Smlouvy Dotace Platy Úřady Zakázky Sponzoři & firmy Kauzy, analýzy
❤ Podpořte nás Přihlásit se Registrace

Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Celý záznam ALBSCEHBTWBV najdete zde


                II.

PŘEDKLÁDACÍ ZPRÁVA

Materiál je předkládán v souladu Programovým prohlášením vlády ČR, v němž je v kapitole s názvem Průmysl a obchod uveden závazek vlády předložit: „… návrh zákona o informačním modelování staveb a vystavěného prostředí (BIM), který umožní využívání a sdílení dat pro přípravu staveb, jejich povolování a užívání v průběhu doby jejich životnosti (digitální dvojčata).“.
Materiál dále vychází z Koncepce zavádění metody BIM (Building Information Modelling/Managment) v ČR (dále také „Koncepce“) schválené usnesením vlády ČR č. 682/2017, ve znění aktualizace jejího harmonogramu přijatého usnesením vlády č. 41/2021 ze dne 18. ledna 2021.
Věcný návrh zákona konkrétně naplňuje úkol č. 23 Koncepce, týkající se zavedení povinnosti použití metody BIM pro nadlimitní veřejné zakázky na stavební práce financované z veřejných rozpočtů včetně zhotovení jejich přípravné a projektové dokumentace, se zohledněním závěrů z vyhodnocení pilotních projektů a s přihlédnutím ke specifikům jednotlivých druhů staveb.
Nad rámec původně připravovaného znění věcného záměru zákona byl tento věcný záměr doplněn o problematiku tzv. vystavěného prostředí, která byla k informačnímu modelování staveb přičleněna na základě Programového prohlášení vlády.
Předložení návrhu věcného záměru zákona o BIM je také součástí Plánu legislativních prací vlády pro rok 2022, termín předložení do vlády byl na základě žádosti ministra průmyslu a obchodu posunut na 02/2023.
V současné době není v České republice žádná závazná legislativní úprava vztahující se k informačnímu modelování staveb nebo problematice vystavěného prostředí. Vzhledem k tomu, že prozatím nejsou vytvořeny nadresortní podmínky pro účelné a efektivní pořizování, zpracovávání, správu, sdílení a využívání prostorových informací v rámci příslušných fází životního cyklu stavby, činí to celý proces výstavby a následné její správy a provozu méně efektivní a nákladnější. Navrhovaná legislativní úprava by měla být součástí širších opatření státu směřujících k digitalizaci stavebnictví.
Na základě výše uvedených dokumentů a v nich uvedených cílů, se předkládá návrh věcného záměru zákona o správě informací o stavbě a informačním modelu stavby a vystavěného prostředí, který předpokládá vytvoření nové komplexní a systematické právní úpravy, která bude doprovázena návrhem novel relevantních právních předpisů. 
Zákon bude obsahovat pro oblast informačního modelování staveb zejména vymezení předmětu právní úpravy; personální a věcnou působnost (Adresáty právní úpravy budou primárně subjekty, které hospodaří s majetkem České republiky, jak jsou vymezeny zejména zákonem o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích. V některých případech budou adresáty také územní samosprávné celky a další osoby, například státní příspěvkové organizace nebo státní podniky. Pro určení, na jaké typy staveb povinnosti podle nové právní úpravy vztáhnout, platí základní pravidlo, že povinnost pořídit informační model stavby se týká pouze stavby zapisované do katastru nemovitostí nebo do digitální technické mapy kraje, pokud její hodnota přesahuje finanční limit pro nadlimitní veřejnou zakázku na stavební práce. Zákon dále specifikuje, co a kdy je třeba pořizovat pro účely informačního modelování staveb povinnou osobou.); obsahu a správy informačního modelu stavby (Zákon bude specifikovat konkrétní obsah informačního modelu stavby /například informace o konstrukčních, materiálových, užitných a dalších vlastnostech stavby, informace o harmonogramu výstavby, provozní data o stavbě/); společného datového prostředí (Zákon explicitně stanoví, že povinnost informačního modelování staveb plní povinná osoba v informačním prostředí informačních modelů staveb, které splňuje podmínky pro zajištění společného datového prostředí (CDE) a standardizovaných činností v procesu informačního modelování.).
Zákon bude obsahovat pro oblast vystavěného prostředí zejména vymezení předmětu úpravy a účelu zákona (Zákon bude definovat obsah, rozsah, způsob správy a poskytování dat informačního modelu vystavěného prostředí, tzn. standard informačního modelu vystavěného prostředí, dále pak stanoví některým povinným osobám úkol tento informační model naplňovat. Pro vytvoření a aktualizaci Informačního modelu vystavěného prostředí budou využívána také digitálními dvojčata jednotlivých realizovaných staveb, případně digitální dvojčata dodatečně pasportizovaných objektů. Informační model vystavěného prostředí bude součástí národní infrastruktury pro prostorové informace, jejíž rozvoj je koordinován v gesci Ministerstva vnitra ČR.); a personální a věcnou působnost zákona (Zákon stanoví povinnost konkrétním povinným osobám, zejména České republice, krajům a jejich příspěvkovým organizacím a dalším osobám, vytvářet informační model stavby a tento model naplňovat.).
Zavedení informačního modelování staveb je součástí procesu digitalizace stavebnictví. Širší využití technologií a větší míra digitalizace a automatizace pomáhá hospodářskému růstu a modernizaci tohoto odvětví. Jak vyplývá ze Závěrečné zprávy hodnocení dopadů regulace, velká část snížené produktivity ve stavebnictví je způsobena problémy s předáváním informací, poruchami komunikace v dodavatelském řetězci nebo neefektivními pracovními postupy. Pokud jednotliví členové projektového týmu výstavby nemají přístup k přesným, úplným a včasným informacím, nemohou dosáhnout výsledku nejproduktivnějším způsobem. Využívání metody BIM je jedním ze způsobů, jak tyto problémy řešit.
Využití metody BIM proto přináší z dlouhodobého hlediska úsporu celkových nákladů projektů, a to zejména díky možnosti komplexního naplánování, kdy díky předběžné výstavbě v digitálním prostředí lze přesněji zanalyzovat cenu projektu a množství potřebných materiálů. Zároveň lze lépe naplánovat časový harmonogram stavby a zvýšit efektivitu jejího provádění a tím opět zredukovat náklady. Pomocí analýzy digitálního modelu stavby je možné například zobrazit případné kolize konstrukcí nebo chyby vznikající při projektování, a ne až při výstavbě, díky čemuž nedojde k vynaložení nadbytečných nákladů na materiál, čas a práci při výstavbě a opravách (což má zároveň pozitivní dopad na životní prostředí). Značné úspory jsou podle Závěrečné zprávy RIA očekávány při následné správě staveb (facility management). 
Navrhovaná úprava je v souladu s ústavním pořádkem, mezinárodními smlouvami i evropskou právní úpravou, nevede k diskriminaci žádných specifických adresátů právních norem. Dopady na podnikatelské prostředí lze hodnotit pozitivně.  Na úrovni státu, resp. všech povinných osob, lze podle Závěrečné zprávy RIA očekávat finanční úspory, které převýší počáteční náklady související se zavedením povinnosti užití metody BIM. Tyto úspory by měla generovat jak fáze výstavby, tak i fáze užívaní staveb.
Náklady na straně veřejných zadavatelů, kteří budou vázáni povinností používat BIM, budou vznikat především v kategoriích i/ personální zajištění – školení; ii/ společné datové prostředí (CDE) – nákup licence; iii/ IT infrastruktura – přenosná zařízení, datová konektivita, náklady na provázání systémů; iv/ rozšíření stávajících systémů o datový standard a další požadavky managementu informací veřejného zadavatele. Proces zavádění BIM bude náročný především na lidské zdroje. 
Na straně MPO vzniknou potřeby spojené se zajištěním kompetence koordinačního subjektu související zejména s vynucováním zákonem nově stanovených povinností a projednáváním přestupků a metodickou činností. Obdobná situace nastane pro Český úřad zeměměřický a katastrální pro oblast vystavěného prostředí. Potřeby Českého úřadu zeměměřického a katastrálního však spadají za horizont střednědobého rozpočtového výhledu, neboť účinnost této části zákona je navrhována až na rok 2029.
Návrh byl projednán v meziresortním připomínkovém řízení. Veškeré připomínky uplatněné v rámci mezirezortního připomínkového řízení byly vypořádány. Příslušná připomínková místa odsouhlasila způsob vypořádání jejich připomínek, který je uveden v tabulce vypořádání, jež je součástí předkládaného materiálu. Materiál se vládě předkládá k projednání bez rozporů.