Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam ALBSCL3CCAGM najdete zde
PRO VNITŘNÍ POTŘEBU
PRO VNITŘNÍ POTŘEBU
IV.
ODŮVODNĚNÍ
OBECNÁ ČÁST
I. Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy
Návrh nařízení vlády je předkládán s ohledem na novelizaci zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, kde byl v platném znění zákona identifikován možný problém s prokazováním nároku na finanční příspěvek formou čestného prohlášení v případě tzv. institutu zvláštních cen v rámci univerzální služby (sleva z tarifu pro sociálně znevýhodněné osoby).
Návrh zákona opravuje vymezení osob s nízkými příjmy podle § 38 odst. 4 zákona o elektronických komunikacích s cílem efektivně zacílit poskytování tzv. zvláštních cen pro potřebné uživatele služeb elektronických komunikací tak, aby mohli využívat služby elektronických komunikací za zvýhodněných podmínek. Vzhledem k tomu, že nařízení vlády je vydáváno na základě zmocnění podle § 38 odst. 8 zákona o elektronických komunikacích, jež je i touto novelou měněno, je nutné novelizovat i daný prováděcí právní předpis.
Předmětný návrh stanovuje nad rámec stávající právní úpravy (stanovení dokladů, kterými oprávněné osoby prokazují svůj nárok na poskytnutí zvláštních cen) mimo jiné rozsah, formu, dobu a způsob předávání údajů do seznamu vedeného Českým telekomunikačním úřadem, způsob vedení seznamu a způsob a podmínky přístupu podnikatelů do takového seznamu. V nařízení vlády je rovněž stanoven také jako doklad pro prokázání nároku na poskytnutí zvláštní ceny pro osoby s nízkými příjmy potvrzení o tom, že je příjemcem příspěvku na živobytí nebo společně s ním posuzovanou osobou.
II. Zhodnocení platného právního stavu a hlavních principů
V platném znění byl identifikován možný problém s prokazováním nároku na finanční příspěvek formou čestného prohlášení v případě tzv. institutu zvláštních cen v rámci univerzální služby (sleva z tarifu pro sociálně znevýhodněné osoby). Problémem by mohlo být riziko zneužití celého institutu zvláštních cen, když prokazování nároku prostřednictvím čestného prohlášení je problematické především z hlediska následné kontroly oprávněnosti.
III. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy se zákonem, k jehož provedení je navržena, včetně souladu se zákonným zmocněním
Návrh nařízení vlády je připravený v souladu s § 38 odst. 8 zákona ve znění novely ZEK, dle kterého vláda stanoví nařízením doklady, kterými se osoby se zvláštními sociálními potřebami prokazují podnikateli, který poskytuje zvláštní ceny podle odstavce 3, výši cenového zvýhodnění pro tyto osoby, vzor čestného prohlášení, kterým osoba s nízkými příjmy prokazuje splnění podmínky podle odstavce 4 písm. a) nebo b), náležitosti seznamu osob podle odstavce 5 a dobu uchovávání tohoto seznamu.
Předkládaná právní úprava je v souladu se zákonem.
IV. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie a obecnými zásadami práva Evropské unie
Navrhovaná právní úprava není v rozporu s právními předpisy Evropské unie, judikaturou soudních orgánu Evropské unie a obecnými zásadami práva Evropské unie.
K návrhu se vztahují zejména následující právní předpisy EU:
· Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1972 ze dne 11. prosince 2018, kterou se stanoví evropský kodex pro elektronické komunikace,
· Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů).
· Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (Směrnice o soukromí a elektronických komunikacích).
V. Předpokládaný hospodářský a finanční dopad navrhované právní úpravy na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, dále sociální dopady včetně dopadů na rodiny a dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, dopady na životní prostředí
K problematice zvláštních cen lze spatřovat dopady na podnikatelské prostředí, a to pozitivní z toho důvodu, že nahrazením čestného prohlášení rozhodnutím o příspěvku na živobytí dochází k posílení právní jistoty podnikatelů, tj. nedojde k poskytnutí zvláštních cen neoprávněné osobě.
Ve vztahu k oprávněným osobám lze spatřovat pozitivní dopady v tom smyslu, že oprávněné osoby již nemusí samy vypočítávat nárok za využití koeficientu a příslušné částky životního minima, stačí předložit doklad, který již mají k dispozici jako osoby pobírající příspěvek na živobytí. Potřeby osob v hmotné nouzi by měly být naplněny, i když pravděpodobně v menším objemu, než je tomu za současné právní úpravy.
Předmětný materiál nemá dopady na životní prostředí a bezpečnost a obranu státu.
VI. Zhodnocení současného stavu a dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen
V souvislosti s navrhovanou právní úpravou se nepředpokládají žádné dopady ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti mužů a žen.
VII. Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Účel navrhovaného zpracování osobních údajů
1) Zpracování a uchovávání osobních údajů poskytovatelem univerzální služby (správcem údajů) v seznamu osob, kterým byla zvláštní cena nebo speciální tarif podle § 43 odst. 2 písm. b) zákona o elektronických komunikacích přiznána v rozsahu údajů uvedených v § 3 nařízení vlády je nezbytné pro plnění povinnosti poskytovat zvláštní ceny nebo speciální tarif uložené podle § 38 odst. 3 zákona o elektronických komunikacích ČTÚ v souladu s tímto zákonem. Zpracování údajů je tedy nezbytné pro splnění právní povinnosti, která se na správce vztahuje, tj. zpracování je v souladu se zákonným zpracováním podle čl. 6 odst. 1 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů).
2) Pouze v případě, že je podle § 38 odst. 5 zákona o elektronických komunikacích povinnost poskytovat zvláštní ceny nebo speciální tarif podle § 43 odst. 2 písm. b) uložena více podnikatelům, vede Úřad pro účely zamezení dvojího čerpání cenového zvýhodnění seznam osob, kterým byla zvláštní cena nebo speciální tarif podle § 43 odst. 2 písm. b) přiznány a poskytovány. Ustanovení § 3a nařízení stanovuje minimální nezbytný rozsah údajů, které jsou potřebné pro plnění povinnosti Úřadu podle § 38 odst. 5 zákona o elektronických komunikacích, tj. pro zajištění kontroly správnosti čerpání zvláštních cen tak, aby bylo zajištěno, že cenová zvýhodnění jsou čerpána pouze osobami, které na ně mají nárok a ve výši, která nepřesahuje cenové zvýhodnění podle § 2 tohoto nařízení vlády (zamezení dvojího čerpání). I v tomto případě je tedy zpracování údajů nezbytné pro splnění právní povinnosti, která se na správce vztahuje, tj. zpracování je v souladu se zákonným zpracováním podle čl. 6 odst. 1 písm. b) obecného nařízení o ochraně osobních údajů.
Návaznost na stávající nebo již připravovaná zpracování osobních údajů
V případě zpracování a uchovávání osobních údajů poskytovatelem univerzální služby nedojde ke zpracování těchto údajů nad rámec stávajícího rozsahu. Osobní údaje v obdobném rozsahu, který stanoví § 3 odst. 1 tohoto nařízení vlády jsou již obsaženy v platném znění nařízení vlády č. 500/2021 Sb., o podmínkách poskytování zvláštních cen hlasové komunikační služby a služby přístupu k internetu osobám se zvláštními sociálními potřebami.
K zavedení náležitostí seznamu vedeného Úřadem podle § 3a tohoto nařízení pro zamezení dvojího čerpání cenového zvýhodnění nedochází k rozšiřování rozsahu údajů, které již nyní Úřad zpracovává na základě ustanovení § 48 zákona o elektronických komunikacích (v rámci předávání podkladů pro výpočet čistých nákladů na poskytování univerzální služby) a je v souladu se zmocněním podle § 38 odst. 8 zákona o elektronických komunikacích. Nově se tedy rozšiřuje pouze účel zpracování osobních údajů (zamezení dvojího čerpání cenového zvýhodnění).
Posouzení navrhovaného řešení z hlediska nezbytnosti a přiměřenosti ve vztahu k účelu navrhovaného zpracování osobních údajů
Zpracování osobních údajů na základě a v rozsahu podle § 3 je minimalistické, přiměřené účelu, pro který je prováděno, tj. jedná se o základní identifikační údaje a další údaje prokazující nárok na cenové zvýhodnění. Bez těchto údajů by poskytovatel univerzální služby nebyl schopen ověřit oprávněnost nároku osoby žádající o cenové zvýhodnění, resp. nebylo by možné naplnit účel, pro který by byla předmětná dílčí povinnost v rámci univerzální služby v elektronických komunikacích Úřadem ukládána. Obdobně v případě údajů obsažených v seznamu vedeném Úřadem se jedná o údaje nezbytné k účelu, pro který je zpracování údajů prováděno, tj. zamezení dvojího čerpání cenového zvýhodnění stejnou osobou. Byť jsou součástí těchto údajů údaje o zdravotním stavu nebo majetkových poměrech subjektů údajů, tyto údaje jsou nezbytnými z hlediska prokázání oprávněnosti nároku na čerpání takových osob cenového zvýhodnění, tj. jsou zcela nezbytné pro účel zpracování těchto údajů.
V rámci podmínek přístupu do seznamu vedeného Úřadem je stanoven jednoznačně rozsah údajů, ke kterým má poskytovatel univerzální služby přístup. Poskytovatel univerzální služby nemá přístup k údajům o zákaznících jiných poskytovatelů univerzální služby.
Doba uchovávání seznamu vedeného poskytovatelem univerzální služby a Úřadem, resp. údajů v něm obsažených byla v nově navrženém § 3d stanovena tak, aby korespondovala s dobou pro uchovávání účetních dokladů podle zákona účetnictví č. 563/1991 Sb. (§ 31 odst. 2). Takto stanovená doba vychází ze shodné doby stanovené v § 3 odst. 3 v současné době platného nařízení vlády č. 500/2021 Sb., o podmínkách poskytování zvláštních cen hlasové komunikační služby a služby přístupu k internetu osobám se zvláštními sociálními potřebami.
Posouzení rizik pro oprávnění subjektů údajů a možná opatření k jejich snížení
Riziko spojené s oprávněním subjektu údajů na zajištění ochrany údajů je s ohledem na dále uvedené nízké. Jejich zpracování je zabezpečeno jako v případě jiných osobních údajů zpracovávaných v rámci úkolů Úřadu nebo plnění povinností poskytovatelem univerzální služby.
Riziko úniku zpracovávaných osobních údajů je minimalizováno zabezpečenými zařízeními a informačními systémy, kterými osoby nakládající s těmito údaji disponují. K předávání dat bude docházet prostřednictvím programové aplikace, kdy vystavené rozhraní pro aplikační programy (API) bude sloužit pro práci s databází pomocí přímého napojení na informační systém poskytovatele univerzální služby. Pro přístup do aplikace pomocí API budou povoleny přístupy pouze ze serverů, které se budou schopny prokázat certifikáty vydanými Úřadem. Pro dočasný přístup do programové aplikace prostřednictvím webového rozhraní při použití dvoufaktorové autentizace platí rizika spojená s tímto způsobem autentizace, nicméně se jedná pouze dočasné řešení, které bude překlenuto po uplynutí přechodného období povinností poskytovatele univerzální služby používat pro přístup do programové aplikace výhradně rozhraní pro aplikační programy (API).
Předmětná programová aplikace je Úřadem budována v souladu s požadavky zákona o kybernetické bezpečnosti. V rámci provozu programové aplikace bude zajištěna kontrola a monitorování přístupu k aplikaci umožňující přesné zaznamenání, kdo aplikaci využíval a jakým způsobem.
VIII. Zhodnocení korupčních rizik
Předkladatel provedl zhodnocení korupčních rizik, jak stanoví Legislativní pravidla vlády, a to podle Metodiky CIA (Corruption Impact Assessment; Metodika hodnocení korupčních rizik), zveřejněné na webové stránce Odboru hodnocení dopadů regulace Úřadu vlády České republiky, oddělení boje s korupcí. Jedná se o jednoduché vyhodnocení korupčních rizik předkladatelem. Při zpracování návrhu nařízení vlády zohlednil předkladatel kritérium omezení korupčních příležitostí při jeho aplikaci. Předkladatel neshledal v oblasti upravené návrhem prostor ke korupčnímu jednání.
IX. Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu
Návrh nemá žádné dopady na bezpečnost nebo obranu státu.
X. Odůvodnění neprovedení Závěrečné zprávy z hodnocení dopadů regulace (RIA)
Hodnocení dopadů regulace (RIA) bylo vypracováno k novele ZEK.
XI. Zhodnocení souladu se zásadami pro tvorbu digitálně přívětivé legislativy
Navrhovaná právní úprava nemá souvislost s digitální agendou.
ZVLÁŠTNÍ ČÁST
K čl. I – změna nařízení vlády o podmínkách poskytování zvláštních cen osobám se zvláštními sociálními potřebami
K bodu 1
Smyslem navržené úpravy, tj. nahrazení slova „předává“ slovem „předkládá“ je, aby nebyla stanovena povinnost předat potvrzení, ale pouze jej předložit k umožnění pořízení kopie či opisu. Dané potvrzení tak bude moci být využito i k jiným účelům.
K bodu 2
Toto doplnění je uvedeno z toho důvodu, aby bylo předcházeno výkladovým otázkám, jaké potvrzení je „dostatečné“. Lze tedy akceptovat i dané potvrzení vydané pro jiný účel a oprávněná osoba by nebyla neúměrně administrativně a nákladově zatěžována, pokud již jí bylo v rozhodné době potvrzení podle 55 odst. 4 zákona č. 111/2006 Sb. vydáno, byť pro jiný účel.
Ustanovení § 1 odst. 3 bylo uvedeno do souladu s formulací a skladbou věty v odstavci 1. Zároveň se doplňuje požadavek na pořízení překladu dokladů osoby, která není státním občanem ČR, S ohledem na nákladnost pořízení úředně ověřeného překladu se navrhuje požadavek pouze prostého překladu.
K bodu 3
S ohledem na nově vedený seznam osob Úřadem (§ 3a) se výslovně stanovuje, že ustanovení § 3 se vztahuje k náležitostem seznamu vedeného poskytovatelem univerzální služby.
K bodu 4
Bylo doplněno v návaznosti na novelu zákona o elektronických komunikacích, když poskytnutí zvláštní ceny podle § 38 odst. 3 se považuje za splnění cenového zvýhodnění v rámci cenových podmínek speciálního tarifu.
K bodu 5
Za účelem jednoznačné identifikace a možnosti kontroly oprávněných osob v základních registrech se navrhuje nahradit bydliště adresou místa trvalého bydliště.
K bodu 6 až 10
Navrhuje se mezi náležitosti seznamu vedeného poskytovatelem univerzální služby doplnit datum platnosti dokladu prokazujícího zdravotní postižení osob a zároveň platnost nároku těchto osob na zvláštní cenu. Tento údaj je potřeba pro kontrolu poskytovatelem univerzální služby (a následně Úřadem ve správní řízení o stanovení výše ztráty), zda poskytovatel univerzální služby neposkytuje dané osobě cenové zvýhodnění i poté, co doklad zakládající nárok dané osoby na slevu pozbyl platnosti, resp. zda trvá nárok na cenové zvýhodnění. Vzhledem k tomu, že na odkazovaných dokladech (ZTP a ZTP/P) je platnost průkazu přímo uvedena, je požadavek uvedení doby platnosti vztažen právě k těmto dokladům.
Navržené změny směřují k zajištění srozumitelnosti a jednoznačnosti daného ustanovení.
Většina poskytovatelů služeb elektronických komunikací používá pojem „tarif“, jen někteří používají pojmu „cenový plán“. Tarif je tedy synonymem pro cenový plán. Navrhuje se tedy z důvodu srozumitelnosti a jednoznačnosti použitého pojmu doplnit pojem tarif.
K bodu 11
Navrhuje se dané ustanovení (§ 3 odst. 2) zrušit, z důvodu změny právní úpravy v zákoně o elektronických komunikacích a nahradit novým ustanovením, které jako přílohu seznamu namísto čestného prohlášení osoby se zvláštními sociálními potřebami stanoví doklady podle § 1 odst. 1 až 3 nebo jejich kopie či opisy. Vzhledem k tomu, že příloha je součástí seznamu, se doba uchovávání seznamu, která je nově stanovena v § 3d vztahuje i na uchovávání těchto dokladů, resp. jejich kopií či opisů.
K bodu 12
Navrhuje se dané ustanovení (§ 3 odst. 3) zrušit a nahradit jej novým ustanovením § 3d věnujícím se problematice doby uchovávání seznamu osob jak ve vztahu k seznamu vedenému poskytovatelem univerzální služby, tak k seznamu vedenému Úřadem.
K bodu 13
Ustanovení § 3a stanoví náležitosti seznamu osob vedeného Úřadem, které jsou nezbytné pro zajištění kontroly správnosti čerpání zvláštních cen tak, aby bylo zajištěno, že slevy jsou čerpány pouze osobami, které na ně mají nárok a ve výši, která nepřesahuje cenové zvýhodnění podle § 2 tohoto nařízení vlády.
Pokud existuje více poskytovatelů zvláštních cen, je třeba zamezit případnému zneužití, ke kterému by došlo, pokud by osoba uplatnila nárok na slevu u více poskytovatelů. Vedení seznamu Úřadem umožní poskytovatelům univerzální služby si před poskytnutím zvláštní ceny ověřit, že žadatel o zvláštní cenu ji již nečerpá u jiného poskytovatele.
Kontroly správnosti čerpání zvláštních cen jsou zároveň kontrolou správného čerpání prostředků státního rozpočtu, ze kterého se ztráty z poskytování zvláštních cen hradí.
Odstavec první § 3b stanoví v souladu se zmocněním způsob vedení seznamu, a to formou programové aplikace, do které bude umožněn podmíněný přístup poskytovateli univerzální služby, který poskytuje zvláštní cenu nebo speciální tarif.
V § 3b odst. 2 se stanoví podmínky přístupu do seznamu, vedeného Úřadem, resp. příslušné aplikace, a to na základě komunikace informačního systému poskytovatele univerzální služby prostřednictvím rozhraní pro aplikační programy (API). Vzhledem k tomu, že pro napojení informačního systému poskytovatele univerzální služby do programové aplikace je potřeba určité časové pensum je na toto ustanovení navázáno příslušné přechodné ustanovení, které umožní po přechodné období přistupovat dočasně do programové aplikace rovněž prostřednictvím webového rozhraní při použití dvoufaktorové autentizace.
V § 3b odst. 3 stanovuje v rámci podmínek přístupu do seznamu vedeného Úřadem jednoznačně rozsah údajů, ke kterým má poskytovatel univerzální služby přístup. Poskytovatel univerzální služby nemá přístup k údajům o zákaznících jiných poskytovatelů univerzální služby.
V § 3c odst. 1 se stanovuje forma, způsob a lhůty pro předávání údajů do seznamu vedeného Úřadem tak, aby seznam vedený Úřadem sloužil k poskytování aktuální informace poskytovateli univerzální služby tak, aby mohl začít poskytovat zvláštní ceny žadateli a zároveň si byl jistý, že dotyčný žadatel již nečerpá zvláštní slevu u někoho jiného. Z toho důvodu je potřeba zaznamenat údaje v době uzavření smlouvy o poskytování služby (zvláštní ceny nebo speciálního tarifu), nejpozději však v době zahájení jejího poskytování. Aby dobře fungovala prevence proti duplicitnímu čerpání, je třeba, aby do seznamu byly zaznamenány včas veškeré změny jak v samotném čerpání, tak v identifikačních údajích účastníků.
V § 3c odst. 2 se obdobně jako v odstavci 1 stanovuje forma, způsob a lhůty pro předávání informace o datu ukončení poskytování zvláštní ceny nebo speciálního tarifu.
§ 3d
Stanovuje se doba uchovávání seznamu osob poskytovatelem univerzální služby. Doba 5 let je standardní doba pro uchovávání účetních dokladů podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, když podle § 31 odst. 2 tohoto zákona je doba pro uchovávání účetních dokladů stanovena na 5 let počínajících koncem účetního období, kterého se týkají. Změna oproti stávajícímu nařízení vlády nespočívá ve změně délky doby uchovávání, ale je jen upřesněním dosavadní právní úpravy a směřuje k předcházení případným výkladovým problémům, když se upřesňuje, od kdy běží lhůta 5 let.
Vzhledem k tomu, že seznamy jsou podkladem pro vyúčtování ztráty vzniklé za zúčtovací období, kterým je podle zákona o elektronických komunikacích kalendářní rok, je rozhodným dnem konec tohoto zúčtovacího období. Tímto ustanovením není dotčeno právo poskytovatele univerzální služby uchovávat si údaje, pokud pro takové uchovávání bude má důvod, resp. právní titul, tj. například pro vedení správního či soudního řízení.
Navrhuje se uchovávat seznam vedený Úřadem, který je klíčovým dokladem pro prokázání správnosti zúčtované ztráty (vůči státnímu rozpočtu), obdobně jako v případě seznamu vedeného poskytovatelem univerzální služby po dobu 5 let, což standardní doba pro uchování účetních dokladů podle zákona o účetnictví.
K bodu 14
Zrušení přílohy (čestné prohlášení fyzické osoby o splnění zákonných podmínek pro získání zvláštních cen podle § 38 odst. 3 zákona č. 127/2005 Sb.)
K čl. II. – přechodná ustanovení
1. Obdobně jako v případě, kdy došlo k přijetí nařízení vlády č. 500/2021 Sb. je potřeba uvést přechodné ustanovení, které platí pro přechod ze v současné době platného nařízení vlády č. 500/2021 Sb. na tuto novou právní úpravu, tj. aby osoby, které již prokázaly svůj nárok na zvláštní ceny, v případě, že zůstávají u svého poskytovatele zvláštních cen, nemusely znovu opakovaně a zbytečně dokládat tento svůj nárok.
2. Jak již vyplývá z odůvodnění k čl. I bodu 18, je potřeba přechodným ustanovením dočasně upravit problematiku přístupu do programové aplikace podle § 3b odst. 1. Vzhledem k tomu, že pro napojení informačního systému poskytovatele univerzální služby do programové aplikace je potřeba určité časové pensum je na základě tohoto přechodného ustanovení po přechodnou dobu (6 měsíců) poskytovatelům univerzální služby umožněno přistupovat do programové aplikace rovněž (kromě možnosti přístupu přes rozhraní pro aplikační programy (API)) prostřednictvím webového rozhraní. Po uplynutí tohoto „přechodného období“ bude přístup do programové aplikace umožněn výhradně přes rozhraní pro aplikační programy API.
3. Tímto ustanovením je upravena povinnost poskytovatele univerzální služby poskytujícího zvláštní ceny před nabytím účinnosti tohoto nařízení poskytnout (předat) údaje v rozsahu uvedeném v § 3a změnového nařízení vlády s tím, že jsou vymezeny možné způsoby předání údajů. Navržená lhůta 3 dnů odpovídá potřebě co nejrychlejšího předání údajů tak, aby seznam osob vedený Úřadem plnil svoji funkci.
K části třetí – účinnost
Navrhuje se účinnost dnem 1. ledna 2023, v souladu s nabytím účinnosti novely zákona o elektronických komunikacích.
17