Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam ALBSCF6HT4HK najdete zde
V.
PLATNÉ ZNĚNÍ S VYZNAČENÍM ZMĚN
Části zákona č. 97/1993 Sb., o působnosti Správy státních hmotných rezerv, ve znění zákona č. 272/1996 Sb., zákona č. 189/1999 Sb., zákona č. 241/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb., zákona č. 419/2004 Sb., zákona č. 174/2007 Sb., zákona č. 151/2010 Sb., zákona č. 250/2014 Sb., zákona č. 51/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 302/2017 Sb., zákona č. 544/2020 Sb. a zákona č. 94/2021 Sb., s vyznačením navrhovaných změn.
§ 3
Správa zabezpečuje financování hospodářských opatření pro krizové stavy1) a financování, obměnu, záměnu, půjčku, uvolnění, nájem, prodej, skladování, ochraňování a kontrolu státních hmotných rezerv a podle požadavků krizových plánů i jejich pořizování. Správa plní další úkoly stanovené zvláštním právním předpisem.1a) Správa metodicky řídí a sjednocuje postupy krajských úřadů a ústředních správních úřadů při přípravě hospodářských opatření pro krizové stavy. Tyto činnosti zajišťuje v součinnosti s ostatními ústředními orgány státní správy.
§ 4e
Správa může při nařízení mimořádných opatření při epidemii nebo nebezpečí jejího vzniku poskytnout
a) orgánu ochrany veřejného zdraví9) nebo
b) státní příspěvkové organizaci, která je poskytovatelem zdravotních služeb 10)
v nezbytném rozsahu státní hmotné rezervy formou jejich bezúplatného použití. Správa tak může učinit pouze na základě žádosti Ministerstva zdravotnictví. Po ukončení provádění mimořádných opatření při epidemii nebo nebezpečí jejího vzniku musí být nespotřebované státní hmotné rezervy Správě vráceny. Spotřebované státní hmotné rezervy musí být Správě nahrazeny ústředním správním úřadem, do jehož oblasti působnosti spadají subjekty podle věty první. Ustanovení § 14 odst. 7, § 19 odst. 1, § 19b a 19c zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích1b) se nepoužijí.
§ 4f
Správa může v souvislosti s řešením mimořádné události k nahrazení zdroje elektrické energie poskytnout pro potřeby základních složek integrovaného záchranného systému při provádění záchranných a likvidačních prací nebo při plnění úkolů ochrany obyvatelstva v nezbytném rozsahu státní hmotné rezervy formou jejich bezúplatného použití. Správa tak může učinit pouze na základě žádosti Ministerstva průmyslu a obchodu. Po ukončení záchranných a likvidačních prací nebo plnění úkolů ochrany obyvatelstva musí být nespotřebované státní hmotné rezervy Správě vráceny. Spotřebované státní hmotné rezervy musí být Správě nahrazeny složkou integrovaného záchranného systému, které byly poskytnuty. Ustanovení § 14 odst. 7, § 19 odst. 1, § 19b, 19c, 21 až 23 a 27 zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích 1b) se nepoužijí.
§ 4g
Správa může v souvislosti s prováděním obnovy dodávek elektrické energie při předcházení stavu nouze nebo za stavu nouze poskytnout pro potřeby subjektů kritické infrastruktury v nezbytném rozsahu státní hmotné rezervy formou jejich bezúplatného použití. Správa tak může učinit pouze na základě žádosti Ministerstva průmyslu a obchodu. Po ukončení činností v rámci předcházení stavu nouze nebo za stavu nouze musí být nespotřebované státní hmotné rezervy Správě vráceny. Spotřebované státní hmotné rezervy musí být Správě nahrazeny subjektem kritické infrastruktury, kterému byly poskytnuty.
§ 4h
Správa může při nařízení mimořádných opatření při epidemii nebo nebezpečí jejího vzniku poskytnout poskytovatelům zdravotních služeb v České republice v nezbytném rozsahu státní hmotné rezervy formou jejich bezúplatného použití. Správa tak může učinit pouze na základě žádosti příslušného krajského úřadu a rozhodnutí vedoucího ústředního správního úřadu, na základě jehož požadavku byly státní hmotné rezervy vytvořeny. Po ukončení provádění mimořádných opatření při epidemii nebo nebezpečí jejího vzniku musí být nespotřebované státní hmotné rezervy Správě vráceny. Spotřebované státní hmotné rezervy musí být Správě nahrazeny krajem, kterému byly poskytnuty. Ustanovení § 14 odst. 7, § 19 odst. 1, § 19b, 19c, § 21 až 23 a § 27 zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích se nepoužijí.
§ 4i
Správa může v souvislosti s plněním úkolů k zajištění vnitřního pořádku a bezpečnosti poskytnout útvarům Policie České republiky 11) v nezbytném rozsahu státní hmotné rezervy formou jejich bezúplatného použití. Správa tak může učinit pouze na základě žádosti Ministerstva vnitra. Po ukončení plnění úkolů k zajištění vnitřního pořádku a bezpečnosti musí být nespotřebované státní hmotné rezervy Správě vráceny. Spotřebované státní hmotné rezervy musí být Správě nahrazeny Policií České republiky. Ustanovení § 14 odst. 7, § 19 odst. 1, § 19b a 19c zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích1b) se nepoužijí.
__________________
11) Zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů
§ 6
(1) Státní hmotné rezervy jsou vlastnictvím státu. Výdaje na jejich pořízení, ochraňování a skladování se hradí ze státního rozpočtu. Na úhradu výdajů na pořízení státních hmotných rezerv, při jejich obměnách a záměnách může Správa použít též příjmů za prodané státní hmotné rezervy. Tyto příjmy jsou převoditelné do příštího roku a nejsou příjmy státního rozpočtu.
(2) Správa ve spolupráci se Státním zemědělským intervenčním fondem koordinuje objemy a termíny doplňování zásob zemědělských výrobků a potravin do hmotných rezerv a jejich uvolňování pro tuzemský trh i pro případný vývoz.
(3) V odůvodněných případech jsou státními hmotnými rezervami též věci nebo zvířata, které Správa rezervuje u vlastníka této věci nebo vlastníka zvířete na základě písemné smlouvy a za úplatu. Majetkem České republiky s příslušností hospodařit pro Správu se tyto státní hmotné rezervy se tyto státní hmotné rezervy stanou jejich pořízením postupem a při splnění podmínek obsažených v písemné smlouvě podle věty první, a to nejvýše za cenu v místě a čase obvyklou na základě jednání Správy. Ustanovení § 12 odst. 4 věta první zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, se nepoužije.
§ 6a
(1) Správa provádí kontrolu 12) kvality a množství státních hmotných rezerv, pokud jiný právní předpis nestanoví jinak 1), 1a).
(2) Kontrolovanou osobou je ochraňovatel, popřípadě třetí osoba, která zajišťuje pro ochraňovatele služby spojené s ochraňováním, nebo vlastník věci nebo zvířete.
(3) Pokud nelze účelu kontroly dosáhnout jinak, je Správa oprávněna v případě důvodného podezření na závažné porušení povinnosti stanovené tímto zákonem zjednat si v souvislosti s výkonem kontroly přístup do staveb, na pozemky a do dalších prostor, včetně otevření uzavřených staveb nebo prostor, jež vlastní nebo užívá kontrolovaná osoba, anebo jinak přímo souvisí s výkonem a předmětem kontroly; to neplatí, jedná-li se o obydlí, jež vlastní nebo užívá kontrolovaná osoba.
(4) Správa je povinna při vstupu do prostor podle odstavce 3 a při následném výkonu kontroly zajistit přítomnost nezúčastněné osoby; nemusí tak učinit, hrozí-li nebezpečí z prodlení.
(5) Pokud Správa při výkonu kontroly vstoupila do staveb, na pozemky nebo do dalších prostor způsobem podle odstavce 3, je povinna po výkonu kontroly tyto stavby, pozemky nebo další prostory zajistit proti vstupu dalších osob. Pokud je jejich vlastník Správě znám, bez zbytečného odkladu jej o provedeném kontrolním úkonu vyrozumí.
______________________
12) Zákon č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), ve znění pozdějších předpisů.“.
§ 7
(1) Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že neoprávněně použije majetek, k němuž má Správa právo hospodaření příslušnost hospodařit.
(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do
a) 1 000 000 Kč, dopustí-li se jej fyzická osoba, nebo
b) 5 000 000 Kč, dopustí-li se jej právnická nebo podnikající fyzická osoba.
(3) Přestupek podle odstavce 1 projednává Správa.
Části zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů., ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 127/2005 Sb., zákona č. 112/2006 Sb., zákona č. 110/2007 Sb., zákona č. 306/2008 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 430/2010 Sb., zákona č. 375/2011 Sb., zákona č. 333/2012 Sb., zákona č. 303/2013 Sb., zákona č. 64/2014 Sb., zákona č. 320/2015 Sb., zákona č. 323/2016 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 205/2017 Sb., zákona č. 14/2021 Sb., zákona č. 544/2020 Sb., zákona č. 36/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb. a zákona č. 277/2019 Sb., s vyznačením navrhovaných změn.
§ 6
(1) Vláda je oprávněna v době trvání nouzového stavu na nezbytně nutnou dobu a v nezbytně nutném rozsahu nařídit
a) evakuaci osob a majetku z vymezeného území,
b) zákaz vstupu, pobytu a pohybu osob na vymezených místech nebo území,
c) ukládání pracovní povinnosti, pracovní výpomoci nebo povinnosti poskytnout věcné prostředky37),
d) bezodkladné provádění staveb, stavebních prací, terénních úprav nebo odstraňování staveb anebo porostů za účelem zmírnění nebo odvrácení ohrožení vyplývajícího z krizové situace.
(2) Vláda v době trvání nouzového stavu je dále oprávněna
a) nařídit povinné hlášení přechodné změny pobytu osob, kterou se rozumí opuštění místa trvalého pobytu osoby, k němuž je hlášena v místě, ze kterého byla organizovaně evakuována nebo které o své vůli opustila z důvodu ohrožení svého života nebo zdraví, pokud tato změna pobytu bude delší než 3 dny,
b) přijmout opatření k ochraně státních hranic, k pobytu cizinců nebo osob bez státní příslušnosti, v oblasti nebezpečných chemických látek a přípravků, jaderných zařízení a zdrojů ionizujícího záření,
c) nařídit přemístění osob ve vazbě nebo ve výkonu trestu odnětí svobody do jiné věznice nebo vyloučit volný pohyb těchto osob mimo věznici,
d) nařídit nasazení vojáků v činné službě a jednotek požární ochrany k provádění krizových opatření,
e) nařídit využití přijatých hospodářských opatření pro krizové stavy 39) v souvislosti s přípravou na stav ohrožení státu ,
ef) nařídit vykonávání péče o děti a mládež, pokud tuto péči nemohou v krizové situaci vykonávat rodiče nebo jiný zákonný zástupce,
fg) nařídit přednostní zásobování
1. dětských, zdravotnických nebo sociálních zařízení,
2. ozbrojených sil, bezpečnostních sborů a složek integrovaného záchranného systému, pokud se podílejí na plnění krizových opatření,
3. prvku kritické infrastruktury, a to v nezbytném rozsahu,
gh) zabezpečit náhradní způsob rozhodování o dávkách sociálního zabezpečení (péče), kterými se rozumí dávky nemocenského pojištění, důchodového pojištění, důchodového zabezpečení, státní sociální podpory, dávky pomoci v hmotné nouzi a dávky sociální péče,9) a o jejich výplatě.
(3) Vláda v době trvání nouzového stavu je dále oprávněna nařídit zákaz
a) nabývání peněžních prostředků v cizí měně, cenných papírů a zaknihovaných cenných papírů, jejichž emitentem je osoba s trvalým pobytem nebo sídlem mimo území České republiky, jakož i penězi ocenitelných práv a závazků od nich odvozených, za českou měnu,
b) provádění veškerých plateb z České republiky do zahraničí, včetně plateb mezi poskytovateli platebních služeb a jejich pobočkami,
c) ukládání peněžních prostředků na účty v zahraničí,
d) prodej cenných papírů a zaknihovaných cenných papírů, jejichž emitentem je osoba s trvalým pobytem nebo sídlem v České republice, osobám s trvalým pobytem nebo sídlem mimo území České republiky,
e) přijímání úvěrů od osob s trvalým pobytem nebo sídlem mimo území České republiky,
f) zřizování účtů v České republice osobám s trvalým pobytem nebo sídlem mimo území České republiky a ukládání peněžních prostředků na jejich účty,
g) provádění veškerých plateb ze zahraničí do České republiky mezi poskytovateli platebních služeb a jejich pobočkami.
(4) Povinnosti uvedené v odstavci 1 písm. c) lze uložit pouze tehdy, pokud nelze tyto činnosti a věci zajistit smluvně, subjekt plnění klade zjevně finančně a časově nevýhodné podmínky nebo plnění odmítne a přitom hrozí nebezpečí z prodlení.
(5) Zákazy uložené krizovým opatřením vydaným na základě odstavce 3 se neuplatní, jde-li o obchody České republiky nebo České národní banky. Tyto zákazy se dále neuplatní na držitele zvláštního povolení, které může být vydáno Českou národní bankou pro dobu nouzového stavu z důvodu ohrožení života a zdraví osob a bezpečnosti státu a pro operace, které povedou k prokazatelnému zlepšení stavu platební bilance, a to v rozsahu příslušného povolení.
Části zákona č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění zákona č. 320/2002 Sb., zákona č. 354/2003 Sb., zákona č. 237/2004 Sb., zákona č. 413/2005 Sb., zákona č. 444/2005 Sb., zákona č. 296/2007 Sb., zákona č. 153/2010 Sb., zákona č. 281/2009 Sb., zákona č. 76/2012 Sb., zákona č. 183/2017 Sb. a zákona č. 277/2019 Sb., s vyznačením navrhovaných změn.
§ 5
Vláda
(1) Vláda v systému hospodářských opatření pro krizové stavy rozhoduje o
a) bezplatném použití státních hmotných rezerv,
b) použití regulačních opatření,
c) použití opatření systému hospodářské mobilizace.
(2) Vláda projednává a schvaluje Plán vytváření a udržování státních hmotných rezerv k zajištění bezpečnosti České republiky (dále jen ,,Plán“). Plán připravuje a vládě každé 2 roky předkládá Správa státních hmotných rezerv na základě podkladů, které si vyžádá od ústředních správních úřadů. V případě závažných důvodů předloží Správa státních hmotných rezerv vládě návrh aktualizace Plánu v kratším intervalu.
§ 6
Ústřední správní úřad
(1) Ústřední správní úřad v systému hospodářských opatření pro krizové stavy v okruhu své působnosti9)
a) vypracovává koncepci hospodářských opatření pro krizové stavy jako součásti koncepce rozvoje svěřeného odvětví,
b) zpracovává a aktualizuje plán nezbytných dodávek jako podklad pro zpracování Plánu,
c) uplatňuje požadavky na vytvoření státních hmotných rezerv u Správy státních hmotných rezerv,
d) kontroluje přípravu hospodářských opatření pro krizové stavy u právnických a podnikajících fyzických osob zapojených do systému nouzového hospodářství nebo do systému hospodářské mobilizace a poskytuje potřebné informace o hospodářských opatřeních pro krizové stavy těmto osobám,
e) odpovídá za přípravu činností umožňující uskutečnění regulačních opatření,
f) se podílí na systému dalšího profesního vzdělávání pracovníků správních úřadů a dodavatelů mobilizačních dodávek v oblasti hospodářských opatření pro krizové stavy, který zajišťuje Správa státních hmotných rezerv.
(2) Ústřední správní úřad v okruhu své působnosti zajišťuje nezbytnou dodávku,
a) kterou krajský úřad nemůže zajistit v rámci svého správního obvodu,
b) jejíž význam přesahuje správní obvod kraje, nebo
c) jedná-li se o podporu činnosti ozbrojených sil, ozbrojených bezpečnostních sborů, záchranných sborů, havarijních služeb nebo zdravotnické záchranné služby zřízených v okruhu jeho působnosti.
Systém hospodářské mobilizace
§ 13
Mobilizační dodávka
(1) Na základě požadavků ozbrojených sil a ozbrojených bezpečnostních sborů zpracuje zpracovává a aktualizuje ústřední správní úřad, kterému zvláštní právní předpis12) svěřuje pravomoc k jejich řízení, (dále jen "objednatel mobilizační dodávky") plán hospodářské mobilizace. Plán hospodářské mobilizace je podkladem pro zpracování Plánu.
(2) Objednatel mobilizační dodávky o jejím zajištění uzavře s dodavatelem mobilizační dodávky písemnou smlouvu. Pro zajištění mobilizační dodávky se nepoužije smlouva o uzavření budoucí smlouvy.
(3) Dodavatel mobilizační dodávky je oprávněn podmínit svoje plnění požadavkem na zajištění prokazatelně nezbytných materiálních prostředků, případně na finanční úhradu přípravy mobilizační dodávky, včetně úhrady za uchování výrobních schopností. Tyto výdaje jsou hrazeny z rozpočtové kapitoly Správy státních hmotných rezerv.
(4) Každé uzavření, změnu nebo zrušení smlouvy o mobilizační dodávce oznámí smluvní strany věcně příslušnému ústřednímu správnímu úřadu a Správě státních hmotných rezerv.
§ 22
(1) Za nouzového stavu může vláda nařízením
a) uložit právnickým a podnikajícím fyzickým osobám povinnost ve stanoveném termínu oznámit vládou určeným správním úřadům aktuální objem zásob ve stanovených druzích materiálu či věcných prostředcích, aktuální údaje o výrobní či provozní kapacitě a disponibilních zdrojích pracovních sil,
b) přijmout opatření, která mohou omezit nebo zakázat obchodování s kótovanými cennými papíry,
c) přijmout opatření, která mohou omezit nebo zakázat provoz v oblasti silniční dopravy, drážní dopravy, letecké činnosti provozované v České republice civilními letadly, provozu na dopravně významné vodní cestě a užívání pozemních komunikací, a stanovit zvláštní podmínky pro provádění ochrany, údržby a obnovy na pozemních komunikacích a celostátní dráze,
d) rozšířit, omezit nebo zakázat distribuci zdravotnických prostředků a léčiv,
e) d) rozšířit nebo omezit distribuci pitné vody a potravin a stanovit podmínky, za nichž lze změnit organizaci a řízení této distribuce.
(2) Za nouzového stavu může vláda nařízením přijímat také opatření uvedená v§ 21 odst. 1 a 2.
(3) Za nouzového stavu může Ministerstvo zdravotnictví opatřením obecné povahy rozšířit, omezit nebo zakázat distribuci léčiv nebo zdravotnických prostředků.
§ 23
(1) Za stavu ohrožení státu a válečného stavu může vláda nařízením
a) omezit, zakázat či přikázat vývoz a dovoz vybraných druhů zboží,
b) upravit na stavbách, které určí, průběh stavebních prací včetně jejich přerušení, omezit u vybraných staveb jejich zahajování,
c) na návrh guvernéra České národní banky omezit nebo zakázat nakládání s peněžními prostředky na účtech u osob oprávněných poskytovat platební služby.
(2) Za stavu ohrožení státu a válečného stavu může vláda nařízením přijímat také opatření uvedená v § 21 odst. 1 a 2 a v § 22 odst. 1.
(3) Za stavu ohrožení státu a válečného stavu může guvernér České národní banky rozhodnutím vyhlášeným formou sdělení ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv
a) rozhodnout o zásadních měnově politických opatřeních18),
b) stanovit kurs české koruny vůči cizím měnám,
c) omezit nebo zakázat bezhotovostní a hotovostní převody mezi poskytovateli finančních služeb,
d) přerušit správní řízení vedená Českou národní bankou,
e) omezit nebo zakázat výkon činností povolených Českou národní bankou,
f) omezit nebo zakázat nákup a vývoz devizových hodnot25) a čerpání prostředků z devizových účtů, zavést nabídkovou povinnost devizových hodnot a stanovit její rozsah,
g) omezit nebo zakázat osobám oprávněným poskytovat platební služby poskytování úvěrů a prodej úvěrových produktů,
h) omezit nebo zakázat vývoz české koruny.
(4) Za stavu ohrožení státu a válečného stavu může Ministerstvo zdravotnictví vydávat opatření obecné povahy podle § 22 odst. 3.
§ 25a
Přestupky právnických a podnikajících fyzických osob
(1) Právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že
a) nesplní některou z povinností podle § 23 odst. 1 nebo § 23 odst. 3 § 23 odst. 1, 3 nebo 4,
b) nesplní některou z povinností podle § 21 odst. 1 nebo 2 nebo § 22 odst. 1 nebo 3,
c) jako subjekt hospodářské mobilizace použije osvědčení o jmenování v rozporu s § 17,
d) v rozporu s § 16 odst. 3 nevrátí osvědčení o jmenování subjektem hospodářské mobilizace nebo takové osvědčení použije v době, kdy rozhodnutí o odvolání subjektu hospodářské mobilizace nabylo právní moci, nebo
e) nepředá nebo neaktualizuje vybrané údaje podle § 15.
(2) Za přestupek lze uložit pokutu
a) do 10 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. a),
b) do 5 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. b),
c) do 1 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. c) nebo d),
d) do 100 000 Kč, jde-li o přestupek podle odstavce 1 písm. e).
(3) Za stavu ohrožení státu nebo válečného stavu se horní hranice pokuty uvedené v odstavci 2 písm. b) až d) zvyšuje na dvojnásobek.
Přechodné ustanovení
Plán podle § 5 odst. 2 zákona č. 241/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, předloží Správa státních hmotných rezerv vládě ke schválení do dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.