Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

                II.

PŘEDKLÁDACÍ ZPRÁVA

Vláda České republiky svým usnesením ze dne 6. dubna 2022 č. 290 k návrhu úprav legislativy v reakci na ozbrojený konflikt na Ukrajině, předložený paní ministryní obrany Mgr. Janou Černochovou, uložila provést úpravy legislativy, a to i předsedovi Správy státních hmotných rezerv. Konkrétně jde v souladu s I. etapou materiálu, na který se odkazuje předmětné usnesení vlády, o novelu zákona č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy, a zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon). Tyto novelizace mají zlepšit nejen stávající systém plánování a přípravy pro krizové stavy, a to prostřednictvím jasně stanovených pravidel pro schvalování a aktualizace Plánu vytváření a udržování státních hmotných rezerv k zajištění bezpečnosti ČR, ale také se předkládá v souladu s II. etapou materiálu, na který se odkazuje předmětné usnesení vlády, novelizace zákona č. 97/1993 Sb., o působnosti Správy státních hmotných rezerv tak, aby bylo umožněno rezervovat některé položky státních hmotných rezerv.
Vládě se proto předkládá návrh novelizace souboru právních předpisů, které souvisí s přípravou a zajištěním hospodářských opatření pro krizové stavy. Konkrétně se jedná o novelizaci
· zákona č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů,
· zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých souvisejících zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů, a 
· zákona č. 97/1993 Sb., o působnosti Správy státních hmotných rezerv, ve znění pozdějších předpisů.
Předkládané novely zákonů reagují na vyhodnocení praktických zkušeností s dosavadní aplikací aktuálně platných a účinných pravidel obsažených v těchto předpisech. Ukázalo se totiž, že současná právní úprava a z toho vyplývající aplikační praxe je pro řešení krizových situací nedostatečná, nepružná a dostatečně nereflektuje aktuální rizika. 
Jelikož průběh krizové situace vyvolané onemocněním COVID-19 způsobený novým koronavirem SARS-CoV-2 odhalil nedostatky zejména co se týká strategického plánování vytváření a udržování státních hmotných rezerv, je nutné připravit právní rámec pro to, aby se v budoucnu taková situace neopakovala. Krize v souvislosti s agresí Ruska vůči Ukrajině tuto zkušenost jen podtrhuje a potvrzuje.
Cílem předloženého návrhu je tedy zejména zlepšení stávajícího systému plánování a přípravy na krizové stavy prostřednictvím pravidelných aktualizací Plánu vytváření a udržování státních hmotných rezerv k zajištění bezpečnosti ČR a plánu hospodářské mobilizace. Povinnost vlády projednávat a schvalovat Plán vytváření a udržování státních hmotných rezerv k zajištění bezpečnosti ČR na základě podkladů ústředních správních úřadů není doposud stanovena na úrovni zákona. Jednotliví členové vlády a vedoucí ostatních ústředních správní úřadů byli až doposud vázáni zasílat podklady pro tvorbu Plánu vytváření a udržování státních hmotných rezerv k zajištění bezpečnosti ČR pouze na základě usnesení vlády. Zákonný podklad vyšší právní síly tedy prozatím v českém právním řádu chybí. Ambicí předkladatele je, aby se neopakovala situace z počátku pandemie onemocnění COVID-19, kdy byl v České republice nedostatek některých věcných prostředků, které byly ovšem ke zvládnutí krize stěžejní. Další podstatnou změnu představuje zavedení možnosti rezervovat státní hmotné rezervy.
Hlavní cíle navrhované právní úpravy jsou tedy zejména:
· lepší příprava na krize 
· lepší flexibilita pro využití hospodářských opatření při zvládání krizí
· lepší zdrojové zajištění hospodářských opatření
· zavedení rezervačního systému státních hmotných rezerv, tj. umožnit, aby se státními hmotnými rezervami mohly stát též věci nebo zvířata, které Správa rezervuje za úplatu u vlastníka této věci nebo zvířete. 
Novela zapracovává rovněž připomínky vzešlé ze stanoviska vlády k poslaneckému návrhu zákona na zefektivnění hospodářských opatření pro krizové stavy, který byl předkládán v minulém volebním období (sněmovní tisk č. 1082, 8. volební období 2017 - 2021). Aktuální návrh zákona byl upraven tak, aby plně reflektoval došlé připomínky resortů.
Uvedený návrh novel zákonů byl předložen na jednání Bezpečnostní rady státu, která je dne 17. května 2022 projednala a přijala k němu své usnesení č. 25, kterým jednak vzala na vědomí návrhy novel těchto zákonů a jednak uložila ministru průmyslu a obchodu předložit tento materiál na schůzi vlády České republiky s doporučením Bezpečnostní rady státu.
Předkládaný návrh zákona byl v souladu s Legislativními pravidly vlády předložen dne 7. června 2022 do mezirezortního připomínkového řízení. Mezirezortní připomínkové řízení bylo ukončeno dne 21. června 2022. 
Návrh zákona byl rozeslán deseti připomínkovým místům, z nichž pět uplatnilo zásadní a doporučující připomínky, pouze připomínky doporučující uplatnily tři připomínková místa.
Veškeré uplatněné připomínky byly řádně vypořádány způsobem, který je uveden v tabulce vypořádání uplatněných připomínek, jež je součástí předkládaného materiálu. Na základě výsledků mezirezortního připomínkového řízení, respektive uplatněné zásadní připomínky ze strany Ministerstva financí, byla vypuštěna část týkající se novelizace zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla).
Návrh zákona je vládě České republiky předkládán k zajištění dalšího legislativního procesu bez rozporu.