Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam ALBSCHUALPFF najdete zde
III.
Odůvodnění
1. OBECNÁ ČAST
0. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy, odůvodnění jejích hlavních principů
Zákonem č. 374/2021 Sb., který transponoval směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1972 ze dne 11. prosince 2018, kterou se stanoví evropský kodex pro elektronické komunikace (dále jen „Kodex“) došlo k rozsáhlé novelizaci zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o elektronických komunikacích), ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „zákon“). V návaznosti na tuto novelizaci je předkládán návrh vyhlášky, kterou se stanoví technické podrobnosti, rozsah a způsob poskytování doplňkových služeb k provedení § 44 odst. 9 zákona.
Vyhláška, kterou se stanoví technické podrobnosti, rozsah a způsob poskytování doplňkových služeb, kterou Český telekomunikační úřad (dále také „ČTÚ“) vydává podle § 150 odst. 5 zákona je nezbytná z důvodu rozšíření zmocnění ČTÚ v § 44 novelizovaného znění zákona.
Hlavním cílem navrhované právní úpravy je stanovit prováděcím právním předpisem technické podrobnosti, rozsah a způsob poskytování jednotlivých doplňkových služeb k dílčím univerzálním službám podle písmen a) a b) v § 38 odst. 2 písm. d) zákona. Přijetím prováděcího právního předpisu dojde ke zrušení a nahrazení stávající vyhlášky č. 134/2012 Sb., o stanovení rozsahu položkového vyúčtování ceny a ke stanovení podrobností jednotlivých doplňkových služeb uvedených v ustanovení § 44 zákona, konkrétně v odstavcích 1 až 4 a 6 až 8, které spadají do rámce univerzální služby.
Navrhovaná vyhláška neobsahuje technické podrobnosti, rozsah a způsob poskytování doplňkové služby „Zvláštní opatření při neplacení účtů“ uvedené v § 44 odst. 5 zákona, neboť ty jsou dostatečným způsobem stanoveny v samotném § 65 zákona. Zavedení opatření uvedených ve vyhlášce povede k zajištění vyšší míry ochrany spotřebitele, a to prostřednictvím povinností uložených poskytovateli za účelem dosažení cenové dostupnosti služeb, umožnění přiměřeného stupně sledování a kontroly výdajů a předcházení bezdůvodného odpojování služeb.
Vyhláška se vztahuje na podnikatele v elektronických komunikacích, pokud budou určeni k poskytování univerzální služby s povinností poskytovat jednu nebo více doplňkových služeb k dílčím službám přiměřený přístup k internetu v pevném místě, včetně připojení potřebného pro využívání služby uvedené v § 38 odst. 2 písm. a) zákona a přístup k hlasové komunikační službě v pevném místě, včetně připojení potřebného pro využívání služby uvedené § 38 odst. 2 písm. b) zákona, zahrnutých do rámce univerzální služby.
Spotřebitelem se pro účely této vyhlášky rozumí každá fyzická osoba, která využívá nebo žádá veřejně dostupnou službu elektronických komunikací pro účely mimo rámec její podnikatelské činnosti.
0. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se zákonem, k jehož provedení je navržena, včetně souladu se zákonnými zmocněními k jejímu vydání.
Vyhláška reaguje na změnu úpravy v oblasti doplňkových služeb, když zákon č. 374/2021 Sb. vložil do zákona nové typy doplňkových služeb, ke kterým je nezbytné stanovit technické podrobnosti, rozsah a způsob jejich poskytování v souladu se zmocněním obsaženým v § 44 odst. 9 zákona. Návrh vyhlášky toto zmocnění nepřekračuje, když vyjmenovává jednotlivé doplňkové služby a jednotlivě k nim stanoví další podrobnosti.
Návrh vyhlášky neobsahuje stanovení podrobností vtahujících se ke zvláštním opatřením při neplacení účtů podle v § 44 odst. 5 zákona, neboť podrobnosti týkající se této doplňkové služby jsou stanoveny v § 65 zákona.
3. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie.
Vyhláška je v souladu s požadavky Kodexu, ustanovení § 44 odst. 9 zákona na jehož základě, resp. k jehož provedení je vyhláška vydávána, a to za účelem dosažení souladu se zákonem ve znění zákona č. 374/2021 Sb. a zajišťuje tak soulad s předpisy EU. Návrh vyhlášky přímo nezapracovává právo Evropské unie.
Návrh není v rozporu s judikaturou soudních orgánů Evropské unie a je v souladu s obecnými zásadami práva Evropské unie (např. zásadou právní jistoty, proporcionality a zákazem diskriminace).
Na základě těchto skutečností je možné návrh vyhlášky hodnotit jako plně slučitelný s právem Evropské unie.
4. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, sociální dopady, včetně dopadů na rodiny a dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, a dopady na životní prostředí
V souvislosti s navrhovanou právní úpravou není předpoklad vzniku přímých hospodářských a finančních dopadů na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty, neboť poskytování doplňkových služeb je vázáno na uložení povinnosti poskytovat dílčí univerzální služby uvedené v § 38 odst. 2 písm. a) a b) zákona. Teprve uložení těchto povinností, jejichž potřeba a rozsah bude předmětem samostatného vyhodnocování, může vést ke vzniku finančních dopadů na státní rozpočet prostřednictvím požadavku na úhradu čistých nákladů vzniklých z poskytování těchto dílčích služeb.
Návrh vyhlášky sám o sobě rovněž nemá hospodářské a finanční dopady na podnikatelské prostředí. Při případném určení poskytovatele některé z doplňkových služeb bude nárok poskytovatele vzniklý poskytováním doplňkových služeb uspokojen úhradou čistých nákladů představujících neúnosnou zátěž z poskytovaní dílčích služeb univerzální služby, ke které se doplňkové služby vztahují.
Návrh nemá negativní dopady na specifické skupiny obyvatel, osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny. Návrh rovněž nepředpokládá negativní dopady na životní prostředí.
5. Zhodnocení současného stavu a dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
Návrh vyhlášky nemá jakékoliv dopady ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen.
6. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Navrhovaná vyhláška nebude mít žádné nové dopady ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů. Součástí smluvních náležitostí při poskytování doplňkových služeb mohou být osobní údaje zpracovávané určeným poskytovatelem na základě zákonných podmínek podle čl. 6 odst. 1 písm. b) a c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů). Návrh vyhlášky nepředpokládá rozšíření dopadu na soukromí a osobní údaje.
7. Zhodnocení korupčních rizik
V souvislosti s navrhovanou právní úpravou se nepředpokládají žádné dopady na vznik nových korupčních rizik. Předmětný návrh vyhlášky svým rozsahem nerozšiřuje kompetence orgánů veřejné moci. Jde o technický předpis, který v návaznosti na předpis vyšší právní síly stanovuje náležitosti vztahující se k poskytování doplňkových služeb nebo alespoň některých z nich, v případě jejich uložení právním subjektům.
8. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu
Nebyly identifikovány žádné dopady navrhované právní úpravy na bezpečnost nebo obranu státu.
9. Hodnocení dopadů regulace podle obecných zásad
V souladu s Plánem přípravy vyhlášek ústředními orgány státní správy na rok 2021 s vyznačením povinnosti zpracování RIA se hodnocení dopadů regulace (RIA) podle Obecných zásad pro hodnocení dopadů regulace (RIA) u tohoto návrhu vyhlášky nezpracovává, neboť se jedná o návrh právního předpisu, jehož obsahem je zejména úprava technického charakteru.
10. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se zásadami digitálně přívětivé legislativy
Navrhovaná právní úprava byla vyhodnocena vzhledem k následujícím zásadám, nutno však uvést, že s ohledem na povahu předpisu a zákonné zmocnění k jeho vydání nelze najít styčné prvky s principy digitálně přívětivé legislativy, resp. na právní úpravu nelze tyto zásady z jejich podstaty aplikovat.
1. Budování přednostně digitálních služeb (princip digital by default)
Zásada není navrhovanou právní úpravou dotčena, návrh tuto oblast neupravuje.
2. Maximální opakovatelnost a znovupoužitelnost údajů a služeb
Zásada není navrhovanou právní úpravou dotčena, návrh tuto oblast neupravuje.
3. Budování služeb přístupných a použitelných pro všechny, včetně osob se zdravotním postižením (princip governance accessibility)
Zásada není navrhovanou právní úpravou dotčena, návrh tuto oblast neupravuje.
4. Sdílené služby veřejné správy
Zásada není navrhovanou právní úpravou dotčena, návrh tuto oblast neupravuje.
5. Konsolidace a propojování informačních systémů veřejné správy
Zásada není navrhovanou právní úpravou dotčena, návrh tuto oblast neupravuje.
6. Mezinárodní interoperabilita – budování služeb propojitelných a využitelných v evropském prostoru
Zásada není navrhovanou právní úpravou dotčena, návrh tuto oblast neupravuje.
7. Ochrana osobních údajů v míře umožňující kvalitní služby (princip GDPR)
Soulad navrhované právní úpravy s dotčenou zásadou je zhodnocen v části „Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů“. Jak je již tam uvedeno, navrhovaná právní úprava nebude mít dopady ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů. Součástí smluvních náležitostí při poskytování doplňkových služeb mohou být osobní údaje zpracovávané určeným poskytovatelem na základě zákonných podmínek podle čl. 6 odst. 1 písm. b) a c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů). Návrh vyhlášky nepředpokládá rozšíření dopadu na soukromí a osobní údaje.
8. Otevřenost a transparentnost včetně otevřených dat a služeb (princip open government)
Zásada není navrhovanou právní úpravou dotčena, návrh tuto oblast neupravuje.
9. Technologická neutralita
Zásada není navrhovanou právní úpravou dotčena, návrh tuto oblast neupravuje.
10. Uživatelská přívětivost
Navrhovaná úprava se vztahuje ke stanovení podrobností jednotlivých doplňkových služeb zahrnutých do univerzální služby. Provedená úprava umožňuje podnikatelům pověřeným poskytováním doplňkových služeb jejich poskytování tak, aby spotřebitelé měli na základě jasných a srozumitelných informací možnost využívat cenově dostupné doplňkové služby přiměřeného přístupu k internetu v pevném místě a k hlasové komunikační službě v pevném místě včetně připojení pro využívání těchto služeb a bylo jim umožněno mít přehled o výdajích včetně kontroly těchto výdajů.
Zásada byla při přípravě právního přepisu dodržena.
11. Odůvodnění stanovení data účinnosti
Navrhuje se datum účinnosti prováděcího právního předpisu tak, aby bylo stanoveno v souladu s § 3 odst. 3 zákona č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv, ve znění pozdějších předpisů, když současně není dán naléhavý obecný zájem na co nejdřívější účinnosti této vyhlášky, když předmětné doplňkové služby, ke kterým se navrhovaná úprava vztahuje, v současné době nejsou v rámci univerzální služby uloženy jako povinnost.
1. ZVLÁŠTNÍ ČÁST
K § 1
Náležitosti podrobného rozpisu účtů obsažené v § 1 odst. 1 se vztahují na oblast samotného vyúčtování ve vztahu k poskytovaným službám přístupu k internetu v pevném místě, včetně připojení potřebného pro využívání služby a přístupu k hlasové komunikační službě v pevném místě.
Uvedené náležitosti zajišťují spotřebiteli, kterému je rozpis využívaných služeb poskytován, podrobný přehled o uskutečněné spotřebě služeb. Rozpis využívaných služeb se podle zákona nevztahuje na položky za volání, která spotřebitel neplatí, včetně volání na čísla určená pro bezplatné volání a na využívání hlasové služby a služby přístupu k internetu, které jsou zpoplatněny paušální cenou za určité časové období.
V § 1 odst. 1 písm. a) až d) jsou uvedeny náležitosti identifikující samotný podrobný rozpis účtu tak, aby bylo zřejmé, k jakému účtu se náležitosti vztahují a pro jaké období jsou vymezeny.
V § 1 odst. 1 písm. e) jsou uvedené náležitosti, které musí obsahovat rozpis využívání hlasové komunikační služby v příslušném zúčtovacím období. U každého jednotlivého volání musí být uvedeny informace, kterými ho lze identifikovat, informace o čase volání, účtované délce volání s uvedením měrných jednotek použitých pro účtování, rozlišení provozu, pokud je uplatňován a rozlišení podle sítě, do které volání směřovalo, pokud jsou z hlediska cen odlišné.
Specifikovanými měrnými jednotkami podle odst. 1 písm. e) bod 3 jsou například minuty, sekundy, hodiny.
Rozlišením provozu podle odst. 1 písm. e) bod 4 se rozumí například jeho rozlišení během 24 hodin na silný, slabý provoz, nebo provoz o svátcích apod., a to z důvodu možné odlišnosti z cenového hlediska. Rozlišením volání podle sítě, ve které je volání ukončeno, uvedené v § 1 odst. 1 písm. e) bod 5, se rozumí rozlišení až do úrovně jednotlivých operátorů, kteří danou síť zajišťují a uvede se v případě, že poskytovatel účtuje ceny za volání do různých sítí v různé výši. Rozpis podle takto stanovených náležitostí dává spotřebiteli detailní informace o využívání hlasové komunikační služby a umožňuje mu kontrolu nad spotřebou. Spotřebiteli je tak umožněno mít kontrolu nad jeho výdaji, a získané informace využít při volbě vhodné služby, která bude odrážet skutečnou spotřebu ve vztahu k ceně služby.
Podrobnosti uvedené v § 1 odst. 1 písm. f) umožňují spotřebiteli u služby přístupu k internetu získat přehled o datu připojení a objemu využitých dat, které se k tomuto datu vztahují. Počet spotřebovaných jednotek během připojení podle § 1 odst. 1 písm. f) bod 2 se uvede ve specifikovaných měrných jednotkách, kterými jsou například MB nebo GB. Uvedené náležitosti poskytují spotřebiteli možnost kontroly spotřeby dat, umožňují mu tak kontrolovat jeho výdaje a v důsledku toho mohou být vodítkem k výběru vhodné služby odrážející skutečnou spotřebu za odpovídající cenu.
V § 1 odst. 1 písm. g) se za účelem získání přehledu spotřebitele o skutečné spotřebě účtované služby uvede informace o počtu nevyužitých jednotek převedených z předcházejícího nebo do následujícího zúčtovacího období.
V souladu s odst. 1 písm. i) vyúčtování obsahuje účtovanou částku za všechna volání celkem a dále účtovanou částku za celkový spotřebovaný objem dat.
V § 1 odst. 1 písm. m) se navrhuje vložení do vyúčtování nové informace o datu zániku závazku ze smlouvy a datu, kdy dojde ke změně cenového plánu nebo ceny, je-li taková změna cenového plánu nebo ceny sjednána nebo k ní došlo postupem podle § 63b odst. 5 zákona, tj. na základě změny smluvních podmínek ze strany poskytovatele veřejné dostupné služby elektronických komunikací. Uvedené ustanovení reaguje na transpoziční novelu, která rozšiřuje možnosti informovanosti účastníka o jím uzavřených smlouvách, a to zejména v reakci na Přílohu č. 1, bod A., písm. c) k zákonu o elektronických komunikacích, podle níž je poskytovatel veřejně dostupných služeb elektronických komunikací, jiných než přenosových služeb používaných pro poskytování služeb komunikace mezi stroji povinen poskytnout informace o délce trvání smlouvy a podmínkách pro obnovení a zánik závazku ze smlouvy. Navrhuje se tedy tyto informace uvádět ve vyúčtování, tak aby adresát měl dostatečný přehled o svých smlouvách a délce jejich trvání a tím byl schopen lépe kontrolovat své závazky vůči poskytovateli a mohl se informovaně rozhodnout o tom, zda bude chtít smlouvy dále prodlužovat.
V § 1 odst. 1 písm. n) se navrhuje vložení nové náležitosti vyúčtování o tom, zda je součástí vyúčtování cena za balíček služeb nebo balíček služeb a koncového zařízení ve smyslu § 63c zákona o elektronických komunikacích ve znění transpoziční novely. Informace o tom, zda jsou předmětné služby účtovány samostatně, nebo zda jsou vázány na jednotlivý balíček je nezbytná pro adresáta vyúčtování pro zhodnocení možnosti a výhodnosti přenosu služby k jinému poskytovateli, když na existenci balíčku mohou být navázány slevy, které by v rámci přenosu samostatné služby nebyly nadále poskytovány. Balíček může kromě služby přístupu k internetu a využívání hlasové komunikační služby zahrnovat i jiné veřejně dostupné služby elektronických komunikací, proto je explicitně stanoveno, že informace se musí vztahovat i k jakýmkoliv takovým službám, ne pouze k službám ve smyslu vyhlášky.
K § 2
V § 2 odst. 1 je stanoven rozsah čísel rozdělených do skupin, u kterých poskytovatel umožní spotřebiteli bezplatné zamezení určitých typů odchozích služeb, a to buď plošně na všechna telefonní čísla nebo jen na vybrané skupiny čísel, u kterých jsou zpravidla účtovány vysoké nebo zvýšené ceny za tyto služby oproti cenám za běžný provoz. Účelem ustanovení je zavedení preventivní ochrany spotřebitele před vysokými účty za nekontrolované volání, odesílání textových a multimediálních zpráv a využívání aplikací při využití telefonních čísel umožňujících přístup ke službám s vysokou nebo zvýšenou cenou a možným následným odpojením od sítě z důvodu neuhrazení účtovaných částek. Povinnost uložená poskytovateli služby umožnit spotřebiteli možnost zablokovat odchozí volání na všechna telefonní čísla je uvedena s cílem zajistit ochranu spotřebitele před případným zneužitím telefonu jinou osobou.
V § 2 odst. 2 jsou za účelem zajištění dostupnosti služby bezplatného selektivního blokování služeb uvedeny způsoby, kterými poskytovatel zajistí možnost využívat tuto doplňkovou službu i spotřebitelům, kteří nevyužívají online přístup.
V § 2 odst. 3 je stanovena lhůta jednoho pracovního dne na splnění povinnosti na základě požadavku spotřebitele na zablokování služeb uvedených v odstavci 1, s ohledem na úměrnost délky doby nezbytné pro splnění povinnosti. Povinnost uvědomit spotřebitele poskytnutím informace o zamezení využívání uvedených služeb je stanovena s cílem zajistit vyšší míru ochrany spotřebitele před vysokými účty.
K § 3
Cílem stanovení podrobností doplňkové služby systémy předplatného uvedených v § 3 je zajistit spotřebiteli minimální podmínky pro využívání této služby a umožnit tak minimalizování finančních rizik spojených s úhradou účtů zejména v souvislosti neplacením nebo opožděnou úhradou účtů za využívání služeb uvedených v § 38 odst. 2 písm. a) a b) zákona, a tím i zajištění dostupnosti využívání.
V § 3 odst. 1 je uvedena povinnost poskytovatele umožnit spotřebiteli využití úhrady služeb formou předplatného včetně zajištění možnosti získat informace o této formě úhrady služeb za účelem získání přehledu a kontroly nad jeho výdaji.
V § 3 odst. 2 je stanovena povinnost poskytovatele umožnit spotřebiteli přechod ze stávajícího způsobu úhrady účtů po ukončení zúčtovacího období (tzv. post-paid) na úhradu služeb formou předplatného. Cílem ukládané povinnosti je, aby stávající spotřebitelé nebyli kráceni na svých právech v případě, že by o tento typ úhrady služeb měli zájem.
V § 3 odst. 3 je uveden minimální rozsah informací, které se týkají stavu a podmínek čerpání předplatného, které musí poskytovatel zajistit pro získání přehledu spotřebitele o výši předplatného a jeho čerpání za účelem zajištění kontroly nad jeho výdaji.
Podle § 3 odst. 4 má poskytovatel povinnost uvést ve smlouvě o poskytování služeb uzavřené se spotřebitelem podmínku omezení doby platnosti předplatného, pokud ji poskytovatel uplatňuje. Omezení doby platnosti předplacené částky může být faktorem ovlivňujícím rozhodování spotřebitele o využití předplatného.
Povinnost uvedená v § 3 odst. 5 ohledně včasného upozornění spotřebitele na konec platnosti předplacené částky je zavedena jako preventivní opatření s cílem zvýšení ochrany spotřebitele před omezením nebo odpojením služeb, kterým lze předejít včasným složením předplacené částky pro další období.
V § 3 odst. 6 je zavedena povinnost vrácení zbylého předplatného spotřebiteli v případě, že po ukončení smluvního vztahu nedošlo k vyčerpání předplacené částky určené pro úhradu služeb ze strany spotřebitele. Cílem zavedení nároku na vrácení zbylého zůstatku předplatného spotřebiteli je podpora využívání této formy úhrady služeb za účelem posílení dostupnosti služeb.
K § 4
Povinnost uložená poskytovateli v § 4 odst. 1 představuje pro spotřebitele možnost postupného splácení ceny za připojení k veřejné komunikační síti, jejímž prostřednictvím je poskytována služba přístupu k internetu a hlasová komunikační služba. Cílem opatření je podpora dostupnosti připojení k veřejné komunikační síti v případě, že by výše ceny za toto připojení mohla být faktorem znemožňujícím jeho využití z důvodu jeho cenové nedostupnosti. U připojení jde zejména o případy související s dobudováním sítě (např. výkopy či stavební práce v odlehlých lokalitách), kdy poskytovatel služeb provádí individuální nacenění prací a výše požadované ceny by spotřebitele odrazovala od využívání služeb elektronických komunikací v pevném místě.
V § 4 odst. 2 je uveden minimální rozsah náležitostí smluvního ujednání, který obsahuje tzv. splátkový kalendář s informacemi o termínech a výši splátek. Pod písmeny b) a c) jsou uvedena pravidla postupného splácení. Je nastaven počet splátek a jejich výše pro případ, že mezi poskytovatelem a spotřebitelem nedojde k dohodě o splácení. Počty měsíčních splátek byly stanoveny s ohledem na potřebu zajistit přiměřený podíl spotřebitele na úhradě nákladů vynaložených na vybudování připojení k veřejné komunikační síti. Maximální výše jednotlivých částek ke splácení byla stanovena ve výši 5 % průměrné mzdy v kraji, kde je připojení zřizováno. Geografické hledisko při kalkulaci výše splátek bylo zavedeno za účelem nastavení srovnatelných podmínek spotřebitelům v rámci ČR. Celková částka, kterou spotřebitel uhradí, nesmí převyšovat celkové náklady, které poskytovatel vynaloží na zřízení připojení k veřejné komunikační síti.
Uvedené náležitosti jsou preventivním opatřením před možnou platební neschopností spotřebitele z důvodu požadavků poskytovatele na úhradu vysokých nákladů na připojení a mají chránit spotřebitele před uplatňováním jednostranně výhodných podmínek splácení ze strany poskytovatele.
V § 4 odst. 3 je uveden výčet podmínek, které se týkají smluvních ujednání vztahujících se k postupnému splácení ceny za připojení.
Podrobnosti uvedené pod písmenem a) se týkají způsobu poskytování informací o postupném splácení dlužných částek nebo možností jejich získávání s cílem posílení transparentnosti.
V písmenu b) je uvedena možnost dohody mezi poskytovatelem a spotřebitelem o opatřeních vztahujících se k případnému porušování nebo zneužívání sjednaných podmínek postupného splácení ceny za připojení ze strany spotřebitele. Jde například o sjednání dalších pokut a sankcí plynoucích z porušování sjednaných podmínek postupného splácení ceny.
V písmenu c) je uvedena povinnost sjednání podmínek postupného splácení ceny za připojení v případě odstoupení spotřebitele, resp. žadatele o připojení k veřejné komunikační síti od smlouvy před započetím nebo během splácení dlužné částky. Cílem zavedení ujednání o jednorázové úhradě celkové sjednané částky za připojení spotřebitelem, resp. žadatelem o připojení k veřejné komunikační síti v maximální výši je prevence před případným zneužíváním této doplňkové služby. Ujednání však zároveň chrání i spotřebitele uvedením maximální přípustné částky, která mu v případě vypovězení smlouvy může být naúčtována.
K § 5
V § 5 odst. 1 je uvedený výčet způsobů, kterými poskytovatel zajistí dostupnost uplatňování požadavků na získávání informací ohledně sazeb, a to i v případě, že získávání informací o sazbách pro spotřebitele není dostupné prostřednictvím online přístupu, například využitím online nástrojů určených pro srovnání cen.
V § 5 odst. 2 je uvedena povinnost poskytovatele poskytnout v rámci poradenství relevantní informace ohledně sazeb za poskytované služby. Cílem je zajistit spotřebiteli dostupné informace, které mu napomohou v rozhodnutí, která z nabízených služeb je pro spotřebitele z hlediska cenové dostupnosti výhodnější ve srovnání s jím využívanou službou, nebo mu napomohou výběr cenově vhodné služby nebo při volbě poskytovatele služeb. Přesnost a relevantnost informací by měla být zajištěna zohledněním skutečné spotřeby služeb ze strany spotřebitele za poslední tři kalendářní měsíce nebo zohledněním udané (požadované) spotřeby ze strany spotřebitele, na jejím základě poskytovatel doporučí spotřebiteli vhodnou službu.
K § 6
V § 6 odst. 1 je zavedena povinnost poskytovatele sjednat ve smlouvě způsob vyrozumění spotřebitele na neobvykle vysoký provoz při využívání služeb oproti jím běžnému využívání služeb nebo při nadměrném využívání služeb, v případě, že provoz neodpovídá využívání služby pro nepodnikatelské účely. Jde o nástroj pro získání informací vztahující se ke kontrole výdajů jako preventivního opatření zvyšujícího ochranu spotřebitele před odpojením nebo omezením využívání služeb z důvodu případné platební neschopnosti.
V § 6 odst. 2 písm. a) a b) je uveden minimální výčet prostředků, které musí poskytovatel zajistit, aby spotřebiteli umožnil kontrolu výdajů. Jde o nastavení určité částky (finančního limitu) povolené k vyčerpání nebo nastavení procenta finančního limitu poskytovatelem a upozornění na tuto skutečnost sjednaným způsobem, například zasláním upozornění na emailovou adresu nebo na telefonní číslo. V písmenu c) je stanovena povinnost umožnit přístup k vyúčtování prostřednictvím elektronického zákaznickému účtu po ukončení smluvního vztahu minimálně po dobu určenou pro uplatnění reklamace vyúčtování, aby i v této době mohl spotřebitel kontrolovat své výdaje na vyúčtování.
V § 6 odst. 3 jsou uvedeny způsoby, kterými musí poskytovatel zajistit dostupnost kontroly výdajů spotřebitele při využívání služeb.
K § 7
Povinnost uložená v § 7 odst. 1 dává spotřebitelům možnost zamezit využívání jeho vyúčtování třetími stranami pro úhradu jejich produktů nebo služeb s cílem zajištění vyšší míry ochrany spotřebitelů umožněním sledování a kontroly účtovaných částek a v důsledku toho jejich ochrany před odpojením z důvodu neplacení účtů.
V § 7 odst. 2 je z povinnosti poskytovatele vyjmuta možnost deaktivace vyúčtování třetích stran u služeb, jejichž zablokování lze provést pomocí doplňkové služby bezplatné selektivní zamezení odchozích volání, neboť stanovení povinnosti umožnit deaktivaci v uvedených případech může pro poskytovatele představovat nadbytečnou zátěž.
V § 7 odst. 3 jsou uvedeny prostředky k zajištění dostupnosti této doplňkové služby poskytovatelem tak, aby spotřebiteli bylo umožněno pro něj vhodným způsobem získat informace o možnosti deaktivace vyúčtování třetích stran, kterými poskytovatel zajistí možnost využívat tuto doplňkovou službu i spotřebitelům, kteří nevyužívají online přístup.
V § 7 odst. 4 je stanovena lhůta jednoho pracovního dne na splnění povinnosti na základě požadavku spotřebitele na deaktivaci vyúčtování třetích stran, s ohledem na úměrnost délky doby nezbytné pro splnění povinnosti. Povinnost uvědomit spotřebitele poskytnutím informace o provedené deaktivaci vyúčtování třetích stran je stanovena s cílem zajistit vyšší míru ochrany spotřebitele před vysokými účty.
K § 8
Ruší se stávající vyhláška č. 134/2012 Sb., o stanovení rozsahu položkového vyúčtování ceny, kterou navržená vyhláška nahrazuje. Důvodem ke zrušení stávající a vytvoření nové vyhlášky je značné rozšíření rozsahu, resp. působnosti nově navržené vyhlášky, která upravuje technické podrobnosti, rozsah a způsob poskytování pro 7 doplňkových služeb, namísto pouze jedné doplňkové služby ve stávající vyhlášce. Nejedná se proto o pouhou úpravu stávajících podmínek, ale specifikaci nových podmínek pro poskytování předmětných služeb v dosud neregulované oblasti. Tomuto rozšíření proto lépe odpovídá nově vytvořená vyhláška.
K § 9
Navrhuje se datum účinnosti prováděcího právního předpisu v souladu s § 3 odst. 3 zákona č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv, ve znění pozdějších předpisů, když současně není dán naléhavý obecný zájem na co nejdřívější účinnosti této vyhlášky, když předmětné doplňkové služby, ke kterým se navrhovaná úprava vztahuje, v současné době nejsou v rámci univerzální služby uloženy jako povinnost.