Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam ALBSCEHBTWBV najdete zde
III.
Věcný záměr
zákona o správě informací o stavbě a informačním modelu stavby a vystavěného prostředí (zákon o BIM)
Obsah
A. Přehled právních předpisů vztahujících se k věcnému záměru 3
B. Zhodnocení stávající právní úpravy 5
I. Metoda BIM obecně 5
II. Mezinárodní zkušenosti 12
III. Situace v ČR 22
C. Návrh věcného řešení 25
I. Vyhodnocení alternativních řešení 25
II. Způsob promítnutí navrhovaného věcného řešení do právního řádu 30
1. Předmět úpravy a účel zákona 31
2. Vymezení pojmů 31
3. Personální působnost zákona 33
4. Věcná působnost zákona 33
5. Obsah informačního modelu stavby 35
6. Zajištění interoperability s jinými informačními systémy 35
7. Společné datové prostředí 36
8. Informační model vystavěného prostředí 36
9. Práva duševního vlastnictví 37
10. Koordinátor problematiky a přestupky 39
11. Společná ustanovení 39
12. Zmocnění k vydání podzákonných právních předpisů 40
13. Přechodná ustanovení 40
14. Návaznosti na další právní předpisy 41
15. Předpokládané nabytí účinnosti zákona 42
D. Zhodnocení souladu navrhovaného řešení s ústavním pořádkem České republiky 42
E. Zhodnocení souladu navrhovaného řešení s právními předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie, obecnými právními zásadami práva Evropské unie a mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána 43
F. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhovaného řešení na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty a na podnikatelské prostředí České republiky, sociální dopady a dopady na životní prostředí 43
G. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a k ochraně soukromí a osobních údajů 48
H. Zhodnocení korupčních rizik 48
I. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu 48
J. Zhodnocení souladu se zásadami pro tvorbu digitálně přívětivé legislativy 48
K. Dopad na rodiny 49
L. Dopad na územní samosprávu 49
Použité zkratky 50
A. Přehled právních předpisů vztahujících se k věcnému záměru
Základní národní regulační rámec vztahující se ke správě informací o stavbě a informačnímu modelu stavby a vystavěného prostředí tvoří zejména tyto právní předpisy:
a) Zákony
Předpisy, které úzce souvisí s problematikou digitalizace, prostorových dat či stavebnictvím, se kterými by mělo být navrhované řešení kompatibilní:
Zákon č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech, ve znění pozdějších předpisů;
Zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů;
Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů;
Zákon č. 200/1994 Sb. o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů;
Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy, ve znění pozdějších předpisů;
Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů;
Zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů;
Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů;
Zákon č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů;
Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů;
Zákon č. 284/2021 Sb., zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím stavebního zákona, ve znění pozdějších předpisů.
b) Prováděcí právní předpisy
· Vyhláška č. 31/1995 Sb., kterou se provádí zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů;
· Nařízení vlády č. 430/2006 Sb. o stanovení geodetických referenčních systémů a státních mapových děl závazných na území státu a zásadách jeho použití, ve znění pozdějších předpisů.
· Vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů;
· Vyhláška č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb, ve znění vyhlášky č. 251/2018;
· Vyhláška č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška), ve znění pozdějších předpisů;
· Vyhláška č. 358/2013 Sb., o poskytování údajů z katastru nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů;
· Vyhláška č. 169/2016 Sb., o stanovení rozsahu dokumentace veřejné zakázky na stavební práce a soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr, ve znění vyhlášky č. 405/2017 Sb.;
· Nařízení vlády č. 41/2017 Sb., o údajích centrálního registru administrativních budov, ve znění pozdějších předpisů;
· Vyhláška č. 583/2020 Sb., kterou se stanoví podrobnosti obsahu dokumentace pro vydání společného povolení u staveb dopravní infrastruktury.
c) Právní předpisy Evropské unie
Problematika správy informací o stavbě a informačního modelu stavby a vystavěného prostředí není z pohledu právní úpravy Evropské unie transpoziční, nicméně ze stávajících právních předpisů se dají vyčíst určitá doporučení a trendy, které je třeba vzít při zpracovávání věcného záměru či návrhu zákona v úvahu tak, aby se jednalo o návrh aktuální a moderní:
· Směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/9/ES ze dne 11. března 1996 o právní ochraně databází;
· Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES ze dne 22. května 2001 o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících;
· Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/48ES ze dne 29 dubna 2004 o dodržování práv duševního vlastnictví;
· Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/116/ES ze dne 12. prosince 2006 o době ochrany autorského práva a určitých práv s ním souvisejících;
· Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/24/ES ze dne 23. dubna 2009 o právní ochraně počítačových programů;
· Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU, o zadávání veřejných zakázek (umožnila zadavatelům v celé Evropě, aby mohli při zadávání veřejných zakázek požadovat použití BIM);
· Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/790 ze dne 17. dubna 2019 o autorském právu a právech s ním souvisejících na jednotném digitálním trhu;
· Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1148 ze dne 6. července 2016 o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně bezpečnosti sítí a informačních systémů v Unii;
· Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1807 ze dne 14. listopadu 2018 o rámci pro volný tok neosobních údajů v Evropské unii.
d) Další související předpisy
Vzhledem k tomu, že správa informací o stavbě, informační model stavby a vystavěného prostředí je průřezovou disciplínou, je třeba při zpracovávání návrhu věcného záměru vzít v úvahu stávající pravidla a kompetence stanovené v dalších právních předpisech, které s danou problematikou souvisí spíše šířeji, aby se předešlo případným duplicitám či jiným nesrovnalostem:
· Zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů;
· Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů;
· Zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, ve znění pozdějších předpisů;
· Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů;
· Zákon č.131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů;
· Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů;
· Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů;
· Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů;
· Vyhláška č. 645/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
e) Další významné dokumenty
· Věcný záměr k zákonu o národní infrastruktuře pro prostorové informace (NIPI) schválený vládou usnesením č. 636 dne 19. července 2021.
B. Zhodnocení stávající právní úpravy
I. Metoda BIM obecně
Zavedení informačního managementu staveb je součástí procesu digitalizace stavebnictví. Širší využití technologií a větší míra digitalizace a automatizace pomáhá hospodářskému růstu a modernizaci tohoto odvětví. Informační management staveb (BIM z angl. Building Information Management) je proces vytváření, užití a správy dat o stavbě během celého jejího životního cyklu. V současnosti již běžně využívaná zkratka BIM se používá od roku 2002, v minulosti byla využívána pro spojení „Building Information Modelling“. Nyní se však ve stavebnictví využívá zkratka BIM ve smyslu „Building Information Management“, který možná lépe vystihuje, co použití BIM umožňuje - tedy zejména tvorbu, správu a řízení informací o stavbě s využitím informačního modelování. Metoda informačního managementu staveb se využívá pro efektivní správu a řízení informací spojených se stavbami v průběhu celého jejich životního cyklu.
Informační model stavby si lze představit jako soubor informací, které souvisí s přípravou a prováděním stavby a jsou důležité i pro její správu a údržbu v rámci užívání stavby (facility management). Databáze zahrnuje data o stavbě od jejího prvotního návrhu, přes výstavbu, následnou správu a případné změny dokončené stavby, až po odstranění stavby a uvedení prostoru do původního stavu. Informační model stavby je obvykle tvořen digitálním modelem stavby a dalšími souvisejícími informacemi o stavbě v elektronické podobě. Digitální model stavby je tvořen grafickými informacemi zahrnujícími reprezentaci geometrie stavby v třírozměrném prostoru a vybranými negrafickými informacemi popisujícími vlastnosti stavby a jejich částí. Informační model stavby pokrývá celý životní cyklus stavby, od fáze záměru, povolovací proces, provádění výstavby, užívání a správy stavby až po demolici. Nedílnou součástí informačního modelu stavby je dokumentace týkající se stavby – tzn. projektová dokumentace ve smyslu § 157 zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „nový stavební zákon").
Informace o stavbě včetně organizace a průběhu jejího provádění se zaznamenají do společného datového prostředí („CDE“). Informační systém pro podporu správy stavby při jejím užívání je označován jako „CAFM“. Na základě výstupů metody BIM lze snáze naplánovat práce nutné pro provedení stavby a další související aktivity. Metoda BIM umožňuje lepší kontrolu a předběžné simulace pro dosažení co nejlepšího návrhu stavby. Předmětná data v informačním modelu stavby jsou aktualizována tak, aby digitální model stavby (dříve označován jako „3D model“) spolu s dalšími součástmi informačního modelu stavby odpovídal reálné stavbě po celou dobu jejího životního cyklu.[footnoteRef:1] [1: Definice úrovně podrobností pro zadávání informačních a digitálních modelů v souladu se standardy vydanými Českou agenturou pro standardizaci musí být v souladu s mezinárodní normou ČSN EN 17412-1 (po převzetí organizací ISO bude nahrazena novým vydáním jako ČSN EN ISO 7817-1).
]
Obrázek č. 1: Datová část informačního modelu stavby, zdroj ČAS
Průběh celého životní cyklu stavby si lze představit od úvodních studií projektového návrhu, přes výstavbu a provoz až po její eventuální odstranění. Informační model stavby nepředstavuje pouze samotný digitální model stavby (dále též „DiMS“), ale též dokumentaci, která se ke stavbě vztahuje. Mnohdy bývá mylně za informační model stavby považován pouze samotný digitální model stavby (dříve označován jako „3D model“). Zde je potřeba podotknout, že metoda BIM ve své podstatě zahrnuje nejen vlastní informace, ale také pravidla pro zacházení s nimi a digitální model stavby je pouze jedním z mnoha možných způsobů prezentace těchto informací. Negrafické a doplňující informace (parametry, atributy a vlastnosti) jednotlivých prvků, z nichž je digitální model stavby složen, mohou obsahovat konstrukční, materiálové a užitné vlastnosti, pozice v harmonogramu výstavby, jednotkové ceny, harmonogram kontrol a výměn, investiční a provozní náklady a další informace. Tímto způsobem lze vytvořit přesný model skutečné stavby, který slouží nejen při navrhování a provádění stavby, ale rovněž při jejím provozování, udržování a úpravách. V případě informačního modelu stavby se tedy jedná o nehmotné dílo, které se reálně projeví v podobě stavby.
Obrázek č. 2: BIM – Správa informací o stavbě (z pohledu vlastníka stavby), zdroj ČAS
Z informačního modelu stavby je tedy možné získat detailní informace o dané stavbě. Jako příklad lze uvést konkrétní grafické znázornění stavebního prvku, který představuje zeď, přičemž z informačního modelu stavby o ní lze zjistit mnohem více informací, např. materiál, pevnost, požární odolnost a další. To, jak detailní je informační, resp. digitální model stavby, se může různit podle potřeby konkrétního projektu.
Využívání digitálního modelu stavby je přitom stále běžnějším postupem uplatňovaným u projektů spojených s novou výstavbou. U nových staveb navrhovaných s pomocí metody BIM je model stavby vytvářen rovnou v softwaru pro navrhování staveb. Jedná se tedy primárně o vytvoření digitálního modelu stavby, ze kterého je generována klasická dokumentace ve 2D (klasické výkresy); nikoliv naopak (jako v případě pasportizace), kdy by nejprve vznikla klasická dokumentace ve 2D a následně byl vytvořen model stavby například pro účel vizualizace.
Digitální model stavby je možné vytvořit také u již existující stavby či její části. V praxi se tento proces využívá například před rekonstrukcemi starších staveb, u kterých je k dispozici pouze dokumentace v listinné podobě. Pokud chceme pro již realizovanou stavbu vytvořit informační model stavby, je třeba zajistit kromě digitálního modelu stavby také dokumentaci ke stavbě v digitální podobě, která bude zanesena do společného datového prostředí. V případě digitálního pasportu stavby se může jednat o převedení původní papírové dokumentace ke stavbě do digitálního formátu a vytvoření digitálního modelu stavby nebo jeho části. Pro vlastníky staveb je i přes náklady na vytvoření informačního modelu stavby včetně DiMS takové doplnění dokumentace výhodné, neboť je následně možné rekonstrukci lépe plánovat a současně používat digitální data pro budoucí správu stavby. Tak je možné ušetřit další náklady při údržbě a získat lepší celkový přehled o spravované stavbě.
V informačním modelu stavby tedy vzniká základ digitálního dvojčete stavby obsahujícího důležité informace využitelné během celého životního cyklu stavby.
Obrázek č. 3: Digitální dvojče, zdroj ČAS
Pro vytvoření digitálního modelu stavby je nezbytný software k navrhování stavby pomocí metody BIM, model stavby je následně nahrán do společného datového prostředí v mezinárodně používaném schématu IFC. IFC (lndustry Foundation Classes) je datové schéma umožňující přenos a práci s daty podporované všemi standardně využívanými a na trhu dostupnými programy pro práci v BIM.[footnoteRef:2] Díky standardizovanému schématu je zajištěna interoperabilita a lze data snadno sdílet mezi různými softwarovými aplikacemi. Standard obsahuje definice, které zahrnují údaje potřebné pro stavby v průběhu jejich životního cyklu. Digitální model stavby v softwaru pro jeho vytváření a úpravy zpravidla vytváří projektová kancelář. Další osoby již model zpravidla nepotřebují upravovat, ale pouze zobrazovat a případně do něj doplňovat negrafické informace. K tomu již není třeba vlastnit software pro tvorbu digitálního modelu stavby, postačí jednodušší program pro jeho zobrazení a úpravu negrafických dat. Typickým uživatelem takového programu je vlastník dané stavby, který nepotřebuje umět používat software pro tvorbu digitálního modelu stavby. Softwarových produktů pro vytváření digitálních modelů stavby i programů vhodných k jejich zobrazení existuje na trhu řada, nejedná se o jediný konkrétní program, který by bylo nutné použít. Vzhledem k používání standardizovaného schématu IFC pro výstupy je zajištěna interoperabilita těchto systémů. Není tedy problematické, pokud je digitální model budoucí stavby vytvářen v jiném softwaru, než v jakém je následně navrhována její rekonstrukce. IFC je mezinárodně uznávaným standardizovaným schématem dat, který slouží pro zobrazování, získávání a další zpracování dat. Většina softwarových produktů pro práci v BIM zpravidla vytváří modely staveb ve svých vlastních formátech, ze kterých lze tyto modely do IFC exportovat a dále zpracovávat. Interoperabilita je nezbytná zejména pro snadnou správu a aktualizaci informačního modelu stavby v průběhu jejího životního cyklu. Vzhledem k dlouhému životnímu cyklu stavby je IFC schéma prostředkem a výměnným formátem, který umožňuje čitelnost dat i po uplynutí doby, kdy většina softwarových produktů svůj interní formát již změnila. Zadavatel samozřejmě může požadovat k otevřenému schématu IFC i formát nativní podle systému, který konkrétní vítězný uchazeč zakázky využívá. Tento formát však kvůli zamezení diskriminace nesmí být požadován specificky. Tento formát pak může být podkladem pro další úpravy DiMS v budoucnu. [2: Datový formát lndustry Foundation Classes (IFC) pro sdílení dat ve stavebnictví a ve facility managementu je standardizován mezinárodní technickou normou, příslušná česká technická norma je ČSN EN ISO 16739-1. ]
Jedním z důležitých aspektů je společné datové prostředí (označované zkratkou „CDE“ – Common Data Environment) představující prostor pro databáze a záznam veškerých dat o stavbě včetně nástrojů pro jejich obsluhu. Společné datové prostředí tak obsahuje nejen digitální model a související negrafická data, ale i všechny další požadované dokumenty vztahující se ke stavbě, komunikaci mezi účastníky projektu a procesům v jednotlivých fázích životního cyklu stavby. Řešení pro společné datové prostředí si lze představit např. jako cloudovou platformu, do které přispívají svým dílem všichni účastníci stavebního procesu a na to navazujících následných procesů. Společné datové prostředí, stejně jako software pro vytváření a zobrazování modelu stavby mohou být různé, musí však splňovat všechny požadované funkce a být v souladu s předpisy.[footnoteRef:3] Ve společném datovém prostředí musí zejména být zajištěna auditní stopa. Každá změna provedená ve společném datovém prostředí musí být zpětně dohledatelná k osobě, která tuto změnu provedla, a datu změny, zároveň je důležité, aby byly dohledatelné předchozí verze dokumentu. [3: Viz například relevantní části Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1148 ze dne 6. července 2016 o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně bezpečnosti sítí a informačních systémů v Unii a s tím spojená problematika toku neosobních údajů ve smyslu úpravy v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1807 ze dne 14. listopadu 2018 o rámci pro volný tok neosobních údajů v Evropské unii.]
Interoperabilita v rámci realizace CDE je realizována zejména prostřednictvím rozhraní pro elektronické systémy spisových služeb, které je definováno a standardizováno (v ČR např. v Národním standardu pro elektronické systémy spisových služeb), dále pak s ekonomickými informačními systémy a případně dalšími interními systémy konkrétní organizace. Jedná se tedy o interoperabilitu v rámci organizace jako takové. Ke společnému datovému prostředí by měli zpravidla[footnoteRef:4] mít přístup všichni členové výstavbového projektového týmu (a také odpovědné osoby v navazujících fázích).[footnoteRef:5] Nespornou součástí úspěšné aplikace metody BIM je důsledná spolupráce všech osob, které se na metodě BIM podílí, tj. od zadavatele, dodavatele projektové dokumentace, zhotovitele, dodavatele dokumentace skutečného provedení atd. Zásadní výhodou principu spolupráce ve společném datovém prostředí a přístupu k informacím o stavbě je spolupráce bez ztráty dat, zajištěná auditní stopa, a tudíž transparentnost provedených změn a zachování přístupu členů týmu k aktuální verzi veškerých informací. [4: Výjimkou je společné datové prostředí ke stavbám, kde by přístup všech členů týmu k veškerým informacím o stavbě nebyl z bezpečnostních důvodů žádoucí, u takových staveb musí být zajištěno technické řešení umožňující přístup příslušným členům výstavbového projektového týmu (a také odpovědným osobám v navazujících fázích) s ohledem na dostatečné zabezpečení dat.] [5: Společné datové prostředí a základní principy jeho využití byly představeny v souboru technických norem ČSN EN ISO 19650. Z popisu procesů v jednotlivých částech tohoto souboru norem vyplývá, že je potřeba zajistit odpovídající přístup všech členů projektového týmu k používanému CDE jako zdroji platných informací týkajících se projektu a zároveň v rozsahu role každého člena projektového týmu.]
Obrázek č. 4: Schéma komunikace tradiční (vlevo) a komunikace s využitím BIM (vpravo), zdroj ČAS
Metoda BIM díky společnému datovému prostředí umožňuje urychlit komunikaci a výměnu informací a dat mezi členy týmu ve všech fázích životního cyklu stavby. Informace ve společném datovém prostředí je tak nutné aktualizovat během této doby tak, aby byla do digitálního prostředí přenesena každá požadovaná změna stavby. Tím lze značně redukovat náklady na následnou správu stavby. Pomocí důsledného plánování stavby metodou BIM se nesníží jen náklady na počáteční investice při vzniku stavby, ale zejména také náklady na případné rekonstrukce během jejího celého životního cyklu. Pokud by data nebyla aktualizována, nemohla by dále podporovat činnost při správě a provozu (údržbě a užívání) stavby.
Jak vyplývá ze závěrečné zprávy hodnocení dopadů regulace (dále též „RIA“), velká část snížené produktivity ve stavebnictví je způsobena problémy s předáváním informací, poruchami komunikace v dodavatelském řetězci či neefektivními pracovními postupy. Pokud jednotliví členové projektového týmu výstavby nemají přístup k přesným, úplným a včasným informacím, nemohou dosáhnout výsledku nejproduktivnějším způsobem. Využívání metody BIM je jedním ze způsobů, jak tyto problémy řešit. Díky zachování integrity a transparentnosti dat v celém životním cyklu stavby jsou projekty využívající metodu BIM efektivněji naplánované, a tudíž ziskovější. Sdíleny by měly být informace, které jsou požadované pro daný charakter stavby, stupeň projektové přípravy atp. a současně ty informace, které jsou účelné (odpovídající charakteru stavby, stupni projektové přípravy atp.).
Za významné zástupce nástrojů pro metodu BIM lze tedy považovat zejména softwarové nástroje a zařízení. Vzhledem k roztříštěnosti trhu a neustálému vývoji nových softwarových nástrojů a konkurenčnímu boji jednotlivých dodavatelů je významným tématem interoperabilita těchto nástrojů. Interoperabilita je zajištěna využitím otevřených datových schémat (IFC) a jejich správnou implementací v softwarových nástrojích. Cílem je zachovat z hlediska softwarových poskytovatelů vysoce konkurenční prostředí. Databáze sice bude v jednotném schématu, ale obsluha dat by měla být možná různými SW aplikacemi tak, aby bylo zamezeno proprietárnímu uzavření systémů. Návrh věcného záměru tedy nemá za cíl omezit konkurenční prostředí. V tomto smyslu je nutno konstatovat, že počet softwarových nástrojů se neustále zvyšuje a jejich kvalita se zlepšuje, tj. konkurenční prostředí bude i po účinnosti zákona zachováno a dále podporováno. Stejně tak se zintenzivňují vzdělávací aktivity na poli BIM, a to nejenom budoucím povinným osobám, ale také vůči širokému podnikatelskému spektru (včetně malých a středních podnikatelů). Návrh věcného záměru stimuluje k inovacím a rozvoji profesí a je součástí Digitálního Česka a digitální transformace jako dlouhodobého společenského cíle.
Důležitým nástrojem pro úspěšnou práci s informačním modelem stavby a pro rozdělení práv a povinností mezi jednotlivé účastníky výstavby je tzv. BIM-protokol. Ten představuje pravidla pro tvorbu, předávání a užívání informačního modelu stavby a je povinnou součástí smluvní dokumentace u všech projektů spojených s výstavbou využívajících metodu BIM.[footnoteRef:6] BIM-protokol specifikuje vzájemnou digitální spolupráci v oblasti požadavků objednatele na informace a požadavků na společné datové prostředí a obsahuje šablonu plánu realizace metodou BIM. Tyto tři oblasti nastavují pravidla pro předávání informací, vzájemnou komunikaci a řízení projektu a každou z nich obsahově řeší samostatná příloha BIM-protokolu: [6: Další příklady dobré praxe pro správu stavebních zakázek jsou například metodiky FIDIC, které jsou páteří nastavených procesů v resortu dopravy.]
První příloha BIM-protokolu stanoví požadavky objednatele na informace. Výsledkem plnění požadavků na informace jsou zpravidla dokumenty v elektronické podobě a modely staveb DiMS, pro něž je specifikována podrobnost jak pro grafické, tak i negrafické informace. Detailnost propracování digitálního modelu stavby se může lišit na základě požadavků zadavatele projektu, požadavků právních předpisů a technických norem.
Druhá příloha BIM-protokolu specifikuje požadavky objednatele stavby na společné datové prostředí, obsahuje definice prováděných procesů ve společném datovém prostředí, způsoby licencování, zabezpečení dat, řešení přístupů a technické a uživatelské podpory. V případě potřeby jsou zde popsána pravidla požadavků na společné datové prostředí pro situaci, kdy objednatel nedisponuje vlastním společným datovým prostředím a požaduje jeho poskytnutí v rámci plnění díla od dodavatele.
Třetí příloha BIM-protokolu obsahuje předběžný plán realizace zakázky, kontrolu jejího plnění a management informací. Příloha též obsahuje konkrétní specifikaci struktury informací uvedených v příloze číslo 1 a jejich organizaci.
Využití BIM v rámci celého životního cyklu stavby zpravidla vede k úspoře zdrojů, včetně času, finančních prostředků, lidských a přírodních zdrojů. Děje se tak vzhledem k tomu, že jsou všechna data o stavbě v digitální formě dostupná z jednoho zdroje a lze je tedy i nadále využívat a čerpat z nich cenné informace o jejím stavu. V RIA jsou jako nejpodstatnější přínosy metody BIM zmiňovány zejména:
· efektivní zapojení všech účastníků stavebního projektu, koordinace projektového týmu, podpora spolupráce,
· koordinovaná tvorba projektu s vysokým standardem kvality, optimalizace návrhu,
· usnadnění práce s alternativními návrhy, inženýrské analýzy,
· detekce kolizí před výstavbou,
· usnadnění koordinace činností s využitím informací v infomačním modelu stavby,
· snížení množství oprav a předělávek a s tím související úspora materiálů a zdrojů,
· lepší kontrola nad staveništěm v průběhu realizace, lepší řízení logistiky, zajištění BOZP, kontrola kvality,
· možnost simulací různých scénářů,
· vizualizace ve fázi plánování,
· automatizace extrakce přesných informací z modelu a využití modelů pro správu, údržbu a dalších záležitostí týkajících se provozní fáze životního cyklu stavby.
Nutno dodat, že zmíněné činnosti bylo možné realizovat i dříve bez využití metody BIM, nicméně metoda BIM má významný dopad na rychlost a kvalitu provádění těchto činností.
Zavedení metody BIM má pro stavebnictví obdobný význam jako iniciativa Průmysl 4.0 pro průmyslová odvětví. Metoda BIM může být někdy zjednodušeně chápána jako „digitalizace“. Podobá se revoluci v řízení výrobního procesu, která se odehrála v odvětví zejména strojírenské výroby v Evropě v letech 1980 až 1990 a která měla za následek zvýšení míry produktivity a výsledné kvality. Metoda BIM využívá kombinaci grafických informací se všemi ostatními informacemi o stavbách za účelem zlepšení spolupráce, koordinace a procesů rozhodování při přípravě, provádění a provozování staveb.
Informační model vystavěného prostředí je účelovým seskupením informací o území, stavbách na něm a údajích o vztazích, omezeních či procesech, které v něm probíhají. Umožňuje nevnímat každou stavbu samostatně, ale vidět ji ve vazbách i k dalším stavbám, včetně inženýrských sítí vedoucích pod/nad pozemkem, či k okolnímu veřejnému prostoru. Pro plné zhodnocení informací vznikajících metodou BIM při přípravě, provádění a provozu jednotlivých staveb nebo jejich komplexů v rámci digitalizovaných agend veřejné správy a dalších subjektů je nezbytné standardizovat postup modelování vystavěného prostředí jako součást služeb eGovernmentu.
Pro zajištění této standardizace by měl postupně vzniknout základní informační model vystavěného prostředí poskytující digitální obraz území zahrnující stavby a prostranství včetně umělých i přírodních prvků, který zaznamená jejich základní identifikaci, umístění, vzájemné vazby a vlastnosti. Z povahy věci bude základní informační model vystavěného prostředí tvořen integrací prostorových dat a systémových funkčností včetně dat vzniklých v rámci používání metody BIM zejména dat z DiMS prostřednictvím jednotného technického a metodického rámce.
Pro účely harmonizace a zpřístupnění autoritativních datových zdrojů vzniklých na základě využití metody informačního managmentu staveb a souvisejících postupů digitalizace procesů ve vystavěném prostředí pro efektivní podporu agend veřejné správy i soukromého sektoru je nutnou podmínkou existence integrační platformy pro modelování vystavěného prostředí, jakožto nedílné součásti referenčního rozhraní eGovernmentu.
Standardizace modelování vystavěného prostředí a jeho technického a metodického rámce, vznik základního informačního modelu vystavěného prostředí a vytvoření integrační platformy pro modelování vystavěného prostředí umožní v budoucnu vytvářet a využívat účelové dílčí informační modely pro podporu jednotlivých agend veřejné správy i jiných subjektů a zajistí vytvoření odpovídající dílčí infrastruktury NIPI (národní infrastruktury pro prostorové informace).
Pro zadavatele z veřejného sektoru zavedení metody BIM, tzn. správa informací o stavbě každopádně znamená, že výstavba a provozování staveb bude do budoucna efektivnější, riziko překročení investičních nákladů na projekty především veřejné infrastruktury nižší a transparentnost využívání veřejných prostředků vyšší. Metoda BIM, jako forma sdílení informací a práce s nimi, usnadní i navazující procesy v rámci tzv. digitálního stavebního řízení, které umožňují předpisy v oblasti stavebního práva. Informační modelování vystavěného prostředí pak umožní plné využití informací vznikajících metodou BIM pro podporu agend veřejné správy i jiných subjektů.
II. Mezinárodní zkušenosti
Využívání metody BIM je v posledních letech ve stavebnictví stále rozšířenější, a to jak v Evropě, tak mimo ni. Členské státy Evropské unie zvolily různé přístupy k zavádění metody BIM, ve většině států však existuje minimálně vládní strategie k její podpoře. Legislativní zakotvení povinného užívání metody BIM pro stavby z veřejných rozpočtů zvolilo například Dánsko nebo Itálie, a to nejdříve pro veřejné zakázky ve vyšší hodnotě s postupným rozšiřováním této povinnosti i na další projekty, jak je rozvedeno níže. Průkopníky využívání metody BIM v Evropě jsou zejména severské státy jako Švédsko, Dánsko, Finsko, nebo Norsko, dále také například Velká Británie, které však zvolily pro zavedení BIM různé strategie: od strategií vztahujících se pouze k jednotlivým vládním resortům v těchto zemích až po povinné využívání informačního managementu staveb pro všechny stavby z veřejných rozpočtů. Ačkoliv je v řadě států využívání metody BIM založeno pouze na dobrovolné bázi, lze pozorovat vzrůstající tendenci států k zakotvení legislativní úpravy pro využití BIM a k ukládání povinnosti používat BIM alespoň pro největší stavební projekty z veřejných rozpočtů. Snahu o legislativní zakotvení informačního managementu staveb lze v Evropě pozorovat zejména za podpory Evropské unie v rámci snahy o digitalizaci a modernizaci stavebnictví, o úsporu nákladů a o ochranu životního prostředí. Evropská unie podporuje zavádění metody BIM v členských státech prostřednictvím pracovní skupiny zabývající se koordinací zavádění metody BIM na evropské úrovni (EU BIM Task Group) financované Evropskou komisí. EU BIM Task Group v roce 2017 vytvořila příručku pro zavádění BIM evropským veřejným sektorem.[footnoteRef:7] Možnost členských států EU stanovit zákonný požadavek na využívání BIM ve veřejných zakázkách je stanovena v čl. 22 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU, o zadávání veřejných zakázek, který stanoví, že v případě veřejných zakázek na stavební práce a soutěží o návrh mohou členské státy vyžadovat použití zvláštních elektronických nástrojů, jako jsou elektronické grafické programy pro stavební informace a obdobné nástroje. Ačkoliv je toto ustanovení evropské směrnice dispozitivní, je zřejmá snaha EU motivovat členské státy k tomu, aby metodu informačního managementu staveb využívaly, a podpořit vznikající koncepce pro její zavádění. Relativně častým legislativním řešením je postupné zavádění povinnosti využívat metodu BIM pro stavby veřejných zadavatelů, a to nejčastěji nejprve pro zakázky s největší hodnotou s postupným zaváděním povinnosti používat BIM i pro levnější projekty (např. podlimitní veřejné zakázky). Tento postup zvolila například Itálie, která povinné využívání BIM postupně zavádí, či Dánsko, kde je používání BIM již povinné pro všechny projekty veřejných staveb. Další možností postupného zavádění povinnosti používat metodu BIM je podle typu projektu, na který se vztahuje. Takto byla například v Německu zavedena povinnost informačního managementu pro stavby federální dopravní infrastruktury. [7: EU BIM TASK GROUP, Příručka pro zavádění informačního modelování staveb evropským veřejným sektorem, 2017, dostupná z http://www.eubim.eu/handbook-selection/czech-handbook/ ]
Členské státy EU
1. Dánsko
Využití BIM je povinné pro všechny státní, regionální a obecní stavební projekty včetně projektů sociálního bydlení. V rámci legislativy k veřejným zakázkám přijala dánská vláda v roce 2007 nařízení č. 1365 (které bylo rozšířeno v roce 2011 ICT vyhláškou č. 1381 a v roce 2013 ICT vyhláškami č. 118 a 119). Cílem těchto vyhlášek bylo podpořit využívání ICT ve stavebnictví, a tím zvýšit jeho produktivitu. V praxi to konkrétně znamenalo použití BIM pro záměry rekonstrukcí ve veřejném sektoru od 1. 1. 2008 a pro státem podporované projekty sociálního bydlení od 1. 1. 2009. Od června 2011 dánský parlament rozšířil povinnost práce metodou BIM na všechny místní a regionální projekty v hodnotě přes 2,7 milionu EUR, na projekty centrální vlády se vztahoval nižší limit 677 tis. EUR. Od dubna 2013 je metoda BIM povinná pro státní, regionální a obecní projekty, včetně projektů sociálního bydlení. Dánská vláda zapojila akademickou obec a stavební sektor do přípravy pravidel prostřednictvím konzultací a pilotních projektů. To pomohlo zajistit, aby požadavky BIM byly v souladu s praxí a byly adekvátní, což může hrát klíčovou roli při implementaci BIM (ECSO (2019)).[footnoteRef:8] [8: European Construction Sector Observatory. Building Information Modelling in the EU construction sector. Trend Paper Series, March 2019. European Commission, Ref. Ares (2019)1807182 - 19/03/2019.]
1. Itálie
V roce 2016 došlo ke změně v zákoně o veřejných zakázkách za účelem přizpůsobení vnitrostátních právních předpisů evropským směrnicím pojednávajícím o veřejných zakázkách. V roce 2017 byla vydána ministerská vyhláška (č. 560-2017), která postupně zavádí povinné využívání BIM ve veřejných zakázkách:
1. Leden 2019: pro komplexní práce s rozpočtem výběrového řízení rovným nebo větším než 100 milionů EUR;
1. Leden 2020: pro komplexní práce s rozpočtem zakázky rovným nebo větším než 50 milionů EUR;
1. Leden 2021: pro komplexní práce s rozpočtem výběrového řízení rovným nebo větším než 15 milionů eur;
1. Leden 2022: u prací založených na rozpočtu výběrového řízení, který se rovná nebo je vyšší než prahová hodnota stanovená v článku 35 zákona o veřejných zakázkách;
1. Leden 2023: u prací založených na rozpočtu výběrového řízení rovném nebo větším než 1 milion eur;
1. Leden 2025: u prací založených na rozpočtu nabídkového řízení nižším než 1 milion eur.
V Itálii tedy je zavedeno povinné využívání BIM, a to od roku 2019, přičemž množina staveb, kterých se povinnost týká, se neustále rozšiřuje.
1. Belgie
Využití metody BIM není v Belgii legislativně upraveno, Belgie nevyžaduje její využití ani u staveb financovaných z veřejných rozpočtů. Je však běžně využívána na dobrovolné bázi, a to i u staveb z veřejných zakázek, a je zde standardizována technickými normami.[footnoteRef:9] Iniciativy k jejímu využívání pocházejí zejména ze soukromého sektoru, jako např. soukromého institutu Belgian Building Research Institute.[footnoteRef:10] [9: European Construction Sector Observatory – Country profile Belgium, November 2020] [10: Belgian Building Research Institute, Annual Report 2020, dostupný z https://www.bbri.be/media/wwnnkxya/ar2020_en.pdf ]
1. Estonsko
Metoda BIM je v Estonsku využívána na dobrovolné bázi, není legislativně zakotvena, avšak existuje zde metodika vytvořená na základě spolupráce veřejného a soukromého sektoru. BIM si získává pozornost estonských stavebních odborníků, nicméně existují i překážky, které ovlivňují zavádění BIM v Estonsku, jako je nedostatek školení a vzdělávání a nedostatečná vládní podpora. Nezisková organizace Estonian Digital Construction Cluster vytváří informační a komunikační technologie pro stavební sektor, včetně virtuálních produktů pro navrhování, výstavbu a řízení na portálu e construction. Cílem klastru je podporovat zavádění inteligentních stavebních řešení, digitalizovat a automatizovat procesy v tomto odvětví. Jeho celkový investiční rozpočet činí 863 505 EUR a využíval například dodatečného financování z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR) EU ve výši 303 000 EUR prostřednictvím operačního programu "Financování politiky soudržnosti" na programové období 2014-2020. Estonský klastr pro digitální výstavbu provádí v otázce využívání BIM průběžně výzkumy, které vedou k jeho dalšímu rozvoji.[footnoteRef:11] Zároveň již v roce 2019 byly zahájeny kroky k tomu, aby byla v budoucnu legislativně ukotvena možnost využít napřímo výstupů metody BIM pro stavební povolení a následná veřejnoprávní rozhodnutí. [11: Estonian Digital Construction Cluster, https://estoniandcc.com/]
1. Finsko
Veřejná správa ve Finsku (konkrétně Senate Properties, významný státní subjekt odpovědný za správu majetku v zemi) požaduje použití informačních modelů staveb pro všechny vládní projekty s předpokládanými náklady přesahujícími 1 milion EUR od roku 2007. Od té doby byly získány značné zkušenosti s prováděním projektů s využitím metody BIM. Výstupy z těchto zkušeností byly zakotveny v roce 2012 do „Společných požadavků na BIM“, ve kterých se podařilo mimo jiné vymezit i množinu informací nutných pro informační kontejner pro správu, údržbu a užívání stavby. Požadavky na předávání dat veřejnému zadavateli obsahují mj. povinnost neutrálního schématu IFC.[footnoteRef:12] BIM se používá u všech velkých projektů i u některých menších stavebních projektů, ve Finsku také bylo vytvořeno mnoho pokročilých softwarových aplikací pro BIM. V roce 2016 finská vláda zahájila nový program KIRA-digi, který představuje program pro další implementaci metody BIM, věnuje se interoperabilitě dat a na výše uvedené navazuje. Jeho cílem je další digitalizace stavebnictví a rozšíření využití metody BIM, v rámci tohoto programu poskytla finská vláda financování na digitalizaci stavebního sektoru.[footnoteRef:13] Nejvýznamnějším infrastrukturním projektem v zemi s využitím metody BIM je projekt Západního metra v Helsinkách, jehož cílem je prodloužit síť metra z Helsinek do Espoo.[footnoteRef:14] V průběhu dvou etap bude vybudováno celkem 13 stanic v délce 21 km ve dvou paralelních tunelech. Předběžný plán výstavby pomocí BIM pomohl zajistit realizovatelnost projektu. Přestože ve Finsku neexistuje žádný národní plán, který by aktivně podporoval zavádění BIM do vzdělávacího systému, je tato metoda běžnou součástí technického vzdělávání, a to jak na střední a vyšší, tak i na univerzitní úrovni.[footnoteRef:15] [12: Borrmann, André, et al. "Building information modeling: Why? What? How?" Building information modeling. Springer, Cham, 2018. 1-24.] [13: Informace o programu KIRA-digi dostupné z http://www.kiradigi.fi/en/front-page.html ] [14: European Construction Sector Observatory, Country profile – Finland, October 2020, https://ec.europa.eu/docsroom/documents/44169] [15: Status of the application of the BIM method in Europe (III), June 2020 https://europeanbimsummit.com/en/status-application-bim-method-europe-iii/]
1. Francie
Francouzská vláda přijala nezávazný přístup k implementaci BIM se zveřejněním Plánu pro digitální přechod ve stavebnictví v roce 2015. Francouzská vláda podporuje používání a implementaci BIM, a to hlavně ve veřejném sektoru v rámci projektů financovaných z veřejných rozpočtů. Nerozhodla se však BIM legislativně zakotvit. Francouzská vláda se chtěla tím, že ve svém zákoně o veřejných zakázkách neuložila povinnost využít metodu BIM, vyhnout negativním dopadům na malé a střední podniky (s omezenými kapacitami pro implementaci metody BIM) spočívajícím v dočasném omezení přístupu k veřejným zakázkám. Odpovědný resort nicméně vytvořil speciální fond pro podporu implementace BIM ve stavebním sektoru. Cílem Plánu bylo podpořit používání metody BIM v sektoru stavebnictví, dosáhnout udržitelnosti a snížit náklady na výstavbu. Reagoval také na potřeby stavebnictví, aby bylo možné stavět a rekonstruovat levněji a rychleji. Zároveň počítal s využitím 20 mil. EUR z Fondu pro kompenzaci škod ve stavebnictví (Fonds de Compensation de l'Assurance Construction) na podporu jeho realizace. Tento plán byl stanoven na 3 roky a vztahoval se na všechny stavební společnosti působící ve Francii. V roce 2017 byl podepsán v Paříži dokument „Cíle BIM 2022“, který propaguje dobrovolné zapojení všech aktérů ve stavebnictví do BIM a obecně do digitálního přechodu. Dokument byl podepsán na konci roku 2017 asi padesátkou subjektů, které podporovaly šíření těchto nových digitálních nástrojů. Dokument je otevřen novým členům, kteří se průběžně připojují. Jeho cílem je podpořit dobrovolný závazek celého sektoru k digitalizaci a využívání BIM, který byl stanoven na rok 2022 pro všechny nové stavby.[footnoteRef:16] K současnému datu využívá metodu BIM 21% stavebních kanceláří a dohromady 48% je přesvědčeno o jejím strategickém významu. Zatím největšího rozmachu metody BIM se dosáhlo mezi lety 2020 a 2021.[footnoteRef:17] [16: European Construction Sector Observatory - Trend Paper - Building Information Modelling in the EU construction sector; March 2019] [17: Plan BIM 2022, plan bim 2022 - Observatoire : Enquête 2021 | Plan BIM 2022 (plan-bim-2022.fr)]
1. Německo
V Německu stanovilo Ministerstvo dopravy a digitální infrastruktury (Bundesministerium für Verkehr und digitale Infrastruktur) v roce 2015 komplexní plán postupného zavádění metody BIM s cílem učinit metodu BIM povinnou pro projekty federální infrastruktury (jedná se však o plán ministerstva, nikoliv o legislativní úpravu).[footnoteRef:18] Plán byl rozdělen na tři fáze postupného zavádění metody BIM. První přípravná fáze probíhala mezi lety 2015 a 2017 a zahrnovala zejména normalizační práce, přípravu pokynů a vzorů a provádění pilotních projektů. Druhá fáze mezi lety 2017 a 2020 rozšiřovala využívání metody BIM na další projekty dopravní infrastruktury za finanční podpory Ministerstva dopravy a digitální infrastruktury. Třetí fází plánu probíhající od roku 2020 je využívání metody BIM pro všechny federální veřejné zakázky týkající se výstavby federální infrastruktury – od roku 2020 jsou zadávány pouze společnostem využívajícím metodu BIM alespoň v přípravné fázi projektu výstavby. V roce 2016 vznikla pod Ministerstvem dopravy a digitální infrastruktury pracovní skupina BIM4INFRA2020,[footnoteRef:19] jejímž úkolem je zejména příprava doporučení a vzorových dokumentů k implementaci metody BIM, analýza právních problémů spojených s BIM, dohled nad pilotními projekty a informování veřejnosti. Dle zprávy zveřejněné v lednu 2021 na stránkách Evropské komise plnění tohoto plánu doposud v Německu probíhá úspěšně, mezi pilotní projekty patří například mosty na dálnici A99 a A1, významným subjektem používajícím metodu BIM pro své projekty je také německý provozovatel železniční sítě Deutsche Bahn.[footnoteRef:20] Pro veškeré nové projekty dopravní infrastruktury je metoda BIM využívána od prosince 2020 a zhodnocení přínosu této fáze bude možné až v následujících letech.[footnoteRef:21] Německo nicméně nemá jednotnou legislativní úpravu týkající se metody BIM, pouze vládní iniciativy spadající pod jednotlivá ministerstva. Podle průzkumu společnosti PwC z roku 2019 týkající se digitalizace německého stavebního sektoru byla metoda BIM využívána pouze pro 10 % veřejných zakázek.[footnoteRef:22] [18: Bundesministerium für Verkehr und digitale Infrastruktur, Stufenplan Digitales Planen und Bauen, dostupný z https://www.bmvi.de/SharedDocs/DE/Publikationen/DG/stufenplan-digitales-bauen.html, další informace o plánu na webu https://www.bmvi.de/SharedDocs/DE/Artikel/DG/digitales-bauen.html ] [19: Informace o pracovní skupině BIM4INFRA2020 dostupné z https://bim4infra.de/ ] [20: Building Information Modeling (BIM) https://www.deutschebahn.com/de/konzern/bahnwelt/bauen_bahn/Building-Information-Modeling-BIM--5674248] [21: European Construction Sector Observatory Policy fact sheet Germany BIM in Infrastructure Construction (BIM4INFRA2020), leden 2021, dostupný z https://ec.europa.eu/growth/sites/default/files/ecso_pfs_de_bim-ic.pdf] [22: PwC Study "Digitization of the German construction industry", 2019, https://www.pwc.de/de/digitale-transformation/pwc-digitization-of-the-german-construction-industry.pdf]
1. Nizozemsko
V Nizozemsku není v současné chvíli používání metody BIM legislativně upraveno. Metoda BIM se v Nizozemsku zaváděla tzv. ze zdola, tj. zájem používat ji mají především nestátní subjekty. Ačkoliv tedy Nizozemsko patří mezi největší průkopníky metody BIM v EU a metoda BIM je v Nizozemsku používána pro více než 60% stavebních projektů, neexistuje zde žádná její zákonná úprava. Aktivně využívají metodu BIM státní subjekty, zejména Centrální vládní nemovitostní agentura (spadající pod Ministerstvo vnitra), která pro BIM zavedla technickou normu. Inspiraci pro implementaci metody BIM představují zejména unijní předpisy věnující se veřejným zakázkám, kdy státní subjekty právě ve vazbě na tyto předpisy přebírají dílčí aspekty právní úpravy do využívání metody BIM v Nizozemsku.
1. Polsko
Podle reportu zveřejněného Evropskou komisí v roce 2020 je v Polsku využívání metody BIM teprve v začátcích, dle průzkumů je standardně využíván pouze přibližně 12 % stavebních kanceláří.[footnoteRef:23] Příčinou takto nízké míry využívání BIM je dle reportu zejména nedostatek vzdělání projektantů a architektů v této oblasti, vstupní náklady na implementaci a to, že použití BIM není systematicky využíváno při zadávání veřejných zakázek. V Polsku sice již existuje jisté legislativní zakotvení metody BIM, jeho používání však není povinné. Podle polského zákona o veřejných zakázkách může zadavatel zakázky na stavební práce vyžadovat použití elektronických grafických programů pro stavební informace nebo podobných nástrojů, tedy může využití metody BIM stanovit jako podmínku v zadávacím řízení.[footnoteRef:24] Toto ustanovení je transpozicí evropské směrnice o veřejných zakázkách, která členským státům tuto podmínku umožňuje zakotvit. V roce 2017 polská vláda zveřejnila dvě výběrová řízení s požadavkem na použití metody BIM. Polská národní agentura pro dálnice zahajuje pilotní projekty s požadavkem na metodu BIM (obchvat obce Zátory na státních silnicích DK28 a DK44). Polské státní železnice využívají metodu BIM na stavbách železniční infrastruktury.[footnoteRef:25] Zároveň se polská vláda snaží o rozvoj užívání metody BIM skrze podporu vzdělávacích akcí zaměřených na odbornou veřejnost.[footnoteRef:26] [23: European Construction Sector Observatory – Country profile Poland, září 2020] [24: Ustawa z dnia 11 września 2019 r. Prawo zamówień publicznych, Art. 69, https://isap.sejm.gov.pl/isap.nsf/download.xsp/WDU20190002019/T/D20192019L.pdf ] [25: European Construction Sector Observatory. Building Information Modelling in the EU construction sector. Trend Paper Series, March 2019. European Commission, Ref. Ares (2019)1807182 - 19/03/2019] [26: Strategie zavedení metodiky informačního modelování staveb pro potřeby veřejných zadavatelů (CZ.03.4.74/0.0/0.0/15_025/0007522) je spolufinancován Evropskou unií.]
1. Rakousko
V Rakousku existují od roku 2015 pro využití metody BIM technické normy, jejich používání však není legislativně zakotveno a není vyžadováno ani pro veřejné zakázky.[footnoteRef:27] Podle průzkumů vyžívání metody BIM v Rakousku není příliš rozšířené, problém s její implementací mají zejména malé a střední podniky, z nichž metodu aktivně využívá pouze okolo 20 %. Toto procento zůstává nízké zejména kvůli nedostatečnému zaškolení a nedostatku kvalifikovaných odborných pracovníků.[footnoteRef:28] Rozšířenější je využití u větších stavebních projektů.[footnoteRef:29] Hlavní iniciativu k rozšíření využití metody BIM mají v Rakousku organizace Österreichischer Ingenieurund Architekten-Verein (Platform 4.0), Austrian Standards Institute a buildingSMART Austria, která je součástí mezinárodní organizace buildingSMART.[footnoteRef:30] V letech 2019-2020 například zorganizovala program školení metody BIM „BIM-Zert“ – profesionální certifikovaný kurz buildingSMART International. Zveřejňuje na svých webových stránkách také mnoho publikací a pořádá akce pro další subjekty a asociace využívající metodu BIM. V současnosti v Rakousku není žádná legislativní iniciativa k zakotvení metody BIM a podle zprávy Evropské komise z listopadu 2020[footnoteRef:31] stoupá zájem o využívání BIM v Rakousku pomaleji, než se očekávalo. [27: Normy ÖNORM, 6241-1 a A241-2, Austrian Standards - BIM https://www.austrian-standards.at/de/themengebiete/bau-immobilien/building-information-modeling/alles-zu-bim] [28: EU Construction Sector Observatory, Country Fact Sheet Austria, November 2020 https://ec.europa.eu/docsroom/documents/40641 ] [29: CMS Expert Guide to BIM and Regulation – Austria https://cms.law/en/int/expert-guides/cms-expert-guide-to-building-information-modelling-bim/austria] [30: buildingSMART Austria https://www.buildingsmart.co.at/] [31: European Construction Sector Observatory - Country profile Austria, November 2020]
1. Slovensko
Zájem o zavádění metody BIM na Slovensku postupně roste, nicméně nejsou k dispozici přesná data o tom, jaká část stavebních kanceláří ho v současné době využívá. V průzkumu týkajícím se využívání metody BIM ve výstavbě železniční infrastruktury na Slovensku uvedlo přibližně 20 % respondentů, že s metodou BIM pravidelně pracují, i zde je však její využívání spíše v začátcích.[footnoteRef:32] V současnosti není metoda BIM na Slovensku legislativně ukotvena, právní řád neobsahuje definici informačního modelu staveb. Podle slovenské legislativy má nejblíže k definici databáze podle slovenského autorského zákona.[footnoteRef:33] Podpoře vytvoření podmínek pro zavádění metody BIM a legislativní iniciativě k vytvoření normativního rámce metody BIM na Slovensku se věnuje asociace BIM asociácia Slovensko.[footnoteRef:34] Ta zajišťuje platformu pro získávání a shromažďování informací ohledně metody BIM na Slovensku i v zahraničí, věnuje se vzdělávání v této oblasti a publikační činnosti, organizuje přednášky a konference pro profesionály i pro veřejnost. K podpoře jejího využívání bylo přijato několik opatření ve vzdělávání v oblasti BIM. Mezi iniciativy k podpoře zavádění metody BIM na Slovensku patří např. BIM Challenge, soutěž každoročně pořádaná organizací BIM asociácia Slovensko (BIMAS) pro studenty stavebnictví spočívající ve vytvoření vlastního projektu pomocí metody BIM. Dalším projektem asociace jsou přednášky ve spolupráci s univerzitami BIM4FREE.[footnoteRef:35] Na Slovensku však v současné době není plánováno zavedení legislativy, která by se metody BIM dotýkala, a požadavek využití této metody je vyžadován pouze v minimu veřejných zakázek.[footnoteRef:36] Hlavní iniciativou k jejímu rozšíření tak zůstávají výše zmiňované vzdělávací aktivity. [32: The Experiences with utilization of BIM in railway infrastructure in Slovak Republic and Czech Republic, Matejov, Sestakova, Transportation Research Procedia 55 (2021) 1139–1146] [33: Postavenie informačného modelovania stavieb (BIM) a informačného modelu v právnej úprave Slovenskej republiky, E-právo.sk 14.4.2021, https://www.epravo.sk/top/clanky/postavenie-informacneho-modelovania-stavieb-bim-a-informacneho-modelu-v-pravnej-uprave-slovenskej-republiky-5061.html] [34: Občianske združenie BIM asociácia Slovensko, https://www.bimas.sk/] [35: European Construction Sector Observatory – Country profile Slovakia, September 2020] [36: Strategie zavedení metodiky informačního modelování staveb pro potřeby veřejných zadavatelů (CZ.03.4.74/0.0/0.0/15_025/0007522) je spolufinancován Evropskou unií.]
1. Španělsko
Ačkoli byl stanoven španělský plán na implementaci metody BIM v této podobě:
· 03/2018: doporučené použití BIM ve veřejných zakázkách na stavby; povinné pro tyto zakázky s hodnotou nad 2 mil. EUR;[footnoteRef:37] [37: EUBIM Observatory; EBS18. 30.8.2018]
· 12/2018: povinné používání BIM ve veřejných zakázkách na stavby;
· 07/2019: povinné používání BIM ve všech veřejných zakázkách, včetně infrastrukturních;
podle dostupných informací z webových stránek španělského ministerstva dopravy se plán zpozdil, pročež prozatím není stanovena povinnost použití metody BIM. Na druhou stranu však vznikla speciální komise pro BIM a v zemi panují silné tendence metodu BIM zavést.
Ministerstvo dopravy přispělo na zavádění a propagaci metody BIM prozatím částkou zhruba 1.000.000 EUR ve formě různých grantů, financování metodických školení apod.
1. Švédsko
V současné chvíli není ve Švédsku zakotvena zákonná povinnost používat metodu BIM i přesto, že Švédsko je zemí, kde je využívání metody BIM velmi rozšířené. Švédský model je podobný finskému a vyznačuje se využíváním metody BIM pro stavby komplexní infrastruktury a rozsáhlé stavby. Od roku 2014 je pro prosazování BIM iniciativní BIM Alliance Sweden spojující veřejné a soukromé subjekty v odvětví za účelem vývoje osvědčených postupů ve stavebnictví. Ve Švédsku si jednotlivé vládní resorty vytvářejí vlastní strategie pro metodu BIM, například využívání BIM je od roku 2017 povinnou součástí v rámci strategie, kterou zavedla švédská správa silnic. Mezi nejvýznamnější projekty realizované s využitím metody BIM patří nemocnice Nya Karolinska Solna a projekt obchvatu Stockholmu E4, jehož výstavba začala v roce 2015 s termínem dokončení v roce 2035, který má být jedním z největších komplexů tunelů na světě.[footnoteRef:38] Vzhledem k velikosti projektu, jeho složitosti a napjatému časovému harmonogramu byl použit pokročilý model BIM, který pokrývá celý jeho životní cyklus. Byla vytvořena digitální platforma, aby všechny zúčastněné strany mohly spolupracovat. Tento projekt ukázal, jak může model BIM zvýšit rychlost, kvalitu a realizaci, a potvrdil vedoucí úlohu metody BIM v oblasti udržitelnosti.[footnoteRef:39] [38: E4 The Stockholm bypass – Förbifart Stockholm – is a new route for the European highway (E4) past the Swedish capital; https://www.trafikverket.se/en/startpage/projects/Road-construction-projects/the-stockholm-bypass/] [39: Status of the Application of the BIM Method in Europe (III), June 2020 https://europeanbimsummit.com/en/status-application-bim-method-europe-iii/]
Státy mimo EU
1. Austrálie
Strategie implementace metody BIM v Austrálii je ovlivněna především průkopnickým úsilím Spojeného království. Proto se velké veřejné projekty v Austrálii již realizují s metodou BIM a její nasazení v architektonických projektech je stále běžnější. Povinnost pro veřejné zakázky zde stanovena není.
1. Brazílie
V návaznosti na plán implementace metody BIM zavádí Brazílie povinnost používat metodu BIM v jednotlivých krocích od roku 2021. Zavádění metody BIM bude probíhat postupně ve třech fázích, z nichž poslední začne v roce 2028.
Nařízení 10.306/2020 z dubna 2020, které vyžaduje povinné používání metody BIM při stavebních zakázkách federální veřejné správy, stanovuje, že:
· počínaje 1. lednem 2021 je metoda BIM povinná u projektů týkajících se stávajících staveb a jejich rekonstrukcí;
· od 1. ledna 2024 se povinnost rozšíří také na prováděcí fázi a výstavbu;
· od 1. ledna 2028 bude povinnost rozšířena na správu a údržbu staveb.
1. Chile
V Chile se v posledních letech využívání metody BIM zvyšuje zejména v soukromém sektoru. Z Národního průzkumu BIM z roku 2016 provedeného Univerzitou v Chile (Universidad de Chile)[footnoteRef:40] vyplývá, že více než polovina z celkového počtu respondentů je uživatelem BIM, přičemž čtvrtina z nich ho využívá na převážné většině svých projektů. Chilská vláda představila svou strategii pro BIM v roce 2016 a od roku 2020 vyžaduje použití metody BIM pro všechny veřejné projekty.[footnoteRef:41] Kromě vlády se v Chile o rozšíření využívání BIM zasazuje sdružení BIM Forum Chile,[footnoteRef:42] jehož členy jsou místní univerzity a Chilská stavební komora.[footnoteRef:43] Tato organizace vydává publikace a realizuje semináře a školení pro zájemce o BIM a věnuje se jeho propagaci. [40: 2016 National BIM Survey Chile: English Summary Report] [41: BIM LAW AND REGULATION IN CHILE, CMS Expert Guide to BIM law and regulation, Chile, červen 2017] [42: BIM FORUM CHILE https://bimforum.cl/] [43: Cámara Chilena de Construcción https://cchc.cl/]
1. Čínská lidová republika, zvláštní administrativní oblast Hongkong
Hongkongská vládní agentura odpovědná za územní plánování, správu pozemků a rozvoj infrastruktury – Development Bureau of the Hong Kong Government zveřejnila 1. prosince 2017 technický oběžník No. 7/2017 o „Zavádění BIM v investičních projektech v Hongkongu“. Tento oběžník vstoupil v platnost 1. ledna 2018 a zavedl povinnost využívat technologii BIM pro veřejné projekty s odhadem rozpočtu vyšším než 30 milionů HK$ (cca 84,4 milionů Kč).
1. Kanada
V oblasti vládních zakázek se požadavky na využívání metody BIM objevují v zadávacích dokumentacích Alberta Infrastructure či Infrastructure Ontario. V Québecu vyvinula Société québécoise des infrastructures (SQI) akční plán pro postupné zavádění metody BIM a souvisejících technologií. Od roku 2016 má SQI zavedený akční plán pro zavádění BIM, který se odvíjí od míry vyspělosti quebeckého průmyslu ve vazbě na BIM. Žádná povinnost použití metody BIM ve veřejné sféře centrálně stanovena není.
1. Jižní Korea
Korejské Ministerstvo půdy, infrastruktury a dopravy (MOLIT) stanovilo od roku 2011 povinnost použít metodu BIM u všech veřejných stavebních projektů přesahujících 50 miliard KRW (36 milionů EUR), od roku 2016 potom pro veškeré veřejné zakázky.[footnoteRef:44] [44: BIM Academy, Sangcheol Jeong, BIM in South Korea, únor 2021 https://www.bimacademy.global/insights/digital-technologies/bim-in-south-korea/]
1. Japonsko
Ministerstvo půdy, dopravy a cestovního ruchu (MLIT) je japonská vládní agentura odpovědná za výstavbu. MLIT ohlásilo pilotní projekty s využitím metody BIM v roce 2010 a v březnu 2014 vydalo směrnici pro BIM. Použití metody BIM není podle tohoto protokolu povinné.
1. Norsko
Za stavbu, správu a rozvoj veřejných a vládních zařízení a staveb je v Norsku zodpovědná vládní agentura Statsbygg – Norské ředitelství veřejných staveb a majetku.[footnoteRef:45] Tato agentura spadá pod norské ministerstvo místního rozvoje (Kommunal – og moderniseringsdepartementet).[footnoteRef:46] Statsbbygg od roku 2010 využívá metodu BIM pro všechny své projekty a na základě pravidel, které si agentura stanovila, je její použití povinné.[footnoteRef:47] Tudíž je zde metoda BIM využívána pro všechny projekty vládní výstavby, ačkoliv nemá Norsko pro metodu BIM zákonnou úpravu. S využitím metody BIM se v Norsku staví například dálnice E39, projekt za 42 miliard EUR a první projekt bez tištěných výkresů či projekt podvodního tunelu pod norskými fjordy, který norská vláda hodlá dokončit do roku 2035. Dalším významným stavebním projektem s využitím metody BIM je stavba Mjøstårnet od společnosti Voll Arkitekter, což je nejvyšší dřevěná budova na světě. Nachází se v Brumunddalu a je vysoká 85,4 metru. Od ledna 2014 musí být všechny informace vytvořené architekty, inženýry a dodavateli ve schématu IFC tak, aby byly exportovatelné a využitelné ve standardních programech pro BIM. V Norsku je metoda BIM součástí vysokoškolského vzdělávacího systému architektů.[footnoteRef:48] [45: Statsbygg; https://www.statsbygg.no/bim.] [46: Oficiální webová stránka norské vlády, Statsbygg, v norštině dostupné na https://www.regjeringen.no/no/dep/kmd/org/etater-og-virksomheter-under-kommunal--og-moderniseringsdepartementet/underliggende-etater/statsbygg/id440426/] [47: Konkrétní požadavky týkající se úrovně využití BIM – „SIMBA“ https://sites.google.com/view/simba-bim-krav/simba-2-0] [48: Status of the application of the BIM method in Europe (III), June 2020; https://europeanbimsummit.com/en/status-application-bim-method-europe-iii.]
1. Singapur
Od roku 2013 začala singapurská vláda vyžadovat elektronická podání s využitím metody BIM pro stavební projekty o rozloze větší než 20 000 m2. Od roku 2015 jsou vyžadována veškerá elektronická podání s využitím metody BIM pro podzemní stavby a nové stavby s plochou větší než 5 000 m2 a podzemními součástmi.
1. Spojené arabské emiráty, Dubaj
Požadavek na používání metody BIM byl poprvé představen v Dubaji v roce 2013 v oběžníku dubajského magistrátu č. 196, který stanovil povinnost použití BIM pro „architektonické a TZB práce“ na:
· stavby s více než 40 patry;
· stavby s plochami většími než 300 000 ft²;
· speciální stavby, jako jsou nemocnice a univerzity a
· všechny stavby, u nichž si to vyžádá zahraniční úřad.
Povinnost byla poté aktualizována v roce 2015, kdy dubajský magistrát vydal oběžník č. 207, který stanovil použití metody BIM pro „architektonické a TZB práce“ na:
stavby nad 20 pater,
stavby a zařízení s plochami většími než 200 000 ft²;
stavby a speciální zařízení, jako jsou nemocnice a univerzity;
všechny vládní projekty a
všechny stavby, u nichž si to vyžádá zahraniční úřad.
1. Spojené království Velké Británie a Severního Irska
Ve Spojeném království připravovali pravidla pro využití metody BIM mezi lety 2011–2016. Bylo stanoveno, že od roku 2016 bude pro pozemní stavby i infrastrukturu a veřejné zadavatele povinná úroveň BIM Level 2, a to pro centrální veřejné stavební zakázky - tento požadavek nebyl uložen jako zákonná povinnost, ale smluvní podmínka ve smlouvách veřejných zadavatelů. Období let 2017–2020 pak bylo určeno pro ověřovací pilotní projekty.
V roce 2015 byl představen další vládní strategický plán s názvem Digital Built Britain: Level 3 Building Information Modelling (BIM) – Strategic Plan, který navazoval na předchozí vládní programy. Tento dokument přinesl představu plně automatizované výstavby jako normy a vytyčil klíčové kroky pro to, aby bylo dosaženo stanovených cílů, a to k roku 2025.
Ze standardů vytvořených ve Spojeném království byl odvozen soubor norem ISO 19650. V souvislosti s představením a zavedením mezinárodních ISO norem pro BIM v UK došlo ke spolupráci hlavních partnerů v oblasti standardizace pro jednotný společný postup a výsledkem bylo zavedení společného rámce zavádění BIM v UK neboli UK BIM Framework, jenž byl spuštěn v říjnu roku 2019. UK BIM Framework má být první zastávkou pro každého, kdo se zabývá specifikací, poskytováním nebo správou informací v celém životním cyklu staveb. Dle veřejných konzultací jsou sami Britové toho názoru, že stanovení povinnosti využívat metodu BIM je vhodné, neboť před jejím stanovením ji používalo jenom 38 % zadavatelů; současně s tím však varují před přílišnou přísností požadavků, které by metoda obsahovala.
1. USA
Implementace metody BIM v USA je založena především na vztazích mezi dodavatelem a klientem, protože pro jeho použití neexistuje vládou stanovená povinnost. US General Services Administration (GSA) má od roku 2003 zaveden program 3 D-4 D-BIM pro využívání metody BIM v projektech jejích složek Public Buildings Services. Metodu BIM k navrhování, výstavbě a správě svých aktiv využívá i americké námořnictvo (US Navy) či americká armáda (US Army). Federal Highway Administration spustila cílenou iniciativu na podporu využívání metody BIM v rámci svých složek ve všech státech. Co se týká nižších úrovní, než je úroveň federální, např. stát Wisconsin a jeho Division of State Facilities vyžaduje od roku 2010 metodu BIM u všech svých projektů s celkovým rozpočtem vyšším než 5 milionů USD a u veškeré nové výstavby s rozpočtem vyšším než 2,5 milionu USD.
Závěr:
Z analýzy mezinárodních zkušeností a zahraničních právních úprav států v Evropě i mimo ni je zřejmé, že legislativní zakotvení povinnosti využívání metody BIM se stává v různé podobě a v různém rozsahu stále rozšířenějším řešením. Pokročilost ve využívání informačního management staveb se v zahraničí různí a státy volí také různé cesty, jakým způsobem jej legislativně upravit. Z této komparace je možné pozorovat stále zvyšující se tendenci zavést alespoň minimální legislativní úpravu či vládní strategii pro implementaci metody BIM tak, aby využívání této metody bylo koncepční a efektivnější. Ve státech, které žádnou legislativní úpravu informačního managementu staveb nemají, zpravidla probíhají o jejím zakotvení diskuse, neboť je zřejmé, že využívání metody BIM je stále častější a žádanější. Z toho důvodu vznikají koncepce pro zavádění metody BIM ve většině evropských zemí a lze předpokládat, že i zákonná povinnost využívání metody BIM bude stále rozšířenější.
III. Situace v ČR
V současné době není v České republice žádná závazná legislativní úprava vztahující se komplexně k metodě BIM. Právní úprava České republiky v současnosti tedy nemá systematické, ucelené a závazné legislativní ukotvení správy informací o stavbě, informačního modelu stavby či vystavěného prostředí. Jediná zmínka o metodě BIM je zahrnuta v zákoně č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, který v § 103 odst. 3 stanoví, že „Zadavatel může v případě veřejných zakázek na stavební práce, projektové činnosti nebo soutěžích o návrh v zadávací dokumentaci uvést závazný požadavek na použití zvláštních elektronických formátů včetně nástrojů informačního modelování staveb a uvést požadavky na obsah, strukturu nebo formát dat. Pokud tyto formáty nejsou běžně dostupné, zajistí k nim zadavatel dodavatelům přístup.“ Tato úprava je tedy promítnutím obdobné úpravy zahrnuté v evropské směrnici (viz kapitola B.2. Mezinárodní zkušenosti). Metoda BIM rovněž figuruje v rámci širší vládní strategie Digitální Česko, což je strategie koordinované a komplexní digitalizace České republiky 2018+.[footnoteRef:49] Prozatím nicméně nejsou vytvořena závazná pravidla pro účelný a efektivní sběr, pořizování, zpracovávání, správu, sdílení a využívání informací při managementu staveb během celého jejich životního cyklu. [49: Viz https://www.digitalnicesko.cz/.]
Vystavěné prostředí figuruje v rámci schváleného věcného záměru k zákonu o národní infrastruktuře pro prostorové informace („NIPI“) schváleného vládou usnesením č. 636 dne 19. července 2021, jehož paragrafové znění se aktuálně připravuje na Ministerstvu vnitra ČR. Podle tohoto věcného záměru je „pro účely harmonizace a zpřístupnění autoritativních datových zdrojů vzniklých na základě využití metody informačního modelování staveb a souvisejících postupů digitalizace procesů ve vystavěném prostředí pro efektivní podporu agend veřejné správy i soukromého sektoru nutnou podmínkou existence integrační platformy pro modelování vystavěného prostředí, jakožto nedílné součásti referenčního rozhraní.“
V listopadu 2016 bylo schváleno usnesení vlády č. 958, o významu metody BIM (Building Information Modelling) pro stavební praxi v České republice a návrh dalšího postupu pro její zavedení, ve kterém vláda vyjádřila podporu zavádění metody BIM v ČR v souvislosti s jejím vlivem na růst ekonomiky a konkurenceschopnost ČR, jmenovala Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) gestorem zavádění metody BIM v ČR a uložila MPO, za podpory ostatních ministerstev, zpracovat Koncepci zavádění metody BIM v České republice. Na vlastním zpracování Koncepce se kromě MPO podílelo zejména Ministerstvo dopravy (MD), resp. Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) a dále experti Odborné rady pro BIM z.s. (czBIM).
Koncepce byla konzultována se širokou skupinou zainteresovaných stran zastoupených v Meziresortní expertní skupině pro BIM (MES BIM), která byla ustavena při MPO. Ministerstvem průmyslu a obchodu vypracovanou Koncepci zavádění metody BIM v České republice vláda schválila usnesením č. 682 v září 2017 (dále též „koncepce“). V usnesení zároveň vláda uložila ministru průmyslu a obchodu povinnost do října 2018 informovat vládu o plnění koncepce a následně informovat vládu o jejím plnění pravidelně jedenkrát ročně.
Koncepce BIM původně zahrnovala harmonogram 38 opatření zaměřených na 7 tematických oblastí: základní technická opatření, problematika veřejných zakázek, povolovací procesy, propojení na národní infrastrukturu pro prostorové informace, vzdělávání a pilotní projekty. Harmonogram plnění koncepce byl schválen vládou jako příloha UV 682/17, přičemž jednotlivým opatřením stanovuje termíny a určuje příslušným resortům gesci a spolugesci. V červnu 2020 byla Ministerstvem průmyslu a obchodu vládě předložena Informace o plnění Koncepce zavádění metody BIM v České republice a na jejím základě v lednu 2021 schválila vláda usnesením č. 41/2021 Aktualizaci harmonogramu Koncepce zavádění metody BIM v České republice, která obsahuje aktualizované termíny plnění koncepce pro jednotlivé fáze. Aktualizované znění opatření č. 23 ukládá povinnost použití metody BIM pro nadlimitní veřejné zakázky na stavební práce (ve smyslu zákona o zadávání veřejných zakázek), financované z veřejných rozpočtů, včetně zhotovení jejich přípravné a projektové dokumentace, se zohledněním závěrů z vyhodnocení pilotních projektů a s přihlédnutím ke specifikům jednotlivých druhů staveb, a to s postupnou účinností od 1. 7. 2023.
V této souvislosti je nutné doplnit, že aktuální Programové prohlášení vlády v části Konektivita a rozvoj sítí obsahuje bod „Předložíme návrh zákona o informačním modelování staveb a vystavěného prostředí (BIM), který umožní využívání a sdílení dat pro přípravu staveb, jejich povolování a užívání v průběhu doby jejich životnosti (digitální dvojčata).“ Tento úkol se pak promítá i do legislativního plánu vlády pro rok 2022, kdy je ministru průmyslu a obchodu uloženo předložit „věcný záměr zákona o vytváření, sdílení, užití a správě informací o stavbě během jejich celého životního cyklu (věcný záměr zákon o informačním modelování staveb)“.
V lednu 2018 zahájil v České agentuře pro standardizaci („ČAS“) činnost Odbor Koncepce BIM. Tento odbor postupně připravuje jednotlivé výstupy v podobě metodik, standardů, osvěty a vzdělávání, které mají za cíl podpořit veřejné zadavatele v procesu aplikace metody BIM při realizaci stavebních projektů touto metodou. Pro transparentní poskytování informací o své činnosti nejenom v rámci přípravy Koncepce ČAS zřídil a provozuje specializovaný portál www.koncepceBIM.cz, kde jsou průběžně zveřejňovány jednotlivé výstupy a informace jak pro veřejné zadavatele, tak i pro celou odbornou stavební veřejnost týkající se všech oblastí fungování a zavádění metody BIM.
SFDI zase vypracoval, mimo spolupráce na Koncepci, spolu s Ministerstvem dopravy v září 2017 Plán pro rozšíření využití digitálních metod a zavedení informačního modelování staveb (BIM) pro dopravní infrastrukturu.
Nad rámec uvedeného lze rovněž uvést, že 21.12.2020 vláda schválila návrh zákona o stavebních výrobcích a jejich použití do staveb a o změně některých zákonů, který v důvodové zprávě s metodou BIM též počítá. V tomto kontextu je nicméně třeba dodat, že návrh zákona nebyl v Parlamentu schválen.
Podle výsledků průzkumů, které jsou detailněji rozvedeny v RIA, používala metodu BIM v roce 2017 aktivně asi třetina projektových kanceláří v ČR a čtvrtina společností měla v plánu začít metodu BIM používat nejpozději do 5 let. Z průzkumů dále vyplývá, že počet subjektů používajících metodu BIM se stále zvyšuje. Více než tři čtvrtiny z dotázaných veřejných investorů preferují zavedení národních standardů pro metodu BIM.
V současné době se vyskytují návrhy staveb, u kterých je uváděno, že byly zpracovány pomocí metody BIM. Ve většině případů se však jedná o částečné využití metody BIM pouze pro oddělené etapy stavebního procesu. Vzhledem k tomu, že nejsou specifikovány závazné standardy na národní úrovni, musí si účastníci každého projektu dohodnout vlastní podmínky. To může být problematické pro využití při dalších fázích projektu či rekonstrukcích v průběhu životního cyklu staveb. Od roku 2012 jsou v ČR nicméně alespoň postupně přejímány technické normy týkající se metody BIM organizací ISO a CEN, které vznikají kombinací podnětů od jednotlivých států a spolupracujících organizací (liason), kdy významným přispěvatelem je aliance buildingSMART International. V roce 2016 pak zahájila na národní úrovni činnost technická normalizační komise TNK 152 „Organizace informací o stavbách a informační modelovaní staveb“. Zajímavým počinem popularizujícím použití metody BIM je i udílení zvláštní ceny za využití BIM v rámci soutěže Stavba roku počínaje rokem 2016. Od roku 2011 zahájila působení nevládní nezisková asociace Odborná rada pro BIM, z.s. (czBIM), která se od roku 2021 stala pobočkou buildingSMART International pro Českou republiku.
Pro dokreslení lze uvést, že někteří zadavatelé se již několik let, i bez povinného zákonného rámce, zapojili do managementu informací pomocí metody BIM v rámci pilotních projektů. Informační model stavby je využíván například při výstavbě nového sídla Nejvyššího kontrolního úřadu, Kampusu Albertov Univerzity Karlovy, propojení budovy Jubilejní Masarykovy ZŠ v Třinci s budovou tělocvičny atd. (více viz https://www.koncepcebim.cz/pilotni-projekty). K využívání metody BIM aktivně přistupuje také Letiště Praha, město Třebíč k zajištění parkování v prostředí zdravotnického zařízení nemocnice v Třebíči, Kraj Vysočina k mapování a analýze procesů silničního hospodářství kraje, Ministerstvo obrany pro výstavbu nové sportovní haly, Ministerstvo spravedlnosti k výstavbě justičního areálu v Ústí nad Labem, Hlavní město Praha včetně některých městských částí (Praha 14 pro rekonstrukci Domova seniorů Bojčenkova) a mnohé další organizace. Celou samostatnou kapitolou jsou aktivity řízené SFDI, u kterého jsou aktuálně rozpracovány desítky pilotních projektů pod vedením Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a Správy železnic (SŽ) na výstavbu s využitím metody BIM. SFDI podporuje zavádění BIM v oblasti dopravních staveb z toho důvodu, že v tom vidí šanci na zvýšení efektivity vynakládání prostředků fondu, neboť SFDI financuje jak přípravu dopravních staveb (to se týká hlavně ŘSD a SŽ), tak financuje realizaci staveb, správu a údržbu. Prostředky SFDI tak lze efektivně vynakládat v průběhu celého životního cyklu staveb.
BIM je v současnosti v ČR již také součástí vzdělávání ve stavebnictví, a to jak na úrovni středního, tak vysokého školství. Na vysokých školách stavebního zaměření se management informací o stavbách ve studijních programech objevuje již od přelomu tisíciletí. Zpočátku byla výuka zaměřena pouze na vytváření 3D modelů, stále více se však zaměřuje také na management, resp. správu informací o stavbě. Z průzkumu pro podporu spolupráce s vysokými školami, který se týkal požadavků na vzdělávání v oblasti BIM a který proběhl v září 2020 prostřednictvím registrovaných uživatelů webu Koncepce BIM, vyplynulo, že kvalifikace absolventů vysokých škol je z hlediska potřeb zaměstnavatelů v této oblasti nedostatečná. Vysoké školy nicméně reagují na poptávku, například na VŠB-TUO existuje od školního roku 2021/2022 nový obor BIM inženýring.[footnoteRef:50] Od září roku 2022 bude podle aktualizace rámcových vzdělávacích programů na středních školách se stavebním zaměřením povinně zařazena výuka věnovaná metodě BIM a práci s informačním modelem stavby, a to již od prvního ročníku středních škol. Nejpozději v roce 2026 tak bude mít základní vzdělání týkající se práce s BIM každý maturant střední školy stavebního zaměření. I díky tomu lze očekávat pozitivní vývoj ve vyšší míře využívání metody BIM v budoucích letech. Práce s BIM se stane součástí vzdělání každého absolventa stavebního oboru a architekti a projektanti tak nebudou mít důvod, aby metodu BIM nevyužívali. BIM je také obsažen v sytému Národní soustavy kvalifikací („NSK“), kde je od roku 2021 vytvořeno 9 profesních kvalifikací souvisejících s daným oborem (například Koordinátor BIM pro facility management, Specialista BIM pro provádění staveb, Koordinátor BIM pro kontrolu provádění stavby z pozice stavebníka atp.). V rámci spolupráce ve skupině EDU BIM, která je platformou vedenou ČAS sdružující dále zástupce vysokých škol, středních odborných škol i zástupce z praxe, se navíc připravuje rozšiřující kurz základů metody BIM pro studenty gymnázií, kteří chtějí pokračovat ve studiu na některé z technických vysokých škol. [50: Viz http://ifma.cz/dockali-jsme-se-novy-studijni-obor-na-vsb-tu-ostrava/.]
V této souvislosti je rovněž třeba upozornit, že efektivní používání informačního managementu staveb vyžaduje legislativní zakotvení gestora zavádění metody BIM na úrovni státní správy. Podobně situaci analyzovali například i autoři věcného záměru k zákonu o národní infrastruktuře pro prostorové informace („NIPI“) schváleného vládou usnesením č. 636 dne 19. července 2021, když vyhodnotili, že absence takového zakotvení komplikuje implementaci NIPI. S absencí legislativního rámce souvisí i faktická nevymahatelnost povinnosti používání metody BIM tam, kde by to bylo efektivní a účelné.
Dalším aspektem absentující právní úpravy je, že stávající nastavení řeší nedostatečně otázku sdílení dat a není schopné reagovat na problém nízké ochoty poskytovat data související se stavbami. V době digitalizace veřejné správy je sdílení dat naprosto klíčové, a je třeba s tímto principem počítat a uplatňovat jej ve všech oblastech, kde to přichází v úvahu; je tedy třeba i při správě informací o stavbě vytvářet prostředí, kde se budou data nezbytná pro další správu stavby sdílet mezi zainteresovanými osobami. Data je potřeba umožnit zpracovávat a uchovávat v určené struktuře a v otevřeném a neutrálním formátu podporujícím interoperabilitu. Tak se umožní jejich další použití v budoucnu.
Z toho důvodu také v České republice vzniká při ČAS datový standard staveb („DSS“), který specifikuje požadavky na uspořádání dat v digitálním modelu stavby a jenž je zdarma poskytován veřejnosti.[footnoteRef:51] Datový standard určuje pravidla, jak nakládat s daty uvnitř souboru digitálního modelu stavby. Datový standard je připravován tak, aby mohl při sdílení využívat schéma IFC, není ale vázán výlučně na toto schéma. Datový standard pouze definuje strukturu a podrobnost dat tak, aby byl jasný jejich rozsah (podrobnost) a kde jsou přesně v modelu uložena. [51: Memorandum o spolupráci při přípravě DSS uzavřely MPO a ČAS v srpnu 2021 se třemi klíčovými profesními organizacemi - ČKA, ČKAIT, SPS. Viz https://www.koncepcebim.cz/dokumenty?z=270.]
C. Návrh věcného řešení
I. Vyhodnocení alternativních řešení
RIA k věcnému záměru pracuje s těmito variantami řešení zavádění metody BIM a modelu vystavěného prostředí v České republice
Varianta 0 – zachování současného stavu
Varianty 1 a 2 – vztahující se k metodě BIM
Varianta 1a – zavedení povinnosti aplikovat metodu BIM od roku 2023 dle Koncepce, nicméně s méně přísnými požadavky a jejich postupné zpřísňování
Varianta 1b – zavedení povinnosti aplikovat metodu BIM později než v roce 2023, s méně přísnými požadavky a jejich postupné zpřísňování
Varianta 1c – odklad zavedení povinnosti využívat metodu BIM do doby, než budou zpracovány všechny potřebné metodiky, standardy, prováděcí předpisy; provedeny před-pilotní a pilotní projekty k jejich ověření; zavedení v přísné variantě
Varianta 2a – rozlišení povinnosti aplikovat metodu BIM podle zadavatele
Varianta 2b - rozlišení povinnosti aplikovat metodu BIM podle výše investičních nákladů
Varianta 2c - rozlišení povinnosti aplikovat metodu BIM podle druhu staveb
Varianta 3 – vztahující se k povinnosti naplňovat a udržovat aktuální informační model vystavěného prostředí
Varianta 3a – zavedení informačního modelu vystavěného prostředí v přísné variantě k datu nabytí účinnosti zákona o BIM
Varianta 3b – postupné zavádění a zpřísňování požadavků na informační model vystavěného prostředí
Varianta 3c – zavedení pouze některých požadavků na model vystavěného prostředí s odloženou účinností
Varianty byly dle RIA navrženy na základě výstupů konzultací a dle způsobu zavádění povinnosti v jiných evropských státech. RIA obsahuje rovněž podrobné zhodnocení přínosů a nákladů zavedení metody BIM.
Věcný záměr tyto základní varianty pro přehlednost a souladnost obou materiálů přebírá a stručně komentuje i zde. Na základě výše uvedeného lze možnosti implementace pravidel informačního managementu staveb do českého právního řádu vyhodnotit následovně:
Varianta 0 – nedojde k žádné regulaci
Pozitiva: jako možné pozitivum lze zmínit, že vzhledem k tomu, že nedojde ke změně regulace, nebude nutné vynaložit bezprostředně žádné náklady na implementaci nového nástroje, a to ani technické, ani personální.
Negativa: pokud by nedošlo k navrhované regulaci, zůstane zachován současný stav a nedojde k předpokládaným benefitům s metodou BIM a modelem vystavěného prostředí spojovaných, tedy standardizaci při výstavbě, časové a finanční úspoře a v neposlední řadě i následnému usnadnění při správě majetku (např. při údržbě či prodeji). Konkrétně tedy může dojít k poklesu konkurenceschopnosti ČR v oblasti stavebnictví a případné neefektivnosti při správě ve všech fázích životního cyklu stavby, což by mohlo vést ke ztrátám soukromých i veřejných zdrojů (nedodržení rozpočtu stavby, vynakládání zbytečných nákladů na změnu stavby atp.).
Varianty ad 1 a ad 2 vztahující se k metodě BIM
Varianta 1a + 1b – Zavedení povinnosti metody BIM od určitého data, nicméně zpočátku s méně přísnými požadavky a s jejich postupným zpřísňováním (lze si představit situaci, kdy by se například v první fázi zpracovával pouze digitální model stavby bez toho, aby se digitálně zpracovávala související dokumentace, tedy bez vytvoření celkového informačního modelu stavby).
V průběhu zavádění metody BIM v této variantě dochází k realizaci pilotních projektů a úpravě metodik, standardů, zpracování příslušných prováděcích předpisů dle méně přísných požadavků; k jejich dopracovávání bude docházet spolu se zpřísňováním požadavků v návaznosti na praktické zkušenosti; podmínkou této varianty je vytvoření tzv. cestovní mapy pro implementaci (např. v zákoně jako kaskáda účinností jednotlivých povinností).
Pozitiva: rozvolnění požadavků při zavádění metody BIM sníží počáteční investice na implementaci BIM pro určené subjekty, v samotném počátku pravděpodobně usnadní implementaci metody BIM do praxe.
Negativa: nedojde k žádoucímu rozšíření použití metody BIM ve všech fázích projektu spojeného s výstavbou v bezprostřední budoucnosti a oddálí se tak kompletní použitelnost metody BIM. Povinné subjekty budou implementovat metodu BIM pouze dílčím způsobem, což může v budoucnu zkomplikovat její celkový náběh; tento průběh byl vyhodnocen jako neuspokojivý.
Varianta 1c – odklad zavedení povinnosti aplikovat metodu BIM do doby, než budou zpracovány všechny potřebné metodiky, standardy, prováděcí předpisy; provedeny před-pilotní a pilotní projekty k jejich ověření; zavedení v přísné variantě pro všechny subjekty.
Pozitiva: k rozhodnému datu bude metoda BIM rozšířena mezi všechny subjekty, což s sebou nese všechny výše zmiňované výhody BIM spojované zejména se standardizací při výstavbě, časové a finanční úspory a v neposlední řadě i následné usnadnění při správě majetku (např. při údržbě či prodeji).
Negativa: oddálení celkové implementace metody BIM až do doby, než budou všechny subjekty kompletně připraveny – tedy posunutí data účinnosti do doby plné připravenosti. Toto řešení by také znamenalo přípravu a vysoké vstupní náklady i u těch subjektů, u kterých bezprostřední a povinné zavedení metody BIM nevyžaduje veřejný zájem, tedy v těch případech, kdy má být na rozhodnutí konkrétního soukromého investora, jaké bude další využití stavby, a zda je pro něj dobrovolná implementace metody BIM výhodná.
Varianta 2a – implementace metody BIM pouze pro vybrané subjekty (rozlišení povinnosti podle zadavatele)
Pozitiva: zavázáním pouze vybraných subjektů – např. veřejných zadavatelů (či jinak vymezené nebo ještě více zúžené skupiny subjektů) – při zvolení této varianty dojde k zatížení prvotními náklady na implementaci BIM pouze těch subjektů, u kterých existuje veřejný zájem na zavedení metody BIM, neboť se při navrhování a výstavbě v jejich případě jedná o nakládání s veřejnými prostředky, resp. o majetky pořizované z veřejných zdrojů. U těchto subjektů lze nadto předpokládat jednak možnost vzájemné koordinace, čímž by mohlo velmi pravděpodobně dojít k úspoře počátečních nákladů, zároveň se předpokládá podstatná úspora z hlediska budoucích nákladů na správu majetku, se kterou musí tito zadavatelé jako řádní hospodáři kalkulovat.
Negativa: zavázáním pouze vybraných subjektů nedojde k žádoucímu rozšíření používání metody BIM v bezprostřední budoucnosti mezi větší počet subjektů.
Varianta 2b a 2c – implementace metody BIM pouze pro vybrané procesy (rozlišení povinnosti podle výše investičních nákladů či podle druhu staveb)
Pozitiva: z hlediska proporcionality se jeví jako žádoucí, aby byla metoda BIM povinná pouze pro veřejné zakázky od určitého finančního objemu či pouze pro vybrané stavby. Takto nedojde k zbytnělému zavádění nových povinností pro zbytečně velký okruh staveb, kde tato povinnost nebude mít opodstatnění z hlediska jejich typu či výše investičních nákladů. Nadto lze podotknout, že mohou existovat i nadlimitní veřejné zakázky veřejných zadavatelů, u kterých by se využití metody BIM nabízelo jako vhodné, nicméně jak uvádí Koncepce její použití nemusí být v konečném důsledku účelné (například u některých typů vodohospodářských staveb).[footnoteRef:52] V tomto smyslu je tedy vhodné mít možnost rozlišení, na které projekty metodu BIM aplikovat a na které nikoliv. [52: Viz Koncepce zavádění metody BIM v České republice, září 2017. Dostupné viz https://www.mpo.cz/cz/stavebnictvi-a-suroviny/bim/koncepce-zavadeni-metody-bim-v-cr-schvalena-vladou--232136]
Negativa: závaznost metody BIM pouze pro vybrané procesy bude znamenat, že metoda BIM nebude vyžadována od účinnosti zákona u všech staveb. Toto může ztížit správu staveb, u kterých se BIM aplikovat nebude, v budoucnu (bez ohledu na typ zadavatele); současně lze také zmínit, že stejně jako v předchozí variantě nedojde k rozšíření používání metody BIM v bezprostřední budoucnosti na větší počet případů. RIA v tomto kontextu také upozorňuje, že „co se týče stanovení finanční hranice pro povinnost používat BIM (jako jediného kritéria pozn. autora), nebyla tato zvolena jako vhodná.“[footnoteRef:53] [53: RIA, bod 3.4. Vyhodnocení variant.]
Varianty ad 3 vztahující se k informačnímu modelu vystavěného prostředí
Varianta 3a – zavedení informačního modelu vystavěného prostředí v přísné variantě (tj. nutnost naplňovat informační model vystavěného prostředí pro všechny subjekty a k datu účinnosti celého zákona, tj. od poloviny roku 2024).
Pozitiva: dojde k žádoucímu rozšíření informačního modelu vystavěného prostředí mezi velký počet aplikujících subjektů, v důsledku čehož budou moci benefity z tohoto faktu vyplývající nabýt rychlý efekt.
Negativa: nová povinnost může nepřiměřeným způsobem v bezprostředně blízké době zatížit velký počet subjektů, kteří na takovou povinnost nebudou připraveny.
Varianta 3b – postupné zavádění a zpřísňování požadavků na model vystavěného prostředí (1. fáze - Základní informační model vystavěného prostředí (základní geografický 3D model území) pro celou ČR na bázi CityGML se základními objekty, geografickým generalizovaným modelem, propojitelným zejména s daty KN, DTM, ÚAP a ÚPD; 2. fáze – postupné doplnění a zpodrobnění modelu vystavěného prostředí (podrobný model zástavby, podzemí, infrastruktury, zeleně) integrací s daty na úrovni obcí/části obcí na bázi CityGML – podrobné objekty, model propojitelný s modelem z 1. fáze a s pasporty majetku; 3. fáze – integrace podrobných investorských modelů areálů a staveb na bázi IFC. V průběhu 1. i 2. fáze bude probíhat příprava nástrojů a metodik pro využívání dat DiMS v kontextu dat Základního informačního modelu vystavěného prostředí. Přitom se předpokládá úzká vazba na vznik a využívání nových nástrojů Národní infrastruktury pro prostorové informace, zejména Národní integrační platformy pro prostorové informace včetně Národní integrační platformy pro modelování vystavěného prostředí.
Pozitiva: rozložení nákladů a požadavků na implementaci nového nástroje v čase.
Negativa: nesjednocená, nejednotná a zdlouhavá implementace nového nástroje, který nepůjde zcela využít ve všech jeho funkcích v blízké budoucnosti.
Varianta 3c – zavedení pouze některých požadavků na model vystavěného prostředí, které postačí pro efektivní využívání modelu vystavěného prostředí s tím, že povinnosti s tímto spojené zavážou pouze vybrané subjekty (na které se bude vztahovat povinnost využívat metodu BIM) a budou mít odloženou účinnost o 5 let oproti zbytku zákona o BIM. Stejně jako ve variantě 3b, v průběhu 1. i 2. fáze bude probíhat příprava nástrojů a metodik pro využívání dat DiMS v kontextu dat Základního informačního modelu vystavěného prostředí. Přitom se předpokládá úzká vazba na vznik a využívání nových nástrojů Národní infrastruktury pro prostorové informace, zejména Národní integrační platformy pro prostorové informace včetně Národní integrační platformy pro modelování vystavěného prostředí.
Pozitiva: dostatek času na přípravu implementace pro model vystavěného prostředí v těch požadavcích, které jsou pro efektivní využití modelu stěžejní, včetně dostatečného časového prostoru pro přípravu jednotlivých vybraných subjektů na novou povinnost.
Negativa: zpočátku (do doby účinnosti předmětných ustanovení) pomalejší implementace nového nástroje.
Vyhodnocení:
Z výše uvedených variant a naznačených řešení vyplývá, že implementovat metodu BIM a model vystavěného prostředí v českém prostředí je více než žádoucí. Metoda BIM pro management staveb a vystavěné prostředí vytváří významné příležitosti pro zajištění udržitelných výstavbových procesů a zvýšení produktivity při snížení požadavků na zdroje a rizik spojených s výstavbou oproti použití tradičních metod. Zároveň se vytváří základ pro lepší správu dokončených staveb a předcházení možným zvýšeným nákladům a omezení rizik vyplývajících z neprováděné včasné údržby. Nulová varianta, zachování stávajícího stavu, se tedy pro tento účel jeví jako nevhodná a neuspokojivá.
Z hlediska způsobu implementace je žádoucí dospět pomocí regulace k jednotnému standardu, který by povinné subjekty musely používat. Vzhledem k tomu, že je vhodné, aby jednotlivé subjekty implementovaly celistvé, nikoliv dílčí řešení, které by žádoucí budoucí stav ještě oddálilo, nepřichází v úvahu ani varianta první (resp. varianta 1a + 1b), a v případě modelu vystavěného prostředí ani varianta 3b.
Z hlediska rozsahu implementace se nicméně nejeví bez dalšího jako vhodná ani varianta 1c, která spočívá v povinnosti zavést metodu BIM pro všechny subjekty a procesy, neboť by se jednalo o povinnost, která by významnou měrou zatěžovala všechny, tedy i soukromoprávní investory bez toho, aniž by se tito mohli sami rozhodnout ohledně způsobu realizace projektu. V tomto smyslu lze odmítnout rovněž variantu 3a, která by nepřiměřeně zatížila příliš široký okruh subjektů, a to dokonce v relativně krátkém časovém úseku, tedy bez toho, aby se tyto subjekty mohly na novou povinnost připravit.
Jako nejvhodnější se tedy jeví varianta, podle které se bude metoda BIM implementovat sice komplexně, ale pouze na vybraný okruh subjektů či staveb, u kterých je tento požadavek legitimní (ať už z hlediska jejich postavení, investované částky či druhu stavby). Obdobné řešení s konkrétním výčtem právních vztahů, kde právní předpis dává povinnost implementovat nový právní nástroj, lze spatřovat například v zavedení elektronického stavebního deníku, kdy povinnost stavebníka zajistit vedení stavebního deníku v elektronické formě je stanovena rovněž pouze pro vybrané stavby, a to u veřejných zakázek v nadlimitním režimu.
Z hlediska povinného subjektu se jako vhodné jeví zavázat zejména Českou republiku, pro kterou by mělo být účelné vynakládání peněžních prostředků s důrazem na dlouhodobou udržitelnost prioritou. Tímto způsobem lze tedy vymezit konkrétní okruh subjektů, u kterých je na implementaci metody BIM veřejný zájem a na které tato povinnost dopadne. Volbou takového řešení nedojde k nedůvodnému zatížení dalších – v zákoně nevyjmenovaných – subjektů, které nicméně budou moci vzhledem k existenci standardu BIM uzákoněného v rovině právního předpisu přistoupit k této metodě dobrovolně.
V tomto ohledu se tedy jeví jako nejvhodnější řešení kombinace variant, které pracují se zavedením povinné metody BIM pouze pro vybrané zadavatele či procesy, neboť takto nedojde k nedůvodnému zatížení v těch případech, kde to není legitimní vyžadovat.
Vzhledem k výše uvedenému, potřebám agend veřejné správy v oblasti digitalizace, návaznostem na vládou schválené koncepce a na věcný záměr zákona o národní infrastruktuře pro prostorové informace lze proto jako jediné účelné a celospolečensky nejpřínosnější označit kombinaci řešení ad 2a + 2b + 2c. Jako ideální se tedy jeví zavázat k používání metody BIM pouze omezený okruh zadavatelů a pouze pro typy projektů spojených s výstavbou s určitým finančním limitem – typicky zakázky v nadlimitním režimu.
Logickým důsledkem výše uvedených úvah je pak obdobný závěr i ve vztahu k modelu vystavěného prostředí, tzn. povinnosti spojené s modelem vystavěného prostředí se budou vztahovat pouze na vybrané subjekty, jak byly definovány výše, tak aby nepřiměřeně nezatížily příliš široký okruh subjektů. Důležitým aspektem preferované varianty 3c je nicméně fakt, že k aplikaci modelu vystavěného prostředí dojde s časovým odstupem oproti běžně stanovené povinnosti implementovat metodu BIM, a to z důvodu, že vytvoření metodik, nástrojů i dat pro modelování vystavěného prostředí, včetně přípravy jednotlivých subjektů na novou povinnost, vyžaduje delší časový úsek.
Obdobně situaci vyhodnocuje i RIA, když uzavírá: „Na základě shromážděných dat a informací, provedených konzultací a provedeného zhodnocení nákladů a přínosů lze jako jediné účelné a celospolečensky nejpřínosnější označit kombinaci řešení ad 2a + 2b + 2c, a dále pak variantu 3c. Jako ideální se tedy jeví zavázat k používání metody BIM pouze omezený okruh zadavatelů a pouze pro typy projektů spojených s výstavbou s určitým finančním limitem – typicky zakázky v nadlimitním režimu..“.[footnoteRef:54] [54: Viz RIA: 4. Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení.]
Pro doplnění lze uvést, že byla zvažována i varianta, která by sice určitým způsobem implementovala metodu BIM, ale u které se nepočítalo s přípravou zcela nového právního předpisu. Bylo zvažováno, zda by nepostačovala novelizace pouze těch právních předpisů, kam by se propisovala povinnost aplikovat metodu BIM pro určité investiční akce (např. zákon o zadávání veřejných zakázek) s tím, že uplatnění metody BIM by spočívalo ve vytvořeném standardu mimo režim právního předpisu. Tato varianta nicméně znamená podpůrné ponechání současného nevyhovujícího stavu a představuje tak nesystémové řešení, kterým se nedosáhne tolik žádoucího systému generujícího standardizovaná řešení. Konkrétně by se například v této variantě pouze obtížně řešilo zapojení, či nezapojení některých vybraných subjektů (novelizace dílčích právních předpisů dle konkrétních subjektů v otázce využití metody BIM by byla nepřehledná a tematicky by nezapadala do předmětných přepisů, což by působilo zmatečně), či další provoz staveb (jak metodu BIM využívat i na budoucí investičně méně nákladné projekty – dílčí rekonstrukce u staveb, které již z minulosti informační model stavby mají zpracován). Tímto způsobem by tedy nebylo možné dosáhnout optimalizovaného a standardizovaného řešení ve všech případech, kde je to žádoucí. V konečném důsledku bylo tedy vyhodnoceno, že vytvoření komplexního řešení, tedy určení tohoto standardu na základě zákona spolu se současným vymezením hranice investiční akce či vymezení staveb, na které bude povinné tento standard aplikovat, představuje komplexní a přehledné řešení, které usnadní nejen stavebníkům či projektantům, ale všem zúčastněným osobám zapojení a orientaci. Nadto toto řešení umožní i přesnější určení konkrétních subjektů, na které by se povinnost aplikovat metodu BIM měla vztahovat (resp. jejich zúžení), ukáže-li se to jako nezbytné.
II. Způsob promítnutí navrhovaného věcného řešení do právního řádu
Cílem zákona o BIM je vytvoření základního rámce umožňujícího digitalizaci stavebnictví a vznik dílčí infrastruktury pro BIM a pro model vystavěného prostředí. Rozvoj dílčí infrastruktury pro BIM a pro modelování vystavěného prostředí jako nedílné součásti národní infrastruktury pro prostorové informace (NIPI) souvisí a je vázán s potřebou realizace souboru opatření rozvoje eGovernmentu a s potřebami Informační koncepce ČR.
Základními tematickými okruhy, které zákon bude popisovat, jsou:
· doplnění potřebných pojmů právních předpisů spojených se stavebnictvím pro potřeby jeho digitalizace (např. termíny týkající se informačních kontejnerů a profilů). Na tyto pojmy se následně budou moci odkazovat prováděcí vyhlášky;
· základní prostředky a nástroje podporující digitalizaci souvisejících procesů;
· podpora vzniku dílčí infrastruktury pro BIM nezbytné pro evidenci dokumentace staveb a její propojení s nástroji pro data o vystavěném prostředí a souvisejícího datového fondu eGovernmentu ČR (včetně požadavku využívání standardizovaných schémat a formátů dat);
· přechod od standardních procesů rozhodování založených na posuzování dokumentů na procesy rozhodování založených na práci s daty v digitální formě;
· povinnosti pro způsoby tvorby, správy, zpracování a ukládání informací v digitální formě.
Vzhledem k dříve uvedenému se navrhuje příprava návrhu nového zákona o správě informací o stavbě a o informačním modelu stavby a vystavěného prostředí (zákon o BIM) - s účinností od 1. července 2024 v rozsahu daném návrhem věcného záměru zákona. S tímto zamýšleným cílem koresponduje i úkol č. 23 Informace o plnění Koncepce zavádění metody BIM v České republice,[footnoteRef:55] kterým se ukládá „povinnost použití metody BIM pro nadlimitní veřejné zakázky na stavební práce (ve smyslu zákona o zadávání veřejných zakázek), financované z veřejných rozpočtů, včetně zhotovení jejich přípravné a projektové dokumentace, se zohledněním závěrů z vyhodnocení pilotních projektů a s přihlédnutím ke specifikům jednotlivých druhů staveb, a to s postupnou účinností od 1. 7. 2023“, a dále také text Programového prohlášení vlády a Plán legislativních prací vlády pro rok 2022. Programové prohlášení vlády v části Konektivita a rozvoj sítí obsahuje bod „Předložíme návrh zákona o informačním modelování staveb a vystavěného prostředí (BIM), který umožní využívání a sdílení dat pro přípravu staveb, jejich povolování a užívání v průběhu doby jejich životnosti (digitální dvojčata).“ Tento úkol se pak promítá i do legislativního plánu vlády, kdy je ministru průmyslu a obchodu uloženo předložit věcný záměr tohoto zákona. [55: Koncepce pro zavádění metody BIM v České republice, schválená vládou dne 25. září 2017, usnesením č. 682, ve znění aktualizovaného harmonogramu schváleného vládou v lednu 2021 (usnesení č. 41/2021).]
Přijetí zastřešujícího zákona pro oblast správy informací o stavbě a o informačním modelu vystavěného prostředí bude doprovázeno novelizací relevantních právních předpisů, neboť cílem je harmonizace stávajícího regulačního rámce pro oblast BIM a vystavěného prostředí.
Nový zákon o správě informací o stavbě a informačním modelu stavby a vystavěného prostředí bude tedy obsahovat zejména vymezení:
· předmětu úpravy a účelu zákona;
· jednotlivých pojmů;
· personální a věcné působnosti zákona;
· obsahu a správy informačního modelu stavby;
· společného datového prostředí;
· informačního modelování vystavěného prostředí;
· práv duševního vlastnictví s metodou BIM spojených;
· koordinátora problematiky a přestupků;
· dalších novelizovaných právních předpisů;
· účinnosti zákona, včetně přechodných ustanovení pro různé stavby a situace.
Předmět úpravy a účel zákona
V úvodním ustanovení je nutné vymezit předmět právní úpravy. Návrh zákona o BIM spočívá v ukotvení informačního modelu stavby a modelu vystavěného prostředí, ve vymezení práv a povinností při správě informací o stavbě, o vystavěném prostředí a ve výkonu státní správy související s implementací a vymáháním této problematiky.
Účelem zákona je vytvoření informační základny pro efektivní správu a řízení informací spojených se stavbou během celého jejího životního cyklu. Jde tedy nejenom o fázi navrhování, přípravy a provádění stavby, ale také o následnou správu a případné změny dokončené stavby až po její odstranění. Data o stavbě tak budou sloužit jako podklad pro její hospodárnou a účelnou správu.
Aby mohla být data o stavbě efektivně sdílena, je cílem zákona také stanovení jednotných standardů, činností a postupů pro vytvoření informačního modelu stavby. Standardizace je tedy dalším z účelů navrhované právní úpravy. Cílem je tedy zajistit společné datové prostředí pro data o stavbě na straně vlastníka konkrétní stavby, která bude možné sdílet a která budou důvěryhodná a v daném okamžiku aktuální v kontextu realizovaných stavebních záměrů.
Vymezení pojmů
Zákon o BIM musí stanovit jednoznačnou terminologii pro využití nejenom v tomto připravovaném zákoně, aby nedocházelo k nejasnostem z hlediska jeho aplikace. Zákon se samozřejmě v obecné terminologii odkazuje na zaužívané pojmy, příkladem může být například termín stavba, kde se využívá definice podle nového stavebního zákona. Existují nicméně pojmy nutné k vymezení tímto předpisem, neboť tvoří základ této specifické disciplíny. Základními pojmy jsou v tomto případě informační model stavby, informační profil a informační kontejner (pro konkrétní etapu realizace výstavby či užívání stavby), bez kterých si lze úspěšnou implementaci metody BIM jen těžko představit. Dále pak je stěžejním termínem informační model vystavěného prostředí.
Informační model stavby je sdílená digitální reprezentace fyzických a funkčních charakteristik staveb nebo jejich částí sloužící pro zkoumání jejich vlastností a pro specifikované účely zahrnující i digitální model (modely) stavby, dokumenty a dokumentaci spojenou se všemi fázemi životního cyklu stavby. Informační model stavby zahrnuje výkresovou i textovou dokumentaci. Jedná se tedy o soubor informací o stavbě, které jsou obrazové, geometrické nebo popisné, který umožňuje tyto informace vést a sdílet v elektronické podobě v průběhu času.
Definovat je nutné rovněž digitální model stavby, kterým se rozumí ucelená strukturovaná a objektově orientovaná reprezentace stavby nebo její části obsahující reprezentace jednotlivých stavebních prvků s jejich vlastnostmi a grafickou podobou potřebnou pro požadované zobrazení. Jedná se tedy o část informačního modelu stavby, která umožňuje zobrazení prostorového uspořádání a vlastností stavby, včetně prvků a konstrukcí v této stavbě, v digitální podobě, dříve označovaná též jako 3D model stavby.
Managementem (správou) informací o stavbě se rozumí soubor činností a postupů, které zajišťují pořizování vč. projektování, poskytování, udržování, využívaní a uchovávání informačního modelu stavby po dobu jejího životního cyklu.
Informační kontejner je pojmenovaná trvalá množina informací opětovně získatelná ze souboru, systému nebo z hierarchie úložiště aplikace. Tvoři ji společně strukturovaně uložená strukturovaná i nestrukturovaná data a metadata v jednom počítačovém souboru.
Informační profil je specifikace datové sady vytvořené výběrem dat z informačního modelu stavby pro specifikovaný účel užití dat spojený se specifikovanými právy a povinnostmi.
informační
model
stavby
informační profil pro specifikovaný účel
informační kontejner
toto je výstup, který půjde na portál stavebníka nebo jiný informační systém
toto předpis, co je potřeba - vyhláška
toto je model, výstup od projektanta/stavební firmy
Obrázek č. 5: Graficky znázorněný návrh právní úpravy, zdroj ČAS
Informační kontejner se vytváří výběrem konkrétních dat z informačního modelu stavby podle informačního profilu stavby pro určený účel. Informační profil specifikuje datovou sadu, která slouží k vedení a sdílení informací o stavbě pro konkrétní účel zejména při navrhování, provádění a užívání stavby.
Sada dat o stavbě pořizovaná za účelem povolení záměru podle stavebního zákona se nazývá informačním kontejnerem pro povolení záměru.
Sada dat o stavbě pořizovaná za účelem zadání veřejné zakázky na zhotovení stavby nebo za účelem provádění stavby se nazývá informačním kontejnerem pro provádění stavby.
Sada dat o stavbě, která se pořizuje za účelem kolaudace stavby nebo povolení k předčasnému užívání stavby nebo rozhodnutí o zkušebním provozu se nazývá informačním kontejnerem pro kolaudaci stavby.
Sada dat o stavbě, která se pořizuje za účelem získání podrobných informací o skutečném provedení stavby, zejména jako podklad pro případné plánování změn dokončené stavby a pro její užívání se nazývá informačním kontejnerem skutečného provedení stavby.
Sada dat o skutečném provedení již provozované stavby, která se pořizuje nebo vytváří za účelem získání základních informací o stavbě v případech, kdy taková data není možné pořídit nebo vytvořit z dat již vedených v informačním modelu stavby se nazývá informačním kontejnerem pro pasportizaci stavby.
Konečně pak sada dat o stavbě, která se pořizuje, vytváří a průběžně aktualizuje za účelem řádného, účelného a efektivního hospodaření se stavbou po dobu její ekonomicky přiměřené životnosti se nazývá informační kontejner pro správu, údržbu a užívání stavby.
Z hlediska struktury zákona je nutné také vymezit informační model vystavěného prostředí, kterým je účelové seskupení informací o území, stavbách na něm, a to včetně technických a dopravních sítí, a údajích o vztazích, omezeních či procesech, které v něm probíhají.
Personální působnost zákona
Jak vyplývá ze závěrů posouzení možných variant řešení, zákon o BIM nedopadne obligatorně na všechny osoby, které se v České republice věnují stavbám a jejich managementu. Adresáty podle navrhované právní úpravy budou primárně ty subjekty, které hospodaří s majetkem České republiky, jak jsou vymezeny zejména zákonem o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích. Dále budou adresáty právní úpravy také vyšší územní samosprávné celky.
Osobou, na kterou dopadnou povinnosti podle připravovaného zákona o BIM, je tedy primárně Česká republika, která ji plní prostřednictvím organizačních složek státu či státních příspěvkových organizací a státních podniků či státních organizací, které mají příslušnost hospodaření ke stavbě. Z hlediska územní působnosti zákon stanoví, že se povinnost vztahuje na realizaci staveb na území České republiky. Výjimku tedy budou mít stavby mimo území České republiky, neboť by se taková povinnost mohla dostat do kolize s právním řádem státu, kde se předmětná stavba nachází.
Dalšími osobami, na které povinnost vytvářet informační model stavby dopadne, jsou vyšší územní samosprávné celky a jejich příspěvkové organizace. Výkon této kompetence vyššími územními samosprávnými celky bude výkonem přenesené působnosti. Jiný územní samosprávný celek by měl plnit povinnost vytvářet informační model stavby pouze v případě, pokud dojde k závěru, že je to pro něj účelné a hospodárné pro řádnou přípravu, provádění, správu, údržbu nebo užívání stavby.
V logice, že zákon o BIM má dopadat právě na ty subjekty, které hospodaří s veřejnými prostředky, návrh zákona dále dopadne na jiné právnické osoby, pokud byly založeny nebo zřízeny za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a pokud jsou zároveň převážně financovány jinou povinnou osobou (tj. ČR, státní příspěvkovou organizací nebo vyšším územním samosprávným celkem, na který se povinnost použít metodu BIM vztahuje), a nebo pokud v nich taková povinná osoba může uplatňovat rozhodující vliv, nebo jmenuje, nebo volí více než polovinu členů v jejím statutárním nebo kontrolním orgánu.
Věcná působnost zákona
Další část zákona o BIM bude vymezovat, které stavby, kterou realizují výše uvedené povinné osoby, se týká povinnost vytváření informačního modelu stavby. Základním pravidlem je, že povinnost pořídit informační model stavby se týká pouze stavby zapisované do katastru nemovitostí nebo do digitální technické mapy kraje, pokud její hodnota přesahuje finanční limit pro nadlimitní veřejnou zakázku na stavební práce.
Výjimku z povinnosti modelovat v BIM budou mít stavby důležité pro obranu státu ve smyslu § 43 zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění pozdějších předpisů, či stavby, ohledně kterých jsou informace s nimi spojené, byť i jen z části utajované podle zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon a na něj navazující prováděcí právní předpisy budou dále specifikovat informace a dokumentaci obsažené v jednotlivých informačních kontejnerech pro účely informačního managementu staveb a podmínky pořizování těchto informačních kontejnerů:
Informační kontejner pro povolení záměru se pořizuje před podáním žádosti o vydání povolení záměru (§ 4 nového stavebního zákona), pokud je z okolností zřejmé, že se bude jednat o nadlimitní veřejnou zakázku.
Informační kontejner pro provádění stavby se pořizuje před zahájením zadávacího řízení pro nadlimitní veřejnou zakázku, jejímž předmětem je provedení stavby, nebo před zahájením provádění stavby, jsou-li technické podmínky veřejné zakázky stanoveny požadavky na výkon nebo funkci.
Informační kontejner pro kolaudaci se pořizuje v podrobnosti informačního kontejneru pro povolení záměru (§ 4 nového stavebního zákona) před podáním žádosti o kolaudaci stavby nebo povolení k předčasnému užívání stavby nebo povolení ke zkušebnímu provozu, přičemž se ve všech případech pořizuje pouze jeden informační kontejner pro kolaudaci, který se následně doplňuje.
Informační kontejner skutečného provedení stavby se pořizuje v rámci převzetí nové stavby do užívání, přičemž tento naváže na informační kontejner pro provádění stavby.
Informační kontejner pro správu, údržbu a užívání stavby u stavby nabyté výstavbou se pořizuje v rámci převzetí nové stavby do užívání, při převodu nové stavby do vlastnictví nebo do práva hospodaření má stavebník povinnost postoupit kompletní dokumentaci včetně informačního modelu stavby nabyvateli. Informační kontejner pro správu, údržbu a užívání stavby bude v podrobnostech uzpůsoben vnitřním systémům správce provádějícího tuto údržbu s přihlédnutím k druhu stavby.
Informační kontejner pro pasportizaci stavby pro stavby vznikne u těch staveb, u kterých nastane nejdříve 5 let po účinnosti zákona potřeba realizovat nadlimitní veřejnou zakázku v souvislosti s konkrétním zadáním (tj. pokud například 7. rok po účinnosti zákona vznikne potřeba rekonstruovat, byť i částečně stavbu např. z důvodu lepšího zabezpečení budovy v rozsahu nadlimitní veřejné zakázky). V takovém případě vznikne informační kontejner pro pasportizaci stavby pro tu část stavby, která bezprostředně souvisí s předmětem veřejné zakázky.
Jednotlivé informační kontejnery a požadavky na ně budou detailně specifikovány při přípravě prováděcího předpisu, aby efektivně pokryly oprávněné potřeby vlastníka stavby vyplývající z relevantních právních předpisů, technických norem a 3E principu. V případě informačního kontejneru skutečného provedení stavby bude informační kontejner sloužit především pro neprodlené zahájení jejího provozu a dále pak pro budoucí renovace a stavební rozvoj stavby.
Za situace, kdy nebude v momentě přípravy projektové dokumentace zřejmé, zda realizovaná stavba naplní hodnotu pro nadlimitní veřejné zakázky, lze vyhotovit projektovou dokumentaci ve formátu tzv. „2D“ s tím, že pro případnou nadlimitní veřejnou zakázku, která by na základě zpracované dokumentace následovala, bude již platit povinnost vypracovat informační kontejner pro provádění stavby.
Povinná osoba dostane právo pořizovat nebo vytvářet informační kontejnery i v jiných případech pro jiný účel, pokud je to účelné a hospodárné pro řádnou přípravu, provádění, správu, údržbu, užívání nebo odstranění stavby. V každém případě bude povinna udržovat informační model stavby tak, aby byl aktuální, úplný a pravdivý a aby odpovídal skutečnému stavu a potřebám přípravy, provádění, správy, údržby, užívání nebo odstraňování stavby. To znamená, že stavba s vytvořeným informačním modelem stavby bude rekonstruována opět za použití metody BIM (i když objem investované částky nebude dosahovat limitu pro nadlimitní veřejnou zakázku pro stavební práce).
Možnost (nikoliv povinnost) pořizovat informační modely staveb a informační kontejnery dle definic v zákoně o BIM tedy mají osoby, i když se jedná o menší veřejnou zakázku, než zákon předpokládá, příp. i když se nejedná o povinnou osobu, příp. když podle přechodných ustanovení na situaci konkrétní stavby ještě nedopadá povinnost realizovat stavbu v BIM (ale tato povinnost by v budoucnu existovala). I v takovém případě budou tedy tyto osoby moci využívat standardy metody BIM.
Spolu s pořízením informačního kontejneru stavby zajistí povinná osoba pořízení informačního modelu stavby.
Provazbu se stavebním zákonem garantuje ustanovení, podle kterého bude mít povinná osoba povinnost uložit do informačního systému stavební správy podle stavebního zákona data z informačního kontejneru pro povolení záměru a informačního kontejneru pro kolaudaci stavby. Jinými slovy provázání na digitalizované stavební řízení je předpokládáno v konkrétních uzlových bodech celého procesu. Část Informačního modelu stavby v rozsahu vybraných dat (dle příslušných právních předpisů) z Informačního kontejneru pro povolení záměru a informačního kontejneru pro kolaudaci stavby se ukládá v informačním systému stavební správy, a to ve formátu, struktuře a rozsahu, jaký určí nově připravovaná vyhláška MMR. (Toto samozřejmě nebrání následnému exportu dat do formátu .pdf, pokud taková potřeba nastane.) Tj. v praxi toto znamená, že některé části Informačního modelu stavby uložené v CDE konkrétní organizace vkládá stavebník do portálu stavebníka. Obsahem těchto informačních kontejnerů bude jak standardní dokumentace staveb ve formě elektronických dokumentů (např. PDF/A), tak i její digitální podoba ve formě DiMS (ve formátu IFC).
V neposlední řadě je potřeba, aby zákon specifikoval, kdo může pořizovat příslušné části informačního modelu stavby. Tyto části se pořizují prostřednictvím autorizované osoby. Zeměměřické podklady vyžadované právními předpisy se pořizují prostřednictvím úředně oprávněného zeměměřického inženýra do informačního modelu stavby.
Obsah informačního modelu stavby
Z hlediska využití informačního modelu stavby se předpokládá, i vzhledem k zahraničním zkušenostem a pilotnímu ověřování metody BIM, že model má obsahovat v závislosti na jeho účelu využití zejména následující prvky:
digitální model stavby (včetně informací o konstrukčních, materiálových, užitných a dalších vlastnostech stavby),
informace o harmonogramu výstavby a změnách stavby v průběhu času,
informace o stavu procesu povolování stavby,
provozní data vč. nákladů stavby,
investiční náklady stavby,
harmonogram a popis kontrol, preventivní plán údržby provozu a
podstatné části smluvních ujednání nebo úkonů týkajících se stavby.
Protože právní předpis síly zákona má obsahovat pouze základní pravidla s tím, že technická specifikace může být ponechána na podzákonný předpis, je nezbytné, aby zákon obsahoval zmocnění pro jeho vydání. Podzákonným právním předpisem mohou být stanoveny požadavky na obsah a rozsah informačního modelu stavby pro jednotlivé účely užití, dále také pravidla pro jeho tvorbu a využití a jednotné standardy, činnosti a postupy pro informační management staveb.
Zajištění interoperability s jinými informačními systémy
Aby bylo dosaženo samotného účelu zákona, tedy sdílení konkrétních dat napříč informačními systémy státní správy, je třeba zajistit jejich interoperabilitu (např. s elektronickými systémy spisové služby, informačními systémy digitálního stavebního řízení). Z tohoto důvodu je nutné, aby zákon explicitně stanovil, že informační model stavby pořizovaný elektronicky v CDE musí být následně možné selektivně exportovat (dávkově nebo prostřednictvím API) v jednotném datovém standardu v otevřeném strojově čitelném formátu, který bude stanoven prováděcím právním předpisem s využitím technických norem. Datový standard stavby, který specifikuje požadavky na data uváděná ve stavebních projektech a k systematickému uspořádání informačního modelu stavby, je poskytován veřejnosti zdarma. Cílem je zachovat z hlediska softwarových poskytovatelů vysoce konkurenční prostředí. Zajištění interoperability pomocí standardizovaných otevřených formátů bude umožňovat sdílení a přenos dat, ale obsluha dat bude možná různými softwarovými aplikacemi tak, aby bylo zamezeno proprietárnímu uzavření systémů a jejich dat.
Společné datové prostředí
Zákon o BIM explicitně stanoví, že povinnost vytvářet informační model stavby plní povinná osoba v informačním prostředí pro správu informačních modelů staveb (informační prostředí může být složeno z jednoho nebo i více propojených informačních systémů), které splňuje podmínky pro zajištění společného datového prostředí (CDE) a standardizovaných činností v procesu informačního managementu. Zásadní je tedy nastavit společné datové prostředí tak, aby jednotliví stavebníci či zadavatelé mohli tuto povinnost plnit. Ve společném datovém prostředí se vytváří transakční protokol a evidují záznamy. Tyto záznamy musí být prováděny systematicky, posloupně a musí být chráněny proti zpětným změnám. Službu poskytování informačního prostředí může pro povinnou osobu zajišťovat třetí osoba. Technické a provozní podrobnosti společného datového prostředí pro správu informačních modelů staveb budou stanoveny prováděcími předpisy s využitím technických norem.
Informační model vystavěného prostředí
Zákon o BIM zavádí základní informační model vystavěného prostředí. Účelem je poskytnout jednotný modelový základ a prostorový kontext pro integraci dat, zobrazování a analýzu vystavěného prostředí, staveb, zařízení, včetně jejich vlastností, zejména stavu, vzájemných faktických a funkčních vztahů a dalších údajů, a to zejména pro potřeby agend veřejné správy.
Zákon definuje obsah, rozsah, způsob správy a poskytování dat základního informačního modelu vystavěného prostředí, tzn. definuje standard základního informačního modelu vystavěného prostředí, dále pak stanovuje některým povinným osobám úkol tento informační model naplňovat.
Pro vytvoření a aktualizaci základního informačního modelu vystavěného prostředí budou využívána také data digitálních modelů staveb, spolu s daty informačních systémů veřejné správy, zejména daty digitálních technických map krajů, základní báze geografických dat, aj. Cílem zákona je stanovení podmínek pro tvorbu modelu vystavěného prostředí tak, aby jednotlivé datové zdroje vstupující do informačního modelu vystavěného prostředí byly integrovatelné, vzájemně kompatibilní a umožnily vytvářet a udržovat digitální modely pro podporu cílových agend.
Základní informační model vystavěného prostředí bude sloužit jako primární modelový referenční rámec především pro agendy územního plánování, územního rozvoje, povolování staveb, bezpečnosti, obrany a civilní ochrany, ochrany životného prostředí aj.
Základní informační model vystavěného prostředí bude součástí národní infrastruktury pro prostorové informace, jejíž rozvoj je koordinován v gesci Ministerstva vnitra. Přístup k jednotlivým součástem národní infrastruktury pro prostorové informace pak má podle návrhu zákona o národní infrastruktuře pro prostorové informace, který je vytvářen na základě schváleného věcného záměru zákona o NIPI, zprostředkovávat národní geoportál prostřednictvím webového rozhraní.
Z hlediska architektury informačních systémů veřejné správy budou jednotlivé dílčí informační systémy pro správu nebo využívání dat informačních modelů staveb ve vztahu k systémům pro správu základního informačního modelu vystavěného prostředí v dlouhodobější perspektivě využívat jako budoucí nástroje Národní integrační platformu pro prostorové informace a Národní integrační platformu pro modelování vystavěného prostředí dle Strategie rozvoje infrastruktury pro prostorové informace v České republice. Do doby jejich vzniku budou využívány ostatní existující rozhraní eGovernmentu.
Aby bylo umožněno vytvářet účelové modely vystavěného prostředí s využitím základního informačního modelu vystavěného prostředí, zákon o BIM stanoví konkrétním povinným osobám (zejména České republice, vyšším územním samosprávným celkům a jejich příspěvkovým organizacím a dalším osobám viz bod 3.) povinnost vytvářet v rámci procesů pro navrhování a provádění staveb informační modely, ze kterých bude možné základní informační model vystavěného prostředí rozšiřovat.
Pro zřízení a vedení základního informačního modelu vystavěného prostředí zákon stanoví konkrétní povinnosti. Základní informační model vystavěného prostředí bude mít podobu základního geografického 3D modelu území, který bude stěžejním modelovým rámcem pro informační modelování vystavěného prostředí pro celou ČR na základě standardu CityGML. Zajištění vzniku a vedení základního informačního modelu vystavěného prostředí bude svěřeno do gesce Českého úřadu zeměměřického a katastrálního, a to i s ohledem na činnosti, které jsou v souladu s ustanovením § 3 zákona č. 359/1992 Sb., v platném znění, tomuto úřadu svěřeny. Úřad má dlouhodobě zkušenosti se zajišťováním jednotného sběru dat a vytvářením takto náročných systémů pro území celé ČR – nejvýznamnější systémy v oblasti prostorových dat vedené pro celé území České republiky např. správa základního systému registru územní identifikace, adres a nemovitostí, správa základní báze geografických dat, správa informačního systému digitální mapy veřejné správy jsou právě v gesci ČÚZK. Možným východiskem konceptuálního přístupu k modelu může být standard pro konceptuální 3D modelování definující také výměnný formát pro 3D geografické virtuální modely CityGML, který umožňuje, aby každý prostorový objekt byl reprezentován v jedné nebo více definovaných úrovních detailu, což přesně odpovídá potřebám modelování pro různé účely agend veřejné správy. Tento koncept umožňuje sběr a evidence dat v různých mírách podrobnosti, což může být vhodné hlavně u dat, u nichž lze předpokládat, že je s postupným vývojem a aplikací přesnějších technologií sběru dat bude nutné upravovat a zpřesňovat. Oborem zájmu takto vytvořeného modelu budou především všeobecně využitelná elementární data nejlepší dosažitelné a dlouhodobě udržitelné úrovně přesnosti a podrobnosti. V rámci potřeb jednotlivých krajů či obcí bude možné tento základní model vystavěného prostředí dále rozšířit podobně jako je tomu v současné době v oblasti DTM krajů a obcí, a to nejen z hlediska rozsahu vedených údajů, ale také z hlediska jejich podrobnosti. Tyto rozšířené modely budou propojitelné se základním modelem vystavěného prostředí, a budou umožňovat propojení s dalšími systémy vedenými jednotlivými kraji či obcemi (např. pasporty majetku).
Vzhledem k náročnosti přípravy metodiky a technického prostředí včetně dat pro vytváření informačního modelu vystavěného prostředí nabydou ustanovení týkající se této agendy účinnosti později než zbytek zákona o BIM.
Práva duševního vlastnictví
Je třeba od sebe odlišovat jednotlivé prvky informačního modelu stavby od právní povahy samotného informačního modelu jako celku. Informační model stavby může mít různou právní povahu podle okolností daného případu, kdy bude záležet na mnoha proměnných.
Může se jednat jak o databázi chráněnou právem duševního vlastnictví, tak o (prostou) databázi, která nespadá pod takovou ochranu. U databází rozlišujeme tyto druhy:
1) Databázi jako pravé autorské dílo souborné - § 2 odst. 1 a 5 zákona č. 121/2000 Sb. o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů („AutZ“);
2) Databázi jako autorské (quasisouborné) dílo - § 2 odst. 2 AutZ;
3) Zvláštní právo pořizovatele (sui generis) databáze - § 88-94 AutZ;
4) Prostou (netvůrčí, neautorskou) databázi.
Posledně zmíněná prostá databáze nepodléhá ochraně práva duševního vlastnictví, a ani není explicitně upravena občanským zákoníkem (OZ). S ohledem na široké pojetí věci v občanském zákoníku (§ 489) se prostá databáze považuje za věc v právním smyslu. Prosté databáze však nemohou být předmětem vlastnického práva v subjektivním smyslu (§ 1012 OZ), ale mohou být předmětem pro práva závazková (např. u smlouvy o dílo s nehmotným výsledkem a na to navazující ujednání týkající se odpovědnosti, nebo inominátní smlouvy). Smluvní strany se proto musí zaměřit na perfektní smluvní ujednání.
Některé shora uvedené databáze budou v praxi častější, jiné se budou vyskytovat jen zřídka. Není rovněž vyloučeno, že bude v praxi docházet k souběhu shora uvedených databází.
Podle obecné definice databáze jde o soubor nezávislých děl, údajů nebo jiných prvků systematicky nebo metodicky uspořádaných a individuálně přístupných elektronickými nebo jinými prostředky bez ohledu na formu jejich vyjádření (§ 88 autorského zákona, v souladu s čl. 1 směrnice 96/9/ES ze dne 11. 3. 1996 o právní ochraně databází i s čl. 5 WCT).
Databáze je na prvcích (které mohou, ale nemusí požívat samostatné právní ochrany) nezávislá. To znamená, že prvky lze oddělit, aniž by tím byl dotčen jejich informační, literární, umělecký nebo jiný obsah, a zahrnuje jakoukoli metodu nebo systém umožňující vyhledat každý z prvků, který je tvoří. Jednotlivé prvky jsou systematicky, nebo metodicky uspořádány právě proto, aby mohly být individuálně přístupné.
Některé části informačního modelu stavby je možné považovat za autorská díla (architektonické či urbanistické dílo), budou-li splňovat tzv. pojmové znaky vyžadované autorským zákonem. K takovému autorskému (nehmotnému) dílu pak je třeba, aby si strany ošetřily majetková práva autorská (§ 12 AutZ) licenční smlouvou, příp. by byla aplikována quasilicence dle § 61 odst. 1 AutZ. Nepůjde-li o autorské dílo, pak se na něj bude vztahovat obecná úprava občanského zákoníku.
Ze shora uvedeného vyplývá, že se tvůrci informačního modelu stavby mohou dostat do rozličných situací (vytvoření zcela nového autorského díla jeho autorem v informačním modelu stavby vs. navázání na již existující autorské dílo; přístup různých osob do zaznamenávání údajů v informačním modelu stavby; rozdílné přístupy u tvorby autorského díla v případě metody Design-Bid-Build a Design-Build). Konečná právní povaha informačního modelu stavby tedy může být různá, a proto není možné se na tento problém dívat jednotným (zjednodušujícím) pohledem.
Ačkoliv je právní povaha informačního modelu stavby různá, z pohledu věcného záměru zákona o BIM se zdá být obecná úprava autorského zákona příp. občanského zákoníku, pod jejichž ustanovení může být konkrétní informační model stavby podřazován, jako dostačující. Dle konkrétní situace se vždy vyhodnotí právní povaha, kterou upravuje autorský zákon, příp. občanský zákoník. Z pohledu práva se nejproblematičtější jeví povaha tzv. prosté databáze (viz shora).
Povinné osoby jsou v každém případě zákonem zavázány zajistit si při vytváření informačního modelu stavby nezbytná oprávnění k výkonu práv duševního vlastnictví, tj. zejména autorských práv a práv k databázi chráněné zvláštním právem pořizovatele databáze.
Tato oprávnění budou muset být zajištěna v takovém rozsahu, aby povinné osobě (případně jejímu nástupci) umožňovala nezávisle na konkrétní třetí osobě řádnou realizaci informačního modelu stavby, provedení stavby, změnu, úpravu, sdělování a rozšiřování a dokončení nehmotných děl, údržbu, rekonstrukci a provoz staveb a jakýchkoli jejich částí, propagaci stavby nebo nehmotného díla, zapojení zhotovitelů a dalších dodavatelů na různých stupních dodavatelského řetězce (ať již při samotném vytváření informačního modelu stavby, tak i při realizaci a provozu stavby). Realizace výše uvedených oprávnění musí být zajištěna bez časových, věcných, množstevních a teritoriálních omezení, ale vždy v takovém rozsahu, aby byl naplněn smysl a účel informačního modelu stavby. U rozmnožení autorského díla stavbou bude množstevní a teritoriální omezení přípustné u realizace konkrétní stavby.
U databází, pokud nebude právo pořizovatele databáze spočívat na povinné osobě (nebo nebude po vytvoření databáze na povinnou osobu převedeno), budou povinné osoby zavázány si zajistit právo takovou databázi obsaženou v informačním modelu stavby buď sami nebo prostřednictvím jakýchkoli třetích osob vytěžovat a zužitkovávat, doplňovat a upravovat.
Pro splnění této povinnosti mohou povinné osoby využít již existující doporučení.
Vytěžování pro účely vědecké a pedagogické bude možné. Bude podléhat obecnému zákonnému režimu, příp. bude explicitně zákonem umožněno tam, kde na toto zákon prozatím nepamatuje.
Koordinátor problematiky a přestupky
10.1. Výkon státní správy v oblasti přestupků
Z hlediska základní vymahatelnosti zaváděných pravidel bude nový zákon obsahovat také úpravu přestupků, kterých se může dopustit osoba, která bude mít povinnost vytvářet informační model stavby. Konkrétním porušením těchto pravidel může být situace, kdy povinná osoba přes svou povinnost informační model stavby vůbec pro předmětnou stavbu nepořídí. Další situací může být případ, kdy povinná osoba informační model stavby sice pořídí, ale tento model nebude obsahovat potřebná data, nebo povinná osoba nebude tento model udržovat aktuální v průběhu výstavby a následného provozu a informační model stavby tak nebude plnit svou funkci. Zákonná úprava by měla obsahovat konkrétní skutkové podstaty přestupků povinných osob na poli užití metody BIM, stejně jako výši případných sankcí a oprávnění orgánu příslušné sankce vymáhat.
Při určení výše případné sankce za porušení povinností v souvislosti s vytvářením informačního modelu stavby je třeba vždy přistupovat ke konkrétním okolnostem případu a k závažnosti takového porušení povinností. Například je třeba rozlišovat mezi situací, kdy by povinná osoba vůbec nepořídila informační model stavby, ačkoliv by jí tuto povinnost zákon ukládal, a mezi situací, kdy by v informačním modelu stavby pouze nebyly aktualizovány některé informace. Předpokládá se, že s přihlédnutím k závažnosti přestupku by mělo být možné uložit pokutu až do výše 400 000 Kč, což je obvyklá hladina pro tento druh přestupků (viz například obdobné skutkové podstaty v novém stavebním zákoně). Při určení výše pokuty je třeba také přihlédnout k následkům porušení povinností a k okolnostem, za nichž byl přestupek spáchán.
Přestupky podle navrhované právní úpravy bude projednávat Ministerstvo průmyslu a obchodu, jakožto ústřední orgán státní správy, který je k tomu příslušný (dále též „ministerstvo“). Ministerstvo by mělo konat v případě, že se dozví (v rámci kontroly ve veřejné správě či jinak), že došlo k jednání, které nasvědčuje tomu, že mohlo dojít ke spáchání přestupku a danou situaci prověří.
10.2. Výkon státní správy
Ministerstvo současně představuje koordinátora a gestora na poli rozvoje správy informací o stavbě a vytváření informačního modelu stavby zodpovědného za koordinaci významných aktivit v této oblasti, orgán zodpovědný za nastavování a vymáhání závazných pravidel pro vytváření informačního modelu stavby či koordinaci přípravy právních předpisů z této oblasti apod. Mezi nejdůležitější spolupracující úřady se řadí Ministerstvo dopravy, Ministerstvo pro místní rozvoj či Ministerstvo vnitra, které budou zapojeny do další přípravy. Do další přípravy budou rovněž zapojeny profesní komory Česká komora architektů (ČKA) a Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků (ČKAIT).
Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví prostřednictvím jím řízené příspěvkové organizace Česká agentura pro standardizaci („ČAS“) odpovídá za rozvoj, správu a údržbu Datového standardu stavby („DSS“), který specifikuje požadavky na data uváděná ve stavebních projektech a k systematickému uspořádání informačního modelu pro BIM, a dále za vytvoření a průběžnou aktualizaci technického předpisu (normy, technicko-normalizační informace apod.) pro tvorbu standardu pro vytváření digitálních modelů staveb.
Český úřad zeměměřičský a katastrální bude mít v gesci vznik a vedení základního informačního modelu vystavěného prostředí.
Společná ustanovení
Se souhlasem Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví může prováděcí právní předpis vydaný podle tohoto zákona odkázat na podrobnější vymezení technických požadavků obsažené v českých technických normách; takové požadavky budou závazné. Seznam závazných částí technických norem pro informační management staveb zveřejní ČAS způsobem umožňujícím dálkový přístup.
Jsou-li česká technická norma nebo jiný technický dokument pro účely uvedené ve zvláštním právním předpisu závazné, zajistí ministerstvo nebo jiný ústřední správní úřad, do jejichž působnosti tento zvláštní právní předpis spadá, k závazné technické normě sponzorovaný přístup (§ 6c zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, ve znění pozdějších přepisů). Poplatek za sponzorovaný přístup hradí příslušné ministerstvo nebo jiný správní úřad, koncovým uživatelům je zajištěn bezplatný dálkový přístup k závazným technickým normám na základě registrace. Splnění požadavku podle závazné technické normy podle předchozího odstavce se považuje za splnění příslušného technického požadavku na informační modely staveb a vystavěného prostředí podle podzákonného právního předpisu. Zákon o BIM dále stanoví, že požadavky technických norem mohou být splněny i jiným technickým řešením, pokud se prokáže, že navržené řešení zajišťuje stejnou nebo vyšší úroveň splnění požadavku stanoveného technickými normami.
Zmocnění k vydání podzákonných právních předpisů
Navrhovaná úprava rovněž ve svém závěru shrnuje zmocnění příslušeného ministerstva, tedy Ministerstva průmyslu a obchodu, aby vyhláškou stanovilo podrobnosti týkající se obsahu a rozsahu informačního modelu stavby pro jednotlivé účely užití. Přitom budou také zohledněny metody zadávání veřejných zakázek na stavební práce (případně včetně příslušné projektové dokumentace). Jedná se o standardní postup, kdy konkrétní technické vymezení je vhodnější upravit podzákonným právním předpisem, který může flexibilněji reagovat na možnou potřebu jeho modifikace, zejména vzhledem k dynamicky se rozvíjejícím možnostem technických řešení. Vyhláškou se dále také stanoví pravidla pro tvorbu a využití informačního modelu stavby a jednotné standardy, činnosti a postupy pro informační management staveb (tzv. BIM-protokol), a dále obsah, struktura a formát digitálního modelu stavby (datový standard) a technické a provozní podrobnosti společného datového prostředí. Další oblast, kterou bude prováděcí předpis specifikovat, je plnění povinností pro naplnění požadavků Národního archivu. V podrobnostech může také prováděcí právní předpis vydaný podle tohoto zákona odkázat na konkrétnější vymezení technických požadavků obsažené v českých technických normách, čímž učiní požadavky, které taková norma stanoví, závaznými (např. včetně formátu IFC).
Teze navrhovaných podzákonných předpisů budou předloženy spolu s návrhem zákona o BIM.
Přechodná ustanovení
Zákon o BIM předpokládá úpravu jednotlivých práv a povinností i z hlediska toho, kdy se jednotlivé projekty spojené s výstavbou začaly realizovat, tedy zda měl stavebník/zadavatel možnost vědět již při zahajování projektu, že na něj v budoucnu dolehne povinnost používat metodu BIM a v jakém rozsahu.
Obecně platí, že se zákon o BIM použije vždy v případě, kdy má být po účinnosti zákona zahajována realizace nové výstavby. Cílem zákona tedy není vytvářet nové povinnosti tam, kde by to nebylo efektivní a z hlediska právní jistoty předvídatelné. Současně pak platí, že pokud je stavba již modelována metodou BIM, měly by být v rámci metody BIM realizovány i všechny dílčí budoucí úpravy stavby (například následné rekonstrukce (změna stavby), i když hodnota konkrétní zakázky nepřesáhne zákonem požadovaný limit), což souvisí s povinností povinné osoby udržovat informační model stavby aktuální, úplný a pravdivý, tedy aby odpovídal skutečnému stavu.
Konkrétně pak zákon o BIM v přechodných ustanoveních stanoví, že povinnost pořídit informační kontejner pro povolení záměru vzniká pouze pro stavby, pro které bylo zahájeno zadávací řízení na vypracování projektové dokumentace pro povolení záměru po účinnosti tohoto navrhovaného zákona.
I v případě, kdy veřejná zakázka bude vyhlášena po účinnosti zákona, bude za určité situace možné, aby se v prvotních fázích realizace ještě nepostupovalo metodou BIM. Bude se jednat o situace, kdy projektová dokumentace k předmětné realizaci byla připravovaná ještě před účinností zákona, tj. ještě je vypracovaná tzv. v „2D“, a neodpovídá tudíž požadavkům na BIM. V takovém případě se může (do 5 let od účinnosti zákona) vyhlásit veřejná zakázka bez povinnosti realizovat ji v BIM. Nicméně povinnost pořídit informační kontejner skutečného provedení stavby a informační kontejner pro správu, údržbu a užívání stavby u takových staveb, na které by jinak dopadly povinnosti podle zákona, již vzniká, a to nejpozději ke dni uvedení do provozu. Požadavky na informační kontejner skutečného provedení stavby a na správu a údržbu a užívání stavby budou pro tyto účely definovány speciálně, aby se v daném případě jednalo o množinu dat, která bude dále efektivně využitelná.
Návaznosti na další právní předpisy
Návrh zákona předpokládá v co největší míře vyjít ze stávajícího právního rámce, tedy tam, kde je to možné, se spolehnout na obecné právní instituty. V návaznosti na zákon o BIM bude nicméně třeba novelizovat i některé další předpisy, které by nebyly s touto novou regulací kompatibilní. Navrhované novelizace právních předpisů budou vzhledem k jejich nízkému počtu součástí návrhu zákona o BIM (nebude tedy vydáván speciální doprovodný zákon, jak tomu někdy v případech zcela nových právních předpisů bývá).
Konkrétně se jedná o novelizaci zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, kde se promítne kompetence Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, resp. ČAS na rozvoji, správě a údržbě Datového standardu stavby s tím, že zde bude také vymezena úplata příp. poplatek za tuto činnost, kterou bude hradit ústřední orgán státní správy, který je za danou oblast zodpovědný, jak je to obvyklé i v případě jiných úplat či poplatků podle zákona o technických požadavcích na výrobky, které vybírá či spravuje ČAS. Vhodnost finálního řešení, pokud se týká úplaty či poplatku, bude dále konzultována při přípravě paragrafovaného znění zákona o BIM s odborníky z Ministerstva financí a Legislativní rady vlády.
Dále se jedná o novelizaci zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, a to zejména co do technického sladění obou předpisů. V návaznosti na finální znění návrhu zákona o BIM dojde případně také k novelizaci prováděcích vyhlášek k zákonu č. 134/2016 Sb.
Dále pak o novelizaci zákona č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů, spočívající zejména v zanesení vytváření informačního modelu stavby a vystavěného prostředí podle navrhovaného zákona mezi zeměměřičské činnosti.
Dále se jedná o stanovení právního rámce exportu dat o stavbě a jejich definované struktuře a stanovení časového okamžiku nebo okamžiků (milníku/milníků), kdy k takovému exportu dojde, pro archivní účely (trvalé uložení) ve smyslu trvalého uchování podle zákona č. 499/2004 Sb.
V neposlední řadě bude třeba pečlivě sledovat přípravu zákona o národní infrastruktuře pro prostorové informace, jehož věcný záměr byl schválen vládou usnesením č. 636 dne 19. července 2021, neboť zákon o BIM by měl na zákon o národní infrastruktuře pro prostorové informace navazovat a být s ním kompatibilní (z hlediska tam vytvářené národní infrastruktury pro prostorové informace).
Povinnosti vyplývající ze zavedení metody BIM a vystavěného prostředí budou provázány i v dalších případech, vyvstane-li v průběhu projednávání textu paragrafového návrhu zákona tato nutnost (např. zákon o pozemních komunikacích, o drahách atp.).
Předpokládané nabytí účinnosti zákona
Nabytí účinnosti nového zákona o BIM a vyhlášek k jeho provedení se předpokládá k datu 1. července 2024 tak, aby byl dostatek času na jeho projednání a přípravu všech zúčastněných, zejména povinných osob s tím, že nedílnou součástí je přechodná doba pro některé typy realizací. Současně je datum nabytí účinnosti zvoleno záměrně tak, aby korespondovalo s účinností nového stavebního zákona. Datum účinnosti může být upraveno v souvislosti s objektivní situací během přípravy a projednávání návrhu zákona v legislativním procesu.
Účinnost těch ustanovení zákona o BIM, která se týkají povinnosti vytvářet informační model vystavěného prostředí, se předpokládá později, než je účinnost zbytku zákona o BIM, a to z důvodu přípravy standardu pro tvorbu modelu vystavěného prostředí. Vzhledem k náročnosti přípravy technické normy pro vytváření informačního modelu vystavěného prostředí ustanovení týkající se této agendy budou mít odloženou účinnost o pět let oproti zbytku zákona.
D. Zhodnocení souladu navrhovaného řešení s ústavním pořádkem České republiky
Navrhovaná úprava je v souladu s ústavním pořádkem, zejména s
· čl. 2 odst. 3 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky (dále jen „Ústava“), podle něhož lze státní moc uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon,
· čl. 41 odst. 2 Ústavy, podle kterého má vláda právo zákonodárné iniciativy, a také v souladu s § 24 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, který mimo jiné uvádí, že ministerstva připravují návrhy zákonů a jiných právních předpisů týkajících se věcí, které patří do jejich působnosti, jakož i návrhy, jejichž přípravu jim uložila vláda,
· čl. 79 odst. 1 Ústavy, podle něhož lze působnost správních orgánů stanovit pouze zákonem.
Navrhovaná právní úprava je rovněž v souladu s Listinou základních práv a svobod, vyhlášenou usnesením předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb., jako součást ústavního pořádku České republiky (dále jen „Listina“), a to zejména s
· čl. 2 odst. 2 Listiny, podle kterého lze státní moc uplatňovat jen v případech a mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví,
· čl. 4 odst. 1 Listiny, podle kterého mohou být ukládány povinnosti toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování lidských práv a svobod,
· čl. 2 odst. 3 Listiny, podle kterého každý může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nemůže být nucen činit, co zákon neukládá.
Navrhovaná právní úprava tedy splňuje ústavní požadavek stanovení povinnosti na úrovni zákona a vyhovuje též zásadám pro stanovení mezí základních práv a svobod podle čl. 4 Listiny. Návrh zákona rovněž respektuje zásadu „nullum crimen sine lege, nulla poena sine lege“ podle čl. 39 Listiny.
Navrhovaná právní úprava nijak nesnižuje práva dotčených subjektů a nejsou jí diskriminovány žádné specifické skupiny adresátů právních norem. Respektuje obecné zásady ústavního pořádku České republiky a není v rozporu s nálezy Ústavního soudu.
Podle ustanovení § 24 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, ministerstva pečují o náležitou právní úpravu věcí patřících do působnosti ČR, připravují návrhy zákonů a jiných právních předpisů týkajících se věcí, které patří do jejich působnosti, jakož i návrhy, jejichž přípravu jim vláda uložila, dbají o zachovávání zákonnosti v okruhu své působnosti a činí podle zákonů potřebná opatření k nápravě. Předložený věcný záměr zákona o BIM je ve věcné působnosti Ministerstva průmyslu a obchodu podle § 13 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
E. Zhodnocení souladu navrhovaného řešení s právními předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie, obecnými právními zásadami práva Evropské unie a mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána
Návrh věcného záměru zákona je v souladu s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána. Návrh věcného záměru je v souladu s evropskými předpisy, Smlouvou o přistoupení ČR k EU i s judikaturou soudních orgánů EU a je v souladu s obecnými zásadami práva EU (např. zásadou právní jistoty, proporcionality a zákazem diskriminace). Věcný záměr je v souladu se Smlouvou o Evropské unii a Smlouvou o fungování Evropské unie a nenarušuje žádným způsobem volný pohyb zboží, služeb, osob a kapitálu po evropském trhu.
Věcný záměr není z pohledu právní úpravy Evropské unie implementační, nicméně ze stávající legislativy se dají vyčíst určitá doporučení a trendy, které je třeba vzít při zpracovávání věcného záměru či návrhu zákona v úvahu tak, aby se jednalo o návrh aktuální a moderní. Konkrétně pak promítne do právního řádu ČR dispozitivní ustanovení čl. 22 odst. 44 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek, které stanoví, že v případě veřejných zakázek na stavební práce a soutěží o návrh mohou členské státy vyžadovat použití zvláštních elektronických nástrojů, jako jsou elektronické grafické programy pro stavební informace a obdobné nástroje. Evropská Unie podporuje zavedení metody BIM zejména v oblasti veřejných zakázek také dalšími tzv. měkkými nástroji, například prostřednictvím skupiny pro BIM – EU BIM Task Group financované Evropskou komisí. Věcný záměr také zohledňuje přístupy a terminologii, která vychází z předpisů Evropské Unie.
Pokud nejsou veřejným zadavatelem požadované nástroje běžně dostupné, musí dle čl. 22. odst. 5 této směrnice veřejní zadavatelé poskytnout uchazečům alternativní přístupové prostředky. Tento požadavek se považuje za splněný, jestliže veřejní zadavatelé nabízí k těmto nástrojům a zařízením bezplatný, neomezený a plný přímý přístup elektronickými prostředky, zajistí uchazečům, kteří k daným nástrojům a zařízením nemají přístup nebo nemají možnost tento přístup v příslušných lhůtách získat, nelze-li absenci přístupu přičítat dotčenému uchazeči, možnost přístupu k zadávacímu řízení pomocí dočasných prostředků (tokenů) bezplatně zpřístupněných on-line nebo podporují alternativní cestu elektronického předložení nabídek. Předkladatel považuje za zásadní čl. 22 odst. 4 směrnice, který stanoví zadavatelům povinnost poskytnout uchazečům alternativní prostředky pouze do doby, než se zvláštní elektronické nástroje stanou běžně dostupnými. Metoda BIM je ve stavebnictví využívána dlouhodobě. Dle průzkumů (viz RIA) je BIM využíván v současnosti již téměř polovinou projektových společností, a to alespoň pro některé projekty. V průzkumu „Environmentální trendy v rezidenční výstavbě v České republice“ společnosti Wavin Czechia z roku 2021 přes 30 % respondentů uvedlo, že BIM využívá pro více než polovinu projektů. Zároveň je na trhu běžně dostupná řada různých programů pro práci v BIM. Jedná se tedy o běžně dostupný nástroj a požadavek na jeho využití při veřejném zadávání je legitimní.
F. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhovaného řešení na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty a na podnikatelské prostředí České republiky, sociální dopady a dopady na životní prostředí
Hospodářské a finanční dopady navrhovaného věcného řešení na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, podnikatelské prostředí a životní prostředí jsou analyzovány v závěrečné zprávě z hodnocení dopadů regulace, která tvoří nedílnou součást tohoto materiálu.
Celkové dopady a přínosy nicméně nelze na národní úrovni spolehlivě vyjádřit a ani přesně odhadnout číselným způsobem. Chybí relevantní celostátní srovnávací základna veřejného a soukromého sektoru, která by vyjádřila současné časové, finanční a materiálové výdaje na informační management staveb. K tomu by bylo nutné v ideálním případě připravit dva srovnatelné projekty, přičemž jeden z nich by byl realizován užitím metody BIM a druhý nikoliv a následně sledovat náklady na výstavbu i správu v čase – v průběhu celého životního cyklu předmětné stavby. Toto je z praktického hlediska nereálné, předchozí zkušenosti s obdobným porovnáváním v České republice nejsou.
Z komplexnějšího úhlu pohledu lze nicméně tvrdit, že přijetím předmětného návrhu zákona a faktickou implementací metody BIM dojde v konečném důsledku k úsporám, které jsou dále rozvedeny v závěrečné zprávě z hodnocení dopadů regulace (RIA). Příručka EU BIM Task Group z roku 2017 pro zavádění BIM evropským veřejným sektorem například odhaduje při širším přijetí informačního management staveb do roku 2025 úspory na celosvětovém trhu nemovitostí a infrastruktury ve výši 15–25 %.[footnoteRef:56] Základním předpokladem úspor je komplexní funkce modelu a stavby v průběhu užívání. Hrubý produkt evropského stavebnictví činí přibližně 9 % HDP Evropské Unie, stavebnictví je však jedno z nejméně digitalizovaných odvětví se stagnující nebo klesající mírou produktivity,[footnoteRef:57] roční míra produktivity tohoto odvětví se za posledních dvacet let zvýšila podle příručky pouze o 1 %. Několik zpráv z tohoto odvětví odhalilo systémové problémy ve stavebním procesu, které se týkaly míry spolupráce, nedostatečných investic do technologií, vývoje a výzkumu a špatného managementu informací. Zefektivnění těchto procesů pomocí využívání informačního managementu staveb a celkové digitalizace stavebnictví by tak přineslo výraznou úsporu nákladů. [56: Dle European Construction Sector Observatory dosahoval evropský trh BIM v roce 2016 objemu 1,8 miliardy EUR a předpokládá se, že do roku 2023 vzroste o 13 % na 2,1 miliardy EUR. (viz Building Information Modelling in the EU construction sector. Trend Paper Series, March 2019. European Commission, Ref. Ares(2019)1807182 - 19/03/2019).] [57: Viz například ESCO: Digitalisation in the construction sector, April 2021 in https://bimaplus.org/uncategorized/digitalisation-in-the-construction-sector-ecso-report/.]
Mezi nejvýznamnější jednorázové finanční náklady spojené se zaváděním metody BIM lze zařadit náklady na software a hardware pro využití BIM, náklady na nastavení interních procesů implementace BIM v organizaci a náklady na proškolení zaměstnanců. Je nicméně nutné připomenout, že speciální software pro vytvoření informačního modelu stavby potřebují primárně projektové kanceláře, které tímto způsobem budou zadávat data a modelovat. Veřejní zadavatelé potřebují zejména přístup ke společnému datovému prostředí, přičemž díky mezinárodně zavedenému schématu IFC budou veřejní zadavatelé moci exportovat tento výstup do jiného veřejně dostupného programu k dalšímu využití, v tomto případě tedy další náklady na pořizování software budou minimální. Pokud budou veřejní zadavatelé potřebovat upravit model stavby například při další rekonstrukci, budou při větších úpravách opět využívat projektové kanceláře, které softwarem pro vytvoření informačního modelu stavby disponují. Díky jednotnému formátu a použití datového standardu je taková další práce s informačním modelem stavby možná. Je nicméně vhodné, aby měl veřejný zadavatel své společné datové prostředí, ve kterém budou data týkající se stavby včetně informačního modelu stavby nahrána. Náklady na proškolení zaměstnanců pro práci s informačními modely stavby budou jednorázové a vzhledem k charakteru práce s BIM pro veřejného zadavatele, která bude spočívat zejména ve zobrazování informačního modelu stavby a dokumentů skrze společné datové prostředí fungující jako cloudové úložiště, jsou tyto náklady v poměru k ceně zakázek zanedbatelné (nejvyšší náklady na zaškolení se počítají v případě stavebních úřadů, odhadují se maximálně na 60 milionů). Vstupní náklady mohou být vyšší pro projektové kanceláře, které potřebují software pro vytváření informačního modelu stavby. Tyto náklady se však nemusí přímo promítnout do ceny zakázky pro veřejného zadavatele (zejména při využití projektových kanceláří, které s BIM běžně pracují). Případné požadavky na státní rozpočet jednotlivými resorty budou řešeny v rámci standardního procesu zpracování návrhu státního rozpočtu na příslušný rok. Z hlediska projektové dokumentace se při použití metody BIM předpokládá zvýšení nákladů o přibližně 15 %.[footnoteRef:58] U nadlimitních veřejných zakázek však vzhledem k celkové ceně toto navýšení nákladů nebude natolik výrazné. Zde je zároveň vhodné podotknout, že informace obsažené v informačním modelu stavby budou postupně nahrazovat informace dosud obsažené výhradně v projektové dokumentaci podle stávající právní úpravy (v papírové podobě). Veřejný zadavatel tedy nepotřebuje od projektové kanceláře ke standardním službám vyhotovení projektové dokumentace další službu navíc. Je však třeba, aby projektová kancelář vyhotovila model a dokumentaci rovnou s užitím metody BIM. Stanovení povinnosti informačního managementu staveb pro veřejné zadavatele pravděpodobně všeobecně zvýší používání metody BIM, čímž se tato stane běžnější a výše zmíněné náklady na počáteční investice tak budou v čase postupně klesat a odpadat. [58: Viz RIA, kapitola 3.2. Náklady, bod 1 písm. b) Lidský kapitál.]
Na straně Ministerstva průmyslu a obchodu vzniknou potřeby spojené se zajištěním kompetence koordinačního subjektu související zejména s vynucováním zákonem nově stanovených povinností a projednáváním přestupků a metodickou činností. Obdobná situace nastane pro ČÚZK pro oblast vystavěného prostředí. Potřeby ČÚZK však spadají za horizont střednědobého rozpočtového výhledu, neboť účinnost této části zákona je navrhována až na rok 2029.
Pro oblast modelu vystavěného prostředí lze na základě analýzy dopadů regulace mezi hlavní jednorázovou investici zařadit náklady na pořízení základního modelu vystavěného území a jeho správu. Předpokládá se, že s vývojem technologií budou tyto náklady v čase klesat.
Způsob financování nákladů podle tohoto zákona bude záležet na specifických zdrojích, které budou pro konkrétní povinné osoby aktuálně realizovatelné. Jedná se samozřejmě o příslušné kapitoly státního rozpočtu, nicméně prostředky na implementaci metody BIM jsou předpokládány například i v Národním plánu obnovu či ESIF. Záleží tedy na podmínkách konkrétního programu, resp. konkrétních parametrech výzvy.
Současně nicméně využití metody BIM přináší úsporu celkových nákladů projektu, a to zejména díky komplexnímu naplánovaní projektu, kdy díky předběžné výstavbě v digitálním prostředí lze přesně zanalyzovat cenu projektu a množství potřebných materiálů. Zároveň lze přesněji naplánovat časový harmonogram stavby a zvýšit efektivitu jejího provádění, a tím opět zredukovat náklady. Pomocí analýzy digitálního modelu stavby je možné například zobrazit případné kolize konstrukcí či chyby vznikající při navrhování, a ne až při výstavbě, díky čemuž nedojde k vynaložení nadbytečných nákladů na materiál, čas a práci při výstavbě a opravách (což má zároveň pozitivní dopad na životní prostředí).
Hlavními kategoriemi přínosů BIM dle RIA jsou:
· efektivita a snížení požadavků na zdroje,
· kontrola a snížení chybovosti,
· produkt a zvýšení kvality,
· spolupráce,
· udržitelnost
· externí přínosy.
Pokud bychom, podle RIA, vyšli z hodnoty nadlimitních veřejných zakázek na stavební práce, jejich hodnota se v letech 2018 i 2019 pohybovala okolo 100 mld. Kč. Pětiprocentní úspora by pro stát znamenala cca 5 mld. Kč, desetiprocentní úspora pak 10 mld. Kč, dvacetiprocentní úspora 20 mld. Kč.
Tato čísla nicméně nezahrnují fázi užívání staveb. Další náklady by přitom veřejný sektor ušetřil i při provozu staveb. Stěžejní přínosy metody BIM lze totiž podle analýzy dopadů regulace[footnoteRef:59] zaznamenat právě ve fázi užívání stavby, resp. facility managementu. Náklady vlastníka při pořízení stavby představují totiž pro pozemní stavby pouze 23 % všech nákladů, které musí vlastník vynaložit na celkovou správu v průběhu celého životního cyklu stavby. 77 % nákladů vynakládá vlastník na následnou správu stavby (jedná se zejména o náklady na provoz, údržbu a opravy) až po její příp. odstranění (náklady spojené s likvidací tvoří 6 %). A právě ve fázi užívání stavby (facility managementu) lze předpokládat největší úspory (pro dopravní stavby není poměr investice/provoz podle údajů ministerstva dopravy takto výrazný). RIA dovozuje, pokud bychom předpokládali, že při použití BIM u všech těchto zakázek by bylo možné ve fázi užívání stavby ušetřit 10 % z nákladů vynaložených v této fázi, že úspory pro stát by dosáhly řádově stamilionů korun ročně (kapitola 3.3.1 Přínosy v rámci fáze FM). Při následné správě stavby je mimo jiné levnější, efektivnější a snazší navrhování případných rekonstrukcí, neboť jsou všechna data o stavbě pohromadě v digitálním formátu a jsou i nadále využitelná během celého životního cyklu staveb. Tato data také mohou sloužit ke zlepšení bezpečnosti staveb (například v případě vzniku požáru lze v informačním modelu stavby zobrazit veškerá potřebná data včetně materiálu), což přináší další finanční úspory při správě. Nezanedbatelným faktorem je také transparentnost při využití společného datového prostředí, kde je zajištěna auditní stopa. V případě jakéhokoliv problému je možné zjistit, v jaké fázi projektu vznikla případná chyba plánování stavby. Využití digitálního formátu dat také přináší snadnější vyhledávání v těchto informacích a jejich správu a využití, dochází tak ke snadnější administraci správy a údržby budov. RIA k tomu uvádí, že například v případě oblastní nemocnice s plochou 45 000 m2 s více jak 10 provozovnami, z toho cca polovinou s lůžkovou péčí o celkové kapacitě více než 800 lůžek, lze očekávat snížení časové náročnosti práce provozního facility managera při řízení systému revizí v modelu BIM+CAFM o 10-15 %.[footnoteRef:60] [59: Kapitola 3.3.1. Přínosy v rámci fáze FM, odkaz na práci Hochová, D. (2019): BIM ve Facility Managementu – převzetí modelu pro provozní fázi budovy. Diplomová práce. ČVUT, Fakulta stavební, Katedra technologie staveb, Praha. ] [60: V této souvislosti lze nicméně konstatovat, že kvalita projektované dokumentace je úměrná i kvalitě zadání a také způsobu a formy, jakou je zadávána.]
Obdobné závěry lze uvést i v případě modelu vystavěného prostředí. V zahraniční odborné literatuře lze najít široký výčet přínosů plynoucích z využití modelů vystavěného prostředí. Tyto přínosy jsou tím vyšší, čím vyšší je naplněnost těchto modelů relevantními daty a informacemi. Využití modelů vystavěného prostředí nicméně ještě v praxi nemá delší historii fungování, RIA uvádí pouze některé dílčí výstupy pro kvantifikaci možných přínosů. Relevantní konkrétní hodnotu cituje v případě britské úspory 7 miliard liber ročně ve formě úspor při využití národního digitálního dvojčete. RIA uvádí, že „tuto informaci doprovází údaj, že 600 miliard liber by mělo být v příštím desetiletí vynaloženo jen na novou infrastrukturu ve Spojeném království. Pokud by infrastruktura tvořila polovinu stavebních investic, mohly by úspory z použití modelu vystavěného prostředí dosáhnout cca 5 % oproti situaci bez modelu.“ Podle RIA lze také model vystavěného prostředí použít k efektivnějšímu provozu budov, k modelování změn a účinků v reálném životě, z hlediska životního prostředí lze s jeho pomocí lépe využívat zdroje, snižovat jejich spotřebu, lépe recyklovat a vytvářet udržitelnější města. Podle RIA lze ve Finsku „integrací 3D datových modelů vytvořených soukromými společnostmi a veřejným sektorem a zpřístupněním těchto modelů potenciálním uživatelům ušetřit až 20 % nákladů na plánování a výstavbu.“ Konkrétní přínosy vystavěného prostředí formuluje i hlavní město Praha, patří mezi ně využití modelu vystavěného prostředí jako analytického datového podkladu pro přípravu prostorové/výškové regulace do nového metropolitního územního plánu, lepší posuzování rozvojových záměrů, zdroj informací o prostorovém/výškovém kontextu staveb, umožňuje modelovat teplotu povrchů, vzduchu, vlivu zástavby na proudění vzduchu, energetického modelování, umožňuje simulační modelování atp.
Lze tedy shrnout, že i přes náklady a dopady spojené se zavedením uvedených opatření se předpokládají finanční úspory převyšující počáteční náklady. Podle RIA „Metodika CBA EK uvádí několik případových studií. U všech těchto studií vychází čistá současná hodnota (NPV) využití BIM v projektu pozitivní, tj. zjednodušeně řečeno využití BIM se u uvedených jednotlivých případů vyplatí.“ (kapitola 3.4. Vyhodnocení variant)
Jako další možné přínosy lze zmínit, že stanovení povinnosti informačního managementu staveb pro veřejné zadavatele také zvýší přehlednost a transparentnost dat o stavbách. Data o všech stavbách v příslušném formátu by také měla být součástí národní infrastruktury prostorových dat, která vzniká na základě plánovaného zákona o národní infrastruktuře pro prostorové informace (viz aktuálně schválený věcný záměr zákona). V dlouhodobém horizontu má navrhovaná úprava také jednoznačně pozitivní dopady pro sběr statistických dat. V budoucnu po významnější adaptaci metody BIM budou přínosy významné, protože statistická služba bude mít v případě přesného určení množiny informací podléhající oprávněnému zájmu k dispozici velmi rozsáhlá, relevantní, standardizovaná strukturovaná data v digitální podobě.
Dopady na podnikatelské prostředí lze vyhodnotit jednoznačně pozitivně. Významnou většinu nákladů, kterou musí hospodářské subjekty k využívání metody BIM vynaložit, je nutné vnímat především jako investici do inovací, aplikace trendu digitalizace společnosti a sektoru, a především k udržení konkurenceschopnosti na trhu. Tuto investici by tudíž musely v určité podobě subjekty provést i bez této regulace. Užitečnost metody BIM pro veřejný sektor uznala v roce 2014 i Evropská unie. Směrnice 2014/24/EU, o zadávání veřejných zakázek umožnila zadavatelům v celé Evropě, aby mohli při zadávání veřejných zakázek požadovat použití metody BIM. Navíc stále více evropských vlád a organizací veřejného sektoru zavádí programy na podporu širšího využívání BIM na celostátní i regionální úrovni, a to jak na dobrovolné bázi, tak prostřednictvím povinného využití metody BIM například u staveb z veřejných rozpočtů.[footnoteRef:61] Lze tak očekávat, že tuto metodu začnou využívat další evropské státy v daleko širším měřítku a bez používání metody BIM bude velmi obtížné pro hospodářské subjekty konkurovat zahraničním společnostem nejen při výstavbě v zahraničí, ale i v ČR. Jak je vidět v mezinárodním srovnání využívání metody BIM, v řadě evropských zemí (zejména Spojeném království, Nizozemsku či skandinávských zemích) je výstavba za pomoci metody BIM velmi rozšířená již nyní. Pro udržení konkurenceschopnosti na evropském trhu i v rámci celkové modernizace stavebního průmyslu je alespoň postupné přecházení na využívání digitálních prostředků a výstavby pomocí metody BIM do jisté míry nezbytné.[footnoteRef:62] Při výstavbě větších projektů se již na dobrovolné bázi v současné době metoda BIM využívá, a programy pro vytváření digitálních modelů i řešení pro společná datová prostředí jsou tudíž na českém trhu běžně dostupné. Na trhu také panuje shoda hospodářských subjektů na využívání standardizovaného schématu IFC. [61: Aktuálně kompletní metodu BIM používá v evropských zemích 29% stavebních firem, z průzkumu vyplývá, že se jedná spíše o větší firmy. in ESCO: Digitalisation in the construction sector, April 2021 in https://bimaplus.org/uncategorized/digitalisation-in-the-construction-sector-ecso-report/] [62: Viz také ESCO: Digitalisation in the construction sector, April 2021 in https://bimaplus.org/uncategorized/digitalisation-in-the-construction-sector-ecso-report/.]
Navrhované věcné řešení nemá žádné negativní sociální dopady, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé a národnostní menšiny, neboť se jedná o technické řešení.
Navrhovaná úprava má jednoznačně pozitivní dopady na životní prostředí. Prostřednictvím metody BIM je možné pracovat s informačním modelem stavby během celého životního cyklu stavby. Prostřednictvím informačního managementu staveb i prostřednictvím modelu vystavěného prostředí je možné lepší zhodnocení dopadů staveb na životní prostředí, neboť metoda BIM i model vystavěného prostředí zajišťují reálný model staveb a usnadňují tak možnost ekologičtější výstavby s větším ohledem na životní prostředí. Standardizací a digitalizací při informačním managementu staveb se také nahradí dosavadní materiálové náklady spojené s ukládáním technické dokumentace a manipulace s ní. Díky komplexnímu naplánování stavby také dochází ke zredukování odpadu a tím ke snížení uhlíkové stopy celé stavby. Kromě managementu životního cyklu stavby softwarové nástroje BIM zahrnují i informace o ekologické výstavbě a udržitelnosti a ekologické analýzy, jejich simulace a oceňování.
G. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a k ochraně soukromí a osobních údajů
Navrhované řešení nečiní žádné rozdíly, pokud jde o pohlaví fyzické osoby, tzn. že se týká stejným způsobem mužů i žen. Neobsahuje žádná ustanovení, která by narušovala právo na rovné zacházení a vedla k diskriminaci. Navrhovaná řešení také nerozlišují mezi osobami na základě pohlaví, rasy, vyznání ani jiných diskriminačních znaků. Nezpůsobují tudíž nerovnost mezi potenciálně dotčenými skupinami osob. Tím je respektován požadavek na zákaz diskriminace.
Navrhované věcné řešení nemá žádné dopady ani z hlediska ochrany soukromí a osobních údajů, neboť návrh zákona pracuje s technickými údaji. Navrhovaná právní úprava je v souladu s ochranou soukromí a osobních údajů, tedy v souladu se zákonem č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, který upravuje práva a povinnosti při zpracování osobních údajů, a rovněž s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES.
H. Zhodnocení korupčních rizik
Korupční rizika ve vztahu k dané problematice se nepředpokládají. Navrhovaná právní úprava naopak předpokládá v tomto ohledu pozitivní dopady, a to zejména ve zvýšení transparentnosti při rozhodování veřejné správy na základě vytvářených dat, eliminaci situací, kdy jsou finanční prostředky vynakládány na tvorbu již existujících dat, což odpovídá cílům Vládní koncepce boje s korupcí na léta 2018 až 2022.
I. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu
Navrhovaná právní úprava nemá dopad na bezpečnost nebo obranu státu.
Stavby důležité pro obranu státu ve smyslu § 43 zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění pozdějších předpisů, či stavby, ohledně kterých jsou informace s nimi spojené, byť i jen z části utajované podle zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů, budou z povinnosti modelovat v BIM vyňaty. Navrhovaná úprava nebude mít dopad na dosavadní právní předpisy týkající se ochrany utajovaných informací, či z oblasti veřejné bezpečnosti. Stávající ochrana objektů tam, kde není vhodné sdílet veřejně dostupná data, zůstane zachována. Správa dat o budovách bude probíhat také v souladu s právními předpisy týkající se kybernetické bezpečnosti.
Bude zároveň stanoveno, aby u staveb, které by spadaly do působnosti jiného stavebního úřadu podle nového stavebního zákona, nebylo společné datové prostředí v BIM sdíleno se všemi členy projektového týmu, ale aby bylo zajištěno takové řešení, aby bylo ukládání těchto dat řešeno v souladu s bezpečnostními pravidly a postupy, příp. aby k příslušné části informací měly přístup pouze osoby s odpovídající bezpečnostní způsobilostí.
J. Zhodnocení souladu se zásadami pro tvorbu digitálně přívětivé legislativy
V souladu s usnesením vlády č. 870 ze dne 9. prosince 2019 bylo také provedeno hodnocení souladu návrhu zákona se zásadami pro tvorbu digitálně přívětivé legislativy. Předmětný věcný záměr se této oblasti dotýká. Text věcného záměru i zamýšlená jednotlivá ustanovení v samotném zákoně jsou koncipovány tak, aby naplňovaly jednotlivé zásady, konkrétně:
· budování přednostně digitálních služeb,
· maximální opakovatelnost a znovupoužitelnost dat a služeb,
· budování služeb přístupných a použitelných pro všechny, včetně osob se zdravotním postižením,
· sdílené služby veřejné správy,
· konsolidace a propojování informačních systémů veřejné správy,
· mezinárodní interoperabilita spočívající v budování služeb propojitelných a využitelných v evropském prostoru,
· ochrana osobních údajů v míře umožňující kvalitní služby,
· otevřenost a transparentnost včetně otevřených dat a služeb,
· technologická neutralita a
· uživatelská přívětivost.
Lze uzavřít, že předmětný zákon o BIM je zamýšlen tak, aby všechny výše uvedené zásady naplnil, jak vyplývá i z předchozího výkladu.
K. Dopad na rodiny
Vzhledem k upravované materii lze dopad na rodiny vyloučit.
L. Dopad na územní samosprávu
Dopady navrhovaného věcného řešení na územní samosprávu (obce, kraje) jsou analyzovány v závěrečné zprávě z hodnocení dopadů regulace, která tvoří nedílnou součást tohoto materiálu.
Použité zkratky:
AIM Asset Information Model (provozní informační model)
BIM Informační management staveb (z angl. Building Information Management)
BOZP Bezpečnost a ochrana zdraví při práci
CAFM Computer Aided Facilities Management (softwarový nástroj obsluhující informační systém pro facility management)
CEN European committee for standardization/ Evropský výbor pro normalizaci
CDE Společné datové prostředí (z angl. Common Data Environment)
CityGML Standard konceptuálního modelu a výměnného formátu 3D modelů vystavěného prostředí vydaný Open Geospatial Consorciem
CzBIM Odborná rada pro BIM
ČAS Česká agentura pro standardizaci
ČKA Česká komora architektů
ČKAIT Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě
DSS Datový standard staveb
DTM Digitální technická mapa (kraje)
EU BIM TASK group Pracovní skupina Evropské unie zabývající se koordinací zavádění metody BIM
ESCO European Construction Sector Observatory
IFC lndustry Foundation Classes (schéma a datový formát)
ISO International Organization for Standardization/ Mezinárodní organizace pro normalizaci
KN Katastr nemovitostí
Koncepce BIM Koncepce zavádění metody BIM v České republice
KZP Kontrola a zkušební plán
MD Ministerstvo dopravy
MES BIM Meziresortní skupina pro BIM, která fungovala při MPO
MPO Ministerstvo průmyslu a obchodu
NIPI Národní infrastruktura pro prostorové informace
PIM Project Information Model (projektový informační model)
PV BIM Pracovní výbor pro zavádění metody BIM (fungující pod Radou vlády pro informační společnost – RVVI, nahrazující MES BIM)
RIA Analýza dopadů regulace
SFDI Státní fond dopravní infrastruktury
SPS Svaz podnikatelů ve stavebnictví
TNK Technická normalizační komise
TZB Technické zařízení budov
ÚAP Územně analytické podklady
ÚPD Územně plánovací dokumentace
ÚNMZ Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví
35
image4.jpeg
image1.jpeg
image2.jpeg
image3.jpeg