Smlouvy Dotace Platy Úřady Zakázky Sponzoři & firmy Kauzy, analýzy
❤ Podpořte nás Přihlásit se Registrace

Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Celý záznam ALBSCEHBTWBV najdete zde


                IV.
SHRNUTÍ ZÁVĚREČNÉ ZPRÁVY RIA
	1. Základní identifikační údaje

	Název návrhu: Věcný záměr zákona o správě informací o stavbě a informačním modelu stavby a vystavěného prostředí (zákon o BIM)

	Zpracovatel / zástupce předkladatele: 
EEIP, a.s./ PhDr. Dita Tesárková
	Předpokládaný termín nabytí účinnosti, v případě dělené účinnosti rozveďte
1.7.2024, s odloženou účinnosti pro vystavené prostředí o 5 let od nabytí účinnosti zákona

	Implementace práva EU: Ne
- uveďte termín stanovený pro implementaci: -
- uveďte, zda jde návrh nad rámec požadavků stanovených předpisem EU: -

	2. Cíl návrhu zákona 

	Obecným cílem návrhu je zajištění konkurenceschopnosti, inovativnosti a zvyšování produktivity českého stavebnictví. Spolu s tím se návrh snaží zvýšit transparentnost, schopnost státu mít řízený přístup k aktuálním informacím a efektivně je v reálném čase využívat k realizaci úspor při pořizování a správě svého majetku.
Jako konkrétní cíle byly stanoveny i/ celková digitalizace stavebnictví; ii/ elektronické předávání informací či iii/ umožnění realizace projektů v rámci konceptu Smart Cities apod.
Operativními cíli, jejichž prostřednictvím by mělo být podpořeno dosažení cílů konkrétních a obecných a pro které jsou navrženy indikátory pro přezkum účinnosti regulace, jsou eliminace chyb v projektové dokumentaci, řízení toku informací, dosažení vyšší srozumitelnosti projektové dokumentace, optimalizace návrhu s ohledem na požadavky investora, zpřesnění výkazů výměr, optimalizace stavebních postupů, zefektivnění procesů při realizaci stavby či snížení nároků na vícepráce, resp. dodržení rozpočtu.

	3. Agregované dopady návrhu zákona

	3.1 Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty: Ano

	Náklady na straně veřejných zadavatelů, kteří budou vázáni povinností používat BIM, budou vznikat především v kategoriích i/ personální zajištění – školení; ii/ společné datové prostředí (CDE) – nákup licence; iii/ IT infrastruktura – přenosná zařízení, datová konektivita, náklady na provázání systémů; iv/ rozšíření stávajících systémů o datový standard a další požadavky managementu informací veřejného zadavatele. 
Proces zavádění BIM bude náročný především na lidské zdroje. Personální náklady bude nutné směřovat do rekvalifikací stávajících nebo k získání nových pracovníků s patřičným vzděláním. U veřejných zadavatelů, investorů a dalších zúčastněných subjektů při přípravě a realizaci staveb bude nutné zajištění řady nových rolí (např. manažer zavádění BIM v organizaci, správce datového prostředí, projektový manažer BIM apod.). Investice v rámci IT infrastruktury budou směřovány především do zajištění integrace procesů zadávání, revize a schvalování jednotlivých kroků v rámci přípravy a realizace staveb. 
Výsledné úspory lze očekávat v dlouhodobějším horizontu, kdy bude docházet k naplnění synergických efektů souvisejících s kvalitativně zcela odlišnou úrovní přípravy staveb, jejich realizace a provozování. Díky zajištění kvalitních dat o realizovaných stavbách lze budoucí úspory očekávat především díky minimalizaci chyb při realizaci a z toho plynoucí minimalizaci rozšiřování rozsahu prací při údržbě, opravách a rekonstrukcích.
Metodika EK uvádí i několik jednotlivých případových studií – projektů staveb veřejných zadavatelů. U všech těchto studií vychází čistá současná hodnota (NPV) využití BIM v projektu pozitivní, tj. zjednodušeně řečeno využití BIM se vyplatí. Obdobně je v RIA uvedeno několik příkladů z ČR, u nichž také vychází kladná čistá současná hodnota (NPV).
Další náklady by veřejný sektor ušetřil i při provozu staveb. Pokud bychom předpokládali, že by při použití BIM u zakázek v oblasti FM bylo možné ve fázi užívání stavby ušetřit 10 % z nákladů vynaložených v této fázi, úspory pro stát by dosáhly řádově stamilionů korun ročně.
Opačně na straně MPO vzniknou náklady spojené se zajištěním kompetence koordinačního subjektu související zejm. s vynucováním zákonem nově stanovených povinností a projednáváním přestupků. V resortu dopravy bude zavádění BIM probíhat postupně v souvislosti s digitalizací procesů všech investorských organizací, kdy budou od počátku kladeny vysoké požadavky na odborný personál těchto investorů, rekvalifikace stávajících pracovníků či přijímání nových pracovníků s touto odborností.

	3.2 Dopady na mezinárodní konkurenceschopnost ČR: Ano

	Koncepce byla zpracována na základě usnesení vlády č. 958, o významu metody BIM (Building Information Modelling) pro stavební praxi v České republice, ze dne 2. listopadu 2016. Vláda v něm vyjádřila podporu zavádění metody BIM v ČR právě v souvislosti s jejím vlivem na růst ekonomiky a konkurenceschopnosti ČR.

	3.3 Dopady na podnikatelské prostředí: Ano

	Náklady na straně soukromých subjektů ve stavebnictví budou vznikat v kategoriích i/ personální zajištění; ii/ SW vybavení pro tvorbu informačního modelu ve fázi návrhu, přípravy a provádění stavby; iii/ IT infrastruktura; iv/ rozšíření stávajících systémů. 
Jednorázové náklady na straně podnikatelských subjektů odhadujeme na 4,62 mld. Kč, opakující se náklady pak na 1,39 mld. Kč. Významnou část těchto nákladů je však nutné vnímat především jako investici do inovací, sledování trendu digitalizace společnosti a sektoru, a především jako prostředek k udržení konkurenceschopnosti českých subjektů na trhu. Tuto investici by museli v určité podobě regulované subjekty provést i bez navrhované regulace. Na pokrytí nákladů bude možné za standardních podmínek, kterými se tyto programy řídí, čerpat podporu z programů MPO. Zbývající část nákladů, které nebude možné pokrýt z marží či z podpůrných prostředků, bude přenesena v ceně na investory, již budou v budoucnu těžit z přínosů adopce metody BIM. 

	3.4 Dopady na územní samosprávné celky (obce, kraje): Ano 

	Dopady se budou týkat povinných veřejných zadavatelů a budou obdobné jako ty popsané v části Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty.

	3.5 Sociální dopady: Ne 

	- 

	3.6 Dopady na spotřebitele: Ano

	Předpokládá se vyšší kvalita a včasné a efektivní poskytování veřejných statků a služeb v oblasti výstavby a správy majetku daňovým poplatníkům jako klientům veřejné správy.

	3.7 Dopady na životní prostředí: Ano 

	Novým předpisem budou položeny základy pro koordinaci aktivit spojených s přípravou a realizací staveb veřejných zadavatelů. To by mělo přispět k vyšší efektivitě všech probíhajících procesů a mít tak všeobecně uznávaný vliv na životní prostředí. Dle odborné literatury např. 37 % materiálů skončí na stavbě jako odpad v důsledku nedokonalé přípravy a koordinace. Díky BIM dojde ke zpřesnění objednávek materiálu a tím k nižší produkci odpadu. 

	3.8 Dopady ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti žen a mužů: Ne

	-

	3.9 Dopady na výkon státní statistické služby: Ne

	-

	3.10 Korupční rizika: Ne

	-

	3.11 Dopady na bezpečnost nebo obranu státu: Ne

	-

ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z HODNOCENÍ DOPADŮ REGULACE (RIA) K VĚCNÉMU ZÁMĚRU ZÁKONA            O SPRÁVĚ INFORMACÍ O STAVBĚ A INFORMAČNÍM MODELU STAVBY A VYSTAVĚNÉHO PROSTŘEDÍ
 (ZÁKON O BIM) 
LEDEN 2023
VERZE 2 PO ZAPRACOVÁNÍ PŘIPOMÍNEK Z MPŘ

Obsah
1	Důvod předložení a cíle	7
1.1	Název	7
1.2	Definice problému	7
1.2.1	Popis současného stavu	7
1.2.1.1	Stavebnictví, jeho vývoj v ČR a vazba na potenciální právní úpravou využití BIM u staveb veřejných zadavatelů	7
1.2.1.2	Co je to BIM	20
1.2.1.3	Co je digitální vystavěné prostředí (DVP)	25
1.2.1.4	BIM v ČR	30
1.2.1.4.1	Koncepce zavádění metody BIM v České republice	30
1.2.1.4.2	Digitalizace stavebního řízení a rekodifikace stavebního práva	31
1.2.1.4.3	Současný stav používání BIM v ČR	32
1.2.1.4.4	Odhady zahraničních studií	47
1.2.1.4.5	Případové studie využití BIM v ČR	52
1.2.2	Definice problému	69
1.3	Popis existujícího právního stavu v dané oblasti	70
1.4	Identifikace dotčených subjektů	73
1.5	Popis cílového stavu	74
1.6	Zhodnocení rizik	75
2	Návrh variant řešení	76
3	Vyhodnocení nákladů a přínosů	77
3.1    Identifikace nákladů a přínosů	77
3.2    Náklady	78
3.3    Přínosy	90
3.3.1 Přínosy v rámci fáze FM	94
3.4    Vyhodnocení variant	107
4	Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení	114
5	Implementace doporučené varianty a vynucování	115
6	Přezkum účinnosti regulace	119
7	Konzultace	119
7.1    Zdroje	120
Zkratky	122
Příloha 1	125
Statistika veřejných zakázek	125

Důvod předložení a cíle
Název 
Hodnocení dopadů regulace (RIA) k věcnému záměru zákona o správě informací o stavbě a informačním modelu stavby a vystavěného prostředí (zákon o BIM, dále též „Návrh“).
Definice problému 
Popis současného stavu
Následující kapitola byla do RIA vložena proto, abychom ilustrovali, proč je pro českou ekonomiku sektor stavebnictví a jeho vývoj důležitý a jaký je současný stav využití metody BIM v sektoru stavebnictví v ČR. Dále kapitola uvádí základní charakteristiky veřejných zakázek na stavební práce tak, abychom ilustrovali možný potenciál pro využití BIM ve veřejném sektoru po zavedení regulace, příp. abychom mohli v kapitole hodnocení variant posoudit možná kritéria, jež budou podmiňovat povinnost aplikace BIM při výstavbovém projektu a následném provozu stavby. 
Stavebnictví, jeho vývoj v ČR a vazba na potenciální právní úpravou využití BIM u staveb veřejných zadavatelů
Stavebnictví je klíčovým odvětvím našeho hospodářství, ovlivňujícím ostatní sektory. Proto je třeba k jeho regulaci přistupovat velmi obezřetně. Podíl stavebnictví na HPH celé ekonomiky se dlouhodobě pohybuje mezi 5 % - 7 %. Stavebnictví bylo velmi silně postiženo hospodářskou krizí let 2007–2013. Doplácelo na nedostatek investičních prostředků jak ve státní, tak i v soukromé sféře. Došlo k výraznému omezení zadávání veřejných zakázek (na pozemní stavby i inženýrské) a tím k poklesu produkce a také zaměstnanosti. V roce 2014 se pak situace stabilizovala (viz následující obrázky). V roce 2020 celková produkce ekonomiky podle národních účtů poklesla meziročně o 4,2 %. Stavebnictví však zaznamenalo v těžké situaci tohoto roku celkem solidní výsledek, když stále ještě vykázalo mírný růst produkce o 0,5 % (v běžných cenách). Podíl stavebnictví na produkci celé ekonomiky také vzrostl kvůli poklesu podílu ostatních odvětví, nejvíce zpracovatelského průmyslu. (MPO (2021)[footnoteRef:2]). [2:  Stavebnictví České republiky 2021, MPO] 

	Obrázek 1: HPH (mil. Kč) a podíl HPH stavebnictví na celé ekonomice v běžných cenách
	Obrázek 2: Produkce (mil. Kč) a podíl produkce stavebnictví na celé ekonomice v běžných cenách

	
	


Zdroj: MPO (2021)[footnoteRef:3] [3:  Stavebnictví České republiky 2021, MPO] 

V roce 2021 se, navzdory částečným růstovým předpokladům souvisejícím zejména s plánovanými veřejnými investicemi do dopravní infrastruktury, stavebnictví zotavovalo pomalu. =
Pomalé oživení stavebnictví lze z velké části spojit s administrativními vlivy – limitovanou součinností aktérů stavebního řízení či pozastavením některých výběrových řízení. Klíčovou bariérou růstu ale zůstává nedostatek pracovníků, a to zejména v segmentu výstavby budov a u menších firem provádějících specializované stavební činnosti. Podniky v těchto oblastech také častěji trápí nedostatek materiálu a zařízení. Tato skutečnost stimulovala cenové tlaky v odvětví. Meziroční růst cen stavebních prací a děl ve 3. čtvrtletí 2021 činil 6,2 %. Náklady stavební výroby meziročně vzrostly o 11,2 %, materiálové vstupy stavební výroby se zdražily o 15,1 %[footnoteRef:4].  [4:  Indexy cen stavebních prací, indexy cen stavebních děl a indexy nákladů stavební výroby za 3. čtvrtletí 2021. ČSÚ 16. 11. 2021. Dostupné z https://www.czso.cz/documents/10180/142756934/01104121q3.pdf/27a731c7-b0c1-4253-a30a-fbdaa125c738?version=1.5] 

Obrázek 3: Index stavební produkce (úroveň 2015 = 100)

Zdroj: ČSÚ (07/2022)[footnoteRef:5] [5:  https://www.czso.cz/documents/10180/165171271/gstacr070722_02.xlsx/3f524a8c-5a35-45f9-a262-bb6ee17bf7ec?version=1.0] 

Obrázek 4: Příspěvky odvětví k meziroční změně stavební produkce (reálně, v p. b.), nové stavební zakázky (nominálně, meziročně, v %, pravá osa), saldo důvěry podnikatelů ve stavebnictví* (v p. b., pravá osa) a vybrané bariéry růstu* (v %, pravá osa)

Zdroj: Vývoj ekonomiky České republiky - 1. čtvrtletí 2022. ČSÚ (06/2022)
Na počátku roku 2022 stavebnictví profitovalo ze svižného tempa přílivu nových zakázek (patrného po většinu roku 2021) i jejich stále vysoké celkové zásoby. Odvětví přálo i počasí. Projevil se i dopad nižší loňské základny, neboť tehdy pandemie kulminovala, a zvýšená nemocnost, ztížený přeshraniční pohyb pracovníků i omezení výkonu stavebních úřadů významně limitovaly produkční možnosti stavebnictví. Obdobně jako po většinu roku 2021 táhlo v 1. čtvrtletí 2022 celé odvětví hlavně zotavující se pozemní stavitelství (růst 8,5 %, příspěvek k meziročnímu tempu +6,6 p. b.). Svižně ale rostlo i inženýrské stavitelství (+14,9 %), jež bylo díky kontinuálnímu čerpání veřejných prostředků na výstavbu i modernizaci dopravní infrastruktury poslední recesí zasaženo mírněji. Pozemní stavitelství letos těžilo z rozvoje bytové výstavby. Počet zahájených bytů (10,8 tis.) byl v rámci 1. čtvrtletí v novodobé historii ČR rekordní, primárně díky výstavbě rodinných domů. Navzdory problémům s růstem ceny i horší dostupnosti stavebních materiálů meziročně velmi mírně rostl také počet dokončených bytů a objem výstavby v Česku (9 100) zaostal za rekordní výší z počátku roku 2009 jen nepatrně. (Zdroj: ČSÚ (06/2022)[footnoteRef:6]) [6:  Vývoj ekonomiky České republiky - 1. čtvrtletí 2022. ČSÚ. Praha 06/2022.] 

Zaměstnanost v tomto odvětví rovněž ukazuje na důležitou roli stavebnictví v rámci ekonomiky. Podle dat z národních účtů zaměstnanost ve stavebnictví dosáhla vrcholu v roce 2010. V dalších letech se projevila snižující se výkonnost odvětví, která se odrazila také v klesající zaměstnanosti ve stavebnictví. Nejmenšího počtu zaměstnaných osob dosáhlo stavebnictví v roce 2016. Od té doby počet zaměstnaných velmi mírně rostl až do roku 2020 díky stoupající produkci odvětví. Zdaleka však nedosáhl na počty zaměstnaných osob v minulých letech. Oproti roku 2010 bylo v roce 2020 zaměstnáno ve stavebnictví zhruba o 60 tisíc osob méně. (MPO (2021)). 
Obrázek 5: Zaměstnané osoby a podíl zaměstnaných osob stavebnictví na celé ekonomice

Zdroj: MPO (2021)[footnoteRef:7] [7:  Stavebnictví České republiky 2021, MPO] 

V říjnu 2021 se evidenční počet zaměstnanců ve stavebnictví (bez zahrnutí agenturních pracovníků) stále meziročně lehce snižoval. Šetření pokrývající veškeré pracovníky ve stavebnictví ovšem již naznačovala mírný nárůst celkové zaměstnanosti. Rovněž i krátkodobá očekávání stavebních podniků v oblasti zaměstnanosti byla (i po zohlednění sezónnosti) v listopadu 2021 mírně pozitivní.[footnoteRef:8] [8:  https://www.statistikaamy.cz/2021/12/07/stavebnictvi] 

Obrázek 6: Příspěvky odvětví k meziroční změně zaměstnanosti (v p. b.) a očekávání vývoje zaměstnanosti (saldo v p. b.)

Zdroj: Vývoj ekonomiky České republiky - 1. až 3. čtvrtletí 2021. ČSÚ (12/2021)
Dlouhodobě je více investic plánováno na novou výstavbu [(229 mld. Kč, tj. 64 % z celkové hodnoty (2018)] než na změny dokončených staveb [(129 mld. Kč (2018)]. Na nové výstavbě se nejvíce v roce 2018 podílely bytové budovy a na změnách dokončených staveb nebytové budovy. V covidových letech nicméně opravy a modernizace stavebnictví pomáhaly výrazněji, neboť rostla hodnota stavebních povolení na změny dokončených staveb, přičemž u nové výstavby došlo naopak k útlumu. (Zdroj: statistikaamy.cz/2021/02/08/stavebnictvi)
Obrázek 7: Orientační hodnota staveb, 2010–2021[footnoteRef:9] (mld. Kč)  [9:  Data za rok 2021 jsou pouze informativní, obsahují hodnoty pouze za první tři čtvrtletí 2021] 


Zdroj: ČSÚ (2021b)[footnoteRef:10] [10:  https://www.czso.cz/csu/czso/bvz_cr ] 

Abychom si mohli při hodnocení variant uvědomit jejich veškeré případné důsledky, připomeňme, jakých druhů stavebních děl se může případná právní úprava týkat, pokud je bude realizovat veřejný zadavatel: 
BUDOVY
· Budovy bytové
· Budovy nebytové (hotely a obdobné budovy, budovy administrativní, budovy pro obchod, nádraží, terminály, budovy letišť, budovy pro telekomunikace, budovy pro průmysl a skladování, muzea a knihovny, školy, univerzity, budovy pro zdravotnictví, zemědělství, náboženské aktivity či historické nebo kulturní památky apod.)
INŽENÝRSKÁ DÍLA
· Dopravní díla (dálnice, silnice, kolejové dráhy, plochy letišť, přístavy, vodní cesty atp.)
· Vedení trubní (plynu, ropy, vody), telekomunikační a elektrická – dálková i místní
· Soubory staveb pro průmyslové účely (stavby důlní a pro těžbu, stavby elektráren, stavby pro chemický či jiný průmysl atd.)
· Ostatní inženýrská díla (plochy stadionů, plochy hřišť a cvičišť, nekrytá koupaliště, venkovní střelnice, dostihové dráhy, parky a zahrady, dětská a školní hřiště, golfová hřiště, plochy lyžařských tratí, plochy nekrytých kluzišť atp.)[footnoteRef:11] [11:  https://www.czso.cz/csu/czso/klasifikace_stavebnich_del_cz_cc_platna_od_1_1_2019] 

U každé z těchto staveb může jít o různý zásah: realizaci novostavby či jakoukoli změnu již dokončené stavby apod. Tj. pro každý druh stavebního díla a pro každý druh zásahu může být relevance použití metody BIM jiná.
Protože detailní statistiky za jednotlivé druhy staveb u veřejných zadavatelů neexistují, podívejme se na vývoj stavebních prací dle klasifikace alespoň obecně v hrubším detailu za všechny investory, nejen ty veřejné – viz následující graf.
Obrázek 8: STAVEBNÍ PRÁCE „S“, Podle klasifikace stavebních děl

Zdroj: ČSÚ (2021c)[footnoteRef:12] [12:  https://www.czso.cz/csu/czso/sta_cr] 

Údaje o veřejných zakázkách jsou k dispozici v Informačním systému o veřejných zakázkách (dále též „VZ“) Ministerstva pro místní rozvoj. Zdrojem pro zpracování těchto statistik jsou informace z formulářů uveřejněných ve Věstníku veřejných zakázek. Z této databáze lze získat údaje za zakázky v konkrétním odvětví, v tomto případě ve stavebnictví. V roce 2020 bylo zadáno celkem 4 408 zakázek na stavební práce v hodnotě 153,0 mld. Kč (cena bez DPH). Při srovnání s předchozím rokem lze pozorovat zvýšení počtu veřejných zakázek při jejich nižší výsledné ceně. Níže uvedené tabulky obsahují podrobnější údaje o stavebních veřejných zakázkách za roky 2018 až 2020, například zakázky roztříděné podle kategorií stavebních prací, průměrné velikosti zakázky či dle typu zadavatele. Uvádíme je zde jako indikaci toho, kdo v ČR nejvíce zadává veřejné zakázky, jaké a v jaké hodnotě.
Tabulka 1: Zadané zakázky na stavební práce v letech 2018–2020 
	
	2018
	2019
	2020

	Kategorie stavebních prací
	Počet zadaných VZ
	Výsledná cena v mil. Kč bez DPH
	Počet zadaných VZ
	Výsledná cena v mil. Kč bez DPH
	Počet zadaných VZ
	Výsledná cena v mil. Kč bez DPH

	Výstavba a rekonstrukce budov
	832
	20 035, 2
	697
	16 662,1
	1 441
	75 882,4

	Liniové a inženýrské stavby
	1 701
	110 080, 8
	1 325
	101 280,0
	327
	7 958,4

	Pomocné stavební práce
	438
	8 955, 7
	398
	10 332,1
	690
	16 627,0

	Ostat. blíže nespec. stav. práce
	1 715
	37 965, 8
	1 463
	39 211,9
	1 950
	52 390,3

	Stavební práce celkem
	4 686
	177 037,40
	3 883
	167 486,1
	4 408
	152 858,2


Zdroj: MPO (2021)
Tabulka 2: Zadané zakázky na stavební práce v letech 2018–2020, průměrný objem, mil. Kč   
	Rok
	2018
	2019
	2020

	Výstavba a rekonstrukce budov
	24
	24
	53

	Liniové a inženýrské stavby
	65
	76
	24

	Pomocné stavební práce
	20
	26
	24

	Ostatní blíže nespecifikované stavební práce
	22
	27
	27

	Stavební práce celkem
	38
	43
	35


Zdroj: MPO (2021)
Tabulka 3: Zadané zakázky na stavební práce dle typu organizace zadavatele
	
	2018
	2019
	2020

	Typ organizace zadavatele
	Počet zadaných VZ
	Výsledná cena v mil. Kč bez DPH
	Počet zadaných VZ
	Výsledná cena v mil. Kč bez DPH
	Počet zadaných VZ
	Výsledná cena v mil. Kč bez DPH

	Ústřední orgán státní správy 
	53
	4 310,90
	70
	2 771,7
	78
	3 662,0

	Podřízená organizace ÚOSS
	701
	58 898,30
	653
	80 755,8
	638
	60 030,6

	Kraj
	328
	10 241,80
	298
	12 574,4
	269
	11 961,2

	Podřízená organizace kraje
	563
	7 155,90
	374
	7 227,7
	472
	10 992,9

	Obec
	2 088
	60 226,30
	1 667
	29 706,0
	2 050
	34 766,7

	Podřízená organizace obce
	162
	3 336,40
	122
	2 453,3
	99
	1 944,0

	Ostatní
	791
	32 867,80
	699
	31 997,2
	802
	29 500,8

	Celkový součet
	4 686
	177 037,50
	3 883
	167 486,1
	4 408
	152 858,2


Zdroj: MPO (2021)
Ve vazbě na případné stanovení hranice hodnoty veřejné zakázky, při jejímž dosažení by bylo povinné využití metody BIM, následuje výčet veřejných zakázek na stavební práce (v tabulce je uvedeno dvacet největších, celý výčet je pak obsažen v Příloze 1) s výslednou cenou nad 137 366 000 Kč[footnoteRef:13] v roce 2018 až 2020 (tj. ještě za standardní roky bez vlivu covidové krize). Jak bude vidět níže, nejčastějšími zadavateli těchto zakázek jsou Ředitelství silnic a dálnic ČR (ŘSD) a Správa železnic (SŽ); nepravidelně pak takto velký projekt realizuje kraj, velké město či univerzita.  [13:  Jde o cenovou hranici pro nadlimitní veřejné zakázky. Nadlimitními veřejnými zakázkami jsou takové veřejné zakázky, u nichž předpokládaná cena předmětu veřejné zakázky dosáhne anebo přesáhne finanční limity uvedené v nařízení vlády zpracovávajícím příslušný předpis Evropské unie. V návaznosti na zákon o zadávání veřejných zakázek bylo v roce 2016 přijato Nařízení vlády č. 172/2016 Sb., o stanovení finančních limitů pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů. Finanční limit pro veřejnou zakázku na stavební práce v něm byl pro všechny druhy zadavatelů stanoven ve výši 137 366 000 Kč. Dne 6. 12. 2021 bylo přijato Nařízení vlády č. 475/2021 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 172/2016 Sb., o stanovení finančních limitů a částek pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů. Tímto nařízením byl výše uvedený limit zvýšen na 140 448 000 Kč.] 

Tabulka 4: Veřejné zakázky na stavební práce s výslednou cenou od 137 366 000 Kč, 2018
	Zadavatel
	Název VZ
	Stručný popis
	Konečná hodnota (Kč)

	Hl. m. Praha
	Soubor staveb Městského okruhu
	Hloubené a ražené tunely, pozemní komunikace, mosty a inženýrské sítě městského okruhu – stavba č. 9515 Myslbekova-Prašný most, stavba č. 0080 Prašný most-Špejchar, stavba č.0079 Špejchar/Pelc Tyrolka, stavební část a stavba č. 0012-etapa 0007, část 11 PPO Trója.
	21 205 273 843

	ŘSD
	R49 4901 Hulín – Fryšták
	Realizace stavby úseku rychlostní silnice v kategorii R24,5/120. Stavba části rychlostní silnice o následujících parametrech: délka trasy 17,5 km, 2 MÚK (Holešov, Třebětice), 15 mostů, 10 nadjezdů, 5 mostů na přeložkách. 
	5 959 599 028

	SŽ
	Modernizace trati Sudoměřice – Votice
	Obsahem stavby je především zdvojkolejnění celého úseku trati s úpravou geometrické polohy hlavních kolejí s důrazem na zvýšení rychlosti. Rozhodujícími stavebními objekty jsou objekty na přeložce trasy a novostavby železničního svršku a spodku, nástupišť, mostních objektů atd.
	4 378 022 292

	SŽ
	Optimalizace traťového úseku Praha Hostivař – Praha hl. n., II. část – Praha Hostivař – Praha hl. n.
	Začátek stavby optimalizace je v km 177,570, kde stavba navazuje na již probíhající investici „Optimalizace traťového úseku Praha Hostivař – Praha hl. n., I. část – žst. Praha Hostivař“. Konec stavby je v km 183,640 před vinohradskými tunely. 
	3 487 289 135

	ŘSD
	D35 Časy – Ostrov
	Připravovaná stavba řeší novou čtyřpruhovou, směrově rozdělenou komunikaci. Celková délka stavby je 13 500 m. Stavba zahrnuje celkem 14 mostních objektů, z toho 4 silniční nadjezdy nad D35. Do stavby jsou zahrnuty i přeložky inženýrských sítí, a to v celkovém počtu 82 přeložek. 
	3 231 976 234

	ŘSD
	Dálnice D11, stavba 1105/II Osičky-Hradec Králové km 78,91 - 90,76
	Veřejná zakázka je na provedení části dálnice D11 o celkové délce 11 850 m, včetně 1 MUK, 14 mostních objektů většinou ze ŽB nebo předpjatého betonu, s nejdelším rozpětím pole 21,0 m.
	3 141 123 641

	Hl. m. Praha
	Stavba č. 0065 Strahovský tunel 2. stavba, stavební část, a stavba č. 9524 Strahovský tunel 3. stavba 9. etapa 
	Stavba č. 0065 Strahovský tunel 2. stavba (část B – hloubený tunel) zahrnuje realizaci cca 500 m hloubeného podpovrchového vedení trasy a portály raženého tunelu stavby č. 9515 Myslbekova – Prašný most, a to pouze její stavební část vč. všech souvisejících úprav dotčených objektů. Stavba č. 9524 3. stavba 9. etapa zahrnuje realizaci cca 500 m ražené odvodňovací štoly. Zakázka zahrnuje stavební práce i technologické vybavení.
	2 968 613 957

	MF ČR
	Sanace starých ekologických zátěží – sond po těžbě ropy a zemního plynu 
	Předmětem plnění VZ je realizace stavebních prací vedoucích k nápravě starých ekologických zátěží po těžbě ropy na jižní Moravě v odpovědnosti státu, v sektoru VI CHOPAV Kvartér řeky Moravy. V sektoru se nachází 248 míst, které mohou představovat riziko ohrožení vodárensky významného území. 
	2 649 975 035

	ŘSD
	D11 1106 Hradec Králové-Smiřice
	Předmětem zakázky je realizace dálnice (výstavba hlavní trasy a souvisejících stavebních objektů). Jedná se o hlavní trasu kategorie D27,5/120. Celková délka 15 460 m (staničení 90,760-106,220km).
	2 593 810 985

	ŘSD
	D48 Frýdek-Místek, obchvat - I. etapa, D56 Frýdek-Místek – připojení na D48
	Předmětem zakázky je výstavba I. etapy stavby „D48 Frýdek-Místek, obchvat“ v kategorii R25,5/120 a přeložky silnice D56, která propojuje silnice D48 a D56 a zajistí kompletaci celého tahu silnice D56. Dálnice je navržena jako čtyřpruhová, směrově dělená komunikace kat. 25,5 v délce 2 300 m. Součástí stavby jsou přeložky komunikací nižších tříd a inženýrských sítí.
	2 169 232 817

	SŽ
	Rekonstrukce infrastruktury Brno hl. n.
	Jedná se zejména o odstranění nevyhovujícího stavu železničního svršku a spodku, 3 mostů a rekonstrukci staničního zabezpečovacího zařízení a výhybek v žst. Brno hl.n.
	2 122 935 070

	TSK hl. m. Prahy
	Rámcová smlouva na běžnou a souvislou údržbu pozemních komunikací na území hl. m. Prahy
	Na základě uzavření rámcové smlouvy je prováděna běžná a souvislá údržba a opravy pozemních komunikací na území hl. m. Prahy dle aktuálních potřeb zadavatele.
	1 900 000 000

	ŘSD
	D1 modernizace – úsek 16, EXIT 119 Velký Beranov – EXIT 134 Měřín
	Modernizace D1. Současně s modernizací vozovky bude provedena úprava z původní kategorie D26,5 na kategorii D28. 
	1 888 132 655

	Králové-hradecký kraj
	Oblastní nemocnice Náchod – I. etapa modernizace a dostavby
	Modernizace a dostavba Oblastní nemocnice Náchod, a.s. – I. Etapa: Příprava území pro uložení zeminy, opěrná stěna a oplocení, horní nemocnice Náchod. 
	1 343 996 051

	ŘSD
	D48 Frýdek-Místek, obchvat – II. etapa
	Předmětem je výstavba II. etapy silničního obchvatu města Frýdek-Místek. Jedná se o novostavbu čtyřproudé směrově dělené silnice v kat. R 25,5/120 v délce 4,366 km. Součástí stavby jsou přeložky komunikací a inženýrských sítí.
	1 339 689 941

	Úpravna vody Želivka
	PI1500301 Modernizace ÚVŽ, 2. stavba (GAU) 
	Předmětem plnění je výstavba zcela nového objektu filtrace s granulovaným aktivním uhlím (GAU filtrace), výstavba nového kolektoru propojující nový objekt GAU filtrace se stávající halou filtrace a stavební úpravy několika stávajících objektů úpravny.
	1 199 071 566

	Statutární město Brno
	Tramvaj Plotní – soubor staveb – etapa 2-4
	VZ zahrnuje kompletní rekonstrukci všech veřejných ploch v předmětném prostoru, včetně rekonstrukce inženýrských sítí. 
	1 197 447 545

	ŘSD
	D1 modernizace – úsek 02, EXIT 21 Mirošovice – EXIT 29 Hvězdonice
	Předmětem zakázky je modernizace dálnice D1 v úseku EXIT 21 Mirošovice – EXIT 29 Hvězdonice. Současně s modernizací vozovky bude provedena úprava z původní kategorie D26,5 na kategorii D28. Součástí stavebních prací je i úprava příčných sklonů vozovky, modernizace dálničních mostů atd.
	1 077 731 601

	ŘSD
	R6 (D6) Lubenec, obchvat
	Hlavní trasa je navržena v kategorii R25,5/100, délky 4 910 m. Silnice převezme převážnou část současného dopravního zatížení silnice I/6. Na obou vzájemných kříženích s hlavní trasou budou provedeny v rámci stavby její přeložky.
	1 037 991 691

	SŽ
	Revitalizace tratě Louny – Lovosice
	Předmětem plnění je „Revitalizace tratě Louny – Lovosice“. Rozhodující náplní stavby je rekonstrukce kolejového svršku a spodku, úprava kolejového uspořádání v ŽST, nová nástupiště v ŽST a na zastávkách, dálková a místní kabelizace, EOV, napájení NN a VN, osvětlení, staniční a traťové zabezpečovací zařízení 3. kategorie, propustky a mosty, přenosové systémy EZS atd.
	992 113 180


Zdroj: http://www.isvz.cz/ISVZ/Podpora/ISVZ_open_data_vz.aspx
Tabulka 5: Veřejné zakázky na stavební práce s výslednou cenou od 137 366 000 Kč, 2019
	Zadavatel
	Název VZ
	Stručný popis
	Konečná hodnota (Kč)

	ŘSD
	D3 0310/II – Hodějovice – Třebonín
	Stavba 0310/II zahrnuje úsek čtyřpruhové, směrově rozdělené dálnice D3 v délce 12 536 m, 3 dálniční mimoúrovňové křižovatky, 21 mostů, několik přeložek silnic I., II. a III. třídy a přeložku železniční trati se 3 železničními mosty.
	5 804 190 216

	ŘSD
	D3 0310/I Úsilné – Hodějovice
	Výstavba dálnice D3 úseku 0310/I Úsilné – Hodějovice, na který navazuje úsek 0310/II Hodějovice – Třebonín. Délka úseku je 7 210 m; stavba zahrnuje 13 mostních objektů, 1 hloubený tunel v délce 999,5 m a mimoúrovňové křížení.
	5 285 635 635

	SŽ
	Elektrizace a zkapacitnění trati Uničov (včetně) - Olomouc
	Stavba obsahuje rekonstrukci železničního svršku a spodku předmětné trati včetně všech stanic a zastávek, dále rekonstrukci umělých staveb, pozemních objektů a výstavbu nových objektu pro umístění nových technologií, aj.
	3 888 691 972

	SŽ
	Modernizace trati Veselí n. L. – Tábor – II. část
	Rekonstrukce žel. spodku a svršku plánského zhlaví stanice Soběslav. Zřízení dvou nových zastávek, snesení kol. roštu a částečné odtěžení náspů a zavezení zářezů na stávající trati přes žel. stanici Roudná. Dojde k odstranění všech úrovňových přejezdů atp. 
	3 865 692 669

	ŘSD
	D35 Opatovice – Časy
	Stavba řeší novou čtyřpruhovou, směrově rozdělenou komunikaci, s dvěma mimoúrovňovými křižovatkami. Délka předmětného úseku je 12 610 metrů. Stavba zahrnuje celkem 25 mostních objektů. Součástí stavby je 7 protihlukových stěn.
	3 388 663 110

	ŘSD
	D35 Časy – Ostrov ZBV 1
	Připravovaná stavba řeší novou čtyřpruhovou, směrově rozdělenou komunikaci. Celková délka stavby je 13 500 metrů. Stavba zahrnuje celkem 14 mostních objektů. Do stavby jsou zahrnuty i přeložky inženýrských sítí. 
	3 231 976 234

	SŽ
	Rekonstrukce žst. Přerov, 2. stavba
	V rámci stavby bude provedena rekonstrukce železničního svršku a sanace železničního spodku, budou zrušeny stávající železniční přejezdy a nahrazeny mimoúrovňovým silničním nadjezdem a lávkami pro pěší. Dále bude provedena rekonstrukce železničních mostů a propustků atd. 
	3 220 739 506

	SŽ
	Optimalizace trati Praha Smíchov (mimo) - Černošice (mimo)
	Náplní díla je především rekonstrukce železničního spodku a svršku, rekonstrukce mostů, propustků, nástupišť, modernizace technologických zařízení v celé délce stavby a dalších částí železniční infrastruktury. 
	3 075 896 638

	ČEPS
	V490/491 – vedení 400 kV PRE – VIT (P.0390)
	V490/491 – vedení 400 kV PRE – VIT (P.0390), stavebně-montážní práce. 
	2 534 650 000

	ŘSD
	I/68 Třanovice – Nebory
	Výstavba silnice I/68 Třanovice – Nebory kategorie S24,5/100 v délce 6,09 km.
	2 144 978 290

	ŘVC
	Silniční most přes Labe mezi Valy a Mělicemi 
	Předmětem veřejné zakázky je provedení odstranění stávajícího nevyhovujícího mostu přes Labe mezi obcemi Valy a Mělice a následná výstavba nového ocelového mostu na stejném místě.
	2 132 004 751

	SŽ
	Změna trakční soustavy na AC 25 kV, 50 Hz v úseku Nedakonice – Říkovice
	Předmětem díla je vyhotovení DSP a zhotovení stavby „Změna trakční soustavy na AC 25 kV , 50 Hz v úseku Nedakonice - Říkovice“, jejímž cílem je změna systému napájení trakčního vedení ze stávajících 3 kV DC na 25 kV AC, 50 Hz.    
	2 090 305 277

	ŘSD
	D48 Frýdek-Místek, obchvat – II. etapa
	Předmětem zakázky je výstavba II. etapy silničního obchvatu města Frýdek-Místek. Jedná se o novostavbu čtyřproudé směrově dělené silnice v délce 4,366 km. Součástí stavby jsou přeložky komunikací a inženýrských sítí.
	1 975 799 472

	SŽ
	„Zvýšení traťové rychlosti v úseku Oldřichov u Duchcova – Bílina“
	Předmětem stavby je kompletní rekonstrukce traťového úseku Oldřichov u Duchcova – Bílina (mimo), v úseku km 21,823 – 33,440. V řešeném úseku na ní leží železniční stanice Oldřichov u Duchova (km 22,9) a zastávky Duchcov (km 26,4), Želénky (km 28,5) a Chotějovice (km 32,0).
	1 912 882 831

	TSK hl. m. Prahy
	Rámcová smlouva na běžnou a souvislou údržbu pozemních komunikací na území hl. m. Prahy
	Na základě uzavření rámcové smlouvy je prováděna běžná a souvislá údržba a opravy pozemních komunikací na území hl. m. Prahy dle aktuálních potřeb zadavatele.  
	1 900 000 000

	Pražské vodovody a kanalizace
	Provádění oprav vodovodu
	Předmětem plnění je realizace plánovaných oprav a havarijních oprav vodovodu na území hl. m. Prahy, případně v dalších lokalitách, v níž zadavatel provozuje vodovody. Součástí předmětu plnění je také zřízení a využívání vybavených provozoven rozmístěných na správním území hl. m. Prahy. 
	1 806 627 553

	ŘSD
	D1 modernizace – úsek 23, EXIT 168 Devět křížů – EXIT 178 Ostrovačice
	Předmětem plnění VZ je modernizace; současně s modernizací vozovky bude provedena úprava kategorie z původní kategorie D26,5 na kategorii D28 
	1 724 245 143

	ŘSD
	I/38 Havlíčkův Brod JV obchvat
	Realizace JV obchvatu Havlíčkova Brodu. K základním požadavkům patří dosažení parametrů silnice I. třídy, bezkolizní křížení s železničními tratěmi a vodotečemi, zachování stávajících dopravních spojení a propojení nové komunikace na stávající silniční systém. 
	1 598 344 404

	ŘSD
	D1 modernizace – úsek 19, EXIT 141 V. Meziříčí západ – EXIT 146 V. Meziříčí východ
	Předmětem plnění VZ je modernizace; současně s modernizací vozovky bude provedena úprava z původní kategorie D26,5 na kategorii D28. Součástí stavby je i úprava příčných sklonů vozovky, doplnění případně prodloužení nebo rozšíření přídavných pruhů.
	1 583 035 081

	SŽ
	Zvýšení traťové rychlosti v úseku Valašské Meziříčí – Hustopeče nad Bečvou
	Železniční svršek a spodek, včetně odvodňovacích zařízení bude rekonstruován v rozsahu km 15,991 – 24,039. Budou rekonstruovány železniční mosty a propustky, vybudován jeden nový žel. most – budoucí podjezd pod tratí, bude rekonstruován silniční most atp.
	1 541 675 936


Zdroj: http://www.isvz.cz/ISVZ/Podpora/ISVZ_open_data_vz.aspx
Tabulka 6: Veřejné zakázky na stavební práce s výslednou cenou od 137 366 000 Kč, 2020
	Zadavatel
	Název VZ
	Stručný popis
	Konečná hodnota (Kč)

	SŽ
	Modernizace železničního uzlu Pardubice
	Předmětem je realizace rekonstrukce železniční stanice Pardubice, včetně napojení na stávající traťové úseky. Stavba řeší i stavební připravenost pro následnou realizaci navazující zapojení trati „Výstavba Ostřešanské spojky“. 
	 5 599 573 375,00 

	SŽ
	Optimalizace traťového úseku Mstětice (mimo) - Praha-Vysočany (včetně)
	Předmětem díla je zhotovení stavby „Optimalizace traťového úseku Mstětice (mimo) – Praha-Vysočany (včetně)“ včetně dopracování realizační dokumentace a včetně dokumentace skutečného provedení.
	 4 198 527 657,98 

	SŽ 
	Velim - Poříčany, BC
	Předmětem plnění je zhotovení stavby "Velim - Poříčany, BC", která řeší odstranění úzkých míst na vybraných předdefinovaných úsecích železničních Core Network koridorů v České republice. 
	 3 829 960 282,11 

	ŘSD
	D55, 5506 Napajedla - Babice, 3. etapa a D55, 5507 Babice - Staré Město
	Předmětem plnění veřejné zakázky je vybudování stavby dálnice D55, která se skládá ze dvou dílčích částí, a to 5506 Napajedla - Babice, 3. etapa a 5507 Babice - Staré Město.
	 2 849 986 668,00 

	SŽ
	Dětmarovice - Petrovice u K. - státní hranice PR, BC
	V rámci projektu je navržena sanace železničního spodku, obnova železničního svršku, vybudování nástupišť, a to včetně nástupišť ostrovních s mimoúrovňovým bezbariérovým přístupem. 
	 2 657 239 183,80 

	SŽ
	Elektrizace trati vč. PEÚ Brno - Zastávka u Brna, 1. etapa
	Jedná se o traťový úsek Brno - Střelice (včetně), který je součástí celostátní dráhy Brno - Jihlava a tvoří neelektrizovanou spojnici, mezi těmito stanicemi. 
	 2 228 786 243,75 

	SŽ
	Uzel Plzeň, 5.stavba - Lobzy - Koterov
	Stavba řeší rekonstrukci stávající železniční tratě v úseku km 343,459 (evidenční staničení km 343,447) - km 347,308. 
	 2 199 813 313,72 

	ŘSD
	I/42 Brno, VMO Žabovřeská I - etapa II
	Předmětem veřejné zakázky je přestavba části VMO od MÚK Hlinky po spojovací komunikaci přes řeku Svratku na ulici Veslařskou (cca km 2,1 - 3,0 projektového staničení). 
	 2 034 998 130,24 

	SŽ
	Rekonstrukce traťového úseku Křižanov – Sklené nad Oslavou
	Předmětem je kompletní rekonstrukce traťového úseku Křižanov – Sklené nad Oslavou, včetně rekonstrukce ŽST Křižanov a rekonstrukce traťového zabezpečovacího zařízení traťového úseku Velké Meziříčí – Křižanov. 
	 1 898 816 704,35 

	SÚS Ústeckého kraje
	Rámcová dohoda na zhotovitele souvislých oprav živičných povrchů silnic 
	Předmětem plnění veřejné zakázky je uzavření Rámcové dohody s dodavateli zajišťujícími souvislé opravy živičných povrchů silnic v majetku Ústeckého kraje na dobu 48 měsíců od podpisu Rámcové dohody maximálně se 7 účastníky.
	 1 800 000 000,00 

	SÚS Plzeňského kraje
	Městský okruh úsek Křimická - Karlovarská
	Jedná se o veřejně prospěšnou stavbu části Městského okruhu mezi ulicemi Chebská a Karlovarská v Plzni. Stavba navazuje v km 2,450 na stavbu "Městský okruh Domažlická - Křimická v Plzni".
	 1 791 832 812,28 

	SŽ
	Elektrizace trati vč. PEÚ Brno - Zastávka u Brna, 1. etapa
	Jedná se o traťový úsek Brno - Střelice (včetně), který je součástí celostátní dráhy Brno - Jihlava a tvoří neelektrizovanou spojnici, mezi těmito stanicemi. Stavba bude řešit vlastní elektrizaci trati včetně předelektrizačních úprav. 
	 1 778 559 610,00 

	Plzeňské městské dopravní podniky
	Rekonstrukce vozovny Slovany Plzeň, Slovanská alej 35
	Předmětem plnění této Veřejné zakázky je kompletní zhotovení díla spočívajícího v rekonstrukci Areálu vozovny Slovany a výstavby s tím související infrastruktury na adrese Slovanská alej 35, Plzeň.
	 1 697 894 702,32 

	ŘSD
	D1 Modernizace, úsek 12, EXIT 90 Humpolec - EXIT 104 Větrný Jeníkov (2020)
	Současně s modernizací vozovky bude provedena úprava kategorie dle současně platné ČSN 73 6101 tak, tj. úprava z původní kategorie D26,5 na kategorii D28 (kategorie D27,5 dle ČSN 73 6101 s rozšířeným středním dělicím pásem o 0,5m na 4,0m). 
	 1 398 417 101,71 

	SŽ
	Rekonstrukce žst. Bohosudov
	Předmětem díla je zhotovení stavby "Rekonstrukce žst. Bohosudov" včetně dopraování dokumentace zhotovitele - souhrnného řešení pro provozní soubory a stavební objekty a vypracování dokumentace skutečného provedení stavby. 
	 1 382 397 560,92 

	Krajská zdravotní
	Nový pavilon Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem
	Předmětem plnění veřejné zakázky je výstavba nového pavilonu Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem, o.z. s operačními sály, odděleními JIP a standardními lůžkovými odděleními vč. umístění kardiochirurgie.
	 1 154 953 138,59 

	ŘSD
	I/11 Opava, severní obchvat - západní část
	Předmětem zakázky je výstavba posledního z úseků severovýchodního obchvatu sil. I/11 kolem města Opava. 
	     994 162 520,19 

	ŘSD
	I/27 Šlovice - Přeštice, přeložka
	Účelem stavby je převedení silnice I/27 na kapacitní čtyřpruhovou komunikaci, která bezpečně převede vysokou dopravní zátěž a vyřeší problematiku průchodu silnice I/27 obcí Horní Lukavice jejím obchvatem a odstraní nehodový úsek v prostoru Vysoké. 
	     911 757 757,26 

	ŘSD
	I/67 Karviná - obchvat
	Předmětem zakázky je novostavba pozemní komunikace, která bude sloužit jako jihozápadní obchvat Karviné. Hlavní trasa je projektována v kategorii S 11,5/80, resp. MS4d 20/20/80 a MS 16,5/80 v KÚ. 
	     898 804 202,42 

	Ostravská univerzita
	Výstavba nového kampusu 
	Předmětem veřejné zakázky je výstavba nového kampusu na Černé louce, a to zejména budov „Univerzitní zázemí sportu a behaviorálního zdraví“, „Nové budovy fakulty umění“ a podzemního parkoviště pod budovou „Univerzitní zázemí sportu a behaviorálního zdraví“.
	     874 749 764,35 


Zdroj: http://www.isvz.cz/ISVZ/Podpora/ISVZ_open_data_vz.aspx
Nejčetnější zadavatele zakázek na stavební práce v řazení dle celkové konečné hodnoty zadaných zakázek v roce 2019 a dle průměrné konečné hodnoty veřejné zakázky uvádí následující tabulka (v tabulce je opět uvedeno dvacet nejvyšších hodnot, celý výčet je pak obsažen v Příloze 1). 
Tabulka 7: Největší zadavatelé stavebních prací dle celkové konečné hodnoty VZ zadaných v roce 2019 a 2020
	Zadavatel
	Celková konečná hodnota VZ
	Průměrná hodnota VZ

	2019
	
	

	Ředitelství silnic a dálnic ČR
	57 154 656 568,72
	160 550 965,20

	Správa železniční dopravní cesty, státní organizace
	30 653 211 761,56
	625 575 750,24

	Technická správa komunikací hl. m. Prahy, a.s.
	20 920 000 000,00
	348 666 666,67

	ČEPS, a.s.
	5 715 515 000,00
	952 585 833,33

	Ředitelství vodních cest ČR
	3 428 295 830,33
	1 228 038 760,42

	Dopravní podnik hl. m. Prahy, akciová společnost
	3 327 261 091,77
	112 065 131,96

	Statutární město Brno
	2 664 738 358,43
	22 629 050,05

	Kraj Vysočina
	2 127 447 378,90
	64 468 102,39

	Středočeský kraj
	1 994 196 046,93
	49 854 901,17

	Pražské vodovody a kanalizace a.s.
	1 806 627 553,80
	1 806 627 553,80

	Statutární město Ostrava
	1 766 077 573,78
	22 946 124,26

	Univerzita Karlova
	1 665 202 860,78
	212 131 410,27

	Dopravní podnik města Brna, a. s.
	1 496 844 925,00
	1 496 844 925,00

	Statutární město Plzeň
	1 432 559 464,91
	32 254 297,25

	Královéhradecký kraj
	1 411 613 799,88
	36 195 225,64

	Ústecký kraj 
	1 333 728 409,19
	41 591 781,33

	Olomoucký kraj 
	1 303 292 202,77
	79 570 883,16

	Statutární město Kladno
	1 226 024 727,00
	175 146 389,57

	Pardubický kraj
	1 203 167 034,03
	30 079 175,85

	Povodí Moravy, s.p.
	1 196 100 001,22
	26 002 173,94

	2020
	
	

	Ředitelství silnic a dálnic ČR
	76 746 820 411
	157 268 075

	Správa železnic, státní organizace
	37 188 980 158
	1 282 378 626

	Krajská správa a údržba silnic Středočeského kraje, p.o.
	3 111 092 835
	34 187 833

	Kraj Vysočina
	2 977 100 636
	74 427 516

	Správa a údržba silnic Plzeňského kraje, p.o.
	2 655 456 662
	57 727 319

	Plzeňské městské dopravní podniky, a.s.
	1 697 894 702
	1 697 894 702

	Hlavní město Praha
	1 506 365 303
	36 740 617

	Královéhradecký kraj
	1 438 973 223
	35 096 908

	Ministerstvo financí
	1 382 528 247
	138 252 825

	Ministerstvo obrany
	1 369 701 578
	26 340 415

	Pardubický kraj
	1 330 448 674
	35 958 072

	Technická správa komunikací hl. m. Prahy, a.s.
	1 303 206 945
	42 038 934

	Statutární město Ostrava
	1 296 829 345
	24 939 026

	OKD, a.s.
	1 283 876 620
	256 775 324

	Statutární město Brno
	1 274 921 286
	17 464 675

	E.ON Distribuce, a.s.
	1 269 415 431
	126 941 543

	Ústecký kraj
	1 268 465 123
	55 150 658

	Liberecký kraj
	1 264 824 104
	28 107 202

	Krajská zdravotní, a.s.
	1 167 075 396
	583 537 698

	Statutární město Kladno
	1 164 169 236
	166 309 891


Zdroj: http://www.isvz.cz/ISVZ/Podpora/ISVZ_open_data_vz.aspx
Tabulka 8: Největší zadavatelé stavebních prací dle průměrné hodnoty VZ, 2019
	Zadavatel
	Celková konečná hodnota VZ
	Průměrná hodnota VZ

	2019
	
	

	Pražské vodovody a kanalizace a.s.
	1 806 627 553,80
	1 806 627 553,80

	Dopravní podnik města Brna, a. s.
	1 496 844 925,00
	1 496 844 925,00

	Ředitelství vodních cest ČR
	3 428 295 830,33
	1 228 038 760,42

	ČEPS, a.s.
	5 715 515 000,00
	952 585 833,33

	Správa železniční dopravní cesty, státní organizace
	30 653 211 761,56
	625 575 750,24

	Nemocnice České Budějovice a.s.
	1 091 876 062,00
	519 904 237,25

	Letiště Praha, a.s.
	872 742 977,96
	436 371 488,98

	OKD,a.s.
	850 485 974,00
	425 242 987,00

	Technická správa komunikací hl. m. Prahy, a.s.
	20 920 000 000,00
	348 666 666,67

	Hasičský záchranný sbor hl. m. Prahy
	285 385 662,53
	285 385 662,53

	CHOPOS
	268 719 822,94
	268 719 822,94

	České dráhy, a.s.
	219 972 504,37
	219 972 504,37

	SŠ - Centrum odborné přípravy technickohospodářské
	219 844 995,00
	219 844 995,00

	Úřad práce České republiky
	214 883 792,27
	214 883 792,27

	Univerzita Karlova
	1 665 202 860,78
	212 131 410,27

	Svazek obcí pro vodovody a kanalizace Šlapanicko
	175 799 500,00
	175 799 500,00

	Statutární město Kladno
	1 226 024 727,00
	175 146 389,57

	Oblastní nemocnice Mladá Boleslav, a.s.
	173 898 680,03
	173 898 680,03

	Obec Bořetice
	168 999 000,00
	168 999 000,00

	Ředitelství silnic a dálnic ČR
	57 154 656 568,72
	160 550 965,20

	2020
	
	

	Plzeňské městské dopravní podniky, a.s.
	1 697 894 702
	1 697 894 702

	Správa železnic, státní organizace
	37 188 980 158
	1 282 378 626

	Nejvyšší kontrolní úřad
	676 108 579
	676 108 579

	Krajská zdravotní, a.s.
	1 167 075 396
	583 537 698

	Letiště Praha, a.s.
	973 850 000
	486 925 000

	Vodovody a kanalizace Mladá Boleslav, a.s.
	936 365 378
	468 182 689

	STaRS Karviná s.r.o.
	398 439 146
	398 439 146

	Město Jesenice
	314 000 000
	314 000 000

	Pražská vodohospodářská společnost a.s. 
	627 245 184
	313 622 592

	Vodovody a kanalizace Pardubice, a.s.
	620 842 724
	310 421 362

	Ostravská univerzita
	914 902 098
	304 967 366

	OKD, a.s.
	1 283 876 620
	256 775 324

	ČEPS, a.s.
	235 000 000
	235 000 000

	SŠ – Centrum odborné přípravy technickohospodářské
	219 844 995
	219 844 995

	Kanalizace ČOV svazek obcí Pěnčín – Laškov
	217 446 517
	217 446 517

	Centrum Český Krumlov a.s.
	217 349 978
	217 349 978

	Ministerstvo životního prostředí
	215 000 000
	215 000 000

	Severočeská teplárenská, a.s.
	208 200 000
	208 200 000

	Moravská zemská knihovna v Brně
	199 480 000
	199 480 000

	Obec Velká Polom
	199 097 798
	199 097 798


Zdroj: http://www.isvz.cz/ISVZ/Podpora/ISVZ_open_data_vz.aspx
Další tabulka v této kapitole ukazuje počet zakázek s hodnotou vyšší než 137 mil. Kč (tj. hranicí pro nadlimitní stavební zakázky do roku 2021), které jednotliví zadavatelé v období 2017-2020 poptávali. Jak bude zřejmé, je v ČR několik (cca 20) velkých zadavatelů, kteří zadávají takto velké zakázky pravidelně. U ostatních zadavatelů se pak jedná o nepravidelné akce. Tabulka obsahuje subjekty, které v uvedených 4 letech zadaly 3 a více zakázek s hodnotou vyšší než 137 mil. Kč. Celkový výčet je obsažen v Příloze 1. Subjektů, které v letech 2017-2020 takovou zakázku zadaly alespoň jednou, je cca 200.
Tabulka 9: Počty veřejných zakázek s hodnotou větší než 137 mil. v období 2017-2020
	Subjekt
	2017
	2018
	2019
	2020

	Ředitelství silnic a dálnic ČR
	29
	26
	48
	55

	Správa železnic, státní organizace
	20
	18
	24
	28

	ČEPS, a.s.
	9
	4
	6
	1

	Dopravní podnik hl. m. Prahy, a.s.
	4
	2
	6
	1

	Statutární město Brno
	4
	6
	2
	

	Kraj Vysočina
	
	1
	3
	5

	Statutární město Kladno
	
	1
	2
	5

	Ministerstvo financí
	3
	2
	1
	2

	Ústecký kraj
	
	2
	3
	3

	Hlavní město Praha
	1
	4
	
	2

	Letiště Praha, a.s.
	1
	2
	2
	2

	Jihočeský kraj
	2
	1
	2
	1

	Univerzita Karlova
	
	4
	2
	

	Krajská správa a údržba silnic Středočeského kraje, p.o.
	
	
	1
	5

	ČEPRO, a.s.
	
	
	1
	4

	Ministerstvo životního prostředí
	4
	
	
	1

	Statutární město Plzeň
	
	1
	3
	1

	Povodí Moravy, s.p.
	2
	
	3
	

	Královéhradecký kraj
	
	2
	2
	1

	ČEZ Distribuce, a. s.
	3
	
	
	2

	Olomoucký kraj
	2
	
	3
	

	Ředitelství vodních cest ČR
	
	
	4
	1

	Středočeský kraj
	
	1
	3
	

	Pardubický kraj
	
	
	1
	3

	Nemocnice České Budějovice a.s.
	1
	1
	1
	1

	Liberecký kraj
	
	2
	
	2

	Statutární město Ostrava
	
	
	2
	1

	Armádní Servisní, p.o.
	1
	1
	
	1

	Česká zemědělská univerzita v Praze
	
	2
	1
	

	Karlovarský kraj
	1
	
	1
	1

	České dráhy, a.s.
	1
	
	1
	1

	Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem
	
	1
	
	2

	Moravskoslezský kraj
	
	2
	
	1

	OKD, a.s.
	
	
	1
	2


Zdroj: Analýza subjektů potenciálně dotčených připravovanou povinností využití metody BIM, ČAS 2021
Co je to BIM
Informační management staveb (BIM) je proces vytváření, užití a správy dat o stavbě během celého jejího životního cyklu. V současnosti již běžně využívaná zkratka BIM byla v minulosti využívána pro spojení „Building Information Modelling“. Nyní se však ve stavebnictví využívá zkratka BIM ve smyslu „Building Information Management“, který možná lépe vystihuje, co použití BIM umožňuje – tedy zejména tvorbu, správu a řízení informací o stavbě s využitím informačního modelování. Metoda informačního managementu staveb se využívá pro efektivní správu a řízení informací spojených se stavbami v průběhu celého jejich životního cyklu.
Principy informačního managementu, které jsou známy od roku 1974, se v poslední dekádě rozšířily masivněji do praxe. Děje se tak především díky potenciálu informačního managementu, které přináší úspory, snižování rizik, použití efektivních a cenově dostupných technologií a systémů řízení založených na analýze dat. Úspory jsou realizovány díky tomu, že všechna data o stavbě jsou v digitální formě dostupná z jednoho zdroje a lze je tedy i nadále využívat a čerpat z nich cenné informace o jejím stavu. Na základě výstupů metody BIM lze snáze naplánovat práce nutné pro provedení stavby a další související aktivity. Informační management jako metoda práce je obecně použitelná na jakoukoli stavbu. Uplatní se nejen v segmentu pozemních staveb, ale také třeba v dopravním stavitelství, vodním stavitelství, speciálním stavitelství či inženýrském stavitelství obecně.
Informační model stavby (IMS) si lze představit jako soubor informací, které souvisí s přípravou a prováděním stavby a jsou důležité i pro její správu a údržbu v rámci užívání stavby (facility management). Databáze zahrnuje data o stavbě od jejího prvotního návrhu, přes výstavbu, následnou správu a případné změny dokončené stavby, až po odstranění stavby a uvedení prostoru do původního stavu. Informační model stavby je obvykle tvořen digitálním modelem stavby a dalšími souvisejícími informacemi o stavbě v elektronické podobě. Digitální model stavby je tvořen grafickými informacemi zahrnujícími reprezentaci geometrie stavby v třírozměrném prostoru a vybranými negrafickými informacemi popisujícími vlastnosti stavby a jejich částí. Informační model stavby pokrývá celý životní cyklus stavby, od fáze záměru, povolovacího procesu, provádění výstavby, užívání a správy stavby až po odstranění. Nedílnou součástí informačního modelu stavby je dokumentace týkající se stavby – tzn. projektová dokumentace ve smyslu § 157 nového stavebního zákona. 
Do databáze přispívají svým dílem všichni účastníci stavebního procesu. Pro dosažení maximálního přínosu při použití metody BIM by žádná ze stran zainteresovaných v životním cyklu stavby neměla odmítat používat IMS a měla by do něj vkládat aktuální informace. Zásadní výhodou tohoto principu spolupráce a přístupu k informacím o stavbě je spolupráce bez ztráty dat a zachování přístupu k jejich aktuální verzi. To neznamená, že musí do modelu všichni vložit všechny své vědomosti a data. Měli by ale sdílet informace, které jsou potřebné pro ostatní účastníky nejen stavebního procesu, ale celého životního cyklu stavby.
Mnohdy bývá mylně za informační model stavby považován samotný digitální model stavby (často označovaný jako 3D model), a to i v odborných kruzích. Zde je potřeba si uvědomit, že BIM ve své podstatě zahrnuje nejen vlastní informace, ale také pravidla pro zacházení s nimi a digitální model stavby (DIMS) je pouze jedním z mnoha možných způsobů prezentace těchto informací.
Negeometrické a doplňující informace (používá se označení vlastnosti, někdy též parametry, atributy) jednotlivých prvků, z nichž je DIMS model složen, mohou obsahovat konstrukční, materiálové a užitné vlastnosti, pozice v harmonogramu výstavby, jednotkovou cenu, harmonogram kontrol a výměn, investiční a provozní náklady a další. Tímto způsobem lze vytvořit model skutečného objektu, který slouží nejenom při navrhování a provádění stavby, ale především při jejím provozování a údržbě.

Zdroj: ČAS
Technickým srdcem celé metody BIM je společné datové prostředí (CDE – Common Data Environment), představující prostor pro databáze a záznam veškerých dat o stavbě včetně nástrojů pro jejich obsluhu. Tedy nejen digitální model stavby (3D model) a jeho negeometrická data, ale i všechny další dokumenty, záznamy o komunikaci mezi účastníky projektu a procesy v jednotlivých fázích životního cyklu stavby. (Koncepce (2017)[footnoteRef:14])[footnoteRef:15] [14:  Koncepce zavádění metody BIM v České republice (2017). MPO, září 2017]  [15:  Vzhledem k vývoji celého oboru se terminologie a procesy vyvíjejí a přizpůsobují tak, aby pokryly co nejvíce oborů zapojených pro procesů spojených se stavebnictvím. Proto byly v porovnání s Koncepcí některé pojmy v předchozích odstavcích zpřesněny. Smysl sdělení však zůstal zachován.] 

Další pojmy, které jsou používány v souvislosti s BIM a mohou se objevit v následujících kapitolách RIA:
Matějka (2017)[footnoteRef:16] uvádí následující pohled na informační model stavby formou vícerozměrného modelování:  [16:  Matějka, Petr. Rizika související s implementací Informačního modelování budov (BIM). Disertační práce. Praha: ČVUT, Fakulta stavební, 2017] 

· 3D (geometrie) 
· vizualizace a animace, 
· detekce kolizí, 
· podklady pro prefabrikaci, 
· 4D (čas) 
· plánování a řízení výstavby, 
· vizualizace harmonogramu, 
· 5D (náklady) 
· výkazy výměr, 
· rozpočtování v reálném čase, 
· analýza celkových nákladů a LCC (Life Cycle Cost(s) (Náklady po dobu životnosti)), 
· 6D (provozní informace) 
· management prostor, 
· tvorba CMMS (Computerized Maintenance Management System (software, který pomáhá udržovat a řídit informace o údržbě zařízení)), 
· zkoumání alternativ provozu, 
· usnadnění renovací a rekonstrukcí, 
· management životního cyklu, 
· 7D (informace spojené se zelenou výstavbou a udržitelností) 
· energetické analýzy, 
· LCA (Life-Cycle Assessment (hodnocení životního cyklu výrobků či služeb)). 
Za významné zástupce nástrojů BIM lze považovat zejména softwarové (SW) nástroje. Jednotlivé zástupce těchto skupin lze dělit a je mezi nimi možné identifikovat různé vazby. Pro nástroje na obecné úrovni platí, že je lze sdružovat do skupin, v závislosti na jejich kompatibilitě. Takové skupiny tvoří platformy. Platformy mohou zastřešovat například portfolio některého z dodavatelů softwarových nástrojů, ale mohou také být na dodavateli nezávislé[footnoteRef:17]. V běžné praxi dochází k práci s větším množstvím nástrojů a jednou či více platformami. Vzniká tak komplexní systém, který lze nazvat prostředím (příklad obecných vztahů viz následující obrázek). (Matějka (2017)) [17:  V zásadě by měly být na dodavateli softwarového nástroje nezávislé. Z tohoto důvodu je potřeba obecně stanovit potřebný rozsah a strukturu dat.] 

Obrázek 9: SW nástroje BIM pro celý životní cyklus stavby

Zdroj: Příručka BIM[footnoteRef:18] [18:  BIM Příručka pro investory. Kolektiv autorů CzBIM (2018). Odborná rada pro BIM, Praha 2018. Dostupné z https://issuu.com/czbim/docs/bim-prirucka-pro-investory  ] 

I dle Matějky (2017) jsou softwarové nástroje BIM velmi často ne zcela správně řazeny mezi CAD aplikace (Computer Aided Design (počítačem podporované navrhování)). Modely jsou v CAD reprezentovány 3D zobrazením geometrie navrhovaného objektu. BIM pracuje nejen s geometrickými informacemi o stavbě, ale i s dalšími informacemi – viz výše. Softwarové 3D modelování je tedy, jak již bylo řečeno, pouze jednou ze složek BIM. Dle Matějky lze existující softwarové nástroje dělit dle použití na:
· nástroje pro tvorbu modelu, 
· nástroje pro analýzu modelu, 
· nástroje pro výrobu, 
· nástroje stavebního managementu, 
· nástroje pro kalkulace a rozpočtování, 
· nástroje pro časové plánování a tvorbu harmonogramů, 
· nástroje pro spolupráci (IPC), 
· nástroje vizualizace, 
· nástroje pro FM (Facility Management (správa majetku))(CAFM systémy (Computer Aided Facilities Management (softwarový nástroj obsluhující informační systém pro facility management)), CMMS (Computerized Maintenance Management System (software, který pomáhá udržovat a řídit informace o údržbě zařízení))), 
· nástroje pro práci s vybavením. 
Vzhledem k roztříštěnosti trhu a neustálému vývoji nových softwarových nástrojů a konkurenčnímu boji jednotlivých dodavatelů je významným tématem interoperabilita těchto nástrojů. Interoperabilita je zajištěna využitím otevřených datových schémat a formátů a jejich správnou implementací v softwarových nástrojích. Softwarové nástroje umožňují export a import dat v různých formátech, v rámci jednotných platforem ale také umožňují pracovat v režimu přímého napojení na informační databázi. Je zřejmé, že práce v rámci jedné platformy je výhodnější, nicméně ne vždy je možná, například z důvodu funkčnosti nástrojů v rámci platformy nebo kvůli spolupráci s jinými účastníky výstavbového projektu. Významným formátem v tomto ohledu je otevřený formát IFC (Industry Foundation Classes (Schéma a datový formát)), specifikovaný ČSN EN ISO 16379, který obsahuje standardizované definice objektů a jistou míru kompatibility mezi jednotlivými nástroji umožňuje. Vzhledem k dlouhému životnímu cyklu stavby IFC umožňuje čitelnost dat i po uplynutí doby, kdy většina softwarových produktů svůj interní formát již změnila. Zadavatel samozřejmě může požadovat k otevřenému schématu IFC i formát nativní podle systému, který konkrétní vítězný uchazeč zakázky využívá. Tento formát však kvůli zamezení diskriminace nesmí být požadován specificky. Tento formát pak může být podkladem pro další úpravy DiMS v budoucnu.
Dalšími zkratkami obecně používanými ve spojitosti s BIM jsou 
· BEP (BIM Execution Plan, Prováděcí plán pro BIM) - dokument popisující základní parametry projektu, role, zodpovědnosti účastníků, základní podmínky pro předávání modelů pro BIM, používané nástroje a základní termíny.
· EIR (v případě britských standardů) nebo Pre-contract BEP (v případě standardů USA) - tyto dokumenty slouží jako podklad pro výběr zhotovitele a BEP na ně navazuje, případně je ještě doplněn tzv. Post-contract BEP. 
· BIM Protokol – určuje pravidla pro tvorbu, předání a užívání informačních modelů a obecně nastavuje podmínky a pravidla spolupráce v digitálním světě – především tedy sdílení a předávání digitálních informací.
· Ještě jednou pro zdůraznění jeho důležitosti CDE – digitální úložiště pro ukládání a sdílení všech společných informací o stavbě. Může obsahovat všechny potřebné informace a dokumenty, které jsou vytvářeny a sdíleny nejen během procesu navrhování a výstavby, ale také během následujících etap životního cyklu stavby.
Také ČR z výše uvedených pojmů a zahraniční praxe vychází. Dle ČSN EN ISO 19650 je příloha základních smluvních ujednání obecně nazývána informační protokol, kdy u nás je konkretizován názvem BIM Protokol a BEP je jeho součástí. Účelem protokolu je obdobně jako ve výše uvedeném podpořit spolupráci v rámci projektového týmu BIMu, zavést společné standardy, zásady spolupráce a pracovní metody. Protokol stanovuje, že členové projektového týmu BIMu jsou povinni dodat stanovené součásti svých prací/služeb za použití informačních modelů a společného datového prostředí (CDE). Protokol vymezuje informační modely, které musí vytvořit dodavatel v rámci spolupráce projektového týmu BIMu, a zavádí specifické povinnosti, závazky a omezení související s používáním těchto informačních modelů. Všechny strany podílející se na používání, tvorbě a dodávce informačních modelů pro dílo (členové projektového týmu BIMu) jsou povinny připojit BIM protokol jako přílohu ke svým smlouvám v rámci dodavatelských řetězců. Tím je zajištěno, že všechny subjekty vytvářející a dodávající informační modely přijmou společné standardy práce popsané v protokolu a že všechny strany používající informační modely mají jednoznačné právo vymáhat dodržování těchto standardů. Protokol mohou využívat rovněž další nepřímí účastníci výstavby například za účelem stanovení společného standardu práce. (Zdroj: https://www.koncepcebim.cz/280-bim-protokol)

Zdroj: https://www.koncepcebim.cz/280-bim-protokol
V neposlední řadě je třeba ve spojitosti s BIM zmínit i zkratku GIS (geografický informační systém), neboť při posuzování potřebných vstupů pro plánování, návrh a výstavbu nových staveb se ukazuje jako důležité téma propojení s daty z oblasti geografických informací. Vzniká tak na jednu stranu potřeba zajištění interoperability mezi geografickými informacemi a daty vzniklými využitím BIM, neboť dochází k přenosu zejména prostorových dat, popisujících zemní těleso, z GIS do BIM nástrojů, které pak následně s tělesem pracují. Na druhou stranu zde vznikají další příležitosti, jak v budoucnu BIM či jeho výstupy smysluplně využívat.
Co je digitální vystavěné prostředí (DVP)
Pokud si vypůjčíme např. definici VANZI[footnoteRef:19], může jít o autorizovaný, spojený, bezpečný a certifikovaný soubor 3D dat, který umožňuje modelovat přirozené a vybudované prostředí pomocí určitého softwaru a hardwaru. „Spojený“ přitom znamená, že digitální vystavěné prostředí je tvořeno samostatnými soubory dat, z nichž každý je pod správou/ve vlastnictví různých subjektů a které lze bezpečně integrovat a vytvořit kompletní digitální 3D model reálných objektů v jejich prostorovém kontextu. Ideálně a v konečném důsledku zahrnuje digitální vystavěné prostředí modely všech relevantních objektů (s vnitřními i vnějšími prostory, nadzemními i podzemními), a to v různých měřítcích potřebných pro rozhodovací procesy, od celoplošných topografických map přes panoramata měst po modely budov, jejich částí, vybavení, městských mobiliářů, zeleně apod. Musí též zahrnovat určené georeference pro přesnou lokaci virtuálních objektů v kontextu reálného světa, stejně jako všechna právní či jiná omezení, plynoucí z různých zákonných, obecných či smluvních nároků. Každý model musí být rozdělen tak, aby ke každé části (a k datům s ní spojeným) bylo možné přistupovat ve vazbě na právní omezení, která se k ní vztahují. (www.vanzi.com.au; Virtual Australia and New Zealand (VANZ)) [19:  www.vanzi.com.au; VANZ – Virtual Australia and New Zealand] 

Obecně přijímanými základními principy pro digitální vystavěné prostředí jsou zásady zveřejněné CDBB[footnoteRef:20] (viz následující tabulka). [20:  Centre for Digital Built Britain – partnerství mezi Ministerstvem obchodu, energetiky a průmyslové strategie (BEIS) a University of Cambridge, které založila britská vláda v roce 2017.] 

Tabulka 10: Gemini principy digitálního vystavěného prostředí[footnoteRef:21] [21:  Dokument Gemini Principles, vydaný v roce 2018, obsahuje zásady, kterými se má řídit, v pojmosloví CDBB, národní digitální dvojče a rámec pro správu informací, který to umožní. Národní digitální dvojče je zde ekosystém propojených digitálních dvojčat, které bezpečně sdílí informace o infrastruktuře, aby nám všem poskytlo lepší výsledky.] 

	Účel: 
Musí mít jasný účel

	Veřejné dobro 
Musí být využíváno k trvalému poskytování reálného veřejného prospěchu
	Tvorba hodnoty 
Musí umožňovat vytváření hodnot a zlepšování výkonu

	Porozumění
Musí přinášet jasné porozumění do vybudovaného prostředí

	Důvěra: 
Musí být důvěryhodné

	Zabezpečení 
Musí umožnit zajištění bezpečnosti a být samo o sobě bezpečné
	Otevřenost 
Musí být co nejotevřenější
	Kvalita 
Musí být postaveno na datech odpovídající kvality

	Funkce: 
Musí fungovat efektivně

	Spojování 
Musí být založeno na standardizovaném propojeném prostředí
	Dohled
Musí mít jasné vlastnictví, správu a regulaci
	Evoluce 
Musí být schopno se přizpůsobit vývoji technologií a společnosti


Gemini principy se dle jejich autorů nesnaží odpovídat na všechny klíčové otázky spojené s digitálním vystavěným prostředím. Spíše vytvářejí kontext, v jehož rámci lze problémy identifikovat a řešit. Stejně tak principy neurčují relativní důležitost jednotlivých zásad, neboť ta se může v průběhu času měnit. 
Principy jsou organizovány do tří zastřešujících pilířů: účel, důvěra a funkce.
Prvním pilířem je účel. Každá část digitálního vystavěného prostředí i celkový rámec musí mít jasný účel. Tento pilíř vychází z předpokladu, že pokud je hlavním cílem DVP zlepšit (ekonomické, sociální, environmentální, bezpečnostní) výstupy po celou dobu životnosti objektů, každá část modelu by měla mít jasný a transparentní účel. Hlavním požadavkem je průběžně aktualizovaná a rostoucí báze dat.
Druhým pilířem je důvěra. Digitální vystavěné prostředí musí být důvěryhodné. Základní premisou je, že důvěra veřejnosti v digitální vystavěné prostředí je velmi důležitá, protože ztráta důvěry veřejnosti by přinesla velkou ztrátu v hodnotě modelu. Zdůrazňovanou podmínkou pak je, že DVP musí být „etické již od návrhu“. Nastavení pravidel upravujících správu DVP musí být transparentní, otevřené a účinné pro zajištění souladu provozování modelu s Gemini principy. Zároveň musí být DVP důvěryhodné pro vlastníky digitálních dvojčat, aby byli ochotni své modely do DVP vkládat, což je nezbytné pro efektivní fungování DVP. Proto je třeba primárně vyřešit otázky odpovědnosti a rizik.
Třetím pilířem je fungování. DVP musí fungovat a musí být uživatelům v případě potřeby k dispozici. Ve vzájemné spolupráci by měla být např. vyvinuta knihovna vytvořených a ověřených případů možného použití DVP pro demonstraci využitelných funkcí.
Pokud má být novým předpisem zavedena jakákoli povinnost spojená s tvorbou DVP, měla by nová pravidla výše uvedené zásady respektovat.
DVP lze také popsat/charakterizovat několika stupni zralosti (viz následující tabulka).
Tabulka 11: Stupně zralosti digitálního vystavěného prostředí (DVP)
	Stupeň zralosti 
	Definující principy
	Příklady použití

	0

	Zachycování reality (např. mračno bodů, drony, fotogrammetrie nebo kresby/náčrty)
	Průzkum (stávajících) brownfieldů v reálném stavu

	1

	2D/3D model (např. objektový, bez metadat nebo BIM)
	Optimalizace a koordinace


	2

	Připojení modelu k trvalým (statickým) datům, metadatům a BIMu 2 (např. dokumenty, výkresy, systémy správy majetku)
	4D/5D simulace
Design/správa majetku
BIM 2

	3

	Rozšíření o data v reálném čase (např. z IoT, senzorů)
	Provozní efektivita


	4

	Obousměrná datová integrace a interakce
	Operace na dálku, využívající umělé nebo simulované prostředí 
Kontrola fyzických dějů z digitálního prostředí

	5

	Autonomní provoz a údržba

	Kompletní samospráva s úplným dohledem a transparentností

Stupeň zralosti 0 je nejnižší úrovní. Data se shromažďují prostřednictvím různých technik průzkumů a zachycování reality (jako je skenování a zpracování mračen bodů, využití dronů, fotogrammetrie, kreseb/náčrtů atd.), které jsou alespoň přesnější a obecně i nákladově efektivnější, než byly před několika lety, a data je možné sbírat ve výrazně větším objemu, než dovolovaly tradiční metody. I tento stupeň přináší určitou hodnotu, a to díky vyšší jistotě informací o objektech, prostorovému kontextu a vyšší míře porozumění.
Stupeň zralosti 1 odpovídá modelům, které jsou čistě objektově založené (povrch, tvary atd.), bez připojených metadat nebo BIM informací. Mračna bodů ze stupně 0 mohou být proporcionálně převedena podle potřeby na objektové 2D nebo 3D modely, přičemž se předpokládá postupný posun od převážně manuálního procesu po poloautomatické metody zahrnující např. i strojové učení. Na této úrovni zralosti představuje DVP významnou hodnotu díky možnosti optimalizace a koordinací při designu/práci s objekty.
K posunu do stupně zralosti 2 dojde propojením prvků ze stupně 1 s datovými sadami, jako jsou informace o materiálech, revizní zprávy, informace z oblasti FM atd. či s údaji z BIM. Data se přidávají a stahují z existujících systémů, nejsou vložena přímo do 2D/3D modelu. Datový model v tomto stupni vyspělosti také umožňuje provádět různé víceúrovňové pravděpodobnostní simulace s objekty; lze hledat odpovědi na otázky typu: Pokud změním X, jak to ovlivní Y?
Hodnota DVP v tomto stupni zralosti spočívá v nižší chybovosti, menší nejistotě a nižších nákladech, a dále pak v možnosti rychlejšího rozhodování a spolupráce.
Na úrovni zralosti 3 jsou s pomocí senzorů, připojených zařízení a internetu věcí (IoT) dynamická/provozní data získávána a zobrazována v reálném (téměř reálném) čase a při jednosměrném pohybu z fyzického na digitální objekt. Tato data lze analyzovat, činit predikce a usnadnit rozhodování, přičemž výstupy nebo výsledky se předávají zpět k provedení aktualizací ve stávajících systémech organizace. Úroveň zralosti 3 často vyžaduje počáteční investici do sběru dat sensory, připojenými zařízeními aj.
Při stupni zralosti 4 lze stav fyzického objektu změnit prostřednictvím dvojčete, přičemž výstupy a výsledky jsou vráceny zpět a digitální dvojče aktualizováno. Operátor může například manipulovat s fyzickým ventilem či aktivovat strojní zařízení zahájením akce z digitálního dvojčete. Tato úroveň integrace vyžaduje další senzor a mechanické rozšíření fyzického objektu. Ke komunikaci může docházet také mezi digitálním dvojčetem a dalšími digitálními objekty, jako jsou další dvojčata nebo inženýrské systémy a aplikace. Tato integrace tak zahrnuje dvě cesty interakce s digitálními dvojčaty; člověk-stroj a stroj-stroj.
V budoucnu bude pravděpodobně možné dosáhnout stupně zralosti 5, kdy se bude digitální dvojče učit a vyvíjet jako živé úložiště znalostí, absorbující zkušenosti s chováním fyzického objektu, aby se mohlo stát zcela autonomní ve svých operacích, schopné reagovat na anomálie, a mohlo přijímat nezbytná nápravná opatření se zanedbatelnou nebo žádnou lidskou interakcí. Dosažení této úrovně zralosti je v současnosti čistě aspirační záležitostí. Kompletní přínosy, které by úroveň přinesla, ještě nebyly plně pochopeny[footnoteRef:22]. [22:  IET, Atkins (2019). Digitální dvojčata pro zastavěné prostředí. Dostupné z https://www.theiet.org/impact-society/sectors/built-environment/built-environment-news/2019-news/digital-twins-for-the-built-environment/] 

Nějaký 3D model zástavby má více větších měst – Praha[footnoteRef:23], Karlovy Vary[footnoteRef:24], Ostrava, Brno[footnoteRef:25], Plzeň[footnoteRef:26], Olomouc, Nymburk[footnoteRef:27], Rakovice, Orlík nad Vltavou[footnoteRef:28]. Modely se liší tím, jak jsou zpracovány a v jakém detailu, jak často se aktualizují, k čemu se používají či jak jsou přístupné. [23:  https://www.geoportalpraha.cz/cs/data/datove-sady/3d-model-prahy]  [24:  https://www.tzb-info.cz/bim-informacni-model-budovy/18452-3d-modely-mest-pronikaji-do-architektonickych-studii]  [25:  https://data.brno.cz/maps/ab1e9972a2db4cb2a4d65016bae1247b/about]  [26:  https://plzensky.denik.cz/zpravy_region/plzen-ziskala-za-sve-digitalni-dvojce-prestizni-oceneni-v-barcelone-20211123.html]  [27:  https://www.topgis.cz/cs/reference/]  [28:  https://zpravodajstvi24.cz/uzemni-plnanovani-ve-3d/#
] 

Praha
Praha má 3D model zástavby. Prozatím ho nelze nazývat modelem vystavěného prostředí, neboť neobsahuje to, co by měl model vystavěného prostředí obsahovat. 
Klíčovým aspektem budování modelu je účel jeho užití. V Praze bylo tímto důvodem územní plánování, a to ne z pohledu pořizování územních plánů v rámci výkonu přenesené působnosti, ale z pohledu    samosprávních činností nebo činností projektanta (jako jsou průzkumy a rozbory, posuzování záměrů výstavby výškových a objemových dominant v kontextu panoramatu města, objemové studie, vizualizace, prezentace pro veřejnost, co se týče nové zástavby atd.). Praha 3D model intenzivně využila např. jako analytický datový podklad pro přípravu prostorové/výškové regulace Metropolitního plánu (nového územního plánu). Bez tohoto modelu by regulaci nebylo možné připravit. Jen díky tomu, že má Praha informace o výškách budov i o charakteru střech, může zavádět regulativy obsahující požadavky na výškové uspořádání v řešeném území, charakter střech, římsy, hřebeny apod. 
S pořizováním 3D modelu začala Praha cca v roce 1999/2000, přičemž hlavním cílem, jak jsme již uvedli, bylo získat nástroj pro urbanistické analýzy dopadů nové výstavby do panoramatu města, mj. pro podporu ochrany historického centra města (tj. Pražské památkové rezervace (PPR), zapsané na seznamu kulturního dědictví UNESCO, ochranného pásma PPR apod.). Před zpracováním 3D modelu se tato problematika řešila méně přesnou a obtížně nezávisle verifikovatelnou metodou zákresů do fotografií. Proto Praha pořídila fotometricky zpracovaný virtuální model celého území s přesností výšky +/- 0,5 m. Pro účely posuzování panoramat byly v rámci Územně analytických podkladů hl. m. Prahy definovány referenční vyhlídkové body. Z těch se záměry významné z hlediska výškového nebo hmotového umisťují do modelu a posuzují relevantními stranami.
Model se sestavoval tak, že Praha v průběhu prvních 10 let jeho tvorby vypisovala veřejné zakázky na zpracování jednotlivých částí modelu (při jedné zakázce za cca 2 mil. Kč tyto činnosti stály cca 20 mil. Kč; model obsahuje odhadem 200 000 budov). Od cca roku 2010, kdy byl model plošně dokončený, se provádí roční aktualizace o změnu výstavby (dostavby, demolice, nové budovy aj.). Při aktualizaci používá Praha letecké snímkování (obdobnou metodu, jakou využívala při tvorbě modelu). Průměrný roční náklad na dílčí aktualizaci je cca 0,5 mil. Kč. Postup aktualizace je postupně převáděn z manuálního měření nad fotogrammetrickými daty k semiautomatizovaným procesům, což dále snižuje nákladovost pořizování nových dat. Dlouhodobým cílem zůstává automatická aktualizace 3D modelu zástavby.
Praha má kvůli jednotnosti model s podrobně modelovanými střechami pro celé své území (Level of detail – LOD 3). 3D model však může být zpracován v různé míře podrobnosti – od tzv. krabicového modelu vytvořeného „vytažením“ z půdorysů budov o střední výšku budovy (LOD 1), přes budovy s modelací základních tvarů střech (LOD2) až k podrobným modelům staveb včetně modelování detailů fasády, vnitřních dispozic a střešního pláště (LOD4)[footnoteRef:29]. [29:  https://www.researchgate.net/publication/302975069_An_improved_LOD_specification_for_3D_building_models] 

Náklady na vytvoření základního „krabicového“ modelu (LOD1) jsou velmi malé – model lze vytvořit z technické/katastrální mapy a z údajů o středních výškách budov. Krabicový model se dá použít pro orientační vizualizace, nelze ho však využít pro detailní vizuální analýzy. Zpracování pokročilejších 3D modelů (LOD 2-4) budov vyžaduje fotogrammetrické zpracování a/nebo modelování, čemuž odpovídá také nárůst pracnosti a související nákladovosti.
Vedle urbanistických analýz existuje mnoho dalších využití 3D modelu zástavby: mikroklimatické modelování, modelování šíření hluku, energetické analýzy, modelování znečištění ovzduší v uličních kaňonech aj. 3D model je také výborným podkladem pro vizualizaci jiných témat, protože poskytuje v řadě případů pro koncového uživatele srozumitelnější základ než klasická 2D mapa (dopravní analýzy, navigační mapy, pasporty majetku, mapy turistických cílů, aj.). 
V západní Evropě se velmi řeší energetické úspory na úrovni celých městských čtvrtí. Kvalita obálky budovy, tepelné ztráty, roční využití, potenciál využití solární nebo větrné energie na budovách aj. – tyto aspekty je možné s pomocí 3D modelu velmi dobře modelovat.
Vizualizace, které je možné vytvářet z 3D modelů, jsou důležité i proto, že jsou názorné, dá se na nich ukazovat např. zaplněnost veřejných prostor. Pokud někdo není znalý čtení z map či výkresů, v 3D modelu jednoduše rozezná jednotlivé prvky mobiliáře. Vizualizace tak podporují konstruktivnost diskuzí, příp. jejich odblokování, a zjednodušují rozhodovací proces. Prezentace formou 3D modelu je efektnější a užitečnější i pro laickou veřejnost. 
3D model může být podkladem pro simulační modelování. To Praha též již začíná provádět (např. modelování pohybu v území, motorové a bezmotorové dopravy, chodců, kritických míst).
V neposlední řadě bude v budoucnu možné 3D model využívat pro podporu posuzování souladu s regulativy v rámci územního plánování a stavebního řízení. Díky propojení digitálního územního plánu s digitálním katastrální a technickou mapou bude možné vytvářet pokročilejší nástroje na automatickou validaci splnění některých parametrů územně plánovacích regulací. Mohlo by jít o koeficient zastavěnosti, koeficient zeleně, oslunění, výškovou regulaci. I toto by mohla být motivace projektovat a realizovat záměry metodou BIM. Pokud by to motivovalo alespoň velké investory, opatření by bylo dostatečně efektivní – dle analýz IPR Praha bylo v Praze cca 90 % počtu nových bytů povoleno v letech 2000 - 2018 v rámci cca 10 % z celkového počtu vydaných územních rozhodnutí.
Vedle samotného města využívají data z 3D modelu projektanti nebo tvůrci vizualizací, a to i k herním, marketingovým a propagačním účelům. 3D model Prahy je zpřístupněn jako open data[footnoteRef:30].  [30:  https://www.geoportalpraha.cz/cs/data/otevrena-data/seznam] 

DVP je nutnou podmínkou pro realizaci opatření v oblasti SMART Cities.
3D model zástavby je v současnosti rozvíjen také pro další typy aplikací. Běží příprava datové struktury založené na standardu CityGML[footnoteRef:31] tak, aby do ní byla importovatelná data z IFC, tj. navazovala na připravovaný datový standard staveb a klasifikační systém staveb. Cílem je mít datovou strukturu, kterou bude možné popsat nejen celé budovy, ale také jejich vnitřní prostory (podlaží, pronajímané prostory) či jednotky (místnosti) a dále součásti vystavěného prostředí (stavby a zařízení) veřejného prostoru, aby je bylo možné identifikovat a vést k nim další přiřazené informace, propojovat je s majetkovou evidencí,  facility management systémy atp. Jinými slovy se směřuje k dosažení víceúrovňového modelu, který umožní vizualizovat nejen základní obálky objektů, ale též se virtuálně podívat dovnitř budov, o kterých budou informace propojeny s majetkovou evidencí, provozními informacemi, FM, vizualizovat digitální modely staveb zpracované metodou BIM v rámci 3D modelu města aj.  [31:  CityGML je otevřeným standardem používaným pro ukládání a výměnu virtuálních 3D modelů měst. Umožňuje integraci městských geodat pro použití v různých aplikacích, včetně městského a krajinného plánování, informačního managementu budov (BIM), mobilních telekomunikací, řízení katastrof, 3D katastru, cestovního ruchu, navigace vozidel a chodců, autonomního řízení a asistence při řízení, správy budov a energetických, dopravních a environmentálních simulací. Zdroj: https://www.geobusiness.cz/citygml-3-0-oficialnim-standardem-ogc/] 

Jedním z rozvojových cílů je také modelování podzemních staveb. Pro města obecně (nejen pro Prahu) jsou informace o podzemí budov – sklepech, podzemních garážích, podchodech, vestibulech, tunelech – důležité. Zejména v centrech měst, kde je velké množství objektů a je tam tak třeba řešit složité koordinace, by měl 3D model značný přínos, protože informace o podzemí jsou v současnosti těžko dostupné. 
Nový zákon by mohl v této oblasti pracovat s pojmem Informační model vystavěného prostředí, označujícím účelové seskupení informací o území, stavbách na něm a údajích o vztazích, omezeních či procesech, jež v něm probíhají, které umožňuje nevnímat každou stavbu samostatně, ale vidět ji ve vazbách i k dalším stavbám, včetně inženýrských sítí vedoucích pod/nad pozemkem, či k okolnímu veřejnému prostoru. Pro plné zhodnocení informací vznikajících metodou BIM při přípravě, provádění a provozu jednotlivých staveb nebo jejich komplexů v rámci digitalizovaných agend veřejné správy a dalších subjektů by měl být samozřejmě standardizován postup modelování vystavěného prostředí jako součást služeb eGovernmentu.
BIM v ČR
Koncepce zavádění metody BIM v České republice
Koncepce byla zpracována na základě usnesení vlády č. 958, o významu metody BIM (Building Information Modelling) pro stavební praxi v České republice s návrhem dalšího postupu pro její zavedení, ze dne 2. listopadu 2016. Vláda v něm vyjádřila podporu zavádění metody BIM v ČR v souvislosti s jejím vlivem na růst ekonomiky a konkurenceschopnosti ČR a uložila Ministerstvu průmyslu a obchodu (MPO), za podpory ostatních ministerstev, zpracovat Koncepci zavádění metody BIM v České republice.
Na vlastním zpracování Koncepce se kromě MPO podílelo zejména Ministerstvo dopravy (MD), resp. Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI), a dále experti Odborné rady pro BIM z. s. (CzBIM). Koncepce byla konzultována se širokou skupinou zainteresovaných stran zastoupených v Mezirezortní expertní skupině pro BIM (MES BIM), která byla ustavena při MPO.
V návaznosti na schválenou koncepci iniciovalo MPO zřízení odboru Koncepce BIM v rámci České agentury pro standardizaci, který byl pověřen spoluprací a realizací vybraných opatřeních specifikovaných v Koncepci zavedení metody BIM v České republice[footnoteRef:32]. [32:  Ve vládou schváleném materiálu Koncepce zavádění metody BIM v České republice (dále jen "Koncepce") bylo deklarováno, že realizaci opatření vyplývajících z harmonogramu Koncepce, která jsou v gesci MPO, bude MPO zajišťovat ve spolupráci s Úřadem pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (ÚNMZ). V dopise ministra průmyslu a obchodu ze dne 7. prosince 2017, kterým byl ÚNMZ pověřen plněním vybraných úkolů v souvislosti s realizací Koncepce, byla zmíněna možnost ÚNMZ pověřit plněním těchto opatření státní příspěvkovou organizaci Česká agentura pro standardizaci (ČAS). ČAS, jakožto státní příspěvková organizace zřízená ÚNMZ, zahájila činnost od 1. 1. 2018. V rámci agentury ČAS vznikl Odbor koncepce BIM, jakožto odborná vládní platforma pro standardizaci a metodickou podporu digitalizace stavebnictví, konkrétně pro realizaci vybraných opatření Koncepce ve spolupráci s MPO. V návaznosti na pověření ministra průmyslu a obchodu byla dne 15. května 2018 uzavřena Dohoda o spolupráci při realizaci Koncepce zavádění metody BIM v České republice stanovující formu a rozsah spolupráce MPO s ÚNMZ prostřednictvím agentury ČAS. Zdroj: MPO (https://www.mpo.cz/cz/stavebnictvi-a-suroviny/bim/spoluprace-mpo-s-unmz-a-agenturou-cas--241187/)] 

Odbor Koncepce BIM v ČAS zahájil činnost od ledna 2018 a postupně připravuje jednotlivé výstupy v podobě metodik, standardů, osvěty a vzdělávání, které mají za cíl podpořit veřejné zadavatele v jejich procesu implementace metody BIM do svých organizací a výstavbových projektů.
Pro transparentní poskytování informací o své činnosti v rámci přípravy Koncepce ČAS zřídila a provozuje portál www.koncepceBIM.cz, kde jsou průběžně zveřejňovány jednotlivé výstupy a informace jak pro veřejné zadavatele, tak i pro celou odbornou stavební veřejnost.
Celý proces přípravy provází ze strany ČAS maximální snaha o transparentnost a informovanost, nicméně vždy lze nalézt rezervy a místa pro zlepšení. 
Další formou komunikace jsou akce pořádané jak přímo MPO/ČAS, tak jednotlivými organizacemi, na kterých jsou jednotlivá témata Koncepce v různé míře detailu komunikována.
Digitalizace stavebního řízení a rekodifikace stavebního práva
Zavádění metody BIM má velice úzkou vazbu na plnění koncepce digitalizace stavebního řízení a územního plánování (dále též „DSŘ“), na níž v současnosti MMR pracuje. Jejím cílem je dle koncepčních podkladů zjednodušit opatřování si podkladů před zahájením řízení, zajistit vedení elektronického správního spisu s veškerými dokumenty a zjednodušit podání prostřednictvím interaktivních formulářů, umožnit získávání informací o stavu řízení, umožnit správu projektových dokumentací staveb ve standardizovaných formátech (pdf, dwg a IFC), aby bylo možné jejich další využití, umožnit oprávněným osobám přístup k těmto strukturovaným datům pro využití pokročilejších funkcí, jež propojí data o územním plánování, data o území a infrastruktuře s daty o stavbách a řízeních, a zefektivnit tím procesy přípravy, umisťování a povolování staveb. Realizace projektů DSŘ s návazností na další aktivity zastřešené Ministerstvem vnitra (např. DMVS, DTM) by tak měla umožnit mj. sdílení podkladů (projektové či územně plánovací dokumentace a příslušných stanovisek) pro urychlení daného procesu a zvýšenou transparentnost při jejich posuzování stavebním úřadem či úřadem územního plánování a vyjadřování se k nim z titulu dotčených orgánů.


Současný stav používání BIM v ČR
Aby bylo možné zhodnotit případné dopady zavedení povinnosti BIM, bylo třeba zjistit, jaký je stav využívání BIM v ČR, a to v rámci celého hodnotového řetězce. Následující část tak shrnuje výsledky již realizovaných výzkumů a zároveň názory stakeholderů o vyspělosti českého trhu v souvislosti s BIM. Při interpretaci výsledků je však třeba zohlednit skutečnost, že je velmi obtížné nadefinovat pojem BIM tak, aby se všichni respondenti vyjadřovali ke stejnému pojmu, resp. obsah pojmu stejně pochopili. Zároveň míru využívání BIM v ČR nelze popsat pouze na základě dotazu na používaný SW, neboť např. dle konzultací ne všichni, kteří používají SW umožňující využití BIM, metodou BIM opravdu pracují. Proto uvádíme výstupy z několika průzkumů, které doplňujeme výstupy z konzultací. Jak bude vidět níže, výstupy z jednotlivých průzkumů se ve většině aspektů (po zohlednění roku provedení průzkumu) výrazně neliší a lze je tak s adekvátní interpretací brát jako ilustraci současného stavu. Při interpretaci je nutné zohlednit velmi dynamický a extenzivní rozvoj obecné digitalizace jak celé společnosti, tak i stavebního sektoru. Tj. v souladu s tímto trendem se práce metodou BIM postupně více a více prosazuje i v českém prostředí, větší počet stakeholderů vidí v BIM budoucnost jejich oboru. Je otázkou, zda je tento vývoj přiměřeně rychlý tak, aby odvětví i ekonomika mohly těžit z čistých přínosů metody[footnoteRef:33].  [33:  „Odborná veřejnost odhaduje, že digitalizace stavebnictví zaostává za strojírenstvím zhruba dvacet až třicet let.“ UNIKÁTNÍ VÝZKUM: JAK SI STOJÍ DIGITALIZACE V ČESKÝCH PROJEKČNÍCH FIRMÁCH (2021). Autodesk] 

PRŮZKUMY CEEC RESEARCH
Nejnovější průzkumy CEEC Research obsahují následující výsledky. Pro obrázky i textové informace jsou zdrojem jednotlivé uvedené publikace. 
STUDIE DIGITALIZACE VE STAVEBNICTVÍ 2019 (VEŘEJNÍ INVESTOŘI):
· Možnost snížit vícenáklady v průběhu realizace, správy a údržby pomocí vhodné aplikace BIM v přípravné fázi stavby vnímalo pozitivně 87 % veřejných investorů (38 % souhlasilo částečně). Nesouhlasně se vyjádřilo 13 % veřejných investorů.
· Že ve fázi výstavby lze dojít k transparentnějšímu a efektivnějšímu řízení změnových procesů vhodnou aplikací BIM, uznalo 57 % veřejných investorů. Další třetina (33 %) souhlasila částečně. Desetina veřejných investorů efektivitu nepředpokládala.
· Postoj, že BIM je zapotřebí řešit koncepčně, tedy ideálně jednotnými pravidly napříč celým stavebním trhem, vyjádřily dvě třetiny (66 %) veřejných investorů. Více než desetina (14 %) předpokládala možnost řešit BIM odděleně, tedy co zhotovitel/zadavatel, to vlastní specifika. Pro téměř pětinu (17 %) to nebylo rozhodující.
· Ze strany státu by veřejní investoři pro přípravu své organizace na zavedení metody BIM v roce 2019 nejvíce ocenili poradenskou podporu v rámci realizace pilotních projektů (96 %) a s tím i související finanční podporu v rámci realizace pilotních projektů (94 %). Naopak nadpoloviční nesouhlas (56 %) vyjádřili k vytvoření státních standardů a metodik, nehledící na „dobrou praxi“ ze soukromého sektoru.
· Veřejní investoři v průzkumu též hodnotili důležitost kroků, které jsou potřebné v rámci zavádění metody BIM. Nejdůležitější kroky veřejní investoři spatřovali ve standardizaci spolu s realizací pilotních projektů a ověřování metody v praxi (shodně 8,1 bodu z 10). Osvětu a vzdělávání ohodnotili 8,0 body a využití dobré praxe ověřené v rámci soukromého sektoru ocenili 7,2 body.
· Vybavenost zkušenými odborníky pro definici strategie zavedení BIM v rámci své organizace potvrdilo v roce 2019 pouze 9 % veřejných investorů. Největší část plánovala pro tuto potřebu využít služeb soukromého sektoru (48 %).
· 77 % veřejných investorů preferovalo při zavádění BIMu vyčkat na vytvoření standardu státem, následně pak aplikovat na pilotních projektech a nechat na státu vyhodnocení efektu standardizace. Možnost tvorby vlastní strategie a standardů, aplikaci na pilotních projektech spolu s ověřením zvolilo jen 12 % veřejných investorů.
KVARTÁLNÍ ANALÝZA ČESKÉHO STAVEBNICTVÍ Q2/2019 (INVESTOŘI – PROJEKTOVÉ SPOLEČNOSTI – STAVEBNÍ FIRMY):
· Zvýšení zájmů investorů o projektování v BIMu potvrdilo 36 % ředitelů projektových společností (5 % výrazně a 31 % částečně). Stejnou úroveň zájmu pozorovalo 62 % ředitelů a o poklesu zájmu hovořili dva ředitelé ze 100.
· Projektové zakázky velkého rozsahu se měly dle názoru 34 % ředitelů v roce 2019 povinně zpracovávat v BIMu až po roce 2024. Zpracovávání v BIMu od roku 2024 preferovalo 22 % ředitelů. Další třetina by v roce 2019 uvítala dřívější povinnost zpracování v BIMu. Desetina (12 %) ředitelů projektových společností nepovažovala za vhodné dávat zpracování velkých zakázek v BIMu jako povinnost.
· Nicméně že projekt v BIMu výrazně pomůže k přesnější cenové nabídce pro realizaci uznala pětina (22 %) projektových společností, přičemž dalších 49 % očekávalo minimálně částečné zpřesnění. Obdobné procento ředitelů očekávalo při projektování v BIMu snížení více/méně prací (13 % z nich výrazně, 48 % částečně).
· Naprostá většina (87 %) ředitelů stavebních společností vnímala digitalizaci ve stavebnictví jako cestu ke zefektivnění stavebního procesu (29 % zcela, 58 % částečně). Jen zbylých 13 % nebylo přesvědčeno, že dojde touto cestou ke zefektivnění. Při zavádění metody BIM bylo pro ředitele stavebních společností prioritou, aby byl vytvořen jednotný standard (7,8 bodu z maximálních 10), dále považovali za důležitou realizaci pilotních projektů a ověřování metody v praxi (6,6 bodu z 10). Nejmenší váhu kladli na spolupráci soukromých organizací s vládou (5,9 bodu z 10).
KVARTÁLNÍ ANALÝZA ČESKÉHO STAVEBNICTVÍ Q3 2019 (INVESTOŘI – STAVEBNÍ FIRMY):
· Dle výsledků průzkumu se realizace zakázek v BIM postupně rozšiřovala – v roce 2019 zakázku realizovalo nebo plánovalo realizovat 29 % stavebních společností. V průměru se u těchto společností jednalo o zakázky v hodnotě 12 % ročního objemu.
· Téměř 65 % ředitelů stavebních společností preferovalo, aby stát nechal na zvážení zadavatele, zda zakázku zpracovat v BIM či nikoliv. Další čtvrtina ředitelů souhlasila s povinností u nadlimitních zakázek a 10 % preferovalo povinné zpracování metodou BIM u všech veřejných stavebních zakázek.


STUDIE PROJEKTOVÝCH SPOLEČNOSTÍ 2019:
· Dle tohoto průzkumu byl BIM v roce 2019 používán při projekci 30 % projektových společností. 68 % společností systém BIM znalo, ale nevyužívalo. Pouze dva ředitelé projektových společností ze 100 metodu BIM neznali. Více byl BIM využíván společnostmi projektujícími pozemní stavby.
Obrázek 10: Jaké je povědomí nebo využívání BIM ve vaší společnosti?

· Dvě třetiny společností, které BIM znaly, ale nevyužívaly, ho plánovaly v blízké době BIM začít používat: 7 % společností do 1 roku, 31 % do 3 let a 28 % do 5 let. Zbylá třetina (34 %) společností o používání BIM v blízké budoucnosti neuvažovala.
· Zpracování projektové dokumentace v BIM požadovalo 16 % investorů. Některé projektové společnosti BIM používaly, aniž by to bylo požadavkem zákazníka. Jedním z důvodů byla realizace pilotních projektů, aby se naučili se systémem pracovat. Pro některé společnosti bylo na druhou stranu již jednodušší zpracování v BIM než klasickou cestou. 
· Projektové společnosti, které BIM využívaly, si nejprve musely naplnit svou knihovnu a využívaly k tomu více zdrojů. Nejvíce si společnosti knihovnu tvořily samy (83 %), dále si knihovny sdílely s partnerskými společnostmi (40 %), třetina společností si knihovny kupovala.
· Téměř dvě třetiny ředitelů (64 %) projektových společností vyjádřily preferenci, aby stát nechal na zvážení zadavatele, zda zakázku zpracovat v BIM, či nikoliv. Další čtvrtina (26 %) ředitelů souhlasila s povinností u nadlimitních zakázek a 10 % preferovalo povinné zpracování metodou BIM u všech veřejných projektových zakázek.
KVARTÁLNÍ ANALÝZA ČESKÉHO STAVEBNICTVÍ Q1 2020 (INVESTOŘI – STAVEBNÍ FIRMY):
· Tento průzkum hodnotil připravenost na práci metodou BIM. Respondenti očekávali, že nejvíce připraveni na zavedení metodiky budou ve veřejných zakázkách projektové firmy (6,6 bodu z 10) v závěsu s poradenskými firmami (6,5 bodu z 10). Stavební firmy získaly 5,1 bodu z 10 možných a veřejní zadavatelé 4,5 bodu z 10 možných. Nejméně budou podle ředitelů připraveny stavební úřady (3,7 bodu z 10).


Obrázek 11: Připravenost účastníků vstupujících do procesu přípravy či realizace stavební zakázky v BIM od roku 2022

KVARTÁLNÍ ANALÝZA ČESKÉHO STAVEBNICTVÍ Q1 2021 (INVESTOŘI – STAVEBNÍ FIRMY):
· Tento průzkum se věnoval využívání vyspělých technologií v odvětví stavebnictví. BIM mezi nimi zaujal druhé místo v hodnocení stavebními společnostmi. Metodu BIM dle tohoto průzkumu využívalo 21 % dotázaných, následovaly ji dálkově ovládané stroje (20 %). Drony a technologie digitální fabrikace byly využívány 15 % dotázaných. Již menší část dotázaných využívala 3D skener nebo digitální fotogrammetrii (7 %), RFID štítky (6 %) nebo virtuální realitu (3 %). 
Obrázek 12: Jaké digitální technologie běžně využíváte při přípravě a realizaci zakázek na staveništi / ve výrobně?

· Největší zájem respondenti vyjádřili o robotická výrobní zařízení, která by mohla nahradit část manuální práce (38 %). Čtvrtina by také uvítala systém pro sledování postupu výstavby v reálném čase ve vztahu k BIM modelu a HGM (25 %). Dále by stavební společnosti uvítaly systém pro sledování stavu a polohy strojů, lidí či materiálu v rámci staveniště v reálném čase (12 %), inteligentní stavební dílce či výrobky a systém pro vizuální zobrazení geometrie konstrukce (obojí shodně 9 %). 


Obrázek 13: O kterou z následujících technologií by měla Vaše společnost zájem? 

STUDIE PROJEKTOVÝCH SPOLEČNOSTÍ H2 2021
· Tento průzkum se mimo jiné zabýval otázkou, v kolika procentech projektů (co se finanční hodnoty týče) zahájených od roku 2020 uplatnil investor požadavek na zpracování v BIM. Projektové společnosti uvedly, že u soukromých zadavatelů se jednalo v průměru o 13 % všech projektů (zadaných soukromým zadavatelem). U veřejného sektoru se pak v průměru jednalo o 6 % jiných než sektorových zakázek zadaných veřejnými zadavateli a o v průměru 5 % zakázek zadaných sektorovými zadavateli. Hodnota za soukromý sektor odpovídá hodnotě z průzkumu v období Q3 2019 (viz výše).
PRŮZKUM REALIZOVANÝ ČKAIT
Jako další uveďme průzkum realizovaný ČKAIT v roce 2021 – Průzkum využití BIM v České republice (ČKAIT, 09/2021), kterého se zúčastnilo 1 237 respondentů. 60,5 % respondentů uvedlo, že se primárně zaměřuje na pozemní stavby, 20,4 % pak na dopravní stavby. 19,2 % respondentů zatrhlo možnost ostatní stavby. 
Následující obrázek ukazuje strukturu respondentů dle velikosti organizace, v níž pracují. Velké procento respondentů bylo OSVČ.

Další obrázek ukazuje strukturu respondentů dle oblasti stavebnictví, ve které působí. Logicky ve vazbě na organizátora průzkumu bylo nejvíce respondentů z organizací zabývajících se projektovou činností. Tato skutečnost se pak odráží i v dalších odpovědích.

Necelých 20 % respondentů uvedlo, že BIM při výkonu své činnosti používá. V navazujícím obrázku je vidět struktura času, jak dlouho respondenti BIM využívají. Nejčastěji ho používají v 1-24 % z počtu projektů.

Ve většině případů se respondenti označili za začátečníky, co se týče zkušeností s metodou BIM. Vužívání CDE označilo kladně 11 % respondentů, u Prováděcího plánu BIM to bylo 12 % respondentů.

Za hlavní motivaci pro zájem o problematiku BIM byla ve 36 % případů označena vlastní iniciativa.

Co se týče výhledu, 36 % respondentů uvedlo, že využití BIM v budoucnu nepředpokládá. Zbývající počet respondentů již BIM využívá či předpokládá implementaci nejdéle v pětiletém horizontu.

Následující obrázky ukazují bariéry využití BIM tak, jak je vnímali respondenti průzkumu, a formy vhodné podpory.


Poslední sada otázek a odpovědí zjišťovala postoje respondentů k zavedení povinného použití BIM při realizaci veřejných zakázek a jejich vnímání možných rizik.


PRŮZKUM SPOLEČNOSTI WAVIN CZECHIA
Na jinou skupinu stakeholderů cílil průzkum společnosti Wavin Czechia v roce 2021[footnoteRef:34]. Respondenty v tomto průzkumu byli zástupci předních developerských společností. Celkem se jich průzkumu zúčastnilo 29. Respondenti průzkumu se z hlediska typologie staveb v mírné většině věnovali rezidenční výstavbě (52,2 %) s převažující bytovou výstavbou. Třetina (34,8 %) developerů se věnovala komerční a rezidenční výstavbě. Zbývajících 13 % respondentů byli specialisté komerční výstavby. Zhruba ze 2/3 šlo o subjekty realizující výstavbu zejména v Praze a blízkém okolí. Sběr dat probíhal v březnu – dubnu 2021. Vybrané výsledky průzkumu jsou následující.  [34:  Environmentální trendy v rezidenční výstavbě v České republice (2021). Wavin. Dostupné z https://www.wavin.com/cs-cz/novinky/novinky/studie-environmentalni-trendy.] 

Obrázek 14: Kolik projektových podkladů pro developerské projekty děláte v BIM? (v %)

Zdroj: Wavin (2021)
Pozn.: Legenda v levému sloupci systematicky proto, aby byly sloupečky řazeny od nejčetnější situace po tu nejméně četnou. 
Více než polovina respondentů (52 % (16 % + 36 %)) uvedla, že s (BIM) nepracuje vůbec nebo jen částečně. Dalších 16 % respondentů napsalo, že zpracovává projekty v BIM skoro v polovině případů. Pětina (20 %) developerských společností odpověděla, že projektové podklady zpracovává v BIM v 51-75 % případech. Zbylých 12 % respondentů zatrhlo, že zpracovává takřka všechny podklady v BIM.
Obrázek 15: Hodnocení vůle zavádět ve výstavbě nové a inovativní řešení – projektování v metodice BIM, v % (na stupnici 1 až 5, 1 = nechceme využívat, 5 = chceme využívat)

Zdroj: Wavin (2021)
Předchozí obrázek ukazuje výstup za odpovědi na otázku zkoumající vůli zavádět ve výstavbě nová řešení. Konkrétně se průzkum dotazoval na projektování v metodice BIM, použití inovativních stavebních materiálů a využívání zelených střech. Na stupnici 1 až 5, kdy 1 znamenalo nechceme využívat a 5 znamenalo chceme využívat, byly konkrétní výsledné průměrné hodnoty vypočtené z jednotlivých získaných odpovědí následující: pro projektování v metodice BIM 3,68; pro inovované stavební materiály 4,24; pro zelené střechy 4,15. Poslední dvě hodnoty uvádíme pro srovnání. Je z nich zřejmé, že práce metodou BIM vyšla z tohoto benchmarku nejhůře, nicméně stále nad průměrem, tj. respondenti byli relativně otevřeni využívání metody BIM.
VÝZKUM SPOLEČNOSTI AUTODESK[footnoteRef:35] [35:  JAK SI STOJÍ DIGITALIZACE V ČESKÝCH PROJEKČNÍCH FIRMÁCH? (2021). Autodesk. Dostupné z https://boards.autodesk.com/aec-market-study/home] 

Jako předposlední uvedeme výsledky výzkumu společnosti Autodesk „Jak si stojí digitalizace v českých projekčních firmách?“, který byl realizován též v první polovině roku 2021[footnoteRef:36]. Tento průzkum mezi projekčními společnostmi v České republice zjišťoval mj. aktuální stav zapojení BIM procesů při projektování. Výzkumný vzorek tvořilo 163 respondentů (zástupci projekčních společností (jeden zástupce za každou společnost) a lidé zodpovědní za nákup specializovaného software). V průzkumu byly rovnoměrně zastoupeny jak malé společnosti do 30 zaměstnanců, tak ty velké, které mají 31 a více zaměstnanců. Celkově tak 50 % společností mělo do 30 zaměstnanců, zbylých 50 % společností pak nad 30 zaměstnanců. Zhruba čtvrtinu vzorku tvořily nejmenší společnosti o velikosti do 9 zaměstnanců. 9 % dotazovaných firem zaměstnávalo naopak 100 a více lidí. Většinu respondentů (70 %) tvořily firmy zaměřené na projektování budov, ostatní firmy se specializovaly na infrastrukturní projekty (viz následující obrázek). Větší část společností (necelých 60 %) byla aktivní pouze ve svém regionu či v ČR. [36:  Sběr dat: 22. 2. – 6. 4. 2021] 

Obrázek 16: Používáte při práci na svých projektech proces BIM?

Zdroj: Autodesk (2021)
Odpovědi ukázaly, že při práci na svých projektech metodu BIM využívá větší polovina dotazovaných společností, dalších 17 % jej plánuje implementovat. Častěji BIM používají společnosti zaměřené prioritně na projektování budov (58 %) než společnosti projektující primárně ostatní infrastrukturu (39 %). Firmy s 30 a více zaměstnanci BIM využívají více (67 %) než menší firmy (39 %).
Obrázek 17: Na jak velké části Vašich projektů je používán proces BIM?

Zdroj: Autodesk (2021)
Skoro třetina dotazovaných firem uvedla, že proces BIM využívá u více než poloviny projektů. Naopak pětina společností BIM využívá u méně než 20 % projektů. 24 % společností využívá proces BIM u 70 % a více svých projektů. Vyšší tendenci (z 33 %) k tomu mají menší firmy než větší (19 %).
Jako nejdůležitější projekční software pro BIM procesy byly v rámci dotazovaných společností téměř stejně často uváděny Archicad (45 %) a Autodesk (44 %). Celková penetrace Archicadu činila 57 %, Autodesku Revit 60 %. V menších firmách byl úspěšnější Autodesk Revit (52 %), v těch větších zase Archicad (50 %). Pouze jednotky respondentů zmínili další projekční software: Allplan, Autodesk Civil 3D, Scatch Up.
FM DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ
Jako poslední uvádíme výsledky průzkumu provedeného v rámci workshopu „DSS pro BIM a FM“, organizovaného IFMA v lednu 2022. V tomto průzkumu byly získány tyto odpovědi.
Jaká je Vaše role ve FM:

Kdy plánujete začít používat BIM v rámci vaší organizace?

Jak vnímáte svoji osobní znalost BIM:

Které faktory u Vás hrají/hrály roli při úvahách o zavedení používání metody BIM v FM – ohodnoťte body 0-10, kde 10 znamená nejvyšší důležitost


Významnými odpověďmi pro odhad dopadů zavedení povinnosti využívat BIM jsou následující. Ukazují, že většina respondentů před dodávkami služeb vždy kontroluje shodu pasportu s reálným stavem a vždy kontroluje/předává technickou dokumentaci objektu. Náklady na tuto kontrolu pak vstupují do ceny nabídnuté veřejnému zadavateli. 


OSOBNÍ ODHADY Z KONZULTACÍ (2020)
Co se týče osobních odhadů, které byly zmíněny při konzultacích s jednotlivými odborníky ze stavebního sektoru (v roce 2020), lze mimo jiné uvést následující:
· Moje osobní poznání je, že nyní na to nejsme ještě připraveni. Byl jsem nedávno na workshopu o BIM, kde jsem si udělal obrázek, že v podstatě ze 100 % připraveni jsou ti, co vyvíjí a programují nástroje, tzn. výrobci SW a aplikací – tam je velké nadšení. Pak jsou projektanti, kteří se s tím ze 70 % naučili pracovat, ale primárně to používají proto, že si v tom dokáží udělat výkresy a dobře navrhnout stavbu. Pak jsou realizátoři staveb, kde s BIM někteří dokáží pracovat; větší firmy již zaměstnávají vlastní lidi, kteří se BIMu věnují. Velmi diskutabilní je použití BIM při FM. A na konci jsou veřejní zadavatelé, kde existuje několik bílých vran, které se tomu věnují. Veřejní zadavatelé neví, jak to uchopit, protože je pro ně složité nadefinovat, co od BIM očekávají. Neví, jak sepsat smysluplné zadávací podmínky, specifikovat, v jaké úrovni a kvalitě by měl být model zpracovaný, protože s takovým zadáním nemají žádné zkušenosti.
· Velká část stavařské obce je připravená, nicméně málokterá z firem ví, co si od BIM slibovat; někteří developeři BIM částečně odmítají, protože si zkusili 1-2 projekty a nenašly v nich přínosy; když však zrealizují v BIM 1-2 projekty, maximálně se zatím učí; pokud developer i staví, většinou si pozitiva v BIM našel.
· Vyspělost trhu nelze přesně změřit ani přes používaný SW – 80 % lidí, ač používá SW, který je připraven pro tvorbu BIM, ho používá pouze jako 3D modelář, málokdo ho plní informacemi a má ho provázaný do dalších výstupů, tj. má informační část modelů strukturovanou a vyplněnou; toto se děje většinou jen pokud zadavatel (nejčastěji stavební firma) toto vyžaduje. Jinak má každý projektant vyvinutou svou konvenci, jak pracuje, co sleduje, jak člení model, z jakých elementů je poskládaný, a celé to souvisí s věcí zvanou datový standard, jenž aktuálně není jednotný a který by si všichni implementovali do SW jako sjednocující jazyk. Databáze, systémy si pak nemohou rozumět. Nicméně i v zahraničí často tato informační náplň chybí.
· Výsledkem chybějícího informačního obsahu může být např. nemožnost automatické detekce oceňovacích položek či návrhu harmonogramu; tj. pro dohledání ceny položky nějaká informace chybí. Konkrétně aby se mohl provázat model s rozpočtem a harmonogramem, je třeba na počátku spolupráce technologické firmy zodpovědné za SW, projektanta a zástupce rozpočtářů nebo firmy, která dělá rozpočtovací SW. Každý z nich musí stanovit, jaké potřebuje pro svou činnost informace. Vzniknou tak tři sady informací, jež se někde překrývají, někde jsou informace unikátní pro některou ze stran. Finálně se potom v produktu musí vyplnit informace za všechny tři sady, aby bylo možné u stavby automaticky identifikovat položky OTSKP, podle kterých se automaticky vygeneruje oceněný výkaz určitého materiálu jako podklad pro tvorbu rozpočtu.
· Nabídek v rámci pilotních projektů bylo málo, firem, které umí naše stavby v BIM je minimum a učí se s námi. Nicméně i dodavatelský trh se posouvá, proto jsme si aktuálně dovolili dát ZD přímo v režimu BIM. Tj. nepostavit zakázku „postavte a k tomu nám navíc ověřte“, resp. „požadujeme BIM a budeme v průběhu zakázky řešit, jak by mohl vypadat“, ale vše je zakomponováno do smlouvy o dílo, jsou definovány pozice na straně dodavatele, které mají na starost BIM, je definovaná datová struktura modelu jako součást smlouvy, přičemž nyní již budeme ověřovat, zda definice je správná a nebo je třeba ji modifikovat. 
· Malé ateliéry mohou být diskvalifikované. Máme příklad architektů, kteří sbírají ceny celosvětově, ale je to malá firma, v 3D úplně nedělají. Navíc je málo profesistů, kteří s BIM umí dělat – vzduchotechnika, rozvody elektřiny aj., tam máme slabinu v celé ČR, lidé se to teprve učí.
· Profesisté do 3D přecházejí, nicméně kdyby byly standardy, bylo by možné se připravit a úroveň využití BIM i u nich by byla vyšší; někteří říkají „přejdu ve chvíli, kdy to po mně někdo bude vyžadovat“.
· 20–30 % klientů vlastní SW, ve kterém by BIM mohli dělat, 2/3 z nich jsou schopni udělat 3D model; 10 % z celku je schopno pracovat s BIM – tj. nejen s geometrií, ale i strukturovaně model naplnit informacemi.
· Jen 4 % objektů v ČR používá nějaký sofistikovaný facility management.

ZÁVĚREČNÉ SHRNUTÍ ČESKÉ ZKUŠENOSTI
BIM v ČR prochází určitým rozvojem. Tento rozvoj lze vysledovat především v přípravné a realizační fázi výstavby. Z pohledu veřejných zadavatelů je v současné době rozvoj brzděn neexistujícími standardy, neboť ve chvíli, kdy zakázku v BIM nikdy nezadávali, nemají vzor, jak postupovat, i když uznávají, že BIM znamená pro objednatele přidanou hodnotu, a to i v případech, kdy si objednatel není zcela jist, jaká hodnota z BIM skutečně vyplývá. Zavedení povinnosti pro veřejné zadavatele se může krátkodobě projevit nedostatkem kapacit, avšak v případě stabilního a předvídatelného prostředí lze očekávat relativně rychlou reakci ve formě nových investic do technologií a lidského kapitálu. Dynamický výhled poptávky v ekonomické praxi pravidelně prokazuje schopnost tržních sil mobilizovat a investovat do dalšího rozvoje a postupného nárůstu objemu nabízených služeb (i s ohledem na zpoždění vlastní vzdělávacím soustavám).
Významným faktorem procesu přípravy a postupné účinnosti připravované uložené povinnosti jsou pilotní projekty, a to jak ve sféře veřejných zadavatelů, tak i v oblasti soukromé, které významně dokumentují vyspělost trhu a jeho schopnost reagovat na poptávku po vyžívání metody BIM. Konkrétní popis pilotních projektů s podporou ČAS je obsažen v následujících kapitolách.
Nastavení vhodné postupné účinnosti připravované povinnosti s přiměřeně dlouhým obdobím pro pilotní projekty sníží významně potenciální riziko nedostatku kvalifikovaných kapacit na trhu.
Z technického hlediska bude BIM na trhu znamenat přechodnou konkurenční výhodu, kterou budou příslušné firmy vytěžovat. Očekává se však, že se BIM stane běžnou záležitostí stejně jako bezhotovostní platby a online transakce pro banky, a trh na tuto skutečnost bude muset reagovat i bez zavedení nové povinnosti. 
Odhady zahraničních studií
Dle ECSO (2019)[footnoteRef:37] dosahoval evropský trh BIM v roce 2016 objemu 1,8 miliardy EUR a předpokládá se, že do roku 2023 vzroste o 13 % na 2,1 miliardy EUR. Na globální úrovni se očekává, že trh BIM poroste v letech 2019 až 2027 o 18 % ročně. Tento růst je dle studie podporován několika faktory: [37:  European Construction Sector Observatory. Building Information Modelling in the EU construction sector. Trend Paper Series, March 2019. European Commission, Ref. Ares(2019)1807182 - 19/03/2019.] 

1/ Trend integrovaného rozvoje měst: větší počet projektů veřejné infrastruktury a další modernizační projekty v Evropě, kdy se často jedná o velké, komplexní projekty, zahrnující větší množství zúčastněných stran, pohání evropský trh s BIM vpřed. Kromě toho koncepty typu „Smart Cities“ a „Green Building“ indukují potřebu podpory vyšší efektivity zdrojů a využívání příležitostí souvisejících s digitální transformací.
2/ Vládní politiky a iniciativy: Rostoucí počet zemí přijímá politiky a iniciativy, jejichž cílem je podpořit využívání BIM ve veřejných zakázkách. Patří sem mimo jiné Dánsko, Finsko, Německo, Litva, Nizozemsko, Velká Británie, Francie či Itálie. U dalších zemí EU se přijetí obdobných dokumentů očekává. Vzhledem k rostoucímu tlaku na snižování schodků veřejných výdajů lze dle studie předpokládat, že tento trend bude nadále posilovat (viz detailněji i kapitola Identifikace nákladů a přínosů).
Prozatím je však, dle studie, implementace BIM mezi evropskými sektorovými hráči omezená, což brání realizaci potenciálních přínosů spojených s používáním BIM. V Evropě používá dle studie 3D BIM  29 % stavebních společností; 61 % ho zatím nikdy nepoužilo. V případě 4D BIM jsou čísla logicky ještě horší – zde ho implementovalo pouze 6 % společností. Společnosti dle studie používají BIM hlavně pro prostorovou koordinaci ke snížení kolizí, vizualizacím, k propojení všech zúčastněných stran či pro přípravu studií či dokumentací. Sektor dle studie uvádí v souvislosti s implementací BIM snížení počtu chyb, vyšší přesnost při odhadu nákladů či lepší pochopení projektu. Již běžně se v Evropě BIM používá při rozsáhlých projektech bytových komplexů a pro dopravní a vodní infrastrukturu.
Implementace BIM je dle studie v Evropě fragmentována podél celého hodnotového řetězce, přičemž BIM se používá spíše ve fázi přípravy a realizace, než ve fázi správy a údržby. Proto BIM používají především architekti a generální dodavatelé. I příklad Velké Británie tento fakt potvrzuje, když 90 % britských týmů architektů BIM používá, aniž by o to bylo požádáno. Pokud jde o stavební firmy, procento klesá dle studie na 30 %. Inženýrské společnosti dle studie implementují BIM proto, aby lépe reagovaly na větší složitost projektů či naplnily požadavky vlastníků projektů. To je v kontrastu se společnostmi provádějícími správu a údržbu, jejichž zájem o BIM je dle studie omezený.
Úroveň využívání BIM je také ovlivněna strukturou trhu a velikostí společností na trhu. BIM se prosazuje především ve velkých společnostech, zatímco malé a střední podniky mají s BIM většinou omezené zkušenosti. To studie vysvětluje následovně:
· Větší společnosti mají k implementaci BIM větší volnou kapacitu; tj. více lidských a finančních zdrojů než malé a střední podniky.
· Větší společnosti budou s větší pravděpodobností pracovat na velkých a složitých projektech, které vyžadují koordinaci a násobí tak přínosy BIM.
· Po větších společnostech bude investor také pravděpodobně častěji požadovat výstupy v BIM.
Některé studie dle analýzy ECSO (2019) poukazují na nízkou poptávku ze strany vlastníků projektů, což je zdůvodněno zejména nedostatečnou informovaností o výhodách BIM (spíše než nedostatečnou akceptací těchto výhod). V případě Švédska byli vlastníci projektů například poslední skupinou, která začala podporovat adopci technologie BIM. 
Ač se výše uvedené skutečnosti a samotný průzkum týká celoevropského trhu, není důvod předpokládat, že by pro ČR tyto závěry neplatily. Můžeme diskutovat případný časový posun, avšak motivace a reakce hráčů na trhu budou obdobné.
Tuto kapitolu RIA ještě doplníme třemi obrázky ilustrujícími pozici ČR v rámci evropských států v oblasti využívání BIM. 
Obrázek 18: Adopce BIM v členských státech EU

Zdroj: ECSO (2021)[footnoteRef:38] [38:  ECSO (April 2021). Digitalisation in the construction sector. Analytical Report. Dostupné z https://ec.europa.eu/docsroom/documents/45547?locale=en] 

Pozn.: Extent of technology adoption – míra využití technologie; very large extent – vysoká míra využití; not at all – žádné využití; no data – data nedostupná
Předchozí obrázek ukazuje úroveň adopce BIM v jednotlivých členských státech EU dle odpovědí v průzkumu ECSO (2021). S výjimkou několika zemí, za které nebyly k dispozici žádné odpovědi, je průměrná míra adopce BIM relativně vysoká (a to i v porovnání s dalšími inovacemi na poli digitalizace stavebnictví, které studie ECSO (2021) hodnotí). Nejlépe je na tom Dánsko a Rakousko, nicméně metoda BIM je využívána v určitém stupni v každé členské zemi EU. ČR dosahuje průměru. Tj. míra adopce není tak nízká, aby nebylo možné o zavedení povinnosti práce metodou BIM pro vybrané veřejné zadavatele a veřejné zakázky uvažovat. Na druhou stranu je zde prostor/potenciál, který je možné vytěžit. 
Obrázek 19: BIM ve veřejných zakázkách v členských státech EU

Zdroj: ECSO (2021)
Pozn.: 
Mandatory BIM requirements in public procurement in place – zavedeny povinné požadavky na BIM ve veřejných soutěžích; 
Partial BIM requirements in public procurement – částečné požadavky na BIM ve veřejných soutěžích; 
BIM requirements in public procurement planned – zavedení požadavků na BIM ve veřejných soutěžích se plánuje; No BIM requirements in public procurement – žádné požadavky na BIM ve veřejných soutěžích; 
No data – data nedostupná 
Obrázek výše graficky znázorňuje, které evropské země zavedly povinnost pracovat metodou BIM ve veřejných zakázkách. V souladu s prvním obrázkem jsou nejdále severské země. Detailní popis aktuálního stavu v jednotlivých zemích je obsažen v návrhu věcného záměru zákona o BIM, proto zde tyto informace nebudeme opětovně uvádět s odkazem právě na věcný záměr.

Obrázek 20: Digitalizace stavebního řízení v členských státech EU

Zdroj: ECSO (2021)
Pozn.: 
Digitalisation of the Building Permits Systems (at local or national level) – digitalizace systémů stavebního řízení (na místní či národní úrovni; Fully digitalised + BIM – plně digitalizovaný + BIM; Partially digitalised (without interoperable data) – částečná digitalizace bez interoperabilních dat; Paper based – založen na listinách; Planned – digitalizace plánovaná
Úroveň digitalizace stavebnictví je v různých zemích EU odlišná. Analýza ECSO (2021) ukazuje, že členské státy uplatňují různé politické přístupy, které lze rozdělit do dvou dimenzí:
· Horizontální strategie digitalizace. Jedná se o národní politiky digitalizace, které pokrývají širokou škálu odvětví, technologií a oblastí. Takové strategie mohou, ale nemusí výslovně zahrnovat sektor stavebnictví. Většina horizontálních strategií přistupuje k sektoru z jednoho z těchto úhlů: e-government a elektronické veřejné služby či účinnost zdrojů a dopad na životní prostředí.
· Vertikální digitalizační strategie pro stavebnictví. Ty se zaměřují konkrétně na digitalizaci stavebnictví, pokrývající celý hodnotový řetězec nebo jeho část, a konkrétní digitální technologie (jako je BIM) nebo všechny digitální technologie bez rozdílu. Vertikální digitální strategie se týkají BIM ve veřejných zakázkách, elektronických stavebních deníků, politik na podporu udržitelnosti v sektoru a dalších.
Jak ukazuje obrázek, míra digitalizace stavebního řízení je v členských zemích EU poměrně vysoká. Téměř všechny země EU – s výjimkou Bulharska a Rumunska – mají do určité míry stavební řízení digitalizovaná (příp. je digitalizace v plánu). Pět členských států EU (Německo, Estonsko, Nizozemsko, Rakousko a Finsko) je začalo propojovat s výstupy z BIM. Korelace mezi supněm digitalizace stavebního řízení a využíváním BIM je zřejmá. 

Obrázek 21: Výzvy pro inovační technologie (vážený průměr za EU)

Zdroj: ECSO (2021)
Pozn.: VR – virtuální realita; AR – rozšířená realita; AI – umělá inteligence
Dle zprávy ECSO (2021) je hlavní hnací silou zavádění inovací potřeba zvýšit produktivitu a snížit náklady či tržní poptávka po digitalizovaných produktech a službách. Působení těchto tržních sil lze podpořit regulačními opatřeními (i např. ve smyslu stanovení standardů, zavedení podpůrných programů aj.). Hlavními výzvami pak jsou dle respondentů průzkumu náklady na HW a SW, nedostatek kvalifikované pracovní síly či nedostatečné povědomí o metodě. Pokud jde o práci metodou BIM, nejčastěji uváděnými překážkami je dále neexistence standardů a nejasný právní rámec a další náklady na vybavení. SW potřebný pro BIM může být pro malé a střední podniky důležitou překážkou, protože výše počáteční investice často nezaručuje adekvátní návratnost[footnoteRef:39]. Tyto závěry se shodují s výsledky konzultací a průzkumů v ČR a indikují hlavní kategorie nákladů pro další kapitoly. [39:  Za evropskou úroveň uvádí studie ECSO (2021) následující hodnoty. Cena se značně liší v závislosti na zvoleném SW, jeho funkcionalitách a velikosti firmy. Základní licenci programu lze zakoupit za tisíce eur ročně (mezi 6 000 EUR a 7 000 EUR); u kompletní a profesionálnější verze však může společnost utratit více než 30 000 EUR ročně za licenci. K tomu je třeba připočíst náklady na školení, které se v jednotlivých zemích značně liší. Dále je třeba kalkulovat s náklady na školení personálu, náklady na HW a cloudové úložiště.] 

Následující obrázek ukazuje tyto skutečnosti ve struktuře dle jednotlivých zemí.
Obrázek 22: Procento respondentů považujících překážku za významnou
	
	Náklady na vybavení a SW
	Nedostatek kvalifik. lidských zdrojů
	Nejasný právní rámec
	Nedostatek povědomí a porozumění
	Nedostatečné standardy
	Je obtížné přizpůsobit pracovní procesy a kulturu
	Technologická připravenost
	Nízký očekávaný výnos
	Nedostupnost zařízení a softwaru
	Nedostatek synergií a konzistence mezi technologiemi

	Rakousko
	20 % 
	47 % 
	53 % 
	73 % 
	40 % 
	33 % 
	47 % 
	0 % 
	13 % 
	0 % 

	Belgie
	41 % 
	66 % 
	30 % 
	64 % 
	20 % 
	48 % 
	34 % 
	27 % 
	27 % 
	30 % 

	Bulharsko
	100 % 
	90 % 
	90 % 
	60 % 
	100 % 
	80 % 
	80 % 
	50 % 
	60 % 
	70 % 

	Chorvatsko
	39 % 
	49 % 
	27 % 
	50 % 
	31 % 
	44 % 
	33 % 
	28 % 
	14 % 
	24 % 

	Kypr
	25 % 
	0 % 
	0 % 
	0 % 
	0 % 
	50 % 
	25 % 
	50 % 
	0 % 
	0 % 

	ČR
	0 % 
	100 % 
	100 % 
	100 % 
	100 % 
	100 % 
	33 % 
	0 % 
	33 % 
	100 % 

	Dánsko
	23 % 
	26 % 
	16 % 
	42 % 
	26 % 
	16 % 
	29 % 
	19 % 
	3 % 
	23 % 

	Německo
	32 % 
	50 % 
	12 % 
	26 % 
	50 % 
	18 % 
	18 % 
	12 % 
	18 % 
	62 % 

	Řecko
	42 % 
	65 % 
	40 % 
	21 % 
	23 % 
	19 % 
	13 % 
	4 % 
	13 % 
	17 % 

	Estonsko
	29 % 
	52 % 
	31 % 
	34 % 
	46 % 
	22 % 
	18 % 
	15 % 
	2 % 
	23 % 

	Finsko
	0 % 
	27 % 
	0 % 
	62 % 
	12 % 
	15 % 
	31 % 
	4 % 
	4 % 
	15 % 

	Francie
	100 % 
	0 % 
	0 % 
	0 % 
	0 % 
	100 % 
	0 % 
	100 % 
	0 % 
	100 % 

	Maďarsko
	50 % 
	0 % 
	0 % 
	0 % 
	0 % 
	0 % 
	50 % 
	50 % 
	0 % 
	0 % 

	Irsko
	44 % 
	45 % 
	12 % 
	51 % 
	14 % 
	30 % 
	29 % 
	31 % 
	19 % 
	8 % 

	Itálie
	43 % 
	36 % 
	32 % 
	32 % 
	25 % 
	43 % 
	11 % 
	25 % 
	11 % 
	25 % 

	Lotyšsko
	25 % 
	32 % 
	39 % 
	57 % 
	29 % 
	25 % 
	18 % 
	18 % 
	0 % 
	25 % 

	Litva
	75 % 
	75 % 
	0 % 
	25 % 
	50 % 
	50 % 
	50 % 
	0 % 
	25 % 
	25 % 

	Lucembursko
	0 % 
	100 % 
	40 % 
	80 % 
	20 % 
	40 % 
	13 % 
	0 % 
	7 % 
	20 % 

	Malta
	50 % 
	50 % 
	50 % 
	0 % 
	0 % 
	0 % 
	0 % 
	0 % 
	0 % 
	50 % 

	Holandsko
	25 % 
	42 % 
	4 % 
	42 % 
	21 % 
	75 % 
	13 % 
	4 % 
	25 % 
	4 % 

	Portugalsko
	9 % 
	23 % 
	77 % 
	64 % 
	86 % 
	23 % 
	64 % 
	5 % 
	9 % 
	9 % 

	Rumunsko
	55 % 
	18 % 
	9 % 
	36 % 
	9 % 
	27 % 
	27 % 
	0 % 
	9 % 
	9 % 

	Španělsko
	20 % 
	20 % 
	20 % 
	60 % 
	40 % 
	20 % 
	0 % 
	60 % 
	0 % 
	0 % 

	Švédsko
	20 % 
	24 % 
	39 % 
	55 % 
	39 % 
	80 % 
	29 % 
	20 % 
	14 % 
	20 % 

	EU celkem
	28 % 
	43 % 
	25 % 
	45 % 
	32 % 
	31 % 
	22 % 
	16 % 
	8 % 
	21 % 


Zdroj: ECSO (2021)
Případové studie využití BIM v ČR
Na začátku této kapitoly je třeba uvést, že informace odlišené kurzívou pocházejí od účastníků na projektech a vyjadřují jejich pohled a zkušenost, která byla učiněna v době realizace projektu. Takto je třeba níže uvedené informace vnímat. 
PILOTNÍ PROJEKTY BIM VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ
V této kapitole jsou za použití Zprávy pilotních projektů BIM ve veřejné správě vydané Českou agenturou pro standardizaci představeny pilotní projekty zavádění BIM ve veřejné správě v ČR.[footnoteRef:40] Ke konci roku 2022 se připravuje další vyhodnocení pilotních projektů. Tato zpráva bude podkladem pro případnou přípravu paragrafového znění zákona. [40:  Česká agentura pro standardizaci, 2021. Zpráva pilotních projektů BIM ve veřejné správě. Dostupné online: https://www.koncepcebim.cz/uploads/inq/files/zprava%20PP%20za%202021_100222_Agentura%20CAS.pdf.] 

Pilotní projekty ČAS	
Tato podkapitola obsahuje přehled pilotních projektů BIM Agentury ČAS, které mají dle Zprávy pilotních projektů BIM ve veřejné správě uzavřenou Dohodu o spolupráci. Skutečný počet pilotních projektů je nicméně vyšší, což souvisí s blížícím se termínem povinného užívání metody BIM v praxi veřejných zadavatelů. Do programu pilotních projektů BIM Agentury ČAS je zapojeno 18 organizací, přičemž ve většině případů se projekty nacházejí ve fázi projektové přípravy.
Statutární město Třinec
Centrum pro aktivní seniory
Podepsání dohody: 12/2020
Předpokládané dokončení: pozastaveno z důvodu nedostatku finančních prostředků
Popis projektu:
V rámci projektu vznikne prostor pro volnočasové aktivity seniorů, který v Třinci prozatím chyběl. Senioři zde budou moci smysluplně využívat svůj volný čas. V objektu budou vytvořeny vhodné prostory pro pohybové aktivity, vzdělávací workshopy, kulturní a společenské akce, výstavy nebo přednášky. Technicky půjde o novostavbu objektu občanské vybavenosti celoměstského významu.
Stav projektu:
Pozastaveno. Je dokončena projektová dokumentace ve stupni DSP s tím, že realizace stavby se předpokládá v závislosti na finančních možnostech investora. Součástí projektové dokumentace není digitální model stavby (DIMS).
Jubilejní Masarykova ZŠ a MŠ, Třinec, U Splavu čp. 550 – spojovací krček s budovou 
Podepsání dohody: navazující spolupráce na základě dohody z 11/2019
Předpokládané dokončení: původně 03/2022, aktuálně dle finančních možností
Popis projektu:
Účelem projektu je propojení budovy Jubilejní Masarykovy ZŠ s budovou tělocvičny. Záměr počítá s částečným nadzemním a částečným pozemním vedením chodby. Zachová se příjezdová komunikace k zadnímu vchodu Jubilejní Masarykovy ZŠ a pro zásobování jídelny polské školy. Zároveň dojde k opláštění a zateplení spojovacího krčku.
Stav projektu:
Pozastaveno. Je dokončena projektová dokumentace ve stupni DPS s tím, že realizace stavby se předpokládá v závislosti na finančních možnostech investora. Součástí projektové dokumentace je digitální model stavby (DIMS) zpracovaný bez využití DSS.
Výstavba tělocvičny při ZŠ Gustawa Przeczka
Podepsání dohody: navazující spolupráce na základě dohody z 11/2019
Předpokládané dokončení: dokončeno
Popis projektu:
Hlavní účel nově budovaného areálu je přístavba tělocvičny se zázemím a spojující chodbou mezi polskou ZŠ Gustawa Przeczka a českou Jubilejní Masarykovou ZŠ. Využití metody BIM na tomto projektu spočívalo zejména ve zpracování digitálního modelu stavby a použití CDE pro řízení vybraných procesů a komunikace mezi oddělením výstavby na straně zadavatele a projektanta, generálního zhotovitele a několika dalších subjektů na straně dodavatelů díla.
Stav projektu: 
Projekt dokončen a provozován.[footnoteRef:41] [41:  Kromě dalších nástrojů byl implementován také nástroj pro přehlednou správu nedodělků, změn, chyb a dalších úkolů, které jsou spojené s každodenním řízením stavební zakázky. Byly nastaveny role pro technický dozor, autorský dozor, BOZP. Dále byly nastaveny procesy pro tvorbu a odsouhlasení změnových listů, vzorkování materiálů a komunikaci jednotlivých složek stavby v rámci zápisů z kontrolních dnů, případně zápisů BOZ; vše probíhalo v rámci CDE. Po ukončení realizace tělocvičny došlo k vyhodnocení tohoto pilotního projektu a následně i úpravě BEP tak, aby byl dále použitelný i na následujících projektech BIM, které bude město v budoucnu realizovat.] 

Využití CDE v organizaci Magistrátu města Třinec 
Podepsání dohody: navazující spolupráce na základě dohody z 11/2019
Předpokládané dokončení: dokončeno
Popis projektu:
V rámci organizační struktury magistrátu je od roku 2016 postupně implementováno společné datové prostředí (CDE). V průběhu využívání CDE na pilotním projektu tělocvičny byl umožněn přístup do prostředí i další organizační jednotce, odboru školství, kultury a tělovýchovy. Potvrzuje se tak nejen to, že investiční výstavba je komplexním procesem, do kterého vstupuje více funkčních míst, ale také potřeba mnohem širšího sdílení informací napříč strukturou organizace i životního cyklu stavby.
Stav projektu: Projekt dokončen. Probíhá provoz celé organizace.[footnoteRef:42] [42:  V současnosti probíhá zapojování i ostatních organizačních jednotek s cílem získání jednotného nástroje pro sdílení dokumentů celé řady formátů a typů. Magistrát města Třinec provozuje vlastní licenci společného datového prostředí (CDE), což mu zaručuje neomezený a dlouhodobý přístup k informacím. Technicky padla logická volba na cloudové řešení, které je pro účely sdílení informací napříč stavařskými profesemi a životním cyklem stavby, stejně jako pro spolupráci oddělení v rámci organizace, nejvhodnější. Takto je umožněno sdílení informací o připravovaných i realizovaných investičních akcích jak v rámci odboru investic, tak i s vnějšími subjekty, tzn. dodavateli projekčních nebo i stavebních prací. Zásadním limitem současného nástroje je absence „nástroje“ pro využívání formátu *.ifc.] 

Zkušenosti z implementace BIM z konzultace (2020):
· Začali jsme se v Třinci zaobírat BIM v letech 2015/2016. Začali jsme 3D modelem, postupem času jsme došli k tomu, že nás hlavně trápí a tím i zajímají procesy, které řeší metodika BIM. Nyní se všechny důležité dokumenty u zakázek nad 100 000 Kč a v rozsahu nad 3 týdny práce vytváří v CDE. Máme zakotveno ve smlouvách, že zhotovitel je povinen spolupracovat v CDE prostředí. Zhotovitelé po prvotním šoku reagují kladně, když jim ukážeme, co to pro ně znamená. Tím, že se svět čím dál víc digitalizuje, je pro ně přínosné, že si projektovou dokumentaci nemusí kopírovat a tisknout na plotrech, ale pokud potřebují, tak si ji zobrazí na notebooku ve stavební buňce, v kanceláři, a detaily, které je třeba řešit, řeší automaticky. Zhotovitelé též oceňují, že mají dokumenty na jednom místě a všichni pracujeme s dokumenty na jednom místě; veškeré zápisy, které se ztrácely v korespondenci, jsou dnes na jednom místě, a každý, kdo potřebuje, k nim má přístup. Toto vnímáme jako velkou devizu BIM, vnímá to tak již i mnoho lidí na magistrátu, dodavatelé apod.
· Nikdo se následně nemůže vymlouvat na to, že nebyl na kontrolní dnu nebo že něco nevěděl. V rozhraní je vše, a pokud někdo udělá změnu, okamžitě se to paprskovitě dostane ke všem.
· Na začátku byla averze/strach. Lidé, kteří dlouhá léta pracují s tradičním SW nemají důvěru v nový, i když lepší, SW, mají strach ze změny; obávají se, že s v novém prostředí nebudou umět pracovat, vyčlení se z kolektivu, budou vyhozeni, tj. je třeba důkladně vysvětlovat. U nás si díky tomu v BIM každý zaměstnanec našel to své. Navíc pandemie ukázala velkou užitečnost BIM – když byli zaměstnanci na home office, byli jsme schopní většinu podkladů připravit z domu.
· CDE je propojeno s finanční stránkou.
· Dále byl v plánu BIM protokol, BEP, v praxi zmapování stavů, které mohou nastat, otestování si je se všemi projektanty a zhotoviteli, nákup dalšího SW řešení. 
· Jsme malé město, spolupracujeme se stabilními partnery, tj. komunikace s majiteli firem je jednodušší, chtějí být i nadále partnery města. Vše běží především na základě gentlemanských dohod. 
· Nevýhody 
· finance (SW – měsíční nájem, desítky tisíc měsíčně, v ceně je i technická podpora online, upgrade, jinak si systém spravujeme sami; systém je jednoduchý, tj. není důvod, aby ho spravovalo speciální IT oddělení), 
· opakované a opakované vysvětlování zastupitelům, zaměstnancům, dodavatelům aj. 
· Na druhou stranu hlavní argumentací je, že zavedeme pořádek v dokumentech, zmizí skříně šanonů se 6-7 paré PD, zavedeme systém, který budeme vyvíjet. Vnímáme to jako součást digitalizace procesů a výměny informací.
· Správu máme jednoduchou, ne v BIM. V CDE máme vytvořenou šablonu na správu objektu. Do CDE má přístup ředitel objektu, pokud se jedná o příspěvkovou organizaci, pokud je to stavba spravovaná městem magistrátem, tak má přístup příslušná osoba z odboru a technik nebo ten, kdo se systémem denně pracuje. Zatím má jediný úkol, tj. udržovat dokumenty, se kterými pracuje, aktuální.
· Máme nyní dokončenu druhou etapu pasportizace, kdy jsme po 20 letech narovnávali stavy na všech školách a pasportizovali a digitalizovali jsme budovy, tj. máme ca 76 % školských budov v 3D modelech, jež jsou na CDE také umístěny a nově už slouží jako podklad pro zadání změny na objektu. Vrací se nám to zase aktuální v digitální podobě, takže se snažíme nahlížet na CDE tak, že díky němu udržujeme aktuální data. Je tam to nejaktuálnější, co jen může být, nezapadne to nikomu na disku, nezapomíná se na to. Náklady na pasportizaci činily cca 600-700 tis. Kč, když se bavíme o velké budově, 200 tis. Kč u malé školky.
Nejvyšší kontrolní úřad
Výstavba nového sídla NKÚ 
Podepsání dohody: 08/2020
Předpokládané dokončení: 11/2022
Popis projektu:
Nejvyšší kontrolní úřad zahájil v roce 2016 projekt výstavby svého nového sídla v pražských Holešovicích. Spolu s ním zde bude mít své sídlo také parlamentní knihovna a archiv Kanceláře Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. 
Jedná se o multifunkční budovu s převažující administrativní funkcí, rozdělenou na dva objekty/dvě křídla, jedno sedmipodlažní a druhé devítipodlažní. Ambicí projektu je dosažení nejnižších možných nákladů životního cyklu, při odpovídajícím běžném standardu moderních administrativních budov. Zároveň se jedná o budovu s dlouhodobou životností, která odpovídá významu zde sídlících ústavních institucí. Zpracováním projektu metodou BIM se Nejvyšší kontrolní úřad chce stát inspirací pro ostatní veřejné instituce tak, aby i jejich stavby probíhaly v souladu se současnými moderními trendy v oblasti stavebnictví, který přinášejí mimo jiné i vyšší efektivnost vynaložených veřejných financí zejména zvýšením efektivity při provozování.
Stav projektu: Realizace stavby. Jsou dokončeny práce HSV a probíhají stavební práce PSV, práce TZB, práce na inženýrských objektech a stavební práce v parteru.
Kraj Vysočina
EDUBIM I, EDU-BIM II 
Podepsání dohody: 11/2019
Předpokládané dokončení: EDUBIM I dokončen, EDUBIM II v běhu
Popis projektu:
V rámci prvního projektu EDUBIM I proběhlo mapování a analýza procesů silničního hospodářství kraje. Náplní navazujícího projektu EDUBIM II je získání zkušeností s vedením „elektronického stavebního deníku“ a CDE; zároveň je projekt nástrojem pro vzdělávání.
Stav projektu:
EDUBIM I byl ukončen a jeho výstupy jsou využívány v navazujícím projektu EDUBIM II.


Vysočina – BIM academia 
Podepsání dohody: 11/2021
Předpokládané dokončení: 6/2023
Popis projektu:
Projekt je propojením několika BIM oblastí řešených i Agenturou: 
1. „smluvní“ + „datový standard“; definování požadavků na podrobnosti BIM modelů pro konkrétní účel užití (správa majetku); 
2. „pasportizace“; tvorba 3D modelů stávajícího stavu, kdy se předpokládá získání vstupních zkušeností a znalostí pro následné využití při správě majetku; 
3. „vzdělávání“; definováním požadavků na tvorbu modelu, průběžnou kontrolu jeho tvorby atd. se jak studenti, tak i pedagogové seznámí s procesy zadávání v reálném prostředí.
Stav projektu:
Probíhá projektová příprava – tvorba modelů. Probíhají konzultace nad zadáním tak, aby naplňovalo účely a cíle projektu všech účastnících se stran: Agentura, Partner a školní vzdělávací programy zapojených škol. Probíhá komunikace pro licenční zajištění různých nástrojů CDE.
Nemocnice Jihlava – Pavilon rehabilitační, následné a geriatrické péče a parkovací dům 
Podepsání dohody: 08/2021
Předpokládané dokončení: 2022 projektové práce; realizace dle finančních možností
Popis projektu:
Účelem projektu je zajištění zdravotní (rehabilitační, následné a geriatrické) péče pro obyvatele kraje Vysočina. Cílem projektu je dostavba areálu nemocnice Jihlava; areál založen v 60. letech 20. století jako typický model nemocnice s poliklinikou, kdy nemocnice byla prostorově založena pro cílovou kapacitu až 1 200 lůžek; rozlehlost areálu a s tím spojené dlouhé přístupové vzdálenosti jsou největším problémem současného stavu.
Stav projektu:
Probíhá příprava zadávací dokumentace na projektovou činnost. V rámci rozšířené spolupráce, resp. tzv. „poradenství“ se připravuje zadávací dokumentace za využití podpůrných dokumentů ČAS, tzn. zejména BIM protokolu a souvisejících smluvních standardů pro zadávací řízení na zpracování projektových dokumentací.
Nemocnice Třebíč – Parkovací dům 
Podepsání dohody: realizováno bez dohody o spolupráci
Předpokládané dokončení: 2023–2024
Popis projektu:
Účelem projektu je zajištění parkování v prostředí zdravotnického zařízení nemocnice v Třebíči. Cílem projektu je výstavba nového parkovacího domu na místě stávající parkovací plochy. Jedná se o třípodlažní nadzemní stavbu s parkovacími plochami na střeše objektu. Nová výstavba vyžaduje přeložení teplovodního potrubí a vedení sítí podél pozemku na jižní straně. Součástí projektu jsou venkovní objekty komunikace, kanalizace, vodovod, sadové úpravy, přípojky a přeložky NN či venkovní osvětlení.
Stav projektu:
Je dokončen výběr zpracovatele projektové dokumentace. 
Domov pro seniory Třebíč, Koutkova-Kubešova – Nová budova 
Podepsání dohody: 08/2021
Předpokládané dokončení: není stanoveno
Popis projektu:
Účelem projektu je zajištění sociální péče pro skupinu seniorů kraje Vysočina ve „spádové oblasti“ Třebíčsko. Cílem projektu je výstavba novostavby objektu Domova pro seniory v Třebíči, ve kterém bude zajištěna péče o seniory v dané spádové oblasti. Jedná se o novostavbu objektu, charakteru pozemní stavby, umístěného v ulici Kubešova v Třebíči.
Stav projektu:
V rámci přípravy se zvažuje využití přístupu tzv. Design-Build pro získání zkušeností zadavatele.
II/353 Rytířsko – Jamné, 1. stavba 
Podepsání dohody: realizováno bez dohody o spolupráci
Předpokládané dokončení: DSP (04/2022); PDPS (10/2022)
Popis projektu:
Účelem projektu je projekční příprava stavby silničního obchvatu. Jde zejména o získání zkušeností s metodou BIM v projekční fázi. Zadavatel plánuje využít informační modely DSP a PDPS pro zakázku na stavební práce. Získané poznatky poslouží pro tvorbu zadávací dokumentace na dlouhodobé řešení CDE pro kraj Vysočina.
Stav projektu:
Je schválena první verze BEP. V současností probíhá tvorba informačního modelu pro stupeň DSP.
Zkušenosti s BIM z konzultace (2020):
· Kraj měl 2 projektové záměry do evropských fondů. Jedním byl EDUBIM, který společně realizují Dolní Rakousko, Kraj Vysočina a Krajská správa a údržba silnic Vysočiny, příspěvková organizace. Cílem projektu je osvojit si principy metody BIM, tzn. informační modelování staveb, v oblasti silničního hospodářství. Nejdůležitější aktivitou tohoto projektu je zpracování procesní analýzy, která navrhne, jak metodu BIM zavést do procesů investiční výstavby silnic a mostů. EDUBIM navazuje na již dokončený projekt Výměna zkušeností v oblasti silničního hospodářství v příhraničním regionu, který byl realizován v loňském roce. Oba jsou spolufinancovány ze zdrojů Fondu malých projektů v rámci programu Interreg V-A Rakousko–Česká republika.
· Druhý projekt byl podáván do OP Zaměstnanost – IDEA-BIM. Šlo o velmi rozsáhlý projekt, v jehož rámci chtěl kraj zajistit finanční prostředky na kvalitní vzdělávání zaměstnanců plus v něm byly obsaženy další aktivity související s FM, evidencí nemovitého majetku a implementací nástrojů, které by dovolily používání BIM ve všech fázích životního cyklu[footnoteRef:43]. Tento projekt schválen nebyl, důvodem byl velký počet žádostí. Bylo proto rozhodnuto tak, že se aktivity budou realizovat prostřednictvím nějakého projektového úkolu uvnitř úřadu. Zatím je z hlavních aktivit zajištěno vzdělávání.  [43:  Výstupy projektu: 1) pasport budov ve vlastnictví Kraje Vysočina v souladu s metodou BIM 2) vzdělávání úředníků v metodě BIM 3) Tvorba metodiky a vzdělávání v oblasti zatříďování, odepisování, technického zhodnocení, oprav, pořizování a reprodukce majetku 4) Tvorba prováděcího dokumentu „Páteřní silniční síť Kraje Vysočina: Akční plán na období 2023 – 2030 s výhledem do roku 2050“ včetně datové analýzy jednotlivých úseků.] 

· Kromě toho teď kraj pořizuje v modelu BIM stavbu krajské knihovny v Havlíčkově Brodě. Subdodavatel zhotovitele dodává datový model budovy – jen vertikální a horizontální prvky, nejde se do detailu týkajícího se vybavení, vnitřní infrastruktury. Byl poptán datový model stavby, reverzní BIM, pořizoval se poté, co byla hotova DSP a v okamžiku, kdy se stavba začala fyzicky realizovat. Pořízení BIM tak přímo nesouviselo se stavbou, bylo to nákup služby, vyzkoušení SW na jeden rok.
· Je nám jasné, že v úvodu to bude dražší. Co se týče personálních zdrojů, již dnes víme, že budeme muset mít koordinátora BIMu. Tam jsou dvě možnosti: někteří zadavatelé počítají s tím, že si ho nakoupí jako službu; my počítáme s tím, že budeme mít jednoho zaměstnance na tuto pozici, protože realizujeme v obrovském objemu dopravní stavby, a předpokládáme, že zde budeme muset povinnosti BIM dostát. Potom realizujeme zhruba za 900 mil. ročně i investiční výstavbu v pozemním stavitelství. Předpokládáme tak, že budeme potřebovat jednoho člověka. Předpokládáme nějaké jednorázové fixní náklady na vzdělávání. Poté se velkým nákladem může stát pořízení společného datového prostředí. To obnáší i nějakou procesní analýzu na úřadě. 
· Přínosy nám jsou obecně známy, pracujeme s veřejně dostupnými informacemi, kde se píše, že hlavními výhodami BIM je transparentnost, snížení nákladů na realizaci, protože se lépe pořeší vícepráce, zlepšení konkurenčního prostředí (ztransparentnění) aj. Dle toho, co se uvádí, by se úspora mohla pohybovat kolem 10–30 % stavebních nákladů. Poté, co bude BIM implementován, dojde ke zpřesnění výkazu výměr, optimalizaci stavebních postupů, eliminaci chyb v PD, lepšímu řízení informací. 10 % je tak docela reálných, když si představíme, jaké jsou vícepráce a jaké jsou s nimi problémy.
Letiště Praha
Organizace přistupuje k využívání metody BIM aktivně na základě identifikovaných vlastních potřeb. V minulosti bylo přistoupeno k ověření využitelnosti některých nástrojů a získání zkušeností – DIMS, CDE apod. – nešlo však o pilotní projekt v rámci Programu ČAS.
Zkušenosti z implementace BIM z konzultace (2020):
· Na letišti se BIM zabýváme, bereme to ne jako povinnost, ale jako výhodu; snažíme se některé stavby v tom systému tvořit a tvořit od počátku. Co se týče případné povinnosti, i to je důvod, proč se BIM zabýváme, ale bereme to opravdu především jako výhodu. Chystáme na letišti velké stavby u pozemního stavitelství, u nich vidíme obrovskou výhodu v koordinaci. Navíc jsme v 21. století, chceme digitalizovat.
· Dva roky se BIM zabýváme detailně, máme připravenu svou zadávací dokumentaci na projekty v BIM, a to jak v projektech, tak v realizaci. V realizaci dnes nejsme, ten první projekt, který se měl fyzicky stavět, je vyprojektovaný, máme ho povolený, bohužel situace s covidem nás v tom zastavila (pilotní nástavba objektu na letišti). V BIM máme především menší akce, žádná z větších akcí (ani věž, ani rozšíření terminálu) není v takové fázi, abychom ho již mohli projektovat v BIM.
· U rozšíření terminálu je připravena ZD na projektovou dokumentaci tak, aby nám budoucí vítěz byl schopen dodat produkt v BIM, připravit model, který budeme používat jak pro stavbu, tak potom pro správu. I tento projekt je zbrzděn kvůli koronavirové krizi. ZD si tvoříme sami.
· Uvítali bychom, abychom si mohli standard nastavit podle státní regulace, aby s tím počítali dodavatelé jak projektové dokumentace, tak vlastních staveb.
Ministerstvo obrany
Praha, Juliska – sportovní hala – výstavba 
Podepsání dohody: 08/2020
Předpokládané dokončení: ve fázi projektové přípravy dokončen v 03/2021
Popis projektu:
Výstavba nové sportovní haly.
Stav projektu:
Je dokončena projektová dokumentace. Navazující činnost, tzn. příprava zadávací dokumentace na zhotovitele stavby je závislá na finančních prostředcích organizace.
Praha – Kbely, letiště 
Podepsání dohody: 10/2021
Předpokládané dokončení: v návaznosti na rozsah spolupráce
Popis projektu:
V rámci tzv. „expertní podpory“ (poradenství) byla předmětem spolupráce příprava zadání investiční akce na letišti Kbely.
Stav projektu:
Příprava zadávací dokumentace pro výběr projektanta. Byla dokončena část přípravy zadávací dokumentace řešící aspekty BIM, tzn. BIM Protokol a související přílohy. Vzhledem k okolnostem (časové tísni ze strany partnera, nepřipravenosti DSS pro řešené stupně PD (mimo DSP i DPS)) nebylo plně využito dokumentů ČAS, ale byl pouze využit BIM Protokol a příloha 1. Příloha 2 – Požadavky na CDE nebyla řešena, neb organizace doposud odmítala z bezpečnostních důvodů komunikaci přes CDE. Namísto DS Objednatele (Příloha 1.b) byl zpracován dokument Požadavky na digitální model jako autorské dílo konzultanta. V současnosti byl změněn termín „vyhlášení VZ“, a tak partner poptává možnost navazující spolupráce, což dává možnost širšího využití dokumentů ČAS.
Univerzita Karlova
Kampus Albertov 
Podepsání dohody: 08/2020
Předpokládané dokončení: 4Q/2026
Popis projektu:
Výstavbový projekt, sestávající ze dvou rozsáhlých výzkumných objektů – novostaveb: tzv. Biocentrum a Globcentrum.
Stav projektu:
Probíhá příprava zadávacího řízení na zhotovitele stavby.
Ministerstvo spravedlnosti
KS Ústí nad Labem – Výstavba justičního areálu v Ústí nad Labem 
Podepsání dohody: 06/2020
Předpokládané dokončení: neuvedeno
Popis projektu:
Účelem projektu je zajištění komplexní výstavby nového objektu vč. areálového řešení dislokace pro justiční OSS v rámci města Ústí nad Labem a lokace do justičního areálu ÚZSVM. Náklady mají dosáhnout cca 2,6 mld. Kč vč. DPH.
Stav projektu:
Dokončena projektová příprava. Je dokončena zadávací dokumentace na zhotovitele stavby. Aktuálně se dokončuje zadávací dokumentace na Tým asistenta Správce stavby.[footnoteRef:44]  [44:  Zadavatel uvažuje o nástroji/systému který integruje jak funkce CDE (tzn. „komunikace nad projektem a tvorba DIMS/IMS apod.), tak funkce pro správu a údržbu, tzn. CAFM. Pro definování požadavků na model DSPS se předpokládá užití LOD 300.] 

OS České Budějovice – Přestavba a výstavba nového justičního areálu 
Podepsání dohody: 06/2020
Předpokládané dokončení: DPS 06/2020; realizace stavby 06/2026 (dle finančních možností rozpočtu, přichází v úvahu i etapizace výstavby)
Popis projektu:
Účelem projektu je zajištění justiční agendy pro obyvatele jihočeského regionu – okresní soud. Jedná se o přestavbu a novostavbu charakteru pozemních staveb.
Stav projektu:
Projektová příprava – DSP – dokončeno, vydáno stavební povolení. Příprava zadávacího řízení na zpracování navazující projektové přípravy DPS.
VŠB – Technická univerzita Ostrava (TUO)
Strategie BIM 
Podepsání dohody: 09/2020
Předpokládané dokončení: jde o dlouhodobý projekt strategického, vzdělávacího i provozního charakteru.
Popis projektu:
Univerzitní projekt „Technika pro budoucnost 2.0“ řeší zvýšení kvality a profilace vzdělávacích aktivit a zvýšení jejich relevance pro trh práce. V rámci projektu probíhají následující činnosti: digitalizace a elektronizace dostupné technické dokumentace, sběr informací pro FM, 3D modelování digitalizovaných a elektronizovaných dokumentů s doplněním požadovaných informací o vybraných prvcích tvořeného modelu, definování a popis jednotlivých procesů FM, jejich analýza a optimalizace s využitím 3D modelů a CAFM systému. Uvedené činnosti jsou doplňované tzv. 3D skenováním a dalšími aktivitami.
Stav projektu:
V principu lze hovořit o „projektové přípravě“, neb vzniklé modely budou sloužit pro následnou správu majetku (FM).
České vysoké učení technické
Stavební úpravy koleje Strahov – BLOK 12 
Podepsání dohody: 11/2020
Předpokládané dokončení: 2022
Popis projektu:
Výstavbový projekt – rekonstrukce. Účelem projektu je zvýšení kvality ubytování studentů ČVUT v Praze na bloku 12 kolejí Strahov. Projekt reaguje na zvýšenou poptávku po apartmánovém bydlení ze strany studentů a zároveň zvyšuje estetickou úroveň morálně zastaralého interiéru.
Stav projektu:
Probíhá stavební realizace projektu. Součástí plnění je i zpracování DSPS, kdy se jednotlivé výstupy projektových prací kombinují s 3D skenováním provádění konstrukcí, resp. stavebních prací, a tak lze jednoznačně ověřit, zda projekt skutečného provedení i skutečnému provedení odpovídá.
Statutární město Pardubice
Zavádění metody BIM na Magistrátě města Pardubice 
Podepsání dohody: 02/2021
Předpokládané dokončení: není časově vymezeno


Popis projektu:
Projekt lze rozdělit na úroveň „zavádění metody BIM“ a na tzv. „výstavbový projekt“, který bude nástrojem pro získávání zkušeností a podkladů pro implementaci metody. Jako „výstavbový projekt“ byla navržena novostavba „Domov pro seniory“, pro kterou je nutné zpracovat zadávací dokumentaci, vč. aspektů BIM.
Stav projektu:
Probíhá zadávací řízení na konzultanta/poradce pro podporu zavádění metody BIM.
Městská část Praha 14
Rekonstrukce domova seniorů Bojčenkova 
Podepsání dohody: 02/2022
Předpokládané dokončení: 1Q/2024
Popis projektu:
Účelem projektu je rekonstrukce domova seniorů včetně navýšení kapacity v ulici Bojčenkova, Praha 14. Jedná se o rekonstrukci a nástavbu 3.NP, tím dojde nejen ke zvýšení kapacity, ale zejména komfortu a kvality služeb dle současných trendů v péči o seniory.
Stav projektu:
Běží zadávací řízení na zpracovatele projektové dokumentace. Zadávací dokumentace je zpracována v režimu „Design-Build“ (D+B). Vstupem pro následnou projektovou a stavební činnost je projektová dokumentace ve stupni DSP, kdy je vydáno i samotné stavební povolení. Předpokládá se, že v 08/2022 budou zahájeny vlastní projektové a stavební práce. Doba trvání se předpokládá 18 měsíců. Projektová činnost bude spočívat v tvorbě DPS, vč. BIM přístupu a v navazující tvorbě modelu skutečného provedení (DSPS). Využití tohoto modelu se předpokládá pro správu a údržbu majetku. Nástroj pro tvorbu IMS/DIMS a komunikaci nad projektem (CDE) bude řešen doposud obvyklým způsobem, tzn. jako dodávkou vítězným zhotovitelem.
Všeobecná fakultní nemocnice
Implementace BIM do VFN 
Podepsání dohody: 09/2021
Předpokládané dokončení: nelze stanovit (v závislosti na rozsahu projektu, tj. zda jeho součástí budou i výstavbové projekty)
Popis projektu:
Jedná se o přístup, kdy je projekt rozdělen do dvou úrovní: zavádění metody BIM do organizace a realizace několika dílčích projektů různého charakteru, a to od výstavbových, přes pasportizaci, popř. elektronizaci a digitalizaci stávající dokumentace apod.
Stav projektu:
Probíhá příprava zadávacího řízení na CDE a na projektové činnosti zvoleného výstavbového projektu. Zajištěna podpora formou konzultantů pro činnosti související úpravy stávajících smluvních standardů a tvorby zadávací dokumentace na vybraný výstavbový projekt.
Hlavní město Praha
Zavedení metody BIM do Magistrátu hlavního města Prahy (MHMP) 
Podepsání dohody: jde o dlouhodobý projekt od roku 2018
Předpokládané dokončení: jde o dlouhodobý projekt od roku 2018
Popis projektu:
Jde o dlouhodobý projekt s ambicí nastavení pravidel využívání metody BIM v prostředí Hlavního města Prahy (HMP). Metoda BIM je také součástí nové Majetkové koncepce HMP. Vzhledem k tomu, že MHMP je složitým organismem, bylo potřeba připravit dílčí části tak, aby se vzájemně propojily. Velkou související částí je i zavedení Facility managementu a výběr nových správců majetku dle pravidel ISO 41000.
Stav projektu:
V rámci MHMP bylo Radou hl. m. Prahy zřízeno Kompetenční centrum, které má za úkol zavést metodu BIM do HMP dle připraveného BIM standardu. BIM standard vznikl jako součást celkové nové Majetkové koncepce hl. m. Prahy již v roce 2018 (aktualizace 2021). V rámci Kompetenčního centra byli jmenováni zástupci všech dotčených odborů a organizací města, kterých se metoda BIM dotýká. Jedná se zejména o majetkové a investiční odbory, IT, správce a pilotní organizace. 
V současné době probíhají školení v oblasti zpracovaných dokumentů v rámci BIM standardu a dále praktické úkoly tvorby dokumentace dle připravených procesů v rámci BIM standardu. Následně bude zahájeno definování účelů užití dle jednotlivých odborů MHMP či organizací města a tvorba datového standardu MHMP, který bude rozšiřovat DSS vydaného Agenturou ČAS o vlastní účely užití dle potřeb MHMP.
IPR hl. m. Prahy – rekonstrukce sídla 
Podepsání dohody: neuvedeno
Předpokládané dokončení: neuvedeno
Popis projektu:
IPR Praha byl vybrán MHMP jako pilotní projekt zavedení Standardu BIM MHMP. IPR Praha realizuje rekonstrukci sídla formou Design and Build a byl zvolen ověření pravidel připraveného BIM protokolu, včetně jeho příloh zpracovaného v rámci BIM standardu MHMP. V rámci pilotního projektu bylo připraveno zadání pro výběr dodavatele s využitím metody BIM. Byl připraven BIM protokol, BEP a požadavky na CDE dle BIM standardu MHMP zpracovaného MHMP v roce 2018. Byly řešeny účely užití z pohledu FM. Jako datový standard se použily části DSS vydaného Agenturou ČAS doplněný o stupeň projektové dokumentace DPS podle specifikace IPR Praha.
Stav projektu:
Probíhá tvorba zadávacích podkladů pro výběr dodavatele a poskytovatele nástrojů CDE a CAFM.
SPŠS Hradec Králové
Digitalizace haly školy 
Podepsání dohody: 02/2021
Předpokládané dokončení: 11/2023
Popis projektu:
Jedná se o zpracování digitálního modelu sportovní haly na SPŠ stavební. Primárním účelem projektu je seznámení studentů s tvorbou modelu v návaznosti na strukturu požadavků na informace, resp. na digitální model stavby (DIMS). Projekt je realizován v rámci Implementace Krajského akčního plánu rozvoje vzdělávání v Královéhradeckém kraji II (I-KAP KHK II), který je spolufinancován Evropskou unií.
Stav projektu:
Probíhá projektová příprava. Vstupním podkladem pro zpracování (DIMS) je předchozí projektová dokumentace ve stupni DPS, vč. vydaného SP pro plánovanou rekonstrukci sportovní haly za účelem snížení její energetické náročnosti. V současnosti je rozpracovaný model architektonicko-stavebního řešení a jsou vymodelovány prvky VZT a elektroinstalace. Následně se předpokládá dopracování této části – v principu „dílčího“ modelu, vč. jeho obohacení o vybrané vlastnosti prvků a jejich hodnoty dle datového standardu staveb.
SPŠS Havlíčkův Brod
Pasportizace a efektivní správa majetku Střední průmyslové školy stavební akademika Stanislava Bechyně, Havlíčkův Brod 
Podepsání dohody: 05/2020
Předpokládané dokončení: neuvedeno
Popis projektu:
Jedná se o postupnou pasportizaci objektu budovy, resp. areálu občanské vybavenosti – střední průmyslové školy při využití studentů v rámci jejich odborné výuky.
Stav projektu:
Probíhá postupné zaměřování stávajícího stavu za využití tzv. 3D laserového skenování. Ze získaných mračen bodů budou následně modelovány modely skutečného provedení, resp. stávajících stavů. Účelem projektu je získání modelů stávajících stavů pro následné využití jak pro facility management a efektivní správu budovy, tak pro výuku studentů na reálných nástrojích.
České sdružení regulovaných elektroenergetických společností (ČSREC)
Jde o organizaci sdružující elektroenergetické regulované společnosti, kdy případné pilotní projekty budou řešeny se členy tohoto sdružení, tzn. s konkrétními společnostmi. Rozsah a forma spolupráce není doposud stanovena/dohodnuta. Využití metody BIM lze zatím předpokládat pouze v rozsahu pozemních staveb (např. elektrické stanice) ve smyslu modelování těchto objektů. Využitelnost metody BIM pro energetické technologie je však nutné teprve prověřit.
Sdružení samo o sobě nerealizuje pilotní projekty. Případná realizace nějakého projektu bude řešena na základě ověření využitelnosti metody a jejich nástrojů v prostředí elektroenergetických staveb.
PILOTNÍ PROJEKTY SFDI
Tato podkapitola obsahuje přehled pilotních projektů BIM v rámci dopravní infrastruktury, která má svá specifika vyplývající z liniové povahy staveb, jejich významu pro území a společnost a příslušných zákonů (zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, zákon č. 266/1994 Sb., o drahách a zákon č. 254/2001 Sb., o vodách).
Ředitelství silnic a dálnic České republiky (ŘSD)
Pilotní projekty BIM staveb ŘSD lze rozdělit do dvou skupin. První skupina měla metodický význam a byla vypisovaná Generálním ředitelstvím ŘSD, úsekem výstavby. Jednalo se o projekty dříve připravených či realizovaných staveb, resp. jejich projektových dokumentací, které byly využity pro testování metody BIM. Jednalo se o 8 projektů realizovaných mezi roky 2018–2021. Aktuálně jsou všechny dokončené a jejich výstupy slouží např. i k úpravám resortních metodik a datových standardů.
Druhá skupina pilotních projektů byla vypisována regionálními organizačními jednotkami ŘSD (Správy a Závody) jako součást zadávacích dokumentací silničních a dálničních staveb. Při zadávání se vycházelo právě z poznatků pilotních projektů předchozí skupiny. Jednalo se o téměř dvě desítky projektů převážně přípravy staveb ve fázích DSP, DUSP, PDPS, které byly vypisovány průběžně od roku 2020 a nyní jsou v různých stádiích zpracování či jsou dokončeny. V roce 2021 byly spuštěny i první pilotní projekty pro fázi realizace stavby (RDS, DSPS), kde je kladen hlavní důraz na digitalizaci procesní stránky řízení staveb.


Pilotní projekty BIM realizované ŘSD:
· I/42 Brno, VMO Žabovřeská I – etapa, I (PDPS, jedná se o tvorbu IM stavby intravilánové, směrově dělené čtyřproudové komunikace)
· I/3 Červené Vršky – U Topolu, uspořádání 2+1 (DSP, IČ k SP, VD-ZDS, TP, vč. BIM)
· I/11 Postřelmov – Chromeč (VD-ZDS, včetně BIM)
· 131 – I/57 Linhartovy (DSP/IČ, včetně BIM)
· I/37 Žďár nad Sázavou, Jihlavská – Brněnská (DSP, IČ_SP, VD-ZDS, TP včetně BIM)
· D11 odpočívka Jaroměř (DUSP, IČ k sloučenému řízení vč. MP, VD-ZDS, TP, vč. BIM)
· I/27 – Plasy – obchvat (DSP, IČ k SP, TP, včetně BIM, pilotní projekt – SO 201)
· I/35 Liberec, most 35-024..2
· Most ev. Č. I/35 – 024..2 (DSP, IČ k SP, VD-ZDS a AD, stavba řeší demolici mostu a následné nahrazení)
· D5 Modernizace odpočívky Rozvadov (projekt DUSP, VD-ZDS, AD a TP včetně BIM)
· I/69 Vsetín, rampa Mostecká (VD-ZDS, včetně BIM)
· D6 SSÚD Lubenec (DSP, IČ, VD-ZDS, AD, BIM)
· D1 Rozšíření odpočívky Mikulášov
· BIM (DSP vč. BIM, IČ k DSP vč. MP, VD-ZDS vč. BIM, TP, AD)
· I/57 Semetín – Bystřička, 2. stavba (VD-ZDS, AD, TP včetně BIM)
· I/16 Mladá Boleslav – Martinovice (DSP, IČ pro SP, VD-ZDS, AD, BIM)
· I/3 Olbramovice, přeložka
· D35 Staré Město – Mohelnice (Studie, DUR)
· I/34 Pelhřimov západní obchvat (Studie, DUR)
· D11 1109 Trutnov – státní hranice (Studie, DUR)
· D35 Opatovice nad Labem – Časy (DSP)
· D3 310/II Hodějovice – Třebonín (DSP)
· D11 1106.1 Hradec Králové – Předměřice nad Labem (DSP)
· D35 Časy – Ostrov (PDPS, dokončení 10/2021)
· I/42 Brno, VMO Žabovřeská I – etapa I (PDPS, dokončení 10/2021)
Správa železnic, státní organizace (SŽ)
Správa železnic realizovala a stále připravuje v rámci začlenění procesu BIM do své běžné agendy několik činností. Samotné cíle spojené s problematikou BIM jsou nastaveny v souladu s dlouhodobým interním plánem organizace tak, aby SŽ mohla v blízké budoucnosti zadávat, realizovat a řídit stavební akce plně v digitálním režimu. Provádění pilotních projektů, vzhledem k rozsahu staveb SŽ, je dlouhodobý proces, který nelze omezit na období jednoho roku. Pilotním projektům, které jsou jedním z klíčových zdrojů poznání, a nástrojem pro ověřování teoretických poznatků při implementaci se organizace věnuje již třetím rokem.
Pilotní projekty BIM realizované Správou železnic:
· Rekonstrukce žel. St. Bystřice pod Hostýnem,
· Rekonstrukce žel. St. Rožnov pod Radhoštěm,
· Modernizace a dostavba ŽST Praha Masarykovo nádraží,
· Rekonstrukce traťového úseku Přibyslav – Pohled,
· Revitalizace a elektrizace trati Oldřichov u Duchcova – Litvínov,
· Rekonstrukce výpravní budovy v ŽST Mladá Boleslav hl. n.,
· Rekonstrukce nástupišť a zřízení bezbariérových přístupů v ŽST Roudnice n. L.,
· Modernizace trati Plzeň – Domažlice – st. hranice SRN, 2. stavba, úsek Plzeň (mimo) – Nýřany – Chotěšov (mimo)
· Modernizace a dostavba ŽST Praha Masarykovo nádraží (DSP a PDPS)
· Novostavba ŽST Praha – Letiště Václava Havla (DSP a PDPS)
Ředitelství vodních cest České republiky (ŘVC)
Ředitelství vodních cest se připravuje na zavádění BIM. V současné době probíhá pasportizace procesů, toků informací, vybavení SW, HW. Výstupem bude doporučení úpravy procesů a nastavení metod k implementaci BIM. Níže je uveden seznam akcí, u kterých byly využity prvky BIM, nebo se BIM využije.
· Zabezpečení podjezdných výšek na Vltavské vodní cestě I.a etapa – Vraňansko-Hořínský kanál, stavba 003 – Zdvižné mosty, stavba 003A, 003B a 003C (v realizaci)
· Rekreační přístav Veselí nad Moravou (v realizaci)
· Čekací stání pro malá plavidla na Vltavě (v přípravě)
· Přístaviště Hřensko (v přípravě)
SFDI podporuje zavádění BIM v oblasti dopravních staveb z toho důvodu, že v tom vidí šanci na zvýšení efektivity vynakládání prostředků fondu, neboť SFDI financuje jak přípravu dopravních staveb (to se týká hlavně ŘSD a SŽ), tak financuje realizaci staveb a správu a údržbu. Prostředky SFDI se tak využívají v celém životním cyklu staveb. Proto když se v ČR začalo o zavádění metody BIM hovořit, se toho SFDI ujal a MD fond pověřilo koordinační rolí v oblasti dopravních staveb. Pro tu SFDI připravil plán, který je postavený na třech základních aktivitách: 
i/ vzdělávání (akce vzdělávacího charakteru, konference, semináře, technické exkurze na stavbách[footnoteRef:45]),  [45:  I v ČR má na stavbách BIM své místo díky tomu, že zhotovitelé používají některé technologie založené na digitalizaci plus tam, kde jim to přináší vyšší přidanou hodnotu a práce je pro ně efektivnější.] 

ii/ na to navázala realizace pilotních projektů – pod těmi pilotními projekty je třeba si představit skutečně začátky, např. že projektová dokumentace, která byla připravována standardně v podobě digitálně zprocesovaných 2D výkresů, byla přepracována do formy informačního modelu, do něhož byly dále doplněny další popisné informace. Pilotních projektů tohoto typu bylo provedeno u ŘSD do desítek, obdobně u SŽ kolem 4-5. Znamenalo to však, že zaměstnanci ŘSD a SŽ od roku 2017 získávali určité povědomí o BIM. 
Iii/ Třetí aktivita je zaměřena na standardizaci, kde SFDI vytváří pro BIM metodiky a technické předpisy. 
Tj. je vytvořena metodika pro výběr společného datového prostředí, která má ošetřit procesní stránku metody BIM, neboť CDE umožňuje efektivní výměnu informací. Nastavení schvalovacích a dalších procesů, a třeba už jen zavedení CDE nad pdf dokumenty, může dle SFDI výrazně zrychlit schvalování[footnoteRef:46]. Skutečnost, že se dá využít celá stavební sezóna, může být pro stavbu velmi důležitá. [46:  ŘSD např. ve chvíli, kdy vysoutěží stavbu, nechává zpracovávat realizační dokumentaci. Tu zpracovává zhotovitel a ŘSD ji schvaluje. Ve chvíli, kdy se tyto procesy vykonávají v CDE, odpadá tisk dokumentace v 6 paré, odpadá posílání přes podatelny a poštu, které trvá minimálně týden. Než se dokumentace dostane k člověku, který ji schvaluje a vyjadřuje se k ní, uběhne 14 dní, a to už ve fázi, kdy je stavba už zahájena, smlouva se zhotovitelem uzavřena a prvním krokem zhotovitele je vytvoření realizační dokumentace.] 

Druhou metodikou je předpis pro to, jak mají být informace strukturovány, tzv. datový standard. Popisuje strukturu a obsah informací, přičemž obsah informací vždy vychází z jejich užití. Nepředepisuje se vytváření žádných informací, které nemají žádný užitek, jen těch, které k něčemu slouží. Investor si vydefinuje způsoby užití informačního modelu a na základě způsobu užití se mu v datovém standardu vygenerují informace, které mají být v tom modelu obsaženy.
Třetí předpis je BIM protokol. Řeší smluvní závazkové vztahy. 
Dokumenty byly schváleny na podzim 2019 a nyní běží pilotní projekty, na jejichž základě se v praxi ověřuje, zda jsou připravené metodiky a předpisy nastaveny správně. V návaznosti na tyto pilotní projekty SFDI předpokládá jejich další vývoj a je připraven každý rok vydávat aktualizaci podle informací, které bude mít z praxe z využití metodik v praxi.
Významné výhody a přínosy metody BIM jsou ve fázi správy a údržby infrastruktury. Není však jednoduché se až do této fáze, kdy bude připraven Asset Information Model, dostat. Protože důležitá věc je propojení informačního modelu staveb s IS, které jsou pro správu a údržbu, usiluje SFDI s ŘSD o to, aby informace z informačních modelů byly jedním ze vstupů do systému hospodaření s vozovkou. I proto je třeba mít datový standard (popis struktury a obsahu informací tak, aby bylo možné systémy vzájemně provázat), který umožňuje, aby spolu systémy komunikovaly automatizovaně, tj. nemusel být přítomen lidský faktor přesouvající informace z jednoho systému do druhého.
Je možné, že projekční fáze díky tomu, že se budou zpracovávat informace jinou formou, může být nákladnější. Dle informací ze zahraničí není finanční náročnost informačních modelů oproti standardně zpracovávané dokumentaci nikterak větší. To se ale nedá říct dnes pro ČR, kdy se realizují pilotní projekty separátně od standardně zpracovávané projektové dokumentace. Je zde minimálně pilotních projektů, které by byly postaveny tak, že by se připravil informační model a z něho jako výstup projektová dokumentace pro nějaké řízení nebo pro úřad. Prve uvedený postup je však nezbytný pro výuku lidí. Navíc tyto náklady v oblasti přípravy nejsou tak velké, aby potom nebyly pokryty benefity v oblasti správy a údržby infrastruktury. Ve chvíli, kdy nejsou informace, je obtížné se o něco starat. 
Paradoxní situace: stavby, které byly standardně vysoutěženy na základě dokumentace 2D, a zhotovitel si nechal zpracovat informační model a využíval model k automatickému navádění zemních strojů. Projektant vyprojektuje těleso automaticky ve 3D, z toho udělá řezy a půdorysy, které se používají pro stavební úřady a jdou pak do soutěže. Když zhotovitel získá smlouvu na základě dokumentace ve 2D (stavební povolení je vydané ve 2D), a má automaticky naváděné zemní stroje, tak ze 2D potřebuje zpětně vytvořit 3D dokumentaci, již má projektant stavby k dispozici. Zhotoviteli se však překreslení do 3D i tak vyplatí, protože ušetří – dle strojníků na strojích mají o 40 % vyšší výkon při vytváření zemního tělesa. Dalším plusem je bezpečnost figurantů, či úspora na geodetech. Některé ocelové konstrukce se bez 3D modelu nedají ani postavit (Trójský most). 
I to je jeden z typických případů, proč se SFDI vrhl do aktivity s BIM.
Jednoznačná dokumentace je jasná a evidentní stopa toho, kolik se toho udělalo, kolik práce bylo odvedeno, a je to jednoznačně průkazné.
DALŠÍ PŘÍPADOVÉ STUDIE
Nová administrativní budova společnosti ČSOB[footnoteRef:47]  [47:  https://www.casopisstavebnictvi.cz/files/dokumenty/stavebnictvi-2020-05-5.pdf] 

Identifikační údaje o stavbě:
Stavba: Centrála ČSOB – SHQ, Praha
Investor: Radlice Rozvojová a.s. (člen skupiny ČSOB)
Návrh: Chalupa architekti s.r.o / AED Projekt s.r.o.
Dodavatel: HOCHTIEF CZ a.s.
Realizace: 11/2016–05/2019
Nová stavba ČSOB je koncipována jako administrativní budova pro 1400 osob, disponuje však stejným počtem alternativních pracovních míst. Budovu tvoří sedm vzájemně propojených pavilonů. Většina těchto pavilonů má nad terénem pouze dvě až tři užitná podlaží. Budova samotná je výjimečná svým energetickým konceptem. Tento koncept je založen na principu, kdy v létě se přebytkové teplo ukládá do země a v zimě budova tuto energii využívá. Systém je navržen tak, že budova nepotřebuje ke svému provozu klasickou kotelnu. O vnitřní tepelnou pohodu se stará 173 zemních vrtů o hloubce cca 150 m a celkové délce přes 26 km. Jedná se tak o největší soustavu geotermických čerpadel v ČR a budova patří mezi dvacet evropských budov daného druhu vybavených touto technologií.
Když ČSOB v roce 2007 dokončila výstavbu původní centrály, zakoupila ještě před samotným stěhováním zaměstnanců do nově postavené budovy modulární systém CAFM (Computer Aided Facility Management) od firmy Archibus, Inc., který podpořil proces stěhování. Podle potřeb pak ČSOB implementovala i další moduly, aby zvýšila kvalitu poskytovaných služeb uživatelům budovy. Jako první se implementovaly moduly pro správu ploch, hlášení závad a rezervace místností. Zdrojem dat pro tyto moduly byly primárně plochy z výkresové dokumentace převedené do CAFM.
Správa budovy neměla pro preventivní a vyžádanou údržbu všechna potřebná data, a proto bylo třeba ještě provést jakýsi dodatečný pasport. Byl proto vytvořen seznam zařízení důležitých pro provoz, který se naimportoval do systému CAFM. Nad těmito základními daty pak bylo možné nastartovat a řídit procesy FM (Facility Management). Dodatečný pasport budovy byl časově náročný a vyžádal si nemalé množství finančních prostředků.
I proto se v roce 2012 objevila myšlenka postavit a spravovat novou budovu v BIM. V roce 2014 si ČSOB nechala zpracovat koncepci zavedení BIM pro ČSOB, která stanovila cíle a očekávání implementace BIM pro FM. Cílem koncepce bylo stanovit principy a postupy pro práci s BIM v ČSOB s důrazem na využití informačního modelu ve FM jak při výstavbě, tak i při následném provozování budovy. Koncepce stanovila postupy, jakým způsobem získávat data od všech účastníků výstavby, která postupně spolu s vývojem projektu vznikají. Součástí této koncepce byly například požadavky a principy pro kódování stavebních prvků, místností, dveří apod. Těmito požadavky se projektanti museli řídit. Ke stávajícím 2D CAD standardům, které ČSOB používala například v pobočkové síti, přibyly nové tzv. BIM standardy pro projektování v BIM.
Před finálním rozhodnutím si banka v roce 2014 ještě ověřila na reálných datech, že je na implementaci BIM skutečně připravena, a nechala si částečně vyhotovit BIM model stávající centrály. Tím si FM ověřil, že data z architektonicko-stavebního modelu, vzduchotechniky a topení skutečně umí využívat v provozu. ČSOB si vyzkoušela, že je možné obousměrně synchronizovat model vytvořený v aplikaci Revit od Autodesku se softwarem CAFM od firmy Archibus, Inc., a nad těmito daty řídit procesy FM. Plus na základě těchto zkušeností bylo možné zpřesnit požadavky na informační model. 
Manuál BIM se stal součástí zadání pro architekta a později i zhotovitele a vycházel z již zmíněné koncepce zavedení BIM pro ČSOB. V manuálu BIM byly zpřesněny a popsány požadavky na softwarové nástroje, jednotlivé role koordinátorů BIM, milníky projektu a základní požadavky BEP (BIM Execution Plan). 
Průběžné koordinační schůzky BIM v průběhu celého trvání projektu sloužily ke kontrolám, že projektant i zhotovitel plní požadavky uvedené ve smlouvě a v BEP. Na schůzkách se operativně řešily problémy, na které manuál BIM pro CAFM nebo BEP nepamatoval nebo je jednoznačně nespecifikoval. 
Spolu s vývojem projektu a realizace stavby byl model postupně zpřesňován a obohacován o grafická a negrafická data. Povinností zhotovitele stavby bylo označit veškeré pro provoz důležité technologie RFID (Radio Frequency Identification) štítkem, který zajišťuje jednoznačnou identifikaci fyzického zařízení s prvkem v modelu. Zhotovitel stavby byl dále povinen vyplnit sadu parametrů ke každému zařízení, jako je např. příkon, datum revize, perioda revize, nebo navázat pomocí odkazu URL vybrané dokumenty ke konkrétním technologiím[footnoteRef:48]. [48:  https://www.casopisstavebnictvi.cz/files/dokumenty/stavebnictvi-2020-05-5.pdf] 

Zkušenosti z implementace BIM v ČSOB z konzultace (2020):
· Pro úspěšnou implementaci BIM z pohledu FM je zásadní vědět, jaká data jsou pro provozování budovy potřeba a kdo má za tato data odpovědnost. 
· Bez vhodných softwarů, výkonného hardwaru a zejména pak podpory vedení a celého týmu nelze úspěšně projekt BIM implementovat. 
· Část subdodavatelů, kteří se podíleli na výstavbě, využila BIM a naučila se s ním pracovat, část nikoliv. 
· BIM naráží na neochotu se učit nové a nedůvěru lidí. Je třeba neustále vysvětlovat.
· Informační model je nutno udržovat aktuální po celou dobu životnosti stavby, a proto je třeba stanovit postupy, jak bude předaná dokumentace skutečného provedení aktualizována.
· Zaměstnanci správy budovy musí striktně dodržovat nastavené procesy tak, aby změny v objektu byly vždy zaneseny do informačního modelu. 
· Data v dnešním světě mají obrovskou hodnotu a digitalizace a jejich relevantnost je v každém odvětví zásadní. Budova s BIM bude mít na trhu větší hodnotu.
· Stálo to na začátku velkou část peněz, na druhou stranu BIM ušetřil nějaké mandays, nějaké procesy bylo možné automatizovat.
· Zadání vzešlo ze strany správy budov – ČSOB měla Archibus, procesy nad ním. Zadání pak vycházelo z toho, že ČSOB má Archibus, ví, jak budovu spravuje, provozuje, ví, jaká data k provozování potřebuje. 
· Zrovna probíhá zadání na servisní firmu, která bude model aktualizovat. Zvládne to jakýkoli projektant, který zná BIM, ČSOB si pak synchronizuje model do Archibusu.
· Potřebné revize probíhají následovně: ČSOB z modelů vytěžila zařízení, na kterých se dělá revize, byly nastaveny šablony, zda se provádí revize roční, 6letá aj., měsíc předtím, než má být revize provedena, se vygeneruje požadavek na správcovskou firmu provádějící vyžádanou a pravidelnou údržbu, správce udělá revizi, vloží ji do Archibusu, na ČSOB se pouze zkontroluje její provedení.
· Díky BIM jsou všechny informace na jednom místě; pokud se v modelu klikne na zařízení, jsou zde linky do dokladové části, tj. REVIT umožňuje jednodušší práci – kliknutím se lze dostat na technický list, manuál údržby, aniž by se musel složitě hledat ve skříních, po složkách. 
· Původně 2–3 dispečeři, měli obrovské tabulky, věděli, na jaké pobočce se jaký majitel stará o co, tyto excely se nahrály do Archibusu, nyní se dělají jen změny, požadavky plynou bez nutnosti manuálně k nim přidávat konkrétní dodavatele, je to u požadavků dopředu dané a díky tomu nejsou tito dispečeři potřeba. Řeší se jen případné změny workflow, jinak se požadavky generují a rozesílají tak, jak mají. Informace nemusí hledat člověk po excelech a manuálně vystavovat a požadavky dokončovat, vše běží automatizovaně. Zde se například ušetří. 
· Správcovské firmy nemusí umět s BIM – pracují s Archibusem, vkládají data, revitovský soubor neupravují, to je záležitost vlastníka modelu; v Archibusu je dále BIM prohlížečka, se kterou mohou pracovat, kde jsou url odkazy na technické listy atd.; NAVISWORKS – odlehčený prohlížeč, který mají k dispozici, lze z toho tisknout výkresy.
Projekt Five
Adresa: Praha 5 - Smíchov
Celková plocha: 14 362 m2 
Počet podlaží: 7
Datum zahájení: 2015
Datum dokončení: 2017
Architekti: Qarta Architektura
Projekt Five byl oceněn jako nejlepší kancelářský development i zelená budova roku 2017 v prestižní soutěži CEEQA. Porotu zaujal mimo jiné architektonickým řešením, jež zachovalo část fasády z původní tramvajové vozovny a doplnilo je o moderní prvky.
· Projekt Five byl pro Skansku pilotní projekt, který byl projektován v BIM. Projekci pro Skansku většinou dělá externí dodavatel. Podle projektu, který byl připraven v BIM, Skanska objekt postavila, prodala[footnoteRef:49] a dnes provozuje s BIM.  [49:  https://www.e15.cz/domaci/miliardovy-obchod-na-smichove-skanska-prodala-vozovnu-predelanou-na-kancelare-1334077] 

· Skanska má dceřinou firmu, která se věnuje FM, správě budov. Obchodní model je ve společnosti takový, že projekt developuje, sama si ho postaví, pak ho prodá investorovi, avšak stále drží záruku a objekt udržuje. U 80-90 % administrativních budov, které projdou tímto procesem, společnost provádí jejich správu.
· Skanska dá ročně na trh 1-2 administrativní budovy, stovky bytů, postaví k tomu kilometry dopravních staveb; BIM má smysl. Začátek byl složitější, věnoval se mu člověk na plný úvazek, ač se jednalo i o menší projekt. Nějaké porodní bolesti BIM měl. Dnes se ví, že prostřednictvím toho, že se projektuje v BIM, šetří se náklady. Řeší se kolize, vady, nedodělky či koordinace, mnohem lépe se připravují stavby, je zde jistota, že je objekt využitý na 100 %, v projektu nejsou zbytečné šachty, konstrukce, které by ubíraly metry.
· Nově vlastní objekt Five třetí strana, Skanska má i ve smlouvě požadavek, že musí data v informačním modelu držet aktuální. Když se změní nájemce, nastěhuje se nový s jinými požadavky na layout, vše musí být vloženo do modelu tak, aby byl stále aktuální.
· BIM se předává majiteli objektu. Jde o model dokumentace skutečného provedení stavby. Otvíráme tím možná možnosti konkurenci, ale BIM je pro nás jen malá část procesu. Pro firmu, která nabízí jen FM, je zájmem dostat se na objekt a udržet se tam dlouho. Zájem Skansky je vybrat si hezký projekt, v krátké době ho připravit, postavit ho a pak ho prodat s tím, že klientovi ručíme za kvalitu, služby, že platby za energie nepřesáhnou nějaké hodnoty, že budova bude schopna generovat naplánované cash flow. 
· V BIM se již dělají všechny realitní projekty, z dopravní infrastruktury pak 90 % všech velkých projektů a vybrané menší projekty. S projekčními kancelářemi standardně fungujeme; oproti normální ceně jsou to jednotky procent, co se platí navíc za BIM (cca 2 %). U pozemních staveb, když oslovíme 8 projekčních kanceláří, tak 6 podá nabídku a všichni počítají s tím, že informační model se bude zpracovávat. Cena projekčních prací může činit kolem 4-6 % z hodnoty projektu. U liniových staveb připravujeme dvě fáze dokumentace; realizační dokumentaci a dokumentaci skutečného provedení stavby. Zde si přibližně polovinu připravujeme interně sami, polovinu si objednáváme. Když se objedná realizační dokumentace za 10 mil. Kč, tak vám to vyskočí třeba o 1,5 mil. Kč v maximu. 
· Skanska má svůj datový standard vyvinutý pro developera na základě zahraniční zkušenosti, ale odpovídající českému právu a českým postupům.
· Přesto když končíme projekt, vyhazují se dva kontejnery papíru a projektové dokumentace, které nikdo neotevřel – dva kontejnery na tříděný odpad. Interně jsou dokumenty uloženy v CDE. Když se stát posune tímto způsobem, ušetří to mnoho starostí a práce.
· Přínosy:
· Některé kontrolní úkonu při přejímání dokumentace od projektanta jsou poloautomatizované, zaměstnává se na to mnohem méně lidí, detail, který je v BIM vyřešený v modelu je mnohem větší.
· Snížením množství chyb, vad, kolizí se snižují náklady na výstavbu projektu o 2 %.
· U dopravních staveb se v současnosti běžně používají moderní technologie, které potřebují digitální podklad.
· Fakt, že kapacity nejsou, je výjimkou, ne pravidlem, a lze řešit – pokud projektant pracuje v BIM a některý jeho profesant ne, modelář to překreslí nebo to lze vyřešit vlastním zdrojem.
· Mnohem větší jistota, že je vše ve výkazu výměr spočítáno správně, množství víceprací klesá.

Dle Zprávy pilotních projektů BIM ve veřejné správě řada probíhajících i již dokončených projektů, stejně jako zkušenosti ze zahraničí, ukazuje využitelnost metody BIM v každodenní praxi veřejných zadavatelů. Zároveň se během těchto projektů daří – ve větší či menší míře – dosáhnout očekávaných benefitů, které má zavedení metody BIM přinést. Jde zejména o zvýšení efektivity práce, zjednodušení přístupu k aktuálním a platným informacím a tím ke snížení chybovosti.
Definice problému
Jak uvádí Koncepce (2017), zavádění metody BIM má pro stavebnictví obdobný význam jako iniciativa Průmysl 4.0 pro průmyslová odvětví. BIM může být někdy zjednodušeně chápán jako „digitalizace“. Podobá se revoluci řízení výrobního procesu, která se odehrála v odvětví zejména strojírenské výroby v Evropě v letech 1980 až 1990 a která měla za následek zvýšení míry produktivity a výsledné kvality. BIM kombinuje využití počítačového 3D modelování s informacemi o stavbách za účelem zlepšení spolupráce, koordinace a procesu rozhodování při přípravě, provádění a provozování staveb. Pro zadavatele z veřejného sektoru to znamená, že výstavba a správa budov by měla být efektivnější, riziko překročení nákladů na projekty zejména veřejné infrastruktury nižší a transparentnost využívání veřejných finančních prostředků vyšší. Nezbytností přitom je užší spolupráce všech zúčastněných stran spojená se vzájemnou důvěrou. 
BIM vede k dílčím změnám v myšlení a přístupech. Stává se globálním jazykem v odvětví stavebnictví, neboť umožňuje vyšší úroveň spolupráce překračující hranice území. Předpokládá se, že BIM se ve světě stane běžným způsobem realizace veřejných zakázek a zakázek ve stavebnictví obecně. Pro udržení konkurenceschopnosti českého stavebnictví je proto třeba na nastupující trend reagovat.
Užitečnost BIM pro veřejný sektor uznala v roce 2014 i Evropská unie. Směrnice 2014/24/EU, o zadávání veřejných zakázek umožnila zadavatelům v celé Evropě, aby mohli při zadávání veřejných zakázek požadovat použití BIM. (Toto je pak umožněno i v ČR od 1. 10. 2016 zákonem 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek.) Navíc stále více evropských vlád a organizací veřejného sektoru zavádí programy na podporu širšího využívání BIM na celostátní i regionální úrovni. Vládní politika a zadávání veřejných zakázek tvoří významný pilíř podpory pozitivních změn v daném sektoru. Lze tak očekávat, že tuto technologii začnou využívat další evropské státy a opět bez BIM bude velmi obtížné ne-li nemožné konkurovat zahraničním společnostem nejen při výstavbě v zahraničí, ale i v ČR.
Tj. problém můžeme na základě předchozích kapitol definovat následovně. Na trhu je nová technologie, která umožňuje realizovat výrazné úspory. Existuje zde i potenciální pozitivní výhled na straně poptávky, nicméně jsou tu překážky, jež zabraňují rychlejší adopci a bylo by vhodné eliminovat. Metoda BIM je vzhledem k životnímu cyklu staveb a jeho jednotlivým fázím relativně mladá na to, aby bylo možné přesněji odhadnout/prokázat přínosy adopce metody BIM a postavit je proti nákladům při výpočtu návratnosti investic do BIM. Může se pak zdát, že počáteční investice nezaručuje adekvátní rentabilitu. Cena technologie (náklady na HW a SW) ještě neměla čas se svým rozvojem díky úsporám z rozsahu klesnout. Vzhledem k malé vyspělosti trhu může být bariérou nedostatek kvalifikované pracovní síly. BIM naráží i na nedůvěru lidí a nižší ochotu učit se novému. V neposlední řadě kvůli nejasnému právnímu rámci i chybějícím zkušenostem mohou mít potíž se zadáváním projektů v BIM veřejní zadavatelé.
Je tak třeba zvýšit právní jistotu (a to i např. zavedením určité regulace), která bude mít pozitivní vliv na výhled ekonomické výnosnosti adopce metody BIM jednotlivými stakeholdery. Růst míry využívání BIM pak přinese obecně zvýšení povědomí o metodě s iterativní pozitivní vazbou na vývoj v oblasti BIM, ve vzdělávání či budování kapacit (v případě stabilního a předvídatelného prostředí lze očekávat relativně rychlou reakci ve formě nových investic do technologií a lidského kapitálu). Edukační akce pro zadavatele, které budou doprovázet zavedení regulace, mohou vyřešit i jejich problém. Pozitivnímu vnímání metody BIM může přispět i legislativní zakotvení gestora zavádění metody BIM na úrovni státní správy apod. Detailní analýzu obsahuje kapitola 3. 
Co se týče digitálního vystavěného prostředí, investoři/projektanti/architekti mají ke svým modelům autorská práva. Když si Praha zadává studii, 3D model poptává s touto studií a má pak možnost s ním jakkoli nakládat. Na druhou stranu, pokud má investor vlastní záměr a poskytne model Praze např. za účelem výstavy nebo veřejné prezentace, je užití modelu vázáno pouze na tento účel; nelze ho vložit do modelu. Pokud investor poskytne model pro posouzení v rámci stavebního řízení, opět model nelze použít k jinému než tomuto účelu. Problémem je tak nedořešená legislativa – není stanovena žádná povinnost, příp. není zcela zřejmé, na které části obsahu váznou autorská práva a na které nikoli (tj. která část by se dala zpřístupnit veřejnosti). 
Popis existujícího právního stavu v dané oblasti 
Základní národní regulační rámec vztahující se k informačnímu managementu staveb tvoří zejména 
a) Zákony
Předpisy, které úzce souvisí s problematikou digitalizace, prostorových dat či stavebnictvím, se kterými by mělo být navrhované řešení kompatibilní:
Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů;
Zákon č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech, ve znění pozdějších předpisů;
Zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů;
Zákon č. 200/1994 Sb. o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů;
Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy, ve znění pozdějších předpisů;
Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů;
Zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů; 
Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů;
Zákon č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů;
Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon (nový stavební zákon);
Zákon č. 284/2021 Sb., zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím stavebního zákona.
b) Prováděcí právní předpisy
Vyhláška č. 31/1995 Sb., kterou se provádí zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů;
Nařízení vlády č. 430/2006 Sb. o stanovení geodetických referenčních systémů a státních mapových děl závazných na území státu a zásadách jeho použití, ve znění pozdějších předpisů;
Nařízení vlády č. 430/2006 Sb., o stanovení geodetických referenčních systémů a státních mapových děl závazných na území státu a zásadách jeho použití, ve znění pozdějších předpisů;
Vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů;
Vyhláška č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb, ve znění vyhlášky č. 251/2018;
Vyhláška č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška), ve znění pozdějších předpisů;
Vyhláška č. 358/2013 Sb., o poskytování údajů z katastru nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů;
Vyhláška č. 169/2016 Sb., o stanovení rozsahu dokumentace veřejné zakázky na stavební práce a soupisu stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr, ve znění vyhlášky č. 405/2017 Sb.;
Nařízení vlády č. 41/2017 Sb., o údajích centrálního registru administrativních budov, ve znění nařízení vlády č. 244/2020 Sb.
Vyhláška č. 583/2020 Sb., kterou se stanoví podrobnosti obsahu dokumentace pro vydání společného povolení u staveb dopravní infrastruktury
c) Právní předpisy Evropské unie
Problematika správy informací o stavbě a informačního modelu stavby a vystavěného prostředí není z pohledu právní úpravy Evropské unie transpoziční, nicméně ze stávajících právních předpisů se dají vyčíst určitá doporučení a trendy, které je třeba vzít při zpracovávání věcného záměru či návrhu zákona v úvahu tak, aby se jednalo o návrh aktuální a moderní:
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/9/ES ze dne 11. března 1996 o právní ochraně databází;
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES ze dne 22. května 2001 o harmonizaci určitých aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících;
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/48/ES ze dne 29 dubna 2004 o dodržování práv duševního vlastnictví;
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/116/ES ze dne 12. prosince 2006 o době ochrany autorského práva a určitých práv s ním souvisejících;
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/24/ES ze dne 23. dubna 2009 o právní ochraně počítačových programů;
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU, o zadávání veřejných zakázek (umožnila zadavatelům v celé Evropě, aby mohli při zadávání veřejných zakázek požadovat použití BIM);
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/790 ze dne 17. dubna 2019 o autorském právu a právech s ním souvisejících na jednotném digitálním trhu;
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1148 ze dne 6. července 2016 o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně bezpečnosti sítí a informačních systémů v Unii;
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1807 ze dne 14. listopadu 2018 o rámci pro volný tok neosobních údajů v Evropské unii.
d) Další související předpisy 
Vzhledem k tomu, že správa informací o stavbě, informační model stavby a vystavěného prostředí je průřezovou disciplínou, je třeba při zpracovávání návrhu věcného záměru vzít v úvahu stávající pravidla a kompetence stanovené v dalších právních předpisech, které s danou problematikou souvisí spíše šířeji, aby se předešlo případným duplicitám či jiným nesrovnalostem:
Zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů; 
Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů;
Zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, ve znění pozdějších předpisů;
Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů; 
Zákon č.131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů;
Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů; 
Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů;
Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů;
Vyhláška č. 645/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
e) Další významné dokumenty
Věcný záměr k zákonu o národní infrastruktuře pro prostorové informace (NIPI) schválený vládou usnesením č. 636 dne 19. července 2021.


Identifikace dotčených subjektů 
Následující obrázek zachycuje životní cyklus projektu. Novou regulací mohou být dotčeny všechny subjekty, kterých se týká některá z níže zachycených životních fází projektu.
Obrázek 23: BIM a životní cyklus projektu

Zdroj: ČAS
Ve zjednodušené formě lze hodnotový řetězec zapsat jako:
Investor/stavebník (soukromý/veřejný zadavatel) → Architekt → Projektant stavební části, projektant TZB, statik, rozpočtář → Zhotovitel/Subdodavatelé → Facility manager → Uživatel
Všechny tyto subjekty mohou mít různou formu a velikost. Zároveň se budou vazby v řetězci lišit v závislosti na druhu stavby, příp. způsobu dodávky.
Dotčenými stranami však mohou být i SW a HW společnosti, výrobci stavebních materiálů a výrobků, strojů a strojních zařízení, konzultanti, recyklační společnosti aj. či v neposlední řadě samotní daňoví poplatníci, kterým jsou za odvedené prostředky dodávány veřejné statky a služby, široká veřejnost, pokud se jí nějak týká oblast výstavby, či úředníci na stavebních úřadech v případě realizace projektu DSŘ.
Přímou povinností budou nejvíce dotčeni vybraní veřejní zadavatelé (viz následující kapitoly). 
Veřejným zadavatelem je[footnoteRef:50] [50:  Dle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, § 4 odst. 1 a 2] 

a) Česká republika; v případě České republiky se organizační složky státu považují za samostatné zadavatele,
b) Česká národní banka,
c) státní příspěvková organizace,
d) územní samosprávný celek nebo jeho příspěvková organizace,
e) jiná právnická osoba, pokud
1. byla založena nebo zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a
2. jiný veřejný zadavatel ji převážně financuje, může v ní uplatňovat rozhodující vliv nebo jmenuje nebo volí více než polovinu členů v jejím statutárním nebo kontrolním orgánu. 
Z veřejných zadavatelů se nejpravděpodobněji bude povinnost týkat subjektů příkladně uvedených v tabulkách 7, 8 a 9. 
Teoreticky jde v součtu s jednotlivými ministerstvy, kterých je 14, o cca 200 institucí na národní úrovni. Z výše uvedených subjektů jsou samozřejmě nejvýznamnějšími investory ŘSD a SŽ. 
Pokud by se měla povinnost vztahovat na subjekty na regionální úrovni, patřily by sem především kraje, na lokální úrovni pak obce. Významný počet subjektů v této kategorii tvoří i školy a školská zařízení zřizované kraji a obcemi, a to dle stupně poskytovaného vzdělávání. V přibližně polovině případů zakázek na stavební práce na krajské úrovni se jedná o výstavbu/údržbu silniční sítě. U obcí je to výstavba kanalizace a ČOV, příp. objektů občanské vybavenosti. 
Co se týče četnosti zadávání nadlimitních zakázek na stavební práce, je v ČR několik (cca 20) velkých zadavatelů, kteří zadávají takto velké zakázky pravidelně. U ostatních zadavatelů se jedná o nepravidelné akce. 
Popis cílového stavu 
Obecný cíl
A. Konkurenceschopnost, inovativnost a zvyšování produktivity 
Celosvětově jedním z hlavních nástrojů, jak dosáhnout těchto cílů, je široké využívání počítačových systémů. Tato oblast dosáhla za posledních deset let masivního rozvoje a nabídla průmyslu obrovský potenciál, který může začít reálně využívat pro svoje potřeby. Obecně se pro propojené využívání počítačů používá pojem digitalizace průmyslu.
B. Transparentnost, schopnost státu mít řízený přístup k aktuálním informacím a efektivně je v reálném čase využívat k realizaci úspor
Konkrétní cíl
a. Celková digitalizace stavebnictví 
b. Elektronické předávání informací
c. Realizace projektů v rámci konceptu SMART Cities (SMART Regions)[footnoteRef:51] atp. [51:  BIM je jeden z nástrojů, které mohou významně podpořit rozvoj těchto aktivit. Každá stavba je součástí nějakého většího celku a s návazností na své okolí. Právě použití BIM v takovém případě umožní lepší koordinaci, více informací o těchto návaznostech při návrhu a sledování „chování“ stavby při užívání, jejich porovnávání a další aktivity. Model pro BIM lze tedy vnímat jako zdroj informací pro jejich další využití. Navíc použití BIM předpokládá jednotné datové strukturované modely staveb na daném území. Informace jsou tak dostupné ve stejné struktuře a obsahu.] 

Operativní cíle (dle Katalogu BIM cílů, ČAS 05/2021)
1/ Eliminace chyb v projektové dokumentaci 
2/ Řízení toku informací 
3/ Dosažení vyšší srozumitelnosti projektové dokumentace 
4/ Optimalizace návrhu s ohledem na požadavky investora
5/ Zpřesnění výkazů výměr 
6/ Optimalizace stavebních postupů 
7/ Zefektivnění procesů při realizaci stavby 
8/ Snížení nároků na vícepráce, resp. dodržení rozpočtu 
9/ Efektivní správa majetku
(detailněji pak následující obrázek)
Obrázek 24: Mapa a popis cílů pro účely užití BIM během výstavbových projektů

Zdroj: Katalog BIM cílů, ČAS 05/2021
Mapa cílů výstavbových projektů zobrazuje vztah mezi možnými hlavními/dílčími cíli (světlé barvy grafu), fázemi projektu (tmavé barvy grafu) a nástroji/procesy, jejichž správná aplikace je východiskem z dané situace, resp. popsaného problému (střed grafu)
Zhodnocení rizik
V této části RIA jsou shrnuta rizika, která jsou spojena s neřešením problému. Rizika variant jsou uvedena u hodnocení jednotlivých variant.
V případě, že by stávající stav byl ponechán bez řešení, mohlo by dojít k poklesu konkurenceschopnosti ČR v oblasti stavebnictví. Případné neefektivnosti ve všech fázích životního cyklu stavby, chyby by mohly vést ke ztrátám soukromých i veřejných zdrojů. 
Konkrétně např. prof. Lockley při přednášce na stavební fakultě VUT v Brně jmenoval důvody prosazování BIM v číslech[footnoteRef:52]: [52:  https://www.tzb-info.cz/facility-management/9878-bim-od-roku-2016-v-britanii-povinny-co-prinese] 

· 30 % projektů nedodrží rozpočet,
· pro 92 % klientů jsou výkresy pro stavbu neadekvátní formou pro zprostředkování informace,
· 37 % materiálů skončí na stavbě jako odpad v důsledku nedokonalé přípravy a koordinace,
· 10 % nákladů se vynakládá na změnu stavby.
Při projektování formou BIM se dle Lockleyho ušetří 25 % víceprací na projektu samotném, virtuálně se ihned odhalí a eliminují kolize profesí a konstrukcí. Zajímavou předností může být i úspora na pojištění a pojistných událostech na budově projektované v BIM.
Návrh variant řešení
Při návrhu variant řešení se vycházelo z kombinace těchto parametrů: čas zavedení povinnosti (rok dle Aktualizace Koncepce či později), způsob zavedení povinnosti (zavedení přísného scénáře versus postupné zpřísňování podmínek) a škála subjektů a veřejných zakázek, na které se bude povinnost vztahovat. Z hlavních 8 kombinací byly vyloučeny ty, které vycházely na první pohled i dle konzultací nejhůře. K hodnocení pak byly ponechány následující varianty.
Varianta 0: Zachování současného stavu 
Varianta 1a: Zavedení povinnosti od roku 2023 dle Aktualizace harmonogramu Koncepce[footnoteRef:53], nicméně s méně přísnými požadavky a jejich postupné zpřísňování, pro všechny [53:  U opatření došlo v Koncepci ke specifikaci termínu účinnosti z důvodu zajištění souběhu s novelou stavebního zákona provedenou zákonem č. 47/2020 Sb. tzv. DIGI novela] 

Varianta 1b: Zavedení povinnosti později než v roce 2023, s méně přísnými požadavky a jejich postupné zpřísňování, pro všechny
Varianta 1c: Zavedení povinnosti v době, až budou zpracovány všechny potřebné metodiky, standardy, prováděcí předpisy; provedeny před-pilotní a pilotní projekty k jejich ověření, v přísné variantě, pro všechny
Varianta 2: Zavedení povinnosti při:
Varianta 2a: Rozlišení povinnosti dle zadavatele 
Varianta 2b: Rozlišení povinnosti dle výše investičních nákladů
Varianta 2c: Rozlišení povinnosti dle druhu staveb 
Varianty byly navrženy na základě výstupů konzultací a dle způsobu zavedení povinnosti v jiných evropských státech (detailní popis situace v zahraničí viz návrh věcného záměru zákona o BIM). 
Pro digitální vystavěné prostředí:
Varianta 3 – zavedení povinnosti naplňovat a udržovat aktuální informační model vystavěného prostředí
Varianta 3a – zavedení v přísné variantě k datu nabytí účinnosti zákona o BIM 
Varianta 3b – postupné zavádění a zpřísňování požadavků na informační model vystavěného prostředí (např. 1. fáze -  Základní informační model vystavěného prostředí (základní geografický 3D model území) pro celou ČR na bázi CityGML se základními objekty, geografickým generalizovaným modelem, propojitelným s daty KN, DTM, ÚAP a ÚPD; 2. fáze - postupné doplnění a zpodrobnění modelu vystavěného prostředí (podrobný model zástavby, podzemí, infrastruktury, zeleně) integrací s daty na úrovni obcí/části obcí na bázi CityGML – podrobné objekty, model propojitelný s modelem z 1. fáze a s pasporty majetku; 3. fáze – integrace podrobných investorských modelů areálů a staveb na bázi IFC. V průběhu 1. i 2. fáze bude probíhat příprava nástrojů a metodik pro využívání dat DiMS v kontextu dat Základního informačního modelu vystavěného prostředí. Přitom se předpokládá úzká vazba na vznik a využívání nových nástrojů Národní infrastruktury pro prostorové informace, zejména Národní integrační platformy pro prostorové informace včetně Národní integrační platformy pro modelování vystavěného prostředí).
Varianta 3c – zavedení pouze některých požadavků na model vystavěného prostředí s odloženou účinností.
Vyhodnocení nákladů a přínosů
3.1    Identifikace nákladů a přínosů
Následující tabulka uvádí hlavní kategorie nákladů a přínosů variant navržených v předchozí kapitole. S těmito kategoriemi nákladů a přínosů budeme pracovat při hodnocení dopadů a výběru nejvhodnější varianty.
Tabulka 12: Hlavní kategorie nákladů a přínosů navržených variant
	Náklady

	· Jednorázové náklady – náklady na SW, HW (včetně CDE, IT infrastruktury, doplnění stávajících systémů o datový standard pro BIM); zaškolení zaměstnanců
· Opakované náklady – licenční poplatky k SW, případné zvýšení mzdových nákladů (díky vyšší kvalifikaci zaměstnanců), zvýšené náklady na případné poradenské služby, náklady na vlastní informační management stavby, případné pravidelné školení zaměstnanců apod.
· Na straně MPO vzniknou náklady spojené se zajištěním kompetence koordinačního subjektu související zejména s vynucováním zákonem nově stanovených povinností a projednáváním přestupků. V resortu dopravy bude zavádění BIM probíhat postupně v souvislosti s digitalizací procesů všech investorských organizací, kdy budou od počátku kladeny vysoké požadavky na odborný personál těchto investorů, rekvalifikace stávajících pracovníků či přijímání nových pracovníků s touto odborností.

	Přínosy

	· Lze je identifikovat pouze na kvalitativní bázi – výčet všech přínosů viz kapitola 3.3 Přínosy. Protože je výčet velmi rozsáhlý, odkazujeme se zde právě na kapitolu 3.3 této RIA.

	Možná rizika variant

	· V případě, že nebudou vypracovány doprovodné metodiky, příp. budou nevhodně nastavené, je zde riziko vzniku chaosu, dalších nákladů na straně povinných subjektů plynoucích např. z nevhodně nastavených zadávacích podmínek, z dat v informačním modelu, která nebudou pro zadavatele využitelná apod. Významným nástrojem pro ošetření rizika jsou kontinuálně připravované podpůrné a nezávazné metodiky s cílem poskytnout podkladové znalosti a informace jako inspiraci pro digitalizaci procesů a informační management související se stavbami. Dalším významným nástrojem pro ošetření rizika v této oblasti jsou postupně vydávané mezinárodní normy (např. série norem ČSN EN ISO 19650, ČSN EN ISO 23386, EN 23387). 
· V případě nastavení hodnotového či jiného limitu, dle kterého budou odlišeny povinné subjekty/objekty/VZ je zde riziko volby takových zadávacích podmínek, aby zadavatel nemusel plnit povinnost práce v BIM; riziko podhodnocování investičních nákladů, soutěžení a výběr zadavatele na základě nejnižší ceny.
· Podcenění přípravy ze strany povinných organizací na změnu a digitalizaci současných procesů a řízení změny. Tento proces je nezávislý na připravovaných podpůrných metodikách či standardech a je plně v kompetenci řízení jednotlivých povinných organizací.


Pro digitální vystavěné prostředí: viz konkrétní kvantifikace v další kapitole.
3.2    Náklady
Nejvýznamnější kategorie nákladů lze identifikovat na základě bariér, které různí stakeholdeři na trhu vidí. Překonání těchto bariér vyžaduje vynaložení určitých prostředků, které se pak stávají po přijetí regulace náklady. Významnou většinu těchto nákladů je však nutné vnímat především jako investici do inovací, sledování trendu digitalizace společnosti a sektoru, a především jako prostředek k udržení konkurenceschopnosti českých subjektů na trhu. Tuto investici by museli v určité podobě regulované subjekty provést i bez této regulace právě z výše uvedených důvodů.
Odborná literatura
Matějka (2017) mezi překážkami identifikovanými odbornou veřejností uvádí výčty z následujících zdrojů: 
· Eastman (2011) rozlišuje dvě základní kategorie překážek implementace BIM: 
· procesní bariéry;
· obchodní; 
· právní; 
· organizační či 
· znalostní překážky; 
(dle Eastmana se jedná zejména o bariéry související s mylným vnímáním BIM nebo s jeho nedostatečnou znalostí); 
· technologické bariéry. 
· Barnes a Davies (2014) zmiňují tyto domnělé překážky, které brání organizacím v zavedení BIM (pozn. autora – zde je třeba zdůraznit, že i sami autoři tyto překážky označují za „perceived barriers“, tj. za překážky subjektivně vnímané trhem, a to již i v období před vydáním knihy (r. 2014)): 
· trh není na BIM připraven, jedná se stále o inovativní fázi a na zavádění BIM je příliš brzy, 
· náklady na kvalifikaci jsou příliš vysoké, nejsou jasné kvalifikační požadavky a učící křivka je příliš strmá, 
· zavedení BIM vyžaduje investici do nových technologií a hardwarového a softwarového vybavení, tato investice není jasně obhajitelná, 
· nejsou jasně kvantifikovatelné přínosy BIM. 
Autoři se dle Matějky (2017) věnují hlubšímu vysvětlení těchto bariér a již v době publikování zdůrazňují, že se často jedná o subjektivní vnímání skutečnosti a že existují způsoby, jak tyto překážky překonat. 
· Další stále vnímané překážky dle Matějky (2017) uvádí FMI Research Survey 2007: 
· nedostatečné zkušenosti a kvalifikace, 
· vyšší komplexita systému, 
· chybějící sektorové standardy, 
· potřeba integrace do existujících systémů, 
· odlišné potřeby účastníků záměru výstavby, 
· potřeba školení pro zajištění kvalifikace, 
· obtížně kvantifikovatelné přínosy a ROI[footnoteRef:54] BIM a s tím související obtížná interní obhajoba investice,  [54:  Return On Investment (Rentabilita investic)] 

· obtížná iniciace změny, 
· nepřesné odhady nákladů BIM (nelze je jednoznačně oddělit od ostatních nákladových položek) či 
· potenciální smluvní nejasnosti aj.
· Dále odborná literatura uvádí, že standardní podniková organizační struktura není s BIM kompatibilní, tj. přechod na BIM není jen technologická změna, ale jedná se též o procesní změnu. 
· Odborná rada pro BIM dle Matějky (2017) uvádí tyto základních překážky adopce BIM na českém trhu: 
· Nedostatek příležitostí pro implementaci BIM – chybějící požadavky ze stran investorů, uživatelů, správců
· Zpracování jednotlivých stupňů dokumentace různými autory (zpracovateli) - nejednotnost
· Rozdělení financí mezi etapami stavebního procesu
· Fragmentace stavebního průmyslu – oddělení konečného uživatele, investora, stavební firmy, členů projektového týmu a způsob jejich komunikace pomocí 2D dokumentů, textů a tabulek
· Skutečná cena projektových prací a někdy až přílišný tlak na cenu, který se projevuje v nižší kvalitě návrhu a nemožnosti nalezení optimální varianty
· Chybějící odborníci pro koordinaci projektu metodikou BIM
· Nedostatečné vzdělávání účastníků stavebního procesu
· Neochota k aplikaci nových přístupů v praxi
· Zvyklosti z tvorby 2D dokumentace – způsob kreslení a obsah dokumentace
· Chybějící pravidla (normy) pro formální stanovení procesů
· Nedostatečná definice autorských a jiných vlastnických práv pro BIM model
· Nekompatibilita používaných nástrojů a nedostatečná podpora – řešením by bylo předávání dat v otevřených formátech
· Chybějící knihovna BIM objektů použitelná napříč různými platformami
· Celková cena zavedení BIM – software, nastavení procesů ve firmě, školení pracovníků
· CAD manuály vydané některými organizacemi zaměřené na čistě formální stránku výkresové dokumentace, a ne na obsah informací a práci s nimi
Velká část těchto překážek je však dle Odborné rady způsobena především neznalostí a nedostatečným vzděláním v oblasti informačního managementu budov v současné době. Přesto v současnosti roste i u nás počet profesionálů v oblasti stavebnictví, kteří BIM pro navrhování staveb používají a zabývají se širším využitím BIM jako metodiky i BIM modelů pro zlepšení spolupráce, analýzy a simulace[footnoteRef:55]. Zároveň se práce s informačním modelem začala vyučovat v rámci některých studijních programů vysokých škol a metodu BIM zařadily do běžné výuky také některé střední odborné školy stavebního zaměření. K tomu Odbor Koncepce BIM připravuje celou řadu seminářů a workshopů. Možností, jak si rozšířit kvalifikaci je také program celoživotního vzdělávání, který probíhá ve spolupráci se stavebními fakultami předních českých univerzit – ČVUT v Praze, VUT v Brně, a VŠB-TU v Ostravě. [55:  https://www.czbim.org/info/co-je-bim] 

Konzultace a získané informace jako podklad pro odhad možných nákladů[footnoteRef:56] [56:  Konzultované strany viz kapitola Konzultace v závěru RIA] 

Na začátku této části je třeba opět uvést, že informace, týkající se dle názvu kapitoly nákladů (přínosy budou řešeny v kapitole následující), odlišené kurzívou pocházejí od účastníků na projektech a vyjadřují jejich pohled a zkušenost v době realizace konzultací (2020). Takto je třeba níže uvedené informace vnímat, tj. především zohlednit časový a věcný posun v řešené oblasti. 
1/ Jednorázové náklady
a. Technické vybavení
· Softwarové vybavení pro tvorbu informačního modelu ve fázi návrhu, přípravy a provádění stavby lze pořídit cca 100-150 tis. Kč za zřizovací balík + pronájem 30-40 tis. Kč za rok. Zde je třeba uvést, že konkrétně zadavatel tyto „balíky“ pro BIM obvykle nepotřebuje a jsou určeny především pro projektanty. Zadavatel bude obvykle pořizovat CDE (i když i systém CDE může nechat provozovat v rámci dodávky dodavatele), pro fázi provozu přebírá tuto úlohu systém označovaný jako systém CAFM (Computer Aided Facility Management).
· Co se týče celkových nákladů spojených s implementací režimu BIM, má společnost tři základní kapitoly nákladů: i/ první kapitolou je úprava vnitřních systémů, zajištění podmínek pro využívání této technologie, postupů, tzn. jde o prohloubení digitalizace organizace; u SW řešení, pokud jsou potřeba, se většinou snažíme upravit především řešení stávající; ii/ druhým pilířem jsou prostředky, které mohou souviset s vlastním navýšením nákladů na přípravu a realizace staveb v důsledku použití technologie BIM - tyto náklady jsou součástí investiční výstavby (zapracování datových modelů, vícenáklady spojené s novými profesemi na stavbě, které jsou potřeba, datová úložiště); iii/ třetí pilíř je vzdělávání a zajištění personálních kapacit (najít lidi, kteří toto ovládají, příp. doškolit a zvednout odbornou úroveň těch stávajících). Dokážeme tedy relativně přesně vyčíslit náklady na BIM dle jednotlivých staveb, ale zároveň se do hodnot značně promítá fakt, že to jsou prozatím všechno pilotní úlohy. Navýšení o 10 % tedy nevypovídá o tom, o kolik se cena zvedne za tři roky, pokud budou existovat standardy a dodavatelé nebudou vše objevovat nově.
Pokud se bavíme o tom, že by BIM sloužil pouze pro povolovací řízení, je to velmi nákladná záležitost a je otázka, zda jde o rentabilní záležitost. (Pozn. autora – Proto zpracovatel uvádí v rámci této RIA potřebu využívat BIM v rámci celého životního cyklu stavby.) 
FM je něco, s čím řadu let pracujeme, nevýhodou současnosti však je, že máme autonomní systémy různého stáří a data do nich pořizujeme ručně. Není to však tak, že bychom v průběhu správcovského cyklu neměli žádná data a nepoužívali je. Výhodu vidíme v tom, že budeme data kontinuálně sbírat už od počátku investičního záměru a odstraníme častou ztrátu informací mezi jednotlivými fázemi výstavby. To je benefit, který vyváží náklady. 
Jako další velkou příležitost pro BIM vnímám: transponovat data do režimu digitálního, kdy unifikované řešení budeme mít v BIM a budou s ním pracovat projektanti, dodavatelé, ale i výrobci prefabrikátů. Abychom mohli tyto benefity BIM realizovat, musíme celou technickou základnu digitalizovat, a to jsou víc než jednotky milionů, možná až desítky – legislativy je mnoho, typových sestav je mnoho, ale v zásadě pokud se nám toto podaří, pak v tomto smyslu najedeme na „prefabrikaci výstavby“. (Pozn. autora – Prefabrikace je další cestou k významným úsporám investora, které následně kompenzují náklady na BIM.)
CDE potřebujeme provázat s interními systémy, které jsou digitální, pracují efektivně, ale mají problém se vstupem dat. Pokud data pořídíme v úvodu projektových prací, dostaneme je do našich systémů a následně přes nějaké jádro na zhotovitele další fáze projektové dokumentace nebo do realizace, to je ta přidaná hodnota, kterou od BIM očekáváme za vynaložené náklady.
· Věcně je naše společnost připravena na větší stavby. Narážíme však na to, že pokud máme stavbu za 3-4 mld. Kč (u novostaveb a velkých modernizací není úplně problém se k této hranici dostat), dostáváme se do stavu, že za současné situace, kdy řešení nejsou standardizována a na trhu obvyklá, náklady na straně dodavatele jsou příliš vysoké. Pokud bychom se bavili o 20-30 %, z nákladů na projektovou přípravu to tvoří velkou část. A zde nevnímáme podporu BIM ze strany kontrolních orgánů jako usazenou. Pokud nebude zavedena zákonná povinnost, my nemůžeme zadávat plnohodnotně v režimu BIM, proto bychom byli rádi, aby zavedení povinnosti nebylo odkládáno v čase, ale aby namísto odkladu byl naplánován postupný náběh. Náběh musí být takový, aby se s tím trh dokázal popasovat při nějakých rozumných vícenákladech. 
· Náklady na implementaci BIM budou skokově velké, při rozložení nákladů v čase však nevidíme problém.
· Naše modely všech profesí budovy, která má 10,5 tis. m2 administrativní plochy se budou pohybovat kolem 700-800 megabytů; ani můj relativně silný počítač si s otevíráním nedokáže poradit, a to je jen 3D grafika, tj. nejsou tam informace ohledně záruk a dalších specifikací výrobků, i když informace už jsou v jednotkách MB, které by tam přibyly. (Pozn. autora – Tento argument přesně podporuje fakt, že je třeba dohodnout rozsah a strukturu dat, která se budou předávat.)
· Režim BIM bude pro všechno – mluvíme o digitalizaci celého odvětví, nedovedu si představit to, že se řekne, které stavby se v BIM povedou a které ne; pokud se budeme bavit o databázích, investor/vlastník nebude spravovat polovinu z nich jinak bez databáze, ale nebude k nim třeba pořizovat model; model má smysl u staveb větších, zda to brát podle peněz (nadlimitní/podlimitní zakázka) nebo podle charakteru staveb, je otázka.
· Co se týče dopadů na MSP, jsme opět u rozsahu požadavků; umět vyplnit datový formulář má zvládnout každý dodavatel, to je legitimní požadavek, zpracování nějakého robustního modelu i dnes zhotovitelské firmy řeší většinou subdodavatelsky, ať už s původním dodavatelem projektu nebo s jinou firmou, tj. zde vidím dva směry: velké firmy budou mít svou odnož, která se bude BIM věnovat, ostatní zhotovitelské firmy si nasmlouvají firmy projektantské nebo specializované, tj. budou to řešit jako subdodávku.    
· Pilotní projekty nám neslouží k vyčíslení nákladů, ale spíše k tomu, abychom se učili pracovat s technologií stejně jako naši dodavatelé; potřebujeme znát úroveň našich dodavatelů – někteří jsou na tom lépe, neboť vnitřně se o BIM zajímají, někteří hůře.
· Rozhodně bude třeba posílit znalostní bázi, vybavení zaměstnanců; nicméně je třeba si zodpovědět otázku, kdo všechno a jak bude s BIM pracovat, tj. bude se muset třeba i do určité míry změnit organizační struktura, vzniknou nároky na nové role, odbornosti v rámci organizace. (Pozn. autora – Jiné naopak pozbydou na významu.)
Dalším nákladem bude samozřejmě implementace technologií, CDE, do organizace. BIM je ve skutečnosti o řízení stavby, procesu; historicky máme interně množství SW aplikací a vyvíjíme nebo vznikají nové – to lze také chápat jako určitou část BIM[footnoteRef:57]. Jedná se o různé podpůrné aplikace na řízení procesů, času, takže prostředky na SW již vynakládáme. BIM s IFC formátem je jen další nosič informací, část do velké mozaiky různých systémů, které shromažďují informace, ať už je to o ekonomické stránce staveb nebo o časovém řízení. Není to tak, že bychom nyní museli předělat celou infrastrukturu, protože je zde nějaký IFC formát. Ale samozřejmě implementace má nějaké náklady a musíme s nimi počítat.   [57:  Zdůraznit je třeba, že podstatou BIM je skutečnost, že všechny prvky musí být propojené. To je aktuální největší bottle neck organizací – ostrovní procesy a IT systémy. BIM je o jejich provazování a sdílení.] 

Pilotní projekty máme pouze pro fázi přípravy staveb – tam se to samozřejmě prodražuje, je třeba vytvořit dokumentaci v různém stupni s pomocí nástrojů pro informační modelování. Toto dokážeme i kvantifikovat, kolik nás to zhruba stojí, protože máme jednak projekty klasické, jednak s BIM – to navýšení se dá určit, nicméně zase je to nějaká aktuální nabídka na trhu a nelze říci, že to vždy bude takto. Dodavatelé budou mít z BIM prospěch, budou mít zaškolené lidi, takže cena služeb se bude pravděpodobně snižovat. Teď u pilotních projektů, které jsou zadávané jako klasické projektování plus výstupem bude i informační model stavby, je podle náročnosti stavby přirážka 20–30 %, ale v této ceně je obsažena i cena za dodání CDE pro nás, protože prozatím žádné nemáme. V okamžiku, kdy vznikne povinnost, CDE pořídíme a cena zase klesne. Z těch pilotních projektů tak přesně nelze říct, jaká bude změna nákladů, protože i ti uchazeči si teprve tvoří nějakou cenovou politiku – když naceňují něco, co nikdy nedělali, dělají to odborným odhadem a až po několika nabídkách mohou spočítat skutečné náklady. Museli také nakoupit SW, zaškolit lidi, též je to něco stálo, takže prodražení tam logicky je, do budoucna se však bude s BIM jako standardním nástrojem snižovat.
Při té realizaci to je obdobné. Zatím ještě nemáme pilotní projekt na realizaci, takže se teprve ukáže, jaké prodražení to bude znamenat – po stránce personální, technického vybavení, stavby, nicméně aby se zde počítala nějaká procenta, to ne, v takto vysoké ceně už ty náklady na BIM moc velkou roli hrát nebudou. 
Co se týká provozní stránky, k čemu BIM využívat, k tomu také slouží pilotní projekty. A zase zde budou nároky na naše HW, SW vybavení. Náklady logicky souvisí s tím, že se zavádí něco nového.
· Silnice a železnice mají svá specifika oproti pozemním stavbám – pokud pro pozemní stavby existují nástroje, neznamená to automaticky, že liniové stavby na tom budou stejně. Nejsou to bodové stavby. Liniové stavby prochází ohromnou délkou území, které čím bude detailněji geodeticky zaměřené, tím budou existovat vstupy do BIM. HW a SW musí takový objem dat zvládnout. 
· Je třeba postupné zavádění, ne velký třesk. Povinnost CDE, prostor pro data je základ, stejně jako využívání (interní i externí) pro dodavatele s tím, že je jedno, jak bude systém konkrétně vypadat. Je třeba především odbourat problém, že se data ztrácí v tom smyslu, že jsou špatně shromážděna na jednom místě. BIM znamená především „udělejte si pořádek ve vlastních datech, vybudujte infrastrukturu, zlepšete procesní řízení navázané na BIM“.
b. Lidský kapitál
· Pokud bych nerýsoval, žádné speciální znalosti jako veřejný zadavatel bych nepotřeboval, pouze školení, co uvádět do ZD.
· Příprava – zvýšení ceny je nepatrné, cena projektové dokumentace v BIM v tom celku se pohybuje ve standardním honorářovém řádu, a kdybych to srovnával BIM a neBIM, pak je rozdíl cca 15 %; rozdíl v profesích je, ale i když bych to počítal dle výkonového řádu, i s BIMem jsem pod výkonovým řádem, třeba ne tolik.
· Profesisti do 3D přecházejí. Kdyby byly standardy, bylo by možné se připravit; profesistů je čím dál tím víc, někteří tvrdí „přejdu ve chvíli, kdy to po mně někdo bude požadovat“.
· Projektantovi může zabrat cca 2 měsíce, než se naučí tahat čáry.
· U projektování se moc lidí neušetří, to až v dalších fázích; odvíjí se to od množství informací v BIM projektu, kterých je větší množství než v CAD projektu; řeší se koordinace, které se v CAD projektu neřeší (nelze), úspory pak lze realizovat později právě formou snížení kolizí a získání větší jistoty dodávky; v cizině měří především, kolik staveb v BIM se trefilo do rozpočtu a termínu.  
· Když mi dáte 4 lidi, kteří projektují vzduchotechniku, tak já za 80 hodin, 10 pracovních dnů, jsem schopen je to naučit tak, aby uměli udělat projekt s využitím BIM. U architektonickostavební části je to 140 hodin, u TZB každá profese 80 hodin. 
· Pokud budou mít úředníci příslušné HW a SW vybavení, postačí jim 2-3denní školení, do týdne bude úředník schopen se v modelu vyznat (je rozdíl vyznat se a pracovat s BIM); z modelu jsou nejen 3D výstupy, ale i předdefinované 2D výstupy – společně s modelem investor dostává 2D dokumentaci.
· Úředníkovi na stavebním úřadě postačuje pouze nějaký prohlížeč (BIM a CAD výkresy + pdf reprezentace). (Pozn. autora – Vzhledem k procesu digitalizace stavebního řízení předpokládáme, že dojde k vybavení stavebních úřadů modernějším HW i SW a úředníci budou proškoleni. Náklady na zaškolení v souvislosti s novou povinností používat BIM budou zanedbatelné.)   
c.  Pasporty
· Pasport – to byla vysoká částka – na projekt za 6-7 mld. Kč (jen stavebních) činila zhruba 20-30 mil. Kč. (Pozn. autora – Zde je třeba zmínit, že obecně při vyhodnocování, tj. i při hodnocení v případě nákladů na pasport (viz následující kapitola) je třeba správně stanovit scénář, ke kterému se náklady spojené se zavedením určité varianty vztahují.  Zde uvedená částka zahrnuje náklady na zaměření, vytvoření aktuální dokumentace pomocí BIM namísto 2D apod. Tj. celková částka se vztahuje k požadavku na pasport, ne přímo k povinnosti pracovat metodou BIM.)
· Masarykova univerzita má pasport kampusu v tom smyslu, že si někde někdo ťukne a v určitém prostředí vidí, jak se mu točí čerpadla apod., lze z toho těžit různá data o plochách, počtech uživatelů, kolik kde je různých jednotek atd. Standardně je nyní pasport vedený v excelu, takto to má většina VŠ.
2/ Pravidelné náklady
· Snahy o CBA byly, nicméně je těžké najít 2 stejné projekty – musely by se stavět 2 úplně stejné projekty, za stejných klimatických podmínek, se stejnými lidmi, stejným vybavením, protože ve stavebnictví je množství faktorů, které ovlivňují ekonomickou i časovou náročnost a vydělit vliv pouze 1 faktoru je poměrně složité, ne-li nemožné.
· Náklady na aktualizaci se odvíjí od druhu staveb  –  velké mohou být např. u vodovodní a kanalizační infrastruktury a středně velkého provozovatele, který bude spravovat rozlehlé území, 100km potrubí, vodárny, ale s prvky odpovídajícími jen velikosti obce; takovéto podniky mají často ještě i fyzické karty majetku pro jeho evidenci, neboť jde o infrastrukturu budovanou již za první republiky, a ač se dělaly pasporty, určitě neexistuje podrobná technická výkresová dokumentace stavu a digitální soupis stavebních a technologických částí. Navíc se každý rok opraví marginální část majetku, tj. pokud by se data mapovala na základě oprav, celková digitalizace by trvala desítky až stovky let. 
· Základním parametrem podmiňujícím rozsah dopadů je fakt, jak složitý se požadavek na BIM udělá. Bez základních znalostí tohoto parametru je těžké cokoli vyhodnotit. Dům se skládá ze stavebních konstrukcí a technického vybavení – vzduchotechnika, elektrotechnika, topení atd. Každá jejich část se skládá z konstrukcí nebo výrobků, u každé konstrukce nebo výrobku v rámci technického popisu můžeme sledovat 4 atributy nebo 50; pokud povinnost bude znít 50, tak ekonomická náročnost tvorby modelu, udržování modelu aktuálního, zpracování dat, robustnost systémů, náročnost na datová centra atd. bude výrazně vyšší. (Pozn. autora – Jak uvádí metodické dokumenty ČAS, je proto třeba si primárně stanovit cíl a s ním v souladu dále postupovat (viz opět detailně v metodických dokumentech ČAS).)
V praxi lze vysledovat následující situace:
· 1/ okouzlení technologií – technologie umožňují vyvinout a uložit de facto nekonečné množství dat, a pokud k tomu někdo přistoupí stylem „radši to tam dáme, ať to tam máme, i když nevíme, co s tou informací někdo v budoucnu bude dělat“, zadělává si na problémy;
· 2/ opačnou situací je, když investoři v modelu nemohou najít, co by potřebovali. To se stane většinou ve chvíli, pokud si při zadávání zakázky neřekli přesně, co v modelu chtějí mít. Proto je třeba začít analýzou stávajícího datového prostředí a z ní vyjdou typy informací, které investoři sledují; tyto typy informací je pak třeba sepsat a do BEP zadat. Pokud to neudělají, připraví projektant dokumentaci tak, jak je zvyklý a očekávání se pak nemusí potkat. Tj. základ úspěchu na straně investora je i/ umět si definovat, jaká data chce dostat a ii/ mít nástroje, pomocí kterých s těmi daty bude pracovat. Veřejní investoři často žádný takový systém nemají.
Vzniká pak začarovaný kruh: projektanti to investorům neumí dát v takové podobě, aby jim to k něčemu bylo, ale investorům to k ničemu nebude, dokud neřeknou projektantům, jak mají dokumentaci zpracovat, oni jim to neřeknou, protože nemají nástroje, a ty si nekoupí, protože nevědí, co mají ty nástroje dělat. Rozetnout to pak může jen investor (příp. ČAS, pokud dle vzorů naučí veřejné investory zakázky v BIM zadávat). (Pozn. autora – Na toto již ČAS reaguje svými vzdělávacími a publikačními aktivitami[footnoteRef:58].) [58:  https://www.koncepcebim.cz/863-potrebuji-dokument-ci-metodiku] 

Jde to jednodušeji u přípravné a realizační fáze – tam ta očekávaná data jsou daná normami (výkresová dokumentace, technická zpráva, harmonogram a rozpočet mají strukturu buď danou normou, vyhláškou nebo zvyklosti jsou již ustálené). U správy a údržby je definování výstupu složitější.
Ze zahraničí lze převzít procesní věci, které jsou nově ukotveny v ISO normě 19650 a která už byla převzatá do naší legislativy (ČSN EN ISO 19650-1-2). Životní cyklus stavby se v nich dělí 2 části – v přípravné a realizační fázi vzniká Project Information Model (PIM) a po dokončení stavby se z tohoto modelu extrahují data, která jsou relevantní pro správu a údržbu, doplní se o další relevantní data a předávají se jako tzv. Asset Information Model (AIM) pro správu, údržbu a evidenci.
U PIM hraje významnou roli grafická část, protože se z ní generují výkresy, u AIM už grafický detail není tak důležitý. Tj. míra grafického detailu je rozdílná i informační náplň rozdílná. Správce a údržbář potřebuje jiné informace pro provoz, správu a údržbu, než potřebuje stavební firma pro to, aby stavbu uměla postavit. Stavební firmu nezajímá revizní interval zařízení. Údržbáře to zajímá ze všeho nejvíc. Přípravná a realizační fáze slouží k tomu, aby se např. dům postavil, a pokud nechceme model zahltit stovkami informací, které jsou v této fázi irelevantní, tak se musíme soustředit na ta data, která jsou potřeba pro realizaci stavby. Potom se toto musí změnit a je třeba přejít do modelu pro správu, údržbu a evidenci, kde potřebujeme evidovat plochy, konkrétní označení místností – pro projektanta je práce navíc tyto informace do modelu vkládat, dále celou dobu s tou informací musí někdo pracovat, musí být prostor pro její uložení ve všech systémech, které s tou informací pracují. Pro většinu uživatelů se pak model může stát nepřehledným, špatně se s ním pracuje. Tj. opět pro hodnocení dopadů je třeba konkrétně vědět, o jakém BIM se bavíme.
Stejně pokud bude zákon vyžadovat udržování modelu stále aktuálního, bude opět záležet na rozsahu požadavku.
Povinnost by se proto měla zavádět krok za krokem a postupně zpřísňovat; zároveň pak dolaďovat metodiky. Jako příklad lze uvést výztuž – zde jsou specializované firmy, které návrh připravují; větší projekční firmy na to mají svá oddělení, ale převážná většina projektantů na to má subdodavatele – firmy o 5 lidech až po OSVČ. Ty s BIM prozatím nepracují. Norma dnes požaduje pro všechny stupně dokumentace kromě toho nejvyššího jen schémata výztuže – nekreslí se kompletní výkresy. Ty se připravují až do realizační dokumentace. Tato schémata ve 2D jsou „za 5 min“ hotova (svislé pruty, vodorovné pruty, v jaké vzdálenosti, jaký průměr). Pokud by se mělo přejít do 3D, jsme nákladově zcela někde jinde. SW stojí více, práce je více a zároveň je dražší (kvalifikovanější). Tj. pokud předpis v rámci BIM požaduje kompletní zpracování projektové dokumentace, automaticky tím říká, že i včetně výztuže, a může nastat problém.  Další specializovanou profesí je např. požární ochrana – měla by si koupit nový SW, aby v modelu vyznačila červeně tři plochy jako plochy s vyšším požárním nebezpečím nebo únikové chodby; tento krok je nerentabilní. A jsme zpět u potřebné definice požadavku; je třeba, aby se vzala a vyzkoušela na pilotních projektech. Bez definice požadavku nelze odhadovat dopad.
· Problémem pilotních projektů a ověřování může být skutečnost, že stavební projekt má dlouhý cyklus, investoři omezený počet projektů – 5-7 let může trvat, než si investoři vyzkouší všechny fáze projektu v BIM. (Pozn. autora – Na tuto skutečnost reaguje ČAS sdílením dobré praxe z pilotních projektů jiných subjektů a metodickou činností.)
· Britové – varovali nás, že si požadavek nemáme udělat příliš složitý, že oni si to udělali poměrně komplexní a složité, a je pro ně těžké donutit celý průmysl, aby takto komplexní požadavek dodržel.
· Určitým nákladem (ať už časovým či finančním) bude i zapracování povinnosti do SW – SW jsou mezinárodní, vyvíjí se v zahraničí, jsou to platformy, mají nějakou funkcionalitu, která je z 90 % hotová, ale z 10 % se upravuje dle požadavků lokálního trhu.
· Haly za 150 mil. x technologický celek za 130 mil., který už se nad hranici nedostane – větší význam má však mít v BIM druhou stavbu, z hlediska údržby a užívání stavby, než když překročím limit, ale jde jen o „obálky na vzduch“; pro aplikaci pravidel, na jaké projekty se bude povinnost vztahovat, musí dojít k vícekriteriálnímu hodnocení. Navíc stavba může být za 140 mil., během realizace kvůli dlouhému povolovacímu procesu se stavba dostane nad hranici, bude se BIM dělat zpětně?
Výše uvedené komentáře z konzultací budou využity dále k identifikaci základních kategorií nákladů, které může nová povinnost indukovat, a k odhadu jejich výše (viz následující tabulka). Protože odborná literatura vhodné konkrétní kvantitativní údaje prozatím neobsahuje, jsou provedené konzultace ve spojení s dalšími kvalitativními informacemi hlavním zdrojem pro návrh možných dopadů zvažovaného opatření. Pro konfirmaci klíčových kategorií nákladů ještě uvádíme příslušnou část Strategie zavedení metody BIM do organizace, vydané agenturou ČAS.
Strategie zavedení metody BIM do organizace[footnoteRef:59] [59:  ČAS (2021). Strategie zavedení metody BIM do organizace. Průvodce dílčími kroky pro veřejný sektor část pro střední management organizací. Dostupné z https://www.koncepcebim.cz/uploads/inq/files/Strategie%20zavedeni%20BIM%20do%20organizace_pruvodce_Agentura%20CAS%20%282%29.pdf] 

· Společné datové prostředí (CDE) – licence, implementace, školení; zásadně jiné finanční nároky a jejich rozložení ve variantách on-premise vs. cloud. U on-premise řešení je potřeba velmi dobře zkalkulovat všechny interní náklady. Jedná se o náklady, které souvisejí s hardware a dalšími systémovými software pro kompletní běh CDE, a také o náklady, které souvisejí s interním prostředím organizace, včetně kvalitní a dostatečně propustné interní sítě a přístupu do ní zvenčí. CDE bude pracovat nejen s velkým množstvím dat a uživatelů, ale i s jednotlivými soubory v řádu stovek MB. 
· Personální zajištění (nové pozice, nábor, školení, externí konzultanti) - školení, a to v různých oblastech v jednotlivých fázích. Tedy na začátečnické školení musí navazovat i nějaké další, rozšiřující. Vyplatí se také nastavit systém „celoživotního“ vzdělávání v oblasti managementu informací. 
· IT infrastruktura – přenosná zařízení – tablety pro stavby, notebooky pro mobilní pracovníky, datová konektivita ze staveniště, zajištění přístupu k systémům mimo sídlo organizace pro interní, ale především i externí dodavatele (především CDE, ale mohou být i jiné – např. systém pro vady a nedodělky – opět pouze v on-premise řešení). Náklady na pořízení, úpravy či provázání systému. Potřeba nového systému vznikne především v oblastech původně využívajících pouze excelové tabulky. Z analýzy mohou vyplynout i úspory, kdy nebude některý software již potřeba. 
· Rozšíření stávajících systémů o datový standard a další požadavky managementu informací organizace Někde mohou být změny součástí smluv o údržbě systémů (maintenance), protože budou některé vynuceny změnou právních předpisů (např. připravovaný zákon o BIM a jeho následná prováděcí vyhláška) – tedy bez dodatečných nákladů. 
Následující tabulka srovnává odhad průměrných nákladů z evropské CBA EK[footnoteRef:60] s výše zjištěnými hodnotami. Z této tabulky budeme vycházet při srovnávání variant. Tabulka uvádí náklady scénáře zavedení povinnosti pro veřejné zadavatele, tj. ty náklady, které jednotlivým stranám vznikají kvůli povinné realizaci veřejné zakázky metodou BIM. Tabulka obsahuje náklady jednotkové. Celkové náklady variant se budou odvíjet od kategorií subjektů a zakázek, pro které bude povinnost zavedena. Marginální náklady zanedbáváme. [60:  Evropská komise (2021). Analýza nákladů a přínosů metody BIM pro veřejné stavební zakázky, Metodická příručka] 

Tabulka 13: Průměrné náklady zavedení BIM dle výše uvedených informací a CBA EK
	Kategorie
	CBA EK metody BIM[footnoteRef:61]/ Přepočet na Kč[footnoteRef:62] [61:  Evropská komise (2021). Analýza nákladů a přínosů metody BIM pro veřejné stavební zakázky, Metodická příručka]  [62:  Při kurzu ČNB k 1. 12. 2021 25,445 CZK/EUR] 

	Poznámka – Sloupec obsahuje další zjištěné hodnoty pro porovnání s hodnotami z CBA EK

	Veřejní zadavatelé

	JEDNORÁZOVÉ:
	
	

	Náklady na implementaci
	
	Časová kapacita dedikovaná pro následující kroky – zjistit rozsah připravenosti organizace, určit odpovědnou osobu (manažer BIM) za zavedení BIM do organizace, sestavit interní BIM tým pro zavedení metody BIM, provést revizi personální kapacity, procesů, IT infrastruktury, nastavit změnu procesů a přípravu dokumentace staveb, realizovat pilotní projekt pro ověření nových pravidel a postupů apod. Příp. náklady na externí odborníky. Pokud by tato kapacita odpovídala cca 120 člověkodnům, náklady by se pohybovaly v úrovni 500-600 tis. Kč na subjekt.

	Náklady zaškolení (na osobu)
	5 000 - 8 000 EUR
127 000 - 204 000 Kč
Při ceně 400 Kč/hod. se tak do tohoto rozpočtu vejde 318–510 hod. (odpovídá 40-64 dnům)

	Úvodní kurz, Kurz pro projektové manažery a zadavatele aj. – 5 vyučovacích dní – 14 500 Kč[footnoteRef:63] (= 363 Kč/hod.) [63:  Úvodní kurz, Kurz pro projektové manažery a zadavatele, Kurz pro projektanty, Kurz pro zhotovitele, Kurz pro provozovatele staveb a facility manažery] 

Základy metody BIM pro veřejnou správu – dvoudenní prezenční, dva e-learningy, webinář, závěrečný workshop kurz 9 760 Kč (= 305 Kč/hod., pokud polovina rozpočtu jde na prezenční kurz)
U dalších namátkově vybraných školení v různé časové délce vycházely hodinové ceny 371 Kč/hod.; 400 Kč/hod.; 438 Kč/hod.; 670 Kč/hod.
(„Projektantovi může zabrat cca 2 měsíce, než se naučí tahat čáry.“ versus „Pokud budou mít úředníci příslušné HW a SW vybavení, postačí jim 2-3denní školení, do týdne bude úředník schopen se v modelu vyznat“ Tj. hodnota z CBA není podhodnocená[footnoteRef:64].) [64:  V souladu s principem konzervativnosti pracujeme s horními hranicemi odhadů. ] 

Závěr: Pokud budeme pracovat s hodnotami CBA EK, odhady nákladů určitě nebudou podhodnocené, pravděpodobně tomu bude naopak.

	Náklady na HW (na osobu)
	2 000 – 3 000 EUR
51 000 - 76 000 Kč
	Dle konzultací se jedná o dostatečnou hodnotu.

	OPAKUJÍCÍ SE:
	
	

	Náklady na SW – management, modelování a ověřování (na osobu a rok)
	8 000 – 10 000 EUR
204 000 - 254 000 Kč
	Následující body obsahují pouze ilustrativní meze, v nichž se mohou pohybovat náklady na pořízení CDE[footnoteRef:65]. Neřeší rozdíly v nabízených řešení, úkolem je pouze verifikace hodnot evropské metodiky. Pro detailní informace lze odkázat na publikaci ČAS[footnoteRef:66]. [65:  „Přesunem komunikace i procesů do digitálního světa reprezentuje CDE v praxi to, jak mění metoda BIM dosavadní způsob práce. I proto jeho používání budí u řady veřejných zadavatelů – a nejen jich – jisté obavy či nedůvěru. Těžko se orientují na trhu poskytovatelů CDE řešení, a proto mnohdy využijí nabídku připojit se do CDE provozovaného některým z partnerů v rámci výstavbového projektu. Ve skutečnosti se ale v tomto, zdánlivě snadném a výhodném, řešení skrývá řada zádrhelů. Je třeba si především uvědomit, že provozovatel společného datového prostředí je z podstaty vlastníkem všech informací v něm uložených. To znamená, že pokud veřejný zadavatel předá provoz CDE některému z partnerů v rámci projektu, zároveň se tím vzdává také plné kontroly přístupu ke sdíleným informacím, a přestává být tak jejich vlastníkem. Vlastník stavby, tedy veřejný zadavatel, by navíc mohl po dokončení projektu přijít o informace či jejich část uloženou v IMS. V té chvíli totiž přijde o přístup do provozovaného CDE a jakýkoliv dohodnutý export vždy přinese určitou ztrátu informací. … Jako nejvhodnější varianta se proto jednoznačně jeví situace, kdy je vlastník stavby současně provozovatelem CDE řešení.“ (Zdoj: https://www.koncepcebim.cz/951-osm-indikativnich-nabidek-cde-reseni-pro-pilotni-projekty). Proto jsou náklady na CDE započítány u veřejných zadavatelů.]  [66:  https://www.koncepcebim.cz/uploads/inq/files/CDE-prehled-indikativnich-nabidek-1-1_Agentura_CAS%20%281%29.pdf] 

Jednotlivá řešení:
· 60 300 - 107 600 Kč/rok
· od 169 900 Kč/rok
· 283 500 Kč/rok
· 120 000 - 600 000 Kč/rok a stavbu
· 1 980 EUR/rok a stavbu (50 380 Kč/rok a stavbu)
SW vybavení pro tvorbu informačního modelu – zadavatel tyto „balíky“ pro BIM obvykle nepotřebuje a jsou určeny především pro projektanty. Tyto náklady tak zanedbáváme.

	Datová konektivita
	
	S rozvojem technologií budou klesat. Lze vzhledem k relativní výši zanedbat. 

	Vyšší náklady na projektovou přípravu
	
	10–30 % z nabídnuté ceny (dle konzultací). Do hodnot se však promítá fakt, že jde často o pilotní projekty. Pokud se práce metodou BIM stane standardní úlohou, rozdíl se logicky sníží.
Na druhou stranu: „Pokud vám někdo bude tvrdit, že projekt s BIM je o dvacet či více procent dražší, pak zřejmě BIM neumí.“[footnoteRef:67] [67:  https://www.koncepcebim.cz/990-projekt-s-bim-o-tretinu-drazsi-nesmysl-tvrdi-zdenek-rudovsky-z-cvut] 


	Pravidelné školení
	
	10 000 Kč/osobu a rok

	Subjekty v oblasti navrhování, přípravy a provádění stavby

	JEDNORÁZOVÉ:
	
	

	Náklady na implementaci
	
	500-600 tis. Kč na subjekt (vysvětlení viz výše)

	Náklady zaškolení (na osobu)
	5 000 - 8 000 EUR
127 000 - 204 000 Kč
Při ceně 400 Kč/hod. se tak do tohoto rozpočtu vejde 318–510 hod. (odpovídá 40-64 dnům)

	U namátkově vybraných školení v různé časové délce vycházely hodinové ceny 371 Kč/hod.; 400 Kč/hod.; 438 Kč/hod.; 670 Kč/hod.
(„Projektantovi může zabrat cca 2 měsíce, než se naučí tahat čáry.“ Tj. uvedená hodnota není podhodnocená.)

	Náklady HW (na osobu)
	2 000 – 3 000 EUR
51 000 - 76 000 Kč
	Dle konzultací se jedná o dostatečnou hodnotu

	Příp. další náklady
	
	Specializované knihovní prvky, předpřipravené startovací šablony
V řádech tisíců až desetitisíců Kč

	OPAKUJÍCÍ SE:
	
	

	Náklady SW – management, modelování a ověřování (na osobu a rok)
	8 000 – 10 000 EUR
204 000 - 254 000 Kč
	SW vybavení pro tvorbu informačního modelu ve fázi návrhu, přípravy a provádění stavby – cca 100-150 tis. Kč za zřizovací balík + pronájem 30-40 tis. Kč za rok. 

	Datová konektivita
	
	S rozvojem technologií budou klesat. Lze vzhledem k relativní výši zanedbat.

	Pravidelné školení
	
	10 000 Kč/osobu a rok

	Orgány státní správy (stavební úřady aj.)

	JEDNORÁZOVÉ:
	
	

	Náklady zaškolení (na osobu)
	5 000 - 8 000 EUR
127 000 -204 000 Kč
	Při ceně 400 Kč/hod. a 3denním školení vychází náklady na cca 10 000 Kč

	OPAKUJÍCÍ SE:
	
	

	Náklady HW (na osobu)
	
	Nejsou indukovány navrženými variantami, ale DSŘ.

	Náklady SW (na osobu a rok)
	
	Postačuje prohlížeč (BIM a CAD výkresy + pdf reprezentace). Lze zanedbat.


Pozn.: Červeně vyznačené hodnoty vstupují do dalšího výpočtu.
Další vstupy do výpočtu:
Počet členů ČKAIT: ± 30 000
Počet členů ČKA: ± 5 000
Počet veřejných zadavatelů: ± 10 000
Tabulka 14:Hypotetický velmi hrubý odhad možných nákladů na zavedení povinnosti – analýza sensitivity[footnoteRef:68]  [68:  V tabulce jsou vynásobeny počty osob dle jednotlivých scénářů s červeně vyznačenými položkami v tabulce výše] 

	
	Veřejní zadavatelé
	Subjekty v oblasti navrhování, přípravy a provádění stavby
	Státní správa[footnoteRef:69] [69:  Cca 5,5 tis. úředníků jen na stavebních úřadech] 


	Scénář 1 (počet osob)
	10 000
	26 250
	6 000*

	Jednorázové náklady
	8,8 mld. Kč
	23,1 mld. Kč
	0,06 mld. Kč*

	Opakující se náklady
	2,64 mld. Kč
	6,93 mld. Kč
	

	
	
	
	

	Scénář 2 (počet osob)
	2 000
	8 750
	6 000*

	Jednorázové náklady
	1,76 mld. Kč
	7,7 mld. Kč
	0,06 mld. Kč*

	Opakující se náklady
	0,53 mld. Kč
	2,31 mld. Kč
	

	
	
	
	

	Scénář 3 (počet osob)
	800
	8 750
	6 000*

	Jednorázové náklady
	0,7 mld. Kč
	7,7 mld. Kč
	0,06 mld. Kč*

	Opakující se náklady
	0,21 mld. Kč
	2,31 mld. Kč
	

	
	
	
	

	Scénář 4 (počet osob)
	200
	5 250
	6 000*

	Jednorázové náklady
	0,18 mld. Kč
	4,62 mld. Kč
	0,06 mld. Kč*

	Opakující se náklady
	0,05 mld. Kč
	1,39 mld. Kč
	


Předpoklady: Výpočet vychází z hodnot metodiky CBA EK – předpokládáme, že náklady v ČR mohou být (i dle konzultací) nižší; nicméně jedná se o věrohodný zdroj, proto výpočty vychází z hodnot v této studii.
* Pro zajištění hladkého fungování agendy se při odhadu potřeby proškolení cca 6 000 osob vycházelo z počtu úředníků spíše než jen z počtu stavebních úřadů. Tj. konzervativně se pracovalo s vyšším odhadem, aby nedošlo k podhodnocení nákladů. Jako střední hodnotu by bylo možné vzít ukazatel např. jednoho úředníka na stavební úřad, problém by pak však nastal, pokud by tento úředník byl např. v pracovní neschopnosti. Odhad délky školení (3 dny) byl založen na závěrech z konzultací, při nichž lektoři uvedli, že k tomu, aby naučili úředníka pracovat s příslušnými nástroji/potřebnými aplikacemi, potřebují cca 3 dny. Odhad nákladů je pak násobkem 6 000 osob a 10 000 Kč/osobu za školení. Na konečnou výši nákladů bude mít logicky vliv novela stavebního zákona, pokud bude schválena.
Zavedení BIM může mít finanční dopad související s obnovou nemovitých kulturních památek.
Jednorázové náklady je samozřejmě třeba je rozpočítat do jednotlivých let, po která bude SW aj. využíván. 
V rámci procesu digitalizace již je a bude možné čerpat prostředky na pokrytí výše uvedených nákladů z programů MPO za standardních podmínek, kterými se tyto programy řídí.
Pro digitální vystavěné prostředí lze náklady odhadnout následovně.
1. Náklady obcí na vytvoření modelu vystavěného prostředí, do kterého bude možné vkládat podrobné modely investorů (v řádech jednotek až desítek milionů korun na obec dle její velikosti – jednorázová investice)  
2. Náklady obcí na aktualizaci modelu vystavěného prostředí, do kterého bude možné vkládat podrobné modely investorů (v řádech desítek až stovek tisíc korun ročně na obec dle její velikosti – každoroční výdaj)  
3. Náklady obcí na správu modelu vystavěného prostředí – pokud bude tvorba a aktualizace modelu vystavěného prostředí zadávána externím subjektům, tyto náklady budou marginální (1 FTE); pokud bude nasazení externích dodavatelů nižší, přesunou se výdaje z bodů 1/ a 2/ do tohoto bodu 3/
4. Náklady investorů (příp. jimi pověřených subjektů) na vkládání modelů jejich objektů do modelu vystavěného prostředí – jednotky hodin na investora/model
5. Náklady na centrální úrovni – pořízení základního modelu vystavěného prostředí (základního geografického 3D modelu území) pro celou ČR na bázi CityGML (v řádu desítek až stovek mil. Kč dle rozsahu a podrobnosti modelu) – jednorázová investice
6. Náklady na centrální úrovni – správa základního modelu vystavěného prostředí (základního geografického 3D modelu území) pro celou ČR na bázi CityGML (v řádu desítek mil. Kč dle rozsahu a podrobnosti modelu) – každoroční výdaj, pořizování lze propojit pořizováním dalších základních prostorových dat veřejné správy za vzniku úspor
Předpokládá se, že s vývojem technologií budou náklady obcí na tvorbu a aktualizaci modelu vystavěného prostředí budou v čase klesat.
Na straně MPO vzniknou náklady spojené se zajištěním kompetence koordinačního subjektu související zejména s vynucováním zákonem nově stanovených povinností a projednáváním přestupků. V resortu dopravy bude zavádění BIM probíhat postupně v souvislosti s digitalizací procesů všech investorských organizací, kdy budou od počátku kladeny vysoké požadavky na odborný personál těchto investorů, rekvalifikace stávajících pracovníků či přijímání nových pracovníků s touto odborností.
Výše uvedené odhady jsou velmi hrubé. Přestože bylo provedeno velké množství konzultací, nepodařilo se odhady upřesnit (žádná z dotčených stran nebyla schopná poskytnout přesnější údaje ohledně budoucího vývoje). Zároveň se pro tyto odhady nepodařilo získat konsenzus dotčených stran, ani je konzultující nebyli schopni vyvrátit. Z tohoto důvodu je již v závěrečném shrnutí neuvádíme.
3.3    Přínosy
Pro identifikaci hlavních přínosů z BIM lze opět využít rešerši Matějky (2017). V práci je uveden výčet autorů a zdrojů, které se přínosy BIM zabývají, nicméně konkrétních hodnot pro kvantifikaci pozitiv je velmi málo. Jedním z důvodů je opět dlouhý životní cyklus stavby versus relativně krátká doba využívání technologie BIM. Pokud tedy budeme čerpat z Matějky (2017), následující autoři uvádí toto:
· Eastman uvádí, že hlavním přínosem BIM je, že „vytváří významné příležitosti pro zajištění udržitelných výstavbových procesů a zvýšení produktivity při snížení požadavků na zdroje a rizik oproti použití tradičních metod“;
· Jernigan udává, že v případě, že je BIM správně využíván, úspory v roce 2012 se mohou pohybovat v rozmezí 5-12 % nákladů v návrhové a nabídkové fázi. U konkrétního příkladu společnosti Design Atlantic Ltd jsou v následném výzkumu zmiňovány konzistentní úspory ve výši 10 % v letech 2001-2007 oproti předchozím rokům v návrhové a nabídkové fázi.
· Hardin uvádí analýzu metriky ROI při zavádění BIM jako jednu z největších výzev, která je s BIM spojená. Obtížnost je přičítána jedinečnosti a komplexitě výstavbových projektů. V současnosti se jako nejlepší způsob jeví sledování produkce a s ní souvisejících úspor vynaložených zdrojů – zejména času a finančních prostředků. Do výpočtu ROI, resp. do hodnocení úspěšnosti projektu, však vstupuje mnoho obtížně kvantifikovatelných proměnných, jako je například vliv metod pro spolupráci, zvyšující se kvalifikace zaměstnanců, iterativní procesy modelování apod. I v případě, že je zaznamenán pozitivní vliv zavedených změn na ROI podniku, není zcela zřejmá souvislost s jednotlivými BIM procesy.
· Dle dlouhodobé strategie UK Cabinet Office by zavedení BIM ve veřejných zakázkách ve Velké Británii od roku 2016 mělo přinést 20% úspory v oblasti nákladů a produkce odpadu v průběhu celého životního cyklu výstavbových projektů. To, zda se tento optimistický odhad naplní, bude muset být ověřeno v budoucnu. Nicméně vliv VDC a BIM na snížení odpadů uvádí i další autoři. 
· Barnes a Davies uvádějí, že „v případě správného použití může BIM vést k významným úsporám v nákladech v průběhu celého životního cyklu stavby od návrhu, přes výstavbu a provoz až po eventuální likvidaci nebo recyklaci“. Dále uvádějí, že využití BIM může vést „k úspoře zdrojů (včetně času, finančních prostředků a přírodních zdrojů)“. Kvantifikované zhodnocení však neuvádějí. Jako nejpodstatnější přínosy BIM zmiňují zejména: 
· efektivní zapojení všech účastníků výstavbového projektu, koordinaci projektového týmu, podporu spolupráce, 
· využití BIM jako marketingového nástroje, 
· tvorbu lepšího projektu, optimalizaci návrhu, 
· usnadnění práce s alternativními návrhy projektu, inženýrské analýzy, 
· detekci kolizí před výstavbou, 
· usnadnění činností s využitím informací v infomačním modelu stavby, 
· snížení množství oprav a předělávek, 
· lepší kontrolu nad staveništěm v průběhu realizace, lepší řízení logistiky, 
· možnost simulací scénářů, 
· vizualizaci ve fázi plánování, 
· automatizaci extrakce přesných informací z modelu a umožnění odhadů, 
· usnadnění realizace DSPS, 
· využití modelů pro správu, údržbu a obecně pro FM a záležitosti týkající se provozní fáze životního cyklu stavby. 
Autoři dále dodávají, že zmíněné činnosti bylo možné i dříve realizovat bez využití BIM, nicméně BIM má významný dopad na rychlost a kvalitu provádění těchto činností. 
· Shepherd uvádí měřitelné vlastnosti podniku, kterému se podařilo úspěšně BIM implementovat: 
· „efektivnější využití pracovní síly a její alokace, 
· zvýšení produktivity práce, 
· rozšíření portfolia služeb o nové produkty, které zákazník vnímá jako přidanou hodnotu.“ 
· Race vyjmenovává přínosy BIM následovně: 
· zvýšení ziskovosti a ROI, 
· zvýšení efektivity, snížení počtu změn v projektu a RFI, 
· zlepšení projektu, jeho důvěryhodnosti a funkčnosti, 
· udržitelné výsledky zásahů do prostředí budovy, 
· pozitivní dopad restrukturalizace praxe, 
· zlepšení spolupráce, 
· příležitosti, související s přidanou hodnotou, 
· zpřesnění odhadů nákladů, 
· zlepšení časového plánování, 
· koordinované vizualizace, 
· automatizace tvorby detailů, podhledů a výkazů výměr. 
· Epstein vyjmenovává obecné přínosy BIM jako: 
· „profitabilita, 
· kvalita, 
· efektivita, 
· konkurenční výhoda, 
· schopnost spolupráce, 
· otevřenost novým obchodním příležitostem.“ 
· Crotty přínosy BIM vyjmenovává z jednostranného pohledu projektanta jako na nástroj pro tvorbu projektu: 
· zlepšení komunikace s objednatelem, 
· zvýšení kvality a vytvoření přidané hodnoty produktu, 
· zefektivnění tvorby a kontroly projektové dokumentace, 
· transformace cash-flow projekční činnosti, 
· zlepšení koordinace mezi jednotlivými projekčními týmy, 
· možnosti simulace výstavby a vizualizace detailů při realizaci, 
· možnosti využití modelu pro projektové řízení a kontrolu nákladů, 
· zvýšení kvality a zefektivnění tvorby DSPS, 
· podpora správy stavby. 
· Konkrétní přínosy BIM dle Hardina z hlediska projektového řízení jsou následující: 
· lepší časové plánování, 
· zefektivnění logistiky a snížení jejích rizik, 
· zlepšení odhadů nákladů, 
· zvýšení kvality a proveditelnosti výstavby, 
· využití dat pro analýzy za různými účely, 
· lepší navrhování výstavbových projektů za účelem následné prefabrikace, 
· zlepšení koordinace výstavby, 
· možnost využití mobilních technologií, 
· zlepšení kontroly nad prostavěností a operativním plánováním, 
· lepší cost controlling, 
· efektivnější řízení změn, 
· efektivnější plánování a využívání materiálu, 
· možnosti sledování vybavení a následných optimalizací, 
· zvýšení kvality při předávce stavby, 
· efektivnější správa v provozní fázi výstavbového projektu. 
· Příklady obecných přínosů BIM uvádí také Kumar: 
· „vizualizace projektu, 
· odhady nákladů a spotřeby materiálu, 
· výkazy výměr, 
· detekce kolizí, 
· konzistentní projektová dokumentace, 
· začlenění informací a vědomostí do samotného modelu za účelem využití dalšími profesemi, 
· sledování stavů konstrukce s využitím 3D laserového skenování, 
· integrovaný návrh a výroba, 
· kontrola projektu, 
· integrovaná analýza energetické náročnosti, 
· další integrované analýzy.“ 
· Shepherd pak například udává další výčet přínosů BIM z hlediska projektanta, kterými jsou: 
· simultánní aktualizace modelu, 
· iterativní využívání pohledů a objektů, 
· konzistence v používání měřítka, 
· konzistence v popiscích napříč projektem, 
· automatizace tvorby koherentní projektové dokumentace, 
· šablony pohledů, 
· automatizace křížových odkazů, 
· automatizace koordinace, 
· automatizace tvorby seznamů, 
· automatizace tvorby výkazů. 
· Konkrétní přínosy BIM vyplývají také z dotazníkových šetření. FMI Research Survey 2007 například uvádí jako hlavní přínosy BIM následující (seřazeno podle významnosti, vyplývající z průzkumu): 
· „zlepšení komunikace a spolupráce mezi účastníky výstavbového projektu, 
· zvýšení kvality realizace výstavbového projektu a rozhodovacího procesu, 
· zlepšení archivace projektu, 
· srozumitelnější plánování, 
· zvýšení kvality výstavby, 
· snadnější dosažení standardizace procesů, 
· spolehlivější vyhovění specifikacím a regulacím, 
· vyšší produktivita práce a dalších zdrojů, 
· zvýšení konzistence výkonů proti rozpočtu, 
· významné snížení claimů a reklamací, 
· širší strategická perspektiva a inovace, 
· snížení nákladů na práci, 
· měřitelné snížení nahodilých událostí, 
· zlepšení bezpečnosti, 
· konkurenční výhoda při přijímání nových pracovníků.“ 
Z citovaných zdrojů je zřejmé, že přínosy BIM existují, ale jejich kategorizace je obtížná a vyčerpávající výčet není možný. Obdobné je to s přesnější kvantifikací jejich hodnot.
Ve výčtu by samozřejmě bylo možné pokračovat, nicméně dle zpracovatele je tento výčet pro RIA postačující, neboť ukazuje klíčové kategorie přínosů BIM, na kterých se shoduje zahraniční odborná komunita. Nejedná se tak o subjektivní pohled zpracovatele.
Při zkoumání přínosů BIM je také třeba zohlednit příjemce těchto přínosů. Odlišně se například na téma bude dívat investor, dodavatel, projektant, architekt nebo stavební úřad (viz i Koncepce (2017)):
	Účastník procesu 
	Využití / Přínos 

	Stavebník (Investor) 
	· možnost kontroly projektu a jeho nákladů ve všech jeho fázích 
· rychlejší zapracování požadavků a změn 
· informace zásadní pro rozhodování jsou k dispozici v dřívějších fázích 
· snadnější komunikace s ostatními účastníky 
· možnost zlepšit kvalitu staveb díky SW validaci parametrů a vlastností použitých stavebních materiálů, konstrukcí a výrobků a jejich souladu s platnými normami

	Projektant / Hlavní projektant (Architekt, Inženýr, Technik) 
	· pohodlnější nástroje pro práci 
· snadnější modifikace návrhu na základě požadavků stavebníka, statika atd. 
· snadnější vytváření variant 
· rychlé vizualizace (není třeba znovu vytvářet 3D model) 
· rychlá odezva od statika k možnostem konstrukce 
· rychlé energetické analýzy 
· plynulý přechod od koncepčního modelu ke specifickému 
· eliminace rizika konstrukčních kolizí

	Projektant stavební části 
	· snadnější komunikace s projektantem / hlavním projektantem nad jedním modelem 
· snadnější zapracování změn 
· snadnější komunikace se stavebníkem 

	Projektant TZB a technologické části staveb
	· snadnější komunikace s projektantem / hlavním projektantem, statikem a projektantem stavební části nad jedním modelem 
· snadnější zapracování změn 
· snadnější komunikace se stavebníkem 
· úspora při vytváření analytického modelu 
· možnost variantního řešení 
· možnost energetických simulací 

	Statik 
	· snadnější komunikace s projektantem / hlavním projektantem a projektantem stavební části nad jedním modelem 
· snadnější zapracování změn 
· snadnější komunikace se stavebníkem 
· úspora při vytváření analytického modelu 

	Technický a autorský dozor 
	· snadnější kontrola skutečného stavu podle modelu BIM 
· snadnější komunikace s ostatními účastníky 
· lepší možnost zaznamenání požadavků na úpravy a změny 
· snížení rizika špatného přenosu informací 

	Rozpočtář 
	· úspora času díky automaticky generovaným podkladům pro vytvoření soupisu stavebních prací, dodávek a služeb, včetně změnových řízení 
· neustálý přístup k aktuálním informacím – přesnější ocenění 
· možnost rychlé tvorby nákladových variant pro rozhodování 
· přehlednější evidence dat pro finanční controlling (plán x skutečnost) 
· rychlá klasifikace jednotlivých stavebních prvků díky jejich snazší vizualizaci v modelu 

	Zhotovitel 
	· přístup k vždy aktuální dokumentaci 
· snadnější komunikace s projektanty jednotlivých profesí nad jedním modelem 
· kontrola dodržování časového a finančního plánu 
· zmenšení počtu řešení kolizí zjištěných až při provádění stavby 
· možnost přípravy prefabrikace 
· snadnější a přehlednější rozpis dodávek a prací realizovaných podzhotoviteli, jejich koordinace a kontrola 
· zpřesnění objednávání materiálu a tím nižší produkce odpadu 

	Facility manager 
	· aktuální model budovy naplněný informacemi o jednotlivých stavebních výrobcích a prvcích včetně dodavatele a informací o jejich údržbě 
· jednoduché vykazování stavebních výrobků a prvků atd. 
· možnost rozšíření modelu o specifická data pro FM 
· zjednodušené rozhodování při provozu, údržbě a změnách dokončené stavby 

	Veřejná správa 
	· všechny přínosy, které platí pro stavebníka 
· možnost automatické kontroly souladu návrhu s požadavky závazných předpisů (při použití validátorů modelu) 
· efektivnější využití veřejných finančních prostředků 
· snížení rizika překročení nákladů u veřejných zakázek na stavební práce 
· zvýšení transparentnosti stavebních projektů 
· možnost jednodušší simulace energetické náročnosti stavby a optimalizace energetické účinnosti 
· možnost propojení různých registrů státní správy souvisejících s výstavbou pro lepší plánování infrastruktury 
· jednodušší a důvěryhodnější komunikace a prezentace záměrů při veřejných projednáních 
· podpora rozvoje datové základny národní infrastruktury pro prostorové informace 

	Certifikace budovy 

	· úspora při vytváření analytického modelu 
· možnost automatické kontroly některých aspektů modelu 
· jednodušší kvantifikace a efektivnější posuzování některých aspektů konceptu udržitelné výstavby 


Zdroj: Koncepce (2017)
3.3.1 Přínosy v rámci fáze FM
Facility management, potažmo fáze užívání stavby, je fází nejdůležitější – užívání stavby je účelem a cílem celého výstavbového projektu. Proto přínosům BIM v této fázi věnujeme samostatnou kapitolu. Čerpáme přitom především z práce Hochová (2019)[footnoteRef:70].  [70:  Hochová, D. (2019). BIM ve Facility Managementu – převzetí modelu pro provozní fázi budovy. Diplomová práce. ČVUT, Fakulta stavební, Katedra technologie staveb. Praha] 

Provozní náklady navíc tvoří největší položku v celkovém součtu nákladů životního cyklu budovy. V součtu činí náklady na provoz, údržbu a opravy celých 71 %, zatímco náklady na pořízení stavby (vč. ceny pozemku, návrhu a realizace) tvoří pouze 23 %. Zbylých 6 % jsou náklady spojené s likvidací stavby.
Obrázek 25: Náklady životního cyklu budovy

Zdroj: Hochová (2019)[footnoteRef:71] [71:  Hochová, D. (2019). BIM ve Facility Managementu – převzetí modelu pro provozní fázi budovy. Diplomová práce. ČVUT, Fakulta stavební, Katedra technologie staveb. Praha] 

Výklad pojmu facility management velmi široký. Facility managementem lze nazvat vše, co není hlavní činností firmy. Spadají pod něj všechny činnosti a procesy, které nazýváme jako podpůrné, a které by měly, pokud jsou správně nastaveny, zvyšovat výkonnost hlavních činností dané společnosti.
Skupiny činností při FM
Projektový management ve vztahu ke kapitálu
Do tohoto segmentu spadají činnosti související s výstavbou nových staveb, jejich rozšířením či rekonstrukcí. Mezi základní funkce patří časové plánování vynakládaného kapitálu, financování, řízení zakázek, nákladů či zdrojů. Může zarnovat i tzv. location management, který může pomoci vyřešit otázku, kde by se nová stavba měla nacházet s ohledem na vlastnické poměry, její logistické podmínky, dostupnost energií či běžné náklady na pracovní sílu v dané lokalitě. Tato část je tedy využívaná hlavně na úrovni strategického FM.
Správa portfolia nemovitostí, nájmů a podnájmů
Tato funkce podporuje efektivní správu majetku na strategické úrovni. Umožňuje například strategické plánování, analýzy a porovnávání (benchmarking) vykonávané nad celým portfoliem nemovitostí dané společnosti.
Správa a uspořádání ploch a správa prostředí
Oblast se zabývá na strategické úrovni správou, rozložením a optimalizací ploch. Na nižší úrovni sem patří činnosti spojené se stěhováním, rezervacemi zasedacích místností, službami pro zaměstnance, cateringem, stravováním, sdílením pracovních míst, správou parkovacích míst a vozového parku, správou bezpečnosti, činnosti spojené s BOZP a životním prostředím či doručování interní i externí pošty.
Řízení, správa a provoz
Správa budov je jednou ze základních povinností majitele. Zahrnuje velké množství činností, například evidenci zařízení a prvků, jejich lokalitu a popis, včetně popisu způsobu a četnosti údržby, dále možnost plánování údržby a přidělování příkazů. Tyto příkazy, resp. požadavky na ně, nemusí být vyžádány pouze člověkem, ale také čidlem či jiným automatizačním zařízením umístěným na daném prvku signalizující potřebu kontroly. Dalšími funkcemi je vyhodnocování nákladů či predikce budoucího stavu zařízení. V drtivé většině případů se jedná o prvky TZB, je tedy nutné uchovávat data o celém technologickém celku a jeho provázanosti.
Trvale udržitelný rozvoj (energetický management)
V souvislosti s optimalizací energetických spotřeb (jak v globálním měřítku, tak v rámci dané společnosti) se tato oblast rychle vyvíjí. Budovy spotřebují až 40% světové spotřeby elektrické energie. V rámci FM lze řešit uhlíkovou stopu objektu i celé společnosti atp.
V užším slova smyslu lze vymezit tu část podpůrných služeb, které se týkají technické správy a údržby budov. Technická správa budov zahrnuje ty činnosti, které přímo souvisí se stavbou jako takovou a se všemi jejími konstrukčními prvky. Mezi prvky, kterým je třeba věnovat co se týče technické údržby pozornost, patří zejména všechny technologie a strojní zařízení v budově, jinými slovy takové prvky, které mohou být rizikové z hlediska poruch. Proto vyžadují buď zákonem povinné revize, to platí pro tzv. vyhrazená technická zařízení (VTZ), nebo revize předepsané výrobcem – tzv. pravidelná údržba – která výrazně přispívá k dosažení co nejdelší životnosti a správné funkce daného prvku – můžou sem patřit například některé prvky technických zařízení budov (TZB).
Metody údržby budov
Správná a efektivní údržba by rozhodně neměla znamenat opravu nebo nahrazení zařízení poté, co se stane nefunkční, ale pravidelnou péči a kontrolu, která prvky udržuje ve správné kondici. Často je však praxe taková, že se údržbě nevěnují dostatečné prostředky a pozornost, a zařízení jsou bez údržby provozována až do té doby, než přestanou fungovat. Prostředky vynaložené na jejich opravu či výměnu jsou přitom většinou násobně vyšší než prostředky na jejich udržování. 
Technická zařízení budov
Stavby nejsou jen konstrukční celky jako zdi a stropy, ale jsou to také technická zařízení budov (TZB), která stavbám vdechují život, upravují vnitřní prostředí a jeho vnímání koncovými uživateli. Technologické vybavení budov zaznamenalo za posledních zhruba 20 let velký pokrok a rozmach. Budovy jsou navrhovány s množstvím zařízení, které je schopno i automaticky řídit a regulovat vnitřní prostředí. Mnoho těchto technologií je spolu vzájemně provázáno. Všechna tato zařízení mají společnou jednu věc, a to hospodaření s energiemi. V souvislosti s technologickým rozmachem se mluví o inteligentních, nízkoenergetických či pasivních budovách. Větší množství technologií však znamená také více poruchových a rizikových míst, větší potřebu revizí či pravidelné údržby, výměny součástek, oprav apod. 
Vyhrazená technická zařízení
Vyhrazenými technickými zařízeními (VTZ) taková zařízení, která představují zvýšenou míru ohrožení zdraví a bezpečnosti osob a majetku. Mezi vyhrazená technická zařízení patří zařízení tlaková, zdvihací, elektrická a plynová. Dále mezi vyhrazená technická zařízení patří požárně bezpečnostní zařízení. Tato zařízení podléhají pravidelným revizím, jejichž účelem je ověření bezpečnosti daného zařízení. Revize se provádějí většinou podle plánu prohlídek a revizí, které mají za úkol zajistit průběžný dohled provozovatele nad bezpečností výrobku.
Údržba technických zařízení
Lze specifikovat několik způsobů údržby, revizí a pravidelných kontrol: 
1. Revize dané právními předpisy. Jedná se o vyhrazená technická zařízení, u kterých je provádění revizí povinností danou právními předpisy. 
2. Pravidelná údržba vyžadovaná výrobci či dodavateli. Výrobci a dodavatelé stále častěji požadují nebo doporučují pravidelnou údržbu a prohlídky z důvodu zachování funkčnosti a životnosti zařízení.
3. Údržba a prohlídky určené správcem či uživatelem. Prohlídky, které nejsou vyžadovány žádnými předpisy ani výrobcem zařízení, ale správce je přesto dělá z důvodu předejití poruchy a případné úspoře nákladů na výměnu či opravu (preventivní údržba).
Úkolem FM týmu je zajišťovat takové podmínky, aby podporovaly hlavní činnost majitele či společnosti, tedy plánování, vytváření, udržování a vylepšování vnitřního prostředí a služeb. K tomu využívají reálně změřená data o způsobech chování lidí uvnitř budovy, o výši nákladů, o velikosti energetických spotřeb či výskytu problémů s technologickými zařízeními. Kdyby tato data měli k dispozici jejich předchůdci v dřívějších fázích výstavbového procesu, mohli by tyto informace využít k dokonalejšímu návrhu a realizaci. BIM v tomto případě slouží jako nástroj k vytváření analýz a simulací v průběhu užívání a také jako pojítko mezi účastníky. Výsledkem je stavba navržená efektivněji, což znamená onu úsporu nákladů během užívání. Tato praxe, tedy účast FM ve fázích přípravných a realizačních je v ČR zatím celkem ojedinělá. Většinou je metoda BIM využita pouze v určité fázi, a nedochází k maximalizaci přínosů, které BIM umožňuje. Použití BIM ve FM je v ČR zatím spíše ojedinělé v prvních pilotních projektech. Z důvodu nárůstu technologické náročnosti budov a (nejen) zákonných požadavků na revize a kontroly použitých zařízení a s tím spojeným zvětšujícím se množstvím dat lze však jeho použití očekávat stále více.
Spoluprací všech účastníků již během raných fází projektu je možné najít ideální poměr mezi náklady (a to jak počátečními k pořízení stavby, tak náklady vynaloženými během fáze užívání) a na druhé straně kvalitou. Druhotný efekt použití BIM může tedy být i ve zlepšení vztahů mezi účastníky, které v praxi bývají napjaté. BIM se totiž stává jakousi platformou pro dosažení společného cíle, tedy realizovat co nejefektivněji stavbu takovou, která bude naplňovat požadavky kvality po celou dobu své životnosti.
Dalším plusem je přenos informací z fáze realizace do fáze užívání stavby. V případě projektu realizovaného tradičními metodami, tedy s projektovou dokumentací skládající se z velkého množství výkresů, technických zpráv a dalších částí jednotlivých procesů, je následně správci (FM) předána stavba společně s touto rozsáhlou dokumentací. Správce pak musí některá data související se správou budovy zadat do příslušných databází ručně, což může být velmi časově náročné. V případě metody BIM již taková databáze dat existuje a stačí ji s dalšími informačními systémy pouze synchronizovat, což znamená obrovskou úsporu času.
Významným přínosem využití metodiky BIM pro FM je samozřejmě samotné zefektivnění správy ve fázi užívání. Díky přesnějším výkazům výměr či možností vizualizací je možné např. optimalizovat náklady nebo spotřebu energií.
V souhrnu tak využití metody BIM při FM pro majitele, uživatele stavby, FM znamená:
· snadnější komunikaci s ostatními subjekty a možnost ovlivňovat výši nákladů životního cyklu budovy;
· usnadnění fáze převzetí stavby; 
· mít k dispozici aktuální model obsahující prvky a informace o nich, vč. dodavatele, způsobu a četnosti údržby;
· jednoduché získání výkazu výměr – efektivnější plánování nákladů a optimálního využití prostor;
· snadnější lokalizaci zařízení a prvků;
· mít k dispozici podklad pro případnou rekonstrukci/renovaci stavby.
Předpokladem pro maximalizaci přínosu je využívání metody BIM po celou dobu životního cyklu objektu a všemi účastníky (není však pravda, že by použití všemi účastníky bylo nutnou podmínkou pro to, aby byl BIM užitečný). 
Nutno přiznat, že BIM modely obsahují mnohem větší množství dat, s mnohem vyšší mírou detailu, srovnáme-li je s tradiční dokumentací. Data jsou ukládána strukturovaně a řízeně. Chce-li se toto množství dat vytvářet a spravovat po celou dobu životnosti, musí se pro všechny tyto činnosti zajistit zdroje technické, finanční i personální[footnoteRef:72]. [72:  Informace potřebné pro FM: Kromě obecných požadavků na model a jednotlivé elementy je nutná také specifikace informací týkajících se konstrukcí, technologického vybavení a inventáře, které jsou důležité pro následnou efektivní správu budov: 
Revize vyhrazených technických zařízení – četnost revizí (technické normy, popř. technické podmínky výrobce), rozsah revize (technické normy, popř. technické podmínky výrobce) 
Pravidelná údržba technologických zařízení – technické listy, provozní listy 
Úklid – rozdělení ploch podle typu údržby (svislé plochy omyvatelné (např. obklady), svislé plochy omyvatelné vč. leštění (např. prosklené stěny, okna apod.), svislé plochy malované, podlahy luxované, podlahy vytírané atd.) dle požadavků FM
RFID (Radio Frequency Identification) - radiofrekvenční identifikace, technologie založená na automatickém bezdrátovém přenosu dat; nástupce čárových a QR kódů, nefunguje však na optickém snímání, není tedy nutné, aby byl RFID tag viditelný; na tag lze uložit identifikátor výrobku (jedinečný kód), datum instalace, výrobní číslo, výrobce aj.] 

Konkrétní odhad úspor/přínosů dle IFMA a konkrétních případových studií:
IFMA
Možné úspory po nasazení správných dat z BIM modelu:
· Úspora z periodického neopakování chybné výměry – kromě služeb ostrahy (poptávají se dodávky hodin služby) lze tvrdit, že se chybovost zpravidla pohybuje do 5 % výměry podlahové plochy pro fixní výkony, do 10 % výměry speciálních prací (okna, koberce, voskování vinylu, čistění čalouněného nábytku v ks), kdy speciální práce tvoří do 5 % objemu ročních paušálních prací.
· Administrativní úspora času nad kontrolou pasportu/přípravou veřejné zakázky – v dotazníkovém šetření (viz výše) se potvrdila praxe, že vysoké procento poskytovatelů kontroluje pasport/výměry při každém výběrovém řízení. Reálná kontrola výměr objektu úklidu v měsíčním objemu 1 mil. Kč (odpovídá rajonizaci 25-35 úklidových úseků) si vyžádá práci 2 kalkulantů/technologů úklidu/TSB[footnoteRef:73], náklad odpovídá 50 000 Kč/FTE. Tyto náklady zohledňuje dodavatel v ceně služby. U malých objektů síťových zakázek (Česká pošta, VZP, nádražní budovy SŽ) je nutné náklad navýšit o koordinaci administrace u síťového klienta o cca 25 %. Doba due diligence je stanovována běžně na 3 měsíce. S podobným nákladem je třeba počítat u zadavatele při přípravě podkladů pro zadávací řízení (kontrola výměr, čísel místností, výpis technologií, popis jejich vlastností). [73:  TSB – Technická správa budov] 

· Administrace správy a údržby – očekávaný efekt udržování on-line BIM modelu bude znamenat pro klienta i poskytovatele zrychlení administrativních operací nad FM objektu (reporting napříč organizací, hledání vlastností objektu a technologií, kontroly, audity dodávky služeb). Počty administrativních pracovníků jsou charakteristickým parametrem technologie FM. Pohybují se v rozsahu 1-1,5 FTE na služby v hodnotě 2 mil. Kč, při nákladu cca 35 000 Kč/FTE. Lze očekávat, že využitím pravdivých dat z modelu v CAFM dojde díky rychlosti a přesnosti k úsporám ve výši 8-10 % v administraci měsíčně[footnoteRef:74]. [74:  Kvalifikované odhady nákladů vychází z nastavení top 100 kontraktů integrovaných služeb FM.] 

Protože neexistují data, na jejichž základě by bylo možné porovnat stav před využíváním BIM a po započetí využívání BIM, ceteris paribus, byl proveden sběr aktuálních dat u několika vybraných subjektů a na základě využití zkušeností IFMA byly navrženy oblasti možných úspor z využití BIM při FM. V případě ČSOB tomu bylo naopak.
Oblastní nemocnice
V této konkrétní případové studii se jedná o objekty oblastní nemocnice. Tato nemocnice zajišťuje akutní, dlouhodobou i následnou péči. V základních a specializovaných oborech je spádovou oblastí pro cca 200-250 tis. obyvatel. Do její gesce spadá více než 10 provozoven, z toho cca polovina s lůžkovou péčí o celkové kapacitě více než 800 lůžek.
Celková plocha objektů je více než 45 000 m2. Roční náklady na technickou správu budov jsou odhadovány na cca 3,9 mil. Kč (včetně ročního nákladu na vedoucího pracovníka), průměrný denní počet pracovníků zajišťující denní údržbu jsou 2 osoby. Roční náklady na úklid budov dosahuje 17 mil. Kč při 30 pracovnících na úklid. Roční náklady na úklid venkovní plochy odpovídá přibližně 1 mil. Kč (opět včetně nákladů na vedoucího pracovníka). 
Odhad možných úspor při využívání BIM při FM: 
Lze očekávat snížení časové náročnosti práce provozního facility managera při řízení systému revizí v modelu BIM+CAFM o 10–15 %. Podobný efekt nastane při interní činnosti 2 pracovníků technické správy při rychlosti identifikace drobných oprav. (Úspory v řádu vyšších desítek tisíc Kč za rok)
Systém evidence revizní a externí servisní činnosti pomocí subdodávek (ročně v objemu 3,2 mil. Kč) by měl s pomocí metody BIM zjednodušit předávání informací servisní firmě o vlastnostech příslušných technologií, zrychlit lokaci zařízení v areálu pro externí pracovníky, zrychlit hledání historie nákladů spojených s příslušnou technologií či zrychlit filtrace/vyhledávání nad podobnými technologiemi v areálu. Rovněž lze očekávat časovou úsporu pracovního fondu interního facility managera. Při uvedené ploše lze odhadnout počet reálných požadavků v systému helpdesk CAFM do 400 incidentů měsíčně vč. výkonu zákonných revizí. Úsporu lze odhadnout v rozmezí 2–3 % oproti stávajícímu systému evidence. Pokud bude model BIM napojen přímo na CAFM s evidencí požadavků v helpdesku, pak časová úspora administrace a zpracování agendy revizí v digitalizované formě může dosáhnout až 5 %. (Úspory v řádu desítek tisíc Kč za rok)
Z hlediska úspor nákladů na reporting (přehled splněných požadavků zadavatele poskytovatelem) lze předpokládat, že časová úspora při přípravě reportů při využití CAFM propojeného s daty z modelu BIM bude do 10 % časového fondu. Navíc bude k dispozici pravdivý obraz alokace nákladů jednotlivých incidentů. (Úspory v řádu desítek tisíc Kč za rok)
Ze zaokrouhlování některých údajů může vyplývat, že organizace nemusí mít přesný, detailní a rychle dostupný a analyzovatelný přehled o nákladech. Protože není nepoužíván žádný CAFM SW, je pravděpodobné, že odečty/přípočty za dodávku služeb úklidu jsou činěny na základě oboustranné shody bez exaktních měření výkonu. Potenciálních úspor zde není dosaženo ne kvůli nepřesnému pasportu, ale kvůli možným opakujícím se odchylkám v porovnání s on-line správou. Při 20 000 m2 úklidové plochy, kde hlavní výkon dezinfekčních stěrů je na cca 13 000 m2 denně, lze nepřesnost na 30 úklidových rajonech na základě zkušenosti IFMA odhadnout do 2 % ročně. Obráceně lze tyto potenciální úspory popsat jako případnou administrativní náročnost denní evidence/kontroly (ne)provedení 100 % výkonu služby na všech objednaných m2. Pokud by nemocnice měla kontrolní mechanizmus fungující na denní bázi, vyžádal by si minimálně 1 FTE úvazek (na oddělení interního auditu, kontroly kvality či v útvaru hlavní sestry), což může odpovídat nákladu cca 400 tis. Kč/rok. Při využívání metody BIM a napojení na CAFM je zadání neprovedení/nenastoupení 1 úklidového pracovníka k dennímu úklidu otázkou 1 min. pověřeného zástupce nemocnice vůči externímu dodavateli. (Úspory v řádu stovek tisíc Kč za rok)
V kategorii speciálních úklidů (mytí oken, voskování) může být chybovost měření výkonu do 5 %. Opět je hlavním nákladem kontrola provedeného úklidu a její administrace. (Úspory v řádu desítek tisíc Kč za rok)
Pokud bychom měli zohlednit jednorázové náklady na realizaci výběrového řízení (jedenkrát za 4 roky) bez existence on-line dat s nutností ověření reálného stavu, náklady budou vůči výše uvedeným marginální, nicméně identifikovatelné. Přípravu skutečného a ověřeného stavu výměr pomocí fyzické kontroly lze odhadnout na 1 měsíc pro 2 administrativní pracovníky (náklady cca 67 000 Kč), kontrolu technologií pro servisní správou včetně všech vlastností na 14 dní interního facility managera (náklad do 30 000 Kč), což činí celkem min. 100 000 Kč. Kontrolu ze strany nového poskytovatele po nástupu na zakázku lze odhadnout na podobný objem a časový fond (rozpočtář, plánovač – technolog úklidu, plánovač TSB) čili kolem 0,25 % za čtyřletý cyklus 20 mil. Kč/ročně v outsourcovaných službách. (Úspory v řádu desítek tisíc Kč za rok)


Univerzitní zařízení 
(téměř 60 objektů, téměř 30 takových, který stojů za zmínku z pohledu významu, užívání nebo velikosti)
Roční náklad na technickou správu budov:
· Náklady na vlastní opravy činí desítky miliónů korun (alespoň za univerzitu). Pokud se započítá mzda, náklady budou samozřejmě výrazně vyšší. Počet pracovníků je závislý na velikosti a především složitosti objektu – na některých je jen jednotlivec, někde je v rámci areálu i několik údržbářů.
· Pohotovost je zajišťována částečně vlastními pracovníky (formou mimořádných mzdových ocenění) a částečně dodavatelsky (a to pouze vybrané služby ohrožující provoz), opět jde o nezanedbatelnou službu.
· Roční náklady na opravy se mohou pohybovat okolo 25–30 mil. Kč, roční náklady na revizní činnosti mohou dosahovat cca 1 mil. Kč (revizí na vyhrazená zařízení (tj. povinných ze zákona) je velké množství). 
· Náklady na havárie na objektech na technologiích nelze přesně kvantifikovat, každý rok se liší. Důležitějším aspektem pro BIM než náklady jsou příčiny havárie - dožití zařízení, nedodržení bezpečnosti, absence preventivní údržby.
· Roční objem investičních oprav činí desítky, v lepších letech stovky, miliónů korun. Částka je velmi závislá na přidělených dotacích.
· Co se týče ročního nákladu na řízení údržby (FM manager, provozní vedoucí), získali jsme v rámci konzultací tento komentář. Státní správa si bohužel na FM managera vůbec nehraje. Představa státu je každý rok plánovat stejnou částku; přitom jen rekonstrukce objektu přináší vyšší technické vybavení objektů (přístupové systémy, EPS, EZS aj.), tj. i vyšší náklady na servis a revize atp. Na druhé straně samozřejmě nové technologie snižují tepelné nároky, zvyšují komfort pracovníků atd.
· Co se týče úklidu, je zde kombinace interního a externího zajištění těchto služeb. Každý prostor má svá specifika, což přináší různé požadavky na úklid v rámci denního režimu, týdenního režimu, měsíčního režimu nebo ročního. Celkově se roční náklady na úklid pohybují kolem 15 mil. Kč ročně. Problém je zde spojen především s definicemi, o jaká okna se jedná (otvíratelná, přístupná, zamřížovaná), neboť popis má vliv na cenu dodávky služeb.
· Úklid venkovní plochy je vysoutěžen. Zahrnuje sekání trávy, zahradnické práce – prořezávání stromů aj. Pro zimní období je vysoutěžen úklid jak komunikací, tak chodníků v kampusu. Fakturuje se skutečnost dle napadnutého sněhu (pokud napadnou více než 2 cm).
· SW CAFM využíváme, ale pouze na pasport a na přejímání požadavků přes Helpdesk.
· Komentář z konzultace: Využívání BIM státní správou, využívání CAFM systémů je cesta správná a určitě bude generovat zajímavé úspory. O tom, zda to bude 5 %, 10 % nebo více/méně, rozhodne míra využití nabízených systémů. Na tyto úspory ale státní správa dosáhne, jen pokud bude mít stát koncepci, bude na ni personálně připraven a bude mít prostředky na zavedení. 
Odhad úspor:
Pokud bychom chtěli odhadnout úspory z využívání BIM, je možné použít obdobné komentáře jako u první případové studie.  Náklady na administraci kontroly kvality a provedení úklidu najatou společností (a úspora s CAFM) jsou v principu totožné s dříve uvedeným případem, příprava podkladů pro tender může činit 2-3 FTE úvazku administrativního charakteru na dobu 1-1,5 měsíce atd.
Navíc musí docházet k velkému přenosu dat – jde o více než 50 objektů, CAFM je využíván pouze pro pasport a přejímání požadavků přes Helpdesk, nepracuje v online režimu. 
Administrace denní operativy včetně technické správy musí být velmi náročná (alokace na více než 50 objektů). Úspora nákladů po zavedení BIM modelu napojeného na CAFM tak zde může být 8-12 % při administrativní činnosti, díky vyšší produktivitě (rychlejší a přesnější identifikace technologie s její historií servisních zásahů) pak mezi 3-5 %.
Z popisu evidence revizní činnosti lze konstatovat, že plánované rozpočty CAPEX ani OPEX pravděpodobně nepracují s exaktními čísly/plány. BIM model napojený na CAFM tuto funkcionalitu nabídne. Měl by být proveditelný ve smysluplného čase a finanční kvalitě.
Konečný úsudek o úspoře 5-10 % celkových nákladů je relevantní.
ČSOB[footnoteRef:75] [75:  Doslovné použití zaslaných informací] 

Objekt je provozován déle než dva roky, nicméně data jsou bohužel ovlivněna pandemií COVID. Nenastala doba se standardním provozem budovy.
Jedná se o administrativní budovu s těmito charakteristikami:
· 60 000 m2 podlahové plochy
· 800 m2 exteriérové plochy
· 19 000 technologických objektů
· 1 620 pracovních míst
· 23% desk sharing
· 2 000 evidovaných osob 
Odhad úspory z využití BIM při FM (správě a údržbě objektu) je následující.
	Potřebná data: aktuální náklady související s náklady na provoz a údržbu budov areálů:
	Úroveň nákladů v porovnání s teoretickým stavem bez BIM

	Roční náklad na technickou správu budov
	 

	paušální roční náklad mezd údržby; průměrný denní počet pracovníků zajišťující denní údržbu; celková plocha objektu v m2 (pokud existuje evidence plochy)
	0,80

	náklady na subdodavatele údržby, vč. pohotovostí (odborný servis)
	0,90

	roční náklady na opravy (OPEX)
	1,00

	roční náklady na revizní činnosti
	0,90

	náklady na havárie na objektech na technologiích
	1,00

	roční objem investičních oprav (CAPEX)
	1,00

	roční náklad na řízení údržby (FM manager, provozní vedoucí…)
	0,80

	Roční náklad na úklid budov
	 

	paušální roční náklad insourcing/outsourcing, počet m2 denních úklidů (pokud existuje evidence); průměrný denní počet pracovníků úklidu
	0,70

	roční objem speciálních úklidových prací (mytí oken, čištění koberců, voskování tvrdými vosky)
	1,00

	počet m2 oken (1 strana), počet m2 koberců, počet m2 plochy k voskování
	1,00

	počet m2 sociálních zařízení (WC + sprchy/koupelny)
	1,00

	Roční náklad na úklid venkovní plochy
	 

	roční náklad paušálních výkonů v letním období (vč. m2 – pokud existuje evidence)
	1,00

	roční náklad paušálních výkonů v zimním období (vč. m2 – pokud existuje evidence), počet sněhodnů v r.2021 (pokud existuje evidence)
	1,00

	roční náklad na řízení úklidu vnitřního i venkovního (FM manager, quality manager, oddělení nákupu)
	0,90

	Jaký SW CAFM používáte, máte aktuální pasport budov?
	Archibus, ano


Další úspory vidíme ve střednědobém horizontu, cca 5 let, kdy například dochází k velké úspoře při výměně poskytovatele FM (dokumentace, pasportizace apod.) Tyto úspory nejsou níže kalkulovány, nemáme zkušenosti. Náš odhad však činí úsporu až 40 % nákladů při použití BIM.
Dále bychom rádi zmínili, že reálná data bychom byli schopni poskytnout cca v roce 2025, zavedení BIM je pro nás nyní na začátku dlouhé etapy, i my učíme ISFM firmy co pro nás objekt spravují.
Odhadujeme, že úspora provozních nákladů na opravy a údržbu by moha být cca až 25 % a na provoz cca 35% během životního cyklu budovy. 
Proč jsme se rozhodli využití BIM pro FM v ČSOB:
· V průběhu životního cyklu budovy nedochází ke ztrátě informací vnesených na začátku projektantem, ani nových informací připojených stavbou a následně správcem budovy. 
· Všechna data pro FM systémy mohou být načtena z BIM modelu generálního projektanta. 
· Všechny změny stavby, dispozic, zařízení nebo vybavení se tak jednoduše a efektivně (v ideálním případě automaticky) promítají do FM softwaru.
· Propojení databáze a modelu graficky jednodušší a přehlednější práce pro správce s FM systémy mohou pracovat i pracovníci, kteří nejsou přímo zaškoleni v BIM.
· Možnost připojit veškeré dokumenty např. záruční a technické listy nebo smlouvy o údržbě. 
· Díky přesnému výkaznictví BIM přináší úspory času a nákladů při objednávkách dodávek a služeb (výběrová řízení) při provozu budovy (např. pravidelné malování, úklid, opravy a výměny technologických zařízení, SDK, zářivek atd.)

Shrnutí přínosů
Pokud tedy shrneme, je z výše uvedeného patrné, že názory na možnou klasifikaci přínosů se mohou lišit, nicméně nejsou vůči sobě v rozporu. Hlavními kategoriemi přínosů BIM po významové stránce, do kterých lze snadno začlenit všechny dílčí přínosy, tak jsou: 
· efektivita a snížení požadavků na zdroje, 
· kontrola a snížení chybovosti, 
· produkt a zvýšení kvality, 
· spolupráce, 
· udržitelnost 
· externí přínosy. 
V roce 2018 dosáhl objem zadaných veřejných zakázek na stavební práce 177 mld. Kč (Tabulka 1). Pětiprocentní úspora by tak pro stát znamenala přes 8,85 mld. Kč ročně, desetiprocentní úspora pak 17,7 mld. Kč ročně, dvacetiprocentní úspora 35,4 mld. Kč ročně. Další náklady by veřejný sektor ušetřil i při provozu staveb.
Celkový rozpočet SFDI na rok 2021 činí 127,5 mld. Kč, z toho je na investiční výdaje je alokováno celkem 83 mld. Kč[footnoteRef:76]. Ve stejné logice by pětiprocentní úspora pro stát znamenala přes 4,15 mld. Kč ročně, desetiprocentní úspora pak 8,3 mld. Kč ročně, dvacetiprocentní úspora 16,6 mld. Kč ročně. Další náklady by veřejný sektor opět ušetřil i při provozu staveb. [76:  Rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury na rok 2021 a střednědobý výhled na roky 2022 a 2023, schválený Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky usnesením č. 1437 dne 18. prosince 2020] 

Pokud bychom vyšli z hodnoty nadlimitních veřejných zakázek na stavební práce, jejich hodnota se v letech 2018 i 2019 pohybovala okolo 100 mld. Kč. Pětiprocentní úspora by pro stát znamenala cca 5 mld. Kč ročně, desetiprocentní úspora pak 10 mld. Kč ročně, dvacetiprocentní úspora 20 mld. Kč ročně. Další náklady by veřejný sektor ušetřil i při provozu staveb.
Konkrétně např. Chahrour et al. (2002) uvádí, že při použití metody BIM v případové studii projektu za desítky milionů dolarů dosáhly úspory 20 % z hodnoty kontraktu[footnoteRef:77]. Další studie hodnotí výsledky využití metody BIM pro část velkého infrastrukturního projektu ve Skotsku. Jedinečnou charakteristikou tohoto projektu bylo, že se projektový tým rozhodl pro část projektu Raith Interchange paralelně použít tradiční způsob navrhování založeného na CAD nástrojích a vedle toho metodu BIM. Závěry např. ukazují, že vybraných porovnatelných kontrolních činností se počet potřebných člověkohodin snížil v průměru pětinásobně[footnoteRef:78]. [77:  Racha Chahrour, Mian Atif Hafeez, Ahmad Mohammad Ahmad, Hashim Ibnauf Sulieman, Huda Dawood, Sergio Rodriguez-Trejo, Mohamad Kassem, Khalid Kamal Naji, Nashwan Dawood (2020). Cost-benefit analysis of BIM-enabled design clash detection & resolution. Dostupné z https://research.tees.ac.uk/files/24800290/Cost_benefit_analysis_of_BIM_enabled_design_clash_detection_and_resolution.pdf.]  [78:  Kumar, Bimal & Cai, Hubo & Hastak, Makarand. (2017). An Assessment of Benefits of Using BIM on an Infrastructure Project. Dostupné z https://www.researchgate.net/profile/Bimal-Kumar-3/publication/317663689_An_Assessment_of_Benefits_of_Using_BIM_on_an_Infrastructure_Project/links/5a29132d4585155dd42795f5/An-Assessment-of-Benefits-of-Using-BIM-on-an-Infrastructure-Project.pdf] 

Tato čísla však nezahrnují fázi užívání staveb. Proto následující tabulka zahrnuje informace o zadaných veřejných zakázkách v oblasti FM.  
Opět výše uvedené odhady jsou velmi hrubé. Přestože bylo provedeno velké množství konzultací, nepodařilo se odhady upřesnit (žádná z dotčených stran nebyla schopná poskytnout přesnější údaje ohledně budoucího vývoje). Zároveň se pro tyto odhady nepodařilo získat konsenzus dotčených stran, ani je konzultující nebyli schopni vyvrátit. Z tohoto důvodu je již v závěrečném shrnutí neuvádíme.


Tabulka 15: Veřejné zakázky v oblasti FM
	CPV
	2016
	2017
	2018
	2019
	2020
	2021

	703
	83 612 723
	49 746 496
	77 632 317
	130 742 242
	66 539 763
	40 367 759

	773
	694 795 126
	444 280 948
	705 496 093
	826 901 028
	702 630 291
	1 146 218 704

	797
	98 952 895
	102 863 264
	159 200 320
	102 155 990
	211 986 927
	117 570 225

	799
	27 409 926
	15 294 545
	4 912 594
	10 401 288
	10 791 620
	50 716 312

	906
	224 514 765
	276 627 785
	8 162 019 955
	653 674 657
	394 950 535
	133 031 146

	909
	1 160 893 390
	1 910 821 984
	1 361 823 682
	1 571 860 254
	2 528 089 287
	3 705 531 298

	983
	
	237 866 090
	33 875 384
	246 000 744
	26 498 736
	398 805 053

	 
	2 290 178 825
	3 037 501 112
	2 542 559 287
	3 541 736 203
	3 941 487 159
	5 592 240 497

	
	
	
	10 504 960 345*
	
	
	


Zdroj: Datlab s.r.o.
* Pozn.: V čísle obsažena velká 8 mld. zakázka Technických služeb Pražským službám
CPV kódy z tabulky výše: 703 – Správa nemovitého majetku, 773 – Zahradnické služby (údržba apod.), 797 – Ostraha, 799 – Různé provozní služby, 906 – Úklid vnější, 909 – Úklid vnitřní, 983 – Různé další služby údržby
Pokud bychom předpokládali, že při použití BIM u všech těchto zakázek by bylo možné ve fázi užívání stavby ušetřit 10 % z nákladů vynaložených v této fázi, úspory pro stát by dosáhly řádově stamilionů korun ročně. Úspory by však byly pravděpodobně vyšší[footnoteRef:79], a to kvůli následujícím skutečnostem: [79:  Odhad IFMA: Aktuální roční run-rate veřejných zakázek se může pohybovat kolem 6-7 mld. Kč.] 

· V hodnotách veřejných zakázek nejsou obsaženy zakázky některých velkých institucí, které nerealizovaly veřejnou zakázku v řešené oblasti v posledních 10 letech (FN Ostrava, FN Motol) – odhadem může jít o cca 100 mil. Kč ročně jen za úklidové služby.
· Veřejné zakázky jsou ve většině případů vypisovány na 4 roky; celkové hodnoty tak mohou být podhodnoceny kvůli rostoucí minimální mzdě (u úklidu tvoří mzdy cca 70 % ceny, u ostrahy cca 90 %; za poslední 4 roky vzrostla minimální mzdy o 32 %).
V kontextu např. Zelené dohody může být BIM nástrojem i pro ekologičtější stavebnictví[footnoteRef:80].  [80:  Emise uhlíku, které při výrobě stavebních materiálů vznikají, se na celkových emisích CO2 podílejí v ČR 3,4 %. Ačkoliv v letech 2012 i 2013 došlo k poklesu emisí uhlíku v tomto sektoru, následovalo období postupného nárůstu a celkově se emise CO2 v roce 2019 oproti roku 2010 prakticky nijak nezměnily (nárůst o 1 %). Je to dáno i tím, že výroba stavebních materiálů patří společně s výrobou kovů a chemických látek k odvětvím s vysokou energetickou náročností. Na celkové konečné spotřebě energie se výroba ostatních nekovových minerálních výrobků podílí z 5 %. (Zdroj: Česká spořitelna (07/2021). ZELENÁ REVOLUCE VSTUPUJE DO ČR – ARE YOU READY?) ] 


Přínosy modelu vystavěného prostředí lze popsat následovně.
Protože využití modelů vystavěného prostředí nemá ještě za sebou delší historii, nelze v odborné literatuře ani u relevantních subjektů získat konkrétní kvantifikaci možných přínosů. Jedinou relevantní konkrétní hodnotou, kterou je možné najít, je britských 7 mld. liber ročně ve formě úspor při využití národního digitálního dvojčete. Tuto informaci doprovází údaj, že 600 miliard liber by mělo být v příštím desetiletí vynaloženo jen na novou infrastrukturu ve Spojeném království. Pokud by infrastruktura tvořila polovinu stavebních investic, mohly by úspory z použití modelu vystavěného prostředí dosáhnout cca 5 % oproti situaci bez modelu. 
Častější je kvalitativní popis přínosů využití. Britské zdroje uvádí tyto přínosy: 
· Národní digitální dvojče pomáhá získat více z toho, co již existuje. Informace shromážděné z budov a infrastruktury využívají digitální dvojčata k efektivnějšímu provozu.
· Propojení digitálního a fyzického světa činí infrastrukturu chytrou.
· Změny a nové nápady mohou být testovány na digitálních dvojčatech a lze tak předem modelovat účinky v reálném světě. Díky testování na digitálním dvojčeti lze podniknout kroky, které šetří čas, finanční prostředky a minimalizují problémy. Lze zkracovat dobu výstavby. 
· Podniky mohou být efektivnější, mohou vzniknout nové trhy zboží a služeb. 
· Z hlediska životního prostředí lze lépe využívat zdroje, snižovat jejich spotřebu, lépe recyklovat, posouvat se blíže k oběhovému hospodářství a vytváření udržitelnějších měst.
Dle jednotlivých stakeholderů potom VB přínosy strukturuje takto:
· Přínosy pro společnost a ekonomiku: vyšší národní produktivita díky výkonnější a odolnější infrastruktuře fungující jako jeden systém; přesnější měření výsledků a jejich analýza; vyšší bezpečnost informací a tím i personální, fyzická a kybernetická bezpečnost; transparentní zapojení stakeholderů; vyšší spokojenost zákazníků (veřejnosti);
· Přínosy pro podnikatele: vznik nových trhů zboží a služeb, nových obchodních modelů, noví účastníci na trhu; vyšší efektivita díky výkonnější infrastruktuře; efektivnější logistika, z čehož má prospěch celý hodnotový řetězec – investoři/vlastníci objektů, správci, dodavatelé, konzultanti, projektanti aj.; vyšší jistota; možnost lepšího řízení rizik;
· Výhody pro životní prostředí: vyšší míra ochrany; nižší objem odpadu; vyšší míra opětovného využití surovin a efektivnější využití zdrojů.
Dle Finska lze integrací 3D datových modelů vytvořených soukromými společnostmi a veřejným sektorem a zpřístupněním těchto modelů potenciálním uživatelům ušetřit až 20 % nákladů na plánování a výstavbu. Ve vazbě na tyto úspory jsou zmiňovány nové technologie jako LIDAR, augmentace GNSS, strojové navádění, strojové učení, využití senzorů či rozšířená realita, které umožňují využití chytrých 3D prostorových datových modelů při plánování a výstavbě budov a infrastruktury. Finské město Espoo odhadlo, že by v roce 2018 ušetřilo dokonce 30 %, tj. cca 4,8 milionu EUR, na nákladech na plánování infrastruktur, pokud by byly k dispozici datové modely. Odhad možných finských úspor znázorňuje i následující obrázek.


Obrázek 26: Potenciál a realizované přínosy využití prostorových dat v modelu vystavěného prostředí za rok ve Finsku

Zdroj: The economic value of spatially enabled services in Finland – Spatineo, 2018
Konkrétní přínosy Prahy lze shrnout následovně: 
· využití jako analytický datový podklad pro přípravu prostorové/výškové regulace do nového metropolitního územního plánu – bez modelu by regulaci nebylo možné připravit
· model umožňuje lepší posuzování rozvojových záměrů včetně podpory rozhodování
· model umožňuje využití pro participativní plánování a zvýšení osvěty a zapojení veřejnosti
· zákresy do fotografií bylo velmi obtížné ověřit – s modelem vyšší přesnost a jistota objektivního zobrazení
· model může být významným zdrojem informací o prostorovém (výškovém) kontextu staveb (tj. nejen o půdorysném vztahu jednotlivých staveb)
· možnost environmentálního modelování – modelování teploty povrchů, teploty vzduchu, vlivu zástavby na proudění vzduchu (míru provětrávání veřejných prostranství a ulic), sluneční radiace (akumulace a výdeje tepelné energie v různých částech prostranství) aj. 
· možnost energetického modelování – fotovoltaického potenciálu
· lze lépe počítat a efektivně navrhovat energetické úspory – dle kvality obálky budovy, tepelných ztrát, ročního využití
· možnost tvorby vizualizací – jako propagace, jako ilustrace pro laickou i odbornou veřejnost – jsou názornější, je možné pak vést konstruktivnější diskuze, vysvětlovat, usnadňují rozhodovací proces
· možnost simulačního modelování – lze modelovat provozní stavy týkající se dění v oblasti dopravy, ovzduší, vodních toků, výstavby, urbanismu, turismu atd.
· využití pro automatizované posuzování např. souladu s regulativy
· možnost snížení administrativní náročnosti, pokud by bylo možné některé části posuzování stavebních záměrů automatizovat, tj. zmenšit objem PD
· DVP je nutnou podmínkou pro realizaci jakýchkoli opatření z oblasti SMART Cities
· lze modelovat dopady poruch/havárií na technické infrastruktuře, jiných krizových scénářů
· lze využít v rámci spolupráce s integrovaným záchranným systémem – možnost nasazení hasičů při zásahu atp.
3.4    Vyhodnocení variant
Metodika CBA EK uvádí několik případových studií. U všech těchto studií vychází čistá současná hodnota (NPV) využití BIM v projektu pozitivní, tj. zjednodušeně řečeno využití BIM se u uvedených jednotlivých případů vyplatí. Hodnoty pro scénář využití BIM 1 (tj. používá se navrhování pomocí 2D i 3D CAD a informace o projektu se mezi aktéry sdílejí využitím společného) datového prostředí (CDE) jsou následující:
· Přestavba staré budovy ve sportovní centrum
· Čistá současná hodnota (NPV) 40 414 EUR 
· Ekonomická čistá současná hodnota (ENPV) 158 506 EUR
· Projekt údržby a renovace silnice
· Čistá současná hodnota (NPV) 151 987 EUR 
· Ekonomická čistá současná hodnota (ENPV) 158 506 EUR
· Projekt výstavby nového přístavu
· Čistá současná hodnota (NPV) 211 164 EUR 
· Ekonomická čistá současná hodnota (ENPV) 333 065 EUR
· Projekt renovace veřejné budovy
· Čistá současná hodnota (NPV) 403 327 EUR 
· Ekonomická čistá současná hodnota (ENPV) 520 975 EUR
· Projekt stavby nové veřejné administrativní budovy
· Čistá současná hodnota (NPV) 1 633 533 EUR 
· Ekonomická čistá současná hodnota (ENPV) 1 748 967 EUR
· Projekt stavby nového bytového domu
· Čistá současná hodnota (NPV) 58 758 EUR 
· Ekonomická čistá současná hodnota (ENPV) 178 576 EUR
Na základě stejné metodiky byl proveden výpočet čistých současných hodnot za české projekty. I u těchto projektů vychází NPV[footnoteRef:81] i ENPV[footnoteRef:82] kladné, což značí, že využití metody BIM se vyplatí. Konkrétní hodnoty vypočtených NPV obsahují následující obrázky. Detailnější informace neuvádíme, neboť se jedná o citlivá data. Veškeré metodologické postupy a předpoklady včetně interaktivního kalkulátoru však lze najít v dokumentu CBA EK[footnoteRef:83] a na stránkách ČAS[footnoteRef:84].  [81:  Net Present Value]  [82:  Economic Net Present Value]  [83:  Evropská komise (2021). Analýza nákladů a přínosů metody BIM pro veřejné stavební zakázky, Metodická příručka]  [84:  https://www.koncepcebim.cz/uploads/inq/files/Handbook%20BIM_CZ_Agentura_CAS.pdf; https://www.koncepcebim.cz/uploads/inq/files/Analyza%20nakladu%20a%20prinosu%20metody%20BIM_kalkulator_CZ.xlsm ] 

Veřejný zadavatel: Nejvyšší kontrolní úřad


Veřejný zadavatel: Praha 14

Veřejný zadavatel: Pardubice 

Veřejný zadavatel: Třinec

Veřejný zadavatel: Univerzita Karlova


Z porovnání odhadovaných nákladů a přínosů jednotlivých případů vyplývá, že implementovat metodu BIM je žádoucí. 


Pokud bychom se na hodnocení chtěli podívat na více agregátní úrovni, vyšli bychom z hodnoty nadlimitních veřejných zakázek na stavební práce, jejichž hodnota se v letech 2018 i 2019 pohybovala okolo 100 mld. Kč. Desetiprocentní úspora by pro stát znamenala cca 10 mld. Kč. Pokud hodnotu 10 mld. Kč dosadíme do výpočtu NPV spolu s náklady z jednotlivých scénářů (viz Tabulka 14), dostaneme následující výsledky: 
· NPV pro scénář 1 a investiční horizont 10 let -22,5 mld. Kč
· NPV pro scénář 2 a investiční horizont 10 let 148 mld. Kč
· NPV pro scénář 3 a investiční horizont 10 let 156 mld. Kč
· NPV pro scénář 4 a investiční horizont 10 let 183 mld. Kč.
Čistá současná hodnota je tak záporná pouze pro scénář 1, v jehož rámci jsme předpokládali, že příslušný SW apod. bude muset pořídit 10 000 veřejných zadavatelů a 26 250 subjektů v oblasti navrhování, přípravy a provádění staveb. Bod zlomu v modelu nastává s přibližně 8 000 veřejnými zadavateli a 70 % členů ČKAIT a ČKA.
Jak již bylo uvedeno výše, odhady jsou velmi hrubé. Přestože bylo provedeno velké množství konzultací, nepodařilo se odhady upřesnit (žádná z dotčených stran nebyla schopná poskytnout přesnější údaje ohledně budoucího vývoje). Zároveň se pro tyto odhady nepodařilo získat konsenzus dotčených stran, ani je konzultující nebyli schopni vyvrátit. Z tohoto důvodu je již v závěrečném shrnutí neuvádíme.
Další úspory by veřejný sektor realizoval při provozu staveb – již uvedeno výše.
Na prospěšnosti adopce BIM v ČR se shodla i většina konzultovaných stran. Metoda BIM znamená příležitosti plynoucí z udržitelného stavebnictví, tj. ze zvýšení produktivity při snížení požadavků na zdroje a poklesu rizik spojených s výstavbou v porovnání s dosavadní praxí. Zároveň umožňuje efektivnější správu dokončených staveb, snižuje náklady a omezuje rizika vyplývající z neprovedené včasné údržby. Nulovou variantu tak zamítáme.
Pokud budeme hodnotit celkové ekonomické dopady, varianty 1a a 1b (viz kap. 2 Návrh variant řešení) jsou z pohledu přínosů méně efektivní – k jejich komplexní realizaci dochází později, přičemž náklady jsou významné. U varianty 1c vychází v porovnání s ostatními variantami velmi vysoké náklady, z tohoto důvodu také nevychází nejlépe. Jako nejvhodnější se jeví varianta 2, která byla na základě konzultací rozdělena na podvarianty vztahující povinnost pouze na vybrané subjekty a vybrané veřejné zakázky.      
Vzhledem k níže uvedenému výstupu z multikriteriální analýzy, potřebám agend veřejné správy v oblasti digitalizace, návaznostem na vládou schválené koncepce a na věcný záměr zákona o národní infrastruktuře pro prostorové informace, odhadovaným nákladům a možným přínosům lze jako nejvhodnější označit kombinaci řešení ad 2a + 2b + 2c. Jako ideální se tedy jeví zavázat k používání metody BIM pouze omezený okruh zadavatelů a pouze pro typy projektů spojených s výstavbou s určitým finančním limitem – typicky zakázky v nadlimitním režimu. 


Tabulka 16: Výstup z multikriteriální analýzy pro vybrané kombinace[footnoteRef:85]  [85:  Viz úvod kapitoly 2. Návrh variant řešení] 

	Varianta
	Obecný cíl a související dopady
	Změna nákladů oproti V0
	Efektivnost
	Koherence
	Proveditelnost
	Výběr varianty

	V0
	0
	0
	0
	0
	0
	0

	V1a
	5
	-7
	4
	4
	2
	8

	V1b
	4
	-5
	4
	3
	6
	12

	V1c
	7
	-6
	8
	7
	5
	21

	V2
	6
	-2
	6
	5
	7
	22

	Porovnání podvariant 2a, 2b, 2c, 2b+2c a 2a+2b+2c

	V2a
	+
	---
	++
	+++
	+
	4

	V2b
	+
	---
	++
	+++
	+
	4

	V2c
	+
	---
	++
	+++
	+
	4

	V2b+2c
	++
	--
	+++
	++
	+
	6

	V2a+2b+2c
	+++
	-
	++++
	+
	+
	8


Pro model vystavěného prostředí:
V zahraniční odborné literatuře lze najít široký výčet přínosů plynoucích z využití modelů vystavěného prostředí. Tyto přínosy jsou tím vyšší, čím vyšší je naplněnost těchto modelů relevantními daty a informacemi. Protože povinné vedení a využívání DVP je navrhováno ve vazbě na povinnost používání metody BIM při přípravě, realizaci, využívání, potažmo likvidaci vybraných staveb návrhem určených veřejných vlastníků, nepředpokládáme, že by náklady na dovytvoření informačního prostředí, do kterého by BIM modely byly vkládány, převýšily přínosy z využití DVP, a to i vzhledem ke skutečnosti, že ve scénář BAU (business-as-usual) bude s velkou pravděpodobností (vzhledem k rychlému vývoji technologií či např. prioritám EK, ke kterým digitalizace patří) docházet k obecné digitalizaci i bez zavedení navrhované povinnosti. Též je třeba zohlednit, že lze stavět na již existujících datových podkladech ČÚZK (ZABAGED) a krajů (Digitální technické mapy). 
Z provedených konzultací též vyplývá prospěšnost využívání DVP. Navrhujeme tak zvolení Varianty 3. 
Varianta 3a má oproti Variantě 3b větší přínos ve formě vyšší jistoty pro podnikatelské subjekty. Na druhou stranu si může vyžádat vyšší náklady. Proto bylo přistoupeno k navržení varianty 3c. Jejím důležitým aspektem je fakt, že k aplikaci modelu vystavěného prostředí dojde s časovým odstupem oproti běžně stanovené povinnosti implementovat metodu BIM, a to z důvodu, že vytvoření metodik, nástrojů i dat pro modelování vystavěného prostředí, včetně přípravy jednotlivých subjektů na novou povinnost, vyžaduje delší časový úsek. Z tohoto důvodu tak volíme i po zhodnocení výstupů z konzultací variantu 3c.
1. Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení
Na základě shromážděných dat a informací, provedených konzultací a provedeného zhodnocení nákladů a přínosů lze jako jediné účelné a celospolečensky nejpřínosnější označit kombinaci řešení ad 2a + 2b + 2c, a dále pak variantu 3c. Jako ideální se tedy jeví zavázat k používání metody BIM pouze omezený okruh zadavatelů a pouze pro typy projektů spojených s výstavbou s určitým finančním limitem – typicky zakázky v nadlimitním režimu.
RIA pracovala s různými typy staveb, a to jak co do jejich účelu, tak co do finanční náročnosti jejich realizace. Kategorizace z hlediska finančního limitu podle ZZVZ se nabídla v tom smyslu, že nadlimitní zakázky na stavební práce se musí soutěžit a povinné subjekty jsou proto s příslušnými finančními limity obeznámeny. RIA též vyhodnocovala dosavadní pilotní projekty. Ve většině případů se jednalo o větší stavby, jejichž finanční limit odpovídá nadlimitní veřejné zakázce. Nakonec podobnou dělicí linii používají i jiné předpisy (např. nový stavební zákon a elektronický stavební deník). S nadlimitními veřejnými zakázkami počítala i Koncepce BIM. Aktualizované znění opatření č. 23 Koncepce BIM[footnoteRef:86] ukládá povinnost použití metody BIM pro nadlimitní veřejné zakázky na stavební práce (ve smyslu ZZVZ), financované z veřejných rozpočtů, včetně zhotovení jejich přípravné a projektové dokumentace, se zohledněním závěrů z vyhodnocení pilotních projektů a s přihlédnutím ke specifikům jednotlivých druhů staveb. [86:  https://www.mpo.cz/assets/cz/stavebnictvi-a-suroviny/bim/2021/1/Aktualizace-harmonogramu-Koncepce-zavadeni-metody-BIM-v-CR-.pdf] 

Co se týče okruhu povinných zadavatelů, zákon o BIM by neměl, jak vyplývá ze závěrů posouzení možných variant řešení, dopadnout obligatorně na všechny osoby, které se v České republice věnují stavbám a jejich managementu. Touto osobou by měla být primárně Česká republika, která ji plní prostřednictvím organizačních složek státu či státních příspěvkových organizací a státních podniků či státních organizací, které mají příslušnost hospodaření ke stavbě. Dalšími osobami, na které by měla povinnost vytvářet informační model stavby dopadnout, jsou vyšší územní samosprávné celky a jejich příspěvkové organizace. 
Výjimku z povinnosti modelovat v BIM by měly mít stavby důležité pro obranu státu ve smyslu § 43 zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění pozdějších předpisů, či stavby, ohledně kterých jsou informace s nimi spojené, byť i jen z části utajované podle zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů. Tím se vyloučí dopad navrhované úpravy na dosavadní právní předpisy týkající se ochrany utajovaných informací, či z oblasti veřejné bezpečnosti. Správa dat o budovách musí probíhat v souladu s pravidly týkajícími se kybernetické bezpečnosti. 
Z hlediska územní působnosti by měl zákon logicky stanovit, že se bude povinnost vztahovat na realizaci staveb na území České republiky. Výjimku tedy budou mít stavby mimo území České republiky, neboť by se taková povinnost mohla dostat do kolize s právním řádem státu, kde se předmětná stavba nachází. 
Možnost (nikoliv povinnost) pracovat metodou BIM budou mít subjekty, i když se bude jednat o menší veřejnou zakázku, než zákon předpokládá, příp. i když se nebude jednat o povinnou osobu.
Pro povinnosti spojené s požadavky na vystavěné prostředí se jedná o variantu nejméně přísnou. 
Implementace doporučené varianty a vynucování 
Závazek zavedení povinnosti pracovat metodou BIM je obsažen v Programovém prohlášení současné vlády. V části Konektivita a rozvoj sítí Programového prohlášení je obsažen bod „Předložíme návrh zákona o informačním modelování staveb a vystavěného prostředí (BIM), který umožní využívání a sdílení dat pro přípravu staveb, jejich povolování a užívání v průběhu doby jejich životnosti (digitální dvojčata).“ Tento úkol se pak promítá i do legislativního plánu vlády, kdy je ministru průmyslu a obchodu uloženo předložit „věcný záměr zákona o vytváření, sdílení, užití a správě informací o stavbě během jejich celého životního cyklu (věcný záměr zákon o informačním modelování staveb)“.
Pro úspěšnou adopci BIM doporučuje Eastman: 
· realizovat pilotní výstavbový projekt, 
· prototypovat vzorky, 
· zaměřit se na jasně definovatelné cíle, 
· vytvořit metriku pro hodnocení postupu, 
· účastnit se kolektivního snažení o zavedení BIM na trhu. 
Množství kroků již bylo v ČR podniknuto (viz i následující výčet):
· Akční plán DSS – harmonogram
· Aktualizace harmonogramu Koncepce zavádění metody BIM v ČR
· Analýza nákladů a přínosů metody BIM – interaktivní kalkulátor
· Analýza nákladů a přínosů metody BIM pro veřejné stavební zakázky – příručka
· Analýza užití informačního modelování staveb
· Analýza užití informačního modelování staveb – excel soubor
· Analýza změn pro rámec klasifikací; akt. ISO 12006-3
· BIM a aktualizace rámcových vzdělávacích programů k 1.9. 2020
· BIM Protokol – Příloha č. 1 Požadavky objednatele na informace
· BIM protokol (komplet) - Pravidla pro tvorbu, předání a užívání informačního modelu. Příloha Zvláštních smluvních podmínek Českého smluvního standardu
· BIM Protokol ŠABLONA – Příloha č. 3 BIM Protokolu Šablona plánu realizace BIM (BEP)
· CAD memorandum
· Calculating Costs and Benefits for the use of Building Information Modelling in Public tenders Methodology Handbook
· CBA TOOL “Cost-benefit analysis model for the use of BIM in public tenders”
· Český smluvní standard (Design-Bid-Build)
· Český smluvní standard (Design-Build)
· Český smluvní standard Design Build Smlouva o Dílo Vzor
· Český smluvní standard Design Build Zvláštní smluvní podmínky Šablona
· Databáze studijních podkladů
· Doporučení k hodnocení nabídek při zadávání veřejných zakázek
· Doporučení ke smlouvám a projektovému řízení v BIM
· DSS online
· Implementační plán strategie DSS
· Informace o plnění Koncepce zavádění metody BIM v ČR
· Informační model stavby a stávající dokumentace staveb
· Informační modelování staveb a technická normalizace
· Integrace BIM do výuky středních a vysokých škol stavebního zaměření
· Karty účelů užití DSS
· Katalog BIM cílů
· Katalog podpůrných dokumentů pro pilotní projekty BIM
· Klasifikační systém CCI – excel soubor
· Klasifikační systém CCI – online
· Komentář Licenční ujednání pro Český smluvní standard (Design-Bid-Build)
· Komentář Licenční ujednání pro Český smluvní standard (Design-Build)
· Koncepce zavádění metody BIM
· Leták Jak se rodí digitální a informační model (DIMSxIMS)
· Memorandum o podpoře Svazu měst a obcí metodě BIM
· Memorandum o spolupráci při přípravě Datového standardu staveb
· Memorandum o spolupráci s organizacemi ČKAIT a ČKA
· Metodika pro časové řízení
· Metodika pro řízení změn při digitální transformaci – Digital Change Management
· Metodika pro řízení změn při výstavbě
· Metodika pro SPŠ stavební, BIM – digitální stavba a požadavky RVP
· Metodika zadávání veřejných zakázek s využitím BIM
· Obecná metodika pro řízení změn – Change management
· Otevřený rozpočtový formát (ORF) - koncept, základní principy a datová struktura
· Otevřený rozpočtový formát (ORF) - zip soubory
· Plán informačních výměn dle metody BIM do organizace
· Popis změn v dokumentu Principy tvorby DIMS podle Datového standardu staveb (DSS) pro pozemní stavby – pro pilotní projekty (Požadované minimum pro DSP – pro novostavby)
· Principy tvorby DIMS podle Datového standardu staveb (DSS) pro pozemní stavby - pro pilotní projekty - část architektonicko-stavební a stavebně-konstrukční
· Program pilotních projektů BIM spolupráce
· Průzkum pro podporu spolupráce s vysokými školami technického zaměření
· Příručka pro aplikaci ČSN EN ISO 19650
· Rešerše a srovnání klasifikačních systémů – přílohy
· Rešerše a srovnání klasifikačních systémů staveb. prvků v kontextu informačního modelování staveb zpráva
· Soupis potřebných dovedností a oblasti znalostí v souvislosti s BIM
· Společné datové prostředí (CDE) – indikativní nabídky dodavatelů pro využití v pilotních projektech
· Společné datové prostředí (CDE) – přehled atributů pro výběr
· Společné datové prostředí (CDE) zavedení a využívání v organizaci veřejného zadavatele
· Spolupráce s CzBIM – formální prohlášení o spolupráci
· Stanovisko k využití formátu IFC v návaznosti na opatření č. 7 UV č. 682
· Strategie vytvoření a správy datového standardu staveb DSS
· Strategie zavedení BIM do organizace: interaktivní brožura
· Strategie zavedení BIM do organizace: podrobný průvodce
· Volitelné ustanovení pro Zvláštní smluvní podmínky. Licenční ujednání pro Český smluvní standard (Design-Bid-Build)
· Volitelné ustanovení pro Zvláštní smluvní podmínky. Licenční ujednání pro Český smluvní standard (Design-Build)
· Vymezení pojmů pro doplnění slovníku BIM s ohledem na užití oceňování
· Výpis změn v dokumentu Principy tvorby DIMS podle Datového standardu staveb (DSS) pro pozemní stavby – pro pilotní projekty (Požadované minimum pro DSP – pro novostavby)
· Výroční zpráva o plnění Koncepce zavádění metody BIM v ČR projednána vládou
· Výzva pro projektové a stavební firmy ke spolupráci s vysokými školami stavebního zaměření
· Vzor 01_Zadávací dokumentace OR-ZPR
· Vzor 02_Formulář nabídky_OR-ZPR
· Zadávání veřejných zakázek, smlouvy a projektové řízení
· Základy metody BIM pro veřejnou správu – leták
· Záměr DSS – formulář
· Zpráva o aktuálním stavu výuky na jednotlivých VŠ
· Zpráva pilotních projektů BIM ve veřejné správě
Po přijetí zákona by koordinátorem na poli rozvoje informačního managementu staveb zodpovědného za koordinaci významných aktivit v této oblasti, orgánem zodpovědný za nastavování a vymáhání závazných pravidel pro informační management staveb či koordinaci přípravy právních předpisů z této oblasti apod. mělo být Ministerstvo průmyslu a obchodu.
Povinnost zadávání nadlimitních veřejných zakázek na stavební práce v BIM pro veřejné zadavatele by měla začít platit postupně od 1. července 2023. S tímto datem koresponduje i úkol č. 23  Informace o plnění Koncepce zavádění metody BIM v České republice, kterým se ukládá povinnost použití metody BIM pro nadlimitní veřejné zakázky na stavební práce (ve smyslu zákona o zadávání veřejných zakázek), financované z veřejných rozpočtů, včetně zhotovení jejich přípravné a projektové dokumentace, se zohledněním závěrů z vyhodnocení pilotních projektů a s přihlédnutím ke specifikům jednotlivých druhů staveb, a to s postupnou účinností od 1. 7. 2023. 
Po vypořádání připomínek z mezirezortního připomínkového řízení bylo toto datum posunuto na 1. 7. 2024. K tomu navíc účinnost těch ustanovení zákona o BIM, která se týkají povinnosti vytvářet informační model vystavěného prostředí, se předpokládá později, než bude účinnost zbytku zákona o BIM, a to z důvodu přípravy standardu pro tvorbu modelu vystavěného prostředí. Vzhledem k náročnosti přípravy technické normy pro vytváření informačního modelu vystavěného prostředí ustanovení týkající se této agendy budou mít tedy předmětná ustanovení odloženou účinnost o pět let oproti zbytku zákona.
U digitálního vystavěného prostředí se předpokládá, že zákon stanoví pouze obecné parametry povinnosti, tj. definuje, jak má informační model vystavěného prostředí vypadat a co má obsahovat, tzn. definuje standard informačního modelu vystavěného prostředí, dále pak stanoví některým povinným osobám úkol tento informační model naplňovat. Větší detail bude řešen podzákonnými předpisy tak, aby bylo možné flexibilněji reagovat na vývoj v odvětví. 
Předpokládá se, že z hlediska architektury informačních systémů veřejné správy budou jednotlivé dílčí informační systémy pro správu nebo využívání dat informačních modelů staveb ve vztahu k systémům pro správu základního informačního modelu vystavěného prostředí v dlouhodobější perspektivě využívat jako budoucí nástroje Národní integrační platformu pro prostorové informace a Národní integrační platformu pro modelování vystavěného prostředí dle Strategie rozvoje infrastruktury pro prostorové informace v České republice. Do doby jejich vzniku budou využívány ostatní existující rozhraní eGovernmentu. 
Provazba se stavebním zákonem bude zajištěna tím, že povinná osoba bude mít povinnost uložit do informačního systému stavební správy podle stavebního zákona příslušná data. Jinými slovy provázání na digitalizované stavební řízení je předpokládáno v konkrétních uzlových bodech celého procesu. Formát, strukturu a rozsah dat určí vyhláška MMR.
Z hlediska základní vymahatelnosti zaváděných pravidel by měl nový zákon obsahovat také úpravu přestupků, kterých se může dopustit osoba, která bude mít povinnost používat informační model stavby. Konkrétním porušením těchto pravidel může být situace, kdy povinná osoba přes svou povinnost informační model stavby vůbec pro předmětnou stavbu nepořídí. Další situací může být případ, kdy povinná osoba informační model stavby sice pořídí, ale tento model nebude obsahovat potřebná data, nebo povinná osoba nebude tento model udržovat aktuální v průběhu výstavby a následného provozu a informační model stavby tak nebude plnit svou funkci. Při určení výše případné sankce za porušení povinností v souvislosti s informačním managementem staveb však bude třeba vždy přistupovat ke konkrétním okolnostem případu, k závažnosti takového porušení povinností a jeho následkům. Přestupky by mělo projednávat MPO. 
Metoda BIM je ve stavebnictví využívána dlouhodobě. Dle průzkumů (viz RIA) je BIM využíván v současnosti již téměř polovinou projektových společností, a to alespoň pro některé projekty. V průzkumu „Environmentální trendy v rezidenční výstavbě v České republice“ společnosti Wavin Czechia z roku 2021 přes 30 % respondentů uvedlo, že BIM využívá pro více než polovinu projektů. Zároveň je na trhu běžně dostupná řada různých programů pro práci v BIM. Jedná se tedy o běžně dostupný nástroj, požadavek na jeho využití při veřejném zadávání je legitimní a s implementací nového předpisu by tak neměl být výraznější problém[footnoteRef:87]. [87:  A to i s ohledem na Směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU, o zadávání veřejných zakázek, která v čl. 22, odst. 5 ukládá veřejným zadavatelům poskytnout uchazečům alternativní přístupové prostředky, pokud nejsou veřejným zadavatelem požadované nástroje běžně dostupné. V čl. 22, odst. 4 totiž směrnice stanovuje povinnost poskytnout uchazečům alternativní prostředky pouze do doby, než se zvláštní elektronické nástroje stanou běžně dostupnými.] 

Regulace by ani neměla omezit konkurenční prostředí. Počet softwarových nástrojů se neustále zvyšuje a jejich kvalita se zlepšuje, tj. konkurenční prostředí bude i po účinnosti zákona zachováno a dále podporováno. Stejně tak se zintenzivňují vzdělávací aktivity na poli BIM, a to nejenom budoucím povinným osobám, ale také vůči širokému podnikatelskému spektru (včetně malých a středních podnikatelů). 
Návrh regulace podpoří inovace a rozvoj profesí. Je mimo jiné součástí Digitálního Česka a digitální transformace jako dlouhodobého společenského cíle.
Přezkum účinnosti regulace 
Jako perioda přiměřená pro přezkum účinnosti implementovaných opatření a pro zhodnocení pokroku při dosahování cílů novelizace se doporučuje doba 5 let. Tato perioda je dostatečně dlouhá pro shromáždění dostatečného objemu dat relevantních pro přezkum účinnosti a podnětů od dotčených subjektů a zároveň dostatečně krátká tak, aby nedošlo k přehlcení velkým objemem podnětů a navrhovaných změn. 
Doporučuje se sledovat následující ukazatele:
· Počet firem používajících BIM
· Počet projektů s BIM
· Vhodně nastavené KPI
· Výše investic do IT
· ROI 
· Počty nabídek a nabízené ceny 
· Změny v četnosti chyb 
· Nároky na vícepráce, resp. dodržení rozpočtu
· apod.
Konzultace
Při zpracování RIA byly provedeny následující konzultace:
· Ing. Marvan, VUT v Brně 
· Mgr. Kareš, MUNI
· Ing. Janoušková, Krajský úřad Kraje Vysočina
· Ing. Houra, ex-ŘLP                  
· Ing. Strmiska, Brněnské komunikace a.s.      
· Ivo Vykydal, SFDI
· Ing. Martynek, Magistrát města Třince
· Pavel Havlíček, SUDOP                         
· M. Kohout, Graitec  
· Ing. Žák, Skanska
· P. Provazník, J. Šejnoha – SŽ, ŘSD
· T. Filip – ČSOB
· P. Matyáš – di5
· Streblov, Hejna - Penta
· S. Palupčík - BUREAU VERITAS SERVICES CZ  
· J. Synek - Metrostav
· J. Kraus - Letiště Praha aj.          
Dále byly prozkoumány vybrané projekty, které byly připraveny či realizovány (v jednom případě i spravovány) v BIM, a to konkrétně:
· Nová budova ČSOB
· ŘVC – rekreační přístav Veselí nad Moravou – naprojektován v BIM, součástí soutěže o zhotovitele byl model a požadavek jak použít a pracovat s dat = staví se v BIM + využité sdílené datové prostředí, provázáno na rozpočet, fakturace běží a je vizualizovaná v modelu, je to měřený kontrakt = probíhají pravidelná měření laserovým scannerem, kde se ty kubatury porovnávají s modelem a slouží jako podklad pro schválení fakturace, veškeré dokumentace vše běží digitálně ve společném datovém prostředí = s daty pracuje stavba i investor; všechny porodní bolesti, pro většinu první takový projekt, ale tím, že projekt není tak velký padá zamlžení velikostí projektu
· Projekty společnosti Penta
· Projekty společnosti Metrostav
· Využívání BIM ve společnosti Brněnské komunikace
· Využívání BIM ve společnosti Letiště Praha, a. s. aj.

7.1    Zdroje
ČERNÝ, Martin a kol. BIM příručka. Praha: Odborná rada pro BIM, 2013. ISBN 978-80-260-5297-5.
Ministerstvo průmyslu a obchodu. Iniciativa Průmysl 4.0. Praha: MPO, 2016
Ministerstvo průmyslu a obchodu. Koncepce zavádění metody BIM v České republice. Praha: MPO, 2017.
EASTMAN, C., TEICHOLZ, P., SACKS, R., a LISTON, K. BIM Handbook: A Guide to Building Information Modeling for Owners, Mangers, Designers, Engineers and Contractors. New York: John Wiley & Sons, Inc., 2011. ISBN 978-04-7054-137-1.
Matějka, Petr. Rizika související s implementací Informačního modelování budov (BIM). Disertační práce. Praha: ČVUT, Fakulta stavební, 2017.
Hardin, B. a McCool, D. BIM and Construction Management: Proven Tools, Methods and Workflows. Indianapolis: John Wiley & Sons, Inc., 2015. ISBN 978-1-118-94276-5.
buildingSMART Finland. Dostupné z https://buildingsmart.fi/en/home/.
CzBIM. O czBIM. Dostupné z http://www.czbim.org/czbim.html.
Poirier, E.A.; Staub-French, S.; Forgues, D. Assessing the performance of the building information modeling (BIM) implementation process within a small specialty contracting enterprise. Can. J. Civ. Eng. 2015, 42, 766–778. 
Yan, H.; Damian, P. Benefits and Barriers of Building Information Modelling. In Proceedings of the Proceedings of the 12th International Conference on Computing in Civil and Building Engineering (ICCCBE XII); Tingshua University Press: Beijing, China, 2008; pp. 16–18. 
Zhang, X.; Azhar, S.; Nadeem, A.; Khalfan, M. Using Building Information Modelling to achieve Lean principles by improving efficiency of work teams. Int. J. Constr. Manag. 2018, 18, 293–300. 
Bryde, D.; Broquetas, M.; Volm, J.M. The project benefits of building information modelling (BIM). Int. J. Proj. Manag. 2013, 31, 971–980. 
Rogers, J.; Chong, H.Y.; Preece, C. Adoption of Building Information Modelling technology (BIM): Perspectives from Malaysian engineering consulting services firms. Eng. Constr. Archit. Manag. 2015, 22, 424–445. 
Wong, A.K.D.; Wong, F.K.W.; Nadeem, A. Government roles in implementing building information modelling systems: Comparison between Hong Kong and the United States. Constr. Innov. 2011, 11, 61–76. 
Khosrowshahi, F.; Arayici, Y. Roadmap for implementation of BIM in the UK construction industry. Eng. Constr. Archit. Manag. 2012, 19, 610–635. 
Chan, D.W.M.; Olawumi, T.O.; Ho, A.M.L. Perceived benefits of and barriers to Building Information Modelling (BIM) implementation in construction: The case of Hong Kong. J. Build. Eng. 2019, 25, 100764. 
Elagiry, M.; Marino, V.; Lasarte, N.; Elguezabal, P.; Messervey, T. BIM4Ren: Barriers to BIM Implementation in Renovation Processes in the Italian Market. Proceedings 2019, 20, 24. 
Ratajczak, J.; Riedl, M.; Matt, D.T. BIM-based and AR application combined with location-based management system for the improvement of the construction performance. Buildings 2019, 9, 118. 
Antwi-Afari, M.F.; Li, H.; Pärn, E.A.; Edwards, D.J. Critical success factors for implementing building information modelling (BIM): A longitudinal review. Autom. Constr. 2018, 91, 100–110. 
Poirier, E.A.; Staub-French, S.; Forgues, D. Measuring the impact of BIM on labor productivity in a small specialty contracting enterprise through action-research. Autom. Constr. 2015, 58, 74–84. 
Gardezi, S.S.S.; Shafiq, N.; Nurudinn, M.F.; Farhan, S.A.; Umar, U.A. Challenges for implementation of building information modeling (BIM) in Malaysian construction industry. In Applied Mechanics and Materials; Trans Tech Publications Ltd.: Zurich, Switzerland, 2014; Volume 567, pp. 559–564. 
Aibinu, A.; Venkatesh, S. Status of BIM adoption and the BIM experience of cost consultants in Australia. J. Prof. Issues Eng. Educ. Pract. 2014, 140, 04013021. 
Glennon, D.; Brown, A. HMYOI Cookham wood: The first government scheme adoption of BIM Level 2. Struct. Eng. 2013, 91, 12–14. 
Eadie, R.; Odeyinka, H.; Browne, M.; Mckeown, C.; Yohanis, M. An analysis of the drivers for adopting building information modelling. J. Inf. Technol. Constr. 2013, 18, 338–352. 
Barlish, K.; Sullivan, K. How to measure the benefits of BIM-A case study approach. Autom. Constr. 2012, 24, 149–159. 
https://starfos.tacr.cz/cs/project/TJ02000086
aj.

Zkratky
	AD
	Autorský dozor

	AIM
	Asset Information Model (Provozní informační model)

	BEP
	BIM Execution Plan (Prováděcí plán pro BIM)

	BIM
	Building Information Management (Informační management staveb)

	BOZP
	Bezpečnost a ochrana zdraví při práci

	CAD
	Computer Aided Design (Počítačem podporované navrhování)

	CAFM
	Computer Aided Facilities Management (Softwarový nástroj obsluhující informační systém pro facility management)

	CBA
	Cost Benefit Analysis (Analýza nákladů a přínosů)

	CDE
	Common Data Environment (Společné datové prostředí)

	CMMS
	Computerized Maintenance Management System (Software, který pomáhá udržovat a řídit informace o údržbě zařízení)

	CzBIM
	Odborná rada pro BIM

	ČAS
	Česká agentura pro standardizaci

	ČKA
	Česká komora architektů

	ČKAIT
	Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě

	ČOV
	Čistírna odpadních vod

	ČR
	Česká republika

	ČSÚ
	Český statistický úřad

	ČÚZK
	Český úřad zeměměřický a katastrální

	DMS systém
	Document Management System (Systém pro správu dokumentů)

	DPH
	Daň z přidané hodnoty

	DIMS
	Digitální model stavby

	DSŘ
	Digitalizace stavebního řízení a územního plánování

	DSP
	Dokumentace pro stavební povolení

	DSPS
	Dokumentace skutečného provedení stavby

	DSS
	Datový standard staveb

	DTM
	Digitální technická mapa

	DVMS
	Digitální mapa veřejné správy

	EIR
	Employer's Information Requirements (Dokument, který definuje požadavky zadavatele na zhotovitele)

	EK
	Evropská komise

	ENPV
	Economic Net Present Value (Ekonomická čistá současná hodnota)

	ESCO
	European Construction Sector Observatory

	EU
	Evropská unie

	FM
	Facility Management (Správa majetku)

	FTP
	File Transfer Protocol (Služba pro přenos souborů na Internetu)

	GIS
	Geografický informační systém

	HPH
	Hrubá přidaná hodnota

	HW
	Hardware

	ICT
	Information and Communication Technologies (Informační a komunikační technologie) 

	IFC
	Industry Foundation Classes (Schéma a datový formát)

	IMS
	Informační model stavby

	IS
	Informační systém

	ISO
	International Organization for Standardization/ Mezinárodní organizace pro normalizaci

	KD
	Kontrolní den

	Koncepce BIM
	Koncepce zavádění metody BIM v České republice

	KPI
	Key Performance Indicator (Klíčový ukazatele výkonnosti) 

	LCA
	Life-Cycle Assessment (Hodnocení životního cyklu výrobků či služeb) 

	LCC
	Life Cycle Cost(s) (Náklady po dobu životnosti)

	MD
	Ministerstvo dopravy

	MES BIM
	Meziresortní skupina pro BIM

	MD
	Ministerstvo dopravy

	MF
	Ministerstvo financí

	MMR
	Ministerstvo pro místní rozvoj

	MPO
	Ministerstvo průmyslu a obchodu

	MSP
	Malé a střední podniky

	NIPI
	Národní infrastruktura pro prostorové informace

	NPV
	Net present value (Čistá současná hodnota)

	OTSKP
	Oborový třídník stavebních konstrukcí a prací

	PD
	Projektová dokumentace

	PIM
	Project Information Model (projektový informační model)

	RIA
	Regulatory Impact Assessment (Hodnocení dopadů regulace)

	RFI
	Request for Information (Poptávkový dokument)

	RFID
	Radio Frequency Identification (Radiofrekvenční identifikační zařízení)

	ROI
	Return on Investment (Návratnost investice)

	ŘSD
	Ředitelství silnic a dálnic

	SFDI
	Státní fond dopravní infrastruktury

	SR
	Slovenská republika

	SW
	Software

	SŽ
	Správa železnic

	TDS
	Technický dozor stavebníka

	TZB
	Technická zařízení budov

	ÚOHS
	Úřad pro ochranu hospodářské soutěže

	ÚOSS
	Ústřední orgán státní správy

	VDC
	Virtual Design and Construction (Virtuální navrhování a výstavba)

	VRI
	Vysokorychlostní internet

	VŠ
	Vysoká škola

	VZ
	Veřejná zakázky

	ZD
	Zadávací dokumentace

	ZZVZ
	Zákon o zadávání veřejných zakázek

Příloha 1
Statistika veřejných zakázek
Tabulka 17: Veřejné zakázky na stavební práce s výslednou cenou od 137 366 000 Kč, 2018
	Zadavatel
	Název VZ
	Stručný popis
	Konečná hodnota (Kč)

	Hl. m. Praha
	Soubor staveb Městského okruhu
	Hloubené a ražené tunely, pozemní komunikace, mosty a inženýrské sítě městského okruhu – stavba č. 9515 Myslbekova-Prašný most, stavba č. 0080 Prašný most-Špejchar, stavba č.0079 Špejchar/Pelc Tyrolka, stavební část a stavba č. 0012-etapa 0007, část 11 PPO Trója.
	21 205 273 843

	ŘSD
	R49 4901 Hulín – Fryšták
	Realizace stavby úseku rychlostní silnice v kategorii R24,5/120. Stavba části rychlostní silnice o následujících parametrech: délka trasy 17,5 km, 2 MÚK (Holešov, Třebětice), 15 mostů, 10 nadjezdů, 5 mostů na přeložkách a 8 protihlukových stěn.
	5 959 599 028

	SŽ
	Modernizace trati Sudoměřice – Votice
	Obsahem stavby je především zdvojkolejnění celého úseku trati s úpravou geometrické polohy hlavních kolejí s důrazem na zvýšení rychlosti. Rozhodujícími stavebními objekty jsou objekty na přeložce trasy a novostavby železničního svršku a spodku, nástupišť, mostních objektů atd.
	4 378 022 292

	SŽ
	Optimalizace traťového úseku Praha Hostivař – Praha hl. n., II. část – Praha Hostivař – Praha hl. n.
	Začátek stavby optimalizace je v km 177,570, kde stavba navazuje na již probíhající investici „Optimalizace traťového úseku Praha Hostivař – Praha hl. n., I. část – žst. Praha Hostivař“. Konec stavby je v km 183,640 před vinohradskými tunely. 
	3 487 289 135

	ŘSD
	D35 Časy – Ostrov
	Připravovaná stavba řeší novou čtyřpruhovou, směrově rozdělenou komunikaci. Celková délka stavby je 13 500 m. Stavba zahrnuje celkem 14 mostních objektů, z toho 4 silniční nadjezdy nad D35. Do stavby jsou zahrnuty i přeložky inženýrských sítí, a to v celkovém počtu 82 přeložek. 
	3 231 976 234

	ŘSD
	Dálnice D11, stavba 1105/II Osičky-Hradec Králové km 78,91 - 90,76
	Veřejná zakázka je na provedení části dálnice D11 o celkové délce 11 850 m, včetně 1 MUK, 14 mostních objektů většinou ze ŽB nebo předpjatého betonu, s nejdelším rozpětím pole 21,0 m.
	3 141 123 641

	Hl. m. Praha
	Stavba č. 0065 Strahovský tunel 2. stavba, stavební část, a stavba č. 9524 Strahovský tunel 3. stavba 9. etapa 
	Stavba č. 0065 Strahovský tunel 2. stavba (část B – hloubený tunel) zahrnuje realizaci cca 500 m hloubeného podpovrchového vedení trasy a portály raženého tunelu stavby č. 9515 Myslbekova – Prašný most, a to pouze její stavební část vč. všech souvisejících úprav dotčených objektů. Stavba č. 9524 3. stavba 9. etapa zahrnuje realizaci cca 500 m ražené odvodňovací štoly. Zakázka zahrnuje stavební práce i technologické vybavení.
	2 968 613 957

	MF ČR
	Sanace starých ekologických zátěží – sond po těžbě ropy a zemního plynu 
	Předmětem plnění VZ je realizace stavebních prací vedoucích k nápravě starých ekologických zátěží po těžbě ropy na jižní Moravě v odpovědnosti státu, v sektoru VI CHOPAV Kvartér řeky Moravy. V sektoru se nachází 248 míst, které mohou představovat riziko ohrožení vodárensky významného území. 
	2 649 975 035

	ŘSD
	D11 1106 Hradec Králové-Smiřice
	Předmětem zakázky je realizace dálnice (výstavba hlavní trasy a souvisejících stavebních objektů). Jedná se o hlavní trasu kategorie D27,5/120. Celková délka 15 460 m (staničení 90,760-106,220km).
	2 593 810 985

	ŘSD
	D48 Frýdek-Místek, obchvat - I. etapa, D56 Frýdek-Místek – připojení na D48
	Předmětem zakázky je výstavba I. etapy stavby „D48 Frýdek-Místek, obchvat“ v kategorii R25,5/120 a přeložky silnice D56, která propojuje silnice D48 a D56 a zajistí kompletaci celého tahu silnice D56. Dálnice je navržena jako čtyřpruhová, směrově dělená komunikace kat. 25,5 v délce 2 300 m. Součástí stavby jsou přeložky komunikací nižších tříd a inženýrských sítí.
	2 169 232 817

	SŽ
	Rekonstrukce infrastruktury Brno hl. n.
	Jedná se zejména o odstranění nevyhovujícího stavu železničního svršku a spodku, 3 mostů a rekonstrukci staničního zabezpečovacího zařízení a výhybek v žst. Brno hl.n.
	2 122 935 070

	TSK hl. m. Prahy
	Rámcová smlouva na běžnou a souvislou údržbu pozemních komunikací na území hl. m. Prahy
	Na základě uzavření rámcové smlouvy je prováděna běžná a souvislá údržba a opravy pozemních komunikací na území hl. m. Prahy dle aktuálních potřeb zadavatele.
	1 900 000 000

	ŘSD
	D1 modernizace – úsek 16, EXIT 119 Velký Beranov – EXIT 134 Měřín
	Modernizace D1. Současně s modernizací vozovky bude provedena úprava z původní kategorie D26,5 na kategorii D28. 
	1 888 132 655

	Králové-hradecký kraj
	Oblastní nemocnice Náchod – I. etapa modernizace a dostavby
	Modernizace a dostavba Oblastní nemocnice Náchod, a.s. – I. Etapa: Příprava území pro uložení zeminy, opěrná stěna a oplocení, horní nemocnice Náchod. 
	1 343 996 051

	ŘSD
	D48 Frýdek-Místek, obchvat – II. etapa
	Předmětem je výstavba II. etapy silničního obchvatu města Frýdek-Místek. Jedná se o novostavbu čtyřproudé směrově dělené silnice v kat. R 25,5/120 v délce 4,366 km. Součástí stavby jsou přeložky komunikací a inženýrských sítí.
	1 339 689 941

	Úpravna vody Želivka
	PI1500301 Modernizace ÚVŽ, 2. stavba (GAU) 
	Předmětem plnění je výstavba zcela nového objektu filtrace s granulovaným aktivním uhlím (GAU filtrace), výstavba nového kolektoru propojující nový objekt GAU filtrace se stávající halou filtrace a stavební úpravy několika stávajících objektů úpravny.
	1 199 071 566

	Statutární město Brno
	Tramvaj Plotní – soubor staveb – etapa 2-4
	VZ zahrnuje kompletní rekonstrukci všech veřejných ploch v předmětném prostoru, včetně rekonstrukce inženýrských sítí. 
	1 197 447 545

	ŘSD
	D1 modernizace – úsek 02, EXIT 21 Mirošovice – EXIT 29 Hvězdonice
	Předmětem zakázky je modernizace dálnice D1 v úseku EXIT 21 Mirošovice – EXIT 29 Hvězdonice. Současně s modernizací vozovky bude provedena úprava z původní kategorie D26,5 na kategorii D28. Součástí stavebních prací je i úprava příčných sklonů vozovky, modernizace dálničních mostů atd.
	1 077 731 601

	ŘSD
	R6 (D6) Lubenec, obchvat
	Hlavní trasa je navržena v kategorii R25,5/100, délky 4 910 m. Silnice převezme převážnou část současného dopravního zatížení silnice I/6. Na obou vzájemných kříženích s hlavní trasou budou provedeny v rámci stavby její přeložky.
	1 037 991 691

	SŽ
	Revitalizace tratě Louny – Lovosice
	Předmětem plnění je „Revitalizace tratě Louny – Lovosice“. Rozhodující náplní stavby je rekonstrukce kolejového svršku a spodku, úprava kolejového uspořádání v ŽST, nová nástupiště v ŽST a na zastávkách, dálková a místní kabelizace, EOV, napájení NN a VN, osvětlení, staniční a traťové zabezpečovací zařízení 3. kategorie, propustky a mosty, přenosové systémy EZS atd.
	992 113 180

	SŽ
	ETCS Plzeň (mimo) - Cheb
	Předmětem této veřejné zakázky je zhotovení projektu a realizace stavby „ETCS Plzeň (mimo) - Cheb“. Realizací stavby se rozumí dodávka a instalace železniční sdělovací a zabezpečovací techniky, provedení případných drobných stavebních úprav, nezbytných klimatizací a zajištění napájení.
	909 835 600

	SŽ
	Revitalizace trati Týniště n. O. – Broumov
	Předmětem veřejné zakázky je realizace stavby "Revitalizace trati Týniště nad Orlicí – Broumov“. Jedná se o revitalizaci stávající železniční trati, která zahrnuje rekonstrukci železničního svršku a spodku včetně rekonstrukce žel. přejezdů, s navazujícími zařízeními žel. dopravní cesty apod.
	898 001 007

	SŽ
	Revitalizace trati Břeclav – Znojmo, 2. stavba
	Jedná se o rekonstrukci železničního svršku, spodku, mostů a propustků včetně rekonstrukce žel. přejezdů, s navazujícími zařízeními žel. dopravní cesty, zabezpečovací, sdělovací a silnoproudé zařízení a celkovou obnovu žel. stanice.
	829 816 377

	ČEPS
	V402-modernizace (P.0453), stavebně-montážní práce
	V402 modernizace (P.0453), stavebně-montážní práce 
	800 850 000

	KSÚS Vysočiny
	Rámcová dohoda na realizaci oprav a investic na silnicích II. a III. tříd 
	Předmětem plnění veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové dohody budou opravy a investice na silnicích II. a III. tříd v Kraji Vysočina.
	800 000 000

	ŘSD
	D11 km 0,0-8,00 - výměna vozovkových vrstev 
	Stavební úpravy budou zahrnovat opravu stávající vozovky dálnice D11 a křižovatkových větví D11 x D0, opravu povrchů na stávající oboustranné odpočívce v km 3,00, rozšíření vozovky, resp. doplnění horních vozovkových vrstev atd.
	787 792 547

	ŘSD
	D55 Otrokovice, obchvat JV
	Předmětem zakázky jsou stavební práce vlastní realizace stavby dálnice D55 Otrokovice, obchvat JV. 
	708 864 764

	SŽ
	Modernizace a elektrizace trati Hrušovany u Brna – Židlochovice
	Stavba má charakter modernizace trati včetně modernizace související infrastruktury železniční dopravní cesty. 
	689 895 072

	Statutární město Brno
	Atletická hala Campus
	Konkrétně se jedná o PD a výstavbu atletické haly, včetně komunikací a provedení souvisejících terénních a sadových úprav.
	648 780 000

	ČEPS
	V413/416 - smyčka HBM (P.0312), stavebně-montážní práce
	V413/416 - smyčka HBM (P.0312), stavebně-montážní práce
	628 900 000

	SŽ
	Modernizace trati Nemanice I – Ševětín, 1. stavba, úpravy pro ETCS, 2. část
	Obsahem stavby je především úprava stávajícího dvojkolejného úseku trati s úpravou geometrické polohy hlavních kolejí s důrazem na zvýšení rychlosti. 
	597 486 626

	UJEP v Ústí n. L.
	Novostavba budovy 
	Novostavba budovy CPTO – Centrum přírodovědných a technických oborů v kampusu UJEP. Předmětem plnění veřejné zakázky je zhotovení stavby dle zadávací dokumentace a jejích příloh.
	578 513 458

	Palivový kombinát Ústí, s.p.
	Sektor VIII – etapa I. a II.
	Předmětem plnění VZ je realizace stavebních prací vedoucích k odstranění starých ekologických zátěží (SEZ) v odpovědnosti státu po těžbě ropy a zemního plynu na jižní Moravě. 
	577 987 141

	Masaryk. univerzita
	Gen. dodavatel stavby Komplexního simulačního centra MU II
	Předmětem veřejné zakázky je generální dodávka stavby Komplexního simulačního centra Masarykovy univerzity. 
	562 399 682

	SŽ
	Rekonstrukce žst. Jaroměř
	V rámci realizace stavby dojde k rekonstrukci vlastní kolejové dráhy, tedy železničního svršku a spodku. Budou vybudována nová ostrovní nástupiště s mimoúrovňovým přístupem centrálním podchodem od výpravní budovy. Bude řešeno zabezpečovací a sdělovací zařízení, silnoproudá technologie atd.
	511 664 957

	SŽ
	Oprava traťového úseku Ledečko (mimo) – Kácov – Zruč nad Sázavou (mimo)
	Předmětem plnění je oprava železničního svršku, spodku, mostů, propustků a zařízení elektrotechniky a energetiky. Zejména se jedná o výměnu kolejnic, pražců, kolejového roštu, montáž a demontáž kolejového roštu, strojní čištění štěrkového lože, opravu přejezdů, opravu nástupišť, opravu osvětlení atd.
	507 011 999

	Letiště Praha
	Nové Depo Autocisteren a produktovod LPH a Severní obvodová komunikace – část 3 a 4
	Předmětem plnění této Veřejné zakázky je "Nové Depo autocisteren a produktovod LPH", „Severní obvodová komunikace – část 3, a „Severní obvodové komunikace – část 4“.
	482 500 000

	Statutární město Plzeň 
	Prodloužení tramvajové trati na Borská pole
	Předmětem veřejné zakázky je vybudování nové tramvajové trati, včetně přemostění silnice I/27. Součástí projektu je dále vybudování nového terminálu MHD a POVED, přestavba křižovatek, nové parkoviště apod.
	479 841 594

	Ústecký kraj
	Nová komunikace u města Chomutova
	Předmětem veřejné zakázky je výstavba nové komunikace u města Chomutov. 
	474 235 042

	VŠUP v Praze
	Inovační technologické a výzkumné vzdělávací centrum 
	Předmětem plnění veřejné zakázky je vybudovat inovační technologické a výzkumné vzdělávací centrum Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze
	420 766 593

	ŘSD
	I/42 Brno, VMO 
	Rekonstrukce silnice spočívající v rozšíření dvoupruhové silnice VMO na dělený čtyřpruh. Rekonstrukce stávajících větví a úprava připojení, oprava stávajícího silničního mostu apod.
	415 822 070

	SŽ
	Zvýšení traťové rychlosti v úseku Brno-Slatina – Blažovice
	V rámci realizace stavby dojde k rekonstrukci vlastní kolejové dráhy, tedy železničního svršku a spodku a k rekonstrukci nástupiště ŽST Šlapanice a k vybudování nové zastávky Šlapanice – zastávka. Bude řešeno zabezpečovací a sdělovací zařízení, silnoproudá technologie, úprava trakčního vedení atp.
	414 988 578

	Dopravní podnik města Brna
	Dostavba haly vozovny a nové kolejové uspořádání
	Předmětem plnění je zhotovení nové haly vozovny včetně jejího rozšíření o další plochu pro kryté stání souprav a zřízení nového stanoviště denního ošetření a denního očištění vozů. 
	411 701 395

	ČEPS
	VIT-nová rozvodna 420 kV
	VIT-nová rozvodna 420 kV, stavebně-montážní práce
	404 850 000

	Statutární město Brno
	Bytové domy
	Předmětem plnění veřejné zakázky je výstavba bytových domů v ulici Vojtova v Brně
	399 397 834

	SŽ
	ETCS Přerov – Česká Třebová
	Předmětem této veřejné zakázky je zhotovení projektu a realizace stavby „ETCS Přerov – Česká Třebová“.
	383 196 717

	ŘSD
	I/21 Trstěnice – Drmoul
	Výstavba nové komunikace I/21 Trstěnice – Drmoul v délce 5,012 km. Jedná se o novostavbu dvoupruhové silnice s devíti silničními mostními objekty apod.
	376 120 262

	ČZU v Praze
	Pavilon tropického zemědělství
	Předmětem veřejné zakázky je výstavba nových výukových prostor v podobě samostatného Pavilonu tropického zemědělství, zahrnujícího prostory učeben, laboratoří a související administrativy včetně parkování v podzemních garážích. 
	373 983 428

	ŘSD
	D1 Rekonstrukce vozovky km 182,0 - 189,7 vpravo
	Vybourání CB krytu a nahrazení asfaltovými vrstvami.
	371 900 076

	ŘSD
	I/55 MÚK s ČD Přerov – Předmostí
	Předmětná stavba kombinuje stavby nových objektů s přestavbou objektů stávajících. V rámci stavby bude realizována kruhová křižovatka místo stávající světelné křižovatky. 
	357 988 088

	Fakultní nemocnice Plzeň
	výstavba nového pavilonu Psychiatrické kliniky
	Předmětem veřejné zakázky je kompletní realizace nové budovy psychiatrického pavilonu, který bude plně využit provozem Psychiatrické kliniky a vybudování moderního pracoviště, které bude v co nejvyšší míře vyhovovat požadavkům pro moderní pracoviště tohoto druhu
	354 310 915

	Masarykův onkolog. ústav
	Rekonstrukce a dostavba Bakešova pavilonu
	Předmětem veřejné zakázky je provedení stavebních prací a souvisejících dodávek a služeb vymezených v zadávací dokumentaci.
	347 080 061

	Hl. m. Praha
	Revitalizace Clam-Gallasova paláce
	Předmětem veřejné zakázky jsou stavební práce spočívající v revitalizaci Clam-Gallasova paláce, přičemž základním úkolem revitalizace je zpřístupnění paláce veřejnosti, návrh nové kulturně-společenské náplně využití apod. při zachování zásad památkové ochrany objektu a jeho okolí.
	343 916 000

	FHS UK
	Rekonstrukce objektu menzy 
	Předmětem této veřejné zakázky je provedení přestavby objektu bývalé menzy Kolejí 17. listopadu v Praze 8, tj. provedení přípravných prací na staveništi, všech demoličních a zemních prací, stavebních úprav a stavebně-montážních prací.  
	342 200 647

	SŽ
	Elektrizace trati Kadaň Prunéřov – Kadaň
	Bude provedena rekonstrukce železničního spodku a svršku, mostů a propustků, výstavba nových nástupišť včetně zajištění bezbariérového přístupu, vybudování nového staničního a traťového zabezpečovacího zařízení 3. kategorie, sdělovacího zařízení, trakčního vedení atd.
	339 914 587

	SŽ
	Zvýšení kapacity trati Nymburk – Mladá Boleslav, 2. stavba
	V obou dopravnách bude sanován železniční spodek a rekonstruován železniční svršek a stávající mostní objekty. Dále dojde k úpravám a výměně technologického (zab. a sděl.) a silnoproudého vybavení za nové, které bude umístěno v nových technologických budovách atd.
	335 154 196

	Moravsko-slezský kraj
	Silnice III/4787 
	Předmětem veřejné zakázky je výstavba 2 nových mostů (silničního a tramvajového), komplexní rekonstrukce silnice III/4787 v délce cca 600 m, provizorní a definitivní tramvajová trať, přeložky a úpravy inženýrských sítí. 
	327 860 013

	Obec Psáry
	Nová škola 
	Předmětem plnění veřejné zakázky je výstavba objektu nové školy pro obce Psáry a Dolní Jirčany, včetně všech projektových prací.
	317 227 350

	Obec Rapotín 
	Přírodě blízká protipovodňová opatření 
	Předmětem stavby je zajištění přírodě blízkých protipovodňových opatření na toku řeky Desné, zejména zajištění protipovodňové ochrany zástavby obcí na obou březích řeky Desné ř. km. 14,231-16,840. 
	300 819 536

	Město Domažlice
	Plavecký bazén 
	Předmětem veřejné zakázky je zhotovení stavby "Plavecký bazén Domažlice – stavební úpravy, přístavba a nástavba“.
	291 880 114

	Krajské ředitelství policie Pard. kraje
	Výstavba areálu Územního odboru Chrudim
	Předmětem plnění je výstavba nové budovy Územního odboru a obvodního oddělení Policie České republiky v Chrudimi a dodávka strukturované kabeláže a ICT vybavení pro tuto stavbu.  
	291 435 439

	Letiště Praha
	Nová retenční nádrž na ČOV + ČKV Sever
	Předmětem plnění Veřejné zakázky je "Nová retenční nádrž na ČOV + ČKV Sever".
	274 000 000

	ŘSD
	D5 Oprava CB vozovky v km 100,5 - 110,3 vpravo
	Výměna cementobetonové vozovky, včetně obnovy sčítačů dopravy, výměnA obrusné vrstvy na veškerých přejezdech SDP 
	270 000 000

	ŘSD
	I/19 Chýnov
	Předmětem zakázky je výstavba obchvatu města Chýnov v délce 3,55 km. Nová silnice bude dvoupruhovou komunikací. Součástí stavby jsou mj. dvě úrovňové křižovatky. Dále se zde nacházejí tři mostní objekty menšího rozsahu.
	261 593 423

	ŘSD
	D2 km 2,000 - 60,000
	Položení kompletní telekomunikační trasy v SDP pro připojení stávajících telematických systémů na dálnici D2 v úseku km 2,000 - 60,000.
	260 523 385

	Teplárna Liberec, a.s.
	Revitalizace CZT Liberec – GreenNet
	Předmětem projektu je přestavba části primární parní tepelné sítě soustavy CZT Liberec na horkovodní.
	258 850 000

	MČ Praha 10
	Rekonstrukce polikliniky Malešice
	Předmětem zakázky je zateplení obvodového pláště a modernizace a stavební úpravy vybraných vnitřních prostor polikliniky Malešice. 
	254 988 911

	VÍTKOVICE ARÉNA, a.s.
	Rekonstrukce fotbalového areálu 
	Předmětem plnění veřejné zakázky je rekonstrukce fotbalového areálu Bazaly spočívající v celkové rekonstrukci a novostavbě vybraných objektů fotbalového areálu a jejich provozně technické a dispoziční uspořádání pro provoz fotbalového tréninkového centra. 
	252 815 989

	ŘSD
	D1 Oprava AB vozovky 
	Oprava vozovky v celé šíři, výměna mostních závěrů, výměna PHS, výměna nevyhovujících ŽB svodidel, úprava svahu, úprava odvodnění.
	249 232 496

	Dopravní podnik hl. m. Prahy
	REKONSTRUKCE TRAMVAJOVÉ TRATI 
	Předmětem Veřejné zakázky je rekonstrukce tramvajové trati v ulici Vinohradská v úseku mezi ulicemi Škrétova a Jana Želivského v Praze. 
	247 041 195

	SSHR
	Silo Blovice 
	Předmětem VZ je rekonstrukce sila Blovice – TZH technologie obilného sila a doprovodných provozů s ním souvisejících.
	232 842 500

	Středočes-ký kraj
	II/272, rekonstrukce mostu
	Jedná se o rekonstrukci stávajícího mostu ev.č. 272-006. 
	228 352 685

	UK
	Výstavba objektu M a I pracovišť v Troji
	Předmětem veřejné zakázky je výstavba objektu M a I pracovišť MFF UK v Praze - Troji. V objektu bude umístěna mj. velká posluchárna s kapacitou 250 míst a knihovna MFF UK, a to včetně depozitáře. Jedná se o novostavbu.
	227 482 555

	ŘSD
	I/35 Hořice – most 
	Oprava mostu: snesení nosné konstrukce, odbourání opěr a pilířů, nové úložné prahy opěr, nové pilíře, nová nosná konstr. včetně mostního svršku. 
	222 708 656

	Liberecký kraj
	Rekonstrukce budovy „D“
	Předmětem veřejné zakázky je kompletní rekonstrukce objektu D v areálu Krajského úřadu Libereckého kraje. V objektu zůstane zachován stávající provoz dvou soukromých subjektů, bude zrealizovaná jídelna pro zaměstnance, vybudovány prostory pro provoz Podnikatelského inkubátoru a pro potřebu KÚ Libereckého kraje (archivy, kanceláře, …). Dojde k zateplení obvod. pláště apod.
	221 977 189

	Město Louny
	Městská plavecká hala
	Předmětem zakázky je stavba plavecké haly s bazény, tobogánem, vířivkou, wellness a posilovnou. Součástí předmětu plnění bude i demolice stávající opěrné stěny se schodištěm a vybudování parkoviště.
	218 940 671

	KSÚS Karlovar. kraje
	II/230 Silniční obchvat 
	Předmětem veřejné zakázky je novostavba silnice II/230.
	217 691 686

	Dopravní podnik hl. m. Prahy
	Bezbariérové zpřístupnění stanice metra Karlovo náměstí
	Předmětem plnění veřejné zakázky je provedení stavby „Bezbariérové zpřístupnění stanice metra Karlovo náměstí“ včetně všech pomocných a přidružených činností.  
	212 982 859

	Statutární město Brno
	Rekonstrukce ulic
	Předmětem veřejné zakázky je provedení rekonstrukce ulic. V rámci veřejné zakázky budou provedeny práce na kanalizaci, vodovodu, tramvajové trati, úpravě trolejového vedení, úpravě veřejného osvětlení, obnově komunikace, chodnících a na přeložce plynovodu.
	208 946 400

	Obec Píšť
	Odkanalizování obce a výstavba ČOV Píšť
	Předmětem veřejné zakázky je výstavba kanalizace a ČOV v obci Píšť.
	203 940 100

	ČEPS
	VYS – rozšíření rozvodny
	VYS – rozšíření rozvodny (P.0319), stavebně-montážní práce
	199 400 000

	HZS Olomouckého kraje
	Zodolnění požární stanice 
	Realizace novostavby centrální požární stanice typu C2 vč. prostor pro související pracoviště pro činnost HZS v obci Přerov.
	195 900 572

	Statutární město Brno
	Odhlučnění tramvajové tratě 
	Stavba „Odhlučnění tramvajové tratě Cejl – Zábrdovická, včetně bezbariérových zastávek Vojenská nemocnice“, zahrnuje provedení rekonstrukce kanalizace a vodovodu, kabelových tras pro dráhu a tramvajové trati, nástupních ostrůvků a přístupových chodníků, komunikace, mostu přes Svitavu atd. 
	193 741 643

	Město Modřice
	Víceúčelová sportovní hala 
	Předmětem plnění veřejné zakázky je změna stávající stavby a přístavba nové sportovní haly. Nově bude také vybudovaná posilovna. Dále bude provedeno přestavění objektu pro ubytování hostujících sportovních týmů. 
	189 779 338

	Obec Líbeznice
	Rozšíření kapacity ZŠ a ZUŠ 
	Předmětem plnění je novostavba multifunkčního pavilonu základní školy v Líbeznicích a přístavba šaten k tělocvičně, která je řešena jako přístavba a přestavba hlavní historické budovy ZŠ.
	188 394 285

	SŽ
	Zvýšení trakčního výkonu TNS Horní Cerekev
	V rámci stavby budou rekonstruována technologická zařízení napájecí stanice, včetně areálových rozvodů vn, nn, osvětlení, kanalizace a komunikací. Bude vybudována nová provozní budova a objekt garáže. Součástí rekonstrukce je rovněž úprava příjezdové komunikace atd. 
	186 254 579

	ŘSD 
	D6 LS Pavlov-Velká Dobrá – oprava komunikace
	Dojde k opravě povrchu vozovky.  V rámci stavebních prací bude řešeno i odvodnění komunikace (příkopy, nezpevněné krajnice), dosypání nezpevněných krajnic, dopravní značení.
	186 000 000

	Obec Všestary
	KANALIZACE A ČOV
	KANALIZACE A ČOV VŠESTARY A MÍSTNÍ ČÁSTI
	185 009 952

	DSO Oldřiš – Borová
	Kanalizace a ČOV
	Předmětem je výstavba kanalizace v obcích Oldřiš a Borová vč. ČOV.
	184 932 618

	Město Rudná
	Rozšíření ZŠ Rudná
	Jedná se o novostavbu dvoupodlažního objektu a přístavbu a nástavbu stávajícího přízemního objektu.
	184 917 108

	Město Zdice
	Dostavba školního areálu základní školy ve Zdicích
	Předmětem zakázky je rozšíření objektu stávající školy. 
	183 900 000

	SŽ
	ETCS Praha Uhříněves – Votice
	ETCS Praha Uhříněves – Votice. Předmětem této veřejné zakázky je rovněž poskytnutí souvisejících projektových činností.
	183 789 767

	1. LF UK
	Rekonstrukce Fyziologického ústavu
	Předmětem veřejné zakázky jsou bourací práce a stavební úpravy domů v ul. Albertov, Praha 2, v souvislosti s přístavbou východního křídla, přístavbou a nástavbou jižního křídla, dispozičními úpravami 2.PP – 4.NP a dvorního domku a vestavbou výtahové šachty.
	182 950 964

	Hlavní město Praha
	Komunikace Starokolínská a Novosibřinská, kanalizace
	Předmětem plnění této veřejné zakázky je vybudování nových kanalizačních stok oddílné i jednotné soustavy, dále vybudování dešťové kanalizace a nových povrchů komunikací a chodníků.
	182 839 638

	ŘSD
	D10 PJP Radonice – Benátky II. etapa
	Dojde k opravě povrchu vozovky dálnice a příslušenství v uvedených úsecích. 
	179 996 415

	Kraj Vysočina
	Krajská knihovna Vysočiny 
	Předmětem plnění veřejné zakázky je provedení stavby Krajská knihovna Vysočiny – budova KKV.
	178 900 500

	Jihočeský kraj
	Oprava komunikací 
	Předmětem této veřejné zakázky je oprava 30 úseků komunikací II. a III. třídy. Celková délka těchto opravovaných komunikací je 60,507 km. 
	176 008 044

	Statutární město Brno
	Stavební úpravy ZŠ a MŠ 
	Plnění zahrnuje zateplení obvodového pláště a výměnU oken, rekonstrukcI a modernizacI interiéru, silnoproudou elektroinstalaci, vnější ochranu před bleskem, zdravotně technickou instalaci, zařízení vzduchotechniky atp.
	174 882 224

	Teplárna Písek, a.s.
	Přechod parovodu na horkovod – Písek
	Realizace přechodu z parního zásobování teplem na horkovodní systém v části soustavy centrálního zásobování města Písek včetně realizace nové zdrojové výměníkové stanice pára/voda.
	174 420 000

	ŘSD
	I/38 
	Jedná se o opravu silnice I/38 v úseku Želetava – hranice kraje.
	173 300 224

	Armádní Servisní, p.o. 
	Rekonstrukce VUZ – realizace
	Předmětem veřejné zakázky jsou stavební práce spočívající v kompozitním zesílení železobetonových stěn všech spojovacích krčků mezi objekty A i B včetně injektáže podloží ve vojenském ubytovacím zařízení Chodská v Brně.
	169 835 391

	Královéhradecký kraj
	II/286 - přeložka
	Stavba řeší novostavbu přeložky silnice II/286 kolem města Jičína, včetně úpravy napojení na stávající dopravní síť. 
	169 769 366

	Liberecký kraj
	Silnice II/610 
	Silnice II/610 v Turnově, Přepeřích, Příšovicích a ve Svijanech – rekonstrukce silnice, mostních objektů, chodníků a vybudování okružní křižovatky.
	169 492 900

	Město Pec pod Sněžkou
	Dopravní terminál 
	Předmětem veřejné zakázky je výstavba dopravního terminálu, který bude sloužit jednak pro parkování osobních automobilů a dále jako autobusový terminál s odstavným stáním pro autobusy. 
	167 689 424

	Město Vratimov
	Odkanalizování Vratimova – Horních Datyň, II. etapa
	Předmětem veřejné zakázky je vybudování kanalizace a napojení obyvatel města Vratimov na kanalizaci a stávající ČOV v rámci projektu: Odkanalizování Vratimova – Horních Datyň, II. etapa.
	166 258 878

	Ústecký kraj
	Most Štětí na silnici III/26119 
	Předmětem zakázky je rekonstrukce stávajícího mostu na silnici III/26119 včetně vlečky a komunikačních napojení a novostavba komunikačního napojení v předpolí Štětí.
	162 895 941

	ŘSD
	I/20 Plzeň, II. etapa
	Předmětem stavby je úprava šířkového uspořádání Studentské ulice a navazujících úseků místních komunikací. 
	161 351 251

	Moravskoslezský kraj
	Rekonstrukce MÚK Bazaly – II. etapa
	Předmět plnění veřejné zakázky zahrnuje rekonstrukci komunikace II/479 a III/4721, 8 mostů, jednoho mimoúrovňového křížení, přeložky VO, přeložení a montáže trolejového vedení atp.
	157 185 526

	Podniky města Šumperka a.s.
	Stavební úpravy a rozšíření krytého bazénu
	Předmětem veřejné zakázky jsou stavební úpravy a komplexní rekonstrukce stávajícího objektu krytého bazénu. Celý stavební záměr je řešen s ohledem na úspory vlastních provozních nákladů, energetické náročnosti, využívání odpadních vod pro provozní potřeby apod. 
	155 444 400

	ŘSD
	I/19 Kámen obchvat
	Předmětem zakázky je výstavba obchvatu obce Kámen v délce 2,4 m.
	155 335 005

	VODÁRNA PLZEŇ a.s.
	Odkanalizování Lhoty
	Jedná se o výstavbu nových stok gravitační i tlakové kanalizace v celkové délce přesahující 9 km. 
	155 313 171

	Obec Kunčina
	Splašková kanalizace
	Předmětem veřejné zakázky je výstavba kanalizace v obci Kunčina.
	152 508 489

	Obec Hodslavice
	Odkanalizování obce Hodslavice
	Předmětem veřejné zakázky je výstavba kanalizace a ČOV v obci Hodslavice.
	151 813 000

	Město Klášterec nad Ohří
	KULTURNÍ DŮM
	Předmětem veřejné zakázky je vybudování stavby „KULTURNÍ DŮM V KLÁŠTERCI NAD OHŘÍ – PŘESTAVBA A PŘÍSTAVBA“ včetně potřebné přípravy území, potřebných demolic, realizace přeložek a vybudování přípojek a inženýrských sítí a dalších součástí stavby, metodou design & build.
	149 588 343

	SŽ
	Oprava traťového úseku Lysá n. L. - Kostomlaty
	Zajištění plynulosti a bezpečnosti železniční dopravy a udržení kvality stavu jízdní dráhy je třeba provést opravné práce a práce s těmito činnostmi související v úseku Kostomlaty nad Labem – Lysá nad Labem
	148 688 971

	ČZU v Praze
	Revitalizace Auly
	Předmětem veřejné zakázky je rekonstrukce prostor budovy auly, rozšíření auly o nová zázemí pro návštěvníky a účinkující, rozšíření a inovování technického vybavení a zázemí, rekonstrukce sálu vč. nového vybavení moderní AV a jevištní technikou a kvalitním osvětlením včetně scénického osvětlení jeviště. 
	148 257 480

	MF ČR
	„Úprava řeky Stonávky v km 0,00 - 2,90 etapa A“
	Předmětem veřejné zakázky je stavba, která má sanační a rekultivační charakter. Cílem technické rekultivace je vytvarovat lokalitu tak, aby byl zajištěn gravitační odtok do místní hydrografické sítě a aby v budoucnu nedocházelo k zatápění pozemků. 
	147 189 836

	ŘSD
	D10 – oprava komunikace
	Dojde k opravě povrchu vozovky dálnice a příslušenství. V rámci stavebních prací bude řešena dendrologie, odvodnění komunikace (otevřené příkopy, propustky, rigoly, nezpevněné krajnice), výměna směrových sloupků, svislých dopravních značek, ocelových svodidel atp.
	141 584 600

	VŠPJ
	Výstavba výukového centra
	Celková stavební rekonstrukce severovýchodního, severního a severozápadního křídla stávající budovy.
	137 372 307


Zdroj: http://www.isvz.cz/ISVZ/Podpora/ISVZ_open_data_vz.aspx
Tabulka 18: Veřejné zakázky na stavební práce s výslednou cenou od 137 366 000 Kč, 2019
	Zadavatel
	Název VZ
	Stručný popis
	Konečná hodnota (Kč)

	ŘSD
	D3 0310/II – Hodějovice – Třebonín
	Stavba 0310/II zahrnuje úsek čtyřpruhové, směrově rozdělené dálnice D3 v délce 12 536 m, 3 dálniční mimoúrovňové křižovatky, 21 mostů, několik přeložek silnic I., II. a III. třídy a přeložku železniční trati se 3 železničními mosty.
	5 804 190 216

	ŘSD
	D3 0310/I Úsilné – Hodějovice
	Výstavba dálnice D3 úseku 0310/I Úsilné – Hodějovice, na který navazuje úsek 0310/II Hodějovice – Třebonín. Délka úseku je 7 210 m; stavba zahrnuje 13 mostních objektů, 1 hloubený tunel v délce 999,5 m a mimoúrovňové křížení.
	5 285 635 635

	SŽ
	Elektrizace a zkapacitnění trati Uničov (včetně) - Olomouc
	Stavba obsahuje rekonstrukci železničního svršku a spodku předmětné trati včetně všech stanic a zastávek, dále rekonstrukci umělých staveb, pozemních objektů a výstavbu nových objektu pro umístění nových technologií, aj.
	3 888 691 972

	SŽ
	Modernizace trati Veselí n. L. – Tábor – II. část
	Rekonstrukce žel. spodku a svršku plánského zhlaví stanice Soběslav. Zřízení dvou nových zastávek, snesení kol. roštu a částečné odtěžení náspů a zavezení zářezů na stávající trati přes žel. stanici Roudná. Dojde k odstranění všech úrovňových přejezdů atp. 
	3 865 692 669

	ŘSD
	D35 Opatovice – Časy
	Stavba řeší novou čtyřpruhovou, směrově rozdělenou komunikaci, s dvěma mimoúrovňovými křižovatkami. Délka předmětného úseku je 12 610 metrů. Stavba zahrnuje celkem 25 mostních objektů. Součástí stavby je 7 protihlukových stěn.
	3 388 663 110

	ŘSD
	D35 Časy – Ostrov ZBV 1
	Připravovaná stavba řeší novou čtyřpruhovou, směrově rozdělenou komunikaci. Celková délka stavby je 13 500 metrů. Stavba zahrnuje celkem 14 mostních objektů. Do stavby jsou zahrnuty i přeložky inženýrských sítí. 
	3 231 976 234

	SŽ
	Rekonstrukce žst. Přerov, 2. stavba
	V rámci stavby bude provedena rekonstrukce železničního svršku a sanace železničního spodku, budou zrušeny stávající železniční přejezdy a nahrazeny mimoúrovňovým silničním nadjezdem a lávkami pro pěší. Dále bude provedena rekonstrukce železničních mostů a propustků atd. 
	3 220 739 506

	SŽ
	Optimalizace trati Praha Smíchov (mimo) - Černošice (mimo)
	Náplní díla je především rekonstrukce železničního spodku a svršku, rekonstrukce mostů, propustků, nástupišť, modernizace technologických zařízení v celé délce stavby a dalších částí železniční infrastruktury. 
	3 075 896 638

	ČEPS
	V490/491 – vedení 400 kV PRE – VIT (P.0390)
	V490/491 – vedení 400 kV PRE – VIT (P.0390), stavebně-montážní práce. 
	2 534 650 000

	ŘSD
	I/68 Třanovice – Nebory
	Výstavba silnice I/68 Třanovice – Nebory kategorie S24,5/100 v délce 6,09 km.
	2 144 978 290

	ŘVC
	Silniční most přes Labe mezi Valy a Mělicemi 
	Předmětem veřejné zakázky je provedení odstranění stávajícího nevyhovujícího mostu přes Labe mezi obcemi Valy a Mělice a následná výstavba nového ocelového mostu na stejném místě.
	2 132 004 751

	SŽ
	Změna trakční soustavy na AC 25 kV, 50 Hz v úseku Nedakonice – Říkovice
	Předmětem díla je vyhotovení DSP a zhotovení stavby „Změna trakční soustavy na AC 25 kV , 50 Hz v úseku Nedakonice - Říkovice“, jejímž cílem je změna systému napájení trakčního vedení ze stávajících 3 kV DC na 25 kV AC, 50 Hz.    
	2 090 305 277

	ŘSD
	D48 Frýdek-Místek, obchvat – II. etapa
	Předmětem zakázky je výstavba II. etapy silničního obchvatu města Frýdek-Místek. Jedná se o novostavbu čtyřproudé směrově dělené silnice v délce 4,366 km. Součástí stavby jsou přeložky komunikací a inženýrských sítí.
	1 975 799 472

	SŽ
	„Zvýšení traťové rychlosti v úseku Oldřichov u Duchcova – Bílina“
	Předmětem stavby je kompletní rekonstrukce traťového úseku Oldřichov u Duchcova – Bílina (mimo), v úseku km 21,823 – 33,440. V řešeném úseku na ní leží železniční stanice Oldřichov u Duchova (km 22,9) a zastávky Duchcov (km 26,4), Želénky (km 28,5) a Chotějovice (km 32,0).
	1 912 882 831

	TSK hl. m. Prahy
	Rámcová smlouva na běžnou a souvislou údržbu pozemních komunikací na území hl. m. Prahy
	Na základě uzavření rámcové smlouvy je prováděna běžná a souvislá údržba a opravy pozemních komunikací na území hl. m. Prahy dle aktuálních potřeb zadavatele.  
	1 900 000 000

	Pražské vodovody a kanalizace
	Provádění oprav vodovodu
	Předmětem plnění je realizace plánovaných oprav a havarijních oprav vodovodu na území hl. m. Prahy, případně v dalších lokalitách, v níž zadavatel provozuje vodovody. Součástí předmětu plnění je také zřízení a využívání vybavených provozoven rozmístěných na správním území hl. m. Prahy. 
	1 806 627 553

	ŘSD
	D1 modernizace – úsek 23, EXIT 168 Devět křížů – EXIT 178 Ostrovačice
	Předmětem plnění VZ je modernizace; současně s modernizací vozovky bude provedena úprava kategorie z původní kategorie D26,5 na kategorii D28 
	1 724 245 143

	ŘSD
	I/38 Havlíčkův Brod JV obchvat
	Realizace JV obchvatu Havlíčkova Brodu. K základním požadavkům patří dosažení parametrů silnice I. třídy, bezkolizní křížení s železničními tratěmi a vodotečemi, zachování stávajících dopravních spojení a propojení nové komunikace na stávající silniční systém. 
	1 598 344 404

	ŘSD
	D1 modernizace – úsek 19, EXIT 141 V. Meziříčí západ – EXIT 146 V. Meziříčí východ
	Předmětem plnění VZ je modernizace; současně s modernizací vozovky bude provedena úprava z původní kategorie D26,5 na kategorii D28. Součástí stavby je i úprava příčných sklonů vozovky, doplnění případně prodloužení nebo rozšíření přídavných pruhů.
	1 583 035 081

	SŽ
	Zvýšení traťové rychlosti v úseku Valašské Meziříčí – Hustopeče nad Bečvou
	Železniční svršek a spodek, včetně odvodňovacích zařízení bude rekonstruován v rozsahu km 15,991 – 24,039. Budou rekonstruovány železniční mosty a propustky, vybudován jeden nový žel. most – budoucí podjezd pod tratí, bude rekonstruován silniční most atp.
	1 541 675 936

	Dopravní podnik města Brna
	Prodloužení TT z Osové ke Kampusu MU v Bohunicích
	V rámci předmětu plnění veřejné zakázky se jedná o novostavbu tramvajové trati. Vyvolané úpravy stávající tramvajové trati do Starého Lískovce, přeložky inženýrských sítí a místních komunikací jsou změnami dokončené stavby. Součástí předmětu plnění jsou i činnosti projektování.
	1 496 844 925

	SŽ
	Optimalizace traťového úseku Lysá nad Labem (mimo) - Čelákovice (mimo)
	Předmětem díla je zhotovení stavby „Optimalizace traťového úseku Lysá nad Labem (mimo) – Čelákovice (mimo)“. Náplní stavby je rekonstrukce železničního svršku, spodku, úpravy nástupišť v zastávce Čelákovice-Jiřina, přejezdů, mostních objektů, pozemních objektů pro technologii aj.
	1 471 788 834

	SŽ
	Modernizace a elektrizace trati 
	Zvýšení technické úrovně tratě Šakvice – Hustopeče u Brna a její elektrizace
	1 398 495 177

	ČEPS
	V401 – modernizace (P.0475)
	V401 – modernizace (P.0475), stavebně-montážní práce: část 1 – V401 – modernizace – TR Týnec – st. č. 106–1. etapa, část 2 – V401 – modernizace - St. č. 106 – TR Krasíkov - 2. etapa
	1 172 500 000

	ŘSD
	D1 modernizace – úsek 07, EXIT 56 Soutice – EXIT 66 Loket
	Projekt řeší modernizaci dálnice D1 v úseku od km 56,300 do km 66,317574. Celková délka modernizovaného úseku činí 10,01757 km. Předmětem stavby je především kompletní výměna asfaltové vozovky. Současně bude provedeno její rozšíření z kategorie D 26,5 na kategorii D 28. 
	1 143 000 000

	Statutární město Brno
	Dostavba kanalizace v Brně II.
	Stavební práce budou spočívat v nové výstavbě nebo dostavbě (rozšíření) kanalizace, včetně komunikací, v pěti městských částech Statutárního města Brna; součástí plnění bude rovněž dodávka technologií. 
	1 097 032 448

	ŘSD
	D1 modernizace – úsek 11, EXIT 81 Koberovice – EXIT 90 Humpolec
	Předmětem veřejné zakázky je modernizace vozovky; současně s modernizací vozovky bude provedena úprava z původní kategorie D26,5 na kategorii D28. Součástí stavby je i úprava příčných sklonů vozovky, doplnění případně prodloužení nebo rozšíření přídavných pruhů atp.
	1 097 002 399

	Univerzita Karlova
	UniMeC – II. etapa 
	Předmětem této veřejné zakázky je výstavba hlavní budovy kampusu Univerzitního medicínského centra Lékařské fakulty v Plzni a realizaci s tím související infrastruktury.
	1 074 900 000

	ČEPS
	PRN – rozšíření a rekonstrukce (P.0452)
	Předmětem plnění veřejné zakázky jsou stavebně – montážní práce akce „PRN – rozšíření a rekonstrukce (P.0452)“ v rozsahu stavebních a inženýrských objektů (SO) a provozních souborů (PS).
	1 048 450 000

	Nemocnice České Budějovice
	Stavební úpravy pavilonu CH
	Předmětem veřejné zakázky je realizace stavby Přístavby, nástavby a stavební úpravy pavilonu CH, Nemocnice České Budějovice. 
	987 740 887

	SŽ
	Revitalizace a elektrizace trati Oldřichov u Duchcova – Litvínov
	Bude provedena rekonstrukce železničního spodku a svršku v celém úseku včetně zastávek a ŽST, mostů a propustků, výstavba nových nástupišť s výškou nad TK 550 mm včetně zajištění bezbariérového přístupu, vybudování nového staničního a traťového zabezpečovacího zařízení 3. kategorie atd. 
	898 847 737

	SŽ
	Peronizace v žst. Pačejov a zvýšení rychlosti v km 299,650-304,009
	Předmětem díla je zhotovení stavby „Peronizace v žst. Pačejov a zvýšení rychlosti v km 299,650-304,009“. Stavbou bude zajištěn vyhovující technický stav železničního svršku a spodku a bude nahrazeno zastaralé zabezpečovací a sdělovací zařízení novou technologií, umožňující dálkové řízení provozu. 
	897 994 813

	SŽ
	Rekonstrukce žst. Letohrad
	Bude zajištěno zvýšení kapacity dráhy a zvýšení rychlosti. Bude vybudováno zabezpečovací zařízení 3. Kategorie. Dojde k rekonstrukci téměř celého kolejiště železniční stanice včetně TV. Ve stanici bude vybudován podchod pro cestující s bezbariérovým přístupem na nové ostrovní nástupiště atp.
	823 991 908

	SŽ
	Rekonstrukce žst. Řetenice
	Stavba řeší kompletní rekonstrukci žst. Řetenice, vč. výstavby nového sděl. a zabezpeč. zařízení a návazných technologií, její peronizaci a zajištění bezbariér. přístupu na nově vzniklá nástupiště.
	761 702 958

	OKD
	Ražby provozních důlních děl 
	Předmětem plnění jsou razící práce pro přípravu hlubinného dobývání černého uhlí technologií razících kombajnů nebo klasickou technologií včetně provedení prací spojených s přípravou ložiska k dobývání, jakož i práce související s odstraňováním závažných událostí a nebezpečných stavů v dole. 
	754 696 600

	ŘSD
	D7 Panenský Týnec zkapacitnění obchvatu
	Stavba D7 Panenský Týnec řeší zkapacitnění stávající dvoupruhové silnice I/7 v kategorii S 11,5 na čtyřpruhovou dálnici II. tř. v navrhované kategorii R 25,5/100 v délce 3,5 km.
	685 227 425

	Karlovarský kraj
	Revitalizace objektu Císařských lázní, Karlovy Vary
	Jedná se o rekonstrukci stávajícího objektu Císařských lázní v Karlových Varech, který je významnou národní kulturní památkou. 
	684 971 087

	Letiště Praha
	Rozšíření ČOV + ČKV Jih – Letiště Praha Ruzyně, dokončení díla
	Předmětem Veřejné zakázky je zhotovení stavby s názvem „Rozšíření ČOV + ČKV Jih – Letiště Praha Ruzyně, včetně veškerých provozních souborů, technických a technologických zařízení.
	663 842 977

	ŘSD
	D1 modernizace – úsek 12, EXIT 90 Humpolec – EXIT 104 Větrný Jeníkov (2019)
	Stavební práce v SDP dálnice v km 91,240 až 98,000; tj. především demontáž svodidel, odkop zeminy, pokládka drenáže (v úseku cca km 91,2 až 94,1 včetně kanalizace a inženýrských sítí), zásyp SDP a montáž svodidel; Výstavba levého jízdního pásu dálnice v km 98,000 – 104,817.
	639 694 810

	Středočeský kraj
	II/102 hr. hl. města Prahy-Štěchovice, rekonstrukce, ETAPA I.
	Předmětem veřejné zakázky je kompletní rekonstrukce pozemní komunikace silnice II. třídy č. 102 v úseku hranice hl. m. Prahy-Měchenice v celkové délce 6,374 km, včetně rekonstrukce mostů a všech součástí pozemní komunikace.
	637 600 766

	Kraj Vysočina
	II/353 Velký Beranov – obchvat
	Předmětem veřejné zakázky je novostavba obchvatu Velkého Beranova a Nových Domků, který zahrnuje přeložku silnice II/602 s novým napojením na silnici II/353 okružní křižovatkou.
	618 000 000

	ŘVC
	Zabezpečení podjezdných výšek na Vltavské vodní cestě 
	Předmětem plnění je realizace díla s názvem „Zabezpečení podjezdných výšek na Vltavské vodní cestě I.a etapa: Vraňansko – Hořínský kanál.
	599 938 359

	ŘSD
	Rámcová dohoda na GTP staveb pozemních komunikací
	Předmětem plnění veřejné zakázky na uzavření Rámcové dohody je vyhotovení podrobných nebo předběžných geotechnických průzkumů staveb pozemních komunikací dle aktuálních potřeb zadavatele.
	580 000 000

	Dopravní podnik hl. m. Prahy
	Výstavba trasy I.D metra v Praze, doplňkový geologický průzkum 
	Předmětem plnění veřejné zakázky je provedení stavebního díla „Výstavba trasy I.D metra v Praze – úsek Pankrác – Depo Písnice, Doplňkový geologický průzkum úseku ID1a“ v úseku „PAD4“.
	562 628 596

	Dopravní podnik hl. m. Prahy
	Výstavba trasy I.D metra v Praze, doplňkový geologický průzkum
	Předmětem plnění veřejné zakázky je provedení stavebního díla „Výstavba trasy I.D metra v Praze – úsek Pankrác – Depo Písnice, Doplňkový geologický průzkum úseku ID1a“ v úseku „VO-OL.
	542 497 738

	Statutární město Plzeň
	Technologický park DRONET – Plzeň Světovar
	Předmětem realizace je rekonstrukce stávajících dvou budov v areálu bývalého pivovaru Světovar – objektu ležáckých sklepů a objektu správní vily.
	528 827 539

	Fakultní nemocnice Brno
	Centrum komplexní psychiatrické péče Brno
	Předmětem veřejné zakázky je výstavba Centra komplexní psychiatrické péče Brno, jejíž součástí je přístavba a stavební úpravy Pavilonu G, který v současné době slouží pro provoz Psychiatrické kliniky FN v Brně Bohunicích. 
	527 940 872

	Dopravní podnik hl. m. Prahy
	Výstavba trasy I.D metra v Praze, doplňkový geologický průzkum
	Předmětem plnění veřejné zakázky je provedení stavebního díla „Výstavba trasy I.D metra v Praze – úsek Pankrác – Depo Písnice, Doplňkový geologický průzkum úseku ID1a“ v úseku „PAD4.
	526 628 596

	ŘSD
	I/20 a II/231 v Plzni, Plaská – Na Roudné – Chrástecká, 2. etapa
	Silnice I/20 je součástí komunikačního systému, jehož cílem je odvést část dopravy mimo centrální oblasti města Plzně. Komunikace II/231 bude na průtah napojena místní komunikací a bude do doby vybudování další části průtahu silnice I/20 tento nahrazovat. 
	493 663 326

	ŘSD
	D5 Oprava AB vozovky v km 48,000 - 61,800 vpravo
	Oprava vozovky, výměna zádržného systému, oprava mostů, oprava SDP, oprava šachtic. 
	484 264 436

	UK
	Rekonstrukce a přístavba Areálu UK Jinonice
	Předmětem veřejné zakázky je provedení stavebních prací spočívajících v rekonstrukci stávajících objektů a přístavby polyfunkčního objektu, včetně přeložek inženýrských sítí, napojení komunikací, terénních a sadových úprav v Areálu Jinonice a s tím související projektová činnost.  
	483 372 504

	SŽ
	Sanace nestabilních náspů zemního tělesa 
	Předm. zak. „Sanace nestabilních náspů zemního tělesa v úseku Hájek - Dalovice“ je zhotovení projekt. dokument. stavby a zhotovení stavby. 
	467 799 121

	Povodí Labe, s.p.
	Třebovka, Třebovice – Česká Třebová, úprava toku
	Realizace protipovodňových úprav koryta toku Třebovka v ř. km 12,151 – 23,788 spočívající ve výstavbě souboru liniových opatření, která mají zvýšit kapacitu koryta. Toho bude dosaženo úpravou a opevněním koryta toku, výstavbou zemních hrází a železobetonových ochranných zdí. 
	443 414 723

	ŘSD
	I/37 Chrudim obchvat, úsek I/17 - Slatiňany
	Předmětem stavby je přeložka komunikace 1/37. Přeložka silnice I/37 je směrově nerozdělená, dvoupruhová komunikace v kategorii S11,5/80 o délce 4,563 km.
	441 957 601

	ŘSD
	D5 Oprava AB vozovky v km 67,330 - 76,570 P a 76,570 - 64,550 L
	Oprava AB vozovky. Sanace žlabů a příkopů. Výměna oplocení. Oprava PKO ocelových konstrukcí, PKO mostních závěrů. 
	429 487 036

	ŘSD
	D1 Oprava dálnice D1 od km 2,350 do km 11,200 P a odpočívek Újezd u Průhonic L+P
	Celková oprava v celé šíři dle výsledků diagnostiky. Provedení povrchu s hluk snižující úpravou km 2,55 - 6,7. Výměna krajových svodidel Lokální výtluky, podélné a příčné trhliny, vyjeté koleje. Poruchy odvodnění, poškozená svodidla.
	422 987 579

	ŘSD
	I/35 MÚK Rádelský Mlýn
	Komplexní přestavba křižovatky. Je navrženo takové technické řešení, které odstraňuje dopravní závady a snižuje riziko dopravních nehod v řešené křižovatce. Zároveň přitom vylepšuje technické parametry křižovatky.
	408 408 000

	SŽ
	Modernizace TNS 
	Modernizace TNS Týniště nad Orlicí (Voklik) 
	397 832 445

	SŽ
	Oprava traťového úseku Železný Brod – Tanvald
	Předmětem díla je zhotovení stavby „Oprava traťového úseku Železný Brod – Tanvald“. Náplní díla je především oprava železničního spodku a svršku, opravy mostů, propustků, nástupišť a dalších částí železniční infrastruktury. 
	381 809 647

	ŘVC
	Úprava ohlaví PK Hořín 
	Předmětem plnění je realizace díla s názvem „Úprava ohlaví PK Hořín – Zhotovitel stavby“. 
	377 707 956

	ŘSD
	Přetěsňování spárořezu a sanace trhlin v CB/AB 2018-2021
	Předmětem zakázky jsou stavební práce spočívající v přetěsňování spár a v opravách trhlin či poškozených hran cementobetonového krytu nebo v opravách trhlin v asfaltové obrusné vrstvě na dálnicích.
	377 590 000

	ČEPS
	V460-modernizace na vyšší parametry (P.0460)
	V460-modernizace na vyšší parametry (P.0460), stavebně-montážní práce
	359 500 000

	ŘSD
	D1 Rekonstrukce vozovky km 189,5 - 193,8 vpravo a vlevo
	Vybourání úseků vozovky s původním CB krytem a nahrazení asfaltovými vrstvami. Výměna obrusné a ložní vrstvy v úsecích vozovky s AB krytem, opravy dil. závěrů a příslušenství na mostech, úpravy přejezdů SDP, opravy odvodnění, obnova bezpečnostních prvků aj. 
	354 999 906

	Statutární město Ostrava
	Rekonstrukce a modernizace DK Poklad II.
	Předmětem je realizace stavby „Rekonstrukce a modernizace Domu kultury Poklad“ v Ostravě – Porubě.
	354 986 020

	ČEPS
	V422 – modernizace (P.0444), realizace
	V422 – modernizace (P.0444), realizace 
	354 915 000

	SŽ
	Údržba, opravy a odstraňování závad u ST 
	Předmětem VZ je údržba, opravy a odstraňování závad u ST v obvodu OŘ Ústí nad Labem.
	343 063 857

	Dopravní podnik hl. m. Prahy
	Modernizace vzduchotechnických zařízení vybraných stanic metra
	Předmětem je rekonstrukce a modernizace zařízení a rozvodů vzduchotechniky stanic metra Dejvická, Malostr., Starom., Můstek A, Nám. Rep., Smích. nádr., Jinonice, Karl. nám., Muzeum C, Pankrác, Budějovická, Hl. nádr., včetně technologických zařízení ASDŘ technologie, elektro, ZTI a stavebních částí. 
	329 739 884

	Povodí Moravy, s.p.
	Revitalizace toku
	Dodávky služeb a prací souvisejících s předmětem zakázky „Bečva, km 44,135 – 45,855 - revitalizace toku, Skalička; Bečva, km 42,480 – 44,135 - revitalizace toku, Černotín“; zejm. revitalizace a podpora samovolné renaturace vodního toku a nivy, obnově ekostabiliz. funkcí vodních a na vodu vázaných ekosystémů.
	317 975 233

	ŘSD
	D8 Oprava vozovky od km 37,300 po km 48,300 L i P, Exit 35 P, Exit 45 L i P
	Výměna obrusné, ložné vrstvy v celé šíři dálnice a větví křižovatek a průjezdní komunikace odpočívky Siřejovice L, oprava poškozených svodidel vč. svodidel osazených v nesprávné výšce apod. 
	311 210 954

	Povodí Moravy, s.p.
	Olšava, Kunovice – protipovodňová ochrana města
	Provedení všech stavebních prací, vč. dodávek a služeb souvisejících. Jedná se zejména o novostavbu protipovodňových opatření (protipovodňové zdi a hráze) a dále o realizaci nového mostu přes řeku Olšavu.
	308 799 872

	Kraj Vysočina
	II/353 Nové Veselí – obchvat
	Předmětem veřejné zakázky jsou stavební práce spočívající zejména v provedení prací v souvislosti s realizací stavby II/353 Nové Veselí – obchvat v délce cca 5 063,682m. Silnice bude vybudována v kategorii S 9,5.
	299 108 599

	ŘSD
	I/52 Pasohlávky, most ev.č. 52-059
	Rekonstrukce mostu přes přelivný objekt v horní hrázi vodního díla Nové Mlýny na silnici I/52 u obce Pasohlávky. Stávající nosná konstrukce bude zdemolována a na jejím místě bude postavena nová nosná konstrukce tvořená spojitým nosníkem o 4 polích, s podporami v místech stávající spodní stavby.  
	294 873 604

	Olomoucký kraj
	Silnice II/366 Prostějov – přeložka silnice
	Předmětem veřejné zakázky jsou stavební úpravy a výstavba silnice II//366 o délce 3,140 km v úseku od stávající křižovatky sil. II/366 se sil. II/449 ve směru na Smržice po napojení na okružní křižovatku na ul. Olomoucká.
	294 497 893

	Kraj Vysočina
	Nemocnice Jihlava – Rekonstrukce stravovacího provozu a energocentra
	Jedná se o kompletní rekonstrukci stávajícího stravovacího provozu (pavilonu J) včetně jeho vybavení v areálu Nemocnice Jihlava, rekonstrukci a přístavbu hlavní trafostanice rovněž v areálu Nemocnice Jihlava.
	292 890 345

	Fyzikální ústav AV ČR
	Nový pavilon FZÚ, Na Slovance 
	Předmětem plnění je projektování, inženýrská činnost, výstavba a provedení zkušebního provozu budovy Nového pavilonu FZÚ. 
	287 960 547

	HZS hl. m. Prahy
	Výstavba HS HOLEŠOVICE, Argentinská 149, Praha 7 II.
	Předmětem veřejné zakázky bude zhotovení novostavby hasičské stanice v Holešovicích.
	285 385 663

	ŘSD
	Obnova VDZ na dálnicích 2016-2020
	Uzavření Rámcové smlouvy na dobu trvání 48 měsíců, na jejímž základě bude docházet k poskytování stavebních prací spočívajících v obnově vodorovného dopravního značení barvou nebo plastem dle požadavků na provedení a kvalitu stálého vodorovného dopravního značení a dopravních knoflíků na dálnicích.
	281 800 000

	ŘSD
	D1 SSÚD Přerov
	Zhotovení stavby areálu „D1 – Středisko správy a údržby dálnic Přerov“ situovaného na 86. km budoucí dálnice D1 0137 u Přerova. Dílo zahrnuje výstavbu administrativní budovy, provozních a garážových objektů, včetně technologického vybavení objektů a technologií k zabezpečení provozu SSÚD.
	279 795 717

	ŘSD
	D2 Rekonstrukce CB vozovky km 3,2 - 9,7 vpravo
	Celková výměna CB krytu v tl. 28 cm. Vybourání stávajícího CB krytu a betonáž nové CB vozovky v šířce 10,75 m.
	269 833 931

	ČZU v Praze
	Výukové centrum zpracování zemědělských produktů II.
	Předmětem veřejné zakázky je výstavba Výukového centra zpracování zemědělských produktů, který bude sloužit jako výukové centrum zpracování zemědělských produktů FAPPZ (Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních zdrojů).
	268 002 061

	Pardubický kraj
	NPK, a.s., Pardubická nemocnice, nová psychiatrie
	Předmětem zakázky je novostavba objektu oddělení psychiatrie a klinické psychologie včetně dvou podzemních kolektorů, napojení objektu na areálové rozvody, úpravy komunikací, přeložek areálových inženýrských sítí aj.
	262 797 562

	SŽ
	Oprava podél. a příč. profilu a odstranění vad kolejnic 2019-2021
	Předmětem zakázek zadávaných na základě rámcové dohody je provádění opravy podélného a příčného profilu pojížděné plochy kolejnic a odstranění vad a kontaktně–únavových vad kolejnic technologií broušení, frézování, hoblování. 
	260 000 000

	Ústecký kraj
	Nová komunikace u města Roudnice nad Labem
	Předmětem veřejné zakázky je výstavba nové komunikace. Jedná se o charakteristickou liniovou stavbu, která obsahuje čtyři okružní křižovatky a čtyři mostní objekty (tři jednopolové mosty a jeden třípolový).
	257 601 007

	SŽ
	GSM-R Votice – České Budějovice
	Vyhotovení Projektové dokumentace (PD) pro stavební povolení a realizace stavby: „GSM-R Votice – České Budějovice“. Stavba rozšiřuje stávající síť pozemních základnových stanic a rozsah tratí pokrytých signálem rádiové sítě GSM-R o cca 130 km v úseku Votice – České Budějovice. 
	251 988 840

	SŽ
	DOZ Praha Uhříněves – Praha hl.n. - Praha Vysočany
	Zhotovení stavby vč. projektové dokumentace stavby. V rámci stavby bude navrženo dálkové řízení trati z CDP Praha včetně dalších nutných souvisejících technologických a stavebních úprav.
	249 884 495

	ŘVC
	Zabezpečení podjezdných výšek na Vltavské vodní cestě I.b etapa: Vraňansko – Hořínský kanál 
	Předmětem plnění této veřejné zakázky je realizace díla „STAVBA 001 Silniční most na silnici III/24635 – Vrbno“ a realizace díla „STAVBA 002B Úprava hospodářských mostů, HM Zelčín“.
	248 876 987

	Povodí Vltavy, s.p.
	VD Hněvkovice – zabezpečení VD před účinky velkých vod
	Předmětem plnění veřejné zakázky je zajištění bezpečného převedení kontrolní povodně Q10 000 přes vodní dílo Hněvkovice, a to prostřednictvím zvýšení kapacity dvou přelivných polí bezpečnostního přelivu a úpravou plavební komory. 
	248 563 458

	MČ Praha 11
	Stavební úpravy objektu Nad Opatovem 2140, Praha 4
	Předmětem veřejné zakázky je zhotovení díla s názvem „Stavební úpravy objektu Nad Opatovem 2140, Praha 4“.
	247 000 418

	ČEPS
	V465/466 - modernizace (P.0484)
	V465/466 - modernizace - I. Etapa – realizace V465; V465/466 - modernizace – II. Etapa – realizace V466 (1. část); V465/466 - modernizace – III. Etapa – realizace V466 (2. část); V465/466 - modernizace - IV. Etapa – obnova ONS/SONS 
	245 500 000

	Dopravní podnik hl. m. Prahy
	Modernizace osvětlení tunelů a silových rozvodů mezi st. Kačerov a Háje
	Předmětem plnění veřejné zakázky je realizace stavebních prací dle projektové dokumentace pro provádění stavby.
	244 949 751

	Statutární město Kladno
	Výstavba a rekonstrukce chodníků a parkovišť
	Předmětem veřejné zakázky na stavební práce je výstavba a rekonstrukce chodníků v rozsahu a v souladu se zadávacími podmínkami.
	240 000 000

	Statutární město Kladno
	Rámcová smlouva na běžnou a souvislou údržbu pozemních komunikací 
	Předmětem plnění veřejné zakázky jsou stavební práce, a to na běžnou a souvislou údržbu pozemních komunikací na území Statutárního města Kladno v rozsahu a v souladu se zadávacími podmínkami.
	240 000 000

	Středisko společných činností AV ČR
	Stavební úpravy hlavní budovy Zámeckého hotelu 
	Předmětem díla jsou stavební úpravy stávající hlavní budovy Zámeckého hotelu Třešť.
	238 961 075

	MV ČR
	Novostavba administrativní budovy a garáží 
	Novostavba administrativní budovy a garáží Praha 6 - Veleslavín – realizace stavby.
	238 234 548

	Dopravní podnik hl. m. Prahy
	Modernizace stanice metra Opatov
	Předmětem plnění této veřejné zakázky je provedení stavby „Modernizace stanice metra Opatov“.  
	237 989 458

	KSÚS Středočeského kraje
	II/101 Brandýs nad Labem – přeložka – část obchvat Zápy 
	Vymístění silnic II/101 a III/10160 z intravilánu obce Zápy. Přeložka silnice II/101 je navržena v délce 1,639km v uspořádání silniční kategorie S9,5/70. Do okružní křižovatky je napojena přeložka silnice II/245 v délce 1,120km v uspořádání kategorie S7,5/50. V rámci stavby je nutné vybudovat dva mostní objekty. 
	236 240 806

	Ústecký kraj
	Střední škola stavební Teplice-dostavba areálu-I. etapa-2.část
	Předmětem veřejné zakázky je dostavba areálu školy o další dva objekty: 
SO 09 - objekt odborného výcviku pro obory zedník a truhlář a SO 11 Hlavní objekt – obory obchodu a služeb a centrální šatny.
	233 000 663

	Povodí Moravy, s.p.
	Bečva, Hranice – rekonstrukce jezu a rybí přechod
	Předmětem veřejné zakázky je provedení všech stavebních prací, vč. dodávek a služeb souvisejících s realizací stavby. Stavební práce spočívají zejména ve zkapacitnění stávajícího jezu o jedno jezové pole, dále v rekonstrukci strojní části dvou stávajících jezových polí a výstavbě rybího přechodu.
	230 948 340

	"Svazek vodovodů a kanalizací" měst a obcí
	Pitná voda Jedovnicko
	Předmětem veřejné zakázky je vybudování přivaděčů, souvisejících vodovodních řadů a propojů pitné vody v celkové délce cca 16 459 m. Součástí zakázky je výstavba nové ÚV Jedovnice, nového vodojemu, nová nádrž u vodojemu, vystrojení nového vrtu, úpravy na stávajících vrtech aj.
	227 983 739

	ŘSD
	Opravy CBK na dálnicích 2018–2021
	Předmětem rámcových dohod na dobu trvání 48 měsíců bude poskytování stavebních prací, spočívajících v opravách cementobetonových krytů vozovek na dálnicích. 
	227 289 168

	MF ČR
	Asanace a rekultivace kalových nádrží Dolu Lazy III., IV., a V. etapa v k.ú. Orlová – Lazy společnosti OKD, a.s.
	Předmět plnění je dán projektovou dokumentací s názvem "Asanace a Rekultivace Kalových nádrží Dolu Lazy III., IV., V. etapa, a spočívá v provedení sanace a následně technické a biologické rekultivace území – údržba zeleně. 
	221 690 072

	SÚS Plzeňského kraje, p.o.
	II/169 a II/145 Dlouhá Ves – Radešov, úsek B a C
	Předmětem veřejné zakázky je provedení rekonstrukce silnic. Součástí stavby je odvodnění komunikace, rekonstrukce mostů, rekonstrukce nábřežní římsy, rekonstrukce propustků, stabilizace pravého okraje vozovky a nezpevněné krajnice, úprava autobusových zastávek atp. Celková délka úseků je 5303,25 m. 
	219 991 585

	České dráhy
	Výstavba opravárenské haly Maloměřice
	Předmětem veřejné zakázky je výstavba nové opravárenské haly v areálu provozní jednotky Maloměřice Depa kolejových vozidel Brno.
	219 972 504

	SŠ – Centrum odborné přípravy technicko-hospodář.
	Rekonstrukce budovy školy Českobrodská 362/32a, Praha 9
	Předmětem veřejné zakázky je vypracování prováděcí dokumentace a následně komplexní rekonstrukce budovy školy.
	219 844 995

	HZS Kraje Vysočina
	Výstavba CPS Havlíčkův Brod typu C1– spolufinancováno z IROP II
	Předmětem veřejné zakázky je novostavba Centrální požární stanice typu C1. Budou také prováděny následující navazující stavební objekty: čerpací místo PHM, kryté stání a odpadové nádoby, oplocení, zpevněné plochy a sadové úpravy.  
	217 851 067

	ŘSD
	I/27 Plzeň, Třemošenský rybník – Orlík
	Výstavba čtyřpruhé silnice I/27 v úseku mezi Plzní a Třemošnou. Silnice bude kategorie S20,75/80. V rámci stavby budou vybudovány dva mostní objekty: jednopolový most přes biokoridor a lesní cestu a lávka, která převádí pěší a cyklisty přes hlavní trasu a železniční trať.
	216 497 516

	Úřad práce ČR
	ÚP ČR – Liberec – rekonstrukce administrativní budovy 
	Předmětem zadávacího řízení je uzavření smlouvy mezi zadavatelem a dodavatelem, jejímž předmětem jsou stavební práce. Nízký objekt bývalého textilního závodu Elitex bude adaptován na novou funkci administrativy Krajské pobočky Úřadu práce v Liberci a Kontaktního pracoviště Liberec.
	214 883 792

	Jihočeský kraj
	Oprava a modernizace komunikací SFDI 2019
	Předmětem této veřejné zakázky je oprava 21 úseků komunikací II. a III. třídy v sedmi okresech Jihočeského kraje. Celková délka těchto opravovaných komunikací je 47,142 km
	210 308 931

	Zoologická zahrada hl. m. Prahy
	Nový pavilon goril
	Předmětem veřejné zakázky je vybudování nového pavilonu goril v Zoo Praha.
	209 988 776

	Letiště Praha
	Rekonstrukce TWY B1 a B2
	Realizace kompletní rekonstrukce vozovky TWY B1 a TWY B2, včetně úpravy aktivní zóny podloží vozovky, výměnu štěrbinových žlabů a montáž a remontáž zapuštěných návěstidel světelných zabezpečovacích zařízení SZZ.
	208 900 000

	Olomoucký kraj 
	SMN a.s. – o. z. Nemocnice Šternberk – Interní pavilon
	Realizace novostavby nového pavilonu interny, kterou tvoří 4 nadzemní podlaží a jedno technické podzemní podlaží. Plochá střecha je opatřena fotovoltaickými panely a celý objekt je řešen v tzv. pasivním energetickém standardu. 
	208 856 400

	Statutární město Plzeň
	Odkanalizování Koterova
	Předmětem zakázky je realizace stavebních prací, spočívajících ve výstavbě oddílné dešťové a splaškové kanalizace vč. rekonstrukce a dobudování dopravní infrastruktury, v zásobování obce pitnou vodou, v rekonstrukci stávající vodovodní sítě a ve výstavbě nového vodovodního řadu.
	208 497 499

	Město Tábor
	Centrum pro seniory v Táboře
	Předmětem veřejné zakázky zahrnuje zejm. demolici stávajících objektů bývalé ZZS, novostavbu domu s pečovatelskou službou, novostavbu domova pro seniory, komunikace, parkoviště a zpevněné plochy, altán, sadové úpravy atd. 
	207 607 813

	Dopravní podnik hl. m. Prahy
	Výměna dřevěných pražců za železobeton. v tunelech na trati metra A a C
	Předmětem rámcové dohody, resp. předmět jednotlivých dílčích plněních poskytnutých na základě jednotlivých dílčích smluv bude spočívat ve výměně dřevěných pražců za železobetonové v tunelech na trati metra A a C.
	200 000 000

	ŘSD
	Rámcová smlouva na GTP
	Předmětem této veřejné zakázky je uzavření rámcové smlouvy na poskytování stavebních prací na realizaci geologických průzkumů staveb pozemních komunikací.
	200 000 000

	Středočeský kraj
	II/606 VELKÁ DOBRÁ – NOVÉ STRAŠECÍ, REKONSTRUKCE SILNICE A MOSTŮ
	Jedná se rekonstrukci pozemní komunikace II. třídy č. 606 na úseku 15 341m. Rekonstrukce zahrnuje především výměnu krytu vozovky, lokální vysprávky podkladních vrstev vozovky, opravy stávajících mostů i nahrazení některých starých mostů novými konstrukcemi, terénní úpravy aj.
	198 894 304

	Statutární město Frýdek-Místek
	Frýdek-Místek – odkanalizování místních částí Chlebovice, Skalice, Zelinkovice a Lysůvky
	Předmětem veřejné zakázky je výstavba splaškové kanalizace v místních částech města Frýdek-Místek. Celkem je tedy předmětem plnění 31 607,8 m kanalizace včetně odboček pro přípojky.
	197 959 360

	Středočeský kraj
	II/191 Rožmitál pod Třemšínem – hr. kraje
	Předmětem stavby je rekonstrukce pozemní komunikace 2. třídy č. II/191 v úseku mezi provozním staničením km 0,833 a km 11,595. Součástí stavby je také rekonstrukce 2 mostů na trase. 
	197 162 926

	Královéhradecký kraj
	SMARTmuzeum: modernizace depozitářů, technického a technologického zázemí Muzea východních Čech v Hradci Králové
	Předmětem veřejné zakázky je provedení rekonstrukce stávajícího objektu Gayerových kasáren a realizace přístavby ke stávajícímu objektu.
	196 298 238

	ŘSD
	I/37 Osová Bítýška, obchvat
	Předmětem zakázky je obchvat obce osová Bítýška v délce 2,834 km a kategorii S 9,5/80.
	195 305 694

	„Svazek vodovodů a kanalizací“ – měst a obcí
	Olomučany – splašková kanalizace
	Předmětem plnění veřejné zakázky je komplexní zhotovení díla v rozsahu a podle PROJEKTU, SMLOUVY a POVOLENÍ.
	193 859 172

	ŘSD
	D5 Oprava AB vozovky v km 20,0 - 14,5 L
	Oprava vozovky (rozsah dle diagnostiky), obnova sčítačů dopravy v km 16,2, včetně křižovatkové větve EXITU 18 lokální výtluky, podélné a příčné trhliny, místy rozpad vozovky
	185 000 000

	ŘSD
	Rámcová dohoda na diagnostiku vozovek
	Předmětem plnění veřejné zakázky na uzavření rámcové dohody na dobu trvání 48 měsíců je realizace jednotlivých dílčích zakázek na stavební práce spočívající ve vyhotovení diagnostických průzkumů vozovek dle potřeb zadavatele.
	185 000 000

	ŘSD
	I/37 Pardubice – Palackého, dostavba
	Předmětem stavby je dostavba stávající mimoúrovňové křižovatky do tvaru plnohodnotné deltovité křižovatky. 
	184 897 260

	SŽ
	Rekonstrukce fasády v žst. Praha hl. n.
	Rekonstrukce historického objektu se týká střechy, střešní konstrukce, 
kamenických a klempířských prvků, obnovy vnějšího pláště, vč. výplní otvorů a 
nového hromosvodného vedení. 
	183 997 494

	Olomoucký kraj
	II/447, Strukov – Šternberk
	Předmětem plnění veřejné zakázky je oprava úseku silnice II. třídy č. 447 na trase Strukov – Šternberk. Délka navrženého úseku je cca 8,8 km. V obci Žerotín bude v rámci rekonstrukce vybudována i nová dešťová kanalizace.
	183 898 649

	Statutární město Plzeň
	Sportovní areál Prokopávka – revitalizace, rekonstrukce a přístavba
	Předmětem zakázky je zejm. rekonstrukce stávajícího objektu sloužícího pro účely restaurace, ubytovny, šatnového zázemí a sport. haly s integrovanou tribunou fotbal. hřiště, dále vybudování parkoviště a malé tělocvičny, jakož i vybudování nových inženýr. sítí, rekonstrukci fotbal. hřiště aj.
	183 350 668

	MERO ČR, a.s.
	Nátěry nádrží na CTR 2020-2023
	Předmětem veřejné zakázky je uzavření rámcové smlouvy o dílo pro provádění nátěrů nádrží na centrálním tankovišti ropy („CTR“) v Nelahozevsi.
	183 000 000

	Královéhra-decký kraj
	Výstavba konsolidovaných laboratoří a Transfúzního oddělení v Oblastní nemocnici Trutnov a. s. III.
	Předmětem veřejné zakázky je realizace stavebních prací a souvisejících služeb a dodávek spočívajících v realizaci projektu Výstavba konsolidovaných laboratoří a Transfúzního oddělení v Oblastní nemocnici Trutnov a. s.
	182 931 709

	SŽ
	Zvýšení rychlosti v žst. Prosenice
	Cílem stavby je zvýšení traťové rychlosti, zkrácení jízdních dob, zajištění bezpečnosti provozu, zajištění bezpečného provozu, zajištění požadavků interoperability a provozní ověření spolehlivosti výhybek.
	181 846 341

	ŘSD 
	I/33 Česká Skalice – Kleny, oprava silnice
	Oprava vozovky: SO 101 Oprava silnice I/33 v úseku km 24,544 - 30,400; SO 102 Obnova krytových vrstev I/33 v úseku km 30,400 – 32,109 
	178 871 179

	Svaz vod. a kanalizací Žďársko
	Hamry nad Sázavou – kanalizace
	Předmětem veřejné zakázky je výstavba splaškové kanalizace v délce cca 14 286 m, z toho cca 8 490 m kanalizačních stok, cca 3 802 m výtlaku, cca 1 727 m odboček pro domovní přípojky, 235 m tlakové kanalizace atp. 
	178 790 500

	Svazek obcí pro vodovody a kanalizace Šlapanicko
	Šlapnicko – posílení skupinového vodovodu, II. etapa
	Předmětem veřejné zakázky je výstavba rozvodů vodovodů v celkové délce cca 17 715 m a výstavba či úpravy 6 vodojemů a související práce a činnosti. 
	175 799 500

	Oblastní nemocnice Mladá Boleslav
	Stavba parkovacího domu 
	Předmětem veřejné zakázky je stavba parkovacího domu v areálu Oblastní nemocnice Mladá Boleslav, a.s., nemocnice středočeského kraje.
	173 898 680

	Ústecký kraj
	Rekonstrukce silnice II/265 Krásná Lípa – Velký Šenov
	Předmětem veřejné zakázky je rekonstrukce komunikace II/265 v délce celkem 16,162 km. Navržena je rekonstrukce krytu, dále se jedná o rekonstrukci stávajících propustků, mostů, odvodnění a opěrných zdí. 
	173 119 929

	SŽ
	Udržovací práce na nástupištích a nemovitostech SŽ
	Úklid vybraných prostor, nástupišť a kolejiště, vysypání košů a jejich desinfekce, sekání travnatých ploch, odstraňování sněhu a ledu a posyp ledu v prostoru administrativních budov, železničních stanic, zastávek a jejich okolí.
	171 139 140

	Obec Bořetice
	„Výstavba kanalizace a ČOV v obci Bořetice“
	Výstavba kanalizace a ČOV v obci Bořetice
	168 999 000

	Statutární město Brno, MČ Brno-Líšeň
	„Modernizace a rekonstrukce bytů v bytových domech v Brně-Líšni IV. etapa“
	Předmětem veřejné zakázky je provést stavební práce spočívající v realizaci modernizace a rekonstrukce bytových domů ve vlastnictví MČ Brno – Líšeň, včetně dodávky, montáže a instalace přístupového a kamer. systému. 
	166 500 000

	Nemocnice Rudolfa a Stefanie Benešov
	Komplexní rehabilitační centrum
	Předmětem veřejné zakázky je realizace stavby Komplexního rehabilitačního centra, včetně prací a činností souvisejících, v areálu zadavatele v Benešově.
	164 541 206

	Statutární město Ostrava
	Kanalizace splašková Plesná – II. etapa, II. část
	Předmětem této nadlimitní veřejné zakázky je kompletní zhotovení stavby „Kanalizace splašková Plesná – II. etapa, II. část“. 
	163 900 000

	ŘSD
	D10 PS Hlavenec – Tuřice, oprava vozovky
	Dojde k opravě povrchu vozovky komunikace. V rámci stavebních prací bude řešeno odvodnění komunikace (otevřené příkopy, rigoly, nezpevněné krajnice), výměna směrových sloupků, svislých dopravních značek, ocelových svodidel vpravo a obnova vodorovného dopravního značení plastem atd.
	161 775 880

	Dobrovolný svazek obcí Povaloví
	POLU – stoková síť, 2. část – obec Polkovice, oplocany, Lobodice
	Předmětem veřejné zakázky výstavba kanalizace pro obec Polkovice, Oplocany, Lobodice. 
	157 398 364

	Vodovody a kanalizace Znojemsko, dobrovolný svazek obcí
	SV DAMNICE – ZAJIŠTĚNÍ KVALITY PITNÉ VODY – II. etapa
	Předmětem plnění veřejné zakázky je výstavba a rekonstrukce vodohospodářské infrastruktury.
	157 291 123

	Vodovody a kanalizace Přerov, a.s.
	„Dodavatel stavby „ČOV a kanalizace Čekyně, Dolní Újezd, Lhotka“
	Předmětem veřejné zakázky je zhotovení projektu „ČOV a kanalizace Čekyně, Dolní Újezd, Lhotka“ – celý projekt se stává z několika projektů: 1. část: Kanalizace a ČOV Čekyně, 2. část: Kanalizace Dolní Újezd, Skoky, Staměřice - I. etapa a II. etapa, 3. část: Hranice – doplnění splaškové kanalizace, Lhotka. 
	155 074 141

	Město Benešov
	Dopravní terminál Benešov
	Jedná se o novostavbu terminálu Benešov v rozsahu výpravní budovy, prodloužení podchodu, zastřešení nástupišť, oplocení a sadové úpravy. 
	154 858 757

	Ústav hematologie a krevní transfuze
	Rekonstrukce budovy A a D
	Předmětem veřejné zakázky je rekonstrukce budovy A Ústavu hematologie a krevní transfuze v Praze a výstavba nové budovy D, která bude propojena s budovou A chodbou v 1. PP. Stavba je umístěna v památkově chráněném území, v památkové rezervaci a jedná se o nemovitou kulturní památku.
	154 828 717

	Město Šternberk
	VÝSTAVBA KRYTÉHO BAZÉNU – ŠTERNBERK
	Předmětem veřejné zakázky je zhotovení stavby a poskytnutí souvisejících projektových činností.
	154 200 000

	ŘSD
	Oprava stavební a technologické části tunelu Valík
	Potřebou zadavatele je sanace závad na stavební a technologické části tunelu Valík, které omezují bezpečnost provozu tohoto tunelu. 
	150 173 299

	ŘSD
	Obnova protismykových vlastností vozovek na dálnicích 2016-2020 část 1
	Předmětem veřejné zakázky je uzavření rámcové smlouvy na dobu trvání 48 měsíců, na jejímž základě bude docházet k poskytování stavebních prací spočívajících v obnově protismykových vlastností vozovek na dálnicích.
	150 000 000

	SŽ
	Údržba, opravy a odstraňování závad u ST 2019 - ST Pz
	Předmětem řízení na uzavření rámcové dohody je realizace údržbových prací na železničním svršku a spodku a práce s tím související. Dále i budou prováděny opravné práce s údržbou přímo související, a to i při mimořádných událostech.
	149 999 999

	KSÚS Karlovarského kraje
	II/210 Modernizace silnice lom – Podstrání
	Předmětem projektu je modernizace úseku silniční komunikace II/210 km 43,770 – 48,500 včetně mostu ev. č. 210-022.
	148 978 439

	SÚS Pardubického kraje
	Modernizace silnice II/358 Litomyšl – Česká Třebová
	Předmětem plnění je modernizace silnice II/358 v délce cca 11,970 km v úseku Litomyšl – Němčice – Zhoř – Česká Třebová. 
	148 047 801

	Jihočeský kraj
	Modernizace komunikací II. třídy (P11)
	Předmětem této veřejné zakázky je modernizace komunikací II. třídy v Jihočeském kraji v celkové délce 11,926 km. 
	145 869 079

	Tělovýchovná zařízení města Tábora 
	NOVOSTAVBA VÍCEÚČELOVÉ SPORTOVNÍ HALY V AREÁLU STADIONU MÍRU
	Demolice stávající haly; novostavba víceúčelové sportovní haly. Objekt je navržen za účelem zřízení víceúčelové moderní haly pro míčové sporty s atletickým koridorem a plnohodnotným hygienickým zázemím jak pro sportovce, tak pro diváky haly. 
	144 584 980

	SŽ
	Rekonstrukce přejezdů na trati Rybniště – Varnsdorf
	Předmětem Díla „Rekonstrukce přejezdů na trati Rybniště – Varnsdorf“ je zhotovení Projektové dokumentace stavby a zhotovení souboru staveb: 1) „Rekonstrukce přejezdů v km 0,180, v km 0,566 a v km 1,258“, 2) „Rekonstrukce přejezdů v km 2,242 a v km 2,821“, 3) „Rekonstrukce přejezdů v km 3,050, v km 3,213 a v km 3,375“, 4) „Rekonstrukce přejezdů v km 3,890; v km 4,360 a v km 4,595“, 5) „Rekonstrukce přejezdů v km 4,890; v km 5,164 a v km 5,375 včetně TZZ“, 6) „Rekonstrukce přejezdů v km 6,062; v km 6,284 a v km 6,577“, 7) „Rekonstrukce přejezdů v km 6,969; v km 7,213 a v km 7,527“, 8) „Rekonstrukce přejezdů v km 7,945 a v km 8,554“.
	143 878 500


Zdroj: http://www.isvz.cz/ISVZ/Podpora/ISVZ_open_data_vz.aspx	

	 
str. 85/156


image11.png

image12.png

image13.png

image14.png

image15.png

image16.png

image17.png

image18.png

image19.png

image20.jpeg

image21.png

image22.png

image23.png

image24.png

image25.png

image26.png

image27.png

image28.png

image29.png

image30.png

image31.png

image32.png

image33.png

image34.png

image35.png

image36.png

image37.png

image38.png

image39.png

image40.png

image41.png

image42.png

image43.png

image44.png

image45.png

image46.png

image47.png

image48.png

image49.png

image50.png

image51.png

image52.png

image53.png

image54.png

image55.png

image56.png

image57.png

image58.png

image59.png

image60.png

image61.png

image62.png

image63.png

image64.png

image65.png

image66.png

image67.png

image68.png

image69.png

image70.png

image10.png