Smlouvy Dotace Platy Úřady Zakázky Sponzoři & firmy Kauzy, analýzy
❤ Podpořte nás Přihlásit se Registrace

Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Celý záznam ALBSCEHBTWBV najdete zde


                V.
VYPOŘÁDÁNÍ PŘIPOMÍNEK K MATERIÁLU S NÁZVEM:
Návrh věcného záměr zákona o správě informací o stavbě a informačním modelu stavby a vystavěného prostředí
Dle Jednacího řádu vlády byl materiál rozeslán do meziresortního připomínkového řízení dopisem ministra průmyslu a obchodu dne 17.5.2022, s termínem dodání stanovisek do 7.6.2022. Vyhodnocení tohoto řízení je uvedeno v následující tabulce:
	Resort
	Připomínky
	Vypořádání

	Ministerstvo školství
	Zásadní připomínky:
1. K materiálu, část B, kapitola III. na str. 21: Ve druhém odstavci na předmětné straně materiálu se zmiňuje zavádění informačního modelování staveb (BIM) do vzdělávání. V této souvislosti upozorňujeme, že v systému Národní soustavy kvalifikací (NSK) je od roku 2021 vytvořeno, a tudíž i použitelných, 9 profesních kvalifikací souvisejících s daným oborem, které jsou rovněž součástí vzdělávání v ČR, a to v oblasti dalšího vzdělávání podle zákona o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání. Požadujeme uvedenou skutečnost v materiálu zohlednit, neboť jde o další z možností získávání odborné způsobilosti a zvyšování kvalifikace na trhu práce. Národní soustava kvalifikací je ve značné míře vázána na obory vzdělání, a tudíž v oblasti středního odborného školství i na školský zákon.

	Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO
Informace o NSK je v návrhu zohledněna. 
Do textu je doplněna věta „BIM je také obsaženo v sytému Národní soustavy kvalifikací („NSK“), kde je od roku 2021 vytvořeno 9 profesních kvalifikací souvisejících s daným oborem (například Koordinátor BIM pro facility management, Specialista BIM pro provádění staveb, Koordinátor BIM pro kontrolu provádění stavby z pozice stavebníka atp.)“.

	
	Připomínky:
2. K materiálu: Doporučujeme informační modelování staveb (BIM) jako součást vzdělávání ve stavebnictví zařadit i na úrovni vyššího odborného školství, které vzdělává podle akreditovaných vzdělávacích programů. Tyto programy vycházejí z aktuálních potřeb na trhu práce.

Jednáním o připomínkách je za Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy pověřen Mgr. Bc. Vlastislav Svoboda, LL.M. z odboru legislativy (tel. 234812179, email: Vlastislav.Svoboda@msmt.cz).
Poznámka:
Připomínkové místo přijalo vypořádání předkladatele v rozsahu, v jakém mu bylo zasláno.
	Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO
Předkladatel vítá zájem MŠMT rozšiřovat aktivity v této oblasti. Předmětná kapitola nicméně popisuje již implementované a existující studijní programy. Zařazení vzdělávání v oblasti BIM do vzdělávacích programů je v gesci Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy.  Předkladatel aktivity v oblasti vzdělávání BIM odborně podpoří, například prostřednictví platformy EDU BIM vedenou Agenturou ČAS. 

	ÚZSI
	1. V rámci hodnocení dopadů regulace je uvedeno, že návrh nebude mít dopad na bezpečnost a obranu státu. Z návrhu však současně vyplývá, že povinnými subjekty jsou i zpravodajské služby, v jejichž případě je však stavební dokumentace týkající jimi používaných objektů utajovanou informací. Z návrhu je ale zřejmé, že předkladatel vůbec nepočítá s možností, že by dokumenty, jichž se návrh týká, byly utajovanými informacemi podle zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informacích a o bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů.

Na rozdíl od předkladatele se proto domníváme, že návrh bude mít ve stávající podobě zásadní dopady na bezpečnost a obranu státu, neboť zveřejnění podrobných informací o objektech zpravodajských služeb či jiných objektech důležitých pro bezpečnost nebo obranu státu, může bezprostředně ohrozit bezpečnost těchto státních orgánů, jejich činnosti a jejích příslušníků a následně i bezpečnost České republiky.

Považujeme proto za nezbytné, aby se návrh s uvedenými skutečnostmi vypořádal, zejména aby se zabýval tím, zda a za jakých podmínek budou v příslušných informačních systémech zpracovávány utajované informace, případně aby byly stavby důležité pro obranu a bezpečnost státu vyňaty z předmětu regulace připravovaného zákona. 

Tyto připomínky jsou zásadní.
V souladu s usnesením vlády č. 343/D z roku 2015 žádáme o separátní vypořádání připomínky, resp. vypořádání pouze za účasti zástupců zpravodajských služeb a Ministerstva vnitra.
Kontakt na zpracovatele: legislativa@uzsi.cz

Poznámka:
Text VZZ o BIM byl upraven tak, jak požadovalo připomínkové místo (ÚZSI, BIS).

	AKCEPTOVÁNO/VYSVĚTLENO
Obecně lze říci, že ukládání či vkládání dat se neděje ve veřejném prostředí, společné datové prostředí znamená, že se jedná o datové prostředí poskytované zadavatelem (cloud či on-premise řešení), který určuje jeho bezpečnostní model přístupových práv, a je sdílené osobami či subjekty, které se podílí na konkrétním stavebním projektu. Pokud by nicméně i toto mělo znamenat pro bezpečnost překážky, lze stanovit výjimky pro tento druh staveb. A to například tímto způsobem: U staveb, které by spadaly do působnosti jiného stavebního úřadu podle nového stavebního zákona, nebude společné datové prostředí v BIM sdíleno se všemi členy projektového týmu, ale bude zajištěno takové řešení, aby bylo ukládání těchto dat řešeno v souladu s bezpečnostními pravidly a postupy, příp. aby k příslušné části informací měly přístup pouze osoby s odpovídající bezpečnostní způsobilostí.
Zhodnocení na bezpečnost nebo obranu státu bude doplněno v souladu s touto připomínkou.
„Stavby důležité pro obranu státu ve smyslu § 43 zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění pozdějších předpisů, či stavby, ohledně kterých jsou informace s nimi spojené, byť i jen z části utajované podle zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů, budou z povinnosti modelovat v BIM vyňaty. Navrhovaná úprava nebude mít dopad na dosavadní právní předpisy týkající se ochrany utajovaných informací, či z oblasti veřejné bezpečnosti. Stávající ochrana objektů tam, kde není vhodné sdílet veřejně dostupná data, zůstane zachována. Správa dat o budovách bude probíhat také v souladu s právními předpisy týkající se kybernetické bezpečnosti.“


	Ministerstvo zahraničních věcí
	K působnosti budoucího zákona o BIM
1. MZV žádá o udělení výjimky z povinnosti použití metody BIM při realizaci staveb v zahraničí, a to z následujících důvodů:
Při realizaci stavebních prací v zahraničí není možné zabezpečit požadavky plynoucí z věcného záměru zákona týkající se zejména požadavků na zpracování, sdílení datových modelů v rámci společného datového prostředí se zahraničními účastníky procesu z důvodu rozdílného právního prostředí a jiných normových požadavků na zpracování projektové dokumentace a její schvalování, a to co do obsahu i formy, obdobně to platí i při realizaci stavebních prací. 
V případě zachování povinnosti metody BIM v budoucím návrhu zákona i pro realizaci stavebních prací v zahraničí bychom byli nuceni zpracovávat projektové podklady dle metody BIM a zároveň bychom museli zpracovávat projektové podklady dle specifických požadavků jednotlivých států. To by ve svém důsledku mohlo vést k neefektivnímu vynakládání finančních prostředků. 
Problematika byla neformálně konzultována s MPO (konkrétně s ředitelem Odboru stavebnictví a stavebních hmot MPO Ing. Petrem Serafínem). 
Tato připomínka je zásadní.

Kontaktní osoba: JUDr. Anna Syková, Ph.D., anna_sykova@mzv.cz, tel. 224 182 677, Ing. Petr Touš, petr_tous@mzv.cz, 224 182 521.

Poznámka:
Připomínkové místo přijalo vypořádání předkladatele v rozsahu, v jakém mu bylo zasláno.

	AKCEPTOVÁNO 
V zákoně o BIM bude stanovena výjimka z povinnosti použití metody BIM při realizaci staveb v zahraničí. 
Bude doplněn následující text do bodu C.II.3. 
Personální působnost zákona:
„Z hlediska územní působnosti zákon stanoví, že se povinnost vztahuje na realizaci staveb na území České republiky. Výjimku tedy budou mít stavby mimo území České republiky, neboť by se taková povinnost mohla dostat do kolize s právním řádem státu, kde se předmětná stavba nachází.“

	Jihomoravský kraj
	Zásadní připomínky (KrÚ JmK, Odbor dopravy)
1. V RIA se sice několikrát konstatuje, že liniové stavby mají oproti pozemním svá specifika, ale nejsou nijak rozvedena či dokonce zhodnocena. A to přes to, že obsahuje seznam staveb ŘSD a SŽ, na které se metodika BIM (částečně) uplatňuje. Ještě přede dvěma lety se na uváděném celoživotním vzdělávání na VŠ problematika liniových staveb nebrala příliš v potaz.

Mgr. Martin Maleček v.  r., člen Rady Jihomoravského kraje

Poznámka:
Připomínkové místo přijalo vypořádání předkladatele v rozsahu, v jakém mu bylo zasláno

	VYSVĚTLENO
Zásady BIM platí pro všechny stavby, případná specifika jsou průběžně konzultována se SFDI jako určeným gestorem Ministerstva dopravy. Tato fáze legislativního procesu spočívá aktuálně ve zpracování věcného záměru zákona, který má v obecných rysech nastínit budoucí právní úpravu vč. povinností konkrétních subjektů s tím, že detailnější úprava je ponechána na další fáze legislativního procesu. Předkladatel je v dlouhodobém pracovním kontaktu s Ministerstvem dopravy, resp. SFDI, se kterým jsou specifika dopravních staveb řešena a budou zohledněna v rámci přípravy paragrafového znění zákona. 

	OKOM
	Připomínky a případné návrhy změn: 
1. K části B, bod I. 
Předkladatel dále uvádí, že řešení pro společné datové prostředí si lze představit jako online databázi (např. cloudovou platformu), do které budou přispívat svým dílem všichni účastníci stavebního procesu. Zde je nutné upozornit na unijní úpravu fungování cloudů, kdy je provozovatelem subjekt veřejné správy anebo soukromá osoba pověřená subjektem veřejné správy ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1148 ze dne 6. července 2016 o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně bezpečnosti sítí a informačních systémů v Unii a s tím spojená problematika toku neosobních údajů ve smyslu úpravy v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1807 ze dne 14. listopadu 2018 o rámci pro volný tok neosobních údajů v Evropské unii. 
Požadujeme vyjasnit a případně věcný záměr doplnit.
	AKCEPTOVÁNO

Text věcného záměru doplněn o uvedenou směrnici (a to jak v části B. I., tak v úvodním výčtu právních předpisů v části A.c).

	
	2. K části C, bod II. podbod 9. 
Z oblasti ochrany autorského práva je pro návrh relevantní zejména směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/790 ze dne 17. dubna 2019 o autorském právu a právech s ním souvisejících na jednotném digitálním trhu a o změně směrnic 96/9/ES a 2001/29/ES. Jelikož ze základního konceptu vyplývá, že v informačním modelu stavby vznikne základ digitálního dvojčete stavby obsahujícího důležité informace využitelné během celého životního cyklu stavby, nezbytné bude, aby zákon detailně upravil nakládání a zpřístupňování „digitálního dvojčete“, jelikož půjde o dílo ve smyslu autorského práva a také výše uvedené směrnice. Požadovali bychom doplnit do věcného záměru předpokládaný režim vytěžování pro účely vědeckého výzkumu třeba v rámci výuky na technických univerzitách, jednak v Česku a dále v zahraničí, ve smyslu článku 3 výše zmíněné směrnice (§ 39d a související autorského zákona). Také by bylo zajímavé vědět, zda zákon upraví režim tzv. „prodeje digitální dvojčete“, s tím, že by si ho kupující strana mohla vystavět v podstatě v režimu licence. Nakonec s tím souvisí také otázka obecného veřejného zpřístupnění díla – „digitálního dvojčete“. 
Věcný záměr tyto praktické otázky prozatím opomíjí, je vhodné je doplnit. 
	AKCEPTOVÁNO A DOPLNĚNO
Text věcného záměru je doplněn o bližší vysvětlení z pohledu autorského práva. Text v části duševního vlastnictví (C.II.9.) bude znít následovně:
„Je třeba od sebe odlišovat jednotlivé prvky informačního modelu stavby od právní povahy samotného informačního modelu jako celku. Informační model stavby může mít různou právní povahu podle okolností daného případu, kdy bude záležet na mnoha proměnných. 
Může se jednat jak o databázi chráněnou právem duševního vlastnictví, tak o (prostou) databázi, která nespadá pod takovou ochranu. U databází rozlišujeme tyto druhy:
1) Databázi jako pravé autorské dílo souborné - § 2 odst. 1 a 5 autorského zákona (AutZ);
2) Databázi jako autorské (quasisouborné) dílo - § 2 odst. 2 AutZ; 
3) Zvláštní právo pořizovatele (sui generis) databáze - § 88-94 AutZ;
4) Prostou (netvůrčí, neautorskou) databázi.
Posledně zmíněná prostá databáze nepodléhá ochraně práva duševního vlastnictví, a ani není explicitně upravena občanským zákoníkem (OZ). S ohledem na široké pojetí věci v občanském zákoníku (§ 489) se prostá databáze považuje za věc v právním smyslu. Prosté databáze však nemohou být předmětem vlastnického práva v subjektivním smyslu (§ 1012 OZ), ale mohou být předmětem pro práva závazková (např. u smlouvy o dílo s nehmotným výsledkem a na to navazující ujednání týkající se odpovědnosti, nebo inominátní smlouvy). Smluvní strany se proto musí zaměřit na perfektní smluvní ujednání. 
Některé shora uvedené databáze budou v praxi častější, jiné se budou vyskytovat jen zřídka. Není rovněž vyloučeno, že bude v praxi docházet k souběhu shora uvedených databází.
Podle obecné definice databáze jde o soubor nezávislých děl, údajů nebo jiných prvků systematicky nebo metodicky uspořádaných a individuálně přístupných elektronickými nebo jinými prostředky bez ohledu na formu jejich vyjádření (§ 88 autorského zákona, v souladu s čl. 1 směrnice 96/9/ES ze dne 11. 3. 1996 o právní ochraně databází i s čl. 5 WCT). 
Databáze je na prvcích (které mohou, ale nemusí požívat samostatné právní ochrany) nezávislá. To znamená, že prvky lze oddělit, aniž by tím byl dotčen jejich informační, literární, umělecký nebo jiný obsah, a zahrnuje jakoukoli metodu nebo systém umožňující vyhledat každý z prvků, který je tvoří. Jednotlivé prvky jsou systematicky, nebo metodicky uspořádány právě proto, aby mohly být individuálně přístupné.
Některé části informačního modelu stavby je možné považovat za autorská díla (architektonické či urbanistické dílo), budou-li splňovat tzv. pojmové znaky vyžadované autorským zákonem. K takovému autorskému (nehmotnému) dílu pak je třeba, aby si strany ošetřily majetková práva autorská (§ 12 AutZ) licenční smlouvou, příp. by byla aplikována quasilicence dle § 61 odst. 1 AutZ. Nepůjde-li o autorské dílo, pak se na něj bude vztahovat obecná úprava občanského zákoníku. 
Ze shora uvedeného vyplývá, že se tvůrci informačního modelu stavby mohou dostat do rozličných situací (vytvoření zcela nového autorského díla jeho autorem v informačním modelu stavby vs. Navázání na již existující autorské dílo; přístup různých osob do zaznamenávání údajů v informačním modelu stavby; rozdílné přístupy u tvorby autorského díla v případě metody Design-Bid-Build a Design-Build). Konečná právní povaha informačního modelu stavby tedy může být různá, a proto není možné se na tento problém dívat jednotným (zjednodušujícím) pohledem. 
Ačkoliv je právní povaha informačního modelu stavby různá, z pohledu věcného záměru zákona o BIM se zdá být obecná úprava autorského zákona příp. občanského zákoníku, pod jejichž ustanovení může být konkrétní informační model stavby podřazován, jako dostačující. Dle konkrétní situace se vždy vyhodnotí právní povaha, kterou upravuje autorský zákon, příp. občanský zákoník. Z pohledu práva se nejproblematičtější jeví povaha tzv. prosté databáze (viz shora). 
Povinné osoby jsou v každém případě zákonem zavázány zajistit si při vytváření informačního modelu stavby nezbytná oprávnění k výkonu práv duševního vlastnictví, tj. zejména autorských práv a práv k databázi chráněné zvláštním právem pořizovatele databáze.
Tato oprávnění budou muset být zajištěna v takovém rozsahu, aby povinné osobě (případně jejímu nástupci) umožňovala nezávisle na konkrétní třetí osobě řádnou realizaci informačního modelu stavby, provedení stavby, změnu, úpravu, sdělování a rozšiřování a dokončení nehmotných děl, údržbu, rekonstrukci a provoz staveb a jakýchkoli jejich částí, propagaci stavby nebo nehmotného díla, zapojení zhotovitelů a dalších dodavatelů na různých stupních dodavatelského řetězce (ať již při samotném vytváření informačního modelu stavby, tak i při realizaci a provozu stavby). Realizace výše uvedených oprávnění musí být zajištěna bez časových, věcných, množstevních a teritoriálních omezení, ale vždy v takovém rozsahu, aby byl naplněn smysl a účel informačního modelu stavby. U rozmnožení autorského díla stavbou bude množstevní a teritoriální omezení přípustné u realizace konkrétní stavby.
U databází, pokud nebude právo pořizovatele databáze spočívat na povinné osobě (nebo nebude po vytvoření databáze na povinnou osobu převedeno), budou povinné osoby zavázány si zajistit právo takovou databázi obsaženou v informačním modelu stavby buď sami nebo prostřednictvím jakýchkoli třetích osob vytěžovat a zužitkovávat, doplňovat a upravovat.
Pro splnění této povinnosti mohou povinné osoby využít již existující doporučení.
Vytěžování pro účely vědecké a pedagogické bude možné. Bude podléhat obecnému zákonnému režimu, příp. bude explicitně zákonem umožněno tam, kde na toto zákon prozatím nepamatuje.“ 


	
	3. K části C bod II. podbody 10 -14: 
Vzhledem k zamýšlené novelizaci zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, je otázkou, zda nový datový standard stavby, tam kde bude zaveden povinně, nemá být předmětem technické notifikace ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2015/1535/EU ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti. Vzhledem k tomu, že má jít o aktualizaci technické normy pro tvorbu standardu pro modelování vystavěného prostředí, máme za to, že na tuto úpravu povinnost technické notifikace nejspíše dopadat bude. K tomu by se měl předkladatel vyjádřit, každopádně technické notifikaci by pak podléhalo až paragrafované znění návrhu.
Požadujeme vyjasnit.
	VYSVĚTLENO

Novelizace zákona č. 22/1997 Sb. se má týkat primárně kompetencí Úřadu.
Pokud bude pro účely zákona třeba upravit stávající či připravit novou technickou normu, bude předmětná povinnost dále diskutována s odpovědnými pracovníky Úřadu pro technikou normalizaci. 
Tato povinnost by nicméně nastala až s konkrétním textem paragrafového znění návrhu zákona, nikoliv s textem věcného záměru. 

	
	4. K části C bod II. podbod 14 a části E:
Návrh má z pohledu práva EU oporu v čl. 22 odst. 4 a 5 obecné zadávací směrnice, které stanoví, že u veřejných zakázek na stavební práce a soutěží o návrh mohou členské státy vyžadovat použití zvláštních elektronických nástrojů, jako například elektronických grafických programů pro stavební informace.
Pokud nejsou požadované nástroje běžně dostupné, musí veřejní zadavatelé poskytnout alternativní přístupové prostředky, vyhovující kritériím směrnice (zejména bezplatný, neomezený a plný přístup).
Návrh věcného záměru rozpracovává užití BIM hlavně z pohledu veřejného sektoru – stavebních úřadů a veřejných zadavatelů, již méně však rozebírá povinnost jeho užití a případné alternativy pro účastníky zadávacího řízení. Mají-li být nadlimitní veřejné zakázky na stavby zadávány pouze společnostem využívajícím metodu BIM, je nutno rozpracovat legislativně ošetření této povinnosti při respektování podmínek kladených směrnicí, zejména ohledně přístupů.
Rovněž mezi předpisy navrženými k novelizaci neobsahuje věcný záměr změnu zákona o zadávání veřejných zakázek, přičemž ten by v případě zavedení BIM jako povinné náležitosti nabídky u nadlimitní zakázky na stavby měl být v § 92  - Technické podmínky veřejné zakázky na stavební práce, novelizován rovněž.
Požadujeme doplnit.
	AKCEPTOVÁNO ČÁSTEČNĚ
Předkladatel si je této právní úpravy vědom. 
K připomínce lze uvést, že nadlimitní veřejné zakázky na stavby nemají být zadávány pouze společnostem využívajícím metodu BIM, nadlimitní zakázky budou zadávány v souladu s právní úpravou obecně s tím, že záleží na konkrétním účastníku zadávacího řízení, zda se předmětné veřejné zakázky zúčastní či nikoliv, tj. zda naplní podmínky. (Obecně platí, že ne každá projekční kancelář se zúčastňuje nadlimitních veřejných zakázek, byť je jí to v obecné rovině umožněno, neboť není schopna doložit dostatečný počet kvalifikací atp. vypsaných v rámci zadání veřejné zakázky.)
Návrh má oporu zejména v čl. 22 odst. 4 obecné zadávací směrnice, dle které v případě veřejných zakázek na stavební práce a soutěží o návrh mohou členské státy vyžadovat použití zvláštních elektronických nástrojů, jako jsou elektronické grafické programy pro stavební informace a obdobné nástroje.  Pokud nejsou veřejným zadavatelem požadované nástroje běžně dostupné, musí dle čl. 22 odst. 5 této směrnice veřejní zadavatelé poskytnout uchazečům alternativní přístupové prostředky. Požadavek, aby veřejní zadavatelé nabídli vhodné alternativní přístupové prostředky, se považuje za splněný, jestliže veřejní zadavatelé nabízí k těmto nástrojům a zařízením bezplatný, neomezený a plný přímý přístup elektronickými prostředky, zajistí uchazečům, kteří k daným nástrojům a zařízením nemají přístup nebo nemají možnost tento přístup v příslušných lhůtách získat, nelze-li absenci přístupu přičítat dotčenému uchazeči, možnost přístupu k zadávacímu řízení pomocí dočasných prostředků (tokenů) bezplatně zpřístupněných on-line nebo podporují alternativní cestu elektronického předložení nabídek. Předkladatel považuje za zásadní čl. 22 odst. 4 směrnice, který stanoví zadavatelům povinnost poskytnout uchazečům alternativní prostředky pouze do doby, než se zvláštní elektronické nástroje stanou běžně dostupnými. 
Metoda BIM je ve stavebnictví využívána dlouhodobě. I přes nutnost přístupu ke speciálnímu software pro BIM se předkladatel nedomnívá, že by se jednalo o nástroj běžně nedostupný ve smyslu čl. 22 odst. 5 obecné zadávací směrnice. Dle průzkumů (viz RIA) je BIM využíván v současnosti již téměř polovinou projektových společností, a to alespoň pro některé projekty. V průzkumu „Environmentální trendy v rezidenční výstavbě v České republice“ společnosti Wavin Czechia z roku 2021 přes 30 % respondentů uvedlo, že BIM využívá pro více než polovinu projektů. Zároveň je na trhu běžně dostupná řada různých programů pro práci v BIM. Věcný záměr zákona o BIM navíc předpokládá využití standardu IFC umožňující interoperabilitu mezi různými softwarovými nástroji. Dle předkladatele se tedy jedná o nástroj, který je běžně dostupný a požadavek na jeho využití při veřejném zadávání je legitimní. Tento výklad předkladatele potvrzuje i skutečnost, že BIM je ve veřejných zakázkách povinně vyžadován i v dalších členských státech Evropské unie, na které se stejně tak vztahují požadavky obecné zadávací směrnice. Využití BIM ve veřejných zakázkách je povinné například v Dánsku, Finsku či v Itálii, taktéž bez výjimky umožňující alternativu pro účastníky zadávacího řízení, kteří k těmto elektronickým nástrojům nemají přístup. 
Předkladatel akceptuje připomínku týkající se změny zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek a návrh věcného záměru zákona o BIM bude doplněn o změnu zákona o zadávání veřejných zakázek. 
Věcný záměr je v části C.II.14 doplněn o tento text:
„Dále se jedná o novelizaci zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, a to zejména co do technického sladění obou předpisů. V návaznosti na finální znění návrhu zákona o BIM dojde případně také k novelizaci prováděcích vyhlášek k zákonu č. 134/2016 Sb..“

	
	Závěr:
Návrh věcného záměru zákona je s právem EU v obecné rovině slučitelný. Podrobný přezkum slučitelnosti však bude proveden až při předložení paragrafovaného znění zákona.

Vypracovali: JUDr. Zuzana Hejlová
                     JUDr. Dominik Králik, Ph.D., LL.M.
Poznámka:
Připomínkové místo přijalo vypořádání předkladatele v rozsahu, v jakém mu bylo zasláno.

	AKCEPTOVÁNO
Předkladatel souhlasí, věcný záměr zákona je slučitelný s právem EU, soulad s evropskou legislativou bude zohledněn také při přípravě paragrafového znění zákona. 

	Liberecký kraj
	1. Není zcela zjevný účel celého zákona. Vhodným řešením by mělo být provázání stavebního zákona, zákona o NIPI a zákona o BIM. Měly by být specifikovány oblasti, kterých se zákon týká a jeho hlavní účel. Zákon o BIM by se měl věnovat doplnění datových struktur a případně požadovaných povinností, pokud jsou pro ně specifikované účely užití. Např. data pořizovaná podle profilu pro provádění stavby mají význam jen v případě veřejné zakázky design-bid-build. V jiném případě se jedná o komunikaci mezi členy realizačního týmu a povinnost by neměla vznikat.
	Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO
Účelem návrhu věcného záměru je zakotvit povinnost, aby v určitých případech existovala povinnost realizovat stavbu prostřednictvím metody BIM. Specifikaci oblastí, které bude třeba upravit zákonem, se týká část II návrhu věcného záměru. Je zde popsáno v míře podrobnosti, jakou vyžaduje věcný záměr, co bude třeba upravit v rámci zákona s tím, že technické podrobnosti, resp. podrobnosti týkající se technických požadavků informačních profilů budou detailně specifikovány v prováděcích právních předpisech (a to včetně specifik dodání stavby formou design-build). Technické požadavky je vhodnější legislativně zakotvit formou prováděcích přepisů než začleněním přímo do zákona z důvodu předpokládaného vývoje a modernizace technických řešení. Předkladatel souhlasí s diferenciací povinností v závislosti na účelu užití datových struktur, tyto požadavky by měly být reflektovány při přípravě prováděcích předpisů k zákonu o BIM.
Návaznost na NIPI reflektuje hned úvod části B.III. Situace v ČR, dále pak část C.II.8. Konkrétní návaznosti se budou řešit po ustálení textu paragrafového znění.

Vyjádření Libereckého kraje:
Nedostatečně vysvětleno. 
Stále chybí návaznost na stavební zákon

Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO 
Provazbu se stavebním zákonem garantuje ustanovení, podle kterého bude mít povinná osoba povinnost uložit do informačního systému stavební správy podle stavebního zákona data z informačního kontejneru pro povolení záměru a informačního kontejneru pro kolaudaci stavby. Jinými slovy provázání na digitalizované stavební řízení je předpokládáno v konkrétních uzlových bodech celého procesu. Část Informačního modelu stavby v rozsahu vybraných dat (dle příslušných právních předpisů) z Informačního kontejneru pro povolení záměru a informačního kontejneru pro kolaudaci stavby se ukládá v informačním systému stavební správy, a to ve formátu, struktuře a rozsahu, jaký určí nově připravovaná vyhláška MMR. (Toto samozřejmě nebrání následnému exportu dat do formátu .pdf, pokud taková potřeba nastane.) Tj. v praxi toto znamená, že některé části Informačního modelu stavby uložené v CDE konkrétní organizace vkládá stavebník do portálu stavebníka.

	
	2. V souvislosti s politikou MV v oblasti rozvoje NIPI požadujeme, aby VZZ o BIM respektoval trendy nastavené prostřednictvím GeoInfoStrategie 2020+ a přesměroval předmět zájmu z „informačního modelu vystavěného prostředí“ na vytvoření podmínek pro „Modelování vystavěného prostředí“ a takto podpořil vznik a rozvoj dílčí infrastruktury BIM v ČR. Samotný informační model vystavěného prostředí pak vznikne automaticky (implicitně) na základě požadavků agend jako dynamické řešení nad propojeným datovým fondem eGOV ČR. Vystavěné prostředí tak není možné vnímat zjednodušené a předpokládat pouze sdružování jiných modelů.
	Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO
Smyslem věcného záměru zákona je vytvořit podmínky využívání dat vzniklých v rámci procesu BIM v kontextu agend veřejné správy zejména ve vztahu ke stavebnímu řízení a územnímu plánování. RIA navazuje na cíle Geoinfostrategie 2020+, zejména vznik a rozvoj Integrační platformy modelování vystavěného prostředí. Vytvoření informačního modelu vystavěného prostředí není v rámci VZ NIPI vnímáno jako hlavní cíl modelování vystavěného prostředí, ale jeden z nutných prostředků pro plné využití přínosů digitalizace a využívání mj. dat BIM. Text VZ NIPI je upřesněn tak, aby bylo zřejmé, že se jedná o základní model pro území státu  umožňující se stát nejhrubším standardním datovým prostorem pro integraci dalších dat vstupujících do modelování vystavěného prostředí. 

Vyjádření Libereckého kraje:
Nedostatečně vysvětleno. 
Integrační platforma modelování vystavěného prostředí není zmíněna v rámci RIA. VZ NIPI se nezmiňuje o základním modelu pro území státu. Vysvětlení se neopírá o schválený text VZ NIPI. 
Řešení integrační platformy modelování vystavěného prostředí se předpokládá v rámci projektů TAČR a je potřeba vytvořit podmínky pro uplatnění výsledků projektů TAČR.

Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO
Do RIA byl doplněn text: „Z hlediska architektury informačních systémů veřejné správy budou jednotlivé dílčí informační systémy pro správu nebo využívání dat informačních modelů staveb ve vztahu k systémům pro správu základního informačního modelu vystavěného prostředí v dlouhodobější perspektivě využívat jako budoucí nástroje Národní integrační platformu pro prostorové informace a Národní integrační platformu pro modelování vystavěného prostředí dle Strategie rozvoje infrastruktury pro prostorové informace v České republice. Do doby jejich vzniku budou využívány ostatní existující rozhraní eGovernmentu.“

Z VZZ BIM byla vypuštěna věta „Zakotvení Národní integrační platformy pro modelování vystavěného prostředí není součástí tohoto věcného záměru zákona.“

	
	3. Je matoucí pokud se mluví BIM jako o "modelingu" a následujícím řádku o "managmentu". Bylo by vhodné terminologii zpřehlednit a to: BIM - informační modelování staveb; Management BIM - Management informací o stavbách s využitím informačního modelování staveb.
	Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO
Terminologie je ve věcném záměru zákona opravena v souladu s aktuálně používanými termíny. Zkratka BIM v textu věcného záměru nově definována jako „management (správa) informací o stavbě“. Bude upraveno v úvodu návrhu věcného záměru, kde budou terminologické otázky vysvětleny.

Vyjádření Libereckého kraje:
Doporučujeme používat:
management (správa) informací o stavbě s využitím informačního modelování
Samotné modelování bylo málo, samotný management bez existujících informací také úplně nepopisuje celý proces.

Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO 
Text VZZ BIM byl upraven následujícím způsobem: "Zavedení informačního managementu staveb je součástí procesu digitalizace stavebnictví. Širší využití technologií a větší míra digitalizace a automatizace pomáhá hospodářskému růstu a modernizaci tohoto odvětví. Informační management staveb (BIM z angl. Building Information Management) je proces vytváření, užití a správy dat o stavbě během celého jejího životního cyklu. V současnosti již běžně využívaná zkratka BIM se používá od roku 2002, v minulosti byla využívána pro spojení „Building Information Modelling“. Nyní se však ve stavebnictví využívá zkratka BIM ve smyslu „Building Information Management“, který možná lépe vystihuje, co použití BIM umožňuje - tedy zejména tvorbu, správu a řízení informací o stavbě s využitím informačního modelování.  Metoda informačního managementu staveb se využívá pro efektivní správu a řízení informací spojených se stavbami v průběhu celého jejich životního cyklu."


	
	4. Model pro BIM v IFC neslouží pouze pro zobrazování, ale také pro získávání dat a jejich dalších zpracování.
	Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO
Zapracováno do textu věcného záměru. 
„Formát IFC je mezinárodně uznávaným standardizovaným schématem dat a formátem souborů, který slouží pro zobrazování, získávání a další zpracování dat.“

	
	5. CDE není databáze, CDE zahrnuje prostor pro databáze a nástroje pro jejich obsluhu
	Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO
Zapracováno do textu věcného záměru.
„Prostor pro databáze a nástroje pro jejich obsluhu, do kterého jsou zaznamenávána veškerá data o stavbě.“


Vyjádření Libereckého kraje:
Navrhujeme vylepšení formulace, jinak ok:
Prostor pro databáze a záznam veškerých dat o stavbě včetně nástrojů pro jejich obsluhu.
Který vztahovat na obsluhu není česky správně.

Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO 
Text VZZ BIM upraven následujícím způsobem: "Jedním z důležitých aspektů je společné datové prostředí (označované zkratkou „CDE“ – Common Data Environment) představující prostor pro databáze a záznam veškerých dat o stavbě včetně nástrojů pro jejich obsluhu."

	
	6. K formulaci: "Za významné zástupce nástrojů pro metodu BIM lze tedy považovat zejména softwarové nástroje a zařízení. Vzhledem k roztříštěnosti trhu a neustálému vývoji nových nástrojů a konkurenčnímu boji jednotlivých dodavatelů je významným tématem softwarových nástrojů pro metodu BIM jejich interoperabilita." Interoperabilita je zajištěna využitím otevřených datových schémat a formátů (IFC) a jejich správnou implementací v softwarových nástrojích. Nikoliv těmito softwarovými nástroji.
	Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO
Text věcného záměru v tomto smyslu upraven. 
„Vzhledem k roztříštěnosti trhu a neustálému vývoji nových softwarových nástrojů a konkurenčnímu boji jednotlivých dodavatelů je významným tématem interoperabilita těchto nástrojů. Interoperabilita je zajištěna využitím otevřených datových schémat a formátů (IFC) a jejich správnou implementací v softwarových nástrojích.“

	
	7. Obecně k BIM-protokolu: chybí základní vysvětlení, jaká témata jsou potřeba přidat k běžným smluvním podmínkám. To, že se dokument s tímto obsahem navrhuje nazývat v českých podmínkách BIM-protokol je jen podpůrná informace.
	Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO
Textace je upravena i v návaznosti na další připomínky: „První příloha BIM-protokolu stanoví požadavky objednatele na informace. Výsledkem plnění požadavků na informace jsou zpravidla dokumenty v elektronické podobě a modely staveb DiMS pro něž je specifikována podrobnost jak pro grafické, tak i negrafické informace.  Detailnost propracování digitálního modelu stavby se může lišit na základě požadavků zadavatele projektu, požadavků právních předpisů a technických norem.“

	
	8. Kapitola uvádí, že dojde k úspoře finančních prostředků, ale tato výhoda se projeví jen při využití metody BIM v celém životním cyklu. Dokument se primárně věnuje jen využití BIM pro návrh a okrajově provádění stavby. Chybí vysvětlení fáze užívání.
	Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO
V rámci kapitoly B.I se uvádí, že využití BIM v rámci celého životního cyklu stavby zpravidla vede k úspoře zdrojů včetně času včetně uvedení nejpodstatnějších přínosů podle RIA.
V další části věcného záměru, části F, se rozebírají hospodářské a finanční dopady, kde se konkrétně uvádí následující:
„Další náklady by přitom veřejný sektor ušetřil i při provozu staveb. Stěžejní přínosy metody BIM lze totiž podle analýzy dopadů regulace zaznamenat právě ve fázi užívání stavby, resp. facility managementu. Náklady vlastníka při pořízení stavby představují totiž pouze 23 % všech nákladů, které musí vlastník vynaložit na celkovou správu v průběhu celého životního cyklu stavby.  77 % nákladů vynakládá vlastník na následnou správu stavby (jedná se zejména o náklady na provoz, údržbu a opravy) až po její příp. odstranění (náklady spojené s likvidací tvoří 6 %). A právě ve fázi užívání stavby (facility managementu) lze předpokládat největší úspory (pro dopravní stavby není poměr investice/provoz podle údajů ministerstva dopravy takto výrazný). RIA dovozuje, pokud bychom předpokládali, že při použití BIM u všech těchto zakázek by bylo možné ve fázi užívání stavby ušetřit 10 % z nákladů vynaložených v této fázi, úspory pro stát by dosáhly řádově stamilionů korun ročně. (kapitola 3.3.1 Přínosy  v rámci fáze FM)  Při následné správě stavby je mimo jiné levnější, efektivnější a snazší navrhování případných rekonstrukcí, neboť jsou všechna data o stavbě pohromadě v digitálním formátu a jsou i nadále využitelná během celého životního cyklu staveb. Tato data také mohou sloužit ke zlepšení bezpečnosti staveb (například v případě vzniku požáru lze v informačním modelu stavby zobrazit veškerá potřebná data včetně materiálu), což přináší další finanční úspory při správě. Nezanedbatelným faktorem je také transparentnost při využití společného datového prostředí, kde je zajištěna auditní stopa. V případě jakéhokoliv problému je možné zjistit, v jaké fázi projektu vznikla případná chyba plánování stavby. Využití digitálního formátu dat také přináší snadnější vyhledávání v těchto informacích a jejich správu a využití, dochází tak ke snadnější administraci správy a údržby budov. RIA k tomu uvádí, že například v případě oblastní nemocnice s plochou 45 000 m2, s více jak 10 provozovnami, z toho cca polovinou s lůžkovou péčí o celkové kapacitě více než 800 lůžek lze očekávat snížení časové náročnosti práce provozního facility managera při řízení systému revizí v modelu BIM+CAFM o 10-15%.“
V části B.1. je nicméně doplněna věta následujícího znění:
„Děje se tak vzhledem k tomu, že jsou všechna data o stavbě pohromadě v digitálním formátu a lze je tedy i nadále využívat a čerpat z nich cenné informace o jejím stavu.“

Vyjádření Libereckého kraje:
ok, doporučujeme úpravu formulace:
Děje se tak vzhledem k tomu, že jsou všechna data o stavbě v digitální formě dostupná z jednoho zdroje a lze je tedy i nadále využívat a čerpat z nich cenné informace o jejím stavu.
Pozn. digitální formát není + jeden zdroj nemusí znamenat jedno místo

Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO 
Text VZZ BIM byl upraven následujícím způsobem "Děje se tak vzhledem k tomu, že jsou všechna data o stavbě v digitální formě dostupná z jednoho zdroje a lze je tedy i nadále využívat a čerpat z nich cenné informace o jejím stavu."

	
	9. Formulace k vystavěnému prostředí: Digitální vystavěné prostředí neexistuje, podstatou je modelování vystavěného prostředí. Vystavěné prostředí nejsou jen sdružené modely jednotlivých staveb, ale také jejich další vlastnosti a vazby. Popsané vystavěné prostředí je velmi zjednodušené a nepostihuje význam jeho vzniku.
	Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO
Informační model vystavěného prostředí je podrobným modelem území, staveb na něm a údajích o vztazích, omezeních či procesech, které v něm probíhají. Umožňuje nevnímat každou stavbu jako jednotlivého solitéra, ale vidět ji ve vazbách nejenom k dalším stavbám, ale například také k inženýrským sítím vedoucím pod pozemkem, či k okolnímu veřejnému prostoru. Pro plné zhodnocení informací vznikajících metodou BIM pří přípravě, provádění a provozu jednotlivých staveb nebo jejich komplexů v rámci digitalizovaných agend veřejné správy a dalších subjektů je nezbytné standardizovat postup modelování vystavěného prostředí jako součásti služeb eGovernmentu.
Formulace je ve věcném záměru upřesněna:.
„Informační model vystavěného prostředí je podrobným modelem území, staveb na něm a údajích o vztazích, omezeních či procesech, které v něm probíhají. Umožňuje nevnímat každou stavbu jako jednotlivého solitéra, ale vidět ji ve vazbách nejenom k dalším stavbám, ale například také k inženýrským sítím vedoucím pod pozemkem, či k okolnímu veřejnému prostoru. Pro plné zhodnocení informací vznikajících metodou BIM pří přípravě, provádění a provozu jednotlivých staveb nebo jejich komplexů v rámci digitalizovaných agend veřejné správy a dalších subjektů je nezbytné standardizovat postup modelování vystavěného prostředí jako součásti služeb eGovernmentu.“

Vyjádření Libereckého kraje:
ok, navrhujeme upřesnění formulace:
Informační model vystavěného prostředí je účelovým seskupením informací o území, stavbách na něm a údajích o vztazích, omezeních či procesech, které v něm probíhají. Umožňuje nevnímat každou stavbu samostatně, ale vidět ji ve vazbách i k dalším stavbám, včetně inženýrských sítí vedoucích pod/nad pozemkem, či k okolnímu veřejnému prostoru. Pro plné zhodnocení informací vznikajících metodou BIM při přípravě, provádění a provozu jednotlivých staveb nebo jejich komplexů v rámci digitalizovaných agend veřejné správy a dalších subjektů je nezbytné standardizovat postup modelování vystavěného prostředí jako součást služeb eGovernmentu.

Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO 
Text VZZ BIM byl upraven v příslušné části B. 1.  následujícím způsobem "Informační model vystavěného prostředí je účelovým seskupením informací o území, stavbách na něm a údajích o vztazích, omezeních či procesech, které v něm probíhají. Umožňuje nevnímat každou stavbu samostatně, ale vidět ji ve vazbách i k dalším stavbám, včetně inženýrských sítí vedoucích pod/nad pozemkem, či k okolnímu veřejnému prostoru. Pro plné zhodnocení informací vznikajících metodou BIM při přípravě, provádění a provozu jednotlivých staveb nebo jejich komplexů v rámci digitalizovaných agend veřejné správy a dalších subjektů je nezbytné standardizovat postup modelování vystavěného prostředí jako součást služeb eGovernmentu."


	
	10. Formulace: "Slouží k systematickému uspořádání informací modelu pro " je nejasné, zda se jedná o informace uložené v modelu, nebo o informace o modelu (metadata)
	Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO
Formulace ve věcném záměru je upřesněna. Text věcného záměru je doplněn následovně:
„Datový standard určuje pravidla, jak nakládat s daty uvnitř souboru digitálního modelu stavby. Datový standard je připravován tak, aby mohl při sdílení využívat schéma IFC, není ale vázán výlučně na toto schéma. Datový standard pouze definuje strukturu a podrobnost dat tak, aby byl jasný jejich rozsah (podrobnost) a kde jsou přesně v modelu uloženy.“.

	
	11. Formulace: "Databázová pravidla datového standardu " nedává smysl. Jedná se o navrhovaná pravidla pro strukturu a obsah informačního modelu.
	Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO
Text věcného záměru upraven:
„Datový standard pouze definuje strukturu a podrobnost dat tak, aby byl jasný jejich rozsah (podrobnost) a kde jsou přesně v modelu uloženy.“

	
	12. Informační model vystavěného  prostředí jako sdružený model všech dílčích modelů pro BIM a modelu území nedává smysl. Bylo by vhodnější uvádět jen činnost pro modelování vystavěného prostředí jako propojování data pro určité účely užití. Celkový sdružený model se udržovat nebude.
	Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO
VZ nepředpokládá vytvoření celkového sdruženého informačního modelu vystavěného prostředí. Cílem je vytvoření základního informačního modelu vystavěného prostředí, který bude nejhrubším standardním datovým prostorem pro integraci dalších dat vstupujících do modelování vystavěného prostředí. S jeho využitím, využitím dat DiMS a dalších prostorových dat bude prováděno detailní modelování vybraných aspektů vystavěného prostředí pro potřeby cílových agend.

Vyjádření Libereckého kraje:
Vysvětlení je nedostatečné v porovnání se smyslem definice uvedené v bodě 9.

Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO 
viz vypořádání připomínky č. 9 a č. 21.


	
	13. Pojmy informační model stavby (IMS) a digitální model stavby (DiMS/DIMS) jsou zaměnitelné - Digitální (Informační) Model Stavby. Navrhujeme ponechat název "3D model stavby" a odlišit jej tak od IMS. Odkaz na BIM je zachován pojmenováním "modelu" jako výsledku modelování a nejen pouze 3D zobrazení.
	Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO
Zkratka DiMS je používána i s ohledem na to, aby nebyla matoucí s dlouholetě užívanou zkratkou pro Document Management Systems „DMS“. Proto je ve zkratce od striktně používáno malé „i“, aby tyto zkratky nebyly zaměnitelné. Digitální model stavby je model vytvářený architektem či projektantem v některém ze softwarů pro navrhování staveb. DiMS obsahuje 3D model, ale také další negrafické informace o stavbě jako například hmotnost konstrukčního prvku nebo  dodavatel výrobku a doby jeho záruky.


	
	14. Formulace: "...Metoda BIM i práce s vystavěným prostředím …" nedává smysl, jedná se o využití metody BIM pro modelování staveb a modelování vystavěného prostředí.
	Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO
Text věcného záměru je upraven v souladu s používanou terminologií na „Metoda BIM pro management staveb a vystavěné prostředí…“. 

	
	15. Celkové pojetí zaměřené na informační model staveb a vystavěného prostředí zavádí jen na povinnost vytvářet určitá data. Vynechává se tím soubor metod práce. Bylo by mnohem vhodnější celý zákon zaměřit na modelování (tedy činnost), nikoliv jen model (tedy výstup)
	Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO
BIM je zkratka pro management (správu) informací o stavbě, jedná se zejména o činnost zajišťující správu dat v průběhu celého životního cyklu staveb. Cílem zákona nemá být pouhý výstup jako množina dat nebo pouhé vytvoření digitálního modelu stavby. Vytvoření digitálního modelu stavby a udržování dat o stavbě je základním předpokladem pro další práci s těmito informacemi. Jedná se tak o důležitou, nikoliv však jedinou součást využití BIM.

Vyjádření Libereckého kraje:
ok s výhradou.
Úplně pominout modelování a zaměňovat slova za management také není zcela přesné (může být dořešeno v rámci přípravy znění zákonů)

Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO 
Upraveno v souladu s připomínkou č. 8


	
	16. Formulace: "... informační profil pro provádění stavby…" je nesprávný. Informačních profilů bude více podle základních účelů užití. Navíc informační profil není vlastní balíček dat, ale specifikace datové sady, tedy struktury dat. Konkrétní data podle vybraného datového profilu budou uložena do datového kontejneru.
	Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO
Informační model stavby je sdílená digitální reprezentace fyzických a funkčních charakteristik staveb nebo jejich částí sloužící pro zkoumání jejich vlastností a pro specifikované účely zahrnující i digitální model (modely) stavby, dokumenty a dokumentaci spojenou se všemi fázemi životního cyklu stavby. Informační model stavby je tedy komplexní sadou veškerých těchto informací, jednotlivé informační profily popsané ve věcném záměru jsou pak vždy výběrem části z těchto dat pro konkrétní účel zejména při navrhování, provádění a užívání stavby. Informačním profilem pro provádění stavby se rozumí sada dat o stavbě pořizovaná za účelem zadání veřejné zakázky na zhotovení stavby nebo za účelem provádění stavby. Informační profil stavby je tedy sadou dat, určitou částí dat informačního modelu stavby, není specifikací struktury těchto dat. A takto specifikovaná data mohou být dále přenášena i pomocí datových kontejnerů.

Vyjádření Libereckého kraje:
Není vysvětleno. 
Informační profil není sada dat (baliček), vlastní data o konkrétní stavbě jsou informační kontejner. Informační profil byl zamýšlen jako způsob výběru- specifikace požadavků na informace pro vybrané účely užití.

Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO 
Text VZZ BIM byl upraven v souladu s touto připomínkou. 
„Informační profil je specifikace datové sady vytvořené výběrem dat z informačního modelu stavby pro specifikovaný účel užití dat spojený se specifikovanými právy a povinnostmi.“

„Informační kontejner je pojmenovaná trvalá množina informací opětovně získatelná ze souboru, systému nebo z hierarchie úložiště aplikace. Tvoři ji společně strukturovaně uložená strukturovaná i nestrukturovaná data a metadata v jednom počítačovém souboru.“

	
	17. Formulace: "...informačním profilem pro povolení záměru…" nedává smysl. Jedná se o informační profil žádosti o povolení záměru. Stavební úřad bude vydávat povolení, nikoli informační profil.
	Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO
Jedná se o informační profil pro účel žádosti o povolení záměru. Názvy informačních profilů jsou koncipovány tak, aby odpovídaly vždy účelu, pro který je tato část dat informačního modelu stavby určena (viz výše). Formulace jsou zjednodušující, z toho důvodu jsou definice každého z profilů ve věcném záměru detailně vysvětleny a dále používány v tomto smyslu. 

Vyjádření Libereckého kraje:
ok s výhradou
Je nutné sjednotit s formulacemi stavebního zákona a význam informačního profilu podle bodu 16.

Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO 
Text VZZ BIM byl upraven v souladu s touto připomínkou. 


	
	18. Formulace: "...třeba pořizovat pro účely informačního modelování …". Nepořizuje se profil, ale model a dokumentace - data podle profilu
	Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO JINAK
Text věcného záměru je textově reformulován „Zákon a na něj navazující prováděcí právní předpisy bude dále specifikovat informace a dokumentaci obsaženou v jednotlivých informačních profilech pro účely správy informací o stavbě povinnou osobou a podmínky pořizování těchto informačních profilů“

Vyjádření Libereckého kraje:
ok s výhradou
Význam informačního profilu viz bod 16.


Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO 
Text VZZ BIM byl upraven v souladu s touto připomínkou. 


	
	19. Formulace: "koordinace digitálních modelů stavby…" není správná. Koordinace je činnost a není obsahem informačního modelu
	Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO
Text věcného záměru upraven dle připomínky, písm. f) vypuštěno.

Vyjádření Libereckého kraje:
ok
Nelze zcela ověřit bez aktuálního stavu textu

Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO 
Text VZZ BIM byl upraven v souladu s touto připomínkou.

	
	20. Co znamená "informačním prostředí informačních modelů staveb". Článek směšuje téma CDE, požadavky na něj a pojem informačního systému. Tyto 3 věci se liší.
	Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO
Text věcného záměru upraven dle připomínky.
„Zákon o BIM explicitně stanoví, že povinnost vytvářet informační model stavby plní povinná osoba v informačním prostředí pro správu informačních modelů staveb (informační prostředí může být složeno z jednoho nebo i více propojených informačních systémů), které splňuje podmínky pro zajištění společného datového prostředí (CDE) a standardizovaných činností v procesu informačního managementu. Zásadní je tedy nastavit společné datové prostředí tak, aby jednotliví stavebníci či zadavatelé mohli tuto povinnost plnit. V informačním prostředí se vytváří transakční protokol a evidují záznamy. Tyto záznamy musí být prováděny systematicky, posloupně a musí být chráněny proti zpětným změnám. Službu poskytování informačního prostředí může pro povinnou osobu zajišťovat třetí osoba.  Technické a provozní podrobnosti informačního prostředí informačních modelů staveb budou stanoveny prováděcími předpisy s využitím technických norem.“

	
	21. Celý článek je příliš zjednodušující. U vystavěného prostředí jde primárně o modelování, nikoliv model jako takový. Směšuje všechna témata do sebe; digitální dvojče sem vůbec nepatří; buď mám DiMS a digitální dvojče jako další pojem, ale nejsou to synonyma. Digitální dvojče není otisk v čase, ale „žije“ spolu se stavbou.
	Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO
Text kapitoly je upraven dle připomínky
„Informační model vystavěného prostředí 
Zákon o BIM zavádí základní informační model vystavěného prostředí. Účelem je poskytnout jednotný modelový základ a prostorový kontext pro integraci dat, zobrazování a analýzu vystavěného prostředí, staveb, zařízení, včetně jejich vlastností, zejména stavu, vzájemných faktických a funkčních vztahů a dalších údajů, a to zejména pro potřeby agend veřejné správy. 
Zákon definuje obsah, rozsah, způsob správy a poskytování dat informačního modelu vystavěného prostředí, tzn. definuje standard informačního modelu vystavěného prostředí, dále pak stanovuje některým povinným osobám úkol tento informační model naplňovat. 
Pro vytvoření a aktualizaci základního informačního modelu vystavěného prostředí budou využívána také data digitálních modelů staveb, spolu s daty informačních systémů veřejné správy, zejména daty digitálních technických map krajů, základní báze geografických dat, aj. Cílem zákona je stanovení podmínek pro tvorbu modelu vystavěného prostředí tak, aby jednotlivé datové zdroje vstupující do informačního modelu vystavěného prostředí byly integrovatelné, spolu kompatibilní a umožnily vytvářet a udržovat digitální modely pro podporu cílových agend. 
Základní informační model vystavěného prostředí bude sloužit jako primární modelový referenční rámec především pro agendy územního plánování, územního rozvoje, povolování staveb, bezpečnosti, obrany a civilní ochrany, ochrany životného prostředí, aj. 
Základní informační model vystavěného prostředí bude součástí národní infrastruktury pro prostorové informace, jejíž rozvoj je koordinován v gesci Ministerstva vnitra. Přístup k jednotlivým součástem národní infrastruktury pro prostorové informace pak má podle návrhu zákona o národní infrastruktuře pro prostorové informace, který je vytvářen na základě schváleného věcného záměru zákona o NIPI, zprostředkovávat národní geoportál prostřednictvím webového rozhraní.
Z hlediska architektury informačních systémů veřejné správy budou jednotlivé dílčí informační systémy pro správu nebo využívání dat informačních modelů staveb ve vztahu k systémům pro správu základního informačního modelu vystavěného prostředí v dlouhodobější perspektivě využívat jako budoucí nástroje Národní integrační platformu pro prostorové informace a Národní integrační platformu pro modelování vystavěného prostředí dle Strategie rozvoje infrastruktury pro prostorové informace v České republice. Do doby jejich vzniku budou využívány ostatní existující rozhraní eGovernmentu. Zakotvení Národní integrační platformy pro modelování vystavěného prostředí není součástí tohoto věcného záměru zákona.
Tak, aby bylo umožněno vytvářet modely vystavěného prostředí, zejména základní informační model vystavěného prostředí, stanoví zákon o BIM povinnost konkrétním povinným osobám (zejména České republice a vyjmenovaným územním samosprávným celkům – krajům a statutárním městům a jejich příspěvkovým organizacím a dalším osobám viz bod 3.), na které se podle zákona o BIM vztahuje povinnost vytvářet informační model stavby, tento model naplňovat.
Pro zřízení a vedení základního informačního modelu vystavěného prostředí zákon stanoví konkrétní povinnosti.  Základní informační model vystavěného prostředí bude mít podobu základního geografického 3D modelu území, který bude stěžejním modelovým rámcem pro informační modelování vystavěného prostředí pro celou ČR na základě standardu CityGML. Zajištění vzniku a vedení základního informačního modelu vystavěného prostředí se doporučuje svěřit do gesce Českého úřadu zeměměřického a katastrálního, a to i s ohledem na činnosti, které jsou v souladu s ustanovením § 3 zákona č. 359/1992 Sb., v platném znění, tomuto úřadu svěřeny. Úřad má dlouhodobě zkušenosti se zajišťováním jednotného sběru dat a vytvářením takto náročných systémů pro území celé ČR – nejvýznamnější systémy v oblasti prostorových dat vedené pro celé území České republiky např. správa základního systému registru územní identifikace, adres a nemovitostí, správa základní báze geografických dat, správa informačního systému digitální mapy veřejné správy jsou právě v gesci ČÚZK. Možným východiskem konceptuálního přístupu k modelu může být standard pro konceptuální 3D modelování definující také výměnný formát pro 3D geografické virtuální modely CityGML, který umožňuje, aby každý prostorový objekt byl reprezentován v jedné nebo více definovaných úrovních detailu, což přesně odpovídá potřebám modelování pro různé účely agend veřejné správy. Tento koncept umožňuje sběr a evidence dat v různých mírách podrobnosti, což může být vhodné hlavně u dat, u nichž lze předpokládat, že je s postupným vývojem a aplikací přesnějších technologií sběru dat bude nutné upravovat a zpřesňovat. Oborem zájmu takto vytvořeného modelu budou především všeobecně využitelná elementární data nejlepší dosažitelné a dlouhodobě udržitelné úrovně přesnosti a podrobnosti. V rámci potřeb jednotlivých krajů či obcí bude možné tento základní model vystavěného prostředí dále rozšířit podobně jako je tomu v současné době v oblasti DTM krajů a obcí, a to nejen z hlediska rozsahu vedených údajů, ale také z hlediska jejich podrobnosti. Tyto rozšířené modely budou propojitelné se základním modelem vystavěného prostředí, a budou umožňovat propojení s dalšími systémy vedenými jednotlivými kraji či obcemi (např. pasporty majetku).
Vzhledem k náročnosti přípravy metodiky a technického prostředí včetně dat pro vytváření informačního modelu vystavěného prostředí nabydou ustanovení týkající se této agendy účinnosti později než zbytek zákona o BIM.
Dopadem zakotvení nové povinnosti pro ČÚZK bude nezbytnost adekvátního posílení personálního obsazení ČÚZK a zvýšení nákladů úřadu na pořízení dat a vytvoření a správu nového informačního systému.“

Vyjádření Libereckého kraje:
Nevypořádáno. 
Akceptace změnila smysl připomínky. Popis základního informačního modelu vystavěného prostředí odpovídá pouze prostorovému kontextu. Není zřejmé, co bude tvořit modelový základ (data).
Opravdu platí, že:
Zákon definuje obsah, rozsah, způsob správy a poskytování dat informačního modelu vystavěného prostředí, tzn. definuje standard informačního modelu vystavěného prostředí, dále pak stanovuje některým povinným osobám úkol tento informační model naplňovat.

Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO 
Text věcného záměru byl upraven v příslušné části      C. II. 8 následujícím způsobem: "Z hlediska architektury informačních systémů veřejné správy budou jednotlivé dílčí informační systémy pro správu nebo využívání dat informačních modelů staveb ve vztahu k systémům pro správu základního informačního modelu vystavěného prostředí v dlouhodobější perspektivě využívat jako budoucí nástroje Národní integrační platformu pro prostorové informace a Národní integrační platformu pro modelování vystavěného prostředí dle Strategie rozvoje infrastruktury pro prostorové informace v České republice. Do doby jejich vzniku budou využívány ostatní existující rozhraní eGovernmentu. 
Aby bylo umožněno vytvářet účelové modely vystavěného prostředí s využitím základního informačního modelu vystavěného prostředí, zákon o BIM stanoví konkrétním povinným osobám (zejména České republice, vyšším územním samosprávným celkům a statutárním městům a jejich příspěvkovým organizacím a dalším osobám viz bod 3.) povinnost vytvářet v rámci procesů pro navrhování a provádění staveb informační modely, ze kterých bude možné základní informační model vystavěného prostředí rozšiřovat."

	
	22. Informační model vystavěného prostředí není cílem, celý koncept je opačně. Agendy se dostanou k potřebným datům z různých zdrojů, ne že agendy budou sahat do nějakého centrálního modelu.
	Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO
Text kapitoly je upraven dle připomínky (celý text kapitoly obsažen ve vypořádání k  připomínce č. 21)

Vyjádření Libereckého kraje:
viz bod 21

Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO 
viz vypořádání připomínky č. 9 a č. 21.

	
	23. Popis CityGML nepatří do věcného záměru zákona, max. jako doporučení pro prováděcí předpis, ale vůbec ne odkaz na verzi, nebo nějaké LoD. Navíc, kdy pojem LoD je zmatečný z důvodu různých významů pro metodu BIM a Geografické informace. Je vázán na CityGML.
	Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO
Text kapitoly je upraven dle připomínky. (celý text kapitoly obsažen ve vypořádání k  připomínce č. 21)

Vyjádření Libereckého kraje:
viz bod 21

Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO 
viz vypořádání připomínky č. 9 a č. 21.


	
	24. Věcný záměr přiřazuje jednu z agend ČÚZK. Je toto již dohodnuto?
	Stanovisko předkladatele:
AKCPTOVÁNO, VYSVĚTLENO
Ano, jednání s ČÚZK proběhla. Jejich kompetence se odvíjí i od § 3 zákona č. 359/1992 Sb., které jsou již nyní tomuto úřadu svěřeny. 


	
	25. Formulace: "U rozmnožení autorského díla stavbou bude množstevní a teritoriálních omezení přípustné na realizaci konkrétní stavby." je nesrozumitelná. Není jasný význam.
	Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO
Text věcného záměru zákona byl upraven, formulace: 
"U rozmnožení autorského díla stavbou bude množstevní a teritoriální omezení přípustné na realizaci konkrétní stavby." byla upravena na „u realizace konkrétní stavby“. Jde o smluvní ujednání mezi stranami. Vychází se ze základního paradigmatu, že architekt staví stavbu vždy pro určité místo a pro ten účel analyzuje různé faktory, jako je terén, podloží, podnebí, otázku světla a stínu atd. Další rozmnoženiny autorského díla stavbou, než pro jakou to bylo dohodnuto ve smlouvě pro konkrétní místo, jsou proto možné pouze po předchozím výslovném souhlasu ze strany objednatele, nebo zhotovitele v závislosti na postavení. 

	
	26. Vytvoření datového standardu jako technické normy není vhodné řešení. Tvorba a průběžná aktualizace technické normy podléhá určitým pravidlům. Pro často se aktualizované údaje bude asi vhodnější nalézt jiný druh normativního dokumentu (TNI nebo ČSN P)
	Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO
Text věcného záměru upraven dle připomínky.
„Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví prostřednictvím jím řízené příspěvkové organizace Česká agentura pro standardizaci („ČAS“) odpovídá za rozvoj, správu a údržbu Datového standardu stavby („DSS“), který specifikuje požadavky na data uváděná ve stavebních projektech a k systematickému uspořádání informačního modelu pro BIM, a dále za vytvoření a průběžnou aktualizaci technického předpisu (normy, technicko-normalizační informace apod.) pro tvorbu standardu pro vytváření digitálních modelů staveb.“


	
	27. Samotná geometrie stavby slouží jen jako pomoc pro orientaci v modelu, důležité mohou být grafické informace v trojrozměrném prostoru pro budoucí vyhodnocování vztahů v území. Doporučujeme nahradit formulaci: "...model stavby s reprezentací geometrie ve třírozměrném prostoru..." -> "... grafickými informacemi  zahrnujícími reprezentaci geometrie v třírozměrném prostoru ..."
	Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO
Text věcného záměru bude upraven následujícím způsobem:
„Digitální model stavby je tvořen grafickými informacemi zahrnujícími reprezentaci geometrie stavby v třírozměrném prostoru a vybranými negrafickými informacemi popisujícími vlastnosti stavby a jejich částí.“ 

	
	28. K vyjádření: "Pomocí metody BIM je stavba přesně navržena ještě předtím, než je provedena,…" uvádíme, že toto lze i bez využití metody BIM. Metoda BIM umožňuje snáze provádět kontroly a předběžné simulace pro dosažení co nejlepšího návrhu. Doporučujeme přeformulovat
	Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO
Text věcného záměru upraven, stavbu lze přesně navrhnout před jejím provedení i bez využití BIM. Text věcného záměru je upraven na:
„Na základě výstupů metody BIM lze snáze naplánovat práce nutné pro provedení stavby a další související aktivity. Metoda BIM umožňuje lepší kontrolu a předběžné simulace pro dosažení co nejlepšího návrhu stavby.“

	
	29. Doporučujeme používat navrhování místo projektování
	Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO
Text věcného záměru v tomto smyslu upraven.

	
	30. Formát IFC není jen formát, je to více možných formátů, ale IFC je především datové schéma
	Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO
Text věcného záměru upraven, IFC je obecně zejména v publikacích označováno jako formát. Výstižnější označení pro IFC je mezinárodně využívaný standard pro popis, sdílení a výměnu informací o správě budov a zařízení. IFC poskytuje soubor definic pro všechny typy objektových prvků, které se vyskytují ve stavebnictví, a textovou strukturu pro uložení těchto definic v datovém souboru. Soubory splňující standard IFC lze exportovat a vyměňovat mezi softwarovými produkty pomocí formátů .ifc, .ifcXML a .ifcZIP.
V textu věcného záměru je explicitně uvedeno následující:
„Pro vytvoření digitálního modelu stavby je nezbytný software k navrhování stavby pomocí metody BIM, model stavby je následně nahrán do společného datového prostředí v mezinárodně používaném schématu IFC. IFC (lndustry Foundation Classes) je datové schéma umožňující přenos a práci s daty podporované všemi standardně využívanými a na trhu dostupnými programy pro práci v BIM2.“.
 
2Datový formát lndustry Foundation Classes (IFC) pro sdílení dat ve stavebnictví a ve facility managementu je standardizován mezinárodní technickou normou, příslušná česká technická norma je ČSN EN ISO 16739-1.   

	
	31. Formulace "...pokud například projektování budoucí stavby vzniká v jiném softwaru…" je nesrozumitelné. Pomocí specializovaného software vzniká návrh stavby. Obecně obdobné tvrzení závisí i na implementaci IFC v daném software, proto je potřeba uvádět, že se jedná o základní předpoklad uchování dat.
	Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO
Doplněno, že formát IFC je mezinárodně uznávaným standardizovaným schématem dat a formátem souborů, který slouží pro zobrazování, získávání a další zpracování dat. (viz vysvětlení předchozí připomínky)

	
	32. K formulaci "...všichni členové výstavbového projektového týmu a vlastník stavby. " Podle technické normy ČSN EN ISO 19650-2 jsou zadavatelé členové projektového týmu.
	Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO
Text věcného záměru zákona je upraven v souladu s touto připomínkou a vlastník stavby explicitně vypuštěn. Byla přidána nová poznámka pod čarou, která zní: „Společné datové prostředí a základní principy jeho využití byly představeny v souboru technických norem ČSN EN ISO 19650. Z popisu procesů v jednotlivých částech tohoto souboru norem vyplývá, že je potřeba zajistit odpovídající přístup všech členů projektového týmu k používanému CDE jako zdroji platných informací týkajících se projektu a zároveň v rozsahu role každého člena projektového týmu.“

	
	33. K formulaci: "upravuje požadavky objednatele na informační modely staveb". Toto mají podle souboru technických norem ČSN EN ISO 19650 být požadavky na informace.
	Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO
Formulace v textu věcného záměru zákona byla upravena. 

	
	34. K formulaci: "...obsahuje plán realizace zakázky…" Toto má být podle souboru technických norem ČSN EN ISO 19650 předběžný plán realizace BIM (předběžný BEP).
	Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO 
Formulace v textu věcného záměru zákona byla upravena.

	
	35. Definice podléhají určitým pravidlům. Proto definování závazných standardů nedává smysl, jedná se o specifikaci.
	Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO
Text věcného záměru upraven, formulace definování závazných standardů nahrazena  specifikací závazných standardů.

	
	36. Formulace: "Prostředky SFDI tak jdou do celého životního cyklu staveb." nedává smysl, prostředky se mohou využívat na aktivity.
	Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO
Text věcného záměru je upraven následujícím způsobem: „Prostředky SFDI tak lze efektivně vynakládat v průběhu celého životního cyklu staveb.“


	
	37. Formulace: "agentura ČAS" je duplicitní vyjádření – spojení agentura Česká agentura pro standardizaci má duplicitní slovo agentura.
	Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO
Text věcného záměru je upraven.


	
	38. Formulace" "interoperabilní formát" nedává smysl. Data mohou být ve struktuře a otevřeném a neutrálním formátu podporujícím interoperabilitu
	Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO
Text věcného záměru zákona je upraven, formulace „interoperabilní formát“ byla nahrazena formulací „v otevřeném a neutrálním formátu podporujícím interoperabilitu“.

	
	39. Zbytečně podrobné vymezení a vyjmenování agend; navíc je potřeba synchronizovat se s NIPI tak, aby byly specifikovány odpovídající povinné osoby
	Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO, AKCEPTOVÁNO
Popis varianty je příkladný, aby bylo možno dobře ilustrovat postupný rozvoj modelování vystavěného prostředí směrem od základního modelu vystavěného prostředí k jeho integracím s podrobnými územně dílčími modely měst, obcí a krajů a dalších subjektů. Text doplněn o vazbu na IS NIPI:
„Přitom se předpokládá úzká vazba na vznik a využívání nových nástrojů Národní infrastruktury pro prostorové informace, zejména Národní integrační platformy pro prostorové informace včetně Národní integrační platformy pro modelování vystavěného prostředí.“

	
	40. Zmiňuje se vytvoření technické normy: čeho by se tato technická norma měla týkat? Pokud se jedná o datové schéma – zmiňuje se CityGML, proč bylo vybráno právě toto schéma, mělo by se jednat spíše o standard jako seznam potřebných datových objektů a vlastností s odkazem na CityGML, nikoliv tento seznam podřizovat vybranému schématu
	Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO
Text upraven dle připomínky, předpoklad vytvoření technické normy byl vypuštěn. Vznik normy není podmínkou realizace cílů zákona, v případě, že dojde v průběhu realizace ke zjištění, že by vznik normy v nějaké konkrétní oblasti byl vhodný, lze její realizaci zajistit i bez zákonné opory. Obdobný koncept je v současnosti nastaven např. u Digitálních technických map.

	
	41. Formulace: "...fázi návrhu projektu a navazující výstavbu…" je nepřesná. Jedná se o fázi navrhování, přípravy a provádění stavby.
	Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO
Text věcného záměru upraven ve smyslu připomínky.


	
	42. Formulace: "Cílem je tedy vytvořit společné datové prostředí pro data o stavbě" navádí na jedno CDE pro celý stát. To však není realizovatelné.
	Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO
Text věcného záměru upraven, společným datovým prostředím se rozumí společné datové prostředí pro data pro každou jednotlivou stavbu. 

	
	43. Formulace: "Výběrem z informačního modelu stavby …" - výběrem čeho? Nejasná formulace
	Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO
Text věcného záměru zákona upraven.
„Výběrem konkrétních dat z informačního modelu stavby“

	
	44. Formulace: "...zobrazení prostorového uspořádání a vlastností stavby …" Nejedná se pouze vlastnosti stavby, ale také prvků a konstrukcí v této stavbě.
	Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO
Text věcného záměru zákona upraven.
„vlastností stavby, včetně prvků a konstrukcí v této stavbě, v digitální podobě,“

	
	45. Formulace: "...c) informace o povolovacích procesech …" je nepřesná. Jedná se o informace o stavu procesu povolování
	Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO
Text věcného záměru zákona upraven následujícím způsobem: „c) informace o stavu procesu povolování stavby,“. 


	
	46. Formulace: "...a účel informačního modelu stavby…" je nepřesná. Jedná se spíše o účel modelování, případně účel užití modelu.
	Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO
Text věcného záměru zákona upraven.

	
	47. Formulace o "Současně pak platí, že pokud je stavba již modelována metodou BIM, měly by být v rámci metody BIM realizovány i všechny dílčí budoucí úpravy stavby " je v návrhu na 2 místech 2x.

Poznámka: 
Vypořádání připomínek bylo projednáno při osobním jednání s připomínkovým místem, které proběhlo 1. 11. 2022, a to bez rozporu. 

	Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO
Prosíme o upřesnění. Došlo nejspíše k nedorozumění, text je dle našeho názoru v textu obsažen pouze jednou.

	MPSV
	K předloženému materiálu MPSV uplatňuje následující doporučující připomínku:

1. Návrh usnesení vlády – název 
K obsahu návrhu usnesení vlády uplatňujeme doporučující připomínku legislativně technického charakteru. Doporučujeme upravit název návrhu usnesení vlády, 
a to z důvodu formální chyby (nesprávné skloňování u slova „záměr“). 

Kontakt pro případnou konzultaci: 
JUDr. Pavlína Tautrman Atanasovská, MBA
Ministerstvo práce a sociálních věcí
Na Poříčním právu 376/1, 128 01 Praha 2
tel.: 771121709
e-mail: pavlina.tautrman@mpsv.cz

Poznámka:
Připomínkové místo přijalo vypořádání předkladatele v rozsahu, v jakém mu bylo zasláno.

	AKCEPTOVÁNO
Název návrhu usnesení vlády byl upraven, chyba ve skloňování byla odstraněna.


	ČÚZK
	1. K informačnímu modelu vystavěného prostředí
Problematika informačního modelu vystavěného prostředí je zcela nedostatečně zpracována jak z hlediska rozsahu, tak především obsahu. Není tudíž možné objektivně vyhodnotit, o jak náročný úkol se bude jednat.
Podle návrhu věcného záměru zákona má být v gesci Českého úřadu zeměměřického a katastrálního zajistit vznik a vedení základního geografického objektově orientovaného 3D modelu území v podobě databáze. Tento model má pak zahrnovat i digitální model vystavěného prostředí pro celou ČR na základě standardu CityGML. Z návrhu není dostatečně zřejmé, jaký má být vztah mezi základním geografickým modelem území a digitálním modelem vystavěného prostředí, zejména zda se má jednat o modely dva nebo o model jeden, který je v materiálu pouze nedůsledným způsobem na různých místech odlišně pojmenováván. Rovněž není zřejmé, v jakém rozsahu a podrobnosti má být tento model (příp. modely) veden a aktualizován, ani jaký je jeho vztah k tzv. „společnému datovému prostředí“. 
Ustanovení zákona týkající se informačního modelu vystavěného prostředí mají mít odloženou účinnost o pět let oproti zbytku zákona. Jako jediný důvod tohoto odkladu je v předloženém materiálu uvedena náročnost přípravy technické normy pro vytváření informačního modelu vystavěného prostředí. Pokud má být ovšem celé pětileté období využito k tvorbě technické normy, pak nezbývá žádný čas na samotnou realizaci, kterou nelze zahájit bez toho, aby příslušné technické standardy již existovaly. Je nezbytné, aby technické standardy digitálního modelu vystavěného prostředí vznikly podstatně dříve tak, aby v uvedeném pětiletém období mohlo na jejich základě dojít i k realizaci. Do návrhu věcného záměru je proto třeba doplnit odlišnou odloženou účinnost (kratší) pro ustanovení, na jejichž základě mají vzniknout uvedené technické standardy.
Zcela pak chybí řešení otázky finančního a personálního zajištění tak rozsáhlého projektu jak ve fázi přípravy, tak následného vedení uvedeného modelu/modelů. 
Bez dořešení základních obsahových, časových, finančních a personálních aspektů vedení digitálního modelu vystavěného prostředí nelze se záměrem jeho vybudování souhlasit.
Tato připomínka je zásadní.

Vypořádáním připomínek pověřuji Mgr. Lenku Vrzalovou (eMail: lenka.vrzalova@cuzk.cz, tel.: 284 041 287) a Ing. Jana Kmínka (eMail: jan.kminek@cuzk.cz, tel.: 284 041 234).

Poznámka:
Připomínkové místo přijalo vypořádání předkladatele v rozsahu, v jakém mu bylo zasláno.

	Stanovisko předkladatele: 
AKCEPTOVÁNO
Text je upraven v souladu s připomínkou. Cílem zákona je vytvoření a vedení základního informačního modelu vystavěného prostředí jako škálovatelného 3D geografického modelu území. Účelem Základního informačního modelu vystavěného prostředí je poskytnout jednotný modelový základ a prostorový kontext pro integraci dat, zobrazování a analýzu vystavěného prostředí, staveb, zařízení, včetně jejich vlastností, zejména stavu, vzájemných faktických a funkčních vztahů a dalších údajů, a to zejména pro potřeby agend veřejné právy.
Vazba na povinnost vzniku technické normy byla vypuštěna. Vznik normy nemusí být pro zajištění vzniku a vedení základního informačního modelu vystavěného prostředí podmínkou, její realizace by navíc pravděpodobně komplikovala a časově narušovala přípravu nového díla a spuštění systému jeho správy.
Nové znění kapitoly C.II.8:
„Informační model vystavěného prostředí 
Zákon o BIM zavádí základní informační model vystavěného prostředí. Účelem je poskytnout jednotný modelový základ a prostorový kontext pro integraci dat, zobrazování a analýzu vystavěného prostředí, staveb, zařízení, včetně jejich vlastností, zejména stavu, vzájemných faktických a funkčních vztahů a dalších údajů, a to zejména pro potřeby agend veřejné správy. 
Zákon definuje obsah, rozsah, způsob správy a poskytování dat informačního modelu vystavěného prostředí, tzn. definuje standard informačního modelu vystavěného prostředí, dále pak stanovuje některým povinným osobám úkol tento informační model naplňovat. 
Pro vytvoření a aktualizaci základního informačního modelu vystavěného prostředí budou využívána také data digitálních modelů staveb, spolu s daty informačních systémů veřejné správy, zejména daty digitálních technických map krajů, základní báze geografických dat, aj. Cílem zákona je stanovení podmínek pro tvorbu modelu vystavěného prostředí tak, aby jednotlivé datové zdroje vstupující do informačního modelu vystavěného prostředí byly integrovatelné, vzájemně kompatibilní a umožnily vytvářet a udržovat digitální modely pro podporu cílových agend. 
Základní informační model vystavěného prostředí bude sloužit jako primární modelový referenční rámec především pro agendy územního plánování, územního rozvoje, povolování staveb, bezpečnosti, obrany a civilní ochrany, ochrany životného prostředí, aj. 
Základní informační model vystavěného prostředí bude součástí národní infrastruktury pro prostorové informace, jejíž rozvoj je koordinován v gesci Ministerstva vnitra. Přístup k jednotlivým součástem národní infrastruktury pro prostorové informace pak má podle návrhu zákona o národní infrastruktuře pro prostorové informace, který je vytvářen na základě schváleného věcného záměru zákona o NIPI, zprostředkovávat národní geoportál prostřednictvím webového rozhraní.
Z hlediska architektury informačních systémů veřejné správy budou jednotlivé dílčí informační systémy pro správu nebo využívání dat informačních modelů staveb ve vztahu k systémům pro správu základního informačního modelu vystavěného prostředí v dlouhodobější perspektivě využívat jako budoucí nástroje Národní integrační platformu pro prostorové informace a Národní integrační platformu pro modelování vystavěného prostředí dle Strategie rozvoje infrastruktury pro prostorové informace v České republice. Do doby jejich vzniku budou využívány ostatní existující rozhraní eGovernmentu. 
Aby bylo umožněno vytvářet účelové modely vystavěného prostředí s využitím základního informačního modelu vystavěného prostředí, zákon o BIM stanoví  konkrétním povinným osobám (zejména České republice a vyjmenovaným územním samosprávným celkům a jejich příspěvkovým organizacím a dalším osobám viz bod 3.) povinnost vytvářet v rámci procesů pro navrhování a provádění staveb  informační modely, za kterých bude možné základní model vystavěného prostředí rozšiřovat.

Pro zřízení a vedení základního informačního modelu vystavěného prostředí zákon stanoví konkrétní povinnosti.  Základní informační model vystavěného prostředí bude mít podobu základního geografického 3D modelu území, který bude stěžejním modelovým rámcem pro informační modelování vystavěného prostředí pro celou ČR na základě standardu CityGML. Zajištění vzniku a vedení základního informačního modelu vystavěného prostředí bude svěřeno do gesce Českého úřadu zeměměřického a katastrálního, a to i s ohledem na činnosti, které jsou v souladu s ustanovením § 3 zákona č. 359/1992 Sb., v platném znění, tomuto úřadu svěřeny. Úřad má dlouhodobě zkušenosti se zajišťováním jednotného sběru dat a vytvářením takto náročných systémů pro území celé ČR – nejvýznamnější systémy v oblasti prostorových dat vedené pro celé území České republiky např. správa základního systému registru územní identifikace, adres a nemovitostí, správa základní báze geografických dat, správa informačního systému digitální mapy veřejné správy jsou právě v gesci ČÚZK. Možným východiskem konceptuálního přístupu k modelu může být standard pro konceptuální 3D modelování definující také výměnný formát pro 3D geografické virtuální modely CityGML, který umožňuje, aby každý prostorový objekt byl reprezentován v jedné nebo více definovaných úrovních detailu, což přesně odpovídá potřebám modelování pro různé účely agend veřejné správy. Tento koncept umožňuje sběr a evidence dat v různých mírách podrobnosti, což může být vhodné hlavně u dat, u nichž lze předpokládat, že je s postupným vývojem a aplikací přesnějších technologií sběru dat bude nutné upravovat a zpřesňovat. Oborem zájmu takto vytvořeného modelu budou především všeobecně využitelná elementární data nejlepší dosažitelné a dlouhodobě udržitelné úrovně přesnosti a podrobnosti. V rámci potřeb jednotlivých krajů či obcí bude možné tento základní model vystavěného prostředí dále rozšířit podobně jako je tomu v současné době v oblasti DTM krajů a obcí, a to nejen z hlediska rozsahu vedených údajů, ale také z hlediska jejich podrobnosti. Tyto rozšířené modely budou propojitelné se základním modelem vystavěného prostředí, a budou umožňovat propojení s dalšími systémy vedenými jednotlivými kraji či obcemi (např. pasporty majetku).
Vzhledem k náročnosti přípravy metodiky a technického prostředí včetně dat pro vytváření informačního modelu vystavěného prostředí nabydou ustanovení týkající se této agendy účinnosti později než zbytek zákona o BIM.“
Dále bude část Věcného záměru doplněna o text:
„Na straně Ministerstva průmyslu a obchodu vzniknou potřeby spojené se zajištěním kompetence koordinačního subjektu související zejména s vynucováním zákonem nově stanovených povinností a projednáváním přestupků a metodickou činností. Obdobná situace nastane pro ČÚZK pro oblast vystavěného prostředí. Potřeby ČÚZK však spadají za horizont střednědobého rozpočtového výhledu, neboť účinnost této části zákona je navrhována až na rok 2029. 
Pro oblast modelu vystavěného prostředí lze na základě analýzy dopadů regulace mezi hlavní jednorázovou investici zařadit náklady na pořízení základního modelu vystavěného území a jeho správu. Předpokládá se, že s vývojem technologií budou tyto náklady v čase klesat. 
Způsob financování nákladů podle tohoto zákona bude záležet na specifických zdrojích, které budou pro konkrétní povinné osoby aktuálně realizovatelné. Jedná se samozřejmě o příslušné kapitoly státního rozpočtu, nicméně prostředky na implementaci metody BIM jsou předpokládány například i v Národním plánu obnovy či ESIF. Záleží tedy na podmínkách konkrétního programu, resp. konkrétních parametrech výzvy“. 

	Pardubický kraj
	1. Doporučující
Text Věcného záměru je natolik obecný, že konkrétní dopady zákona se dají jen velice těžko odhadovat. Z tohoto důvodu nemá v tuto chvíli o dílčích závěrech připomínkovaného dokumentu smysl polemizovat.

	Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO
Návrh věcného záměru zákona o BIM upravuje, na jaké subjekty a v jakém rozsahu dopadne po účinnosti zákona povinnost využívat metodu BIM.
Z hlediska Pardubického kraje lze konstatovat, že se povinnost modelovat v BIM týká i krajů, příp. jiných právnických osob zřizovaných krajem, nicméně pouze za předpokladu, že bude kraj realizovat nadlimitní veřejnou výstavbu. Z výsledků vypořádání také vyplývá, že se tato povinnost bude vztahovat na ty záměry, které budou realizovány po 1. 7. 2024. Pro účely vystavěného prostředí tato povinnost nabíhá ještě o 5 let později. 
Technické parametry jsou navrhovány tak, aby se jednalo o mezinárodně uznávané formáty, které bude možné sdílet tak, aby informace o stavbě byly k dispozici i pro další užívání konkrétní stavby. V konkrétním dále k jednotlivým připomínkám. 

Vyjádření Pardubického kraje:
U tohoto vypořádání je zajímavé uvedené datum 1. 7. 2024. Dosud bylo komunikováno (a je to tak uvedeno i v podkladech ze 17. 5.), že nabytí účinnosti spojené s povinností postupovat dle zákona bude 1. 7. 2023. 
(Posun termínu je vysvětlen ve vypořádání k bodu 5.)

Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO 
Dochází k posunu účinnosti zákona o BIM na 1. 7. 2024.

	
	2. Doporučující
Z pohledů krajů v připomínkovaném dokumentu chybí přesný popis toho, jaké konkrétní povinnosti krajům vzniknou. Jak již bylo uvedeno výše, dají se s ohledem na přílišnou obecnost připomínkovaného dokumentu pouze odhadovat, aniž by byly uvedeny přehledně.
	Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO
Jedná se zejména o povinnost při realizaci nadlimitní veřejné zakázky využívat metodu BIM. S pomocí tohoto nástroje dojde k budoucí úspoře finančních prostředků při správě budovy

	
	3. Doporučující
Velká pozornost je věnována „vestavěnému prostředí“, ale není jasné, jaký přínos má pro kraje povinné modelování vestavěného prostředí. Z hlediska krajů je nejasné, jaké to přinese nové povinnosti a jaké jsou vlastně očekávány přínosy. Lze odhadovat, že modelování celých území a zejména udržování těchto modelů v aktuální podobě bude vyžadovat nemalé finanční náklady ze strany veřejných rozpočtů včetně krajů.

	Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO
VZ nestanoví nové povinnosti krajům a obcím ve vztahu k pořizování modelů vystavěného prostředí. Tvorbou základního modelu vystavěného prostředí navrhuje ČÚZK. Kraje a obce mohou však vytvářet vlastní dílčí a podrobnější modely vystavěného prostředí pro účely a v rozsahu, bude-li to pro jejich účely výhodné. Tyto modely budou moci být integrovány a tedy využívány v agendách veřejné správy, budou-li splňovat základní technické požadavky pro integrace, které budou vytvořeny v rámci přípravy systému pro modelování vystavěného prostředí a ve vazbě na vznik nástrojů NIPI.

	
	4. Doporučující
V připomínkovaném dokumentu se uvádí, že by se mělo povinně používat CDE. Nikde ale není stanoveno, jaké to konkrétně bude a kdo tyto systémy bude vlastnit a provozovat.
	Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO
Záměrem není ani v zákoně ani prováděcím předpisu předepsat konkrétní řešení, které bude povinná osoba povinna zajistit. Cílem je specifikovat technické a provozní podrobnosti v návaznosti na technickou normu tak, aby se jednalo o formát, který bude možno sdílet. Je na povinném subjektu, jaké řešení zvolí, které bude z jeho pohledu výhodnější.   Pro oblast CDE jsou již více jak rok k dispozici metodiky, které poskytují základní informace a orientaci v této problematice. Přesnější specifikaci ohledně technických podrobností bude obsahovat paragrafové znění zákona a především pak následný prováděcí předpis.

Vyjádření Pardubického kraje:
Společné datové prostředí (CDE) je pro management informací s využitím BIM klíčové, proto je uvedení této povinnosti v zákoně pochopitelné. V tuto chvíli je ale otázkou, jak budou vypadat ony klíčové technické a provozní podrobnosti. Metodiky Koncepce BIM v jejich stávající podobě popisují CDE spíše jako řešení, pro které jsou stanovovány spíše funkční požadavky v podobě, aby dle nich bylo možno vybrat konkrétního dodavatele CDE. Naopak soubor norem ISO 19650 popisuje CDE spíše z pohledu procesů (tedy jak pracovat s informacemi v rámci managementu informací – průchod informačními kontejnery jednotlivými stavy) a stanovuje jen základní minimum požadavků na řešení pro CDE, které poskytuje technologii k podpoře těchto procesů (především možnost přiřazování jedinečných ID, atributů (status, revize, klasifikace), zaznamenávání jména uživatele a data revize, řízený přístup atd.). Takto definované požadavky jsou jednak dostatečné z hlediska managementu informací s využitím BIM, a současně umožňují jejich různé naplnění dle konkrétní potřeby (včetně například sestavení CDE z různých nástrojů v případě menších projektů, místo nutnosti provozovat některé z komerčních řešení). Z ISO 19650 dále jednoznačně (a v kontextu managementu informací) vyplývá, že projektové CDE implementuje a provozuje pověřující strana (zadavatel), byť tam jsou zároveň uvedeny možností, kdy a jak tuto agendu případně delegovat na třetí či některou z vedoucích pověřených stran.

Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO 
V zákoně o BIM budou popsány procesy, které by CDE mělo řídit. Přílohy BIM protokolu jsou v ISO normě pojmenovány, názvosloví bude řešeno v paragrafovém znění návrhu zákona o BIM. 

	
	5. Doporučující
Problematika BIM jako celek není dosud dostatečně vyzkoušený na pilotních projektech a stavbách. Nejsou dokončené datové standardy, kdy sice existují pracovní verze ČASu, které ale nejsou dosud prověřeny praxí. I další dokumenty ČAS jsou velmi obecné. Nevychází z norem EU, resp. nejsou v DS reflektovány (chybí celkové klasifikace – sice je něco vytvořeno, ale není to kompletní;  to samé platí u tříd). Aset management není vytvořen a je zde otázka, jak bude fungovat Facility Management.


	Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO
Metoda BIM není novou, nevyzkoušenou metodou. Přestože se se zákonnou úpravou přichází až nyní, již nějakou dobou je pilotně ověřována konkrétními subjekty veřejné správy. Některé příklady obsahuje věcný záměr, více těchto příkladů obsahuje RIA. 

ČAS k uvedenému tématu vydal řadu dokumentů a metodik, všechny aktuálně vydané dokumenty slouží právě k ověřování na pilotních projektech, o kterých byla na konci roku 2021vydánna souhrnná zpráva. Podle plánu se i na druhou polovinu roku 2022 provede plošná aktualizace těchto metodik, aby byly plně k dispozici všem veřejným zadavatelům.

V současné době se provádí plošná aktualizace těchto metodik, aby byly plně k dispozici všem veřejným zadavatelům.
Soulad s mezinárodními normami bedlivě hlídají experti, kteří se přímo na jejich přípravě podílejí. Pokud jste určitý nesoulad nalezli, pak nás, prosíme, o něm konkrétně informujte, rádi text opravíme ve výše uvedené aktualizaci dokumentů.

Celková klasifikace je k dispozici, „Chybějící“ třídy nám, prosíme, konkrétně nahlaste, abychom mohli řešit konkrétní situace. 
Pro oblast provozu a údržby budou základní výstupy k dispozici během let  2022 - 2023 a i povinnost pro tuto fázi je postupná a začne být účinná s dostatečným zpožděním.

Na základě připomínek jiných subjektů bude upraven termín účinnost zákona o BIM na 1. 7. 2024. 

	
	6. Doporučující
Součástí konceptu má být vytvořen systém vzdělávání v dané oblasti, který ale bohužel úplně chybí. Jsme si vědomi toho, že tato problematika přímo nesouvisí s připomínkovaným dokumentem, ale i z tohoto pohledu je třeba na tuto skutečnost upozornit.

Kontaktní osobou oprávněnou k případnému vypořádání připomínek je Ing. Kateřina Drahovzalová, e-mail: katerina.drahovzalova@pardubickykraj.cz., tel.: 466 026 637

Poznámka:
Vypořádání připomínek bylo projednáno při osobním jednání s připomínkovým místem, které proběhlo 2. 11. 2022, a to bez rozporu.

	Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO
Systém vzdělávání byl vytvořen, publikován a promován (Rada vlády pro informační společnost, Pracovní výbor pro zavádění metody BIM v ČR, konference, workshopy, program pilotních projektů aj.). Jsou k dispozici již základní kurzy a shodou okolností v červnu 2022 byly zveřejněny i konkrétní termíny jejich konání. Ani MŠMT tuto skutečnost nerozporuje – MŠMT ve své připomínce záměr podporuje.
Další informace Vám mohou poskytnout v případě zájmu pracovníci České agentury pro standardizaci (bim@agantura-cas.cz).

	Svaz měst a obcí
	Obecné připomínky 
1. Souhlasíme se závěrem v RIA (str. 115), že na základě shromážděných dat a informací, provedených konzultací a provedeného zhodnocení nákladů a přínosů lze jako jediné účelné a celospolečensky nejpřínosnější označit kombinaci řešení ad 2a + 2b + 2c, a dále pak variantu 3c. 
Jako ideální se tedy jeví zavázat k používání metody BIM pouze omezený okruh zadavatelů (pouze Českou republiku) a pouze pro typy projektů spojené s výstavbou a s určitým finančním limitem – typicky zakázky v nadlimitním režimu. Pro povinnosti spojené s požadavky na vystavěné prostředí se jedná o variantu nejméně přísnou. 
Upozorňujeme, že přístup k detailní digitální dokumentaci velkých staveb (kde se např. může shromažďovat mnoho tisíc osob) bez omezení a nedostatečná ochrana přístupu k této dokumentaci, může být významným bezpečnostním rizikem.
Tyto připomínky jsou doporučující.

	Stanovisko předkladatele: 
VYSVĚTLENO
Přístup k digitální dokumentaci bude ošetřen tak, aby odpovídal zásadám jak kybernetické bezpečnosti, tak i ochraně utajovaných informací. S konkrétními chráněnými kritickými daty bude zacházeno ve vyhrazeném režimu tak, aby taková data nemohla být zneužita. Práce s informacemi tedy bude garantovat současnou úroveň ochrany dat. K efektivnějšímu sdílení dat bude docházet v případech, kde by jednotliví účastníci realizace stavby (stavebník, projektant atp.) měli k datům stejně přístup, byť ztížený faktem, že by se jednalo o analogové dokumenty.


	
	Konkrétní připomínky k věcnému záměru 

2. K částí A – přehled právních předpisů vztahujících se k věcnému záměru 
Navrhujeme uvést do seznamu legislativy: nařízení vlády č.430/2006 Sb. o stanovení geodetických referenčních systémů a státních mapových děl závazných na území státu a zásadách jeho použití.
Odůvodnění:
Geografické informační systémy správců státní i soukromé infrastruktury, inženýrských sítí, komunikačního systému, např. ŘSD ČR, správců městských komunikací, katastrálních úřadů a dalších, používají závazné referenční systémy S-JTSK a Bpv a pohybují se nejčastěji ve vektorovém prostředí výkresů *.dgn, případně *.dwg.  I s ohledem na další využití BIM např. při tvorbě Digitální technické mapy obce, návaznosti na katastrální mapy a mapy správců inženýrských sítí,  je zapotřebí na úrovni navrhovaného zákona nebo prováděcí vyhlášky zdůraznit povinnost dodržení závazných referenčních systémů na území ČR při tvorbě BIM a 3D projektů. 
Tato připomínka je zásadní.

	Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO
Nařízení vlády je doplněno do seznamu právních předpisů do sekce b) – prováděcí právní předpisy.

	
	3. K části C – návrh věcného řešení, bod II., odst. 3 – personální působnost zákona 
Pozitivně vnímáme, že mezi povinné subjekty nejsou zařazeny základní územně samosprávné celky – tedy obce a města. Nesouhlasíme však se zařazením statutárních měst a jejich příspěvkových organizací mezi osoby, na které dopadne povinnost podle zákona o správě informací o stavbě a informačním modelu stavby a vystavěného prostředí. Žádáme o jejich vypuštění z personální působnosti zákona.

Odůvodnění:
Statutární města byla „navrácena“ do obecního zřízení zákonem č. 367/1990 Sb., o obcích. Současné právní vymezení statutárních měst obsahuje § 4 zákona o obcích, který ve svém odst.1 taxativně vyjmenovává statutární města na území ČR. Podle odst. 2 se území statutárních měst může členit na městské obvody nebo městské části s vlastními orgány. Takto územně členěná statutární města upraví své vnitřní poměry ve věcech správy města statutem, který je vydáván formou obecně závazné vyhlášky obce. V současné době je na území ČR 27 statutárních měst, z toho však pouze 8 statutárních měst má statut a je územně členěno na městské obvody nebo městské části. Zákon o obcích nestanoví žádná podmiňující kritéria (kvantitativní či kvalitativní) pro vznik statutárních měst (např. město Třebíč je větší než statutární město Třinec). Vzhledem k uvedeném se zařazení statutárních měst mezi povinné subjekty jeví jako nekoncepční, neboť nezakládá vhodnější vstupní podmínky (personální, finanční ani věcné) k zavádění metody BIM do činnosti úřadu. 
Jak vyplývá z hodnocení dopadů regulace budou na straně povinných subjektů vznikat náklady na personální zajištění, společné datové prostředí, IT infrastrukturu a rozšíření stávajících systémů o datový standard a další požadavky managementu informací povinného subjektu. V RIA je dále uvedeno, že část nákladů, které nebude možné na straně podnikatelských subjektů pokrýt z marží či podpůrných prostředků, bude přenesena v ceně na investory, jež budou v budoucnu těžit z přínosů adopce metody BIM. Zvýšení vstupních nákladů ve spojení s predikovaným navýšením cen ze strany podnikatelů v souvislosti se zaváděním metody BIM za stávající ekonomické situace (rapidní navýšení cen energií, stavebních materiálů, nejistá geopolitická situace) by mělo významné dopady do investiční činnosti statutárních měst. Uložením povinnosti statutárním městům by došlo k jejich neodůvodněnému finančnímu zatížení. I v případě statutárních měst by tak mělo být zavádění metody BIM do činností úřadu na dobrovolné bázi, a to zejména po vyhodnocení pilotních projektů, které dosud nebyly ukončeny a jejich přínosy vyhodnoceny. V případě statutárních měst je nutné mít na zřeteli i dopady na malé a střední podniky, a to za situace, kdy podpora lokální ekonomiky má multiplikační efekt. Povinnost uplatňovat metodu BIM při zadávání a realizaci veřejných zakázek může způsobit dočasné omezení přístupu malých a středních podniků k veřejným zakázkám, a to i za předpokladu, že bude uplatňována pouze u nadlimitních veřejných zakázek. Vzhledem k existenci standardu BIM uzákoněného v rovině právního předpisu budou moci statutární města přistoupit k zavádění metody BIM do činnosti úřadu na dobrovolné bázi dle jejich personálních a finančních možností. 

Tato připomínka je zásadní. 

	Stanovisko předkladatele:
NEAKCEPTOVÁNO / VYSVĚTLENO

Předkladatel zvažoval a vyhodnocoval svědomitě, na které subjekty by měly zákonné povinnosti dopadnout. Vzhledem k tomu, že již v současné době některé větší obce samy dobrovolně přistupují na realizaci svých projektů metodou BIM, protože si uvědomují budoucí výhody takového managementu staveb, jeví se jako realistické a hospodárné zahrnout do působnosti zákona i vybraná města. Takový výběr nabízí právě zákon o obcích, kdy taxativně vymezeným obcím dává, vzhledem k jejich velikosti, určitá privilegia z hlediska jejich organizace. To, že některá města k územnímu členění na samosprávné části nepřistoupila, je pak rozhodnutím konkrétního města a případném dalším legislativním řešení. Pokud není vymezení statutárních měst v zákoně o obcích přesné a metodu BIM by měla zájem využívat i některá další města, byť nejsou statutární, je samozřejmě možné a vítané. 

Vyjádření SMO: 
Trvá rozpor 
S vysvětlením nesouhlasíme. 
Nadále trváme na tom, aby v případě obcí a měst bylo zavádění metody BIM pouze na jejich dobrovolném rozhodnutí. Jak jsme uvedli v odůvodnění naší připomínky pro vznik statutárních měst nejsou stanovena kvantitativní ani kvalitativní kritéria. Velikost města není kritérium, které by specifikovalo statutární města. 
Zavádění metody BIM do organizace měst a obcí bude náročné nejen finančně, ale i personálně. Zejména s ohledem na aktuální situaci a předpokládaný vývoj nelze obce a města zatěžovat dalšími povinnostmi, které sebou nesou významnou finanční zátěž zejména při jejím zavádění.

Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO
Předkladatel vyhověl připomínce SMO ČR a vyjmul statutární města z navrhovaného zákona. 
Znění příslušného odstavce části C.II bod 3 je upraveno takto: „Dalšími osobami, na které povinnost vytvářet informační model stavby dopadne, jsou vyšší územní samosprávné celky a jejich příspěvkové organizace. Výkon této kompetence vyššími územními samosprávnými celky bude výkonem přenesené působnosti. Jiný územní samosprávný celek by měl plnit povinnost vytvářet informační model stavby pouze v případě, pokud dojde k závěru, že je to pro něj účelné a hospodárné pro řádnou přípravu, provádění, správu, údržbu nebo užívání stavby.“


	
	4. K části C – návrh věcného řešení, bod II., odst. 4 – věcná působnost zákona 
V návrhu věcného záměru je uvedeno, že povinná osoba bude povinna pořizovat informační profil pro pasportizaci stavby pro stavby nabyté převodem do 360 dnů ode dne nabytí stavby do vlastnictví nebo do práva hospodaření. 
Z uvedeného není zřejmé, zda se tato povinnost bude vztahovat na všechny stavby nebo jen stavby odpovídající limitu nadlimitní veřejné zakázky. Zadavatel není povinen postupovat podle zákona o zadávání veřejných zakázek, jde-li o nabytí existující nemovité věci. Je-li stavba v pojetí věcného záměru ekvivalentem existující nemovité věci, pak se převod nemusí realizovat v rámci zadávacího řízení a je třeba upřesnit hodnotu stavby (nemovité věci), na kterou se povinnost pořízení informačního profilu bude vztahovat. 
Rovněž doporučujeme prodloužit lhůtu pro pořízení informačního profilu stavby, neboť lhůta 360 dní nemusí být dostatečná, a to s ohledem na finanční možnosti nabyvatele a kapacity případných externích dodavatelů. 
Tato připomínka je zásadní. 
	Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO, UPRAVENO
Text věcného záměru je zásadně upraven následujícím způsobem: „Informační kontejner pro pasportizaci stavby pro stavby vznikne u těch staveb, u kterých nastane nejdříve 5 let po účinnosti zákona potřeba realizovat nadlimitní veřejnou zakázku v souvislosti s konkrétním zadáním (tj. pokud například 7. rok po účinnosti zákona vznikne potřeba rekonstruovat, byť i částečně stavbu např. z důvodu lepšího zabezpečení budovy v rozsahu nadlimitní veřejné zakázky). V takovém případě vznikne informační kontejner pro pasportizaci stavby pro tu část stavby, která bezprostředně souvisí s předmětem veřejné zakázky. 
Jednotlivé informační kontejnery a požadavky na ně budou detailně specifikovány při přípravě prováděcího předpisu, aby efektivně pokryly oprávněné potřeby vlastníka stavby vyplývající z relevantních právních předpisů, technických norem a 3E principu. V případě informačního kontejneru skutečného provedení stavby bude informační kontejner sloužit především pro neprodlené zahájení jejího provozu a dále pak pro budoucí renovace a stavební rozvoj stavby.“ 

	
	5. K části C – návrh věcného řešení, bod II., odst. 8 – informační model vystavěného prostředí
Ohledně personální působnosti uplatňujeme shodnou připomínku a shodně odůvodněnou jako připomínka č. 4. Požadujeme vyjmout statutární města a jejich příspěvkové organizace z povinnosti pořizovat informační model vystavěného prostředí. 
Povinnost pořizovat informační model vystavěného prostředí nelze požadovat po obcích, pokud nebude zajištěno financování nákladů s tím spojených ze strany státního rozpočtu a to s ohledem na náklady, které se dle RIA (str. 91) přepokládají v řádech jednotek až desítek milionů korun na obec dle její velikosti na vytvoření modelu a v řádu desítek až stovek tisíc korun ročně na obec dle její velikosti na aktualizaci modelu vystavěného prostředí.

Tato připomínka je zásadní.  
	Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO
Předkladatel zvažoval a vyhodnocoval svědomitě, na které subjekty by měly zákonné povinnosti dopadnout. V tomto smyslu má logiku sesouladit okruh zainteresovaných obcí spolu s povinností realizovat stavbu metodou BIM. (viz připomínka č. 3)
VZ nicméně nestanoví nové povinnosti krajům a obcím ve vztahu k pořizování modelů vystavěného prostředí. Tvorbou základního modelu vystavěného prostředí navrhuje ČÚZK. Kraje a obce mohou však vytvářet vlastní dílčí a podrobnější modely vystavěného prostředí pro účely a v rozsahu, bude-li to pro jejich účely výhodné. Tyto modely budou moci být integrovány a tedy využívány v agendách veřejné správy, budou-li splňovat základní technické požadavky pro integrace, které budou vytvořeny v rámci přípravy systému pro modelování vystavěného prostředí a ve vazbě na vznik nástrojů NIPI.

Vyjádření SMO: 
Trvá rozpor. 
S vysvětlením nesouhlasíme. 
Nadále trváme na tom, aby v případě obcí a měst Nebyla povinnost pořizovat informační model vystavěného prostředí statutárním městům. Jak jsme uvedli v odůvodnění naší připomínky pro vznik statutárních měst nejsou stanovena kvantitativní ani kvalitativní kritéria. Velikost města není kritérium, které by specifikovalo statutární města. 
Návrh VZ novou povinnost zavádí viz. text VZ část C bod II. odst. 8 (str. 30):
Tak, aby byl model vystavěného prostředí funkční, zákon o BIM stanoví povinnost konkrétním povinným osobám (zejména České republice a vyjmenovaným územním samosprávným celkům – krajům a statutárním městům a jejich příspěvkovým organizacím a dalším osobám viz bod 3.), na které se podle zákona o BIM vztahuje povinnost vytvářet informační model stavby, tento model naplňovat.

Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO
Obdobně jako u připomínky č. 3 předkladatel vyhověl této připomínce SMO ČR a vyjmul statutární města z působnosti navrhovaného zákona – viz vypořádání připomínky č. 3.


	
	6. K části C – návrh věcného řešení, bod II., odst. 9 – práva duševního vlastnictví 
Věcný záměr zákona stanoví, že povinné osoby budou zákonem zavázány zajistit si při vytváření informačního modelu stavby nezbytná oprávnění k výkonu práv duševního vlastnictví, tj. zejména autorských práv a práv k databázi chráněné zvláštním právem pořizovatele databáze.
Tato oprávnění budou muset být zajištěna v takovém rozsahu, aby povinné osobě (případně jejímu nástupci) umožňovala nezávisle na konkrétní třetí osobě řádnou realizaci informačního modelu stavby, provedení stavby, změnu, úpravu, sdělování a rozšiřování a dokončení autorských děl, údržbu, rekonstrukci a provoz staveb a jakýchkoli jejich částí, propagaci stavby nebo autorského díla, zapojení zhotovitelů a dalších dodavatelů na různých stupních dodavatelského řetězce (ať již při samotném vytváření modelu stavby, tak i při realizaci a provozu stavby). Realizace výše uvedených oprávnění musí být zajištěna bez časových, věcných, množstevních a teritoriálních omezení, ale vždy v takovém rozsahu, aby byl naplněn smysl a účel informačního modelu stavby. 
S ohledem na veřejný zájem na ošetření autorských práv ve výše uvedeném smyslu by zákon měl nastavit pravidla pro užívání informačního modelu stavby. Případně je potřebné provést odpovídající úpravu autorského zákona, aby na povinný subjekt nebyly kladeny neúměrné požadavky ohledně úhrady za převod „majetkových autorských práv“. Použití BIM modelu a jeho další zpracování musí být povoleno tomu, kdo jeho zhotovení objednává. 
Tato připomínka je doporučující. 


	Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO A DOPLNĚNO
Text věcného záměru je doplněn o bližší vysvětlení z pohledu autorského práva. Text v části duševního vlastnictví (C.II.9.) bude znít následovně:
„Je třeba od sebe odlišovat jednotlivé prvky informačního modelu stavby od právní povahy samotného informačního modelu jako celku. Informační model stavby může mít různou právní povahu podle okolností daného případu, kdy bude záležet na mnoha proměnných. 
Může se jednat jak o databázi chráněnou právem duševního vlastnictví, tak o (prostou) databázi, která nespadá pod takovou ochranu. U databází rozlišujeme tyto druhy:
1) Databázi jako pravé autorské dílo souborné - § 2 odst. 1 a 5 autorského zákona (AutZ);
2) Databázi jako autorské (quasisouborné) dílo - § 2 odst. 2 AutZ; 
3) Zvláštní právo pořizovatele (sui generis) databáze - § 88-94 AutZ;
4) Prostou (netvůrčí, neautorskou) databázi.
Posledně zmíněná prostá databáze nepodléhá ochraně právem duševního vlastnictví a ani není explicitně upravena občanským zákoníkem (OZ). S ohledem na široké pojetí věci v občanském zákoníku (§ 489) se prostá databáze považuje za věc v právním smyslu. Prosté databáze však nemohou být předmětem vlastnického práva v subjektivním smyslu (§ 1012 OZ), ale mohou být předmětem pro práva závazková (např. u smlouvy o dílo s nehmotným výsledkem a na to navazující ujednání týkající se odpovědnosti, nebo inominátní smlouvy). Smluvní strany se proto musí zaměřit na perfektní smluvní ujednání. 
Některé shora uvedené databáze budou v praxi častější, jiné se budou vyskytovat jen zřídka. Není rovněž vyloučeno, že bude v praxi docházet k souběhu shora uvedených databází.
Podle obecné definice databáze jde o soubor nezávislých děl, údajů nebo jiných prvků, systematicky nebo metodicky uspořádaných a individuálně přístupných elektronickými nebo jinými prostředky, bez ohledu na formu jejich vyjádření (§ 88 autorského zákona, v souladu s čl. 1 směrnice 96/9/ES ze dne 11. 3. 1996 o právní ochraně databází i s čl. 5 WCT). 
Databáze je na prvcích (které mohou či nemusí požívat samostatné právní ochrany) nezávislá. To znamená, že prvky lze oddělit, aniž by tím byl dotčen jejich informační, literární, umělecký nebo jiný obsah, a zahrnující jakoukoli metodu nebo systém umožňující vyhledat každý z prvků, který je tvoří. Jednotlivé prvky jsou systematicky nebo metodicky uspořádány právě proto, aby mohly být individuálně přístupné.
Některé části informačního modelu stavby je možné považovat za autorská díla (architektonické či urbanistické dílo), budou-li splňovat tzv. pojmové znaky vyžadované autorským zákonem. K takovému autorskému (nehmotnému) dílu pak je třeba, aby si strany ošetřily majetková práva autorská (§ 12 AutZ) licenční smlouvou, příp. by byla aplikována quasilicence dle § 61 odst. 1 AutZ. Nepůjde-li o autorské dílo, pak se na něj bude vztahovat obecná úprava občanského zákoníku. 
Ze shora uvedeného vyplývá, že se tvůrci informačního modelu stavby mohou dostat do rozličných situací (vytvoření zcela nového autorského díla jeho autorem v informačním modelu stavby vs. navázání na již existující autorské dílo; přístup různých osob do zaznamenávání údajů v informačním modelu stavby; rozdílné přístupy u tvorby autorského díla v případě metody Design-Bid-Build a Design-Build). Konečná právní povaha informačního modelu stavby tedy může být různá, a proto není možné se na tento problém dívat jednotným (zjednodušujícím) pohledem. 
Ačkoliv je právní povaha informačního modelu stavby různá, z pohledu věcného záměru zákona o BIM se zdá být obecná úprava autorského zákona příp. občanského zákoníku, pod jejichž ustanovení může být konkrétní informační model stavby podřazován, jako dostačující. Dle konkrétní situace se vždy vyhodnotí právní povaha, kterou upravuje autorský zákon, příp. občanský zákoník. Z pohledu práva se nejproblematičtější jeví povaha tzv. prosté databáze (viz shora).
Povinné osoby jsou v každém případě zákonem zavázány zajistit si při vytváření informačního modelu stavby nezbytná oprávnění k výkonu práv duševního vlastnictví, tj. zejména autorských práv a práv k databázi chráněné zvláštním právem pořizovatele databáze.
Tato oprávnění budou muset být zajištěna v takovém rozsahu, aby povinné osobě (případně jejímu nástupci) umožňovala nezávisle na konkrétní třetí osobě řádnou realizaci informačního modelu stavby, provedení stavby, změnu, úpravu, sdělování a rozšiřování a dokončení nehmotných děl, údržbu, rekonstrukci a provoz staveb a jakýchkoli jejich částí, propagaci stavby nebo nehmotného díla, zapojení zhotovitelů a dalších dodavatelů na různých stupních dodavatelského řetězce (ať již při samotném vytváření informačního modelu stavby, tak i při realizaci a provozu stavby). Realizace výše uvedených oprávnění musí být zajištěna bez časových, věcných, množstevních a teritoriálních omezení, ale vždy v takovém rozsahu, aby byl naplněn smysl a účel informačního modelu stavby. U rozmnožení autorského díla stavbou bude množstevní a teritoriální omezení přípustné u realizace konkrétní stavby.
U databází, pokud nebude právo pořizovatele databáze spočívat na povinné osobě (nebo nebude po vytvoření databáze na povinnou osobu převedeno), budou povinné osoby zavázány si zajistit právo takovou databázi obsaženou v informačním modelu stavby buď sami nebo prostřednictvím jakýchkoli třetích osob vytěžovat a zužitkovávat, doplňovat a upravovat.
Pro splnění této povinnosti mohou povinné osoby využít již existující doporučení.

Vytěžování pro účely vědecké a pedagogické bude možné. Bude podléhat obecnému zákonnému režimu, příp. bude explicitně zákonem umožněno tam, kde na toto zákon prozatím nepamatuje.“.


	
	7. K části C – návrh věcného řešení, bod II., odst. 13 – přechodná ustanovení
Ve věcném návrhu je uvedeno, že zákon stanoví, že povinnost pořídit informační profil skutečného provedení stavby a informační profil pro správu, údržbu a užívání stavby vzniká pouze pro stavby, na které se vztahuje podle tohoto zákona povinnost pořídit informační profil (tj. nadlimitní veřejné zakázky bez ohledu na to, zda existovala pro tuto stavbu povinnost pořídit informační profil pro povolení záměru), nejdříve však 5 let po plánované účinnosti, tedy od 1. 7. 2028. 
Má-li být rozhodující hodnotou pro povinnost pořídit informační profil skutečného provedení stavby a informační profil pro správu, údržbu a užívání stavby částka odpovídající limitu pro nadlimitní veřejné zakázky, je třeba specifikovat, z jaké hodnoty stavby se při porovnání bude vycházet (pořizovací hodnota, evidenční hodnota, znalecký posudek….). 
Tato připomínka je zásadní. 
	Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO
Předkladatelé upřesňují, že přechodná ustanovení budou reformulována tak, aby byl návrh zákona předvídatelný a pořízení informačního modelu se vztahovalo skutečně na ty veřejné zakázky, které byly zahájeny po datu účinnosti zákona o BIM. 
Konkrétní text zní:
„Konkrétně pak zákon o BIM v přechodných ustanoveních stanoví, že povinnost pořídit informační kontejner pro povolení záměru vzniká pouze pro stavby, pro které bylo zahájeno zadávací řízení na vypracování projektové dokumentace pro povolení záměru po účinnosti tohoto navrhovaného zákona. 
I v případě, kdy veřejná zakázka bude vyhlášena po účinnosti zákona, bude za určité situace možné, aby se v prvotních fázích realizace ještě nepostupovalo metodou BIM. Bude se jednat o situace, kdy projektová dokumentace k předmětné realizaci byla připravovaná ještě před účinností zákona, tj. ještě je vypracovaná tzv. v „2D“, a neodpovídá tudíž požadavkům na BIM. V takovém případě se může (do 5 let od účinnosti zákona) vyhlásit veřejná zakázka bez povinnosti realizovat ji v BIM. Nicméně povinnost pořídit informační kontejner skutečného provedení stavby a informační kontejner pro správu, údržbu a užívání stavby u takových staveb, na které by jinak dopadly povinnosti podle zákona, již vzniká, a to nejpozději ke dni uvedení do provozu. Požadavky na informační kontejner skutečného provedení stavby a na správu a údržbu a užívání stavby budou pro tyto účely definovány speciálně, aby se v daném případě jednalo o množinu dat, která bude dále efektivně využitelná.“  

	
	8. K části C – návrh věcného řešení, bod II., odst. 15 – předpokládané nabytí 
účinnosti zákona 
Termín nabytí účinnosti musí být v souladu s termínem zavedení digitalizace stavebního řízení. V současné době je návrh na posunutí termínu pro zavedení digitalizace stavebního řízení o 1 rok projednáván v Senátu (Poslanecká sněmovna návrh schválila). S ohledem na úzkou provazbu s digitalizací stavebního řízení, aktuální ekonomickou situací a nejistotu ohledně dostatečného finančního zajištění implementace metody BIM do činnosti povinných subjektů navrhujeme posunutí nabytí účinnosti zákona minimálně o 1 rok tedy na 1. 7. 2024. 
Tato připomínka je zásadní. 
	Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO
V návaznosti na posunutí účinnosti nového stavebního zákona a s tím související digitalizace stavebního řízení bude účinnosti zákona posunuta na 1.7.2024.

	
	K hodnocení dopadů regulace (RIA)
9. str. 9
Nelze zcela jednoznačně souhlasit s tvrzením, že „Krátkodobé vyhlídky“ (pozn. ve stavebnictví) zůstávají „převážně pozitivní“. Tvrzení je doloženo tabulkou s hospodářskými výsledky ČR ve stavebnictví ke IV. Q . r. 2021. Materiál „Shrnutí závěrečné zprávy RIA“ nemohl reagovat na vývoj geopolitické situace v Evropě od února 2022, praktické zablokování realitního trhu ani bezprecedentní nárůst cen stavebních materiálů a očekávaný pokles stavební výroby, zejména v soukromém sektoru.
Tato připomínka je doporučující.   
	Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO
Odstavec je aktualizován na základě nejnovějších veřejně dostupných dat. Materiál byl připravován k rozeslání do připomínek k začátku roku 2022, tedy nereflektuje nejaktuálnější vývoj. Nicméně je nutné podotknout, že vývoj roku 2022 je tak turbulentní vzhledem k okolnostem, že další průběh v daném segmentu nelze spolehlivě predikovat. Současně se domníváme, že pro problematiku zákona o  BIM není tento střednědobý vývoj klíčový (jedná se o novou situaci, ze které nelze vyčíst trendy pro upravovanou oblast). 

	
	
10. str. 24 a 25
K otázce interoperability mezi stávajícím GIS a BIM str.24 a otázce georeferencování BIM, str. 25 bychom rádi upozornili na další dotčenou platnou legislativu (viz. připomínka č. 1). 
Geografické informační systémy správců státní i soukromé infrastruktury, inženýrských sítí, komunikačního systému, např. ŘSD ČR, správců městských komunikací, katastrálních úřadů a dalších, používají závazné referenční systémy S-JTSK a Bpv a pohybují se nejčastěji ve vektorovém prostředí výkresů *.dgn, případně *.dwg.  I s ohledem na další využití BIM např. při tvorbě Digitální technické mapy obce, návaznosti na katastrální mapy a mapy správců inženýrských sítí, je zapotřebí na úrovni navrhovaného zákona nebo prováděcí vyhlášky zdůraznit povinnost dodržení závazných referenčních systémů na území ČR při tvorbě BIM a 3D projektů. U projektantů liniových staveb (a tvůrců pilotních BIM projektů liniových staveb) je dodržování souřadných systému automatické, v pozemním stavitelství jsou stále značné rezervy.
Tato připomínka je doporučující.

Poznámka:
Text VZZ o BIM byl upraven tak, jak požadovalo připomínkové místo (posun účinnosti zákona na 1. 7. 2024).


	Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO
Nařízení vlády č. 430/2006 Sb. je doplněno do seznamu právních předpisů do sekce b) – prováděcí právní předpisy.
 

	Kraj Vysočina
	Připomínky k jednotlivým částem návrhu věcného záměru zákona
1. Připomínka k části C. čl. II. bodu 1 (str. 27): 
Povinnost při správě informací vztažena pouze ke stavbě, ale už ne k vystavěnému prostředí, navrhujeme proto ustanovení přeformulovat.
Tuto připomínku považujeme za zásadní.
	AKCEPTOVÁNO
Vystavěné prostředí je doplněno. 

	
	2. Připomínka k části C. čl. II. bodu 4 (str. 29): 
„informační profil pro pasportizaci stavby pro stavby nabyté převodem do 360 dnů ode dne nabytí stavby do vlastnictví nebo do práva hospodaření. Toto se bude týkat staveb, které nabydou povinné osoby do vlastnictví po nabytí účinnosti zákona a na které se nebude vztahovat dřívější povinnost vyhotovit jakýkoli informační profil uvedený výše. 
Současně s pořízením informačního profilu stavby zajistí povinná osoba pořízení informačního modelu stavby.“
Tato povinnost se jeví jako nehospodárná a neefektivní. Pokud povinná osoba koupí objekt, na kterém nebude realizovat stavební zásahy v hodnotě nadlimitní zakázky, pak mu profil a model nebude k ničemu – užitečnější by možná byl nějaký profil pro správu.
Tuto připomínku považujeme za zásadní.
	AKCEPTOVÁNO
Textu bude upraven následujícím způsobem:
„informační kontejner pro pasportizaci stavby pro stavby vznikne u těch staveb, u kterých nastane nejdříve 5 let po účinnosti zákona potřeba realizovat nadlimitní veřejnou zakázku v souvislosti s konkrétním zadáním (tj. pokud například 7. rok po účinnosti zákona vznikne potřeba rekonstruovat, byť i částečně stavbu např. z důvodu lepšího zabezpečení budovy v rozsahu nadlimitní veřejné zakázky). V takovém případě vznikne informační kontejner pro pasportizaci stavby pro tu část stavby, která bezprostředně souvisí s předmětem veřejné zakázky.“. 


	
	3. Připomínka k části C. čl. II. bodu 4 (str. 29): 
„To znamená, že stavba s vytvořeným informačním modelem stavby by měla být rekonstruována opět za použití metody BIM“ 
Není zřejmé, zda se bude jednat o možnost. Tato formulace hovoří již o jakékoliv rekonstrukci, ke které by měl být model, již není vztaženo na nadlimitní zakázku na stavební práce.
Tuto připomínku považujeme za zásadní.
	AKCEPTOVÁNO/VYSVĚTLENO
Formulace v textu věcného záměru změněna na „To znamená, že stavba s vytvořeným informačním modelem stavby bude rekonstruována opět za použití metody BIM (i když objem investované částky nebude dosahovat limitu pro nadlimitní veřejnou zakázku pro stavební práce).“. Nebude se jednat pouze o možnost, bude stanovena povinnost udržovat informační model stavby v BIM aktuální.  Informační model stavby, který by neodpovídal provedení skutečné stavby po její rekonstrukci by již neměl smysl. Z toho důvodu je nezbytné, aby stavba s vytvořeným informačním modelem stavby by měla být rekonstruována opět za použití metody BIM. Hodnota rekonstrukce v tomto případě není relevantní, neboť půjde o případ, kdy je plněna povinnost udržovat informační model aktuální podle skutečného stavu stavby. 

	
	4. Připomínka k části C. čl. II. bodu 9 (str. 31): 
Zařazení bodu 9 obsahující práva duševního vlastnictví se zdá být nelogickým. Nepřináší totiž žádnou novou úpravu autorských práv, jen informuje, že je třeba respektovat již platnou právní úpravu – autorský zákon.
Tuto připomínku považujeme za zásadní.

	VYSVĚTLENO
Některé části informačního modelu stavby je možné považovat za autorská díla (architektonické či urbanistické dílo), budou-li splňovat tzv. pojmové znaky vyžadované autorským zákonem. K takovému autorskému dílu představujícímu „digitální dvojče“ (dílo vytvořené nikoli klasicky na papíře, ale v nějakém systému na počítači – autorské právo chrání nehmotná díla bez ohledu na to, na jakém nosiči byla vytvořena) pak je třeba, aby si strany ošetřily majetková práva autorská dle § 12 autorského zákona (AutZ) licenční smlouvou, příp. by byla aplikována quasilicence dle § 61 odst. 1 AutZ. Nepůjde-li o autorské dílo, pak se na něj bude vztahovat obecná úprava občanského zákoníku. 
Pro aplikaci metody BIM není třeba specifická právní úprava duševního vlastnictví či občanského zákoníku a zákon o BIM žádné nové povinnosti v této oblasti nepřináší. Uplatní se stávající právní předpisy, při přípravě věcného záměru zákona však byla otázka souladu s předpisy týkajícími se práv z duševního vlastnictví a možná potřeba přijetí speciální úpravy zhodnocena. Pro úplnost byla část zařazena do textu věcného záměru zákona, ačkoliv zákon o BIM novou úpravu v tomto směru nevyžaduje.

	
	5. Připomínka k části C. čl. II. bodu 12 (str. 33): 
„Navrhovaná úprava rovněž ve svém závěru shrnuje zmocnění příslušeného ministerstva, tedy Ministerstva průmyslu a obchodu, aby vyhláškou stanovilo podrobnosti týkající se obsahu a rozsahu informačního modelu stavby pro jednotlivé účely užití.“
V daném případě by bylo efektivnější, pokud by příslušné prováděcí právní předpisy formulovala gesční ministerstva, např. Ministerstvo pro místní rozvoj u profilu do stavebního řízení a zakázek.
Tuto připomínku považujeme za zásadní.
	VYSVĚTLENO
Vzhledem k tomu, že gesci za BIM má Ministerstvo průmyslu a obchodu (usnesení vlády č. 958 z 2. listopadu 2016), které je rovněž gestorem předkládaného věcného záměru, resp. připravovaného zákona, jeví se logické, aby gestorem prováděcí vyhlášky, která má stanovit některé technické podrobnosti informačního modelu stavby bylo rovněž toto ministerstvo. Jednotlivé účely užití musí být součástí jednoho standardu, tudíž je žádoucí, aby tuto problematiku legislativně upravovala a koordinovala jedna instituce (na základě podnětů a vstupů z relevantních zdrojů).


	
	6. Připomínka k části C. čl. II. bodu 13 (str. 34): 
„Dále pak zákon stanoví, že povinnost pořídit informační profil skutečného provedení stavby a informační profil pro správu, údržbu a užívání stavy vzniká pouze pro stavby, na které se vztahuje podle tohoto zákona povinnost pořídit informační profil (tj. nadlimitní veřejné zakázky bez ohledu na to, zda existovala pro tuto stavbu povinnost pořídit informační profil pro povolení záměru), nejdříve však 5 let po plánované účinnosti, tedy od 1. 7. 2028.“
Jedná se o velmi nesrozumitelnou formulaci. Hovoří se o stavbách, ale v závorce jsou nadlimitní veřejné zakázky. Není zřejmé, jak je myšleno ve vazbě na informační profil pasportizace stavby, že musí být tedy pořizován i profil skutečného provedení a správy jen pokud bude u stavby realizována „rekonstrukce“ v hodnotě min. nadlimitní veřejné zakázky. 
Tuto připomínku považujeme za zásadní.

Osobou oprávněnou k vypořádání uplatněných připomínek je Ing. Radek Handa, e-mail: handa.r@kr-vysocina.cz, tel. 564 602 189.

Poznámka:
Připomínkové místo přijalo vypořádání předkladatele v rozsahu, v jakém mu bylo zasláno.
	AKCEPTOVÁNO
Předkladatelé upřesňují, že přechodná ustanovení budou reformulována tak, aby byl návrh zákona předvídatelný a pořízení informačního modelu se vztahovalo skutečně na ty veřejné zakázky, které byly zahájeny po datu účinnosti zákona o BIM. Konkrétní text zní:
„Konkrétně pak zákon o BIM v přechodných ustanoveních stanoví, že povinnost pořídit informační kontejner pro povolení záměru vzniká pouze pro stavby, pro které bylo zahájeno zadávací řízení na vypracování projektové dokumentace pro povolení záměru po účinnosti tohoto navrhovaného zákona. 
I v případě, kdy veřejná zakázka bude vyhlášena po účinnosti zákona, bude za určité situace možné, aby se v prvotních fázích realizace ještě nepostupovalo metodou BIM. Bude se jednat o situace, kdy projektová dokumentace k předmětné realizaci byla připravovaná ještě před účinností zákona, tj. ještě je vypracovaná tzv. v „2D“ a neodpovídá tudíž požadavkům na BIM. V takovém případě se může do 5 let od účinnosti zákona vyhlásit veřejná zakázka bez povinnosti realizovat ji v BIM. Nicméně povinnost pořídit informační kontejner skutečného provedení stavby a informační profil pro správu, údržbu a užívání stavby u takových staveb, na které by jinak dopadly povinnosti podle zákona, již vzniká a to nejpozději ke dni uvedení do provozu.  Požadavky na informační kontejner skutečného provedení stavby a na správu a údržbu a užívání stavby budou pro tyto účely definovány speciálně, aby se v daném případě jednalo o množinu dat, která bude dále efektivně využitelná.“

	Česká komora architektů
	Obecné připomínky:

1) 1. Otázka odpovědnosti
V návrhu prakticky zcela absentuje úprava toho, kdo a jak ponese odpovědnost za případné škody způsobené projektováním.
Tato připomínka je zásadní.

	Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO
Zákon o BIM se otázky odpovědnosti za škodu způsobenou projektováním nedotýká. Užije se obecná úprava odpovědnosti za škodu vycházející zejména z občanského zákoníku a dalších platných právních předpisů, ve vztahu k BIM není nutné přijetí žádné speciální úpravy. Zákon o BIM stanoví, ve kterých případech je využití metody BIM povinné, specifikuje požadavky na provedení informačních kontejnerů a další náležitosti, metoda BIM je však v současné době využívána k řadě staveb. Otázka odpovědnosti za škodu způsobenou projektováním s využitím BIM je tak řešena již v současnosti podle obecného režimu, zároveň při projektování stavby může vzniknout škoda i v případě projektování bez využití BIM, odpovědnost za škodu je pak řešena stejným způsobem. Využití BIM má naopak v situaci vzniku případné škody způsobené projektováním pozitivní dopad, neboť je při důsledném využívání společného datového prostředí zajištěna auditní stopa a lze tak snáze dohledat, ve které fázi projektování byla škoda způsobena a kdo za takto vzniklou škodu má nést odpovědnost dle stávajících právních předpisů. 
Dále viz vypořádání připomínky č. 10 – plná akceptace připomínky ČKA.


	
	2) 2. Projektování 
Projektování jako klíčová činnost není v návrhu vůbec samostatně pojato, je součástí "povolení záměru" a zmiňováno je pouze okrajově.
Tato připomínka je zásadní.
	Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO
Projektování je součástí navrhování stavby.
Nicméně bude doplněna formulace
„Managementem (správou) informací o stavbě se rozumí soubor činností a postupů, které zajišťují pořizování vč. projektování, poskytování, udržování, využívaní a uchovávání informačního modelu stavby po dobu jejího životního cyklu.“


	
	3) 3. Úprava duševního vlastnictví
Naprosto absurdně je pojednáno téma duševního vlastnictví, a to zejména s přihlédnutím ke specifikům těchto práv v procesech výstavbových (především teritoriální neomezenost využití autorského díla).
Tato připomínka je zásadní.
	Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO, DOPLNĚNO a VYSVĚTLENO
Text věcného záměru je doplněn o bližší vysvětlení z pohledu autorského práva. Text v části duševního vlastnictví (C.II.9.) bude znít následovně:
„Je třeba od sebe odlišovat jednotlivé prvky informačního modelu stavby od právní povahy samotného informačního modelu jako celku. Informační model stavby může mít různou právní povahu podle okolností daného případu, kdy bude záležet na mnoha proměnných. 
Může se jednat jak o databázi chráněnou právem duševního vlastnictví, tak o (prostou) databázi, která nespadá pod takovou ochranu. U databází rozlišujeme tyto druhy:
1) Databázi jako pravé autorské dílo souborné - § 2 odst. 1 a 5 autorského zákona (AutZ);
2) Databázi jako autorské (quasisouborné) dílo - § 2 odst. 2 AutZ; 
3) Zvláštní právo pořizovatele (sui generis) databáze - § 88-94 AutZ;
4) Prostou (netvůrčí, neautorskou) databázi.
Posledně zmíněná prostá databáze nepodléhá ochraně práva duševního vlastnictví, a ani není explicitně upravena občanským zákoníkem (OZ). S ohledem na široké pojetí věci v občanském zákoníku (§ 489) se prostá databáze považuje za věc v právním smyslu. Prosté databáze však nemohou být předmětem vlastnického práva v subjektivním smyslu (§ 1012 OZ), ale mohou být předmětem pro práva závazková (např. u smlouvy o dílo s nehmotným výsledkem a na to navazující ujednání týkající se odpovědnosti, nebo inominátní smlouvy). Smluvní strany se proto musí zaměřit na perfektní smluvní ujednání. 
Některé shora uvedené databáze budou v praxi častější, jiné se budou vyskytovat jen zřídka. Není rovněž vyloučeno, že bude v praxi docházet k souběhu shora uvedených databází.
Podle obecné definice databáze jde o soubor nezávislých děl, údajů nebo jiných prvků systematicky nebo metodicky uspořádaných a individuálně přístupných elektronickými nebo jinými prostředky bez ohledu na formu jejich vyjádření (§ 88 autorského zákona, v souladu s čl. 1 směrnice 96/9/ES ze dne 11. 3. 1996 o právní ochraně databází i s čl. 5 WCT). 
Databáze je na prvcích (které mohou, ale nemusí požívat samostatné právní ochrany) nezávislá. To znamená, že prvky lze oddělit, aniž by tím byl dotčen jejich informační, literární, umělecký nebo jiný obsah, a zahrnuje jakoukoli metodu nebo systém umožňující vyhledat každý z prvků, který je tvoří. Jednotlivé prvky jsou systematicky, nebo metodicky uspořádány právě proto, aby mohly být individuálně přístupné.
Některé části informačního modelu stavby je možné považovat za autorská díla (architektonické či urbanistické dílo), budou-li splňovat tzv. pojmové znaky vyžadované autorským zákonem. K takovému autorskému (nehmotnému) dílu pak je třeba, aby si strany ošetřily majetková práva autorská (§ 12 AutZ) licenční smlouvou, příp. by byla aplikována quasilicence dle § 61 odst. 1 AutZ. Nepůjde-li o autorské dílo, pak se na něj bude vztahovat obecná úprava občanského zákoníku. 
Ze shora uvedeného vyplývá, že se tvůrci informačního modelu stavby mohou dostat do rozličných situací (vytvoření zcela nového autorského díla jeho autorem v informačním modelu stavby vs. navázání na již existující autorské dílo; přístup různých osob do zaznamenávání údajů v informačním modelu stavby; rozdílné přístupy u tvorby autorského díla v případě metody Design-Bid-Build a Design-Build). Konečná právní povaha informačního modelu stavby tedy může být různá, a proto není možné se na tento problém dívat jednotným (zjednodušujícím) pohledem. 
Ačkoliv je právní povaha informačního modelu stavby různá, z pohledu věcného záměru zákona o BIM se zdá být obecná úprava autorského zákona příp. občanského zákoníku, pod jejichž ustanovení může být konkrétní informační model stavby podřazován, jako dostačující. Dle konkrétní situace se vždy vyhodnotí právní povaha, kterou upravuje autorský zákon, příp. občanský zákoník. Z pohledu práva se nejproblematičtější jeví povaha tzv. prosté databáze (viz shora). 
Povinné osoby jsou v každém případě zákonem zavázány zajistit si při vytváření informačního modelu stavby nezbytná oprávnění k výkonu práv duševního vlastnictví, tj. zejména autorských práv a práv k databázi chráněné zvláštním právem pořizovatele databáze.
Tato oprávnění budou muset být zajištěna v takovém rozsahu, aby povinné osobě (případně jejímu nástupci) umožňovala nezávisle na konkrétní třetí osobě řádnou realizaci informačního modelu stavby, provedení stavby, změnu, úpravu, sdělování a rozšiřování a dokončení nehmotných děl, údržbu, rekonstrukci a provoz staveb a jakýchkoli jejich částí, propagaci stavby nebo nehmotného díla, zapojení zhotovitelů a dalších dodavatelů na různých stupních dodavatelského řetězce (ať již při samotném vytváření informačního modelu stavby, tak i při realizaci a provozu stavby). Realizace výše uvedených oprávnění musí být zajištěna bez časových, věcných, množstevních a teritoriálních omezení, ale vždy v takovém rozsahu, aby byl naplněn smysl a účel informačního modelu stavby. U rozmnožení autorského díla stavbou bude množstevní a teritoriální omezení přípustné u realizace konkrétní stavby.
U databází, pokud nebude právo pořizovatele databáze spočívat na povinné osobě (nebo nebude po vytvoření databáze na povinnou osobu převedeno), budou povinné osoby zavázány si zajistit právo takovou databázi obsaženou v informačním modelu stavby buď sami nebo prostřednictvím jakýchkoli třetích osob vytěžovat a zužitkovávat, doplňovat a upravovat.
Pro splnění této povinnosti mohou povinné osoby využít již existující doporučení.
Vytěžování pro účely vědecké a pedagogické bude možné. Bude podléhat obecnému zákonnému režimu, příp. bude explicitně zákonem umožněno tam, kde na toto zákon prozatím nepamatuje.“ 

Část duševního vlastnictví nebude specificky obsažena v paragrafovém znění zákona o BIM, ve světle aktuálně platné a účinné právní úpravy postačí obecná pravidla práva duševního vlastnictví, resp. občanského zákoníku.


	
	4) 4. Příliš optimistické závěry RIA
Rozporujeme optimistické a nereálné hodnocení dopadů na finanční náročnost zavádění metody BIM, kde se počítá s úsporami ve výši 15-25 %! Takové úspory lze možná dosáhnout ve fázi správy budov (facility management) v průběhu životního cyklu stavby, nikoli však v procesu přípravy a projektování. 
Tato připomínka je zásadní


	Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO
Protože doposud zpracované odborné studie s konkrétními hodnotami přínosů jsou velmi vzácné (pro přesnější odhad musí existovat dvě stejné stavby, jedna v BIM a druhá bez BIM, nadto obě stavby musí fungovat v rámci delšího životního cyklu, aby mohly být učiněny přesnější úvahy ohledně konkrétního údaje ohledně úspory), uvádíme závěry, které bylo možné v rámci odborné literatury či vystoupení na konferencích apod. dohledat. Tyto závěry doplňujeme odhady českých odborníků. U každé takovéto hodnoty je řádně uveden zdroj. Nicméně i když se v rámci textu RIA jednou uvádí údaj 25 %, ani samotná RIA s touto hodnotou nepočítá, neboť z titulu konzervativnosti tvorby odhadů jsou extrémní hodnoty obecně z výpočtů vylučovány. Zpráva RIA finálně pracuje s 10 % úspor.

Stanovisko předkladatele:
(doplněno po projednání s připomínkovým místem)
VZZ BIM již nyní obsahuje text: „Vstupní náklady mohou být vyšší pro projektové kanceláře, které potřebují software pro vytváření informačního modelu stavby.“ příp. „Z hlediska projektové dokumentace se při použití metody BIM předpokládá zvýšení nákladů o přibližně 15%.“ 


	
	5) 5. Zkušenosti z jiných zemí
Návrh uvádí zkreslující a nepravdivé závěry v konstatování, že se obecně rozšiřuje tendence na legislativní úpravu implementace BIM v uváděných zemích. Ani v EU není převládající trend „uzákonění“ použití metody BIM. 
Tato připomínka je zásadní.


	Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO
Předkladatel ve věcném záměru uvádí stále zvyšující se tendenci zavést alespoň minimální legislativní úpravu či vládní strategii pro implementaci metody BIM. Kapitola mezinárodních zkušeností představuje pouze analýzu implementace BIM v zahraničí na základě dostupných dat, dle předkladatele tyto závěry nejsou zkreslující. Ve srovnání jsou uvedeny příklady států, kde byla metoda BIM legislativně zakotvena jako povinná, zároveň jsou uvedeny příklady států, kde využití BIM žádným způsobem zákonně upraveno není, analýza hodnotí pozitivní aspekty i možné překážky při povinném zavádění BIM v zahraničí. Závěrem tohoto srovnání je konstatování trendu postupného zavádění BIM a minimálně probíhajících diskusí o jeho zavedení. V tomto smyslu je potěšující pro ČR být mezi lídry a vyspělými digitálními zeměmi EU v této oblasti. Závěry v mezinárodním srovnání jsou podloženy zdroji (zahraniční právní úpravy, literatura a analýzy), na které věcný záměr odkazuje.

Vyjádření ČKA:
Forma právního zakotvení v cizině? Rozličné stavební právo v EU a jiných zemích.

Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO 
Část týkající se zkušeností z jiných zemí bude aktualizována z hlediska vývoje ve vybraných zemích. 

	
	6) 6. Preference dobrovolnosti
Používání metody BIM by mělo být i nadále založeno na dobrovolnosti a výhodnosti pro jednotlivé aktéry. Stát má zpracovat strategii implementace a vytvořit právní rámec pro použití BIM, na základě ověřených pilotních projektů v ČR a příkladů dobré praxe ze zahraničí. Společné datové prostředí, jednotný datový standard a systémová podpora metody BIM včetně incentivů pro vytváření dílčích informačních modelů vystavěného prostředí může postupně přispět k jeho rozšíření. 
Záměr na vytvoření informačního modelu stavby a vystavěného prostředí má řešit stát ve své kompetenci a u staveb státu a jím zřízených a jemu podřízených organizací, nikoli na úrovni investic realizovaných prostřednictvím vyšších samosprávných celků (krajů a statutárních měst), byť s využitím státních či unijních dotací. Odmítáme nařizovat používání metody BIM jakémukoli subjektu při více jak 50% podpoře investic z veřejných prostředků. 
Nesouhlasíme ani s v návrhu věcného záměru preferovanou variantou 3c, která pouze odkládá povinné implementování některých fází zákona o 5 let. 
Tato připomínka je zásadní.


	Stanovisko předkladatele:
NEAKCEPTOVÁNO, VYSVĚTLENO
Věcný záměr zákon vychází z Koncepce zavádění metody BIM v České republice i z programového prohlášení vlády, kde je povinnost zakotvena a kterými je předkladatel vázán.
Aktualizované znění opatření Koncepce č. 23 ukládá povinnost použití metody BIM pro nadlimitní veřejné zakázky na stavební práce (ve smyslu zákona o zadávání veřejných zakázek), financované z veřejných rozpočtů, včetně zhotovení jejich přípravné a projektové dokumentace, se zohledněním závěrů z vyhodnocení pilotních projektů a s přihlédnutím ke specifikům jednotlivých druhů staveb, a to s postupnou účinností od 1. 7. 2023.
Programové prohlášení vlády v části Konektivita a rozvoj sítí obsahuje bod „Předložíme návrh zákona o informačním modelování staveb a vystavěného prostředí (BIM), který umožní využívání a sdílení dat pro přípravu staveb, jejich povolování a užívání v průběhu doby jejich životnosti (digitální dvojčata).“
Tento úkol se pak promítá i do legislativního plánu vlády, kdy je ministru průmyslu a obchodu uloženo předložit věcný záměr zákona o vytváření, sdílení, užití a správě informací o stavbě během jejich celého životního cyklu (věcný záměr zákon o informačním modelování staveb). 
Věcný rozsah působnosti návrhu pak vychází ze svědomité analýzy komplexních dat, která se k BIM váží, z vyhodnocení realizace pilotních projektů. Povinnou osobou je tedy primárně stát a vyšší územně samosprávné celky, na které má zákon dopadnout. Při zohlednění benefitů, které zákon z hlediska delší perspektivy přináší, se zdá navrhovaný kompromis jako optimální. 

Stanovisko předkladatele: 
(doplněno po projednání s připomínkovým místem))
VYSVĚTLENO, částečně AKCEPTOVÁNO
Účinnost zákona o BIM posunuta na 1. 7. 2024. 
Povinnými subjekty budou pouze ty, které hospodaří s majetkem ČR a vyšší územně samosprávní celky. 

	
	7) 7. Riziko omezování konkurenčního prostředí
S velkou opatrností je třeba přistupovat k riziku omezování konkurenčního prostředí pomocí technologických nástrojů dostupných jen menší skupině autorizovaných osob, členů ČKA a ČKAIT. Již nyní se objevují diskriminační požadavky v soutěžích a výběrových řízeních neodůvodněně vyžadujících použití metody BIM ve veřejných zakázkách. 
Tato připomínka je zásadní.


	Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO
Návrh věcného záměru rozhodně nemá za cíl omezit konkurenční prostředí. V tomto smyslu je nutno konstatovat, že počet softwarových nástrojů se neustále zvyšuje a jejich kvalita se zlepšuje, tj. konkurenční prostředí bude i po účinnosti zákona zachováno a dále podporováno. 
Zákon totiž stimuluje k inovacím a rozvoji profesí a je součástí Digitálního Česka a digitální transformace jako dlouhodobého společenského cíle.
Přesná pravidla, která zákon nastaví, dají mnohem větší šanci zamezit excesům. 

	
	8) 8. Digitální mapa jako základ
Základem pro plánování a projektování je digitální vstup – teprve jednotná digitální mapa ČR a Základní digitální model území ČR, v navrhované gesci ČÚZK může být základem pro další diskusi o vytváření informačního modelu jednotlivých staveb a vystavěného prostředí. Až po rutinním provozování tohoto modelu lze rozvíjet metodu BIM na širší bázi, ale stále dobrovolné. 
Tato připomínka je zásadní.


	Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO
Výchozími podklady pro plánování a projektování jsou vedle státních mapových děl také Digitální technická mapa krajů, vyvářená podle zeměměřického zákona č. 200/1994 Sb. VZ dále navrhuje vznik Základního informačního modelu vystavěného prostředí v gesci ČÚZK, a to v maximální synergii s projekty DTM a dalšími díly, např. ZABAGED. 
Základní model vystavěného prostředí není tvořen souborem digitálních modelů staveb vzniklých metodou BIM v procesu přípravy, realizace nebo pasportizace stavby, ale bude se jednat o základní modelový rámec pro „umísťování“ vybraných výstupů BIM při jejich využití v agendách veřejné správy a dalších činnostech, které vyžadují znalost okolního kontextu vystavěného prostředí.
Rozvoj metody BIM sám o sobě není nijak podmíněn ani přímo ovlivněn modelováním vystavěného prostředí. Naopak modelování vystavěného prostředí je možností, jak efektivně využít výstupy metody BIM pro další účely, zejména agendy veřejné správy.

Doplněna návaznost na systémy veřejné správy (část C. II. 8. například uvádí „Pro vytvoření a aktualizaci základního informačního modelu vystavěného prostředí budou využívána také data digitálních modelů staveb, spolu s daty informačních systémů veřejné správy, zejména daty digitálních technických map krajů, základní báze geografických dat, aj.“)

	
	9) 9. Dvoukolejnost MPO a MMR
Se znepokojením sledujeme vytržení projektové činnosti metodou BIM z gesce MMR, kam tento celý obor spadá. Dualita MPO a MMR komplikuje dosažení cíle, kterým má být skutečně kvalitní vystavěné prostředí a architektura, a je tak v rozporu se schválenou vládní Politikou architektury a stavební kultury. 
Tato připomínka je zásadní.
	Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO
Gesci za BIM má Ministerstvo průmyslu a obchodu již od samého počátku (usnesení vlády č. 958 z 2. listopadu 2016). Proto je MPO rovněž gestorem předkládaného věcného záměru, resp. připravovaného zákona. Z hlediska vystavěného prostředí se dává kompetence ČUZK, jako orgánu, který má v dané oblasti největší zkušenosti. Úřad má dlouhodobě zkušenosti se zajišťováním jednotného sběru dat a vytvářením takto náročných systémů pro území celé ČR - nejvýznamnější systémy v oblasti prostorových dat vedené pro celé území České republiky např. správa základního systému registru územní identifikace, adres a nemovitostí, správa základní báze geografických dat, správa informačního systému digitální mapy veřejné správy.

Vyjádření ČKA:
Nutno zapracovat do prováděcí vyhl. SZ (DSS pro jednotlivé příl.): požadavky na grafické a negrafické informace pro jednotlivé fáze služeb.

Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO
S MMR probíhá kontinuální diskuse tak, aby byly činnosti jednotlivých ústředních orgánů státní správy koordinovány.


	
	10. Připomínky ke konkrétním ustanovením věcného záměru:
1) V části C, bod II.14 (návaznost na další předpisy) je uvedena novelizace zákona č. 360/1992 Sb. „spočívající zejména v zakotvení nového oprávnění autorizovaným architektům, autorizovaným inženýrům a autorizovaným technikům vykonávat činnost při vytváření informačního modelu stavby a vystavěného prostředí“. Z textu není jednoznačné, zda se jedná o automatické rozšíření stávajících oprávnění autorizovaných osob (což požadujeme), nebo zda se předpokládá nutnost nějaké dodatečné zkoušky. Žádáme proto o vyjasnění formulace.
Tato připomínka je zásadní.

Poznámka: 
Vypořádání připomínek bylo projednáno při osobním jednání s připomínkovým místem, které proběhlo 1. 11. 2022, a to bez rozporu. 

	Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO
Text bude vypuštěn.


	Svaz průmyslu ČR
	OBECNÉ PŘIPOMÍNKY
1. K dostupnosti prováděcích vyhlášek při předložení samotného zákona
Domníváme se, že mnoho podrobných technických otázek bude možné zodpovědět až ve vazbě na připravené podzákonné předpisy – vyhlášky. Požadujeme proto, aby bylo paragrafové znění návrhu zákona o BIM již do meziresortního připomínkového řízení předloženo společně s tezemi vyhlášek.

Tato připomínka je zásadní.


	Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO
Spolu s paragrafovým znění návrhu zákona o BIM budou do meziresortního připomínkového řízení předloženy teze vyhlášek. 

	
	2. K terminologii
V rámci záměru zákona o BIM je důležité se důsledně věnovat zajištění jednotné terminologie a technických norem, sjednocení zkratek dokumentací a vymezení pojmů nejen v novém zákoně, ale i v navazujících právních předpisech.

Tato připomínka je zásadní.

	Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO
Terminologická jednotnost je stěžejní součástí věcného záměru a maximálně na ni dbáme. Návrh důkladně projdeme a zapracujeme případné nedokonalosti. 
 

	
	3. K obr. č. 1
K obr. č. 1 konstatujeme, že je poněkud zavádějící. Součástí DiMS může být stejně harmonogram a rozpočet, stejně jako např. výkresy. Zatímco však výkresy jsou prostým exportem z DiMS, tak např. harmonogram je v SW pro tvorbu 4D modelu jeho integrální a strukturovanou součástí.

Tato připomínka je zásadní.

	Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO
Obrázek je schematický a nemůže v detailu pokrýt všechny možné kombinace a různá datová řešení. Souhlasíme s tím, že pojem DiMS je určen pro strukturovaná otevřená data, která jsou vzájemně provázána.


	
	4. K dopadům zavedení BIM na MSP a stavební trh
Z analýzy využívání BIM ve vybraných zemích mimo jiné vyplývá, že v některých zemích (např. Francie) nebylo k BIM jako povinnému přistoupeno z důvodů dopadu nejen na povinnou osobu stavebníka, ale rovněž z důvodu vzniku překážky pro malé a střední dodavatele stavebních služeb (projektování, ale i výstavby). Mělo by být proto ve věcném návrhu vyhodnoceno, zda zavedení povinnosti nenaruší konkurenční prostředí, nepovede k zániku menších projekčních a stavebních firem a nepovede tak v důsledku k navýšení ceny za poptávané služby v rámci celého stavebního trhu.

Tato připomínka je zásadní.
	Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO
Návrh věcného záměru rozhodně nemá za cíl omezit konkurenční prostředí. V tomto smyslu je nutno konstatovat, že počet softwarových nástrojů se neustále zvyšuje a jejich kvalita se zlepšuje, tj. konkurenční prostředí bude i po účinnosti zákona zachováno a dále podporováno. Stejně tak se zintenzivňují vzdělávací aktivity na poli BIM. 
Zákon totiž stimuluje k inovacím a rozvoji profesí a je součástí Digitálního Česka a digitální transformace jako dlouhodobého společenského cíle.
Současně povinnosti vyplývající ze zákona nedopadají na všechny povinné osoby a všechny veřejné zakázky, ale jenom na některé, ty největší – nadlimitní veřejné zakázky. Tj. konkurenční prostředí nebude negativně dotčeno.

Vyjádření SP ČR:
Požadujeme tedy v tomto smyslu vyhodnocení do věcného záměru doplnit.
Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO 
V části B. 1. je doplněno následující: "Návrh věcného záměru tedy nemá za cíl omezit konkurenční prostředí. V tomto smyslu je nutno konstatovat, že počet softwarových nástrojů se neustále zvyšuje a jejich kvalita se zlepšuje, tj. konkurenční prostředí bude i po účinnosti zákona zachováno a dále podporováno. Stejně tak se zintenzivňují vzdělávací aktivity na poli BIM, a to nejenom budoucím povinným osobám, ale také vůči širokému podnikatelskému spektru (včetně malých a středních podnikatelů). Návrh věcného záměru stimuluje k inovacím a rozvoji profesí a je součástí Digitálního Česka a digitální transformace jako dlouhodobého společenského cíle."

	
	5. Ke sdílení informací
Je důležité správně nastavit dostatečné sdílení informací a dat obsažených v informačním modelu stavby (IMS), čímž je v případě metody BIM datový standard staveb (DSS). DSS je nutné vyprecizovat tak, aby sdílení informací a dat bylo možné napříč různorodými stavařskými profesemi se souborem požadavků jak na negrafické informace (vlastnosti) o stavbě, tak i na požadavky, jak bude stavba, nebo její dílčí části, graficky modelována. DSS musí umožnit skutečně funkční sdílení informací o stavbě napříč celým jejím životním cyklem a je nutné se na toto zaměřit veškerou možnou a dostupnou měrou.

Tato připomínka je zásadní.
	Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO
Ano, toto je cílem předkladatelů věcného záměru, který je s textem připomínky ve shodě.

	
	6. K problematice vymezení povinných osob
Považujeme navržené vymezení povinných osob za řádně odůvodněné a účelně stanovené. Případnou změnu vymezení v rámci meziresortního připomínkového řízení požadujeme projednat s připomínkovým místem.

Tato připomínka je zásadní.
	Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO
Předkladatel souhlasí a případná změna navrženého vymezení povinných osob by v případě, že by k ní došlo, byla projednána s připomínkovým místem v rámci meziresortního připomínkového řízení.

Dále viz vypořádání následující připomínky.

	
	7. K dobrovolnému využití BIM
Je třeba ve věcném záměru jednoznačně ujasnit, jak budou požadavky zákona o BIM aplikovány na osoby, na které se nebude vztahovat povinnost projektovat v BIM, budou však chtít pro svůj záměr metodu BIM využít na dobrovolné bázi. Z některých požadavků totiž vyplývá, že směřují převážně k tomu, aby bylo možné například kontrolovat hospodaření s veřejnými prostředky. Tyto požadavky však nejsou pro soukromé subjekty relevantní, resp. efektivní nakládání se soukromými prostředky není veřejným zájmem, který by měl být prostřednictvím BIM hájen. Takovéto typy požadavků, pokud by byly aplikovány na soukromé subjekty, by naopak mohly vést k tomu, že by nebylo BIM využíváno.

Tato připomínka je zásadní.
	Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO
Povinnosti vyplývající ze zákona se budou týkat pouze v zákoně vymezených osob, tzn. zejména ČR a vyšších územně samosprávných celků a jejich příspěvkových organizací. Ostatní subjekty budou moci BIM využívat na dobrovolné bázi. V takovém případě na ně ale povinnosti zákona nevztahují. 


	
	8. K nutnosti uvádění již známých informací
Požadujeme upravit náležitosti informačního modelu stavby, do kterého není třeba uvádět informace, které jsou dostupné v jiných databázích. Jde například o informace o povolovacích procesech (budou v portálu stavebníka), investiční náklady stavby (uvádí se k žádosti o povolení ze statistických důvodů) nebo podstatné části smluvních ujednání nebo úkonů týkajících se stavby (vzhledem k tomu, že stranou smlouvy bude vždy osoba povinná k registru smluv). V případě staveb veřejných stavebníků může být na uvedení těchto informací skutečně veřejný zájem, v případě soukromých stavebníků však mohou být nadbytečnými požadavky.  Tato připomínka je zásadní.
	Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO
Náležitosti a tedy i detaily obsahu Informačního modelu stavby budou předmětem dalších legislativních kroků, především přípravy prováděcí vyhlášky či návazných standardů. Při tvorbě těchto požadavků bude samozřejmě přihlédnuto, aby nedocházelo ke zbytečným duplicitním požadavkům na informace vůči již jiným existujícím zdrojům informací.
Povinnosti zákona se nedotýkají soukromých stavebníků, tudíž tito nejsou požadavky zákona vázáni.

Vyjádření SP ČR:
Doporučujeme do věcného záměru doplnit tezi, že možnosti upravené zákonem o BIM budou přístupné i stavebníkům, kteří nejsou sice povinnými subjekty, ale využití BIM si zvolí dobrovolně. Jde například o možnost využití modelu BIM v povolovacím řízení apod. Tyto benefity by mohly přispět k většímu rozšíření BIM v souladu s dlouhodobými cíli předkladatele.

Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO 
část C. II. 4. obsahuje následující: "Možnost (nikoliv povinnost) pořizovat informační modely staveb a informační kontejnery dle definic v zákoně o BIM mají osoby, i když se jedná o menší veřejnou zakázku, než zákon předpokládá, příp. i když se nejedná o povinnou osobu dle zákona, příp. když podle přechodných ustanovení na situaci konkrétní stavby ještě nedopadá povinnost realizovat stavbu v BIM (ale tato povinnost by v budoucnu existovala).  I v takovém případě budou tedy tyto osoby moci využívat standardy metody BIM."

	
	9. K zjišťování informací prostřednictvím BIM
V části týkající se informačního modelu vystavěného prostředí se uvádí, že má být využit zejména pro potřeby státní správy. Opět se zde dostáváme k otázce, jak budou dané požadavky aplikovány na soukromé subjekty, které budou BIM využívat dobrovolně. Domníváme se, že BIM by měl být zejména (a pouze) nástrojem, který umožní stavebníkovi s vyšší efektivitou plánovat, projektovat, stavět, provozovat a následně odstraňovat stavbu. Nesouhlasíme s tím, aby byl BIM využíván státní správou jako potenciálně represivní nebo statistický nástroj, kterým může být v důsledku zasahováno do vztahů či chování stavebníka. Požadujeme, aby již ve fázi věcného návrhu byly jasně vymezeny konkrétní informace, ke kterým si chce státní správa zajistit prostřednictvím BIM přístup a byl podrobně odůvodněn veřejný zájmem na jejich získání. BIM obecně musí být nástrojem stavebníka, nikoliv nástrojem veřejné správy.

Tato připomínka je zásadní.
	Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO
Formulace se vztahuje k tomu, že povinnosti jsou ukládány státu, vyšším územně samosprávným celkům. V tomto smyslu se předpokládá zejména z hlediska dlouhodobějšího hospodárnější nakládání se stavbami při jejich údržbě a rekonstrukci. Soukromého stavebníka se tyto povinnosti netýkají. Soukromý stavebník bude moci využít BIM, pokud bude mít zájem a v rozsahu, v jakém bude chtít. 

	
	10. K oddělenému přístupu k informacím
Je zřejmé z vymezení požadavků na informační model stavby a na informační model vystavěného prostředí, že je zájmem předkladatele umožnit přístup zástupců veřejné správy do těchto informačních modelů, není však jakkoliv nastíněno oddělení přístupu k těm informacím, které mají pro veřejnou správu nezbytný význam a těch, které jsou otázkou smluvních vztahů mezi stavebníkem a ostatních participujících na přípravě, výstavbě, či správě stavby. Rovněž není řešen přístup k informacím, které mohou mít obchodní povahu nebo k informacím, které mají významný bezpečnostní dopad. Rovněž na statistickém využití získaných dat by měl být veřejný zájem, k určení přesné množiny informací nebo alespoň ke stanovení jejich rámce by mělo dojít již ve věcném návrhu. Požadujeme doplnit tyto aspekty do věcného návrhu.

Tato připomínka je zásadní.
	Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO
Jedná se o relevantní připomínku. Předkladatel nechce zasahovat do smluvních vztahů ani do obchodního tajemství. V tomto smyslu bude v obecné rovině na úrovni zákona a konkrétně na úrovni prováděcího předpisu přesně určeno, které informace mohou být dále sdíleny. Toto bude prováděno na základě oprávněného zájmu za účelem přesně určených účelů užití, které budou přesně určovat rozsah potřebných požadavků na informační model, resp. digitální model staveb. 

	
	11. K zajištění konkurence a otevřenosti systému
Požadujeme, aby věcný záměr zdůraznil, že je cílem zachovat z hlediska softwarových poskytovatelů vysoké konkurenční prostředí. Databáze musí být sice v jednotném formátu, ale obsluha dat by měla být možná různými SW aplikacemi, přičemž tomu nemůže zákon o BIM klást jakékoliv překážky. Máme totiž pochybnosti, zda je dostatečná úprava z hlediska eliminace rizika proprietárního uzavření stavebníků ve vztahu k IFC. Proto v případě nutnosti ryze „českého“ BIM, doporučujeme ve vztahu k IFC využít mezinárodní sémantickou platformu pro interoperabilitu. Rovněž postrádáme důležitou podmínku pro omezení proprietárního uzavření při komunikaci v projektu, kterou je důsledné využití BCF (Building Collaboration Format). Požadujeme ve věcném záměru se více věnovat problematice otevřenosti systému BIM, přičemž je vhodné například stanovit pomocí výčtu podmínek pro další přípravu zákona o BIM rámec, který zamezí proprietárnímu uzavření systémů.

Tato připomínka je zásadní.
	Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO A AKCEPTOVÁNO
Ve věcném záměru bude zdůrazněno, že cílem je zachovat z hlediska softwarových poskytovatelů vysoké konkurenční prostředí. 
V části B.1 je doplněno: „Cílem je zachovat z hlediska softwarových poskytovatelů vysoké konkurenční prostředí. Databáze sice bude v jednotném schématu, ale obsluha dat musí být možná různými SW aplikacemi tak, aby bylo zamezeno proprietárnímu uzavření systémů“.
V části C.II.6: „Cílem je zachovat z hlediska softwarových poskytovatelů vysoce konkurenční prostředí. Zajištění interoperability pomocí standardizovaných otevřených formátů bude umožňovat sdílení a přenos dat, ale obsluha dat bude možná různými softwarovými aplikacemi tak, aby bylo zamezeno proprietárnímu uzavření systémů a jejich dat.“

	
	12. K původně deklarovaným benefitům
V předloženém materiálu absolutně postrádáme dříve opakovaně avizované benefity vyplývající z možnosti využívat BIM v rámci povolovacího řízení. Mělo být možné z BIM předávat nezbytné projektové informace k povolování bez nutného promítnutí do projektové dokumentace podle vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ostatně to tak předpokládá rovněž Koncepce BIM. Z vyznění návrhu věcného záměru je však zřejmé, že jde o čistě aditivní přístup vzhledem k povinnostem stavebníka. K veškeré současné dokumentaci přibude nově DiMS. Je pak otázkou, k čemu je informační profil pro povolení záměru (obdobně pro další fáze přípravy a realizace stavby), když věcný záměr nijak nepočítá s jeho využitím. Předkladatel by měl hledat synergie mezi požadavky stavebního zákona a BIM.
Tato připomínka je zásadní. 
	Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO
Jedná se o nepochopení. Nepůjde o povinnost navíc, neboť část Informačního modelu stavby v rozsahu Informačního kontejneru pro povolení záměru a informačního kontejneru pro kolaudaci stavby se ukládá v datovém úložišti MMR. Tj. stavební úřady s nimi budou dále pracovat. Viz upravený text v plném znění:
„Provazbu se stavebním zákonem garantuje ustanovení, podle kterého bude mít povinná osoba povinnost uložit do informačního systému stavební správy podle stavebního zákona data z informačního kontejneru pro povolení záměru a informačního kontejneru pro kolaudaci stavby. Jinými slovy provázání na digitalizované stavební řízení je předpokládáno v konkrétních uzlových bodech celého procesu. Část Informačního modelu stavby v rozsahu vybraných dat (dle příslušných právních předpisů) z Informačního kontejneru pro povolení záměru a informačního kontejneru pro kolaudaci stavby se ukládá v informačním systému stavební správy, a to ve formátu, struktuře a rozsahu, jaký určí nově připravovaná vyhláška MMR. (Toto samozřejmě nebrání následnému exportu dat do formátu .pdf, pokud taková potřeba nastane.) Tj. v praxi toto znamená, že některé části Informačního modelu stavby uložené v CDE konkrétní organizace vkládá stavebník do portálu stavebníka. Obsahem těchto informačních kontejnerů bude jak standardní dokumentace staveb ve formě elektronických dokumentů (např. PDF/A), tak i její digitální podoba ve formě DiMS (ve formátu IFC). 
V neposlední řadě je potřeba, aby zákon specifikoval, kdo může pořizovat příslušné části informačního modelu stavby. Tyto části se budou pořizovat prostřednictvím autorizované osoby, pokud to vyžaduje platná stavební legislativa. Zeměměřické podklady vyžadované právními předpisy se pořizují prostřednictvím úředně oprávněného zeměměřického inženýra do informačního modelu stavby.“ 
Je nutné pragmaticky akceptovat evoluci a tudíž požadovat DiMS jako jediný podklad pro projektovou dokumentaci je otázka budoucnosti.

	
	13. K vzájemné komunikaci s dalšími systémy týkajícími se povolovacích procesů
BIM musí umět komunikovat v rámci připravované digitalizace územního a stavebního řízení, což je nutné zajistit. Dále je nezbytné zajistit vzájemnou provázanost, možnost propojení a kompatibilitu s připravovanou digitální technickou mapou ČR, národní infrastrukturou pro prostorové informace a novým systémem evidence staveb s vytvářením prostoru pro pasportizaci stávajících staveb.

Tato připomínka je zásadní.
	Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO
Předkladatel s tímto souhlasí a dělá maximum pro koordinaci připravovaných či již realizovaných projektů zde zmiňovaných, které jsou v gesci jiných ministerstev.
Provazbu se stavebním zákonem garantuje ustanovení, podle kterého bude mít povinná osoba povinnost uložit do informačního systému stavební správy podle stavebního zákona data z informačního kontejneru pro povolení záměru a informačního kontejneru pro kolaudaci stavby. Jinými slovy provázání na digitalizované stavební řízení je předpokládáno v konkrétních uzlových bodech celého procesu. Část Informačního modelu stavby v rozsahu vybraných dat (dle příslušných právních předpisů) z Informačního kontejneru pro povolení záměru a informačního kontejneru pro kolaudaci stavby se ukládá v informačním systému stavební správy, a to ve formátu, struktuře a rozsahu, jaký určí nově připravovaná vyhláška MMR. (Toto samozřejmě nebrání následnému exportu dat do formátu .pdf, pokud taková potřeba nastane).

	
	14. Ke kontrole kvality dat
Ve věcném záměru postrádáme zmínky o způsobu řešení kvality dat na národní úrovni. Měly by vzniknout volně přístupné validátory a checkery, resp. Brány pro vstup IFC modelů pro další zpracování, které by byly nástroji k zajištění kvality dat. Zaručená kvalita dat je přitom zásadní podmínkou pro jakoukoliv výměnu dat, zejména pokud hrozí povinné osobě nedodržením kvality dat sankce v hodnotě až 400 tis. Kč.
Tato připomínka je zásadní. 
	Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO
Předkladatel s tímto souhlasí, nicméně považuje za nutné respektovat postupný náběh jak povinnosti, tak schopnosti trhu se softwarovými nástroji dodávat kvalitní data. Předkladatel počítá i s kontrolou pomocí nástrojů validace. Na uvedených validátorech se pracuje v rámci Národního plánu obnovy, komponenty 1.6. 

	
	15. K chybějícím motivačním nástrojům
V návrhu jsou zmíněny pouze sankce a pokuty za nevyužití BIM. Návrh však neobsahuje žádné motivační nástroje pro jeho užívání (např. rychlejší projednání na úřadech, snížení poplatků za žádost o povolení.), které by mohly motivovat k zapojení do systému BIM i soukromé subjekty. Požadujeme proto tyto motivační nástroje doplnit.
Tato připomínka je zásadní.

Poznámka: 
Vypořádání připomínek bylo projednáno při osobním jednání s připomínkovým místem, které proběhlo 20. 10. 2022, a to bez rozporu. 

	Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO
Předkladatelé předpokládají, že fakt, že část Informačního modelu stavby v rozsahu Informačního kontejneru pro povolení záměru a informačního kontejneru pro kolaudaci stavby se ukládá v datovém úložišti MMR (evidence elektronických dokumentací) bude znamenat rychlejší transfer informací a v konečném důsledku i rychlejší povolovací proces. 
Ohledně dalších potenciálních nástrojů, které by se s digitalizací pojily, bude dále jednáno s MMR příp. dalšími resorty. 


	Hospodářská komora ČR
	A. Zásadní konkrétní připomínky k předloženému materiálu
1. Domníváme se, že mnoho podrobných technických otázek bude možné zodpovědět až ve vazbě na připravené podzákonné předpisy – vyhlášky. Požadujeme proto, aby bylo paragrafové znění návrhu zákona o BIM již do meziresortního připomínkového řízení předloženo společně s tezemi vyhlášek.
	Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO
Spolu s paragrafovým znění návrhu zákona o BIM budou do meziresortního připomínkového řízení předloženy i teze vyhlášek. 

	
	2. V rámci záměru zákona o BIM je důležité se důsledně věnovat zajištění jednotné terminologie a technických norem, sjednocení zkratek dokumentací a vymezení pojmů nejen v novém zákoně, ale i v navazujících právních předpisech.

	Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO
Terminologická jednotnost je stěžejní součástí věcného záměru a maximálně na ni dbáme. Návrh důkladně projdeme a zapracujeme případné nedokonalosti. 

	
	3. K obr. Č. 1 konstatujeme, že je poněkud zavádějící. Součástí digitálního modelu stavby (dále jen DiMS) může být stejně harmonogram a rozpočet, stejně jako např. výkresy. Zatímco však výkresy jsou prostým exportem z DiMS, tak např. harmonogram je v SW pro tvorbu 4D modelu jeho integrální a strukturovanou součástí. 

	Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO
Obrázek je schematický a nemůže v detailu pokrýt všechny možné kombinace a různá datová řešení. Souhlasíme s tím, že pojem DiMS je určen pro strukturovaná otevřená data, která jsou vzájemně provázána.


	
	4. Z analýzy využívání BIM ve vybraných zemích mimo jiné vyplývá, že v některých zemích (např. Francie) nebylo k BIM jako povinnému přistoupeno z důvodů dopadu nejen na povinnou osobu stavebníka, ale rovněž z důvodu vzniku překážky pro malé a střední dodavatele stavebních služeb (projektování, ale i výstavby). Mělo by být proto ve věcném návrhu vyhodnoceno, zda zavedení povinnosti nenaruší konkurenční prostředí, nepovede k zániku menších projekčních a stavebních firem a nepovede tak v důsledku k navýšení ceny za poptávané služby v rámci celého stavebního trhu.
	Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO
Návrh věcného záměru rozhodně nemá za cíl omezit konkurenční prostředí. V tomto smyslu je nutno konstatovat, že počet softwarových nástrojů se neustále zvyšuje a jejich kvalita se zlepšuje, tj. konkurenční prostředí bude i po účinnosti zákona zachováno a dále podporováno. Stejně tak se zintenzivňují vzdělávací aktivity na poli BIM. 
Zákon totiž stimuluje k inovacím a rozvoji profesí a je součástí Digitálního Česka a digitální transformace jako dlouhodobého společenského cíle.
Současně povinnosti vyplývající ze zákona nedopadají na všechny povinné osoby a všechny veřejné zakázky, ale jenom na některé, ty největší – nadlimitní veřejné zakázky. Tj. konkurenční prostředí nebude negativně dotčeno.

Vyjádření HK ČR:
Hospodářská komora ČR nesouhlasí s návrhem vypořádání.
Žádáme o zaslání textu věcného záměru popisujícího vyhodnocení dopadu na konkurenceschopnost.

Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO 
V části B.1. je doplněno následující: "Návrh věcného záměru tedy nemá za cíl omezit konkurenční prostředí. V tomto smyslu je nutno konstatovat, že počet softwarových nástrojů se neustále zvyšuje a jejich kvalita se zlepšuje, tj. konkurenční prostředí bude i po účinnosti zákona zachováno a dále podporováno. Stejně tak se zintenzivňují vzdělávací aktivity na poli BIM, a to nejenom budoucím povinným osobám, ale také vůči širokému podnikatelskému spektru (včetně malých a středních podnikatelů). Návrh věcného záměru stimuluje k inovacím a rozvoji profesí a je součástí Digitálního Česka a digitální transformace jako dlouhodobého společenského cíle."


	
	5. Z návrhu a RIA vyplývá, že zavádění metody BIM vyžaduje značné finanční náklady a v řadě zemí není dostatek personálních expertních kapacit pro její rozšíření. Toto je významné riziko ve vazbě na zjištění RIA, že stavebnictví, přestože se podílí na HDP EU cca 9 %, stagnuje a jeho produktivita klesá. Proto je zcela nezbytné podrobně vyhodnotit a zohlednit konkrétní řešení a odstranění překážek ve smyslu finanční náročnosti a neexistujících personálních kapacit. Tuto připomínku považujeme za zcela zásadní a požadujeme uvedení konkrétního postupu, nástrojů a harmonogramu na řešení zejména s ohledem na to, že materiál počítá s účinností zákona o BIM jako takového již za rok, a to v situaci, kdy ani není věcný záměr schválen a není tedy ani zahájen legislativní proces vzhledem k paragrafovanému znění. V době bezprecedentního ohrožení ekonomiky v důsledku postcovidové a válečné krize považujeme ohrožení stavebnictví nedostatečně připraveným prostředím pro aplikaci povinnosti byť pro veřejné subjekty, které jsou odpovědné za klíčovou infrastrukturu, za zcela zásadní riziko pro ekonomiku a konkurenceschopnost ČR.

	Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO
K potřebě odstranění překážek ve smyslu finanční náročnosti a neexistujících personálních kapacit: jak je uvedeno v RIA, na pokrytí finančních nákladů bude možné čerpat podporu, a to z nejrůznějších zdrojů. Například MPO, MPSV, Národního plánu obnovy či jiných v rámci nového programového období operačních programů.
Co se týče navíc personálních kapacit, existují již příslušné studijní programy, plus předkladatel aktivity v oblasti vzdělávání BIM odborně podporuje, například prostřednictví platformy EDU BIM vedenou ČAS (aktuálně jsou připraveny a probíhají desítky školení a vzdělávacích programů celé řady organizací).  
Při posunutí účinnosti zákona o BIM na 1. 7. 2024 by tak mělo být riziko výše uvedených problémů minimalizováno.
Zároveň se může v období po 1. 7. 2024 ekonomika již probouzet z recese. Jakákoli inovativní řešení, která povedou k vyšší přidané hodnotě, pak budou pro ekonomiku přínosem. 


	
	6. Je důležité správně nastavit dostatečné sdílení informací a dat obsažených v informačním modelu stavby (IMS), čímž je v případě metody BIM datový standard staveb (DSS). DSS je nutné vyprecizovat tak, aby sdílení informací a dat bylo možné napříč různorodými stavařskými profesemi se souborem požadavků jak na negrafické informace (vlastnosti) o stavbě, tak i na požadavky, jak bude stavba, nebo její dílčí části, graficky modelována. DSS musí umožnit skutečně funkční sdílení informací o stavbě napříč celým jejím životním cyklem a je nutné se na toto zaměřit veškerou možnou a dostupnou měrou.
	Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO
Ano, toto je cílem předkladatelů věcného záměru, který je s textem připomínky ve shodě.

	
	7. Považujeme navržené vymezení povinných osob za řádně odůvodněné a účelně stanovené. Případnou změnu vymezení v rámci meziresortního připomínkového řízení požadujeme projednat s připomínkovým místem.
	Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO
Předkladatel souhlasí a případná změna navrženého vymezení povinných osob by v případě, že by k ní došlo byla projednána s připomínkovým místem v rámci meziresortního připomínkového řízení. 

	
	8. Je třeba ve věcném záměru jednoznačně ujasnit, jak budou požadavky zákona o BIM aplikovány na osoby, na které se nebude vztahovat povinnost projektovat v BIM, budou však chtít pro svůj záměr metodu BIM využít na dobrovolné bázi. Z některých požadavků totiž vyplývá, že směřují převážně k tomu, aby bylo možné například kontrolovat hospodaření s veřejnými prostředky. Tyto požadavky však nejsou pro soukromé subjekty relevantní, resp. Efektivní nakládání se soukromými prostředky není veřejným zájmem, který by měl být prostřednictvím BIM hájen. Takovéto typy požadavků, pokud by byly aplikovány na soukromé subjekty, by naopak mohly vést k tomu, že by nebylo BIM využíváno.
	Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO
Povinnosti vyplývající ze zákona se budou týkat pouze v zákoně vymezených osob, tzn. zejména ČR a vyšších  územně samosprávných celků. Ostatní subjekty budou moci BIM využívat na dobrovolné bázi. V takovém případě na ně ale povinnosti zákona nevztahují.
 
Vyjádření HK ČR:
Hospodářská komora ČR nesouhlasí s návrhem vypořádání.
Pro vyloučení pochybností navrhujeme doplnit tezi, že využije-li BIM osoba nepovinná, vztahují se na ni přiměřeně a pouze v nezbytném rozsahu požadavky zákona, a to pouze v případě komunikace se správními orgány.

Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO 
část C. II. 4. obsahuje následující: "Možnost (nikoliv povinnost) pořizovat informační modely staveb a informační kontejnery dle definic v zákoně o BIM mají osoby, i když se jedná o menší veřejnou zakázku, než zákon předpokládá, příp. i když se nejedná o povinnou osobu dle zákona, příp. když podle přechodných ustanovení na situaci konkrétní stavby ještě nedopadá povinnost realizovat stavbu v BIM (ale tato povinnost by v budoucnu existovala). I v takovém případě budou tedy tyto osoby moci využívat standardy metody BIM.“

	
	9. Požadujeme upravit náležitosti informačního modelu stavby, do kterého není třeba uvádět informace, které jsou dostupné v jiných databázích. Jde například o informace o povolovacích procesech (budou v portálu stavebníka), investiční náklady stavby (uvádí se k žádosti o povolení ze statistických důvodů) nebo podstatné části smluvních ujednání nebo úkonů týkajících se stavby (vzhledem k tomu, že stranou smlouvy bude vždy osoba povinná k registru smluv). V případě staveb veřejných stavebníků může být na uvedení těchto informací skutečně veřejný zájem, v případě soukromých stavebníků však mohou být nadbytečnými požadavky. 
	Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO
Povinnosti zákona se nedotýkají soukromých stavebníků, tudíž tito nejsou požadavky zákona vázáni. Povinnosti vyplývající ze zákona se budou týkat pouze v zákoně vymezených osob, tzn.  ČR a  vyšších územně samosprávných celků a jejich příspěvkových organizací. Ostatní subjekty budou moci BIM využívat na dobrovolné bázi. V takovém případě na ně ale povinnosti zákona nevztahují. Nebudou tak stanoveny požadavky na uvedení informací soukromými stavebníky, které jsou dle této připomínky nadbytečné. 
 

	
	10. V části týkající se informačního modelu vystavěného prostředí se uvádí, že má být využit zejména pro potřeby státní správy. Opět se zde dostáváme k otázce, jak budou dané požadavky aplikovány na soukromé subjekty, které budou BIM využívat dobrovolně. Domníváme se, že BIM by měl být zejména (a pouze) nástrojem, který umožní stavebníkovi s vyšší efektivitou plánovat, projektovat, stavět, provozovat a následně odstraňovat stavbu. Nesouhlasíme s tím, aby byl BIM využíván státní správou jako potenciálně represivní nebo statistický nástroj, kterým může být v důsledku zasahováno do vztahů či chování stavebníka. Požadujeme, aby již ve fázi věcného návrhu byly jasně vymezeny konkrétní informace, ke kterým si chce státní správa zajistit prostřednictvím BIM přístup a byl podrobně odůvodněn veřejný zájmem na jejich získání. BIM obecně musí být nástrojem stavebníka nikoliv nástrojem veřejné správy.

	Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO
Formulace se vztahuje k tomu, že povinnosti jsou ukládány státu, resp. vybraným územně samosprávným celkům. V tomto smyslu se předpokládá zejména z hlediska dlouhodobějšího hospodárnější nakládání se stavbami při jejich údržbě a rekonstrukci. Soukromého stavebníka se tyto povinnosti netýkají. Soukromý stavebník bude moci využít BIM, pokud bude mít zájem a v rozsahu, v jakém bude chtít.

Vyjádření HK ČR:
Hospodářská komora ČR nesouhlasí s návrhem vypořádání.
Pro vyloučení pochybností navrhujeme doplnit tezi, že využije-li BIM osoba nepovinná, vztahují se na ni přiměřeně a pouze v nezbytném rozsahu požadavky zákona, a to pouze v případě komunikace se správními orgány.

Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO 
Viz vypořádání připomínky č. 8 - Pokud je osoba nepovinná, pravidla v zákoně pro ni nebudou závazná, nicméně bude moci metodu využít.


	
	11. Je zřejmé z vymezení požadavků na informační model stavby a na informační model vystavěného prostředí, že je zájmem předkladatele umožnit přístup zástupců veřejné správy do těchto informačních modelů, není však jakkoliv nastíněno oddělení přístupu k těm informacím, které mají pro veřejnou správu nezbytný význam a těch, které jsou otázkou smluvních vztahů mezi stavebníkem a ostatních participujících na přípravě, výstavbě, či správě stavby. Rovněž není řešen přístup k informacím, které mohou mít obchodní povahu nebo k informacím, které mají významný bezpečnostní dopad. Rovněž na statistickém využití získaných dat by měl být veřejný zájem, k určení přesné množiny informací nebo alespoň ke stanovení jejich rámce by mělo dojít již ve věcném návrhu. Požadujeme doplnit tyto aspekty do věcného návrhu
	Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO
Jedná se o relevantní připomínku. Předkladatel nechce zasahovat do smluvních vztahů ani do obchodního tajemství. V tomto smyslu bude v obecné rovině na úrovni zákona a konkrétně na úrovni prováděcího předpisu přesně určeno, které informace mohou být dále sdíleny. Toto bude prováděno na základě oprávněného zájmu za účelem přesně určených účelů užití, které budou přesně určovat rozsah potřebných požadavků na informační model resp. digitální model staveb.

	
	12. Požadujeme doplnit analýzu požadavků na informační model stavby a vystavěného prostředí ve vztahu k ochraně obchodního tajemství, autorských práv, ochrany soukromí, rodiny a další ústavně garantované soukromoprávní aspekty. Návrh neobsahuje řešení ochrany dat před zneužitím, napadením, zneužitím těchto informací pro případ vedení hybridní či skutečné války, je zde pouze konstatováno, že je návrh bez dopadu na dosavadní právní předpisy v oblasti utajovaných informací apod., nikoliv z pohledu bezpečnosti a ochrany obyvatel.
	Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO
Věcný záměr v závěru obsahuje vyhodnocení z hlediska všech aspektů požadovaných v aktuálně platných a účinných legislativních pravidlech vlády. 
Ochrana duševního vlastnictví je v návrhu rovněž zmíněna (C.II.9), byť se ukázalo, že z tohoto pohledu nebude speciální úprava třeba, neboť dílčí aspekty této problematiky se budou řešit pomocí obecné právní úpravy (autorskoprávní či občanskoprávní). Nicméně tato část je v návrhu věcného záměru ještě dopracována i v návaznosti na připomínky jiných připomínkových míst. 
Do návrhu bylo explicitně uvedeno, že návrh nebude mít dopad ani na utajované informace, na které dopadá rovněž ochrana zvláštního právního předpisu, která se v daném případě aplikuje. Pokud budou zaváděny nové systémy, tyto samozřejmě budou podléhat pravidlům pro kybernetickou ochranu a utajovaných skutečností.
Z hlediska ochrany rodiny nedochází v návrhu k dotčení těchto práv. 

	
	13. Požadujeme, aby věcný záměr zdůraznil, že je cílem zachovat z hlediska softwarových poskytovatelů vysoké konkurenční prostředí. Databáze musí být sice v jednotném formátu, ale obsluha dat by měla být možná různými SW aplikacemi, přičemž tomu nemůže zákon o BIM klást jakékoliv překážky. Máme totiž pochybnosti, zda je dostatečná úprava z hlediska eliminace rizika proprietárního uzavření stavebníků ve vztahu k IFC. Proto v případě nutnosti ryze „českého“ BIM, doporučujeme ve vztahu k IFC využít mezinárodní sémantickou platformu pro interoperabilitu. Rovněž postrádáme důležitou podmínku pro omezení proprietárního uzavření při komunikaci v projektu, kterou je důsledné využití BCF (Building Collaboration Format). Požadujeme ve věcném záměru více věnovat problematice otevřenosti systému BIM, přičemž je vhodné například stanovit pomocí výčtu podmínek pro další přípravu zákona o BIM rámec, který zamezí proprietárnímu uzavření systémů.
	Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO A AKCEPTOVÁNO
Ve věcném záměru bude zdůrazněno, že cílem je zachovat z hlediska softwarových poskytovatelů vysoké konkurenční prostředí. 
 V části B.1. je doplněno „Cílem je zachovat z hlediska softwarových poskytovatelů vysoké konkurenční prostředí. Databáze sice bude v jednotném schématu, ale obsluha dat musí být možná různými SW aplikacemi tak, aby bylo zamezeno proprietárnímu uzavření systémů.“

V části C.II.6: „Cílem je zachovat z hlediska softwarových poskytovatelů vysoce konkurenční prostředí. Zajištění interoperability pomocí standardizovaných otevřených formátů bude umožňovat sdílení a přenos dat, ale obsluha dat bude možná různými softwarovými aplikacemi tak, aby bylo zamezeno proprietárnímu uzavření systémů a jejich dat.“


	
	14. V předloženém materiálu absolutně postrádáme dříve opakovaně avizované benefity vyplývající z možnosti využívat BIM v rámci povolovacího řízení. Mělo být možné z BIM předávat nezbytné projektové informace k povolování bez nutného promítnutí do projektové dokumentace podle vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ostatně to tak předpokládá rovněž Koncepce BIM. Z vyznění návrhu věcného záměru je však zřejmé, že jde o čistě aditivní přístup vzhledem k povinnostem stavebníka. K veškeré současné dokumentaci přibude nově DiMS. Je pak otázkou, k čemu je informační profil pro povolení záměru (obdobně pro další fáze přípravy a realizace stavby), když věcný záměr nijak nepočítá se jeho využitím. Předkladatel by měl hledat synergie mezi požadavky stavebního zákona a BIM.
	Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO
Jedná se o nepochopení. Nepůjde o povinnost navíc, neboť část Informačního modelu stavby v rozsahu Informačního kontejneru pro povolení záměru a informačního kontejneru pro kolaudaci stavby se ukládá v datovém úložišti MMR. Tj. stavební úřady s nimi budou dále pracovat. 

Vyjádření HK ČR:
Hospodářská komora ČR nesouhlasí s návrhem vypořádání.
Není jasné, jakými požadavky by se řídila žádost o povolení, bylo by vhodné zpřesnit formulace a předejít výkladovým pochybnostem o náležitosti žádostí/podání.

Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO 
Část C. II. 4. obsahuje následující text: "Provazbu se stavebním zákonem garantuje ustanovení, podle kterého bude mít povinná osoba povinnost uložit do informačního systému stavební správy podle stavebního zákona data z informačního kontejneru pro povolení záměru a informačního kontejneru pro kolaudaci stavby. Jinými slovy provázání na digitalizované stavební řízení je předpokládáno v konkrétních uzlových bodech celého procesu. Část Informačního modelu stavby v rozsahu vybraných dat (dle příslušných právních předpisů) z Informačního kontejneru pro povolení záměru a informačního kontejneru pro kolaudaci stavby se ukládá v informačním systému stavební správy, a to ve formátu, struktuře a rozsahu, jaký určí nově připravovaná vyhláška MMR. (Toto samozřejmě nebrání následnému exportu dat do formátu .pdf, pokud taková potřeba nastane.) Tj. v praxi toto znamená, že některé části Informačního modelu stavby uložené v CDE konkrétní organizace vkládá stavebník do portálu stavebníka."


	
	15. BIM musí umět komunikovat v rámci připravované digitalizace územního a stavebního řízení, což je nutné zajistit. Dále je nezbytné zajistit vzájemnou provázanost, možnost propojení a kompatibilitu s připravovanou digitální technickou mapou ČR, národní infrastrukturou pro prostorové informace a novým systémem evidence staveb s vytvářením prostoru pro pasportizaci stávajících staveb. 
	Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO
Předkladatel s tímto souhlasí a dělá maximum pro koordinaci připravovaných či již realizovaných projektů zde zmiňovaných, které jsou v gesci jiných ministerstev. 

Dále viz oprava textu VZZ podle připomínky č. 14.


	
	16. Ve věcném záměru postrádáme zmínky o způsobu řešení kvality dat na národní úrovni. Měly by vzniknout volně přístupné validátory a checkery, resp. brány pro vstup IFC modelů pro další zpracování, které by byly nástroji k zajištění kvality dat. Zaručená kvalita dat je přitom zásadní podmínkou pro jakoukoliv výměnu dat, zejména pokud hrozí povinné osobě nedodržením kvality dat sankce v hodnotě až 400 tis. Kč.
	Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO
Předkladatel s tímto souhlasí, nicméně považuje za nutné respektovat postupný náběh jak povinnosti, tak schopnosti trhu se softwarovými nástroji dodávat kvalitní data. Předkladatel počítá i s kontrolou pomocí nástrojů validace. Na uvedených validátorech se pracuje v rámci Národního plánu obnovy, komponenty 1.6.

	
	17. V návrhu jsou zmíněny pouze sankce a pokuty za nevyužití BIM. Návrh však neobsahuje žádné motivační nástroje pro jeho užívání (např. rychlejší projednání na úřadech, snížení poplatků za žádost o povolení.), které by mohly motivovat k zapojení do systému BIM i soukromé subjekty. Požadujeme proto tyto motivační nástroje doplnit.
	Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO
Předkladatel předpokládá, že fakt, že část Informačního modelu stavby v rozsahu Informačního kontejneru pro povolení záměru a informačního kontejneru pro kolaudaci stavby se ukládá v datovém úložišti MMR (evidence elektronických dokumentací) bude znamenat rychlejší transfer informací a v konečném důsledku i rychlejší povolovací proces. 
Ohledně dalších potenciálních nástrojů, které by se s digitalizací pojily, bude dále jednáno s MMR příp. dalšími resorty. 


	
	18. S ohledem na rozsah problematiky související s informačním modelovaní́ staveb (BIM) je zřejmé, že na tuto problematiku nelze, zejména pak s ohledem na provázanost trojrozměrných modelů s evidencí dokumentů, aplikovat současně platnou archivní legislativu.  Současná́ archivní legislativa není schopna komplexně pokrýt ani trojrozměrný model provázaný s evidencí dokumentů, natož pak metody pro výběr archiválií.
Z výše uvedených důvodů považujeme za nutné doplnit materiál o pasáž, která bude specifikovat záměr speciální právní úpravy v rámci legislativy BIM, vyjímající problematiku BIM z působnosti zákona o archivnictví a spisové služby, včetně prováděcích právních předpisů a Národního standardu pro elektronické systémy spisové služby. Současně s tímto vynětím z působnosti zákona o archivnictví a spisové služby je ale zcela nutné zapracovat speciální právní úpravu pro splnění obecných požadavků na evidenci dokumentů, jejich úschovu a umožnění výběru dat k trvalému uložení. Nová právní úprava pro BIM by pak měla obsahovat zákonem stanovenou povinnost úschovy a výběru, přičemž konkrétní strukturu dat a dokumentů by pak měla určit prováděcí vyhláška, obdobně pak metody předávání digitálních dat do příslušného digitálního archivu. 
	Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO
Do návrhu byl doplněn, i na základě připomínky od Národního archivu, v části C.II.14 tento text:
„Dále se jedná o stanovení právního rámce exportu dat o stavbě a jejich definované struktuře a stanovení časového okamžiku nebo okamžiků (milníku/milníků), kdy k takovému exportu dojde, pro archivní účely (trvalé uložení) ve smyslu trvalého uchování podle zákona 499/2004 Sb.“.


	
	19. Z materiálu vyplývá, že proběhly pilotní projekty, chybí zde však zcela zásadní údaj o konkrétním přínosu a analýza porovnávající náklady a přínosy aplikace BIM na tyto projekty – srovnání a vyčíslení. Požadujeme doplnit konkrétní údaje.
pripominkovani@komora.cz

Poznámka: 
Vypořádání připomínek bylo projednáno při osobním jednání s připomínkovým místem, které proběhlo 20. 10. 2022, a to bez rozporu. 

	Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO
Vyhodnocením pilotních projektů se zabývá zpráva ČAS, na kterou je v RIA uveden odkaz. Vzhledem k již velkému stránkovému rozsahu zprávy RIA nepokládáme za vhodné doplňovat do RIA další informace z již existujícího materiálu, který je dostupný na stránkách ČAS a je pravidelně aktualizován. 
Z obecného pohledu přesné úspory vyčíslit nejde, neboť by musely existovat dvě stejné stavby, jedna v BIM a druhé bez BIM, obě stavby by musely fungovat v rámci delšího životního cyklu, aby mohly být učiněny přesnější úvahy ohledně konkrétního údaje úspor. 
Podrobný rozbor těchto aspektů je uveden v RIA. Ve věcném záměru jsou tyto závěry zestručněny v části F.

Vyjádření HK ČR:
Hospodářská komora ČR nesouhlasí s návrhem vypořádání.
Žádáme o doplnění informací, ve zprávách Čas nejsou uvedeny konkrétní přínosy pro pilotní projekty ani srovnávacím ani jiným způsobem, domníváme se však, že právě ověření přínosů je smyslem pilotních projektů a RIA.

Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO
ČAS připravuje vyhodnocení probíhajících pilotních projektů, které bude uveřejněno na stránkách Koncepce BIM
(https://www.koncepcebim.cz/).
Tento materiál bude podkladem pro přípravu paragrafového znění zákona a aktualizace Koncepce zavádění metody BIM v České republice (na základě Usnesení vlády č. 1087 ze dne 21. prosince 2022).

	Ministerstvo životního prostředí
	Doporučující připomínky:
1. K předpokládanému datu nabytí účinnosti zákona.
Domníváme se, že předpoklad účinnosti zákona již ke dni 1. července 2023 není reálný. Navrhovaná právní úprava se v současnosti nachází ve fázi věcného záměru, tj. teprve po jeho schválení vládou bude připravován samotný zákon. Současně je třeba vzít v úvahu lhůty pro legislativní proces k novému zákonu (včetně projednávání v Parlamentu) a též počítat s nezbytnou legisvakancí – tím spíše, že se jedná o novou právní úpravu. Doporučujeme tedy navrhovanou účinnost posunout.

Kontaktní osobou pro vypořádání připomínek MŽP je JUDr. Alena Chaloupková, odbor legislativní (alena.chaloupkova@mzp.cz, tel.: 267 122 909).
Poznámka:
Připomínkové místo přijalo vypořádání předkladatele v rozsahu, v jakém mu bylo zasláno.

	AKCEPTOVÁNO
S ohledem na posun účinnosti nového stavebního zákona dojde k posunu účinnosti i zákona o BIM, a to na 1. 7. 2024.

	Ministerstvo zemědělství
	Obecně:
1. V předkládaném materiálu není obsažena informace, zda byl materiál projednán s Ministerstvem pro místní rozvoj v rozsahu úvah o zavedení povinnosti k použití metody BIM v případě veřejných zakázek na stavební práce zadávaných v nadlimitním režimu. V návrhu věcného záměru zákona je upravena oblast, která má přesah do působnosti zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZZVZ“). Nově zamýšlená povinnost může být v nesouladu s povinností upravenou v § 103 odst. 3 ZZVZ. Mělo by dojít k včlenění navrhovaných povinností do ZZVZ.
Požadujeme doplnit výše uvedené informace do předkládaného materiálu.
Tato připomínka je zásadní.
	Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO a VYSVĚTLENO
Část C. II.14 je doplněna o novelizaci zákona č. 134/2016 Sb.

Modelovat v BIM je v zákoně o ZVZ zatím jako možnost, nicméně VZZ o BIM předpokládá pro určité projekty modelovat v BIM jako povinnost. Nutno tedy oba předpisy technicky sesouladit. Podle finálního znění VZZ BIM a paragrafového znění zákona se přípravně upraví text vyhlášky č. 169/2016 Sb.


	
	Obecně:
2. V předkládaném materiálu je obsažena informace o tom, že by se povinnost použití metody BIM měla týkat „nadlimitních veřejných zakázek na stavební práce“ včetně „zhotovení jejich přípravné a projektové dokumentace“. Jak se budou posuzovat informace o takových veřejných zakázkách, případně z čeho se budou takové informace čerpat, když přípravné a projektové dokumentace se vyhotovují v předstihu zadání veřejné zakázky na stavební práce? Na základě jaké skutečnosti by měl zadavatel dovodit povinnost při „přípravné a projektové dokumentaci“ použít metodu BIM např. v situaci, kdy zadavatel bude předpokládat investiční náklady stavby např. na úrovni podlimitní veřejné zakázky, ale v rámci prováděných přípravných prací posléze zjistí (navýšení cen na trhu), že musí veřejnou zakázku na stavební práce zadávat v nadlimitním režimu? Požadujeme doplnit do materiálu řešení naznačených situací. 
Tato připomínka je zásadní.
	Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO
Text věcného záměru je upraven následujícím způsobem, a to v části C.II.4:
„Za situace, kdy nebude v momentě přípravy projektové dokumentace zřejmé, zda realizovaná stavba naplní hodnotu pro nadlimitní veřejné zakázky, lze vyhotovit projektovou dokumentaci ve formátu tzv. v „2D“ s tím, že pro případnou nadlimitní veřejnou zakázku, která by na základě zpracované dokumentace následovala, bude již platit povinnost vypracovat informační kontejner pro provádění stavby.“

	
	
Obecně:
3. V materiálu schází informace o tom, na jakém základě se uvažuje do zamýšleného zákona včlenit povinnosti použití metody BIM v případě veřejných zakázek na stavební práce zadávaných v nadlimitním režimu. V závěrečné zprávě RIA je jen uvedena informace, že se týká nadlimitních veřejných zakázek na stavební práce, stejně i ve vyhodnocení dopadů RIA. Požadujeme doplnit do textu materiálu.
Tato připomínka je zásadní.

	Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO
Jedná se o promítnutí principu proporcionality, kdy je zájem na tom, aby se realizovaly stavby v BIM, nicméně prozatím pouze tam, kde mohou být benefity a hospodárnost, byť dlouhodobějšího hlediska, více zřejmé – tj. u větších realizací, které se obvykle pojí s hodnotou nadlimitní veřejné zakázky. 

V listopadu 2016 bylo schváleno usnesení vlády č. 958, o významu metody BIM (Building Information Modelling) pro stavební praxi v České republice a návrh dalšího postupu pro její zavedení, ve kterém vláda vyjádřila podporu zavádění metody BIM v ČR v souvislosti s jejím vlivem na růst ekonomiky a konkurenceschopnost ČR, jmenovala Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) gestorem zavádění metody BIM v ČR a uložila MPO, za podpory ostatních ministerstev, zpracovat Koncepci zavádění metody BIM v České republice. 
Aktualizované znění opatření č. 23 ukládá povinnost použití metody BIM pro nadlimitní veřejné zakázky na stavební práce (ve smyslu zákona o zadávání veřejných zakázek), financované z veřejných rozpočtů, včetně zhotovení jejich přípravné a projektové dokumentace, se zohledněním závěrů z vyhodnocení pilotních projektů a s přihlédnutím ke specifikům jednotlivých druhů staveb.


	
	4. K navrhované účinnosti zákona o BIM:
Doporučujeme do materiálu doplnit odůvodnění stanovení účinnosti zákona o BIM k 1. červenci 2023. Vzhledem k tomu, že s přijetím samotného zákona bude souviset nepochybně i přijetí dalších podzákonných právních předpisů, metodik, apod., jeví se být předpokládané nabytí účinnosti problematické.

	Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO
Účinnost zákona bude i v souvislosti s posunutím účinnosti nového stavebního zákona odložena o rok, tedy na 1. 7. 2024.

	
	Obecně:
5. Doporučujeme do materiálu doplnit informace o tom, jak bude probíhat koordinace implementace prostředí BIM v návaznosti na stávající či rozpracované související projekty (DTM, NIPI, DSŘ/ÚP, ISSS, eGovCloud, IP Digitální Česko aj.).

Poznámka: 
Vypořádání připomínek bylo projednáno při osobním jednání s připomínkovým místem, které proběhlo 2. 11. 2022, a to bez rozporu. 

	Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO a AKCEPTOVÁNO
Ke koordinaci těchto aktivit dochází průběžně, například na Radě vlády pro informační společnost a jejími pracovními výbory a skupinami. 

Nicméně VZZ BIM bude doplněn o tento text: „Ministerstvo současně představuje koordinátora a gestora na poli rozvoje správy informací o stavbě a vytváření informačního modelu stavby zodpovědného za koordinaci významných aktivit v této oblasti, orgán zodpovědný za nastavování a vymáhání závazných pravidel pro vytváření informačního modelu stavby či koordinaci přípravy právních předpisů z této oblasti apod. Mezi nejdůležitější spolupracující úřady se řadí Ministerstvo dopravy, Ministerstvo pro místní rozvoj či Ministerstvo vnitra, které budou zapojeny do další přípravy.“

	Moravskoslezský kraj
	Zásadní připomínky	
1. Kapitola II: Způsob promítnutí navrhovaného věcného řešení do právního řádu
Požadujeme ve větě: „Vzhledem k dříve uvedenému se navrhuje příprava návrhu nového zákona o správě informací o stavbě a informačním modelu stavby a vystavěného prostředí (zákon o BIM) – s účinností od 1. července 2023 …“, nahradit slova „1. července 2023“ slovy „1. července 2024“.

Odůvodnění: 
V současné době je informační systém (IS) stavebních řízení, který vychází ze stavebního zákona a u kterého je optimistický předpoklad uvedení do provozu rok 2024, teprve připravován. S ohledem na vazbu BIM na IS Informačního čísla stavby, který ještě není spuštěn a s jehož vytvořením MMR počítá, je významně předčasné zakládat povinnosti spojené s provozem Informačního systému BIM před zajištěním funkčnosti tohoto IS stavebních řízení. Souběžné ukládání povinností v oblasti vytváření dílčích informačních systémů vede k problémům v jejich vzájemné koordinaci a jednoznačně zvyšuje finanční náklady na sledované cíle, a to jak digitalizaci státní správy, tak digitalizaci stavebních řízení.  Datum účinnosti 1. července 2024 koresponduje s aktuálně projednávanou novelou stavebního zákona, která odkládá účinnost stavebního zákona č. 283/2021 Sb.  

Poznámka:
Připomínkové místo přijalo vypořádání předkladatele v rozsahu, v jakém mu bylo zasláno.

	AKCEPTOVÁNO
Předpokládaný termín účinnosti zákona bude posunut v souvislosti s posunutím účinnosti nového stavebního zákona o rok, a to na 1. 7. 2024.

	Ministerstvo vnitra
	Zásadní připomínky:

1. K části A., písm. f) a k části C, kapitole II.:
Věcný záměr uvádí, že je třeba při zpracovávání návrhu věcného záměru vzít v úvahu stávající pravidla a kompetence stanovené v dalších právních předpisech, které s danou problematikou souvisí spíše šířeji, aby se předešlo případným duplicitám či jiným nesrovnalostem. Mezi tyto další právní předpisy patří mimo jiné: zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů; zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č.131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů. Dále se v návětí II. kapitoly uvádí, že návrh zákona bude obsahovat zejména vymezení dalších novelizovaných právních předpisů. V této souvislosti požadujeme, aby výše uvedené zákonné předpisy, tj. informační zákon, zákon o obcích a zákon o hlavním městě Praze, které náleží do gesce Ministerstva vnitra, nebyly novou úpravou nikterak dotčeny a novelizovány. Případné vazby na tyto předpisy doporučujeme detailně upravit, popsat a vymezit v důvodové zprávě k návrhu zákona.
Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní.
	VYSVĚTLENO
V textu věcného záměru v části C. II. 14 jsou identifikovány základní právní předpisy, kterých se předpokládaná úprava dotkne způsobem, že by měly být novelizovány. Ani informační zákon, ani zákon o obcích či o hlavním městě Praze mezi těmito předpisy nefigurují, tudíž potřeba konkrétní úpravy nebyla prozatím identifikována. 

	
	2. K části C, kapitole II., bodu 4.:
	V rámci věcné působnosti zákona věcný záměr uvádí, že v některých případech budou adresáty právní úpravy také územní samosprávné celky. V souvislosti s povinnostmi vytvářet informační model stavby požadujeme, aby v zákoně bylo výslovně uvedeno, že výkon této povinnosti je výkonem přenesené působnosti. Stejně tak je nutné, aby v návrhu zákona byl výslovným způsobem upraven právní režim dozoru a kontroly, a to včetně kontrolních orgánů ve vztahu k plnění těchto povinností.
Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní.
	AKCEPTOVÁNO
Návrh zákona bude v souladu s touto připomínkou upraven. V části C. II. 3 je doplněna věta:
„Výkon této kompetence územními samosprávnými celky bude výkonem přenesené působnosti.“
Výkon státní správy je upraven v části C.II.10. 

	
	3. K části C., kapitole II., bodu 8.: 
Větu první v šestém odstavci: „Informační model vystavěného prostředí bude součástí národní infrastruktury pro prostorové informace, která aktuálně vzniká v gesci Ministerstva vnitra ČR.“ požadujeme v rámci upřesnění přeformulovat do následujícího znění: „Informační model vystavěného prostředí bude součástí národní infrastruktury pro prostorové informace, jejíž rozvoj je koordinován v gesci Ministerstva vnitra.“. Obdobně požadujeme upravit i předkládací zprávu k návrhu.
Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní.

	AKCEPTOVÁNO
Znění návrhu věcného záměru zákona i překládací zpráva k návrhu byly upraveny v souladu s touto připomínkou. Byl použit návrh MV. 

	
	4. K části C., kapitole II., bodu 15.: 
Předpokládané datum nabytí účinnosti zákona je 1. července 2023. Navrhujeme stanovit účinnost zákona až od 1. července 2024 v souladu s účinností novely stavebního zákona tak, jak to bylo předpokládáno před rozhodnutím o posunutí termínu účinnosti původní novely stavebního zákona.
Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní.

	AKCEPTOVÁNO
Návrh věcného záměru upraven a datum účinnosti návrhu zákona o BIM posunuto i s ohledem na posunutí účinnosti nového stavebního zákona na 1.7.2024.

	
	5. K části F.:
	V souvislosti se zaváděním metody BIM bude i Ministerstvo vnitra nuceno požadovat navýšení rozpočtu v rámci zpracovávání návrhu státního rozpočtu na rok 2023 a další roky. Jednorázové finanční náklady spojené se zaváděním metody BIM jsou zejména náklady na software a hardware pro využití BIM, náklady na datová uložiště, náklady na nastavení interních procesů implementace BIM, náklady na proškolení zaměstnanců atd. Další trvalé provozní a osobní náklady ponese údržba projektu v aktuálním stavu po celou dobu životnosti stavby (např. formou facility managementu). Bez tohoto opatření by pouhé zpracování projektu stavby metodou BIM bylo prakticky ztracenou investicí. V této souvislosti se tedy zavedení této problematiky nutně promítne do nároků na personální a technické vybavení do všech struktur resortu, které mají v gesci přímou správu a každodenní provoz nemovitého majetku.
Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní.
	VYSVĚTLENO
Obecně platí, že při schválení nové právní povinnosti lze v návrhu státního rozpočtu nárokovat finanční částky, které z nových povinností vyplývají. Pokud tomu tak bude i v tomto případě, lze toto učinit touto cestou. Tomuto postupu nahrává i odložení účinnosti návrhu zákona o rok.
Návrh zákona předpokládá počáteční jednorázové nároky na SW a HW vybavení, a na proškolení odpovědných pracovníků, nicméně personální akvizice se nepředpokládají. 


	
	6. K části I.:
	Uvádí se, že navrhovaná právní úprava nemá žádný dopad na bezpečnost nebo obranu státu. S tímto zhodnocením nelze dle našeho názoru souhlasit, především s ohledem na řešení staveb v působnosti jiných stavebních úřadů, zejména stavby pro bezpečnost a obranu státu. Řešení těchto specifik navrhujeme projednat s Ministerstvem vnitra, Ministerstvem obrany, Ministerstvem spravedlnosti, Bezpečnostní informační službou a Úřadem pro zahraniční styky a informace, přičemž upozorňujeme, že Bezpečnostní informační služba a Úřad pro zahraniční styky a informace nebyly obeslány ke stanovisku k věcnému záměru a dle našeho názoru by měly být mezi připomínková místa zahrnuty.
Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní.
	AKCEPTOVÁNO
Část I věcného záměru je doplněna následujícím způsobem:
„Stavby důležité pro obranu státu ve smyslu § 43 zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění pozdějších předpisů, či stavby, ohledně kterých jsou informace s nimi spojené, byť i jen z části utajované podle zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů, budou z povinnosti modelovat v BIM vyňaty. Navrhovaná úprava nebude mít dopad na dosavadní právní předpisy týkající se ochrany utajovaných informací, či z oblasti veřejné bezpečnosti. Stávající ochrana objektů tam, kde není vhodné sdílet veřejně dostupná data, zůstane zachována. Správa dat o budovách bude probíhat také v souladu s právními předpisy týkající se kybernetické bezpečnosti.“


	
	Doporučující připomínka:

7. Obecně k povaze společného datového prostředí (CDE):
	Upozorňujeme, že dle našeho názoru bude navrhované společné datové prostředí splňovat materiální znaky informačního systému veřejné správy (dále jen „ISVS“). Uvedené lze dovodit z části C, kapitoly II bodu 1, kde se v rámci předmětu a účelu zákona hovoří o výkonu státní správy v souvislosti s vymezením práv a povinností při správě informací o stavbě. ISVS je definován v § 2 písm. b) zákona č. 365/2000 Sb. jako „funkční celek nebo jeho část zabezpečující cílevědomou a systematickou informační činnost pro účely výkonu veřejné správy nebo plnění jiných funkcí státu anebo dalších veřejnoprávních korporací“. Dále pak v části C, kapitole II bodu 6 se pojednává o zajištění interoperability s jinými informačními systémy a předpokládá se sdílení dat CDE s ISVS, což znamená, že CDE bude mít vazby na další ISVS ve smyslu ustanovení § 2 písm. p) zákona č. 365/2000 Sb. V části C kapitole II bodu 8 se uvádí, že účelem informačního modelu vystavěného prostředí je poskytnout na jedné straně jednotný modelový základ a prostorový kontext pro integraci dat, zobrazování a analýzu vystavěného prostředí, staveb, zařízení a jejich stavu, vztahu a chování, a to zejména pro potřeby agend veřejné právy, tedy pro potřeby výkonu veřejné správy. Navrhované CDE tak bude muset splňovat požadavky stanovené zákony č. 365/2000 Sb., zákona č. 111/2009 Sb., zákona č. 250/2017 Sb. a zákona č. 12/2020 Sb., což doporučujeme do textu věcného záměru doplnit a zohlednit následně i v důvodové zprávě k zákonu.

Osoba pověřená k vypořádání připomínek:
Mgr. Kateřina Krejčí, e-mail: katerina.krejci@mvcr.cz, tel. 974 817 307, mob. 603 190 223
Poznámka:
Připomínkové místo přijalo vypořádání předkladatele v rozsahu, v jakém mu bylo zasláno.

	VYSVĚTLENO
Předkladatel v tomto smyslu komunikoval s OHA MV, který je toho názoru, že CDE nebude splňovat materiální znaky informačního systému veřejné správy. Není cílem předkladatele, aby CDE představovalo ISVS. Pokud k tomu jsou z důvodu nevhodné formulace jakékoliv indicie, prosíme o návrh reformulace tak, aby dotčený text nevzbuzoval žádné pochybnosti o skutečném záměru předkladatele. 
Výkon státní správy zmíněný v C. II. 1. směřuje k vymezení gestora, stanovení přestupků atp., nikoliv konkrétně k CDE. V tomto smyslu byl text upraven na „a ve výkonu státní správy související s implementací a vymáháním této problematiky.“
V druhé části připomínky došlo k neporozumění. Informační model vystavěného prostředí nemá se systémy CDE vůbec nic společného a jeho technické řešení je plně v budoucnu v kompetenci pověřené instituce.

	Ministerstvo dopravy
	Zásadní připomínka:
1. 1. Zásadní připomínkou je požadavek na začlenění Ministerstva dopravy do přípravy tohoto zákona. Uvádíme, že podíl zakázek, které jsou nadlimitní, je v oblasti dopravy opravdu majoritní, a proto by mělo Ministerstvo dopravy být součástí týmu připravujícího zásadní změny pro dopravní stavby a jak už jsme zmiňovali v úvodu, definovat požadavky na BIM vyhláškou. Proto jak se píše v Kapitole 12, by bylo vhodné doplnit i Ministerstvo dopravy pro dopravní stavby 
či Ministerstvo místního rozvoje v oblasti digitalizace. 
	Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO
Věcný záměr je doplněn o následující:
„Mezi nejdůležitější spolupracující úřady se řadí zejména Ministerstvo dopravy, Ministerstvo pro místní rozvoj či Ministerstvo vnitra.“
Předkladatel se nebrání při přípravě paragrafového znění návrhu zákona úžeji spolupracovat s žádným z resortů. V tomto smyslu prosíme o vytipování konkrétní osoby, či pracoviště, který bude za spolupráci na návrhu zodpovědný.

Vyjádření MD:
Neakceptováno
Navrhujeme větu „Rezort dopravy bude zapojen do další přípravy tohoto zákona…..“.
Prozatím rezort dopravy, kromě tohoto řízení, zapojen nebyl.
 
Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO. 
V kapitole C. II. 10.2 bude doplněno: "Mezi nejdůležitější spolupracující úřady se řadí Ministerstvo dopravy, Ministerstvo pro místní rozvoj či Ministerstvo vnitra, které budou zapojeny do další přípravy."


	
	1. 2. Vazba celého zákona o BIM na proces digitalizace stavebního řízení není v návrhu zákona řádně specifikována a jsme přesvědčeni, 
že bude velmi obtížné zajistit řádné fungování celého vzájemně úzce provázaného systému. Požadujeme do materiálu zapracovat.
	Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO/VYSVĚTLENO
To, že metoda BIM představuje další krok k digitalizaci stavebního řízení, je nesporné. Předkladatelé pro tuto chvíli předpokládají, že část Informačního modelu stavby v rozsahu Informačního kontejneru pro povolení záměru a informačního kontejneru  pro kolaudaci stavby se ukládá v datovém úložišti MMR (evidence elektronických dokumentací), a to ve formátu, struktuře a rozsahu, jaký určí nově připravovaná vyhláška MMR. S datovým úložištěm budou dále pracovat stavební úřady. Konkrétní způsob propojení pak budou zajišťovat až prováděcí předpisy. Jejich teze budou přiloženy k návrhu paragrafového znění návrhu zákona.  
I ve vazbě na připomínky Ministerstva pro místní rozvoj je text věcného záměru upraven následovně:
„Provazbu se stavebním zákonem garantuje ustanovení, podle kterého bude mít povinná osoba povinnost uložit do informačního systému stavební správy podle stavebního zákona data z informačního kontejneru pro povolení záměru a informačního kontejneru pro kolaudaci stavby. Jinými slovy provázání na digitalizované stavební řízení je předpokládáno v konkrétních uzlových bodech celého procesu. Část Informačního modelu stavby v rozsahu vybraných dat (dle příslušných právních předpisů) z Informačního kontejneru pro povolení záměru a informačního kontejneru pro kolaudaci stavby se ukládá v informačním systému stavební správy, a to ve formátu, struktuře a rozsahu, jaký určí nově připravovaná vyhláška MMR. (Toto samozřejmě nebrání následnému exportu dat do formátu .pdf, pokud taková potřeba nastane.) Tj. v praxi toto znamená, že některé části Informačního modelu stavby uložené v CDE konkrétní organizace vkládá stavebník do portálu stavebníka. Obsahem těchto informačních kontejnerů bude jak standardní dokumentace staveb ve formě elektronických dokumentů (např. PDF/A), tak i její digitální podoba ve formě DiMS (ve formátu IFC). 
V neposlední řadě je potřeba, aby zákon specifikoval, kdo může pořizovat příslušné části informačního modelu stavby. Tyto části se pořizují prostřednictvím autorizované osoby. Zeměměřické podklady vyžadované právními předpisy se pořizují prostřednictvím úředně oprávněného zeměměřického inženýra do informačního modelu stavby.“

	
	1. 3. Dalším důležitým aspektem je definování jednotného formátu IFC, který by se měl na všech projektech využívat a jasně jej definovat vyhláškou. Zkušenosti ze zahraničí, které zmiňujete v úvodu dokumentu, jasně hovoří pro využití formátu IFC a jeho využitelnost. Je zbytečné vytvářet něco jiného namísto něčeho, co už je dlouhá léta v praxi ověřeno a podvazovat používání BIM na standard, který by byl definován ve zpoplatněných technických normách. Požadujeme v materiálu rozpracovat, zda bude formát IFC plně převzat anebo 
ne, případně zdůvodnit proč ne. 
	Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO/AKCEPTOVÁNO
Předkladatel si je vědom důležitosti a univerzálnosti formátu IFC, a proto s jeho použitím aktivně počítá (je součástí jak schválené Koncepce zavádění BIM v ČR, tak i opakovaně zmiňován ve věcném záměru). 
Na základě připomínek i jiných připomínkových míst byl text doplněn následovně:
„IFC (lndustry Foundation Classes) je datové schéma umožňující přenos a práci s daty podporované všemi standardně využívanými a na trhu dostupnými programy pro práci v BIM.  Datový formát lndustry Foundation Classes (IFC) pro sdílení dat ve stavebnictví a ve facility managementu je standardizován mezinárodní technickou normou, příslušná česká technická norma je ČSN EN ISO 16739-1.“.  Díky standardizovanému schématu je zajištěna interoperabilita a lze data snadno sdílet mezi různými softwarovými aplikacemi. Standard obsahuje definice, které zahrnují údaje potřebné pro stavby v průběhu jejich životního cyklu. Digitální model stavby v software pro jeho vytváření a úpravy zpravidla vytváří projektová kancelář.“

Vyjádření MD:
Neakceptováno
Tímto komentářem je pouze definováno, co si můžeme představit pod pojmem IFC. Vůbec není zohledněna připomínka, že by měl být formát IFC jasně definován a implementován.
Navíc je tu zmiňován standard, ale jedná se o datový formát IFC a ne Standard IFC.

Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO 
V části C. 12. bude uvedeno: „V podrobnostech může také prováděcí právní předpis vydaný podle tohoto zákona odkázat na konkrétnější vymezení technických požadavků obsažené v českých technických normách, čímž učiní požadavky, které taková norma stanoví, závaznými (např. včetně formátu IFC).“

	
	1. 4. Požadujeme v materiálu definovat jednoznačně informační profily pro jednotlivé metody dodávek. Každá stavba nemá stejné dodávky služeb. Projekt PPP má například úplně jiné požadavky na informační profily než například dodávka ve smyslu Design & Build. Toto je velmi důležité jasně definovat, protože na projektu PPP jsou další tři stupně (Bid, Maintain, Operate), které se značně liší od jiných projektů. Vize hovoří za to, že projekt PPP na dálnici D4 rozhodně nebude jediný v ČR v této formě, je proto důležité definovat informační profily jasně i pro tyto projekty. Znovu zmiňujeme, že toto je vhodné stanovit vyhláškou.
	Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO
Konkrétní definice informačních profilů pro jednotlivé metody dodávek je zamýšlena na úrovni prováděcích právních předpisů. Standardy musí zohledňovat realizovatelnost v plné škále stavebních dodávek. 
V části C. II. 12. je doplněna věta „Přitom budou také zohledněny metody zadávání veřejných zakázek na stavební práce (případně včetně příslušné projektové dokumentace).“


	
	1. 5. Část F, kde se píše o vytvoření 4 služebních míst na MPO.  V případě potřeby navýšení systemizovaných míst musí být postupováno 
v souladu se zákonem o státní službě a není možné v jednotlivých přijímaných právních předpisech předjímat rozhodnutí vlády o změně systemizace. Současně je potřeba zmínit, že s ohledem na důvodovou zprávu, která potvrzuje, že většina nadlimitních veřejných zakázek na stavební práce je dopravních, že nejsou shledávány žádné personální potřeby v rámci resortu dopravy, s čímž nemůžeme též zásadně souhlasit. Bez navýšení systemizace v resortu dopravy nebudou pokryty potřeby plynoucí z plnění budoucích zákonných povinností. Např. jen na projektu D4 bylo potřeba na problematiku BIM/CDE vyčlenit jedno systemizované místo. Nezbytné je tedy pro účely plnění povinností navýšit počty služebních míst také v celém rezortu dopravy. 
	Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO
Ve věcném záměru a RIA musí být uvedeny nároky na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty, tj. včetně personálních nároků. 
Ve věcném záměru a RIA je uváděno, že MD prostřednictvím SFDI již nyní aktivně využívá metodu BIM. Z tohoto důvodu není zřejmé, jaké konkrétní personální nároky budou vyplývat po nabytí účinnosti zákona. 
Obecně nicméně platí, že při schválení nové právní povinnosti lze v návrhu státního rozpočtu nárokovat finanční částky, které z nových povinností vyplývají. S tímto postupem souvisí i odložení účinnosti návrhu zákona o rok. 
Předkladatelé nicméně v této souvislosti předpokládají zejména náklady související s počátečním pořízením SW a HW a proškolením odpovědných zaměstnanců. V tomto smyslu se jedná o agendu, kterou má zajišťovat dle usnesení vlády Digitální zmocněnec (role digitálního zmocněnce je zřízena na základě usnesení vlády č. 255/2019 z 15. 4. 2019)

Vyjádření MD:
Neakceptováno
Trváme na zapracování naší připomínky. Vysvětlení není dostatečné a nemůžeme ho akceptovat.
RIA nezohledňuje personální náklady v resortu dopravy - současné využívání metod BIM je omezeno pouze na pilotní projekty. Rozšíření užití metody BIM na všechny nadlimitní projekty bude generovat zvýšené personální náklady, které RIA nezohledňuje. Vysvětlení nepovažujeme za dostatečné.
Jednoznačně musí být definován vztah návrhu zákona k systematizaci pracovních pozic státní služby/příp. jiné pracovně právní formy.

Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO
RIA byla doplněna v souladu se závěry jednání na úrovni vrchních ředitelů sekcí dne 14. 2. 2023.

	
	1. 6. K C.II. bod 6. - informační model stavby, který bude stanoven prováděcím právním předpisem s využitím technických norem.  Požadavky na Interoperabilitu informačních systémů musí být zajištěna prostřednictvím použití otevřeného strojově čitelného datového formátu, a to jednoznačně prostřednictvím prováděcího právního předpisu, nikoliv technickou normou nebo další specifikací nad rámec vyhlášky. Toto požadujeme v materiálu uvést.
	Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO
Použití technických norem není v českém právním řádu ojedinělé. Na technické normy odkazuje například stavební zákon (§ 160). Technické normy definuje § 4 zákona č. 22/1997 Sb., tudíž se jedná o nástroj, který český právní řád zná. V tomto smyslu je nicméně třeba ujistit, že nebude docházet k nadužívání technické normy v případech, kdy to nebude vhodné. Nicméně specifikace některých technických aspektů by zase nebylo vhodné upravit pouze a jenom vyhláškou. V tomto smyslu tedy předkladatel navrhuje kompromis, jehož konkrétní provedení bude možné sledovat v dalším legislativním procesu a dále jej diskutovat (bude upraveno vyhláškou s využití technické normy, jak je upraveno v části C.II. 12). 

	
	1. 7. K C.II. bod 10.1 Výkon státní správy v oblasti přestupků – z materiálu není zcela zřejmé cílení pokut v rámci pořizování informačního modelu. Vzhledem k dosavadnímu podílu významných veřejných zakázek je zjevné, že i tato ustanovení mají dopad z 90% na investory v dopravním stavitelství (viz Příloha č. 1 RIA - Statistika veřejných zakázek uvádí, že v případě veřejných zakázek na stavební práce s cenou vyšší než 137 mil. Kč se jedná v 90% o stavby dopravní,
 a to v obou letech (jak v roce 2018, tak v roce 2019)). Pod stanovenými pokutami je tedy zamýšleno zařadit i investorské organizace, které jsou zřízení organizačními složkami státu, anebo ne. Toto jasně z materiálu nevyplývá. Žádáme do materiálu doplnit přesnou specifikaci. 
	Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO
Výkon státní správy dopadne na každého, který bude dotčen povinností používat metodu BIM. Toto vyplývá z části C.II. 3).

	
	1. 8. K C.II. bod 10.2: Výkon státní správy. V odstavci „Ministerstvo současně představuje koordinátora…“ považujeme za nutné doplnit výčet alespoň nejdůležitějších spolupracujících úřadu (MMR, MD, apod.) se kterými bude nutné koordinovat činnosti ve věci přípravy prováděcích předpisů. Do materiálu žádáme doplnit. 
	Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO
Věcný záměr je doplněn o následující:
„Mezi nejdůležitější spolupracující úřady se řadí zejména Ministerstvo dopravy, Ministerstvo pro místní rozvoj či Ministerstvo vnitra, které budou zapojeny do další přípravy.


	
	1. 9. K C.II. bod 12: Zmocnění k vydání podzákonných předpisů – řada informací z informačního modelu stavby bude využívána nad rámec Zákona o BIM. Z našeho pohledu je nutné zajistit soulad požadovaných dat tak, aby vyhovovaly i např. digitálnímu stavebnímu řízení apod. Požadujeme do materiálu tuto problematiku zapracovat.
	Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO
Soulad s digitálním stavebním řízením zajistí zejména připravované vyhlášky MMR, které určí formát, strukturu a rozsah dat v evidenci elektronických dokumentací, což je IS MMR. Tato část je upravena v C. II. 4., a to následujícím způsobem:
„Provazbu se stavebním zákonem garantuje ustanovení, podle kterého bude mít povinná osoba povinnost uložit do informačního systému stavební správy podle stavebního zákona data z informačního kontejneru pro povolení záměru a informačního kontejneru pro kolaudaci stavby. Jinými slovy provázání na digitalizované stavební řízení je předpokládáno v konkrétních uzlových bodech celého procesu. Část Informačního modelu stavby v rozsahu vybraných dat (dle příslušných právních předpisů) z Informačního kontejneru pro povolení záměru a informačního kontejneru pro kolaudaci stavby se ukládá v informačním systému stavební správy, a to ve formátu, struktuře a rozsahu, jaký určí nově připravovaná vyhláška MMR. (Toto samozřejmě nebrání následnému exportu dat do formátu .pdf, pokud taková potřeba nastane.) Tj. v praxi toto znamená, že některé části Informačního modelu stavby uložené v CDE konkrétní organizace vkládá stavebník do portálu stavebníka. Obsahem těchto informačních kontejnerů bude jak standardní dokumentace staveb ve formě elektronických dokumentů (např. PDF/A), tak i její digitální podoba ve formě DiMS (ve formátu IFC).“ 

Vyjádření MD:
Neakceptováno
Chybí definice Informačního profilu. Pokud je DiMS součástí Informačního profilu, nemůže být Informační profil jeho podmnožinou.

Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO a VYSVĚTLENO 
Na základě dalších připomínek byla upravena terminologie věcného záměru a to, co bylo nazýváno informačním profilem, se nyní nazývá informační kontejner. 
V textu VZZ BIM bude v části C.II. 4 doplněno, že "Informační kontejner pro správu, údržbu a užívání stavby bude v podrobnostech uzpůsoben vnitřním systémům správce provádějícího tuto údržbu s přihlédnutím k druhu stavby." 

Při agentuře ČAS bude vytvořena pracovní skupina, která bude požadavky na jednotlivé informační kontejnery specifikovat. Vzhledem k tomu, že MD je jedním z resortů, který má být do přípravy zákona o BIM explicitně zapojen (na základě požadavku pramenícího z vypořádání připomínek), bude MD obeslán s žádostí o účast v této skupině.

	
	1. 10. K hodnocení dopadů: Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty je odhadnut na „180 mil. Kč jednorázových nákladů a 50 mil. Kč opakujících se nákladů“. Tato částka však podle nás neodpovídá reálnému dopadu ani v dopravních stavbách. Jestliže do přípravy dopravních staveb se ročně investují jednotky miliard Kč, budou spojené více náklady na přípravu informačních modelů, jen pro dopravní stavby, dosahovat stovek milionů korun ročně. V rámci výstavby dopravních staveb se ročně proinvestuje více než 100 mld. Kč. Navýšením nákladů souvisejících s náklady na informační modely, CDE a informační profily lze odhadnout na 0,5% - v takovém případě se bude jednat o další nárůst vyšší než 500 mil. Kč ročně jen v dopravních stavbách. Předpokládané úspory lze spatřovat v rámci celoživotního cyklu staveb – úspora při provozování staveb. Tyto úspory se tak projeví až v dlouhodobějším horizontu, ale na rozpočty v nejbližších letech bude dopad negativní. Požadujeme toto v materiálu přepracovat do reálné podoby.
	Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO 
Uvedená úvaha v sobě skrývá metodologické nekonzistentnosti. Je třeba porovnávat náklady na přípravu s BIM a bez BIM, ne celkové náklady na přípravu, protože i bez BIM by se stavby připravovaly za určité finanční prostředky. Povinnost bude zavedena pouze pro nadlimitní veřejné zakázky, tj. nelze kalkulovat s celkovou roční investicí do dopravních staveb. Pokud by si hypoteticky přípravu ŘSD/SŽ/ŘVC řešily externí dodávkou, je třeba případné náklady spojené s novou regulací počítat pouze z části nadlimitních zakázek. V neposlední řadě z konzultací i odborných recenzovaných článků plyne, že pokud se použití BIM stane standardním řešením, náklady mohou být v porovnání s přípravou a realizací staveb bez BIM nižší. 
RIA pracuje s odhady EK z Analýzy nákladů a přínosů metody BIM pro veřejné stavební zakázky (2021). V porovnání se závěry konzultací jsou náklady v této analýze výrazně vyšší než odhady z konzultací s českými subjekty. I proto závěry z konzultací v RIA uvádíme. Přesto kvůli získání konzervativního odhadu RIA pracuje s vyššími hodnotami EK.     
V případě BIM se jedná o investice do inovací, které se odepisují, a návratnost se promítá do delšího časového horizontu. Z tohoto pohledu je třeba posuzovat i dopady v rámci střednědobého výhledu. 
V konkrétních případech nadlimitních veřejných zakázek v sektoru dopravy konstatujeme, že je zde již realizováno několik desítek pilotních projektů, z čehož plyne, že tento sektor má již mnohé z podmínek pro zavádění BIM realizováno. SFDI také obecně konstatuje, že je na zavádění BIM připraven. 
Současně viz vypořádání připomínky č. 5 a 37.

	
	1. 11. Obecně k věcnému záměru: V rámci předmětu úpravy a účelu zákona chybí zrušení povinnosti odevzdat klasickou projektovou dokumentaci v listinné podobě. Bez zrušení této povinnosti, kterou budou obsahově nahrazovat informační profil a informační model stavby, nedojde 
k naplnění efektů RIA a bude se jednat o zvýšení náročnosti přípravy a realizace staveb. Požadujeme do materiálu tento proces dopracovat.
	Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO
Podle současného stavebního zákona (zcela nezávisle na BIM) se stavebník může svobodně rozhodnout, zda podá žádost v listinné nebo elektronické formě. Takže již není povinnost listinné podoby. Případná změna je zcela mimo kompetenci tohoto připravovaného zákona a je v kompetenci MMR.
Odbourávání jiných forem předkládání podkladů musí jít postupně s tím, jak se bude dařit implementovat metodu BIM do široké praxe.

	
	1. 12. Obecně k věcnému záměru: V rámci rezortu dopravy jsou realizovány projekty různými metodami dodávek (PPP, Design Build, Design Bid and Build,…) Pro tyto stavební projekty není efektivní požadovat stejné informační profily a informační modely ve všech fázích projektů. Do zákona je nezbytné zapracovat možnost zadavatelů určit rozdílné požadavky na informační profily a informační modely v závislosti na metodě dodávky.

	Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO
Paragrafové znění návrhu zákona zohlední rozdílné požadavky na informační kontejnery a informační modely. V části C. II. 12. je doplněna věta „Přitom budou také zohledněny metody zadávání veřejných zakázek na stavební práce (případně včetně příslušné projektové dokumentace).“

Při agentuře ČAS bude vytvořena pracovní skupina, která bude požadavky na jednotlivé informační kontejnery specifikovat. Vzhledem k tomu, že MD je jedním z resortů, který má být do přípravy zákona o BIM explicitně zapojen (na základě požadavku pramenícího z vypořádání připomínek) bude MD obesláno s žádostí o účast v této skupině.

	
	1. 13. Obecně k věcnému záměru: V rámci věcného návrhu zákona chybí koordinace s Ministerstvem pro místní rozvoj ve věci digitálního stavebního řízení, Ministerstvem vnitra ve věci geoinfostrategie a Ministerstvem dopravy v rámci zavedených informačních systémů a technické politiky, vč. podřízených organizací (SFDI, Správa železnic, ŘSD ČR, ŘVC ČR).  Tvorba prováděcích předpisů musí být v souladu s požadavky jednotlivých ministerstev a zadavatelů. Požadujeme toto do materiálu zapracovat.
	Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO
Koordinace jednotlivých aktérů již nyní probíhá, existuje Rada vlády pro informační společnost a její pracovní výbory (například pro BIM, pro prostorové informace, digitální stavební řízení). Na všech těchto platformách se diskutují jednotlivé aspekty digitalizace a bude tam diskutováno i konkrétní paragrafové znění návrhu zákona a prováděcích předpisů. Do materiálu byly zapracovány hlavní spolupracující resorty s tím, že pro přípravu paragrafového znění předkladatelé předpokládají užší spolupráci. 
Věcný je záměr doplněn o následující:
„Mezi nejdůležitější spolupracující úřady se řadí zejména Ministerstvo dopravy, Ministerstvo pro místní rozvoj či Ministerstvo vnitra, které budou zapojeny do další přípravy.“

	
	1. 14. Kapitola C-II, bod 10.1 Výkon státní správy v oblasti přestupků: Navrhujeme, aby pokuta pro nevytvoření/neaktuálnost informačního modelu (dále také model) byla přímo spojená s náklady na jeho vytvoření/doplnění. 400 000 Kč není efektivní. Např. u projektu za 5 mld. Kč, kde náklady na model budou v řádu miliónů korun, by se vyplatilo platit pokutu vždy. Požadujeme vysvětlit smysl pokuty a současně, jak byla její výše stanovena.
	Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO
Rozumíme připomínce, nicméně cílem předkladatele není likvidačním způsobem nastavit sankce a tím motivovat realizátory k využívání metody BIM. Metoda BIM by měla být využívána v důsledku toho, že se jedná z dlouhodobého hlediska o hospodárnější a efektivnější řešení. Výše sankce je stanovena v návaznosti na sankční hladinu schválenou v novém stavebním zákoně (například při užívání záměru vyžadující povolení bez tohoto povolení). 

	
	1. 15. Kapitola C-II, bod 15 Předpokládané nabytí účinnosti zákona: Považujeme za nešťastný odklad účinnosti vybraných ustanovení o pět let oproti zbytku zákona. Z dosavadních zkušeností s digitalizací stavebnictví se, zdá jako efektivnější cesta aplikovat kratší termíny (např. tří leté) s případným následným odkladem než určit vzdálenější termín, na který nejenom odborná veřejnost efektivně nereaguje. Požadujeme v materiálu odklad změnit.

	Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO
Návrh zákona se bude týkat veřejných zakázek vyhlašovaných po datu účinnosti zákona. V tomto smyslu by měl být předvídatelný. I v případě, kdy veřejná zakázka bude vyhlášena po účinnosti zákona, bude za určité situace možné, aby se v prvotních fázích realizace ještě nepostupovalo metodou BIM. Bude se jednat o situace, kdy projektová dokumentace k předmětné realizaci byla připravovaná ještě před účinností zákona, tj. ještě je vypracovaná tzv. v „2D“, a neodpovídá tudíž požadavkům na BIM. V takovém případě se může (do 5 let od účinnosti zákona) vyhlásit veřejná zakázka bez povinnosti realizovat ji v BIM. Nicméně povinnost pořídit informační kontejner skutečného provedení stavby a informační kontejner pro správu, údržbu a užívání stavby u takových staveb, na které by jinak dopadly povinnosti podle zákona, již vzniká, a to nejpozději ke dni uvedení do provozu. Požadavky na informační kontejner skutečného provedení stavby a na správu a údržbu a užívání stavby budou pro tyto účely definovány speciálně, aby se v daném případě jednalo o množinu dat, která bude dále efektivně využitelná. 

	
	1. 16. Kapitola I Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu. Bude se jednat o data spojená s kritickou infrastrukturou, která bude nutná chránit s nejvyšší prioritou. Bylo by dobré se podrobněji věnovat této problematice i v rámci předmětného záměru zákona. Např. nedávný sofistikovaný kybernetický útok na organizaci ŘSD ČR nám ukazuje, že téma bezpečnosti dat je nutné brát zcela vážně a musí mu být poskytnut potřebný prostor. Požadujeme do materiálu zapracovat.
	Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO
Do návrhu v části I. doplněn následující text:
„Správa dat o stavbách bude probíhat také v souladu s právními předpisy týkající se kybernetické bezpečnosti. Bude zároveň stanoveno, aby u staveb, které by spadaly do působnosti jiného stavebního úřadu podle nového stavebního zákona, nebylo společné datové prostředí v BIM sdíleno se všemi členy projektového týmu, ale aby bylo zajištěno takové řešení, aby bylo ukládání těchto dat řešeno v souladu s bezpečnostními pravidly a postupy, příp. aby k příslušné části informací měly přístup pouze osoby s odpovídající bezpečnostní způsobilostí.“


	
	1. 17. Písmeno B. - Část I. - Odstavec 6.: ,,Digitální model stavby je možné vytvořit také u již existující stavby“. Požadujeme větu upravit 
na: „Digitální model stavby je možné vytvořit částečně také u již existující stavby“. Není totiž možné vymodelovat celou existující stavbu, pokud není dostupná komplexní ověřená dokumentace s prověřenou správností dat - bylo otestováno na mostních objektech.
	Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO
Text věcného záměru je upraven následujícím způsobem: 
„Digitální model stavby je možné vytvořit také u již existující stavby, či její části“.

	
	1. 18. Písmeno C. - Část II. - Bod 4.- Odstavec 4.: „Provazbu se stavebním zákonem garantuje ustanovení, podle kterého bude mít povinná osoba povinnost uložit do informačního systému elektronických dokumentací podle stavebního zákona informační profil pro povolení záměru a informační profil pro kolaudaci stavby“ Požadujeme, aby bylo provázáno i s dalšími specializovanými zákony (např. zákon o pozemních komunikacích, o drahách atd).
	Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO
V textu věcného záměru bude toto ošetřeno obecnou formulací, s tím, že následně proběhnou jednání ohledně nutnosti upravit konkrétní přepisy. 
V části C.II.14 bude doplněno:
„Povinnosti vyplývající ze zavedení metody BIM a vystavěného prostředí budou provázány i v dalších případech, vyvstane-li v průběhu projednávání textu paragrafového návrhu zákona tato nutnost (např. zákon o pozemních komunikacích, o drahách atp.)“.

	
	1. 19. Písmeno C. - Část I. - Vyhodnoceni - Odstavec 6.: Pokud bude zavedena povinnost používání metody BIM, požadujeme systém používat u všech „konstrukčně podstatných“ zakázek. Podlimitní zakázka může být i nový most délky 100 m, což ovšem z pohledu spravovaných informací by mohlo být přínosné BIM model zpracovat.

	Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO
Z hlediska zákona bude samozřejmě možné využívat metodu BIM i v případech, kdy tato povinnost v zákoně stanovena nebude. Bude na úvaze povinné osoby, nakolik to bude v daném případě hospodárné.

Vyjádření MD:
Neakceptováno
Pokud nebude povinnost stanovena zákonem, nebude institut ekonomické obhajoby hospodárného využití metody BIM.

Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO 
V textu VZZ BIM je v části C.II.4 doplněno
"Možnost (nikoliv povinnost) pořizovat informační modely staveb a informační kontejnery dle definic v zákoně o BIM tedy mají osoby, i když se jedná o menší veřejnou zakázku, než zákon předpokládá, příp. i když se nejedná o povinnou osobu, příp. když podle přechodných ustanovení na situaci konkrétní stavby ještě nedopadá povinnost realizovat stavbu v BIM (ale tato povinnost by v budoucnu existovala)."


	
	1. 20. Písmeno C. - Část II. - Bod 5. - písmeno d): Požadujeme prověřit, zda tento bod obsahuje i provozní náklady, případně doplnit samostatný bod.
	Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO
Text věcného záměru bude upraven na „provozní data vč. nákladů stavby“.

	
	1. 21. Písmeno C. - Část II. - Bod 5. - písmeno e): Investiční náklady obsahují veškeré související výdaje spojené s přípravou staveb (výkupy, náklady na projekt atd.). Domníváme se, že by se mělo spíše vycházet ze stavebních nákladů.
	Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO
Informační model podle písmene e) má zahrnovat veškeré relevantní dostupné informace o nákladech na pořízení stavby, které jsou známé (tj. včetně nákladů na pozemky, dokumentaci apod.). 

	
	1. 22. Písmeno B. – Část I. – Odstavec 2.: ,,Informační model stavby si lze představit jako databázi informací, které souvisí s přípravou a prováděním stavby a jsou důležité i pro její správu a údržbu (facility management).“ Jedná se o zjednodušený pohled, který nebude jednoduché naplnit, protože samotné procesy fází stavby jsou podporovány mnoha interními informačními systémy. Podle nás to povede k tomu, že se bude vytvářet další paralelní informační systém. Je třeba uvést, že organizace rezortu dopravy již nyní pracují s širokým portfoliem informačních systémů.
	Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO
Uvedená formulace vůbec není v rozporu s připomínkou. Rozhodně není žádným záměrem požadovat nové informační systémy. Naopak využití funkčních a efektivních systémů je velmi žádoucí, a systémy musí být navzájem kompatibilní.

	
	1. 23. Písmeno B. – Část I. – Odstavec 9.: ,,Společné datové prostředí musí zejména zajišťovat auditní stopu, každá změna provedená ve společném datovém prostředí..“ Upozorňujeme na přenášení problémů do workflow spisové služby, v dokumentu není vůbec zmíněno / řešeno. Požadujeme do materiálu doplnit.

	Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO
Text věcného záměru je doplněn následovně:
„Interoperabilita v rámci realizace CDE je realizována zejména prostřednictvím rozhraní pro elektronické systémy spisových služeb, které je definováno a standardizováno (v ČR např. v Národním standardu pro elektronické systémy spisových služeb), dále pak s ekonomickými informačními systémy a případně dalšími interními systémy konkrétní organizace. Jedná se tedy o interoperabilitu v rámci organizace jako takové.“

Vyjádření MD:
Neakceptováno
Poslední doplněná věta je příliš podrobná a bude záležet teprve na paragrafovém znění, jak bude definována vazba (API) jednotlivých systémů CDE - pro věcný záměr je to zde přílišná podrobnost.
Pro tuto chvíli doporučujeme poslední větu odstavce vypustit.

Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO 
Poslední věta vypořádání „Správce CDE pak bude muset zajistit přímý přístup do vlastního CDE všem uživatelům systému (v potřebném rozsahu), a to včetně externích subjektů.“ bude vypuštěna.

	
	1. 24. Písmeno B. – Část II. – Závěr: Zajímavé jsou přístupy Dánska, Švédska, Německa. Bylo by vhodné jejich model popsat a využít tyto zkušenosti (pravidla, modely, nasazení, vymezení, zákon…“. Z materiálu není zřejmé, zda jsou k dispozici BIM protokoly jmenovaných zemí, či jak bylo s nabytými zkušenostmi pracováno. Požadujeme do materiálu zapracovat.
	Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO 
Zahraniční zkušenosti slouží jako podpůrné vodítko pro implementaci BIM, jsou jedním z inspiračních zdrojů i při vytváření metodických materiálů, které jsou ke správné implementaci BIM nezbytné. V tomto smyslu nicméně nedochází k jednostranné implementaci zahraničních modelů jako takových, ale k inspiraci se zohledněním reality ČR. Cílem zde bylo poskytnout srovnání a nastínit zahraniční modely řešení, nikoliv poskytnout komplexní  popis veškerých informací o BIM v každém ze jmenovaných států. Konkrétně pravidla pro BIM v Německu jsou dostupná, mimo materiály, na které je v textu odkazováno, je k dispozici např. BIM-Leitfaden für Deutschland (příručka BIM pro Německo) německého spolkového Ministerstva dopravy a digitální infrastruktury (Bundesministerium für Verkehr und digitale Infrastruktur). Německo zvolilo přístup postupného zavádění metody BIM ve třech fázích již od roku 2015 podle plánu „Stufenplan Digitales Planen und Bauen“. Provádění tohoto plánu do roku 2021 je popsáno ve věcném záměru zákona. V Dánsku jsou požadavky na digitální výstavbu definovány a upraveny prostřednictvím Nařízení o požadavcích na používání informačních a komunikačních technologií ve veřejné výstavbě č. 118 ze dne 6. 2. 2013 (Bekendtgørelse om anvendelse af informations- og kommunikationsteknologi (IKT) i offentligt byggeri) a nařízení o používání informačních a komunikačních technologií (ICT) v obecné výstavbě č. 119 ze dne 7. 2. 2013 a souvisejících pokynů. Využívání BIM při stavbách veřejných budov je v Dánsku povinné již od roku 2007, pravidla jsou veřejně dostupná na webu vládní agentury pro správu budov a majetku (Bygningsstyrelsen). Hranicí pro vznik povinného využití BIM je dle nařízení o požadavcích na používání informačních a komunikačních technologií ve veřejné výstavbě č. 118 ze dne 6. 2. 2013 hodnota veřejné zakázky, podobně jako v řešení navrhovaném ve věcném záměru k zákonu o BIM pro ČR. Hranice se liší pro stavby, jejichž zadavatelem je stát a stavby prováděné regionálními nebo obecními úřady, stejně jako v řešení navrhovaném ve věcném záměru však povinnost dopadá jak na výstavbu státu, tak i samosprávných územních celků. Nařízení se vztahuje na výstavbu i rekonstrukce budov jejichž zadavatelem je stát a jejichž předpokládaná hodnota zakázky převyšuje 5 milionů DKK bez DPH a stavby v hodnotě převyšující 20 milionů DKK jejichž zadavatelem je samosprávný územní celek (další konkrétní požadavky jsou uvedeny v nařízení). Z dalších zahraničních materiálů lze zmínit novou švédskou Standardizační strategii pro informace o digitální informace o výstavbě pro období 2021-2023 (Standardiseringsstrategi, period 2021–2023 för digital samhällsbyggnadsinformation) nebo norský BIM manuál (Statsbygg BIM Manual 1.2.1) a další materiály zveřejněné norskou vládní agenturou Statsbygg. V podrobnostech lze odkázat přímo na tyto dokumenty, v kapitole mezinárodní komparace obsažené ve věcném záměru ze zahraničních materiálů bylo čerpáno a obsahuje stručné shrnutí řešení v těchto státech. Vývoj v zahraničí je stále živý a není účelem věcného záměru je průběžně doplňovat o aktuální informace, ale spíše nastínit trendy vývoje.

	
	1. 25. Písmeno C. – Část II. – Bod 4. - Odstavec I.: ,,Zákon bude dále specifikovat, co a kdy je třeba pořizovat pro účely informačního modelování staveb povinnou osobou“. Není zde zmíněný proces zpracování budoucího záměru (územní plán, záměr, studie proveditelnosti, technická studie či jiný popis plánu před zahájením činnosti k umístění stavby). Požadujeme do materiálu zapracovat.
	Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO
Věcný záměr počítá se zpracováváním informačního kontejneru až pro fázi projektové přípravy, tj. od povolení záměru. Na základě odborných konzultací považujeme stanovit povinnost využívat BIM v tzv. předprojektové přípravě (územní plán, studie apod.) za nepotřebné, nic však nebrání příslušným subjektům, aby při přípravě těchto dokumentů zásady BIM využívaly dobrovolně.
Nad rámec uvedeného uvádíme, že návětí textace bylo změněno, aby lépe vyjadřovalo, na co zákon míří. A to tímto způsobem:
„Zákon a na něj navazující prováděcí právní předpisy bude dále specifikovat informace a dokumentaci obsažené v jednotlivých informačních kontejnerech pro účely informačního managementu staveb a podmínky pořizování těchto informačních kontejnerů.“ 

	
	1. 26. Písmeno C. – Část II. – Bod 4. - Odstavec I., Odrážka 4.: Proces předání stavby do užívání je poměrně složitější, než jak se v materiálu uvádí. Požadujeme doplnit, že každá organizace má vlastní pravidla a principy využívání dat z informačního modelu a zároveň i vlastní informační systém k jejich správě.
	Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO
Text připomínky předkladatel nerozporuje. Proces předání stavby do užívání je samozřejmě složitý a záleží na typu organizace, typu stavby, zákonných předpokladech, interních pravidlech atp. Tyto aspekty mohou být nicméně řešeny ve zvláštních předpisech. Odrážka čtvrtá se věnuje pouze vymezení konkrétního informačního kontejneru s tím, že podrobně se stane následně v rámci paragrafového znění a podzákonných předpisů.  

	
	1. 27. Písmeno C. – Část II. – Bod 6.: ,,Datový standard stavby, který specifikuje požadavky na data uváděná ve stavebních projektech a k systematickému uspořádání modelu pro BIM, je poskytován veřejnosti zdarma“. V materiálu není zpracováno, jaký bude postoj k např. mezinárodnímu terorismu, kdo bude poskytovatel, jaká je analogie k zákonu o svobodném přístupu k informacím. Je třeba si uvědomit, že se jedná o správu kritické infrastrukturu státu. Požadujeme do materiálu zapracovat.
	Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO
V tomto případě se nejedná o konkrétní budovy či stavby, ale o standard jako takový. V tomto smyslu tedy nemůže dojít k ohrožení, neboť se jedná svým způsobem o typ právního předpisu, který může být zveřejněn. Data o jednotlivých stavbách v tomto případě míněna nejsou.

	
	1. 28. Písmeno A. – Zákony, Prováděcí předpisy: Dle našeho názoru by měl výčet legislativy obsahovat, a záměr zákona zohledňovat, i vyhlášku 583/2020 Sb. (dokumentace pro vydání společného povolení u staveb dopravní infrastruktury), resp. i zákon č. 416/2009 Sb. Dále pak zákony vztahující se ke spisové službě (např. 499/2004 Sb., Zákon o archivnictví a spisové službě atd.). Obecně doplnit problematiku legislativních povinností správy dokumentů ve vztahu k BIM. Požadujeme do materiálu doplnit.
	Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO/AKCEPTOVÁNO
Zákon o archivnictví je zmíněn v části A f), dále pak bude doplněn do části C.II.14. Vyhláška je do textu věcného záměru doplněna.
Text návrhu věcného záměru bude dále doplněn v souladu s připomínkami Národního archivu v části C.II. 6 o následující text:
„Zajištění interoperability s jinými informačními systémy 
Aby bylo dosaženo samotného účelu zákona, tedy sdílení konkrétních dat napříč informačními systémy státní správy, je třeba zajistit jejich interoperabilitu (např. s elektronickými systémy spisové služby, informačními systémy digitálního stavebního řízení). Z tohoto důvodu je nutné, aby zákon explicitně stanovil, že informační model stavby pořizovaný elektronicky v CDE musí být následně možné selektivně exportovat (dávkově nebo prostřednictvím API) v jednotném datovém standardu v otevřeném strojově čitelném formátu, který bude stanoven prováděcím právním předpisem s využitím technických norem.  Datový standard stavby, který specifikuje požadavky na data uváděná ve stavebních projektech a k systematickému uspořádání modelu stavby, je poskytován veřejnosti zdarma.“

Vyjádření MD:
Neakceptováno
Ve vypořádání se hovoří „pouze“ o zapracování zákona o archivnictví. V naší připomínce se ovšem o hovořilo i o legislativě kolem povolování staveb (583/2020 Sb., 416/2009 Sb.), tak ať to je také zapracováno.

Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO 
Výčet právních předpisů v části A. písm. b) obsahuje vyhlášku č. 583/2020 Sb., kterou se stanoví podrobnosti obsahu dokumentace pro vydání společného povolení u staveb dopravní infrastruktury.


	
	1. 29. Písmeno C. – Část II. – Bod 4. - Odstavec I. - informační profil pro pasportizaci stavby: Bylo by vhodné přesněji definovat, co bude rozhodné pro stanovení, že je nutný tento informační profil zpracovat. Bude vztaženo toto na nadlimitní zakázku jako celek nebo se budou posuzovat jednotlivé objekty zvlášť? V rámci nadlimitní stavby je realizováno mnoho objektů staveb vedlejších, které se následně převádí do majetku třetích subjektů, např. polní cesty do majetku obce. Po nabytí účinnosti zákona nebudou všechny nadlimitní stavby mít zpracován informační model, čímž pádem by povinnost přešla na obec, pokud by se tato povinnost vztáhla na celý soubor staveb realizován jakožto veřejná nadlimitní zakázka. Toto může vést k problémů s převody těchto objektů. Požadujeme do materiálu zapracovat.
	Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO
Text věcného záměru je upraven v části C. II. 4 následujícím způsobem:
„informační kontejner pro pasportizaci stavby pro stavby vznikne u těch staveb, u kterých nastane nejdříve 5 let po účinnosti zákona potřeba realizovat nadlimitní veřejnou zakázku v souvislosti s konkrétním zadáním (tj. pokud například 7. rok po účinnosti zákona vznikne potřeba rekonstruovat, byť i částečně stavbu např. z důvodu lepšího zabezpečení budovy v rozsahu nadlimitní veřejné zakázky). V takovém případě vznikne informační kontejner pro pasportizaci stavby pro tu část stavby, která bezprostředně souvisí s předmětem veřejné zakázky.
Jednotlivé informační kontejnery a požadavky na ně budou detailně specifikovány při přípravě prováděcího předpisu, aby efektivně pokryly oprávněné potřeby vlastníka stavby vyplývající z relevantních právních předpisů, technických norem a 3E principu.“
Platí, že obecně tam, kde lze soutěžit VZ zvlášť podle zákona o zadávání veřejných zakázek, tak na tomto navrhovaný předpis nic nemění. 

	
	1. 30. Písmeno C. – Část II. – Bod 4. - Odstavec I. - informační profil pro pasportizaci stavby: Jak máme rozumět požadavku na tvorbu již provozované stavby? Jedná se o stavby realizované jen do určitého roku? Podle jakého klíče budou vybírány, když parametr „nadlimitní cena“ nelze použít nebo vzhledem k epoše jejich vzniku neporovnatelný? Např. ve správě jsou i historické stavby několik set let staré. Požadujeme do materiálu systém pasportizace lépe specifikovat.
	Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVANO
Text týkající se informačního kontejneru pro pasportizaci bude upraven, jak je uvedeno ve vypořádání předchozí připomínky č. 29.


	
	1. 31. Písmeno C. – Část II. – Bod 10.1. – Odstavec I.: „Z hlediska základní vymahatelnosti zaváděných pravidel bude nový zákon obsahovat také úpravu přestupků, kterých se může dopustit osoba, která bude mít povinnost vytvářet informační model stavby.“ Je nutné stanovit, od jakého stupně projektové přípravy budou povinnost uzákoněna a od jakého data bude vazba na tzv. Digitální stavební řízení. Současně je zvláštní přístup, kdy jsou nadefinované sankce i jejich předpokládaná výše, ale prováděcí předpisy se specifikacemi požadovaných výstupů nikoliv. Požadujeme do materiálu dopracovat.
	Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO
Sankce mohou být vymáhány pouze na základě zákona, z tohoto důvodu je třeba je uvést i v rámci návrhu věcného záměru. Stupeň projektové přípravy se bude odvíjet od fáze stavebního řízení (k řízení o povolení záměru se bude přikládat informační kontejner pro povolení záměru atp). Specifikace informačních modelů je velmi detailní a technická záležitost, která bude součástí prováděcího právního předpisu (jak pro oblast BIM tak pro oblast DSŘ, které je v působnosti MMR), příp. technické normy. Jedná se o běžnou legislativní praxi.  

	
	1. 32. Písmeno C. – Část II. – Bod 3. - Odstavec 2.: „Textaci doplnit rozšířit na „Osobou, na kterou dopadnou povinnosti podle připravovaného zákona o BIM, je tedy primárně Česká republika, která ji plní prostřednictvím organizačních složek státu či státních příspěvkových organizací a státních podniků, které mají právo hospodaření ke stavbě.“ Požadavek vyplývá z probíhající transformace ŘSD ČR. Předpokládáme, že i po transformaci bude organizace splňovat „právo hospodaření ke stavbě“. Požadujeme do materiálu zapracovat.
	Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO
Text věcného záměru je doplněn o část věty „či státních příspěvkových organizací a státních podniků“.

Vyjádření MD:
Neakceptováno
Buď by se měli vyjmenovat všechny právní formy organizací (je toho víc, SŽ jsou s. o., ŘSD ČR po transformaci. Bude pravděpodobně s. p.). Je nezbytné jednotlivé stavy právních forem a vztahu k nim, popsat obecně.

Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO 
Bude doplněno. Text bude znít: "Osobou, na kterou dopadnou povinnosti podle připravovaného zákona o BIM, je tedy primárně Česká republika, která ji plní prostřednictvím organizačních složek státu či státních příspěvkových organizací a státních podniků či státních organizací, které mají příslušnost hospodaření ke stavbě."

	
	1. 33. Písmeno C. – Část II. – Bod 2. – popisy Informačních profilů: 
U jednotlivých profilů by mělo být (alespoň částečně) uvedeno, 
co bude konkrétní „sada dat“ obsahovat. Požadujeme v materiálu specifikovat.

	Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO
V této fázi se jedná o příliš velký technický detail, který bude součástí prováděcích právních předpisů připravovaných v dalších fázích legislativního procesu. 

	
	1. 34. Písmeno C. – Část II. – Bod 13.: Přechodná ustanovení jsou psaná optikou pozemních staveb, u kterých může být proces přípravy relativně krátký. V prostředí dopravních staveb tomu bývá opačně, kdy příprava stavby se může protáhnout do řádů let z důvodů komplikací při výkupech pozemků, odvolání, soudních sporů, vyvlastnění, změny legislativy, nedostatku veřejných fin. zdrojů atd. Jinými slovy, může nastat situace, kdy se zahájí inv. příprava (DUR) před datem účinnosti zákona – pak inf. profil být nemusí pro následné kroky přípravy 
a realizace. Nicméně mezi tímto krokem a realizací, resp. provozem dopravní stavby uplyne mnoho let. Pro „osvíceného“ investora by mělo být přínosné i nad rámec přechodného ustanovení se rozhodnout, zda-li model zpracuje. Toto samozřejmě závisí na ochotě konkrétních zadavatelů, ale naráží na princip řádného hospodáře při vynakládání veřejných financí, neboť má dodržovat zákon, který mu dal výjimku. Požadujeme materiál upravit, aby odpovídal realitě dopravní staveb.
	Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO:
Text věcného záměru bude upraven následujícím způsobem:
„Konkrétně pak zákon o BIM v přechodných ustanoveních stanoví, že povinnost pořídit informační kontejner pro povolení záměru vzniká pouze pro stavby, pro které bylo zahájeno zadávací řízení na vypracování projektové dokumentace pro povolení záměru po účinnosti tohoto navrhovaného zákona. 
I v případě, kdy veřejná zakázka bude vyhlášena po účinnosti zákona, bude za určité situace možné, aby se v prvotních fázích realizace ještě nepostupovalo metodou BIM. Bude se jednat o situace, kdy projektová dokumentace k předmětné realizaci byla připravovaná ještě před účinností zákona, tj. ještě je vypracovaná tzv. v „2D“ a neodpovídá tudíž požadavkům na BIM. V takovém případě se může do 5 let od účinnosti zákona vyhlásit veřejná zakázka bez povinnosti realizovat ji v BIM. Nicméně povinnost pořídit informační kontejner skutečného provedení stavby a informační kontejner pro správu, údržbu a užívání stavby u takových staveb, na které by jinak dopadly povinnosti podle zákona, již vzniká, a to nejpozději ke dni uvedení do provozu.“
Zahájení přípravy DUR není rozhodující pro vznik povinnosti podle zákona o BIM. 
Vyjádření MD:
Neakceptováno
Není vysvětleno, co je informační profil pro správu a údržbu.

Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO a VYSVĚTLENO 
Text VZZ BIM bude doplněn následovně: „Požadavky na informační kontejner skutečného provedení stavby a na správu a údržbu a užívání stavby budou pro tyto účely definovány speciálně, aby se v daném případě jednalo o množinu dat, která bude dále efektivně využitelná.“
Další postup přípravy legislativních textů bude takový, že při agentuře ČAS bude vytvořena pracovní skupina, která bude požadavky na jednotlivé informační kontejnery specifikovat pro účely dalších legislativních prací. Vzhledem k tomu, že MD je jedním z resortů, který má být do přípravy zákona o BIM explicitně zapojen (na základě požadavku pramenícího z vypořádání připomínek), bude MD obeslán s žádostí o účast v této skupině. 

	
	1. 35. V rezortu dopravy jsou používány metodiky FIDIC, které jsou páteří nastavených procesů v jednotlivých rezortních organizací. S ohledem na to, že rezort dopravy bude hlavním uživatelem připravovaného zákona, tak věcný záměr zákona nereflektuje takto nastavené procesy. Požadujeme do materiálu zapracovat.
	Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO
Metodiky FIDIC jsou příklad zavedené dobré praxe. V tomto smyslu uvedeno v návrhu věcného záměru (část B.I. poznámka pod čarou č. 6).
„Další příklady dobré praxe pro přípravu a provádění stavebních zakázek jsou například metodiky FIDIC, které jsou páteří nastavených procesu v rezortu dopravy.“

	
	1. 36. RIA - v hodnocení dopadů jsou stanoveny průměrné náklady zavedení BIM dle uvedených informací a CBA EK (Náklady zaškolení, Náklady na implementaci, atd.). S ohledem na nedostatek odborníků, kteří s metodou BIM pracují se tak bude pravděpodobně zvyšovat cena za mentální dovednosti. Z tohoto důvodu se domnívám,  
že hodnocení RIA neproběhlo korektně. Nebyla zhodnocena personální situace trhu. Domnívám se, že dané částky neodpovídají realitě. Požadujeme v materiálu dopracovat.

	Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO
RIA pracuje s odhady EK z Analýzy nákladů a přínosů metody BIM pro veřejné stavební zakázky (2021). V porovnání se závěry konzultací jsou náklady v této analýze výrazně vyšší než odhady z konzultací s českými subjekty. I proto závěry z konzultací v RIA uvádíme. Přesto kvůli získání konzervativního odhadu RIA pracuje s vyššími hodnotami EK.     
Co se týče navíc personálních kapacit, existují již příslušné studijní programy, plus předkladatel aktivity v oblasti vzdělávání BIM odborně podporuje, například prostřednictví platformy EDU BIM vedenou ČAS. Při posunutí účinnosti zákona o BIM na 1. 7. 2024 by tak mělo být riziko uvedených problémů minimalizováno.

	
	1. 37. RIA - v hodnocení dopadů jsou stanoveny průměrné náklady zavedení BIM dle uvedených informací a CBA EK, avšak domníváme se, že nebyl dostatečně zhodnocen potřebný lidský kapitál pro zavedení metody BIM, a to na úrovni jak Ministerstva dopravy, tak zejména jeho rezortních organizací. Domnívám se, že dopad do rozpočtů bude daleko větší a dlouhodobý. Požadujeme v materiálu dopracovat.
	Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO
RIA pracuje s odhady EK z Analýzy nákladů a přínosů metody BIM pro veřejné stavební zakázky (2021). V porovnání se závěry konzultací jsou náklady v této analýze výrazně vyšší než odhady z konzultací s českými subjekty. I proto závěry z konzultací v RIA uvádíme. Přesto kvůli získání konzervativního odhadu RIA pracuje s vyššími hodnotami EK.     
Co se týče navíc personálních kapacit, existují již příslušné studijní programy, plus předkladatel aktivity v oblasti vzdělávání BIM odborně podporuje, například prostřednictví platformy EDU BIM vedenou ČAS. Při posunutí účinnosti zákona o BIM na 1. 7. 2024 by tak mělo být riziko uvedených problémů minimalizováno.
Povinnost bude platit pro nadlimitní veřejné zakázky, tj. nebude se plošně týkat všech firem a veřejných zadavatelů. Pokud není vytvořena nějaká regulatorní překážka, trh umí poměrně rychle reagovat a přizpůsobit se (viz koronavirová krize). Problém by mohl být při plošném zavedení povinnosti, ne při zvolené variantě.   

Vyjádření MD:
Neakceptováno
Vysvětlení není dostatečné - viz dřívější připomínka, není zohledněn přechod od pilotního užívání metody BIM do plošného užití u všech nadlimitních zakázek - významný dopad na personální náklady RIA vůbec nepodchytila.

Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO
RIA byla doplněna v souladu se závěry jednání na úrovni vrchních ředitelů sekcí dne 14. 2. 2023.


	
	38. RIA - pro řádnou implementaci metody BIM budou potřeba jak v soukromé, tak ale i ve veřejné sféře velmi odborné profese. Avšak v hodnocení RIA, ani nikde jinde, není tato potřeba zhodnocena. Není tak zřejmé, zda veřejný sektor bude vůbec schopen konkurovat soukromé sféře a bude možná tyto odborníky sehnat a nabídnout jim konkurence schopné ohodnocení. Požadujeme v materiálu dopracovat.
	Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO 
Jedná se o nepochopení, resp. irelevantní připomínku ze strany sektoru dopravy, neboť pod vedením SFDI jednotlivé resortní organizace realizují řadu pilotních projektů, na kterých jejich odborníci již nyní intenzivně realizují řadu pilotních staveb.
Veřejný sektor obecně na pracovním trhu konkuruje soukromé sféře díky jiným motivačním prostředkům než jen finančnímu ohodnocení, i když samozřejmě finanční ohodnocení nelze opominout. I v současné době je v oblasti výstavby či správy majetku potřeba profesních odborníků. V případě BIM se nejedná o změnu věcných kompetencí, ale o technickou změnu, tj. jak řešit přípravu, realizaci či správu a údržbu staveb. Inovativnost řešení by mohla být právě motivačním prostředkem, spíše než prostředkem odrazujícím, pro nové pracovníky, které mají blíže k IT technologiím.

	
	39. Připomínka:
1. Prosíme o lepší strukturu celého dokumentu, například aby 
se na koncích řádků neobjevovali jednopísmenné předložky či spojky, vzhledově poté dokument vypadá určitě lépe.
	Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO
Text věcného záměru projde opětovnou revizí. 

	
	1. 40. Kapitola II Mezinárodní zkušenosti. - V žádném ze států není přístup k zavedení BIM totožný tomu, co je navrhováno v zákoně.  Stát by měl jednoznačně říci, že požaduje model ve formátu IFC, stanovit (formou vyhlášky) minimální požadavky na informační profil pro agendy státní správy, ale dále nezavazovat veřejné zadavatele k plnění nad tento rámec.
	Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO
Legislativní úprava reflektuje faktory, které se napříč státy liší, jako je stupeň digitalizace, míra využívání BIM ve stavebním sektoru a právní sytém každého státu. Přístup k povinnému zavádění BIM i jednotlivé právní úpravy jsou tak v každém státě rozdílné. Mezinárodní srovnání má sloužit pouze jako inspirace a analýza možností ve světě využívaných řešení. Stejně jako v ostatních státech je třeba vytvořit právní rámec, který bude nejvhodnější pro Českou republiku s ohledem na lokální specifika. Cílem není kompletně převzít legislativní úpravu jiných států, ale nalézt nejvhodnější řešení pro implementaci BIM v místních podmínkách. Po zhodnocení možných variant řešení v detailu uvedených ve věcném záměru byla navrhovaná úprava vyhodnocena jako nejvhodnější.
Předkládaný návrh nezatěžuje veřejné zadavatele nad rámec uvedený na konci připomínky. Pouze jim ukládá požadavky na informační model stavby, využití CDE pro jeho efektivní pořízení a správu a zajištění transparentního smluvního vztahu s dodavateli formou BIM protokolu. Vše v souladu s principy využití metody BIM podle mezinárodních norem ze série ČSN EN ISO 19650.

	
	1. 41. Věcný návrh zákona požaduje personální posílení MPO 
o 4 služební místa. Dopad na rezort dopravy bude velmi značný (viz odůvodnění v předchozí připomínce) bude se jednat o více náklady ve stovkách milionů až jednotky miliard Kč. Významné Personální posílení (a odlišné požadované kvalifikace a kompetence zaměstnanců) bude nezbytné na straně Ministerstva dopravy a jim podřízených organizací a dalších investorů. Požadujeme personální posílení buď úplně vyjmout, anebo rozšířit o rezort dopravy, 
a to v souladu se zákonem o státní službě, resp. systematizaci pracovních míst.
	Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO
Obecně platí, že při schválení nové právní povinnosti lze v návrhu státního rozpočtu nárokovat finanční částky, které z nových povinností vyplývají. Pokud tomu tak bude i v tomto případě, lze toto učinit touto cestou. Tomuto postupu nahrává i odložení účinnosti návrhu zákona o rok.
V rámci výdajů se počítáno s výdaji na SW a HW a s proškolením zaměstnanců.
Pro úplnost uvádíme, že výsledkem vypořádání s MF je, že požadavek na 4 služební místa MPO bude z textu věcného záměru vypuštěn. 
Dále viz vypořádání připomínek č. 5 a 37.

	
	1. 42. Informační model stavby chybí v povolení záměru, provádění stavby, skutečného provedení stavby. Vyskytuje se až u informačního profilu pro správu, údržbu a užívání staveb. Použití informačního profilu a informačního modelu je vhodné pro další použití sjednotit.

	Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO
Informační model stavby se zpracovává v různém detailu v různých fázích realizace stavby. Nejprve v rozsahu dat nutných pro vytvoření informačního kontejneru pro povolení záměru, následně informačního kontejneru pro provádění stavby atp. V tomto smyslu je informační kontejner podmnožinou informačního modelu, který je pro každou fázi v BIM zpracováván.
(pozn. v textu věcného záměru do připomínkového řízení byl informační kontejner nazýván informačním profilem)

Vyjádření MD:
Neakceptováno
Jedná se o nedostatečnou definici. Je potřebné stanovit, jakou část informačního modelu zahrnuje informační profil, tj. o jakou konkrétní podmnožinu se jedná. Pokud se termín používá, je potřebné pro vyloučení pochybností v úvodu stanovit přesnou definici.

Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO
VZZ BIM v souladu s ISO normou definuje nově na základě výstupu připomínkového řízení Informační kontejner a informační profil. 
"Informační kontejner je pojmenovaná trvalá množina informací opětovně získatelná ze souboru, systému nebo z hierarchie úložiště aplikace. Tvoři ji společně strukturovaně uložená strukturovaná i nestrukturovaná data a metadata v jednom počítačovém souboru". 
"Informační profil je specifikace datové sady vytvořené výběrem dat z informačního modelu stavby pro specifikovaný účel užití dat spojený se specifikovanými právy a povinnostmi." 
„Informační kontejner se vytváří výběrem konkrétních dat z informačního modelu stavby podle informačního profilu stavby pro určený účel. Informační profil specifikuje datovou sadu, která slouží k vedení a sdílení informací o stavbě pro konkrétní účel zejména při navrhování, provádění a užívání stavby.“  Požadavky na jednotlivé informační kontejnery budou dále řešeny a budou obsahem prováděcích právních předpisů. 
V části C. IL. 12 je uvedeno následující: „Navrhovaná úprava rovněž ve svém závěru shrnuje zmocnění příslušeného ministerstva, tedy Ministerstva průmyslu a obchodu, aby vyhláškou stanovilo podrobnosti týkající se obsahu a rozsahu informačního modelu stavby pro jednotlivé účely užití.“
Při agentuře ČAS bude vytvořena pracovní skupina, která bude požadavky na jednotlivé informační kontejnery specifikovat pro účely dalších legislativních prací.

	
	1. 43. Obrázek č. 1 a 2 uvádí termíny, které nejsou v textu použity, ani vysvětleny. Liší se od textu dokumentu (viz Obrázek č. 2 - používá termín "alfanumerické vlastnosti" v textu návrhu zákona je ale použito "Negrafické a doplňující informace …" dále např. Obrázek č. 1 - používá termín "Požadavky na informace" Obrázek č. 2 - používá termín "PIM - Projektový informační model", "AIM-provozní informační model" věcný návrh zákona přitom používá termíny: - informační profil pro povolení záměru, pro kolaudaci, pro skutečné provedení stavby, pro správu, údržbu a užívání stavy. 
	Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO
Upraveno, obrázky v konečné verzi návrhu budou doplněny o aktualizované termíny.

	
	1. 44. Věcný návrh zákona tvoří složitou konstrukci „informačního modelu“ a z něj výběrem tvořeného „informačního profilu“, dále pak „digitálního modelu území“, vedení základního objektové orientovaného modelu území v podobě databáze (gesce ČÚZK). Zákon musí stanovit jednoznačné požadavky na informační profil stavby využitelný především pro digitální stavební řízení, a to formou vyhlášky (vzhledem k vazbě na stavební zákon předpokládáme gesci MMR). Dále požadavky nezesložiťovat, nebo přílišnou specifikací neznemožňovat jejich realizaci dodavateli. Viz také např. uváděné zkušenost z Velké Británie, kdy se nevyplatila "přílišná přísnost požadavků".
	Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO
Všechny důležité termíny jako informační model stavby i informační kontejner budou přesně definovány v návrhu zákona, dále pak specifikovány prováděcími právními předpisy příp. technickými normami. Ačkoliv je BIM nezbytným krokem k pokračující digitalizaci stavebního řízení, tak požadavky na podklady pro digitální stavební řízení stanoví MMR svým prováděcím právním předpisem. 

	
	1. 45. Do návrhu zákona navrhujeme doplnit i další milníky, které budou součástí implementace BIM v následujících letech. Minimálně by bylo vhodné doplnit klíčové milníky z Koncepce zavádění metody BIM 
v České republice s ohledem na budoucí rozšíření legislativních požadavků. V opačném případě hrozí, že velké procento dotčených organizací bude pod tlakem jiných operativních úkolů a tuto oblast rozvoje bude dále odkládat s nadějí, že se BIM nikdy plošně nebude vyžadovat a zavádět.
	Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO
Rozumíme připomínce. Koncepce předpokládá k zejména zavedení povinnosti využívat metodu BIM k určitému datu pro určité konkrétní typy staveb. Další milníky jsou zaměřené na postupné rozšiřování této povinnosti, nicméně tyto se budou vázat až na vyhodnocení aplikační praxe stávající právní úpravy.
S postupným zaváděním nicméně počítá i stávající návrh věcného záměru, když v rámci přechodného období bude vyžadovat naplňování podmínek zákona postupně. Toto bude součástí návrhu věcného záměru popsáno (zejména kap. C.II.13).
C.II.13 bude doplněna o následující text:
„Konkrétně pak zákon o BIM v přechodných ustanoveních stanoví, že povinnost pořídit informační kontejner pro povolení záměru vzniká pouze pro stavby, pro které bylo zahájeno zadávací řízení na vypracování projektové dokumentace pro povolení záměru po účinnosti tohoto navrhovaného zákona. 
I v případě, kdy veřejná zakázka bude vyhlášena po účinnosti zákona, bude za určité situace možné, aby se v prvotních fázích realizace ještě nepostupovalo metodou BIM. Bude se jednat o situace, kdy projektová dokumentace k předmětné realizaci byla připravovaná ještě před účinností zákona, tj. ještě je vypracovaná tzv. v „2D“ a neodpovídá tudíž požadavkům na BIM. V takovém případě se může do 5 let od účinnosti zákona vyhlásit veřejná zakázka bez povinnosti realizovat ji v BIM. Nicméně povinnost pořídit informační kontejner skutečného provedení stavby a informační kontejner pro správu, údržbu a užívání stavby u takových staveb, na které by jinak dopadly povinnosti podle zákona, již vzniká, a to nejpozději ke dni uvedení do provozu.“


	
	1. 46. Samotný záměr zákona a zpráva RIA zahrnují malé množství číselně vyjádření přínosů. Obsahují dlouhé seznamy obecných popisů přínosů, ale minimum jasného vyčíslení. 
	Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO
Protože doposud zpracované odborné studie s konkrétními hodnotami přínosů jsou velmi vzácné (pro přesnější odhad musí existovat dvě stejné stavby, jedna v BIM a druhá bez BIM, nadto obě stavby musí fungovat v rámci delšího životního cyklu, aby mohly být učiněny přesnější úvahy ohledně konkrétního údaje ohledně úspory), uvádíme závěry, které bylo možné v rámci odborné literatury či vystoupení na konferencích apod. dohledat. Tyto závěry doplňujeme odhady českých odborníků.  

	
	1. 47. K uvážení je, zda nevytvořit pro veřejné organizace nějaký druh pozitivní motivace k zavedení metody BIM v jejich prostředí. Např. pro přechodná období apod.
	Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO
Přechodná období byla upravena tak, aby byla předvídatelnější a dalo se s existencí BIM počítat již při plánování konkrétní VZ. 
Konkrétně bude stanoveno následující:
„Konkrétně pak zákon o BIM v přechodných ustanoveních stanoví, že povinnost pořídit informační kontejner pro povolení záměru vzniká pouze pro stavby, pro které bylo zahájeno zadávací řízení na vypracování projektové dokumentace pro povolení záměru po účinnosti tohoto navrhovaného zákona. 
I v případě, kdy veřejná zakázka bude vyhlášena po účinnosti zákona, bude za určité situace možné, aby se v prvotních fázích realizace ještě nepostupovalo metodou BIM. Bude se jednat o situace, kdy projektová dokumentace k předmětné realizaci byla připravovaná ještě před účinností zákona, tj. ještě je vypracovaná tzv. v „2D“ a neodpovídá tudíž požadavkům na BIM. V takovém případě se může do 5 let od účinnosti zákona vyhlásit veřejná zakázka bez povinnosti realizovat ji v BIM. Nicméně povinnost pořídit informační kontejner skutečného provedení stavby a informační kontejner pro správu, údržbu a užívání stavby u takových staveb, na které by jinak dopadly povinnosti podle zákona, již vzniká, a to nejpozději ke dni uvedení do provozu.“ 

Ohledně motivačních nástrojů se jedná v rámci nového programového období operačních programů o konkrétních možnostech podpor.

	
	1. 48. Písmeno B. - Část I. - Odstavec 9.: „Ke společnému datovému prostředí by měli mít přístup všichni členové výstavbového projektového týmu a vlastník stavby“. Doporučujeme na konec věty doplnit „…, případně další relevantní osoby“. Rozšíření okruhu osob, které by měly mít přístup k datovému prostředí, např. správce stavby.
	Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO 
V části B.I. je upřesněn text:
„Ke společnému datovému prostředí by měli zpravidla4 mít přístup všichni členové výstavbového projektového týmu (a také odpovědné osoby v navazujících fázích5).
Dále jsou doplněny poznámky pod čarou č. 4, a 5, které zní:
„4) Výjimkou je společné datové prostředí ke stavbám, kde by přístup všech členů týmu k veškerým informacím o budově nebyl z bezpečnostních důvodů žádoucí, u takových staveb musí být zajištěno technické řešení umožňující přístup příslušným členům výstavbového projektového týmu s ohledem na dostatečné zabezpečení dat.“
 „5) Společné datové prostředí a základní principy jeho využití byly představeny v souboru technických norem ČSN EN ISO 19650. Z popisu procesů v jednotlivých částech tohoto souboru norem vyplývá, že je potřeba zajistit odpovídající přístup všech členů projektového týmu k používanému CDE jako zdroji platných informací týkajících se projektu a zároveň v rozsahu role každého člena projektového týmu.“. 
Ke konkrétnímu případu konstatujeme, že správce stavby je specifický aktér působící u dopravních staveb, kterého lze podřadit pod obecný pojem člena výstavbového projektového týmu. 

	
	1. 49. Písmeno C. - Část II. - Bod 8. - Odstavec 8.: „Zajištění vzniku 
a vedení základního objektově orientovaného modelu území v podobě databáze se doporučuje svěřit do gesce Českého úřadu zeměměřického a katastrálního, a to i s ohledem…“. Musí být předem projednáno s ČÚZK. Pokud nikdo jiný nemá možnost vést takovou databázi, tak je svěření pod ČÚZK jediná volba bez doporučení.
	Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO
Jednání o svěření do gesce ČÚZK již proběhla. Jejich kompetence se odvíjí i od § 3 zákona č. 359/1992 Sb., které jsou již nyní tomuto úřadu svěřeny. 


	
	1. 50. Písmeno C. - Část II. - Bod 10.2 - Odstavec 3.: ČÚZK je zároveň garantem DTM. Z materiálu není zřejmé, zda byl tento návrh „zákona 
o BIM“ v souladu se strategií a postupem DTM.
	Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO
Vznik Základního informačního modelu vystavěného prostředí je v souladu s koncepcí vzniku DTM krajů. Zakotvení modelování vystavěného prostředí je jedním z koncepčních zásad stanovených již v Geoinfostrategii 2020+. VZ tento koncept dílčím způsobem naplňuje a vychází z něj. Předpokladem vzniku a správy. Základního informačního modelu vystavěného prostředí je úzká věcná, procesní a zejména obsahová návaznost na systémy IS DTM krajů a systémy pro správu státních mapových děl v gesci ČÚZK.

	
	1. 51. Použité zkratky: Chybí vysvětlení zkratek DTM, KN, TZB, CityGML, ÚAP, ÚDP.
	Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO
Text byl doplněn v části „Použité zkratky“.
CityGML	Standard konceptuálního modelu a výměnného formátu 3D modelů vystavěného prostředí vydaný Open Geospatial Consorciem
DTM			Digitální technická mapa (kraje)
KN			Katastr nemovitostí
TZB			Technické zařízení budov
ÚAP			Územně analytické podklady
ÚPD			Územně plánovací dokumentace


	
	1. 52. Písmeno B. - Část I. - Odstavec 4.: Výčet vlastností „zdi“ je mírně zavádějící. Únosnost je dána statickým výpočtem a závislá na mnoha faktorech. Základní charakteristika zdiva je pevnost.
	Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO
Text věcného záměru zákona v písm. B, část I., odst. 4 upraven, „únosnost“ ve výčtu nahrazena „pevnost“.

	
	1. 53. Písmeno C. - Část II. - Bod 1. - Odstavec 3.: Upozorňujeme, aby nevznikla domněnka, že data v BIM v provozu staveb budou vždy aktuální. Například poslední hlavní prohlídka u mostu může být 
i několik let stará a stále v souladu s požadavky zákona a norem.
	Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO
Ano, to je samozřejmé. Princip aktuálnosti spočívá v tom, že mají být budoucí úpravy činěny vždy za pomoci BIM.

Vyjádření MD:
Neakceptováno
S vysvětlením nesouhlasíme. Je potřeba také definovat pojem „budoucí úpravy“. Do úprav patří také údržbové práce, např. úprava směrového a výškového vedení koleje. V tomto případě dochází ke změnám, avšak představa, že tyto práce budou muset být provedené v režimu BIM je nereálná.

Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO 
Text VZZ BIM bude upraven tak, aby se v BIM realizovaly pouze ty záměry, které mají charakter stavby. Konkrétně bude v části C. II. 1. doplněno "Cílem je tedy zajistit společné datové prostředí pro data o stavbě na straně vlastníka konkrétní stavby, která bude možné sdílet a která budou důvěryhodná a v daném okamžiku aktuální v kontextu realizovaných stavebních záměrů.“

	
	1. 54. Písmeno C. - Část II. - Bod 8.: Překlep v první větě – zavádí „Informační“ model, konec – agendy veřejné „správy“.
	Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO
Písmeno C. - Část II. - Bod 8.: Překlep v první větě v textu věcného záměru zákona opraven.

	
	1. 55. Obecně: Gramatika, spojení slov, tvary slov, spojení vět, tvary vět v dokumentu musí být revidovány, obsahuje značné množství chyb nebo překlepů.
	Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO
Po zapracování připomínek projde text věcného záměru kompletní gramatickou revizí. 

	
	1. 56. Písmeno F. - Odstavec 10.: Upozorňujeme, že celá kapitola popisuje přínos u pozemních staveb (budovy), nikoli dopravních staveb (například poměr investice / provoz není 23% / 77 %, takto výrazný 
u dopravních staveb není atd.).
	Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO
Text doplněn následujícím způsobem:
„Náklady vlastníka při pořízení stavby představují totiž pro pozemní stavby pouze 23 % všech nákladů, které musí vlastník vynaložit na celkovou správu v průběhu celého životního cyklu stavby.  77 % nákladů vynakládá vlastník na následnou správu stavby (jedná se zejména o náklady na provoz, údržbu a opravy) až po její příp. odstranění (náklady spojené s likvidací tvoří 6 %). A právě ve fázi užívání stavby (facility managementu) lze předpokládat největší úspory (pro dopravní stavby není poměr investice/provoz podle údajů ministerstva dopravy takto výrazný).“

	
	1. 57. Písmeno B. – Část I. – Odstavec 3.: Logika celého životního cyklu je správná, z pohledu aplikačního portfolia ŘSD ČR jí lze zajistit mnoha systémy (do značné míry solitérními). Tuto skutečnost je třeba brát 
na zřetel, neboť v současné době prakticky žádný stávající informační systém není schopný s „3D modelem v IFC“ smysluplně pracovat. Stejná situace bude nejspíše u všech veřejných investorů.
	Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO
Ano souhlasíme, proto je potřeba trhu s dodavateli informačních systémů zajistit stabilní standardy a otevřená data, aby svá řešení inovovali a adaptovali na vytvořené právní prostředí v této oblasti. Celý věcný záměr zákona i jednotlivé aktivity přípravy standardů a metodik tento cíl podporují.

	
	1. 58. Písmeno B. – Část I. – Odstavec 9.: Zajímavý požadavek, avšak, není zřejmé, jak bude auditní stopa nějakým způsobem v duplicitě s auditní stopou oběhu dokumentů Spisové služby.
	Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO
Požadavky na archivnictví podle českého právního řádu budou řešeny v úzké součinnosti s Národním archivem. Zmínka o nutné úpravě zákona o archivnictví byla zapracována do části C.II.14.
Nadto je část C. II. 6. upravena dle připomínky Národního archivu následujícím způsobem:
„Zajištění interoperability s jinými informačními systémy 
Aby bylo dosaženo samotného účelu zákona, tedy sdílení konkrétních dat napříč informačními systémy státní správy, je třeba zajistit jejich interoperabilitu (např. s elektronickými systémy spisové služby, informačními systémy digitálního stavebního řízení).
Z tohoto důvodu je nutné, aby zákon explicitně stanovil, že informační model stavby pořizovaný elektronicky v CDE musí být následně možné selektivně exportovat (dávkově nebo prostřednictvím API) v jednotném datovém standardu v otevřeném strojově čitelném formátu, který bude stanoven prováděcím právním předpisem s využitím technických norem. Datový standard stavby, který specifikuje požadavky na data uváděná ve stavebních projektech a k systematickému uspořádání informačního modelu stavby, je poskytován veřejnosti zdarma.“

	
	1. 59. Písmeno C. – Část II. - Bod 4. - Odstavec I. - 5. odrážka: Není zřejmé, komu má stavebník povinnost kompletní dokumentaci postoupit. 
	Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO
Bude doplněno „nabyvateli“.

	
	1. 60. Písmeno C. – Část I. – Varianty ad 1 a ad 2 vztahující se k metodě BIM: Postupné rozšiřování záběru – vyhodnoceno jako neuspokojivé. Pokud by byl nastaven jasný scénář upřesňování povinností 
(na základě reálných zkušeností), byl by to výhodný způsob. Nekorektně formulovaná negativa alternativy. Pravděpodobně 
to skutečně přesahuje organizační možnosti a možnosti zákonodárce.
	Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO
Text navazuje na vyhodnocení v rámci RIA. Pokud by postupné rozšiřování záběru nebylo zákonem dostatečně jasně stanoveno, mohlo by dojít k neuspokojivému stavu při následné implementaci metody BIM. Tomu se chtěl předkladatel vyhnout. Jednalo by se o velmi detailní popis, který by šlo jen velmi obtížně zrealizovat. Zvolená varianta navazuje také na řešení odsouhlasené v Koncepci zavádění metody BIM v ČR. 

	
	1. 61. Písmeno C. – Část I. – Varianty obecně: Celá argumentace ohledně variant je sporná. Zákonodárce by měl být schopen pověřit technickou expertízou dostatečně kvalifikovaný subjekt, který zodpovědně vybere optimální konfiguraci postupu na základě analýzy nákladů a přínosů. Je irelevantní popisovat zavržené varianty obecnými vlastnostmi – zavržení musí proběhnout na bázi rentability (jednoduše mít dvě čísla – náklady a odhad přínosů, popř. rozepsáno). Místo obecných vlastností měly být dílčí aspekty specifikovány. Výhrady vůči vymezení alternativ např.:
· (V1a, b) ,,Zpřísňování požadavků…cestovní mapa implementace“- je nutná konkrétně jinak bezobsažné. 
· (V2) Implementace pro vybrané subjekty/kategorie/rozsah nedává vůbec smysl (odporuje duchu záměru). Přesto je vybrána jako nejvhodnější.
	Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO
Celý proces výběru variant navazuje na RIA, kde je popsán konkrétněji. Součástí věcného záměru je pouze jeho stručné shrnutí. Podle odborného názoru předkladatele je zvolená varianta v širších souvislostech nejvýhodnější. Zvolená varianta navazuje také na řešení odsouhlasené v Koncepci zavádění metody BIM v ČR.

	
	1. 62. Písmeno C. - Část II. - Bod 3.: Viz varianty - takto navrženo 
se to týká minima subjektů/staveb. Pravděpodobně se tím výrazně snižuje přínos oproti plošné nebo širší povinnosti. Může ovlivnit podobu zadávacích řízení. Při uplatnění na malou část staveb hrozí riziko pouze formálního plnění (což zmiňuje i RIA "…CAD manuály vydané některými organizacemi zaměřené na čistě formální stránku výkresové dokumentace, a ne na obsah informací a práci s nimi…").
	Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO
Součástí návrhu nové právní úpravy má být i jeho realizovatelnost. Z tohoto důvodu předkladatelé pečlivě vyhodnotili možné varianty. Lze konstatovat, že daný stav není konečný a postupně by se měly metodou BIM zabývat další subjekty a metoda BIM by měla být aplikovatelná na širší okruh staveb. V této chvíli, kdy se jedná pro některé subjekty o nový institut, by byla příliš široce uložená povinnost kontraproduktivní a nerealizovatelná. Rozšíření metody BIM může proběhnout až po její počáteční implementaci u realizací, kde jsou přínosy nejpatrnější i z hlediska facility managementu. 

	
	1. 63. Písmeno C. - Část II. - Bod 5.: Sporné, jaký rozsah má být ponechán na podzákonné předpisy ("…požadavky na obsah a rozsah informačního modelu stavby pro jednotlivé účely užití, dále také pravidla pro jeho tvorbu a využití a jednotné standardy, činnosti a postupy pro informační modelování staveb…"). Pravděpodobně by měly být minimálně rámce toho, co podzákonný předpis musí upravovat, včetně vymezení podmínek, kdy je který orgán povinen takovéto úpravy provést (též část 12 - uvedeno MPO; zmocněné subjekty by bylo dobré uvést předem s výčtem jejich pověření, následně specifikovat). Nedostatečnost této části (byť na úrovni záměru) dokumentuje stanovisko z RIA "…nejsme připraveni…". Viz též pochybnost o "cestovní mapě" výše.
	Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO
Souhlasíme, minimálně rámce toho, co podzákonný předpis musí upravovat, mají být součástí zákona. Podzákonný právní předpis může toto rozvést do technických detailů. Tímto způsobem hodlá předkladatel koncipovat navazující právní předpisy. 


	
	1. 64. Písmeno C. - Část II. - Bod 6.: Nedostatečné - minimálně odkaz 
na konkrétní normy či subjekt, který má být pověřen definicí (odkaz 
na 10.2).
	Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO/AKCEPTOVÁNO
Celou část II. je nutné číst komplexně, neboť se jedná o popis částí budoucího návrhu zákona.  V zákoně bude gestor stanoven na jednom místě,. tzn. gestor, který je uveden ad 10.2. bude odpovědný za nastavení systému, vč. problematiky uvedené  pod bodem 6.

	
	1. 65. Písmeno C. - Část II. - Bod 7.: Nelogické "…Vzhledem 
k náročnosti přípravy technické normy pro vytváření informačního modelu vystavěného prostředí, ustanovení týkající se této agendy nabydou účinnosti později než zbytek zákona o BIM…". Rozumí se, že zákon má platit bez potřebné technické normy? 
	Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO.
Pravděpodobně se jedná o C. II. 8., tzn. vystavěné prostředí. V tomto bodě, co do vystavěného prostředí bude mít zákon odloženou účinnost tak, aby mohly být dopracovány některé technické záležitosti (stejně jako je tomu v mnoha jiných případech legislativního procesu). Současně ale platí, že předmětné ustanovení má být součástí právního řádu právě proto, aby s ním konkrétní zodpovědné osoby mohly počítat a připravovat se. 


	
	1. 66. Písmeno C. - Část II. - Bod 4.: Pochybnosti o: Vymahatelnost, kontrolovatelnost požadavků typu ("V každém případě bude povinna udržovat informační model stavby tak, aby byl aktuální, úplný a pravdivý a aby odpovídal skutečnému stavu a potřebám přípravy, provádění, správy, údržby, užívání nebo odstraňování stavby."; C II 4. Věcná…).
	Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO
Předmětným ustanovením je zamýšleno, aby v případě, že se jedná o stavbu, která byla realizována v BIM, byla stejným způsobem realizována i případné stavební úpravy. Tj. aby se v případě BIM nejednalo pouze o úvodní krok, který nebude dále podporován (toto by mělo vliv na celkovou udržitelnost). Tento postup je v zájmu stavebníka, resp. provozovatele stavby. 

	
	1. 67. Písmeno C. - Část II. - Bod 8. - Odstavec 3.: Pochybnosti 
o: Certifikace nástrojů, validace získaných dat (aneb "detaily" procesů v oblasti "Využívat BIM", viz výše 7. CDE "…Cílem zákona 
je stanovení standardu pro modelování vystavěného prostředí tak, aby jednotlivé datové zdroje vstupující do informačního modelu vystavěného prostředí byla integrovatelná, spolu kompatibilní a postupně utvářela jeden souvislý vzájemně provázaný model. Cílem zákona je tedy vytvoření technické normy, která určí jednotný standard, podle kterého se budou jednotlivé modely vytvářet…").
	Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO
Cílem zákona je zakotvit vznik Základního informačního modelu vystavěného prostředí v gesci ČÚZK jako základního modelového rámce pro využívání vybraných dat vzniklých metodou BIM pro účely agend veřejné správy a další účely a pro integraci s podrobnějšími dílčími modely vystavěného prostředí, které mohou vznikat v rámci krajů, obcí a dalších subjektů. Současně je cílem zákona vytvořit technické podmínky pro umožnění výše zmíněných integrací. Vznik technické normy sám o sobě není nutnou podmínkou, nicméně její vznik může být v průběhu realizace cílů zákona zainteresovanými subjekty iniciován.

	
	1. 68. Písmeno B. - Část II.: Z oblasti mezinárodních zkušeností by bylo vhodné (pakliže se to již nestalo) přeložit některé metodiky a třeba hledat inspiraci právě tam (zajímavé Dánsko, Švédsko, Německo).
	Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO
Předkladatel čerpal mimo jiné z těchto zahraničních metodik. Zmínit lze například norskou metodiku Statsbygg Building Information Modelling Manual Version 1.2.1 (SBM1.2.1) dostupnou v anglickém jazyce, plán digitálního plánování a výstavby Spolkového ministerstva dopravy a digitální infrastruktury (Stufenplan Digitales Planen und Bauen) nebo dokument Švédské BIM Alliance Strategi för BIM i förvaltning och projekt (Strategie pro BIM v managementu a projektech). Na další zdroje je odkazováno ve věcném záměru.  

	
	1. 69. Písmeno C. - Část II.: - Informační profil předání stavby a jeho součástí je dokumentace skutečného provedení stavby. Proces předání stavby, resp. kolaudace zcela vypadnul a zasloužil by si v členění a použité terminologii vytvořit Informační profil. Komu bude stavebník postupovat dokumentaci, tohle je třeba vymezit a přesně stanovit. Cituje se: „Datový standard stavby, který specifikuje požadavky na data uváděná ve stavebních projektech a k systematickému uspořádání modelu pro BIM, je poskytován veřejnosti zdarma.“ Kdo ho bude poskytovat a komu, za veřejností mohou být i teroristé, kteří podle dokumentace stavby budou efektivně např. ničit mosty atd. Neradi bychom, aby došlo ke zneužívání dokumentace a modelu BIM v případě jejich poskytnutí zcela bez kontroly.
	Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO
Datový standard je standardem pro uspořádání dat v informačním modelu stavby, jedná se o pravidla, jakým způsobem jsou data uspořádána, nikoliv o data ke konkrétní stavbě. Poskytnutím datového standardu nebude zveřejněna jakákoliv dokumentace o stavbách. V tomto smyslu tedy nemůže dojít k ohrožení, neboť se jedná svým způsobem o typ právního předpisu, který může být zveřejněn. 

	
	1. 70. BIM obecně: Pochybnosti o: Pokud RIA z května 2022 (str. 81, odkaz na Matějka/2017) uvádí seznam překážek se závěrem "…Velká část překážek je však dle Odborné rady způsobena především neznalostí a nedostatečným vzděláním v oblasti informačního modelování budov v současné době…", je velice pravděpodobné, že je skutečně potřeba další příprava, a především plně specifikovat podmínky (viz též zmínka a změnách firemních procesů tamtéž). Dle možností stimulovat cílové subjekty k využívání aktuálně dostupných prostředků a nástrojů s cílem se připravit na účinnost zákona. Možná změnit pojetí zákona v tomto smyslu (postupné zpřísňování).
	Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO
Pojetí zákona bylo před započetím prací na věcném záměru řádně analyzováno. A to jednak skrze realizace pilotních projektů, na kterých se ověřovaly některé dílčí aspekty, jednak dále v RIA, v rámci které proběhla hloubková analýza dostupných dat, komparace se zahraničními zkušenostmi a byl vybrán model, který se dále promítá v Koncepci zavádění metody BIM, Programovém prohlášení vlády, Plánu legislativních prací vlády. Předkladatel i nadále pracuje na vzdělávání v oblasti BIM, na osvětě týkající se této metody tak, aby s ní bylo seznámeno pokud možno co nejvíce subjektů (i ve vzdělávacím procesu, i aktuálně působících na trhu). 
Předkladatel (mimo jiné prostřednictvím agentury ČAS) věnuje velkou pozornost vzdělávání v oblasti BIM. O tom svědčí řada již uskutečněných konferencí, workshopů a konkrétních seminářů. Tato oblast je zahrnuta jako samostatný úkol v rámci realizace koncepce BIM. 

	
	1. 71. BIM obecně: Metodu (metodiku) BIM je třeba nadefinovat, stejně jako Informační model stavby, a to definičními nástroji pro popis metodiky. Nemůžeme něco definovat jako např. databázi informací, pro představu apod. Životní cyklus stavby je ve většině organizací podporován mnoha aplikačními systémy, a tedy mnoha úložišti dat, které podporují určitý proces ve vztahu ke stavbě a určité fázi životního cyklu. Použitá definice svádí k představám, že využíváme jednu databázi, jeden systém apod., což je samozřejmě možné, ale v praxi tomu tak není a dlouhodobě ještě nebude. Zároveň není možné konstruovat představu o souběžných systémech informací a vytvářet už předem duplicity, takový postup je nejenom neekonomický, neefektivní, ale i v rozporu s principy nevytvářet duplicitní informace napříč systémy (soulad s metodikou OHA). 
· Informační model stavby tedy nebude v praxi takto přehledně zpracován a realizován, jako např. na obrázku č. 2 strana 6, ale potřeba si uvědomit, že uvedené informace budou dosažitelné pouze napříč dostupnou aplikační infrastrukturou v dané organizaci. Proto je třeba, všechny definice a popisy vytvářen 
na úrovni opravdu metodického popisu.
· Tím je samozřejmě velmi ztížený pohled a přehled dat o dané stavbě.
· Chybí formáty nebo příklady formátů pro podporu dat a datových vizualizací, nad rámec pouze formátu IFC. Příklady … 
· Nejsou řešeny oblasti integrace se spisovou službou, ale vyžadují se auditní stopy. Určitě nemá smysl budovat obojí v obou systémech.
	Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO a AKCEPTOVÁNO
Vzhledem k tomu, že na návrh věcného záměru má navázat návrh zákona, je nutné základní definice popsat na úrovni zákona. Souhlasíme nicméně s tím, že některé technické detaily nebude možné z důvodu příliš velkého technického detailu promítnout. Pro tento případ si předkladatel vyhrazuje pravomoc technické podrobnosti stanovit na úrovni prováděcího předpisu příp. s použitím technické normy. S tímto půjde nicméně ruku v ruce metodická činnost, která detailně rozepíše, v souladu se zákonem, jednotlivé postupy. Tuto aktivitu již nyní agentura ČAS činí, aby byly jednotlivé postupy aplikovatelné i pro pilotní fázi (kdy ještě nejsou zákonné parametry dány). 
Pro fázi přípravy paragrafového znění jsme nicméně v souladu s dříve provedeným závazkem připraveni přizvat odpovědného pracovníka Ministerstva dopravy za tím účelem, aby byl výsledný text co možná nejpochopitelnější a uživatelky přívětivý. 
V rámci agendy spisové služby souhlasíme - dojde k úpravám věcného záměru a k podrobnější specifikaci v souladu s připomínkami Národního archivu, který je za danou oblast odpovědný. Bude doplněna část C. II. 6 o následující text:
„Zajištění interoperability s jinými informačními systémy 
Aby bylo dosaženo samotného účelu zákona, tedy sdílení konkrétních dat napříč informačními systémy státní správy, je třeba zajistit jejich interoperabilitu (např. s elektronickými systémy spisové služby, informačními systémy digitálního stavebního řízení). Z tohoto důvodu je nutné, aby zákon explicitně stanovil, že informační model stavby pořizovaný elektronicky v CDE musí být následně možné selektivně exportovat (dávkově nebo prostřednictvím API) v jednotném datovém standardu v otevřeném strojově čitelném formátu, který bude stanoven prováděcím právním předpisem s využitím technických norem. Datový standard stavby, který specifikuje požadavky na data uváděná ve stavebních projektech a k systematickému uspořádání informačního modelu stavby, je poskytován veřejnosti zdarma.“ 

	
	72. Závěr
Návazně na shora uvedené doporučujeme předkladateli zrevidovat dokument s přihlédnutím ke zmíněným připomínkám. 
Žádáme, aby k jednotlivým položkám byl oprávněnou osobou předkladatele uveden závěr vypořádání připomínek a jejich zapracování/zamítnutí s odůvodněním. Následně žádáme o předání tohoto vypořádání zpět na Ministerstvo dopravy.

Kontakt na oprávněnou osobu k vypořádání připomínek:
Ing. Milan Valenta
Odbor infrastruktury a územního plánu
vedoucí oddělení infrastruktury železnic a plavby
Ministerstvo dopravy
nábř. Ludvíka Svobody 12
110 15 Praha 1 
tel.: 225 131 368
fax: 225 131 110
e-mail: milan.valenta@mdcr.cz
Poznámka:
Vypořádání připomínek bylo projednáno při osobním jednání s připomínkovým místem, které proběhlo 3. 11. 2022 a 14. 2. 2023 na úrovni vrchních ředitelů sekcí Ministerstva dopravy (MD) a Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO).

	Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO
Akceptované připomínky budou zapracovány ve smyslu výše uvedeného. 

	Ministerstvo obrany
	1. Obecná připomínka:
Požaduji zakotvit výjimku z povinnosti vkládat informace do veřejného prostředí pro subjekty spadající do rezortu obrany.
Odůvodnění:
V části C., článku II. bodu 3. Personální působnost zákona věcného záměru zákona je uvedeno, že adresáty podle navrhované právní úpravy budou primárně ty subjekty, které hospodaří s majetkem České republiky, jak jsou vymezeny zejména zákonem o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích. Osobou, na kterou tak dopadnou povinnosti podle připravovaného zákona o BIM, je tedy primárně České republika, která ji plní prostřednictvím organizačních složek státu či státních příspěvkových organizací, které mají právo hospodaření ke stavbě. Návrh věcného záměru zákona tedy nepřipouští výjimky z povinnosti vytvářet informační model stavby a tuto povinnost ukládá všem organizačním složkám státu a rovněž i Ministerstvu obrany. Ministerstvo obrany je však příslušné hospodařit s objekty důležitými pro obranu státu, resp. s vojenskými objekty, o nichž není možné informace vkládat na jakéhokoliv veřejné úložiště. Pokud by taková povinnost byla Ministerstvu obrany uložena, nelze vyloučit ohrožení obrany a bezpečnosti státu.
V části C., článku II. bodu 4. Věcná působnost zákona je stanovena povinnost pro povinnou osobu k vazbě se stavebním zákonem uložit do informačního systému elektronických dokumentací informační profil pro povolení záměru a informační profil pro kolaudaci stavby. Obdobně v bodu 6. Zajištění interoperability s jinými informačními systémy a v bodu 7. Společné datové prostředí jsou definovány záměry a povinnosti sdílení dat mimo rezort obrany. K implementaci těchto povinností je nezbytné uplatnit pro rezort obrany výjimku z působnosti zákona. Dále definovat a rozdělit objekty, budovy podle typu se stanovením, zda budou či nebudou v působnosti zákona. Veřejné zpřístupňování informací v rámci jednotných stanovisek, žádostí, vyjádření dotčených orgánů a zejména přístupnost digitálního modelu stavby/budovy není žádoucí z hlediska citlivosti údajů o objektech důležitých pro obranu státu.
V části I. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu je sice konstatováno, že „úprava nebude mít dopad na dosavadní právní předpisy týkající se ochrany utajovaných informací, či z oblasti veřejné bezpečnosti, tedy stávající ochrana objektů tam, kde není vhodné sdílet veřejně dostupná data, zůstane zachována.“ Ne všechny objekty důležité pro obranu státu jsou však legislativně ošetřeny z hlediska ochrany utajovaných skutečností. U řady objektů není vhodné veřejně sdílet technická a kapacitní data, která spadají do oblasti pro služební potřebu. Pro rezort obrany je žádoucí zavedení metody BIM pro všechny budovy (v působnosti / mimo působnost zákona), ale ukládání těchto dat je vhodné řešit mimo veřejné prostředí na rezortním úložišti.


Požaduji proto zakotvit výjimku z povinnosti vkládat informace do veřejného prostředí pro subjekty spadající do rezortu obrany. V opačném případě bude mít navrhovaná úprava nepříznivý dopad na bezpečnost a obranu státu a nelze tak souhlasit se závěrem uvedeným v bodě I., dle kterého úprava nebude mít dopad na bezpečnost nebo obranu státu.
Tato připomínka je zásadní. 
	Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO
Obecně lze říci, že ukládání či vkládání dat se neděje ve veřejném prostředí, společné datové prostředí znamená, že se jedná o datové prostředí poskytované zadavatelem (cloud či on-premise řešení), který určuje jeho bezpečností model přístupových práv a je sdílené osobami či subjekty, které se podílí na konkrétním stavebním projektu. Pokud by nicméně i toto mělo znamenat pro bezpečnost překážky, lze stanovit výjimky pro tento druh staveb. A to například tímto způsobem: U staveb, které by spadaly do působnosti jiného stavebního úřadu podle nového stavebního zákona, nebude společné datové prostředí v BIM sdíleno se všemi členy projektového týmu, ale bude zajištěno takové řešení, aby bylo ukládání těchto dat řešeno v souladu s bezpečnostními pravidly a postupy, příp. aby k příslušné části informací měly přístup pouze osoby s odpovídající bezpečnostní způsobilostí.
Zhodnocení na bezpečnost nebo obranu státu bude doplněna v souladu s touto připomínkou.
„Správa dat o stavbách bude probíhat také v souladu s právními předpisy týkající se kybernetické bezpečnosti. Bude zároveň stanoveno, aby u staveb, které by spadaly do působnosti jiného stavebního úřadu podle nového stavebního zákona, nebylo společné datové prostředí v BIM sdíleno se všemi členy projektového týmu, ale aby bylo zajištěno takové řešení, aby bylo ukládání těchto dat řešeno v souladu s bezpečnostními pravidly a postupy, příp. aby k příslušné části informací měly přístup pouze osoby s odpovídající bezpečnostní způsobilostí.“

Vyjádření MO:
NEAKCEPTOVÁNO
Navrhovaná právní úprava má dopad na bezpečnost nebo obranu státu. Požaduji proto zakotvit výjimku z povinnosti vkládat informace do veřejného prostředí pro subjekty spadající do rezortu obrany a dále, aby zadavatel měl pravomoc definovat a rozdělit objekty, budovy podle typu se stanovením, zda budou či nebudou v působnosti zákona.

Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO 
Část C.II.4. "Věcná působnost zákona" se doplní věta: "Další výjimku z povinnosti modelovat v BIM budou mít stavby důležité pro obranu státu ve smyslu § 43 zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění pozdějších předpisů, či stavby, ohledně kterých jsou informace s nimi spojené, byť i jen z části utajované podle zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů."    

Část I. „Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu" bude znít následovně: „Navrhovaná právní úprava nemá dopad na bezpečnost nebo obranu státu. Stavby důležité pro obranu státu ve smyslu § 43 zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění pozdějších předpisů, či stavby, ohledně kterých jsou informace s nimi spojené, byť i jen z části utajované podle zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů, budou z povinnosti modelovat v BIM vyňaty. Navrhovaná úprava tedy nebude mít dopad na dosavadní právní předpisy týkající se ochrany utajovaných informací, či z oblasti veřejné bezpečnosti. Stávající ochrana objektů tam, kde není vhodné sdílet veřejně dostupná data, zůstane zachována. Správa dat o budovách bude probíhat také v souladu s právními předpisy týkající se kybernetické bezpečnosti.
Bude zároveň stanoveno, aby u staveb, na které nedopadne předchozí odstavec, ale které by spadaly do působnosti jiného stavebního úřadu podle nového stavebního zákona, nebylo společné datové prostředí v BIM sdíleno se všemi členy projektového týmu, ale aby bylo zajištěno takové řešení, aby bylo ukládání těchto dat řešeno v souladu s bezpečnostními pravidly a postupy, příp. aby k příslušné části informací měly přístup pouze osoby s odpovídající bezpečnostní způsobilostí."


	
	2. K části B., článku I., odstavci 2 (strana č. 5):
Požaduji upravit definici "Společného datového prostředí", aby bylo zřejmé, že se jedná o CDE i o CAFM.
Odůvodnění:
Podle obrázku č. 2 na straně 6 se kromě CDE jedná i o CAFM.
Tato připomínka je zásadní.
	Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO
Ve věcném záměru je upraveno, doplněna věta:
„Informace o stavbě včetně organizace a průběhu jejího provádění se zaznamenají do společného datového prostředí („CDE“). Informační systém pro podporu správy stavby při jejím užívání je označován jako „CAFM“.“).“ 

	
	3. K části B., článku I., obrázku č. 2 (strana č. 6):
Požaduji obrázek č. 2 upravit tak, aby byl jednoznačný.
Odůvodnění:
Obrázek č. 2 je zavádějící a je možné ho pochopit tak, že pro CAFM je potřeba vytvořit jiný DiMS a IMS než pro CDE. Je proto vhodné upravit obrázek nebo doplnit do definicí CDE a CAFM, resp. PIM a AIM, že se jedná stále o jeden DiMS a IMS, jenom s jiným informačním profilem.
Tato připomínka je zásadní.
	Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO
Obrázek právě tou šipkou ukazuje, že z IMS pro projektovou část označovaným jako PIM se provede selekce a tím vznikne zárodek IMS pro správu a údržbu označovaný jako AIM. A vazba je oboustranná, proto ta šipka je v diagramu klíčová. Pokud by nebyla, tak by to umožňoval výklad o dvojím pořizováním, ale takto to považujeme za dostatečně názorné.

Vyjádření MO:
NESOUHLASÍME
Daný obrázek je odlišný než se uvádí v dokumentech ČAS. Např. v dokumentu, zveřejněného dne 11. 5. 2021 s názvem „Strategie zavedení BIM do organizace: podrobný průvodce“ na str. č. 43 se uvádí obrázek, který byl i v minulosti prezentován a.
Trváme na úpravě daného obrázku a na sjednocení VZZ o BIM s dokumenty vydané ČAS.

Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO 
Bude dodán aktuální obrázek.


	
	4. K části B., článku I., odstavci 8 (strana č. 7):
Požaduji upravit definici a jednoznačně určit, v kterých informačních profilech může vlastník stavby doplňovat nebo upravovat negrafické informace a jednoznačně stanovit, za jakých podmínek může vlastník stavby upravovat a doplňovat negrafické informace.
Odůvodnění:
Doplňovat či upravovat negrafické informace v DIMS může vlastník stavby pouze v systému CAFM, tzn. informační profily pro správu, údržbu a užívání stavby. DIMS v dalších fázích může upravit nebo doplnit pouze autorizovaná osoba.
Tato připomínka je zásadní.
	Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO
Ve fázi věcného záměru je toto přílišný detailně technický požadavek, který bude následně řešit prováděcí předpis.
Obecně platí, že pomocí auditní stopy a verzování modelu lze prokazatelně zajistit autentifikaci kdo, kdy a na jakou hodnotu cokoli změnil. 

Vyjádření MO:
AKCEPTOVÁNO ČÁSTEČNĚ
Požadujeme upřesnit, v kterém prováděcím předpisu bude daná problematika řešena, kdo daný předpis vytvoří a komu bude předložen ke schválení.
Pozn. 
Auditní stopa a verzování modelu bude zakotveno legislativně, jako způsob k ověření kdo, kdy a na jakou hodnotu cokoli změnil?

Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO 
Jedná se o prováděcí předpis - vyhlášku - v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu, který jej vytvoří, následně pošle do připomínkového řízení a ke stanovisku poradním komisím LRV, následně jej ministr bude oprávněn vydat.

	
	5. K části B., článku I., odstavci 9 (strana č. 7):
Požaduji doplnit definici CAFM ve stejném duchu, jak je popsáno CDE na straně č. 7, v části B., článku I., odstavci 9.
Odůvodnění:
V celém věcném záměru zákona zcela chybí definice CAFM na základě obrázku č. 2.
Tato připomínka je zásadní.
	Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO
Doplněné v úvodu, že pro fází provozu je společným datovým prostředím CAFM 
Ve věcném záměru je upraveno, doplněna věta:
„Informace o stavbě včetně organizace a průběhu jejího provádění se zaznamenají do společného datového prostředí („CDE“). Informační systém pro podporu správy stavby při jejím užívání je označován jako „CAFM“.“

	
	6. K části B., článku I., odstavci 9 (strana č. 7):
Požaduji upravit definici úrovní detailů podle dokumentů vydaných Českou agenturou pro standardizaci.
Odůvodnění:
Definice úrovní detailů nekoresponduje s dokumenty, které vydala Česká agentura pro standardizaci (např. "Příloha I.A/Specifické požadavky na informace. Principy tvorby DiMS podle Datového standardu staveb (DSS) pro pozemní stavby - pro pilotní projekty. Požadované minimum pro DSP - novostavby") kde úroveň grafických detailů, tzn. grafická podrobnost je definována G0-3.
Tato připomínka je zásadní.
	Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO
Upraven text věcného záměru. Do textu doplněna poznámka pod čarou č. 1 následujícího znění: 
„Definice úrovně podrobností pro zadávání informačních a digitálních modelů v souladu se standardy vydanými ČAS musí být v souladu s evropskou normou ČSN EN 17412. Základem této normy je princip určování podrobnosti pomocí milníků, účelů užití, aktéra a klasifikace.“

Vyjádření MO:
AKCEPTOVÁNO ČÁSTEČNĚ
Z navržené poznámky žádáme odstranit větu „Základem této normy je princip určování podrobnosti pomocí milníků, účelů užití, aktéra a klasifikace.“ Klasifikace není základním principem dané normy – věta je zavádějící.

Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO 
Věta je vypuštěna.


	
	7. K části C., článku II., odstavci 1 (strana č. 26):
Vzhledem k současné situaci, kdy Česká agentura pro standardizaci dodnes nevydala veškeré potřebné standardy k plnohodnotnému využití metody BIM (např. Datový standard staveb pro stupeň provedení stavby, pasportizace a pro skutečné provedení stavby), nebylo možné ověřit jejich využitelnost na pilotních projektech, a tak není možné splnit podmínku z úkolu č. 23, aby se zohlednily závěry z vyhodnocení pilotních projektů.
Odůvodnění:
Navrhujeme dvě možná řešení, obě jsou podmíněna tím, že se jednoznačně určí, do kdy má Česká agentura pro standardizaci dodat veškeré chybějící standardy (nejpozději do 31. 10. 2022, aby bylo možné je reálně ověřit na pilotních projektech):
1) posunout termín účinnosti zákona o BIM minimálně na 1. 7. 2025, nebo
2) ponechat účinnost zákona dne 1. 7. 2023, ale současně zavést přechodné období do 1. 7. 2025, ve kterém by se ověřila skutečná využitelnost všech standardů, potřebných k vytvoření jednotlivých informačních profilů, ale zároveň by se neřešily přestupky při využití metody BIM. Jde nám primárně o nesakcionování něčeho, co ve skutečnosti nemohlo být odzkoušeno. Zároveň je potřeba doplnit milníky postupného zavádění s termíny účinnosti zákona podle druhů staveb.
Tato připomínka je zásadní. 
	Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO ČÁSTEČNĚ/VYSVĚTLENO
S přihlédnutím k připomínkám dalších připomínkových míst a k odkladu účinnosti nového stavebního zákona je navržen posun účinnosti zákona na 1.7.2024. 
Účinnost pro využívání informačních kontejnerů pro pasportizaci je v návrhu věcného záměru odložena i proto, aby toto ověření bylo možné. Datový standard pro pasportizaci bude principiálně vycházet z již vydaných standardů pro ranější fáze životního cyklu stavby, v nichž pilotní projekty prokazují jejich reálnou využitelnost v praxi. 

Vyjádření MO:
AKCEPTOVÁNO ČÁSTEČNĚ
Není nám znám pilotní projekt, na kterém by se už prokázala reálna využitelnost DSS pro DUR/DSP/DPS v praxi. Žádáme o předložení, které pilotní projekty jsou myšleny a jakým způsobem se ověřila reálná využitelnost DSS v praxi.

Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO 
Do doby odsunuté činnosti zákona (k 1. 7. 2024) budou k dispozici další poznatky.
ČAS připravuje vyhodnocení probíhajících pilotních projektů, které bude uveřejněno na stránkách Koncepce BIM (https://www.koncepcebim.cz/). 
Tento materiál bude podkladem pro přípravu paragrafového znění zákona a aktualizace Koncepce zavádění metody BIM v České republice (na základě Usnesení vlády č. 1087 ze dne 21. prosince 2022). 


	
	8. K části C., článku II., bodu 2, odstavci 11 (strana č. 28):
Požaduji rozdělit informační profil pro a) správu a pro b) údržbu a užívání - tedy na dva samostatné informační profily.
Odůvodnění:
Pro správu je potřeba jiný informační profil než pro údržbu a užívání.
Tato připomínka je zásadní.
	Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO
Uvedené informační kontejnery obsahují informace, které mohou být organizovány podle různých účelů užití, které mohou být čerpány z podkladů vydávaných Agenturou ČAS, ale samozřejmě i individuálně specifikované jednotlivými organizacemi podle efektivních požadavků. Je tedy možné, pokud to požadujete, si zákonem navržený kontejner rozdělit podle vaší potřeby.

	
	9. K části C., článku II., bodu 14, odstavci 3 (strana č. 34):
Požaduji upravit text tak, aby bylo jednoznačné, že se nejedná o nové oprávnění, ale o rozšíření stávajících oprávnění autorizovaných osob.

Odůvodnění:
Z textu odstavce 3 části 14 není patrné, že se novelizací zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů, pouze rozšiřují stávající oprávnění autorizovaných osob.
Tato připomínka je zásadní.
	Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO
Na základě vypořádání připomínek s ostatními subjekty byl text citovaného odstavce z VZZ o BIM vypuštěn bez náhrady.


	
	10. K části F., odstavci 4 (strana č. 36):
Požaduji vypustit slovo „jednorázové“.
Odůvodnění:
Náklady budou po celou dobu životního cyklu. Náklady na softwarové vybavení se budou odvíjet od způsobu licencování jednotlivých produktů, přičemž mohou být v čase proměnné, a bude, je třeba hradit průběžně. Hardwarové vybavení je třeba udržovat, opravovat, technicky zhodnocovat a postupně obnovovat. Proškolení zaměstnanců není jednorázový náklad, je potřeba počítat s fluktuací zaměstnanců a v dlouhodobém horizontu zabezpečit zaškolení nových zaměstnanců. Zcela chybí popis finančních nákladů na případné posílení internetového připojení organizací k využívání Společného datového prostředí a na vytvoření nových pracovních pozic BIM manažerů a BIM koordinátorů, kteří se budou věnovat využití metody BIM na 100 %, a ne na částečný úvazek.
Tato připomínka je zásadní.
Kontaktní osoby: Mgr. Simona Černá (cernas1@army.cz, tel. 973200098; Mgr. Jitka Pípová (pipovaj@army.cz, tel. 973200391).


Poznámka: 
Vypořádání připomínek bylo projednáno při osobním jednání s připomínkovým místem, které proběhlo 20. 10. 2022, a to bez rozporu. 

	Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO
Slovo „jednorázové“ v části F. se odkazuje na skutečné prvotní náklady. Předkladatel nezpochybňuje, že bude potřeba další náklady vynakládat i v dalších letech po zavedení BIM, nicméně i toto zohledňuje ve věcném záměru zákona a v RIA. Náklady na licence se mohou u jednotlivých produktů lišit, obvykle je zde vyšší vstupní náklad než náklady na udržování vybavení. Náklady na proškolení nových zaměstnanců při jejich fluktuaci mohou vzniknout (nicméně proškolení nových zaměstnanců je náklad i u veškerých dalších agend, které zaměstnanci vykonávají). Nepředpokládá se potřeba nutnosti posílení internetového připojení oproti běžně využívanému připojení k internetu, z toho důvodu tento náklad nebyl ve věcném záměru zákona zohledněn. 
Vstupní jednorázové náklady lze vynakládat i postupně (průběžně) v souladu s časovým a věcným průběhem zavádění metody BIM.

Vyjádření MO:
AKCEPTOVÁNO ČÁSTEČNĚ
RIA řeší digitalizaci obecně. VZZ o BIM se týká pouze problematiky metody BIM (a Digit. Vyst. Prostředí), z toho důvodu by se měli detailněji definovat finanční dopady, které souvisí přímo s implementací a s následným využitím metody BIM u všech organizací, kterým VZZ o BIM nařizuje povinnost danou metodu využívat.
Pozn. 
VZZ se zmiňuje o: „Na straně Ministerstva průmyslu a obchodu vzniknou náklady spojené se zajištěním kompetence koordinačního subjektu související zejména s vynucováním zákonem nově stanovených povinností a projednáváním přestupků (náklady spočívají tedy v nezbytném personálním posílení MPO o 4 služební místa)“, ale dále neřeší problematiku vytvoření nových pracovních míst (BIM manažer, BIM koordinátorů) u dalších orgánů veřejné správy.


Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO
Text VZZ o BIM i RIA byl upraven po jednání s MF v obecné rovině s tím, že RIA obsahuje předpokládané náklady na zavedení BIM na celkovou oblast povinných subjektů nikoliv podle jednotlivých resortů, resp. subjektů. V souladu s tím byly z VZZ o BIM vypuštěny konkrétní údaje o zvýšení počtu pracovníků na MPO.
Současně upozorňujeme na vypořádání vaší připomínky č. 1, které umožňuje výjimku z povinnosti používat tento zákon pro stavby důležité pro obranu státu ve smyslu § 43 zákona 222/1999 Sb.

	Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků
	Obecné připomínky k celému materiálu
1. Způsob ukotvení v právním řádu
Z uvedeného přehledu 25 států a měst v rámci světa vyplývá, že v žádném z nich není způsob ukotvení použití metody BIM formou „zákona o BIM“. Dále není zřejmé, z čeho zpracovatel textu usoudil, že „stále zvyšující se tendenci zavést alespoň minimální legislativní úpravu či vládní strategii pro implementaci metody BIM“ (citace z článku B.II.)  vychází. Dle nám dostupných informací o vývoji zahraniční legislativy v dané oblasti je ukotvení vždy na nižších úrovních legislativy (tj. nikoliv zákonem), a většinou i ve smyslu implementace směrnice 2014/24/EU je ukotvení vázáno na tamní zákon o zadávání o veřejných zakázkách (např. Itálie). U zmiňované Itálie věcný záměr vychází ze stavu vyhlášky č. 560-2017, která je již dnes novelizována vyhláškou č. 312-2021, a kromě posunutí termínu (tj. uvedené ve věcném záměru nejsou již platné) zavádí i správnou terminologii dle ISO 19650 (jako například Informační model), se kterou je předkládaný věcný záměr také v rozporu. Věcný záměr dále nereflektuje poslední vývoj v UK. Uvedené informace platili zhruba před 5lety, tj. v době platnosti PAS 1192. Od 09/2021 je v UK zaveden zcela nový "Information Management Mandate“, který obdobně jako v Itálii více odkazuje na ISO 19650, na kterém je postaven UK BIM Framework.
Z tohoto důvodu, a mnoha dalších (níže uvedených), ČKAIT doporučuje předložené texty jako celek přepracovat, a znovu uvážit formu a způsob zakotvení povinnosti užití metody BIM v průběhu přípravy, realizace a užívání stavebního projektu tak, jak již od konce roku 2019 ČKAIT, ČKA a ostatní odborné organizace doporučili, tj. upravit zákon o zadávání veřejných zakázek (obdobně jako v jiných státech) ve vazbě na směrnici 2014/24/EU tak, aby byla metoda BIM pro vybrané zakázky povinně používána, a rozsah a obsah použití metod a nástrojů by se nastavoval individuálně do té doby, než budou zpracovány potřebné právní a technické předpisy, které budou ověřeny na dokončených pilotních projektech a tyto výsledky budou do standardů promítnuty. Na rozdíl od věcného záměru považujeme za nadbytečné pro zavedení informačního modelu stavby vytvářet zcela nový právní předpis.
Tato připomínka je zásadní.

	Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO
Mezinárodní analýza slouží jako srovnání a inspirace, každý ze srovnávaných států má jinou právní úpravu a jiný právní systém. Nelze bez dalšího převzít právní úpravu jiného státu a implementovat ji do českého prostředí, lze se však zahraniční úpravou inspirovat. Zahraniční obdobou návrhu zákona o BIM může být např. Dánské nařízení o požadavcích na používání informačních a komunikačních technologií ve veřejné výstavbě č. 118 ze dne 6. 2. 2013 (Bekendtgørelse om anvendelse af informations- og kommunikationsteknologi (IKT) i offentligt byggeri), které obsahuje vymezení veřejných staveb a hranice nákladů pro stanovení povinného využívání BIM. Vzhledem k nutnosti změny stávající zákonné úpravy pro možnost uložení povinnosti využívání BIM je forma zákona (nikoliv pouze vyhlášky či jiného podzákonného předpisu) v souladu s ústavním pořádkem ČR nezbytná. 
Nezbytnost přijetí nového právního předpisu pro zavedení povinnosti vytvářet informační model stavby byla důkladně analyzována (návrhy variant řešení v detailu obsaženy v RIA). Přijetí samostatného právního předpisu bylo následně vyhodnoceno jako nejvhodnější z posuzovaných variant řešení. Předložení návrhu zákona o informačním modelování staveb a vystavěného prostředí (BIM) je navíc součástí programového prohlášení vlády a bylo schváleno usnesením vlády č. 332 ze dne 27. dubna 2022 jako součást plánu legislativních prací na září 2022. Varianta úpravy zákona o zadávání veřejných zakázek byla zvažována i v minulosti, avšak po konzultaci s gestorem, kterým je MMR, byla zamítnuta. Zákon o zadávání veřejných zakázek je zákonem procesním, nikoliv hmotněprávním. 

Vyjádření ČKAIT:
Připomínka trvá. Vysvětlení neakceptujeme.
Stále jsme názoru (už od roku 2019), že povinnost lze integrovat do zákonu o zadávání veřejných zakázek a to ve vazbě na směrnici 2014/24/EU a k tomu doplnit podzákonné předpisy (jako je vidět z mezinárodní analýzy) stanovující podmínky a požadavky aplikace na povinné osoby apod.
Například v podzákonném dánském předpisu (jde o Vyhlášku navazující na zákon o veřejné stavební činnosti) s řadou omezení platnosti, především její §2 uvádí: Bygherren kan i forbindelse med byggesager vedrørende renovering og vedligehold undlade at opfylde ét eller flere af bekendtgørelsens krav, hvis udgifterne forbundet med opfyldelse af det eller de pågældende krav ikke står mål med gevinsterne.
Tedy: V souvislosti se stavebními záležitostmi souvisejícími s renovací a údržbou může developer upustit od plnění jednoho nebo více požadavků exekutivního příkazu, pokud náklady spojené se splněním příslušného požadavku (požadavků) nejsou úměrné ziskům.
Proto se Zákonná úprava dále jeví jako nevhodná, především pro:
· nedostatečné ověření podkladů a navrhovaných procesů v pilotních projektech
· pro nedostatek času k potřebnému ověření ve vztahu k uváděným termínům
· nejasnostech v cílení výstupů – trvající rozpory mezi povinností jen pro veřejného investora, anebo pro všechny subjekty
· nesouhlasné stanovisko k povinnosti ze stran města a obcí
· vícekolejnost / dualitu procesů a kompetencí mezi MPO a MMR
· nevypořádané dopady na ZZVZ bez ohledu na námitku o procesnosti jeho charakteru – související dopady do požadavků na dokumentaci pro výběr zhotovitele nejsou uvažovány
· odkazy na výstupy z RIA nejsou korektní, protože bychom se museli vracet až k nim – k jejich podkladům
· Odkaz na Usnesení vlády není věcným argumentem pro vypořádání věcných připomínek.
není zapracována vazba na směrnici 2014/24/EU

Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO 
Účinnost VZZ BIM bude posunuta k 1. 7. 2024. Povinnost dle výsledků vypořádání nedopadne na statutární města. Do VZZ BIM je doplněna věta "Do další přípravy budou rovněž zapojeny profesní komory Česká komora architektů (ČKA) a Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků (ČKAIT)." 

	
	2. Opomenutí novely zákona o zadávání veřejných zakázek
Předložený návrh zcela opomíjí potřebu změny zákona o zadávání veřejných zakázek, přičemž ten by v případě zavedení povinnosti použít metodu BIM u vybraných zakázek na stavby měl být, a to v § 92 Technické podmínky veřejné zakázky na stavební práce. Na tuto skutečnost jsme upozorňovali již od původního projednávání na konci roku 2019, a bylo nám dáno za pravdu. To platí i o návrhu postupu, jak by měla být metoda BIM do právního předpisu implementována, tj. nezavádět novou zákonnou povinnost, ale upravit a rozšířit ve vazbě na tento zákon a rozvést podrobně v jeho prováděcích předpisech tak, jak se dnes již děje v jiných státech, a váže na implementaci směrnice 2014/24/EU.
Zavádění nové zákonné povinnosti oddílně od stavebního práva a práva veřejných zakázek uvedenou problematiku přípravy a tvorby dokumentace stavby jen významně komplikuje, projektant bude nucen provádět další činnosti (informační profily pro potřeby tohoto zákona a projektové dokumentaci pro potřeby stavebního řízení a pro potřeby veřejného zadavatele). Tento stav potřebnou efektivitu a úsporu na straně státu nepřinese, naopak. To potvrzuje i skutečnost, že navrhování jako klíčová činnost při přípravě není v návrhu vůbec pojata a je zmiňována jen okrajově.
Z tohoto důvodu ČKAIT doporučuje předložené texty jako celek přepracovat a znovu uvážit formu a způsob zakotvení povinnosti užití metody BIM v průběhu přípravy, realizace a užívání stavebního projektu.
Tato připomínka je zásadní.
	Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO
Předkladatel akceptuje připomínku týkající se změny zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek. Návrh zákona o BIM bude doplněn o změnu zákona o zadávání veřejných zakázek a případně o další nezbytné změny tohoto zákona. 
Věcný záměr bude v části II. 14 doplněn o tento text:
„Dále se jedná o novelizaci zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, a to zejména co do vymezení podmínek sestavení a podání nabídek.“

Vyjádření ČKAIT:
Připomínka trvá. 
· Tato úprava by musela být explicitně připravena. Vypořádání hovoří v budoucím čase, text návrhu vypořádání připomínky nám není znám.
· Není vyřešena nová povinnost a odpovědnost projektanta vyplývající z textu zákona, ani dopad do souvisejících procesů
· Informační profily nejsou ověřeny ve vztahu k stavebnímu řízení – nejsou známé nezbytné údaje a jejich struktura, jejich příjemce, způsob kontroly atd.
· Nadále nedošlo k projednání nových povinnosti a odpovědností AO s Komorami
· Není jasné, kdo a jak se bude zabývat zvýšenými nároky na AO v nárůstu pracnosti a nákladů.
Žádáme o předložení celého textu věcného záměru se zapracovanými připomínkami.
Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO 
Obdobnou připomínku uplatnilo i MMR, připomínka byla vypořádána. Oba předpisy (BIM i ZZVZ) musí být v rámci přípravy paragrafového znění kompatibilní. Bude spolupracováno s MMR jako gestorem ZZVZ. Informační profil se nahrazuje informačním kontejnerem - znění VZZ BIM se sesoulaďuje se zněním normy.  Při ČAS bude do 31. 12. 2022 zřízena pracovní skupina, která stanoví požadavky pro potřeby jednotlivých informačních kontejnerů pro účely dalších legislativních prací. 


	
	3. Informační model vystavěného prostředí
Předložený návrh je dle našeho odborného názoru v rozporu s platnými a schválenými dokumenty v ČR v oblasti NIPI, konkrétně se „Strategií rozvoje infrastruktury pro prostorové informace v České republice po roce 2020 (GeoInfoStrategie2020+)“, věcným záměrem zákona o národní infrastruktuře pro prostorové informace (NIPI). Uvedené skutečnosti takto v minulosti nebyly v dokumentech souvisejících jak s užitím metody BIM, tak především modelováním vystavěného prostředí prezentovány ani v rámci výstupů připravovaných ve smyslu koncepce BIM. Návrh opomíjí důraz na podstatné, co má být v dané oblasti základem, a to je kvalita digitálních vstupů pro potřeby přípravy a návrhu stavebního projektu, což je jednotná digitální mapa ČR a Základní digitální model území ČR. Až na základě těchto lze diskutovat a hledat nezbytný rozsah požadavků na vytváření informačního modelu vystavěného prostředí, a v něm případně uvedených informací o jednotlivých stavbách.
Z tohoto důvodu doporučujeme problematiku vystavěného prostředí vypustit, neboť bude řešena zákonem o národní infrastruktuře pro prostorové informace (NIPI) jak je uvedeno ve věcném záměru schváleném vládou usnesením č. 636 dne 19. července 2021. (viz strana 5 a strana 19 tohoto věcného záměru). Řešení oblasti vystavěného prostředí ve dvou samostatných zákonech nepokládáme za správné z pohledu jednoznačnosti a duality legislativního prostředí. Požadavky, které vyplynou z připravovaného zákona o NIPI je nutné následně koordinovat s legislativní úpravou zakotvení povinnosti užití metody BIM. Konkrétní technické požadavky, vzhledem rozmanitosti a hloubky jednotlivých druhů a rozsahů staveb, vždy řešit na co nejnižší úrovni legislativní pyramidy, na úrovni technických norem.
Tato připomínka je zásadní.
	Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO ČÁSTEČNĚ, VYSVĚTLENO
Oblast modelování vystavěného prostředí byla v návrhu VZ upravena ve smyslu významného zjednodušení a zpřehlednění cílů a účelu tak, aby byla zřejmá návaznost na cíle Geoinfostrategie 2020+. 
Návrh byl upřesněn tak, že se předpokládá vznik jednoho nového Základního informačního modelu vystavěného prostředí v gesci ČÚZK, který bude obsahově i procesně navazovat na projekty Digitálních technických map krajů a další díla vedená resortem ČÚZK. Současně bude využívat nové nástroje Národní infrastruktury pro prostorové informace určené pro podporu modelování vystavěného prostředí, jejichž koncepční pozici vy systémech pro správu a využívání prostorových dat Geoinfostrategie 2020+ identifikovala.
Smyslem návrhu je především zakotvit podmínky pro efektivní využívání metody BIM v procesu přípravy, realizace a užívání staveb. Současně ale nemůže opomenout nutnost efektivního využití výstupů metody BIM, zejména digitálních modelů staveb, pro agendy veřejné správy, v prvé řadě agendy stavebního řízení a územního plánování. Součástí účelné využití výstupů BIM v těchto agendách je posouzení kontextu staveb v jejich okolním prostředí – a právě pro tyto účely má spolu s DTM, KN a digitálními daty ÚPD sloužit právě základní informační model vystavěného prostředí.
Z pohledu projektantů vznik základního modelu vystavěného prostředí nepřináší žádné nové povinnosti nad rámec těch, které souvisí se zavedením metody BIM pro účely přípravy, realizace a provozu stavby.
Vyjádření ČKAIT:
Připomínka trvá. Vysvětlení neakceptujeme.
Nutné: 
· sjednocení úpravy
· řešení na úrovni technických norem
· není vypořádána připomínka k přesnosti a odpovědnosti za údaje digitálních podkladů NIPI a vztah / dopad na AO, které budou uživateli

Stanovisko předkladatele: 
AKCEPTOVÁNO a VYSVĚTLENO 
Ustanovení týkající se vystavěného prostředí má odloženou účinnost o 5 let oproti zbytku zákona. Příslušný text ve VZZ BIM, část C. II. 8., je v aktuálním znění VZZ BIM reformulována tímto způsobem "8. Informační model vystavěného prostředí 
Zákon o BIM zavádí základní informační model vystavěného prostředí. Účelem je poskytnout jednotný modelový základ a prostorový kontext pro integraci dat, zobrazování a analýzu vystavěného prostředí, staveb, zařízení, včetně jejich vlastností, zejména stavu, vzájemných faktických a funkčních vztahů a dalších údajů, a to zejména pro potřeby agend veřejné správy. 
Zákon definuje obsah, rozsah, způsob správy a poskytování dat informačního modelu vystavěného prostředí, tzn. definuje standard informačního modelu vystavěného prostředí, dále pak stanovuje některým povinným osobám úkol tento informační model naplňovat. 
Pro vytvoření a aktualizaci základního informačního modelu vystavěného prostředí budou využívána také data digitálních modelů staveb, spolu s daty informačních systémů veřejné správy, zejména daty digitálních technických map krajů, základní báze geografických dat, aj. Cílem zákona je stanovení podmínek pro tvorbu modelu vystavěného prostředí tak, aby jednotlivé datové zdroje vstupující do informačního modelu vystavěného prostředí byly integrovatelné, spolu vzájemně kompatibilní a umožnily vytvářet a udržovat digitální modely pro podporu cílových agend. 
Základní informační model vystavěného prostředí bude sloužit jako primární modelový referenční rámec především pro agendy územního plánování, územního rozvoje, povolování staveb, bezpečnosti, obrany a civilní ochrany, ochrany životného prostředí, aj. 
Základní informační model vystavěného prostředí bude součástí národní infrastruktury pro prostorové informace, jejíž rozvoj je koordinován v gesci Ministerstva vnitra. Přístup k jednotlivým součástem národní infrastruktury pro prostorové informace pak má podle návrhu zákona o národní infrastruktuře pro prostorové informace, který je vytvářen na základě schváleného věcného záměru zákona o NIPI, zprostředkovávat národní geoportál prostřednictvím webového rozhraní.
Z hlediska architektury informačních systémů veřejné správy budou jednotlivé dílčí informační systémy pro správu nebo využívání dat informačních modelů staveb ve vztahu k systémům pro správu základního informačního modelu vystavěného prostředí v dlouhodobější perspektivě využívat jako budoucí nástroje Národní integrační platformu pro prostorové informace a Národní integrační platformu pro modelování vystavěného prostředí dle Strategie rozvoje infrastruktury pro prostorové informace v České republice. Do doby jejich vzniku budou využívány ostatní existující rozhraní eGovernmentu. 
Aby bylo umožněno vytvářet účelové modely vystavěného prostředí s využitím základního informačního modelu vystavěného prostředí, zákon o BIM stanoví konkrétním povinným osobám (zejména České republice, vyšším územním samosprávným celkům a jejich příspěvkovým organizacím a dalším osobám viz bod 3.) povinnost vytvářet v rámci procesů pro navrhování a provádění staveb informační modely, ze kterých bude možné základní informační model vystavěného prostředí rozšiřovat. 
Pro zřízení a vedení základního informačního modelu vystavěného prostředí zákon stanoví konkrétní povinnosti.  Základní informační model vystavěného prostředí bude mít podobu základního geografického 3D modelu území, který bude stěžejním modelovým rámcem pro informační modelování vystavěného prostředí pro celou ČR na základě standardu CityGML. Zajištění vzniku a vedení základního informačního modelu vystavěného prostředí se doporučuje svěřit do gesce Českého úřadu zeměměřického a katastrálního, a to i s ohledem na činnosti, které jsou v souladu s ustanovením § 3 zákona č. 359/1992 Sb., v platném znění, tomuto úřadu svěřeny. Úřad má dlouhodobě zkušenosti se zajišťováním jednotného sběru dat a vytvářením takto náročných systémů pro území celé ČR – nejvýznamnější systémy v oblasti prostorových dat vedené pro celé území České republiky např. správa základního systému registru územní identifikace, adres a nemovitostí, správa základní báze geografických dat, správa informačního systému digitální mapy veřejné správy jsou právě v gesci ČÚZK. Možným východiskem konceptuálního přístupu k modelu může být standard pro konceptuální 3D modelování definující také výměnný formát pro 3D geografické virtuální modely CityGML, který umožňuje, aby každý prostorový objekt byl reprezentován v jedné nebo více definovaných úrovních detailu, což přesně odpovídá potřebám modelování pro různé účely agend veřejné správy. Tento koncept umožňuje sběr a evidence dat v různých mírách podrobnosti, což může být vhodné hlavně u dat, u nichž lze předpokládat, že je s postupným vývojem a aplikací přesnějších technologií sběru dat bude nutné upravovat a zpřesňovat. Oborem zájmu takto vytvořeného modelu budou především všeobecně využitelná elementární data nejlepší dosažitelné a dlouhodobě udržitelné úrovně přesnosti a podrobnosti. V rámci potřeb jednotlivých krajů či obcí bude možné tento základní model vystavěného prostředí dále rozšířit podobně jako je tomu v současné době v oblasti DTM krajů a obcí, a to nejen z hlediska rozsahu vedených údajů, ale také z hlediska jejich podrobnosti. Tyto rozšířené modely budou propojitelné se základním modelem vystavěného prostředí, a budou umožňovat propojení s dalšími systémy vedenými jednotlivými kraji či obcemi (např. pasporty majetku).
Vzhledem k náročnosti přípravy metodiky a technického prostředí včetně dat pro vytváření informačního modelu vystavěného prostředí nabydou ustanovení týkající se této agendy účinnosti později než zbytek zákona o BIM." 

	
	4. Soulad s ISO 19650
Předložený návrh není v souladu s aktuální verzí normy ČSN EN ISO 19650, a to jak v oblasti terminologické (užívá odlišných termínů, než jsou v překladu uvedeny), tak se odchyluje od principů a procesů v ní uvedených a nectí zásady této normy. Pramení to patrně z toho, že návrh je vystavěn na východiscích starých 5 let, a integrace této normy ani v okolních státech tou dobou nebyla tak pokročilá jako dnes. Jiné státy na to již reagují rozsáhlejší implementací principů této normy.
Například na straně 23 se v RIA uvádí, že dle ČSN EN ISO 19650 je příloha základních smluvních ujednání nazývána BIM protokol, BEP je její součástí. ISO norma žádnou přílohu smlouvy takto nenazývá, ale hovoří o Informačním protokolu.
Z tohoto důvodu ČKAIT doporučuje předložené texty jako celek přepracovat a dát do souladu s normou ČSN EN ISO 19650 tak je tomu běžné v okolních státech.
Tato připomínka je zásadní.
	Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO
Snahou předkladatelů je maximálně ctít jak existující normy, tak obecně používanou terminologii a na základě této připomínky byl text věcného záměru opakovaně zrevidován. V tomto smyslu byl například upraven text Věcného záměru zákona následujícím způsobem: „Společné datové prostředí a základní principy jeho využití byly představeny v souboru technických norem ČSN EN ISO 19650. Z popisu procesů v jednotlivých částech tohoto souboru norem vyplývá, že je potřeba zajistit odpovídající přístup všech členů projektového týmu k používanému CDE jako zdroji platných informací týkajících se projektu a zároveň v rozsahu role každého člena projektového týmu.“ 
Text v RIA byl upraven následujícím způsobem:
„Také ČR z výše uvedených pojmů a zahraniční praxe vychází. Dle ČSN EN ISO 19650 je příloha základních smluvních ujednání obecně nazývána informační protokol, kdy u nás je konkretizován názvem BIM Protokol a BEP je jeho součástí.“
Vyjádření ČKAIT:
Připomínka trvá. 
Nebyly zapracovány nutné změny:
· tj. úprava terminologie, změny principů a procesů.
· Revidována východiska pro návrh
Žádáme o předložení celého textu věcného záměru se zapracovanými připomínkami.
Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO 
Text VZZ BIM byl upraven a sesouladěn s předmětnou normou. 
VZZ BIM nově definuje například Informační profil a zavádí nový termín Informační kontejner:

„Informační kontejner je pojmenovaná trvalá množina informací opětovně získatelná ze souboru, systému nebo z hierarchie úložiště aplikace. Tvoři ji společně strukturovaně uložená strukturovaná i nestrukturovaná data a metadata v jednom počítačovém souboru.“

„Informační profil je specifikace datové sady vytvořené výběrem dat z informačního modelu stavby pro specifikovaný účel užití dat spojený se specifikovanými právy a povinnostmi.“


	
	5. Přínos metody BIM
Uvedené závěry, které uvádění úsporu 15-25 % jsou značně nadsazené, a zatím se v žádném z okolních států neprokázaly. Zkušenost naopak jednoznačně ukazuje, že náklady na přípravu, tj. tvorbu modelu BIM a projektové dokumentace jsou vyšší, a vedou k vyšší pracnosti přípravných pracích s vyšším podílem práce vysoce kvalifikovaných odborníků, kteří na trhu práce nejsou k dispozici. Předané podklady do realizace mohou vést k vyšší efektivitě díla při následném nasazení navazujících digitálních nástrojů a aplikací, ale to obsah věcného záměru neřeší. Věcný záměr primárně sleduje potřebu předávání dat pro potřeby státu, tj. konečného uživatele, ale pouze specifických informací nutných pro agendy státu, které nemají žádný význam pro přípravu a realizaci stavby. Skutečný přínos ve fázi provozu a správy budov je možné hodnotit až s delším časovým odstupem, s ohledem na to, že navrhovaná živostnost je řádově 50-100 let. Z toho vyplývá, že uvedená úspora není ověřitelná.
Dále nemůžeme souhlasit s tvrzením, že úspory při využití metody BIM plynout z vyšší kvality technického řešení a projektové dokumentace. Praxi ukazuje, že kvalita projektové dokumentace je úměrná kvalitě zadání a jejího zpracovatele, nikoliv způsobu a formy jakou je zpracovávána. Změny dokumentace, které generují zvýšené náklady na projekt, často souvisí se změnou zadání stavby v průběhu její přípravy a realizace. 
Doporučujeme upřesnit přínosy metody BIM v jednotlivých fázích a navázat na je náplň návrhu věcného záměru.
Tato připomínka je zásadní.
	Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO/VYSVĚTLENO
Není jasné, k jakému textu věcného záměru se toto přesně vztahuje. Obecně lze konstatovat, že závěry uvedené ve věcném záměru vyplývají z analýz, které byly vypracovány pro účely RIA. Z těchto analýz a zahraničních publikací, byla tato data přebrána. Pokud jsou k dispozici jiná data, mohou být do textu doplněna. Pravdou je, že z hlediska úspor se jedná o delší časový horizont, nicméně i z hlediska krátkodobějšího fungování předmětné stavby lze dovodit dlouhodobější úspory. Nicméně upravíme textaci směrem k tomu, co je nesporné, totiž že kvalita projektované dokumentace je úměrná i kvalitě zadání a také způsobu a formy, jakou je zadávána. 
Do textu věcného záměru je doplněna věta:
„V této souvislosti lze nicméně konstatovat, že kvalita projektované dokumentace je úměrná i kvalitě zadání a také způsobu a formy, jakou je zadávána.“

Vyjádření ČKAIT:
Vysvětlení je zmatečné – připomínka trvá. Vysvětlení neakceptujeme.
· Z obhajoby původního text vyplývá, že analýzy RIA nebyly zpracovány objektivně. 
· Uváděné námitky oproti účelově nadvýšeným úsporám jsou všeobecně známé a publikované, stejně jako neprůkazné výsledky úspor během užívání stavby.
· Úprava textace není zpracována.
· Primární je kvalita zadání stavby a kvalita zpracování, jak návrhu, tak realizace. 
· Formální podoba dokumentace může zlepšit pochopitelnost a čitelnost, ale ne podstatu návrhu. 
· Není vypořádána primární potřeba státu v protikladu se zvýšenými nároky na dodavatele všech částí stavebního projektu.
· Primární potřeba státu navíc není definována – lze očekávat, že se bude měnit, a to ke stále většímu objemu dodavatelům nepotřebných informací. 
Upřesnění přínosů BIM v jednotlivých fázích nebylo zpracováno, a navázáno na návrh.

Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO 
Metoda BIM má přinést úspory zejména z dlouhodobého hlediska. Z hlediska přípravy RIA i VZZ BIM přiznávají, že z hlediska projektové dokumentace se při použití metody BIM předpokládá zvýšení nákladů o přibližně 15%. Do VZZ BIM do části F je doplněna věta "Základním předpokladem úspor je komplexní funkce modelu a stavby v průběhu užívání".


	
	7. 6. Autorská práva
Předložený návrh dle našeho názoru zcela opomíjí problematiku duševního vlastnictví, a to jak ve vazbě na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/790 ze dne 17. dubna 2019 o autorském právu a právech s ním souvisejících, tak českého práva. Návrh, jak bude s informacemi v informačním modelu zacházeno, jak se to dotkne autorských práv, není vyjasněna, a současně je neřešena problematika odpovědnosti za uvedená data a nakládání s nimi. Věcný záměr tyto otázky opomíjí, je vhodné je doplnit. 
Tato připomínka je zásadní.
	Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO A DOPLNĚNO
Text věcného záměru je doplněn o bližší vysvětlení z pohledu autorského práva. Text v části duševního vlastnictví (C.II.9.) bude znít následovně:
„Je třeba od sebe odlišovat jednotlivé prvky informačního modelu stavby od právní povahy samotného informačního modelu jako celku. Informační model stavby může mít různou právní povahu podle okolností daného případu, kdy bude záležet na mnoha proměnných. 
Může se jednat jak o databázi chráněnou právem duševního vlastnictví, tak o (prostou) databázi, která nespadá pod takovou ochranu. U databází rozlišujeme tyto druhy:
1) Databázi jako pravé autorské dílo souborné - § 2 odst. 1 a 5 autorského zákona (AutZ);
2) Databázi jako autorské (quasisouborné) dílo - § 2 odst. 2 AutZ; 
3) Zvláštní právo pořizovatele (sui generis) databáze - § 88-94 AutZ;
4) Prostou (netvůrčí, neautorskou) databázi.
Posledně zmíněná prostá databáze nepodléhá ochraně právem duševního vlastnictví a ani není explicitně upravena občanským zákoníkem (OZ). S ohledem na široké pojetí věci v občanském zákoníku (§ 489) se prostá databáze považuje za věc v právním smyslu. Prosté databáze však nemohou být předmětem vlastnického práva v subjektivním smyslu (§ 1012 OZ), ale mohou být předmětem pro práva závazková (např. u smlouvy o dílo s nehmotným výsledkem a na to navazující ujednání týkající se odpovědnosti, nebo inominátní smlouvy). Smluvní strany se proto musí zaměřit na perfektní smluvní ujednání. 
Některé shora uvedené databáze budou v praxi častější, jiné se budou vyskytovat jen zřídka. Není rovněž vyloučeno, že bude v praxi docházet k souběhu shora uvedených databází.
Podle obecné definice databáze jde o soubor nezávislých děl, údajů nebo jiných prvků, systematicky nebo metodicky uspořádaných a individuálně přístupných elektronickými nebo jinými prostředky, bez ohledu na formu jejich vyjádření (§ 88 autorského zákona, v souladu s čl. 1 směrnice 96/9/ES ze dne 11. 3. 1996 o právní ochraně databází i s čl. 5 WCT). 
Databáze je na prvcích (které mohou či nemusí požívat samostatné právní ochrany) nezávislá. To znamená, že prvky lze oddělit, aniž by tím byl dotčen jejich informační, literární, umělecký nebo jiný obsah, a zahrnující jakoukoli metodu nebo systém umožňující vyhledat každý z prvků, který je tvoří. Jednotlivé prvky jsou systematicky nebo metodicky uspořádány právě proto, aby mohly být individuálně přístupné.
Některé části informačního modelu stavby je možné považovat za autorská díla (architektonické či urbanistické dílo), budou-li splňovat tzv. pojmové znaky vyžadované autorským zákonem. K takovému autorskému (nehmotnému) dílu pak je třeba, aby si strany ošetřily majetková práva autorská (§ 12 AutZ) licenční smlouvou, příp. by byla aplikována quasilicence dle § 61 odst. 1 AutZ. Nepůjde-li o autorské dílo, pak se na něj bude vztahovat obecná úprava občanského zákoníku. 
Ze shora uvedeného vyplývá, že se tvůrci informačního modelu stavby mohou dostat do rozličných situací (vytvoření zcela nového autorského díla jeho autorem v informačním modelu stavby vs. navázání na již existující autorské dílo; přístup různých osob do zaznamenávání údajů v informačním modelu stavby; rozdílné přístupy u tvorby autorského díla v případě metody Design-Bid-Build a Design-Build). Konečná právní povaha informačního modelu stavby tedy může být různá, a proto není možné se na tento problém dívat jednotným (zjednodušujícím) pohledem. 
Ačkoliv je právní povaha informačního modelu stavby různá, z pohledu věcného záměru zákona o BIM se zdá být obecná úprava autorského zákona příp. občanského zákoníku, pod jejichž ustanovení může být konkrétní informační model stavby podřazován, jako dostačující. Dle konkrétní situace se vždy vyhodnotí právní povaha, kterou upravuje autorský zákon, příp. občanský zákoník. Z pohledu práva se nejproblematičtější jeví povaha tzv. prosté databáze (viz shora).
Povinné osoby jsou v každém případě zákonem zavázány zajistit si při vytváření informačního modelu stavby nezbytná oprávnění k výkonu práv duševního vlastnictví, tj. zejména autorských práv a práv k databázi chráněné zvláštním právem pořizovatele databáze.
Tato oprávnění budou muset být zajištěna v takovém rozsahu, aby povinné osobě (případně jejímu nástupci) umožňovala nezávisle na konkrétní třetí osobě řádnou realizaci informačního modelu stavby, provedení stavby, změnu, úpravu, sdělování a rozšiřování a dokončení nehmotných děl, údržbu, rekonstrukci a provoz staveb a jakýchkoli jejich částí, propagaci stavby nebo nehmotného díla, zapojení zhotovitelů a dalších dodavatelů na různých stupních dodavatelského řetězce (ať již při samotném vytváření informačního modelu stavby, tak i při realizaci a provozu stavby). Realizace výše uvedených oprávnění musí být zajištěna bez časových, věcných, množstevních a teritoriálních omezení, ale vždy v takovém rozsahu, aby byl naplněn smysl a účel informačního modelu stavby. U rozmnožení autorského díla stavbou bude množstevní a teritoriální omezení přípustné u realizace konkrétní stavby.
U databází, pokud nebude právo pořizovatele databáze spočívat na povinné osobě (nebo nebude po vytvoření databáze na povinnou osobu převedeno), budou povinné osoby zavázány si zajistit právo takovou databázi obsaženou v informačním modelu stavby buď sami nebo prostřednictvím jakýchkoli třetích osob vytěžovat a zužitkovávat, doplňovat a upravovat.
Pro splnění této povinnosti mohou povinné osoby využít již existující doporučení.
Vytěžování pro účely vědecké a pedagogické bude podléhat obecnému zákonnému režimu.“.

Vyjádření ČKAIT:
Vypořádání vyžaduje diskusi – připomínka trvá. 
V převážné míře jsou digitální modely databází – autorským dílem vzniklým na objednávku.
Žádáme o předložení celého textu věcného záměru se zapracovanými připomínkami.

Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO 
Pro účely tvorby paragrafového znění nebude potřeba vytvářet speciální pravidla pro oblast práva duševního vlastnictví, ale pro účely této regulace se bude vycházet z obecné právní úpravy. 

	
	7. Riziko konkurenčního prostředí
Jako zásadní vnímáme riziko možného omezení konkurenčního prostředí, a to především ve vazbě na článek 22 odst. 4 a 5 směrnice 2014/24/EU. Tuto obavu můžeme opřít o několik zadávacích podmínek veřejných soutěží, které se již objevily a vykazují diskriminační podmínky, což by návrh věcného záměru mohl jen podpořit. Nemůžeme se tedy ztotožnit se závěrem kapitoly H. Zhodnocení korupčních rizik.
Tato připomínka je zásadní.
	Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO
Ve věcném záměru bude zdůrazněno, že cílem je zachovat z hlediska softwarových poskytovatelů vysoké konkurenční prostředí (v části B.1. a C. II. 6. je doplněno „Cílem je zachovat z hlediska softwarových poskytovatelů vysoké konkurenční prostředí. Databáze sice bude v jednotném formátu, ale obsluha dat musí být možná různými SW aplikacemi tak, aby bylo zamezeno proprietárnímu uzavření systémů.“). Návrh má v čl. 22 odst. 4 obecné zadávací směrnice č. 2014/24/EU oporu. Směrnice stanoví, že členské státy zajistí, aby veškerá komunikace a výměna informací při zadávání veřejných zakázek podle této směrnice probíhaly prostřednictvím elektronických komunikačních prostředků v souladu s požadavky tohoto článku. Nástroje a zařízení, které se použijí pro komunikaci elektronickou cestou, stejně jako jejich technické parametry, vylučují jakoukoli diskriminaci, jsou obecně dostupné a interoperabilní s produkty informačních a komunikačních technologií, které se běžně používají, a neomezují hospodářské subjekty v přístupu k zadávacímu řízení. Dle čl. 22 odst. 4 v případě veřejných zakázek na stavební práce a soutěží o návrh mohou členské státy vyžadovat použití zvláštních elektronických nástrojů, jako jsou elektronické grafické programy pro stavební informace a obdobné nástroje. 
Nejedná se o požadavek, který by byl diskriminační a v rozporu se zásadami zadávání veřejných zakázek, vyžadování využití zvláštních elektronických programů pro stavební informace je směrnicí explicitně umožněno. V tomto smyslu tedy nemůže docházet ani k systémovému korupčnímu riziku, které by s tímto zákonem mohlo být spojováno.  

Vyjádření ČKAIT:
Vysvětlení je zmatečné – připomínka trvá. Vysvětlení neakceptujeme.
Smyslem připomínky není konkurenční prostředí SW poskytovatelů, ale především podmínek firem a AO podílejících se dnes na stavebních projektech – viz problematické vypsané soutěže – požadavky na BIM.

Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO 
Nejedná se pouze o SW, ale i o podmínky zadavatelů. Nutno řešit praktickými postupy v rámci aplikační praxe. 

	
	8. Dohled na plněním zákonných povinností
Z textu záměru (viz Předmět úpravy a účel zákona) není jasné, jak bude naplněn ze strany pověřeného ministerstva (MPO) dohled nad plněním zákonných požadavků. Zejména jakými nástroji nad správností, úplností a aktuálností informačního modelu stavby bude MPO tento dohled zajišťovat, a příp. jak bude tento dohled koordinován se státním stavebním dohledem, který je v gesci MMR. Dále předpokládáme, že kontrolovanou, ze zákona povinnou osobou, je „primárně Česká republika“ (viz str. 28, kap. 3), takže navrhované sankce bude ministerstvo udělovat organizacím státu a otázkou tedy je jaký přínos budou předpokládané sankce (v navrhované výši až 400 tis Kč) mít. Dále nám není jasné, jak bude rozlišována situace, kdy povinná osoba vůbec nepořídí informační model stavby, ačkoliv měla zákonnou povinnost, a situací, kdy by v informačním modelu stavby nebyly pouze aktuální informace, které z informací by byly považovány za relevantní. Otázkou je také, která osoba by případné změny v modelu BIM mohla vykonávat (pouze AO?).
Tato připomínka je zásadní.

	Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO
MPO bude oprávněno kontrolovat, zda jsou dodržovány povinnosti podle zákona. Tj. zejména zda vůbec bude informační model zpracován, ať už na počátku realizace, či při následné změně stavby. Způsobů, jakým se může MPO dozvědět o nesrovnalosti a na jakém základě by mělo začít jednat, je vícero. MPO nicméně může jednat i na základě vlastní iniciativy, když si ze seznamu nadlimitních veřejných zakázek vybere, které z nich zkontroluje z hlediska naplňování podmínek podle tohoto zákona. 
Státní stavební dohled řeší v rámci svých procesů jiné aspekty, nicméně pokud by se státní stavební dohled dozvěděl o tom, že konkrétní subjekt neplní podmínky podle tohoto zákona, lze o takové skutečnosti informovat MPO jako koordinátora pro oblast BIM. Prakticky to bude znamenat, že část Informačního modelu stavby v rozsahu Informačního profilu pro povolení záměru a informačního profilu pro kolaudaci stavby se ukládá v datovém úložišti (evidence elektronických dokumentací). Ve formátu, struktuře a rozsahu, jaký určí nově připravovaná vyhláška MMR.
Co do navrhovaných sankcí věcný záměr zákona vychází z toho, že povinnost má být doplněna sankčním ustanovením, jako je to obvyklé i v jiných případech v rámci právního řádu. Z hlediska výše ukládaných sankcí bude v rámci paragrafového znění zákona zvolena formulace „…lze uložit sankci až do výše…“, tzn. výše ukládané sankce bude záviset na vyhodnocení konkrétní situace. Konkrétní detail bude řešen v paragrafovém znění. 
Vyjádření ČKAIT:
Vysvětlení je zmatečné – připomínka trvá. Vysvětlení neakceptujeme.
Nebylo projednáno:
· jaké budou postupy kontroly ve vztahu k požadavkům, 
· jak ověřit správnost, úplnost a aktuálnost informačního modelu
· kdo a jak bude posuzovat relevanci informací modelu v čase, 
· jak bude probíhat koordinace s SSD
· Není nastíněn postup a odpovědnost při nepořízení modelu povinnou osobou, v porovnání s vadami informací.
· Není známá dostupnost nezbytné infrastruktury státu pro digitální technologie (spolehlivosti, kapacity, přístupy), ani kvalifikace a pravomoci kontrolního orgánu, ani procesní postupy (typ řízení, kdo bude posuzovat a rozhodovat spory atd.) 
· Není jasná dlouhodobá udržitelnost úložiště, ani odpovědnost za ni
· vazba na nedostačující termíny pro nutné ověření postupů na pilotních projektech a zapracování zjištění do dokumentů a opětné ověření účinnosti a vhodnosti
· Vzniká další požadavek na AO a jejich výkony – odpovědnost AO

Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO 
Sankce budou stanovovány konkrétně vzhledem k jednotlivým povinnostem (například nesplnění požadavků na informační kontejner, které budou později specifikovány v návrhu vyhlášky).

	
	Vybrané připomínky ke konkrétním ustanovením
9. Kap. 13 Ostatní ustanovení.
„Dále pak zákon stanoví, že povinnost pořídit informační profil skutečného provedení stavby a informační profil pro správu, údržbu a užívání stavy vzniká pouze pro stavby, na které se vztahuje podle tohoto zákona povinnost pořídit informační profil (tj. nadlimitní veřejné zakázky bez ohledu na to, zda existovala pro tuto stavbu povinnost pořídit informační profil pro povolení záměru), nejdříve však 5 let po plánované účinnosti, tedy od 1. 7. 2028.“
podle našeho názoru chybí zmínka o zpracování informačního profilu pro provedení stavby. Není tedy zřejmé, zda pořizování uvedených profilů bude s využitím informačního profilu pro provedení stavby nebo z něho. V této souvislosti připomínáme, že pokud nebude před realizací pořízen profil pro provedení stavby využívaný i pro etapu výstavby, je potřeba, aby investor počítal s významnými finančními a časovými nároky na jejich vypracování, s tím, že tyto profily (modely) nebude možné vytvořit v termínu dokončení a předání stavby. Přenesení této povinnosti na zhotovitele stavby se tento problém nevyřeší.
Tato připomínka je zásadní.
	Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO
Text věcného záměru bude upraven, aby byl náběh BIM racionální. Konkrétně text zní: 
„Konkrétně pak zákon o BIM v přechodných ustanoveních stanoví, že povinnost pořídit informační kontejner pro povolení záměru vzniká pouze pro stavby, pro které bylo zahájeno zadávací řízení na vypracování projektové dokumentace pro povolení záměru po účinnosti tohoto navrhovaného zákona. 
I v případě, kdy veřejná zakázka bude vyhlášena po účinnosti zákona, bude za určité situace možné, aby se v prvotních fázích realizace ještě nepostupovalo metodou BIM. Bude se jednat o situace, kdy projektová dokumentace k předmětné realizaci byla připravovaná ještě před účinností zákona, tj. ještě je vypracovaná tzv. v „2D“ a neodpovídá tudíž požadavkům na BIM. V takovém případě se může do 5 let od účinnosti zákona vyhlásit veřejná zakázka bez povinnosti realizovat ji v BIM. Nicméně povinnost pořídit informační kontejner skutečného provedení stavby a informační profil pro správu, údržbu a užívání stavby u takových staveb, na které by jinak dopadly povinnosti podle zákona, již vzniká a to nejpozději ke dni uvedení do provozu.  Požadavky na informační kontejner skutečného provedení stavby a na správu a údržbu a užívání stavby budou pro tyto účely definovány speciálně, aby se v daném případě jednalo o množinu dat, která bude dále efektivně využitelná.“

Vyjádření ČKAIT:
Připomínka trvá. 
Nutné vymezit přesně na příkladech s jasnou povinností a definovanou odpovědností zadavatele, kterou nelze přenášet v řetězci účastníků projektu na projektanta nebo zhotovitele
Žádáme o předložení celého textu věcného záměru se zapracovanými připomínkami.

Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO 
Požadavky na informační kontejner skutečného provedení stavby (zejména pokud bude projektová dokumentace nejprve vytvářena v 2D) budou řešeny v rámci nově zřízené pracovní skupiny při agentuře ČAS.
 

	
	10. strana 10
v textu na straně 10 se uvádí k možným přínosům metody BIM že „Předpokladem je, že dokumenty staveb vytvořené s využitím metody BIM budou propojeny s tzv. digitálním stavebním řízením, které umožňují předpisy v oblasti stavebního práva, jak detailněji popisuje RIA.“. K tomuto je potřeba dodat, že BIM není metoda vytváření dokumentů, ale forma sdílení informací a práce s nimi, a že přínosy této metody nejsou podmíněny tzv. digitálním stavebním řízením. Tuto podmínku nelze v žádném případě akceptovat. 
Tato připomínka je zásadní.
	Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO
Text věcného záměru reformulován na:
„Metoda BIM, jako forma sdílení informací a práce s nimi, usnadní i navazující procesy v rámci tzv. digitálního stavebního řízení, které umožňují předpisy v oblasti stavebního práva.“

Vyjádření ČKAIT:
Připomínka trvá. 
Podmíněno koordinací mezi předkladatelem zákona a správcem stavebního řízení. Žádáme o předložení celého textu věcného záměru se zapracovanými připomínkami.

Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO 
Bude specifikováno při přípravě paragrafového textu i ve spolupráci s MMR. 


	
	11. B.I
„Zavedení informačního modelování staveb je součástí procesu digitalizace stavebnictví. Širší využití technologií a větší míra digitalizace a automatizace pomáhá hospodářskému růstu a modernizaci tohoto odvětví“
Dle našich zkušeností se domníváme, že BIM vyžaduje zadat nejvíce informací v období přípravy stavebního projektu, kdy Zadavatel má o projektu minimum informací. Nepřesné zadání ve výchozí fázi má významné negativní důsledky na další procesy. V určité fázi se řízení projektu v prostředí BIM stává pro realizaci nejen časovou, ale také finanční zátěží, ke kvalitě ani rychlosti provádění nepřispívá.
Využití BIM představuje vysoké nároky na IT infrastrukturu státu, která není k dispozici, na HW a SW, na zajištění provozních prostředků, a především kvalifikovaných pracovníků, které stát nebude ještě dlouhou dobu schopen pořídit a udržet.
Tato připomínka je zásadní.
	Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO
Předkladatel si uvědomuje nutnou prvotní investici zejména do proškolení osob a nezbytného SW a HW, nicméně z tohoto důvodu materiál popisuje, že již nyní je BIM zakomponováno na různých úrovních do výuky tak, aby povědomí o této metodě bylo co nejvíce rozšířeno a odpovědní pracovníci věděli, jak s ním pracovat. Návrh také předpokládá pouze postupný náběh, tzn. nepůjde o plošné využívání pouze této metody od data účinnosti tohoto zákona, ale bude se jednat pouze o některé projekty vybraných subjektů. 

Vyjádření ČKAIT:
Připomínka trvá. 
· Úroveň a kapacita školství / školení není na takové úrovni, aby urychleně připravila potřebný počet nutných odborníků a pro doškolení současných AO
· Primárním problémem je nedostatek kvalitních lektorů, které by bylo nutné rekrutovat z prostředí stavebních projektů, nikoliv ze vzdělávacích organizací.
Nebyla zpracována ani základní úvaha o počtech zákonem dotčených osob a kapacitou školení / počtem lektorů.

Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO 
Proces připravování odborníků je v procesu, zavádí se nové studijní programy na školách. 


	
	12. B.II
„Účelem zákona pak je vytvoření informační základny pro efektivní správu a řízení informací spojených se stavbou během celého jejího životního cyklu.“
Zákonné ukotvení povinnosti BIM nemůže vytvořit informační základ pro efektivní správu majetku státu a obcí.
Tato připomínka je zásadní.
	Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO
Předmětná textace má za cíl vysvětlit, že pomocí BIM budou mít povinné osoby více informací o stavbách, které mohou během celého jejich životního cyklu využít. Textace bude doplněna:
„Účelem zákona je vytvoření ucelené a spolehlivé informační základny pro efektivní správu a řízení informací spojených se stavbou během celého jejího životního cyklu.“

Vyjádření ČKAIT:
Připomínka trvá. Neakceptujeme způsob úpravy textu.
V kontextu výše uvedené nás věcný návrh a související dokumenty nevedou k názoru, že zákon zajistí vznik informační základny (která není nijak definována) pro efektivní správu informací spojených se stavbu. Větu navrhuje vypustit.

Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO 
Jedná se o úvodní obecnou větu, která bude dalšími ustanoveními specifikována.


	
	13. I Bezpečnost
Nesouhlasíme s tím, že uvedená úprava nemá dopad do bezpečnosti a ochrany státu. Uvedený návrh nepracuje s problematikou bezpečností dat a jejich dostupností a nezmiňuje například plnění sady norem ČSN ISO 27000 a neuvádí problematiky, jak bude ochrana státu a případné uvedení výjimek pro stavby kritické infrastruktury, staveb ochrany státu apod.
Tato připomínka je zásadní.
	Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO
Text věcného záměru zákona bude v této části doplněn o následující:
„Správa dat o stavbách bude probíhat také v souladu s právními předpisy týkající se kybernetické bezpečnosti. Bude zároveň stanoveno, aby u staveb, které by spadaly do působnosti jiného stavebního úřadu podle nového stavebního zákona, nebylo společné datové prostředí v BIM sdíleno se všemi členy projektového týmu, ale aby bylo zajištěno takové řešení, aby bylo ukládání těchto dat řešeno v souladu s bezpečnostními pravidly a postupy, příp. aby k příslušné části informací měly přístup pouze osoby s odpovídající bezpečnostní způsobilostí.“


Vyjádření ČKAIT:
Připomínka trvá. Doplněný text je nedostatečný
Tento návrh úpravy, resp. text celý musí akceptovat především MV, MNO a ostatní bezpečnostní složky státu. 
V textu přetrvává absence bezpečnostních požadavků a pravidel.

Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO. 
V části I. VZZ BIM bude doplněn text "Stavby důležité pro obranu státu ve smyslu § 43 zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění pozdějších předpisů, či stavby, ohledně kterých jsou informace s nimi spojené, byť i jen z části utajované podle zákona č. 412/2005 Sb., o ochraně utajovaných informací a bezpečnostní způsobilosti, ve znění pozdějších předpisů, budou z povinnosti modelovat v BIM vyňaty."

	
	14. Doporučení ČKAIT
Preference dobrovolnosti
Používání metody BIM by mělo být i nadále založeno na dobrovolnosti a výhodnosti pro jednotlivé účastníky stavebního projektu. Připomínáme, aby zpracovatel věcného záměru se opakovaně seznámil s doporučeními, které zástupci komory k danému tématu od prosince 2019 sdělují, byly diskutovány na kulatých stolech a tyto závěry posouzeny dle aktuální praxe v ČR a okolních státech promítli do novelizovaného návrhu věcného záměru, a to nejlépe koordinovaně s ostatními dotčenými rezorty, především MMR. Uvedené závěry zapracovat do strategie implementace do nového právního rámce, a to ve fázích postupného zavádění, jak jsme společně s dalšími organizacemi v červenci 2020 představovaly. To vše vždy řádně ověřit na pilotních projektech v ČR a veřejně diskutovat.
Záměr a jeho šíři povinnosti vytvářet informační model stavby a vystavěného prostředí řešit jen u staveb v kompetenci státu a přímo jím řízených organizacích, nikoliv na úrovni investic realizovaných prostřednictvím vyšších samosprávných celků (krajů a statutárních měst).

Poznámka: 
Vypořádání připomínek bylo projednáno při osobním jednání s připomínkovým místem, které proběhlo 11. 11. 2022, a to bez rozporu. 

	Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO
Věcný záměr zákon vychází z Koncepce zavádění metody BIM v České republice i z programového prohlášení vlády, kde je povinnost zakotvena a kterými je předkladatel vázán.
Aktualizované znění opatření č. 23 Koncepce BIM ukládá povinnost použití metody BIM pro nadlimitní veřejné zakázky na stavební práce (ve smyslu zákona o zadávání veřejných zakázek), financované z veřejných rozpočtů, včetně zhotovení jejich přípravné a projektové dokumentace, se zohledněním závěrů z vyhodnocení pilotních projektů a s přihlédnutím ke specifikům jednotlivých druhů staveb.
Programové prohlášení vlády v části Konektivita a rozvoj sítí obsahuje bod „Předložíme návrh zákona o informačním modelování staveb a vystavěného prostředí (BIM), který umožní využívání a sdílení dat pro přípravu staveb, jejich povolování a užívání v průběhu doby jejich životnosti (digitální dvojčata).“
Tento úkol se pak promítá i do legislativního plánu vlády, kdy je ministru průmyslu a obchodu uloženo předložit věcný záměr zákona o vytváření, sdílení, užití a správě informací o stavbě během jejich celého životního cyklu (věcný záměr zákon o informačním modelování staveb). 
Věcný rozsah působnosti návrhu pak vychází ze svědomité analýzy komplexních dat, která se k BIM váží, k vyhodnocení realizace pilotních projektů. Povinnou osobou je tedy primárně stát a větší územně samosprávné celky (kraje a statutární města), na které má zákon dopadnout. Při zohlednění benefitů, které zákon z hlediska delší perspektivy přináší, se zdá navrhovaný kompromis jako optimální.


Vyjádření ČKAIT:
Připomínka trvá.
Vzhledem k dosavadním posunům v termínech Koncepce, které její implementaci dále oddalují, v přetrvávajících nejasnostech v projednávání a nevyjasnění cílů a priorit trváme na dobrovolnosti zavádění metody BIM do stavebnictví.
Paradoxně nejrozšířenější aplikace BIM s nejlepšími výsledky mají státy bez regulace této problematiky. Dobrovolnost užívání na základě vlastního poznání přínosů pro některé – BIM schopné subjekty je nejlepší motivací.

Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO 
Účinnost VZZ BIM bude posunuta k 1. 7. 2024, nicméně příprava zákona figuruje v Programovém prohlášení vlády i v Plánu legislativních prací vlády. 

	Ministerstvo kultury
	1. Obecně
V materiálu chybí informace o tom, zda a s jakým výsledkem byl materiál projednán 
s Ministerstvem pro místní rozvoj v otázce zavedení povinnosti použití metody BIM 
v případě veřejných zakázek na stavební práce zadávaných v nadlimitním režimu. 
Vzhledem k tomu, že návrh věcného záměru zákona bude upravovat oblast, která má přesah do působnosti zákona o zadávání veřejných zakázek (zákon č. 134/2016 Sb.), mohla by se nově zamýšlená povinnost dostat do rozporu s fakultativním požadavkem upraveným 
v současnosti v § 103 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., kde je uvedeno: „V případě veřejných zakázek na stavební práce, projektové činnosti nebo v soutěžích o návrh může zadavatel 
v zadávací dokumentaci uvést závazný požadavek na použití zvláštních elektronických formátů včetně nástrojů informačního modelování staveb a uvést požadavky na obsah, strukturu nebo formát dat. Pokud tyto formáty nejsou běžně dostupné, zajistí k nim zadavatel dodavatelům přístup.“
Ministerstvo kultury ze shora uvedených důvodů nepovažuje za vhodné, aby jeden právní předpis upravoval podmíněnou „možnost“ postupu zadavatele, zatímco jiný právní předpis naopak stanovil ve stejné oblasti úpravy obligatorní povinnost. Z toho důvodu má Ministerstvo kultury za to, že buď by měl být tento rozpor odstraněn, nebo by mělo dojít 
k začlenění zamýšlených povinností uvedených v návrhu věcného záměru zákona do zákona č. 134/2016 Sb.
Tato připomínka je zásadní.

 
	Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO
Text věcného záměru je v této části doplněn 
následujícím způsobem:
„Dále se jedná o novelizaci zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, a to zejména co do vymezení podmínek sestavení a podání nabídek.“

Vyjádření MK:
NEAKCEPTOVÁNO – ROZPOR 
Nedomníváme se, že bude možné novelizovat znění ust. § 103 odst. 3 ZZVZ, neboť se jedná o znění převzaté ze zadávací SMĚRNICE EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY 2014/24/EU (zejm. čl. 22 odst. 4 Směrnice). Máme tak za to, že není reálné předpokládat, že bude možné se od znění Směrnice odchýlit. Navrhované doplnění proto není dostatečné, resp. na jeho základě připomínku neakceptujeme. Požadujeme zajištění vyjádření MMR, že bude možné v této oblasti ZZVZ novelizovat.

Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO 
Ohledně potřeby novelizace a samotné textace ZZVZ bylo jednáno s MMR. V textu části C II odst. 14 věcného záměru bude upravena textace takto: 
„Dále se jedná o novelizaci zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, a to zejména co do technického sladění obou předpisů. V návaznosti na finální znění návrhu zákona o BIM dojde případně také k novelizaci prováděcích vyhlášek k zákonu č. 134/2016 Sb.“

V případě novelizace je samozřejmé, že budeme respektovat znění evropské směrnice tak, aby i nadále ČR měla povinnost transpozice této směrnice splněnou. Jinými slovy, v případě novelizace budeme jednat s MMR a budeme se pohybovat v mezích stanovených evropskou směrnicí. 

Dále doplňujeme text věcného záměru části E o poslední odstavec následujícího znění: "Pokud nejsou veřejným zadavatelem požadované nástroje běžně dostupné, musí dle čl. 22. odst. 5 této směrnice veřejní zadavatelé poskytnout uchazečům alternativní přístupové prostředky. Tento požadavek se považuje za splněný, jestliže veřejní zadavatelé nabízí k těmto nástrojům a zařízením bezplatný, neomezený a plný přímý přístup elektronickými prostředky, zajistí uchazečům, kteří k daným nástrojům a zařízením nemají přístup nebo nemají možnost tento přístup v příslušných lhůtách získat, nelze-li absenci přístupu přičítat dotčenému uchazeči, možnost přístupu k zadávacímu řízení pomocí dočasných prostředků (tokenů) bezplatně zpřístupněných on-line nebo podporují alternativní cestu elektronického předložení nabídek. Předkladatel považuje za zásadní čl. 22 odst. 4 směrnice, který stanoví zadavatelům povinnost poskytnout uchazečům alternativní prostředky pouze do doby, než se zvláštní elektronické nástroje stanou běžně dostupnými. Metoda BIM je ve stavebnictví využívána dlouhodobě. Dle průzkumů (viz RIA) je BIM využíván v současnosti již téměř polovinou projektových společností, a to alespoň pro některé projekty. V průzkumu „Environmentální trendy v rezidenční výstavbě v České republice“ společnosti Wavin Czechia z roku 2021 přes 30% respondentů uvedlo, že BIM využívá pro více než polovinu projektů. Zároveň je na trhu běžně dostupná řada různých programů pro práci v BIM. Jedná se tedy o běžně dostupný nástroj a požadavek na jeho využití při veřejném zadávání je legitimní."

	
	2. K bodu B (Zhodnocení stávající právní úpravy) – k části II. (Mezinárodní zkušenosti) – kapitola „Závěr“ (str. 18)
V této kapitole je konstatováno následující: „Z analýzy mezinárodních zkušeností 
a zahraničních právních úprav států v Evropě i mimo ni je zřejmé, že legislativní zakotvení povinnosti využívání metody BIM se stává v různé podobě a v různém rozsahu stále rozšířenějším řešením.“ Ministerstvo kultury však upozorňuje, že v souvislosti s předchozími 25 kapitolami v této části, které se týkají právních úprav v jednotlivých státech, lze statisticky dospět k tomu, že podle předkladatele věcného záměru 
· plnohodnotná úprava BIM ve formě zákona existuje ve 4 státech, z nichž 2 jsou z hlediska známosti jejich právního prostředí pro ČR těžko srovnatelné (Singapur 
a Brazílie),
· částečná úprava BIM ve formě zákona existuje ve 2 státech, včetně Dubaje, a 
· zákonnou úpravu nemá 19 států, které jsou uvedené ve zmíněném přehledu.
Na základě této analýzy mezinárodních zkušeností a zahraničních právních úprav států evropských i mimoevropských tak Ministerstvo kultury vyjadřuje pochybnost, zda řešení 
ve formě závazného právního předpisu, resp. zákona je z hlediska aktuálních cílů adekvátním řešením, a zda nepostačuje, aby metoda BIM byla využívána pouze ve formě závazných metodik ve smyslu § 103 odst. 3 zákona č. 134/2016 Sb., tj. aby použití metody BIM bylo pouze součástí požadavků na veřejné zakázky.
	Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO
Z mezinárodní komparace vyplývá, že v řadě dalších srovnávaných států probíhají diskuse a příprava legislativních prací směřujících k zakotvení zákonného požadavku využívání BIM. Cílem srovnání je inspirace k možným řešením a analýza využívání BIM ve státech, kde je jeho používání povinné i v těch, kde tato povinnost stanovena není. Ze srovnání je zřejmé, že trendem ve světě je stále častější využívání BIM i snahy o jeho zákonné zakotvení zejména ve veřejných projektech.
Věcný záměr zákona vychází z: 
· Koncepce zavádění metody BIM v České republice (dle UV vlády ČR č. 682 ze dne 25. 9. 2017).
· Programového prohlášení vlády z ledna roku 2022, kde je povinnost zakotvena a kterými je předkladatel vázán.
· Aktualizovaného znění opatření č. 23 Koncepce BIM (viz UV vlády ČR č. 41 ze dne 18. 1. 2021).
Aktualizované znění opatření č. 23 Koncepce BIM ukládá povinnost použití metody BIM pro nadlimitní veřejné zakázky na stavební práce (ve smyslu zákona o zadávání veřejných zakázek), financované z veřejných rozpočtů, včetně zhotovení jejich přípravné a projektové dokumentace, se zohledněním závěrů z vyhodnocení pilotních projektů a s přihlédnutím ke specifikům jednotlivých druhů staveb.
Programové prohlášení vlády v části Konektivita a rozvoj sítí obsahuje bod „Předložíme návrh zákona o informačním modelování staveb a vystavěného prostředí (BIM), který umožní využívání a sdílení dat pro přípravu staveb, jejich povolování a užívání v průběhu doby jejich životnosti (digitální dvojčata).“
Tento úkol se pak promítá i do legislativního plánu vlády, kdy je ministru průmyslu a obchodu uloženo předložit věcný záměr zákona o vytváření, sdílení, užití a správě informací o stavbě během jejich celého životního cyklu (věcný záměr zákon o informačním modelování staveb). 
Věcný rozsah působnosti návrhu pak vychází ze svědomité analýzy komplexních dat, která se k BIM váží, k vyhodnocení realizace pilotních projektů. Povinnou osobou je tedy primárně stát a  vyšší územně samosprávné celky, na které má zákon dopadnout. Při zohlednění benefitů, které zákon z hlediska delší perspektivy přináší, se zdá navrhovaný kompromis jako optimální.
Dále viz pokračování vysvětlení u připomínky č. 3.


	
	3. K bodu C (Návrh věcného řešení) – k části II (Způsob promítnutí navrhovaného věcného řešení do právního řádu) – kapitola 3 (Personální působnost zákona) – str. 28
Ministerstvo kultury upozorňuje, že v případě personální působnosti zákona 
na subjekty, kterými jsou Česká republika a právnické osoby zřízené Českou republikou, jde fakticky pouze o úpravu vnitřních povinností státu, která nemusí mít podobu zákona, s čímž souvisí i vyhodnocení jednotlivých variant řešení, kde se hovoří o závazku „zejména pro Českou republiku“ (str. 25).
Ministerstvo kultury z těchto důvodů považuje jeden ze základních důvodů pro zpracování zákona za sporný a navrhuje, aby v rámci první fáze zavádění metodiky BIM byla obdobně jako v řadě zahraničních příkladů volena jiná forma regulace, jejíž předmět lze primárně řešit – jak již bylo řečeno výše – bez potřeby vzniku nového zákona.

Z materiálu není dále jasné, na jakém základě se uvažuje do zamýšleného zákona včlenit povinnosti použití metody BIM v případě veřejných zakázek na stavební práce zadávaných v nadlimitním režimu. Podle závěrečné zprávy RIA by se mělo jednat 
o nadlimitní veřejné zakázky na stavební práce (str. 19 a 26), čemuž pak odpovídá 
i vyhodnocení dopadů RIA, avšak není zřejmé, proč se nepočítá s více různými variantami (např. pro podlimitní režim, pro nadlimitní režim od určitého finančního limitu atd.).
Ministerstvo kultury proto navrhuje do návrhu věcného záměru zákona stručně doplnit, proč byly opomenuty v rámci vyhodnocení dopadů RIA jiné druhy zadávacích řízení.
Tato připomínka je zásadní.
	Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO/AKCEPTOVÁNO
Věcný záměr zákona vychází z:
·  Koncepce zavádění metody BIM v České republice (dle UV vlády ČR č. 682 ze dne 25. 9. 2017.
· Programového prohlášení vlády z ledna roku 2022, kde je povinnost zakotvena a kterými je předkladatel vázán.
· Aktualizovaného znění opatření č. 23 Koncepce BIM (viz. ÚV vlády ČR č. 41 ze dne 18. 1. 2021)
Aktualizované znění opatření č. 23 Koncepce BIM
ukládá povinnost použití metody BIM pro nadlimitní veřejné zakázky na stavební práce (ve smyslu zákona o zadávání veřejných zakázek), financované z veřejných rozpočtů, včetně zhotovení jejich přípravné a projektové dokumentace, se zohledněním závěrů z vyhodnocení pilotních projektů a s přihlédnutím ke specifikům jednotlivých druhů staveb.
Programové prohlášení vlády v části Konektivita a rozvoj sítí obsahuje bod „Předložíme návrh zákona o informačním modelování staveb a vystavěného prostředí (BIM), který umožní využívání a sdílení dat pro přípravu staveb, jejich povolování a užívání v průběhu doby jejich životnosti (digitální dvojčata).“
Tento úkol se pak promítá i do legislativního plánu vlády, kdy je ministru průmyslu a obchodu uloženo předložit věcný záměr zákona o vytváření, sdílení, užití a správě informací o stavbě během jejich celého životního cyklu (věcný záměr zákon o informačním modelování staveb). 
Obecně se dá k hranici nadlimitní veřejné zakázky konstatovat, že se jedná o určitý milník, kdy z hlediska její velikosti bude zaručené, že se bude jednat o větší stavby, kde budou pozitivní efekty metody BIM dříve patrné. Současně také tato hranice zaručuje určitý postupný náběh, neboť nadlimitní veřejná zakázka představuje objem finančních prostředků, které povinné subjekty budou využívat při realizaci větší stavby. 

Vyjádření MK:
NEAKCEPTOVÁNO – ROZPOR 
Nebylo dostatečně vysvětleno a zohledněno, proč RIA předjímala postupy pro veřejné zakázky na stavební práce v nadlimitním režimu, aniž by se v rámci RIA objektivně zkoumalo, zdali se jedná o vhodnou variantu – jiný postup se totiž nezvažoval a není zřejmé, zdali se jedná o správný postup. Jeví se jako vhodné v této oblasti zprávu RIA doplnit.

Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO 
RIA vyhodnocuje dopady připravovaných právních předpisů a z tohoto důvodu pracovala s různými typy staveb, a to jak co do jejich účelu, tak co do finanční náročnosti pro jejich realizaci. Kategorizace z hlediska finančního limitu podle  ZZVZ se nabízí v tom smyslu, že se jedná o povinné subjekty, které stavební práce musí soutěžit a jsou s těmito finančními limity obeznámeny. RIA vyhodnocovala mimo jiné také dosavadní pilotní projekty, povětšinou se právě jednalo o větší stavby, jejichž finanční limit odpovídá nadlimitní veřejné zakázce. Nakonec podobnou dělicí linii používají i jiné předpisy (např. nový stavební zákon a elektronický stavební deník).


	
	4. K části C (Návrh věcného řešení) – k části II (Způsob promítnutí navrhovaného věcného řešení do právního řádu) – str. 26
Podle předkládaného materiálu by se povinnost použití metody BIM měla týkat „nadlimitních veřejných zakázek na stavební práce“, a to včetně „zhotovení jejich přípravné  a projektové dokumentace“. Není však zcela jasné, jak se budou posuzovat informace 
o takových veřejných zakázkách, případně z čeho se budou takové informace čerpat, pokud se přípravné a projektové dokumentace zpravidla vyhotovují v předstihu před zadáním veřejné zakázky na stavební práce. 
Podle Ministerstva kultury tak není zcela jednoznačné, na základě jaké skutečnosti by měl zadavatel dovodit povinnost použít metodu BIM při „přípravné a projektové dokumentaci“ (kdy se bude jednat především o veřejné zakázky na služby). 
Ministerstvo kultury navíc upozorňuje, že předpokládaný objem investičních nákladů stavby nemusí být vždy rozhodný, protože se v praxi mohou vyskytnout situace, kdy zadavatel bude předpokládat investiční náklady stavby např. na úrovni podlimitní veřejné zakázky, ale v rámci prováděných přípravných prací posléze zjistí (např. z důvodu změn cen na trhu), že již bude potřeba veřejnou zakázku na stavební práce zadávat v nadlimitním režimu. 
Ministerstvo kultury je toho názoru, že taková v praxi reálně hrozící situace není 
v materiálu nastíněna, a proto navrhuje do návrhu věcného záměru zákona stručně doplnit, jak se bude v obdobných případech postupovat, aby byly zřejmé již nyní zamýšlené požadavky vůči zadavatelům.
Tato připomínka je zásadní.
	Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO
Obecně platí, že pokud začne povinný subjekt soutěžit nadlimitní VZ na realizaci stavby po datu účinnosti zákona, musí být stavba realizována v BIM (bude pořizovat informační profil pro povolení záměru atd.). Toto platí i pro fázi pořizování projektové dokumentace, pokud je již v této chvíli jasné, že se bude jednat o hodnotu, která představuje nadlimitní veřejnou zakázku. Pokud to v této chvíli jasné nebude, lze vypracovat projektovou dokumentaci v tzv. „2D“. Za situace, kdy se až po vypracování dokumentace, tj. před zahájením samotné veřejné zakázky, že se bude jednat o hodnotu nadlimitní veřejné zakázky, zhotovitel vypracuje informační profil pro provádění stavby. 
Text věcného záměru bude doplněn následujícím způsobem:
„Za situace, kdy nebude v momentě přípravy projektové dokumentace zřejmé, zda realizovaná stavba naplní hodnotu pro nadlimitní veřejné zakázky, vyhotoví se projektová dokumentace tzv. v „2D“ s tím, že pro případnou nadlimitní veřejnou zakázku, která by na základě zpracované dokumentace následovala, bude již platit povinnost vypracovat informační profil pro provádění stavby.“
Vyjádření MK:
NEAKCEPTOVÁNO – ROZPOR
Navrhovaný postup se jeví jako nevhodný. Pokud budeme uvažovat přípravu veřejných zakázek na stavební práce, pak se jedná většinou o náročnou přípravu, kdy vypracování projektové dokumentace (zejm. u kulturních památek) zabere zpravidla zhruba 1 – 2 roky času (a práce). Položkový rozpočet, resp. odhad nákladů budoucích stavebních prací, zadavatel zpravidla získává až na závěr tohoto období. S přihlédnutím k tomu tak nelze označit za přijatelný postup, kdy navrhujete, že by v tu chvíli (kdy zadavatel zjistí změnu zamýšleného postupu podlimit/nadlimit) vznikla povinnost vypracovat informační profil pro provádění stavby, neboť to by znamenalo, že 1-2 roky příprav na původní (jak uvádíte „2D“) dokumentaci by byly zbytečné a zadavatel, resp. zhotovitel PD, by byl nucen vše aktualizovat. Zde je nutno si položit otázku, zdali vůbec bude zhotovitel PD schopen ji přepracovat ve smyslu BIM – je podstatné zadání zadavatele, které uplatnil v minulosti (tj. s vědomím, kdy předpokládal, že se na něj BIM zákon vztahovat nebude). Dále, s ohledem na ZZVZ si lze jen stěží představit, jak by měl zadavatel zadávat původní veřejnou zakázku na zhotovitele PD, aby dostál zamýšlenému požadavku. V konečném důsledku by stanovená povinnost mohla vést k tomu, že zadavatelé budou „z opatrnosti“ zadávat všechny VZ na stavební práce v nadlimitním režimu, což je nemyslitelné – takový přístup k veřejné zakázce by naprosto zhoršil již tak přeregulovanou úpravu ZZVZ. Je potřeba si uvědomit, že stanovená povinnost ve vztahu k veřejným zakázkám na stavební práce v nadlimitním režimu bude úzce spjata již s přípravou veřejné zakázky na zhotovitele PD, BIM zákon tak musí poskytovat jednoznačný „návod“, jak budou zadavatelé postupovat již při přípravě takových veřejných zakázek – je však nezbytné zachovat racionalitu posloupnosti zadávání takových veřejných zakázek. Nelze rovněž odhlédnout od skutečnosti, že zvýšená úroveň příprav povede nutně i k nárůstu finančních nákladů s tím spojených. Rovněž hrozí riziko, že trh nebude na takovou situaci připraven a buďto zadavatelé nebudou dostávat žádné nabídky anebo to bude mít negativní dopad na hospodářskou soutěž – úzký okruh dodavatelů. S návrhem proto i nadále nesouhlasíme. 

Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO 
Část C.II. 13 Přechodná ustanovení budou doplněna o text následujícího znění: "I v případě, kdy veřejná zakázka bude vyhlášena po účinnosti zákona, bude za určité situace možné, aby se v prvotních fázích realizace ještě nepostupovalo metodou BIM. Bude se jednat o situace, kdy projektová dokumentace k předmětné realizaci byla připravovaná ještě před účinností zákona, tj. ještě je vypracovaná tzv. v „2D“, a neodpovídá tudíž požadavkům na BIM. V takovém případě se může (do 5 let od účinnosti zákona) vyhlásit veřejná zakázka bez povinnosti realizovat ji v BIM. Nicméně povinnost pořídit informační kontejner skutečného provedení stavby a informační kontejner pro správu, údržbu a užívání stavby u takových staveb, na které by jinak dopadly povinnosti podle zákona, již vzniká a to nejpozději ke dni uvedení do provozu. Požadavky na informační kontejner skutečného provedení stavby a na správu a údržbu a užívání stavby budou pro tyto účely definovány speciálně, aby se v daném případě jednalo o množinu dat, která bude dále efektivně využitelná."

Část C. II. 4 bude doplněna o následující: "Za situace, kdy nebude v momentě přípravy projektové dokumentace zřejmé, zda realizovaná stavba naplní hodnotu pro nadlimitní veřejné zakázky, lze vyhotovit projektovou dokumentaci ve formátu tzv. „2D“ s tím, že pro případnou nadlimitní veřejnou zakázku, která by na základě zpracované dokumentace následovala, bude již platit povinnost vypracovat informační kontejner pro provádění stavby." 

Současně text v části C. II. 4 bude u informačního kontejneru pro pasportizaci doplněn o následující: "Informační kontejner pro pasportizaci stavby pro stavby vznikne u těch staveb, u kterých nastane nejdříve 5 let po účinnosti zákona potřeba realizovat nadlimitní veřejnou zakázku v souvislosti s konkrétním zadáním (tj. pokud například 7. rok po účinnosti zákona vznikne potřeba rekonstruovat, byť i částečně stavbu např. z důvodu lepšího zabezpečení budovy v rozsahu nadlimitní veřejné zakázky). V takovém případě vznikne informační kontejner pro pasportizaci stavby pro tu část stavby, která bezprostředně souvisí s předmětem veřejné zakázky."


	
	5. K bodu C (Návrh věcného řešení) – k části II – kapitola 8 (Informační model vystaveného prostředí) – str. 31
Ministerstvo kultury upozorňuje, že ve výčtu předpisů, které by v souvislosti s návrhem zákona měly být změněny, není výslovně zmíněn zákon o státní památkové péči (zákon 
č. 20/1987 Sb.). Nicméně na straně 31 je uvedeno, že informační model vystavěného prostředí bude sloužit mj. i pro agendu památkové ochrany. Současně však platí, že metoda BIM má být použita vždy při realizaci nové výstavby, nikoli při ochraně existujících staveb (srov. kapitola 13. Přechodná ustanovení, str. 33). 
I přesto, že zájem památkové péče není primárně zaměřen na novostavby, ve výše uvedeném kontextu považuje Ministerstvo kultury zmínku o „agendě památkové ochrany“ za matoucí, a proto navrhuje buď tuto zmínku vypustit, nebo ji v návrhu věcného záměru zákona blíže rozvést, a to včetně případných dopadů na zájmy památkové péče.
Tato připomínka je zásadní.
	Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO
Zmínka o státní památkové péči bude z textu věcného záměru vypuštěna. 
Vyjádření MK:
NEVYSVĚTLENO
MK má za to, že v případě vypuštění zmínky o státní památkové péči bude nutné doplnit do textu věcného záměru zákona, popř. následně do důvodové zprávy jednoznačné vysvětlení v tom smyslu, že pokud se bude jednat o veřejné zakázky na stavební práce v nadlimitním režimu, které se budou týkat kulturních památek, resp. objektů, na které dopadá regulace zákona o státní památkové péči, pak pro tyto veřejné zakázky nebudou platit povinnosti stanovené zákonem o BIM.

Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO 
Do RIA byla doplněna věta: „Zavedení BIM může mít finanční dopad související s obnovou nemovitých kulturních památek.“


	
	6. K části F (Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhovaného řešení na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty a na podnikatelské prostředí České republiky, sociální dopady a dopady na životní prostředí)
Vzhledem k tomu, že implementace metody BIM bude mít dopady na projektování, schvalovací procesy a realizace stavebně investičních záměrů, považuje Ministerstvo kultury za vhodnější posunout datum účinnosti zákona ze dne 1. července 2023 na pozdější datum, 
a to i s ohledem na předpokládanou délku legislativního procesu při projednávání zákona v Parlamentu ČR.

Osobami oprávněnými k vypořádání zásadních připomínek jsou JUDr. Irena Šťáhlavská (odbor ekonomický), tel.: +420 257 085 395, irena.stahlavska@mkcr.cz, a Ing. Milan Beneš (odbor ekonomický), tel.: +420 257 085 383 (723213742), milan.benes@mkcr.cz, JUDr. Martin Zídek (památková inspekce), tel.: +220 407 452, martin.zidek@mkcr.cz, Mgr. Milan Kvasnička (odbor legislativní a právní), tel.: +420 257 085 310, milan.kvasnicka@mkcr.cz.

Poznámka: 
Vypořádání připomínek bylo projednáno při osobním jednání s připomínkovým místem, které proběhlo 20. 10. 2022 a u připomínky č. 5 následnou e-mailovou komunikací naposledy dne 24. 2. 2023, a to bez rozporu.


	Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO
Datum účinnosti návrhu bude posunuto (i vzhledem k posunutí účinnosti nového stavebního zákona) o rok, a to na 1. 7. 2024

	Ministerstvo pro místní rozvoj
	Obecně k věcnému záměru a zprávě RIA
1. Obecně
Požadujeme, aby formát IFC byl stanoven pouze jako standardní výměnný formát v případě, že jednotliví členové týmu používají různé SW nástroje, bude využit k povolování staveb nebo pro dlouhodobé ukládání. Pokud by byl IFC povinně používán jako jediný formát v rámci CDE, povede tato praxe k duplicitnímu vedení datových modelů (nativní soubory REVIT, Nemetschek, Archicad a univerzální IFC). Důvodem je častá ztráta schopnosti pokročilého modelování a převedení do „hloupých“ objektů. IFC je v praxi často používán jako referenční model pro ostatní profese a nedochází tak k plnohodnotnému využití možností návrhového SW. U liniových staveb tato nevýhoda není tak svazující v porovnání s budovami pro bydlení a kanceláře.
 
Tato připomínka je zásadní.

	Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO
Je plné právo zadavatele požadovat k otevřenému schématu IFC i formát nativní podle systému, který vítězný uchazeč zakázky využívá. Tento formát však kvůli zamezení diskriminace nesmí být požadován specificky. Tento formát pak může být podkladem pro další úpravy DiMS v budoucnu.

Vyjádření MMR:
Nesouhlasíme s návrhem vypořádání.
Děkujeme za vysvětlení, nicméně požadujeme toto vysvětlení zapracovat do věcného záměru, ev. také do RIA. Pokud bude materiál doplněn a formát IFC nebude nucen i pro spolupráci projektantů mezi sebou a tam, kde nemá smysl, s vypořádáním budeme souhlasit. Před konečným souhlasem s vypořádáním požadujeme zaslání upraveného textu věcného záměru a ev. i RIA.

Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO 
V části B je doplněn následující text „Vzhledem k dlouhému životnímu cyklu stavby je IFC schéma prostředkem a výměnným formátem, který umožňuje čitelnost dat i po uplynutí doby, kdy většina softwarových produktů svůj interní formát již změnila. Zadavatel samozřejmě může požadovat k otevřenému schématu IFC i formát nativní podle systému, který konkrétní vítězný uchazeč zakázky využívá. Tento formát však kvůli zamezení diskriminace nesmí být požadován specificky. Tento formát pak může být podkladem pro další úpravy DiMS v budoucnu.“


	
	2. Obecně
U stanovení předpokládaných nákladů (RIA) za zavedení BIM do praxe není uveden zdroj financování pro veřejné zadavatele a stavební úřady. Požadujeme doplnění, jakým způsobem a z jakých zdrojů (SR, ESIF, NPO) bude zajištěno financování.
Tato připomínka je zásadní.
	Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO
Způsob financování bude záležet na konkrétních zdrojích, které budou pro konkrétní povinné osoby aktuálně realizovatelné, přičemž v úvahu přichází všechny v připomínce uvedené možnosti. Prostředky na digitalizaci stavebního řízení jsou předpokládány i v Národním plánu obnovy. Záleží nicméně na podmínkách konkrétního programu, na konkrétních parametrech výzvy. Vzhledem k posunu účinnosti o rok by bylo předčasné tento způsob nyní předjímat. 

Vyjádření MMR:
Nesouhlasíme s návrhem vypořádání.
Pokud zavádíme nové povinnosti, v rámci kterých vznikají finanční náklady, musí předkladatel uvést, ze kterých prostředků bude tato nová povinnost hrazena.

Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO 
V části F. doplněno: „Způsob financování nákladů podle tohoto zákona bude záležet na specifických zdrojích, které budou pro konkrétní povinné osoby aktuálně realizovatelné. Jedná se samozřejmě o příslušné kapitoly státního rozpočtu, nicméně prostředky na implementaci metody BIM jsou předpokládány například i v Národním plánu obnovu či ESIF. Záleží tedy na podmínkách konkrétního programu, resp. konkrétních parametrech výzvy."


	
	3. Obecně
S ohledem na současný stav veřejných rozpočtů požadujeme, aby v rámci přípravy zákona byly stanoveny opensource nástroje jako standard na prohlížení BIM modelů tak i návrhové SW na BIM.

Tato připomínka je zásadní.
	Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO
Text věcného záměru explicitně předpokládá v části C.II.9, že oprávnění k výkonu práv duševního vlastnictví budou „muset být zajištěna v takovém rozsahu, aby povinné osobě (případně jejímu nástupci) umožňovala nezávisle na konkrétní třetí osobě řádnou realizaci informačního modelu stavby.“ V tomto smyslu tedy bude ošetřeno, aby vlastník stavby měl zajištěn dostatečná práva k nakládání s informačním modelem stavby. Návrh věcného záměru o BIM je technologicky neutrální tak, aby nevzniklo proprietální uzamčení systému. Věcný záměr zákona nepreferuje konkrétní technologie.

Vyjádření MMR:
Nesouhlasíme s návrhem vypořádání.
Opensource řešení nejsou v žádném případě v ničem horší než komerční řešení. Je nutné porovnávat potřeby a následně hodnotit a vybírat vhodnější řešení. Připomínáme, že jedním ze základních pilířů eGovernmentu a informační koncepce ČR je využívání SW s otevřenou licencí a zabraňování proprietárnímu uzamčení (vendor lock-in).
Současně se o nebezpečnosti opensource řešení nezmiňují materiály České agentury pro standardizaci, které se výběrem nástrojů pro modelování BIM a CDE zabývají.
Preferencí opensource může být vyřešen i problém s financováním.

Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO 
Text vypořádání byl nahrazen následujícím textem: "Návrh věcného záměru o BIM je technologicky neutrální tak, aby nevzniklo proprietální uzamčení systému. Věcný záměr zákona nepreferuje konkrétní technologie."


	
	4. Obecně
Doporučujeme provázat přípravu tohoto zákona s přípravou digitalizace stavebního řízení, aby veřejní zadavatelé plně benefitovali z tvorby digitálních dvojčat staveb i při povolování staveb (např. zapojení stavebních úřadů do CDE, IFS formát jako podklad povolování stavby doplnění IFS formátu do podporovaných formátů v ISDS, tzn. vyhláška č. 194/2009 Sb.,
o stanovení podrobností užívání a provozování informačního systému datových schránek).
	Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO
Předkladatelé předpokládají provázání na digitalizované stavební řízení v konkrétních uzlových bodech celého procesu. Část Informačního modelu stavby v rozsahu Informačního profilu pro povolení záměru a informačního profilu pro kolaudaci stavby se ukládá v datovém úložišti MMR (evidence elektronických dokumentací), a to ve formátu, struktuře a rozsahu, jaký určí nově připravovaná vyhláška MMR 
Tj. v praxi toto znamená, že některé části Informačních modelů stavby uložených v CDE konkrétní organizace vkládá stavebník pomocí portálu stavebníka do evidence elektronických dokumentací.


	
	5. Obecně
Doporučujeme zvážit zavedení povinnosti veřejných zadavatelů spravovat nemovitosti za pomoci BIM kompatibilních metod (FM SW, COBIE atd.). Pokud nedojde k pravidelnému využívání a updatu BIM, ztrácí význam pořizovat digitální dvojčata staveb.
	Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO
Metoda BIM by měla být i nadále využívána tam, kde bude prvotní návrh zpracován v BIM. V tomto smyslu se tedy předpokládá pravidelné využívání a update BIM tak, aby mělo prvotní zachycení metodou BIM význam a mohlo být efektivně využité.

	
	6. Obecně
Zásadně nesouhlasíme s navrhovaným věcným záměrem (dále také „VZ“) včetně RIA. Požadujeme přepracování, zejména ve vztahu k zákonu č. 283/2021 Sb., stavební zákon, a jeho připravované novele. Pokud by se tak nestalo, návrh nového „zákona o BIM“ by vycházel z nepřesných a špatně nastavených parametrů.
Dořešit je třeba VZ a vztah k novému stavebnímu zákonu, zejména k
1) soustavě stavební správy (stavebním úřadům),
2) projektové dokumentaci,
3) kategoriím staveb,
4) informačnímu systému stavebního řízení MMR (IS DSŘ),
a to z důvodu, že návrh VZ ani RIA na tyto otázky nedávají jednoznačnou odpověď. 

Ad 1) Podle návrhu VZ a RIA se u stavebních úřadů očekávají jednorázové náklady ve výši 60 mil. Kč. Není zřejmé, o jaké náklady se jedná, kterých stavebních úřadů by se to mělo týkat a na kolik stavebních úřadů se uvedená částka vztahuje. Nový stavební zákon č. 283/2021 Sb., který je v současné době novelizován (aktuálně probíhá vypořádání připomínek po MPŘ), zakotvuje státní stavební správu v části druhé hlavě I v § 15 a násl. a dále v § 30 a násl. Dle uvedených ustanovení ve znění projednávané novely soustavu tvoří Ministerstvo pro místní rozvoj, Specializovaný a odvolací stavební úřad, krajský úřad, obecní stavební úřad a jiné stavební úřady (tj. Ministerstvo obrany, Ministerstvo vnitra a Ministerstvo spravedlnosti). Považujeme za důležité zde uvést soustavu stavebních úřadů, neboť z jejich působnosti vyplývá, které stavby (záměry) budou posuzovat (tj. které „kategorie staveb“) a jak budou napojeny na informační systémy stavební správy. Dle § 267 odst. 3 nového stavebního zákona ve znění projednávané novely informační systémy stavební správy neslouží k výkonu působnosti jiného stavebního úřadu s výjimkou jejich působnosti jako dotčeného orgánu. Upozorňujeme tak na situaci, že pokud novela projde legislativním procesem, návrh zákona o BIM na to bude muset reagovat, včetně posunutí účinnosti návrhu zákona o BIM tak, aby byl v souladu se stavebním zákonem (účinnost části Digitalizace od r. 2024). Přes uvedené informace jsme toho názoru, že požadavky stanovené v zákoně o BIM nebudou mít dopad na stavební úřady, a to z toho důvodu, že požadovaným formátem dokumentace je PDF. Stavební úřady budou v první řadě školeny na práci v informačním systému MMR, nikoliv na použití BIM.
	Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO, AKCEPTOVÁNO ČÁSTEČNĚ
Text věcného záměru předpokládá, i vzhledem k posunutí účinnosti nového stavebního zákona, posunutí účinnosti o rok. Tj. na 1. 7. 2024.
Věcný záměr je kompatibilní s novým stavebním zákonem v jeho přijatém znění a budou-li postupně přijímány jeho novely, budou respektovány v rámci přípravy paragrafového znění zákona o BIM. 
Současně upravený text věcného záměru bude zohledňovat i výkon působnosti jiného stavebního úřadu.
„Bude zároveň stanoveno, aby u staveb, které by spadaly do působnosti jiného stavebního úřadu podle nového stavebního zákona, nebylo společné datové prostředí v BIM sdíleno se všemi členy projektového týmu, ale aby bylo zajištěno takové řešení, aby bylo ukládání těchto dat řešeno v souladu s bezpečnostními pravidly a postupy, příp. aby k příslušné části informací měly přístup pouze osoby s odpovídající bezpečnostní způsobilostí.“  V tomto smyslu tedy nedochází ke vzájemnému rozporu. 
Počítá se s tím, že část Informačního modelu stavby v rozsahu Informačního profilu pro povolení záměru a informačního profilu pro kolaudaci stavby se ukládá v datovém úložišti (evidence elektronických dokumentací), a to ve formátu, struktuře a rozsahu, jaký určí nově připravovaná vyhláška MMR. 
Bude tedy záležet na MMR, jaký bude obsah připravované vyhlášky. Toto samozřejmě nebrání následnému exportu dat do formátu .pdf, pokud taková potřeba nastane. Takový export bude samozřejmě možný a proveditelný. 
Do textu věcného záměru bude toto explicitně doplněno.

Vyjádření MMR:
Zásadně nesouhlasíme.
Připravovaná prováděcí vyhláška k novému stavebnímu zákonu (NSZ) nemá vazbu na navrhované řešení ve věcném záměru zákona BIM. Po úpravách věcného záměru a analýzy RIA požadujeme jejich zaslání k nahlédnutí a následnému odsouhlasení návrhu vypořádání.

Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO 
Nezbytné minimum pro stavební řízení bude stanovovat prováděcí vyhláška, návrh zákona o BIM z toho vyjde. Finální znění VZZ BIM bude poskytnuto. 60 mil. uvedených v RIA , které jsou převzaty do VZZ BIM představuje náklady na zaškolení, a to v následujícím rozložení:  Při odhadu potřeby proškolení 6000 osob se vycházelo konzervativně z horního odhadu - maxima, aby náklady nebyly podhodnocené. Jako střední hodnotu by bylo možné vzít např. jednoho úředníka na stavební úřad, problém by pak ale nastal, pokud by byl tento úředník např. v pracovní neschopnosti. Pro hladké fungování agendy se tak vychází z přibližného počtu úředníků na stavebních úřadech. U délky školení (3 dny) se vyšlo z konzultací, při nichž lektoři uváděli, že k tomu, aby naučili úředníka pracovat s příslušnými nástroji (s potřebnými aplikacemi a pochopit, co je BIM), potřebují cca 3 dny.


	
	7. Ad 2)
Návrh VZ ani RIA dostatečně nereflektuje skutečnost, že od 29. 7. 2021 je v platnosti nový stavební zákon. Materiál např. pracuje s obrázky, které se vážou na stávající stavební zákon, tj. zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Dle obr. 2 VZ jsou za milníky považovány dokumentace pro územní rozhodnutí, dokumentace pro stavební povolení, dokumentace pro provedení stavby, dokumentace skutečného provedení stavby. Co se rozumí projektovou dokumentaci a dokumentací pro povolení záměru dle zákona č. 283/2021 Sb., upravuje ustanovení § 157. Projektové dokumentace a dokumentace podle stávající úpravy nový stavební zákon umožní předkládat na stavební úřad dle přechodných ustanovení § 329. V tomto ohledu je třeba předkládaný materiál upravit.
	Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO
Obrázek č. 2 bude vyměněn.
Z hlediska přechodných ustanovení se počítá s provázáním na text věcného záměru, nicméně v tomto smyslu je třeba aktuálně vyčkat na finální text novelizace stavebního zákona, nakolik budou principy stavebního zákona změněny. Nicméně pro účely paragrafového znění na toto bude pamatováno.

 

Vyjádření MMR:
S vypořádáním bude možné souhlasit až poté, co bude předložen k nahlédnutí upravený věcný záměr a RIA.

Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO 
Text VZZ BIM byl upraven, příslušné části budou poskytnuty.

	
	8. Ad 3)
V materiálu se uvádí, že zákon o BIM stanoví vybrané kategorie staveb, pro které bude povinné zavedení BIM. Není však zřejmé, o jaké stavby konkrétně se bude jednat, jaké bude propojení s novým stavebním zákonem a podle jakého klíče se uvedené stavby budou stanovovat (viz Věcná působnost zákona). Možné je např. stanovit, že půjde vyhrazené stavby podle nového stavebního zákona, ale to není ve VZ uvedeno. V uvedeném smyslu požadujeme materiál dopracovat.
	Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO
Nebude se jednat pouze o vyhrazené stavby, ale o jakékoliv stavby v hodnotě nadlimitní veřejné zakázky konkrétního veřejného zadavatele, který je explicitně pojmenován v části C.II.3. 
Věcný záměr zákon vychází z Koncepce zavádění metody BIM v České republice. Aktualizované znění opatření č. 23 Koncepce BIM ukládá povinnost použití metody BIM pro nadlimitní veřejné zakázky na stavební práce (ve smyslu zákona o zadávání veřejných zakázek), financované z veřejných rozpočtů, včetně zhotovení jejich přípravné a projektové dokumentace, se zohledněním závěrů z vyhodnocení pilotních projektů a s přihlédnutím ke specifikům jednotlivých druhů staveb.
Pokud bychom přijali Váš návrh, pominuli bychom téměř zcela stavby pozemního stavitelství. 

Vyjádření MMR:
Zásadně nesouhlasíme.
V zákoně o BIM nelze použít termín „Kategorie staveb“, který zavedl NSZ. Z čistě legislativního hlediska je možné pojem vymezit čistě pro účely zákona o BIM, ale v praxi by následně docházelo k opakovanému zmatení, zda se v různých předpisech, metodikách, výzvách a jiných dokumentech míní „kategorie staveb“ podle nového stavebního zákona, nebo podle zákona o BIM. V tomto případě proto nelze s pojmem „kategorie staveb“ (podle zákona o BIM) operovat, a neměl by proto s nimi operovat ani věcný záměr zákona, aby nedocházelo ke zbytečným nedorozuměním.
Věcný záměr neuvádí, že to budou právě dané „nadlimitní VZ“. Nadlimitními VZ se rozumí stavby, služby apod. S vysvětlením lze souhlasit, pokud toto bude upraveno v materiálu nebo v RIA.

Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO a VYSVĚTLENO 
Text návrhu zákona nebude dále pracovat s kategorií staveb. Tento pojem byl použit pouze pro popis toho, že se bude jednat o určitou množinu. Nicméně text VZZ BIM bude upraven na "druh" staveb, což lépe odpovídá danému záměru (ve smyslu například vodohospodářské stavby).

	
	9. Ad 4)
Informační systém veřejné správy upravuje ustanovení § 267 a násl. zákona č. 283/2021 Sb., kdežto předkládaný materiál pracuje s informacemi podle stávající úpravy. To se týká zejména části RIA od kapitoly 1.2.1.4.2. Je třeba dát materiál do souladu se zněním nového stavebního zákona, což se týká zejména informačního systému evidence elektronických dokumentací (EED). Materiál dostatečně nezpracovává, jak konkrétně bude „metoda BIM“ propojena s informačním systémem MMR. Například požadujeme jednoznačně uvést vztah společného datového prostředí (CDE) – cloudovou platformu k IS MMR, popř. informačního modelu stavby k IS MMR. Není patrné, kdo bude moci využívat data, v jakém rozsahu, na základě jakého oprávnění ani kdo bude jeho vlastníkem. Dále VZ předpokládá povinnost uložit do informačního systému elektronických dokumentací podle stavebního zákona informační profil pro povolení záměru a informační profil pro kolaudaci stavby. Dle našeho názoru to je v rozporu se zněním nového stavebního zákona. V uvedeném smyslu požadujeme materiál dopracovat.
Tato připomínka je zásadní.
	Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO/VYSVĚTLENO
Text VZZ je upraven podle připomínky následovně:
„Provazbu se stavebním zákonem garantuje ustanovení, podle kterého bude mít povinná osoba povinnost uložit do informačního systému elektronických dokumentací podle stavebního zákona informační profil pro povolení záměru a informační profil pro kolaudaci stavby. Jinými slovy provázání na digitalizované stavební řízení je předpokládáno v konkrétních uzlových bodech celého procesu. Část Informačního modelu stavby v rozsahu Informačního profilu pro povolení záměru a informačního profilu pro kolaudaci stavby se ukládá do datového úložiště MMR (evidence elektronických dokumentací). Obsahem těchto informačních profilů bude jak standardní dokumentace staveb ve formě elektronických dokumentů (např. PDF/A), tak i její digitální podoba ve formě DiMS (ve formátu IFC). A to vše ve formátu, struktuře a rozsahu, jaký určí nově připravované vyhlášky MMR. Tj. v praxi toto znamená, že určené části informačního modelu stavby uložené v CDE konkrétní organizace vkládá standardně stavebník pomocí portálu stavebníka do evidence elektronických dokumentací. Pokud systémy digitálního stavebního řízení v budoucnu nabídnou API rozhraní pro CDE systémy, tak to bude právě správné řešení digitalizace a provede se to pomocí informačních kontejnerů, které bude opět definovat výše uvedená vyhláška MMR“

Protože se žádost na bližší vysvětlení vztahu Informačního modelu a CDE k IS MMR opakuje i v dalších připomínkách zvolili jsme jedno místo, kde jsme celou problematiku vysvětlili.

Z hlediska nakládání s daty obecně platí, že s daty nakládá jejich vlastník, v případě informačního modelu stavby se jedná o organizaci zadavatele, tedy zpravidla vlastníka stavby. Práva k jejich využívání tedy nastavuje on.
Vyjádření MMR:
Nesouhlasíme s návrhem vypořádání.
Doporučujeme provazbu na stavební zákon v oblasti Informačních systémů uvádět obecně a to především z důvodu změn v architektuře DSŘ. Navrhujeme společné jednání k dořešení.

Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO (po projednání s připomínkovým místem) – nový text
VZZ BIM bude upraven následujícím způsobem:  
„Provazbu se stavebním zákonem garantuje ustanovení, podle kterého bude mít povinná osoba povinnost uložit do informačního systému stavební správy podle stavebního zákona data z informačního kontejneru pro povolení záměru a informačního kontejneru pro kolaudaci stavby. Jinými slovy provázání na digitalizované stavební řízení je předpokládáno v konkrétních uzlových bodech celého procesu. Část Informačního modelu stavby v rozsahu vybraných dat (dle příslušných právních předpisů) z Informačního kontejneru pro povolení záměru a informačního kontejneru pro kolaudaci stavby se ukládá v informačním systému stavební správy, a to ve formátu, struktuře a rozsahu, jaký určí nově připravovaná vyhláška MMR. (Toto samozřejmě nebrání následnému exportu dat do formátu .pdf, pokud taková potřeba nastane.) Tj. v praxi toto znamená, že některé části Informačního modelu stavby uložené v CDE konkrétní organizace vkládá stavebník do portálu stavebníka.“

	
	10. Obecně
Požadujeme v návrhu věcného záměru zákona a ve zprávě RIA zásadně dopracovat problematiku informačního modelu vystavěného prostředí, nebo ji z návrhu vypustit.
V předloženém materiálu je tato problematika řešena naprosto nedostatečným způsobem a v této podobě se k ní nelze jednoznačně vyjádřit.
Domníváme se, že v současné době je pro oblast stavebnictví zcela zásadní zavedení jednotného standardu pro vytváření informačních modelů staveb včetně standardů pro digitální modely staveb. Problematiku řešení modelování vystavěného prostředí v podmínkách ČR považujeme v současné době na odborné úrovni za nedostatečně vyjasněnou; kromě nutnosti vyjasnění technických standardů bude zcela zásadní nastavit i vhodný způsob pořizování, správy a sdílení dat. V České republice probíhá v současné době několik zcela zásadních projektů (např. připravované DTM krajů, aktuálně dokončený výzkumný projekt NaSaPO). Zavedení standardů v oblasti informačních modelů staveb a sdílení dat vytvořených metodou BIM je pouze jednou částí, která v této oblasti může přispět k zlepšení situace za předpokladu, že bude kladen důraz na zajištění interoperability dat, umožnění jejich sdílení v potřebném rozsahu a kvalitě.
V tuto chvíli není jasné, co přesně a za jakým účelem má být v rámci informačního modelu vystavěného prostředí budováno. Předložený materiál trpí v této oblasti pojmovou nejednoznačností. Informační model vystavěného prostředí je zde definován jako „model zahrnující údaje informačních modelů staveb a další údaje z jiných informačních systémů veřejné správy, které poskytují zejména geografické informace o přírodních a technických objektech ve vymezeném území“. Na str. 30 je pak popsán jako škálovatelný 3D geografický model území. Na str. 31 se pak uvádí požadavek na vznik základního digitálního modelu území tj. základního geografického 3D modelu území, který zahrne i digitální model vystavěného prostředí pro celou ČR. V materiálu se dále používá pojem „digitální vystavěné prostředí“, který je na str. 10 věcného záměru vysvětlen jako „informační model spočívající v digitální kopii staveb, který zaznamená jejich vzájemné vazby“, tento pojem je však dále použit i na str. 37 věcného záměru, kde se o něm hovoří v kontextu nákladů na pořízení základního modelu vystavěného území.
Za naprosto nedostatečnou považujeme definici problému v této oblasti v rámci RIA (str. 72), kde je uvedena pouze informace týkající se omezených možností využití 3D modelů z důvodu autorských práv.
Z předloženého materiálu není zřejmý jasný cíl a konkrétní účel budování informačního modelu vystavěného prostředí, resp. je zřejmé, že pokud by tento model měl být vytvářen pouze z dat, která budou k dispozici na základě zavedení povinnosti pořizování informačních modelů staveb v navrhovaném rozsahu (tedy předložená varianta 3c), bylo by jeho využití pro agendy veřejné správy velmi omezené. Uváděné příklady směřování využití digitálních 3D modelů velkých měst jako např. Prahy (víceúrovňový model, který umožní vizualizovat nejen obálku objektů, ale též vnitřní členění budov s tím, že tato data bude možné propojit s majetkovou evidencí, provozními informacemi apod.) jasně ukazují, že bude potřeba vybudovat poměrně komplexní, složitý a v průběhu času velmi proměnlivý systém dat, kde data informačních modelů staveb budou jen jednou, byť velmi důležitou částí.
Dále považujeme za naprosto nedostatečné vyčíslení nákladů, které budou se zavedením informačního modelu vystavěného prostředí spojeny. Kvalitní vyčíslení nákladů však bude možné až v okamžiku, kdy se vyjasní, co se přesně informačním modelem vystavěného prostředí myslí a jaký bude způsob jeho zavedení v prostředí ČR.
Tato připomínka je zásadní.

	Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO ČÁSTEČNĚ, VYSVĚTLENO
Text je upraven v souladu s připomínkou. Cílem zákona je v oblasti modelování vystavěného prostředí vytvoření a vedení Základního informačního modelu vystavěného prostředí jako škálovatelného 3D geografického modelu území. Účelem Základního informačního modelu vystavěného prostředí je poskytnout jednotný modelový základ a prostorový kontext pro integraci dat, zobrazování a analýzu vystavěného prostředí, staveb, zařízení, včetně jejich vlastností, zejména stavu, vzájemných faktických a funkčních vztahů a dalších údajů, a to zejména pro potřeby agend veřejné právy.
Základní informační model vystavěného prostředí bude obsahově i procesně navazovat na projekty Digitálních technických map krajů a další díla vedená resortem ČÚZK. Současně bude využívat nové nástroje Národní infrastruktury pro prostorové informace určené pro podporu modelování vystavěného prostředí, jejichž koncepční pozici vy systémech pro správu a využívání prostorových dat Geoinfostrategie 2020+ identifikovala.
Oblast modelování vystavěného prostředí byla v návrhu VZ upravena ve smyslu významného zjednodušení a zpřehlednění cílů a účelu tak, aby byla zřejmá návaznost na cíle Geoinfostrategie 2020+. 
Smyslem návrhu je především zakotvit podmínky pro efektivní využívání metody BIM v procesu přípravy, realizace a užívání staveb. Současně ale nemůže opomenout nutnost efektivního využití výstupů metody BIM, zejména digitálních modelů staveb, pro agendy veřejné správy, v prvé řadě agendy stavebního řízení a územního plánování. Součástí účelné využití výstupů BIM v těchto agendách je posouzení kontextu staveb v jejich okolním prostředí – a právě pro tyto účely má spolu s DTM, KN a digitálními daty ÚPD sloužit právě základní informační model vystavěného prostředí.

Vyjádření MMR:
Podmíněně souhlasíme.
Před konečným souhlasem s vypořádáním požadujeme zaslání upraveného textu věcného záměru a RIA.

Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO 
Část C. II. 8. je v aktuálním znění VZZ BIM reformulována tímto způsobem   "8. Informační model vystavěného prostředí 
Zákon o BIM zavádí základní informační model vystavěného prostředí. Účelem je poskytnout jednotný modelový základ a prostorový kontext pro integraci dat, zobrazování a analýzu vystavěného prostředí, staveb, zařízení, včetně jejich vlastností, zejména stavu, vzájemných faktických a funkčních vztahů a dalších údajů, a to zejména pro potřeby agend veřejné správy. 
Zákon definuje obsah, rozsah, způsob správy a poskytování dat informačního modelu vystavěného prostředí, tzn. definuje standard informačního modelu vystavěného prostředí, dále pak stanovuje některým povinným osobám úkol tento informační model naplňovat. 
Pro vytvoření a aktualizaci základního informačního modelu vystavěného prostředí budou využívána také data digitálních modelů staveb, spolu s daty informačních systémů veřejné správy, zejména daty digitálních technických map krajů, základní báze geografických dat, aj. Cílem zákona je stanovení podmínek pro tvorbu modelu vystavěného prostředí tak, aby jednotlivé datové zdroje vstupující do informačního modelu vystavěného prostředí byly integrovatelné, spolu vzájemně kompatibilní a umožnily vytvářet a udržovat digitální modely pro podporu cílových agend. 
Základní informační model vystavěného prostředí bude sloužit jako primární modelový referenční rámec především pro agendy územního plánování, územního rozvoje, povolování staveb, bezpečnosti, obrany a civilní ochrany, ochrany životného prostředí, aj. 
Základní informační model vystavěného prostředí bude součástí národní infrastruktury pro prostorové informace, jejíž rozvoj je koordinován v gesci Ministerstva vnitra. Přístup k jednotlivým součástem národní infrastruktury pro prostorové informace pak má podle návrhu zákona o národní infrastruktuře pro prostorové informace, který je vytvářen na základě schváleného věcného záměru zákona o NIPI, zprostředkovávat národní geoportál prostřednictvím webového rozhraní.
Z hlediska architektury informačních systémů veřejné správy budou jednotlivé dílčí informační systémy pro správu nebo využívání dat informačních modelů staveb ve vztahu k systémům pro správu základního informačního modelu vystavěného prostředí v dlouhodobější perspektivě využívat jako budoucí nástroje Národní integrační platformu pro prostorové informace a Národní integrační platformu pro modelování vystavěného prostředí dle Strategie rozvoje infrastruktury pro prostorové informace v České republice. Do doby jejich vzniku budou využívány ostatní existující rozhraní eGovernmentu. 
Aby bylo umožněno vytvářet účelové modely vystavěného prostředí s využitím základního informačního modelu vystavěného prostředí, zákon o BIM stanoví konkrétním povinným osobám (zejména České republice, vyšším územním samosprávným celkům a jejich příspěvkovým organizacím a dalším osobám viz bod 3.) povinnost vytvářet v rámci procesů pro navrhování a provádění staveb informační modely, ze kterých bude možné základní informační model vystavěného prostředí rozšiřovat. Pro zřízení a vedení základního informačního modelu vystavěného prostředí zákon stanoví konkrétní povinnosti.  Základní informační model vystavěného prostředí bude mít podobu základního geografického 3D modelu území, který bude stěžejním modelovým rámcem pro informační modelování vystavěného prostředí pro celou ČR na základě standardu CityGML. Zajištění vzniku a vedení základního informačního modelu vystavěného prostředí se doporučuje svěřit do gesce Českého úřadu zeměměřického a katastrálního, a to i s ohledem na činnosti, které jsou v souladu s ustanovením § 3 zákona č. 359/1992 Sb., v platném znění, tomuto úřadu svěřeny. Úřad má dlouhodobě zkušenosti se zajišťováním jednotného sběru dat a vytvářením takto náročných systémů pro území celé ČR – nejvýznamnější systémy v oblasti prostorových dat vedené pro celé území České republiky např. správa základního systému registru územní identifikace, adres a nemovitostí, správa základní báze geografických dat, správa informačního systému digitální mapy veřejné správy jsou právě v gesci ČÚZK. Možným východiskem konceptuálního přístupu k modelu může být standard pro konceptuální 3D modelování definující také výměnný formát pro 3D geografické virtuální modely CityGML, který umožňuje, aby každý prostorový objekt byl reprezentován v jedné nebo více definovaných úrovních detailu, což přesně odpovídá potřebám modelování pro různé účely agend veřejné správy. Tento koncept umožňuje sběr a evidence dat v různých mírách podrobnosti, což může být vhodné hlavně u dat, u nichž lze předpokládat, že je s postupným vývojem a aplikací přesnějších technologií sběru dat bude nutné upravovat a zpřesňovat. Oborem zájmu takto vytvořeného modelu budou především všeobecně využitelná elementární data nejlepší dosažitelné a dlouhodobě udržitelné úrovně přesnosti a podrobnosti. V rámci potřeb jednotlivých krajů či obcí bude možné tento základní model vystavěného prostředí dále rozšířit podobně jako je tomu v současné době v oblasti DTM krajů a obcí, a to nejen z hlediska rozsahu vedených údajů, ale také z hlediska jejich podrobnosti. Tyto rozšířené modely budou propojitelné se základním modelem vystavěného prostředí, a budou umožňovat propojení s dalšími systémy vedenými jednotlivými kraji či obcemi (např. pasporty majetku).
Vzhledem k náročnosti přípravy metodiky a technického prostředí včetně dat pro vytváření informačního modelu vystavěného prostředí nabydou ustanovení týkající se této agendy účinnosti později než zbytek zákona o BIM."


	
	11. Obecně
Požadujeme odstranění následujícího nesouladu: V RIA je uvedeno, že povinnost používání BIM bude stanovena pouze omezenému okruhu zadavatelů a pro zakázky s určitým finančním limitem. Věcný záměr ale nezmiňuje omezení BIM pouze na některé zadavatele. Tento nesoulad by měl být odstraněn tak, aby se RIA a VZ shodovaly, případně by alespoň měl být tento nesoulad ve VZ výslovně zmíněn a zdůvodněn.
Tato připomínka je zásadní.
	Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO
Věcný záměr obsahuje část C.II.3 a C.II.4, kde jsou omezení BIM explicitně řešeny - tj. že se jedná zejména o veřejné zadavatele (ČR a vyšší územně samosprávné celky) a nadlimitní veřejné zakázky. 

	
	Obecně ke zprávě RIA
12. Obecně
Požadujeme doplnit zprávu RIA o zhodnocení připravenosti zadavatelů a dodavatelů na povinné užívání BIM.
Z RIA nevyplývá případná (ne)připravenost zadavatelů na nový model. Není zodpovězena otázka, zda se zadavatelé v momentu zavedení povinnosti využívat BIM nedostanou vinou poměrně málo rozvinutého trhu do situace, kdy budou porušovat buď zákon o BIM, nebo o zadávání veřejných zakázek (dále také jen „ZZVZ“). Není objasněno, zda je všem jasné, že zadavatel má za povinnost poskytnout nástroje dodavatelům do zadávacího řízení tak, aby všichni mohli podávat nabídky – povinnost platí jak podle směrnice, tak podle ZZVZ. Zadavatel by se případně mohl dostat do situace, že by mohl být paralyzován ve své investiční činnosti nedostupností prostředků. Není jasné, jak jsou budoucí povinné osoby připraveny (a hlavně schopny) splnit povinnosti vyplývající ze zákona o BIM a zda jsou zajištěny (a dostupné) nástroje pro jeho naplňování – alespoň podle směrnice 2014/24/EU a ZZVZ zadavatel musí poskytnout nástroje do zadávacích řízení, dokud nebudou zcela běžně dostupné všem.
Tato připomínka je zásadní.
	Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO
Předkladatel se pokusil zjistit připravenost zadavatelů a dodavatelů jednak na základě provedených průzkumů (z nichž některé realizoval i sám), jednak v rámci konzultací. Všechny zjištěné závěry jsou součásti zprávy z RIA. 
Tyto závěry pak vstupovaly do návrhu variant a jejich vyhodnocení, a i proto nebyla povinnost vztažena na všechny subjekty plošně, ale pouze na vybrané subjekty a nadlimitní veřejné zakázky. Tím by měla být eliminována uvedená rizika.
Co se týče ZZVZ, je si předkladatel této právní úpravy vědom. 
Návrh má oporu zejména v čl. 22 odst. 4 obecné zadávací směrnice, dle které v případě veřejných zakázek na stavební práce a soutěží o návrh mohou členské státy vyžadovat použití zvláštních elektronických nástrojů, jako jsou elektronické grafické programy pro stavební informace a obdobné nástroje.  Pokud nejsou veřejným zadavatelem požadované nástroje běžně dostupné, musí dle čl. 22 odst. 5 této směrnice veřejní zadavatelé poskytnout uchazečům alternativní přístupové prostředky. Požadavek, aby veřejní zadavatelé nabídli vhodné alternativní přístupové prostředky, se považuje za splněný, jestliže veřejní zadavatelé nabízí k těmto nástrojům a zařízením bezplatný, neomezený a plný přímý přístup elektronickými prostředky, zajistí uchazečům, kteří k daným nástrojům a zařízením nemají přístup nebo nemají možnost tento přístup v příslušných lhůtách získat, nelze-li absenci přístupu přičítat dotčenému uchazeči, možnost přístupu k zadávacímu řízení pomocí dočasných prostředků (tokenů) bezplatně zpřístupněných on-line nebo podporují alternativní cestu elektronického předložení nabídek. Předkladatel považuje za zásadní čl. 22 odst. 4 směrnice, který stanoví zadavatelům povinnost poskytnout uchazečům alternativní prostředky pouze do doby, než se zvláštní elektronické nástroje stanou běžně dostupnými. 
Metoda BIM je ve stavebnictví využívána dlouhodobě. I přes nutnost přístupu ke speciálnímu software pro BIM se předkladatel nedomnívá, že by se jednalo o nástroj běžně nedostupný ve smyslu čl. 22 odst. 5 obecné zadávací směrnice. Dle průzkumů (viz RIA) je BIM využíván v současnosti již téměř polovinou projektových společností, a to alespoň pro některé projekty. V průzkumu „Environmentální trendy v rezidenční výstavbě v České republice“ společnosti Wavin Czechia z roku 2021 přes 30 % respondentů uvedlo, že BIM využívá pro více než polovinu projektů. Zároveň je na trhu běžně dostupná řada různých programů pro práci v BIM. Věcný záměr zákona o BIM navíc předpokládá využití standardu IFC umožňující interoperabilitu mezi různými softwarovými nástroji. Dle předkladatele se tedy jedná o nástroj, který je běžně dostupný a požadavek na jeho využití při veřejném zadávání je legitimní. Tento výklad předkladatele potvrzuje i skutečnost, že BIM je ve veřejných zakázkách povinně vyžadován i v dalších členských státech Evropské unie, na které se stejně tak vztahují požadavky obecné zadávací směrnice. Využití BIM ve veřejných zakázkách je povinné například v Dánsku, Finsku či v Itálii, taktéž bez výjimky umožňující alternativu pro účastníky zadávacího řízení, kteří k těmto elektronickým nástrojům nemají přístup. 

Vyjádření MMR:
Nesouhlasíme s návrhem vypořádání.
Požadovali jsme doplnění RIA o námi požadované vysvětlení, nepotřebovali jsme otázku vysvětlit nám. V návrhu vypořádání se nepíše, že bude RIA doplněna nebo důvody, proč doplněna nebude.
Pokud předkladatel prováděl průzkum, měl by se v RIA takový průzkum objevit – včetně relevantních výsledků a zhodnocení připravenosti trhu na požadavky ZZVZ a Směrnice 2014/24/EU.

Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO 
Text vysvětlení byl promítnut do RIA.  RIA tedy obsahuje v části 5 Implementace doporučené varianty a vynucování následující text: "Metoda BIM je ve stavebnictví využívána dlouhodobě. Dle průzkumů (viz RIA) je BIM využíván v současnosti již téměř polovinou projektových společností, a to alespoň pro některé projekty. V průzkumu „Environmentální trendy v rezidenční výstavbě v České republice“ společnosti Wavin Czechia z roku 2021 přes 30% respondentů uvedlo, že BIM využívá pro více než polovinu projektů. Zároveň je na trhu běžně dostupná řada různých programů pro práci v BIM. Jedná se tedy o běžně dostupný nástroj a požadavek na jeho využití při veřejném zadávání je legitimní."

	
	13. Obecně
Požadujeme aktualizaci zprávy RIA v souvislosti s vydáním zákona č. 283/2021 Sb.
Dle materiálu VZ kapitola C (str. 21) byla zpráva RIA k věcnému záměru zpracována v roce 2020. S ohledem na některé nepřesné informace a skutečnosti uvedené v RIA žádáme o její aktualizaci v souvislosti s vydáním zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, dne 29. července 2021 ve Sbírce zákonů. Požadavek je legitimní, neboť se jedná o podkladový materiál k návrhu nového zákona a je třeba ho dát do souladu s požadavky nového stavebního zákona.
Tato připomínka je zásadní.
	Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO
Tam, kde došlo k formulačním či obsahovým nepřesnostem, bude upraveno. 

Vyjádření MMR:
S vypořádáním bude možné souhlasit až poté, co bude předložen k nahlédnutí upravený materiál.

Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO, příslušné části budou zaslány.


	
	K jednotlivým částem věcného záměru
14. Ke kapitole B podkapitole I
Požadujeme odstranění následujících nedostatků:
V textu jsou užity výrazy „změna a rekonstrukce dokončené stavby“. Takové spojení není správné. Správně je „změna dokončené stavby“, neboť tímto se rozumí nástavba, přístavba, stavební úprava a změna v užívání stavby. Místo pojmu stavební úprava se často mezi veřejností používají termíny jako rekonstrukce, modernizace, revitalizace apod. 
Dále požadujeme slovo demolice nahradit slovem odstranění a vypustit nebo nahradit pojem dekonstrukce (není specifikováno, co se tím rozumí). Také požadujeme vysvětlit výraz „ekologické odstranění stavby“, popř. jej nahradit vhodnějším termínem.

	Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO
V textu věcného záměru zákona bylo slovní spojení „změna a rekonstrukce dokončené stavby“ nahrazeno slovním spojením „změna dokončené stavby“.

Vyjádření MMR:
Nesouhlasíme.
Nejedná se o akceptaci, nýbrž o pouhou částečnou akceptaci připomínky č. 11 (resp. 14 dle číslování MPO). Souhlasíme se změnou slovního spojení „změna a rekonstrukce dokončené stavby“ na „změna dokončené stavby“, nicméně trváme i na úpravách podle zbytku připomínky č. 11 (resp. 14 dle číslování MPO).
Upozorňujeme, že s vypořádáním bude možné s konečnou platností souhlasit až poté, co bude předložen k nahlédnutí upravený věcný záměr.

Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO 
Z textu VZZ BIM je odstraněn text "její demolici, nebo dekonstrukci, včetně ekologického".


	
	15. V textu se dále popisuje společné „datové prostředí CDE“ a také, že „Informační model stavby nepředstavuje pouze samotný digitální model stavby (dále též „DiMS“), ale dokumentaci, která se ke stavbě vztahuje.“. Požadujeme vysvětlit jeho vazbu na IS MMR, přístup do IS MMR apod., k tomu vizte také obecnou připomínku výše.

	Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO
Znění VZZ je upraveno následovně:
„Provazbu se stavebním zákonem garantuje ustanovení, podle kterého bude mít povinná osoba povinnost uložit do informačního systému elektronických dokumentací podle stavebního zákona informační profil pro povolení záměru a informační profil pro kolaudaci stavby. Jinými slovy provázání na digitalizované stavební řízení je předpokládáno v konkrétních uzlových bodech celého procesu. Část Informačního modelu stavby v rozsahu Informačního profilu pro povolení záměru a informačního profilu pro kolaudaci stavby se ukládá do datového úložiště MMR (evidence elektronických dokumentací). Obsahem těchto informačních profilů bude jak standardní dokumentace staveb ve formě elektronických dokumentů (např. PDF/A), tak i její digitální podoba ve formě DiMS (ve formátu IFC). A to vše ve formátu, struktuře a rozsahu, jaký určí nově připravované vyhlášky MMR. Tj. v praxi toto znamená, že určené části informačního modelu stavby uložené v CDE konkrétní organizace vkládá standardně stavebník pomocí portálu stavebníka do evidence elektronických dokumentací. Pokud systémy digitálního stavebního řízení v budoucnu nabídnou API rozhraní pro CDE systémy, tak to bude právě správné řešení digitalizace a provede se to pomocí informačních kontejnerů, které bude opět definovat výše uvedená vyhláška MMR“.
Vyjádření MMR:
Nesouhlasíme s návrhem vypořádání.
Doporučujeme provazbu na stavební zákon v oblasti Informačních systémů uvádět obecně a to především z důvodu změn v architektuře DSŘ. Navrhujeme společné jednání k dořešení.

Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO, viz vypořádání připomínky č. 9.

	
	16. Obrázek č. 2 cituje druhy dokumentací podle právní úpravy stávajícího stavebního zákona. S ohledem na nový stavební zákon požadujeme obrázek aktualizovat (vizte také obecnou připomínku výše).
V textu na str. 7 se uvádí: „Software pro vytvoření digitálního modelu stavby je nezbytný k projektování stavby, model stavby je následně nahrán do společného datového prostředí ve standardizovaném mezinárodně používaném formátu IFC, který lze otevřít na jakékoliv platformě.“. Požadujeme vysvětlit, o jakou platformu se jedná.

	Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO / VYSVĚTLENO 
Obrázek č. 2 aktualizován, aby byla terminologie aktuální (viz připomínka 6 ad 2). 
Nejedná se o jednu konkrétní platformu, ale o na trhu běžně dostupné a ve stavebnictví nejčastěji využívané softwarové aplikace.  Díky využití IFC lze data číst prostřednictvím různých standardně využívaných programů ve stavebnictví. 

	
	17. V textu na str. 7 v posledním odstavci pokračujícím na str. 8 se opět píše o CDE: „Technickým srdcem metody BIM je společné datové prostředí (označované zkratkou „CDE“ – Common Data Environment) - databáze, do které jsou zaznamenávána data o stavbě, tedy nejen digitální model a související negrafická data, ale i všechny další dokumenty vztahující se ke stavbě, komunikaci mezi účastníky projektu a procesům v jednotlivých fázích životního cyklu stavby. Řešení pro společné datové prostředí si lze představit jako online databázi (např. cloudovou platformu), do které přispívají svým dílem všichni účastníci stavebního procesu. (…) Ke společnému datovému prostředí by měli mít přístup všichni členové výstavbového projektového týmu a vlastník stavby. Zásadní výhodou principu spolupráce ve společném datovém prostředí a přístupu k informacím o stavbě je spolupráce bez ztráty dat a zachování přístupu k jejich aktuální verzi.“. Ani zde není zřejmý vztah k IS MMR. Požadujeme vysvětlit, co se rozumí formulací „členové výstavbového projektového týmu“ (vizte také obecnou připomínku výše).
	Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO
Znění VZZ je v části C. II. 4. upraveno následovně:
„Provazbu se stavebním zákonem garantuje ustanovení, podle kterého bude mít povinná osoba povinnost uložit do informačního systému elektronických dokumentací podle stavebního zákona informační profil pro povolení záměru a informační profil pro kolaudaci stavby. Jinými slovy provázání na digitalizované stavební řízení je předpokládáno v konkrétních uzlových bodech celého procesu. Část Informačního modelu stavby v rozsahu Informačního profilu pro povolení záměru a informačního profilu pro kolaudaci stavby se ukládá do datového úložiště MMR (evidence elektronických dokumentací). Obsahem těchto informačních profilů bude jak standardní dokumentace staveb ve formě elektronických dokumentů (např. PDF/A), tak i její digitální podoba ve formě DiMS (ve formátu IFC). A to vše ve formátu, struktuře a rozsahu, jaký určí nově připravované vyhlášky MMR. Tj. v praxi toto znamená, že určené části informačního modelu stavby uložené v CDE konkrétní organizace vkládá standardně stavebník pomocí portálu stavebníka do evidence elektronických dokumentací. Pokud systémy digitálního stavebního řízení v budoucnu nabídnou API rozhraní pro CDE systémy, tak to bude právě správné řešení digitalizace a provede se to pomocí informačních kontejnerů, které bude opět definovat výše uvedená vyhláška MMR“
 Nicméně text na s. 7 a 8 se týká obecného popisu BIM, kde by tento způsob doplnění nebyl vhodný (zaměřuje se na reálie v ČR).
Členy výstavbového projektového týmu jsou pro různé fáze výstavbového projektu například techničtí zástupci zadavatele, dodavatele projektových prací, zhotovitele, stavební dozor, správce stavby aj.
Vyjádření MMR:
Nesouhlasíme s návrhem vypořádání.
Doporučujeme provazbu na stavební zákon v oblasti Informačních systémů uvádět obecně a to především z důvodu změn v architektuře DSŘ. Současně pokud je potřeba doplnit některé funkcionality do DSŘ jako API pro provazbu na CDE je nutné toto projednat s MMR.
Navrhujeme společné jednání k dořešení.

Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO, viz vypořádání připomínky č. 9.

	
	18. V textu na str. 10 zní druhý odstavec: „Pro zadavatele z veřejného sektoru zavedení metody BIM, tzn. správa informací o stavbě každopádně znamená, že výstavba a správa staveb bude do budoucna efektivnější, riziko překročení nákladů na projekty zejména veřejné infrastruktury nižší a transparentnost využívání veřejných prostředků vyšší. Předpokladem je, že dokumenty staveb vytvořené s využitím metody BIM budou propojeny s tzv. digitálním stavebním řízením, které umožňují předpisy v oblasti stavebního práva, jak detailněji popisuje RIA.“. Požadujeme upřesnění zmiňovaného propojení. RIA bohužel toto neuvádí. Naopak RIA uvádí neaktuální informace o informačních systémech MMR dle stávajícího stavebního zákona, nikoliv již platného nového stavebního zákona č. 283/2021 Sb.
Tato připomínka je zásadní.
	Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO
Za účelem vyjasnění konkrétní textace je znění VZZ v části C.II. 4 upraveno následovně:
„Provazbu se stavebním zákonem garantuje ustanovení, podle kterého bude mít povinná osoba povinnost uložit do informačního systému elektronických dokumentací podle stavebního zákona informační profil pro povolení záměru a informační profil pro kolaudaci stavby. Jinými slovy provázání na digitalizované stavební řízení je předpokládáno v konkrétních uzlových bodech celého procesu. Část Informačního modelu stavby v rozsahu Informačního profilu pro povolení záměru a informačního profilu pro kolaudaci stavby se ukládá do datového úložiště MMR (evidence elektronických dokumentací). Obsahem těchto informačních profilů bude jak standardní dokumentace staveb ve formě elektronických dokumentů (např. PDF/A), tak i její digitální podoba ve formě DiMS (ve formátu IFC). A to vše ve formátu, struktuře a rozsahu, jaký určí nově připravované vyhlášky MMR. Tj. v praxi toto znamená, že určené části informačního modelu stavby uložené v CDE konkrétní organizace vkládá standardně stavebník pomocí portálu stavebníka do evidence elektronických dokumentací. Pokud systémy digitálního stavebního řízení v budoucnu nabídnou API rozhraní pro CDE systémy, tak to bude právě správné řešení digitalizace a provede se to pomocí informačních kontejnerů, které bude opět definovat výše uvedená vyhláška MMR“
Dále byl z textu vypuštěn dovětek „jak detailněji popisuje RIA“.

Vyjádření MMR:
Nesouhlasíme s návrhem vypořádání.
Doporučujeme provazbu na stavební zákon v oblasti Informačních systémů uvádět obecně a to především z důvodu změn v architektuře DSŘ.
Navrhujeme společné jednání k dořešení, a to i s ohledem na formulování datových formátů v rámci DSŘ.

Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO, viz vypořádání připomínky č. 9.


	
	19. Ke kapitole B podkapitole II
Požadujeme vysvětlit, co se rozumí veřejnými stavbami a levnějšími projekty zmíněnými na str. 10: „Relativně častým legislativním řešením je postupné zavádění povinnosti využívat metodu BIM pro veřejné stavby, a to nejčastěji nejprve pro zakázky s největší hodnotou s postupným zaváděním povinnosti používat BIM i pro levnější projekty.“.
Tato připomínka je zásadní.
	Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO
Text věcného záměru je upraven následujícím způsobem:
„Relativně častým legislativním řešením je postupné zavádění povinnosti využívat metodu BIM pro stavby veřejných zadavatelů, a to nejčastěji nejprve pro zakázky s největší hodnotou s postupným zaváděním povinnosti používat BIM i pro levnější projekty (podlimitní veřejné zakázky atp.).“

Vyjádření MMR:
Nesouhlasíme s vypořádáním.
Děkujeme za použití obratu „stavby veřejných zadavatelů“, který je určitější než „veřejné stavby“. Také oceňujeme doplnění závorky, která vysvětluje, že se levnějšími projekty rozumí podlimitní veřejné zakázky. Požadujeme však buď nahradit zkratku „atp.“ vysvětlením, které další projekty by byly považovány za levnější projekty, nebo zkratku „atp.“ úplně vypustit. Upravený text věcného záměru pak požadujeme předložit.


Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO 
V textu VZZ BIM je předmětný text nahrazen textem „(např. podlimitní veřejná zakázka)“. Existuje například i VZ malého rozsahu a není cílem na tomto místě, kde se hovoří o mezinárodních zkušenostech, kde mohou být různé právní úpravy, vyjmenovávat všechny možnosti. 


	
	20. Ke kapitole B podkapitole III
Požadujeme jednoznačně uvést, kdo bude gestorem zavádění metody BIM na úrovni státní správy.
Potřebu určit gestora zavádění metody BIM na úrovni státní správy zmiňuje předkladatel na str. 21 takto: „V této souvislosti je rovněž třeba upozornit, že efektivní používání informačního modelování staveb vyžaduje legislativní zakotvení gestora zavádění metody BIM na úrovni státní správy. Podobně situaci analyzovali například i autoři věcného záměru k zákonu o národní infrastruktuře pro prostorové informace („NIPI“) schváleného vládou usnesením č. 636 dne 19. července 2021, když vyhodnotili, že absence takového zakotvení komplikuje implementaci NIPI. S absencí legislativního rámce souvisí i faktická nevymahatelnost povinnosti používání metody BIM tam, kde by to bylo efektivní a účelné.“.
Tato připomínka je zásadní.
	Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO
Gestorem na úrovni státní správy bude Ministerstvo průmyslu a obchodu. 
Tato skutečnost je uvedena dále v textu věcného záměru, v části věnující se promítnutí BIM do českého právního řádu (část C.II.10).
MPO bylo stanoveno gestorem za zavádění metody BIM usnesením vlády č. 958 z 2. listopadu z roku 2016, rovněž v programovém prohlášení současné vlády a v Plánu legislativních prací vlády pro rok 2022 je MPO uvedeno jako gestor za přípravu zákona o BIM.

Vyjádření MMR:
Nesouhlasíme s návrhem vypořádání.
Požadujeme, aby byl způsob stanovení gestora zavádění metody BIM v ČR (poslední odstavec Vašeho návrhu vypořádání nebo obdobný text) doplněn do věcného záměru.
Upozorňujeme, že s vypořádáním bude možné s konečnou platností souhlasit až poté, co bude předložen k nahlédnutí upravený věcný záměr.

Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO 
Text, že MPO bylo stanoveno gestorem usnesením vlády č. 958 je v návrhu VZZ o BIM již obsažen - část III. Situace v ČR. Do téže kapitoly se nyní doplňuje "V této souvislosti je nutné doplnit, že aktuální Programové prohlášení vlády v části Konektivita a rozvoj sítí obsahuje bod „Předložíme návrh zákona o informačním modelování staveb a vystavěného prostředí (BIM), který umožní využívání a sdílení dat pro přípravu staveb, jejich povolování a užívání v průběhu doby jejich životnosti (digitální dvojčata).“ Tento úkol se pak promítá i do legislativního plánu vlády“. 

	
	21. Ke kapitole C podkapitole I
V první větě se uvádí, že RIA k věcnému záměru byla zpracována v roce 2020. S ohledem na některé nepřesné informace a skutečnosti uvedené v RIA žádáme o její aktualizaci v souvislosti s vydáním zákona č. 283/2021 Sb., stavební zákon, dne 29. července 2021 ve Sbírce zákonů. Požadavek je legitimní, neboť se jedná o podkladový materiál k návrhu nového zákona a je třeba ho dát do souladu s požadavky nového stavebního zákona, popř. jeho chystané novely (aktuálně probíhá vypořádání MPŘ). To se týká zejména informačních systémů MMR.
V textu na str. 25, odstavec 4., 5. a 6. se uvádí: „Jako nejvhodnější se tedy jeví varianta, podle které se bude metoda BIM implementovat sice komplexně, ale pouze na vybraný okruh subjektů či staveb, u kterých je tento požadavek legitimní (ať už z hlediska jejich postavení, investované částky či typu stavby). Obdobné řešení s konkrétním výčtem právních vztahů, kde právní předpis dává povinnost implementovat nový právní nástroj, lze spatřovat například v zavedení elektronického stavebního deníku, kdy povinnost stavebníka zajistit vedení stavebního deníku v elektronické formě je stanovena rovněž pouze pro vybrané stavby, a to u veřejných zakázek v nadlimitním režimu.
V tomto ohledu se jeví jako nejvhodnější řešení ta z nabízených variant, která pracuje se zavedením povinné metody BIM pouze pro vybrané procesy, neboť takto nedojde k nedůvodnému zatížení v těch případech, kde to není legitimní předpokládat (tedy varianta 2b + 2c). Obdobně situaci vyhodnocuje i RIA, když uzavírá ‚Proto volíme kombinaci Varianty 2b s 2c, tj. stanovení vybraných staveb, pro které bude tato povinnost platit. Seznam vybraných kategorií staveb by měl být zpracován se zohledněním aktuální praxe a využitelnosti výstupů z BIM pro jednotlivé kategorie staveb.‘.43
(…) Jako ideální se tedy jeví zavázat k používání metody BIM pouze omezený okruh zadavatelů a pouze pro typy projektů spojených s výstavbou s určitým finančním limitem – typicky zakázky v nadlimitním režimu.“.
K uvedenému požadavku se nejde relevantně vyjádřit, pokud nebude zřejmé, o jaký druh stavby se bude jednat a jaký bude mít vztah ke stavebnímu zákonu. Kritérium „zohlednění aktuální praxe a využitelnost výstupů z BIM, popř. projekty výstavby s určitým finančním limitem“ nepovažujeme za dostatečně důvodné. Požadujeme proto materiál upravit.
Tato připomínka je zásadní.
	Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO/VYSVĚTLENO
RIA byla skutečně původně zpracovávána v roce 2020, ale vzhledem k dynamickému vývoji na poli stavebnictví i digitalizace byla následně RIA před rozesláním věcného záměru do připomínkového řízení aktualizována. 
Text věcného záměru toto zohlední, když bude nově uvádět „RIA k věcnému záměru pracuje s těmito variantami řešení“
Ohledně zvoleného řešení pak lze odkázat na kapitolu C.II., kde se konkrétně promítá navržené řešení do právního řádu. Z textu tam uvedeného vyplývá, že se jedná o druh staveb realizovanými vybranými veřejnými zadavateli s hodnotou odpovídající nadlimitní veřejné zakázce. 

Vyjádření MMR:
Nesouhlasíme s návrhem vypořádání.
Trváme na aktualizaci RIA v návaznosti na přijetí nového stavebního zákona. Upozorňujeme, že s vypořádáním bude možné s konečnou platností souhlasit až poté, co bude předložen k nahlédnutí upravený věcný záměr.

Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO, RIA byla aktualizována, příslušné části budou zaslány. 

	
	22. Ke kapitole C podkapitole II bodu 1
V textu požadujeme nahradit slovní spojení „změny a rekonstrukce dokončené stavby“ slovním spojením „změny dokončené stavby“.
K odůvodnění vizte obdobnou připomínku výše.
Tato připomínka je zásadní.
	Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO
V kapitole C podkapitole II bodu 1 v textu věcného záměru zákona bylo slovní spojení „změny a rekonstrukce dokončené stavby“ nahrazeno slovním spojením „změny dokončené stavby“.

Vyjádření MMR:
Podmíněně souhlasíme.
Před konečným souhlasem s vypořádáním požadujeme zaslání upraveného textu věcného záměru.

Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO, RIA byla aktualizována, příslušné části budou zaslány.

	
	23. Ke kapitole C podkapitole II bodu 2
V textu kapitoly se uvádí: „Informační model stavby je sdílená digitální reprezentace fyzických a funkčních charakteristik staveb nebo jejich částí sloužící pro zkoumání jejich vlastností a pro specifikované účely zahrnující i digitální model (modely) stavby, dokumenty a dokumentaci spojenou se všemi fázemi životního cyklu stavby. Informační model stavby zahrnuje výkresovou i textovou dokumentaci. Jedná se tedy o soubor informací o stavbě, které jsou jak obrazové, geometrické nebo popisné, který umožňuje tyto informace vést a sdílet v elektronické podobě v průběhu času.
Výběrem z informačního modelu stavby se vytváří informační profil stavby jako datová sada, která slouží k vedení a sdílení informací o stavbě pro konkrétní účel zejména při navrhování, provádění a užívání stavby. (…)
Informačním modelováním staveb se rozumí soubor činností a postupů, které zajišťují pořizování, poskytování, udržování, využívaní a uchovávání informačního modelu stavby po dobu jejího životního cyklu.“.
Opět požadujeme dopracovat vztah Informačního modelu stavby k IS MMR. Požadujeme upřesnit, kdo bude moci využívat data, v jakém rozsahu, na základě jakého oprávnění a kdo bude jeho vlastníkem. Do evidencí MMR bude možné přistupovat podle § 272 nového stavebního zákona. V uvedeném smyslu požadujeme materiál dopracovat.
V textu se dále uvádí, že zákon o BIM bude definovat následující pojmy:
· Informační profil pro povolení záměru,
· Informační profil pro provádění stavby, 
· Informačním profil pro kolaudaci stavby, 
· Informační profil skutečného provedení stavby, 
· Informační profil pro pasportizaci stavby.
Upozorňujeme na možné výkladové problémy ve vztahu ke stavebnímu zákonu, např. pasport stavby vs. pasportizace.
Tato připomínka je zásadní.
	Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO/VYSVĚTLENO
Znění VZZ je v části C.II.4 upraveno následovně:
„Provazbu se stavebním zákonem garantuje ustanovení, podle kterého bude mít povinná osoba povinnost uložit do informačního systému elektronických dokumentací podle stavebního zákona informační profil pro povolení záměru a informační profil pro kolaudaci stavby. Jinými slovy provázání na digitalizované stavební řízení je předpokládáno v konkrétních uzlových bodech celého procesu. Část Informačního modelu stavby v rozsahu Informačního profilu pro povolení záměru a informačního profilu pro kolaudaci stavby se ukládá do datového úložiště MMR (evidence elektronických dokumentací). Obsahem těchto informačních profilů bude jak standardní dokumentace staveb ve formě elektronických dokumentů (např. PDF/A), tak i její digitální podoba ve formě DiMS (ve formátu IFC). A to vše ve formátu, struktuře a rozsahu, jaký určí nově připravované vyhlášky MMR. Tj. v praxi toto znamená, že určené části informačního modelu stavby uložené v CDE konkrétní organizace vkládá standardně stavebník pomocí portálu stavebníka do evidence elektronických dokumentací. Pokud systémy digitálního stavebního řízení v budoucnu nabídnou API rozhraní pro CDE systémy, tak to bude právě správné řešení digitalizace a provede se to pomocí informačních kontejnerů, které bude opět definovat výše uvedená vyhláška MMR“
Podle § 156 nového stavebního zákona se pasportem rozumí dokumentace stávajícího stavu stavby.  Podle věcného záměru se Informačním profilem pro pasportizaci stavby se rozumí sada dat o skutečném provedení již provozované stavby. V tomto smyslu nejsou oba předpisy v nesouladu. Věcný záměr nadto počítá ještě s informačním profilem skutečného provedení stavby, což má být dokumentace skutečného provedení stavby při jejím dokončení (sada dat je v tomto případě objemnější, než v případě informačního profilu pro pasportizaci stavby, u kterého, vzhledem k tomu, že se jedná o již dokončené stojící stavby, nelze takto objemnou sadu dat pořídit). 

Vyjádření MMR:
Nesouhlasíme s návrhem vypořádání.
Doporučujeme provazbu na stavební zákon v oblasti Informačních systémů uvádět obecně, a to především z důvodu změn v architektuře DSŘ. Navrhujeme společné jednání k dořešení.

Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO, viz vypořádání připomínky č. 9.


	
	24. Ke kapitole C podkapitole II bodu 4
V návrhu věcného záměru požadujeme jasné vymezení, na jaké stavby se zákon bude vztahovat. Vymezení v prvním odstavci považujeme za nedostatečné.
Dále se v textu uvádí následující: „Zákon bude dále specifikovat, co a kdy je třeba pořizovat pro účely informačního modelování staveb povinnou osobou:
-	informační profil pro povolení záměru před podáním žádosti o vydání povolení záměru podle stavebního zákona,
-	informační profil pro provádění stavby před zahájením zadávacího řízení pro veřejnou zakázku, jejímž předmětem je provedení stavby, nebo před zahájením provádění stavby, jsou-li technické podmínky veřejné zakázky stanoveny požadavky na výkon nebo funkci,
-	informační profil pro kolaudaci v podrobnosti informačního profilu pro povolení záměru (viz § 4 nového stavebního zákona) před podáním žádosti o kolaudaci stavby nebo povolení k předčasnému užívání stavby nebo povolení ke zkušebnímu provozu, přičemž se ve všech případech pořizuje pouze jeden informační profil pro kolaudaci, který se následně doplňuje,
-	informační profil skutečného provedení stavby v rámci převzetí nové stavby do užívání, přičemž tento naváže na informační profil pro provádění stavby, 
-	informační profil pro správu, údržbu a užívání stavby u stavby nabyté výstavbou v rámci převzetí nové stavby do užívání, při převodu nové stavby do vlastnictví nebo do práva hospodaření má stavebník povinnost postoupit kompletní dokumentaci včetně informačního modelu stavby,
-	informační profil pro pasportizaci stavby pro stavby nabyté převodem do 360 dnů ode dne nabytí stavby do vlastnictví nebo do práva hospodaření. Toto se bude týkat staveb, které nabydou povinné osoby do vlastnictví po nabytí účinnosti zákona a na které se nebude vztahovat dřívější povinnost vyhotovit jakýkoli informační profil uvedený výše. 
Současně s pořízením informačního profilu stavby zajistí povinná osoba pořízení informačního modelu stavby. 
Provazbu se stavebním zákonem garantuje ustanovení, podle kterého bude mít povinná osoba povinnost uložit do informačního systému elektronických dokumentací podle stavebního zákona informační profil pro povolení záměru a informační profil pro kolaudaci stavby.“.
Požadujeme vysvětlit, z čeho vyplývá výše uvedená provazba. Dle našeho názoru to ze stavebního zákona nevyplývá, vizte část sedmou – informační systémy veřejné správy (§ 267 až 274). Požadujeme dopracovat.
Tato připomínka je zásadní.
	Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO
Vymezení stavby, na který se věcný záměr vztahuje, je činěno jednak prostřednictvím povinné osoby, která danou stavbu realizuje (kapitola 3), jednak objemem investovaných prostředků (nadlimitní veřejná zakázka – kapitola 4). Dle názoru předkladatele se jedná o objektivní kritéria, která nevzbuzují pochybnost o zvoleném řešení.
Provazba na stavební zákon bude zajištěna prostřednictvím zákona o informačním modelování staveb. Ustanovení, podle kterého bude mít povinná osoba povinnost uložit do informačního systému elektronických dokumentací podle stavebního zákona obsahy informačního profilu pro povolení záměru a informačního profilu pro kolaudaci stavby bude součástí zákona o BIM.
Pokud v průběhu tvorby paragrafového znění vyvstane potřeba dalších úprav, bude toto zohledněno v rámci konkrétního znění návrhu zákona a konzultováno s MMR.  
Vysvětlení a popis vazby mezi informačními profily a IS MMR je uveden u vypořádání pro MMR výše.

Vyjádření MMR:
Nesouhlasíme.
Připomínku nepokládáme za vysvětlenou, neboť z návrhu vypořádání stále není dostatečně zřejmá konkrétní provazba na stavební zákon. Má-li být tato provazba obsažena v zákoně o BIM, musí být již ve věcném záměru způsob této provazby popsán, byť samozřejmě nepožadujeme již nyní paragrafové znění.  Požadujeme tedy doplnění věcného záměru a předložení jeho upravené verze.

Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO, viz vypořádání připomínky č. 9.

	
	25. Ke kapitole C podkapitole II bodu 6
Požadujeme podrobněji uvést (tj. dopracovat), jaká je představa o sdílení dat s informačním systémem MMR.
Předkladatel uvádí: „Aby bylo dosaženo samotného účelu zákona, tedy sdílení konkrétních dat napříč informačními systémy státní správy, je třeba zajistit jejich interoperabilitu. Z tohoto důvodu je nutné, aby zákon explicitně stanovil, že informační model stavby se pořizuje elektronicky v jednotném datovém standardu v otevřeném strojově čitelném formátu, který bude stanoven prováděcím právním předpisem s využitím technických norem. Datový standard stavby, který specifikuje požadavky na data uváděná ve stavebních projektech a k systematickému uspořádání modelu pro BIM, je poskytován veřejnosti zdarma.“. To je však až příliš obecné.
Tato připomínka je zásadní.
	Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO
Z návrhu Věcného záměru zákona vyplývá, že některé části informačního modelu stavby budou využitelné i pro stavební řízení. Povinná osoba bude mít povinnost uložit do informačního systému stavební správy podle stavebního zákona obsahy informačního profilu pro povolení záměru a informačního profilu pro kolaudaci.
Konkrétní navázání bude nicméně záležet na prováděcích předpisech, které jsou v gesci MMR. 
Předkladatel souhlasí, že je třeba řešit také technické aspekty využívání a sdílení dat, nicméně toto nastane až v dalších fázích legislativního procesu. Pro fázi věcného záměru je tato úroveň detailu dostačující.

Vyjádření MMR:
Nesouhlasíme s návrhem vypořádání.
Doporučujeme provazbu na stavební zákon v oblasti Informačních systémů uvádět obecně a to především z důvodu změn v architektuře DSŘ.
V současnosti se v rámci DSŘ počítá s využitím elektronických dokumentací v PDF formátu s tím, že BIM bude postupně (není v současnosti na pořadu dne) zaváděn a to především z důvodu stavu plnění predispozic pro nasazení BIM do DSŘ.
Navrhujeme společné jednání k dořešení nejen technických detailů.

Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO, viz vypořádání připomínky č. 9.


	
	26. Ke kapitole C podkapitole II bodu 7
V textu se uvádí: „Zákon o BIM explicitně stanoví, že povinnost vytvářet informační model stavby  plní povinná osoba v informačním prostředí informačních modelů staveb, které splňuje podmínky pro zajištění společného datového prostředí (CDE) a standardizovaných činností v procesu informačního modelování. Zásadní je tedy nastavit společné datové prostředí tak, aby jednotliví stavebníci či zadavatelé mohli tuto povinnost plnit. V informačním systému se vytváří transakční protokol a evidují záznamy. Tyto záznamy musí být prováděny systematicky, posloupně a musí být chráněny proti zpětným změnám. Službu poskytování informačního prostředí může pro povinnou osobu zajišťovat třetí osoba. Technické a provozní podrobnosti informačního prostředí informačních modelů staveb budou stanoveny prováděcími předpisy s využitím technických norem.“.
Dle našeho názoru není zřejmá provazba na informační systémy MMR. Požadujeme dopracovat.
Tato připomínka je zásadní.
	Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO
Znění VZZ je v části C.II.4 upraveno následovně:
„Provazbu se stavebním zákonem garantuje ustanovení, podle kterého bude mít povinná osoba povinnost uložit do informačního systému elektronických dokumentací podle stavebního zákona informační profil pro povolení záměru a informační profil pro kolaudaci stavby. Jinými slovy provázání na digitalizované stavební řízení je předpokládáno v konkrétních uzlových bodech celého procesu. Část Informačního modelu stavby v rozsahu Informačního profilu pro povolení záměru a informačního profilu pro kolaudaci stavby se ukládá do datového úložiště MMR (evidence elektronických dokumentací). Obsahem těchto informačních profilů bude jak standardní dokumentace staveb ve formě elektronických dokumentů (např. PDF/A), tak i její digitální podoba ve formě DiMS (ve formátu IFC). A to vše ve formátu, struktuře a rozsahu, jaký určí nově připravované vyhlášky MMR. Tj. v praxi toto znamená, že určené části informačního modelu stavby uložené v CDE konkrétní organizace vkládá standardně stavebník pomocí portálu stavebníka do evidence elektronických dokumentací. Pokud systémy digitálního stavebního řízení v budoucnu nabídnou API rozhraní pro CDE systémy, tak to bude právě správné řešení digitalizace a provede se to pomocí informačních kontejnerů, které bude opět definovat výše uvedená vyhláška MMR.“
Vyjádření MMR:
Nesouhlasíme s návrhem vypořádání.
Doporučujeme provazbu na stavební zákon v oblasti Informačních systémů uvádět obecně a to především z důvodu změn v architektuře DSŘ.
V současnosti se v rámci DSŘ počítá s využitím elektronických dokumentací v PDF formátu s tím, že BIM bude postupně (není v současnosti na pořadu dne) zaváděn a to především z důvodu stavu plnění predispozic pro nasazení BIM do DSŘ.
Navrhujeme společné jednání k dořešení nejen technických detailů.

Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO, viz vypořádání připomínky č. 9.


	
	27. Ke kapitole C podkapitole II bodu 9
Požadujeme uvést, jak se bude předcházet proprietárnímu uzamčení, také zvanému „vendor lock-in“, aby se neopakovaly potíže s proprietárním uzamčením jako u IT zakázek. Považujeme za nezbytné doplnit možné řešení pro povinné osoby/zadavatele veřejných zakázek.
Tato připomínka je zásadní.
	Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO A AKCEPTOVÁNO
Ve věcném záměru bude zdůrazněno, že cílem je zachovat z hlediska softwarových poskytovatelů vysoké konkurenční prostředí. 
 V části B.1. je doplněno „Cílem je zachovat z hlediska softwarových poskytovatelů vysoké konkurenční prostředí. Databáze sice bude v jednotném schématu, ale obsluha dat musí být možná různými SW aplikacemi tak, aby bylo zamezeno proprietárnímu uzavření systémů.“

V části C.II.6: „Cílem je zachovat z hlediska softwarových poskytovatelů vysoce konkurenční prostředí. Zajištění interoperability pomocí standardizovaných otevřených formátů bude umožňovat sdílení a přenos dat, ale obsluha dat bude možná různými softwarovými aplikacemi tak, aby bylo zamezeno proprietárnímu uzavření systémů a jejich dat.“

Vyjádření MMR:
Podmíněně souhlasíme.
Před konečným souhlasem s vypořádáním požadujeme zaslání upraveného textu věcného záměru.

Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO, příslušné části budou zaslány.


	
	28. Ke kapitole C podkapitole II bodu 14
Požadujeme vyhodnotit, zda bude v souvislosti se zákonem o BIM potřeba novelizovat i nový stavební zákon.
V textu se uvádí, že v souvislosti se zákonem o BIM bude třeba novelizovat další právní předpisy, např. zákon č. 22/1997 Sb., č. 360/1992 Sb., č. 200/1994 Sb. Podle našeho názoru ale nelze vyloučit ani zásah do nového stavebního zákona.
Tato připomínka je zásadní.
	Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO
Potřeba novelizace nového stavebního zákona z důvodu přijetí zákona o informačním modelování staveb se v současné chvíli nepředpokládá. Pokud by tato potřeba vyvstala, bude vše konzultováno s gestorem, tedy s MMR. 

	
	29. Ke kapitole C podkapitole II bodu 14
Požadujeme doplnit zhodnocení dopadu do zákona o zadávání veřejných zakázek a jeho prováděcích právních předpisů (konkrétně vyhlášky č. 169/2016 Sb.).
Není jasné, jaký bude dopad na zadavatele, kteří na nové povinnosti nejsou připraveni, jakým způsobem se se zadáváním mají zadavatelé vypořádat, jak bude nový zákon naplňován prostřednictvím nové povinnosti zadávání nadlimitních veřejných zakázek. Není jasné, jaký bude dopad na vyhlášku č. 169/2016 Sb., vyhodnocení, zda bude muset být aktualizována a kým, případně s kým ve spolupráci. Při vypořádání samotné koncepce BIM MPO přislíbilo spolupráci na případné aktualizaci vyhlášky (platí i pro kapitolu C podkapitolu II bod 12).
Tato připomínka je zásadní.
	Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO
V části C.II.14 bude doplněno následující:
„Dále se jedná o novelizaci zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, a to zejména co do technického sladění obou předpisů. V návaznosti na finální znění návrhu zákona o BIM dojde případně také k novelizaci prováděcích vyhlášek k zákonu č. 134/2016 Sb.“

Vyjádření MMR:
Nesouhlasíme s návrhem vypořádání.
Požadujeme vysvětlení, co je míněno novelizací zákona 134/2016 Sb., co bude obsahem novelizace a jaký bude rozsah. Při schvalování koncepce BIM byl předpoklad, že se zákon novelizovat nebude – již nyní umožňuje zadávat v BIM. Jde primárně o novelizaci prováděcí vyhlášky 169/2016 Sb. Žádáme dovysvětlit, zpřesnit a doplnit do věcného záměru.

Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO 
Modelovat v BIM je v zákoně o ZVZ zatím jako možnost, nicméně VZZ o BIM předpokládá pro určité projekty modelovat v BIM jako povinnost. Nutno tedy oba předpisy technicky sesouladit. Podle finálního znění VZZ BIM a paragrafového znění zákona se případně upraví text vyhlášky č. 169/2016 Sb. 


	
	30. Ke kapitole E
Požadujeme doplnění zhodnocení dopadů čl. 22 odst. 4 věty druhé směrnice 2014/24/EU.
Z celého dokumentu není jasné (přestože je citováno ustanovení směrnice 2014/24/EU, čl. 22 odst. 4 – tedy možnost zadávat v prostředí BIM), jak bude naplněna druhá věta tohoto odstavce  a odstavec 5 (resp. i § 103 odst. 3 věty druhé zákona o zadávání veřejných zakázek). Uvedená ustanovení směrnice znějí:
„4. (…) V takovém případě poskytnou veřejní zadavatelé do doby, kdy se tyto nástroje stanou běžně dostupnými (…) alternativní přístupové prostředky podle odstavce 5.
5. Veřejní zadavatelé mohou v případě potřeby požadovat použití nástrojů a zařízení, které nejsou obecně dostupné, za předpokladu, že nabídnou alternativní přístupové prostředky.
Požadavek, aby veřejní zadavatelé nabídli vhodné alternativní přístupové prostředky, se považuje za splněný, jestliže veřejní zadavatelé:
a) nabízí k těmto nástrojům a zařízením bezplatný, neomezený a plný přímý přístup elektronickými prostředky od data uveřejnění oznámení podle přílohy VIII nebo od data, ke kterému byla odeslána výzva k potvrzení zájmu; v oznámení nebo výzvě k potvrzení zájmu je uvedena internetová adresa, na které jsou tyto nástroje a zařízení dostupné;
b) zajistí uchazečům, kteří k daným nástrojům a zařízením nemají přístup nebo nemají možnost tento přístup v příslušných lhůtách získat, nelze-li absenci přístupu přičítat dotčenému uchazeči, možnost přístupu k zadávacímu řízení pomocí dočasných prostředků (tokenů) bezplatně zpřístupněných on-line nebo
c) podporují alternativní cestu elektronického předložení nabídek.“.
Ustanovení § 103 odst. 3 věty druhé ZZVZ pak zní:
„Pokud tyto formáty nejsou běžně dostupné, zajistí k nim zadavatel dodavatelům přístup.“.
Z hlediska ZZVZ musí být zajištěna hospodářská soutěž a aktuálně není jasné, jak bude při aktuální nedostupnosti jak na straně zadavatelů, tak na straně dodavatelů zajištěna právě dostupnost nástrojů. Povinnost zajistit takové formáty mají dle ZZVZ zadavatelé.
Tato připomínka je zásadní.
	Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO
Předkladatel si je této právní úpravy vědom. 
K připomínce lze uvést, že nadlimitní veřejné zakázky na stavby nemají být zadávány pouze společnostem využívajícím metodu BIM, nadlimitní zakázky budou zadávány v souladu s právní úpravou obecně s tím, že záleží na konkrétním účastníku zadávacího řízení, zda se předmětné veřejné zakázky zúčastní či nikoliv, tj. zda naplní podmínky. (Obecně platí, že ne každá projekční kancelář se zúčastňuje nadlimitních veřejných zakázek, byť je jí to v obecné rovině umožněno, neboť není schopna doložit dostatečný počet kvalifikací atp. vypsaných v rámci zadání veřejné zakázky.)

Návrh má oporu zejména v čl. 22 odst. 4 obecné zadávací směrnice, dle které v případě veřejných zakázek na stavební práce a soutěží o návrh mohou členské státy vyžadovat použití zvláštních elektronických nástrojů, jako jsou elektronické grafické programy pro stavební informace a obdobné nástroje.  Pokud nejsou veřejným zadavatelem požadované nástroje běžně dostupné, musí dle čl. 22 odst. 5 této směrnice veřejní zadavatelé poskytnout uchazečům alternativní přístupové prostředky. Požadavek, aby veřejní zadavatelé nabídli vhodné alternativní přístupové prostředky, se považuje za splněný, jestliže veřejní zadavatelé nabízí k těmto nástrojům a zařízením bezplatný, neomezený a plný přímý přístup elektronickými prostředky, zajistí uchazečům, kteří k daným nástrojům a zařízením nemají přístup nebo nemají možnost tento přístup v příslušných lhůtách získat, nelze-li absenci přístupu přičítat dotčenému uchazeči, možnost přístupu k zadávacímu řízení pomocí dočasných prostředků (tokenů) bezplatně zpřístupněných on-line nebo podporují alternativní cestu elektronického předložení nabídek. Předkladatel považuje za zásadní čl. 22 odst. 4 směrnice, který stanoví zadavatelům povinnost poskytnout uchazečům alternativní prostředky pouze do doby, než se zvláštní elektronické nástroje stanou běžně dostupnými. 
Metoda BIM je ve stavebnictví využívána dlouhodobě. I přes nutnost přístupu ke speciálnímu software pro BIM se předkladatel nedomnívá, že by se jednalo o nástroj běžně nedostupný ve smyslu čl. 22 odst. 5 obecné zadávací směrnice. Dle průzkumů (viz RIA) je BIM využíván v současnosti již téměř polovinou projektových společností, a to alespoň pro některé projekty. V průzkumu „Environmentální trendy v rezidenční výstavbě v České republice“ společnosti Wavin Czechia z roku 2021 přes 30 % respondentů uvedlo, že BIM využívá pro více než polovinu projektů. Zároveň je na trhu běžně dostupná řada různých programů pro práci v BIM. Věcný záměr zákona o BIM navíc předpokládá využití standardu IFC umožňující interoperabilitu mezi různými softwarovými nástroji. Dle předkladatele se tedy jedná o nástroj, který je běžně dostupný a požadavek na jeho využití při veřejném zadávání je legitimní. Tento výklad předkladatele potvrzuje i skutečnost, že BIM je ve veřejných zakázkách povinně vyžadován i v dalších členských státech Evropské unie, na které se stejně tak vztahují požadavky obecné zadávací směrnice. Využití BIM ve veřejných zakázkách je povinné například v Dánsku, Finsku či v Itálii, taktéž bez výjimky umožňující alternativu pro účastníky zadávacího řízení, kteří k těmto elektronickým nástrojům nemají přístup. 

Vyjádření MMR:
Nesouhlasíme s návrhem vypořádání.
Požadovali jsme doplnění věcného záměru o námi požadované vysvětlení. Nepotřebovali jsme, aby předkladatel osvětlil situaci na trhu nám. V návrhu vypořádání se nepíše, že bude věcný záměr doplněn nebo důvody, proč doplněn nebude.
Pokud předkladatel prováděl průzkum, měl by se ve věcném záměru takový průzkum objevit – včetně relevantních výsledků a zhodnocení připravenosti trhu na požadavky ZZVZ a Směrnice 2014/24/EU.

Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO 
Na závěr části E doplněn text "Pokud nejsou veřejným zadavatelem požadované nástroje běžně dostupné, musí dle čl. 22. odst. 5 této směrnice veřejní zadavatelé poskytnout uchazečům alternativní přístupové prostředky. Tento požadavek se považuje za splněný, jestliže veřejní zadavatelé nabízí k těmto nástrojům a zařízením bezplatný, neomezený a plný přímý přístup elektronickými prostředky, zajistí uchazečům, kteří k daným nástrojům a zařízením nemají přístup nebo nemají možnost tento přístup v příslušných lhůtách získat, nelze-li absenci přístupu přičítat dotčenému uchazeči, možnost přístupu k zadávacímu řízení pomocí dočasných prostředků (tokenů) bezplatně zpřístupněných on-line nebo podporují alternativní cestu elektronického předložení nabídek. Předkladatel považuje za zásadní čl. 22 odst. 4 směrnice, který stanoví zadavatelům povinnost poskytnout uchazečům alternativní prostředky pouze do doby, než se zvláštní elektronické nástroje stanou běžně dostupnými. Metoda BIM je ve stavebnictví využívána dlouhodobě. Dle průzkumů (viz RIA) je BIM využíván v současnosti již téměř polovinou projektových společností, a to alespoň pro některé projekty. V průzkumu „Environmentální trendy v rezidenční výstavbě v České republice“ společnosti Wavin Czechia z roku 2021 přes 30% respondentů uvedlo, že BIM využívá pro více než polovinu projektů. Zároveň je na trhu běžně dostupná řada různých programů pro práci v BIM. Jedná se tedy o běžně dostupný nástroj a požadavek na jeho využití při veřejném zadávání je legitimní."


	
	31. Ke kapitole F
Dle zprávy RIA se očekávají jednorázové náklady u stavebních úřadů ve výši 60 mil. Kč. V uvedené kapitole se možnými dopady na stavební úřady zpracovatel nezabýval. Požadujeme dopracování kapitoly F v tomto směru.
Tato připomínka je zásadní.
	Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO
Text věcného záměru v kapitole F doplněn v části nákladů týkající se školení následovně: (nejvyšší náklady na zaškolení se počítají v případě stavebních úřadů, odhadují se maximálně na 60 milionů). Viz výpočet uvedený k tabulce č. 14 v RIA a u připomínky č. 24.

Vyjádření MMR:
Podmíněně souhlasíme.
Před konečným souhlasem s vypořádáním požadujeme zaslání upraveného textu věcného záměru.

Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO, příslušné části budou zaslány.


	
	K jednotlivým částem zprávy RIA
32. Ke Shrnutí závěrečné zprávy RIA bod 3.1 + tabulce na str. 90
Požadujeme vysvětlit a doložit následující text: „U stavebních úřadů se očekávají jednorázové náklady ve výši 60 mil.“ + Pravidelné školení Orgány státní správy (stavební úřady aj).“.
Dle našeho názoru není uvedené vysvětleno a patřičně doloženo. Stavební úřady budou primárně proškolovány pro práci v IT systémech MMR. Musí být jasně stanovena provazba na IS DSŘ (je třeba zdůraznit, že požadavek BIM nebude dopadat na všechny stavby).
Tato připomínka je zásadní.
	Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO
V RIA je uveden odhad: Při ceně 400 Kč/hod. a 3denním školení vychází náklady na cca 10 000 Kč a počtu cca 6 000 školených úředníků práce s výstupy z BIM (povinnost BIM se bude vztahovat na stanovené veřejné zakázky dle výše vybrané varianty v RIA).

Vyjádření MMR:
Nesouhlasíme s návrhem vypořádání.
Požadujeme vysvětlit, jak se došlo k závěru, že bude třeba školení všech cca 5500 úředníků stavebních úřadů a dalších přibližně 500 zaměstnanců veřejné správy. Částka 60 milionů Kč by se jinak dala připustit pouze jako částka maximální. Zároveň požadujeme vysvětlit, jak se došlo k navrhované délce školení 3 dny, resp. 25 hodin.
O tato vysvětlení pak požadujeme doplnit RIA a doplněnou RIA předložit k nahlédnutí, abychom mohli s vypořádáním připomínky souhlasit.

Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO 
Při odhadu potřeby proškolení 6000 osob se vycházelo konzervativně z horního odhadu - maxima, aby náklady nebyly podhodnocené. Jako střední hodnotu by bylo možné vzít např. jednoho úředníka na stavební úřad, problém by pak ale nastal, pokud by byl tento úředník např. v pracovní neschopnosti. Pro hladké fungování agendy se tak vychází z přibližného počtu úředníků na stavebních úřadech. U délky školení (3 dny) se vyšlo z konzultací, při nichž lektoři uváděli, že k tomu, aby naučili úředníka pracovat s příslušnými nástroji (s potřebnými aplikacemi a pochopit, co je BIM), potřebují cca 3 dny.


	
	33. Ke kapitole 1.2.1.3 Co je digitální vystavěné prostředí (DVP)
Požadujeme vypustit následující text (na str. 29): „Pokud by investor poskytl data z BIMu s 3D modelem, bude možné uvažovat o zjednodušení/vypuštění relevantních částí technické zprávy, tj. snížení administrativní zátěže investorů, neboť soulad s předpisem by byl ověřen automaticky. I toto by mohla být motivace projektovat a realizovat záměry metodou BIM.“.
Jde o zavádějící informaci, uvedená úleva pro zpracování technické zprávy ze žádného právního předpisu nevyplývá.
Tato připomínka je zásadní.

	Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO
Text byl vypuštěn.

Vyjádření MMR:
Podmíněně souhlasíme.
Před konečným souhlasem s vypořádáním požadujeme zaslání upraveného textu RIA.

Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO, příslušné části budou zaslány.

	
	34. Ke kapitole 1.2.1.4 BIM v ČR
Požadujeme doplnit zprávu RIA o vyhodnocení pilotních projektů.
Ve zprávě RIA je obecný popis a aktuální stav pilotních projektů, ale chybí celkové vyhodnocení, dopad, přínos, tak jak předpokládá koncepce BIM. Není zřejmé, co vlastně skutečně pilotní projekty přinesly a co z dosavadní realizace lze odvodit. Zcela chybí vyhodnocení ve vztahu k veřejným zakázkám jako takovým, a to i ve vztahu k nadlimitním veřejným zakázkám, u kterých se předpokládá uložení povinnosti využívat metodu BIM – zda je to relevantní, či nikoliv, zda a proč by to měla být uplatněna na všechny nadlimitní veřejné zakázky, nebo zda jen na určité druhy (např. podle typu budov a jejich budoucí správy apod.).
Tato připomínka je zásadní.
	Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO
Vyhodnocením pilotních projektů se zabývá zpráva ČAS, na kterou je v RIA uveden odkaz. Vzhledem k již velkému stránkovému rozsahu zprávy RIA nepokládáme za vhodné doplňovat do RIA další informace z již existujícího materiálu, který je dostupný na stránkách ČAS a je pravidelně aktualizován. 
Z obecného pohledu přesné úspory vyčíslit nejde, neboť by musely existovat dvě stejné stavby, jedna v BIM a druhé bez BIM, obě stavby by musely fungovat v rámci delšího životního cyklu, aby mohly být učiněny přesnější úvahy ohledně konkrétního údaje úspor.
Co se týče uložení povinnosti u nadlimitních zakázek, jedná se o promítnutí principu proporcionality, kdy je zájem na tom, aby se realizovaly stavby v BIM, nicméně prozatím pouze tam, kde mohou být benefity a hospodárnost, byť dlouhodobějšího hlediska, více zřejmé – tj. u větších realizací, které se obvykle pojí s hodnotou nadlimitní veřejné zakázky. Povinnost zatížit každou, byť menší rekonstrukci realizací v BIM, se v tuto chvíli jeví jako neadekvátní.

Vyjádření MMR:
Nesouhlasíme s návrhem vypořádání.
Vyhodnocení pilotních projektů ukládá koncepce BIM (nejen z hlediska finančního, samozřejmě asi existují i nějaké věcná pozitiva/negativa, která se ukázala na pilotních projektech). Pokud by se pilotní projekty nevyhodnocovaly a neukázaly přínosy/pozitiva/negativa, asi by jejich realizace neměla smysl. Pokud k vyhodnocení došlo, měl by stačit i kratičký věcně odborný odstaveček o vyhodnocení ve vztahu ke koncepci BIM a jeho krátký závěr s případným odkazem na jiný, rozsáhlý dokument na stránkách ČAS, který se danou problematikou zabývá a kde budou výsledky, zdůvodnění a závěry podrobnější. Právě toto vyhodnocení a zdůvodnění bylo podmínkou pro možné uložení povinnosti na některé stavby z hlediska výše finančních závazků (nadlimitní zakázky na stavební práce) zadavatelům. Stále tedy trváme na doplnění RIA.

Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO
ČAS připravuje vyhodnocení probíhajících pilotních projektů, které bude uveřejněno na stránkách Koncepce BIM (https://www.koncepcebim.cz/). Tento materiál bude podkladem pro přípravu paragrafového znění zákona a aktualizace Koncepce zavádění metody BIM v České republice (na základě Usnesení vlády č. 1087 ze dne 21. prosince 2022). 


	
	35. Ke kapitole 1.2.1.4.2 Digitalizace stavebního řízení a rekodifikace stavebního práva
Požadujeme uvedení textu celé kapitoly do souladu se zákonem č. 283/2021 Sb., zejména s § 267 až 274 nového stavebního zákona (informační systém MMR), neboť se zde vychází z úpravy stávajícího stavebního zákona. Týká se to zejména popisu informačních systémů uvedených na straně 31.
V případě IS evidence elektronických dokumentací (IS EED) se pak uvádí následující:
„Zde budou uloženy veškeré projektové dokumentace, nutné pro zahájení a průběh řízení, tak i zároveň dokumentace skutečného provedení staveb. IS umožní vést evidenci a ukládat jednoduchý technický popis záměru s příslušnými výkresy, dokumentaci pro vydání příslušných rozhodnutí, dokumentaci pro uzavření veřejnoprávní smlouvy a projektové dokumentace, ve formátu PDF/A (který je dnes standardem pro úřední podání a jako jediný je schopen zajistit dlouhodobou čitelnost a důvěryhodnost), ale i v dalších formátech a standardech (IFC…). Veřejná správa v ČR dnes nemá pro práci s dokumenty v BIM vhodný online nástroj33. Vybudování tohoto datového úložiště a IS tedy povede i ke splnění požadavků plynoucích z koncepce BIM.“.
Uvedený text je třeba dát do souladu s § 157 nového stavebního zákona, který stanoví, co se rozumí projektovou dokumentací, a § 271 nového stavebního zákona, který stanoví, jaké „dokumentace“ se vkládají do IS EED, a dále s § 329 nového stavebního zákona, který stanoví přechodné ustanovení k dokumentacím a projektovým dokumentacím zpracovaným za stávající právní úpravy. Informační systém není primárně určen pro práci s dokumenty v BIM, a proto žádáme uvedený text vypustit.
Tato připomínka je zásadní. 

Kontaktní osoba pro vypořádání připomínek 1 až 5 je Ing. arch. Petr Klán, oddělení digitalizace stavebního řízení a územního plánování, e-mail petr.klan@mmr.cz, tel. 224 861 237. 
Kontaktní osoba pro vypořádání všech ostatních připomínek je Mgr. Roman Huječek, odbor legislativně právní, oddělení legislativní, e-mail roman.hujecek@mmr.cz, tel. 224 861 879.
 
Návrh vypořádání připomínek zašlete prosím také na:lucie.szalonnasova@mmr.cz
lucie.jelinkova@mmr.cz
vladimir.studnicka@mmr.cz
katerina.vrbova@mmr.cz.

Poznámka:
Vypořádání připomínek bylo projednáno při osobním jednání s připomínkovým místem, které proběhlo 31. 10. 2022, 2. 11. 2022, a to bez rozporu. 

	Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO
Tam, kde došlo k formulačním či obsahovým nepřesnostem, bude upraveno.

Vyjádření MMR:
S vypořádáním bude možné souhlasit až poté, co bude předložen k nahlédnutí upravený materiál.

Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO, současně zasíláme plné znění věcného záměru zákona o BIM a RIA.

	Ministerstvo financí
	Zásadní připomínky:
1) 1. Samotný věcný záměr a předkládací zpráva neobsahují jasnou kvantifikaci výdajů, které bude nutné vynaložit na úrovni státu a územních samosprávných celků na zavedení navrhované úpravy. Ve zprávě RIA se pak uvádí, že jednorázové náklady na straně veřejných zadavatelů by měly činit 180 mil. Kč a opakující se náklady 50 mil. Kč. To odpovídá scénáři 4 v tabulce na str. 90, v rámci kterého se počítá s 200 osobami, které by v rámci všech subjektů, představujících veřejné zadavatele, vykonávaly agendu BIM. Tento údaj se jeví jako výrazně podhodnocený a s tím i naznačené dopady. 
V materiálu je dále zmíněna potřeba vzniku informačního modelu vystavěného prostředí (v gesci MV) a objektově orientovaného modelu území (v gesci ČÚZK). Není však zřejmé, jaké výdaje si vyžádá zajištění těchto potřeb a v jakém časovém horizontu by měly být dané výdaje realizovány. Zároveň není ani rozebrána případná potřeba posílení lidských zdrojů na úrovni územních samosprávných celků a v rámci ÚNMZ, ČAS, ČÚZK a MV, kterým by dle naznačených informací měly vzniknout nové povinnosti. Uváděná 4 služební místa na MPO na zajištění povinností vyplývajících z navrhované úpravy musí být pokryty v rámci stávajícího limitu počtu míst a objemu prostředků na platy.
Z předloženého materiálu si nelze udělat jasnější představu ani o finančních úsporách, které by mělo zavedení metody BIM přinést. Konstatování, že lze „očekávat finanční úspory, které převýší počáteční náklady“, či že přijetí BIM přinese na celosvětovém trhu nemovitostí do roku 2025 úspory ve výši 15-25 % je vágní a nic neříkající. Lze také očekávat, že na jedné straně zavedení BIM zajistí úspory v rámci výstavby a provozu budov, na druhou stranu si vyžádá i významné náklady na administraci systémů a zadávání dat.
S ohledem na výše uvedené konstatujeme, že není možné naslepo přijmout právní úpravu, se kterou mohou být spojeny významné dopady na státní rozpočet a rozpočty ÚSC. Odhady dopadů na státní rozpočet a ÚSC je proto nutné v materiálu dopracovat. Dále požadujeme do materiálu uvést, že změny a opatření související se schválením věcného záměru navrhovaného zákona budou realizovány bez nároku na zvýšení výdajových limitů, personálních kapacit a objemu prostředků na platy v dotčených kapitolách státního rozpočtu.
	Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO
Ačkoliv věcný záměr i RIA uvádí některé počáteční náklady, které bude nutné při zavádění BIM vynaložit, návrh rovněž vypočítává dlouhodobé úspory, které při využití BIM počáteční náklady jednoznačně převýší. Pokud nebude metoda BIM zavedena a veřejná správa ve větší míře digitalizována, hrozí naopak určitá zaostalost v rozvoji veřejné správy a další náklady v rámci facility managementu, kterým by bylo možné předejít. 

Ohledně úspor návrh přiznává, že přesné úspory vyčíslit nejde, neboť by musely existovat dvě stejné stavby, jedna v BIM a druhé bez BIM, nadto by obě stavby musely fungovat v rámci delšího životního cyklu, aby mohly být učiněny přesnější úvahy ohledně konkrétního údaje ohledně úspory. Nicméně i bez toho lze usuzovat, že k úsporám dojde, neboť v rámci facility managementu k objektivním úsporám dochází, jak ostatně dokládá i RIA. 

Ohledně finanční náročnosti lze konstatovat, že na pokrytí finančních nákladů bude možné čerpat podporu, a to z nejrůznějších zdrojů. Například MPO, MPSV, Národního plánu obnovy či jiných v rámci nového programového období operačních programů. Konkrétní podmínky budou záviset na jednotlivých vypisovaných programech. Otázku vstupních investic pro zavedení BIM ve vztahu k budoucím úsporám spočívajících zejména v provozu je nutné posuzovat z hlediska střednědobé návratnosti.

Vyjádření MF: 
Neakceptováno. S ohledem na to, že předložený návrh věcného záměru a přiložená RIA uvádí neurčité informace o případných dopadech na státní rozpočet, nesplňuje tak požadavky kladené legislativními pravidly vlády, resp. Čl. 4, odst. 3. e). Požadujeme materiál upravit tak, aby bylo zcela zřejmé, že dopady na státní rozpočet budou pokryty zainteresovanými kapitolami v rámci jejich výdajových limitů schválených na jednotlivé roky a případná personální potřeba bude řešena v rámci stávajících limitů počtu míst a objemu prostředků na platy.

Stanovisko předkladatele:
Konečné znění textu po závěrečném jednání náměstků ministra                     dne 21. 12. 2022.
Text věcného záměru bude upraven a předmětná část VZZ BIM bude znít následovně:
„Na straně Ministerstva průmyslu a obchodu vzniknou potřeby spojené se zajištěním kompetence koordinačního subjektu související zejména s vynucováním zákonem nově stanovených povinností a projednáváním přestupků a metodickou činností. Obdobná situace nastane pro ČÚZK pro oblast vystavěného prostředí. Potřeby ČÚZK však spadají za horizont střednědobého rozpočtového výhledu, neboť účinnost této části zákona je navrhována až na rok 2029.“

	
	2) 2. Jako zásadní pro úspěšné zavedení metody BIM do běžné praxe vidíme podmiňující faktory, mezi které patří jednak faktor času a také finanční, personální a věcná stránka přechodu na využívání metody BIM. V neposlední řadě pak komplexní úprava legislativního prostředí. Legislativní ukotvení procesu sice považujeme za žádoucí, avšak proto, aby jednotlivé resorty a dotčené subjekty zvládly všechny výše uvedené stránky přechodu na využívání metody BIM implementovat, požadujeme účinnost nového zákona odložit minimálně o 1 rok. V daném smyslu požadujeme upravit termín účinnosti uvedený v části II. Způsob promítnutí navrhovaného věcného řešení do právního řádu (str. 26) předloženého věcného záměru. Následně je třeba upravit termín účinnosti i v dalších souvisejících dokumentech.
	Stanovisko předkladatele:
AKCEPOVÁNO A VYSVĚTLENO
Věcný záměr zákona předpokládá postupné zavádění povinností využívání BIM pro lepší realizovatelnost (např. - informační kontejner pro pasportizaci stavby pro stavby vznikne u těch staveb, u kterých nastane potřeba nejdříve 5 let po účinnosti zákona). S ohledem na posun účinnosti nového stavebního zákona zároveň dojde k posunu účinnosti i zákona o BIM, a to na 1. 7. 2024. 

	
	3) 3. Ministerstvo financí jednoznačně preferuje variantu umožňující jak postupnou implementaci metody BIM, tak postupné zavádění informačního modelu vystavěného prostředí. Je nezbytné správně zvolit vhodnou rychlost zavádění BIM, aby vzhledem k náročnosti na vybavení uchazečů o veřejné zakázky byly tito uchazeči schopni BIM řádně realizovat. V případě menších podnikatelských subjektů by mohlo vznikat jejich faktické vyloučení ze soutěže a s ohledem na zmenšení okruhu uchazečů i navýšení cenových nabídek na realizaci veřejných zakázek.
	Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO
Varianty možných řešení byly již důkladně zanalyzovány a v detailu popsány v textu věcného záměru zákona i v RIA, navržená varianta byla následně zvolena jako nejvhodnější řešení. Návrh vychází i z faktu, že metoda BIM je již delší dobu obsažena v Koncepci pro zavádění metody BIM v ČR, kde se již od jejího schválení, tedy od roku 2017 objevují kroky související se zavedením této metody, které zavazují všechny ústřední orgány státní správy. Návrh se rovněž netýká všech staveb, ale pouze těch největších, kde budou benefity související s metodou BIM nejvíc patrné.   Návrh se rovněž týká pouze vybraných povinných osob. Z výše uvedeného lze usoudit, že implementace metody BIM je předvídatelná, ale současně také plánována jako postupná co do povinností ukládaných zákonem. Věcný záměr zákona nadto předpokládá i postupné zavádění v rámci přechodných ustanovení (např. - informační kontejner pro pasportizaci stavby pro stavby vznikne u těch staveb, u kterých nastane potřeba nejdříve 5 let po účinnosti zákona). S ohledem na posun účinnosti nového stavebního zákona zároveň dojde k posunu účinnosti i zákona o BIM, a to na 1. 7. 2024. Předkladatel tak má za to, že popsaný systém postupného náběhu je tak v souladu s představou připomínkového místa. 
Zároveň je ve spolupráci se Svazem podnikatelů ve stavebnictví připravován systém vzdělávání malých a středních podnikatelů ve stavebnictví v oblasti BIM.


	
	4) 4. K materiálu, str. 28 a 29 (bod 3. Personální působnost zákona): V materiálu je nesprávně používán pojem „právo hospodaření“ ve spojitosti s organizačními složkami státu a státními příspěvkovými organizacemi. S uvedenými entitami zákon č. 219/2000 Sb. spojuje výhradně pojem „příslušnost hospodařit“ (viz ustanovení § 9 zákona č. 219/2000 Sb.), zatímco výraz „právo hospodařit“ je spojen výlučně se státními podniky, jak vyplývá z ustanovení § 2 odst. 2 zákona č. 77/1997 Sb. Je nezbytné pojmosloví v materiálu upravit (str. 28, 29).
	Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO
Text věcného záměru je upraven následujícím způsobem: 
„Osobou, na kterou dopadnou povinnosti podle připravovaného zákona o BIM, je tedy primárně Česká republika, která ji plní prostřednictvím organizačních složek státu či státních příspěvkových organizací a státních podniků či státních organizací, které mají příslušnost hospodaření ke stavbě. Z hlediska územní působnosti zákon stanoví, že se povinnost vztahuje na realizaci staveb na území České republiky.“


	
	5) 5. K materiálu, str. 28 (bod 3. Personální působnost zákona): V materiálu v části Personální působnost zákona požadujeme uvést, na které konkrétní subjekty splňující definici veřejného zadavatele se úprava bude vztahovat (např. na ČEPRO, a.s., apod.) – viz str. 75 RIA.
	Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO
V textu zákona nelze vypočítávat taxativní výčet všech subjektů, na které se návrh vztahuje, neboť by mohlo dojít k opomenutí některého z nich. Předmětný výčet by tak mohl být učiněn pouze příkladmo, přičemž takový postup by z hlediska legislativního nemohl být označen jako optimální. Předkladatel se co do legislativního řešení inspiroval například zákonem o zadávání veřejných zakázek, kde rovněž nejsou jednotlivé subjekty vyjmenovávány, ale dochází k jejich určení na základě druhové specifikace.
Text dané části je upraven a zpřesněn následujícím způsobem:
„Jak vyplývá ze závěrů posouzení možných variant řešení, zákon o BIM nedopadne obligatorně na všechny osoby, které se v České republice věnují stavbám a jejich managementu. Adresáty podle navrhované právní úpravy budou primárně ty subjekty, které hospodaří s majetkem České republiky, jak jsou vymezeny zejména zákonem o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích. 
Dále budou adresáty právní úpravy také vyšší územní samosprávné celky.
Osobou, na kterou dopadnou povinnosti podle připravovaného zákona o BIM, je tedy primárně Česká republika, která ji plní prostřednictvím organizačních složek státu či státních příspěvkových organizací a státních podniků či státních organizací, které mají příslušnost hospodaření ke stavbě. Z hlediska územní působnosti zákon stanoví, že se povinnost vztahuje na realizaci staveb na území České republiky. Výjimku tedy budou mít stavby mimo území České republiky, neboť by se taková povinnost mohla dostat do kolize s právním řádem státu, kde se předmětná stavba nachází. 
Dalšími osobami, na které povinnost vytvářet informační model stavby dopadne, jsou vyšší územní samosprávné celky a jejich příspěvkové organizace. Výkon této kompetence vyššími územními samosprávnými celky bude výkonem přenesené působnosti. Jiný územní samosprávný celek by měl plnit povinnost vytvářet informační model stavby pouze v případě, pokud dojde k závěru, že je to pro něj účelné a hospodárné pro řádnou přípravu, provádění, správu, údržbu nebo užívání stavby. 
V logice, že zákon o BIM má dopadat právě na ty subjekty, které hospodaří s veřejnými prostředky, návrh zákona dále dopadne na jiné právnické osoby, pokud byly založeny nebo zřízeny za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, nemají průmyslovou nebo obchodní povahu, a pokud jsou zároveň převážně financovány jinou povinnou osobou (tj. ČR, státní příspěvkovou organizací nebo vyšším územním samosprávným celkem, na který se povinnost použít metodu BIM vztahuje), a nebo pokud v nich taková povinná osoba může uplatňovat rozhodující vliv, nebo jmenuje, nebo volí více než polovinu členů v jejím statutárním nebo kontrolním orgánu.“


	
	6) 6. K části C bodu 14: Požaduje se ve větě „Vhodnost finálního řešení, pokud se týká úplaty či poplatku, bude dále konzultována při přípravě paragrafovaného znění zákona o BIM s odborníky z Legislativní rady vlády.“ Za slovo „odborníky“ vložit slova „z Ministerstva financí a“. Ministerstvo financí je podle § 4 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, ústředním orgánem státní správy pro poplatky, a proto se považuje za žádoucí, aby byla tato oblast konzultována i s Ministerstvem financí v rámci jeho působnosti. Ministerstvo financí současně s ohledem na výše uvedené v rámci své kompetence nabízí spolupráci na přípravě legislativního textu, který by měl reflektovat skutečnost, že poplatky jsou nenávratná, nedobrovolná, ekvivalentní a nesankční peněžitá plnění ukládaná na základě zákona a spravovaná státem nebo jinými osobami vykonávajícími veřejnou správu, která tvoří příjmy veřejných rozpočtů, a to příjmy zpravidla účelové, řádné, pravidelné a plánované. 
V rámci odborné konzultace bude třeba mimo jiné dospět k jednoznačnému závěru, že slovem „poplatek“ nebude v daném případě označováno plnění soukromoprávního charakteru, neboť to by bylo z legislativního hlediska nežádoucí.
	Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO
Text věcného záměru zákona bude upraven následujícím způsobem:
„Vhodnost finálního řešení, pokud se týká úplaty či poplatku, bude dále konzultována při přípravě paragrafovaného znění zákona o BIM s odborníky z Ministerstva financí a Legislativní rady vlády.“


	
	7) 7. Aniž bychom zpochybňovali kvalitu předložené RIA jako celku, je s podivem, že Ministerstvo průmyslu a obchodu není s to zpracovat RIA samostatně za využití svých státních zaměstnanců. Využití zcela externího subjektu, soukromé akciové společnosti, neshledáváme v podmínkách státu jako zcela hospodárné využívání státního majetku (vycházíme z předpokladu, že se tak nedělo bezúplatně) a to i s ohledem na kapacity, které nabízí odbor Koncepce BIM při České agentuře pro standardizaci, který byl zřízen jako odborný partner Ministerstva průmyslu a obchodu pro realizaci Koncepce BIM. Současně upozorňujeme, že daná společnost v minulosti předložila RIA s několikanásobně podhodnocenými dopady na stát (v souvislosti s univerzální službou a zvláštními cenami hlasové komunikační služby), které ani přes obdržená upozornění neaktualizovala, čímž bylo zkomplikováno zavedení a financování tohoto opatření.
	Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO	
MPO společně s využitím vlastních personálních kapacit spolupracovalo na zpracování RIA s agenturou ČAS a s EEIP. 
Tato forma spolupráce byla zvolena z důvodu, že předmětná společnost je schopná svými expertními ekonomickými znalostmi vyhodnotit dostatečně kvalitně, objektivně a kvalifikovaně dopady zavádění metody BIM v ČR, stejně jako provést relevantní šetření. S obdobnými analýzami a šetřeními má předmětná společnost dostatečné znalosti.
MPO má již z dřívějška zkušenosti se spoluprací s EEIP a výstupy předmětné společnosti byly kvalitní. 
Návrhy jednotlivých výstupů RIA byly průběžně debatovány na pravidelných jednáních s MPO, agenturou ČAS a dalšími subjekty na RIA zúčastněných. 


	
	Připomínky:
8. Upozorňujeme, že budoucí úprava se nemůže jmenovat "zákon o BIM", jak je uvedeno na titulní stránce materiálu. Zkratky složené z velkých písmen by se v právních předpisech neměly používat, použití takové zkratky v názvu zákona pak považujeme za zcela nevhodné.
	Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO
Souhlasíme, že názvy zákonů by měly obsahovat české výrazy a neměly by obsahovat zkratky. Toto je případ i tohoto zákona, když celý název zákona zní „zákon o správě informací o stavbě a informačním modelu stavby a vystavěného prostředí“ a „BIM“ je pouze zkratka, která má zpřehlednit zbytek textu věcného záměru, aby se nemusel tento dlouhý název v textu mnohokrát opakovat, což by znepřehlednilo četbu textu věcného záměru zákona. V tomto kontextu je nutno uvést, že „BIM“ je zavedená zkratka, které odborníci a experti, které se touto oblastí zabývají, rozumí. Do paragrafového textu zákona bude tato připomínka zohledněna.

	
	9. Stěžejní přínosy metody BIM lze podle analýzy dopadů regulace očekávat ve fázi užívání stavby, resp. facility managementu. Většina středně velkých a velkých společností, poskytující facility služby, standardně užívá řešení v podobě digitalizovaných modelů a databází, usnadňujících správu budov. Lze tedy očekávat, že v takovýchto případech úspora nedosáhne hodnot očekávaných navrhovatelem.
	Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO
Je pravda, že některé středně velké či velké společnosti poskytují facility služby a využívají k tomu digitalizované modely již nyní. Tyto nicméně nejsou, vzhledem k absenci zákona, na standardizované bázi. Neexistuje ani zákonná povinnost tato data sdílet. Praxe je tudíž taková, že společnost zabývající se facity managementem si udělá pasport budovy pro své účely tak, aby měla základní znalost o budově, nicméně tato data nepatří vlastníku budovy. 

	
	10. Značnou část Zprávy RIA zabírají citace zástupců subjektů představující zkušenosti z implementací a užíváním BIM ve zprávě. Pro zajištění transparentnosti uvedených tvrzení by bylo vhodné u každé citace uvést autora či alespoň jeho pracovní zařazení v rámci daného subjektu. Zároveň z uvedených vzorových příkladů využití BIM v praxi, zabírajících nezanedbatelných 15 stránek Zprávy RIA, povětšinou nevyplývají žádné výhody a tato část je zbytečná. V případě žádné z uvedených případových studií nebylo jasně řečeno, že díky využití BIM bylo ušetřeno určité množství zdrojů. Lze spíše vyvozovat, že dané subjekty stále čekají, zda případné úspory vyplynou. 
	Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO
Otázky BIM byly v jednotlivých organizacích a společnostech konzultovány s nejvyššími představiteli těchto organizací a s představiteli zodpovědnými či potenciálně zodpovědnými za BIM. Protože některé osoby své jméno uvést nechtěly, respektovali jsme to a kvůli konzistentnosti textu neuvedli jména obecně. Text je označen kurzívou tak, aby bylo zřetelné, že jde o názory jednotlivých osob.  Z daných odpovědí je zřejmé, že konzultované osoby tématu rozumí a jsou proto k odpovědím příslušné.
RIA pracuje s odhady EK z Analýzy nákladů a přínosů metody BIM pro veřejné stavební zakázky (2021). V porovnání se závěry konzultací jsou náklady v této analýze výrazně vyšší než odhady z konzultací s českými subjekty. I proto závěry z konzultací v RIA uvádíme, avšak ve výsledných závěrech pracujeme s konzervativnějšími odhady.     
Vložení vzorových příkladů bylo zvoleno proto, že to byl jednak požadavek v rámci předběžných konzultací, jednak bylo třeba ilustrovat skutečnost, že se v ČR BIM již používá a jakým způsobem. Rozsah stran je daný větším počtem projektů. Čtenář je může jednoduše přeskočit.

	
	11. Prvních 7 stran v kapitole 3.2 Náklady představuje souhrn citací komentářů z proběhlých konzultací s neznámými zástupci stavebního sektoru a odborné literatury. Takovéto pojetí považujeme za nevhodné. Prostor by měl být věnován primárně vysvětlení metody výpočtu a samotnému odhadu dopadů.    
	Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO
RIA pracuje s odhady EK z Analýzy nákladů a přínosů metody BIM pro veřejné stavební zakázky (2021). V porovnání se závěry konzultací jsou náklady v této analýze výrazně vyšší než odhady z konzultací s českými subjekty. I proto závěry z konzultací v RIA uvádíme. 
Tj. odhad je založen na výpočtu provedeném EK, tato metoda výpočtu je vysvětlena a zároveň je uveden originální zdroj, nicméně konzultace byly využity k ověření validity předpokladů EK v ČR, protože žádná relevantní studie s čísly pro ČR není k dispozici.
Otázky BIM byly v jednotlivých organizacích a společnostech konzultovány s nejvyššími představiteli těchto organizací a s představiteli zodpovědnými či potenciálně zodpovědnými za BIM. Protože některé osoby své jméno uvést nechtěly, neuvedli jsme jejich jména obecně. Text je označen kurzívou tak, aby bylo zřetelné, že jde o názory jednotlivých osob.  Z daných odpovědí je zřejmé, že konzultované osoby tématu rozumí a jsou proto k odpovědím příslušné.

	
	12. V předkládací zprávě na str. 2, v textu „také územní samosprávné celky, statutární města a další osoby“ doporučujeme vyškrtnout slova 
„, statutární města“ neboť statutární města automaticky spadají pod kategorii ÚSC. Dále by bylo vhodné alespoň pro příklad uvést, kdo jsou „další osoby“.
	Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO
V předkládací zprávě na str. 2, v textu „také územní samosprávné celky, statutární města a další osoby“ byla vyškrtnuta slova „, statutární města“.  Věta byla upravena tak, že nově zní: „V některých případech budou adresáty právní úpravy také vybrané územní samosprávné celky a další osoby (např. státní příspěvkové organizace či státní podniky).“

	
	13. V přehledu obsahu, uvedeném na straně č. 2 předkládaného materiálu, zřejmě došlo k chybě, když za stranou č. 22 následuje dvakrát strana č. 277, jednou strana č. 288, a následně dvakrát strana č. 299. Samotné číslování v zápatí jednotlivých stránek je však správné.
Poznámka:
Vypořádání připomínek bylo projednáno při osobním jednání s připomínkovým místem, které proběhlo 15. 11. 2022 a 21. 12. 2022 na úrovni náměstků ministra.
	Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO
Chyba v číslování předkládaného materiálu opravena. 

	Konfederace zaměstnavatel. a podnikatelských svazů / Svaz podnikatelů ve stavebnictví 
	1. Obecně považujeme za nutné zdůraznění principu spolupráce všech osob, které se účastní na zpracování BIM modelu -  od zadavatele, dodavatele projektové dokumentace, zhotovitele, dodavatele dokumentace skutečného provedení atd., v zákoně nebo v navazující legislativě by měla být stanovena povinnosti jednotlivých stran pro různé modely spolupráce a povinnost aktivně se účastnit na zhotovování BIM modelu.
	Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO
Souhlasíme s tím, že spolupráce je nutnou součástí metody BIM, nicméně povinnost spolupracovat v rámci principů dobré správy vyplývá již z obecných právních předpisů. 
Předpoklad úspěšné aplikace metody BIM zdůrazníme v rámci obecné část věcného záměru například následujícím textem:
„Nespornou součástí úspěšné aplikace metody BIM je důsledná spolupráce všech osob, které se metodě BIM podílí, tj. od zadavatele, dodavatele projektové dokumentace, zhotovitele, dodavatele dokumentace skutečného provedení, atd.“

	
	2. Obecně špatný princip, dle příloh dotčené vyhlášky není řešeno jak má vypadat informační model např. Příloha 1 k vyhlášce 499/2006 Sb. Rozsah a obsah dokumentace pro vydání rozhodnutí o umístění stavby bod C. 1 Situační výkres širších vztahů v měřítku 1:1000 až 1:5000
	Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO
Část Informačního modelu stavby v rozsahu Informačního profilu pro povolení záměru a informačního profilu pro kolaudaci stavby bude ukládáno do IS MMR (evidence elektronických dokumentací), a to ve formátu, struktuře a rozsahu, jaké určí nově připravované vyhlášky MMR. Tj. v tomto směru ještě bude při přípravě diskutováno s MMR nad optimálním nastavením systému. 
Vyjádření KZPS/SPS:
V přehledu předpisů k návrhu je vyhláška 169/2016 Sb. o stanovení rozsahu dokumentace veřejné zakázky na stavební práce.
V dalším textu není žádní zmínka o aktualizaci.

Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO 
V části C. II. 14 bylo doplněno: "Dále se jedná o novelizaci zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, a to zejména co do technického sesouladění obou předpisů. V návaznosti na finální znění návrhu zákona o BIM dojde případně k novelizaci prováděcích vyhlášek k zákon č. 134/2016 Sb."

	
	3. Přímý rozpor s vyhl. č. 499/2006 Sb. - stavba dle metody BIM nemůže být přesně navržena, pokud model bude respektovat podrobnost dle přílohy 1. vyhlášky č. 499/2006 Sb. a bude v přehledném měřítku 1:1000 až 1:5000
	Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO
Jedná se o nepochopení, příloha č. 1 současně platné vyhl. č. 499/2006 Sb. upravuje rozsah a obsah DUR, přičemž pro tento stupeň dokumentace informační profil nebude zpracováván. 
Obecně konstatujeme, že provazba na konkrétní vyhlášky MMR bude dále řešena v návaznosti na vypořádání s MMR. Informační model stavby nicméně musí odpovídat kvalitě a rozsahu, který je na něj obecně kladen, s tím, že co z toho bude dále využito pro potřeby digitálního stavebního řízení si následně určí MMR v jím vydaných prováděcích právních předpisech. 

Vyjádření KZPS/SPS:
„Provazba na konkrétní vyhlášky MMR bude dále řešena…“
Považujeme za nutné v této fázi znát heslovitě smysl obsah vyhlášek, aby byl možné posoudit návaznosti.

Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO 
Text VZZ BIM byl v části B. I. reformulován na "Na základě výstupů metody BIM lze snáze naplánovat práce nutné pro provedení stavby a další související aktivity."

	
	4.  Není možné při současných technologiích a účastnících stavby (projektant, zhotovitel) abychom stavbu postavili podle 3D modelu. Resp. možné to pravděpodobně je ale náklady daleko převyšují benefity.
	Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO
Z DiMS (3D modelu) lze generovat i klasické 2D výkresy, které samozřejmě pro určité činnosti i v budoucnu budou účelnějším podkladem. Není tedy záměrem vše dělat jen podle DiMS.

	
	5.  Pokud vzniká informační model stavby v podobě DiMS s grafickou reprezentací 3D, aby bylo možné plně využít možností metody BIM, je vytváření 2D dokumentace dle přílohy 1 vyhl. č. 499/2006 Sb. naprosto neúčelné - informační hodnota vytvořeného neposkytuje žádný přínos. Projektovaní v 3D je u liniových staveb podstatně komplikovanější.
	
	Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO
Aktuálně se pohybujeme na úrovni tvorby věcného záměru zákona. Až na základě parametrů návrhu zákona budou dále připravovány, příp. upravovány podzákonné právní předpisy. V tomto smyslu tedy bude vedena i odborná diskuse nad úpravami a změnami vyhlášky č. 499/2006 Sb. reagujícími na nové možnosti a formy vytváření projektové dokumentace.

	
	6.  Toto je zavádějící informace. Stavbu lze naprojektovat i bez SW pro vytvoření DiMS.
Vize, která nebude naplněna – změny vznikají v průběhu celého životního cyklu, tzn., bude nutno zasahovat i do grafických informací (změny v průběhu přípravy stavby, změny během údržby a provozu např. z důvodu použití nových technologií)
	Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO
Je jasné, že se jedná o zjednodušující popis, nicméně je to obsaženo v části obecného vysvětlení modelu BIM, který prozatím není každému známý. 
Text věcného záměru je v dané části upraven následovně:
„Další osoby již model zpravidla nepotřebují upravovat, ale pouze zobrazovat a případně do něj doplňovat negrafické informace. K tomu již není třeba vlastnit software pro tvorbu digitálního modelu stavby, postačí jednodušší program pro jeho zobrazení a úpravu negrafických dat. Typickým uživatelem takového programu je vlastník dané stavby, který nepotřebuje umět používat software pro tvorbu digitálního modelu stavby.“

	
	7.  Jedná se o nesoulad, kdy v předchozích odstavcích je předpoklad, že uživatel bude měnit pouze negrafické informace a zde se uvádí, že do CDE musí být přenesena každá fyzická změna stavby.
	Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO
V textu se píše o digitálním zachycení informace v CDE. Nikoliv, že se vše musí provádět přímo v CDE. Změna například zachycená záznamem požadavku v CDE na posunutí zdi bude řešena zpravidla projektantem v jeho CAD systému a následně transparentně a digitálně přenesena do CDE.

	
	8.  Mezi neúčelné postupy se řadí vytváření dokumentace dle příloh vyhlášky č. 499/2006 Sb. a č. 146/2008 Sb. Přehledné situace stavby v měřítku 1:1000 - 1:5000 je naprosto neúčelné a strojově obtížně zpracovatelné. Pro řešení otázek s ohledem na správu území jsou nástroje GIS, jež dokáží vytěžovat data z BIM modelu, pokud je standardizován zápis tak, jak jej zmiňuje DIMS. Pokud nedojde k odstranění analogových postupů z tvorby papírové dokumentace, tak zavádění metody BIM nad rámec tvorby „klasické dokumentace“ pouze zvýší náklady na její tvorbu.
	Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO
V případě BIM nemusí jít o tvorbu nad rámec tvorby klasické dokumentace. Pro digitální stavební řízení bude využit informační profil pro povolení záměru a informační profil pro kolaudaci, tzn. tato data budou moci být plně využita a bude záležet na digitálním prostředí, které určí MMR, jakým způsobem a jaký bude rozsah těchto dat. Prozatím se v oblasti BIM snaží předkladatelé o postupnou evoluci kupředu.  

	
	9.  Doplnit, že informace musí být rovněž účelné (odpovídající charakteru stavby, stupni projektové přípravy atp.)
	Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO
Text věcného záměru je v tomto smyslu doplněn (v části B.1.). 
„Sdíleny by měly být informace, které jsou požadované pro daný charakter stavby, stupeň projektové přípravy atp. a současně ty informace, které jsou účelné (odpovídající charakteru stavby, stupni projektové přípravy atp.)“.

	
	10.  Logické, ale nesplnitelné. Vypustit. DiMS je o datech!
	Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO
Text vypuštěn.

	
	11.  Nikoliv pouze na základě požadavků zadavatele, ale také na základě požadavků legislativy, norem, předpisů atd.
	Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO
Text zapracován následujícím způsobem:
„Detailnost propracování digitálního modelu stavby se může lišit na základě požadavků zadavatele projektu, požadavků právních předpisů a technických norem.“

	
	12.   Obecně ano, ale v kontextu stávajících postupů (legislativa, předpisy) nikoliv. Minimálně ve fázi přípravy stavby náklady obvykle zvyšuje.
	Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO
Konkrétně se nákladům věnuje RIA, ze které pak čerpá věcný záměr zákona, který tuto problematiku stručně shrnuje v kapitole F. Tato kapitola uvádí a přiznává některé vstupní náklady, současně nicméně poukazuje na to, že z delšího časového horizontu se situace obrací.

	
	13.  Jedná se výčet bodů z RIA, ale tento bod je sporný. Vytváření BIM modelů není snadná a časově nenáročná práce – tato skutečnost je pomíjena.
	Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO
RIA tímto nechtěla opomenout časovou náročnou práce… proto je odrážka přeformulována na „usnadnění práce s alternativními návrhy“.

	
	14.  Toto je nutným předpokladem, bez toho BIM výrazně ztrácí význam. Doporučujeme zdůraznit.
	Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO
Předkladatelé předpokládají toto propojení, text věcného návrhu zákona je v návaznosti na vypořádání upraven tímto způsobem:
„Metoda BIM, jako forma sdílení informací a práce s nimi, usnadní i navazující procesy v rámci tzv. digitálního stavebního řízení, které umožňují předpisy v oblasti stavebního práva“.

	
	15.  Zároveň dle praktických zkušeností z oblasti realizace přinesl praktické poznatky ohledně potřeby správné a jasné specifikace zadávací dokumentace pro realizaci stavby z pohledu jasného definování vztahů objednatel x zhotovitel s ohledem na jakost předávaných dat a využití výměnného formátu 
https://www.ncc.se/media/nyheter/ncc-aterupptar-byggandet-av-trafikplats-haggvik/
https://www.svd.se/a/Mg16GJ/tvist-stoppar-bygget-av-forbifart-stockholm
https://www.ncc.se/media/nyheter/paus-i-byggnationen-vid-haggvik-forbifart-stockholm/
	Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO
Souhlasíme. Proto je součástí specifikace povinnosti použít BIM protokol, který tuto specifikaci do zadávací dokumentace vnáší.

	
	16. Sdílení dat v souvislosti s metou BIM má mnoho rovin. DSS řeší pouze rovinu informační podrobnosti staveb - tam je sdílení zajištěno použitím jednotného DSS. Není však standardizováno sdílení grafické části DiMS, stejně tak není standardizována grafická podrobnost. Odkazy na přílohy vyhlášky č. 499/2006 Sb. a č. 146/2008 Sb. nejsou řešením, protože se jedná o naprosto odlišné technologické postupy
	Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO
DSS bude postupně doplněn o požadavky na grafickou podrobnost (v úrovních G0-G3) a požadavky na elektronické dokumenty pro jednotlivé datové objekty DiMS.
Vše však musí být budováno postupně a ověřováno na pilotních projektech a bude postupně součástí novelizací prováděcí vyhlášky.

	
	17. IFC je výměnný formát, DSS je úroveň informační podrobnosti, jež je zároveň mapována na jednotlivé třídy IFC formátu, jak jsou definovány - grafická podrobnost není řešena - opět přílohy vyhlášek č. 499/2006 Sb. a č. 146/2008 Sb. nejsou z důvodu technologických rozdílů použitelné
	Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO
DSS bude postupně doplněn o požadavky na grafickou podrobnost (v úrovních G0-G3) a požadavky na  elektronické dokumenty pro jednotlivé datové objekty DiMS.
Vše však musí být budováno postupně a ověřováno na pilotních projektech a bude postupně součástí novelizací prováděcí vyhlášky.

	
	18.  Z hlediska termínů preferujeme varianty 1b (posunut alespoň o 1 rok) nebo 1c.
Návrh, že se metoda BIM povinně zavede nejdříve na stavby podle výše investičních nákladů (varianta 2b) nebo podle zadavatele (2a) se jeví jako rozumná. 
S variantou 3a lze souhlasit spolu s kompletním přepracováním příloh vyhlášek č. 499/2006 Sb. a č. 146/2008 Sb., stejně jako s vyloučením možnosti předávání podkladů ve formátu *.pdf, jež není digitalizací. To ale není s ohledem na termín 07/2023 časově reálné. S posunem termínu nám připadá tato varianta smysluplná.
	Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO
Datum účinnosti návrhu zákona bude i v návaznosti na posun účinnosti nového stavebního zákona posunut o 1 rok, a to na 1.7.2024.

	
	19.  Zavedení není jen o vytvoření nové legislativy, v kapitole chybí poznámka o nutnosti úpravy stávajících předpisů, resp. je ten dopad popsán nedostatečně.
	Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO
I v návaznosti na vypořádání připomínek bude v této části explicitně doplněna zmínka o novelizaci zákona o zadávání veřejných zakázek a dále tam bude uvedeno, že v návaznosti na vypořádání a další diskusi s resorty bude tento seznam v případě nutnosti dále rozšiřován.

	
	20.  Je zapotřebí jasně definovat nejen informační, ale i grafickou podrobnost modelu
	Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO
DSS bude postupně doplněn o požadavky na grafickou podrobnost (v úrovních G0-G3) a požadavky na  elektronické dokumenty pro jednotlivé datové objekty DiMS.
Vše však musí být budováno postupně a ověřováno na pilotních projektech a bude postupně součástí novelizací prováděcí vyhlášky.

	
	21. LoD je zastaralý koncept jež neprodělal standardizační cyklus, není tedy definován. Standardizovanou náhradou je LOIN - úroveň informačních potřeb jež řeší informační a částečně i grafickou podrobnost modelu - v souladu s LOIN je navržen i DiMS - LOD nepoužívat
Obecně koncept LoD je vztažen pouze ke grafické podrobnosti - neřeší další negrafické informační potřeby
	Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO, AKCEPTOVÁNO
Souhlasíme. Právě na principu LOIN je DSS budován v souladu s ČSN EN 17412. LoD je v dokumentu zmiňován v aktuální podobě v historické části popisu metody BIM.
Pojetí LoD v oblasti modelování BIM se liší od konceptu LoD v oblasti GIS (konceptuálního modelování CityGML). Původní text návrhu se týkal modelu vystavěného prostředí, tedy modelu GIS, v jehož kontextu nebyla zmínka o LoD nesprávná. Pro účely zpřehlednění a zjednodušení návrhu a také s ohledem na vývoj v oblasti 3D GIS, ve kterém dochází také k modifikacím pojetí konceptu LoD, byť jinak než v kontextu BIM modelování, byly odkazy na LoD v této části textu vypuštěny.

	
	22.  CityGML je formát jež umožňuje specifikaci grafické i informační podrobnosti
	Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO
Text zmiňující CityGML je upraven a zpřesněn:
„Varianta 3b – postupné zavádění a zpřísňování požadavků na model vystavěného prostředí (1. fáze -  Základní informační model vystavěného prostředí (základní geografický 3D model území) pro celou ČR na bázi CityGML se základními objekty, geografickým generalizovaným modelem, propojitelným zejména s daty KN, DTM, ÚAP a ÚPD; 2. fáze – postupné doplnění a zpodrobnění modelu vystavěného prostředí (podrobný model zástavby, podzemí, infrastruktury, zeleně) integrací s daty na úrovni obcí/části obcí na bázi CityGML – podrobné objekty, model propojitelný s modelem z 1. fáze a s pasporty majetku; 3. fáze – integrace podrobných investorských modelů areálů a staveb na bázi IFC. V průběhu 1. i 2. fáze bude probíhat příprava nástrojů a metodik pro využívání dat DiMS v kontextu dat Základního informačního modelu vystavěného prostředí. Přitom se předpokládá úzká vazba na vznik a využívání nových nástrojů Národní infrastruktury pro prostorové informace, zejména Národní integrační platformy pro prostorové informace včetně Národní integrační platformy pro modelování vystavěného prostředí.“

	
	23. Z našeho pohledu je velmi důležité dobře převést záměr v oblasti práv duševního vlastnictví do dikce zákona, kde všechny povinné osoby budou muset udělit licence k užití a pozměnění svého autorského díla v požadovaném rozsahu dle části C čl. II bodu 9 Návrhu věcného řešení zákona pro naplnění účelu metody BIM.  
	Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO A DOPLNĚNO
Je třeba od sebe odlišovat jednotlivé prvky informačního modelu stavby od právní povahy samotného informačního modelu jako celku. Informační model stavby může mít různou právní povahu podle okolností daného případu, kdy bude záležet na mnoha proměnných. 
Může se jednat jak o databázi chráněnou právem duševního vlastnictví, tak o (prostou) databázi, která nespadá pod takovou ochranu. U databází rozlišujeme tyto druhy:
1) Databázi jako pravé autorské dílo souborné - § 2 odst. 1 a 5 autorského zákona (AutZ);
2) Databázi jako autorské (quasisouborné) dílo - § 2 odst. 2 AutZ; 
3) Zvláštní právo pořizovatele (sui generis) databáze - § 88-94 AutZ;
4) Prostou (netvůrčí, neautorskou) databázi.
Posledně zmíněná prostá databáze nepodléhá ochraně práva duševního vlastnictví, a ani není explicitně upravena občanským zákoníkem (OZ). S ohledem na široké pojetí věci v občanském zákoníku (§ 489) se prostá databáze považuje za věc v právním smyslu. Prosté databáze však nemohou být předmětem vlastnického práva v subjektivním smyslu (§ 1012 OZ), ale mohou být předmětem pro práva závazková (např. u smlouvy o dílo s nehmotným výsledkem a na to navazující ujednání týkající se odpovědnosti, nebo inominátní smlouvy). Smluvní strany se proto musí zaměřit na perfektní smluvní ujednání. 
Některé shora uvedené databáze budou v praxi častější, jiné se budou vyskytovat jen zřídka. Není rovněž vyloučeno, že bude v praxi docházet k souběhu shora uvedených databází.
Podle obecné definice databáze jde o soubor nezávislých děl, údajů nebo jiných prvků systematicky nebo metodicky uspořádaných a individuálně přístupných elektronickými nebo jinými prostředky bez ohledu na formu jejich vyjádření (§ 88 autorského zákona, v souladu s čl. 1 směrnice 96/9/ES ze dne 11. 3. 1996 o právní ochraně databází i s čl. 5 WCT). 
Databáze je na prvcích (které mohou, ale nemusí požívat samostatné právní ochrany) nezávislá. To znamená, že prvky lze oddělit, aniž by tím byl dotčen jejich informační, literární, umělecký nebo jiný obsah, a zahrnuje jakoukoli metodu nebo systém umožňující vyhledat každý z prvků, který je tvoří. Jednotlivé prvky jsou systematicky, nebo metodicky uspořádány právě proto, aby mohly být individuálně přístupné.
Některé části informačního modelu stavby je možné považovat za autorská díla (architektonické či urbanistické dílo), budou-li splňovat tzv. pojmové znaky vyžadované autorským zákonem. K takovému autorskému (nehmotnému) dílu pak je třeba, aby si strany ošetřily majetková práva autorská (§ 12 AutZ) licenční smlouvou, příp. by byla aplikována quasilicence dle § 61 odst. 1 AutZ. Nepůjde-li o autorské dílo, pak se na něj bude vztahovat obecná úprava občanského zákoníku. 
Ze shora uvedeného vyplývá, že se tvůrci informačního modelu stavby mohou dostat do rozličných situací (vytvoření zcela nového autorského díla jeho autorem v informačním modelu stavby vs. navázání na již existující autorské dílo; přístup různých osob do zaznamenávání údajů v informačním modelu stavby; rozdílné přístupy u tvorby autorského díla v případě metody Design-Bid-Build a Design-Build). Konečná právní povaha informačního modelu stavby tedy může být různá, a proto není možné se na tento problém dívat jednotným (zjednodušujícím) pohledem. 
Ačkoliv je právní povaha informačního modelu stavby různá, z pohledu věcného záměru zákona o BIM se zdá být obecná úprava autorského zákona příp. občanského zákoníku, pod jejichž ustanovení může být konkrétní informační model stavby podřazován, jako dostačující. Dle konkrétní situace se vždy vyhodnotí právní povaha, kterou upravuje autorský zákon, příp. občanský zákoník. Z pohledu práva se nejproblematičtější jeví povaha tzv. prosté databáze (viz shora). 
Povinné osoby jsou v každém případě zákonem zavázány zajistit si při vytváření informačního modelu stavby nezbytná oprávnění k výkonu práv duševního vlastnictví, tj. zejména autorských práv a práv k databázi chráněné zvláštním právem pořizovatele databáze.
Tato oprávnění budou muset být zajištěna v takovém rozsahu, aby povinné osobě (případně jejímu nástupci) umožňovala nezávisle na konkrétní třetí osobě řádnou realizaci informačního modelu stavby, provedení stavby, změnu, úpravu, sdělování a rozšiřování a dokončení nehmotných děl, údržbu, rekonstrukci a provoz staveb a jakýchkoli jejich částí, propagaci stavby nebo nehmotného díla, zapojení zhotovitelů a dalších dodavatelů na různých stupních dodavatelského řetězce (ať již při samotném vytváření informačního modelu stavby, tak i při realizaci a provozu stavby). Realizace výše uvedených oprávnění musí být zajištěna bez časových, věcných, množstevních a teritoriálních omezení, ale vždy v takovém rozsahu, aby byl naplněn smysl a účel informačního modelu stavby. U rozmnožení autorského díla stavbou bude množstevní a teritoriální omezení přípustné u realizace konkrétní stavby.
U databází, pokud nebude právo pořizovatele databáze spočívat na povinné osobě (nebo nebude po vytvoření databáze na povinnou osobu převedeno), budou povinné osoby zavázány si zajistit právo takovou databázi obsaženou v informačním modelu stavby buď sami nebo prostřednictvím jakýchkoli třetích osob vytěžovat a zužitkovávat, doplňovat a upravovat.
Pro splnění této povinnosti mohou povinné osoby využít již existující doporučení.
Vytěžování pro účely vědecké a pedagogické bude možné. Bude podléhat obecnému zákonnému režimu, příp. bude explicitně zákonem umožněno tam, kde na toto zákon prozatím nepamatuje“.

	
	24.  Je tím myšleno čistě realizace stavby, nebo i příprava stavby? SPS doporučuje použití zákona o BIM při zahájení investorské přípravy stavby (studie, DÚR, DSP,..)
	Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO
Věcný záměr počítá se zpracováváním informačního profilu až pro fázi projektové přípravy, tj. od povolení záměru. Na základě odborných konzultací považujeme stanovit povinnost využívat BIM v tzv. předprojektové přípravě (územní plán, studie apod.) za nepotřebné, nic však nebrání příslušným subjektům, aby při přípravě těchto dokumentů zásady BIM využívaly dobrovolně.

Vyjádření KZPS/SPS:
Vysvětlení neakceptujeme. 
Trváme na změně textu VZ  v duchu tohoto vysvětlení takto : „ Obecně platí, že se zákon o BIM použije vždy v případě, kdy má být po účinnosti zákona zahájena projektová příprava ve fázi povolení záměru“.
Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO JINAK
V části C. II. 13 je nově uvedeno: "I v případě, kdy veřejná zakázka bude vyhlášena po účinnosti zákona, bude za určité situace možné, aby se v prvotních fázích realizace ještě nepostupovalo metodou BIM. Bude se jednat o situace, kdy projektová dokumentace k předmětné realizaci byla připravovaná ještě před účinností zákona, tj. ještě je vypracovaná tzv. v „2D“, a neodpovídá tudíž požadavkům na BIM. V takovém případě se může (do 5 let od účinnosti zákona) vyhlásit veřejná zakázka bez povinnosti realizovat ji v BIM. Nicméně povinnost pořídit informační kontejner skutečného provedení stavby a informační kontejner pro správu, údržbu a užívání stavby u takových staveb, na které by jinak dopadly povinnosti podle zákona, již vzniká, a to nejpozději ke dni uvedení do provozu. Požadavky na informační kontejner skutečného provedení stavby a na správu a údržbu a užívání stavby budou pro tyto účely definovány speciálně, aby se v daném případě jednalo o množinu dat, která bude dále efektivně využitelná."  
V části C. II. 4 pak "Informační kontejner pro správu, údržbu a užívání stavby bude v podrobnostech uzpůsoben vnitřním systémům správce provádějícího tuto údržbu s přihlédnutím k druhu stavby." a dále "Jednotlivé informační kontejnery  budou následně detailně specifikovány při přípravě prováděcího předpisu, aby efektivně pokryly oprávněné požadavky vlastníka stavby vyplývajících z relevantních právních předpisů, technických norem a 3E principu. V případě informačního kontejneru skutečného provedení stavby bude informační kontejner sloužit jak pro budoucí renovace a stavební rozvoj stavby, tak především pro neprodlené zahájení jejího provozu."

	
	25.  Je nutné novelizovat vyhlášky č. 499/2006 Sb. a č. 146/2008 Sb., zejména jejich přílohy, které neodpovídají technologii metody BIM
	Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO
Provazby na digitální stavební řízení jsou s MMR řešeny, bude záviset na konkrétním požadavku na MMR ohledně struktury a rozsahu předávaných dat.

	
	26.  Problematiku vystavěného prostředí řešit zákonem o národní infrastruktuře pro prostorové informace (NIPI) na základě schváleného věcného záměru vládou usnesením č. 636 dne 19. července 2021. (viz strana 5 a strana 19 tohoto věcného záměru). Řešení problematiky vystavěného prostředí ve dvou samostatných zákonech nepokládáme za vhodné z hlediska přehlednosti legislativy spojené s touto specifickou problematikou. Požadavky vyplývající ze zákonné úpravy zákona NIPI potom řešit prováděcími vyhláškami a normovými požadavky. Požadavky na obsah dat DiMS, případně IMS, ve vztahu k vystavěnému prostředí lze efektivně řešit technickými normami.
	Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO
Cílem zákona je v oblasti modelování vystavěného prostředí vytvoření a vedení Základního informačního modelu vystavěného prostředí jako škálovatelného 3D geografického modelu území. Účelem Základního informačního modelu vystavěného prostředí je poskytnout jednotný modelový základ a prostorový kontext pro integraci dat, zobrazování a analýzu vystavěného prostředí, staveb, zařízení, včetně jejich vlastností, zejména stavu, vzájemných faktických a funkčních vztahů a dalších údajů, a to zejména pro potřeby agend veřejné právy.
Smyslem návrhu zákona je především zakotvit podmínky pro efektivní využívání metody BIM v procesu přípravy, realizace a užívání staveb. Současně ale nemůže opomenout nutnost efektivního využití výstupů metody BIM, zejména digitálních modelů staveb, pro agendy veřejné správy, v prvé řadě agendy stavebního řízení a územního plánování. Součástí účelné využití výstupů BIM v těchto agendách je posouzení kontextu staveb v jejich okolním prostředí – a právě pro tyto účely má spolu s DTM, KN a digitálními daty ÚPD sloužit právě základní informační model vystavěného prostředí. Z toho důvodu je opodstatněné zakotvení vzniku Základního modelu vystavěného prostředí v tomto zákoně.
Základní informační model vystavěného prostředí bude obsahově i procesně navazovat na projekty Digitálních technických map krajů a další díla vedená resortem ČÚZK. Současně bude využívat nové nástroje Národní infrastruktury pro prostorové informace určené pro podporu modelování vystavěného prostředí, jejichž koncepční pozici vy systémech pro správu a využívání prostorových dat Geoinfostrategie 2020+ identifikovala a u nichž se předpokládá zakotvení v rámci zákona o Národní infrastruktuře pro prostorové informace (NIPI). Návrh zákon o NIPI je návrhem zakotvujícím obecné požadavky na využívání prostorových dat a služeb a informačních systémů s nimi spojených, koordinaci a řízení jejich vzniku, vzdělávání a další zastřešující témata. Z toho důvodu není opodstatněné, aby zákon o NIPI zakotvoval vznik jednoho účelového informačního systému resp. geografické databáze, jíž Základní model vystavěného prostředí bezpochyby je.

	
	27. Považujeme za nadbytečné pro zavedení informačního modelu stavby vytvářet zcela nový právní předpis a doporučujeme formu novelizaci relevantních současných zákonů doplněných úpravou současných prováděcích vyhlášek k těmto zákonům a technickými normami.
	Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO
Nezbytnost přijetí nového právního předpisu pro zavedení povinnosti vytvářet informační model stavby byla analyzována, srovnávána byla i řešení přijatá v jiných evropských státech (návrhy variant řešení v detailu obsaženy v RIA). Přijetí samostatného právního předpisu bylo po důkladné analýze vyhodnoceno jako nejvhodnější z posuzovaných variant řešení. 
Jako základní skutečnost konstatujeme, že předložení návrhu zákona o informačním modelování staveb a vystavěného prostředí (BIM) je součástí programového prohlášení vlády a bylo schváleno usnesením vlády č. 332 ze dne 27. dubna 2022 jako součást plánu legislativních prací na rok 2022.


	
	28.  V souvislosti s tím navrhujeme ke zvážení a případnému přehodnocení navrhované varianty zavedení metody BIM. Tedy zvolit podobný přístup k zavádění BIM jako v mnohých státech Evropy včetně těch sousedních, což znamená neukládat přímou povinnost aplikovat BIM právním předpisem ale z úrovně státu odstranit případné bariéry bránící použití této metody a potřebným rozsahem technické normalizace vytvořit vhodné podnikatelské prostředí pro efektivní a postupně všeobecné rozšíření metody BIM jako součást procesu digitalizace stavebnictví. Ponechat tedy na účastnících výstavby aby si možnost a rozsah využití BIM zvolili podle přínosu pro konkrétní stavbu.
	Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO
Varianty řešení byly důkladně zváženy, v detailu lze odkázat na závěrečnou zprávu z hodnocení regulace (RIA), navrhované řešení bylo i s ohledem na komparaci mezinárodních právních úprav týkajících se BIM zvoleno jako nejvhodnější. 
Věcný záměr zákona z hlediska uložení povinnosti používat metodu BIM vychází z Koncepce zavádění metody BIM v České republice i z programového prohlášení vlády, kde je povinnost zakotvena a kterými je předkladatel vázán.
Aktualizované znění opatření Koncepce č. 23 ukládá povinnost použití metody BIM pro nadlimitní veřejné zakázky na stavební práce (ve smyslu zákona o zadávání veřejných zakázek), financované z veřejných rozpočtů, včetně zhotovení jejich přípravné a projektové dokumentace, se zohledněním závěrů z vyhodnocení pilotních projektů a s přihlédnutím ke specifikům jednotlivých druhů staveb, a to s postupnou účinností od 1. 7. 2023.
Programové prohlášení vlády v části Konektivita a rozvoj sítí obsahuje bod „Předložíme návrh zákona o informačním modelování staveb a vystavěného prostředí (BIM), který umožní využívání a sdílení dat pro přípravu staveb, jejich povolování a užívání v průběhu doby jejich životnosti (digitální dvojčata).“
Tento úkol se pak promítá i do legislativního plánu vlády, kdy je ministru průmyslu a obchodu uloženo předložit věcný záměr zákona o vytváření, sdílení, užití a správě informací o stavbě během jejich celého životního cyklu (věcný záměr zákon o informačním modelování staveb).

	
	29.  Věcný záměr nedostatečně zohledňuje potřeby a požadavky ostatních účastníků stavebního procesu, zejména zhotovitelů staveb pro efektivní využití metody BIM a zejména dat vložených do digitálního modelu stavby (DiMS). Což je patrné již ze samotného Předmětu úpravy a účel zákona (Viz strana 27), kde se předkladatel omezuje pouze na vytvoření společného datového prostředí pro data o stavbě, která bude možné sdílet a která budou důvěryhodná a v daném okamžiku aktuální.  Z pohledu zhotovitelů staveb je potřeba v systému BIM vytvořit zejména kvalitní DiMS.
	Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO
Souhlasíme, že kvalitní DiMS je naprosto nezbytným základem informačního modelu stavby. V tomto smyslu záměr zákona ukládá povinnosti, aby DiMS vznikaly podle určených standardů.

	
	30.  Nesdílíme názor, že technickým srdcem metody BIM je CDE. Naopak jím je podle našeho názoru DiMS a proto by požadavkům na jeho kvalitu měla být věnována větší pozornost. Právě DiMS je největším přínosem pro digitalizaci stavebnictví a zhotovitele staveb. V této souvislosti upozorňujeme, že zvýšení produktivity ve stavebnictví lze dosáhnout zejména nahrazením lidské práce prací strojů (počítačů, digitálně řízených stavebních strojů a robotů) a ne zejména digitalizací komunikace mezi účastníky, jak vyplývá z návrhu textu.  
	Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO
Souhlasíme, že DiMS je důležitou součástí metody BIM. Efektivita metody BIM je mozaikou různých částí, přičemž všechny jsou pro její úspěch nezbytné. Polemizovat a určovat, která součást je prioritnější a přednější není předmětem zákona. Důležité je, že zákon vede k dodržování všech povinností a jenom při jejich dodržení bude dostatečně efektivní. Digitální komunikace má záměr a potenciál odstranit možná nedorozumění a výstavbu zefektivnit. 

Vyjádření KZPS/SPS:
Souhlasíme s vysvětlením, a proto v duchu tohoto vysvětlení požadujeme pasáž hovořící o CDE jako technickém srdci metody BIM vypustit. 
Jak z našeho názoru, tak i z uvedeného vysvětlení vyplývá, že toto přirovnání je bezpředmětné a matoucí.
Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO
 Text je reformulován následovně "Jedním z důležitých aspektů je společné datové prostředí (označované zkratkou „CDE“ – Common Data Environment) představující prostor pro databáze a záznam veškerých dat o stavbě včetně nástrojů pro jejich obsluhu."

	
	31.  V současné době nepovažuje za optimální podmínku sdílet DiMS pouze ve formátu IFC uloženém ve společném datovém prostředí. Současné verze formátu IFC nezaručují přenos všech dat z vytvořených modelů a jejich ztráta může snížit jak jejich efektivní využívání pro digitalizaci stavebních činností při realizaci staveb a může způsobit snížení kvality modelu jako takového. Proto považujeme za účelné zohlednit při realizaci stavby nutnost ukládat modely jak v IFC, tak i v nativním formátu, ve kterém byl model vytvořen, případně ponechat volbu formátu na dohodě účastníků výstavby.
	Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO
Je plné právo zadavatele požadovat k otevřenému schématu IFC i formát nativní podle systému, který vítězný uchazeč zakázky využívá. Tento formát však kvůli zamezení diskriminace nesmí být požadován specificky. Tento formát pak může být podkladem pro další úpravy DiMS v budoucnu.

Vyjádření KZPS/SPS:
Vysvětlení neakceptujeme, a proto v duchu vysvětlení požadujeme úpravu textu tak, že při realizaci stavby (po ukončeném výběrovém řízení, tedy bez rizika diskriminace) musí být DiMS sdílený na CDE jak v IFC a i v nativním formátu, ve kterém byl vytvořen. 
Podle původního textu by nebylo možné sdílet při realizaci stavebních prací DiMS v nativním formátu.
Požadavek zadavatele na použití nativního formátu uchazeče je ok, ale co bude dělat zhotovitel, pokud bude stále IFC pro realizaci stavby nepoužitelný a nativní formát projektanta nebude používat?

Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO 
Text kapitoly B. 1. bude doplněn následujícím způsobem: "Zadavatel samozřejmě může požadovat k otevřenému schématu IFC i formát nativní podle systému, který konkrétní vítězný uchazeč zakázky využívá. Tento formát však kvůli zamezení diskriminace nesmí být požadován specificky. Tento formát pak může být podkladem pro další úpravy DiMS v budoucnu."


	
	32.  S tímto tvrzením nelze souhlasit. Tvrzení ve větě druhé popírá deklarovanou výhodu ve větě první. 
Je podmínkou pro vytvoření DiMS pro realizaci stavby propojení s tzv. digitálním stavebním řízením? Není. 
Text upravit. Jinak by zavedení metody BIM (viz varianty) muselo být navázáno na tzv. digitální stavební řízení.  Uvedené varianty s tím vůbec nepočítají.

Upravit text nebo vypustit.
	Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO 
Formulace v textu věcného záměru změněna a nově zní „Metoda BIM, jako forma sdílení informací a práce s nimi usnadní i navazující procesy v rámci tzv. digitálního stavebního řízení, které umožňují předpisy v oblasti stavebního práva.“

	
	33. V případě prokázané nezbytnosti udělení povinnosti státu a jeho složkám (jak předpokládá věcný záměr) doporučujeme doplnit věcný záměr ve způsobu zavádění BIM o variantu:
1 d - odložení zavedení povinnosti využívat metodu BIM do doby, než budou zpracovány všechny potřebné prováděcí předpisy, vyjasněné a vydané standardy v rámci technické normalizace a provedeny před-pilotní a pilotní projekty k jejich ověření.
Pokud by měl být BIM  povinný, tak pouze pro veřejné nadlimitní zakázky
	Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO
Varianty možných řešení byly již důkladně zanalyzovány a v detailu popsány v textu věcného záměru zákona i v RIA, navržená varianta byla následně zvolena jako nejvhodnější řešení. Předkladatel odložení zavedení povinnosti využívat metodu BIM do doby, než budou zpracovány všechny potřebné metodiky, standardy, prováděcí předpisy a než budou provedeny před-pilotní a pilotní projekty k jejich ověření již zvážil a ve věcném záměru zákona uvedl jako variantu 1c. Věcný záměr zákona předpokládá postupné zavádění povinností využívání BIM pro lepší realizovatelnost (např. - informační profil pro pasportizaci stavby pro stavby vznikne u těch staveb, u kterých nastane potřeba nejdříve 5 let po účinnosti zákona). S ohledem na posun účinnosti nového stavebního zákona zároveň dojde k posunu účinnosti i zákona o BIM, a to na 1. 7. 2024. Potřebné prováděcí předpisy budou včas připraveny, teze prováděcích vyhlášek budou předloženy již spolu s paragrafovým zněním návrhu zákona do meziresortního připomínkového řízení. 

Vyjádření KZPS/SPS:
Z vysvětlení vyplývá, že do doby účinnosti zákona budou splněny podmínky námi navrhované varianty.
Vysvětlení neakceptujeme a požadujeme, aby byl text VZ doplněn v duchu vysvětlení připomínky takto:
„Potřebné prováděcí předpisy budou včas připraveny, teze prováděcích vyhlášek budou předloženy již spolu s paragrafovým zněním návrhu zákona do meziresortního připomínkového řízení.“

Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO A AKCEPTOVÁNO
Teze vyhlášek se přikládají k návrhu paragrafového znění zákona. Viz čl. 10 odst. 5 legislativních pravidel vlády "(5) Součástí materiálu, kterým se návrh zákona předkládá k projednání vládě a Legislativní radě, je i předkládací zpráva a dále návrh prováděcího předpisu (návrh nařízení vlády nebo návrh vyhlášky) nebo teze prováděcího předpisu, pokud návrh zákona obsahuje zmocnění k vydání prováděcího předpisu a tento prováděcí předpis má nabýt účinnosti současně se zákonem, a text zákona nebo jeho části v platném znění s vyznačením navrhovaných změn, jde-li o návrh novely zákona. Návrh prováděcího předpisu se v této fázi předkládá bez projednání v připomínkovém řízení a v pracovních komisích." 
Na závěr části C. II. 12 bude proto doplněna věta "Teze navrhovaných podzákonných předpisů budou předloženy spolu s návrhem zákona o BIM." 


	
	34.  Třetí odstavec vypustit.
Zakotvení nového oprávnění dotčeným autorizovaným osobám vykonávat činnost při vytváření informačního modelu stavby a vystavěného prostředí není v záměru nijak podloženo, vysvětleno a zdůvodněno. Zejména, proč věcný záměr předpokládá stanovit zákonem toto oprávnění právě pouze této vybrané skupině?  Činnosti při vytváření informačního modelu stavby budou bezpochyby provádět i osoby nepodléhající v současné 
době povinnosti autorizace nebo podmínkám na udělení autorizace nevyhoví z důvodu odbornosti. Jsou to pracovníci na straně investora, zhotovitele staveb, vlastníka a správce staveb. Zcela jistě nemůže být toto oprávnění zákonnou podmínkou pro práci a předáváním dat do CDE (kde se IM stavby tvoří), protože tím bude zásadně omezen počet osob podílejících se na vytváření informačního modelu a tím metoda BIM postrádá svou efektivitu. Udělovat speciální autorizaci pro práci při vytváření informačního modelu stavby nemá opodstatnění. Navíc není jasné jaké činnosti má předkladatel věcného záměru na mysli.
	Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO
V textu návrhu je uvedeno, že se nejedná o novou kompetenci. Z důvodu celistvosti je nicméně do předmětného zákona třeba doplnit oprávnění autorizované osoby. 
Text věcného záměru upraven následujícím způsobem:
„Dále se jedná o novelizaci zákona č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů, spočívající zejména v rozšíření působnosti stávajících autorizovaných osob o možnost provádění činností při vytváření informačního modelu stavby, tzn.  pro tyto činnosti nebude vyžadována dodatečná zkouška.“

Vyjádření KZPS/SPS:
Vysvětlení neakceptujeme a trváme na své připomínce. 
Novelizace zákona 360/1992 Sb. není dostatečně zdůvodněna
Není zřejmé, co má předkladatel na mysli „celistvostí“
Není uvedeno, které činnosti při vytváření informačního modelu stavby budou oprávněni provádět pouze autorizované osoby a proč pro tyto činnosti potřebují oprávnění udělené zákonem.

Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO
Tato část je z VZZ BIM vypuštěna.

	
	35.  Z textu záměru (viz Předmět úpravy a účel zákona) není jasné, jak bude naplněn ze strany pověřeného ministerstva (MPO) dohled nad plněním zákonných požadavků. Zejména jakými nástroji nad správností, úplností a aktuálností informačního modelu stavby bude MPO tento dohled zajišťovat a zda příp. jak bude tento dohled koordinován se státním stavebním dohledem, který je v gesci MMR. Dále předpokládáme, že kontrolovanou, ze zákona povinnou osobou, je „primárně Česká republika“ (viz str. 28, kap.3), takže navrhované sankce bude ministerstvo udělovat státu a otázkou tedy je jaký přínos k užívání metody BIM budou předpokládané sankce (v navrhované výši až 400 tis Kč) mít.
	Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO
MPO bude oprávněno kontrolovat, zda jsou dodržovány povinnosti podle zákona. Tj. zejména zda vůbec bude informační model zpracován, ať už na počátku realizace, či při následné změně stavby. Způsobů, jakým se může MPO dozvědět o nesrovnalosti a na jakém základě by mělo začít jednat, je vícero. MPO nicméně může jednat i na základě vlastní iniciativy, když si ze seznamu nadlimitních veřejných zakázek vybere, které z nich zkontroluje z hlediska naplňování podmínek podle tohoto zákona. 
Státní stavební dohled řeší v rámci svých procesů jiné aspekty, nicméně pokud by se státní stavební dohled dozvěděl o tom, že konkrétní subjekt neplní podmínky podle tohoto zákona, lze o takové skutečnosti informovat MPO jako koordinátora pro oblast BIM. Prakticky to bude znamenat, že část Informačního modelu stavby v rozsahu Informačního profilu pro povolení záměru a informačního profilu pro kolaudaci stavby se ukládá v datovém úložišti (evidence elektronických dokumentací). Ve formátu, struktuře a rozsahu, jaký určí nově připravovaná vyhláška MMR.
Co do navrhovaných sankcí věcný záměr zákona vychází z toho, že povinnost má být doplněna sankčním ustanovením, jako je to obvyklé i v jiných případech v rámci právního řádu. Z hlediska výše ukládaných sankcí bude v rámci paragrafového znění zákona zvolena formulace „…lze uložit sankci až do výše…“, tzn. výše ukládané sankce bude záviset na vyhodnocení konkrétní situace. Konkrétní detail bude řešen v paragrafovém znění. 
Vyjádření KZPS/SPS:
Vysvětlení neakceptováno. 
Myšlenku kontroly dodržování povinností podle zákona pokládáme i nadále za nedomyšlenou. Není vysvětleno, jak bude MPO kontrolovat správnost, úplnost a aktuálnost informačního modelu stavby ve fázi povolení záměru, ve fázi realizace stavby, a nakonec ve fázi provozování stavby. (ve VZ není uvedeno, že se kontrola bude týkat pouze resp. zejména zda vůbec byl IMS zpracován.
V připomínce je právě proto uvedeno, jakými nástroji bude dle VZ MPO vybaveno pro tyto kontrolní činnosti tak, aby jeho kontrolní činnost byla efektivní na straně jedné a na straně druhé aby udělená sankce nespočívala na subjektivním posouzení kontrolujícího pracovníka. Toto uvedené vysvětlení neobsahuje. 
Vzhledem k možnému (a pravděpodobnému) přenesení nákladů za udělené sankce i za formální nedostatky na ostatní účastníky výstavby, podílející se na tvorbě IMS považujeme za podstatné celou problematiku kontroly a sankcí upřesnit. To že tato kontrola nebude koordinována se státním stavebním dozorem, bereme na vědomí.
Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO 
V rámci kontrolní činnosti bude MPO vycházet například z veřejně dostupných informací a zdrojů, například dostupných z informačních systémů pro veřejné zakázky (Věstník veřejných zakázek), z nichž lze vyčíst/zjistit nadlimitní veřejné zakázky. Na základě tohoto zjištění lze oslovit veřejné zadavatele těchto zakázek s dotazem, zda byl či nebyl použit BIM.

	
	36.  Doplnit takto:
„…, a dále za vytvoření a průběžnou aktualizaci technické normy pro tvorbu standardu pro modelování digitálních modelů staveb a vystavěného prostředí.“  
	Stanovisko předkladatele:
AKCEPTOVÁNO JINAK
Text věcného záměru doplněn takto:
„a dále za vytvoření a průběžnou aktualizaci technického předpisu (normy, technicko-normalizační informace apod.) pro tvorbu standardu pro vytváření digitálních modelů staveb.“

	
	37.  Význam vad projektové dokumentace a nedostatky v komunikaci mezi účastníky výstavby na cenu (resp. náklady státu) pokládáme za nadsazené a předpokládáme, že se k tomu vyhraní i samotní investoři a projektanti. Zvýšené náklady na řešení vad projektové dokumentace lze oprávněně považovat za škody způsobené projektantem investorovi (případně zhotoviteli) a věříme, že z tohoto důvodu jsou (a měly by být) na projektanta uplatňovány. V tom případě potom ale nelze jejich eliminaci metodou BIM započítávat do snížení nákladů pro investora (resp. státu příp. zhotovitele stavby).  Dále je ve zdůvodnění úspor zcela opomenut vliv kvality technického řešení a projektové dokumentace jako takové, zejména zadávací dokumentace pro výběrová řízení. Podle zkušeností z praxe dochází k největším změnám ceny (nárůstu nákladů) staveb formou víceprací, tedy prací, které nebyly v zadávací dokumentace zahrnuty.  Je potřebné si tedy uvědomit, že odstraněním této příčiny s využitím BIM nedojde ke snížení nákladů na straně zadavatele, ale pouze se jejich vliv zohlední v ceně stavby dříve, již v nabídkách z veřejné soutěže.  Naopak vyšší kvalita a tvorba modelu a jeho využití pro optimalizaci návrhu povede pravděpodobně ke zvýšení jak nákladů na vlastní projektové práce, tak i ke zvýšení prvotních plánovaných nákladů stavby ve fázi veřejné soutěže. Tyto vynaložené investiční náklady musí být kompenzovány snížením nákladů při provozu stavby vyplývajících z optimálního technického návrhu z pohledu nákladů životního cyklu stavby. Pro snížení nákladů tedy nebude dominantní pouhá dostupnost informací o stavbě ale efektivita technického návrhu a jeho provedení tzn. skutečná spotřeba energií, využitelnosti ploch, apod.
	Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO 
Zvýšení odhadu plánovaných nákladů při projektování stavby v BIM neznamená zvýšení reálných nákladů provedení stavby. Vytvoření informačního modelu stavby v BIM zajistí přesnější odhad reálných nákladů již předem, což umožní lepší hospodaření. Předkladatel souhlasí, že využitím BIM nelze odstranit riziko neočekávaného zvýšení cen materiálů a další podobné faktory, které nelze ovlivnit. Tyto náklady by vznikly nehledě na to, zda je projektováno v BIM či bez využití BIM. Obecně však lze při využití BIM a vytvoření informačního modelu stavby lépe naplánovat jaké náklady vzniknou a zamezit chybám v projektové dokumentaci. Předkladatel souhlasí i s připomínkou ohledně role kvality technického řešení a projektové dokumentace jako takové. I tento aspekt je významný, nehledě na to, zda je stavba projektována pomocí metody BIM či nikoliv. Proto se jím věcný záměr zákona o BIM nezabývá. Připravovaný zákon o BIM nemůže zamezit veškerým nedostatkům v projektování staveb ani zabránit neočekávaným zvýšením nákladů, které nebylo možné předpokládat. Důsledné využívání BIM však samo o sobě (i díky standardizaci využívaných formátů a přesnému určení technických požadavků) zajistí přesnější technické provedení stavební dokumentace. Kvalita zpracování návrhů, modelů i dalších dokumentů, která závisí na lidském faktoru, se do té míry, kdy rozdílů nelze eliminovat přesnými požadavky na technické provedení může u dokumentace k jednotlivým budovám lišit. Cílem je však nastavení takových pravidel, aby bylo možné technickým nedostatkům v nejvyšší míře včas zamezit. V případě vzniku škody způsobené projektantem, kterou lze vůči projektantovi nárokovat, bude i díky zajištění auditní stopy v CDE snazší určit, ve které fázi přípravy projektu stavby chyba vedoucí ke vzniku škody nastala a kdo za tuto škodu ponese odpovědnost. Lze si tak představit situaci, kdy díky využití BIM bude pro investora snazší nárokovat škodu vzniklou chybou v projektové dokumentaci a tím k úspoře nákladů. Předkladatel souhlasí s tím, že pro snížení nákladů nehraje roli pouze dostupnost informací o stavbě, ale také efektivita návrhu a jeho provedení.

	
	38.  Dále SPS pokazuje na to, že zákon dopadne na všechny účastníky stavebního procesu. Nejen na osoby nakládajícími s majetkem státu.
Vypracovali: ing. Radka Knottová
                       Ing. Vlastimil Rojík
                       Ing. Jiří Košulič
                       Ing. Pavel Ševčík, Ph.D.


Poznámka:
Vypořádání připomínek bylo projednáno při osobním jednání s připomínkovým místem, které proběhlo 3. 11. 2022, a to bez rozporu. 
	Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO
Zákon dopadne na všechny účastníky stavebního procesu týkajícího se stavby, na kterou se bude vztahovat povinnost využívat metodu BIM. Povinnosti využívat BIM se budou vztahovat pouze na vybrané subjekty (zejména ty, které nakládají s majetkem státu a vybrané územní samosprávné celky), soukromá osoba, která bude připravovat projektovou dokumentaci nebo se účastnit jakékoliv části stavebního procesu pak bude muset splnit požadavky stanovené zákonem o BIM a prováděcími předpisy. Povinnosti stanovené zákonem o BIM na tyto účastníky stavebního procesu nebudou dopadat přímo. Veřejnoprávní povinnost využívat metodu BIM bude dopadat pouze na veřejné subjekty, soukromé subjekty zúčastněné na stavebním procesu budou požadavky stanovenými zákonem o BIM a souvisejícími předpisy vázáni při plnění smlouvy uzavřené na veřejnou zakázku.

Vyjádření KZPS/SPS:
Vysvětlení neakceptováno
Vzhledem k tomu jak uvádíte ve svém vysvětlení, tj. Že zákon bude mít dopad na všechny účastníky stavebního procesu, tzn. i osoby na něž se povinnost zákona přímo nevztahuje, žádáme o doplnění informace zda a v které části RIA je jsou obsaženy náklady těchto subjektů.    Upřesňujeme, že povinnost pořídit informační profil skutečného provedení stavby a informační profil pro správu, údržbu a užívání stavby není možné přenášet na zhotovitele staveb při realizaci veřejné zakázky na stavební práce, protože pro tento případ nejsou dořešené vztahy mezi projektantem PDPS a ZD a zhotovitelem stavby a jsou nákladné a časově náročné.
Požadujeme, aby v rámci těchto informačních profilů byla jasně definována odpovědnost zhotovitele stavby bez požadavků na projektování, resp. vytváření DiMS.   
Stanovisko předkladatele:
VYSVĚTLENO 
Zákon bude jasně definovat povinné osoby s tím, že povinná osoba bude pro realizaci konkrétní stavby realizovat veřejnou zakázku, v rámci které bude uzavírána smlouva. Tj. povinnost na další účastníky stavebního procesu dopadne skrze uzavřených smluv se zadavatelem.  

	


V Praze dne 27.02.2023

Vypracoval: Mgr. František Černý
	


	


Podpis:


			
174

image1.png

image2.jpeg

image3.jpeg