Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

                V.

VYHODNOCENÍ MEZIRESORTNÍHO PŘIPOMÍNKOVÉHO ŘÍZENÍ

k návrhu vyhlášky o pravidlech pro výpočet minimálního limitu pojistného plnění pro pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při správě kvalifikovaného systému elektronické identifikace

Návrh vyhlášky byl rozeslán do meziresortního připomínkového řízení dne 28. července 2022 s termínem pro zaslání připomínek do 18. srpna 2022. Celkem byly k návrhu vyhlášky uplatněny 4 zásadní připomínky, a to 2 připomínkovými místy.

Zásadní připomínky uplatnily: Česká národní banka a Česká asociace pojišťoven.
Pouze doporučující připomínky uplatnily: Ministerstvo financí, Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo spravedlnosti, Ministerstvo zemědělství a úřad ministra pro legislativu. 

Žádné připomínky neuplatnily: Ministerstvo dopravy, Ministerstvo kultury, Ministerstvo obrany, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo zahraničních věcí, Ministerstvo životního prostředí, Akademie věd České republiky, Asociace malých a středních podniků a živnostníků České republiky, Asociace samostatných odborů České republiky, Bezpečnostní informační služba, Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, Českomoravská konfederace odborových svazů, Český báňský úřad, Český statistický úřad, Český telekomunikační úřad, Český úřad zeměměřický a katastrální, Národní bezpečnostní úřad, Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost, Nejvyšší soud, Nejvyšší správní soud, Státní úřad pro jadernou bezpečnost, Svaz měst a obcí České republiky, Technologická agentura České republiky, Úřad Národní rozpočtové rady, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, Úřad pro ochranu osobních údajů, Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře, Úřad pro zahraniční styky a informace, Úřad průmyslového vlastnictví, Úřad vlády České republiky, odbor kompatibility Úřadu vlády České republiky, Hlavní město Praha, Středočeský kraj, Jihočeský kraj, Jihomoravský kraj, Kraj Vysočina, Královehradecký kraj, Liberecký kraj, Moravskoslezský kraj, Olomoucký kraj, Pardubický kraj, Plzeňský kraj a Zlínský kraj.
Připomínky v termínu pro sdělení připomínek nezaslaly: úřad ministra pro evropské záležitosti, úřad ministryně pro vědu, výzkum a inovace, úřad místopředsedy vlády pro digitalizaci, úřad zmocněnkyně vlády pro lidská práva, Agrární komora České republiky, Asociace krajů České republiky, Česká advokátní komora, Česká komora architektů, Česká lékařská komora, Česká lékárnická komora, Česká stomatologická komora, Družstevní asociace České republiky, Energetický regulační úřad, Exekutorská komora České republiky, Kancelář finančního arbitra, Generální inspekce bezpečnostních sborů, Grantová agentura České republiky, Hospodářská komora České republiky, Kancelář Poslanecké sněmovny, Kancelář prezidenta republiky, Kancelář Senátu, Kancelář veřejného ochránce práv, Komora auditorů České republiky, Komora daňových poradců České republiky, Komora patentových zástupců České republiky, Komora veterinárních lékařů České republiky, Konfederace umění a kultury, Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů České republiky, Národní sportovní agentura, Nejvyšší kontrolní úřad, Nejvyšší státní zastupitelství, Notářská komora České republiky, zahraniční výbor Poslanecké sněmovny, Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, Sdružení místních samospráv České republiky, zahraniční výbor Senátu, Správa státních hmotných rezerv, Svaz průmyslu a dopravy České republiky, Unie zaměstnavatelských svazů České republiky, Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí, Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, Ústav pro studium totalitních režimů, Ústavní soud, Karlovarský kraj a Ústecký kraj. 

Pořadí zásadních připomínek jednotlivých připomínkových míst:

1. Česká národní banka a
2. Česká asociace pojišťoven.

	Připomínkové místo
	Zásadní připomínka
	Vypořádání připomínky

	1. Česká národní banka
	1.1

Ke stanovení minimálního limitu pojistného plnění

Požadujeme doplnit návrh vyhlášky tak, aby bylo jednoznačné, zda minimální limit pojistného plnění podle § 1 je stanoven pro jednu pojistnou událost, anebo pro případ souběhu více pojistných událostí v jednom roce, případně má jít o kombinaci obou těchto možností.
Odůvodnění:

Návrh vyhlášky stanoví pravidla pro výpočet minimálního limitu pojistného plnění pro pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při správě kvalifikovaného systému nedostatečně, resp. neúplně, čímž zakládá možnost aplikačních problémů. Je proto nezbytné doplnit navrhovanou úpravu tak, aby bylo jednoznačné, zda minimální limit pojistného plnění je stanoven pro jednu pojistnou událost (např. poškození či nefunkčnost celého systému, chybné prokázání totožnosti nebo nemožnost se identifikovat), anebo pro případ souběhu více pojistných událostí v jednom roce, event. lze uvést, resp. kombinovat oba tyto limity (viz např. zákon č. 170/2018 Sb., o distribuci pojištění a zajištění, ve znění pozdějších předpisů).
	Akceptováno.
Ustanovení § 1 odst. 1 bude upraveno:
„(1) Minimální limit pojistného plnění na jeden kalendářní rok pro pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při správě kvalifikovaného systému elektronické identifikace (dále jen „pojistné plnění“) při vydávání prostředku pro elektronickou identifikaci s úrovní záruky nízká pro…“.


	2. Česká asociace pojišťoven
	2.1

Obecně

Dle přiložené důvodové zprávy byl základní limit plnění odvozen od výše odškodnění újmy na zdraví dle metodiky NS. Vzhledem k tomu, že v souvislosti se správou kvalifikovaného systému elektronické identifikace budou pravděpodobně vznikat spíše škody ve finanční sféře poškozených, případně osobnostní újmy (jak ostatně předpokládá i důvodová zpráva), vázat výši základního limitu na výši újmy na zdraví není vhodné, neboť povaha těchto škod je odlišná. Nedokážeme predikovat velikost možné škody, protože neexistuje relevantní srovnání. Jestli tyto škody lze vůbec s něčím porovnávat, pak jsou blíže osobnostní újmy, nikoliv újmy na zdraví. Obecně se domníváme, že se škody mohou pohybovat spíš v řádu statisíců, max. nižších milionů Kč. Při stanovení LPP by také mohlo být přihlédnuto k limitům u jiných povinných pojištění odpovědnosti. Obecně se pohybuje v řádu milionů, nikoliv desítek milionů Kč. Z těch novějších povinných pojištění namátkou zprostředkovatel spotřebitelských úvěrů 460 000 EUR, zprostředkovatel penzijního spoření 13,5 mil. Kč, investiční zprostředkovatel / obchodník s cennými papíry 13,5 mil. Kč.
	Akceptováno.
Výši možné škody způsobené při správě kvalifikovaného systému elektronické identifikace, resp. škody vzniklé v důsledku pochybení akreditované osoby vycházejícího např. z vydání prostředku pro elektronickou identifikaci s údaji jiné osoby než je osoba žadatele/držitele prostředku, je z podstaty, s ohledem na šíři možného budoucího využití prostředku pro elektronickou identifikaci, obtížné predikovatelná. Ztotožňujeme se s názorem předkladatele, že případná škoda bude převážně majetkové povahy, avšak, zneužitím prostředku vydaného na cizí identitu nelze obecně vyloučit v důsledku škodu jakékoli povahy, nevyjímaje škodu na zdraví či životě.
Důvodová zpráva bude v tomto směru mírně upravena, nicméně částka pro výpočet minimálního pojistného plnění nebude snižována. Pro stanovení minimální výše pojistného plnění, jsme se snažili zohlednit potencionálně nejvyšší možnou škodu, tj. újmu na zdraví nebo na životě. 

	
	2.2

K § 1

Jako velmi problematické se jeví navyšování minimálního limitu pojistného plnění pro každý následující kalendářní rok o průměrnou roční míru inflace zveřejněnou Českým statistickým úřadem za předminulý kalendářní rok (k prvnímu navýšení by došlo v roce 2024), a to z několika zásadních důvodů.

· Navrhovaný postup je zcela nestandardní, ať už vezmeme v potaz veškerá ostatní povinná pojištění profesní odpovědnosti, či další povinně – smluvní pojištění (viz výše). Prosíme o standardizaci s jinými pojištěními profesní odpovědnosti.

· Mezi potenciální výší škody/újmy a inflací není přímá závislost. Nelze očekávat, že pokud je inflace např. 10 %, všechny škody či újmy budou vyšší o 10 %. Ve skutečnosti je v případě pojištění odpovědnosti vztah mezi inflací a výší újmy či škody velmi složitý a není možné ho takto paušalizovat. 

· Výpočet minimální výše pojistného plnění při jeho každoročním navyšování o procentní míru inflace vnáší značný chaos do stanovení přesné částky minimálního limitu plnění v následujících letech. Vyhláška nepředpokládá např. žádné zaokrouhlování, tj. minimální částky pojistného budou „nepřesné“, jejich násobením se bude nepřesnost a nejistota zvyšovat. Navrhujeme automatickou valorizaci zrušit.
	Akceptováno.
Předmětná úprava bude z návrhu vypuštěna. 


	
	2.3

K § 1

Navrhujeme, aby výše limitu byla stanovena jak pro jednu, tak pro všechny pojistné události v pojistném období (roce) kumulativně. Z navrhovaného textu vyhlášky není zřejmé, zda se jedná o minimální limit pro jednu událost, nebo pro všechny události v pojistném období (pojistném roce). Je nutné stanovit roční limit pojistného plnění, je to požadováno zajistiteli. Pojistné smlouvy bývají standardně sjednávány s limitem pro jednu pojistnou událost a dvojnásobkem pro všechny události v pojistném období. 
	Akceptováno.
Ustanovení § 1 odst. 1 bude upraveno:

„(1) Minimální limit pojistného plnění na jeden kalendářní rok pro pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při správě kvalifikovaného systému elektronické identifikace (dále jen „pojistné plnění“) při vydávání prostředku pro elektronickou identifikaci s úrovní záruky nízká pro…“.


4