Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam ALBSCF6HT4HK najdete zde
ÚŘAD VLÁDY ČR
VI.
vyhodnocení mezirezortního připomínkového řízení k materiálu s názvem:
Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v oblasti krizových stavů a státních hmotných rezerv
Dle Legislativních pravidel vlády byl materiál rozeslán do meziresortního připomínkového řízení dopisem předsedy Správy státních hmotných rezerv č.j.: 07104/2022 - SSHR, s termínem pro zaslání připomínek do 21. června 2022. Meziresortní připomínkové řízení bylo zkráceno na základě výjimky udělené ministrem pro legislativu a předsedou Legislativní rady vlády JUDr. MgA. Michalem Šalomounem, Ph.D. dne 3. června 2022 pod č.j. 24864/2022-UVCR. K materiálu byly uplatněny zásadní připomínky ze strany Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva zahraničních věcí, Ministerstva financí, Ministerstva zdravotnictví a Ministerstva vnitra. Dále byly uplatněny doporučující připomínky ze strany Úřadu vlády ČR – Odboru kompatibility, Ministerstva obrany a Ministerstva pro místní rozvoj.
Resort
Připomínky
Vypořádání
Ministerstvo průmyslu a obchodu
Zásadní připomínky:
Doplnit návrh novely zákona č. 97/1993 Sb., o § 4f ve znění: Správa může v souvislosti s řešením mimořádné události k nahrazení zdroje elektrické energie poskytnout pro potřeby základních složek integrovaného záchranného systému při provádění záchranných a likvidačních prací nebo při plnění úkolů ochrany obyvatelstva v nezbytném rozsahu státní hmotné rezervy formou jejich bezúplatného použití. Správa tak může učinit pouze na základě žádosti Ministerstva průmyslu a obchodu. Po ukončení záchranných a likvidačních prací nebo plnění úkolů ochrany obyvatelstva musí být nespotřebované státní hmotné rezervy Správě vráceny. Spotřebované státní hmotné rezervy musí být Správě nahrazeny složkou integrovaného záchranného systému, které byly poskytnuty. Ustanovení § 14 odst. 7, § 19 odst. 1, § 19b, 19c, 21 až 23 a 27 zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích 1b) se nepoužijí.
Odůvodnění: Novelizace si klade za cíl zlepšit stávající systém plánování a přípravy na krizové situace. Vytvořit takový systém, který je schopen flexibilně a komplexně připravovat Českou republiku na potencionální budoucí krizové stavy. Náhradní zdroje elektrické energie představují jedinou možnou alternativu v případě narušení dodávek elektrické energie bez ohledu na jeho rozsah. V situaci potřeby zabezpečení náhradního zdroje elektrické energie zastává významnou roli vždy čas. Využití pohotovostních zásob Ministerstva průmyslu a obchodu navýší plošné pokrytí ČR náhradními zdroji elektrické energie při řešení mimořádné události. Zároveň Ministerstvo průmyslu a obchodu v rámci obměny státních hmotných rezerv zařazuje do zásob elektrocentrály, které tvoří systém, jež umožňuje svojí variabilitou možné propojení elektrocentrál, a to za účelem navýšení výkonu podle aktuální potřeby. Elektrocentrály totiž jsou plně kompatibilní s elektrocentrálami, které používá Hasičský záchranný sbor ČR (dále jen „HZS ČR“), tudíž jejich použití je možné i při řešení mimořádné události se zapojením HZS ČR.
AKCEPTOVÁNO. Navrhované ustanovení je vloženo do návrhu novely zákonů, a to jako § 4f.
Doplnit návrh novely zákona č. 97/1993 Sb., o § 4g ve znění:
Správa může v souvislosti s prováděním obnovy dodávek elektrické energie při předcházení stavu nouze nebo za stavu nouze poskytnout pro potřeby subjektů kritické infrastruktury v nezbytném rozsahu státní hmotné rezervy formou jejich bezúplatného použití. Správa tak může učinit pouze na základě žádosti Ministerstva průmyslu a obchodu. Po ukončení činností v rámci předcházení stavu nouze nebo za stavu nouze musí být nespotřebované státní hmotné rezervy Správě vráceny. Spotřebované státní hmotné rezervy musí být Správě nahrazeny subjektem kritické infrastruktury, kterému byly poskytnuty.
Odůvodnění: S odvoláním na úvod předchozího odůvodnění je také vnímána problematika zajištění státních hmotných rezerv pro potřeby subjektů kritické infrastruktury. Hospodářská opatření pro krizové stavy nejsou podle zákona 241/2000 Sb., určena pro právnické a podnikající fyzické osoby, nicméně je třeba vnímat výjimečnost postavení právě subjektů kritické infrastruktury. Ministerstvo průmyslu a obchodu má v rámci hospodářských opatření pro krizové stavy v gesci zabezpečení obnovy dodávek elektrické energie. Činnosti vedoucí k obnově dodávek elektrické energie jsou přitom výlučně charakteristické pro subjekty kritické infrastruktury. Ministerstvo průmyslu a obchodu by proto mělo disponovat legislativním nástrojem pro zabezpečení jejich potřeb z pohledu hospodářských opatření pro krizové stavy.
AKCEPTOVÁNO. Navrhované ustanovení je vloženo do návrhu novely zákonů, a to jako § 4g.
Doporučující připomínky
K předkládací zprávě
V celém textu předkládací zprávy je nezbytné uvádět v souladu s čl. 61 Legislativních pravidel vlády správné úplné citace citovaných zákonů, tedy
•
zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých souvisejících zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů,
•
zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), ve znění pozdějších předpisů.
Akceptováno, upraveno.
K důvodové zprávě
Doporučujeme provést revizi textu důvodové zprávy tak, aby každé z navrhovaných ustanovení zákona bylo odůvodněno a aby odůvodnění splňovalo požadavky uvedené v čl. 9 odst. 4 Legislativních pravidel vlády, tj. aby nepřejímalo text navrhovaných ustanovení zákona, ale obsahovalo především vysvětlení účelu navrhované právní úpravy, jejích principů a nezbytnosti.
Revize důvodové zprávy provedena
K části první návrhu zákona
V bodě 1, v navrhovaném znění § 5 odst. 2 jednak doporučujeme zvážit, zda by navrhovaná úprava neměla být vzhledem k jejímu předmětu spíše v části čtvrté návrhu zákona, tedy součástí změn navrhovaných v zákonu č. 97/1993 Sb., kam systematicky patří.
Současně je v textu nutné písmennou zkratku „ČR“ nahradit slovy „České republiky“, tak jak to vyžaduje čl. 40 odst. 3 Legislativních pravidel vlády.
Věcně je pak třeba vyjasnit, jaký je vztah mezi individuálně „vyžadovanými podklady od ústředních správních úřadů“ a „plánem nezbytných dodávek jak podkladu pro zpracování „Plánu““.
Odůvodnění:
Individuálně vyžadované podklady budou vyžadovat administrativně náročný proces, navíc bez znalosti skutečných potřeb ústředních správních úřadů, zatímco systematicky aktualizované plány těchto zpracovatelů jsou logickým podkladem, který by měl být ve stanovené lhůtě zasílán SSHR automaticky s tím, že SSHR by měla mít možnost si od zpracovatele kdykoliv vyžádat další informace.
Neakceptováno. Uvedená připomínka směřuje k obsahu úprav obsažených v zákonech o působnosti Správy státních hmotných rezerv a zákona o hospodářských opatřeních pro krizové stavy. Platná úprava zákona o působnosti Správy státních hmotných rezerv řeší základní otázky hospodářských opatřeních pro krizové stavy, nikoliv však samotný Plán vytváření a udržování státních hmotných rezerv k zajištění bezpečnosti ČR. Naopak zařazením úpravy Plánu vytváření a udržování státních hmotných rezerv k zajištění bezpečnosti ČR přímo k zákonným kompetencím vlády ohledně HOPKS dochází ke zvýraznění důležitosti tohoto plánu ale zejména ke sjednocení kompetencí vlády.
Akceptováno, upraveno.
Vysvětleno. Uvedený rozdíl vyplývá z účelu obou podkladů, kdy individuálně vyžadované podklady se týkají především jednotlivých konkrétních ústředních správních úřadů a naopak plán nezbytných dodávek musí být kompletně zahrnut do Plánu.
K části první návrhu zákona
V bodě 2, v navrhovaném znění § 6 odst. 2 písm. b) upozorňujeme, že provedenou změnou se zcela mění účel tohoto ustanovení, který však dále není promítnut do dalších ustanovení zákona č. 241/2000 Sb., včetně jeho definice v § 2 tohoto zákona.
Odůvodnění:
Navrhovanou změnou se zákon stává v řadě ustanovení zcela nepřehledný a zmatečný, neboť plán nezbytných dodávek má a musí mít pro zpracovatele také jiný význam (účel), než že je „podkladem“ pro Správu státních hmotných rezerv (viz např. § 2, 7, 8 a 29).
Neakceptováno. Navrženou úpravou se mění § 6 odst. 1 písm. b) zákona, nikoliv však § 6 odst. 2 písm. b). Navrhovanou úpravou se proces tvorby plánu rozšiřuje vedle počátečního vzniku na celou dobu platnosti plánu, kdy požadavek aktuálnosti reaguje prostě na skutečnost, že se mohou změnit podmínky existující při vzniku tohoto plánu.
K části první návrhu zákona
V bodě 3, v navrhovaném znění § 13 odst. 1 doporučujeme zvážit, zda by současně neměla být zpracovateli uložena povinnost plán hospodářské mobilizace ve stanovené lhůtě zasílat Správě státních hmotných rezerv. Jinak platí obdobně, jako je uvedeno v bodě 2 – plán hospodářské mobilizace nemůže být pouze podkladem pro vypracování jiného dokumentu, má svůj samostatný význam.
Odůvodnění:
Viz odůvodnění k bodu 2 (připomínka č. 4).
Vysvětleno. Plán hospodářské mobilizace je takovým dokumentem, se kterým se SSHR setkává v rámci své vymezené působnosti a zatím nebyl vznesen požadavek, aby tento plán hospodářské mobilizace byl zasílán SSHR.
K části druhé návrhu zákona
V navrhovaném znění § 6 odst. 2 písm. e) doporučujeme za slova „hospodářských opatření“ vložit slova „pro krizové stavy39)“.
Odůvodnění:
Navrhovaná úprava směřuje k zajištění jednoznačnosti textu a jeho jednotnosti. V navrhovaném textu nemůže jít o jakékoliv hospodářské opatření, ale výlučně o hospodářské opatření podle zákona č. 241/2000 Sb.
Akceptováno, upraveno
K části třetí návrhu zákona
V navrhovaném znění § 7 odst. 1 písm. z) rozpočtových pravidel je užito slov „nezbytných dodávek“, což je legislativní zkratka zavedená v § 2 odst. 1 písm. a) zákona č. 241/2000 Sb. pro slova „organizační, materiální nebo finanční opatření přijímané správním úřadem v krizových stavech pro zabezpečení nezbytné dodávky výrobků, prací a služeb, bez níž nelze zajistit překonání krizových stavů“. Podle čl. 44 odst. 1 Legislativních pravidel vlády lze legislativní zkratku použít jen v prováděcím předpise k zákonu, který ji zavedl, a v tomto zákoně.
Odůvodnění:
Navrhovaná úprava směřuje k dodržení povinnosti ústředních a jiných správních úřadů stanovené v § 21 kompetenčního zákona, jíž jsou tyto úřady ve veškeré své činnosti zavázány řídit se ústavními a ostatními zákony a usneseními vlády, jimiž jsou formálně Legislativní pravidla vlády, jimiž je stanoveno shora uvedené pravidlo.
Akceptováno, upraveno
K části třetí návrhu zákona
Navrhované ustanovení § 7 odst. 1 písm. z) rozpočtových pravidel je třeba dát do souladu s § 10 odst. 2 a 3 a § 13 odst. 3 zákona č. 241/2000 Sb., neboť tak, jak je navrženo doplnění rozpočtových pravidel zpochybňuje režim obou uvedených ustanovení zákona č. 241/2000 Sb.
Odůvodnění:
Navrhovaná úprava směřuje k zajištění jednoznačnosti textu a jeho plné harmonizaci s § 10 odst. 2 a 3 a § 13 odst. 3 zákona č. 241/2000 Sb., u nichž je vazba na státní (veřejný) rozpočet na zajištění nezbytných dodávek prostřednictvím rozpočtu orgánu krizového řízení, resp. při zajištění uchování výrobních schopností prostřednictvím rozpočtové kapitoly SSHR, a mobilizačních dodávek prostřednictvím rozpočtové kapitoly SSHR. Vzhledem k tomu, že uvedená ustanovení zákona č. 241/2000 Sb. nejsou návrhem zákona dotčena, je třeba zajistit naprosto jednoznačnou aplikaci všech uvedených ustanovení minimálně využitím shodné terminologie, resp. upřesněním případů, kdy má být použit navrhovaný režim rozpočtových pravidel vůči § 10 odst. 2 zákona č. 241/2000 Sb. (orgán krizového řízení nemusí mít vždy vazbu na státní rozpočet, ale má vazbu na jiný veřejný rozpočet).
Akceptováno, upraveno
K části čtvrté návrhu zákona
Bod 1, navrhované znění § 6 odst. 3 je jednak nutné přepracovat v souladu s čl. 58 odst. 4 Legislativních pravidel vlády (bez označení § 6 a s textem „v § 6 se doplňuje odstavec 3, který zní“), ale zejména by bylo vhodné navrhovanou úpravu začlenit do § 4, kam systematicky patří.
Odůvodnění:
Navrhované úpravy směřují k zajištění legislativní a systematické správnosti textu.
Částečně akceptováno. Text je upraven ve smyslu připomínky. Není však začleněn do § 4, který řeší především strukturu státních hmotných rezerv ale úmyslně do § 6, který z této struktury státních hmotných rezerv vychází a řeší některé otázky nabývání či hospodaření se státními hmotnými rezervami.
K části čtvrté návrhu zákona
V bodě 1, v navrhovaném znění § 6 odst. 3 doporučujeme zvážit, zda je vhodné, aby rezervovaná věc přecházela do vlastnictví státu v každém individuálním případě odlišně, smlouvou specificky sjednaným způsobem; domníváme se, že navrhovaná úprava zcela postrádá stanovení alespoň základních náležitostí uzavírané smlouvy, které by jednak garantovaly reálné zajištění věci nebo zvířat pro potřeby státu, podmínky ochraňování, resp. obměňování pro zachování požadované kvality, a procesní náležitosti, tedy především povinnost věc nebo zvíře předat ve sjednaném množství a kvalitě a v požadovaném čase. Bez tohoto doplnění považujeme navrhované ustanovení § 6 odst. 3 za velmi nekonkrétní, a tedy nesplňující požadavky legislativní techniky na jednoznačnost a předvídatelnost aplikace právní normy. V souvislosti s navrhovanou úpravou pak považujeme také za nutné doplnit do návrhu zákona definici pojmu „rezervace zvířete nebo věci“.
Odůvodnění:
Navrhovaná úprava směřuje k zajištění schopnosti navrhované právní normy stát se součástí právního řádu, neboť v navrhované nekonkrétní podobě není požadovaným způsobem aplikovatelná a nesplňuje požadavky na zajištění jí zamýšleného účelu a ochrany zájmů České republiky.
Neakceptováno.
Koncept rezervace vychází z konkrétních poznatků vyplývajících z hospodaření se státními hmotnými rezervami. Především, věcná struktura SHR je natolik diferencovaná, že není možné stanovit jednotný okamžik přechodu rezervované věci do vlastnictví státu. Okamžik přechodu do vlastnictví státu je řešen v platných civilních předpisech, zejména pak v občanském zákoníku a speciálně v některých případech i v zákoně č. 219/2000 Sb.
Co se týká stanovení základních náležitostí uzavírané smlouvy, tak i zde v plném rozsahu dopadají skutečnosti uvedené v předchozím odstavci. Navíc však není možno stanovit tyto náležitosti u rezervační smlouvy a u smlouvy o ochraňování nemít tyto náležitosti zákonně upraveny skoro třicet let.
Definice rezervace zvířete nebo věci vyplývá již z tohoto předloženého novelizačního ustanovení.
K části čtvrté návrhu zákona
V bodě 2, v navrhovaném znění § 6a odst. 1 doporučujeme zvážit, zda by slova „pokud jiný právní předpis nestanoví jinak“ neměla být zrušena, neboť jejich účel je obsažen již v § 3 zákona č. 97/1993 Sb., ve kterém by případně za slovem „kontrolu“ mohla být vložena slova „kvality a množství“. Navíc se lze domnívat, že účelem textu bylo spíše vyjádření, že při kontrole se postupuje podle kontrolního řádu.
Odůvodnění:
Navrhovaná úprava směřuje k zajištění správnosti a přehlednosti normativního textu.
Neakceptováno. Uvedené ustanovení vychází ze soudní praxe, kdy je vyžadováno při kontrole např. jakosti přímo odkázat na jiný právní předpis.
K části čtvrté návrhu zákona
V bodě 2, v navrhovaném znění § 6a odst. 2 doporučujeme slova „nebo vlastník nebo zvířete“ nahradit slovy „anebo vlastník rezervované věci nebo zvířete“.
Odůvodnění:
Navrhovaná úprava směřuje k zajištění správnosti a jednoznačnosti normativního textu.
Akceptováno
K části páté návrhu zákona
V navrhovaném textu je třeba doplnit předvídatelné datum navrhované účinnosti návrhu zákona.
Odůvodnění:
Navrhovaná úprava směřuje k zajištění dodržení pravidel, která jsou pro stanovení nabytí účinnosti návrhu zákona stanovena v čl. 53 Legislativních pravidel vlády.
Akceptováno
Upozorňujeme, že název zákona neodpovídá požadavkům stanoveným v čl. 30 odst. 1 Legislativních pravidel vlády, podle nichž musí název právního předpisu stručně a výstižně vyjádřit hlavní obsah právního předpisu, doporučujeme proto jej vhodným způsobem upravit. Dále je zapotřebí provést kontrolu správnosti uváděných názvů zákonů a jejich změnu pak promítnout do příslušných částí celého materiálu. Obecně – ačkoliv se v předkládací zprávě uvádí, že předložené novelizace zákonů mají zlepšit stávající systém plánování a přípravy pro krizové stavy, a to prostřednictvím jasně stanovených pravidel pro schvalování a aktualizaci Plánu, domníváme se, že předložený návrh zákona daný účel nesplňuje. Z toho důvodu považujeme za nezbytné návrh zákona dopracovat.
Akceptováno, název zákona byl upraven a rovněž byly zapracovány připomínky týkající se schvalování a aktualizace Plánu.
K čl. I, novelizačnímu bodu 1 – máme za to, že navrhované ustanovení je příliš stručné, neboť nestanoví, jaké náležitosti by měl Plán povinně obsahovat, aby se nejednalo pouze o analytický materiál, ale aby měl dostatečnou vypovídací hodnotu. Z důvodu předcházení pochybnostem proto navrhujeme zákonem stanovit alespoň jeho základní parametry, kterými bude povinna se jak Správa, tak i příslušné ústřední orgány státní správy, které budou Správě poskytovat podklady pro Plán, řídit.
Neakceptováno. Při tvorbě Plánu musí být pružně reagováno na aktuální a měnící se situaci. Vložení parametrů by bylo možné případně provést prováděcím předpisem, nikoliv však samotným zákonem.
K čl. I, novelizačnímu bodu 2 – za slovo „textu“ doporučujeme vložit slovo „písmene“.
Akceptováno
K čl. II – navrhovaná lhůta dva roky k předložení Plánu od nabytí účinnosti zákona je s ohledem na účel a povahu navrhované změny a tím i její naléhavost podle našeho názoru nepřiměřeně dlouhá. Z odůvodnění přechodného ustanovení přitom nevyplývají žádné závažné důvody pro to, aby nemohl být Plán zpracován a předložen dříve.
Neakceptováno. Uvedený Plán je již, i bez tohoto zákonného ukotvení, v pravidelných dvouletých lhůtách předkládán cestou MPO k projednání na vládě. Zkrácením této lhůty, kdy lhůta stanoví nejdelší termín pro předložení Plánu, naopak k situaci, že by se Plán předkládal k dodržení zákonné lhůty, i v kratší lhůtě.
K čl. III – doporučujeme zvážit, zda navrhovaná právní úprava není bez toho, aniž by byly stanoveny dostatečně konkrétní zákonné meze pro nařízení navrhovaného omezení, příliš obecná a zda tedy nehrozí její nesoulad s ústavním pořádkem ČR.
Neakceptováno. Předkládaná úprava řeší krajní situace, na jejichž přípravu je nezbytné se pečlivě ze strany státu připravit. Zcela jistě předložená úprava směřuje k vytvoření takového stavu, který bude naprosto konformní nejenom s ústavním pořádkem ale rovněž se vyhýbá byť hypotetickému narušení jakýchkoliv zaručených lidských práv a svobod.
K čl. V, novelizačnímu bodu 1 – předkladatel navrhuje, aby v odůvodněných případech byly státními hmotnými rezervami též věci nebo zvířata, které Správa rezervuje u vlastníka této věci nebo vlastníka zvířete na základě písemné smlouvy a za úplatu. Domníváme se, že navrhované ustanovení je příliš vágní a otevírá prostor k nehospodárnému nakládání s finančními prostředky ze státního rozpočtu. Jaká rizika vyplývají z uskladňování státních hmotných rezerv u cizích subjektů již ukázala praxe a navrhované řešení je v uvedeném směru mnohem rizikovější. V návrhu zákona postrádáme stanovení konkrétních pravidel a podmínek, za kterých by bylo možno uvedené ustanovení aplikovat, není např. zřejmé, které případy budou považovány za odůvodněné, jaké náležitosti musí smlouva povinně obsahovat a jak bude postupováno v případě, pokud nebude možné prokazatelně zjistit cenu v čase a místě obvyklou.
Dále poukazujeme na to, že dostatečným způsobem není objasněn ani veřejný zájem na tom, aby hmotné rezervy státu tvořila zvířata, navíc taková, která by nebyla ve vlastnictví státu, ale byla u cizího subjektu rezervována. V případě potřeby využití těchto zvířat pro potravinové účely je třeba brát v potaz technologické a časové problémy spjaté se zpracováním zvířat, proto je pro tyto účely vhodnější a ekonomičtější zařazení do státních hmotných rezerv namísto živých zvířat hotových živočišných produktů, které jsou trvanlivé povahy, lze je poměrně jednoduše skladovat a před expirací prodejem v maloobchodní síti zpeněžit.
Neakceptováno. Tato připomínka je neurčitá, není uvedeno v čem konkrétně je navrhovaná úprava rizikovější než stávající úprava. Ani platný zákon o působnosti Správy státních hmotných rezerv jakkoliv blíže nestanoví limity, podmínky, rozsah atd. pro ochraňování a přesto v naprosté většině případů smluvní praxe běží bez problémů. Nastanou-li problémy, pak je to především z důvodů porušení smlouvy ležící na straně smluvní protistrany SSHR, nikoliv proto, že by stávající naprosto kusá úprava ochraňování byla jedinou nebo hlavní příčinou problémů při ochraňování. A stejným způsobem je konstruována problematika rezervace SHR. Ostatně, rezervace SHR není v této oblasti v rámci Evropy nová, podobnou úpravu má např. Slovinsko. A ani historicky není nová, již v dobách Rakousko-Uherska docházelo k rezervaci motorových vozidel. Jistě může dojít k problémům při realizaci rezervace SHR ale toto riziko bude existovat vždy a je vyváženo především vyšší možností státu činit v krizových situacích taková opatření, která přispějí k řešení těchto krizových situací.
K části třetí, změna rozpočtových pravidel:
Doporučujeme zvážit změnu rozpočtových pravidel, tj. doplněním v § 7 odst. 1 písm. „z) výdaje Správy státních hmotných rezerv na zajištění nezbytných dodávek a mobilizačních dodávek 53)
53) §10 odst. 4 a § 13 odst. 3 zákona č. 241/2000 Sb, o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů“, neboť navržená právní úprava je již obsažená v současném znění zákona o rozpočtových pravidlech v §7 (1) Ze státního rozpočtu se hradí, písm. t) další výdaje stanovené zvláštním zákonem.
Akceptováno
Ministerstvo zahraničních věcí
Zásadní připomínka
K čl. IV: MZV navrhuje vypustit novelu rozpočtových pravidel, tj. vypustit část třetí. To, že ze státního rozpočtu se hradí též „výdaje Správy státních hmotných rezerv na zajištění nezbytných dodávek a mobilizačních dodávek“, už v § 7 odst. 1 rozpočtových pravidel je, a to v písmeni t), podle nějž se z něj hradí „další výdaje stanovené zvláštním zákonem“. Není možné, aby v § 7 odst. 1 byly uvedeny všechny druhy výdajů, které se hradí ze státního rozpočtu podle různých zákonů. Není to možné jednak proto, že by tato ustanovení byla duplicitní s ustanoveními těchto zákonů, a jednak že by zabírala několik desítek stran. Jestli § 10 odst. 4 zákona č. 241/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů stanoví, že „pokud věcně příslušný ústřední správní úřad prokazatelně nemůže zajistit nezbytnou dodávku v okruhu své působnosti, požádá Správu státních hmotných rezerv o vytvoření pohotovostních zásob nebo o uhrazení nákladů na uchování výrobních schopností“, stanoví tím povinnost tyto výdaje ze státního rozpočtu hradit a tato povinnost nemůže být zároveň stanovena jiným zákonem. Totéž platí pro § 13 odst. 3, který přímo stanoví, že výdaje na mobilizační dodávky „jsou hrazeny z rozpočtové kapitoly Správy státních hmotných rezerv“. Rozpočtová pravidla nemohou totéž stanovit podruhé.
Neakceptováno. Důvod pro vložení této úpravy je jednoznačný, a to zdůraznění priority nezbytných dodávek a mobilizačních dodávek a jejich výslovného zajištění i po finanční stránce. Má-li být zvýšena připravenost státu na krizové situace za situace, kdy tato připravenost je zajišťována i soukromými subjekty, je naprosto nezbytné odrazit tuto důležitost i v rozpočtových pravidlech. Navíc na základě připomínek uplatněných v rámci MPŘ došlo k takové úpravě navrhovaného textu, který přesně odpovídá stávající úpravě.
Doporučující připomínky
MZV doporučuje přeformulovat, resp. zkrátit název zákona, podle čl. 31 odst. 1 písm. e) legislativních pravidel vlády. V souladu s tímto ustanovením by název mohl znít např. „zákon, který se mění některé zákony v oblasti krizových stavů a státních hmotných rezerv“. MZV dále doporučuje vypustit z názvu „zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů“, viz připomínka níže. Dojde-li k takové změně názvu zákona, že v jeho názvu nebudou výslovně uvedeny jednotlivé názvy zákonů, pak MZV doporučuje řadit jednotlivé novely v textu zákona v pořadí, v jakém byly vyhlášeny ve Sbírce zákonů podle čl. 54 odst. 3 legislativních pravidel vlády.
Akceptováno
V čl. I bodu 1 MZV doporučuje rozepsat zkratku „ČR“ slovy „Česká republika“ s ohledem na čl. 40 odst. 3 legislativních pravidel vlády.
Akceptováno
V čl. II doporučujeme použít legislativní zkratku pro slova „Plán vytváření a udržování státních hmotných rezerv“, která byla zavedena v čl. I bodu 1.
Akceptováno
V čl. III není zřejmé, co se rozumí pojmem „využití přijatých … opatření“. Opatření, natož přijatá opatření, se nedají využít, využít se dá jen pravomoc určitá opatření přijímat. Z důvodové zprávy vyplývá, že účelem návrhu novely krizového zákona je umožnit vládě přijímat v nouzovém stavu hospodářská opatření (tedy opatření podle zákona č. 241/2000 Sb. ve znění pozdějších předpisů), která zatím může přijímat jen ve stavu ohrožení. Taková pravomoc vlády však nepatří do zákona č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů, ale právě do zákona č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů. V tomto zákoně jsou pravomoci vlády za nouzového stavu uvedeny v § 22 a za stavu ohrožení v § 23 odst. 1. Proto má-li se zřídit pravomoc vlády přijímat za určitých podmínek (ze slov „v souvislosti s přípravou na stav ohrožení státu“ plyne, že zřejmě za podmínek, že se za nouzového stavu předpokládá eskalace až do stavu ohrožení) opatření, která jinak lze přijímat jen za stavu ohrožení, je třeba doplnit § 22, a to tak, že za stanovených podmínek může vláda přijímat opatření podle § 23 odst. 1. Na základě uvedeného MZV navrhuje doplnit § 22 odst. 2 o slova „a v případě, že probíhají přípravy na stav ohrožení státu, i opatření podle § 23 odst. 1“.
Vysvětleno. Předložené ustanovení právě řeší vztah mezi oběma zákony.
K čl. V bodu 2: V § 6a je čtyřikrát použito slovo „pokud“, proto bylo by vhodné je nahradit jinou spojkou či částicí „li“, jak je to v legislativních textech obvyklé („nestanoví-li jiný právní předpis jinak“ apod.).
Akceptováno
K platnému znění s vyznačením změn
MZV doporučuje upravit platné znění s vyznačeným navrhovaných změn dle legislativních pravidel vlády (např. nepoužívat kurzívu).
Akceptováno
Ministerstvo financí
Zásadní připomínky
K navrhovanému znění § 6 odst. 3 zákona č. 97/1993 Sb., o působnosti Správy státních hmotných rezerv, považujeme za nezbytné doplnit Důvodovou zprávu o skutečnosti na základě, kterých dochází k speciální úpravě sjednané ceny, za kterou lze majetek nabýt (tj. a to nejvýše za cenu v čase a místě obvyklou). Máme za to, že výše, za kterou lze úplatně nabýt majetek je dostatečně upravená v zákoně č. 219/2000 Sb. o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích (dále jen „ZMS“), a to konkrétněji v § 12 odst. 4, který stanovuje, že lze cenu sjednat pouze do výše rovnající se ocenění majetku podle zákona 151/1997 Sb., o oceňování majetku. Podle § 2 odst. 1 tohoto zákona dále platí, že pokud v zákoně není stanoveno jinak (např. u nemovitostí), oceňuje se majetek a služby obvyklou cenou. V návaznosti na výše uvedené máme za to, že ZMS dostatečně upravuje cenu, za kterou lze úplatně nabýt majetek. V případě, že má zákon č. 97/1993 Sb. obsahovat speciální úpravu ve vztahu k ZMS, je nezbytné, aby tato skutečnost byla předkladatelem dostatečně odůvodněna.
Důvodová zpráva doplněna ve smyslu připomínky.
Navrhované znění § 6 odst. 3 zákona č. 97/1993 Sb. požadujeme doplnit následovně: „…. Majetkem České republiky s příslušnosti hospodaření pro Správu se tyto státní hmotné rezervy….“.
Akceptováno
V případě, že na straně předkladatele jsou zde důvody pro speciální úpravu nabývací ceny upravené v § 6 odst. 3 (viz doplnění důvodové zprávy dle zásadní připomínky č. 1), navrhujeme § 6 odst. 3 rozšířit o větu třetí, a to konkrétněji o větu: „Ustanovení § 12 odst. 4 věta první zákona č. 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, se nepoužije. Výše uvedenou větu navrhujeme doplnit z důvodu, aby byl zřejmý vztah mezi navrhovanou úpravou a ustanoveními ZMS. Zároveň z výše uvedeného doplnění dále vyplyne, že v případě veřejného zájmu je možné sjednat vyšší cenu s předchozím souhlasem MF (viz § 12 odst. 4 věta druhá ZMS).
Akceptováno
V souvislosti se změnou zákona č. 97/1993 Sb., o působnosti Správy státní hmotných rezerv, navrhujeme změnu ust. § 7 odst. 1 z důvodů jednotné terminologie zákona ze znění „Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že neoprávněně použije majetek, k němuž má Správa právo hospodaření.“ na „Fyzická, právnická nebo podnikající fyzická osoba se dopustí přestupku tím, že neoprávněně použije majetek, k němuž má Správa příslušnost hospodařit.“
Akceptováno
Požadujeme vypustit část třetí, tedy změnu zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla). Navrhovaná novela je nadbytečná. Správa státních hmotných rezerv je organizační složkou státu a z tohoto důvodu jsou její výdaje výdaji státního rozpočtu. Rozpočtová pravidla jsou obecným právním předpisem pro finanční hospodaření organizačních složek státu. V rozporu s tím se navrhuje doplnit naprostou jednotlivost, která se týká pouze jediné organizační složky státu a nejde tedy o nějaký výdaj, který by byl společný pro všechny nebo alespoň více organizačních složek státu. Navíc ustanovení § 13 odst. 3 zákona č. 241/2000 Sb. obsahuje ustanovení, které stanoví následující: „Tyto výdaje jsou hrazeny z rozpočtové kapitoly Správy státních hmotných rezerv.“. Tedy toto ustanovení říká, že výdaje jsou hrazeny ze státního rozpočtu z kapitoly Správa státních hmotných rezerv a není důvod toto opakovat v rozpočtových pravidlech. Pokud by tedy předkladatel chtěl stanovit výslovně, že ze státního rozpočtu probíhá úhrada výdajů podle § 10 odst. 4 zákona č. 241/2000 Sb., pak ať to doplní přímo do tohoto ustanovení (i když i to je nadbytečné a z textu to vyplývá). Nakonec zákon č. 241/2000 Sb. je navržen k novelizaci v části první předloženého materiálu.
Neakceptováno. Důvod pro vložení této úpravy je jednoznačný, a to zdůraznění priority nezbytných dodávek a mobilizačních dodávek a jejich výslovného zajištění i po finanční stránce. Má-li být zvýšena připravenost státu na krizové situace za situace, kdy tato připravenost je zajišťována i soukromými subjekty, je naprosto nezbytné odrazit tuto důležitost i v rozpočtových pravidlech. Navíc na základě připomínek uplatněných v rámci MPŘ došlo k takové úpravě navrhovaného textu, který přesně odpovídá stávající úpravě.
V Důvodové zprávě požadujeme výslovně uvést, že požadovaných 15 mil. Kč ročně bude uhrazeno z rozpočtu příslušné organizační složky státu bez nároku na navýšení jejího rozpočtu.
Akceptováno
Do Předkládací zprávy je nutné doplnit shrnutí dopadů na veřejné rozpočty tak, aby struktura odpovídala požadavkům vyplývajícím z čl. 4 odst. 7 Jednacího řádu vlády.
Upraveno
V Důvodové zprávě jsou uvedena dále podrobněji neodůvodněná tvrzení, že pozitivní vliv na státní rozpočet bude mít zavedení možnosti realizace nového modelu zajištění státních hmotných rezerv formou jejich rezervování u vlastníka věcí a zvířat pro případ jejich koupě pro řešení konkrétní krizové situace. Není uveden ani demonstrativní výčet věcí a zvířat, na které by tento systém mohl být aplikován a související analýza finančních a rozpočtových dopadů. Pokud bude podepsána smlouva na rezervaci věcí nebo zvířat, bude podle našeho názoru muset SSHR alokovat zdroje na tyto závazky ve smyslu zákona o finanční kontrole. Do materiálu je nutné uvést podíl, resp. objem státních hmotných rezerv, jejichž pořízení má být nahrazeno rezervací. Z hlediska zajištění bezpečnosti je nutné stanovit akceptovatelný poměr fyzicky ochraňovaných položek a položek zajištěných rezervací, neboť pouze skladovaný materiál lze okamžitě použít.
Vysvětleno. Rozdíl mezi stávajícím požadavkem na vlastnictví SHR státem a navrhovaným rezervačním systémem, je jen a pouze právě ve vlastnictví SHR. V žádném případě nemůže dojít k tomu, že rezervačním systémem by staly rezervované věci či zvířata jako SHR pro stát méně dostupné v případě krize, či úplně nedostupné. Osoba, která bude ve prospěch státu rezervovat SHR, bude povinna především s těmito rezervovanými věcmi nakládat tak, aby byly vždy připraveny v dohodnutém množství a kvalitě připraveny k okamžitému užití ze strany státu. K tomu bude muset tato osoba povinna strpět ve vyšší míře kontroly ze strany státu.
Nedostatečně je vymezen a zdůvodněn návrh, aby vláda mohla v době trvání nouzového stavu nařídit využití přijatých hospodářských opatření v souvislosti s přípravou na stav ohrožení státu. Je nutné jednoznačně odůvodnit, že navrhovaná právní úprava je plně v souladu s ústavním pořádkem České republiky., a že jednotlivé změny nejdou nad rámec Ústavy České republiky ani Listiny základních práv a svobod (vyhlášenou usnesením předsednictva České národní rady č. 2/1993 Sb., jako součást ústavního pořádku České republiky). Konkrétně, že navrhovaná úprava je v souladu s ústavním pořádkem, zejména s čl. 2 odst. 3 ústavního zákona č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, podle něhož lze státní moc uplatňovat jen v případech, v mezích a způsoby, které stanoví zákon a dále, že navrhovaná právní úprava je rovněž v souladu s Listinou základních práv a svobod, a to zejména s čl. 2 odst. 2 Listiny, podle kterého lze státní moc uplatňovat jen v případech a mezích stanovených zákonem, a to způsobem, který zákon stanoví.
Vysvětleno. Navrhovaná úprava se žádným způsobem nemůže a ani nebude dotýkat jakýchkoliv práva a svobod zaručených platnou LPS či vyplývajícími z mezinárodních smluv a ujednání.
Zcela není věcně a finančně specifikován návrh „výdaje na zajištění nezbytných dodávek a mobilizačních dodávek lze hradit ze státního rozpočtu“.
Vysvětleno. Uvedenými výdaji jsou chápány jen a pouze výdaje, které jsou již blíže specifikovány v zákoně o HOPKS.
V Předkládací zprávě absentuje návrh a jeho zdůvodnění, aby vláda mohla ve specifických případech také nařizovat využití přijatých hospodářských opatření pro stav ohrožení státu i v nouzovém stavu.
Doplněno
Doporučující připomínky
Navrhujeme změnu slovosledu § 6 odst. 3 a to místo „a to nejvýše za cenu v čase a místě obvyklou“ na „a to nejvýše za cenu v místě a čase obvyklou“.
Akceptováno
Ministerstvo zdravotnictví
Zásadní připomínky
Zákon č. 97/1993 Sb. o působnosti Správy státních hmotných rezerv, ve znění pozdějších předpisů
V § 3 požadujeme za větu první vložit větu „Správa metodicky řídí a sjednocuje postupy krajských úřadů a ústředních správních úřadů při přípravě hospodářských opatření pro krizové stavy.“.
Odůvodnění:
Zásadní připomínka navazuje na změnu zákona č. 241/2000 Sb., resp. nově stanovenou povinnost vlády projednávat a schvalovat Plán vytváření a udržování státních hmotných rezerv k zajištění bezpečnosti ČR (dále jen „PVUSHR“), který bude každé 2 roky zpracovávat Správa státních hmotných rezerv na základě podkladů zpracovaných ústředními správními úřady.
Podklady do PVUSHR jakožto i plány nezbytných dodávek zpracovávají ústřední správní úřady v rozsahu své působnosti, a ve své plánovací činnosti zohledňují požadavky krajů na zajištění nezajištěných nezbytných dodávek, které jim byly postoupeny. Zároveň je však skutečností, že v době řešení epidemie COVID-19 na území ČR, ale také v době nouzového stavu vyhlášeného z důvodu řešení situace na Ukrajině, se projevovaly nedostatky v metodickém řízení krajů a ministerstev, které vyplývaly zejména z nejednoznačného oprávnění Správy státních hmotných rezerv.
Zpřesněním oprávnění Správy budou jednoznačně dány kompetence v oblasti metodického řízení v rámci systému hospodářských opatření pro krizové stavy, které představují předpoklad pro sjednocení postupů krajů i ústředních správních úřadů při jejich plánovací činnosti v této oblasti.
Akceptováno
Zákon č. 97/1993 Sb. o působnosti Správy státních hmotných rezerv, ve znění pozdějších předpisů
V § 4e požadujeme, aby písmeno b) nově znělo takto: „b) státní příspěvkové organizaci, která je poskytovatelem zdravotních služeb10)“.
Odůvodnění:
V případě řešení epidemie velkého rozsahu je primárně potřeba zajistit poskytování zdravotních služeb pacientům s infekčním onemocněním nebo zajistit poskytování preventivních zdravotních služeb, jako je např. testování či očkování. Poskytovat zdravotní služby jsou podle zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, ve znění pozdějších předpisů, oprávněni pouze poskytovatelé zdravotních služeb s příslušným oprávněním.
Jedná se o terminologické upřesnění, které je v souladu se zákonem č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování, ve znění pozdějších předpisů, a které umožňuje v době mimo krizový stav alespoň státním příspěvkovým organizacím, které jsou poskytovatelem zdravotních služeb (např. fakultní nemocnice, vojenské a vězeňské nemocnice, zdravotní ústavy, zdravotnická zařízení Ministerstva vnitra), plnit úkoly v oblasti ochrany veřejného zdraví, které jim ukládá zákon o zdravotních službách a zákon o ochraně veřejného zdraví.
Akceptováno
Zákon č. 97/1993 Sb. o působnosti Správy státních hmotných rezerv, ve znění pozdějších předpisů
Za § 4e požadujeme doplnit nový § 4f, který bude znít:
㤠4f
Správa může při nařízení mimořádných opatření při epidemii nebo nebezpečí jejího vzniku poskytnout poskytovatelům zdravotních služeb v České republice v nezbytném rozsahu státní hmotné rezervy formou jejich bezúplatného použití. Správa tak může učinit pouze na základě žádosti příslušného krajského úřadu a rozhodnutí vedoucího ústředního správního úřadu, na základě jehož požadavku byly státní hmotné rezervy vytvořeny. Po ukončení provádění mimořádných opatření při epidemii nebo nebezpečí jejího vzniku musí být nespotřebované státní hmotné rezervy Správě vráceny. Spotřebované státní hmotné rezervy musí být Správě nahrazeny krajem, kterému byly poskytnuty. Ustanovení § 14 odst. 7, § 19 odst. 1, § 19b, 19c, § 21 až 23 a § 27 zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích se nepoužijí.“.
Odůvodnění:
Uvolnění státních hmotných rezerv státním příspěvkovým organizacím, které jsou poskytovatelem zdravotních služeb, a orgánům ochrany veřejného zdraví, je upraveno v § 4e. Nově vložený paragraf by nad rámec toho umožnil v době mimo krizový stav poskytovatelům zdravotních služeb (jako jsou např. krajské nemocnice, soukromé nemocnice aj.) plnit úkoly v oblasti ochrany veřejného zdraví, které jim ukládá zákon o zdravotních službách a zákon o ochraně veřejného zdraví, a za tímto účelem vyžadovat prostřednictvím krajů státní hmotné rezervy k řešení epidemie velkého rozsahu.
Aby bylo zajištěno efektivní uvolňování a rozdělování státních hmotných rezerv mimo krizový stav, je uvolnění státních hmotných rezerv podmíněno kladným rozhodnutím vedoucího ústředního správního úřadu, na základě jehož požadavku byly státní hmotné rezervy vytvořeny
Akceptováno
Zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů
V § 22 odst. 1 požadujeme písmeno d) vypustit a zároveň požadujeme do § 22 doplnit nový odstavec 3, ve znění:
„(3) Za nouzového stavu může Ministerstvo zdravotnictví opatřením obecné povahy rozšířit, omezit nebo zakázat distribuci léčiv nebo zdravotnických prostředků.“.
Odůvodnění:
Přenos kompetence vlády rozšířit, omezit nebo zakázat distribuci léčiv a zdravotnických prostředků na Ministerstvo zdravotnictví vychází z dosavadních zkušeností s řešením závažných zdravotních stavů. Tato změna má zajistit zjednodušení procesu a umožnit tak Ministerstvu zdravotnictví pružně reagovat na situace, v nichž zákon o léčivech a zákon o zdravotnických prostředcích nesvěřují příslušným správním orgánům pravomoci k efektivní ochraně dostupného množství léčivých přípravků nebo zdravotnických prostředků pro pacienty na území ČR nebo k usměrnění dodávek nezbytných léčiv a zdravotnických prostředků při výskytu závažných zdravotních hrozeb pro které bude vyhlášen nouzový stav (zejména při významných epidemiologických hrozbách) s cílem zabezpečit ochranu života a zdraví pacientů na území ČR.
S ohledem na dikci § 27c se na vydání opatření obecné povahy nevztahuje správní řád, a proto budou vydávána bez řízení o návrhu opatření obecné povahy.
Ministerstvo zdravotnictví je ústředním správním úřadem, do jehož gesce náleží právní předpisy upravující léčiva a zdravotnické prostředky a je tak garantem, že při jakémkoli rozšíření distribuce léčiv a zdravotnických prostředků bude vždy zachována jejich bezpečnost, účinnost a jakost.
Akceptováno
Zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů
V § 23 požadujeme doplnit nový odstavec 4, který zní: „(4) Za stavu ohrožení státu a válečného stavu může Ministerstvo zdravotnictví vydávat opatření obecné povahy podle § 22 odst. 3.“.
Odůvodnění:
Zavádí se kompetence Ministerstva zdravotnictví vydávat opatření obecné povahy, kterými může rozšířit, omezit nebo zakázat distribuci léčiv nebo zdravotnických prostředků i při vyhlášení stavu ohrožení státu a válečného stavu. Vzhledem ke svěření této pravomoci za nouzového stavu je žádoucí, aby i při těchto vyšších formách krizových stavů mohlo Ministerstvo zdravotnictví efektivně konat k zajištění ochrany života a zdraví pacientů na území České republiky.
Akceptováno
Zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů
V § 25a odst. 1 písm. a) požadujeme slova „§ 23 odst. 1 nebo § 23 odst. 3“ nahradit slovy „§ 23 odst. 1, 3 nebo 4.“
Akceptováno
Zákon č. 241/2000 Sb., o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů
V § 25a odst. 1 písm. b) požadujeme za slova „nesplní některou z povinností podle § 21 odst. 1 nebo 2 nebo § 22 odst. 1“ doplnit slova: „nebo 3,“.
Odůvodnění:
Doplňuje se přestupek ke kompetenci nově svěřené Ministerstvu zdravotnictví umožňující rozšířit, omezit nebo zakázat distribuci léčiv a zdravotnických prostředků.
Akceptováno
Ministerstvo vnitra
Zásadní připomínky
K tomu, co uvádí zvláštní část důvodové zprávy k § 6a odst. 1 až 5 zákona č. 97/1993 Sb. sdělujeme, že kontrolní řád představuje obecný procesní předpis upravující „kontrolní postupy“ v oblasti veřejné správy (srov. § 1 kontrolního řádu). Vztah kontrolního řádu a zvláštních právních úprav upravujících kontrolní postupy v oblasti veřejné správy je proto dán obecným vztahem speciality a subsidiarity (ledaže zvláštní zákon výslovně stanoví, že na jím pravené „kontrolní postupy“ se kontrolní řád neužije vůbec, případně stanoví-li výslovně rozsah jeho aplikace). Jestliže zvláštní právní předpis upravuje určité procesní postupy při výkonu kontroly odlišně od kontrolního řádu, uplatní se tato speciální právní úprava přednostně. Jestliže zvláštní právní předpis určité procesní postupy při výkonu kontroly neupravuje, resp. je neupravuje komplexně, lze aplikovat kontrolní řád subsidiárně. Výjimkou subsidiární aplikace určité úpravy obsažené v kontrolním řádu by byla právní úprava obsažená ve zvláštním zákoně, která by svou povahou regulovala příslušný postup kontrolního orgánu komplexně. V takovém případě by subsidiární užití kontrolního řádu ve vztahu k této zvláštní právní úpravě bylo z povahy věci vyloučeno. Je proto nutné vždy zkoumat, zda zvláštní právní předpis obsahuje speciální úpravu vůči kontrolnímu řádu a dále, do jaké míry tato speciální právní úprava vylučuje (zcela nebo zčásti) subsidiární užití kontrolního řádu. Vzhledem k uvedenému požadujeme zejména v důvodové zprávě vymezit vztah zvláštní a obecné právní úpravy pro kontrolní činnost Správy státních hmotných rezerv, tj. konkrétně a blíže uvést, v jakých případech podléhá kontrolní činnost příslušných orgánů zvláštní právní úpravě a kdy se naopak použije právní úprava kontrolního řádu jakožto obecného procesního předpisu pro oblast kontrol. Dále požadujeme vymezit případy, kdy je kontrola prováděna v souladu s uzavřenou smlouvou o ochraňování.
Vysvětleno. SSHR v rámci své činnosti jednoznačně upřednostňuje kontrolu soukromoprávní, a to z celé řady důvodů. Předně, objem SHR ochraňovaných subjektem odlišným od SSHR jako organizační složky státu je natolik velký, že kontroly musí být velice frekventované a zároveň musí být vždy upraveny na konkrétní případ. Kontroly činěné podle kontrolního řádu jsou především kontroly činěné v případě, že je zde podezření z takového jednání, které může být postihováno v rámci správního trestání.
Pokud jde otázku neposkytnutí součinnosti ze strany kontrolované osoby, tato skutečnost je způsobilá naplnit znaky přestupku kontrolované osoby podle § 15 až 17 kontrolního řádu, který je sankcionován pokutou. Bude-li aplikován kontrolní řád, požadujeme uvést, zda je či není aplikovatelná též právní úprava správního trestání (§ 15 až 17 kontrolního řádu).
Vysvětleno. V případě, že by došlo k naplnění skutkové podstaty přestupku podle § 15 až 17, pak by byla aplikovatelná právní úprava správního trestání. I zde v plném rozsahu platí to, co u předchozí připomínky, že kontrola podle správního řádu je kontrolou ultima ratio, tedy kontrolou v případě, že soukromoprávní kontrola nebude provedena z důvodů ležících na straně kontrolované osoby.
Doporučující připomínky
Nad rámec návrhu – k části čtvrté (k návrhu novely zákona č. 97/1993 Sb.):
Do čl. V předkládané novely navrhujeme vložit nový bod 1, který by zněl následovně:
„1. Za § 4e se vkládá nový § 4f, který včetně poznámky pod čarou č. 12 zní:
㤠4f
Správa může v souvislosti s plněním úkolů k zajištění vnitřního pořádku a bezpečnosti poskytnout útvarům Policie České republiky12) v nezbytném rozsahu státní hmotné rezervy formou jejich bezúplatného použití. Správa tak může učinit pouze na základě žádosti Ministerstva vnitra. Po ukončení plnění úkolů k zajištění vnitřního pořádku a bezpečnosti musí být nespotřebované státní hmotné rezervy Správě vráceny. Spotřebované státní hmotné rezervy musí být Správě nahrazeny Policií České republiky. Ustanovení § 14 odst. 7, § 19 odst. 1, § 19b a 19c zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích1b) se nepoužijí.
__________________
12) Zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů.“.“.
Podle současné úpravy možností využití vytvořených státních hmotných rezerv může policie požádat o státní hmotné rezervy k plnění úkolů mimo vyhlášený krizový stav podle § 4a jako základní složka integrovaného záchranného systému při řešení mimořádných událostí podle zákona č. 239/2000 Sb., a to v souvislosti s definovanými činnostmi, které policie provádí pouze částečně a v omezeném rozsahu. Navrhovaná úprava by přinesla možnost využití státních hmotných rezerv při plnění dalších úkolů policie, které jsou náročné na materiálně technické vybavení a týlové zázemí. Jedná se o mimořádné úkoly ukládané policii vládou, ministrem vnitra nebo policejním prezidentem, které vyplývají z aktuální bezpečnostní situace, zejména v oblastech migrace, řešení dočasného znovuzavedení kontrol na státní hranici a úkoly související s hrozbou teroristických útoků a ochrany tzv. měkkých cílů, včetně provádění preventivních opatření při vyhlášení jednotlivých stupňů ohrožení. Při řešení těchto hrozeb není zpravidla plánováno vyhlášení krizového stavu, provádění rozsáhlých bezpečnostních opatření nevyžaduje použití integrovaného záchranného systému, přesto jsou tyto činnosti náročné na nasazení sil a prostředků a možnost využití státních hmotných rezerv, zejména pohotovostních zásob vytvořených na základě požadavku policie (např. velkokapacitní stany, osvětlovací soupravy, přenosné zábrany apod.), by přispěla ke zlepšení materiálně technického zajištění plnění úkolů při ochraně bezpečnosti osob a majetku, zajišťování veřejného pořádku a předcházení trestné činnosti.
Akceptováno
Ke struktuře návrhu:
S ohledem na čl. 54 odst. 3 Legislativních pravidel vlády doporučujeme revidovat pořadí jednotlivých částí návrhu, aby novely jiných právních předpisů byly řazeny v pořadí, v jakém byly novelizované právní předpisy vyhlášeny ve Sbírce zákonů. V návaznosti na tento krok by pak bylo možné upravit i název návrhu.
Akceptováno
K nadpisu:
Před slovy „a zákona č. 97/1993 Sb.“ by měla být vložena čárka.
Akceptováno
K čl. I bodu 1 – k § 5 odst. 2 zákona č. 241/2000 Sb.:
Nepovažujeme za vhodné v normativním textu používat zkratku „ČR“.
Akceptováno
K čl. I bodu 2 – k textu novelizačního bodu:
Domníváme se, že v souladu s čl. 58 odst. 8 Legislativních pravidel vlády by za slovem „textu“ mělo být doplněno slovo „písmene“.
Akceptováno
K čl. IV – k formulaci novelizační věty:
S ohledem na charakter navrhované změny doporučujeme novelizační větu formulovat podle čl. 58 odst. 4 písm. b) Legislativních pravidel vlády.
Akceptováno
K čl. V bodu 1 – k textu novelizačního bodu:
Upozorňujeme, že novelizační bod je uveden v rozporu s Legislativními pravidly vlády. Měl by být uveden dle čl. 58 odst. 4 Legislativních pravidel vlády ve znění: „V § 6 se doplňuje odstavec 3, který zní:“.
Akceptováno
K čl. V bodu 1 – k textu novelizačního bodu:
Nadto navrhujeme vypuštění označení „§ 6“ v normativním textu.
Akceptováno
K čl. V bodu 1 – k textu novelizačního bodu:
Novelizační bod navrhuje také zakončit horními uvozovkami a tečkou.
Akceptováno
Úřad vlády ČR – Odbor kompatibility
Doporučující připomínky
K ČÁSTI DRUHÉ
Změna krizového zákona
K Čl. III návrhu
V případě využití přijatých hospodářských opatření, primárně určených pro zajištění potřeb ozbrojených sil a ozbrojených bezpečnostních sborů, ale využitelných i pro jiné cílové skupiny, například obyvatelstvo, což je případ doplňovaný do § 6 odst. 2 písm. e) návrhu krizového zákona, se dává vládě explicitní pravomoc nařídit využití přijatých hospodářských opatření v souvislosti s přípravou na stav ohrožení státu.
Z důvodové zprávy k návrhu ani z návrhu samotného nevyplývá, jaká hospodářská opatření přesně to mohou být. Zasahovalo-li by se jimi však do některého z práv na volný pohyb (například služeb), bylo by nutné toto omezení v kontextu práva EU ospravedlnit zájmem na ochraně veřejné bezpečnosti státu a jeho občanů, aby takové opatření nebylo, např. co se týče státní příslušnosti případné-ho poskytovatele služby, diskriminační, a také aby bylo přiměřené cíli, ke kterému směřuje.
V tomto smyslu je nutné doplnit důvodovou zprávu v tomto bodě o vysvětlení, případně o příslušné ospravedlnění tohoto omezení.
Vysvětleno. Není možno přesně stanovit výčet opatření, která by podle navrhovaného ustanovení na tento případ dopadala. V každém případě by nesmí dojít v rozporu se zákonem k porušení jakýchkoliv práv a svobod zaručených LPS.
K ČÁSTI ČTVRTÉ
Změna zákona o působnosti Správy státních hmotných rezerv
K Čl. V bod 1 návrhu
Státními hmotnými rezervami se na základě návrhu budou moci stát také věci nebo zvířata, rezervované u jejich vlastníka na základě smlouvy, přičemž v uvedené smlouvě budou také stanoveny podmínky pro nabytí vlastnictví daných komodit Českou republikou. Dotyčný vlastník komodity má být dle důvodové zprávy vybrán v souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek. Takové řešení považujeme za správné, nicméně přímo ustanovení § 6 odst. 3 návrhu by mělo obsahovat tuto po-vinnost SSHZ, spolu s odkazem na konkrétní ustanovení zákona o zadávání veřejných zakázek, podle kterého se bude v případě vlastníka, se kterým stát uzavře rezervační smlouvu, postupovat.
Vysvětleno. S ohledem na plánovanou výši částky za ochraňování, nepřipadá ani jiný postup než dle platného zákona o zadávání veřejných zakázek.
K ČÁSTI ČTVRTÉ
Změna zákona o působnosti Správy státních hmotných rezerv
K Čl. V bod 2 návrhu
Nový § 6a zavádí pojem „ochraňovatel“, který však není nikde předtím v zákoně legálně definován. Navíc důvodová zpráva k tomuto článku hovoří o tom, že úprava v § 6a navazuje na § 6b odst. 2 písm. d) této novely, což je poněkud matoucí, protože tato novela v žádné své části § 6b neobsahuje.
Požadujeme vyjasnit a zavést do zákona legální definici pojmu ochraňovatel.
Vysvětleno. Pojem ochraňovatel je pojem, který právní řád zná, a to v zákoně o nouzových zásobách ropy. A i bez tohoto ukotvení samotný pojem vyplývá z již mnoho let zákonného oprávnění SSHR uzavírat smlouvy o ochraňování. Předpokládá se, že by se pojem ochraňovatel zavedl do textu zákona v případě, že by došlo k samostatné úpravě ochraňování v zákoně.
ČÁST PÁTÁ
Čl. VI Účinnost
Důvodová zpráva k návrhu mluví o účinnosti od 1. července, aniž by uváděla rok, ve kterém má k účinnosti zákona dojít. Samotný legislativní text datum účinnosti neobsahuje vůbec.
Upraveno
Ministerstvo obrany
Doporučující připomínky
K nadpisu ČÁSTI PRVNÍ – doporučujeme znění nadpisu části první v následujícím znění: „Změna zákona o hospodářských opatřeních pro krizové stavy a o změně některých souvisejících zákonů“.
Odůvodnění:
Dle čl. 63 legislativních pravidel vlády se při citaci právního předpisu uvádí jeho zkrácený název. Doporučujeme tak v nadpise části první vynechat slovní spojení a o změně některých souvisejících zákonů.
Akceptováno
K části první bod 1 ve spojení s bodem 2 a 3 – Plán vytváření a udržování státních hmotných rezerv k zajištění bezpečnosti ČR a jeho legislativní zkratku doporučujeme vzhledem k systematice zákona zařadit již do § 2 Vymezení pojmů.
Např. takto:
x) plánem vytváření a udržování státních hmotných rezerv k zajištění bezpečnosti ČR (dále jen „plán“) samostatná část krizového plánu zpracovaná Správou státních hmotných rezerv pro přípravu na krizové stavy. Podkladem pro zpracování plánu je plán hospodářské mobilizace a plán nezbytných dodávek.
Odůvodnění:
Ustanovení § 2 vymezuje základní pojmy zákona, definuje i ostatní plány jako plán nezbytných dodávek nebo plán hospodářské mobilizace a plán opatření hospodářské mobilizace. Dává tak smysl sem zařadit také plán vytváření a udržování státních hmotných rezerv k zajištění bezpečnosti ČR.
Neakceptováno. Zařazením do vymezení pojmů by se ztratilo stanovení povinností vztažených nejenom k jeho tvorbě ale i k obsahu tohoto Plánu. Samozřejmě, že za situace, kdy by tvorba tohoto Plánu a jeho následné používání vyžadovalo daleko podrobnější úpravu, by mělo toto vymezení pojmu plánu opodstatnění.
Část čtvrtá - Změna zákona o působnosti Správy státních hmotných rezerv - upozorňujeme na omezené využití kontrolního řádu
Upozorňujeme, že dle zákona č. 241/2000 Sb. již dnes má SSHR řadu oprávnění ke kontrole, a to na základě § 24. kdy Správa státních hmotných rezerv kontroluje správní úřady, subjekty hospodářské mobilizace a dodavatele mobilizačních a nezbytných dodávek v celém rozsahu přípravy plánovaných hospodářských opatření pro krizové stavy a prověřuje jejich plnění a účinnost. Kontroluje rovněž využívání finančních prostředků přidělených z její rozpočtové kapitoly právnickým a podnikajícím fyzickým osobám zapojeným do systému hospodářských opatření pro krizové stavy. Při takové kontrole se použije kontrolní řád a tato definice je poměrně široká, protože zahrnuje i přípravu.
Upozorňujeme, že kontrolní řád nelze použít na povinnosti, které jsou uloženy na základě smlouvy, jelikož se při kontrole zjišťuje, jak kontrolovaná osoba plní povinnosti, které jí vyplývají z jiných právních předpisů nebo které jí byly uloženy na základě těchto předpisů.
Co se týče možnosti sjednat si v souvislosti s výkonem kontroly přístup do staveb, na pozemky a do dalších prostor, tak není vůbec jasné, co se tím myslí. Již v současné době je v kontrolním řádu zakotveno oprávnění kontrolující osoby v souvislosti s výkonem kontroly vstupovat do staveb, dopravních prostředků, na pozemky a do dalších prostor s výjimkou obydlí, jež vlastní nebo užívá kontrolovaná osoba anebo jinak přímo souvisí s výkonem a předmětem kontroly, je-li to nezbytné k výkonu kontroly. Do obydlí je kontrolující oprávněn vstoupit jen tehdy, je-li obydlí užívané k podnikání nebo provozování jiné hospodářské činnosti nebo v případě, kdy se mají prostřednictvím kontroly odstranit pochybnosti o tom, zda je obydlí užívané k těmto účelům a nelze-li dosáhnout splnění účelu kontroly jinak. Vlastníci nebo uživatelé těchto prostor jsou povinni kontrolujícímu vstup umožnit.
Vysvětleno. Ze samotné podstaty existence státních hmotných rezerv vyplývá, že jejich kontrola je jedním z klíčových činností, které se jim ze strany SSHR musí dostávat. Je samozřejmé, že kontrola se uskutečňuje jak v režimu veřejnoprávním, a tímto směrem cílí i navržená úprava, ale i ve směru soukromoprávním, který je rozpracováván v jednotlivých smlouvách. Prakticky však mohou nastat situace, kdy se stejné položky SHR budou kontrolovat samostatně jak veřejnoprávně, tak i soukromoprávně. Pokud jde o navrženou úpravu, smyslem je tedy v případech, kdy kontrola by měla být podkladem např. pro správní trestání, učinit takový úkon, který obstojí i v následném správním řízení. Co se týká oprávnění kontroly s oprávněním přístupu do staveb, na pozemky a do dalších prostor, tak uvedené ustanovení je koncipiováno jako mimořádné, s omezeními v neprospěch SSHR. Uvedená textace vychází z oprávnění ČOI s tím, že samozřejmě přednostně by se využilo oprávnění vyplývající přímo ze smlouvy.
Ministerstvo pro místní rozvoj
Doporučující připomínky
K nadpisu:
Nad nadpisem, tj. nad slovem „ZÁKON“, doporučujeme slova „Vládní návrh“ nahradit slovem „N á v r h“.
Akceptováno
Doporučujeme provádět novelizaci zákonů v pořadí podle data jejich přijetí.
Akceptováno
V nadpisu doporučujeme uvést přesné názvy zákonů (chybějí také zkrácené názvy u krizového zákona a rozpočtových pravidel). Dále před slovy „a zákon č. 97/1993 Sb.“ má být uvedena čárka.
Akceptováno
K označení části první:
Doporučujeme uvést tento slovní obrat bez mezer mezi písmeny. Totéž platí i pro označení části druhé, třetí a čtvrté.
Akceptováno
K čl. I:
K bodu 1:
V nově navrhovaném odstavci 2 větě první doporučujeme text „ČR“ nahradit slovy České republiky“.
Akceptováno
K čl. I:
K bodu 2:
Doporučujeme za slovem „Plánu“ neuvádět čárku, neboť obrat „na konci textu“ vyjadřuje, že určitá slova se doplňují před interpunkční znaménko.
Akceptováno
K čl. II:
Přechodné ustanovení doporučujeme uvést např. v tomto znění:
„První Plán podle § 5 odst. 2 zákona č. 241/2000 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, předloží Správa státních hmotných rezerv vládě ke schválení do 2 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.“.
Akceptováno
K části druhé:
V úvodní větě doporučujeme doplnit zkrácený název zákona a za slovo „se“ doporučujeme vložit slova „za písmeno d)“.
Akceptováno
K části třetí:
V úvodní větě novely doporučujeme text „odst. 1“ vypustit, slova „tečka na konci písmene y“ nahradit slovy „na konci odstavce 1 tečka“ a slovo „nové“ vypustit.
Akceptováno
K části třetí:
Poznámku pod čarou č. 53) doporučujeme uvést horním indexem nejen v nově navrhovaném normativním textu, ale i v citaci uvedené pod čarou.
Akceptováno
K části čtvrté:
K bodu 1:
Úvodní část bodu doporučujeme uvést v tomto znění:
„V § 6 odstavec 3 zní:“ a dále doporučujeme uvést na konci tohoto bodu uvozovky nahoře a tečku.
Akceptováno
K části čtvrté:
K bodu 2:
V nově navrhovaném § 6a odstavci 1 doporučujeme čárku ve větě nahradit tečkou a slova za čárkou (včetně odkazů na poznámky pod čarou) vypustit. Máme za to, že nenormativní odkaz na jiný právní předpis, jehož účelem je upozornit, že na danou oblast se vztahují i jiné právní předpisy, je nadbytečný.
Neakceptováno. Smysl navržené úpravy spočívá jednoznačně v legislativním popsání situace, kdy existuje speciální úprava, kterou je třeba respektovat, a to včetně procesních postupů.
K účinnosti:
Doporučujeme uvést konkrétní datum. Pokud datum nebude uvedeno v souladu s § 3 odst. 3 zákona č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv, ve znění pozdějších předpisů, je třeba tuto skutečnost zdůvodnit v důvodové zprávě.
Akceptováno
V Praze dne 22. června 2022
Vypracoval: JUDr. Zbyněk Jankovský, Ph.D.
Podpis:
Stránka 2 (celkem 2)