Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam ALBSCGREJKPD najdete zde
IV.
ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z HODNOCENÍ DOPADŮ REGULACE
1. Základní identifikační údaje
Název návrhu:
Návrh vyhlášky o pravidlech pro výpočet minimálního limitu pojistného plnění pro pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při správě kvalifikovaného systému elektronické identifikace
Zpracovatel / zástupce předkladatele:
Ministerstvo vnitra
Předpokládaný termín nabytí účinnosti, v případě dělené účinnosti rozveďte
1. 1. 2023
Implementace práva EU:
2. Cíl návrhu vyhlášky
Návrh vyhlášky o pravidlech pro výpočet minimálního limitu pojistného plnění pro pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při správě kvalifikovaného systému elektronické identifikace je předkládán na základě zmocnění obsaženého v § 9 odst. 1 zákona č. 250/2017 Sb., o elektronické identifikaci, ve znění zákona č. 12/2020 Sb.
Cílem návrhu vyhlášky je stanovit výpočet minimálního limitu pojistného plnění tak, aby výše sjednaného povinného pojistného plnění žadatele o akreditaci odrážela výši možné škody způsobené při správě kvalifikovaného systému elektronické identifikace všem subjektům, kterým může škoda vzniknout.
3. Agregované dopady návrhu zákona
3.1 Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty: Ne
3.2 Dopady na mezinárodní konkurenceschopnost ČR: Ne
3.3 Dopady na podnikatelské prostředí: Ne
3.4 Dopady na územní samosprávné celky (obce, kraje): Ne
3.5 Sociální dopady: Ne
3.6 Dopady na spotřebitele: Ne
3.7 Dopady na životní prostředí: Ne
3.8 Dopady ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti žen a mužů: Ne
3.9 Dopady na výkon státní statistické služby: Ne
3.10 Korupční rizika: Ne
3.11 Dopady na bezpečnost nebo obranu státu: Ne
ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z HODNOCENÍ DOPADŮ REGULACE
Obsah
31 Důvod předložení a cíle
31.1 Název
31.2 Definice problému
41.3 Popis existujícího právního stavu v dané oblasti
41.4 Identifikace dotčený subjektů
41.5 Popis cílového stavu
41.6 Zhodnocení rizika
42 Návrh variant řešení
53 Vyhodnocení nákladů a přínosů
53.1 Identifikace nákladů a přínosů
53.2 Náklady
53.3 Přínosy
53.4 Vyhodnocení nákladů a přínosů variant
64 Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení
75 Implementace doporučené varianty a vynucování
76 Přezkum účinnosti regulace
77 Konzultace a zdroje dat
1. Důvod předložení a cíle
Návrh vyhlášky je předkládán s cílem naplnění ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 250/2017 Sb., o elektronické identifikaci, ve znění zákona č. 12/2020 Sb., kterým je Ministerstvo vnitra zmocněno k vydání vyhlášky stanovící pravidla pro výpočet minimálního limitu pojistného plnění sjednaného žadatelem o akreditaci pro správu kvalifikovaného systému elektronické identifikace.
Cílem návrhu vyhlášky je stanovení pravidel výpočtu minimálního limitu sjednaného pojistného plnění žadatelů o akreditaci, resp. osob akreditovaných pro správu kvalifikovaného systému elektronické identifikace, jako „bezpečnostní“ pojistky pro případy, kdy v souvislosti se správou kvalifikovaného systému elektronické identifikace vznikne škoda zainteresovaným stranám, např. kvalifikovaným poskytovatelům, držitelům prostředků pro elektronickou identifikaci či státu. Pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při správě kvalifikovaného systému elektronické identifikace je, ve smyslu § 5 odst. 2 písm. c) zákona o elektronické identifikaci, zákonným předpokladem pro udělení akreditace pro správu kvalifikovaného systému elektronické identifikace. Žadatel o udělení akreditace musí být dle § 9 odst. 1 proti škodám způsobeným při správě kvalifikovaného systému elektronické identifikace pojištěný tak, aby výše pojistné částky byla úměrná možným škodám, které lze v rozumné míře předpokládat. Za tímto účelem předkládá Ministerstvo vnitra návrh vyhlášky upravující výpočet minimálního limitu pojistného plnění v rámci pojištění žadatelů o akreditaci, resp. akreditovaných osob, která pro výpočet závazného minimálního limitu pojistného plnění akreditovaných osob vychází z výpočtu založeného na násobcích tzv. „základu pro výpočet“ v závislosti na počtu držitelů prostředků pro elektronickou identifikaci a úrovni záruky těchto prostředků. Základ pro výpočet, ze kterého se výše minimálního limitu pojistného plnění na základě vyhlášky výpočtem odvozuje, je vyjádřen částkou 25 000 000,- Kč.
1.1 Název
Vyhláška o pravidlech pro výpočet minimálního limitu pojistného plnění pro pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při správě kvalifikovaného systému elektronické identifikace.
1.2 Definice problému
Pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při správě kvalifikovaného systému elektronické identifikace je ze zákona č. 250/2017 Sb. povinným pojištěním žadatelů o akreditaci, resp. osob akreditovaných pro správu kvalifikovaného systému elektronické identifikace. Povinnost mít uzavřené pojištění vyplývá přímo ze zákona č. 250/2017 Sb., na základě kterého předkládá žadatel o udělení akreditace pro správu kvalifikovaného systému elektronické identifikace smlouvu o uzavření pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při správě kvalifikovaného systému jako zákonnou náležitost žádosti o udělení akreditace podle § 5 odst. 2 písm. c) tohoto zákona. Návrh vyhlášky je předkládán k naplnění zmocňovacího ustanovení pro Ministerstvo vnitra k vydání vyhlášky stanovící minimální limity pojistného plnění dle § 9 odst. 1 zákona č. 250/2017 Sb.
1.3 Popis existujícího právního stavu v dané oblasti
Prováděcí právní předpis stanovující minimální limit pojistného plnění pro pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při správě kvalifikovaného systému elektronické identifikace, jehož existenci výslovně předpokládá ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 250/2017 Sb., nebyl dosud vydán.
1.4 Identifikace dotčených subjektů
Dotčenými subjekty jsou žadatelé o udělení akreditace pro správu kvalifikovaného systému elektronické identifikace a osoby akreditované pro správu kvalifikovaného systému elektronické identifikace podle § 4 písm. b) zákona č. 250/2017 Sb. Dále pak Ministerstvo vnitra jakožto příslušný orgán, který rozhoduje o udělení akreditace pro správu kvalifikovaného systému, Správa základních registrů jakožto správce národního bodu pro identifikaci a autentizaci (vydává vyjádření, zda systém žadatele o akreditaci umožňuje poskytnutí služby národního bodu).
1.5 Popis cílového stavu
Záměrem návrhu vyhlášky je stanovit závazná pravidla pro výpočet minimálního limitu pojistného plnění pro pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při správě kvalifikovaného systému elektronické identifikace. Tím dojde ke zvýšení právní jistoty žadatelů o akreditaci a akreditovaných osob v pochybnostech o přiměřenosti výše pojistného plnění.
1.6 Zhodnocení rizika
Při nečinnosti spojené s nepřijetím navrhované právní úpravy hrozí riziko v podobě neexistence závazných pravidel pro výpočet minimálního limitu pojistného plnění pro pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při správě kvalifikovaného systému elektronické identifikace. V takovém případě by mohlo dojít k situaci, kdy uzavřené pojištění nebude adekvátní, pokud jde o výši minimálního limitu pojistného plnění. Pravděpodobnost výskytu takové situace by nemusela být malá, neboť pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při správě kvalifikovaného systému je sice podmínkou pro udělení akreditace pro správu kvalifikovaného systému elektronické identifikace, nicméně zákonná úprava sama limity pojistného plnění neupravuje.
Dopadem výše popsané situace by byla nutnost hradit vzniklou škodu z vlastních zdrojů, což by mohlo mít negativní vliv na poskytování služeb kvalifikovaného systému elektronické identifikace, a potažmo tedy na držitele prostředků pro elektronickou identifikaci.
Riziko spojené s absencí právní úpravy dle našeho názoru ospravedlňuje její přijetí. Zmocnění pro vydání vyhlášky je samozřejmě uvedeno přímo v zákoně, čili test potřebnosti tohoto podzákonného právního předpisu provedl přímo zákonodárce.
K navrhované variantě uvádíme, že jejím rizikem může být nevhodné určení minimálního limitu pojistného plnění. S navrhovanou variantou nebyla spojena žádná jiná rizika.
Vzhledem k tomu, že v rámci hodnocení dopadů regulace je uvažována jen nulová varianta a plná reflexe, nemůže být hodnoceno riziko zavádění jiných variant.
2. Návrh variant řešení
Varianta A – nulová
Varianta spočívající v ponechání stávajícího platného právního stavu, tedy stavu bez existence vyhlášky o pravidlech pro výpočet minimálního limitu pojistného plnění pro pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při správě kvalifikovaného systému. Nulová varianta není v souladu se zmocňovacím ustanovením k vydání vyhlášky dle § 9 odst. 1 zákona č. 250/2017 Sb., a jako taková není žádoucí.
Varianta B – reflexe návrhů změn (plná reflexe)
Varianta spočívající v přijetí vyhlášky o pravidlech pro výpočet minimálního limitu pojistného plnění pro pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při správě kvalifikovaného systému elektronické identifikace. Varianta přijetí prováděcího předpisu k zákonu č. 250/2017 Sb., je pro uvedenou oblast doporučená, přijetím vyhlášky dojde k naplnění § 9 odst. 1 tohoto zákona.
3. Vyhodnocení nákladů a přínosů
3.1 Identifikace nákladů a přínosů
Přípravě návrhu vyhlášky předcházel rozbor aktuálního stavu v oblasti splnění podmínky pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při správě kvalifikovaného systému elektronické identifikace ze strany kvalifikovaných správců (akreditovaných osob), kterým byla v minulosti udělena akreditace rozhodnutím Ministerstva vnitra.
3.2 Náklady
Návrh vyhlášky nepředstavuje nové požadavky na státní rozpočet, ani veřejné rozpočty obecně. Především se nepředpokládá ani bezprostřední dopad na akreditované osoby (kvalifikované správce systému elektronické identifikace dle zákona č. 250/2017 Sb.), které v současné době splňují požadavky na sjednané minimální limity pojistného plnění dané předkládaným návrhem vyhlášky.
3.3 Přínosy
Přínosem návrhu vyhlášky je jednoznačné a závazné stanovení pravidel pro výpočet minimálního limitu pojistného plnění pro pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při správě kvalifikovaného systému, které by naplňovalo zákonem předpokládané kritérium přiměřené výše pojistného plnění ve smyslu výše pojistné částky úměrné možným škodám, které lze v souvislosti se správou v rozumné míře předpokládat.
3.4 Vyhodnocení nákladů a přínosů variant
Přínosy, rizika a náklady zvažovaných variant
Varianta
Přínosy
Rizika
Náklady
Řešení
A nulová
(-) nenaplnění zmocňovacího ustanovení zákona k přijetí vyhlášky
(-) nejasnost v otázce minimální vyžadované výše limitu pojistného plnění
Varianta není doporučována
B plná reflexe návrhů změn – přijetí návrhu vyhlášky
(+)jednoznačné a závazné stanovení výpočtu minimálního limitu pojistného plnění
(+) stanovení výpočtu minimálního limitu pojistného plnění lépe zohledňujícího možnou výši škody ve vztahu k počtům držitelů prostředku a úrovni záruk
(+) možnost cílené kontroly akreditovaných osob v pochybnostech o splnění minimální výše sjednaného pojistného plnění
nedetekována
Doporučená varianta
4. Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení
Ve vztahu k výše uvedenému poměru přínosů a rizik vyznívá nejpříznivěji varianta B, tedy plná reflexe návrhu – přijetí vyhlášky. Hlavními pozitivy bude zjednodušení a zpřehlednění požadavků na žadatele o akreditaci a akreditované osoby v otázce výše sjednaného pojistného plnění jako zákonné podmínky pro správu kvalifikovaného systému elektronické identifikace. Přijetím vyhlášky bude odstraněna právní nejistota žadatelů o akreditaci, resp. akreditovaných osob, zejména v otázce přiměřenosti sjednaného limitu pojistného plnění, resp. úměrnosti pojištění ve vztahu k možným škodám, které lze v rozumné míře předpokládat.
Jako nevhodná se ukazuje varianta A (nulová), tedy konzervace stávajícího stavu, která nevede k naplnění zákona o elektronické identifikaci v části zmocnění Ministerstva vnitra k vydání vyhlášky, která by stanovila pravidla pro minimální limity pojistného plnění.
5. Implementace doporučené varianty a vynucování
Za implementaci doporučené varianty – přijetí návrhu vyhlášky – a kontrolu naplnění povinností touto vyhláškou uložených žadatelům o akreditaci, resp. akreditovaným osobám (kvalifikovaným správcům), bude odpovědné Ministerstvo vnitra z pozice orgánu dohledu nad kvalifikovanými správci systémů elektronické identifikace dle zákona č. 250/2017 Sb.
Nová úprava nevyžaduje zavedení nových nástrojů nebo procedur pro její vymáhání, neboť navrhovaná varianta představuje toliko upřesnění stávajícího režimu spočívajícího ve stanovení závazných pravidel pro výpočet minimálního limitu pojistného plnění v rámci pojištění odpovědnosti akreditovaných osob, resp. žadatelů o akreditaci.
Adresátům veřejné správy nezavádí nová právní úprava žádné nové povinnosti, pouze upřesňuje podmínky vyplývající z povinnosti mít uzavřené pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při správě kvalifikovaného systému elektronické identifikace.
Regulované subjekty musí mít uzavřeno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při správě kvalifikovaného systému, nicméně tyto pojistné smlouvy budou muset upravit, pokud by nesplňovaly podmínky nové regulace (to je nepravděpodobné, neboť navrhované limity jsou již dnes doporučovány).
Účinnost vyhlášky se navrhuje k 1. lednu 2023, čili regulované subjekty budou muset splňovat podmínku pro minimální limity nejpozději k tomuto datu. Případné náklady na implementaci by měly být čistě administrativní.
Vzhledem k tomu, že Ministerstvo vnitra podle zákona č. 250/2017 Sb. kontroluje kvalifikované správce, bude moci v rámci takové kontroly ověřit, že regulovaný subjekt splňuje podmínky stanovené v návrhu vyhlášky.
6. Přezkum účinnosti regulace
Účinnost regulace bude v konkrétních případech vzniku škody při správě kvalifikovaného systému elektronické identifikace (jako pojistné události kryté limitem pojistného plnění v rámci pojištění odpovědnosti, jehož minimální výši vyhláška stanoví) hodnocena individuálně. Odpovědnost akreditované osoby za škodu způsobenou při správě kvalifikovaného systému elektronické identifikace není vázána na sjednaný limit pojistného plnění, k náhradě škody je akreditovaná osoba (kvalifikovaný správce) povinná bez ohledu na sjednaný limit pojistného plnění ve smyslu § 9 odst. 2 zákona č. 250/2017 Sb.
7. Konzultace a zdroje dat
Předkladatel vychází z dosavadní praxe ústředního správního úřadu pro oblast elektronické identifikace a služeb vytvářejících důvěru, který je současně orgánem příslušným k vedení řízení s žadateli o udělení akreditace pro správu kvalifikovaného systému elektronické identifikace, a orgánem dohledu nad kvalifikovanými správci.
8. Kontakt na zpracovatele RIA
Ing. Michal Vašák, tel.: 974 817 534, email: michal.vasak@mvcr.cz
2