vložených do služby cloud computingu.
K řádku 1.1
Smlouvou rozumíme tělo smlouvy včetně příloh, tedy celá smluvní dokumentace.
K řádku 1.3
Jedná se o technická aktiva významná z hlediska zajištění bezpečnosti informací, tedy např. firewally, load balancery, webové servery, aplikační servery, databázové servery apod.
Zpracování je široký pojem, který zahrnuje mnoho činností. Je na vyhodnocení orgánu veřejné moci, které z těchto činností považuje za relevantní.
K řádku 1.9
Obnova služby zahrnuje i obnovu dat.
K řádku 2
Oblast „Organizace bezpečnosti informací“ stanovuje bezpečnostní pravidla, jejichž cílem je zajištění řádného plánování, implementace, údržby a neustálého zlepšování rámce bezpečnosti informací v rámci organizace poskytovatele služby cloud computingu.
K řádku 3
Oblast „Politiky“ stanovuje bezpečnostní pravidla, jejichž cílem je zajištění existence politik bezpečnosti informací u poskytovatele služby cloud computingu, jako jednoho z nástrojů systému řízení bezpečnosti informací, a zajištění souladu těchto politik s požadavky orgánu veřejné moci na bezpečnost informací.
K řádku 4
Oblast „Personál“ stanovuje bezpečnostní pravidla, jejichž cílem je zajistit, aby zaměstnanci a osoby v obdobném poměru (například osoby vykonávající činnost na základě dohody o provedení práce či na základě dohody o pracovní činnosti) vykonávající pro poskytovatele činnost související s poskytováním služeb cloud computingu chápali své povinnosti, byli si vědomi svých povinností souvisejících s bezpečností informací, a aby byla aktiva poskytovatele chráněna v případě změn či ukončení těchto povinností.
K řádku 4.8
Zda je dohoda označena jako dohoda nebo smlouva nehraje roli. Podstatný je její obsah.
K řádku 5
Oblast „Řízení aktiv“ stanovuje bezpečnostní pravidla, jejichž cílem je zajištění správné identifikace aktiv v organizaci poskytovatele a zajištění odpovídající úrovně jejich ochrany po celou dobu jejich životního cyklu.
K řádku 6
Oblast „Fyzická bezpečnost“ stanovuje bezpečnostní pravidla, která upravují zajištění fyzické bezpečnosti, ochranu před krádeží, poškozením, ztrátou a výpadkem provozu technických aktiv, případně zákaznických dat.
K řádku 7
Oblast „Zajištění provozu služby cloud computingu“ stanovuje bezpečnostní pravidla, která upravují zajištění řádného provozu služeb. K naplnění tohoto cíle jsou stanovena vhodná opatření pro plánování a monitorování kapacit zdrojů na straně poskytovatele služeb cloud computingu, ochrana před škodlivým kódem, zaznamenávání a monitorování událostí a řešení zranitelností, poruch a chyb.
K řádku 8
Oblast „Správa identit a řízení přístupu“ stanovuje bezpečnostní pravidla, která upravují zavedení a dodržování vhodných postupů v oblasti autorizace a autentizace přístupů uživatelů ke službě cloud computingu jak na straně poskytovatele, tak na straně orgánu veřejné moci tak, aby se zabránilo neoprávněným přístupům ke službě cloud computingu. Důraz je pak kladen především na účty uživatelů s privilegovanými přístupovými oprávněními, u kterých je v případě neoprávněného přístupu ke službě cloud computingu větší riziko narušení bezpečnosti informací orgánu veřejné moci.
K řádku 9
Oblast „Správa klíčů a šifrování“ stanovuje bezpečnostní pravidla, která upravují vhodné a efektivní využívání šifrovacích metod a postupů k zajištění důvěrnosti a integrity a dostupnosti informací vložených do služby cloud computingu.
K řádku 10
Oblast „Zabezpečení komunikace“ stanovuje bezpečnostní pravidla, jejichž cílem je zajištění bezpečnosti informací orgánu veřejné moci při jejich přenosu přes komunikační sítě a zajištění odolnosti těchto sítí.
K řádku 10.6
V rámci interní komunikace je třeba zohlednit, zda probíhá v rámci datacentra nebo i mezi různými lokalitami např. za pomoci dedikované linky, VPN tunelem nebo jiným zabezpečeným kanálem.
K řádku 10.10
Jde například o požadavky na logickou segmentaci dle organizačních jednotek orgánu veřejné moci.
K řádku 11
Oblast „Přenositelnost, propojení a exit strategie“ stanovuje bezpečnostní pravidla pro několik situací, které v životním cyklu služby mohou zpravidla nastat. Zejména je nutné, aby byl umožněn přístup ke službám cloud computingu skrze jiné cloudové služby či jiné IT systémy orgánu veřejné moci. Orgán veřejné moci má povinnost vytvořit plán pro ukončení využívání služby (exit strategii), který následně musí zohlednit ve smluvních vztazích o poskytování služeb cloud computingu. Dále také bezpečnostní pravidla cílí na to, aby měl orgán veřejné moci možnost získat data vložená do služby cloud computingu po skončení smluvního vztahu s poskytovatelem, a aby došlo k výmazu zákaznických dat po ukončení smluvního vztahu.
K řádku 12
Oblast „Nákup, vývoj a úprava informačních systémů“ stanovuje bezpečnostní pravidla, jejichž cílem je nastavení vhodných postupů a procesů k zajištění bezpečnosti informací ve vývojovém cyklu služeb cloud computingu. Jde zejména o opatření zajišťující proces řízení změn a oddělení testovacího a vývojového prostředí od produkčního prostředí tak, aby se zachovala bezpečnost informací orgánu veřejné moci, a aby bylo zajištěno plynulé poskytování služby cloud computingu.
K řádku 13
Oblast „Řízení dodavatelů“ stanovuje bezpečnostní pravidla, jejichž cílem je nastavení vhodných postupů a procesů k zajištění bezpečnosti informací orgánu veřejné moci při řetězení dodavatelů služby cloud computingu. Jedná se o opatření zajišťující funkční procesy řízení subdodavatelů a opatření zajišťující přijatelnou míru kontroly orgánu veřejné moci nad tím, jací subdodavatelé poskytovatele budou zpracovávat jeho data.
K řádků 14
Oblast „Správa kybernetických bezpečnostních událostí a incidentů“ stanovuje bezpečnostní pravidla, jejichž cílem je nastavení vhodných opatření k zajištění konzistentního a komplexního přístupu k zaznamenávání, hodnocení, komunikaci a řešení kybernetických bezpečnostních událostí a kybernetických bezpečnostních incidentů ve službě cloud computingu. Důraz je kladen zejména na zajištění informování orgánu veřejné moci o kybernetických bezpečnostních událostech a kybernetických bezpečnostních incidentech tak, aby mohl včas přijmout potřebná opatření.
K řádku 15
Oblast „Řízení kontinuity činností“ stanovuje bezpečnostní pravidla, jejichž cílem je nastavení vhodných opatření k zajištění kontinuity poskytování služby cloud computingu a zajištění kontinuity činností orgánu veřejné moci závislých na poskytovaných službách cloud computingu.
K řádku 16
Oblast „Soulad s předpisy a audit“ stanovuje bezpečnostní pravidla, jejichž cílem je zajištění souladu činností poskytovatele s regulatorními a smluvními požadavky dopadajícími na činnosti spjaté s poskytováním služeb cloud computingu.
Skutečnost, že požadavky uvedené v oblasti upravené na řádku 16 budou součástí případné certifikace služeb cloud computingu není vyloučena. Orgán veřejné moci pak bude moci výš uvedené zajistit právě odkazem na relevantní certifikaci.
K řádku 17
Oblast „Žádosti cizozemských orgánů o zpřístupnění nebo předání dat“ stanovuje bezpečnostní pravidla, jejichž cílem je zajistit, aby poskytovatel nezpřístupňoval zákaznická data třetím stranám především z řad zpravodajských služeb a orgánů cizích států činných v trestním řízení. Pokud již má ke zpřístupnění dojít, je nezbytné, aby se tak stalo v souladu s mezinárodními smlouvami (na základě justiční spolupráce), legislativními požadavky a popsaným procesem. Pokud je to možné, orgán veřejné moci by se měl vždy o takové žádosti dozvědět a podílet se na jejím vyřízení. Cizozemským orgánem se rozumí státní orgán odlišný od státního orgánu České republiky. Právním předpisem třetí země se rozumí právní řád státu, podle kterého byla žádost o informace podána a také právní řád státu, jemuž poskytovatel podléhá.
K tomu lze ještě uvést, že prodejce nesmí nikdy nakládat se zákaznickými daty. Pokud se stane, že by s nimi nakládal, je třeba ho považovat za poskytovatele a vztáhnout na něj všechny povinnosti z toho vyplývající.
K řádku 18
Oblast „Bezpečnost a zabezpečení produktu“ stanovuje bezpečnostní pravidla, jejichž cílem je zajištění bezpečného využívání služeb cloud computingu a jejich správné konfigurace orgánem veřejné moci a jeho uživateli.
7