Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

                IV.

DŮVODOVÁ ZPRÁVA
I. OBECNÁ ČÁST

1. Zhodnocení platného právního stavu, včetně zhodnocení současného stavu ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen

Současná právní úprava přípravy hospodářských opatření a zajištění materiálních prostředků pro řešení krizových situací je obsažena především v zákoně č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů (dále jen „zákon o hospodářských opatřeních pro krizové stavy“), a dále v zákoně č. 240/2000 Sb. o krizovém řízení a změně některých zákonů (dále jen ,,krizový zákon“). Zákon o hospodářských opatřeních pro krizové stavy upravuje jednak přípravu těchto opatření a dále také přijetí hospodářských opatření po vyhlášení krizových stavů. Roli jednotlivých orgánů v krizovém řízení upravuje krizový zákon. Zákon č. 97/1993 Sb., o působnosti Správy státních hmotných rezerv, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon“ nebo „zákon o působnosti Správy“) s účinností od 15. 3. 1993 stanovil působnost tehdy nově vzniklého úřadu – Správy státních hmotných rezerv, a to v reakci na vznik samostatné České republiky k 1. lednu 1993.
Průběh krizové situace vyvolané onemocněním COVID-19 způsobeným novým koronavirem SARS-CoV-2 odhalil nedostatky v zásobování věcnými prostředky určenými k řešení krizových stavů a s tím související oblasti krizového plánování (předběžného zajištění nutných zásob). Zejména se ukázalo, že globální krizová situace může vést k narušení fungování zásobovacích řetězců založených na výrobě mimo Evropskou unii a v některých případech dokonce k narušení pohybu zboží v rámci vnitřního trhu Evropské unie. Pro zajištění materiálních předpokladů pro řešení takových krizových situací je tedy nezbytné precizní plánování pro vytváření a udržování strategických komodit nutných ke zvládnutí krize. Tato zkušenost je potvrzována i probíhající krizí v souvislosti s agresí Ruska vůči Ukrajině.
Na základě vyhodnocení praktických zkušeností se ukázalo, že současná právní úprava je nedostatečná, nepružná a dostatečně nereflektuje aktuální rizika. Situace, kdy vláda, která rozhoduje o bezpečnostních otázkách České republiky, volí strategie k zajištění bezpečnosti státu či ochraně veřejného zdraví a podle zákona o hospodářských opatřeních pro krizové stavy má rozhodovat o použití státních hmotných rezerv či opatření systému hospodářské mobilizace, ale přitom nemá zákonem stanovenu povinnost projednávat stav státních hmotných rezerv, není optimální. Poslední měsíce, kdy Česká republika stále bojuje s pandemií onemocnění COVID-19 a zárověň čelí krizi v souvislisti s ruskou agresí vůči Ukrajině, ukázaly, že zapojení vlády i do tohoto procesu je kruciální záležitost, neboť vláda musí být informována o stavu státních hmotných rezerv, musí o nich aktivně jednat a plán na zásobování strategickými komoditami schvalovat, aby mohla následně efektivně rozhodovat o jejich použití. 
Až doposud byli jednotliví členové vlády a vedoucí ostatních ústředních správních úřadů vázáni zasílat podklady pro tvorbu Plánu vytváření a udržování státních hmotných rezerv k zajištění bezpečnosti ČR pouze na základě usnesení vlády. Zákonný podklad vyšší právní síly tedy prozatím v českém právním řádu chybí. 

V systému přípravy na krizové stavy zakotveném v zákoně o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a krizovém zákoně absentuje také flexibilnější propojení jednotlivých institutů, které jsou za účelem nastavení systému pro zvládání krizových situací vytvářeny. Systém přípravy tedy vyžaduje doplnění horizontálních vazeb systémů plánování a přípravy tak, aby relevantní právní úprava vytvářela ucelený systém, který bude flexibilně a komplexně připravovat Českou republiku na řešení krizových stavů. Takový systém by měl být průběžně aktualizován, aby odpovídal aktuálním výzvám a potřebám.
Stávající právní úprava nicméně neposkytuje nástroj pro zajištění pravidelné revize a schvalování plánů nezbytných dodávek (určených pro překonání krizových stavů) a plánu hospodářské mobilizace (pro případy stavu ohrožení státu a válečného stavu) ze strany vlády České republiky. Aktuálnost a úplnost těchto plánů je přitom nezbytnou podmínkou jejich řádného fungování a efektivity při řešení nouzových stavů. Navrhuje se proto výslovně upravit v zákoně, že vláda projednává a schvaluje Plán vytváření a udržování státních hmotných rezerv k zajištění bezpečnosti ČR, a to ve dvouletém cyklu na základě podkladů ústředních správních úřadů, což umožní včasnou přípravu na hrozící krize. Zapojení vlády České republiky zajistí, aby vytvořené plány byly správně vzájemně propojeny a věcně na sebe navazovaly. 

Dále se navrhuje, aby vláda mohla ve specifických případech také nařizovat využití přijatých hospodářských opatření pro stav ohrožení státu i v nouzovém stavu. Aktuálně v krizovém zákoně taková kompetence absentuje. Novelou krizového zákona by tedy vláda mohla v době trvání nouzového stavu nařídit, vedle již stávajících pravomocí (např. nařízení povinného hlášení přechodné změny pobytu osob, přijmutí opatření k ochraně státních hranic, nařízení nasazení vojáků v činné službě a jednotek požární ochrany k provádění krizových opatření apod.), využití přijatých hospodářských opatření v souvislosti s přípravou na stav ohrožení státu. Tím dojde k nastolení potřebné flexibility.
Právní úprava obsažená v zákoně o působnosti Správy již neodpovídá aktuální potřebě nastavit co nejefektivnější postupy Správy při hospodaření se státními hmotnými rezervami, neodpovídá novým trendům při pořizování a nakládání se státními hmotnými rezervami. Cílem předkládaného návrhu je tyto nedostatky odstranit a v tomto směru stávající zákon o působnosti Správy doplnit. Předkládá se doplnění zákona o novou možnost zajištění státních hmotných rezerv formou jejich rezervace, kdy dochází k převodu vlastnického práva na stát až k okamžiku vzniku potřeby tyto státní hmotné rezervy použít. Zároveň tento rezervační systém vyžaduje zavedení odpovídajících kontrolních mechanismů.
Stávající právní úprava se nikterak nedotýká otázky rovnosti mužů a žen, není diskriminační, ani neohrožuje rovnost pohlaví. 

2. Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy, včetně dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Hlavní principy sledované navrhovanou právní úpravou je vytvoření systému flexibilního a komplexně provázaného systému plánování pro řešení krizových stavů. Pravidelně aktualizované plány následně umožní včasnou a adekvátní reakci na vznik krizových stavů a umožní přijetí adekvátních a efektivních opatření.

Z tohoto důvodu se konkrétně navrhuje následující 

· Vláda projednává a schvaluje Plán vytváření a udržování státních hmotných rezerv k zajištění bezpečnosti ČR („Plán“); Plán má být projednáván každé dva roky, nicméně v případě potřeb jej lze aktualizovat v kratším intervalu. Plán připravuje Správa státních hmotných rezerv.
· Vláda může v době trvání nouzového stavu nařídit využití přijatých hospodářských patření v souvislosti s přípravou na stav ohrožení státu.

· Plány nezbytných dodávek slouží jako podklad pro zpracování Plánu, musí být pravidelně aktualizovány.

· Plány hospodářské mobilizace slouží jako podklad pro zpracování Plánu, musí být pravidelně aktualizovány,
· Zavádí se možnost zajištění státních hmotných rezerv formou jejich rezervace tak, aby se státními hmotnými rezervami mohly stát též věci nebo zvířata, které Správa rezervuje za úplatu u vlastníka této věci nebo zvířete.

Navrhovaná právní úprava dotváří a rozvíjí aktuální právní úpravu v reakci na nedostatky zjištěné při řešení krizového stavu vyvolaného pandemií COVID-19. Povinnost vlády pravidelně projednávat a schvalovat Plán vytváření a udržování státních hmotných rezerv k zajištění bezpečnosti ČR zajistí, aby byly plány pro vytváření strategických komodit  pravidelně aktualizovány a aby docházelo k průběžné kontrole jejich souladu s jednotlivými krizovými a obrannými plány. Nadto se systém provazuje, když je explicitně řečeno, že z plánu nezbytných dodávek a plánu hospodářské mobilizace se má vycházet při zpracovávání a aktualizaci Plánu. Tzn. nově navrhovaná právní úprava má zajistit komplexní přehled při plánování dodávek strategických komodit. 
Navrhovaná právní úprava nevytváří specifické problémy v oblasti zákazu diskriminace a rovnosti žen a mužů. Navrhované řešení nemá přímé ani zprostředkované dopady na rovnost mužů a žen, nevede k diskriminaci pohlaví, nerozlišuje ani nezvýhodňuje jedno z nich, nestanovuje pro ně odlišné podmínky, a rovněž ve vztahu k zákazu diskriminace z jakéhokoli jiného důvodu nemá negativní dopad.
3. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku
Hlavním cílem navrhované právní úpravy je vytvoření systému, který je schopen na základě minulých zkušeností flexibilně a komplexně připravovat Českou republiku na potenciální budoucí krizové stavy. 
Zjištěné nedostatky zejména ve vztahu k zajištění některých věcných prostředků nutných k řešení krizového stavu vyvolaného pandemií COVID-19 ukázaly mezery stávajícího systému. To potvrzuje i krize v souvislosti s ruskou agresí vůči Ukrajině. Navrhovaná úprava na toto reaguje a vytváří systém pravidelně aktualizovaných plánů doplněný o explicitní oprávnění nařídit využití přijatých hospodářských opatření pro vládu ČR, včetně explicitního zajištění finančních zdrojů na výdaje související s jejich zajištěním.
Dalším cílem, který si předkládaná novela klade, je vytvořit podmínky pro zcela nový způsob pořizování státních hmotných rezerv, a to formou jejich rezervace u vlastníka těchto věcí nebo zvířat. Stávající právní úprava počítá s tím, že státními hmotnými rezervami jsou pouze věci nebo zvířata ve vlastnictví státu. Z ekonomického hlediska je u některých komodit výhodnější tyto věci nebo zvířata nepřevádět do vlastnictví státu, zahrnout je do systému státních hmotných rezerv s tím, že zůstanou ve vlastnictví soukromé osoby, která o ně bude na základě smluvního vztahu se Správou pečovat. Tento systém rezervovaných státních hmotných rezerv by byl vhodný pouze pro některé druhy komodit, zejména potravinářských (např. maso), kdy stávající systém skladování a péče o tento druh hmotné rezervy je nesmírně finančně nákladný. Pro doplnění se uvádí, že tento systém v modifikované formě již dlouhodobě funguje např. ve Slovinsku. Ve svém právním řádu má tento systém zavedeno např. Polsko či Slovensko.

Navrhovaná právní úprava je tedy nezbytná pro vytvoření podmínek nutných k zabezpečení účinného řešení krizových situací v budoucnu.
4. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky

Navrhovaná právní úprava je plně v souladu s ústavním pořádkem České republiky. Jednotlivé změny nejdou nad rámec Ústavy České republiky ani Listiny základních práv a svobod. 

Navrhovaná úprava je v souladu s ústavním pořádkem, zejména s čl. 2 odst. 3 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky (dále jen „Ústava“), podle něhož lze státní moc uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon.

Navrhovaná právní úprava je rovněž v souladu s Listinou základních práv a svobod, vyhlášenou usnesením předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb., jako součást ústavního pořádku České republiky (dále jen „Listina“), a to zejména s čl. 2 odst. 2 Listiny, podle kterého lze státní moc uplatňovat jen v případech a mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví.

Navrhovaná právní úprava tedy splňuje ústavní požadavek stanovení povinnosti na úrovni zákona a vyhovuje též zásadám pro stanovení mezí základních práv a svobod podle čl. 4 Listiny.

Navrhovaná právní úprava nijak nesnižuje práva dotčených subjektů a nejsou jí diskriminovány žádné specifické skupiny adresátů právních norem. Respektuje obecné zásady ústavního pořádku České republiky a není v rozporu s nálezy Ústavního soudu.

5. Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie 

Navrhovaná právní úprava je slučitelná s předpisy Evropské unie, Smlouvou o přistoupení ČR k EU i s judikaturou soudních orgánů EU a je v souladu s obecnými zásadami práva EU (např. zásadou právní jistoty, proporcionality a zákazem diskriminace). Je také v souladu se Smlouvou o Evropské unii a Smlouvou o fungování Evropské unie a nenarušuje žádným způsobem volný pohyb zboží, služeb, osob a kapitálu po evropském trhu. Navrhovaná právní úprava je slučitelná s judikaturou soudních orgánů Evropské unie. 
Navrhovaná právní úprava není z pohledu právní úpravy Evropské unie implementační, tj. návrhem není do právního řádu České republiky implementováno právo Evropské unie a návrh není s právem Evropské unie v rozporu.
6. Zhodnocení souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána 
Navrhovaná úprava je v souladu s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána.

7. Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, sociální dopady, včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, dopady na životní prostředí
Navrhovaná úprava nemá žádné automatické dopady na státní rozpočet ani jiné veřejné rozpočty. Výdaje státního rozpočtu vzniknou jen tehdy, pokud na základě rozhodnutí vlády České republiky bude přistoupeno k využití přijatých hospodářských opatření v souvislosti s přípravou na stav ohrožení státu.

Naopak se očekává pozitivní vliv na státní rozpočet při zavedení možnosti realizace nového modelu zajištění státních hmotných rezerv formou jejich rezervování u vlastníka věcí a zvířat pro případ jejich koupě Správou pro řešení konkrétní krizové situace. Předpokládá se, že uspořené finanční prostředky Správa využije k zajištění dalších komodit, na jejichž pořízení a ochraňování v současné době nemá dostatek finančních prostředků.
Předkládaný návrh tedy nepředstavuje žádný přímý dopad na státní rozpočet. Podstatou novely je primárně vytvoření Plánu pro kvalifikované udržování strategických komodit a jeho pravidelné aktualizace. Možné výdaje tak budou spočívat zejména ve faktickém naplňování tohoto Plánu, tzn. vytváření a udržování státních hmotných rezerv. Na tomto místě je nicméně třeba konstatovat, že naplnění Plánu vyváření a udržování státních hmotných rezerv k zajištění bezpečnosti ČR by bylo nutností i bez předmětné novelizace. Fakt, že dojde na základě předkládané novelizace k efektivnější horizontální koordinaci jednotlivých aktérů při jeho tvorbě bude mít ten důsledek, že zajišťování strategických komodit bude efektivnější, a to včetně vynakládání státních prostředků. Náklady vyvolané zvýšením administrativní náročnosti při procesu tvorby, aktualizace a schvalování Plánu jsou zanedbatelné a budou pokryty z rozpočtu jednotlivých úřadů. Možné navýšení požadavků na prostředky státního rozpočtu lze předpokládat v souvislosti s úpravou definice pojmu „uchování výrobních schopností“ vzhledem k potencionálnímu navýšení počtu požadavků od dodavatelů mobilizačních a nezbytných dodávek. Toto navýšení požadavků na státní rozpočet bude ale minimální, odhad je do 15 mil. Kč ročně. Avšak z hlediska připravenosti na mimořádné situace a skutečnosti, že v krizovém stavu jsou nákupy potřebných dodávek buď vůbec nedostupné, nebo značně nákladné je tato úprava z hlediska státu a hospodárnosti efektivní.
Navrhovaná úprava bude mít potenciálně pozitivní dopad na podnikatelské prostředí České republiky, neboť případné nákupy zásob věcných prostředků vytvoří příležitost pro dodání určených výrobků. 

Navrhovaná novela nebude mít žádné negativní sociální dopady, dopady na národnostní menšiny, ani dopady na životní prostředí.

8. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů

Navrhovaná právní úprava nemá negativní dopady na ochranu soukromí a osobních údajů. Navrhovaná právní úprava je v souladu s ochranou soukromí a osobních údajů, tedy v souladu se zákonem č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, který upravuje práva a povinnosti při zpracování osobních údajů, a rovněž s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES.

9. Zhodnocení korupčních rizik 

V rámci přípravy návrhu zákona byla komplexně posouzena míra korupčních rizik v souladu s metodikou zpracovanou Odborem hodnocení dopadů regulace Úřadu vlády České republiky. Korupční rizika se ve vztahu k dané problematice se nepředpokládají, neboť systém tím, že Plán vytváření a udržování státních hmotných rezerv k zajištění bezpečnosti ČR projednává a schvaluje vláda ČR, skýtá dostatečné systémové záruky jejich předcházení. 
10. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu
Návrh zákona směřuje k posílení připravenosti na krizové stavy, a tudíž i posílení obranyschopnosti České republiky zejména prostřednictvím efektivnějšího systémového nastavení vytváření plánu pro strategické komodity. Předpokládaný dopad na bezpečnost a obranu státu je tedy pozitivní.

11. Zhodnocení souladu se zásadami pro tvorbu digitálně přívětivé legislativy

V souladu s usnesením vlády č. 870 ze dne 9. prosince 2019 bylo také provedeno hodnocení souladu návrhu zákona se zásadami pro tvorbu digitálně přívětivé legislativy. Předmětný věcný záměr se této oblasti nedotýká, je tedy s předmětnými zásadami v souladu.

II. ZVLÁŠTNÍ ČÁST

ČÁST PRVNÍ

Změna zákona o působnosti Správy státních hmotných rezerv 
K Čl. I bod 1 (doplnění § 6 odst. 3): 

Dalším cílem, který si předkládaná novela klade, je vytvořit podmínky pro zcela nový způsob pořizování státních hmotných rezerv, a to formou jejich rezervace u vlastníka těchto věcí. Navrhovaná právní úprava přináší zcela nový pohled na pořizování a nakládání se státními hmotnými rezervami. Umožňuje, aby se do systému státních hmotných rezerv zahrnuly i komodity, které nejsou ve vlastnictví státu, ale jsou u vlastníka dané komodity rezervovány pro případ řešení krizové situace. Tohoto cíle má být dosaženo tím, že Správa smluvně rezervuje určité množství dané komodity u jejího vlastníka, který bude vybrán v souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek a který bude odpovědný za obměnu dané komodity tak, aby vždy odpovídala kvalitativním i kvantitativním požadavkům stanovených Správou. Přesné podmínky budou uvedeny v rezervační smlouvě a budou závislé na charakteru konkrétní komodity. Předpokládá se, že půjde o výjimečné případy, kdy to dovolí charakter komodity a kdy bude pro stát ekonomicky výhodnější využít této možnosti ve srovnání s klasickým způsobem pořízení a péče o státní hmotné rezervy, kdy stát rezervy nakupuje, zajišťuje jejich ochraňování, obměnu a veškerou další péči. Tato forma pořízení státních hmotných rezerv bude realizována zejména u hmotných rezerv, jejichž použití pro řešení krizových situací je méně časté než u pohotovostních zásob či zásob pro humanitární pomoc, které musí být připraveny k použití v horizontu hodin. U hmotných rezerv lze totiž předpokládat, že jejich potřeba bude indikována s předstihem (minimálně několika měsíců).

Předkládaná úprava dále stanovuje, že rezervované státní hmotné rezervy lze nabýt nejvýše za cenu v čase a místě obvyklou. Vzhledem k tomu, že při uzavření rezervační smlouvy může být tato cena značně nižší a při realizaci rezervační smlouvy může dojít k situaci, že rezervační smlouva bude uvádět cenu, která je nižší než cena v čase a místě obvyklá, byť vznik této situace bude pravděpodobně spíše teoretický než praktický, je pamatováno na tuto situaci vložením slova „nejvýše“, aby Česká republika nebyla povinna hradit zbytečně cenu vyšší, než je cena předpokládaná rezervační smlouvou. 

K Čl. V bod 2 (doplnění o nový § 6a):

Právní úprava nově stanovuje podmínky kontroly kvality a množství státních hmotných rezerv, aniž je dotčena právní úprava obsažená v jiných právních předpisech. Klíčovými parametry státních hmotných rezerv je kvalita a množství. Tyto parametry jsou odlišné u každé položky státních hmotných rezerv ale pro účel, kvůli kterému jsou státní hmotné rezervy určeny, tj. příprava pro krizové situace a stavy, jsou tyto parametry rozhodující. Pokud takovéto stavy nastanou, je nezbytné, aby státní hmotné rezervy vykazovaly nejenom tuto kvalitu, ale rovněž byly v množství, které je ochraňováno.

Navrhovaná úprava stanovuje i postupy ohledně vstupu do nebo na nemovitosti, kde jsou tyto státní hmotné rezervy ochraňovány. Uvedená úprava navazuje na § 6b odst. 2 písm. d) této novely, kdy se po ochraňovateli požaduje vlastnické nebo užívací právo ke skladovacímu zařízení. Speciální úprava návrhu tohoto vstupu během kontroly však není libovolně navržená, neboť obsahuje celou řadu omezujících podmínek pro Správu, jednak je přímo v textu návrhu uvedeno, že se použije, pokud účelu kontroly nelze dosáhnout jinak, což implikuje že ze strany kontrolované osoby není poskytnuta součinnost, ale rovněž tuto kontrolu je možné provést pouze při podezření na závažné porušení, čímž je značným způsobem limitováno provedení kontroly takto navrženým způsobem. Z dosavadní činnosti Správy lze odhadnout, že v naprosté většině případů kontrola je prováděna v souladu s uzavřenou smlouvou o ochraňování a pouze v případě vyskytujícím se jednou za několik let není Správě umožněno provést kontrolu podle uzavřené smlouvy o ochraňování.
ČÁST DRUHÁ

Změna krizového zákona 
Čl. II (změna § 6 odst. 2 písm. e)):
Krize způsobená pandemií COVID-19 ukázala, že by bylo vhodné, aby vláda v době nouzového stavu v souvislosti s přípravou na stav ohrožení státu dostala oprávnění nařídit využití přijatých hospodářských opatření, primárně určených pro zajištění potřeb ozbrojených sil a ozbrojených bezpečnostních sborů, ale využitelných i pro jiné cílové skupiny například obyvatelstvo. V tomto smyslu se tedy novelizací krizového zákona explicitně rozšiřuje pravomoc vlády. 
ČÁST TŘETÍ

Změna zákona o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů
K čl. III. bodu 2 (změna § 5 odst. 2):

Navrhovaná úprava § 5 odst. 2 zakládá povinnost vlády projednat a schválit Plán vytváření a udržování státních hmotných rezerv k zajištění bezpečnosti ČR na dvouleté období na základě podkladů ústředních správních úřadů vyžádaných Správou státních hmotných rezerv. Správa státních hmotných rezerv jako příslušný ústřední správní orgán předkládá vládě ve dvouletých intervalech Plán vytváření a udržování státních hmotných rezerv k zajištění bezpečnosti České republiky, přičemž dvouletý cyklus vychází z praktické potřeby časového rámce nezbytného pro řádné vyhodnocení relevantních potřeb, zajištění možností jejich pokrytí, nezbytné mezirezortní koordinace, zajištění rozpočtového zabezpečení a projednání návrhů Bezpečnostní radou státu. V případě závažných důvodů předloží Správa státních hmotných rezerv vládě návrh aktualizace Plánu.

Cílem tohoto opatření je zajistit, aby tyto plány klíčové pro řešení krizových stavů byly pravidelně aktualizovány podle vývoje v oblasti relevantních rizik a aby docházelo k průběžné kontrole jejich souladu s jednotlivými krizovými a obrannými plány.

Revize a schválení ze strany vlády České republiky umožní zajistit vzájemnou provázanost a kompatibilitu všech dotčených plánů.

K čl. III bodu 3 (změna § 6 odst. 1 písm. b)):

Navrhovaná úprava § 6 odst. 1 písm. b) stanoví povinnost ústředního správního orgánu zpracovávat a aktualizovat plán nezbytných dodávek. Tento plán slouží jako podklad pro zpracování Plánu podle § 5 odst. 2 (viz bod 2).

K čl. III bodu 4 (změna § 13 odst. 1):

Navrhovaná úprava § 13 odst. 1 stanoví povinnost ústředního správního orgánu, který má pravomoc k řízení ozbrojených sil a bezpečnostních sborů zpracovávat a aktualizovat plán hospodářské mobilizace, který je podkladem pro zpracování Plánu podle § 5 odst. 2 (viz bod 2).

K čl. IV Přechodné ustanovení

Vzhledem k tomu, že schvalování Plánu vytváření a udržování státních hmotných rezerv k zajištění bezpečnosti ČR bude nově povinností vlády stanovenou na základě zákona, je nutné určit, do kterého data od účinnosti zákona má Správa státních hmotných rezerv předložit tento materiál na vládu v tomto režimu poprvé. V tomto smyslu je tedy třeba dbát na to, aby se jednalo o dostatečný časový prostor, aby Správa státních hmotných rezerv stihla shromáždit podklady dalších ústředních správních orgánů, které na vytváření Plánu participují.

ČÁST ČTVRTÁ

Čl. V Účinnost

Je v zájmu zajištění bezpečnosti České republiky, aby tento návrh zákona nabyl účinnosti co možná nejdříve tak, aby pokud možno v co nejbližší budoucnosti mohl být využit v případě dalších krizových stavů. V této souvislosti je navrhováno datum účinnosti 1. ledna 2024. 
Datum 1. července je rovněž v souladu s pravidly nabývání účinnosti právních předpisů stanovených ustanovením § 3 odst. 3 zákona č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv, ve znění zákona č. 277/2019 Sb.  

11