Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam ALBSCJRBKZ3O najdete zde
IV.
DŮVODOVÁ ZPRÁVA
A) Obecná část
Úvodem je třeba uvést, že řadu podrobnějších a doplňujících informací k obecné části důvodové zprávy obsahuje i její Zvláštní část. V případě obecných východisek nové právní úpravy oblasti munice, některých dopadů navrhované nové právní úpravy, jakož i některých ustanovení je možno využít i informace obsažené v důvodové zprávě k navrhovanému novému zákonu o zbraních a střelivu (dále jen „zákon o zbraních“). V dané souvislosti nelze zcela opominout ani důvodovou zprávu k zákonu č. 229/2016 Sb.
Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace
1. Důvod předložení a cíle
1.1. Název
Návrh zákona o munici.
1.2. Definice problému (právní a faktické nedostatky stávající právní úpravy)
Stávající stav v oblasti právní úpravy nakládání s municí je problematický z několika aspektů:
A. Potřeba modernizace právní
Dosavadní zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o zbraních), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „dosavadní zákon o zbraních“ nebo „stávající zákon o zbraních“) je právní normou, jejíž koncepce vznikla v době před přijetím většiny obecných právních předpisů, s nimiž ji pojí úzká právní a věcná souvislost (zejména jde o správní řád, občanský zákoník, zákon o obchodních korporacích, trestní zákoník, zákon o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, kontrolní řád atd.), přičemž zvláště v oblasti aktuální právní úpravy správního řízení se nikdy nepodařilo dosavadní zákon o zbraních, a to i v oblasti munice, plně sladit s platnými procesními předpisy (např. pokud jde o řadu výjimek oproti správnímu řádu, postupů mimo správní řízení, pojetí dokladu jako „věci“ apod.).
V případě návrhu zákona o munici je třeba rovněž jednoznačně vymezit jeho vztah k souvisejícím právním úpravám na úseku výbušnin, neboť doposud neexistuje jednoznačné kritérium, které by stanovilo, kdy výbušnina spadá do režimu zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů a předpisů souvisejících, a kdy výbušnina podléhá dosavadnímu zákonu o zbraních. Obdobně byla taková potřeba identifikována i ve vztahu k pyrotechnickým výrobkům, jejichž právní úprava je provedena zákonem č. 206/2015 Sb., o pyrotechnických výrobcích a zacházení s nimi a o změně některých zákonů (zákon o pyrotechnice), ve znění pozdějších předpisů.
Rovněž v případě pyrotechnického průzkumu je nutno jasně vymezit vstupní podmínky pro získání jak příslušného muničního oprávnění, tak i muniční licence, a to s přihlédnutím k nezbytnosti provedení celkové právní modernizace stávající zákonné úpravy.
B. Vhodnost modernizace technické
Dosavadní zákon o zbraních sice od roku 2014 zakotvuje existenci centrálního registru zbraní (dále jen „CRZ“), ale zdaleka nevyužívá v současnosti existující možnosti elektronizace výkonu státní správy (eGovernmentu). Přitom širší zapojení těchto nástrojů je s to zásadně ulehčit a racionalizovat jak výkon působnosti orgánů veřejné moci, tak především odbřemenit občany a další subjekty, které jsou adresáty práv a povinností na daném úseku regulace.
Navíc i přes svou nepochybnou kvalitu neodpovídá již dosavadní zákon o zbraních, v některých dílčích ohledech, ani současnému stavu technického (a technologického) pokroku a bezpečnosti v oblasti munice.
Na oblast zabezpečení uskladněné munice se z obecně závazných právních předpisů vztahují především předpisy pro zabezpečování uložených zbraní. Jde konkrétně o § 58 a částečně § 70r dosavadního zákona o zbraních, o nařízení vlády č. 217/2017 Sb., o požadavcích na zabezpečení zbraní, střeliva, černého loveckého prachu, bezdýmného prachu a zápalek a o muničním skladišti, případně o vyhlášku č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, ve znění pozdějších předpisů.
Výše uvedené předpisy nejsou vzájemně optimálně provázány, v důsledku čehož jsou požadavky na zabezpečení munice do určité míry stále odvozovány od zabezpečování střelných zbraní a střeliva.
V této souvislosti je nutno připomenout, že vojenské vnitřní předpisy o skladování munice nelze na civilní subjekty, byť nakládající s (vojenskou) municí, aplikovat.
C. Nezbytnost reakce na vývoj evropské legislativy
V roce 2017 byla přijata směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/853 ze dne 17. května 2017, kterou se mění směrnice Rady 91/477/EHS o kontrole nabývání a držení zbraní. Tento právní předpis Evropské unie obsáhl řadu opatření, která jsou na jedné straně z pohledu zbrojní techniky značně nedokonale a ambivalentně formulována (např. definice samonabíjecí zbraně kategorie A prostřednictvím kapacity zásobníku, který je do takové zbraně zrovna v daném okamžiku vložen) a na straně druhé jsou do značné míry nesouladná (a nesouladitelná) s dosavadní českou právní úpravou nakládání se zbraněmi v civilní sféře. V souvislosti s implementací předmětné směrnice musí dojít, v souladu s usnesením vlády č. 740 ze dne 23. října 2017, k nahrazení zákona č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o zbraních), ve znění pozdějších předpisů, zcela novou právní úpravou nakládání se zbraněmi a střelivem. Vzhledem k tomu, že právní úprava munice je, i přes dílčí novelizaci zákona o zbraních publikovanou ve Sbírce zákonů pod č. 13/2021 Sb. [zákon č. 13/2021 Sb., kterým se mění zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o zbraních), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 156/2000 Sb., o ověřování střelných zbraní a střeliva, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů] stále včleněna do dosavadního zákona o zbraních (viz zejména Hlava III), který, jak uvedeno, musí být kompletně nahrazen, je třeba, do budoucna vydělit i problematiku munice do samostatného zákona.
Výše uvedenému koresponduje i obsah Programového prohlášení vlády (které obsahuje i závazek dalšího snižování administrativní zátěže adresátů veřejné správy v souvislosti s její digitalizací) a Plánu legislativních prací vlády.
S tím se pojí i existence zákona č. 14/2021 Sb., o nakládání se zbraněmi v některých případech ovlivňujících vnitřní pořádek nebo bezpečnost České republiky a případně i doprovodného zákona (změnový zákon).
V případě munice nebude tato oblast nadále součástí právní úpravy na úseku zbraní a střeliva a bude řešena samostatným právním předpisem, při současném respektování systémových změn zavedených novým zákonem o zbraních.
1.3. Popis existujícího právního stavu
Na nakládání s municí se vztahuje řada právních předpisů. Munici definuje a z hlavní části upravuje nakládání s ní dosavadní zákon o zbraních. Aktuálně munice představuje souhrnné označení pro mimo jiné ruční a jiné granáty, střely do pancéřovek a tarasnic, dělostřelecké střelivo, pumy, torpéda, řízené a neřízené rakety, kazetovou (kontejnerovou) munici, miny, pyropatrony, výmetné klamné cíle, pyrotechnické imitační prostředky, signální a osvětlovací prostředky.
S municí mohou v současné době v zásadě nakládat pouze držitelé zbrojní licence v případě, a to v rozsahu činností, pro které jim byla zbrojní licence vydána (jde např. o vývoj a výrobu, nákup, prodej nebo přepravu, nebo ničení, resp. znehodnocování munice). V naprosté většině případů jde o podnikatele v oboru zbraní a střeliva, kteří museli před vydáním zbrojní licence příslušné skupiny získat navíc příslušnou koncesi podle živnostenského zákona. Zbrojní licence vydává ve správním řízení příslušné krajské ředitelství Policie České republiky. Žadatel o vydání zbrojní licence musí mimo jiné splňovat podmínky bezúhonnosti (v případě právnické osoby se posuzuje jak bezúhonnost právnické osoby, tak i bezúhonnost členů statutárního orgánu nebo odpovědného zástupce) a spolehlivosti (tato přestupková zachovalost se v případě právnických osob posuzuje pouze u členů statutárních orgánů nebo odpovědného zástupce).
Z hlediska zabezpečení uskladněné munice se použije především zákon o zbraních (určité dílčí požadavky však vyplývají též ze zákona č. 61/1988 Sb. a některé požadavky na zabezpečení mohou plynout také ze zákona o prevenci závažných havárií).
Působnost uvedených právních předpisů na úseku nakládání s municí je standardně omezena na nakládání s municí soukromými a některými dalšími subjekty.
Nakládání s municí je tedy z pohledu množství právních předpisů, které se na tuto činnost vztahují, velmi komplexní problematikou. Níže je uveden přehled právních předpisů vztahujících se na nakládání s municí na území České republiky. Míra, v níž se tyto právní předpisy na nakládání s municí použijí, se může lišit, případně jsou dále v předkládaném materiálu identifikovány některé nejasnosti právě ohledně aplikovatelnosti některých z těchto právních předpisů na oblast nakládání s municí.
Z hlediska právních předpisů na úseku zbraní a střeliva dopadají na nakládání s municí následující právní předpisy:
· Zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o zbraních), ve znění pozdějších předpisů (gesce: MV),
· Nařízení vlády č. 217/2017 Sb., o požadavcích na zabezpečení zbraní, střeliva, černého loveckého prachu, bezdýmného prachu a zápalek a o muničním skladišti (gesce: MV),
· Nařízení vlády č. 218/2017 Sb., o minimálních technických požadavcích na střelnici pro munici, trhací jámu pro ničení munice a zvláštní zařízení pro odpalování, střelbu nebo ničení munice a o povinných náležitostech jejich provozního řádu (gesce: MV),
· Nařízení vlády č. 219/2017 Sb., o znehodnocování některých zbraní a střeliva, zhotovování řezů zbraní a střeliva a jejich ničení a o minimálním obsahu dokumentace ve vztahu k delaboraci, znehodnocování, výrobě řezů a ničení munice (gesce: MV),
· Vyhláška č. 221/2017 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o zbraních (gesce: MV).
Na nakládání s výbušninami v civilním sektoru v souvislosti s výrobou (laborací), nebo následným zpracováním (delaborací) munice se alespoň částečně mohou vztahovat především:
· Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů (gesce: ČBÚ),
· Vyhláška č. 99/1995 Sb., o skladování výbušnin, ve znění pozdějších předpisů (gesce: ČBÚ),
· Vyhláška č. 327/1992 Sb., kterou se stanoví požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu při výrobě a zpracování výbušnin a o odborné způsobilosti pracovníků pro tuto činnost, ve znění pozdějších předpisů (gesce: ČBÚ),
· Vyhláška č. 102/1994 Sb., kterou se stanoví požadavky k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a bezpečnosti provozu v objektech určených pro výrobu a zpracování výbušnin, ve znění pozdějších předpisů (gesce: ČBÚ).
· Zákon č. 83/2013 Sb., o označování a sledovatelnosti výbušnin pro civilní použití, ve znění pozdějších předpisů (gesce: ČBÚ),
Na nakládání s municí a s výbušninami coby nebezpečnými chemickými látkami se dále použije především:
· Zákon č. 224/2015 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami nebo chemickými směsmi a o změně zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií), ve znění pozdějších předpisů (gesce: MŽP)
· Vyhláška č. 225/2015 Sb., o stanovení rozsahu bezpečnostních opatření fyzické ochrany objektu zařazeného do skupiny A nebo skupiny B (gesce: MPO),
· Vyhláška č. 226/2015 Sb., o zásadách pro vymezení zóny havarijního plánování a postupu při jejím vymezení a o náležitostech obsahu vnějšího havarijního plánu a jeho struktuře (gesce: MV),
· Vyhláška č. 227/2015 Sb., o náležitostech bezpečnostní dokumentace a rozsahu informací poskytovaných zpracovateli posudku (gesce: MŽP),
· Vyhláška č. 228/2015 Sb., o rozsahu zpracování informace veřejnosti, hlášení o vzniku závažné havárie a konečné zprávy o vzniku a dopadech závažné havárie (gesce: MŽP),
· Vyhláška č. 229/2015 Sb., o způsobu zpracování návrhu ročního plánu kontrol a náležitostech obsahu informace o výsledku kontroly a zprávy o kontrole (gesce: MŽP).
K problematice munice se rovněž pojí právní předpisy na úseku krizového řízení a požární ochrany, jejichž gestorem je Ministerstvo vnitra (dále jen „ministerstvo“), konkrétně pak Generální ředitelství Hasičského záchranného sboru
· Zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů,
· Vyhláška č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci), ve znění vyhlášky č. 221/2014 Sb.,
· Vyhláška č. 247/2001 Sb., o organizaci a činnosti jednotek požární ochrany, ve znění pozdějších předpisů,
· Zákon č. 239/2000 Sb., o integrovaném záchranném systému a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů,
· Vyhláška č. 328/2001 Sb., o některých podrobnostech zabezpečení integrovaného záchranného systému, ve znění vyhlášky č. 429/2003 Sb.,
· Zákon č. 240/2000 Sb., o krizovém řízení a o změně některých zákonů (krizový zákon), ve znění pozdějších předpisů.
V rámci českého právního řádu upravuje nakládání s určitými typy zbraní a munice, které podléhají mezinárodním kontrolním režimům, resp. zákazům, též několik zákonů, které mají vůči zákonu o zbraních povahu speciálního právního předpisu. Jde zejména o:
· Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon), ve znění pozdějších předpisů,
· Zákon č. 19/1997 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem chemických zbraní, ve znění pozdějších předpisů,
· Vyhláška č. 208/2008 Sb., kterou se provádí zákon o některých opatřeních souvisejících se zákazem chemických zbraní,
· Zákon č. 281/2002 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní, ve znění pozdějších předpisů,
· Zákon č. 305/1999 Sb., o zákazu použití, skladování, výroby a převodu protipěchotních min a o jejich zničení, ve znění zákona č. 41/2009 Sb.,
· Zákon č. 213/2011 Sb., o zákazu použití, vývoje, výroby, skladování a převodu kazetové munice a o jejím zničení (zákon o zákazu kazetové munice).
Některé další související právní předpisy
Zde jsou uvedeny některé další právní předpisy, které jsou pro plnění některých úkolů státní správy v oblasti nakládání civilních subjektů s municí významné. Tento výčet není úplný, zahrnuje však právní předpisy relevantní z hlediska aktuálně řešených otázek v dané problematice.
· Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů,
· Nařízení vlády č. 278/2008 Sb., o obsahových náplních jednotlivých živností, ve znění pozdějších předpisů,
· Zákon č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem a o doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, ve znění pozdějších předpisů,
· Vyhláška č. 210/2012 Sb., o provedení některých ustanovení zákona č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem, ve znění pozdějších předpisů,
· Zákon č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů,
· Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů,
· Zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů,
· Zákon č. 228/2005 Sb., o kontrole obchodu s výrobky, jejichž držení se v České republice omezuje z bezpečnostních důvodů, a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů,
· Nařízení vlády č. 282/2013 Sb., o stanovení seznamu stanovených výrobků, podmínek, za nichž lze uskutečnit jejich dovoz nebo přepravu, o stanovení některých podmínek pro určené výrobky, za nichž lze uskutečnit jejich vývoz, a o stanovení náležitostí a vzorů žádostí o udělení povolení a povolení k vývozu,
· Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, resp. aktuálně připravovaná komplexní nová právní úprava územního plánování a stavebního řádu,
· Zákon č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů,
· Zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů,
· Zákon č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), ve znění zákona č. 183/2017 Sb.,
· Zákon č. 229/2013, o nakládání s některými věcmi využitelnými k obranným a bezpečnostním účelům na území České republiky (zákon o nakládání s bezpečnostním materiálem), ve znění pozdějších předpisů,
· Vyhláška č. 295/2014 Sb., o členění bezpečnostního materiálu.
1.3.1. Vybrané zahraniční právní úpravy v oblasti nakládání s municí
Ze zahraničních právních úprav nakládání s municí byly vybrány 2 právní řády, a sice Německo a Slovensko.
- Německo
Na oblast nakládání s municí se vztahují celkem 3 zákonné normy:
- zákon o zbraních (Waffengesetz, WaffG), který se však vztahuje jen na „munici“ určenou pro ruční palné zbraně,
- zákon o kontrole válečných zbraní (Gesetz über die Kontrolle von Kriegswaffen), a
- zákon o výbušninách (Sprengstoffgesetz, SprengG), který je podle svého § 4 odst. 4 bod 4 písm. e) zbytkovou normou vztahující se na munici, která nepodléhá ani zákonu o zbraních ani zákonu o kontrole válečných zbraní.
Německá právní úprava nakládání s municí v tuzemském pojetí tohoto pojmu je koncentrována do zákona o kontrole válečných zbraní. Jakékoli nakládání s municí podle tohoto právního předpisu podléhá povolení. Povolení k nakládání s municí pak vydává spolková vláda, která může tuto pravomoc se souhlasem spolkové rady přenést na jednotlivá rezortní ministerstva. Pro soukromoprávní oblast je pak příslušné Ministerstvo hospodářství (§ 11).
Právní úprava nakládání s válečnými zbraněmi (včetně munice) umožňuje značnou šíři diskrece státu - na vydání povolení není právní nárok, může být kdykoli zrušeno (za náhradu) atd.
Zákon o kontrole válečných zbraní je též v jistém rozsahu aplikovatelný rovněž na německé ozbrojené síly a další ozbrojené sbory (výluka toliko v rozsahu stanoveném v § 15).
- Slovensko
Na Slovensku došlo k zásadní havárii při nakládání s municí (s následným výbuchem a pyrotechnickou kontaminací přilehlého území) dne 2. března 2007 v muničním areálu Nováky. Posléze byl v roce 2013 předložen a v roce 2014 schválen (a téhož roku nabyl účinnosti) zcela nový zákon o výbušninách, výbušných předmětech a munici. Do této doby byl na Slovensku v oblasti munice uplatňován obdobný režim (nepříliš jasných norem) jako v České republice, jehož nosnými prvky byly jednak zákon o zbraních a jednak výbušninářské předpisy vycházející z právních předpisů původně vydaných před rokem 1989. Slovenská právní úprava je vystavěna podle principů obdobných předpisům v oblasti nakládání s výbušninami a zahrnuje komplexně jak problematiku nakládání s výbušninami (ve smyslu průmyslových výbušnin), tak i oblast nakládání s pyrotechnickými výrobky a s municí.
1.4. Identifikace dotčených subjektů
V obecném slova smyslu se návrh zákona o munici dotýká všech subjektů, které na území České republiky vykonávají činnosti v oblasti munice v rozsahu navrhovaného zákona o munici (dále jen „výkon činností v oblasti munice“ nebo „nakládání s municí“). Přitom může jít jak o fyzické, fyzické podnikající osoby, právnické osoby a další instituce (zejména tzv. jiní veřejnoprávní držitelé podle návrhu zákona o zbraních a tzv. vyňatí držitelé podle návrhu zákona o munici ), které jsou adresáty práv a povinností podle návrhu zákona o munici, ale v jisté míře též o entity, které mohou na munici narazit například při stavební činnosti, výkopových pracích (např. stavebníci), nebo třeba při provádění zájmové činnosti (například amatérští hledači pokladů).
Typickými zástupci subjektů dotčených návrhem zákona o munici jsou na straně odborné a laické veřejnosti:
- držitelé muničního průkazu (nově „oprávnění“), kteří jako fyzické osoby vykonávají konkrétní práce spojené s nakládáním s municí nebo konkrétní práce při pyrotechnickém průzkumu ve prospěch držitele muniční licence,
- držitelé muniční licence (podnikající fyzické osoby, právnické osoby, jiní veřejnoprávní držitelé podle návrhu nového zákona o zbraních), kteří munici zejména:
· vyrábějí,
· následně zpracovávají (delaborace, znehodnocování, výroba řezů, maket),
· odpalují nebo střílejí na střelnici pro munici, ničí výbuchem nebo spalováním v trhací jámě pro ničení munice, nebo tyto činnosti provádějí ve zvláštním zařízení,
· vyhledávají v rámci pyrotechnického průzkumu, nebo
· kteří s municí obchodují a kteří ji převážejí po území České republiky
- zaměstnanci držitelů muničních licencí, kteří nejsou držiteli muničních oprávnění,
- podnikající fyzické osoby a právnické osoby, které zajišťují tranzit, dovoz a vývoz munice podle jiného právního předpisu (zejména zákon č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem),
- vyňatí držitelé, kteří odpalují, střílí nebo ničí munici na střelnici, trhací jámě nebo ve zvláštním zařízení,
- posuzující lékaři, lékaři, případně znalci – specialisté v lékařských oborech a poskytovatelé zdravotních služeb,
- stavebníci a
- nálezci munice z řad veřejnosti.
Typickými zástupci orgánů veřejné moci dotčenými návrhem zákona o munici jsou:
· ministerstvo,
· Policie České republiky,
· Ministerstvo obrany,
· Ministerstvo průmyslu a obchodu,
· Ministerstvo životního prostředí,
· Český úřad pro zkoušení zbraní a střeliva,
· Český báňský úřad,
· živnostenské úřady,
· stavební úřady,
· obecní úřady obcí s rozšířenou působností z hlediska projednávání přestupků podle návrhu zákona o munici.
Celkový počet osob dotčených navrhovanou regulací lze odhadnout pouze stěží. Identifikovat lze s jistotou pouze počet subjektů, které jsou v současné době držiteli muničních licencí, resp. oprávnění nakládat s municí (jedná se o údaje za I. pololetí 2022):
- držitelé muniční licence k nakládání s municí (obecná muniční licence + muniční licence pro provádění pyrotechnického průzkumu): 58 + 16 = 74
- držitelé muničního průkazu: 457
Počet držitelů muniční licence v I. pololetí 2022
Z toho počet držitelů muniční licence pro provádění pyrotechnického průzkumu
74
16
Počet držitelů muničního průkazu v I. pololetí 2022
Z toho držitelů základního muničního průkazu
Z toho držitelů vyššího muničního průkazu
Z toho držitelů průkazu pro provádění pyrotechnického průzkumu
457
289
147
21
1.5. Popis cílového stavu
Cílem předkládaného návrhu je zajištění přijetí takového zákona o munici, který bude splňovat:
- zachování kontinuity s vývojem právní regulace munice po roce 1989 a udržení rovnováhy práv a povinností zhmotněné v dosavadním zákoně o zbraních,
- udržení vysokého standardu podmínek pro získání oprávnění pro nakládání s municí, vysoké úrovně prevence zneužití munice a předcházení mimořádným událostem/závažným haváriím spojeným s municí, a to se současným zachováním předvídatelnosti, transparentnosti a přezkoumatelnosti vrchnostenského rozhodování při aplikaci práva v této oblasti,
- modernizaci právní úpravy a její zjednodušení, a to jak po právní (legislativní), tak i technické stránce (viz též bod 1.2),
- odstranění neúčelné administrativy, jakož i duplicit ve vztahu k jiným právním předpisům (např. k zákonu o specifických zdravotních službách, stavebnímu zákonu, právním předpisům v oblasti zahraničního obchodu s vojenským materiálem),
- předpoklady pro další rozvoj služeb eGovernmentu, zejména prostřednictvím CRZ a v návaznosti na obecné projekty elektronizace ve veřejné správě (např. Portál občana).
1.6. Zhodnocení rizika
Nakládání s municí je obecně vzato rizikovou činností, přičemž míra tohoto rizika je v předkládaném návrhu do jisté míry zohledněna zejména při jasném a striktním vymezení povinností všem osobám, které mají co do činění s municí z hlediska podnikání nebo výkonu zaměstnání, tak i všem ostatním osobám, které se mohou dostat do kontaktu s municí, střelivem, případně výbušninou nalezenými při pyrotechnickém průzkumu.
S ohledem na výše zmíněnou rizikovost jsou pro nakládání s municí jednoznačně stanovena pravidla a definovány předpoklady, za nichž tak lze činit. Jde zejména o kvalifikační předpoklady osob, které vykonávají konkrétní práce spojené s nakládáním s municí, jakož i podnikatelů v tomto specifickém oboru podnikání.
Ten, kdo chce podnikat nebo jiným způsobem působit v oblasti nakládání s municí, musí splňovat po celou dobu této činnosti kvalifikační předpoklady stanovené návrhem. V opačném případě bude z takového podnikání nebo výkonu zaměstnání vyloučen formou pozastavení nebo odnětí/zániku muničního oprávnění nebo muniční licence. Návrh zákona o munici upravuje i celou řadu preventivních opatření směřujících k ochraně bezpečnosti osob a majetku, která bude především realizovat Policie České republiky.
Rovněž neponechává bez povšimnutí oblast ukládání munice, střeliva a výbušnin podléhajících režimu návrhu zákona o munici, jakož i likvidaci munice a její další zpracování.
V případě nezpracování nového zákona o munici by nedošlo zejména k naplnění všech závěrů usnesení vlády č. 740 ze dne 23. října 2017.
2. Návrh variant řešení
2.1. Nakládání s municí civilními subjekty
Při zpracovávání variant řešení bylo třeba vyjít ze skutečnosti, že na oblast nakládání s municí, přesto, že byla výrazně rekodifikována zákonem č. 229/2016 Sb., se vztahuje řada dalších právních norem (zákon č. 13/2021 Sb., se dané problematiky zásadněji nedotkl). Zde máme na mysli zejména právní úpravu nakládání s výbušninami, která je však opět koncipována primárně pro oblast civilních (průmyslových) výbušnin, nikoliv pro nakládání s (převážně vojenskou) municí v civilním sektoru.
Nakládání s municí s sebou nese ohrožení více či méně rozsáhlého okolního území důsledky náhodného či cíleného (tj. především v důsledku kriminálního činu) výbuchu tohoto materiálu, který je konstruován právě pro způsobení maximálních, popř. určitých konkrétních intenzivních materiálních a lidských škod. V tomto směru se munice odlišuje jak od střeliva (které zdaleka nedosahuje účinků munice, důsledky náhodného výbuchu střeliva jsou pouze velmi omezené a k jejich minimalizaci dostačují již dnes stanovená pravidla skladování střeliva), tak i od výbušnin (které nejsou natolik technicky uzpůsobeny k vyvolání konkrétního ničivého účinku v podmínkách bojového nasazení, resp. nejsou obvykle ani konstruovány pro ničení živé síly).
Proto se předkládají dvě „nenulové“ varianty formálně označené jako „novelizace dosavadního zákona o zbraních“ a „přijetí nového zákona“. Důvod pro tento postup spočívá ve skutečnosti, že každá z těchto variant formálně-legislativního postupu se v zásadní míře promítá a předurčuje též podobu věcného řešení.
Varianta nulová
Varianta nulová představuje ponechání stávajícího stavu. Jinými slovy munice by byla primárně nadále regulována v rozsahu § 70 až § 70t dosavadního zákona o zbraních za současné aplikace některých ustanovení „zbraňové“ části této právní normy.
a) přínosy:
Nenarušení stávajícího modelu nakládání s municí, a to jak na straně podnikatelů/jiných subjektů, které jsou držiteli muniční licence, tak i na straně fyzických osob, které se, zejména v rozsahu svých oprávnění podílejí na konkrétních pracích spojených s nakládáním s municí.
b) nevýhody:
Ponecháním stávajících kvalifikačních předpokladů na straně držitelů muničních licencí i držitelů muničních průkazů/oprávnění by nedošlo ke zvýšení nezbytné kvality v oblasti nakládání s municí. Nemohlo by ani dojít ke skokovému zefektivnění souvisejících administrativních úkonů s následným dopadem do konkrétních pracovních a dalších procesů spojených s municí. Nemohlo by dojít k realizaci zvýšených kontrolních opatření ze strany státu a jeho orgánů.
Zásadním problémem by byla nemožnost propojení stávajících ustanovení dosavadního zákona o zbraních s novým zákonem o zbraních, neboť stávající právní úprava munice by nebyla kompatibilní s novým zákonem o zbraních, který by ani nemohl být, subsidiárně použit v oblasti munice.
Nedošlo by ke zprůhlednění právní úpravy v oblasti munice zejména ve vztahu k dalším oblastem částečné regulace těchto věcí, což by nadále způsobovalo aplikační problémy a nejednotnost přístupu orgánů veřejné moci z různých úseků státní správy.
Konečně z formálního hlediska by nebyly finalzovány úkoly vyplývající z usnesení vlády č. 740 ze dne 23. října 2017, k nahrazení zákona č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o zbraních), ve znění pozdějších předpisů, zcela novou právní úpravou nakládání se zbraněmi, střelivem a municí.
Varianta 1 – novelizace dosavadního zákona o zbraních
Tato varianta by předpokládala provedení dílčí úpravy právního režimu nakládání s municí vycházející z případné změny dosavadního zákona o zbraních, z níž by čerpala, stejně jako dnes, některé instituty a procesní režimy.
S ohledem na zásadní specifika nakládání s municí by tato varianta zavedla samostatný povolovací systém jak pro subjekty, které s municí nakládají (držitelé muniční licence), tak i konkrétní fyzické osoby oprávněné s municí přímo manipulovat (držitelé muničních průkazů/oprávnění). Tento systém by, do určité míry vycházel ze systému povolování činností v oblasti zbraní a střeliva (zbrojní licence a zbrojní oprávnění), využíval by již existujících struktur správních orgánů v rámci Policie České republiky (Služba pro zbraně a bezpečnostní materiál), formuloval právní požadavky, oprávnění a povinnosti obdobně jako je tomu v případě zbraní a střeliva a na právní úpravě nakládání se zbraněmi a střelivem by ponechal i subsidiární použití v případech, kdy pro nakládání s municí není stanoveno výslovně jinak.
a) přínosy:
Dílčí modifikace stávajícího režimu nakládání s municí, a to jak na straně podnikatelů/jiných subjektů, které jsou držiteli muniční licence, tak i na straně fyzických osob, které se, v rozsahu svých oprávnění, podílejí na konkrétních pracích spojených s nakládáním s municí, by umožnily těmto osobám i nadále vykonávat činnosti v oblasti munice stereotypně.
b) nevýhody:
Ponecháním stávajících kvalifikačních předpokladů na straně držitelů muničních licencí i držitelů muničních průkazů/oprávnění by nedošlo ke zvýšení nezbytné kvality v oblasti nakládání s municí.
Administrativní zátěž podnikatelů by zůstala na stávající, neúnosné úrovni. Nemuselo by ani dojít k zintenzívnění a zkvalitnění kontrolní činnosti ze strany státu a jeho orgánů.
Zásadním problémem by, i v tomto případě, byla nemožnost propojení stávajících ustanovení dosavadního zákona o zbraních upravujících oblast munice s novým zákonem o zbraních, neboť aktuální právní úprava munice by nebyla kompatibilní s novým zákonem o zbraních, který by ani nemohl být subsidiárně použit v oblasti munice. Důsledkem toho by muselo být vytvoření specifických, zejména procesních mechanismů v oblasti munice s tím, že by se oba režimy (v oblasti zbraní a v oblasti munice) musely zákonitě lišit. To by způsobilo neodůvodnitelný nesoulad mezi právní úpravou zbraní a právní úpravou munice.
Z formálního hlediska by nebyly beze zbytku splněny úkoly vyplývající z usnesení vlády č. 740 ze dne 23. října 2017, k nahrazení zákona č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o zbraních), ve znění pozdějších předpisů, zcela novou právní úpravou nakládání se zbraněmi, střelivem a municí.
Varianta 2 – přijetí nového zákona
Varianta v podobě přijetí nového zákona předpokládá stanovení režimu nakládání s municí, odděleného od právní úpravy zbraní. Pokud by měla být zvolena cesta samostatného zákona a případně též vytvoření samostatných administrativních a kontrolních mechanismů a kapacit pro výkon státní správy v této oblasti, bylo by nezbytné výrazně a komplexně zefektivnit a racionalizovat tuto oblast.
Inspirací, v tomto směru je, do určité míry, vedle jiných zásadních faktorů (viz níže), příklad řešení, k němuž v roce 2014 přikročila Slovenská republika. Jak již bylo uvedeno, na Slovensku byl v roce 2014 přijat zákon č. 58/2014 Z. z., o výbušninách, výbušných predmetoch a munícii a o zmene a doplnení niektorých zákonov, který nabyl účinnosti k 1. červnu 2014. Tento právní předpis komplexně upravuje nakládání s municí, výbušninami a pyrotechnickými předměty. Pro srovnání lze uvézt, že problematika nakládání s těmito předměty a materiály v České republice v současné době spadá do působnosti 3 odvětvových zákonů, jejichž gesci mají 3 různé ústřední orgány státní správy. Munice je v České republice doposud regulována v rámci zákona o zbraních, přičemž gesci nad touto oblastí vykonává ministerstvo a převážná část výkonu státní správy leží na policii. Výbušniny (určené pro civilní použití) jsou předmětem právní úpravy zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a státní báňské správě, jehož gestorem je Český báňský úřad. Pyrotechnické výrobky konečně spadají pod režim zákona o pyrotechnice, jehož gestorem je Ministerstvo průmyslu a obchodu a řadu úkolů státní správy v jeho rámci plní Český úřad pro ověřování zbraní a střeliva.
Přitom nepochybně povaha munice, výbušnin a pyrotechnických prostředků je zvláště v některých případech velmi blízká – kupř. vojenské náložky trhavin jsou považovány za munici, přestože náložky trhavin schválených pro civilní trh, byť v technické rovině v zásadě zcela srovnatelné, jsou naopak považovány za výbušninu. Pyrotechnické výrobky určené pro ohňostrojné práce mohou mít v některých případech zase v technické rovině velmi blízko k vojenským osvětlovacím či simulačním prostředkům, které jsou však považovány za munici; podobně např. v případě pyropatron, resp. pyronábojek může být (po právní stránce) hranice mezi municí ve smyslu dosavadního zákona o zbraních a pyrotechnickými výrobky vyvozována toliko z účelu těchto výrobků deklarovaných jejich výrobcem (jinak se po technické stránce může jednat o zcela shodné předměty).
Právní režimy nakládání s municí, výbušninami a pyrotechnickými výrobky v České republice jsou v současnosti do značné míry zcela odlišné, což odpovídá samostatně koncipovaným právním úpravám příslušných zákonů, historickému vývoji v těchto oblastech a v případě munice též faktu, že příslušné zákony nikdy k munici nepřistupovaly jako k primárnímu objektu své regulace. Z hlediska civilních subjektů působících na trhu v příslušných odvětvích je tento stav nepochybně nevyhovující, přičemž jednoznačné stanovení obsahu a rozsahu nové právní úpravy v oblasti munice, by nepochybně přispělo ke zprůhlednění situace a k získání potřebné právní jistoty adresátů dotčených právních norem. To samé platí i pro orgány veřejné moci.
Komplexní a jednotná úprava oblasti nakládání s municí v civilním sektoru by se tak stala základním předpokladem pro odstranění dosavadních výkladových nejasností, předešlo by se tak i případným pozitivním i negativním kompetenčním sporům orgánů veřejné moci a celkově by došlo k ještě vyššímu celkovému zlepšení situace v předmětné oblasti.
a) přínosy:
Naplnění cílů navrhované nové právní úpravy. Sjednocení právní úpravy oblasti munice v oblasti civilní zbraňové legislativy na straně jedné a vymezení jejího přesného postavení ve vztahu k souvisejícím právním úpravám na straně druhé.
Zásadní zefektivnění zejména administrativních procesů na straně podnikatelů/držitelů muničních licencí. Dokončení procesu vytvoření jednotného informačního prostředí v oblasti zbraní a munice. Komfortnost a zjednodušení podnikání díky lepšímu využití příslušných informačních systémů veřejné správy.
Propojitelnost nové právní úpravy v oblasti munice s novou právní úpravou v oblasti zbraní a střeliva.
Splnění všech úkolů vyplývajících z usnesení vlády č. 740 ze dne 23. října 2017, k nahrazení zákona č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o zbraních), ve znění pozdějších předpisů, zcela novou právní úpravou nakládání se zbraněmi, střelivem a municí.
b) nevýhody:
Nezbytnost provedení zcela nového legislativního procesu v oblasti munice v součinnosti s dalšími souvisejícími návrhy zákonů.
Nutnost stávajících držitelů muničních licencí a držitelů muničních průkazů/oprávnění přizpůsobit se nové právní úpravě. Zároveň by došlo k částečnému zvýšení nároků na kvalifikační předpoklady dotčených osob.
S ohledem na výše uvedené skutečnosti jsou níže posuzována a vyhodnocena řešení klíčových problémů, která byla v průběhu zpracovávání návrhu zákona o munici a návrhu nového zákona o zbraních předkladatelem souběžně posuzována již v rámci předchozího legislativního procesu (viz čj. OVA 1194/19) a která byla průběžně podrobována i široké diskuzi v rámci pracovních skupin, které za tím účelem ministerstvo zřídilo již počátkem roku 2018.
V případech variant 1 a 2 nelze tyto vždy konstruovat, protože například neexistuje řešení proveditelné pouhou novelizací dosavadního zákona o zbraních (předpokládá se koncepčně zcela nová samostatná právní konstrukce nebo vazba na nový zákon o zbraních).
V některých případech řešení uvedená ve variantě 1 a 2 mohou splývat; potom jsou posuzována společně.
Varianta nulová vždy představuje buď absenci jakékoliv regulace nebo zachování věcného a legislativního řešení podle dosavadního zákona o zbraních.
2.1.1. Vymezení vztahu právní úpravy nakládání s municí civilními subjekty k dalším oblastem, které se problematiky munice dotýkají
A) Varianty
Varianta 0
· nevymezovat tento vztah.
Varianta 1 a 2
· stanovit konkrétní vztah právní úpravy nakládání s municí civilními subjekty k dalším oblastem, zejména pak k nakládání s výbušninami.
B) Vyhodnocení přínosů a nákladů jednotlivých variant
Varianta 0
Přínosem této varianty by bylo ponechání řešení konkrétních otázek spojených s nakládáním s municí na vzájemné dohodě jednotlivých ústředních orgánů státní správy, založené zejména na interních aktech řízení těchto subjektů nebo institucí.
Varianta 1 a 2
Vymezení základní hranice použití jednotlivých právních režimů na konkrétní situace spojené s nakládáním s municí jsou základním předpokladem bezproblémové aplikace navrhované a následně realizované nové právní úpravy v oblasti munice.
Představují základní pilíře právní jistoty osob, institucí a orgánů veřejné správy v podnikání a ve výkonu zaměstnání, jakož i na daném úseku státní správy.
Vymezení „věcné působnosti“ navrhované nové právní úpravy je i předpokladem pro možné budoucí vymezení vazeb na další zákony, zejména na připravovanou rozsáhlou změnu právní úpravy územního plánování a stavebního řádu, právní úpravu v oblasti výbušnin atd.
Vyhodnocení vhodnosti/nutnosti zavedení nové regulace podle varianty 2
Jedině nová a komplexní úprava nakládání s municí v civilním sektoru může zaručit naplnění cílů navrhované nové právní úpravy. Pouze takový přístup může zajistit i propojení nové právní úpravy oblasti munice s novou navrhovanou právní úpravou v oblasti zbraní a střeliva, v jejímž důsledku, může být řada institutů navrhovaného nového zákona o zbraních použita přímo i v oblasti munice, aniž by muselo docházet ke zbytečným odlišnostem řešení konkrétních (podobných) právních vztahů nebo naopak duplicitám v obou návrzích.
Z faktického hlediska pak pouze samostatná právní úprava munice zajistí ještě vyšší míru bezproblémovosti výkonu podnikání a výkonu státní správy v předmětné oblasti. Přitom i zúročením aplikační praxe zákona č. 229/2016 Sb. a zapracováním nových řešení některých konkrétních situací, dlouhodobě předkladatelem zvažovaným [viz Analýza legislativního řešení dopadů revidované směrnice o zbraních (čj. OVA 1061/17) a částečně Analýza právní úpravy a působnosti orgánů veřejné moci ve vztahu k nakládání s municí civilními subjekty, zpracovaná na základě usnesení vlády č. 907 ze dne 3. listopadu 2014], dojde k celkovému „povýšení“ problematiky munice na odpovídající úroveň a stane se podkladem pro budoucí vývoj a sjednocení právního prostředí v řadě dalších souvisejících odvětví práva/výkonu státní správy.
Neodmyslitelnou devizou zcela nové právní úpravy v oblasti munice je i zvýšení bezpečnosti osob přímo zainteresovaných do výkonu činnosti spojených s nakládáním s municí, jakož i jejich majetku. To samé pak platí i pro všechny občany, firmy a instituce České republiky z pohledu zvýšení úrovně vnitřní bezpečnosti státu, ochrany lidských a majetkových hodnot, životního prostředí apod.
Stejně tak nová právní úprava bude mít i zásadní vliv na ještě výraznější snížení míry rizika spojeného s případným protiprávním jednáním v oblasti munice, kdy bude striktně vyloučeno a důsledně postihováno nedovolené nakládání s municí (včetně například jejího nelegálního prodeje atd.). I tím dojde ke zvýšení úrovně vnitřní bezpečnosti České republiky.
C) Výběr navrhovaného řešení
S ohledem na výše uvedené vyhodnocení variant se jeví jako vhodnější varianta 2.
2.1.2. Jednoznačné vymezení pojmu munice pro účely navrhované právní úpravy
A) Varianty
Varianta 0
· nevymezovat tento pojem.
Varianta 1 a 2
· vymezit tento pojem.
B) Vyhodnocení přínosů a nákladů jednotlivých variant
Varianta 0
Při nevymezení pojmu munice pro účely návrhu zákona o munici postrádá jakýkoliv pokus o regulaci předmětné problematiky v civilní sféře smysl. Rovněž tak by nebylo možné stanovit hranice mezi navrhovanou právní úpravou s právní úpravou v oblasti nakládání s vojenskou municí v resortu Ministerstva obrany, zbraněmi a střelivem a dále s výbušninami podle jiných právních předpisů.
Vymezení tohoto pojmu bylo a je tedy základním předpokladem pro kodifikaci práv a povinností v předmětné oblasti.
Varianta 1 a 2
Vymezení tohoto pojmu je základním předpokladem pro kodifikaci práv a povinností v předmětné oblasti.
Je rovněž základní podmínkou pro použití jednotlivých právních režimů na konkrétní situace spojené s nakládáním s různými druhy munice ve vlastnictví (držení) jednotlivými subjekty/osobami.
Představuje základní pilíř právní jistoty osob, institucí a orgánů veřejné správy v podnikání a ve výkonu zaměstnání, jakož i na daném úseku státní správy.
Vyhodnocení vhodnosti/nutnosti zavedení nové regulace podle varianty 2
Jedině nové vymezení munice v civilním sektoru může zaručit naplnění cílů navrhované nové právní úpravy. Jedině takový přístup může zajistit i propojení nové právní úpravy oblasti munice s novou navrhovanou právní úpravou v oblasti zbraní a střeliva, v jejímž důsledku může být řada institutů navrhovaného nového zákona o zbraních použita přímo i v oblasti munice, aniž by muselo docházet ke zbytečným odlišnostem řešení konkrétních (podobných) právních vztahů nebo naopak duplicitám v obou návrzích.
Z faktického hlediska pak pouze samostatná právní úprava jasně definované munice zajistí ještě vyšší míru bezproblémovosti výkonu podnikání a výkonu státní správy v předmětné oblasti. Přitom i zúročením aplikační praxe zákona č. 229/2016 Sb. a zapracováním nových řešení některých konkrétních situací, dlouhodobě předkladatelem zvažovaným [viz Analýza legislativního řešení dopadů revidované směrnice o zbraních (čj. OVA 1061/17) a částečně Analýza právní úpravy a působnosti orgánů veřejné moci ve vztahu k nakládání s municí civilními subjekty, zpracovaná na základě usnesení vlády č. 907 ze dne 3. listopadu 2014], dojde k celkovému „povýšení“ problematiky munice na odpovídající úroveň a stane se podkladem pro budoucí vývoj a sjednocení právního prostředí v řadě dalších souvisejících odvětví práva/výkonu státní správy.
Bez vymezení tohoto pojmu není možno dokončit splnění úkolu uloženého usnesením vlády č. 740 ze dne 23. října 2017, k nahrazení zákona č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o zbraních), ve znění pozdějších předpisů, kdy je nezbytné přijmout zcela novou právní úpravou nakládání se zbraněmi, střelivem a municí.
C) Výběr navrhovaného řešení
S ohledem na výše uvedené vyhodnocení variant se jeví jako vhodnější varianta 2.
2.1.3. Jednoznačné a adresné vymezení oprávnění a povinností v oblasti munice
A) Varianty
Varianta 0
· neupravovat práva a povinnosti osob ve vztahu k munici/výkonu činností při nakládání s municí,
Varianta 1
· ponechat úpravu práv a povinností osob ve vztahu k munici/výkonu činností při nakládání s municí v rozsahu stávající právní úpravy,
Varianta 2
· roztřídit stávající práva a povinnosti všech osob, které jakýmkoliv způsobem přicházejí do styku s municí podle míry účasti na takové činnosti; doplnit další specifická práva a povinnosti reagující na navrhovanou novou právní úpravu na úseku zbraní a střeliva, jakož i munice.
B) Vyhodnocení přínosů a nákladů jednotlivých variant
Varianta 0
Při nestanovení práv a povinností dotčených osob v oblasti munice nelze jakoukoliv posuzovanou variantu právní úpravy oblasti munice prosadit a vynutit. Tím by jakýkoliv pokus o regulaci předmětné problematiky v civilní sféře postrádal smysl. Rovněž tak by nebylo možné stanovit hranice mezi navrhovanou právní úpravou s právní úpravou v oblasti nakládání s vojenskou municí, zbraněmi a střelivem a dále s výbušninami podle jiných právních předpisů.
Vymezení práv a povinností je základním předpokladem pro kodifikaci předmětné oblasti.
Varianta 1
Vymezení práv a povinností podle dosavadní právní úpravy vykazuje zásadní nedostatek v tom směru, že v případě povinností není vždy zcela jasné, jakému okruhu adresátů konkrétní povinnosti svědčí.
Jejich ponechání ve stávajícím znění by nepřineslo kýžený efekt ve vztahu k navrhovanému zákonu o munici, neboť by nedošlo k odstranění výše zmíněných problémů.
Varianta 2
Tato varianta odstraňuje zmíněné nedostatky. Umožňuje, za současného zachování nákladů na stávající úrovni, zprůhlednění výkonu práv a povinností jednotlivých osob/subjektů/institucí ve vztahu k munici (střelivu ve specifických případech) a výbušninám (v určitých případech).
Umožňuje konstruovat nová práva a povinnosti ve vztahu ke konkrétním adresátům a tím přispívá k vyšší míře aplikovatelnosti práva. Je rovněž základní podmínkou pro použití jednotlivých právních režimů na konkrétní situace spojené s nakládáním s různými druhy munice ve vlastnictví (držení) jednotlivými subjekty/osobami.
Představuje základní pilíř právní jistoty osob, institucí a orgánů veřejné správy v podnikání a ve výkonu zaměstnání, jakož i na daném úseku státní správy.
Vyhodnocení vhodnosti/nutnosti zavedení nové regulace podle varianty 2
Pouze nová a komplexní úprava práv a povinností dotčených adresátů návrhu zákona o munici může zaručit naplnění cílů navrhované nové právní úpravy.
Bez nového vymezení práv a povinností dotčených osob není možno dokončit splnění úkolu uloženého usnesením vlády č. 740 ze dne 23. října 2017, k nahrazení zákona č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o zbraních), ve znění pozdějších předpisů, kdy je nezbytné přijmout zcela novou právní úpravou nakládání se zbraněmi, střelivem a municí.
C) Výběr navrhovaného řešení
S ohledem na výše uvedené vyhodnocení variant se jeví jako vhodnější varianta 2.
2.1.4. Stanovení podmínek získání a držení muničního oprávnění, dalších specifických povinností pro jejího držitele a souvisejících oprávnění orgánů veřejné moci
A) Varianty
Varianta 0
· nestanovovat podmínky pro získání a držení muničního oprávnění a souvisejících oprávnění orgánů veřejné moci,
Varianta 1
· ponechat podmínky pro získání a držení muničního oprávnění a souvisejících oprávnění orgánů veřejné moci v rozsahu stávající právní úpravy,
Varianta 2
· zpřísnit podmínky pro získání a držení muničního oprávnění a rozšířit související oprávnění orgánů veřejné moci,
B) Vyhodnocení přínosů a nákladů jednotlivých variant
Varianta 0
Při nestanovení žádných podmínek pro získání a držení muničního oprávnění by byla každá fyzická osoba oprávněna vykonávat činnosti při nakládání s municí. Tím by všechny osoby, které jsou v zaměstnaneckém nebo obdobném poměru k držiteli muniční licence, byly oprávněny vykonávat konkrétní práce ve spojitosti s municí. Nastala by tak situace, která je typická pro zaměstnance, kteří již dnes pro držitele muničních licencí vykonávají práce spojené například s likvidací komponentů munice neobsahujících aktivní náplně, s plášti munice rovněž bez aktivních muničních náplní například za účelem jejich odvozu do sběrných surovin apod.
Výhodou takové varianty by byla možnost extenzivního rozšíření počtu zaměstnanců u držitelů muničních licencí a usnadnění přístupu osob k výkonu takového zaměstnání.
Na druhou stranu by se v tomto případě zásadním způsobem zvýšilo riziko neodborné manipulace s „ostrou“ municí, v důsledku čehož by s jistotou došlo k nárůstu mimořádných událostí způsobených například výbuchem munice. S tím se pojí neúměrné riziko úmrtí osob (nejenom zaměstnanců držitelů muniční licence), vznik materiálních škod, narušení životního prostředí atd.
Beze smyslu by pak byla případná regulace/stanovení kvalifikačních předpokladů držitelů muniční licence (včetně odborné způsobilosti), pokud sami zaměstnanci přicházející do přímého fyzického kontaktu s municí (zpracovávanou nebo nalezenou) by nemuseli splňovat žádná nadstandardní kritéria oproti „běžným“ zaměstnancům v jiných oborech lidské činnosti.
Varianta 1
Vymezení kvalifikačních předpokladů pro získání muničního (průkazu) oprávnění podle dosavadní právní úpravy vykazuje nedostatky v tom směru, že jak bezúhonnost, tak i spolehlivost a zdravotní způsobilost jsou stanoveny velmi obecně a neurčitě, s tím, že ani způsoby jejich prokazování a průběžné kontroly neodpovídají předmětu činnosti těchto osob, která je, jak uvedeno výše, vysoce riziková a bezpečnostně citlivá.
To platí i pro ověřování odborné způsobilosti, co do jejího obsahu, tak i samotného procesu prokázání odpovídajících znalostí a dovedností.
Zásadní problém pak představuje nedostatečný rozsah oprávnění orgánů veřejné moci ve vztahu k držitelům muničních (průkazů) oprávnění, kdy například absentuje oprávnění pozastavit platnost muničního oprávnění v případě, že jeho držitel je zdravotně nezpůsobilý k výkonu své práce.
Varianta 2
Tato varianta odstraňuje nedostatky zmíněné ve variantě 1. Umožňuje, za současného zachování nákladů na straně dotčených zaměstnanců na stávající úrovni, zprůhlednění předpokladů pro výkon konkrétních prací při nakládání s municí. Nové vymezení kvalifikačních předpokladů je zárukou kvalitního a bezpečného výkonu konkrétních prací při nakládání s municí a výrazně snižuje riziko vzniku mimořádných situací v předmětné oblasti.
Samozřejmě, v tomto citlivém oboru nelze stoprocentně vyloučit vznik mimořádné situace, nicméně nově stanovené kvalifikační předpoklady zaměstnanců a zvýšení rozsahu práv orgánů veřejné moci ve vztahu k nim nepochybně přispěje ke snížení takového rizika.
Vyhodnocení vhodnosti/nutnosti zavedení nové regulace podle varianty 2
Pouze nová a komplexní úprava práv a povinností dotčených adresátů návrhu zákona o munici může zaručit naplnění cílů navrhované nové právní úpravy.
Bez nové úpravy získání a držení muničního oprávnění není možno dokončit splnění úkolu uloženého usnesením vlády č. 740 ze dne 23. října 2017, k nahrazení zákona č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o zbraních), ve znění pozdějších předpisů, kdy je nezbytné přijmout zcela novou právní úpravou nakládání se zbraněmi, střelivem a municí.
C) Výběr navrhovaného řešení
S ohledem na výše uvedené vyhodnocení variant se jeví jako vhodnější varianta 2.
2.1.5. Stanovení podmínek získání a držení muniční licence, dalších specifických povinností pro jejího držitele a souvisejících oprávnění orgánů veřejné moci
A) Varianty
Varianta 0
· nestanovovat podmínky pro získání a držení muniční licence, případně dalších povinností a související oprávnění orgánů veřejné moci,
Varianta 1
· ponechat podmínky pro získání a držení muniční licence, případně další povinnosti a související oprávnění orgánů veřejné moci v rozsahu stávající právní úpravy,
Varianta 2
· zpřísnit podmínky pro získání a držení muniční licence, stanovit nové povinnosti a rozšířit související oprávnění orgánů veřejné moci,
B) Vyhodnocení přínosů a nákladů jednotlivých variant
Varianta 0
Při nestanovení žádných podmínek pro získání a držení muniční licence by byl, za obecných podmínek stanovených živnostenským zákonem, oprávněn vykonávat činnosti při nakládání s municí každý podnikatel. Nastala by tak situace, kdy přístup do tohoto specifického odvětví by byl umožněn v podstatě komukoliv.
Výhodou takové varianty by byla možnost extenzivního rozšíření počtu subjektů podnikajících v oboru nakládání s municí a rozšíření stávajícího, úzkého okruhu oprávněných osob.
Na druhou stranu by se v tomto případě zásadním způsobem zvýšilo bezpečnostní riziko spojené s podnikáním v tomto citlivém oboru, protože by neexistovaly žádné vstupní filtry, umožňující vyloučit již dnes problematické podnikatelské subjekty. Rovněž tak by mohlo dojít k problematickému obchodování s komoditou „ostré“ munice, resp. k jejímu odlivu do nelegální sféry s možnými dopady na bezpečnost (nejenom) České republiky.
Beze smyslu by pak byla případná regulace/stanovení kvalifikačních předpokladů držitelů muničních oprávnění, pokud by jejich zaměstnavatelé nemuseli splňovat žádná nadstandardní kritéria oproti „běžným“ podnikatelům v jiných oborech lidské činnosti.
Varianta 1
Vymezení podmínek pro získání muniční licence podle dosavadní právní úpravy vykazuje nedostatky v tom směru, že jak bezúhonnost, tak i spolehlivost a zdravotní způsobilost jsou stanoveny velmi obecně a neurčitě, s tím, že ani způsoby jejich prokazování a průběžné kontroly neodpovídají předmětu činnosti těchto osob, která je, jak uvedeno výše, vysoce riziková a bezpečnostně citlivá.
Totéž platí i pro stanovení povinností držitele muniční licence podle stávající právní úpravy, kdy není vždy jasné komu konkrétně, v případě osob „stojících na straně“ držitele muniční licence, tyto svědčí.
Zásadní problém pak představuje nedostatečný rozsah oprávnění orgánů veřejné moci ve vztahu k držitelům muničních licencí, kteří si neplní své povinnosti a zároveň nejsou dány důvody pro odnětí muniční licence.
Varianta 2
Tato varianta odstraňuje nedostatky zmíněné ve variantě 1. Umožňuje, za současného zachování nákladů na straně dotčených osob (institucí) na stávající úrovni, zprůhlednění předpokladů pro výkon činností při nakládání s municí. Nové vymezení kvalifikačních předpokladů je zárukou kvalitního a bezpečného podnikání při nakládání s municí a výrazně snižuje riziko vzniku mimořádných situací v předmětné oblasti.
Samozřejmě, v tomto citlivém oboru nelze stoprocentně vyloučit vznik mimořádné situace, nicméně nově stanovené kvalifikační předpoklady a povinnosti držitelů muničních licencí a zvýšení rozsahu práv orgánů veřejné moci ve vztahu k nim nepochybně přispěje ke snížení takového rizika.
Vyhodnocení vhodnosti/nutnosti zavedení nové regulace podle varianty 2
Pouze nová a komplexní úprava práv a povinností dotčených adresátů návrhu zákona o munici může zaručit naplnění cílů navrhované nové právní úpravy.
Bez nového stanovení podmínek získání a držení muniční licence není možno dokončit splnění úkolu uloženého usnesením vlády č. 740 ze dne 23. října 2017, k nahrazení zákona č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o zbraních), ve znění pozdějších předpisů, kdy je nezbytné přijmout zcela novou právní úpravou nakládání se zbraněmi, střelivem a municí.
C) Výběr navrhovaného řešení
S ohledem na výše uvedené vyhodnocení variant se jeví jako vhodnější varianta 2.
2.1.6. Elektronizace dokladů podle návrhu zákona o munici
A) Varianty
Varianta 0
· ponechat listinnou podobu u většiny dokladů vyžadovaných podle návrhu zákona o munici (zachování současného právního i faktického stavu),
Varianta 1
- dosavadní doklady z větší části jako takové zrušit a zbylé nahradit jejich elektronickou verzí.
B) Vyhodnocení přínosů a nákladů jednotlivých variant
Varianta 0
Podle dosavadního zkona o zbraních se v oblasti munice vydává řada dokladů, např.:
- muniční průkaz,
- muniční licence.
Současně je ale vydávána celá řada dalších „listin“ v elektronické podobě (žádost o povolení přepravy munice, hlášení přepravy munice držitelem obecné muniční licence nebo podnikatelem se sídlem nebo místem podnikání mimo území České republiky, hlášení přepravy munice po území České republiky držitelem obecné muniční licence apod.).
Tato varianta s sebou zejména nese:
- zachování výrazných přímých (administrativních a materiálových) nákladů na vydávání tohoto typu dokladů
- náklady v podobě zachování svou povahou ryze administrativních poviností majících vazbu toliko na držení a obnovování dokladu v listinné podobě a současně náklady vyplývající z rizika neaktuálnosti údajů uvedených v dokladu (správnost těchto údajů navíc garantuje stát, aniž by měl přímý vliv na aktualizaci a kontrolu správnosti těchto údajů).
Varianta 1
Vzhledem k důkladnosti a on-line dostupnosti CRZ, zejména s ohledem na širokou dostupnost výstupů z něj prostřednictvím standardního webového rozhraní, se nabízí možnost dosavadní doklady v oblasti munice z větší části jako takové zrušit. Je třeba vyzdvihnout, že účelem dokladu je jednak ztotožnění držitele daného oprávnění, jednak prokázání existence tohoto oprávnění.
Je zřejmé, že forma listinného (fyzického) dokladu je v tomto ohledu poměrně nedůsledná, neboť prokazatelně osvědčuje pouze to, že v okamžiku svého vydání byl daný doklad vydán dané oprávněné osobě. Následně však se již nelze na samotný fyzický doklad plně spolehnout, že dané oprávnění skutečně existuje a daný doklad nebyl např. odejmut, zajištěn nebo se nejedná o doklad ztracený.
V současné době lze však v rámci elektronizace výkonu státní správy a vzhledem k technologickému rozvoji a dostupnosti např. osobních zařízení s přímým přístupem na internet (typicky jakýkoli smartphone) postoupit dále. V současnosti lze za poměrně snadno realizovatelný princip považovat nahrazení fyzických dokladů širší paletou možností prokázání existence určitého oprávnění v podobě přímé reference na státem garantovanou evidenci vedenou v CRZ. Tento přístup má řadu výhod:
- dostupnost (přístupnost),
- důvěryhodnost prokázání existence oprávnění v reálném čase,
- možnost volby alternativního způsobu prokázání existence oprávnění,
- odpadnutí nutnosti přímého kontaktu s konkrétním místně příslušným správním orgánem (popř. pomalé listinné korespondence s ním),
- možnost zásadního rozšíření elektronické komunikace mezi fyzickou nebo právnickou osobou nebo jinou institucí a správním orgánem,
- výrazný pokles nákladů na straně státu a s tím i možnost výrazné redukce správních poplatků.
Ačkoliv se k „papírovým“ dokladům nepochybně váže jistá nostalgie a jde o všeobecně a doslova „uchopitelné“ zhmotnění určitého práva (oprávnění), je třeba poznamenat, že s existencí fyzického dokladu se pojí i řada striktně omezujících povinností. Jde zejména o nezbytnost kontroly jejich oběhu, povinost hlášení jejich ztráty, exkluzivnost prokazování oprávnění takovým dokladem, nezbytnost jejich periodického obnovování atd. Jinými slovy, dosavadní zákon o zbraních například stanovoval bezvýjimečnou povinost mít muniční průkaz u sebe, je-li nakládáno s municí.
Vyhodnocení vhodnosti/nutnosti zavedení nové regulace podle varianty 1
Navrhovaný systém a jeho funkčnost (a efektivnost) podle varianty 1 zásadně odvisí od naplnění předpokládaných nároků kladených na služby e-Governmentu. Nicméně obdobné služby již v řadě případů (jejichž příklady lze nalézt jak ve sféře veřejné regulace, kupř. již v rámci v současnosti fungujícího Portálu občana, tak ale i v případě nespočtu různých on-line služeb, ať již jde o služby elektronického bankovnictví nebo komplexní služby poskytované většinou e-mailových providerů či sociálními sítěmi) existují a jsou zcela běžně využívány.
Definice a zprovoznění těchto služeb tak nemůže představovat prohibitivní náklady (i s ohledem na to, že půjde toliko o doplnění, resp. rozvoj již existujících informačních systémů veřejné správy), je však naprosto bezpodmínečně nutné počítat jak s adekvátními náklady na vybudování příslušných funkcionalit CRZ a Portálu občana, tak i s dostatečným časovým prostorem pro realizaci těchto prací.
Vybudovaný systém by měl být schopen v rámci služeb e-Governmentu uspořit enormní množství nákladů, které je jinak dnes vynakládáno na vydávání, obnovování a nakládání s fyzicky existujícími doklady, a současně zvýšit úroveň jistoty, že subjekt, který uvádí, že je držitelem určitého oprávnění podle zákona o zbraních nebo podle navrhovaného zákona o munici, jím skutečně je.
C) Výběr navrhovaného řešení
S ohledem na výše uvedené vyhodnocení variant se jeví jako vhodnější varianta 1.
2.1.7. Určení místní příslušnosti odborných útvarů Policie České republiky
A) Varianty
Varianta 0
· ponechat místní příslušnost odborných útvarů Policie České republiky stejně, jako je tomu u stávající právní úpravy,
Varianta 1
· v některých případech ponechat místní příslušnost odborných útvarů Policie České republiky stejně, jako je tomu u stávající právní úpravy a v některých případech naopak zvolit jiná řešení,
Varianta 2
· rezignovat na místní příslušnost odborných útvarů Policie České republiky a svěřit každému takovému útvaru možnost výkonu všech činností podle návrhu zákona o munici.
B) Vyhodnocení přínosů a nákladů jednotlivých variant
Varianta 0
V současné době je místní příslušnost příslušných útvarů policie bez dalšího vázána na místo pobytu nebo sídlo žadatele, resp. držitele určitého oprávnění podle dosavadního zákona o zbraních. V případě zájmu těchto subjektů o stanovení odlišné místní příslušnosti (zejména v případech podávání přihlášek o konání zkoušek odborné způsobilosti žadatele o vydání muničního průkazu) lze toliko podat žádost o změnu místní příslušnosti podle § 131 odst. 5 správního řádu.
V případě akceptování této varianty by došlo k zachování vyšších nákladů jak na straně adresátů normy, tak na straně správních orgánů. V obou případech může jít o náklady poměrně citelné (tyto náklady budou vysoké např. v případě držitele muničního oprávnění, který má trvalý pobyt v jiném kraji, než se pravidelně zdržuje, nebo v případě správního orgánu příslušného kontrolovat střelnici pro munici nebo jiného obdobného zařízení podle návrhu zákona o munici, která se opět nachází v jiném kraji, než pro který má stanovenu svou „standardní“ místní působnost).
Varianta 1
V rámci této varianty je na místě zvážit ponechání místní příslušnosti podle místa pobytu nebo sídla žadatele nebo držitele oprávnění pouze v případech, kdy je k tomu určitý specifický důvod a naopak v ostatních případech lze jednak místní příslušnost vymezit určitým způsobem s ohledem na konkrétní povahu dané regulované činnosti, a jednak lze kritérium místní příslušnosti ve zbylých případech zcela eliminovat a ponechat pouze požadavek příslušnosti věcné, resp. funkční (jinými slovy daný úkon by mělo být možné učinit v zásadě vůči kterémukoli odbornému útvaru Policie České republiky).
V této variantě by tak mohla být např. zachována místní příslušnost podle místa pobytu žadatele o vydání muničního oprávnění (toto řízení je spojeno s řadou prověřování dané osoby a následným průběžným dohledem nad tím, zda taková osoba požadavky pro vydání muničního oprávnění i nadále splňuje), zatímco místní příslušnost v otázkách střelnic pro munici, trhacích jam pro ničení munice a zvláštních zařízení podle návrhu zákona o munici by mohla být stanovena podle skutečného umístění daného zařízení (nikoli podle sídla jejího provozovatele).
Tato varianta představuje určitou rovnováhu mezi náklady a přínosy držitelů oprávnění podle návrhu zákona o munici na jedné a správních orgánů na druhé straně; ve prospěch držitelů oprávnění bude však na druhé straně mimo rovinu místní působnosti zaváděna v široké míře možnost provádět nejrůznější podání čistě elektronicky.
Varianta 2
V rámci této varianty lze zvážit úplné rozvolnění místní příslušnosti a tedy umožnění provádět jakékoli úkony vyžadované návrhem zákona o munici vůči kterémukoli pracovišti odborných útvarů Policie České republiky. Na druhé straně pro řízení vedená z moci úřední či pro výkon kontroly by musela být tak jako tak vymezena pravidla místní příslušnosti, a to buď analogicky k Variantě „0“ či Variantě I.
Pokud jde o držitele oprávnění podle návrhu zákona o munici, nepřináší tato varianta žádné dodatečné náklady a většinu nákladů spojených s vymezením místní příslušnosti správních orgánů ve smyslu dosavadní právní úpravy naopak odstraňuje.
Na druhou stranu, tato varianta přináší, v případě správních orgánů, značně nerovnoměrné rozložení nákladů, které lze sice s jistou mírou jistoty modelovat (výraznější zatížení správních orgánů v místech, kde se držitelé oprávnění reálně zdržují), ale na druhé straně nezohledňují jinak též relevantní požadavek na udržitelné zajištění fyzické dostupnosti služby správního orgánu v území, resp. v regionech.
Přitom je třeba dále upozornit, že poměrně větší část adresátů normy, kteří se zdržují ve větších městech, je obvykle schopna činit podání jak osobně přímým kontaktem se správním orgánem, tak i elektronicky, a to ve srovnání s držiteli, kteří mají místo trvalého i skutečného pobytu mimo větší sídla, v nichž jsou pracoviště odborných útvarů Policie České republiky zřízena – a zejména pro tyto subjekty je žádoucí zachovat, popř. rozšířit dostupnost služeb státní správy spojených s výkonem působnosti podle návrhu zákona o munici (tato problematika souvisí ostatně i s řešením otázky zachování či zrušení listinné podoby dokladů povinně vydávaných podle dosavadního zákona o zbraních, resp. podle navrhovaného nového zákona o zbraních).
Současně je třeba upozornit, že zachování přítomnosti odborných útvarů Policie České republiky i mimo hlavní sídla je žádoucí i s ohledem na výkon jejich působnosti z moci úřední (nelze brát v úvahu pouze pravděpodobnost činění podání, resp. žádostí), kdy jde typicky o opatření k zajištění veřejného pořádku a bezpečnosti a kdy je na místě jak rychlost, tak ale i místní znalost a dostatečně efektivní dostupnost fyzického zásahu (popř. zákroku) příslušníka Policie České republiky odborně zdatného.
Vyhodnocení vhodnosti/nutnosti zavedení regulace podle varianty 1
Pouze kombinace stávající a případně nové právní úpravy je zárukou bezproblémového naplnění cílů navrhované nové právní úpravy.
Je základním předpokladem dokončení splnění úkolu uloženého usnesením vlády č. 740 ze dne 23. října 2017, k nahrazení zákona č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o zbraních), ve znění pozdějších předpisů, kdy je nezbytné přijmout zcela novou právní úpravou nakládání se zbraněmi, střelivem a municí.
C) Výběr navrhovaného řešení
S ohledem na výše uvedené vyhodnocení variant se jeví jako vhodnější varianta 1.
2.1.8. Vymezení požadavků na zabezpečení munice a její přepravu
A) Varianty
Varianta 0
· nestanovovat jakékoliv požadavky na zabezpečení munice a její přepravu,
Varianta 1
· ponechat požadavky na zabezpečení munice a její přepravu v rozsahu stávající právní úpravy,
Varianta 2
· zpřísnit požadavky na zabezpečení munice a její přepravu.
B) Vyhodnocení přínosů a nákladů jednotlivých variant
Varianta 0
Tuto variantu nelze konstruovat, neboť by byla v zásadním rozporu s již s přijatými bezpečnostními opatřeními v oblasti munice a s bezpečnostní politikou státu.
Varianta 1
Vymezení požadavků na zabezpečení munice podle dosavadní právní úpravy, přes určitou nekompletnost, vychází, mj. ze stávajících stavebně technických předpisů. V současné době probíhá zásadní rekodifikace stavebního práva, která se logicky neodráží ve stávající úpravě podle dosavadního zákona o zbraních. To je, do budoucna, zásadní překážkou naplnění cílů navrhované nové právní úpravy.
Varianta 2
Pouze tato varianta (zejména ve vztahu ke zmocňovacím ustanovením obsaženým v návrhu zákona o munici) může postavit zabezpečení munice na odpovídající úroveň ve vztahu k novým předpisům stavebního práva.
Přeprava munice je dnes, do značné míry, poplatná právní úpravě přepravy zbraní a střeliva. Nejsou podchycena specifika této činnosti, což je nutno odstranit formou samostatného stanovení pravidel této činnosti v oblasti nakládání s municí.
Vyhodnocení vhodnosti/nutnosti zavedení nové regulace podle varianty 2
Pouze nová a komplexní úprava práv a povinností dotčených adresátů návrhu zákona o munici může zaručit naplnění cílů navrhované nové právní úpravy.
Bez nového vymezení požadavků na zabezpečení munice a její přepravu není možno úspěšně dokončit úkol uložený usnesením vlády č. 740 ze dne 23. října 2017, k nahrazení zákona č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o zbraních), ve znění pozdějších předpisů, kdy je nezbytné přijmout zcela novou právní úpravou nakládání se zbraněmi, střelivem a municí.
C) Výběr navrhovaného řešení
S ohledem na výše uvedené vyhodnocení variant se jeví jako vhodnější varianta 2.
2.1.9. Stanovení pravidel pro specifické způsoby nakládání s municí
A) Varianty
Varianta 0
· nestanovovat jakákoliv pravidla pro specifické způsoby nakládání s municí,
Varianta 1
· ponechat pravidla pro specifické způsoby nakládání s municí v rozsahu stávající právní úpravy,
Varianta 2
· rozšířit, případně zpřísnit stávající pravidla pro specifické způsoby nakládání s municí.
B) Vyhodnocení přínosů a nákladů jednotlivých variant
Varianta 0
Tuto variantu nelze konstruovat, neboť by byla v zásadním rozporu s již s přijatou právní úpravou a znamenala by mj. porušení zásady kontinuity práva a zásady legitimního očekávání.
Varianta 1
Dosavadní zákon o zbraních, resp. související právní úprava upravuje určité případy specifického nakládání s municí.
Jedná se o:
· delaboraci, znehodnocování, ničení munice a zhotovování řezů munice,
· pravidla pro zřízení a provoz střelnice pro munici, trhací jámy a zvláštního zařízení pro odpalování, střelbu nebo ničení munice.
Právní režim těchto činností je do značné míry odvozen od právní úpravy v oblasti zbraní a střeliva, což nemusí vždy optimálně reflektovat specifika munice.
Varianta 2
Pouze tato varianta může postavit danou problematiku na odpovídající úroveň ve vztahu k munici.
Vyhodnocení vhodnosti/nutnosti zavedení nové regulace podle varianty 2
Pouze nová a komplexní úprava práv a povinností dotčených adresátů návrhu zákona o munici může zaručit naplnění cílů navrhované nové právní úpravy.
Bez nového stanovení pravidel pro specifické způsoby nakládání s municí není možno dokončit splnění úkolu uloženého usnesením vlády č. 740 ze dne 23. října 2017, k nahrazení zákona č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o zbraních), ve znění pozdějších předpisů, kdy je nezbytné přijmout zcela novou právní úpravou nakládání se zbraněmi, střelivem a municí.
C) Výběr navrhovaného řešení
S ohledem na výše uvedené vyhodnocení variant se jeví jako vhodnější varianta 2.
2.1.10. Definování preventivních opatření v oblasti munice
A) Varianty
Varianta 0
· nedefinovat jakákoliv preventivní opatření v oblasti munice,
Varianta 1
· ponechat preventivní opatření v oblasti munice v rozsahu stávající právní úpravy,
Varianta 2
· rozšířit, případně zpřísnit stávající preventivní opatření v oblasti nakládání s municí.
B) Vyhodnocení přínosů a nákladů jednotlivých variant
Varianta 0
Tuto variantu nelze konstruovat, neboť by byla v zásadním rozporu s již s přijatou právní úpravou a znamenala by mj. porušení zásady kontinuity práva a zásady legitimního očekávání.
Varianta 1
Dosavadní zákon o zbraních stanoví tyto případy preventivních opatření v oblasti munice:
· zadržení a zajištění munice nebo dokladu (případně souvisejících listin),
· odstranění munice.
Právní režim těchto úkonů nebo opatření je do značné míry odvozen od právní úpravy v oblasti zbraní a střeliva, což nemusí vždy optimálně reflektovat specifika munice. Navíc nepokrývá všechny situace, včetně právních, které mohou nastat na straně osob, které nakládají s municí, včetně situací, které takové osoby nemohou ovlivnit.
Varianta 2
Pouze tato varianta může postavit danou problematiku na odpovídající úroveň ve vztahu k munici, zejména z důvodu preventivního předcházení nedovoleným způsobům nakládání s municí. Takový přístup výrazně přispívá ke zvýšení bezpečnostních standardů v oblasti munice, jakož i k bezpečnosti celé společnosti.
Proto se navrhuje nejenom modifikace stávajících preventivních opatření, ale i zavedení zcela nových institutů (povinnosti osob, které nakládají s municí při pozastavení nebo zániku oprávnění nakládat s municí, postup osob a orgánů veřejné moci při dalších právních skutečnostech spojených s nemožností konkrétní osoby dále nakládat s municí apod.).
Vyhodnocení vhodnosti/nutnosti zavedení nové regulace podle varianty 2
Pouze nová a komplexní úprava práv a povinností dotčených adresátů návrhu zákona o munici může zaručit naplnění cílů navrhované nové právní úpravy.
Bez nového vymezení práv a povinností na daném úseku není možno dokončit splnění úkolu uloženého usnesením vlády č. 740 ze dne 23. října 2017, k nahrazení zákona č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o zbraních), ve znění pozdějších předpisů, kdy je nezbytné přijmout zcela novou právní úpravou nakládání se zbraněmi, střelivem a municí.
C) Výběr navrhovaného řešení
S ohledem na výše uvedené vyhodnocení variant se jeví jako vhodnější varianta 2.
2.1.11. Definování práce s informacemi a výkonu státní správy v oblasti munice
A) Varianty
Varianta 1
· ponechat předmětnou problematiku v rozsahu stávající právní úpravy,
Varianta 2
· stejně jako v navrhovaném novém zákoně o zbraních předmětnou oblast kompletně nově upravit.
B) Vyhodnocení přínosů a nákladů jednotlivých variant
Varianta 1
Při zachování stávající právní úpravy by na jedné straně došlo k převzetí stávajícího modelu fungování osob a orgánů veřejné moci v předmětné oblasti, zároveň by ale vznikl duální systém oproti navrhovanému zákonu o zbraních, tedy oproti oblasti zbraní a střeliva. Takové řešení je zcela v rozporu se zásadou efektivnosti právního řádu a představovalo by, mj. nepřiměřenou byrokratickou zátěž osob a institucí pohybujících se v oblasti munice oproti osobám, jež jsou adresáty navrhovaného nového zákona o zbraních. Tím by došlo i k popření zásady rovnosti osob před zákonem, resp. k diskriminaci adresátů návrhu zákona o munici.
Varianta 2
Pouze tato varianta může postavit danou problematiku na odpovídající úroveň ve vztahu k munici, zejména z důvodu jednoduššího přístupu dotčených osob k jejich právům. Pouze taková úprava, která do značné míry vychází z koncepce obsažené v navrhovaném novém zákoně o zbraních a i přímo v řadě případů na tuto úpravu odkazuje, může přispět k zefektivnění celé oblasti z pohledu všech dotčených stran.
Vyhodnocení vhodnosti/nutnosti zavedení nové regulace podle varianty 2
Pouze nová a komplexní úprava práv a povinností dotčených adresátů návrhu zákona o munici může zaručit naplnění cílů navrhované nové právní úpravy.
Bez nového vymezení práv a povinností v předmětné oblasti není možno dokončit splnění úkolu uloženého usnesením vlády č. 740 ze dne 23. října 2017, k nahrazení zákona č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o zbraních), ve znění pozdějších předpisů, kdy je nezbytné přijmout zcela novou právní úpravou nakládání se zbraněmi, střelivem a municí.
C) Výběr navrhovaného řešení
S ohledem na výše uvedené vyhodnocení variant se jeví jako vhodnější varianta 2.
2.1.12. Definování postihu za protiprávní jednání v oblasti munice
A) Varianty
Varianta 1
· ponechat předmětnou problematiku v rozsahu stávající právní úpravy,
Varianta 2
· stejně jako v navrhovaném novém zákoně o zbraních předmětnou oblast kompletně nově upravit.
B) Vyhodnocení přínosů a nákladů jednotlivých variant
Varianta 1
Stávající právní úprava správního trestání v oblasti zbraní, střeliva a munice je navýsost komplikovaná, složitá a zbytečně rozsáhlá. Obsahuje desítky skutkových podstat přestupků, které postihují i porušení marginálních povinností, často souvisejících s různými administrativními úkony dotčených osob a oznamovacími povinnostmi, které ve skutečnosti nemají zásadní vliv na bezpečnost nebo na vymáhání práva.
Představuje jeden z prvků, které zbytečně snižují komfortnost jinak relativně kvalitní právní úpravy předmětné oblasti, kterou Česká republika disponuje.
Varianta 2
Z hlediska srozumitelnosti navrhované nové právní úpravy, jakož i s ohledem na zachování a podporu právní jistoty adresátů návrhu zákona o munici, byla posuzována výrazná redukce protiprávních jednání podléhajících režimu správního trestání.
Takovým zjednodušením dané problematiky nepochybně dojde k efektivnějšímu vymáhání plnění povinností v oblasti munice.
Vyhodnocení vhodnosti/nutnosti zavedení nové regulace podle varianty 2
Pouze nová, komplexní, zjednodušená a srozumitelná úprava práv a povinností dotčených adresátů návrhu zákona o munici může zaručit naplnění cílů navrhované nové právní úpravy.
Bez nového vymezení práv a povinností není možno dokončit splnění úkolu uloženého usnesením vlády č. 740 ze dne 23. října 2017, k nahrazení zákona č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o zbraních), ve znění pozdějších předpisů, kdy je nezbytné přijmout zcela novou právní úpravou nakládání se zbraněmi, střelivem a municí.
C) Výběr navrhovaného řešení
S ohledem na výše uvedené vyhodnocení variant se jeví jako vhodnější varianta 2.
3. Vyhodnocení nákladů a přínosů
3.1 až 3.3 Identifikace nákladů a přínosů
Identifikace nákladů a přínosů je rovněž uvedena v rámci jednotlivých posuzovaných věcných řešení nového zákona v části 2 – Návrh variant řešení.
Varianta nulová (ponechání stávající právní úpravy)
Dodatečné náklady a přínosy této varianty jsou nulové, neboť se vychází z konstrukce dosavadního zákona o zbraních.
Varianta 1 – dílčí novelizace dosavadního zákona o zbraních, včetně živnostenského zákona
V tomto případě, při respektování dvojího režimu právní úpravy v oblasti zbraní a střeliva (viz navrhovaný nový zákon o zbraních) na straně jedné a munice na straně druhé, by došlo ke „zdvojení“ orgánů veřejné moci, resp. jejich činností v předmětných oblastech. Míra administrativní a finanční zátěže osob a institucí (na straně podnikatelů v oblasti munice a jejich zaměstnanců) by tím pádem nemohla zůstat na stávající úrovni a musela by být zvýšena, přiměřeně tomu, která konkrétní varianta v rámci jednotlivých návrhů řešení by byla zvolena.
Takové vyčíslení, resp. stanovení (měření a přeměřování administrativní zátěže podnikatelů dle metodiky Ministerstva průmyslu a obchodu) není v tomto případě možné, bez předchozí znalosti výběru jednotlivých variant návrhů řešení.
Samostatnou kapitolu pak představuje soubor podzákonných právních předpisů vydaných k provedení dosavadního zákona o zbraních, z nichž některé, resp. jejich části by musely být novelizovány, rovněž ve vztahu k výběru jednotlivých variant řešení konkrétních otázek.
Z pohledu změny živnostenského zákona (změna koncesované živnosti na živnost volnou) nedojde k nutnosti personálních změn živnostenských úřadů ani ke změně správních poplatků spojených s vydáním živnostenského oprávnění.
Varianta 2 - zpracování nového zákona o munici
Varianta vydání nové právní úpravy v oblasti munice, je jediná, která naplní cíle uvedené v bodě 1.5. Předpokládá sice určité navýšení nákladů na straně státu (viz obecná část důvodové zprávy), nicméně ke kladům tohoto řešení patří fakt, že tyto náklady jsou společné jak pro navrhovaný nový zákon o zbraních, tak i pro návrh zákona o munici.
Tyto náklady na straně státu však budou bohatě vykompenzovány zásadním zjednodušením administrativy na straně držitelů muničních oprávnění a muničních licencí, čímž dojde ke zjednodušení podnikání v oblasti nakládání s municí a role orgánů veřejné moci se i díky tomuto kroku stane transparentní.
Tato varianta se tak stane zárukou odpovídajícího zajištění právních jistot adresátů navrhovaného zákona o munici a přispěje k celkovému zlepšení situace v předmětné oblasti.
Jak již bylo několikrát uvedeno výše, bez nového vymezení práv a povinností není možno úspěšně dokončit splnění úkolu uloženého usnesením vlády č. 740 ze dne 23. října 2017, k nahrazení zákona č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o zbraních), ve znění pozdějších předpisů, kdy je nezbytné přijmout zcela novou právní úpravou nakládání se zbraněmi, střelivem a municí.
3.4 Vyhodnocení nákladů a přínosů variant
Varianta nulová (ponechání stávající právní úpravy)
· nedostatečná regulace činností spojených s nakládáním s municí,
· nedostatečné vymezení práv a povinností všech dotčených adresátů právní úpravy v oblasti munice,
· přetrvávání určitých bezpečnostních, ekonomických a dalších rizik v souvislosti s nakládáním s municí,
· nesplnění (bez zavinění předchozích vlád) všech úkolů vyplývajících z usnesení vlády č. 740 ze dne 23. října 2017 z Plánu legislativních prací vlády.
Varianta 1 – dílčí novelizace zákona o munici a předpisů souvisejících
· neodstranění identifikovaných problémů, které se v oblasti nakládání s municí vyskytují,
· nemožnost provázání novelizovaných ustanovení (zákona o zbraních) v části týkající se munice s navrhovaným novým zákonem o zbraních,
· snížení konformity aplikace práva,
· nedokončení splnění úkolů vyplývajících z usnesení vlády č. 740 ze dne 23. října 2017 z Plánu legislativních prací vlády.
Varianta 2 - zpracování nového zákona o munici
- splnění cílů nové právní úpravy podle bodu 1.5.,
- náklady na straně veřejného sektoru (viz níže),
- konečné splnění úkolů vyplývajících z usnesení vlády č. 740 ze dne 23. října 2017 z Plánu legislativních prací vlády.
Vyhodnocení
Předkladatel zvažoval celkem tři varianty právní úpravy problematiky nakládání s municí. Po vyhodnocení všech variant dospěl k závěru, že optimální variantou vyhovující v maximální možné míře právním, bezpečnostním a ekonomickým požadavkům kladeným na oblast nakládání s municí, jakož i cílům dlouhodobě identifikovaným před samotnou přípravou právní úpravy, je ta varianta, která předpokládá zpracování nového zákona o munici.
Z hlediska naplnění cíle nové právní úpravy, tj. zejména dosažení optimálního stavu v oblasti nakládání s municí, která se dotýká i širší problematiky zajišťování vnitřního pořádku (z části) v soukromoprávní rovině, po všech stránkách způsobilými subjekty, je variantou nejvhodnější, neboť z celospolečenského hlediska klady převažují nad jejími negativy.
Sledovaných cílů nelze dosáhnout ani důslednějším vynucováním stávající právní úpravy ani dílčí změnou stávajících právních předpisů.
4. Návrh řešení
4.1 Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení
1) Varianta 2 - zpracování nového zákona o munici
Vyhodnocení přínosů, nákladů a negativ varianty 2
a) pozitiva
· naplnění cílů nové právní úpravy,
· možnost stanovení odpovídajících kvalifikačních předpokladů pro výkon konkrétních prací spojených s nakládáním s municí i pro samotné podnikání v oblasti munice v rozsahu navrhované právní úpravy,
· nastavení odpovídajících kritérií pro vstup a působení v oboru jak na straně podnikatele (držitele muniční licence), tak i jeho zaměstnanců (zejména držitelů muničních oprávnění - bezúhonnost, spolehlivost, odborná způsobilost, zdravotní způsobilost),
· rozšíření působnosti a pravomoci státu (výkon státní správy) v oblasti nakládání s municí včetně rozšíření preventivních opatření směřujících ke zvýšení bezpečnostních standardů a zlepšení kontroly na daném úseku,
· opakované a pravidelné prověřování podmínek muničního oprávnění a muniční licence,
· zvýšení právní jistoty podnikatelů v oblasti munice,
· dokončení splnění úkolů vyplývajících z usnesení vlády č. 740 ze dne 23. října 2017, naplnění cílů Programového prohlášení vlády a Plánu legislativních prací vlády.
b) negativa
· částečně vyšší náklady na straně státu (viz obecná část důvodové zprávy).
2) Varianta 1 - novelizace dosavadního zákona o zbraních
Vyhodnocení přínosů, nákladů a negativ varianty 1
a) pozitiva
· „pouhá“ novelizace zákona o zbraních a předpisů souvisejících by mohla být, na první pohled, poněkud jednodušší narozdíl od zpracování zcela nové právní úpravy oblasti munice,
· náklady na zavedení nové právní úpravy (na straně státu) by byly přibližně srovnatelné s variantou 2,
b) negativa
· novelizace dosavadního zákona o zbraních pouze v části týkající se munice nemůže pokrýt aktuální stav a předpokládaný vývoj specifik v oblasti nakládání s municí,
· vložení ustanovení týkajících se oblasti nakládání s municí do dosavadního zákona o zbraních by způsobilo značnou nepřehlednost a komplikovanost tohoto právního předpisu ve vztahu k navrhovanému novému zákonu o zbraních, protože by bylo nutno vytvořit duální systém zbraňové/muniční legislativy,
· nedokončení splnění úkolů vyplývajících z usnesení vlády č. 740 ze dne 23. října 2017 a nesplnění cílů Programového prohlášení vlády a Plánu legislativních prací vlády.
3) Varianta nulová - zachování stávajícího stavu a ponechání současné právní úpravy v oblasti munice
Vyhodnocení přínosů, nákladů a negativ varianty nulové
a) pozitiva
· žádné nové náklady (oproti současnému stavu) na straně státu a podnikatelské komunity,
· dlouhodobé využití zavedeného (nikoliv však zcela optimálního) systému nakládání s municí,
b) negativa
· nedostatečná regulace dotčené oblasti,
· nesplnění úkolů vyplývajících z usnesení vlády č. 740 ze dne 23. října 2017 z Plánu legislativních prací vlády.
Výběr navrhovaného řešení
I přes celkové náklady, z hlediska dosažení cíle nové právní úpravy, se varianta 2 jeví jako nejvhodnější, neboť pozitiva této varianty převažují nad jejími negativy a tato varianta navíc celkově překonává návrhy obsažené ve variantě nulové a variantě 1.
K počtu posuzovaných variant řešení v částech 2. a 3. Závěrečné zprávy z hodnocení dopadů regulace předkladatel uvádí, že tento vychází z konzultací provedených ministerstvem před přípravou návrhu zákona. Z vlastních poznatků ministerstva a ze závěrů konzultací vyplývá, že efektivní regulaci oblasti nakládání s municí nelze provést důslednějším vynucováním stávající právní úpravy nebo její pouhou novelizací.
5. Implementace doporučené varianty a vynucování
Navrhovaný zákon o munici bude v praxi implementován a vynucován standardními nástroji správního práva a v případech obzvláště vážných porušení též i nástroji práva trestního. Naopak míra ingerence navrhovaného zákona do sféry práva soukromého je ve srovnání s dosavadním zákonem o zbraních minimalizována.
V dané souvislosti lze uvést, že trestní zákoník používá ve spojení s municí (ve smyslu dosavadního zákona o zbraních a návrhu zákona o munici) autonomní terminologii, která na konkrétních pojmech v zákoně o munici nezávisí. V tomto smyslu používá § 279 trestního zákoníku pro munici pojem „zbraň hromadně účinná“ (k tomu srov. blíže usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. března 2008, sp. zn. 8 Tdo 365/2008, uveřejněné pod č. 20/2009 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, dostupné na www.nsoud.cz). Neoprávněné nakládání se zbraní hromadně účinnou (municí) je rovněž sankcionováno v rámci kvalifikované skutkové podstaty trestného činu, což odpovídá vyšší nebezpečnosti tohoto materiálu.
Podobně pak § 265, 266 a 267 hovoří obecně o vojenském materiálu (ač zde může být předmětem v konkrétním případě i munice). § 280 (a obdobně též § 311 a 411) se vztahuje rovněž v obecné rovině na zbraně, bojové prostředky nebo výbušniny zakázané zákonem nebo mezinárodní smlouvou, přičemž toto vymezení evidentně (a tím spíše na nejednotnou terminologii mezinárodněprávních dokumentů) munici zahrnuje a zdá se tedy jako plně dostatečné.
Dalším bodem implementačního procesu bude i vydání prováděcích nařízení vlády:
a) Nařízení vlády, kterým se stanoví:
- minimální obsah rámcové dokumentace technologického postupu před delaborací, znehodnocením nebo ničením munice,
- minimální obsah rámcového technologického postupu prací při vyhledávání a manipulaci s municí, střelivem a výbušninami v souvislosti se zajištěním pyrotechnického průzkumu,
- vzor kontrolní znehodnocovací značky munice (znehodnocená munice),
- organizační požadavky na uložení munice a její zabezpečení v muničním skladišti,
- způsob zajištění bezpečnosti muničního skladiště s ohledem na klasifikaci munice podle její nebezpečnosti a snášenlivosti,
- způsob zabezpečení munice při přepravě proti zneužití, ztrátě nebo odcizení,
- minimální obsah knihy nálezů, průběžné zprávy o pyrotechnickém průzkumu a závěrečné zprávy o pyrotechnickém průzkumu,
- bezpečnostní a technickoorganizační požadavky na střelnici pro munici, trhací jámu pro ničení munice nebo zvláštní zařízení pro odpalování, střelbu nebo ničení munice, pokud nepodléhají posouzení podle stavebního zákona,
- požadavky na provozní řád střelnice pro munici, trhací jámy pro ničení munice nebo zvláštního zařízení pro odpalování, střelbu nebo ničení munice,
- způsob zápisu a vedení údajů o držitelích muničního oprávnění, muniční licence, v centrálním registru zbraní, a
- soubor údajů o munici zapisovaných do centrálního registru zbraní.
b) Nařízení vlády, kterým se stanoví seznam nemocí, vad nebo stavů, které vylučují nebo omezují zdravotní způsobilost k výkonu konkrétních prací v oblasti munice a náležitosti lékařského posudku - nově budou požadavky na zdravotní způsobilost obsaženy v nařízení vlády, přičemž věcný obsah této právní úpravy stanoví Ministerstvo vnitra v dohodě s Ministerstvem zdravotnictví.
c) Nařízení vlády, kterým se stanoví obsahová náplň zkoušky odborné způsobilosti žadatele o vydání vyššího muničního oprávnění a žadatele o vydání muničního oprávnění k provádění pyrotechnického průzkumu, způsob organizace a provedení zkoušky, celkové vyhodnocení zkoušky, vzor přihlášky ke zkoušce a zkušební řád zkoušky.
6. Přezkum účinnosti regulace
Účinnost navrhované regulace bude přezkoumávána průběžně, přičemž klíčovou roli bude standardně sehrávat ministerstvo coby ústřední orgán státní správy pro oblast zbraní a střeliva v rámci jeho činnosti ve smyslu § 22 až 24 kompetenčního zákona. Praktická aplikace nového zákona o munici bude spočívat primárně na Policii České republiky, zejména z pozice soustavy správních a kontrolních orgánů a správci CRZ. V tomto ohledu budou účinnost (účinky) a případné nedostatky navrhované nové právní úpravy průběžně vyhodnocovány v úzké součinnosti s ministerstvem.
Dlouhodobým standardním nástrojem ministerstva při vyhodnocování efektivnosti existujících pravidel v oblasti munice je jak pravidelná komunikace s odbornou veřejností, tak i účast na instrukčně-metodických zaměstnáních Policie České republiky, ale rovněž i průběžná komunikace s dalšími orgány veřejné moci (např. Ministerstvem průmyslu a obchodu, Ministerstvem pro místní rozvoj, Ministerstvem obrany atd.).
Jako jedna ze snadno realizovatelných a současně efektivních cest ke zpětnému zjištění zkušeností s novou regulací se jeví i možnost, v určitém časovém odstupu od nabytí účinnosti nového zákona o munici, zvážit uspořádání konference pro odborníky z praxe či akademické sféry, která by se celkovým rámcem aplikace nové právní úpravy zabývala.
Konečně s ohledem na přezkum účinnosti navrhované právní úpravy nelze opomenout ani možné externí vlivy – zejména pak v souvislosti s potenciálními budoucími změnami evropské harmonizované právní úpravy v oblasti nabývání a držení palných zbraní.
Z časového hlediska jsou pro přezkum a vyhodnocení účinnosti navrhované nové právní úpravy důležitá přechodná ustanovení navrhované právní úpravy stanovící způsob „přechodu“ ze současné právní úpravy na novou.
7. Konzultace a zdroje dat
V souvislosti s přijetím zákona č. 229/2016 Sb. a zákona č. 13/2021 Sb. ministerstvo průběžně vyhodnocovalo jeho aplikační praxi, přičemž získané poznatky byly i jedním z důvodů, proč bylo přistoupeno k vydělení problematiky munice ze zákona o zbraních.
Jak již bylo uvedeno výše, ministerstvo v roce 2018 zřídilo celkově 3 pracovní skupiny, se kterými byl následně návrh zákona o zbraních a nárh zákona o munici průběžně konzultován. Jednalo se o:
- vnitrorezorní pracovní skupinu, jejímiž členy byli zástupci jednotlivých útvarů Ministerstva vnitra, Policie České republiky a dalších podřízených složek,
- mezirezortní pracovní skupinu, jejímiž členy byli zástupci ministerstev (s výjimkou Ministerstva dopravy, Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstva práce a sociálních věcí a Ministerstva životního prostředí, která o účast v této pracovní skupině neprojevila zájem) a dále České národní banky, Českého báňského úřadu, Českého úřadu pro zkoušení zbraní a střeliva, zpravodajských služeb, Svazu měst a obcí, Asociace krajů, Hlavního města Prahy, Správa státních hmotných rezerv a Kolegia ředitelů městských policií statutárních měst a hlavního města Prahy,
- veřejnou expertní pracovní skupinu, jejímiž členy byli zástupci oborových zájmových organizací, sportovních organizací, podnikatelských a odborových svazů, kuturních institucí a asociací, ale i zástupci akademické sféry, jakož i individuální odborníci nominovaní některou z těchto institucí.
Celkově se v rámci těchto pracovních skupin jedná o cca 150 odborníků z různých oblastí (z toho 55 v rámci mezirezortní pracovní skupiny a 70 v rámci veřejné expertní pracovní skupiny).
Návrh zákona o munici byl předložen pracovním komisím za účelem jeho posouzení zároveň s rozesláním materiálu do rezortního připomínkového řízení.
Zpětná vazba od členů pracovních skupin byla v rozsáhlé míře do návrhu zákona o munici promítnuta a zbylé připomínky pracovních skupin byly důkladně zváženy a v řadě ohledů přispěly k formulování konkrétního řešení určité otázky.
8. Kontakt na zpracovatele
JUDr. Ivo Chauer,
Ministerstvo vnitra, odbor bezpečnostní politiky
tel.: 974 833 223
e-mail: ivo.chauer@mvcr.cz
Mgr. Ing. Jan Bartošek
Ministerstvo vnitra, odbor bezpečnostní politiky
tel.: 974 184 707
e-mail: jan.bartosek@mvcr.cz, zbrane@mvcr.cz
a) Zhodnocení platného právního stavu, včetně zhodnocení současného stavu ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen.
Činnost osob v oblasti nakládání s municí je aktuálně upravena zejména zákonem č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu, ve znění pozdějších předpisů (k tomu blíže Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace, zejména bod 1.3. - dále jen „zpráva RIA“).
Návrh zákona nemá negativní dopad na rovnost postavení mužů a žen.
Zákaz diskriminace je zajištěn tím, že návrh zákona nerozlišuje mezi žadateli a žadatelkami o vydání muničního oprávnění nebo muniční licence. Důvodem pro nevydání muničního oprávnění k výkonu konkrétních prací spojených s nakládáním s municí nebo muniční licence k výkonu činností v oblasti munice může být pouze zákonem stanovená skutečnost. Ministerstvo jakožto správní orgán nesmí zkoumat žádné další subjektivní povahové rysy žadatele či jeho zájmy, vyznání, politické přesvědčení, pohlaví apod. Tyto skutečnosti nijak neovlivňují řízení o vydání licence.
Z pohledu zajišťování vnitřní bezpečnosti nedisponuje žádnými údaji narušujícími výše zmíněné principy ani ministerstvo.
b) Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy, včetně dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen.
Hlavními principy navrhované nové právní úpravy je zejména:
· zvýšení úrovně zajištění vnitřní bezpečnosti,
· celkové zlepšení situace v podnikatelském prostředí v oblasti nakládání s municí,
· zlepšení kvality vykonávaných podnikatelských činností v oblasti munice,
· zvýšení kvalifikačních předpokladů a tím pádem i kvality odváděné práce na straně držitelů muničních licencí a jejich zaměstnanců,
· zlepšení preventivních a kontrolních mechanismů v oblasti munice.
Naplnění hlavních cílů navrhované nové právní úpravy je možné pouze za těchto podmínek přijetí samostatné nové právní úpravy.
K tomu blíže Zpráva RIA bod 1.2. a 1.5.
Jak již bylo uvedeno výše, návrh zákona nemá negativní dopad na rovnost postavení mužů a žen.
c) Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku.
K tomu, aby mohly být odstraněny zásadní nedostatky v dosavadní oblasti nakládání s municí a naplněny hlavní principy/cíle nového zákona, je nutno přijmout komplexní právní úpravu v předmětné oblasti.
Podrobnosti k této části jsou uvedeny ve Zprávě RIA, zejména pak v obecném úvodu a dále bodech 1.2, 1.3, 1.5 a v části 2. (Návrh variant řešení) a 3. (Vyhodnocení nákladů a přínosů), jakož i v části 4. (Návrh řešení).
d) Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky.
Navržená právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky. Vychází ze zásad uvedených v Ústavě České republiky a Listině základních práv a svobod, zejména ze zásady zákonnosti uvedené v čl. 2 odst. 3 Ústavy a čl. 4 Listiny (ukládání povinností jen na základě zákona) a ze zásady zákonného výkonu veřejné moci uvedené v čl. 2 Listiny.
Předkládaný návrh usiluje rovněž o respektování a dosažení proporcionální rovnováhy mezi na ústavní úrovni zakotvenými základními právy a svobodami, a to zejména pokud jde o ochranu života (čl. 6 odst. 1, 4 Listiny), ochranu vlastnictví, jakož ale i zásadu, že vlastnictví zavazuje (čl. 11 odst. 1, 3 Listiny) a právo na svobodnou volbu povolání a přípravu k němu (čl. 26 odst. 1, 2 Listiny). Návrh rovněž plně respektuje zásadu nullum crimen sine lege (čl. 39 Listiny).
Ústavněprávně zakotvená ochrana obydlí (čl. 12 odst. 1 Listiny) je návrhem důsledně respektována.
S prolomením zásady nedoktnutelnosti obydlí se počítá pouze v nezbytných případech, kdy je munici nezbytné zadržet či zajistit za účelem ochrany veřejného pořádku a bezpečnosti, zejména pak za účelem ochrany životů a zdraví. Policie České republiky bude však při využívání těchto oprávnění, resp. postupů nadále mimo jiné vázána požadavky obecných zásad správního řízení (§ 2 až 8 správního řádu). S ohledem na povahu nakládání s municí a návrhem stanovené důvody, kdy lze při zadržení či zajištění munice prolomit nedoktnutelnost obydlí (zejm. pokud daná osoba odmítne předchozí výzvě policie k vydání munice vyhovět), lze navrhovaná ustanovení považovat za plně souladná s čl. 12 odst. 3 Listiny.
Ochrana osobních údajů je pak zaručena tím, že návrh zákona v této oblasti zcela přejímá stávající právní úpravu, bez jakýchkoliv výjimek z obecného nařízení o ochraně osobních údajů, zákona o zpracování osobních údajů a doprovodného změnového zákona - k tomu blíže viz níže.
e) Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie, popřípadě i s legislativními záměry a s návrhy předpisů Evropské unie.
Návrh zákona o munici je plně v souladu se závazky, které pro Českou republiku vyplývají z jejího členství v Evropské unii. Návrh zákona respektuje evropskou právní úpravu.
Návrh zákona je v souladu s judikaturou Soudního dvora Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie, se zásadou rovného zacházení, nediskriminace a právní jistoty.
Návrh zákona odpovídá principům, z nichž vychází Smlouva mezi Belgickým královstvím, Dánským královstvím, Spolkovou republikou Německo, Řeckou republikou, Španělským královstvím, Francouzskou republikou, Irskem, Italskou republikou, Lucemburským velkovévodstvím, Nizozemským královstvím, Rakouskou republikou, Portugalskou republikou, Finskou republikou, Švédským královstvím, Spojeným královstvím Velké Británie a Severního Irska (členskými státy Evropské unie) a Českou republikou, Estonskou republikou, Kyperskou republikou, Lotyšskou republikou, Litevskou republikou, Maďarskou republikou, Republikou Malta, Polskou republikou, Republikou Slovinsko, Slovenskou republikou o přistoupení České republiky, Estonské republiky, Kyperské republiky, Lotyšské republiky, Litevské republiky, Maďarské republiky, Republiky Malta, Polské republiky, Republiky Slovinsko a Slovenské republiky k Evropské unii, jak publikováno sdělením Ministerstva zahraničních věcí ve Sbírce mezinárodních smluv pod č. 44/2004 Sb. m. s. Návrh zákona je v souladu s Dohodou o Evropském hospodářském prostoru.
Návrh zákona není přímo implementačním právním předpisem ve vztahu k předpisům EU.
Návrh zákona je v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů).
V širším kontextu se oblasti upravované návrhem zákona dotýkají rovněž např.:
· směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/43/ES ze dne 6. května 2009 o zjednodušení podmínek transferů produktů pro obranné účely uvnitř Společenství,
· nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 258/2012 ze dne 14. března 2012, kterým se provádí článek 10 protokolu Organizace spojených národů proti nedovolené výrobě střelných zbraní a jejich součástí, dílů a střeliva a obchodování s nimi, který doplňuje Úmluvu Organizace spojených národů proti nadnárodnímu organizovanému zločinu (protokol OSN o střelných zbraních), a stanoví vývozní povolení, opatření pro dovoz a tranzit střelných zbraní, jejich součástí, dílů a střeliva,
· směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/28/EU ze dne 26. února 2014 o harmonizaci právních předpisů členských států týkajících se dodávání výbušnin pro civilní použití na trh a dozoru nad nimi,
· směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení (EHS) č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS,
· směrnice Rady 2003/86/ES ze dne 22. září 2003 o právu na sloučení rodiny,
· směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/95/EU ze dne 13. prosince 2011 o normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli požívat mezinárodní ochrany, o jednotném statusu pro uprchlíky nebo osoby, které mají nárok na doplňkovou ochranu, a o obsahu poskytnuté ochrany,
· směrnice evropského parlamentu a rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES (dále jen „čtvrtá AML směrnice), promítnuté do právního řádu České republiky zejména zákonem č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů,
· směrnice Rady 98/24/ES ze dne 7. dubna 1998 o bezpečnosti a ochraně zdraví zaměstnanců před riziky spojenými s chemickými činiteli používanými při práci.
Zákon byl notifikován ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti.
f) Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána.
Návrh zákona není rovněž v rozporu s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána, ani s právem EU, zejména Evropskou sociální chartou a Úmluvou o ochraně lidských práv a svobod a jejími protokoly (dále jen „úmluva“).
Požadavky práva na spravedlivý proces, zakotvené hlavně v článku 6 Úmluvy, ale i v dalších ustanoveních, jako je článek 7 Úmluvy nebo články 2 a 4 Protokolu č. 7 k Úmluvě jsou respektovány tím, že je zachována víceinstančnost správního postihu. V řízeních o přestupcích má účastník právo na odvolání, dále může využít i mimořádné opravné prostředky upravené ve správním řádu. Pravomocná rozhodnutí pak lze zažalovat ve správním soudnictví. Soudní přezkum je tedy garantován. Tím jsou zároveň garantovány požadavky čl. 13 – práva na vnitrostátní prostředek nápravy. K tomu je třeba doplnit, že pokud by správní orgán vydal rozhodnutí v rozporu se zákony, mohl by se poškozený domáhat náhrady škody podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, ve znění pozdějších předpisů.
Zákaz uložení trestu bez zákona je respektován tím, že návrh zákona o munici taxativně stanoví sankce za přesně popsaná protiprávní jednání a zároveň stanoví maximální výši pokut, která za toto jednání může být uložena.
Navrhované nové právní úpravy se v oblasti ochrany občanských a politických práv, ochrany práv dítěte, zákazu diskriminace, rovnosti mužů a žen, zaměstnávání osob zdravotně postižených, jakož i uznávání dokladů o vzdělání opírají zejména o tyto mezinárodní smlouvy:
· Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, New York, 16. 12. 1966 (publikace č. 120/1976 Sb.).
· Úmluva o odstranění všech forem diskriminace žen, New York, 18. 12. 1979 (publikace č. 62/1987 Sb.).
· Úmluva proti mučení a jinému krutému, nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání, New York, 10. 12. 1984 (publikace č. 143/1988 Sb., 39/1997 Sb.).
· Úmluva o právech dítěte, New York, 20. 11. 1989 (publikace č. 104/1991 Sb., 41/2010 Sb. m. s.)
· Opční protokol k Mezinárodnímu paktu o občanských a politických právech, New York, 16. 12. 1966 (publikace č. 169/1991 Sb.).
· Evropská úmluva o zabránění mučení a nelidskému či ponižujícímu zacházení nebo trestání (č. 126), Štrasburk, 26. 11. 1987 (publikace č. 9/1996 Sb.).
· Evropská dohoda o osobách účastnících se řízení před Evropskou komisí a Soudem pro lidská práva (č. 67), Londýn, 6. 5. 1969 (publikace č. 106/1996 Sb.).
· Opční protokol k Úmluvě o odstranění všech forem diskriminace žen, New York, 6. 10. 1999 (publikace č. 57/2001 Sb. m. s.).
· Úmluva o právech osob se zdravotním postižením, New York, 13. 12. 2006 (publikace č. 10/2010 Sb. m. s., 44/2010 Sb. m. s.).
Vedle výše zmíněných mezinárodních úmluv je možné uvést mezinárodněprávní dokumenty, které byly do vnitrostátního právního řádu České republiky přímo promítnuty v podobě právních předpisů, které lze (popř. v příslušných částech týkajících se nakládání s daným typem munice) považovat za speciální vůči dosavadnímu zákonu o zbraních:
· Úmluva o zákazu použití, skladování, výroby a převodu protipěchotních min a o jejich zničení (č. 29/2000 Sb.)
· zákon č. 305/1999 Sb., o zákazu použití, skladování, výroby a převodu protipěchotních min a o jejich zničení, ve znění zákona č. 41/2009 Sb.
· Úmluva o kazetové munici (č. 18/2012 Sb. m. s.)
· zákon č. 213/2011 Sb., o zákazu použití, vývoje, výroby, skladování a převodu kazetové munice a o jejím zničení (zákon o zákazu kazetové munice)
· Úmluva o zákazu vývoje, výroby a hromadění zásob bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní a o jejich zničení (č. 96/1975 Sb.)
· zákon č. 281/2002 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní, ve znění pozdějších předpisů
· Úmluva o zákazu vývoje, výroby, hromadění zásob a použití chemických zbraní a o jejich zničení, vyhlášená pod č. 14/2009 Sb. m. s.
· zákon č. 19/1997 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem chemických zbraní, ve znění pozdějších předpisů
· vyhláška č. 208/2008 Sb., kterou se provádí zákon o některých opatřeních souvisejících se zákazem chemických zbraní
· Smlouva o nešíření jaderných zbraní (č. 61/1974 Sb.)
· zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon), ve znění pozdějších předpisů
Vztah těchto zbraní a materiálů (munice) k návrhu zákona o munici bude vycházet z povahy těchto věcí (v širokém slova smyslu). Na jednu stranu nebude návrh zákona o munici, ani coby obecný právní předpis, upravovat nakládání se samotnými látkami, které již samy o sobě mohou být považovány za chemické zbraně, bakteriologické nebo toxinové zbraně. Na druhou stranu však, pokud nosiče těchto látek/zbraní budou mít povahu munice spadající pod příslušnou definici návrhu zákona o munici, bude vztah tohoto zákona k nakládání s příslušnými věcmi vztahem obecné normy (lex generalis). V každém případě tomu pak takto bude v případě protipěchotních min a kazetové munice, které představují toliko určité dále speciálně konstruované či upravené typy munice. Předkládaný návrh zákona usiluje o lepší vymezení vzájemného vztahu právní úpravy v této oblasti, a za tím účelem pamatuje i na problematiku „zakázané munice“ upravenou i v dosavadním zákoně o zbraních. Dále zavádí pro oblast protipěchotních min, kazetové munice a zbraní podléhajících Smlouvě o konvenčních ozbrojených silách v Evropě samostatná kontrolní oprávnění pro Ministerstvo obrany a mezinárodní kontrolní týmy.
Do budoucna je třeba právní předpisy tvořící uvedenou speciální právní úpravu v tuzemském právním řádu zachovat, neboť jde o zbraně, resp. munici, která nejen v návaznosti na citované mezinárodněprávní dokumenty, ale i s ohledem na svoji zcela specifickou povahu vyžadují režim zacházení, který je značně odlišný od regulace běžných (konvenčních, resp. nevojenských) zbraní. Zcela nezbytné je v tomto směru zachovat pro oblast nakládání s touto zakázanou municí též primární působnost orgánů státní správy (Ministerstvo obrany, Státní úřad pro jadernou bezpečnost), které disponují nezbytnými odbornými a technickými kapacitami pro efektivní výkon této působnosti.
K problematice neudělení nebo odnětí oprávnění ve stanovených případech, zadržení munice a vstup policie do obydlí a zajištění munice a vstup policie do obydlí - viz blíže část IV. důvodové zprávy k navrhovanému novému zákonu o munici.
g) Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, dále sociální dopady, včetně dopadů na rodiny a dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, a dopady na životní prostředí.
· státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty
Pozitivní
Přínosy na straně veřejného sektoru je třeba spatřovat zejména v podobě snížení celkové administrativní zátěže, a to zejména s ohledem na redukci agendy vydávání listinných dokladů; tyto úspory budou však plně využity pro zajištění vyšší míry kontrolní činnosti Policie České republiky, a to jak v podobě kontrolní činnosti ve smyslu kontrolního řádu, tak ale i např. dohledu nad dodržováním zákazu požívání alkoholu při nakládání s municí, kontrolu dodržování pravidel pro přepravu munice apod.
Negativní
Ve srovnání se stávajícím stavem vzniknou dodatečné náklady na straně veřejných rozpočtů.
A)
V případě činností vykonávaných doposud příslušníky a zaměstnanci Policie České republiky na úseku zbraní, střeliva a munice, včetně činností spojených s oběhem a evidencí dokladů a výkonem kontroly nedojde k zásadním změnám.
V případě předpokládaného navýšení systemizovaných míst v rámci Policie České republiky je třeba vycházet z faktu, že nikoliv všechny tyto personální síly budou řešit přímo kontrolu ve smyslu kontrolního řádu, v řadě ohledů může jít o podstatně jednodušší činnosti, např. častější „kontrolu“ trvání podmínek, za nichž bylo muniční oprávnění vydáno apod.
V souvislosti s náklady spojenými na úpravu CRZ předkladatel návrhu zákona o munici upozorňuje na skutečnost, že byly zvažovány dvě varianty řešení realizace těchtoúprav – jednak šlo o zajištění příslušných programátorských úprav dodavatelsky nebo s pronájmem tzv. mandays programátorů, kdy by šlo o náklady v řádu desítek nebo stovek miliónů Kč; nakonec bylo ale rozhodnuto o zajištění úprav CRZ coby tzv. in-house služby v rámci správce CRZ, přičemž v rámci této varianty řešení jsou celkové náklady úprav CRZ kalkulovány jako výrazně nižší.
V dané souvislosti je však třeba důrazně připomenout, že náklady spojené s rozšířením funkcionalit CRZ s ohledem na navrhovanou novou právní úpravu v oblasti zbraní a střeliva zároveň pokrývají i náklady identifikované z pohledu návrhu zákona o munici.
Předmětné náklady budou hrazeny z rozpočtu Policie České republiky. K tomu blíže důvodová zpráva k návrhu nového zákona o zbraních.
V dané souvislosti je třeba připomenout, že celkový objem mzdových prostředků, resp. rozdílné ohodnocení jednotlivých zaměstnanců ve služebním nebo pracovním poměru k Policii České republiky bude rovněž určován nezbytností adekvátně odměňovat programátory, podílející se na vývoji a přípravě dalších funkcionalit spojeným s budoucím fungováním CRZ v rámci Policie České republiky.
Navržené řešení připravilo Policejní prezidium České republiky, tedy předkladatel nemá žádný důvod zpochybňovat danou konstrukci i objem finančních prostředků. Policejní prezidium České republiky reálně vyhodnotilo své potřeby včetně budoucího rozvoje pracoviště OIPIT.
B)
Dalšími nároky na veřejné rozpočty bude zejména zamýšlená restrukturalizace správních poplatků v rámci event. doprovodné změny zákona o správních poplatcích. V této souvislosti lze však odůvodnění těchto nákladů (resp. redukce příjmů) plně odůvodnit jednak bezpečnostními hledisky a jednak zájmem na účinném využívání nástrojů e-Governmentu ze strany veřejnosti.
· podnikatelské prostředí České republiky
Pozitivní
Návrh zákona o munici v řadě ohledů odbourává dosavadní administrativní povinnosti a rovněž zásadně zjednodušuje a rozšiřuje možnosti právně relevantní komunikace se správními orgány na úseku munice. Vedle toho je třeba upozornit na dílčí pozitivní dopady návrhu na veřejnost a na podnikatelské prostředí zejména v těchto ohledech
- rozšíření institutu pozastavení oprávnění na úkor současného takřka bezvýjimečného odnímání oprávnění,
- jednoznačnější vymezení práv a povinností adresátů navrhované právní úpravy v případě zvláštních způsobů výkonu činností v oblasti munice,
- nastavení přechodných ustanovení v maximální míře ve prospěch zachování dosud existujících práv a oprávnění.
Negativní
Vzhledem k tomu, že z principiálního hlediska nedochází k destrukci stávajícího právního režimu nakládání s municí, nebyly identifikovány žádné negativní dopady na podnikatelskou komunitu v oblasti munice. Zvýšení a zpřesnění kvalifikačních předpokladů pro získání a držení muniční licence je, podle názoru předkladatele, jak v zájmu samotných podnikatelů, tak i státu a všech jeho občanů.
Výše uvedené změny jsou zároveň výrazně podpořeny pozitivními dopady na straně veřejného pořádku a bezpečnosti a ve svém důsledku lze tak očekávat i jejich pozitivní dopad na veřejný prostor jako takový, jakož i na celkové podmínky podnikatelského prostředí v České republice.
● sociální dopady
Navrhovaná úprava nemá kvantifikovatelné, resp. konkrétně identifikovatelné sociální dopady, a to včetně dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména na osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením (nejde-li o osoby trpící specifickými chorobami a vadami, které by měly být zarnuty do podmínek vylučujících zdravotní způsobilost pro účely držení muničního opravnění; některá tato omezení mají nicméně bezprostření vztah k zajištění bezpečeného nakládání s municí a jsou ve vztahu k tomuto cíli, jakož i k obecnějšímu účelu navrhované právní úpravy, jímž je zajištění ochrany života, zdraví a majetku a bezpečnosti, plně v souladu s principem proporcionality) anebo na národnostní menšiny.
● životní prostředí
Navrhovaná nová právní úprava nakládání s municí je provázána mj. se zákonem o prevenci závažných havárií a přispívá tak pozitivně k zachovávání příznivého životního prostředí.
h) Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně osobních údajů a soukromí.
Návrh zákona o munici důsledně dbá na ochranu soukromí a osobních údajů a v případech, kdy by mohlo dojít k jakékoli interferenci navrhované právní úpravy s těmito zájmy, zakotvuje (na úrovni zákonné právní úpravy) jednoznačné požadavky stanovující jak oprávnění tak i limity využívání údajů o osobách nakládajících s municí, resp. majících určitá oprávnění podle návrhu zákona o munici. Jde zejména o tyto případy:
- omezení doby pro zpracovávání údajů o osobách, jichž se řízení, resp. oprávnění podle navrhovaného zákona týkají,
- striktní pravidla pro využití oprávnění zadržet a zajistit munici a střelivo/výbušninu (nalezené při pyrotechnickém průzkumu),
- regulaci oprávnění na využití, resp. výdaj údajů z CRZ (podmíněn souhlasem subjektu údajů, resp. vymezen ve vztahu k zákonu o informačních systémech veřejné správy),
- omezení zásahu do soukromí osoby na případy předpokládané kontrolním řádem, resp. představující důvody pro aplikaci institutů zadržení a zajištění munice,
- vedení CRZ v souladu s požadavky zákona o informačních systémech veřejné správy, a to včetně požadavku na důsledné logování využívání údajů z daného informačního systému.
i) Zhodnocení korupčních rizik (CIA).
Vydávání muničních oprávnění a muničních licencí v duchu navrhované nové právní úpravy bude probíhat podle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů. Případné sankce (ukládání správních trestů) se pak bude řídit i zákonem č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich může na straně dotčených správních orgánů představovat korupční riziko.
Případná korupční rizika spojená s vedením správních řízení jsou minimalizována zejména díky tomu, že návrh zákona jednoznačně stanoví, jaké vstupní předpoklady musí žadatel o vydání muničního oprávnění nebo muniční licence splňovat. Pokud tyto předpoklady splní, má nárok na vydání rozhodnutí bez dalších podmínek. Dále pak samotné postupy správního orgánu se budou řídit podle správního řádu. Je zaručena také víceinstančnost správního řízení, soudní přezkum a důsledná kontrola dotčených správních orgánů ze strany orgánů veřejné moci.
V případě podezření z páchání trestné činnosti je možné podat na Policii České republiky nebo na státním zastupitelství trestní oznámení; u podezření z přestupku je možné podat podnět k příslušnému správnímu orgánu.
1. Přiměřenost
Předkládaný návrh zákona je koncipován tak, aby prostor správního uvážení odborného útvaru policie v řízení o vydání muničního oprávnění nebo muniční licence nebyl rozšiřován za účelem možného korupčního jednání.
2. Efektivita
Návrh zákona vychází z praktických poznatků předkladatele shromažďovaných od roku 2002. Lze proto důvodně očekávat, že nová navrhovaná právní úprava povede k dosažení kýžených cílů.
3. Odpovědnost
Předkládaný návrh zákona do určité míry rozšiřuje stávající působnost orgánů veřejné správy, zejména Policie České republiky a ministerstva. Kompetence v této oblasti jsou svěřeny dotčeným subjektům při současném dodržování příslušných zásad právního řádu tak, aby byl zajištěn jejich řádný výkon.
4. Opravné prostředky
Rozhodnutí a postupy podle předkládaného návrhu zákona o munici podléhají standardnímu přezkumu v systému řádných, mimořádných i dozorčích prostředků. Nelze opomíjet ani možnost soudního přezkumu rozhodnutí správního orgánu. Stran poučení adresáta úkonu o možnosti podat opravný prostředek se uplatňuje standardní úprava obsažená ve správním řádu, resp. v jiných právních předpisech, přičemž návrh neobsahuje vlastní úpravu předmětné oblasti.
5. Kontrolní mechanismy
V upravované oblasti už v současné době existují funkční systémy přezkoumávání vydaných rozhodnutí i postupů příslušných orgánů. I v případě nově založené právní úpravy se uplatní důsledné kontrolní mechanismy. Půjde zejména o standardní systém přezkumu správních rozhodnutí, o přezkum stížností na nevhodné chování úředních osob nebo proti postupu správního orgánu, a to ve všech případech, kdy zákon neposkytuje jiný prostředek ochrany.
j) Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu.
Navrhovaná úprava nakládání s municí je jedním ze základních předpokladů efektivního fungování bezpečnostního systému státu, a tím přispívá k vysoké úrovni vnitřního pořádku v České republice.
Návrh zákona má proto pozitivní dopady na bezpečnost a obranu státu.
Předkládaný návrh zákona o munici přispívá k oblasti bezpečnosti a obrany státu zejména v těchto oblastech:
- zajištění základního předpokladu bezpečného nakládání s municí v civilní sféře v podobě regulace přístupu k munici a k zajištění efektivního rámce posuzování způsobilosti k nakládání s municí,
- důsledné vymezení munice, která je předmětem návrhu zákona,
- zabezpečení přiměřených podmínek fungování střelnic pro munici a dalších zařízení coby základní infrastruktury, v jejímž rámci dochází ke specifickým způsobům nakládání s municí,
- zajištění podmínek pro bezpečné skladování munice a její přepravu,
- zajištění oprávnění policie pro preventivní zadržení, resp. zajištění munice (nalezeného střeliva nebo výbušniny v rámci pyrotechnického průzkumu) v případě, kdy byť i jen hrozí jejich zneužití pro protiprávní jednání.
B) Zvláštní část
Úvodem je třeba uvést, že řadu dalších informací ke Zvláštní části důvodové zprávy obsahuje i její Obecná část, zpráva RIA. V případě některých ustanovení, která jsou obdobná nebo odvozená od návrhu zákona o zbraních, je možno čerpat doplňující informace i z důvodové zprávy k tomuto zákonu. V dané souvislosti nelze zcela opominout ani důvodovou zprávu k zákonu č. 229/2016 Sb.
ČÁST PRVNÍ - MUNICE A PYROTECHNICKÝ PRŮZKUM
K § 1
K odst. 1
Vzhledem k vyčlenění právní úpravy munice z doposud obecného režimu zákona o zbraních stanoveného pro zbraně a střelivo je nutno nově vymezit předmět nového zákona o munici. Stejně jako podle dosavadního zákona o zbraních zahrnuje návrh zákona o munici dvě základní oblasti nakládání s municí.
Pojem „nakládání“ není návrhem zákona o munici účelově vymezen. Nakládání s municí, v podmínkách návrhu zákona o munici, zahrnuje zejména:
a) aplikaci jednotlivých právních institutů, stejně jako je tomu u jiných věcí (vlastnictví, převod a přechod vlastnického práva, držba, směna, nákup, prodej, atd.), byť s ohledem na speciální charakter munice do určité míry regulovanou návrhem zákona o munici,
b) přímou fyzickou manipulaci s municí držitelem muničního oprávnění, případně jinými zaměstnanci držitele obecné muniční licence (zde se bude jednat zejména o vývoj, výrobu, použití, skladování, převoz, hromadění, delaboraci, výrobu řezů, ničení, střelbu munice a další zpracování samotné munice i některých jejích komponent) nebo přímou fyzickou činností držitele muničního oprávnění v souvislosti s municí, případně střelivem podle návrhu zákona o zbraních a výbušninami při pyrotechnickém průzkumu,
c) nálezy munice učiněné v souvislosti s běžnou lidskou činností, a
d) bezprostřední dohled nad osobou, která činnosti podle písm. b) vykonává (např. dohled podnikatele, resp. stanovené osoby nad konkrétními pracemi prováděnými zaměstnanci ve vztahu k munici), zajištění jejího bezpečného uskladnění (uložení) atd.
Problematika pyrotechnického průzkumu podle návrhu zákona o munici je zcela integrální součástí nové právní úpravy, přičemž vychází ze současné právní úpravy dané oblasti. Podrobné vymezení činností sem spadajících je provedeno v § 7 návrhu zákona o munici.
Na rozdíl od navrhovaného nového zákona o zbraních není návrh zákona o munici implementačním předpisem ve vztahu ke Směrnici Rady ze dne 18. června 1991 o kontrole nabývání a držení zbraní (91/477/EHS), ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/51/ES ze dne 21. května 2008 a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/853 ze dne 17. května 2017.
Přesto, zejména v oblasti některých procesních otázek, návrh zákona o munici, z praktických důvodů, odkazuje na navrhovaný nový zákon o zbraních. Je zbytečné, aby právní režim v některých oblastech nakládání s municí byl duplicitní a v jiných naopak rozdílný od právního režimu nakládání se zbraněmi a střelivem, neboť se jedná o příbuzné, nikoliv však stejné oblasti regulace. Konkrétně lze zmínit zejména problematiky některých kvalifikačních předpokladů držitelů muničních oprávnění a muničních licencí, vývozu, dovozu, tranzitu munice, preventivních opatření orgánů veřejné moci, práci s informacemi, vedení a správu informačních systémů atp.
K odst. 2
Výkon státní správy v oblasti munice spadající do působnosti návrhu zákona o munici bude vykonávat několik orgánů veřejné moci. Tím nejdůležitějším je však Policie České republiky, jejíž místo v předmětné oblasti musí být výslovně zmíněno v úvodních ustanoveních návrhu zákona.
Důvodem pro takový postup předkladatele je fakt, že Policie České republiky povede jak drtivou většinu správních řízení na úseku munice, tak bude odpovídat za provádění kontrol, jakož i za přijímání a realizaci specifických preventivních i sankčních opatření sloužících k vynucování navrhované nové právní úpravy.
K § 2
Toto ustanovení vymezuje vztah nového zákona o munici k munici, která je ve vlastnictví/užívání tzv. vyňatých držitelů.
Vyňatými držiteli se, obdobně, jako je tomu v případě navrhovaného nového zákona o zbraních a střelivu, rozumí:
a) ministerstvo,
b) Ministerstvo obrany,
c) ozbrojené síly České republiky,
d) Vojenská policie,
e) Policie České republiky (dále jen „policie“) a ostatní bezpečnostní sbory České republiky,
f) zpravodajské služby České republiky,
g) Český báňský úřad,
h) Správa státních hmotných rezerv a
i) Český úřad pro zkoušení zbraní a střeliva.
Jedná se o ústřední orgány státní správy a další orgány, jakož i ozbrojené síly a bezpečnostní sbory, v jejichž působnosti je i nakládání s municí. Ve všech případech se jedná zásadně pouze o orgány veřejné moci České republiky.
Samozřejmě se na nakládání s municí v rámci výkonu působnosti zmíněných subjektů a institucí návrh zákona o munici nepoužije vůbec, pokud není stanoveno jinak. To jsou právě případy stanovené v odstavci 2. Je bezpodmínečně nutné, aby za běžných okolností/obvyklých podmínek (tedy v době, kdy např. není vyhlášen některý z krizových stavů) při specifickém nakládání s municí byly dodržovány postupy a pravidla stanovená provozními řády specializovaných zařízení, kde takové činnosti probíhají, neboť ochrana života, zdraví osob a majetku je, v daném oboru lidské činnosti, absolutně prioritní. V této souvislosti připomínáme, že střelbou a odpalováním munice se rozumí střelba munice z příslušných zbraní a odpalovacích zařízení nebo její přivádění k činnosti, pro kterou byla konstruována.
Samozřejmě však platí, že pokud vyňatý držitel předá, převede, prodá atd. munici, kterou vlastní nebo drží jinému subjektu, osobě, instituci, který není vyňatým držitelem, použije se právní úprava navržená tímto zákonem v plném rozsahu.
K § 3
Jednoznačně je upraven vztah návrhu zákona o munici ve vztahu k výbušninám. Zakotvuje se základní princip právní úpravy této oblasti, podle kterého návrh zákona o munici nenahrazuje právní úpravu v oblasti výbušnin.
Stanoví se jednoduché základní kritérium spočívající v konstatování, že výbušnina se bude řídit režimem návrhu zákona o munici pouze v případech, kdy je součástí munice (zejména aktivní muniční náplň) a dále tehdy, pokud dojde k jejímu nálezu při pyrotechnického průzkumu.
Pokud se výbušnina bude nacházet mimo munici (např. po provedení delaborace „ostré“ munice), bude se na ni nadále plně vztahovat právní režim zákona č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů. Stejně tak po jejím nalezení (půjde o výbušninu, která není umístěna v munici, ale vyskytuje se samostatně, tj. v určitém obalu nebo bez něj v zemi - typicky náložky) při pyrotechnickém průzkumu ve smyslu návrhu zákona o munici, resp. předání oprávněnému subjektu (orgánu státu) opět nastoupí právní režim cit. zákona.
Návrh zákona o munici tedy, v tomto směru, odstraňuje určité aplikační nedostatky stávající právní úpravy.
K § 4
K odst. 1
Předmětné ustanovení představuje stěžejní právní i faktické východisko navrhované nové právní úpravy v oblasti munice.
Prvotním kritériem pro zařazení určité věci do režimu návrhu zákona o munici je její aktuální technický stav.
Stanoví totiž, co se rozumí aktivní municí ve smyslu návrhu zákona. Jedná se o pojem zavedený v právním řádu ČR zejména ve stávajícím zákoně o zbraních. Odpovídá i technickým, vnitřním normám technickým i zavedenému pojmosloví v odborné literatuře.
K odst. 2
Aby mohlo dojít k nové základní kategorizaci munice z technického hlediska (ostrá/aktivní x neaktivní muniční předmět), je třeba stanovit, co se rozumí aktivní muniční náplní. Toto ustanovení bylo inspirováno řadou odborných podkladů za současného respektování nezbytnosti zachovat, z důvodu budoucí aplikační praxe, dostatečnou míru obecnosti právní formulace.
Vzhledem k nově zavedenému pojmu „aktivní“ munice je tedy nutno vymezit, co „způsobuje“, že na konkrétní munici se nahlíží jako na munici aktivní. K tomu, aby munice byla aktivní, musí jako celek nebo její část obsahovat aktivní muniční náplň.
Aktivní muniční náplň je obsažena buď v části munice, která obvykle slouží k vystřelení, odpálení nebo vymrštění (vržení) střely z příslušného zařízení (hlaveň, šachta, kontejner, závěsník atd.) – typicky nábojnice, nebo v samotné střele (pumě, hlavici atd.).
K odst. 3
Toto ustanovení definuje, které věci konkrétně spadají do kategorie aktivní munice, a to jak z technického hlediska, tak i s ohledem na aspekty jejího použití. Na rozdíl od dosavadního zákona o zbraních bylo, z věcného (technického) hlediska, přijato věcné řešení, které lépe odpovídá současnému i budoucímu (předpokládanému) vývoji technologií v oblasti munice.
Na rozdíl od dosavadního zákona o zbraních, který v příloze č. 2 vymezuje druhy a skupiny munice mj. podle konstrukce a určení, se jednoznačně stanoví, které věci se považují za aktivní munici podle návrhu zákona. Stručně řečeno, aktivní municí podle tohoto ustanovení se z pohledu její „nebezpečnosti“ rozumí jak tzv. „ostrá“ munice, tj. munice připravená k tomu, aby byla použita k jejímu původnímu účelu – především vyvolání destrukce, dezintegrace atd. stanoveného rozsahu, tak i munice, kdy pouze její část obsahuje aktivní muniční náplň – typicky zkušební munice, která například slouží k provedení technických zkoušek spojených se stanovením rychlosti hoření, účinnosti nového typu střelného prachu, kdy munice obsahuje střelu vyrobenou z inertního materiálu nebo tormentační munice, která se používá především k ověření pevnosti hlavní apod.
Aniž by došlo k přehodnocení stávajícího rozsahu skupin munice, byly některé konkrétní kategorie aktivní munice zobecněny, tak aby lépe pokrývaly věci sem spadající, opět s ohledem na aktuální stav a budoucí vývoj tohoto odvětví. Z formálně právního hlediska tedy nebude nutno při každé příležitosti spojené s technickým „pokrokem“ v oblasti munice měnit či doplňovat předmětné ustanovení.
Rovněž tak bylo přistoupeno k taxativnímu vymezení kategorií munice, aby v budoucnu nedocházelo k výkladovým problémům.
Dále, díky úpravě jednotlivých položek [viz např. písm. a)] a stanovení konkrétní hraniční ráže mezi střelivem a municí došlo k jednoznačnému oddělení právních režimů nakládání s municí s právním režimem nakládání se střelivem podle navrhovaného nového zákona o zbraních, což doposud způsobovalo určité aplikační potíže.
Jedinou výjimku z výše uvedeného pravidla představuje zařazení specifické ráže střeliva 14,5 x 114 mm, určeného původně pro sovětské protitankové pušky řady PTRS a PTRD a velkorážní kulomet řady KPV z období 30. a 40. let 20. století mezi munici. Jediným důvodem pro takový postup je konstrukce střely tohoto náboje, která, v běžném provedení, vždy obsahuje aktivní „muniční“ náplň ve smyslu odst. 2 tohoto ustanovení a proto „má velmi blízku“ k munici ve smyslu návrhu zákona.
K § 5
S ohledem na nové vymezení obsahu pojmu munice, kdy za munici ve smyslu nové právní úpravy je nadále, z technického hlediska považována jak aktivní munice, tak i nevybuchlá munice, jakož i neaktivní muniční předmět, bylo přistoupeno, s ohledem na srozumitelnost navrhované nové právní úpravy i k zavedení definice nevybuchlé munice, která bude obvykle spojena s prováděním pyrotechnického průzkumu.
Důvodem pro takový přístup je skutečnost, že s nevybuchlou municí nemusí přijít do styku pouze její nálezce, ale například i její vlastník, pokud se tato dostane (dočasně) mimo jeho kontrolu (například při střelbě munice na příslušné střelnici). Je tak pokryt výrazně širší okruh situací připadajících v úvahu ve vztahu munici, včetně možných případů různých mimořádných situací s ní spojených.
K § 6
Pokud jde o kategorii munice z pohledu jejího umístěné/uložení, její drtivá většina se bude i nadále nacházet na patřičných, k tomu účelu vybavených místech. Nicméně i v dnešní době je nutno počítat s nálezy munice, kdy tento jev rovněž spadá do specifické kategorie nakládání s municí. Může k němu dojít prakticky kdykoliv zejména v místech, kde na našem území probíhaly bojové operace v období druhé světové války nebo kde vznikly mimořádné situace například v souvislosti s uskladněním této komodity. S ohledem na reálné a masivní ohrožení bezpečnosti osob a majetku je proto nutné jej rovněž regulovat odpovídajícím způsobem. Z pohledu osob, které jsou nálezci lze řadit jak laické osoby, tak i osoby profesionálně zdatné, zejména pokud jde o pyrotechnický průzkum. V jeho případě může dojít k nálezu munice aktivní (tedy připravené k použití a způsobilé splnit svůj účel) nebo munice nevybuchlé nebo vybuchlé částečně (v podstatě se jedná o selhanou munici), která je charakteristická tím, že byla použita za účelem splnění svého účelu (obvykle vystřelena z příslušného zařízení) a stále obsahuje celou nebo část aktivní muniční náplně (obvykle výbušniny).
Na tomto místě předkladatel návrhu zákona připomíná, že z důvodu lepší srozumitelnosti (aby nemuselo docházet k neustálému opakování zavedených pojmů nebo naopak zužování dopadu návrhu zákona na konkrétní „typ“ munice) je pak v návrhu celého zákona používán pouze pojem „munice“.
K § 7
Zde je provedeno vymezení činností spadajících pod pyrotechnický průzkum, který je jednou z činností, které tvoří nový samostatný systém nakládání s municí. Pokud při pyrotechnickém průzkumu dojde k nálezu střeliva ve smyslu nového zákona o zbraních nebo prosté výbušiny, vztahuje se i na tyto nalezené věci výhradně režim návrhu zákona o munici.
Jde tedy opět o nástroj jednoznačné identifikace právního režimu nakládání s těmito věcmi (samozřejmě vedle munice), který přispěje k odstranění možných aplikačních problémů, jakož i možného budoucího rizika vzniku pozitivních nebo negativních kompetenčních sporů.
K § 8
K písm. a)
K tomu viz komentář u § 1 návrhu zákona.
K písm. b)
Aby návrh zákona byl kompletně srozumitelný, definuje se i právní režim zakázané munice, který plně respektuje právní úpravu obsaženou v dosavadním zákoně o zbraních. Východiskem pro řešení otázek spojených se zakázanou municí je primární použití příslušného speciálního zákona nebo mezinárodní smlouvy, jejichž příkladný výčet je uveden v poznámce pod čarou.
Zde je namístě připomenout i dikci § 60, ve kterém jsou stanoveny nástroje pro určení toho, zda určitý výrobek je či není municí, případně zakázanou municí. Posouzení předmětné otázky spadá do působnosti zde uvedených ústředních orgánů státní správy.
K písm. c)
S ohledem na nové vymezení definice aktivní munice podle návrhu zákona bylo přistoupeno i k definování tzv. neaktivního muničního předmětu, který není „ostrou“ municí (aktuálně neobsahuje aktivní muniční náplň; i v minulosti třeba nikdy neobsahoval aktivní muniční náplň, přesto že byl například vyroben z částí komponentů munice – viz upomínkové předměty v podobě obranného ručního granátu F 1) a který tedy není použitelný ke splnění obvyklého účelu munice.
Přitom však pro nakládání s neaktivním muničním předmětem platí pravidla vymezená v § 11.
K písm. d)
Zde se vymezuje základní kritérium, podle kterého může být stavba užívána jako muniční skladiště.
K písm. e) a f)
Stejně jako v případě navrhovaného nového zákona o zbraních se pro správní orgán Policie České republiky, který vykonává většinu její působnosti podle tohoto zákona, nově zavádí pojem „odborný útvar policie“, kterým se rozumí specializovaný útvar krajského ředitelství policie, která má na starosti agendu zbraní a střeliva, a tedy je na rozdíl od zbytku krajského ředitelství Policie České republiky správním orgánem v rámci působnosti tohoto ozbrojeného bezpečnostního sboru podle návrhu zákona o munici.
V případě místa pobytu, tj. termínu užívaného v návrhu zákona zejména ve vztahu ke splnění podmínek pro vydání muničního oprávnění a muniční licence, jakož i určení příslušnosti Policie České republiky k výkonu svých povinností a oprávnění, byl stanoven jeho obsah s přihlédnutím k § 18 odst. 1 písm. d) zákona o základních registrech,.
K § 9
Při identifikaci nedostatků stávající právní úpravy v oblasti munice bylo zjištěno, že ne vždy je zcela jasný adresát určitých oprávnění podle Hlavy III dosavadního zákona o zbraních.
Z tohoto důvodu a s ohledem na nezbytnost zachování právní jistoty všech dotčených adresátů návrhu zákona o munici, bylo přistoupeno k vymezení obecných oprávnění, která jsou určující pro další ustanovení navrhované právní úpravy.
Je tedy například deklarováno, kdo smí vykonávat činnosti v oblasti munice (nakládat s municí a zajišťovat pyrotechnický průzkum) a dále kdo smí jako zaměstnanec držitele muniční licence provádět konkrétní práce spojené s nakládáním s municí a s pyrotechnickým průzkumem.
K § 10
Při identifikaci nedostatků stávající právní úpravy v oblasti munice bylo zjištěno, že ne vždy je zcela jasný adresát určitých povinností podle Hlavy III dosavadního zákona o zbraních.
Z tohoto důvodu tedy bylo přistoupeno ke stanovení základních povinností, kterými se musí řídit každý, kdo přijde do styku s municí, případně i v rámci nálezu střeliva nebo výbušniny při pyrotechnickém průzkumu.
Termín „Vykonávat činnosti v oblasti munice …“ v sobě zahrnuje:
a) nakládání s municí,
b) výkon konkrétních (zejména technických) prací v souvislosti s nakládání s municí,
c) jakékoliv ostatní činnosti ve vztahu k munici prováděné kýmkoliv (včetně například nálezce munice).
S ohledem na záběr tohoto pojmu považujeme jeho uvedení v návrhu zákona za zásadní, protože jde o obecné povinnosti kohokoliv ve vztahu k munici. Navíc, s tímto pojmem se pracuje i dále v zákoně – viz například bezúhonnost.
Tyto základní povinnosti jsou stěžejním předpokladem maximální možné míry prevence/eliminace vzniku mimořádných situací, ohrožení života a zdraví osob, majetku i dalších možných souvisejících celospolečenských škod.
Co se týče povinnosti zdržet se výkonu činnosti v oblasti munice, pokud je schopnost osoby k této činnosti snížena požitím alkoholických nápojů, užitím jiné návykové látky nebo v důsledku úrazu předkladatel návrhu zákona uvádí, že pokud jde o případnou nemoc dotčené osoby, použije se, pracovněprávní úprava. Navíc munice není nošena na veřejnosti a je s ní zacházeno v zásadě jen v uzavřených prostorech. V rámci pyrotechnického průzkumu pak zase není s municí v zásadě manipulováno (je pouze vyhledávána).
Z těchto povinností se pak dále vychází při koncipování speciálních povinností u konkrétních subjektů podle návrhu zákona o munici. Porušení těchto jakož i dalších zásadních povinností podle návrhu zákona o munici podléhá sankcím (správním trestům) podle § 73 a 74.
K § 11
Nově se stanoví okruh osob, které jsou oprávněny nakládat s neaktivním muničním předmětem.
V rámci „podnikající fyzické osoby„ je oprávněn s neaktivním muničním předmětem nakládat sám podnikatel a jeho zaměstnanci splňující podmínku z první části věty (plně svéprávná fyzická osoba 18 let stará), u právnické osoby kdokoliv, kdo splňuje rovněž podmínku podle první části věty.
I v tomto případě je třeba pamatovat na ochranu bezpečnosti a veřejného pořádku, neboť případné zneužití neaktivního muničního předmětu může mít dalekosáhlé následky. Proto byla navržena tato právní úprava.
ČÁST DRUHÁ - MUNIČNÍ OPRÁVNĚNÍ
K § 12
Z hlediska příbuznosti právní úpravy v oblasti zbraní a v oblasti munice, jakož i s přihlédnutím k nezbytnosti co možná nejvíce navázat na stávající právní úpravu v oblasti munice, se zavádějí muniční oprávnění, která jsou základním předpokladem pro výkon konkrétních prací při nakládání s municí fyzickými osobami (zaměstnanci), ve prospěch držitele muniční licence (obvykle podnikatele).
Fakticky jde o obdobu stávajících oprávnění resp. muničních průkazů.
I jejich rozdělení podle věcného hlediska odpovídá stávající právní úpravě.
K § 13
Návrh zákona o munici rovněž jednoznačněji, a to prostřednictvím pojmu „podmínky muničního oprávnění“ definuje kvalifikační předpoklady pro získání muničního oprávnění a vyzdvihuje skutečnost, že tyto podmínky musejí být splněny po celou dobu, kdy je určitá osoba držitelem muničního oprávnění (v případě odborné způsobilosti je splnění této podmínky ověřováno jen v rámci řízení o žádosti, naopak ostatní podmínky muničního oprávnění jsou i následně periodicky ověřovány, resp. jejich splnění je vyžadováno průběžně).
Muniční oprávnění se bude vydávat na dobu neurčitou, přičemž jeho držitel musí stále splňovat jeho podmínky. Zárukou odborného růstu zaměstnanců držitele muničního oprávnění pak budou pravidelná a povinná školení organizovaná případně i zajišťovaná držitelem muniční licence ve smyslu § 31 návrhu zákona o munici.
Pokud žadatel o vydání muničního oprávnění nebude splňovat jeho podmínky, odborný útvar policie žádost zamítne podle § 51 odst. 3 správního řádu.
Na druhou stranu, pokud žadatel o vydání muničního oprávnění splňuje podmínky pro jeho vydání, musí mu být takové oprávnění vydáno jako správní rozhodnutí. Jiná varianta neexistuje.
Takový postup správního orgánu (odborný útvar policie) je zárukou dodržení zásad právního řádu České republiky, jakož i konkrétně zásad správního řízení obsažených v § 2 až § 8 správního řádu.
Namísto explicitní úpravy možnosti přerušit řízení o žádosti o vydání muničního průkazu v dosavadním zákoně o zbraních se v navrhované právní úpravě ponechává řešení příslušných případů na obecné úpravě správního řízení podle § 57 a 64 správního řádu. Toto řešení je i obecněji použitelné i v jiných adekvátních případech, např. pokud by byl současně přezkoumáván posudek o zdravotní způsobilosti žadatele podle zákona o specifických zdravotních službách.
Mimo samotných podmínek muničního oprávnění v návrhu zákona o munici pak bude standardně ještě stanovena podmínka uhrazení správního poplatku při podání žádosti o vydání muničního oprávnění. Tento poplatek bude jednotný a bude, s ohledem na charakter muničního oprávnění jednorázový.
Změnu zákona o správních poplatcích bude obsahovat samostatný doprovodný (změnový) zákon.
Jako součást podmínky zbrojního oprávnění se stanoví i případy, za nichž lze odmítnout vydání muničního oprávnění zejména z bezpečnostních důvodů, a to i v případech, kdy tyto důvody nastaly mimo území České republiky.
K § 14
Předně se konstatuje, jakou právní úpravou se režim posuzování zdravotní způsobilosti povinných osob podle návrhu zákona o munici řídí. Oním právním předpisem je zákon o specifických zdravotních službách.
Rovněž se stanoví, kdy a jak musí povinná osoba předložit posudek o své zdravotní způsobilosti.
Nově je upraven obecný požadavek předkládání lékařského posudku, případně znaleckého posudku, jímž je prokazováno splnění podmínky zdravotní způsobilosti, vždy na období 5 let. Tento požadavek platí pro oba druhy muničních oprávnění.
Stejně jako u dosavadního zákona o zbraních se tedy stanoví, jak, kdo, kdy a čím určí, že žadatel o vydání muničního průkazu (držitel muničního průkazu) je zdravotně způsobilý. Rovněž tak se stanoví případy, kdy dotčená osoba není zdravotně způsobilá, resp. prostředky/nástroje k takovému zjištění.
Návrh zákona o munici tedy částečně vychází ze způsobu prokazování zdravotní způsobilosti stávajícího zákona o zbraních, z hlediska formálního ale je nová právní úprava výrazně úspornější, neboť předkladatel odstranil řadu duplicit, které dosavadní zákon o zbraních obsahoval ve vztahu ke zdravotnické legislativě. Jak již bylo uvedeno výše, při posuzování zdravotní způsobilosti se tak bude nadále vycházet primárně ze zákona o specifických zdravotních službách, přičemž návrh zákona o munici nově upravuje pouze některá specifika posuzování zdravotní způsobilosti pro potřeby nakládání s municí.
V souladu s § 45 správního řádu s přihlédnutím k § 37 cit. zák., pokud součástí žádosti nebude lékařský posudek, vyzve odborný útvar policie žadatele o vydání muničního oprávnění podle § 45 odst. 2 správního řádu k jeho předložení, stanoví k tomu přiměřenou lhůtu a poučí jej o možných důsledcích nesplnění výzvy. Zároveň může řízení přerušit podle § 64 odst. 1 písm. a) správního řádu. Pokud žadatel ve stanovené lhůtě lékařský posudek nepředloží, odborný útvar policie řízení usnesením zastaví podle § 66 odst. 1 písm. c) správního řádu.
Z důvodu zajištění bezpečného nakládání s municí ze strany oprávněných osob se návrhem zákona umožňuje provést mimořádnou „kontrolu“ zdravotního stavu dotčené osoby v případě, že odborný útvar policie získá z vlastní činnosti nebo na základě podnětu kohokoliv podezření, že u držitele muničního oprávnění došlo ke změně jeho zdravotního stavu. Jde o důležitou pojistku kvalifikovaného výkonu činností v oblasti munice.
Rozšiřuje se i oprávnění Policie České republiky nařídit přezkoumání zdravotní způsobilosti držitele muničního oprávnění, u něhož vyvstane konkrétní podezření, že podmínky této způsobilosti již nesplňuje. Nově je v odůvodněných případech odborný útvar policie určit poskytovatele zdravotních služeb, který posudkovou péči zajistí, a to např. i tehdy, pokud je dáno podezření, že se taková osoba snaží ovlivnit nestrannost posouzení její zdravotní způsobilosti.
Nově návrh zákona v rámci zdravotní způsobilosti rovněž zohledňuje fakt, zda bylo dané osobě uloženo v rámci trestního řízení ochranné léčení, zabezpečovací detence či byl nařízen pobyt ve zdravotním ústavu i bez souhlasu dotčené osoby. Zdravotní způsobilost lze i v takovýchto případech následně prokázat, ale vyžaduje se k tomu předložení (vedle standardního posudku registrujícího poskytovatele zdravotních služeb) též znaleckého posudku osvědčujícího způsobilost takové osoby. Tento znalecký posudek musí být z podstaty věci zpracován znalcem v oboru zdravotnictví, a to konkrétně z odvětví věcně odpovídajícímu důvodům, pro které bylo ochranné léčení, resp. zabezpečovací detence uloženy.
V případě nákladů lékařské prohlídky podle odstavce 3 a 4 tyto hradí žadatel (fyzická osoba nebo Policie České republiky) v souladu se zákonem o specifických zdravotních službách.
K § 15
V tomto případě se zachovávají instituty dosavadní právní úpravy vztahující se k oprávnění kteréhokoli ošetřujícího lékaře ověřit si, zda je určitá osoba držitelem muničního oprávnění, pokud nabude podezření, že taková osoba nesplňuje příslušné požadavky na zdravotní způsobilost. Nově se stanoví, aby k tomu vybavený poskytovatel zdravotních služeb ověřil tuto skutečnost prostřednictvím odborného útvaru policie.
S tím se pojí i odpovídající oznamovací povinnost ošetřujícího lékaře ve prospěch policie uvedená v odstavci 1.
K § 16
K odst. 1
Výrazně nově a důsledněji je koncipována podmínka bezúhonnosti. Jednak je vždy zcela rovnocenně zohledněn požadavek bezúhonnosti jak ve vztahu k fyzické, tak i právnické osobě (viz § 29). Dále dochází ke zjednodušení právní úpravy a je navržen i zcela nový striktní přístup ve vztahu k trestným činům, které jsou z pohledu nakládání s municí nejrizikovější. Zde je namístě konstatování, že z důvodu eliminace obdobných bezpečnostních rizik v oblasti zbraní a střeliva, jakož i munice, byly použity stejné, případně lehce odlišné právní konstrukce.
Doživotní nemožnost získání muničního oprávnění je dána u trestných činů, za něž trestní zákoník umožňuje uložit výjimečný trest. Není rozhodné, zda v konkrétním případě byl výjimečný trest skutečně uložen, zákon předpokládá uplatnění uvedeného principu již v okamžiku pravomocného odsouzení za trestný čin, za který takový trest uložit lze. V tomto ohledu je třeba vždy rovněž rozlišovat i konkrétní právní úpravu trestního zákoníku, přičemž v některých případech je trestným činem zakládajícím doživotní ztrátu bezúhonnosti toliko kvalifikovaná skutková podstata trestného činu, nikoli její skutková podstata základní.
K odst. 2
V případech, kdy byl trestný čin spáchán násilím, za použití pohrůžky násilí nebo jiné těžké újmy nebo ve spojitosti se zbraní, střelivem ve smyslu zákona o zbraních, municí nebo výbušninou, zákon nově prodlužuje o jednu třetinu dobu, po kterou není odsouzený považován za bezúhonného, resp. stanovuje ve všech případech její minimální výměra na 10 let.
K odst. 3
Explicitně je zakotveno kritérium posouzení vlivu cizozemského odsouzení na bezúhonnost podle tuzemské právní úpravy, tak aby na bezúhonnost držitele muničního oprávnění nemělo vliv odsouzení v jiném státě za takový kriminální čin, který podle tuzemského trestního zákoníku kupř. není vůbec považován za trestný čin. Při posouzení vlivu cizozemského odsouzení na bezúhonnost je rovněž třeba posoudit, zda spáchání daného skutku lze považovat za rizikové i z pohledu České republiky.
K odst. 4
Předmětné ustanovení odkazuje na způsob posuzování bezúhonnosti ve vztahu k zahlazení odsouzení a k dalším případům. To souvisí s prokazováním bezúhonnosti, které se ve většině případů děje prostřednictvím opisu z evidence Rejstříku trestů.
K § 17
K odst. 1
Z hlediska posuzování spolehlivosti se důsledněji upravuje otázka tzv. odklonů v rámci trestního řízení a nově se zohledňuje i fakt, že dané osobě byl uložen (v době posuzování spolehlivosti platný) trest zákazu činnosti nebo správní trest zákazu činnosti spočívající v nakládání s municí.
V rámci přestupkové spolehlivosti je zachován princip, že nikoli potrestání za kterýkoli z uvedených přestupků vede ke ztrátě způsobilosti pro získání, resp. držení muničního oprávnění, ale vyžaduje se spáchání alespoň dvou z uvedených přestupků za období 3 let, a ve svém souhrnu musí spáchání těchto přestupků indikovat, že danou osobu je třeba považovat za rizikovou z hlediska nakládání s municí v kontextu možného narušení vnitřního (veřejného) pořádku a bezpečnosti.
K odst. 2
Zde je obsažen výčet přestupků právě ve vazbě na dikci odstavce 1 pro účely návrhu zákona o munici. Jedná se o přestupky, z nichž většina je evidována v evidenci přestupků vedené Rejstříkem trestů, v souladu se zákonem o Rejstříku trestů.
K § 18
Toto ustanovení upravuje způsoby prokazování bezúhonnosti a spolehlivosti podle návrhu zákona o munici, kdy primárně půjde o opis z evidence Rejstříku trestů.
Rovněž stanoví postup odborného útvaru policie v případě, že se držitel muničního oprávnění nebo žadatel o jeho vydání v posledních 10 letech nepřetržitě 18 měsíců zdržoval mimo území České republiky, je odborný útvar policie oprávněn jej vyzvat, aby předložil doklad obdobný opisu z Rejstříku trestů. Tato právní úprava, která nahrazuje plošný požadavek předkládání takového dokladu, navazuje na zkušenosti s uplatňováním dosavadního zákona o zbraních, kdy na jedné straně existuje několik států, od jejichž orgánů (případně formou konzulární služby) lze takový doklad standardně získat, ale na druhé straně ve většině ostatních případů bývá obstarání takového dokladu velmi komplikované a je jeho předložení rutinně nahrazováno čestným prohlášením, čímž se skutečná efektivnost této právní úpravy významně problematizuje.
V ostatních ustanoveních se upravují způsoby prokazování spolehlivosti v ostatních případech (přestupková zachovalost, správní trest zákazu činnosti).
K § 19
Kvalifikační předpoklad odborné způsobilosti nemusí splňovat všechny osoby (zaměstnanci) „stojící na straně držitele muniční licence“.
Jednak půjde o osoby (např. někteří technickohospodářští pracovníci, pomocné pracovní síly, které již dnes pro držitele muničních licencí vykonávají práce spojené například s likvidací komponentů munice neobsahujících aktivní náplně, s plášti munice rovněž bez aktivních muničních náplní například za účelem jejich odvozu do sběrných surovin apod.) vykonávající práci spojené s komponenty munice bez aktivních muničních náplní, jednak i o držitele základního muničního oprávnění, který neprovádí sofistikované činnosti spojené například s delaborací ostré munice atp. V případě těchto držitelů muničních průkazů je stanovena i nižší věková hranice – 18 let (viz § 13).
Naopak podmínka odborné způsobilosti je základním předpokladem k získání (a držení) vyššího muničního průkazu, neboť u tohoto zaměstnance (event.. i samotného držitele obecné muniční licence) se předpokládá výkon sofistikovaných činností v oblasti munice (činnost muničáře, odpalování, střelba a ničení munice).
Stejně tak u držitele muničního průkazu k provádění pyrotechnického průzkumu je odborná způsobilost nezbytná z důvodu toho, že taková osoba vyhledává, identifikuje a případně i vyzvedává munici, střelivo nebo výbušniny.
Co se týče složení zkušební komise k provedení zkoušky odborné způsobilosti povinných osob, vychází předkladatel návrhu zákona z dosavadního stavu, tedy že zákon nestanoví počet jejích členů. Případné podrobnosti v tomto směru stanoví interní akt řízení ministerstva, stejně jako je tomu dnes.
K § 20
Předkladatel návrhu zákona o munici považuje za nezbytné stanovit základní rozsah zkoušky odborné způsobilosti zákonem a dílčí úpravy předmětné problematiky svěřit prováděcímu nařízení vlády (viz odstavec 4).
Samotný obsah zkoušky odborné způsobilosti žadatele o vydání vyššího muničního oprávnění byl převzat, v modifikované podobě, z dosavadního zákona o zbraních a zahrnuje všechny požadované oblasti, které mají vazbu na problematiku munice. Sem mj. spadá i ověření právních předpisů upravujících nakládání se zbraní a střelivem, a to právě z důvodu určité příbuznosti problematik a vzájemného přesahu zejména některých procesních otázek.
Obsahová zkouška žadatele o vydání muničního průkazu k provádění pyrotechnického průzkumu je pak, oproti zkoušce žadatele o vydání vyššího muničního oprávnění, obohacena i o praktickou část, která je nezbytná pro získání a následné ověření dostatečných odborných znalostí i manuálních dovedností spojených s touto, nepochybně, vysoce rizikovou činností. Je třeba si uvědomit, že držitel tohoto druhu muničního průkazu může přijít do fyzického kontaktu s věcmi, pocházejícími z období až před 100 lety na straně jedné a s věcmi, které jsou výsledky posledního vývoje a použití v daném oboru, na straně druhé. Proto je nutno klást důraz i na praktickou část zkoušky.
K § 21
K odst. 1
Vzhledem k tomu, že nově se i odborná způsobilost prokazuje v rámci správního řízení o žádosti, návrh zákona o munici stanoví i organizačně technický postup v rámci tohoto řízení. Ke zkoušce odborné způsobilosti je připuštěn pouze žadatel, který splňuje ostatní podmínky muničního oprávnění. Tím je vyloučeno, aby se na zkoušku odborné způsobilosti dostavila osoba, která by jinak nemohla získat muniční oprávnění, protože je například zdravotně nezpůsobilá nebo není bezúhonná.
K odst. 2 až 4
Zde je stanoven samotný mechanismus průběhu zkoušky odborné způsobilosti. Upravuje se základní kritérium pro svolání zkušební komise ministerstva, vycházející z minimálního počtu žadatelů o vydání příslušného muničního oprávnění, jakož i postup stanovení termínu k vykonání předmětné zkoušky v případě nedosažení minimálního limitu počtu žadatelů. Tím se naplňuje právo žadatele na vykonání zkoušky.
Rovněž se upravují postupy ministerstva v případě, že se žadatel o vydání muničního oprávnění nedostaví bez omluvy ke zkoušce, jakož i způsob zaznamenání výsledku zkoušky.
V dané souvislosti je nutno uvést, že v rámci ověřování odborné způsobilosti žadatele o vydání muničního oprávnění se plně využije správní řízení o žádosti, které povede odborný útvar policie podle místa pobytu této fyzické osoby. Ministerstvo bude pouze organizovat a provádět samotnou zkoušku (za účasti zákonem stanovených osob z jednotlivých resortů a institucí – zkušebních komisařů), vyznačovat výsledky zkoušek v CRZ a v případě nedostavení se na zkoušku bez dostatečné omluvy oznamovat tuto skutečnost odbornému útvaru policie.
K § 22
Ačkoli musí být podmínky muničního oprávnění splněny po celou dobu od jeho vydání, návrh zákona o munici pro efektivní výkon dohledu nad splněním těchto podmínek ukládá odbornému útvaru policie prověřit cíleně jejich splnění alespoň jednou za 5 let (s výjimkou odborné způsobilosti, která bude ověřována pouze jednou; o další profesní rozvoj svých zaměstnanců bude dbát držitel příslušné muniční licence v rámci zajištění pravidelných školení). Návrh zákona o munici však současně neklade překážky tomu, aby v případě nutnosti či i v rámci prevence bylo toto prověření prováděno častěji.
Dané opatření je mj. zárukou tohoto že citlivé činnosti v oblasti munice nebude vykonávat nezpůsobilá a tedy sama sobě i svému okolí potencionálně nebezpečná osoba.
K § 23
Návrh zákona o munici zavádí v případě všech oprávnění týkajících se dané problematiky možnost jejich pozastavení coby prvního kroku v případě zjištění rizika ovlivňujícího potenciálně platnost takového oprávnění.
Pozastavit platnost muničního oprávnění lze v případě, že zákon o specifických zdravotních službách presumuje zdravotní nezpůsobilost posuzované osoby (např. v případě uplynutí platnosti posudku o zdravotní způsobilosti, nedostavení se posuzované osoby - pacienta - k odbornému vyšetření apod.).
Rozhodnutí o pozastavení platnosti muničního oprávnění lze vydat jak s konkrétní dobou, po kterou je platnost zbrojního oprávnění pozastavena (pokud je možné s ohledem na konkrétní okolnosti daného případu považovat časově omezené pozastavení platnosti za vhodné), ale častější bude zřejmě časově neohraničené rozhodnutí o pozastavení platnosti zbrojního průkazu.
Vzhledem k tomu, o jak závažné případy se může jednat, rovněž pak s ohledem na zásadní preventivní bezpečnostní dopad pozastavení platnosti muničního oprávnění a rizikům s tímto postupem spojeným se stanoví, že
a) rozhodnutí o pozastavení muničního oprávnění může být prvním úkonem v řízení a dále, že
b) se vylučuje odkladný účinek odvolání proti takovému rozhodnutí.
V prvním případě jde zejména o nástroj předcházení bezpečnostním rizikům, která by, v důsledku možného vzniku časové prodlevy spojené s běžným postupem správního orgánu v řízení, mohla způsobit nedozírné újmy/škody na lidských životech a majetku. Proto je třeba, v takových případech, jednat rychle a pružně.
Návrh vychází z předpokladu, že munice, nalezené střelivo a výbušnina v rámci pyrotechnického průzkumu představují komoditu, která je svojí povahou tak nebezpečná, že dokáže způsobit fatálně ohrozit běžný chod společnosti. V případě vzniku mimořádné události spojené například s výbuchem munice způsobeným neodborným provedením konkrétních prací spojených s jejím nakládáním je pak třeba, ze strany státu a jeho složek, jakož i ze strany územních samosprávných celků a konkrétních osob vyvinout často neúměrné úsilí a vynaložit značné finanční a jiné prostředky k eliminaci škod způsobených takovým jevem. Přitom sanace dotčeného prostoru, zmírnění újmy dotčených osob je obvykle i velmi časově náročná a nadměrně zatěžující pro všechny zúčastněné osoby.
Jedině rychlý „zásah“ do práv držitele muničního oprávnění, který není částečně nebo zcela způsobilý vykonávat konkrétní práce v oblasti upravené návrhem zákona, může představovat (samozřejmě vedle dalších prostředků) nástroj účinné ochrany společnosti před vznikem „krizových“ situací.
Ze stejných důvodů bylo přistoupeno i k vyloučení odkladného účinku případného odvolání proti rozhodnutí o pozastavení muničního oprávnění. Obdobně je třeba přistupovat i k institutu pozastavení platnosti u dalších oprávnění v rámci navrhované nové právní úpravy (např. muniční licence atd.).
To samé samozřejmě platí i pro munici, střelivo podle zákona o zbraních a výbušniny nalezené při pyrotechnickém průzkumu. Nejenom člověk sám, z pozice nezúčastněné osoby, držitele muničního oprávnění nebo firma z pohledu držitele muniční licence mohou představovat v daném případě rizikový faktor.
Rizikovou může být i samotná munice v procesu její výroby, úprav, ničení, přepravy, uskladnění a dalších úkonů. Samotnou kapitolu pak představují nalezené střelivo podle zákona o zbraních a výbušniny při pyrotechnickém průzkumu.
Z hlediska právní jistoty držitele muniční licence a držitele muničního oprávnění je rovněž nezbytné, aby v případě, že zaniknou okolnosti, pro které byla platnost muničního oprávnění pozastavena (např. jeho držitel dodatečně předloží lékařský posudek o své zdravotní způsobilosti), je třeba takové rozhodnutí zrušit opět rozhodnutím odborného útvaru policie (vydaným typicky z moci úřední), aby dotčená osoba mohla nadále plnit své závazky vůči svému zaměstnavateli. Obdobně je třeba přistupovat i k institutu pozastavení platnosti dalších oprávnění (např. u muniční licence atd.).
K § 24
Odnětí muničního oprávnění provádí rozhodnutím odborný útvar policie v případě, že držitel muničního oprávnění pozbude některou z podmínek muničního oprávnění podle § 13 odst. 1 písm. a), d) nebo e) návrhu zákona o munici. V případě podmínky zdravotní způsobilosti je rámec důvodů pro odnětí muničního oprávnění upraven detailněji, a to s ohledem jak na obecnou právní úpravu obsaženou v zákoně o specifických zdravotních službách tak i s ohledem na specifické oprávnění odborného útvaru policie vyzvat v případě důvodné pochybnosti držitele muničního oprávnění k podstoupení mimořádné lékařské prohlídky ke zjištění jeho zdravotního stavu. V případě odnětí muničního oprávnění z důvodu pozbytí zdravotní způsobilosti je nově zohledněno též uložení ochranného léčení nebo zabezpečovací detence držiteli muničního oprávnění.
S přihlédnutím k bezpečnostním rizikům spojeným s důvody svědčícími pro odnětí muničního oprávnění je i v tomto případě vyloučen odkladný účinek případného odvolání proti rozhodnutí o odnětí muničního oprávnění (k tomu viz § 24).
K § 25
Obecně se upravují důvody zániku platnosti muničního oprávnění. Z praktického bezpečnostního hlediska bude nejvýznamnějším případem zániku platnosti muničního oprávnění nepochybně den nabytí právní moci rozhodnutí o jeho odnětí odborným útvarem policie.
K § 26
S odkazem na obecné základní povinnosti každého ve vztahu k předmětu návrhu zákona o munici se v tomto ustanovení stanoví specifické povinnosti svědčící výhradně držitelům muničního oprávnění při výkonu konkrétních prací spojených s pyrotechnickým průzkumem.
Na rozdíl od držitelů základního a vyššího muničního oprávnění, jejichž povinnosti jsou obsaženy v § 10 návrhu zákona o munici, je nutno, v případě „civilních pyrotechniků“ podrobněji upravit jejich pravidla konání na inkriminovaných místech nálezů munice, střeliva, případně výbušniny v souvislosti s pyrotechnickým průzkumem.
K povinnosti neprodleně oznámit stavebníkovi nalezení munice … při pyrotechnickém průzkumu uvádíme, že absolutní prioritou v tomto případě je oznámení nálezu Policii České republiky (v případě vojenských újezdů Vojenské policii) za účelem přijetí okamžitých a efektivních opatření k eliminaci nebezpečí. Stavebníkovi, i když nemusí být na místě nálezu přítomen je danou skutečnost možno oznámit za účelem přijetí vlastních opatření zejména ve vztahu ke stavebnímu úřadu, dodavatelům a subdodavatelům stavebních prací. Avšak v tomto případě nepůjde o samotná bezpečnostní opatření, která na místě provede především Policie České republiky, ale o stanovení dalšího postupu prací, koordinaci všech osob zainteresovaných na stavbě apod.
ČÁST TŘETÍ - MUNIČNÍ LICENCE
K § 27
Návrh zákona o munici jednoznačně stanoví, komu může být muniční licence vydána. Veřejnoprávním držitelem podle § 119 navrhovaného nového zákona o zbraních se rozumí
a) Česká národní banka,
b) územní samosprávný celek,
c) organizační složka státu nebo subjekt zřízený zákonem, nejedná-li se o vyňatého držitele a
d) příspěvková organizace, jejímž zřizovatelem je vyňatý držitel nebo jiný veřejnoprávní držitel uvedený v písmeni a) až c).
K tomu blíže viz komentář k § 119 navrhovaného nového zákona o zbraních.
Stejně, jako je tomu dnes, muniční licence se v rámci návrhu zákona o munici rozlišují pouze na 2 druhy.
Prvním druhem je muniční licence obecná, jejíž obsahová náplň je vymezena zejména ustanoveními upravujícími povinnosti držitele této licence – jedná se zejména o § 31 (povinnost předložit k žádosti o vydání muniční licence vnitřní pravidla, ze kterých mj. plyne náplň jeho činnosti), § 30 (Odborná způsobilost), § 33 (Další povinnosti držitele muniční licence).
Stejně je tomu u druhé skupiny licence – muniční licence k zajištění pyrotechnického průzkumu.
Lze konstatovat, že v rámci identifikace problémů dosavadního zákona o zbraních, nebyly v této části Hlavy III, shledány žádné důvody pro změnu současné podoby, ale i důvody pro zásadní změny obsahových náplní jednotlivých druhů muničních licencí.
K § 28
Nově se též v případě žadatelů o vydání muniční licence, resp. jejích držitelů vyžaduje splnění podmínek odborné způsobilosti, bezúhonnosti a spolehlivosti.
Smyslem pojmu „držení“ je v tomto případě konstatování, že i po vydání muniční licence musí její držitel neustále splňovat podmínky pro její vydání/udělení. V opačném případě o muniční licenci „přijde“.
K pojmu „místo způsobilé k nakládání …“ [viz písm. c)] uvádíme, že takové místo musí splňovat stavebně technické, požární, případně další bezpečnostní kritéria stanovená tímto nebo jiným zákonem. Formulace je použita stejná jako u návrhu nového zákona o zbraních – viz § 39 odst. 1 písm. c).
Rozsah požadavků na odbornou způsobilost se odlišuje pro jednotlivé druhy muniční licence. Podmínku bezúhonnosti a spolehlivosti zákon nově vyžaduje vůči žadatelům o vydání muniční licence, resp. vůči držitelům muničních licencí zcela obdobně jako v případě muničních oprávnění, samozřejmě s přihlédnutím k tomu, že držitelem muniční licence může být i právnická osoba.
Obdobně jako v případě podmínek muničního oprávnění zákon předpokládá, že podmínky muniční licence musejí být splněny po celou dobu od jejího vydání (tedy po dobu neurčitou).
K § 29
Splnění podmínek bezúhonnosti a spolehlivosti vyžaduje návrh zákona o munici v obdobném rozsahu jako je tomu v navrhovaném novém zákoně o zbraních, případně jako je tomu u podmínek muničního oprávnění, a to jak vůči držiteli muniční licence samotnému (bez ohledu na povahu jeho právní osobnosti), tak ale i vůči členům jeho statutárního orgánu, odpovědnému zástupci a případně též každému vedoucímu odštěpného závodu (je-li takový závod současně provozovnou, v níž se nakládá s municí).
V případech, v nichž se to jeví jako vhodné, resp. realisticky proveditelné, je správní orgán oprávněn posoudit též bezúhonnost a spolehlivost vlivné a ovládající osoby na straně žadatele o vydání muniční licence, resp. držitele muniční licence nebo skutečného majitele držitele muniční licence. Tím se naplňují cíle čtvrté AML směrnice.
K § 30
Jak již bylo uvedeno výše, nově se též, v případě žadatelů o vydání muniční licence, resp. jejích držitelů vyžaduje i splnění podmínky odborné způsobilosti. Ta se splní, pokud je sám žadatel o vydání obecné muniční licence nebo její držitel (podnikající fyzická osoba) odborně způsobilý nebo, pokud tomu tak není, je-li ustanoven muničář, splňující kritéria uvedená v odstavci 1 pro žadatele/držitele obecné muniční licence.
V odstavci 2 se řeší odborná způsobilost žadatele/držitele muniční licence k zajištění pyrotechnického průzkumu.
K § 31
Žadatelům o vydání muniční licence, resp. jejím držitelům se nově, v rámci jejich vnitřních poměrů, ukládá povinnost upravit nakládání s municí v rozsahu jejich potřeb a možností, ve vnitřních pravidlech. Na druhé straně ale vnitřní pravidla nesmí být v rozporu s jednoznačně zákonem stanovenými povinnostmi a zákazy, musí být zpracován v souladu se zákonnými požadavky. Odborný útvar policie bude mít vždy oprávnění požadovat odpovídající doplnění či rozšíření vnitřních pravidel tak, aby byla garantována nezbytná úroveň ochrany vnitřního/veřejného pořádku a bezpečnosti. K vnitřním pravidlům držitele muniční licence se okamžikem jejich předložení odbornému útvaru policie váže povinnost držitele muniční licence zajistit a kontrolovat jejich dodržování. Porušení této povinnosti, kterou je Policejní prezidium oprávněno v rámci výkonu kontroly i kontrolovat, může představovat spáchání přestupku držitelem muniční licence.
Stejně jako je tomu i u některých jiných ustanovení návrhu tohoto zákona bylo toto upraveno v rámci předchozího legislativního procesu. Zde uvedený pojem „vnitřní pravidla“ se sice nekryje s úpravou návrhu nového zákona o zbraních, ale vzhledem k tomu, že materie obou norem je odlišná, není to na škodu věci.
Důvodem pro odlišné pojetí tohoto ustanovení z věcného hlediska je i existence jiných druhů oprávnění k nakládání s municí (muniční licence).
K § 32
K odst. 1
V tomto ustanovení jsou podrobně stanoveny další povinnosti (vedle základních povinností podle § 10) držitelů muničních licencí obou druhů.
Stejně jako v případě dalších povinností držitele muničního oprávnění, i tyto povinnosti reflektují specifika jednotlivých činností spojených s oblastí munice podle předmětu navrhované právní úpravy.
K odst. 2
V případě, že držitel obecné muniční licence bude disponovat pouze jednou provozovnou, ustanoví jednoho muničáře (pokud tuto funkci nebude vykonávat sám – viz výše).
Pokud bude držitel obecné muniční licence nakládat s municí ve dvou a více provozovnách, ustanoví muničáře pro každou provozovnu, kde se nakládá s municí. Muničář přitom musí být přítomen v provozovně vždy, kdy se zde nakládá s municí.
Odpovědnost za případný vznik škody nebo újmy ponese vždy držitel muniční licence příslušného druhu.
K § 33
I v případě držitele muniční licence se zachovává pravidlo, v rámci něhož odborný útvar policie alespoň jednou za 5 let ověří, že daná osoba, subjekt, instituce nadále splňuje podmínky, za nichž byla muniční licence vydána. Lhůta 5 let je stanovena toliko jako maximální a v praxi bude docházet k podstatně častějšímu prověřování podmínek muniční licence, a to zejména v souvislosti s výkonem kontroly ze strany Policejního prezidia. Rovněž by se mělo v čím dál větší míře, podobně jako v případě přezkumu podmínek muničního oprávnění, jednat o fakticky kontinuální přehled o splnění podmínek muniční licence jejím držitelem, a to i prostřednictvím služeb dalších informačních systémů veřejné správy.
K § 34
Stejně jako v případě muničních oprávnění podle návrhu zákona o munici se též v případě muničních licencí stanoví jako první, operativněji využitelné, oprávnění odborného útvaru policie pro reakci na určité (taxativně vymezené) problematické stavy na straně držitele muniční licence – tj. oprávnění pozastavit platnost muniční licence.
Přerušením výkonu činnosti držitele muniční licence [viz odst. 1 písm. d)] se rozumí faktické nevykonávání nakládání s municí. Důvody pro takovou „nečinnost“ mohou být jak straně držitele muniční licence, tak na straně jiných osob, které jsou s ním v závazkovém právním vztahu nebo může jít o důvody celospolečenské, vyplývající například z plnění závazků České republiky vyplývajících z mezinárodních smluv nebo z opatření orgánů EU apod.
Taxativní výčet takových důvodů nelze, s ohledem na šíři záběru, uvést.
Mezi důvody na straně držitele muniční licence spadají zejména:
· modernizace zařízení určených k nakládání s municí nebo modernizace provozovny (stavební nebo jiné úpravy provozovny),
· nutnost přijetí nových např. bezpečnostních opatření s odkazem na změnu stavebních, požárních, bezpečnostních předpisů, dlouhodobá nemoc zaměstnanců,
· neschopnost zajistit odbyt vlastních „výrobků“, dočasná neexistence poptávky po pracích jím poskytovaných apod.
Mezi důvody na straně osob, které jsou k držiteli muniční licence v závazkovém právním vztahu, spadají zejména:
· dočasná platební neschopnost,
· dočasné omezení poptávky po produktech poskytovaných držitelem muniční licence, apod.
Podstatné však u tohoto ustanovení je, že odborný útvar policie není povinen vždy pozastavit platnost muniční licence, ale jde pouze o možnost.
K § 35
Jedním z klíčových důvodů zániku platnosti muniční licence je její odnětí odborným útvarem policie. K odnětí muniční licence dojde, pokud její držitel přestal splňovat podmínky pro její vydání, resp. držení (podmínky muniční licence).
K § 36
Zde jsou vymezeny obecné (v kontextu návrhu zákona o munici) důvody pro zánik platnosti licence spolu se stanovením rozhodného okamžiku takového zániku.
K povinnosti osob podle odstavce 2 návrhu tohoto ustanovení předkladatel uvádí, že na rozdíl od dokumentace držitele obecné muniční licence, která je všechna uložena v CRZ, u dokumentace vzniklé při pyrotechnickém průzkumu tomu tak není.
Proto se zavádí povinnost pro chování každého, kdo s takovou dokumentací přijde do styku po zániku muniční licence k zajištění pyrotechnického průzkumu.
Zároveň se zavádí i odpovídající skutková podstat přestupku v § 71.
ČÁST ČTVRTÁ - ZVLÁŠTNÍ USTANOVENÍ O VÝKONU ČINNOSTÍ V OBLASTI MUNICE
K § 37
Toto ustanovení částečně zahrnuje některé stávající povinnosti držitele muniční licence rozptýlené v jednotlivých ustanoveních dosavadního zákona o zbraních, jednak je reakcí na stanovení některých nových povinností návrhem zákona o munici v souvislosti s vedením příslušných evidencí držitelem muniční licence.
Jedná se o zpracování informací, které jsou zásadní jak pro samotný bezpečný výkon činností v oblasti munice z pohledu držitele muniční licence a jeho zaměstnanců, tak i pro následné vyhodnocení činnosti držitele muniční licence včetně kontroly prováděné Policií České republiky.
Zmocňovací ustanovení potom stanoví základní parametry prováděcího nařízení vlády.
K § 38
Zde se stanoví základní pravidla zabezpečení munice a zajištění bezpečnosti muničního skladiště. Rozhodující část této materie však bude stanovena v prováděcím nařízení vlády, který bude vycházet z příslušného vojenského standardu (založeném na standardu NATO). Ve hře je i úprava této problematiky v rámci zásadní rekodifikace stavebního práva.
V dané souvislosti se svěřuje odbornému útvaru policie možnost odchýlit se v návrhu zákona o munici od určitých standardů zajištění bezpečnosti munice. Rovněž tak se upravují i další specifické případy, související s jinými obory práva, resp. posouzení klasifikace munice z hlediska její nebezpečnosti a snášenlivosti.
V případě zvláštní provozní potřeby držitele muniční licence půjde například o situace, kdy z důvodu momentálního nedostatku místa, poruchy zabezpečovacího zařízení v muničním skladišti, momentálního nedostatku odborně způsobilých zaměstnanců atd. bude nucen munici uskladnit náhradním způsobem, ovšem za stanovení jiného způsobu zajištění munice Policií České republiky.
V kontextu s navrhovanou dikcí odstavce 3, pokud držitel obecné muniční licence nebude schopen zajistit bezpečnost munice jiným způsobem, nastoupí použití § 51 návrhu zákona (zadržení munice).
K § 39
Stejně jako v dosavadním zákoně o zbraních zde jsou stanoveny modifikované podmínky pro zpracování a předložení dokumentace muničního skladiště, která obsahuje i zabezpečení munice a způsob zajištění bezpečnosti muničního skladiště za účelem preventivního předcházení možné škody/újmy na životech, zdraví a majetku.
K § 40
Předně je třeba uvést, že problematiku tranzitu, dovozu a vývozu munice do, přes a z České republiky upravuje zejména zákon o zahraničním obchodu s vojenským materiálem.
Namísto dvoustupňového (fakticky zdvojeného) povolování přeshraničního pohybu munice podle dosavadní právní úpravy, odstraňuje návrh zákona o munici fázi povolení přepravy munice podnikatelem v oboru zbraní a střeliva (munice) a namísto toho klade zásadní důraz na hlášení fyzické přepravy munice po území České republiky. Nově se toto hlášení bude dotýkat všech subjektů (nejen tedy podnikatelů v oboru munice), které budou munici ve stanovených případech po území České republiky přepravovat.
Návrh zákona dále počítá s tím, že jeho režimu bude vždy (tedy i včetně přepravy) podléhat jakékoliv množství munice. Důvodem pro takový přístup je fakt, že na rozdíl od palných zbraní a střeliva (kde je pro přepravu v režimu navrhovaného nového zákona o zbraních stanoven limitní počet zbraní a střeliva zakládající splnění adekvátních povinností odpovědnými osobami) představuje mnohem nebezpečnější a co do následků případné neodborné manipulace nebo neoprávněného nakládání s ní mnohem účinnější komoditu (z pohledu fatálních dopadů na život, zdraví osob, majetek apod.), která může závažným způsobem ohrozit vnitřní pořádek a bezpečnost České republiky.
K § 41
Osobou oprávněnou zajišťovat přepravu munice se rozumí především držitel obecné muniční licence, držitel vyššího muničního oprávnění, subjekty podle zákona o zahraničním obchodu s vojenským materiálem, jakož i další osoby takto označené v CRZ, případně odesílatel munice.
K § 42
Obdobně jako v případě dosavadní právní úpravy se stanoví povinnosti týkající se samotného provádění přepravy munice, pokud taková přeprava podléhá hlášení.
Stanoví se náležitosti hlášení přepravy ve vztahu k Policejnímu prezidiu České republiky včetně lhůt a informací zapisovaných do CRZ. Nedílnou součástí tohoto ustanovení je, s odkazem na dikci zákona o zahraničním obchodu s vojenským materiálem a s odkazem na mezinárodní smlouvy, kterými je České republika vázána i ustanovení řešící souhlasy jiných států s přepravou munice přes své území.
K § 43
V případě přepravy jakéhokoliv množství munice (viz výše) se upřesňuje formální stránka takové přepravy a dále i povinnost vybavení vozidla on-line zařízením pro sledování jeho pohybu v rámci silniční přepravy.
Rovněž tak jsou eliminována rizika vzniku mimořádné situace v důsledku dopravní nehody nebo jiného způsobu ohrožení bezpečnosti nebo plynulosti provozu na pozemních komunikacích, prostřednictvím hlásné služby Policie České republiky.
K § 44
Stejně jako v případě dosavadního zákona o zbraních se stanoví povinnost zabezpečit přepravovanou munici v souladu s technickými podmínkami stanovenými prováděcím právním předpisem (nařízení vlády).
K § 45
Vzhledem k důrazu, který nová právní úprava oproti dosavadní klade na ohlášení faktické fyzické přepravy, je třeba stanovit dostatečně efektivní oprávnění Policie České republiky zabránit případné nebezpečné nebo protiprávně prováděné přepravě munice. Analogická právní úprava v dosavadním zákoně o zbraních nebyla zakotvena a její absenci lze považovat za jeho významný nedostatek. Zejména v případě nezbytnosti dodržení mezinárodních závazků České republiky nebo jejích zahraničně-politických, resp. bezpečnostních zájmů lze předpokládat, že Policie České republiky bude do prováděné přepravy ingerovat primárně na základě požadavku Ministerstva zahraničních věcí nebo zpravodajských služeb. V úvahu však připadá i např. nezbytnost vynucení stanoveného zákazu vývozu munice do určitých zemí apod.
K § 46
Předmětné ustanovení zakotvuje povinnosti držitele obecné muniční licence při specifických způsobech nakládání s municí, zejména z bezpečnostních hledisek, zachovávat technologický postup předem navržený pro jednotlivé technické operace s municí a uložený v CRZ za účelem jeho posouzení i následného možného vyhodnocení.
Vzhledem k tomu, že v těchto případech nemusí jít vždy o známý druh/typ munice resp. o takovou munici, jejíž dokumentace je známa, byla zpracována nebo je dostupná, stanoví se držiteli obecné muniční licence povinnost zpracovat rámcový technologický postup. Tedy postup respektující obecné podmínky a přístupy k výkonu takových specifických činností.
Z hlediska zjednodušení předmětné agendy se režim kontrolní znehodnocovací značky pro označení delaborované munice kompletně přejímá z navrhovaného nového zákona o zbraních.
K § 47
V případě odpalování, střelby a ničení munice se, v modifikované podobě oproti dosavadnímu zákonu o zbraních, přebírá schvalovací proces pro střelnice pro munici, trhací jámy a zvláštní zařízení pro odpalování, střelbu nebo ničení munice, v nichž může být munice odpalována, střílena nebo ničena. Rovněž se stanoví, na kterých z těchto míst může být konkrétní činnost prováděna (odpalování, střelba, resp. ničení munice).
Zvláštní zařízení pro odpalování, střelbu nebo ničení munice je primárně přístroj nebo soustava přístrojů, která se využívá k odpalování či střelbě. Může být vedle ničení využíváno například také k výzkumným, vývojovým nebo výukovým účelům a z tohoto důvodu může být vybaveno potřebnými měřicími přístroji. V současnosti existují 4 taková zařízení.
Podrobnosti o jejich technickém vybavení, technických a bezpečnostních předpokladech obsahuje zejména nařízení vlády č. 218/2017 Sb. ze dne 10. července 2017, o minimálních technických požadavcích na střelnici pro munici, trhací jámu pro ničení munice a zvláštní zařízení pro odpalování, střelbu nebo ničení munice a o povinných náležitostech jejich provozního řádu, které bude, po přijetí návrhu zákona o munici odpovídajícím způsobem modifikováno, případně vydáno nové nařízení vlády.
Slova „k tomu určenému“ fakticky znamenají, že takové zařízení zvládne všechny způsoby nakládání s municí, tedy i její ničení, a to za stejných, zejména bezpečnostních, podmínek, jako je tomu u střelnice pro munici nebo u trhací jámy.
Rovněž tak je třeba zmínit podmínky povolení provozování výše zmíněných míst ze strany odborného útvaru policie.
V celém procesu povolovacího řízení hrají obvykle roli i předpisy stavebního práva, jakož i dotčené správní orgány působící v oblasti ochrany veřejného zdraví, hygieny a báňské správy.
Z pohledu výkonu kontroly je nezbytné, aby předmětná místa měla, ve smyslu navrhované nové právní úpravy, povahu provozovny. V opačném případě by bylo těžké dovodit právní titul k provedení příslušné kontroly.
K § 48
Toto ustanovení upravuje základní obsahové náležitosti provozního řádu střelnice a dalších míst, kde je, ve smyslu návrhu zákona o munici, nakládáno zvláštními způsoby s municí, přičemž se zohledňují specifika těchto jednotlivých míst. Provozní řád představuje v určitém ohledu obdobu vnitřních pravidel držitele muniční licence.
Provozní řád se zpracovává pro každou provozovnu držitele muniční licence zvlášť, protože každá provozovna může mít svá specifika.
Obdobně jako v případě vnitřních pravidel držitele muniční licence je rovněž řešeno předkládání provozního řádu střelnice a dalších souvisejících míst jejím provozovatelem (žadatelem o vydání povolení k jejich provozování) a také oprávnění odborného útvaru policie vyžadovat doplnění či rozšíření provozního řádu střelnice (viz § 49).
Termín „používaná výbušnina“ není v rozporu s předmětem navrhované nové právní úpravy. Jde o reakci na stávající nařízení vlády č. 218/2017 Sb., o minimálních technických požadavcích na střelnici pro munici, trhací jámu pro ničení munice a zvláštní zařízení pro odpalování, střelbu nebo ničení munice a o povinných náležitostech jejich provozního řádu (samozřejmě v případě přijetí nové právní úpravy bude vydáno nové nařízení vlády) kdy tato výbušnina je používána jako prostředek/nástroj k ničení munice.
Podrobnosti obsahu provozního řádu pak stanoví vláda nařízením.
K § 49
Rovněž v případě střelnic pro munici, trhacích jam a zvláštních zařízení, v nichž může být munice odpalována, střílena nebo ničena, je zakotven postup pozastavení povolení jejich provozování, přičemž oproti dosavadnímu zákonu o zbraních jsou jednak jednoznačněji vymezeny důvody pro pozastavení tohoto povolení a jednak je explicitně upravena právní úprava návazného postupu odborného útvaru policie, pokud jde o situaci, kdy nejsou odstraněny závady, které následně vedou k pozastavení provozu střelnice.
K § 50
Předmětné ustanovení řeší situaci, kdy provozovatel střelnice pro munici, trhací jámy a zvláštního zařízení, v nichž může být munice odpalována, střílena nebo ničena, přestane být držitelem obecné muniční licence nebo není nadále schopen/oprávněn užívat příslušná místa k výkonu své odborné činnosti anebo nerespektuje požadavky odborného útvaru policie ve stanovené lhůtě odstranit závady na „své straně“, které předtím vedly k pozastavení platnosti povolení k jejich provozování.
Z hlediska přiměřenosti lhůty stanovené odborným útvarem policie vždy půjde o dodatečnou lhůtu k odstranění nedostatků. Důvod je pragmatický – s ohledem na počet těchto zařízení by výpadek i jednoho z nich mohl ohrozit bezpečnou střelbu, odpalování, ničení munice, což by mohlo mít nedozírné dopady.
K § 51
Zde se upravují obecné důvody pro zánik povolení provozovat střelnice pro munici, trhací jámy a zvláštní zařízení pro odpalování, střelbu nebo ničení munice, v nichž může být munice odpalována, střílena nebo ničena. V případě důvodu spočívajícího ve změně provozovatele těchto míst se zohledňuje fakt, že podle návrhu zákona o munici by nově měl být obvykle povolován jen provoz střelnice, která je z technického pohledu již povolena v rámci stavebních předpisů. Odborný útvar policie tak nebude běžně posuzovat způsobilost střelnice a dalších míst podle návrhu zákona o munici k provozu, ale vesměs způsobilost jejího provozovatele takové místo provozovat. Dojde-li tedy ke změně provozovatele střelnice pro munici, trhací jámy a zvláštního zařízení, v nichž může být munice odpalována, střílena nebo ničena, oprávněnost provozování daného místa musí být posouzena znovu a dosavadní povolení provozovat jej ex lege zaniká.
ČÁST PÁTÁ - PREVENTIVNÍ OPATŘENÍ A POSTUP V PŘÍPADĚ POZASTAVENÍ NEBO ZÁNIKU OPRÁVNĚNÍ NAKLÁDAT S MUNICÍ A NÁSTUPNICTVÍ
K § 52 až § 54
Návrh zákona o munici v tomto ustanovení zachovává osvědčený institut dosavadního zákona o zbraních v podobě oprávnění zadržet munici, případně též související doklady a listiny a nalezené střelivo nebo výbušniny v rámci pyrotechnického průzkumu, pokud je to nezbytné k tomu, aby se jejímu držiteli zabránilo v porušování zákona o munici nebo aby se případně zabránilo jinému ohrožení života nebo zdraví. Souvisejícím dokladem může být zejména doklad vydávaný podle návrhu zákona o munici (např. písemné potvrzení ohlášení přepravy v listinné podobě, které musí doprovázet přepravovanou munici až do místa jejího určení), ale může jít též o jiný relevantní doklad vydávaný podle jiného právního předpisu, pokud se v daném případě vztahuje k nakládání se zadržovanou municí. Jinou související listinou mohou být např. technické či nákladní listy nebo skladová dokumentace munice.
Možnost zadržení munice anebo souvisejícího dokladu nebo listiny je oprávněním policejního typu, které se realizuje ve faktické rovině, nikoli v rámci správního řízení. Zadržení tedy není výsledkem správního rozhodnutí.
Nadále je jako standardní institut upravena vedle oprávnění zadržet munici nebo též související doklad či listinu také možnost jejich zajištění správním rozhodnutím odborného útvaru policie. Zákon taxativně uvádí důvody pro rozhodnutí o zajištění, přičemž se jedná o specifický druh předběžného opatření, pro které zákon stanoví současně důraznější prostředky jeho exekuce. Obecně je důvodem pro zajištění jednak situace, kdy má být s držitelem munice vedeno určité řízení (ať již sankční povahy nebo řízení o pozastavení či odnětí jeho oprávnění nakládat s municí) nebo pokud nastaly další situace taxativně vymezené v § 53 odst. 1.
Při zadržení i zajištění munice se počítá s možností vymoci jejich vydání též prostřednictvím vstupu policisty do obydlí a nově též, v případě zajištění, s možností přesvědčit se, zda daná osoba nemá munici u sebe. Pokud důvody, pro které byla munice nebo související doklady či listiny zadrženy nebo zajištěny, pominuly, odborný útvar policie je bezodkladně vrátí jejich oprávněnému držiteli (ten nemusí být totožný s osobou, které vůči které zadržení či zajištění směřovaly).
V případech, kdy je takový postup vhodný zejména s ohledem na povahu protiprávního jednání, které k zadržení či zajištění vedlo, ale rovněž také s ohledem na nákladnost jejich provedení (kupř. v případech zadržení či zajištění značného množství munice), může odborný útvar policie osobě, která za takové protiprávní jednání odpovídá, uložit náhradu nákladů na realizaci zadržení či zajištění.
K § 55
Institut odstranění munice ve smyslu návrhu zákona je krajním řešením, ke kterému může Policie České republiky přistoupit v momentě, kdy se zadrženou nebo zajištěnou municí není možno naložit jiným způsobem, než jak upravuje návrh zákona o munici a která je v takovém technickém stavu, že může ohrožovat bezpečnost okolí. Dalším případem je nalezená munice a výbušniny ve smyslu návrhu zákona o munici, a to zejména v případě, kdy jejich stav, případně způsob uložení neumožňuje bezpečně s nimi nadále nakládat.
Rovněž i v těchto případech, pokud důvody pro odstranění munice jsou spojeny s jejím zadržením nebo zajištěním, je možno uložit úhradu nákladů s těmito úkony spojenou.
K § 56
Jednoznačně se vymezuje postup pro případy, kdy dosavadní držitel (vlastník) munice pozbude příslušné oprávnění s ní nakládat, resp. je-li mu platnost takového oprávnění pozastavena. Stejně tak se pamatuje na případy, kdy s municí nakládá namísto osoby podle věty první, v době, kdy nastaly okolnosti znemožňující nakládání s municí, osoba jiná.
Takové osoby jsou povinny do 10 pracovních dnů předat munici odbornému útvaru policie nebo jejich převzetí Policií České republiky umožnit.
Následně může dosavadní držitel munice postupovat jedním ze dvou způsobů, které návrh zákona o munici zákon explicitně uvádí. Může požádat odborný útvar policie o předání munice jiné oprávněné osobě nakládat s municí podle návrhu zákona o munici nebo si požádat o opětovné vydání nezbytných oprávnění (např. pokud mezitím opět začal splňovat podmínku spolehlivosti či zdravotní způsobilosti nebo obnovil svůj pobyt na území České republiky).
Pokud dosavadní držitel munice nepostupuje jedním z taxativně uvedených důvodů (nebo nedojde-li eventuálně k jiné změně situace – např. pokud tento dosavadní držitel munice mezitím zemře), připadá munice do vlastnictví státu.
K § 57
Samotné určení nástupnického vztahu mezi právním předchůdcem a nástupcem je plně ponecháno ve sféře příslušných soukromoprávních předpisů. Návrh zákona o munici zde upravuje pouze způsob fyzického naložení s municí, která je např. součástí pozůstalosti. Návrh zákona o munici rovněž jednoznačně definuje oprávnění odborného útvaru policie informovat příslušný orgán o tom, kde se daná munice nachází.
K § 58
V tomto ustanovení se obecně se upravují principy předávání informací o propadnuté nebo zabrané munici nebo o uložených zákazech činnosti spočívající v nakládání s municí. Pokud jde o uložení munice v průběhu řízení, která takovým rozhodnutím předchází, stanoví se, že se tato munice ukládá u policie. Pro informaci uvádíme, že odlišnou právní úpravu obsahuje zákon č. 279/2003 Sb., o výkonu zajištění majetku a věcí v trestním řízení a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, podle jehož § 9 odst. 3 správu mimo jiné zbraní a střeliva zajištěných v trestním řízení vykonává krajské ředitelství policie, v jehož územním obvodu se nachází sídlo soudu, který vede trestní řízení.
ČÁST ŠESTÁ – INFORMAČNÍ SYSTÉMY
K § 59
S odkazem (nejenom) na ČÁST ČTVRTOU navrhovaného nového zákona o zbraních toto ustanovení zakotvuje, jaké informace budou, z pohledu návrhu zákona o munici zpracovávány, v příslušném modulu CRZ.
Jde o informace, které se týkají osob, resp. úkonů majících vazbu na nakládání s municí, a to jak z hlediska právního řádu České republiky, tak i zahraničních právních režimů (např. přeprava munice).
Ustanovení vymezuje rovněž zmocnění pro zpracovávání konkrétních osobních údajů v CRZ. Tyto údaje budou do CRZ čerpány většinou z jiných informačních systémů, zejména ze základních registrů, evidence obyvatel či informačního systému cizinců.
Z technického hlediska budou podrobnosti o způsobu zápisu a vedení dotčených údajů upraveny prováděcím nařízením vlády.
K odst. 1 písm. i) předkladatel návrhu zákona uvádí, že „jinými skutečnostmi významnými pro výkon státní správy…“ se rozumí zejména specifické rozlišovací prvky mezi jednotlivými druhy/kusy munice spadající do jedné kategoriemi munice, značky, kterými je munice označena a přitom se třeba nejedná o značky uvedené v mezinárodních smlouvách, kterými je Česká republika vázána, technické defekty mající vliv na bezpečné používání munice apod.
K § 60
V tomto ustanovení se upravuje číselník munice coby základní nástroj vymezení struktury CRZ z hlediska munice v něm evidované. Rovněž se stanoví příslušnost Policie České republiky pro vkládání a změnu stávajících položek.
V pochybnostech týkajících se vložení nových údajů do číselníku munice, jakož i v případě pochybností, zda v konkrétním případě jde o munici nebo zakázanou munici, se stanoví postup, jak dospět ke kýženému závěru. V případě vyjádření příslušných institucí se nejedná se o závazné stanovisko ve smyslu § 149 správního řádu. Jde pouze o vyjádření ve smyslu části čtvrté cit. zákona. Finální rozhodnutí je vždy na ministerstvu, i kdyby se názory jednotlivých institucí rozcházely.
V obou případech je pak zaručen přístup odborné i laické veřejnosti k závěrům dotčených orgánů rozhodujících ve výše zmíněných případech.
V posledním odstavci je pak upraven mechanismus stanovení rozsahu údajů zapisovaných v číselníku munice.
K § 61
V případě údajů vedených v CRZ ve vztahu k munici se stanoví, mj. i s přihlédnutím ke lhůtám podle navrhovaného nového zákona o zbraních, lhůta 30 let pro jejich uchování. Tato lhůta začíná běžet dnem, kdy zanikla daná povinnost takové údaje v CRZ evidovat (např. zanikla platnost daného oprávnění).
K § 62
Obdobně, jako je tomu u navrhovaného nového zákona o zbraních, se obecně upravuje mechanismus přístupu a zapisování údajů do CRZ ze strany držitele muniční licence a osob „stojících na jeho straně“, jakož i postup správce CRZ při zřízení takového přístupu.
K § 63
Toto ustanovení je generálním zmocněním držitele muniční licence k zápisu osob do CRZ, přičemž je taxativně určeno, kdo může být do tohoto informačního systému zapsán, jakož i okolnosti rozhodné pro výmaz takových údajů o konkrétní osobě. Zároveň se díky CRZ vytváří mj. i informační prostředek pro držitele muniční licence, spočívající v možnosti získat údaje o tom, že např. jeho zaměstnanec přestal být držitelem muničního oprávnění a tedy nadále nemůže pro něj vykonávat stanovené konkrétní práce spojené s nakládáním s municí.
Úroveň zabezpečení tohoto přístupu je ponechána na stejné úrovni, jako je tomu v případě dosavadního zákona o zbraních, přičemž tato právní úprava a z ní vycházející praxe se dlouhodobě osvědčila.
Stejně jako v případě zápisu údajů do CRZ se stanoví i podmínky pro výmaz dotčených údajů.
ČÁST SEDMÁ - STÁTNÍ SPRÁVA
K § 64
Návrh zákona o munici zde uvádí přehled orgánů vykonávajících státní správu v oblasti munice v mezích jejich působnosti, přičemž konkrétní úkoly při výkonu státní správy těmto orgánům veřejné moci vymezují příslušná ustanovení návrhu nové právní úpravy. Konkrétně v případě Policie České republiky vymezují její příslušnost k výkonu státní správy podrobněji následující ustanovení zákona.
K § 65
Zde je zakotveno specifické postavení Ministerstva obrany podle navrhované nové právní úpravy v oblasti munice. Co se týče kontrolní činnosti vykonávané tímto ústředním orgánem státní správy, bude se tato řídit kontrolním řádem.
K § 66
Místní příslušnost odborného útvaru policie je nadále v některých případech určena podle místa pobytu (podnikající) fyzické osoby, resp. podle sídla právnické osoby. Jde zejména o případy žádostí o vydání muničního oprávnění nebo muniční licence. V ostatních případech je stanovena místní příslušnost odborného útvaru policie podle místa zkoušky odborné způsobilosti žadatele o vydání vyššího muničního průkazu, umístění střelnice pro munici, trhací jámy pro ničení munice nebo zvláštního zařízení určeného ke specifickým způsobům nakládání s municí nebo podle místa nálezu munice, střeliva nebo výbušniny v případě provádění pyrotechnického průzkumu.
Pokud by nebylo možné jednoznačně stanovit místní příslušnost odborného útvaru policie, nastupuje v tomto případě působnost Policejního prezidia.
K § 67
Policejní prezidium vykonává v prvé řadě působnost nadřízeného správního orgánu ve vztahu k odbornému útvaru policie (nadřízeným správním orgánem ve vztahu k Policejnímu prezidiu je pak ministerstvo); plní však také některé úkoly odborného útvaru policie, pokud tak stanoví návrh zákona o munici (zejména kontrola dodržování povinností stanovených návrhem zákona o munici).
K § 68
Kontrolním orgánem podle návrhu zákona o munici bude v předmětné oblasti pouze Policejní prezidium České republiky. Jedná se o převzetí stávající právní úpravy, neboť tato se v praxi osvědčila. Policejní prezidium je odpovídajícím způsobem personálně a odborně vybaveno a je tedy zárukou kvalitního výkonu této činnosti. Kontrolní činnost Policejního prezidia České republiky se řídí kontrolním řádem.
Plán kontrolní činnosti je koordinačním nástrojem kontrolní činnosti Policejního prezidia s kontrolní činností dalších orgánů veřejné moci zejména na úseku výbušnin a prevence závažných havárií.
Sám plán pak nevylučuje provedení kontroly i mimo jeho záběr, tj. zejména za situace, kdy například odborný útvar policie nebo jiný orgán či osoba zjistí nedostatky při nakládání s municí na straně držitele muniční licence nebo jiné pochybení.
V daném ustanovení se rovněž stanoví technické a organizační podmínky pro výkon kontrolní činnosti, zejména s ohledem na potřebnou součinnost s dalšími subjekty (zejména z důvodu předcházení duplicit). S ohledem na šíři subjektů, které jsou, ve smyslu návrhu zákona o munici oprávněny nakládat s municí, resp. na okruh osob, které přicházejí s municí do styku z řady důvodů, se kontrolní činnost Policejního prezidia rozšiřuje i na ně, což je upraveno již v dosavadním zákoně o zbraních.
K § 69
Nově, na rozdíl od dosavadního zákona o zbraních, předmětné ustanovení řeší vydání kontrolního průkazu kontrolorům v rámci Policejního prezidia. Existence kontrolního průkazu umožňuje v souladu s § 4 odst. 3 písm. b) kontrolního řádu výrazně jednodušší a operativnější zahájení kontroly.
Podle názoru předkladatele není namístě, aby každý příslušník nebo zaměstnanec Policie České republiky zařazený k výkonu služby nebo práce v Policejním prezidiu České republiky byl automaticky držitelem kontrolnímu průkazu, když není osobou způsobilou provádět kontrolu ve specifické oblasti munice.
Vedle kontrolního průkazu se osoby provádějící kontrolu podle návrhu zákona prokáží i svým služebním průkazem nebo průkazem zaměstnance Policejního prezidia.
K § 70
Policejní prezidium jako výhradní kontrolní orgán v oblasti munice je oprávněno v rámci kontroly nebo i bez jejího provedení uložit kontrolované osobě opatření k nápravě. lhůtu. Pokud kontrolovaná osoba nesplní podmínky rozhodnutí o nařízení opatření k nápravě, představuje taková absence jednání (ať již úmyslná či nedbalostní) přestupek dotčené (i kontrolované) osoby (potažmo – byla-li vůči ní kontrola zahájena – též osoby, která byla kontrolována v souvislosti s činností původně kontrolované osoby).
Inspirací pro toto ustanovení se stal § 295 a 296 nového stavebního zákon (zákon č. 283/2021 Sb.).
K § 71
Vzhledem k tomu, že § 117a zákona o Policii České republiky stanoví, že: „Na kontrolní činnost prováděnou policií se kontrolní řád nevztahuje, nestanoví-li jiný právní předpis jinak.“, je nezbytné zakotvit subsidiární použití kontrolního řádu Policejním prezidiem České republiky v rámci postupu podle návrhu zákona o munici výslovně.
K § 72
Státní správu podle návrhu zákona o munici vykonává Policie České republiky, resp. primárně služba pro zbraně a bezpečnostní materiál.
Vedle toho však mají na výkonu této působnosti podíl rovněž další části/služby Policie České republiky, a to až na úroveň jednotlivého policisty (typicky v rámci výkonu běžné hlídkové činnosti), jemuž za tím účelem návrh zákona o munici, nad rámec jeho standardních oprávnění zejména podle zákona o Policii České republiky, stanoví některá další oprávnění. Jedná se především o oprávnění vyzvat kohokoli k předložení munice a případně též souvisejících dokladů a listin. Toto oprávnění se dotýká zejména situací, kdy je u určité osoby nacházející se buď na veřejně přístupném místě, nebo též uvnitř nemovitosti jiné osoby (která za tím účelem policii osloví) dáno podezření, že má u sebe munici (např. z důvodu jejího nevhodného, a tedy buď přímo viditelného anebo odhalitelného nošení, skladování, hromadění). V takové situaci může být zcela na místě, aby policista provedl ověření, že daná osoba s takovou municí nakládá v souladu se zákonem o munici. Další specifická oprávnění stanoví policistovi návrh zákona o munici v souvislosti s přepravou munice.
ČÁST OSMÁ - PŘESTUPKY
K § 73 a74
Jak bylo konstatováno v rámci Zprávy RIA a obecné části důvodové zprávy, představuje stávající rozsah skutkových podstat přestupků (nejenom) v oblasti munice určitou překážku efektivního vynucování povinností podle dosavadního zákona o zbraních. Při zpracování návrhu zákona o munici předkladatel důkladně posoudil danou problematiku a dospěl k závěru, že rozsah protiprávních jednání (mimo jiné i s ohledem na výraznou elektronizaci výkonu státní správy na daném úseku) je nutno zúžit a pojmout tak, aby došlo k účinnému postihu těch nejzásadnějších situací, které mohou ohrozit bezproblémový režim nakládání s municí.
Dotčená ustanovení proto obsahují úpravu přestupků kohokoliv, kdo neoprávněně nakládá s municí ve smyslu návrhu zákona, osob zajišťujících přepravu munice a dále držitelů muničních oprávnění a muničních licencí ve specifických případech, které nelze postihnout za porušení základních povinností.
Sankcemi (výší správního trestu pokuty) je diferencována závažnost protiprávního jednání, přičemž některá drobná protiprávní jednání, u nichž je zanedbatelná společenská nebezpečnost, nejsou za přestupky považovány. Výše konkrétních pokut byla stanovena odvozeně od pravidel zakotvených zejména v § 37 a § 38 zákona o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich.
Při stanovení výše pokut bylo přihlédnuto zejména k společenské nebezpečnosti přestupků páchaných na úseku munice, kdy tuto komoditu je nutno považovat, zejména z hlediska technického za věci, které mohou způsobit mnohem závažnější následek, než je tomu u jiných přestupků. Nakládání s municí, které není v souladu s právními a technickými předpisy může způsobit svým fatální dopady na životy, zdraví osob a jejich majetku, což se, bohužel v minulosti prokázalo i v České republice. Z tohoto důvodu musí stát pozorně dbát na dodržování všech pravidel spojených s tímto procesem a účinně je vynucovat, a to i prostřednictvím vysokých pokut.
Vedle nebo současně se správním trestem pokuty za protiprávní jednání je v některých závažných případech možno uložit nebo se uloží zákaz činnosti za účelem vyloučení takové osoby z působení v oblasti nakládání s municí.
Předmětná ustanovení jsou v souladu s novou koncepcí správního trestání zavedenou zákonem o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich a předpisy souvisejícími.
Obecním úřadům obcí s rozšířenou působností se svěřuje působnost v oblasti přestupků, které nespáchali držitelé muničních oprávnění a muničních licencí. V tomto směru, se tedy do určité míry navazuje na stávající osvědčenou právní úpravu.
Nicméně, s ohledem na specifický předmět navrhované právní úpravy, s přihlédnutím k dosavadním, nikoliv pozitivním zkušenostem předkladatele návrhu zákona s proběhlými a probíhajícími správními řízeními v oblasti zbraní, střeliva, munice, zahraničního obchodu s vojenským materiálem a zbožím dvojího užití, dospěl tento k závěru, že přestupky držitelů muničních oprávnění a muničních licencí musí projednávat Policejní prezidium České republiky.
Tím se vyloučí některé případy nadstandardního posuzování protiprávních jednání konkrétních osob z pohledu některých obecních úřadů obcí s rozšířenou působností, protože se omezí případná (skrytá) podjatost osob stojících proti sobě ve správním řízení, které v rámci určitého regionu udržují například nestandardní pracovní, ale i osobní vztahy atd.
Dalším důvodem je výkon kontroly Policejním prezidiem České republiky podle návrhu zákona. Kontrolní orgán tak může efektivně reagovat na případné nedostatky zjištěné při výkonu kontroly a sankcionovat osoby, které porušily některé povinnosti nebo nedodržely zákazy stanovené navrhovanou právní úpravou.
ČÁST DEVÁTÁ - USTANOVENÍ SPOLEČNÁ A PŘECHODNÁ
K § 75
S ohledem na charakter věcí, které jsou předmětem návrhu zákona o munici, neexistuje jiná možnost, než zakotvení práva státu na vlastnictví nalezené munice a dalších věcí. Jedině stát spolu se svými specializovanými institucemi a s přihlédnutím k jeho roli při zajištění vnitřního pořádku a bezpečnosti je zárukou toho, že nalezená munice nezpůsobí fatální ohrožení života a zdraví osob, jakož i soukromého i veřejného majetku.
K § 76
Návrh zákona o munici na jedné straně odstraňuje povinnost prokazovat existenci určitého oprávnění pouze prostřednictvím listinného dokladu, u nějž je navíc jen značně nedokonale a nepřímo zaručeno, že jeho obsah odpovídá po určité době od jeho vydání reálnému stavu, na straně druhé ale zachovává/ukládá povinnost určitým osobám prověřit způsobilost jiných (například obchodních partnerů) nakládat s municí.
Jde o legitimní požadavek spojený s principem bezpečného nakládání s municí za všech okolností. Prakticky pak návrh zákona nově zavádí prokazování existence daného oprávnění v mnohem užší vazbě na jeho aktuální evidenci v CRZ, čímž se zajišťuje daleko aktuálnější a efektivnější ověření daného oprávnění.
K § 77
V tomto ustanovení jsou upraveny případy podání z formálně technického hlediska, tj. z hlediska jejich podoby, a sice ve formě tzv. asistovaného podání, kdy žadatel fakticky uvede obsah žádosti před úředníkem správního orgánu slovně a ten jeho žádost zapíše přímo do spisového deníku vedeného v rámci spisové služby, ve formě listinného formuláře (který by do budoucna měl být užíván spíše jen pro korespondenční podání) nebo ve formě elektronického podání.
Samozřejmě tímto ustanovením nejsou dotčena podání podle správního řádu.
Odstavec 2 řeší zjednodušení přístupu oprávněných osob k jednotlivým formulářům, kdy se předpokládá, že tyto budou k dispozici na internetových stránkách ministerstva. Tento postup se velice osvědčil v době pandemie COVID-19, kdy úřady byly uzavřeny, a lidé neměli k písemným formulářům přístup. Stejně tak při takovém vedení vzorů formulářů je mnohem jednodušší provádět jejich technické úpravy v případě aktuální potřeby.
V dané souvislosti je nutno poznamenat, že žádný z formulář nebude obsahovat jiné údaje, než ty, se kterými pracuje návrh zákona. Pokud by v praxi nastaly na straně žadatelů jakékoliv nejasnosti s jejich vyplněním, správní orgán, v duchu zásady „dobré správy“ pomůže dotčeným osobám s jejich vyplněním, resp. poradí, jak postupovat.
K § 78
Pro oprávnění, u nichž není nadále vyžadována existence fyzického listinného dokladu, resp. předkládání daného rozhodnutí v listinné podobě (kontrola existence daného oprávnění probíhá primárně prostřednictvím CRZ) se nadále předpokládá zjednodušený způsob jejich vydání v případě, je-li plně vyhověno žádosti. V takovém případě odborný útvar policie toliko zapíše příslušné oprávnění do CRZ a žadatele o tom vyrozumí, přičemž již zápisem daného oprávnění do CRZ je toto oprávnění pravomocné.
Řízení o zápisu práva do CRZ končí nabytím právní moci rozhodnutí o přiznání práva, což je okamžik, kdy je údaj zapsán do CRZ. V tento moment řízení končí. K vyrozumění žadatele viz nový odst. 3 obdobně jako je tomu u § 153 návrhu nového zákona o zbraních.
K § 79
V souladu se směrnicí 2015/1535 a s § 5 nařízení vlády č. 339/2002 Sb., o postupech při poskytování informací v oblasti technických předpisů, technických dokumentů a technických norem, ve znění pozdějších předpisů, je uvedena skutečnost oznámení návrhu zákona o munici coby technického předpisu.
K § 80
Za účelem zachování kontinuity výkonu stávajících činností v oblasti munice a možnosti bezproblémového (zejména z časového hlediska) zavedení ustanovení nového zákona o munici do praxe, byla navržena odpovídající právní úprava přechodných ustanovení.
K § 80 odst. 1 písm. a) návrhu zákona o munici předkladatel uvádí, že s ohledem na skutečnost, že značná část HLAVY III stávajícího zákona o zbraních, byť v modifikované, resp. rozšířené formě byla převzata do nového zákona o munici, jeví se jako vhodné dokončit započatá řízení v (muničních) věcech (s výjimkou přestupků), podle návrhu nového zákona o munici. Je zejména o to, aby v případě vedení započatých správních řízení o žádosti bylo možno rozhodnout již na základě nových, doplněných a komplexních podkladů, které nebyly vyžadovány v rámci předchozí právní úpravy.
Tím se naplňují cíle navrhované nové právní úpravy v oblasti munice.
ČÁST DESÁTÁ - ÚČINNOST
K § 81
Stejně jako v případě navrhovaného nového zákona o zbraních, zákon o munici nabývá účinnosti k prvnímu dni kalendářního roku 2026, a to tak, aby bylo efektivně možné vynucovat navrženou novou právní úpravu včetně některých přechodných ustanovení.
Rovněž tak je třeba vzít v potaz nezbytnost přípravy několika velmi složitých a rozsáhlých prováděcích předpisů (nařízení vlády), které musejí být podrobeny běžnému legislativnímu procesu, přičemž některé z nich budou technickým předpisem, což předpokládá také proces notifikace.
Dalším důvodem je i nezbytnost přípravy technického zázemí CRZ, spočívající zejména ve zřízení nových/rozšíření stávajících modulů tohoto informačního systému a jejich propojení s ostatními informačními systémy veřejné správy za účelem výměny informací podle návrhu zákona.
45