Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam ALBSCEHBTWBV najdete zde
SHRNUTÍ ZÁVĚREČNÉ ZPRÁVY RIA
1. Základní identifikační údaje
Název návrhu: Věcný záměr zákona o správě informací o stavbě a informačním modelu stavby a vystavěného
prostředí (zákon o BIM)
Zpracovatel / zástupce předkladatele: Předpokládaný termín nabytí účinnosti, v případě
EEIP, a.s./ PhDr. Dita Tesárková dělené účinnosti rozveďte
1.7.2023, s odloženou účinnosti pro vystavené prostředí
o 5 let od nabytí účinnosti zákona
Implementace práva EU: Ne
- uveďte termín stanovený pro implementaci: -
- uveďte, zda jde návrh nad rámec požadavků stanovených předpisem EU: -
2. Cíl návrhu zákona
Obecným cílem návrhu je zajištění konkurenceschopnosti, inovativnosti a zvyšování produktivity českého
stavebnictví. Spolu s tím se návrh snaží zvýšit transparentnost, schopnost státu mít řízený přístup k aktuálním
informacím a efektivně je v reálném čase využívat k realizaci úspor při pořizování a správě svého majetku.
Jako konkrétní cíle byly stanoveny i/ celková digitalizace stavebnictví; ii/ elektronické předávání informací či
iii/ umožnění realizace projektů v rámci konceptu Smart Cities apod.
Operativními cíli, jejichž prostřednictvím by mělo být podpořeno dosažení cílů konkrétních a obecných a pro
které jsou navrženy indikátory pro přezkum účinnosti regulace, jsou eliminace chyb v projektové dokumentaci,
řízení toku informací, dosažení vyšší srozumitelnosti projektové dokumentace, optimalizace návrhu s ohledem
na požadavky investora, zpřesnění výkazů výměr, optimalizace stavebních postupů, zefektivnění procesů při
realizaci stavby či snížení nároků na vícepráce, resp. dodržení rozpočtu.
3. Agregované dopady návrhu zákona
3.1 Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty: Ano
Náklady na straně veřejných zadavatelů, kteří budou vázáni povinností používat BIM, budou vznikat především
v kategoriích i/ personální zajištění – školení; ii/ společné datové prostředí (CDE) – nákup licence; iii/ IT
infrastruktura – přenosná zařízení, datová konektivita, náklady na provázání systémů; iv/ rozšíření stávajících
systémů o datový standard a další požadavky managementu informací veřejného zadavatele.
Jednorázové náklady na straně veřejných zadavatelů odhadujeme na 180 mil. Kč, opakující se náklady pak
na 50 mil. Kč. U stavebních úřadů se očekávají jednorázové náklady ve výši 60 mil. Kč. Přínosy z nové
povinnosti (pokud bychom vyšli z hodnoty nadlimitních veřejných zakázek na stavební práce, jejichž hodnota
se v letech 2018 i 2019 pohybovala okolo 100 mld. Kč, a použili procenta úspor z odborné literatury a
z konzultací) lze odhadnout takto. Pětiprocentní úspora by pro stát znamenala cca 5 mld. Kč ročně,
desetiprocentní úspora pak 10 mld. Kč ročně, dvacetiprocentní úspora 20 mld. Kč ročně. NPV pro scénář
s desetiprocentní úsporou a investiční horizont 10 let činí 183 mld. Kč.
str. 1/141
Metodika EK uvádí i několik jednotlivých případových studií – projektů veřejných staveb. U všech těchto studií
vychází čistá současná hodnota (NPV) využití BIM v projektu pozitivní, tj. zjednodušeně řečeno využití BIM se
vyplatí. Obdobně je v RIA uvedeno několik příkladů z ČR, u nichž také vychází kladná čistá současná hodnota
(NPV).
Další náklady by veřejný sektor ušetřil i při provozu staveb. Pokud bychom předpokládali, že by při použití BIM
u zakázek v oblasti FM bylo možné ve fázi užívání stavby ušetřit 10 % z nákladů vynaložených v této fázi, úspory
pro stát by dosáhly řádově stamilionů korun ročně.
Opačně na straně MPO vzniknou náklady spojené se zajištěním kompetence koordinačního subjektu související
zejm. s vynucováním zákonem nově stanovených povinností a projednáváním přestupků (odhad činí 4 FTE
úvazky, řádově 4 mil. Kč ročně).
3.2 Dopady na mezinárodní konkurenceschopnost ČR: Ano
Koncepce byla zpracována na základě usnesení vlády č. 958, o významu metody BIM (Building Information
Modelling) pro stavební praxi v České republice, ze dne 2. listopadu 2016. Vláda v něm vyjádřila podporu
zavádění metody BIM v ČR právě v souvislosti s jejím vlivem na růst ekonomiky a konkurenceschopnosti ČR.
3.3 Dopady na podnikatelské prostředí: Ano
Náklady na straně soukromých subjektů ve stavebnictví budou vznikat v kategoriích i/ personální zajištění; ii/
SW vybavení pro tvorbu informačního modelu ve fázi návrhu, přípravy a provádění stavby; iii/ IT infrastruktura;
iv/ rozšíření stávajících systémů.
Jednorázové náklady na straně podnikatelských subjektů odhadujeme na 4,62 mld. Kč, opakující se náklady pak
na 1,39 mld. Kč. Významnou část těchto nákladů je však nutné vnímat především jako investici do inovací,
sledování trendu digitalizace společnosti a sektoru, a především jako prostředek k udržení konkurenceschopnosti
českých subjektů na trhu. Tuto investici by museli v určité podobě regulované subjekty provést i bez navrhované
regulace. Na pokrytí nákladů bude možné za standardních podmínek, kterými se tyto programy řídí, čerpat
podporu z programů MPO. Zbývající část nákladů, které nebude možné pokrýt z marží či z podpůrných
prostředků, bude přenesena v ceně na investory, již budou v budoucnu těžit z přínosů adopce metody BIM.
3.4 Dopady na územní samosprávné celky (obce, kraje): Ano
Dopady se budou týkat povinných veřejných zadavatelů a budou obdobné jako ty popsané v části Dopady na
státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty.
3.5 Sociální dopady: Ne
-
3.6 Dopady na spotřebitele: Ano
Předpokládá se vyšší kvalita a včasné a efektivní poskytování veřejných statků a služeb v oblasti výstavby a správy
majetku daňovým poplatníkům jako klientům veřejné správy.
3.7 Dopady na životní prostředí: Ano
Novým předpisem budou položeny základy pro koordinaci aktivit spojených s přípravou a realizací veřejných
staveb. To by mělo přispět k vyšší efektivitě všech probíhajících procesů a mít tak všeobecně uznávaný vliv na
životní prostředí. Dle odborné literatury např. 37 % materiálů skončí na stavbě jako odpad v důsledku
str. 2/141
nedokonalé přípravy a koordinace. Díky BIM dojde ke zpřesnění objednávek materiálu a tím k nižší produkci
odpadu.
3.8 Dopady ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti žen a mužů: Ne
-
3.9 Dopady na výkon státní statistické služby: Ne
-
3.10 Korupční rizika: Ne
-
3.11 Dopady na bezpečnost nebo obranu státu: Ne
-
str. 3/141
ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z HODNOCENÍ DOPADŮ
REGULACE (RIA) K VĚCNÉMU ZÁMĚRU ZÁKONA
O SPRÁVĚ INFORMACÍ O STAVBĚ A INFORMAČNÍM
MODELU STAVBY A VYSTAVĚNÉHO PROSTŘEDÍ
(ZÁKON O BIM)
KVĚTEN 2022
Poznámka zpracovatelů:
Společnost EEIP, a.s. vypracovala hodnocení dopadů regulace na základě dat poskytnutých zástupci
dotčených stran a v souladu s obecnými principy hodnocení dopadů regulace, metodickými pokyny
k oceňování administrativní zátěže veřejné správy a podnikatelských subjektů a dalšími závaznými
dokumenty k hodnocení dopadů regulace. Výběr řešení je proveden na základě kvalitativního a
kvantitativního vyhodnocení návrhů, analýz a dat poskytnutých toutéž stranou a získanými v rámci
konzultací. Hodnocení dopadů se nezabývá a nevyčísluje absolutní výši aktuálních a budoucích nákladů a
přínosů, ale kvantifikuje jejich změnu (tj. nárůst či pokles) po zavedení vybraných variant. RIA kalkuluje s
nejvýznamnějšími dopady na veškeré dotčené strany, marginální náklady a přínosy jsou hodnoceny jako
zanedbatelné a nejsou pro jejich nepodstatnost detailně rozebírány.
str. 4/141
Obsah
1 DŮVOD PŘEDLOŽENÍ A CÍLE .................................................................................................................... 7
1.1 NÁZEV......................................................................................................................................................... 7
1.2 DEFINICE PROBLÉMU ...................................................................................................................................... 7
1.2.1 Popis současného stavu ................................................................................................................................... 7
1.2.1.1 Stavebnictví, jeho vývoj v ČR a vazba na potenciální právní úpravou využití BIM u veřejných staveb.. 7
1.2.1.2 Co je to BIM ......................................................................................................................................... 20
1.2.1.3 Co je digitální vystavěné prostředí (DVP) ............................................................................................ 24
1.2.1.4 BIM v ČR .............................................................................................................................................. 29
1.2.1.4.1 Koncepce zavádění metody BIM v České republice ....................................................................... 29
1.2.1.4.2 Digitalizace stavebního řízení a rekodifikace stavebního práva ..................................................... 30
1.2.1.4.3 Současný stav používání BIM v ČR ................................................................................................. 34
1.2.1.4.4 Odhady zahraničních studií ............................................................................................................ 49
1.2.1.4.5 Případové studie využití BIM v ČR .................................................................................................. 54
1.2.2 Definice problému .......................................................................................................................................... 71
1.3 POPIS EXISTUJÍCÍHO PRÁVNÍHO STAVU V DANÉ OBLASTI........................................................................................ 72
1.4 IDENTIFIKACE DOTČENÝCH SUBJEKTŮ................................................................................................................ 74
1.5 POPIS CÍLOVÉHO STAVU................................................................................................................................. 75
1.6 ZHODNOCENÍ RIZIK....................................................................................................................................... 77
2 NÁVRH VARIANT ŘEŠENÍ ....................................................................................................................... 78
3 VYHODNOCENÍ NÁKLADŮ A PŘÍNOSŮ................................................................................................... 79
3.1 IDENTIFIKACE NÁKLADŮ A PŘÍNOSŮ ..................................................................................................................... 79
3.2 NÁKLADY ....................................................................................................................................................... 80
3.3 PŘÍNOSY ........................................................................................................................................................ 91
3.3.1 Přínosy v rámci fáze FM ........................................................................................................................................ 96
3.4 VYHODNOCENÍ VARIANT ................................................................................................................................. 108
4 STANOVENÍ POŘADÍ VARIANT A VÝBĚR NEJVHODNĚJŠÍHO ŘEŠENÍ ..................................................... 115
5 IMPLEMENTACE DOPORUČENÉ VARIANTY A VYNUCOVÁNÍ ................................................................ 115
6 PŘEZKUM ÚČINNOSTI REGULACE ........................................................................................................ 118
7 KONZULTACE....................................................................................................................................... 118
7.1 ZDROJE ....................................................................................................................................................... 119
str. 5/141
ZKRATKY ...................................................................................................................................................... 121
PŘÍLOHA 1 .................................................................................................................................................... 124
STATISTIKA VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK ............................................................................................................................... 124
str. 6/141
1 Důvod předložení a cíle
1.1 Název
Hodnocení dopadů regulace (RIA) k věcnému záměru zákona o správě informací o stavbě a informačním
modelu stavby a vystavěného prostředí (zákon o BIM, dále též „Návrh“).
1.2 Definice problému
1.2.1 Popis současného stavu
Následující kapitola byla do RIA vložena proto, abychom ilustrovali, proč je pro českou ekonomiku sektor
stavebnictví a jeho vývoj důležitý a jaký je současný stav využití metody BIM v sektoru stavebnictví v ČR.
Dále kapitola uvádí základní charakteristiky veřejných zakázek na stavební práce tak, abychom ilustrovali
možný potenciál pro využití BIM ve veřejném sektoru po zavedení regulace, příp. abychom mohli v kapitole
hodnocení variant posoudit možná kritéria, jež budou podmiňovat povinnost aplikace BIM při výstavbovém
projektu a následném provozu stavby.
1.2.1.1 Stavebnictví, jeho vývoj v ČR a vazba na potenciální právní úpravou využití BIM u
veřejných staveb
Stavebnictví je klíčovým odvětvím našeho hospodářství, ovlivňujícím ostatní sektory. Proto je třeba k jeho
regulaci přistupovat velmi obezřetně. Podíl stavebnictví na HPH celé ekonomiky se dlouhodobě pohybuje
mezi 5 % - 7 %. Stavebnictví bylo velmi silně postiženo hospodářskou krizí let 2007–2013. Doplácelo na
nedostatek investičních prostředků jak ve státní, tak i v soukromé sféře. Došlo k výraznému omezení
zadávání veřejných zakázek (na pozemní stavby i inženýrské) a tím k poklesu produkce a také zaměstnanosti.
V roce 2014 se pak situace stabilizovala (viz následující obrázky). V roce 2020 celková produkce ekonomiky
podle národních účtů poklesla meziročně o 4,2 %. Stavebnictví však zaznamenalo v těžké situaci tohoto
roku celkem solidní výsledek, když stále ještě vykázalo mírný růst produkce o 0,5 % (v běžných cenách).
Podíl stavebnictví na produkci celé ekonomiky také vzrostl kvůli poklesu podílu ostatních odvětví, nejvíce
zpracovatelského průmyslu. (MPO (2021)1).
Obrázek 1: HPH (mil. Kč) a podíl HPH stavebnictví na Obrázek 2: Produkce (mil. Kč) a podíl produkce
celé ekonomice v běžných cenách stavebnictví na celé ekonomice v běžných cenách
Zdroj: MPO (2021)2
V roce 2021 se, navzdory částečným růstovým předpokladům souvisejícím zejména s plánovanými
veřejnými investicemi do dopravní infrastruktury, stavebnictví zotavovalo pomalu. Mezikvartální tempo
stavební produkce sice v 1. čtvrtletí dosáhlo 2,6 %, v dalších obdobích ale sláblo a během 3. čtvrtletí již
výkon celého odvětví o 1,3 % poklesl. Meziročně za celé 1. až 3. čtvrtletí výkon celého stavebnictví
1 Stavebnictví České republiky 2021, MPO
2 Stavebnictví České republiky 2021, MPO
str. 7/141
stagnoval, když růst produkce v oblasti inženýrských staveb (2,4 %) byl oslabován poklesem váhově
dominantního pozemního stavitelství (0,7 %). Ve 3. čtvrtletí již výkon obou segmentů stavebnictví
meziročně mírně vzrostl. Za úrovní produkce z 3. čtvrtletí 2019 ale pozemní (o 8,5 %) i inženýrské
stavitelství (o 5,1 %) zaostalo3.
Pomalé oživení stavebnictví lze z velké části spojit s administrativními vlivy – limitovanou součinností aktérů
stavebního řízení či pozastavením některých výběrových řízení. Klíčovou bariérou růstu ale zůstává
nedostatek pracovníků, a to zejména v segmentu výstavby budov a u menších firem provádějících
specializované stavební činnosti. Podniky v těchto oblastech také častěji trápí nedostatek materiálu a
zařízení. Tato skutečnost stimulovala cenové tlaky v odvětví. Meziroční růst cen stavebních prací a děl
ve 3. čtvrtletí 2021 činil 6,2 %. Náklady stavební výroby meziročně vzrostly o 11,2 %, materiálové vstupy
stavební výroby se zdražily o 15,1 %4.
Obrázek 3: Index stavební produkce (úroveň 2015 = 100)
Zdroj: https://www.statistikaamy.cz/2021/12/07/stavebnictvi
3 Vývoj ekonomiky České republiky - 1. až 3. čtvrtletí 2021. ČSÚ. Praha 16. 12. 2021. Dostupné z
https://www.czso.cz/documents/10180/143550783/320193-21q3a.pdf/6670174e-3d6f-4c69-9353-
03eac5df0330?version=1.1
4 Indexy cen stavebních prací, indexy cen stavebních děl a indexy nákladů stavební výroby za 3. čtvrtletí 2021. ČSÚ 16. 11.
2021. Dostupné z https://www.czso.cz/documents/10180/142756934/01104121q3.pdf/27a731c7-b0c1-4253-a30a-
fbdaa125c738?version=1.5
str. 8/141
Obrázek 4: Příspěvky odvětví k meziroční změně stavební produkce (v p. b.)
Zdroj: Vývoj ekonomiky České republiky - 1. až 3. čtvrtletí 2021. ČSÚ (12/2021)
Krátkodobé vyhlídky stavebnictví zůstávají převážně pozitivní. Orientační hodnota vydaných stavebních
povolení byla od ledna do října 2021 meziročně vyšší o 31 %, ve dvouletém srovnání o 20 %. Hodnota
rostla i po odečtení velkých staveb (nad 1 mld. korun), což může být dobrým signálem i pro menší stavební
firmy. Do hodnoty zakázek i povolení se ale stále více promítal sílící růst cen stavebních prací. (Zdroj: ČSÚ
(12/2021)5)
Zaměstnanost v tomto odvětví rovněž ukazuje na důležitou roli stavebnictví v rámci ekonomiky. Podle dat
z národních účtů zaměstnanost ve stavebnictví dosáhla vrcholu v roce 2010. V dalších letech se projevila
snižující se výkonnost odvětví, která se odrazila také v klesající zaměstnanosti ve stavebnictví. Nejmenšího
počtu zaměstnaných osob dosáhlo stavebnictví v roce 2016. Od té doby počet zaměstnaných velmi mírně
rostl až do roku 2020 díky stoupající produkci odvětví. Zdaleka však nedosáhl na počty zaměstnaných osob
v minulých letech. Oproti roku 2010 bylo v roce 2020 zaměstnáno ve stavebnictví zhruba o 60 tisíc osob
méně. (MPO (2021)).
5 Vývoj ekonomiky České republiky - 1. až 3. čtvrtletí 2021. ČSÚ. Praha 16. 12. 2021.
str. 9/141
Obrázek 5: Zaměstnané osoby a podíl zaměstnaných osob stavebnictví na celé ekonomice
Zdroj: MPO (2021)6
V říjnu 2021 se evidenční počet zaměstnanců ve stavebnictví (bez zahrnutí agenturních pracovníků) stále
meziročně lehce snižoval. Šetření pokrývající veškeré pracovníky ve stavebnictví ovšem již naznačovala
mírný nárůst celkové zaměstnanosti. Rovněž i krátkodobá očekávání stavebních podniků v oblasti
zaměstnanosti byla (i po zohlednění sezónnosti) v listopadu 2021 mírně pozitivní.7
Obrázek 6: Příspěvky odvětví k meziroční změně zaměstnanosti (v p. b.) a očekávání vývoje
zaměstnanosti (saldo v p. b.)
Zdroj: Vývoj ekonomiky České republiky - 1. až 3. čtvrtletí 2021. ČSÚ (12/2021)
Dlouhodobě je více investic plánováno na novou výstavbu [(229 mld. Kč, tj. 64 % z celkové hodnoty
(2018)] než na změny dokončených staveb [(129 mld. Kč (2018)]. Na nové výstavbě se nejvíce v roce 2018
podílely bytové budovy a na změnách dokončených staveb nebytové budovy. V covidových letech nicméně
6 Stavebnictví České republiky 2021, MPO
7 https://www.statistikaamy.cz/2021/12/07/stavebnictvi
str. 10/141
opravy a modernizace stavebnictví pomáhaly výrazněji, neboť rostla hodnota stavebních povolení na změny
dokončených staveb, přičemž u nové výstavby došlo naopak k útlumu. (Zdroj:
statistikaamy.cz/2021/02/08/stavebnictvi)
Obrázek 7: Orientační hodnota staveb, 2010–20218 (mld. Kč)
Zdroj: ČSÚ (2021b)9
Abychom si mohli při hodnocení variant uvědomit jejich veškeré případné důsledky, připomeňme, jakých
kategorií stavebních děl se může případná právní úprava týkat, pokud je bude realizovat veřejný zadavatel:
BUDOVY
− Budovy bytové
− Budovy nebytové (hotely a obdobné budovy, budovy administrativní, budovy pro obchod, nádraží,
terminály, budovy letišť, budovy pro telekomunikace, budovy pro průmysl a skladování, muzea a
knihovny, školy, univerzity, budovy pro zdravotnictví, zemědělství, náboženské aktivity či
historické nebo kulturní památky apod.)
INŽENÝRSKÁ DÍLA
− Dopravní díla (dálnice, silnice, kolejové dráhy, plochy letišť, přístavy, vodní cesty atp.)
− Vedení trubní (plynu, ropy, vody), telekomunikační a elektrická – dálková i místní
− Soubory staveb pro průmyslové účely (stavby důlní a pro těžbu, stavby elektráren, stavby pro
chemický či jiný průmysl atd.)
− Ostatní inženýrská díla (plochy stadionů, plochy hřišť a cvičišť, nekrytá koupaliště, venkovní
střelnice, dostihové dráhy, parky a zahrady, dětská a školní hřiště, golfová hřiště, plochy lyžařských
tratí, plochy nekrytých kluzišť atp.)10
U každé z těchto staveb může jít o různý zásah: realizaci novostavby či jakoukoli změnu již dokončené
stavby apod. Tj. pro každou kategorii stavebního díla a pro každý druh zásahu může být relevance použití
metody BIM jiná.
8 Data za rok 2021 jsou pouze informativní, obsahují hodnoty pouze za první tři čtvrtletí 2021
9 https://www.czso.cz/csu/czso/bvz_cr
10 https://www.czso.cz/csu/czso/klasifikace_stavebnich_del_cz_cc_platna_od_1_1_2019
str. 11/141
Protože detailní statistiky za jednotlivé kategorie staveb u veřejných zadavatelů neexistují, podívejme se na
vývoj stavebních prací dle klasifikace alespoň obecně v hrubším detailu za všechny investory, nejen ty
veřejné – viz následující graf.
Obrázek 8: STAVEBNÍ PRÁCE „S“, Podle klasifikace stavebních děl
Zdroj: ČSÚ (2021c)11
Údaje o veřejných zakázkách jsou k dispozici v Informačním systému o veřejných zakázkách (dále též „VZ“)
Ministerstva pro místní rozvoj. Zdrojem pro zpracování těchto statistik jsou informace z formulářů
uveřejněných ve Věstníku veřejných zakázek. Z této databáze lze získat údaje za zakázky v konkrétním
odvětví, v tomto případě ve stavebnictví. V roce 2020 bylo zadáno celkem 4 408 zakázek na stavební práce
v hodnotě 153,0 mld. Kč (cena bez DPH). Při srovnání s předchozím rokem lze pozorovat zvýšení počtu
veřejných zakázek při jejich nižší výsledné ceně. Níže uvedené tabulky obsahují podrobnější údaje o
stavebních veřejných zakázkách za roky 2018 až 2020, například zakázky roztříděné podle kategorií
stavebních prací, průměrné velikosti zakázky či dle typu zadavatele. Uvádíme je zde jako indikaci toho, kdo
v ČR nejvíce zadává veřejné zakázky, jaké a v jaké hodnotě.
Tabulka 1: Zadané zakázky na stavební práce v letech 2018–2020
2018 2019 2020
Kategorie stavebních prací Počet Výsledná cena Počet Výsledná cena Počet Výsledná cena
zadaných VZ v mil. Kč bez zadaných VZ v mil. Kč bez zadaných VZ v mil. Kč bez
DPH DPH DPH
Výstavba a rekonstrukce budov 832 20 035, 2 697 16 662,1 1 441 75 882,4
Liniové a inženýrské stavby 1 701 110 080, 8 1 325 101 280,0 327 7 958,4
Pomocné stavební práce 438 8 955, 7 398 10 332,1 690 16 627,0
Ostat. blíže nespec. stav. práce 1 715 37 965, 8 1 463 39 211,9 1 950 52 390,3
Stavební práce celkem 4 686 177 037,40 3 883 167 486,1 4 408 152 858,2
Zdroj: MPO (2021)
11 https://www.czso.cz/csu/czso/sta_cr
str. 12/141
Tabulka 2: Zadané zakázky na stavební práce v letech 2018–2020, průměrný objem, mil. Kč
Rok 2018 2019 2020
Výstavba a rekonstrukce budov 24 24 53
Liniové a inženýrské stavby 65 76 24
Pomocné stavební práce 20 26 24
Ostatní blíže nespecifikované stavební práce 22 27 27
Stavební práce celkem 38 43 35
Zdroj: MPO (2021)
Tabulka 3: Zadané zakázky na stavební práce dle typu organizace zadavatele
2018 2019 2020
Typ organizace zadavatele Počet Výsledná cena Počet Výsledná cena Počet Výsledná cena
zadaných VZ v mil. Kč bez zadaných VZ v mil. Kč bez zadaných VZ v mil. Kč bez
Ústřední orgán státní správy DPH DPH DPH
Podřízená organizace ÚOSS
Kraj 53 4 310,90 70 2 771,7 78 3 662,0
Podřízená organizace kraje
Obec 701 58 898,30 653 80 755,8 638 60 030,6
Podřízená organizace obce
Ostatní 328 10 241,80 298 12 574,4 269 11 961,2
Celkový součet
563 7 155,90 374 7 227,7 472 10 992,9
2 088 60 226,30 1 667 29 706,0 2 050 34 766,7
162 3 336,40 122 2 453,3 99 1 944,0
791 32 867,80 699 31 997,2 802 29 500,8
4 686 177 037,50 3 883 167 486,1 4 408 152 858,2
Zdroj: MPO (2021)
Ve vazbě na případné stanovení hranice hodnoty veřejné zakázky, při jejímž dosažení by bylo povinné
využití metody BIM, následuje výčet veřejných zakázek na stavební práce (v tabulce je uvedeno dvacet
největších, celý výčet je pak obsažen v Příloze 1) s výslednou cenou nad 137 366 000 Kč12 v roce 2018 až
2020 (tj. ještě za standardní roky bez vlivu covidové krize). Jak bude vidět níže, nejčastějšími zadavateli
těchto zakázek jsou Ředitelství silnic a dálnic ČR (ŘSD) a Správa železnic (SŽ); nepravidelně pak takto velký
projekt realizuje kraj, velké město či univerzita.
Tabulka 4: Veřejné zakázky na stavební práce s výslednou cenou od 137 366 000 Kč, 2018
Zadavatel Název VZ Stručný popis Konečná hodnota
Hl. m. Soubor staveb Městského (Kč)
Praha okruhu Hloubené a ražené tunely, pozemní komunikace, mosty a inženýrské sítě
městského okruhu – stavba č. 9515 Myslbekova-Prašný most, stavba č. 0080 21 205 273 843
ŘSD R49 4901 Hulín – Fryšták Prašný most-Špejchar, stavba č.0079 Špejchar/Pelc Tyrolka, stavební část a
stavba č. 0012-etapa 0007, část 11 PPO Trója. 5 959 599 028
SŽ Modernizace trati Realizace stavby úseku rychlostní silnice v kategorii R24,5/120. Stavba části
Sudoměřice – Votice rychlostní silnice o následujících parametrech: délka trasy 17,5 km, 2 MÚK 4 378 022 292
(Holešov, Třebětice), 15 mostů, 10 nadjezdů, 5 mostů na přeložkách.
Obsahem stavby je především zdvojkolejnění celého úseku trati s úpravou
geometrické polohy hlavních kolejí s důrazem na zvýšení rychlosti.
12 Jde o cenovou hranici pro nadlimitní veřejné zakázky. Nadlimitními veřejnými zakázkami jsou takové veřejné zakázky, u
nichž předpokládaná cena předmětu veřejné zakázky dosáhne anebo přesáhne finanční limity uvedené v nařízení vlády
zpracovávajícím příslušný předpis Evropské unie. V návaznosti na zákon o zadávání veřejných zakázek bylo v roce 2016 přijato
Nařízení vlády č. 172/2016 Sb., o stanovení finančních limitů pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek, ve znění
pozdějších předpisů. Finanční limit pro veřejnou zakázku na stavební práce v něm byl pro všechny druhy zadavatelů stanoven
ve výši 137 366 000 Kč. Dne 6. 12. 2021 bylo přijato Nařízení vlády č. 475/2021 Sb., kterým se mění nařízení vlády č. 172/2016
Sb., o stanovení finančních limitů a částek pro účely zákona o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů. Tímto
nařízením byl výše uvedený limit zvýšen na 140 448 000 Kč.
str. 13/141
SŽ Optimalizace traťového Rozhodujícími stavebními objekty jsou objekty na přeložce trasy a novostavby 3 487 289 135
úseku Praha Hostivař – železničního svršku a spodku, nástupišť, mostních objektů atd. 3 231 976 234
ŘSD Praha hl. n., II. část – Praha Začátek stavby optimalizace je v km 177,570, kde stavba navazuje na již 3 141 123 641
Hostivař – Praha hl. n. probíhající investici „Optimalizace traťového úseku Praha Hostivař – Praha hl. 2 968 613 957
ŘSD D35 Časy – Ostrov n., I. část – žst. Praha Hostivař“. Konec stavby je v km 183,640 před
Hl. m. vinohradskými tunely. 2 649 975 035
Praha Dálnice D11, stavba 1105/II Připravovaná stavba řeší novou čtyřpruhovou, směrově rozdělenou komunikaci. 2 593 810 985
Osičky-Hradec Králové km Celková délka stavby je 13 500 m. Stavba zahrnuje celkem 14 mostních objektů, 2 169 232 817
MF ČR 78,91 - 90,76 z toho 4 silniční nadjezdy nad D35. Do stavby jsou zahrnuty i přeložky
Stavba č. 0065 Strahovský inženýrských sítí, a to v celkovém počtu 82 přeložek. 2 122 935 070
ŘSD tunel 2. stavba, stavební Veřejná zakázka je na provedení části dálnice D11 o celkové délce 11 850 m, 1 900 000 000
ŘSD část, a stavba č. 9524 včetně 1 MUK, 14 mostních objektů většinou ze ŽB nebo předpjatého betonu, s 1 888 132 655
Strahovský tunel 3. stavba nejdelším rozpětím pole 21,0 m. 1 343 996 051
SŽ 9. etapa Stavba č. 0065 Strahovský tunel 2. stavba (část B – hloubený tunel) zahrnuje 1 339 689 941
TSK hl. m. realizaci cca 500 m hloubeného podpovrchového vedení trasy a portály 1 199 071 566
Prahy Sanace starých raženého tunelu stavby č. 9515 Myslbekova – Prašný most, a to pouze její 1 197 447 545
ŘSD ekologických zátěží – sond stavební část vč. všech souvisejících úprav dotčených objektů. Stavba č. 9524 3. 1 077 731 601
Králové- po těžbě ropy a zemního stavba 9. etapa zahrnuje realizaci cca 500 m ražené odvodňovací štoly. Zakázka 1 037 991 691
hradecký plynu zahrnuje stavební práce i technologické vybavení.
kraj D11 1106 Hradec Králové- Předmětem plnění VZ je realizace stavebních prací vedoucích k nápravě starých 992 113 180
ŘSD Smiřice ekologických zátěží po těžbě ropy na jižní Moravě v odpovědnosti státu, v
Úpravna sektoru VI CHOPAV Kvartér řeky Moravy. V sektoru se nachází 248 míst, které
vody D48 Frýdek-Místek, mohou představovat riziko ohrožení vodárensky významného území.
Želivka obchvat - I. etapa, D56 Předmětem zakázky je realizace dálnice (výstavba hlavní trasy a souvisejících
Statutární Frýdek-Místek – připojení stavebních objektů). Jedná se o hlavní trasu kategorie D27,5/120. Celková délka
město Brno na D48 15 460 m (staničení 90,760-106,220km).
ŘSD Předmětem zakázky je výstavba I. etapy stavby „D48 Frýdek-Místek, obchvat“ v
Rekonstrukce kategorii R25,5/120 a přeložky silnice D56, která propojuje silnice D48 a D56 a
ŘSD infrastruktury Brno hl. n. zajistí kompletaci celého tahu silnice D56. Dálnice je navržena jako čtyřpruhová,
směrově dělená komunikace kat. 25,5 v délce 2 300 m. Součástí stavby jsou
SŽ Rámcová smlouva na přeložky komunikací nižších tříd a inženýrských sítí.
běžnou a souvislou údržbu Jedná se zejména o odstranění nevyhovujícího stavu železničního svršku a
pozemních komunikací na spodku, 3 mostů a rekonstrukci staničního zabezpečovacího zařízení a výhybek
území hl. m. Prahy v žst. Brno hl.n.
D1 modernizace – úsek 16, Na základě uzavření rámcové smlouvy je prováděna běžná a souvislá údržba a
EXIT 119 Velký Beranov – opravy pozemních komunikací na území hl. m. Prahy dle aktuálních potřeb
EXIT 134 Měřín zadavatele.
Oblastní nemocnice
Náchod – I. etapa Modernizace D1. Současně s modernizací vozovky bude provedena úprava z
modernizace a dostavby původní kategorie D26,5 na kategorii D28.
D48 Frýdek-Místek,
obchvat – II. etapa Modernizace a dostavba Oblastní nemocnice Náchod, a.s. – I. Etapa: Příprava
území pro uložení zeminy, opěrná stěna a oplocení, horní nemocnice Náchod.
PI1500301 Modernizace
ÚVŽ, 2. stavba (GAU) Předmětem je výstavba II. etapy silničního obchvatu města Frýdek-Místek.
Jedná se o novostavbu čtyřproudé směrově dělené silnice v kat. R 25,5/120 v
Tramvaj Plotní – soubor délce 4,366 km. Součástí stavby jsou přeložky komunikací a inženýrských sítí.
staveb – etapa 2-4 Předmětem plnění je výstavba zcela nového objektu filtrace s granulovaným
D1 modernizace – úsek 02, aktivním uhlím (GAU filtrace), výstavba nového kolektoru propojující nový
EXIT 21 Mirošovice – EXIT objekt GAU filtrace se stávající halou filtrace a stavební úpravy několika
29 Hvězdonice stávajících objektů úpravny.
VZ zahrnuje kompletní rekonstrukci všech veřejných ploch v předmětném
R6 (D6) Lubenec, obchvat prostoru, včetně rekonstrukce inženýrských sítí.
Předmětem zakázky je modernizace dálnice D1 v úseku EXIT 21 Mirošovice –
Revitalizace tratě Louny – EXIT 29 Hvězdonice. Současně s modernizací vozovky bude provedena úprava z
Lovosice původní kategorie D26,5 na kategorii D28. Součástí stavebních prací je i úprava
příčných sklonů vozovky, modernizace dálničních mostů atd.
Hlavní trasa je navržena v kategorii R25,5/100, délky 4 910 m. Silnice převezme
převážnou část současného dopravního zatížení silnice I/6. Na obou
vzájemných kříženích s hlavní trasou budou provedeny v rámci stavby její
přeložky.
Předmětem plnění je „Revitalizace tratě Louny – Lovosice“. Rozhodující náplní
stavby je rekonstrukce kolejového svršku a spodku, úprava kolejového
uspořádání v ŽST, nová nástupiště v ŽST a na zastávkách, dálková a místní
kabelizace, EOV, napájení NN a VN, osvětlení, staniční a traťové zabezpečovací
zařízení 3. kategorie, propustky a mosty, přenosové systémy EZS atd.
Zdroj: http://www.isvz.cz/ISVZ/Podpora/ISVZ_open_data_vz.aspx
str. 14/141
Tabulka 5: Veřejné zakázky na stavební práce s výslednou cenou od 137 366 000 Kč, 2019
Zadavatel Název VZ Stručný popis Konečná hodnota
ŘSD D3 0310/II – Hodějovice – (Kč)
ŘSD Třebonín Stavba 0310/II zahrnuje úsek čtyřpruhové, směrově rozdělené dálnice D3 v
SŽ délce 12 536 m, 3 dálniční mimoúrovňové křižovatky, 21 mostů, několik 5 804 190 216
SŽ D3 0310/I Úsilné – přeložek silnic I., II. a III. třídy a přeložku železniční trati se 3 železničními mosty. 5 285 635 635
Hodějovice Výstavba dálnice D3 úseku 0310/I Úsilné – Hodějovice, na který navazuje úsek 3 888 691 972
ŘSD 0310/II Hodějovice – Třebonín. Délka úseku je 7 210 m; stavba zahrnuje 13 3 865 692 669
Elektrizace a zkapacitnění mostních objektů, 1 hloubený tunel v délce 999,5 m a mimoúrovňové křížení.
ŘSD trati Uničov (včetně) - Stavba obsahuje rekonstrukci železničního svršku a spodku předmětné trati 3 388 663 110
SŽ Olomouc včetně všech stanic a zastávek, dále rekonstrukci umělých staveb, pozemních
Modernizace trati Veselí n. objektů a výstavbu nových objektu pro umístění nových technologií, aj. 3 231 976 234
SŽ L. – Tábor – II. část Rekonstrukce žel. spodku a svršku plánského zhlaví stanice Soběslav. Zřízení 3 220 739 506
ČEPS dvou nových zastávek, snesení kol. roštu a částečné odtěžení náspů a zavezení
ŘSD D35 Opatovice – Časy zářezů na stávající trati přes žel. stanici Roudná. Dojde k odstranění všech 3 075 896 638
úrovňových přejezdů atp. 2 534 650 000
D35 Časy – Ostrov ZBV 1 Stavba řeší novou čtyřpruhovou, směrově rozdělenou komunikaci, s dvěma 2 144 978 290
mimoúrovňovými křižovatkami. Délka předmětného úseku je 12 610 metrů.
Rekonstrukce žst. Přerov, Stavba zahrnuje celkem 25 mostních objektů. Součástí stavby je 7
2. stavba protihlukových stěn.
Připravovaná stavba řeší novou čtyřpruhovou, směrově rozdělenou komunikaci.
Optimalizace trati Praha Celková délka stavby je 13 500 metrů. Stavba zahrnuje celkem 14 mostních
Smíchov (mimo) - objektů. Do stavby jsou zahrnuty i přeložky inženýrských sítí.
Černošice (mimo) V rámci stavby bude provedena rekonstrukce železničního svršku a sanace
V490/491 – vedení 400 kV železničního spodku, budou zrušeny stávající železniční přejezdy a nahrazeny
PRE – VIT (P.0390) mimoúrovňovým silničním nadjezdem a lávkami pro pěší. Dále bude provedena
I/68 Třanovice – Nebory rekonstrukce železničních mostů a propustků atd.
Náplní díla je především rekonstrukce železničního spodku a svršku,
rekonstrukce mostů, propustků, nástupišť, modernizace technologických
zařízení v celé délce stavby a dalších částí železniční infrastruktury.
V490/491 – vedení 400 kV PRE – VIT (P.0390), stavebně-montážní práce.
Výstavba silnice I/68 Třanovice – Nebory kategorie S24,5/100 v délce 6,09 km.
ŘVC Silniční most přes Labe Předmětem veřejné zakázky je provedení odstranění stávajícího nevyhovujícího 2 132 004 751
mezi Valy a Mělicemi mostu přes Labe mezi obcemi Valy a Mělice a následná výstavba nového 2 090 305 277
SŽ ocelového mostu na stejném místě. 1 975 799 472
Změna trakční soustavy na Předmětem díla je vyhotovení DSP a zhotovení stavby „Změna trakční soustavy 1 912 882 831
ŘSD AC 25 kV, 50 Hz v úseku na AC 25 kV , 50 Hz v úseku Nedakonice - Říkovice“, jejímž cílem je změna 1 900 000 000
Nedakonice – Říkovice systému napájení trakčního vedení ze stávajících 3 kV DC na 25 kV AC, 50 Hz. 1 806 627 553
SŽ D48 Frýdek-Místek, Předmětem zakázky je výstavba II. etapy silničního obchvatu města Frýdek- 1 724 245 143
obchvat – II. etapa Místek. Jedná se o novostavbu čtyřproudé směrově dělené silnice v délce 1 598 344 404
TSK hl. m. 4,366 km. Součástí stavby jsou přeložky komunikací a inženýrských sítí. 1 583 035 081
Prahy „Zvýšení traťové rychlosti v Předmětem stavby je kompletní rekonstrukce traťového úseku Oldřichov u
úseku Oldřichov u Duchcova – Bílina (mimo), v úseku km 21,823 – 33,440. V řešeném úseku na ní
Pražské Duchcova – Bílina“ leží železniční stanice Oldřichov u Duchova (km 22,9) a zastávky Duchcov (km
vodovody a 26,4), Želénky (km 28,5) a Chotějovice (km 32,0).
kanalizace Rámcová smlouva na Na základě uzavření rámcové smlouvy je prováděna běžná a souvislá údržba a
ŘSD běžnou a souvislou údržbu opravy pozemních komunikací na území hl. m. Prahy dle aktuálních potřeb
pozemních komunikací na zadavatele.
ŘSD území hl. m. Prahy
Provádění oprav vodovodu Předmětem plnění je realizace plánovaných oprav a havarijních oprav
ŘSD vodovodu na území hl. m. Prahy, případně v dalších lokalitách, v níž zadavatel
D1 modernizace – úsek 23, provozuje vodovody. Součástí předmětu plnění je také zřízení a využívání
EXIT 168 Devět křížů – EXIT vybavených provozoven rozmístěných na správním území hl. m. Prahy.
178 Ostrovačice Předmětem plnění VZ je modernizace; současně s modernizací vozovky bude
I/38 Havlíčkův Brod JV provedena úprava kategorie z původní kategorie D26,5 na kategorii D28
obchvat
Realizace JV obchvatu Havlíčkova Brodu. K základním požadavkům patří
D1 modernizace – úsek 19, dosažení parametrů silnice I. třídy, bezkolizní křížení s železničními tratěmi a
EXIT 141 V. Meziříčí západ vodotečemi, zachování stávajících dopravních spojení a propojení nové
– EXIT 146 V. Meziříčí komunikace na stávající silniční systém.
východ Předmětem plnění VZ je modernizace; současně s modernizací vozovky bude
provedena úprava z původní kategorie D26,5 na kategorii D28. Součástí stavby
je i úprava příčných sklonů vozovky, doplnění případně prodloužení nebo
rozšíření přídavných pruhů.
str. 15/141
SŽ Zvýšení traťové rychlosti v Železniční svršek a spodek, včetně odvodňovacích zařízení bude rekonstruován 1 541 675 936
úseku Valašské Meziříčí – v rozsahu km 15,991 – 24,039. Budou rekonstruovány železniční mosty a
Hustopeče nad Bečvou propustky, vybudován jeden nový žel. most – budoucí podjezd pod tratí, bude
rekonstruován silniční most atp.
Zdroj: http://www.isvz.cz/ISVZ/Podpora/ISVZ_open_data_vz.aspx
Tabulka 6: Veřejné zakázky na stavební práce s výslednou cenou od 137 366 000 Kč, 2020
Zadavatel Název VZ Stručný popis Konečná hodnota
SŽ (Kč)
Modernizace železničního Předmětem je realizace rekonstrukce železniční stanice Pardubice, včetně
SŽ uzlu Pardubice napojení na stávající traťové úseky. Stavba řeší i stavební připravenost pro 5 599 573 375,00
následnou realizaci navazující zapojení trati „Výstavba Ostřešanské spojky“. 4 198 527 657,98
SŽ Optimalizace traťového Předmětem díla je zhotovení stavby „Optimalizace traťového úseku Mstětice 3 829 960 282,11
úseku Mstětice (mimo) - (mimo) – Praha-Vysočany (včetně)“ včetně dopracování realizační 2 849 986 668,00
ŘSD Praha-Vysočany (včetně) dokumentace a včetně dokumentace skutečného provedení. 2 657 239 183,80
Velim - Poříčany, BC Předmětem plnění je zhotovení stavby "Velim - Poříčany, BC", která řeší 2 228 786 243,75
SŽ odstranění úzkých míst na vybraných předdefinovaných úsecích železničních 2 199 813 313,72
D55, 5506 Napajedla - Core Network koridorů v České republice. 2 034 998 130,24
SŽ Babice, 3. etapa a D55, Předmětem plnění veřejné zakázky je vybudování stavby dálnice D55, která se 1 898 816 704,35
5507 Babice - Staré Město skládá ze dvou dílčích částí, a to 5506 Napajedla - Babice, 3. etapa a 5507 1 800 000 000,00
SŽ Dětmarovice - Petrovice u Babice - Staré Město.
ŘSD K. - státní hranice PR, BC V rámci projektu je navržena sanace železničního spodku, obnova železničního 1 791 832 812,28
svršku, vybudování nástupišť, a to včetně nástupišť ostrovních s 1 778 559 610,00
SŽ Elektrizace trati vč. PEÚ mimoúrovňovým bezbariérovým přístupem. 1 697 894 702,32
Brno - Zastávka u Brna, 1. Jedná se o traťový úsek Brno - Střelice (včetně), který je součástí celostátní
SÚS etapa dráhy Brno - Jihlava a tvoří neelektrizovanou spojnici, mezi těmito stanicemi. 1 398 417 101,71
Ústeckého Uzel Plzeň, 5.stavba - Lobzy
kraje - Koterov Stavba řeší rekonstrukci stávající železniční tratě v úseku km 343,459 (evidenční 1 382 397 560,92
SÚS I/42 Brno, VMO staničení km 343,447) - km 347,308.
Plzeňského Žabovřeská I - etapa II Předmětem veřejné zakázky je přestavba části VMO od MÚK Hlinky po 1 154 953 138,59
kraje spojovací komunikaci přes řeku Svratku na ulici Veslařskou (cca km 2,1 - 3,0 994 162 520,19
SŽ Rekonstrukce traťového projektového staničení). 911 757 757,26
úseku Křižanov – Sklené Předmětem je kompletní rekonstrukce traťového úseku Křižanov – Sklené nad
Plzeňské nad Oslavou Oslavou, včetně rekonstrukce ŽST Křižanov a rekonstrukce traťového
městské Rámcová dohoda na zabezpečovacího zařízení traťového úseku Velké Meziříčí – Křižanov.
dopravní zhotovitele souvislých Předmětem plnění veřejné zakázky je uzavření Rámcové dohody s dodavateli
podniky oprav živičných povrchů zajišťujícími souvislé opravy živičných povrchů silnic v majetku Ústeckého kraje
ŘSD silnic na dobu 48 měsíců od podpisu Rámcové dohody maximálně se 7 účastníky.
Městský okruh úsek
SŽ Křimická - Karlovarská Jedná se o veřejně prospěšnou stavbu části Městského okruhu mezi ulicemi
Chebská a Karlovarská v Plzni. Stavba navazuje v km 2,450 na stavbu "Městský
Krajská Elektrizace trati vč. PEÚ okruh Domažlická - Křimická v Plzni".
zdravotní Brno - Zastávka u Brna, 1. Jedná se o traťový úsek Brno - Střelice (včetně), který je součástí celostátní
ŘSD etapa dráhy Brno - Jihlava a tvoří neelektrizovanou spojnici, mezi těmito stanicemi.
ŘSD Rekonstrukce vozovny Stavba bude řešit vlastní elektrizaci trati včetně předelektrizačních úprav.
Slovany Plzeň, Slovanská Předmětem plnění této Veřejné zakázky je kompletní zhotovení díla
alej 35 spočívajícího v rekonstrukci Areálu vozovny Slovany a výstavby s tím související
infrastruktury na adrese Slovanská alej 35, Plzeň.
D1 Modernizace, úsek 12, Současně s modernizací vozovky bude provedena úprava kategorie dle
EXIT 90 Humpolec - EXIT současně platné ČSN 73 6101 tak, tj. úprava z původní kategorie D26,5 na
104 Větrný Jeníkov (2020) kategorii D28 (kategorie D27,5 dle ČSN 73 6101 s rozšířeným středním dělicím
pásem o 0,5m na 4,0m).
Rekonstrukce žst. Předmětem díla je zhotovení stavby "Rekonstrukce žst. Bohosudov" včetně
Bohosudov dopraování dokumentace zhotovitele - souhrnného řešení pro provozní
soubory a stavební objekty a vypracování dokumentace skutečného provedení
Nový pavilon Masarykova stavby.
nemocnice v Ústí nad Předmětem plnění veřejné zakázky je výstavba nového pavilonu Masarykovy
Labem nemocnice v Ústí nad Labem, o.z. s operačními sály, odděleními JIP a
I/11 Opava, severní standardními lůžkovými odděleními vč. umístění kardiochirurgie.
obchvat - západní část Předmětem zakázky je výstavba posledního z úseků severovýchodního
I/27 Šlovice - Přeštice, obchvatu sil. I/11 kolem města Opava.
přeložka Účelem stavby je převedení silnice I/27 na kapacitní čtyřpruhovou komunikaci,
která bezpečně převede vysokou dopravní zátěž a vyřeší problematiku
průchodu silnice I/27 obcí Horní Lukavice jejím obchvatem a odstraní nehodový
úsek v prostoru Vysoké.
str. 16/141
ŘSD I/67 Karviná - obchvat Předmětem zakázky je novostavba pozemní komunikace, která bude sloužit 898 804 202,42
Výstavba nového kampusu jako jihozápadní obchvat Karviné. Hlavní trasa je projektována v kategorii S 874 749 764,35
Ostravská 11,5/80, resp. MS4d 20/20/80 a MS 16,5/80 v KÚ.
univerzita Předmětem veřejné zakázky je výstavba nového kampusu na Černé louce, a to
zejména budov „Univerzitní zázemí sportu a behaviorálního zdraví“, „Nové
budovy fakulty umění“ a podzemního parkoviště pod budovou „Univerzitní
zázemí sportu a behaviorálního zdraví“.
Zdroj: http://www.isvz.cz/ISVZ/Podpora/ISVZ_open_data_vz.aspx
Nejčetnější zadavatele zakázek na stavební práce v řazení dle celkové konečné hodnoty zadaných zakázek
v roce 2019 a dle průměrné konečné hodnoty veřejné zakázky uvádí následující tabulka (v tabulce je opět
uvedeno dvacet nejvyšších hodnot, celý výčet je pak obsažen v Příloze 1).
Tabulka 7: Největší zadavatelé stavebních prací dle celkové konečné hodnoty VZ zadaných v roce
2019 a 2020
Zadavatel Celková konečná hodnota VZ Průměrná hodnota VZ
2019
Ředitelství silnic a dálnic ČR 57 154 656 568,72 160 550 965,20
Správa železniční dopravní cesty, státní organizace 30 653 211 761,56 625 575 750,24
Technická správa komunikací hl. m. Prahy, a.s. 20 920 000 000,00 348 666 666,67
ČEPS, a.s. 952 585 833,33
Ředitelství vodních cest ČR 5 715 515 000,00 1 228 038 760,42
Dopravní podnik hl. m. Prahy, akciová společnost 3 428 295 830,33 112 065 131,96
Statutární město Brno 3 327 261 091,77
Kraj Vysočina 2 664 738 358,43 22 629 050,05
Středočeský kraj 2 127 447 378,90 64 468 102,39
Pražské vodovody a kanalizace a.s. 1 994 196 046,93 49 854 901,17
Statutární město Ostrava 1 806 627 553,80 1 806 627 553,80
Univerzita Karlova 1 766 077 573,78 22 946 124,26
Dopravní podnik města Brna, a. s. 1 665 202 860,78 212 131 410,27
Statutární město Plzeň 1 496 844 925,00 1 496 844 925,00
Královéhradecký kraj 1 432 559 464,91 32 254 297,25
Ústecký kraj 1 411 613 799,88 36 195 225,64
Olomoucký kraj 1 333 728 409,19 41 591 781,33
Statutární město Kladno 1 303 292 202,77 79 570 883,16
Pardubický kraj 1 226 024 727,00 175 146 389,57
Povodí Moravy, s.p. 1 203 167 034,03 30 079 175,85
2020 1 196 100 001,22 26 002 173,94
Ředitelství silnic a dálnic ČR
Správa železnic, státní organizace 76 746 820 411 157 268 075
Krajská správa a údržba silnic Středočeského kraje, p.o. 37 188 980 158 1 282 378 626
Kraj Vysočina
Správa a údržba silnic Plzeňského kraje, p.o. 3 111 092 835 34 187 833
Plzeňské městské dopravní podniky, a.s. 2 977 100 636 74 427 516
Hlavní město Praha 2 655 456 662 57 727 319
Královéhradecký kraj 1 697 894 702 1 697 894 702
Ministerstvo financí 1 506 365 303 36 740 617
Ministerstvo obrany 1 438 973 223 35 096 908
Pardubický kraj 1 382 528 247 138 252 825
Technická správa komunikací hl. m. Prahy, a.s. 1 369 701 578 26 340 415
1 330 448 674 35 958 072
1 303 206 945 42 038 934
str. 17/141
Statutární město Ostrava 1 296 829 345 24 939 026
OKD, a.s. 1 283 876 620 256 775 324
Statutární město Brno 1 274 921 286
E.ON Distribuce, a.s. 1 269 415 431 17 464 675
Ústecký kraj 1 268 465 123 126 941 543
Liberecký kraj 1 264 824 104
Krajská zdravotní, a.s. 1 167 075 396 55 150 658
Statutární město Kladno 1 164 169 236 28 107 202
583 537 698
166 309 891
Zdroj: http://www.isvz.cz/ISVZ/Podpora/ISVZ_open_data_vz.aspx
Tabulka 8: Největší zadavatelé stavebních prací dle průměrné hodnoty VZ, 2019
Zadavatel Celková konečná hodnota VZ Průměrná hodnota VZ
2019
Pražské vodovody a kanalizace a.s. 1 806 627 553,80 1 806 627 553,80
Dopravní podnik města Brna, a. s. 1 496 844 925,00 1 496 844 925,00
Ředitelství vodních cest ČR 3 428 295 830,33 1 228 038 760,42
ČEPS, a.s. 5 715 515 000,00
Správa železniční dopravní cesty, státní organizace 30 653 211 761,56 952 585 833,33
Nemocnice České Budějovice a.s. 1 091 876 062,00 625 575 750,24
Letiště Praha, a.s. 519 904 237,25
OKD,a.s. 872 742 977,96 436 371 488,98
Technická správa komunikací hl. m. Prahy, a.s. 850 485 974,00 425 242 987,00
Hasičský záchranný sbor hl. m. Prahy 20 920 000 000,00 348 666 666,67
CHOPOS 285 385 662,53 285 385 662,53
České dráhy, a.s. 268 719 822,94 268 719 822,94
SŠ - Centrum odborné přípravy technickohospodářské 219 972 504,37 219 972 504,37
Úřad práce České republiky 219 844 995,00 219 844 995,00
Univerzita Karlova 214 883 792,27 214 883 792,27
Svazek obcí pro vodovody a kanalizace Šlapanicko 1 665 202 860,78 212 131 410,27
Statutární město Kladno 175 799 500,00 175 799 500,00
Oblastní nemocnice Mladá Boleslav, a.s. 1 226 024 727,00 175 146 389,57
Obec Bořetice 173 898 680,03 173 898 680,03
Ředitelství silnic a dálnic ČR 168 999 000,00 168 999 000,00
2020 57 154 656 568,72 160 550 965,20
Plzeňské městské dopravní podniky, a.s.
Správa železnic, státní organizace 1 697 894 702 1 697 894 702
Nejvyšší kontrolní úřad 37 188 980 158 1 282 378 626
Krajská zdravotní, a.s.
Letiště Praha, a.s. 676 108 579 676 108 579
Vodovody a kanalizace Mladá Boleslav, a.s. 1 167 075 396 583 537 698
STaRS Karviná s.r.o. 486 925 000
Město Jesenice 973 850 000 468 182 689
Pražská vodohospodářská společnost a.s. 936 365 378 398 439 146
Vodovody a kanalizace Pardubice, a.s. 398 439 146 314 000 000
Ostravská univerzita 314 000 000 313 622 592
OKD, a.s. 627 245 184 310 421 362
620 842 724 304 967 366
914 902 098 256 775 324
1 283 876 620
str. 18/141
ČEPS, a.s. 235 000 000 235 000 000
SŠ – Centrum odborné přípravy technickohospodářské 219 844 995 219 844 995
Kanalizace ČOV svazek obcí Pěnčín – Laškov 217 446 517 217 446 517
Centrum Český Krumlov a.s. 217 349 978 217 349 978
Ministerstvo životního prostředí 215 000 000 215 000 000
Severočeská teplárenská, a.s. 208 200 000 208 200 000
Moravská zemská knihovna v Brně 199 480 000 199 480 000
Obec Velká Polom 199 097 798 199 097 798
Zdroj: http://www.isvz.cz/ISVZ/Podpora/ISVZ_open_data_vz.aspx
Další tabulka v této kapitole ukazuje počet zakázek s hodnotou vyšší než 137 mil. Kč (tj. hranicí pro
nadlimitní stavební zakázky do roku 2021), které jednotliví zadavatelé v období 2017-2020 poptávali. Jak
bude zřejmé, je v ČR několik (cca 20) velkých zadavatelů, kteří zadávají takto velké zakázky pravidelně. U
ostatních zadavatelů se pak jedná o nepravidelné akce. Tabulka obsahuje subjekty, které v uvedených
4 letech zadaly 3 a více zakázek s hodnotou vyšší než 137 mil. Kč. Celkový výčet je obsažen v Příloze 1.
Subjektů, které v letech 2017-2020 takovou zakázku zadaly alespoň jednou, je cca 200.
Tabulka 9: Počty veřejných zakázek s hodnotou větší než 137 mil. v období 2017-2020
Subjekt 2017 2018 2019 2020
Ředitelství silnic a dálnic ČR 29 26 48 55
Správa železnic, státní organizace 20 18 24 28
ČEPS, a.s. 9 4 6 1
Dopravní podnik hl. m. Prahy, a.s. 4 2 6 1
Statutární město Brno 4 6 2
Kraj Vysočina 1 3 5
Statutární město Kladno 3 1 2 5
Ministerstvo financí 1 2 1 2
Ústecký kraj 1 2 3 3
Hlavní město Praha 2 4 2
Letiště Praha, a.s. 2 2 2
Jihočeský kraj 4 1 2 1
Univerzita Karlova 2 4 2
Krajská správa a údržba silnic Středočeského kraje, p.o. 3 1 5
ČEPRO, a.s. 2 1 1 4
Ministerstvo životního prostředí 1
Statutární město Plzeň 1 2 3 1
Povodí Moravy, s.p. 3
Královéhradecký kraj 1 1 2 1
ČEZ Distribuce, a. s. 2
Olomoucký kraj 1 3
Ředitelství vodních cest ČR 2 4 1
Středočeský kraj 3
Pardubický kraj 1 1 3
Nemocnice České Budějovice a.s. 2 1 1
Liberecký kraj 2
Statutární město Ostrava 2 1
Armádní Servisní, p.o. 1
Česká zemědělská univerzita v Praze 1
str. 19/141
Karlovarský kraj 1 1 1
České dráhy, a.s.
Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem 1 1 1
Moravskoslezský kraj
OKD, a.s. 1 2
2 1
1 2
Zdroj: Analýza subjektů potenciálně dotčených připravovanou povinností využití metody BIM, Agentura ČAS 2021
1.2.1.2 Co je to BIM
Informační modelování staveb (BIM) je proces managementu informací, týkajících se staveb a s nimi
spojených projektů, za účelem koordinace více vstupů a výstupů bez ohledu na jejich specifická využití,
používající informační model stavby jako základ pro rozhodování a k usnadnění procesů navrhování,
výstavby a provozu.
Principy informačního modelování jsou známy od roku 1974 a v poslední dekádě se rozšířily masivněji do
praxe. Děje se tak především díky potenciálu informačního modelování, které přináší úspory, snižování rizik,
použití efektivních a cenově dostupných technologií a systémů řízení založených na analýze dat. Zkratka
BIM se používá obecněji teprve od roku 2002. BIM (Building Information Modelling) neboli informační
modelování staveb je proces vytváření, užití a správy dat o stavbě během jejího životního cyklu. „M“ je
aktuálně interpretováno především jako „Management“, slovo, které podstatně lépe vystihuje, co použití
BIM umožňuje, tedy především řízení informací o budově (stavbě). Je totiž třeba rozlišovat BIM jako
informační model (určitou formu databáze) a BIM jako proces informačního managementu, který využívá
informační model stavby pro předávání a sdílení informací a následně usnadňuje správu objektů. Stejně tak
“B” ze zkratky BIM (z angl. „Building“) se neomezuje pouze na budovy. B tedy neznamená pouze budovu,
ale obecně stavbu a také její stavební proces. Informační management jako metoda práce je obecně
použitelná na jakoukoli stavbu. Uplatní se nejen v segmentu pozemních staveb, ale také třeba v dopravním
stavitelství, vodním stavitelství, speciálním stavitelství či inženýrském stavitelství obecně.
Informační model stavby (IMS) si lze představit jako databázi informací, která může zahrnovat kompletní
data od prvotního návrhu, přes výstavbu, správu budovy a případné změny (rekonstrukce) až po její
demolici, včetně ekologické likvidace stavby a uvedení prostoru do původního stavu; tedy veškeré informace
využitelné během celého životního cyklu stavby, a to včetně zaznamenání procesů a komunikace o stavbě
v digitální podobě. Do této databáze přispívají svým dílem všichni účastníci stavebního procesu. Pro
dosažení maximálního přínosu při použití metody BIM by žádná ze stran zainteresovaných v životním cyklu
stavby neměla odmítat používat IMS a měla by do něj vkládat aktuální informace. Zásadní výhodou tohoto
principu spolupráce a přístupu k informacím o stavbě je spolupráce bez ztráty dat a zachování přístupu k
jejich aktuální verzi. To neznamená, že musí do modelu všichni vložit všechny své vědomosti a data. Měli
by ale sdílet informace, které jsou potřebné pro ostatní účastníky nejen stavebního procesu, ale celého
životního cyklu stavby.
Mnohdy bývá mylně za informační model stavby považován samotný digitální model stavby (často
označovaný jako 3D model), a to i v odborných kruzích. Zde je potřeba si uvědomit, že BIM ve své podstatě
zahrnuje nejen vlastní informace, ale také pravidla pro zacházení s nimi a digitální model stavby (DIMS) je
pouze jedním z mnoha možných způsobů prezentace těchto informací.
Negeometrické a doplňující informace (používá se označení vlastnosti, někdy též parametry, atributy)
jednotlivých prvků, z nichž je DIMS model složen, mohou obsahovat konstrukční, materiálové a užitné
vlastnosti, pozice v harmonogramu výstavby, jednotkovou cenu, harmonogram kontrol a výměn, investiční
a provozní náklady a další. Tímto způsobem lze vytvořit model skutečného objektu, který slouží nejenom
při navrhování a provádění stavby, ale především při jejím provozování a udržování.
str. 20/141
Technickým srdcem celé metody BIM je společné datové prostředí (CDE – Common Data Environment),
které v sobě zahrnuje informační model stavby. Tedy nejen digitální model stavby (3D model) a jeho
negeometrická data, ale i všechny další dokumenty, záznamy o komunikaci mezi účastníky projektu a procesy
v jednotlivých fázích životního cyklu stavby. (Koncepce (2017)13)14
Další pojmy, které jsou používány v souvislosti s BIM a mohou se objevit v následujících kapitolách RIA:
Matějka (2017)15 uvádí následující pohled na informační model stavby formou vícerozměrného modelování:
− 3D (geometrie)
o vizualizace a animace,
o detekce kolizí,
o podklady pro prefabrikaci,
− 4D (čas)
o plánování a řízení výstavby,
o vizualizace harmonogramu,
− 5D (náklady)
o výkazy výměr,
o rozpočtování v reálném čase,
o analýza celkových nákladů a LCC (Life Cycle Cost(s) (Náklady po dobu životnosti)),
− 6D (provozní informace)
o management prostor,
o tvorba CMMS (Computerized Maintenance Management System (software, který pomáhá
udržovat a řídit informace o údržbě zařízení)),
o zkoumání alternativ provozu,
13 Koncepce zavádění metody BIM v České republice (2017). MPO, září 2017
14 Vzhledem k vývoji celého oboru se terminologie a procesy vyvíjejí a přizpůsobují tak, aby pokryly co nejvíce oborů
zapojených pro procesů spojených se stavebnictvím. Proto byly v porovnání s Koncepcí některé pojmy v předchozích
odstavcích zpřesněny. Smysl sdělení však zůstal zachován.
15 Matějka, Petr. Rizika související s implementací Informačního modelování budov (BIM). Disertační práce. Praha: ČVUT,
Fakulta stavební, 2017
str. 21/141
o usnadnění renovací a rekonstrukcí,
o management životního cyklu,
− 7D (informace spojené se zelenou výstavbou a udržitelností)
o energetické analýzy,
o LCA (Life-Cycle Assessment (hodnocení životního cyklu výrobků či služeb)).
Za významné zástupce nástrojů BIM lze považovat zejména softwarové (SW) nástroje. Jednotlivé zástupce
těchto skupin lze dělit a je mezi nimi možné identifikovat různé vazby. Pro nástroje na obecné úrovni platí,
že je lze sdružovat do skupin, v závislosti na jejich kompatibilitě. Takové skupiny tvoří platformy. Platformy
mohou zastřešovat například portfolio některého z dodavatelů softwarových nástrojů, ale mohou také být
na dodavateli nezávislé16. V běžné praxi dochází k práci s větším množstvím nástrojů a jednou či více
platformami. Vzniká tak komplexní systém, který lze nazvat prostředím (příklad obecných vztahů viz
následující obrázek). (Matějka (2017))
Obrázek 9: SW nástroje BIM pro celý životní cyklus stavby
Zdroj: Příručka BIM17
I dle Matějky (2017) jsou softwarové nástroje BIM velmi často ne zcela správně řazeny mezi CAD aplikace
(Computer Aided Design (počítačem podporované navrhování)). Modely jsou v CAD reprezentovány 3D
zobrazením geometrie navrhovaného objektu. BIM pracuje nejen s geometrickými informacemi o stavbě,
ale i s dalšími informacemi – viz výše. Softwarové 3D modelování je tedy, jak již bylo řečeno, pouze jednou
ze složek BIM. Dle Matějky lze existující softwarové nástroje dělit dle použití na:
16 V zásadě by měly být na dodavateli softwarového nástroje nezávislé. Z tohoto důvodu je potřeba obecně stanovit potřebný
rozsah a strukturu dat.
17 BIM Příručka pro investory. Kolektiv autorů CzBIM (2018). Odborná rada pro BIM, Praha 2018. Dostupné z
https://issuu.com/czbim/docs/bim-prirucka-pro-investory
str. 22/141
− nástroje pro tvorbu modelu,
− nástroje pro analýzu modelu,
− nástroje pro výrobu,
− nástroje stavebního managementu,
− nástroje pro kalkulace a rozpočtování,
− nástroje pro časové plánování a tvorbu harmonogramů,
− nástroje pro spolupráci (IPC),
− nástroje vizualizace,
− nástroje pro FM (Facility Management (správa majetku))(CAFM systémy (Computer Aided Facilities
Management (softwarový nástroj obsluhující informační systém pro facility management)), CMMS
(Computerized Maintenance Management System (software, který pomáhá udržovat a řídit informace
o údržbě zařízení))),
− nástroje pro práci s vybavením.
Vzhledem k roztříštěnosti trhu, nedostatečné standardizaci, neustálému vývoji nových nástrojů a
konkurenčnímu boji jednotlivých dodavatelů je významným tématem BIM softwarových nástrojů jejich
kompatibilita. Softwarové nástroje umožňují export a import dat v různých formátech, v rámci jednotných
platforem ale také umožňují pracovat v režimu přímého napojení na informační databázi. Je zřejmé, že práce
v rámci jedné platformy je výhodnější, nicméně ne vždy je možná, například z důvodu funkčnosti nástrojů
v rámci platformy nebo kvůli spolupráci s jinými účastníky výstavbového projektu. V případě potřeby
předávky dat je tak nutné využít některý z datových formátů. Významným formátem v tomto ohledu je
otevřený formát IFC (Industry Foundation Classes (Schéma a datový formát)), specifikovaný ČSN EN ISO
16379, který obsahuje standardizované definice objektů a jistou míru kompatibility mezi jednotlivými
nástroji umožňuje.
Dalšími zkratkami obecně používanými ve spojitosti s BIM jsou
− BEP (BIM Execution Plan, Prováděcí plán pro BIM) - dokument popisující základní parametry
projektu, role, zodpovědnosti účastníků, základní podmínky pro předávání modelů pro BIM, používané
nástroje a základní termíny.
− EIR (v případě britských standardů) nebo Pre-contract BEP (v případě standardů USA) - tyto
dokumenty slouží jako podklad pro výběr zhotovitele a BEP na ně navazuje, případně je ještě doplněn
tzv. Post-contract BEP.
− BIM Protokol – určuje pravidla pro tvorbu, předání a užívání informačních modelů a obecně nastavuje
podmínky a pravidla spolupráce v digitálním světě – především tedy sdílení a předávání digitálních
informací.
− Ještě jednou pro zdůraznění jeho důležitosti CDE – digitální úložiště pro ukládání a sdílení všech
společných informací o stavbě. Může obsahovat všechny potřebné informace a dokumenty, které jsou
vytvářeny a sdíleny nejen během procesu navrhování a výstavby, ale také během následujících etap
životního cyklu stavby.
Také ČR z výše uvedených pojmů a zahraniční praxe vychází. Dle ČSN EN ISO 19650 je příloha základních
smluvních ujednání nazývána BIM Protokol a BEP je její součástí. Účelem protokolu je obdobně jako ve
výše uvedeném podpořit spolupráci v rámci projektového týmu BIMu, zavést společné standardy, zásady
spolupráce a pracovní metody. Protokol stanovuje, že členové projektového týmu BIMu jsou povinni dodat
stanovené součásti svých prací/služeb za použití informačních modelů a společného datového prostředí
(CDE). Protokol vymezuje informační modely, které musí vytvořit dodavatel v rámci spolupráce
projektového týmu BIMu, a zavádí specifické povinnosti, závazky a omezení související s používáním těchto
informačních modelů. Všechny strany podílející se na používání, tvorbě a dodávce informačních modelů
pro dílo (členové projektového týmu BIMu) jsou povinny připojit BIM protokol jako přílohu ke svým
str. 23/141
smlouvám v rámci dodavatelských řetězců. Tím je zajištěno, že všechny subjekty vytvářející a dodávající
informační modely přijmou společné standardy práce popsané v protokolu a že všechny strany používající
informační modely mají jednoznačné právo vymáhat dodržování těchto standardů. Protokol mohou
využívat rovněž další nepřímí účastníci výstavby například za účelem stanovení společného standardu práce.
(Zdroj: https://www.koncepcebim.cz/280-bim-protokol)
Zdroj: https://www.koncepcebim.cz/280-bim-protokol
V neposlední řadě je třeba ve spojitosti s BIM zmínit i zkratku GIS (geografický informační systém), neboť
při posuzování potřebných vstupů pro plánování, návrh a výstavbu nových staveb se ukazuje jako důležité
téma propojení s daty z oblasti geografických informací. Vzniká tak na jednu stranu potřeba zajištění
interoperability mezi geografickými informacemi a daty vzniklými využitím BIM, neboť dochází k přenosu
zejména prostorových dat, popisujících zemní těleso, z GIS do BIM nástrojů, které pak následně s tělesem
pracují. Na druhou stranu zde vznikají další příležitosti, jak v budoucnu BIM či jeho výstupy smysluplně
využívat.
1.2.1.3 Co je digitální vystavěné prostředí (DVP)
Pokud si vypůjčíme např. definici VANZI18, může jít o autorizovaný, spojený, bezpečný a certifikovaný
soubor 3D dat, který umožňuje modelovat přirozené a vybudované prostředí pomocí určitého softwaru a
hardwaru. „Spojený“ přitom znamená, že digitální vystavěné prostředí je tvořeno samostatnými soubory
dat, z nichž každý je pod správou/ve vlastnictví různých subjektů a které lze bezpečně integrovat a vytvořit
kompletní digitální 3D model reálných objektů v jejich prostorovém kontextu. Ideálně a v konečném
důsledku zahrnuje digitální vystavěné prostředí modely všech relevantních objektů (s vnitřními i vnějšími
18 www.vanzi.com.au; VANZ – Virtual Australia and New Zealand
str. 24/141
prostory, nadzemními i podzemními), a to v různých měřítcích potřebných pro rozhodovací procesy, od
celoplošných topografických map přes panoramata měst po modely budov, jejich částí, vybavení, městských
mobiliářů, zeleně apod. Musí též zahrnovat určené georeference pro přesnou lokaci virtuálních objektů v
kontextu reálného světa, stejně jako všechna právní či jiná omezení, plynoucí z různých zákonných,
obecných či smluvních nároků. Každý model musí být rozdělen tak, aby ke každé části (a k datům s ní
spojeným) bylo možné přistupovat ve vazbě na právní omezení, která se k ní vztahují. (www.vanzi.com.au;
Virtual Australia and New Zealand (VANZ))
Obecně přijímanými základními principy pro digitální vystavěné prostředí jsou zásady zveřejněné CDBB19
(viz následující tabulka).
Tabulka 10: Gemini principy digitálního vystavěného prostředí20
Účel: Veřejné dobro Tvorba hodnoty Porozumění
Musí mít jasný účel Musí být využíváno k Musí umožňovat Musí přinášet jasné
trvalému poskytování vytváření hodnot a porozumění do
reálného veřejného zlepšování výkonu vybudovaného prostředí
prospěchu
Důvěra: Zabezpečení Otevřenost Kvalita
Musí být důvěryhodné
Musí umožnit zajištění Musí být co Musí být postaveno na
bezpečnosti a být samo nejotevřenější datech odpovídající
o sobě bezpečné kvality
Funkce: Spojování Dohled Evoluce
Musí fungovat efektivně
Musí být založeno na Musí mít jasné Musí být schopno se
standardizovaném vlastnictví, správu a přizpůsobit vývoji
propojeném prostředí regulaci technologií a společnosti
Gemini principy se dle jejich autorů nesnaží odpovídat na všechny klíčové otázky spojené s digitálním
vystavěným prostředím. Spíše vytvářejí kontext, v jehož rámci lze problémy identifikovat a řešit. Stejně tak
principy neurčují relativní důležitost jednotlivých zásad, neboť ta se může v průběhu času měnit.
Principy jsou organizovány do tří zastřešujících pilířů: účel, důvěra a funkce.
Prvním pilířem je účel. Každá část digitálního vystavěného prostředí i celkový rámec musí mít jasný účel.
Tento pilíř vychází z předpokladu, že pokud je hlavním cílem DVP zlepšit (ekonomické, sociální,
environmentální, bezpečnostní) výstupy po celou dobu životnosti objektů, každá část modelu by měla mít
jasný a transparentní účel. Hlavním požadavkem je průběžně aktualizovaná a rostoucí báze dat.
Druhým pilířem je důvěra. Digitální vystavěné prostředí musí být důvěryhodné. Základní premisou je, že
důvěra veřejnosti v digitální vystavěné prostředí je velmi důležitá, protože ztráta důvěry veřejnosti by
přinesla velkou ztrátu v hodnotě modelu. Zdůrazňovanou podmínkou pak je, že DVP musí být „etické již
od návrhu“. Nastavení pravidel upravujících správu DVP musí být transparentní, otevřené a účinné pro
19 Centre for Digital Built Britain – partnerství mezi Ministerstvem obchodu, energetiky a průmyslové strategie (BEIS) a
University of Cambridge, které založila britská vláda v roce 2017.
20 Dokument Gemini Principles, vydaný v roce 2018, obsahuje zásady, kterými se má řídit, v pojmosloví CDBB, národní digitální
dvojče a rámec pro správu informací, který to umožní. Národní digitální dvojče je zde ekosystém propojených digitálních
dvojčat, které bezpečně sdílí informace o infrastruktuře, aby nám všem poskytlo lepší výsledky.
str. 25/141
zajištění souladu provozování modelu s Gemini principy. Zároveň musí být DVP důvěryhodné pro vlastníky
digitálních dvojčat, aby byli ochotni své modely do DVP vkládat, což je nezbytné pro efektivní fungování
DVP. Proto je třeba primárně vyřešit otázky odpovědnosti a rizik.
Třetím pilířem je fungování. DVP musí fungovat a musí být uživatelům v případě potřeby k dispozici. Ve
vzájemné spolupráci by měla být např. vyvinuta knihovna vytvořených a ověřených případů možného
použití DVP pro demonstraci využitelných funkcí.
Pokud má být novým předpisem zavedena jakákoli povinnost spojená s tvorbou DVP, měla by nová
pravidla výše uvedené zásady respektovat.
DVP lze také popsat/charakterizovat několika stupni zralosti (viz následující tabulka).
Tabulka 11: Stupně zralosti digitálního vystavěného prostředí (DVP)
Stupeň Definující principy Příklady použití
zralosti
Zachycování reality (např. mračno bodů, drony, Průzkum (stávajících) brownfieldů v
0 fotogrammetrie nebo kresby/náčrty) reálném stavu
1 2D/3D model (např. objektový, bez Optimalizace a koordinace
metadat nebo BIM)
2 Připojení modelu k trvalým (statickým) 4D/5D simulace
Design/správa majetku
datům, metadatům a BIMu 2 (např. BIM 2
dokumenty, výkresy, systémy správy Provozní efektivita
majetku)
3 Rozšíření o data v reálném čase (např.
z IoT, senzorů)
4 Obousměrná datová integrace a interakce Operace na dálku, využívající umělé nebo
simulované prostředí
Kontrola fyzických dějů z digitálního
prostředí
5 Autonomní provoz a údržba Kompletní samospráva s úplným dohledem
a transparentností
Stupeň zralosti 0 je nejnižší úrovní. Data se shromažďují prostřednictvím různých technik průzkumů a
zachycování reality (jako je skenování a zpracování mračen bodů, využití dronů, fotogrammetrie,
kreseb/náčrtů atd.), které jsou alespoň přesnější a obecně i nákladově efektivnější, než byly před několika
lety, a data je možné sbírat ve výrazně větším objemu, než dovolovaly tradiční metody. I tento stupeň přináší
určitou hodnotu, a to díky vyšší jistotě informací o objektech, prostorovému kontextu a vyšší míře
porozumění.
Stupeň zralosti 1 odpovídá modelům, které jsou čistě objektově založené (povrch, tvary atd.), bez
připojených metadat nebo BIM informací. Mračna bodů ze stupně 0 mohou být proporcionálně převedena
podle potřeby na objektové 2D nebo 3D modely, přičemž se předpokládá postupný posun od převážně
manuálního procesu po poloautomatické metody zahrnující např. i strojové učení. Na této úrovni zralosti
představuje DVP významnou hodnotu díky možnosti optimalizace a koordinací při designu/práci s objekty.
K posunu do stupně zralosti 2 dojde propojením prvků ze stupně 1 s datovými sadami, jako jsou informace
o materiálech, revizní zprávy, informace z oblasti FM atd. či s údaji z BIM. Data se přidávají a stahují z
existujících systémů, nejsou vložena přímo do 2D/3D modelu. Datový model v tomto stupni vyspělosti
str. 26/141
také umožňuje provádět různé víceúrovňové pravděpodobnostní simulace s objekty; lze hledat odpovědi na
otázky typu: Pokud změním X, jak to ovlivní Y?
Hodnota DVP v tomto stupni zralosti spočívá v nižší chybovosti, menší nejistotě a nižších nákladech, a dále
pak v možnosti rychlejšího rozhodování a spolupráce.
Na úrovni zralosti 3 jsou s pomocí senzorů, připojených zařízení a internetu věcí (IoT) dynamická/provozní
data získávána a zobrazována v reálném (téměř reálném) čase a při jednosměrném pohybu z fyzického na
digitální objekt. Tato data lze analyzovat, činit predikce a usnadnit rozhodování, přičemž výstupy nebo
výsledky se předávají zpět k provedení aktualizací ve stávajících systémech organizace. Úroveň zralosti 3
často vyžaduje počáteční investici do sběru dat sensory, připojenými zařízeními aj.
Při stupni zralosti 4 lze stav fyzického objektu změnit prostřednictvím dvojčete, přičemž výstupy a výsledky
jsou vráceny zpět a digitální dvojče aktualizováno. Operátor může například manipulovat s fyzickým
ventilem či aktivovat strojní zařízení zahájením akce z digitálního dvojčete. Tato úroveň integrace vyžaduje
další senzor a mechanické rozšíření fyzického objektu. Ke komunikaci může docházet také mezi digitálním
dvojčetem a dalšími digitálními objekty, jako jsou další dvojčata nebo inženýrské systémy a aplikace. Tato
integrace tak zahrnuje dvě cesty interakce s digitálními dvojčaty; člověk-stroj a stroj-stroj.
V budoucnu bude pravděpodobně možné dosáhnout stupně zralosti 5, kdy se bude digitální dvojče učit a
vyvíjet jako živé úložiště znalostí, absorbující zkušenosti s chováním fyzického objektu, aby se mohlo stát
zcela autonomní ve svých operacích, schopné reagovat na anomálie, a mohlo přijímat nezbytná nápravná
opatření se zanedbatelnou nebo žádnou lidskou interakcí. Dosažení této úrovně zralosti je v současnosti
čistě aspirační záležitostí. Kompletní přínosy, které by úroveň přinesla, ještě nebyly plně pochopeny21.
Nějaký 3D model zástavby má více větších měst – Praha22, Karlovy Vary23, Ostrava, Brno24, Plzeň25,
Olomouc, Nymburk26, Rakovice, Orlík nad Vltavou27. Modely se liší tím, jak jsou zpracovány a v jakém
detailu, jak často se aktualizují, k čemu se používají či jak jsou přístupné.
Praha
Praha má 3D model zástavby. Prozatím ho nelze nazývat modelem vystavěného prostředí, neboť
neobsahuje to, co by měl model vystavěného prostředí obsahovat.
Klíčovým aspektem budování modelu je účel jeho užití. V Praze bylo tímto důvodem územní plánování, a
to ne z pohledu pořizování územních plánů v rámci výkonu přenesené působnosti, ale z pohledu
samosprávních činností nebo činností projektanta (jako jsou průzkumy a rozbory, posuzování záměrů
výstavby výškových a objemových dominant v kontextu panoramatu města, objemové studie, vizualizace,
prezentace pro veřejnost, co se týče nové zástavby atd.). Praha 3D model intenzivně využila např. jako
analytický datový podklad pro přípravu prostorové/výškové regulace Metropolitního plánu (nového
územního plánu). Bez tohoto modelu by regulaci nebylo možné připravit. Jen díky tomu, že má Praha
informace o výškách budov i o charakteru střech, může zavádět regulativy obsahující požadavky na výškové
uspořádání v řešeném území, charakter střech, římsy, hřebeny apod.
21 IET, Atkins (2019). Digitální dvojčata pro zastavěné prostředí. Dostupné z https://www.theiet.org/impact-
society/sectors/built-environment/built-environment-news/2019-news/digital-twins-for-the-built-environment/
22 https://www.geoportalpraha.cz/cs/data/datove-sady/3d-model-prahy
23 https://www.tzb-info.cz/bim-informacni-model-budovy/18452-3d-modely-mest-pronikaji-do-architektonickych-studii
24 https://data.brno.cz/maps/ab1e9972a2db4cb2a4d65016bae1247b/about
25 https://plzensky.denik.cz/zpravy_region/plzen-ziskala-za-sve-digitalni-dvojce-prestizni-oceneni-v-barcelone-
20211123.html
26 https://www.topgis.cz/cs/reference/
27 https://zpravodajstvi24.cz/uzemni-plnanovani-ve-3d/#
str. 27/141
S pořizováním 3D modelu začala Praha cca v roce 1999/2000, přičemž hlavním cílem, jak jsme již uvedli,
bylo získat nástroj pro urbanistické analýzy dopadů nové výstavby do panoramatu města, mj. pro podporu
ochrany historického centra města (tj. Pražské památkové rezervace (PPR), zapsané na seznamu kulturního
dědictví UNESCO, ochranného pásma PPR apod.). Před zpracováním 3D modelu se tato problematika
řešila méně přesnou a obtížně nezávisle verifikovatelnou metodou zákresů do fotografií. Proto Praha
pořídila fotometricky zpracovaný virtuální model celého území s přesností výšky +/- 0,5 m. Pro účely
posuzování panoramat byly v rámci Územně analytických podkladů hl. m. Prahy definovány referenční
vyhlídkové body. Z těch se záměry významné z hlediska výškového nebo hmotového umisťují do modelu
a posuzují relevantními stranami.
Model se sestavoval tak, že Praha v průběhu prvních 10 let jeho tvorby vypisovala veřejné zakázky na
zpracování jednotlivých částí modelu (při jedné zakázce za cca 2 mil. Kč tyto činnosti stály cca 20 mil. Kč;
model obsahuje odhadem 200 000 budov). Od cca roku 2010, kdy byl model plošně dokončený, se provádí
roční aktualizace o změnu výstavby (dostavby, demolice, nové budovy aj.). Při aktualizaci používá Praha
letecké snímkování (obdobnou metodu, jakou využívala při tvorbě modelu). Průměrný roční náklad na dílčí
aktualizaci je cca 0,5 mil. Kč. Postup aktualizace je postupně převáděn z manuálního měření nad
fotogrammetrickými daty k semiautomatizovaným procesům, což dále snižuje nákladovost pořizování
nových dat. Dlouhodobým cílem zůstává automatická aktualizace 3D modelu zástavby.
Praha má kvůli jednotnosti model s podrobně modelovanými střechami pro celé své území (Level of detail
– LOD 3). 3D model však může být zpracován v různé míře podrobnosti – od tzv. krabicového modelu
vytvořeného „vytažením“ z půdorysů budov o střední výšku budovy (LOD 1), přes budovy s modelací
základních tvarů střech (LOD2) až k podrobným modelům staveb včetně modelování detailů fasády,
vnitřních dispozic a střešního pláště (LOD4)28.
Náklady na vytvoření základního „krabicového“ modelu (LOD1) jsou velmi malé – model lze vytvořit
z technické/katastrální mapy a z údajů o středních výškách budov. Krabicový model se dá použít pro
orientační vizualizace, nelze ho však využít pro detailní vizuální analýzy. Zpracování pokročilejších 3D
modelů (LOD 2-4) budov vyžaduje fotogrammetrické zpracování a/nebo modelování, čemuž odpovídá
také nárůst pracnosti a související nákladovosti.
Vedle urbanistických analýz existuje mnoho dalších využití 3D modelu zástavby: mikroklimatické
modelování, modelování šíření hluku, energetické analýzy, modelování znečištění ovzduší v uličních
kaňonech aj. 3D model je také výborným podkladem pro vizualizaci jiných témat, protože poskytuje v řadě
případů pro koncového uživatele srozumitelnější základ než klasická 2D mapa (dopravní analýzy, navigační
mapy, pasporty majetku, mapy turistických cílů, aj.).
V západní Evropě se velmi řeší energetické úspory na úrovni celých městských čtvrtí. Kvalita obálky budovy,
tepelné ztráty, roční využití, potenciál využití solární nebo větrné energie na budovách aj. – tyto aspekty je
možné s pomocí 3D modelu velmi dobře modelovat.
Vizualizace, které je možné vytvářet z 3D modelů, jsou důležité i proto, že jsou názorné, dá se na nich
ukazovat např. zaplněnost veřejných prostor. Pokud někdo není znalý čtení z map či výkresů, v 3D modelu
jednoduše rozezná jednotlivé prvky mobiliáře. Vizualizace tak podporují konstruktivnost diskuzí, příp. jejich
odblokování, a zjednodušují rozhodovací proces. Prezentace formou 3D modelu je efektnější a užitečnější
i pro laickou veřejnost.
3D model může být podkladem pro simulační modelování. To Praha též již začíná provádět (např.
modelování pohybu v území, motorové a bezmotorové dopravy, chodců, kritických míst).
V neposlední řadě bude v budoucnu možné 3D model využívat pro podporu posuzování souladu
s regulativy v rámci územního plánování a stavebního řízení. Díky propojení digitálního územního plánu s
28 https://www.researchgate.net/publication/302975069_An_improved_LOD_specification_for_3D_building_models
str. 28/141
digitálním katastrální a technickou mapou bude možné vytvářet pokročilejší nástroje na automatickou
validaci splnění některých parametrů územně plánovacích regulací. Mohlo by jít o koeficient zastavěnosti,
koeficient zeleně, oslunění, výškovou regulaci. Pokud by investor poskytl data z BIMu s 3D modelem, bude
možné uvažovat o zjednodušení/vypuštění relevantních částí technické zprávy, tj. snížení administrativní
zátěže investorů, neboť soulad s předpisem by byl ověřen automaticky. I toto by mohla být motivace
projektovat a realizovat záměry metodou BIM. Pokud by to motivovalo alespoň velké investory, opatření
by bylo dostatečně efektivní – dle analýz IPR Praha bylo v Praze cca 90 % počtu nových bytů povoleno
v letech 2000 - 2018 v rámci cca 10 % z celkového počtu vydaných územních rozhodnutí.
Vedle samotného města využívají data z 3D modelu projektanti nebo tvůrci vizualizací, a to i k herním,
marketingovým a propagačním účelům. 3D model Prahy je zpřístupněn jako open data29.
DVP je nutnou podmínkou pro realizaci opatření v oblasti SMART Cities.
3D model zástavby je v současnosti rozvíjen také pro další typy aplikací. Běží příprava datové struktury
založené na standardu CityGML30 tak, aby do ní byla importovatelná data z IFC, tj. navazovala na
připravovaný datový standard staveb a klasifikační systém staveb. Cílem je mít datovou strukturu, kterou
bude možné popsat nejen celé budovy, ale také jejich vnitřní prostory (podlaží, pronajímané prostory) či
jednotky (místnosti) a dále součásti vystavěného prostředí (stavby a zařízení) veřejného prostoru, aby je bylo
možné identifikovat a vést k nim další přiřazené informace, propojovat je s majetkovou evidencí, facility
management systémy atp. Jinými slovy se směřuje k dosažení víceúrovňového modelu, který umožní
vizualizovat nejen základní obálky objektů, ale též se virtuálně podívat dovnitř budov, o kterých budou
informace propojeny s majetkovou evidencí, provozními informacemi, FM, vizualizovat digitální modely
staveb zpracované metodou BIM v rámci 3D modelu města aj.
Jedním z rozvojových cílů je také modelování podzemních staveb. Pro města obecně (nejen pro Prahu) jsou
informace o podzemí budov– sklepech, podzemních garážích, podchodech, vestibulech, tunelech – důležité.
Zejména v centrech měst, kde je velké množství objektů a je tam tak třeba řešit složité koordinace, by měl
3D model značný přínos, protože informace o podzemí jsou v současnosti těžko dostupné.
1.2.1.4 BIM v ČR
1.2.1.4.1 Koncepce zavádění metody BIM v České republice
Koncepce byla zpracována na základě usnesení vlády č. 958, o významu metody BIM (Building Information
Modelling) pro stavební praxi v České republice s návrhem dalšího postupu pro její zavedení, ze dne 2.
listopadu 2016. Vláda v něm vyjádřila podporu zavádění metody BIM v ČR v souvislosti s jejím vlivem na
růst ekonomiky a konkurenceschopnosti ČR a uložila Ministerstvu průmyslu a obchodu (MPO), za podpory
ostatních ministerstev, zpracovat Koncepci zavádění metody BIM v České republice.
Na vlastním zpracování Koncepce se kromě MPO podílelo zejména Ministerstvo dopravy (MD), resp.
Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI), a dále experti Odborné rady pro BIM z. s. (CzBIM). Koncepce
byla konzultována se širokou skupinou zainteresovaných stran zastoupených v Mezirezortní expertní
skupině pro BIM (MES BIM), která byla ustavena při MPO.
29 https://www.geoportalpraha.cz/cs/data/otevrena-data/seznam
30 CityGML je otevřeným standardem používaným pro ukládání a výměnu virtuálních 3D modelů měst. Umožňuje integraci
městských geodat pro použití v různých aplikacích, včetně městského a krajinného plánování, informačního modelování
budov (BIM), mobilních telekomunikací, řízení katastrof, 3D katastru, cestovního ruchu, navigace vozidel a chodců,
autonomního řízení a asistence při řízení, správy budov a energetických, dopravních a environmentálních simulací. Zdroj:
https://www.geobusiness.cz/citygml-3-0-oficialnim-standardem-ogc/
str. 29/141
V návaznosti na schválenou koncepci iniciovalo MPO zřízení odboru Koncepce BIM v rámci České
agentury pro standardizaci, který byl pověřen spoluprací a realizací vybraných opatřeních specifikovaných v
Koncepci zavedení metody BIM v České republice31.
Odbor Koncepce BIM v ČAS zahájil činnost od ledna 2018 a postupně připravuje jednotlivé výstupy
v podobě metodik, standardů, osvěty a vzdělávání, které mají za cíl podpořit veřejné zadavatele v jejich
procesu implementace metody BIM do svých organizací a výstavbových projektů.
Pro transparentní poskytování informací o své činnosti v rámci přípravy Koncepce ČAS zřídila a provozuje
portál www.koncepceBIM.cz, kde jsou průběžně zveřejňovány jednotlivé výstupy a informace jak pro
veřejné zadavatele, tak i pro celou odbornou stavební veřejnost.
Celý proces přípravy provází ze strany ČAS maximální snaha o transparentnost a informovanost, nicméně
vždy lze nalézt rezervy a místa pro zlepšení.
Další formou komunikace jsou akce pořádané jak přímo MPO/ČAS, tak jednotlivými organizacemi, na
kterých jsou jednotlivá témata Koncepce v různé míře detailu komunikována.
1.2.1.4.2 Digitalizace stavebního řízení a rekodifikace stavebního práva
Zavádění metody BIM má velice úzkou vazbu na plnění koncepce digitalizace stavebního řízení a územního
plánování (dále též „DSŘ“), na níž v současnosti MMR pracuje. Jejím cílem je dle koncepčních podkladů
zjednodušit opatřování si podkladů před zahájením řízení, zajistit vedení elektronického správního spisu s
veškerými dokumenty a zjednodušit podání prostřednictvím interaktivních formulářů, umožnit získávání
informací o stavu řízení, umožnit správu projektových dokumentací staveb ve standardizovaných formátech
(pdf, dwg a IFC), aby bylo možné jejich další využití, umožnit oprávněným osobám přístup k těmto
strukturovaným datům pro využití pokročilejších funkcí, jež propojí data o územním plánování, data o
území a infrastruktuře s daty o stavbách a řízeních, a zefektivnit tím procesy přípravy, umisťování a
povolování staveb. Realizace projektů DSŘ s návazností na další aktivity zastřešené Ministerstvem vnitra
(např. DMVS, DTM) by tak měla umožnit mj. sdílení podkladů (projektové či územně plánovací
dokumentace a příslušných stanovisek) pro urychlení daného procesu a zvýšenou transparentnost při jejich
posuzování stavebním úřadem či úřadem územního plánování a vyjadřování se k nim z titulu dotčených
orgánů.
31 Ve vládou schváleném materiálu Koncepce zavádění metody BIM v České republice (dále jen "Koncepce") bylo deklarováno,
že realizaci opatření vyplývajících z harmonogramu Koncepce, která jsou v gesci MPO, bude MPO zajišťovat ve spolupráci s
Úřadem pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (ÚNMZ). V dopise ministra průmyslu a obchodu ze dne
7. prosince 2017, kterým byl ÚNMZ pověřen plněním vybraných úkolů v souvislosti s realizací Koncepce, byla zmíněna
možnost ÚNMZ pověřit plněním těchto opatření státní příspěvkovou organizaci Česká agentura pro standardizaci (ČAS). ČAS,
jakožto státní příspěvková organizace zřízená ÚNMZ, zahájila činnost od 1. 1. 2018. V rámci agentury ČAS vznikl Odbor
koncepce BIM, jakožto odborná vládní platforma pro standardizaci a metodickou podporu digitalizace stavebnictví, konkrétně
pro realizaci vybraných opatření Koncepce ve spolupráci s MPO. V návaznosti na pověření ministra průmyslu a obchodu byla
dne 15. května 2018 uzavřena Dohoda o spolupráci při realizaci Koncepce zavádění metody BIM v České republice stanovující
formu a rozsah spolupráce MPO s ÚNMZ prostřednictvím agentury ČAS. Zdroj: MPO (https://www.mpo.cz/cz/stavebnictvi-a-
suroviny/bim/spoluprace-mpo-s-unmz-a-agenturou-cas--241187/)
str. 30/141
Obrázek 10: Schéma komponent DSŘ
Zdroj: MMR
Dle dostupných informací zhruba 80–90 % stavebních úřadů disponuje nějakým softwarem pro podporu
výkonu stavebního řízení (dále též „SW“). Tyto SW jsou decentralizované a každý stavební úřad jej pořizuje
a spravuje na vlastní náklady. Tento stav není pro DSŘ udržitelný, a proto návrh zákona počítá se zavedením
nového Informačního systému stavebního řízení, který by měl podporu výkonu činností na jednotlivých
stavebních úřadech zajistit.
Jako informační základna, nad kterou bude tento nový informační systém fungovat, bude zavedeno dalších
5 centrálních informačních systémů DSŘ32.
Základní komponentou DSŘ bude Integrační platforma, která se bude skládat z několika částí:
− Portál stavebníka – ten bude součástí rodiny portálů veřejné správy a základní komunikační platformou,
která umožní prostřednictvím interaktivních formulářů komunikaci se stavebními úřady, úřady
územního plánování a dotčenými orgány vč. vlastníků a správců technické infrastruktury, a dále umožní
vzdálený přístup oprávněným osobám podle rozsahu jejich práv nahlížet do spisu stavebních úřadů a
do digitálních úložišť;
− IS identifikačního čísla stavby – subsystém bude stavebním záměrům a stavbám přidělovat jednoznačný
identifikátor (jakési „rodné číslo stavby“), podle kterého bude stavbu možno jednoznačně určit, stejně
jako veškerou dokumentaci, která se k ní vztahuje, a jež bude předmětnou stavbu provázet po celou
dobu její existence;
− Integraci jednotlivých komponent a rovněž napojení na již existující IS veřejné správy bude zajišťovat
sada integračních služeb a rozhraní.
Druhu komponentou bude Informační systém evidence stavebních postupů. Tento IS zajistí centrální
ukládání a sdílení dat mezi dotčenými orgány, stavebním úřadem a stavebníkem. Umožní evidenci územních
nebo stavebních postupů, evidenci úkonů učiněných v rámci územních nebo stavebních postupů, evidenci
32 Tj. pro zřejmost pojem „Informační systém stavebního řízení“ není souhrnný pojem pro jednotlivé IS DSŘ, ale jde o další
agendový informační systém – AIS.
str. 31/141
a ukládání vydaných rozhodnutí a jiných opatření, kterými se končí územní nebo stavební postupy, a
evidenci stanovisek vlastníků technické infrastruktury.
Dalším stavebním kamenem nové struktury bude Informační systém evidence elektronických dokumentací.
Zde budou uloženy veškeré projektové dokumentace, nutné pro zahájení a průběh řízení, tak i zároveň
dokumentace skutečného provedení staveb. IS umožní vést evidenci a ukládat jednoduchý technický popis
záměru s příslušnými výkresy, dokumentaci pro vydání příslušných rozhodnutí, dokumentaci pro uzavření
veřejnoprávní smlouvy a projektové dokumentace, ve formátu PDF/A (který je dnes standardem pro úřední
podání a jako jediný je schopen zajistit dlouhodobou čitelnost a důvěryhodnost), ale i v dalších formátech a
standardech (IFC…). Veřejná správa v ČR dnes nemá pro práci s dokumenty v BIM vhodný online nástroj33.
Vybudování tohoto datového úložiště a IS tedy povede i ke splnění požadavků plynoucích z koncepce BIM.
Další částí bude Národní geoportál územního plánování. Jeho hlavní úlohou bude zpřístupnit veškeré
výstupy územně plánovací činnosti orgánů územního plánování a dalších dat souvisejících s územním
rozvojem v ČR v jednotných standardech a umožnit koordinaci a sdílení územně plánovací dokumentace
včetně jejich návrhů, územně analytických podkladů a dalších údajů o území v maximální možné míře ve
formě otevřených dat a zajistit poskytování dat o plánovaném využití území dle požadavků směrnice
INSPIRE. Plány budou zobrazeny v bezešvé podobě, nebudou prezentovány fragmentovaně tak, jak je
tomu dnes (dle slov některých investorů „barevné omalovánky“). Národní geoportál územního plánování
zároveň poskytne podporu pro výkon územně plánovací činnosti na jednotlivých úřadech.
Posledním segmentem bude IS DVMS34. Ten poskytne jednotné rozhraní pro zobrazení katastrální mapy,
ortofotomapy a digitálních technických map krajů a pro vedení seznamu vlastníků, provozovatelů a správců
technické infrastruktury, včetně údajů o tom, v jakém území plní povinnost, a vlastníků, provozovatelů a
správců dopravní infrastruktury včetně údajů o tom, v jakém území působí. Správcem tohoto informačního
systému bude Český úřad zeměměřický a katastrální (ČÚZK).
Centrální IS DSŘ budou provázány s komplementárními informačními systémy:
− IS DTM – dobudování35 IS DTM krajů, které budou vedeny jednotlivými kraji pro svá území, je
nezbytnou podmínkou dosažení cílů DSŘ. Součástí aktivity je naplnění IS DTM aktuálními a co
nejúplnějšími daty o veškeré dopravní a technické infrastruktuře, a to plošně na území celé ČR. Dále
jde také o DTM veřejnoprávních správců technické a dopravní infrastruktury. Jedná se co do obsahu o
časově a finančně nejnáročnější komponentu, jejíž naplnění konkrétními daty předpokládá zapojení
státní správy, samosprávy i právnických a fyzických osob vlastnících podklady týkající se technické a
dopravní infrastruktury.
− IS pro veřejné služby a služby veřejné správy INSPIRE (dále „ISSI“), který zajistí poskytování dat z
DTM dle požadavků směrnice INSPIRE.
− IS mapování bílých, šedých, černých míst (též „Mapování VRI“ (VRI – vysokorychlostní internet))36.
Základní rámec digitalizace stavebního řízení byl v rámci legislativního procesu projednán a schválen, a to
zákonem č. 47/2020 Sb., který s účinností od 1. 7. 2023 kodifikuje základní prvky a principy digitalizace tak,
33 Takový nástroj je tématem pro další vývoj, který bude probíhat v budoucnu určitě i v mezinárodním měřítku.
34 Viz zákon č.200/1994 Sb., o zeměměřictví, ve znění zákona č.47/2020 Sb.
35 Ačkoli technické mapy již zavedla většina měst, krajů a některé obce, jejich plnému využití zejména v přípravě, povolování
a umisťování staveb brání skutečnost, že nejsou standardizované, nejsou k dispozici plošně na celém území ČR, datové zdroje
jsou roztříštěné, k datům chybí jednotný přístup a data nejsou úplná a aktuální.
36 Bílá: pokrytí NGA sítěmi (Next Generation Access, přístupové sítě nové generace) ≤ 40 %, pokrytí NGA sítěmi ≤ 50 %
maximálně jednou technologií; Šedá: pokrytí NGA sítěmi > 50 % maximálně jedním provozovatelem, pokrytí NGA sítěmi > 40
% maximálně jedním provozovatelem a současně více než jednou technologií, Černá: pokrytí NGA sítěmi > 50 % více než
jedním provozovatelem pokrytí NGA sítěmi > 40 % více než jednou technologií současně více než jedním provozovatelem.
NGA sítě jsou sítě s parametrem rychlosti 30 Mbit/s a více.
str. 32/141
jak jsou popisovány i v tomto materiálu, včetně vzniku výše uvedených centrálních informačních systémů
(s výjimkou Informačního systému stavebního řízení).
Výše uvedená novela stavebního zákona a zákona o zeměměřictví, provedená zákonem č.47/2020 Sb., byla
koncipována jako procesně neutrální tak, aby úpravy bylo možné následně s minimálními věcnými úpravami
převzít do nového stavebního zákona. S ohledem na potřebu zahájení budování příslušných systémů a
čerpání dostupných prostředků z evropských fondů totiž nebylo možné vyčkávat s přijetím právní úpravy
DSŘ až na připravovanou rekodifikaci. Nicméně i nový stavební a navazující změnový zákon byly již
schváleny a vyhlášeny. Prezident oba zákony podepsal 15. 7. 2021, následně byly schválené zákony odeslány
k publikaci ve Sbírce zákonů a 29. 7. 2021 vyhlášeny jako nový stavební zákon č. 283/2021 Sb. a změnový
zákon č. 284/2021 Sb.
Co se týče zapojení IS budovaných v rámci DSŘ do eGovernmentu, lze citovat RIA k návrhu zákona o
právu na poskytnutí digitální služby. Dle této RIA disponuje Česká republika v rámci EU „jedním z
nejkvalitnějších a nejkomplexnějších technologických řešení na úrovni tzv. back office, tedy na straně veřejné správy. V letech
2008 až 2013 se podařilo úspěšně vybudovat a uvést do ostrého provozu ucelený a komplexní systém, jenž vytvořil základ pro
Propojený datový fond orgánů veřejné moci obsahující referenční a autoritativní údaje o každém občanovi ve všech jeho možných
životních situacích, a to tak, jak jsou mu definována jeho práva a povinnosti dle právního řádu ČR.
Česká veřejná správa disponuje uceleným systémem, jehož základem jsou základní registry veřejné správy a k nim více než pět
tisíc agendových informačních systémů veřejné správy bezpečně připojených. Na jednom místě tak každý úřad a úředník, který
je k tomu oprávněn zvláštními zákony, získá veškeré potřebné údaje nezbytné pro výkon konkrétní agendy, tedy naplňování
práv a povinností občanů, a to samozřejmě souběžně s ochranou zájmů státu, definovanou zákony a podzákonnými předpisy.
Navíc veřejná správa disponuje dalšími nástroji, které umožňují nezbytnou komunikaci mezi veřejnou správou a občanem
provádět bezpečně, garantovaně a opět efektivně. Pro bezpečnou a garantovanou komunikaci je vybudovaný Informační systém
datových schránek, který jako jediný může právně garantovat průkaznost uskutečněné obousměrné či jednosměrné komunikace
mezi orgánem veřejné moci a občanem. Veškeré nezbytné informace o řešení jednotlivých životních situací, včetně open dat, je
pak možné občanům nabízet přívětivou a návodnou formou prostřednictvím Portálu veřejné správy. Na druhou stranu pro
občany, kteří o využívání moderních technologií zájem nejeví, disponuje Česká republika širokou škálou digitálních služeb,
které jim mohou být poskytovány asistovanou formou na kontaktních místech veřejné správy.
Základem pro fungující eGovernment je však kromě digitalizace procesů a vhodné konektivity také dostatek digitálních služeb
veřejné správy.
Veřejně dostupné zdroje uvádí, že Česká republika v digitalizaci veřejné správy „výrazně zaostává za čelem
Evropské unie a zejména pak za severskými lídry v digitalizaci. V některých aspektech, jako je například rozšíření služeb
eGovernmentu, zaostává Česká republika dokonce i ve srovnání se zeměmi východní a jihovýchodní Evropy a dalšími nově
přistoupivšími členy Evropské unie. Klesající trend, který můžeme sledovat v posledních pěti letech, nelze přisuzovat pouze
nízké podpoře ze strany tuzemských odpovědných institucí, nýbrž také výrazně vyšší aktivitě ostatních evropských států. Jako
vzor jsou často uváděny Estonsko, Velká Británie a skandinávské země.“
Jak však RIA upozorňuje, „žádná z těchto zemí – i přes nesporné úspěchy na poli rozvoje eGovernmentu – nedisponuje
tak kvalitním a komplexním propojeným datovým fondem orgánů veřejné moci a nemá vybudovány tak kvalitní a moderní
publikační a komunikační agendové informační systémy veřejné správy jako Česká republika.“ (Zdroj: Hodnocení dopadů
regulace k návrhu zákona o právu na poskytnutí digitální služby)
Tj. podmínky pro DSŘ vytvořeny jsou a byly kodifikovány již zmíněným zákonem č.47/2020 Sb. a příslušné
instituce vyvíjí snahu, aby DSŘ byla dotažena do úspěšného konce. (Zdroj: Hodnocení dopadů regulace k návrhu
stavebního zákona. Verze k 28. 5. 2020)
Pro úspěšný konec může svědčit i závazek z Programového prohlášení vlády České republiky, schváleného
dne 6. ledna 2022 vládou Petra Fialy37. V něm se vláda zavazuje, že dokončí realizaci výše uvedeného zákona
37 https://www.vlada.cz/cz/programove-prohlaseni-vlady-193547/#digitalizace
str. 33/141
o právu na digitální služby, zejména že důsledně naplní katalog služeb veřejné správy a plán jejich postupné
digitalizace nejpozději k 1. 2. 2025.
DSŘ je součástí a klíčovou podmínkou implementace komplexní rekodifikace veřejného stavebního práva
v České republice, která si klade za cíl integraci, zjednodušení, zrychlení a zefektivnění správních procesů
v oblasti územního plánování a povolování staveb a zvýšení právní jistoty vlastníků nemovitostí a dotčených
osob při současném respektování veřejných zájmů chráněných zvláštními, tzv. složkovými předpisy,
mezinárodních závazků a požadavků zajistit kvalitní péči zejména o přírodu a krajinu, historické a kulturní
dědictví včetně archeologie, architektonickou kvalitu a kulturní hodnotu vystavěného prostředí
(v krajinném, urbánním a architektonickém měřítku) jako součásti kvality života obyvatel České republiky a
současné Evropy.
1.2.1.4.3 Současný stav používání BIM v ČR
Aby bylo možné zhodnotit případné dopady zavedení povinnosti BIM, bylo třeba zjistit, jaký je stav
využívání BIM v ČR, a to v rámci celého hodnotového řetězce. Následující část tak shrnuje výsledky již
realizovaných výzkumů a zároveň názory stakeholderů o vyspělosti českého trhu v souvislosti s BIM. Při
interpretaci výsledků je však třeba zohlednit skutečnost, že je velmi obtížné nadefinovat pojem BIM tak,
aby se všichni respondenti vyjadřovali ke stejnému pojmu, resp. obsah pojmu stejně pochopili. Zároveň
míru využívání BIM v ČR nelze popsat pouze na základě dotazu na používaný SW, neboť např. dle
konzultací ne všichni, kteří používají SW umožňující využití BIM, metodou BIM opravdu pracují. Proto
uvádíme výstupy z několika průzkumů, které doplňujeme výstupy z konzultací. Jak bude vidět níže, výstupy
z jednotlivých průzkumů se ve většině aspektů (po zohlednění roku provedení průzkumu) výrazně neliší a
lze je tak s adekvátní interpretací brát jako ilustraci současného stavu. Při interpretaci je nutné zohlednit
velmi dynamický a extenzivní rozvoj obecné digitalizace jak celé společnosti, tak i stavebního sektoru. Tj.
v souladu s tímto trendem se práce metodou BIM postupně více a více prosazuje i v českém prostředí, větší
počet stakeholderů vidí v BIM budoucnost jejich oboru. Je otázkou, zda je tento vývoj přiměřeně rychlý tak,
aby odvětví i ekonomika mohly těžit z čistých přínosů metody38.
PRŮZKUMY CEEC RESEARCH
Nejnovější průzkumy CEEC Research obsahují následující výsledky. Pro obrázky i textové informace jsou
zdrojem jednotlivé uvedené publikace.
STUDIE DIGITALIZACE VE STAVEBNICTVÍ 2019 (VEŘEJNÍ INVESTOŘI):
− Možnost snížit vícenáklady v průběhu realizace, správy a údržby pomocí vhodné aplikace BIM
v přípravné fázi stavby vnímalo pozitivně 87 % veřejných investorů (38 % souhlasilo částečně).
Nesouhlasně se vyjádřilo 13 % veřejných investorů.
− Že ve fázi výstavby lze dojít k transparentnějšímu a efektivnějšímu řízení změnových procesů vhodnou
aplikací BIM, uznalo 57 % veřejných investorů. Další třetina (33 %) souhlasila částečně. Desetina
veřejných investorů efektivitu nepředpokládala.
− Postoj, že BIM je zapotřebí řešit koncepčně, tedy ideálně jednotnými pravidly napříč celým stavebním
trhem, vyjádřily dvě třetiny (66 %) veřejných investorů. Více než desetina (14 %) předpokládala možnost
řešit BIM odděleně, tedy co zhotovitel/zadavatel, to vlastní specifika. Pro téměř pětinu (17 %) to nebylo
rozhodující.
− Ze strany státu by veřejní investoři pro přípravu své organizace na zavedení metody BIM v roce 2019
nejvíce ocenili poradenskou podporu v rámci realizace pilotních projektů (96 %) a s tím i související
38 „Odborná veřejnost odhaduje, že digitalizace stavebnictví zaostává za strojírenstvím zhruba dvacet až třicet let.“ UNIKÁTNÍ
VÝZKUM: JAK SI STOJÍ DIGITALIZACE V ČESKÝCH PROJEKČNÍCH FIRMÁCH (2021). Autodesk
str. 34/141
finanční podporu v rámci realizace pilotních projektů (94 %). Naopak nadpoloviční nesouhlas (56 %)
vyjádřili k vytvoření státních standardů a metodik, nehledící na „dobrou praxi“ ze soukromého sektoru.
− Veřejní investoři v průzkumu též hodnotili důležitost kroků, které jsou potřebné v rámci zavádění
metody BIM. Nejdůležitější kroky veřejní investoři spatřovali ve standardizaci spolu s realizací pilotních
projektů a ověřování metody v praxi (shodně 8,1 bodu z 10). Osvětu a vzdělávání ohodnotili 8,0 body
a využití dobré praxe ověřené v rámci soukromého sektoru ocenili 7,2 body.
− Vybavenost zkušenými odborníky pro definici strategie zavedení BIM v rámci své organizace potvrdilo
v roce 2019 pouze 9 % veřejných investorů. Největší část plánovala pro tuto potřebu využít služeb
soukromého sektoru (48 %).
− 77 % veřejných investorů preferovalo při zavádění BIMu vyčkat na vytvoření standardu státem,
následně pak aplikovat na pilotních projektech a nechat na státu vyhodnocení efektu standardizace.
Možnost tvorby vlastní strategie a standardů, aplikaci na pilotních projektech spolu s ověřením zvolilo
jen 12 % veřejných investorů.
KVARTÁLNÍ ANALÝZA ČESKÉHO STAVEBNICTVÍ Q2/2019 (INVESTOŘI – PROJEKTOVÉ
SPOLEČNOSTI – STAVEBNÍ FIRMY):
− Zvýšení zájmů investorů o projektování v BIMu potvrdilo 36 % ředitelů projektových společností (5 %
výrazně a 31 % částečně). Stejnou úroveň zájmu pozorovalo 62 % ředitelů a o poklesu zájmu hovořili
dva ředitelé ze 100.
− Projektové zakázky velkého rozsahu se měly dle názoru 34 % ředitelů v roce 2019 povinně zpracovávat
v BIMu až po roce 2024. Zpracovávání v BIMu od roku 2024 preferovalo 22 % ředitelů. Další třetina
by v roce 2019 uvítala dřívější povinnost zpracování v BIMu. Desetina (12 %) ředitelů projektových
společností nepovažovala za vhodné dávat zpracování velkých zakázek v BIMu jako povinnost.
− Nicméně že projekt v BIMu výrazně pomůže k přesnější cenové nabídce pro realizaci uznala pětina
(22 %) projektových společností, přičemž dalších 49 % očekávalo minimálně částečné zpřesnění.
Obdobné procento ředitelů očekávalo při projektování v BIMu snížení více/méně prací (13 % z nich
výrazně, 48 % částečně).
− Naprostá většina (87 %) ředitelů stavebních společností vnímala digitalizaci ve stavebnictví jako cestu
ke zefektivnění stavebního procesu (29 % zcela, 58 % částečně). Jen zbylých 13 % nebylo přesvědčeno,
že dojde touto cestou ke zefektivnění. Při zavádění metody BIM bylo pro ředitele stavebních společností
prioritou, aby byl vytvořen jednotný standard (7,8 bodu z maximálních 10), dále považovali za důležitou
realizaci pilotních projektů a ověřování metody v praxi (6,6 bodu z 10). Nejmenší váhu kladli na
spolupráci soukromých organizací s vládou (5,9 bodu z 10).
KVARTÁLNÍ ANALÝZA ČESKÉHO STAVEBNICTVÍ Q3 2019 (INVESTOŘI – STAVEBNÍ
FIRMY):
− Dle výsledků průzkumu se realizace zakázek v BIM postupně rozšiřovala – v roce 2019 zakázku
realizovalo nebo plánovalo realizovat 29 % stavebních společností. V průměru se u těchto společností
jednalo o zakázky v hodnotě 12 % ročního objemu.
− Téměř 65 % ředitelů stavebních společností preferovalo, aby stát nechal na zvážení zadavatele, zda
zakázku zpracovat v BIM či nikoliv. Další čtvrtina ředitelů souhlasila s povinností u nadlimitních
zakázek a 10 % preferovalo povinné zpracování metodou BIM u všech veřejných stavebních zakázek.
str. 35/141
STUDIE PROJEKTOVÝCH SPOLEČNOSTÍ 2019:
− Dle tohoto průzkumu byl BIM v roce 2019 používán při projekci 30 % projektových společností. 68 %
společností systém BIM znalo, ale nevyužívalo. Pouze dva ředitelé projektových společností ze 100
metodu BIM neznali. Více byl BIM využíván společnostmi projektujícími pozemní stavby.
Obrázek 11: Jaké je povědomí nebo využívání BIM ve vaší společnosti?
− Dvě třetiny společností, které BIM znaly, ale nevyužívaly, ho plánovaly v blízké době BIM začít
používat: 7 % společností do 1 roku, 31 % do 3 let a 28 % do 5 let. Zbylá třetina (34 %) společností o
používání BIM v blízké budoucnosti neuvažovala.
− Zpracování projektové dokumentace v BIM požadovalo 16 % investorů. Některé projektové
společnosti BIM používaly, aniž by to bylo požadavkem zákazníka. Jedním z důvodů byla realizace
pilotních projektů, aby se naučili se systémem pracovat. Pro některé společnosti bylo na druhou stranu
již jednodušší zpracování v BIM než klasickou cestou.
− Projektové společnosti, které BIM využívaly, si nejprve musely naplnit svou knihovnu a využívaly k
tomu více zdrojů. Nejvíce si společnosti knihovnu tvořily samy (83 %), dále si knihovny sdílely s
partnerskými společnostmi (40 %), třetina společností si knihovny kupovala.
− Téměř dvě třetiny ředitelů (64 %) projektových společností vyjádřily preferenci, aby stát nechal na
zvážení zadavatele, zda zakázku zpracovat v BIM, či nikoliv. Další čtvrtina (26 %) ředitelů souhlasila s
povinností u nadlimitních zakázek a 10 % preferovalo povinné zpracování metodou BIM u všech
veřejných projektových zakázek.
KVARTÁLNÍ ANALÝZA ČESKÉHO STAVEBNICTVÍ Q1 2020 (INVESTOŘI – STAVEBNÍ
FIRMY):
− Tento průzkum hodnotil připravenost na práci metodou BIM. Respondenti očekávali, že nejvíce
připraveni na zavedení metodiky budou ve veřejných zakázkách projektové firmy (6,6 bodu z 10)
v závěsu s poradenskými firmami (6,5 bodu z 10). Stavební firmy získaly 5,1 bodu z 10 možných a
veřejní zadavatelé 4,5 bodu z 10 možných. Nejméně budou podle ředitelů připraveny stavební úřady
(3,7 bodu z 10).
str. 36/141
Obrázek 12: Připravenost účastníků vstupujících do procesu přípravy či realizace stavební zakázky
v BIM od roku 2022
KVARTÁLNÍ ANALÝZA ČESKÉHO STAVEBNICTVÍ Q1 2021 (INVESTOŘI – STAVEBNÍ
FIRMY):
− Tento průzkum se věnoval využívání vyspělých technologií v odvětví stavebnictví. BIM mezi nimi zaujal
druhé místo v hodnocení stavebními společnostmi. Metodu BIM dle tohoto průzkumu využívalo 21 %
dotázaných, následovaly ji dálkově ovládané stroje (20 %). Drony a technologie digitální fabrikace byly
využívány 15 % dotázaných. Již menší část dotázaných využívala 3D skener nebo digitální
fotogrammetrii (7 %), RFID štítky (6 %) nebo virtuální realitu (3 %).
Obrázek 13: Jaké digitální technologie běžně využíváte při přípravě a realizaci zakázek na
staveništi / ve výrobně?
− Největší zájem respondenti vyjádřili o robotická výrobní zařízení, která by mohla nahradit část manuální
práce (38 %). Čtvrtina by také uvítala systém pro sledování postupu výstavby v reálném čase ve vztahu
k BIM modelu a HGM (25 %). Dále by stavební společnosti uvítaly systém pro sledování stavu a polohy
strojů, lidí či materiálu v rámci staveniště v reálném čase (12 %), inteligentní stavební dílce či výrobky a
systém pro vizuální zobrazení geometrie konstrukce (obojí shodně 9 %).
str. 37/141
Obrázek 14: O kterou z následujících technologií by měla Vaše společnost zájem?
STUDIE PROJEKTOVÝCH SPOLEČNOSTÍ H2 2021
− Tento průzkum se mimo jiné zabýval otázkou, v kolika procentech projektů (co se finanční hodnoty
týče) zahájených od roku 2020 uplatnil investor požadavek na zpracování v BIM. Projektové společnosti
uvedly, že u soukromých zadavatelů se jednalo v průměru o 13 % všech projektů (zadaných soukromým
zadavatelem). U veřejného sektoru se pak v průměru jednalo o 6 % jiných než sektorových zakázek
zadaných veřejnými zadavateli a o v průměru 5 % zakázek zadaných sektorovými zadavateli. Hodnota
za soukromý sektor odpovídá hodnotě z průzkumu v období Q3 2019 (viz výše).
PRŮZKUM REALIZOVANÝ ČKAIT
Jako další uveďme průzkum realizovaný ČKAIT v roce 2021 – Průzkum využití BIM v České republice
(ČKAIT, 09/2021), kterého se zúčastnilo 1 237 respondentů. 60,5 % respondentů uvedlo, že se primárně
zaměřuje na pozemní stavby, 20,4 % pak na dopravní stavby. 19,2 % respondentů zatrhlo možnost ostatní
stavby.
Následující obrázek ukazuje strukturu respondentů dle velikosti organizace, v níž pracují. Velké procento
respondentů bylo OSVČ.
Další obrárek ukazuje strukturu respondentů dle oblasti stavebnictví, ve které působí. Logicky ve vazbě na
organizátora průzkumu bylo nejvíce respondentů z organizací zabývajících se projektovou činností. Tato
skutečnost se pak odráží i v dalších odpovědích.
str. 38/141
Necelých 20 % respondentů uvedlo, že BIM při výkonu své činnosti používá. V navazujícím obrázku je
vidět struktura času, jak dlouho respondenti BIM využívají. Nejčastěji ho používají v 1-24 % z počtu
projektů.
str. 39/141
Ve většině případů se respondenti označili za začátečníky, co se týče zkušeností s metodou BIM. Vužívání
CDE označilo kladně 11 % respondentů, u Prováděcího plánu BIM to bylo 12 % respondentů.
str. 40/141
Za hlavní motivaci pro zájem o problematiku BIM byla ve 36 % případů označena vlastní iniciativa.
Co se týče výhledu, 36 % respondentů uvedlo, že využití BIM v budoucnu nepředpokládá. Zbývající počet
respondentů již BIM využívá či předpokládá implementaci nejdéle v pětiletém horizontu.
Následující obrázky ukazují bariéry využití BIM tak, jak je vnímali respondenti průzkumu, a formy vhodné
podpory.
str. 41/141
Poslední sada otázek a odpovědí zjišťovala postoje respondentů k zavedení povinného použití BIM při
realizaci veřejných zakázek a jejich vnímání možných rizik.
str. 42/141
PRŮZKUM SPOLEČNOSTI WAVIN CZECHIA
Na jinou skupinu stakeholderů cílil průzkum společnosti Wavin Czechia v roce 202139. Respondenty v
tomto průzkumu byli zástupci předních developerských společností. Celkem se jich průzkumu zúčastnilo
29. Respondenti průzkumu se z hlediska typologie staveb v mírné většině věnovali rezidenční výstavbě
(52,2 %) s převažující bytovou výstavbou. Třetina (34,8 %) developerů se věnovala komerční a rezidenční
výstavbě. Zbývajících 13 % respondentů byli specialisté komerční výstavby. Zhruba ze 2/3 šlo o subjekty
realizující výstavbu zejména v Praze a blízkém okolí. Sběr dat probíhal v březnu – dubnu 2021. Vybrané
výsledky průzkumu jsou následující.
Obrázek 15: Kolik projektových podkladů pro developerské projekty děláte v BIM? (v %)
Zdroj: Wavin (2021)
Pozn.: Legenda v levému sloupci systematicky proto, aby byly sloupečky řazeny od nejčetnější situace po tu
nejméně četnou.
Více než polovina respondentů (52 % (16 % + 36 %)) uvedla, že s (BIM) nepracuje vůbec nebo jen částečně.
Dalších 16 % respondentů napsalo, že zpracovává projekty v BIM skoro v polovině případů. Pětina (20 %)
developerských společností odpověděla, že projektové podklady zpracovává v BIM v 51-75 % případech.
Zbylých 12 % respondentů zatrhlo, že zpracovává takřka všechny podklady v BIM.
Obrázek 16: Hodnocení vůle zavádět ve výstavbě nové a inovativní řešení – projektování v metodice
BIM, v % (na stupnici 1 až 5, 1 = nechceme využívat, 5 = chceme využívat)
Zdroj: Wavin (2021)
39 Environmentální trendy v rezidenční výstavbě v České republice (2021). Wavin. Dostupné z https://www.wavin.com/cs-
cz/novinky/novinky/studie-environmentalni-trendy.
str. 43/141
Předchozí obrázek ukazuje výstup za odpovědi na otázku zkoumající vůli zavádět ve výstavbě nová řešení.
Konkrétně se průzkum dotazoval na projektování v metodice BIM, použití inovativních stavebních
materiálů a využívání zelených střech. Na stupnici 1 až 5, kdy 1 znamenalo nechceme využívat a 5 znamenalo
chceme využívat, byly konkrétní výsledné průměrné hodnoty vypočtené z jednotlivých získaných odpovědí
následující: pro projektování v metodice BIM 3,68; pro inovované stavební materiály 4,24; pro zelené střechy
4,15. Poslední dvě hodnoty uvádíme pro srovnání. Je z nich zřejmé, že práce metodou BIM vyšla z tohoto
benchmarku nejhůře, nicméně stále nad průměrem, tj. respondenti byli relativně otevřeni využívání metody
BIM.
VÝZKUM SPOLEČNOSTI AUTODESK40
Jako předposlední uvedeme výsledky výzkumu společnosti Autodesk „Jak si stojí digitalizace v českých
projekčních firmách?“, který byl realizován též v první polovině roku 202141. Tento průzkum mezi
projekčními společnostmi v České republice zjišťoval mj. aktuální stav zapojení BIM procesů při
projektování. Výzkumný vzorek tvořilo 163 respondentů (zástupci projekčních společností (jeden zástupce
za každou společnost) a lidé zodpovědní za nákup specializovaného software). V průzkumu byly
rovnoměrně zastoupeny jak malé společnosti do 30 zaměstnanců, tak ty velké, které mají 31 a více
zaměstnanců. Celkově tak 50 % společností mělo do 30 zaměstnanců, zbylých 50 % společností pak
nad 30 zaměstnanců. Zhruba čtvrtinu vzorku tvořily nejmenší společnosti o velikosti do 9 zaměstnanců.
9 % dotazovaných firem zaměstnávalo naopak 100 a více lidí. Většinu respondentů (70 %) tvořily firmy
zaměřené na projektování budov, ostatní firmy se specializovaly na infrastrukturní projekty (viz následující
obrázek). Větší část společností (necelých 60 %) byla aktivní pouze ve svém regionu či v ČR.
Obrázek 17: Používáte při práci na svých projektech proces BIM?
Zdroj: Autodesk (2021)
Odpovědi ukázaly, že při práci na svých projektech metodu BIM využívá větší polovina dotazovaných
společností, dalších 17 % jej plánuje implementovat. Častěji BIM používají společnosti zaměřené prioritně
na projektování budov (58 %) než společnosti projektující primárně ostatní infrastrukturu (39 %). Firmy
s 30 a více zaměstnanci BIM využívají více (67 %) než menší firmy (39 %).
40 JAK SI STOJÍ DIGITALIZACE V ČESKÝCH PROJEKČNÍCH FIRMÁCH? (2021). Autodesk. Dostupné z
https://boards.autodesk.com/aec-market-study/home
41 Sběr dat: 22. 2. – 6. 4. 2021
str. 44/141
Obrázek 18: Na jak velké části Vašich projektů je používán proces BIM?
Zdroj: Autodesk (2021)
Skoro třetina dotazovaných firem uvedla, že proces BIM využívá u více než poloviny projektů. Naopak
pětina společností BIM využívá u méně než 20 % projektů. 24 % společností využívá proces BIM u 70 % a
více svých projektů. Vyšší tendenci (z 33 %) k tomu mají menší firmy než větší (19 %).
Jako nejdůležitější projekční software pro BIM procesy byly v rámci dotazovaných společností téměř stejně
často uváděny Archicad (45 %) a Autodesk (44 %). Celková penetrace Archicadu činila 57 %, Autodesku
Revit 60 %. V menších firmách byl úspěšnější Autodesk Revit (52 %), v těch větších zase Archicad (50 %).
Pouze jednotky respondentů zmínili další projekční software: Allplan, Autodesk Civil 3D, Scatch Up.
FM DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ
Jako poslední uvádíme výsledky průzkumu provedeného v rámci workshopu „DSS pro BIM a FM“,
organizovaného IFMA v lednu 2022. V tomto průzkumu byly získány tyto odpovědi.
Jaká je Vaše role ve FM:
str. 45/141
Kdy plánujete začít používat BIM v rámci vaší organizace?
Jak vnímáte svoji osobní znalost BIM:
str. 46/141
Které faktory u Vás hrají/hrály roli při úvahách o zavedení používání metody BIM v FM –
ohodnoťte body 0-10, kde 10 znamená nejvyšší důležitost
Významnými odpovědmi pro odhad dopadů zavedení povinnosti využívat BIM jsou následující. Ukazují, že
většina respondentů před dodávkami služeb vždy kontroluje shodu pasportu s reálným stavem a vždy
kontroluje/předává technickou dokumentaci objektu. Náklady na tuto kontrolu pak vstupují do ceny
nabídnuté veřejnému zadavateli.
str. 47/141
OSOBNÍ ODHADY Z KONZULTACÍ (2020)
Co se týče osobních odhadů, které byly zmíněny při konzultacích s jednotlivými odborníky ze stavebního
sektoru (v roce 2020), lze mimo jiné uvést následující:
− Moje osobní poznání je, že nyní na to nejsme ještě připraveni. Byl jsem nedávno na workshopu o BIM, kde jsem si udělal
obrázek, že v podstatě ze 100 % připraveni jsou ti, co vyvíjí a programují nástroje, tzn. výrobci SW a aplikací – tam je
velké nadšení. Pak jsou projektanti, kteří se s tím ze 70 % naučili pracovat, ale primárně to používají proto, že si v tom
dokáží udělat výkresy a dobře navrhnout stavbu. Pak jsou realizátoři staveb, kde s BIM někteří dokáží pracovat; větší
firmy již zaměstnávají vlastní lidi, kteří se BIMu věnují. Velmi diskutabilní je použití BIM při FM. A na konci jsou
veřejní zadavatelé, kde existuje několik bílých vran, které se tomu věnují. Veřejní zadavatelé neví, jak to uchopit, protože
je pro ně složité nadefinovat, co od BIM očekávají. Neví, jak sepsat smysluplné zadávací podmínky, specifikovat, v jaké
úrovni a kvalitě by měl být model zpracovaný, protože s takovým zadáním nemají žádné zkušenosti.
− Velká část stavařské obce je připravená, nicméně málokterá z firem ví, co si od BIM slibovat; někteří developeři BIM
částečně odmítají, protože si zkusili 1-2 projekty a nenašly v nich přínosy; když však zrealizují v BIM 1-2 projekty,
maximálně se zatím učí; pokud developer i staví, většinou si pozitiva v BIM našel.
− Vyspělost trhu nelze přesně změřit ani přes používaný SW – 80 % lidí, ač používá SW, který je připraven pro tvorbu
BIM, ho používá pouze jako 3D modelář, málokdo ho plní informacemi a má ho provázaný do dalších výstupů, tj. má
informační část modelů strukturovanou a vyplněnou; toto se děje většinou jen pokud zadavatel (nejčastěji stavební firma)
toto vyžaduje. Jinak má každý projektant vyvinutou svou konvenci, jak pracuje, co sleduje, jak člení model, z jakých
elementů je poskládaný, a celé to souvisí s věcí zvanou datový standard, jenž aktuálně není jednotný a který by si všichni
implementovali do SW jako sjednocující jazyk. Databáze, systémy si pak nemohou rozumět. Nicméně i v zahraničí často
tato informační náplň chybí.
− Výsledkem chybějícího informačního obsahu může být např. nemožnost automatické detekce oceňovacích položek či návrhu
harmonogramu; tj. pro dohledání ceny položky nějaká informace chybí. Konkrétně aby se mohl provázat model s rozpočtem
a harmonogramem, je třeba na počátku spolupráce technologické firmy zodpovědné za SW, projektanta a zástupce
rozpočtářů nebo firmy, která dělá rozpočtovací SW. Každý z nich musí stanovit, jaké potřebuje pro svou činnost informace.
Vzniknou tak tři sady informací, jež se někde překrývají, někde jsou informace unikátní pro některou ze stran. Finálně
se potom v produktu musí vyplnit informace za všechny tři sady, aby bylo možné u stavby automaticky identifikovat
položky OTSKP, podle kterých se automaticky vygeneruje oceněný výkaz určitého materiálu jako podklad pro tvorbu
rozpočtu.
− Nabídek v rámci pilotních projektů bylo málo, firem, které umí naše stavby v BIM je minimum a učí se s námi. Nicméně
i dodavatelský trh se posouvá, proto jsme si aktuálně dovolili dát ZD přímo v režimu BIM. Tj. nepostavit zakázku
„postavte a k tomu nám navíc ověřte“, resp. „požadujeme BIM a budeme v průběhu zakázky řešit, jak by mohl vypadat“,
ale vše je zakomponováno do smlouvy o dílo, jsou definovány pozice na straně dodavatele, které mají na starost BIM, je
definovaná datová struktura modelu jako součást smlouvy, přičemž nyní již budeme ověřovat, zda definice je správná a
nebo je třeba ji modifikovat.
− Malé ateliéry mohou být diskvalifikované. Máme příklad architektů, kteří sbírají ceny celosvětově, ale je to malá firma,
v 3D úplně nedělají. Navíc je málo profesistů, kteří s BIM umí dělat – vzduchotechnika, rozvody elektřiny aj., tam
máme slabinu v celé ČR, lidé se to teprve učí.
− Profesisté do 3D přecházejí, nicméně kdyby byly standardy, bylo by možné se připravit a úroveň využití BIM i u nich by
byla vyšší; někteří říkají „přejdu ve chvíli, kdy to po mně někdo bude vyžadovat“.
− 20–30 % klientů vlastní SW, ve kterém by BIM mohli dělat, 2/3 z nich jsou schopni udělat 3D model; 10 % z celku
je schopno pracovat s BIM – tj. nejen s geometrií, ale i strukturovaně model naplnit informacemi.
− Jen 4 % objektů v ČR používá nějaký sofistikovaný facility management.
str. 48/141
ZÁVĚREČNÉ SHRNUTÍ ČESKÉ ZKUŠENOSTI
BIM v ČR prochází určitým rozvojem. Tento rozvoj lze vysledovat především v přípravné a realizační fázi
výstavby. Z pohledu veřejných zadavatelů je v současné době rozvoj brzděn neexistujícími standardy, neboť
ve chvíli, kdy zakázku v BIM nikdy nezadávali, nemají vzor, jak postupovat, i když uznávají, že BIM
znamená pro objednatele přidanou hodnotu, a to i v případech, kdy si objednatel není zcela jist, jaká hodnota
z BIM skutečně vyplývá. Zavedení povinnosti pro veřejné zadavatele se může krátkodobě projevit
nedostatkem kapacit, avšak v případě stabilního a předvídatelného prostředí lze očekávat relativně rychlou
reakci ve formě nových investic do technologií a lidského kapitálu. Dynamický výhled poptávky
v ekonomické praxi pravidelně prokazuje schopnost tržních sil mobilizovat a investovat do dalšího rozvoje
a postupného nárůstu objemu nabízených služeb (i s ohledem na zpoždění vlastní vzdělávacím soustavám).
Významným faktorem procesu přípravy a postupné účinnosti připravované uložené povinnosti jsou pilotní
projekty, a to jak ve sféře veřejných zadavatelů, tak i v oblasti soukromé, které významně dokumentují
vyspělost trhu a jeho schopnost reagovat na poptávku po vyžívání metody BIM. Konkrétní popis pilotních
projektů s podporou ČAS je obsažen v následujících kapitolách.
Nastavení vhodné postupné účinnosti připravované povinnosti s přiměřeně dlouhým obdobím pro pilotní
projekty sníží významně potenciální riziko nedostatku kvalifikovaných kapacit na trhu.
Z technického hlediska bude BIM na trhu znamenat přechodnou konkurenční výhodu, kterou budou
příslušné firmy vytěžovat. Očekává se však, že se BIM stane běžnou záležitostí stejně jako bezhotovostní
platby a online transakce pro banky, a trh na tuto skutečnost bude muset reagovat i bez zavedení nové
povinnosti.
1.2.1.4.4 Odhady zahraničních studií
Dle ECSO (2019)42 dosahoval evropský trh BIM v roce 2016 objemu 1,8 miliardy EUR a předpokládá se,
že do roku 2023 vzroste o 13 % na 2,1 miliardy EUR. Na globální úrovni se očekává, že trh BIM poroste v
letech 2019 až 2027 o 18 % ročně. Tento růst je dle studie podporován několika faktory:
1/ Trend integrovaného rozvoje měst: větší počet projektů veřejné infrastruktury a další modernizační
projekty v Evropě, kdy se často jedná o velké, komplexní projekty, zahrnující větší množství
zúčastněných stran, pohání evropský trh s BIM vpřed. Kromě toho koncepty typu „Smart Cities“ a
„Green Building“ indukují potřebu podpory vyšší efektivity zdrojů a využívání příležitostí souvisejících
s digitální transformací.
2/ Vládní politiky a iniciativy: Rostoucí počet zemí přijímá politiky a iniciativy, jejichž cílem je podpořit
využívání BIM ve veřejných zakázkách. Patří sem mimo jiné Dánsko, Finsko, Německo, Litva,
Nizozemsko, Velká Británie, Francie či Itálie. U dalších zemí EU se přijetí obdobných dokumentů
očekává. Vzhledem k rostoucímu tlaku na snižování schodků veřejných výdajů lze dle studie
předpokládat, že tento trend bude nadále posilovat (viz detailněji i kapitola Identifikace nákladů a
přínosů).
Prozatím je však, dle studie, implementace BIM mezi evropskými sektorovými hráči omezená, což brání
realizaci potenciálních přínosů spojených s používáním BIM. V Evropě používá dle studie 3D BIM 29 %
stavebních společností; 61 % ho zatím nikdy nepoužilo. V případě 4D BIM jsou čísla logicky ještě horší –
zde ho implementovalo pouze 6 % společností. Společnosti dle studie používají BIM hlavně pro
prostorovou koordinaci ke snížení kolizí, vizualizacím, k propojení všech zúčastněných stran či pro přípravu
studií či dokumentací. Sektor dle studie uvádí v souvislosti s implementací BIM snížení počtu chyb, vyšší
42 European Construction Sector Observatory. Building Information Modelling in the EU construction sector. Trend Paper
Series, March 2019. European Commission, Ref. Ares(2019)1807182 - 19/03/2019.
str. 49/141
přesnost při odhadu nákladů či lepší pochopení projektu. Již běžně se v Evropě BIM používá při rozsáhlých
projektech bytových komplexů a pro dopravní a vodní infrastrukturu.
Implementace BIM je dle studie v Evropě fragmentována podél celého hodnotového řetězce, přičemž BIM
se používá spíše ve fázi přípravy a realizace, než ve fázi správy a údržby. Proto BIM používají především
architekti a generální dodavatelé. I příklad Velké Británie tento fakt potvrzuje, když 90 % britských týmů
architektů BIM používá, aniž by o to bylo požádáno. Pokud jde o stavební firmy, procento klesá dle studie
na 30 %. Inženýrské společnosti dle studie implementují BIM proto, aby lépe reagovaly na větší složitost
projektů či naplnily požadavky vlastníků projektů. To je v kontrastu se společnostmi provádějícími správu
a údržbu, jejichž zájem o BIM je dle studie omezený.
Úroveň využívání BIM je také ovlivněna strukturou trhu a velikostí společností na trhu. BIM se prosazuje
především ve velkých společnostech, zatímco malé a střední podniky mají s BIM většinou omezené
zkušenosti. To studie vysvětluje následovně:
− Větší společnosti mají k implementaci BIM větší volnou kapacitu; tj. více lidských a finančních zdrojů
než malé a střední podniky.
− Větší společnosti budou s větší pravděpodobností pracovat na velkých a složitých projektech, které
vyžadují koordinaci a násobí tak přínosy BIM.
− Po větších společnostech bude investor také pravděpodobně častěji požadovat výstupy v BIM.
Některé studie dle analýzy ECSO (2019) poukazují na nízkou poptávku ze strany vlastníků projektů, což je
zdůvodněno zejména nedostatečnou informovaností o výhodách BIM (spíše než nedostatečnou akceptací
těchto výhod). V případě Švédska byli vlastníci projektů například poslední skupinou, která začala
podporovat adopci technologie BIM.
Ač se výše uvedené skutečnosti a samotný průzkum týká celoevropského trhu, není důvod předpokládat, že
by pro ČR tyto závěry neplatily. Můžeme diskutovat případný časový posun, avšak motivace a reakce hráčů
na trhu budou obdobné.
Tuto kapitolu RIA ještě doplníme třemi obrázky ilustrujícími pozici ČR v rámci evropských států v oblasti
využívání BIM.
Obrázek 19: Adopce BIM v členských státech EU
Zdroj: ECSO (2021)43
Pozn.: Extent of technology adoption – míra využití technologie; very large extent – vysoká míra využití; not at all
– žádné využití; no data – data nedostupná
43 ECSO (April 2021). Digitalisation in the construction sector. Analytical Report. Dostupné z
https://ec.europa.eu/docsroom/documents/45547?locale=en
str. 50/141
Předchozí obrázek ukazuje úroveň adopce BIM v jednotlivých členských státech EU dle odpovědí
v průzkumu ECSO (2021). S výjimkou několika zemí, za které nebyly k dispozici žádné odpovědi, je
průměrná míra adopce BIM relativně vysoká (a to i v porovnání s dalšími inovacemi na poli digitalizace
stavebnictví, které studie ECSO (2021) hodnotí). Nejlépe je na tom Dánsko a Rakousko, nicméně metoda
BIM je využívána v určitém stupni v každé členské zemi EU. ČR dosahuje průměru. Tj. míra adopce není
tak nízká, aby nebylo možné o zavedení povinnosti práce metodou BIM pro vybrané veřejné zadavatele a
veřejné zakázky uvažovat. Na druhou stranu je zde prostor/potenciál, který je možné vytěžit.
Obrázek 20: BIM ve veřejných zakázkách v členských státech EU
Zdroj: ECSO (2021)
Pozn.:
Mandatory BIM requirements in public procurement in place – zavedeny povinné požadavky na BIM ve veřejných
soutěžích;
Partial BIM requirements in public procurement – částečné požadavky na BIM ve veřejných soutěžích;
BIM requirements in public procurement planned – zavedení požadavků na BIM ve veřejných soutěžích se plánuje;
No BIM requirements in public procurement – žádné požadavky na BIM ve veřejných soutěžích;
No data – data nedostupná
Obrázek výše graficky znázorňuje, které evropské země zavedly povinnost pracovat metodou BIM ve
veřejných zakázkách. V souladu s prvním obrázkem jsou nejdále severské země. Detailní popis aktuálního
stavu v jednotlivých zemích je obsažen v návrhu věcného záměru zákona o BIM, proto zde tyto informace
nebudeme opětovně uvádět s odkazem právě na věcný záměr.
str. 51/141
Obrázek 21: Digitalizace stavebního řízení v členských státech EU
Zdroj: ECSO (2021)
Pozn.:
Digitalisation of the Building Permits Systems (at local or national level) – digitalizace systémů stavebního řízení
(na místní či národní úrovni; Fully digitalised + BIM – plně digitalizovaný + BIM; Partially digitalised (without
interoperable data) – částečná digitalizace bez interoperabilních dat; Paper based – založen na listinách; Planned
– digitalizace plánovaná
Úroveň digitalizace stavebnictví je v různých zemích EU odlišná. Analýza ECSO (2021) ukazuje, že členské
státy uplatňují různé politické přístupy, které lze rozdělit do dvou dimenzí:
− Horizontální strategie digitalizace. Jedná se o národní politiky digitalizace, které pokrývají širokou škálu
odvětví, technologií a oblastí. Takové strategie mohou, ale nemusí výslovně zahrnovat sektor
stavebnictví. Většina horizontálních strategií přistupuje k sektoru z jednoho z těchto úhlů: e-
government a elektronické veřejné služby či účinnost zdrojů a dopad na životní prostředí.
− Vertikální digitalizační strategie pro stavebnictví. Ty se zaměřují konkrétně na digitalizaci stavebnictví,
pokrývající celý hodnotový řetězec nebo jeho část, a konkrétní digitální technologie (jako je BIM) nebo
všechny digitální technologie bez rozdílu. Vertikální digitální strategie se týkají BIM ve veřejných
zakázkách, elektronických stavebních deníků, politik na podporu udržitelnosti v sektoru a dalších.
Jak ukazuje obrázek, míra digitalizace stavebního řízení je v členských zemích EU poměrně vysoká. Téměř
všechny země EU – s výjimkou Bulharska a Rumunska – mají do určité míry stavební řízení digitalizovaná
(příp. je digitalizace v plánu). Pět členských států EU (Německo, Estonsko, Nizozemsko, Rakousko a
Finsko) je začalo propojovat s výstupy z BIM. Korelace mezi supněm digitalizace stavebního řízení a
využíváním BIM je zřejmá.
str. 52/141
Obrázek 22: Výzvy pro inovační technologie (vážený průměr za EU)
Zdroj: ECSO (2021)
Pozn.: VR – virtuální realita; AR – rozšířená realita; AI – umělá inteligence
Dle zprávy ECSO (2021) je hlavní hnací silou zavádění inovací potřeba zvýšit produktivitu a snížit náklady
či tržní poptávka po digitalizovaných produktech a službách. Působení těchto tržních sil lze podpořit
regulačními opatřeními (i např. ve smyslu stanovení standardů, zavedení podpůrných programů aj.).
Hlavními výzvami pak jsou dle respondentů průzkumu náklady na HW a SW, nedostatek kvalifikované
pracovní síly či nedostatečné povědomí o metodě. Pokud jde o práci metodou BIM, nejčastěji uváděnými
překážkami je dále neexistence standardů a nejasný právní rámec a další náklady na vybavení. SW potřebný
pro BIM může být pro malé a střední podniky důležitou překážkou, protože výše počáteční investice často
nezaručuje adekvátní návratnost44. Tyto závěry se shodují s výsledky konzultací a průzkumů v ČR a indikují
hlavní kategorie nákladů pro další kapitoly.
Následující obrázek ukazuje tyto skutečnosti ve struktuře dle jednotlivých zemí.
44 Za evropskou úroveň uvádí studie ECSO (2021) následující hodnoty. Cena se značně liší v závislosti na zvoleném SW, jeho
funkcionalitách a velikosti firmy. Základní licenci programu lze zakoupit za tisíce eur ročně (mezi 6 000 EUR a 7 000 EUR); u
kompletní a profesionálnější verze však může společnost utratit více než 30 000 EUR ročně za licenci. K tomu je třeba připočíst
náklady na školení, které se v jednotlivých zemích značně liší. Dále je třeba kalkulovat s náklady na školení personálu, náklady
na HW a cloudové úložiště.
str. 53/141
Obrázek 23: Procento respondentů považujících překážku za významnou
Náklady na vybavení a
S W
Nedostatek kvalifik.
lidských zdrojů
Nejasný právní rámec
Nedostatek povědomí a
porozumění
Nedostatečné
standardy
Je obtížné přizpůsobit
pracovní procesy a
kultur u
Technologická
připravenost
Nízký očekávaný výnos
Nedostupnost zařízení
a softwaru
Nedostatek synergií a
konzistence mezi
technologiem i
Rakousko 20 % 47 % 53 % 73 % 40 % 33 % 47 % 0 % 13 % 0 %
Belgie 41 % 66 % 30 % 64 % 20 % 48 %
Bulharsko 100 % 90 % 90 % 60 % 100 % 80 % 34 % 27 % 27 % 30 %
Chorvatsko 39 % 49 % 27 % 50 % 31 % 44 %
Kypr 25 % 50 % 80 % 50 % 60 % 70 %
ČR 0 % 0 % 0 % 0 % 100 %
Dánsko 0 % 100 % 100 % 100 % 100 % 16 % 33 % 28 % 14 % 24 %
Německo 23 % 18 %
Řecko 32 % 26 % 16 % 42 % 26 % 19 % 25 % 50 % 0 % 0 %
Estonsko 42 % 50 % 12 % 26 % 50 % 22 %
Finsko 29 % 65 % 40 % 21 % 23 % 15 % 33 % 0 % 33 % 100 %
Francie 52 % 31 % 34 % 46 % 100 %
Maďarsko 0 % 27 % 62 % 12 % 29 % 19 % 3 % 23 %
Irsko 100 % 0 % 0 %
Itálie 0 % 0 % 0 % 0 % 30 % 18 % 12 % 18 % 62 %
Lotyšsko 50 % 0 % 0 % 0 % 0 % 43 %
Litva 44 % 45 % 12 % 51 % 14 % 25 % 13 % 4 % 13 % 17 %
Lucemburs 43 % 36 % 32 % 32 % 25 % 50 %
ko 25 % 32 % 39 % 57 % 29 % 18 % 15 % 2 % 23 %
Malta 75 % 75 % 0 % 25 % 50 % 40 %
Holandsko 31 % 4 % 4 % 15 %
Portugalsko 0 % 100 % 40 % 80 % 20 % 0 %
Rumunsko 75 % 0 % 100 % 0 % 100 %
Španělsko 50 % 50 % 50 % 0 % 0 % 23 %
Švédsko 25 % 42 % 4 % 42 % 21 % 27 % 50 % 50 % 0 % 0 %
EU celkem 23 % 64 % 86 % 20 %
9 % 18 % 77 % 36 % 80 % 29 % 31 % 19 % 8 %
55 % 20 % 9 % 60 % 9 % 31 %
20 % 24 % 55 % 40 % 11 % 25 % 11 % 25 %
20 % 43 % 20 % 45 % 39 %
28 % 39 % 32 % 18 % 18 % 0 % 25 %
25 %
50 % 0 % 25 % 25 %
13 % 0 % 7 % 20 %
0 % 0 % 0 % 50 %
13 % 4 % 25 % 4 %
64 % 5 % 9 % 9 %
27 % 0 % 9 % 9 %
0 % 60 % 0 % 0 %
29 % 20 % 14 % 20 %
22 % 16 % 8 % 21 %
Zdroj: ECSO (2021)
1.2.1.4.5 Případové studie využití BIM v ČR
Na začátku této kapitoly je třeba uvést, že informace odlišené kurzívou pocházejí od účastníků na projektech
a vyjadřují jejich pohled a zkušenost, která byla učiněna v době realizace projektu. Takto je třeba níže
uvedené informace vnímat.
PILOTNÍ PROJEKTY BIM VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ
V této kapitole jsou za použití Zprávy pilotních projektů BIM ve veřejné správě vydané Českou agenturou
pro standardizaci představeny pilotní projekty zavádění BIM ve veřejné správě v ČR.45
Pilotní projekty ČAS
Tato podkapitola obsahuje přehled pilotních projektů BIM Agentury ČAS, které mají dle Zprávy pilotních
projektů BIM ve veřejné správě uzavřenou Dohodu o spolupráci. Skutečný počet pilotních projektů je
nicméně vyšší, což souvisí s blížícím se termínem povinného užívání metody BIM v praxi veřejných
zadavatelů. Do programu pilotních projektů BIM Agentury ČAS je zapojeno 18 organizací, přičemž ve
většině případů se projekty nacházejí ve fázi projektové přípravy.
45 Česká agentura pro standardizaci, 2021. Zpráva pilotních projektů BIM ve veřejné správě. Dostupné online:
https://www.koncepcebim.cz/uploads/inq/files/zprava%20PP%20za%202021_100222_Agentura%20CAS.pdf.
str. 54/141
Statutární město Třinec
Centrum pro aktivní seniory
Podepsání dohody: 12/2020
Předpokládané dokončení: pozastaveno z důvodu nedostatku finančních prostředků
Popis projektu:
V rámci projektu vznikne prostor pro volnočasové aktivity seniorů, který v Třinci prozatím chyběl. Senioři
zde budou moci smysluplně využívat svůj volný čas. V objektu budou vytvořeny vhodné prostory pro
pohybové aktivity, vzdělávací workshopy, kulturní a společenské akce, výstavy nebo přednášky. Technicky
půjde o novostavbu objektu občanské vybavenosti celoměstského významu.
Stav projektu:
Pozastaveno. Je dokončena projektová dokumentace ve stupni DSP s tím, že realizace stavby se předpokládá
v závislosti na finančních možnostech investora. Součástí projektové dokumentace není digitální model
stavby (DIMS).
Jubilejní Masarykova ZŠ a MŠ, Třinec, U Splavu čp. 550 – spojovací krček s budovou
Podepsání dohody: navazující spolupráce na základě dohody z 11/2019
Předpokládané dokončení: původně 03/2022, aktuálně dle finančních možností
Popis projektu:
Účelem projektu je propojení budovy Jubilejní Masarykovy ZŠ s budovou tělocvičny. Záměr počítá s
částečným nadzemním a částečným pozemním vedením chodby. Zachová se příjezdová komunikace k
zadnímu vchodu Jubilejní Masarykovy ZŠ a pro zásobování jídelny polské školy. Zároveň dojde k opláštění
a zateplení spojovacího krčku.
Stav projektu:
Pozastaveno. Je dokončena projektová dokumentace ve stupni DPS s tím, že realizace stavby se předpokládá
v závislosti na finančních možnostech investora. Součástí projektové dokumentace je digitální model stavby
(DIMS) zpracovaný bez využití DSS.
Výstavba tělocvičny při ZŠ Gustawa Przeczka
Podepsání dohody: navazující spolupráce na základě dohody z 11/2019
Předpokládané dokončení: dokončeno
Popis projektu:
Hlavní účel nově budovaného areálu je přístavba tělocvičny se zázemím a spojující chodbou mezi polskou
ZŠ Gustawa Przeczka a českou Jubilejní Masarykovou ZŠ. Využití metody BIM na tomto projektu spočívalo
zejména ve zpracování digitálního modelu stavby a použití CDE pro řízení vybraných procesů a komunikace
mezi oddělením výstavby na straně zadavatele a projektanta, generálního zhotovitele a několika dalších
subjektů na straně dodavatelů díla.
Stav projektu:
Projekt dokončen a provozován.46
46 Kromě dalších nástrojů byl implementován také nástroj pro přehlednou správu nedodělků, změn, chyb a dalších úkolů,
které jsou spojené s každodenním řízením stavební zakázky. Byly nastaveny role pro technický dozor, autorský dozor, BOZP.
str. 55/141
Využití CDE v organizaci Magistrátu města Třinec
Podepsání dohody: navazující spolupráce na základě dohody z 11/2019
Předpokládané dokončení: dokončeno
Popis projektu:
V rámci organizační struktury magistrátu je od roku 2016 postupně implementováno společné datové
prostředí (CDE). V průběhu využívání CDE na pilotním projektu tělocvičny byl umožněn přístup do
prostředí i další organizační jednotce, odboru školství, kultury a tělovýchovy. Potvrzuje se tak nejen to, že
investiční výstavba je komplexním procesem, do kterého vstupuje více funkčních míst, ale také potřeba
mnohem širšího sdílení informací napříč strukturou organizace i životního cyklu stavby.
Stav projektu:
Projekt dokončen. Probíhá provoz celé organizace.47
Zkušenosti z implementace BIM z konzultace (2020):
− Začali jsme se v Třinci zaobírat BIM v letech 2015/2016. Začali jsme 3D modelem, postupem času jsme došli k tomu,
že nás hlavně trápí a tím i zajímají procesy, které řeší metodika BIM. Nyní se všechny důležité dokumenty u zakázek
nad 100 000 Kč a v rozsahu nad 3 týdny práce vytváří v CDE. Máme zakotveno ve smlouvách, že zhotovitel je povinen
spolupracovat v CDE prostředí. Zhotovitelé po prvotním šoku reagují kladně, když jim ukážeme, co to pro ně znamená.
Tím, že se svět čím dál víc digitalizuje, je pro ně přínosné, že si projektovou dokumentaci nemusí kopírovat a tisknout na
plotrech, ale pokud potřebují, tak si ji zobrazí na notebooku ve stavební buňce, v kanceláři, a detaily, které je třeba řešit,
řeší automaticky. Zhotovitelé též oceňují, že mají dokumenty na jednom místě a všichni pracujeme s dokumenty na jednom
místě; veškeré zápisy, které se ztrácely v korespondenci, jsou dnes na jednom místě, a každý, kdo potřebuje, k nim má
přístup. Toto vnímáme jako velkou devizu BIM, vnímá to tak již i mnoho lidí na magistrátu, dodavatelé apod.
− Nikdo se následně nemůže vymlouvat na to, že nebyl na kontrolní dnu nebo že něco nevěděl. V rozhraní je vše, a pokud
někdo udělá změnu, okamžitě se to paprskovitě dostane ke všem.
− Na začátku byla averze/strach. Lidé, kteří dlouhá léta pracují s tradičním SW nemají důvěru v nový, i když lepší, SW,
mají strach ze změny; obávají se, že s v novém prostředí nebudou umět pracovat, vyčlení se z kolektivu, budou vyhozeni,
tj. je třeba důkladně vysvětlovat. U nás si díky tomu v BIM každý zaměstnanec našel to své. Navíc pandemie ukázala
velkou užitečnost BIM – když byli zaměstnanci na home office, byli jsme schopní většinu podkladů připravit z domu.
− CDE je propojeno s finanční stránkou.
− Dále byl v plánu BIM protokol, BEP, v praxi zmapování stavů, které mohou nastat, otestování si je se všemi projektanty
a zhotoviteli, nákup dalšího SW řešení.
− Jsme malé město, spolupracujeme se stabilními partnery, tj. komunikace s majiteli firem je jednodušší, chtějí být i nadále
partnery města. Vše běží především na základě gentlemanských dohod.
− Nevýhody
o finance (SW – měsíční nájem, desítky tisíc měsíčně, v ceně je i technická podpora online, upgrade, jinak si systém
spravujeme sami; systém je jednoduchý, tj. není důvod, aby ho spravovalo speciální IT oddělení),
Dále byly nastaveny procesy pro tvorbu a odsouhlasení změnových listů, vzorkování materiálů a komunikaci jednotlivých
složek stavby v rámci zápisů z kontrolních dnů, případně zápisů BOZ; vše probíhalo v rámci CDE. Po ukončení realizace
tělocvičny došlo k vyhodnocení tohoto pilotního projektu a následně i úpravě BEP tak, aby byl dále použitelný i na
následujících projektech BIM, které bude město v budoucnu realizovat.
47 V současnosti probíhá zapojování i ostatních organizačních jednotek s cílem získání jednotného nástroje pro sdílení
dokumentů celé řady formátů a typů. Magistrát města Třinec provozuje vlastní licenci společného datového prostředí (CDE),
což mu zaručuje neomezený a dlouhodobý přístup k informacím. Technicky padla logická volba na cloudové řešení, které je
pro účely sdílení informací napříč stavařskými profesemi a životním cyklem stavby, stejně jako pro spolupráci oddělení v rámci
organizace, nejvhodnější. Takto je umožněno sdílení informací o připravovaných i realizovaných investičních akcích jak v rámci
odboru investic, tak i s vnějšími subjekty, tzn. dodavateli projekčních nebo i stavebních prací. Zásadním limitem současného
nástroje je absence „nástroje“ pro využívání formátu *.ifc.
str. 56/141
o opakované a opakované vysvětlování zastupitelům, zaměstnancům, dodavatelům aj.
− Na druhou stranu hlavní argumentací je, že zavedeme pořádek v dokumentech, zmizí skříně šanonů se 6-7 paré PD,
zavedeme systém, který budeme vyvíjet. Vnímáme to jako součást digitalizace procesů a výměny informací.
− Správu máme jednoduchou, ne v BIM. V CDE máme vytvořenou šablonu na správu objektu. Do CDE má přístup
ředitel objektu, pokud se jedná o příspěvkovou organizaci, pokud je to stavba spravovaná městem magistrátem, tak má
přístup příslušná osoba z odboru a technik nebo ten, kdo se systémem denně pracuje. Zatím má jediný úkol, tj. udržovat
dokumenty, se kterými pracuje, aktuální.
− Máme nyní dokončenu druhou etapu pasportizace, kdy jsme po 20 letech narovnávali stavy na všech školách a
pasportizovali a digitalizovali jsme budovy, tj. máme ca 76 % školských budov v 3D modelech, jež jsou na CDE také
umístěny a nově už slouží jako podklad pro zadání změny na objektu. Vrací se nám to zase aktuální v digitální podobě,
takže se snažíme nahlížet na CDE tak, že díky němu udržujeme aktuální data. Je tam to nejaktuálnější, co jen může
být, nezapadne to nikomu na disku, nezapomíná se na to. Náklady na pasportizaci činily cca 600-700 tis. Kč, když se
bavíme o velké budově, 200 tis. Kč u malé školky.
Nejvyšší kontrolní úřad
Výstavba nového sídla NKÚ
Podepsání dohody: 08/2020
Předpokládané dokončení: 11/2022
Popis projektu:
Nejvyšší kontrolní úřad zahájil v roce 2016 projekt výstavby svého nového sídla v pražských Holešovicích.
Spolu s ním zde bude mít své sídlo také parlamentní knihovna a archiv Kanceláře Poslanecké sněmovny
Parlamentu ČR.
Jedná se o multifunkční budovu s převažující administrativní funkcí, rozdělenou na dva objekty/dvě křídla,
jedno sedmipodlažní a druhé devítipodlažní. Ambicí projektu je dosažení nejnižších možných nákladů
životního cyklu, při odpovídajícím běžném standardu moderních administrativních budov. Zároveň se jedná
o budovu s dlouhodobou životností, která odpovídá významu zde sídlících ústavních institucí. Zpracováním
projektu metodou BIM se Nejvyšší kontrolní úřad chce stát inspirací pro ostatní veřejné instituce tak, aby i
jejich stavby probíhaly v souladu se současnými moderními trendy v oblasti stavebnictví, který přinášejí
mimo jiné i vyšší efektivnost vynaložených veřejných financí zejména zvýšením efektivity při provozování.
Stav projektu:
Realizace stavby. Jsou dokončeny práce HSV a probíhají stavební práce PSV, práce TZB, práce na
inženýrských objektech a stavební práce v parteru.
Kraj Vysočina
EDUBIM I, EDU-BIM II
Podepsání dohody: 11/2019
Předpokládané dokončení: EDUBIM I dokončen, EDUBIM II v běhu
Popis projektu:
V rámci prvního projektu EDUBIM I proběhlo mapování a analýza procesů silničního hospodářství kraje.
Náplní navazujícího projektu EDUBIM II je získání zkušeností s vedením „elektronického stavebního
deníku“ a CDE; zároveň je projekt nástrojem pro vzdělávání.
Stav projektu:
EDUBIM I byl ukončen a jeho výstupy jsou využívány v navazujícím projektu EDUBIM II.
str. 57/141
Vysočina – BIM academia
Podepsání dohody: 11/2021
Předpokládané dokončení: 6/2023
Popis projektu:
Projekt je propojením několika BIM oblastí řešených i Agenturou:
1. „smluvní“ + „datový standard“; definování požadavků na podrobnosti BIM modelů pro konkrétní účel
užití (správa majetku);
2. „pasportizace“; tvorba 3D modelů stávajícího stavu, kdy se předpokládá získání vstupních zkušeností a
znalostí pro následné využití při správě majetku;
3. „vzdělávání“; definováním požadavků na tvorbu modelu, průběžnou kontrolu jeho tvorby atd. se jak
studenti, tak i pedagogové seznámí s procesy zadávání v reálném prostředí.
Stav projektu:
Probíhá projektová příprava – tvorba modelů. Probíhají konzultace nad zadáním tak, aby naplňovalo účely
a cíle projektu všech účastnících se stran: Agentura, Partner a školní vzdělávací programy zapojených škol.
Probíhá komunikace pro licenční zajištění různých nástrojů CDE.
Nemocnice Jihlava – Pavilon rehabilitační, následné a geriatrické péče a parkovací dům
Podepsání dohody: 08/2021
Předpokládané dokončení: 2022 projektové práce; realizace dle finančních možností
Popis projektu:
Účelem projektu je zajištění zdravotní (rehabilitační, následné a geriatrické) péče pro obyvatele kraje
Vysočina. Cílem projektu je dostavba areálu nemocnice Jihlava; areál založen v 60. letech 20. století jako
typický model nemocnice s poliklinikou, kdy nemocnice byla prostorově založena pro cílovou kapacitu až
1 200 lůžek; rozlehlost areálu a s tím spojené dlouhé přístupové vzdálenosti jsou největším problémem
současného stavu.
Stav projektu:
Probíhá příprava zadávací dokumentace na projektovou činnost. V rámci rozšířené spolupráce, resp. tzv.
„poradenství“ se připravuje zadávací dokumentace za využití podpůrných dokumentů ČAS, tzn. zejména
BIM protokolu a souvisejících smluvních standardů pro zadávací řízení na zpracování projektových
dokumentací.
Nemocnice Třebíč – Parkovací dům
Podepsání dohody: realizováno bez dohody o spolupráci
Předpokládané dokončení: 2023–2024
Popis projektu:
Účelem projektu je zajištění parkování v prostředí zdravotnického zařízení nemocnice v Třebíči. Cílem
projektu je výstavba nového parkovacího domu na místě stávající parkovací plochy. Jedná se o třípodlažní
nadzemní stavbu s parkovacími plochami na střeše objektu. Nová výstavba vyžaduje přeložení teplovodního
potrubí a vedení sítí podél pozemku na jižní straně. Součástí projektu jsou venkovní objekty komunikace,
kanalizace, vodovod, sadové úpravy, přípojky a přeložky NN či venkovní osvětlení.
Stav projektu:
Je dokončen výběr zpracovatele projektové dokumentace.
str. 58/141
Domov pro seniory Třebíč, Koutkova-Kubešova – Nová budova
Podepsání dohody: 08/2021
Předpokládané dokončení: není stanoveno
Popis projektu:
Účelem projektu je zajištění sociální péče pro skupinu seniorů kraje Vysočina ve „spádové oblasti“
Třebíčsko. Cílem projektu je výstavba novostavby objektu Domova pro seniory v Třebíči, ve kterém bude
zajištěna péče o seniory v dané spádové oblasti. Jedná se o novostavbu objektu, charakteru pozemní stavby,
umístěného v ulici Kubešova v Třebíči.
Stav projektu:
V rámci přípravy se zvažuje využití přístupu tzv. Design-Build pro získání zkušeností zadavatele.
II/353 Rytířsko – Jamné, 1. stavba
Podepsání dohody: realizováno bez dohody o spolupráci
Předpokládané dokončení: DSP (04/2022); PDPS (10/2022)
Popis projektu:
Účelem projektu je projekční příprava stavby silničního obchvatu. Jde zejména o získání zkušeností s
metodou BIM v projekční fázi. Zadavatel plánuje využít informační modely DSP a PDPS pro zakázku na
stavební práce. Získané poznatky poslouží pro tvorbu zadávací dokumentace na dlouhodobé řešení CDE
pro kraj Vysočina.
Stav projektu:
Je schválena první verze BEP. V současností probíhá tvorba informačního modelu pro stupeň DSP.
Zkušenosti s BIM z konzultace (2020):
− Kraj měl 2 projektové záměry do evropských fondů. Jedním byl EDUBIM, který společně realizují Dolní Rakousko,
Kraj Vysočina a Krajská správa a údržba silnic Vysočiny, příspěvková organizace. Cílem projektu je osvojit si principy
metody BIM, tzn. informační modelování staveb, v oblasti silničního hospodářství. Nejdůležitější aktivitou tohoto projektu
je zpracování procesní analýzy, která navrhne, jak metodu BIM zavést do procesů investiční výstavby silnic a mostů.
EDUBIM navazuje na již dokončený projekt Výměna zkušeností v oblasti silničního hospodářství v příhraničním
regionu, který byl realizován v loňském roce. Oba jsou spolufinancovány ze zdrojů Fondu malých projektů v rámci
programu Interreg V-A Rakousko–Česká republika.
− Druhý projekt byl podáván do OP Zaměstnanost – IDEA-BIM. Šlo o velmi rozsáhlý projekt, v jehož rámci chtěl kraj
zajistit finanční prostředky na kvalitní vzdělávání zaměstnanců plus v něm byly obsaženy další aktivity související s FM,
evidencí nemovitého majetku a implementací nástrojů, které by dovolily používání BIM ve všech fázích životního cyklu48.
Tento projekt schválen nebyl, důvodem byl velký počet žádostí. Bylo proto rozhodnuto tak, že se aktivity budou realizovat
prostřednictvím nějakého projektového úkolu uvnitř úřadu. Zatím je z hlavních aktivit zajištěno vzdělávání.
− Kromě toho teď kraj pořizuje v modelu BIM stavbu krajské knihovny v Havlíčkově Brodě. Subdodavatel zhotovitele
dodává datový model budovy – jen vertikální a horizontální prvky, nejde se do detailu týkajícího se vybavení, vnitřní
infrastruktury. Byl poptán datový model stavby, reverzní BIM, pořizoval se poté, co byla hotova DSP a v okamžiku,
kdy se stavba začala fyzicky realizovat. Pořízení BIM tak přímo nesouviselo se stavbou, bylo to nákup služby, vyzkoušení
SW na jeden rok.
48 Výstupy projektu: 1) pasport budov ve vlastnictví Kraje Vysočina v souladu s metodou BIM 2) vzdělávání úředníků v metodě
BIM 3) Tvorba metodiky a vzdělávání v oblasti zatříďování, odepisování, technického zhodnocení, oprav, pořizování a
reprodukce majetku 4) Tvorba prováděcího dokumentu „Páteřní silniční síť Kraje Vysočina: Akční plán na období 2023 – 2030
s výhledem do roku 2050“ včetně datové analýzy jednotlivých úseků.
str. 59/141
− Je nám jasné, že v úvodu to bude dražší. Co se týče personálních zdrojů, již dnes víme, že budeme muset mít koordinátora
BIMu. Tam jsou dvě možnosti: někteří zadavatelé počítají s tím, že si ho nakoupí jako službu; my počítáme s tím, že
budeme mít jednoho zaměstnance na tuto pozici, protože realizujeme v obrovském objemu dopravní stavby, a
předpokládáme, že zde budeme muset povinnosti BIM dostát. Potom realizujeme zhruba za 900 mil. ročně i investiční
výstavbu v pozemním stavitelství. Předpokládáme tak, že budeme potřebovat jednoho člověka. Předpokládáme nějaké
jednorázové fixní náklady na vzdělávání. Poté se velkým nákladem může stát pořízení společného datového prostředí. To
obnáší i nějakou procesní analýzu na úřadě.
− Přínosy nám jsou obecně známy, pracujeme s veřejně dostupnými informacemi, kde se píše, že hlavními výhodami BIM je
transparentnost, snížení nákladů na realizaci, protože se lépe pořeší vícepráce, zlepšení konkurenčního prostředí
(ztransparentnění) aj. Dle toho, co se uvádí, by se úspora mohla pohybovat kolem 10–30 % stavebních nákladů. Poté,
co bude BIM implementován, dojde ke zpřesnění výkazu výměr, optimalizaci stavebních postupů, eliminaci chyb v PD,
lepšímu řízení informací. 10 % je tak docela reálných, když si představíme, jaké jsou vícepráce a jaké jsou s nimi problémy.
Letiště Praha
Organizace přistupuje k využívání metody BIM aktivně na základě identifikovaných vlastních potřeb. V
minulosti bylo přistoupeno k ověření využitelnosti některých nástrojů a získání zkušeností – DIMS, CDE
apod. – nešlo však o pilotní projekt v rámci Programu ČAS.
Zkušenosti z implementace BIM z konzultace (2020):
− Na letišti se BIM zabýváme, bereme to ne jako povinnost, ale jako výhodu; snažíme se některé stavby v tom systému
tvořit a tvořit od počátku. Co se týče případné povinnosti, i to je důvod, proč se BIM zabýváme, ale bereme to opravdu
především jako výhodu. Chystáme na letišti velké stavby u pozemního stavitelství, u nich vidíme obrovskou výhodu
v koordinaci. Navíc jsme v 21. století, chceme digitalizovat.
− Dva roky se BIM zabýváme detailně, máme připravenu svou zadávací dokumentaci na projekty v BIM, a to jak
v projektech, tak v realizaci. V realizaci dnes nejsme, ten první projekt, který se měl fyzicky stavět, je vyprojektovaný,
máme ho povolený, bohužel situace s covidem nás v tom zastavila (pilotní nástavba objektu na letišti). V BIM máme
především menší akce, žádná z větších akcí (ani věž, ani rozšíření terminálu) není v takové fázi, abychom ho již mohli
projektovat v BIM.
− U rozšíření terminálu je připravena ZD na projektovou dokumentaci tak, aby nám budoucí vítěz byl schopen dodat
produkt v BIM, připravit model, který budeme používat jak pro stavbu, tak potom pro správu. I tento projekt je zbrzděn
kvůli koronavirové krizi. ZD si tvoříme sami.
− Uvítali bychom, abychom si mohli standard nastavit podle státní regulace, aby s tím počítali dodavatelé jak projektové
dokumentace, tak vlastních staveb.
Ministerstvo obrany
Praha, Juliska – sportovní hala – výstavba
Podepsání dohody: 08/2020
Předpokládané dokončení: ve fázi projektové přípravy dokončen v 03/2021
Popis projektu:
Výstavba nové sportovní haly.
Stav projektu:
Je dokončena projektová dokumentace. Navazující činnost, tzn. příprava zadávací dokumentace na
zhotovitele stavby je závislá na finančních prostředcích organizace.
Praha – Kbely, letiště
Podepsání dohody: 10/2021
Předpokládané dokončení: v návaznosti na rozsah spolupráce
str. 60/141
Popis projektu:
V rámci tzv. „expertní podpory“ (poradenství) byla předmětem spolupráce příprava zadání investiční akce
na letišti Kbely.
Stav projektu:
Příprava zadávací dokumentace pro výběr projektanta. Byla dokončena část přípravy zadávací dokumentace
řešící aspekty BIM, tzn. BIM Protokol a související přílohy. Vzhledem k okolnostem (časové tísni ze strany
partnera, nepřipravenosti DSS pro řešené stupně PD (mimo DSP i DPS)) nebylo plně využito dokumentů
ČAS, ale byl pouze využit BIM Protokol a příloha 1. Příloha 2 – Požadavky na CDE nebyla řešena, neb
organizace doposud odmítala z bezpečnostních důvodů komunikaci přes CDE. Namísto DS Objednatele
(Příloha 1.b) byl zpracován dokument Požadavky na digitální model jako autorské dílo konzultanta. V
současnosti byl změněn termín „vyhlášení VZ“, a tak partner poptává možnost navazující spolupráce, což
dává možnost širšího využití dokumentů ČAS.
Univerzita Karlova
Kampus Albertov
Podepsání dohody: 08/2020
Předpokládané dokončení: 4Q/2026
Popis projektu:
Výstavbový projekt, sestávající ze dvou rozsáhlých výzkumných objektů – novostaveb: tzv. Biocentrum a
Globcentrum.
Stav projektu:
Probíhá příprava zadávacího řízení na zhotovitele stavby.
Ministerstvo spravedlnosti
KS Ústí nad Labem – Výstavba justičního areálu v Ústí nad Labem
Podepsání dohody: 06/2020
Předpokládané dokončení: neuvedeno
Popis projektu:
Účelem projektu je zajištění komplexní výstavby nového objektu vč. areálového řešení dislokace pro justiční
OSS v rámci města Ústí nad Labem a lokace do justičního areálu ÚZSVM. Náklady mají dosáhnout
cca 2,6 mld. Kč vč. DPH.
Stav projektu:
Dokončena projektová příprava. Je dokončena zadávací dokumentace na zhotovitele stavby. Aktuálně se
dokončuje zadávací dokumentace na Tým asistenta Správce stavby.49
OS České Budějovice – Přestavba a výstavba nového justičního areálu
Podepsání dohody: 06/2020
Předpokládané dokončení: DPS 06/2020; realizace stavby 06/2026 (dle finančních možností rozpočtu,
přichází v úvahu i etapizace výstavby)
49 Zadavatel uvažuje o nástroji/systému který integruje jak funkce CDE (tzn. „komunikace nad projektem a tvorba DIMS/IMS
apod.), tak funkce pro správu a údržbu, tzn. CAFM. Pro definování požadavků na model DSPS se předpokládá užití LOD 300.
str. 61/141
Popis projektu:
Účelem projektu je zajištění justiční agendy pro obyvatele jihočeského regionu – okresní soud. Jedná se o
přestavbu a novostavbu charakteru pozemních staveb.
Stav projektu:
Projektová příprava – DSP – dokončeno, vydáno stavební povolení. Příprava zadávacího řízení na
zpracování navazující projektové přípravy DPS.
VŠB – Technická univerzita Ostrava (TUO)
Strategie BIM
Podepsání dohody: 09/2020
Předpokládané dokončení: jde o dlouhodobý projekt strategického, vzdělávacího i provozního charakteru.
Popis projektu:
Univerzitní projekt „Technika pro budoucnost 2.0“ řeší zvýšení kvality a profilace vzdělávacích aktivit a
zvýšení jejich relevance pro trh práce. V rámci projektu probíhají následující činnosti: digitalizace a
elektronizace dostupné technické dokumentace, sběr informací pro FM, 3D modelování digitalizovaných a
elektronizovaných dokumentů s doplněním požadovaných informací o vybraných prvcích tvořeného
modelu, definování a popis jednotlivých procesů FM, jejich analýza a optimalizace s využitím 3D modelů a
CAFM systému. Uvedené činnosti jsou doplňované tzv. 3D skenováním a dalšími aktivitami.
Stav projektu:
V principu lze hovořit o „projektové přípravě“, neb vzniklé modely budou sloužit pro následnou správu
majetku (FM).
České vysoké učení technické
Stavební úpravy koleje Strahov – BLOK 12
Podepsání dohody: 11/2020
Předpokládané dokončení: 2022
Popis projektu:
Výstavbový projekt – rekonstrukce. Účelem projektu je zvýšení kvality ubytování studentů ČVUT v Praze
na bloku 12 kolejí Strahov. Projekt reaguje na zvýšenou poptávku po apartmánovém bydlení ze strany
studentů a zároveň zvyšuje estetickou úroveň morálně zastaralého interiéru.
Stav projektu:
Probíhá stavební realizace projektu. Součástí plnění je i zpracování DSPS, kdy se jednotlivé výstupy
projektových prací kombinují s 3D skenováním provádění konstrukcí, resp. stavebních prací, a tak lze
jednoznačně ověřit, zda projekt skutečného provedení i skutečnému provedení odpovídá.
Statutární město Pardubice
Zavádění metody BIM na Magistrátě města Pardubice
Podepsání dohody: 02/2021
Předpokládané dokončení: není časově vymezeno
str. 62/141
Popis projektu:
Projekt lze rozdělit na úroveň „zavádění metody BIM“ a na tzv. „výstavbový projekt“, který bude nástrojem
pro získávání zkušeností a podkladů pro implementaci metody. Jako „výstavbový projekt“ byla navržena
novostavba „Domov pro seniory“, pro kterou je nutné zpracovat zadávací dokumentaci, vč. aspektů BIM.
Stav projektu:
Probíhá zadávací řízení na konzultanta/poradce pro podporu zavádění metody BIM.
Městská část Praha 14
Rekonstrukce domova seniorů Bojčenkova
Podepsání dohody: 02/2022
Předpokládané dokončení: 1Q/2024
Popis projektu:
Účelem projektu je rekonstrukce domova seniorů včetně navýšení kapacity v ulici Bojčenkova, Praha 14.
Jedná se o rekonstrukci a nástavbu 3.NP, tím dojde nejen ke zvýšení kapacity, ale zejména komfortu a kvality
služeb dle současných trendů v péči o seniory.
Stav projektu:
Běží zadávací řízení na zpracovatele projektové dokumentace. Zadávací dokumentace je zpracována v
režimu „Design-Build“ (D+B). Vstupem pro následnou projektovou a stavební činnost je projektová
dokumentace ve stupni DSP, kdy je vydáno i samotné stavební povolení. Předpokládá se, že v 08/2022
budou zahájeny vlastní projektové a stavební práce. Doba trvání se předpokládá 18 měsíců. Projektová
činnost bude spočívat v tvorbě DPS, vč. BIM přístupu a v navazující tvorbě modelu skutečného provedení
(DSPS). Využití tohoto modelu se předpokládá pro správu a údržbu majetku. Nástroj pro tvorbu
IMS/DIMS a komunikaci nad projektem (CDE) bude řešen doposud obvyklým způsobem, tzn. jako
dodávkou vítězným zhotovitelem.
Všeobecná fakultní nemocnice
Implementace BIM do VFN
Podepsání dohody: 09/2021
Předpokládané dokončení: nelze stanovit (v závislosti na rozsahu projektu, tj. zda jeho součástí budou i
výstavbové projekty)
Popis projektu:
Jedná se o přístup, kdy je projekt rozdělen do dvou úrovní: zavádění metody BIM do organizace a realizace
několika dílčích projektů různého charakteru, a to od výstavbových, přes pasportizaci, popř. elektronizaci a
digitalizaci stávající dokumentace apod.
Stav projektu:
Probíhá příprava zadávacího řízení na CDE a na projektové činnosti zvoleného výstavbového projektu.
Zajištěna podpora formou konzultantů pro činnosti související úpravy stávajících smluvních standardů a
tvorby zadávací dokumentace na vybraný výstavbový projekt.
Hlavní město Praha
Zavedení metody BIM do Magistrátu hlavního města Prahy (MHMP)
Podepsání dohody: jde o dlouhodobý projekt od roku 2018
Předpokládané dokončení: jde o dlouhodobý projekt od roku 2018
str. 63/141
Popis projektu:
Jde o dlouhodobý projekt s ambicí nastavení pravidel využívání metody BIM v prostředí Hlavního města
Prahy (HMP). Metoda BIM je také součástí nové Majetkové koncepce HMP. Vzhledem k tomu, že MHMP
je složitým organismem, bylo potřeba připravit dílčí části tak, aby se vzájemně propojily. Velkou související
částí je i zavedení Facility managementu a výběr nových správců majetku dle pravidel ISO 41000.
Stav projektu:
V rámci MHMP bylo Radou hl. m. Prahy zřízeno Kompetenční centrum, které má za úkol zavést metodu
BIM do HMP dle připraveného BIM standardu. BIM standard vznikl jako součást celkové nové Majetkové
koncepce hl. m. Prahy již v roce 2018 (aktualizace 2021). V rámci Kompetenčního centra byli jmenováni
zástupci všech dotčených odborů a organizací města, kterých se metoda BIM dotýká. Jedná se zejména o
majetkové a investiční odbory, IT, správce a pilotní organizace.
V současné době probíhají školení v oblasti zpracovaných dokumentů v rámci BIM standardu a dále
praktické úkoly tvorby dokumentace dle připravených procesů v rámci BIM standardu. Následně bude
zahájeno definování účelů užití dle jednotlivých odborů MHMP či organizací města a tvorba datového
standardu MHMP, který bude rozšiřovat DSS vydaného Agenturou ČAS o vlastní účely užití dle potřeb
MHMP.
IPR hl. m. Prahy – rekonstrukce sídla
Podepsání dohody: neuvedeno
Předpokládané dokončení: neuvedeno
Popis projektu:
IPR Praha byl vybrán MHMP jako pilotní projekt zavedení Standardu BIM MHMP. IPR Praha realizuje
rekonstrukci sídla formou Design and Build a byl zvolen ověření pravidel připraveného BIM protokolu,
včetně jeho příloh zpracovaného v rámci BIM standardu MHMP. V rámci pilotního projektu bylo
připraveno zadání pro výběr dodavatele s využitím metody BIM. Byl připraven BIM protokol, BEP a
požadavky na CDE dle BIM standardu MHMP zpracovaného MHMP v roce 2018. Byly řešeny účely užití
z pohledu FM. Jako datový standard se použily části DSS vydaného Agenturou ČAS doplněný o stupeň
projektové dokumentace DPS podle specifikace IPR Praha.
Stav projektu:
Probíhá tvorba zadávacích podkladů pro výběr dodavatele a poskytovatele nástrojů CDE a CAFM.
SPŠS Hradec Králové
Digitalizace haly školy
Podepsání dohody: 02/2021
Předpokládané dokončení: 11/2023
Popis projektu:
Jedná se o zpracování digitálního modelu sportovní haly na SPŠ stavební. Primárním účelem projektu je
seznámení studentů s tvorbou modelu v návaznosti na strukturu požadavků na informace, resp. na digitální
model stavby (DIMS). Projekt je realizován v rámci Implementace Krajského akčního plánu rozvoje
vzdělávání v Královéhradeckém kraji II (I-KAP KHK II), který je spolufinancován Evropskou unií.
Stav projektu:
Probíhá projektová příprava. Vstupním podkladem pro zpracování (DIMS) je předchozí projektová
dokumentace ve stupni DPS, vč. vydaného SP pro plánovanou rekonstrukci sportovní haly za účelem
snížení její energetické náročnosti. V současnosti je rozpracovaný model architektonicko-stavebního řešení
str. 64/141
a jsou vymodelovány prvky VZT a elektroinstalace. Následně se předpokládá dopracování této části – v
principu „dílčího“ modelu, vč. jeho obohacení o vybrané vlastnosti prvků a jejich hodnoty dle datového
standardu staveb.
SPŠS Havlíčkův Brod
Pasportizace a efektivní správa majetku Střední průmyslové školy stavební akademika Stanislava Bechyně,
Havlíčkův Brod
Podepsání dohody: 05/2020
Předpokládané dokončení: neuvedeno
Popis projektu:
Jedná se o postupnou pasportizaci objektu budovy, resp. areálu občanské vybavenosti – střední průmyslové
školy při využití studentů v rámci jejich odborné výuky.
Stav projektu:
Probíhá postupné zaměřování stávajícího stavu za využití tzv. 3D laserového skenování. Ze získaných
mračen bodů budou následně modelovány modely skutečného provedení, resp. stávajících stavů. Účelem
projektu je získání modelů stávajících stavů pro následné využití jak pro facility management a efektivní
správu budovy, tak pro výuku studentů na reálných nástrojích.
České sdružení regulovaných elektroenergetických společností (ČSREC)
Jde o organizaci sdružující elektroenergetické regulované společnosti, kdy případné pilotní projekty budou
řešeny se členy tohoto sdružení, tzn. s konkrétními společnostmi. Rozsah a forma spolupráce není doposud
stanovena/dohodnuta. Využití metody BIM lze zatím předpokládat pouze v rozsahu pozemních staveb
(např. elektrické stanice) ve smyslu modelování těchto objektů. Využitelnost metody BIM pro energetické
technologie je však nutné teprve prověřit.
Sdružení samo o sobě nerealizuje pilotní projekty. Případná realizace nějakého projektu bude řešena na
základě ověření využitelnosti metody a jejich nástrojů v prostředí elektroenergetických staveb.
PILOTNÍ PROJEKTY SFDI
Tato podkapitola obsahuje přehled pilotních projektů BIM v rámci dopravní infrastruktury, která má svá
specifika vyplývající z liniové povahy staveb, jejich významu pro území a společnost a příslušných zákonů
(zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, zákon č. 266/1994 Sb., o drahách a zákon č. 254/2001
Sb., o vodách).
Ředitelství silnic a dálnic České republiky (ŘSD)
Pilotní projekty BIM staveb ŘSD lze rozdělit do dvou skupin. První skupina měla metodický význam a byla
vypisovaná Generálním ředitelstvím ŘSD, úsekem výstavby. Jednalo se o projekty dříve připravených či
realizovaných staveb, resp. jejich projektových dokumentací, které byly využity pro testování metody BIM.
Jednalo se o 8 projektů realizovaných mezi roky 2018–2021. Aktuálně jsou všechny dokončené a jejich
výstupy slouží např. i k úpravám resortních metodik a datových standardů.
Druhá skupina pilotních projektů byla vypisována regionálními organizačními jednotkami ŘSD (Správy a
Závody) jako součást zadávacích dokumentací silničních a dálničních staveb. Při zadávání se vycházelo právě
z poznatků pilotních projektů předchozí skupiny. Jednalo se o téměř dvě desítky projektů převážně přípravy
staveb ve fázích DSP, DUSP, PDPS, které byly vypisovány průběžně od roku 2020 a nyní jsou v různých
stádiích zpracování či jsou dokončeny. V roce 2021 byly spuštěny i první pilotní projekty pro fázi realizace
stavby (RDS, DSPS), kde je kladen hlavní důraz na digitalizaci procesní stránky řízení staveb.
str. 65/141
Pilotní projekty BIM realizované ŘSD:
− I/42 Brno, VMO Žabovřeská I – etapa, I (PDPS, jedná se o tvorbu IM stavby intravilánové, směrově
dělené čtyřproudové komunikace)
− I/3 Červené Vršky – U Topolu, uspořádání 2+1 (DSP, IČ k SP, VD-ZDS, TP, vč. BIM)
− I/11 Postřelmov – Chromeč (VD-ZDS, včetně BIM)
− 131 – I/57 Linhartovy (DSP/IČ, včetně BIM)
− I/37 Žďár nad Sázavou, Jihlavská – Brněnská (DSP, IČ_SP, VD-ZDS, TP včetně BIM)
− D11 odpočívka Jaroměř (DUSP, IČ k sloučenému řízení vč. MP, VD-ZDS, TP, vč. BIM)
− I/27 – Plasy – obchvat (DSP, IČ k SP, TP, včetně BIM, pilotní projekt – SO 201)
− I/35 Liberec, most 35-024..2
− Most ev. Č. I/35 – 024..2 (DSP, IČ k SP, VD-ZDS a AD, stavba řeší demolici mostu a následné
nahrazení)
− D5 Modernizace odpočívky Rozvadov (projekt DUSP, VD-ZDS, AD a TP včetně BIM)
− I/69 Vsetín, rampa Mostecká (VD-ZDS, včetně BIM)
− D6 SSÚD Lubenec (DSP, IČ, VD-ZDS, AD, BIM)
− D1 Rozšíření odpočívky Mikulášov
− BIM (DSP vč. BIM, IČ k DSP vč. MP, VD-ZDS vč. BIM, TP, AD)
− I/57 Semetín – Bystřička, 2. stavba (VD-ZDS, AD, TP včetně BIM)
− I/16 Mladá Boleslav – Martinovice (DSP, IČ pro SP, VD-ZDS, AD, BIM)
− I/3 Olbramovice, přeložka
− D35 Staré Město – Mohelnice (Studie, DUR)
− I/34 Pelhřimov západní obchvat (Studie, DUR)
− D11 1109 Trutnov – státní hranice (Studie, DUR)
− D35 Opatovice nad Labem – Časy (DSP)
− D3 310/II Hodějovice – Třebonín (DSP)
− D11 1106.1 Hradec Králové – Předměřice nad Labem (DSP)
− D35 Časy – Ostrov (PDPS, dokončení 10/2021)
− I/42 Brno, VMO Žabovřeská I – etapa I (PDPS, dokončení 10/2021)
Správa železnic, státní organizace (SŽ)
Správa železnic realizovala a stále připravuje v rámci začlenění procesu BIM do své běžné agendy několik
činností. Samotné cíle spojené s problematikou BIM jsou nastaveny v souladu s dlouhodobým interním
plánem organizace tak, aby SŽ mohla v blízké budoucnosti zadávat, realizovat a řídit stavební akce plně
v digitálním režimu. Provádění pilotních projektů, vzhledem k rozsahu staveb SŽ, je dlouhodobý proces,
který nelze omezit na období jednoho roku. Pilotním projektům, které jsou jedním z klíčových zdrojů
poznání, a nástrojem pro ověřování teoretických poznatků při implementaci se organizace věnuje již třetím
rokem.
Pilotní projekty BIM realizované Správou železnic:
− Rekonstrukce žel. St. Bystřice pod Hostýnem,
− Rekonstrukce žel. St. Rožnov pod Radhoštěm,
− Modernizace a dostavba ŽST Praha Masarykovo nádraží,
− Rekonstrukce traťového úseku Přibyslav – Pohled,
− Revitalizace a elektrizace trati Oldřichov u Duchcova – Litvínov,
− Rekonstrukce výpravní budovy v ŽST Mladá Boleslav hl. n.,
− Rekonstrukce nástupišť a zřízení bezbariérových přístupů v ŽST Roudnice n. L.,
str. 66/141
− Modernizace trati Plzeň – Domažlice – st. hranice SRN, 2. stavba, úsek Plzeň (mimo) – Nýřany –
Chotěšov (mimo)
− Modernizace a dostavba ŽST Praha Masarykovo nádraží (DSP a PDPS)
− Novostavba ŽST Praha – Letiště Václava Havla (DSP a PDPS)
Ředitelství vodních cest České republiky (ŘVC)
Ředitelství vodních cest se připravuje na zavádění BIM. V současné době probíhá pasportizace procesů,
toků informací, vybavení SW, HW. Výstupem bude doporučení úpravy procesů a nastavení metod
k implementaci BIM. Níže je uveden seznam akcí, u kterých byly využity prvky BIM, nebo se BIM využije.
− Zabezpečení podjezdných výšek na Vltavské vodní cestě I.a etapa – Vraňansko-Hořínský kanál, stavba
003 – Zdvižné mosty, stavba 003A, 003B a 003C (v realizaci)
− Rekreační přístav Veselí nad Moravou (v realizaci)
− Čekací stání pro malá plavidla na Vltavě (v přípravě)
− Přístaviště Hřensko (v přípravě)
SFDI podporuje zavádění BIM v oblasti dopravních staveb z toho důvodu, že v tom vidí šanci na zvýšení efektivity
vynakládání prostředků fondu, neboť SFDI financuje jak přípravu dopravních staveb (to se týká hlavně ŘSD a SŽ), tak
financuje realizaci staveb a správu a údržbu. Prostředky SFDI tak jdou do celého životního cyklu staveb. Proto když se v ČR
začalo o zavádění metody BIM hovořit, se toho SFDI ujal a MD fond pověřilo koordinační rolí v oblasti dopravních staveb.
Pro tu SFDI připravil plán, který je postavený na třech základních aktivitách:
i/ vzdělávání (akce vzdělávacího charakteru, konference, semináře, technické exkurze na stavbách50),
ii/ na to navázala realizace pilotních projektů – pod těmi pilotními projekty je třeba si představit skutečně začátky, např. že
projektová dokumentace, která byla připravována standardně v podobě digitálně zprocesovaných 2D výkresů, byla
přepracována do formy informačního modelu, do něhož byly dále doplněny další popisné informace. Pilotních projektů tohoto
typu bylo provedeno u ŘSD do desítek, obdobně u SŽ kolem 4-5. Znamenalo to však, že zaměstnanci ŘSD a SŽ od roku
2017 získávali určité povědomí o BIM.
Iii/ Třetí aktivita je zaměřena na standardizaci, kde SFDI vytváří pro BIM metodiky a technické předpisy.
Tj. je vytvořena metodika pro výběr společného datového prostředí, která má ošetřit procesní stránku metody BIM, neboť CDE
umožňuje efektivní výměnu informací. Nastavení schvalovacích a dalších procesů, a třeba už jen zavedení CDE nad pdf
dokumenty, může dle SFDI výrazně zrychlit schvalování51. Skutečnost, že se dá využít celá stavební sezóna, může být pro
stavbu velmi důležitá.
Druhou metodikou je předpis pro to, jak mají být informace strukturovány, tzv. datový standard. Popisuje strukturu a obsah
informací, přičemž obsah informací vždy vychází z jejich užití. Nepředepisuje se vytváření žádných informací, které nemají
žádný užitek, jen těch, které k něčemu slouží. Investor si vydefinuje způsoby užití informačního modelu a na základě způsobu
užití se mu v datovém standardu vygenerují informace, které mají být v tom modelu obsaženy.
Třetí předpis je BIM protokol. Řeší smluvní závazkové vztahy.
Dokumenty byly schváleny na podzim 2019 a nyní běží pilotní projekty, na jejichž základě se v praxi ověřuje, zda jsou
připravené metodiky a předpisy nastaveny správně. V návaznosti na tyto pilotní projekty SFDI předpokládá jejich další vývoj
a je připraven každý rok vydávat aktualizaci podle informací, které bude mít z praxe z využití metodik v praxi.
50 I v ČR má na stavbách BIM své místo díky tomu, že zhotovitelé používají některé technologie založené na digitalizaci plus
tam, kde jim to přináší vyšší přidanou hodnotu a práce je pro ně efektivnější.
51 ŘSD např. ve chvíli, kdy vysoutěží stavbu, nechává zpracovávat realizační dokumentaci. Tu zpracovává zhotovitel a ŘSD ji
schvaluje. Ve chvíli, kdy se tyto procesy vykonávají v CDE, odpadá tisk dokumentace v 6 paré, odpadá posílání přes podatelny
a poštu, které trvá minimálně týden. Než se dokumentace dostane k člověku, který ji schvaluje a vyjadřuje se k ní, uběhne 14
dní, a to už ve fázi, kdy je stavba už zahájena, smlouva se zhotovitelem uzavřena a prvním krokem zhotovitele je vytvoření
realizační dokumentace.
str. 67/141
Významné výhody a přínosy metody BIM jsou ve fázi správy a údržby infrastruktury. Není však jednoduché se až do této
fáze, kdy bude připraven Asset Information Model, dostat. Protože důležitá věc je propojení informačního modelu staveb s IS,
které jsou pro správu a údržbu, usiluje SFDI s ŘSD o to, aby informace z informačních modelů byly jedním ze vstupů do
systému hospodaření s vozovkou. I proto je třeba mít datový standard (popis struktury a obsahu informací tak, aby bylo možné
systémy vzájemně provázat), který umožňuje, aby spolu systémy komunikovaly automatizovaně, tj. nemusel být přítomen lidský
faktor přesouvající informace z jednoho systému do druhého.
Je možné, že projekční fáze díky tomu, že se budou zpracovávat informace jinou formou, může být nákladnější. Dle informací
ze zahraničí není finanční náročnost informačních modelů oproti standardně zpracovávané dokumentaci nikterak větší. To se
ale nedá říct dnes pro ČR, kdy se realizují pilotní projekty separátně od standardně zpracovávané projektové dokumentace. Je
zde minimálně pilotních projektů, které by byly postaveny tak, že by se připravil informační model a z něho jako výstup
projektová dokumentace pro nějaké řízení nebo pro úřad. Prve uvedený postup je však nezbytný pro výuku lidí. Navíc tyto
náklady v oblasti přípravy nejsou tak velké, aby potom nebyly pokryty benefity v oblasti správy a údržby infrastruktury. Ve
chvíli, kdy nejsou informace, je obtížné se o něco starat.
Paradoxní situace: stavby, které byly standardně vysoutěženy na základě dokumentace 2D, a zhotovitel si nechal zpracovat
informační model a využíval model k automatickému navádění zemních strojů. Projektant vyprojektuje těleso automaticky ve
3D, z toho udělá řezy a půdorysy, které se používají pro stavební úřady a jdou pak do soutěže. Když zhotovitel získá smlouvu
na základě dokumentace ve 2D (stavební povolení je vydané ve 2D), a má automaticky naváděné zemní stroje, tak ze 2D
potřebuje zpětně vytvořit 3D dokumentaci, již má projektant stavby k dispozici. Zhotoviteli se však překreslení do 3D i tak
vyplatí, protože ušetří – dle strojníků na strojích mají o 40 % vyšší výkon při vytváření zemního tělesa. Dalším plusem je
bezpečnost figurantů, či úspora na geodetech. Některé ocelové konstrukce se bez 3D modelu nedají ani postavit (Trójský most).
I to je jeden z typických případů, proč se SFDI vrhl do aktivity s BIM.
Jednoznačná dokumentace je jasná a evidentní stopa toho, kolik se toho udělalo, kolik práce bylo odvedeno, a je to jednoznačně
průkazné.
DALŠÍ PŘÍPADOVÉ STUDIE
Nová administrativní budova společnosti ČSOB52
Identifikační údaje o stavbě:
Stavba: Centrála ČSOB – SHQ, Praha
Investor: Radlice Rozvojová a.s. (člen skupiny ČSOB)
Návrh: Chalupa architekti s.r.o / AED Projekt s.r.o.
Dodavatel: HOCHTIEF CZ a.s.
Realizace: 11/2016–05/2019
Nová stavba ČSOB je koncipována jako administrativní budova pro 1400 osob, disponuje však stejným
počtem alternativních pracovních míst. Budovu tvoří sedm vzájemně propojených pavilonů. Většina těchto
pavilonů má nad terénem pouze dvě až tři užitná podlaží. Budova samotná je výjimečná svým energetickým
konceptem. Tento koncept je založen na principu, kdy v létě se přebytkové teplo ukládá do země a v zimě
budova tuto energii využívá. Systém je navržen tak, že budova nepotřebuje ke svému provozu klasickou
kotelnu. O vnitřní tepelnou pohodu se stará 173 zemních vrtů o hloubce cca 150 m a celkové délce přes 26
km. Jedná se tak o největší soustavu geotermických čerpadel v ČR a budova patří mezi dvacet evropských
budov dané kategorie vybavených touto technologií.
Když ČSOB v roce 2007 dokončila výstavbu původní centrály, zakoupila ještě před samotným stěhováním
zaměstnanců do nově postavené budovy modulární systém CAFM (Computer Aided Facility Management)
od firmy Archibus, Inc., který podpořil proces stěhování. Podle potřeb pak ČSOB implementovala i další
52 https://www.casopisstavebnictvi.cz/files/dokumenty/stavebnictvi-2020-05-5.pdf
str. 68/141
moduly, aby zvýšila kvalitu poskytovaných služeb uživatelům budovy. Jako první se implementovaly moduly
pro správu ploch, hlášení závad a rezervace místností. Zdrojem dat pro tyto moduly byly primárně plochy
z výkresové dokumentace převedené do CAFM.
Správa budovy neměla pro preventivní a vyžádanou údržbu všechna potřebná data, a proto bylo třeba ještě
provést jakýsi dodatečný pasport. Byl proto vytvořen seznam zařízení důležitých pro provoz, který se
naimportoval do systému CAFM. Nad těmito základními daty pak bylo možné nastartovat a řídit procesy
FM (Facility Management). Dodatečný pasport budovy byl časově náročný a vyžádal si nemalé množství
finančních prostředků.
I proto se v roce 2012 objevila myšlenka postavit a spravovat novou budovu v BIM. V roce 2014 si ČSOB
nechala zpracovat koncepci zavedení BIM pro ČSOB, která stanovila cíle a očekávání implementace BIM
pro FM. Cílem koncepce bylo stanovit principy a postupy pro práci s BIM v ČSOB s důrazem na využití
informačního modelu ve FM jak při výstavbě, tak i při následném provozování budovy. Koncepce stanovila
postupy, jakým způsobem získávat data od všech účastníků výstavby, která postupně spolu s vývojem
projektu vznikají. Součástí této koncepce byly například požadavky a principy pro kódování stavebních
prvků, místností, dveří apod. Těmito požadavky se projektanti museli řídit. Ke stávajícím 2D CAD
standardům, které ČSOB používala například v pobočkové síti, přibyly nové tzv. BIM standardy pro
projektování v BIM.
Před finálním rozhodnutím si banka v roce 2014 ještě ověřila na reálných datech, že je na implementaci BIM
skutečně připravena, a nechala si částečně vyhotovit BIM model stávající centrály. Tím si FM ověřil, že data
z architektonicko-stavebního modelu, vzduchotechniky a topení skutečně umí využívat v provozu. ČSOB
si vyzkoušela, že je možné obousměrně synchronizovat model vytvořený v aplikaci Revit od Autodesku se
softwarem CAFM od firmy Archibus, Inc., a nad těmito daty řídit procesy FM. Plus na základě těchto
zkušeností bylo možné zpřesnit požadavky na informační model.
Manuál BIM se stal součástí zadání pro architekta a později i zhotovitele a vycházel z již zmíněné koncepce
zavedení BIM pro ČSOB. V manuálu BIM byly zpřesněny a popsány požadavky na softwarové nástroje,
jednotlivé role koordinátorů BIM, milníky projektu a základní požadavky BEP (BIM Execution Plan).
Průběžné koordinační schůzky BIM v průběhu celého trvání projektu sloužily ke kontrolám, že projektant
i zhotovitel plní požadavky uvedené ve smlouvě a v BEP. Na schůzkách se operativně řešily problémy, na
které manuál BIM pro CAFM nebo BEP nepamatoval nebo je jednoznačně nespecifikoval.
Spolu s vývojem projektu a realizace stavby byl model postupně zpřesňován a obohacován o grafická a
negrafická data. Povinností zhotovitele stavby bylo označit veškeré pro provoz důležité technologie RFID
(Radio Frequency Identification) štítkem, který zajišťuje jednoznačnou identifikaci fyzického zařízení
s prvkem v modelu. Zhotovitel stavby byl dále povinen vyplnit sadu parametrů ke každému zařízení, jako
je např. příkon, datum revize, perioda revize, nebo navázat pomocí odkazu URL vybrané dokumenty ke
konkrétním technologiím53.
Zkušenosti z implementace BIM v ČSOB z konzultace (2020):
− Pro úspěšnou implementaci BIM z pohledu FM je zásadní vědět, jaká data jsou pro provozování budovy potřeba a kdo
má za tato data odpovědnost.
− Bez vhodných softwarů, výkonného hardwaru a zejména pak podpory vedení a celého týmu nelze úspěšně projekt BIM
implementovat.
− Část subdodavatelů, kteří se podíleli na výstavbě, využila BIM a naučila se s ním pracovat, část nikoliv.
− BIM naráží na neochotu se učit nové a nedůvěru lidí. Je třeba neustále vysvětlovat.
− Informační model je nutno udržovat aktuální po celou dobu životnosti stavby, a proto je třeba stanovit postupy, jak bude
předaná dokumentace skutečného provedení aktualizována.
53 https://www.casopisstavebnictvi.cz/files/dokumenty/stavebnictvi-2020-05-5.pdf
str. 69/141
− Zaměstnanci správy budovy musí striktně dodržovat nastavené procesy tak, aby změny v objektu byly vždy zaneseny do
informačního modelu.
− Data v dnešním světě mají obrovskou hodnotu a digitalizace a jejich relevantnost je v každém odvětví zásadní. Budova
s BIM bude mít na trhu větší hodnotu.
− Stálo to na začátku velkou část peněz, na druhou stranu BIM ušetřil nějaké mandays, nějaké procesy bylo možné
automatizovat.
− Zadání vzešlo ze strany správy budov – ČSOB měla Archibus, procesy nad ním. Zadání pak vycházelo z toho, že
ČSOB má Archibus, ví, jak budovu spravuje, provozuje, ví, jaká data k provozování potřebuje.
− Zrovna probíhá zadání na servisní firmu, která bude model aktualizovat. Zvládne to jakýkoli projektant, který zná
BIM, ČSOB si pak synchronizuje model do Archibusu.
− Potřebné revize probíhají následovně: ČSOB z modelů vytěžila zařízení, na kterých se dělá revize, byly nastaveny šablony,
zda se provádí revize roční, 6letá aj., měsíc předtím, než má být revize provedena, se vygeneruje požadavek na správcovskou
firmu provádějící vyžádanou a pravidelnou údržbu, správce udělá revizi, vloží ji do Archibusu, na ČSOB se pouze
zkontroluje její provedení.
− Díky BIM jsou všechny informace na jednom místě; pokud se v modelu klikne na zařízení, jsou zde linky do dokladové
části, tj. REVIT umožňuje jednodušší práci – kliknutím se lze dostat na technický list, manuál údržby, aniž by se
musel složitě hledat ve skříních, po složkách.
− Původně 2–3 dispečeři, měli obrovské tabulky, věděli, na jaké pobočce se jaký majitel stará o co, tyto excely se nahrály do
Archibusu, nyní se dělají jen změny, požadavky plynou bez nutnosti manuálně k nim přidávat konkrétní dodavatele, je
to u požadavků dopředu dané a díky tomu nejsou tito dispečeři potřeba. Řeší se jen případné změny workflow, jinak se
požadavky generují a rozesílají tak, jak mají. Informace nemusí hledat člověk po excelech a manuálně vystavovat a
požadavky dokončovat, vše běží automatizovaně. Zde se například ušetří.
− Správcovské firmy nemusí umět s BIM – pracují s Archibusem, vkládají data, revitovský soubor neupravují, to je
záležitost vlastníka modelu; v Archibusu je dále BIM prohlížečka, se kterou mohou pracovat, kde jsou url odkazy na
technické listy atd.; NAVISWORKS – odlehčený prohlížeč, který mají k dispozici, lze z toho tisknout výkresy.
Projekt Five
Adresa: Praha 5 - Smíchov
Celková plocha: 14 362 m2
Počet podlaží: 7
Datum zahájení: 2015
Datum dokončení: 2017
Architekti: Qarta Architektura
Projekt Five byl oceněn jako nejlepší kancelářský development i zelená budova roku 2017 v prestižní soutěži
CEEQA. Porotu zaujal mimo jiné architektonickým řešením, jež zachovalo část fasády z původní
tramvajové vozovny a doplnilo je o moderní prvky.
− Projekt Five byl pro Skansku pilotní projekt, který byl projektován v BIM. Projekci pro Skansku většinou dělá externí
dodavatel. Podle projektu, který byl připraven v BIM, Skanska objekt postavila, prodala54 a dnes provozuje s BIM.
− Skanska má dceřinou firmu, která se věnuje FM, správě budov. Obchodní model je ve společnosti takový, že projekt
developuje, sama si ho postaví, pak ho prodá investorovi, avšak stále drží záruku a objekt udržuje. U 80-90 %
administrativních budov, které projdou tímto procesem, společnost provádí jejich správu.
− Skanska dá ročně na trh 1-2 administrativní budovy, stovky bytů, postaví k tomu kilometry dopravních staveb; BIM
má smysl. Začátek byl složitější, věnoval se mu člověk na plný úvazek, ač se jednalo i o menší projekt. Nějaké porodní
54 https://www.e15.cz/domaci/miliardovy-obchod-na-smichove-skanska-prodala-vozovnu-predelanou-na-kancelare-
1334077
str. 70/141
bolesti BIM měl. Dnes se ví, že prostřednictvím toho, že se projektuje v BIM, šetří se náklady. Řeší se kolize, vady,
nedodělky či koordinace, mnohem lépe se připravují stavby, je zde jistota, že je objekt využitý na 100 %, v projektu nejsou
zbytečné šachty, konstrukce, které by ubíraly metry.
− Nově vlastní objekt Five třetí strana, Skanska má i ve smlouvě požadavek, že musí data v informačním modelu držet
aktuální. Když se změní nájemce, nastěhuje se nový s jinými požadavky na layout, vše musí být vloženo do modelu tak,
aby byl stále aktuální.
− BIM se předává majiteli objektu. Jde o model dokumentace skutečného provedení stavby. Otvíráme tím možná možnosti
konkurenci, ale BIM je pro nás jen malá část procesu. Pro firmu, která nabízí jen FM, je zájmem dostat se na objekt a
udržet se tam dlouho. Zájem Skansky je vybrat si hezký projekt, v krátké době ho připravit, postavit ho a pak ho prodat
s tím, že klientovi ručíme za kvalitu, služby, že platby za energie nepřesáhnou nějaké hodnoty, že budova bude schopna
generovat naplánované cash flow.
− V BIM se již dělají všechny realitní projekty, z dopravní infrastruktury pak 90 % všech velkých projektů a vybrané
menší projekty. S projekčními kancelářemi standardně fungujeme; oproti normální ceně jsou to jednotky procent, co se
platí navíc za BIM (cca 2 %). U pozemních staveb, když oslovíme 8 projekčních kanceláří, tak 6 podá nabídku a
všichni počítají s tím, že informační model se bude zpracovávat. Cena projekčních prací může činit kolem 4-6 % z hodnoty
projektu. U liniových staveb připravujeme dvě fáze dokumentace; realizační dokumentaci a dokumentaci skutečného
provedení stavby. Zde si přibližně polovinu připravujeme interně sami, polovinu si objednáváme. Když se objedná realizační
dokumentace za 10 mil. Kč, tak vám to vyskočí třeba o 1,5 mil. Kč v maximu.
− Skanska má svůj datový standard vyvinutý pro developera na základě zahraniční zkušenosti, ale odpovídající českému
právu a českým postupům.
− Přesto když končíme projekt, vyhazují se dva kontejnery papíru a projektové dokumentace, které nikdo neotevřel – dva
kontejnery na tříděný odpad. Interně jsou dokumenty uloženy v CDE. Když se stát posune tímto způsobem, ušetří to
mnoho starostí a práce.
− Přínosy:
o Některé kontrolní úkonu při přejímání dokumentace od projektanta jsou poloautomatizované, zaměstnává se
na to mnohem méně lidí, detail, který je v BIM vyřešený v modelu je mnohem větší.
o Snížením množství chyb, vad, kolizí se snižují náklady na výstavbu projektu o 2 %.
o U dopravních staveb se v současnosti běžně používají moderní technologie, které potřebují digitální podklad.
o Fakt, že kapacity nejsou, je výjimkou, ne pravidlem, a lze řešit – pokud projektant pracuje v BIM a některý
jeho profesant ne, modelář to překreslí nebo to lze vyřešit vlastním zdrojem.
o Mnohem větší jistota, že je vše ve výkazu výměr spočítáno správně, množství víceprací klesá.
Dle Zprávy pilotních projektů BIM ve veřejné správě řada probíhajících i již dokončených projektů, stejně
jako zkušenosti ze zahraničí, ukazuje využitelnost metody BIM v každodenní praxi veřejných zadavatelů.
Zároveň se během těchto projektů daří – ve větší či menší míře – dosáhnout očekávaných benefitů, které
má zavedení metody BIM přinést. Jde zejména o zvýšení efektivity práce, zjednodušení přístupu k aktuálním
a platným informacím a tím ke snížení chybovosti.
1.2.2 Definice problému
Jak uvádí Koncepce (2017), zavádění metody BIM má pro stavebnictví obdobný význam jako iniciativa
Průmysl 4.0 pro průmyslová odvětví. BIM může být někdy zjednodušeně chápán jako „digitalizace“. Podobá
se revoluci technologického a digitálního procesu, která se odehrála v odvětví výroby v Evropě v letech
1980 až 1990 a která měla za následek zvýšení míry produktivity a výsledné kvality. BIM kombinuje využití
počítačového 3D modelování s informacemi o stavbách za účelem zlepšení spolupráce, koordinace a
procesu rozhodování při výstavbě a jejich provozování. Pro zadavatele z veřejného sektoru to znamená, že
výstavba a správa budov by měla být efektivnější, riziko překročení nákladů na projekty zejména veřejné
infrastruktury nižší a transparentnost využívání veřejných finančních prostředků vyšší. Nezbytností přitom
je užší spolupráce všech zúčastněných stran spojená se vzájemnou důvěrou.
str. 71/141
BIM vede k dílčím změnám v myšlení a přístupech. Stává se globálním jazykem v odvětví stavebnictví,
neboť umožňuje vyšší úroveň spolupráce překračující hranice území. Předpokládá se, že BIM se ve světě
stane běžným způsobem realizace veřejných zakázek a zakázek ve stavebnictví obecně. Pro udržení
konkurenceschopnosti českého stavebnictví je proto třeba na nastupující trend reagovat.
Užitečnost BIM pro veřejný sektor uznala v roce 2014 i Evropská unie. Směrnice 2014/24/EU, o zadávání
veřejných zakázek umožnila zadavatelům v celé Evropě, aby mohli při zadávání veřejných zakázek
požadovat použití BIM. (Toto je pak umožněno i v ČR od 1. 10. 2016 zákonem 134/2016 Sb., o zadávání
veřejných zakázek.) Navíc stále více evropských vlád a organizací veřejného sektoru zavádí programy na
podporu širšího využívání BIM na celostátní i regionální úrovni. Vládní politika a zadávání veřejných
zakázek tvoří významný pilíř podpory pozitivních změn v daném sektoru. Lze tak očekávat, že tuto
technologii začnou využívat další evropské státy a opět bez BIM bude velmi obtížné ne-li nemožné
konkurovat zahraničním společnostem nejen při výstavbě v zahraničí, ale i v ČR.
Tj. problém můžeme na základě předchozích kapitol definovat následovně. Na trhu je nová technologie,
která umožňuje realizovat výrazné úspory. Existuje zde i potenciální pozitivní výhled na straně poptávky,
nicméně jsou tu překážky, jež zabraňují rychlejší adopci a bylo by vhodné eliminovat. Metoda BIM je
vzhledem k životnímu cyklu staveb a jeho jednotlivým fázím relativně mladá na to, aby bylo možné přesněji
odhadnout/prokázat přínosy adopce metody BIM a postavit je proti nákladům při výpočtu návratnosti
investic do BIM. Může se pak zdát, že počáteční investice nezaručuje adekvátní rentabilitu. Cena technologie
(náklady na HW a SW) ještě neměla čas se svým rozvojem díky úsporám z rozsahu klesnout. Vzhledem
k malé vyspělosti trhu může být bariérou nedostatek kvalifikované pracovní síly. BIM naráží i na nedůvěru
lidí a nižší ochotu učit se novému. V neposlední řadě kvůli nejasnému právnímu rámci i chybějícím
zkušenostem mohou mít potíž se zadáváním projektů v BIM veřejní zadavatelé.
Je tak třeba zvýšit právní jistotu (a to i např. zavedením určité regulace), která bude mít pozitivní vliv na
výhled ekonomické výnosnosti adopce metody BIM jednotlivými stakeholdery. Růst míry využívání BIM
pak přinese obecně zvýšení povědomí o metodě s iterativní pozitivní vazbou na vývoj v oblasti BIM, ve
vzdělávání či budování kapacit (v případě stabilního a předvídatelného prostředí lze očekávat relativně
rychlou reakci ve formě nových investic do technologií a lidského kapitálu). Edukační akce pro zadavatele,
které budou doprovázet zavedení regulace, mohou vyřešit i jejich problém. Pozitivnímu vnímání metody
BIM může přispět i legislativní zakotvení gestora zavádění metody BIM na úrovni státní správy apod.
Detailní analýzu obsahuje kapitola 3.
Co se týče digitálního vystavěného prostředí, investoři/projektanti/architekti mají ke svým modelům
autorská práva. Když si Praha zadává studii, 3D model poptává s touto studií a má pak možnost s ním
jakkoli nakládat. Na druhou stranu, pokud má investor vlastní záměr a poskytne model Praze např. za
účelem výstavy nebo veřejné prezentace, je užití modelu vázáno pouze na tento účel; nelze ho vložit do
modelu. Pokud investor poskytne model pro posouzení v rámci územního nebo stavebního řízení, opět
model nelze použít k jinému než tomuto účelu. Problémem je tak nedořešená legislativa – není stanovena
žádná povinnost, příp. není zcela zřejmé, na které části obsahu váznou autorská práva a na které nikoli (tj.
která část by se dala zpřístupnit veřejnosti).
1.3 Popis existujícího právního stavu v dané oblasti
Základní národní regulační rámec vztahující se k informačnímu modelování staveb tvoří zejména
a) Zákony
Předpisy, které úzce souvisí s problematikou digitalizace, prostorových dat či stavebnictvím, se kterými by
mělo být navrhované řešení kompatibilní:
Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů;
Zákon č. 359/1992 Sb., o zeměměřických a katastrálních orgánech, ve znění pozdějších předpisů;
str. 72/141
Zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných
inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů;
Zákon č. 200/1994 Sb. o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho
zavedením, ve znění pozdějších předpisů;
Zákon č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy, ve znění pozdějších předpisů;
Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších
předpisů;
Zákon č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů;
Zákon č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů;
Zákon č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů;
Zákon č. 283/2021 Sb., stavební zákon (nový stavební zákon);
Zákon č. 284/2021 Sb., zákon, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím stavebního zákona;
b) Prováděcí právní předpisy
Vyhláška č. 31/1995 Sb., kterou se provádí zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění
některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů;
Vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve znění pozdějších předpisů;
Vyhláška č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb, ve znění
vyhlášky č. 251/2018;
Vyhláška č. 357/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální vyhláška), ve znění pozdějších předpisů;
Vyhláška č. 358/2013 Sb., o poskytování údajů z katastru nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů;
Vyhláška č. 169/2016 Sb., o stanovení rozsahu dokumentace veřejné zakázky na stavební práce a soupisu
stavebních prací, dodávek a služeb s výkazem výměr, ve znění vyhlášky č. 405/2017 Sb.;
Nařízení vlády č. 41/2017 Sb., o údajích centrálního registru administrativních budov, ve znění nařízení
vlády č. 244/2020 Sb.
c) Právní předpisy Evropské unie
Problematika informačního modelování staveb není z pohledu právní úpravy Evropské unie transpoziční,
nicméně ze stávajících právních předpisů se dají vyčíst určitá doporučení a trendy, které je třeba vzít při
zpracovávání věcného záměru či návrhu zákona v úvahu tak, aby se jednalo o návrh aktuální a moderní:
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/9/ES ze dne 11. března 1996 o právní ochraně databází;
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/29/ES ze dne 22. května 2001 o harmonizaci určitých
aspektů autorského práva a práv s ním souvisejících;
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/48ES ze dne 29 dubna 2004 o dodržování práv duševního
vlastnictví;
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/116/ES ze dne 12. prosince 2006 o době ochrany
autorského práva a určitých práv s ním souvisejících;
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/24/ES ze dne 23. dubna 2009 o právní ochraně
počítačových programů;
Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU, o zadávání veřejných zakázek (umožnila
zadavatelům v celé Evropě, aby mohli při zadávání veřejných zakázek požadovat použití BIM);
str. 73/141
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/790 ze dne 17. dubna 2019 o autorském právu a
právech s ním souvisejících na jednotném digitálním trhu.
f) Další související předpisy
Vzhledem k tomu, že informační modelování staveb je průřezovou disciplínou, je třeba při zpracovávání
návrhu věcného záměru vzít v úvahu stávající pravidla a kompetence stanovené v dalších právních
předpisech, které s danou problematikou souvisí spíše šířeji, aby se předešlo příp. duplicitám či jiným
nesrovnalostem:
Zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, ve znění pozdějších předpisů;
Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů;
Zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, ve znění pozdějších předpisů;
Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů;
Zákon č.131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů;
Zákon č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění
pozdějších předpisů;
Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších
předpisů;
Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších
předpisů;
Vyhláška č. 645/2004 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o archivnictví a spisové službě a
o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
g) Další významné dokumenty
Věcný záměr k zákonu o národní infrastruktuře pro prostorové informace (NIPI) schválený vládou
usnesením č. 636 dne 19. července 2021.
1.4 Identifikace dotčených subjektů
Následující obrázek zachycuje životní cyklus projektu. Novou regulací mohou být dotčeny všechny subjekty,
kterých se týká některá z níže zachycených životních fází projektu.
Obrázek 24: BIM a životní cyklus projektu
Zdroj: ČAS
str. 74/141
Ve zjednodušené formě lze hodnotový řetězec zapsat jako:
Investor/stavebník (soukromý/veřejný zadavatel) → Architekt → Projektant stavební části, projektant
TZB, statik, rozpočtář → Zhotovitel/Subdodavatelé → Facility manager → Uživatel
Všechny tyto subjekty mohou mít různou formu a velikost. Zároveň se budou vazby v řetězci lišit
v závislosti na druhu stavby, příp. způsobu dodávky.
Dotčenými stranami však mohou být i SW a HW společnosti, výrobci stavebních materiálů a výrobků, strojů
a strojních zařízení, konzultanti, recyklační společnosti aj. či v neposlední řadě samotní daňoví poplatníci,
kterým jsou za odvedené prostředky dodávány veřejné statky a služby, široká veřejnost, pokud se jí nějak
týká oblast výstavby, či úředníci na stavebních úřadech v případě realizace projektu DSŘ.
Přímou povinností budou nejvíce dotčeni vybraní veřejní zadavatelé. Veřejným zadavatelem je55
a) Česká republika; v případě České republiky se organizační složky státu považují za samostatné zadavatele,
b) Česká národní banka,
c) státní příspěvková organizace,
d) územní samosprávný celek nebo jeho příspěvková organizace,
e) jiná právnická osoba, pokud
1. byla založena nebo zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají
průmyslovou nebo obchodní povahu, a
2. jiný veřejný zadavatel ji převážně financuje, může v ní uplatňovat rozhodující vliv nebo jmenuje
nebo volí více než polovinu členů v jejím statutárním nebo kontrolním orgánu.
Z veřejných zadavatelů se nejpravděpodobněji bude povinnost týkat subjektů příkladně uvedených
v tabulkách 7, 8 a 9.
Teoreticky jde v součtu s jednotlivými ministerstvy, kterých je 14, o cca 200 institucí na národní úrovni. Z
výše uvedených subjektů jsou samozřejmě nejvýznamnějšími investory ŘSD a SŽ.
Pokud by se měla povinnost vztahovat na subjekty na regionální úrovni, patřily by sem především kraje, na
lokální úrovni pak obce. Významný počet subjektů v této kategorii tvoří i školy a školská zařízení zřizované
kraji a obcemi, a to dle stupně poskytovaného vzdělávání. V přibližně polovině případů zakázek na stavební
práce na krajské úrovni se jedná o výstavbu/údržbu silniční sítě. U obcí je to výstavba kanalizace a ČOV,
příp. objektů občanské vybavenosti.
Co se týče četnosti zadávání nadlimitních zakázek na stavební práce, je v ČR několik (cca 20) velkých
zadavatelů, kteří zadávají takto velké zakázky pravidelně. U ostatních zadavatelů se jedná o nepravidelné
akce.
1.5 Popis cílového stavu
Obecný cíl
A. Konkurenceschopnost, inovativnost a zvyšování produktivity
Celosvětově jedním z hlavních nástrojů, jak dosáhnout těchto cílů, je široké využívání počítačových
systémů. Tato oblast dosáhla za posledních deset let masivního rozvoje a nabídla průmyslu obrovský
potenciál, který může začít reálně využívat pro svoje potřeby. Obecně se pro propojené využívání
počítačů používá pojem digitalizace průmyslu.
55 Dle zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, § 4 odst. 1 a 2
str. 75/141
B. Transparentnost, schopnost státu mít řízený přístup k aktuálním informacím a efektivně je v reálném
čase využívat k realizaci úspor
Konkrétní cíl
a. Celková digitalizace stavebnictví
b. Elektronické předávání informací
c. Realizace projektů v rámci konceptu SMART Cities (SMART Regions)56 atp.
Operativní cíle (dle Katalogu BIM cílů, ČAS 05/2021)
1/ Eliminace chyb v projektové dokumentaci
2/ Řízení toku informací
3/ Dosažení vyšší srozumitelnosti projektové dokumentace
4/ Optimalizace návrhu s ohledem na požadavky investora
5/ Zpřesnění výkazů výměr
6/ Optimalizace stavebních postupů
7/ Zefektivnění procesů při realizaci stavby
8/ Snížení nároků na vícepráce, resp. dodržení rozpočtu
9/ Efektivní správa majetku
(detailněji pak následující obrázek)
56 BIM je jeden z nástrojů, které mohou významně podpořit rozvoj těchto aktivit. Každá stavba je součástí nějakého většího
celku a s návazností na své okolí. Právě použití BIM v takovém případě umožní lepší koordinaci, více informací o těchto
návaznostech při návrhu a sledování „chování“ stavby při užívání, jejich porovnávání a další aktivity. Model pro BIM lze tedy
vnímat jako zdroj informací pro jejich další využití. Navíc použití BIM předpokládá jednotné datové strukturované modely
staveb na daném území. Informace jsou tak dostupné ve stejné struktuře a obsahu.
str. 76/141
Obrázek 25: Mapa a popis cílů pro účely užití BIM během výstavbových projektů
Zdroj: Katalog BIM cílů, ČAS 05/2021
Mapa cílů výstavbových projektů zobrazuje vztah mezi možnými hlavními/dílčími cíli (světlé barvy grafu),
fázemi projektu (tmavé barvy grafu) a nástroji/procesy, jejichž správná aplikace je východiskem z dané
situace, resp. popsaného problému (střed grafu)
1.6 Zhodnocení rizik
V této části RIA jsou shrnuta rizika, která jsou spojena s neřešením problému. Rizika variant jsou uvedena
u hodnocení jednotlivých variant.
V případě, že by stávající stav byl ponechán bez řešení, mohlo by dojít k poklesu konkurenceschopnosti ČR
v oblasti stavebnictví. Případné neefektivnosti ve všech fázích životního cyklu stavby, chyby by mohly vést
ke ztrátám soukromých i veřejných zdrojů.
str. 77/141
Konkrétně např. prof. Lockley při přednášce na stavební fakultě VUT v Brně jmenoval důvody prosazování
BIM v číslech57:
− 30 % projektů nedodrží rozpočet,
− pro 92 % klientů jsou výkresy pro stavbu neadekvátní formou pro zprostředkování informace,
− 37 % materiálů skončí na stavbě jako odpad v důsledku nedokonalé přípravy a koordinace,
− 10 % nákladů se vynakládá na změnu stavby.
Při projektování formou BIM se dle Lockleyho ušetří 25 % víceprací na projektu samotném, virtuálně se
ihned odhalí a eliminují kolize profesí a konstrukcí. Zajímavou předností může být i úspora na pojištění a
pojistných událostech na budově projektované v BIM.
2 Návrh variant řešení
Při návrhu variant řešení se vycházelo z kombinace těchto parametrů: čas zavedení povinnosti (rok dle
Aktualizace Koncepce či později), způsob zavedení povinnosti (zavedení přísného scénáře versus postupné
zpřísňování podmínek) a škála subjektů a veřejných zakázek, na které se bude povinnost vztahovat.
Z hlavních 8 kombinací byly vyloučeny ty, které vycházely na první pohled i dle konzultací nejhůře.
K hodnocení pak byly ponechány následující varianty.
Varianta 0: Zachování současného stavu
Varianta 1a: Zavedení povinnosti od roku 2023 dle Aktualizace harmonogramu Koncepce58, nicméně s méně přísnými
požadavky a jejich postupné zpřísňování, pro všechny
Varianta 1b: Zavedení povinnosti později než v roce 2023, s méně přísnými požadavky a jejich postupné zpřísňování, pro
všechny
Varianta 1c: Zavedení povinnosti v době, až budou zpracovány všechny potřebné metodiky, standardy, prováděcí předpisy;
provedeny před-pilotní a pilotní projekty k jejich ověření, v přísné variantě, pro všechny
Varianta 2: Zavedení povinnosti od roku 2023 dle Aktualizace harmonogramu Koncepce, ale:
Varianta 2a: Rozlišení povinnosti dle zadavatele
Varianta 2b: Rozlišení povinnosti dle výše investičních nákladů
Varianta 2c: Rozlišení povinnosti dle kategorie staveb
Varianty byly navrženy na základě výstupů konzultací a dle způsobu zavedení povinnosti v jiných evropských státech
(detailní popis situace v zahraničí viz návrh věcného záměru zákona o BIM).
Pro digitální vystavěné prostředí:
Varianta 3 – zavedení povinnosti naplňovat a udržovat aktuální informační model vystavěného prostředí
Varianta 3a – zavedení v přísné variantě k datu nabytí účinnosti zákona o BIM
Varianta 3b – postupné zavádění a zpřísňování požadavků na model vystavěného prostředí (např.
1. fáze - Základní model vystavěného prostředí (základní geografický 3D model území) pro celou
ČR na bázi CityGML se základními objekty, geografickým generalizovaným modelem,
propojitelným s daty KN, DTM, ÚAP a ÚPD; 2. fáze - podrobný model vystavěného prostředí
(podrobný model zástavby, podzemí, infrastruktury, zeleně) na úrovni obcí/části obcí na bázi
57 https://www.tzb-info.cz/facility-management/9878-bim-od-roku-2016-v-britanii-povinny-co-prinese
58 U opatření došlo v Koncepci ke specifikaci termínu účinnosti z důvodu zajištění souběhu s novelou stavebního zákona
provedenou zákonem č. 47/2020 Sb. tzv. DIGI novela
str. 78/141
CityGML – podrobné objekty, model propojitelný s modelem z 1. fáze a s pasporty majetku; 3. fáze
– podrobné investorské modely areálů a staveb na bázi IFC, které je možné vložit do modelů z 2.
a 1. fáze).
Varianta 3c – zavedení pouze některých požadavků na model vystavěného prostředí (1. a 2. fáze)
s odloženou účinností
3 Vyhodnocení nákladů a přínosů
3.1 Identifikace nákladů a přínosů
Následující tabulka uvádí hlavní kategorie nákladů a přínosů variant navržených v předchozí kapitole.
S těmito kategoriemi nákladů a přínosů budeme pracovat při hodnocení dopadů a výběru nejvhodnější
varianty.
Tabulka 12: Hlavní kategorie nákladů a přínosů navržených variant
Náklady
− Jednorázové náklady – náklady na SW, HW (včetně CDE, IT infrastruktury, doplnění stávajících systémů
o datový standard pro BIM); zaškolení zaměstnanců
− Opakované náklady – licenční poplatky k SW, případné zvýšení mzdových nákladů (díky vyšší kvalifikaci
zaměstnanců), zvýšené náklady na případné poradenské služby, náklady na vlastní informační
modelování stavby, případné pravidelné školení zaměstnanců apod.
− Na straně MPO vzniknou náklady spojené se zajištěním kompetence koordinačního subjektu související
zejména s vynucováním zákonem nově stanovených povinností a projednáváním přestupků (odhad činí
4 FTE úvazky).
Přínosy
− Lze je identifikovat pouze na kvalitativní bázi – výčet všech přínosů viz kapitola 3.3 Přínosy. Protože je
výčet velmi rozsáhlý, odkazujeme se zde právě na kapitolu 3.3 této RIA.
Možná rizika variant
− V případě, že nebudou vypracovány doprovodné metodiky, příp. budou nevhodně nastavené, je zde
riziko vzniku chaosu, dalších nákladů na straně povinných subjektů plynoucích např. z nevhodně
nastavených zadávacích podmínek, z dat v informačním modelu, která nebudou pro zadavatele
využitelná apod. Významným nástrojem pro ošetření rizika jsou kontinuálně připravované podpůrné a
nezávazné metodiky s cílem poskytnout podkladové znalosti a informace jako inspiraci pro digitalizaci
procesů a informační management související se stavbami. Dalším významným nástrojem pro ošetření
rizika v této oblasti jsou postupně vydávané mezinárodní normy (např. série norem ČSN EN ISO 19650,
ČSN EN ISO 23386, EN 23387).
− V případě nastavení hodnotového či jiného limitu, dle kterého budou odlišeny povinné
subjekty/objekty/VZ je zde riziko volby takových zadávacích podmínek, aby zadavatel nemusel plnit
povinnost práce v BIM; riziko podhodnocování investičních nákladů, soutěžení a výběr zadavatele na
základě nejnižší ceny.
− Podcenění přípravy ze strany povinných organizací na změnu a digitalizaci současných procesů a řízení
změny. Tento proces je nezávislý na připravovaných podpůrných metodikách či standardech a je plně
v kompetenci řízení jednotlivých povinných organizací.
Pro digitální vystavěné prostředí: viz konkrétní kvantifikace v další kapitole.
str. 79/141
3.2 Náklady
Nejvýznamnější kategorie nákladů lze identifikovat na základě bariér, které různí stakeholdeři na trhu vidí.
Překonání těchto bariér vyžaduje vynaložení určitých prostředků, které se pak stávají po přijetí regulace
náklady. Významnou většinu těchto nákladů je však nutné vnímat především jako investici do inovací,
sledování trendu digitalizace společnosti a sektoru, a především jako prostředek k udržení
konkurenceschopnosti českých subjektů na trhu. Tuto investici by museli v určité podobě regulované
subjekty provést i bez této regulace právě z výše uvedených důvodů.
Odborná literatura
Matějka (2017) mezi překážkami identifikovanými odbornou veřejností uvádí výčty z následujících zdrojů:
− Eastman (2011) rozlišuje dvě základní kategorie překážek implementace BIM:
o procesní bariéry;
▪ obchodní;
▪ právní;
▪ organizační či
▪ znalostní překážky;
(dle Eastmana se jedná zejména o bariéry související s mylným vnímáním BIM nebo s jeho
nedostatečnou znalostí);
o technologické bariéry.
− Barnes a Davies (2014) zmiňují tyto domnělé překážky, které brání organizacím v zavedení BIM (pozn.
autora – zde je třeba zdůraznit, že i sami autoři tyto překážky označují za „perceived barriers“, tj. za
překážky subjektivně vnímané trhem, a to již i v období před vydáním knihy (r. 2014)):
o trh není na BIM připraven, jedná se stále o inovativní fázi a na zavádění BIM je příliš brzy,
o náklady na kvalifikaci jsou příliš vysoké, nejsou jasné kvalifikační požadavky a učící křivka je
příliš strmá,
o zavedení BIM vyžaduje investici do nových technologií a hardwarového a softwarového
vybavení, tato investice není jasně obhajitelná,
o nejsou jasně kvantifikovatelné přínosy BIM.
Autoři se dle Matějky (2017) věnují hlubšímu vysvětlení těchto bariér a již v době publikování
zdůrazňují, že se často jedná o subjektivní vnímání skutečnosti a že existují způsoby, jak tyto překážky
překonat.
− Další stále vnímané překážky dle Matějky (2017) uvádí FMI Research Survey 2007:
o nedostatečné zkušenosti a kvalifikace,
o vyšší komplexita systému,
o chybějící sektorové standardy,
o potřeba integrace do existujících systémů,
o odlišné potřeby účastníků záměru výstavby,
o potřeba školení pro zajištění kvalifikace,
o obtížně kvantifikovatelné přínosy a ROI59 BIM a s tím související obtížná interní obhajoba
investice,
o obtížná iniciace změny,
59 Return On Investment (Rentabilita investic)
str. 80/141
o nepřesné odhady nákladů BIM (nelze je jednoznačně oddělit od ostatních nákladových
položek) či
o potenciální smluvní nejasnosti aj.
− Dále odborná literatura uvádí, že standardní podniková organizační struktura není s BIM kompatibilní,
tj. přechod na BIM není jen technologická změna, ale jedná se též o procesní změnu.
− Odborná rada pro BIM dle Matějky (2017) uvádí tyto základních překážky adopce BIM na českém trhu:
o Nedostatek příležitostí pro implementaci BIM – chybějící požadavky ze stran investorů,
uživatelů, správců
o Zpracování jednotlivých stupňů dokumentace různými autory (zpracovateli) - nejednotnost
o Rozdělení financí mezi etapami stavebního procesu
o Fragmentace stavebního průmyslu – oddělení konečného uživatele, investora, stavební firmy,
členů projektového týmu a způsob jejich komunikace pomocí 2D dokumentů, textů a tabulek
o Skutečná cena projektových prací a někdy až přílišný tlak na cenu, který se projevuje v nižší
kvalitě návrhu a nemožnosti nalezení optimální varianty
o Chybějící odborníci pro koordinaci projektu metodikou BIM
o Nedostatečné vzdělávání účastníků stavebního procesu
o Neochota k aplikaci nových přístupů v praxi
o Zvyklosti z tvorby 2D dokumentace – způsob kreslení a obsah dokumentace
o Chybějící pravidla (normy) pro formální stanovení procesů
o Nedostatečná definice autorských a jiných vlastnických práv pro BIM model
o Nekompatibilita používaných nástrojů a nedostatečná podpora – řešením by bylo předávání
dat v otevřených formátech
o Chybějící knihovna BIM objektů použitelná napříč různými platformami
o Celková cena zavedení BIM – software, nastavení procesů ve firmě, školení pracovníků
o CAD manuály vydané některými organizacemi zaměřené na čistě formální stránku výkresové
dokumentace, a ne na obsah informací a práci s nimi
Velká část těchto překážek je však dle Odborné rady způsobena především neznalostí a
nedostatečným vzděláním v oblasti informačního modelování budov v současné době. Přesto v
současnosti roste i u nás počet profesionálů v oblasti stavebnictví, kteří BIM pro navrhování staveb používají
a zabývají se širším využitím BIM jako metodiky i BIM modelů pro zlepšení spolupráce, analýzy a simulace60.
Zároveň se práce s informačním modelem začala vyučovat v rámci některých studijních programů vysokých
škol a metodu BIM zařadily do běžné výuky také některé střední odborné školy stavebního zaměření.
K tomu Odbor Koncepce BIM připravuje celou řadu seminářů a workshopů. Možností, jak si rozšířit
kvalifikaci je také program celoživotního vzdělávání, který probíhá ve spolupráci se stavebními fakultami
předních českých univerzit – ČVUT v Praze, VUT v Brně, a VŠB-TU v Ostravě.
Konzultace a získané informace jako podklad pro odhad možných nákladů61
Na začátku této části je třeba opět uvést, že informace, týkající se dle názvu kapitoly nákladů (přínosy budou
řešeny v kapitole následující), odlišené kurzívou pocházejí od účastníků na projektech a vyjadřují jejich
pohled a zkušenost v době realizace konzultací (2020). Takto je třeba níže uvedené informace vnímat, tj.
především zohlednit časový a věcný posun v řešené oblasti.
60 https://www.czbim.org/info/co-je-bim
61 Konzultované strany viz kapitola Konzultace v závěru RIA
str. 81/141
1/ Jednorázové náklady
a. Technické vybavení
− Softwarové vybavení pro tvorbu informačního modelu ve fázi návrhu, přípravy a provádění stavby lze pořídit
cca 100-150 tis. Kč za zřizovací balík + pronájem 30-40 tis. Kč za rok. Zde je třeba uvést, že
konkrétně zadavatel tyto „balíky“ pro BIM obvykle nepotřebuje a jsou určeny především
pro projektanty. Zadavatel bude obvykle pořizovat CDE (i když i systém CDE může
nechat provozovat v rámci dodávky dodavatele), pro fázi provozu přebírá tuto úlohu
systém označovaný jako systém CAFM (Computer Aided Facility Management).
− Co se týče celkových nákladů spojených s implementací režimu BIM, má společnost tři základní kapitoly
nákladů: i/ první kapitolou je úprava vnitřních systémů, zajištění podmínek pro využívání této technologie,
postupů, tzn. jde o prohloubení digitalizace organizace; u SW řešení, pokud jsou potřeba, se většinou
snažíme upravit především řešení stávající; ii/ druhým pilířem jsou prostředky, které mohou souviset s
vlastním navýšením nákladů na přípravu a realizace staveb v důsledku použití technologie BIM - tyto
náklady jsou součástí investiční výstavby (zapracování datových modelů, vícenáklady spojené s novými
profesemi na stavbě, které jsou potřeba, datová úložiště); iii/ třetí pilíř je vzdělávání a zajištění personálních
kapacit (najít lidi, kteří toto ovládají, příp. doškolit a zvednout odbornou úroveň těch stávajících).
Dokážeme tedy relativně přesně vyčíslit náklady na BIM dle jednotlivých staveb, ale zároveň se do hodnot
značně promítá fakt, že to jsou prozatím všechno pilotní úlohy. Navýšení o 10 % tedy nevypovídá o tom,
o kolik se cena zvedne za tři roky, pokud budou existovat standardy a dodavatelé nebudou vše objevovat
nově.
Pokud se bavíme o tom, že by BIM sloužil pouze pro povolovací řízení, je to velmi nákladná záležitost a
je otázka, zda jde o rentabilní záležitost. (Pozn. autora – Proto zpracovatel uvádí v rámci této
RIA potřebu využívat BIM v rámci celého životního cyklu stavby.)
FM je něco, s čím řadu let pracujeme, nevýhodou současnosti však je, že máme autonomní systémy různého
stáří a data do nich pořizujeme ručně. Není to však tak, že bychom v průběhu správcovského cyklu neměli
žádná data a nepoužívali je. Výhodu vidíme v tom, že budeme data kontinuálně sbírat už od počátku
investičního záměru a odstraníme častou ztrátu informací mezi jednotlivými fázemi výstavby. To je benefit,
který vyváží náklady.
Jako další velkou příležitost pro BIM vnímám: transponovat data do režimu digitálního, kdy unifikované
řešení budeme mít v BIM a budou s ním pracovat projektanti, dodavatelé, ale i výrobci prefabrikátů.
Abychom mohli tyto benefity BIM realizovat, musíme celou technickou základnu digitalizovat, a to jsou
víc než jednotky milionů, možná až desítky – legislativy je mnoho, typových sestav je mnoho, ale v zásadě
pokud se nám toto podaří, pak v tomto smyslu najedeme na „prefabrikaci výstavby“. (Pozn. autora –
Prefabrikace je další cestou k významným úsporám investora, které následně kompenzují
náklady na BIM.)
CDE potřebujeme provázat s interními systémy, které jsou digitální, pracují efektivně, ale mají problém
se vstupem dat. Pokud data pořídíme v úvodu projektových prací, dostaneme je do našich systémů a následně
přes nějaké jádro na zhotovitele další fáze projektové dokumentace nebo do realizace, to je ta přidaná
hodnota, kterou od BIM očekáváme za vynaložené náklady.
− Věcně je naše společnost připravena na větší stavby. Narážíme však na to, že pokud máme stavbu za 3-
4 mld. Kč (u novostaveb a velkých modernizací není úplně problém se k této hranici dostat), dostáváme se
do stavu, že za současné situace, kdy řešení nejsou standardizována a na trhu obvyklá, náklady na straně
dodavatele jsou příliš vysoké. Pokud bychom se bavili o 20-30 %, z nákladů na projektovou přípravu to
tvoří velkou část. A zde nevnímáme podporu BIM ze strany kontrolních orgánů jako usazenou. Pokud
nebude zavedena zákonná povinnost, my nemůžeme zadávat plnohodnotně v režimu BIM, proto bychom
byli rádi, aby zavedení povinnosti nebylo odkládáno v čase, ale aby namísto odkladu byl naplánován
str. 82/141
postupný náběh. Náběh musí být takový, aby se s tím trh dokázal popasovat při nějakých rozumných
vícenákladech.
− Náklady na implementaci BIM budou skokově velké, při rozložení nákladů v čase však nevidíme
problém.
− Naše modely všech profesí budovy, která má 10,5 tis. m2 administrativní plochy se budou pohybovat kolem
700-800 megabytů; ani můj relativně silný počítač si s otevíráním nedokáže poradit, a to je jen 3D grafika,
tj. nejsou tam informace ohledně záruk a dalších specifikací výrobků, i když informace už jsou v jednotkách
MB, které by tam přibyly. (Pozn. autora – Tento argument přesně podporuje fakt, že je třeba
dohodnout rozsah a strukturu dat, která se budou předávat.)
− Režim BIM bude pro všechno – mluvíme o digitalizaci celého odvětví, nedovedu si představit to, že se řekne,
které stavby se v BIM povedou a které ne; pokud se budeme bavit o databázích, investor/vlastník nebude
spravovat polovinu z nich jinak bez databáze, ale nebude k nim třeba pořizovat model; model má smysl u
staveb větších, zda to brát podle peněz (nadlimitní/podlimitní zakázka) nebo podle charakteru staveb, je
otázka.
− Co se týče dopadů na MSP, jsme opět u rozsahu požadavků; umět vyplnit datový formulář má zvládnout
každý dodavatel, to je legitimní požadavek, zpracování nějakého robustního modelu i dnes zhotovitelské
firmy řeší většinou subdodavatelsky, ať už s původním dodavatelem projektu nebo s jinou firmou, tj. zde
vidím dva směry: velké firmy budou mít svou odnož, která se bude BIM věnovat, ostatní zhotovitelské
firmy si nasmlouvají firmy projektantské nebo specializované, tj. budou to řešit jako subdodávku.
− Pilotní projekty nám neslouží k vyčíslení nákladů, ale spíše k tomu, abychom se učili pracovat s technologií
stejně jako naši dodavatelé; potřebujeme znát úroveň našich dodavatelů – někteří jsou na tom lépe, neboť
vnitřně se o BIM zajímají, někteří hůře.
− Rozhodně bude třeba posílit znalostní bázi, vybavení zaměstnanců; nicméně je třeba si zodpovědět otázku,
kdo všechno a jak bude s BIM pracovat, tj. bude se muset třeba i do určité míry změnit organizační
struktura, vzniknou nároky na nové role, odbornosti v rámci organizace. (Pozn. autora – Jiné naopak
pozbydou na významu.)
Dalším nákladem bude samozřejmě implementace technologií, CDE, do organizace. BIM je ve skutečnosti
o řízení stavby, procesu; historicky máme interně množství SW aplikací a vyvíjíme nebo vznikají nové –
to lze také chápat jako určitou část BIM62. Jedná se o různé podpůrné aplikace na řízení procesů, času,
takže prostředky na SW již vynakládáme. BIM s IFC formátem je jen další nosič informací, část do velké
mozaiky různých systémů, které shromažďují informace, ať už je to o ekonomické stránce staveb nebo o
časovém řízení. Není to tak, že bychom nyní museli předělat celou infrastrukturu, protože je zde nějaký
IFC formát. Ale samozřejmě implementace má nějaké náklady a musíme s nimi počítat.
Pilotní projekty máme pouze pro fázi přípravy staveb – tam se to samozřejmě prodražuje, je třeba vytvořit
dokumentaci v různém stupni s pomocí nástrojů pro informační modelování. Toto dokážeme i
kvantifikovat, kolik nás to zhruba stojí, protože máme jednak projekty klasické, jednak s BIM – to
navýšení se dá určit, nicméně zase je to nějaká aktuální nabídka na trhu a nelze říci, že to vždy bude
takto. Dodavatelé budou mít z BIM prospěch, budou mít zaškolené lidi, takže cena služeb se bude
pravděpodobně snižovat. Teď u pilotních projektů, které jsou zadávané jako klasické projektování plus
výstupem bude i informační model stavby, je podle náročnosti stavby přirážka 20–30 %, ale v této ceně je
obsažena i cena za dodání CDE pro nás, protože prozatím žádné nemáme. V okamžiku, kdy vznikne
povinnost, CDE pořídíme a cena zase klesne. Z těch pilotních projektů tak přesně nelze říct, jaká bude
změna nákladů, protože i ti uchazeči si teprve tvoří nějakou cenovou politiku – když naceňují něco, co
62 Zdůraznit je třeba, že podstatou BIM je skutečnost, že všechny prvky musí být propojené. To je aktuální největší bottle neck
organizací – ostrovní procesy a IT systémy. BIM je o jejich provazování a sdílení.
str. 83/141
nikdy nedělali, dělají to odborným odhadem a až po několika nabídkách mohou spočítat skutečné náklady.
Museli také nakoupit SW, zaškolit lidi, též je to něco stálo, takže prodražení tam logicky je, do budoucna
se však bude s BIM jako standardním nástrojem snižovat.
Při té realizaci to je obdobné. Zatím ještě nemáme pilotní projekt na realizaci, takže se teprve ukáže, jaké
prodražení to bude znamenat – po stránce personální, technického vybavení, stavby, nicméně aby se zde
počítala nějaká procenta, to ne, v takto vysoké ceně už ty náklady na BIM moc velkou roli hrát nebudou.
Co se týká provozní stránky, k čemu BIM využívat, k tomu také slouží pilotní projekty. A zase zde
budou nároky na naše HW, SW vybavení. Náklady logicky souvisí s tím, že se zavádí něco nového.
− Silnice a železnice mají svá specifika oproti pozemním stavbám – pokud pro pozemní stavby existují
nástroje, neznamená to automaticky, že liniové stavby na tom budou stejně. Nejsou to bodové stavby.
Liniové stavby prochází ohromnou délkou území, které čím bude detailněji geodeticky zaměřené, tím budou
existovat vstupy do BIM. HW a SW musí takový objem dat zvládnout.
− Je třeba postupné zavádění, ne velký třesk. Povinnost CDE, prostor pro data je základ, stejně jako
využívání (interní i externí) pro dodavatele s tím, že je jedno, jak bude systém konkrétně vypadat. Je třeba
především odbourat problém, že se data ztrácí v tom smyslu, že jsou špatně shromážděna na jednom místě.
BIM znamená především „udělejte si pořádek ve vlastních datech, vybudujte infrastrukturu, zlepšete
procesní řízení navázané na BIM“.
b. Lidský kapitál
− Pokud bych nerýsoval, žádné speciální znalosti jako veřejný zadavatel bych nepotřeboval, pouze školení,
co uvádět do ZD.
− Příprava – zvýšení ceny je nepatrné, cena projektové dokumentace v BIM v tom celku se pohybuje ve
standardním honorářovém řádu, a kdybych to srovnával BIM a neBIM, pak je rozdíl cca 15 %; rozdíl v
profesích je, ale i když bych to počítal dle výkonového řádu, i s BIMem jsem pod výkonovým řádem, třeba
ne tolik.
− Profesisti do 3D přecházejí. Kdyby byly standardy, bylo by možné se připravit; profesistů je čím dál tím
víc, někteří tvrdí „přejdu ve chvíli, kdy to po mně někdo bude požadovat“.
− Projektantovi může zabrat cca 2 měsíce, než se naučí tahat čáry.
− U projektování se moc lidí neušetří, to až v dalších fázích; odvíjí se to od množství informací v BIM
projektu, kterých je větší množství než v CAD projektu; řeší se koordinace, které se v CAD projektu
neřeší (nelze), úspory pak lze realizovat později právě formou snížení kolizí a získání větší jistoty dodávky;
v cizině měří především, kolik staveb v BIM se trefilo do rozpočtu a termínu.
− Když mi dáte 4 lidi, kteří projektují vzduchotechniku, tak já za 80 hodin, 10 pracovních dnů, jsem
schopen je to naučit tak, aby uměli udělat projekt s využitím BIM. U architektonickostavební části je to
140 hodin, u TZB každá profese 80 hodin.
− Pokud budou mít úředníci příslušné HW a SW vybavení, postačí jim 2-3denní školení, do týdne bude
úředník schopen se v modelu vyznat (je rozdíl vyznat se a pracovat s BIM); z modelu jsou nejen 3D
výstupy, ale i předdefinované 2D výstupy – společně s modelem investor dostává 2D dokumentaci.
− Úředníkovi na stavebním úřadě postačuje pouze nějaký prohlížeč (BIM a CAD výkresy + pdf
reprezentace). (Pozn. autora – Vzhledem k procesu digitalizace stavebního řízení
předpokládáme, že dojde k vybavení stavebních úřadů modernějším HW i SW a úředníci
budou proškoleni. Náklady na zaškolení v souvislosti s novou povinností používat BIM
budou zanedbatelné.)
c. Pasporty
str. 84/141
− Pasport – to byla vysoká částka – na projekt za 6-7 mld. Kč (jen stavebních) činila zhruba 20-30 mil.
Kč. (Pozn. autora – Zde je třeba zmínit, že obecně při vyhodnocování, tj. i při hodnocení
v případě nákladů na pasport (viz následující kapitola) je třeba správně stanovit scénář, ke
kterému se náklady spojené se zavedením určité varianty vztahují. Zde uvedená částka
zahrnuje náklady na zaměření, vytvoření aktuální dokumentace pomocí BIM namísto 2D
apod. Tj. celková částka se vztahuje k požadavku na pasport, ne přímo k povinnosti
pracovat metodou BIM.)
− Masarykova univerzita má pasport kampusu v tom smyslu, že si někde někdo ťukne a v určitém prostředí
vidí, jak se mu točí čerpadla apod., lze z toho těžit různá data o plochách, počtech uživatelů, kolik kde je
různých jednotek atd. Standardně je nyní pasport vedený v excelu, takto to má většina VŠ.
2/ Pravidelné náklady
− Snahy o CBA byly, nicméně je těžké najít 2 stejné projekty – musely by se stavět 2 úplně stejné projekty, za stejných
klimatických podmínek, se stejnými lidmi, stejným vybavením, protože ve stavebnictví je množství faktorů, které
ovlivňují ekonomickou i časovou náročnost a vydělit vliv pouze 1 faktoru je poměrně složité, ne-li nemožné.
− Náklady na aktualizaci se odvíjí od kategorie staveb – velké mohou být např. u vodovodní a kanalizační
infrastruktury a středně velkého provozovatele, který bude spravovat rozlehlé území, 100km potrubí, vodárny, ale
s prvky odpovídajícími jen velikosti obce; takovéto podniky mají často ještě i fyzické karty majetku pro jeho evidenci,
neboť jde o infrastrukturu budovanou již za první republiky, a ač se dělaly pasporty, určitě neexistuje podrobná
technická výkresová dokumentace stavu a digitální soupis stavebních a technologických částí. Navíc se každý rok
opraví marginální část majetku, tj. pokud by se data mapovala na základě oprav, celková digitalizace by trvala
desítky až stovky let.
− Základním parametrem podmiňujícím rozsah dopadů je fakt, jak složitý se požadavek na BIM udělá. Bez
základních znalostí tohoto parametru je těžké cokoli vyhodnotit. Dům se skládá ze stavebních konstrukcí a
technického vybavení – vzduchotechnika, elektrotechnika, topení atd. Každá jejich část se skládá z konstrukcí nebo
výrobků, u každé konstrukce nebo výrobku v rámci technického popisu můžeme sledovat 4 atributy nebo 50; pokud
povinnost bude znít 50, tak ekonomická náročnost tvorby modelu, udržování modelu aktuálního, zpracování dat,
robustnost systémů, náročnost na datová centra atd. bude výrazně vyšší. (Pozn. autora – Jak uvádí metodické
dokumenty ČAS, je proto třeba si primárně stanovit cíl a s ním v souladu dále postupovat (viz opět
detailně v metodických dokumentech ČAS).)
V praxi lze vysledovat následující situace:
− 1/ okouzlení technologií – technologie umožňují vyvinout a uložit de facto nekonečné množství dat, a pokud
k tomu někdo přistoupí stylem „radši to tam dáme, ať to tam máme, i když nevíme, co s tou informací někdo
v budoucnu bude dělat“, zadělává si na problémy;
− 2/ opačnou situací je, když investoři v modelu nemohou najít, co by potřebovali. To se stane většinou ve chvíli,
pokud si při zadávání zakázky neřekli přesně, co v modelu chtějí mít. Proto je třeba začít analýzou stávajícího
datového prostředí a z ní vyjdou typy informací, které investoři sledují; tyto typy informací je pak třeba sepsat
a do BEP zadat. Pokud to neudělají, připraví projektant dokumentaci tak, jak je zvyklý a očekávání se pak
nemusí potkat. Tj. základ úspěchu na straně investora je i/ umět si definovat, jaká data chce dostat a ii/ mít
nástroje, pomocí kterých s těmi daty bude pracovat. Veřejní investoři často žádný takový systém nemají.
Vzniká pak začarovaný kruh: projektanti to investorům neumí dát v takové podobě, aby jim to k něčemu bylo, ale
investorům to k ničemu nebude, dokud neřeknou projektantům, jak mají dokumentaci zpracovat, oni jim to
neřeknou, protože nemají nástroje, a ty si nekoupí, protože nevědí, co mají ty nástroje dělat. Rozetnout to pak může
str. 85/141
jen investor (příp. ČAS, pokud dle vzorů naučí veřejné investory zakázky v BIM zadávat). (Pozn. autora – Na
toto již ČAS reaguje svými vzdělávacími a publikačními aktivitami63.)
Jde to jednodušeji u přípravné a realizační fáze – tam ta očekávaná data jsou daná normami (výkresová
dokumentace, technická zpráva, harmonogram a rozpočet mají strukturu buď danou normou, vyhláškou nebo
zvyklosti jsou již ustálené). U správy a údržby je definování výstupu složitější.
Ze zahraničí lze převzít procesní věci, které jsou nově ukotveny v ISO normě 19650 a která už byla převzatá do
naší legislativy (ČSN EN ISO 19650-1-2). Životní cyklus stavby se v nich dělí 2 části – v přípravné a realizační
fázi vzniká Project Information Model (PIM) a po dokončení stavby se z tohoto modelu extrahují data, která jsou
relevantní pro správu a údržbu, doplní se o další relevantní data a předávají se jako tzv. Asset Information Model
(AIM) pro správu, údržbu a evidenci.
U PIM hraje významnou roli grafická část, protože se z ní generují výkresy, u AIM už grafický detail není tak
důležitý. Tj. míra grafického detailu je rozdílná i informační náplň rozdílná. Správce a údržbář potřebuje jiné
informace pro provoz, správu a údržbu, než potřebuje stavební firma pro to, aby stavbu uměla postavit. Stavební
firmu nezajímá revizní interval zařízení. Údržbáře to zajímá ze všeho nejvíc. Přípravná a realizační fáze slouží
k tomu, aby se např. dům postavil, a pokud nechceme model zahltit stovkami informací, které jsou v této fázi
irelevantní, tak se musíme soustředit na ta data, která jsou potřeba pro realizaci stavby. Potom se toto musí změnit
a je třeba přejít do modelu pro správu, údržbu a evidenci, kde potřebujeme evidovat plochy, konkrétní označení
místností – pro projektanta je práce navíc tyto informace do modelu vkládat, dále celou dobu s tou informací musí
někdo pracovat, musí být prostor pro její uložení ve všech systémech, které s tou informací pracují. Pro většinu
uživatelů se pak model může stát nepřehledným, špatně se s ním pracuje. Tj. opět pro hodnocení dopadů je třeba
konkrétně vědět, o jakém BIM se bavíme.
Stejně pokud bude zákon vyžadovat udržování modelu stále aktuálního, bude opět záležet na rozsahu požadavku.
Povinnost by se proto měla zavádět krok za krokem a postupně zpřísňovat; zároveň pak dolaďovat metodiky. Jako
příklad lze uvést výztuž – zde jsou specializované firmy, které návrh připravují; větší projekční firmy na to mají svá
oddělení, ale převážná většina projektantů na to má subdodavatele – firmy o 5 lidech až po OSVČ. Ty s BIM
prozatím nepracují. Norma dnes požaduje pro všechny stupně dokumentace kromě toho nejvyššího jen schémata
výztuže – nekreslí se kompletní výkresy. Ty se připravují až do realizační dokumentace. Tato schémata ve 2D jsou
„za 5 min“ hotova (svislé pruty, vodorovné pruty, v jaké vzdálenosti, jaký průměr). Pokud by se mělo přejít do 3D,
jsme nákladově zcela někde jinde. SW stojí více, práce je více a zároveň je dražší (kvalifikovanější). Tj. pokud
předpis v rámci BIM požaduje kompletní zpracování projektové dokumentace, automaticky tím říká, že i včetně
výztuže, a může nastat problém. Další specializovanou profesí je např. požární ochrana – měla by si koupit nový
SW, aby v modelu vyznačila červeně tři plochy jako plochy s vyšším požárním nebezpečím nebo únikové chodby; tento
krok je nerentabilní. A jsme zpět u potřebné definice požadavku; je třeba, aby se vzala a vyzkoušela na pilotních
projektech. Bez definice požadavku nelze odhadovat dopad.
− Problémem pilotních projektů a ověřování může být skutečnost, že stavební projekt má dlouhý cyklus, investoři
omezený počet projektů – 5-7 let může trvat, než si investoři vyzkouší všechny fáze projektu v BIM. (Pozn. autora
– Na tuto skutečnost reaguje ČAS sdílením dobré praxe z pilotních projektů jiných subjektů a
metodickou činností.)
− Britové – varovali nás, že si požadavek nemáme udělat příliš složitý, že oni si to udělali poměrně komplexní a
složité, a je pro ně těžké donutit celý průmysl, aby takto komplexní požadavek dodržel.
− Určitým nákladem (ať už časovým či finančním) bude i zapracování povinnosti do SW – SW jsou mezinárodní,
vyvíjí se v zahraničí, jsou to platformy, mají nějakou funkcionalitu, která je z 90 % hotová, ale z 10 % se upravuje
dle požadavků lokálního trhu.
63 https://www.koncepcebim.cz/863-potrebuji-dokument-ci-metodiku
str. 86/141
− Haly za 150 mil. x technologický celek za 130 mil., který už se nad hranici nedostane – větší význam má však
mít v BIM druhou stavbu, z hlediska údržby a užívání stavby, než když překročím limit, ale jde jen o „obálky na
vzduch“; pro aplikaci pravidel, na jaké projekty se bude povinnost vztahovat, musí dojít k vícekriteriálnímu
hodnocení. Navíc stavba může být za 140 mil., během realizace kvůli dlouhému povolovacímu procesu se stavba
dostane nad hranici, bude se BIM dělat zpětně?
Výše uvedené komentáře z konzultací budou využity dále k identifikaci základních kategorií nákladů, které
může nová povinnost indukovat, a k odhadu jejich výše (viz následující tabulka). Protože odborná literatura
vhodné konkrétní kvantitativní údaje prozatím neobsahuje, jsou provedené konzultace ve spojení s dalšími
kvalitativními informacemi hlavním zdrojem pro návrh možných dopadů zvažovaného opatření. Pro
konfirmaci klíčových kategorií nákladů ještě uvádíme příslušnou část Strategie zavedení metody BIM do
organizace, vydané agenturou ČAS.
Strategie zavedení metody BIM do organizace64
− Společné datové prostředí (CDE) – licence, implementace, školení; zásadně jiné finanční nároky a jejich
rozložení ve variantách on-premise vs. cloud. U on-premise řešení je potřeba velmi dobře zkalkulovat
všechny interní náklady. Jedná se o náklady, které souvisejí s hardware a dalšími systémovými software
pro kompletní běh CDE, a také o náklady, které souvisejí s interním prostředím organizace, včetně
kvalitní a dostatečně propustné interní sítě a přístupu do ní zvenčí. CDE bude pracovat nejen s velkým
množstvím dat a uživatelů, ale i s jednotlivými soubory v řádu stovek MB.
− Personální zajištění (nové pozice, nábor, školení, externí konzultanti) - školení, a to v různých oblastech
v jednotlivých fázích. Tedy na začátečnické školení musí navazovat i nějaké další, rozšiřující. Vyplatí se
také nastavit systém „celoživotního“ vzdělávání v oblasti managementu informací.
− IT infrastruktura – přenosná zařízení – tablety pro stavby, notebooky pro mobilní pracovníky, datová
konektivita ze staveniště, zajištění přístupu k systémům mimo sídlo organizace pro interní, ale
především i externí dodavatele (především CDE, ale mohou být i jiné – např. systém pro vady a
nedodělky – opět pouze v on-premise řešení). Náklady na pořízení, úpravy či provázání systému.
Potřeba nového systému vznikne především v oblastech původně využívajících pouze excelové tabulky.
Z analýzy mohou vyplynout i úspory, kdy nebude některý software již potřeba.
− Rozšíření stávajících systémů o datový standard a další požadavky managementu informací organizace
Někde mohou být změny součástí smluv o údržbě systémů (maintenance), protože budou některé
vynuceny změnou právních předpisů (např. připravovaný zákon o BIM a jeho následná prováděcí
vyhláška) – tedy bez dodatečných nákladů.
Následující tabulka srovnává odhad průměrných nákladů z evropské CBA EK65 s výše zjištěnými
hodnotami. Z této tabulky budeme vycházet při srovnávání variant. Tabulka uvádí náklady scénáře zavedení
povinnosti pro veřejné zadavatele, tj. ty náklady, které jednotlivým stranám vznikají kvůli povinné realizaci
veřejné zakázky metodou BIM. Tabulka obsahuje náklady jednotkové. Celkové náklady variant se budou
odvíjet od kategorií subjektů a zakázek, pro které bude povinnost zavedena. Marginální náklady
zanedbáváme.
64 Agentura ČAS (2021). Strategie zavedení metody BIM do organizace. Průvodce dílčími kroky pro veřejný sektor část pro
střední management organizací. Dostupné z
https://www.koncepcebim.cz/uploads/inq/files/Strategie%20zavedeni%20BIM%20do%20organizace_pruvodce_Agentura%
20CAS%20%282%29.pdf
65 Evropská komise (2021). Analýza nákladů a přínosů metody BIM pro veřejné stavební zakázky, Metodická příručka
str. 87/141
Tabulka 13: Průměrné náklady zavedení BIM dle výše uvedených informací a CBA EK
Kategorie CBA EK metody BIM66/ Poznámka – Sloupec obsahuje další zjištěné hodnoty pro
Přepočet na Kč67 porovnání s hodnotami z CBA EK
Veřejní zadavatelé
Jednorázové Časová kapacita dedikovaná pro následující kroky – zjistit
Náklady na implementaci rozsah připravenosti organizace, určit odpovědnou osobu
(manažer BIM) za zavedení BIM do organizace, sestavit
Náklady zaškolení (na 5 000 - 8 000 EUR interní BIM tým pro zavedení metody BIM, provést revizi
osobu) personální kapacity, procesů, IT infrastruktury, nastavit
127 000 - 204 000 Kč změnu procesů a přípravu dokumentace staveb, realizovat
pilotní projekt pro ověření nových pravidel a postupů
Při ceně 400 Kč/hod. se tak apod. Příp. náklady na externí odborníky. Pokud by tato
do tohoto rozpočtu vejde kapacita odpovídala cca 120 člověkodnům, náklady by se
318–510 hod. (odpovídá pohybovaly v úrovni 500-600 tis. Kč na subjekt.
40-64 dnům)
Úvodní kurz, Kurz pro projektové manažery a zadavatele
Náklady na HW (na osobu) 2 000 – 3 000 EUR aj. – 5 vyučovacích dní – 14 500 Kč68 (= 363 Kč/hod.)
51 000 - 76 000 Kč Základy metody BIM pro veřejnou správu – dvoudenní
Opakující se prezenční, dva e-learningy, webinář, závěrečný workshop
Náklady na SW – 8 000 – 10 000 EUR kurz 9 760 Kč (= 305 Kč/hod., pokud polovina rozpočtu jde
modelování a ověřování (na 204 000 - 254 000 Kč na prezenční kurz)
osobu a rok) U dalších namátkově vybraných školení v různé časové
délce vycházely hodinové ceny 371 Kč/hod.; 400 Kč/hod.;
438 Kč/hod.; 670 Kč/hod.
(„Projektantovi může zabrat cca 2 měsíce, než se naučí
tahat čáry.“ versus „Pokud budou mít úředníci příslušné
HW a SW vybavení, postačí jim 2-3denní školení, do týdne
bude úředník schopen se v modelu vyznat“ Tj. hodnota
z CBA není podhodnocená69.)
Závěr: Pokud budeme pracovat s hodnotami CBA EK,
odhady nákladů určitě nebudou podhodnocené,
pravděpodobně tomu bude naopak.
Dle konzultací se jedná o dostatečnou hodnotu.
Následující body obsahují pouze ilustrativní meze, v nichž
se mohou pohybovat náklady na pořízení CDE70. Neřeší
rozdíly v nabízených řešení, úkolem je pouze verifikace
66 Evropská komise (2021). Analýza nákladů a přínosů metody BIM pro veřejné stavební zakázky, Metodická příručka
67 Při kurzu ČNB k 1. 12. 2021 25,445 CZK/EUR
68 Úvodní kurz, Kurz pro projektové manažery a zadavatele, Kurz pro projektanty, Kurz pro zhotovitele, Kurz pro provozovatele
staveb a facility manažery
69 V souladu s principem konzervativnosti pracujeme s horními hranicemi odhadů.
70 „Přesunem komunikace i procesů do digitálního světa reprezentuje CDE v praxi to, jak mění metoda BIM dosavadní způsob
práce. I proto jeho používání budí u řady veřejných zadavatelů – a nejen jich – jisté obavy či nedůvěru. Těžko se orientují na
trhu poskytovatelů CDE řešení, a proto mnohdy využijí nabídku připojit se do CDE provozovaného některým z partnerů v rámci
výstavbového projektu. Ve skutečnosti se ale v tomto, zdánlivě snadném a výhodném, řešení skrývá řada zádrhelů. Je třeba si
především uvědomit, že provozovatel společného datového prostředí je z podstaty vlastníkem všech informací v něm
str. 88/141
hodnot evropské metodiky. Pro detailní informace lze
odkázat na publikaci ČAS71.
Jednotlivá řešení:
− 60 300 - 107 600 Kč/rok
− od 169 900 Kč/rok
− 283 500 Kč/rok
− 120 000 - 600 000 Kč/rok a stavbu
− 1 980 EUR/rok a stavbu (50 380 Kč/rok a stavbu)
SW vybavení pro tvorbu informačního modelu – zadavatel
tyto „balíky“ pro BIM obvykle nepotřebuje a jsou určeny
především pro projektanty. Tyto náklady tak
zanedbáváme.
Datová konektivita S rozvojem technologií budou klesat. Lze vzhledem
k relativní výši zanedbat.
Vyšší náklady na 10–30 % z nabídnuté ceny (dle konzultací). Do hodnot se
projektovou přípravu však promítá fakt, že jde často o pilotní projekty. Pokud se
práce metodou BIM stane standardní úlohou, rozdíl se
logicky sníží.
Na druhou stranu: „Pokud vám někdo bude tvrdit, že
projekt s BIM je o dvacet či více procent dražší, pak zřejmě
BIM neumí.“72
Pravidelné školení 10 000 Kč/osobu a rok
Subjekty v oblasti navrhování, přípravy a provádění stavby
Jednorázové
Náklady na implementaci 500-600 tis. Kč na subjekt (vysvětlení viz výše)
Náklady zaškolení (na 5 000 - 8 000 EUR U namátkově vybraných školení v různé časové délce
osobu) vycházely hodinové ceny 371 Kč/hod.; 400 Kč/hod.; 438
127 000 - 204 000 Kč Kč/hod.; 670 Kč/hod.
Při ceně 400 Kč/hod. se tak („Projektantovi může zabrat cca 2 měsíce, než se naučí
do tohoto rozpočtu vejde tahat čáry.“ Tj. uvedená hodnota není podhodnocená.)
318–510 hod. (odpovídá
40-64 dnům)
Náklady HW (na osobu) 2 000 – 3 000 EUR Dle konzultací se jedná o dostatečnou hodnotu
Příp. další náklady 51 000 - 76 000 Kč
Specializované knihovní prvky, předpřipravené startovací
šablony
V řádech tisíců až desetitisíců Kč
Opakující se
uložených. To znamená, že pokud veřejný zadavatel předá provoz CDE některému z partnerů v rámci projektu, zároveň se tím
vzdává také plné kontroly přístupu ke sdíleným informacím, a přestává být tak jejich vlastníkem. Vlastník stavby, tedy veřejný
zadavatel, by navíc mohl po dokončení projektu přijít o informace či jejich část uloženou v IMS. V té chvíli totiž přijde o přístup
do provozovaného CDE a jakýkoliv dohodnutý export vždy přinese určitou ztrátu informací. … Jako nejvhodnější varianta se
proto jednoznačně jeví situace, kdy je vlastník stavby současně provozovatelem CDE řešení.“ (Zdoj:
https://www.koncepcebim.cz/951-osm-indikativnich-nabidek-cde-reseni-pro-pilotni-projekty). Proto jsou náklady na CDE
započítány u veřejných zadavatelů.
71 https://www.koncepcebim.cz/uploads/inq/files/CDE-prehled-indikativnich-nabidek-1-1_Agentura_CAS%20%281%29.pdf
72 https://www.koncepcebim.cz/990-projekt-s-bim-o-tretinu-drazsi-nesmysl-tvrdi-zdenek-rudovsky-z-cvut
str. 89/141
Náklady SW – modelování a 8 000 – 10 000 EUR SW vybavení pro tvorbu informačního modelu ve fázi
ověřování (na osobu a rok) 204 000 - 254 000 Kč návrhu, přípravy a provádění stavby – cca 100-150 tis. Kč
za zřizovací balík + pronájem 30-40 tis. Kč za rok.
Datová konektivita S rozvojem technologií budou klesat. Lze vzhledem
k relativní výši zanedbat.
Pravidelné školení 10 000 Kč/osobu a rok
Orgány státní správy (stavební úřady aj.) Při ceně 400 Kč/hod. a 3denním školení vychází náklady na
cca 10 000 Kč
Jednorázové
Nejsou indukovány navrženými variantami, ale DSŘ.
Náklady zaškolení (na 5 000 - 8 000 EUR Postačuje prohlížeč (BIM a CAD výkresy + pdf
osobu) 127 000 -204 000 Kč reprezentace). Lze zanedbat.
Opakující se
Náklady HW (na osobu)
Náklady SW (na osobu a
rok)
Pozn.: Červeně vyznačené hodnoty vstupují do dalšího výpočtu.
Další vstupy do výpočtu:
Počet členů ČKAIT: ± 30 000
Počet členů ČKA: ± 5 000
Počet veřejných zadavatelů: ± 10 000
Tabulka 14:Hypotetický velmi hrubý odhad možných nákladů na zavedení povinnosti – analýza
sensitivity73
Scénář 1 (počet osob) Veřejní zadavatelé Subjekty v oblasti Státní správa74
Jednorázové náklady navrhování, přípravy a
Opakující se náklady 10 000 6 000
8,8 mld. Kč provádění stavby 0,06 mld. Kč
2,64 mld. Kč 26 250
23,1 mld. Kč
6,93 mld. Kč
Scénář 2 (počet osob) 2 000 8 750 6 000
Jednorázové náklady 1,76 mld. Kč 7,7 mld. Kč 0,06 mld. Kč
Opakující se náklady 0,53 mld. Kč 2,31 mld. Kč
Scénář 3 (počet osob) 800 8 750 6 000
Jednorázové náklady 0,7 mld. Kč 7,7 mld. Kč 0,06 mld. Kč
Opakující se náklady 0,21 mld. Kč 2,31 mld. Kč
Scénář 4 (počet osob) 200 5 250 6 000
Jednorázové náklady 0,18 mld. Kč 4,62 mld. Kč 0,06 mld. Kč
Opakující se náklady 0,05 mld. Kč 1,39 mld. Kč
Předpoklady: Výpočet vychází z hodnot metodiky CBA EK – předpokládáme, že náklady v ČR mohou být (i dle konzultací)
nižší; nicméně jedná se o věrohodný zdroj, proto výpočty vychází z hodnot v této studii.
73 V tabulce jsou vynásobeny počty osob dle jednotlivých scénářů s červeně vyznačenými položkami v tabulce výše
74 Cca 5,5 tis. úředníků jen na stavebních úřadech
str. 90/141
Jednorázové náklady je samozřejmě třeba je rozpočítat do jednotlivých let, po která bude SW aj. využíván.
V rámci procesu digitalizace již je a bude možné čerpat prostředky na pokrytí výše uvedených nákladů
z programů MPO za standardních podmínek, kterými se tyto programy řídí.
Pro digitální vystavěné prostředí lze náklady odhadnout následovně.
1. Náklady obcí na vytvoření modelu vystavěného prostředí, do kterého bude možné vkládat podrobné
modely investorů (v řádech jednotek až desítek milionů korun na obec dle její velikosti – jednorázová
investice)
2. Náklady obcí na aktualizaci modelu vystavěného prostředí, do kterého bude možné vkládat podrobné
modely investorů (v řádech desítek až stovek tisíc korun ročně na obec dle její velikosti – každoroční
výdaj)
3. Náklady obcí na správu modelu vystavěného prostředí – pokud bude tvorba a aktualizace modelu
vystavěného prostředí zadávána externím subjektům, tyto náklady budou marginální (1 FTE); pokud
bude nasazení externích dodavatelů nižší, přesunou se výdaje z bodů 1/ a 2/ do tohoto bodu 3/
4. Náklady investorů (příp. jimi pověřených subjektů) na vkládání modelů jejich objektů do modelu
vystavěného prostředí – jednotky hodin na investora/model
5. Náklady na centrální úrovni – pořízení základního modelu vystavěného prostředí (základního
geografického 3D modelu území) pro celou ČR na bázi CityGML (v řádu desítek až stovek mil. Kč dle
rozsahu a podrobnosti modelu) – jednorázová investice
6. Náklady na centrální úrovni – správa základního modelu vystavěného prostředí (základního
geografického 3D modelu území) pro celou ČR na bázi CityGML (v řádu desítek mil. Kč dle rozsahu a
podrobnosti modelu) – každoroční výdaj, pořizování lze propojit pořizováním dalších základních
prostorových dat veřejné správy za vzniku úspor
Předpokládá se, že s vývojem technologií budou náklady obcí na tvorbu a aktualizaci modelu vystavěného
prostředí budou v čase klesat.
Na straně MPO vzniknou náklady spojené se zajištěním kompetence koordinačního subjektu související
zejména s vynucováním zákonem nově stanovených povinností a projednáváním přestupků (odhad činí
4 FTE úvazky).
3.3 Přínosy
Pro identifikaci hlavních přínosů z BIM lze opět využít rešerši Matějky (2017). V práci je uveden výčet
autorů a zdrojů, které se přínosy BIM zabývají, nicméně konkrétních hodnot pro kvantifikaci pozitiv je
velmi málo. Jedním z důvodů je opět dlouhý životní cyklus stavby versus relativně krátká doba využívání
technologie BIM. Pokud tedy budeme čerpat z Matějky (2017), následující autoři uvádí toto:
− Eastman uvádí, že hlavním přínosem BIM je, že „vytváří významné příležitosti pro zajištění udržitelných
výstavbových procesů a zvýšení produktivity při snížení požadavků na zdroje a rizik oproti použití
tradičních metod“;
− Jernigan udává, že v případě, že je BIM správně využíván, úspory v roce 2012 se mohou pohybovat v
rozmezí 5-12 % nákladů v návrhové a nabídkové fázi. U konkrétního příkladu společnosti Design
Atlantic Ltd jsou v následném výzkumu zmiňovány konzistentní úspory ve výši 10 % v letech 2001-
2007 oproti předchozím rokům v návrhové a nabídkové fázi.
− Hardin uvádí analýzu metriky ROI při zavádění BIM jako jednu z největších výzev, která je s BIM
spojená. Obtížnost je přičítána jedinečnosti a komplexitě výstavbových projektů. V současnosti se jako
nejlepší způsob jeví sledování produkce a s ní souvisejících úspor vynaložených zdrojů – zejména času
a finančních prostředků. Do výpočtu ROI, resp. do hodnocení úspěšnosti projektu, však vstupuje
str. 91/141
mnoho obtížně kvantifikovatelných proměnných, jako je například vliv metod pro spolupráci, zvyšující
se kvalifikace zaměstnanců, iterativní procesy modelování apod. I v případě, že je zaznamenán pozitivní
vliv zavedených změn na ROI podniku, není zcela zřejmá souvislost s jednotlivými BIM procesy.
− Dle dlouhodobé strategie UK Cabinet Office by zavedení BIM ve veřejných zakázkách ve Velké Británii
od roku 2016 mělo přinést 20% úspory v oblasti nákladů a produkce odpadu v průběhu celého
životního cyklu výstavbových projektů. To, zda se tento optimistický odhad naplní, bude muset být
ověřeno v budoucnu. Nicméně vliv VDC a BIM na snížení odpadů uvádí i další autoři.
− Barnes a Davies uvádějí, že „v případě správného použití může BIM vést k významným úsporám v
nákladech v průběhu celého životního cyklu stavby od návrhu, přes výstavbu a provoz až po eventuální
likvidaci nebo recyklaci“. Dále uvádějí, že využití BIM může vést „k úspoře zdrojů (včetně času,
finančních prostředků a přírodních zdrojů)“. Kvantifikované zhodnocení však neuvádějí. Jako
nejpodstatnější přínosy BIM zmiňují zejména:
o efektivní zapojení všech účastníků výstavbového projektu, koordinaci pracovního týmu,
podporu spolupráce,
o využití BIM jako marketingového nástroje,
o tvorbu lepšího projektu, optimalizaci návrhu,
o snadnou práci s alternativními návrhy projektu, inženýrské analýzy,
o detekci kolizí před výstavbou,
o usnadnění činností s využitím informací v 3D modelu,
o snížení množství oprav a předělávek,
o lepší kontrolu nad staveništěm v průběhu realizace, lepší řízení logistiky,
o možnost simulací, realizace scénářů,
o vizualizaci plánování,
o automatizaci extrakce přesných informací z modelu a umožnění odhadů,
o usnadnění realizace DSPS,
o využití modelů pro správu, údržbu a obecně pro FM a záležitosti týkající se provozní fáze
životního cyklu stavby.
Autoři dále dodávají, že zmíněné činnosti bylo možné i dříve realizovat bez využití BIM, nicméně BIM
má významný dopad na rychlost a kvalitu provádění těchto činností.
− Shepherd uvádí měřitelné vlastnosti podniku, kterému se podařilo úspěšně BIM implementovat:
o „efektivnější využití pracovní síly a její alokace,
o zvýšení produktivity práce,
o rozšíření portfolia služeb o nové produkty, které zákazník vnímá jako přidanou hodnotu.“
− Race vyjmenovává přínosy BIM následovně:
o zvýšení ziskovosti a ROI,
o zvýšení efektivity, snížení počtu změn v projektu a RFI,
o zlepšení projektu, jeho důvěryhodnosti a funkčnosti,
o udržitelné výsledky zásahů do prostředí budovy,
o pozitivní dopad restrukturalizace praxe,
o zlepšení spolupráce,
o příležitosti, související s přidanou hodnotou,
o zpřesnění odhadů nákladů,
o zlepšení časového plánování,
o koordinované vizualizace,
o automatizace tvorby detailů, podhledů a výkazů výměr.
− Epstein vyjmenovává obecné přínosy BIM jako:
str. 92/141
o „profitabilita,
o kvalita,
o efektivita,
o konkurenční výhoda,
o schopnost spolupráce,
o otevřenost novým obchodním příležitostem.“
− Crotty přínosy BIM vyjmenovává z jednostranného pohledu projektanta jako na nástroj pro tvorbu
projektu:
o zlepšení komunikace s objednatelem,
o zvýšení kvality a vytvoření přidané hodnoty produktu,
o zefektivnění tvorby a kontroly projektové dokumentace,
o transformace cash-flow projekční činnosti,
o zlepšení koordinace mezi jednotlivými projekčními týmy,
o možnosti simulace výstavby a vizualizace detailů při realizaci,
o možnosti využití modelu pro projektové řízení a kontrolu nákladů,
o zvýšení kvality a zefektivnění tvorby DSPS,
o podpora správy stavby.
− Konkrétní přínosy BIM dle Hardina z hlediska projektového řízení jsou následující:
o lepší časové plánování,
o zefektivnění logistiky a snížení jejích rizik,
o zlepšení odhadů nákladů,
o zvýšení kvality a proveditelnosti výstavby,
o využití dat pro analýzy za různými účely,
o lepší navrhování výstavbových projektů za účelem následné prefabrikace,
o zlepšení koordinace výstavby,
o možnost využití mobilních technologií,
o zlepšení kontroly nad prostavěností a operativním plánováním,
o lepší cost controlling,
o efektivnější řízení změn,
o efektivnější plánování a využívání materiálu,
o možnosti sledování vybavení a následných optimalizací,
o zvýšení kvality při předávce stavby,
o efektivnější správa v provozní fázi výstavbového projektu.
− Příklady obecných přínosů BIM uvádí také Kumar:
o „vizualizace projektu,
o odhady nákladů a spotřeby materiálu,
o výkazy výměr,
o detekce kolizí,
o konzistentní projektová dokumentace,
o začlenění informací a vědomostí do samotného modelu za účelem využití dalšími profesemi,
o sledování stavů konstrukce s využitím 3D laserového skenování,
o integrovaný návrh a výroba,
o kontrola projektu,
o integrovaná analýza energetické náročnosti,
o další integrované analýzy.“
− Shepherd pak například udává další výčet přínosů BIM z hlediska projektanta, kterými jsou:
o simultánní aktualizace modelu,
str. 93/141
o iterativní využívání pohledů a objektů,
o konzistence v používání měřítka,
o konzistence v popiscích napříč projektem,
o automatizace tvorby koherentní projektové dokumentace,
o šablony pohledů,
o automatizace křížových odkazů,
o automatizace koordinace,
o automatizace tvorby seznamů,
o automatizace tvorby výkazů.
− Konkrétní přínosy BIM vyplývají také z dotazníkových šetření. FMI Research Survey 2007 například
uvádí jako hlavní přínosy BIM následující (seřazeno podle významnosti, vyplývající z průzkumu):
o „zlepšení komunikace a spolupráce mezi účastníky výstavbového projektu,
o zvýšení kvality realizace výstavbového projektu a rozhodovacího procesu,
o zlepšení archivace projektu,
o srozumitelnější plánování,
o zvýšení kvality výstavby,
o snadnější dosažení standardizace procesů,
o spolehlivější vyhovění specifikacím a regulacím,
o vyšší produktivita práce a dalších zdrojů,
o zvýšení konzistence výkonů proti rozpočtu,
o významné snížení claimů a reklamací,
o širší strategická perspektiva a inovace,
o snížení nákladů na práci,
o měřitelné snížení nahodilých událostí,
o zlepšení bezpečnosti,
o konkurenční výhoda při přijímání nových pracovníků.“
Z citovaných zdrojů je zřejmé, že přínosy BIM existují, ale jejich kategorizace je obtížná a vyčerpávající
výčet není možný. Obdobné je to s přesnější kvantifikací jejich hodnot.
Ve výčtu by samozřejmě bylo možné pokračovat, nicméně dle zpracovatele je tento výčet pro RIA
postačující, neboť ukazuje klíčové kategorie přínosů BIM, na kterých se shoduje zahraniční odborná
komunita. Nejedná se tak o subjektivní pohled zpracovatele.
Při zkoumání přínosů BIM je také třeba zohlednit příjemce těchto přínosů. Odlišně se například na téma
bude dívat investor, dodavatel, projektant, architekt nebo stavební úřad (viz i Koncepce (2017)):
Účastník procesu Využití / Přínos
Stavebník (Investor)
− možnost kontroly projektu a jeho nákladů ve všech jeho fázích
Projektant / Hlavní − rychlejší zapracování požadavků a změn
projektant (Architekt, − informace zásadní pro rozhodování jsou k dispozici v dřívějších fázích
Inženýr, Technik) − snadnější komunikace s ostatními účastníky
− možnost zlepšit kvalitu staveb díky SW validaci parametrů a vlastností použitých
stavebních materiálů, konstrukcí a výrobků a jejich souladu s platnými normami
− pohodlnější nástroje pro práci
− snadnější modifikace návrhu na základě požadavků stavebníka, statika atd.
− snadnější vytváření variant
− rychlé vizualizace (není třeba znovu vytvářet 3D model)
− rychlá odezva od statika k možnostem konstrukce
− rychlé energetické analýzy
− plynulý přechod od koncepčního modelu ke specifickému
− eliminace rizika konstrukčních kolizí
str. 94/141
Projektant stavební části − snadnější komunikace s projektantem / hlavním projektantem nad jedním modelem
Projektant TZB a − snadnější zapracování změn
technologické části staveb − snadnější komunikace se stavebníkem
Statik − snadnější komunikace s projektantem / hlavním projektantem, statikem a
Technický a autorský dozor
Rozpočtář projektantem stavební části nad jedním modelem
− snadnější zapracování změn
Zhotovitel − snadnější komunikace se stavebníkem
− úspora při vytváření analytického modelu
Facility manager − možnost variantního řešení
Veřejná správa − možnost energetických simulací
− snadnější komunikace s projektantem / hlavním projektantem a projektantem
Certifikace budovy
Zdroj: Koncepce (2017) stavební části nad jedním modelem
− snadnější zapracování změn
− snadnější komunikace se stavebníkem
− úspora při vytváření analytického modelu
− snadnější kontrola skutečného stavu podle modelu BIM
− snadnější komunikace s ostatními účastníky
− lepší možnost zaznamenání požadavků na úpravy a změny
− snížení rizika špatného přenosu informací
− úspora času díky automaticky generovaným podkladům pro vytvoření soupisu
stavebních prací, dodávek a služeb, včetně změnových řízení
− neustálý přístup k aktuálním informacím – přesnější ocenění
− možnost rychlé tvorby nákladových variant pro rozhodování
− přehlednější evidence dat pro finanční controlling (plán x skutečnost)
− rychlá klasifikace jednotlivých stavebních prvků díky jejich snazší vizualizaci v
modelu
− přístup k vždy aktuální dokumentaci
− snadnější komunikace s projektanty jednotlivých profesí nad jedním modelem
− kontrola dodržování časového a finančního plánu
− zmenšení počtu řešení kolizí zjištěných až při provádění stavby
− možnost přípravy prefabrikace
− snadnější a přehlednější rozpis dodávek a prací realizovaných podzhotoviteli, jejich
koordinace a kontrola
− zpřesnění objednávání materiálu a tím nižší produkce odpadu
− aktuální model budovy naplněný informacemi o jednotlivých stavebních výrobcích
a prvcích včetně dodavatele a informací o jejich údržbě
− jednoduché vykazování stavebních výrobků a prvků atd.
− možnost rozšíření modelu o specifická data pro FM
− zjednodušené rozhodování při provozu, údržbě a změnách dokončené stavby
− všechny přínosy, které platí pro stavebníka
− možnost automatické kontroly souladu návrhu s požadavky závazných předpisů (při
použití validátorů modelu)
− efektivnější využití veřejných finančních prostředků
− snížení rizika překročení nákladů u veřejných zakázek na stavební práce
− zvýšení transparentnosti stavebních projektů
− možnost jednodušší simulace energetické náročnosti stavby a optimalizace
energetické účinnosti
− možnost propojení různých registrů státní správy souvisejících s výstavbou pro lepší
plánování infrastruktury
− jednodušší a důvěryhodnější komunikace a prezentace záměrů při veřejných
projednáních
− podpora rozvoje datové základny národní infrastruktury pro prostorové informace
− úspora při vytváření analytického modelu
− možnost automatické kontroly některých aspektů modelu
− jednodušší kvantifikace a efektivnější posuzování některých aspektů konceptu
udržitelné výstavby
str. 95/141
3.3.1 Přínosy v rámci fáze FM
Facility management, potažmo fáze užívání stavby, je fází nejdůležitější – užívání stavby je účelem a cílem
celého výstavbového projektu. Proto přínosům BIM v této fázi věnujeme samostatnou kapitolu. Čerpáme
přitom především z práce Hochová (2019)75.
Provozní náklady navíc tvoří největší položku v celkovém součtu nákladů životního cyklu budovy. V součtu
činí náklady na provoz, údržbu a opravy celých 71 %, zatímco náklady na pořízení stavby (vč. ceny pozemku,
návrhu a realizace) tvoří pouze 23 %. Zbylých 6 % jsou náklady spojené s likvidací stavby.
Obrázek 26: Náklady životního cyklu budovy
Zdroj: Hochová (2019)76
Výklad pojmu facility management velmi široký. Facility managementem lze nazvat vše, co není hlavní
činností firmy. Spadají pod něj všechny činnosti a procesy, které nazýváme jako podpůrné, a které by měly,
pokud jsou správně nastaveny, zvyšovat výkonnost hlavních činností dané společnosti.
Skupiny činností při FM
Projektový management ve vztahu ke kapitálu
Do tohoto segmentu spadají činnosti související s výstavbou nových staveb, jejich rozšířením či
rekonstrukcí. Mezi základní funkce patří časové plánování vynakládaného kapitálu, financování, řízení
zakázek, nákladů či zdrojů. Může zarnovat i tzv. location management, který může pomoci vyřešit otázku,
kde by se nová stavba měla nacházet s ohledem na vlastnické poměry, její logistické podmínky, dostupnost
energií či běžné náklady na pracovní sílu v dané lokalitě. Tato část je tedy využívaná hlavně na úrovni
strategického FM.
Správa portfolia nemovitostí, nájmů a podnájmů
Tato funkce podporuje efektivní správu majetku na strategické úrovni. Umožňuje například strategické
plánování, analýzy a porovnávání (benchmarking) vykonávané nad celým portfoliem nemovitostí dané
společnosti.
75 Hochová, D. (2019). BIM ve Facility Managementu – převzetí modelu pro provozní fázi budovy. Diplomová práce. ČVUT,
Fakulta stavební, Katedra technologie staveb. Praha
76 Hochová, D. (2019). BIM ve Facility Managementu – převzetí modelu pro provozní fázi budovy. Diplomová práce. ČVUT,
Fakulta stavební, Katedra technologie staveb. Praha
str. 96/141
Správa a uspořádání ploch a správa prostředí
Oblast se zabývá na strategické úrovni správou, rozložením a optimalizací ploch. Na nižší úrovni sem patří
činnosti spojené se stěhováním, rezervacemi zasedacích místností, službami pro zaměstnance, cateringem,
stravováním, sdílením pracovních míst, správou parkovacích míst a vozového parku, správou bezpečnosti,
činnosti spojené s BOZP a životním prostředím či doručování interní i externí pošty.
Řízení, správa a provoz
Správa budov je jednou ze základních povinností majitele. Zahrnuje velké množství činností, například
evidenci zařízení a prvků, jejich lokalitu a popis, včetně popisu způsobu a četnosti údržby, dále možnost
plánování údržby a přidělování příkazů. Tyto příkazy, resp. požadavky na ně, nemusí být vyžádány pouze
člověkem, ale také čidlem či jiným automatizačním zařízením umístěným na daném prvku signalizující
potřebu kontroly. Dalšími funkcemi je vyhodnocování nákladů či predikce budoucího stavu zařízení. V
drtivé většině případů se jedná o prvky TZB, je tedy nutné uchovávat data o celém technologickém celku a
jeho provázanosti.
Trvale udržitelný rozvoj (energetický management)
V souvislosti s optimalizací energetických spotřeb (jak v globálním měřítku, tak v rámci dané společnosti)
se tato oblast rychle vyvíjí. Budovy spotřebují až 40% světové spotřeby elektrické energie. V rámci FM lze
řešit uhlíkovou stopu objektu i celé společnosti atp.
V užším slova smyslu lze vymezit tu část podpůrných služeb, které se týkají technické správy a údržby budov.
Technická správa budov zahrnuje ty činnosti, které přímo souvisí se stavbou jako takovou a se všemi
jejími konstrukčními prvky. Mezi prvky, kterým je třeba věnovat co se týče technické údržby pozornost,
patří zejména všechny technologie a strojní zařízení v budově, jinými slovy takové prvky, které mohou být
rizikové z hlediska poruch. Proto vyžadují buď zákonem povinné revize, to platí pro tzv. vyhrazená
technická zařízení (VTZ), nebo revize předepsané výrobcem – tzv. pravidelná údržba – která výrazně
přispívá k dosažení co nejdelší životnosti a správné funkce daného prvku – můžou sem patřit například
některé prvky technických zařízení budov (TZB).
Metody údržby budov
Správná a efektivní údržba by rozhodně neměla znamenat opravu nebo nahrazení zařízení poté, co se stane
nefunkční, ale pravidelnou péči a kontrolu, která prvky udržuje ve správné kondici. Často je však praxe
taková, že se údržbě nevěnují dostatečné prostředky a pozornost, a zařízení jsou bez údržby provozována
až do té doby, než přestanou fungovat. Prostředky vynaložené na jejich opravu či výměnu jsou přitom
většinou násobně vyšší než prostředky na jejich udržování.
Technická zařízení budov
Stavby nejsou jen konstrukční celky jako zdi a stropy, ale jsou to také technická zařízení budov (TZB), která
stavbám vdechují život, upravují vnitřní prostředí a jeho vnímání koncovými uživateli. Technologické
vybavení budov zaznamenalo za posledních zhruba 20 let velký pokrok a rozmach. Budovy jsou navrhovány
s množstvím zařízení, které je schopno i automaticky řídit a regulovat vnitřní prostředí. Mnoho těchto
technologií je spolu vzájemně provázáno. Všechna tato zařízení mají společnou jednu věc, a to hospodaření
s energiemi. V souvislosti s technologickým rozmachem se mluví o inteligentních, nízkoenergetických či
pasivních budovách. Větší množství technologií však znamená také více poruchových a rizikových míst,
větší potřebu revizí či pravidelné údržby, výměny součástek, oprav apod.
Vyhrazená technická zařízení
Vyhrazenými technickými zařízeními (VTZ) taková zařízení, která představují zvýšenou míru ohrožení
zdraví a bezpečnosti osob a majetku. Mezi vyhrazená technická zařízení patří zařízení tlaková, zdvihací,
elektrická a plynová. Dále mezi vyhrazená technická zařízení patří požárně bezpečnostní zařízení. Tato
zařízení podléhají pravidelným revizím, jejichž účelem je ověření bezpečnosti daného zařízení. Revize se
str. 97/141
provádějí většinou podle plánu prohlídek a revizí, které mají za úkol zajistit průběžný dohled provozovatele
nad bezpečností výrobku.
Údržba technických zařízení
Lze specifikovat několik způsobů údržby, revizí a pravidelných kontrol:
1. Revize dané právními předpisy. Jedná se o vyhrazená technická zařízení, u kterých je provádění revizí
povinností danou právními předpisy.
2. Pravidelná údržba vyžadovaná výrobci či dodavateli. Výrobci a dodavatelé stále častěji požadují nebo
doporučují pravidelnou údržbu a prohlídky z důvodu zachování funkčnosti a životnosti zařízení.
3. Údržba a prohlídky určené správcem či uživatelem. Prohlídky, které nejsou vyžadovány žádnými předpisy
ani výrobcem zařízení, ale správce je přesto dělá z důvodu předejití poruchy a případné úspoře nákladů na
výměnu či opravu (preventivní údržba).
Úkolem FM týmu je zajišťovat takové podmínky, aby podporovaly hlavní činnost majitele či společnosti,
tedy plánování, vytváření, udržování a vylepšování vnitřního prostředí a služeb. K tomu využívají reálně
změřená data o způsobech chování lidí uvnitř budovy, o výši nákladů, o velikosti energetických spotřeb či
výskytu problémů s technologickými zařízeními. Kdyby tato data měli k dispozici jejich předchůdci v
dřívějších fázích výstavbového procesu, mohli by tyto informace využít k dokonalejšímu návrhu a
realizaci. BIM v tomto případě slouží jako nástroj k vytváření analýz a simulací v průběhu užívání a
také jako pojítko mezi účastníky. Výsledkem je stavba navržená efektivněji, což znamená onu úsporu
nákladů během užívání. Tato praxe, tedy účast FM ve fázích přípravných a realizačních je v ČR zatím
celkem ojedinělá. Většinou je metoda BIM využita pouze v určité fázi, a nedochází k maximalizaci přínosů,
které BIM umožňuje. Použití BIM ve FM je v ČR zatím spíše ojedinělé v prvních pilotních projektech. Z
důvodu nárůstu technologické náročnosti budov a (nejen) zákonných požadavků na revize a kontroly
použitých zařízení a s tím spojeným zvětšujícím se množstvím dat lze však jeho použití očekávat stále více.
Spoluprací všech účastníků již během raných fází projektu je možné najít ideální poměr mezi náklady (a
to jak počátečními k pořízení stavby, tak náklady vynaloženými během fáze užívání) a na druhé straně
kvalitou. Druhotný efekt použití BIM může tedy být i ve zlepšení vztahů mezi účastníky, které v praxi
bývají napjaté. BIM se totiž stává jakousi platformou pro dosažení společného cíle, tedy realizovat co
nejefektivněji stavbu takovou, která bude naplňovat požadavky kvality po celou dobu své životnosti.
Dalším plusem je přenos informací z fáze realizace do fáze užívání stavby. V případě projektu
realizovaného tradičními metodami, tedy s projektovou dokumentací skládající se z velkého množství
výkresů, technických zpráv a dalších částí jednotlivých procesů, je následně správci (FM) předána stavba
společně s touto rozsáhlou dokumentací. Správce pak musí některá data související se správou budovy zadat
do příslušných databází ručně, což může být velmi časově náročné. V případě metody BIM již taková
databáze dat existuje a stačí ji s dalšími informačními systémy pouze synchronizovat, což znamená
obrovskou úsporu času.
Významným přínosem využití metodiky BIM pro FM je samozřejmě samotné zefektivnění správy ve fázi
užívání. Díky přesnějším výkazům výměr či možností vizualizací je možné např. optimalizovat náklady nebo
spotřebu energií.
V souhrnu tak využití metody BIM při FM pro majitele, uživatele stavby, FM znamená:
− snadnější komunikaci s ostatními subjekty a možnost ovlivňovat výši nákladů životního cyklu budovy;
− usnadnění fáze převzetí stavby;
− mít k dispozici aktuální model obsahující prvky a informace o nich, vč. dodavatele, způsobu a četnosti
údržby;
− jednoduché získání výkazu výměr – efektivnější plánování nákladů a optimálního využití prostor;
− snadnější lokalizaci zařízení a prvků;
str. 98/141
− mít k dispozici podklad pro případnou rekonstrukci/renovaci stavby.
Předpokladem pro maximalizaci přínosu je využívání metody BIM po celou dobu životního cyklu objektu
a všemi účastníky (není však pravda, že by použití všemi účastníky bylo nutnou podmínkou pro to, aby byl
BIM užitečný).
Nutno přiznat, že BIM modely obsahují mnohem větší množství dat, s mnohem vyšší mírou detailu,
srovnáme-li je s tradiční dokumentací. Data jsou ukládána strukturovaně a řízeně. Chce-li se toto množství
dat vytvářet a spravovat po celou dobu životnosti, musí se pro všechny tyto činnosti zajistit zdroje technické,
finanční i personální77.
Konkrétní odhad úspor/přínosů dle IFMA a konkrétních případových studií:
IFMA
Možné úspory po nasazení správných dat z BIM modelu:
− Úspora z periodického neopakování chybné výměry – kromě služeb ostrahy (poptávají se dodávky
hodin služby) lze tvrdit, že se chybovost zpravidla pohybuje do 5 % výměry podlahové plochy pro fixní
výkony, do 10 % výměry speciálních prací (okna, koberce, voskování vinylu, čistění čalouněného
nábytku v ks), kdy speciální práce tvoří do 5 % objemu ročních paušálních prací.
− Administrativní úspora času nad kontrolou pasportu/přípravou veřejné zakázky – v dotazníkovém
šetření (viz výše) se potvrdila praxe, že vysoké procento poskytovatelů kontroluje pasport/výměry při
každém výběrovém řízení. Reálná kontrola výměr objektu úklidu v měsíčním objemu 1 mil. Kč
(odpovídá rajonizaci 25-35 úklidových úseků) si vyžádá práci 2 kalkulantou/technologů úklidu/TSB78,
náklad odpovídá 50 000 Kč/FTE. Tyto náklady zohledňuje dodavatel v ceně služby. U malých objektů
síťových zakázek (Česká pošta, VZP, nádražní budovy SŽ) je nutné náklad navýšit o koordinaci
administrace u síťového klienta o cca 25 %. Doba due diligence je stanovována běžně na 3 měsíce. S
podobným nákladem je třeba počítat u zadavatele při přípravě podkladů pro zadávací řízení (kontrola
výměr, čísel místností, výpis technologií, popis jejich vlastností).
− Administrace správy a údržby – očekávaný efekt udržování on-line BIM modelu bude znamenat pro
klienta i poskytovatele zrychlení administrativních operací nad FM objektu (reporting napříč organizací,
hledání vlastností objektu a technologií, kontroly, audity dodávky služeb). Počty administrativních
pracovníků jsou charakteristickým parametrem technologie FM. Pohybují se v rozsahu 1-1,5 FTE na
služby v hodnotě 2 mil. Kč, při nákladu cca 35 000 Kč/FTE. Lze očekávat, že využitím pravdivých dat
z modelu v CAFM dojde díky rychlosti a přesnosti k úsporám ve výši 8-10 % v administraci měsíčně79.
Protože neexistují data, na jejichž základě by bylo možné porovnat stav před využíváním BIM a po započetí
využívání BIM, ceteris paribus, byl proveden sběr aktuálních dat u několika vybraných subjektů a na základě
77 Informace potřebné pro FM: Kromě obecných požadavků na model a jednotlivé elementy je nutná také specifikace
informací týkajících se konstrukcí, technologického vybavení a inventáře, které jsou důležité pro následnou efektivní správu
budov:
− Revize vyhrazených technických zařízení – četnost revizí (technické normy, popř. technické podmínky výrobce), rozsah
revize (technické normy, popř. technické podmínky výrobce)
− Pravidelná údržba technologických zařízení – technické listy, provozní listy
− Úklid – rozdělení ploch podle typu údržby (svislé plochy omyvatelné (např. obklady), svislé plochy omyvatelné vč. leštění
(např. prosklené stěny, okna apod.), svislé plochy malované, podlahy luxované, podlahy vytírané atd.) dle požadavků FM
− RFID (Radio Frequency Identification) - radiofrekvenční identifikace, technologie založená na automatickém
bezdrátovém přenosu dat; nástupce čárových a QR kódů, nefunguje však na optickém snímání, není tedy nutné, aby byl
RFID tag viditelný; na tag lze uložit identifikátor výrobku (jedinečný kód), datum instalace, výrobní číslo, výrobce aj.
78 TSB – Technická správa budov
79 Kvalifikované odhady nákladů vychází z nastavení top 100 kontraktů integrovaných služeb FM.
str. 99/141
využití zkušeností IFMA byly navrženy oblasti možných úspor z využití BIM při FM. V případě ČSOB
tomu bylo naopak.
Oblastní nemocnice
V této konkrétní případové studii se jedná o objekty oblastní nemocnice. Tato nemocnice zajišťuje akutní,
dlouhodobou i následnou péči. V základních a specializovaných oborech je spádovou oblastí pro cca 200-
250 tis. obyvatel. Do její gesce spadá více než 10 provozoven, z toho cca polovina s lůžkovou péčí o celkové
kapacitě více než 800 lůžek.
Celková plocha objektů je více než 45 000 m2. Roční náklady na technickou správu budov jsou odhadovány
na cca 3,9 mil. Kč (včetně ročního nákladu na vedoucího pracovníka), průměrný denní počet pracovníků
zajišťující denní údržbu jsou 2 osoby. Roční náklady na úklid budov dosahuje 17 mil. Kč při 30 pracovnících
na úklid. Roční náklady na úklid venkovní plochy odpovídá přibližně 1 mil. Kč (opět včetně nákladů na
vedoucího pracovníka).
Odhad možných úspor při využívání BIM při FM:
Lze očekávat snížení časové náročnosti práce provozního facility managera při řízení systému revizí v
modelu BIM+CAFM o 10–15 %. Podobný efekt nastane při interní činnosti 2 pracovníků technické správy
při rychlosti identifikace drobných oprav. (Úspory v řádu vyšších desítek tisíc Kč za rok)
Systém evidence revizní a externí servisní činnosti pomocí subdodávek (ročně v objemu 3,2 mil. Kč) by měl
s pomocí metody BIM zjednodušit předávání informací servisní firmě o vlastnostech příslušných
technologií, zrychlit lokaci zařízení v areálu pro externí pracovníky, zrychlit hledání historie nákladů
spojených s příslušnou technologií či zrychlit filtrace/vyhledávání nad podobnými technologiemi v areálu.
Rovněž lze očekávat časovou úsporu pracovního fondu interního facility managera. Při uvedené ploše lze
odhadnout počet reálných požadavků v systému helpdesk CAFM do 400 incidentů měsíčně vč. výkonu
zákonných revizí. Úsporu lze odhadnout v rozmezí 2–3 % oproti stávajícímu systému evidence. Pokud bude
model BIM napojen přímo na CAFM s evidencí požadavků v helpdesku, pak časová úspora administrace a
zpracování agendy revizí v digitalizované formě může dosáhnout až 5 %. (Úspory v řádu desítek tisíc Kč za rok)
Z hlediska úspor nákladů na reporting (přehled splněných požadavků zadavatele poskytovatelem) lze
předpokládat, že časová úspora při přípravě reportů při využití CAFM propojeného s daty z modelu BIM
bude do 10 % časového fondu. Navíc bude k dispozici pravdivý obraz alokace nákladů jednotlivých
incidentů. (Úspory v řádu desítek tisíc Kč za rok)
Ze zaokrouhlování některých údajů může vyplývat, že organizace nemusí mít přesný, detailní a rychle
dostupný a analyzovatelný přehled o nákladech. Protože není nepoužíván žádný CAFM SW, je
pravděpodobné, že odečty/přípočty za dodávku služeb úklidu jsou činěny na základě oboustranné shody
bez exaktních měření výkonu. Potenciálních úspor zde není dosaženo ne kvůli nepřesnému pasportu, ale
kvůli možným opakujícím se odchylkám v porovnání s on-line správou. Při 20 000 m2 úklidové plochy, kde
hlavní výkon dezinfekčních stěrů je na cca 13 000 m2 denně, lze nepřesnost na 30 úklidových rajonech na
základě zkušenosti IFMA odhadnout do 2 % ročně. Obráceně lze tyto potenciální úspory popsat jako
případnou administrativní náročnost denní evidence/kontroly (ne)provedení 100 % výkonu služby na všech
objednaných m2. Pokud by nemocnice měla kontrolní mechanizmus fungující na denní bázi, vyžádal by si
minimálně 1 FTE úvazek (na oddělení interního auditu, kontroly kvality či v útvaru hlavní sestry), což může
odpovídat nákladu cca 400 tis. Kč/rok. Při využívání metody BIM a napojení na CAFM je zadání
neprovedení/nenastoupení 1 úklidového pracovníka k dennímu úklidu otázkou 1 min. pověřeného zástupce
nemocnice vůči externímu dodavateli. (Úspory v řádu stovek tisíc Kč za rok)
V kategorii speciálních úklidů (mytí oken, voskování) může být chybovost měření výkonu do 5 %. Opět je
hlavním nákladem kontrola provedeného úklidu a její administrace. (Úspory v řádu desítek tisíc Kč za rok)
Pokud bychom měli zohlednit jednorázové náklady na realizaci výběrového řízení (jedenkrát za 4 roky) bez
existence on-line dat s nutností ověření reálného stavu, náklady budou vůči výše uvedeným marginální,
str. 100/141
nicméně identifikovatelné. Přípravu skutečného a ověřeného stavu výměr pomocí fyzické kontroly lze
odhadnout na 1 měsíc pro 2 administrativní pracovníky (náklady cca 67 000 Kč), kontrolu technologií pro
servisní správou včetně všech vlastností na 14 dní interního facility managera (náklad do 30 000 Kč), což
činí celkem min. 100 000 Kč. Kontrolu ze strany nového poskytovatele po nástupu na zakázku lze
odhadnout na podobný objem a časový fond (rozpočtář, plánovač – technolog úklidu, plánovač TSB) čili
kolem 0,25 % za čtyřletý cyklus 20 mil. Kč/ročně v outsourcovaných službách. (Úspory v řádu desítek tisíc Kč
za rok)
Univerzitní zařízení
(téměř 60 objektů, téměř 30 takových, který stojů za zmínku z pohledu významu, užívání nebo velikosti)
Roční náklad na technickou správu budov:
− Náklady na vlastní opravy činí desítky miliónů korun (alespoň za univerzitu). Pokud se započítá mzda,
náklady budou samozřejmě výrazně vyšší. Počet pracovníků je závislý na velikosti a především složitosti
objektu – na některých je jen jednotlivec, někde je v rámci areálu i několik údržbářů.
− Pohotovost je zajišťována částečně vlastními pracovníky (formou mimořádných mzdových ocenění) a
částečně dodavatelsky (a to pouze vybrané služby ohrožující provoz), opět jde o nezanedbatelnou
službu.
str. 101/141
− Roční náklady na opravy se mohou pohybovat okolo 25–30 mil. Kč, roční náklady na revizní činnosti
mohou dosahovat cca 1 mil. Kč (revizí na vyhrazená zařízení (tj. povinných ze zákona) je velké
množství).
− Náklady na havárie na objektech na technologiích nelze přesně kvantifikovat, každý rok se liší.
Důležitějším aspektem pro BIM než náklady jsou příčiny havárie - dožití zařízení, nedodržení
bezpečnosti, absence preventivní údržby.
− Roční objem investičních oprav činí desítky, v lepších letech stovky, miliónů korun. Částka je velmi
závislá na přidělených dotacích.
− Co se týče ročního nákladu na řízení údržby (FM manager, provozní vedoucí), získali jsme v rámci
konzultací tento komentář. Státní správa si bohužel na FM managera vůbec nehraje. Představa státu je každý rok
plánovat stejnou částku; přitom jen rekonstrukce objektu přináší vyšší technické vybavení objektů (přístupové systémy,
EPS, EZS aj.), tj. i vyšší náklady na servis a revize atp. Na druhé straně samozřejmě nové technologie snižují tepelné
nároky, zvyšují komfort pracovníků atd.
− Co se týče úklidu, je zde kombinace interního a externího zajištění těchto služeb. Každý prostor má svá
specifika, což přináší různé požadavky na úklid v rámci denního režimu, týdenního režimu, měsíčního
režimu nebo ročního. Celkově se roční náklady na úklid pohybují kolem 15 mil. Kč ročně. Problém je
zde spojen především s definicemi, o jaká okna se jedná (otvíratelná, přístupná, zamřížovaná), neboť
popis má vliv na cenu dodávky služeb.
− Úklid venkovní plochy je vysoutěžen. Zahrnuje sekání trávy, zahradnické práce – prořezávání stromů
aj. Pro zimní období je vysoutěžen úklid jak komunikací, tak chodníků v kampusu. Fakturuje
se skutečnost dle napadnutého sněhu (pokud napadnou více než 2 cm).
− SW CAFM využíváme, ale pouze na pasport a na přejímání požadavků přes Helpdesk.
− Komentář z konzultace: Využívání BIM státní správou, využívání CAFM systémů je cesta správná a určitě bude
generovat zajímavé úspory. O tom, zda to bude 5 %, 10 % nebo více/méně, rozhodne míra využití nabízených systémů.
Na tyto úspory ale státní správa dosáhne, jen pokud bude mít stát koncepci, bude na ni personálně připraven a bude mít
prostředky na zavedení.
Odhad úspor:
Pokud bychom chtěli odhadnout úspory z využívání BIM, je možné použít obdobné komentáře jako u první
případové studie. Náklady na administraci kontroly kvality a provedení úklidu najatou společností (a úspora
s CAFM) jsou v principu totožné s dříve uvedeným případem, příprava podkladů pro tender může činit 2-
3 FTE úvazku administrativního charakteru na dobu 1-1,5 měsíce atd.
Navíc musí docházet k velkému přenosu dat – jde o více než 50 objektů, CAFM je využíván pouze pro
pasport a přejímání požadavků přes Helpdesk, nepracuje v online režimu.
Administrace denní operativy včetně technické správy musí být velmi náročná (alokace na více než 50
objektů). Úspora nákladů po zavedení BIM modelu napojeného na CAFM tak zde může být 8-12 % při
administrativní činnosti, díky vyšší produktivitě (rychlejší a přesnější identifikace technologie s její historií
servisních zásahů) pak mezi 3-5 %.
Z popisu evidence revizní činnosti lze konstatovat, že plánované rozpočty CAPEX ani OPEX
pravděpodobně nepracují s exaktními čísly/plány. BIM model napojený na CAFM tuto funkcionalitu
nabídne. Měl by být proveditelný ve smysluplného čase a finanční kvalitě.
Konečný úsudek o úspoře 5-10 % celkových nákladů je relevantní.
str. 102/141
ČSOB80
Objekt je provozován déle než dva roky, nicméně data jsou bohužel ovlivněna pandemií COVID. Nenastala doba se
standardním provozem budovy.
Jedná se o administrativní budovu s těmito charakteristikami:
− 60 000 m2 podlahové plochy Úroveň nákladů
− 800 m2 exteriérové plochy v porovnání s teoretickým
− 19 000 technologických objektů
− 1 620 pracovních míst stavem bez BIM
− 23% desk sharing
− 2 000 evidovaných osob 0,80
0,90
Odhad úspory z využití BIM při FM (správě a údržbě objektu) je následující. 1,00
0,90
Potřebná data: aktuální náklady související s náklady na provoz a údržbu budov areálů: 1,00
1,00
Roční náklad na technickou správu budov 0,80
paušální roční náklad mezd údržby; průměrný denní počet pracovníků zajišťující denní
údržbu; celková plocha objektu v m2 (pokud existuje evidence plochy) 0,70
náklady na subdodavatele údržby, vč. pohotovostí (odborný servis) 1,00
1,00
roční náklady na opravy (OPEX) 1,00
roční náklady na revizní činnosti 1,00
1,00
náklady na havárie na objektech na technologiích 0,90
Archibus, ano
roční objem investičních oprav (CAPEX)
roční náklad na řízení údržby (FM manager, provozní vedoucí…)
Roční náklad na úklid budov
paušální roční náklad insourcing/outsourcing, počet m2 denních úklidů (pokud existuje
evidence); průměrný denní počet pracovníků úklidu
roční objem speciálních úklidových prací (mytí oken, čištění koberců, voskování tvrdými
vosky)
počet m2 oken (1 strana), počet m2 koberců, počet m2 plochy k voskování
počet m2 sociálních zařízení (WC + sprchy/koupelny)
Roční náklad na úklid venkovní plochy
roční náklad paušálních výkonů v letním období (vč. m2 – pokud existuje evidence)
roční náklad paušálních výkonů v zimním období (vč. m2 – pokud existuje evidence), počet
sněhodnů v r.2021 (pokud existuje evidence)
roční náklad na řízení úklidu vnitřního i venkovního (FM manager, quality manager,
oddělení nákupu)
Jaký SW CAFM používáte, máte aktuální pasport budov?
Další úspory vidíme ve střednědobém horizontu, cca 5 let, kdy například dochází k velké úspoře při výměně poskytovatele FM
(dokumentace, pasportizace apod.) Tyto úspory nejsou níže kalkulovány, nemáme zkušenosti. Náš odhad však činí úsporu
až 40 % nákladů při použití BIM.
Dále bychom rádi zmínili, že reálná data bychom byli schopni poskytnout cca v roce 2025, zavedení BIM je pro nás nyní na
začátku dlouhé etapy, i my učíme ISFM firmy co pro nás objekt spravují.
80 Doslovné použití zaslaných informací
str. 103/141
Odhadujeme, že úspora provozních nákladů na opravy a údržbu by moha být cca až 25 % a na provoz cca 35% během
životního cyklu budovy.
Proč jsme se rozhodli využití BIM pro FM v ČSOB:
− V průběhu životního cyklu budovy nedochází ke ztrátě informací vnesených na začátku projektantem, ani nových
informací připojených stavbou a následně správcem budovy.
− Všechna data pro FM systémy mohou být načtena z BIM modelu generálního projektanta.
− Všechny změny stavby, dispozic, zařízení nebo vybavení se tak jednoduše a efektivně (v ideálním případě automaticky)
promítají do FM softwaru.
− Propojení databáze a modelu graficky jednodušší a přehlednější práce pro správce s FM systémy mohou pracovat i
pracovníci, kteří nejsou přímo zaškoleni v BIM.
− Možnost připojit veškeré dokumenty např. záruční a technické listy nebo smlouvy o údržbě.
− Díky přesnému výkaznictví BIM přináší úspory času a nákladů při objednávkách dodávek a služeb (výběrová řízení)
při provozu budovy (např. pravidelné malování, úklid, opravy a výměny technologických zařízení, SDK, zářivek atd.)
Shrnutí přínosů
Pokud tedy shrneme, je z výše uvedeného patrné, že názory na možnou klasifikaci přínosů se mohou lišit,
nicméně nejsou vůči sobě v rozporu. Hlavními kategoriemi přínosů BIM po významové stránce, do kterých
lze snadno začlenit všechny dílčí přínosy, tak jsou:
− efektivita a snížení požadavků na zdroje,
− kontrola a snížení chybovosti,
− produkt a zvýšení kvality,
− spolupráce,
− udržitelnost
− externí přínosy.
V roce 2018 dosáhl objem zadaných veřejných zakázek na stavební práce 177 mld. Kč (Tabulka 1).
Pětiprocentní úspora by tak pro stát znamenala přes 8,85 mld. Kč ročně, desetiprocentní úspora pak
17,7 mld. Kč ročně, dvacetiprocentní úspora 35,4 mld. Kč ročně. Další náklady by veřejný sektor ušetřil i
při provozu staveb.
Celkový rozpočet SFDI na rok 2021 činí 127,5 mld. Kč, z toho je na investiční výdaje je alokováno celkem
83 mld. Kč81. Ve stejné logice by pětiprocentní úspora pro stát znamenala přes 4,15 mld. Kč ročně,
desetiprocentní úspora pak 8,3 mld. Kč ročně, dvacetiprocentní úspora 16,6 mld. Kč ročně. Další náklady
by veřejný sektor opět ušetřil i při provozu staveb.
Pokud bychom vyšli z hodnoty nadlimitních veřejných zakázek na stavební práce, jejich hodnota se v letech
2018 i 2019 pohybovala okolo 100 mld. Kč. Pětiprocentní úspora by pro stát znamenala cca 5 mld. Kč
ročně, desetiprocentní úspora pak 10 mld. Kč ročně, dvacetiprocentní úspora 20 mld. Kč ročně. Další
náklady by veřejný sektor ušetřil i při provozu staveb.
Tato čísla však nezahrnují fázi užívání staveb. Proto následující tabulka zahrnuje informace o zadaných
veřejných zakázkách v oblasti FM.
81 Rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury na rok 2021 a střednědobý výhled na roky 2022 a 2023, schválený
Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky usnesením č. 1437 dne 18. prosince 2020
str. 104/141
Tabulka 15: Veřejné zakázky v oblasti FM
CPV 2016 2017 2018 2019 2020 2021
703 83 612 723 49 746 496 77 632 317 130 742 242 66 539 763 40 367 759
773 694 795 126 444 280 948 705 496 093 826 901 028 702 630 291 1 146 218 704
797 98 952 895 102 863 264 159 200 320 102 155 990 211 986 927 117 570 225
799 27 409 926 15 294 545 4 912 594 10 401 288 10 791 620 50 716 312
906 224 514 765 276 627 785 8 162 019 955 653 674 657 394 950 535 133 031 146
909 1 160 893 390 1 910 821 984 1 361 823 682 1 571 860 254 2 528 089 287 3 705 531 298
983 237 866 090 33 875 384 246 000 744 26 498 736 398 805 053
2 290 178 825 3 037 501 112 2 542 559 287 3 541 736 203 3 941 487 159 5 592 240 497
10 504 960 345*
Zdroj: Datlab s.r.o.
* Pozn.: V čísle obsažena velká 8 mld. zakázka Technických služeb Pražským službám
CPV kódy z tabulky výše: 703 – Správa nemovitého majetku, 773 – Zahradnické služby (údržba apod.), 797 –
Ostraha, 799 – Různé provozní služby, 906 – Úklid vnější, 909 – Úklid vnitřní, 983 – Různé další služby údržby
Pokud bychom předpokládali, že při použití BIM u všech těchto zakázek by bylo možné ve fázi užívání
stavby ušetřit 10 % z nákladů vynaložených v této fázi, úspory pro stát by dosáhly řádově stamilionů korun
ročně. Úspory by však byly pravděpodobně vyšší82, a to kvůli následujícím skutečnostem:
− V hodnotách veřejných zakázek nejsou obsaženy zakázky některých velkých institucí, které
nerealizovaly veřejnou zakázku v řešené oblasti v posledních 10 letech (FN Ostrava, FN Motol) –
odhadem může jít o cca 100 mil. Kč ročně jen za úklidové služby.
− Veřejné zakázky jsou ve většině případů vypisovány na 4 roky; celkové hodnoty tak mohou být
podhodnoceny kvůli rostoucí minimální mzdě (u úklidu tvoří mzdy cca 70 % ceny, u ostrahy cca 90 %;
za poslední 4 roky vzrostla minimální mzdy o 32 %).
V kontextu např. Zelené dohody může být BIM nástrojem i pro ekologičtější stavebnictví83.
Přínosy modelu vystavěného prostředí lze popsat následovně.
Protože využití modelů vystavěného prostředí nemá ještě za sebou delší historii, nelze v odborné literatuře
ani u relevantních subjektů získat konkrétní kvantifikaci možných přínosů. Jedinou relevantní konkrétní
hodnotou, kterou je možné najít, je britských 7 mld. liber ročně ve formě úspor při využití národního
digitálního dvojčete. Tuto informaci doprovází údaj, že 600 miliard liber by mělo být v příštím desetiletí
vynaloženo jen na novou infrastrukturu ve Spojeném království. Pokud by infrastruktura tvořila polovinu
stavebních investic, mohly by úspory z použití modelu vystavěného prostředí dosáhnout cca 5 % oproti
situaci bez modelu.
Častější je kvalitativní popis přínosů využití. Britské zdroje uvádí tyto přínosy:
82 Odhad IFMA: Aktuální roční run-rate veřejných zakázek se může pohybovat kolem 6-7 mld. Kč.
83 Emise uhlíku, které při výrobě stavebních materiálů vznikají, se na celkových emisích CO2 podílejí v ČR 3,4 %. Ačkoliv v letech
2012 i 2013 došlo k poklesu emisí uhlíku v tomto sektoru, následovalo období postupného nárůstu a celkově se emise CO2 v
roce 2019 oproti roku 2010 prakticky nijak nezměnily (nárůst o 1 %). Je to dáno i tím, že výroba stavebních materiálů patří
společně s výrobou kovů a chemických látek k odvětvím s vysokou energetickou náročností. Na celkové konečné spotřebě
energie se výroba ostatních nekovových minerálních výrobků podílí z 5 %. (Zdroj: Česká spořitelna (07/2021). ZELENÁ
REVOLUCE VSTUPUJE DO ČR – ARE YOU READY?)
str. 105/141
− Národní digitální dvojče pomáhá získat více z toho, co již existuje. Informace shromážděné z budov a
infrastruktury využívají digitální dvojčata k efektivnějšímu provozu.
− Propojení digitálního a fyzického světa činí infrastrukturu chytrou.
− Změny a nové nápady mohou být testovány na digitálních dvojčatech a lze tak předem modelovat
účinky v reálném světě. Díky testování na digitálním dvojčeti lze podniknout kroky, které šetří čas,
finanční prostředky a minimalizují problémy. Lze zkracovat dobu výstavby.
− Podniky mohou být efektivnější, mohou vzniknout nové trhy zboží a služeb.
− Z hlediska životního prostředí lze lépe využívat zdroje, snižovat jejich spotřebu, lépe recyklovat,
posouvat se blíže k oběhovému hospodářství a vytváření udržitelnějších měst.
Dle jednotlivých stakeholderů potom VB přínosy strukturuje takto:
− Přínosy pro společnost a ekonomiku: vyšší národní produktivita díky výkonnější a odolnější
infrastruktuře fungující jako jeden systém; přesnější měření výsledků a jejich analýza; vyšší bezpečnost
informací a tím i personální, fyzická a kybernetická bezpečnost; transparentní zapojení stakeholderů;
vyšší spokojenost zákazníků (veřejnosti);
− Přínosy pro podnikatele: vznik nových trhů zboží a služeb, nových obchodních modelů, noví účastníci
na trhu; vyšší efektivita díky výkonnější infrastruktuře; efektivnější logistika, z čehož má prospěch celý
hodnotový řetězec – investoři/vlastníci objektů, správci, dodavatelé, konzultanti, projektanti aj.; vyšší
jistota; možnost lepšího řízení rizik;
− Výhody pro životní prostředí: vyšší míra ochrany; nižší objem odpadu; vyšší míra opětovného využití
surovin a efektivnější využití zdrojů.
Dle Finska lze integrací 3D datových modelů vytvořených soukromými společnostmi a veřejným sektorem
a zpřístupněním těchto modelů potenciálním uživatelům ušetřit až 20 % nákladů na plánování a výstavbu.
Ve vazbě na tyto úspory jsou zmiňovány nové technologie jako LIDAR, augmentace GNSS, strojové
navádění, strojové učení, využití senzorů či rozšířená realita, které umožňují využití chytrých 3D
prostorových datových modelů při plánování a výstavbě budov a infrastruktury. Finské město Espoo
odhadlo, že by v roce 2018 ušetřilo dokonce 30 %, tj. cca 4,8 milionu EUR, na nákladech na plánování
infrastruktur, pokud by byly k dispozici datové modely. Odhad možných finských úspor znázorňuje i
následující obrázek.
str. 106/141
Obrázek 27: Potenciál a realizované přínosy využití prostorových dat v modelu vystavěného
prostředí za rok ve Finsku
Zdroj: The economic value of spatially enabled services in Finland – Spatineo, 2018
Konkrétní přínosy Prahy lze shrnout následovně:
− využití jako analytický datový podklad pro přípravu prostorové/výškové regulace do nového
metropolitního územního plánu – bez modelu by regulaci nebylo možné připravit
− model umožňuje lepší posuzování rozvojových záměrů včetně podpory rozhodování
− model umožňuje využití pro participativní plánování a zvýšení osvěty a zapojení veřejnosti
− zákresy do fotografií bylo velmi obtížné ověřit – s modelem vyšší přesnost a jistota objektivního
zobrazení
− model může být významným zdrojem informací o prostorovém (výškovém) kontextu staveb (tj. nejen
o půdorysném vztahu jednotlivých staveb)
− možnost environmentálního modelování – modelování teploty povrchů, teploty vzduchu, vlivu
zástavby na proudění vzduchu (míru provětrávání veřejných prostranství a ulic), sluneční radiace
(akumulace a výdeje tepelné energie v různých částech prostranství) aj.
− možnost energetického modelování – fotovoltaického potenciálu
− lze lépe počítat a efektivně navrhovat energetické úspory – dle kvality obálky budovy, tepelných ztrát,
ročního využití
− možnost tvorby vizualizací – jako propagace, jako ilustrace pro laickou i odbornou veřejnost – jsou
názornější, je možné pak vést konstruktivnější diskuze, vysvětlovat, usnadňují rozhodovací proces
− možnost simulačního modelování – lze modelovat provozní stavy týkající se dění v oblasti dopravy,
ovzduší, vodních toků, výstavby, urbanismu, turismu atd.
− využití pro automatizované posuzování např. souladu s regulativy
str. 107/141
− možnost snížení administrativní náročnosti, pokud by bylo možné některé části posuzování stavebních
záměrů automatizovat, tj. zmenšit objem PD
− DVP je nutnou podmínkou pro realizaci jakýchkoli opatření z oblasti SMART Cities
− lze modelovat dopady poruch/havárií na technické infrastruktuře, jiných krizových scénářů
− lze využít v rámci spolupráce s integrovaným záchranným systémem – možnost nasazení hasičů při
zásahu atp.
3.4 Vyhodnocení variant
Metodika CBA EK uvádí několik případových studií. U všech těchto studií vychází čistá současná hodnota
(NPV) využití BIM v projektu pozitivní, tj. zjednodušeně řečeno využití BIM se u uvedených jednotlivých
případů vyplatí. Hodnoty pro scénář využití BIM 1 (tj. používá se navrhování pomocí 2D i 3D CAD a
informace o projektu se mezi aktéry sdílejí využitím společného) datového prostředí (CDE) jsou následující:
− Přestavba staré budovy ve sportovní centrum
o Čistá současná hodnota (NPV) 40 414 EUR
o Ekonomická čistá současná hodnota (ENPV) 158 506 EUR
− Projekt údržby a renovace silnice
o Čistá současná hodnota (NPV) 151 987 EUR
o Ekonomická čistá současná hodnota (ENPV) 158 506 EUR
− Projekt výstavby nového přístavu
o Čistá současná hodnota (NPV) 211 164 EUR
o Ekonomická čistá současná hodnota (ENPV) 333 065 EUR
− Projekt renovace veřejné budovy
o Čistá současná hodnota (NPV) 403 327 EUR
o Ekonomická čistá současná hodnota (ENPV) 520 975 EUR
− Projekt stavby nové veřejné administrativní budovy
o Čistá současná hodnota (NPV) 1 633 533 EUR
o Ekonomická čistá současná hodnota (ENPV) 1 748 967 EUR
− Projekt stavby nového bytového domu
o Čistá současná hodnota (NPV) 58 758 EUR
o Ekonomická čistá současná hodnota (ENPV) 178 576 EUR
Na základě stejné metodiky byl proveden výpočet čistých současných hodnot za české projekty. I u těchto
projektů vychází NPV84 i ENPV85 kladné, což značí, že využití metody BIM se vyplatí. Konkrétní hodnoty
vypočtených NPV obsahují následující obrázky. Detailnější informace neuvádíme, neboť se jedná o citlivá
data. Veškeré metodologické postupy a předpoklady včetně interaktivního kalkulátoru však lze najít
v dokumentu CBA EK86 a na stránkách ČAS87.
84 Net Present Value
85 Economic Net Present Value
86 Evropská komise (2021). Analýza nákladů a přínosů metody BIM pro veřejné stavební zakázky, Metodická příručka
87 https://www.koncepcebim.cz/uploads/inq/files/Handbook%20BIM_CZ_Agentura_CAS.pdf;
https://www.koncepcebim.cz/uploads/inq/files/Analyza%20nakladu%20a%20prinosu%20metody%20BIM_kalkulator_CZ.xl
sm
str. 108/141
Veřejný zadavatel: Nejvyšší kontrolní úřad
str. 109/141
Veřejný zadavatel: Praha 14
str. 110/141
Veřejný zadavatel: Pardubice
str. 111/141
Veřejný zadavatel: Třinec
str. 112/141
Veřejný zadavatel: Univerzita Karlova
Z porovnání odhadovaných nákladů a přínosů jednotlivých případů vyplývá, že implementovat metodu
BIM je žádoucí.
str. 113/141
Pokud bychom se na hodnocení chtěli podívat na agregátnější úrovni, vyšli bychom z hodnoty nadlimitních
veřejných zakázek na stavební práce, jejichž hodnota se v letech 2018 i 2019 pohybovala okolo 100 mld. Kč.
Desetiprocentní úspora by pro stát znamenala cca 10 mld. Kč. Pokud hodnotu 10 mld. Kč dosadíme do
výpočtu NPV spolu s náklady z jednotlivých scénářů (viz Tabulka 14), dostaneme následující výsledky:
− NPV pro scénář 1 a investiční horizont 10 let -22,5 mld. Kč
− NPV pro scénář 2 a investiční horizont 10 let 148 mld. Kč
− NPV pro scénář 3 a investiční horizont 10 let 156 mld. Kč
− NPV pro scénář 4 a investiční horizont 10 let 183 mld. Kč.
Čistá současná hodnota je tak záporná pouze pro scénář 1, v jehož rámci jsme předpokládali, že příslušný
SW apod. bude muset pořídit 10 000 veřejných zadavatelů a 26 250 subjektů v oblasti navrhování, přípravy
a provádění staveb. Bod zlomu v modelu nastává s přibližně 8 000 veřejnými zadavateli a 70 % členů ČKAIT
a ČKA.
Další úspory by veřejný sektor realizoval při provozu staveb – již uvedeno výše.
Na prospěšnosti adopce BIM v ČR se shodla i většina konzultovaných stran. Metoda BIM znamená
příležitosti plynoucí z udržitelného stavebnictví, tj. ze zvýšení produktivity při snížení požadavků na zdroje
a poklesu rizik spojených s výstavbou v porovnání s dosavadní praxí. Zároveň umožňuje efektivnější správu
dokončených staveb, snižuje náklady a omezuje rizika vyplývající z neprovedené včasné údržby. Nulovou
variantu tak zamítáme.
Pokud budeme hodnotit celkové ekonomické dopady, varianty 1a a 1b (viz kap. 2 Návrh variant řešení) jsou
z pohledu přínosů méně efektivní – k jejich komplexní realizaci dochází později, přičemž náklady jsou
významné. U varianty 1c vychází v porovnání s ostatními variantami velmi vysoké náklady, z tohoto důvodu
také nevychází nejlépe. Jako nejvhodnější se jeví varianta 2, která byla na základě konzultací rozdělena na
podvarianty vztahující povinnost pouze na vybrané subjekty a vybrané veřejné zakázky.
Vzhledem k níže uvedenému výstupu z multikriteriální analýzy, potřebám agend veřejné správy v oblasti
digitalizace, návaznostem na vládou schválené koncepce a na věcný záměr zákona o národní infrastruktuře
pro prostorové informace, odhadovaným nákladům a možným přínosům lze jako nejvhodnější označit
kombinaci řešení ad 2a + 2b + 2c. Jako ideální se tedy jeví zavázat k používání metody BIM pouze omezený
okruh zadavatelů a pouze pro typy projektů spojených s výstavbou s určitým finančním limitem – typicky
zakázky v nadlimitním režimu.
Tabulka 16: Výstup z multikriteriální analýzy pro vybrané kombinace88
Obecný cíl a Změna Výběr
varianty
Varianta související nákladů Efektivnost Koherence Proveditelnost
0
dopady oproti V0 0 0 8
4 2 12
V0 0 0 0 3 6 21
7 5 22
V1a 5 -7 4 5 7
4
V1b 4 -5 4 +++ + 4
+++ + 4
V1c 7 -6 8 +++ + 6
++ + 8
V2 6 -2 6 +
+
Porovnání podvariant 2a, 2b, 2c, 2b+2c a 2a+2b+2c
V2a + --- ++
V2b + --- ++
V2c + --- ++
V2b+2c ++ -- +++
V2a+2b+2c +++ - ++++
88 Viz úvod kapitoly 2. Návrh variant řešení
str. 114/141
Pro model vystavěného prostředí:
V zahraniční odborné literatuře lze najít široký výčet přínosů plynoucích z využití modelů vystavěného
prostředí. Tyto přínosy jsou tím vyšší, čím vyšší je naplněnost těchto modelů relevantními daty a
informacemi. Protože povinné vedení a využívání DVP je navrhováno ve vazbě na povinnost používání
metody BIM při přípravě, realizaci, využívání, potažmo likvidaci vybraných staveb návrhem určených
veřejných vlastníků, nepředpokládáme, že by náklady na dovytvoření informačního prostředí, do kterého
by BIM modely byly vkládány, převýšily přínosy z využití DVP, a to i vzhledem ke skutečnosti, že ve scénář
BAU (business-as-usual) bude s velkou pravděpodobností (vzhledem k rychlému vývoji technologií či např.
prioritám EK, ke kterým digitalizace patří) docházet k obecné digitalizaci i bez zavedení navrhované
povinnosti. Též je třeba zohlednit, že lze stavět na již existujících datových podkladech ČÚZK
(ZABAGED) a krajů (Digitální technické mapy).
Z provedených konzultací též vyplývá prospěšnost využívání DVP. Navrhujeme tak zvolení Varianty 3.
Varianta 3a má oproti Variantě 3b větší přínos ve formě vyšší jistoty pro podnikatelské subjekty. Na druhou
stranu si může vyžádat vyšší náklady. Proto bylo přistoupeno k navržení varianty 3c. Jejím důležitým
aspektem je fakt, že k aplikaci modelu vystavěného prostředí dojde s časovým odstupem oproti běžně
stanovené povinnosti implementovat metodu BIM, a to z důvodu, že vytvoření technické normy pro tvorbu
standardu pro modelování vystavěného prostředí, včetně přípravy jednotlivých subjektů na novou
povinnost, vyžaduje delší časový úsek. Z tohoto důvodu tak volíme i po zhodnocení výstupů z konzultací
variantu 3c.
4 Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení
Na základě shromážděných dat a informací, provedených konzultací a provedeného zhodnocení nákladů a
přínosů lze jako jediné účelné a celospolečensky nejpřínosnější označit kombinaci řešení ad 2a + 2b + 2c, a
dále pak variantu 3c. Jako ideální se tedy jeví zavázat k používání metody BIM pouze omezený okruh
zadavatelů a pouze pro typy projektů spojených s výstavbou s určitým finančním limitem – typicky zakázky
v nadlimitním režimu. Pro povinnosti spojené s požadavky na vystavěné prostředí se jedná o variantu
nejméně přísnou.
5 Implementace doporučené varianty a vynucování
Pro úspěšnou adopci BIM doporučuje Eastman:
− realizovat pilotní výstavbový projekt,
− prototypovat vzorky,
− zaměřit se na jasně definovatelné cíle,
− vytvořit metriku pro hodnocení postupu,
− účastnit se kolektivního snažení o zavedení BIM na trhu.
Množství kroků již bylo v ČR podniknuto (viz i následující výčet):
− Akční plán DSS – harmonogram
− Aktualizace harmonogramu Koncepce zavádění metody BIM v ČR
− Analýza nákladů a přínosů metody BIM – interaktivní kalkulátor
− Analýza nákladů a přínosů metody BIM pro veřejné stavební zakázky – příručka
− Analýza užití informačního modelování staveb
− Analýza užití informačního modelování staveb – excel soubor
− Analýza změn pro rámec klasifikací; akt. ISO 12006-3
− BIM a aktualizace rámcových vzdělávacích programů k 1.9. 2020
− BIM Protokol – Příloha č. 1 Požadavky objednatele na informace
str. 115/141
− BIM protokol (komplet) - Pravidla pro tvorbu, předání a užívání informačního modelu. Příloha
Zvláštních smluvních podmínek Českého smluvního standardu
− BIM Protokol ŠABLONA – Příloha č. 3 BIM Protokolu Šablona plánu realizace BIM (BEP)
− CAD memorandum
− Calculating Costs and Benefits for the use of Building Information Modelling in Public tenders
Methodology Handbook
− CBA TOOL “Cost-benefit analysis model for the use of BIM in public tenders”
− Český smluvní standard (Design-Bid-Build)
− Český smluvní standard (Design-Build)
− Český smluvní standard Design Build Smlouva o Dílo Vzor
− Český smluvní standard Design Build Zvláštní smluvní podmínky Šablona
− Databáze studijních podkladů
− Doporučení k hodnocení nabídek při zadávání veřejných zakázek
− Doporučení ke smlouvám a projektovému řízení v BIM
− DSS online
− Implementační plán strategie DSS
− Informace o plnění Koncepce zavádění metody BIM v ČR
− Informační model stavby a stávající dokumentace staveb
− Informační modelování staveb a technická normalizace
− Integrace BIM do výuky středních a vysokých škol stavebního zaměření
− Karty účelů užití DSS
− Katalog BIM cílů
− Katalog podpůrných dokumentů pro pilotní projekty BIM
− Klasifikační systém CCI – excel soubor
− Klasifikační systém CCI – online
− Komentář Licenční ujednání pro Český smluvní standard (Design-Bid-Build)
− Komentář Licenční ujednání pro Český smluvní standard (Design-Build)
− Koncepce zavádění metody BIM
− Leták Jak se rodí digitální a informační model (DIMSxIMS)
− Memorandum o podpoře Svazu měst a obcí metodě BIM
− Memorandum o spolupráci při přípravě Datového standardu staveb
− Memorandum o spolupráci s organizacemi ČKAIT a ČKA
− Metodika pro časové řízení
− Metodika pro řízení změn při digitální transformaci – Digital Change Management
− Metodika pro řízení změn při výstavbě
− Metodika pro SPŠ stavební, BIM – digitální stavba a požadavky RVP
− Metodika zadávání veřejných zakázek s využitím BIM
− Obecná metodika pro řízení změn – Change management
− Otevřený rozpočtový formát (ORF) - koncept, základní principy a datová struktura
− Otevřený rozpočtový formát (ORF) - zip soubory
− Plán informačních výměn dle metody BIM do organizace
− Popis změn v dokumentu Principy tvorby DIMS podle Datového standardu staveb (DSS) pro pozemní
stavby – pro pilotní projekty (Požadované minimum pro DSP – pro novostavby)
− Principy tvorby DIMS podle Datového standardu staveb (DSS) pro pozemní stavby - pro pilotní
projekty - část architektonicko-stavební a stavebně-konstrukční
− Program pilotních projektů BIM spolupráce
str. 116/141
− Průzkum pro podporu spolupráce s vysokými školami technického zaměření
− Příručka pro aplikaci ČSN EN ISO 19650
− Rešerše a srovnání klasifikačních systémů – přílohy
− Rešerše a srovnání klasifikačních systémů staveb. prvků v kontextu informačního modelování staveb
zpráva
− Soupis potřebných dovedností a oblasti znalostí v souvislosti s BIM
− Společné datové prostředí (CDE) – indikativní nabídky dodavatelů pro využití v pilotních projektech
− Společné datové prostředí (CDE) – přehled atributů pro výběr
− Společné datové prostředí (CDE) zavedení a využívání v organizaci veřejného zadavatele
− Spolupráce s CzBIM – formální prohlášení o spolupráci
− Stanovisko k využití formátu IFC v návaznosti na opatření č. 7 UV č. 682
− Strategie vytvoření a správy datového standardu staveb DSS
− Strategie zavedení BIM do organizace: interaktivní brožura
− Strategie zavedení BIM do organizace: podrobný průvodce
− Volitelné ustanovení pro Zvláštní smluvní podmínky. Licenční ujednání pro Český smluvní standard
(Design-Bid-Build)
− Volitelné ustanovení pro Zvláštní smluvní podmínky. Licenční ujednání pro Český smluvní standard
(Design-Build)
− Vymezení pojmů pro doplnění slovníku BIM s ohledem na užití oceňování
− Výpis změn v dokumentu Principy tvorby DIMS podle Datového standardu staveb (DSS) pro pozemní
stavby – pro pilotní projekty (Požadované minimum pro DSP – pro novostavby)
− Výroční zpráva o plnění Koncepce zavádění metody BIM v ČR projednána vládou
− Výzva pro projektové a stavební firmy ke spolupráci s vysokými školami stavebního zaměření
− Vzor 01_Zadávací dokumentace OR-ZPR
− Vzor 02_Formulář nabídky_OR-ZPR
− Zadávání veřejných zakázek, smlouvy a projektové řízení
− Základy metody BIM pro veřejnou správu – leták
− Záměr DSS – formulář
− Zpráva o aktuálním stavu výuky na jednotlivých VŠ
− Zpráva pilotních projektů BIM ve veřejné správě
Koordinátorem na poli rozvoje informačního modelování staveb zodpovědného za koordinaci významných
aktivit v této oblasti, orgánem zodpovědný za nastavování a vymáhání závazných pravidel pro informační
modelování staveb či koordinaci přípravy právních předpisů z této oblasti apod. je mělo být Ministerstvo
průmyslu a obchodu.
Povinnost zadávání nadlimitních veřejných zakázek na stavební práce v BIM pro veřejné zadavatele by měla
začít platit postupně od 1. července 2023. S tímto datem koresponduje i úkol č. 23 Informace o plnění
Koncepce zavádění metody BIM v České republice, kterým se ukládá povinnost použití metody BIM pro
nadlimitní veřejné zakázky na stavební práce (ve smyslu zákona o zadávání veřejných zakázek), financované
z veřejných rozpočtů, včetně zhotovení jejich přípravné a projektové dokumentace, se zohledněním závěrů
z vyhodnocení pilotních projektů a s přihlédnutím ke specifikům jednotlivých druhů staveb, a to s
postupnou účinností od 1. 7. 2023.
U digitálního vystavěného prostředí se předpokládá, že zákon stanoví pouze obecné parametry povinnosti,
tj. definuje, jak má informační model vystavěného prostředí vypadat a co má obsahovat, tzn. definuje
standard informačního modelu vystavěného prostředí, dále pak stanoví některým povinným osobám úkol
tento informační model naplňovat. Větší detail bude řešen podzákonnými předpisy tak, aby bylo možné
flexibilněji reagovat na vývoj v odvětví.
str. 117/141
Z hlediska základní vymahatelnosti zaváděných pravidel by měl nový zákon obsahovat také úpravu
přestupků, kterých se může dopustit osoba, která bude mít povinnost používat informační model stavby.
Konkrétním porušením těchto pravidel může být situace, kdy povinná osoba přes svou povinnost
informační model stavby vůbec pro předmětnou stavbu nepořídí. Další situací může být případ, kdy povinná
osoba informační model stavby sice pořídí, ale tento model nebude obsahovat potřebná data, nebo povinná
osoba nebude tento model udržovat aktuální v průběhu výstavby a následného provozu a informační model
stavby tak nebude plnit svou funkci. Při určení výše případné sankce za porušení povinností v souvislosti s
informačním modelováním staveb však bude třeba vždy přistupovat ke konkrétním okolnostem případu, k
závažnosti takového porušení povinností a jeho následkům. Přestupky by mělo projednávat MPO.
Jako poslední bod je třeba zdůraznit v této kapitole následující. Účinnost těch ustanovení zákona o BIM,
která se týkají povinnosti vytvářet informační model vystavěného prostředí, se předpokládá později, než je
účinnost zbytku zákona o BIM, a to z důvodu přípravy standardu pro tvorbu modelu vystavěného prostředí.
Vzhledem k náročnosti přípravy technické normy pro vytváření informačního modelu vystavěného
prostředí ustanovení týkající se této agendy budou mít tedy předmětná ustanovení odloženou účinnost o
pět let oproti zbytku zákona.
6 Přezkum účinnosti regulace
Jako perioda přiměřená pro přezkum účinnosti implementovaných opatření a pro zhodnocení pokroku při
dosahování cílů novelizace se doporučuje doba 5 let. Tato perioda je dostatečně dlouhá pro shromáždění
dostatečného objemu dat relevantních pro přezkum účinnosti a podnětů od dotčených subjektů a zároveň
dostatečně krátká tak, aby nedošlo k přehlcení velkým objemem podnětů a navrhovaných změn.
Doporučuje se sledovat následující ukazatele:
− Počet firem používajících BIM
− Počet projektů s BIM
− Vhodně nastavené KPI
− Výše investic do IT
− ROI
− Počty nabídek a nabízené ceny
− Změny v četnosti chyb
− Nároky na vícepráce, resp. dodržení rozpočtu
− apod.
7 Konzultace
Při zpracování RIA byly provedeny následující konzultace:
− Ing. Marvan, VUT v Brně
− Mgr. Kareš, MUNI
− Ing. Janoušková, Krajský úřad Kraje Vysočina
− Ing. Houra, ex-ŘLP
− Ing. Strmiska, Brněnské komunikace a.s.
− Ivo Vykydal, SFDI
− Ing. Martynek, Magistrát města Třince
− Pavel Havlíček, SUDOP
− M. Kohout, Graitec
− Ing. Žák, Skanska
− P. Provazník, J. Šejnoha – SŽ, ŘSD
str. 118/141
− T. Filip – ČSOB
− P. Matyáš – di5
− Streblov, Hejna - Penta
− S. Palupčík - BUREAU VERITAS SERVICES CZ
− J. Synek - Metrostav
− J. Kraus - Letiště Praha aj.
Dále byly prozkoumány vybrané projekty, které byly připraveny či realizovány (v jednom případě i
spravovány) v BIM, a to konkrétně:
− Nová budova ČSOB
− ŘVC – rekreační přístav Veselí nad Moravou – naprojektován v BIM, součástí soutěže o zhotovitele byl model a
požadavek jak použít a pracovat s dat = staví se v BIM + využité sdílené datové prostředí, provázáno na rozpočet,
fakturace běží a je vizualizovaná v modelu, je to měřený kontrakt = probíhají pravidelná měření laserovým scannerem,
kde se ty kubatury porovnávají s modelem a slouží jako podklad pro schválení fakturace, veškeré dokumentace vše běží
digitálně ve společném datovém prostředí = s daty pracuje stavba i investor; všechny porodní bolesti, pro většinu první
takový projekt, ale tím, že projekt není tak velký padá zamlžení velikostí projektu
− Projekty společnosti Penta
− Projekty společnosti Metrostav
− Využívání BIM ve společnosti Brněnské komunikace
− Využívání BIM ve společnosti Letiště Praha, a. s. aj.
7.1 Zdroje
ČERNÝ, Martin a kol. BIM příručka. Praha: Odborná rada pro BIM, 2013. ISBN 978-80-260-5297-5.
Ministerstvo průmyslu a obchodu. Iniciativa Průmysl 4.0. Praha: MPO, 2016
Ministerstvo průmyslu a obchodu. Koncepce zavádění metody BIM v České republice. Praha: MPO, 2017.
EASTMAN, C., TEICHOLZ, P., SACKS, R., a LISTON, K. BIM Handbook: A Guide to Building
Information Modeling for Owners, Mangers, Designers, Engineers and Contractors. New York: John Wiley
& Sons, Inc., 2011. ISBN 978-04-7054-137-1.
Matějka, Petr. Rizika související s implementací Informačního modelování budov (BIM). Disertační práce.
Praha: ČVUT, Fakulta stavební, 2017.
Hardin, B. a McCool, D. BIM and Construction Management: Proven Tools, Methods and Workflows.
Indianapolis: John Wiley & Sons, Inc., 2015. ISBN 978-1-118-94276-5.
buildingSMART Finland. Dostupné z https://buildingsmart.fi/en/home/.
CzBIM. O czBIM. Dostupné z http://www.czbim.org/czbim.html.
Poirier, E.A.; Staub-French, S.; Forgues, D. Assessing the performance of the building information
modeling (BIM) implementation process within a small specialty contracting enterprise. Can. J. Civ. Eng.
2015, 42, 766–778.
Yan, H.; Damian, P. Benefits and Barriers of Building Information Modelling. In Proceedings of the
Proceedings of the 12th International Conference on Computing in Civil and Building Engineering
(ICCCBE XII); Tingshua University Press: Beijing, China, 2008; pp. 16–18.
Zhang, X.; Azhar, S.; Nadeem, A.; Khalfan, M. Using Building Information Modelling to achieve Lean
principles by improving efficiency of work teams. Int. J. Constr. Manag. 2018, 18, 293–300.
str. 119/141
Bryde, D.; Broquetas, M.; Volm, J.M. The project benefits of building information modelling (BIM). Int. J.
Proj. Manag. 2013, 31, 971–980.
Rogers, J.; Chong, H.Y.; Preece, C. Adoption of Building Information Modelling technology (BIM):
Perspectives from Malaysian engineering consulting services firms. Eng. Constr. Archit. Manag. 2015, 22,
424–445.
Wong, A.K.D.; Wong, F.K.W.; Nadeem, A. Government roles in implementing building information
modelling systems: Comparison between Hong Kong and the United States. Constr. Innov. 2011, 11, 61–
76.
Khosrowshahi, F.; Arayici, Y. Roadmap for implementation of BIM in the UK construction industry. Eng.
Constr. Archit. Manag. 2012, 19, 610–635.
Chan, D.W.M.; Olawumi, T.O.; Ho, A.M.L. Perceived benefits of and barriers to Building Information
Modelling (BIM) implementation in construction: The case of Hong Kong. J. Build. Eng. 2019, 25, 100764.
Elagiry, M.; Marino, V.; Lasarte, N.; Elguezabal, P.; Messervey, T. BIM4Ren: Barriers to BIM
Implementation in Renovation Processes in the Italian Market. Proceedings 2019, 20, 24.
Ratajczak, J.; Riedl, M.; Matt, D.T. BIM-based and AR application combined with location-based
management system for the improvement of the construction performance. Buildings 2019, 9, 118.
Antwi-Afari, M.F.; Li, H.; Pärn, E.A.; Edwards, D.J. Critical success factors for implementing building
information modelling (BIM): A longitudinal review. Autom. Constr. 2018, 91, 100–110.
Poirier, E.A.; Staub-French, S.; Forgues, D. Measuring the impact of BIM on labor productivity in a small
specialty contracting enterprise through action-research. Autom. Constr. 2015, 58, 74–84.
Gardezi, S.S.S.; Shafiq, N.; Nurudinn, M.F.; Farhan, S.A.; Umar, U.A. Challenges for implementation of
building information modeling (BIM) in Malaysian construction industry. In Applied Mechanics and
Materials; Trans Tech Publications Ltd.: Zurich, Switzerland, 2014; Volume 567, pp. 559–564.
Aibinu, A.; Venkatesh, S. Status of BIM adoption and the BIM experience of cost consultants in Australia.
J. Prof. Issues Eng. Educ. Pract. 2014, 140, 04013021.
Glennon, D.; Brown, A. HMYOI Cookham wood: The first government scheme adoption of BIM Level 2.
Struct. Eng. 2013, 91, 12–14.
Eadie, R.; Odeyinka, H.; Browne, M.; Mckeown, C.; Yohanis, M. An analysis of the drivers for adopting
building information modelling. J. Inf. Technol. Constr. 2013, 18, 338–352.
Barlish, K.; Sullivan, K. How to measure the benefits of BIM-A case study approach. Autom. Constr. 2012,
24, 149–159.
https://starfos.tacr.cz/cs/project/TJ02000086
aj.
str. 120/141
Zkratky Autorský dozor
Asset Information Model (Provozní informační model)
AD BIM Execution Plan (Prováděcí plán pro BIM)
AIM Building Information Modelling (Informační modelování staveb)
BEP Bezpečnost a ochrana zdraví při práci
BIM Computer Aided Design (Počítačem podporované navrhování)
BOZP Computer Aided Facilities Management (Softwarový nástroj obsluhující informační
CAD systém pro facility management)
CAFM Cost Benefit Analysis (Analýza nákladů a přínosů)
CBA Common Data Environment (Společné datové prostředí)
CDE Computerized Maintenance Management System (Software, který pomáhá udržovat
CMMS a řídit informace o údržbě zařízení)
CzBIM Odborná rada pro BIM
ČAS Česká agentura pro standardizaci
ČKA Česká komora architektů
ČKAIT Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě
ČOV Čistírna odpadních vod
ČR Česká republika
ČSÚ Český statistický úřad
ČÚZK Český úřad zeměměřický a katastrální
DMS systém Document Management System (Systém pro správu dokumentů)
DPH Daň z přidané hodnoty
DIMS Digitální model stavby
DSŘ Digitalizace stavebního řízení a územního plánování
DSP Dokumentace pro stavební povolení
DSPS Dokumentace skutečného provedení stavby
DSS Datový standard staveb
DTM Digitální technická mapa
DVMS Digitální mapa veřejné správy
EIR Employer's Information Requirements (Dokument, který definuje požadavky
zadavatele na zhotovitele)
str. 121/141
EK Evropská komise
ENPV Economic Net Present Value (Ekonomická čistá současná hodnota)
ESCO European Construction Sector Observatory
EU Evropská unie
FM Facility Management (Správa majetku)
FTP File Transfer Protocol (Služba pro přenos souborů na Internetu)
GIS Geografický informační systém
HPH Hrubá přidaná hodnota
HW Hardware
ICT Information and Communication Technologies (Informační a komunikační
IFC technologie)
IMS Industry Foundation Classes (Schéma a datový formát)
IS Informační model stavby
ISO Informační systém
KD International Organization for Standardization/ Mezinárodní organizace pro
Koncepce BIM normalizaci
KPI Kontrolní den
LCA Koncepce zavádění metody BIM v České republice
LCC Key Performance Indicator (Klíčový ukazatele výkonnosti)
MD Life-Cycle Assessment (Hodnocení životního cyklu výrobků či služeb)
MES BIM Life Cycle Cost(s) (Náklady po dobu životnosti)
MD Ministerstvo dopravy
MF Meziresortní skupina pro BIM
MMR Ministerstvo dopravy
MPO Ministerstvo financí
MSP Ministerstvo pro místní rozvoj
NIPI Ministerstvo průmyslu a obchodu
NPV Malé a střední podniky
OTSKP Národní infrastruktura pro prostorové informace
Net present value (Čistá současná hodnota)
Oborový třídník stavebních konstrukcí a prací
str. 122/141
PD Projektová dokumentace
PIM Project Information Model (projektový informační model)
RIA Regulatory Impact Assessment (Hodnocení dopadů regulace)
RFI Request for Information (Poptávkový dokument)
RFID Radio Frequency Identification (Radiofrekvenční identifikační zařízení)
ROI Return on Investment (Návratnost investice)
ŘSD Ředitelství silnic a dálnic
SFDI Státní fond dopravní infrastruktury
SR Slovenská republika
SW Software
SŽ Správa železnic
TDS Technický dozor stavebníka
TZB Technická zařízení budov
ÚOHS Úřad pro ochranu hospodářské soutěže
ÚOSS Ústřední orgán státní správy
VDC Virtual Design and Construction (Virtuální navrhování a výstavba)
VRI Vysokorychlostní internet
VŠ Vysoká škola
VZ Veřejná zakázky
ZD Zadávací dokumentace
ZZVZ Zákon o zadávání veřejných zakázek
str. 123/141
Příloha 1
Statistika veřejných zakázek
Tabulka 17: Veřejné zakázky na stavební práce s výslednou cenou od 137 366 000 Kč, 2018
Zadavatel Název VZ Stručný popis Konečná hodnota
(Kč)
Hl. m. Soubor staveb Městského Hloubené a ražené tunely, pozemní komunikace, mosty a inženýrské sítě 21 205 273 843
Praha okruhu městského okruhu – stavba č. 9515 Myslbekova-Prašný most, stavba č. 0080
Prašný most-Špejchar, stavba č.0079 Špejchar/Pelc Tyrolka, stavební část a
stavba č. 0012-etapa 0007, část 11 PPO Trója.
ŘSD R49 4901 Hulín – Fryšták Realizace stavby úseku rychlostní silnice v kategorii R24,5/120. Stavba části 5 959 599 028
rychlostní silnice o následujících parametrech: délka trasy 17,5 km, 2 MÚK
(Holešov, Třebětice), 15 mostů, 10 nadjezdů, 5 mostů na přeložkách a 8
protihlukových stěn.
SŽ Modernizace trati Obsahem stavby je především zdvojkolejnění celého úseku trati s úpravou 4 378 022 292
Sudoměřice – Votice geometrické polohy hlavních kolejí s důrazem na zvýšení rychlosti. Rozhodujícími
stavebními objekty jsou objekty na přeložce trasy a novostavby železničního
svršku a spodku, nástupišť, mostních objektů atd.
SŽ Optimalizace traťového Začátek stavby optimalizace je v km 177,570, kde stavba navazuje na již 3 487 289 135
úseku Praha Hostivař – probíhající investici „Optimalizace traťového úseku Praha Hostivař – Praha hl. n.,
Praha hl. n., II. část – Praha I. část – žst. Praha Hostivař“. Konec stavby je v km 183,640 před vinohradskými
Hostivař – Praha hl. n. tunely.
ŘSD D35 Časy – Ostrov Připravovaná stavba řeší novou čtyřpruhovou, směrově rozdělenou komunikaci. 3 231 976 234
Celková délka stavby je 13 500 m. Stavba zahrnuje celkem 14 mostních objektů,
z toho 4 silniční nadjezdy nad D35. Do stavby jsou zahrnuty i přeložky
inženýrských sítí, a to v celkovém počtu 82 přeložek.
ŘSD Dálnice D11, stavba 1105/II Veřejná zakázka je na provedení části dálnice D11 o celkové délce 11 850 m, 3 141 123 641
Osičky-Hradec Králové km včetně 1 MUK, 14 mostních objektů většinou ze ŽB nebo předpjatého betonu, s
78,91 - 90,76 nejdelším rozpětím pole 21,0 m.
Hl. m. Stavba č. 0065 Strahovský Stavba č. 0065 Strahovský tunel 2. stavba (část B – hloubený tunel) zahrnuje 2 968 613 957
Praha
tunel 2. stavba, stavební realizaci cca 500 m hloubeného podpovrchového vedení trasy a portály raženého
část, a stavba č. 9524 tunelu stavby č. 9515 Myslbekova – Prašný most, a to pouze její stavební část vč.
Strahovský tunel 3. stavba všech souvisejících úprav dotčených objektů. Stavba č. 9524 3. stavba 9. etapa
9. etapa zahrnuje realizaci cca 500 m ražené odvodňovací štoly. Zakázka zahrnuje
stavební práce i technologické vybavení.
MF ČR Sanace starých Předmětem plnění VZ je realizace stavebních prací vedoucích k nápravě starých 2 649 975 035
ekologických zátěží – sond ekologických zátěží po těžbě ropy na jižní Moravě v odpovědnosti státu, v sektoru
po těžbě ropy a zemního VI CHOPAV Kvartér řeky Moravy. V sektoru se nachází 248 míst, které mohou
plynu představovat riziko ohrožení vodárensky významného území.
ŘSD D11 1106 Hradec Králové- Předmětem zakázky je realizace dálnice (výstavba hlavní trasy a souvisejících 2 593 810 985
Smiřice stavebních objektů). Jedná se o hlavní trasu kategorie D27,5/120. Celková délka
15 460 m (staničení 90,760-106,220km).
ŘSD D48 Frýdek-Místek, obchvat Předmětem zakázky je výstavba I. etapy stavby „D48 Frýdek-Místek, obchvat“ v 2 169 232 817
- I. etapa, D56 Frýdek- kategorii R25,5/120 a přeložky silnice D56, která propojuje silnice D48 a D56 a
Místek – připojení na D48 zajistí kompletaci celého tahu silnice D56. Dálnice je navržena jako čtyřpruhová,
směrově dělená komunikace kat. 25,5 v délce 2 300 m. Součástí stavby jsou
přeložky komunikací nižších tříd a inženýrských sítí.
SŽ Rekonstrukce infrastruktury Jedná se zejména o odstranění nevyhovujícího stavu železničního svršku a 2 122 935 070
Brno hl. n. spodku, 3 mostů a rekonstrukci staničního zabezpečovacího zařízení a výhybek v
žst. Brno hl.n.
str. 124/141
TSK hl. m. Rámcová smlouva na Na základě uzavření rámcové smlouvy je prováděna běžná a souvislá údržba a 1 900 000 000
Prahy běžnou a souvislou údržbu opravy pozemních komunikací na území hl. m. Prahy dle aktuálních potřeb 1 888 132 655
pozemních komunikací na zadavatele. 1 343 996 051
území hl. m. Prahy 1 339 689 941
1 199 071 566
ŘSD D1 modernizace – úsek 16, Modernizace D1. Současně s modernizací vozovky bude provedena úprava z 1 197 447 545
1 077 731 601
EXIT 119 Velký Beranov – původní kategorie D26,5 na kategorii D28. 1 037 991 691
EXIT 134 Měřín 992 113 180
Králové- Oblastní nemocnice Náchod Modernizace a dostavba Oblastní nemocnice Náchod, a.s. – I. Etapa: Příprava 909 835 600
hradecký – I. etapa modernizace a území pro uložení zeminy, opěrná stěna a oplocení, horní nemocnice Náchod. 898 001 007
kraj dostavby 829 816 377
800 850 000
ŘSD D48 Frýdek-Místek, obchvat Předmětem je výstavba II. etapy silničního obchvatu města Frýdek-Místek. Jedná 800 000 000
787 792 547
– II. etapa se o novostavbu čtyřproudé směrově dělené silnice v kat. R 25,5/120 v délce
4,366 km. Součástí stavby jsou přeložky komunikací a inženýrských sítí.
Úpravna PI1500301 Modernizace Předmětem plnění je výstavba zcela nového objektu filtrace s granulovaným
vody
Želivka ÚVŽ, 2. stavba (GAU) aktivním uhlím (GAU filtrace), výstavba nového kolektoru propojující nový objekt
GAU filtrace se stávající halou filtrace a stavební úpravy několika stávajících
objektů úpravny.
Statutární Tramvaj Plotní – soubor VZ zahrnuje kompletní rekonstrukci všech veřejných ploch v předmětném
město Brno staveb – etapa 2-4 prostoru, včetně rekonstrukce inženýrských sítí.
ŘSD D1 modernizace – úsek 02, Předmětem zakázky je modernizace dálnice D1 v úseku EXIT 21 Mirošovice – EXIT
EXIT 21 Mirošovice – EXIT 29 Hvězdonice. Současně s modernizací vozovky bude provedena úprava z
29 Hvězdonice původní kategorie D26,5 na kategorii D28. Součástí stavebních prací je i úprava
příčných sklonů vozovky, modernizace dálničních mostů atd.
ŘSD R6 (D6) Lubenec, obchvat Hlavní trasa je navržena v kategorii R25,5/100, délky 4 910 m. Silnice převezme
převážnou část současného dopravního zatížení silnice I/6. Na obou vzájemných
kříženích s hlavní trasou budou provedeny v rámci stavby její přeložky.
SŽ Revitalizace tratě Louny – Předmětem plnění je „Revitalizace tratě Louny – Lovosice“. Rozhodující náplní
Lovosice stavby je rekonstrukce kolejového svršku a spodku, úprava kolejového
uspořádání v ŽST, nová nástupiště v ŽST a na zastávkách, dálková a místní
kabelizace, EOV, napájení NN a VN, osvětlení, staniční a traťové zabezpečovací
zařízení 3. kategorie, propustky a mosty, přenosové systémy EZS atd.
SŽ ETCS Plzeň (mimo) - Cheb Předmětem této veřejné zakázky je zhotovení projektu a realizace stavby „ETCS
Plzeň (mimo) - Cheb“. Realizací stavby se rozumí dodávka a instalace železniční
sdělovací a zabezpečovací techniky, provedení případných drobných stavebních
úprav, nezbytných klimatizací a zajištění napájení.
SŽ Revitalizace trati Týniště Předmětem veřejné zakázky je realizace stavby "Revitalizace trati Týniště nad
n. O. – Broumov Orlicí – Broumov“. Jedná se o revitalizaci stávající železniční trati, která zahrnuje
rekonstrukci železničního svršku a spodku včetně rekonstrukce žel. přejezdů, s
navazujícími zařízeními žel. dopravní cesty apod.
SŽ Revitalizace trati Břeclav – Jedná se o rekonstrukci železničního svršku, spodku, mostů a propustků včetně
Znojmo, 2. stavba rekonstrukce žel. přejezdů, s navazujícími zařízeními žel. dopravní cesty,
zabezpečovací, sdělovací a silnoproudé zařízení a celkovou obnovu žel. stanice.
ČEPS V402-modernizace V402 modernizace (P.0453), stavebně-montážní práce
(P.0453), stavebně-
montážní práce
KSÚS Rámcová dohoda na Předmětem plnění veřejných zakázek zadávaných na základě rámcové dohody
Vysočiny realizaci oprav a investic na budou opravy a investice na silnicích II. a III. tříd v Kraji Vysočina.
silnicích II. a III. tříd
ŘSD D11 km 0,0-8,00 - výměna Stavební úpravy budou zahrnovat opravu stávající vozovky dálnice D11 a
vozovkových vrstev křižovatkových větví D11 x D0, opravu povrchů na stávající oboustranné
odpočívce v km 3,00, rozšíření vozovky, resp. doplnění horních vozovkových
vrstev atd.
str. 125/141
ŘSD D55 Otrokovice, obchvat JV Předmětem zakázky jsou stavební práce vlastní realizace stavby dálnice D55 708 864 764
689 895 072
Otrokovice, obchvat JV. 648 780 000
628 900 000
SŽ Modernizace a elektrizace Stavba má charakter modernizace trati včetně modernizace související 597 486 626
trati Hrušovany u Brna – infrastruktury železniční dopravní cesty. 578 513 458
577 987 141
Židlochovice 562 399 682
511 664 957
Statutární Atletická hala Campus Konkrétně se jedná o PD a výstavbu atletické haly, včetně komunikací a
město Brno provedení souvisejících terénních a sadových úprav. 507 011 999
ČEPS V413/416 - smyčka HBM V413/416 - smyčka HBM (P.0312), stavebně-montážní práce 482 500 000
(P.0312), stavebně- 479 841 594
474 235 042
montážní práce 420 766 593
415 822 070
SŽ Modernizace trati Obsahem stavby je především úprava stávajícího dvojkolejného úseku trati s 414 988 578
Nemanice I – Ševětín, úpravou geometrické polohy hlavních kolejí s důrazem na zvýšení rychlosti.
1. stavba, úpravy pro ETCS,
2. část
UJEP v Ústí Novostavba budovy Novostavba budovy CPTO – Centrum přírodovědných a technických oborů v
n. L. kampusu UJEP. Předmětem plnění veřejné zakázky je zhotovení stavby dle
zadávací dokumentace a jejích příloh.
Palivový Sektor VIII – etapa I. a II. Předmětem plnění VZ je realizace stavebních prací vedoucích k odstranění
kombinát starých ekologických zátěží (SEZ) v odpovědnosti státu po těžbě ropy a zemního
Ústí, s.p. plynu na jižní Moravě.
Masaryk. Gen. dodavatel stavby Předmětem veřejné zakázky je generální dodávka stavby Komplexního
univerzita Komplexního simulačního simulačního centra Masarykovy univerzity.
centra MU II
SŽ Rekonstrukce žst. Jaroměř V rámci realizace stavby dojde k rekonstrukci vlastní kolejové dráhy, tedy
železničního svršku a spodku. Budou vybudována nová ostrovní nástupiště s
mimoúrovňovým přístupem centrálním podchodem od výpravní budovy. Bude
řešeno zabezpečovací a sdělovací zařízení, silnoproudá technologie atd.
SŽ Oprava traťového úseku Předmětem plnění je oprava železničního svršku, spodku, mostů, propustků a
Ledečko (mimo) – Kácov – zařízení elektrotechniky a energetiky. Zejména se jedná o výměnu kolejnic,
Zruč nad Sázavou (mimo) pražců, kolejového roštu, montáž a demontáž kolejového roštu, strojní čištění
štěrkového lože, opravu přejezdů, opravu nástupišť, opravu osvětlení atd.
Letiště Nové Depo Autocisteren a Předmětem plnění této Veřejné zakázky je "Nové Depo autocisteren a
Praha produktovod LPH a Severní produktovod LPH", „Severní obvodová komunikace – část 3, a „Severní obvodové
obvodová komunikace – komunikace – část 4“.
část 3 a 4
Statutární Prodloužení tramvajové Předmětem veřejné zakázky je vybudování nové tramvajové trati, včetně
město
Plzeň trati na Borská pole přemostění silnice I/27. Součástí projektu je dále vybudování nového terminálu
MHD a POVED, přestavba křižovatek, nové parkoviště apod.
Ústecký Nová komunikace u města Předmětem veřejné zakázky je výstavba nové komunikace u města Chomutov.
kraj Chomutova
VŠUP v Inovační technologické a Předmětem plnění veřejné zakázky je vybudovat inovační technologické a
Praze
výzkumné vzdělávací výzkumné vzdělávací centrum Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze
centrum
ŘSD I/42 Brno, VMO Rekonstrukce silnice spočívající v rozšíření dvoupruhové silnice VMO na dělený
čtyřpruh. Rekonstrukce stávajících větví a úprava připojení, oprava stávajícího
silničního mostu apod.
SŽ Zvýšení traťové rychlosti v V rámci realizace stavby dojde k rekonstrukci vlastní kolejové dráhy, tedy
úseku Brno-Slatina – železničního svršku a spodku a k rekonstrukci nástupiště ŽST Šlapanice a k
Blažovice vybudování nové zastávky Šlapanice – zastávka. Bude řešeno zabezpečovací a
sdělovací zařízení, silnoproudá technologie, úprava trakčního vedení atp.
str. 126/141
Dopravní Dostavba haly vozovny a Předmětem plnění je zhotovení nové haly vozovny včetně jejího rozšíření o další 411 701 395
404 850 000
podnik nové kolejové uspořádání plochu pro kryté stání souprav a zřízení nového stanoviště denního ošetření a 399 397 834
383 196 717
města Brna denního očištění vozů. 376 120 262
373 983 428
ČEPS VIT-nová rozvodna 420 kV VIT-nová rozvodna 420 kV, stavebně-montážní práce 371 900 076
357 988 088
Statutární Bytové domy Předmětem plnění veřejné zakázky je výstavba bytových domů v ulici Vojtova v 354 310 915
město Brno Brně
347 080 061
SŽ ETCS Přerov – Česká Předmětem této veřejné zakázky je zhotovení projektu a realizace stavby „ETCS 343 916 000
Třebová Přerov – Česká Třebová“. 342 200 647
339 914 587
ŘSD I/21 Trstěnice – Drmoul Výstavba nové komunikace I/21 Trstěnice – Drmoul v délce 5,012 km. Jedná se o
335 154 196
novostavbu dvoupruhové silnice s devíti silničními mostními objekty apod.
327 860 013
ČZU v Praze Pavilon tropického Předmětem veřejné zakázky je výstavba nových výukových prostor v podobě 317 227 350
zemědělství samostatného Pavilonu tropického zemědělství, zahrnujícího prostory učeben, 300 819 536
laboratoří a související administrativy včetně parkování v podzemních garážích. 291 880 114
ŘSD D1 Rekonstrukce vozovky Vybourání CB krytu a nahrazení asfaltovými vrstvami.
km 182,0 - 189,7 vpravo
ŘSD I/55 MÚK s ČD Přerov – Předmětná stavba kombinuje stavby nových objektů s přestavbou objektů
Předmostí stávajících. V rámci stavby bude realizována kruhová křižovatka místo stávající
světelné křižovatky.
Fakultní výstavba nového pavilonu Předmětem veřejné zakázky je kompletní realizace nové budovy psychiatrického
nemocnice
Plzeň Psychiatrické kliniky pavilonu, který bude plně využit provozem Psychiatrické kliniky a vybudování
moderního pracoviště, které bude v co nejvyšší míře vyhovovat požadavkům pro
moderní pracoviště tohoto druhu
Masarykův Rekonstrukce a dostavba Předmětem veřejné zakázky je provedení stavebních prací a souvisejících
onkolog. Bakešova pavilonu dodávek a služeb vymezených v zadávací dokumentaci.
ústav
Hl. m. Revitalizace Clam-Gallasova Předmětem veřejné zakázky jsou stavební práce spočívající v revitalizaci Clam-
Praha
paláce Gallasova paláce, přičemž základním úkolem revitalizace je zpřístupnění paláce
veřejnosti, návrh nové kulturně-společenské náplně využití apod. při zachování
zásad památkové ochrany objektu a jeho okolí.
FHS UK Rekonstrukce objektu Předmětem této veřejné zakázky je provedení přestavby objektu bývalé menzy
menzy Kolejí 17. listopadu v Praze 8, tj. provedení přípravných prací na staveništi, všech
demoličních a zemních prací, stavebních úprav a stavebně-montážních prací.
SŽ Elektrizace trati Kadaň Bude provedena rekonstrukce železničního spodku a svršku, mostů a propustků,
Prunéřov – Kadaň výstavba nových nástupišť včetně zajištění bezbariérového přístupu, vybudování
nového staničního a traťového zabezpečovacího zařízení 3. kategorie,
sdělovacího zařízení, trakčního vedení atd.
SŽ Zvýšení kapacity trati V obou dopravnách bude sanován železniční spodek a rekonstruován železniční
Nymburk – Mladá Boleslav, svršek a stávající mostní objekty. Dále dojde k úpravám a výměně
2. stavba technologického (zab. a sděl.) a silnoproudého vybavení za nové, které bude
umístěno v nových technologických budovách atd.
Moravsko- Silnice III/4787 Předmětem veřejné zakázky je výstavba 2 nových mostů (silničního a
slezský kraj tramvajového), komplexní rekonstrukce silnice III/4787 v délce cca 600 m,
provizorní a definitivní tramvajová trať, přeložky a úpravy inženýrských sítí.
Obec Psáry Nová škola Předmětem plnění veřejné zakázky je výstavba objektu nové školy pro obce Psáry
a Dolní Jirčany, včetně všech projektových prací.
Obec Přírodě blízká Předmětem stavby je zajištění přírodě blízkých protipovodňových opatření na
Rapotín
protipovodňová opatření toku řeky Desné, zejména zajištění protipovodňové ochrany zástavby obcí na
obou březích řeky Desné ř. km. 14,231-16,840.
Město Plavecký bazén Předmětem veřejné zakázky je zhotovení stavby "Plavecký bazén Domažlice –
stavební úpravy, přístavba a nástavba“.
Domažlice
str. 127/141
Krajské Výstavba areálu Územního Předmětem plnění je výstavba nové budovy Územního odboru a obvodního 291 435 439
ředitelství
policie odboru Chrudim oddělení Policie České republiky v Chrudimi a dodávka strukturované kabeláže a 274 000 000
Pard. kraje 270 000 000
ICT vybavení pro tuto stavbu. 261 593 423
260 523 385
Letiště Nová retenční nádrž na ČOV Předmětem plnění Veřejné zakázky je "Nová retenční nádrž na ČOV + ČKV Sever". 258 850 000
Praha + ČKV Sever 254 988 911
252 815 989
ŘSD D5 Oprava CB vozovky v km Výměna cementobetonové vozovky, včetně obnovy sčítačů dopravy, výměnA
249 232 496
100,5 - 110,3 vpravo obrusné vrstvy na veškerých přejezdech SDP 247 041 195
232 842 500
ŘSD I/19 Chýnov Předmětem zakázky je výstavba obchvatu města Chýnov v délce 3,55 km. Nová 228 352 685
silnice bude dvoupruhovou komunikací. Součástí stavby jsou mj. dvě úrovňové 227 482 555
křižovatky. Dále se zde nacházejí tři mostní objekty menšího rozsahu. 222 708 656
221 977 189
ŘSD D2 km 2,000 - 60,000 Položení kompletní telekomunikační trasy v SDP pro připojení stávajících
218 940 671
telematických systémů na dálnici D2 v úseku km 2,000 - 60,000. 217 691 686
212 982 859
Teplárna Revitalizace CZT Liberec – Předmětem projektu je přestavba části primární parní tepelné sítě soustavy CZT
Liberec, a.s. GreenNet Liberec na horkovodní.
MČ Praha Rekonstrukce polikliniky Předmětem zakázky je zateplení obvodového pláště a modernizace a stavební
úpravy vybraných vnitřních prostor polikliniky Malešice.
10 Malešice
VÍTKOVICE Rekonstrukce fotbalového Předmětem plnění veřejné zakázky je rekonstrukce fotbalového areálu Bazaly
ARÉNA, a.s. areálu spočívající v celkové rekonstrukci a novostavbě vybraných objektů fotbalového
areálu a jejich provozně technické a dispoziční uspořádání pro provoz
fotbalového tréninkového centra.
ŘSD D1 Oprava AB vozovky Oprava vozovky v celé šíři, výměna mostních závěrů, výměna PHS, výměna
nevyhovujících ŽB svodidel, úprava svahu, úprava odvodnění.
Dopravní REKONSTRUKCE Předmětem Veřejné zakázky je rekonstrukce tramvajové trati v ulici Vinohradská
podnik hl. TRAMVAJOVÉ TRATI v úseku mezi ulicemi Škrétova a Jana Želivského v Praze.
m. Prahy
SSHR Silo Blovice Předmětem VZ je rekonstrukce sila Blovice – TZH technologie obilného sila a
doprovodných provozů s ním souvisejících.
Středočes- II/272, rekonstrukce mostu Jedná se o rekonstrukci stávajícího mostu ev.č. 272-006.
ký kraj
UK Výstavba objektu M a I Předmětem veřejné zakázky je výstavba objektu M a I pracovišť MFF UK v Praze
pracovišť v Troji - Troji. V objektu bude umístěna mj. velká posluchárna s kapacitou 250 míst a
knihovna MFF UK, a to včetně depozitáře. Jedná se o novostavbu.
ŘSD I/35 Hořice – most Oprava mostu: snesení nosné konstrukce, odbourání opěr a pilířů, nové úložné
prahy opěr, nové pilíře, nová nosná konstr. včetně mostního svršku.
Liberecký Rekonstrukce budovy „D“ Předmětem veřejné zakázky je kompletní rekonstrukce objektu D v areálu
kraj Krajského úřadu Libereckého kraje. V objektu zůstane zachován stávající provoz
dvou soukromých subjektů, bude zrealizovaná jídelna pro zaměstnance,
vybudovány prostory pro provoz Podnikatelského inkubátoru a pro potřebu KÚ
Libereckého kraje (archivy, kanceláře, …). Dojde k zateplení obvod. pláště apod.
Město Městská plavecká hala Předmětem zakázky je stavba plavecké haly s bazény, tobogánem, vířivkou,
Louny wellness a posilovnou. Součástí předmětu plnění bude i demolice stávající
opěrné stěny se schodištěm a vybudování parkoviště.
KSÚS II/230 Silniční obchvat Předmětem veřejné zakázky je novostavba silnice II/230.
Karlovar.
kraje
Dopravní Bezbariérové zpřístupnění Předmětem plnění veřejné zakázky je provedení stavby „Bezbariérové
podnik hl. stanice metra Karlovo zpřístupnění stanice metra Karlovo náměstí“ včetně všech pomocných a
m. Prahy náměstí přidružených činností.
str. 128/141
Statutární Rekonstrukce ulic Předmětem veřejné zakázky je provedení rekonstrukce ulic. V rámci veřejné 208 946 400
město Brno zakázky budou provedeny práce na kanalizaci, vodovodu, tramvajové trati,
úpravě trolejového vedení, úpravě veřejného osvětlení, obnově komunikace, 203 940 100
chodnících a na přeložce plynovodu. 199 400 000
195 900 572
Obec Píšť Odkanalizování obce a Předmětem veřejné zakázky je výstavba kanalizace a ČOV v obci Píšť. 193 741 643
výstavba ČOV Píšť
189 779 338
ČEPS VYS – rozšíření rozvodny VYS – rozšíření rozvodny (P.0319), stavebně-montážní práce 188 394 285
186 254 579
HZS Zodolnění požární stanice Realizace novostavby centrální požární stanice typu C2 vč. prostor pro související
pracoviště pro činnost HZS v obci Přerov. 186 000 000
Olomoucké 185 009 952
184 932 618
ho kraje 184 917 108
183 900 000
Statutární Odhlučnění tramvajové Stavba „Odhlučnění tramvajové tratě Cejl – Zábrdovická, včetně bezbariérových 183 789 767
město Brno tratě zastávek Vojenská nemocnice“, zahrnuje provedení rekonstrukce kanalizace a 182 950 964
vodovodu, kabelových tras pro dráhu a tramvajové trati, nástupních ostrůvků a
přístupových chodníků, komunikace, mostu přes Svitavu atd. 182 839 638
179 996 415
Město Víceúčelová sportovní hala Předmětem plnění veřejné zakázky je změna stávající stavby a přístavba nové 178 900 500
Modřice sportovní haly. Nově bude také vybudovaná posilovna. Dále bude provedeno 176 008 044
přestavění objektu pro ubytování hostujících sportovních týmů.
Obec Rozšíření kapacity ZŠ a ZUŠ Předmětem plnění je novostavba multifunkčního pavilonu základní školy v
Líbeznice Líbeznicích a přístavba šaten k tělocvičně, která je řešena jako přístavba a
přestavba hlavní historické budovy ZŠ.
SŽ Zvýšení trakčního výkonu V rámci stavby budou rekonstruována technologická zařízení napájecí stanice,
TNS Horní Cerekev včetně areálových rozvodů vn, nn, osvětlení, kanalizace a komunikací. Bude
vybudována nová provozní budova a objekt garáže. Součástí rekonstrukce je
rovněž úprava příjezdové komunikace atd.
ŘSD D6 LS Pavlov-Velká Dobrá – Dojde k opravě povrchu vozovky. V rámci stavebních prací bude řešeno i
oprava komunikace odvodnění komunikace (příkopy, nezpevněné krajnice), dosypání nezpevněných
krajnic, dopravní značení.
Obec KANALIZACE A ČOV KANALIZACE A ČOV VŠESTARY A MÍSTNÍ ČÁSTI
Všestary
DSO Oldřiš Kanalizace a ČOV Předmětem je výstavba kanalizace v obcích Oldřiš a Borová vč. ČOV.
– Borová
Město Rozšíření ZŠ Rudná Jedná se o novostavbu dvoupodlažního objektu a přístavbu a nástavbu
Rudná stávajícího přízemního objektu.
Město Dostavba školního areálu Předmětem zakázky je rozšíření objektu stávající školy.
Zdice základní školy ve Zdicích
SŽ ETCS Praha Uhříněves – ETCS Praha Uhříněves – Votice. Předmětem této veřejné zakázky je rovněž
Votice poskytnutí souvisejících projektových činností.
1. LF UK Rekonstrukce Předmětem veřejné zakázky jsou bourací práce a stavební úpravy domů v ul.
Fyziologického ústavu Albertov, Praha 2, v souvislosti s přístavbou východního křídla, přístavbou a
nástavbou jižního křídla, dispozičními úpravami 2.PP – 4.NP a dvorního domku a
vestavbou výtahové šachty.
Hlavní Komunikace Starokolínská a Předmětem plnění této veřejné zakázky je vybudování nových kanalizačních stok
město Novosibřinská, kanalizace oddílné i jednotné soustavy, dále vybudování dešťové kanalizace a nových
Praha
povrchů komunikací a chodníků.
ŘSD D10 PJP Radonice – Benátky Dojde k opravě povrchu vozovky dálnice a příslušenství v uvedených úsecích.
II. etapa
Kraj Krajská knihovna Vysočiny Předmětem plnění veřejné zakázky je provedení stavby Krajská knihovna
Vysočina Vysočiny – budova KKV.
Jihočeský Oprava komunikací Předmětem této veřejné zakázky je oprava 30 úseků komunikací II. a III. třídy.
kraj Celková délka těchto opravovaných komunikací je 60,507 km.
str. 129/141
Statutární Stavební úpravy ZŠ a MŠ Plnění zahrnuje zateplení obvodového pláště a výměnU oken, rekonstrukcI a 174 882 224
město Brno modernizacI interiéru, silnoproudou elektroinstalaci, vnější ochranu před 174 420 000
bleskem, zdravotně technickou instalaci, zařízení vzduchotechniky atp. 173 300 224
169 835 391
Teplárna Přechod parovodu na Realizace přechodu z parního zásobování teplem na horkovodní systém v části 169 769 366
Písek, a.s. horkovod – Písek soustavy centrálního zásobování města Písek včetně realizace nové zdrojové 169 492 900
výměníkové stanice pára/voda. 167 689 424
166 258 878
ŘSD I/38 Jedná se o opravu silnice I/38 v úseku Želetava – hranice kraje. 162 895 941
161 351 251
Armádní Rekonstrukce VUZ – Předmětem veřejné zakázky jsou stavební práce spočívající v kompozitním 157 185 526
155 444 400
Servisní, realizace zesílení železobetonových stěn všech spojovacích krčků mezi objekty A i B včetně
155 335 005
p.o. injektáže podloží ve vojenském ubytovacím zařízení Chodská v Brně. 155 313 171
152 508 489
Královéhra II/286 - přeložka Stavba řeší novostavbu přeložky silnice II/286 kolem města Jičína, včetně úpravy 151 813 000
decký kraj napojení na stávající dopravní síť. 149 588 343
Liberecký Silnice II/610 Silnice II/610 v Turnově, Přepeřích, Příšovicích a ve Svijanech – rekonstrukce 148 688 971
kraj silnice, mostních objektů, chodníků a vybudování okružní křižovatky. 148 257 480
Město Pec Dopravní terminál Předmětem veřejné zakázky je výstavba dopravního terminálu, který bude
pod sloužit jednak pro parkování osobních automobilů a dále jako autobusový
Sněžkou terminál s odstavným stáním pro autobusy.
Město Odkanalizování Vratimova – Předmětem veřejné zakázky je vybudování kanalizace a napojení obyvatel města
Vratimov Horních Datyň, II. etapa Vratimov na kanalizaci a stávající ČOV v rámci projektu: Odkanalizování
Vratimova – Horních Datyň, II. etapa.
Ústecký Most Štětí na silnici Předmětem zakázky je rekonstrukce stávajícího mostu na silnici III/26119 včetně
kraj
III/26119 vlečky a komunikačních napojení a novostavba komunikačního napojení v
předpolí Štětí.
ŘSD I/20 Plzeň, II. etapa Předmětem stavby je úprava šířkového uspořádání Studentské ulice a
navazujících úseků místních komunikací.
Moravskosl Rekonstrukce MÚK Bazaly – Předmět plnění veřejné zakázky zahrnuje rekonstrukci komunikace II/479 a
ezský kraj II. etapa III/4721, 8 mostů, jednoho mimoúrovňového křížení, přeložky VO, přeložení a
montáže trolejového vedení atp.
Podniky Stavební úpravy a rozšíření Předmětem veřejné zakázky jsou stavební úpravy a komplexní rekonstrukce
města
Šumperka krytého bazénu stávajícího objektu krytého bazénu. Celý stavební záměr je řešen s ohledem na
a.s.
úspory vlastních provozních nákladů, energetické náročnosti, využívání
odpadních vod pro provozní potřeby apod.
ŘSD I/19 Kámen obchvat Předmětem zakázky je výstavba obchvatu obce Kámen v délce 2,4 m.
VODÁRNA Odkanalizování Lhoty Jedná se o výstavbu nových stok gravitační i tlakové kanalizace v celkové délce
PLZEŇ a.s. přesahující 9 km.
Obec Splašková kanalizace Předmětem veřejné zakázky je výstavba kanalizace v obci Kunčina.
Kunčina
Obec Odkanalizování obce Předmětem veřejné zakázky je výstavba kanalizace a ČOV v obci Hodslavice.
Hodslavice Hodslavice
Město KULTURNÍ DŮM Předmětem veřejné zakázky je vybudování stavby „KULTURNÍ DŮM V KLÁŠTERCI
Klášterec NAD OHŘÍ – PŘESTAVBA A PŘÍSTAVBA“ včetně potřebné přípravy území,
nad Ohří potřebných demolic, realizace přeložek a vybudování přípojek a inženýrských sítí
a dalších součástí stavby, metodou design & build.
SŽ Oprava traťového úseku Zajištění plynulosti a bezpečnosti železniční dopravy a udržení kvality stavu jízdní
Lysá n. L. - Kostomlaty dráhy je třeba provést opravné práce a práce s těmito činnostmi související v
úseku Kostomlaty nad Labem – Lysá nad Labem
ČZU v Praze Revitalizace Auly Předmětem veřejné zakázky je rekonstrukce prostor budovy auly, rozšíření auly
o nová zázemí pro návštěvníky a účinkující, rozšíření a inovování technického
vybavení a zázemí, rekonstrukce sálu vč. nového vybavení moderní AV a jevištní
technikou a kvalitním osvětlením včetně scénického osvětlení jeviště.
str. 130/141
MF ČR „Úprava řeky Stonávky v km Předmětem veřejné zakázky je stavba, která má sanační a rekultivační charakter. 147 189 836
ŘSD 141 584 600
VŠPJ 0,00 - 2,90 etapa A“ Cílem technické rekultivace je vytvarovat lokalitu tak, aby byl zajištěn gravitační 137 372 307
odtok do místní hydrografické sítě a aby v budoucnu nedocházelo k zatápění
pozemků.
D10 – oprava komunikace Dojde k opravě povrchu vozovky dálnice a příslušenství. V rámci stavebních prací
bude řešena dendrologie, odvodnění komunikace (otevřené příkopy, propustky,
rigoly, nezpevněné krajnice), výměna směrových sloupků, svislých dopravních
značek, ocelových svodidel atp.
Výstavba výukového centra Celková stavební rekonstrukce severovýchodního, severního a severozápadního
křídla stávající budovy.
Zdroj: http://www.isvz.cz/ISVZ/Podpora/ISVZ_open_data_vz.aspx
Tabulka 18: Veřejné zakázky na stavební práce s výslednou cenou od 137 366 000 Kč, 2019
Zadavatel Název VZ Stručný popis Konečná hodnota
(Kč)
ŘSD D3 0310/II – Hodějovice – Stavba 0310/II zahrnuje úsek čtyřpruhové, směrově rozdělené dálnice D3 v délce 5 804 190 216
Třebonín 12 536 m, 3 dálniční mimoúrovňové křižovatky, 21 mostů, několik přeložek silnic
I., II. a III. třídy a přeložku železniční trati se 3 železničními mosty.
ŘSD D3 0310/I Úsilné – Výstavba dálnice D3 úseku 0310/I Úsilné – Hodějovice, na který navazuje úsek 5 285 635 635
Hodějovice 0310/II Hodějovice – Třebonín. Délka úseku je 7 210 m; stavba zahrnuje 13
mostních objektů, 1 hloubený tunel v délce 999,5 m a mimoúrovňové křížení.
SŽ Elektrizace a zkapacitnění Stavba obsahuje rekonstrukci železničního svršku a spodku předmětné trati 3 888 691 972
trati Uničov (včetně) - včetně všech stanic a zastávek, dále rekonstrukci umělých staveb, pozemních
Olomouc objektů a výstavbu nových objektu pro umístění nových technologií, aj.
SŽ Modernizace trati Veselí n. Rekonstrukce žel. spodku a svršku plánského zhlaví stanice Soběslav. Zřízení 3 865 692 669
L. – Tábor – II. část dvou nových zastávek, snesení kol. roštu a částečné odtěžení náspů a zavezení
zářezů na stávající trati přes žel. stanici Roudná. Dojde k odstranění všech
úrovňových přejezdů atp.
ŘSD D35 Opatovice – Časy Stavba řeší novou čtyřpruhovou, směrově rozdělenou komunikaci, s dvěma 3 388 663 110
mimoúrovňovými křižovatkami. Délka předmětného úseku je 12 610 metrů.
Stavba zahrnuje celkem 25 mostních objektů. Součástí stavby je 7 protihlukových
stěn.
ŘSD D35 Časy – Ostrov ZBV 1 Připravovaná stavba řeší novou čtyřpruhovou, směrově rozdělenou komunikaci. 3 231 976 234
Celková délka stavby je 13 500 metrů. Stavba zahrnuje celkem 14 mostních
objektů. Do stavby jsou zahrnuty i přeložky inženýrských sítí.
SŽ Rekonstrukce žst. Přerov, 2. V rámci stavby bude provedena rekonstrukce železničního svršku a sanace 3 220 739 506
stavba železničního spodku, budou zrušeny stávající železniční přejezdy a nahrazeny
mimoúrovňovým silničním nadjezdem a lávkami pro pěší. Dále bude provedena
rekonstrukce železničních mostů a propustků atd.
SŽ Optimalizace trati Praha Náplní díla je především rekonstrukce železničního spodku a svršku, 3 075 896 638
Smíchov (mimo) - Černošice rekonstrukce mostů, propustků, nástupišť, modernizace technologických
(mimo) zařízení v celé délce stavby a dalších částí železniční infrastruktury.
ČEPS V490/491 – vedení 400 kV V490/491 – vedení 400 kV PRE – VIT (P.0390), stavebně-montážní práce. 2 534 650 000
PRE – VIT (P.0390)
ŘSD I/68 Třanovice – Nebory Výstavba silnice I/68 Třanovice – Nebory kategorie S24,5/100 v délce 6,09 km. 2 144 978 290
ŘVC Silniční most přes Labe Předmětem veřejné zakázky je provedení odstranění stávajícího nevyhovujícího 2 132 004 751
mezi Valy a Mělicemi mostu přes Labe mezi obcemi Valy a Mělice a následná výstavba nového
ocelového mostu na stejném místě.
str. 131/141
SŽ Změna trakční soustavy na Předmětem díla je vyhotovení DSP a zhotovení stavby „Změna trakční soustavy 2 090 305 277
1 975 799 472
AC 25 kV, 50 Hz v úseku na AC 25 kV , 50 Hz v úseku Nedakonice - Říkovice“, jejímž cílem je změna 1 912 882 831
1 900 000 000
Nedakonice – Říkovice systému napájení trakčního vedení ze stávajících 3 kV DC na 25 kV AC, 50 Hz. 1 806 627 553
1 724 245 143
ŘSD D48 Frýdek-Místek, Předmětem zakázky je výstavba II. etapy silničního obchvatu města Frýdek- 1 598 344 404
1 583 035 081
obchvat – II. etapa Místek. Jedná se o novostavbu čtyřproudé směrově dělené silnice v délce 1 541 675 936
1 496 844 925
4,366 km. Součástí stavby jsou přeložky komunikací a inženýrských sítí. 1 471 788 834
1 398 495 177
SŽ „Zvýšení traťové rychlosti v Předmětem stavby je kompletní rekonstrukce traťového úseku Oldřichov u 1 172 500 000
1 143 000 000
úseku Oldřichov u Duchcova – Bílina (mimo), v úseku km 21,823 – 33,440. V řešeném úseku na ní 1 097 032 448
Duchcova – Bílina“ leží železniční stanice Oldřichov u Duchova (km 22,9) a zastávky Duchcov (km
26,4), Želénky (km 28,5) a Chotějovice (km 32,0).
TSK hl. m. Rámcová smlouva na Na základě uzavření rámcové smlouvy je prováděna běžná a souvislá údržba a
Prahy běžnou a souvislou údržbu opravy pozemních komunikací na území hl. m. Prahy dle aktuálních potřeb
pozemních komunikací na zadavatele.
území hl. m. Prahy
Pražské Provádění oprav vodovodu Předmětem plnění je realizace plánovaných oprav a havarijních oprav vodovodu
vodovody a na území hl. m. Prahy, případně v dalších lokalitách, v níž zadavatel provozuje
kanalizace vodovody. Součástí předmětu plnění je také zřízení a využívání vybavených
provozoven rozmístěných na správním území hl. m. Prahy.
ŘSD D1 modernizace – úsek 23, Předmětem plnění VZ je modernizace; současně s modernizací vozovky bude
EXIT 168 Devět křížů – EXIT provedena úprava kategorie z původní kategorie D26,5 na kategorii D28
178 Ostrovačice
ŘSD I/38 Havlíčkův Brod JV Realizace JV obchvatu Havlíčkova Brodu. K základním požadavkům patří dosažení
obchvat parametrů silnice I. třídy, bezkolizní křížení s železničními tratěmi a vodotečemi,
zachování stávajících dopravních spojení a propojení nové komunikace na
stávající silniční systém.
ŘSD D1 modernizace – úsek 19, Předmětem plnění VZ je modernizace; současně s modernizací vozovky bude
EXIT 141 V. Meziříčí západ – provedena úprava z původní kategorie D26,5 na kategorii D28. Součástí stavby
EXIT 146 V. Meziříčí východ je i úprava příčných sklonů vozovky, doplnění případně prodloužení nebo
rozšíření přídavných pruhů.
SŽ Zvýšení traťové rychlosti v Železniční svršek a spodek, včetně odvodňovacích zařízení bude rekonstruován
úseku Valašské Meziříčí – v rozsahu km 15,991 – 24,039. Budou rekonstruovány železniční mosty a
Hustopeče nad Bečvou propustky, vybudován jeden nový žel. most – budoucí podjezd pod tratí, bude
rekonstruován silniční most atp.
Dopravní Prodloužení TT z Osové ke V rámci předmětu plnění veřejné zakázky se jedná o novostavbu tramvajové
podnik Kampusu MU v Bohunicích trati. Vyvolané úpravy stávající tramvajové trati do Starého Lískovce, přeložky
města Brna
inženýrských sítí a místních komunikací jsou změnami dokončené stavby.
Součástí předmětu plnění jsou i činnosti projektování.
SŽ Optimalizace traťového Předmětem díla je zhotovení stavby „Optimalizace traťového úseku Lysá nad
úseku Lysá nad Labem Labem (mimo) – Čelákovice (mimo)“. Náplní stavby je rekonstrukce železničního
(mimo) - Čelákovice (mimo) svršku, spodku, úpravy nástupišť v zastávce Čelákovice-Jiřina, přejezdů, mostních
objektů, pozemních objektů pro technologii aj.
SŽ Modernizace a elektrizace Zvýšení technické úrovně tratě Šakvice – Hustopeče u Brna a její elektrizace
trati
ČEPS V401 – modernizace V401 – modernizace (P.0475), stavebně-montážní práce: část 1 – V401 –
(P.0475) modernizace – TR Týnec – st. č. 106–1. etapa, část 2 – V401 – modernizace - St.
č. 106 – TR Krasíkov - 2. etapa
ŘSD D1 modernizace – úsek 07, Projekt řeší modernizaci dálnice D1 v úseku od km 56,300 do km 66,317574.
EXIT 56 Soutice – EXIT 66 Celková délka modernizovaného úseku činí 10,01757 km. Předmětem stavby je
Loket především kompletní výměna asfaltové vozovky. Současně bude provedeno její
rozšíření z kategorie D 26,5 na kategorii D 28.
Statutární Dostavba kanalizace v Brně Stavební práce budou spočívat v nové výstavbě nebo dostavbě (rozšíření)
město Brno II. kanalizace, včetně komunikací, v pěti městských částech Statutárního města
Brna; součástí plnění bude rovněž dodávka technologií.
str. 132/141
ŘSD D1 modernizace – úsek 11, Předmětem veřejné zakázky je modernizace vozovky; současně s modernizací 1 097 002 399
1 074 900 000
EXIT 81 Koberovice – EXIT vozovky bude provedena úprava z původní kategorie D26,5 na kategorii D28. 1 048 450 000
90 Humpolec Součástí stavby je i úprava příčných sklonů vozovky, doplnění případně 987 740 887
898 847 737
prodloužení nebo rozšíření přídavných pruhů atp. 897 994 813
823 991 908
Univerzita UniMeC – II. etapa Předmětem této veřejné zakázky je výstavba hlavní budovy kampusu 761 702 958
Karlova Univerzitního medicínského centra Lékařské fakulty v Plzni a realizaci s tím 754 696 600
související infrastruktury. 685 227 425
684 971 087
ČEPS PRN – rozšíření a Předmětem plnění veřejné zakázky jsou stavebně – montážní práce akce „PRN – 663 842 977
639 694 810
rekonstrukce (P.0452) rozšíření a rekonstrukce (P.0452)“ v rozsahu stavebních a inženýrských objektů 637 600 766
618 000 000
(SO) a provozních souborů (PS).
Nemocnice Stavební úpravy pavilonu Předmětem veřejné zakázky je realizace stavby Přístavby, nástavby a stavební
České CH úpravy pavilonu CH, Nemocnice České Budějovice.
Budějovice
SŽ Revitalizace a elektrizace Bude provedena rekonstrukce železničního spodku a svršku v celém úseku
trati Oldřichov u Duchcova včetně zastávek a ŽST, mostů a propustků, výstavba nových nástupišť s výškou
– Litvínov nad TK 550 mm včetně zajištění bezbariérového přístupu, vybudování nového
staničního a traťového zabezpečovacího zařízení 3. kategorie atd.
SŽ Peronizace v žst. Pačejov a Předmětem díla je zhotovení stavby „Peronizace v žst. Pačejov a zvýšení rychlosti
zvýšení rychlosti v km v km 299,650-304,009“. Stavbou bude zajištěn vyhovující technický stav
299,650-304,009 železničního svršku a spodku a bude nahrazeno zastaralé zabezpečovací a
sdělovací zařízení novou technologií, umožňující dálkové řízení provozu.
SŽ Rekonstrukce žst. Letohrad Bude zajištěno zvýšení kapacity dráhy a zvýšení rychlosti. Bude vybudováno
zabezpečovací zařízení 3. Kategorie. Dojde k rekonstrukci téměř celého kolejiště
železniční stanice včetně TV. Ve stanici bude vybudován podchod pro cestující s
bezbariérovým přístupem na nové ostrovní nástupiště atp.
SŽ Rekonstrukce žst. Řetenice Stavba řeší kompletní rekonstrukci žst. Řetenice, vč. výstavby nového sděl. a
zabezpeč. zařízení a návazných technologií, její peronizaci a zajištění bezbariér.
přístupu na nově vzniklá nástupiště.
OKD Ražby provozních důlních Předmětem plnění jsou razící práce pro přípravu hlubinného dobývání černého
děl uhlí technologií razících kombajnů nebo klasickou technologií včetně provedení
prací spojených s přípravou ložiska k dobývání, jakož i práce související s
odstraňováním závažných událostí a nebezpečných stavů v dole.
ŘSD D7 Panenský Týnec Stavba D7 Panenský Týnec řeší zkapacitnění stávající dvoupruhové silnice I/7 v
zkapacitnění obchvatu kategorii S 11,5 na čtyřpruhovou dálnici II. tř. v navrhované kategorii R 25,5/100
v délce 3,5 km.
Karlovarský Revitalizace objektu Jedná se o rekonstrukci stávajícího objektu Císařských lázní v Karlových Varech,
kraj Císařských lázní, Karlovy který je významnou národní kulturní památkou.
Vary
Letiště Rozšíření ČOV + ČKV Jih – Předmětem Veřejné zakázky je zhotovení stavby s názvem „Rozšíření ČOV + ČKV
Praha
Letiště Praha Ruzyně, Jih – Letiště Praha Ruzyně, včetně veškerých provozních souborů, technických a
dokončení díla technologických zařízení.
ŘSD D1 modernizace – úsek 12, Stavební práce v SDP dálnice v km 91,240 až 98,000; tj. především demontáž
EXIT 90 Humpolec – EXIT svodidel, odkop zeminy, pokládka drenáže (v úseku cca km 91,2 až 94,1 včetně
104 Větrný Jeníkov (2019) kanalizace a inženýrských sítí), zásyp SDP a montáž svodidel; Výstavba levého
jízdního pásu dálnice v km 98,000 – 104,817.
Středočeský II/102 hr. hl. města Prahy- Předmětem veřejné zakázky je kompletní rekonstrukce pozemní komunikace
kraj Štěchovice, rekonstrukce, silnice II. třídy č. 102 v úseku hranice hl. m. Prahy-Měchenice v celkové délce
ETAPA I. 6,374 km, včetně rekonstrukce mostů a všech součástí pozemní komunikace.
Kraj II/353 Velký Beranov – Předmětem veřejné zakázky je novostavba obchvatu Velkého Beranova a Nových
Vysočina obchvat Domků, který zahrnuje přeložku silnice II/602 s novým napojením na silnici II/353
okružní křižovatkou.
str. 133/141
ŘVC Zabezpečení podjezdných Předmětem plnění je realizace díla s názvem „Zabezpečení podjezdných výšek na 599 938 359
580 000 000
výšek na Vltavské vodní Vltavské vodní cestě I.a etapa: Vraňansko – Hořínský kanál. 562 628 596
542 497 738
cestě 528 827 539
527 940 872
ŘSD Rámcová dohoda na GTP Předmětem plnění veřejné zakázky na uzavření Rámcové dohody je vyhotovení 526 628 596
493 663 326
staveb pozemních podrobných nebo předběžných geotechnických průzkumů staveb pozemních
484 264 436
komunikací komunikací dle aktuálních potřeb zadavatele. 483 372 504
Dopravní Výstavba trasy I.D metra v Předmětem plnění veřejné zakázky je provedení stavebního díla „Výstavba trasy 467 799 121
443 414 723
podnik hl. Praze, doplňkový I.D metra v Praze – úsek Pankrác – Depo Písnice, Doplňkový geologický průzkum
441 957 601
m. Prahy geologický průzkum úseku ID1a“ v úseku „PAD4“. 429 487 036
422 987 579
Dopravní Výstavba trasy I.D metra Předmětem plnění veřejné zakázky je provedení stavebního díla „Výstavba trasy
408 408 000
podnik hl. v Praze, doplňkový I.D metra v Praze – úsek Pankrác – Depo Písnice, Doplňkový geologický průzkum 397 832 445
m. Prahy geologický průzkum úseku ID1a“ v úseku „VO-OL.
Statutární Technologický park Předmětem realizace je rekonstrukce stávajících dvou budov v areálu bývalého
město Plzeň DRONET – Plzeň Světovar pivovaru Světovar – objektu ležáckých sklepů a objektu správní vily.
Fakultní Centrum komplexní Předmětem veřejné zakázky je výstavba Centra komplexní psychiatrické péče
nemocnice
Brno psychiatrické péče Brno Brno, jejíž součástí je přístavba a stavební úpravy Pavilonu G, který v současné
době slouží pro provoz Psychiatrické kliniky FN v Brně Bohunicích.
Dopravní Výstavba trasy I.D metra v Předmětem plnění veřejné zakázky je provedení stavebního díla „Výstavba trasy
podnik hl. Praze, doplňkový I.D metra v Praze – úsek Pankrác – Depo Písnice, Doplňkový geologický průzkum
m. Prahy geologický průzkum úseku ID1a“ v úseku „PAD4.
ŘSD I/20 a II/231 v Plzni, Plaská Silnice I/20 je součástí komunikačního systému, jehož cílem je odvést část
– Na Roudné – Chrástecká, dopravy mimo centrální oblasti města Plzně. Komunikace II/231 bude na průtah
2. etapa napojena místní komunikací a bude do doby vybudování další části průtahu
silnice I/20 tento nahrazovat.
ŘSD D5 Oprava AB vozovky v km Oprava vozovky, výměna zádržného systému, oprava mostů, oprava SDP, oprava
48,000 - 61,800 vpravo šachtic.
UK Rekonstrukce a přístavba Předmětem veřejné zakázky je provedení stavebních prací spočívajících v
Areálu UK Jinonice rekonstrukci stávajících objektů a přístavby polyfunkčního objektu, včetně
přeložek inženýrských sítí, napojení komunikací, terénních a sadových úprav v
Areálu Jinonice a s tím související projektová činnost.
SŽ Sanace nestabilních náspů Předm. zak. „Sanace nestabilních náspů zemního tělesa v úseku Hájek - Dalovice“
zemního tělesa je zhotovení projekt. dokument. stavby a zhotovení stavby.
Povodí Třebovka, Třebovice – Realizace protipovodňových úprav koryta toku Třebovka v ř. km 12,151 – 23,788
Labe, s.p. Česká Třebová, úprava toku spočívající ve výstavbě souboru liniových opatření, která mají zvýšit kapacitu
koryta. Toho bude dosaženo úpravou a opevněním koryta toku, výstavbou
zemních hrází a železobetonových ochranných zdí.
ŘSD I/37 Chrudim obchvat, úsek Předmětem stavby je přeložka komunikace 1/37. Přeložka silnice I/37 je směrově
I/17 - Slatiňany nerozdělená, dvoupruhová komunikace v kategorii S11,5/80 o délce 4,563 km.
ŘSD D5 Oprava AB vozovky v km Oprava AB vozovky. Sanace žlabů a příkopů. Výměna oplocení. Oprava PKO
67,330 - 76,570 P a 76,570 - ocelových konstrukcí, PKO mostních závěrů.
64,550 L
ŘSD D1 Oprava dálnice D1 od Celková oprava v celé šíři dle výsledků diagnostiky. Provedení povrchu s hluk
km 2,350 do km 11,200 P a snižující úpravou km 2,55 - 6,7. Výměna krajových svodidel Lokální výtluky,
odpočívek Újezd u Průhonic podélné a příčné trhliny, vyjeté koleje. Poruchy odvodnění, poškozená svodidla.
L+P
ŘSD I/35 MÚK Rádelský Mlýn Komplexní přestavba křižovatky. Je navrženo takové technické řešení, které
odstraňuje dopravní závady a snižuje riziko dopravních nehod v řešené
křižovatce. Zároveň přitom vylepšuje technické parametry křižovatky.
SŽ Modernizace TNS Modernizace TNS Týniště nad Orlicí (Voklik)
str. 134/141
SŽ Oprava traťového úseku Předmětem díla je zhotovení stavby „Oprava traťového úseku Železný Brod – 381 809 647
377 707 956
Železný Brod – Tanvald Tanvald“. Náplní díla je především oprava železničního spodku a svršku, opravy 377 590 000
359 500 000
mostů, propustků, nástupišť a dalších částí železniční infrastruktury. 354 999 906
ŘVC Úprava ohlaví PK Hořín Předmětem plnění je realizace díla s názvem „Úprava ohlaví PK Hořín – Zhotovitel 354 986 020
354 915 000
stavby“. 343 063 857
329 739 884
ŘSD Přetěsňování spárořezu a Předmětem zakázky jsou stavební práce spočívající v přetěsňování spár a v
317 975 233
sanace trhlin v CB/AB 2018- opravách trhlin či poškozených hran cementobetonového krytu nebo v opravách
311 210 954
2021 trhlin v asfaltové obrusné vrstvě na dálnicích. 308 799 872
299 108 599
ČEPS V460-modernizace na vyšší V460-modernizace na vyšší parametry (P.0460), stavebně-montážní práce 294 873 604
parametry (P.0460) 294 497 893
292 890 345
ŘSD D1 Rekonstrukce vozovky Vybourání úseků vozovky s původním CB krytem a nahrazení asfaltovými 287 960 547
km 189,5 - 193,8 vpravo a vrstvami. Výměna obrusné a ložní vrstvy v úsecích vozovky s AB krytem, opravy
vlevo dil. závěrů a příslušenství na mostech, úpravy přejezdů SDP, opravy odvodnění,
obnova bezpečnostních prvků aj.
Statutární Rekonstrukce a Předmětem je realizace stavby „Rekonstrukce a modernizace Domu kultury
město
Ostrava modernizace DK Poklad II. Poklad“ v Ostravě – Porubě.
ČEPS V422 – modernizace V422 – modernizace (P.0444), realizace
(P.0444), realizace
SŽ Údržba, opravy a Předmětem VZ je údržba, opravy a odstraňování závad u ST v obvodu OŘ Ústí
odstraňování závad u ST nad Labem.
Dopravní Modernizace Předmětem je rekonstrukce a modernizace zařízení a rozvodů vzduchotechniky
podnik hl. vzduchotechnických stanic metra Dejvická, Malostr., Starom., Můstek A, Nám. Rep., Smích. nádr.,
m. Prahy zařízení vybraných stanic Jinonice, Karl. nám., Muzeum C, Pankrác, Budějovická, Hl. nádr., včetně
metra technologických zařízení ASDŘ technologie, elektro, ZTI a stavebních částí.
Povodí Revitalizace toku Dodávky služeb a prací souvisejících s předmětem zakázky „Bečva, km 44,135 –
45,855 - revitalizace toku, Skalička; Bečva, km 42,480 – 44,135 - revitalizace toku,
Moravy, s.p. Černotín“; zejm. revitalizace a podpora samovolné renaturace vodního toku a
nivy, obnově ekostabiliz. funkcí vodních a na vodu vázaných ekosystémů.
ŘSD D8 Oprava vozovky od km Výměna obrusné, ložné vrstvy v celé šíři dálnice a větví křižovatek a průjezdní
37,300 po km 48,300 L i P, komunikace odpočívky Siřejovice L, oprava poškozených svodidel vč. svodidel
Exit 35 P, Exit 45 L i P osazených v nesprávné výšce apod.
Povodí Olšava, Kunovice – Provedení všech stavebních prací, vč. dodávek a služeb souvisejících. Jedná se
Moravy, s.p. protipovodňová ochrana zejména o novostavbu protipovodňových opatření (protipovodňové zdi a hráze)
města a dále o realizaci nového mostu přes řeku Olšavu.
Kraj II/353 Nové Veselí – Předmětem veřejné zakázky jsou stavební práce spočívající zejména v provedení
Vysočina obchvat prací v souvislosti s realizací stavby II/353 Nové Veselí – obchvat v délce cca 5
063,682m. Silnice bude vybudována v kategorii S 9,5.
ŘSD I/52 Pasohlávky, most ev.č. Rekonstrukce mostu přes přelivný objekt v horní hrázi vodního díla Nové Mlýny
52-059 na silnici I/52 u obce Pasohlávky. Stávající nosná konstrukce bude zdemolována
a na jejím místě bude postavena nová nosná konstrukce tvořená spojitým
nosníkem o 4 polích, s podporami v místech stávající spodní stavby.
Olomoucký Silnice II/366 Prostějov – Předmětem veřejné zakázky jsou stavební úpravy a výstavba silnice II//366 o
kraj přeložka silnice délce 3,140 km v úseku od stávající křižovatky sil. II/366 se sil. II/449 ve směru na
Smržice po napojení na okružní křižovatku na ul. Olomoucká.
Kraj Nemocnice Jihlava – Jedná se o kompletní rekonstrukci stávajícího stravovacího provozu (pavilonu J)
Vysočina Rekonstrukce stravovacího včetně jeho vybavení v areálu Nemocnice Jihlava, rekonstrukci a přístavbu hlavní
provozu a energocentra trafostanice rovněž v areálu Nemocnice Jihlava.
Fyzikální Nový pavilon FZÚ, Na Předmětem plnění je projektování, inženýrská činnost, výstavba a provedení
ústav AV ČR Slovance zkušebního provozu budovy Nového pavilonu FZÚ.
str. 135/141
HZS hl. m. Výstavba HS HOLEŠOVICE, Předmětem veřejné zakázky bude zhotovení novostavby hasičské stanice 285 385 663
281 800 000
Prahy Argentinská 149, Praha 7 II. v Holešovicích. 279 795 717
269 833 931
ŘSD Obnova VDZ na dálnicích Uzavření Rámcové smlouvy na dobu trvání 48 měsíců, na jejímž základě bude 268 002 061
262 797 562
2016-2020 docházet k poskytování stavebních prací spočívajících v obnově vodorovného 260 000 000
257 601 007
dopravního značení barvou nebo plastem dle požadavků na provedení a kvalitu 251 988 840
249 884 495
stálého vodorovného dopravního značení a dopravních knoflíků na dálnicích. 248 876 987
248 563 458
ŘSD D1 SSÚD Přerov Zhotovení stavby areálu „D1 – Středisko správy a údržby dálnic Přerov“ 247 000 418
situovaného na 86. km budoucí dálnice D1 0137 u Přerova. Dílo zahrnuje 245 500 000
výstavbu administrativní budovy, provozních a garážových objektů, včetně 244 949 751
technologického vybavení objektů a technologií k zabezpečení provozu SSÚD. 240 000 000
ŘSD D2 Rekonstrukce CB Celková výměna CB krytu v tl. 28 cm. Vybourání stávajícího CB krytu a betonáž
vozovky km 3,2 - 9,7 vpravo nové CB vozovky v šířce 10,75 m.
ČZU v Praze Výukové centrum Předmětem veřejné zakázky je výstavba Výukového centra zpracování
zpracování zemědělských zemědělských produktů, který bude sloužit jako výukové centrum zpracování
produktů II.
zemědělských produktů FAPPZ (Fakulta agrobiologie, potravinových a přírodních
zdrojů).
Pardubický NPK, a.s., Pardubická Předmětem zakázky je novostavba objektu oddělení psychiatrie a klinické
kraj nemocnice, nová psychologie včetně dvou podzemních kolektorů, napojení objektu na areálové
psychiatrie rozvody, úpravy komunikací, přeložek areálových inženýrských sítí aj.
SŽ Oprava podél. a příč. profilu Předmětem zakázek zadávaných na základě rámcové dohody je provádění
a odstranění vad kolejnic opravy podélného a příčného profilu pojížděné plochy kolejnic a odstranění vad
2019-2021 a kontaktně–únavových vad kolejnic technologií broušení, frézování, hoblování.
Ústecký kraj Nová komunikace u města Předmětem veřejné zakázky je výstavba nové komunikace. Jedná se o
Roudnice nad Labem charakteristickou liniovou stavbu, která obsahuje čtyři okružní křižovatky a čtyři
mostní objekty (tři jednopolové mosty a jeden třípolový).
SŽ GSM-R Votice – České Vyhotovení Projektové dokumentace (PD) pro stavební povolení a realizace
Budějovice stavby: „GSM-R Votice – České Budějovice“. Stavba rozšiřuje stávající síť
pozemních základnových stanic a rozsah tratí pokrytých signálem rádiové sítě
GSM-R o cca 130 km v úseku Votice – České Budějovice.
SŽ DOZ Praha Uhříněves – Zhotovení stavby vč. projektové dokumentace stavby. V rámci stavby bude
Praha hl.n. - Praha navrženo dálkové řízení trati z CDP Praha včetně dalších nutných souvisejících
Vysočany technologických a stavebních úprav.
ŘVC Zabezpečení podjezdných Předmětem plnění této veřejné zakázky je realizace díla „STAVBA 001 Silniční
výšek na Vltavské vodní most na silnici III/24635 – Vrbno“ a realizace díla „STAVBA 002B Úprava
cestě I.b etapa: Vraňansko hospodářských mostů, HM Zelčín“.
– Hořínský kanál
Povodí VD Hněvkovice – Předmětem plnění veřejné zakázky je zajištění bezpečného převedení kontrolní
Vltavy, s.p. zabezpečení VD před povodně Q10 000 přes vodní dílo Hněvkovice, a to prostřednictvím zvýšení
účinky velkých vod
kapacity dvou přelivných polí bezpečnostního přelivu a úpravou plavební
komory.
MČ Praha Stavební úpravy objektu Předmětem veřejné zakázky je zhotovení díla s názvem „Stavební úpravy objektu
11 Nad Opatovem 2140, Praha Nad Opatovem 2140, Praha 4“.
4
ČEPS V465/466 - modernizace V465/466 - modernizace - I. Etapa – realizace V465; V465/466 - modernizace –
(P.0484) II. Etapa – realizace V466 (1. část); V465/466 - modernizace – III. Etapa – realizace
V466 (2. část); V465/466 - modernizace - IV. Etapa – obnova ONS/SONS
Dopravní Modernizace osvětlení Předmětem plnění veřejné zakázky je realizace stavebních prací dle projektové
podnik hl. tunelů a silových rozvodů dokumentace pro provádění stavby.
m. Prahy mezi st. Kačerov a Háje
Statutární Výstavba a rekonstrukce Předmětem veřejné zakázky na stavební práce je výstavba a rekonstrukce
město
Kladno chodníků a parkovišť chodníků v rozsahu a v souladu se zadávacími podmínkami.
str. 136/141
Statutární Rámcová smlouva na Předmětem plnění veřejné zakázky jsou stavební práce, a to na běžnou a 240 000 000
město běžnou a souvislou údržbu souvislou údržbu pozemních komunikací na území Statutárního města Kladno v 238 961 075
Kladno pozemních komunikací rozsahu a v souladu se zadávacími podmínkami. 238 234 548
237 989 458
Středisko Stavební úpravy hlavní Předmětem díla jsou stavební úpravy stávající hlavní budovy Zámeckého hotelu 236 240 806
společných budovy Zámeckého hotelu Třešť. 233 000 663
činností AV 230 948 340
ČR 227 983 739
227 289 168
MV ČR Novostavba administrativní Novostavba administrativní budovy a garáží Praha 6 - Veleslavín – realizace 221 690 072
budovy a garáží stavby. 219 991 585
219 972 504
Dopravní Modernizace stanice metra Předmětem plnění této veřejné zakázky je provedení stavby „Modernizace 219 844 995
podnik hl. Opatov stanice metra Opatov“. 217 851 067
216 497 516
m. Prahy
KSÚS II/101 Brandýs nad Labem – Vymístění silnic II/101 a III/10160 z intravilánu obce Zápy. Přeložka silnice II/101
Středočeské přeložka – část obchvat je navržena v délce 1,639km v uspořádání silniční kategorie S9,5/70. Do okružní
ho kraje Zápy křižovatky je napojena přeložka silnice II/245 v délce 1,120km v uspořádání
kategorie S7,5/50. V rámci stavby je nutné vybudovat dva mostní objekty.
Ústecký kraj Střední škola stavební Předmětem veřejné zakázky je dostavba areálu školy o další dva objekty:
Teplice-dostavba areálu-I. SO 09 - objekt odborného výcviku pro obory zedník a truhlář a SO 11 Hlavní
etapa-2.část objekt – obory obchodu a služeb a centrální šatny.
Povodí Bečva, Hranice – Předmětem veřejné zakázky je provedení všech stavebních prací, vč. dodávek a
rybí služeb souvisejících s realizací stavby. Stavební práce spočívají zejména ve
Moravy, s.p. rekonstrukce jezu a
zkapacitnění stávajícího jezu o jedno jezové pole, dále v rekonstrukci strojní části
přechod dvou stávajících jezových polí a výstavbě rybího přechodu.
"Svazek Pitná voda Jedovnicko Předmětem veřejné zakázky je vybudování přivaděčů, souvisejících vodovodních
vodovodů a řadů a propojů pitné vody v celkové délce cca 16 459 m. Součástí zakázky je
kanalizací" výstavba nové ÚV Jedovnice, nového vodojemu, nová nádrž u vodojemu,
měst a obcí vystrojení nového vrtu, úpravy na stávajících vrtech aj.
ŘSD Opravy CBK na dálnicích Předmětem rámcových dohod na dobu trvání 48 měsíců bude poskytování
2018–2021 stavebních prací, spočívajících v opravách cementobetonových krytů vozovek na
dálnicích.
MF ČR Asanace a rekultivace Předmět plnění je dán projektovou dokumentací s názvem "Asanace a
kalových nádrží Dolu Lazy Rekultivace Kalových nádrží Dolu Lazy III., IV., V. etapa, a spočívá v provedení
III., IV., a V. etapa v k.ú. sanace a následně technické a biologické rekultivace území – údržba zeleně.
Orlová – Lazy společnosti
OKD, a.s.
SÚS II/169 a II/145 Dlouhá Ves – Předmětem veřejné zakázky je provedení rekonstrukce silnic. Součástí stavby je
Plzeňského
kraje, p.o. Radešov, úsek B a C odvodnění komunikace, rekonstrukce mostů, rekonstrukce nábřežní římsy,
rekonstrukce propustků, stabilizace pravého okraje vozovky a nezpevněné
krajnice, úprava autobusových zastávek atp. Celková délka úseků je 5303,25 m.
České dráhy Výstavba opravárenské Předmětem veřejné zakázky je výstavba nové opravárenské haly v areálu
haly Maloměřice provozní jednotky Maloměřice Depa kolejových vozidel Brno.
SŠ – Rekonstrukce budovy školy Předmětem veřejné zakázky je vypracování prováděcí dokumentace a následně
Centrum Českobrodská 362/32a, komplexní rekonstrukce budovy školy.
odborné Praha 9
přípravy
technicko-
hospodář.
HZS Kraje Výstavba CPS Havlíčkův Předmětem veřejné zakázky je novostavba Centrální požární stanice typu C1.
Vysočina Brod typu C1– Budou také prováděny následující navazující stavební objekty: čerpací místo
spolufinancováno z IROP II PHM, kryté stání a odpadové nádoby, oplocení, zpevněné plochy a sadové
úpravy.
ŘSD I/27 Plzeň, Třemošenský Výstavba čtyřpruhé silnice I/27 v úseku mezi Plzní a Třemošnou. Silnice bude
rybník – Orlík kategorie S20,75/80. V rámci stavby budou vybudovány dva mostní objekty:
str. 137/141
jednopolový most přes biokoridor a lesní cestu a lávka, která převádí pěší a
cyklisty přes hlavní trasu a železniční trať.
Úřad práce ÚP ČR – Liberec – Předmětem zadávacího řízení je uzavření smlouvy mezi zadavatelem a 214 883 792
dodavatelem, jejímž předmětem jsou stavební práce. Nízký objekt bývalého 210 308 931
ČR rekonstrukce textilního závodu Elitex bude adaptován na novou funkci administrativy Krajské 209 988 776
pobočky Úřadu práce v Liberci a Kontaktního pracoviště Liberec. 208 900 000
administrativní budovy 208 856 400
208 497 499
Jihočeský Oprava a modernizace Předmětem této veřejné zakázky je oprava 21 úseků komunikací II. a III. třídy v 207 607 813
kraj 200 000 000
komunikací SFDI 2019 sedmi okresech Jihočeského kraje. Celková délka těchto opravovaných 200 000 000
198 894 304
komunikací je 47,142 km 197 959 360
197 162 926
Zoologická Nový pavilon goril Předmětem veřejné zakázky je vybudování nového pavilonu goril v Zoo Praha. 196 298 238
zahrada hl.
m. Prahy 195 305 694
193 859 172
Letiště Rekonstrukce TWY B1 a B2 Realizace kompletní rekonstrukce vozovky TWY B1 a TWY B2, včetně úpravy
Praha aktivní zóny podloží vozovky, výměnu štěrbinových žlabů a montáž a remontáž
zapuštěných návěstidel světelných zabezpečovacích zařízení SZZ.
Olomoucký SMN a.s. – o. z. Nemocnice Realizace novostavby nového pavilonu interny, kterou tvoří 4 nadzemní podlaží
kraj Šternberk – Interní pavilon a jedno technické podzemní podlaží. Plochá střecha je opatřena fotovoltaickými
panely a celý objekt je řešen v tzv. pasivním energetickém standardu.
Statutární Odkanalizování Koterova Předmětem zakázky je realizace stavebních prací, spočívajících ve výstavbě
město Plzeň oddílné dešťové a splaškové kanalizace vč. rekonstrukce a dobudování dopravní
infrastruktury, v zásobování obce pitnou vodou, v rekonstrukci stávající
vodovodní sítě a ve výstavbě nového vodovodního řadu.
Město Centrum pro seniory v Předmětem veřejné zakázky zahrnuje zejm. demolici stávajících objektů bývalé
Tábor
Táboře ZZS, novostavbu domu s pečovatelskou službou, novostavbu domova pro
seniory, komunikace, parkoviště a zpevněné plochy, altán, sadové úpravy atd.
Dopravní Výměna dřevěných pražců Předmětem rámcové dohody, resp. předmět jednotlivých dílčích plněních
podnik hl. za železobeton. v tunelech poskytnutých na základě jednotlivých dílčích smluv bude spočívat ve výměně
m. Prahy na trati metra A a C dřevěných pražců za železobetonové v tunelech na trati metra A a C.
ŘSD Rámcová smlouva na GTP Předmětem této veřejné zakázky je uzavření rámcové smlouvy na poskytování
stavebních prací na realizaci geologických průzkumů staveb pozemních
komunikací.
Středočeský II/606 VELKÁ DOBRÁ – Jedná se rekonstrukci pozemní komunikace II. třídy č. 606 na úseku 15 341m.
kraj NOVÉ STRAŠECÍ, Rekonstrukce zahrnuje především výměnu krytu vozovky, lokální vysprávky
REKONSTRUKCE SILNICE A podkladních vrstev vozovky, opravy stávajících mostů i nahrazení některých
MOSTŮ starých mostů novými konstrukcemi, terénní úpravy aj.
Statutární Frýdek-Místek – Předmětem veřejné zakázky je výstavba splaškové kanalizace v místních částech
město
Frýdek- odkanalizování místních města Frýdek-Místek. Celkem je tedy předmětem plnění 31 607,8 m kanalizace
Místek
částí Chlebovice, Skalice, včetně odboček pro přípojky.
Zelinkovice a Lysůvky
Středočeský II/191 Rožmitál pod Předmětem stavby je rekonstrukce pozemní komunikace 2. třídy č. II/191 v úseku
kraj Třemšínem – hr. kraje mezi provozním staničením km 0,833 a km 11,595. Součástí stavby je také
rekonstrukce 2 mostů na trase.
Královéhrad SMARTmuzeum: Předmětem veřejné zakázky je provedení rekonstrukce stávajícího objektu
ecký kraj Gayerových kasáren a realizace přístavby ke stávajícímu objektu.
modernizace depozitářů,
technického a
technologického zázemí
Muzea východních Čech v
Hradci Králové
ŘSD I/37 Osová Bítýška, obchvat Předmětem zakázky je obchvat obce osová Bítýška v délce 2,834 km a kategorii
S 9,5/80.
„Svazek Olomučany – splašková Předmětem plnění veřejné zakázky je komplexní zhotovení díla v rozsahu a podle
vodovodů a kanalizace PROJEKTU, SMLOUVY a POVOLENÍ.
kanalizací“
str. 138/141
– měst a
obcí
ŘSD D5 Oprava AB vozovky v km Oprava vozovky (rozsah dle diagnostiky), obnova sčítačů dopravy v km 16,2, 185 000 000
185 000 000
20,0 - 14,5 L včetně křižovatkové větve EXITU 18 lokální výtluky, podélné a příčné trhliny, 184 897 260
183 997 494
místy rozpad vozovky 183 898 649
183 350 668
ŘSD Rámcová dohoda na Předmětem plnění veřejné zakázky na uzavření rámcové dohody na dobu trvání
183 000 000
diagnostiku vozovek 48 měsíců je realizace jednotlivých dílčích zakázek na stavební práce spočívající 182 931 709
ve vyhotovení diagnostických průzkumů vozovek dle potřeb zadavatele. 181 846 341
178 871 179
ŘSD I/37 Pardubice – Palackého, Předmětem stavby je dostavba stávající mimoúrovňové křižovatky do tvaru 178 790 500
175 799 500
dostavba plnohodnotné deltovité křižovatky.
173 898 680
SŽ Rekonstrukce fasády v žst. Rekonstrukce historického objektu se týká střechy, střešní konstrukce,
173 119 929
Praha hl. n. kamenických a klempířských prvků, obnovy vnějšího pláště, vč. výplní otvorů a 171 139 140
168 999 000
nového hromosvodného vedení.
Olomoucký II/447, Strukov – Šternberk Předmětem plnění veřejné zakázky je oprava úseku silnice II. třídy č. 447 na trase
kraj Strukov – Šternberk. Délka navrženého úseku je cca 8,8 km. V obci Žerotín bude
v rámci rekonstrukce vybudována i nová dešťová kanalizace.
Statutární Sportovní areál Prokopávka Předmětem zakázky je zejm. rekonstrukce stávajícího objektu sloužícího pro
město Plzeň – revitalizace, rekonstrukce účely restaurace, ubytovny, šatnového zázemí a sport. haly s integrovanou
a přístavba tribunou fotbal. hřiště, dále vybudování parkoviště a malé tělocvičny, jakož i
vybudování nových inženýr. sítí, rekonstrukci fotbal. hřiště aj.
MERO ČR, Nátěry nádrží na CTR 2020- Předmětem veřejné zakázky je uzavření rámcové smlouvy o dílo pro provádění
a.s. 2023 nátěrů nádrží na centrálním tankovišti ropy („CTR“) v Nelahozevsi.
Královéhra- Výstavba konsolidovaných Předmětem veřejné zakázky je realizace stavebních prací a souvisejících služeb a
decký kraj laboratoří a Transfúzního dodávek spočívajících v realizaci projektu Výstavba konsolidovaných laboratoří a
oddělení v Oblastní Transfúzního oddělení v Oblastní nemocnici Trutnov a. s.
nemocnici Trutnov a. s. III.
SŽ Zvýšení rychlosti v žst. Cílem stavby je zvýšení traťové rychlosti, zkrácení jízdních dob, zajištění
Prosenice bezpečnosti provozu, zajištění bezpečného provozu, zajištění požadavků
interoperability a provozní ověření spolehlivosti výhybek.
ŘSD I/33 Česká Skalice – Kleny, Oprava vozovky: SO 101 Oprava silnice I/33 v úseku km 24,544 - 30,400; SO 102
oprava silnice Obnova krytových vrstev I/33 v úseku km 30,400 – 32,109
Svaz vod. a Hamry nad Sázavou – Předmětem veřejné zakázky je výstavba splaškové kanalizace v délce cca
kanalizací kanalizace 14 286 m, z toho cca 8 490 m kanalizačních stok, cca 3 802 m výtlaku, cca 1 727 m
Žďársko odboček pro domovní přípojky, 235 m tlakové kanalizace atp.
Svazek obcí Šlapnicko – posílení Předmětem veřejné zakázky je výstavba rozvodů vodovodů v celkové délce cca
pro skupinového vodovodu, II. 17 715 m a výstavba či úpravy 6 vodojemů a související práce a činnosti.
vodovody a etapa
kanalizace
Šlapanicko
Oblastní Stavba parkovacího domu Předmětem veřejné zakázky je stavba parkovacího domu v areálu Oblastní
nemocnice nemocnice Mladá Boleslav, a.s., nemocnice středočeského kraje.
Mladá
Boleslav
Ústecký kraj Rekonstrukce silnice II/265 Předmětem veřejné zakázky je rekonstrukce komunikace II/265 v délce celkem
Krásná Lípa – Velký Šenov 16,162 km. Navržena je rekonstrukce krytu, dále se jedná o rekonstrukci
stávajících propustků, mostů, odvodnění a opěrných zdí.
SŽ Udržovací práce na Úklid vybraných prostor, nástupišť a kolejiště, vysypání košů a jejich desinfekce,
nástupištích a sekání travnatých ploch, odstraňování sněhu a ledu a posyp ledu v prostoru
nemovitostech SŽ administrativních budov, železničních stanic, zastávek a jejich okolí.
Obec „Výstavba kanalizace a ČOV Výstavba kanalizace a ČOV v obci Bořetice
Bořetice v obci Bořetice“
str. 139/141
Statutární „Modernizace a Předmětem veřejné zakázky je provést stavební práce spočívající v realizaci 166 500 000
164 541 206
město Brno, rekonstrukce bytů v modernizace a rekonstrukce bytových domů ve vlastnictví MČ Brno – Líšeň, 163 900 000
161 775 880
MČ Brno- bytových domech v Brně- včetně dodávky, montáže a instalace přístupového a kamer. systému. 157 398 364
157 291 123
Líšeň Líšni IV. etapa“
155 074 141
Nemocnice Komplexní rehabilitační Předmětem veřejné zakázky je realizace stavby Komplexního rehabilitačního 154 858 757
Rudolfa a centrum centra, včetně prací a činností souvisejících, v areálu zadavatele v Benešově. 154 828 717
Stefanie 154 200 000
Benešov 150 173 299
150 000 000
Statutární Kanalizace splašková Plesná Předmětem této nadlimitní veřejné zakázky je kompletní zhotovení stavby 149 999 999
město 148 978 439
Ostrava – II. etapa, II. část „Kanalizace splašková Plesná – II. etapa, II. část“. 148 047 801
145 869 079
ŘSD D10 PS Hlavenec – Tuřice, Dojde k opravě povrchu vozovky komunikace. V rámci stavebních prací bude
oprava vozovky řešeno odvodnění komunikace (otevřené příkopy, rigoly, nezpevněné krajnice),
výměna směrových sloupků, svislých dopravních značek, ocelových svodidel
vpravo a obnova vodorovného dopravního značení plastem atd.
Dobrovolný POLU – stoková síť, 2. část – Předmětem veřejné zakázky výstavba kanalizace pro obec Polkovice, Oplocany,
svazek obcí obec Polkovice, oplocany, Lobodice.
Povaloví Lobodice
Vodovody a SV DAMNICE – ZAJIŠTĚNÍ Předmětem plnění veřejné zakázky je výstavba a rekonstrukce vodohospodářské
kanalizace KVALITY PITNÉ VODY – II. infrastruktury.
Znojemsko, etapa
dobrovolný
svazek obcí
Vodovody a „Dodavatel stavby „ČOV a Předmětem veřejné zakázky je zhotovení projektu „ČOV a kanalizace Čekyně,
kanalizace kanalizace Čekyně, Dolní Dolní Újezd, Lhotka“ – celý projekt se stává z několika projektů: 1. část:
Přerov, a.s. Újezd, Lhotka“ Kanalizace a ČOV Čekyně, 2. část: Kanalizace Dolní Újezd, Skoky, Staměřice - I.
etapa a II. etapa, 3. část: Hranice – doplnění splaškové kanalizace, Lhotka.
Město Dopravní terminál Benešov Jedná se o novostavbu terminálu Benešov v rozsahu výpravní budovy,
Benešov prodloužení podchodu, zastřešení nástupišť, oplocení a sadové úpravy.
Ústav Rekonstrukce budovy A a D Předmětem veřejné zakázky je rekonstrukce budovy A Ústavu hematologie a
hematologi krevní transfuze v Praze a výstavba nové budovy D, která bude propojena s
e a krevní budovou A chodbou v 1. PP. Stavba je umístěna v památkově chráněném území,
transfuze v památkové rezervaci a jedná se o nemovitou kulturní památku.
Město VÝSTAVBA KRYTÉHO Předmětem veřejné zakázky je zhotovení stavby a poskytnutí souvisejících
Šternberk
BAZÉNU – ŠTERNBERK projektových činností.
ŘSD Oprava stavební a Potřebou zadavatele je sanace závad na stavební a technologické části tunelu
technologické části tunelu Valík, které omezují bezpečnost provozu tohoto tunelu.
Valík
ŘSD Obnova protismykových Předmětem veřejné zakázky je uzavření rámcové smlouvy na dobu trvání 48
vlastností vozovek na měsíců, na jejímž základě bude docházet k poskytování stavebních prací
dálnicích 2016-2020 část 1 spočívajících v obnově protismykových vlastností vozovek na dálnicích.
SŽ Údržba, opravy a Předmětem řízení na uzavření rámcové dohody je realizace údržbových prací na
odstraňování závad u ST železničním svršku a spodku a práce s tím související. Dále i budou prováděny
2019 - ST Pz opravné práce s údržbou přímo související, a to i při mimořádných událostech.
KSÚS II/210 Modernizace silnice Předmětem projektu je modernizace úseku silniční komunikace II/210 km 43,770
Karlovarské lom – Podstrání – 48,500 včetně mostu ev. č. 210-022.
ho kraje
SÚS Modernizace silnice II/358 Předmětem plnění je modernizace silnice II/358 v délce cca 11,970 km v úseku
Pardubické Litomyšl – Česká Třebová Litomyšl – Němčice – Zhoř – Česká Třebová.
ho kraje
Jihočeský Modernizace komunikací II. Předmětem této veřejné zakázky je modernizace komunikací II. třídy v
kraj
třídy (P11) Jihočeském kraji v celkové délce 11,926 km.
str. 140/141
Tělovýchov NOVOSTAVBA Demolice stávající haly; novostavba víceúčelové sportovní haly. Objekt je 144 584 980
143 878 500
ná zařízení VÍCEÚČELOVÉ SPORTOVNÍ navržen za účelem zřízení víceúčelové moderní haly pro míčové sporty s
města HALY V AREÁLU STADIONU atletickým koridorem a plnohodnotným hygienickým zázemím jak pro sportovce,
Tábora MÍRU tak pro diváky haly.
SŽ Rekonstrukce přejezdů na Předmětem Díla „Rekonstrukce přejezdů na trati Rybniště – Varnsdorf“ je
trati Rybniště – Varnsdorf zhotovení Projektové dokumentace stavby a zhotovení souboru staveb: 1)
„Rekonstrukce přejezdů v km 0,180, v km 0,566 a v km 1,258“, 2) „Rekonstrukce
přejezdů v km 2,242 a v km 2,821“, 3) „Rekonstrukce přejezdů v km 3,050, v km
3,213 a v km 3,375“, 4) „Rekonstrukce přejezdů v km 3,890; v km 4,360 a v km
4,595“, 5) „Rekonstrukce přejezdů v km 4,890; v km 5,164 a v km 5,375 včetně
TZZ“, 6) „Rekonstrukce přejezdů v km 6,062; v km 6,284 a v km 6,577“, 7)
„Rekonstrukce přejezdů v km 6,969; v km 7,213 a v km 7,527“, 8) „Rekonstrukce
přejezdů v km 7,945 a v km 8,554“.
Zdroj: http://www.isvz.cz/ISVZ/Podpora/ISVZ_open_data_vz.aspx
str. 141/141