Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam ALBSCLNK8YRH najdete zde
ÚŘAD VLÁDY ČR
VII.
Vypořádání zásadních připomínek k materiálu s názvem:
Návrh zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o lobbování
Dle Jednacího řádu vlády byl materiál rozeslán do meziresortního připomínkového řízení dopisem ministra spravedlnosti dne 30. 11. 2022, s termínem dodání připomínek do 29. 12. 2022. Vyhodnocení tohoto řízení je uvedeno v následující tabulce:
Resort
Ministerstvo dopravy
Bez připomínek.
Ministerstvo financí
Obecně:
V souvislosti s přijetím zákona o lobování Ministerstvo financí požaduje, aby do návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o lobování, byla doplněna změna zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, a to konkrétně rozšíření taxativního výčtu informačních systémů a registrů v § 30 odst. 4 o registr lobbistů a lobbovaných. Tato změna by měla být realizována doplněním nové části, a to v tomto znění
„ČÁST XX
Změna zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu
Čl. I
V § 30 odst. 4 zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění zákona č. 368/2016 Sb., a zákona č. 527/2020 Sb., se za slova „a centrálního registru řidičů38)“ vkládají slova registru lobbistů a lobbovaných47)“.
Poznámka pod čarou č. 47 zní:
„47) Zákon č. …/2024 Sb., o lobbování.“.
Odůvodnění:
Finanční analytický úřad je finanční zpravodajskou jednotkou České republiky, která provádí šetření včetně sběru informací na základě zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, a to v případech podezření na praní špinavých peněz, financování terorismu nebo financování proliferace. Dále je také Finanční analytický úřad věcně příslušný k šetření pro účely provádění mezinárodních sankcí v České republice podle zákona č. 69/2006 Sb., o provádění mezinárodních sankcí, který je při získávání informací prostřednictvím § 14 odst. 4 a 5 zákona č. 69/2006 Sb. provázán se zákonem č. 253/2008 Sb., který v § 30 upravuje taxativní výčet informačních systémů a registrů, ze kterých může Finanční analytický úřad žádat poskytnutí informací. Výčet zdrojů informací uvedený v § 30 zákona č. 253/2008 Sb. se pro účely efektivního vedení výše uvedených šetření finančních zpravodajské jednotky ČR a správního úřadu v oblasti provádění mezinárodních a národních sankcí rozšiřuje o veškeré potřebné údaje vedené v registru lobbistů a lobbovaných.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno.
MF s vypořádáním souhlasí.
K finančním a personálním dopadům
Materiál požadujeme doplnit o jednoznačnou deklaraci, že veškeré případné potřeby v oblasti personální a platové budou zabezpečeny výhradně v rámci stávajících limitů počtu míst a objemu prostředků na platy v dotčených rozpočtových kapitolách, tedy bez nároku na jejich jakékoliv navýšení.
Tato připomínka je zásadní.
ROZPOR
Neakceptováno.
K Části čtvrté - Změna zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv + související část důvodové zprávy k lobbistické stopě
Ministerstvo financí úvodem konstatuje, že pokud má být institut legislativní stopy do právního řádu zaveden, je třeba tak učinit způsobem, který pokud možno nezatíží předkladatele legislativních návrhů nadměrnou administrativní činností, nebude znamenat další dodatečné náklady na státní správu a v neposlední řadě zásadním způsobem neprodlouží legislativní proces. V tomto směru považuje materiál za nedopracovaný a zavedení lobbistické stopy za nedostatečně promyšlené.
Z předloženého materiálu není zřejmé, jakým způsoben bude zpracovávána lobbistická stopa právního předpisu a na základě jakých informací. Dále kdo a v jakém rozsahu bude odpovídat za úplnost a pravdivost lobbistické stopy, když předkladatel (zpracovatel) návrhu nemá možnost ovlivnit obsah hlášení lobbistů či lobbovaných. Bez jasného stanovení kompetencí orgánů veřejné moci, tvorby a formy lobbistické stopy pak zřejmě nebude navržená právní úprava způsobilá naplnit svou funkci. Věcná problematika, která může být předmětem lobbingu, může být zohledněna v různých právních předpisech, popřípadě může být zahrnuta do různých návrhů právních předpisů, čímž není zřejmé, jak bude zajištěno řádné přiřazování informací o lobbingu ke správnému návrhu právního předpisu v rámci lobbistické stopy. Z návrhu rovněž není zřejmé, zda předkladatel bude mít odpovědnost za úplnost a pravdivost lobbistické stopy, když lobovaným bude připomínkové místo k návrhu právního předpisu. Bez znalosti konkrétního postupu a rozsahu odpovědnosti především z pohledu předkladatele (zpracovatele) návrhu nelze materiál posoudit.
Dále není zřejmé, jakým způsobem se bude zveřejňovat/upravovat lobbistická stopa v rámci legislativního procesu a jakým způsobem se o změnách a obsahu lobbistické stopy dozvědí lobbisté, aby mohli uplatnit své právo podat námitky. Zároveň není zřejmé, jakým způsobem bude probíhat zápis námitky úřadem do lobbistické stopy podle § 15 návrhu zákona o lobbování.
Dále je potřeba připomenout, že nejen předkladatel zákona může být ve vztahu k zákonu lobbován. To mohou být (a není to výjimečný případ) i připomínková místa případně i členové LRV, kteří do zákona a jeho finální podoby zásadně zasahují. Všechno to by tedy mělo být shrnuto v rámci legislativní stopy. Tento proces sice není nemožný, nicméně bude předpokládat dodatečné náklady a bez vnitřní metodiky vlády a spolupráce všech členů vlády toho není možno dosáhnout.
Rovněž není zřejmé, jak si předkladatel představuje „přesné vymezení, které věci v návrhu právního předpisu doznaly podle návrhu nebo požadavku lobbisty změn“. Jde pouze o případy, kdy dojde zcela k převzetí návrhu lobbisty? Spadají sem i případy, kdy lobbista upozorní na problém a lobovaný sám zvolí a navrhne jeho řešení?
Další otázkou je jak daleko před účinnost zákona má návrh ambici zasahovat – existují i případy, kdy podnět od lobbisty je zohledněn mnoho let po jeho vznesení, tj. od lobbování po zahájení legislativního procesu uplyne dlouhá doba. Z návrhu zákona není zřejmé, zda má být toto jednání zachyceno v lobbistické stopě.
V neposlední řadě je též otázkou, jak se bude hledět na legislativní proces návrhu právních předpisů, jichž se lobbistická stopa týká, pokud tento započal před účinností návrhu změnového zákona a do dne nabytí účinnosti zákona neskončil. V návrhu v tomto směru absentují jakákoliv přechodná ustanovení.
Ministerstvo financí požaduje všechny výše uvedené otázky vyjasnit a materiál tomto směru dopracovat. Pokud mají být některé otázky řešeny úpravou na úrovni usnesení vlády (změna Legislativních pravidel vlády, Jednacího řádu vlády), případně metodikou, je třeba současně s návrhem předložit alespoň teze těchto materiálů. Bez jejich znalosti nelze navrhovaný záměr komplexně posoudit z hlediska jeho funkčnosti.
Tato připomínka je zásadní.
K diskusi. Vysvětleno.
· Odpovědnost za úplnost a pravdivost lobbistické stopy ponese lobbovaný, který jediný má relevantní informace o proběhnuvším lobbistickém kontaktu, čemuž odpovídá jeho přestupková odpovědnost v § 17 odst. 3.
· Lobbovaný je současně povinen poskytovat při vkládání lobbistické stopy součinnost osobám uvedeným v § 18 odst. 3 zákona č. 222/2016 Sb., resp. správci elektronického systému tvorby právních předpisů.
· Evidence lobbistické stopy němá být přílišnou administrativní zátěží. Evidence bude vedena elektronicky, přístup pro vkládání údajů pro lobbistickou stopu by měli mít všichni příslušní lobbovaní a záznamy pro lobbistickou stopu nejsou nikterak podrobné.
· Cílem zákona není stanovovat technické parametry pro informační systém veřejné správy. Všechny požadavky na funkčnost systému budou zahrnuty do technických požadavků na příslušný registr.
· Předkladatel se domnívá, že kompetence Úřadu ve vztahu k registru, kontrole, ukládání sankcí a zahajování řízení na návrh i z úřední povinnosti je dostatečným způsobem upravena. Subsidiárně k zákonu o lobbovaní bude Úřad aplikovat ustanovení správního a kontrolního řádu.
· Otázka uvádění námitky vůči údajům pro lobbistickou stopu v naznačeném případě bude předmětem konzultace s MV a Úřadem. Předkladatel vidí řešení v elektronizaci lobbistické stopy a námitek s využitím metadat.
· Se zařazením členů poradních orgánů vlády, jsou-li dodrženy požadavky uvedené v § 2 odst. 2 psím. f), se z důvodu racionalizace právní regulace lobbování v tuto chvíli nepočítá.
· Vymezením věcí, které doznaly vlivem lobbingu změn, je míněna stručná informace o tom, jaké části či ustanovení právního předpisu doznaly změn v důsledku lobbování, a to bez ohledu na to, jakým konkrétním způsobem byly tyto změny či úpravy provedeny. Uvedené bude upřesněno v důvodové zprávě.
· Návrh zákona nepočítá s retroaktivitou. Lobbistická stopa právního přepisu má být obligatorně vedena až u aktů, které se teprve dostanou do legislativního procesu, a to až po účinnosti zákona o lobbování a jeho změnového zákona, a má se vztahovat na lobbování proběhnuvší až po tomto okamžiku. Předkladatel do zákona doplní přechodné ustanovení, z něhož vyplyne, že povinnost vést legislativní stopu se bude týkat pouze „nových“ předpisů. Rovněž tato problematika bude předmětem diskuse.
Předkladatel si je vědom toho, že pravděpodobně neodpověděl uceleně na všechny položené otázky a tyto budou detailně předmětem osobního jednání, kterému budou předcházet konzultace s gestorem zákona o Sbírce zákonů a meinárodních smluv, tj. MV, a dále Úřadem.
MF považuje připomínku za vypořádanou.
Ministerstvo kultury
Doporučující připomínky.
Ministerstvo obrany
Bez připomínek.
Ministerstvo práce a sociálních věcí
K čl. II
K bodu 4
Navrhovaný nový odstavec 3 není v souladu s úpravou navrhovanou v čl. IV bodě 2, neboť § 19 odst. 1 zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv stanoví, že k návrhu právního předpisu se pro informaci přikládají tam vyjmenované dokumenty; v bodě 4 čl. II se uvádí, že se jedná o součást právního předpisu.
Navíc je tento bod vzhledem § 86 odst. 2 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny (ve znění účinném od roku 2024) nadbytečný, neboť toto ustanovení odkazuje na zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv. Tento bod je proto třeba vypustit.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno jinak.
· Předkladatel na základě připomínky gestora zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, Ministerstva vnitra, sjednotí terminologii. O lobbistické stopě bude nadále pojednáváno výlučně jako o příloze právního předpisu, nikoliv jako o jeho součásti.
· Předkladatel nesouhlasí s tím, že by bylo možné vypustit celý novelizační bod 4., nicméně ve znění věty není nutné opakovat, že přílohou návrhu zákona je lobbistická stopa, což vyplývá již z § 86 odst. 2. Novelizační bod by proto mohl znít: „(3) Navrhovatel nebo jeho člen, který je lobbovaným podle zákona o lobbování, má povinnost poskytnout součinnost s uvedením údajů pro lobbistickou stopu v návrhu zákona.“
MPSV s návrhem vypořádání souhlasí
K bodu 5
Není zřejmé, o jakou součinnost poslance se má jednat, když předkladatelem pozměňovacího návrhu je sám poslanec. Pokud poslanec předkládá svůj pozměňovací návrh písemně prostřednictvím sněmovních dokumentů, měl by vedle odůvodnění a informativního přehledu veřejnoprávních povinností uvést též lobbistickou stopu a pokud pozměňovací návrh předkládá ústně v rámci podrobné rozpravy, měl by uvést ústně též lobbistickou stopu.
Tato připomínka je zásadní.
Vysvětleno.
Primárně se jedná o součinnost poslance za účelem vkládání údajů pro lobbistickou stopu ve vztahu k osobám uvedeným v § 18 odst. 3 zákona č. 222/2016 Sb., resp. správci elektronického systému tvorby právních předpisů.
MPSV s návrhem vypořádání souhlasí
K čl. III
K bodu 2
Obdobně jako u připomínky k čl. II bodu 5 není zřejmé, v čem by měla spočívat součinnost senátora.
Tato připomínka je zásadní.
Vysvětleno.
Primárně se jedná o součinnost senátora za účelem vkládání údajů pro lobbistickou stopu ve vztahu k osobám uvedeným v § 18 odst. 3 zákona č. 222/2016 Sb., resp. správci elektronického systému tvorby právních předpisů.
MPSV s návrhem vypořádání souhlasí
K bodu 3
Není zřejmé, v čem by měl člen vlády poskytovat součinnost a komu. Návrh zákonného opatření Senátu může být jen vládním návrhem a předkladatelem je člen vlády, který také zajišťuje vypracování návrhu schváleného vládou, a to včetně lobbistické stopy, k níž může dojít i na jednání vlády. Část věty za středníkem je třeba vypustit.
Tato připomínka je zásadní.
Vysvětleno.
Primárně se jedná o součinnost poskytnout údaje pro lobbistickou stopu správci elektronického systému tvorby právních předpisů.
MPSV s návrhem vypořádání souhlasí
K čl. IV
K bodu 3
Úprava lobbistické stopy by měla být v samostatném paragrafu, např. jako § 21a. Do tohoto ustanovení by měl být převzat též § 15 návrhu zákona o lobbování (viz připomínka MPSV k tomuto návrhu zákona).
Tato připomínka je zásadní.
K diskusi.
· Vzhledem ke skutečnosti, že zákon o lobbování ve své současné podobě obsahuje ustanovení o námitce proti prohlášení lobbisty, jeví se jako vhodné, aby návrh zákona obsahoval symetrické oprávnění lobbisty podat námitku proti údajům uvedeným lobbovaným v lobbistické stopě právního předpisu.
· Předkladatel projedná podnět na případný přesun § 15 a souvisejících skutkový podstat přestupků do zákona č. 222/2016 Sb. s jeho gestorem, Ministerstvem vnitra.
Ministerstvo vnitra:
· Ministerstvo vnitra zásadně nesouhlasí s přesunem právní úpravy obsažené v § 15 návrhu zákona o lobbování do zákona č. 222/2016 Sb. Přenesení hmotněprávní úpravy související s lobbingem (a dílčí sankce s ní spojené) do zákona 222/2016 Sb. by bylo nesystémové.
· Ministerstvo vnitra nepovažuje za nutné přesouvat právní úpravu stanovící obsah lobbistické stopy do samostatného (vloženého) paragrafu 21a zákona č. 222/2016 Sb., je možné ji vložit jakožto nový § 19 odst. 2, jak navrhuje předkladatel.
· Je naopak ke zvážení, zda by neměl zákon o lobbování stanovit rovněž obsah lobbistické stopy – což nyní činí nově navrhovaný § 19 odst. 2 zákona č. 222/2016 Sb. Zákon č. 222/2016 Sb. by pak na předmětné ustanovení zákona o lobbování pouze normativně odkazoval.
MPSV 13.2.2023:
Vyjádření Ministerstva vnitra bereme na vědomí a tím považujeme naše připomínky za vypořádané; na rozporu tedy netrváme
Ministerstvo pro místní rozvoj
K čl. II bodu 1 [§ 39 odst. 5 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny]
Požadujeme vypuštění čl. II bodu 1 návrhu zákona.
Případné udělení slova lobbistovi by i nadále mělo podléhat souhlasu výboru, nikoliv pouze uvážení předsedajícího. Odůvodnění tohoto ustanovení spočívá pouze ve sdělení, že se „podtrhuje významnost a důstojnost nově regulovaného postavení lobbisty“, což není dostatečný důvod pro změnu pravidel jednání výborů Sněmovny. Na udělení privilegovaného postavení lobbistům nespatřujeme veřejný zájem. Zároveň taková výhoda jistě není natolik podstatná, aby sehrála roli při rozhodování lobbisty, zda svoje počínání formalizuje postupem podle zákona o lobbování.
Tato připomínka je zásadní.
Neakceptováno. Vysvětleno.
Předkladatel i na základě snahy o dosažení prosaditelného kompromisu akceptoval dílčí požadavky zájmových skupin, které racionálně požadují administrativní zátěž spojenou s dodržováním regulace vyvážit alespoň určitými oprávněními pro řádně registrované lobbisty. Jde tedy o to, aby stát lobbisty motivoval k registraci nejenom hrozbou represe, nýbrž i pozitivně, udělením určitých výhod. Předkladatel současně usiluje o legitimizaci regulovaného lobbování a alespoň částečné zvýhodnění řádných a poctivých lobbistů oproti těm, kteří se budou regulaci vyhýbat. Jakkoliv lze souhlasit s tím, že se nejedná o zásadní benefit pro lobbisty, na druhou stranu představuje alespoň dílčí zvýhodnění jejich postavením oproti ostatním účastníkům jednání výborů z řad veřejnosti. Uvítáme však v této souvislosti i jiné náměty na výhody pro lobbisty.
Reakce MMR:
Souhlasíme s vypořádáním.
Ministerstvo průmyslu a obchodu
Doporučující připomínky.
Ministerstvo školství‚ mládeže a tělovýchovy
Bez připomínek.
Ministerstvo vnitra
K čl. II bodům 4 a 5 a k čl. III (změna zákona č. 90/1995 Sb. a zákona č. 107/1999 Sb.)
Upozorňujeme, že lobbistická stopa právního předpisu nemá být součástí návrhu zákona, resp. pozměňovacího návrhu, nýbrž jeho přílohou, resp. se k těmto návrhům „přikládá“. To jasně stanoví text § 19 odst. 1 zákona č. 222/2016 Sb., o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a o tvorbě právních předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv (zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv), jehož úvodní věta hovoří o tom, že „k návrhu právního předpisu se pro informaci přikládá alespoň“ a níže jsou v jednotlivých pododstavcích § 19 uvedeny jednotlivé přílohy, mezi které je nově v písmeni d) doplňována právě lobbistická stopa právního předpisu.
Skutečnost, že jsou nynější dokumenty uvedené v § 19 odst. 1 písm. a) až c) přílohami je zřejmá rovněž ze zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění zákona č. 277/2019 Sb., když jeho § 94 odst. 1 hovoří o tom, že „k pozměňovacím návrhům se přikládá informativní přehled veřejnoprávních povinností“. Navrhujeme tedy předkládaný návrh zákona terminologicky upravit a o lobbistické stopě hovořit jako o příloze návrhu právního předpisu či pozměňovacího návrhu, nikoliv jako o jejich součásti.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno.
Reakce MV:
Souhlasíme s návrhem vypořádání.
K čl. IV (změna zákona č. 222/2016 Sb.)
Požadujeme v rámci novelizace zákona č. 222/2016 Sb. doplnit několik novelizačních bodů, které reflektují postup analytických prací při zavádění elektronického systému tvorby právních předpisů a elektronického systému Sbírky zákonů a mezinárodních smluv (dále též jen „e Sbírka“).
V čl. IV navrhujeme vložit nový novelizační bod ve znění:
„X. V § 10 odst. 3 se slova „v listinné podobě datum a čas“ nahrazují slovy „v listinné podobě datum“.“. Text § 10 je třeba upřesnit tak, aby pro adresáta práva poskytl jednoznačnou informaci o datu a času vyhlášení částky v systému e-Sbírka. Postup při vyhlašování aktů prostřednictvím systému e-Sbírka bude takový, že po redakční přípravě v e-Legislativě bude vygenerováno právně závazné znění částky Sbírky zákonů a mezinárodních smluv, které bude zveřejněno v systému e-Sbírka, včetně časových údajů o jejím vyhlášení. Samotné technické zveřejnění v e-Sbírce (tj. okamžik, kdy je vyhlášený akt v systému viditelný všem jeho uživatelům) vyžaduje určité technické procesy v rámci systému e-Sbírka, které z povahy věci budou mít určité časové trvání (mj. v závislosti na rozsahu aktu, množství novelizací, odkazů a jiných vazeb), a nejsou tedy jednoznačně určitelné. Teprve poté, co tyto procesy doběhnou, je akt vůči adresátům práva v e-Sbírce zpřístupněn a mohou se seznámit s jeho obsahem. Čas skutečného zpřístupnění částky bude uveden u každého vyhlášeného aktu Sbírky zákonů a mezinárodních smluv s přesností na vteřiny.
Z výše uvedeného vyplývá, že uvádění časové informace nad rámec data vyhlášení není v samotné částce vhodné uvádět, neboť by se o určitý časový úsek odpovídající běhu technických procesů vyhlášení v e-Sbírce lišily od časových údajů vyhlášení
v e-Sbírce, která bude obsahovat informaci o skutečném čase zpřístupnění částky adresátům práva. Údaj o čase vyhlášení s přesností na vteřiny uváděný v částce Sbírky zákonů a mezinárodních smluv je proto třeba z textu § 10 odst. 3 vypustit.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno.
Reakce MV:
Souhlasíme s návrhem vypořádání.
K čl. IV (změna zákona č. 222/2016 Sb.)
V čl. IV navrhujeme vložit nové novelizační body ve znění:
„X. V nadpisu § 15 se slova „a kontaktních míst veřejné správy“ zrušují.
X. V § 15 se odstavec 4 zrušuje.“.
Předmětnou změnou se navrhuje vypustit povinnost kontaktních míst veřejné správy, tedy tzv. Czech POINTů, vydávat na žádost v listinné podobě příslušnou částku Sbírky zákonů a mezinárodních smluv v podobě ověřeného výstupu z informačního systému veřejné správy. Vzhledem k pokračující digitalizaci veřejné správy, jakožto i vzhledem ke stále intenzivnějšímu využívání prostředků informační techniky ze strany veřejnosti, již není třeba, aby byla vydávána listinná podoba Sbírky zákonů a mezinárodních smluv prostřednictvím kontaktních míst veřejné správy. Možnost objednat si listinnou podobu Sbírky zákonů a mezinárodních smluv u Ministerstva vnitra zůstává zachována (srov. § 7 odst. 7 zákona č. 222/2016 Sb.).
Tato připomínka je zásadní.
K diskusi.
· Vzhledem ke skutečnosti, že se navrhovaná změna zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv nijak nevztahuje k problematice lobbování, považuje předkladatel za nezbytné, aby vzhledem k významnosti a naléhavosti bezproblémového přijetí regulace lobbování, byly důkladně zváženy změny citovaného zákona jdoucí nad její zamýšlený cíl tak, aby nedocházelo ke zbytečným průtahům a komplikacím při jejím schvalování.
· I s ohledem na několik paralelních požadavků MZV na změnu zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv se nabízí otázka, zda nepředložit samostatnou novelu, která by nebyla součástí návrhu regulace lobbování.
· Zásadní připomínky MZV budou MV coby gestorovi zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv postoupeny k vyjádření ze strany předkladatele samostatně.
Reakce MV:
Ministerstvo vnitra na své připomínce trvá.
Závěr jednání 16.2.2023:
Akceptováno
K čl. IV (změna zákona č. 222/2016 Sb.)
V čl. IV navrhujeme vložit nový novelizační bod ve znění:
„X. V § 26 odstavec 2 zní:
„(2) Elektronický systém tvorby právních předpisů, postupy pro tvorbu a vyhlašování aktu ve znění novely a ustanovení § 7 odst. 1 vět třetí a čtvrté, § 12 odst. 6 písm. b), § 13, § 14 odst. 1 vět druhé a třetí a § 14 odst. 3 se nepoužijí pro akt, který
a) byl předložen k vyhlášení ve Sbírce zákonů nebo Sbírce mezinárodních smluv přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a do dne nabytí účinnosti tohoto zákona nebyl vyhlášen, nebo
b) nebyl předložen k projednání prostřednictvím elektronického systému tvorby právních předpisů podle odstavce 1.“.“
V rámci implementace systému e-Sbírka a e-Legislativa – jeho integrace se systémy Úřadu vlády, Poslanecké sněmovny a Senátu a přípravy elektronického legislativního procesu pro pilotní, ověřovací a ostrý provoz – vyvstala s ohledem na právní jistotu výkladu tohoto ustanovení potřeba upřesnění textace § 26 odst. 2 zákona č. 222/2016 Sb. Účelem tohoto upřesnění je řešení specifické situace při publikaci návrhů, jejichž projednávání bylo zahájeno před nabytím účinnosti zákona č. 222/2016 Sb. (tedy mimo systém e-Legislativa), avšak budou dále projednávány, schváleny a vyhlášeny ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv (e Sbírce) po nabytí účinnosti tohoto zákona.
Jelikož tyto „postaru“ vniklé návrhy nebudou projednávány prostřednictvím elektronického systému tvorby právních předpisu (v e-Legislativě), platí pro ně (s ohledem na specifika jejich podoby a legislativní techniky), že je nelze publikovat ve Sbírce prostřednictvím publikačních nástrojů e-Legislativy, jak bude standardní u nově vzniklých návrhů právních předpisů. Publikační nástroje e-Legislativy jsou totiž konstruovány pro novou podobu návrhu právního předpisu a nový způsob legislativní práce, zejména pro práci v úplném znění právního předpisu, vytvoření technických vazeb a odkazů atd. Vyhlášení těchto „postaru“ vzniklých návrhů proto musí být realizováno odlišnými prostředky, tedy prostředky, které poskytuje e Sbírka například pro případy vyhlašování aktů Sbírky zákonů a mezinárodních smluv postupem podle § 11 zákona (jde zejména o ruční editování některých vazeb). „Postaru“ vzniklé předpisy tedy budou vyhlášeny bez příloh obsahujících úplná znění novelizovaných předpisů. Vložení jejich strukturovaného textu do systému e-Sbírka a promítnutí případných novelizací do úplných znění jiných právních předpisů zajistí Ministerstvo vnitra.
Návrh úprav § 26 odst. 2 proto s ohledem na výše uvedené vylučuje pro skupinu právních předpisů vzniklých „postaru“ použití systému e Legislativa, použití právně závazného úplného znění právních předpisů (v případě novelizací) a s nimi související postupy podepisování, redakčních úprav a oprav aktu.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno.
Reakce MV:
Souhlasíme s návrhem vypořádání.
Ministerstvo zahraničních věcí
K části čtvrté, čl. IV- k novému prvnímu bodu:
MZV navrhuje v části čtvrté obsahující návrh novely zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv jako první novelizační bod uvést bod týkající se ust. § 8 odst. 3 tohoto zákona a následně přečíslovat dosavadní novelizační body v této části. Novelizační bod 1. by zněl:
„1. V § 8 se na konci odstavce 3 doplňuje věta „S přihlédnutím k povaze aktu lze akt podle § 3 uvést také ve znění jiného jazyka rozhodného pro jeho výklad.“.
Odůvodnění:
Současné znění ust. § 8 odst. 3 zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv umožňuje vyhlásit pouze jedno rozhodné jazykové znění. V současné praxi však dochází k tomu, že u některých dvoustranných mezinárodních smluv, přestože byly sjednány v jazyce českém a jazyce cizím, přičemž obě znění jsou rozhodná, jsou publikována znění obě, neboť cizojazyčné znění je potřebné pro české subjekty působící v cizím státu při komunikaci s tamními orgány. Navrhuje se proto zachovat stávající praxi, která je v zájmu českých subjektů, neboť v cizích státech nejsou vždy mezinárodní smlouvy publikovány, resp. dostupné ve stejném rozsahu jako v České republice.
Tato připomínka je zásadní.
K diskuzi.
· Vzhledem ke skutečnosti, že se navrhovaná změna zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv nijak nevztahuje k problematice lobbování, považuje předkladatel návrhu zákona za nezbytné tuto záležitost konzultovat s gestorem citovaného zákona, tedy Ministerstvem vnitra. Vzhledem k významnosti a naléhavosti bezproblémového přijetí regulace lobbování je pro další postup při vypořádání připomínky rozhodující stanovisko gestora zákona tak, aby nedocházelo ke zbytečným průtahům a komplikacím při schvalování regulace lobbování.
Ministerstvo vnitra:
· Aktuální podoba § 8 odst. 3 zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv odpovídá řešení zakotvenému v § 6 odst. 2 zákona č. 309/1999 Sb. Nicméně s ohledem na věcné důvody uváděné věcným gestorem oblasti mezinárodního práva Ministerstvo vnitra s rozšířením aktuální podoby právní úpravy souhlasí.
MSp:
Akceptováno.
K části čtvrté, čl. IV- k novému druhému bodu:
MZV dále navrhuje v části čtvrté jako druhý novelizační bod uvést bod týkající se ust. § 12 odst. 6 tohoto zákona s následným přečíslováním dosavadních novelizačních bodů v této části. Novelizační bod 2. by zněl:
„2. V § 12 odst. 6 se písmeno b) zrušuje a zároveň se zrušuje označení písmena a).“.
Odůvodnění:
Ustanovením, jehož zrušení se navrhuje, je stanovena povinnost k požadavku na vyhlášení aktu podle § 3 zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, tj. k požadavku na vyhlášení mezinárodní smlouvy, opravy jejího českého překladu nebo skutečností s ní souvisejících, přikládat rovněž „odůvodnění“. V rámci přípravy projektu e-Sbírka bylo zjištěno, že toto ustanovení je vykládáno tak, že i toto „odůvodnění“ má být publikováno ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv.
K návrhu na zrušení MZV přistupuje zejména ze dvou důvodů. Prvním z nich je skutečnost, že není zřejmé, co vlastně má být obsahem tohoto odůvodnění. V důvodové zprávě k zákonu o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv se uvádí, že „[v] případě aktu podle § 3 bude spolu s vyhlašovaným aktem předkládáno i odůvodnění, neboť akty podle § 3 neprocházejí standardním legislativním procesem a jejich odůvodňující dokumenty v některých případech nejsou veřejně dostupné.“. K tomuto tvrzení je nutné uvést, že „odůvodňující dokumenty“ jsou v praxi vypracovávány pouze k mezinárodním smlouvám tzv. prezidentské kategorie, a to v podobě předkládací zprávy pro vládu a předkládací zprávy pro Parlament, a tzv. vládní kategorie, kdy se vyhotovuje předkládací zpráva pro vládu, a není tak zřejmé, která z předkládacích zpráv k mezinárodním smlouvám tzv. prezidentské kategorie má být tímto „odůvodněním“: obsahově se mohou lišit, přičemž v předkládací zprávě pro vládu právě vzhledem k její neveřejné povaze mohou být uváděny i skutečnosti a okolnosti zahraničněpolitické, jejichž zveřejnění není v zájmu státu. Pokud by však měla být „odůvodněním“ předkládací zpráva pro Parlament, která ostatně je veřejně přístupná na internetových stránkách obou komor Parlamentu, bude otázkou, co by mělo být přikládáno jako „odůvodnění“ v případě tzv. vládních smluv, k nimž předkládací zprávy pro Parlament vypracovávány nejsou. Není ani zřejmé, co by mělo být přikládáno jako „odůvodnění“ v případě mezinárodních smluv tzv. resortní kategorie, k nimž v praxi nejsou vypracovávány předkládací zprávy žádné.
Druhým důvodem pro návrh na zrušení předmětného ustanovení je problematičnost toho, že povinnost přikládat „odůvodnění“ je stanovena u všech aktů podle § 3 zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv bez rozdílu, tj. i u oznámení o jiné skutečnosti důležité pro provádění mezinárodní smlouvy, a dokonce i u opravy českého překladu; v těchto případech však žádné předkládací zprávy v současnosti vypracovávány nejsou a k jejich vypracovávání v budoucnu není žádný důvod.
Tato připomínka je zásadní.
K diskuzi.
· Vzhledem ke skutečnosti, že se navrhovaná změna zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv nijak nevztahuje k problematice lobbování, považuje předkladatel návrhu zákona za nezbytné tuto záležitost konzultovat s gestorem citovaného zákona, tedy Ministerstvem vnitra. Vzhledem k významnosti a naléhavosti bezproblémového přijetí regulace lobbování je pro další postup při vypořádání připomínky rozhodující stanovisko gestora zákona tak, aby nedocházelo ke zbytečným průtahům a komplikacím při schvalování regulace lobbování.
Ministerstvo vnitra:
· Aktuální úprava § 12 odst. 6 písm. b) je motivována obecným cílem zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, kterým je vyšší dostupnost a srozumitelnost státem poskytovaných informací o právech a povinnostech obsažených v oficiálních publikačních zdrojích.
· Záměr gestora předpisu se v právní úpravě projevuje mj. tím, že společně s textem právního předpisu a aktu mezinárodního práva mají být povinně publikovány informace obsahující motivaci přijetí daného aktu a (optimálně) odůvodnění jeho jednotlivých ustanovení. Vzhledem k tomu, že i mezinárodní smlouvy jsou za podmínky naplnění podmínek § 10 Ústavy součástí právního řádu České republiky, domníváme se, že tato povinnost by měla platit i pro akty mezinárodního práva.
· Vysvětlení gestora oblasti mezinárodně-právních závazků směřuje k tomu, že u řady typů aktů podle § 3 odst. 1 není v současnosti vytvářen dokument, který by takový účel mohl splnit. Současně technické řešení systému e-Sbírka a e-Legislativa neumožňuje ve své stávající podobě připojení předkládací zprávy tzv. prezidentských smluv jako souboru.
· S ohledem na výše uvedené Ministerstvo vnitra akceptuje řešení zpracované Ministerstvem zahraničních věcí do novelizačního bodu 2. ve znění: „2. V § 12 odst. 6 se písmeno b) zrušuje a zároveň se zrušuje označení písmena a).“.
· Technicky bude mít předkladatel aktu podle § 3 odst. 1 zákona vytvořit odůvodnění ke strukturovanému znění obdobně jako u právního předpisu, pokud se tak rozhodne. Nebude nicméně povinné.
MSp:
Akceptováno ve znění MV.
K části čtvrté, čl. IV- k novému poslednímu bodu:
MZV navrhuje v části čtvrté jako poslední novelizační bod (v případě přijetí výše uvedených připomínek by byl označen jako bod 6) uvést bod týkající se ust. § 22 zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, jehož alternativní znění by bylo:
„6. V § 22 odst. 1 se písmeno e) zrušuje.
Dosavadní písmena f) až j) se označují jako písmena e) až i).“.
nebo
„6. V § 22 odst. 2 se na konci písmene h) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno i), které zní: „ministr zahraničních věcí jinou osobu, jde-li o sdělení podle § 3 odst. 1.“.
Odůvodnění:
V současné době sdělení MZV podle § 5 zákona č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv, ve znění pozdějších předpisů, nejsou podepisována. Stejně tak nebyla podepisována sdělení MZV podle § 3 zákona č. 545/1992 Sb., o Sbírce zákonů České republiky, ve znění pozdějších předpisů. Za cca 30 let této praxe nebyla nikdy tato skutečnost předmětem kritiky např. ze strany soudů, ani jinak nebyla zpochybňována. Zavedení povinnosti opatřovat sdělení MZV podpisem se tak jeví jako nadbytečné. Navíc je třeba vzít v úvahu, že omezení oprávnění k podpisu sdělení MZV pouze na osobu ministra zahraničních věcí naráží na skutečnost, že z povahy své funkce se jedná o člena vlády, který často nebude přítomen na území České republiky, resp. často se bude nacházet na územích, z nichž nemusí být žádoucí elektronický podpis provést z hlediska kybernetické bezpečnosti. Rovněž se připomíná, že mezi sdělení podle § 3 odst. 1 zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv patří i sdělení o opravě českého překladu mezinárodní smlouvy, u nichž je podpis člena vlády či jeho náměstka zjevně nepřiměřený, resp. rovněž zjevně nadbytečný. MZV proto navrhuje buď předmětnou povinnost zcela zrušit (viz na prvním místě uvedený novelizační bod týkající se ust. § 22 odst. 1), tj. zachovat stávající stav, anebo po vzoru ust. § 12 odst. 4 zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv umožnit pověřit tímto podepisováním širší okruh osob v zájmu zastupitelnosti, tudíž nejen náměstků, ale rovněž např. ředitele mezinárodněprávního odboru MZV a jeho zástupce, případně vedoucího příslušného oddělení (viz novelizační bod týkající se ust. § 22 odst. 2).
Tato připomínka je zásadní.
K diskuzi.
· Vzhledem ke skutečnosti, že se navrhovaná změna zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv nijak nevztahuje k problematice lobbování, považuje předkladatel návrhu zákona za nezbytné tuto záležitost konzultovat s gestorem citovaného zákona, tedy Ministerstvem vnitra. Vzhledem k významnosti a naléhavosti bezproblémového přijetí regulace lobbování je pro další postup při vypořádání připomínky rozhodující stanovisko gestora zákona tak, aby nedocházelo ke zbytečným průtahům a komplikacím při schvalování regulace lobbování.
Ministerstvo vnitra:
· Souhlasíme s Ministerstvem zahraničních věcí, že požadavek na podpis sdělení podle § 3 odst. 1 zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv ve stávající úpravě excesivně neumožňuje delegovat podpis sdělení na náměstka ministra zahraničních věcí.
· Současně jsme přesvědčeni, že akty vyhlašované ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, které mají obdobný charakter, by měly být podrobeny obdobné právní úpravě. Tou je v současném znění zákona ustanovení § 22 odst. 2 písmene a).
· Bereme v úvahu i skutečnost, že některými z aktů mohou být i opravy překladu mezinárodních smluv. Jedná se nicméně o nepodstatnou část (jednotky ročně) vyhlašovaných aktů, které budou spadat do režimu § 3 odst. 1 zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv. Drtivou většinu publikovaných sdělení však tvoří akty spadající do kategorií § 3 odst. 1 písm. a) a b) zákona. Ty jsou i s ohledem na čl. 10a Ústavy nejen na úrovni aktů podle § 4 písm. h) zákona, ale pro právní řád mají ve své většině význam výrazně vyšší.
· Požadovat podpis náměstka, na něhož bude pravděpodobně kompetence podle § 22 odst. 1 písm. e) delegována, nepovažujeme za excesivní. Delegaci bude možné provést na jednoho či více náměstků, přičemž lze vycházet předpokladu, že alespoň jeden z nich se bude nacházet na území České republiky. Současně Ministerstvo vnitra na základě dlouhodobé zkušenosti s publikační praxí Sbírky mezinárodních smluv předpokládá, že množství časově naléhavých žádostí o vyhlášení aktů podle § 3 odst. 1 zákona bude relativně nízký.
· Ministerstvo vnitra s ohledem na výše uvedené souhlasí s úpravou ustanovení § 22 odst. 2 následujícím způsobem:
„6. V § 22 odst. 2 se na konci písmene h) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno i), které zní: „ministr zahraničních věcí svého náměstka, jde-li o sdělení podle § 3 odst. 1.“.
MSp:
Akceptováno ve znění MV.
K zákonu č. 277/2019 Sb.:
V souvislosti s navrhovanou novelizací zákona č. 222/2016 Sb., o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a o tvorbě právních předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv (zákon o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv), ve znění pozdějších předpisů, se navrhuje upravit rovněž změnový zákon č. 277/2019 Sb., a to vložením nové části tohoto znění:
„ČÁST PÁTÁ
Změna zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv
Čl. V
V čl. XIV zákona č. 277/2019 Sb., kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, ve znění zákona č. 248/2021 Sb., zákona č. 261/2021 Sb. a zákona č. 177/2022 Sb., se bod 15 zrušuje.“.
Odůvodnění:
MZV navrhuje, aby se zrušilo ustanovení, jímž byla do § 108 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů, doplněna povinnost přikládat k mezinárodním smlouvám předkládaným Poslanecké sněmovně (k vyslovení souhlasu s jejich ratifikací nebo k odstoupení od nich) rovněž informativní přehledy veřejnoprávních povinností vyplývajících z takové mezinárodní smlouvy. Toto ustanovení má nabýt účinnosti dnem 1. ledna 2024 - na základě novely zákona č. 277/2019 Sb. provedené zákonem č. 177/2022 Sb.
Předmětné ustanovení, resp. příslušný novelizační bod, se navrhuje zrušit ještě před jeho účinností, a to z následujících důvodů:
- povinnost přikládat informativní přehled veřejnoprávních povinností kromě zásadního nárůstu byrokracie a administrativy není reálně splnitelná, neboť vzor informativního přehledu, tvořící přílohu zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, obsahuje kategorie/položky, jež v případě mezinárodních smluv nedávají smysl. Povinnosti vyplývající z mezinárodní smlouvy jsou totiž často podrobněji implementovány vnitrostátními právními předpisy, včetně případných sankcí,
- lze si jen obtížně představit, jak budou tyto přehledy/tabulky vypracovávány k mezinárodním smlouvám o větším rozsahu (některé tzv. smíšené smlouvy sjednávané Evropskou unií či některé svou povahou spíše technické smlouvy, sjednávané např. v působnosti Ministerstva dopravy, mají řádově tisíce stran – příkladem může být mezinárodní smlouva publikovaná pod č. 7/2021 Sb. m. s.),
- vypracovávání informativních přehledů může být i zavádějící (viz též níže) – adresát norem v mezinárodních smlouvách (a ostatně i vnitrostátních právních předpisech) by měl být schopen povinnosti z nich vyplývající identifikovat, popř. přímo aplikovat, již na základě přečtení jejich textu,
- vzhledem ke skutečnosti, že mezinárodní smlouvy je nutno vykládat primárně podle pravidel mezinárodního práva, a zpravidla i v úzké souvislosti s vnitrostátními předpisy, jimiž jsou implementovány, by tyto „informativní přehledy“ mohly být spíše „dezinformativní“, neboť u většiny povinností by přehledy např., a to zcela pravdivě, uváděly, že sankce za jejich nesplnění mezinárodní smlouva neobsahuje (obsahuje je vnitrostátní právní předpis),
- těžko představitelné je plnění uložené povinnosti u často se měnících, zejména mnohostranných, mezinárodních smluv a jejich často velmi obsáhlých technických příloh; u takových mezinárodních smluv je tato povinnost v přímém rozporu se zájmem dosáhnout stavu, kdy Česká republiky bude schopna včas a dostatečně pružně reagovat na mezinárodními smlouvami stanovené lhůty pro případné odmítnutí přijetí na příslušném mezinárodním fóru schválených změn mnohostranných smluv, aby zbytečně neblokovala vstup v platnost některých mezinárodních smluv a nekomplikovala pozici na mezinárodní scéně sobě ani spojencům (například v rámci EU či NATO),
- je třeba rovněž poukázat na zjevnou neprovázanost této povinnosti s ostatními částmi či stádii vnitrostátního projednávání mezinárodních smluv: tato povinnost je stanovena pouze při předkládání mezinárodních smluv Poslanecké sněmovně, v zákoně o jednacím řádu Senátu však taková povinnost stanovena není a výslovně není ani stanovena povinnost tyto informativní přehledy publikovat ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, jelikož ustanovení § 19 odst. 1 zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv se týká pouze publikace právních předpisů, nikoli mezinárodních smluv.
Tato připomínka je zásadní.
K diskuzi.
· Vzhledem ke skutečnosti, že se navrhovaná změna zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv nijak nevztahuje k problematice lobbování, považuje předkladatel návrhu zákona za nezbytné tuto záležitost konzultovat s gestorem citovaného zákona, tedy Ministerstvem vnitra. Vzhledem k významnosti a naléhavosti bezproblémového přijetí regulace lobbování je pro další postup při vypořádání připomínky rozhodující stanovisko gestora zákona tak, aby nedocházelo ke zbytečným průtahům a komplikacím při schvalování regulace lobbování.
Ministerstvo vnitra:
· Ministerstvo vnitra upozorňuje, že většina předložených argumentů vztahujících se k negativním či problematickým aspektům evidence veřejnoprávních povinností (pracnost, časová náročnost, dopady na proces přijímání a publikaci mezinárodních smluv, metodický výklad např. u mezinárodních smluv technického charakteru) je v zásadě aplikovatelná i na oblast evidence veřejnoprávních povinností u právních předpisů.
· Jakkoli je Ministerstvo vnitra gestorem zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, v případě veřejnoprávních povinností se jedná o právní úpravu, která byla do zákona zavedena v roce 2019 pozměňovacím návrhem a Poslaneckou sněmovnou schválena prakticky jednohlasně. Na základě jednání, která v souvislosti s realizací projektu e‑Sbírka a e-Legislativa průběžně probíhají, lze konstatovat, že politická vůle realizovat evidenci veřejnoprávních povinností v aktuální politické reprezentaci patrně nadále trvá.
· S ohledem na skutečnost, že se jedná o problém propojený s evidencí veřejnoprávních povinností u právních předpisů a je spojen s celkovou politikou vlády ve vztahu k povinnostem spojeným s projednáváním právních předpisů nebo mezinárodních smluv, je třeba jej řešit za účasti úřadu ministra pro legislativu a předsedy Legislativní rady vlády, jehož názor na možné zrušení této povinnosti považuje Ministerstvo vnitra v této věci za rozhodující.
Ministr pro legislativu a předseda Legislativní rady vlády:
(vrchní ředitel JUDr. Jan Kněžínek, Ph.D.)
· Otázku přehledu veřejnoprávních povinností jsme z podnětu MZV před cca 1 rokem řešili i my. Už tehdy jsme ve shodě s MZV shledali, že v případě (nejen) mezinárodních smluv, jež jsou často velmi rozsáhlé a technicistní povahy (např. Dohoda ADR), je zpracovávání takového přehledu obtížně představitelné a asi i administrativně velmi náročné. Ostatně podobný problém se může záhy ukázat i u zákonů, nicméně chápu, že to není předmětem připomínky MZV.
· Věc jsem včera krátce konzultoval s ministrem Šalomounem a podobně jako já má za to, že vypuštění povinnosti by v případě mezinárodních smluv bylo vhodné. Akceptace připomínky MZV tedy ministrem Šalomounem určitě nebude rozporována.
Ministerstvo spravedlnosti:
Informujeme Vás, že Ministerstvo spravedlnosti nebude akceptovat Vaši zásadní připomínku týkající se zrušení uvádění veřejnoprávních povinností vyplývajících z mezinárodních smluv ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv.
· Povinnost vypracovávat a publikovat informativní přehledy veřejnoprávních povinností zcela naplňuje smysl (téměř jednomyslně přijatého) zákona č. 277/2019 Sb., který si klade za cíl zjednodušit a zpřehlednit platnou právní úpravu. Tato koncepce je v souladu s programovým prohlášením vlády: „Zpřehledníme a zjednodušíme povinnosti občanů a podnikatelů vůči státu ve spolupráci s profesními a podnikatelskými organizacemi prostřednictvím sdílené platformy. Zrušíme zbytné nebo duplicitní povinnosti ve spolupráci se zástupci komerčního a neziskového sektoru. Podpoříme vznik platformy pro zvýšení srozumitelnosti a přehlednosti právního řádu.“.
· Mezinárodní smlouvy jsou jedním z aktů publikovaných ve Sbírce zákonů, které jsou (v případě „prezidentských“ mezinárodních smluv) spojeny s aplikační předností před zákonem (generální inkorporace čl. 10 Ústavy). Zájem na zpřehlednění právní úpravy roste v přímé úměře k rozsahu a složitosti právní úpravy. Jeví se tak jako vhodné, aby se základní informativní přehledy vytvářely i v případě mezinárodních smluv, u nichž může být (základní) přehlednost pro adresáty zvláště složitá, přestože přínos takového přehledu pro běžného adresáta bude pravděpodobně nižší než v případě právních předpisů.
· Především však navrhovaná změna nijak nesouvisí s regulací lobbingu. Znovuotevíráním problematiky evidence veřejnoprávních povinností, jež je spojena s celkovou politikou vlády (ve vztahu k povinnostem spojeným s projednáváním právních předpisů nebo mezinárodních smluv), může dojít ke zkomplikování celého, již tak náročného, procesu přijímání zcela nové a v některých ohledech kontroverzní regulace lobbování. Včasné přijetí regulace lobbingu je přitom pro Českou republiku z hlediska jejích závazků a z hlediska jejího mezinárodního renomé mimořádně důležité.
· Z těchto důvodů neakceptujeme zrušení povinnosti přikládat informativní přehledy veřejnoprávních povinností k „mezinárodním smlouvám“.
Ministerstvo zahraničních věcí:
Na předmětné zásadní připomínce se nadále trvá, a prosíme tak o sdělení "nabídky" termínů pro její projednání na úrovni vrchních ředitelů/náměstků.
Projednání rozporu mezi Ministerstvem zahraničních věcí a Ministerstvem spravedlnosti:
Neakceptováno.
Předkladatel respektuje věcné argumenty připomínkového místa. Relevantní je například poukázání na tu skutečnost, že samotné mezinárodní smlouvy bývají podrobněji implementovány vnitrostátními právními předpisy (obsahujícím vlastní informativní přehledy) a k jejich samotnému výkladu je dále třeba vycházet i z principů a zvyklostí mezinárodního práva.
Veřejnoprávní povinnosti plynoucí z mezinárodních smluv tak mohou být rozptýleny do několika právních aktů a tudíž informativní přehled nemusí zcela odpovídat formě v jaké byla mezinárodní smlouva recipována jinými právními předpisy. Tyto skutečnosti pak mohou v praxi způsobovat interpretační problémy.
Předkladatel však setrvává na svém stanovisku, že navrhovaná změna nijak nesouvisí s regulací lobbování v České republice.
Navrhovaná změna právní úpravy přitom není nevýznamnou změnou v problematice evidence veřejnoprávních povinností a je tak spojena s celkovou politikou vlády (ve vztahu k povinnostem spojeným s projednáváním právních předpisů nebo mezinárodních smluv). Otevírá komplexní otázku realizace a nastavení koncepce vládního závazku vzniku platforem a nástrojů „pro zvýšení srozumitelnosti a přehlednosti právního řádu“ (Programové prohlášení vlády)
Takto významnou změnu je třeba řešit řádnou cestou přímé novely zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv po jejím důkladném zvážení a analyzování jejích rizik a dopadů.
Zařazením navrhované změny bez dalšího do změnového zákona k návrhu zákona o lobbování by představovalo porušení závazných požadavků Legislativních pravidel vlády, konkrétně pak ustanovení hlavy IV., Čl. 39:
„Hlava IV
Některé požadavky na obsah právního předpisu
Čl. 39
Základní ustanovení
……
(4) V témže zákoně, včetně zákona obsahujícího novelu jiného právního předpisu, nelze upravovat věci různorodé, které spolu bezprostředně nesouvisejí.“
Z uvedených procesních a legislativně technických důvodů nelze akceptovat zrušení povinnosti přikládat informativní přehledy veřejnoprávních povinností ke schvalovaným mezinárodním smlouvám prostřednictvím návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o lobbování.
Ministerstvo zahraničních věcí akceptuje způsob vypořádání připomínky Ministerstvem spravedlnosti.
K ustanovení o účinnosti:
MZV navrhuje doplnění ustanovení o účinnosti o slova:
„, s výjimkou ustanovení čl. IV bodů 1, 2 a 6 a části páté, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2024.“.
Případné zapracování doporučující připomínky by si pak vyžádalo další doplnění výčtu ustanovení, která by nabyla účinnosti již dnem 1. ledna 2024.
Odůvodnění:
S ohledem na výše uvedené zásadní připomínky MZV navrhuje dělenou účinnost, resp. úpravu ustanovení o účinnosti tak, aby jím navržené novelizační body nabyly účinnosti společně se zákonem o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv a zákonem č. 277/2019 Sb., které by v důsledku přijetí zákona č. 177/2022 Sb. měly účinnosti nabýt dnem 1. ledna 2024.
Tato připomínka je zásadní.
K diskuzi.
· Datum účinnosti novely zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv bylo stanoveno primárně na základě požadavku gestora zákona, tj. Ministerstva vnitra.
· Vzhledem ke skutečnosti, že se navrhovaná změna data účinnosti novely zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv nijak nevztahuje k problematice lobbování, považuje předkladatel návrhu zákona za nezbytné tuto záležitost konzultovat s gestorem citovaného zákona, tedy Ministerstvem vnitra. Vzhledem k významnosti a naléhavosti bezproblémového přijetí regulace lobbování je pro další postup při vypořádání připomínky rozhodující stanovisko gestora zákona tak, aby nedocházelo ke zbytečným průtahům a komplikacím při schvalování regulace lobbování.
Ministerstvo vnitra:
Návrh doplnění účinnostního ustanovení reaguje na výše navržené změny, je tedy akceptovatelný.
MSp
Neakceptováno.
Ministerstvo zdravotnictví
Bez připomínek.
Ministerstvo zemědělství
K části II. a III., Součinnost
Návrh změnového zákona předpokládá při tvorbě lobbistické stopy součinnost poslance respektive senátora. Komu bude tato součinnost poskytována? Jaká bude odpovědnost této osoby za správnost a úplnost údajů? S jakými následky bude spojováno neposkytnutí požadované součinnosti ze strany poslance resp. senátora? Domníváme se, že pouhá politická odpovědnost není dostatečná.
Tato připomínka je zásadní.
Vysvětleno.
· Odpovědnost za úplnost a pravdivost lobbistické stopy ponese lobbovaný, který jediný má relevantní informace o proběhnuvším lobbistickém kontaktu, čemuž odpovídá jeho přestupková odpovědnost v § 17 odst. 3.
· Lobbovaný je současně povinen poskytovat při vkládání lobbistické stopy součinnost osobám uvedeným v § 18 odst. 3 zákona č. 222/2016 Sb., resp. správci elektronického systému tvorby právních předpisů.
V doprovodném změnovém zákoně je současně povinnost poskytovat součinnost při vkládání lobbistické stopy související s pozměňovacími návrhy promítnuta v jednacích řádech Poslanecké sněmovny a Senátu.
Reakce MZE:
Souhlasíme s vypořádáním a z připomínky ustupujeme.
K části IV., Lobbistická stopa právního předpisu
Požadujeme podrobně upravit institut lobbistické stopy. Není stanovena odpovědnost za úplnost a pravdivost lobbistické stopy. Není zřejmé, zda se bude odpovědná osoba měnit v průběhu legislativního procesu.
Tato připomínka je zásadní.
Vysvětleno.
· Odpovědnost za úplnost a pravdivost lobbistické stopy ponese lobbovaný, který jediný má relevantní informace o proběhnuvším lobbistickém kontaktu, čemuž odpovídá jeho přestupková odpovědnost v § 17 odst. 3.
· Lobbovaný je současně povinen poskytovat při vkládání lobbistické stopy součinnost osobám uvedeným v § 18 odst. 3 zákona č. 222/2016 Sb., resp. správci elektronického systému tvorby právních předpisů.
V doprovodném změnovém zákoně je současně povinnost poskytovat součinnost při vkládání lobbistické stopy související s pozměňovacími návrhy promítnuta v jednacích řádech Poslanecké sněmovny a Senátu.
Reakce MZE:
Souhlasíme s vypořádáním a z připomínky ustupujeme.
K části IV., § 9 odst. 3
Požadujeme v ustanovení § 9 odst. 3 za slovem „případech“ vložit slova „, nebo z důvodu implementace předpisu Evropské unie do právního řádu České republiky,“ a za slova „předpis účinnosti“ vložit slova „počátkem patnáctého dne následujícího po dni jeho vyhlášení nebo v případě zákona“.
Jsme přesvědčení, že obligatorní zavedení dvou pevných termínů nabytí účinnosti u právních předpisů publikovaných ve Sbírce zákonů (1. leden a 1. červenec) z důvodů zpřehlednění našeho právního řádu, se v praxi ukázalo jako nevhodné a neúčelné a je na místě nevyhovující úpravu změnit. Jedním ze zásadních problémů našeho novodobého právního řádu není termínování nabytí účinnosti právních předpisů, ale spíše počet jejich změn.
Z hlediska legislativně ústavního neexistuje žádný racionální věcný důvod, aby se tato povinnost na tvorbu právních předpisů vztahovala obligatorně na všechny podzákonné předpisy.
Stejně tak není vhodné, aby tato jednostranná povinnost byla vztažena i na české právní předpisy, u kterých je primárním účelem zajištění implementace právních předpisů Evropské unie (harmonizace směrnic Evropské unie a adaptace na nařízení Evropské unie a rozhodnutí Evropské unie) do právního řádu České republiky, kterou dochází k plnění závazků České republiky vyplývajících z členství v Evropské unii. Úprava vyvolává nežádoucí situace, kdy naopak účinnost implementace předpisů Evropské unie je v rámci České republiky provedena dříve než na evropské úrovni, což může mít vážné dopady na konkurenceschopnost České republiky v různých odvětvích.
Nastavení výjimky, podle které lze stanovit dřívější den nabytí účinnosti jen, vyžaduje-li to naléhavý obecný zájem, a to jen ve zvlášť výjimečných případech, není systémové ani vhodné.
S ohledem na výše uvedené požadujeme obligatorní zakotvení dvou pevných termínů nabytí účinnosti u právních předpisů publikovaných ve Sbírce zákonů (1. leden a 1. červenec) omezit pouze na zákony a současně doplnit trvalou systémovou výjimku pro případy implementace právních předpisů Evropské unie do našeho právního řádu.
Tato připomínka je zásadní.
Neakceptováno. Vysvětleno.
Nepolemizujeme s věcnou podstatou zásadní připomínky. Nicméně tato nesouvisí s právní regulací lobbování, která je předmětem návrhu novely zákona č. 222/2016 Sb. Předkladatel doporučuje požadavek projednat s gestorem uvedeného zákona a v případě věcné shody se dohodnout na formě a způsobu jeho legislativního zakotvení. Předkladatel nepovažuje za žádoucí, v rámci již tak složité prosaditelnosti regulace lobbování, na ni „nabalovat“ věcně nesouvisející změny.
MZE 1.2.2023
Na zásadní připomínce trváme.
Jedná se o unikátní příležitost jak opravit a odstranit poslanecký legislativní „paskvil“, který při přijetí těchto změn vůbec nereflektoval názory odborné legislativní veřejnosti ani závazky vyplývající z členství ČR v EU. Rovněž původní změna vůbec nepřihlížela k praxi časového projednávání návrhů zákonů v Poslanecké sněmovně, kdy v podstatě nelze předem stanovit nějaký reálný termín nabytí účinnosti návrhu zákona předem, ale je nutné navrhovat „klouzavý“ termín např. „prvním dnem druhého kalendářního měsíce po dni jeho vyhlášení“ apod. Nedomníváme se, že tato spíše technická změna, by mohla ještě více ohrozit projednávání už tak složité a problematické právní úpravy jakou je zákon o lobbování, kterou však v principu v podstatě akceptujeme.
Stanovisko MV 14.2.2023:
Ministerstvo vnitra se s názorem Ministerstva zemědělství neztotožňuje. Jednak Ministerstvo zemědělství neuvádí žádné věcné argumenty podporující jeho tvrzení o nevhodnosti a neúčelnosti předmětné právní úpravy, ve vztahu k jeho legislativní praxi. Současně doposud ani z vlastní publikační praxe, ani ze zkušenosti jiných ústředních správních úřadů Ministerstvo vnitra nezaznamenalo výskyt problémů, které by směřovaly k závěru prezentovaném Ministerstvem zemědělství.
Oblast zpřehledňování právního řádu, předvídatelnosti jeho změn a snižování administrativní zátěže je také prioritou aktuální vlády, kterou je třeba respektovat i ve vztahu k institutu tzv. „dní právní účinnosti“.
MZE 9.3.2023
Vysvětleno. Bez rozporu.
K části IV., § 19
Požadujeme v ustanovení § 19 odst. 1 zcela zrušit znění stávajícího písmene c). Toto ustanovení požaduje, aby součástí návrhu právního předpisu vyhlašovaného ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv, který se předkládá vládě, Legislativní radě vlády nebo jejímu orgánu, Poslanecké sněmovně, a je-li navrhovaným právním předpisem zákonné opatření Senátu, Senátu, byl mimo jiné i informativní přehled veřejnoprávních povinností vyplývajících z návrhu právního předpisu; Struktura přehledu veřejnoprávních povinností vyplývajících
z návrhu právního předpisu je uvedena v příloze k tomuto zákonu. Jsme přesvědčeni, že tato právní úprava je zcela nadbytečná a byrokratická a navíc odporuje základním zásadám tvorby právních předpisů, podle kterých musí být veškeré požadované práva a povinnosti stanoveny přímo v zákoně. Na jejich platnosti a účinnosti nic nemění to, zda jsou nebo nejsou uvedeny v jakémsi informativním přehledu veřejnoprávních povinností vyplývajících z návrhu právního předpisu.
Tato připomínka je zásadní.
Neakceptováno. Vysvětleno.
Přikládání přehledu veřejnoprávních povinností je jedním z vládních požadavků na zpřehlednění právní úpravy.
Povinnost informativního přehledu vychází přímo z programového prohlášení vlády (ze dne 6. 1. 2021) a předpokládá připojení základního přehledu významných povinností, které má přispět jednodušší orientaci adresátů:
„Zpřehledníme a zjednodušíme povinnosti občanů a podnikatelů vůči státu ve spolupráci s profesními a podnikatelskými organizacemi prostřednictvím sdílené platformy. Zrušíme zbytné nebo duplicitní povinnosti ve spolupráci se zástupci komerčního a neziskového sektoru. Podpoříme vznik platformy pro zvýšení srozumitelnosti a přehlednosti právního řádu.“.
Zásadní připomínka nesouvisí s materií lobbování a lobbistické stopy právního předpisu a odporuje aktuálnímu programovému prohlášení vlády.
Reakce MZE:
Souhlasíme s vypořádáním a z připomínky ustupujeme.
Ministerstvo životního prostředí
Bez vyjádření.
Úřad vlády ČR - Ministr pro legislativu a předseda Legislativní rady vlády
Připomínka k Závěrečné zprávě hodnocení dopadů regulace (ZZ RIA)
Požadujeme upravit ZZ RIA, aby zohledňovala dopady návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o lobbování. Znění ZZ RIA je shodné se zněním ZZ RIA k návrhu zákona o lobbování (MSP-38/2022-OSZ-KOR/1), což neodpovídá Obecným zásadám pro hodnocení dopadů regulace.
Je nutné doložit analýzu dopadů vyplývajících ze změny zákona
o zpravodajských službách, o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, o jednacím řádu Senátu a o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv.
Nelze vyloučit změnu dalších zákonů v souvislosti s postupy a povinnostmi, které předkladatel navrhovanou právní úpravou problematiky lobbování navrhuje (např. zákon č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, zákon č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy ČR, zákon č. 300/2017 Sb., o zásadách jednání a styku Poslanecké sněmovny a Senátu mezi sebou
a navenek (stykový zákon), zákon č. 302/2016 Sb., kterým se mění zákon
č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích,
ve znění pozdějších předpisů a další související zákony).
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno.
Úřad vlády ČR - Odbor kompatibility
Bez připomínek.
Úřad vlády ČR -Vedoucí Úřadu vlády
V části čtvrté čl. IV bodu 3 v navrhovaném písm. c) požadujeme slovo „datum“ nahradit slovem „období“ a písm. d) vypustit a písm. e) označit jako písm. d).
Odůvodnění: přesné vymezení, které věci v návrhu právního předpisu doznaly podle návrhu nebo požadavku lobbisty změn, považujeme za požadavek problematicky splnitelný. Příprava právního předpisu zpravidla neprobíhá tak, že by např. profesní organizace, přednášela konkrétní požadavky, které by byly splněny či nikoli, ale jedná se o kontinuální proces diskuse. Jak uvádí důvodová zpráva k návrhu zákona o lobbování, legitimní lobbování představuje distribuce informací a dat veřejným funkcionářům. Lobbista tedy často ani neví, jaký zásah zpracovatel právního předpisu na základě jeho podnětu učiní.
Není neobvyklé, že k témuž zákonu či dokonce k témuž ustanovení se vyjadřuje více organizací, často i s protichůdnými zájmy, takže je obtížné posoudit, na základě návrhu které (kterých) z nich fakticky došlo k jeho změně.
Přípravu právního předpisu provází „dominový efekt“, kdy změna v jedné části předpisu obsahuje vede nepřímo k úpravám dalších částí předpisu tak, aby byla zajištěna jeho vnitřní konzistence. Je tak v podstatě nemožné říci, kam až změnu lze považovat za změnu vyvolané návrhem lobbisty a kde již nikoli.
Datum lobování je pak rovněž údajem komplikovaným: zpravidla lobování představuje kontinuální dialog, kdy profesní organizace poskytuje celou řadu podnětů, návrhů a doporučení. Lobbistická stopa by tak byla zatížena obrovským množstvím nerelevantních údajů.
Tato připomínka je zásadní.
Neakceptováno. Vysvětleno.
· Datum, kdy k lobbistickému kontaktu došlo, je významným údajem jednak pro prvek transparentnosti a jednak pro případný „cross-checking“ (křížovou kontrolu) údajů uváděných lobbistou a lobbovaným. Platí zde obdobně to, co bylo uvedeno výše k veřejnoprávní kontrole prováděné Úřadem.
· Primárně lobbovaný by měl být schopen posoudit, jestli se právní předpis či koncepční dokument změnil vlivem lobbistů, kteří mu předali relevantní informace, analýzy a data. Uvedení údaje, že bylo lobbování ze strany lobbistů úspěšné, v jakém rozsahu a jak se promítlo do finálního aktu, je významným prvkem požadované veřejné kontroly. Stejně tak může lobbovaný konstatovat, že se právní úprava v důsledku lobbování nezměnila. Jde současně o určitý filtr zamezující tomu, aby v lobbistické stopě byly v rozsáhlé míře uváděny kontakty, které nesplnily svůj účel, tj. nebyly úspěšné („neúspěšný lobbing“). Jedním ze sledovaných cílů je tedy právě omezení množství nerelevantních údajů, které by se jinak v lobbistické stopě objevily, tedy cíl, který navrhují sledovat i autoři připomínek.
ÚVČR - VÚV 3.2.2023
není nám zcela zřejmé, co považujete za kriterium pro rozlišení na „úspěšný“ a „neúspěšný“ lobbing. Co je měřítkem úspěchu? Jde o výsledek hlasování Parlamentu? Jakým způsobem byste posuzovali např. to, že někdo přesvědčí jednoho poslance (eventuálně klub, výbor nebo komisi), ale Sněmovna to neschválí, nebo schválí Sněmovna a zamítne Senát, nebo nepodepíše prezident.
MSP 7.3.2023
Z textu zákona jednoznačně vyplývá, že se o úspěšný lobbing jedná v případě, že na jeho podkladě došel návrh zákona změn. Pokud lobbista sice přesvědčí lobbovaného poslance, ale pozměňovací návrh není posléze přijat plénem Sněmovny, nejedná se ex definitione o úspěšný lobbing. Ustanovení navrhovaného § 19 odst. 2 písm. d) zákona č. 222/2016 Sb. v současné podobě odpovídá dřívějším požadavkům zejména poslanců na určitou racionalizaci administrativní zátěže lobbovaných, v tomto případě zákonodárců.
ÚVČR - VÚV 16.2.2023
považujte naši připomínku za vypořádanou.
Úřad vlády ČR - Ministryně pro vědu, výzkum a inovace a předsedkyně Rady pro výzkum, vývoj a inovace
Bez vyjádření.
Úřad vlády ČR - Ministr pro evropské záležitosti
Bez vyjádření.
Úřad vlády ČR - Místopředseda vlády pro digitalizaci
Bez vyjádření.
Úřad vlády ČR - Zmocněnkyně vlády pro lidská práva
Bez vyjádření.
Asociace krajů České republiky
Bez vyjádření.
Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR
Čl. V
Cíl: Změnit účinnost z roku 2025 na rok 2026
Odůvodnění: Změna posunutí účinnosti na 1. leden 2026 z 1. ledna 2025. Hlavním důvodem je termín konání řádných voleb do Poslanecké sněmovny, které proběhnou na podzim 2025, tedy nastavení těchto povinností by se vztahovalo na nově ustanovenou Poslaneckou sněmovnu a nebylo by administrativní zátěží pro současnou, pro kterou by to znamenalo komplikace pro řadu „zaběhnutých“ procesů v rámci politických stran a nátlakových skupin.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno.
Asociace samostatných odborů
Bez připomínek.
Akademie věd České republiky
Bez připomínek.
Bezpečnostní informační služba ČR
Doporučující připomínky.
Český báňský úřad
Bez připomínek.
Českomoravská konfederace odborových svazů
Bez připomínek.
Česká národní banka
Bez připomínek.
Český statistický úřad
Bez připomínek.
Český telekomunikační úřad
Bez připomínek.
Český úřad zeměměřický a katastrální
Bez připomínek.
Družstevní asociace ČR
Bez vyjádření.
Energetický regulační úřad
Bez vyjádření.
Finanční arbitr
Bez vyjádření.
Grantová agentura ČR
Bez vyjádření.
Generální inspekce bezpečnostních sborů
Bez vyjádření.
Hospodářská komora České republiky
Připomínka k Části druhé Změna zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny k bodu 1. ust. § 39
Navrhujeme v § 39 na konci odstavce 5 doplnit větu, která zní:
„Bez souhlasu výboru nebo podvýboru může předsedající udělit na schůzi výboru nebo podvýboru slovo lobbistovi podle zákona o lobbování.“
Odůvodnění:
Vzhledem k tomu, že transparentní lobbing je součástí demokratického rozhodování, je na místě přiznat řádně zaregistrovaným lobbistům právo přednostního vystupování na schůzích výborů a podvýborů v Poslanecké sněmovně, kde se často diskutuje podoba právních předpisů, koncepčních dokumentů či mezinárodních smluv.
Tato připomínka je zásadní.
Neakceptováno.
Explicitní rozšíření práva vystoupení lobbisty se souhlasem předsedajícího na jednání podvýboru není nezbytné, a to s odkazem na § 44 odst. 3 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů: „(3) Pro činnost a jednání podvýboru platí přiměřeně ustanovení o činnosti a jednání výboru. Jednání podvýboru je neveřejné, pokud se podvýbor neusnese jinak.“ V případě, že by se lobbista účastnil jednání podvýboru, tj. pokud se podvýbor usnese na připuštění dalších účastníků jednání, nikoliv jen jeho členů, může mu předsedají udělit slovo bez souhlasu podvýboru.
HK ČR
Na připomínce trváme. Žádáme vypořádání nadepsat pouze slovem Neakceptováno. Viz vysvětlení k obdobným návrhům, které se týkají explicitního stanovení práv pro lobbisty a kterým nebylo ani v jednom případě vyhověno.
MSp
Neakceptováno. Bez rozporu
(ust. čl. 5 odst. 7 a 8 ve spojení s odst. 1 písm. g) Legislativních pravidel vlády ve znění usnesení vlády č. 22 ze dne 11. ledna 2023.)
Připomínka k části páté, čl. V Účinnost
Navrhujeme v části páté, čl. V číslovku „2025“ nahradit číslovkou „2026“
Odůvodnění:
S ohledem na předpokládaný konec řádného volebního období poslanecké sněmovny v říjnu 2025 se nejeví jako praktické ani uskutečnitelné zavádět nový systém např. legislativní stopy do sněmovních tisků, které jsou již v legislativním procesu. Rok 2026 dává příležitost nastavit systém na nový vládní a parlamentní cyklus vzešlý z řádných voleb v roce 2025.
Tato připomínka je zásadní.
Neakceptováno.
Viz vypořádání identické připomínky uplatněné připomínkovým místem k § 19 návrhu zákona o lobbování
HK ČR
Na připomínce trváme, viz vysvětlení k návrhu vypořádání připomínky k účinnosti zákona o lobbování. Žádáme vypořádání nadepsat pouze slovem Neakceptováno.
MSp
Neakceptováno. Bez rozporu
(ust. čl. 5 odst. 7 a 8 ve spojení s odst. 1 písm. g) Legislativních pravidel vlády ve znění usnesení vlády č. 22 ze dne 11. ledna 2023.)
Kancelář prezidenta republiky
Bez připomínky.
Agrární komora České republiky
Bez vyjádření.
Česká advokátní komora
Bez vyjádření.
Česká komora architektů
Bez vyjádření.
Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě
Bez připomínek
Česká lékařská komora
Bez vyjádření.
Česká lékárnická komora
Bez vyjádření.
Česká stomatologická komora
Bez vyjádření.
Exekutorská komora
Bez vyjádření.
Komora auditorů ČR
Bez vyjádření.
Komora daňových poradců ČR
Bez vyjádření.
Komora patentových zástupců ČR
Bez vyjádření.
Komora veterinárních lékařů ČR
Bez vyjádření.
Notářská komora ČR
Bez vyjádření.
Krajský úřad Jihočeského kraje
Bez vyjádření.
Krajský úřad Jihomoravského kraje
Bez připomínek.
Krajský úřad Karlovarského kraje
Bez připomínek.
Krajský úřad Královéhradeckého kraje
Bez připomínek.
Krajský úřad Libereckého kraje
Bez připomínek.
Krajský úřad Moravskoslezského kraje
Bez připomínek.
Krajský úřad Olomouckého kraje
Bez připomínek.
Krajský úřad Pardubického kraje
Bez připomínek.
Krajský úřad Plzeňského kraje
Bez připomínek.
Krajský úřad Středočeského kraje
Bez vyjádření.
Krajský úřad Ústeckého kraje
Bez vyjádření.
Krajský úřad Kraje Vysočina
Bez vyjádření.
Krajský úřad Zlínského kraje
Bez připomínek.
Konfederace umění a kultury
Bez připomínek.
Kancelář veřejného ochránce práv
Bez vyjádření.
Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR
K návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o lobbování
V Části první Změna zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny navrhujeme doplnit bod 9, který zní:
“V § 44, odst. 4 se slovo “neveřejné” mění na “veřejné”.
Není žádný důvod, aby bylo jednání podvýborů Poslanecké sněmovny, na rozdíl od jednání jejích výborů neveřejné. Podvýbory jsou významným prvkem netransparentnosti v rámci legislativního procesu. Stejně jako u jednání výborů by měla platit zásada, že jednání může být veřejnosti uzavřeno rozhodnutím podvýboru, nikoli jen z principu.
Tato připomínka je zásadní.
Neakceptováno.
· Veškeré zásahy do jednacího řádu Poslanecké sněmovny musí probíhat citlivě a po předchozím projednání se zástupci všech politických stran a politických hnutí. Tím spíše to platí pro tak závažné změny, jako je změna veřejnosti jednání výborů nebo podvýborů Poslanecké sněmovny (viz výše). Navrhovaná změna navíc přímo nesouvisí s regulací lobbování a v připomínkovém řízení je zcela ojedinělá.
· Některé podvýbory jsou zřizovány právě za účelem řešení otázek, které není vhodné řešit veřejně (např. Podvýbor pro vězeňství), neboť se na jejich jednáních diskutují informace nikoliv nutně utajené, ale přinejmenším velmi citlivé a interní. Není-li tomu tak, může se příslušný podvýbor pro konkrétní jednání usnést, že jeho veřejnost připustí.
· Z výše uvedených důvodů nepovažujeme začlenění navrhované změny do regulace lobbování za vhodné.
Reakce KZPS:
S vypořádáním nesouhlasíme. Opět se zde vytváří nerovné prostředí.
MSp:
Neakceptováno. Bez rozporu
(ust. čl. 5 odst. 7 a 8 ve spojení s odst. 1 písm. g) Legislativních pravidel vlády ve znění usnesení vlády č. 22 ze dne 11. ledna 2023.)
V Části druhé Změna zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny navrhujeme doplnit bod 6, který zní:
“V § 117 se doplňuje nový odst. 5, který zní: “Lobbisté zapsaní v registru transparentnosti dle zákona o lobbování mají právo na vstup prostor Poslanecké sněmovny ve stejném rozsahu jako novináři - držitelé stálé akreditace. Podrobnosti stanoví vnitřní předpis vydaný Kanceláří sněmovny.”
V návrhu se zrcadlí trvalý nedostatek všech doposud předložených návrhů na regulaci lobbingu v prostředí České republiky, které ukládají lobbistům povinnosti, nicméně jim nepřiznávají prakticky žádná práva. Vzhledem k tomu, že zákon zavádí významné skupině osob, která přichází do kontaktu se zákonodárci, omezení jejich doposud volného podnikání, doporučuje se proto zvážit rozšíření práv pro registrované lobbisty tak, aby byli motivováni k registraci.
Tato připomínka je zásadní.
Neakceptováno.
· Předkladatel v materiálu zvažoval i úpravu určitých práv pro lobbisty, které tak v principu nevylučuje. Ministerstvu spravedlnosti však nepřísluší, aby požadovalo umožnění volného vstupu pro všechny registrované lobbisty, nota bene v režimu novinářů se stálou akreditací. I proto, že jde o oprávnění, které by bylo lehce zneužitelné (registrovat jako lobbista se může v zásadě každý – rozhodující je jeho deklarovaný záměr lobbovat soustavně), měla by to být Poslanecká sněmovna, kdo o takovém oprávnění rozhodne.
· Zákonem regulovaný kontakt mezi lobbistou a lobbovaným je spojen s jistou administrativní náročností, přičemž administrování určitého jednání nelze a priori považovat za omezení podnikání. S takovým výkladem předkladatel nesouhlasí, neboť by de facto neumožňoval státu stanovit pro výkon samostatné výdělečné činnosti v zásadě žádné předpoklady včetně jejího ohlášení nebo registrace. Pro většinu lobbistů navíc nebude lobbování hlavní činností, ale pouze prostředkem prosazování vlastních zájmů a potřeb.
Reakce KZPS:
Vypořádání neakceptováno: nepovažujeme za správné, aby zákon pouze ukládal povinnosti a nepřinášel lobbistům žádné výhody
Neakceptováno. Bez rozporu
(ust. čl. 5 odst. 7 a 8 ve spojení s odst. 1 písm. g) Legislativních pravidel vlády ve znění usnesení vlády č. 22 ze dne 11. ledna 2023.)
Navrhujeme v části páté, čl. V slovo „2025“ nahradit slovem „2026“
S ohledem na předpokládaný konec řádného volebního období poslanecké sněmovny v říjnu 2025 se nejeví jako praktické ani uskutečnitelné zavádět nový systém např. legislativní stopy do sněmovních tisků, které jsou již v legislativním procesu. Rok 2026 dává příležitost nastavit systém na nový vládní a parlamentní cyklus vzešlý z řádných voleb v roce 2026.
Tato připomínka je zásadní.
Neakceptováno. Vysvětleno.
· Viz vypořádání identické připomínky uplatněné připomínkovým místem k § 19 návrhu zákona o lobbování
Reakce KZPS:
Vypořádání akceptováno.
Navrhujeme upravit § 19 odst. 2 zákona o Sbírce zákonů a mezinárodních smluv takto:
(2) Lobbistická stopa právního předpisu vyhlašovaného ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv obsahuje
a)
jméno, popřípadě jména, příjmení a funkci každého z lobbovaných,
b)
obchodní firmu, název nebo jméno, popřípadě jména, a příjmení lobbisty, který u lobbovaných podle písmene a) lobboval, a na základě jehož návrhu nebo požadavku doznal návrh právního předpisu změn,
c)
datum, kdy k lobbování došlo,
d) c)
přesné vymezení, kteréá věci témata v návrhu právního předpisu doznalya podle návrhu nebo požadavku lobbisty změn, a
e) d)
námitku proti údajům uvedeným v lobbistické stopě právního předpisu podle zákona o lobbování.
Zdůvodnění:
Úprava legislativní stopy by měla být realistická, proveditelná a administrativně přiměřeně náročná.
Úprava by neměla být více zatěžující než například úprava přijímání legislativy v Evropském Parlamentu, kde se taková podrobnost informací nevyžaduje.
Jsme toho názoru, že datum lobbování nepřináší relevantní informaci důležitou pro transparentnost legislativního procesu. Z legislativní stopy bude zřejmé, ve které fázi legislativního procesu k lobbování došlo, což je pro čitelnost zákonodárného procesu zcela dostačující. Navíc uvádění všech dat, kdy k lobbování došlo, bude administrativně náročné a chybovost může být při takovém procesu vysoká. Navrhujeme tento údaj neuvádět.
Dále jsme přesvědčeni, že je téměř neproveditelné přesně zaznamenat změny, které byly vlivem lobbování učiněny. Například výsledné znění textu pozměňovacího návrhu může sice být spojeno s iniciativou lobbisty, text však obvykle formuluje legislativec na straně poslance/senátora s přispěním parlamentní legislativy a obvykle i předkladatele návrhu. Je tedy obtížné odlišit, co z textu je výsledkem lobbingu, co je představa předkladatele a které úpravy byly doporučeny po legislativně technické stránce.
Spíše než přesný seznam změn, by legislativní stopa měla obsahovat témata, kterým se lobbing věnoval a která byla lobbisticky ovlivněna.
Tato připomínka je zásadní.
Neakceptováno.
· Datum, kdy k lobbistickému kontaktu došlo, je významným údajem jednak pro prvek transparentnosti a jednak pro případný „cross-checking“ (křížovou kontrolu) údajů uváděných lobbistou a lobbovaným – povinnost uvádět datum, kdy k lobbování došlo, bude doplněna i do prohlášení lobbisty. Platí zde obdobně to, co bylo uvedeno výše k veřejnoprávní kontrole prováděné Úřadem.
· Primárně lobbovaný by měl být schopen posoudit, jestli se právní předpis či koncepční dokument změnil vlivem lobbistů, kteří mu předali relevantní informace, analýzy a data. Uvedení údaje, že bylo lobbování ze strany lobbistů úspěšné, v jakém rozsahu a jak se promítlo do finálního aktu, je významným prvkem požadované veřejné kontroly. Stejně tak může lobbovaný konstatovat, že se právní úprava v důsledku lobbování nezměnila. Jde současně o určitý filtr zamezující tomu, aby v lobbistické stopě byly v rozsáhlé míře uváděny kontakty, které nesplnily svůj účel, tj. nebyly úspěšné („neúspěšný lobbing“). Jedním ze sledovaných cílů je tedy právě omezení množství nerelevantních údajů, které by se jinak v lobbistické stopě objevily, tedy cíl, který navrhuje sledovat i připomínkové místo.
· Předkladatel nesouhlasí s nahrazením slova „věci“ slovem „témata“, neboť by v důsledku této záměny došlo k zobecnění podané informace. Z hlediska informační hodnoty představuje podstatný rozdíl, jestli záznam uvádí, že na základě lobbování lobbisty došlo například ke změně definice manželství, nebo jestli lobbista uvede, že v důsledku jeho lobbování došlo ke změně rodinného práva v rámci občanského zákoníku.
Reakce KZPS:
S vypořádáním nesouhlasíme. Legislativní stopa musí být realisticky proveditelná. Uvádění konkrétních dat a přesnného vymezení změn, které lobbista prosadil, není prakticky proveditelné v kontextu českého legislativního procesu. Právní úprava se tak od samého počátku stává vadnou.
Neakceptováno. Bez rozporu
(ust. čl. 5 odst. 7 a 8 ve spojení s odst. 1 písm. g) Legislativních pravidel vlády ve znění usnesení vlády č. 22 ze dne 11. ledna 2023.)
Národní bezpečnostní úřad
Bez připomínek.
Nejvyšší kontrolní úřad
Doporučující připomínky.
Národní sportovní agentura
Bez vyjádření.
Nejvyšší soud
Bez připomínek.
Nejvyšší správní soud
Bez připomínek.
Nejvyšší státní zastupitelství
Bez vyjádření.
Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost
Bez připomínek.
Hlavní město Praha
Bez připomínek.
Kancelář Poslanecké sněmovny
Bez vyjádření.
Rada pro rozhlasové a televizní vysílání
Bez vyjádření.
Kancelář Senátu
Bez vyjádření.
Svaz měst a obcí ČR
Bez připomínek.
Sdružení místních samospráv ČR
Bez vyjádření.
Svaz průmyslu a dopravy České republiky
K části druhé - Změna zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny - k bodu 1 - § 39 – navrhujeme na konci odstavce 5 doplnit větu, která zní:
„Bez souhlasu výboru nebo podvýboru může předsedající udělit na schůzi výnoru nebo podvýboru slovo lobbistovi podle zákona o lobbování“.
Odůvodnění:
Vzhledem k tomu, že transparentní lobbing je součástí demokratického rozhodování, je na místě přiznat řádně zaregistrovaným lobbistům právo přednostního vystupování na schůzích výborů a podvýborů v Poslanecké sněmovně, kde se diskutuje podoba právních předpisů, koncepčních dokumentů či mezinárodních smluv.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno jinak.
Explicitní rozšíření práva vystoupení lobbisty se souhlasem předsedajícího na jednání podvýboru není nezbytné, a to s odkazem na § 44 odst. 3 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, ve znění pozdějších předpisů: „(3) Pro činnost a jednání podvýboru platí přiměřeně ustanovení o činnosti a jednání výboru. Jednání podvýboru je neveřejné, pokud se podvýbor neusnese jinak.“ V případě, že by se lobbista účastnil jednání podvýboru, tj. pokud se podvýbor usnese na připuštění dalších účastníků jednání, nikoliv jen jeho členů, může mu předsedají udělit slovo bez souhlasu podvýboru.
Reakce SP ČR:
Bereme na vědomí.
Správa státních hmotných rezerv
Bez vyjádření.
Státní úřad pro jadernou bezpečnost
Bez připomínek.
Technologická agentura
Bez vyjádření.
Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí
Bez vyjádření.
Úřad pro technickou normalizaci‚ metrologii a státní zkušebnictví
Bez vyjádření.
Úřad národní rozpočtové rady
Bez připomínek.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže
Bez připomínek
Úřad pro ochranu osobních údajů
K důvodové zprávě nebo odůvodnění návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o lobbování
DPIA je nezbytné přepracovat.
Odůvodnění:
Zhodnocení souladu s lidskými právy do DPIA nepatří.
Názor: „informace uváděné v lobbistické stopě patří spíše do sféry veřejné nežli soukromé, a existuje veřejný zájem na jejich transparentnosti“, je problematický. Byť lze s takovým výsledkem balančního testu (proporcionality) souhlasit, je třeba upozornit na další záruky ochrany soukromí, jímž je doba uchování. Lze si představit, že by stopa lobbování byla uchována například 10 let; pak už si lze veřejný zájem jen stěží představit.
Co se týká věty: „Pokud budou do lobbistické stopy uvedeny osobní údaje nepřesné, nepravdivé či budou chybět, může kdokoliv na takovou skutečnost upozornit zpracovatele lobbistické stopy, který by je měl opravit.“ DPIA by neměla opakovat samozřejmosti z GDPR.
Z hlediska ochrany soukromí je krajně problematický názor: „Lobbistická stopa jako materiál publikovaný ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv bude trvalá, tj. nebude podléhat skartaci nebo vymazání (i s časovým odstupem bude možné např. pro akademické účely identifikovat osoby, které právní předpis připravovaly a ovlivňovaly).“ Pokud má jít o archiválii, mělo by se postupovat podle archivních předpisů.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno.
ÚOOÚ souhlasí s vypořádáním.
K jednotlivým ustanovením návrhu zákona, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o lobbování
Článek IV se zrušuje.
Odůvodnění:
Je nevhodné Sbírku zákonů přetěžovat dalšími informaci, které nejsou právní normou. Ačkoliv lze souhlasit s tím, aby zde byla stopa lobbování, měla by být součástí rejstříku lobbování, nikoliv Sbírky zákonů aby byla přístupnější a lépe odrážela ochranu osobních údajů.
Tato připomínka je zásadní.
Neakceptováno. Vysvětleno.
· Hlavním smyslem a účelem navrhované právní úpravy je zvýšení transparentnosti legislativního procesu. Domníváme se, že dosažení tohoto cíle lze s významně vyšší pravděpodobností dosáhnout tak, že lobbistická stopa bude vedená přímo v systému e-Legislativy u dotčených právních předpisů a skutečně (a včas) se tak dostane ke svým adresátům.
· Lobbistická stopa zakotvená v zákoně č. 222/2016 Sb. je klíčovou součástí navrhované regulace lobbování a na jejím zakotvení panuje v zásadě většinová odborná i politická shoda. Diskuzi je možné vést tím směrem, jak lobbistickou stopu normativně zakotvit tak, aby byla v aplikační praxi co nejefektivnější včetně zohlednění hlediska racionalizace administrativní zátěže.
· Velkým přínosem evidence lobbistické stopy přímo v systému e-Legislativy u dotčených právních předpisů je možnost párování lobbistických aktivit s takovým předpisem. Její evidence v rejstříku lobbistů by obnášela vyhledávání podle tam evidovaných entit, tj. primárně jmen lobbistů a lobbovaných, nikoliv však podle právních předpisů jako předmětu lobbistických aktivit. Z hlediska veřejné kontroly tak daleko lépe plní svůj účel informace o lobbistických aktivitách, která je dostupná přímo v systému, kde jsou právní předpisy publikovány a veřejností vyhledávány, přičemž se nedomníváme, že by tato informace představovala nepřiměřené „zaplevelení“ systému
e-Legislativy (jakkoliv je tato okolnost do určité míry závislá na konkrétním technickém řešení).
Reakce ÚOOÚ:
Nesouhlasí s vypořádáním, rozpor. Ačkoliv ÚOOÚ plně souhlasí s transparentností lobbyingu, je třeba respektovat účel každého informačního systému. Účelem Sbírky zákonů (e-Legislativy) je poskytnout objektivní informace o právním řádu ČR, nikoliv informace o tom, co kdo ovlivnil, které jsou nutně subjektivní. Součástí Sbírky zákonů (e-Legislativy) není ani legislativní proces; tím spíše by neměla být její součástí parciální informace o něm. Naproti tomu, kdo se zajímá o lobbying, má k tomu určený informační systém o lobbyingu.
Argumentace vyhledáním neobstojí, protože nejen hledání, ale i rovněž i sestavy (tj. výpisy z database) lze nastavit jakkoliv. Lze upozornit na to, že pokud jsou osobní údaje předány někomu, kdo o ně nestojí (a drtivou většinu uživatelů Sbírky zákonů nezajímá legislativní proces, ale platné právní normy), je to neúčelné zpracování osobních údajů.
Na druhou stranu si lze představit technické řešení, že portál e-Legislativa bude dotahovat informace z registru lobbistů a lobbovaných (na základě párování podle čísla právního předpisu) a na žádost uživatele je zobrazí. Není však smysluplné tyto informace směšovat ze zákona přímo v informačním systému se zcela odlišným účelem.
MSp:
Z jednání s Ministerstvem vnitra vyplynuly určité problémy procesního a technického charakteru, které překáží efektivnímu začlenění lobbistické stopy do stávajícího systému e-Legislativy. Zatímco stávající systém Ministerstva vnitra je vybudován na principu nezměnitelnosti zveřejněných údajů, evidování lobbistické stopy by vyžadovalo úpravy materiálu v průběhu normotvorného a legislativního procesu.
Namísto toho předkladatel přichází s řešením, kdy mezi systémem e-Legislativy a registrem lobbistů a lobbovaných bude docházet pouze k transferům dat a uvádění odkazů na příslušné právní předpisy, legislativní materiály a verze údajů pro lobbistickou stopu. Do systému registru lobbistů a lobbovaných by se přidal odkaz do e-Legislativy s jednoznačnou identifikací, která verze lobbistické stopy odpovídá které verzi legislativního textu v příslušných fázích schvalování právního předpisu.
Z těchto důvodů se předkladatel dohodl s Ministerstvem vnitra na tom, že lobbistická stopa bude evidována v registru lobbistů a lobbovaných. Nadále se bude jednat o přílohu právního předpisu. Za těchto okolností tedy předkladatel navrhuje vypořádat připomínku způsobem "akceptováno jinak".
ÚOOÚ:
Souhlasí s vypořádáním.
Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře
Bez připomínek.
Úřad průmyslového vlastnictví
Bez připomínek.
Ústavní soud
Bez vyjádření.
Ústav pro studium totalitních režimů
Bez vyjádření.
Unie zaměstnavatelských svazů ČR
V Části první Změna zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny navrhujeme doplnit bod 9, který zní:
“V § 44, odst. 4 se slovo “neveřejné” mění na “veřejné”.
Není žádný důvod, aby bylo jednání podvýborů Poslanecké sněmovny, na rozdíl od jednání jejích výborů neveřejné. Podvýbory jsou významným prvkem netransparentnosti v rámci legislativního procesu. Stejně jako u jednání výborů by měla platit zásada, že jednání může být veřejnosti uzavřeno rozhodnutím podvýboru, nikoli jen z principu.
Tato připomínka je zásadní.
Neakceptováno.
· Veškeré zásahy do jednacího řádu Poslanecké sněmovny musí probíhat citlivě a po předchozím projednání se zástupci všech politických stran a politických hnutí. Tím spíše to platí pro tak závažné změny, jako je změna veřejnosti jednání výborů nebo podvýborů Poslanecké sněmovny (viz výše). Navrhovaná změna navíc přímo nesouvisí s regulací lobbování a v připomínkovém řízení je zcela ojedinělá.
· Některé podvýbory jsou zřizovány právě za účelem řešení otázek, které není vhodné řešit veřejně (např. Podvýbor pro vězeňství), neboť se na jejich jednáních diskutují informace nikoliv nutně utajené, ale přinejmenším velmi citlivé a interní. Není-li tomu tak, může se příslušný podvýbor pro konkrétní jednání usnést, že jeho veřejnost připustí.
· Z výše uvedených důvodů nepovažujeme začlenění navrhované změny do regulace lobbování za vhodné.
Reakce UZS ČR:
S vypořádáním nesouhlasíme. Opět se zde vytváří nerovné prostředí.
Neakceptováno. Bez rozporu
(ust. čl. 5 odst. 7 a 8 ve spojení s odst. 1 písm. g) Legislativních pravidel vlády ve znění usnesení vlády č. 22 ze dne 11. ledna 2023.)
V Části druhé Změna zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny navrhujeme doplnit bod 6, který zní:
“V § 117 se doplňuje nový odst. 5, který zní: “Lobbisté zapsaní v registru transparentnosti dle zákona o lobbování mají právo na vstup prostor Poslanecké sněmovny ve stejném rozsahu jako novináři - držitelé stálé akreditace. Podrobnosti stanoví vnitřní předpis vydaný Kanceláří sněmovny.”
V návrhu se zrcadlí trvalý nedostatek všech doposud předložených návrhů na regulaci lobbingu v prostředí České republiky, které ukládají lobbistům povinnosti, nicméně jim nepřiznávají prakticky žádná práva. Vzhledem k tomu, že zákon zavádí významné skupině osob, která přichází do kontaktu se zákonodárci, omezení jejich doposud volného podnikání, doporučuje se proto zvážit rozšíření práv pro registrované lobbisty tak, aby byli motivováni k registraci.
Tato připomínka je zásadní.
Neakceptováno.
· Předkladatel v materiálu zvažoval i úpravu určitých práv pro lobbisty, které tak v principu nevylučuje. Ministerstvu spravedlnosti však nepřísluší, aby požadovalo umožnění volného vstupu pro všechny registrované lobbisty, nota bene v režimu novinářů se stálou akreditací. I proto, že jde o oprávnění, které by bylo lehce zneužitelné (registrovat jako lobbista se může v zásadě každý – rozhodující je jeho deklarovaný záměr lobbovat soustavně), měla by to být Poslanecká sněmovna, kdo o takovém oprávnění rozhodne.
· Zákonem regulovaný kontakt mezi lobbistou a lobbovaným je spojen s jistou administrativní náročností, přičemž administrování určitého jednání nelze a priori považovat za omezení podnikání. S takovým výkladem předkladatel nesouhlasí, neboť by de facto neumožňoval státu stanovit pro výkon samostatné výdělečné činnosti v zásadě žádné předpoklady včetně jejího ohlášení nebo registrace. Pro většinu lobbistů navíc nebude lobbování hlavní činností, ale pouze prostředkem prosazování vlastních zájmů a potřeb.
Reakce UZS ČR:
Vypořádání neakceptováno: nepovažujeme za správné, aby zákon pouze ukládal povinnosti a nepřinášel lobbistům žádné výhody
Neakceptováno. Bez rozporu
(ust. čl. 5 odst. 7 a 8 ve spojení s odst. 1 písm. g) Legislativních pravidel vlády ve znění usnesení vlády č. 22 ze dne 11. ledna 2023.)
Navrhujeme v části páté, čl. V slovo „2025“ nahradit slovem „2026“
S ohledem na předpokládaný konec řádného volebního období poslanecké sněmovny v říjnu 2025 se nejeví jako praktické ani uskutečnitelné zavádět nový systém např. legislativní stopy do sněmovních tisků, které jsou již v legislativním procesu. Rok 2026 dává příležitost nastavit systém na nový vládní a parlamentní cyklus vzešlý z řádných voleb v roce 2026.
Tato připomínka je zásadní.
Neakceptováno. Vysvětleno.
· Viz vypořádání identické připomínky uplatněné připomínkovým místem k § 19 návrhu zákona o lobbování
UZS ČR:
Vypořádání akceptováno.
Úřad pro zahraniční styky a informace ČR
Bez připomínek.
Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových
Bez vyjádření.
V Praze x. x. 2023
Vypracoval:
Podpis:
Stránka 15 (celkem 237)