Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam ALBSCEHBTWBV najdete zde
II.
PŘEDKLÁDACÍ ZPRÁVA
Materiál je předkládán v souladu Programovým prohlášením vlády České republiky z ledna 2022, v němž je v kapitole s názvem Průmysl a obchod uveden závazek vlády předložit: „… návrh zákona o informačním modelování staveb a vystavěného prostředí (BIM), který umožní využívání a sdílení dat pro přípravu staveb, jejich povolování a užívání v průběhu doby jejich životnosti (digitální dvojčata).“
Vychází z Koncepce zavádění metody BIM (Building Information Modelling/Managment) v ČR (dále také „Koncepce“) schválené usnesením vlády ČR č. 682/2017, ve znění aktualizace jejího harmonogramu přijatého usnesením vlády č. 41/2021 ze dne 18. ledna 2021.
Věcný návrh zákona konkrétně naplňuje úkol č. 23 Koncepce, týkající se zavedení povinnosti použití metody BIM pro nadlimitní veřejné zakázky na stavební práce financované z veřejných rozpočtů včetně zhotovení jejich přípravné a projektové dokumentace, se zohledněním závěrů z vyhodnocení pilotních projektů a s přihlédnutím ke specifikům jednotlivých druhů staveb.
Nad rámec původně připravovaného znění věcného záměru zákona byl tento věcný záměr doplněn o problematiku tzv. vystavěného prostředí, která byla k informačnímu modelování staveb přičleněna výše uvedeným Programovým prohlášením vlády.
Předložení návrhu věcného záměru zákona o BIM je také součástí Plánu legislativních prací vlády pro rok 2022.
Vypracování a přijetí zákona o informačním modelování staveb figuruje v rámci širší vládní strategie Digitální Česko, což je strategie koordinované a komplexní digitalizace České republiky 2018+.
V současné době není v České republice žádná závazná legislativní úprava vztahující se k informačnímu modelování staveb či problematice vystavěného prostředí. V této oblasti tedy nemá právní úprava České republiky systematické, ucelené a závazné legislativní ukotvení. Vzhledem k tomu, že prozatím nejsou vytvořeny nadresortní podmínky pro účelné a efektivní pořizování, zpracovávání, správu, sdílení a využívání prostorových informací v rámci příslušných fází životního cyklu stavby, činí to celý proces výstavby a následné její správy a provozu dražší, méně efektivní a v konečném důsledku nákladnější. Navrhovaná legislativní úprava by měla být součástí širších opatření státu směřujících k digitalizaci stavebnictví.
Na základě výše uvedených dokumentů a v nich uvedených cílů, se předkládá návrh věcného záměru zákona o správě informací o stavbě a informačním modelu stavby a vystavěného prostředí, který představuje komplexní a systematickou právní úpravu, která bude doprovázena návrhem novel relevantních právních předpisů.
Zákon bude obsahovat zejména vymezení:
A. pro oblasti informačního modelování staveb
· předmětu úpravy a účelu zákona
Návrh zákona o informačním modelování staveb spočívá ve stanovení informačního modelu stavby, ve vymezení práv a povinností při informačním modelování staveb a ve výkonu státní správy související s touto problematikou.
· jednotlivých pojmů
Zákon musí stanovit jednoznačnou terminologii pro využití nejenom v tomto zákoně, aby nedocházelo k nejasnostem z hlediska jeho aplikace. Základními pojmy jsou v tomto případě informační model stavby, informační modelování staveb a informační profil pro jednotlivé fáze životního cyklu stavby.
· personální a věcné působnosti zákona
Adresáty podle navrhované právní úpravy budou primárně ty subjekty, které hospodaří s majetkem České republiky, jak jsou vymezeny zejména zákonem o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích. V některých případech budou adresáty právní úpravy také územní samosprávné celky, statutární města a další osoby.
Pro určení, na jaké typy staveb povinnosti podle nové právní úpravy vztáhnout, platí základní pravidlo, že povinnost pořídit informační model stavby se týká pouze stavby zapisované do katastru nemovitostí nebo do digitální technické mapy kraje, pokud její hodnota přesahuje finanční limit pro nadlimitní veřejnou zakázku na stavební práce. Zákon dále specifikuje, co a kdy je třeba pořizovat pro účely informačního modelování staveb povinnou osobou.
· obsahu a správy informačního modelu stavby
Zákon bude specifikovat konkrétní obsah informačního modelu stavby (jako například informace o konstrukčních, materiálových, užitných a dalších vlastnostech stavby, informace o harmonogramu výstavby, provozní data o stavbě atd.)
· společného datového prostředí
Zákon explicitně stanoví, že povinnost informačního modelování staveb plní povinná osoba v informačním prostředí informačních modelů staveb, které splňuje podmínky pro zajištění společného datového prostředí (CDE) a standardizovaných činností v procesu informačního modelování.
· koordinátora problematiky a přestupků
Ústředním orgánem státní správy, který má informační modelování staveb v gesci, zákon určí Ministerstvo průmyslu a obchodu, a to včetně zmocnění k vydávání podzákonných právních předpisů. MPO bude také v pozici orgánu, který bude příslušný k nastavovaní pravidel a následnému řešení případných přestupků povinných osob.
· účinnosti zákona, včetně přechodných ustanovení pro různé stavby a situace
Navržené datum účinnosti nového zákona počítá s termínem vyplývajícím z aktualizovaného harmonogramu Koncepce s tím, že toto datum je doplněno funkčním přechodovým obdobím, po které se budou muset osoby, kterým vyplynou z nového předpisu povinnosti, nové právní úpravě přizpůsobit.
B. pro oblast vystavěného prostředí
· předmětu úpravy a účelu zákona
Návrh zákona bude definovat obsah, rozsah, způsob správy a poskytování dat informačního modelu vystavěného prostředí, tzn. standard informačního modelu vystavěného prostředí, dále pak stanoví některým povinným osobám úkol tento informační model naplňovat.
Pro vytvoření a aktualizaci Informačního modelu vystavěného prostředí budou využívána také digitálními dvojčata jednotlivých realizovaných staveb, případně digitální dvojčata dodatečně pasportizovaných objektů.
Informační model vystavěného prostředí bude součástí národní infrastruktury pro prostorové informace, která aktuálně vzniká v gesci Ministerstva vnitra ČR. Přístup k jednotlivým součástem národní infrastruktury pro prostorové informace pak má podle návrhu zákona o národní infrastruktuře pro prostorové informace zprostředkovávat národní geoportál prostřednictvím webového rozhraní.
· personální a věcné působnosti zákona
Zákon o BIM stanoví povinnost konkrétním povinným osobám (zejména České republice a vyjmenovaným územním samosprávným celkům – krajům a statutárním městům a jejich příspěvkovým organizacím a dalším osobám), na které se podle zákona o BIM vztahuje povinnost vytvářet informační model stavby, tento model naplňovat.
· koordinátora problematiky
Technické a provozní podrobnosti budou stanoveny s využitím technické normy. Její tvorbou a průběžnou aktualizací bude pověřený Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, resp. jeho prostřednictvím Česká agentura pro standardizaci.
Zajištění vzniku a vedení základního objektově orientovaného modelu území v podobě databáze se navrhuje svěřit do gesce Českého úřadu zeměměřického a katastrálního.
· účinnosti zákona pro oblast vystavěného prostředí
Vzhledem k náročnosti přípravy technické normy pro vytváření informačního modelu vystavěného prostředí, ustanovení týkající se této agendy nabydou účinnosti později než zbytek zákona o BIM, konkrétně je navrhováno odložení účinnosti o pět let.
Zavedení informačního modelování staveb je součástí procesu digitalizace stavebnictví. Širší využití technologií a větší míra digitalizace a automatizace pomáhá hospodářskému růstu a modernizaci tohoto odvětví. Jak vyplývá ze Závěrečné zprávy hodnocení dopadů regulace, velká část snížené produktivity ve stavebnictví je způsobena problémy s předáváním informací, poruchami komunikace v dodavatelském řetězci či neefektivními pracovními postupy. Pokud jednotliví členové projektového týmu výstavby nemají přístup k přesným, úplným a včasným informacím, nemohou dosáhnout výsledku nejproduktivnějším způsobem. Využívání metody BIM je jedním ze způsobů, jak tyto problémy řešit.
Využití metody BIM proto přináší z dlouhodobého hlediska úsporu celkových nákladů projektu, a to zejména díky komplexnímu naplánování projektu, kdy díky předběžné výstavbě v digitálním prostředí lze přesněji zanalyzovat cenu projektu a množství potřebných materiálů. Zároveň lze lépe naplánovat časový harmonogram stavby a zvýšit efektivitu jejího provádění a tím opět zredukovat náklady. Pomocí analýzy digitálního modelu stavby je možné například zobrazit případné kolize konstrukcí či chyby vznikající při projektování, a ne až při výstavbě, díky čemuž nedojde k vynaložení nadbytečných nákladů na materiál, čas a práci při výstavbě a opravách (což má zároveň pozitivní dopad na životní prostředí). Značné úspory jsou podle Závěrečné zprávy RIA očekávány při následné správě staveb (facility management).
Navrhovaná úprava je v souladu s ústavním pořádkem, mezinárodními smlouvami i evropskou právní úpravou, nevede k diskriminaci žádných specifických adresátů právních norem. Dopady na podnikatelské prostředí lze hodnotit pozitivně. Na úrovni státu resp. všech povinných osob lze dle Závěrečné zprávy RIA očekávat finanční úspory, které převýší počáteční náklady související se zavedením povinnosti užití metody BIM. Tyto úspory by měla generovat jak fáze výstavby, tak i fáze užívaní staveb.
Z hlediska případných požadavků na státní rozpočet se předpokládá, že požadavky jednotlivých rezortů budou řešeny v rámci standardního procesu zpracování návrhu státního rozpočtu na příslušný rok. V případě MPO se předpokládá, že vzhledem k novým povinnostem vyplývajícím ze zákona bude nezbytné personální posílení rezortu o čtyři služební místa.
výsledek mezirezortního připomínkového řízení bude doplněn