Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam ALBSCH8L8CPA najdete zde
IX.
VYPOŘÁDÁNÍ PŘIPOMÍNEK K MATERIÁLU S NÁZVEM:
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Připomínková místa, která uplatnila připomínky
Ministerstvo financí 2
Ministerstvo průmyslu a obchodu 8
Ministerstvo vnitra 35
Ministerstvo práce a sociálních věcí 44
Úřad vlády ČR – OKOM 49
Česká národní banka 59
Ministerstvo pro místní rozvoj 74
Ministerstvo zahraničních věcí 83
Ministerstvo zemědělství 83
Komora daňových poradců ČR 88
Notářská komora ČR 89
Asociace samostatných odborů 93
prof. JUDr. Jan Dědič, CSc. 95
Mgr. Antonín Stanislav, Ph.D., náměstek člena vlády 114
Dle Jednacího řádu vlády byl materiál rozeslán do meziresortního připomínkového řízení dopisem ministra spravedlnosti ze dne 22. 8. 2022, s termínem dodání stanovisek do 19. 9. 2022. Vyhodnocení tohoto řízení je uvedeno v následující tabulce.
Připomínkové místo
Připomínka
Vypořádání
Zásadní/Doporučující
Ministerstvo financí
Obecně k návrhu:
Ministerstvo financí ještě posuzuje, zda v souvislosti s navrhovanými změnami nebude nutná také novela zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. V této souvislosti bude třeba ještě vyjasnit některé detaily navrhované úpravy, což by mělo proběhnout v rámci pracovních kontaktů. V případě, že by byla potvrzena nutnost novelizovat zákon o daních z příjmů, požadujeme začlenění této novely do předkládaného návrhu zákona, kterou je Ministerstvo financí připraveno za součinnosti Ministerstva spravedlnosti zpracovat.
Akceptováno
Návrh bude doplněn o novelizaci zákona o daních z příjmů.
Zásadní
Obecně k návrhu:
Návrh zákona upravuje mimo jiné pravidla pro sestavování účetních závěrek při přeměnách. Ministerstvo financí upozorňuje, že v současné době je připravován nový zákon o účetnictví, který věcně mění pravidla sestavování účetních závěrek při přeměnách tak, že rozhodným dnem nebude začínat nové účetní období a ke dni jemu předcházejícímu nebude sestavována řádná účetní závěrka, ale pouze mezitímní. Zároveň provádí legislativní změnu spočívající v tom, že obecná pravidla týkající se účetních závěrek při přeměnách budou obsažena v zákoně o účetnictví a v zákoně o přeměnách budou obsaženy jen odchylky pro konkrétní případy. Ve změnovém zákoně k novému zákonu o účetnictví tedy budou měněna ustanovení zákona o přeměnách týkající se účetnictví i příslušná ustanovení občanského zákoníku. Meziresortní řízení nového zákona o účetnictví se očekává v průběhu podzimu.
Vzato na vědomí
S ohledem na nezbytnost transponovat směrnice v dané lhůtě a na skutečnost, že je aktuálně zpracováván nový zákon o účetnictví, budou případné nesrovnalosti řešeny ve změnovém zákoně k novému zákonu o účetnictví.
Doporučující
K čl. I
K bodu 3 - § 3 odst. 4
Nedoporučujeme stanovit, že představenstvem akciové společnosti „se rozumí i“ správní rada akciové společnosti, neboť se nejedná o vzájemně podřazené orgány, ale orgány vzájemně odlišné. Doporučujeme vhodnější formulaci, např. že ustanovení o představenstvu akciové společnosti se na správní radu akciové společnosti použijí obdobně.
Neakceptováno
Preferujeme původní formulaci, která reaguje na to, že se jedná o dvě alternativy. Dané povinnosti může s ohledem na zvolený systém vnitřní struktury plnit buď představenstvo, nebo správní rada.
Doporučující
K čl. I
K bodu 4 - § 10 odst. 2
Doporučujeme slovo „vyčlenění“ nahradit slovem „vyčleněním“.
Akceptováno
Doporučující
K čl. I
K bodu 5 - § 10 odst. 3
Doporučujeme slovo „den“ za slovem „předcházející“ nahradit slovem „dni“.
Akceptováno
Doporučující
K čl. I
K bodu 6 - § 10 odst. 4
Ve větě druhé doplňovaného odstavce 4 se uvádí, že právní předpisy upravující účetnictví určí případy sestavení konečné účetní závěrky a zahajovací rozvahy. Zákon o účetnictví však nepoužívá pojem konečná účetní závěrka. Ta je upravena v § 176 občanského zákoníku. V zákoně o účetnictví je tato problematika upravena jen částečně prostřednictvím § 3 odst. 3 ve spojení s§ 17 odst. 1 písm. b) a odst. 2 písm. b). Konečné účetní závěrky jsou řešeny v občanském zákoníku a zákoně o přeměnách. Pro případ více přeměn se stejným rozhodným dnem není třeba zvláštní úprava, bude se postupovat podle pravidel pro jednotlivé přeměny. Uvedená věta je tedy nadbytečná.
Akceptováno
Ustanovení bude vypuštěno.
Doporučující
K čl. I
K bodu 7 - § 11 odst. 4 a 5
Podle důvodové zprávy mají vkládaná ustanovení přispět k jednotě a přehlednosti právního řádu, a proto se zde uvádí situace, které chybí v § 176 odst. 2 občanského zákoníku. Přehlednosti právního řádu však nijak nepomůže, když bude právní úprava týkající se stejného institutu rozdělena do dvou zákonů. Doporučuje se novelizovat § 176 odst. 2 občanského zákoníku.
Neakceptováno
V občanském zákoníku nejsou upraveny všechny typy přeměn, které zná zákon o přeměnách. Z tohoto důvodu preferujeme navrhované ustanovení začlenit do zákona o přeměnách.
Doporučující
K čl. I
K bodu 9 - § 13 odst. 2
Doporučujeme slovo „níž“ nahradit slovem „niž“.
Akceptováno
Doporučující
K čl. I
K bodu 14 - § 17 odst. 5
Formulaci „vlastní-li společník více podílů, uvede se i počet, popřípadě označení a druh podílu, s nímž takto hlasoval“ nepovažujeme za vhodnou, jelikož v první části věty se předpokládá více podílů. Doporučujeme zvážit nahrazení slov „podílu, s nímž takto hlasoval“ slovy „ podílů, s nimiž takto hlasoval“.
Akceptováno jinak
Ustanovení bude vypuštěno.
Doporučující
K čl. I
K bodu 19
Za slovo „rozhodnutí““ doporučujeme vložit slova „se nahrazují“.
Obdobně platí pro bod 92, 116, 143, 144 atd.
Akceptováno
Doporučující
K čl. I
K bodu 21
Doporučujeme slovo „slova“ nahradit slovem „text“ a slovo „nahrazují“ nahradit slovem „nahrazuje“.
Akceptováno
Doporučující
K čl. I
K bodu 27 - § 21 odst. 7
Máme za to, že ve větě první za slovem „hromadu“ nemá být uvedena čárka, neboť § 22 odst. 2, na který je odkazováno, se týká právě rozhodování mimo valnou hromadu.
Nepovažujeme za vhodnou formulaci „Kde tento zákon stanoví o hlasování proti schválení...“.
Částečně akceptováno
Máme za to, že v první větě má být čárka zachována. Slova „postupem podle § 22 odst. 2“ odkazují na způsob, jakým má společník projevit nesouhlas.
Pravidlo v druhé větě navrhujeme formulovat následovně: „Hlasováním proti schválení přeměny se pro účely tohoto zákona rozumí i projevení nesouhlasu podle věty první.“.
Doporučující
K čl. I
K bodu 28 - § 22
Nepovažujeme za vhodné, že odstavec 2 používá dikci „projev vůle nesouhlasícího akcionáře“, zatímco odstavec 3 používá pojem „oznámení o nesouhlasu“, ačkoliv se pravděpodobně jedná o totéž. Doporučujeme sjednocení dikce.
Neakceptováno
Jde o stejnou textaci, kterou používá stávající § 19 odst. 2 a 3 PřemZ.
Doporučující
K čl. I
K bodům 44 až 48 - § 35
Vzhledem k rozsahu změn doporučujeme zvážit uvedení nového znění předmětného ustanovení.
Neakceptováno
Doporučující
K čl. I
K bodu 51
Za slova „„zápisu““ a „rozdělení““ doporučujeme vložit slova „se vkládají“. Obdobně doporučujeme upravit ve všech obdobně formulovaných bodech (např. bod 57, 58 atd.)
Akceptováno
Doporučující
K čl. I
K bodu 68 - § 59p
Doporučujeme v § 59p odst. 4 písm. c) a odst. 5 písm. b) neuvádět čárku před spojkou „a“.
Obdobně platí pro bod 74 - § 59r odst. 1 písm. a), bod 86 - § 59z odst. 3 písm. c), bod 123 - § 191 odst. 1 písm. e), bod 163, bod 214 atd.
Akceptováno
Doporučující
K čl. I
K bodu 81 - § 59x odst. 7
Doporučujeme vypustit čárku před slovem „anebo“.
Akceptováno
Doporučující
K čl. I
K bodu 96
Doporučujeme slova „za slova“ nahradit slovy „za text“.
Akceptováno
Doporučující
K čl. I
K bodu 97 - § 59b odst. 4
Doporučujeme sjednotit formulace „je rozhodný den“ a „je rozhodným den“.
Akceptováno
Doporučující
K čl. I
K bodu 100 - § 103 odst. 1
Z formulace bodu (i z platného znění) vyplývá, že se nenahrazuje slovo, ale doplňuje se čárka za slovo „druhu“, doporučujeme přeformulovat předmětný bod.
Akceptováno
Doporučující
K čl. I
K bodu 111
Doporučujeme slovo „slova“ nahradit slovem „text“, slovo „nahrazují“ nahradit slovem „nahrazuje“ a slovo „slovy“ nahradit slovem „textem“.
Akceptováno
Doporučující
K čl. I
K bodu 116 - § 168
Doporučujeme slovo „slovy“ nahradit slovem „textem“.
Akceptováno
Doporučující
K čl. I
K bodu 121 - § 189 odst. 2
Doporučujeme slovo „text“ nahradit slovem „slova“ a slovo „zrušuje“ nahradit slovem „zrušují“.
Doporučujeme zvážit, zda by rovněž nemělo být nahrazeno slovo „použití“, a to slovem „použije“, neboť se nyní bude jednat jen o jedno ustanovení § 213).
Akceptováno
Doporučující
K čl. I
K bodu 127
Doporučujeme nahradit slovo "účast" slovem "část".
Akceptováno
Doporučující
K čl. I
K bodu 138
Doporučujeme slova „slova „odstavce 2“ nahrazují slovy „odstavce 3““ nahradit slovy „číslo „2“ nahrazuje číslem „3“.
Akceptováno
Doporučující
K čl. I
K bodu 147
Podle navrhovaného § 243 odst. 1 písm. c) zákona o přeměnách a důvodové zprávy k němu nelze rozdělovat vyčleněním družstvo. Doporučuje se tedy v textu zákona ve spojení „rozdělovaná společnost nebo družstvo při rozdělení vyčleněním“ neuvádět slova „a družstvo“.
Akceptováno
Doporučující
K čl. I
K bodu 180
Doporučujeme slova „za slova“ nahradit slovy „za text“.
Akceptováno
Doporučující
K čl. I
K bodu 195
Doporučujeme slovo „slovy“ nahradit slovy „se nahrazují textem“.
Totéž platí pro bod 205.
Akceptováno
Doporučující
K čl. I
K bodu 236
Doporučujeme slovo „slovy“ nahradit slovem „slovem“.
Akceptováno
Doporučující
K čl. I
K bodu 246 - § 384ea
Na konci odstavce 5 je třeba vypustit uvozovky a tečku za nimi, dále je třeba vypustit větu „Poznámky pod čarou c. 7 a 8 znějí:“ a na konci poznámky pod čarou č. 8 doplnit uvozovky. Současně upozorňujeme, že za číslem poznámky pod čarou má být jen jedna poloviční závorka, nikoliv dvě.
Alternativně dáváme na zvážení, zda je třeba vůbec poznámky pod čarou č. 7 a 8 do zákona doplňovat – normativní odkaz v textu považujeme za dostačující (a poznámky pod čarou stejně nemají normativní charakter). Tato připomínka platí i pro novelizační bod 263.
Akceptováno
Doporučující
K čl. I
K bodu 263 - § 384r
Vzhledem k tomu, že poznámky pod čarou č. 7 a 8 byly do zákona doplněny novelizačním bodem 246, není třeba je zde doplňovat znovu.
Akceptováno
Doporučující
K čl. I
Obecně k čl. I a čl. III:
Doporučujeme ještě zvážit, zda některé změny nebudou vyžadovat přechodná ustanovení.
Akceptováno
Přechodná ustanovení budou doplněna.
Doporučující
Ministerstvo průmyslu a obchodu
I. K části první návrhu zákona – změna zákona o přeměnách obchodních společností a družstev
1. K bodům 77, 81 a 82:
V bodě 77 v navrhovaném znění § 59x odst. 2 je notářům stanovována nad rámec zákona č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů, nová působnost, a to provádění přezkumu zákonnosti dokumentů, jejichž výčet na stanoven v připomínkou napadeném ustanovení. Posouzení zákonnosti by navíc měl být notář oprávněn provádět v součinnosti s „orgány státní správy“. Domníváme se, že takto nově stanovovaná působnost notářům, ale i orgánům státní správy je nepřímou, a tedy nepřípustnou novelizací notářského řádu, kompetenčního zákona a řady dalších předpisů upravujících působnost orgánů státní správy, když je navíc sporné, zda posuzování zákonnosti dokumentů předkládaných právnickými osobami v rámci realizace jejich práv a povinností v soukromoprávní sféře lze takto orgánům státní správy ukládat.
Odůvodnění:
Ustanovení § 59x zákona č. 125/2005 Sb. se v současné době vztahuje k činnosti notáře podle § 72 odst. 1 písm. k) zákona č. 358/1992 Sb., tedy k vydávání osvědčení o splnění zákonem stanovených požadavků českou osobou zúčastněnou na přeshraniční přeměně obchodní společnosti nebo družstva a splnění zákonem stanovených požadavků pro zápis přeshraniční přeměny do obchodního rejstříku. Při zachování této koncepce notářské činnosti v navrhovaném znění § 59c odst. 2 by navrhovaná změna byla – až na její vztah k výkonu státní správy – zcela logickou a předvídatelnou úpravou schopnou stát s harmonickou součástí právního řádu, což je vyloučeno při posuzování zákonnosti předkládaných dokumentů. Posuzování zákonnosti v jejím obecném významu by totiž notářům příslušelo výlučně na základě § 3 odst. 1 písm. b) zákona č. 258/1992 Sb., tedy v rámci jím prováděných právních služeb jako činnosti poskytované v souvislosti s notářskou činností, což ovšem nelze směšovat s činnostmi, které jsou tímto zákonem výslovně stanoveny jako činnost notářská (tedy provádění osvědčení, v daném případě dokonce zákonné formy osvědčení).
Ustanovení § 4 zákona č. 258/1992 Sb. stanoví, že „v rámci další činnosti notář vykonává i jinou činnost, stanoví-li tak tento zákon nebo zvláštní zákon“. Takové rozšíření působnosti notáře je však nutné vnímat jako stanovení dalších činností omezených mantinely působnosti notářů stanovené tímto zákonem, tedy například rozšířením katalogu právních služeb notáře souvisejících s jeho notářskou činností. Zákon č. 258/1992 Sb. v tomto smyslu v žádné ze stanovovaných notářských činností notářům neukládá ve prospěch třetích osob posuzovat zákonnost jimi předkládaných dokumentů v plném významu slova „zákonnost“. V navrhovaném ustanovení § 59x odst. 2 je proto nutné zachovat vztah tohoto ustanovení k působnosti notáře podle § 72 odst. 1 písm. k) zákona č. 358/1992 Sb. a úvodní část odstavce 2 přeformulovat například takto: „Česká osoba zúčastněná na přeshraniční přeměně předloží notáři k posouzení splnění zákonem stanovených požadavků …“.
Obdobný problém pak nastává ve vztahu k uložení dalších povinností orgánům státní správy pro poskytování součinnosti notářům v dané věci. Například podle § 20 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, „ministerstva a ostatní ústřední orgány státní správy uvedené v části první citovaného zákona plní v okruhu své působnosti úkoly stanovené v zákonech a v jiných obecně závazných právních předpisech a úkoly vyplývající z členství České republiky v Evropské unii a v ostatních integračních seskupeních a mezinárodních organizacích, pokud jsou pro Českou republiku závazné“. Toto ustanovení výslovně zmiňuje limity úpravy, jimiž lze ukládat úkoly uvedeným úřadům, přičemž posuzování zákonnosti obsahu dokumentů, jimiž jsou realizována práva soukromých osob za nevybočení ze stanovených limitů nepochybně pokládat nelze. I v případě, že by však například ministerstvům takový úkol uložen byl, chybí v důvodové správě rozbor personálních a mzdových nákladů na tyto nové činnosti, přičemž by bylo vhodné se zabývat také analýzou případných nákladů na náhradu škody způsobenou případně chybných postupem orgánů státní správy, které pro uvedené činnosti nemusí být dostatečně personálně vybavené.
Částečně akceptováno
Návrh zákona bude doplněn o podrobnější úpravu postupu, v němž bude notář přezkoumávat zákonnost přeměny, a to případně i v součinnosti s orgány státní správy (k tomu srov. i připomínka Ministerstva vnitra). Dále bude doplněna důvodová zpráva o předpokládané náklady v níže uvedeném smyslu.
Navrhovaná úprava podle našeho názoru nepředstavuje nepřímou novelizace notářského zákona ani kompetenčního zákona. Pokud jde o notářský řád, lze dle citovaného § 4 notáři zákonem svěřit i výkon další činnosti. Za situace, kdy je toto ustanovení běžně využíváno (viz např. činnost notáře jako soudního komisaře podle zákona o zvláštních řízeních soudních nebo provádění přímých zápisů do veřejných rejstříků podle zákona o veřejných rejstřících), nevidíme důvod, proč by nemělo být možné jej využít i v námi navrhovaném případě. Podotýkáme, že jsme návrh konzultovali s Notářskou komorou ČR a v tomto ohledu z její strany nebyly vzneseny námitky; taková připomínka Komorou nebyla vznesena ani v rámci meziresortního připomínkového řízení. Co se týče povinnosti orgánů státní správy poskytovat notáři součinnost při přezkoumávání, bude návrh, jak uvedeno výše, dopracován. Návrh však nijak nezasahuje do působnosti orgánů státní správy vymezené kompetenčním zákonem ani jinými zákony. Tyto orgány mají součinnost poskytovat v mezích své působnosti. Takové pravidlo je přitom zcela standardní v rámci již existujících zákonů – srov. např. součinnost orgánů veřejné správy poskytovanou insolvenčnímu správci podle § 43 insolvenčního zákona. Není navrhováno, aby se tyto orgány veřejné správy podílely na přezkumu zákonnosti přeměny; mají pouze vybavit notáře potřebnými informacemi.
Ve vztahu ke zhodnocení nákladů, které by plnění této nově ukládané povinnosti součinnosti přineslo, bude doplněna důvodová zpráva. Nepředpokládá se, že by tato povinnost měla vyvolat náklady na straně orgánů státní správy. K přeshraničním přeměnám v praxi dochází jen zřídka (ročně nižší desítky případů), přičemž k přezkumu případného zneužívajícího nebo podvodného účelu nedochází vždy, ale pouze v případě, že notář pojme podezření, že je takový účel přeměnou sledován. Jedná se tedy víceméně o mimořádný postup, který je možné zajistit v rámci stávajících kapacit.
Připomínkové místo souhlasí s navrženým způsobem vypořádání.
Zásadní
2. V bodě 78 v navrhovaném znění 59x odst. 3 a bodě 86 v navrhovaném znění § 59z odst. 3 písm. d) upozorňujeme na chybně zpracované zmocnění k vydání prováděcího právního předpisu, a to vinou nedostatečně stanovených kritérií pro vlastní normativní obsah prováděcího předpisu, když navrhovaná zmocnění jsou nepřípustnou pobídkou k doplnění, nikoliv k provedení zákona.
Odůvodnění:
Podle doktríny prováděcí právní předpis nemůže obsahovat právní úpravu, která svým obsahem zákon neprovádí, ale doplňuje. Pokud tedy předkladatel v navrhovaném znění § 59x odst. 3 stanoví zmocnění pro vydání prováděcího právního předpisu, jímž mají být (neurčitě) stanoveny „dalších požadované formality, předepsaná jednání a předepsané postupy“, zjevně nevytvořil zákonný standard, kterým by byl otevřen prostor pro provedení zákona. Neurčitostí vymezení normativního prostoru spoléhá předkladatel nepřípustně na to, že zákon bude doplněn, ačkoliv on sám nestanoví, na základě jakých kritérií a v jakém rozsahu.
Obdobně je tomu v navrhovaném znění § 59z odst. 3 písm. d), kde je problematické již začlenění do katalogu dokumentů, které mají být překládány k osvědčení notáři, ale o tom, jaké to mají být dokumenty, se adresát normy „dozví“ až z prováděcího právního předpisu. V daném případě přitom naprosto není jasné, co bude obsahem nebo účelem takto stanovovaných dokumentů, jaká bude jejich forma apod. Zmocnění proto v podstatě nelze vůbec realizovat, neboť legislativní prostor není vytýčen ani jediným kritériem pro specifikaci obsahu provádějící zákon, ale výslovně vybízí k jeho doplnění (což je nepřípustné).
Akceptováno
Zmocňovací ustanovení budou upravena. Prováděcí právní předpis nemá stanovit dodatečné požadavky, pouze upřesňuje, jaké konkrétní listiny je třeba notáři předložit k doložení splnění požadavků, které již plynou ze zákona. Navrhujeme následující úpravy:
Ust. § 59x odst. 3:
„(3) Česká osoba zúčastněná na přeshraniční přeměně k žádosti o vydání osvědčení pro přeshraniční přeměnu připojí písemnosti dokládající splnění dalších zákonem požadovaných formalit, provedení předepsaných jednání a dodržení předepsaných postupů stanovené prováděcím právním předpisem, jejichž seznam stanoví prováděcí právní předpis.“
Ust. § 59z odst. 3 písm. d):
„d) další písemnosti stanovené prováděcím právním předpisem k doložení splnění zákonem požadovaných formalit, včetně provedení jednání a dodržení postupů, jejichž seznam stanoví prováděcí právní předpis.“
Připomínkové místo s navrženým způsobem vypořádání souhlasí.
Zásadní
3. V bodě 147 v navrhovaném znění § 243 písm. c) bodech 1. a 2. upozorňujeme na zcela chybně zavedené legislativní zkratky, které zmatečným způsobem svého zpracování zcela znemožňují jejich skutečný obsahový význam, a tím i další jednoznačné normativní užití.
Odůvodnění:
V § 243 odst. 1 písm. c) jsou zvedeny legislativní zkratky „(dále jen „vyčlenění se vznikem nové nebo nových společností“)“ a „(dále jen „vyčlenění sloučením“)“, přičemž v prvním případě má zkratka vyjadřovat slova „na jednu nebo více nově vznikajících společností“, ve druhém slova „na jednu nebo více již existujících společností“. Ani v jednom případě tak zpracování legislativní zkratky neodpovídá čl. 44 odst. 1 Legislativních pravidel vlády (legislativní zkratka se zavede za slovním spojením, které nahrazuje, a to tak, aby bylo jednoznačně určitelné, ke kterému slovnímu spojení se vztahuje).
Neakceptováno
Text obsažený v bodech, na které se člení příslušné písmeno, je třeba číst včetně úvodní části ustanovení. Zavedení legislativních zkratek „vyčlenění se vznikem nové nebo nových společností“ a „vyčlenění sloučením“ následuje dosavadní systematiku zákona o přeměnách obchodních společností a družstev, který již zavádí legislativní zkratky „rozštěpení se vznikem nových společností nebo družstev“, „rozštěpení sloučením“, „odštěpení se vznikem nové nebo nových společností nebo družstev“ a „odštěpení sloučením“ – viz § 243 odst. 1 písm. a) a b). Zavedení jiných zkratek by bylo v rámci systematiky zákona zmatečné. Zavedené legislativní zkratky také odpovídají běžně užívané terminologii. Při jejich umístění je jednoznačně určitelné, ke kterému slovnímu spojení se vztahují. Navrhovaná úprava čl. 44 odst. 1 Legislativních pravidel vlády dle našeho názoru vyhovuje.
Připomínkové místo změnilo povahu připomínky na doporučující.
Setrváváme na původním návrhu. Legislativní zkratky jsou konstruovány týmž způsobem jako v písmenech a) a b) téhož odstavce a domníváme se, že je jasné, jaký text má nahrazovat.
Zásadní
I. K části první návrhu zákona – změna zákona o přeměnách obchodních společností a družstev
1. V bodě 3 doporučujeme navrhované znění § 3 odst. 4 uvést v tomto znění:
„(4) Představenstvem akciové společnosti se pro účely tohoto zákona rozumí také správní rada akciové společnosti.“.
Odůvodnění:
Navrhovaná úprava jednak odpovídá zvolené formě provedení definic v dosavadním znění § 3 zákona č. 125/2008 Sb., jednak odstraňuje stylisticky chybnou vazbu „stanovit o čem“ (správně „stanovit co“), když navíc právním předpisem jsou stanovována práva a povinnosti adresáta normy, nikoliv příběh o adresátovi normy.
Neakceptováno
Preferujeme původní formulaci. Vyskytuje se např. v zákoně o obchodních korporacích – viz § 257: „Kde se v tomto zákoně stanoví o jmenovité hodnotě, rozumí se tím v případě kusových akcií účetní hodnota…“. Dále viz např. § 2202 odst. 1 občanského zákoníku.
Doporučující
2. V bodě 9, v navrhovaném znění § 13 odst. 2 doporučujeme v obou případech slova „o povinnosti“ nahradit slovy „stanovující povinnost“ a současně doplnit, pro které konkrétní případy je navrhována výluka příslušných ustanovení zákona o obchodních korporacích.
Odůvodnění:
Navrhovaná úprava jednak odstraňuje užití legislativně nestandardní terminologie „ustanovení zákona o povinnosti“ (viz také připomínka 1), jednak v souladu s čl. 2 odst. 2 písm. d) Legislativních pravidel vlády doplňuje navrhované ustanovení tak, aby bylo formulováno zcela jednoznačně, tedy s vymezením hypotézy normy (na jaký okruh vztahů se příslušná ustanovení zákona o obchodních korporacích nepoužijí).
Akceptováno částečně
Znění § 13 odst. 2 následuje existující formulace v zákoně o přeměnách obchodních společností a družstev, například v dosavadním § 14 odst. 2 a 3, 22 odst. 1, 53 odst. 4.
Se záměrem doplnit konkrétní případy, pro které je stanovována výluka, se nicméně ztotožňujeme, ačkoliv je dle našeho názoru možno dovodit, že se jedná o všechny případy upravené zákonem o přeměnách obchodních společností a družstev, s výjimkou vyčlenění. Vzhledem k tomu, že § 14 odst. 3 užívá slova „…se na přeměnu nepoužijí…“, i s ohledem na systematiku úpravy, jsme toto doplnili do § 13 odst. 2 návrhu:
„(2) Ustanovení zákona, který upravuje právní poměry obchodních společností a družstev, o povinnosti doplatit rozdíl mezi částkou, na níž byl oceněn nepeněžitý vklad, a jeho reálnou hodnotou při vzniku společnosti nebo družstva nebo při zvýšení základního kapitálu společnosti a o povinnosti uhradit v penězích cenu nepeněžitého vkladu, nepřejde-li na společnost nebo družstvo vlastnické právo k předmětu vkladu, se při přeměně nepoužijí. Ustanovení o těchto povinnostech se však použijí při vzniku společnosti nebo družstva nebo při zvýšení základního kapitálu společnosti v důsledku vyčlenění.“
Doporučující
3. Bod 10 doporučujeme uvést v tomto znění:
„10. V § 13b se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který včetně poznámky pod čarou č. 7 zní:
„(2) Vyžaduje-li tento zákon ocenění jmění posudkem znalce, lze jej nahradit postupem stanovujícím v zákoně upravujícím právní poměry obchodních společností a družstvech výjimky z povinnosti oceňovat nepeněžitý vklad posudkem znalce při zvýšení základního kapitálu7). Doba 6 měsíců stanovená pro postup podle věty první zákonem upravujícím právní poměry obchodních společností a družstev se při ocenění provedeném uznávaným nezávislým odborníkem se v takovém případě počítá ke dni zápisu přeměny do obchodního rejstříku.
7) § 468 a násl. zákona č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích).“.“.
Odůvodnění:
Navrhovaná úprava je jednak úpravou stylistickou, jednak v souladu s čl. 47 odst. 3 Legislativních pravidel vlády upravuje správné označení navrhované poznámky pod čarou a odkazu na ni číslem bezprostředně navazujícím na číslo, které je u dosavadních poznámek pod čarou v zákoně č. 125/2008 Sb. nejvyšší (což je číslo 6).
Neakceptováno
Nemá být doplněna nová poznámka pod čarou. S ohledem na to, že byl obchodní zákoník nahrazen zákonem o obchodních korporacích se v poznámce pod čarou uvádí aktuální odkazované ustanovení.
Doporučující
4. Bod 13 doporučujeme upravit takto:
„13. V § 17 odst. 2 se za větu první vkládá věta „Na valné hromadě podle odstavce 1 mají právo hlasovat také společníci vlastnící podíly, s nimiž není trvale spojeno hlasovací právo.“.“.
Odůvodnění:
Navrhovaná úprava je jednak úpravou stylistickou, jednak v souladu se zákonem o obchodních korporacích obsahuje pravidlo, že společníci disponující podíly, s nimiž není trvale spojeno hlasovací právo, pro dané účely hlasovacího práva dočasně nabývají.
Neakceptováno
Původní formulace je dostatečně jasná. Stejně se vyjadřuje i zákon o obchodních korporacích – viz § 135 odst. 3 nebo § 382 odst. 1. Nezdůrazňuje se, že hlasovací právo s podíly není spojeno trvale. Situaci přitom nelze zaměňovat s dočasným zákazem výkonu hlasovacích práv, který je upraven odlišně. Pakliže by například společenská smlouva upravovala skutečně dočasnost hlasovacích práv, nevidíme důvod, proč by tito společníky neměli na valné hromadě o přeměně hlasovat.
Doporučující
5. V bodě 16 je nutné slovo „znění“ nahradit slovem „znějí“ (obdobně v bodě 128) a v navrhovaném znění § 17 odst. 6 doporučujeme větu druhou upravit takto: „Hlasováním proti schválení přeměny se pro účely tohoto zákona rozumí také projevení nesouhlasu podle věty první.“.
Odůvodnění:
Navrhovaná úprava je jednak odstraňuje drobnou chybu v psaní, jednak odstraňuje stylisticky chybnou vazbu „stanovit o čem“ (správně „stanovit co“) (k tomu viz také připomínka 1).
Akceptováno
Doporučující
6. V bodě 16 doporučujeme navrhované znění § 17 odst. 7 upravit takto:
„(7) Přiznává-li tento zákon společníkovi právo vystoupit ze společnosti, může ze společnosti vystoupit jen v rozsahu své účasti ve společnosti reprezentované podíly spojenými s hlasovacím právem uplatněným proti schválení přeměny.“.“.
Odůvodnění:
Navrhovaná změna upravuje terminologicky text tak, aby odpovídal definici podílu stanovené v § 32 odst. 1 zákona o obchodních korporacích (k tomu viz čl. 40 odst. 1 Legislativních pravidel vlády) a s ním spojeným hlasovacím právem (podílem samotným nelze hlasovat).
Akceptováno jinak
Od navrhované změny bylo upuštěno.
Doporučující
7. V bodě 27 v navrhovaném znění § 21 odst. 7 doporučujeme větu druhou upravit takto: „Hlasováním proti schválení přeměny se pro účely tohoto zákona rozumí také projevení nesouhlasu podle věty první.“.
Odůvodnění:
Navrhovaná úprava odstraňuje stylisticky chybnou vazbu „stanovit o čem“ (správně „stanovit co“) (k tomu viz také připomínka 1 a 5).
Akceptováno
Obdobná změna bude provedena v § 17 odst. 6.
Doporučující
8. V bodě 27 doporučujeme navrhované znění § 21 odst. 8 upravit takto:
„(8) Přiznává-li tento zákon akcionáři právo vystoupit ze společnosti, může ze společnosti vystoupit jen v rozsahu svého práva podílet se podle zákona upravujícího právní poměry obchodních společností a družstev na jejím řízení, zisku nebo na likvidačním zůstatku při jejím zrušení s likvidací reprezentovaného akciemi spojenými s hlasovacím právem uplatněným proti schválení přeměny.“.“.
Odůvodnění:
Navrhovaná změna upravuje terminologicky text tak, aby odpovídal definici akcie stanovené v § 256 zákona o obchodních korporacích (k tomu viz čl. 40 odst. 1 Legislativních pravidel vlády) a s ním spojeným právem účasti na řízení a zisku společnosti (akcií samotnou nelze hlasovat).
Neakceptováno
Preferujeme původní formulaci. Jedná se o zobecnění již existujícího pravidla v zákona o přeměnách – např. § 318 odst. 2.
Doporučující
9. V bodě 28 v navrhovaném znění § 22 odst. 2 doporučujeme v rámci zachování jednotnosti formálního zpracování jednotlivých ustanovení zákona č. 125/2008 Sb. doplnit ve větě za středníkem také požadavek na podpis spojený s písemnou formou hlasování (popřípadě takový požadavek vyloučit); obdobnou úpravu doporučujeme provést také v bodě 74 v navrhovaném znění § 59r odst. 3.
Odůvodnění:
Byť ustanovení § 561 odst. 1 občanského zákoníku spojuje platnost právního jednání s podpisem jednajícího obecně, zákon č. 125/2008 Sb. všude tam, kde pro právní jednání stanoví určitou formu, současně stanoví požadavky na podpis jednajícího (viz např. § 9 nebo § 16 pro dokumenty v listinné podobě nebo § 33b pro dokumenty v digitální podobě). V daném případě je tedy nutné doplnit požadavky na podpis pro písemné hlasování jak v listinné, tak i v digitální podobě, aby zákon č. 152/2008 Sb. obsahoval jednotnou a předvídatelnou právní úpravu, resp. aby odchylný způsob úpravy nevzbuzoval pochybnosti o užití obecné úpravy autentizace dokumentů.
Akceptováno jinak
Bude doplněna důvodová zpráva. O rozhodnutí valné hromady o přeměně musí být pořízen notářský zápis (§ 17 odst. 3 a § 21 odst. 4). Pakliže se má o přeměně rozhodovat mimo valnou hromadu, plynou požadavky na formu vyjádření společníka ze zákona o obchodních korporacích. Příslušné ustanovení vyžaduje, aby v takovém případě bylo vyjádření společníka opatřeno úředně ověřeným podpisem (§ 175 odst. 3, § 419 odst. 2).
Doporučující
10. V bodě 35 v navrhovaném znění § 28 doporučujeme odkaz na „jiný právní předpis“ nahradit odkazem normativním, popřípadě alespoň navržený nenormativní odkaz doplnit o odkaz na poznámku pod čarou upřesňující právní předpisy, které má předkladatel pro užití navrhovaného ustanovení na mysli.
Odůvodnění:
Podle čl. 45 odst. 5 Legislativních pravidel vlády lze nenormativního odkazu užít v právním předpise jen výjimečně, a to zpravidla s doplněním odkazu na poznámku pod čarou a vlastní poznámku, v níž se uvede citace „tohoto jiného právního předpisu“. Navrhované znění § 28 s využitím nenormativního, a navíc nejednoznačného odkazu bohužel nikterak nepřispívá k přehlednosti textu, ani ke zlepšení jeho výkladových množností.
Akceptováno
Ustanovení bude upraveno tak, aby byl přímo zmíněn zákon upravující činnost znalců.
Doporučující
11. V bodě 37 v úvodní části navrhovaného ustanovení § 33 odst. 1 je nutné za slovo „schválena“ vložit čárku. Obdobnou úpravu je nutné provést v bodě 40 v úvodní části navrhovaného znění § 33a odst. 2.
Odůvodnění:
Navrhovaná úprava je gramatickou opravou navrhovaného textu.
Vysvětleno
Slova „způsobem stanoveným tímto zákonem“ se vztahují k samotnému procesu schválení. Vložení čárky za slovo „schválena“ by indikovalo existenci další úpravy uložení do sbírky listin, ačkoliv na takový odkaz není mířeno.
Doporučující
12. V bodě 51 upozorňujeme, že formálně je předkladatelem avizováno variantní zpracování ustanovení § 45 odst. 1, což je uvedeno také v důvodové zprávě, ale vlastní text obsahuje pouze jednu variantu (obdobně v bodě 74).
Odůvodnění:
Navrhovaná úprava je upozorněním na opomenutí vložení druhé varianty návrhu.
Vysvětleno
Druhá varianta je uvedena právě v bodě 74 (§ 59r odst. 5).
Doporučující
13. V bodě 60 v navrhovaném znění § 59j odst. 3 je nutné slova „rozdělení a“ nahradit slovy „rozdělení nebo“.
Odůvodnění:
Navrhovaná úprava věcně upravuje text tam, kde se zjevně jedná o variantní výčet skutečností ve smyslu čl. 42 odst. 1 Legislativních pravidel vlády, nikoliv o výčet kumulativní; bez navrhované úpravy by ustanovení nebylo možné aplikovat v praxi.
Akceptováno
Doporučující
14. Bod 61 doporučujeme upravit takto:
„61. V § 59k se na konci textu věty první doplňují slova „; to neplatí v případě přeshraničního rozdělení, kdy se určuje podle práva státu, kterým se řídí právní poměry rozdělované osoby“.“.
Odůvodnění:
Navrhovaná úprava odpovídá požadavkům pro doplnění právního předpisu podle čl. 58 odst. 8 písm. g) Legislativních pravidel vlády. Navíc v obdobném případě je pro změnu v § 59o odst. 1 postupováno tak, jak je navrženo v připomínce.
Akceptováno
Doporučující
15. V bodě 68 doporučujeme přepracovat navrhované znění § 59p odst. 3 až 5, včetně nového členění normativního textu, takto:
„(3) Zpráva o přeshraniční přeměně české právnické osoby zúčastněné na přeshraniční přeměně obsahuje obecnou část, část určenou pro společníky nebo členy a část určenou pro zaměstnance. Česká právnická osoba může namísto jedné zprávy o přeshraniční přeměně obsahující společně část určenou pro společníky nebo členy a část určenou pro zaměstnance zpracovat samostatnou zprávu o přeshraniční přeměně pro společníky nebo členy a samostatnou zprávu o přeshraniční přeměně určenou pro zaměstnance.
(4) Obecná část zprávy o přeshraniční přeměně obsahuje odůvodnění přeshraniční přeměny a její analýzu zpracovanou z hlediska
a) právního a ekonomického,
b) dopadů na zaměstnance a
c) budoucí podnikání nebo činnost právnické osoby.
(5) Část zprávy o přeshraniční přeměně určená pro společníky nebo členy kromě informací podle § 24 odst. 2 obsahuje také informace o
a) pravděpodobných dopadech přeshraniční přeměny na společníky nebo členy,
b) výši vypořádacího podílu pro případ vystoupení společníka společnosti s ručením omezeným nebo akcionáře akciové společnosti podle § 59r a metodě použité k určení vypořádacího podílu,
c) metodě použité k určení výše případného výměnného poměru podílů,
d) právu společníků z české právnické osoby vystoupit podle § 59r, včetně postupu pro uplatnění tohoto práva, a
e) právu oprávněné osoby podle § 45 až 49, včetně postupu pro uplatnění tohoto práva.
(6) Část zprávy o přeshraniční přeměně určená pro zaměstnance obsahuje informace o
a) pravděpodobných dopadech přeshraniční přeměny na pracovněprávní vztahy a veškerých opatřeních přijatých k ochraně těchto vztahů,
b) veškerých podstatných změnách dosavadních platných pracovněprávních podmínek, místa podnikání nebo činnosti, a
c) dopadech, jakými skutečnosti podle písmene a) a b) ovlivňují případné dceřiné společnosti.“.
Odůvodnění:
Navrhovaná úprava jednak zvyšuje přehlednost normativního textu, jednak odstraňuje některé nedůvodné slovní duplicity (např. společné užití synonym „vysvětlení a odůvodnění“, společné užití jednotného a množného čísla podstatného jména – viz. čl. 40 odst. 5 Legislativních pravidel vlády), jednak zajišťuje správné užití slovesných tvarů podle čl. 40 odst. 5 Legislativních pravidel vlády (tedy například nikoliv „musí obsahovat“, ale „obsahuje“ – obdobně v bodě 93). Současně doporučujeme v normativním textu slovo „oddíl“ nahradit slovem „část“, protože z navrhovaného ustanovení § 59p odst. 3 až 5 není jasné, vůči jakému vyššímu členění textu zprávy by se vztahoval onen „oddíl“, zejména pokud by ho zpráva o přeshraniční přeměně měla „dále zahrnovat“ vedle prováděného vysvětlení.
V úvodní části § 59p odst. 5 (dříve odstavec 4) doporučujeme slovo „údaje“ nahradit slovem „informace“ (popřípadě „skutečnosti“), neboť ustanovení § 24 odst. 2 zákona č. 125/2008 Sb. nestanoví katalog údajů, ale katalog informací, jež jsou obsaženy ve stanoveném celku zpracovaném za konkrétním účelem (obdobnou úpravu doporučujeme provést také v bodě 70, v celém textu navrhovaného znění § 70 odst. 1).
Rovněž doporučujeme slova „jakékoliv opatření“ [dosavadní navrhovaní znění § 59p odst. 5 písm. a)] nahradit slovy „veškerá opatření“, neboť to odpovídá normativnímu účelu tohoto ustanovení, když společníci by měli být informováni o všech konkrétních, smysluplně přijatých opatřeních, nikoliv o libovolných, nahodile přijatých opatřeních.
V navrženém textu je dále v případě dosavadního navrhovaného znění § 59p odst. 5 písm. b) odstraněno chybné užití slova „nebo“ pro vyjádření variant v navrhovaném ustanovení, kdy v souladu s čl. 42 odst. 1 Legislativních pravidel vlády je spojka „nebo“ vložena až mezi poslední dvě možnosti stanovovaných variantních skutečností. Obdobné legislativně-technické úpravy doporučujeme provést také v bodě 71.
Částečně akceptováno
Doporučující
16. V bodě 73 v navrhovaném znění § 59 qb odst. 2 doporučujeme upřesnit, ke které skutečnosti se vztahuje stanovovaný „pozdější“ okamžik schvalování způsobu zapojení zaměstnanců („Je-li způsob zapojení zaměstnanců schvalován valnou hromadou nebo členskou schůzí později, …).
Odůvodnění:
Navrhovaná úprava směřuje k zajištění obsahové přesnosti normativního textu umožňující jeho jednotnou aplikaci v praxi.
Vysvětleno
Odstavec 2 navazuje na odstavec 1. Pozdějším okamžikem se tedy rozumí, že zapojení bude schváleno až poté, co bude schválena přeshraniční přeměna.
Doporučující
17. V bodě 74 v úvodní části navrhovaného znění § 59r odst. 1 je nutné slova „odštěpení nebo“ nahradit slovy „odštěpení, anebo“ a v písmenu a) za slovem „přeměny“ zrušit čárku.
Odůvodnění:
Navrhovaná úprava zajišťuje jednoznačné rozdělení skutečností, které jsou mezi s sebou „vnitřními a vnějšími variantami“ (slova „Právo vystoupit ze společnosti má při přeshraniční fúzi, přeshraničním rozštěpení nebo odštěpení“ jsou vnitřní variantou v jedné množině právních skutečností a slova „anebo přeshraničním přemístění sídla“ jsou variantní množinou vůči první množině).
Zrušení čárky v § 59r odst. 1 písm. a) je pouze gramatickým doporučením.
Akceptováno
Doporučující
18. V bodě 77 v navrhovaném znění § 59x odst. 2 písm. f) doporučujeme zvážit, zda je skutečně vůlí předkladatele, aby osoba zúčastněná na přeshraniční přeměně notáři jako variantu prvopisu dokumentu předkládala úředně ověřený opis dokumentu obsahujícího souhlas společníků nebo dokonce opis notářského zápisu.
Odůvodnění:
Z účelu navrhovaného ustanovení by bylo možné dovodit, že osoba zúčastněná na přeshraniční přeměně by v případě, že nedisponuje nebo nehodlá notáři předložit prvopis dokumentu, by měla mít možnost předložit jeho stejnopis, popřípadě vidimovanou kopii dokumentu. Požadavek na to, aby v dnešní době pořizoval opis dokumentu, jehož shodu s prvopisem nechá úředně ověřit, považujeme za vysoce nadstandardní, a to i proto, že osoba oprávněná k ověření shody opisu s předloženou listinou si zpravidla usnadní práci a pořídí z dokumentu kopii, jejíž shodu s předlohou pak již bez námahy, věrohodně a rychle ověří. Tomu koneckonců odpovídá i ustanovení § 90 odst. 1 zákona č. 358/1992 Sb., jímž je stanoveno, že „z notářských zápisů se vydávají stejnopisy, ledaže tento zákon stanoví jinak. Opisy a ověřené opisy (viz dále) notářských zápisů se vydávají jen, stanoví-li tak tento zákon nebo zvláštní právní předpis.“.
Otázkou je, zda připomínkou napadený problém nevznikl nedovoleným využitím legislativní zkratky „opis“, zavedené v 19 písm. a) zákona č. 358/1992 Sb. pro slova „opis nebo kopie“. V takovém případě je ale nutné postupovat podle čl. 44 odst. 1 Legislativních pravidel vlády, tedy respektovat, že zavedenou legislativní zkratku lze využít pouze v prováděcím právním předpise vydaném k zákonu, který legislativní zkratku zavedl.
Akceptováno
Bude použito slovo „kopie“ namísto slova „opis“. Ve vztahu k notářským zápisům uvedeným v tomto ustanovení bude použito termínů „stejnopis nebo úředně ověřený opis“.
Doporučující
19. V bodě 93 v navrhovaném znění § 89 odst. 5 doporučujeme upřesnit, jaké další skutečnosti musí obsahovat usnesení valné hromady vedle skutečností navrhovaných v tomto ustanovení (viz užití slov „musí obsahovat i“, resp. správně „obsahuje i“). Obdobnou úpravu je nutné provést také v bodě 175.
Odůvodnění:
Navrhované doplnění normativního textu sleduje jeho jednoznačnost a jednotnou a předvídatelnou aplikaci, když dosavadní návrh neumožňuje určit, jaké konkrétní skutečnosti musí být uvedeny v usnesení valné hromady.
Částečně akceptováno
Další náležitosti, které musí obsahovat usnesení valné hromady plynou ze zákona o obchodních korporacích a ze zákona o přeměnách a není nutné je zde opakovat. Jde o speciální ustanovení.
Doporučující
20. V bodě 124 v navrhovaném doplnění § 191 odst. 2 doporučujeme za slovo „fúze,“ vložit slova „a údaje podle“, resp. „informace podle“ (viz obecná připomínka č. 3).
Odůvodnění:
Navrhovaná úprava zvyšuje přehlednost a srozumitelnost výsledné podoby normativního textu.
Akceptováno jinak
Budou doplněna slova „ani údaje podle“.
Doporučující
21. V bodě 170 je nutné slova „nebo vyčlenění“ nehradit slovy „nebo vyčleněním“.
Odůvodnění:
Navrhovaná úprava je pouhým odstraněním písařské chyby při zachování správního gramatického tvaru podstatného jména.
Akceptováno
Doporučující
22. V bodě 171 je nutné slova „se za slova“ nahradit slovy „se za slovo“.
Odůvodnění:
Navrhovaná úprava je pouhým odstraněním písařské chyby při zachování správního gramatického tvaru podstatného jména.
Neakceptováno
Množné číslo je použito z toho důvodu, že se slova „nebo vyčleněním“ vkládají za více než jedno slovo „odštěpením“. Tato formulace byla dříve doporučena vládní legislativou.
Doporučující
23. V bodě 175 v navrhovaném znění § 281 odst. 3 písm. b) je nutné slova „společnosti nebo údaj“ nahradit slovy „společnosti, nebo informaci“.
Odůvodnění:
Navrhovaná úprava je jednak stylistickou úpravou oddělující vedlejší větu přívlastkovou od dalšího textu věty hlavní, jednak nahrazením nevhodně užitého slova „údaj“ tam, kde se jedná o soubornou informaci (druh podílu a výše vkladu).
Částečně akceptováno
Doporučující
24. V bodě 177, v navrhované změně § 285 odst. 3 doporučujeme upřesnit formu požadovaného zpřístupnění dokumentů stanovených v uvedeném paragrafu v odstavci 1 (obdobně v bodě 196 v navrhované znění § 299 odst. 4, v bodě 197 v navrhovaném znění § 301 odst. 5, v bodě 206 v navrhovaném znění § 323 odst. 4, v bodě 207 v navrhovaném znění 325 odst. 5, v bodě 233 v navrhovaném znění § 363 odst. 4 a přiměřeně také pro „zveřejnění“ v bodě 200 v navrhovaném znění § 306a odst. 3).
Odůvodnění:
Pokud zákon č. 125/2008 Sb. stanoví povinnost zpřístupnit dokumenty, vždy současně stanoví, zda se tak má stát v sídle společnosti, nebo způsobem umožňujícím dálkový přístup, tedy například na internetových stránkách. V daném případě by z povahy věci bylo možné dovodit, že předkladatel určuje společnosti povinnost namísto zaslání dokumentů tyto zpřístupnit způsobem umožňujícím dálkový přístup, ale v zájmu jednoznačnosti normy je třeba tuto skutečnost doplnit přímo do normativního textu, zejména je-li toto „doplnění“ (upřesnění) ve stávajících ustanoveních zákona č. 125/2008 Sb. provedeno ve všech ostatních obdobných případech.
Neakceptováno
Záměrně je použita širší formulace, která umožňuje společnosti zvolit si, jakým konkrétním způsobem bude tuto povinnost plnit.
Doporučující
25. V bodě 211 je nutné slova „, a které zůstává rozdělované právnické osobě“ nahradit slovy „ a které zůstává rozdělované právnické osobě“.
Odůvodnění:
Navrhovaná úprava odstraňuje čárku chybně užitou mezi dvěma přívlastkovými větami vedlejšími, které jsou vůči sobě ve slučovacím poměru.
Akceptováno
Doporučující
26. V bodě 220 v navrhovaném znění § 336f odst. 1 a odst. 2 je v obou případech nutné čárku za slovy „tohoto majetku“ nahradit středníkem, pokud by nebyla nahrazena tečkou s využitím následujícího textu jako samostatné věty.
Odůvodnění:
Navrhovaná úprava je stylistickou úpravou uvedených ustanovení, který nevhodným způsobem přiřazuje samostatnou větu k předcházejícímu textu bez zajištění potřebné větné vazby (středník, spojka, samostatná věta).
Neakcentováno
Taková úprava by změnila smysl textu, navíc se již vyskytuje v § 261 stávajícího znění zákona.
Doporučující
27. V bodě 238 v navrhovaném doplnění § 378 odst. 3 doporučujeme slova „„ohledně podílů, s nimiž hlasoval proti schválení změny právní formy,“ nahradit slovy „v rozsahu jeho účasti ve společnosti reprezentované podíly spojenými s hlasovacím právem uplatněným proti schválení změny právní formy,“.
Odůvodnění:
Navrhovaná změna upravuje terminologicky text tak, aby odpovídal definici podílu stanovené v § 32 odst. 1 zákona o obchodních korporacích (k tomu viz čl. 40 odst. 1 Legislativních pravidel vlády) a s ním spojeným hlasovacím právem (podílem samotným nelze hlasovat).
Neakceptováno
Od navrhované změny bylo upuštěno.
Doporučující
28. Bod 242 doporučujeme uvést v tomto znění:
„242. V části páté hlavě V nadpis dílu 2 zní: „Některá ustanovení o právu vlivu zaměstnanců při přemístění sídla do České republiky“.
Odůvodnění:
Navrhovaná úprava odpovídá požadavkům na nahrazení textu v právním předpise stanoveným v čl. 57 odst. 1 a 2 Legislativních pravidel vlády.
Neakceptováno
Navržená formulace bodu byla v minulosti doporučena vládní legislativou.
Doporučující
29. V bodě 246 v navrhovaném znění § 384ea odst. 1 upozorňujeme, že první výskyt slov „třetí stát“ je v zákoně č. 125/2008 Sb. v § 59b odst. 2 písm. c), a tedy zavedení legislativní zkratky „třetí stát“ v § 384ea je podle čl. 44 odst. 1 Legislativních pravidel vlády nepřijatelné, byť jsou uvedená slova užita ve shodném významu.
V navrhovaném znění § 384ea odst. 1 současně upozorňujeme na nepřesné užití slov „česká společnost nebo české družstvo“, neboť zákon č. 125/2008 Sb. ve shodném významu užívá slova „česká společnost nebo družstvo“ [viz např. § 3 odst. 3 písm. d), § 59c, §180 nebo § 336a].
Odůvodnění:
Navrhovaná úprava směřuje k důslednému dodržení požadavků Legislativních pravidel vlády pro tvorbu právních předpisů, a to čl. 40 odst. 1 a čl. 44 odst. 1 těchto pravidel.
Akceptováno jinak
Legislativní zkratka nebude zavedena. Dále bude upraveno užití slov „česká společnost nebo české družstvo“.
Doporučující
30. V bodě 246 je třeba za slova „a poznámek pod čarou“ vložit slova č. 7 a 8“ a samotnou citaci poznámek pod čarou ohraničit uvozovkami a závěrečnou tečkou.
Odůvodnění:
Navrhovaná úprava směřuje k důslednému dodržení požadavků Legislativních pravidel vlády pro tvorbu právních předpisů, a to čl. 57 odst. 1 a odst. 4 písm. a) těchto pravidel.
Akceptováno
Doporučující
31. V bodě 263 je nutné zrušit slova „a poznámek pod čarou“ a v samotném navrhovaném textu (a dále pak totéž také ve vyznačení změn v platném znění zákona č. 125/2008 Sb.) zrušit slova „Poznámky pod čarou č. 7 a 8 znějí:
7) Zákon č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém, ve znění pozdějších předpisů.
8) Zákon č. 354/2019 Sb., o soudních tlumočnících a soudních překladatelích, ve znění pozdějších předpisů.“.
Odůvodnění:
Poznámky pod čarou č. 7 a 8 jsou již zavedeny v bodě 246, resp. v navrhovaném znění § 384ea. Pro navrhované znění § 384r lze tedy využít pouze odkazu na ně v normativním textu.
Akceptováno
Doporučující
II. K části druhé návrhu zákona – změna zákona o obchodních korporacích
• V úvodní větě části druhé návrhu zákona je nutné za slova „zákona č. 163/2020 Sb. a zákona č. …/…“ vložit čárku.
Odůvodnění:
Navrhovaná úprava směřuje k důslednému dodržení požadavků Legislativních pravidel vlády pro tvorbu právních předpisů, a to čl. 61 odst. 1 těchto pravidel.
Akceptováno
Doporučující
III. K části třetí návrhu zákona – změna zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů
1. V úvodní větě části třetí návrhu zákona je nutné za slova „zákona č. 37/2021 Sb. a zákona č. …/…“ vložit čárku.
Odůvodnění:
Navrhovaná úprava směřuje k důslednému dodržení požadavků Legislativních pravidel vlády pro tvorbu právních předpisů, a to čl. 61 odst. 1 těchto pravidel.
Akceptováno
Doporučující
2. V bodě 15 v navrhovaném znění § 62a odst. 1 je nutné slova „České republice“ nahradit slovy „České republiky“.
Odůvodnění:
Navrhovaná úprava je pouze doporučením k odstranění chyby v psaní.
Akceptováno
Doporučující
3. V bodě 15 v navrhovaném znění § 62a doporučujeme zvážit, zda je nutné v jednotlivých ustanoveních uvádět společně jednotné a množné číslo příslušného podstatného jména (tedy například „osoba nebo osoby“, „nástupnická právnické osoba nebo nástupnické právnické osoby“, „zanikající právnická osoba nebo zanikající právnické osoby“), když z hlediska legislativní techniky platí, že tam, kde je uvedeno jednotné číslo podstatného jména, v kontextu ustanovení se jím zpravidla rozumí také číslo množné.
Současně upozorňujeme, že v navrhovaném znění § 62a je ve stejném významu nejednotně užíváno slov „na území České republiky“ a „v České republice“, což je třeba sjednotit v rámci jednotného užití zvolené tvaru.
Odůvodnění:
Navrhovaná úprava směřuje k dodržení požadavků Legislativních pravidel vlády pro tvorbu právních předpisů, a to čl. 40 odst. 1 a odst. 5 těchto pravidel.
Vzato na vědomí/akceptováno
Vzhledem k tomu, že je v případě daného pravidla podstatné, zda se jedná o jednu osobu nebo více osob, preferujeme, aby bylo ponecháno i množné číslo.
Používání slov „v České republice“ a „na území České republiky“ bude sjednoceno.
Doporučující
4. V bodě 15 v navrhovaném znění § 62b je třeba slovo „anebo“ rozlišující variantu volby mezi písmeny a) a b) nahradit slovem „nebo“.
Odůvodnění:
Navrhovaná úprava směřuje k dodržení požadavků Legislativních pravidel vlády pro tvorbu právních předpisů, a to čl. 42 odst. 1 těchto pravidel.
Akceptováno
Doporučující
5. V bodě 25 v navrhovaném znění § 111 odst. 2 je nutné za slova „ukládají do sbírky listin“ vložit čárku.
Odůvodnění:
Navrhovaná úprava odstraňuje gramatické opomenutí oddělit vloženou vedlejší větu přívlastkovou od dalšího textu.
Akceptováno
Doporučující
Obecné připomínky:
1. Platné znění novelizovaných zákonů s vyznačením navrhovaných změn doporučujeme přepracovat v souladu s čl. 10 odst. 7 Legislativních pravidel vlády. Text je tedy zpracovat nikoliv pouze s využitím paragrafů, do kterých je promítána navrhovaná změna, ale tak, aby byla využita taková část zákona v platném znění, jež umožní posoudit navrženou novelu v souvislostech obsažených v novelizovaném zákoně.
Odůvodnění:
Do meziresortního připomínkového řízení předložené platné znění novelizovaných zákonů s vyznačením navrhovaných změn neumožňuje bez současného použití některého z informačních systémů zpřístupňujících právní předpisy publikované ve Sbírce zákonů posoudit navrhované změny. Důvodem je již uvedené užití pouze těch ustanovení, která jsou dotčena navrhovanými změnami. Například obsahuje-li v bodě 68 navrhované znění § 59p odst. 4 odkaz na ustanovení § 24 odst. 2, platné znění ustanovení § 24 neobsahuje, a tedy je nutné text ověřit z jiného zdroje.
Vzato na vědomí
Doporučující
2. V celém textu návrhu zákona doporučujeme slovo „či“ nahradit slovem „nebo“.
Odůvodnění:
Podle čl. 42 odst. 1 Legislativních pravidel vlády se varianty vyjadřují spojkami „nebo“ a „anebo“. Právní řád by tedy pro vyjádření variant měl být jednotný a významově předvídatelný, tedy s výkladovou interpretací využívající Legislativní pravidla vlády.
Neakceptováno
Spojka „či“ je používána pouze v případě, kdy text již obsahuje spojky „nebo“ nebo „anebo“ a text by působil nepřehledně.
Doporučující
3. V celém textu návrhu zákona je nutné zvážit užití slova „údaj“, neboť v jednotlivých navrhovaných ustanoveních je užíváno ve významu „informace“ nebo „skutečnost“ (viz např. v části první body 70, 128, 217,186, 254).
Odůvodnění:
Navrhovaná úprava směřuje k zajištění úpravy normativního textu tak, aby odpovídal požadavkům stanoveným v čl. 2 odst. 2 písm. d) Legislativních pravidel vlády, tedy aby neobsahoval požadavky na uvedení „údaje“, jímž má být „popis“, „analýza“, „projekt“ apod., tedy celé soubory údajů a informací.
Akceptováno
Doporučující
Ministerstvo vnitra
K čl. I bodu 82 – k § 59x odst. 8 zákona o přeměnách obchodních společností a družstev:
Žádáme o vyjasnění konkrétního způsobu součinnosti notáře a orgánu státní správy pro účely posouzení zákonnosti přeshraniční přeměny. Dle navrženého ustanovení může notář ve stanovených případech žádat orgán státní správy o poskytnutí nezbytné součinnosti, přičemž orgán státní správy je povinen notáři požadovanou součinnost poskytnout v přiměřené lhůtě. Není přitom zřejmé, jakého charakteru mají být úkony požadované po orgánu státní správy, neboť zákon o přeměnách obchodních společností a družstev jejich konkretizaci neupravuje a zvláštní zákony na specifika postupů v případě přeshraničních přeměn patrně nepamatují. Upozorňujeme, že orgán státní správy může provádět pouze takové úkony, ke kterým je věcně příslušný a k jejichž provedení existuje zákonná opora (jde-li o postupy dotýkající se právního postavení nepodřízených subjektů, předávání údajů získaných při vlastní úřední činnosti apod.). Odůvodnění navrhované úpravy odkazuje toliko na transponovaná ustanovení směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2121 ze dne 27. listopadu 2019, která explicitně hovoří o konzultacích s relevantními orgány a o předávání informací.
Akceptováno
Pravidlo bude dopracováno. Současně bude doplněna důvodová zpráva.
Zásadní
K čl. I bodu 62 – k § 59l písm. b) zákona o přeměnách obchodních společností a družstev:
Ačkoliv jsem si vědomi, že navržené ustanovení představuje transpozici příslušné směrnice, tedy vychází z překladu, navrhujeme slovní spojení „dostát svým dluhům“ nahradit slovním spojením „dostát svým závazkům“, které je pro český právní řád přiléhavější.
Neakceptováno
Vycházíme z toho, že pravidlo směřuje na schopnost osoby plnit své povinnosti, které jí plynou z existujících závazků, čili dostát svým dluhům.
Doporučující
K čl. I bodu 82 – k § 59x odst. 8 zákona o přeměnách obchodních společností a družstev:
Doporučujeme nahradit slova „závažné pochybnosti“ slovy „důvodné podezření“ s ohledem na skladbu věty a návaznost na slova „že je účel… zneužívající nebo podvodný“.
Akceptováno jinak
Namísto spojení „závažné pochybnosti“ bude použito spojení „závažné podezření“.
Doporučující
K čl. I bodům 94 a 177 – k § 93 odst. 3 a § 285 odst. 3 zákona o přeměnách obchodních společností a družstev:
Navrhuje se namísto zasílání dokumentů dle odst. 1 a upozornění dle odst. 2 tyto zpřístupnit společníkům. Máme za to, že tato varianta je již umožněna dle § 93a odst. 2 resp. § 285a odst. 2.
Vysvětleno
Pravidla míří na odlišné situace. Měněná ustanovení se týkají případů, kdy se valná hromada nekoná a rozhoduje se per rollam.
Doporučující
K čl. III bodu 15 – k § 62b odst. 1 písm. b) zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů:
Navrhujeme slovo „bydlištěm“ nahradit slovem „adresou místa pobytu“. Podle zvláštní části důvodové zprávy je ustanovení obdobou stávajícího § 336j, nicméně zatímco toto ustanovení hovoří o zapsání budoucích statutárních orgánů, tj. obecně osob splňujících náležitosti pro zápis do obchodního rejstříku, v připomínkovaném ustanovení se již hovoří o „bydlišti“. Pokud má být zachován význam připomínkovaného ustanovení, oprávnění by podle našeho názoru mělo svědčit pouze osobám, které mají v České republice zřízenu adresu místa pobytu, která podle § 18 odst. 1 písm. d) zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů, zahrnuje i pobyty cizinců. Pojem „bydliště“ je podle § 80 občanského zákoníku u občanů České republiky pojmem velmi neurčitým, může se často měnit a být odlišný od adresy místa trvalého pobytu.
Neakceptováno
Ustanovení upravuje, kdo podává návrh na zápis, tedy kdo podává návrh v rejstříkovém řízení. S ohledem na pravidla místní příslušnosti podle § 85 odst. 1 OSŘ je konzistentní normovat o bydlišti.
Doporučující
K čl. I bodu 206 – k § 323 odst. 4 zákona o přeměnách obchodních společností a družstev:
Dáváme na zvážení, zda mají být dokumenty skutečně zpřístupňovány členům spolku, jestliže dané ustanovení hovoří o družstvu – domníváme se, že dokumenty mají být zpřístupněny členům družstva.
Vysvětleno
Navrhované ustanovení § 323 odst. 4 PřemZ hovoří o dokumentech, které mají být zpřístupněny členům (družstva) spolu s návrhem rozhodnutí. O členech spolku ustanovení nehovoří.
Doporučující
K čl. IV – k účinnosti:
Doporučujeme přehodnotit navržené datum účinnosti právní úpravy, neboť nepovažujeme s ohledem na délku legislativního procesu za reálné, aby právní úprava byla účinná již od 1. ledna příštího roku.
Vzato na vědomí
Doporučující
K důvodové zprávě:
1. V obecné části důvodové zprávy absentuje zhodnocení souladu se zásadami pro tvorbu digitálně přívětivé legislativy. Povinnost zhodnotit soulad navrhovaného právního předpisu s těmito zásadami vyplývá z usnesení vlády ze dne 9. prosince 2019 č. 870 k Plánu legislativních prací vlády na rok 2020. Doporučujeme proto důvodovou zprávu o zmíněné zhodnocení doplnit.
2. Ve zvláštní části důvodové zprávy k bodům 80 až 82 a dále 85 až 87 se v textu odůvodnění opakuje odkaz na ustanovení odstavce 4.
Akceptováno
Důvodová zpráva bude doplněna a upravena.
Doporučující
K čl. I bodu 5 – k § 10 odst. 3 zákona o přeměnách obchodních společností a družstev:
Ve větě druhé doporučujeme slovo „den“ za slovem „předcházející“ nahradit slovem „dni“.
Akceptováno
Doporučující
K čl. I bodu 7 – k § 11 odst. 4 zákona o přeměnách obchodních společností a družstev:
Slova „rozhodný den“ za slovem „předcházejícímu“ doporučujeme nahradit slovy „rozhodnému dni“.
Akceptováno
Doporučující
K čl. I bodu 9 – k § 13 odst. 2 zákona o přeměnách obchodních společností a družstev:
Navrhujeme slovo „níž“ uvést ve správném mluvnickém tvaru, tj. „niž“.
Akceptováno
Doporučující
K čl. I bodu 15 – k § 17 odst. 5 zákona o přeměnách obchodních společností a družstev:
Doporučujeme novelizační větu upravit, aby bylo zřejmé, že slova „fúze nebo rozdělení“ za slovy „proti schválení“ se nahrazují jinými slovy. Obdobně doporučujeme upravit i další novelizační body, kde předkladatel užil úspornou legislativní techniku (např. čl. I bod 19 apod.).
Akceptováno jinak
Doporučující
K čl. I bodu 21 – k § 19 odst. 3 zákona o přeměnách obchodních společností a družstev:
Doporučujeme v novelizační větě výraz „slova“ nahradit slovem „text“ a slovo „nahrazují“ slovem „nahrazuje“.
Akceptováno
Doporučující
K čl. I bodům 26 a 34 – k § 21 odst. 6 a k nadpisu hlavy V části první zákona o přeměnách obchodních společností a družstev:
Navrhujeme v novelizační větě výraz „slovy“ nahradit výrazem „slovem“.
Neakceptováno
Množné číslo je uvedeno z důvodu, že se nahrazuje více stejných slov.
Doporučující
K čl. I bodům 37 a 40 – k § 33 odst. 1 a § 40 odst. 2 zákona o přeměnách obchodních společností a družstev:
Za slovem „schválena“ doporučujeme vložit čárku.
Neakceptováno
Slova „způsobem stanoveným tímto zákonem“ se vztahují ke slovům „přeměna schválena“.
Doporučující
K čl. I bodu 57 – k § 54 odst. 3 písm. c) zákona o přeměnách obchodních společností a družstev:
Doporučujeme v novelizační větě doplnit, že slova „nebo členskou schůzi“ se vkládají.
Obdobně doporučujeme revidovat i další novelizační body – např. čl. I bod 58, 106 apod.
Akceptováno
Doporučující
K čl. I bodu 58 – k § 55 odst. 1 zákona o přeměnách obchodních společností a družstev:
První větu ustanovení doporučujeme podrobit revizi z formálního hlediska. S ohledem na skladbu věty by bylo vhodné bud namísto vkládaných slov „vypořádací podíl“ uvést „vypořádacího podílu“ v návaznosti na slovo výše, alternativně při zachování navrhovaného textu vložit slovo „výše“ před slova „vypořádání poskytovaného“.
Akceptováno
Doporučující
K čl. I bodu 62 – k § 59l písm. b) zákona o přeměnách obchodních společností a družstev:
Za slovem „přecházet“ doporučujeme slovo „den“ nahradit slovem „dni“.
Akceptováno
Doporučující
K čl. I bodu 68 – k § 59p odst. 4 písm. c) a odst. 5 písm. b) zákona o přeměnách obchodních společností a družstev:
Je-li cílem předkladatele, aby se v rámci pododstavců jednalo o kumulativní výčet, pak v souladu s čl. 42 odst. 2 písm. a) Legislativních pravidel vlády navrhujeme pro nadbytečnost odstranit čárku před spojkou „a“.
Akceptováno
Doporučující
K čl. I bodu 74 – k § 59r odst. 3 zákona o přeměnách obchodních společností a družstev:
Slova „elektronickou adresu“ navrhujeme v souladu s ustálenou legislativní praxí nahradit slovy „adresu elektronické pošty“.
Akceptováno
Doporučující
K čl. I bodu 84 – k § 59z odst. 1 zákona o přeměnách obchodních společností a družstev:
Navrhujeme v novelizační větě slovo „text“ zaměnit za slovo „slova“ a výraz „zrušuje“ za slovo „zrušují“.
Akceptováno
Doporučující
K čl. I bodu 86 – k § 59z odst. 3 písm. c) zákona o přeměnách obchodních společností a družstev:
Slovo „listina“ za slovem „nebo“ doporučujeme nahradit slovem „listinu“.
Akceptováno
Doporučující
K čl. I bodu 111 – k § 132 odst. 1 písm. a) zákona o přeměnách obchodních společností a družstev:
V rámci novelizačního bodu doporučujeme výraz „slova“ nahradit výrazem „text“, slova „nahrazují slovy“ nahradit slovy „nahrazuje textem“.
Akceptováno
Doporučující
K čl. I bodu 115 – k § 165 odst. 2 zákona o přeměnách obchodních společností a družstev:
Upozorňujeme na chybějící znak „§“ před textem „165 odst. 2“.
Obdobnou úpravu navrhujeme i vůči čl. I bodům 127 a 140.
Akceptováno
Doporučující
K čl. I bodu 121 – k § 189 odst. 2 zákona o přeměnách obchodních společností a družstev:
Navrhujeme novelizační bod uvést ve znění:“121. V § 189 odst. 2 se slova „182, 184, 210 a“ zrušují.“.
Akceptováno jinak
Doporučující
K čl. I bodu 127 až 131 – k § 211 zákona o přeměnách obchodních společností a družstev:
Doporučujeme koncipovat změny jednoho ustanovení formou jeho celého nahrazení a novelizační bod uvést ve variantě: „§ 211 zní: …“.
Neakceptováno
Doporučující
K čl. I bodům 166 a 171 – k § 257 odst. 1 a § 266a zákona o přeměnách obchodních společností a družstev:
V novelizační větě navrhujeme pasáž „se za slova“ nahradit pasáží „se za slovo“.
Neakceptováno
Množné číslo je použito z důvodu, že se v odkazovaných ustanovení příslušné slovo vyskytuje vícekrát.
Doporučující
K čl. I bodu 170 – k § 266 odst. 1 zákona o přeměnách obchodních společností a družstev:
Doporučujeme v zájmu jednotnosti textu slovo „vyčlenění“ nahradit slovem „vyčleněním“, jelikož je ve vazbě na slovo „rozdělení“, tedy ve významu jakým způsobem, obdobně jako se jinde uvádí „rozdělení odštěpením“, „vyčlenění sloučením“ apod.
Akceptováno
Doporučující
K čl. I bodům 187 a 189 – k § 290a odst. 2 a § 295 zákona o přeměnách obchodních společností a družstev:
Navrhujeme novelizační body sloužit, neboť obsahují totožnou změnu.
Akceptováno
Doporučující
K čl. 195 – k § 298 zákona o přeměnách obchodních společností a družstev:
V rámci novelizační věty navrhujeme výraz „slovy“ nahradit pasáží „se nahrazuje textem“.
Akceptováno
Doporučující
K čl. I bodu 202 – k § 306a odst. 6 zákona o přeměnách obchodních společností a družstev:
Upozorňujeme na chybné označení nově vkládaného odstavce, kdy správně by v kulaté závorce, která označuje odstavec, mělo být uvedeno číslo „6“.
Akceptováno
Doporučující
K čl. I bodu 213 – k § 336c odst. 1 písm. c) zákona o přeměnách obchodních společností a družstev:
Upozorňujeme na chybějící označení nového pododstavce.
Akceptováno
Doporučující
K čl. I bodu 236 – k § 372 odst. 2 zákona o přeměnách obchodních společností a družstev:
V novelizační větě doporučujeme výraz „slovy“ nahradit výrazem „slovem“.
Akceptováno
Doporučující
K čl. I bodům 246 a 263 – k dílu 4 v části páté hlavě V a dílu 5 v části páté hlavě VI zákona o přeměnách obchodních společností a družstev:
1. V novelizačním bodu navrhujeme pasáž „a poznámek pod čarou zní:“ nahradit slovy „a poznámek pod čarou č. 7 a 8 zní:“.
2. Současně navrhujeme odstranit nadbytečný text „Poznámky pod čarou č. 7 a 8 znějí:“ a odstranit nadbytečné kulaté závorky.
3. V novelizačním bodu 263 navrhujeme nezavádět znovu poznámky pod čarou č. 7 a 8, neboť ty jsou již obsaženy v bodu 246.
Akceptováno
Doporučující
K čl. II – k úvodní větě zákona o obchodních korporacích:
Před slovy „se mění takto:“ navrhujeme vložit čárku.
Akceptováno
Doporučující
K čl. III – k úvodní větě zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů:
Před slovy „se mění takto:“ navrhujeme vložit čárku.
Akceptováno
Doporučující
K čl. III bodu 6 – k § 58 odst. 2 zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů:
V novelizačním bodu doporučujeme za slova „údaj o“ doplnit slova „se vkládají“.
Akceptováno
Doporučující
K čl. III bodu 8 – k § 59 písm. a) zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů:
Úvodní část novelizačního bodu navrhujeme uvést ve znění: „V § 59 písm. a) se slovo „založením“ nahrazuje slovem „vznikem“, za slovo ……“.
Neakceptováno
Množné číslo je použito z důvodu, že odkazované ustanovení obsahuje předmětné slovo vícekrát.
Doporučující
K čl. III bodu 9 – k § 59 písm. b) zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů:
Pasáž „se za slova“ navrhujeme uvést v podobě: „se za slovo“.
Neakceptováno
Množné číslo je použito z důvodu, že odkazované ustanovení obsahuje předmětné slovo vícekrát.
Doporučující
K čl. III bodu 22 – k § 91 zákona o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů:
Text „se slova „fúze““ navrhujeme nahradit „se slovo „fúze““, výraz „nahrazují“ doporučujeme zaměnit za slovo „nahrazuje“ a doporučujeme doplnit chybějící uvozovky k číslici „3“.
Neakceptováno
Množné číslo je použito z důvodu, že odkazované ustanovení obsahuje předmětné slovo vícekrát.
Doporučující
K čl. III bodu 26 – k poznámce pod čarou č. 15 v zákoně o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů:
Novelizační větu navrhujeme uvést ve znění: „Poznámka pod čarou č. 15 zní:“.
Akceptováno
Doporučující
Ministerstvo práce a sociálních věcí
K bodu 5 - § 10 odst. 3
Se změnou v § 10 odst. 3 větě první nesouhlasíme. Vyvolává zbytečně nejistotu ohledně plánování rozhodného dne. Stávající datum podání návrhu je naprosto řiditelné, navrhované datum zápisu nikoli. Důvodová zpráva přitom k této změně neuvádí žádný rozumný důvod.
Akceptováno
Ustanovení bude vypuštěno.
Připomínkové místo s návrhem vypořádání souhlasí.
Zásadní
K bodu 62 - § 59l písm. b)
Návrh postrádá řádné odůvodnění, proč je povinnost předkládat prohlášení o finanční situaci české osoby ukládána. Pouhé odůvodnění, že směrnice umožňuje tuto povinnost uložit, je nedostatečné. Právní úpravu není vhodné zatěžovat novými povinnostmi, které nemají racionální důvod a účel. Pokud nebude uložení této povinnosti řádně odůvodněno, požadujeme ho vypustit a novou povinnost nezavádět.
Navíc ohledně cizí osoby, která se přeměny účastní, takové informace mít věřitelé nebudou. Úprava by tedy představovala nerovnoměrnou ochranu věřitelů.
Dále, podle směrnice se toto volitelné ustanovení týká fúzí, ale ne dalších forem přeměn. V posuzovaném návrhu je nicméně zařazováno do části obecné pro všechny přeměny. Pokud by povinnost měla být zachována, požadujeme omezení pouze na fúze.
Dále, pokud by povinnost měla být zachována, je potřeba vycházet z přesného překladu směrnice. Navrhovaný text je totiž výrazně odlišný a pokud by navíc byl vykládán extenzivně, může to mít velmi poškozující dopady na příjemce normy. To by bylo mimo jiné v rozporu s odst. 15 preambule směrnice (ochrana důvěrných informací).
Anglický text směrnice zní:
„Member States may require that the administrative or management body of each of the merging companies provides a declaration that accurately reflects its current financial status at a date no earlier than one month before the disclosure of that declaration. The declaration shall state that, on the basis of the information available to the administrative or management body of the merging companies at the date of that declaration, and after having made reasonable enquiries, that administrative or management body is unaware of any reason why the company resulting from the merger would be unable to meet its liabilities when those liabilities fall due. The declaration shall be disclosed together with the common draft terms of the cross-border merger in accordance with Article 123.“
Český překlad směrnice zní:
„Členské státy mohou požadovat, aby správní nebo řídící orgán každé z fúzujících společností učinil prohlášení přesně zachycující její stávající finanční situaci ke dni, který nesmí být dříve než jeden měsíc před zveřejněním prohlášení. V prohlášení tento orgán uvede, že na základě informací mu dostupných ke dni uvedeného prohlášení a po provedení přiměřeného šetření si není vědom žádného důvodu, proč by společnost vzniklá fúzí neměla být schopna dostát svým závazkům v době jejich splatnosti. Prohlášení se zveřejní spolu se společným projektem přeshraniční fúze v souladu s článkem 123.“
Rozporovaný návrh textu ustanovení § 59l písm. b) zní:
„b) prohlášení statutárního orgánu o finanční situaci české osoby zúčastněné na přeměně ke dni, který nesmí předcházet den zveřejnění nebo uveřejnění o více než 1 měsíc, v němž uvede, zda existují důvody, pro které by nástupnická společnost nebo družstvo neměly být po nabytí účinnosti přeshraniční přeměny schopny dostát svým dluhům v době jejich splatnosti.“.
Nebude-li povinnost zrušena, navrhujeme text ustanovení upravit takto:
„b) prohlášení statutárního orgánu o finanční situaci české osoby zúčastněné na přeměně přeshraniční fúzi ke dni, který nesmí předcházet den zveřejnění nebo uveřejnění o více než 1 měsíc, v němž uvede, zda existují důvody, pro které by nástupnická společnost nebo družstvo neměly být po nabytí účinnosti přeshraniční přeměny schopny dostát svým dluhům v době jejich splatnosti že na základě informací mu dostupných ke dni uvedeného prohlášení a po provedení přiměřeného šetření si není vědoma žádného důvodu, proč by společnost vzniklá fúzí neměla být schopna dostát svým závazkům v době jejich splatnosti.“.
Akceptováno
Bude doplněno odůvodnění a textace ustanovení bude upravena tak, aby více odpovídala textu směrnice. Směrnice prohlášení upravuje u všech typů přeměn (přeshraniční přemístění sídla – čl. 86j odst. 2, fúze – čl. 126b odst. 2, rozdělení – čl. 160j odst. 3). Využití diskrece je navrhováno po diskusi s předními odborníky na obchodní právo. Navrhované ustanovení má reagovat na jejich poznatky z praxe, podle nichž bývá přeměn často využíváno také ve snaze zkracovat práva věřitelů, zejména věřitelů pohledávek vznikajících na základě dlouhodobých smluvních vztahů, např. nájemních. Má se jednat o komplementární opatření ke změnám na ochranu věřitelů podle navrhovaného ustanovení § 35. Na rozdíl od těchto opatření následné ochrany, která jsou závislá na aktivitě věřitele, má prohlášení reprezentovat administrativně nenáročné opatření preventivní povahy. Nelze přitom plně souhlasit se závěrem, že se jedná o novou povinnost. Prohlášení má pouze výslovně zachycovat výstup procesu zhodnocení solventnosti, které již členové statutárního orgánu v souvislosti s přeměnou mají. Doslovné převzetí textu směrnice není navrhováno z toho důvodu, že v kontextu českého právního řádu nepřináší nic nového. Konkrétně podle § 4 odst. 2 OZ obecně platí, že činí-li právní řád určitý následek závislým na něčí vědomosti, má se na mysli vědomost, jakou si důvodně osvojí osoba případu znalá při zvážení okolností, které jí musely být v jejím postavení zřejmé. Specificky ve vztahu k členům orgánů obchodních korporacích lze potom odkázat na § 51 odst. 1 ZOK, který upravuje tzv. pravidlo podnikatelského úsudku, podle něhož pečlivě a s potřebnými znalostmi jedná ten, kdo mohl při podnikatelském rozhodování v dobré víře rozumně předpokládat, že jedná informovaně a v obhajitelném zájmu obchodní korporace.
Návrh odůvodnění:
Navrhuje se využít diskrece umožněné směrnicí a požadovat po členech příslušných orgánů společností a družstev zúčastněných na přeměně, aby v souvislosti s přeshraniční přeměnou učinily prohlášení o finanční situaci společnosti, které se zveřejňuje spolu s projektem přeshraniční přeměny. Tato povinnost je součástí širšího rámce ochrany věřitelů, kterou směrnice zavádí. Dle čl. 86j odst. 1, čl. 126b odst. 1 a čl. 160j odst. 1 směrnice mají věřitelé, kteří mají obavy o dobytnost svých pohledávek, právo obrátit se na příslušný orgán a žádat o přiměřená ochranná opatření. Prohlášení o finanční situaci lze tedy v prvé řadě chápat jako doplnění tohoto systému ochrany spočívající v signálu věřitelům společnosti, že dobytnost jejich pohledávek nebude ohrožena. V tomto směru může prohlášení předcházet případným sporům o zřízení dodatečného zajištění podle výše zmíněných ustanovení směrnice, což je v zájmu společnosti zúčastněné na přeměně. Další přínos prohlášení je spatřován v jeho varovné funkci ve vztahu k členům orgánů, kteří jej činí. Tyto osoby mají i v průběhu procesu přeměny povinnost postupovat s péčí řádného hospodáře, přičemž v případě porušení této povinnosti nesou důsledky s tím spojené. Nejedná se přitom pouze o odpovědnost za případnou škodu (§ 50 ZPřem, § 159 odst. 1 OZ), ale v krajních případech se mohou vystavit i trestněprávnímu postihu. Prohlášení jako takové nepředstavuje nepřiměřenou zátěž členů orgánů, neboť získání potřebných informací a provedení šetření musí členové orgánů provést, aby při přeshraniční přeměně postupovali s péčí řádného hospodáře. V případě, že by prohlášení nebylo učiněno, je to indikátorem, že něco nemusí být v pořádku, a to nejen pro věřitele, ale i pro notáře při přezkoumávání případného nepoctivého záměru přeshraniční přeměny.
Návrh na úpravu ustanovení:
b) prohlášení statutárního orgánu o finanční situaci české osoby zúčastněné na přeměně ke dni, který nesmí předcházet den zveřejnění nebo uveřejnění o více než 1 měsíc, v němž uvede, že si není vědom skutečností, pro které by nástupnická, a při rozdělení také rozdělovaná společnost nebo družstvo, anebo společnost nebo družstvo po přemístění sídla do zahraničí, neměly být po nabytí účinnosti přeshraniční přeměny schopny dostát svým dluhům nebo dluhům, které na ně podle projektu přeshraniční přeměny přešly, v době jejich splatnosti.
Připomínkové místo s návrhem vypořádání souhlasí.
Zásadní
Nad rámec návrhu
Navrhujeme vložit nový bod, reflektující ochranu důvěrných informací podle odst. 15 preambule a čl. 86g směrnice. V aplikační praxi se opakovaně vyskytuje problém, kdy někteří notáři nerespektují ochranu důvěrných informací. Do sbírek listin a veřejně přístupných rejstříků požadují zadávat úplné neupravené kompletní dokumenty včetně důvěrných informací s odůvodněním, že neexistuje ustanovení, které by jim umožnilo opačný postup.
Navrhujeme tedy do obecných ustanovení zákona o přeměnách nebo do zákona o veřejných rejstřících vložit ustanovení, které společnostem umožní ve zveřejňovaných dokumentech vynechat důvěrné informace a obchodní tajemství.
Vysvětleno
Čl. 86g odst. 1 pododst. 3, který hovoří o ochraně důvěrných informací, se vztahuje pouze k pododstavci 2, který se týká možnosti členských států uložit společnostem povinnost zveřejňovat zprávu nezávislého znalce podle odstavce 1 zmíněného článku. Vzhledem k tomu, že se nenavrhuje využít této diskrece a zpráva nebude zveřejňována, není v návrhu ani promítnuto navazující ustanovení o možnosti vyloučení důvěrných informací. Dle návrhu musí být zpráva přístupná pouze společníkům nebo členům české právnické osoby zúčastněné na přeshraniční přeměně (§ 59q odst. 4). Obdobné vysvětlení platí i pro zbylé formy přeměn upravených ve směrnici (čl. 123 odst. 1 pododst. 2 a 3 – fúze, čl. 160g odst. 1 pododst. 2 a 3 – rozdělení). Dle informací od Notářské komory ČR a dalších odborníků z praxe nejsou registrovány problémy s ochranou důvěrných informací. V povinně zveřejňovaných dokumentech není nutné žádné důvěrné informace uvádět.
Připomínkové místo s návrhem vypořádání souhlasí.
Zásadní
Ke zvláštní části důvodové zprávy k bodu 261 (§ 384p odst. 1)
Upozorňujeme na gramatickou chybu ve větě „Opravuje se gramatické chyba.“
Akceptováno
Bude opraveno.
Doporučující
Úřad vlády ČR – OKOM
Po stránce formální:
Předkladatel s níže uvedenými výhradami splnil formální náležitosti týkající se vykazování slučitelnosti s právem EU, jak vyplývají zejména z Legislativních pravidel vlády, v platném znění, a z přílohy k usnesení vlády ze dne 12. října 2005 č. 1304, o Metodických pokynech pro zajišťování prací při plnění legislativních závazků vyplývajících z členství České republiky v Evropské unii, v platném znění.
V rozdílové tabulce (dále jenom RT) by mělo být uváděno kromě novelizačního bodu i číslo paragrafu, tabulka by tak byla přehlednější. Požadujeme doplnit.
Seznam implementovaných ustanovení uváděný u některých ustanovení návrhu v RT se nám zdá být nepřiměřeně rozsáhlý. Tato situace může být částečně zapříčiněna strukturou implementovaných směrnic, když směrnice 2019/2121 stanovuje ve třech novelizačních článcích obdobnou úpravu pro tři druhy přeměn. Přesto však máme za to, že by rozdílová tabulka měla být vedena precizněji. Mezi skutečně relevantními ustanoveními se ocitají i taková, která jsou spíše zohledněna na jiných místech návrhu. Příkladmo poukazujeme na výkaznictví k §§ 33a–33d (Čl. I body 39-43) nebo § 59x odst. 1 (Čl. bod 76) zákona o přeměnách.
Některá ustanovení návrhu jsou v RT vykazována k ustanovením směrnic, kde nevidíme jasnou provazbu, kupříkladu:
· § 47 odst. 2 zákona o přeměnách (Čl. I bod 52) je vykazován jako implementační k čl. 1 bodu 5 – čl. 86i odst. 4 pododst. 2 a čl. 1 bodu 13 – čl. 126a odst. 4 pododst. 2 směrnice 2019/2121,
· § 54 zákona o přeměnách (Čl. I bod 57) je vykazován jako implementační k čl. 108 odst. 1 písm. a) a čl. 153 odst. 1 písm. a) směrnice 2017/1132,
· § 122 odst. 5 zákona o přeměnách (Čl. I bod 107) je vykazován jako implementační k čl. 97 odst. 1 směrnice 2017/1132,
· § 219 odst. 1–3 zákona o přeměnách (Čl. I bod 135-137) jsou vykazovány jako implementační k čl. 133 odst. 3 směrnice 2017/1132,
· § 336a odst. 2 zákona o přeměnách (Čl. I bod 208) je vykazován jako implementační k čl. I bodu 23 – čl. 160a odst. 1, čl. 1 bodu 23 – čl. 160b odst. 4 směrnice 2019/2121,
· §§ 62a—62c zákona o veřejných rejstřících (Čl. III bod 15) je vykazován jako implementační k čl. 1 odst. 5 – čl. 86p odst. 2, čl. 1 odst. 17 – čl. 130 odst. 2, čl. 1 odst. 23 – čl. 160p odst. 2 směrnice 2019/2121.
Dále by bylo vhodné z RT odstranit ustanovení, která neprovádějí žádná ustanovení směrnic a jen reagují na změny prováděné návrhem (např. Čl. I body 50, 67, 75, 84, 104, 108–110, 126, 133, 138, 195, 216 návrhu).
Stejně tak by bylo vhodné z RT odstranit Čl. I body 36 a 38, kterými se pouze ruší stávající ustanovení novelizovaného zákona. Zrušení ustanovení v návaznosti na transpozici směrnici provedenou do jiných ustanovení v zásadě není samo o sobě implementací. Navíc se tyto zrušovací body často vykazují jako implementační ke stejným ustanovením směrnice, které jsou prováděny novým zněním daných paragrafů novelizovaného zákona. Daná ustanovení směrnic jsou pak v RT uvedena dvakrát, jednak u novelizovaného znění a jednak u zrušení stávajících paragrafů. To výkaznictví znepřehledňuje.
Konečně ustanovení směrnice 2017/1132, která byla novelizována směrnicí 2019/2121, by měla být v RT uváděná jen v novelizovaném znění. Na některých místech RT tomu však tak není a jsou uváděná i ustanovení směrnice 2017/1132 v původním znění, což působí matoucím dojmem (např. Čl. I body 120, 127–131, 134, 142, 143, 144, 145 návrhu).
Rozdílovou tabulku je nutno upravit.
Akceptováno
K rozdílové tabulce:
· byla doplněna čísla jednotlivých ustanovení novely;
· byla odstraněna novelizovaná ustanovení, která směrnici přímo neprovádějí, ale pouze zohledňují změny vyvolané jinými transpozičními ustanoveními;
· byla odstraněna ustanovení směrnice 2017/1132, která byla novelizována směrnicí 2019/2121;
· byla odstraněna ustanovení, která pouze ruší dříve implementační ustanovení.
Pokud jde o ustanovení § 219 odst. 1-3, máme za to, že vykázání čl. 133 odst. 3 směrnice je správné. Článek totiž požaduje úpravu účasti zaměstnanců a navrhovaná pravidla toto v podrobnostech provádějí.
Po stránce materiální:
Stav relevantní právní úpravy v právu EU:
Návrh byl předložen v důsledku potřeby implementovat směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2121 ze dne 27. listopadu 2019, kterou se mění směrnice (EU) 2017/1132, pokud jde o přeshraniční přemístění sídla, fúze a rozdělení. Transpoziční lhůta běží do 31. prosince 2023.
Předložený návrh částečně reimplementuje dva stávající předpisy práva EU, konkrétně:
· směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1132 ze dne 14. června 2017 o některých aspektech práva obchodních společností;
· směrnici Rady 89/117/EHS ze dne 13. února 1989 o povinnostech poboček usazených ve členském státě, zřízených úvěrovými a finančními institucemi se sídlem mimo tento členský stát, pokud se jedná o zveřejňování ročních účetních dokladů.[footnoteRef:1] [1: Ve vztahu k novelizovanému zákonu č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících. ]
Směrnice 2017/1132 doposud upravovala pouze přeshraniční fúze kapitálových společností. Fungování vnitřního trhu a výkon svobody usazování však vyžadují, aby byl stanoven jednotný evropský rámec i pro další druhy přeměn obchodních společností s přeshraničním aspektem, vedle fúzí i jejich rozdělení a přemístění jejich sídla. Tato potřeba vyplynula i z judikatury Soudního dvora EU, zejména z rozsudků C-2010/06 Cartesio a C-106/16 Polbud.
---
Připomínky a případné návrhy změn:
K Čl. I bodu 2 návrhu (§ 3 odst. 3 písm. d) zákona o přeměnách)
Předloženým návrhem se má působnost zákona o přeměnách rozšířit na přemístění sídla české společnosti do jakéhokoli státu (členského i třetího), stejně jako na přemístění sídla jakékoli společnosti (ze státu EU/EHP i třetího) do České republiky. Nově by tedy měla být upravena možnost přemístění sídla i do/z nečlenských států EU/EHP. Předmětné ustanovení tedy jde nad rámec směrnicové úpravy, kterou provádí. V tomto směru je nutno doplnit vysvětlení do důvodové zprávy.
Akceptováno
Důvodová zpráva bude doplněna.
Doporučující
K Čl. I bodu 35 návrhu (§ 28 zákona o přeměnách)
Návrhem dochází ke zrušení povinnosti jmenování znalce soudem, přičemž důvodová zpráva k bodu 35 (na straně 42) říká, že tento požadavek nevyplývá ze směrnice. Čl. 96 odst. 1 i čl. 142 odst. 1 směrnice 2017/1132, které jsou vykazovány jako implementované § 28 zákona o přeměnách, vyžadují, aby nezávislí znalci byli jmenování nebo schválení soudem nebo správním orgánem. § 28 zákona o přeměnách se tedy jeví jako rozporný se směrnicí. Požadujeme upravit nebo vysvětlit.
Vysvětleno
Navrhované řešení, tj. požadavek na výběr znalce ze seznamu znalců namísto ad hod ustanovování, odpovídá řešení, které se již uplatňuje v případě určení znalce pro ocenění nepeněžitého vkladu podle čl. 49 téže směrnice, který je transponován prostřednictvím § 251 ZOK.
Články 96 odst. 1 a 142 odst. 1 směrnice požadují, aby byl projekt přeměny přezkoumán jedním nebo více nezávislými znalci jmenovanými nebo schválenými soudem nebo správním orgánem. Tomuto požadavku nemusí být vyhověno jen tím, že soud či správní orgán pro konkrétní případ vybere experta podle vymezených kritérií (tj. především odbornost a nezávislost této osoby), ale též nastavením obecných postupů, které jejich naplnění zajistí. V tomto smyslu navrhovaná právní úprava navazuje na existující vnitrostátní legislativu regulující znaleckou činnost a stanovuje, že expertní přezkoumání projektu přeměny může provést pouze osoba, která je znalcem zapsaným v seznamu znalců. Podle zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech (dále jen „zákon o znalcích“) jsou do seznamu znalců zapisovány osoby, které byly jmenovány znalcem Ministerstvem spravedlnosti, tedy správním orgánem, a to po splnění v zákoně stanovených podmínek. Zákon o znalcích požaduje, aby znalec vykonával znaleckou činnost mimo jiné s odbornou péčí, nezávisle a nestranně a poskytuje dostatečné záruky k vymožení těchto povinností. Pokud je zde pochybnost o jeho nepodjatosti, znalec nesmí provést znalecký úkon (§ 18 zákona o znalcích). Požadavek, aby orgán veřejné moci vstupoval i do výběru konkrétní osoby znalce, dává smysl v členských státech, v nichž není znalecká činnost regulována výše uvedeným způsobem. V kontextu českého právního řádu však nemá zjevnou přidanou hodnotu a je s ním spojena nemalá časová a finanční zátěž. Z uvedených důvodů je navrhováno přijetí téhož řešení, které se uplatňuje v případě znalce pro ocenění nepeněžitého vkladu, jak bylo zmíněno shora.
Připomínkové místo s návrhem vypořádání souhlasí. Výše uvedené zdůvodnění bude doplněno do důvodové zprávy.
Zásadní
K Čl. I bodu 42 návrhu (§ 33c zákona o přeměnách)
Odůvodnění ve zvláštní části důvodové zprávy nesouhlasí s textací ustanovení § 33c zákona o přeměnách. Navrhovaný § 33c upravuje odpovědnost statutárních orgánů za řádné splnění povinností v souvislosti s přeměnou. Důvodová zpráva ve zvláštní části k Čl. I bodu 42 návrhu hovoří o úpravě rozhodování per rollam. Zároveň nevidíme přímou souvislost mezi textem navrhovaného § 33c a ustanoveními směrnic 2019/2121 a 2017/1132, které jím mají být implementovány. Ve vykázaných ustanoveních se hovoří o požadavcích na zveřejnění určitých listin určitou formou. Požadujeme vyjasnit.
Akceptováno
Bude upraveno. Nedopatřením byla u § 33c uvedena část odůvodnění k § 33d. V § 33c se pouze upřesňuje odkaz.
Doporučující
K Čl. I bodu 66 návrhu (§ 59p odst. 1 zákona o přeměnách)
Návrhem se zavádí, že zpráva o přeshraniční přeměně se nemusí vypracovávat u osobních společností. Dle důvodové zprávy se k tomuto kroku přistupuje proto, že u osobních společností by společníci museli vypracovávat zprávu sami sobě. Směrnice 2017/1132 v čl. 124 však stanoví, že řídící nebo správní orgán KAŽDÉ z fúzujících společností vypracuje zprávu, která má pak následně být zpřístupněna společníkům i zaměstnancům. Směrnice tedy nepřipouští výjimku z požadavku na zpracování zprávy. Požadujeme tedy výjimku pro osobní společnosti vypustit.
Vysvětleno
Směrnice 2017/1132 se obecně vztahuje pouze na kapitálové společnosti, přičemž relevantní právní formy v jednotlivých členských státech jsou uvedeny v přílohách I a II. Konkrétně působnost kapitoly II upravující přeshraniční fúze kapitálových společností je vymezena v článcích 118 a 119 (odst. 1). V České republice je tedy třeba daná pravidla uplatňovat pouze ve vztahu k akciovým společnostem a společnostem s ručením omezeným.
Připomínkové místo s návrhem vypořádání souhlasí.
Zásadní
K Čl. I bod 69 návrhu (§ 59p odst. 7 zákona o přeměnách)
V RT by u tohoto ustanovení měly být vykazovány následující články směrnice 2019/2121: čl. 1 bod 5 – čl. 86e odst. 6, čl. 1 bod 10 – čl. 124 odst. 6 pododst. 1 a čl. 1 bod 23 – čl. 160e odst. 6. Tato ustanovení jsou vykazována v RT u § 59o odst. 1, který je ale neprovádí.
Akceptováno
Bude upraveno.
Výkaznictví
K Čl. I bodu 71 návrhu (§ 59q odst. 2 zákona o přeměnách)
Souvisí s připomínkou k bodu 66 návrhu. Zde se jedná o vypracování znalecké zprávy o přeshraniční přeměně. Ani tady nedává směrnice možnost vyloučit osobní společnosti z povinnosti vyhotovit předmětnou zprávu, viz čl. 1 bod 5 – čl. 86f odst. 3 směrnice 2019/2121. Požadujeme výjimku vypustit.
Vysvětleno
Viz vysvětlení k připomínce k bodu 66.
Připomínkové místo s návrhem vypořádání souhlasí.
Zásadní
K Čl. I bodu 86 návrhu (§ 59z odst. 3 zákona o přeměnách)
Předmětné ustanovení není provedením čl. 1 bodu 5 – čl. 86m odst. 12, čl. 1 bodu 14 – čl. 127 odst. 12 a čl. 1 bodu 23 – čl. 160m odst. 12 směrnice 2019/2121, jak je uváděno v RT. Požadujeme vykázat k jiným ustanovením směrnic, případně jako implementační nevykazovat.
Akceptováno
Bude upraveno. Jde o jiné články směrnice – čl. 86o, 128, 160o – odstavce 1 a 2.
K Čl. I bodu 114 návrhu (§ 160 odst. 1 zákona o přeměnách)
V RT by mělo být doplněno znění § 160 odst. 1.
Akceptováno jinak
Ustanovení bylo odstraněno z rozdílové tabulky, protože se nejedná o transpoziční ustanovení. Jde pouze o sjednocení délky lhůty pro vystoupení ze společnosti činěné v návaznosti na (transpoziční) lhůtu v § 59r.
K Čl. I bodu 115 návrhu (§ 165 odst. 2 zákona o přeměnách)
V návrhu není tento novelizační bod vyznačen jako implementační (není podtržený a chybí CE-LEX). Doporučujeme text v návrhu jako implementační vyznačit a do RT k Čl. I bodu 115 doplnit znění § 165 odst. 2 .
Akceptováno
Bude upraveno. Ustanovení nebude vykázáno jako transpoziční. Jde pouze o sjednocení délky lhůty pro vystoupení ze společnosti činěné v návaznosti na (transpoziční) lhůtu v § 59r.
K Čl. I bodu 134 návrhu (§ 215 odst. 3 písm. a) zákona o přeměnách)
Novelizovaným ustanovením se má předcházet tomu, aby se fúzující společnosti účelově vyhýbaly vzniku práva vlivu svých zaměstnanců. V tomto směru cíl navrhované úpravy nerozporujeme. Z rozdílové tabulky však plyne, že je ustanovení vedeno jako implementační k čl. 133 odst. 2 a 3 směrnice 2017/1132 (ve znění směrnice 2019/2121), byť se v nich výslovný požadavek na takovou úpravu nevyskytuje.
Rámcově lze souvislost navrhované úpravy se směrnicí 2019/2121 vyčíst z bodů 35 a 36 preambule uvedené směrnice. Směrnice 2019/2121 si obecně klade za cíl zakročit proti přeshraničním přeměnám se zneužívajícím nebo podvodným účelem.[footnoteRef:2] Při posouzení legálnosti účelu mají být vzaty v potaz všechny relevantní skutečnosti a okolnosti, včetně dosažení čtyř pětin vnitrostátní prahové hodnoty použitelné pro vznik práva účasti zaměstnanců.[footnoteRef:3] Konkrétní promítnutí cíle předcházet přeshraničním přeměnám s nekalým úmyslem nalezneme v čl. 1 bodu 5 – čl. 86m odst. 8–12, čl. 1 bodu 14 – čl. 127 odst. 8–12 a čl. 1 bodu 23 – čl. 160m odst. 8–12 směrnice 2019/2121, tedy v úpravě prodloužení řízení o vydání osvědčení předcházející přeměně v případě podezření na nekalý úmysl přeměny. Směrnice chápe překročení čtyř pětin prahové hodnoty použitelné pro vznik práva účasti zaměstnanců jako varovný signál poukazující na možné zneužití práva přeměny. Existencí tohoto varovného signálu má být ospravedlněn podrobnější přezkum přeměny v prodloužené lhůtě. [2: Viz bod 35 preambule směrnice 2019/2121.] [3: Viz bod 36 druhý pododstavec preambule směrnice 2019/2121.]
Navrhovaná úprava však s touto situací spojuje nekalý úmysl automaticky. Je přísnější než směrnice. Jelikož při překročení čtyř pětin prahové hodnoty krátce před zahájením přeměny hrozí, že je obcházeno právo účasti zaměstnanců, stanovuje zákon výjimku, na základě které právo vlivu zaměstnancům vznikne, byť vlastně požadované prahové hodnoty dosaženo nebylo. Pro vznik práva vlivu zaměstnanců tak budou platit dvě prahové hodnoty – jedna v současné výši a druhá o pětinu nižší. Ta druhá se aplikuje v případě, že odpovídajícího počtu zaměstnanců bylo dosaženo méně než půl roku před přeměnou. Fakticky se tedy zavádí nižší prahová hodnota pro vznik práva zaměstnanců. Požadujeme obhájit, že taková úprava není v rozporu s právem EU (směrnice 2019/2121 je přijímána na základě čl. 50 SFEU, který se týká práva usazování jakožto jedné ze základních svobod vnitřního trhu, které by měly být uplatňovány jednotně).
Vysvětleno
Domníváme se, že navrhovaná změna § 215 odst. 3 písm. a) má oporu v čl. 133 odst. 2 směrnice.
Předně je třeba uvést, že § 215 platné pro fúze a obdobně aplikovatelné také pro rozdělní a přemístění sídla upravuje varianty postupu při určení práva vlivu zaměstnanců v případě, že má mít nástupnická korporace své sídlo na území ČR. Pokud budou splněny podmínky dle § 215 odst. 3, pak se míra a způsob práva vlivu zaměstnanců stanoví postupy dle § 219 až 241 (režim dle § 215 odst. 1). Pokud podmínky dle § 215 odst. 3 dány nebudou, pak se právo vlivu určí dle § 215 odst. 2.
Dle aktuálně platného znění § 215 odst. 3 písm. a) se přitom uplatní postupy vedoucí k určení práva vlivu dle zákona o přeměnách v případě, že alespoň jedna ze zúčastněných korporací měla 6 měsíců přede dnem zveřejnění projektu přeshraniční fúze průměrně více než 500 zaměstnanců a existuje v ní právo vlivu zaměstnanců.
Toto ustanovení implementovalo návětí odst. 2 čl. 133 původní směrnice 2017/1132, dle kterého platilo následující:
Případná pravidla pro účast zaměstnanců platná v členském státě, v němž má společnost vzniklá přeshraniční fúzí sídlo, se nepoužijí, pokud alespoň jedna z fúzujících společností měla v průběhu šesti měsíců před zveřejněním společného projektu přeshraniční fúze podle článku 123 průměrně více než 500 zaměstnanců a existuje v ní systém účasti zaměstnanců ve smyslu čl. 2 písm. k) směrnice 2001/86/ES nebo pokud vnitrostátní právo, kterým se řídí společnost vzniklá přeshraniční fúzí, a dále pokud bude zároveň splněna některá z podmínek, které se ve směrnici dále uvádí pod písm. a) až c).
Směrnice 2019/2121 však návětí odst. 2 v čl. 133 nahradila tímto zněním:
Případná pravidla pro účast zaměstnanců platná v členském státě, v němž má společnost vzniklá přeshraniční fúzí sídlo, se však nepoužijí, pokud alespoň jedna z fúzujících společností měla v průběhu šesti měsíců před zveřejněním společného projektu přeshraniční fúze průměrný počet zaměstnanců rovnající se čtyřem pětinám použitelné prahové hodnoty, která zakládá účast zaměstnanců ve smyslu čl. 2 písm. k) směrnice 2001/86/ES, stanovené právem členského státu, kterým se řídí fúzující společnost.
Takto pozměněné návětí odst. 2 čl. 133 by tedy mělo být promítnuto do § 215 odst. 3 písm. a), kdy se navrhuje stanovit, aby se při určení práva vlivu zaměstnanců uplatnily postupy zákona o přeměnách v případě, že alespoň jedna ze zúčastněných korporací měla 6 měsíců přede dnem zveřejnění projektu přeshraniční fúze průměrný počet zaměstnanců odpovídající alespoň 4/5 použitelné prahové hodnoty zakládající právo vlivu podle práva členského státu, jímž se řídí fúzující společnost.
Dosažení uvedené prahové hodnoty tedy není spojeno se vznikem práva vlivu zaměstnanců, nýbrž toliko s tím, že se k určení práva vlivu zaměstnanců uplatní postupy dle zákona o přeměnách. Pokud by se však skutečně zjistilo, že má být přeshraniční přeměnou dosaženo vyloučení, popř. omezení práva vlivu zaměstnanců, pak by bylo možno aplikovat ustanovení § 59x implementující v připomínce zmíněné čl. 86m, 127 a 160m, kdy by notář nevydal osvědčení předcházející přeměně, čímž by došlo k jejímu zablokování.
Doporučující
K Čl. I bodům 156, 157 a 166 návrhu (§ 250 odst. 1 a § 257 odst. 1 zákona o přeměnách)
Jelikož se jenom doplňuje nová forma rozdělení vyčleněním, není nutno toto ustanovení vykazovat jako implementační a stačí pouze aktualizovat srovnávací tabulku uvedením ID návrhu u předmětných článků směrnic. Pokud se předkladatel rozhodne, že chce toto ustanovení vykazovat jako implementační, je nutno do RT doplnit ustanovení směrnic, které jsou § 250 odst. 1 a § 257 odst. 1 prováděny.
Akceptováno
Ustanovení nebudou vykazována jako transpoziční.
K Čl. I bodu 254 návrhu (§ 384j odst. 1 zákona o přeměnách)
V RT je potřeba doplnit písm. j) čl. 1 bodu 5 – čl. 86d směrnice 2019/2121.
Akceptováno
Bude upraveno.
Česká národní banka
Obecné připomínky k části prvé zákona:
Výslovná úprava vztahu navrhované úpravy k postupům podle směrnice 2014/59/EU
Požadujeme provést příslušnou transpozici těch ustanovení ve směrnici 2019/2121, která vylučují (obligatorně či fakultativně) použití určitých částí na společnosti, na něž se v určité podobě aplikuje postup podle směrnice 2014/59/EU, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 82/891/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES, 2011/35/EU, 2012/30/EU a 2013/36/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 648/2012 (dále jen „BRRD“).
Tato připomínka je zásadní.
Odůvodnění: Novelou transponovaná směrnice 2019/2121 kterou se mění směrnice (EU) 2017/1132, pokud jde o přeshraniční přemístění sídla, fúze a rozdělení (dále jen „směrnice 2019/2021“), resp. po změně nově směrnice (EU) 2017/1132 o některých aspektech práva obchodních společností (dále jen „směrnice“) na řadě míst uvádí, že členský stát zajistí, aby se určitá úprava nevztahovala na společnosti, na něž se použijí nástroje, pravomoci a mechanismy k řešení krize podle hlavy IV směrnice BRRD či opatření k předejití krizi podle BRRD [v některých případech obligatorně – např. čl. 86a (3) směrnice, v jiných jde o diskreci členského státu – např. čl. 86a (4) směrnice]. Zároveň není mezi novelizovanými zákony ani zákon č. 374/2015 Sb., o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu (viz zejména § 251 zákona), který primárně směrnici BRRD v ČR transponuje. K otázce vztahu BRRD a novely se nevyjadřuje ani důvodová zpráva.
Akceptováno
Návrh zákona bude rozšířen o změnu § 251 zákona č. 374/2015 Sb., o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu tak, aby bylo vyloučeno užití předmětných ustanovení zákona o přeměnách, a to jak na společnosti, na něž se použijí nástroje, pravomoci a mechanismy k řešení krize podle hlavy IV směrnice BRRD, tak na společnosti, na něž se aplikují opatření k předejití krizi. Současně bude doplněna zvláštní část důvodové zprávy o odůvodnění navrhovaných změn zákona č. 374/2015 Sb., o ozdravných postupech a řešení krize na finančním trhu.
Připomínkové místo s návrhem vypořádání souhlasí.
Zásadní
Odkazy na údaje podle jiného ustanovení téhož právního předpisu
Dochází-li k odkazování na údaje podle jiného ustanovení téhož právního předpisu, postačí odkázat s využitím slova „podle § xyz“, nikoli na údaje „uvedené v § xyz“. Nadto odkazy používá novela promiscue (jednou v jednom, jindy v jiném formátu).
Odůvodnění: Je potřeba uvést odkazy na jiná ustanovení téhož právního předpisu do souladu s Legislativními pravidly vlády, srov. odkaz na „údaje uvedené“ obsažený v § 250 odst. 6, § 290 odst. 5, § 301 odst. 5, § 323 odst. 4, § 325 odst. 5, § 336 odst. 4, § 384o odst. 2, popř. obrat „Ode dne uvedeného v odstavci 1“ zákona vs. odkaz na „údaje podle“ obsažený v § 191 odst. 2, § 211 písm. a) nebo § 336c odst. 4 zákona, případně na jiné odkazy s využitím slova „podle“.
Akceptováno
Text bude sjednocen.
Doporučující
Odkazy na jiný a zvláštní právní předpis
Je potřeba sjednotit odkazy na jiný právní předpis. Jednou se odkazuje na zvláštní zákon (§ 336g odst. 7), jindy na jiný právní předpis (§ 28 zákona).
Odůvodnění: Je potřeba sjednotit odkazy na jiný právní předpis, dříve se odkazovalo na zvláštní zákon, nyní je zaužíván odkaz na „jiný právní předpis“, resp. tak je třeba odkazovat podle Legislativních pravidel vlády. Pokud se jedná o dříve přijaté zákony, je potřeba používat dosavadní terminologii a nezavádět novou. Jde o leg.-tech. Připomínku.
Akceptováno
Text bude sjednocen.
Doporučující
Statutární a jiné vedoucí orgány
Požadujeme vyjasnit nebo upravit terminologii „jiné vedoucí orgány“.
Odůvodnění: V § 219, § 232, § 233 a § 235 je odkazováno na statutární nebo jiné vedoucí orgány, aniž by však bylo zřejmé při absenci definice nebo legislativní zkratky, co rozumět jiným vedoucím orgánem, tedy zda jde o obdobu statutárního orgánu v zahraniční společnosti nebo jde o dozorčí radu. Jde sice o formulaci používanou již ve stávajícím zákoně, to však neznamená, že jde o správný obrat. Srovnej v té souvislosti právní předpisy na finančním trhu, které vedoucí orgán upravují jinak, viz např. § 2 odst. 1 písm. l) zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, ve znění pozdějších předpisů (dále také „ZPKT“), ze kterého plyne, že vedoucím orgánem je u společnosti s monistickým systémem vnitřního uspořádání správní rada a u společnosti s dualistickým systém představenstvo a dozorčí rada. Měla by být respektována zásada bezrozpornosti a terminologické jednoty právního řádu. Takto je odkaz na vedoucí orgán v různých zákonech používán v jiném významu, resp. jednou zahrnuje kontrolní orgán, v jiném zákoně nikoli.
Akceptováno
Terminologie bude vyjasněna tak, aby bylo zřejmé, že „jiné vedoucí orgány“ mají být případnou obdobou orgánů statutárních v zahraničních společnostech, které statutární orgány nemají. Nově bude navrženo následující znění (případně jazykově upraveno dle kontextu): „Statutární orgány zúčastněných korporací nebo jiné vedoucí orgány zahraničních zúčastněných korporací…“
Doporučující
Česká osoba vs. česká právnická osoba
1. Doporučujeme zvážit a sjednotit terminologii, včetně zavedení definice nebo legislativní zkratky ohledně pojmu „česká osoba“.
2. Obdobně je nejednotná terminologie ohledně české osoby zúčastněné na přeměně, jednou jde totiž o „českou zúčastněnou společnost“ (§ 59r odst. 5 zákona), na jiném místě o českou osobu zúčastněnou na přeshraniční přeměně (§ 59x zákona). Doporučujeme sjednotit.
Odůvodnění: Stávající zákon již odkazuje na české osoby, české společnosti apod., aniž by však definoval, co tím rozumět. Podle našeho názoru tím nutno rozumět osoby se sídlem v ČR, které se řídí právním řádem ČR, to však zákon nikde neupravuje, nedefinuje. Je proto ke zvážení výslovná úprava nebo zavedení legislativní zkratky. Pokud již výslovná úprava dle návrhu shora nebude přijata, je na místě alespoň sjednotit odkazy na „české osoby“ (např. §59j odst. 3, § 59l, § 59qa odst. 1) a „české právnické osoby“ (§ 59p odst. 3, 4 a 6, § 59qb odst. 1 a 3, § 59qc), je přitom zřejmé, že jde vždy o totéž, neboť se korporátní přeměny nemůže jako přeměňovaná zúčastnit fyzická osoba.
Je otázka, zda nutné vypisovat „česká osoba zúčastněná na přeshraniční přeměně“, když jde jasné, že jde o úpravu přeshraniční přeměny, a to s ohledem na skupinový nadpis (některá ustanovení o schvalování přeshraniční přeměny).
Akceptováno částečně
K prvnímu bodu připomínky uvádíme, že pojem „česká osoba“ je definován druhou větou § 59b odst. 1 jako „česká fyzická osoba a česká právnická osoba“. Tyto pojmy jsou následně definovány odstavci 4 téhož paragrafu.
Druhý bod připomínky akceptujeme, dojde ke sjednocení terminologie v § 59r odst. 5 a § 59x na „českou osobu zúčastněnou na přeshraniční přeměně“.
Doporučující
Konkrétní připomínky k části prvé novely:
K bodu 3 novely [§ 3 odst. 4 zákona]
Doporučujeme zohlednit doplňované ustanovení zákona všude tam, kde dává smysl, resp. nedává logiku doplňovat, že kde se v tomto zákoně stanoví o představenstvu akciové společnosti, rozumí se tím i správní rada akciové společnosti a následně v návaznosti na několika místech zákona zrušit odkaz na správní radu, jinde jej však ponechat.
Odůvodnění: Srovnej § 101b, § 290c contra § 122 odst. 5, § 171 odst. 5,
Vysvětleno
Zmínka o správní radě byla ponechána, resp. doplněna do ustanovení, kde se to jevilo vhodným. Ust. § 101b, 290c a 364 se týká údajů o členech vyjmenovaných orgánů. Ust. § 215 odst. 2, § 233 odst. 1 písm. b) a odst. 3, § 336c odst. 3 a § 361 hovoří o správní radě jako o dozorčím orgánu. Ust. § 171 odst. 5 se týká družstva.
Doporučující
K bodu 8 novely [§ 11 odst. 6 zákona]
Doporučujeme formulovat takto:
„8. V § 11 odst. 6 se slova „Ustanovení odstavců 1 až 3“ nahrazují slovy „Odstavce 1 až 5“.
Odůvodnění: Původní text odkazuje na ustanovení odstavců 1 až 3 je nesouladný s Legislativními pravidly vlády, jestliže se ustanovení novelizuje, doporučujeme toto pochybení napravit.
Akceptováno
Doporučující
K bodu 10 novely [§ 13b odst. 2 zákona]
Slovo „družstvech“ by mělo být nahrazeno slovem „družstev“.
Odůvodnění: Překlep.
Akceptováno
Doporučující
K bodu 15 novely [§ 17 odst. 5 a 7 zákona]
Doporučujeme upravit novelizační bod takovým způsobem, aby norma v odstavci 5 a 7 zněla takto:
„(5) V notářském zápisu o rozhodnutí valné hromady o schválení fúze nebo rozdělení přeměny musí být jmenovitě uvedeny osoby, které hlasovaly proti schválení fúze nebo rozdělení přeměny; vlastní-li společník více podílů, uvede se i počet, popřípadě označení a druh podílu, s nímž takto hlasoval.“.
„(7) Přiznává-li tento zákon společníkovi právo vystoupit ze společnosti, může ze společnosti vystoupit jen ohledně těch druhů podílů, s nimiž hlasoval proti schválení přeměny.
Odůvodnění: Navrhujeme zrušit slovo „popřípadě“, a to s ohledem na nezbytnost vědět o tom, jakým způsobem společník s více druhy podílů s těmito podíly hlasoval, přičemž nelze vyloučit rozdílné hlasování ohledně různých druhů podílů. Pokud bude odkaz jen na případné uvedení označení a druhu podílu, s nímž společník hlasoval, může vzniknout právní nejistota, srov. § 17 odst. 5 zákona, podle kterého může ze společnosti vystoupit společník jen ohledně těch podílů, s nimiž hlasoval proti schválení přeměny. Tedy sám zákon předpokládá rozdílné hlasování s různými druhy. Současně je patrné, že slovo „druhů“ chybí v odstavci 7. Nedává smysl, aby např. při stejném výměnném poměru ohledně jednoho druhu podílů, hlasoval společník s každým podílem stejného druhu jinak. Naopak lze předpokládat hlasování odlišné, jde-li o různé druhy, když společník bude mít za to, že v jednom případě se mu dostává ochrany při přeměně a nedochází na jeho straně k újmě, zatímco stran jiného podílu je situace odlišná.
Akceptováno
Od navrhovaných změn bylo upuštěno s ohledem na to, že ve společnosti s ručením omezeným by nemělo být připuštěno hlasovat s podíly různě, neboť se to příčí zásadě loajality.
Doporučující
K bodům 26 a 27 novely [§ 21 odst. 6 a 7 zákona]
Doporučujeme upravit po smyslu a ve stejné logice jako právní úpravu podílů, viz § 17 odst. 5 a 7.
Odůvodnění: Odkazujeme na odůvodnění k § 21 odst. 6 a 7 zákona a doporučujeme navrhovanou právní úpravu znovu zvážit. Nedává podle našeho názoru smysl, aby akcionář s akciemi stejného druhu, formy a jmenovité hodnoty hlasoval pokaždé jinak. Pokud již je dovozováno, že takové hlasování je přípustné (aniž by šlo o proxy advisora nebo zástupce více akcionářů, např. broker a akcie jeho zákazníků), pak je na místě reformulovat § 21 odst. 6 zákona, tak aby v případě odlišného hlasování u akcií téhož druhu, formy a jmenovité hodnoty byly údaje uváděny vždy, nikoli jen odkazovat na uvedení těchto údajů slovem „popřípadě“. To působí, že lze uvést, resp. případně nemusí být uvedeno. Přičemž v případě odlišného hlasování nutno trvat vždy na uvedení těch akcií, ohledně nichž bylo jedním akcionářem rozdílně hlasováno.
Akceptováno
Doporučující
K bodu 44 novely [§ 35 odst. 1 věta první zákona]
Doporučujeme za středníkem nahradit nově doplňovaná slova „to platí i pro“ slovy „to platí obdobně i pro“
Odůvodnění: Legislativně technická připomínka.
Akceptováno
Doporučující
K bodu 46 novely [§ 35 odst. 2 zákona]
Doporučujeme nahradit slovo „osvědčí“ slovem „doloží“.
Odůvodnění: Bude rozhodovat soud, který zřídí dostatečné zajištění, a to na návrh věřitele, který bude dokládat skutečnosti nasvědčující tomu, že přeměna zhorší dobytnost pohledávky, spíše, než že by uvedené navrhovatel osvědčoval, když rozhodování zůstává na soudu.
Neakceptováno
Návrh záměrně volí terminologii používanou procesními předpisy pro nižší důkazní standard. Je potom na soudu, aby zhodnotil, zda žalobce dostatečně osvědčil existenci požadovaných skutečností.
Doporučující
K bodu 68 novely [59p odst. 5 písm. c) zákona]
Doporučujeme v písmeni c) zrušit slova „všechny“ a „také“.
Odůvodnění: Jde jednak o nadbytečná slova (superfluum), která navíc škodí a posouvají význam. Důvodem je to, že faktory mohou na případné dceřiné společnosti působit různě, např. na jednu společnost působí jedny a na druhou dceřinou společnost jiné faktory, na všechny dceřiné společnosti však nemusí působit všechny faktory. Textace normy pak směřuje k souhrnnému popisu, nikoli k uvedení specifik pro jednotlivé dceřiné společnosti. To by mělo být rozlišováno. Slovo „také“ není potřeba uvádět, tím spíše, že následuje slovo „případné“.
Akceptováno
Doporučující
K bodu 70 novely [§ 59 odst. 1 zákona]
Doporučujeme v návětí nahradit slovo „kromě“ slovem „vedle“ nebo ponechat slovo „kromě“ a doplnit slovo „dále“ před slovem „obsahuje“.
Odůvodnění: Je potřeba, aby bylo zdůrazněno, že tyto údaje se uvádějí vždy vedle dalších, obdobně upraveno v § 59p odst. 4 zákona.
Akceptováno
Doporučující
K bodu 77 novely [§ 59x odst. 2 a 3 zákona]
1. Doporučujeme zařazení předchozího souhlasu České národní banky s přeměnou české společnosti podléhající jejímu dohledu do výčtu náležitostí v odstavci 2, tj. do seznamu toho, co má česká osoba zúčastněná na přeshraniční přeměně předložit již notáři k přezkumu zákonnosti. Jde o souhlasy vydávané podle sektorových právních předpisů na finančním trhu. Ke zvážení je širší formulace odkazují na povinně udělované veřejnoprávní souhlasy (srov. souhlasy v oblasti soutěžního práva).
2. Pokud by takové souhlasy měly být zahrnuty v normě podle odstavce 3, doporučujeme tento odstavec reformulovat (doplnit vedle požadovaných formalit také požadované veřejnoprávní souhlasy) a dále odstavec 3 upravit tak, aby neodkazoval jen na postupy podle „prováděcího právního předpisu“. Doporučujeme také doplnit odůvodnění.
Odůvodnění: Ustanovení § 122 odst. 1 zákona č. 277/2009 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pojišťovnictví“) podmiňuje fúzi, rozdělení, změnu právní formy nebo převod jmění tuzemské pojišťovny či tuzemské zajišťovny předchozím souhlasem České národní banky. Obdobná úprava platí např. i pro obchodníky s cennými papíry (§ 19 odst. 1 ZPKT) či (vyjímaje změnu právní formy) platí také pro banky (§ 16 odst. 1 písm. c) zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů).
Ustanovení § 59x odst. 2 zákona stanoví, co česká osoba zúčastněná na přeshraniční přeměně předložit notáři k přezkumu zákonnosti; souhlas Českou národní bankou vydaný podle § 122 odst. 1 zákona o pojišťovnictví, však v tomto seznamu není uveden ani zahrnut. Předchozí souhlas nebo povolení České národní banky nelze chápat jako „další požadovanou formalitu“, ani takový souhlas nebo povolení neupravuje prováděcí právní předpis (viz navrhovaný § 59x odst. 3 zákona). Současně se domníváme, že vydání veřejnoprávního souhlasu má v případě společností podléhajících dohledu České národní banky zásadní význam pro splnění zákonem stanovených požadavků českou osobou zúčastněnou na přeshraniční přeměně. Domníváme se proto, že by mělo dojít k zařazení předchozího souhlasu České národní banky na seznam toho, co má česká osoba podléhající dohledu České národní banky zúčastněná na přeshraniční přeměně předložit notáři k přezkumu zákonnosti, ať už výslovně nebo za pomocí širší formulace.
Akceptováno jinak
Výčet náležitostí uvedený v § 59x není a nemůže být úplným výčtem náležitostí, které notář musí ve všech myslitelných případech před vydáním osvědčení pro přeshraniční přeměnu přezkoumat. Sektorové právní předpisy se vztahují na poměrně úzkou výseč společností a jejich výslovné zmínění by pak neodpovídalo systematice zákona. Současně je návrh § 59x odst. 2 a 3 koncipován tak, aby co možná nejlépe odpovídal požadavkům směrnice (např. čl. 86m).
Předchozí souhlasy byly nicméně doplněny do prováděcího právního předpisu, a to za pomoci širší formulace tak, aby byly zahrnuty všechny myslitelné veřejnoprávní souhlasy. Předchozí souhlasy budou též doplněny do zvláštní části důvodové zprávy.
Doporučující
Česká národní banka navrhuje v § 59x odst. 2 písm. b) a d) zákona nahradit slova „vyhotovuje-li se“ slovy „pokud se vyžaduje“.
Odůvodnění: Změna je navrhována z důvodu sjednocení terminologie novely. V dalším textu návrhu novely je pro tyto případy použito spojení „pokud se vyžaduje“, viz zejména bod 73 novely [§ 59qa odst. 2 písm. b) a d) zákona], a dále bod 70 novely [§ 59q odst. 1 zákona].
Akceptováno
Doporučující
K bodu 82 novely [§ 59x odst. 8 zákona]
Česká národní banka navrhuje doplnit čárku za slovo „podvodný“:
„Má-li notář závažné pochybnosti, že je účel přeshraniční přeměny zneužívající nebo podvodný, a je-li to nezbytné k řádnému zjištění stavu věci, může se za účelem posouzení zákonnosti přeshraniční přeměny obrátit na orgán státní správy a žádat o poskytnutí nezbytné součinnosti; orgán státní správy poskytne notáři požadovanou součinnost v přiměřené lhůtě.“.
Odůvodnění: Vložená věta vedlejší.
Akceptováno
Doporučující
K bodu 86 novely [§ 59z odst. 3 písm. c) zákona]
Česká národní banka navrhuje doplnit čárku za slovo „přeměně“ a slovo „listina“ nahradit slovem „listinu“:
„neupravuje-li právní řád státu, kterým se řídí vnitřní poměry právnické osoby zúčastněné na přeshraniční přeměně, vydávání osvědčení podle písmene b), jinou veřejnou listinu vydanou příslušným orgánem tohoto státu, z níž plyne, že právnická osoba splnila požadavky stanovené právním řádem tohoto státu vyžadované pro přeshraniční přeměnu, nebo listinu prokazující zápis přeshraniční přeměny do zahraničního obchodního rejstříku, a“.
Odůvodnění: Vložená vedlejší věta, oprava překlepu.
Akceptováno
Doporučující
K bodu 105 novely [§ 120 odst. 2 a 3 zákona]
Česká národní banka navrhuje upravit § 120 odst. 2 zákona následovně: „(2) Nemá-li se konat valná hromada zanikající společnosti podle § 211, je rozhodný z hlediska doby pro splnění povinností podle § 33 nebo 33a, 118, 119 nebo 119a zanikající společností rozhodný den, na nějž je svolána valná hromada nástupnické společnosti.“
Stejným způsobem navrhuje Česká národní banka upravit § 120 odst. 3 zákona:
„(3) Nemá-li se konat valná hromada žádné ze zúčastněných společností podle § 132, je rozhodný z hlediska doby pro splnění povinností podle § 33 nebo 33a, 118, 119 nebo 119a všemi zúčastněnými společnostmi rozhodný den předcházející dni, v němž má být podán návrh na zápis fúze do obchodního rejstříku.
Odůvodnění: Navrhovaná úprava přispívá k lepší srozumitelnosti právní normy.
Neakceptováno
Byť rozumíme důvodům pro reformulaci ustanovení, s ohledem na to, že se tato formulace již v zákoně o přeměnách vyskytuje a je snaha minimalizovat navrhované změny, připomínce nevyhovíme.
Doporučující
K bodu 124 novely [§ 191 odst. 2 zákona]
Doporučujeme formulovat takto:
„(2) Projekt přeshraniční fúze neobsahuje údaje podle § 70 odst. 1 písm. f), jde-li o všechny zvláštní výhody, které jedna nebo více zúčastněných společností nebo družstev poskytuje znalci přezkoumávajícímu projekt přeshraniční fúze, ani údaje podle § 100 odst. 1 písm. b) a f).“.
Odůvodnění: Navrhovaná úprava (doplnění slov dle návrhu shora) přispívá k lepší srozumitelnosti právní normy.
Akceptováno
Doporučující
K bodu 135 novely [§ 219 odst. 1 zákona]
Doporučujeme nahradit dikci „zahájí se jednání o rozsahu práva“ tak, aby bylo patrné, komu je povinnost zákonem stanovena.
Odůvodnění: Právní norma by měla stanovit povinnost konkrétní osobě nebo orgánu osoby, nikoli neurčitě, tak jako v předloženém návrhu. Další odstavce § 219 zákona předpokládají aktivitu ze strany statutárních nebo jiných vedoucích orgánů zúčastněných společností, z toho lze výkladem dovodit, že takovou povinnost mají právě statutární nebo jiné vedoucí orgány, nicméně právní povinnost by měl zákon jasně stanovit konkrétnímu adresátovi. Nadto není jasné, orgán které společnosti by měl zahájit jednání s vyjednávacím výborem. Je také rozdíl mezi zahájením jednání podle odstavce 1 a zahájením jednání vyjednávacího výboru podle odstavce 2.
Neakceptováno
Právo vlivu může být stanoveno na základě dohody anebo na základě rozhodnutí zúčastněné korporace o uplatnění tzv. standardního práva vlivu, čímž se vyjednávání zastaví, popř. se toto ani nezahajuje.
Prvý z uvedených postupů, tj. vyjednávání o právu vlivu, je normován v § 219 a násl. v rámci Oddílu 2 „Vyjednávací výbor zaměstnanců“. Druhý z uvedených postupů, tj. rozhodnutí o standardním právu vlivu, je normován zejména v § 237 a násl. v rámci Oddílu 3 „Výbor zaměstnanců“. Jelikož jsou však základní ustanovení týkající se rozhodnutí o standardním právu vlivu obsažena v § 235 ještě v rámci Oddílu 2, navrhuje se do § 219 vložit nový odstavec 1, v němž se pro celkově lepší orientaci v dané části právní úpravy upíná pozornost k § 235. Smyslem odstavce 1 tedy není stanovení a rozpracování samotného procesu vyjednávání o právu vlivu, nýbrž jen poukázání na existenci uvozovacích ustanovení pro další variantu určení práva vlivu spočívající v rozhodnutí o standardním právu vlivu.
Skutečnost, že adresáty povinnosti zahájit vyjednávání jsou statutární nebo jiné vedoucí orgány zúčastněných korporací, pak plyne z dalších odstavců § 219.
Doporučující
K bodu 147 novely [§ 243 odst. 1 písm. c) zákona]
Doporučujeme zkrátit legislativní zkratku takto:
„(dále jen „vyčleněním se vznikem nové společnosti nebo nových společností“)“.
Doporučujeme zavedenou zkratku používat v další textu novely.
Odůvodnění: Návrhem shora nejde o vyloučení možnosti vyčlenění se vznikem vícero nových společností, jde jen o zjednodušení a zkrácení legislativní zkratky. Legislativní pravidla vlády dávají přednost j. č., pak z kontextu právní úpravy a logiky věci plyne, že lze použít na více společností, aniž by musela být zavedená zkratka takto dlouhá a explicitní, srov. § 244 odst. 3 a § 245 odst. 4 zákona, které upravují situaci nástupnické nebo více nástupnických společností, na této textaci by se ničeho neměnilo. Současně zkrácení přispěje k lepší srozumitelnosti textu.
Neakceptováno
Souhlasíme s hodnocením, že zkrácení legislativní zkratky by přispělo k lepší srozumitelnosti textu a nebylo by v rozporu s Legislativními pravidly vlády. Zaváděná legislativní zkratka nicméně následuje vyjadřování v zákoně o přeměnách již zavedené – srov. odštěpení se vznikem nové nebo nových společností nebo družstev a řada míst, kde je v zákoně použita.
Doporučující
K bodu 243 novely [§ 384d odst. 2 zákona]
Doporučujeme zrušit slovo „ustanovení“ před slovy „§ 214 odst. 1, § 222….“.
Odůvodnění: Legislativně-technická připomínka.
Akceptováno
Doporučující
Připomínky k důvodové zprávě
Str. 43 důvodové zprávy
Slovo „mělo“ by mělo být nahrazeno slovem „měla“.
Akceptováno jinak
Doporučující
Připomínky k důvodové zprávě
Str. 46 důvodové zprávy
Spojení „v případě přeshraničních přeměn“ je ve větě duplicitní a mělo by být vypuštěno.
Akceptováno
Doporučující
Ministerstvo pro místní rozvoj
1. K čl. I, bodu 5
V novelizačním bodě 5 doporučujeme za slovem „předcházející“ slovo „den“ nahradit slovem „dni“.
Akceptováno
Doporučující
2. K čl. I, bodu 10
V novelizačním bodě 10 doporučujeme slovo „družstvech“ nahradit slovem „družstev“ a na konci poznámky pod čarou č. 5 doporučujeme připojit obrat „ve znění pozdějších předpisů“.
Akceptováno
Doporučující
3. K čl. I, bodu 21
V novelizačním bodě 21 doporučujeme slovo „slova“ nahradit slovem „text“ a slovo „nahrazují“ nahradit slovem „nahrazuje“.
Akceptováno
Doporučující
4. K čl. I, bodu 33
Novelizační bod 33 doporučujeme uvést takto:
„33. V § 27 se na konci písmene d) tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno e), které zní: „e) dochází k rozdělení vyčleněním.“.“.
Akceptováno
Doporučující
5. K čl. I, bodu 34
Novelizační bod 34 doporučujeme uvést takto:
„34. V části první nadpis hlavy V zní: „URČENĺ ZNALCE“.“.
Neakceptováno
Doporučující
6. K čl. I, bodu 50
Novelizační bod 50 doporučujeme uvést takto:
„50. V § 36 se na konci písmene b) slovo „, nebo“ nahrazuje tečkou a písmeno c) se zrušuje.“.
Akceptováno
Doporučující
7. K čl. I, bodu 51
V novelizačním bodě 51 doporučujeme za slovo „„zápisu““ a za slova „„nebo rozdělení““ vložit slova „se vkládají“.
Akceptováno jinak
Novelizační bod byl vypuštěn.
Doporučující
8. K čl. I, bodu 56
V novelizačním bodě 56 doporučujeme slova „a odst. 2“ nahradit textem „, § 54 odst. 2“.
Akceptováno
Doporučující
9. K čl. I, bodu 62
V novelizačním bodě 62 doporučujeme v navrhovaném znění § 59l písm. b) za slovem „předcházet“ slovo „den“ nahradit slovem „dni“.
Akceptováno
Doporučující
10. K čl. I, bodu 70
Doporučujeme provést kontrolu navrhovaného znění § 59q odst. 1, zejména znění písmene e), jehož text doporučujeme připojit k textu písmene d). Písmeno e) poté doporučujeme vypustit.
Neakceptováno
Preferujeme stávající vyjádření, které odpovídá konstrukci ustanovení ve směrnici.
Doporučující
11. K čl. I, bodu 74
V novelizačním bodě 74 doporučujeme v navrhovaném znění § 59r odst. 5 slova „odst. 2 až 4“ nahradit slovy „§ 45 odst. 2 až 4“.
Akceptováno
Doporučující
12. K čl. I, bodu 79
V novelizačním bodě 79 doporučujeme za slovo „písmene“ vložit text „g)“.
Akceptováno
Doporučující
13. K čl. I, bodu 82
V navrhovaném znění § 59x odst. 8 doporučujeme za slovo „podvodný“ vložit čárku.
Akceptováno
Doporučující
14. K čl. I, bodu 84
V novelizačním bodě 84 doporučujeme slovo „text“ nahradit slovem „slova“ a slovo „zrušuje“ nahradit slovem „zrušují“.
Akceptováno
Doporučující
15. K čl. I, bodu 87
V novelizačním bodě 87 doporučujeme slovo „rejstříku“ nahradit slovem „rejstříků“.
Akceptováno
Doporučující
16. K čl. I, bodům 92, 102, 116, 172 a 195
Ve výše uvedených novelizačních bodech doporučujeme před slovo „slovy“ vložit slova „se nahrazují“.
Akceptováno
Doporučující
17. K čl. I, bodům 95 a 148
V novelizačních bodech 95 a 148 doporučujeme za slovo „odstavce“ vložit číslo „2“.
Akceptováno
Doporučující
18. K čl. I, bodům 96, 180 a 200
Ve výše uvedených novelizačních bodech doporučujeme slova „za slova“ nahradit slovy „za text“.
Akceptováno
Doporučující
19. K čl. I, bodu 106
V novelizačním bodě 106 doporučujeme za slovo „„den““ vložit slova „se vkládají“.
Akceptováno
Doporučující
20. K čl. I, bodu 111
V novelizačním bodě 111 doporučujeme slovo „slova“ nahradit slovem „text“ a slova „nahrazují slovy“ nahradit slovy „nahrazuje textem“.
Akceptováno
Doporučující
21. K čl. I, bodům 113, 131, 178, 237 a 262
Ve výše uvedených novelizačních bodech doporučujeme slovo „současně“ nahradit slovem „zároveň“.
Akceptováno
Doporučující
22. K čl. I, bodu 121
V novelizačním bodě 121 doporučujeme slovo „text“ nahradit slovem „slova“ a slovo „zrušuje“ nahradit slovem „zrušují“.
Akceptováno jinak
Novelizační bod byl přeformulován s ohledem na potřebu nahradit slovo „použijí“ slovem „použije“.
Doporučující
23. K čl. I, bodu 127
V novelizačním bodě 127 doporučujeme před text „§ 211 odst. 1“ vložit slovo „V“, slovo „účast“ nahradit slovem „část“ a v citovaných slovech doporučujeme vypustit text „(1)“.
Akceptováno
Doporučující
24. K čl. I, bodu 128
V novelizačním bodě 128 doporučujeme slovo „znění“ nahradit slovem „znějí“.
Akceptováno
Doporučující
25. K čl. I, bodu 138
Novelizační bod 138 doporučujeme uvést takto:
„138. V § 219 odst. 4 písm. a) a b) se číslo „2“ nahrazuje číslem „3“.“.
Akceptováno
Doporučující
26. K čl. I, bodu 143
V novelizačním bodě 143 doporučujeme před slovo „slovy“ vložit slova „se nahrazuje“. Doporučujeme však zvolit jinou techniku úpravy daného ustanovení, tedy nikoliv za formulace „“fúze“ za slovy“, ale „se slova „...“ nahrazují slovy“ za použití širší citace slov, jak bude v tom konkrétním případě potřeba.
Akceptováno
Doporučující
27. K čl. I, bodu 147
Novelizační bod 147 doporučujeme uvést takto:
„147. V § 243 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno c), které zní:“. Následovat bude text písmene c).
Akceptováno
Doporučující
28. K čl. I, bodu 149
V novelizačním bodě 149 doporučujeme za slovo „odstavce“ vložit číslo „3“.
Akceptováno
Doporučující
29. K čl. I, bodům 161 a 166
V novelizačních bodech 161 a 166 doporučujeme slova „za slova“ nahradit slovy „za slovo“. V bodu 161 pak před poslední slovo „slova“ doporučujeme vložit slova „se vkládají“.
Částečně akceptováno
Množné číslo je použito z toho důvodu, že se příslušné slovo vyskytuje v odkazovaném ustanovení vícekrát.
Doporučující
30. K čl. I, bodu 162
V novelizačním bodě 162 doporučujeme slova „na konci písmene se slovo „a“ zrušuje“ nahradit slovy „slovo „a“ se zrušuje“.
Akceptováno
Doporučující
31. K čl. I, bodu 174
Novelizační bod 174 doporučujeme uvést takto:
„174. V § 281 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje slovem „, nebo“ a doplňuje se písmeno d), které zní:“. Následovat bude text písmene d).
Akceptováno
Doporučující
32. K čl. I, bodu 192
V novelizačním bodě 192 doporučujeme za číslem „1“ slovo „se“ nahradit slovem „a“.
Akceptováno
Doporučující
33. K čl. I, bodu 194
V novelizačním bodě 194 doporučujeme slovo „paragrafu“ nahradit textem „§ 297“.
Akceptováno
Doporučující
34. K čl. I, bodu 201
V novelizačním bodě 201 doporučujeme za slovo „odstavce“ vložit číslo „5“.
Akceptováno
Doporučující
35. K čl. I, bodu 211
V novelizačním bodě 211 doporučujeme za slovo „písmene“ vložit text „b)“.
Akceptováno
Doporučující
36. K čl. I, bodu 225
Novelizační bod 225 doporučujeme uvést takto:
„225. V § 339 písm. c) se slovo „a“ zrušuje.“.
Akceptováno
Doporučující
37. K čl. I, bodu 226
Novelizační bod 226 doporučujeme uvést takto:
„226. V § 339 se na konci písmene d) tečka nahrazuje slovem „, a“ a doplňuje se písmeno e), které zní:“. Následovat bude text písmene e).
Akceptováno
Doporučující
38. K čl. I, bodu 242
Novelizační bod 242 doporučujeme uvést takto:
„242. V části páté hlavě V nadpis dílu 2 zní:“. Následovat bude text nadpisu.
Neakceptováno
Preferujeme stávající formulaci, která nám byla v minulosti doporučena vládní legislativou.
Doporučující
39. K čl. I, bodu 246
V novelizačním bodě 246 doporučujeme za slovo „čarou“ vložit slova „č. 7 a 8“ a větu „Poznámky pod čarou č. 7 a 8 znějí:“ vypustit. U poznámek pod čarou č. 7 a 8 doporučujeme uvést jen jednu kulatou poloviční závorku.
Akceptováno
Doporučující
40. K čl. I, bodům 249 až 255
Novelizační body 249 až 255 doporučujeme sloučit do jednoho novelizačního bodu 249 ve znění:
„249. § 384j zní:“. Následovat bude text § 384j.
Následující novelizační body doporučujeme přečíslovat.
Neakceptováno
Doporučující
41. K čl. I, bodu 263
V novelizačním bodě 263 doporučujeme vypustit slova „a poznámek pod čarou“ a větu „Poznámky pod čarou č. 7 a 8 znějí:“, a to včetně samotných poznámek pod čarou, neboť tyto poznámky pod čarou již byly zavedeny v novelizačním bodě 246.
Akceptováno
Doporučující
42. K čl. I, bodu 264
V novelizačním bodě 264 doporučujeme slova „se text“ nahradit slovy „se slova“ a slova „nahrazuje textem“ nahradit slovy „nahrazují slovy“.
Akceptováno
Doporučující
K variantám
43. K čl. I, § 45 odst. 1 a § 59r odst. 5
Ve výběru variant doporučujeme zvolit variantu I, tj. uplatnění standardní právní úpravy případného dorovnání, která jinak platí pro vnitrostátní přeměny. Tuto volbu preferujeme především z důvodu zajištění procesní ekonomie a zabezpečení rovných podmínek všech oprávněných v rámci uspokojování nároku na dorovnání.
Vzato na vědomí
Doporučující
44. K úvodní větě čl. III
V úvodní větě čl. III doporučujeme do výčtu novel, které měnily zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů, ve znění pozdějších předpisů, doplnit zákon č. 96/2022 Sb.
Akceptováno
Doporučující
45. K čl. III, bodu 6
V novelizačním bodě 6 doporučujeme za slova „„údaj o““ vložit slova „se vkládají“.
Akceptováno
Doporučující
46. K čl. III, bodu 15
V navrhovaném znění § 62a doporučujeme na konci odstavce 1 slovo „republice“ nahradit slovem „republiky“.
Akceptováno
Doporučující
47. K čl. III, bodům 16 a 17
Novelizační body 16 a 17 doporučujeme sloučit do jednoho novelizačního bodu 16 ve znění:
„16. V § 64 odst. 2 větě první se za slova „nástupnické právnické osoby“ vkládají slova „, které mají nebo mají mít sídlo na území České republiky,“ a věta poslední se zrušuje.“.
Následující novelizační body doporučujeme přečíslovat.
Akceptováno
Doporučující
48. K čl. III, bodu 18
V novelizačním bodě 18 doporučujeme za slovo „písmene“ vložit text „e)“.
Akceptováno
Doporučující
49. K čl. III, bodu 26
V novelizačním bodě 26 doporučujeme slovo „číslo“ nahradit textem „č.“.
Akceptováno
Doporučující
K návrhu prováděcího právního předpisu „Návrh vyhlášky, kterou se mění některé vyhlášky stanovující písemnosti předkládané notáři při přeshraniční přeměně“
K části první
50. K úvodní větě článku I
V úvodní větě článku I doporučujeme slova „Ministerstva spravedlnosti“ vypustit.
Akceptováno
K návrhu prováděcího právního předpisu „Návrh vyhlášky, kterou se mění některé vyhlášky stanovující písemnosti předkládané notáři při přeshraniční přeměně“
K části první
51. K čl. I, bodu 1
V novelizačním bodě 1 doporučujeme text „písm. d)“ nahradit textem „3 písm. d)“.
Akceptováno
Doporučující
K návrhu prováděcího právního předpisu „Návrh vyhlášky, kterou se mění některé vyhlášky stanovující písemnosti předkládané notáři při přeshraniční přeměně“
K části první
52. K čl. I, bodu 5
V novelizačním bodě 5 doporučujeme za slovem „písmene b)“ vypustit slovo „konci“.
Akceptováno
Doporučující
K návrhu prováděcího právního předpisu „Návrh vyhlášky, kterou se mění některé vyhlášky stanovující písemnosti předkládané notáři při přeshraniční přeměně“
K části první
53. K čl. I, bodům 6 a 7
V novelizačních bodech 6 a 7 doporučujeme slova „za slova“ nahradit slovy „za text“.
Akceptováno
Doporučující
K části druhé
54. K úvodní větě článku II
V úvodní větě článku II doporučujeme slova „Ministerstva spravedlnosti“ vypustit a text „č. 415/2011 Sb.“ nahradit textem „č. 416/2011 Sb.“.
Akceptováno
Doporučující
K části druhé
55. K čl. II, bodu 6
V novelizačním bodě 6 doporučujeme slova „za slova“ nahradit slovy „za slovo“.
Akceptováno jinak
Slova „za slova“ budou nahrazeny slovy „za text“, protože text „235 odst. 3“ neobsahuje slova.
Doporučující
Ministerstvo zahraničních věcí
V § 1 odst. 1 v první poznámce pod čarou se doporučuje doplnit stávající text „Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1132 ze dne 14. června 2017 o některých aspektech práva obchodních společností (kodifikované znění), ve znění směrnic Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1023, (EU) 2019/1151 a (EU) 2019/2121“ o slova „a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/23“.
Odůvodnění:
Uvedené nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/23 ze dne 16. prosince 2020 o rámci pro ozdravné postupy a řešení krize ústředních protistran a o změně nařízení (EU) č. 1095/2010, (EU) č. 648/2012, (EU) č. 600/2014, (EU) č. 806/2014 a (EU) 2015/2365 a směrnic 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2007/36/ES, 2014/59/EU a (EU) 2017/1132 novelizuje směrnici (EU) 2017/1132 s účinností od 12. srpna 2022.
Akceptováno
Citace názvu směrnice bude aktualizována.
Doporučující
Ministerstvo zemědělství
K čl. I, bodu 15:
Navrhujeme následující znění novelizačního bodu:
„V § 17 odst. 5 se slova „o schválení fúze nebo rozdělení“ nahrazují slovy „o schválení přeměny“ a slova „proti schválení fúze nebo rozdělení“ se nahrazují slovy „proti schválení přeměny; vlastní-li společník více podílů, uvede se i počet, popřípadě označení a druh podílu, s nímž takto hlasoval“.“.
Akceptováno jinak
Novelizační bod byl vypuštěn.
Doporučující
K čl. I bodu 19:
Dáváme ke zvážení, zda pro zjednodušení přímo nestanovit nové znění § 19 odstavce 1 („Je-li o schválení přeměny rozhodováno mimo valnou hromadu, lhůta pro vyjádření společníka nesmí být kratší než 15 dnů.“) místo rušení věty první a v rámci věty druhé dvojího nahrazování stávajícího znění zněním novým.
Neakceptováno
Doporučující
K čl. I, bodu 20:
Navrhujeme úvod novelizačního bodu upravit takto: „V § 19 odst. 2 se slova „společníka vystoupit ze společnosti“ nahrazují slovem „společníka“,“.
Neakceptováno
Doporučující
K čl. I, bodu 33:
Doporučujeme upravit stávající znění novelizačního bodu a stanovit, že se tečka nahrazuje slovem „, nebo“.
Akceptováno
Doporučující
K čl. I, bodu 35:
Na konci novelizačního bodu je třeba doplnit tečku za uvozovky.
Akceptováno
Doporučující
K čl. I, bodu 50:
Doporučujeme upravit stávající znění novelizačního bodu a stanovit, že se slovo „, nebo“ nahrazuje tečkou.
Akceptováno
Doporučující
K čl. I, bodu 53:
Navrhujeme následující znění novelizačního bodu:
„V § 47 odst. 5 a 7 se číslo „3“ nahrazuje číslem „4“.“.
Akceptováno
Doporučující
K čl. I, bodu 57:
V textu novelizačního bodu navrhujeme za slovo „hromadu“ vložit slova „se vkládají“.
Akceptováno
Doporučující
K čl. I, bodu 58:
V textu novelizačního bodu doporučujeme za slova „poměr podílů“ vložit slova „se vkládají“.
Akceptováno
Doporučující
K čl. I, bodu 71:
Navrhujeme úvod novelizačního bodu upravit takto: „V § 59q odst. 2 se slova „fúzi nebo“ nahrazují slovem „fúzi“,“.
Neakceptováno
Doporučující
K čl. I, bodu 92:
V textu novelizačního bodu navrhujeme slovo „uveřejněný“ nahradit slovem „uveřejněny“ a za slova „podle § 33a“ vložit slova „se nahrazují“.
Akceptováno
Doporučující
K čl. I, bodu 102:
V textu novelizačního bodu navrhujeme za slova „uveřejněné podle § 33a“ vložit slova „se nahrazují“.
Akceptováno
Doporučující
K čl. I, bodu 111:
Navrhujeme následující znění novelizačního bodu:
„V § 132 odst. 1 písm. a) se číslo „2“ nahrazuje číslem „3“.“.
Akceptováno
Doporučující
K čl. I, bodu 128:
V textu novelizačního bodu je třeba slovo „znění“ nahradit slovem „znějí“.
Akceptováno
Doporučující
K čl. I, bodu 132:
Doporučujeme úvod novelizačního bodu upravit takto: „V části druhé hlavě IX dílu 1 nadpis oddílu 12 zní:“.
Neakceptováno
Tato formulace nám byla v minulosti doporučena vládní legislativou.
Doporučující
K čl. I, bodu 138:
Navrhujeme následující znění novelizačního bodu:
„V § 219 odst. 4 písm. a) a b) se číslo „2“ nahrazuje číslem „3“.“.
Akceptováno
Doporučující
K čl. I, bodu 143:
Navrhujeme následující znění novelizačního bodu:
„V § 242 odst. 1 větě první se číslo „3“ nahrazuje číslem „4“, slova „rejstříku vnitrostátní fúze“ se nahrazují slovy „rejstříku vnitrostátní či přeshraniční přeměny“ a slova „zápisu vnitrostátní fúze“ se nahrazují slovy „zápisu vnitrostátní či přeshraniční přeměny“.“.
Akceptováno
Doporučující
K čl. I, bodu 144:
V textu novelizačního bodu doporučujeme před slovo „číslem“ vložit slova „se nahrazuje“.
Akceptováno
Doporučující
K čl. I, bodu 146:
Navrhujeme následující znění novelizačního bodu:
„V § 243 odst. 1 písm. a) bodě 3 se slovo „nebo“ zrušuje.“.
Akceptováno
Doporučující
K čl. I, bodu 147:
Doporučujeme upravit stávající znění novelizačního bodu a stanovit, že se tečka nahrazuje slovem „, nebo“.
Akceptováno
Doporučující
K čl. I, bodu 155:
V textu novelizačního bodu navrhujeme slova „na konci § 248“ nahradit slovy „na konci paragrafu“.
Akceptováno jinak
Novelizační bod byl přeformulován v návaznosti na změnu v textu ustanovení.
Doporučující
K čl. I, bodu 172:
V textu novelizačního bodu navrhujeme za slova „uveřejněny podle § 33a“ vložit slova „se nahrazují“.
Akceptováno
Doporučující
K čl. I, bodu 174:
Doporučujeme upravit stávající znění novelizačního bodu a stanovit, že se tečka nahrazuje slovem „, nebo“.
Akceptováno
Doporučující
K čl. I, bodu 203:
Navrhujeme následující znění novelizačního bodu:
„V § 314 odst. 2 se slova „při rozdělení“ nahrazují slovy „při rozštěpení sloučením nebo odštěpení“.“.
Akceptováno
Doporučující
K čl. I, bodu 214:
Doporučujeme úvod novelizačního bodu upravit takto: „V § 336c se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena f) až i)“.
Akceptováno
Doporučující
K čl. I, bodu 219:
Navrhujeme úvod novelizačního bodu upravit takto: „V části třetí hlavě VIII nadpis dílu 3 zní:“.
Neakceptováno
Tato formulace nám byla v minulosti doporučena vládní legislativou.
Doporučující
K čl. I, bodu 226:
Doporučujeme upravit stávající znění novelizačního bodu a stanovit, že se tečka nahrazuje slovem „, a“.
Akceptováno
Doporučující
K čl. I, bodu 236:
Navrhujeme následující znění novelizačního bodu:
„V § 372 odst. 2 se slova „mění právní formu společnost s ručením omezeným a“ zrušují a slova „společnosti s ručením omezeným“ se nahrazují slovem „společnosti“.“.
Akceptováno
Doporučující
K čl. I, bodu 242:
Doporučujeme úvod novelizačního bodu upravit takto: „V části páté hlavě V nadpis dílu 2 zní:“.
Neakceptováno
Tato formulace nám byla v minulosti doporučena vládní legislativou.
Doporučující
K čl. I, bodu 246:
V úvodu novelizačního bodu je třeba doplnit, že se jedná o poznámky pod čarou č. 7 a 8, a v závěru vypustit slova „Poznámky pod čarou č. 7 a 8 znějí:“ a uvozovky na konci novelizačního bodu doplnit teprve za text poznámky pod čarou č. 8.
Akceptováno
Doporučující
K čl. I, bodu 263:
V úvodu novelizačního bodu je třeba vypustit slova „a poznámek pod čarou“ a v závěru vypustit slova „Poznámky pod čarou č. 7 a 8 znějí:“ a text těchto poznámek pod čarou.
Akceptováno
Doporučující
K čl. III, úvodní větě:
Výčet zákonů, kterými byl zákon č. 304/2013 Sb. novelizován, doporučujeme doplnit o zákon č. 96/2022 Sb.
Akceptováno
Doporučující
K čl. III, bodu 5:
V textu novelizačního bodu navrhujeme za slovo „názvu,“ vložit slova „se vkládají“.
Akceptováno
Doporučující
K čl. III, bodu 6:
V textu novelizačního bodu navrhujeme za slova „údaj o“ vložit slova „se vkládají“.
Akceptováno
Doporučující
K čl. III, bodu 8:
Doporučujeme úvod novelizačního bodu upravit takto: „V § 59 písm. a) se slovo „založením“ nahrazuje slovem „vznikem“, za slovo „sídlo“ se vkládají“.
Neakceptováno
Množné číslo je použito z toho důvodu, že se změna vztahuje na více slov vyskytujících se v odkazovaném ustanovení.
Doporučující
K čl. III, bodu 13:
V textu novelizačního bodu navrhujeme za slova „nebo zápis“ vložit slova „se vkládá“.
Akceptováno
Doporučující
K čl. III, bodu 22:
Navrhujeme úvod novelizačního bodu upravit takto: „V § 91 se slova „vnitrostátní fúze“ nahrazují slovy „vnitrostátní či přeshraniční přeměny“,“.
Akceptováno
Doporučující
Komora daňových poradců ČR
1) K návrhu zákona celkově
Součástí předkládaného návrhu nejsou žádné navazující změny v účetních a daňových předpisech. Domníváme se, že tyto změny by zde měly být minimálně v rovině terminologické, když například daná novela zavádí novou formu přeměny „rozdělení vyčleněním“ a v otázce účetních závěrek pak plně odkazuje na účetní předpisy. Problematickým bude v praxi také stanovení záloh od rozhodného dne.
Akceptováno/vzato na vědomí
V součinnosti s Ministerstvem financí jakožto gesčně příslušným orgánem bude návrh doplněn o novelizaci zákona o daních z příjmů. S ohledem na nezbytnost transponovat směrnice v dané lhůtě a na skutečnost, že je aktuálně zpracováván nový zákon o účetnictví, budou případné nesrovnalosti řešeny ve změnovém zákoně k novému zákonu o účetnictví.
Zásadní
2) K navazujícím změnám v zákoně o daních z příjmů
Doporučujeme zapracovat přeshraniční přemístění sídla jako přeměnu do zákona o daních z příjmů. Současný text zákona o daních z příjmů vůbec není připraven na přemístění sídla jiné právnické osoby než evropské společnosti a evropské akciové společnosti.
V ustanovení § § 38ma je např. pouze uvedeno:
Daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob za období, za které se podává daňové přiznání
(1) Poplatník je povinen daňové přiznání k dani z příjmů právnických osob také podat za období
d) předcházející dni přemístění sídla evropské společnosti nebo evropské družstevní společnosti zapsaného v obchodním rejstříku z území České republiky.
Akceptováno
V součinnosti s Ministerstvem financí jakožto gesčně příslušným orgánem bude návrh doplněn o novelizaci zákona o daních z příjmů.
Zásadní
Notářská komora ČR
1. K čl. I, bodu 5 (§ 10 odst. 3)
Nerozporujeme, že v případě zápisu přeměny notářem musí dojít k jeho provedení ve lhůtě 12 měsíců od rozhodného dne, a to také s ohledem na skutečnost, že u notáře se nepodává formalizovaný návrh, ale bezformální žádost. Pokud dojde ke sjednocení i v případě návrhu podaného u soudu, dojde fakticky k tomu, že u soudu bude možno podat návrh na zápis přeměny 15 pracovních dnů před uplynutím doby, během níž lze návrh podat, fakticky se rovněž omezí možnost doplnit či opravit vadný návrh, který bude podán krátce před uplynutím doby. I když to není věc legislativní, upozorňujeme, že bezpodmínečně v případě přijetí této změny je nutno ještě před účinností změny upravit systém ISVR tak, aby nedocházelo k blokaci zápisu notářem v případě jiných řízení, jako je tomu dosud, kdy se v takových krajních případech podal návrh na soud, aby nedošlo ke zmaření procesu přeměny.
Akceptováno jinak
Navrhovaná změna bude vypuštěna.
Stávající problém blokací přímých notářských zápisů ze strany soudní aplikace bude v rámci informačního systému komplexně řešen. Bude upraveno řešení, které již blokace neumožní.
2. K čl. I, bodu 62 (§ 59l)
Požadujeme doplnit údaj o tom, jak bude lhůta dle písm. a) určena v případě, že se valná hromada nebo členská schůze ke schválení přeshraniční přeměny nekoná.
Akceptováno
Bude doplněno do příslušných ustanovení, která tyto případy upravují – § 33d, § 95b odst. 4, § 120, 287b, § 306a odst. 6 a 8.
3. K čl. I, bodu 77 (§ 59x odst. 2)
Navrhujeme v návrhu doplnit písm. g), které zní:
„g) stejnopis notářského zápisu o rozhodnutí valné hromady nebo členské schůze české právnické osoby zúčastněné na přeshraniční přeměně, kterým byl schválen způsob zapojení zaměstnanců nástupnické právnické osoby.“.
Podle § 59qb odst. 4 návrhu zákona má neschválení způsobu zapojení zaměstnanců za následek nemožnost zápisu přeshraniční přeměny do obchodního rejstříku a považuje za odůvodněné, aby veřejná listina prokazující schválení byla notáři povinně předkládána, pakliže se vyžaduje. Jsme si vědomi, že zapojení zaměstnanců je podle návrhu řešeno až při vydání osvědčení podle § 59z a to v odst. 2 písm. b), dáváme však na zvážení, zda by skutečně nemělo být přesunuto do osvědčení pro přeshraniční přeměnu, jelikož v něm notář osvědčuje, dodržení postupu, provedení jednání a splnění formalit, které mají být podle zákona provedeny a splněny. Zde však něco splněno být má, nicméně i když to může být později, nebylo by zde veřejné listiny, která by splnění/nesplnění osvědčila, neboť osvědčení podle § 59z se vydává pouze v případě, že nástupnickou společností je česká korporace.
Vysvětleno
Dle směrnice zkoumá zákonnost přeměny ve vztahu k dodržení povinností souvisejících s účastí zaměstnanců až notář nebo jiný orgán v cílovém státu. Pro účast zaměstnanců se zásadně použijí pravidla platná v cílovém státě. Nepokládáme tedy za potřebné, aby byla stanovena povinnost přikládat tento dokument již k žádosti o vydání osvědčení pro přeshraniční přeměnu. V praxi také nemusí být vždy tento notářský zápis dostupný, protože ke schválení způsobu zapojení zaměstnanců může dojít až později.
4. K čl. I, bodu 80 (§ 59x odst. 6)
Návrh nově ukládá notáři uložit osvědčení pro přeshraniční přeměnu bez zbytečného odkladu do sbírky listin. Dosud notář zapisoval do veřejných rejstříků na základě žádosti oprávněné osoby. Zde je mu uložena povinnost přímo zákonem.
Dáváme na zvážení, zda není třeba tuto změnu promítnout do rejstříkového zákona.
Předpokládáme, že uložení do sbírky bude bez poplatku za zápis notářem, tato skutečnost by měla být aspoň doplněna do důvodové zprávy.
Předpokládáme, že plnění zákonné povinnosti uložení osvědčení do sbírky listin bude bez postupu dle § 111 odst. 3 novelizovaného rejstříkového zákona. V tomto směru by bylo vhodné doplnit důvodovou zprávu.
Akceptováno
Navřený § 59x odst. 6 bude upřesněn tak, aby bylo zřejmé, že se jedná o speciální pravidlo vůči § 113 ZVR, tedy že v daném případě notář nepostupuje na základě žádosti. Doplnění:
„(6) Notář uloží dálkovým přístupem osvědčení pro přeshraniční přeměnu bez zbytečného odkladu po jeho vydání do sbírky listin.“
Bude doplněna zvláštní část důvodové zprávy následovně:
„Notář uloží osvědčení prostřednictvím tzv. přímého zápisu. Ustanovení je speciálním pravidlem vůči § 113 rejstříkového zákona, protože notář nebude postupovat na základě žádosti, ale přímo ze zákona. Zápis spočívající v uložení osvědčení do sbírky listin nepodléhá soudnímu poplatku. Pro zápis, respektive uložení listiny notář nevydává osvědčení o zápisu; vydává pouze vlastní osvědčení pro přeshraniční přeměnu podle § 59x odst. 5 v navrženém znění.“
5. K čl. I, bodu 82 (§ 59x odst. 8)
Možnost notáře požadovat součinnost musí mít stanovena pravidla a měla by být promítnuta v příslušných zákonech, např. v daňovém řádu. Jinak se obáváme, že bude odmítnuta např. z důvodu mlčenlivosti. Jelikož má podle směrnice mít možnost se notář obrátit do zahraničí, měla i pro tuto možnost být stanovena procesní pravidla. Notář má podle směrnice mít možnost obrátit se na znalce, pokud bude tato možnost do zákona doplněna, musí zde být vyřešeno, kdo nese náklady na znalce, případně z jakých prostředků budou hrazeny.
Konkrétní legislativní návrh nebyl zpracován a necháváme na zvážení předkladatele.
Akceptováno
Ustanovení bude dopracováno a bude doplněna důvodová zpráva.
6. K čl. I, bodu 127 (§ 211)
Navrhujeme v návrhu úvodní části ustanovení vypustit slova: „jestliže jsou společníky všech zúčastněných korporací tytéž osoby mající v každé korporaci podíly ve stejném poměru nebo“.
Podle důvodové zprávy se jedná o implementaci čl. 132 příslušné směrnice, který však zjednodušení požaduje pro užší okruh případů tam, kde jedna osoba vlastní přímo či nepřímo podíly, což je diametrálně odlišná situace od toho, kdy se na zanikající či nástupnické korporaci podílí více osob ve stejném poměru. Zjednodušení je na místě tam, kde se nedá předpokládat, že některý ze společníků nebude souhlasit, tedy v případě, kdy všechny podíly vlastní přímo či nepřímo jedna osoba. To, že nedochází k výměnnému poměru i v případě, že se tytéž osoby podílejí ve stejném poměru na zúčastněných společnostech neznamená, že všechny budou souhlasit a lze jim upřít informace o přeměně např. absencí zprávy o přeshraniční přeměně.
Vysvětleno
Toto ustanovení se zakládá na vymezení nového druhu fúze v čl. 119 odst. 2 písm. d) směrnice, které zní: „d) jedna nebo více společností převádějí po svém zrušení bez likvidace celé své jmění na nástupnickou společnost, aniž by tato společnost vydala nové podíly, pokud jedna osoba drží přímo či nepřímo všechny podíly fúzujících společností nebo společníci fúzujících společností drží své podíly ve stejném poměru ve všech fúzujících společnostech.“. Čl. 132 směrnice je formulován poněkud odlišně, a výslovně zmiňuje pouze první situaci. Domníváme se však, že by výjimka měla být aplikována i na onu druhou situaci, tedy kdy je společníků více, ale po fúzi se stávají společníky ve stejném poměru a podíly se nevyměňují. Náležitosti, které nejsou podle čl. 132 odst. 1 směrnice vyžadovány podle čl. čl. 122 písm. b), c), e) a m), článek 125 a čl. 131 odst. 1 písm. b) směrnice, dává dle našeho názoru smysl nevyžadovat ani v případě mnohosti společníků, protože nedochází k výměně podílů. Pokud jde o náležitosti podle čl. 124 a čl. 126 odst. 1 směrnice, tyto se nevyžadují pouze u společnosti, která fúzí zaniká; u nástupnické společnosti (jejímiž členy jsou ale ty samé osoby) se jejich splnění vyžaduje.
Asociace samostatných odborů
Obecné připomínky:
Předložená novela zákona klade důraz pouze na povinnost společnosti informovat zaměstnance o přeměně společnosti a jejich právo na informace. Novela zákona stanovuje možnost zaměstnanců (odborových organizací, a pokud ve společnosti nejsou, tak přímo zaměstnancům) se vyjádřit k přeměně společnosti. V novele zákona však zcela schází úprava povinnosti společnosti na projednání přeměny se zaměstnanci a právo zaměstnanců na projednání jejich stanoviska k přeměně. Směrnice přitom přímo ukládá členským státům zajistit postupy projednání přeměny se zaměstnanci v souladu se Směrnicí 2002/14/ES, Směrnicí 2009/38/ES, pokud jde o podniky nebo o skupiny podniků působících na úrovni Společenství, a Směrnici Rady 2001/23/ES, pokud se přeshraniční fúze nebo přeshraniční rozdělení považuje za převod podniku ve smyslu uvedené směrnice. Zapojení zaměstnanců do procesu přeměny společnosti přispívá, podle Směrnice, k zajištění dlouhodobě udržitelného přístupu společnosti na vnitřním trhu.
Proto ASO požaduje novelu zákona dopracovat a úpravu práva zaměstnanců na projednání jejich stanoviska k přeměně společnosti a postupu společnosti při projednávání přeměny se zaměstnanci v souladu s právem EU.
Akceptováno jinak
Právo na informování zaměstnanců a projednávání s nimi je obsaženo v čl. 126c směrnice, přičemž členské státy mají zajistit, aby tato práva byla vykonávána v souladu s právním rámcem stanoveným směrnicí 2002/14/ES, 2001/23/ES a 2009/38/ES. Příslušná ustanovení těchto směrnic již byla do českého právního řádu transponována, a prostřednictvím níže uvedených ustanovení zákoníku práce. V uvedeného důvodu nebylo třeba ustanovení zvlášť transponovat. Bude však doplněna důvodová zpráva v tom směru, aby bylo postaveno na jisto, že se příslušná ustanovení zákoníku práce, jež transponují požadavky směrnic 2002/14/ES, 2001/23/ES a 2009/38/ES, použijí.
Jde-li o směrnici 2002/14/ES, tato byla transponována do § 276 odst. 1, 2, 3, § 278 odst. 2, 3, 4, § 279 odst. 1, písm. e) a odstavce 2 a § 280 odst. 1 písm. b) a d) a odstavce 2 zákoníku práce.
Jde-li o směrnici 2001/23/ES, tato byla transponována do § 276 odst. 9, § 338 odst. 1 až 5 a § 339 zákoníku práce.
Nakonec jde-li o směrnici 2009/38/ES, tato byla transponována do § 276 odst. 2, 3, 4, § 278 odst. 2, 3, § 288, § 289, § 290 – 293, § 294, § 295, § 295a, § 296 a § 298a zákoníku práce.
Postupy pro informování a projednávání byly transponovány do § 278 zákoníku práce.
Připomínkové místo s návrhem vypořádání souhlasí.
Zásadní
Konkrétní připomínky:
K bodu 64 – 73, (§ 59o odst. 1, § 59p, § 59q, § 59qa, § 59qb)
Ustanovení dávají právo zaměstnancům (odborovým organizacím, pokud nejsou, tak zaměstnancům přímo) vyjádřit se k projektu přeshraniční přeměny. V ustanoveních je obsaženo pouze právo zaměstnanců na informaci. Zcela schází právo zaměstnanců na projednání jejich vyjádření v souladu s článkem 4 Směrnice 2002/14/ES. Právo na projednání je stanoveno ve Směrnici. Podle Směrnice je povinností státu stanovit, aby práva zaměstnanců byla vykonávána v souladu s právním rámcem stanoveným Směrnicí 2002/14/ES (čl. 86k). Ustanovení tak navozují dojem, že zaměstnanci jsou pouze vyrozuměni o projektu přeměny a zprávy o přeměně a pokud se vyjádří včas, pak se jejich vyjádření pouze předloží při rozhodování o přeměně společnosti. Úprava závaznosti vyjádření zaměstnanců pro společnost, obrany zaměstnanců v případě nerespektování vyjádření zaměstnanců, zda mají zaměstnanci možnost v takovém případě obrátit se na soud či zprostředkovatele apod. chybí. Zcela také chybí postupy pro sociální dialog a dohodu se zaměstnanci, na které klade důraz Směrnice.
ASO požaduje dopracovat návrh zákona o postupy společnosti při pojednávání přeměny v souladu s právním rámcem stanoveným Směrnicí 2002/14/ES.
Akceptováno jinak
Jak již bylo uvedeno shora, směrnice 2002/14/ES byla již dříve transponována do zákoníku práce.
Dle § 280 odst. 1 písm. b) a d) a odstavce 2 zákoníku práce platí povinnost projednat se zaměstnanci zamýšlené strukturální změny zaměstnavatele [dle písm. b)] a dále převod dle § 338 až 342 [dle písm. d)], a to u zaměstnavatelů s 10 a více zaměstnanci.
V rámci vymezení pojmů práva na informování a na projednání dle § 278 odst. 2 a 3 je pak kladen důraz na včasné poskytnutí informace a na projednání; info mají být poskytnuty a projednání má být provedeno v dostatečné předstihu tak,
· aby mohly být info posouzeny,
· aby mohlo být zaměstnanci vyjádřeno stanovisko,
· aby zaměstnavatel mohl vzít stanovisko v úvahu před uskutečněním opatření.
Zaměstnanci mají právo obdržet na své stanovisko odůvodněnou odpověď.
V ustanovení § 339 je upravena povinnost dosavadního a přejímajícího zaměstnavatele informovat zaměstnance a projednat s nimi nejpozději 30 dnů před přechodem práv a povinností za účelem dosažení shody zde uvedené skutečnosti.
Připomínkové místo s návrhem vypořádání souhlasí.
Zásadní
prof. JUDr. Jan Dědič, CSc.
1. K § 13, novému odst. 2 – tato výjimka by podle mne neměla platit pro rozdělení vyčleněním. Jde v podstatě o stejnou situaci, jako při nepeněžitém vkladu. Zde je rozdělovaná společnost společníkem (členem) nástupnické korporace. Důvod pro tuto výjimku zde neshledávám. V podstatě je to jediná forma ochrany společníků nástupnické společnosti při vyčlenění sloučením.
Akceptováno
Navrhujeme přeformulovat § 13 odst. 2 následovně:
„(2) Ustanovení zákona, který upravuje právní poměry obchodních společností a družstev, o povinnosti doplatit rozdíl mezi částkou, na niž byl oceněn nepeněžitý vklad, a jeho reálnou hodnotou při vzniku společnosti nebo družstva nebo při zvýšení základního kapitálu společnosti a o povinnosti uhradit v penězích cenu nepeněžitého vkladu, nepřejde-li na společnost nebo družstvo vlastnické právo k předmětu vkladu, se při přeměně nepoužijí. Ustanovení o těchto povinnostech se však použijí při vzniku společnosti nebo při zvýšení základního kapitálu společnosti v důsledku vyčlenění.“
2. K § 17 novému odstavci 6 – podle mého názoru by se měli v notářském zápisu uvádět i společníci kteří vyslovili nesouhlas s přeměnou podle tohoto ustanovení. Důvod je stejný jako u společníků, kteří hlasovali proti podle odstavce 5.
Akceptováno
Společníci, kteří vyslovili nesouhlas, by se v notářském zápise měli uvádět na základě druhé věty § 17 odst. 6, která stanoví, že hlasováním proti schválení přeměny se pro účely tohoto zákona rozumí i projevení nesouhlasu s přeměnou.
3. K § 17 novému odstavci 7 – stejné omezení je třeba uplatnit i vůči těm společníkům, kteří vyslovili nesouhlas s přeměnou podle odstavce 6, i když nehlasovali.
Akceptováno
Společníci, kteří vyslovili nesouhlas, by se v notářském zápise měli uvádět na základě druhé věty § 17 odst. 6, která stanoví, že hlasováním proti schválení přeměny se pro účely tohoto zákona rozumí i projevení nesouhlasu s přeměnou.
Navrhované ustanovení odstavce 7 však bude z návrhu vypuštěno vzhledem k tomu, že by ve společnosti s ručením omezeným neměla nastat situace odlišného hlasování s různými podíly.
4. K § 20 (i § 156 odst. 1, § 157 odst. 1, § 315 odst. 1, § 316 odst. 1) – z návrhu novely je zřejmé, že se uplatní pravidla pro sistaci hlasovacích práv. Zákon však nemá žádnou ochranu společníků, pokud je třeba k přeměně souhlas určitých nebo všech společníků. Ta byly dosud zajišťována výkladem, podle něhož se v těchto případech sistace neuplatňovala. Je proto třeba pro tyto případy výslovně stanovit, že se sistace hlasovacích práv nepoužije nebo dát těmto společníkům právo vystoupit ze společnosti, pokud by s přeměnou nesouhlasili, jinak je podle mého návrh novely již za hranou ústavnosti. Na tento problém jsem již upozorňoval na přechozích jednáních i v odborném tisku (viz Obchodní právo, 2022, č. 5).
Akceptováno
Ve vztahu ke schvalování rozdělení akciové společnosti s nerovnoměrným výměnným poměrem akcií a převodu jmění na společníka či akcionáře bude zachováno pravidlo o vyloučení zákazu výkonu hlasovacích práv podle zákona o obchodních korporacích.
Pokud jde o případy § 20 a § 156 odst. 1, § 157 odst. 1 § 315 odst. 1 a § 316 odst. 1 PřemZ, vycházíme z výkladu, který zastává část odborné veřejnosti, že se v těchto případech zvláštních souhlasů nejedná o hlasování, a tudíž se neuplatní pravidla o zákazu výkonu hlasovacích práv [srov. J. Pokorná in J. Lasák, J. Dědič, J. Pokorná, Z. Čáp, J. Skácelová aj., Komentář k zákonu o obchodních korporacích, Wolters Kluwer, Praha, 2014, právní stav k 1. 1. 2021, § 171 odst. 2]. Výslovnou úpravu v zákoně o přeměnách nepovažujeme za vhodnou, neboť by sváděla k opačné interpretaci v případě zákona o obchodních korporacích (např. u § 171 odst. 2, § 417).
5. K § 21 odst. 2 (i nenovelizovanému § 20) – až dosud se při rozhodování o nerovnoměrném výměnném poměru neuplatňovala sistace hlasovacích práv (viz zrušovaný § 22 odst. 1). Důvodem byla zvýšená ochrana menšinových akcionářů. To stejné se dovozovalo výkladem při hlasování o vytěsnění podle zrušovaného § 22a. Z navrhované úpravy i z důvodové zprávy plyne, že se nyní sistace hlasovacích práv uplatňovat má. V důvodové zprávě ke zrušovanému ustanovení se uvádí, že uvedená výjimka není odůvodněná. S tím zásadně nesouhlasím. Jde přece o zásah do vlastnického práva. O nerovnoměrném výměnném poměru tak nově bude moci rozhodnout i akcionář, které nemá 90 % podíl na hlasovacích právech, protože z důvodu sistace hlasovacích práv jiných akcionářů bude moci takové rozhodnutí prosadit. Je to záměr? Z mého pohledu by se sistace zde neměla uplatnit. Zcela neodůvodněné je to pak u převodu jmění na akcionáře. Podle § 354 může být přejímajícím akcionářem jen ten, kdo má hlasovací práva v rozsahu 90 %. V tomto případě nemá rozhodně sistace hlasovacích práv pro podíl počítaný podle § 354 význam. Pokud se při hlasování podle § 21 odst. 2 bude uplatňovat sistace hlasovacích práv, pak se zcela rozejde regulace v § 21 odst. 2 s § 354. To považuji za nepřípustné. Proto musí být přinejmenším při rozhodování o převzetí jmění vyloučena sistace hlasovacích práv. V zájmu právní jistoty pak bude třeba totéž upravit v § 20a pro společnost s ručením omezeným.
Akceptováno
Ve vztahu ke schvalování rozdělení akciové společnosti s nerovnoměrným výměnným poměrem akcií a převodu jmění na společníka či akcionáře bude zachováno pravidlo o vyloučení zákazu výkonu hlasovacích práv podle zákona o obchodních korporacích.
6. K § 21 odst. 7 – podle mého názoru by se měly v notářském zápisu uvádět i akcionáři, kteří vyslovili nesouhlas s přeměnou podle tohoto ustanovení. Důvod je stejný jako u akcionářů, kteří hlasovali proti přeměně podle odstavce 6.
Akceptováno
Akcionáři, kteří vyslovili nesouhlas, se budou v notářském zápise uvádět podle druhé věty § 21 odst. 7, která stanoví, že hlasováním proti schválení přeměny se pro účely tohoto zákona rozumí i projevení nesouhlasu s přeměnou.
7. K § 21 odst. 8 – stejné omezení je třeba uplatnit i vůči těm akcionářům, kteří vyslovili nesouhlas s přeměnou podle odstavce 7, i když nehlasovali.
Akceptováno
Omezení plyne z druhé věty § 21 odst. 7, která stanoví, že hlasováním proti schválení přeměny se pro účely tohoto zákona rozumí i projevení nesouhlasu s přeměnou.
8. K § 33a odst. 2 písm. b) – je třeba sladit s formulací uvedenou v návrhu novely v § 61 odst. 2 VeřRej. Tam se uvádí „upozornění na pravidla pro výkon práv věřitelů, zaměstnanců a společníků obchodní korporace zúčastněné na přeměně.“
Akceptováno
Formulace bude odpovídat znění navrženému v § 61 odst. 2 rejstříkového zákona.
9. K § 33d – nemá tady být odkaz i § 59o, § 59p odst. 7, § 33q odst. 4? Podle mého názoru potřebná úprava chybí. Viz připomínky k těmto paragrafům.
Akceptováno
Ustanovení bude upraveno v navrhovaném smyslu.
10. K § 35 odst. 2 – jaké dodatečné zajištění může soud zřídit? V důvodové zprávě není nic uvedeno. Zřejmě jen zástavní právo k majetku osoby zúčastněné na přeměně. Mám pochybnost, že soud mohl zřídit ručení (např. mateřské společnosti či společníků) ani zástavní právo k jejich majetku ani finanční (bankovní) záruku. To by musel výslovně připustit zákon (např. zřízení ručení nástupnické osoby či jiné osoby zúčastněné na přeměně). Neměla by být i možnost nařídit určité zajištění, které by musela obstarat zúčastněná korporace? Nedokáži se vyjádřit k tomu, zda je procesní úprava dostačující, aby řízení netrvalo neúměrně dlouho.
Akceptováno
Bude doplněna důvodová zpráva. Zajištění má poskytovat zásadně osoba zúčastněná na přeměně, která je dlužníkem. Pokud by byla možnost rozšířena i na jiné osoby, mohli by tím naopak být ohroženi věřitelé těchto dalších osob. Pokud jde o procesní úpravu tohoto postupu, bylo na základě konzultace s odborníky na civilní proces rozhodnuto o vypuštění možnosti rozhodnout bez nařízení jednání a rovněž byla zamítnuta dříve zvažovaná možnost předběžného opatření.
11. K § 45 odst. 1 – s navrženou variantou 1 nesouhlasím. Zde by se mohlo upravit při přeshraničních přeměnách jen právo na dorovnání při přeshraničních fúzích a přeshraničním rozdělení společníků, kteří neuplatnili právo na vystoupení, a to podle čl. 126a odst. 6 a § 160l odst. 6 Směrnice. Navržená úprava dopadá na všechny společníky, což je v rozporu se Směrnicí. Právo na dorovnání vystoupivších společníků tomuto režimu podrobit není věcně správné. To není věc kvazihromadné žaloby. Soud by navíc zjišťovat kolik společníků a ohledně jakých podílů uplatnilo právo na vystoupení, a to se mu neukládá. Doporučuji celou tuto problematiky upravit v rámci úpravy přeshraničních přeměn a § 45 nenovelizovat. Viz k tomu připomínky k variantě 2. Dále je podle mne třeba doplnit i společníky nástupnické společnosti při vyčlenění sloučením, protože na ně dané ustanovení nedopadá, takže nejsou chráněni. I to je za hranou ústavnosti.
Akceptováno částečně
Bude navržena varianta 2. Režimu § 45 bude podléhat pouze právo na dorovnání při přeshraničních přeměnách společníků, kteří neuplatnili právo vystoupit ze společnosti.
Co se týče společníků nástupnické společnosti při vyčlenění sloučením, měli jsme za to, že na ně dané ustanovení dopadá, protože vyčlenění sloučením by mělo být pokryto druhou situací v ustanovení upravenou, která používá termín „rozdělení sloučením“ – „nepřiznává-li … projekt rozdělení sloučením společníkům nástupnické společnosti nebo členům nástupnického družstva, jejichž podíly se nevyměňují, k rozhodnému dni přiměřený doplatek…“. Podle navrhovaného § 243 odst. 3 se rozdělením sloučením rozumí i vyčlenění sloučením.
12. K § 59l písm. a) – jak se určí lhůta v případě, kdy v některé zúčastněné korporaci valná hromada nerozhoduje?
Akceptováno
Bude doplněno do příslušných ustanovení, která tyto případy upravují – § 33d, § 95b odst. 4, § 120, 287b, § 306a odst. 6 a 8.
13. K § 59o odst. 2 – jak se určí lhůta, pokud se rozhoduje per rollam? V § 33d se neodkazuje na tento paragraf.
Akceptováno
Odkaz bude doplněn.
14. K § 59p odst. 7 – jak se určí lhůta, pokud se rozhoduje per rollam? V § 33d se neodkazuje na tento paragraf.
Akceptováno
Odkaz bude doplněn.
15. K § 59q odst. 4 – jak se určí lhůta, pokud se rozhoduje per rollam? V § 33d se neodkazuje na tento paragraf.
Akceptováno
Odkaz bude doplněn.
16. K § 59r odst. 2 – je třeba zajistit, aby přeměna nemohla být zapsána do obchodního rejstříku před uplynutím lhůty pro vystoupení.
Akceptováno
Bude doplněn odkaz na příslušné ustanovení (§ 165 odst. 2) do § 59r odst. 6.
17. K § 59r odst. 4 – doporučuji vypustit slova „nebo akcie“, protože akcie je také podíl.
Akceptováno
Ustanovení bude upraveno dle připomínky.
18. K § 59r odst. 5 a 6 – s variantou 2 souhlasím, protože je plně funkční a v souladu se Směrnicí. Odstavec 6 není uveden jako součást varianty 2, ale podle mne odstavec 6 bez odstavce 5 existovat nemůže.
Do varianty 2 doporučuji doplnit ještě odstavce 7 a 8 a upravit v nich práva podle § 126a Směrnice a 160l odst. 6 Směrnice. Možné znění:
„(7) Společníci společností zúčastněných na přeshraniční přeměně nebo přeshraničním rozdělení, kteří neměli nebo neuplatnili právo vystoupení ze společnosti a kteří považují výměnný poměr stanovený v projektu přeměny za nepřiměřený, mají právo na dorovnání. Ustanovení § 45 až 47 se použijí obdobně.
(8) Zúčastněná společnost nebo její právní nástupci jsou povinni bez zbytečného odkladu sdělit soudu, který je k tomu vyzval, kolik společníků a ohledně jakých podílů uplatnili právo na vystoupení ze společnosti.“.
Částečně akceptováno
Právo na dorovnání v případě, že není výše vypořádacího podílu přiměřená při vystoupení společníka v souvislosti s přeshraniční fúzí, přeshraničním rozštěpení nebo odštěpení anebo v souvislosti s přeshraničním přemístěním sídla bude upraveno zvlášť v § 59r odst. 5 (varianta 2).
Co se týče práva společníků, kteří při přeshraniční fúzi nebo rozštěpení a odštěpení nevystoupili ze společnosti (příp. toto právo ani neměli), na dorovnání výměnného poměru, měli jsme za to, že tuto situaci pokrývá § 45, konkrétně první tam upravená situace – výměnný poměr podílů spolu s případným doplatkem uvedený v projektu fúze nebo projektu rozdělení k rozhodnému dni není přiměřený.
19. K § 59x odst. 2 písm. f) – proč se má uvádět i případné neschválení přeměny? V takovém případě přece nemůže notář vydat osvědčení.
Vysvětleno
Pravidlo míří na případy, kdy na valné hromadě nebude přeměna schválena z důvodu, avšak k jejímu schválení dojde následně na základě dodatečného souhlasu společníků. V takovém případě může být notáři předložen notářský zápis osvědčující průběh valné hromady, kde však chyběly potřebné souhlasy, a příslušné dodatečné souhlasy, které tento nedostatek zhojí.
20. K § 59x odst. 3 – proč se výslovně nevyžaduje i uvedení údajů o počtu zaměstnanců a informace o dceřiných společnostech a jejich zeměpisném rozmístění, jak to umožňuje čl. 86m odst. 3, 127 odst. 3 a 160m odst. 3 Směrnice. Podle čeho pak notář ověří, zda byla dodržena pravidla o zapojení zaměstnanců? Důvodová zpráva se tím vůbec nezabývá.
Akceptováno
Bude doplněna důvodová zpráva. Podle stávající i navrhované právní úpravy musí společnost dokládat řadu písemností, na základě nichž má být posouzeno, zda byly splněny zákonné podmínky. Notáři předkládá projekt přeměny, v němž musí uvést údaje o postupu stanovení práva vlivu. Pokud bude tvrdit, že podmínky nesplňuje, bude to muset doložit. Pokud se bude jednat o opačný případ, musí popsat, jaký konkrétní proces bude zvolen, přičemž pro posouzení dodržení pravidel ustavení výboru bude třeba uvést též informace o dceřiných společnostech. Dále by měly být předloženy také výstupy tohoto procesu, jako např. smlouva, rozhodnutí společnosti o standardním právu vlivu (předkládány na základě vyhlášky). Máme za to, že potřebné údaje by měly být vyplynout právě z těchto písemností.
Nadto se domníváme, že existují další informace, které by měl mít notář k dispozici pro účely zhodnocení zákonnosti určení práva vlivu, které však směrnice výslovně nezmiňuje. Jedná se například o údaje o úpravě práva vlivu zaměstnanců v ostatních zúčastněných společnostech, a v dceřiných společnostech a organizačních složkách závodu mimo území ČR [§ 215 odst. 3 písm. b), c)] nebo o údaje o existenci organizačních složek závodu (pro účely kontroly dodržení pravidel ustanovení výboru).
Domníváme se tedy, že potřebné informace by měl notář obdržet již na základě obecněji formulovaných ustanovení, která zahrnují i další směrnicí výslovně nezmíněné informace.
21. K § 59x odst. 4 – podle čl. 86m odst. 11, 127 odst. 11 a 160m odst. 11 Směrnice je možno prodloužit první lhůtu tří měsíců i z jiných důvodů, než jsou pochybnosti podle věty druhé, i dodatečnou lhůtu tří měsíců, a to ne-li z důvodu složitosti možné provést posouzení ve stanovených lhůtách. Prodloužení lhůt musí být oznámeno předem. Nic z toho poslední věta nerespektuje § 59x odst. 4 nereflektuje.
Akceptováno
Ustanovení bude upraveno dle připomínky.
22. K § 59x odst. 8 – Směrnice v čl. 86m odst. 12, 127 odst. 12 a 160m odst. 12 vyžaduje zajistit, aby se poskytnutí součinnosti stalo v procesním rámci stanoveném vnitrostátním právem. Návrh novely ani důvodová zpráva žádný takový procesní postup nezmiňuje. Není tedy zřejmé, o jaký procesní předpis jde. Kromě toho Směrnice stanoví i právo na poskytnutí listin. Zahrnuje to pojem „součinnost“. Dále není upraveno, jak postupovat, pokud cílová společnost má sídlo v zahraničí nebo o konzultace požádá zahraniční orgán v ČR. Není provedeno, že notář si může obrátit na nezávislého znalce a kdo ponese náklady takového postupu.
Akceptováno
Ustanovení bude dopracováno a bude doplněna důvodová zpráva.
23. K nenovelizovanému § 92 – i ten je nutné novelizovat, protože znalce již nejmenuje soud, a nenovelizované ustanovení předpokládá jmenování znalce soudem.
Akceptováno
Ustanovení bude upraveno dle připomínky.
24. K § 95b odst. 4 – správná formulace v první větě nám být „§ 33 nebo 33a, § 93 a 93a“. Odkaz na § 93 a 93a zcela chybí. Formulace by měla být stejná jako v § 120. Poslední větu je nutné vypustit, protože při fúzi nemůže být více nástupnických společností.
Akceptováno
Ustanovení bude upraveno dle připomínky.
25. K § 243 odst. 1 písm. c) – je skutečně výměna jmění za podíl nebo podíly pojmovým znakem vyčlenění? U rozčlenění ani odštěpení to nemáme. Co když doje k vyčlenění sloučením do stoprocentní dceřiné společnosti. Proč by bylo třeba vydávat nový podíl nebo podíly? V takovém případě by k tomu naopak zásadně docházet nemělo, ledaže s bude zvyšovat základní kapitál dceřiné společnosti.
Akceptováno
Bude doplněna možnost výjimky.
26. K § 244 odst. 4 – stejná připomínka jako k § 243 odst. 1 písm. c).
Akceptováno
Bude doplněna výjimka pro případ stoprocentní dceřiné společnosti.
27. K § 244 odst. 5 – část věty za středníkem může vyvolat nejasnosti. Formulace navozuje dojem, že v tomto případě vyčlenění společníci podíly nabývají. Doporučuji uvést, že se toto pravidlo vztahuje jen na rozštěpení sloučením nebo odštěpení sloučením.
Akceptováno
Ustanovení bude upraveno dle připomínky.
28. K § 245 odst. 1 – druhou větu je třeba vypustit, neboť tento závěr plyne již z první věty.
Akceptováno
Ustanovení bude upraveno dle připomínky.
29. K § 248 – část věty za středníkem. může vyvolat nejasnosti. Formulace navozuje dojem, že v tomto případě vyčlenění společníci podíly nabývají. Doporučuji uvést, že se toto pravidlo vztahuje jen na rozštěpení nebo odštěpení.
Akceptováno
Ustanovení bude upraveno dle připomínky.
30. K § 250 odst. 6 – je třeba upravit, co se místo výměnného poměru podílů uvádí v projektu při rozdělení odštěpením.
Akceptováno
Ustanovení bude upraveno dle připomínky.
31. K § 250 odst. 2 až 4 – ustanovení odstavce 2 až 4 zřejmě nemůže platit na vyčlenění z povahy věci a není to třeba výslovně normovat. Je otázka, jak je to s doplatkem a ochranou rozdělované společnosti a ostatních společníků v nástupnické společnosti při vyčlenění sloučením. Podle navržené úpravy není žádná. Je to ústavně konformní? Zřejmě zde nefunguje ani § 45 PřemZ.
Akceptováno
Vyčlenění bude doplněno do odstavce 4. Dále bude upraven § 13 odst. 2 tak, že se na vyčlenění uplatní ustanovení ZOK o doplatkové povinnosti v případě nepeněžitého vkladu.
32. K § 256 odst. 1 písm. e) – zde uvedená regulace se může týkat jen vyčlenění se se vznikem nových společností a družstev. Te tu nutné doplnit.
Akceptováno
Ustanovení bude upraveno dle připomínky.
33. K § 256a – proč se vypouští uvádění adresy rejstříkového soudu bez dalšího? Viz čl. 141 odst. 2 Směrnice. Měl by být alespoň údaj, že posudek bude uložen do sbírky listin obchodního rejstříku. Specifikace rejstříku může být důležitá ve vztahu přeshraničnímu rozdělení.
Akceptováno
Pravidlo zůstane zachováno.
34. K nenovelizovanému § 280 – je třeba upravit určení, jaký podíl získá rozdělovaná společnost výměnou za část svého jmění, pokud to nepoplyne již z § 250. Dále by se mělo upravit, kdy při vyčlenění sloučením k výměně za podíl nemusí dojít (nástupcem je stoprocentní dcera).
Akceptováno jinak
Určení bude doplněno do § 250 odst. 1 písm. n):
„n) při vyčlenění sloučením údaj o tom, kolik a jakých podílů nabude rozdělovaná společnost na nástupnické nebo nástupnických společnostech, a v případě, že je rozdělovaná společnost jediným společníkem nástupnické společnosti nebo nástupnických společností, údaj o tom, že nové podíly nenabývá.“.
35. K § 284 odst. 1 – i ten je nutné novelizovat, protože znalce již nejmenuje soud, a nenovelizované ustanovení předpokládá jmenování znalce soudem.
Akceptováno
Ustanovení bude upraveno.
36. K § 284 odst. 5 – Proč se z aplikace na vyčlenění vylučuje jen odstavec 1. Podle mne je třeba vyloučit i odstavce 2 až 4.
Akceptováno
Ustanovení bude upraveno.
37. K § 287b odst. 6 – do výčtu odkazovaných ustanovení je třeba doplnit i § 285 a 285a a ustanovení formulovat obdobně jako v § 120. Správná formulace má být „§ 33 nebo 33a, § 285 a 285a“.
Akceptováno
Ustanovení bude upraveno.
38. K § 287b – dávám do úvahy postup, aby se při vyčlenění sloučením do společnosti, v níž je rozdělovaná společnost jediným společníkem, nevyžadovalo schválení rozdělení nejvyšším orgánem nástupnické společnosti, pokud se nemění stanovy nástupnické společnosti. Rozhodování jediného společníka ve formě NZ považuji za zbytečně administrativně náročné. Směrnice tuto formu vyčlenění navíc nijak neupravuje. Pak by se do § 287b vložil odstavec 8 v tomto smyslu. Např.: „Je-li při vyčlenění sloučením rozdělovaná společnost jediným společníkem nástupnické společnosti, nemusí být rozdělení sloučením schváleno valnou hromadou nástupnické společnosti. Nemá-li se konat pouze valná hromada nástupnické společnosti, je rozhodný z hlediska doby pro splnění povinností podle § 33 nebo 33a, 285 a 285a nástupnickou společností den, na nějž je svolána valná hromada zanikající společnosti.“
Akceptováno
Ustanovení bude doplněno dle připomínky.
39. K § 290 odst. 5 – je třeba upravit určení, jaký podíl získá rozdělovaná společnost výměnou za část svého jmění, pokud to nepoplyne již z § 250. Dále by se mělo upravit, kdy při vyčlenění sloučením k výměně za podíl nemusí dojít (nástupcem je stoprocentní dcera).
Akceptováno jinak
Určení bude doplněno do § 250 odst. 1 písm. n):
„n) při vyčlenění sloučením údaj o tom, kolik a jakých podílů nabude rozdělovaná společnost na nástupnické nebo nástupnických společnostech, a v případě, že je rozdělovaná společnost jediným společníkem nástupnické společnosti nebo nástupnických společností, údaj o tom, že nové podíly nenabývá.“.
40. K § 306a odst. 6. - do výčtu odkazovaných ustanovení je třeba doplnit i § 299 a 299a a ustanovení formulovat obdobně jako v § 120. Správná formulace má být „§ 33 nebo 33a, § 299 a 299a“.
Akceptováno
Ustanovení bude upraveno.
41. K § 306a – dávám do úvahy postup, aby se při vyčlenění sloučením do společnosti, v níž je rozdělovaná společnost jediným společníkem, nevyžadovalo schválení rozdělení nejvyšším orgánem nástupnické společnosti, pokud se nemění stanovy nástupnické společnosti. Rozhodování jediného společníka ve formě NZ považuji za zbytečně administrativně náročné. Směrnice tuto formu vyčlenění navíc nijak neupravuje. Pak by se do § 306a vložil odstavec 8 v tomto smyslu. Např.: „Je-li při vyčlenění sloučením rozdělovaná společnost jediným společníkem nástupnické společnosti, nemusí být rozdělení sloučením schváleno valnou hromadou nástupnické společnosti. Nemá-li se konat pouze valná hromada nástupnické společnosti, je rozhodný z hlediska doby pro splnění povinností podle § 33 nebo 33a, 289 a 289a nástupnickou společností den, na nějž je svolána valná hromada zanikající společnosti“.
Akceptováno
Navrhujeme následující znění:
„(9) Je-li při vyčlenění sloučením rozdělovaná společnost jediným akcionářem nástupnické nebo nástupnických společností, nevyžaduje se schválení rozdělení jediným akcionářem této nástupnické nebo nástupnických společností. V takovém případě je rozhodný z hlediska doby pro splnění povinností podle § 33 nebo 33a, 59l a § 299 nebo 299a nástupnickou společností den, na nějž je svolána valná hromada rozdělované společnosti.“
42. K § 314 odst. 1 – je třeba doplnit, co se uvádí v případě vyčlenění.
Akceptováno
Navrhujeme následující doplnění:
„c) kolik akcií určitého druhu, formy, popřípadě jmenovité hodnoty obdrží rozdělovaná společnost s ručením omezeným k podílu při vyčlenění a zda akcie budou vydány jako cenný papír s uvedením lhůty pro její převzetí, nebo jako zaknihovaný cenný papír anebo zda dojde k imobilizaci akcií, nebo
d) údaje o tom, jaká bude výše vkladu a podílu, který obdrží rozdělovaná akciová společnost ke svým akciím při vyčlenění.“.
43. K § 336d odst. 1 – chybí úprava pro případ, kdy se nekoná valná hromada některé zúčastněné společnosti nebo se rozhoduje per rollam.
Akceptováno
Navrhujeme následující doplnění:
„(3) Je-li o schválení přeshraničního rozdělení rozhodováno mimo valnou hromadu české společnosti, je rozhodný z hlediska doby pro splnění povinností podle odstavců 1 a 2 den předcházející dni, kdy osoba oprávněná svolat valnou hromadu zašle společníkům nebo členům návrh rozhodnutí.
(4) Nemá-li se konat valná hromada žádné ze zúčastněných společností podle § 306a, je rozhodný z hlediska doby pro splnění povinností podle odstavců 1 a 2 všemi zúčastněnými společnostmi den předcházející dni, v němž má být podán návrh na zápis přeshraničního rozdělení do obchodního rejstříku.“.
Pokud jde o situaci, kdy se valná hromada vůbec, klademe si otázku, zda je v takovém případě účelné, aby byla tato povinnost splněna, když o přeměně rozhodovat nebude.
44. K § 336f odst. 1 a 2 – v obou odstavcích by se ze slovo „zřejmé“ mělo by se ve smyslu čl. 160s odst. 4 Směrnice doplnit „a nelze-li to dovodit ani jeho výkladem“.
Akceptováno
Ustanovení bude upraveno, aby odpovídalo textu směrnice.
45. K § 336f odst. 3 – není zřejmé, zda úprava v § 336fj odst. 3 vylučuje jen § 261 nebo i § 262 až 264. Důvodová zpráva se k tomu nevyjadřuje.
Akceptováno
Bude doplněna důvodová zpráva.
46. K § 384b odst. 2 – ustanovení je třeba novelizovat, protože znalce na ocenění jmění již soud nejmenuje. Zřejmě má jít o znalce zapsaného do seznamu znalců v České republice.
Akceptováno
Ustanovení bude upraveno.
47. K § 384e odst. 2 – Podle mého názoru nevstupuje česká právnická osoba do právního postavení zahraniční právnické osoby, protože zatím žádná taková osoba není. Maximálně by bylo možné říci, že nabývá status zahraniční právnické osoby. Bylo by lépe opsat to, co uvádí Směrnice v čl. 86r písm. a), tedy že jmění zahraniční osoby náleží české právnické osobě a písm. c) o pracovněprávních vztazích. Navíc je třeba kromě společníků zmínit i členy družstva.
Akceptováno
Ustanovení bude upraveno, aby lépe odpovídalo textu směrnice.
Navrhujeme následující formulaci:
„(2) Dnem uvedeným v odstavci 1
a) veškeré jmění zahraniční právnické osoby, která přemístila sídlo, náleží české právnické osobě,
b) společníci nebo členové zahraniční právnické osoby, která přemístila sídlo, zůstávají i nadále společníky nebo členy české právnické osoby, ledaže vystoupili ze společnosti podle § 59r, a
c) práva a povinnosti zahraniční právnické osoby, která přemístila sídlo, vyplývající z pracovněprávních vztahů trvajících ke dni nabytí účinnosti přemístění sídla, opravňují či zavazují českou právnickou osobu.“.
48. K § 384o odst. 2 – obdobná připomínka jako k § 384e odst. 2.
Akceptováno
Ustanovení bude upraveno, aby lépe odpovídalo textu směrnice.
Navrhujeme následující formulaci:
„(2) Dnem uvedeným v odstavci 1
a) veškeré jmění české právnické osoby, která přemístila sídlo, náleží zahraniční právnické osobě,
b) společníci nebo členové české právnické osoby, která přemístila sídlo, zůstávají i nadále společníky nebo členy zahraniční právnické osoby, ledaže vystoupili ze společnosti podle § 59r, a
c) práva a povinnosti české právnické osoby, která přemístila sídlo, vyplývající z pracovněprávních vztahů trvajících ke dni nabytí účinnosti přemístění sídla, opravňují či zavazují zahraniční právnickou osobu.“.
49. Připomínka se týká problematičnosti úpravy seznámení se změnami jmění, k nimž došlo v období od vyhotovení projektu přeměny (dále jen „Oznámení o změnách jmění“) v § 95a, 95b, 287 a 287b pro společnost s ručením omezeným a v § 122, 132, 301 a 306a pro akciovou společnost. Ve vztahu k akciovým společnostem je Česká republika vázána ustanoveními Směrnice 1132/2017 v platném znění. Obecně je požadavek Oznámení o změnách jmění upraven ve Směrnici pro fúze v čl. 95 odst. 2 a pro rozdělení v čl. 141 odst. 3. Česká právní úprava však na rámec požadavků Směrnice vyžaduje správnost oznámení o změnách jmění potvrzovat auditorem nebo znalcem, který prováděl ocenění jmění (dále jen „Ověření zprávy o změnách jmění“. To vyvolává značné náklady na odměnu auditora nebo znalce nad rámec požadavků unijního práva. To zejména v podmínkách současné ekonomické situace je třeba důkladně zvážit. Za zcela neadekvátní pak považuji tento požadavek pro případ, že se nekoná valná hromada žádné zúčastněné společnosti, protože jde o propojené osoby (§ 132 při fúzích a § 306a při rozdělení). Navíc Směrnice v čl. 110 při fúzi stoprocentní dceřiné společnosti do mateřské společnosti a v čl. 114 při fúzí devadesátiprocentní dceřiné společnosti do mateřské společnosti vylučuje použití čl. 95 Směrnice, tedy i požadavek na Oznámení o změnách jmění (viz formulace „Členské státy neuplatňují požadavky stanovené v článcích 95“). V tomto ohledu není tedy česká právní úprava v souladu s požadavky Směrnice. V čl. 154 písm. c) Směrnice se pak poněkud nelogicky vyžaduje Oznámení o změnách jmění, i když rozdělení sloučením neschvaluje valná hromada žádné ze zúčastněných společností.
Dávám proto v úvahu, zda by nebylo vhodné vypustit v § 95a odst. 1, § 122 odst. 3, 287a odst. 1, § 301 odst. 3 poslední věta a 306a odst. 2 poslední větu, a zrušit tak povinnost Ověření zprávy o změnách jmění.
Pokud nebude této připomínce vyhověno, považuji za nezbytné zrušit Ověření zprávy o změnách jmění při rozdělení majetkově propojených společností při rozdělení sloučením akciové společnosti v § 306a.
Současně upozorňuji na rozpor v úpravě u společnosti s ručením omezeným v § 287b odst. 2, kde se nevyžaduje Ověření zprávy o změnách jmění (avšak v obecné úpravě v § 95a odst. 1 a § 287 odst. 1 se vyžaduje), zatímco ve stejné situaci v § 306a odst. 2 se v akciové společnosti se vyžaduje. V zájmu právní jistoty pak doporučuji v § 287b odst. 2 doplnit větu: „Potvrzení správnosti oznámení o změnách jmění podle § 287a odst. 1 se nevyžaduje.“ V § 306a odst. 2 pak poslední větu nahradit větou tohoto znění: „Potvrzení správnosti oznámení o změnách jmění podle § 301 odst. 3 se nevyžaduje.“.
K tomu, aby byla česká právní úprava v souladu s požadavkem čl. 110 Směrnice, je nezbytné v § 132 odst. 3 vypustit odkaz na obdobné použití ustanovení § 306a odst. 2. Z logiky věci pak plyne, že rovněž v právní úpravě společnosti s ručením omezeným by se v § 95b odst. 3 měl zrušit odkaz na obdobné použití § 287b odst. 2. Dále je nezbytné v souladu s požadavkem čl. 114 Směrnice doplnit do § 144, že nepoužije ani ustanovení § 122 odst. 3 a 4.
Částečně akceptováno
Právní úprava bude uvedena do souladu s požadavky směrnice 1132/2017.
Vycházíme z toho, že dle směrnice je třeba v případě fúze stoprocentní dceřiné společnosti do mateřské společnosti zcela vyloučit pravidla upravená v čl. 95 (zpráva o přeměně a oznámení o změnách jmění), a to na základě čl. 110. V případě fúze devadesáti procentní dceřiné společnosti do mateřské společnosti platí to samé (čl. 114).
Navrhujeme následující změny:
V § 95b odst. 3 bude vypuštěn odkaz na obdobné použití § 287b odst. 2.
V § 132 odst. 2 bude vypuštěn odkaz na obdobné použití § 306a odst. 2.
V § 144 odst. 2 bude do výčtu výjimek doplněn § 122 odst. 3 a 4.
Pro tuto chvíli však navrhujeme ve zbylých případech požadavek ponechat z důvodu právní jistoty, odstranění informační asymetrie a pro usnadnění důkazní pozice společníků v případném sporu, což vedlo k zakotvení tohoto požadavku.
Připomínku k návrhu novely o veřejných rejstřících právnických a fyzických osob a o evidenci svěřenských fondů
49. K § 61 odst. 1 – v zájmu zamezení výkladovým obtížím doporučuji do návětí doplnit slova „u této obchodní korporace“.
Akceptováno
Ustanovení bude upraveno dle návrhu.
50. K § 61 odst. 1 písm. c) - neměla by se zapisovat i informace o splnění povinnosti podle odstavce 2?
Akceptováno
Je pravdou, že bez explicitního ustanovení by mohlo být složité vykazovat transpozici zpřístupnění, slovy směrnice „odkazu na pravidla pro výkon práv věřitelů, zaměstnanců a společníků“.
Situaci lze řešit automatickým zápisem podobně jako v § 61a. Do navrženého § 61a se proto doplní odstavec 2 v následujícím znění:
„(2) Dojde-li k uložení upozornění podle § 61 odst. 2 do sbírky listin, zajistí Ministerstvo spravedlnosti prostřednictvím nastavení informačního systému veřejných rejstříků zápis údaje o této skutečnosti.“
51. K § 61 odst. 2 – formulaci je třeba sladit s formulací v 33a odst. 2 písm. b) PřemZ, kde se uvádí „upozornění pro věřitele, zaměstnance a společníky na jejich práva podle tohoto zákona.“
Akceptováno
Formulace v § 33a odst. 2 písm. b) PřemZ bude odpovídat znění navrženému v § 61 odst. 2 rejstříkového zákona.
Mgr. Antonín Stanislav, Ph.D., náměstek člena vlády
K realizaci cílů ČR týkajících se jejích strategických zájmů, zejména v oblasti energetické bezpečnosti, se navrhuje následující doplnění návrhu:
„Díl 10
Zvláštní ustanovení o rozdělení akciové společnosti strategického zájmu
§ 311
(1) Pro rozdělení akciové společnosti s většinovou majetkovou účastí státu, jejíž akcie byly přijaty k obchodování na evropském regulovaném trhu a která je subjektem kritické infrastruktury podle zákona upravujícího postup při krizových situacích (dále jen „akciová společnost strategického zájmu“), se použijí odstavce 2 až 4.
(2) Není-li převoditelnost akcií omezena, může se akcionář rozdělované akciové společnosti strategického zájmu vzdát práva na výměnu akcií ve prospěch jiné osoby. Při rozdělení odštěpením zůstává akcionářem rozdělované společnosti; tím není dotčen § 249 odst. 2 a 3. K účinnosti vzdání se práva na výměnu akcií podle věty první se vyžaduje souhlas osoby, v jejíž prospěch se akcionář vzdává práva, udělený způsobem podle § 9 odst. 1 písm. a), a jeho doručení rozdělované společnosti. Souhlas se připojí ke vzdání se práva na výměnu akcií ve prospěch jiné osoby podle věty první. Ustanovení § 7a odst. 3 se použije obdobně.
(3) Ke schválení rozdělení akciové společnosti strategického zájmu s nerovnoměrným výměnným poměrem postačí 85 % hlasů akcionářů přítomných na valné hromadě zanikající nebo rozdělované společnosti, přičemž valná hromada je při takovém rozhodování schopna se usnášet, jsou-li přítomni akcionáři vlastnící akcie, jejichž jmenovitá hodnota nebo počet přesahuje dvě třetiny základního kapitálu.
(4) O rozdělení odštěpením s ukončením účasti jednoho nebo více akcionářů v rozdělované akciové společnosti strategického zájmu lze rozhodnout za podmínek podle odstavce 3, rozhodne-li současně rozdělovaná společnost o nabytí vlastních akcií za podmínek stanovených zákonem, který upravuje právní poměry obchodních společností a družstev.“.
Akceptováno
51