Smlouvy Dotace Platy Úřady Zakázky Sponzoři & firmy Kauzy, analýzy
❤ Podpořte nás Přihlásit se Registrace

Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Celý záznam ALBSCNPJ6EPJ najdete zde


                ÚŘAD VLÁDY ČR


			                         IX.

VYPOŘÁDÁNÍ PŘIPOMÍNEK K MATERIÁLU S NÁZVEM:

Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony

Podle Legislativních pravidel vlády byl materiál rozeslán do meziresortního připomínkového řízení dopisem ministra práce a sociálních věcí dne 3. 2 2023, s termínem dodání stanovisek do 3. 3. 2023. Vyhodnocení tohoto řízení je uvedeno v následující tabulce:

	Resort
	Připomínky
	Vypořádání

	MZV 

	K novele občanského zákoníku (část III. čl. V novelizační bod 4.):
Odstraněním podmínky bydliště v ČR u svěření dítěte do péče osoby příbuzné či blízké dojde k teritoriálně rozsáhlejším důsledkům, než jak jsou deklarovány ve zvláštní části důvodové zprávy k bodu 4 novelizačních ustanovení občanského zákoníku. Režim Nařízení Rady (EU) 2019/1111 ze dne 25. června 2019 o příslušnosti, uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské odpovědnosti a o mezinárodních únosech dětí (dále jen „nařízení Brusel II ter“) je omezen na členské státy EU, zatímco prosté odstranění podmínky pobytu v ČR umožní u svěřenectví příbuzným či osobám blízkým odcestovat i do třetích zemí, na něž se unijní úprava nevztahuje.
Pokud má překladatel v úmyslu umožnit odcestování do jakéhokoliv státu, tak je argumentace nařízením Brusel II ter v důvodové zprávě nedostatečná a je třeba ji doplnit o celosvětový kontext. Z hlediska konzulární služby je podstatné, aby ve třetí zemi bylo postavení dítěte bez rodičů a pěstouna/opatrovníka jako jeho zákonného zástupce od počátku nepochybné a takovým státem nového bydliště dítěte uznané. Jinak může třetí země pohlížet na nezletilého jako na dítě bez doprovodu (zákonného zástupce) se všemi důsledky z toho vyplývajícími.
Pokud má předkladatel v úmyslu umožnit dítěti svěřenému do péče osoby příbuzné či blízké „pouze“ volný pohyb v EU (což je nepochybně žádoucí), tak by měl podmínku bydliště v § 954 odst. 1 občanského zákoníku ponechat a rozšířit ji na území EU, např. slovy „…mít bydliště na území České republiky nebo jiného členského státu Evropské unie“.
Dále se dává k úvaze, jak zajistit ochranu dítěte v případech, kdy si zákonný zástupce o osvědčení nepožádá a s dítětem do státu EU přesto odcestuje.  Vzhledem k tomu, že se osvědčení o rozhodnutích ve věcech rodičovské odpovědnosti dle čl. 36 odst. 1 písm. b) nařízení Brusel II ter vydává na žádost a nikoliv z moci úřední, patrně by se to dalo řešit pouze v aplikační praxi poučením zákonného zástupce.
Tato připomínka je doporučující.
	Vysvětleno
Na úvod konstatujeme, že je na diskreci opatrovnických soudů, aby posoudily každý konkrétní případ, a to vždy s ohledem na nejlepší zájem dítěte. V rámci dokazování se soud jistě bude zabývat jak faktickými podmínkami budoucího pobytu dítěte v jiném státě, tak i jeho právním postavením včetně možnosti uznání českého rozhodnutí či přihlédnutí tamních orgánů k němu tak, aby dítě nebylo považováno za nezletilého bez doprovodu. Soud také může blíže vymezit povinnosti a práva pečující osoby (§ 955 o.z.), což je vhodné zejména ve vztahu k rozhodování o místě bydliště dítěte, zdravotní péči o dítě a volbě vzdělání dítěte. 
V tomto kontextu považujeme zavedení teritoriální dvoukolejnosti v dané otázce, kdy by byly jinak posuzovány případy, kdy má být dítě svěřeno do jiného členského státu, a kdy do třetího státu (v tomto případě by byla zachována současná, praxí ověřená jako nevyhovující, právní úprava) za  diskriminační a znemožňující soudu posoudit veškeré okolnosti případu optikou principu ochrany nejlepšího zájmu dítěte (podobně jako aktuální diskuse odborné veřejnosti ke znění § 63 odst. 1 ZMPS, který připouští uznání cizozemského rozhodnutí o osvojení pouze za podmínky, že osvojení je přípustné dle hmotněprávních ustanovení českého práva, srov. Nález Ústavního soudu ČR ze dne 25. prosince 2020, Pl. ÚS 6/20). 
Argumentaci v důvodové zprávě, postavenou pouze na základě nařízení Brusel IIb, lze prakticky analogicky vztáhnout na Haagskou úmluvu o pravomoci orgánů, použitelném právu, uznávání, výkonu a spolupráci ve věcech rodičovské zodpovědnosti a opatření k ochraně dětí (publikována v č. 141/2001 Sb. m. s., dále jen „Úmluva“). Úmluva, stejně jako nařízení, vychází z obvyklého pobytu dítěte ve smluvním státě jako důvodu pro založení pravomoci (čl. 5) a rozhodným právem stanovuje lex fori (čl. 15). 
Úmluva působí v celosvětovém měřítku (má v současné chvíli 54 smluvních států), nařízení Brusel IIb v měřítku unijním. Oba instrumenty mezinárodního práva soukromého jsou provázány a jsou komplementární (čl. 97 nařízení Brusel IIb).  Nařízení má mezi členskými státy EU přednost před úmluvou. Pouze pro úplnost dodáváme, že pokud jde o státy, se kterými má ČR uzavřenu dvoustrannou smlouvu, platí, že smluvní úprava má přednost před zákonem i před nařízeními Brusel IIb, avšak pouze ve vztahu k nečlenským státům EU (čl. 94 (1) nařízení Brusel IIb). 
Klíčovou roli pro spolupráci ve věcech ve vztahu k cizině hraje Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí, který na základě nařízení Brusel IIb a Úmluvy disponuje silnými konzultačními a negociačními kompetencemi. 
Půjde-li o státy, které nejsou členskými státy EU, nejsou vázány Úmluvou a nebyla s nimi uzavřena dvoustranná smlouva, mají české soudy i přesto možnost obrátit se v otázkách mezinárodní spolupráce na tento úřad, reziduálně pak na zastupitelské úřady. 

	MZV
	Ke zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské unie:
Z materiálů předložených předkladatelem vyplývá, že návrh zákona částečně mění stávající právní úpravu týkající se kvalifikačních předpokladů určitých typů pracovníků v oblasti sociálně-právní ochrany (např. bod 87 návrhu zákona a nové znění § 49a odst. 3 písm. d) a odst. 4 písm. a)).

S ohledem na usnesení vlády ze dne 22. 6. 2020 č. 672 a s ohledem na nařízení vlády č. 306/2020 Sb., kterým byla do českého právního řádu provedena směrnice 2018/958 o testu přiměřenosti před přijetím nové právní úpravy povolání (dále jen „směrnice o testu přiměřenosti“), by mělo být přílohou návrhu právního předpisu do připomínkového řízení podrobné posouzení, zda je nová nebo měněná právní úprava regulovaného povolání odůvodněna cíli veřejného zájmu v rozsahu podle § 4 nařízení vlády č. 306/2020 Sb. a zda je navrhovaná právní úprava přiměřená k dosažení sledovaného cíle v rozsahu podle § 5 nařízení vlády č. 306/2020 Sb.

Výše uvedená příloha o provedení testu přiměřenosti ovšem nebyla k návrhu nařízení vlády připojena.
  
Doporučujeme proto, aby předkladatel posoudil, zda je namístě provést test přiměřenosti podle nařízení vlády č. 306/2020 Sb. a v návaznosti na výsledek tohoto posouzení:

· Doplnit k návrhu nařízení vlády jako samostatnou přílohu zprávu o posouzení přiměřenosti.

· Doplnit směrnici 2018/958 o testu přiměřenosti do důvodové zprávy (např. do obecné části písm. E).

Alternativně:
· Doplnit do důvodové zprávy z jakého důvodu test přiměřenosti proveden nebyl.

Dovolujeme si v této souvislosti upozornit na probíhající řízení o porušení povinnosti týkající se správného provedení směrnice o testu přiměřenosti do českého právního řádu a z toho vyplývající aktuální potřebě věnovat této problematice zvýšenou pozornost.
Tato připomínka je doporučující.
	Akceptováno, bude doplněna DZ.


	ÚVČR- VÚV

	Vítáme aktivní snahu MPSV zefektivnit procesy spojené se získáváním dostatečného počtu kvalifikovaných pěstounů do systému ochrany ohrožených dětí, současně ale považujeme za důležité, aby nová pravidla neúměrně neredukovala žádoucí požadavky, které musí stát před svěřením dítěte do péče vůči pěstounům uplatňovat. Dovolujeme si vyjádřit obavu, aby rychlost náboru nových pěstounů nebyla upřednostňována na úkor jejich pečlivého a kvalitního výběru. V této souvislosti uvádíme, že například i výzkumná zpráva organizace LUMOS registruje selhání pěstounské péče u cca 10 % dětí, registrovány jsou i případy zanedbávání či týrání ze strany pěstounů, a je tedy klíčové nastavit pravidla, která taková rizika vyloučí.

V předkládaném materiálu postrádáme větší důraz na podporu trvalých pěstounů a současně důkladnější reflexi institutu přechodných pěstounů (prodlužování pobytu dětí v PPPD v rozporu se zákonem, dopady na psychiku starších dětí v „nekojeneckém“ věku při opětovném odlučování od pěstounské rodiny). Považujeme za promarněnou šanci, že tento institut nebyl v návrhu podroben pečlivější revizi. Za zmínku stojí i rostoucí počet případů, kdy jsou děti do PPPD umísťovány přes pochybnosti OSPODů, které přitom situaci konkrétního dítěte znají nejlépe, vzhledem k aktuálně nastaveným pravidlům ale nemají prostor ke zvážení individualizovaného postupu. 

Bereme na vědomí dokončení procesu zákazu umístit malé dítě do dětského centra (a to i s obavami, jak budou příslušné orgány postupovat v případě aktuální nedostupnosti vhodné pěstounské rodiny). Nadále však vnímáme jako problematickou přetrvávající absenci této možnosti v případech, kdy dítě potřebuje rychlou a skutečně odbornou pomoc; dlouhodobě postrádáme koncept účelné pomoci dětem týraným a s CAN. Vítáme nicméně – byť s výhradami - úpravu, která zmiňovaný zákaz zmírňuje pro zařízení typu ZDVOPů, například pro sourozenecké skupiny.
	Vysvětleno.
Samozřejmě, odborné posouzení nelze podceňovat. Zároveň je třeba nastavit jednotný model posuzování a zejména kompetencí náhradních rodičů, aby to v každém kraji nebylo jinak.
Z výzkumné zprávy organizace LUMOS „Předčasně ukončená pěstounská péče/ s podtitulem „Selhává pěstounská péče v České republice?“ Lumos_ZPRAVA_predcasne_ukonceni_pp.pdf (contentfiles.net) vyplývá – str. 51: „ …selhávání pěstounské péče či stěhování dětí z jedné náhradní rodiny do druhé ve skutečnosti zatím není v České republice rozsáhlým problémem, jak by se mohlo zdát z výroků některých kritiků pěstounské péče (zejména pěstounské péče na přechodnou dobu). Systém NRP v případě většiny dětí do něj umístěných funguje dobře.“ Není tedy zřejmé, kde je opora v tvrzení, že roste počet selhání pěstounů. Pokud jde o státem zprostředkovanou PP, je počet „selhání“ opravdu minimální a spíše jde o problém nevhodného napárování žadatele k dítěti. 

	ÚVČR- VÚV

	K bodu 52
Požadujeme upravit a zásadně rozšířit navrhované „zmírnění“ zákazu umisťovat nejmenší děti do ZDVOPů - zachovat ZDVOPy jako krizovou záchrannou síť pro děti bez ohledu na jejich věk, anebo alespoň navýšit dobu, po kterou mohou nejmenší děti zpravidla ve ZDVOPu pobývat, minimálně na 3 měsíce. Považujeme za nepřijatelné, aby se stát zcela zbavil možnosti akutně ohroženým dětem okamžitě poskytnout bezpečné zázemí, a předkladatelem předjímaná lhůta 1 týdne nemůže v praxi poskytnout ani prostor ke zjištění poměrů v rodině a dalších okolností, které je třeba s ohledem na další pomoc dítěte znát.

Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno částečně  ROZPOR
Kompromisně zvoleno 14 dnů ve ZDVOP.

	ÚVČR VÚV
	K bodu 56
Požadujeme vypustit navrhovanou právní úpravu, která by umožnila, aby si sám žadatel zadával psychologický posudek. Naše připomínka není motivována snahou zpochybnit odbornou garanci klinických psychologů. Považujeme ale za zásadní, aby i nadále byly psychologické posudky zpracovávány výhradně na žádost zprostředkovatele, tedy státu. 

Tato připomínka je zásadní.
	Vysvětleno 
 

	ÚVČR VÚV
	K bodu 66
Vyjadřujeme nesouhlas s navrhovaným navyšováním odměn doprovázejícím organizacím a pěstounům, zdůvodnění uvedené v důvodové zprávě považujeme za nedostatečné, proto požadujeme jeho doplnění. Připomínáme, že státní příspěvek pro výkon pěstounské péče (SPVPP) byl zaveden v roce 2013 a jeho výše činila až do 1. ledna 2022 částku 48 tisíc korun. Jen v loňském roce byl tento příspěvek navýšen dvakrát, nejdříve na 54 tisíc korun a následně na 59 400 Kč. Nyní se navrhuje opětovné zvýšení této částky na 66 tisíc, respektive 72 tisíc korun ročně, což bude vyžadovat další navýšení prostředků ze státního rozpočtu. 

U navázání odměny doprovodné organizace na počet rodin upozorňujeme, že dlouhodobě může vést k posílení motivace poskytovat služby co největšímu počtu rodin a přehlížet hrozbu rozdělování sourozeneckých skupin dětí.

Tato připomínka je zásadní.
	Vysvětleno, akceptováno ROZPOR
Návrh novely neobsahuje navyšování žádné z dávek pěstounské péče. Stávající nastavení považujeme za dostatečné. 

Je navrženo navýšení státního příspěvku na výkon pěstounské péče (SPVPP) pro OSPODy a doprovázející organizace tak, aby mohly s pěstouny a svěřenými dětmi efektivně pracovat a podporovat je. Doprovázení pěstounů slouží rovněž jako podpora právě pro Vámi zmiňované děti s CAN (aby bylo z čeho zaplatit psychology, terapeuty a jiné odporníky) a jako podpora proti selhávání NRP. Již v roce 2012 byla navrhována výše SPVPP 60 000 Kč, v roce 2020 pak 66 000 Kč, jelikož dle zkušeností je taková výše minimální pro kvalitní práci s pěstounskými rodinami. Ani 10 let od původního návrhu výše SPVPP nedosahuje původně navržených 60 000 Kč na rodinu/rok. Navýšení je nutné pro udržení stávajícího systému doprovázení, kdy cca 2/3 pěstounských rodin doprovázejí pověřené osoby. Pokud tyto nebudou, spadne doprovázení na OÚ ORP, kdy sami zaměstnanci nevidí doprovázení úřadem jako efektivní.

Pokud jde o obavu ohledně dělení sourozeneckých skupin, pak je nutné upřesnit, že doprovázející organizace na toto nemají žádný vliv, neboť o svěření do NRP vždy rozhoduje soud.  

	ÚVČR VÚV
	K bodu 120 (§ 59g)
Požadujeme vypustit navrhovaný přestupek a sankci vůči ZDVOPům za poskytnutí pomoci dětem mladším 3 let v rozporu s doplněným ust. § 42, odst. 1, protože máme za absurdní trestat zařízení za krizovou pomoc dítěti.

Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno


	ÚVČR VÚV
	K bodu 133 – hromadné poručenství
Přestože vnímáme právní argumenty spojené s potřebou rozlišovat soukromoprávní a veřejnoprávní aspekty v oblasti sociálně právní ochrany dětí, požadujeme z předmětného návrhu i návrhu novelizace občanského zákoníku celou navrhovanou materii hromadného poručnictví vypustit.

Nabízené řešení a oddělení opatrovnictví a poručnictví nezletilých dětí hodnotíme v předložené podobě za předčasné a velmi problematické bez širší diskuze o dopadech takového kroku do praxe. Vyjadřujeme především vážnou obavu z další byrokratizace celého procesu a velmi citlivě vnímáme varování z terénu, že nová pravidla ztíží rychlou a účelnou pomoc zejména ohroženým dětem podle § 6 předmětného zákona, protože hrozí, že budou povinně zastupovány někým, kdo jejich životní situaci nezná. V praxi tak může dojít k přesnému opaku toho, o co předkladatel usiluje, tedy k přímému ohrožení naplňování participačních práv dítěte a ke ztížení hájení jeho zájmů. Není navíc zřejmé, jaké konkrétní kompetence a procesní práva a povinnosti budou z institutu hromadného poručnictví vyplývat, jak bude personálně zajištěný ani jaké finanční náklady se s jeho zřízením budou spojovat. Předkladatel sice uvádí, že změna si na straně obcí nevyžádá větší náklady, protože jen dojde k faktickému rozdělení příslušných úředníků – tato argumentace ale mimo jiné nebere v potaz fakt, že děti spolu s rodinami mohou měnit svůj pobyt a bydliště a to, co se při dobré organizaci práce na jednom úřadě může zdát být snadno proveditelné, bude v situaci vyžadující komunikaci mezi dvěma vzdálenými úřady ztěžovat pomoc dítěti. Předkladatel nadto používá v důvodové zprávě argumenty, které nejsou platné, například v otázce dřívějších soudních rozhodnutí, kdy už dnes je například vyloučeno jmenovat opatrovníkem dítěte ten orgán sociálně právní ochrany dětí, který podal návrh na zahájení řízení.
Přestože je nám známo, že MPSV v minulosti vydalo metodiku a informační materiály, podle nichž se měly příslušné OSPODy, respektive úřady obcí s rozšířenou působností, odvolávat proti soudnímu ustanovení opatrovníkem, pokud nastal střet zájmu obecního úřadu jako veřejného opatrovníka a současně jako nositele veřejnoprávní ochrany dítěte, jsme informováni, že soudy se ke zmiňované interpretaci nepřiklonily, kolizi zájmů na straně úředníků OSPOD s odkazem na stávající znění zákona č. 292/2013 Sb. o zvláštních řízeních soudních nespatřovaly a naopak už v minulosti rezonovala obava, že hledání jiných vhodných opatrovníků neúměrně prodlouží soudní řízení v neprospěch ohrožených dětí. 

Považujeme proto předmětnou materii za téma hodné další diskuze se zapojením všech dotčených skupin, zejména krajů, orgánů sociálně právní ochrany dětí, opatrovnických soudů a dalších, a to s cílem poskytnout prostor pro pečlivou a koncepční přípravu případných legislativních změn v této oblasti. V tuto chvíli požadujeme celou předmětnou úpravu z novely vypustit.

Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno
Úprava hromadného poručenství a opatrovnictví bude zahrnuta až do připravované nové právní úpravy.

	ÚVČR VÚV
	Vzhledem k neexistenci centrálního registru pěstounů a současně zjevné snaze předkladatele přimět krajské úřady ke vzájemné komunikaci při aktivním vyhledávání pěstounů požadujeme doplnit důvodovou zprávu o srozumitelné vysvětlení, jak budou krajské úřady postupovat v případech, kdy je žádoucí, aby dítě bylo v blízkosti své biologické rodiny, volný pěstoun bude ale v jiném vzdáleném regionu. Rozhodně nelze za směrodatný považovat například argument, že v takovém případě bude dítě s rodinou v azylovém domě nebo rodina bude čerpat sociální služby. Náš dotaz směruje k situacím, kdy dítě z individuálních důvodů není a nemůže v danou chvíli být v péči vlastní rodiny, přesto je jeho pobyt v její blízkosti žádoucí, zákon však předjímá, že kraj bude povinen hledat pěstouna bez ohledu na jeho bydliště a vzdálenost svěřeného dítěte v jeho péči od jeho vlastní, biologické rodiny. Dané opatření jde přímo proti snaze sanovat původní rodinu.

Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno, bude doplněna DZ 
Bude vysvětlena mezikrajová spolupráce. Vždy je při ní nutné přihlédnout k aktuální situaci dítěte a rodiny. Umístění dítěte mimo dosah biologické rodiny dítěte, která má být sanována a podporována k převzetí dítěte zpět do své péče je samozřejmě krajně nevhodné. 

Pokud jde o „centrální registr“ tak v tomto bodě odkazujeme na již platné ust. § 51 odst. 2 ZSPOD a § 53a odst. 1 ZSPOD. 


	ÚVČR VÚV
	Dovolujeme si vyjádřit pochybnost o postavení pěstounů, kteří nejsou zprostředkovaní (nejsou vedeni v evidenci) a současně nebudou ani pěstouny příbuzenskými či blízkými – například čekatelská rodina na adopci, které je dítě svěřeno přímo z porodnice. Není zcela zjevné, jak se bude postupovat v těchto případech, a proto požadujeme doplnit vysvětlení do důvodové zprávy.

Tato připomínka je zásadní.
	Vysvětleno
Pokud jde o „čekatele na adopci“ pak předpokládáme, že jsou to zařazení žadatelé o zprostředkování dítěte do osvojení, tedy prošli procesem odborného posouzení a jsou zařazení v dané evidenci krajského úřadu. Pakliže přijmou dítě přímo z porodnice, je jim soudem svěřováno v režimu § 823 OZ, tedy do péče budoucího osvojitele – alespoň tak to nyní v praxi chodí. Zde žádná pěstounská dávka nikdy nenáležela a pokud dojde k právnímu uvolnění dítěte a svěření do předadopční péče (péče budoucího osvojitele) pak tato péče musí být přímo ze zákona na náklad budoucího osvojitele. Pakliže by z nějakého důvodu takovýmto osobám bylo dítě svěřeno do pěstounské péče, šlo by o péči zprostředkovanou (šlo by o osoby v evidenci pro zprostředkování NRP a byly vybrány pro konkrétní dítě ze strany krajského úřadu. 

	MO

	Obecně k institutu „nezprostředkovaná pěstounská péče“ 
V § 47a odst. 1 písm. c) či v § 47ja odst. 1 zákona č. 359/1999 Sb. se i po změnách navrhovaných novelou stále hovoří o tzv. nezprostředkované pěstounské péči.
Z části třetí (změna občanského zákoníku) i z důvodové zprávy k ní či z obecné části důvodové zprávy (např. na str. 26 v části „svěřenectví“) je zřejmé, že v souladu s navrhovanou novelou občanského zákoníku bude „nezprostředkovaná pěstounská péče“ nahrazena svěřením dítěte do péče jiné osoby (osoby příbuzné nebo blízké dítěti nebo jeho rodině) podle občanského zákoníku. Pěstounství by mělo být nadále pojmově pouze u ostatních osob – zde se jedná o tzv. zprostředkovanou pěstounskou péči. Podle důvodové zprávy k části třetí, čl. V k bodům 3, 9 a 10 „Návrh počítá v případě péče osoby příbuzné nebo blízké dítěti nebo jeho rodině s institutem svěřenectví, s pěstounskou péčí naopak pouze v případě, kdy se dítě svěřuje do péče osoby, která byla vybrána oprávněným orgánem sociálně-právní ochrany, tedy krajským úřadem a došlo k „napárování“ prověřeného žadatele o zprostředkování pěstounské péče s dítětem…“. 
V přechodném ustanovení k novele občanského zákoníku (část třetí, čl. VI) je uvedeno „Nezprostředkovaná pěstounská péče podle § 47a odst. 1 písm. c) zákona č. 59/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona považuje za svěření dítěte do péče jiné osoby podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.“. Není však zřejmé, proč nedošlo k úpravě pojmu „nezprostředkovaná pěstounská péče“ přímo v novele zákona č. 359/1999 Sb., obzvlášť když novela občanského zákoníku nabývá účinnosti již 1. ledna 2024, tj. současně, popř. před nabytím účinnosti změn zákona č. 359/1999 Sb. 
Tato připomínka je doporučující.
	Vysvětleno
Vyžadovalo by příliš rozsáhlý zásah do mnoha ustanovení zákona, prakticky přepis celé části páté i dalších ustanovení.
Připomínka bude zohledněna v rámci přípravy nového zákona o podpoře rodin a ochraně dětí, který do budoucna nahradí zákon č. 359/1999 Sb.

	MO
	K nabytí účinnosti 
V části šesté (čl. IX Účinnost) je stanovena dělená účinnost takto: 
„Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2024, s výjimkou ustanovení části první, čl. I bodů 26 až 33, 35 až 38, 54, 114 a 115, která nabývají účinnosti dnem 1. července 2024, s výjimkou ustanovení části první, čl. I bodů 14 až 17, 21 až 24 a části druhé, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2025, s výjimkou ustanovení části páté, která nabývají účinnosti dnem 31. prosince 2024 a s výjimkou ustanovení části první čl. I bodů 71 a 74, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2028.“ 
Doporučuji text čl. IX upřesnit – dnem 1. ledna 2028 nabývají účinnosti body 72 a 75 (nikoli 71 a 74) části první čl. I. 
V předkládací zprávě se uvádí, že se účinnost zákona navrhuje ke dni 1. ledna 2024, což není v souladu s čl. IX, který stanovuje účinnost dělenou. Doporučuji předkládací zprávu v tomto směru upravit. 
V důvodové zprávě k části šesté, čl. IX je uvedeno „Navrhuje se… nabytí účinnosti zákona dnem 1. ledna 2024, vyjma ustanovení části první, čl. I bodů 26 až 33, 35 až 38 a 54, která nabývají účinnosti dnem 1. července 2024, s výjimkou ustanovení části první, čl. I bodů 14 až 17, 21 až 24 a části druhé a páté, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2025, a s výjimkou ustanovení části první čl. I bodů 67 a 69, která nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2028.“ Text v mnohém neodpovídá dikci čl. IX, doporučuji ho uvést do souladu s čl. IX. 

Tato připomínka je doporučující.
	Akceptováno.

	MO
	K čl. I bodu 28 – doporučuji v § 23d odst. 5 opravit písařskou chybu („je určení okruh skutečností, které“).
	Akceptováno.

	MO
	K čl. I bodu 89 – doporučuji opravit písařskou chybu v čl. 49c odst. 6 („… pověřené osoby, který je fyzickou osobou“).
	Akceptováno.

	MO
	K čl. I bodu 91 – doporučuji upřesnit text „§ 49 odst. 2 písm. c) až f) a g)“ na „§ 49 odst. 2 písm. c) až g), písmena na sebe navazují.
	Akceptováno.

	MO
	K čl. I bodu 107 – v § 58b odst. 2 písm. n) – doporučuji opravit chybný odkaz na § 64e odst. 3 (toto ustanovení se v zákoně nenachází, zmocňovací ustanovení je obsaženo v § 64e odst. 2).
	Akceptováno.

	MO
	K části třetí čl. VI – doporučuji opravit číslo zákona o sociálně-právní ochraně dětí (uvedeno „č. 59/1999 Sb.“, správně „č. 359/1999 Sb.“).
	Akceptováno.

	MO
	K tezím doplnění vyhlášky č. 473/2012 Sb. (bod 6, „K § 58 odst. 2: Maximální výše úhrad za poskytnutí sociálně-právní ochrany pověřenou osobou.“) – doporučuji upravit odkaz na § 58 odst. 4, neboť právě toto ustanovení obsahuje zmocnění k vydání prováděcího právního předpisu ohledně maximální výše úhrady nákladů.
	Akceptováno.

	MO
	V platném znění s vyznačením navrhovaných změn je v § 58b odst. 2 písm. a) a b) chybně uveden odkaz na § 10 odst. 4 písm. c) a d) – správně se dle návrhu zákona jedná o § 10 odst. 3 písm. c) a d).
	Akceptováno.

	MO
	V platném znění s vyznačením navrhovaných změn chybí nově navrhovaný § 8a zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních.
	Akceptováno.

	MO
	V platném znění s vyznačením navrhovaných změn zákona č. 292/2013 Sb. je v § 455 odst. 1 uvedeno v rozporu s bodem 2 čl. VII „nositele hromadného poručenství“ (správně „nositele hromadného opatrovnictví“). 
Tato připomínka je doporučující.
	Akceptováno.

	MZD

	Obecně k návrhu:

V souvislosti s navrhovanými změnami požadujeme příslušným způsobem upravit také zákon o ochraně veřejného zdraví, tj. požadujeme, aby se součástí návrhu novely stala také část novelizující zákon o ochraně veřejného zdraví, v níž bude z § 7 vypuštěn pojem „zařízení sociálně výchovné činnosti“ (a to včetně nadpisu tohoto ustanovení) a z § 11a pojem „výchovně rekreační tábor pro děti“.
Tato připomínka je zásadní.

Odůvodnění:
Vzhledem k tomu, že návrh zákona, kterým se mění zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, ruší  v § 41 a 43 uvedená zařízení sociálně-právní ochrany, což jsou zařízení, která v souladu s § 7 odst. 1 a § 11a zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, přísluší pod výkon státního zdravotního dozoru orgánu ochrany veřejného zdraví, je nutné v souladu s tímto legislativním návrhem upravit znění zákona o ochraně veřejného zdraví.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.

	MZD
	K § 49 odst. 2 písm. d):

Požadujeme do daného ustanovení doplnit poznámku pod čarou s odkazem na § 7 odst. 1 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Odůvodnění:
Jedná se o zpřesnění daného ustanovení tak, aby bylo pro adresáty dané právní normy více srozumitelné a jasné, co se danou provazbou na zákon o ochraně veřejného zdraví rozumí.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno

	MZD
	K důvodové zprávě:

V souvislosti s navrhovanou novelou zákona o sociálně-právní ochraně dětí požadujeme doplnit materiál o informaci, zda v souvislosti s navrhovaným ukončením činnosti dětských domovů pro děti do 3 let, je počítáno i ze strany MPSV s případnou transformací na konkrétní typ zařízení sociálních služeb. Tuto informaci požadujeme doplnit do důvodové zprávy.

Odůvodnění:
Považujeme za podstatné již v rámci návrhu vyjasnit, jakým způsobem budou stávající zařízení, kterých se navrhované změny bezprostředně dotknou, transformována.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno 
Bude v DZ zmíněno, že poskytovatelé mohou požádat o registraci odlehčovacích služeb, týdenních stacionářů, popř. ZDVOP.


	MZD
	K tezím prováděcích právních předpisů:

V návaznosti na připravovanou novelu vyhlášky č. 473/2012 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o sociálně-právní ochraně dětí, si dovolujeme opakovaně požádat o úpravu textu uvedeného ve stávajícím ustanovení § 5a písm. b). zmíněné vyhlášky a o zohlednění této úpravy v rámci předložených tezí prováděcích právních předpisů.

Navrhujeme, aby ustanovení § 5a písm. b) po novelizaci dané vyhlášky znělo takto:

„b) poskytnutí stravování: zajištění celodenní stravy odpovídající výživovým požadavkům podle věku dětí, včetně potřeb dietního stravování, v rozsahu minimálně 5 porcí stravy denně (snídaně, přesnídávka, oběd, svačina, večeře, případně druhá večeře), včetně celodenního pitného režimu,“.

Odůvodnění:
Navrhovaná úpravu vychází ze závěrů kontrolní činnosti orgánu ochrany veřejného zdraví, tj. potřeby legislativně ukotvit požadavek na poskytování minimálně 5 porcí stravy denně. Návrh dále obsahuje doplnění povinnosti zajištění celodenního pitného režimu a terminologickou úpravu, kdy je navrhováno zrušit obsoletní termín „racionální strava“. 
Tato připomínka je zásadní.
	Vysvětleno
Jde pouze o teze, MPŘ není k vyhlášce, třeba uplatnit až v případném MPŘ k ní. Teze prováděcího právního předpisu reagují na úpravy provedené v zákoně. Nepovažujeme v tomto okamžiku za vhodné do tezí zařazovat úpravu, která nemá oporu ve změnách provedených novelou zákona. Uplatněnou připomínkou je MPSV připraveno zabývat se v rámci přípravy novelizace prováděcí vyhlášky č. 473/2012 Sb. a rovněž očekáváme, že tuto připomínku MZD uplatní v rámci MPŘ k novelizaci této vyhlášky.


	MPO


	V obecné části Důvodové zprávy doporučujeme doplnit zhodnocení souladu navrhované právní úpravy podle čl. 4 odst. 1 písm. k) Legislativních pravidel vlády s dopady na rodiny a podle čl. 4 odst. 1 písm. l) Legislativních pravidel vlády s dopady na území, včetně dopadů na územní samosprávné celky.
V normativním textu v čl. I bodu 5 doporučujeme označení poznámek pod čarou č. 81 až 84 neuvádět dolním indexem, ale horním indexem, obdobně jako například označení poznámky č. 85 v novelizačním bodě 6.
V normativním textu v čl. I bodu 10 doporučujeme návětí uvést takto: „Nad označení § 12 se vkládá označení „HLAVA II“ a nadpis HLAVY II, který zní:“.
V normativním textu v čl. I bod 14 doporučujeme uvést takto: „14. V části třetí se označení HLAVA II včetně nadpisu zrušují.
V normativním textu v čl. I bodu 28 doporučujeme návětí uvést takto: „V Části třetí HLAVA IV včetně nadpisu zní:“.
V normativním textu v čl. I bodu 28 v § 21 odst. 2 na konci písmene a) doporučujeme středník nahradit čárkou. Obdobně doporučujme nahradit středník čárkou v § 22 odst. 2 písm. a) až c), v § 23c odst. 1 písm. a) až d), a v § 25 odst. 4 písm. a).
V normativním textu v čl. I bodu 28 v § 21 odst. 4 doporučujeme písmena a) a b) zarovnat zcela vlevo.
V normativním textu v čl. I bodu 28 v § 21 odst. 4 písm. b), bodu 36 až 39 v § 30 se předpokládá vydávání závazného stanoviska obecního úřadu obce s rozšířenou působností k pobytu dítěte. Máme za to, že pojmově by tento institut neměl být nazýván „závazným stanoviskem“, protože svojí povahou se nebude jednat o závazné stanovisko ve smyslu § 149 SprŘ. V tomto ohledu by tak měl být zachován stávající institut s názvem „písemný souhlas“.
V normativním textu v čl. I bodu 28, 38 a zejména 87 v § 49 doporučujeme prověřit souladnost návrhu s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, jež byl vládou schválen 25. ledna 2023 a je nyní veden v PS jako ST 383.
V normativním textu v čl. I bodu 44 doporučujeme na konci poznámky pod čarou doplnit uvozovky a tečku.
V normativním textu v čl. I bodu 56 v § 45 odst. 6 doporučujeme označení písmen a), b), c), f), g) a h) přeznačit na písmena a), b), c), d), e), f). Jednotlivá písmena doporučujeme zarovnat zcela vlevo.
V normativním textu v čl. I bodu 87 v § 49 odst. 3 písm. e), f) a g) se předpokládá u cizích příslušníků doložení výpisu z evidence obdobné Rejstříku trestů vedené v jiném členském státě. Upozorňujeme, že některé státy nemusejí mít evidenci Rejstříku trestů a ani obdobnou evidenci nebo nemusejí mít výpisy z takovéto evidence. V takovém případě by žadatel neměl možnost doložit svoji trestní bezúhonnost. Doporučujeme proto doplnit možnost doložení trestní bezúhonnosti v těchto krajních případech čestným prohlášením.


1. V normativním textu v čl. I bodu 87 v poznámce pod čarou č. 96 doporučujeme slova „zákonů (zákon o dobrovolnické službě“ nahradit slovy „zákonů (zákon o dobrovolnické službě)“.
1. V normativním textu v čl. II bodu 1 doporučujeme před slovo „nebo“ vložit čárku.
1. V normativním textu v čl. II bodu 6 doporučujeme za zkratku „Sb.“ vložit čárku.
1. V normativním textu v čl. II bodu 9 doporučujeme za slova „pravomocně neskončená přede dnem 1. ledna 2024“ vložit čárku.
1. V normativním textu v čl. VI doporučujeme slova „občanský zákoník,“ zrušit bez náhrady.
1. V části páté bodu 1 se navrhuje zrušení částí zákona č. 363/2021 Sb., které jsou platné, ale ještě nejsou účinné; v bodu 2 se navrhuje zrušení čl. II bodu 20 zákona č. 363/2021 Sb., jež je platný a patrně i účinný. Máme proto za to, že by tato část novely neměla být takto možná, a proto by bod 2 měl být zrušen a nahrazen bodem 2, kterým se upravuje účinnost zákona č. 363/2021 Sb. tak, že se v bodu 1 zrušené body z ustanovení o účinnosti zrušují.
	Akceptováno.


Akceptováno.


Akceptováno.

Akceptováno.


Akceptováno.


Akceptováno.


Akceptováno.

Vysvětleno
O záv. stanovisko naopak jde, a nynější „souhlas“ má tento charakter již dnes, srov. podrobně důvodovou zprávu.

Vysvětleno.
Znění zákona bude upraveno ve smyslu připomínek Ministerstva spravedlnosti jako gestora zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů.

Akceptováno.


Akceptováno.

Akceptováno
Proto návrh výslovně stanovuje v návaznosti na již platnou úpravu, že v případě, že cizí stát opis z evidence trestů nebo rovnocenný doklad nevydává, odmítá jej žadateli nebo jiné s ním posuzované osobě vydat nebo je jeho opatření spojeno s těžko překonatelnou překážkou, může žadatel nebo jiná s ním posuzovaná osoba doklad takového státu nahradit svým čestným prohlášením

Akceptováno.

Neakceptováno.


Akceptováno.

Neakceptováno.

Akceptováno.


Akceptováno.
V části páté bude bod 2 přeformulován, a to tak, že dosavadní text bude nahrazen textem zrušujícím úpravu dělené účinnosti pro novelizační body 10, 11, 83 a 87. Nebude tak zasahováno do již účinného přechodného ustanovení. 


	MF

	V rámci důvodové a předkládací zprávy je uvedeno, že navrhovaná právní úprava si vyžádá v krátkodobém horizontu dodatečné nároky na státní rozpočet ve výši cca 1 mld. Kč ročně (a to zejména navýšením státního příspěvku na výkon pěstounské péče a z důvodu sjednocení podpory státu      u  náhradní rodinné péče vykonávané osobami příbuznými a blízkými formou dávek a doprovázení), nicméně ve střednědobém horizontu přinese zefektivnění procesu zprostředkování náhradní rodinné péče a zvýšení podpory pěstounské péče, což povede ke snížení nákladů státního rozpočtu     a  dalších veřejných rozpočtů na zajišťování ústavní péče o  ohrožené děti. Konstatování, že výsledný dopad předkládané novelizace na veřejné rozpočty bude úsporný, považujeme za spekulativní. Z materiálu jasně nevyplývají žádné argumenty, které by naše obavy vyvracely. Z těchto důvodů požadujeme materiál doplnit o relevantní údaje, ze kterých by toto konstatování vyplývalo.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno 
Bude doplněna analýza do DZ. Vycházíme z Analýzy výdajů veřejných rozpočtů v oblasti péče o ohrožené za rok 2019. Umístění dítěte do NRP je více než polovinu „levnější“ než umístění dítěte do ústavní péče. Samozřejmě je snaha co nejvíce podporovat vlastní rodinu tak, aby z ní dítě nemuselo vůbec odcházet.

	MF
	V materiálu je deklarováno, že přijetím právní úpravy zrušení dětských domovů pro děti do 3 let je odhadována úspora výdajů veřejných rozpočtů ve výši cca 780 mil. Kč/rok. Výpočet této úspory není v materiálu metodologicky objasněn, jeho výpovědní hodnota je tak velmi nízká. Podle našeho názoru předpokládaná úspora bude na druhé straně vykompenzována dodatečnými náklady na péči o ohrožené děti, které bude nutné umístit do jiného typu náhradní rodinné péče, mimo (zrušené) dětské domovy pro děti do 3 let věku. Materiál požadujeme v tomto smyslu dopracovat a doplnit o relevantní data, která prokáží uváděné údaje.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno 
MPSV vychází z výše uvedené Analýzy výdajů veřejných rozpočtů v oblasti péče o ohrožené děti z roku 2020 (za rok 2019). Příspěvky veřejných zřizovatelů na provoz dětských domovů do 3 let věku činily v roce 2019 798 715 000 Kč. Nyní je sice DD3, resp. umístěných dětí do 3 let méně oproti roku 2019, nicméně náklady na umístěné děti poměrně stoupají. 

Pokud jde o náklady na péči o děti přemístěné z dětských domovů pro děti do 3 let věku, nebudou dosahovat zásadní výše, neboť z dlouhodobých statistických údajů Ministerstva zdravotnictví[footnoteRef:2] vyplývá, že většina dětí z DD3 odchází zpět do péče vlastní rodiny (77,6% v roce 2020), do náhradní rodinné péče odchází cca 12% dětí (rok 2020), přičemž část těchto dětí je osvojena, do ústavního zařízení školského typu pouze 6,4% dětí (rok 2020) a do domova pro osoby se zdravotném postižením 0,7% dětí (rok 2020).  [2:  Stručný přehled činnosti oboru dětské domovy pro děti do 3 let věku a dětská centra za období 2007–2020
(https://www.uzis.cz/res/f/008405/nzis-rep-2021-k33-a410-detske-domovy-pro-deti-do-3-let-veku-a-detska-centra-2020.pdf)
] 

Pokud bylo k 31.12. 2020 v DD3 celkem 778 dětí, tvoří počet dětí umístěných do jiného typu ústavního zařízení cca 54 dětí a dětí umístěných do NRP cca 93 dětí. Náklady na péči v ústavních zařízeních školského typu jsou hrazeny normativně, tj. na lůžko, kdy novým umístěním malého počtu dětí z DD3 nedojde k navýšení kapacit školských zařízení. Náklady na péči o děti odcházející do NRP nelze kvantifikovat, neboť není znám podíl dětí odcházejících do osvojení a potřeby podílu dětí odcházejících do pěstounské péče, ve vztahu ke státnímu rozpočtu ale půjde o zcela minimální náklady.  

Celkově je počítáno v podstatě s nulovým finančním dopadem předkládané novelizace, není avizována úspora rovnající se zrušní DD3.

	MF
	V materiálu není uveden zdroj krytí dodatečných nároků na státní rozpočet. V této souvislosti a s ohledem na výši strukturálního salda státního rozpočtu požadujeme, aby veškeré nové právní úpravy byly navrhovány jako rozpočtově neutrální. V případě, že nová právní úpravy vyvolá zvýšené dopady na státní rozpočet, důsledně požadujeme, aby předkladatel současně navrhl zdroj krytí těchto dodatečných nákladů, a to přednostně úsporami na jiných výdajových položkách svého rozpočtu. Upozorňujeme, že zvyšování mandatorních výdajů je v rozporu s cílem vládní koalice v podobě snižování salda státního rozpočtu. Do všech relevantních částí materiálu je tedy třeba uvést, že veškeré výdaje ze státního rozpočtu budou uhrazeny v rámci stanovených limitů daných zákonem o státním rozpočtu na příslušný rozpočtový rok bez nároků na jejich dodatečné navyšování.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno ROZPOR
S novelou je ve střednědobém návrhu rozpočtu, tak jak byl schválen,  počítáno.

MF - rozpor
Požadujeme, aby ve všech relevantních částech materiálu bylo uvedeno, že:
•	ve schváleném střednědobém výhledu SR (SDV) není s dotyčnými výdaji počítáno,
•	MPSV navýšení finančních prostředků uplatnilo jako nadpožadavek ke schválenému SDV,
•	úspora finančních prostředků v souvislosti se zrušením DD3 se týká rozpočtů územně samosprávných celků a nikoli SR (zejména předkládací zpráva).
S navýšením výdajů SR zásadně nesouhlasíme. Vzhledem k situaci SR a nutnosti jeho konsolidace požadujeme navržené změny financovat v rámci schváleného rozpočtu výdajů kapitoly MPSV s tím, že je nutné prioritizovat vybrané oblasti a případné zvýšené výdaje krýt úsporami v jiných věcných oblastech kapitoly MPSV.  

	MF
	k Čl. I. Změna zákona o sociálně-právní ochraně dětí, k bodu 6. § 7 odst. 7 a § 53
Předložený návrh novely zákona o SPOD se mimo jiné dotýká problematiky oznamovací povinnosti, resp. infomační povinnosti orgánů veřejné moci vůči příslušným orgánům sociálně-právní ochrany dětí, a to v § 7 a § 53. V této souvislosti dochází k prolomení mlčenlivosti orgánů veřejné moci, přičemž v 7 odst. 7 zákona o SPOD je navrhováno stanovit, že se „nelze dovolávat státem uložené nebo uznané povinnosti mlčenlivosti, jestliže mají být oznámeny údaje o podezření z týrání, zneužívání dítěte nebo ze zanedbávání péče o něj“. Tato norma je přesouvána ze stávajícího § 10 odst. 4 zákona o SPOD a současně dochází k zúžení rozsahu prolomení mlčenlivosti (ze širokého spektra informací ohledně dětí, které potenciálně spadají do péče zákona dle jeho § 6 se – zjednodušeně řečeno – přechází pouze na informace o nejzávažnějších případech, jako je týrání či zneužívání dítěte). Formulace v § 53 odst. 1 je obdobná (včetně užšího věcného pojetí), a to již v současném znění zákona.  
Ministerstvo financí považuje za nutné v této souvislosti upozornit na skutečnost, že popsaný způsob prolomení zákonné povinnosti mlčenlivosti jiného orgánu veřejné moci nedopadá na tzv. speciální povinnosti mlčenlivosti, které standardně není možné prolomit obecným stanovením oznamovací či informační povinnosti, popřípadě obecným (paušálním) „prolamovacím“ ustanovením, ale které vyžadují výslovné, resp. adresné prolomení, které je zacílené právě na danou jednotlivě určenou povinnost mlčenlivosti (ve vztahu k paušálně pojatému průlomu si úprava uvedených povinností mlčenlivosti totiž nadále podrží svůj status lex specialis). Uvedená paušální ustanovení § 7 odst. 7 a § 53 odst. 1 zákona o SPOD proto nedopadají zejména na tzv. daňovou mlčenlivost podle § 52 a násl. zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „daňový řád“). Podobně neprolamuje uvedené paušální ustanovení například povinnost mlčenlivosti příslušníků zpravodajských služeb či notářů (jednajících jako orgány veřejné moci). Do jisté míry zůstává otázkou, zda je skutečně cílem stávajícího zákona o SPOD, resp. nyní předkládaného návrhu, aby došlo uvedeným paušálním způsobem k prolomení speciálních povinností mlčenlivosti (z celkového kontextu lze usuzovat, že ano), avšak navržený paušální způsob není způsobilý tohoto cíle dosáhnout, neboť nereflektuje stávající stav právního řádu, kdy průlomy speciálních povinností mlčenlivosti jsou realizovány adresnými speciálními normami (v některých případech i doplněním tzv. „zrcadlového“ ustanovení do předpisu, který danou povinnost mlčenlivosti konstituuje, byť takový krok nelze považovat za nezbytný).  
Na tomto místě je třeba rovněž uvést, že právě otázka případného prolomení daňové mlčenlivosti v případech oznamovací, resp. infomační povinnosti podle zákona o SPOD byla již v minulosti řešena zejména s Kanceláří veřejného ochránce práv, a to v roce 2016. Ministerstvo financí již tehdy jasně deklarovalo, že se paušálními průlomy do mlčenlivosti orgánů veřejné moci v zákoně o SPOD necítí být ve vztahu k daňové mlčenlivosti vázáno. Tehdejší rozsah oznamovací, resp. infomační povinnosti, kvůli kterému byl případný průlom do daňové mlčenlivosti diskutován (široké spektrum informací ohledně dětí, které potenciálně spadají do péče zákona), současně považovalo Ministerstvo financí za nepřiměřeně široký a neodpovídající požadavku, aby průlom do daňového tajemství představoval proporcionální nástroj ultima ratio a byl zaváděn pouze tam, kde společenský zájem na poskytnutí informací zásadně převažuje nad společenským zájmem na řádném výkonu správy daní a ochraně práva na infomační sebeurčení daňových subjektů. Následná diskuze v roce 2016 nevedla již ke konkrétnímu závěru či přijetí legislativní úpravy.  
Pokud jde o výše uvedené paušální prolomení povinnosti mlčenlivosti orgánů veřejné moci, je třeba rovněž podtrhnout, že se nejedná pouze o problém systematický či o otázku jednoty a bezrozpornosti právního řádu, ale především též o principiální otázku legislativně-věcnou. Jak bylo uvedeno výše, speciální povinnosti mlčenlivosti je možné prolomit pouze na základě provedení testu proporcionality a na základě zvážení protichůdných společenských zájmů, které se v daném případě střetávají. Tento test nelze per definitionem provést paušálně, neboť každá speciální povinnost mlčenlivosti slouží ochraně odlišných informací a odlišných subjektů. Právě proto je v těchto případech nezbytné provést adresné posouzení a následné také adresné legislativní prolomení dané povinnosti mlčenlivosti, pokud to bude shledáno nezbytným. Paušální průlom takový postup neumožňuje, a to mimo jiné i proto, že se fakticky týká též případných budoucích speciálních povinností mlčenlivosti, které v době přijetí takového paušálního průlomu ani nejsou známy. Ministerstvo financí proto zcela zásadně nesouhlasí s tím, aby se v právním řádu vyskytovala ustanovení, která usilují o paušální průlom všech speciálních povinností mlčenlivosti a obcházela tak nutnost adresného posouzení odůvodněnosti takového prolomení (resp. vytvářela v tomto smyslu nedůvodná zdání, že je takový paušální průlom možný).     
Na straně druhé je však třeba zdůraznit, že Ministerstvo financí vnímá posun v návrhu zákona o SPOD oproti diskuzím v roce 2016 v tom smyslu, že případné prolomení speciálních mlčenlivostí by se mělo týkat pouze případů „podezření z týrání, zneužívání dítěte nebo ze zanedbávání péče o něj“, tedy údajů, jejichž poskytnutí nepochybně směřuje k ochraně nejzávažnějších společenských hodnot, které jsou předmětem zákona o SPOD. Pokud by tedy měla být za tímto účelem a v tomto rozsahu prolomena daňová mlčenlivost, po stránce věcné by takový krok byl z hlediska Ministerstva financí akceptovatelný a bylo by jej zřejmě možné za proporcionální považovat.
Nicméně pokud by se tak mělo stát, Ministerstvo financí trvá na tom, aby se tak stalo výslovně buď v zákoně o SPOD, anebo v daňovém řádu. V prvním případě je evidentní, že výslovné uvedení daňové mlčenlivosti by současně znamenalo nutnost, aby stejným způsobem předkladatel naložil i s jinými existujícími speciálními povinnostmi mlčenlivosti, což by znamenalo revizi koncepce dané problematiky v zákoně o SPOD. Takový výsledek je nicméně vzhledem k výše uvedené nepřijatelnosti paušálního průlomu žádoucí a fakticky jediný možný. Alternativou (která však nezprošťuje předkladatele provedení uvedené revize) je doplnění předmětných průlomů do daňového řádu a následně i do jiných zákonů, které speciální povinnosti mlčenlivosti konstituují. Ministerstvo financí považuje za efektivnější první variantu, nicméně v případě volby druhé varianty je možné v mezích daňového řádu uvedený průlom doplnit v rámci některé z nejbližších připravovaných novel v rámci roku 2023. 
Naopak v případě, že předkladatel na prolomení daňové mlčenlivosti a dalších speciálních povinností mlčenlivosti v rámci zákona o SPOD rezignuje, požaduje Ministerstvo financí výslovně uvést do důvodové zprávy k § 7, popř. § 53 zákona o SPOD, že tam upravený paušální průlom nemá dopad na speciální povinnosti mlčenlivosti včetně mlčenlivosti daňové tak, aby v této otázce nevznikala výkladová pochybnost.
Ministerstvo financí je připraveno na popsaných legislativních úpravách spolupracovat v rovině konzultace legislativního textu, popřípadě věc projednat v rámci separátního vypořádacího jednání (případně i cestou MS Teams).
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno jinak
Návrh nového znění § 7 bude z návrhu zákona vypuštěn a bude zachován platný právní stav. Totéž platí i pro návrh novelizace § 53.

	MF
	K bodu 66.
V rámci úpravy § 47d odst. 2) je navrhováno zvýšení státního příspěvku na výkon pěstounské péče, a to na 66 000 Kč za rok, pokud dohoda o výkonu pěstounské péče byla uzavřena s osobou pečující a na 72 000 Kč za rok, pokud dohoda o výkonu pěstounské péče byla uzavřena s osobou v evidenci. Toto navýšení je odůvodněno vysokou inflací a růstem spotřebitelských cen, kdy výdaje na doprovázení osob pečujících, osob v evidenci a jim svěřených dětí značně rostou. S tímto argumentem nemůžeme souhlasit, neboť na vysokou inflaci a růst spotřebitelských cen bylo reagováno přijetím nařízení vlády, kterým se od 1. 1. 2023 zvýšil příspěvek na výkon pěstounské péče z 54 000 Kč na 59 400 Kč na dohodu a rok. S dalším navýšením tohoto příspěvku, zejména z důvodu značných dopadů do státního rozpočtu (280 mil. Kč) nemůžeme souhlasit.
Na státní příspěvek na výkon pěstounské péče je pro tento rok vyčleněno 750 mil. Kč. Využívání státního příspěvku kritizujeme dlouhodobě a stále nejsme přesvědčeni, že je efektivně využíván ve prospěch pěstounů a jim svěřených dětí. Požadujeme materiál doplnit o analýzu využívání státního příspěvku, která prokáže úroveň efektivity vynakládaných finančních prostředků a zároveň objasní, proč se navrhuje jejich zvýšení. Požadujeme upravit výši státního příspěvku dle skutečně vynaloženého úsilí v závislosti na skutečných potřebách pěstounů tak, aby se nejednalo o jednu paušální částku pro všechny bez rozdílu.
Tato připomínka je zásadaní.
	Neakceptováno, vysvětleno.

Navýšení SPVPP od 1.1.2023 o 10 % stěží pokrývá inflaci a nedochází k faktickému zlepšení situace v oblasti poskytování odborných služeb pro pěstounské rodiny. Výsledná částka neodpovídá nákladům na zajištění potřeb náhradních rodin. Analýza Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí „Hodnocení účelnosti využití státního příspěvku na výkon pěstounské péče…“, vydaná v únoru 2021, tj. v době „před inflací“ uvádí částku 70 000 Kč. Dle interní analýzy Asociace Dítě a rodina (sdružuje cca 80 organizací působících v oblasti ohrožených dětí) čerpání příspěvku na výkon pěstounské péče vychází nyní nákladovost na 86 000 Kč při dobré praxi 16 rodin na jednoho klíčového pracovníka organizace doprovázející pěstounské rodiny.  

Již k nařízení vlády, které zvýšilo SPVPP, byly ze strany DaR uplatněny tyto připomínky:
Je potřeba připomenout, že SPVPP byl za celou dobu své existence od roku 2013 navýšen o pouhých 12,5 % (500 Kč na rodinu na měsíc), přičemž pouhá míra inflace za stejnou dobu je 35 %. 
Tato situace: 
1) neumožňuje pokrýt potřeby nejpotřebnějších děti, které jsou nejvíce traumatizované a nejvíce ohrožené do budoucnosti, a to zejména v akutní situační péči, v terapiích a respitní péči. 
2) neumožňuje adekvátní ohodnocení sociálních pracovníků ve srovnání se mzdami zaměstnanců v sociálních službách. Služby doprovázení se již delší dobu potýkají s krizí v personální oblasti. V posledních letech docházelo nařízením vlády k opakovanému navýšení tarifních mezd zaměstnanců v sociálních službách (téměř dvojnásobnému), které se však sociálních pracovníků v sociálně-právní ochraně dětí netýká, ačkoli musí splňovat stejné kvalifikační předpoklady dle zák. č. 108/ 2006 Sb., o sociálních službách. Důsledkem tohoto stavu je rostoucí fluktuace zaměstnanců a obtížné hledání nových kvalifikovaných pracovníků.

Účelem služeb doprovázejících organizací je zabezpečit naplňování zájmu ohrožených dětí a poskytnout podporu náhradním rodičům tak, aby nedocházelo k předčasnému ukončení pěstounské péče. Činností doprovázejících organizací i poskytováním krizových služeb ZDVOP dochází k významné úspoře státních výdajů, které by musely být jinak vynaloženy v případě umístění dítěte do dlouhodobé ústavní péče (pěstounská péče 20 805 Kč versus ústavní péče 59 409 / dítě / měsíc; zdroj Macela, 2022). Šetření na prevenci ve výsledku vede k daleko vyšším nákladům, které je potřeba vynaložit na řešení důsledků neposkytnutí včasné a adekvátní péče. Je tedy v zájmu péče o ohrožené děti i v zájmu státního rozpočtu tyto služby udržet a podporovat, nikoli finančně znevýhodňovat. 
Asociace proto navrhuje navýšení SPVPP na částku 80 000 Kč.  

MPSV může MF opakovaně poskytnout analýzy a příklady, jak doprovázení funguje, kolik stojí např. terapeutická, psychologická a jiná odborná pomoc, nicméně toto již bylo dokládáno v rámci novelizace v roce 2020. Pokud je MF přesvědčeno, že SPVPP není efektivně využíván ve prospěch pěstounů a jim svěřených dětí, pak se tážeme, na základě čeho MF takové přesvědčení nabylo? Je samozřejmě možné, že dochází k individuálním pochybením, tato jsou však řešitelná – inspekce poskytování SPOD, kontrola čerpání SPVPP, přestupek podle 59f odst. 1 písm. m) zákona o SPOD (tento přestupek nebyl od doby jeho zavedení ani jednou uložen). Navržené navýšení SPVPP je vyčísleno při zavedení dobrovolného doprovázení a zahrnutí svěřenectví na cca 250 mil. Kč/rok.

Upozorňujeme, že další připomínková místa navrhují navýšení SPVPP.

Bude doplněno, že podrobnosti ohledně využívání SPVPP upraví prováděcí právní předpis.

	MF
	K Čl. III. Změna zákona o zdravotních službách
K § 44c
V rámci tohoto paragrafu je navrhováno, aby Centrum duševního zdraví mohlo poskytovat zdravotní služby i v dalších oborech. Požadujeme doplnit relevantní zdůvodnění tohoto návrhu včetně vyčíslení finančních dopadů na systém zdravotního pojištění.
Tato připomínka je zásadní.
	Vysvětleno
Čl. III, body 1. – 3. neupravují žádnou změnu § 44c neobsahují.

	MF
	K Důvodové zprávě
K části G. Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty
Zprostředkování osvojení a pěstounské péče
Upozorňujeme na povinnost sdělit očekávaný vliv do rozpočtů územně samosprávných celků (dopad do rozpočtů krajů 20 mil. Kč) v rámci standardního procesu vyplývajícího z usnesení vlády č. 731 ze dne 13. července 2020 o Metodice pro stanovení nákladů na výkon státní správy   v  přenesené působnosti. A v této souvislosti především sdělujeme, že i přes provedené vyčíslení požadavku je jakékoli navyšování příspěvku na výkon státní správy úzce vázáno na možnosti státního rozpočtu (pakliže o uvedené zdroje nesníží prostředky své kapitoly sám předkladatel).
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno. 
Na nastavení výkonnostní platby za přípravy a psychologické posouzení žadatelů o NRP MPSV spolupracuje s kolegy z MV již od začátku příprav na této novele. Uvedený dopad na rozpočty samosprávných celků dle usnesení vlády č. 731 je nyní na MPSV zpracováván, kdy jsme obdrželi požadavek od kolegů z MV na zpracování na rok 2024. Zároveň probíhá komunikace s kolegy MV ohledně modelu financování.
Připomínku tak MPSV akceptuje a rozšíří důvodovou zprávu o tyto informace.


	MF
	Ostatní připomínky
K Čl. I. Změna zákona o sociálně-právní ochraně dětí
Obecně k odkazům na jiné právní předpisy
Doporučujeme tam, kde je to možné nahradit obecné odkazy na "jiný právní předpis", resp. "zvláštní právní předpis" normativními odkazy, tedy odkazy na   např. "trestní zákoník" (§ 7 odst. 1a 5), "zákon o zvláštních řízeních soudních" (§ 14 odst. 6), popř. na právní předpis upravující …."
	Akceptováno.

	MF
	K bodu 20.
V § 14 odst. 6 doporučujeme v zájmu jednotné terminologie v zákoně nahradit slovo "jiným" slovem "zvláštním“.
	Akceptováno jinak, navrhovaná úprava vypuštěna.

	MF
	K bodu 28.
Ustanovení § 20 doporučujeme rozdělit na dva odstavce takto
"§ 20
(1) Zprostředkování osvojení se neprovádí v případě,
a) že rodiče dali souhlas k osvojení dítěte předem s určením pro určitou osobu jako osvojitele,
b) podal-li návrh na osvojení manžel rodiče dítěte, pozůstalý manžel po rodiči nebo osvojiteli dítěte, nebo
c) podal-li návrh na osvojení příbuzný dítěte nebo jiná osoba blízká dítěti, u které není vyloučeno osvojení dítěte;
(2) Zprostředkování pěstounské péče se neprovádí, podala-li návrh na svěření dítěte do své péče fyzická osoba dítěti příbuzná nebo fyzická osoba blízká dítěti nebo jeho rodině.".
Navrhovaný § 23b - odstavec 1 je podle našeho názoru příliš dlouhý. Dáváme tedy ke zvážení rozdělit ho do více odstavců, přičemž názvy trestných činů označovat jako body. Dále dáváme ke zvážení, zda opravdu u každého z uvedených trestných činů musí být uveden paragraf trestního zákoníku.
V § 23b doporučujeme definici bezúhonnosti vyčlenit do samostatného odstavce.
V § 23c odst. 1 doporučujeme v úvodním textu slova "žadateli; spisová dokumentace " nahradit slovy "žadateli, která".
V § 24 odst. 1 doporučujeme za slovy "krajským úřadem" nahradit středník tečkou a dále pokračovat novou větou. Dále doporučujeme vypustit slovy "podle věty první" jako nadbytečná. Z kontextu je jasné, o jaká vyhledávání půjde.
V § 24a odst. 1 doporučujeme vypustit na konci písmen a) a b) spojku "nebo".
§ 25 odst. 2 písm. b) je třeba text upravit tak, aby v něm nebyla samostatná věta začínající velkým písmenem (tj. buď tečku nahradit středníkem a pokračovat malým písmen nebo text odstavce 2 rozdělit do dvou odstavců)
V § 25 odst. 4 je třeba na konci textu písmene a) a na konci bodu 3 nahradit středník čárkou.
V § 25 odst. 5 doporučujeme za slovy "odstavce 1 písm. d)" nahradit středník tečkou a dále pokračovat novou větou.
	Neakceptováno
Jde o recepci stávajícího znění.

Akceptováno částečně- ano odstranění odkazů na §§ v trestním zákoníku, ne: označovat názvy TČ jako body

Neakceptováno.

Akceptováno.


Akceptováno.

Akceptováno.

Akceptováno.


Akceptováno.


Akceptováno.

	MF
	K bodu 56.
V § 44 odst. 5 doporučujeme vypustit dvojtečku na konci úvodního textu za slovem "jsou".
	Akceptováno.


	MF
	K bodu 66.
V § 48 odst. 2 je třeba text upravit tak, aby neobsahoval na konci neoznačený text, tzv. závětí. V uvedeném případně není navíc patrné, zda se tento text vztahuje pouze k písmeni c) nebo i písmenům a) a b).
	Akceptováno.


	MF
	K bodu 87.
Podmínka uvedená v § 49a odst. 3 písm. d) ve vztahu k jednooborovému studiu akreditovaného magisterského studijního oboru psychologie je podle našeho názoru přechodným ustanovením a jako takové by tedy mělo být uvedeno.
	Neakceptováno
Jde o shodnou úpravu jako v předpisech o nelékařských zdravotnických povoláních.

	MF
	K bodu 107.
      Ustanovení § 58b odst. 2 písm. j) doporučujeme přesunout za písmeno d).
	Akceptováno.

	MF
	Obecně ke zmocňovacím opatřením
Celý zákon má nevhodně pojatou úpravu zmocňovacích ustanovení, kdy kombinuje několik způsobů úpravy zmocnění k vydání vyhlášky
•	uvedení, že úpravu stanoví ministerstvo vyhláškou (§ 45 odst. 7, § 64d odst. 4)
•	uvedení, že úpravu stanoví prováděcí předpis, v kombinací s tzv. sběrným zmocňovacím ustanovením, kde je stanoveno, že tak učiní ministerstvo vyhláškou
•	pouze vymezením úpravy, kterou bude obsahovat vyhláška vydaná ministerstvem, v tzv. sběrném zmocňovacím ustanovení (vyhodnocování situace a individuální plány ochrany podle § 10).

Upozorňujeme, že text neobsahuje zmocnění k vydání prováděcího předpisu podle § 42c odst. 1 - v původním znění uvedený v § 58 odst. 2 písm. f). Rovněž postrádáme zmocnění pro vydání prováděcího předpisu podle § 49c odst. 3 (obsah informace o výsledku provedené inspekce)
	Akceptováno částečně. Vysvětleno. Upřednostněno u nově zaváděných zmocnění uvedení ve výčtu v § 58b odst. 2. Zmocnění k stanovení nejvyšší výši úhrady za péči o dítě, které nemá nárok na příspěvek na péči, nejvyšší výši úhrady za stravu a nejvyšší výši úhrady za ubytování dítěte, které není nezaopatřené, (§ 42c) je uvedeno v § 58b odst. 2 písm. n), které odkazuje na § 58 odst. 3 písm. větu druhou (písm. e).


	MF
	K Čl. II. Přechodná ustanovení
Doporučujeme v zájmu právní jistoty uvést, kterými konkrétními předpisy se bude nárok na státní příspěvek řídit (namísto obecného a neurčitého výrazu "dosavadní právní předpisy).
	Akceptováno.

	MF
	K Důvodové zprávě
Struktura důvodové zprávy je nepřehledná. Doporučujeme na začátku vygenerovat obsah a ve zprávě zřetelně vyznačit nadpisy různé úrovně.
	Akceptováno.


	MF
	K Důvodové zprávě
Finalizace zrušení úpravy dětských domovů pro děti do 3 let věku
Text materiálu (DZ str. 67, RIA str. 62) zní: „Nad rámec toho je jediným systémovým „externím“ zdrojem, tentokrát však z oblasti veřejných rozpočtů, dotace na vybraná zdravotnická zařízení. Dotace ze státního rozpočtu je určena pro dětské domovy do tří let věku zřizované obcemi, které nejsou příjmově napojeny na soustavu zdravotních pojišťoven.“
K uvedenému sdělujeme, že dotace na vybraná zdravotnická zařízení již nejsou v rámci finančních vztahů kapitoly VPS rozpočtovány od roku 2019.
	Akceptováno.


	MSP

	K části první
K bodu 1 (§ 1 odst. 1)
Pokud by v návrhu měl být ponechán návrh nové části dvanácté (viz připomínky k této části), která by měla obsahovat samostatnou úpravu hromadného poručenství a opatrovnictví nezletilých, dáváme ke zvážení, zda by nemělo dojít také ke změně názvu zákona. V něm by mohlo být rovněž zachyceno vydělení této agendy z rozsahu sociálně-právní ochrany dětí.
	Akceptováno jinak
Úprava hromadného poručenství a opatrovnictví bude zahrnuta až do připravované nové právní úpravy.

	MSP
	K bodu 6
K § 7 odst. 3
Doporučujeme návrh upravit takto (námi navrhované změny vyznačeny tučně):
§ 7
(…)
„(3) Každý, kdo bez souhlasu soudu převezme dítě do své péče s úmyslem přijmout dítě do své dlouhodobé péče, je povinen tuto skutečnost neprodleně oznámit obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, nejde-li o převzetí se souhlasem rodičů nebo jiné osoby odpovědné za výchovu dítěte do péče příbuzného dítěte až do třetího stupně.“
Považujeme za vhodné navrhovanou výjimku z povinnosti oznámit převzetí výslovně vztahovat pouze na případy, kdy je dítě převzato do péče vymezeného okruhu osob příbuzných se souhlasem rodičů nebo jiné osoby odpovědné za výchovu dítěte.
	Akceptováno jinak.
Navrhovaná změna v § 7, § 10/4, § 10a a § 53/1 bude vypuštěna, bude ponechán stávající stav.

	MSP
	K § 7 odst. 5
Ustanovení § 7 odst. 5 návrhu zákona stanoví, že určité subjekty jsou povinny „oznámit obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností skutečnosti, které nasvědčují tomu, že jde o děti podle § 6, a to bez zbytečného odkladu poté, kdy se o takové skutečnosti dozví; tím není dotčena povinnost vyplývající ze zvláštního právního předpisu85),“, přičemž poznámka pod čarou odkazuje na § 367 a § 368 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. 
Není zřejmé, co se rozumí „povinností“ vyplývající z ustanovení § 367 a § 368 trestního zákoníku, která žádnou povinnost nestanoví, ale upravují pouze skutkové podstaty trestných činů nepřekažení trestného činu a neoznámení trestného činu. Je-li záměrem předkladatele stanovení, že plněním povinností podle § 7 odst. 5 není dotčen možný vznik trestní odpovědnosti za spáchání těchto trestných činů, je potřeba závěr ustanovení formulovat např. takto: „tím není dotčena zákonem uložená povinnost překazit nebo oznámit spáchání trestného činu.“.
	Akceptováno jinak.
Navrhovaná změna v § 7, § 10/4, § 10a a § 53/1 bude vypuštěna, bude ponechán stávající stav.

	MSP
	K bodu 20 (§ 14 odst. 6)
Ponecháme-li stranou připomínku k nově navrhované části dvanácté, máme jistou pochybnost, zda je navrhovaná úprava možnosti orgánu sociálně-právní ochrany vstupovat do vymezených soudních řízení nezbytná. Ani v současnosti tento orgán, pokud řízení sám nezahájil, takovou možnost nemá, byť v daných řízeních zpravidla vystupuje, avšak v odlišné pozici kolizního opatrovníka. Máme proto za to, že by měly být na str. 89 a násl. důvodové zprávy podrobněji rozvedeny důvody, pro které je vstupové oprávnění OSPOD potřebné a proč nepostačují již existující nástroje k uplatnění jeho stanovisek a postojů (návrh na zahájení řízení, uplatnění názoru k výzvě soudu dle § 474 ZŘS). V tomto směru by bylo vhodné uvést, v jakých konkrétních případech by mohlo být dané možnosti využito, jaké konkrétní výhody by tento postup měl, případně jaké negativní dopady by eventuální absence úpravy tohoto oprávnění mohla mít. 

Dále upozorňujeme na rozpory mezi zněním materiálu a důvodové zprávy. Na str. 90 důvodové zprávy se ve třetím odstavci pojednává o vstupovém oprávnění OSPOD ve zúženém rozsahu. Počítá se pouze se vstupem do řízení týkajících se výchovných opatření, ústavní výchovy a zásahů soudu do trvání a rozsahu rodičovské odpovědnosti podle § 14 odst. 1 písm. b), c), d), g), h) zákona. To by odpovídalo již neaktuálním rozsahu vstupového oprávnění, o němž bylo uvažováno v rámci dřívějších konzultací s Ministerstvem spravedlnosti. V návrhu však bylo nakonec přistoupeno k volbě varianty, podle které by mělo být vstupové oprávnění upraveno v širším rozsahu. Proto by měla být důvodová zpráva přepracována tak, aby byla ve shodě se navrhovaným zněním § 14 odst. 6. Tento nesoulad se pak přelévá také do čtvrtého odstavce na str. 90, v němž je též zmiňováno vstupové oprávnění OSPOD jen u nejzávažnějších věcí.
	Akceptováno jinak
Úprava hromadného poručenství a opatrovnictví bude zahrnuta až do připravované nové právní úpravy. 
V § 14  odst. 6 bychom ponechali jen vedlejší důsledek dosavadního návrhu – vypuštění obsoletní úpravy tzv. podnětů, tedy pouze vypuštění odstavce bez nahrazení novým textem.

	MSP
	K bodu 25 (§ 17)
Návrhem dochází ke zrušení § 17, který stanoví oprávnění obecního úřadu k vykonávání funkce opatrovníka a poručníka. Podle důvodové zprávy k tomuto ustanovení se „ustanovení § 17 ZSPOD vypouští pro nadbytečnost v návaznosti na zakotvení nové úpravy hromadného poručenství a hromadného opatrovnictví dětí v části dvanácté (§ 64a a násl.)“. Není však zřejmé, zda institut hromadného opatrovnictví upravený v § 64a a násl. je i v trestním řízení použitelný jako ekvivalent dosavadního § 17, když důvodová zpráva ve vztahu k tomuto institutu hovoří téměř výhradně o opatrovnictví ve vztahu k občanskému právu („tím se provádí § 943 věta první obč. zák., podle něhož poručenský soud v nesporném řízení ve věci péče soudu o nezletilé jmenuje dítěti opatrovníka, hrozí-li střet zájmů dítěte na straně jedné a jiné osoby na straně druhé, nehájí-li zákonný zástupce dostatečně zájmy dítěte, nebo je-li toho v zájmu dítěte zapotřebí z jiného důvodu, anebo stanoví-li tak zákon, a současně již zmíněná ustanovení o možnosti jmenovat poručníkem i nositele hromadného poručenství, neboť podle § 944 obč. zák. pro opatrovnictví, opatrovníka a opatrovance platí ustanovení o poručenství, poručníkovi a poručenci přiměřeně. Nositel veřejného opatrovnictví může být, a to zpravidla, jmenován procesním kolizním opatrovníkem dítěte i v řízeních ve věcech osvojení a v řízeních ve věcech péče soudu o nezletilé podle zákona o zvláštních řízeních soudních.“). Není tedy zřejmé, zda navrhovatel počítá s tím, že institut hromadného opatrovnictví podle § 64a a násl bude uplatnitelný též ve vztahu k trestnímu řízení (§ 45 trestního řádu). Požadujeme tedy do důvodové zprávy doplnit, že nositel veřejného opatrovnictví vykonává též funkci opatrovníka i v dalších jinými zákony předvídaných případech, např. v trestním řízení, aby toto ustanovení nemohlo být vykládáno tak, že se procesní opatrovnictví ve vztahu k trestnímu řízení zrušuje bez náhrady.
Tato připomínka je zásadní. 
	Akceptováno jinak
Úprava hromadného poručenství a opatrovnictví bude zahrnuta až do připravované nové právní úpravy.

	MSP
	K bodu 27 (§ 19 odst. 2)
Poukazujeme, že se v případě svěření dítěte do péče jiné osoby i nadále předpokládá, že soud bude vždy současně rozhodovat také o určení výživného ze strany rodičů dítěte (§ 956 OZ), jakkoli již možnost určit plnění výživného rodičům či ostatním příbuzným nebude podmínkou pro využití institutu svěřenectví (§ 957 OZ). Nelze tedy předpokládat, že by byly příliš relevantní případy, kdy by krajská pobočka Úřadu práce, která poskytuje příspěvek na úhradu potřeb dítěte, podávala návrh soudu na určení výživného. Relevantní budou zřejmě jen případy, kdy bude krajská pobočka Úřadu práce případně podávat návrh na výkon rozhodnutí, nebude-li výživné placeno (za situace, kdy právo na výživné přejde na stát). Bylo by tedy vhodné tuto skutečnost přinejmenším zohlednit v důvodové zprávě k příslušnému ustanovení.
	Akceptováno
§ 19 odst. 2 bude uveden v tomto znění:
„(2) Je-li dítěti přiznán a vyplácen příspěvek na úhradu potřeb dítěte podle § 47f, podá krajská pobočka Úřadu práce, která tento příspěvek poskytuje, návrh soudu na stanovení výživného na toto dítě, nebylo-li již dříve určeno v exekučním titulu. Pokud povinná fyzická osoba neplatí výživné určené v exekučním titulu, podá krajská pobočka Úřadu práce návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuční návrh.“

	MSP
	K bodu 28 
K § 23a
V řízení o zařazení do evidence žadatelů je posuzována bezúhonnost žadatelů a bezúhonnost dalších osob tvořící s žadatelem společnou domácnost.
Bezúhonnost se prokazuje opisem z evidence Rejstříku trestu (§ 23b odst. 2). Ve zvláštní části opisu se podle § 10 odst. 5 zák. o Rejstříku trestů  uvádějí údaje zaznamenané do evidence Rejstříku trestů podle § 4a zákona o Rejstříku trestů, tj. údaje o pravomocných odsouzeních občanů České republiky soudy jiného členského státu Evropské unie nebo Spojeného království v trestním řízení a údaje navazující na tato odsouzení (je-li vydáván opis pro jiné účely než pro trestní řízení, neuvádějí se ve zvláštní části opisu tyto údaje pouze tehdy, pokud předání pro tyto účely odsuzující členský stát Evropské unie nebo Spojené království vyloučily). 
Za této situace se jeví jako nadbytečné požadovat po osobách, jejichž bezúhonnost je posuzována a které jsou občany České republiky, informace obsažené v § 23a odst. 2 písm. d), tj. informace, ve kterém jiném členském státě Evropské unie se žadatel, jeho manžel, partner, druh, dítě a jiné osoby tvořící s žadatelem rodinnou domácnost zdržovali od dovršení patnáctého roku věku nepřetržitě déle než 3 měsíce, protože informace z těchto států budou obsaženy ve zvláštní části opisu.
Ustanovení § 23a rovněž nereflektuje specifickou úpravu výměnu informací z evidencí trestů ve vztahu ke Spojenému království na základě tzv. brexitové dohody.
Navrhujeme tedy následující znění dotčených ustanovení.
§ 23a odst. 2 písm. d): 
„(2) Žádost podle odstavce 1 obsahuje
…
d) informaci, zda se, pokud nejde o občany České republiky, žadatel, jeho manžel, partner, druh, dítě nebo jiná osoba tvořící s žadatelem rodinnou domácnost, od dovršení patnáctého roku věku zdržovali nepřetržitě déle než 3 měsíce v jiném členském státě Evropské unie nebo ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska a ve kterých z těchto států,“
§ 23a odst. 3 písm. b):
„(3) K žádosti o zařazení do evidence žadatelů žadatel přiloží
…
b) opis nebo jiný rovnocenný doklad z evidence obdobné evidenci Rejstříku trestů vedené v jiném státu, než je stát uvedený v odstavci 2 písm. d), ve kterém se žadatel…“
Ve vztahu k žádosti podle § 23a odst. 2 je pak dále potřeba stanovit povinnost poskytnutí osobních údajů (mj. i rodného čísla, rodného příjmení a místa narození) potřebných pro to, aby si obecní úřad obce s rozšířenou působností mohl sám obstarat opis z evidence Rejstříku trestů, a to nejen u žadatele, ale i u dalších osob (manžela, partnera nebo druha, který žije s žadatelem v rodinné domácnosti).
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.

Podle § 3 odst. 3 písm. d) zákona č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel, se v informačním systému evidence obyvatel vede o občanech ČR rovněž údaj o místě a okresu narození a u občana, který se narodil v cizině, místě a státu, kde se občan narodil. V případě cizinců je údaj o místě a státu narození součástí informačního systému cizinců podle § 158 zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území České republiky, který spravuje Služba cizinecké policie PČR.
Totéž platí obdobně též ve vztahu k údaji o rodném příjmení (v případě cizinců se v informačním systému cizinců evidují údaje o „dřívějších jménech a příjmeních“).
Vzhledem k tomu, že OÚ ORP nemá přímý přístup do informačního systému cizinců a musel by v této věci dožadovat cizineckou policii, navrhujeme, aby údaj o rodném příjmení a o místu narození byl povinnou náležitostí jak žádosti o zařazení do evidence žadatelů podle § 23a odst. 2, tak žádosti o vydání pověření podle § 49 odst. 3.

	MSP
	K § 23b
Máme pochybnosti o zvolené koncepci hmotněprávního vymezení bezúhonnosti jakožto absence odsouzení za konkrétní trestné činy vyjmenované v § 23b odst. 1. 
Jedná se o velmi široký výčet trestných činů, jejichž spáchání představuje překážku bezúhonnosti, vyvolávající otázky o tom, zda je zařazení všech těchto trestných činů do výčtu důvodné a zda se nejedná o místy příliš přísné a formalistické řešení, a to i s ohledem na skutečnost, že se posuzuje bezúhonnost nikoliv pouze žadatele, ale též dalších osob tvořících společnou domácnost s žadatelem a na skutečnost, že při posuzování bezúhonnosti podle tohoto ustanovení se nepřihlíží k zahlazení odsouzení. 
Ani zdaleka přitom nemusí být trestné činy zařazené ve výčtu trestnými činy, které mají souvislost s péčí o děti, např. korupční trestné činy, týrání zvířat (§ 302 trestního zákoníku) maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání (§ 337 trestního zákoníku), některé verbální trestné činy aj. 
Naopak některé trestné činy, jejichž spáchání by s ohledem na jejich povahu mohlo být samo o sobě překážkou osvojení či výkonu pěstounské péče, namátkou např. vražda novorozeného dítěte matkou (§ 142 trestního zákoníku), prostituce ohrožující mravní vývoj dětí (§ 190 trestního zákoníku) ohrožování výchovy dítěte (§ 201 trestního zákoníku) nebo podání alkoholu dítěti (§ 204 trestního zákoníku), ve výčtu zařazeny nejsou. Je též otázkou, z jakého důvodu je ve výčtu zařazen trestný čin nedovolené výroby a jiného nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy (§ 283 trestního zákoníku) a již nikoliv jiné trestné činy související s nakládáním s omamnými a psychotropními látkami, jedy, houbami apod; dále ve výčtu absentují další trestné činy spáchané s tzv. teroristickou pohnutkou, jsou-li zařazeny teroristické trestné činy podle § 311, § 312, § 312a, § 312d, § 312e a § 312f trestního zákoníku. 
Některé další (často závažné) trestné činy, u nichž spáchání na dítěti sice není znakem základní skutkové podstaty, ale které na dítěti být spáchány mohou a v takovém případě by jistě představovaly překážku osvojení či výkonu pěstounské péče, ve výčtu rovněž absentují – namátkou např. trestné činy účasti na sebevraždě (§ 144 trestního zákoníku), řada trestných činů proti svobodě a právům na ochranu osobnosti a soukromí, šíření pornografie (§ 192 trestního zákoníku), obecné ohrožení (§ 272 trestního zákoníku), popř. opilství (§ 360 trestního zákoníku).
Jinými slovy, zcela nerozumíme úvahám navrhovatele stojícím za výběrem konkrétních trestných činů a doporučujeme revizi tohoto výčtu s ohledem na námitky uvedené výše. 
Je otázkou, zda by nebylo možné zvolit přístup bez uvádění výčtu trestných činů do zákona, ale s individuálním posuzováním jednotlivých odsouzení (případně i s vyžadováním opisů rozsudků od žadatele), která by představovala překážku osvojení či výkonu pěstounské péče pouze po zhodnocení konkrétní povahy odsouzení v jednotlivých případech [viz i § 23 odst. 4 písm. d)]. 

Je-li přihlíženo i k zahlazeným odsouzením, nabízí se případně také řešení, dle kterého by překážku bezúhonnosti automaticky zakládala pouze nezahlazená odsouzení za vybrané trestné činy uvedené ve výčtu, a k zahlazeným odsouzením by se přihlíželo individuálně, jak již ostatně předpokládá § 23 odst. 3 písm. d). 


Stranou ponecháváme otázku, jak by bylo hodnoceno splnění podmínky bezúhonnosti v případě cizozemských odsouzení (obecní úřad obce s rozšířenou působnosti by, bez spisového materiálu, pouze na základě informací z cizozemských evidencí odsouzení, měl stanovit, zda jde o odsouzení odpovídající některému z trestných činů uvedených v § 23b odst. 1?  
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.
Bude upřesněn postup – OÚ ORP bude přihlíží jen k nezahlazeným odsouzením za vyjmenované trestné činy, výčet upravíme. KÚ pak může hodnotit individuálně, i zahlazená odsouzení nebo odsouzení za jiné trestné činy. 

Pokud jde o trestný čin zneužití pravomoci úřední osoby podle § 329 trestního zákoníku – ve výčtu diskvalifikujících trestných činů zůstal vzhledem k tomu, že „výhod“ státního systému zprostředkování NRP by neměl využívat člověk, který jako úřední osoba úmyslně překročil své pravomoci, neplnil své povinnosti atd., tj. závažným způsobem jednal proti zájmům státu a existuje u něj riziko, že stanovená pravidla bude porušovat či obcházet i v souvislosti s případným osvojením či přijetím dítěte do PP. Ale vzhledem k tomu, že ze stejného důvodu byly v původním výčtu zařazeny i tzv. korupční či úplatkářské trestné činy a tyto byly následně na základě uplatněných připomínek vypuštěny, mohli bychom z logiky věci akceptovat i vypuštění trestného činu zneužití pravomoci úřední osoby.

Jinak v ostatním byl výčet skutkových podstat trestných činů konstruován tak, aby z možnosti zprostředkování NRP diskvalifikoval osoby, které by mohly být pro svěřené dítě potenciálně nebezpečné (pachatelé nejzávažnější trestných činů ohrožujících život a zdraví, trestných činů proti svobodě a teroristických trestných činů), dále u kterých může být podstatným způsobem narušena způsobilost k řádné výchově dítěte (trestné činy proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti, trestné činy proti rodině a dětem + vybrané „drogové“ delikty) nebo u kterých lze důvodně pochybovat o jejich hodnotové integritě, schopnosti respektovat kulturní, etnické a národnostní prostředí dítěte a jejich způsobilosti být pro dítě „morálním vzorem“ (trestné činy narušující soužití lidí - nebezpečné pronásledování, nebezpečné vyhrožování, hanobení národa, rasy atd.). Zároveň bylo přihlédnuto též k povaze, definičním znakům a stupni společenské škodlivosti jednotlivých trestných činů (horní hranice trestní sazby, úmyslný x nedbalostní trestný čin, zločin x přečin atd.), a proto některé z našeho pohledu méně závažné trestné činy ve výčtu chybí, jako např. soulož mezi příbuznými, prostituce ohrožující mravní vývoj dětí, zanedbání povinné výživy, ohrožování výchovy dítěte nebo podání alkoholu dítěti. 
Jsme však otevření případnému dalšímu zjednodušení a zpřehlednění úpravy tak, že by do výčtu trestných činů v § 23b odst. 1 byly zařazeny všechny trestné činy proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti a všechny trestné činy proti rodině a dětem. Toto rozšíření by pro nás bylo akceptovatelné vzhledem k tomu, že OÚ ORP u vyjmenovaných trestných činů obligatorně rozhodovat o zamítnutí žádosti jen v případě dosud nezahlazených odsouzení.


Řešení spočívající ve stanovení taxativního výčtu trestných činů, které automaticky zakládají (v případě nezahlazeného odsouzení) důvod pro zamítnutí žádosti o zařazení do evidence žadatelů pro nesplnění podmínky bezúhonnosti, bylo zvoleno v zájmu posílení právní jistoty žadatelů a  v zájmu zajištění jednotného postupu příslušných orgánů při posuzování podmínky bezúhonnosti. Podle stavající definice bezúhonnosti se za bezúhonného nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro trestný čin, který směřoval proti životu, zdraví, svobodě, lidské důstojnosti, mravnímu vývoji nebo jmění dítěte, nebo pro jiný trestný čin, jehož spáchání může mít vliv na způsobilost žadatele k řádné výchově dítěte (viz platný § 27 odst. 1). Tato konstrukce se jeví na jednu stranu jako nepřiměřeně přísná, pokud jde o zahrnutí všech trestných činů spáchaných proti dítěti, včetně všech nedbalostních trestných činů a jiných přečinů, a na druhou stranu jako příliš obecná a neurčitá, pokud jde o jiné trestné činy nesměřující proti dítěti. Z těchto důvodů je nezbytné zákonnou úpravu podmínky bezúhonnosti zpřesnit a zároveň vymezit tak, aby byla přiměřená a vyvážená ve vztahu k povaze a závažnosti jednotlivých trestných činů, které mohou být na překážku splnění podmínky bezúhonnosti

Návrh upraveného znění § 23b odst. 3, z něhož již nepochybně vyplývá, že obecní úřad obce s rozšířenou působností by mohl žádost zamítnout jen na základě dosud nezahlazeného odsouzení:
„(3) Obecní úřad obce s rozšířenou působností žádost podle § 23a odst. 1 na základě údajů v ní uvedených a přiložených dokladů posoudí a zamítne ji, pokud 
a) nejsou splněny podmínky uvedené v § 23a odst. 1, nebo
b) zjistí, že některá z osob uvedených v odstavci 1 byla pravomocně odsouzena pro některý z trestných činů uvedených v odstavci 1 a toto odsouzení nebylo zahlazeno.“ 

Pokud jde o posuzování bezúhonnosti žadatele či spolužijících osob na základě jejich odsouzení v cizině, obecní úřad obce s rozšířenou působností může v případě pochybností ohledně cizozemského odsouzení požádat o metodickou pomoc nadřízený krajský úřad; krajské úřady nasbíraly již od r. 2006 řadu zkušeností s posuzováním cizozemských rozhodnutí v rámci agendy zprostředkování NRP i v rámci agendy pověření k výkonu SPOD. Pojistkou navíc je, že pokud by ne/splnění podmínky bezúhonnosti vyhodnotil obecní úřad obce s rozšířenou působností nesprávně, může nadřízený krajský úřad buďto sám rozhodnout o zamítnutí žádosti z důvodu nesplnění podmínky bezúhonnosti, anebo naopak může v rámci odvolacího řízení zrušit nesprávné rozhodnutí orgánu prvního stupně o zamítnutí žádosti.

Souhlasíme s formulací zaslanou Ministerstvem spravedlnosti, samozřejmě s tím, že po dohodě s MV bude bezúhonnost žadatele a dalších dotčených osob zjišťovat výlučně krajský úřad.


	MSP
	K bodu 52 (§ 42 odst. 1)
Doporučujeme upravit a zásadně rozšířit navrhované zmírnění zákazu umisťovat nejmenší děti do ZDVOP. Buď vrátit znění do původní podoby před novelou z roku 2021, anebo zachovat ZDVOP jako krizovou záchrannou síť pro děti bez ohledu na jejich věk, popřípadě alespoň navýšit dobu, po kterou mohou nejmenší děti zpravidla ve ZDVOP pobývat, minimálně na 3 měsíce.
Konkrétní případy dětí, které máme za poslední roky k dispozici, ukazují jednoznačnou potřebu zachovat rychlou záchrannou síť zejména pro děti, které musí být zachráněny z minuty na minutu. Je nepřípustné, aby se stát zcela zbavil možnosti takovým dětem okamžitě poskytnout bezpečné zázemí, než vůbec bude možné zjistit poměry v rodině a možnosti jejich dalšího umístění (týdenní lhůta to skutečně nevyřeší).
	Akceptováno částečně
Výjimka bude stanovena na 1 měsíc.

	MSP
	K bodu 56 (§ 45)
a) V § 45 odst. 2 písm. d) návrhu zákona navrhujeme za slovo „znalec“ doplnit text „, znalecká kancelář“.
Podle § 2 odst. 1 zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, jsou k výkonu znalecké činnosti oprávnění znalci, znalecké kanceláře a znalecké ústavy. Z tohoto důvodu je třeba mezi subjekty odborně způsobilé k posuzování psychické způsobilosti k přijetí dítěte do rodiny zahrnout i znalecké kanceláře. 
b) Do § 45 navrhujeme vložit nový odstavec 8, který včetně poznámky pod čarou zní: 
„Postup při zpracování posudku o psychické způsobilosti osobami uvedenými v § 45 odst. 2 písm. d) a náležitosti takového posudku se řídí zvláštním právním předpisem. x)
X) Zákon č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech.“
Navrženou právní úpravou nelze snížit standard výkonu znalecké činnosti vykonávané znalci, znaleckými kancelářemi nebo znaleckými ústavy podle znaleckého zákona a jeho prováděcích předpisů (zejm. § 27, 28 znaleckého zákona ve spojení s § 39 a násl. vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 503/2020 Sb., o výkonu znalecké činnosti).
Tyto připomínky jsou zásadní.
	Akceptováno, vysvětleno.
Bude se vždy vyžadovat pověření dle § 48 a násl. Do podmínek pověření však „znalecká kancelář“ bude doplněna. 

MPSV: Návrh na doplnění nového odstavce v ust. § 45, který by odkazoval na postup podle zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, nebyl původně akceptován pouze z toho důvodu, že navržené doplnění jsme považovali za nadbytečné. Měli jsme za to, že i bez výslovného odkazu vyplývá z povahy věci, že je-li oprávněnou pověřenou osobou znalec, znalecká kancelář nebo znalecký ústav, řídí se při zpracování posudku právě zákonem č. 254/2019 Sb. Po věcné stránce jinak nebyl důvod tuto připomínku rozporovat.

Nicméně, pokud by Ministerstvo spravedlnosti na tomto doplnění trvalo, musel by být nový odstavec formulován trochu jinak s ohledem na pozměněné znění § 45 odst. 2, např. takto:
„(7) Je-li pověřenou osobou uvedenou v odstavci 2 znalec, znalecká kancelář nebo znalecký ústav, postup při zpracování posudku o psychické způsobilosti a náležitosti takového posudku se řídí zvláštním právním předpisem. x)
X) Zákon č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech.“

	MSP
	K nenovelizované části § 47a a části páté zákona obecně
Považujeme za matoucí, že je pojem pěstounská péče používán v zákoně ve dvou významech. V souvislosti s navrhovaným odlišením pěstounství jako péče profesionální a svěřenectví jako péče příbuzenské nepokládáme rovněž za vhodné, aby byly pro účely daného zákona svěřenectví a péče jiných pečujících osob než pěstounů označovány jako nezprostředkovaná pěstounská péče. Připadlo by nám nejvhodnější pojem „pěstounská péče“ v § 47a odst. 1 písm. a) nahradit pojmem „náhradní rodinná péče“, pojem „zprostředkovaná pěstounské péče“ nahradit pojmem „pěstounská péče“ a pojem „nezprostředkovaná pěstounská péče“ zrušit. V případě, kdy je třeba stanovit o dosud předpokládané „nezprostředkované pěstounské péči“, by bylo možné stanovit o „péči jiné osoby pečující než pěstouna“, případně přímo označit jednotlivé formy péče, které se mají na mysli. Příslušné terminologické změny (zavedení pojmu „náhradní rodinná péče“) by bylo třeba promítnout do dalších ustanovení zákona. Kupříkladu pojem „dohoda o výkonu pěstounské péče“ by byl třeba nahradit pojmem „dohoda o výkonu náhradní rodinné péče“.
	Neakceptováno, vysvětleno.
Vyžadovalo by příliš rozsáhlý zásah do mnoha ustanovení zákona, prakticky přepis celé části páté i dalších ustanovení.

	MSP
	K bodu 87
K § 49 odst. 2 písm. e)
Nepovažujeme za nezbytné, aby bylo vyžadováno prokazování vlastnického nebo užívacího práva k objektu nebo prostorám, v nichž bude poskytována sociálně-právní ochrana, a to v případech, je-li právní důvod zjistitelný z informačního systému veřejné správy nebo jeho části, která je veřejnou evidencí, rejstříkem nebo seznamem. Požadujeme pro tyto případy zakotvení shodné výjimky z povinnosti dokládat právní důvod užívání prostor, jaká je obsažena v ustanovení § 14 odst. 1 zákona č. 304/2013 Sb.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno. 

	MSP
	K § 49 odst. 3
Podle § 49 odst. 8 je v řízení o vydání pověření vyžadován opis z evidence Rejstříku trestů. Jak bylo uvedeno shora, tento opis, pokud se týká občana České republiky, obsahuje informace o notifikovaných odsouzeních jiným členským státem EU nebo Spojeným královstvím. Informace podle § 49 odst. 3 písm. e), tj. informace, ve kterém jiném členském státě Evropské unie se v posledních 3 letech fyzická osoba-občan ČR zdržovala nepřetržitě déle než 3 měsíce, se proto zdá být nadbytečnou. 
Rovněž není reflektována specifická úprava výměny informací z evidencí trestů ve vztahu ke Spojenému království na základě tzv. brexitové dohody.
Navrhovatel míří na využití postupu podle § 16g odst. 1 zákona o Rejstříku trestů, ten je možné použít jak ve vztahu k občanům EU, tak občanům tzv. třetích zemí; za situace, kdy se bezúhonnost posuzuje s využitím opisu z evidence Rejstříku trestů, není důvodné rozdělovat písmena e) a f) podle toho, zda se jedná o občana ČR, resp. EU, nebo o občana třetí země, ale spíše dle toho, zda se daná osoba zdržovala na území EU, či nikoliv 
Rovněž není zřejmé, proč se ve vztahu k cizině požaduje pouze doklad obdobný výpisu, a nikoliv opisu z evidence Rejstříku trestů, když ve vztahu k České republice je vyžadován opis z evidence Rejstříku trestů – dle našeho názoru by bylo vhodné vyžadovat přímo doklad obdobný opisu z evidence Rejstříku trestů (obdobně jako je navrženo v § 23a). Rovněž chybí úprava nahrazení dokladu čestným prohlášením v případě, že daný stát (tzv. třetí země) doklad obdobné opisu, resp. výpisu, nevydává.
Navrhujeme tedy následující znění dotčených ustanovení:
„(3) Žádost o vydání pověření musí obsahovat kromě náležitostí stanovených správním řádem 
…
e) u fyzické osoby, která není občanem České republiky a která se v posledních 3 letech zdržovala nepřetržitě déle než 3 měsíce v jiném členském státu Evropské unie nebo ve Spojeném království Velké Británie a Severního Irska, informaci, ve kterých z těchto států se zdržovala,
f) u fyzické osoby, která se v posledních 3 letech zdržovala nepřetržitě déle než 3 měsíce v jiném státu, než je stát uvedený v písmeni e), doklad obdobný opisu z evidence Rejstříku trestů z tohoto státu, který nesmí být starší než 3 měsíce, a nevydává-li tento stát takový doklad, čestné prohlášení o bezúhonnosti podle tohoto zákona,“.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno


	MSP
	K § 49a odst. 3 písm. c)
Není zcela jasné, z jakého důvodu jsou mezi pověřené osoby pro poskytování sociálně-právní ochrany podle § 49a ve spojení s § 48 odst. 2 písm. c) (bod. 84) návrhu zákona nepřímo zahrnuty i znalecké ústavy (tzn. nikoliv fyzické osoby). Pakliže k tomu není dán věcný důvod, domníváme se, že znalecké ústavy by měly být z § 49a odst. 3 písm. c) návrhu zákona vyňaty. Pokud je nicméně takto právní úprava navržena záměrně (viz mj. výňatek z důvodové zprávy níže), bude patrně nezbytné i v tomto případě zohlednit § 2 odst. 1 zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, podle kterého jsou k výkonu znalecké činnosti oprávnění znalci, znalecké ústavy, ale i znalecké kanceláře a ustanovení § 49a odst. 3 písm. c) návrhu bude nutné za slovem „znalcem“ doplnit o text „,znaleckou kanceláří“.
V důvodové zprávě k návrhu (str. 143) je uvedeno: „Kvalifikační předpoklady pracovníků osoby, která bude moci požádat o vydání pověření k této činnosti /pozn. k posuzování psychické způsobilosti zájemců o zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče k přijetí dítěte do rodiny/, se navrhují shodně s okruhem osob, které tuto činnost budou moci vykonávat i bez pověření. Získání pověření k poskytování této činnosti bude mít u klinických psychologů, psychologů ve zdravotnictví, znalců nebo znaleckých ústavů přínos především v  možnosti požádat o dotaci na poskytování sociálně-právní ochrany, popř. dosáhnout na úhradu poskytnuté služby z prostředků určených k financování sociálně-právní ochrany, pokud posudkovou činnost ve vztahu ke konkrétnímu žadateli provedou na základě toho, že jim klient předloží výzvu krajského úřadu k doložení posudku v rámci řízení o zařazení do evidence žadatelů o osvojení nebo pěstounské péče.“.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno, vysvětleno.
Znalecké subjekty nejsou zahrnuty mezi pověřené osoby, ale těmto subjektům je umožněno požádat o pověření, neboť skutečnost, že jsou znaleckými subjekty v příslušném oboru znamená, že splňují podmínku odborné způsobilosti a není třeba ji opětovně dokládat ve smyslu písm. d) – jejich odborná způsobilost byla již veřejnoprávním způsobem přezkoumána v řízení o zápis mezi znalecké subjekty. Znalecké kanceláře budou doplněny.

	MSP
	K nenovelizovanému § 51 odst. 5 písm. a) bod 1
Ponecháme-li stranou připomínku k nově navrhované části dvanácté, požadujeme alespoň v obecné části důvodové zprávy doplnit ujištění, že navrhovaným vydělením opatrovnictví ze sociálně-právní ochrany dětí nedojde k žádné změně v dosavadním rozsahu součinnosti mezi soudy a orgány sociálně-právní ochrany, pokud jde o poskytování údajů potřebných pro civilní řízení.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno jinak
Úprava hromadného poručenství a opatrovnictví bude zahrnuta až do připravované nové právní úpravy.

	MSP
	K bodu 95 (§ 51 odst. 4 písm. f)) a důvodové zprávě k tomuto bodu
Ponecháme-li stranou připomínku k nově navrhované části dvanácté, klademe si otázku, zda by do příslušného ustanovení neměl být krom opatrovníka, jemuž by měly být obecním úřadem obce s rozšířenou působností na vyžádání poskytovány údaje potřebné pro výkon jeho funkce, doplněn také poručník, a to nejen soudem jmenovaný, ale při předpokládaném vydělení hromadného poručenství ze sociálně-právní ochrany také veřejný poručník podle ust. § 929 OZ. Požadujeme tedy danou otázku vyjasnit.
Dále požadujeme alespoň v důvodové zprávě postavit najisto, že se požadavek na poskytnutí potřebných údajů ze strany obecního úřadu obce s rozšířenou působností jako orgánu sociálně-právní ochrany dítěte uplatní také na případy procesního kolizního opatrovnictví, kdy jsou tyto údaje potřebné pro soudní řízení. Skutečnost, že by si již kolizní opatrovník nemohl potřebné údaje opatřovat přímo, ale opatření těchto údajů mohl pouze navrhovat soudu v rámci dokazování, by představovala zhoršení stávajícího stavu a snížení schopnosti opatrovníka účinně hájit zájem dítěte v řízení. Na poskytnutí potřebných údajů je závislá schopnost opatrovníka tvrdit všechny pro rozhodnutí věci významné skutečnosti. Toho však nemůže být schopen, pokud mu tyto skutečnosti nejsou známy. To nutně neznamená, že opatrovníkovi musejí být takto obecním úřadem obce s rozšířenou působností zpřístupněny všechny dokumenty, k nimž by jinak neměl mít přístup. Navrhovat soudu opatření určitých důkazů však relevantně může teprve tehdy, je-li schopen tvrdit rozhodné skutečnosti, jež mají být příslušnými důkazy prokázány, a optimálně je-li schopen tyto důkazy také označit. Jsme si vědomi toho, že se v daných případech jedná o řízení, které je ovládáno vyšetřovací zásadou. K účinnému hájení zájmu dítěte je nicméně i v něm třeba, aby měl opatrovník přístup k takovým údajům, které mu v řízení umožní alespoň tvrdit všechny významné skutečnosti a pokud možno i označit relevantní důkazy. Možností opatrovníka vyžádat si údaje potřebné pro řízení přímo od OSPOD by mohla být také minimalizovala případná zátěž ve vztahu k nezletilým dětem, od nichž by jinak opatrovník musel veškeré poznatky získávat pouze napřímo. Postup, kdy by se opatrovník musel s návrhem na vyžádání příslušných informací obracet v rámci dokazování na soud, by se rovněž mohl protahovat soudní řízení, pro které je klíčové, aby proběhlo s maximálním urychlením.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno jinak
Úprava hromadného poručenství a opatrovnictví bude zahrnuta až do připravované nové právní úpravy.


	MSP
	K bodu 103 
K § 55 odst. 2 a 3
Ponecháme-li stranou připomínku k nově navrhované části dvanácté, klademe si otázku, zda bude mít k informacím, které se mají podle odstavce 2 uchovávat odděleně mimo spis, alespoň zprostředkovaně přístup také (procesní) opatrovník dítěte, a to na základě navrhovaného ust. § 51 odst. 4 písm. f), je-li to potřebné pro výkon jeho funkce (včetně potřebnosti pro řízení). Týká se to především informací obsažených v záznamu nebo protokolu o vyjádření dítěte, které bylo učiněno bez přítomnosti zákonného zástupce nebo jiné osoby odpovědné za výchovu dítěte. Tuto možnost bychom považovali za potřebnou, aby nedošlo ke zhoršení stávajícího stavu a snížení schopnosti opatrovníka účinně hájit zájem dítěte. Za vhodnou lze tuto možnost považovat i v tom smyslu, aby dítě nebylo opakovaně zatěžováno dotazy týkajícími se citlivých otázek, pokud již byl kupříkladu dříve ze strany OSPOD pořízen protokol o vyjádření dítěte bez přítomnosti rodičů. Požadujeme tedy danou otázku v tomto směru vyjasnit.
Dále si klademe otázku, zda bude mít procesní opatrovník dítěte možnost v nezbytném rozsahu přímo nahlížet do spisové dokumentace podle odstavce 3, anebo zda bude mít k příslušným údajům pouze zprostředkovaný přístup na základě navrhovaného ust. § 51 odst. 4 písm. f). Navrhované ustanovení sice stanovuje, že opatrovník může do spisové dokumentace nahlížet za stejných podmínek jako zákonný zástupce dítěte, zdá se však, že navrhované ustanovení míří pouze na hmotněprávního opatrovníka. Možnost přímého nahlížení bychom však považovali za potřebnou i pro procesního (kolizního) opatrovníka, nemá-li jím již být orgán sociálně-právní ochrany, a to z toho důvodu, aby nedošlo ke zhoršení stávajícího stavu a snížení schopnosti opatrovníka účinně hájit zájem dítěte. Opět by nebylo považováno za praktické, aby se opatrovník musel s návrhem na vyžádání příslušných informací obracet v rámci dokazování na soud.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno jinak
Úprava hromadného poručenství a opatrovnictví bude zahrnuta až do připravované nové právní úpravy.

	MSP
	K § 55 odst. 3
Poněkud zvláštně působí věta „Umožnění nahlédnutí do spisové dokumentace rodiči, zákonnému zástupci nebo opatrovníku dítěte nebo jiné osobě odpovědné za výchovu dítěte, kteří při tom nezastupují dítě, se nepovažuje za porušení povinnosti zachovávat mlčenlivost podle § 57 odst. 1, jsou-li jinak splněny ostatní podmínky pro umožnění nahlédnutí do spisové dokumentace jiné osobě než účastníku nebo jeho zástupci podle jiného zákona.“. Vzhledem ke sledovanému cíli, jímž je umožnit nahlédnutí do spisu na základě prokázání právního zájmu nebo jiného vážného zájmu rodiči či dalším osobám, a to za situace, kdy je již dítě v příslušném rozsahu způsobilé jednat samostatně, bylo by vhodnější formulovat toto ustanovení odlišně. Postačilo by stanovit, že není dotčeno ustanovení § 38 odst. 2 správního řádu.
	Neakceptováno.

	MSP
	K bodu 133 (nová část dvanáctá, § 64a – 64f)
V obecné rovině lze souhlasit s vydělením výkonu poručenství a opatrovnictví dítěte z rozsahu poskytování sociálně-právní ochrany dětí. Navrhovaná úprava nicméně přináší zásadní změnu dosavadního způsobu výkonu poručnictví a opatrovnictví nezletilých, kterou je třeba ještě podrobit široké odborné diskuzi, a to i se zapojením zástupců aplikační praxe, zejména z řad opatrovnických soudců. K tomu, aby došlo k reálnému zlepšení kvality výkonu příslušné agendy, je třeba podrobit další diskuzi a vyřešit zejména několik níže vymezených otázek. Pokud otázky spojené s touto problematikou nebudou uspokojivě prodiskutovány a vyřešeny, požadujeme tuto část novely vypustit a pokračovat v samostatném řešení dané problematiky.
1. Považujeme za potřebné prodiskutovat a vyřešit, zda je záměrem přenesení agendy poručenství a opatrovnictví do samostatné působnosti obcí, anebo zda by tato agenda měla být i nadále vykonávána v přenesené působnosti. Podle navrhované úpravy má být nositelem této agendy obec s rozšířenou působností. Přičemž v přenesené působnosti jsou vykonávány pouze agendy stanovené obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností (§ 58a). Na druhou stranu koncept obcí s rozšířenou působnosti byl zaveden právě v souvislosti s rozšířeným výkonem přenesené působnosti orgány těchto obcí. Je-li přitom záměrem přenesení dané agendy do samostatné působnosti, není zřejmé, zda lze stanovit, že tato samostatná působnost náleží jen některým obcím. Shledáváme tedy jako potřebné tuto otázku ještě konzultovat s Ministerstvem vnitra. Zároveň považujeme za podstatné, aby byl v této otázce zvolen shodný přístup jak ve vztahu k opatrovnictví nezletilých, tak k opatrovnictví zletilých osob.
2. Požadujeme prodiskutovat a vyřešit, jakým způsobem bude i reálně zajištěno organizační oddělení výkonu agend sociálně-právní ochrany a hromadného poručenství a opatrovnictví a zabezpečení, že obě agendy nebudou nadále pokud možno vykonávány týmiž zaměstnanci či zaměstnanci podléhajícími stejnému bezprostředně nadřízenému zaměstnanci.
3. Diskutováno by dále mělo být o kvalifikačních předpokladech zaměstnanců vykonávajících hromadné poručenství a hromadné opatrovnictví nezletilých. Podle tezí doplnění vyhlášky č. 473/2012 Sb. by každý zaměstnanec vykonávající hromadné poručenství a hromadné opatrovnictví nezletilých měl splňovat kvalifikační předpoklady a disponovat zvláštní odbornou způsobilostí na úseku hromadného poručenství a opatrovnictví nezletilých, veřejného opatrovnictví nebo sociálně-právní ochrany dětí. Přičemž uvedenými kvalifikačními předpoklady by měly být buď kvalifikační předpoklady pro výkon povolání sociálního pracovníka podle zákona o sociálních službách, nebo absolvování alespoň vyššího odborného studia v oborech právo nebo veřejná správa. Je otázkou, zda by postupně nebylo žádoucí také přistoupit k odpovídajícímu oddělení kvalifikačních požadavků kladených na zaměstnance vykonávající hromadné poručenství a hromadné opatrovnictví nezletilých a požadavků na zaměstnance vykonávající sociálně-právní ochranu. V tomto ohledu by připadalo do úvahy, zda by se přinejmenším u nově přijímaných zaměstnanců bez dostatečné praxe nemělo obecně preferovat alespoň vyšší odborné studium v oborech právo nebo veřejná správa a také požadavek na zvláštní odbornou způsobilost na úseku hromadného poručenství a opatrovnictví nezletilých, u níž by byl kladem větší důraz na právní znalosti. V tomto ohledu je však třeba vyhodnotit, nakolik by bylo naplnění těchto požadavků reálné, a to jak z hlediska profilu uchazečů o obdobné pozice, tak z hlediska stávající struktury vzdělání zaměstnanců obecních úřadů na obdobných pozicích.
4. V kontextu s řešením otázek pod body 1 až 3 je třeba konkrétněji zpracovat předpokládané finanční a personální dopady navrhované úpravy. Lze považovat za diskutabilní tvrzení obsažené v důvodové zprávě, podle něhož bude implementace předmětného návrhu zabezpečena v rámci schválených limitů rozpočtové kapitoly MPSV bez dodatečných požadavků na státní rozpočet. Je pochybné, zda to bude možné dodržet, aniž by tím utrpěla dosavadní kvalita výkonu příslušné agendy. Naopak se nelze domnívat, že by bylo možné zvyšovat kvalitu výkonu této agendy bez dodatečných požadavků na státní rozpočet. 
5. Panuje pochybnost, jak se po navrhovaném vydělení opatrovnictví ze sociálně-právní ochrany změní schopnost opatrovníka opatřovat si informace potřebné zejména pro soudní řízení a hájení zájmu dítěte. Souhlasíme s tím, že ani v současnosti by orgán sociálně-právní ochrany při výkonu opatrovnictví jako soukromoprávního institutu neměl uplatňovat pravomoci, které má jako vrchnostenský orgán v oblasti sociálně právní ochrany dětí. Na druhou stranu orgán sociálně-právní ochrany v současnosti může vycházet ze všech jemu dostupných informací a rovněž ve styku s rodiči dítěte či dalšími subjekty požívá určité neformální autority. Je proto třeba se vypořádat s otázkou, zda se obce při výkonu nové samostatné agendy nebudou oproti dosavadnímu stavu potýkat s nepominutelným informačním deficitem při zjišťování a prosazování zájmu dítěte. Může být přitom sporné, zda lze pro účely kompenzace zmíněného informačního deficitu považovat za dostatečnou obecnou úpravu opatrovnictví obsaženou v občanském zákoníku (§ 466 a 946 OZ). Jednou věcí totiž je, že opatrovník má ze zákona povinnost zjistit stanoviska všech relevantních osob. Nikoli všechny kategorie osob však mohou mít dostatečný pouvoir k poskytování potřebných informací opatrovníkovi (školy, lékaři, úřady atd.). V tomto kontextu by bylo vhodné uvážit zakotvení konkrétněji formulované povinnosti procesního opatrovníka (ať je jím kdokoli) provést rozhovor s rodiči (relevantní i pro účely edukace – viz níže) a také jeho oprávnění obracet se s žádostí o informace na vymezené subjekty, které by mu měly poskytnout potřebnou součinnost.
6. V rámci interdisciplinární spolupráce by měl kolizní opatrovník plnit úlohu místa, u něhož probíhá edukace rodičů a snaha o dosažení smírného řešení. V souvislosti s vydělením opatrovnictví ze sociálně-právní ochrany by bylo vhodné uvážit, zda nestanovit v zákoně o zvláštních řízeních soudních výslovně jako jeden z úkolů kolizního opatrovníka (ať je jím kdokoli) provedení edukace rodičů ještě před samotným jednáním u soudu a jeho snahu o dosažení smírného řešení. Obdobné ustanovení se již vyskytuje kupříkladu v § 158b odst. 2 německého FamFG. 
V návaznosti na body 4. a 5. si dovolujeme dát k diskuzi možné doplnění nového ustanovení § 8b zákona o zvláštních řízeních soudních:
§ 8b
Oprávnění a povinnosti opatrovníka nezletilého
(1) Opatrovník jmenovaný soudem nezletilému je oprávněn
a) požadovat od orgánů veřejné moci, poskytovatelů služeb určených dětem a zřizovatelů zařízení určených pro děti poskytnutí údajů potřebných pro výkon jeho funkce,
b) vést rozhovor s jeho rodiči a jinými osobami odpovědnými za jeho výchovu.
(2) Opatrovník jmenovaný soudem nezletilému je povinen vést rodiče k nalezení smírného řešení a za tím účelem je také poučit o dopadech rodičovského konfliktu na vývoj dítěte a možnostech smírného řešení.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno jinak
Úprava hromadného poručenství a opatrovnictví bude zahrnuta až do připravované nové právní úpravy.

	MSP
	Ke kapitole Poručenství a opatrovnictví na str. 18 důvodové zprávy a kapitolám 1.3.6. a 1.5.6 Závěrečné zprávy z hodnocení dopadů regulace 
Nedojde-li v návaznosti na shora uvedené připomínky k vypuštění těchto navrhovaných změn, požadujeme příslušné kapitoly doplnit v tom směru, že obec (jednající v současnosti prostřednictvím OSPOD) může být v současnosti jmenována procesním opatrovníkem dítěte také podle § 29 odst. 4 o. s. ř. a že se na tomto stavu nemá navrhovanou úpravou nic měnit s tím rozdílem, že již v rámci obce nebude tato agenda vykonávána v rámci výkonu sociálně-právní ochrany dítěte. Možnost jmenovat opatrovníkem podle § 29 odst. 4 o. s. ř. obec, resp. OSPOD, ve svém rozhodnutí, sp. zn. I. ÚS 3304/13, připustil i Ústavní soud, který jmenování OSPOD v dané věci týkající určení neplatnosti darovací smlouvy označil za nevhodné. Z uvedeného však vyplývá, že takový postup není vyloučen, je však třeba vždy přihlédnout k povaze sporu a v této souvislosti náležitě uvážit, zda je v možnostech obce vykonávat v daném případě funkci opatrovníka na požadované úrovni.
	Akceptováno jinak
Úprava hromadného poručenství a opatrovnictví bude zahrnuta až do připravované nové právní úpravy.

	MSP
	K platnému znění s vyznačením navrhovaných změn
Do platného znění s vyznačením navrhovaných změn není promítnuto navrhované doplnění ustanovení § 8a zákona o zvláštních řízeních soudních. Nedojde-li v návaznosti na shora uvedené připomínky k vypuštění této navrhované změny, požadujeme toto promítnutí doplnit.
	Akceptováno jinak
Úprava hromadného poručenství a opatrovnictví bude zahrnuta až do připravované nové právní úpravy.

Vyjádření MSp: S vypořádáním připomínky souhlasíme.

	MV

	Obecně k systematice zákona č. 359/1999 Sb.:
Upozorňujeme, že v souladu s koncepční snahou utvářet všechny právní předpisy zakotvující skutkové podstaty přestupků podle jednotného rámce, by ustanovení o přestupcích měla být systematicky zařazena na úplném závěru právního předpisu, a to před ustanoveními přechodnými, závěrečnými a společnými. Zákon i ve svém platném znění však tuto koncepční snahu nedodržuje a nyní je navrhováno za část o přestupcích vložit další část dvanáctou (novelizační bod 133). Požadujeme tedy změnu systematického řazení a části následující po části věnované přestupkům jí předřadit. 
Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní. 
	Akceptováno jinak.
Z návrhu zákona bude vypuštěna úprava hromadného poručenství a hromadného opatrovnictví.

	MV
	Obecně k úpravě zprostředkování osvojení a pěstounské péče:
Nepovažujeme za vhodné rozdělit průběh řízení upravený v § 19a až § 25 mezi více správních orgánů, resp. mezi úřad obce s rozšířenou působností a krajský úřad. Tato úprava je značně komplikovaná, může vést k aplikačním obtížím a může být nepřehledná pro účastníky daných řízení, zejm. v tom, se kterým z příslušných orgánů mají komunikovat. Preferujeme úpravu, aby obec s rozšířenou působností byla pouze jakýmsi „přípravným a podpůrným“ orgánem a veškeré rozhodování a další zásadní činnosti by náležely krajskému úřadu. V ideálním případě by celý proces měl náležet výhradně krajskému úřadu. Podrobněji se pak k dané problematice vyjadřujeme níže u připomínek k jednotlivým dotčeným ustanovením.
Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní.  
	Vysvětleno
Připomínku chápeme, nicméně nejde o úpavu, která by byla nyní zaváděna. Dělená působnost řízení v prvním stupni je tradiční úpravou cca 20 let, v tuto chvíli považujeme za nezbytné ji ponechat s ohledem na potřebu stabilitu systému SPOD. 

	MV
	K čl. I bodu 6 – k § 7 odst. 5 zákona č. 359/1999 Sb.:
Navrhovanou změnou dochází ke zpřesnění, kdy není možné se odvolávat na mlčenlivost pouze v případě týrání, zneužívání a zanedbávání dítěte. Při striktním dodržování tohoto ustanovení může dojít k omezení sdělených informací zejména ze strany škol v rámci případné následné kurately pro děti a mládež. Tím může být v některých případech omezena potřebná prevence. Požadujeme proto navrženou úpravu přehodnotit.
Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní.
	Akceptováno jinak
Navrhovaná změna v § 7, § 10/4, § 10a a § 53/1 bude vypuštěna, bude ponechán stávající stav.

	MV
	K čl. I bodu 7 – k § 10 odst. 3 písm. e) zákona č. 359/1999 Sb.:
Požadujeme slova „orgánů policie“ nahradit slovy „Policií České republiky“. Slovní spojení „orgán policie“ se již nepoužívá, neboť evokuje spíše policejní orgán ve smyslu trestního řízení (vizte § 12 odst. 2 trestního řádu), což může být matoucí. 
	V souvislosti s tímto návrhem požadujeme upravit i § 38a odst. 3 zákona č. 359/1999 Sb.
Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní. 
	Akceptováno.

	MV
	K čl. I bodu 28 – k § 23 odst. 1 písm. a) a c) zákona č. 359/1999 Sb.:
	Stanoví se důvody, pro které dojde k vyřazení z evidence dětí, přičemž rozhodnutí podle písmen a) až c) mají být pouze poznamenána do spisu. Požadujeme i o těchto důvodech pro vyřazení z evidence dětí vydat standardní správní rozhodnutí, a to pro formální ukončení vedení evidence a pro případnou možnost obrany při nesprávném úředním postupu. Požadovanou změnu lze provést kupř. vložením slova „rozhodnutím“ na konec návětí odstavce 1 a současně vypuštěním slova „rozhodnutím,“ z písmene d).
Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní.
	Akceptováno.
V případě úkonů podle § 23 odst. 1 písm. a) až c) by mělo dojít k určitému formálnímu ukončení vedení dítěte v evidenci, kupř. obdobně jako § 23i, tedy alespoň vydáním usnesení, které se pouze poznamená do spisu, přičemž by rozhodnutí o vyřazení dítěte z evidence dětí bylo prvním úkonem v řízení – pro co největší zjednodušení a zefektivnění celého procesu.

	MV
	K čl. I bodu 28 – k § 23a odst. 2 písm. a) zákona č. 359/1999 Sb.:
	Požadujeme ustanovení upravit následujícím způsobem: „státní příslušnost a jde-li o cizince také místo pobytu na území České republiky podle druhu pobytu cizince,“. Osobní údaje – jméno, příjmení, datum narození již vyplývají z náležitostí podání podle § 37 odst. 2 správního řádu, tudíž je nadbytečné je znovu uvádět.
Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní.
	Akceptováno jinak
„a) kromě náležitostí vyplývajících ze správního řádu údaj o státní příslušnosti…“, zohledněna též připomínka MSP

	MV
	K čl. I bodu 28 – k § 23a odst. 3 písm. b) a k § 23b odst. 2 zákona č. 359/1999 Sb.:
	Požadujeme odstranit rozpor mezi uvedenými ustanoveními. Žadatel je povinen přiložit ke své žádosti opis z Rejstříku trestů, současně však týž opis bude žádat obecní úřad obce s rozšířenou působností. Toto zdvojení považujeme za zbytečné a neúčelné s ohledem na § 6 odst. 2 správního řádu. Požadujeme proto povinnost žadatele podle § 23a odst. 3 písm. b) vypustit, tj. ponechat pouze úpravu, kdy si opisy zajistí na základě zákonného ustanovení obecní úřad s rozšířenou působností. Povinnost přiložit opis tak lze ponechat pouze v případě, že se jedná o dokument obdobných účinků jako opis z Rejstříku trestů z jiného státu než členského státu Evropské unie.
Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní.
	Akceptováno jinak.
Žadatel není povinen dokládat český opis z RT. Jde-li o údaje z jiného členského státu – viz vypořádání připomínky MSP.


	MV
	K čl. I bodu 28 – k § 23b odst. 2 a k § 23d odst. 7 písm. e) zákona č. 359/1999 Sb.:
	V rámci řízení se žádá též o opis z evidence přestupků. Návrh zákona je zde nesystematický, když toto oprávnění svěřuje krajskému úřadu, zatímco žádost o opis z Rejstříku trestů obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností. Vhodné je „přípravnou“ fázi centralizovat do působnosti obce s rozšířenou působností. Požadujeme proto do ustanovení § 23b odst. 2 doplnit větu druhou: „Za účelem posuzování dalších skutečností si obecní úřad obce s rozšířenou působností vyžádá podle zvláštních předpisů opis z evidence přestupků.“, a současně do věty třetí za slova „Žádost o opis z evidence Rejstříku trestů“ doplnit slova „a žádost o opis z evidence přestupků“ a za slova „a opis z evidence Rejstříku trestů“ vložit slova „a opis z evidence přestupků“. Současně pak požadujeme vypustit část věty za středníkem v § 23d odst. 7 písm. e) a středník nahradit čárkou. 
	Také dáváme na zvážení, zda do navrhovaného § 23a odst. 3 písm. b) nezařadit právě i dokument obdobný opisu z evidence přestupků.
Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní.  
	Vysvětleno.
Bylo zváženo. Pro postup ORP nemá opis z evidence přestupků procesně žádný význam; není důvod, aby se proto ORP seznamoval s osobními údaji v tomto rozsahu, s evidencí přestupků pracuje toliko KÚ, opis by měl být současně co nejaktuálnější.

	MV
	K čl. I bodu 28 – k § 23b odst. 3 zákona č. 359/1999 Sb.:
Požadujeme, aby o žádosti rozhodoval jediný orgán, a to z povahy věci krajský úřad. Kompetenci dle § 23b odst. 3 je nutné svěřit krajskému úřadu a z navrhovaného § 21 odst. 4 vypustit písmeno b). Krajský úřad navíc může žádost zamítnout taktéž na základě § 23d odst. 2 písm. b), takové zdvojení možnosti zamítnout žádost je zcela nepřípustné. Nadto v § 23b odst. 3 písm. a) dochází k nedůvodné odchylce od správního řádu, kdy v případech nesplnění náležitostí žádosti, se má vyzvat k jejich doplnění (srov. § 45 odst. 2 správního řádu). Dále v případech, kdy žádost neobsahuje všechny náležitosti, se pak dle správního řádu řízení zastavuje [§ 66 odst. 1 písm. c)] a nikoli zamítá. Požadujeme proto obsah § 23b odst. 3 zcela vypustit a obsah písmene b) z tohoto ustanovení vtělit do § 23d odst. 2 písm. a).

V daném ustanovení je uvedeno, že se žádost obecnímu úřadu doručí. Správní řád však termín „doručí“ používá v situac, kdy správní orgán vyřizuje písemnost vůči účastníkům řízení. Pokud úkon činí účastník řízení vůči správnímu orgánu, užívá se pojmu „podání“. Požadujeme tedy v zájmu sjednocení terminologie slovo „doručení“ nahradit slovem „podání“. 
Tyto připomínky považuje ministerstvo za zásadní. 
	Akceptováno. 


Akceptováno.


	MV
	K čl. I bodu 28 – k § 23d odst. 1 zákona č. 359/1999 Sb.:
Část věty „vyzve žadatele k odstranění nedostatků žádosti a současně řízení přeruší nebo“ je v rozporu se správním řádem, a proto ji požadujeme odstranit. Následně navrhujeme doplnit do § 23a nový odstavec, v němž se uvede: „Nemá-li žádost podle odstavce 2 předepsané náležitosti nebo trpí-li jinými vadami postupuje obecní úřad obce s rozšířenou působností podle § 45 odst. 2 správního řádu.“. Tímto dojde k postavení najisto, který z orgánů (úřad kraje nebo obce s rozšířenou působností) tuto výzvu činí. Ideální by však bylo, pokud by celé řízení vedl jediný správní orgán, čímž by se předešlo řadě navrhovaných komplikací. Pro úplnost dodáváme, že je třeba pro rozpor se správním řádem vyloučit i obligatorní důvod přerušení řízení – úprava správního řádu a fakultativní možnost je zde zcela dostačující. Obecní úřad obce s rozšířenou působností byl zvolen pro jeho větší blízkost k žadateli.

Požadujeme vypustit větu druhou, neboť je nadbytečná vzhledem k úpravě správního řádu (vizte § 64 a § 65 správního řádu).
Tyto připomínky považuje ministerstvo za zásadní.  
	Akceptováno 


Neakceptováno
Nevyplývá nový běh lhůty podle § 71 spr. ř. v případě dělené působnosti v 1. stupni. Při vypuštění věty by lhůta běžela od podání žádosti ORP.

	MV
	K čl. I bodu 28 – k § 23d odst. 2 zákona č. 359/1999 Sb.:
	Řazení jednotlivých odstavců považujeme za nesystematické. Požadujeme proto navrhovaný odstavec 2 zařadit za současný odstavec 8 a tomu způsobit i odkazy na jednotlivé odstavce v tomto ustanovení i odkazy na ně v jiných ustanoveních.
Tyto připomínky považuje ministerstvo za zásadní. 
	Neakceptováno
Považujeme naopak za systematické z hlediska praxe výkonu a průběhu řízení. Jedná se o ne formálně, ale obsahově „zjednodušenou“ formu zamítnutí bez dalšího dokazování, pouze na základě spisu. Proto je vhodné navrhované řazení odstavců. Pokud by bylo přesunuto za odst. 8, muselo by být absurdně současně řečeno, že tak KÚ postupuje i tehdy, kdy neprovádí úkony uvedené v nyní navrhovaném odst. 3 až 8.

	MV
	K čl. I bodu 28 – k § 23d odst. 4 zákona č. 359/1999 Sb.:
	Navrhované ustanovení v poslední větě stanovuje specifický způsob pro přerušení běhu lhůt pro vydání rozhodnutí. S ohledem na koncepci správního řádu máme za to, že je vhodnější stanovit nový důvod pro přerušení řízení, kupř. následovně: „Současně s výzvou podle věty první může krajský úřad řízení přerušit.“.
Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní.  
	Akceptováno.

	MV
	K čl. I bodu 28 – k § 23d odst. 5 zákona č. 359/1999 Sb.:
	Považujeme slova „po podání žádosti o zařazení do evidence žadatelů k této žádosti dodatečně“ za nadbytečná, a proto je požadujeme vypustit. Skutečnost, že výzva i předložení posudku se učiní až po podání žádosti, vyplývá ze samé podstaty řízení i učiněné výzvy.
Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní.  
	Akceptováno.

	MV
	K čl. I bodu 28 – k § 23d odst. 7 písm. d) zákona č. 359/1999 Sb.:
V návrhu je stanoveno, že podkladem pro vydání rozhodnutí je vždy protokol o ústním jednání s žadatelem. Ústní jednání je však ve správním řízení fakultativním úkonem, a aby bylo obligatorní, je nutná výslovná úprava v zákoně (vizte § 49 odst. 1 správního řádu). Má-li být obligatorním podkladem protokol z ústní jednání, musí být ipso facto ústní jednání obligatorní. Požadujeme proto stanovit, že vždy dojde k nařízení ústního jednání (z povahy řízení zřejmě na krajské úrovni), a to kupř. jako nový odstavec zařazený do § 23d před současný odstavec 7: „Krajský úřad v řízení o zařazení do evidence žadatelů vždy nařídí ústní jednání.“.
Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní.  
	Akceptováno
Jde jen o systematiku. Patrně nový samostatný odst., asi za odst. 3.


	MV
	K čl. I bodu 28 – k § 23d odst. 8 zákona č. 359/1999 Sb.:
Požadujeme zamítací důvod z daného odstavce vypustit (tj. vypustit slova „jinak žádost zamítne“) a do odstavce 2 vložit nový zamítací důvod pod písmeno c): „c) nejsou-li zjištěním skutečností podle odstavce 7 splněny podmínky odstavce 8.“. 
Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní.  
	Neakceptováno
Zamítací důvod nemůže být v odst. 2, srov. vypořádání výše.
Otázku považujeme za terminologickou záležitost, MV neuvádí, proč vadí obrat „jinak zamítne“, jde úpravu obdobnou formulacím a logice správního řádu.

 

	MV
	K čl. I bodu 28 – k § 23f odst. 3 zákona č. 359/1999 Sb.:
	Požadujeme v zájmu terminologické jednoty novely se správním řádem vypustit slova „kdy mu byl doručen“ a nahradit je slovy „co obdržel“.
Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní. 
	Akceptováno.


	MV
	K čl. I bodu 28 – k § 23g zákona č. 359/1999 Sb.:
Navrhované ustanovení je označeno jako „Povinnosti žadatele po zařazení do evidence žadatelů“. Z odstavce 1 předmětného ustanovení však nevyplývá, že informační povinnost se vztahuje na žadatele až po zařazení do evidence žadatelů, neboť nadpis nemá normativní význam. Požadujeme proto tuto skutečnost zakotvit přímo do textu ustanovení. Obdobný požadavek vznášíme i k odstavci 2 téhož ustanovení. 
Současně požadujeme zvážit, zda nestanovit obdobnou informační (oznamovací) povinnost již v rámci průběhu celého řízení, kupř. jako nový odstavec 4 v § 23a kupř. takto: „Žadatel o zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče je povinen během řízení o zařazení do evidence žadatelů ohlásit krajskému úřadu všechny změny rozhodné pro zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče bez zbytečného odkladu, zejména je povinen oznámit, že mu bylo jako jiné osobě odpovědné za výchovu svěřeno soudem do péče dítě nebo že se stal osvojitelem.“.
Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní.
	Akceptováno.
O 25 – domníváme se, že nynější ust. § 23g by mělo být společné ust. jak pro díl 3, tak 4. Navrhujeme prohodit s § 23h, tak, že §§ 23e a 23g (Vyřazení z evidence) by tvořily jako nyní díl 4, za něž by byl zařazen nový díl 5 „Společné ustanovení pro řízení o zařazení do evidence žadatelů a pro vedení evidence žadatelů“ o jednom § 23h – dosavadní text, nadpis pouze „Povinnosti žadatele“.

Do § 23j vložit odst. 3: „Povinnosti podle odstavce 1 a 2 musí plnit také žadatel po celou dobu, kdy je veden v evidenci žadatelů.“.

	MV
	K čl. I bodu 28 – k § 23h odst. 1 zákona č. 359/1999 Sb.:
Požadujeme upravit znění návětí takto: „Krajský úřad vyřadí žadatele z jím vedené evidence žadatelů rozhodnutím“ a následně z písmene a) a písmene b) vypustit slovo „rozhodnutím“ a z písmene c) vypustit část věty za středníkem, a to z důvodu koncepčních snah o soulad navrhované úpravy se správním řádem a možnosti případné procesní obrany při nesprávném úředním postupu.
Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní.  
	Akceptováno jinak.
Bude upraveno tak, že písm. c) bude znít: usnesením, které se poznamená do spisu, požádá-li o to žadatel. 


	MV
	K čl. I bodu 28 – k § 23h odst. 3 zákona č. 359/1999 Sb.:
Požadujeme za slova „ode dne“ doplnit slova „právní moci rozhodnutí podle odstavce 1 o“ a za slova „z evidence žadatelů“ doplnit slova: „nebo ode dne právní moci nového rozhodnutí podle odstavce 2, kterým žadatel nebyl do evidence žadatelů zařazen“. Cílem je posílení právní jistoty a zajištění informování příslušného obecního úřadu a osoby i o situaci podle odstavce 2. 
Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní.  
	Neakceptováno
Jde o konstitutivní rozhodnutí; otázku vykonatelnosti upravuje správní řád, v některých případech (např. u osob v evidenci), se využívá institut vyloučení odkladného účinku odvolání, ve většině případů však postačuje obecná úprava § 74 odst. 1 spr. ř.


	MV
	K čl. I bodu 28 – k § 24a odst. 1 zákona č. 359/1999 Sb.:
1. Požadujeme z ustanovení vypustit písmeno a). Jak uvádí důvodová zpráva - výstupem „párování“ je sdělení ve smyslu § 154 správního řádu. Na základě § 64 odst. 2 správního řádu lze na žádost přerušit správní řízení. Toto ustanovení lze přiměřeně použít i na vydání sdělení ve smyslu § 154 a násl. správního řádu. Máme tedy za to, že písmeno a) je nadbytečné. Současně s tím požadujeme v odstavci 3 slova „Žadatel je povinen v žádosti podle odstavce 1 písm. a) uvést“ nahradit slovy „Žádá-li žadatel krajský úřad o přerušení výběru osvojitele nebo pěstouna, uvede“. 
2. Vedle výše uvedeného považujeme obecně za nevhodný zvratný tvar slovesa v případě stanovení, že výběr osvojitele „se přeruší“. Navrhujeme tato slova nahradit slovy „krajský úřad přeruší“, aby bylo patrno, kdo rozhodnutí o přerušení vydává. V písmenu d) pak požadujeme vypustit slova „krajský úřad“. 
Obdobou připomínku pak vznášíme i k dalším zvratným tvarům sloves, které lze nahradit uvedením konkrétního subjektu (např. v § 49 odst. 8).
Tyto připomínky považuje ministerstvo za zásadní.   
	Akceptováno
S tím však, že závěr návětí bude znít „krajský úřad přeruší také, jestliže“


Akceptováno.

	MV
	K čl. I bodu 28 – k § 24a odst. 1 písm. b) a k § 24 odst. 7 zákona č. 359/1999 Sb.:
Požadujeme odstranit nesrovnalosti mezi uvedenými ustanoveními, kdy dojde-li podle § 24 odst. 7 věty druhé k prolongaci lhůty, neprojeví se tato skutečnost v přerušení řízení. Navrhujeme nesoulad vyřešit např. vypuštěním slov „30 dnů ode dne, kdy bylo žadateli oznámeno toto sdělení“ v § 24a odst. 1 písm. b) a nahrazením slovy: „, po kterou je žadatel oprávněn podat návrh soudu v souladu s § 24 odst. 7“.
Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní.  
	Akceptováno

	MV
	K čl. I bodu 28 – k § 24a odst. 2 zákona č. 359/1999 Sb.:
Požadujeme ustanovení vypustit, neboť to, že se o přerušení vydává rozhodnutí (v širším slova smyslu) vyplývá již ze subsidiárně použitelného správního řádu a z možnosti přiměřeného uplatnění § 64 odst. 1 podle § 154 správního řádu. Správní řád navíc v těchto případech rozhodnutí vydává formou usnesení, což je potřeba uvést do souladu. Současně věta druhé tohoto odstavce pak vyplývá ze samotné podstaty tohoto institutu a ze subsidiárně použitelné úpravy správního řádu (vizte § 65 správního řádu).
Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní.  
	Akceptováno 
Ust. § 24a odst. 2 bude znít: 
„(2) Usnesení o přerušení výběru osvojitele nebo pěstouna vydaná podle odst. 1 písm. a) a b) se pouze poznamenají 
do spisu. Vydání usnesení o přerušení výběru osvojitele nebo pěstouna podle odst. 1 písm. c) může být prvním úkonem v řízení.  Doba přerušení výběru osvojitele nebo pěstouna se nezapočítává do lhůty podle § 23h odst. 4.“.


	MV
	K čl. I bodu 28 – k § 24a odst. 3 zákona č. 359/1999 Sb.:
V zájmu posílení právní jistoty požadujeme stanovit napevno, od kterého okamžiku plyne patnáctidenní lhůta pro oznámení, tj. stanovit že se jedná buď o den podání žádosti, nebo o den právní moci usnesení o přerušení, přičemž ze stran naší působnosti považujeme za vhodnější druhou modalitu. 

Současně požadujeme nahradit slovo „rozhodnutí“ slovem „usnesení“. 
Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní.  
	Akceptováno jinak 
Lhůta bude stanovena „ode dne vykonatelnosti usnesení“. Kdy tento den nastává, vyplývá z povahy usnesení a z obecné úpravy spr. řádu.

Akceptováno.

	MV
	K čl. I bodu 
28 – k § 25 odst. 5 zákona č. 359/1999 Sb.:
Požadujeme, aby bylo o vyřazení z evidence rozhodnutí vydáváno ve všech případech, a to z důvodu možnosti obrany proti případnému nesprávnému úřednímu postupu i z důvodu formálního ukončení vedení daného žadatele, osoby nebo dítěte v příslušné evidenci. Požadujeme proto do navrhovaného § 25 odst. 4 na konec návětí doplnit slovo „rozhodnutím“ a z § 25 odst. 5 vypustit větu první. 
Současně požadujeme ve větě druhé § 25 odst. 5 vypustit slovo „oznámení“ a nahradit jej slovem „rozhodnutí“. 
Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní.  
	Akceptováno.
Ust. § 25 odst. 5 bude znít: 
(5) O vyřazení žadatele nebo osoby podle odstavce 1 písm. d) a o vyřazení dítěte z evidence vydá Úřad rozhodnutí jen v případech podle odstavce 4 písm. b) bodů 1 a 2 a písm. c) bodu 2. V ostatních případech Úřad vydá o vyřazení žadatele nebo osoby podle odst. 1 písm. d) a o vyřazení dítěte usnesení, které se pouze poznamená do spisu. O vyřazení žadatele nebo osoby podle odstavce 1 písm. d) Úřad zasílá krajskému úřadu rozhodnutí nebo oznámení. Rozhodnutí nebo oznámení o vyřazení dítěte podle odstavce 1 písm. b) zasílá Úřad orgánům nebo organizacím podle odstavce 2 písm. b) a krajskému úřadu.

	MV
	K čl. I bodu 42 – k § 32 zákona č. 359/1999 Sb.:
1. Dochází k celkovému přepracování § 32. Připomínáme, že orgány sociálně-právní ochrany dětí nejsou pouze nástrojem restriktivním, ale především nástrojem protektivním a preventivním. Vypuštěním původního odstavce 4 písm. a) povede k redukci preventivní činnosti sociálních kurátorů, kteří se specificky zaměřují právě na tuto oblast (včetně definovaných pracovních pozic dle SQ SPOD). Tato role pak připadne pravděpodobně obecnému poradenství, což je v přímém rozporu s výše uvedenou nutností specifikací pracovních pozic.

2. Stanoví se obsah sociální kurately, kdy v písmenu c) se udává, že sociální kuratela zahrnuje spolupráci s příslušným střediskem Probační a mediační služby, a to zejména při zjišťování poměrů mladistvého pro účely trestního řízení a při výkonu opatření uložených dítěti nebo mladistvému podle zvláštního právního předpisu (zákon o soudnictví ve věcech mládeže). Písmeno a) v témže ustanovení však hovoří, že kuratela zahrnuje účast i na přestupkovém řízení vedeném proti mladistvému. Požadujeme tak zvážit, zda do výčtu písmene c) nezařadit též spolupráci s Probační a mediační službou při zjišťování majetkových poměrů mladistvého i v případě přestupkových řízení a stejně tak jejich spolupráci při výkonu správních trestů uložených mladistvému (zejména správního trestu pokuty). I ve správním řízení lze mladistvému uložit svou povahou peněžitý trest, tudíž i zde může být zkoumání majetkových poměrů příhodné, stejně tak spolupráce při výkonu uložených správních trestů.
Tyto připomínky považuje ministerstvo za zásadní. 
	Neakceptováno, vysvětleno.
Kurátor pro děti a mládež nemá provádět, jak podrobně popisuje důvodová zpráva, analytické úkoly. Kurátor provádí individuální případovou sociální práci. Analytické úkoly provádí buď komise sociálně-právní ochrany v rámci přípravy programů péče podle § 38 odst. 2, nebo jde v širším smyslu o působnost samosprávy v rámci aktivního zjišťování potřeb osob na území obce nebo kraje a hledání způsobů jejich uspokojování s využitím dostupných zdrojů, jehož obsahem je souhrn a výsledky podkladových analýz a dat, popis způsobu zpracování plánu včetně vymezení spolupráce s obcemi, s poskytovateli sociálních služeb a osobami, kterým jsou sociální služby poskytovány, popis a analýza dostupných zdrojů a potřeb osob, kterým jsou sociální služby určeny podle zákona č. 108/2006 Sb. K tomu blíže srov. důvodovou zprávu.


Neakceptováno
Jde jednak platný právní stav, jednak jde pouze o provedení zákona č. 218/2003 Sb. o soudnictví ve věcech mládeže. Analogickou úpravu přestupkové předpisy neobsahují, tudíž ji nelze ani kompetenčně v tomto ustanovení provádět.

	MV
	K čl. I bodu 44 – k § 35 odst. 2 zákona č. 359/1999 Sb.:
1. Požadujeme výslovně uvést, že kompetence Úřadu pro mezinárodněprávní ochranu dětí se netýká jen žádostí o vložení, ale i žádostí o aktualizaci a výmaz záznamu, kdy stejně jako včasné vložení záznamu je nezbytné zajistit i včasný výmaz nebo aktualizaci záznamu s ohledem na jednoznačné závazky vkládajícího státu vyplývající z právního rámce Schengenského informačního systému (dále jen „SIS“). 
2. Zároveň navrhujeme slova „dětech, kterým hrozí únos“ nahradit slovy „dítěti, kterému je třeba zabránit ve vycestování“ a zdůraznit tak, že dítěti je zakázáno vycestování namísto akcentování slova „únos“, které může být vnímáno v této souvislosti jako trestněprávní pojem, a může tak dojít ke zkreslení vnímání tohoto záznamu v SIS, který však má ryze civilněprávní charakter. Jsme si vědomi, že samotné nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 2018/1862 slovo „únos“ používá, přesto zároveň z praxe vnímáme významné tendence orgánů prosazujících právo primárně reagovat na zásah na tento druh záznamů trestněprávními prostředky vůči spolucestujícím osobám namísto prostého a jedině požadovaného zabránění ve vycestování dítěte.
Požadujeme proto písmeno m) uvést v tomto znění: 
„m) podává žádost o vložení, aktualizaci a výmaz záznamu o dítěti, kterému je třeba zabránit ve vycestování, do Schengenského informačního systému87)  
 ______________
 87) Čl. 32 odst. 1 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2018/1862 ze dne 28. listopadu 2018 o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému (SIS) v oblasti policejní spolupráce a justiční spolupráce v trestních věcech, o změně a o zrušení rozhodnutí Rady 2007/533/SVV a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1986/2006 a rozhodnutí Komise 2010/261/EU.“.
Tyto připomínky považuje ministerstvo za zásadní.  
	Akceptováno.


	MV
	K čl. I bodu 56 – k § 44 odst. 4 zákona č. 359/1999 Sb.:
Požadujeme vypustit větu druhou. Máme za to, že definovat obsah slova „vydání“ jako moment doručení zájemci o osvojení nebo pěstounskou péči není vhodné, a proto požadujeme slovo „vydá“ nahradit ve větě první slovem „doručí“.
Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní.
	Akceptováno.

	MV
	K čl. I bodu 56 – k § 45 odst. 5 zákona č. 359/1999 Sb.:
 Při podepisování dokumentu elektronickým podpisem nelze hovořit o připojování kvalifikovaného certifikátu. Kvalifikovaný certifikát je kvalifikovanému elektronickému podpisu vždy imanentní, existence kvalifikovaného elektronického podpisu bez kvalifikovaného certifikátu není možná. Kvalifikovaný certifikát, na němž je kvalifikovaný elektronický podpis založen, obsahuje vždy jméno podepisující osoby. Tato skutečnost vyplývá z Přílohy I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES, která stanoví požadavky na kvalifikované certifikáty pro elektronické podpisy. 
Neměl-li předkladatel v úmyslu stanovit další požadavky na označení podepisující osoby, např. uvedení profese, je část ustanovení týkající se obsahu kvalifikovaného certifikátu nadbytečná. S ohledem na výše uvedené požadujeme slova „, musí být připojen certifikát pro elektronický podpis, na kterém je kvalifikovaný elektronický podpis založen a který obsahuje jméno odborně způsobilé osoby,“ vypustit.
Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní.
	Akceptováno.

	MV
	K čl. I bodu 67 – k § 47f odst. 1 zákona č. 359/1999 Sb.:
Požadujeme ponechat pouze větu „Nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte má nezletilé nezaopatřené dítě svěřené do péče osoby pečující.“, zbytek textu navrhujeme vypustit. V praxi dochází k neshodám mezi osobami pečujícími, pokud dochází k předání dítěte z péče pěstouna na přechodnou dobu do péče jiné osoby pečující v průběhu měsíce. V praxi to vede k umělému prodlužování předávání kvůli zachování nároku na příspěvek na straně jedné, nebo tlaku na dřívější předání dítěte na straně druhé.
Požadujeme přiznat nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte oběma pečujícím osobám, neboť oběma vznikají nemalé   zajištění péče o svěřené dítě. Z hlediska dopadu na státní rozpočet jde o zanedbatelnou částku, která pomůže zachovat dobré vztahy mezi pečujícími osobami a přispěje k hladkému průběhu předávání dítěte.
Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní.
	Neakceptováno, vysvětleno.
Jedná se o potřebnou úpravu, zakotvenou nedávno zákonem č. 363/2021 Sb. – srov. důvodovou zprávu k tomuto zákonu. Je třeba zdůraznit, že dávka příspěvku představuje náhradní výživné a v běžném měsíci náleží oprávněnému, tj. dítěti, pouze jednou.

	MV
	K čl. I bodu 77 – k § 47l zákona č. 359/1999 Sb.:
Požadujeme za slova „pěstounské péče“ doplnit slova „nebo do pěstounské péče na přechodnou dobu“. Požadujeme zpřesnění textu, aby bylo zřejmé, že nárok na příspěvek při převzetí vzniká i pěstounům na přechodnou dobu.
Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní.
	Neakceptováno, vysvětleno.
Pěstounská péče na přechodnou dobu je rovněž pěstounskou péčí; legislativní zkratku „pěstounská péče“ zavádí již § 47a odst. 1 písm. a), jedná se o jiný pojem než „pěstounská péče“ nebo „pěstounská péče na přechodnou dobu“ podle občanského zákoníku. 

	MV
	K čl. I bodu 87 – k § 49 zákona č. 359/1999 Sb.:
Požadujeme zásadní přepracování § 49 za účelem jeho zjednodušení a vypuštění zbytných odchylek od správního řádu. Navrhovanými změnami zůstane nedotčena možnost nárokovat vydání pověření při splnění stanovených podmínek. 
1. Požadujeme pro zjednodušení úpravy sloučit odstavce 1 a 3 do jediného odstavce 1, jehož návětí by znělo: „Krajský úřad rozhodne o vydání pověření na základě žádosti, která musí obsahovat kromě náležitostí stanovených správním řádem“, kdy bude následovat výčet jednotlivých náležitostí žádosti dosud navrhovaných v odstavci 3.
2. V nově změněném odstavci 1 (dosavadním odstavci 3) požadujeme, aby písmeno c) znělo: „c) místo výkonu sociálně-právní ochrany a doklad prokazující vlastnické nebo užívací právo k objektu nebo prostorám, v nichž bude sociálně-právní ochrana poskytována,“; dále požadujeme na konci písmene g) nahradit tečku čárkou a doplnit nové písmeno h), které by znělo: „h) doklad o odborné způsobilosti všech osob, které budou sociálně-právní ochranu poskytovat.“. Tímto dojde k doplnění povinnosti skutečně doložit jednotlivé podklady podle nyní navrhovaného odstavce 2 již v žádosti. 


3. Z navrhovaného odstavce 2 požadujeme vypustit písmeno a) pro nepřípustnou odchylku od správního řádu, neboť úprava vylučuje kupř. elektronickou formu podání žádosti (správní řád písemnou formou míní zásadně výlučně formu listinnou, hmatatelnou).

4. Požadujeme změnit znění navrhovaného odstavce 2 písm. b) takto: „b) odborná způsobilost všech osob, které budou sociálně-právní ochranu přímo poskytovat,“.

5. Požadujeme z navrhovaného odstavce 2 písm. e) vypustit slova „prokázané příslušným dokladem“ pro jejich nadbytečnost. 


6. Požadujeme vypustit odstavec 4. Slovo „prokáže-li“ uvedené v odstavci 4 implikuje, že je žadatel obtížen břemenem důkazním a břemenem tvrzení, které však úprava správního řádu nezná a nepracuje s nimi. Navrhované ustanovení je tak nekoncepční a současně nárokovost vydání pověření při splnění všech podmínek ipso facto vyplývá již ze slov „rozhodne o vydání“ v odstavci 1 (dle námi navrhovaného znění). Dále je navrhovaný zvratný tvar slovesa „se vydá“ nevhodný.
 

7. Z navrhovaného § 49 odstavce 5 písm. c) požadujeme vypustit část věty za středníkem pro nadbytečnost. Odchylka pro náležitosti rozhodnutí, že se uvede název zařízení a místo, kde se nachází, vyplývá již z části věty před středníkem, a stejně tak údaj o nejvyšší přípustné kapacitě pak obecně vyplývá z odstavce 5 písm. f). 
8. Požadujeme v navrhovaném § 49 odst. 6 slovo „rozhoduje“ nahradit slovem „rozhodne“ a na začátek písmen a) a b) doplnit slova „na žádost“. Touto změnou bude stanoveno napevno, že krajský úřad podle písmen a) až c) vydá rozhodnutí pouze na základě podané žádosti (tj. jedná se o návrhová řízení), a že se v písmenu d) jedná o postup z moci úřední.
9. Požadujeme, aby věta poslední v § 49 odst. 7 „Na vydání pověření o rozšíření nebo změně výkonu sociálně-právní ochrany se vztahují odstavce 2 a 3 obdobně.“ platila obecně pro § 6 písm. a) až d). Za tím účelem požadujeme stanovit za odstavce 6 nový odstavec, jehož obsahem bude právě výše uvedená věta s tím, že namísto odkazu na odstavec 3 bude uveden odkaz na odstavec 1 (popř. tento text doplnit na závěr odstavce 6) a současně tuto větu vypustit z dosavadního odstavce 7.
10. Požadujeme z navrhovaného § 49 odst. 8 věty první vypustit slova „, a to až do doby vydání konečného rozhodnutí v tomto trestním řízení“ pro jejich nadbytečnost. Tato skutečnost vyplývá z § 65 odst. 2 správního řádu. 
11. Výše uvedeným změnám pak požadujeme uzpůsobit označení jednotlivých odstavců a písmen, a těmto změnám také příslušné odkazy v zákoně o sociálně-právní ochraně dětí (kupř. také novelizační bod 88, 89, 91, 92 aj.). 
Tyto připomínky považuje ministerstvo za zásadní.  
	

Připomínky 1. a 2. jsou akceptovány částečně, a to doplněním § 49 odst. 3.
Doplněný § 49 odst. 3 bude v ustanoveních písm. c) a d) znít:
„c) místo výkonu sociálně-právní ochrany a doklad prokazující užívací právo k objektu nebo prostorám, v nichž bude sociálně-právní ochrana poskytována, 
d) jméno, příjmení, rodné příjmení a rodné číslo všech fyzických osob, které budou přímo sociálně-právní ochranu poskytovat, a doklad o jejich odborné způsobilosti,“.

Neakceptováno
Jde o identickou úpravu jako v obecné úpravě registrací sociálních služeb podle § 79 odst. 1 písm. a) zák. č. 108/2006 Sb. Písemná forma je samozřejmě i elektronická, což vyplývá mj. i z § 60 odst. 2 písm. b) zákona č. 359/1999 Sb.


Akceptováno
Odpovídá úpravě § 79 odst. 1 písm. b) zákona o soc. službách

Akceptováno.


Akceptováno jinak
„Je-li v řízení prokázáno…“ nebo pod. Upozorňujeme však, že původní formulace je shodná s úpravou § 81 odst. 1 zák. č. 108/2006 Sb.

Akceptováno.
V rámci nového znění § 49 odst. 5 (nově odst. 6) písm. c) a f) byly odstraněny vzájemné duplicity tak, aby obě ustanovení neupravovaly totožné náležitosti rozhodnutí o vydání pověření.


Akceptováno.


Akceptováno.
V rámci § 49 odst. 8 byl doplněn odkaz na obdobné použití odst. 3 při rozhodování o rozšíření nebo změně pověření .
Ust. § 49 odst. 8 bude nově znít:
„(8) Na vydání pověření o rozšíření nebo změně výkonu sociálně-právní ochrany se vztahují odstavce 1 až 3 obdobně.“.

Akceptováno.

Akceptováno.


	MV
	K čl. I bodu 89 – k § 49c zákona č. 359/1999 Sb.:
1. Požadujeme vypustit části ustanovení týkající se vedení registru pověřených osob v listinné podobě. Vedení registrů, rejstříků či evidencí v listinné podobě je v rozporu s úsilím o digitalizaci procesů ve veřejné správě vyjádřeném mj. v programovém prohlášení vlády. Za situace, kdy se předpokládá vedení spisové služby (nejen) krajskými úřady v elektronické podobě a kdy by tyto měly být schopny převádět dokumenty v analogové podobě na dokumenty digitální, nedává duplicita vedení registru pověřených osob v listinné podobě žádný smysl. 
2. Ustanovení je nezbytné přepracovat i v části týkající se „elektronické podoby“ registru. Registr pověřených osob má být dle předkladatele součástí registru poskytovatelů sociálních služeb. Správcem registru poskytovatelů sociálních služeb je dle § 86 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, Ministerstvo práce a sociálních věcí, v případě registru pověřených osob jakožto součásti registru poskytovatelů sociálních služeb tudíž lze jen obtížně hovořit o jeho „vedení“ krajským úřadem. Krajský úřad by měl pouze, chápeme-li správně úmysl předkladatele, zapisovat údaje do informačního systému veřejné správy, v němž je příslušný registr veden, a jako takový by byl uživatelem tohoto informačního systému veřejné správy ve smyslu § 2 odst. 1 písm. e) zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, a to uživatelem aktivním (editorem). Skutečnost, že je krajský úřad uživatelem informačního systému veřejné správy, v němž je veden příslušný registr, však není třeba v ustanovení výslovně uvádět, stejně tak nepovažujeme za vhodné používat obsahově nejasný a matoucí pojem „zpracovatel elektronické podoby registru“. Navrhujeme proto v odstavci 1 vypustit poslední větu. 
Tyto připomínky považuje ministerstvo za zásadní.  
	Neakceptováno, vysvětleno. 
Úprava prakticky sjednocuje vedení evidence pověřených osob s registrem poskytovatelů sociálních služeb, má jít o jednotný registr, proto úprava musí být shodná, srov. § 85 zák. č. 108/2006 Sb., o sociálních službách.


Neakceptováno, vysvětleno. 
Shodně jako výše. 


	MV
	K čl. I bodu 89 – k § 49c odst. 3 zákona č. 359/1999 Sb.:
Obsah informace o výsledku provedené inspekce má stanovit prováděcí právní předpis. Zmocňující ustanovení uvedené v navrhovaném § 58b odst. 2 (bod 107 novely) však neobsahuje zmocnění pro provedení § 49c odst. 3. Požadujeme proto tento nedostatek odstranit stanovením nového znění § 58b odst. 2 písm. k) „obsah informace o výsledku provedení inspekce podle § 49c odst. 3,“ a dosavadní písm. k) až n) označit jako l) až o).
Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní.   
	Akceptováno.

	MV
	K čl. I bodu 89 – k § 49c odst. 6 zákona č. 359/1999 Sb.:
Zásadně nesouhlasíme s tím, aby osobní údaj rodné číslo bylo součástí registru pověřených osob v té části, která je veřejným seznamem. Ustanovení § 49c zakotvuje registr pověřených osob, který je podle odstavce 1 součástí registru poskytovatelů sociálních služeb podle jiného zákona, tj. zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. V odstavci 6 je dále stanoveno, že registr pověřených osob je veřejným seznamem v části, která obsahuje údaje podle § 49 odst. 2 písm. a) až d) a odst. 3 a 4 a informaci o výsledku provedené inspekce, bez uvedení údaje o datu a místě narození pověřené osoby, která je fyzickou osobou, přičemž tyto údaje zveřejňuje ministerstvo v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup. Ustanovení § 49 odst. 3 však obsahuje údaj rodné číslo [vizte písmena a) a d)]. Vzhledem k tomu, že rodné číslo je jedinečným identifikátorem fyzické osoby, považujeme z pohledu ochrany osobních údajů fyzických osob za zcela nežádoucí, aby bylo součástí veřejného seznamu. V této souvislosti rovněž opět upozorňujeme na utlumování využívání rodných čísel.
Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní.   
	Neakceptováno, vysvětleno.
Jako výše. Úprava prakticky sjednocuje vedení evidence pověřených osob s registrem poskytovatelů sociálních služeb, má jít o jednotný registr, proto úprava musí být shodná, srov. § 85 zák. č. 108/2006 Sb., o sociálních službách.

.


	MV
	K čl. I bodu 103 – k § 55 odst. 3 zákona č. 359/1999 Sb.:
1. Požadujeme vypustit navrhovanou větu první a úpravu tak více přizpůsobit správnímu řádu. 

Z téhož důvodu a pro možné aplikační obtíže pak požadujeme vypustit i navrhovanou větu třetí, nebo do ní za slova „oprávněn nahlížet“ vložit slovo „také“, aby bylo postaveno na jisto, že úprava správního řádu není zcela vyloučena, resp. že do spisu může nahlédnout kupř. i zmocněnec dítěte (advokát). 

Úpravu věty druhé pak požadujeme za vhodné vztáhnout i na případného zástupce osvojence, kupř. doplněním slov „nebo jeho zástupce“ za slova „může osvojenec“. 

2. Z důvodu nevhodného systematického zařazení požadujeme navrhovanou větu poslední vypustit a stanovit ji jako přímou novelu zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů, resp. zakotvit toto pravidlo přímo do daného zákona a nikoli do zákona o sociálně-právní ochraně dětí.
Tyto připomínky považuje ministerstvo za zásadní.   
	

Neakceptováno. 
Z praxe SPOD bohužel vyplývá nezbytnost explicitní úpravy

Akceptováno.
Slovo „také“ bude doplněno.

Akceptováno.
Zástupce nemůže mít více práv, než zastoupený.

Akceptováno jinak.
Věta bude vypuštěna, novelizaci zákona č. 106 však nepovažujeme za nutnou.


	MV
	K čl. I bodu 107 – k § 58b odst. 2 písm. f) zákona č. 359/1999 Sb.:
Ministerstvo má vyhláškou provést podrobněji náležitosti posudku podle § 45 odst. 5, avšak obecný rámec náležitostí posudku stanovuje § 45 odst. 6 (bod 56 novely), kdy současně § 45 odst. 7 stanovuje, že předmětná vyhláška má upravit i podrobnější postup při zpracování posudku psychické způsobilosti, o čemž však zmocňovací ustanovení § 58b odst. 2 mlčí. Současně pak v písmenu n) je namísto odstavce 2 odkazována na odstavec 3 – takový odstavec však v navrhovaném § 64e není (bod 133 novely). 
Požadujeme tyto nepřesnosti odstranit. 
Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní. 
	Akceptováno.

Zmocnění bude dáno do souladu s § 45 odst. 6,7.

Akceptováno
Písm. m) a n) budou vypuštěna. 


	MV
	K čl. I bodu 113 – k § 59a odst. 2 zákona č. 359/1999 Sb.:
Požadujeme vypustit slova „písm. a) a b)“ a také vypustit slova „nebo zákaz činnosti do 1 roku“. Současně požadujeme vložit nový odstavec 3: „(3) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit zákaz činnosti až na 1 rok.“, popřípadě je možné uvedený obsah odstavce 3 stanovit jako samostatnou větu druhou v odstavci 2. Tyto změny lépe odpovídají obecné koncepci přestupků v právní úpravě a současně odstraňují možné aplikační obtíže plynoucí z navrhovaného znění. 
Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní.   
	Akceptováno jinak.
V návaznosti na vypuštění změny § 7 bude vypuštěn i návrh změny v ust. § 59a.

	MV
	K čl. I bodu 115 – k § 59c odst. 2 zákona č. 359/1999 Sb.:
Navrhujeme znění novelizačního bodu: „V § 59c se doplňuje nový odstavec 3, který zní: „Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit zákaz činnosti až na 1 rok.“, popřípadě je možné obsah navrhovaného odstavce 3 stanovit jako samostatnou novou větu druhou v odstavci 2. 
Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní.   
	Akceptováno jinak.
V návaznosti na vypuštění změny v § 10 odst. 4 bude vypuštěn i návrh změny v ust. § 59c.

	MV
	K čl. I bodu 133 – k § 64a a násl. zákona č. 359/1999 Sb.: 
Považujeme za nezbytné vyjasnit, zda agenda hromadného poručnictví a hromadného opatrovnictví má být obcemi s rozšířenu působností vykonávána v samostatné nebo přenesené působnosti. V navržené podobě, bez výslovného určení a beze změny § 58a by s ohledem na § 35 odst. 1 obecního zřízení spadaly do samostatné působnosti. To přitom nepovažujeme za vhodné ani systémové, neboť obdobný institut veřejného opatrovnictví je realizován v přenesené působnosti (viz § 149 odst. 3 obecního zřízení). Ostatně není ani žádoucí v rámci samostatné působnosti obcí rozlišovat různé kategorie obcí. 
Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní.   
	Akceptováno jinak
Úprava hromadného poručenství a opatrovnictví bude zahrnuta až do připravované nové právní úpravy.


	MV
	K čl. I bodu 133 – k části dvanácté zákona č. 359/1999 Sb.: 
	Dochází k nastavení parametrů hromadného poručenství a hromadného opatrovnictví nezletilých. Zřetelné oddělení kolizního opatrovnictví od činnosti OSPOD je zcela namístě a je legitimní. Veřejnoprávní ochrana dítěte je odlišným institutem od institutu opatrovnictví a poručenství. Současně je ale třeba podotknout, že vzhledem k jejich aktuálnímu propojení, resp. faktickému a praktickému propojení, aby do 1. ledna 2022 docházelo ke zcela průhlednému a logickému předávání informací mezi oběma instituty v osobě daného sociálního pracovníka zařazeného k výkonu SPOD. Je tedy na místě diskuze o formě a způsobu realizace oddělení těchto dvou nástrojů pro ochranu dětí s respektem k aktuálním personálním, faktickým a legislativním možnostem orgánu sociálně-právní ochrany dětí a současně především k potřebám nezletilých dětí.
Předkládaná novela však nenaplňuje ani jedno. Zcela evidentně si odporuje, není správně legislativně upravena, neakcentuje další připravované legislativní změny, nedisponuje doprovodnými podzákonnými normami, a především nijak neposouvá samotnou primární podstatu věci, tedy ochranu zájmů dítěte.
Konkrétně tedy upozorňujeme, že:
1. Opakovaně je zmiňováno, že kolizní opatrovnictví a poručenství (dále jen „KOP“) bude zcela odděleno od sociálně-právní ochrany dětí (dále jen „SPOD“). Současně je tato úprava zanesena do zákona č. 359/1999 Sb., tedy zákona o SPOD, což samo o sobě popírá podstatu věci.
2. Důvodová zpráva uvádí, že nebude nutné měnit pracovní náplň zaměstnanců zařazených k výkonu SPOD, kteří by byli přeřazeni ke KOP. Skutečností ale je, že pokud se nezmění pracovní náplň, pak bude zcela logicky obsahovat povinnosti pracovníka SPOD (např. také návštěvy v ÚV, realizace dohledu, návštěva dětí v § 6), čímž by fakticky k žádnému oddělení nedošlo.
3. Důvodová zpráva uvádí, že již dnes některé OSPOD přistoupily na oddělení KOP a výkonu SPOD. Tento krok byl však reálný pouze pro větší OSPOD, které se tímto vyrovnávaly s nulovou podporou metodických materiálů k novele účinné od 1. ledna 2022. Menší obce s rozšířenou působností s 3-5 sociálními pracovníky budou jen stěží vyčleňovat potřebný počet pracovníků (dle SQ 1 pracovník na 1 600 nezletilých). Např. v případě ORP o 7 tisících obyvatel zůstane 1 pracovník OSPOD, což znamená, že bude mít v gesci jeden člověk komplexní agendu OSPOD, čímž dojde logicky ke snížení kvality poskytované ochrany ze strany OSPOD a zcela to koliduje se snahou o specifikaci jednotlivých pozic. Nemluvě o prostorovém oddělení těchto pracovníků, které zůstane v rámci menších úřadů spíše v rovině představ.
4. I když nikde není uvedena přípustnost kumulace obou institutů, lze z logiky věci předpokládat, že tato kumulace přípustná nebude. Pokud ale nebude, nabízí se otázka, jak si předkladatel představoval zajištění pohotovosti SPOD ze strany KOP (které sám uvedl v SQ KOP), kdy pracovníci KOP samozřejmě nebudou disponovat znalostmi, nástroji, a především pak legislativními kompetencemi pro zajištění řádného výkonu pohotovosti (např. pracovník KOP nebude moci podat návrh na předběžné opatření v případě dítěte dle § 16 zákona 359/1999 Sb.).
5. Nikde není stanovena struktura metodicky nadřízených orgánů pro pracovníky KOP.
6. S ohledem na aktuální úpravu katalogu prací by měli být pracovníci KOP zařazeni do 10. platové třídy (samo o sobě to opět koliduje s tvrzením, že nebude třeba upravovat náplně práce). Je tedy otázkou, kolik současných pracovníků OSPOD bude ochotno v systému KOP zůstat. SQ KOP současně uvádí, že nebude třeba sociální vzdělání, tedy existuje předpoklad, že budou moci být nahrazeni pracovníky bez potřebných odborných kompetencí. Tento krok určitě nepovede ke zkvalitnění péče o nezletilé, naopak. Přes již zmiňovaný souhlas s oddělením obou institutů (KOP a SPOD) je z výše uvedeného patrné, že tato úprava je nepromyšlená, neakceptuje současné podmínky na OSPOD, koliduje v mnoha ohledech sama se sebou a nenabízí potřebné legislativní ukotvení ani reálné použitelné nástroje pro řádný výkon KOP. Naopak by podle našeho názoru mělo dojít ke snaze:
1. jasně pojmenovat rozdílnost obou institutů,
2. definovat žádoucí nástroje k řádnému výkonu KOP,
3. vymezit kompetence pracovníků KOP,
4. především dbát na odbornou vybavenost pracovníků zařazených k výkonu KOP.
Žádáme proto o přehodnocení aktuálního nastavení připravované novely.
Tyto připomínky považuje ministerstvo za zásadní.
	Akceptováno jinak
Úprava hromadného poručenství a opatrovnictví bude zahrnuta až do připravované nové právní úpravy.


	MV
	K čl. I bodu 133 – k § 64d odst. 4 a § 64e odst. 2 zákona č. 359/1999 Sb.:
	Navrhovaná ustanovení obsahují konkrétní zmocňující ustanovení, tato úprava je však obsažena již v navrhovaném § 58b odst. 2 písm. m) a n) (novelizační bod 107). Požadujeme tak v zájmu jednotného znění celého právního předpisu a pro vyloučení zbytečně zdvojené úpravy z § 64d odst. 4 a § 64e odst. 2 vypustit slova „Ministerstvo stanoví vyhláškou“ a na konec příslušných ustanovení doplnit slova „stanoví prováděcí právní předpis“.
Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní.
	Akceptováno jinak
Úprava hromadného poručenství a opatrovnictví bude zahrnuta až do připravované nové právní úpravy.

	MV
	K čl. IV – k přechodným ustanovením k novele zákona č. 372/2011 Sb.:
1. Požadujeme změnu přechodných ustanovení v tom směru, aby k 31. prosinci 2024 došlo k úplnému ukončení činnosti dětských domovů pro děti do tří let věku. Tento požadavek opíráme o rozhodnutí Evropského výboru pro sociální práva ze dne 17. června 2020 (ERRC a MDAC proti České republice), v němž uvedený výbor dospěl k závěru, že stávající systém umisťování dětí do dětských domovů pro děti do tří let věku, bývalých kojeneckých ústavů, je v rozporu s čl. 17 Evropské sociální charty z roku 1961 (publikováno pod č. 14/2000 Sb. m. s.). Je tedy žádoucí přijmout zákaz umisťování dětí do tří let věku do tohoto typu zařízení v co nejkratším možném časovém horizontu.
2. Obdobný požadavek vznášíme i ve vztahu k zařízením pro děti vyžadující okamžitou pomoc, kde by měla přinejmenším být snížena doba možného pobytu dětí do 3 let věku, a to tak, aby zde dítě mohlo být umístěno maximálně po dobu 3 dnů.

3. Současně je pak nezbytné upravit i zákon o zdravotních službách (§ 43 a 44), kde by měla být ponechána původní právní úprava, dle které bude činnost těchto zařízení ukončena ke dni 31. prosince 2024.
Tyto připomínky považuje ministerstvo za zásadní.  
	

Akceptováno 


Neakceptováno.
Na základě protichůdných připomínek různých připomínkových míst bude nejvýše přípustná doba pro poskytování ochrany a pomoci ZDVOP dětem do 4 let věku prodloužena na 14 dnů, zároveň však dojde ke zvýšení minimální věkové hranice pro pobyt dětí v péči ZDVOP na 4 roky tak, aby došlo ke sladění s platnou úpravou věkové hranice u školských zařízení pro výkon ústavní výchovy a u domovů pro osoby se zdravotním postižením (s účinností od 1. 1. 2025).
Dále bude doplněna speciální úprava doby trvání smlouvy o poskytování ochrany a pomoci dítěti do 4 let věku v ust. § 42a tak, aby závazek z takové smlouvy zanikal nejpozději po uplynutí stanovené nejdéle přípustné doby pobytu dítěte mladšího 4 roky.
Akceptováno 


	MV
	K čl. I bodu 5 – k § 6a odst. 2 zákona č. 359/1999 Sb.:
1. Text ustanovení lze zjednodušit, neboť i zaměstnanec obce s rozšířenou působností zařazený do obecního úřadu je zaměstnancem obce zařazeným do obecního úřadu –není tedy třeba zaměstnance obce s rozšířenou působností zvlášť zmiňovat.
2. Ve vztahu k písmenu c) pak vznášíme pochybnost, zda je kritérium „účelnosti“ vhodné, neboť se domníváme, že se bude značně odvíjet od subjektivního vnímání úředníka.
	

Akceptováno.

Akceptováno


	MV
	K čl. I bodu 6 – k § 7 odst. 6 zákona č. 359/1999 Sb.:
	Navrhujeme za text „§ 6“ vložit slova „, a v jakém rozsahu mu bude poskytnuta sociálně-právní ochrana“. Taková úprava umožní orgánům veřejné moci, poskytovatelům služeb určených dětem a zřizovatelům zařízení určených pro děti zvážit, jaká další opatření zvolí na své straně tak, aby byly co nejvíce zohledněny zájmy dítěte. Oznamovatelé tak díky tomu budou moci lépe přijímat vlastní opatření vedoucí např. k úspěšnému začleňování dítěte do kolektivu, prevenci šikany, zajištění poskytování psychologické podpory apod.
	Akceptováno jinak
Navrhovaná změna v § 7, § 10/4, § 10a a § 53/1 bude vypuštěna, bude ponechán stávající stav.

	MV
	K čl. I bodu 7 – k § 10 odst. 1 písm. e) zákona č. 359/1999 Sb.:
	Obecní úřad by nově měl poskytovat nebo zprostředkovat rodičům i poradenství při uplatňování nároků dítěte. Nabízí se tak otázka, zda je obecní úřad na základě dikce tohoto ustanovení například povinen podat návrh na soud ohledně výživného apod., jestliže má poskytovat poradenství. Doporučujeme tyto otázky zodpovědět v důvodové zprávě.
	Vysvětleno
Jde o stávající platnou úpravu, nikoli novou.

	MV
	K čl. I bodu 9 – k § 11 odst. 5 zákona č. 359/1999 Sb.:
	Z dikce odstavce 5 není zřejmé, zda je účast pěstounů povinná či nikoliv. Doporučujeme ustanovení upravit dle záměru předkladatele.
	Vysvětleno
Jde o stávající úpravu. Účast povinná není.

	MV
	K čl. I bodu 28 – k § 23a odst. 2 písm. d) a § 23b odst. 1 zákona č. 359/1999 Sb.:
	Doporučujeme na rozdílnou dikci pojmů, kdy § 23a hovoří o „rodinné domácnosti“, kdežto § 23b používá sousloví „společná domácnost“. Navrhujeme terminologii sjednotit.
	Akceptováno.

	MV
	K čl. I bodu 28 – k § 23b odst. 1 zákona č. 359/1999 Sb.:
S ohledem na to, že v důvodové zprávě není uvedeno, jakými úvahami se překladatelé návrhu při stanovení taxativního výčtu trestných činů jako formální podmínky pro posuzování bezúhonnosti žadatele a osob jemu blízkých řídili, dáváme ke zvážení doplnění textu důvodové zprávy v tomto směru. Zároveň dáváme ke zvážení rozšíření uvedeného výčtu o následující trestné činy dle trestního zákoníku: § 190 - Prostituce ohrožující mravní vývoj dětí, § 340 - Organizování a umožnění nedovoleného překročení státní hranice a § 341 - Napomáhání k neoprávněnému pobytu na území republiky.
	Akceptováno.
Dle připomínky MSP.


	MV
	K čl. I bodu 28 – k § 24 odst. 7 zákona č. 359/1999 Sb.:
Dáváme na zvážení, zda nedoplnit za větu první novou větu: „V případě, že žadatel využije práva podle odstavce 6 počíná lhůta podle věty první běžet ode dne, seznámení se žadatele s dítětem.“. Účelem námi navrhované úpravy je skutečnost, aby měl žadatel možnost seznámit se s dítětem a až následně mu začala běžet lhůta pro podání žádosti soudu.
	Neakceptováno.


	MV
	K čl. I bodu 28 – k § 26f odst. 4 zákona č. 359/1999 Sb.:
Doporučujeme, aby v návaznosti na dotčené ustanovení byl o skutečnosti, že byly zpřístupněny údaje z evidence žadatelů Úřadu pro zprostředkování osvojení ve vztahu k cizině informován nejen obecní úřad obce s rozšířenou působností, ale také žadatel a to tak, že se na konec daného odstavce doplní slova: „a žadateli“.
	Neakceptováno.


	MV
	K čl. I bodu 56 – k § 44 odst. 4 zákona č. 359/1999 Sb.:
Dáváme na zvážení, zda nezkrátit lhůtu pro vydání dokladu o absolvování přípravy k přijetí dítěte do rodiny z 30 pracovních dní kupř. na pouhých 15. Domníváme se, že se jedná o nepřiměřeně dlouhou lhůtu a že i lhůta poloviční by mohla být dostatečná.
	Neakceptováno.


	MV
	K čl. I bodu 56 – k § 44 odst. 5 písm. a) zákona č. 359/1999 Sb.:
Doporučujeme blíže specifikovat identifikační údaje žadatele a pověřené osoby. Z navrhovaného znění není zcela zřejmé, o jaké identifikační údaje se jedná. Upřesnění anebo výčet údajů neobsahuje ani předložená důvodová zpráva, která je v dané části dokonce neaktuální, neboť v posledním odstavci odůvodnění k bodům 32, 34 a 56 hovoří o odstavci 5, ovšem z kontextu vyplývá, že se jedná o odstavec 6.
Dále upozorňujeme, že odstavec 5 hovoří o „žadateli“, nicméně odstavec 1 používá termín „zájemce“.
	Akceptováno jinak.
Údaje, podle nichž lze člověka zjistit, a jak se identifikuje právnická osoba upravuje § 3019 obč. zák., zde jsme v soukromém právu, platí právě uvedené ust.

Akceptováno. 
Bude použit termín „zájemce“.


	MV
	K čl. I bodu 66 – k § 47d odst. 3 zákona č. 359/1999 Sb.:
Doporučujeme pro zjednodušení úpravy a pro vypuštění zvratného tvaru slovesa vypustit větu druhou, a za slova „Žadatel je povinen v žádosti“ ve větě třetí pak vložit slova „o přiznání státního příspěvku na výkon pěstounské péče také uvést“, a z písm. a) a b) pak současně vypustit slovo „uvést“ a na závěr písm. b) doplnit slovo „a“.
	Akceptováno.

	MV
	K čl. I bodu 87 – k § 49 odst. 3 písm. a) a d) zákona č. 359/1999 Sb.:
Navrhujeme osobní údaj rodné číslo nahradit jiným bezvýznamovým identifikátorem. 
Ustanovení § 44 odst. 3 stanoví, které další údaje musí obsahovat žádost o vydání pověření kromě náležitostí stanovených správním řádem, přičemž v písmenu a) a d) je uveden osobní údaj rodné číslo. V této souvislosti upozorňujeme, že v současné době dochází k utlumování využívání rodných čísel, a to v souladu s materiálem č. j. OVA 1184/19, Věcné řešení minimalizace využívání rodného čísla při ověřování totožnosti fyzických osob, který vzala vláda na vědomí svým usnesením č. 28 ze dne 13. ledna 2020. V souladu s tímto materiálem plánuje Ministerstvo vnitra přistoupit k přijetí legislativních kroků spočívajících mj. ve zrušení povinnosti fyzických či právnických osob uvádět rodné číslo do různých žádostí či formulářů. Aktuálně je utlumování využívání rodného čísla promítáno do právního řádu například tím, že od 1. ledna 2025 nebude v nově vydávaných občanských průkazech rodné číslo vůbec uvedeno.
	Neakceptováno.

	MV
	K čl. I bodu 87 – k § 49 odst. 5 písm. b) zákona č. 359/1999 Sb.:
Dovolujeme si upozornit, že celý název příslušného základního registru je „základní registr právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci“. „Registr osob“ je pouze legislativní zkratkou zavedenou v zákoně č. 111/2009 Sb., o základních registrech, kterou nelze mimo tento zákon a jeho prováděcí právní předpisy používat.
	Akceptováno.

	MV
	K čl. I bodu 89 – k § 49c odst. 6 zákona č. 359/1999 Sb.:
Slova „v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup“ v navrhovaném § 49c odst. 6 doporučujeme nahradit slovy „na svých internetových stránkách“. Dojde tak k přesnému vymezení místa uveřejnění na internetu (slova „způsobem umožňujícím dálkový přístup“ znamenají kdekoliv na internetu).
	Neakceptováno. 


	MV
	Nad rámec návrhu – k § 51 odst. 5 písm. a) zákona č. 359/1999 Sb.:
Pátrání po osobách ve smyslu § 26 odst. 1 písm. d) a § 68 zákona o Policii České republiky patří mezi důležité úkoly Policie České republiky, avšak na rozdíl od trestního řízení není v zákoně č. 359/1999 Sb. výslovně uvedeno. Vzhledem k tomu, že údaje, kterými disponuje orgán sociálně-právní ochrany dětí, mohou obsahovat důležité informace pro vypátrání dětí, máme za to, že by se Policie České republiky měla stát oprávněným příjemcem těchto informací i pro účely pátrání po osobách. Navrhujeme proto vložit za bod 2 nový bod 3, který by včetně nové poznámky pod čarou zněl: 
„3. Policii České republiky údaje potřebné pro pátrání po osobě podle zvláštního právního předpisux), 
________________ 
x) § 68 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů.“. 
Dosavadní body č 3 až 9 současně navrhujeme označit jako body 4 až 10. Uvedená změna povede k odstranění administrativních překážek, zvýší úroveň spolupráce mezi jednotlivými orgány veřejné moci a v neposlední řadě přispěje k dosažení cíle pátrání, tedy vypátrání osob.
	Akceptováno 


	MV
	Nad rámec návrhu – ke vzniku center dětství bez násilí:
	Odbor prevence kriminality Ministerstva vnitra dlouhodobě v rámci problematiky ochrany dětí před kriminalitou spolupracuje s Centrem LOCIKA, z. ú. Z pracovních jednání vyplývá, že v rámci připomínek uplatněných v rámci mezirezortního připomínkového řízení k návrhu změny zákona o sociálně-právní ochraně dětí bude některými připomínkovými místy navrženo legislativní ukotvení tzv. center dětství bez násilí. První centrum v pilotním režimu bylo otevřeno v minulém roce právě v Centru LOCIKA, z.ú., a to pod záštitou Ministerstva práce a sociálních věcí. Vytvoření sítě takových center v České republice v počtu jednoho centra v každém kraji je i jedním z opatření „Strategie prevence kriminality v České republice na léta 2022–2027“, schválené usnesením vlády č. 276 ze dne 6. dubna 2022. Jedná se o specifický cíl F.1 - Zvýšit ochranu dětí před fyzickým či psychickým násilím a dalšími negativními jevy, včetně dopadu na jejich vývoj. V návaznosti na výše uvedené sdělujeme, že v zájmu ochrany dětí před násilím a v souladu s vládou schváleným úkolem vznik sítě center podporujeme, stejně jako spolupráci jednotlivých subjektů zapojených do řešení situace ohrožených dětí.
	Akceptováno.

	MV
	K čl. I bodu 28 – k § 21 odst. 4 písm. a) zákona č. 359/1999 Sb.:
	Slovo „odstavci“ v odkazu na § 23 navrhujeme nahradit zkratkou „odst.“.
	Akceptováno.


	MV
	K čl. I bodu 28 – k § 23a odst. 1 zákona č. 359/1999 Sb.:
	Dáváme na zvážení pro lepší přehlednost a srozumitelnost rozdělit ustanovení v části věnované možným žadatelům na jednotlivá písmena, tedy např.: „a) osoba, která má na území České republiky obvyklé bydliště… b) cizinec, který“… apod.
	Neakceptováno.


	MV
	K čl. I bodu 28 – k § 23a odst. 2 zákona č. 359/1999 Sb.:
	Doporučujeme na konec návětí odstavce 2 vložit slovo „také“, aby bylo navozeno, že další (obecné) náležitosti žádosti stanovuje správní řád.
	Akceptováno jinak. 


	MV
	K čl. I bodu 28 – k § 23b odst. 1 zákona č. 359/1999 Sb.:
	Doporučujeme pro nadbytečnost vypustit slova „uvedený v trestním zákoníku, a to“. Skutečnost, že trestné činy jsou uvedeny v trestním zákoníku, vyplývá dostatečně z jeho ustanovení § 13 a § 110 a také z následujícího výčtu jednotlivých trestných činů.
	Akceptováno. 


	MV
	K čl. I bodu 28 – k § 23c odst. 1 zákona č. 359/1999 Sb.:
	Doporučujeme středníky uvedené na konci jednotlivých písmen nahradit prostými čárkami.
	Akceptováno.


	MV
	K čl. I bodu 28 – k § 23d odst. 5 zákona č. 359/1999 Sb.:
	Doporučujeme slovo „okruh“ nahradit slovem „okruhu“.
	Akceptováno.


	MV
	K čl. I bodu 28 – k § 24a odst. 1 zákona č. 359/1999 Sb.:
	Doporučujeme přehodnotit užívání slova „nebo“ na konci jednotlivých pododstavců v souladu s čl. 42 Legislativních pravidel vlády.
	Akceptováno.


	MV
	K čl. I bodu 29 – k § 27a odst. 3 písm. a) zákona č. 359/1999 Sb.:
	Navrhujeme v novelizační větě výraz „slova“ nahradit slovem „text“ a pasáž „nahrazují slovy“ nahradit pasáží „nahrazuje textem“.
	Obdobně doporučujeme revidovat i čl. I body 54 a 130.
	Akceptováno.


	MV
	K čl. I bodu 46 – k § 38 odst. 7 zákona č. 359/1999 Sb.:
V návětí novelizačního bodu vypadl znak „§“ před číslem 38. Doporučujeme tento nedostatek opravit.
	Akceptováno.


	MV
	K čl. I bodu 47 – k § 38a odst. 1 písm. b) a c) zákona č. 359/1999 Sb.:
Dle novelizačního bodu se slova „sociálně-právní ochrany“ nahrazují slovy „pro děti vyžadující okamžitou pomoc“. Ustanovení § 38a odst. 1 písm. c) však obsahuje slova „sociálně-právní ochrany“ třikrát, avšak jak plyne i z předkládaného platného znění zákona o sociálně-právní ochrany dětí s vyznačením změn, má dojít k novelizaci toliko pouze v případě třetího sousloví. Navrhujeme proto tento nedostatek odstranit.
	Akceptováno.


	MV
	K čl. I bodu 61 – k § 47c odst. 1 zákona č. 359/1999 Sb.:
	Doporučujeme v novelizačním bodu slovo „zrušují“ nahradit slovem „zrušuje“.
	Akceptováno.


	MV
	K čl. I bodu 87 – k § 49 odst. 4 zákona č. 359/1999 Sb.:
	Ustanovení považujeme v rámci § 49 za nadbytečné, jeho obsah vyplývá již z odstavce 2, doporučujeme jej vypustit.
	Akceptováno jinak – srov. přip. výše.


	MV
	K čl. I bodu 87 – k § 49 odst. 5 zákona č. 359/1999 Sb.:
Doporučujeme na konec návětí doplnit slovo „také“ aby bylo dáno najevo, že rozhodnutí o pověření obsahuje i jiné náležitosti (stanovené správním řádem), než v daném navrhovaném ustanovení uvedené. 
	Akceptováno.


	MV
	K čl. I bodu 87 – k § 49 odst. 5 písm. c) zákona č. 359/1999 Sb.:
	Na konci textu pododstavce navrhujeme nahradit tečku čárkou, neboť za ním následuje ještě další pododstavec. Před slovy „a údaj“ navrhujeme vložit čárku.
	Akceptováno.


	MV
	K čl. I bodu 87 – k § 49a odst. 1 písm. d) zákona č. 359/1999 Sb.:
	Čárku na konci písmene d) by neměla být psána formou horního indexu.
	Akceptováno.


	MV
	K čl. I bodu 89 – k § 49c odst. 1 zákona č. 359/1999 Sb.:
	V souladu s Legislativními pravidly vlády navrhujeme legislativní zkratku uvést dolními uvozovkami.
	Akceptováno.


	MV
	K čl. I bodu 89 – k § 49c odst. 2 písm. b) zákona č. 359/1999 Sb.:
	Pro nadbytečnost navrhujeme odstranit předložku „v“ před odkazem na § 48a odst. 3.
	Akceptováno.


	MV
	K čl. I bodu 91 – k § 50 odst. 1 písm. e) zákona č. 359/1999 Sb.:
	Navrhuje se náhrada odkazu na podmínky pro vydání pověření uvedené v § 49, navrhovaný text v novelizačním bodu doporučujeme upravit na „49 odst. 2 písm. c) až g).
	Akceptováno.


	MV
	K čl. I bodu 96 – k § 51 odst. 5 písm. b) zákona č. 359/1999 Sb.:
	Novelizační bod navrhujeme upravit v souladu s Legislativními pravidly vlády, tj. zkratku „písm.“ nahradit slovem „písmeno“.
	Akceptováno.


	MV
	K čl. I bodu 133 – k § 64b odst. 2 a § 64d odst. 2 zákona č. 359/1999 Sb.:
	Zkratku „odst.“ navrhujeme nahradit slovem „odstavci“.
	Akceptováno.


	MV
	K čl. VI – k přechodnému ustanovení k novele zákona č. 372/2011 Sb.:
V označení zákona o sociálně-právní ochraně dětí vypadla číslice „3“. Doporučujeme ji doplnit tak, aby bylo číslo tohoto zákona uvedeno do správného stavu 359/1999 Sb. 

	Akceptováno.


	MV
	Nad rámec návrhu – k poznámce pod čarou č. 11 zákona č. 359/1999 Sb.:
	Doporučujeme danou poznámku zrušit, neboť odkazuje na zákon o rodině, který byl zrušen novým občanským zákoníkem. Obecně pak dáváme na zvážení u příležitosti předkládané novely provést revizi poznámek po čarou, neboť se na zákon o rodině odkazy na více místech vyskytují.
	Neakceptováno.


	MŠMT

	Zásadní připomínky:
K čl. I bod 6. [k § 7 odst. 1]: Požadujeme přehodnotit předkladatelem prováděné zúžení povinnosti mlčenlivosti.
V důvodové zprávě se uvádí: „V zájmu souladnosti výkladu zákona i vzhledem k důležitosti povinnosti mlčenlivosti, založené ve zvláštních předpisech, ať již jde o lékařské tajemství, mlčenlivost uloženou nověji pedagogickým pracovníkům či mlčenlivost založenou zákonem o sociálních službách apod., je třeba již dnes dovodit, že tam, kde se povinný subjekt může (a současně musí) dovolat povinnosti mlčenlivosti podle § 53 odst. 1 ZSPOD, může se jí dovolat i v případě povinnosti podle § 10 odst. 4 věta první, byť tomu jeho poslední věta nesvědčí ("nelze se dovolávat povinnosti zachovat mlčenlivost podle zvláštního právního předpisu").“ a dále pak: „tam, kde se povinný subjekt může (a musí) dovolat povinnosti mlčenlivosti podle § 53 odst. 1 ZSPOD, může (a musí) se jí dovolat i v případě povinnosti podle dosavadního § 10 odst. 4 věta první ZSPOD“.
Z důvodové zprávy vyplývá, že, podle názoru předkladatele, se osoba musí dovolat mlčenlivosti podle jiného zákona jak v případě výzvy OSPOD ke sdělení údajů podle § 53 odst. 1, tak i v případě plnění oznamovací povinnosti podle § 10 odst. 4. To vede k závěru, že osoba má oznamovací povinnost pouze v případě údajů o podezření z týrání, zneužívání dítěte nebo ze zanedbávání péče o něj. Jiné údaje by pak, podle důvodové zprávy, nebyla osoba povinna sdělit. S takovým výkladem nesouhlasíme. Výzva podle § 53 a oznámení podle § 10 odst. 4 jsou dva zcela odlišné instituty, které nelze směšovat. Pokud osoba podává oznámení, jde o zcela jinou situaci, kdy koná ze své vůle, než když ji OSPOD vyzve ke sdělení údajů.
Nesouhlasíme tedy se zúžením a požadujeme zvážit rozšíření okruhu údajů, u kterých bude oznamovací povinnost. Jde o důležité opatření ve vztahu k ochraně dětí. Třetí osoby si často mohou všimnout změn chování nebo jiných podezřelých známek, které mohou předejít problému již v zárodku. 
Nadto je výklad uvedený v důvodové zprávě v rozporu se společným stanoviskem MPSV a MŠMT ve věci zápisů k předškolnímu vzdělávání, č. j.: MPSV-2019/68580-231/1. Ve stanovisku se uvádí: „Jestliže se OÚORP, který je místně příslušný k prověření podezření na spáchání přestupku zákonného zástupce podle školského zákona, nebo spádová mateřská škola dozví v souvislosti s nesplněním povinnosti přihlásit dítě k povinnému předškolnímu vzdělávání o dalších skutečnostech, které nasvědčují závažnému porušování nebo zanedbávání povinností zákonného zástupce při péči o dítě nebo jeho výchově (např. vážné zanedbávání, týrání nebo zneužívání dítěte), mají povinnost tyto skutečnosti bez zbytečného odkladu oznámit místně příslušnému OSPOD (věcně příslušnému odboru nebo oddělení OÚORP, v jehož obvodu je dítě hlášeno k trvalému pobytu) v souladu s úpravou oznamovací povinnosti státních orgánů a škol podle § 10 odst. 4 zákona č. 359/1999 Sb.“.
Podle názoru vyjádřeného ve stanovisku je oznamovací povinnost širší, než jak uvádí důvodová zpráva. S uvedeným stanoviskem se nadále ztotožňujeme.
	Akceptováno jinak
Navrhovaná změna v § 7, § 10/4, § 10a a § 53/1 bude vypuštěna, bude ponechán stávající stav.

	MŠMT
	K čl. I bod 38. [k § 30 odst. 4]: V souvislosti s navrhovanou změnou máme obavu, že vyzvání žadatele, aby doložil psychickou způsobilost, by mohlo mít negativní dopad na možnost dítěte se stýkat s příbuznými nebo osobami blízkými, kteří nejsou
z této případné povinnosti vyloučeny, a ke kterým má dítě již utvořené vazby. 
Důvodová zpráva uvádí: „Posouzení psychické způsobilosti žadatele o hostitelskou péči se však neposkytne bez úhrady nákladů žadatelem, neboť se provádí v důsledku jeho žádosti a v jeho zájmu, přičemž se jedná o osobu vůči dítěti zpravidla cizí, tudíž tu schází i přímé právo dítěte na styk s takovou osobou.“ S tímto však nelze bez dalšího souhlasit, jelikož se nemusí jednat pouze o osoby z pravidla cizí (přítel/přítelkyně, členové širší rodiny, rodina spolužáků ze školy/zájmového kroužku atd.). Těmto osobám bychom pak nepřiměřeně zpoplatnili a znesnadnili možnost starat se o dítě po dobu pobytu mimo zařízení, což může mít značně negativní dopad do práv dítěte.
Chápeme, že by měl být stanoven odlišný přístup k osobám, které jsou pro dítě cizí, avšak nechápeme tento přístup k osobám, které nejen nejsou dítěti cizí, ale jsou i ve vztahu příbuzném s dítětem. Požadujeme tedy rozšířit okruh osob, u nichž nebude posouzení psychické způsobilosti vyžadováno, stanovit přesnější podmínky pro aplikaci tohoto ustanovení, případně jinak konstruovat zákonné podmínky tak, aby zásadně neovlivňovali potenciál navazování sociálních vazeb u ohrožených dětí. 
I přesto, že doložení psychické způsobilosti je pouze na vyžádání obecního úřadu s rozšířenou působností, není nikde již uvedeno, za jakých podmínek by jej měl zmíněný orgán požadovat. Dovozujeme tedy, že jde pouze o uvážení obecního úřadu, zda bude nebo nebude požadovat posouzení psychické způsobilosti za účelem pobytu dítěte mimo zařízení ústavní výchovy. I tuto oblast vnímáme jako problematickou a nejasně ukotvenou, jelikož se jedná o zcela nové pravidlo, které by mohlo potenciálně zasáhnout do možnosti dítěte „opustit“ zařízení z důvodu pobytu mimo zařízení k osobám, které dítěti chtějí pobyt mimo zařízení umožnit.
	Neakceptováno
Jde o přeformulovaný přepis dosavadní úpravy. Již dnes se hostitel musí podrobit „odbornému posouzení“ podle § 27 zákona v platném znění, které se zaměřuje na podobné skutečnosti, jako posouzení psychické způsobilosti. Jde současně o ochranu života a zdraví dětí, z tohoto hlediska, je připomínka v teleologickém rozporu s předchozí připomínkou.

	MŠMT
	K čl. I bod 42. [k § 32 písm. b), d) a e)]: Požadujeme pod sociální kuratelu zahrnout vedle ochranné výchovy i výchovu ústavní, podobně jako tomu je ve stávajícím znění § 32. Hlavním důvodem je současná roztříštěnost umísťování dětí, resp. rozhodování věcně příslušných soudů, a to zejména v hraničních případech (např. při drobné trestné činnosti není jedinou cestou nařízení ochranné výchovy, ale jistě by takové dítě mohlo být vhodným klientem sociální kurately, byť se ocitne „jen“ v ústavní výchově). Vynechání ústavní výchovy ze sociální kurately tak může mít negativní sociální dopady a vytvořit nevhodnou a umělou hranici tam, kde ji není z odborného pohledu vůbec třeba. 
	Neakceptováno 
Nezákonné postupy, které připomínkové místo uvádí, jsou naopak zásadním důvodem pro vypuštění ústavní výchovy. Srov. podrobně důvodovou zprávu, která se této otázce věnuje v rozsahu několika stran. Jde navíc o nezbytnou implementaci závěrů Zprávy o plnění Úmluvy o právech dítěte Výboru OSN pro práva dítěte z r. 2021.

	MŠMT
	K čl. I bod 113. [k § 59a odst. 2]: Zásadně nesouhlasíme s tím, aby bylo za přestupek dle předmětného paragrafu možno uložit zákaz činnosti na dobu až do 1 roku. Rozhodně není možné, aby obecní úřad obce s rozšířenou působností mohl rozhodovat o pozastavení činnosti ústavního zařízení nebo ředitele zařízení. Považujeme to za zásadní zásah do zřizovatelské sféry,
aniž by to bylo jakkoliv předem projednáno s MŠMT jako klíčovým zřizovatelem ústavních zařízení. Zároveň nám z materiálu není zřejmé, jak by se dále mělo postupovat s uživateli těchto zařízení, co se soudem nařízenými umístěními do těchto zařízení,
tedy zda zaniknou, nebo bude takové umístění porušovat zákaz činnosti, co se zaměstnanci atd. 
Důvodová zpráva se o předmětné nové pravomoci nijak nezmiňuje, proto není ani jasné, z jakého důvodu se uvedené navrhuje. S ohledem na uvedené požadujeme slova „nebo zákaz činnosti do 1 roku“ z předmětného ustanovení odstranit.
	Akceptováno jinak
Vypuštění novelizačních bodů 113 až 115 – změny v § 59a a § 59c v návaznosti na vypuštění změn v ust. § 7 a § 10 odst. 4).

	MŠMT
	Nad rámec k § 14 odst. 4 zákona o sociálně-právní ochraně dětí: Dle § 14 odst. 1 předmětného ustanovení podává obecní úřad návrh soudu na nařízení ústavní výchovy. Současně je povinen podle odstavce 2 před podáním návrhu projednat důvody v rámci případové konference, popř. případovou konferenci uspořádat v průběhu řízení soudu. Požadujeme do předmětného odstavce 4 doplnit, že při rozhodování soudu o nařízení ústavní výchovy nebo o přemístění dítěte do jiného zařízení podává obecní úřad soudu s návrhem vyjádření případové konference. Námi uvedený požadavek je založen na skutečnosti, že při nařízení ústavní výchovy, kdy dítě neprošlo diagnostikou, nemusí být zřejmé, který typ zařízení je pro něj vhodný, případová konference by dokázala zhodnotit potřeby a vhodnost konkrétního zařízení.
	Neakceptováno.
Dokazování provádí soud dle své úvahy.

	MŠMT
	K důvodové zprávě, obecná část na str. 15 a zvláštní část na str. 78: Na předmětná místa důvodové zprávy požadujeme výslovně uvést, že na školy se nevztahuje § 7 odst. 7 a že pro školy nedochází ke změně v jejich povinnostech. Školy nadále mají oznamovací povinnost, jakož i oznamovací oprávnění, ve vztahu ke všem údajům, které nasvědčují tomu, že jde o dítě,
na které se zaměřuje sociálně-právní ochrana, tedy nikoliv pouze k údajům o podezření z týraní, zneužívání a zanedbávání péče. Povinnost mlčenlivosti pedagogického pracovníka v § 22b písm. e) školského zákona nelze rozšířit na „mlčenlivost školy“ jako instituce.  Účelem této povinnosti je, aby pedagogický pracovník nesděloval informace třetím osobám apod. Výslovným uvedením v důvodové zprávě se napomůže vyjasnění výkladu.
	Akceptávno jinak
Navrhovaná změna v § 7, § 10/4, § 10a a § 53/1 bude vypuštěna, bude ponechán stávající stav.


	MŠMT
	K čl. I bod 6. [k § 7 odst. 4 a 5]: V předmětných ustanoveních doporučujeme nahradit slova „bez zbytečného odkladu“ slovy „bez zbytečného odkladu, nejpozději do tří pracovních dnů,“. V rámci současného znění materiálem novelizovaného zákona jsou v řadě případů jasně stanovené lhůty ve smyslu našeho návrhu, a považovali bychom tedy vhodné, aby tomu tak bylo i v předmětných případech.
	Akceptováno jinak
Navrhovaná změna v § 7 bude vypuštěna, bude ponechán stávající stav

	MŠMT
	K čl. IV bod 2.: Dáváme ke zvážení, zda nestanovit lhůtu v předmětném přechodném ustanovení o rok dříve, tedy do konce roku 2025. Námi navrhovaná lhůta totiž dává dostatek času na zajištění alternativní péče o děti.
	Akceptováno jinak.
Přechodné období, které mělo umožnit stávajícím dětským domovům pro děti do 3 let věku poskytovat služby v omezeném režimu i po 1. 1. 2025, bude na základě zásadních připomínek jiných připomínkových míst zcela vypuštěno a činnost těchto zařízení  jakožto zdravotnických zařízení tak bude definitivně ukončena k 31. 12. 2024.

	MMR


	K čl. I, bodu č. 6

Požadujeme přehodnotit změnu provedenou v § 7 odst. 5 a 7.

Odůvodnění:
Došlo ke zpřesnění, kdy není možné se odvolávat na mlčenlivost pouze v případě týrání, zneužívání a zanedbávání dítěte. Při striktním dodržování tohoto ustanovení může dojít k omezení sdělených informací zejména ze strany škol v rámci případné následné kurately pro děti a mládež. Tím může být v některých případech omezena potřebná prevence.

Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno 
Navrhovaná změna v § 7, § 10/4, § 10a a § 53/1 bude vypuštěna, bude ponechán stávající stav.

	MMR
	K čl. I, bodu č. 42

V § 32 požadujeme ponechat původní odstavec 4 písm. a).

Odůvodnění:
Orgány sociálně-právní ochrany dětí nejsou pouze nástrojem restriktivním, ale především nástrojem protektivním a preventivním. Vypuštěním původního odstavce 4 písm. a) z § 32 bude opět značně redukována preventivní činnost sociálních kurátorů, kteří se specificky zaměřují právě na tuto oblast (včetně definovaných pracovních pozic dle SQ SPOD). Tato role pak připadne pravděpodobně obecnému poradenství, což je v přímém rozporu s výše uvedenou nutností specifikací pracovních pozic.

Tato připomínka je zásadní.
	Neakceptováno. 
Kurátor pro děti a mládež nemá provádět, jak podrobně popisuje důvodová zpráva, analytické úkoly. Kurátor provádí individuální případovou sociální práci. Analytické úkoly provádí buď komise sociálně-právní ochrany v rámci přípravy programů péče podle § 38 odst. 2, nebo jde v širším smyslu o působnost samosprávy v rámci aktivního zjišťování potřeb osob na území obce nebo kraje a hledání
 způsobů jejich uspokojování s využitím dostupných zdrojů, jehož obsahem je souhrn a výsledky podkladových analýz a dat, popis způsobu zpracování plánu včetně vymezení spolupráce s obcemi, s poskytovateli sociálních služeb a osobami, kterým jsou sociální služby poskytovány, popis a analýza dostupných zdrojů a potřeb osob, kterým jsou sociální služby určeny podle zákona č. 108/2006 Sb. K tomu blíže srov. důvodovou zprávu.


	MMR
	K čl. I, bodu č. 67

Novelizační bod č. 67 požadujeme uvést takto:

„67.	V § 47f odstavec 1 zní:

„(1)	Nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte má nezletilé nezaopatřené dítě svěřené do péče osoby pečující.“.“.
Odůvodnění:
V praxi dochází k neshodám mezi osobami pečujícími, pokud dochází k předání dítěte z péče pěstouna na přechodnou dobu do péče jiné osoby pečující v průběhu měsíce. V praxi to vede k umělému prodlužování předávání kvůli zachování nároku na příspěvek na straně jedné, nebo tlaku na dřívější předání dítěte na straně druhé. 
Požadujeme přiznat nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte oběma pečujícím osobám, neboť oběma vznikají nemalé náklady na zajištění péče o svěřené dítě. Z hlediska dopadu na státní rozpočet jde o zanedbatelnou částku, která pomůže zachovat dobré vztahy mezi pečujícími osobami a přispěje k hladkému průběhu předávání dítěte.
Tato připomínka je zásadní.
	Vysvětleno.
Pokud by bylo akceptováno tak, jak je navrženo, znamenalo by to návrat před novelu účinnou od ledna 2021, kdy výplata příspěvku na úhradu potřeb dítěte následovala striktně dítě a vyplácelo se té z osob pečujících, která o dítě aktuálně pečovala v době výplaty. Právě kvůli problémům v praxi toto bylo změněno. Dávka nelze dělit na deniny, proto náleží tomu, kdo o dítě pečoval delší část měsíce. Vždy se vychází z vykonatelného soudního rozhodnutí, tedy nějaké umělé prodlužování nebo naopak dřívejší předávání nemůže být na vrub dávkové úpravě.

	MMR
	K čl. I, bodu č. 77

Před dosavadní novelizační bod č. 77 požadujeme vložit nový novelizační bod ve znění:

„XX.	V § 47l v odst. 1 se za slovo „péče“ vkládají slova „nebo do pěstounské péče na přechodnou dobu“.“.
Odůvodnění:
Požadujeme zpřesnění textu, aby bylo zřejmé, že nárok na příspěvek při převzetí vzniká i pěstounům na přechodnou dobu.
Tato připomínka je zásadní.
	Vysvětleno.
Navrhované doplnění je nadbytečné, pěstounskou péčí se pro účely části páté rozumí podle § 47a odst.1 osobní péče poskytovaná osobu pečující, přičemž osobou pečující je rovněž osoba, která má dítě svěřené do pěstounské péče na přechodnou dobu (§ 2a). V praxi nečiní problém, Úřad práce ČR toto ví, má upraveno v závazné instrukci i dávkové aplikaci. 

	MMR
	K čl. I, bodu č. 133

K nové části dvanácté (hromadné poručenství a hromadné opatrovnictví nezletilých) uplatňujeme níže uvedené zásadní připomínky v písm. a) až f).
Opakovaně je zmiňováno, že kolizní opatrovnictví a poručenství (dále jen „KOP“) bude zcela odděleno od sociálně-právní ochrany dětí (dále jen „SPOD“). Současně je tato úprava zanesena do zákona č. 359/1999 Sb., tedy zákona o SPOD, což samo o sobě popírá podstatu věci.
Důvodová zpráva (dále jen „DZ“) uvádí, že nebude nutné měnit pracovní náplň zaměstnanců zařazených k výkonu SPOD, kteří by byli přeřazeni ke KOP. Skutečností ale je, že pokud se nezmění pracovní náplň, pak bude zcela logicky obsahovat povinnosti pracovníka SPOD (např. také návštěvy v ÚV, realizace dohledu, návštěva dětí v § 6), čímž by fakticky k žádnému oddělení nedošlo.
DZ uvádí, že již dnes některé orgány SPOD přistoupily na oddělení KOP a výkonu SPOD. Tento krok byl však reálný pouze pro větší orgány SPOD, které se tímto vyrovnávaly s nulovou podporou metodických materiálů k novele účinné od 1. 1. 2022. Menší ORP s 3-5 sociálními pracovníky budou jen stěží vyčleňovat potřebný počet pracovníků (dle SQ 1 pracovník na 1 600 nezletilých). Např. v případě ORP o 7 tisících obyvatel zůstane 1 pracovník OSPOD, což znamená, že bude mít v gesci jeden člověk komplexní agendu orgánu SPOD, čímž dojde logicky ke snížení kvality poskytované ochrany ze strany orgánu SPOD a zcela to koliduje se snahou o specifikaci jednotlivých pozic. Nemluvě o prostorovém oddělení těchto pracovníků, které zůstane v rámci menších úřadů spíše v rovině představ.
I když nikde není uvedena přípustnost kumulace obou institutů, lze z logiky věci předpokládat, že tato kumulace přípustná nebude. Pokud ale nebude, nabízí se otázka, jak si předkladatel představoval zajištění pohotovosti SPOD ze strany KOP (které sám uvedl v SQ KOP), kdy pracovníci KOP samozřejmě nebudou disponovat znalostmi, nástroji, a především pak legislativními kompetencemi pro zajištění řádného výkonu pohotovosti (např. pracovník KOP nebude moci podat návrh na PO v případě dítěte dle § 16 zákona 359/1999 Sb.).
Nikde není stanovena struktura metodicky nadřízených orgánů pro pracovníky KOP.
S ohledem na aktuální úpravu katalogu prací by měli být pracovníci KOP zařazeni do 10. platové třídy (samo o sobě to opět koliduje s tvrzením, že nebude třeba upravovat náplně práce). Je tedy otázkou, kolik současných pracovníků orgánů SPOD bude ochotno v systému KOP zůstat. SQ KOP současně uvádí, že nebude třeba sociální vzdělání a existuje tedy předpoklad, že budou moci být nahrazeni pracovníky bez potřebných odborných kompetencí. Tento krok určitě nepovede ke zkvalitnění péče o nezletilé.
Přes již zmiňovaný souhlas s oddělením obou institutů (KOP a SPOD) je z výše uvedeného patrné, že tato úprava je nepromyšlená, neakceptuje současné podmínky na OSPOD, koliduje v mnoha ohledech sama se sebou a nenabízí potřebné legislativní ukotvení ani reálné použitelné nástroje pro řádný výkon KOP.
Naopak by podle našeho názoru mělo dojít ke snaze: 
· jasně pojmenovat rozdílnost obou institutů,
· definovat žádoucí nástroje k řádnému výkonu KOP,
· jasně vymezit kompetence pracovníků KOP
· a především dbát na odbornou vybavenost pracovníků zařazených k výkonu KOP.
Požadujeme proto přehodnocení aktuálního nastavení připravované novely.
Odůvodnění:
Zřetelné oddělení kolizního opatrovnictví od činnosti OSPOD je zcela namístě a legitimní. Veřejnoprávní ochrana dítěte je odlišným institutem od institutu opatrovnictví a poručenství. Současně je ale třeba podotknout, že vzhledem k jejich aktuálnímu propojení, resp. faktickému a praktickému propojení, do 1. 1. 2022 docházelo ke zcela průhlednému a logickému předávání informací mezi oběma instituty v osobě daného sociálního pracovníka zařazeného k výkonu SPOD.
Je tedy na místě diskuze o formě a způsobu realizace oddělení těchto dvou nástrojů pro ochranu dětí s respektem k aktuálním personálním, faktickým a legislativním možnostem orgánu sociálně-právní ochrany dětí a současně především k potřebám nezletilých dětí.
Předkládaná novela však nenaplňuje ani jedno. Zcela evidentně si odporuje, není správně legislativně upravena, neakcentuje další připravované legislativní změny, nedisponuje doprovodnými podzákonnými normami, a především nijak neposouvá samotnou primární podstatu věci, tedy ochranu zájmů dítěte.
Tyto připomínky jsou zásadní.
	Akceptováno jinak
Úprava hromadného poručenství a opatrovnictví bude zahrnuta až do připravované nové právní úpravy.

	MMR
	K čl. IV, bodu č. 2
Požadujeme vypuštění tohoto ustanovení.
Odůvodnění:
Dle přechodného ustanovení by od 1. 1. 2025 již nemělo být možné umisťovat další děti do zařízení pro děti do tří let. Děti, v nichž již umístěné, by tam nicméně mohly setrvat po dobu dalších dvou let, tedy až do roku 2026. To ovšem není předmětem v minulém období schválené novely. 
Další prodloužení existence kojeneckých ústavů až do roku 2026 je dle našeho názoru nepřijatelné a s ohledem na setrvale klesající počet dětí v nich neopodstatněné. Není důvod, aby tato zařízení po datu ukončení umisťování dětí nadále existovala. Již od přijetí novely v roce 2021 má docházet k transformaci a zajištění jiné péče o děti v těchto zařízeních umístěných. 
Podle loňské zprávy navíc většina dětí nacházejících se v kojeneckých ústavech je starší než tři roky, popř. ve výjimce (děti s těžkým zdravotním postižením, sourozenecké skupiny).
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.

	ÚVČR OKOM

	Po stránce formální:
Předkladatel splnil pouze částečně formální náležitosti týkající se vykazování slučitelnosti s právem EU, jak vyplývají zejména z Legislativních pravidel vlády (dále jen „LPV“), v platném znění, a z přílohy k usnesení vlády ze dne 12. října 2005 č. 1304, o Metodických pokynech pro zajišťování prací při plnění legislativních závazků vyplývajících z členství České republiky v Evropské unii, v platném znění.

Implementační ustanovení nejsou v návrhu podle LPV podtržena, označena celexovým číslem, chybí rozdílová a srovnávací tabulky. Část E) důvodové zprávy, která má zhodnotit soulad navrhované právní úpravy s předpisy EU, není úplná. V důvodové zprávě chybí také zhodnocení souladu financování sociálně-právní ochrany dětí s pravidly poskytování státní podpory podle pravidel EU.

Rovněž návrhem měněná ustanovení ČÁSTI TŘETÍ - § 953, § 955, § 958 a § 962 občanského zákoníku jsou v databázi ISAP vykázána jako implementační vůči směrnicím 2001/55/ES,  2016/800, 2011/95/EU, 2013/33/EU. Výkaznictví této části (podtržení, CELEX, rozdílovou tabulku a srovnávací tabulky) je tedy nutné dle pravidel LPV k návrhu rovněž připojit. Pokud nemají navrhované změny vliv na dosaženou míru implementace, je nutné aktualizovat alespoň srovnávací tabulky dotčených směrnic s uvedením ID 11391 tohoto návrhu. 

Po stránce materiální:
Stav relevantní právní úpravy v právu EU: 
Návrhu se dotýkají zejména následující předpisy EU, v platném znění:

· čl. 24 Listiny základních práv EU,
· čl. 18, 45, 49 a 56 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“),
· čl. 24 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení (EHS) č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS,
· čl. 7 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 492/2011 ze dne 5. dubna 2011 o volném pohybu pracovníků uvnitř Unie,
· nařízení Rady (EU) 2019/1111 ze dne 25. června 2019 o příslušnosti, uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské odpovědnosti a o mezinárodních únosech dětí, 
· nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES,
· směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/884 ze dne 17. dubna 2019, kterou se mění rámcové rozhodnutí Rady 2009/315/SVV, pokud jde o výměnu informací o státních příslušnících třetích zemí a o Evropský informační systém rejstříků trestů (ECRIS), a nahrazuje rozhodnutí Rady 2009/316/SVV,
· nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/816 ze dne 17. dubna 2019, kterým se zřizuje centralizovaný systém pro identifikaci členských států, jež mají informace o odsouzeních státních příslušníků třetích zemí a osob bez státní příslušnosti (ECRIS-TCN), na doplnění Evropského informačního systému rejstříků trestů, a kterým se mění nařízení (EU) 2018/1726,
· směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/800 ze dne 11. května 2016 o procesních zárukách pro děti, které jsou podezřelými nebo obviněnými osobami v trestním řízení,  
· nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1862 ze dne 28. listopadu 2018 o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému (SIS) v oblasti policejní spolupráce a justiční spolupráce v trestních věcech, o změně a o zrušení rozhodnutí Rady 2007/533/SVV a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1986/2006 a rozhodnutí Komise 2010/261/EU (dále jen „nařízení SIS“),
· směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/958 ze dne 28. června 2018 o testu přiměřenosti před přijetím nové právní úpravy povolání,
· směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/36/ES ze dne 7. září 2005 o uznávání odborných kvalifikací.

V oblasti financování sociálně-právní ochrany se návrhu dotýkají zejména následující předpisy EU, v platném znění:
· Smlouva o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“), zejména její čl. 14, čl. 106 a čl. 107 a její dodatkový protokol č. 26 o službách obecného zájmu, 
· rozhodnutí Komise ze dne 20. prosince 2011 o použití čl. 106 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie na státní podporu ve formě vyrovnávací platby za závazek veřejné služby udělené určitým podnikům pověřeným poskytováním služeb obecného hospodářského zájmu (2012/21/EU) (dále jen „rozhodnutí SOHZ“),
· nařízení Komise (EU) č. 360/2012 ze dne 25. dubna 2012 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis udílenou podnikům poskytujícím služby obecného hospodářského zájmu.

Návrh také zasahuje do implementačních ustanovení k těmto směrnicím, v platném znění: 

· směrnice Rady 2001/55/ES ze dne 20. července 2001 o minimálních normách pro poskytování dočasné ochrany v případě hromadného přílivu vysídlených osob a o opatřeních k zajištění rovnováhy mezi členskými státy při vynakládání úsilí v souvislosti s přijetím těchto osob a s následky z toho plynoucími (čl. 16 odst. 1 a 2),
· směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/95/EU ze dne 13. prosince 2011 o normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli požívat mezinárodní ochrany, o jednotném statusu pro uprchlíky nebo osoby, které mají nárok na doplňkovou ochranu, a o obsahu poskytnuté ochrany (čl. 31 odst. 1, 2 a 3 písm. b)),
· směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/33/EU ze dne 26. června 2013, kterou se stanoví normy pro přijímání žadatelů o mezinárodní ochranu (čl. 24 odst. 2 písm. b),
· směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/93/EU ze dne 13. prosince 2011 o boji proti pohlavnímu zneužívání a pohlavnímu vykořisťování dětí a proti dětské pornografii, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2004/68/SVV (čl. 16).


Připomínky a případné návrhy změn: 
	

Akceptováno


Akceptováno. Ministerstvo spravedlnosti dodalo jen srovnávací tabulky, tzn. v duchu připomínkynavrhované změny OZ nemají vliv na dosaženou míru implementace. 


	ÚVČR OKOM
	Obecná připomínka
Vzhledem k tomu, že směrnice 2005/36/ES a směrnice 2018/958 požadují po členských státech posoudit přiměřenost svých požadavků omezujících přístup k regulovaným povoláním (viz § 49a návrhu) nebo k jejich výkonu a výsledky takových posouzení musí být sděleny Evropské komisi, žádáme předkladatele o jasné vymezení se vzhledem k této povinnosti, která je v našem právním řádu transponována do nařízení vlády č. 306/2020 Sb., o předávání údajů nezbytných k plnění informační povinnosti o regulovaných povoláních.
	Notifikace podle § 3 nařízení vlády č. 306/2020 Sb. bude provedena ve stanovené lhůtě po vyhlášení zákona ve Sbírce zákonů.
Navrhované nové znění § 49a upřesňuje dosavadní platné znění § 49a o úpravě odborné způsobilosti pro poskytování sociálně-právní ochrany pověřenými osobami. Návrh koresponduje rovněž se související úpravou § 109, § 110 a § 115 zákona o sociálních službách. Úprava odborné způsobilosti pro poskytování sociálně-právní ochrany dětí je odůvodněna ochranou veřejného pořádku a naléhavými důvody veřejného zájmu (cíle sociální politiky).
Naše obecná připomínka směřovala na provedení testu přiměřenosti dle NV 306/2020 Sb. (resp. směrnice 2018/958). Přiměřenost navrhované úpravy by měla být dle našeho názoru posouzena již před přijetím návrhu novely a měla by být součástí důvodové zprávy návrhu (event. by mělo být zdůvodněno, proč nebyl test přiměřenosti proveden).

	ÚVČR OKOM
	K Čl. I bodu 6 (§ 7 odst. 1 a 5):

Současné znění § 7 odst. 2 je vykazováno k čl. 16 směrnice 2011/93/EU. Navrhujeme čl. 16 odst. 2 této směrnice vykázat i k navrhovanému novému znění v § 7 odst. 1 a odst. 7
	Akceptováno jinak. 
Návrh úpravy nového znění § 7 bude vypuštěn a bude ponechán platný právní stav.

	ÚVČR OKOM
	K Čl. I bod 9 (§ 11 odst. 5):

Ustanovení je koncipováno tak, že konzultací se mohou zúčastnit pěstouni, kteří mají na území kraje trvalý pobyt. Nicméně pěstounem se může stát i fyzická osoba, která nebude mít na území trvalý pobyt vůbec (viz § 23a odst. 1). Ustanovení je tedy nutné v tomto smyslu upravit a nevázat na trvalý pobyt pěstouna na území kraje. 
	Akceptováno 
Podmínka trvalého pobytu na území kraje bude z ust. § 11 odst. 5 vypuštěna.

	ÚVČR OKOM
	K Čl. I bodu 28 (§ 23a odst. 1):

Připomínáme, že  pokud jde o právo EU, vyplývá právo na rovné zacházení i z jiných ustanovení, než z čl. 7 odst. 2 nařízení č. 492/2011 (právo na stejné sociální výhody). 

Z čl. 24 odst. 1 směrnice 2004/38/ES (v návaznosti na čl. 18 SFEU) plyne, že „S výhradou zvláštních ustanovení …požívají všichni občané Unie, kteří pobývají na základě této směrnice na území hostitelského členského státu, v oblasti působnosti Smlouvy stejného zacházení jako státní příslušníci tohoto členského státu. Právo na rovné zacházení se vztahuje i na rodinné příslušníky, kteří nejsou státními příslušníky žádného členského státu a mají právo pobytu nebo trvalého pobytu.“ 

Uvedená dvojkolejnost a potřeba provazby jak s nařízením č. 492/2011, tak přímo se směrnicí 2004/38/ES plyne z  rozsudku Soudního dvora ve spojených věcech C-147/11 a C-148/11 ve věci Czop a Punakova. Zde Soudní dvůr dovodil, že zatímco u zaměstnaných osob se právo na sociální výhody odvozuje od přímo použitelného nařízení č. 492/2011, u osob samostatně výdělečně činných tento přístup vzhledem k omezenému využití pojmu „pracovník“ nelze, a je třeba vycházet ze směrnice 2004/38/ES.
 
Z čl. 24 odst. 2 uvedené směrnice je dále patrné, že občané EU, kteří jsou „zaměstnanými osobami, osobami samostatně výdělečně činnými, osobami ponechávajícími si takové postavení a jejich rodinní příslušníci“ mají právo na rovné zacházení silnější (jde o požadavek volného pohybu pracovníků podle čl. 45 SFEU resp. svobody usazování podle čl. 49 SFEU), než občané EU, jež pobývají legálně v hostitelském členském státě, ale jako jiné než shora uvedené osoby. 
Uvedené se promítá i v relevantních zákonech - viz např. § 50f odst. 1 písm. g) zákona č. 359/1999 Sb., § 2 odst. 1 písm. b) bod 8. zákona o veřejném zdravotním pojištění, § 4 odst. 1 písm. j) zákona o sociálních službách nebo § 3 odst. 1 písm. l) zákona o státní sociální podpoře, kde jsou spolu s „osobami, jejichž nárok vyplývá z přímo použitelných předpisů Evropské unie“ uváděny i „zaměstnané osoby, osoby samostatně výdělečně činné, osoby ponechávající si takové postavení a jejich rodinní příslušníci“. Požadujeme v tomto ohledu vysvětlit, proč nejsou v § 23a odst. 1 příznivější podmínky (tj. nemuset pobývat na území ČR nepřetržitě pod dobu nejméně 365 dnů) vztaženy vedle osob, kterým vyplývá nárok na sociální výhody z přímo použitelných předpisů Evropské unie, i na osoby zaměstnané a osoby samostatně výdělečně činné, osoby ponechávající si takové postavení a jejich rodinné příslušníky mající právo na rovné zacházení podle předpisu Evropské unie. 

Navrhujeme doplnit tyto osoby do ustanovení § 23a odst. 1. 

Uvedená změna by se dále měla odrazit i v § 25 odst. 1 zákona, ve znění návrhu, a § 47o odst. 1 stávajícího znění zákona.

Shora uvedené doplnění vnímáme jako žádoucí i z toho důvodu, že to snadněji povede k zohledňování ustálené judikatury Soudního dvora (C-370/90 Surrinder Singh, C291/05 Eind), podle které by podmínky platné pro rodinné příslušníky, kteří doprovázejí nebo následují občana EU do jeho vlastního členského státu po tom, co využíval volný pohyb pracovníků resp. svobodu usazování v jiném členském státě, neměly být méně výhodné, než podmínky, které platí podle směrnice 2004/38/ES pro rodinné příslušníky, kteří v hostitelském státě doprovázejí nebo do hostitelského státu následují občana jiného členského státu.

Shora uvedené doplnění by taktéž mělo vést k tomu, že by k podání žádosti u obecního úřadu obce s rozšířenou působností byly bez nutnosti přechodně pobývat na území ČR nepřetržitě po dobu 365 dnů oprávněni i druh/družka občana EU, který je osobou zaměstnanou, samostatně výdělečně činnou resp. ponechávající si postavení takové osoby.[footnoteRef:3] Tím by se umožnila odstranit určitá nerovnost s občany ČR, kterou zachovává i navrhované znění. Občané ČR, kteří mají druha nebo družku mohou dle našeho názoru rychleji dosáhnout toho, aby byli s tímto druhem/družkou zařazeni do evidence žadatelů a aby jim bylo následně zprostředkováno svěření určitého dítěte do společné pěstounské péče.[footnoteRef:4] Rychleji by tedy mělo být zařazení umožněno i v případě druha/družky, se kterým má občan EU řádně doložený trvalý vztah, pokud je tímto občanem EU osoba zaměstnaná, resp. samostatně výdělečně činná, případně ponechávající si postavení takové osoby. Máme za to, že k tomu povede zmínka o rodinných příslušnících zaměstnaných osob, osob samostatně výdělečně činných a osob ponechávajícími si takové postavení majících právo na rovné zacházení podle předpisu Evropské unie v § 23a odst. 1. [3:  „Druh / družka, se kterým má občan Unie řádně doložený trvalý vztah“ je považován za rodinného příslušníka občana EU ve smyslu čl. 3 odst. 2 písm. b), a je-li takové osobě povolen pobyt, je jí vydána Pobytová karta rodinného příslušníka občana EU ve smyslu čl. 10 směrnice 2004/38/ES.]  [4:  U občanů ČR (zvláště pokud nevyužili svobody se pohybovat a pobývat (žít) v jiném členském státě) lze s větší pravděpodobností předpokládat, že jejich druh /družka bude také občanem ČR zpravidla s hlášeným trvalým pobytem. Tudíž zpravidla nebude nutné čekat, než druh/družka splní podmínku nepřetržitého pohybu na území ČR po dobu 365.] 


Dále klademe dotaz ohledně toho, jak má být požadavek „nepřetržitě pobývat“ aplikován. Uvedený požadavek by neměl neodůvodněně resp. nepřiměřeně bránit možnosti zařazení do evidence osob vhodných být osvojiteli, resp. pěstouny občanovi jiného členského státu, který není osobou zaměstnanou, samostatně výdělečně činnou, ani osobou ponechávající si postavení takové osoby, přechodně pobývajícímu na území ČR a jeho rodinným příslušníkům, a též manželovi občana ČR, který bydlí v České republice, ale využívá volný pohyb pracovníků, svobodu usazování resp. volné poskytování služeb v jiném členském státě.[footnoteRef:5] [5:  Viz judikaturu Soudního dvora (např. rozsudky C457/12 S a G a C-60/00 Carpenter), podle které podmínky vztahující se na rodinného příslušníka vlastního občana, jež bydlí v členském státě občanství a využívá volný pohyb pracovníků, svobodu usazování resp. volné poskytování služeb v jiném členském státě, nesmí být takové, aby odrazovaly tohoto vlastního občana od využívání příslušné svobody pohybu.] 

Požadujeme vysvětlit.

Tyto připomínky jsou zásadní.

	Akceptováno.

	ÚVČR OKOM
	K Čl. I bodu 28 (§ 23a odst. 2):

Osobními údaji jsou podle čl. 4 bodu 1) nařízení (EU) 2016/679 veškeré informace o identifikované nebo identifikovatelné fyzické osobě. V § 23a odst. 2 písm. a) se však tento termín používá ve zúženém smyslu. Navrhujeme uvedené ustanovení přeformulovat a slova „osobní údaje“ vypustit.
	Akceptováno.

	ÚVČR OKOM
	K Čl. I bodu 28 (zejména k § 23a a § 23b) a k bodu 87 (§ 49 a § 49a): 

Čl. 10 odst. 2 směrnice 2011/93/EU vyžaduje na členských státech, aby zaměstnavatelé při náboru osoby pro účely výkonu profesní nebo organizované dobrovolné činnosti, která zahrnuje přímý a pravidelný kontakt s dětmi, měli právo vhodným způsobem, jako například na základě žádosti o výpis z rejstříku trestů nebo prostřednictvím dotčené osoby, a v souladu s vnitrostátním právem požadovat informace o tom, zda byla dotčená osoba odsouzena za některý z trestných činů uvedených v článcích 3 až 7 a zda je o tom veden záznam v rejstříku trestů nebo zda jí bylo z důvodu odsouzení za některý z těchto trestných činů zakázáno vykonávat činnosti, při nichž by vstupovala do přímého a pravidelného kontaktu s dětmi. Odst. 1 čl. 10 směrnice 2011/93/EU pak stanoví, že s cílem vyhnout se riziku opakování trestných činů přijmou členské státy opatření nezbytná k zajištění toho, aby fyzické osobě, která byla odsouzena za některý z trestných činů uvedených v článcích 3 až 7, mohlo být dočasně či trvale zabráněno alespoň ve výkonu profesních činností zahrnujících přímé a pravidelné kontakty s dětmi. 


1) V současném znění zákona je čl. 10 směrnice 2011/93/EU transponován do novelou měněných § 21, § 22 a § 49.  Transpozici čl. 10 je tedy nutné vykázat i v rámci navrhované novely, aby bylo doloženo, že je implementace zaručena i v rámci předkládané novely. Mělo by být proto doplněno plné výkaznictví (včetně podtržení v těch částech, které jsou implementací uvedeného článku směrnice zejména k § 23a, § 23b, § 49).
 
2) Předkladatel se ovšem musí rovněž vypořádat s tím, jak naplní uvedený požadavek čl. 10 směrnice 2011/93/EU ve vztahu k dobrovolníkům, kteří dle § 49a odst. 5 budou působit rovněž při poskytování sociálně-právní ochrany. Dle našeho zjištění není totiž na dobrovolníky podle zákona č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě, kladen požadavek bezúhonnosti.

3) Novelou měněný § 49a odst. 1 a odst. 2 je rovněž vykázán v databázi ISAP jako transpoziční k čl. 31 odst. 6 směrnice 2011/95/EU, k čl. 24 odst. 4 směrnice 2013/33/EU a k čl. 20 odst. 4 směrnice 2016/800. Mělo by být tudíž doplněno výkaznictví uvedených článků směrnic i v rámci nově navrhovaného § 49a.


Připomínka č. 2) je zásadní.
	Akceptováno, vysvětleno.

Požadavek bezúhonnosti se vztahuje na všechny osob, které budou pro pověřenou osobu přímo poskytovat sociálně-právní ochranu, tj. i na dobrolníky vyslané na základě smlouvy s vysílající organizací podle zákona č. 198/2002 Sb., o dobrovolnické službě.

	ÚVČR OKOM
	K Čl. I bodu 28 (§ 23g):

Nesplnění povinností stanovených v § 23g má za následek, že krajský úřad buď může zahájit z moci úřední nové řízení o zařazení do evidence žadatelů (nesplnění povinnosti podle § 23g odst. 1), nebo že musí žadatele vyřadit (nesplnění některé z povinností podle § 23g odst. 2). Máme však pochybnosti, zda žadatel může sám rozpoznat, které změny jsou rozhodné pro zprostředkování. Rovněž nám v případě § 23g odst. 2 chybí určitý rámec pro lhůtu (má-li její nedodržení mít za následek povinné vyřazení žadatele podle § 23h odst. 1 písm. b)). 
	Vysvětleno.
Jedná se o konstantní zákonnou úpravu, jejíž aplikace a interpretace nečiní v praxi zásadní problémy.

	ÚVČR OKOM
	K Čl. I bodu 28 (§ 25 odst. 1 písm. d)):

Upozorňujeme, že uvedené ustanovení vylučuje z možnosti být zařazen mezi osoby vhodné stát se osvojiteli dětí vhodných k osvojení v cizině občany EU, kteří jsou přeshraničními pracovníky, přestože mají obvyklé bydliště mimo Českou republiku. Konkrétně je vylučuje podmínka, aby nešlo o cizince, kterému vyplývá nárok na sociální výhody z přímo použitelného předpisu Evropské unie. Přeshraničním pracovníkům totiž přísluší právo na stejné sociální výhody podle čl. 7 odst. 2 nařízení č. 492/2011. Navrhujeme tyto osoby nevylučovat, nebo vyloučení vysvětlit.

Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno jinak.
Celé ustanovení § 25 odst. 1 písm. d) bude výrazně zjednodušeno a nově upraveno v následujícím znění:

„d) fyzických osob vhodných stát se osvojiteli dětí uvedených v písmenu a), které mají obvyklé bydliště mimo území ČR.“

Takto bude zajištěn soulad jak s Haagskou úmluvou o ochraně dětí a spolupráci při mezinárodním osvojení, tak s právními předpisy EU.

	ÚVČR OKOM
	K Čl. I bodu 44 a 45 (§ 35 odst. 2 písm. m) a odst. 5):

Ustanovení jsou adaptací na nařízení SIS, je proto nutné doplnit plné výkaznictví těchto bodů dle pravidel LPV (podtržení, CELEX, rozdílová a srovnávací tabulka).
	Akceptováno 

	ÚVČR OKOM
	K Čl. I bodům 70, 72, 73 a 75 (§ 47i odst. 1, § 47ja odst. 1):

S ohledem na nově doplňovaný požadavek na to, aby osoba měla (bez výjimky) uzavřenou dohodu o výkonu pěstounské péče, vznášíme dotaz, zda se to nemůže nepříznivě dotknout nároku na příslušné dávky oprávněných osob podle čl. 47o odst. 1 písm. h) (pro které neplatí podmínka bydliště). Požadujeme vyjasnit.

Tato připomínka je zásadní.
	Vysvětleno
V těchto případech osoby, které neplní podmínku bydliště, nemohou uzavřít dohodu o výkonu pěstounské péče a z tohoto titulu nebudou splňovat podmínky nároku na dávky PPPřísp nebo PPOdm. Zvažovali jsme i možnost u těchto osob tuto podmínku dohody o výkonu pěstounské péče prominout - udělat výjimku, ale vzhledem k tomu, že výkon pěstounské péče nebude moci býti ze strany státu (ČR) jakýmkoliv způsobem kontrolován, přiklonili jsme se k první uvedené variantě – neposkytnout dávky PPPřísp nebo PPOdm.


	ÚVČR OKOM
	K Čl. I bodu 96 a 97 (§ 51 odst. 5 písm. b) a c)):

Uvedené body transponují čl. 16 směrnice 2011/93/EU, je nutné doplnit plné výkaznictví těchto bodů.
	Akceptováno

	ÚVČR OKOM
	K Čl. I bodu 106 (§ 58):

Souladu návrhu s požadavky poskytování státní podpory dle pravidel EU má být (opět) dosaženo pouhým konstatováním v § 58 odst. 5, že obec a kraj zajistí soulad poskytnuté dotace s předpisy EU o veřejné podpoře nebo rozhodnutím Evropské komise vydanými na jejich základě (s pozn. pod čarou č. 80) odkazující pouze na čl. 106 odst. 2 SFEU). V § 58 odst. 6 pak tvrzením, že pověřeným osobám mohou být poskytovány účelové dotace v souladu s předpisy EU o veřejné podpoře nebo rozhodnutími Evropské komise vydanými na jejich základě. Ani v rámci důvodové zprávy není blíže specifikováno, jakou povahu má státní příspěvek pro pověřené osoby z hlediska pravidel EU o poskytování státní podpory a čím se tedy musejí obec a kraj přesně řídit. 

Relevantní pravidla EU z oblasti poskytování veřejné podpory nepovažujeme za dostatečně implementovaná přímo do zákona. Dlouhodobě jsme toho názoru, že je nutné zajistit přímou implementaci předpisů EU z oblasti státní podpory při poskytování služeb obecného hospodářského zájmu - zejména pak rozhodnutí SOHZ, neboť samo o sobě nemá přímý účinek. Použití pravidel de minimis dle nařízení č. 360/2012 by rovněž vyžadovalo podle našeho názoru alespoň rámcovou  implementaci v zákoně.
Z hlediska správné implementace pravidel státní podpory považujeme za nutné, aby byl vytvořen závazný právní rámec v zákoně, resp. v prováděcím právním předpise. 

Připomínka je zásadní.
	Jde o formulaci v platném znění § 58. Nutno upřesnit, jakým způsobem by měly být zákon nebo vyhláška doplněny.

	ÚVČR-KML

	Zásadní připomínky k závěrečné zprávě hodnocení dopadů regulace (ZZ RIA)
Definice problému – dílčí oblasti novelizace
Oceňujeme robustní popis jednotlivých problematik, nicméně v některých případech (zejména část 1.2.1.5) se jedná spíše o popis stávající či minulé právní úpravy a cílů návrhu. Požadujeme proto na úvod každé z části stručně a jasně shrnout jak problém, tak jeho příčiny a zdůvodnit, proč musí být řešen.   
	Akceptováno.

	ÚVČR-KML

	Vyhodnocení nákladů a přínosů
Žádáme upřesnit metodologii hodnocení variant, konkrétně kolik maximálně plusových a minusových bodů bylo možné udělit. Zároveň by měl být v rámci kritérií zohledněn sociální rozměr problematiky, tj. dopady na dotčené děti, pěstounské rodiny či budoucí žadatele o pěstounství. Ačkoli změna, resp. zlepšení situace těchto dotčených skupin osob je klíčovým záměrem návrhu, jejich perspektiva při vyhodnocování variant zcela chybí. 
	Akceptováno.

	ÚVČR-KML

	Shrnutí ZZ RIA
Ve shrnutí by měla být uvedena celková výše (či alespoň odhad) nákladů na státní rozpočet a z jakých dílčích položek se skládá. V tomto ohledu by měly být ZZ RIA a důvodová zpráva v souladu a na stejné úrovni podrobnosti.  
	Akceptováno.

	ÚVČR-KML

	Popis existujícího právního stavu
V zájmu srozumitelnosti a uchopitelnosti textu doporučujeme popis výrazně zestručnit, případně vždy do úvodu přidat krátké shrnutí.
	Akceptováno.

	ÚVČR-KML

	Popis cílového stavu
Cíle doporučujeme výrazně zjednodušit tak, aby se nejednalo o popis dílčích změn, které nastanou po zavedení preferované varianty, ale o jasné, specifické a měřitelné cíle, které budou provázány na různé varianty řešení.
	Akceptováno.

	ÚVČR-KLP

	Zásadní připomínky

1. K oznamovací povinnosti obecně, §7

V České republice dlouhodobě bojujeme s identifikováním ohrožených dětí až v příliš pozdní fázi problému. Důvodem je zejména vysoká míra případů, které nikdo OSPOD nenahlásí. 

Mám za to, že orgány sociálně-právní ochrany dítěte (OSPOD) by měly být místem, kde se shromažďují veškeré indikace o podezření z ohrožení dítěte. OSPOD by pak měl být tím orgánem, který situaci dítěte posoudí, a to právě ve vzájemné souvislosti všech známých skutečností. Toto hodnocení by nemělo být přenecháno v rukou oznamovatelů.

Požaduji proto zakotvení: 
· jasného systému oznamování podezření ohrožení dítěte OSPOD včetně jasného návodu kroků k oznámení dítěte a stanovení situací dítěte, jejichž oznámení může být užitečné (např. i s využitím tzv. KID karty), a naopak které situace mohou být v rozporu s právem dítěte na ochranu údajů. Věřím, že jako vodítko mohou sloužit Irské národní pokyny Děti první, dostupné zde; příp. Metodické opatření MZ pro PLDD k syndromu CAN, dostupné zde; a
· vzdělávání veřejnosti o možnosti konzultovat s OSPOD situaci konkrétního dítěte, ač třeba anonymně.
	Akceptováno jinak
Navrhovaná změna v § 7, § 10/4, § 10a a § 53/1 bude vypuštěna, bude ponechán stávající stav.


	ÚVČR-KLP

	2. K oznamovací povinnosti veřejností, §7 odst. 2

Navrhuje se úpravu oznamovací povinnosti sjednotit do jediného § 7. K původnímu §2 upravujícímu oznamování kterékoli osoby, je nyní doplněna formule „nebrání-li v tom zákonná nebo státem uznaná povinnost mlčenlivosti nebo plnění jiné zákonné povinnosti“.

Přidání zmíněné formulace na začátek odstavce považuji za matoucí pro veřejnost, pro kterou bylo předchozí znění jednoduše srozumitelné (tj. každý může OSPOD oznamovat podezřelé skutečnosti). Naopak každý odborník by o své povinnosti mlčenlivosti měl být dobře informován a nemám za to, že by v praxi bylo porušování povinnosti mlčenlivosti problematické. 

Žádám tedy odstranění zmíněné formulace.
	Akceptováno jinak
Navrhovaná změna v § 7, § 10/4, § 10a a § 53/1 bude vypuštěna, bude ponechán stávající stav.


	ÚVČR-KLP

	3. K oznamovací povinnosti odborníků pracujících s dětmi

K zajištění funkčního systému považuji za nezbytné zakotvení školení o oznamování ohrožení dětí všech odborníků pracujících s dětmi. Takové školení by mělo obsahovat vysvětlení pojmu ohroženého dítěte, jak ohrožené dítě poznat, jaké situace hlásit, jaký je nutno nastavit mechanismus v rámci organizace, jaký je proces oznamování a komu se mají skutečnosti hlásit. Věřím, že jako vodítko mohou sloužit Irské národní pokyny Děti první, dostupné zde; příp. Metodické opatření MZ pro PLDD k syndromu CAN, dostupné zde.

Požaduji proto zakotvení takového povinného vzdělávání každého, kdo se ve své praxi může setkat s ohroženým dítětem, a to např. přidáním §7 odst. 8 v následující formulaci: „Každý, kdo se ve své profesi může setkat s ohroženým dítětem, nesmí výkon profese započít bez řádného proškolení v problematice ohroženého dítěte a postupu při výkonu oznamovací povinnosti.“
	Neakceptováno. Návrh úpravy nového znění § 7 bude vypuštěn a bude ponechán platný právní stav.

	ÚVČR-KLP

	4. K oznamovací povinnosti škol a dalších subjektů pracujících s dětmi, § 7 odst. 5 až 7

Návrh nového § 7 odst. 5 až 7 považuji za snižující ochranu dětí, jelikož jako hranici pro oznamování ze strany škol a dalších subjektů nově požaduje podezření z týrání, zneužívání dítěte nebo ze zanedbávání péče o něj, a nikoliv všechny skutečnosti, které nasvědčují tomu, že jde o dítě uvedené v § 6. Nastavená hranice tak může být v praxi vnímána jako nutnost oznamovat pouze nejzávažnější jednání proti dítěti, dosahující až závažnosti trestného činu. To nicméně i důvodová zpráva potvrzuje.

Mám opět za to, že v situaci vysoké latence by OSPOD měly být oznamovány všechny potenciálně ohrožující skutečnosti a jejich vyhodnocení by mělo být ponecháno na OSPOD. Současně by měly být praktické podrobnosti vysvětleny metodickými a informačními materiály.

Požaduji proto zahrnutí odstavce 5 do rámce odstavce 7, tedy následující úpravu: (7) Při plnění povinností podle odstavců 2 až 5 se nelze dovolávat státem uložené nebo uznané povinnosti mlčenlivosti. Alternativně žádám o návrh úpravy, která by zajišťovala včasnou identifikaci ohrožených dětí v mantinelech ochrany osobních údajů. Vnímám nicméně v každém případě nutnost souvisejících nelegislativních opatření. 
	Nekceptováno.
Navrhovaná změna v § 7, § 10/4, § 10a a § 53/1 bude vypuštěna, bude ponechán stávající stav.


	ÚVČR-KLP

	5. K umisťování dětí se zdravotním postižením do ústavní péče, (§ 13a odst. 6 )

Současná výjimka pro možnost umisťování dětí se zdravotním postižením je nutno označit za diskriminaci těchto děti, které patří k nejzranitelnějším skupinám dětí. Takový stav odporuje mezinárodním závazkům ČR a ČR je v tomto ohledu dlouhodobě kritizována. Nadto v České republice nejsou odděleny DOZP pro děti a pro dospělé, a děti se zdravotním postižením tak vyrůstají spolu s dospělými v pro děti nevyhovujících podmínkách. V neposlední řadě i důvodová zpráva uvádí, že počty dětí se závažným zdravotním postižením, které nedovoluje domácí péči, se pohybují v rámci desítek. 

Požaduji zakotvení ukončení umisťování dětí se zdravotním postižením do ústavní péče, tedy zachování původního znění ustanovení, avšak již bez výjimky, tedy v následující formulaci: (6) Soud nemůže nařídit opatření dle předchozích odstavců v případě dětí do dovršení 3 let, ač s delším přechodným obdobím pro přípravu systému.

	Akceptováno. 
Z návrhu zákona bude vypuštěn návrh nového znění § 13a odst. 6, při současném vypuštěním platného znění § 13a odst. 7 (s účinností od 1. 1. 2025) v rámci doprovodné novelizace zákona č. 363/2021 Sb. 
Pokud jde úpravu podmínek pro poskytování pobytových sociálních služeb dětem do 4 let věku v domovech pro osoby se zdravotním postižením podle § 48 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění novelizace provedené zákonem č. 363/2021 Sb. s účinností od 1. 1. 2025, bude navrženo, aby s účinností od r. 2026 byla tato úprava zrušena a nahrazena novou úpravou, která stanoví bezvýjimečný zákaz pro poskytování pobytových sociálních služeb v DOZP pro děti do 4 let věku.


	ÚVČR-KLP

	6. K věkové hranici, pod kterou není možno umístění dítěte do ústavní péče

Vzhledem k široce známým mezinárodním závazkům, kterými je Česká republika vázána, popsanými i v důvodové zprávě, dlouhodobé kritice ČR ze strany mezinárodních organizací, k výrazně se snižujícím počtům dětí v ústavní péči a za účelem akcelerace deinstitucionalizace péče o děti v České republice, kdy v zahraničí je běžná i hranice 10 let, požaduji zakotvení věkové hranice, pod níž není možné umístění dítěte do ústavní péče na 7 let, ač s delším přechodným obdobím, např. až 5 let pro přípravu systému.
	Neakceptováno.
Připomínka jde nad rámec předmětu návrhu zákona. Nicméně MPSV hodlá pokračovat v prosazování postupného zpřísňovaní věkových limitů pro výkon kolektivní péče o děti. V nyní projednávaném návrhu zákona bude navrženo zvýšení věkové hranice u poskytování pobytových služeb ZDVOP a zrušení výjimek pro poskytování pobytových služeb dětem do 4 let věku v DOZP. Další postupné navýšení věkové hranice kolektivní péče bude navrženo v rámci nového zákona o podpoře rodin a ochraně dětí, jehož návrhu by měl být ještě do konce tohoto roku předložen do vlády.

	ÚVČR-KLP

	7. K opětovnému umožnění umístění dítěte do ZDVOP na krizový pobyt, § 42

Ze zkušenosti s nedodržováním lhůt pro umisťování dětí do ústavní péče mám velké obavy z navrácení možnosti umístění dítěte do ZDVOP, ač pouze na dobu jednoho týdne. Z úpravy nevnímám žádné záruky, že se v praxi bude tato lhůta dodržovat a nebude prodlužována. 
Požaduji proto tuto možnost zcela vypustit. Výjimku pro sourozenecké skupiny akceptuji.
	Akceptováno částečně. 
Na základě protichůdných připomínek různých připomínkových míst bude nejvýše přípustná doba pro poskytování ochrany a pomoci ZDVOP dětem nejmladšího věku prodloužena na 14 dnů, zároveň však dojde ke zvýšení minimální věkové hranice pro pobyt dětí v péči ZDVOP na 4 roky tak, aby došlo ke sladění s platnou úpravou věkové hranice u školských zařízení pro výkon ústavní výchovy a u domovů pro osoby se zdravotním postižením (s účinností od 1. 1. 2025).
Dále bude doplněna speciální úprava trvání závazku ze smlouvy o poskytování ochrany a pomoci dítěti do 4 let věku v ust. § 42a odst. 4 tak, aby tento závazek zanikal nejpozději po uplynutí stanovené nejdéle přípustné doby pobytu dítěte mladšího 4 roky.


	ÚVČR-KLP

	8. K přechodnému období pro ukončení fungování dětských domovů pro děti do tří let věku (Část druhá, Čl. IV Přechodná ustanovení, odst. 2 Návrhu zákona)

Pro dětské domovy pro děti do tří let věku již v systému péče o děti v ČR není místo, jak je uvedeno v důvodové zprávě a jak vyplývá z mezinárodních závazků ČR. Předchozí novela z roku 2021 (zákon č. 363/2021 Sb.), která upravila zákaz umisťování dětí do většiny ústavních zařízení péče o děti, jasně vymezila termín ukončení umisťování dětí do dovršení tří let věku v dětských domovech pro děti do tří let na 31. 12. 2024. Je nutno připomenout, že se jednalo o kompromisní termín oproti původně navrhovanému termínu k 1. 1. 2023, a to právě z důvodu poskytnutí dostatku času těmto zařízením svou činnost zcela ukončit, případně se transformovat na zařízení jiného typu. 

Zároveň i z důvodové zprávy (str. 46) jasně vyplývá, že počet dětí v dětských domovech pro děti do tří let kontinuálně výrazně klesá. Od roku 2018 počet dětí do tří let věku v nich klesl o 303 dětí a na jaře 2022 zde bylo umístěných pouze celkem 138 dětí do tří let.

Jsem proto přesvědčena, že předchozí novela připravila dostatečný prostor pro přípravu systému a ukončení činnosti dětských domovů pro děti do tří let. Prodloužení jejich fungování považuji za naprosto nepřijatelné, v praxi nepotřebné, a v neposlední řadě i zbytečně zatěžující státní rozpočet.

Požaduji dotčený odstavec 2 odstranit bez náhrady. 
	Akceptováno.


	ÚVČR-KLP
	9. K hromadnému opatrovnictví, Změna § 434, § 455 a § 469 zákona o zvláštních řízeních soudních (ZŘS)

Souhlasím s nutností vyčlenění hromadného opatrovnictví jako samostatné agendy, a tedy i snahou zamezit střetu zájmu mezi OSPOD jako navrhovatelem a OSPOD jako opatrovníkem dítěte.

Ač rozumím nemožnosti zakotvit zcela nový orgán, z navrhované úpravy nevnímám v zásadě žádné vyšší záruky nezávislosti oproti současnému stavu. V praxi totiž lze předpokládat, že pracovník OSPOD a hromadný opatrovník budou součástí nejen stejného obecního úřadu, ale budou i spadat pod vedení téhož vedoucího odboru, či dokonce oddělení. V takovém případě nelze očekávat, že by takto blízcí kolegové před soudem kriticky hodnotili návrh OSPOD a případně se odvážili s ním zásadně nesouhlasit. Nadto soud v pověření označuje zásadně konkrétní obec, nikoliv její útvary či konkrétní pracovníky. Daná obec tak bude opět figurovat v obou pozicích.

Požaduji tedy nastavení dostatečných organizačních a systematických záruk nezávislosti hromadného opatrovníka na OSPOD a zachování zásady oddělení těchto funkcí. 

Konkrétně navrhuji následující úpravu znění ve třech měněných ustanoveních ZŘS: (2) Opatrovníkem nelze jmenovat orgán sociálně-právní ochrany dětí obecní úřad, který podal návrh (…).

	Akceptováno jinak
Úprava hromadného poručenství a opatrovnictví bude zahrnuta až do připravované nové právní úpravy.


	ÚVČR-KLP
	10. Nad rámec novely - K zakotvení Center dětství bez násilí

V České republice přetrvává alarmující stav republice týkající se pomoci dětským obětem násilí, která přichází pozdě a nekoordinovaně. Ze statistik vyplývá, že:
· 1 - 6 let trvá, než se dítě od okamžiku zveřejnění násilí v rodině dostane k odborné pomoci,
· a posledních 7 let zemřelo v rodinách na následky násilí 39 dětí a 700 mělo trvalé zdravotní následky a 12,5 tis potřebovalo péči psychologa,
· děti traumatizované násilím v rodině jsou často následně vystavené sekundární viktimizaci,  při řešení případu mluví s 29 různými lidmi na 15 místech (Analýza dokumentace Centra LOCIKA, VUPSV, 2019, statistika MPSV)

V návaznosti na dobrou praxi ze zahraničí, mezinárodní závazky i strategické dokumenty České republiky proto požaduji zakotvení konceptu Barnahus, tedy centra poskytujícího včasnou a mezioborovou pomoc dětským obětem násilí, do českého právního prostředí. Více informací zde, mezinárodní standardy pro činnost Barnahus center zde. 

Konkrétně navrhuji zakotvení center dětství bez násilí poskytujících ambulantní formou podporu a pomoc dětem ohroženým násilím, a to formou zavedení nového pověření pro druh služby v oblasti sociálně-právní ochrany dětí, poskytovaných na základě pověření k jejich poskytování, poskytující pomoc dětem ohroženým násilím v rodině. 

	Akceptováno.


	ÚVČR-KLP
	11. Lhůta pro oznámení ohrožení dítěte OSPOD

Ze zkušeností z praxe navrhuji doplnit lhůtu § 7 odst. 4 a 5 „bez zbytečného odkladu“ termínem „nejpozději však do tří dnů“, aby nedocházelo k nedůvodným průtahům.
	Akceptováno jinak.
Návrh na úpravu nového znění § 7 bude z návrhu zákona vypuštěn.

	Pardubický kraj

	Zásadní připomínka - § 23h - ve stávajícím zákonu je možnost vyřadit žadatele na základě soudního rozhodnutí o svěření dítěte do NRP. Novela zákona s touto možností nepočítá, z našeho pohledu bude docházet k hromadění pokračujících žádostí především u osvojení. Jak se s těmito žádostmi bude pracovat, když je třeba, aby nově přijaté dítě mělo prostor pro adaptaci v náhradní rodině. Bude možné je z důvodu přijetí žádosti přerušovat?
	Vysvětleno

Podle stávající právní úpravy je možné další zprostředkování NRP neprovádět a žadatele z evidence vyřadit na základě stávajícícho § 24c odst. 1 písm. b) bod 1. na základě rozhodnutí o osvojení nebo svěření dítěte do pěstounské péče, pokud žadatel nežádá o osvojení dalšího dítěte nebo o svěření dalšího dítěte do pěstounské péče. 

Navržená novela tedy postup mění jen částečně, resp, tento princip otáčí – žadatel bude vyřazen, pokud nebude chtít zprostředkovat další NRP (požádá o vyřazení) nebo pokud KÚ v rámci nového řízení shledá jako nutné (natolik se změnyla situace rodiny, že není možné zařazení do evidence).

Přerušení dalšího zprostředkování je upraveno v navrhovaném § 24a.

	Pardubický kraj
	Zásadní připomínka - § 24a odst. 2 – O přerušení výběru osvojitele nebo pěstouna podle odstavce 1 písm. d) vydá krajský úřad rozhodnutí. Navrhujeme terminologickou změnu a výraz „rozhodnutí“ nahradit výrazem „usnesení“. Rozhodnutím se rozhoduje o meritu věci, nicméně v případě přerušení se běžně vydává usnesení, tedy procesní rozhodnutí.
	Akceptováno jinak
Smysl připomínky akceptován, formulačně bude upřesno dle  připomínky MV k tomuto ustanovení. 

	Pardubický kraj
	Zásadní připomínka - § 55 odst. 4 – je zrušena 15 denní lhůta, ve které má ORP rozhodnout o odmítnutí žádosti k nahlédnutí do spisové dokumentace dítěte nebo učinit sdělení o umožnění nahlédnout současně s určením termínu. Znamená to, že ORP musí vyhovět žádosti o nahlédnutí bezodkladně a nahlížení bude vyjma oprávněných osob zcela v režimu § 38 správního řádu? 
	Vysvětleno.
Ano, bude postupováno podle obecné úpravy § 38 správního řádu (usnesení o odmítnutí nahlédnutí do spisu).

	Pardubický kraj
	Zásadní připomínka - § 64a-64b - V případech malých ORP není v personálních možnostech současně zajistit řádný výkon agendy SPOD a hromadného opatrovnictví a poručenství. Důvodem je problém zastupitelnosti daného pracovníka (a to i v současné době, kdy ještě nedošlo k oddělení pracovníků hromadného opatrovnictví a poručenství). Novela navíc nepředpokládá navyšování počtu zaměstnanců. 
	Akceptováno jinak, vysvětleno
Úprava hromadného poručenství a opatrovnictví bude zahrnuta až do připravované nové právní úpravy.


	Středočeský kraj

	§ 6a odst. 1	Poskytování sociálně-právní ochrany dětem podle § 6 spočívá v poskytování pomoci a podpory při překonávání jejich nepříznivé sociální situace81), s cílem umožnit jim sociální začlenění82) a poskytnout jim ochranu před sociálním vyloučením83).

Návrh změny:
Poskytování sociálně-právní ochrany dětem podle § 6 spočívá v poskytování pomoci a podpory při překonávání jejich nepříznivé sociální situace81), s cílem umožnit jim sociální začlenění82), ochranu před nepříznivou sociální situací a poskytnout jim ochranu před sociálním vyloučením83).

Odůvodnění: 
Výkon sociálně právní ochrany dětí ve větě první je zaměřen na poskytování pomoci a podpory při překonávání nepříznivé situace. OSPOD k této podpoře a pomoci využívá nástroje sociální práce, které jak předkladatel uvádí se blíží metodám práce sociálních služeb. Oproti sociální službě se však OSPOD stává v situaci ohrožení dítěte na životě, zdraví nebo dalším vývoji garantem jeho bezpečí a vystupuje tak z mantinelů sociálních služeb, které jsou v základu vázáni dobrovolnou spoluprací klienta. V případě ohrožení nezletilého, případně situace, kdy se OSPOD nedaří situace v rodině stabilizovat, může však využít zákonná oprávnění pro ochranu nezletilé například ve smyslu ustanovení §14, §15 a §16, která nesměřují k cíli sociálního začlenění ani ochraně před sociálním vyloučením, jako je tomu u cílů sociální služby, ze kterého předkladatel patrně čerpá. 
Z tohoto důvodu navrhujeme doplnění cíle ochrany před nepříznivou sociální situací, jakožto cíle, který přímo nasedá na uvedené momenty ohrožení nezletilého, při kterých OSPOD využívá návrhových opatření na ochranu dítěte a směřuje tak k uvedenému cíli. Doplněním uvedeného sousloví dává ustanovení §6a odst. 1 NZSPOD význam jak z pohledu jazykového, tak i praktického, kdy pokrývá veškeré základní cíle, které při výkonu sociálně právní ochrany příslušný OU ORP sleduje. Zároveň dochází k významové a jazykové provázanosti s dalšími ustanoveními zákona. 
	Neakceptováno, vysvětleno.
Navrhované doplnění § 6 odst. 1 je nadbytečné, neboť ochrana před nepříznivou sociální situací je podřazeno pod ochranou dětí před jejich sociálním vyloučením.

	Středočeský kraj

	§ 10 odst. 2	§ 10 odst. 2 uvádí:
Obecní úřad při výkonu sociálně-právní ochrany dětí podle § 6.

Návrh změny:
Obecní úřad při výkonu sociálně-právní ochrany dětí. 

Odůvodnění: 
Obecnímu úřadu oproti obecnímu úřadu s rozšířenou působností není přisouzena pravomoc vyhodnocení situace dítěte a jeho rodiny, včetně učinění závěru, zda se jedná o dítě ohrožené ve smyslu ustanovení § 6 ZSPOD. Z praxe je prokázáno, že se na obecní úřad obracejí rodiče, kteří potřebují poskytnutí základního poradenství a případně nasměrování na další službu. Dle stávajícího znění předkládaného ustanovení by obecní úřad mohl toto poradenství a odkazy na další služby podpory a pomoci rodině poskytnout pouze v situaci vyhodnocení ohroženosti dítěte ve smyslu ustanovení § 6 ZSPOD. Obecní úřad navíc nemůže prakticky vědět, zda uvedené dítě, o které se jedná je vyhodnoceno jako ohrožené nebo, jak uvedeno výše, toto vyhodnocení sám provádět. Stávající znění tedy považujeme za omezující v možnosti poskytování poradenství a pomoci dětem nespadající pod § 6 jakkoli je tento pouze demonstrativním výčtem.

Navrhujeme z výše uvedených důvodů vynechat sousloví vztahující se k poskytování poradenství výhradně dětem, které jsou vyhodnoceny jako ohrožené ve smyslu §6 ZSPOD a rozšířit tuto povinnost o základní poradenské činnosti vůči všem rodinám, které se s žádostí o pomoc a podporu na obecní úřad obrátí. 

Nadále pak bude platit povinnost obecního úřadu dle ustanovení §10 odst. 1 písm. f) NZSPOD oznamovat obecnímu úřadu s rozšířenou působností skutečnosti o možném ohrožení nezletilých dětí a bude tak zajištěna kontinuita případné další intervence směřující k vyhodnocení situace dítěte a jeho rodiny, která je svěřena právě obecnímu úřadu s rozšířenou působností.
	Neakceptováno, vysvětleno.
Připomínkové místo má samozřejmě pravdu v tom, že k poskytování sociálně-právní ochrany se zásadně vyžaduje odborná způsobilost k výkonu povolání sociálního pracovníka v souladu s § 1 odst. 2 a § 110 odst. 4 zákona o sociálních službách. Na ustanovení § 10 odst. 2 je však nutno nahlížet s vědomím, že působnost obecního úřadu I. typu podle zákona 
č. 359/1999 Sb. vykonávají rovněž obce s pověřeným obecním úřadem a obce s rozšířenou působností vybavené zaměstnanci s potřebnou kvalifikací. Z povahy věci však není vyloučeno, aby zaměstnanec s odbornou způsobilostí sociálního pracovníka byl zařazen i do struktury obecního úřadu obce I. typu.
Zda se jedná o dítě podle § 6 jsou oprávněny vyhodnotit pro své účely všechny orgány sociálně-právní ochrany dětí uvedené v § 4 odst. 1, odst. 2 písm. c) a v § 38a, § 38b; i kdyby tomu tak nebylo, a vyhodnocení, že jde o dítě podle § 6 mohl učinit výhradně ORP, nejde o otázku osobního stavu, proto podle § 57 spr. řádu by si ji jako předběžnou otázku mohl posoudit pro své účely samozřejmě i jiný orgán.
Nové ustanovení § 10 odst. 2 pouze nahrazuje dosavadní a zrušované ust. § 32 odst. 1, podle něhož v rámci „péče o děti vyžadující zvýšenou pozornost“ platí, že „obecní úřad při péči o děti uvedené v § 6…“ K důvodům terminologických změn ve vymezeném rozsahu působnosti srov. podrobné odůvodnění v důvodové zprávě. 

	Středočeský kraj
	§ 10 odst. 4 písm. c)	§10 odst. 4 písm. c) uvádí k činnosti OSPOD:
„Pravidelně aktualizuje, zejména v situacích, kdy je uloženo výchovné opatření, nařízena ústavní výchova, ochranná výchova nebo kdy je dítě svěřeno do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, do pěstounské péče nebo jiné náhradní výchovy.“

Návrh změny:
„Pravidelně aktualizuje, zejména v situacích, kdy je uloženo výchovné opatření, nařízena ústavní výchova, ochranná výchova nebo kdy je dítě svěřeno do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, do pěstounské péče nebo jiné náhradní výchovy. Opatření realizuje s důrazem na návrat dítěte do péče biologické rodiny.“

Odůvodnění: 
Individuální plán ochrany dítěte obecně směřuje ke stabilizaci situace, přičemž v případech umístění dítěte do některé z forem náhradní rodinné péče, kdy mají rodiče zachovanou rodičovskou odpovědnost, a je povinností OSPOD jednotlivé opatření (cíle a kroky) směřovat k návratu dítěte zpět do rodiny. Tato povinnost OSPOD vyplývá nejen ze samotného ZSPOD (např. ustanovení § 5 ZSPOD), ale i z mezinárodních právních předpisů. V praxi se v současné době objevuje nedostatečné plánování ve chvíli, kdy je dítě umístěno v náhradní rodinné výchově, aby tak vypracovaný IPOD podporoval stabilizaci situace dítěte s cílem návratu dítěte zpět do biologické rodiny. 
Z tohoto důvodu navrhujeme zjevné doplnění této povinnosti ze strany OSPOD, kdy v případě umístění dítěte do náhradní rodinné péče nastává povinnost OSPOD v individuálním plánování volit opatření s důrazem na návrat dítěte do jeho biologické rodiny. Biologickou rodinu jako slovní spojení volíme pro zjevné zjednodušení, kdy je patrno, že v případě, kdy je dítě umístěno v ústavním zařízení bude povinností směřovat k návratu dítěte nejen k rodičům, ale případně i dalším příbuzným osobám – plně v souladu s mezinárodními závazky. V případě svěření dítěte do péče osoby příbuzné pak OSPOD bude vyplývat nadále povinnost volit opatření k návratu dítěte do péče rodičů, jakožto primárním pečujícím osobám pokud tomu nebrání objektivní okolnosti. Uvedenou terminologií je tak respektován občanský zákoník a vzájemné vztahy mezi dítětem a rodič, respektive prarodiči nebo osobami příbuznými ve vzájemné posloupnosti a přednosti. 
	Akceptováno

Upraveno v § 9a


	Středočeský kraj
	§ 12 odst. 1	Návrh změny:
Doplnění o písm. d):
d) nevyužili odbornou poradenskou pomoc ve smyslu § 11 odst. 1 písm. e).

Odůvodnění: 
Předkladatel v důvodové zprávě uvádí, že v případě umístění dítěte mimo rodinu sice musí dojít k další práci s rodinou, ale tato by měla být založena na dobrovolnosti. Pokud rodič s takovou pomocí nebude souhlasit, předkladatel zcela rezignuje na další možnosti práce s rodinou a vede orgán sociálně právní ochrany dětí k tomu, že nebude moci volit další opatření k podpoře návratu dítěte zpět do rodiny. Návrh předkladatele dle našeho názoru ignoruje situaci, kdy rodiče jsou nadáni rodičovskou odpovědností, ale na tuto zcela nenaplňují s tím, že předávají své povinnosti do rukou státu (péče o zaopatření dítěte). Ve snaze OSPOD, aby si své poměry upravovali a pracovali na stabilizaci situaci, pak nejsou motivováni a tuto spolupráci odmítají. Jde přitom často o situace, kdy je potřeba rodičům poskytnout odbornou pomoc, i přes jejich počáteční nízkou motivaci směřující k možnosti změny jejich pohledu a nalezení možností, jak volit opatření k postupnému návratu dítěte zpět do rodiny. 
Právo dítěte na rodinu a rodinný život, jakožto základní princip přitom musí být ze strany státu zabezpečen všemi možnými a dostupnými prostředky, i když se v dané chvíli bude jednat o možnosti, které nebudou přímo dobrovolné. Není přitom cílem zajistit jejich úspěch, jako pokus a možnost změny situace. 

Z těchto důvodů navrhujeme doplnění ustanovení § 12 NZSPOD s možností nařídit rodičům odbornou poradenskou pomoc v situaci, kdy nebudou dbát předchozího doporučení takové odborné pomoci ve smyslu ustanovení § 11 odst. 1 písm. e) NZSPOD a z vyhodnocení situace bude zjevné, že je toto opatření smysluplné a nasedá na konkrétní vymezení potřeb vyhodnocení – jinak řečeno může přispět ke stabilizaci situace dítěte a jeho návratu zpět do rodiny, případně i obnově narušených funkcí rodiny. 
Uvedené doplnění vnímáme jako posílení možností opatření na ochranu dětí. Pokud opatření nebude ze strany OSPOD, který takové opatření nařídí směřovat k očekávaným výsledkům, bude mít OSPOD možnost takové opatření zrušit. Vzhledem k tomu, že půjde o opatření, které je nařizováno ve správním řízení, bude muset OSPOD prokázat jednak vyčerpání jiných možných opatření dobrovolné povahy, tak i jeho potřebnost. Bude taktéž zaručena přezkoumatelnost formou odvolacího řízení, kdy tak budou práva dotčených osob plně respektována. 
Doplnění o bod d) plně sleduje záměr předkladatele snahy o stabilizaci situace ohrožených dětí, vyjádřených v předchozích bodech ustanovení a svojí myšlenkou odpovídá nadpisu opatření na ochranu dětí. 
	Neakceptováno
Podle dosavadního § 12 odst. 2 a v rozšířené podobě podle navrhovaného § 11 odst. 1 písm. e) ORP poskytuje rodiči bez zbytečného odkladu po umístění dítěte do ústavního zařízení nebo po předání dítěte do péče jiné osoby odpovědné za výchovu dítěte poradenskou pomoc spočívající zejména v pomoci uspořádat rodinné poměry, které by umožnily návrat dítěte do rodiny, při řešení životní a sociální situace, včetně hmotné úrovně rodiny, v pomoci při spolupráci s orgány sociálního zabezpečení, krajskými pobočkami Úřadu práce a dalšími státními a jinými orgány, a za tím účelem také rodiči zprostředkuje odbornou poradenskou pomoc. Jde o povinnost ORP, které odpovídá veřejnoprávní nárok klienta – rodiče. K tomu, aby člověk využil svého nároku na poskytnutí pomoci a podpory nelze člověka nutit, a to již vůbec ne správním rozhodnutím pod hrozbou sankce (správní exekuce). Je ostatně v zájmu rodiče, aby pomoc využil, pokud opravdu stojí o návrat dítěte do své péče. Na druhou stranu nelze rodiči upírat možnost realizovat snahy o návrat dítěte do rodiny bez nabízené pomoci nebo s pomocí, kterou si rodič vybere zcela svobodně mimo doporučení ORP. V § 11 tedy nejde o povinnost rodiče, nýbrž o jeho právo (nárok). Povinnost nelze s nárokem směšovat.

	Středočeský kraj
	§ 14 odst. 1	
Návrh změny:
Doplnění o písm. p):
p) na nařízení nebo zrušení dohledu nad výchovou dítěte.

Odůvodnění: 
Orgán sociálně-právní ochrany dětí aktuálně není nadán návrhovou pravomocí k podání návrhu na nařízení nebo zrušení dohledu nad výchovou. Tato situace přitom neodpovídá premise, že sám OSPOD je oprávněn takové opatření nařídit ve správním řízení dle ustanovení §13 odst. 1 písm. b) ZSPOD. V praxi přitom dochází k situacím, kdy je nařízení tohoto opatření ze strany OSPOD neúčelné a nedostatečné. Pokud OSPOD nemá návrhové oprávnění k podání vlastního návrhu dochází k situace nejednoznačné a neudržitelné praxe, kdy OSPOD podává podnět na nařízení, který je následně soudy přijímán. Právo podat návrh na nařízení nebo zrušení dohledu považujeme za důležité návrhové oprávnění, které směřuje k možnosti spolupráce OSPOD a soudu na stabilizaci situace a dává OSPOD legitimní možnost návrhového oprávnění směřující ke stabilizaci situace. Dohled nad výchovou přitom vnímáme v rámci rodinně právní opatření jako preventivní, oproti nařízení ústavní výchovy. 

Uvedenou změnou nedojde k zásadní změně ve vazbě na další právní předpisy a praxí ze strany OSPOD i soudů bude toto doplnění uvítáno. Pokud bude mít OSPOD právo podat návrh na nařízení, musí disponovat i na jeho zrušení v případě, kdy bude z jeho strany vyhodnocena další nedůvodnost pokračování. V současné době soudy případné návrhy na zrušení dohledu odmítají a na zprávy v rámci dohledu, ve kterých je ze strany OSPOD učiněn závěr o jeho další nedůvodnosti ignorují. V případě návrhového oprávnění na zrušení dohledu bude mít soud povinnost nařídit jednání a provést řádné dokazování s posouzením a řádným odůvodněním, zda existují důvody pro jeho pokračování ve světle vlastní autonomie rodiny.
	Neakceptováno, vysvětleno.
Navrhované doplnění by bylo částečně nadbytečné i z formálního hlediska – podle § 14 odst. 5 jestliže opatření učiněná soudem vedla k nápravě v chování dítěte, v jednání rodičů nebo dalších osob, kteří narušovali řádnou výchovu dítěte, může podat obecní úřad obce s rozšířenou působností návrh soudu na zrušení těchto opatření. „Opatřeními k nápravě v chování dítěte nebo jednání rodičů“ se rozumí samozřejmě výchovná opatření podle § 13 zákona popř. podle § 925 obč. zák., a k těmto opatřením patří i „soudní dohled“. Podle cit. § 925 obč. zák. vyžaduje-li to zájem na řádné výchově dítěte, a neučiní-li tak orgán sociálněprávní ochrany dětí, může soud stanovit nad dítětem dohled a provádět jej za součinnosti školy, orgánu sociálně-právní ochrany dětí, popřípadě dalších institucí a osob, které působí zejména v místě bydliště nebo pracoviště dítěte. Z uvedené normy vyplývá, že stanovení dohledu nad dítětem orgánem sociálně-právní ochrany dětí má přednost; jsou-li tu tedy důvody pro stanovení dohledu, které zjistí již OSPOD, musí dohled nad dítětem stanovit sám. § 13 odst. 1 zákona č. 359/1999 Sb. stanovuje, že Vyžaduje-li to zájem na řádné výchově dítěte, může obecní úřad obce s rozšířenou působností stanovit nad dítětem dohled a provádět jej za součinnosti školy, popřípadě dalších institucí a osob, které působí zejména v místě bydliště nebo pracoviště dítěte. Důvod i obsah pro uvedené rozhodnutí jsou tedy totožné. Je-li nějakému orgánu veřejné moci svěřena pravomoc, je nejen oprávněn, ale rovněž povinen ji realizovat a nikoli přenášet odpovědnost na jiný orgán. Pro navrhovanou úpravu není důvod i z hlediska finálního účelu dohledu. Soudní dohled má význam především v tom, aby soud aktivně dohlížel na výkon rodičovské odpovědnosti proto, aby včas případně zahájil z úřední povinnosti některé z řízení uvedených v § 466 z. ř. s. Dohled OSPOD obdobně představuje aktivní způsob pro průběžné prověřování, že tu je/není důvod pro podání některého z návrhů soudu podle § 14 odst. 1, jimiž se rovněž vypočtená soudní řízení zahajují. Není tedy důvod, aby v případě, kdy OSPOD dojde k závěru, že tu jsou důvody pro stanovení dohledu, aby tento dohled navrhoval „přenés“" na soud, neboť je to OSPOD, kde je odpovědný za podání případného návrhu soudu podle § 14 odst. 1.

	Středočeský kraj
	§ 14 odst. 1	Návrh změny: 
Doplnění o písm. q)
q) na nařízení nebo zrušení předběžného opatření dle zvláštního právního předpisu (v číselné poznámce odkázat na ZZŘS)

Odůvodnění. 
V praxi dochází stále k nejednoznačnému vymezení okruhu oprávněnosti podání na vydání předběžného opatření ve smyslu ustanovení § 74 osř, kdy soudy tlačí na orgán sociálně-právní ochrany dětí, aby takový návrh podal s tím, že jde o návrhové oprávnění, které mu je svěřeno. 

Navrhujeme doplnění návrhového oprávnění o další bod, kterým bude specifikováno návrhové oprávnění OSPOD k na nařízení nebo zrušení předběžného opatření dle zvláštního právního předpisu, přičemž v číselné poznámce bude odkaz na návrhy dle ZZŘS. 
Dojde tak k právnímu vymezení návrhových oprávnění OSPOD plně v souladu s platnými ustanoveními ZZŘS a jasným taxativním výčtem návrhových oprávnění OSPOD, které mu jsou při výkonu přenesené působnosti svěřeny. Soudy v tomto směru ztratí jednu z argumentací, pro kterou žádají, aby OSPOD podával návrhy na předběžná opatření, která svojí povahou neznamenají naplnění požadavku legality a legitimity. Návrhová oprávnění budou tímto výčtem úplná a dojde ke sjednocení napříč jednotlivými kraji, které vykládají návrhová oprávnění OSPOD směrem k jednotlivým obecním úřadům s rozšířenou působností různě. Jak se v praxi ukázalo novelizované znění ZZŘS, ustanovení § 454 bylo nedostatečné a ze strany soudu vykládáno svévolně, přes jeho jasnou jazykovou významovost.


	Neakceptováno.
Ust. § 14 odst. 1 obsahuje návrhová oprávnění ve věci samé, představuje prováděcí úpravu k ust. § 466 zákona o zvl. říz. soudních a je obdobou nárhovaných oprávnění stát. zast. (§ 8 z. ř. s.), neupravuje oprávnění k procesním návrhům, neboť by to bylo zcela nesystematické.
Ve věci samé může OSPOD směřovat návrhy podle § 14 odst. 1
· podle písm. a) a k) obecně na kvalifikovaný nezájem; zde není žádný prosto pro zatímní úpravu poměrů, takové otázky mohou být rozhodnuty pouze meritorně;
· podle písm. b) na omezení, zbavení nebo pozastavení RO; zde není úplně prostor pro návrhy na zatímní úpravu poměrů, snad s výjimkou zásahů do povinnosti a práva správy majetku, v rámci ní nelze proti návrhům na předběžné omezení správy majetku nic namítat;
· podle písm. c) až f) na jinou formu péče o dítě; zde je možná předběžná úprava poměrů dítěte podle § 452 a násl. z. ř. s., přičemž OSPOD má aktivní legitimaci podle § 16 odst. 1; doplnění by bylo nadbytečné
· podle písm. g) na nařízení výchovného opatření podle § 13a; zde by s ohledem na povahu tohoto opatření nedávala zatímní úprava žádný smysl; jde-li však o zrušení tohoto opatření, znamenalo by umístění dítěte u jiné osoby, k čemuž opět slouží předběžná úprava poměrů dítěte podle § 452 a násl. z. ř. s.
· podle písm. h) na přemístění do jiného ústavního zařízení čili na umístění dítěte ve vhodném prostředí; zde jedinou možnost představuje opět předběžná úprava poměrů dítěte podle § 16 odst. 1 zákona 359 ve spojení s § 452 a násl. z. ř. s.;
· na pozastavení péče a styku nezl. rodiče; zde vzhledem k závažnosti nepřichází zatímní úprava do úvahy, péče o dítě nezl. rodiče bude současně zajištěna druhým rodičem nebo jinou pečující osobou;
· podle písm. j) na zachování péče a styku u nesv. osoby; zde zatímní úprava vzhledem k povaze věci nepřichází spíše v úvahu;
· jde-li o nově navrhovanou aktivní legitimaci v oblasti zdravotních a sociálních detencí s ohledem na povahu detenčních řízení zatímní úprava poměrů účastníka nepřichází v úvahu.
Jde-li o jiná řízení ve věcech péče o nezletilé, jako např. řízení o styku či řízení o výživném, nemá zcela správně OSPOD nikdy aktivní legitimaci k podání návrhu ve věci samé, nemůže mít tudíž samostatně aktivní legitimaci na podání návrhu na nařízení předběžného opatření v těchto věcech, neboť taková úprava by byla nepřijatelná a současně i zmatečná s ohledem na § 77 odst. 1 písm. a) o. s. ř.
Z hlediska záměru připomínkového místa je třeba navíc uvést, že výčet v § 14 odst. 1 není ani dnes taxativní. Uvedené návrhové oprávnění vychází z § 16 odst. 1 zákona a současně i z § 4 odst. 3 ve spojení s § 454 odst. 1 a jde-li o zrušení předběžné úpravy poměrů § 462 odst. 1 z. ř. s. Doplnění by tak bylo nadbytečné. Navrhovaným doplněním by navíc ani nebyl naplněn záměr připomínkového místa, neboť poznámky pod čarou nemají normativní význam.

	Středočeský kraj
	§ 21 odst. 3	Návrh změny:
Změna textu odstavce 3
Nové znění:
(3) Obecní úřad obce s rozšířenou působností postupuje kopii spisové dokumentace založené podle odstavců 1 a 2 nejpozději do 3 pracovních dnů krajskému úřadu.

Odůvodnění: 
Je nezbytné doplnit slovo „založené“ aby bylo patrné, že se jedná o kompletní spisovou dokumentaci o dítěti. 
	Akceptováno jinak.
Budou vypuštěna slova „od jejího založení“.

	Středočeský kraj
	§ 23a odst. 3 písm. a)	Návrh změny:
Změna textu odstavce 3 písm. a)
Nové znění:
a) lékařský posudek o zdravotní způsobilosti nebo o zdravotním stavu ne starší než 3 měsíce vydaný podle zvláštního právního předpisu, jenž zahrnuje posouzení zohledňující i lékařské zprávy odborných pracovišť, zda zdravotní stav žadatele z hlediska duševního, tělesného a smyslového nebrání dlouhodobé péči o dítě, a 

Odůvodnění: 
Registrující praktický lékař často nedisponuje informacemi z odborných pracovišť, v jejichž péči je zájemce. Je proto nezbytné, aby vydaný lékařský posudek zohledňoval i případné lékařské zprávy odborných pracovišť, pokud je žadatel v jejich péči. 
	Neakceptováno, vysvětleno.
Jednalo by se o nepřímou novelizaci zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách.

	Středočeský kraj
	§ 23d odst. 1 	Návrh změny:
Změna textu odstavce 1
Nové znění:
a) Krajský úřad po doručení kopie spisové dokumentace o žadateli podle § 23c odst. 2. přezkoumá, zda tato dokumentace obsahuje všechny náležitosti podle § 23c odst. 1 a její formální správnost a úplnost, a neobsahuje-li spisová dokumentace o žadateli všechny náležitosti nebo jsou-li některé z nich formálně nesprávné nebo neúplné, do 15 pracovních dnů ode dne doručení této kopie spisové dokumentace vyzve žadatele k odstranění nedostatků žádosti a současně řízení přeruší nebo dožádán obecní úřad obce s rozšířenou působností o doplnění jim označených podkladů. Lhůta po vydání rozhodnutí začíná znovu běžet dnem doručení kopie spisové dokumentace krajskému úřadu.

Odůvodnění: 
I přes jednoznačnou snahu zákonodárce na zrychlení procesu odborného posuzování žadatelů je navrhovaná lhůta 3 pracovních dnů v praxi nereálná. Oprávněná úřední osoba, která je odpovědná za vedení řízení a měla by být se zájemci od samého počátku v kontaktu by při navrhované lhůtě 3 pracovních dnů by neměla prakticky možnost čerpat řádnou dovolenou ani v řádu jednoho týdne, současně plní další pracovní povinnosti např. kontrolní činnost na OSPOD OÚ ORP. Vzhledem k tomu a s odkazem na zákoník práce, kdy má mít zaměstnanec umožněno čerpání dovolené minimální v délce 2 týdnů v celku (§ 217 odst. 1 zák. č. 262/2016 Sb.), je namístě prodloužit navrhovanou lhůtu na 15 pracovních dnů.  
	Akceptováno.
Ust. § 23d odst. 1 bude upraveno se zohledněním ostatních souvisejících připomínek k tomuto ustanovení.

	Středočeský kraj
	§ 23g odst. 2 písm. c)	Návrh změny:
Změna textu písm. c)
Nové znění:
c) podrobit se na výzvu krajského úřadu ve lhůtě jím stanovené vyšetření zdravotního stavu a psychické způsobilosti k přijetí dítěte do rodiny, a doložit krajskému úřadu závěry takového vyšetření.

Odůvodnění: 
Je nezbytné doplnit slovní spojení „psychické způsobilosti“, aby měl krajský úřad zákonnou možnost v odůvodněných případech aktualizovat psychickou způsobilost žadatele (rozvod, úmrtí partnera, ztráta dítěte, nezdařená NRP, apod.). 
	Neakceptováno, vysvětleno 

Vyžádání posudku o psychické způsobilosti je možné pouze v rámci probíhajícího správního řízení. Pokud se tedy KÚ dozví o skutečnostech, které by odůvodňovaly nové posouzení a rozhodnutí o zařazení, resp. vyřazení žadatele z evidence pro zprostředkování NRP, zahájí správní řízení dle § 23h (bude ovšem přečíslováno/upraveno dle připomínky MV) a v rámci tohoto řízení vyzve k doložení posudku o psychické způsobilosti.

	Středočeský kraj
	§ 32 písm. b)	Uvedené ustanovení uvádí, že sociální kuratela zahrnuje:
b) návštěvy dětí s uloženým ochranným léčením ústavním, dětí v zabezpečovací detenci, dětí s uloženou ochrannou výchovou, dětí vzatých do vazby a ve výkonu trestního opatření odnětí svobody a rovněž rodičů těchto dětí,

Návrh změny:
b) návštěvy dětí s uloženým ochranným léčením ústavním, dětí v zabezpečovací detenci, dětí s uloženou ochrannou výchovou, ústavní výchovou, dětí vzatých do vazby a ve výkonu trestního opatření odnětí svobody a rovněž rodičů těchto dětí,

Odůvodnění:
Samotná důvodová zpráva předkladatele novely připouští návštěvu dětí se závažnými výchovnými problémy s nařízenou ústavní výchovou, na kterou se zaměřuje sociální kuratela. V těchto případech jde přitom o výkon ústavní výchovy zejména v dětských domovech sem školou nebo výchovných ústavech, přičemž koordinátorem případu je kurátor pro mládež.
Pokud by kurátor pro mládež dle navrhované změny měl oprávnění pouze k návštěvám dětí s nařízenou ochranou výchovou, dojde v praxi k situaci komplikované, kdy nebude moci kurátor fakticky aktivně pracovat s dítětem s nařízenou ústavní výchovou, provádět vyhodnocení situace a nastavovat IPOD. 
Pro jasnou deklaraci oprávnění kurately k návštěvám uvedených dětí s nařízenou ústavní výchovou navrhujeme doplnění textu „ústavní výchovou“, která ponechá dosavadní praxi, která je zcela funkční a odpovídá plně individuálním potřebám dítěte v návaznosti na specializaci výkonu SPOD. 
	Neakceptováno 
Nezákonné postupy, které připomínkové místo uvádí, jsou naopak zásadním důvodem pro vypuštění ústavní výchovy. Srov. podrobně důvodovou zprávu, která se této otázce věnuje v rozsahu několika stran. Jde navíc o nezbytnou implementaci závěrů Zprávy o plnění Úmluvy o právech dítěte Výboru OSN pro práva dítěte z r. 2021.

	Středočeský kraj
	§ 32 písm. d)	Uvedené ustanovení uvádí, že sociální kuratela zahrnuje:
d) pomoc dětem uvedeným v písmenu b) po propuštění z ochranné výchovy, ochranného léčení ústavního, zabezpečovací detence a po propuštění z výkonu trestního opatření odnětí svobody s cílem působit k obnovení jejich narušených sociálních vztahů, jejich začlenění do rodinného a sociálního prostředí a k zamezení opakování protiprávní činnosti,

Návrh změny:
d) pomoc dětem uvedeným v písmenu b) po propuštění z ochranné výchovy, ústavní výchovy, ochranného léčení ústavního, zabezpečovací detence a po propuštění z výkonu trestního opatření odnětí svobody s cílem působit k obnovení jejich narušených sociálních vztahů, jejich začlenění do rodinného a sociálního prostředí a k zamezení opakování protiprávní činnosti,

Odůvodnění:
Samotná důvodová zpráva předkladatele novely připouští návštěvy dětí se závažnými výchovnými problémy s nařízenou ústavní výchovou, na kterou se zaměřuje sociální kuratela. V těchto případech jde přitom o výkon ústavní výchovy zejména v dětských domovech sem školou nebo výchovných ústavech, přičemž koordinátorem případu je kurátor pro mládež. Těmto dětem potom musí náležet podpora a pomoc ze strany kurátora pro mládež v případech jejich propuštění. 
Omezení pomoci dětem pouze v situaci ochranné výchovy znamená omezující oprávnění ze strany předkladatele zcela nereflektující aktuální praxi a její potřeby. Pro jasnou deklaraci možnosti této pomoci považujeme za důležité doplnit sousloví ústavní výchovy, které bude sjednocena s připomínkou k ustanovení § 32 písm. d), uvedenou výše. 
	Neakceptováno. 
Viz výše připomínka k § 32 písm. b).


	Středočeský kraj
	§ 42 odst. 1	§ 42 odst. 1 uvádí:
…Není-li dále stanoveno jinak, ochrana a pomoc se poskytuje po přechodnou dobu nepřesahující zpravidla dobu 6 měsíců bez ohledu na to, je-li poskytována na základě smlouvy o poskytování ochrany a pomoci nebo na základě soudního rozhodnutí. Dítěti do dovršení 3 let věku se poskytuje ochrana a pomoc v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc nejdéle po dobu jednoho týdne; to neplatí v případě dítěte do dovršení 3 let věku, u něhož je společné umístění se sourozenci v jeho nejlepším zájmu z důvodu zachování sourozeneckých vazeb.
 
Návrh změny:
Není-li dále stanoveno jinak, ochrana a pomoc se poskytuje po přechodnou dobu nepřesahující zpravidla dobu 6 měsíců bez ohledu na to, je-li poskytována na základě smlouvy o poskytování ochrany a pomoci nebo na základě soudního rozhodnutí. Dítěti do dovršení 3 let věku se poskytuje ochrana a pomoc v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc nejdéle po dobu jednoho měsíce; to neplatí v případě dítěte do dovršení 3 let věku, u něhož je společné umístění se sourozenci v jeho nejlepším zájmu z důvodu zachování sourozeneckých vazeb.

Odůvodnění: 
Lhůta jednoho týdne je v současné praxi často nerealizovatelná. V prvním případě nastává situace obsazenosti pěstounů na přechodnou dobu, případně obsazenosti vhodných pěstounů na přechodnou dobu u dětí se specifickými potřebami, které někteří pěstouni na přechodnou dobu odmítají v rámci vyspecifikovaných požadavků pro přijetí dítěte. Lhůta jednoho týdne se tak v praxi jeví jako zcela nereálná pro to, aby OSPOD mohl v dané chvíli zajistit pěstouna na přechodnou dobu, pokud některá z uvedených překážek nastane. Lze plně souhlasit s tím, že doba by měla být omezena na dobu nezbytně nutnou, ovšem s respektem k aktuální situaci v terénu. ZDVOP je navíc zařízením specifické povahy, které dokáže saturovat dostatečně potřeby dítěte a v mnohém se liší od kritizovaných zařízení dětských domovů pro děti do 3 let. 

Z tohoto důvodu navrhujeme prodloužit lhůtu na 1 měsíc, která bude respektovat požadavek na omezení doby, po kterou je dítě v kolektivním zařízení a zároveň dá OSPOD dostatek prostoru pro vyhledání vhodných pěstounů na přechodnou dobu (dá prostor pro změnu situace a uvolnění kapacity některého pěstouna).
	Akceptováno částečně

Na základě protichůdných připomínek různých připomínkových míst bude nejvýše přípustná doba pro poskytování ochrany a pomoci ZDVOP dětem nejmladšího věku prodloužena na 14 dnů, zároveň však dojde ke zvýšení minimální věkové hranice pro pobyt dětí v péči ZDVOP na 4 roky tak, aby došlo ke sladění s platnou úpravou věkové hranice u školských zařízení pro výkon ústavní výchovy a u domovů pro osoby se zdravotním postižením (s účinností od 1. 1. 2025).


	Středočeský kraj
	§ 45 odst. 2 písm. c) Změna § 49a odst. 3 písm. b)	
§ 45 odst. 2 písm. c) uvádí:
Psycholog ve zdravotnictví, nebo

Návrh změny:
Psycholog disponující živností vázanou „psychologické poradenství a diagnostika“ nebo…

Odůvodnění: 
Předkladatel v důvodové zprávě uvádí, že žádá dostatečné odborné vzdělání, které bude dostačující pro vypracování psychologického posudku pro účely zprostředkování NRP bez vydaného pověření. Plně lze souhlasit s odbornostní klinických psychologů, kteří jsou atestováni v psychodiagnostických metodách a soudních znalcích, kteří musí naplnit jiné právní předpisy prokazující odbornou způsobilost. Nelze však souhlasit s nerovnoprávným postavením mezi psychologem ve zdravotnictví a psychologem s vázanou živností psychologického poradenství a diagnostiky. Psycholog ve zdravotnictví je totiž psychologem, dle akreditovaného studijního programu s nástavbou kurzu psychologa ve zdravotnictví, který svým obsahem sylabu nijak nepřipravuje na výkon psychodiagnostické činnosti nebo zvýšením kompetencí potřebných k uváděným cílům, ke kterým mají být psychologové využíváni. 

Předkladatel v tomto směru popírá znalost pozice psychologa ve zdravotnictví oproti psychologa s vázanou živností, který musí kromě prokázání dokončení studia akreditovaného studijního programu psychologie prokázat taktéž praxi v oboru pod odborným dohledem. Vázaná živnost ho následně opravňuje k provádění psychodiagnostiky. Z hlediska posouzení odbornosti pak psycholog ve zdravotnictví může být psychologem se zkušeností a praxí zcela nedostatečnou oproti právě psychologovi s vázanou živností. Předkladatel tak navrhuje nastavit podmínky vstupující do psychologické profese zcela obráceně, než je tomu v případě snahy profesních organizací, jako je ČAP a zvýhodnit psychology, kteří svojí kvalitou a znalostí nemusí vyhovovat cílům předkládané myšlenky a splnění podmínek vázané živnosti. 

Z tohoto důvodu navrhujeme, aby byl psycholog ve zdravotnictví nahrazen psychologem s vázanou živností psychologického poradenství a diagnostiky, který naplní obsahové požadavky vzdělání psychologa, tak jak jsou v důvodové zprávě předkladatelem definovány – tedy prokazatelná odbornost. Uvedená změna pak bude mít jistě pozitivní vliv na počet možných psychologů, kteří mohou uvedené posudky vypracovávat. 

	Neakcepotváno, vysvětleno 

Zvoleno kompromisní řešení v souladu s připomínkami dalších připomínkových míst.

V § 45 odst. 2 bude uvedeno, že odborně způsobilou osobou je pověřená osoba, oprávněná posuzovat psychickou způsobilost zájemců o zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče k přijetí dítěte do rodiny podle § 48 odst. 2 písm. c).

V§ 49a odst. 3 dojde k úpravám takto:
 
(3) Osoba, která poskytuje činnost podle § 48 odst. 2 písm. c), je odborně způsobilá, jestliže
 
a) má specializovanou způsobilost k výkonu povolání klinického psychologa podle zvláštního právního předpisu, 
 
b) je znalcem, znaleckou kanceláří nebo znaleckým ústavem, vykonávajícím znaleckou činnost ve znaleckém oboru psychologie, 
 
c) absolvovala jednooborové studium akreditovaného magisterského studijního oboru psychologie navazujícího na absolvování jednooborového studia akreditovaného bakalářského studijního oboru psychologie a doloží praxi v oblasti diagnostiky dospělých v rozsahu alespoň 3 let; podmínka, aby jednooborové studium akreditovaného magisterského studijního oboru psychologie navazovalo na absolvované jednooborové studium akreditovaného bakalářského studijního oboru psychologie, neplatí, pokud bylo jednooborové studium akreditovaného magisterského studijního oboru psychologie zahájeno nejpozději v akademickém roce 2020/2021, nebo
 
d) absolvovala akreditované doktorské studium v oboru psychologie navazující na akreditované magisterské studium v oboru psychologie, a doloží praxi v oblasti psychodiagnostiky dospělých v rozsahu alespoň 3 let.
 
a prokáže znalost problematiky náhradní rodinné péče.

	Středočeský kraj
	§ 45 	Návrh změny:
Navrhujeme doplnění nového odstavce takto:
(8) Odborně způsobilá osoba oprávněná k posuzování psychické způsobilosti k přijetí dítěte do rodiny vydá zájemci o osvojení nebo pěstounskou péči posudek o psychické způsobilosti k přijetí dítěte do rodiny nejpozději do 30 pracovních dnů ode dne posledního prokazatelného úkonu nezbytného pro jeho vypracování. Vydáním posudku se rozumí jeho doručení zájemci o osvojení nebo pěstounskou péči.

Odůvodnění:
Vzhledem k důvodnosti novelizované části ZSPOD, kterou je optimalizace a zejména zrychlení procesu odborného posuzování zájemců o NRP a zdůraznění odbourání zbytečných průtahů v řízení spatřovaných zejména v dlouhých lhůtách k vypracování psychologického posouzení, považujeme za nezbytné a důležité stanovit lhůtu pro vypracování posudku o psychické způsobilosti bezprostředně poté, co budou shromážděny veškeré podstatné podklady pro jeho vypracování. Lhůta 30 pracovních dnů se jeví jako optimální.
	Akceptováno jinak
Lhůta 30 dnů bude doplněna do odst. 4.

	Středočeský kraj
	§ 47a odst. 2 písm. g) 	§ 47a odst. 2 písm. g) uvádí:
…povinnost zvyšovat si znalosti a dovednosti 
v oblasti výchovy a péče o dítě v rozsahu 12 hodin v době 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích a v případě osob vykonávajících zprostředkovanou pěstounskou péči v rozsahu 24 hodin v době 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích,

Návrh změny: 
Povinnost zvyšovat si znalosti a dovednosti v oblasti výchovy a péče o dítě v rozsahu v rozsahu 24 hodin v době 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích,

Odůvodnění: 
U zprostředkovaných pěstounů dochází k zachování povinnosti v prohlubování znalostí v rozsahu 24 hodin v době 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích. Nezprostředkovaní pěstouni jsou přitom často prarodiče nebo jiné osoby příbuzné, které opakují fixované rodinné scénáře, které vedly k nefunkčnosti rodičovského nastavení dětí, které byly do pěstounské péče svěřeny. Oproti důvodové zprávě lze argumentovat, že zkušenosti doprovodných organizací ukazují potřebnost vzdělávání těchto pěstounů, kteří opakují nefunkční komunikační a vztahové vzorce, které přímo dopadají na další vývoj nezletilých dětí. Navrhovaná nerovnost tedy není z našeho pohledu nejen dostatečně obhájena, ale v praxi podporuje zachování rizikových vzorců v chování nezprostředkovaných pěstounů. 

Doprovodné organizace již v současné době nabízí mnoho možností a způsobů, jakými mohou nezprostředkovaní pěstouni své vzdělání plnit, kdy nemusí absolvovat jen školení, ale mohou se zapojit do socioterapeutických činností, svépomocných skupin a díky tomu více nahlížet na mantinely svého chování a objevovat možné rizikové faktory, se kterými se potkávají při výchově dětí. U prarodičů lze například poukazovat na rizikové faktory spojené s generační propastí nebo právě zmíněnými opakujícími se vzorci z rodiny, ve kterých byli vychováváni jejich rodiče 
Dle našeho názoru by v tomto směru neměl stát rezignovat na maximální možnou míru podpory a prevence rizik spojených s nezprostředkovanou pěstounskou péčí, pokud jde stále o péči, která je garantována státem. Navrhujeme proto sjednocení na 24 hodin povinného vzdělávání, jakožto dodržení požadavků veškerými prostředky preventivně působit na pole nezprostředkované pěstounské péče. 
	Akceptováno.
Návrh bude upraven na povinnost průběžného vzdělávání v rozsahu 18 hodin u osob vykonávajících nezprostředkovanou pěstounskou péči.

	Středočeský kraj
	§ 47a odst. 3	Pokud osoba pečující nebo osoba v evidenci splní během 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích povinnost podle odstavce 2 písm. g) ve větším rozsahu, než je vyžadováno, lze rozdíl mezi požadovaným počtem hodin podle odstavce 2 písm. g) a skutečným počtem hodin započítat do rozsahu povinného zvyšování si znalostí a dovedností v oblasti výchovy a péče o dítě v období bezprostředně následujících 12 kalendářních měsíců. První cyklus 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích počíná běžet ke dni uzavření dohody o výkonu pěstounské péče.

Návrh změny 
Vypustit odstavec 3

Odůvodnění: 
I když je odůvodnění předkladatele částečně srozumitelné, není pracováno s argumentací, kdy mohou potřeby na daný kalendářní rok ve svém specifiku nenasedat na vzdělání, které bylo ze strany pěstouna absolvováno v předchozím období. Jistě nelze rozporovat fakt, že se potřeby dítěte a jeho vztahovosti, které se promítají do témat, se kterými se pěstoun potýká mění. Doprovodná organizace je pak povinna ve spolupráci s OSPOD na tyto skutečnosti reagovat a přizpůsobit vzdělávací aktivity na míru konkrétnímu pěstounovi a jeho potřebám. 
I když lze pozitivně vnímat splnění povinnosti pěstouna nad rámec zákona, který umožní doprovodné organizaci tyto hodiny započítat, je otázkou, jak bude postupováno v případě, kdy bude zjevně toto plnění povinností účelné jako formální splnění bez dostatečné reakce na potřeby dítěte. 
	Neakceptováno, vysvětleno
Zde je míněno uznávání a proplácení zejména dlouhodobých výcviků a ucelených kurzů, které jsou dlouhodobé (např. terapeutické rodičovství, práce s traumatem, různé terapeutické výcvicky,    motivační rozhovory apod.). Předpokládáme zejména u zprostředkovaných pěstounů, PPPD.


	Středočeský kraj
	§ 47b	Ustanovení § 47b uvádí:
Obecní úřad obce s rozšířenou působností osobě pečující nebo osobě v evidenci navrhne uzavření dohody o výkonu pěstounské péče, která upraví podrobnosti ohledně nároků a povinností založených v § 47a odst. 2 a současně informuje o možnosti uzavřít dohodu o výkonu pěstounské péče podle odstavce 3. 

Návrh změny: 
Obecní úřad obce s rozšířenou působností osobě pečující nebo osobě v evidenci navrhne uzavření dohody o výkonu pěstounské péče, která upraví podrobnosti ohledně nároků a povinností založených v § 47a odst. 2 a současně informuje o možnosti uzavřít dohodu o výkonu pěstounské péče podle odstavce 3. Osoba v evidenci zařazená rozhodnutím příslušného orgánu do evidence osob, které mohou vykonávat pěstounskou péči na přechodnou dobu je povinna dohodu o výkonu pěstounské péče uzavřít.

Doplnění odst. 2 a následné přečíslování 
Pokud nebude dohoda o výkonu pěstounské péče uzavřena do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí příslušného orgánu o zařazení osoby v evidenci do evidence osob, které mohou vykonávat pěstounskou péči na přechodnou dobu, obecní úřad obce s rozšířenou působností z moci úřední upraví podrobnosti ohledně výkonu práv a povinností založených v § 47a svým rozhodnutím.

Odůvodnění:
Z důvodové zprávy vyplývá, že možnost dobrovolného uzavření dohody dopadá nejen na osoby pečující, ale i na osoby v evidenci, které mohou vykonávat pěstounskou péči na přechodnou dobu. Předkladatel dlouhodobě ujišťuje a proklamuje, že je pěstounská péče na přechodnou dobu formou náhradní rodinné péče, která má skýtat maximální záruky profesionality, přičemž ze strany státu má docházet k intenzivní práci s těmito osobami a jejich individuálními potřebami. Navrhovaná možnost dobrovolnosti uzavření dohod však tento princip a myšlenku popírá. Pokud by měl stát dohlížet na řádné plnění formy náhradní péče, která je ve smyslu pěstounské péče na přechodnou dobu péčí profesionální (náleží koneckonců za ní i finanční odměna), musí mít možnost co nejlépe sledovat její plnění a mít možnost reagovat na aktuální potřeby. Jakákoli forma profesionalizovaného plnění, zejména pak v situaci, kdy jde o ochranu nejzranitelnější skupiny dětí, které se ocitli bez řádné péče, musí tato profesionalita nést břímě práv a taktéž povinností.
V situaci navrhované podoby dobrovolného uzavření dohody nastane v praxi situace, že osoby v evidenci, které jsou z pohledu krajského úřadu i systému náhradní péči osobami „profesionalizovanými“ nebudou povinni k dodržování povinností vyplývající z uzavřené dohody o výkonu pěstounské péče. Byť bude dána pravomoc vynutit uzavření dohody správním rozhodnutím, jeví se takový přístup jako nesystémový. 

Jelikož vnímáme potřebu automatické povinnosti uzavření dohody o výkonu pěstounské péče u osob v evidenci, navrhujeme doplnění této povinnosti do odstavce 1. V odstavci 2., jako v dosavadní úpravě pak bude deklarováno, že pokud osoba v evidenci dohodu neuzavře, nahradí podrobnosti ohledně výkonu práv a povinností obecní úřad s rozšířenou působností. Pro praxi vnímáme zajištění této povinnosti nanejvýš potřebné i vzhledem k tomu, že sám předkladatel svým návrhem směřuje péči o nezletilé děti z kolektivních zařízení právě do péče osob v evidenci.	

§ 47c odst. 1	§ 47c odst. 1 uvádí:
Není-li dále stanoveno jinak, dohoda o výkonu pěstounské péče trvá po dobu, po kterou je vykonávána pěstounská péče osoba osobou pečující nebo osobou v evidenci po dobu, po kterou je osoba zařazena do evidence osob, které mohou vykonávat pěstounskou péči po přechodnou dobu podle § 27a. 

Návrh změny: 
Není-li dále stanoveno jinak, dohoda o výkonu pěstounské péče trvá po dobu, po kterou je vykonáváno svěřenectví, pěstounská péče osoba osobou pečující nebo osobou v evidenci po dobu, po kterou je osoba zařazena do evidence osob, které mohou vykonávat pěstounskou péči po přechodnou dobu podle § 27a. 

Odůvodnění: 
Návrh nepamatuje na možnost trvání dohody v případě trvání svěřenectví. Z tohoto důvodu navrhujeme do textu doplnit slovo „svěřenectví“. 
	Akceptováno jinak.

Doplněn § 27a odst. 4  „Pro účely vyřazení žadatele z evidence se za závažný důvod, pro který nelze žadateli zprostředkovat pěstounskou péči podle § 23i odst. 1 písm. a), považuje rovněž skutečnost, že žadatel nemá uzavřenu dohodu o výkonu pěstounské péče podle § 47b po dobu delší než 2 měsíce.“

Neakceptováno 
Svěřenectví je zahrnuto, spadá pod legislativní zkratku pěstounské péče dle § 47a odst. 1 (osobní péče vykonávaná osobou pečující, kam dle § 2a písm. c/)

	Středočeský kraj
	§49a odst. 5	Návrh změny: 
Navrhuje se vypustit 

Odůvodnění: 
Předkladatel navrhuje působení dobrovolníků za podmínek stanovených zákonem. Dle zákona č.198/2002 Sb., o dobrovolnické službě a o změně některých zákonů (zákon o dobrovolnické službě, ve znění pozdějších předpisů. Dle ustanovení § 3 odst. 1 písm. a) zákona může být dobrovolníkem osoba starší 15 let, jde-li o výkon dobrovolnické služby na území České republiky. Zákon nijak nepracuje s trestní bezúhonností dobrovolníka. Pokud jde o dobrovolníky, kteří mají pracovat s okruhem dětí, kterým je poskytována sociálně-právní ochrana a jde tedy o skupinu zvláště zranitelnou, kdy musí být na okruh fyzických osob kladeny nároky vyšší, než je tomu v případě jiných dětských skupin, u kterých je dobrovolnictví využíváno. Jak věková hranice, tak volnost zákona, který dobrovolnictví upravuje pouze základě se jeví připuštění do okruhu práce s těmito dětmi jako nevhodná. Už jen z důvodu, kdy může jít o děti, které jsou zatíženy traumatem nebo jinými specifickými potřebami. Obecné znění připuštění dobrovolníků je připuštěním jakékoli fyzické osoby, bez jakýchkoli vstupních měřítek, které mají některé organizace nastaveny (př. proškolení apod.). I když je jasné, že tyto měřítka nelze zákonem ukotvit a nechceme nijak popírat i klady dobrovolnické činnosti je ke zvážení, zda odstavec 5 nevynechat nebo nedoplnit důvodovou zprávu o nároky, které by měly být na dobrovolníky v tomto směru kladeny. 

	Neakceptováno, vysvětleno.
Jde-li o osobní předpoklady osob přímo poskytujících sociálně-právní ochranu, ust. § 49a upravuje pouze kvalifikační předpoklady. Podmínku bezúhonnosti jako podmínku obecnou obsahuje již § 49 odst. 2 písm. c) bod 1. Jde-li o věk, nestanovuje podmínku určitého věku obecně ani nynější znění zákona, a jde-li o dobrovolníky, nevyplývá požadavek plné svéprávnosti, na rozdíl od osobního předpokladu sociálních pracovníků a pracovníků v sociálních službách ani § 115 odst. 2 zákona č. 108/2006 Sb. není důvod neumožnit výkon některých činností v rámci dobrovolnické služby bezúhonným mladistvým např. praxi v rámci středoškolského vzdělávání v oborech sociální práce a příbuzných oborech.

	Středočeský kraj
	§49b  	(1)	Krajský úřad, který rozhodl o vydání pověření, nebo krajský úřad, v jehož obvodu pověřená osoba vykonává sociálně-právní ochranu (dále jen "kontrolní orgán"), kontroluje plnění podmínek pro vydání pověření podle § 49 odst. 2 a 4 3 a § 49 odst. 10 písm. a), c) a d) § 48a odst. 1 písm. a). Tím není dotčen výkon kontroly prováděný podle zákona o ochraně veřejného zdraví.

Návrh změny: 
(1)	Krajský úřad, který rozhodl o vydání pověření, nebo krajský úřad, v jehož obvodu pověřená osoba vykonává sociálně-právní ochranu (dále jen "kontrolní orgán"), kontroluje plnění podmínek pro vydání pověření podle § 49 odst. 2 a 4 3 a § 48a odst. 1 písm. a) a plnění povinností pověřených osob podle § 8, 9 a § 48a odst. 1 písm. b) až e) a odst. 2 Tím není dotčen výkon kontroly prováděný podle zákona o ochraně veřejného zdraví.

Odůvodnění: 
V praxi se po novelizaci zákona v roce 2022, že krajským úřadům bylo znemožněno provádět kontroly výkonu pověření se zaměřením na konkrétní práci s rodinou, včetně toho, jakým způsobem je s konkrétním případem pracováno ve světle obecného zájmu dítěte. Předkladatel navrhuje srozumitelně jmenovat povinnosti pověřených osob v ustanovení § 48a odst. 1 písm. b) až e) a odst. 2 v návaznosti na ustanovení § 8 a 9 ZSPOD. I když je kontrola těchto činností přisouzena Inspekci, tato uvedené činnosti kontroluje v provázanosti na dodržení standardů kvality a tedy více formálních postupů. Krajské úřady v současné době provádí kontroly formalistické, které nemají dopad na podstatnou změnu v případě zjištěných pochybení při výkonu jednotlivých činností a konkrétní práce s klientem. Kapacita Inspekce je velice omezená a nedokáže dostatečně pokrývat potřeby praxe a jednotlivých krajů. Krajské úřady v rámci vlastní znalosti pověřených osob vědí, na jaké okruhy práce s klientem, ve světle zákonných povinností soustředit svoji pozornost a usměrňovat tak výkon i jednotně s metodickým vedením sociálně právní ochrany dětí obecních úřadů s rozšířenou působností. 

Navrhujeme proto krajskému úřadu přiznat možnost kontroly plnění povinností pověřených osob, které oproti Inspekci nebudou vázány na standardy kvality, ale na konkrétní přímou práci s klientem a případem. Jde tak o trochu jiný úhel pohledu, než zprostředkovává při své kontrolní činnosti Inspekce. Vzhledem ke změnám v pověřených osobách je navíc účelné, aby byla posílena kontrolní funkce krajského úřadu, který pověření vydává a zá prostředí a podmínky svého regionu v návaznosti na informace, z praxe. K porušení zásady ne bis in idem nebude docházet, jelikož informace o výsledcích kontroly a možných opatřeních k nápravě budou sdíleny prostřednictvím registru a budou tak dostupné jak pro krajský úřad, tak inspekci a budou moci na sebe účelně navazovat.  
	Neakceptováno.
Správní úřad, který vydal oprávnění k poskytování sociálně-právní ochrany („pověření“) má v rámci své působnosti kontrolovat, že jsou plněny podmínky pro vydání pověření po celou dobu, kdy pověření trvá. Naopak kvalita služby, tedy dodržování povinností pověřené osoby ve vztahu „poskytovatel – klient“ včetně dodržování standardů kvality, je věcí inspekce, nikoli kontroly podmínek pro vydání pověření. Jednalo by se o nevhodný překryv kompetencí.

	Středočeský kraj
	§ 50 odst. 1 písm. g) 	Ustanovení § 50 odst. 1 písm. g) uvádí:
…nesplní-li pověřená osoba opatření uložená k odstranění nedostatků v oblasti dodržování standardů kvality sociálně-právní ochrany zjištěných při inspekci poskytování sociálně-právní ochrany,

Návrh změny:
nesplní-li pověřená osoba opatření uložená k odstranění nedostatků v oblasti dodržování standardů kvality sociálně-právní ochrany zjištěných při inspekci poskytování sociálně-právní ochrany nebo opatření k odstranění nedostatků zjištěných při kontrole uložených kontrolním orgánem dle § 49b) odst. 3,

Odůvodnění: 
Předkladatel v novelizovaném znění přisuzuje právo krajskému úřadu zahájit řízení o zrušení pověření v případě, kdy kontrolovaná pověřená osoba nesplní opatření k nápravě ze strany inspekce. Podobně by tato možnost měla být dána krajskému úřadu v případě, kdy kontrolovaná osoba nesplní opatření k odstranění nedostatků zjištěných při kontrole uložených kontrolním orgánem dle § 49 b odst. 3. Krajský úřad bude muset vždy posuzovat míru závažnosti nesplnění takových opatření a v rámci důkazního vyhodnocení posoudit, zda nesplnění kontrolních zjištění a uložených opatření vede k důvodným pochybnostem, které by bránily dalšímu poskytování sociálně právní ochrany pověřenou osobou. Takové rozhodnutí bude přezkoumatelné ze strany MPSV, jakožto nadřízeného orgánu. Jde tedy o přisouzení práva krajského úřadu, které je přezkoumatelné. 

Navrhujeme doplnění bodu g) odstavce 1 o možnost postupu ze strany krajského úřadu i v případech, kdy nejsou naplněna opatření k odstranění nedostatků zjištěných při kontrole uložených kontrolním orgánem dle § 49 b odst. 3 ZSPOD.
	Akceptováno.

	Středočeský kraj
	§ 55 odst. 2	§ 55 odst. 2 uvádí:
Písemnosti s informacemi o osobě, která upozornila orgán sociálně-právní ochrany na skutečnosti uvedené v § 7 odst. 1, o místu pobytu rodiče nebo dítěte, kteří se stali obětí domácího násilí v rodině s dítětem, o osobách, jimž bylo dítě svěřeno do péče před osvojením, nebo o místě pobytu takového dítěte se uchovávají odděleně mimo spisovou dokumentaci. To platí rovněž pro záznam nebo protokol o vyjádření dítěte, které bylo učiněno bez přítomnosti zákonného zástupce nebo jiné osoby odpovědné za výchovu dítěte. Povinnost předložit tyto písemnosti jiným orgánům veřejné moci podle zvláštního právního předpisu tím není dotčena.

Návrh změny:
Písemnosti s informacemi o osobě, která upozornila orgán sociálně-právní ochrany na skutečnosti uvedené v § 7 odst. 1, o místu pobytu rodiče nebo dítěte, kteří se stali obětí domácího násilí v rodině s dítětem, o osobách, jimž bylo dítě svěřeno do péče před osvojením, nebo o místě pobytu takového dítěte se uchovávají odděleně mimo spisovou dokumentaci, a to ve zvláštní složce. To platí rovněž pro záznam nebo protokol o vyjádření dítěte, které bylo učiněno bez přítomnosti zákonného zástupce nebo jiné osoby odpovědné za výchovu dítěte. Povinnost předložit tyto písemnosti jiným orgánům veřejné moci podle zvláštního právního předpisu tím není dotčena.

Odůvodnění: 
Navrhujeme pro jistotu v praxi specifikovat, že se uvedené listiny, taxativně ustanovením vymezené uchovávají mimo spisovou dokumentaci ve zvláštní složce. Bude tak zachován současný jednotný systém ukládání a, vedení a evidence podkladů pro vedení spisové dokumentaci, který je v praxi znám a nečiní v praxi žádné problémy. Zároveň pak bude, jako v současném znění právní úpravy zřejmé, že tato složka není k nahlížení přístupná. 

Navrhované znění mimo spisovou dokumentaci není zřejmé v praxi může činit zbytečné problémy a rozdílnost přístupů. Navrhovanou úpravou dochází roztříštění jednotné praxe při výkonu přenesené působnosti.
	Neakceptováno.
Pojem „zvláštní složka“ ani správní řád ani předpisy o výkonu spisové služby neznají; šlo by přitom o nadbytečnou nepřímou novelizaci těchto předpisů. Správní řád v 17 odst. uvádí dostatečně jasně, že z důvodu ochrany utajovaných informací a z důvodu ochrany jiných informací, na něž se vztahuje zákonem uložená nebo uznaná povinnost mlčenlivosti, se v případech stanovených zákonem část písemností nebo záznamů uchovává odděleně mimo spis… Na písemnosti nebo záznamy uchovávané odděleně mimo spis se ustanovení tohoto nebo jiného zákona o nahlížení do spisu nepoužijí.

	Středočeský kraj
	§ 55 odst. 3	Ustanovení § 55 odst. 3 uvádí:
…jako zástupce dítěte je do spisové dokumentace oprávněn nahlížet zákonný zástupce dítěte, který má a vykonává rodičovskou odpovědnost v rozsahu, kterého se obsah spisové dokumentace týká, nebo za stejných podmínek opatrovník dítěte nebo jiná osoba odpovědná za výchovu dítěte…

Návrh změny: 
Navrhuje se doplnit důvodovou zprávu o sdělení, o jakého opatrovníka v daném případě jde, aby bylo jasné, že v daném případě nejde o opatrovníka v soudním řízení, jemuž jsou informace ze strany OSPOD poskytovány dle ustanovení § 51 ZSPOD. Případně změnit znění věty tak, aby bylo zjevné, že na toto opatrovnictví povinnost OSPOD umožnit nahlížení do spisové dokumentace nedopadá. 
	Akceptováno.

	Středočeský kraj
	§ 55 odst. 4 	§ 55 odst. 4 uvádí:
Údaje obsažené ve spisové dokumentaci týkající se dítěte je obecní úřad obce s rozšířenou působností oprávněn využít pouze v zájmu dítěte při zajišťování sociálně-právní ochrany.

Návrh změny:
Údaje obsažené ve spisové dokumentaci týkající se dítěte je obecní úřad obce s rozšířenou působností oprávněn využít pouze v zájmu dítěte při zajišťování sociálně-právní ochrany. Obecní úřad obce s rozšířenou působností do 15 dnů ode dne, kdy oprávněná osoba podle odst. 3 požádala o nahlédnutí do uvedené spisové dokumentace, 
 
a) sdělí, že umožní nahlédnout do spisové dokumentace, a určí termín k nahlédnutí, v tomto případě se nevydává rozhodnutí, nebo 
 
b) rozhodne o odmítnutí písemné žádosti, pokud by to bylo v rozporu se zájmem dítěte, v rozporu s rozhodnutím soudu o utajení osvojení nebo pokud lze ze spisové dokumentace zjistit, která fyzická osoba upozornila na skutečnosti uvedené v § 7. 

Odůvodnění: 
Předkladatel bez bližšího vymezení upravuje ustanovení § 55 odst. 4 a odjímá možnost OSPOD k časové lhůtě pro rozhodnutí, zda umožní nahlídnout do spisové dokumentace nebo rozhodnutím takovou žádost odmítne s poukazem na zájem dítěte. Dosavadní právní úprava nahlížení do spisové dokumentace se jeví jako zcela přiměřená, neodporující právní úpravě, přičemž nezpůsobuje krácení práv. Lhůta 15 ti dní dává OSPOD prostor pro vyhodnocení, zda spisová dokumentace neobsahuje záznamy, které nejsou součástí zvláštní složky a zároveň jejich zpřístupněním nemůže dojít k ohrožení zájmu nezletilého dítěte, na kterého je tato spisová dokumentace vedena. 

Pokud se OSPOD rozhodne, že je třeba některé listiny nezpřístupnit, je povinen o tomto vydat rozhodnutí, které splňuje náležitosti správního řádu a je řádně přezkoumatelné v odvolacím řízení. Není tedy jasný motiv předkladatele, proč tento funkční model, který lex specialis upravuje podmínky nahlížení do spisové dokumentace OSPOD ruší. Nemůže přitom obstát argument, že je ZSPOD jediným právním předpisem, který lex specialis podmínky nahlížení upravuje. Spisová dokumentace OSPOD je jistě dokumentací specifickou, ve které jsou zakládány listiny citlivého charakteru. Pokud by předkladatel prosadil uvedený návrh, bude to znamenat, že se nahlížení bude nést zcela v duchu nahlížení do spisu dle správního řádu, tj. za splnění podmínek bezodkladného umožnění nahlížení do spisové dokumentace, přičemž ale bude nutné posuzovat rozumovou vyspělost u dítěte a další skutečnosti u ZZ a dalších oprávněných osob, např. neporušení veřejného zájmu, jak nakonec uvádí sama DZ. Vezmeme-li v potaz rozsah spisové dokumentace, nebude v případě nepřítomnosti koordinátora případu možné toto zastupujícím pracovníkem posoudit. Z hlediska praktického a posouzení ochrany zájmů dítěte je tak tento požadavek nenaplnitelný. Navrhujeme proto ponechat dosavadní úpravu se změnou odkazu na ustanovení odst. 3, který specifikuje okruh osob a zachováním možnosti 15 ti dnů pro sdělení termínu k nahlížení nebo možnosti odmítnutí se základním poukazem na rozpor se zájmem dítěte, který musí být ze strany OSPOD řádně zdůvodněn s požadavkem jeho přezkoumatelnosti. 
	Neakceptováno.
Vypuštění nadbytečné a nevhodné úpravy je záměrné. Důvody uvádí podrobně důvodová zpráva: Cílem změn navrhovaných v § 55 je především harmonizace úpravy s platnou úpravou správního řádu. Dosavadní úprava, byť opakovaně novelizovaná, ve svém základu stále vychází z pojetí relevantního v době přijetí zákona (1999) a nereflektuje přijetí (2004) a nabytí účinnosti (2006) správního řádu č. 500/2004 Sb. Současně je nezbytné odstranit některé věcné chyby… V dosavadním odst. 7 (nově 4) se navrhuje ponechání pouze osvědčeného původního pravidla věty první, podle něhož údaje obsažené ve spisové dokumentaci týkající se dítěte je obecní úřad obce s rozšířenou působností oprávněn využít pouze v zájmu dítěte při zajišťování sociálně-právní ochrany. Větu druhou, která do ustanovení ani systematicky nepatří, se navrhuje vypustit pro nadbytečnost. Druhá věta zcela nepřípadně upravuje „řízení o žádosti o umožnění nahlédnutí do spisové dokumentace“, jehož výsledkem v případě kladného vyřízení má být „sdělení“, v případě negativního výsledku pak správní rozhodnutí „o odmítnutí písemné žádosti“. Uvedené řízení je tedy komplexním řízením ve smyslu části druhé spr. řádu, zejména mělo-li by dojít k odepření nahlédnutí (nevhodně označenému v rozporu se správním řádem jako „odmítnutí žádosti“). Nahlížení do spisové dokumentace je přitom procesní úkon v rámci realizace procesního práva účastníka nebo jeho zástupce, nejde v případě rozhodování o něm o jednání, o němž by mělo být meritorně rozhodování rozhodováno v řízení, „jehož účelem je vydání rozhodnutí, jímž se v určité věci zakládají, mění nebo ruší práva anebo povinnosti jmenovitě určené osoby nebo jímž se v určité věci prohlašuje, že taková osoba práva nebo povinnosti má anebo nemá“ ve smyslu § 9 spr. řádu. Podle § 38 odst. 5 spr. řádu platí, že „odepřel-li správní orgán osobě nahlížet do spisu nebo jeho části, vydá o tom usnesení, které se oznamuje pouze této osobě“. Jde tedy o procesní, nikoli meritorní správní akt, tedy nikoli o rozhodnutí, ale o procesní usnesení, které se navíc doručuje jen tomu, komu bylo nahlédnutí odepřeno, nikoli všem účastníkům. Dosavadní úpravu je proto možno vypustit bez náhrady, neboť obecná úprava § 38 správního řádu, především jeho odst. 5, je pro řešení dané problematiky jakož i pro garanci procesních práv a oprávněných zájmů chráněných dětí, jejich zástupců a dalších dotčených osob plně dostačující, a navíc odpovídá na rozdíl od dosavadní zmatečné úpravy charakteru řešené problematiky. Existenci nynější odchylné zvláštní úpravy nelze věcně nijak odůvodnit.
Nejde tedy o funkční model, ale o úpravu bez důvodu odporující správnímu řádu (proto také MV k navrhované úpravě neuplatnilo žádní připomínky, neboť se navrhovanou úpravou naopak naplňuje dlouhodobý záměr MV rušit nedůvodné odchylky od správního řádu ve zvláštních předpisech). Podle § 6 odst. 1 spr. řádu platí, že správní orgán vyřizuje věci bez zbytečných průtahů. Je-li třeba spisovou dokumentaci upravit a za tím účelem nahlížení účastníka časově odložit, nejedná se o průtah, který by byl ve smyslu cit. ust. „zbytečný“, ale naopak „nezbytný“. V tom smyslu je tak třeba vykládat i obecnou lhůtu k provedení úkonu správním orgánem. Ostatně odvolacím, kontrolujícím a dozorujícím orgánem je zde KÚ, právě ten přezkoumává, zda jde na straně ORP o „zbytečný průtah“ nebo nikoli.

	Středočeský kraj
	§ 58 
	Ustanovení § 58 uvádí:
Obcím s rozšířenou působností se ze státního rozpočtu poskytuje náhrada výdajů vzniklých v souvislosti s výkonem sociálně-právní ochrany, s výjimkou výdajů na zřízení a provoz zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc.

Návrh změny: 
Obcím s rozšířenou působností a krajským úřadům se ze státního rozpočtu poskytuje náhrada výdajů vzniklých v souvislosti s výkonem sociálně-právní ochrany, s výjimkou výdajů na zřízení a provoz zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc.

Odůvodnění:
Ustanovení § 58 znovu zcela rezignuje na náhradu výdajů vzniklých v souvislosti s výkonem sociálně-právní ochrany u krajských úřadů, ačkoli tyto zajišťují výkon SPOD v přenesené působnosti a jsou na ně kladeny nároky na kvalitu výkonu SPOD vyplývající ze Standardů kvality výkonu SPOD.
	Neakceptováno.
Nad rámec stávajícího příspěvku na výkon státní správy budou financovány výkonovou platnou přípravy a posudky o psychické způsobilosti žadatelů o NRP. 


	Středočeský kraj
	§ 59f a § 48	Návrh změny: 
Navrhujeme doplnit do § 59f v odst. 1 před písmeno a) přestupek v tomto znění: 

§ 59f odst. 1: „Fyzická nebo právnická osoba se jako pověřená osoba dopustí přestupku tím, že překročí rozsah sociálně-právní ochrany stanovený v pověření nebo vykonává sociálně-právní ochranu v rozporu s podmínkami stanovenými v § 49 nebo poruší povinnost stanovenou v tomto pověření, …“

K tomuto přestupku nově navrhujeme zařadit ustanovení § 48 odst. 3, který zní: „Pověřené osoby nejsou oprávněny vykonávat sociálně-právní ochranu v jiném rozsahu, než je stanoven v 
§ 48 odst. 2.“
 
Odůvodnění:
Dle našeho názoru je nutné vložit přestupkovou odpovědnost pověřených osob (tento přestupek původně v zákoně již byl), která se týká možného porušení povinností pověřené osoby dané jí zákonem a případného nedodržení podmínek vydaného pověření. Pověření je veřejná listina, která stanovuje podmínky výkonu činností při poskytování SPO a pověřená osoba nemůže vykonávat sociálně-právní ochranu dětí v jiném rozsahu, než v jakém jim bylo vydáno pověření a pouze za podmínek, které toto pověření stanoví. Musí zde být garance státu, že podmínky dané zákonem budou dodržovány, byť v minimální podobě vydaného pověření a činností. Překročení rozsahu sociálně-právní ochrany dětí stanoveného v pověření by mělo být kvalifikováno opět jako přestupek pověřené fyzické osoby nebo pověřené právnické osoby. Dodržování povinností 
a podmínek vydaného pověření je mimo jiné i ochranou nezletilých a jejich rodin a má vést k transparentnímu poskytování sociálně-právní ochrany ze strany pověřených osob. V tomto smyslu také navrhujeme vložit nové ustanovení § 48 odst. 3, jehož text zmiňujeme výše. 
	Neakceptováno.
Navrhované doplnění je nadbytečné, jednalo by se o návrat k úpravě účinné do 31. 12. 2021, která byla právě pro nadbytečnost zrušena.
Překročení rozsahu pověření pokrývá přestupek podle § 59 odst. 1 písm. b). Porušení podmínek pro vydání pověření a povinností vyplývajících z pověření lze pak postihovat podle ostatních skutkových podstat v § 59f odst. 1, zejména podle § 59f odst. 1 písm. c), d), e), h), i), k), n), o).

Na připomínce netrváme s výhradou.


	Středočeský kraj
	§ 64a 	§ 64a uvádí:
Nositelem hromadného poručenství a nositelem hromadného opatrovnictví nezletilých je obec s rozšířenou působností.

Návrh změny: 
Nositelem hromadného poručenství a nositelem hromadného opatrovnictví nezletilých je obec s rozšířenou působnosti, pokud nejde o postup dle ustanovení § 15 odst. 1, § 16 odst. 1 a § 37 odst. 1, kdy je nositelem hromadného poručenství obecní úřad s rozšířenou působností 

Odůvodnění:
V případě přímého ohrožení nezletilého na životě, zdraví nebo dalším vývoji, kdy je mu třeba zajistit další péči, včetně té neodkladné je namístě, aby veřejného poručníka nadále zastával obecní úřad s rozšířenou působností. Tomu je nadále zachována tato pravomoc v ustanovení § 15 odst. 1, § 16 odst. 1 s provázáním na ustanovení § 27 odst. a § 47a odst. 4 ZSPOD. Právě obecní úřad s rozšířenou působností je oprávněným vyhodnotit aktuální situaci a posoudit, zda jsou v dané chvíli naplněny požadavky zastoupení dítěte z funkce veřejného poručníka a v návaznosti na to bezodkladně učinit kroky směřující k ochraně jeho zdraví a bezpečí. Ad absurdum by v případě navrhované změny měl obecní úřad s rozšířenou působností situaci vyhodnotit a po posouzení, že je třeba zajistit neodkladnou péči a zastoupit dítě veřejným poručníkem volat zaměstnance organizačně začleněného do ústavu vykonávajícího hromadné poručenství. V opačném případě pak zaměstnanec v organizačním členění odpovědný za výkon hromadného poručenství nebude mít zákonné oprávnění k vyhodnocení situace, zda se jedná o situaci, kdy je třeba dítěti zajistit neodkladnou péči, jelikož tato pravomoc je svěřena obecnímu úřadu s rozšířenou působností, organizačně OSPOD. Jde přitom o stav v praxi zatěžující a zmatečný. OSPOD doposud v roli veřejného poručníka byl oprávněn v případě neodkladné péče nebo smlouvy o poskytování ochrany uzavírat z titulu VP. Toto ustanovení se ovšem nijak nemění a oprávnění uzavřít smlouvu zůstalo obecnímu úřadu ORP, který po novelizaci ale nebude VP.

Navrhuje se proto upravit odst. 1 NZSPOD v tom směru, že bude vymezeno, že v případě postupu dle ustanovení § 15 odst. 1, 16 odst. 1 a 37 odst. 1 ZSPOD bude veřejným poručníkem obecní úřad s rozšířenou působností, který bude mít následně možnost zajistit dítěti z této pozice neodkladnou péči. Následně pak odstavec 2 NZSPOD není třeba měnit, jelikož se na něj nebudou tyto vyjmenované činnosti vztahovat. Dojde tak k právní jistotě postupů v situaci nutnosti zajištění nedokladné péče o nezletilé dítě. 
	Akceptováno jinak	 
Úprava hromadného poručenství a opatrovnictví bude zahrnuta až do připravované nové právní úpravy.

	Středočeský kraj
	§ 64a 	Návrh změny: 
Doplnit důvodovou zprávu o zákonnou oporu a odůvodnění a oporu, pro kterou je navrhované v souladu s čl. 10 Ústavy ČR a stát je tak oprávněn zasahovat do výkonu státní správy obce. 

Odůvodnění:
Nositelem výkonu státní správy může být v souladu s čl. 105 Ústavy ČR pouze orgán obce, nikoliv obec jako taková, navíc zrušením § 17 ZSPOD je z legislativy odstraněn odkaz, který svěřuje výkon kolizního opatrovnictví do rámce přenesené působnosti, bude-li opatrovnictví a poručenství vnímáno jako soukromoprávní vztah, je otázkou, do jaké míry do něj stát může zasahovat a určovat jeho průběh nad rámec ustanovení v OZ a zasahovat obci do výkonu soukromoprávního vztahu. Další otázkou je do jaké míry může stát regulovat obci výkon činností, ve kterých obec vystupuje jako jeden ze subjektů soukromoprávního vztahu, zejména otázka standard, z jakého titulu a právem bude stát určovat obci kým, jak a kdy zajistí svoje povinnosti v soukromoprávním vztahu v návaznosti na ustanovení § 64d a § 64e NZSPOD, a to včetně navrhovaných standardů kvality. 

V důvodové zprávě není blíže vysvětleno, z tohoto důvodu navrhujeme doplnit řádně o důvodovou zprávu – včetně toho, jaký mandát bude mít nadřízený krajský úřad ke kontrolní činnosti a v jakých oblastech mu bude kontrolní oprávnění přisouzeno.
	Akceptováno jinak
Úprava hromadného poručenství a opatrovnictví bude zahrnuta až do připravované nové právní úpravy.


	Středočeský kraj
	§ 64c odst. 1	Místní příslušnost nositele hromadného poručenství podle § 64b odst. 1 se řídí správním řádem.

Návrh změny: 
Místní příslušnost nositele hromadného poručenství podle § 64b odst. 1 se řídí faktickým místem pobytu dítěte. 

Odůvodnění: 
Dle ustanovení § 11 odst. 1 písm. c) správního řádu se místní příslušnost řídí místem trvalého pobytu, pokud nejde o cizince. V případě poskytování opatrovnictví a poručenství je však rozhodujícím faktorem aktuální místo pobytu dítěte-. V místě faktického pobytu může nositel poručenství a opatrovnictví provádět veškeré potřebné úkony osobně, bez toho aniž by docházelo k situaci, kdy dítě bude mít trvalé místo pobytu na druhé straně republiky a bude nutné žádat o zastoupení v daném úkonu pro procesní ekonomii a celé zastoupení se bude komplikovat. Primární úlohou opatrovníka je osobní kontakt se svěřencem a ochrana jeho procesních práv, je tedy vhodné, aby v tomto případě nebylo využito místní příslušnosti dle správního řádu, ale místní příslušnosti deklarované aktuálním faktickým místem dítěte.
Jde o snahu vyhovět nárokům praxe a tuto zjednodušit ve směru k ochraně zájmů opatrovance. 

Navrhujeme z tohoto důvodu, aby se místní příslušnost řídila faktickým místem pobytu, která je v současném zákonu již vyjádřena ustanovením § 15 odst. 1, 16 odst. 1 ZSPOD. Uvedené znění pak bude plně nasedat na připomínku uplatněnou k ustanovení § 64b odst.1 NZSPOD.
	Akceptováno jinak
Úprava hromadného poručenství a opatrovnictví bude zahrnuta až do připravované nové právní úpravy.


	Středočeský kraj
	§ 65 	ČÁST PŘECHODNÁ A ZAVĚREČNÁ USTANOVENÍ obsahují přechodná ustanovení, která neodpovídají aktuálním legislativním podmínkám.

Odůvodnění: 
Odst. 1 a 2 - Objevují se okresní úřady, které již neexistují. V odst. 2 odkaz na ministerstvo, nenasedá na znění ustanovení § 49 odst. 1
Odst. 4 neodpovídá aktuálnímu znění zákona
Odst. 5 není jasný důvod přechodného ustanovení 
Odst. 7 komise péče o rodinu a děti není v souladu s aktuální legislativou 
Ad.
Je třeba přepracovat přechodná ustanovení, aby odpovídala aktuálním změnám v navrhovaném novelizovaném znění. 

	Vysvětleno
Přechodná ustanovení  jsou správně, je však třeba se dívat do samotného návrhu (jednotlivé novelizační body) – čl. II, str. 48 a 51 materiálu, nikoli do platného znění. Tam jsou totiž uvedena stará přechodná ustanovení, ale jen proto, že se dosavadní část dvanáctá označuje jako část třináctá, což je zde vyznačeno. 


	Středočeský kraj
	§ 65	Návrh změny: 
Doplnění odst. 10 – výkon hromadného poručenství a opatrovnictví před účinností tohoto zákona se považuje za výkon hromadného opatrovnictví a poručenství tohoto zákona. Obecní úřady s rozšířenou působností a obce jsou povinny nejpozději do 12 kalendářních měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona výkon hromadného poručenství a opatrovnictví přizpůsobit požadavkům tohoto zákona.

Odůvodnění: 
I přes znatelnou změnu systému výkonu sociálně právní ochrany dětí a jejího rozdělení, ve smyslu vypuštění ustanovení § 17 ZSPOD předkladatel nenavrhuje žádné přechodné ustanovení, které dá dostatečný časový prostor k přípravě této změny. Předkladatel přitom absentuje nutnost vytvoření standardů, změn organizační struktury a přijmutí nových pracovníků, kteří budou danou agendu vykonávat. Pokud předkladatel uvádí v přechodných ustanovení – odst. 1 lhůtu pro vypořádání změn vedení spisové dokumentace, lze považovat za nutné a logické přechodným ustanovením stanovit taktéž dostatečnou lhůtu pro nutné změny výkonu hromadného poručenství a opatrovnictví. 

Navrhujeme proto do přechodného ustanovení doplnit odstavec, kterým bude upravena lhůta pro tuto nutnou změnu, se kterou se bude muset obec vypořádat. Bez přechodného ustanovení hrozí riziko kolapsu uvedeného systému a jeho přechodu. 
	Akceptováno jinak
Úprava hromadného poručenství a opatrovnictví bude zahrnuta až do připravované nové právní úpravy.


	Jihočeský kraj

	Obecně k návrhu zákona	
Úmluva o právech dítěte uvádí, že státy, které jsou smluvními stranami této Úmluvy, jsou přesvědčeny, že rodina, jako základní jednotka společnosti a přirozené prostředí pro růst a blaho všech svých členů a zejména dětí, musí mít nárok na potřebnou ochranu a takovou pomoc, aby mohla beze zbytku plnit svou úlohu ve společnosti, uznávají, že v zájmu plného a harmonického rozvoje osobnosti musí dítě vyrůstat v rodinném prostředí, v atmosféře štěstí, lásky a porozumění. Dle Úmluvy o právech dítěte zájem dítěte musí být předním hlediskem při jakékoli činnosti týkající se dětí, ať už uskutečňované veřejnými nebo soukromými zařízeními sociální péče, soudy, správními nebo zákonodárnými orgány (článek 13). Dle článku 18 státy vynaloží veškeré úsilí k tomu, aby byla uznána zásada, že oba rodiče mají společnou odpovědnost za výchovu a vývoj dítěte. Za účelem zaručení a podpory poskytují státy rodičům a zákonným zástupcům potřebnou pomoc při plnění jejich úkolů výchovy dětí a zabezpečují rozvoj institucí, zařízení a služeb péče o děti. 
Novela by měla zjednodušit stávající zákon o sociálně-právní ochraně dětí. Předním hlediskem sociálně-právní ochrany je zájem a blaho dítěte, ochrana rodičovství a rodiny a vzájemné právo rodičů a dětí na rodičovskou výchovu a péči. (§5). Novela neřeší primární prevenci tj. předcházení umisťování dětí od svých rodičů do náhradní péče a deklarovanou ochranu rodičovství a rodiny a to i s ohledem na v novele navrhované hromadné opatrovnictví a poručenství. 
Novela nereaguje na potřeby dětí zaručené jim Úmluvou, vyrůstat v péči rodičů a rodičům poskytnou potřebnou pomoc. Řeší především potřeby náhradních rodičů. Místo rozšiřování kompetencí pověřených osob při NRP by se mělo cílit na prevenci a sanaci rodin tak, aby nedocházelo k umisťování dětí do NRP. Toto v terénu chybí, zákon se na potřebné nezaměřuje a novela se tímto nezabývá. Služby pověřených osob, doprovázení by bylo zapotřebí cílit na rodiče dětí. Dle našeho odborného pohledu, by se jednalo o účelněji a efektivněji vynaložené peníze z rozpočtu státu. Zamýšlenou navýšenou částku 66.000Kč vyplacenou doprovázející organizaci na jednu pěstounskou rodinu ročně by bylo vhodnější využít k sanaci rodičů a posílení pověřených osob, které by ohrožené rodiny doprovázeli. Potom by také nevznikaly další náklady státu – v tomto případě pěstounské dávky.
	Vysvětleno.
MPSV plně souhlasí s tím, že základní povinností státu je podpora rodičů při péči o děti, za jichž výchovu mají rodiče prvotní odpovědnost v souladu s čl. 18 Úmluvy o právech dítěte.

Nicméně, předložený návrh zákona není komplexní novelou zákona o sociálně-právní ochraně dětí, ale pouze tzv. dílčí novelou, jejíž předmět vychází z vymezení legislativního úkolu MPSV schváleného vládou v rámci Plánu legislativních prací vlády na rok 2023 (usnesení vlády č. 1075 ze dne 21. prosince 2022).
V uvedeném legislativním úkolu byl cíl nyní projednávaného návrhu novely zákona č. 359/1999 Sb. vymezen následovně:
- Získání vyššího počtu zájemců o výkon pěstounské péče prostřednictvím zjednodušení a zefektivnění systému zprostředkování náhradní rodinné péče, 
- zohlednění rozdílů mezi zprostředkovanou a nezprostředkovanou pěstounskou péčí v úpravě podpory, přípravy a doprovázení pěstounských rodin, 
- doplnění a upřesnění legislativní úpravy zákazu umísťování nejmladších dětí do institucionální péče.
zákona směřuje k provedení zejména následujících úkolů z Programového prohlášení vlády:
· Upřednostnit vyrůstání dětí v rodinách místo v ústavech, zejména u nejmladších dětí.
· Podpořit dlouhodobé i přechodné pěstouny, zavést celostátní registr pěstounů.
· Podpořit kraje, aby transformovaly služby pro ohrožené děti, posílily kapacity sociálně aktivizačních služeb pro rodiny a zlepšily systém výběru a přípravy pěstounů.
· Podpořit a zkvalitnit systém náhradní rodinné péče, včetně oddělení příbuzenské péče a péče pěstounské.

MPSV jako předkladatel návrhu zákona bylo a je povinno se při přípravě a dalším projednávání návrhu držet vymezeného rozsahu a cílů novely, tj. držet se zadání uloženého vládou.

MPSV zároveň nijak nerozporuje důležitost a potřebnost podpory vlastních rodičů dětí a přirozeného rodinného prostředí dítěte. Systém podpory a služeb pro přirozené /pokrevní/ rodiny, jehož cílem bude co nejvíce minimalizovat počet dětí vyrůstajících bez péče svých rodičů a mimo vlastní rodinu, bude předmětem zcela nového zákona o podpoře rodin a ochraně dětí, na jehož přípravě nyní MPSV intenzivně pracuje. Podle Plánu legislativních prací vlády na rok 2023 bude návrh zákona o podpoře rodin a ochraně dětí předložen vládě k projednání ještě do konce tohoto roku. 

	Jihočeský kraj

	K ČÁSTI PRVNÍ Čl. I bodu 1. návrhu zákona: § 1 odst. 1
Jelikož zásadně nesouhlasíme s nově navrhovaným ust. §§ 64a – 64f, kdy trváme na ponechání stávajícího textu ustanovení § 17, kterým byl upraven výkon kolizního opatrovnictví jako součást výkonu sociálně právní ochrany dětí, nesouhlasíme tedy ani s doplněním textu „…a hromadné poručenství a opatrovnictví dětí“ na konci odst. 1. 
Hromadné poručenství a opatrovnictví dětí, nemá být dle našeho názoru předmětem úpravy zákona o SPOD, neboť sám předkladatel v důvodové zprávě uvádí, že tato agenda má být striktně oddělena od sociálně-právní ochrany.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno jinak
Úprava hromadného poručenství a opatrovnictví bude zahrnuta až do připravované nové právní úpravy.


	Jihočeský kraj

	K ČÁSTI PRVNÍ Čl. I bodu 2. návrhu zákona: § 2 odst. 1
Upozorňujeme, byť dále v připomínkách trváme na ponechání § 33 dle současného znění, že v § 2 odst. 1 je stále uveden odkaz na § 33, který předkladatel dále v zákoně ruší.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno. 
Bude-li § 33 zrušen, odkazy budou revidovány. V § 2 odst. 1 bude třeba upravit též odkaz na § 10/1, § 32/4.

	Jihočeský kraj

	K ČÁSTI PRVNÍ Čl. I bodu 3. návrhu zákona: § 2a písm. c) bod 1
Nedomníváme se, že by péče jiné fyzické osoby o nezl. dítě (svěřenectví) mělo být postaveno na roveň pěstounské péče nezprostředkované. Každá z daných forem náhradní rodinné péče – svěřenectví x nezprostředkovaná pěstounská péče má své zákonné opodstatnění. Jedná se o instituty, které stojí v systému náhradní rodinné péče vedle sebe a forma péče o dítě závisí na možnosti úpravy vyživovací povinnosti rodičům. 
Osobami, které se nejčastěji ujímají péče o dítě, jsou jeho prarodiče, z důvodu, že dítě je součástí širší přirozené rodiny. Jelikož jde o blízké příbuzné v přímé linii, mají ze zákona vyživovací povinnost k dítěti. Proto pokud je jim možné výživné stanovit nebo pokud se ujme péče o dítě osoba příbuzná, která nemá k dítěti vyživovací povinnost (teta, starší sourozenec), ale výživné je možné stanovit rodičům nebo prarodičům, tato forma péče má zásadně přednost před pěstounskou péčí.
Není pravdou, že by v praxi tyto dva systémy vytvářely nejednotu. Závisí na správném pochopení a pojmenování problému dané rodiny a vyhodnocení situace s ohledem na zájem dítěte. Zásadní je stanovení, kdo bude nadále péči o dítě zajišťovat. Pokud bude dítě svěřeno do péče prarodičů, je nutné se podrobit ustanovení zákona, který hovoří o tom, že prarodiče, coby osoby příbuzné v přímé linii, mají vůči dítěti vyživovací povinnost. Rovněž je nutné se pravdivě podívat na situaci rodičů a vyhodnotit jejich objektivní schopnost plnit vyživovací povinnost. 
Důvodová zpráva - Zákon použil formulaci „pokud je možno uložit“, ale nevypořádal se s tím, že výživné sice bude možno uložit, ale ne v dostatečné výši tak, aby byly zajištěny všechny odůvodněné potřeby dítěte. Máme za to, že svěření do výchovy je možno použít tehdy, pokud je rodičům nebo jiným předkům možno uložit výživné ve výši, aby bylo možné zajistit výživu dítěte v takovém rozsahu, který odpovídá všem odůvodněným potřebám dítěte.
Není vhodné, aby forma svěřenectví z ustanovení zákona zcela vymizela, neboť by to vedlo k dalšímu zneužívání sociálního systému, který je již nyní často patrný. Již v současné době dochází k častému svěřování dětí do pěstounské péče prarodičů i za předpokladu, že rodiče dětí jsou objektivně schopni řádně plnit vyživovací povinnost vůči dítěti. 
Ve formě svěřenectví je vymáhání vyživovací povinnosti ponecháno na pečující osobě. Tato osoba má zákonnou povinnost výživné pro svěřené dítě vymáhat a současně má právo na zajištění pomoci při jejím vymáhání ze strany OSPOD. Podání oznámení na PČR na neplnění vyživovací povinnosti ze strany rodičů, exekuce prostřednictvím soudu, exekuce na plat zaměstnaných rodičů. Domníváme se, že tato přímá forma vymáhání výživného je účinnější a má větší dopad na rodiče, kteří si svou vyživovací povinnost vůči dětem neplní, než forma, kdy stát prarodiče zabezpečí dávkami pěstounské péče a teprve následně přistupuje k vymáhání výživného po rodičích dítěte. 
Dle ustanovení § 953 NOZ svěření dítěte do péče jiné osoby nenahrazuje pěstounskou péči. 
Institut svěřenectví považujeme za opodstatněný v situacích, kdy je reálné riziko zneužívání sociálního systému, kdy rodina formou pěstounské péče pouze řeší svou finanční situaci. V reálu se například jedná pouze o fiktivní péči náhradních rodičů a faktická péče je zajišťována vlastními rodiči. Často jde také o situace, kdy finanční zajištění dětí a pečujících osob nevede k sanaci rodinného systému a snaze biologických rodičů si upravit své poměry a převzít dítě zpět do osobní péče.   
Formu péče svěřenectví považujeme za vhodné ponechat s přihlédnutím k tomu, že v praxi se setkáváme s různými situacemi a možnostmi řešení situace ohrožených dětí a je nutné s touto variabilitou v rozhodovací praxi i nadále počítat. 
Je vhodné tuto formu péče ponechat pro rozhodovací praxi soudů v oblasti příbuzenské péče. 
Plošným nastavením finančního zajištění u všech forem náhradní rodinné péče se domníváme, že bude docházet k neúměrnému a zátěžovému zneužívání daného systému.
Již za současného stavu počtu dětí ve formě svěřenectví versus nezprostředkované pěstounské péče znamená velkou finanční zátěž pro současný sociální systém.
Navrhujeme ponechat stávající úpravu.
Tato připomínka je zásadní.


K ČÁSTI PRVNÍ Čl. I bodu 4. návrhu zákona: § 2a písm. c) body 2 a 3	
Viz. naše připomínka k § 21 písm. c) bodu 1
Navrhujeme ponechat stávající úpravu.
Tato připomínka je zásadní.
	Neakceptováno ROZPOR
JČK je jediným připomínkovým místem (spolu se SMOČR, jejichž připomínky jsou naproto totožné s připomínkami JČK), které toto namítá. Cílem novely je a) zajistit rovné podmínky všem pečujícím osobám, které se starají o děti v náhradní rodinné péče, a jim svěřeným dětem, b) stanovit jasnou dělící linii mezi pěstounskou péčí a péčí jiného člověka (§ 953 o.z.)

Podrobné odvodnění potřebnosti v DZ. 


Neakceptováno. 
Viz výše k předchozí připomínce.


	
	
	

	Jihočeský kraj

	K ČÁSTI PRVNÍ Čl. I bodu 6. návrhu zákona: § 7	
K odst. 5: Nesouhlasíme s terminologii „poskytovatelé služeb určených dětem„. Navíc v takto koncipovaném návrhu chybí  například privátní lékaři  pro dospělé – oznamovací povinnost by měla být vztahována i na tyto poskytovatele zdrav. služeb.
Navrhujeme vyjmout poskytovatelé služeb určených dětem a přesně specifikovat, tak jak to bylo uvedeno v § 10 odst. 4 – pověřené osoby, poskytovatelé sociálních služeb, školy, školská zařízení, poskytovatelé zdravotních služeb
Zároveň upozorňujeme, že na poli úprav v oblasti oznamovacích povinností došlo ke zpřesnění, kdy není možné se odvolávat na mlčenlivost pouze v případě týrání, zneužívání a zanedbávání dítěte. Při striktním dodržování tohoto ustanovení dojde k omezení sdělených informací zejména ze strany škol v rámci následné potencionální kurately pro děti a mládež, čímž bude značným způsobem redukována tolik potřebná a velmi často zmiňovaná prevence.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno jinak
Navrhovaná změna v § 7, § 10/4, § 10a a § 53/1 bude vypuštěna, bude ponechán stávající stav

	Jihočeský kraj

	K ČÁSTI PRVNÍ Čl. I bodu 7. návrhu zákona: § 10
Nesouhlasíme s nově navrhovanou úpravou § 10 odst. 1 a 2, ze které vypadlo slovo „povinen“.
Navrhujeme ponechat stávající úpravu § 10 odst. 1, která obecnímu úřadu stanovila povinnost vyhledávat děti uvedené v § 6, působit na rodiče atd…
§ 10 by měl upravovat povinnosti obecního úřadu i v oblasti preventivní, tedy vyhledávat děti podle § 6, působit na rodiče, a i v případě, že se nejedná o děti ohrožené dle § 6, tak i v těchto případech by měl zajišťovat dostupnost informací o možnostech a způsobu poskytování pomoci. Současná právní úprava je funkční, není nutné ji měnit.
Tato připomínka je zásadní.
	Neakceptováno, vysvětleno
Jde o legislativní techniku, význam použité formulace je totožný jako v případě použití slova „povinen“.

	Jihočeský kraj

	K ČÁSTI PRVNÍ Čl. I bodu 11. návrhu zákona: § 12 odst. 2
Nesouhlasíme s úpravou „může obecní úřad obce s rozšířenou působností blíže určit obsah a zaměření povinnosti…“
Navrhujeme znění odst. 2 takto: „může obecní úřad obce s rozšířenou působností uložit povinnost osobě pečující zvyšovat si znalosti a dovednosti ….“. 
Navrhujeme doplnit znění textu tak, aby z úpravy byla patrná povinnost pro osoby, které mají uzavřenou dohodu o výkonu PP a povinnost pro osoby, které nemají uzavřenou dohodu o výkonu PP, tuto dohodu uzavřít.

Dále není nikde specifikováno, kdo bude hradit náklady spojené s tímto vzděláváním (bude hrazeno z příspěvku na výkon SPOD?).
Trváme na upřesnění.
Tato připomínka je zásadní.
	Neakceptováno.
Výrok správního rozhodnutí musí být určitý, srozumitelný a přezkoumatelný, tj. je nezbytné, aby předmětem výroku nebylo uložení povinnosti zvyšovat si znalosti a dovednosti, ale aby ve výroku byl konkrétně specifikován obsah a zaměření této povinnosti.


Vysvětleno.
Náklady na vzdělávání si bude hradit sama osoba pečující - § 58 odst. 3 písm. a), max. výši stanoví vyhláška.

	Jihočeský kraj

	K ČÁSTI PRVNÍ Čl. I bodu 17. návrhu zákona: § 13a nově navrhovanému odst. 6	
Upozorňujeme předkladatele na skutečnost, že v rámci ČR je v současné době pouze jeden domov pro osoby se zdravotním postižením pro děti mladší 3 let a to ještě cílová skupina osob od 1 roku. V případě nedostatku pěstounů na přechodnou dobu nebude dítě tohoto věku s těmito specifiky, možné nikam umístit.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno jinak.
Nově navrhované znění § 13a odst. 6 bude z návrhu zákona vypuštěno na základě připomínky zmocněnkyně vlády pro lidská práva.
Podmínky pro poskytování sociálních služeb dětem do 4 let věku v domovech pro osoby se zdravotním postižením bude upravovat pouze § 48 zákona o sociálních službách.
Pokud jde o zrušení úpravy dětského domova pro děti do 3 let věku v § 43 a § 44 zákona o zdravotních službách, jedná se o návrh gesčního Ministerstva zdravotnictví, na němž panuje široká mezirezortní i odborná shoda.


	Jihočeský kraj

	K ČÁSTI PRVNÍ Čl. I bodu 20. návrhu zákona: § 14 odst. 6	
Nově upravuje možnost OÚORP vstoupit do zahájeného řízení ve věcech nařízení ÚV, souhlasu s osvojením, omezení rodičovské odpovědnosti atd.  Předkladatel novely tímto ustanovením dává možnost OSPOD, aby vstoupil do řízení ve věcech zásadních pro nezl. dítě. Není to povinnost OSPOD, ale pouze možnost vstoupit do řízení, nicméně postavení OSPOD v soudním řízení je omezeno pouze na možnost dávat písemné zprávy, podat ústní vysvětlení a získat rozsudek. (viz důvodová zpráva) Tímto ustanovením pak předkladatel soudům dává možnost, aby získaly informace od orgánu, který s rodinou pracuje soustavně a informací má nejvíce. Tímto tedy de-facto předkladatel popírá svá tvrzení o tom, že výkon SPOD musí být striktně oddělen od hromadného poručenství a opatrovnictví včetně odmítnutí předávání si informací.  V úpravě tohoto ustanovení je vyzdvižen význam OSPOD, taktéž pro soud je to možnost získání důležitých informací a OSPOD se tímto způsobem „dostane“ k rozsudku ve věci samé. Je to v případech, kdy OSPOD není navrhovatelem. Tedy není účastníkem řízení. Oblasti, ve kterých má OSPOD možnost vstoupit do řízení, jsou pro zájem a ochranu dětí zásadní. Dítě by mělo být řádně zastoupeno tím orgánem, který bude mít nejvíce informací o dítěti a s dítětem soustavně pracuje. Tedy je na místě, aby i nadále dítě bylo zastupováno orgánem SPOD, který s dítětem a rodinou soustavně pracuje. A to v situacích, kdy místně příslušný OSPOD není v pozici navrhovatele. Viz. také Usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích, Č.j.: 6 Co 85/2022-159 ze dne 28. ledna 2022, kde je pak v odůvodnění konkrétně napsáno: „Odvolací soud nepovažuje za důvodné, aby byl jmenovaný opatrovník odvolán, neboť jmenovaný opatrovník nezletilé působí v obvodu Okresního soudu v Českém Krumlově, kde je veden opatrovnický spis nezletilé a je to především tento opatrovník, který má o dítěti nejvíc informací. Pokud město Kaplice vyhodnotilo nezletilou jako dítě ohrožené dle § 6 zák. č. 359/1999 Sb. o sociálně-právní ochraně v aktuálním znění, nelze se ztotožnit se stanoviskem, že pro výkon funkce kolizního opatrovníka je nutné ustanovit jiný OSPOD, neboť právě díky informacím, které vedly k zařazení nezletilé mezi dítě ohrožené, disponuje OSPOD znalostmi zásadními pro nyní probíhající soudní řízení. Sociálně-právní ochranu dětí vykonává vždy jeden klíčový pracovník OSPOD, který vede spisovou dokumentaci dítěte a který zodpovídá za výkon SPOD. Nutno podotknout, že pokud by současné vedení dítěte jako ohroženého a jeho zastupování v opatrovnickém řízení před soudem mělo být vyhodnoceno jako kolize zájmů na straně OSPOD jako opatrovníka, docházelo by ke zcela neúměrnému prodlužování soudních řízení z důvodu hledání vhodného opatrovníka dítěte, což jistě nelze shledat v zájmu dítěte samotného. V zájmu nezletilé naopak je, aby ji zastupoval opatrovník, u něhož se předpokládá, že tak bude činit s plnou znalostí věci. Není věcí soudu, aby se vypořádal s kolizí zájmu, která je shledávána ze strany odvolavatele. Je nutné přihlédnout i k tomu, že pokud by soud přistoupil na odvolavatelův výklad kolize zájmů, situace by se výrazně zkomplikovala pro zastupované dítě, otce a další účastníky řízení, neboť by museli komunikovat nejen s OSPOD, který vede dítě jako ohrožené, ale zároveň i s opatrovníkem jmenovaným nezletilé pro soudní řízení.“
Předkladatel odkazuje na jiný právní předpis § 8a zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, přičemž tento paragraf není novelizován.
Navrhujeme toto ustanovení zrušit s ohledem na níže uvedené stanovisko k § 17.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.

	Jihočeský kraj

	K ČÁSTI PRVNÍ Čl. I bodu 25. návrhu zákona: § 17
Nesouhlasíme se zrušením § 17, kterým byl upraven výkon kolizního opatrovnictví jako součást výkonu sociálně právní ochrany dětí a převedení této agendy do ustanovení §§ 64a – 64f, kterým má být kolizní opatrovnictví převedeno do výkonu hromadného opatrovnictví. Viz naše připomínky k bodu 133 návrhu zákona: §§ 64a – 64f.
Navrhujeme ponechat stávající úpravu, neboť nově předkládaná úprava není v zájmu nezletilých dětí, ochrana práv dětí není nově předkládanou úpravou řádně zajištěna.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.

	Jihočeský kraj

	K ČÁSTI PRVNÍ Čl. I bodu 28. návrhu zákona: Hlava IV (§§ 19a – 26)
	
•	K § 21 Spisové dokumentaci o dítěti:
Novela upravuje vedení spisové dokumentace o dítěti pro účely zprostředkování NRP. Toto ustanovení v odst. 1 říká, že spisovou dokumentaci založí OÚORP vždy po podání návrhu soudu podle § 14 odst. 1 písm. a) až f) a k) nebo pokud bylo jinak zahájeno řízení soudu, které může vést k odebrání dítěte z péče rodičů nebo jiných osob odpovědných za výchovu dítěte.
V odst. 3 pak obecní úřad postupuje kopii spisové dokumentace krajskému úřadu nejpozději do tří pracovních dnů od jejího založení krajskému úřadu.
V odst. 4 písm. a) obecní úřad oznámí krajskému úřadu bezodkladně, že o poměrech dítěte, jehož kopii spisové dokumentace KÚ postoupil, rozhodl soud některým ze způsobů uvedených v § 23(tzn. Návrh na umístění byl zamítnut, soud svěřil dítě rodičům, dítě bylo svěřeno do PP nebo osvojeno)
Nesouhlasíme s touto úpravou z několika důvodů: v současné době není velké množství pěstounů na přechodnou dobu a dlouhodobých pěstounů. Pokud jsou, tak se preferuje svěření malých dětí do PP na přechodnou dobu. Velké děti, velké sourozenecké skupiny, děti s výchovnými problémy pěstouni nechtějí. Těchto dětí je umísťováno daleko více než dětí malých.  Nikde není uvedeno, že pěstouni na PP musí dítě přijmout.  V dané chvíli je toto ustanovení zcela nadbytečné, zatěžující administrativně OÚORP a KÚ.  Zákon o SPOD byl měl primárně hledět na blaho dítěte, chránit jeho zájem a oprávněné zájmy. K tomu je nutné vždy – pokud je dítě rozumově vyspělé a schopné formulovat svůj názor – dítě v dané věci vyslyšet. Pokud před podáním návrhu větší dítě, či sourozenecká skupina vysloví svůj názor a odmítne pěstounskou péči a raději zvolí DD, mělo by se k tomuto názoru přihlížet, a to za situace, kdy dítě bude odebráno z přirozeného prostředí, od rodičů.  
Návrh: pokud do budoucna bude větší počet PP na přechodnou dobu, měla by být povinnost OÚORP před podáním návrhu zjistit, zda jsou volní pěstouni. Pokud dítě schopné formulovat svůj názor vysloví s tímto souhlas a taktéž pěstouni budou chtít převzít do PP na přechodnou dobu dítě větší i s výchovnými problémy, velkou sourozeneckou skupinu, bude návrh OÚORP podán k soudu již s uvedením konkrétních pěstounů, kteří si dítě převezmou. 
V ostatních případech, kdy dojde k podání návrhu k umístění dítěte do zařízení, navrhujeme ponechat stávající úpravu, tedy to, že po umístění písemně informujeme KÚ o umístění dítěte. Pokud se najdou vhodní pěstouni pro tyto umístěné děti, je možné zprostředkování svěření do NRP. Vždy je však nutné zjištění stanoviska dítěte.  

Trváme na doplnění písm. f) do odst. 2, v tomto znění: „f) vyjádření lékaře o zdravotním stavu dítěte“. Toto doplnění je důležité pro to, aby mohl krajský úřad následně vyhledat vhodné náhradní rodiče, případně osoby v evidenci či osoby pečující. Dále potřeba, aby také posudkový lékař měl k dispozici relevantní podklady pro vypracování posudku o zdravotním stavu dítěte.
Tato připomínka je zásadní.

Zásadně nesouhlasíme s navrhovaným zněním odst. 3, navrhujeme znění tohoto odstavce takto: „Obecní úřad obce s rozšířenou působností oznámí krajskému úřadu, informace o dítěti uvedené v odst. 1 a do jednoho měsíce podstoupí kopie spisové dokumentace dle odst. 2“. Vysvětlení námi navrhovaného jednoho měsíce: OÚORP má na vypracování IPODU jeden měsíc od zařazení do evidence OÚORP. 
Tato připomínka je zásadní

•	K § 23 Vyřazení z evidence dětí:
Trváme na doplnění písm. e) do odst. 1., v tomto znění: „e) na základě odmítavého stanoviska dítěte, pokud je dítě rozumově vyspělé a je schopno formulovat názor na projednávanou věc ohledně vyhledávání náhradní rodiny“. Domníváme se, že je potřebné zohledňovat názor dítěte na takto závažnou záležitost, jako je změna výchovného prostředí.
Tato připomínka je zásadní.

•	K § 23a Žádost o zařazení do evidence žadatelů:
Trváme na změně textu odst. 3 takto: „(3) K žádosti o zařazení do evidence žadatelů je žadatel povinen doložit“. Z navrhovaného znění není povinnost tohoto doložení patrná.

Trváme na změně textu na konci písm. a) odst. 3 takto: „…..a smyslového nebrání dlouhodobé péči o dítě přijímané do náhradní rodinné péče, případně další lékařské posudky od dalších odborných lékařů specialistů, v jejichž péči se nachází či nacházel, a“. Jsme toho názoru, že děti z náhradní rodinné péče mají svá výchovná specifika. Jelikož se praktický lékař žadatele může odmítnout vyjádřit se ke všem třem hlediskům zejména k hledisku duševního z tohoto důvodu navrhujeme doplnění viz. výše.


Tato připomínka je zásadní.
•	K § 23b Postup obecního úřadu obce s rozšířenou působností v řízení o zařazení do evidence žadatelů
K odst. 1:
Novela upravuje bezúhonnost žadatele, kdy bezúhonným je ten, který nebyl odsouzen pro pravomocné trestné činy, které jsou taxativně vyjmenovány. Nesouhlasíme s taxativním výčtem tr. činů. Tímto ustanovením by osoba, která byla opakovaně například pravomocně odsouzena za krádeže či loupež, splňovala podmínku bezúhonnosti a mohla se stát náhradním rodičem. A to i za situace, že ustanovení § 23d) odst. 1, písm.d) upravuje, že v řízení o zařazení do evidence se přihlíží  k odsouzení za trestné činy neuvedené v § 23b)
Zásadní je zajištění práv a oprávněných zájmů nezl. dítěte, v případě NRP je obzvláště nutné řádné prověření žadatelů, tak aby byli schopni řádně zajistit péči o nezletilé dítě. Bezúhonnost patří mezi základní podmínky.
Trváme na ponechání ve stávajícím znění.
Tato připomínka je zásadní.

K odst. 3:
Trváme na doplnění dalšího písm. do odst. 3 takto: „c) zjistí, že osoba, která žádá o zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče dítěte s obvyklým bydlištěm v ČR splňuje podmínku pobytu na území ČR, avšak její obvyklé bydliště se nachází mimo území ČR.“ Protože tako úprava je v současné době funkční a opodstatněná.
Tato připomínka je zásadní.

•	K § 23c Spisová dokumentace o žadateli
Trváme na doplnění dalšího písm. do odst. 1 takto: „f) opis z evidence přestupků žadatele“. Již současná praxe je takto nastavena a když již OÚORP zasílá opis z evidence Rejstříků trestů, je logické zasílání také námi navrhovaného opisu. Není pro OÚ ORP nikterak administrativně zatěžující.
Tato připomínka je zásadní.

•	K § 23d Postup krajského úřadu v řízení o zařazení do evidence žadatelů
K odst. 5:
Psychologické posouzení jen na výzvu KÚ – nesouhlasíme, domníváme se, že by psychologické posouzení žadatele mělo být povinné z důvodu ochrany zájmů nezl. dítěte a z důvodu následného párování žadatel – dítě.
Zavést psychologické posouzení pouze v případě, že to bude navíc vyhodnoceno jako potřebné, se jeví jako hodně riskantní.
Urychlení procesu odborného posuzování žadatelů o zařazení do evidence pro zprostředkování NRP – argumentováno tím, že od r. 2024, resp. 2025 dojde k zákazu, resp. podstatnému omezení umisťování nejmenších dětí do institucionální péče, proto je třeba mít k dispozici dostatečný počet pěstounů, včetně pěstounů na přechodnou dobu … V současné době zaznamenáváme nedostatek pěstounů, zejména pěstounů na přechodnou dobu, v případě snahy o zajištění většího počtu pěstounů prostřednictvím urychlení procesu odborného posuzování bez psychologického posouzení, které by žadatelé podstupovali pouze v případě, že pracovník KÚ nazná, že je posouzení třeba.
Psychologické posouzení žadatelů by mělo být součástí odborného posouzení vždy, vidíme, jako velmi důležité. Další problém může být v tom, že pokud bude žadatel vyzván k zajištění psychologického posouzení, tak bude mít možnost si sám vybrat psychologa, který psychologické posouzení provede – sice ze seznamu pověřených odborně způsobilých osob, ale může v tom být problém, riziko kvality posouzení.
v souvislosti s výše uvedeným vyvstává obava, aby jenom proto, že je potřeba více pěstounů, budou odborným posouzením procházet lidé, kteří by projít neměli, trend rozvolňování neboli zmírňování kritérií při posuzování žadatelů je v posledních letech zaznamenán – lidé, kteří by před lety neprošli, v současné době projdou.

Opětovně upozorňujeme, na skutečnost, že je v současné době nedostatek tolerantních pěstounů pro etnické menšiny, problém v případě větší sourozenecké skupiny (3 děti a více), kdy tento problém předkladatel nikterak neřeší!


Trváme na ponechání psychologického posouzení žadatelů v kompetenci krajských úřadů s ohledem na pevně daná kritéria posuzování, s ohledem na následný výběr osob vhodných stát se pěstouny či osvojiteli konkrétního dítěte, kdy díky spolupráci žadatelů s pracovištěm KÚ v rámci psychologického posouzení, a tím získané osobní znalosti žadatele, je předpoklad zajištění vhodnějšího výběru žadatele ke konkrétnímu dítěti.
Tato připomínka je zásadní.

K odst. 7:
Z důvodu naší zásadní připomínky k § 23c, doplnění nového písm. f), navrhujeme vypuštění písm. e) z odst. 7.
Tato připomínka je zásadní.

•	K § 23h Vyřazení z evidence žadatelů
Trváme na doplnění dalšího písm. do odst. 1 takto: „d) na základě rozhodnutí o osvojení nebo svěření dítěte do pěstounské péče, pokud žadatel nežádá o osvojení dalšího dítěte nebo o svěření dalšího dítěte do pěstounské péče.“ Pokud k tomuto nebude docházet bude do budoucna obtížné vyřadit žadatele, kteří neplánují do budoucna převzít dítě do náhradní péče, příp. kteří nespolupracují, příp. kapacita rodiny je již naplněna.
Tato připomínka je zásadní.
	Neakceptováno
Pokud jde o založení spisové dokumentace dítěte ke zprostředkování NRP, pak se vychází se stávajícícho stavu – stávající § 21 odst. 1 věta druhá za středníkem. V odst. 6 pak je stanoveno, že OÚ ORP postupuje založenou spisovou dokumentaci na KÚ neprodleně. Tedy nejde v podstatě o žádnou změnu. Oproti stávajícímu stavu se doplňuje, že nemá smysl NRP zprostředkovávat, pokud nejsou splněny hmotněprávní podmínky pro NRP – tedy nemá smysl, aby KÚ NRP zprostředkovával, ale musí se o tom dozvědět. Z odůvodnění není absolutně zřejmé, proč by toto měl být problém. Odůvodnění celkově zde velmi nepřiléhanvé. 

Aby bylo možné NRP zprostředkovat již během řízení, kterým se např. nařízuje ústavní výchova, musí být KÚ dána možnost vyhledat vhodnou náhradní rodinu. Proto je již od roku 2013 toto vzákoně zakotveno. Jde o zprostředkování dlouhodobé pěstounské péče (eventuálně osvojení), není zřejmý argumet ohledně nedostatku PPPD. K názoru dítěte se samozřejmě přihlíží, a to i při zprostředkování NRP, což je ostatně zakotveno v § 22 odst. 2 písm. c).  


Akceptováno jinak.
Vyjádření lékaře o zdravotním stavu dítěte bude vypuštěno z úpravy obsahu evidence dětí v § 22 odst. 2 písm. Nepůjde o obligatorní součást evidence a bude na posouzení příslušného krajského úřadu, zda je či není nutné doplňovat další podklady 
ke zdravotnímu stavu dítěte nad rámec zprávy o vyhodnocení situace dítěte a IPOD.

Akceptováno jinak.
Na základě připomínek ostatních připomínkových míst bude stanoveno lhůta 7 pracovních dnů pro postoupení kopie spisové dokumentace nadřízenému krajskému úřadu.

Neakceptováno, vysvětleno.
Odmítavé stanovisko dítěte může představovat důvod pro vyřazení dítěte z evidence podle § 23 písm. d) jakožto vážná překážka bránící dalšímu zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče.

Neakceptováno, vysvětleno
Jde o legislativní techniku, význam formulace je totožný jako v případě použití termínu „povinen“.
Jde o žádost o zařažení do evidence pro zprostředkování NRP. Žadatel chce být zařazen chce, aby došlo ke zprostředkování, tudíž má určité povinnosti, např. si opatřit od svého ošetřujícího lékaře posudek o zdravotním stavu a tento přiložit k žádosti. Nebude-li žádost kompletní (např.nebude-li přiložen tento posudek o zdravotním stavu), vyzve OÚ ORP žadatele k doplnění žádosti, poskytne přiměřenou lhůtu a může řízení případně přerušit. Pokud nebude posudek doložen ve stanovené lhůtě, tak je to důvod pro postup podle § 66 odst. 1 písm. c) spr. řádu. A stejný postup by byl i v případě, že by bylo explicitně stanoveno, že je žadatel povinen doložit. 
Neakceptováno.
Rozsah podkladů pro vydání rozhodnutí, které jsou nezbytné ke zjištění stavu věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti, určuje správní orgán příslušný k vydání rozhodnutí. Tj. KÚ vždy individuálně posoudí, zda a v jakém rozsahu je nutné doplnění posudku o zdravotním stavu žadatele.


K § 23b –Akceptováno jinak, vysvětleno.
Bude doplněno, že na úrovni OÚ ORP se zkoumají pouze nezahlazená odsouzení za vyjmenované nejzávažnější a pro účely NRP nejrelevantnější trestné činy (přičemž dojde k jejich doplnění ve smyslu připomínky MSpr). Tedy na základě nezahlazeného odsouzení za vyjmenované trestné činy bude moci již OÚ ORP žádosti z důvodu nesplnění podmíny bezúhonnosti zamítnout. Jde o procesní ekonomii, není důvod v takovém případě spis žadatele postupovat na KÚ. Ovšem u jiných trestných činů a trestných činů sice uvedených, ale již zahlazených, tedy viditelných pouze v opisu (např. došlo k osvědčení ve zkušební době podmíněně odloženého výkonu trestu odnětí svobody) bude moci KÚ také žádost zamítnout, ale již na základě správní úvahy – pokud by např. někdo byl opakovaně odsouzen za krádeže, pak lze učinit závěr, že neskýtá záruku řádné péče. 
I za stávající právní úpravy je možné, aby osoba, která spáchala krádež, a to i opakovaně, byla náhradním rodičem – viz stávající vymezení bezúhonnosti. 


Neakcepotváno, vysvětleno
Tato možnost vyplývá z § 23a odst. 3 písm. a).


Neakceptováno
Není zřejmé, na základě jakého ustanovení si OÚ ORP výpis z evidence přestupků nyní opatřuje a zakládá do spisu (v ZSPOD tato možnost není nyní stanovena). Pro postup ORP nemá opis z evidence přestupků procesně žádný význam; není důvod, aby se proto ORP seznamoval s osobními údaji v tomto rozsahu, s evidencí přestupků pracuje toliko KÚ, opis by měl být současně co nejaktuálnější.

Akceptováno částečně
Doložení posudku o psychické způsobilosti žadatele až na výzvu KÚ je akceptováno. Obligatorní vyžádání ve všech případech bez výjimky se však nejeví jako účelné (např. u druhožadatelů nebo v kraji, kde mají své zaměstnance-psychology na úseku NRP by povinné dokládání posudků o psychické způsobilosti od externích pověřených osob znamenalo v řadě případů zbytečné zdržení a finanční výdaje). Ostatně ani nyní v řadě případů např. u druhožadatelů nepobíhá diagnostika, ale pouze aktualizační rozhovor.  

Pokud jde o to jak legislativně řešit nedostatek žadatelů o sourozenecké skupiny nebo etnické menšiny – MPSV uvítá konkrétní a funkční návrh legislativního řešení. 


K tomuto dodáváme, že některé KÚ nemají nyní osobní znalost žadatele, jelikož tyto kolikrát ani osobně nevidí a rozhodují pouze „od stolu“ na základě spisu. Proto novela stanovuje povinnost osobního jednání se žadatelem. 

Neakcepotváno, viz výše.

Akceptováno jinak ROZPOR
Na základě jiné připomínky bude stanovela maximální lhůta, kdy dojde k vyřazení žadatelů o zprostředkování z evidence (10 let). 

	Jihočeský kraj
	K ČÁSTI PRVNÍ Čl. I bodu 29. návrhu zákona: § 27a odst. 3 písm. a)	
Pokud je preferována přechodná pěstounská péče, což vnímáme stejně jako předkladatel, tak nám však v návrhu novely zákona chybí povinnost pěstounů na přechodnou dobu přijmout děti s jakýmikoliv specifiky v rozmezí věku 0 – 18. Toto platí i pro osoby pečující. 

Tuto naši připomínku vnímáme jako zásadní s odvoláním na nově navrhované ustanovení zákona týkajícího se např. umisťování dětí do 3 let věku do ZDVOP pouze na dobu max. jednoto týdne.
Tato připomínka je zásadní.
	Neakceptováno 
Předkladatel nepreferuje přechodnou pěstounskou péči. Záleží na konkrétní situace  každého dítěte. Pokud je možnost přímo dlouhodobé PP, pak je toto řešení lepší variantou. Ani u PPPD, ani u žadatelů o dlouhodobou PP nelze stanovit podmínku, že jsou povinni přijmout do péče jakékoli dítě. Je třeba brát ohled na situaci např. dětí v rodině již žijících (přijímané děti by měly být zpravidla mladší než děti v rodině, u PPPD by mělo jít  o děti v rodině žijící děti ve věku kolem 8 let a výše, aby byly schopny přijmout a pochopit bez problémů institut PPPD a to, že děti z rodiny odcházejí atd.),  rovněž pokud si žadatel netroufá na dítě s hendikepem nebo mu to neumožňuje např. jeho bytová situace (5. patro bez výtahu), tak jej nelze nutit. Pakliže by bylo stanoveno to, co je připomínkovým místěm navrhováno, rapidně by klesl počet žadatelů. Toto je nepřijatelné, avšak souhlasíme s tím, že by se mělo více pracovat na co nejširší toleranci žadatelů vůči příjímaným dětem. 

	Jihočeský kraj
	K ČÁSTI PRVNÍ Čl. I bodu 35. návrhu zákona: § 29 odst. 2 písm. c)	
K § 29 odst. 2 písm. c) připomínky nemáme, avšak:
Upozorňujeme na odst. 6 písm. e) § 29, kde je uveden „písemný souhlas“, kdy však dle nové úpravy § 30 se jedná o „závazné stanovisko". 
Trváme na opravě, uvedení do souladu.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.

	Jihočeský kraj
	K ČÁSTI PRVNÍ Čl. I bodu 43. návrhu zákona: § 33	
Zásadně nesouhlasíme se zrušením § 33, trváme na jeho ponechání v současném znění.  Toto ustanovení jasně definovalo postavení sociální kurately v řízení podle zákona o soudnictví, kdy bylo zcela přesně definováno, že orgánem SPO je podle zákona o soudnictví obecní úřad obce s rozšířenou působností, taktéž i v případě řízení o přestupku. Tato úprava nyní chybí.
Tato připomínka je zásadní.
	Neakceptováno, vysvětleno.
Ust. § 33 je nadbytečné s ohledem na úpravu § 4 odst. 3, který zakládá univerzální podpůrnou příslušnost obecního úřadu obce s rozšířenou působností pro výkon sociálně-právní ochrany dětí ve všech případech, kdy není stanovena příslušnost jiného orgánu sociálně-právní ochrany dětí. § 4 odst. 3 tak stanoví věcnou příslušnost obecního úřadu obce s rozšířenou působností i pro výkon působnost orgánu sociálně-právní ochrany dětí podle zákona č. 218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeže, a zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich.

	Jihočeský kraj
	K ČÁSTI PRVNÍ Čl. I bodu 52. návrhu zákona: § 42 odst. 1
Nesouhlasíme s navrhovanou lhůtou pro umístění děti do tří let věku do ZDVOP, nejdéle po dobu jednoho týdne, z důvodu nedostatečného prostoru pro řešení situace dítěte, vyhledávání pěstounů na přechodnou dobu za situace, kdy jich není dostatek. 
Navrhujeme znění nově navrhovaného doplnění ustanovení odst. 1) takto: „……. Dítěti do dovršení 3 let věku …… nejdéle po dobu patnácti pracovních dní. Po uplynutí lhůty patnácti pracovních dní, pokud se nepodaří zprostředkovat pro dítě náhradní rodinou péči, je možné lhůtu prodloužit na další dobu nezbytně nutnou, nejdéle na tři měsíce po které trvá předběžné opatření; …“. Takto bude mít dítě zajištěno stabilní prostředí a nehrozí jeho ohrožení, neboť dle stávajícího návrhu by mělo být dítě ze ZDVOP propuštěno, aniž by byla zajištěna náhradní rodinná péče.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno částečně ROZPOR
Na základě protichůdných připomínek různých připomínkových míst bude nejvýše přípustná doba pro poskytování ochrany a pomoci ZDVOP dětem nejmladšího věku prodloužena na 14 dnů, zároveň však dojde ke zvýšení minimální věkové hranice pro pobyt dětí v péči ZDVOP na 4 roky tak, aby došlo ke sladění s platnou úpravou věkové hranice u školských zařízení pro výkon ústavní výchovy a u domovů pro osoby se zdravotním postižením (s účinností od 1. 1. 2025). 


	Jihočeský kraj
	K ČÁSTI PRVNÍ Čl. I bodu 56. návrhu zákona: nově navrhované §§ 44 a 45 	
Upozorňujeme na chybné označení nově navrhovaných §§ 44 a 45, kdy toto není možné, jelikož tyto §§ již v minulosti byly zrušeny.
Trváme na opravě.

•	K chybně označenému § 45 Posuzování psychické způsobilosti k přijetí dítěte do rodiny
OSPOD poskytuje údaje o žadateli na žádost odborně způsobilé osoby – psychologické posuzování – nesouhlasíme, domníváme se, že by psychologické posuzování mělo zůstat v kompetenci kraje.
Navrhujeme toto nové ustanovení vyjmout a ponechat ve stávající podobě.
Nedomníváme se, že odborná způsobilost uvedených osob, automaticky zakládá znalost problematiky dětí v NRP.

Upozorňujeme na odst. 6, kdy je chybně označen výčet písmen (a), b), c), f), g) a h)). Trváme na uvedení do souladu.
Tyto připomínky jsou zásadní.
	Neakceptováno. 
Viz. čl. 58 odst. 2 písm. b) LPV

Neakceptováno, viz výše. Navíc již nyní posuzují v některých krajích psychologové externisté. 
U pověřených osob bude vyžadována zejména odborná způsobilost a zkušenost v diagnostice. Propojení s oblastí NRP je kompetence zaměstnanců KÚ, a to i sociálních pracovníků.
Bude vyžadována zkušenost v oblasti NRP. 

Akceptováno.

	Jihočeský kraj
	K ČÁSTI PRVNÍ Čl. I bodu 58. návrhu zákona: § 47a odst. 2	Tento odst. 2 upravuje práva a povinnosti osob pečujících a osob v evidenci, a to i za situace, kdy nebudou muset mít uzavřenu dohodu.
Navrhujeme doplnění, že v případě, že osoby pečující a osoby v evidenci nebudou mít uzavřenu dohodu, mají práva uplatnit dle § 47a, odst. 2 avšak za podmínky, že si budou vše hradit.
Tato připomínka je zásadní.

K odst. 2 písm. g):
Novela upravuje počet hodin vzdělávání u zprostředkované pěstounské péče na 24 hodin a nezprostředkované na 12 hodin za 12 kalendářních měsíců. S tímto nesouhlasíme, neboť právě nezprostředkovaní pěstouni, kteří neabsolvovali přípravu jsou v praxi mnohdy velmi bezradní a potřebují více pomoci, získání informací a dovedností než pěstouni zprostředkovaní.
Novela neřeší, kdo bude hradit vzdělávání pěstounů – jak zprostředkovaných či nezprostředkovaných. Ve stávající úpravě vzdělávání hradila doprovázející organizace, neboť v zákoně je uvedeno, že mají právo na vzdělávání bezplatně.
Navrhujeme, aby počet hodin vzdělávání byl stejný – 24 hodin, dále navrhujeme, aby bylo doplněno toto ustanovení o informaci, že vzdělávání bude bezplatné.
Tato připomínka je zásadní.
	Vysvětleno
Připomínkové místo nespecifikuje, jak a u koho by osoba pečující/v evidenci měly uplatňovat práva dle § 47a odst. 2, pokud by neměly uzavřenu dohodu o výkonu pěstounské péče. Bude doplněno, že tato práva a povinnosti dle § 47a odst. 2 mají pouze osoby pečující a osoby v evidenci na základě uzavřené dohody o výkonu pěstounské péče. Jinak si Samozřejmě i ti, co dohodu uzavřenou mít nebudou, mohou platit hlídání či vzdělávání. Dále vysvětleno u připomínky k § 12 odst. 2.

Akceptováno částečně
U nezprostředkovaných pěstounů bude stanovena povinnost na 18 hodin. Vzdělávání osob pečujících a osob v evidenci na základě uzavření dohody o výkonu PP bude i nadále hrazeno ze SPVPP, pokud dojde k využití navrženého § 12 odst. 2, pak si budou hradit sami pěstouni. Toto vyplývá z ust. § 58 odst. 3 a § 47d odst. 1.

	Jihočeský kraj
	K ČÁSTI PRVNÍ Čl. I bodu 87. návrhu zákona: § 49 a § 49a 	
K § 49a:
Nedomníváme se, že odborná způsobilost uvedených osob, automaticky zakládá znalost problematiky dětí v NRP.
	Jde o domněnku, nikoli připomínku/návrh. Odborná způsobilost je nyní specifikována daleko lépe a podrobněji než ve stávájím předpise. Nicméně bude doplněna nutnost prokázat znalost v oblasti NRP v rámci řízení o vydání pověření. 


	Jihočeský kraj
	K ČÁSTI PRVNÍ Čl. I bodu 101. návrhu zákona: § 54 písm. b) Zásadně nesouhlasíme s vyškrtnutím písm. b) a to za situace, kdy navrhujeme ponechat výkon kolizního opatrovnictví v sociálně-právní ochraně dětí.
Navrhujeme ponechat stávající úpravu.
Tato připomínka je zásadní.
	Neakceptováno.
Ačkoliv zůstane zachována stávající úprava výkonu hromadného poručenství a opatrovnictví v rámci OSPOD, je nadbytečná výslovná úprava vedení evidence OÚ ORP o poručencích a opatrovancích, a proto je možné je z ust. § 54 vypustit.

	Jihočeský kraj
	K ČÁSTI PRVNÍ Čl. I bodu 102. – 105. návrhu zákona: § 55 odst. 2 až 4
Zásadně nesouhlasíme s úpravou § 55, který upravuje nahlížení do spisové dokumentace vedené o nezl. dítěti. Předkládaná úprava blíže nespecifikuje postup při nahlížení do spisové dokumentace. Taktéž postup při nahlížení do spisové dokumentace dítětem je blíže neurčený (kromě věku), není specifikováno, zda může nahlížet samo, či za přítomnosti rodiče.
Navrhujeme ponechat stávající úpravu.
Tato připomínka je zásadní.
	Neakceptováno. ROZPOR
Blíže viz důvodová zpráva. Otázky, které nejsou speciálně upraveny v zákoně č. 359/1999 Sb., budou řešeny podle obecné úpravy správního řádu.


	Jihočeský kraj
	K ČÁSTI PRVNÍ Čl. I bodu 120. návrhu zákona: § 59g odst. 1 písm. g)	
Zásadně nesouhlasíme s navrhovaným zněním písm. g), kdy by byl ZDVOP sankcionován za to, že zajistí péči o dítě delší než jeden týden. I s ohledem na naši připomínku k bodu 52 návrhu zákona § 42 odst. 1.
Trváme na ponechání v současném znění.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.

	Jihočeský kraj
	K ČÁSTI PRVNÍ Čl. I bodu 128. návrhu zákona: § 62 odst. 1 a 2
Zásadně nesouhlasíme se zrušením stávajících odst. 1 a 2, trváme na jejich ponechání s ohledem na naše stanovisko ke koliznímu opatrovnictví.
Tato připomínka je zásadní.
	Neakceptováno.
Platná úprava § 62 odst. 1 je jednak v rozporu s výlučnou pravomocí soudu rozhodovat o tom, která osoba či orgán bude jmenován opatrovníkem dítěte, jednak je nadbytečná s ohledem na změnu v úpravě místní příslušni OÚ ORP k výkonu opatrovnictví 
v § 61 odst. 3 písm. e) s účinností od 1. 1. 2022.

	Jihočeský kraj
	K ČÁSTI PRVNÍ Čl. I bodu 129. návrhu zákona: § 62 odst. 2
Trváme na ponechání § 62 v současném znění.
Tato připomínka je zásadní.
	Neakceptováno.)
Viz výše.

	Jihočeský kraj
	K ČÁSTI PRVNÍ Čl. I bodu 130. návrhu zákona: § 62 odst. 3
Trváme na ponechání § 62 v současném znění.
Tato připomínka je zásadní.
	Neakceptováno.

	Jihočeský kraj
	K ČÁSTI PRVNÍ Čl. I bodu 133. návrhu zákona: nově navrhované ČÁSTI DVANÁCTÉ §§ 64a – 64f	
Nesouhlasíme se zrušením § 17, kterým byl upraven výkon kolizního opatrovnictví jako součást výkonu sociálně právní ochrany dětí a převedení této agendy do ustanovení §§ 64a – 64f, kterými má být kolizní opatrovnictví převedeno do výkonu hromadného opatrovnictví.
Navrhovaná novela v nových ustanoveních §§ 64a – 64f přináší mnoho otázek, na které jsme nikde v rámci předložených materiálů (důvodové zprávě, ria, …) nenašli odpovědi. Jedná se např. o:
- z novely není zřejmé, jaké kompetence bude mít hromadný opatrovník/poručník. Dle návrhu bude upraveno pouze vyhláškou (hromadné poručenství nebo opatrovnictví upravují standardy = není nikde zpracováno a neví se, co bude upravovat „Vyhláška“), která dosud není k dispozici. Zcela vymizí sociální práce s rodinou, kdy opatrovník dítěte reagoval na potřeby dítěte a jednal s rodiči, aby se v zájmu dětí uvědomili svou společnou rodičovskou zodpovědnost za život a budoucnost dítěte (článek 18 Úmluvy) a dohodli se o budoucnosti svých dětí po rozpadu rodiny. Např. rozšířená Cochemská praxe – sociální práce s celou rodinou, nebude dle novely možná, sociální pracovník OSPOD k tomu nebude mít kompetence a stát nesplní svou povinnost zaručení a podpory poskytovat rodičům a zákonným zástupcům potřebnou pomoc při plnění jejich úkolů výchovy. Dojde k zániku institutu opatrovníka OSPOD a sociální práce s rodinou. Nositel hromadného poručenství bude obec s rozšířenou působností, nikoliv již OSPOD. Hromadný opatrovník bude pouze formální zástupce dítěte bez informací a kompetencí něco ovlivnit. Vyhláška upravující kompetence není vypracována a není zřejmé, co bude jejím obsahem. Dojde ke zřízení nového úřadu a zřejmě vzniknou nová úřednická místa. Zájem dítěte se zcela vytratil. Přitom zájem dítěte musí být předním hlediskem při jakékoli činnosti týkající se dětí, ať už uskutečňované veřejnými nebo soukromými zařízeními sociální péče, soudy, správními nebo zákonodárnými orgány (článek 13).
- společná schůzka s rodiči, kde jsou poučeni,… (cochem) není z toho zřejmé, zda bude možné realizovat – opatrovník to asi nebude moci dělat a OSPOD taky (dítě nebude v §6) – přitom společná jednání na OSPOD se ukázala jako velmi dobře fungující (velký nárůst dohod, zklidnění vztahů mezi rodiči před soudním jednáním,…) – z citované Analýzy MS (str. 41 důvodové zprávy) – uvedeno, že implementace Cochemského modelu úzce souvisí především s činností OSPOD výkon opatrovnictví – ale nikde dál se o cochemu už blíže nepíše – v dál citovaných judikátech a vyjádření MPSV mají mít všichni účastníci stejné postavení, což by společné schůzky rodičů s opatrovníkem popíralo, byť by byly uložené soudem – na str. 44 důvodové zprávy je uvedeno, že opatrovník by nemohl to co OSPOD (navštěvování dítěte a rodiny, ve které žije, vyzývání státních orgánů ke sdělení údajů, vyžadování spolupráce od rodičů či jiných osob odpovědných za výchovu)
- pokud bude dítě odcházet z rodiny a bude uspořádána PK, jak to ukládá zákon, bude tam moci být i opatrovník, který pak bude zastupovat dítě u soudu, pokud bude úprava poměrů, která se vyhrotí tak, že děti budou vyhodnoceny jako ohrožené dle §6 – bude s nimi potom hovořit a jednat opatrovník i OSPOD – dva pracovníci, budou to muset být dva rozhovory, …
- úkoly nositele hromadného opatrovnictví – může být jmenován i jiným orgánem veřejné moci a může být ustanoven zvláštním příjemcem dávek sociálního zabezpečení? Byli bychom jmenováni ze strany OSSZ nebo ÚP. Nebudou zvýšené náklady na hospodaření a správu?
- oddělení dvou základních činností OSPOD - zajištění výkonu veřejného opatrovnictví a poručenství dítěte a poskytování sociální pomoci a podpory dětem v § 6 by neměly být vykonávány kumulovaně … bude znamenat, že u soudního jednání bude dítě jako kolizní opatrovník zastupovat pracovník, který bude zajišťovat výkon veřejného opatrovnictví a poručenství, nikoli pracovník, který má veškeré podklady a informace o případu (o situaci v rodině apod.), vymizí kontinuita ve vedení případu.
- vydělení výkonu hromadného poručenství a opatrovnictví – v případě výkonu kolizního opatrovníka nemá OSPOD vrchnostenské postavení, vůči ostatním účastníkům soudního řízení je v rovném postavení, nemůže jim ukládat povinnosti … jak to bude s domluveným postupem v rámci Cochemské praxe – společné schůzky s rodiči, odesílání rodičů do poradenského zařízení?
- nesystémovost – spolupráce obou oddělení? Např. návrh rodičů na svěření dítěte do ÚV, s rodinou pracuje odd. § 6, k soudu půjde hromadný opatrovník, který hájí zájmy nezl. a ten do ústavu nechce?
§ 54, odst. 2 - Je navrhováno, aby protokol či o záznam učiněný s dítětem bez přítomnosti zákonného zástupce či jiné osoby odpovědné za výchovu byly vedeny odděleně mimo spisovou dokumentaci. Pokud ale OSPOD má s rodiči projednat záležitosti, je nutno je s vyjádřením dítěte ve většině případů seznámit, jak toto bude ošetřeno? Stejně tak nahlížení do spisu. Pokud bude moci nahlížet přiměřeně věku a rozumové vyspělosti dítě, může se dočíst o rodičích věci, které mohou situaci v rodině dále zhoršovat. Není uvedeno, zda budou děti o této možnosti muset být poučeni stejně tak, zda mají žádat písemně. Je navrhováno, že nahlížet může i opatrovník dítěte? I Kolizní opatrovník, respektive budoucí nositel hromadného opatrovnictví?
-měl by být stanoven termín, do kdy budou vyhlášky MPSV hotové, aby nedocházelo k situacím, kdy zákon 359/1999 Sb.  neodpovídá Instrukci o vedení spisové dokumentace.
-Navrhováno je oddělení opatrovnictví od agendy SPOD a vytvoření nové agendy. Již nyní po novele 359/1999 (ale i dříve) se setkávají pracovníci s tím, že se zcela ztrácí historie rodiny.  Pokud tedy V případech, kdy se např. v minulosti řešilo podezření na týrání, které se pak neprokázalo, rodina se velmi často stěhuje, mění lékař a v každém novém bydlišti v podstatě začínají jako nepopsaný list a dítěti není včas poskytnuta odpovídající ochrana. V minulosti byla často kritizována dvojí role OSPOD (kontrola X ochrana a pomoc), ale pokud Úmluva o právech dítěte hovoří o zájmu dítěte jako o předním hledisku činnosti, pak je riziko, že bude upřednostněn zájem ochrany soukromí. Nebo v případech, kdy je dítě pachatel provinění či činu jinak trestného a orgány činné v trestním řízení žádají podrobné zprávy a informace mimo jiné i o tom, kdy a kolikrát OSPOD s rodinou jednal. Tato zpráva o poměrech je důležitá pro rozhodování soudu podle zákona 218/2003 Sb. 
-Jak by probíhalo předávání informací mezi opatrovníkem a OSPOD, pokud OSPOD bude poskytovat informace jen pro výkon funkce. A naopak pokud opatrovník zjistí při své činnosti, hodnověrným způsobem, že by mohlo jít o dítě ohrožené? Dle zákona to oznámí, bude pak moci dál, být opatrovník? Opatrovník, který dosud vykonával i agendu SPOD, často právě zjistit při výkonu funkce opatrovníka, že se jedná o ohrožené dětí a mohl pružně reagovat. 
-Jaká bude mít nositel hromadného opatrovnictví oprávnění, bude moci jednat se zákonnými zástupci? Co v případech malých dětí? Podle standardů má mít k dispozici auto, bude tedy jezdit za opatrovanci? Co když to zákonní zástupci odmítnou? A bude mít podle standardů pohotovost, proč?  
- Podle standardů bude max.1600 nezl. dětí hlášených k TP na 1 opatrovníka. Dojde ke změně ve standardech pro pracovníky OSPOD (800 dětí na 1 pracovníka), když jim ubude opatrovnictví?
- Jak se povede spisová dokumentace, budou moci nahlížet nezl. opatrovanci?
- Není možné ze strany plánované nově zřízené pozice „nositele hromadného poručenství a hromadného opatrovnictví dětí“ dostatečně hájit a chránit zájmy dětí při soudních řízeních, pro která by měl být dle “nové zákonné úpravy“ dětem soudem jmenován, a to proto, že by neměl k dispozici kontinuální informace o tom, co v rodině probíhalo v minulosti, když by tyto informace mohly být zásadní pro náležité zastupování dítěte před soudem, obzvlášť pokud by se v rámci soudního řízení rozhodovalo o budoucím zajištění péče o dítě, které bylo např. v minulosti rodiči týráno, zneužíváno, nebo jehož péče byla rodiči nebo jinými osobami zodpovědnými za jeho výchovu zanedbávána, nebo pokud bylo dítě využíváno rodiči k nějaké trestné činnosti, nebo pokud by se dítě opakovaně dopouštělo útěků, nebo pokud by se opakovaně pokusilo o sebevraždu, apod… K dispozici by měl pouze informace z podaného návrhu, o kterém by se právě v rámci probíhajícího řízení jednalo. Takový „nositel hromadného poručenství a hromadného opatrovnictví dětí“ by nevěděl, že si má dodatečně zjišťovat pro potřeby soudního řízení nějaké informace od OSPOD, popř. kdyby se nějakým způsobem o výše popsaném dozvěděl, pak by nevěděl, o jaké informace by měl žádat konkrétně, když by ani neměl možnost nahlížet do spisové dokumentace vedené OSPOD a posoudit, jaké informace jsou pro dané soudní řízení důležité a jaké nadbytečné. Pouze soc. pracovník OSPOD (dle současného platného zákona SPOD), který má v kompetenci vedení opatrovnického spisu konkrétního dítěte, zná dítě samotné a jeho rodinné poměry nejlépe, pokud s rodinou spolupracoval (nebo s ní stále spolupracuje), a může se tak nejlépe a v zájmu daného dítěte při soudních jednáních vyjadřovat, popř. navrhovat patřičné důkazy. Pokud nezná souvislosti, nezná rodinné poměry, nezná konkrétní stanoviska rodičů, popř. dalších osob v daných projednávaných záležitostech soudu, a má pouze vycházet z vyjádření dětí, které jsou schopny pochopit a vyjadřovat se k projednávaným věcem až v určitém věku a stupni psychické a mentální vyspělosti, potom není možné je řádně před soudem zastupovat a dostatečně tak chránit a hájit jejich zájmy.
-Jak má v případě pochybností „nositel hromadného poručenství a hromadného opatrovnictví dětí“ ověřit, že to či jiné současné nebo nadcházející výchovné prostředí, o kterém se u soudu jedná, je pro dítě vhodné, když dle důvodové zprávy by mělo být „nositeli hromadného poručenství a hromadného opatrovnictví dětí“ (str. 75) odepíráno oprávnění vzájemného sdělování údajů z evidence a spisových dokumentací OSPOD, dále by mu mělo být odepíráno navštěvovat dítě a rodinu v prostředí, ve kterém žije, při zjišťování informací o péči o dítě, o soc. podmínkách, o chování dítěte a pokud by to bylo na místě, proč by nebylo možné, aby si zjišťoval sám údaje o konkrétním dítěti od státních orgánů, pokud by toto bylo zjišťováno v zájmu dítěte, aby byla zajištěna jistota, že dítě bude žít ve vhodných podmínkách a bude mu zajištěna max. možná míra zajištění jeho potřeb s ohledem na jeho věk. Jeví se jako nadbytečné žádat soud v rámci dokazování o poskytování jakýchkoliv údajů k projednávané věci od OSPOD, když toto by si mohl „nositel hromadného poručenství a hromadného opatrovnictví dětí“ zjistit a zajistit sám.
§§ 64a – 64f, které upravují nově výkon kolizního opatrovnictví – tzn. hromadné poručenství a hromadné opatrovnictví nikterak blíže nespecifikuje možnosti hromadného opatrovníka, který bude nezletilé dítě zastupovat při jednání před soudy. V důvodové zprávě je na straně 31 uvedeno, že vnitrostátní úprava opatrovnictví, zejména opatrovnictví dětí, jasně zařazuje mezi základní povinnosti opatrovníka, povinnost udržovat s opatrovancem vhodným způsobem a v potřebném rozsahu spojení, projevovat o opatrovance skutečný zájem… odkazuje se na § 466 NOZ. S tímto odůvodněním nemůžeme souhlasit. § 466 NOZ upravuje opatrovnictví člověka, zejména tehdy, pokud byl omezen ve svéprávnosti. Tedy na dobu delší, než je jedno řízení u soudu. Opatrovník osobu omezenou ve svéprávnosti zastupuje v oblastech, ve kterých byla omezena. Nelze toto srovnávat s kolizním opatrovnictvím, kdy opatrovník zastupuje dítě po dobu řízení – tedy od doby, kdy byl soudem ustanoven do pravomocného rozhodnutí soudu ve věci samé. Kolizní opatrovník je soudem ustanoven z důvodu kolize rodičů. Avšak rodiče i nadále mají k dítěti plnou rodičovskou odpovědnost. Tedy nelze použít ustanovení § 466 NOZ na výkon hromadného opatrovníka. V důvodové zprávě se dále odkazuje na § 946 NOZ, který upravuje zjištění stanoviska rodičů, případně dítěte. Ustanovení tohoto § je v praxi již nyní plně aplikováno a zároveň s tím i ustanovení § 8 odst. 2 zákona o SPOD, který jasně specifikuje, že je možné s dítětem hovořit samostatně bez přítomnosti rodičů. Pakliže by byl schválen návrh předkládané novely, hromadný opatrovník by se měl dle názoru předkladatelů novely řídit ustanovením § 466 a ustanovením § 946 NOZ. Ovšem již není specifikováno, za jakých podmínek má být s dítětem v kontaktu – s rodiči, bez rodičů, jak může hovořit s dítětem atd.?
V současné době může kolizní opatrovník využít i další nástroje zákona jakým je vzájemné sdělování informací a údajů dle § 51 odst. 1 zákona o SPOD, navštěvování dítěte v rodině, ve škole i bez souhlasu rodičů, dožadování jiného OSPOD např. za účelem provedení šetření u druhého rodiče. Tyto nástroje kolizní opatrovník využívá k řádnému zastoupení dítěte při soudním řízení. Rodiče dítěte, kteří jsou v kolizi, v řadě případů nehledí na nejlepší zájem dítěte, ale snaží se spor vyhrát za každou cenu. A současná úprava umožňuje opatrovníkovi získat informace od lékařů, ze školských zařízení, od Policie ČR, provést šetření v rodině a tím i být na jednání připraven a řádně hájit zájem dítěte. 
Tyto nástroje navrhovanou úpravou nebude mít opatrovník dítěte možnost využít a u soudu bude v pozici, kdy bude moci navrhovat pouze provedení důkazů a bude moci provést pohovor s dítětem za blíže nespecifikovaných podmínek a může zjistit stanovisko rodičů. 
Tím, že soud bude žádat o doplnění dokazování – např. vyžádání si zpráv od lékaře atd, dojde také k prodloužení doby trvání soudních sporů a zátěži soudu. 
Tato úprava de facto postavení opatrovníka znevýhodňuje oproti ostatním účastníkům řízení – tedy rodičům. Rodiče si budou moci na rozdíl od opatrovníka vyžádat zprávy např.  od lékaře, psychologa z pozice zákonných zástupců, opatrovník nikoliv.
Dalším problémem stávající úpravy je neupravené vedení spisové dokumentace. Vzhledem k tomu, že se jedná o oblast velmi citlivou, je nutné blíže upravit způsob vedení spisové dokumentace o dítěti. 
Dalším problémem je absence možnosti vzájemné informovanosti mezi hromadným opatrovníkem a orgánem SPOD.  Nová úprava dává možnost hromadnému opatrovníkovi vyžádat si zprávu od orgánu SPOD (§ 51), ale již se mu nestanoví povinnost, aby i on informoval orgán SPOD. Tím dojde k velké ztrátě informací a zátěži.
Obě agendy budou zatíženy zejména tím, že si budou muset zajišťovat informace o dítěti, zejména pokud se bude jednat o dítě uvedené v § 6, kdy se primárně musí zajistit rozsudek, kterým byly např. dítěti upraveny poměry. Již i tento úkon bude v praxi činit problémy, a to z důvodu častého stěhování rodin s dětmi. 
Nová úprava naprosto oslabuje pravomoci hromadného opatrovníka při zastupování nezletilého dítěte. 
Navíc předkladatel zcela nelogicky navrhuje v § 11, odst.1 písm. d), aby obecní úřad obce s rozšířenou působností poskytl poradenskou činnost při uplatňování nároku na výživné, při podávání návrhu k soudu – tedy aby tyto činnosti činil orgán sociálně-právní ochrany dětí. Analogicky si to tímto musíme vysvětlit, když hromadné opatrovnictví nemůže být součástí výkonu SPOD. Pak tedy orgán sociálně-právní ochrany dětí bude realizovat poradenskou činnost a zároveň nebude dítě zastupovat při jednání. V praxi to bude znamenat, že jakmile bude ukončeno řízení ve věci např. úpravy styku dítěte s rodičem a rodiče budou chtít poradit v dané věci i po úpravě, rozsudek a spisová dokumentace bude u hromadného opatrovníka, ale k němu se rodič nemůže obrátit, tudíž se obrátí na orgán SPOD, který nebude mít žádné informace. 
Dojde tak k velkému zmatku, v důsledku této chaotické úpravy budou rodiče mnohdy špatně informováni, a to právě z důvodu nedostatku informací ze strany OSPOD. 
Pakliže bude předkladatel uvádět, že § 11 odst. 1 je vztahován i na hromadného opatrovníka, pak nová úprava nedává žádnou logiku, neboť po celou dobu je jasně v důvodové zprávě uváděno oddělení hromadného opatrovnictví od sociálně-právní ochrany dětí. Pak takovéto oddělení již postrádá smysl zcela. 
Dále nemůžeme souhlasit se sdělením v důvodové zprávě na straně 30, kde se výslovně uvádí, že se změní u některých zaměstnanců označení pracovní pozice a název agendy nikoliv náplň a obsah práce. Podle předkládané novely má dojít k oddělení hromadného opatrovnictví od výkonu sociálně-právní ochrany dětí, tedy pracovníci, kteří budou vykonávat hromadné opatrovnictví, nebudou již vykonávat agendu SPOD, tedy se jim změní náplň a obsah práce. S tím i zařazení do jiné platové třídy. 
V praxi se pak těžko bude realizovat návrh předkladatele, že by i hromadný opatrovník měl zajišťovat „pohotovost v rámci výkonu SPOD“. Problémem se zajištěním agend bude na menších OÚORP.
Navíc touto úpravou budou OÚORP zatíženy dalším dotačním titulem z důvodu výkonu hromadného opatrovnictví, novými standardy včetně nové ZOZ. Dojde tak k dalším administrativním zátěžím.
Navrhujeme ponechat stávající úpravu, neboť nově předkládaná úprava není v zájmu nezletilých dětí, ochrana práv dětí není nově předkládanou úpravou řádně zajištěna.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno 
Úprava hromadného poručenství a opatrovnictví bude zahrnuta až do připravované nové právní úpravy.


	Jihočeský kraj
	K ČÁSTI TŘETÍ (změna občanského zákoníku) Čl. V bodu 1.Vzhledem k našim zásadním připomínkám k §§ 64a - 64f zásadně nesouhlasíme se změnou slov „orgán sociálně právní ochrany dětí“ na „nositele hromadného poručenství“.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno 
Úprava hromadného poručenství a opatrovnictví bude zahrnuta až do připravované nové právní úpravy.


	Jihočeský kraj
	K ČÁSTI TŘETÍ (změna občanského zákoníku) Čl. V bodu 2.
Vzhledem k našim zásadním připomínkám k §§ 64a - 64f zásadně nesouhlasíme se změnou slov „orgán sociálně právní ochrany dětí“ na „nositele hromadného poručenství“.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno 
Úprava hromadného poručenství a opatrovnictví bude zahrnuta až do připravované nové právní úpravy.


	Jihočeský kraj
	K ČÁSTI ČTVRTÉ (změna zákona o zvláštních řízeních soudních) Čl. VII bodu 2.	
Vzhledem k našim zásadním připomínkám k §§ 64a - 64f zásadně nesouhlasíme se změnou slov „orgán sociálně právní ochrany dětí“ na „nositele hromadného poručenství“.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno 
Úprava hromadného poručenství a opatrovnictví bude zahrnuta až do připravované nové právní úpravy.


	Karlovarský kraj

	Zásadní připomínky:
Návrh zákona zcela ruší jakoukoliv možnost předání dítěte do zařízení poskytovatele zdravotních služeb - v podstatě nepřipouští možnost, že dítě potřebuje zdravotní péči. Zdravotní stav řady dětí do 3 let vyžaduje velice intenzivní ošetřovatelskou péči, včetně intenzivní fyzioterapie. U řady dětí je nutná intenzivní podpora ze strany dětského psychologa – především v případě dětí týraných, zanedbávaných a neužívaných.
Sociálně-právní ochranu garantuje stát, který by se prostřednictvím svých institucí měl pokoušet zajistit prevenci zanedbávání, zneužívání a týrání dětí, a pokud již k tomu dojde, a dochází, pak by součástí péče o zdraví a psychické potřeby ohrožených dětí měl být jasně daný státní systém, který má řád, jasná pravidla a disponuje specialisty, kteří se touto problematikou zabývají (ne každý lékař, ne každý psycholog se setká tak často s touto problematikou, jedná se o velmi specifickou péči a některé projevy těchto dětí si pak i odborníci, kteří se s touto problematikou nemají možnost setkat častěji, mohou vysvětlovat v kontextu jiných souvislostí.
V pojetí návrhu zákona se tato otázka začíná řešit převážně na úrovni chápání sociálního kontextu, ale dítě přicházející z dysfunkčního rodinného prostředí, potřebuje (i dle nejnovějších vědeckých poznatků) pomoc komplexnější, tzv. bio-psycho-sociální, která má dle typu zanedbání konkrétního dítěte vždy různou podobu, ale velmi často vyžaduje týmovou práci různých odborností.
Čím déle zůstává dítě v dysfunkčním prostředí, tím více obtíží se u dítěte kumuluje (a to jak sociálních, tak i zdravotních a psychických) – tím hůře se následně detekují a napravují, tj. čím dříve se dítě dostane do bezpečného, chráněného prostředí, tím méně může následně potřebovat specializovanou péči.
Dle návrhu § 13a odst. 1 písm . b) se slova „zařízení poskytovatele zdravotních služeb nebo“ zrušují,  a  také v § 13a odst. 5 se slova „v zařízení poskytovatele zdravotních služeb“ zrušují a číslo „5“ se nahrazuje číslem „4“ – tím je tedy vyloučeno předání 
i vážně nemocného dítěte od nejútlejšího věku do zařízení poskytovatele zdravotních služeb.
Namísto této možnosti je v návrhu zákona doplněn odstavec 6, který zní „Soud může dočasně odejmout dítě do dovršení 3 let z péče rodičů nebo jiné osoby odpovědné výchovu dítěte a přitom nařídit pobyt dítěte domově pro osoby se zdravotním postižením za podmínek podle odstavců 1, 3, 4 a 5“ - zásadně nesouhlasíme
Přidání tohoto odstavce v podstatě nahrazuje možnost předání dítěte do 3 let do zařízení poskytovatele zdravotních služeb. Například případné předání rizikového novorozence do domova pro osoby se zdravotním postižením (dále jen „DOZP“) je naprosto nevhodné. Jak bude zajištěna zdravotní péče, kterou takové dítě vyžaduje? Kdo ji zajistí? Má DOZP odborný zdravotnický personál schopný zajistit intenzivní 24hodinovou péči?
Ve snaze zrušit tzv. dětské domovy pro děti do 3 let, nyní často Dětská centra, za každou cenu předkladatelé novely zákona v podstatě nahradili péči v jednom typu zařízení za péči v jiném, rovněž kolektivním zařízení, přičemž je bagatelizována potřeba zdravotní péče a potřeba dítěte.

Návrh zákona mimo jiné řeší i související změny zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů.
Konkrétně se jedná o ustanovení §29 odst. 1 písm. a) zrušení slov „do dětských domovů pro děti do 3 let věku“, dále v § 42 zrušení slov “dětského domova pro děti do 3 let věku“. V části čtvrté se hlava druhá včetně nadpisu a poznámky pod čarou č. 23 zrušuje. – zásadně nesouhlasíme
Jedná se o neadekvátní zásah do práva dětí na poskytování zdravotních služeb, v případě, kdy takováto potřeba na straně dítěte vznikne. Řada zdravotnických zařízení, poskytujících péči dětem do 3 let věku, prošla v posledních letech transformací, velmi často došlo ke snížení kapacit těchto zařízení. Domníváme se, že je povinností poskytnout dětem odpovídající zdravotní péči, pokud ji potřebují, a z tohoto důvodu je žádoucí, aby tento typ zdravotní péče zůstal zachován např. ve formě center komplexní zdravotní péče pro děti.
	Neakceptováno, vysvětleno. ROZPOR
Zrušení úpravy dětského domova pro děti do 3 let věku v § 43 a § 44 zákona o zdravotních službách je návrhem gesčního Ministerstva zdravotnictví, na němž panuje široká mezirezortní, politická i odborná shoda. Jedná se nicméně o zrušení pouze jednoho speciálního typu zdravotnického zařízení, které nebude mít žádné zásadní dopady s ohledem na to, že
1. počet těchto zařízení a počet jejich klientů v uplynulých letech setrvale klesal;
2. není nijak dotčeno poskytování ambulantní i lůžkové zdravotní péče dětem ze strany ostatních poskytovatelů zdravotních služeb;
3. zákon o zdravotních službách upravuje dostatečně a kvalitně obecný rámec pro poskytování zdravotních služeb týraným, zneužívaným či zanedbávaným dětem za zvláštních podmínek – viz ust. § 38 odst. 2, 5, § 67;
4. dosavadní dětské domovy pro děti do 3 let věku budou moci poskytovat své služby i nadále v jiném režimu, ať už na základě oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle § 11 a násl. zákona o zdravotních službách, anebo na základě pověření k provozování ZDVOP podle § 48 a násl. zákona č. 359/1999 Sb., případně na základě registrace k poskytování sociálních služeb podle zákona č. 108/2006 Sb. 

Pokud jde o nově navrhované znění § 13a odst. 6 zákona o sociálně-právní ochraně dětí (výchovná opatření soudu), bude tento bod z návrhu zákona vypuštěn na základě připomínky zmocněnkyně vlády pro lidská práva.
Podmínky pro poskytování sociálních služeb dětem do 4 let věku v domovech pro osoby se zdravotním postižením bude upravovat pouze § 48 zákona o sociálních službách. Zde je přitom specificky pamatováno i na situaci, v níž by neposkytnutí pomoci dítěti do 4 let věku podle posudku vydaného poskytovatelem zdravotních služeb ohrozilo život nebo zdraví takového dítěte.


Neakceptováno, vysvětleno.
Viz výše k předchozí připomínce.

	Karlovarský kraj
	Připomínky:
1.	V § 42 odst. 1 se věta poslední nahrazuje větami „Není-li dále stanoveno jinak, ochrana a pomoc se poskytuje po přechodnou dobu nepřesahující zpravidla dobu 6 měsíců bez ohledu na to, je-li poskytována na základě smlouvy o poskytování ochrany a pomoci nebo na základě soudního rozhodnutí. Dítěti do dovršení 3 let věku se poskytuje ochrana a pomoc v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc nejdéle po dobu jednoho týdne; to neplatí v případě dítěte do dovršení 3 let věku, u něhož je společné umístění se sourozenci v jeho nejlepším zájmu z důvodu zachování sourozeneckých vazeb.“. – Jaký bude další postup po uplynutí jednoho týdne? Pěstouni na přechodnou dobu nemusí mít volnou kapacitu a návrat do biologické rodiny nemusí být z řady důvodů možný. Za jeden týden se situace dítěte vyřeší?
	Vysvětleno.
Na základě protichůdných připomínek různých připomínkových míst bude nejvýše přípustná doba pro poskytování ochrany a pomoci ZDVOP dětem nejmladšího věku prodloužena na 14 dnů, zároveň však dojde ke zvýšení minimální věkové hranice pro pobyt dětí v péči ZDVOP na 4 roky tak, aby došlo ke sladění s platnou úpravou věkové hranice u školských zařízení pro výkon ústavní výchovy a u domovů pro osoby se zdravotním postižením (s účinností od 1. 1. 2025).
Dále bude doplněna speciální úprava doby trvání smlouvy o poskytování ochrany a pomoci dítěti do 4 let věku v ust. § 42a tak, aby závazek z takové smlouvy zanikal nejpozději po uplynutí stanovené nejdéle přípustné doby pobytu dítěte mladšího 4 roky

Do uplynutí této doby bude buďto nezbytné zajistit, aby se dítě vrátilo zpět do péče osoby, v jejíž péči se nacházelo před umístěním do ZDVOP, anebo najít jinou vhodnou pečující osobu, které bude možné dítě předat se souhlasem rodiče (neformálně pečující osoba - § 881 o.z.) nebo na základě rozhodnutí soudu.

	Karlovarský kraj
	V předkládací zprávě se uvádí, že návrh zákona přináší mimo jiné tyto změny:
•	Vynětí odborné přípravy zájemců o osvojení nebo pěstounskou péči z rámce správního řízení, ustanovení subjektů oprávněných tato přípravy zajišťovat, vymezení účelu a rozsahu přípravy a rovněž standardizace způsobu dokládání absolvování přípravy – sociálně-právní ochranu dětí garantuje stát, z logiky věci tím, kdo by měl následně pečovat o ohrožené děti, které nemohou být ve vlastních rodinách, by měli být ti, co jsou odborně připraveni v institucích, jejichž garantem je stát.

•	Standardizaci a zjednodušení odborného posouzení žadatelů, pokud jde o jejich psychickou způsobilost – standardizovat postupy a ujednotit diagnostické testy využívané při posuzování žadatelů a jejich rodin ano, jasně vymezit a stanovit požadavky na budoucí pěstouny, ale ne na úkor kvality psychologického vyšetření, je nutné v rámci prevence při výběru vhodných žadatelů myslet nejen na dobrý socioemoční vývoj dítěte, ale také především na BEZPEČNÉ prostředí pro dítě (tzv. měkké techniky, užívané při přípravách budoucích pěstounů, jsou zajisté velmi důležité, ale nejsou schopné odhalit potenciální patologie v osobnostech dospělých).

•	Výsledný dopad předkládané novelizace na veřejné rozpočty bude úsporný – do úspor je patrně zahrnuta pouze základní péče o děti, ale pokud se do tohoto modelu připočtou náklady na zdravotní péči a další náklady na služby, které dítě „vyčerpá“ (např. náklady na doprovázející organizace a další specializované zdravotní služby, které jsou pro dítě umístěné ve zdravotnickém zařízení dostupné) – pak s největší pravděpodobností úspory nebudou.
	
Vysvětleno
Zákon stanovuje podrobná kritéria, za kterých lze pověřit určitý subjekt k výkonu SPOD, mj. odbornou způsobilost osob, které se na přípravách podílí. Stejně je tomu v řadě krajů již nyní. Pověřené osoby podléhají kontrole a inspekci kvality, pověření je možné za stanovených podmínek odejmout. Garantem příprav k přijetí dítěte do rodiny bude stále stát – v prováděcí předpise jsou stanoveny podrobnosti, bude upraven rovněž výstup z příprav.

Akceptováno. 


Vysvětleno
Bude více upřesněno v DZ, výpočet je poměrně jednoduchý – průměrné výdaje veřejných rozpočtů na péči o dítě umístěné v DD3 byly v roce 2019 cca 82 tisíc Kč měsíčně. Výdaje na dítě umístěné v NRP cca 21 tisíc. 


	Olomoucký kraj

	OBECNÁ PŘIPOMÍNKA:
Vzhledem k rozsáhlosti navrhované změny a dosavadními změnami nepříliš propracované systematice zákona by bylo nanejvýš vhodné, aby právní úprava prošla zásadními změnami, které by však byly vtěleny do zcela nového zákona. Pokud dojde k takto rozsáhlé novelizaci, která se snaží v některých ohledech systematiku zákona upravit – viz např. změna v části první, čl. I bodu 5 – je otázkou, kdy MPSV (potažmo zákonodárce) přistoupí ke zcela nové komplexní právní úpravě.
Tato připomínka je zásadní.
	Vysvětleno
Návrh bude po připomínkovém řízení zestručněn, některé oblasti budou řešeny až v komplexní nové úpravě, kterou bude představovat zákon o podpoře rodin a ochraně dětí.


	Olomoucký kraj
	K ČÁSTI PRVNÍ – ZMĚNA ZÁKONA O SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANĚ DĚTÍ
1.	K čl. I, novelizačnímu bodu 5 - § 6a
Důvodová zpráva uvádí, že dochází pouze k přenesení dosavadního obsahu § 32 odst. 3, aniž by v něm docházelo k obsahovým a věcným změnám, resp. jsou navrhovány některé formulační úpravy. Takovou změnu nelze považovat za dostačující. Je nezbytné vyjasnit v odst. 2 otázku výkonu SPOD v situaci, kdy na obecním úřadu činnosti SPOD vykonává starosta či místostarosta a nikoliv zaměstnanec obce zařazený do obecního úřadu. Obecní úřad totiž tvoří starosta, místostarosta (místostarostové), tajemník obecního úřadu, je-li tato funkce zřízena, a zaměstnanci obce zařazení do obecního úřadu (viz § 109 odst. 1 obecního zřízení).
Tato připomínka je zásadní.
	Neakceptováno
Nedochází k žádné změně.

	Olomoucký kraj
	2.	K čl. I, novelizačnímu bodu 6 - § 7 odst. 5
V navrhovaném znění § 7 odst. 5 je ukládána oznamovací povinnost zřizovateli zařízení určených pro děti, přičemž stejná povinnost je uložena přímo tomuto zařízení, není jasné, jak by mohl zřizovatel plnit tuto povinnost (navíc pod sankcí přestupku) bez zbytečného odkladu, když by pro splnění této povinnosti byl odkázán na informaci od zřizovaného zařízení. S otázkou přidání zřizovatelů se nevypořádává ani důvodová zpráva.
Tato připomínka je zásadní.

	Akceptováno 
Navrhovaná změna v § 7, § 10/4, § 10a a § 53/1 bude vypuštěna, bude ponechán stávající stav.


	Olomoucký kraj
	3.	K čl. I, novelizačnímu bodu 9 
V navrhovaném ust. § 11 odst. 2 písm. a) je uvedeno, že OÚORP poskytuje odborné sociální poradenství, není však vyjasněna vazba mezi touto službou a možností poskytovat takovou službu pouze na základě oprávnění k jejímu poskytování podle zákona o sociálních službách; důvodová zpráva rovněž neřeší představu předkladatele – má obec s rozšířenou působností být registrovaným poskytovatelem tohoto druhu sociální služby? Považujeme rovněž za nezbytné jednoznačně vyjasnit terminologickou nejednotnost zákona (souvisí zřejmě se snahou o úpravu systematiky a provázanost se zákonem o sociálních službách, ale ještě více právní úpravu znepřehledňuje), když zákon používá pojmy „poradenská činnost“, „odborné poradenství“, „poradenská pomoc“ a „odborné sociální poradenství“. Není zřejmé, zda je o záměr. Pokud ano, je nezbytné jednoznačně definovat obsah jednotlivých pojmů.
Tato připomínka je zásadní.
	Vysvětleno
Nejde o obdobu sociálních služeb, jde o výkon sociální práce obcí v přenesené působnosti. Tedy o obdobu § 92 zákona č. 108/2006 Sb.

Pojmová roztříštěnost je již nyní, komplexně bude řešno v novém zákoně, viz výše. Terminologie platného zákona nepřináší v praxi obtíže.

	Olomoucký kraj
	4.	K čl. I, novelizačnímu bodu 28 - Hlava IV Části třetí zákona
a)	Považujeme za nezbytné vyjasnit, zda „založení“ spisové dokumentace (§ 21 odst. 1), resp. konstatování, že má být spisová dokumentace založena, má mít formu rozhodnutí. Z materiálního hlediska by o rozhodnutí totiž jít mohlo. Obdobně zařazení (pozn. v tomto není ani zřejmé, kdy dochází k zařazení do evidence dětí podle § 22, když zákon definuje pouze vyřazení) a vyřazení z evidence dětí (§ 23). Vyjasnění této otázky je důležité s ohledem na fakt, že o vztahu ke správnímu řádu se ve vztahu k jiným oblastem vedla diskuse a může být následně předmětem sporů i v této oblasti.
b)	V § 21 odst. 1 navrhujeme na konci odstavce doplnit větu: „To neplatí, pokud dítě s ohledem na svůj věk a rozumovou vyspělost sdělí, že nesouhlasí s umístěním do náhradní rodinné péče.“ 
Odůvodnění:
Spisová dokumentace pro účely zprostředkování náhradní rodinné péče nebude založena vždy po podání návrhu podle § 14 odst. 1 písm. a) až f), i) a k), ale zejména na základě vyhodnocení situace dítěte a jeho rodiny a individuálního plánu dítěte, kdy  bude brán zřetel především na názor dítěte. V souladu s čl. 12 Úmluvy o právech dítěte  a § 8 odst. 2 zákona SPOD,  pro účely sociálně-právní ochrany má dítě právo vyjádřit svůj názor v záležitostech, které se ho dotýkají. Zákon ukládá obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností povinnost vytvořit kopii spisové dokumentace i u dětí, které vyjádří svůj nesouhlas s možností umístění do náhradní rodiny již v rámci vyhodnocení jeho situace a tudíž toto opatření nemůže být součástí jeho IPOD. Pro účely sociálně-právní ochrany dítě má právo sdělit svůj názor již pracovníkovi obecního úřadu obce s rozšířenou působností, který s ním pracuje, neboť se jedná o dítě ohrožené uvedené v § 6 zákona SPOD. Pokud dítě s ohledem na svou rozumovou vyspělost sdělí, že nesouhlasí s umístěním do náhradní rodinné péče, nemělo by být do evidence dětí pro účely zprostředkování náhradní rodinné péče vůbec zařazeno. Proces zařazení a vedení evidence právě u těchto dětí se jeví jako neefektivní, administrativně náročný a nevedoucí ke svému účelu, tedy umístění dítěte do náhradní rodiny. Jen stěží si lze představit, že by dítě s ohledem na svůj věk, rozumovou vyspělost i informování o pozitivech zprostředkování, bylo proti své vůli k pobytu v náhradní rodině donuceno. Vedení v evidenci dětí by tedy nemělo být jen formálním procesem, což i za stávající právní úpravy zejména u dětí starších je. Zákon sice umožňuje tyto děti z evidence následně vyřadit, ale až na úrovní krajských úřadů (§ 23 odst. 1 písm. d) formou správního rozhodnutí.
c)	§ 21 odst. 3 navrhujeme v tomto znění: „Obecní úřad obce s rozšířenou působností postupuje kopii spisové dokumentace podle odstavců 1 a 2 bez zbytečného odkladu, nejpozději však do 7 pracovních dnů od jejího založení krajskému úřadu.“ 
Odůvodnění:
Lhůta 3 dnů není reálná v případech, kdy obecní úřad obce s rozšířenou působností podáním návrhu podle § 14 písm. e), f) a g) teprve spisovou dokumentaci dítěte zakládá (např. novorozené děti opuštěné matkou v porodnici, děti dosud nevedené jako ohrožené v souladu § 6). V těchto případech obecní úřad obce s rozšířenou působností teprve pracuje na vyhodnocení situace dítěte a na vytvoření IPOD dle § 10 odst. 4 SPOD má nejdéle 1 měsíc od počátku poskytování sociálně-právní ochrany. Lhůta 3 pracovních dnů tedy nemůže sloužit pouze ke kompletaci, resp. vyhotovení opisů ze spisové dokumentace dítěte, kterou má již k dispozici, jak je uvedeno v důvodové zprávě novely, neboť nezahrnuje všechny podklady, které má spisová dokumentace dle § 21 odst. 2 obsahovat. Navrhujeme změnu formulace uvedeného ustanovení a lhůtu přiměřeně upravit, např. na 7 pracovních dní.
d)	§ 21 odst. 4 písm. b) navrhujeme v tomto znění: 
„Obecní úřad obce s rozšířenou působností oznámí krajskému úřadu bezodkladně, že 
b) vydal podle § 30 závazné stanovisko k pobytu dítěte, jehož kopii spisové dokumentace tomuto krajskému úřadu postoupil podle odstavce 3, mimo ústav u jiných fyzických osob než u příbuzných dítěte až do třetího stupně, pokud dítě u těchto osob pobývá opakovaně nebo pobyt má trvat déle než 7 dní.“ 
Odůvodnění:
Navrhujeme rozšířit okruh osob, u kterých dítě pobývá mimo ústav opakovaně nebo déle než 7 dnů na členy širší rodiny tj. i teta, strýc, bratranec, sestřenice. Jsme přesvědčeni, že toto širší vymezení je na místě, kdy ze zpětných vazeb od jednotlivých pracovníků OSPOD máme informace, že tyto pobyty jsou u širší rodiny velmi časté.
e)  § 22 odst. 2 navrhujeme upravit takto: 
„2) Evidence dětí obsahuje
a) kopii spisové dokumentace podle § 21;
b) vyjádření lékaře o zdravotním stavu dítěte;
b) vyjádření dítěte zajištěné krajským úřadem (§ 8 odst. 2);
c) další doklady potřebné pro zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče.“
Vyjmutý text písmene b) navrhujeme přesunout do § 21 odst. 2.
Odůvodnění:
Navrhujeme vyjmout textaci písm. b) a vložit ji do § 21 odst. 2 – vyjádření lékaře o zdravotním stavu dítěte bude tak obsažena ve spisové dokumentaci o dítěti vedené obecním úřadem obcí s rozšířenou působností. Krajský úřad zaslané podklady včetně vyjádření lékaře zhodnotí, příp. kde to bude odůvodněné, informace ke zdravotnímu stavu doplní. Již obecní úřad obce s rozšířenou působností při vypracování vyhodnocení situace dítěte a rodiny a IPOD má povinnost vymezit zdravotní rizika a úroveň tělesného a duševního vývoje s ohledem na věk dítěte, potřebuje mít pro své vyhodnocení potřebné podklady týkající se zdravotního stavu dítěte, tedy i zprávu lékaře. 
f)	K § 22 odst. 4 část věty za středníkem – opětovně není zřejmé, jakou formu má mít odůvodnění krajského úřadu.
Díl 3 „Řízení o zařazení do evidence žadatelů“
g)	V § 23a odst. 2  navrhujeme doplnit nové písmeno g) v tomto znění: „souhlas žadatele se zproštěním povinnosti poskytovatele zdravotních služeb zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděl v souvislosti s posuzováním zdravotního stavu žadatele vůči orgánům sociálně-právní ochrany, které vedou řízení o zařazení do evidence žadatelů“.
Odůvodnění:
Navrhujeme odstavec doplnit o písmeno g), kdy žadatel udělí souhlas, a zprostí tak poskytovatele  zdravotních služeb povinnosti zachovávat mlčenlivost vůči krajskému úřadu ve vztahu k údajům o zdravotním stavu žadatele, které jsou významné pro řízení o zařazení do evidence žadatelů. Žadatel souhlasí s tím, že se na výzvu krajského úřadu podrobí vyšetření zdravotní stavu a závěry vyšetření doloží (analogicky k § 23g odst. 2 – povinnost žadatele po zařazení do evidence žadatelů by měla být uložena žadateli i v rámci řízení o zařazení do evidence, kdy má krajský úřad v rámci dokazování zjistit, zda-li zdravotní stav žadatele nebude omezovat ve značné míře péči o dítě).  
h)	§ 23d odst. 1 navrhujeme v tomto znění: „Krajský úřad po doručení kopie spisové dokumentace o žadateli podle § 23c odst. 2 přezkoumá, zda tato dokumentace obsahuje všechny náležitosti podle § 23c odst. 1 a její formální správnost a úplnost, a neobsahuje-li spisová dokumentace o žadateli všechny náležitosti nebo jsou-li některé z nich formálně nesprávné nebo neúplné, do 10 pracovních dnů ode dne doručení této kopie spisové dokumentace vyzve žadatele k odstranění nedostatků žádosti a současně řízení přeruší nebo dožádá obecní úřad obce s rozšířenou působností o doplnění jím označených podkladů. Lhůta pro vydání rozhodnutí začíná znovu běžet dnem doručení kopie spisové dokumentace krajskému úřadu.“ 

Odůvodnění:
Jako nereálná se jeví lhůta pro kontrolu formální správnosti a úplnosti  kopie zaslané spisové dokumentace o žadateli, kdy krajskému úřadu je uložena povinnost do 3 pracovních dnů od doručení žádosti provést její kontrolu a vyzvat žadatele nebo obecní úřad obce s rozšířenou působností o doplnění podkladů. Nejprve je nezbytné v souladu se správním řádem určit  a provést záznam do spisu, kdo a k jakému úkonu v rámci probíhajícího správního řízení je oprávněná úřední osoba. Následuje kontrola spisu a při zjištění nedostatku vyhotovení výzvy a usnesení o přerušení řízení nebo dožádání o doplnění podkladů. Tyto dokumenty musí být v souladu s  vnitřním řádem úřadu podepsány oprávněnou úřední osobou k tomuto určenou (zpravidla jinou než je vyřizující oprávněná úřední osoba). Navrhujeme tedy lhůtu prodloužit na 10 pracovních dnů ode dne doručení kopie spisové dokumentace o žadateli 
K uvedenému poznámka: dále v uvedeném § 23d odst. 1 poslední věta zní: „Lhůta pro vydání rozhodnutí začíná běžet znovu dnem doručení kopie spisové dokumentace krajskému úřadu.“ Kopie spisové dokumentace o žadateli krajskému úřadu již doručena byla, nově doručeny budou jen doplněné podklady, které krajský úřad svým dožádáním označil nebo k doplnění vyzval. V případě dožádání  se řízení nepřerušuje, ale doba nutná k provedení takového dožádání  se připočítává k celkové lhůtě pro vydání rozhodnutí, nezačíná běžet znovu (viz § 71 odst. 3 písm. b) správního řádu). 
i)	V § 23d odst. 4 navrhujeme upravit text odstavce vložením nové věty takto:
„Na výzvu krajského úřadu je žadatel povinen doložit doklad o absolvování přípravy k přijetí dítěte do rodiny podle § 44 (dále jen „doklad o přípravě k přijetí dítěte do rodiny“). Součástí výzvy podle věty první je určení osob podle § 44 odst. 1, které se mají přípravy zúčastnit a vyrozumění žadatele o možnostech a způsobech provádění přípravy pověřenými osobami na území kraje nebo o možnosti zúčastnit se přípravy k přijetí dítěte do rodiny u pověřené osoby poskytující sociálně-právní ochranu v jiném kraji a o možnosti zprostředkování kontaktu s pověřenými osobami provádějícími přípravy k přijetí dítěte do rodiny. Časový rozsah přípravy u žadatele, jeho manžela, partnera nebo druha, kteří přípravu k přijetí dítěte do rodiny již jednou dokončili, může krajský úřad ve výzvě podle věty první snížit, nebo může na místo toho žadateli sdělit, že od splnění povinnosti podle věty první upouští. Krajský úřad je oprávněn ve výzvě specifikovat jednotlivé oblasti, které mají být v rámci přípravy zhodnoceny. Lhůta pro vydání rozhodnutí ve věci přestává běžet dnem vydání výzvy podle věty první.“
Odůvodnění: 
Stejně tak jako má krajský úřad možnost určit okruh skutečností, které mají být posouzeny v rámci posudku o psychické způsobilosti žadatele, měl by mít i možnost položit realizátorům přípravy otázky a určit okruh skutečností, které by měly být zhodnoceny a pojednány ve zprávě o průběhu přípravy.
j)	K § 23d odst. 5 
Není jasné, kdo ponese náklady za pořízení posudku. Považujeme za nezbytné vyjasnit.

k)	Textaci § 23d odst. 7 písm. e) ve znění: „opis z evidence přestupků žadatele a dalších osob podle § 23b odst. 1; o opis z evidence přestupků vedené Rejstříkem trestů žádá krajský úřad, přičemž žádost a opis z evidence přestupků se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup“ navrhujeme vypustit a znění tohoto ustanovení vložit do § 23c odst. 1 jako další písmeno tohoto odstavce. 
Odůvodnění:
Opis z evidence přestupků by měla obsahovat již spisová dokumentace o žadateli na úrovni obecního úřadu obce s rozšířenou působností. Případná přestupková minulost je nezbytným předpokladem pro možnost naplnění povinnosti dle § 23c odst. 1 písm. d) spočívající ve vyjádření obecního úřadu obce s rozšířenou působností k žádosti o zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče a logicky na sebe navazuje, neboť obec zajišťuje i opis vyžádaný z Rejstříku trestů, přičemž i evidence přestupků je v tomto rejstříku vedena. Pokud předkladatel zákona argumentuje tím, že správní úvahu o bezúhonnosti žadatele provádí v rámci dokazování až krajský úřad, který si musí tento podklad (opis z rejstříku přestupků) zajistit sám, lze namítat, že obec má povinnost zjišťovat také údaje o ekonomických a sociálních poměrech žadatele a správní úvahu o tom, zda-li jsou sociální a ekonomické  podmínky na straně žadatele splněny, činí také až krajský úřad.
l)	K § 23g odst. 2 písm. c) – není zřejmé, kdo ponese náklady vyšetření zdravotního stavu. Považujeme za nezbytné vyjasnit.
m)	K § 23h odst. 2 – z navrhovaného znění ustanovení nevyplývá, proč je rozlišováno mezi zařazení dle odst. 1 a novým rozhodnutím podle odst. 2. Různý právní režim právní úpravu komplikuje, přitom fakticky jde i podle odst. 2 o vyřazení z evidence žadatelů, čemuž odpovídá i marginální rubrika ustanovení.
Připomínka č. 4 je zásadní v celém rozsahu - tj. všechny její části, které jsou označeny písmeny a) až m).
	a) Vysvětleno. Nikoli, jako dosud, jde o vyhodnocení situace jednotlivými kompetentními zaměstnanci OÚ ORP, kdy založí spis dítěte pro zprostředkování NRP. Prakticky u většiny el.spisových služeb jde o okamžik založení č.j., popřípadě lze uvést poznámku do spisu.


b) Vysvětleno. OÚ ORP musí založit spis vždy, zda zprostředkovávat je následně na vyhodnocení KÚ.

c) Akceptováno.

d) Akceptováno.


e) Akceptováno jinak.
Vyjádření lékaře o zdravotním stavu dítěte bude vypuštěno z úpravy obsahu evidence dětí v § 22 odst. 2 písm. Nepůjde o obligatorní součást evidence a bude na posouzení příslušného krajského úřadu, zda je či není nutné doplňovat další podklady 
ke zdravotnímu stavu dítěte nad rámec zprávy o vyhodnocení situace dítěte a IPOD.

f) Vysvětelno – odůvodní se záznamem do spisu.

g) Akceptováno jinak – bude řešeno v rámci ustanovení o povinnosti žadatele sdělovat údaje (původní návrh § 23g, který bude rozšířen i na řízení dle připomínky MV).


h) Akceptváno – 10 dnů, formulace ovšem dle připomínky  MV


i) Neakceptováno, vysvětleno. Chceme přípravy standardizovat. Oblasti, které budou lektoři příprav ve zprávy popisovat, budou vlastně odpovídat kompetencím, které po náhradním rodiči chceme (děláme na tom nyní na projektu). Pokud by KÚ potřeboval něco speciálního, tak se následně může pověření osoby doptat. 


j) Akceptováno – 
 § 23d odst. 4 bude doplněno takto
Náklady vydání dokladu o přípravě k přijetí dítěte do rodiny jsou náklady řízení a nese je krajský úřad. Jelikož v odst. 5 je stanoveno, že se odst. 4 použije obdobně, bude platit nejen pro přípravy, ale také pro posudek o psychické způsobilosti. 

Ust. § 58 odst. 2 bude doplněno takto: Pověřená osoba, oprávněná k poskytování sociálně-právní ochrany v rozsahu uvedeném v § 48 odst. 2 písm. d) nebo e), má nárok na státní příspěvek podle § 42g až 42n nebo podle § 47d. Pověřená osoba, oprávněná k poskytování sociálně-právní ochrany v rozsahu uvedeném v § 48 odst. 2 písm. b) a e), má nárok na náhradu nákladů v rozsahu stanoveném prováděcím právním předpisem, nejde-li o případy uvedené v odstavci 3 písm. c) nebo d). Krajům, jejichž krajský úřad vyplácí státní příspěvek podle § 42g nebo náhrady podle § 48 jsou na výplatu tohoto státního příspěvku a náhrad poskytovány finanční prostředky ze státního rozpočtu.

k) Vysvětleno/neakceptováno
Bylo zváženo. Pro postup ORP nemá opis z evidence přestupků procesně žádný význam; není důvod, aby se proto ORP seznamoval s osobními údaji v tomto rozsahu, s evidencí přestupků pracuje toliko KÚ, opis by měl být současně co nejaktuálnější.


l) Vysvětleno – zde náklady ponese žadatel (jako jediné v celé procesu). 

m) Akceptováno.  

Bude vypuštěn odst. 2 a rozšířen odst. 1 písm. a) o změnu poměrů, které brání zprostředkování. Dále je třeba doplnit též odkaz na obdobný postup podle § 23d. 

	Olomoucký kraj
	5.	K čl. I, novelizačním bodům 36 a 37:
S ohledem na novou úpravu § 30 navrhujeme § 29 odst. 6 písm. e) v tomto znění: „vyžádat si závazné stanovisko obecního úřadu obce s rozšířenou působností 
k pobytu dítěte podle § 30“.
Odůvodnění:
Nově navržená změna terminologie, kdy „souhlas“ obecního úřadu obce s rozšířenou působností“ se nahrazuje „závazným stanoviskem“ (v navrhovaných změnách v bodech 36 a 37) se nepromítla do úpravy § 29 odst. 6 písm. e), kde navrhujeme změnit slovo souhlas na závazné stanovisko.“
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno

	Olomoucký kraj
	6.	K čl. I, novelizačnímu bodu 36:
Doporučujeme v rámci úpravy § 30 odst. 1 vedle v novele již obsažených úprav  vypustit v první věště i slovo „pobyt“ ze spojení „pobyt u rodičů“.
Odůvodnění:
Pokud by nedošlo k vypuštění slova pobyt, zněla by příslušná část věty první takto: „… povolit pobyt dítěte, které…., pobyt u rodičů…“ Vzniklá formulace je jazykově nevhodná.
	Akceptováno

	Olomoucký kraj
	7.	K čl. I, novelizačnímu bodu 50: 
Má jít o službu poskytovanou za úhradu – viz § 58 odst. 3 písm. b) – není však jasné, jaký je vztah k ustanovení § 47a odst. 2 písm. c), resp. právu na poskytnutí odborného poradenství – obecně souvisí tato připomínka s připomínkou výše, kdy nejsou jasné rozdíly mezi používanými pojmy.
Tato připomínka je zásadní.
	Vysvětleno
Bod 50 - je odborné poradenství pro zájemce o NRP, § 47a je pro osoby pečující/osoby v evidenci. 

	Olomoucký kraj
	8.	K čl. I, novelizačnímu bodu 52: 
§ 42 odst. 1 navrhujeme v tomto znění:
„Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc poskytují ochranu a pomoc dítěti, které se ocitlo bez jakékoliv péče nebo jsou-li jeho život nebo příznivý vývoj vážně ohroženy anebo ocitlo-li se dítě bez péče přiměřené jeho věku (§ 15), jde-li o dítě tělesně nebo duševně týrané nebo zneužívané anebo o dítě, které se ocitlo v prostředí nebo situaci, kdy jsou závažným způsobem ohrožena jeho základní práva. Není-li dále stanoveno jinak, ochrana a pomoc se poskytuje po přechodnou dobu nepřesahující zpravidla dobu 6 měsíců bez ohledu na to, je-li poskytována na základě smlouvy o poskytování ochrany a pomoci nebo na základě soudního rozhodnutí. Dítěti do dovršení 3 let věku se poskytuje ochrana a pomoc v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc po nezbytně nutnou dobu, nejdéle po dobu jednoho měsíce; to neplatí v případě dítěte do dovršení 3 let věku, u něhož je společné umístění se sourozenci v jeho nejlepším zájmu z důvodu zachování sourozeneckých vazeb.“
Odůvodnění: 
Lhůta jednoho týdne není reálná a neodpovídá úkonům, které je potřeba udělat. Např. pokud krizová situace nastane v pátek, v pondělí bude státní svátek, nebude v některých případech reálné dodržet navrhovanou lhůtu jednoho týdne. 
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno částečně
Na základě protichůdných připomínek různých připomínkových míst bude nejvýše přípustná doba pro poskytování ochrany a pomoci ZDVOP dětem nejmladšího věku prodloužena na 14 dnů, zároveň však dojde ke zvýšení minimální věkové hranice pro pobyt dětí v péči ZDVOP na 4 roky tak, aby došlo ke sladění s platnou úpravou věkové hranice u školských zařízení pro výkon ústavní výchovy a u domovů pro osoby se zdravotním postižením (s účinností od 1. 1. 2025).

	Olomoucký kraj
	9.	K čl. I, novelizačnímu bodu 56
a)	K § 44 a § 45 
V celé textaci navrhujeme terminologicky upravit „zájemce o osvojení nebo pěstounskou péči“ na „žadatele o osvojení či pěstounskou péči“.
Odůvodnění: 
Je diskutabilní, nakolik bude posudek o psychické způsobilosti zájemce o osvojení nebo pěstounkou péči relevantní a objektivní, pakliže nebude mít v době před podáním žádosti a zahájením správního řízení o zařazení do evidence žadatelů odborně způsobilá osoba o zájemci žádné informace zjištěné během dokazování ve správním řízení. Posudek tak bude moci být vyhotoven pouze na základě tvrzení zájemce a podkladů, které odborně způsobilé osobě pouze sám dodá a předloží, což může být značně subjektivní a zkreslené. Každý zájemce může mít přirozeně snahu „jevit se v lepším světle“. Přikláníme se k tomu, aby možnost absolvování přípravy a vyhotovení posudku o psychické způsobilosti byla dána pouze žadateli až po podání žádosti a provedení dokazování, ne zájemci o zařazení do evidence před podáním žádosti.
b)	V § 44 odst. 1) navrhujeme doplnit další větu takto:
„Příprava k přijetí dítěte, kterému je třeba zajistit péči v náhradním rodinném prostředí formou osvojení nebo pěstounské péče, do rodiny spočívá ve vytvoření nebo prohloubení osobních a dalších potřebných předpokladů zájemce o osvojení nebo pěstounskou péči, manžela, partnera, druha nebo dítěte tohoto zájemce. Dále slouží k popisu znalostí a dovedností a zhodnocení připravenosti žadatele či zájemce o osvojení nebo pěstounskou péči, jeho manžela, partnera, druha nebo dítěte na přijetí dítěte do rodiny.
Odůvodnění: 
Příprava na přijetí dítěte by neměla sloužit pouze jako nástroj „vzdělávací a rozvojový“ k vytvoření nebo prohloubení osobních a dalších předpokladů žadatele, ale je třeba také zachovat její funkci hodnotící a posuzující – tedy ze strany pověřené osoby nést odpovědnost za efektivitu a úspěšnost přípravy - nakolik vnímá pověřená osoba daného žadatele a jeho rodinu za připravenou na přijetí dítěte do rodiny, jaká případná doporučení k dalšímu rozvoji navrhuje, případně proč žadatele pro zařazení do evidence nedoporučuje. 
c)	V § 44 odst. 5) „Náležitosti dokladu o absolvování přípravy k přijetí dítěte do rodiny“ navrhujeme písm. c) upravit takto:
„c) zpráva o průběhu přípravy s popisem znalostí a dovedností žadatele či zájemce o osvojení nebo pěstounskou péči, manžela, partnera nebo druha tohoto žadatele či zájemce v jednotlivých oblastech přípravy k přijetí dítěte do rodiny, včetně možnosti jejich dalšího rozvoje“ 
Dále navrhujeme do § 44 odst. 5 doplnit písm. d) a e) v tomto znění:
„d) zhodnocení specifikovaných jednotlivých oblastí, pokud byly obsaženy ve výzvě krajského úřadu podle § 23d odst. 4,
e) stanovisko pověřené osoby k připravenosti žadatele či zájemce o osvojení nebo pěstounskou péči, jeho manžela, partnera, druha nebo dítěte tohoto žadatele či zájemce k připravenosti na přijetí dítěte do rodiny.“
Odůvodnění: 
Je třeba rozšířit a zkonkretizovat výstupy přípravy přímo v zákonné normě, ne pouze v prováděcím právním předpise, a to zejména ve vazbě na upravené znění § 23d odst. 4 návrhu zákona.
d)	V § 44 odst. 6 navrhujeme doplnit takto:
„Podrobnosti ohledně obsahu a formy dokladu o absolvování přípravy žadatele k přijetí dítěte do rodiny, včetně pravidel úhrady této přípravy stanoví prováděcí právní předpis.“  
Odůvodnění: 
Ze stávající úpravy není patrné, kdo a jakým způsobem bude hradit žadatelům jejich výdaje za absolvování přípravy. V tezích doplnění vyhlášky č. 473/2012 Sb. je v bodě 6 pouze zmíněno, že budou stanoveny maximální výše úhrady za přípravy a vypracování posudku o psychické způsobilosti zájemce, před podáním žádosti. Zájemci před podáním žádosti si totiž přípravu i psychologické posouzení hradí sami.
e)	§ 45 odst. 1 navrhujeme doplnit takto:
„Posuzováním psychické způsobilosti k přijetí dítěte do rodiny se pro účely zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče rozumí posuzování zájemců o osvojení nebo pěstounskou péči v oblasti charakteristiky osobnosti, psychického stavu, motivace, která vede k zájmu o osvojení dítěte nebo o svěření dítěte do pěstounské péče, a stability manželského nebo obdobného vztahu odborně způsobilou osobou a schopnost dětí žijících v domácnosti žadatele přijmout dítě do rodiny odborně způsobilou osobou.“
Odůvodnění: 
V rámci dokazování krajský úřad zjišťuje, mimo jiné, i schopnost dětí žijících v domácnosti žadatele přijmout dítě do rodiny. S ohledem na náročnost dokazování této skutečnosti by měl mít krajský úřad možnost vyzvat odborně způsobilou osobu o její posouzení. Jelikož ani příslušný prováděcí předpis nehovoří o psychologickém posouzení dětí v rodině žadatele, je na místě § 45 v tomto ohledu doplnit.
f)	V § 45 odst. 2 navrhujeme doplnit písm. e) v tomto znění:
„e) zaměstnanec kraje zařazený do krajského úřadu; pro jeho odbornou způsobilost obdobně platí § 49a odst. 3“
Odůvodnění: 
Tím, že by stávající psychologové v NRP krajských úřadů, kteří ale nemohou být jakožto zaměstnanci kraje pověřenými osobami oprávněnými posuzovat psychickou způsobilost žadatelů a zájemců o NRP, nebyli oprávněnými úředními osobami, nepodíleli by se tak na vedení správního řízení, na vyhodnocování důkazů shromážděných v rámci správního řízení a rozhodování ve věci, by mohli zajišťovat posuzování psychické způsobilosti. Došlo by tedy k oddělení aktivit v tom duchu, že ten kdo shromažďuje důkazy, nerozhoduje následně ve věci samé. Žadatel by měl možnost na základě výzvy KÚ k zajištění posudku o psychické způsobilosti obrátit se přímo na psychologa krajského úřadu – k zajištění si jednoho z důkazů v rámci správního řízení, ten by provedl psychologické posouzení dle § 45 odst.1. Úhrada tohoto psychologického posouzení by byla vyjmuta z úhradové vyhlášky, neboť jakožto zaměstnanec kraje by psycholog KÚ pobíral plat od zaměstnavatele.
g)	§ 45 odst. 3 navrhujeme v tomto znění:
„Byl-li žadatel o osvojení nebo pěstounskou péči krajským úřadem vyzván k doložení posudku o psychické způsobilosti dle § 23d dost. 5, sdělí žadatel písemně do 7 dnů krajskému úřadu jméno odborně způsobilé osoby, která bude provádět posouzení jeho psychické způsobilosti dle § 45 odst. 1. Krajský úřad následně poskytne na žádost této odborně způsobilé osoby podle odst. 2 údaje o žadateli, které jsou podkladem pro vydání rozhodnutí dle § 23d odst. 7, zejména kopii spisové dokumentace o žadateli. Údaje o žadateli poskytne krajský úřad odborně způsobilé osobě podle odst. 2 v elektronické či listinné podobě. 
Odůvodnění: 
Krajský úřad ze své činnosti nebude vědět konkrétní odborně způsobilou osobu, kterou si žadatel vybral. Musí mít tedy písemně doloženo, že jde o konkrétní osobu, která pak má následně oprávnění žádat o údaje o žadateli. V prováděcím právním předpisu by mělo být jasně definováno, jakou formou a v jakém rozsahu bude krajský úřad pořizovat kopie údajů o žadateli.
h)	§ 45 odst. 6 
Ani z důvodové zprávy ani z tezí prováděcích předpisů nevyplývá, jaký je rozdíl mezi posudkem (písm. c)) a závěrem (písm. g)); podle uvedeného ustanovení je jednou z náležitostí posudku posudek; je nezbytné vyjasnit, případně písm. c) vypustit.
i)	§ 45 odst. 7 navrhujeme v tomto znění:
„Postup při zpracování posudku o psychické způsobilosti žadatele k přijetí dítěte do rodiny a bližší podrobnosti o jeho náležitostech podle odstavce 6 stanoví ministerstvo vyhláškou, včetně pravidel úhrady psychologického posouzení žadatele a všech společně posuzovaných osob“.
Odůvodnění: 
Ze stávající úpravy není patrné, kdo a jakým způsobem bude hradit žadatelům jejich výdaje za psychologické posouzení. V tezích doplnění vyhlášky č. 473/2012 Sb. je v bodě 6 pouze zmíněno, že budou stanoveny maximální výše úhrady za přípravy a vypracování posudku o psychické způsobilosti zájemce, před podáním žádosti. Zájemci před podáním žádosti si totiž přípravu i psychologické posouzení hradí sami.
Připomínka č. 9 je zásadní v celém rozsahu - tj. všechny její části, které jsou označeny písmeny a) až i).
	

a) Akceptováno částečně, v § 44 a § 45 bude všude pojem zájemce, na základě jiné připomínky byla odstraněna chyba v § 44 odst. 5 písm. a) . §§ 44 a 45 upravují poskytování SPOD pověřenými osobami, nejde o správní řízení, ale o vztah poskytovatele a klienta, nelze tedy používat pojmy pro subjekty spr.řízení. 


b) Neakcepotváno, vysvětleno 
Považujeme navržené dolnění za nadbytečné, je stanoveno v odst. 5 písm. c), že toto má obsahovat doklad o absolvování přípravy, dále podrobně upraveno ve vyhlášce. Příprava není „popis znalostí a dovedností“ – viz návrh, ale jejich získání či prohloubení. 

c) Neakcepotváno, nadbytečné.

Neakcepotváno
Souvisí s připomínkou výše.


d) Akceptováno jinak - úhrady viz výše

e) Akceptováno jinak – Bude doplněno takto:
Posuzováním psychické způsobilosti k přijetí dítěte do rodiny se pro účely zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče rozumí posuzování zájemců o osvojení nebo pěstounskou péči v oblasti charakteristiky osobnosti, psychického stavu, motivace, která vede k zájmu o osvojení dítěte nebo o svěření dítěte do pěstounské péče, a stability manželského nebo obdobného vztahu či dalších oblastí vymezených ve výzvě krajského úřadu dle § 23d odst. 5 odborně způsobilou osobou.

Zajisté je potřeba zhodnotit schopnost dětí žijících v rodině žadatele přijmout dítě do rodiny, ale to může udělat i zaměstnanec KÚ (oprávněná úřední osoba, kterou může být krajský psycholog). Pokud si není jistá, může tuto oblast uvést ve výzvě k doložení posudku o psychické způsobilosti.  

f) Neakceptováno 
Dle jiných připomínek bude upraveno tak, že posudek o psychické způsobilosti budou moci vydávat jen pověřené osoby, bude rovněž upravena odborná způsobilost. 

Pověřenou osobou může být jednak sám kraj, ale rovněž i dosavadní psychologové (zaměstnanci kraje) se mohou nechat pověřit a vypracovávat posudky externě. 

g) Neakceptováno 
Máme ale za to, že je vhodné zachovat poskytnutí údajů ze strany KÚ na základě žádosti odborně způsobilé osoby. Bude záležet v jaké fázi řízení to bude, podle toho pak KÚ poskytne údaje, které posuzujícímu psychologovi k něčemu budou, tedy zpravidla přílohu žádosti, údaje od OÚ ORP (chceme v projektu udělat standardizovaný záznam, aby se postupovalo ideálně všude stejně), protokol z jednání se žadatelem, bude-li již ve spise, doklad o absolvování přípravy, pokud již je ve spise. 


h) Neakceptováno.Textováno stejně jako znalecké předpisy. Srov. § 28 odst. 2 zíkona 254/2019 Sb.

i) Akceptváno jinak, úhrady – viz výše.


	Olomoucký kraj
	10.	K čl. I, novelizačnímu bodu 106 
V § 58 navrhujeme doplnit odst. 8 v tomto znění:
„(8) Ze státního rozpočtu jsou financovány náklady spojené s úkony vyžádanými krajským úřadem dle § 23d odst. 3 a 4, a to prostřednictvím účelové dotace.“
Odůvodnění:
Z navržené právní úpravy je patrné, že realizace tzv. příprav budoucích náhradních rodičů a zajištění psychické způsobilosti těchto žadatelů bude probíhat formou objednávky služby. Protože se jedná o navýšení nákladů na výkon agendy, o čemž je informace i v rámci dokumentu RIA (strana 64, kde se uvádí odhadové náklady na přípravy a pověřených psychologů na 20 mil Kč), kde předkladatel uvádí zvýšené náklady související s těmito úkony, je nutné realizaci těchto úkonů zajistit prostřednictvím účelově vázaných finančních prostředků do rozpočtu krajských úřadů.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno jinak
Viz výše, úhrady budou specifikovány, nepůjde o dotace

	Olomoucký kraj
	11.	K čl. I, novelizačnímu bodu 121: 
V § 59g odst. 1 navrhujeme písm. m) v tomto znění:
„m) nevyužije státní příspěvek pro zřizovatele zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc pro zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, ve kterém je umístěno dítě, za které byl zřizovateli státní příspěvek vyplacen, nebo použije tento státní příspěvek na jiné účely než na poskytování ochrany a pomoci dítěti v rozsahu činností podle § 42 odst. 2, 3 a 4.“ 
Odůvodnění:
Novelizačním bodem 54 by mělo dojít v § 42g odst. 2 k rozšíření odkazu na § 42 o odstavce 3 a 4. Adekvátně tomu by v § 59g odst. 1 písm. m) mělo dojít rovněž k rozšíření odkazu na § 42 o odstavce 3 a 4. Předkladatelem předložený návrh novely v § 59g odst. 1 písm. m) však rozšiřuje odkaz na § 42 pouze o odstavec 3. 
Tato připomínka je zásadní.

	Akceptováno.

Ust. § 59g odst. 1 písm. m) je nutno upravit v souladu se změnou v § 42g odst. 2, tj. doplnit nejen odkaz na § 42 odst. 3, ale rovněž na § 42 odst. 4.

	Olomoucký kraj
	12.	K čl. I, novelizačnímu bodu 133 - Část dvanáctá zákona „HROMADNÉ PORUČENSTVÍ A HROMADNÉ OPATROVNICTVÍ NEZLETILÝCH“
a)	Vzhledem k navrhované právní úpravě nepůjde, v kontextu ustanovení § 58a o výkon přenesené působnosti (viz § 8 zákona o obcích)?
b)	K § 64c 
Zůstává nejasné, jak bude ustanovení o místní příslušnosti využíváno – jedná se o pokyn pro orgán, který bude hromadného poručníka jmenovat, aby při jeho „výběru“ postupoval podle tohoto ustanovení? Potom je otázkou, zda zařazení do tohoto právního předpisu (resp. zákona) je na místě. Ve výroku o jmenování hromadného poručníka bude uvedena konkrétní obec s rozšířenou působností, ustanovení § 64c výrok příslušného orgánu totiž nemůže změnit.
c)	Navrhujeme posunout účinnost bodu 133 novely zákona tak, aby vznikl dostatečný prostor pro technicko – organizační přípravu plánované změny.
Odůvodnění: 
Domníváme se, že zejména u menších úřadů bude oddělení navrhované agendy od výkonu sociálně-právní ochrany dětí velmi problematické; je nezbytné nejprve vyjasnit počty zaměstnanců ve vztahu k navrhované agendě, jejich odměňování a dát dostatek prostoru pro přípravu nového schématu, jinak by mohla navrhovaná změna představovat ohrožení výkonu jak hromadného poručenství a opatrovnictví, tak vlastního výkonu sociálně-právní ochrany dětí.
Připomínka č. 12 je zásadní v celém rozsahu - tj. všechny její části, které jsou označeny písmeny a) až c).
	Akceptováno jinak
Úprava hromadného poručenství a opatrovnictví bude zahrnuta až do připravované nové právní úpravy.


	Olomoucký kraj
	PŘIPOMÍNKY NAD RÁMEC NAVRHOVANÉ ÚPRAVY
Nad rámec navrhované novely zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, považujeme za nezbytné upravit i následující:

13.	§ 16b – doporučujeme upravit lhůtu pro podání žádosti podle odstavce 1 písm. b) (žádost o vydání souhlasu s prodloužením smlouvy o poskytování ochrany a pomoci dítěti v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc o další 3 měsíce podle § 42a odst. 4)

14.	§ 42g odst. 3 – doporučujeme doplnit písm. d) nárok na státní příspěvek náleží i po vykonatelnosti usnesení soudu o nařízení předběžného opatření dle § 924 občanského zákoníku, kterým je dítě svěřeno do péče jiné osoby nebo jiného zařízení, umístěného dosud v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, jestliže je dítěti nadále poskytována péče v tomto zařízení, a to až do dne předání dítěte. 

15.	V návaznosti na situaci, kdy dohodu o výkonu pěstounské péče uzavírá osoba pečující nebo osoba v evidenci s obecním úřadem obce s rozšířenou působností, doporučujeme souběžně úpravu standardů kvality výkonu sociálně-právní ochraně dětí v bodě 4. Personální zabezpečení výkonu sociálně-právní ochrany dětí, a to tak, že zaměstnanec vykonávající agendu dohod o výkonu pěstounské péče nemůže být současně koordinátorem případu (standard 8c).

16.	§ 50b – úpravu znění tak, aby byl jednoznačně zřejmý nárok na zaopatřovací příspěvek i u zletilé nebo plně svéprávné fyzické osoby, která byla do dne nabytí zletilosti nebo do dne nabytí plné svéprávnosti svěřena do péče jiné osoby podle § 953 občanského zákoníku.
	


Akceptováno.


Již dnes je písm. c) výjimka z pravidla pro absenci podmínek proposkytování ochrany a pomoci ve zdvop. Navíc usnesení podle § 924 se vykonává zpravidla ihned a doručuje se při výkonu.

15. Souhlasíme, ale to je až do vyhlášky 


16. Netřeba, vyplývá z § 47a odst. 1 ve spojení s § 2a písm. c).

	Jihomoravský kraj


	Zásadní připomínka:

•	K ustanovení § 13a odst. 1 písm. b) 
Doporučujeme zachovat „zařízení poskytovatele zdravotních služeb“, vyžaduje-li to zdravotní stav dítěte a není možno zajistit jiné stabilní prostředí.
	Neakceptováno, vysvětleno.
Zrušení úpravy dětského domova pro děti do 3 let věku v § 43 a § 44 zákona o zdravotních službách a dalších souvisejících předpisech, včetně úpravy výchovných opatření soudu v § 13a zákona č. 359/1999 Sb., je návrhem gesčního Ministerstva zdravotnictví, na němž panuje široká mezirezortní, politická i odborná shoda. Jedná se nicméně o zrušení pouze jednoho speciálního typu zdravotnického zařízení, které nebude mít žádné zásadní dopady s ohledem na to, že
1. počet těchto zařízení a počet jejich klientů v uplynulých letech setrvale klesal;
2. není nijak dotčeno poskytování ambulantní i lůžkové zdravotní péče dětem ze strany ostatních poskytovatelů zdravotních služeb;
3. zákon o zdravotních službách upravuje dostatečně a kvalitně obecný rámec pro poskytování zdravotních služeb týraným, zneužívaným či zanedbávaným dětem za zvláštních podmínek – viz ust. § 38 odst. 2, 5, § 67.
4. dosavadní dětské domovy pro děti do 3 let věku budou moci poskytovat své služby i nadále v jiném režimu, ať už na základě oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle § 11 a násl. zákona o zdravotních službách, anebo na základě pověření k provozování ZDVOP podle § 48 a násl. zákona č. 359/1999 Sb., případně na základě registrace k poskytování sociálních služeb podle zákona č. 108/2006 Sb. 

	Jihomoravský kraj
	K ustanovení § 13a odst. 6 
Nepočítá se s tím, že by mohlo jít o dítě vyžadující zdravotní služby a navrhuje se děti umístit v zařízení sociálních služeb, ale děti mají právo na „dosažení nejvýše dosažitelné úrovně zdravotního stavu…“  (odst. 1, čl. 24 Úmluvy o právech dítěte), a to jim domovy pro osoby se zdravotním postižením nezabezpečí (sociální zařízení děti se závažným, zejména kombinovaným postižením ani nechtějí převzít do své péče).
Existuje totiž určité množství dětí s těžkým zdravotním postižením, s již nařízenou ústavní výchovou nebo jsou z rodiny odebrány tzv. rychlým předběžným opatřením nebo byly u přechodných pěstounů (nenašli se trvalí pěstouni).  OSPOD se pro tyto děti nedaří najít vhodné zařízení, protože potřebují tak specializované zdravotní služby, které zařízení sociální služeb neumí poskytnout. Zdravotní služby však děti potřebují a mají na ně právo (podle čl. 24 Úmluvy o právech dítěte a č. 7 Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením), i když mají nařízenu ústavní výchovu soudem.

Je třeba ponechat v zákoně možnost umístit dítě i do zařízení, které je poskytovatelem zdravotních služeb, na základě např. předběžného opatření soudu, vyžaduje-li to zdravotní stav dítěte (děti těžce zdravotně postižené, děti v paliativní péči...).
V dnešní době je mnoho dětí ze sociálně slabších rodin, kde je opomíjena zdravotní péče o děti, ať už z důvodu častého stěhování či nezájmu rodičů. Zdravotnická zařízení Jihomoravského kraje, tj. Kruh Znojmo – centrum zdravotních služeb pro děti, příspěvková organizace, Krůček Kyjov – centrum zdravotních služeb pro děti, příspěvková organizace, a LILA Domov pro postižené děti Otnice, příspěvková organizace, jsou schopna poskytnout dětem jak zdravotní péči, tak stabilní prostředí. Podotýkáme, že v těchto zdravotnických zařízeních Jihomoravského kraje jsou umisťovány i děti z jiných krajů, zejména těch, kde tento typ zařízení chybí. Samozřejmě je důležitá též spolupráce těchto zařízení s OSPOD, kdy zdravotní a sociální péče by měla jít ruku v ruce.

Proto doporučujeme nevolit řešení formou zrušení hlavy druhé části čtvrté (§ 43 a 44) zákona o zdravotních službách, ale navrhujeme legislativní ukotvení Centra komplexní zdravotní péče o děti nebo jiného tomu podobného zdravotnického zařízení v zákoně o zdravotních službách tak, jak bylo navrženo v neuskutečněné novele zákona o zdravotních službách z roku 2021 (ODok Portál - VeKLEP - návrh zákona, kterým se mění zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), ve znění pozdějších předpisů, a některé související zákony). 
Současně však doporučujeme změnit § 44, odst. 2 tak, aby i nadále bylo možné do těchto zařízení umístit děti rozhodnutím soudu. V důvodové zprávě k této novele zákona o zdravotních službách z roku 2021 je uvedeno u § 44 odst. 2, že je třeba zabránit přijímání dětí ze sociálních důvodů. Tomu je z však z našeho pohledu zabráněno již formulací odst.1 § 43, kde je taxativně vymezeno, komu Centrum komplexní zdravotní péče o děti mají služby poskytovat, tedy „dětem se závažným chronickým onemocněním nebo jiným zdravotním postižením“.

V této souvislosti je potřeba dořešit i financování těchto zdravotnických zařízení z veřejného zdravotního pojištění, aby péče o děti v uvedených zdravotnických zařízení (centrech komplexní zdravotní péče o děti) byla hrazena z veřejného zdravotního pojištění, a uzavírání smluv s uvedenými zdravotnickými zařízeními nebylo ze strany zdravotních pojišťoven odmítáno. Zásadní připomínka
	Neakceptováno, vysvětleno.
Ohledně záměru úplného zrušení úpravy dětského domova pro děti do 3 let věku v § 43 a § 44 zákona o zdravotních službách a v dalších souvisejících ustanoveních – viz vypořádání předchozí připomínky.

Pokud jde o nově navrhované znění § 13a odst. 6 zákona o sociálně-právní ochraně dětí (výchovná opatření soudu), bude tento bod z návrhu zákona vypuštěn na základě připomínky zmocněnkyně vlády pro lidská práva.
Podmínky pro poskytování sociálních služeb dětem do 4 let věku v domovech pro osoby se zdravotním postižením bude upravovat pouze § 48 zákona o sociálních službách. Zde je přitom specificky pamatováno i na situaci, v níž by neposkytnutí pomoci dítěti do 4 let věku podle posudku vydaného poskytovatelem zdravotních služeb ohrozilo život nebo zdraví takového dítěte.


	Jihomoravský kraj
	•	K ustanovení § 14 odst. 1 písm. n)
Kde je užito pojmu „zdravotní ústav“ uvádíme, že tento pojem je definován v § 86 zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů, který nemá nic společného se sociálně-právní ochranou dětí. Jejich činností je poskytovat pracovnělékařské služby, specializovanou diagnostickou a ambulantní péči v oblastech mikrobiologie, imunologie, alergologie a parazitologie, provádět genotoxikologická a cytogenetická laboratorní vyšetření, vyšetření anti-HIV protilátek, referenční činnost, klinické hodnocení účinků léčiv, očkovacích látek a zdravotnických prostředků a ohniskovou dezinfekci, dezinsekci a deratizaci.

S ohledem na uvedené zdůrazňujeme, že je potřeba zachovat a definovat zdravotnická zařízení pro všechny děti (i děti do 3 let věku), která se starají o těžce zdravotně postižené děti, se zachováním možnosti ponechání umístění těchto dětí v takto specializovaných zařízeních rozhodnutím soudu.
	Neakcepotváno – jde o zdravotní detence. Podrobně v DZ. 

	Jihomoravský kraj
	K ustanovení § 21 odst. 3 
Spisová dokumentace o dítěti – obecní úřad obce s rozšířenou působností postupuje kopii spisové dokumentace podle odstavců 1 a 2 nejpozději do 3 pracovních dnů od jejího založení. 
Navrhujeme prodloužit lhůtu na 7 pracovních dní. 
Zásadní připomínka.
	Akceptováno. 

	Jihomoravský kraj
	K ustanovení § 23d odst. 1 
Krajský úřad po doručení kopie spisové dokumentace o žadateli podle § 23c odst. 2 přezkoumá, zda tato dokumentace obsahuje všechny náležitosti… a neobsahuje-li…, do 3 pracovních dnů ode dne doručení této kopie spisové dokumentace vyzve žadatele k odstranění, současně řízení přeruší nebo dožádá obecní úřad obce s rozšířenou působností o doplnění.
Navrhujeme prodloužit lhůtu na 7 pracovních dní.
Zásadní připomínka.
	Akceptováno jinak – k tomuto ustanovení byly připomínky z vícero stran, bylo zvoleno kompromisně 10 pracovních dní. 

	Jihomoravský kraj
	K ustanovení § 51 odst. 5 písm. g) 
Orgán sociálně-právní ochrany je povinen informovat obecní úřad…že dítěti, které požívá důchod z důchodového pojištění, vznikl nárok na úhradu potřeb dítěte…
Navrhujeme, aby tato povinnost byla stanovena Úřadu práce, který o dávce rozhoduje a vyplácí ji. 
	Vysvětleno – Úřad práce, resp. jeho krajská pobočka, je podle § 4 odst. 1 písm. f) orgán sociálně-právní ochrany dětí. 

	Jihomoravský kraj
	K ustanovení § 4 odst. 1 písm. c), potažmo § 10 odst. 1 
Obecní úřad — navrhujeme zrušit výkon sociálně-právní ochrany prostřednictvím obecních úřadů, protože nedisponují samostatným pracovníkem pro účely výkonu této činnosti, ten je zajišťován ve většině případů prostřednictvím veřejnoprávní smlouvy za úhradu obecním úřadem obce s rozšířenou působností. Dobrá znalost místních poměrů je spíše svazující. 
Navrhujeme ponechat obecnímu úřadu pouze oznamovací povinnost, viz § 7 odst. 5. 
Doporučující připomínka.
	Neakceptováno, vysvětleno.
MPSV s odůvodněním připomínky souhlasí. Nicméně, redukce rozsahu výkonu přenesené působnosti, který na úseku sociálně-právní ochraně dětí zajišťují obecní úřady I. typu, bude na základě dohody mezi MV a MPSV řešena v rámci připravovaného zákona, který bude nově definovat obecní úřady II. typu (obce s pověřeným obecním úřadem) a bude rozšiřovat jejich počet. Na nově definované obecní úřady II. typu pak budou v oblasti SPOD přesunuty úkoly, jejichž plnění je pro obecní úřady I. typu nepřiměřeně náročné (např. zajišťování neodkladné péče o dětí podle § 15 odst. 1 a § 37 odst. 1 rámci aktuálně předloženého návrhu novely zákona č. 359/1999 Sb. dochází k částečné redukci působnosti obecního úřadu I. typu, kdy dochází k vyjmutí výkonu činností podle dosavadního § 10 odst. 1 písm. e) (sledování dodržování zákazu vstupu dětí do heren a kasin) a § 32 odst. 1 (činnosti 
na úseku sociální kurately).

	Jihomoravský kraj
	K ustanovení § 38a 
Hejtman kraje zřizuje k plnění úkolů kraje a krajského úřadu na úseku sociálně-právní ochrany poradní sbor.
Navrhujeme upravit identicky jako u komise. Hejtman kraje může zřídit k plnění úkolů kraje a krajského úřad na úseku sociálně-právní ochrany poradní sbor. 
Doporučující připomínka.
	Neakceptováno, vysvětleno.
Bude nutné projednat se všemi kraji, zda je obligatorní zřizování poradního sboru žádoucí a přínosné či nikoliv, stejně jako případné změny v náplni působnosti poradního sboru. Proto bude tato otázka řešena v rámci přípravy návrhu nové právní úpravy (zákon o podpoře rodin a ochraně dětí).

Nad rámec připomínky – V ust. § 38a odst. 1 písm. a) je kromě nahrazení slov „sociálně-právní ochrany“ nutno zrušit rovněž odkaz na § 39 (dosavadní novelizační bod 47).

	Jihomoravský kraj
	K ustanovení § 49 odst. 2 písm. a) 
Podmínkou pro vydání pověření je podání písemné žádosti.
Navrhujeme doplnit – podání písemné žádosti na předepsaném tiskopise MPSV.
Doporučující připomínka.
	Vysvětleno.
Toto je upraveno v § 60 odst. 1.

	Jihomoravský kraj
		K ustanovení § 58 odst. 1 
Obcím s rozšířenou působností se ze státního rozpočtu poskytuje náhrada výdajů vzniklých v souvislosti s výkonem sociálně-právní ochrany.
Navrhujeme rozšířit transfer i na krajské úřady.
Doporučující připomínka.
	Neakcepotváno.
Viz výše u SČK.

	Ústecký kraj

	K části první, Čl. I. bod 22 (§ 16b odst. 1 písm. d)	
Požadujeme vypuštění bodu 22.	
Je navrhováno zrušení poskytování zdravotní péče dle ust. § 43 zákona o zdravotních službách (dále také ZZS) bez náhrady, nicméně v těchto typech zařízení je poskytována péče dětem v raném věku se závažným zdravotním postižením, pro něž nemáme jinou vhodnou alternativu individuální péče a zároveň DOZP dle republikového registru nepřijímají děti mladší tří let věku. Není tedy zřejmé, jak bude péče o děti se zdravotním postižením ve věku 0 – 3 roky v praxi zajišťována. Z tohoto důvodu nelze přijmout zrušení těchto zařízení bez zajištění odpovídajícího způsobu zajištění péče pro tuto cílovou skupinu. Pěstounů na přechodnou dobu nemáme dostatek ani pro děti bez závažného zdravotního postižení, nelze ani pěstounům bez jejich souhlasu dítě se závažnými zdravotními potížemi svěřovat. 

Ústecký kraj je krajem s velmi nepříznivou demografickou strukturou, podle šetření MPSV máme v zařízeních zřizovaných podle § 43 ZZS celkem 93 dětí. Jedná se o děti jak se zdravotním postižením, tak i o děti, které byly do zařízení přijaty z jiných důvodů a právním titulem k pobytu je také rozhodnutí soudu.  V případě, že dojde ke zrušení těchto zařízení, nelze předpokládat vyhledání individuální rodinné péče pro všechny tyto děti a bude tak muset být v některých případech přistoupeno k jejich umístění do ústavních zařízení zřizovaných podle zákona č. 109/2002 Sb. Z úřední činnosti je nám známo, že již nyní dochází k umístění dětí v takto nízkém věku (ročníky 2021) do běžných dětských domovů. 
Zároveň je nutné uvést obavy, zdali i po přijetí navrhovaných změn a opatření bude systém v ČR schopen zajistit dostatečný počet náhradních rodičů pro nejmenší děti i bez výraznější zdravotní zátěže.	
Zásadní připomínka.
	Neakceptováno. ROZPOR
Zrušení úpravy dětského domova pro děti do 3 let věku v § 43 a § 44 zákona o zdravotních službách, jakož i v souvisejících ustanovedních zákona č. 359/1999 Sb., je návrhem gesčního Ministerstva zdravotnictví, na němž panuje široká mezirezortní, politická i odborná shoda. Jedná se nicméně o zrušení pouze jednoho speciálního typu zdravotnického zařízení, které by nemělo mít zásadní dopady na zajištění potřebných zdravotních služeb pro děti ohledem na to, že
1. počet těchto zařízení a počet jejich klientů v uplynulých letech setrvale klesal;
2. není nijak dotčeno poskytování ambulantní i lůžkové zdravotní péče dětem ze strany ostatních poskytovatelů zdravotních služeb;
3. zákon o zdravotních službách upravuje dostatečně a kvalitně obecný rámec pro poskytování zdravotních služeb týraným, zneužívaným či zanedbávaným dětem za zvláštních podmínek – viz ust. § 38 odst. 2, 5, § 67.
4. dosavadní dětské domovy pro děti do 3 let věku budou moci poskytovat své služby i nadále v jiném režimu, ať už na základě oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle § 11 a násl. zákona o zdravotních službách, anebo na základě pověření k provozování ZDVOP podle § 48 a násl. zákona č. 359/1999 Sb., případně na základě registrace k poskytování sociálních služeb podle zákona č. 108/2006 Sb. 


	Ústecký kraj

	K části první, Čl. I. bod 28 (§ 19a a násl.)	
Navrhujeme do doplňovaného ust. § 21 odst. 2 doplnit, resp. přesunout sem písm. f), které zní „vyjádření lékaře o zdravotním stavu dítěte“
Navrhujeme z doplňovaného ust. § 22 odst. 2 vypustit písm. b) „vyjádření lékaře o zdravotním stavu dítěte“ a zbylá písm. c) a d) označit jako b) a c).

Navrhujeme text doplňovaného ust. § 22 odst. 2 písm. c) doplnit takto: „vyjádření dítěte zajištěné krajským úřadem před výběrem osvojitele nebo pěstouna dítěte (§ 8 odst. 2);“


Navrhujeme text doplňovaného ust. § 23b odst. 1 doplnit o trestné činy loupež (§ 173) a lichva (§ 218).

Navrhujeme text doplňovaného ust. § 23d odst. 1 upravit tak, že se slova „3 pracovních dnů“ nahradí slovy „15 pracovních dnů“.
Navrhujeme z doplňovaného ust. § 23d odst. 7, písm. f) vypustit část věty za čárkou znějící „byl-li žadatel vyzván k jeho doložení podle odst. 5“


Navrhujeme do doplňovaného ust. § 23d odst. 2 doplnit písm. d), které zní „d) posudek o psychické způsobilosti“.

Spisovou dokumentaci o dítěti předkládá ORP, je tedy na místě, aby součástí předložené dokumentace bylo i vyjádření lékaře o zdravotním stavu dítěte, ORP má informace o ošetřujícím lékaři i případných odborných lékařích. Úhrada dle Věstníku je přípustným nákladem transferu pro výkon SPOD.
Připomínka navazuje na připomínku předchozí, neboť vyjádření lékaře o zdravotním stavu dítěte bude součástí kopie spisové dokumentace podle § 21.

Stanovisko dítěte k možnosti svěření do NRP zjišťuje koordinátor případu na ORP a je zaznamenáváno ve spisové dokumentaci podle § 21. Krajský úřad ověřuje stanovisko dítěte k realizaci NRP bezprostředně před výběrem vhodného osvojitele či pěstouna a zároveň dítěti poskytuje podrobné informace k průběhu procesu svěření do NRP. Cílem postupu je mj. ochrana dítěte před zklamáním v případě, že se nepodaří vhodnou formu NRP zprostředkovat.

Navrhované trestné činy souvisejí s násilnou trestnou činností a nemorálním jednáním.

Lhůta 3 pracovních dnů je s ohledem na přijetí, evidenci a zpracování předkládaných dokumentací a s ohledem na další pracovní povinnosti zaměstnanců nepřiměřeně krátká, a v konečném důsledku by mohla sloužit ke stížnostem na nečinnost ze strany žadatelů.

Posudek o psychické způsobilosti považujeme za nezbytný podklad pro vydání rozhodnutí vždy. Posudkem bude ověřeno, že u žadatele byly vyloučeny psychopatologické rysy či extrémní rysy, které by negativně ovlivňovaly řádnou péči o dítě a výchovu.  Cílem je minimalizovat rizika pro dítě.
Viz předchozí část připomínky.	
Zásadní připomínka.
	Akceptováno
Vyjádření lékaře o zdravotním stavu dítěte bude vypuštěno z úpravy obsahu evidence dětí v § 22 odst. 2 písm. Nepůjde o obligatorní součást evidence a bude na posouzení příslušného krajského úřadu, zda je či není nutné doplňovat další podklady 
ke zdravotnímu stavu dítěte nad rámec zprávy o vyhodnocení situace dítěte a IPOD.

Neakceptováno.
MPSV s odůvodněním připomínky věcně souhlasí, nicméně navrhované doplnění považuje za nadbytečné. Participační práva dítěte jsou dostatečně chráněna na základě § 6a, § 8 a v rámci úpravy výběru konkrétního osvojitele nebo pěstouna.
Akceptováno částečně.
Bude doplněn trestný čin loupeže. Lichva je v základní skutkové podstatě pouze přečinem.


Akcepotváno částečně – kompromis s ostatními připomínkovými místy - 10.

Neakcepotováno. Znamenalo by to nutnost vyžadovat posudek o psychické způsobilosti vždy, i když by šlo o druhožadatele, kteří již jednou celým procesem prošli nebo o osoby, jejichž psychická způsobilost byla posouzena jinak nebo by krajský psycholog na základě vlastních zjištění posudek ani nepotřeboval.  Navržená formulace dává prostor pro uvážení KÚ, kdy žadatele na diagnostiku vyšle a kdy má dostatek informací a důkazů pro své rozhodnutí.

Neakcepotváno, viz výše.

	Ústecký kraj

	K části první, Čl. I. bod 42 (§ 32 písm. b)	
Navrhujeme do doplňovaného ust. § 32 písm. a) doplnit také návštěvy dětí s nařízenou ústavní výchovou z důvodu závažných výchovných problémů	Připomínkové místo je informováno o zprávě Výboru OSN pro práva dítěte ve vztahu k umisťování dětí s výchovnými problémy. V praxi však i nadále soudy přistupují k nařízení ústavní výchovy právě z těchto důvodů do zařízení typu DDŠ či VÚ, s dětmi před i po jejich umístění pracují kurátoři. V případě, že by došlo k vyjmutí této možnosti z oblasti kurately, nadále zůstane zákonná povinnost návštěv dítěte a jeho rodičů, nicméně by došlo k tomu, že dětem by nebyla věnována specializovaná péče kurátora, ale terénního pracovníka OSPOD. Současně je nezbytné uvést, že nařízení ústavní výchovy je často důsledkem nedostatku ambulantních a terénních služeb pro děti s výchovnými potížemi a je využíváno i u dětí, které se opakovaně dopouští trestné činnosti. Počet uložených ochranných výchov je v poměru k ústavním výchovám zcela marginální. 	
Zásadní připomínka.
	Neakcepotváno 
Nezákonné postupy, které připomínkové místo uvádí, jsou naopak zásadním důvodem pro vypuštění ústavní výchovy. Srov. podrobně důvodovou zprávu, která se této otázce věnuje v rozsahu několika stran. Jde navíc o nezbytnou implementaci závěrů Zprávy o plnění Úmluvy o právech dítěte Výboru OSN pro práva dítěte z r. 2021.


	Ústecký kraj

	K části první, Čl. I. bod 52 (§ 42 odst. 1)	
Navrhujeme text doplňovaného ust. § 42 odst. 1 upravit tak, že se slova „po dobu jednoho týdne“ nahradí slovy „po dobu jednoho měsíce“.
Doba jednoho týdne je nepřiměřeně krátká pro zajištění odpovídající individuální péče, navíc ZDVOP poskytují péči v rodinném prostředí. Objevují se také případy, kdy se v průběhu do jednoho měsíce zdaří zajistit převzetí dítěte v rámci širší rodiny, nebo převzetí péče rodiči (např. po zajištění azylového domu). Z úřední činnosti je nám známo, že doba jednoho týdne mnohdy nepostačí ani k vyhledání PPPD (obzvláště pokud jsou kapacity naplněny, nebo by dítě muselo být svěřeno do vzdáleného kraje). V případě přijetí dítěte do ZDVOP např. v pátek, ORP obdrží informaci v nejbližší pracovní den, tj. pondělí a nelze garantovat zajištění individuální péče ve lhůtě navrhované (obdobně v době svátků atd.). Zároveň je třeba mít přiměřený časový prostor k nalezení vhodného a stabilního řešení, i pokud je oslovována širší rodina, což lhůty v řádu dní ne vždy umožňují. 
Zároveň je nutné doplnit, že ZDVOP nebude schopno zajistit péči o děti uvedené v připomínce č. 1 (bez ohledu na to, jaké lhůta zajištění péče o děti do věku 3 let bude schválena).
Zásadní připomínka.
	Akceptováno částečně ROZPOR
Na základě protichůdných připomínek různých připomínkových míst bude nejvýše přípustná doba pro poskytování ochrany a pomoci ZDVOP dětem nejmladšího věku prodloužena na 14 dnů, zároveň však dojde ke zvýšení minimální věkové hranice pro pobyt dětí v péči ZDVOP na 4 roky tak, aby došlo ke sladění s platnou úpravou věkové hranice u školských zařízení pro výkon ústavní výchovy a u domovů pro osoby se zdravotním postižením (s účinností od 1. 1. 2025).

	Ústecký kraj

	K části první, Čl. I. bod 56 (§ 45 odst. 2)	
Navrhujeme do doplňovaného ust. § 45 odst. 2 doplnit písm. e), které zní:
„e) absolvent dvouoborového magisterského studia studijního oboru psychologie, které bylo rozšířeno doktorským studiem v oboru psychologie a doložením praxe v oblasti NRP alespoň 10 let“ Navrhovaná připomínka směřuje k možnosti zachování posuzování ze strany psychologů, kteří se v systému pohybují po dobu mnoha let a splňovali kvalifikační předpoklady dle předchozí právní úpravy. Cílem je umožnit rozšířit okruh odborně způsobilých osob o osoby, které v současné době tuto činnost vykonávají, mají dlouholetou praxi, ale nově nastavená kritéria nesplňují.	
Zásadní připomínka.
	Akceptováno jinak

Zvoleno kompromisní řešení v souladu s připomínkami dalších připomínkových míst.

V § 45 odst. 2 bude uvedeno, že odborně způsobilou osobou je pověřená osoba, oprávněná posuzovat psychickou způsobilost zájemců o zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče k přijetí dítěte do rodiny podle § 48 odst. 2 písm. c).

V§ 49a odst. 3 dojde k úpravám takto:
 
(3) Osoba, která poskytuje činnost podle § 48 odst. 2 písm. c), je odborně způsobilá, jestliže
 
a) má specializovanou způsobilost k výkonu povolání klinického psychologa podle zvláštního právního předpisu, 
 
b) je znalcem, znaleckou kanceláří nebo znaleckým ústavem, vykonávajícím znaleckou činnost ve znaleckém oboru psychologie, 
 
c) absolvovala jednooborové studium akreditovaného magisterského studijního oboru psychologie navazujícího na absolvování jednooborového studia akreditovaného bakalářského studijního oboru psychologie a doloží praxi v oblasti diagnostiky dospělých v rozsahu alespoň 3 let; podmínka, aby jednooborové studium akreditovaného magisterského studijního oboru psychologie navazovalo na absolvované jednooborové studium akreditovaného bakalářského studijního oboru psychologie, neplatí, pokud bylo jednooborové studium akreditovaného magisterského studijního oboru psychologie zahájeno nejpozději v akademickém roce 2020/2021, nebo
 
d) absolvovala akreditované doktorské studium v oboru psychologie navazující na akreditované magisterské studium v oboru psychologie, a doloží praxi v oblasti psychodiagnostiky dospělých v rozsahu alespoň 3 let.
 
a prokáže znalost problematiky náhradní rodinné péče.

Pozn.: nyní nejsou kvalifikační předpoklady stanoveny vůbec.


	Ústecký kraj

	K části první, Čl. I. bod 87 (§ 49a odst. 3)	
Navrhujeme do doplňovaného ust. § 49a odst. 3 doplnit písm. e), které zní:
e) absolvent dvouoborového magisterského studia studijního oboru psychologie, které bylo rozšířeno doktorským studiem v oboru psychologie a doložením praxe v oblasti NRP alespoň 10 let. Navrhovaná připomínka směřuje k možnosti zachování posuzování ze strany psychologů, kteří se v systému pohybují po dobu mnoha let a splňovali kvalifikační předpoklady dle předchozí právní úpravy. Cílem je umožnit rozšířit okruh odborně způsobilých osob o osoby, které v současné době tuto činnost vykonávají, mají dlouholetou praxi, ale nově nastavená kritéria nesplňují.	
Zásadní připomínka.
	Akceptováno jinak
Odůvodnění výše
 


	Ústecký kraj

	K části první, Čl. I. bod 98 (§ 51 odst. 5 písm. g) 	
Navrhujeme upřesnit obecní úřad, který bude oprávněný k ustanovení zvláštního příjemce důchodu	K ustanovení zvláštního příjemce je oprávněn obecní úřad I., II. i III. stupně, v zájmu jednoznačného výkladu navrhujeme informovat obecní úřad obce III. typu podle trvalého pobytu dítěte.	
Doporučující připomínka.
	Vysvětleno
Při ustanovovování zvláštního příjemce důchodu se postupuje podle § 10 a § 118 zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, rozhoduje. Zde je stanoveno, že jde o ustanovení zvláštního příjemce dávky důchodového pojištění obecní úřad, tj. obecní úřad I. stupně. Je proto nadbytečné informovat obecní úřad obce s rozšířenou působností, který může být spíše v pozici oznamovatele, neboť má k dispozici informace o tom, že se dítě nachází v péči osoby pečující, tj. že mu vznikl nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte. K problematice sirotčích důchodů u dětí v náhradní péči byl vydán metodický materiál MPSV ze dne 15. 7. 2021, č.j. MPSV-2021/111722-233/1. Materiál byl rozeslán všem krajským úřadům.


	Ústecký kraj

	K dokumentu nazvanému 12-09 návrh prováděcích pr. předpisů (Teze doplnění vyhlášky č. 473/2012 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o sociálně-právní ochraně dětí)
K bodu 4 (§ 45)	
Navrhujeme doplnit postup psychologického posuzování – při vyšetření zájemce a spoluposuzovaných osob jsou sledovány zejména: 
Manželství a partnerský vztah
Posouzení dětí v rodině
Rodinný systém jako celek

Navrhuje se prodloužení doby k vypracování posudku o psychické způsobilosti na 60 dnů
Zájemce je součástí rodinného systému, eventuálně vychovává děti vlastní či přijaté, je tedy nezbytné posoudit celý rodinný systém a děti (zdravotní stav, psychický vývoj, jejich potřeby, výchovnou náročnost a postoj dětí k přijetí dítěte do rodiny), aby přijetím nového dítěte nedošlo k destabilizaci rodinného systému. 
Lhůta 30 dnů pro posouzení a vypracování posudku je nepřiměřeně krátká. Posuzující osoba musí provést rozhovor se všemi posuzovanými osobami, rozhovor s celou rodinou společně, zadává testy psychodiagnostiky, vyhodnocuje psychodiagnostiku, realizuje závěrečný rozhovor a zpracovává posudek.	
Zásadní připomínka.
	Vysvětleno
Děkujeme za zaslané, k návrhu vyhlášky bude následně probíhat samostatné připomínkové řízení. V průběhu připomínkového řízení k návrhu zákona nelze vypořádávat připomínky k tezím prováděcího právního předpisu.
Výčet posuzovaných oblastí při psychologickém posouzení bude doplněn, 30 dnů je stanoveno pro vypracování posudku, tedy ode dne, kdy má posuzujícíc psycholog všechny potřebné informace, má na zpracování tohoto posudku 30 dnů. 


	Plzeňský kraj
 
	Zásadní připomínka:
Ke znění ust. § 14 odst. 6 - z uvedeného ustanovení je v návrhu novelizace odstraněno právo  obecního úřadu  podávat  soudu  podněty k opatřením týkajícím se výchovy dětí podle zvláštního právního předpisu - navrhováno 
do  novelizovaného  odst. 6 uvedeného ustanovení doplnit právo OÚ ORP podávat předmětné podněty k opatřením týkajícím se výchovy dětí podle zvláštního právního předpisu (za text „Obecní  úřad  obce s rozšířenou působností“ doplnit větu „může podávat podněty k opatřením týkajícím 
se výchovy dětí podle zvláštního právního předpisu“).
Důvodem  navrhované  změny  je  ponechání možnosti podávat uvedené podněty soudu alespoň obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností (před novelizací toto právo měl obecní úřad) 
Zásadní připomínka.
	Neakceptováno, vysvětleno.
S ohledem na vypuštění úpravy hromadného poručenství a opatrovnictví z návrhu zákona dojde ke zrušení dosavadního ust. § 14 odst. 6 bez jeho nahrazení novým zněním.
Platné znění § 14 odst. 6 je v rozporu s úpravou § 474 odst. 2 z.ř.s., z něhož vyplývá, že podněty stran péče o nezletilého mohou soudu podávat fyzické a právnické osoby, přičemž obecní úřad jako orgán obce vlastní právní osobnost nemá. 

Zákon i s ohledem na zásadu legality taxativním způsobem stanovuje v jakých věcech má orgán sociálně-právní ochrany jako orgán veřejné správy aktivní legitimaci k podání návrhu soudu (§ 14 odst. 1, 5, § 16, § 19 odst. 2, 3, § 28 věta poslední). Jde o obdobu návrhových oprávnění státního zastupitelství na civilním úseku (srov. § 8 z. z. ř. s.); státní zastupitelství rovněž nepodává nějaké „podněty“ (např., že by ve věcech dětí mladších 15 let na místo „návrhu na uložení opatření“ podle § 90 odst. 1 zákona č. 218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeže, soudu zaslal nějakou jinou písemnost obdobného obsahu). Okruh oprávnění veřejné moci vstupovat do soukromého a rodinného života musí být samozřejmě taxativní, musí být odůvodněný a musí splňovat hledisko proporcionality, neboť jde o zásahy do základních lidských práv a svobod. Např. v připomínce uvedená úprava styku by byla zjevným excesem. Srov. ostatně zmíněný okruh oprávnění státního zastupitelství – ke svěření pravomoci nějakému státnímu orgánu mít možnost aktivně zahájit bez souhlasu dotčených osob řízení v soukromé věci musí být vždy mimořádně závažný důvod. 

Bez ohledu na to, zda odesílající orgán označí své podání za „podnět na zahájení řízení“, jedná se a musí se tedy takové podání také posoudit jako návrh. Také pro úvodní podání v řízení platí zásada, že se posuzuje podle svého obsahu, a nikoli podle toho, jak je pojmenováno (konkrétně např. ve vztahu k podnětu na zahájení řízení bez návrhu o nařízení ústavní výchovy viz již před 15 lety Krajský soud v Praze, 24 Co 332/2008, v: Bulletin advokacie, 11/2008, (ASPI ID: JUD210902CZ). Obsahuje-li podání všechny základní náležitosti návrhu a projev vůle podatele směřuje ke stejnému cíli, k němuž směřují návrhy na zahájení řízení, pak takové podání je návrhem bez ohledu na to, jak je označeno, tedy jen nadepsáno. Nadpis je pro posouzení charakteru podání bez jakékoli relevance. Pokud subjekt, kterému zákon přiznává možnost být účastníkem řízení, sděluje soudu, že chce dosáhnout jistého rozhodnutí, protože je toho názoru, že zjištěné skutečnosti takové rozhodnutí odůvodňují, přičemž jeho podání náležitosti návrhu splňuje, je třeba na ně jako na návrh vždy hledět.

Podnět není procesním institutem, není vlastně ani podáním (z tohoto důvodu byla původně zákonem zakotvená překážka jmenování opatrovníka – autora podnětu ze zákona vypuštěna novelou č. 296/2017 Sb.). Je to pouhá korespondence (či dokonce jen ústní sdělení). Má význam v zásadě jen ve dvou případech:

-	podává-li jej osoba, která nemá vlastní právní zájem a nemůže být účastníkem řízení, ale projevuje neprávní osobní zájem, občanskou angažovanost (příbuzný, který se sám nechce ujmout péče, soused apod.); mimo nesporná civilní řízení pak také plní-li zákonem stanovenou oznamovací povinnost;§ 
-	podává-li jej subjekt, který by sice mohl být navrhovatelem, ale nemá jistotu, že skutečně chce jistého výsledku dosáhnout, proto pouze předkládá věc bez konkrétního návrhu soudu k posouzení s tím, že soud se má rozhodnout, zda důvody pro zahájení řízení shledá, či nikoli.

Obojí situace se týkají výhradně soukromé osoby, ale nemohou se týkat orgánu veřejné moci při profesionálním výkonu jeho pravomoci – orgán veřejné moci si musí stát za svým podáním. 

	Plzeňský kraj
	Ke znění ust. § 17 - uvedené ustanovení upravuje výkon  funkce  opatrovníka  
a poručníka obecním úřadem obce  s rozšířenou  působností  a  výkon  veřejného poručenství  obecním  úřadem obce  s rozšířenou  působností - navrhováno odložení účinnosti zrušení uvedeného ustanovení k 1.1.2025 - v návaznosti 
na v bodu č.10 těchto připomínek navrhované posunutí termínu účinnosti návrhu vzniku „Hromadného  poručenství  a  hromadného  opatrovnictví  nezletilých“  pod ust. § 64a - § 64f.  
Důvodem  navrhované  změny  je  současně  navrhovaná  související  odložená  účinnost ustanovení upravujících „Hromadné poručenství a hromadné 
opatrovnictví  nezletilých“- k tomuto obsáhlejší odůvodnění viz bod č.10.  
Zásadní připomínka.
	Akceptováno jinak
S ohledem na zásadní připomínky ostatních připomínkových míst bude úprava hromadného poručenství a opatrovnictví z předloženého návrhu zákona vypuštěna a bude zahrnuta až do připravované nové právní úpravy.


	Plzeňský kraj
	Ke znění ust. § 21 odst. 3 - dle uvedeného ustanovení obecní úřad  obce 
s rozšířenou působností postupuje kopii spisové dokumentace  „nejpozději do 3 pracovních dnů od jejího založení krajskému úřadu“ - navrhováno změnit text stanovení lhůty z „nejpozději do 3 pracovních dnů“ na „nejpozději do 8 dnů“.  
Důvodem  navrhované  změny  je stanovení optimální, resp. přiměřené  lhůty,
ve vztahu k  postoupení kopie spisové dokumentace obecním úřadem obce 
s  rozšířenou působností  krajskému  úřadu.
Zásadní připomínka.
	Akceptováno částečně
Kompromis s ostatními připomínkovými místy – 7 pracovních dnů.

	Plzeňský kraj
	Ke znění ust. § 23b odst.1- uvedené ustanovení obsahuje výčet trestných činů stanovených  trestním zákoníkem, kdy osoba pravomocně odsouzená pro  některý  ze   zde  uvedených  trestných činů  se  nepovažuje  za   bezúhonnou ve vztahu  k řízení  o  zařazení  žadatele do evidence žadatelů (evidence osob vhodných stát se osvojiteli nebo pěstouny) - navrhováno změnit formu vyjádření uvedeného taxativního výčtu, vzhledem k jeho celkové nepřehlednosti.
Důvodem navrhované  změny  je zpřehlednění předmětného taxativního výčtu trestných činů.
Zásadní připomínka.
	Akcepotváno.
Viz vypořádání připomínky MPS.

	Plzeňský kraj
	Ke znění ust. § 23d odst.1 - dle uvedeného ustanovení krajský úřad  po doručení spisové dokumentace  přezkoumá  její  obsah  a  pokud  tato   neobsahuje všechny náležitosti  nebo jsou-li některé z nich  formálně nesprávné nebo neúplné,  do  3 pracovních dnů ode dne doručení vyzve  žadatele k odstranění  nedostatků  žádosti a současně řízení přeruší nebo dožádá obecní úřad  obce  s rozšířenou  působností    o   doplnění   –  navrhováno     změnit       text    stanovení     lhůty  z  „do  3 pracovních dnů“  na  „bezodkladně“.
Důvodem  navrhované  změny   je  stanovení adekvátní  časové lhůty.
Zásadní připomínka.
	Akceptováno částečně.
Kompromis s ostatními připomínkovými místy – 10 pracovních dnů.

	Plzeňský kraj
	Ke znění ust. §  32 -  obsahem uvedeného ustanovení je taxativní výčet činností sociální kurately - navrhováno za slova „Sociální kuratela zahrnuje“ doplnit   „zejména“ (na základě tohoto by se uvedený výčet činností sociální kurately  změnil z taxativního na demonstrativní). 
Důvodem navrhované  změny   je vyjádření skutečnosti, že  sociální  kuratela  může zahrnovat i další činnosti nad rámec činností definovaných v § 32 písm. a)-f).
Zásadní připomínka.
	Neakceptováno, vysvětleno.
Jelikož je sociální kuratela jednou z výsečí sociálně-právní ochrany dětí, platí i pro výkon sociální kurately všechna základní ustanovení týkající se poskytování sociálně-právní ochrany, zejména § 5, nový § 6a, § 8, § 9, § 9a, § 10, § 13, § 14 atd. To znamená, že kurátor pro děti a mládež se nebude při své činnosti řídit pouze ustanovením § 32.

	Plzeňský kraj
	Ke znění ust. § 32 písm. b) a d) -   obsahem písm. b) uvedeného ustanovení je vymezení okruhu dětí ve vztahu k nimž jsou v rámci sociální  kurately  realizovány návštěvy - navrhováno rozšíření o „děti s uloženou ústavní výchovou“; v rámci souvisejícího písm. d) navrhováno toto rovněž shodně  rozšířit 
o „děti s uloženou  ústavní  výchovou“.
Důvodem navrhované změny  je skutečnost, že sociální kuratela, resp. návštěvy  v rámci sociální kurately jsou realizovány rovněž ve vztahu  k dětem s uloženou ústavní výchovou.  
Zásadní připomínka.
	Neakceptováno.
Srov. podrobně důvodovou zprávu, která se této otázce věnuje v rozsahu několika stran. Jde navíc o nezbytnou implementaci závěrů Zprávy o plnění Úmluvy o právech dítěte Výboru OSN pro práva dítěte z r. 2021. 
Možno odkázat též na důvodovou zprávu k novelizovanému znění § 22 zákona o soudnictví 
ve věcech mládeže:
„Účelem ochranné výchovy je v souladu s § 9 zákona o soudnictví ve věcech mládeže především vytvoření podmínek pro sociální a duševní rozvoj mladistvého se zřetelem k jím dosaženému stupni rozumového a mravního vývoje, k jeho osobním vlastnostem, k rodinné výchově a k prostředí mladistvého, z něhož pochází, a dále pak i ochrana mladistvého před škodlivými vlivy a předcházení dalšímu páchání provinění. Vedle akcentu na výchovné působení na mladistvého má ochranná výchova svůj význam i z hlediska ochrany společnosti.
Účel ústavní výchovy je zcela jiný; v případě ústavní výchovy se jedná o jinou formu péče o dítě. Svým obsahem je tak totožná s instituty náhradní rodinné péče – svěření dítěte do péče jiné fyzické osoby, pěstounské péče či péče poručníka, liší se pouze v osobě náhradního pečovatele, kterým v tomto případě není člověk, nýbrž zařízení“.

Není samozřejmě vyloučeno, že klientem kurátora po děti a mládež je i dítě mladší 15 let či mladistvý s nařízenou ústavní výchovou. Nicméně důvodem pro návštěvu dítěte/mladistvého kurátorem pro děti a mládeže nebude v takovém případě skutečnost, že je dítěti nařízena ústavní výchova, ale skutečnost, že se jedná o dítě podle § 6 písm. c), d). Osobní kontakt kurátora s dítětem v ústavním zařízení se pak bude odehrávat na základě § 6a odst. 2 písm. a).


	Plzeňský kraj
	Ke znění  ust. § 42 odst.1, věta třetí - tato část uvedeného ustanovení obsahuje následující text: „Dítěti do dovršení 3 let věku se poskytuje ochrana a pomoc v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc nejdéle po dobu jednoho týdne; 
to neplatí v případě dítěte do dovršení 3 let věku, u něhož je  společné umístění 
se sourozenci v jeho nejlepším zájmu z důvodu zachování sourozeneckých vazeb.“ - navrhováno uvedenou větu třetí z předmětného ustanovení odstranit.    
Důvodem navrhované změny  je odstranění časového omezení umisťování dětí
do dovršení 3 let věku  v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc – v praxi by  při ponechání uvedeného ustanovení beze změny vznikaly značné problémy  s umístěním dětí vyžadujících ochranu a pomoc, pokud by v konkrétním případě nebyl k dispozici pěstoun poskytující pěstounskou péči na přechodnou dobu.
Zásadní připomínka.
	Akceptováno částečně.
Na základě protichůdných připomínek různých připomínkových míst bude nejvýše přípustná doba pro poskytování ochrany a pomoci ZDVOP dětem nejmladšího věku prodloužena na 14 dnů, zároveň však dojde ke zvýšení minimální věkové hranice pro pobyt dětí v péči ZDVOP na 4 roky tak, aby došlo ke sladění s platnou úpravou věkové hranice u školských zařízení pro výkon ústavní výchovy a u domovů pro osoby se zdravotním postižením (s účinností od 1. 1. 2025).

	Plzeňský kraj
	Ke znění ust. § 58b odst. 2 písm. l) - dle uvedeného ustanovení „Ministerstvo stanoví vyhláškou maximální výši úhrady nákladů za poskytování sociálně-právní ochrany  podle   § 58  odst. 4“.    Součástí,  resp.   přílohou   předmětného   návrhu
novelizace zákona č. 359/1999 Sb.  jsou  „Teze doplnění  vyhlášky č. 473/2012 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o sociálně-právní ochraně dětí“. Obsah uvedených „Tezí“ je velice obecný, kdy ve vztahu  k úhradě nákladů 
za poskytování sociálně-právní ochrany je uvedeno pouze „bude i stanovena maximální cena v případě úkonů při  poskytování  těchto služeb“ (s uvedením výčtu úkonů) - navrhováno zpracovat komplexní návrh prováděcího právního  předpisu, jehož obsahem bude podrobná právní úprava ve vztahu 
k  provedení tohoto ustanovení , resp. všech obdobných ustanovení (mj. § 44 odst. 6, § 45 odst. 7), u nichž je v návrhu novelizace uvedeného zákona uvedeno „ministerstvo stanoví vyhláškou“. 
Důvodem navrhovaného je skutečnost, že bez výslovné podrobné úpravy zásadních částí zákona, k ustanovením, kde je předpokládána úprava prováděcím právním předpisem (již ve stávající fázi legislativního procesu), nelze učinit vyhodnocení mj. k financování běžných výdajů souvisejících s  finančním zajištěním  náhradní rodinné péče, resp. sociálně-právní ochrany  ve svém celku.          
Zásadní připomínka.            
	Vysvětleno
Návrh prováděcího právního předpisu bude samozřejmě zpracován a bude probíhat klasické připomínkové řízení, pokud dojde k přijetí navrhované změny zákona. V této fázi se však dle Legislativních pravidel vlády předkladájí pouze teze prováděcího právního předpisu. 
Teze k novelizaci prováděcí vyhlášky č. 473/2012 Sb. nelze v tuto chvíli více doplňovat a upřesňovat i s ohledem na skutečnost, že návrh konkrétního znění novely vyhlášky č. 473/2012 Sb. bude vycházet  z konzultaci s krajskými úřady a dalšími dotčenými subjekty. Tyto konzultace budou předcházet předložení návrhu novely prováděcí vyhlášky do připomínkového řízení.

	Plzeňský kraj
	Ke znění ust. § 64a - § 64f - předmětný návrh novelizace zákona č. 359/1999 Sb., v  rámci uvedených ustanovení (Část dvanáctá) nově upravuje Hromadné poručenství a hromadné opatrovnictví nezletilých, a to shodně s navrhovanou účinnost této novelizace od 1.1.2024  -  navrhováno  posunutí  účinnosti  této  části novelizace zákona č. 359/1999 Sb.  až od 1.1.2025.  
Důvodem navrhovaného posunutí účinnosti uvedeného ustanovení je  nepřipravenost  stávajícího plně funkčního systému sociálně-právní ochrany  dětí, zajišťovaného obecními  úřady obcí  s rozšířenou působnosti  na  takto  radikální  změnu, jejíž podstatou by  mělo  být vyčlenění agendy poručenství  a opatrovnictví  nezletilých z výkonu sociálně-právní ochrany dětí. S navrhovanou změnou stávajícího systému a rozsahu činnosti SPOD může hrozit personální oslabení, zejména u menších OÚ ORP (včetně souvisejícího problematického zajištění systému pohotovostí). 
Zásadní připomínka.  
	Akceptováno jinak
S ohledem na zásadní připomínky ostatních připomínkových míst bude úprava hromadného poručenství a opatrovnictví z předloženého návrhu zákona vypuštěna a bude zahrnuta až 
do připravované nové právní úpravy.


	Plzeňský kraj
	Ke znění ust. § 11 odst. 6 - v uvedeném odstavci  je ve vztahu k poskytování poradenské činnosti uvedeno „podle odstavce 1 písm. a)“ - navrhováno uvést 
ve znění „podle § 11 odst. 1 písm. a).   
Důvodem navrhované změny je zpřesnění textu uvedeného ustanovení.
Doporučující připomínka.
	Neakceptováno.
Je-li odkazováno na jiné ustanovení v rámci téhož paragrafu, pak se označení paragrafu neuvádí – viz též § 11 odst. f) a § 11 odst. 4. 

	Plzeňský kraj
	Ke znění ust. § 58b odst. 2 písm. n) -  v uvedeném ustanovení  je  ve vztahu k bodovému hodnocení standardů kvality hromadného  poručenství, které má ministerstvo (MPSV) stanovit vyhláškou, proveden  odkaz na ustanovení § 64e odst.3 („podle § 64e odst. 3“), ačkoliv uvedené ustanovení sestává pouze ze dvou odstavců, přičemž v odst. 2 je uvedeno: „Ministerstvo stanoví vyhláškou obsah standardů hromadného poručenství“- navrhováno provést opravu  uvedeného chybného odkazu na znění: „podle § 64e odst. 2“.
Důvodem navrhované změny je oprava chyby v citaci uvedeného ustanovení.  
Doporučující připomínka.
	Akceptováno jinak
S ohledem na zásadní připomínky ostatních připomínkových míst bude úprava hromadného poručenství a opatrovnictví z předloženého návrhu zákona vypuštěna a bude zahrnuta až do připravované nové právní úpravy.


	Praha
	obecně k návrhu zákona	
Požadujeme zastavit legislativní proces k návrhu zákona s ohledem na současně připravovaný nový zákon o podpoře rodin a ochraně dětí.
Odůvodnění:
Návrh zákona je označován jako „technická novela“, de facto ale zásadním způsobem mění věcný obsah právní úpravy, především v oblasti náhradní rodinné péče a také vyčlenění hromadného poručenství a opatrovnictví mimo oblast výkonu sociálně-právní ochrany dětí. Jedná se o zásahy mající značné dopady do praxe, a to nejen po stránce administrativní, ale také organizační, pokud jde o vyčlenění hromadného poručenství a opatrovnictví, které vyžaduje nové organizační uspořádání na obecních úřadech obcí s rozšířenou působností. 
Zamýšlené účinnosti obou zmíněných legislativních změn se velmi přibližují, změny zásadního charakteru stávající právní úpravy předkládané návrhem zákona nemají šanci vejít v praxi a být ukotveny, když vzápětí může dojít k dalším změnám v souvislosti s rekodifikací. 
Takový postup neprospěje praktickému výkonu sociálně-právní ochrany dětí, je nehospodárný a nezodpovědný. 
Předkladatel deklaruje jako hlavní cíle návrhu zákona zrychlení a zefektivnění procesu zprostředkování náhradní rodinné péče, kdy příkladem byly kraje, kde se daří celý proces vyřizovat rychle, tedy mj. i hlavní město Praha, ale tak, jak je návrh zákona připraven, by pro hlavní město Prahu znamenal zpomalení podle našeho názoru zbytečně, když při stávající úpravě lze proces zprostředkování náhradní rodinné péče provést tak, aby se zbytečně neprodlužoval, byl efektivní a pro žadatele přijatelný a bez zbytečného zatěžování novými návrhem zákonu předepsanými administrativními kroky, které považujeme za nadbytečné.
Zásadní připomínka.
	Neakceptováno, vysvětleno.

Předložený návrh zákona není komplexní novelou zákona o sociálně-právní ochraně dětí, ale pouze tzv. dílčí novelou, jejíž předmět vychází z vymezení legislativního úkolu MPSV schváleného vládou v rámci Plánu legislativních prací vlády na rok 2023 (usnesení vlády č. 1075 ze dne 21. prosince 2022).
V uvedeném legislativním úkolu byl cíl nyní projednávaného návrhu novely zákona č. 359/1999 Sb. vymezen následovně:
- Získání vyššího počtu zájemců o výkon pěstounské péče prostřednictvím zjednodušení a zefektivnění systému zprostředkování náhradní rodinné péče, 
- zohlednění rozdílů mezi zprostředkovanou a nezprostředkovanou pěstounskou péčí v úpravě podpory, přípravy a doprovázení pěstounských rodin, 
- doplnění a upřesnění legislativní úpravy zákazu umísťování nejmladších dětí do institucionální péče.

Návrh zákona směřuje k provedení zejména následujících úkolů z Programového prohlášení vlády:
· Upřednostnit vyrůstání dětí v rodinách místo v ústavech, zejména u nejmladších dětí.
· Podpořit dlouhodobé i přechodné pěstouny, zavést celostátní registr pěstounů.
· Podpořit kraje, aby transformovaly služby pro ohrožené děti, posílily kapacity sociálně aktivizačních služeb pro rodiny a zlepšily systém výběru a přípravy pěstounů.
· Podpořit a zkvalitnit systém náhradní rodinné péče, včetně oddělení příbuzenské péče a péče pěstounské.

MPSV jako předkladatel návrhu zákona bylo a je povinno se při přípravě a dalším projednávání návrhu držet vymezeného rozsahu a cílů novely, tj. držet se zadání uloženého vládou.

Na základě uplatněných zásadních připomínek nicméně dojde k zúžení návrhu zákona, kdy bude vypuštěna celá nová úprava Úprava hromadného poručenství a opatrovnictví, návrh nového znění § 7, návrh změn v § 53 apod. a dalších oblastí bude nakonec odložena, tedy rozsah novelice se značně zúží. 

Celkově povede návrh zákona ke zjednodušení a zpřehlednění zákonné úpravy sociálně-právní ochrany dětí, včetně vypuštění některých nadbytečných ustanovení – viz např. § 39, úprava zařízení sociálně-právní ochrany s výjimkou ZDVOP, § 32, § 33, § 55, § 62 atd.

Pokud jde o proces zprostředkování NRP – ano, Praha postupuje poměrně rychle, ale jiné kraje nikoli, tedy úprava cílí zejména na tyto. Pro Prahu se v podstatě nic nemusí měnit. Není uvedeno, proč by návrhovaný postup pro MHMP znamenal prodloužení a včem jsou spatřovány administrativní překážky.

	Praha
	obecně k Důvodové zprávě	
Doporučujeme důvodovou zprávu napsat tak, aby ukázala především dopady do praxe výkonu SPOD, nikoliv historický exkurz. 
Odůvodnění:
Důvodová zpráva popisuje převážně historii vývoje právních předpisů, avšak vůbec nepopisuje důsledky, které návrh zákona prakticky přinese pro sociální pracovníky dosud zařazené pod orgány sociálně-právní ochrany dětí. Po podrobném prostudování návrhu zákona je zřejmé, že nejde pouze o technické změny v uspořádání jednotlivých ustanovení zákona, sjednocení pojmosloví s dalšími legislativními předpisy, jak je zpravidla uváděno v jednotlivých kapitolách důvodové zprávy, ale dojde k zásadním změnám výkonu sociálně-právní ochrany orgány sociálně-právní ochrany dětí, přináší významné změny pro klienty, některé pozitivní, jiné přinejmenším diskutabilní, viz konkrétní připomínky níže. V důvodové zprávě jsou rozpory v tvrzeních, kdy je např. uváděno „v praxi se pouze části dosavadních zaměstnanců zařazených dosud v obecním úřadě k plnění výkonu sociálně-právní ochrany změní označení pracovní pozice a název agendy, nikoliv náplň práce a obsah práce“ (str. 30). Na str. 160 se ale již uvádí: „Z okruhů dosavadních standardů jsou však pro standardizaci hromadného poručenství a opatrovnictví relevantní pouze standardy personálního a organizačního zajištění jejich výkonu, nikoliv již standardy, úzce se dotýkající výhradně sociální práce s ohroženými dětmi nebo obsahující principy sociální práce“. Je zde zřejmý rozpor, když na jedné straně předkladatel uvádí, že se vlastně pro pracovníky OSPOD, jejichž činnost je založena především na výkonu sociální práce, nic kromě názvu pozice a začlenění v organizační struktuře nemění (podle str. 30), ale dále (str. 160) je naopak uvedeno, že pracovník zařazený pro agendu hromadného poručenství a opatrovnictví již vykonávat sociální práci nebude. S tím úzce souvisí i zařazení do platových tříd podle katalogů prací, kdy současní sociální pracovníci OSPOD by byli přeřazeni ze stávajících PT11 do PT10, kam je zařazeno veřejné opatrovnictví. 

Takových rozporů je v důvodové zprávě více, považujeme ji za matoucí.

Doporučující připomínka.
	Akceptováno jinak.
Důvodová zpráva bude zrevidována na základě připomínek ministra pro legislativu a bude zúžena o zdůvodnění k oblastem, které nakonec součástí návrhu zákona nebudou, zejména pokud jde o oblast hromadného poručenství a opatrovnictví a úpravu oznamovacích povinností.
Jinak ovšem slovy klasika platí, že bez důkladné znalosti historie nelze porozumět současnosti.

	Praha
	K bodu 1 (§ 1 odst. 1)	
Požadujeme upustit od uvedených změn a text ponechat v původním znění.
Tato připomínka je zásadní.
Odůvodnění:
Návrh věcného a organizačního oddělení agend výkonu sociálně-právní ochrany dětí a hromadného poručenství a opatrovnictví požadujeme za zásadní změnu, která není předloženým návrhem zákona dostatečně upravena. Taková změna s sebou přináší značné organizační a administrativní změny, které v současnosti není možné realizovat. Obecní úřady obcí s rozšířenou působností se potýkají s kritickým nedostatkem sociálních pracovníků na kvalitní zajištění agendy, návrh zákona však počítá s dalšími pracovníky na výkon hromadného poručnictví a opatrovnictví. V důvodové zprávě se sice počítá s rozdělením stávajících sociálních pracovníků OSPOD na obě agendy (výkon SPOD a hromadné poručenství a opatrovnictví), de facto ale podle nastavených standardů, jejichž teze byly rovněž přiloženy, se nemění standard počtu pracovníků zařazených na OSPOD, ale přidává se nový standard na výkon hromadného poručenství a opatrovnictví, kde jsou uvedeny další počty pracovníků pro tuto agendu. Není již uvedeno, že podle katalogu prací, pokud by nedocházelo ke kumulací obou agend, by sociální pracovníci zařazení pro hromadné poručenství a opatrovnictví spadli z dosavadní platové třídy 11 do platové třídy 10. Pro takové pozice, navíc s přihlédnutím ke kvalifikačním předpokladům, je prakticky nemožné zajistit dostatek sociálních pracovníků. 
Současně považujeme za nezbytné uvést, že ačkoliv z právního hlediska se jedná o činnosti odlišné, náležející jednou obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností a podruhé obci s rozšířenou působností, z pohledu klientů to bude stále „zaměstnanec úřadu“, který s ním bude danou věc řešit. Rozdělení má smysl v případech, kdy jde o výkon poručenství, případně kolizního opatrovnictví v případech rozvodů a rozchodů, kde děti nebudou vyhodnocené jako ohrožené dle §6 ZSPOD, avšak tam, kde se bude soudní řízení týkat dětí v § 6 (např. ústavní výchova, NRP, výchovná opatření apod.) budou v jedné věci fakticky s jedním dítětem pracovat (každý jinak) hned dva sociální pracovníci téhož úřadu – kolizní opatrovník a sociální pracovník OSPOD. To zejména pro děti znamená zvýšenou zátěž, nepřehlednost.   
Zásadní připomínka.
	Akceptováno.
Úprava hromadného poručenství a opatrovnictví bude zahrnuta až do připravované nové právní úpravy.


	Praha
	K bodu 3 (§ 2a)	
Požadujeme doplnit písmeno g), které zní: „g) zájemcem osoba, která zvažuje podání žádosti o zařazení do evidence žadatelů.“.
Tato připomínka je zásadní.
Odůvodnění:
Ve vymezení pojmů chybí pojem zájemce, který je v zákoně používán a mohl by být zaměněn za pojem žadatel. 
Zásadní připomínka.
	Neakceptováno.
Navrhované doplnění není nezbytné. Definice pojmů je v zákoně vymezena pouze tam, kde se jedná o pojem nejednoznačný a kde by mohly vznikat pochybnosti o jeho obsahu a významu.
Je nutno respektovat zásadu subsidiarity a přiměřenosti zákonné regulace.

	Praha
	K bodu 6 (§ 7 odst. 2)	
Na konci odstavce požadujeme tečku změnit na čárku a doplnit slova: „a také děti, které jsou dlouhodobě ve zdravotnickém zařízení hospitalizovány bez přítomnosti rodičů, jiných osob odpovědných za výchovu či osob blízkých.“. 
Tato připomínka je zásadní.
Odůvodnění:
Navrhovanou úpravou se snažíme předejít situacím, kdy děti dlouhodobě pobývají ve zdravotnickém zařízení bez jakéhokoliv doprovodu.
Zásadní připomínka.
	Akceptováno jinak.
Na základě připomínek ostatních připomínkových míst bude navrhovaná změna v § 7, § 10/4, § 10a a § 53/1 z návrhu zákona vypuštěna a bude ponechán platný právní stav.

	Praha
	K bodu 6, (§ 7 odst. 4)	
Požadujeme za slova „ústavní zařízení“ doplnit slova „a domov pro osoby se zdravotním postižením“. 
Tato připomínka je zásadní.
Odůvodnění:
Podle § 2a písm. e) ZSPOD se pro účely tohoto zákona rozumí ústavním zařízením zařízení pro děti nebo mládež poskytující plné přímé zaopatření, a současně podle písmene f) je poskytováním plného přímého zaopatření poskytování stravování, ubytování a ošacení. Domovy pro osoby se zdravotním postižením neposkytují ošacení, nejsou tedy ústavním zařízením podle tohoto zákona a oznamovací povinnost by se na ně nevztahovala.  
Zásadní připomínka.
	Akceptováno jinak.
Na základě připomínek ostatních připomínkových míst bude navrhovaná změna v § 7, § 10/4, § 10a a § 53/1 z návrhu zákona vypuštěna a bude ponechán platný právní stav.


	Praha
	K bodu 7 (§ 10 odst. 2)	
Požadujeme vypustit celý navrhovaný odstavec 2. 
Tato připomínka je zásadní.
Odůvodnění:
Navrhované znění odstavce 2 je uvozeno větou „Obecní úřad při výkonu sociálně-právní ochrany dětí podle § 6.“. 
Podle § 6 se sociálně-právní ochrana nevykonává, uvedené ustanovení pouze vyjmenovává děti, na které se sociálně-právní ochrana dětí zaměřuje. Obecní úřad nevyhodnocuje, které děti spadají do § 6, to náleží spolu s výkonem SPOD obecním úřadům obcí s rozšířenou působností. 
K výkonu SPOD jsou předepsané kvalifikační předpoklady sociálních pracovníků, jedině kvalifikovaný sociální pracovník zařazený pod OSPOD může sociálně-právní ochranu vykonávat.   
Obecní úřady velmi často nemají žádné sociální pracovníky, kteří by mohli SPOD vykonávat. Obecní úřady rovněž nedostávají náhradu výdajů vzniklých s výkonem SPOD, návrh zákona s tím ani nepočítá.  
Zásadní připomínka.
	Neakceptováno, vysvětleno.
Použití slovního spojení „podle § 6“ je nezbytné z hlediska požadavků legislativní techniky, kdy se tímto nahrazuje dosud používané spojení „uvedené v § 6“. Význam ovšem zůstává stejný, tj. odkazuje se na výkon nebo poskytování sociálně-právní ochrany těm dětem, jejichž okruh je vymezen v § 6.

Připomínkové místo má samozřejmě pravdu v tom, že k poskytování sociálně-právní ochrany se zásadně vyžaduje odborná způsobilost k výkonu povolání sociálního pracovníka v souladu s § 1 odst. 2 a § 110 odst. 4 zákona o sociálních službách. Na ustanovení § 10 odst. 2 je však nutno nahlížet s vědomím, že působnost obecního úřadu I. typu podle zákona 
č. 359/1999 Sb. vykonávají rovněž obce s pověřeným obecním úřadem a obce s rozšířenou působností vybavené zaměstnanci s potřebnou kvalifikací. Z povahy věci však není vyloučeno, aby zaměstnanec s odbornou způsobilostí sociálního pracovníka byl zařazen i do struktury obecního úřadu obce I. typu. 

V působnosti hlavního města Prahy lze obavy popsané připomínkovým místem řešit v rámci úpravy Statutu hl. města Prahy, příloha č. 3 – Záležitosti, které se svěřují do přenesené působnosti všech městských částí nad rozsah stanovený zákonem.

	Praha
	K bodu 7 (§ 10 odst. 3 písm. c))	
Požadujeme za slova „pravidelně vyhodnocuje situaci dítěte a jeho rodiny“ doplnit čárku a slova: „přičemž první vyhodnocení situace dítěte a jeho rodiny provede nejpozději do 1 měsíce od doby obdržení oznámení podle § 7 nebo od zahájení práce s dítětem a jeho rodinou na základě vlastní depistáže“.
Tato připomínka je zásadní.
Odůvodnění:
Navrhujeme stanovit lhůtu, do které by měl obecní úřad obce s rozšířenou působností provést první vyhodnocení situace dítěte a jeho rodiny. Lhůta dosud nebyla stanovena, v praxi se pak setkáváme s tím, že k prvnímu vyhodnocení dochází i po několika měsících práce s dítětem a jeho rodinou. 
Zásadní připomínka.
	Neakceptováno.
Navrhované doplnění by mohlo být kontraproduktivní a přinést opačný efekt, než je připomínkou sledován – tj. mohlo by vést ke zbytečnému prodloužení vyhodnocení až do vyčerpání stanovené lhůty. Postačuje obecná úprava základní zásady rychlosti postupu správního orgánů tak, aby nevznikaly zbytečné průtahy podle § 6 správního řádu + povinnost vyhodnocovat každý případ s ohledem na jeho naléhavost v kritériu 8b přílohy č. 1 k vyhlášce č. 473/2012 Sb.

	Praha
	K bodu 7 (§ 10 odst. 3 písm. d))	
Požadujeme za slova „zpracuje na základě vyhodnocení situace dítěte a jeho rodiny“ doplnit čárku a slova „jde-li o dítě vyhodnocené podle § 6,“.
Tato připomínka je zásadní.
Odůvodnění:
Podle znění tak, jak je navrhované, by mohlo jít o nepochopení, že i u dětí, které nebyly vyhodnocené podle § 6 je OSPOD povinen zpracovat individuální plán ochrany dítěte. Jde tedy jen o zpřesnění povinnosti.
Zásadní připomínka.
	Akceptováno.

	Praha
	K bodu 
7 (§ 10 odst. 3 písm. e))	
Požadujeme slova „zařízení poskytovatelů zdravotních služeb“ nahradit slovy „zdravotnická zařízení“. 
Tato připomínka je zásadní.
Odůvodnění:
Touto změnou bude pouze sjednoceno pojmosloví s navrhovanou úpravou provedenou v názvosloví v § 7 odst. 2.
Zásadní připomínka.
	Neakceptováno
Šlo by o nevhodnou změnu s ohledem na ust. § 17 občanského zákoníku. Zákon č. 359/1999 Sb. již dnes na všech místech stanoví práva a povinnosti pro poskytovatele zdravotních služeb, nikoliv pro „zařízení“ bez právní subjektivity.

	Praha
	K bodu 7 (§ 10 odst. 4 písm. c))	
Požadujeme v souvislosti s navrhovaným zněním § 10 odst. 4 písm. c) upravit znění § 6 písm. b) tak, že se vypustí slova: „pokud tato osoba neplní povinnosti plynoucí ze svěření dítěte do její rodiny“. 
Tato připomínka je zásadní.
Odůvodnění:
§ 10 odst. 4 písm. c) je v rozporu s dosavadním zněním § 6 písm. b) v případech, kdy osoby odpovědné za péči sice plní své povinnosti, ale vyhodnocení a IPOD je třeba vypracovávat především s ohledem na spolupráci s biologickou rodinou svěřeného dítěte. V důvodové zprávě se uvádí: „Účel ústavní výchovy je přitom zcela jiný; v případě ústavní výchovy se jedná
o jinou formu péče o dítě. Svým obsahem je tak totožná s instituty náhradní rodinné péče -
svěření dítěte do péče jiné fyzické osoby, pěstounské péče či péče poručníka, liší se pouze
v osobě náhradního pečovatele, kterým v tomto případě není člověk, nýbrž právnická osoba -
zařízení.“ (str. 117). Je tedy na místě, aby i děti svěřené do péče jiné osoby odpovědné za výchovu byly vyhodnocené jako děti, na které se SPOD zaměřuje a byl jim vypracován přiléhavý IPOD. 
Zásadní připomínka.
	Neakceptováno, vysvětleno.
Je nepochybné, že sociálně-právní ochrana se zaměřuje na všechny děti svěřené do výchovy jiné osoby odpovědné za výchovu dítěte, jakož i na všechny děti nacházející se (byť neformálně) v péči osoby pečující podle § 2a písm. c), a to nejen v případech, kdy jiná osoba odpovědná za výchovu dítěte či osoba pečující neplní své povinnosti spojené s výchovou dítěte.

Děti svěřené do výchovy jiné osoby odpovědné za výchovu dítěte a děti v péči osoby pečující však z hlediska systematiky § 6 spadají primárně pod písm. a), stejně jako děti v náhradní péči ústavních zařízení – děti, jejichž rodiče zemřeli, neplní povinnosti plynoucí z rodičovské odpovědnosti nebo nevykonávají práva plynou z rodičovské odpovědnosti. Není proto nutné měnit platné znění § 6 písm. b), byť lze souhlasit s připomínkovým místem v tom, že jeho formulace může na první pohled svádět k zavádějícímu a nesprávnému výkladu.

MPSV se v rámci nyní projednávaného návrhu zákona záměrně vyvarovalo jakýchkoliv změn v platném znění § 6 s ohledem na reálné riziko, že jakmile by se toto ustanovení otevřelo k revizi, stalo by se v dalším průběhu legislativního procesu předmětem návrhů na jeho doplnění a „vylepšení“ zcela nežádoucím způsobem.
 

	Praha
	K bodu 9 (§ 11 odst. 2 – úvod, písm. a) a b))	
V celém znění odstavce 2 požadujeme slova „dětí podle § 6“ nahradit slovy „dětí vyhodnocených podle § 6“.
Tato připomínka je zásadní.
Odůvodnění:
Viz připomínka k bodu 7 (§ 10 odst. 2).
Jde o srozumitelnost a přesnost textu. SPOD se nevykonává podle § 6, zde jsou pouze vymezeny děti, na které se zejména SPOD zaměřuje. 
Zásadní připomínka.
	Neakceptováno, vysvětleno.
Použití slovního spojení „děti podle § 6“ je nezbytné z hlediska požadavků legislativní techniky, kdy se tímto nahrazuje dosud používané spojení „děti uvedené v § 6“. Význam ovšem zůstává stejný, tj. odkazuje se na výkon nebo poskytování sociálně-právní ochrany těm dětem, jejichž okruh je vymezen v § 6.

	Praha
	K bodu 9 (§ 11 odst. 1 písm. f), odst. 3 písm. b) a odst. 4)	Požadujeme znění § 11 upravit takto:
„V odstavci 1 písmeno f) formulovat takto: „f) poskytuje osvojitelům nebo pěstounům poradenskou pomoc související s osvojením dítěte nebo svěřením dítěte do pěstounské péče, zejména v otázkách výchovy,“.
Odstavec 3 formulovat takto: „(3) Krajský úřad poskytuje poradenskou pomoc zájemcům o osvojení nebo pěstounskou péči související s osvojením dítěte nebo svěřením dítěte do pěstounské péče.“.
Odstavec 4 formulovat takto: „(4) Krajský úřad může: 
a) poskytovat poradenskou pomoc podle odstavce 3 také v případech poručenství, jestliže poručník o dítě osobně pečuje, nebo v případech svěření do péče jiné osoby; 
b) poskytovat poradenskou pomoc v rozsahu poskytovaném obecním úřadem obce s rozšířenou působností podle odstavce 1 písm. f).“.
Tato připomínka je zásadní.
Odůvodnění:
Návrh zákona stanoví povinnost krajského úřadu poskytovat pěstounům a osvojitelům poradenskou pomoc se svěřením dětí do jejich péče, zejména v otázkách výchovy. Jsou to naopak obecní úřady obcí s rozšířenou působností, které mají k dispozici informace o dítěti, zprávy doprovázejících subjektů o výkonu pěstounské péče, jsou rodinám blíže než krajské úřady. Poradenská pomoc by měla být co nejvíce adresná, dostupná. Krajské úřady zpravidla mohou poskytnout pouze obecné poradenství.   
Zásadní připomínka.
	Akceptováno jinak.


	Praha
	K bodu 17 (§ 13a odst. 6)	
Požadujeme současně provést novelu zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, kde bylo s poslední novelou zákona o sociálně-právní ochraně dětí s účinností ode dne 1. 1. 2025 uzákoněno v § 48 odst. 2, že domovů pro osoby se zdravotním postižením lze přijímat dětí od věku 4 let. Obě právní úpravy by přijetím návrhu zákona byly v přímém rozporu.
Tato připomínka je zásadní.
Odůvodnění:
Návrh zákona umožňuje soudu umístit dítě ve věku do 3 let do domova pro osoby se zdravotním postižením při splnění stanovených podmínek. Taková úprava umožní zajistit pobytovou péči pro děti, která by těmto dětem byla dle současné legislativy zajištěna v dětské domově pro děti do tří let, které jsou nyní rušeny bez náhrady. Předkládanou úpravu považujeme za účelnou, pokud se nepodaří péči o dítě zajistit jinou vhodnou fyzickou osobou, je však potřeba současně novelizovat zákon o sociálních službách. 
Zásadní připomínka.
	Akceptováno jinak ROZPOR
Na základě zásadní připomínky zmocněnkyně vlády pro lidská práva bude z návrhu zákona vypuštěn návrh nového znění § 13a odst. 6, při současném vypuštění platného znění § 13a odst. 7 (s účinností od 1. 1. 2025) v rámci doprovodné novelizace zákona č. 363/2021 Sb. 

Podmínky pro poskytování sociálních služeb dětem do 4 let věku v domovech pro osoby se zdravotním postižením bude upravovat pouze § 48 a další související ustanovení zákona o sociálních službách, ve znění účinném od 1. 1. 2025. 

V ust. § 48 zákona o sociálních službách jsou přitom zakotveny rovněž tři situace, ve kterých bude platit výjimka pro zákaz poskytování pobytových služeb v DOZP dětem do 4 let na základě smlouvy či rozhodnutí soudu. Jedná se o následující výjimky:
1. Dítě mladší 4 let je osobou závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni III a IV.
2. Jedná se o dítě starší 1 roku, u něhož lze předpokládat naplnění podmínek závislosti na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni III a IV, a orgán sociálně-právní ochrany dětí písemně potvrdí, že potřebnou péči nelze tomuto dítěti zajistit v rodinné nebo náhradní rodinné péči.
3. Za dítě byla podána žádost o přiznání příspěvku na péči a neposkytnutí pomoci dítěti ze strany domova pro osoby se zdravotním postižením by podle posudku vydaného poskytovatelem zdravotních služeb ohrozilo život nebo zdraví dítěti. 

	Praha
	K bodu 21 (§ 16b nadpis)	
Požadujeme za slova „v ústavních zařízeních“ doplnit slova „a domovech pro osoby se zdravotním postižením“.
Tato připomínka je zásadní.
Odůvodnění:
Podle § 2a písm. e) ZSPOD se pro účely tohoto zákona rozumí ústavním zařízením zařízení pro děti nebo mládež poskytující plné přímé zaopatření, a současně podle písmene f) je poskytováním plného přímého zaopatření poskytování stravování, ubytování a ošacení. Domovy pro osoby se zdravotním postižením neposkytují ošacení, nejsou tedy ústavním zařízením podle tohoto zákona, jde o sladění nadpisu se zněním § 2a a zněním § 16b odst. 1 písm. c).  
Zásadní připomínka.
	Neakceptováno, vysvětleno
Podle § 48 odst. 2 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách „Nezaopatřeným dětem se v domovech pro osoby se zdravotním postižením poskytuje osobní vybavení, drobné předměty běžné osobní potřeby a některé služby s přihlédnutím k jejich potřebám. Osobním vybavením se rozumí prádlo, šatstvo a obuv; ...“

	Praha
	K bodu 22 (§ 16b odst. 1 písm. b))	
Požadujeme vypustit slova „o další 3 měsíce“.
Tato připomínka je zásadní.
Odůvodnění:
Souhlasy s poskytováním ochrany a pomoci dítěti v ústavních zařízeních se vydává i v případě prodloužení smlouvy, které však nemusí být nezbytně v délce 3 měsíce, jak je nyní uvedeno v citovaném ustanovení. V textu tohoto ustanovení je odkaz na § 42a odst. 4, který stanoví, že lze smlouvu prodloužit „nejvýše o další 3 měsíce“, není nezbytné tedy znovu uvádět délku prodloužení smlouvy, navíc nepřesně. 
Zásadní připomínka.
	Akceptováno.

	Praha
	K bodu 23 (§ 16b odst. 2)	
Požadujeme slova „odstavce 1 písm. a) a c)“ nahradit slovy: „odstavce 1 písm. a), b) a c)“ a na konci textu doplnit slova „nebo podpisu dodatku smlouvy o jejím prodloužení“. 
Tato připomínka je zásadní.
Odůvodnění:
Obecní úřady obcí s rozšířenou působností rozhodují také o souhlasu s prodloužením smlouvy o poskytování ochrany a pomoci dítěti v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. Lhůta pro odeslání žádosti o vydání souhlasu by měla být i v tomto případě stanovena obdobně, jako při uzavření smlouvy nové.
Zásadní připomínka.
	Akceptováno jinak.
Lhůtu pro podání žádosti o vydání souhlasu s prodloužením smlouvy o poskytování ochrany a pomoci je nutno provázat s úpravou zániku závazku z této smlouvy v § 42a.

	Praha
	K bodu 27 (§ 19 odst. 4)	
Požadujeme za slovy „3 měsíce“ udělat tečku a zbytek věty vypustit.
Tato připomínka je zásadní.
Odůvodnění:
Pokud bude osobám pečujícím umožněno rozhodnutí, zda uzavřou či neuzavřou dohodu o výkonu pěstounské péče, nebude prováděn dohled nad dětmi, které jim byly svěřené do péče, doprovázejícím subjektem. Vývoj dětí bude sledovat pouze obecní úřad obce s rozšířenou působností, který by podle stávající úpravy navštívil děti v rodině po 3 měsících v období prvních 6 měsíců náhradní péče, a poté již jen jednou za 6 měsíců. Vypadnou návštěvy doprovázejících subjektů jedenkrát za 2 měsíce, které jsou vykonávány pouze tam, kde je uzavřena dohoda o výkonu pěstounské péče.
Zásadní připomínka.
	Akceptováno jinak


„(4) Obecní úřad obce s rozšířenou působností sleduje vývoj dětí, které byly svěřeny do výchovy jiné osoby odpovědné za výchovu dítěte. Zaměstnanci obce s rozšířenou působností zařazení do obecního úřadu jsou přitom povinni navštěvovat v souladu se zájmy dítěte podle potřeby dítě a rodinu, kde dítě žije, popřípadě jiné prostředí, kde se dítě zdržuje, a to
a) nejméně jednou za 3 měsíce v období prvních 6 měsíců péče nahrazující péči rodičů,
b) nejméně jednou za 3 měsíce, nemá-li osoba pečující uzavřenu dohodu o výkonu pěstounské péče,
c) nejméně jednou za 6 měsíců v ostatních případech.“.


	Praha
	K bodu 28 (§ 21 odst. 2 písm. a))	
Doporučujeme za slova „osobní údaje“ doplnit slovo „dítěte“.
Odůvodnění:
Jde o technické zpřesnění
Doporučující připomínka.
	Akceptováno.


	Praha
	K bodu 28 (§ 21 odst. 2) 	
Požadujeme doplnit písmena f) a g), která znějí:
„f) vyjádření lékaře o zdravotním stavu dítěte,
g) vyjádření dítěte s ohledem na jeho věk a rozumovou vyspělost.“.
Tato připomínka je zásadní.
Odůvodnění:
Tyto náležitosti návrh zákona ukládá vložit do spisové dokumentace o dítěti krajskému úřadu. Jak vyjádření lékaře o zdravotním stavu dítěte, tak vyjádření dítěte, jsou nezbytné pro vyhodnocení situace dítěte a jeho rodiny, které je rovněž povinnou náležitostí spisové dokumentace založené obecním úřadem obce s rozšířenou působností. Není tedy důvod ukládat krajskému úřadu takové podklady znovu pořizovat. Vyjádření lékaře je navíc zpoplatněno, náklady je možné hradit z transferu na výkon SPOD, na který mají opět nárok jen obecní úřady obcí s rozšířenou působností, nikoliv krajské úřady. Vyjádření lékaře níže navrhujeme vyškrtnout z § 22 odst. 2, vyjádření dítěte lze v odůvodněných případech znovu zajistit krajským úřadem.
Zásadní připomínka.
	Neakceptováno
Participace dítěte na úrovni OÚ ORP je zajištěna v rámci provedení vyhodnocení situace dítěte a jeho rodiny a vypracování IPOD. Vyjádření dítěte k jeho zařazení do evidence dětí pro účely zprostředkování osvojení nebo PP musí zajišťovat krajský úřad (viz § 22 odst. 2), stejně jako dosud.

Vyjádření lékaře o zdravotním stavu dítěte nebude doplněno a naopak bude vypuštěno z úpravy obsahu evidence dětí v § 22 odst. 2 písm. Nepůjde o obligatorní součást evidence a bude na posouzení příslušného krajského úřadu, zda je či není nutné doplňovat další podklady ke zdravotnímu stavu dítěte nad rámec zprávy o vyhodnocení situace dítěte a IPOD. 


	Praha
	K bodu 28 (§ 21 odst. 3)	
Požadujeme upravit znění odstavce 3 takto: „(3) Obecní úřad obce s rozšířenou působností postupuje kopii spisové dokumentace podle odstavců 1 a 2 bezprostředně v návaznosti na vyhodnocení situace dítěte a jeho rodiny a na základě individuálního plánu ochrany dítěte, nejpozději však do 5 pracovních dnů od vyhlášení rozsudku o odejmutí dítěte.“.
Tato připomínka je zásadní.
Odůvodnění:
Založení spisové dokumentace o dítěti návrh zákona ukládá obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností vždy „po podání návrhu soudu podle vyjmenovaných ustanovení ZSPOD nebo pokud bylo jinak zahájeno řízení soudu, které může vést k odebrání dítěte z péče rodičů nebo jiných osob odpovědných za výchovu“.  Současně návrh zákona ukládá kopii spisové dokumentace krajskému úřadu „nejpozději do 2 pracovních dnů od jejího založení.“. Znamenalo by to, že krajskému úřadu bude poskytnuta i kopie spisové dokumentace dětí, u kterých vůbec nemusí dojít k zahájení procesu zprostředkování náhradní rodinné péče, neboť soud může o podaném návrhu nebo v zahájeném řízení rozhodnout tak, že dítě u rodičů či jiných osob odpovědných za výchovu dítěte ponechá. Postupování osobních údajů dětí a dalších osob, kterých se spisová dokumentace podle předepsaného obsahu týká, na krajské úřady v čase, kdy ještě není vůbec jisté, zda bude zprostředkování provádět, považujeme za neoprávněné shromažďování osobních údajů krajským úřadem o osobách, ke kterým nemá žádnou úřední povinnost. 
Zásadní připomínka.
	Akceptováno jinak. ROZPOR
Navrhované doplnění by mohlo znamenat zbytečné prodlení v procesu zprostředkování náhradního rodinného prostředí a mohlo by vést k tomu, že dítě bude soudem nejprve umístěno do ústavního zařízení, ačkoliv by již před vydáním rozsudku soudu bylo možné vytipovat vhodné žadatele a dítě rovnou svěřit do náhradní péče osoby pečující. Je třeba zohlednit skutečnost, že k odebrání dítěte z péče rodičů může dojít již na základě předběžného opatření soudu, které je soudem vydáno na návrh příslušného orgánu sociálně-právní ochrany dětí podle 
§ 452 a násl. z.ř..s. ve spojení s § 16 odst. 1 zákona o sociálně-právní ochraně dětí. Již v těchto případech lze přitom v souladu s § 823 a § 824 o.z. ze strany krajského úřadu vybrat zájemce o osvojení, kterým by bylo možné předat dítě do péče budoucích osvojitelů, anebo zájemce o pěstounskou péči, kterým by bylo dítě svěřeno 
do předpěstounské péče podle § 963 o.z.
Je proto důvodné, aby do ust. § 21 odst. 1 byl doplněn též odkaz na podání návrhu podle § 16 odst. 1:

„(1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností založí spisovou dokumentaci o dítěti podle § 19a odst. 1 písm. a) pro účely zprostředkování náhradní rodinné péče na základě vyhodnocení situace dítěte a jeho rodiny a na základě individuálního plánu ochrany dítěte; tuto spisovou dokumentaci založí obecní úřad obce s rozšířenou působností vždy po podání návrhu soudu podle § 14 odst. 1 písm. a) až f), i) a k) a podle § 16 odst. 1 nebo pokud bylo jinak zahájeno řízení soudu, které může vést k odebrání dítěte z péče rodičů nebo jiných osob odpovědných za  výchovu dítěte.“

Návazně na to pak § 21 odst. 3 stanoví, že obecní úřad obce s rozšířenou působností je povinen postoupit kopii spisové dokumentaci o dítěti krajskému úřadu nejpozději do 7 pracovních dnů od jejího založení.

	Praha
	K bodu 28 (§ 21 odst. 4 písm. b)) 	
Požadujeme vypustit slova „nebo pobyt má trvat déle než 7 dní“.
Tato připomínka je zásadní.
Odůvodnění:
Důvodová zpráva uvádí potřebu informovat krajský úřad o tzv. hostitelské péči k dětem, které jsou v evidenci krajského úřadu, pokud dítě pobývá u týchž hostitelů opakovaně nebo takový pobyt má trvat déle než 7 dnů. Je uvedena potřeba nejen preventivního opatření za účelem zajištění bezpečí dítěte, současně důvodová zpráva poukazuje na možnost realizace působnosti krajského úřadu podle § 11 odst. 2. V tomto ustanovení je ale upravena působnost obecního úřadu obce s rozšířenou působností. Opakované pobyty dětí u tzv. hostitelů mohou mít jistě vliv na proces zprostředkování náhradní rodinné péče, pokud však jde o jednorázový pobyt, byť delší než 7 dnů, je především odpovědností obecního úřadu s rozšířenou působností, zda vydá souhlasné závazné stanovisko s takovou propustkou podle § 30, a to právě s ohledem na zajištění bezpečného prostředí pro dítě.  
Zásadní připomínka.
	Akceptováno.


	Praha
	K bodu 28 (§ 22 odst. 2 písm. b) a c))	
Požadujeme „vyjádření lékaře o zdravotním stavu dítěte“ vyjmout z § 22 a přesunout ho do § 21 odst. 2 jako další písmeno f). Dále požadujeme v § 22 odst. 2 písmena c) a d) označit jako písmena b) a c), přičemž nové písmeno b) zní takto: „b) vyjádření dítěte zajištěné v odůvodněných případech krajským úřadem (§ 8 odst. 2),“.
Tato připomínka je zásadní.
Odůvodnění:
K vyjádření lékaře se vyjadřujeme v připomínce k § 21 odst. 2, kdy toto je nezbytným podkladem pro vyhodnocení situace dítěte a jeho rodiny, současně je hrazeno z transferu na výkon SPOD, na který krajské úřady nemají nárok. Pokud jde o vyjádření dítěte, i toto je nezbytné pro vyhodnocení situace dítěte a jeho rodiny, oba dokumenty by tak měly být na krajský úřad postoupené rovnou v rámci zaslání kopie spisové dokumentace o dítěti založené obecním úřadem obce s rozšířenou působností. Vyjádření dítěte je však možné aktualizovat nebo doplnit rovněž ze strany krajského úřadu, je-li to důvodné.   
Zásadní připomínka.
	Akceptováno jinak. 

Vyjádření lékaře o zdravotním stavu dítěte bude vypuštěno z úpravy obsahu evidence dětí v § 22 odst. 2 písm. b) Nepůjde o obligatorní součást evidence a bude na posouzení příslušného krajského úřadu, zda je či není nutné doplňovat další podklady 
ke zdravotnímu stavu dítěte nad rámec zprávy o vyhodnocení situace dítěte a IPOD.

K vyjádření dítěte – vyjádření dítěte je odůvodněné vždy, je-li dítě způsobilé se k otázce zprostředkování NRP vyjádřit, což není nutné v § 22 blíže specifikovat s ohledem na obecnou úpravu § 8 odst. 2.

	Praha
	K bodu 28 (§ 23 odst. 1 písm. d)) 	
Požadujeme vypustit slovo „rozhodnutím“. 
Tato připomínka je zásadní.
Odůvodnění:
Vést správní řízení o vyřazení spisové dokumentace dítěte je nepřiměřenou zátěží pro krajské úřady. Důvodová zpráva uvádí, že je nezbytná správní úvaha o nespecifických jiných vážných důvodech bránících zprostředkování, na jejímž základě se konstatuje, „že určité dítě prozatím ztrácí nárok na zajištění náhradní péče rodinné formy státem.“.  Zde poukazujeme zejména na případy dětí, které vysloví nesouhlas se zprostředkováním náhradní rodinné péče a jejich postupné nabývání svéprávnosti. Jestliže jsou děti dostatečně svéprávné k samostatnému uzavírání smlouvy o poskytnutí ochrany a pomoci v ústavním zařízení, je dostatečně svéprávné také k rozhodnutí, zda má či nemá zájem o zprostředkování náhradní rodinné péče. Jestliže i takové dítě je přes jeho nesouhlas povinnost nahlašovat do evidence dětí, kterým je třeba zprostředkovat náhradní rodinnou péči, má krajský úřad možnost vést dítě v evidenci, ale na základě nesouhlasu nezprostředkovávat NRP až do jeho zletilosti (s pravidelnou aktualizací informací o dítěti), tedy vede dítě v evidenci jen formálně a je zkreslena statistika dětí ke zprostředkování NRP,  nebo může podle návrhu zákona rozhodnout o jeho vyřazení, což je časově a administrativně náročné a nese s sebou náklady spojené se správním řízením. Efekt zůstane stejný, dítěti, které by ani nemuselo být nahlášeno ke zprostředkování, se náhradní rodinná péče nezprostředkovává. 
Zásadní připomínka.
	Neakceptováno
Navrhovaná změna by byla v rozporu se zásadními připomínkami Ministerstva vnitra ohledně dodržení požadavků vyplývajících ze správního řádu. MPSV má za to, že důvody jsou řádně popsány v DZ a počty případů, kdy by krajské úřady podle uvedeného ustanovení rozhodovaly, nebudou časté, tudíž nelze ani argumentovat administrativní zátěží apod. 
Souhlasíme

	Praha
	K bodu 28 (§ 23a odst. 2 písm. a))	
Doporučujeme za slova „osobní údaje“ doplnit slovo „žadatele o zařazení do evidence“.
Odůvodnění: 
Jde o technické zpřesnění textu.
Doporučující připomínka.
	Akceptováno.

	Praha
	K bodu 28 (§ 23a odst. 2 písm. d))	
Požadujeme za slova „Evropské unie“ doplnit slova „nebo mimo Evropskou unii“.
Tato připomínka je zásadní.
Odůvodnění:
Pro rozhodnutí o žádosti o zařazení do evidence je nezbytné disponovat také informací, zda žadatel o zařazení do evidence pobýval déle než  3 měsíce také v jiném státě, než jsou státy Evropské unie pro ověření před vydáním rozhodnutí, zda jsou podklady spisové dokumentace kompletní.
Zásadní připomínka.
	Akceptováno jinak

Bude upraveno v souladu s připomínkou MSpr.

	Praha
	K bodu 28 (§ 23a odst. 3)	
Požadujeme změnit číslo „3“ na číslo „6“ a doplnit odkaz ke zvláštnímu právnímu předpisu, na který hlavní město Praha ustanovení odkazuje. Současně požadujeme formulář lékařského posudku zařadit do § 60 odst. 1 jako povinný tiskopis předepsaný ministerstvem.
Tato připomínka je zásadní.
Odůvodnění:
Návrh zákona má za cíl usnadnit pro žadatele proces zařazení do evidence NRP. Zkrácením této lhůty by však byla položena překážka pro žadatele, neboť během této lhůty nemusí dojít k zařazení žadatele do evidence NRP.
Zásadní připomínka.
	Neakceptováno, vysvětleno.
Lékařský posudek nesmí být starší než 3 měsíce ke dni podání žádosti, naopak není na překážku, pokud je posudek již starší než 3 měsíce ke dni vydání rozhodnutí o žádosti.


	Praha
	K bodu 28 (§ 23b odst. 1)	
Doporučujeme vyjasnit, zda po výmazu z rejstříku trestů je žadatel považován za bezúhonného, např. odkazem na jiný právní předpis. Odůvodnění:
Z navrhovaného znění vyplývá, že byl-li kdykoliv žadatel pravomocně odsouzen za některý z uvedených trestných činů, bude automaticky rozhodnuto o zamítnutí žádosti bez ohledu na pozdější výmaz.
Doporučující připomínka.
	Akceptováno

Bude upřesněno. Zde jde jen o nezahlazené vyjmenované trestné činy.

	Praha
	K bodu 28 (§ 23d odst. 1)	
Požadujeme lhůtu „do 3 pracovních dnů“ změnit na lhůtu „do 15pracovních dnů“, slova „a současně přeruší řízení“ nahradit slovy „výzvou je automaticky přerušeno řízení“ a slova „běžet dne doručení kopie spisové dokumentace krajskému úřadu“ nahradit slovy „běžet dnem doručení vyžádaných podkladů žadatelem nebo obecním úřadem obce s rozšířenou působností.“.
Tato připomínka je zásadní.
Odůvodnění:
Prodloužení lhůty požadujeme z praktického hlediska, kdy ve lhůtě do 3 pracovních dnů nemusí žádost ani dojít z podatelny ke konkrétnímu referentovi, není tedy možné zákonnou lhůtu stihnout. Současně navrhujeme upravit znění ustanovení tak, aby řízení bylo automaticky doručením výzvy žadateli přerušeno, neboť správní řízení o přerušení řízení je značnou administrativní zátěží, které navíc může celý proces řízení o jen prodloužit.
Zásadní připomínka.
	Akceptováno jinak
Ohledně lhůty zvolen kompromis návrhů připomínkových míst – 10 pracovních dnů.  K přerušení řízení – bude upraveno dle připomínky MV.

	Praha
	K bodu 28 (§ 23d odst. 8)	
Na konci textu požadujeme doplnit větu: „Zařazení žadatele do evidence má platnost 10 let, pokud žadatel nepožádá o dřívější vyřazení.“.
Tato připomínka je zásadní.
Odůvodnění:
V současně době krajské úřady evidují žadatele o zprostředkování náhradní rodinné péče, kdy tito žadatelé již neprojevují zájem o zprostředkování a ani po projednání jejich vyřazení nepodají žádost krajskému úřadu o vyřazení z evidence. V takovém případě by bylo nezbytné rozhodnout o vyřazení žadatele o vyřazení z evidence, což znamená další administrativní zátěž pro krajské úřady s ohledem na nízké personální obsazení. Požadujeme tedy zařazení žadatelů do evidence na maximální dobu 10 let, během které buď dojde ke zprostředkování, nebo žadatel sám může požádat o vyřazení z evidence, pokud bude mít zájem o vyřazení před maximální dobou 10 let, po jejímž uplynutí by byl žadatel vyřazen z evidence automaticky.
Zásadní připomínka.
	Akceptováno jinak. 
Požadovaná úprava bude doplněna do vymezení důvodů pro vyřazení žadatele z evidence v § 23i odst. 1 písm. d):

 „(1) Krajský úřad vyřadí žadatele z jím vedené evidence žadatelů …

d) usnesením, které se pouze poznamená do spisu, pokud uplynulo 10 let ode dne jeho zařazení do evidence žadatelů, čímž zanikají účinky rozhodnutí o zařazení do této evidence.“.


	Praha
	K bodu 28 (§ 24 odst. 4)	
Požadujeme slovo „navštíví“ nahradit slovy „je oprávněn navštívit“.
Tato připomínka je zásadní.
Odůvodnění:
Nepovažujeme za nezbytné vždy navštívit dítě, kterému je vybírán osvojitel nebo pěstoun. Příkladem mohou být děti, kterým je vybírán osvojitel nebo pěstoun bezprostředně po narození, kdy povinnost dítě nejprve navštívit může celý proces prodloužit, pokud má krajský úřad i bez návštěvy dítěte dostatečné podklady pro výběr osvojitele nebo pěstouna.
Zásadní připomínka.
	Neakceptováno, vysvětleno 
Osobní kontakt krajského úřadu s dítětem je v procesu zprostředkování NRP nezbytný. Poznatky získané z osobního setkání jsou nepřenositelné a nenahraditelné jinými podklady.

	Praha
	K bodu 28 (§ 24 odst. 6)	
Požadujeme na konci textu doplnit větu: „Pokud v rámci seznamování žadatel převezme dítě do své faktické péče, přebírá za dítě po tuto dobu odpovědnost.“.
Tato připomínka je zásadní.
Odůvodnění:
Jde o velmi diskutovanou otázku, která i přes opakované žádosti pěstounů na přechodnou dobu není zatím nikde právně ukotvena. V praxi se setkáváme s častými obavami pěstounů na přechodnou dobu, kteří z obavy o bezpečí dítěte odmítají nebo se minimálně obávají dítě předat osobám, které byly vybrány pro převzetí dítěte do své péče. Pěstouni na přechodnou dobu opakovaně požadují písemné stanovisko, které by jim zajistilo, že v době, kdy o dítě v rámci seznamování fakticky nepečují, odpovídá osoba, které dítě předali. Nelze se odvolávat na občanský zákoník a obdobnost s případy, kdy rodiče předávají dítě do péče jiné osoby, kdy pěstouni na přechodnou dobu vlastně rodiče v tomto nahrazují, neboť předání dítěte v rámci seznamování není svobodným rozhodnutím pěstounů na přechodnou dobu. Argumentují nejčastěji tím, že dítě jim bylo svěřeno do péče soudem, tudíž za dítě odpovídají po dobu, po kterou rozhodnutí soudu platí.   
Zásadní připomínka.
	Vysvětleno.

Problematice odpovědnosti za dítě v případě předávání z PPPD do následné formy péče se věnuje metodický materiál MPSV „Právní principy vztahující se k otázce předávání dítěte z PPPD do péče jiné fyzické osoby, která by měla převzít dlouhodobou péči o toto dítě.“ Č.j. 2018/47121-231/1 ze dne 14.3.2018. Je třeba se zabývat pojmy náležitého dohledu nad dítětem (ze strany PPPD) – pokud dochází k předání dohledu, je pak PPPD odpovědný jednak za výběr osoby, které dítě dočasně předává, a za druhé za předání veškerých podstatných informací o dítěti. Následnou odpovědnost pak nese osoba, které bylo dítě dočasně pěstounem předáno, byť tato odpovědnost není absolutní. Podrobně viz uvedený dokument. 

Stejné principy ohledně odpovednosti toho kdo má dítě aktuálně „u sebe“ a vykonává nad ním dohled, platí obecně. Stejně jako to, že odpovědnost není absolutní. 

Pěstouni vykonávají dílčím způsobem na místě rodičů některé povinnosti a práva vyplývající z rodičovské odpovědnosti, a to v souladu se zájmy dítěte (§ 875 odst. 1 obč. zák.) a v míře odpovídající stupni vývoje dítěte (§ 880 odst. 1 obč. zák.), o dítě pečují a chrání jej, což zahrnuje i řízení jednání dítěte při styku a seznamovaná se s třetími osobami. To vše je plně v „kompetenci“ pečující osoby a konkretizuje se v případných (soukromoprávních) ujednáních s touto třetí osobou (např. osobou vhodnou stát se osvojitelem nebo jiným pěstounem dítěte). 

	Praha
	K bodu 28 (§ 24 a odst. 1 písm. a))	
Požadujeme znění písmene a) následovně:
„a) žadatel písemně o takové přerušení požádá, a to po dobu, kterou v žádosti označí; v případě, kdy žadatel požádá o přerušení a od jeho zařazení do evidence nepřevzal do péče žádné dítě, může být doba přerušení nepřetržitě nejdéle po dobu 5 let, po uplynutí této doby bude znovu posouzeno jeho vedení v příslušné evidenci; podmínka maximálního přerušení platí obdobně pro pěstouny na přechodnou dobu, nebo“.
Tato připomínka je zásadní.
Odůvodnění:
V praxi dochází k dlouhodobému přerušení zprostředkování náhradní rodinné péče, které trvá po dobu několika let nepřetržitě. Ačkoliv mohou nastat objektivní dlouhodobé důvody, pro které není žadatel schopen převzít do své péče dítě, je k úvaze, nakolik jeho příprava, kterou před lety absolvoval, je aktuální, zda je stále motivovaný a ochotný převzít dítě do své péče. Navrhujeme proto stanovit maximální možnou dobu přerušení zprostředkování, po které by měla být žádost o zařazení do evidence znovu posouzena. Obdobně to platí pro pěstouny na přechodnou dobu.
Zásadní připomínka.
	Neakceptováno
Je akceptována připomínka ohledně celkové doby vedení v evidenci (10 let).

Pro žadatele platí obecně povinnost ohlásit krajskému úřadu všechny rozhodné skutečnosti pro zprostředkování NRP. Tedy i po „návratu“ k aktivnímu vedení v evidenci pro zprostředkování NRP. Zajisté je vhodné po déledobějším přerušení vedení v evidenci provést aktualizační rozhovor se žadatelem a na základě zjištěnýchch skutečností je pak možné zahájit řízení o vyřazení z evidence, pokud by KÚ měl za to, že nastaly skutečnosti skutečnosti bránící dalšímu vedení v evidence a zprostředkování NRP. 

	Praha
	K bodu 32 (§ 27a odst. 8)	
Požadujeme za slova „nejdéle 1 rok“ doplnit slova „ode dne předání dítěte do faktické péče pěstouna na přechodnou dobu“.
Tato připomínka je zásadní.
Odůvodnění:
V praxi dochází k nejednotnému určení, kterým dnem počíná běžet doba, po kterou může nejdéle trvat pěstounská péče na přechodnou dobu. V určení počátku běhu této doby se rozchází metodické pokyny, rozhodnutí jednotlivých soudů. Tím vzniká nejistota pro pěstouny na přechodnou dobu. Požadujeme tedy ukotvit běh roční doby pěstounské péče na přechodnou dobu v zákoně tak, aby byl pro všechny závazný.
Zásadní připomínka.
	Vysvětleno.
Jedná se o připomínku nad rámec návrhu.
Pěstounská péče na přechodnou dobu je v souladu se zákonem vždy založena rozhodnutím soudu, ať už jde o předběžné opatření podle § 452 z.ř.s. nebo o meritorní rozsudek.  Nelze proto vázat dobu trvání pěstounské péče na přechodnou dobu na okamžik faktického převzetí péče o dítě.


	Praha
	K bodu 47 (§ 38a odst. 1)	
Požadujeme v odstavci 1 slova „Hejtman kraje zřizuje“ nahradit slovy „Hejtman kraje může zřídit“. 
Tato připomínka je zásadní.
Odůvodnění:
Požadujeme sjednotit podmínky pro zřizování poradních sborů s podmínkami pro zřizování komisí podle § 38.
Zásadní připomínka.
	Neakceptováno, vysvětleno. 
Bude nutné projednat se všemi kraji, zda je obligatorní zřizování poradního sboru žádoucí a přínosné či nikoliv, stejně jako případné změny v náplni působnosti poradního sboru. Proto bude tato otázka řešena v rámci přípravy návrhu nové právní úpravy (zákon o podpoře rodin a ochraně dětí).


	Praha
	K bodu 50 (§ 40)	
Požadujeme změnit nadpis na „Odborné poradenství pro zájemce nebo žadatele o osvojení nebo pěstounskou péči a osvojitele“. Současně v ustanovení požadujeme nahradit slova „zájemcům o osvojení nebo pěstounskou péči“ slovy „zájemcům nebo žadatelům o osvojení nebo pěstounskou péči a osvojitelům“.
Tato připomínka je zásadní.
Odůvodnění:
Jak jsme již uvedli u § 2a, v zákonem není vymezeno, kdo je zájemce. Právo na poradenství poskytované povařenou osobou by měli mít jak zájemci, tak žadatelé. Současně požadujeme zařadit právo na poradenství osvojitelům, kteří nemají právo na služby doprovázejících subjektů jako pečující osoby. Zkušenosti z praxe ukazují, že žadatele o osvojení s vědomím, že po osvojení dítěte budou moci čerpat podporu, častěji rozšiřují svoje představy, jakému dítěti mohou nabídnout osvojení, např. osvojení dítěte se specifickými potřebami.
Zásadní připomínka.
	Neakceptováno
Zájemce je širší pojem než žadatel, viz podrobně v DZ.

Právní mocí rozhodnutí o osvojení se z osvojitelů stávají matrikoví rodiče – tedy pokud potřebují pomoc a poradenství, vztahují se na ně všechny možnosti jako na ostatní rodiče a jejich děti. Subjekty, které služby osvojitelů, nyní poskytují, je mohou samozřejmě poskytovat i dále, na to není třeba pověření.


	Praha
	K bodu 52 (§ 42 odst. 1)	
Požadujeme slova „jednoho týdne“ nahradit slovy „tří měsíců“.
Tato připomínka je zásadní.
Odůvodnění:
Smyslem navrhované úpravy je sice umožnit pobyt dětí do 3 let v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, avšak délku pobytu zkrátit na co nejkratší dobu. Během navrhovaného jednoho týdne bude podle důvodové zprávy nezbytné pro dítě do 3 let věku zajistit náhradní výchovné prostředí u některé jiné vhodné fyzické osoby (příbuzní, jiná osoba blízká, pěstoun na přechodnou dobu). V praxi se však mohou vyskytnout a vyskytují případy, kdy doba jednoho týdne není dostatečná pro zajištění jiné vhodné fyzické osoby, která by péči o dítě mladší 3 let zajistila. Navrhujeme proto upravit maximální možnou dobu pobytu dítěte do 3 let v zařízení na 3 měsíce, tedy na dobu, po kterou může být uzavřena smlouva o poskytnutí ochrany a pomoci dítěti bez dalšího prodloužení. Důvodem je také skutečnost, že pokud dítě do 3 let umístí do zařízení rodič na základě smlouvy, začíná doba jeho pobytu dne jeho umístění, nikoliv dnem jeho nahlášení ze strany zařízení obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, čímž se orgánu
sociálně-právní ochrany dětí zkracuje doba, během které je potřeba péči vhodné fyzické osoby zajistit. Smyslem není umožnit bezdůvodně prodlužovat pobyty dětí v zařízení, ale poskytnout rodině dostatečný prostor pro úpravu poměrů k převzetí dítěte (obava z rychlého přemístění dítěte do vzdáleného kraje v případě, že v dosahu nebudou volní pěstouni na přechodnou dobu) či poskytnout obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností časový prostor pro zajištění jiné vhodné pečující osoby.
Zásadní připomínka.
	Akceptováno částečně ROZPOR
Na základě protichůdných připomínek různých připomínkových míst bude nejvýše přípustná doba pro poskytování ochrany a pomoci ZDVOP dětem nejmladšího věku prodloužena na 14 dnů, zároveň však dojde ke zvýšení minimální věkové hranice pro pobyt dětí v péči ZDVOP 
na 4 roky tak, aby došlo ke sladění s platnou úpravou věkové hranice u školských zařízení pro výkon ústavní výchovy a u domovů pro osoby se zdravotním postižením (s účinností od 1. 1. 2025).

MPSV připomíná, že i doba 14 dnů je významným rozšířením možnosti ZDVOP poskytovat ochranu a pomoc dětem nejmladšího věku, neboť bez novelizace zákona bude s účinností od 1. 1. 2024 platit úplný a bezvýjimečný zákaz poskytování pobytových služeb ZDVOP dětem do dovršení 3 let veku (viz bod 20 přechodných ustanovení v části první, čl. II zákona č. 363/2021 Sb.).


	Praha
	K bodu 53 (§ 42 odst. 11)	
Požadujeme zanechat v platnosti § 42 odst. 11 týkající se vedení evidence dětí zřizovatele zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, pouze s úpravou písmene d), kde se slova „§ 10 odst. 4 větě třetí“ nahrazují textem „§ 7 odst. 4“.
Tato připomínka je zásadní.
Odůvodnění:
Úpravami oblasti poskytování ochrany a pomoci dětem v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc je postupně rušena jakákoliv povinnost zřizovatele nebo samotného zařízení vést evidenci nebo spisovou dokumentaci dětí, současně se na něj nevztahují právní předpis upravující vedení spisových dokumentací pro veřejnou správu. 
Vést evidenci dokumentace o dětech, jímž je poskytována ochrana a pomoc je jeden ze standardů pro ZDVOP, které jsou kontrolovány inspekcí poskytování SPO – konkrétně se jedná o standard         č. 13 „Dokumentace o výkonu SPO“. Není tak zřejmé, jak bude prováděna inspekce poskytování sociálně-právní ochrany nebo kontrola využití státního příspěvku pro zřizovatele zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. 
V navrhovaném znění § 48a jsou sice uvedeny povinnosti pověřených osob, není zde ovšem uvedeno, že jsou povinni vést evidenci. V § 48a písm. f) se pouze hovoří o písemných individuálních záznamech o průběhu poskytování SPO.
Zásadní připomínka.
	Neakceptováno, vysvětleno.
Dřívější odst. 11 v ust. § 42 byl zrušen již minulou novelizací provedenou zákonem č. 363/2021 Sb. s účinností od 1. 1. 2022, kdy pouze na základě chyby a přehlédnutí parlamentní legislativy neodpovídalo znění zákona vyhlášené ve Sbírce zákonů tomu, v jakém znění byl zákon schválen Parlamentem ČR.

Podle § 49 odst. 10 písm. b) [nově § 48a odst. 1 písm. f)] je pověřená osoba povinna vést záznamy o své činnosti související s poskytováním sociálně-právní ochrany v rozsahu odpovídajícímu udělenému pověření, dále pak kriterium 13a Přílohy č. 3 k vyhlášce 473/2012 Sb. stanovuje, že ZDVOP má zpracována pravidla pro zpracování, vedení a evidenci písemné, případně elektronické spisové dokumentace o dětech, kterým poskytuje ochranu a pomoc + jsou stanoveny nezbytné údaje, jež musí obsahovat evidence dokumentace o dětech. Uvedený rozsah právní úpravy považuje MPSV za plně dostačující, její řádné naplňování je pak předmětem inspekce.

	Praha
	Nad rámec návrhu § 42a odst. 1 písm. d)	
Na konci textu v odstavce 1 písm. d) doporučujeme slova „jeho žádost“ nahradit slovy „základě smlouvy o poskytování ochrany a pomoci“.
Odůvodnění: 
Jde o technickou připomínku, kdy „žádosti“ byly zrušeny a ochrana a pomoc dítěti jsou poskytovány na základě smlouvy
Doporučující připomínka.
	Neakceptováno.
Důsledně vzato je tato připomínka oprávněná, nicméně určitou nepřesnost platného znění lze v tomto případě překlednout výkladem. K novelizaci zákona je žádoucí přistupovat jen tam, kde je nevyhnutná.

	Praha
	Nad rámec návrhu
§ 42a odst.4	
Doporučujeme doplnit slova „pouze se souhlasem“ nahradit slovy „pouze s předchozím souhlasem“. 
Odůvodnění:
Vycházíme z praxe, kdy zařízení prodloužilo smlouvu s rodičem dítěte a souhlas obecního úřadu obce s rozšířenou působností s tímto prodloužením byl vyžádán až dodatečně po vyzvání krajským úřadem na základě jeho požadavku na doplnění podkladů pro výplatu státního příspěvku pro zřizovatele zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc.  
Doporučující připomínka.
	Akceptováno jinak.
V ust. § 16b odst. 2 bude doplněna úprava lhůty pro podání žádosti o vydání souhlasu s prodloužením smlouvy o poskytování ochrany a pomoci, která bude nastavena tak, aby o žádosti bylo v souladu s § 64 odst. 4 rozhodnuto před uplynutím původně dohodnuté doby trvání smlouvy.


	Praha
	Nad rámec návrhu
§ 42a odst. 2	
Doporučujeme doplnit větu: „Pro poskytování ochrany a pomoci dětem v zařízení na základě smlouvy platí obdobně práva a povinnosti uvedené v § 42aa odst. 2 a 3.“.
Odůvodnění:
Již v rámci připomínkování předchozích návrhů novel zákona jsme poukazovali na skutečnost, že nejsou upravena práva dětí a povinnosti ředitele zařízení k dětem, kterým je poskytována ochrana a pomoc na základě smlouvy (dříve žádosti nebo dohody se zákonným zástupcem) obdobně jako u dětí, které jsou v zařízení na základě rozhodnutí soudu. 
Doporučující připomínka.
	Neakceptováno.
Děti pobývající v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc na základě smlouvy nelze podrobovat stejnému zákonnému režimu práv a povinností jako děti, u kterých se vykonává rozhodnutí soudu. Zásadní je ochrana práv těchto dětí prostřednictvím § 42a odst. 2 v tom smyslu, že jim nelze jejich práva umenšovat v porovnání s dětmi se soudně nařízeným pobytem, případně je zavazovat k rozsáhlejším povinnostem. Rovněž tak nelze na děti ve smluvním režimu uplatňovat úpravu povinností a práv ředitele zařízení jako „kolektivního pěstouna“ – nejde o jinou formu péče o dítě podle občanského zákoníku.

	Praha
	K bodu 56 (§ 44 odst. 3 až 5)	
Požadujeme v § 44 slovo „zájemce“ nahradit slovem „žadatel“.
Tato připomínka je zásadní.
Odůvodnění:
Předkladatel nepočítá s tím, že přípravu přijetí dítěte do rodiny by měli absolvovat především žadatelé, a ne pouze zájemci, které jako jediné v ustanovení uvádí. Přípravy k přijetí dítěte do rodiny navrhujeme zaměřit na žadatele o zařazení do evidence, nikoliv na zájemce. Umožněním absolvování příprav zájemcům, kteří zatím nejsou rozhodnuti, zda žádost o zařazení do evidence podají, může oddálit zařazení do přípravy žadatele, který již má žádost podanou, ale zájemce je již do přípravy přihlášený a v kurzu není místo, neboť pověřené osoby budou mít rovněž omezenou kapacitu Žadatelé, kteří se již rozhodli pro podání žádosti, by měli mít v tomto případě přednost. 
Vyjadřujeme svůj nesouhlas s tím, aby zájemci mohli za vlastní prostředky absolvovat přípravy nebo psychologický posudek ještě před podáním žádosti, spatřujeme zde prostor pro korupci.
Zásadní připomínka.
	Neakceptováno, vysvětleno 

§§ 44 a 45 upravují poskytování SPOD pověřenými osobami, nejde o správní řízení, ale o vztah poskytovatele a klienta, nelze tedy používat pojmy pro subjekty spr.řízení. 

Zamezit zájemcům, kteří ještě nepodali žádost o zařazení do evidence pro zprostředkování NRP, absolvovat přípravy k přijetí dítět do rodiny nebo absolvovat psychologické posouzení, v podstatě nelze. Zvláště pokud bude standardizována odborná způsobilost, obsah a rozsah a výstup příprav a posouzení psychické způsobilosti. Nicméně se nepředpokládá časté využití. Připomínkové místo neosvětlilo v čem spatřuje prostor pro korupci.

	Praha
	K bodu 56 (§ 44 odst. 4)	
Požadujeme slovo „zájemci“ nahradit slovem „žadateli“ a na konci doplnit slova „pro doklad o absolvování přípravy platí náležitosti podle § 45 odst. 5“.
Tato připomínka je zásadní.
Odůvodnění:
Požadujeme doplnit náležitosti dokladu obdobně jako jsou stanovené pro vydání posudku o psychické způsobilosti k přijetí dítěte do rodiny.
Zásadní připomínka.
	Akceptováno částečně

K pojmu zájemce a žadatel viz výše. Na konci § 44 odst. 4 bude doplněno, že ust. § 45 odst. 5 platí obdobně.  

	Praha
	K bodu 56 (§ 44 odst. 6)	
Již v předchozích připomínkových řízeních byla vznášena připomínka, že se nelze objektivně vyjádřit k záměrům předkladatele návrhu zákona, pokud není současně předložen také prováděcí předpis, na který je odkazováno a který není dosud platný nebo jehož návrh není předložen k připomínkám současně s návrhem zákona.   
Doporučující připomínka.
	Vysvětleno 
Součástí předkládaného návrhu jsou podle legislativních pravidel vlády také teze prováděcího právního předpisu. Náležitosti dokladu o přípravě k přijetí dítěte do rodiny jsou zde poměrně podrobně uvedeny. Novelizace vyhlášky související se změnou zákona bude předložena samostatně a všechna připomínková místa se budou moci vyjádřit, ale až v pozdější fázi legislativního procesu. 


	Praha
	K bodu 56 (§ 45 odst. 2)	
Požadujeme změnit znění odstavce 2 následovně: 
„(2) Odborně způsobilou osobou je pověřená osoba, oprávněná posuzovat psychickou způsobilost k přijetí dítěte do rodiny podle § 48 odst. 2 písm. c) žadatelů o zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče a žadatelů o zařazení do evidence osob, které můžou pěstounskou péči na přechodnou dobu vykonávat.“. 
Tato připomínka je zásadní.
Odůvodnění:
Souvisí s připomínkou k vydávání pověření podle § 49a odst. 3.
V rámci řízení o vydání pověření je uvedeno, které profese mohou požádat o vydání pověření, není tedy nezbytné tyto profese vyjmenovávat na dvou místech právního předpisu. Současně jsme přesvědčeni, že všechny osoby, které požádají o vydání pověření k posuzování psychické způsobilosti žadatelů by měly mít zkušenosti se specifickou oblastí náhradní rodinné péče, byť jde o klinické psychology, psychology nebo psychology ve zdravotnictví. 
Zásadní připomínka.
	Akceptováno jinak 

Zvoleno kompromisní řešení v souladu s připomínkami dalších připomínkových míst.

V § 45 odst. 2 bude uvedeno, že odborně způsobilou osobou je pověřená osoba, oprávněná posuzovat psychickou způsobilost zájemců o zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče k přijetí dítěte do rodiny podle § 48 odst. 2 písm. c).

V§ 49a odst. 3 dojde k úpravám takto:
 
(3) Osoba, která poskytuje činnost podle § 48 odst. 2 písm. c), je odborně způsobilá, jestliže
 
a) má specializovanou způsobilost k výkonu povolání klinického psychologa podle zvláštního právního předpisu, 
 
b) je znalcem, znaleckou kanceláří nebo znaleckým ústavem, vykonávajícím znaleckou činnost ve znaleckém oboru psychologie, 
 
c) absolvovala jednooborové studium akreditovaného magisterského studijního oboru psychologie navazujícího na absolvování jednooborového studia akreditovaného bakalářského studijního oboru psychologie a doloží praxi v oblasti diagnostiky dospělých v rozsahu alespoň 3 let; podmínka, aby jednooborové studium akreditovaného magisterského studijního oboru psychologie navazovalo na absolvované jednooborové studium akreditovaného bakalářského studijního oboru psychologie, neplatí, pokud bylo jednooborové studium akreditovaného magisterského studijního oboru psychologie zahájeno nejpozději v akademickém roce 2020/2021, nebo
 
d) absolvovala akreditované doktorské studium v oboru psychologie navazující na akreditované magisterské studium v oboru psychologie, a doloží praxi v oblasti psychodiagnostiky dospělých v rozsahu alespoň 3 let.
 
a prokáže znalost problematiky náhradní rodinné péče.

	Praha
	K bodu 56 (§ 45 odst. 3)	
Požadujeme na konci doplnit slova „v rozsahu § 23c odst. 1 písm. a), c) a d)“.
Tato připomínka je zásadní.
Odůvodnění:
V důvodové zprávě je uvedeno, že poskytnutými údaji odborně způsobilé osobě je myšleno zapůjčení spisu nebo kopie spisu. Takový postup prodlužuje řízení, zvyšuje náklady krajského úřadu, současně představuje administrativní zátěž pro krajské úřady i odborně způsobilé osoby. Požadujeme jednoznačně vymezit údaje ze spisové dokumentace, které jsou pro zpracování posudku o psychické způsobilosti přijmout dítě do rodiny relevantní. 
Zásadní připomínka.
	Neakceptováno 
Navrhované připomínkovým místěm je příliš zužující. Bude totiž záležet v jaké fázi řízení bude, doložení posudku o psychické způsobilosti vyžádáno. Podle toho pak KÚ poskytne údaje, které posuzujícímu psychologovi k něčemu budou, tedy zpravidla přílohu žádosti, údaje od OÚ ORP (chceme v projektu udělat standardizovaný záznam, aby se postupovalo ideálně všude stejně), protokol z jednání se žadatelem (na KÚ), bude-li již ve spise, doklad o absolvování přípravy, pokud již je ve spise. 

	Praha
	K bodu 57 (§ 47a odst. 2)	
Požadujeme změnit úvodní část takto: „Osoba pečující a osoba v evidenci, pokud uzavřely dohodu o výkonu pěstounské péče, má“:
Tato připomínka je zásadní.
Odůvodnění:
Jestliže osoby pečující a osoby v evidenci nebudou mít povinnost uzavřít dohodu o výkonu pěstounské péče, nevznikne doprovázejícímu subjektu nárok na státní příspěvek na výkon pěstounské péče, tudíž nebude mít finanční prostředky na poskytování služeb osobám pečujícím a osobám v evidenci v rozsahu uvedeném v § 47a odst. 2.
Zásadní připomínka.
	Akceptováno.

	Praha
	K bodu 57 (§ 47a odst. 2 písm. d)) 	
Požadujeme za slova „i pro svěřené děti“ doplnit slova „nebo vlastní děti osoby pečující nebo osoby v evidenci“.
Tato připomínka je zásadní.
Odůvodnění:
Přijetí nového dítěte do rodiny může být značnou zátěží i pro vlastní děti osob pečujících nebo osob v evidenci, je tedy třeba zajistit rovněž psychologickou nebo terapeutickou odbornou pomoc pro všechny členy náhradní rodiny. 
Zásadní připomínka.
	Akceptováno.

	Praha
	K bodu 60 (§ 47b odst. 1 až 7)	
Požadujeme znění § 47b upravit takto:
„(1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností informuje osobu pečující nebo osobu v evidenci o povinnosti nebo možnosti uzavřít dohodu o výkonu pěstounské péče podle odstavce 3, která upraví podrobnosti ohledně nároků a povinností založených v § 47a odst. 2. 
(2) Dohoda o výkonu pěstounské péče se uzavírá v písemné formě a obsahuje alespoň rozsah, místo a čas poskytování sociálně-právní ochrany, ujednání o dodržování vnitřních pravidel stanovených pro poskytování sociálně-právní ochrany a výpovědní důvody a výpovědní dobu. Obsah dohody o výkonu pěstounské péče musí být v souladu s rozhodnutím soudu o svěření dítěte do péče osoby pečující a s individuálním plánem ochrany dítěte. Při uzavírání dohody o výkonu pěstounské péče se přihlíží k zájmům a individuálním potřebám dítěte a k potřebám osoby pečující nebo osoby v evidenci, pokud jsou spojeny s výkonem péče o svěřené dítě. 
(3) Osoba pečující uvedená v § 47 odst. 1 písm. b) nebo osoba v evidenci má povinnost uzavřít dohodu o výkonu pěstounské péče s pověřenou osobou. Dále může dohodu o výkonu pěstounské péče s pověřenou osobou uzavřít také pečující osoba uvedená v § 47 odst. 1 písm. c). Pověřená osoba o této skutečnosti bezodkladně informuje obecní úřad obce s rozšířenou působností podle odstavce 1 a zašle tomuto obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností opis dohody o výkonu pěstounské péče. Dojde-li ke změně dohody o výkonu pěstounské péče, jejíž smluvní stranou je pověřená osoba, věta druhá se použije obdobně. 
(4) Pověřená osoba, pokud uzavřela dohodu o výkonu pěstounské péče, je povinna sledovat naplňování dohody o výkonu pěstounské péče podle odstavce 1 nebo 3 prostřednictvím svých zaměstnanců, kteří jsou povinni minimálně jednou za 2 měsíce být v osobním styku s osobou pečující nebo osobou v evidenci a s dětmi svěřenými do její péče.
(5) Uzavřela-li pověřená osoba dohodu o výkonu pěstounské péče, zpracuje nejméně jednou za 6 měsíců a při zániku dohody o výkonu pěstounské péče zprávu o průběhu výkonu pěstounské péče a naplňování dohody o výkonu pěstounské péče, kterou předá obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, který je místně příslušný k podání návrhu na uzavření dohody o výkonu pěstounské péče, a obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, v jehož obvodu má trvalý pobyt dítě svěřené do pěstounské péče této osobě pečující nebo osobě v evidenci, a to do 15 dnů ode dne vypracování této zprávy.
(6) Osoba pečující nebo osoba v evidenci uzavírá jedinou dohodu o výkonu pěstounské péče bez ohledu na počet svěřených dětí. 
(7) Jsou-li oba manželé osobou pečující nebo osobou v evidenci, společně uzavírají jedinou dohodu o výkonu pěstounské péče bez ohledu na počet svěřených dětí a bez ohledu na skutečnost, zda některé nebo všechny svěřené děti jsou svěřeny do jejich společné péče. To neplatí v případě dětí svěřených do výlučné péče jen jednoho z manželů, pokud manželé spolu nejméně po dobu tří měsíců prokazatelně nežijí a obecní úřad obce s rozšířenou působností na žádost jednoho z manželů rozhodne, že se ke skutečnosti, že oba manželé jsou osobou pečující nebo osobou v evidenci, nepřihlíží. Obdobně se postupuje i v případě společné pěstounské péče dvou osob.“.
Tato připomínka je zásadní.
Odůvodnění:
Požadujeme zrušit oprávnění obecních úřadů obcí s rozšířenou působností uzavírat dohody o výkonu pěstounské péče, neboť může docházet (a v praxi dochází) ke střetu rolí sociálních pracovníků zařazených do orgánu sociálně-právní ochrany dětí, pokud současně vykonávají sociálně-právní ochranu dětí a současně doprovázejí osoby pečující nebo osoby v evidenci. Jeden OSPOD může být současně místně příslušný pro vedení spisu dítěte, tak osoby pečující nebo osoby v evidenci. Zejména na malých úřadech se těžko role rozdělují, jeden sociální pracovník pak vykonává obě funkce najednou, což při dodržení platné právní úpravy v praxi znamená, že zprávu o průběhu výkonu pěstounské péče píše sám sobě. I s přihlédnutím kritické personální situace na orgánech
sociálně-právní ochrany dětí je upuštění od možnosti uzavírání dohod o výkonu pěstounské péče přiléhavé řešení. 
Současně navrhujeme povinnost uzavřít dohodu o výkonu pěstounské péče pečujícím osobám vykonávajícím zprostředkovanou pěstounskou péči a pěstounům na přechodnou dobu a dobrovolné uzavření dohody o výkonu pěstounské péče pečujícím osobám vykonávajícím nezprostředkovanou pěstounskou péči. Důvodem je především zachování sledování výkonu pěstounské péče pověřenou osobou.
Zásadní připomínka.
	Neakceptováno 

Síť pověřených osob k doprovázení pěstounů není natolik široká, resp. hustá, že by toto bylo možné. Zvláště v některých oblastech. Není tedy možné OÚ ORP plně vypustit, zvláště pokud je na uzavření dohody o výkonu pěstounské péče navázána možnost pobírat odměnu pěstouna a příspěvek při pěstounské péči. Znamenalo by to (v některých oblastech) reálně bránění přístupu pěstounům a svěřeným dětem k odborné pomoci a finančnímu zajištění.


Ve standardech dojde k úprave ve smyslu nemožnosti souběhu v případě doprovázení a vedení spisu dítěte u jednoho zaměstnance OÚ ORP. 

O uzavírání dohod o výkonu pěstounské péče výlučně s pověřenými osobami lze však uvažovat do budoucna v rámci nové právní úpravy, když MPSV v tomto směru principiálně souhlasí s odůvodněním této připomínky.

	Praha
	K bodu 62 (§ 47c odst. 2)	
Požadujeme vypustit slova „obecní úřad obce s rozšířenou působností“ a slovo „nebo“, takže text ustanovení začíná slovy „Pověřená osoba může vypovědět dohodu o výkonu pěstounské péče“.
Tato připomínka je zásadní.
Odůvodnění:
Souvisí s připomínkou k § 47b a vypuštěním možnosti uzavírání dohod o výkonu pěstounské péče obecními úřady obcí s rozšířenou působností, které může znamenat střed rolí sociálních pracovníků OSPOD, blíže viz připomínka k bodu 60.
Zásadní připomínka.
	Neakcepotváno

Odůvodnění výše.

	Praha
	K bodu 63 (§ 47c odst. 4)	
Požadujeme vypustit slova „Obecní úřad obce s rozšířenou působností, který není místně příslušný k podání uzavření návrhu na uzavření dohody o výkonu pěstounské péče“, takže ustanovení začíná slovy „Pověřená osoba, která uzavřela dohodu“. 
Tato připomínka je zásadní.
Odůvodnění:
Souvisí s připomínkou k § 47b a vypuštěním možnosti uzavírání dohod o výkonu pěstounské péče obecními úřady obcí s rozšířenou působností, které může znamenat střed rolí sociálních pracovníků OSPOD, blíže viz připomínka k bodu 60.
Zásadní připomínka.
	Neakcepotváno

Odůvodnění výše. 


	Praha
	K bodu 66 (§ 47d)	
V odstavcích 1 a 7 požadujeme vypustit slova „obecní úřad obce s rozšířenou působností nebo“.
Tato připomínka je zásadní.
Odůvodnění:
Souvisí s připomínkou k § 47b a vypuštěním možnosti uzavírání dohod o výkonu pěstounské péče obecními úřady obcí s rozšířenou působností, které může znamenat střed rolí sociálních pracovníků OSPOD, blíže viz připomínka k bodu 60.
Zásadní připomínka.
	Neakcepotváno

Odůvodnění výše. 


	Praha
	K bodu 67 (§ 47f odst. 1)	
Požadujeme ponechat pouze větu „Nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte má nezletilé nezaopatřené dítě svěřené do péče osoby pečující.“, zbytek textu vypustit. 
Tato připomínka je zásadní.
Odůvodnění:
V praxi dochází k neshodám mezi osobami pečujícími, pokud dochází k předání dítěte z péče pěstouna na přechodnou dobu do péče jiné osoby pečující v průběhu měsíce, dochází k umělému prodlužování předávání kvůli zachování nároku na příspěvek na straně jedné, nebo tlaku na dřívější předání dítěte na straně druhé. Požadujeme přiznat nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte oběma pečujícím osobám, neboť oběma vznikají nemalé náklady na zajištění péče o svěřené dítě. Z hlediska dopadu na státní rozpočet jde o zanedbatelnou částku, která pomůže zachovat dobré vztahy mezi pečujícími osobami a přispěje k hladkému průběhu předávání dítěte.
Zásadní připomínka.
	Neakceptováno, vysvětleno.
Pokud by bylo akceptováno tak, jak je navrženo, znamenalo by to návrat před novelu účinnou od ledna 2021, kdy výplata příspěvku na úhradu potřeb dítěte následovala striktně dítě a vyplácelo se té z osob pečujících, která o dítě aktuálně pečovala v době výplaty. Právě kvůli problémům v praxi toto bylo změněno. Dávka nelze dělit na deniny, proto náleží tomu, kdo o dítě pečoval delší část měsíce. Vždy se vychází z vykonatelného soudního rozhodnutí, tedy nějaké umělé prodlužování nebo naopak dřívejší předávání nemůže být na vrub dávkové úpravě. 

	Praha
	K bodu 77 (§ 47 odst. l).	
Požadujeme za slova „pěstounské péče“ doplnit slova „nebo do pěstounské péče na přechodnou dobu“.
Tato připomínka je zásadní.
Odůvodnění:
Požadujeme zpřesnění textu, aby bylo zřejmé, že nárok na příspěvek při převzetí vzniká i pěstounům na přechodnou dobu.
Zásadní připomínka.
	Neakceptováno, vysvětleno.
Navrhované doplnění je nadbytečné, pěstounskou péčí se pro účely části páté rozumí podle § 47a odst.1 osobní péče poskytovaná osobu pečující, přičemž osobou pečující je rovněž osoba, která má dítě svěřené do pěstounské péče na přechodnou dobu (§ 2a). V praxi nečiní problém, Úřad práce ČR toto ví, má upraveno v závazné instrukci i dávkové aplikaci. 


	Praha
	K bodu 84 (§ 48odst. 2 písm. a))	
Požadujeme na konci doplnit slova „odborné poradenství je poskytována také osvojitelům“.
Tato připomínka je zásadní.
Odůvodnění:
Požadujeme zařadit právo na poradenství osvojitelům, kteří nemají právo na služby doprovázejících subjektů jako pečující osoby, přitom poskytnuté poradenství může přispět k nalezení vhodné osvojitelské rodiny pro dítě se složitou anamnézou, k rozšíření preferencí osvojitele ve vztahu k přijímanému dítěti, např. osvojení dítěte se specifickými potřebami.
Zásadní připomínka.
	Neakceptováno
Možnost poskytovat poradenství jen u zájemců a žadatelů má své odůvodnění, zahrnuje rovněž osoby, které mají dítě svěřeno do péče před osvojením nebo do předadopční péče, ovšem právní mocí rozhodnutí o osvojení se z osvojitelů stávají matrikoví rodiče – tedy pokud potřebují pomoc a poradenství, vztahují se na ně všechny možnosti jako na ostatní rodiče a jejich děti. Subjekty, které služby osvojitelům nyní poskytují, je mohou samozřejmě poskytovat i dále, na to není třeba pověření. Osvojitelé si takovou službu buď zaplatí nebo subjekt bude mít toto financováno z jiných zdrojů (v souvislosti s možností žádat o dotace, jelikož např. dotace Rodina i další krajské dotace, které jsou vázány na pověření k výkonu SPOD, bude nutná i s ohledem na další změny v ZSPOD změna).


	Praha
	K bodu 84 (§ 48 odst. 2)	
Požadujeme doplnit písmeno f), které zní: „f) asistované kontakty.“.
Tato připomínka je zásadní.
Odůvodnění:
Zásadní změnou rozsahu činností zajišťování sociálně-právní ochrany dětí pověřenými osobami dojde k přesunu většiny zrušených činností pod oblast sociálních služeb, které jsou svým obsahem obdobné činnostem ve zrušených bodech. Stále zůstává neošetřená oblast asistovaných kontaktů, které jsou v praxi hojně využívané a opatrovnickými soudy často nařizované jako účinný prostředek, kdy rodiče nejsou bez asistence schopni si navzájem předat děti nebo není je v zájmu dítěte setkávat se s nerezidenčním rodičem, ale takové setkání není možné provádět bez asistence. V případě, že by asistované kontakty přešly do komerční sféry jako volná živnost, nebude zaručena odborná kvalifikace osob, které budou při kontaktech dětí s rodiči asistovat. Předkladatel návrhu zákona dlouhodobě zdůrazňuje nezbytnost vysoké kvalifikace sociálních pracovníků, kteří s dětmi pracují, neboť děti jsou osoby zvlášť zranitelné, mohou být nenávratně zraněné i neodborným zásahem nebo naopak nezásahem v případě potřeby zasáhnout. Zkušenost s asistovanými kontakty vykonávanými za úplatu komerční službou máme především záporné, komerční služba má tendenci službu vykonávat pro svého objednatele, který s poskytovatelem uzavírá smlouvu o službě a službu rovněž hradí. Z vyjádření předkladatele návrhu zákona asistované kontakty nelze zařadit pod žádnou sociální službu, proto požadujeme zařazení asistovaných kontaktů pod pověření k výkonu SPOD.
Asistované kontakty jsou podle dřívějšího vyjádření předkladatele návrhu zákona dosud zmíněny pouze v rámci doprovázení, jinak je právní předpisy neznají. S tím se nelze ztotožnit, neboť soud má možnost podle § 888 občanského zákoníku „určit podmínky styku, zejména místo, kde k němu má dojít, jakož i určit osoby, které se smějí, popřípadě nesmějí styku účastnit“. 
Zásadní připomínka.
	Neakceptováno, připomínka je nad rámec návrhu, tudíž ji nelze označit za rozpor.
Formální důvody
Z jazykového hlediska by nedávalo smysl („Pověřené osoby v sociálně-právní ochraně asistované kontakty.“)
§ 48 odst. 2 zák. č. 359/1999 Sb. je pouze výčtem, neupravuje nic z toho, co je podstatné pro vymezení jakékoli právem přísněji regulované činnosti (účel služby, cílová skupina, obsah služby a z toho případně vyplývající kvalifikační předpoklady), a tyto podstatné náležitosti nenavrhuje upravit ani připomínkové místo. Připomínku proto nelze akceptovat i z tohoto důvodu, neboť doplnění písm. f) do uvedeného výčtu by bylo neaplikovatelnou, normativně prázdnou normou.

Věcné důvody
Pokud je myšleno „poskytování asistovaných kontaktů“, taková činnost není regulována zákonem 359 ani dnes, jak připomínkové místo samo uvádí. Šlo by o zcela novou, nijak v rámci přípravy návrhu zákona nevydiskutovanou úpravu. Takto významné změny nelze činit v legislativním procesu až na základě uplatněné připomínky v meziresortním připomínkovém řízení, bez identifikace dotčených subjektů a jejich předběžné konzultace, bez zhodnocení dopadů regulace a bez možnosti ostatních připomínkových míst se k návrhu vyjádřit, aniž by výsledkem s vysokou mírou pravděpodobnosti byla dysfunkční popř. dokonce i škodlivá právní regulace.
Podle úmluvy o styku s dětmi č. 91/2005 Sb., čl. 10 odst. 2 písm. a) odrážka první, „ochranné nástroje a záruky pro zajištění řádného výkonu rozhodnutí mohou především zahrnovat: dohled nad stykem“. O nástroji „asistence při styku“ ustanovení nehovoří. Úvod cit. ust. uvádí „pro zajištění řádného výkonu rozhodnutí“. Ustanovení je provedeno v § 503 odst. 1 písm. c) zák. o zvl. říz. soudních. Z hlediska provedení dané úmluvy není třeba jakékoli další úpravy vnitrostátního práva.

Na úrovni vnitrostátního práva § 888 obč. zák., který zmiňuje i připomínkové místo, stanovuje, že „soud může také určit podmínky styku, zejména místo, kde k němu má dojít, jakož i určit osoby, které se smějí, popřípadě nesmějí styku účastnit“. Civilní hmotné právo tedy vůbec neupravuje institut „asistence při styku“, stejně jako v obecnější rovině neupravuje, jaká osoba či jiná entita se „musí“ styku zúčastnit (to by ani nebylo možné, neboť uložit povinnost výrokem rozhodnutí lze pouze účastníku řízení), ale je možno stanovit pouze, jaká třetí osoba se na straně jedné „může“, na straně druhé naopak „nesmí“ styku případně zúčastnit. Dále se pak uvádí možnost určit „místo styku“, což je vymezené místo na zemském povrchu, definované především parcelním číslem popř. číslem popisným budovy, nejedná se samozřejmě o nějakou službu. Je-li v připomínce odkazováno na některá meritorní rozhodnutí soudu, představovaly by takové výroky zřejmě exces. Je především na účastnících řízení, aby proti nesprávným nebo nevhodným rozhodnutím brojili opravnými prostředky. Pokud pak se jedná navíc o výslovně snad ve výroku jmenované subjekty, o nichž připomínkové místo má poznatky vyjádřené slovy „zkušenost s asistovanými kontakty máme především záporné“, je i samostatnou odpovědností právního zástupce dítěte - opatrovníka, jímž je v těchto řízeních zpravidla OSPOD, aby takový výrok samostatně napadl odvoláním i z posledně uvedeného důvodu.

Jde-li o nemeritorní, procesní instituty pro zajištění průběhu řízení, § 474 odst. 1 věta druhá z. ř. s. stanovuje, že „soud může rodičům uložit na dobu nejvýše 3 měsíců účast na mimosoudním smírčím nebo mediačním jednání nebo rodinné terapii, nebo jim nařídit setkání s poskytovatelem odborné pomoci, zejména odborníkem v oboru pedopsychologie“; není tu žádný institut „asistence při styku“.

Jak naznačuje i uplatněná připomínka, není vůbec zřejmé, jaký by měla mít „asistence při styku“ věcný obsah a nakonec ani účel. Zda-li jde o pouhou přítomnost třetí nezávislé osoby při předání dítěte (tedy jen pro daný okamžik), nebo má jít o trvalou přítomnost takové osoby po celou dobu styku ve formě dohledu (tedy pouze nezávislého, nezúčastněného pozorování), nebo má taková osoba do průběhu styku nějak sama zasahovat a případně jak a za jakých podmínek, čili zda by taková služba měla obsahovat nějaké a jaké případně další činnosti atd. Není nakonec ani zřejmé, jaká by měla být cílová skupina dané služby (pouze děti, kde by soud rozhodl o „asistenci“ při styku? Nebo všechny děti, jejichž rodiče nežijí spolu? – to by však bylo příliš široké, zejména tehdy, pokud by služba měla být poskytována bez úhrady ze strany klienta, musela by být proto blíže vymezena nepříznivá sociální situace nebo sociální událost, tak aby bylo vůbec zřejmé, komu se služba má, a tedy musí poskytnout, a komu již nikoli) atd.
Má-li být nějaká lidská činnost právem přísněji regulována (zde fakticky minimálně na úrovni koncesované živnosti) a jde-li navíc o službu, je tedy třeba vždy vymezit cílovou skupinu, účel a cíl dané služby, věcný rozsah a obsah (tedy regulované činnosti a úkony / výkony, jež jsou obsahem služby) a z toho pak vyplývající osobní předpoklady, zejména okruh pracovníků a jejich minimální kvalifikaci. Má-li jít o službu s garantovanou dostupností, jako je tomu např. ve zdravotních nebo sociálních službách, je zpravidla na místě upravit i její financování (zde lze jen připomenout, že v případě pověřených osob podle zákona č. 359 není odpovědnost za územní a časovou dostupnost těchto služeb vůbec upravena, samotná definice rozsahu veřejného oprávnění pro poskytování činnosti vůbec negarantuje nejen dostupnost na celém území, ale negarantuje dostupnost služby vůbec).

V kontextu sociálních předpisů je „asistence“ upravena v § 39 zák. č. 108/2006 Sb.; tato služba je určena osobám, které mají sníženou soběstačnost z důvodu věku, chronického onemocnění nebo zdravotního postižení, jejichž situace vyžaduje pomoc jiné fyzické osoby, poskytuje se v přirozeném sociálním prostředí osob a při činnostech, které osoba potřebuje, a to za účelem napomoci osobám zajistit jejich fyzickou a psychickou soběstačnost, s cílem podpořit život v jejich přirozeném sociálním prostředí a umožnit jim v nejvyšší možné míře zapojení do běžného života společnosti; realizuje se činnostmi osobní péče, výchovnými, vzdělávacími a aktivizačními činnostmi, zprostředkováním kontaktu se společenským prostředím, a pomocí při uplatňování práv, oprávněných zájmů a při obstarávání osobních záležitost. Asistenci v tomto smyslu připomínkové místo na mysli zcela evidentně nemá.

Obecně lze tedy shrnout, že lze sice do určité míry pochopit motivaci uplatněné připomínky, na druhou stranu však platí, že nelze navrhovat zákonnou regulaci, pokud nevíme co, jak, v jakém rozsahu a za jakých podmínek vůbec chceme a máme regulovat. 

	Praha
	K bodu 84 (§ 48 odst. 2 písm. c)) 	
Požadujeme vypustit slova „a zájemců“.
Tato připomínka je zásadní.
Odůvodnění:
Požadujeme zachování posudků psychické způsobilosti žadatelů. Pokud zájemce podá žádost o zařazení do evidence, bude posudek požadován. S ohledem na nedostatek psychologů a psychiatrů by docházelo posuzováním zájemců k nadbytečnému využívání jejich kapacit. Tím bude docházet k prodlužování řízení o žádostech žadatelů o zařazení, kteří budou muset počkat na uvolnění kapacity osoby oprávněné posudek vypracovat. Pokud jde o zájemce, mají být posudky navíc hrazené zájemcem jako samoplátcem, což vytváří prostor pro možnou korupci – snaha o co nejdřívější posouzení, ovlivnění posudku.
Zásadní připomínka.
	Neakceptováno

Odůvodnění výše.

	Praha
	K bodu 86 (§ 48a odst. 2)	
Požadujeme slova „d) až f)“ nahradit slovy „e) a f)“ a slovo „zájemců“ nahradit slovem „žadatelů“.
Tato připomínka je zásadní.
Odůvodnění:
Pověřená osoba oprávněná posuzovat psychickou způsobilost žadatele by neměla odmítat poskytnout osobě sociálně-právní ochranu bez důvodu, resp. by měla splňovat stejné podmínky jako ostatní pověřené osoby.
Zásadní připomínka.
	Neakceptováno

Odůvodnění výše.

	Praha
	K bodu 87 (§ 49 odst. 3 písm. d))	
Požadujeme za slovo „příjmení“ doplnit slova
„, rodné příjmení,“.
Tato připomínka je zásadní.
Odůvodnění:
K osobám, které budou přímo poskytovat
sociálně-právní ochranu dětí, jsou dokládány různé dokumenty, zejména o dosažení jejich kvalifikace, které jsou mnohdy dokládány ještě s rodným příjmením. Uvedení rodného příjmení do žádosti usnadní kompletaci s přiloženými dokumenty.
Zásadní připomínka.
	Akceptováno.
Doplněný § 49 odst. 3 bude v ustanovení písm. d) znít:
„d) jméno, příjmení, rodné příjmení a rodné číslo všech fyzických osob, které budou přímo sociálně-právní ochranu poskytovat, a doklad o jejich odborné způsobilosti,“.

	Praha
	K bodu 87 (§ 49a odst. 1)	
Požadujeme písmeno f) vypustit nebo více specifikovat jejich odbornosti, případně uvést odkaz na právní předpis upravující jejich odbornost.
Tato připomínka je zásadní.
Odůvodnění:
Bez bližší specifikace by bylo podle předloženého textu možné, aby sociálně-právní ochranu dětí přímo poskytovali „odborní pracovníci“ z úplně odlišných oborů, které s výkone SPOD vůbec nesouvisí. 
Zásadní připomínka.
	Akceptováno.
Do ust. § 49a odst. 1 písm. f) bude doplněn odkaz 
na poznámku pod čarou č. 97, která odkazuje na § 116a 
ve spojení s § 115 odst. 1 písm. e) zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách.
Doplněné ust. § 49a odst. 1 písm. f) bude znít:
„f) další odborní pracovníci97).“.


	Praha
	K bodu 87 (§ 49a odst. 3)	
Požadujeme slova „a doloží praxi v oblasti náhradní rodinné péče v rozsahu alespoň 3 let“ vyjmout z odstavce 3 a přesunout je do úvodu odstavce 3, který pak zní: „Osoba, která poskytuje činnost podle § 48 odst. 2 písm. c), je odborně způsobilá, jestliže doloží praxi v oblasti náhradní rodinné péče v rozsahu alespoň 3 let a“.
Tato připomínka je zásadní.
Odůvodnění:
Oblast náhradní rodinné péče je natolik specifická, že je k objektivnímu posouzení psychické způsobilosti žadatele k převzetí dítěte nezbytné být s touto problematikou seznámen. Nepovažujeme za postup v zájmu dětí, kterým má být náhradní rodinná péče zprostředkována, aby psychickou způsobilost žadatelů posuzovala osoba neznalá problematiky NRP, byť jinak odborně způsobilá poskytovat psychologické služby.
Zásadní připomínka.
	Akceptováno jinak

Viz výše.

	Praha
	K bodu 88 (§ 49b nadpis)	
Doporučujeme slovo „výkonu“ nahradit slovem „zajištění“.
Odůvodnění:
Technická připomínka ke sjednocení pojmosloví s § 4 odst. 2 písm. d) zákona.
Doporučující připomínka.
	Akceptováno jinak.
Nadpis § 49b bude znít „Kontrola podmínek pro poskytování sociálně-právní ochrany pověřenými osobami“

	Praha
	K bodu 99 (§ 53 odst. 1)	
Požadujeme doplnit písmeno g), které zní:
„g) opatrovníci jmenovaní soudem.“.
Tato připomínka je zásadní.
Odůvodnění:
Jak již bylo uvedeno výše v obecné připomínce, výkon kolizního opatrovnictví a výkon
sociálně-právní ochrany dětí zařazených v § 6 v některých případech úzce souvisí. Jedná se o některé případy dlouhodobých a vyhrocených konfliktů rodičů v rámci řízení o úpravě poměrů k dítěti, ale především jde o soudní řízení o výchovných opatřeních, soudní řízení o nařízení, prodloužení nebo zrušení ústavní výchovy, soudní řízení o svěření dětí do péče jiných osob odpovědných za východu atd.  Návrh zákona ukládá povinnost orgánu sociálně-právní ochrany dětí sdělit údaje soudem jmenovanému opatrovníkovi potřebné pro výkon funkce (§ 51 odst. 4 písm. f)), ale již neukládá opatrovníku jmenovanému soudem na výzvu orgánu sociálně-právní ochrany dětí sdělovat údaje potřebné pro výkon sociálně-právní ochrany dětí – de facto by vlastně kolizní opatrovník např. vůbec nebyl povinen sdělit orgánu sociálně-právní ochrany dětí, jak soud rozhodl ve věci nařízení ústavní výchovy. Považujeme tedy za nezbytné upravit povinnost vzájemné informovanosti oboustranně.
Zásadní připomínka.
	Neakceptováno. ROZPOR
Informace nezbytné pro poskytování sociálně-právní ochrany dětí, které souvisí se soudním řízení, jehož se účastní dítě zastoupené jiným opatrovníkem než orgánem sociálně-právní ochrany dětí, je třeba požadovat po soudu. To platí jak pro informace o průběhu a výsledku soudního řízení, tak pro informace o důvodech jmenování opatrovníka dítěti, rozsahu opatrovnictví apod. Poskytnutí informací OSPOD ze strany opatrovníka by mohlo ohrozit vztah opatrovníka vůči opatrovanci a narušit princip důvěrnosti vzájemného sdílení informací. Ostatně ani OSPOD, je-li v postavení opatrovníka dítěte, není povinen jiným osobám a orgánům sdělovat všechny informace ze vzájemné interakce s dítětem a je povinen chránit důvěrnost některých sdělení dítěte, čímž je mj. odůvodněno též vedení zvláštního opatrovnického spisu podle § 55 odst. 2.

Pokud jde o dožádání vůči soudu o sdělení potřebných údajů, je tento postup podložen jak § 53 odst. 1 zákona č. 359/1999 Sb., tak § 122b odst. 2 zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích (Soudy mohou též předávat nebo zpřístupňovat osobní údaje, které získaly při výkonu své působnosti, orgánům veřejné správy pro plnění úkolů v rámci jejich působnosti.)

Dále lze odkázat rovněž na úpravu Instrukce Ministerstva spravedlnosti ze dne 3. 12. 2001, č. j. 505/2001–Org, kterou se vydává vnitřní a kancelářský řád pro okresní, krajské a vrchní soudy, uveřejněná pod č. 1/2002 Sbírky instrukcí a sdělení, ve znění pozdějších předpisů, kdy podle § 8 odst. 5 písm. g) platí, že 
      „(5) Vedoucí soudní kanceláře zasílají na pokyn předsedy senátu (samosoudce), asistenta soudce, justičního čekatele, vyššího soudního úředníka nebo soudního tajemníka pravomocná rozhodnutí … o nařízení ústavní výchovy nebo o uložení ochranné výchovy též orgánu sociálně-právní ochrany dětí příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností, pokud mu nebylo již doručeno jako účastníku řízení,..“.

MPSV je připraveno ve spolupráci s MSp iniciovat případné doplnění Instrukce o vnitřním a kancelářském řádu tak, aby byl příslušný OSPOD soudem informován i o některých dalších významných rozhodnutích soudu, zejména ve věci trvání a rozsahu rodičovské odpovědnosti, v těch případech, kdy OSPOD účasten soudního řízení. 

	Praha
	K bodu 102 (§ 55 odst. 1)	
Požadujeme na konci odstavce 1 doplnit větu: „Není-li tímto zákonem stanoveno jinak, použijí se pro vedení spisové dokumentace a nahlížení do spisové dokumentace ustanovení správního řádu.“. 
Tato připomínka je zásadní.
Odůvodnění:
Připomínka vychází z důvodové zprávy, kdy předkladatel poukazuje na obecnou úpravu vedení spisů podle správního řádu, kde je upraveno nejen zacházení s podklady, ale také nahlížení do spisů. S ohledem na dosavadní metodické vedení předkladatele v tom smyslu, že výkon
sociálně-právní ochrany dětí není správní činností, tudíž se na něj správní řád nevztahuje, považujeme za nezbytné v zákoně ukotvit souvislost se správním řádem, jako je tomu i v případech jiných zvláštních předpisů.
Zásadní připomínka.
	Neakceptováno. 
MPSV s připomínkovým místem věcně souhlasí, nicméně navrhované doplnění je nadbytečné s ohledem na obecnou úpravu subsidiárního použití správního řádu podle § 1 odst. 2 správního řádu. Ta platí univerzálně pro postup správních orgánů při výkonu veřejné správy, tj. i pro postupy, které nemají povahu správního řízení v užším slova smyslu nebo činností podle § 154 správního řádu.

Výslovné odkazy na podpůrné použití správního řádu byly vypuštěny jak z § 60 zákona č. 359/1999 Sb., tak i z ostatních zvláštních zákonů, a to jednak pro nadbytečnost, jednak z toho důvodu, že tyto speciální odkazy zpochybňovaly dostatečnost obecné úpravy § 1 odst. 2 spr. řádu. Totéž platí i pro dílčí odkazy na správní řád v rámci jednotlivých ustanovení zákona. Doplnění odkazu na správní řád ve věci vedení spisové dokumentace a nahlížení do ni by totiž mohlo adresáty zákona vést k mylné domněnce, že pro jiné činnosti a postupy podle zákona č. 359/1999 Sb. se podpůrné použití správního řádu neuplatní.

	Praha
	K bodu 102 (§ 55 odst. 3)	
Požadujeme číslo „12“ nahradit číslem „15“.
Tato připomínka je zásadní.
Odůvodnění:
Nahlížení do spisové dokumentace nelze srovnávat s právem na vyjádření názoru, proto navrhujeme zvýšit věkovou kategorii dětí oprávněných nahlížet do spisové dokumentace na věk 15 let, a to s ohledem na rozumovou vyspělost dětí v daném věku.
Zásadní připomínka.
	Neakceptováno, vysvětleno. 
MPSV a MV se shodují na tom, že úpravu nahlížení osvojence do spisové dokumentace OSPOD je vhodné sladit s úpravou nahlížení osvojence do sbírky listin a do záznamů v matričních knihách podle § 8a odst. 3 a § 25 odst. 2 zákona č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení, kde je již od 1. 1. 2014 stanovena věková hranice 12 let. Oproti platné úpravě zákona č. 359/1999 Sb. se jedná o restrikci, neboť § 55 odst. 6 písm. c) pro nahlížení osvojence žádný minimální věk nestanoví.

	Praha
	K bodu 106 (§ 58 odst. 3 písm. c)) 	
Požadujeme vypustit písmena c) a d) a písmena e) až g) označit jako 
písmena c) až e). 
Tato připomínka je zásadní.
Odůvodnění:
S ohledem na naši připomínku, že přípravy mají být poskytovány žadatelů, nikoliv zájemcům, a to s ohledem na zkrácení řízení o žádosti o zařazení do evidence, aby místa v přípravných kurzech nebyly obsazené zájemci, kteří ještě žádost o zařazení do evidence nepodali, požadujeme vypustit také ustanovení týkající se úhrad příprav a posudků zájemci. Současně tím omezujeme vytváření prostoru pro korupci, ke které by mohlo dojít v případě úhrad samoplátci kvůli dřívějšímu zařazení do příprav nebo zpracování posudku, ovlivnění výstupů.
Zásadní připomínka.
	Neakceptováno ROZPOR

§§ 44 a 45 upravují poskytování SPOD pověřenými osobami, nejde o správní řízení, ale o vztah poskytovatele a klienta, nelze tedy používat pojmy pro subjekty spr.řízení. 

Zamezit zájemcům, kteří ještě nepodali žádost o zařazení do evidence pro zprostředkování NRP, absolvovat přípravy k přijetí dítět do rodiny nebo absolvovat psychologické posouzení, v podstatě nelze. Zvláště pokud bude standardizována odborná způsobilost, obsah a rozsah a výstup příprav a posouzení psychické způsobilosti. Nicméně se nepředpokládá časté využití. Připomínkové místo neosvětlilo, v čem spatřuje prostor pro korupci.


	Praha
	K bodu 106 (§ 58 odst. 3) 	
Požadujeme zařadit nově písmeno f), které zní: „f) asistované kontakty,“.
Tato připomínka je zásadní.
Odůvodnění:
Výše jsme navrhovali zařazení asistovaných kontaktů do činností spadajících pod pověření k zajištění sociálně-právní ochrany. Asistované kontakty mají být především prostředkem ochrany dětí ve vyhrocených situacích, kdy není žádoucí, aby asistenci prováděla odborně nezpůsobilá osoba. Zpravidla u asistovaného předávání asistuje osoba s odborní sociálního pracovníka podle zákona o sociálních službách, v případech asistovaného setkávání není výjimkou přítomnosti sociálního pracovníka a současně psychologa“ Náklady na zajištění asistovaných kontaktů nejsou zanedbatelné, proto navrhujeme možnost jejich úhrady ve výši, kterou určí soud při nařízení asistovaných kontaktů za asistence pověřené osoby svým rozhodnutím podle § 888 občanského zákoníku.
Zásadní připomínka.
	Neakceptováno 
Viz výše odůvodnění k neakceptování připomínky k § 48 odst. 2.


	Praha
	K bodu 106 (§ 58 odst. 4)	
Již v předchozích připomínkových řízeních byla vznášena připomínka, že se nelze objektivně vyjádřit k záměrům předkladatele právního předpisu, pokud není současně předložen také prováděcí předpis, na který je odkazováno a který není dosud platný nebo jehož návrh není předložen k připomínkám současně s návrhem právního přepisu.   
Doporučující připomínka.
	Vysvětleno
Součástí předkládaného návrhu jsou podle legislativních pravidel vlády také teze prováděcího právního předpisu. Novelizace vyhlášky související se změnou zákona bude předložena samostatně a všechna připomínková místa se budou moci vyjádřit, ale až v pozdější fázi legislativního procesu. 

	Praha
	K bodu 106 (§ 58 odst. 1)	
Požadujeme za slova „Obcím s rozšířenou působností“ doplnit slova „a krajům“.
Tato připomínka je zásadní
Odůvodnění:
Jak stávající, tak nově navrhovaná úprava ukládá krajským úřadům činit úkony sociálně-právní ochrany v oblasti náhradní rodinné péče, které s sebou nesou značné náklady – zejména přípravy žadatelů, posudky psychické způsobilosti, vyjádření lékaře, konzultační dny atd. Kraje sice dostávají příspěvek na výkon přenesené působnosti, ale ten sotva pokryje personální náklady na zajištění agendy. Jestliže se jedná o aktivity konané na základě zákonné povinnosti v rámci přenesené působnosti státu, měl by stát krajům nahradit náklady s nimi spojené.
Zásadní připomínka.
	Neakceptováno, vysvětleno 

S MV jsou dojednávány podrobnosti výkonnostní platby na úhradu příprav a posudků o psychické způsobilosti žadatelů. Bude tedy garance financování těchto částí řízení o zprostředkování NRP. 


	Praha
	Nad rámec návrhu
§ 59 odst. 4	
Doporučujeme doplnit větu: „Za přestupek podle odstavce 1 písm. h) lze uložit taktéž omezující opatření spočívající v povinnosti podrobit se vhodnému programu pro zvládání agrese nebo násilného chování.“.
Odůvodnění:
U přestupku použití nepřiměřeného výchovného prostředku, který postihuje zejména excesy spočívající v protiprávním jednání na pomezí potřebné intenzity fyzického nebo psychického týrání dětí, lze v současné době uplatnit pouze základní správní trest – pokutu. Znění zákona neumožňuje volbu preventivně zaměřeného řešení formou uložení ochranného opatření shora uvedeného, které s ohledem na dlouhodobost a trvání rodinných vztahů by pro pachatele znamenalo povinnost podrobit se programu zaměřenému na pochopení mechanismu, motivace a škodlivosti jeho postiženého jednání a prevenci jeho opakování.
Doporučující připomínka.
	Akceptováno jinak.
U přestupku podle § 59 odst. 1 písm. h) bude doplněna obecně možnost uložení omezujícího opatření podle 
§ 52 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich. Kromě uložení povinnosti účastnit se programu pro zvládání agrese nebo násilného chování se v případech násilí v rodině využívá např. rovněž omezující opatření spočívající v zákazu styku s určitou osobou.


	Praha
	Nad rámec návrhu
§ 61 odst. 3 písm. a)	
Doporučujeme slova „v § 10a odst. 1“ nahradit slovy „v § 7 odst. 2“.
Odůvodnění:
V daném ustanovení ve výčtu situací zakládajících místní příslušnost OÚ ORP místem, kde se dítě nachází, zůstalo § 10a odst. 1, který je návrhem zákona rušen a je třeba jej nahradit odkazem na § 7 odst. 2, kam bylo původní ustanovení přesunuto. 
Doporučující připomínka.
	Akceptováno jinak
Navrhovaná změna v § 7, § 10/4, § 10a a § 53/1 bude z návrhu zákona vypuštěna a bude ponechán platný právní stav.

	Praha
	K bodu 136 (§ 61 odst. 3 písm. d))	
Požadujeme slova „které se navrhuje uzavření dohody“ nahradit slovy „která uzavřela dohodu“.
Tato připomínka je zásadní.
Odůvodnění:
Souvisí s naší připomínkou, kterou navrhujeme povinné uzavírání dohod u zprostředkované pěstounské péče a pěstounské péče na přechodnou dobu a současny vyloučením možnosti, aby dohody uzavíraly obecní úřady obcí s rozšířenou působností
Zásadní připomínka.
	Neakceptováno.
Nelze akceptovat s ohledem na vypořádání připomínek k § 47b.

	Praha
	K bodu 107 (§ 58b odst. 2 písm. n))	
Požadujeme vypustit písmeno n).
Tato připomínka je zásadní.
Odůvodnění:
Aby nedošlo k vyčlenění opatrovníků a poručníků zcela mimo činnosti OSPOD, ale mohla být zachována jejich kumulace s výkonem SPOD, požadujeme upravit kritérium 4c Standardů kvality poskytování SPOD orgány sociálně-právní ochrany dětí doplněním specializace opatrovník, poručník. Zůstane tak i pro výkon opatrovnictví a poručnictví možnost využít oprávnění OSPOD pro dostatečnou ochranu dětí v rámci soudních řízení tam, kde např. rodiče budou bránit výkonu opatrovnictví neumožněním pohovoru s dítětem apod.
Zásadní připomínka.
	Akceptováno jinak
Úprava hromadného poručenství a opatrovnictví bude zahrnuta až do připravované nové právní úpravy.

	Praha
	K bodu 133 obecně	
Požadujeme od úpravy vymezující oddělení hromadného poručenství a hromadného opatrovnictví z výkonu sociálně-právní ochrany dětí upustit.
Odůvodnění:
Navrhovaná úprava hromadného poručenství a hromadného opatrovnictví je nepřijatelná.
Jakkoliv rozumíme záměru oddělit kvůli srozumitelnosti činnosti sociálně-právní ochrany dětí a činnosti opatrovnictví a poručenství z důvodu jejich odlišného charakteru, nelze změnu upravit tímto způsobem.
Hromadné poručenství a hromadné opatrovnictví by touto změnou přešlo z přenesené působnosti do samostatné – nositelem je obec s rozšířenou působností, a ne její obecní úřad, když § 58b nebyl upraven. Tím by došlo k tomu, že by do dokumentace vedené opatrovníky a poručníky mohli nahlížet o členové volených orgánů, přes které rodiče mají snahu ovlivnit činnost OSPOD, který dosud argumentoval výkonem přenesené působnosti a mohl tento tlak odvrátit. Vidíme v tomto bodě i možný prostor pro korupci. 
Není ani upraveno, že na dokumentaci shromážděnou nositelem hromadného poručnictví a hromadného opatrovnictví se nevztahuje zákon o svobodném přístupu k informacím. 
Striktní oddělení sociálně-právní ochrany dětí od výkonu hromadného poručenství a opatrovnictví, tak, jak je nastíněno v návrhu zákona, důvodové zprávě a přiložených tezích změn prováděcí vyhlášky, jde naprosto proti cílům návrhu zákona, tedy zpřehlednění, zjednodušení, zkrácení procesů.
Jde např. o případy, kdy dítěti je jmenován kolizní opatrovník a současně je vyhodnocené podle § 6. Návrh zákona neupravuje vzájemné předávání informací, které dosud nebylo potřeby, když orgán sociálně-právní ochrany dětí vykonával obě funkce. Návrh zákona ukládá pouze povinnost OSPOD poskytovat informace soudem jmenovanému opatrovníkovi pro výkon jeho funkce. Přitom v důvodové zprávě na str. 146 se uvádí, že je naprosto nadbytečné, aby OSPOD sděloval údaje přímo opatrovníkovi se zdůvodněním: „Tento procesní opatrovník totiž může vyžádání potřebných údajů od orgánů sociálně-právní ochrany dětí navrhnout soudu v rámci dokazování.“. V tom rozhodně nevidíme zjednodušení ani zrychlení soudních řízení, takový postup hodnotíme jako přímo postavený proti nejlepšímu zájmu dítěte, kdy by docházelo k prodlužování soudních řízení. 
Rozdělení zejména v případech, kdy výkon kolizního opatrovnictví úzce souvisí s výkonem SPOD (např. výchovná opatření, řízení o ústavní výchově apod.), je zejména pro děti nepřehledné, nadbytečně zatěžující, nesystémové. 
Není stanovena povinnost nositele hromadného opatrovnictví předávat informace potřebné pro výkon SPOD, kolizní opatrovník by tak vůbec neměl povinnost informovat OSPOD např. o tom, jak bylo rozhodnuto ve věci nařízení ústavní výchovy, a to ani na vyžádání OSPOD.
Současně spatřujeme odebrání kolizním opatrovníkům oprávnění, která má sociální pracovník OSPOD, jako omezení ve výkonu kolizního opatrovnictví, kdy nebude moci využít mocenských opatření proti rodičům, kteří mohou mařit výkon kolizního opatrovnictví např. tím, že budou znemožňovat kontakt s dítětem, sami budou odmítat komunikovat s kolizním opatrovníkem, kolizní opatrovník nebude mít oprávnění shlédnout přirozené prostředí dítěte, aby mohl dostatečně hájit zájmy dítěte v soudním řízení. Pokud dítě nebude vyhodnocené jako ohrožené podle § 6, nebude mít kolizní opatrovník možnost ani požadovat informace od OSPOD. Jestliže podle národních i mezinárodních právních předpisů za ochranu dětí odpovídá stát, měl by dostatečnými oprávněními vybavit pracovníky, kteří budou vykonávat hromadné opatrovnictví hromadné a poručenství. Jinak může dojít k nedostatečné ochraně dětí.
Pokud jde o oznamovací povinnost podle navrhovaného znění § 7, která se vztahuje i na nositele hromadného poručenství a opatrovnictví, bude podle návrhu zákona docházet k tomu, že v případě možného ohrožení dítěte kolizní opatrovník oznámí příslušnému OSPOD (což může být kolega ve vedlejší kanceláři) své podezření, na to sociální pracovník nemá možnost vyžádat si informace od kolizního opatrovníka, resp. kolizní opatrovník nemá povinnost informace sociálnímu pracovníkovi OSPOD předat, ten si bude muset opět shromažďovat veškeré podklady pro vyhodnocení a tím se oddálí samotný výkon SPOD, opět je to zátěž pro dítě, které bylo dosud v kontaktu s kolizním opatrovníkem, nyní bude muset vše zopakovat dalšímu zaměstnanci stejného úřadu, to samé platí i pro rodiče nebo jiné osoby odpovědné za výchovu. 
Je na místě vzít v úvahu rovněž dlouhodobou kritickou personální situaci na OSPOD, kterou navrhovaná úprava může ještě prohloubit. Činnosti, díky kterým jsou sociální pracovníci OSPOD zařazeni do 11. platové třídy, budou kolizním opatrovníkům odebrány, tudíž „spadnou“ do 10. platových tříd. To by jistě znamenalo další odliv sociálních pracovníků. Navrhované teze upravují Standardy počty pracovníků hromadného poručenství a hromadného opatrovnictví, není však nikde uvedeno, že budou upraveny Standardy OSPOD. Znamenalo by to tedy navýšit počet pracovníků na jednotlivých ORP, které se však nedaří žádným způsobem sehnat ani nyní (více v připomínce k Tezím). Důvodová zpráva v rozporu s tím uvádí (str. 30), že „v praxi se pouze části dosavadních zaměstnanců zařazených dosud v obecním úřadě k plnění úkolů sociálně-právní ochrany změní označení pracovní pozice a název agendy, nikoliv náplň a obsah práce.“. Důvodová zpráva je tak v přímém rozporu s navrhovanou právní úpravou a změnou prováděcího předpisu. 
Pokud nebude vyhověno této obecné zásadní připomínce, uvádíme konkrétní připomínky k jednotlivým ustanovením bodu 133.
Zásadní připomínka.
	Akceptováno 
Úprava hromadného poručenství a opatrovnictví bude zahrnuta až do připravované nové právní úpravy.


	Praha
	K bodu 133 (§ 64b)	
Požadujeme doplnit odstavec 4, který zní:
„(4) Nositel hromadného poručenství a hromadného opatrovnictví vede evidenci dětí, kterým byl jmenován poručníkem nebo opatrovníkem a vede o nich spisovou dokumentaci podle zvláštního zákona (odkaz na zákon o archivnictví a spisové službě). Na nahlížení do dokumentace se nevztahuje zákon o svobodném přístupu k informacím.“. 
Tato připomínka je zásadní.
Odůvodnění:
Pokud nebude nositel vést evidenci a dokumentaci dětí, kterým byl jmenován opatrovníkem/poručníkem, nebude možné sledovat vytížení jednotlivých pracovníků a regulovat jejich počet podle navržených Standardů. Návrh Standardů přitom s vedením evidence a dokumentace počítá (viz Teze, str. 9 a 10). Vedení evidence pak usnadní provázanost na statistické výkazy, čerpat data pro analýzy a případně i pro žádosti o poskytnutí informací podle zákona o svobodném přístupu k informacím. 
V praxi se setkáváme s žádostmi o poskytnutí informací ze spisových dokumentací vedených ke koliznímu opatrovnictví, kdy správní řízení o odmítnutí žádosti zbytečně zatěžuje povinné subjekty, zde navrhovanou úpravou by se snížil počet žádostí, případně řízení o žádosti by bylo stručné s odkazem na právní úpravu.
Zásadní připomínka.
	Akceptováno jinak
Úprava hromadného poručenství a opatrovnictví bude zahrnuta až do připravované nové právní úpravy.


	Praha
	K bodu 133 (§ 64e)	
Požadujeme vypustit celé ustanovení.
Tato připomínka je zásadní.
Odůvodnění:
Aby nedošlo k vyčlenění opatrovníků a poručníků zcela mimo činnosti OSPOD, ale mohla být zachována jejich kumulace s výkonem SPOD, požadujeme upravit kritérium 4c Standardů kvality poskytování SPOD orgány sociálně-právní ochrany dětí doplněním specializace opatrovník, poručník. Zůstane tak i pro výkon opatrovnictví a poručnictví možnost využít oprávnění OSPOD pro dostatečnou ochranu dětí v rámci soudních řízení tam, kde např. rodiče budou bránit výkonu opatrovnictví neumožněním pohovoru s dítětem apod. 
Zásadní připomínka.
	Akceptováno 
Úprava hromadného poručenství a opatrovnictví bude zahrnuta až do připravované nové právní úpravy.


	Praha
	Část třetí (§ 807 odst. 1, § 825, § 929 a § 930 odst. 1 občanského zákoníku) 	
Požadujeme vypustit změny tam, kde je navrhováno slova „orgán sociálně-právní ochrany dětí“ nahradit slovy „nositele hromadného poručenství“.
Tato připomínka je zásadní.
Odůvodnění:
Souvisí s naším požadavkem upustit od navrhované úpravy.
Zásadní připomínka.
	Akceptováno 
Úprava hromadného poručenství a opatrovnictví bude zahrnuta až do připravované nové právní úpravy.


	Praha
	Část čtvrtá (§ 434, 455, 469 a 482 zákona o zvláštních řízeních soudních)	
Požadujeme vypustit změny tam, kde je navrhováno slova „orgán sociálně-právní ochrany dětí“ nahradit slovy „nositele hromadného poručenství“
Tato připomínka je zásadní.
Odůvodnění:
Souvisí s naším požadavkem upustit od navrhované úpravy.
Zásadní připomínka.
	Akceptováno jinak
Úprava hromadného poručenství a opatrovnictví bude zahrnuta až do připravované nové právní úpravy.


	Praha
	Teze doplnění vyhlášky, bod 5	
Doporučujeme upravit.
Odůvodnění:
Terapeutická odborná pomoc nelze úzce vázat ke konkrétním tématům. Zde je patrně záměr vázat terapeutickou pomoc k výkonu náhradní rodinné péči v souvislosti s úhradou ze státního příspěvku na výkon pěstounské péče. Z praktického hlediska by měli mít členové náhradní rodiny nárok na terapeutickou pomoc, a to včetně vlastních dětí osob pečujících, neboť přijetí nového člena rodiny může ovlivnit celou rodinu. Terapeut nesděluje podrobnosti o probíraných tématech s klientem, půjde vždy o prohlášení, že probíraná témata s výkonem náhradní rodinné péče souvisí.
Doporučující připomínka.
	Vysvětleno.
MPSV s návrhy připomínkového místa na doplnění prováděcí vyhlášky věcně souhlasí a tyto budou zohledněny při přípravě návrhu změny vyhlášky č. 473/2012 Sb.


	Praha
	Teze doplnění vyhlášky, bod 7	
Doporučujeme upravit Standardy kvality sociálně-právní ochrany při poskytování sociálně-právní ochrany orgány sociálně-právní ochrany, kritérium 6c tak, aby bylo umožněno splnit požadavek na průběžné vzdělávání zaměstnanců OSPOD způsobem uvedeným v § 111 zákona o sociálních službách. Dále doporučujeme upravit kritérium 4c tak, aby byla doplněna specializace opatrovník, poručník. 
Současně doporučujeme, aby bylo výslovně uvedeno, že posudky psychické způsobilosti se týkají také žadatelů o zařazení do evidence osob, které mohou vykonávat pěstounskou péči na přechodnou dobu.  
Odůvodnění:
Omezení formy vzdělávání zaměstnanců OSPOD pouze na vzdělávací kurzy akreditované Ministerstvem práce a sociálních věcí je diskriminační vůči zaměstnancům OSPOD, neboť je značně omezuje ve výběru dalšího vzdělávaní. Zaměstnanci, který si např. doplňuje vysokoškolské vzdělání v oborech odpovídajících kvalifikačním předpokladům sociálního pracovníka, nelze toto vzdělání započítat do plnění průběžného vzdělávání podle uvedeného kritéria 6c. Stejně tak odborné stáže, účast na odborných konferencích. Podle diskriminačního kritéria 6c je současně nastaveno čerpání transferu na výkon SPOD. Opět reagujeme na personální krizi na OSPOD, kdy i toto kritérium může být rozhodující pro sociálního pracovníka, kterou oblast sociální práce si pro svou profesní kariéru vybere.
Doplněním specializace opatrovník, poručník v kritériu 4c bude umožněna kumulace výkonu SPOD a poručnictví a opatrovnictví, opatrovníkům zůstanou nástroje pro odpovídající ochranu dětí v rámci soudních řízení, současně nehrozí přeřazení do platové třídy 10.
Doporučující připomínka.
	Vysvětleno.
MPSV s návrhy připomínkového místa na doplnění prováděcí vyhlášky věcně souhlasí a tyto budou zohledněny při přípravě návrhu změny vyhlášky č. 473/2012 Sb.

	Praha
	Teze doplnění vyhlášky, Koncept vyhlášky o některých podrobnos-tech výkonu hromadného poručenství a opatrov-nictví, Příloha 2	
V souladu s naším požadavkem upustit od navrhované úpravy oddělení hromadného poručenství a hromadného opatrovnictví z oblasti SPOD doporučujeme i tuto část Tezí vypustit. Podle našeho názoru lze zachovat výkon opatrovnictví zaměstnanci OSPOD s tím, že ve Standardech OSPOD bude kritérium 4c upraveno o specializaci opatrovník, poručník, jako např. náhradní rodinná péče apod. 
Odůvodnění:
V samotném názvu přílohy chybí hromadné opatrovnictví.
Kritéria 1a, 4a, 4b, jsou nastavena podle území nositele, což je v přímém rozporu s určením místní příslušnosti pro výkon hromadného poručenství a hromadného opatrovnictví, která je dána rozhodnutím soudu a neřídí se místní příslušností podle trvalého pobytu dětí, kterým je poručník nebo opatrovník jmenován.
Kritéria 2b a 2c by měla být formulována tak, že nositel zajistí (nikoliv má) vhodné materiální vybavení a potřebné zázemí
Kritérium 5 určuje potřebnou kvalifikaci zaměstnanců vykonávajících hromadné poručenství a hromadné opatrovnictví, umožňuje uznat různé ZOZ, současně pojmenovává novou oblast pro ZOZ, v kritériu 5c však už neuvádí, k jaké ZOZ má být přihlášen nový zaměstnanec. K jakékoliv z uvedených? 
Kritérium 6c upravuje průběžné vzdělávání zaměstnanců vykonávajících hromadné poručenství a hromadné opatrovnictví, ale neuvádí, zda ke splnění kritéria je nezbytné absolvovat vzdělávání s určitou akreditací (Jakou?), je uvedeno obecně jen zaměření na rozšíření odborné kvalifikace – toto je diskriminační vůči sociálním pracovníkům OSPOD, přitom zastupování dítěte v soudním nebo správním řízení je neméně zodpovědné, jako výkon SPOD.
Doporučující připomínka.
	Akceptováno 
Úprava hromadného poručenství a opatrovnictví bude zahrnuta až do připravované nové právní úpravy.


	Praha
	RIA obecně	
Doporučujeme upravit.
Odůvodnění:
Závěrečná zpráva RIA obsahuje zkreslené informace.
Bod 3.4 Dopady na územní samosprávné celky (obce, kraje), str. 3 – není uvedeno, že oddělením hromadného poručenství a hromadného opatrovnictví dojde ke změně působnosti, u této oblasti předkladatel nevyřešil problematiku přenesené nebo samostatné působnosti. Současně nejsme přesvědčeni o zrychlení procesu zprostředkování náhradní rodinné péče, kde je vysoký nárůst administrativních kroků (nové postupy podle SŘ).
Bod 3.10 Korupční rizika str. 3 – v RIA je uvedeno Ne, avšak korupční rizika vidíme u zajišťování posudků o psychické způsobilosti samoplátci, poskytování asistovaných kontaktů, pokud nebudou zařazeny pod pověření k výkonu SPOD, ale budou poskytovány jako volná živnost, a také možnost ovlivňování výkonu hromadného poručenství a opatrovnictví, pokud zůstane pod samostatnou působností – viz konkrétní připomínky.
Bod 1.4 – nejsou uvedeni poskytovatelé sociálních služeb, návrh zákona se týká domovů pro osoby se zdravotním postižením.
Doporučující připomínka.
	Akceptováno jinak
Úprava hromadného poručenství a opatrovnictví bude zahrnuta až do připravované nové právní úpravy.


	Zlínský kraj


	K čl. I. bodu 3 návrhu zákona (§ 2a písm. c) - Vymezení některých pojmů): Doporučujeme za stávající bod 4 doplnit nový bod 5 s následujícím nebo obdobným zněním: „5. - které bylo doručeno písemné sdělení o tom, že je vhodným pěstounem pro dítě a tato osoba současně podala návrh na svěření dítěte do své péče“.  

Odůvodnění: Z praxe se ukazuje potřeba podpory a podpůrných služeb souvisejících s možností uzavření dohody o výkonu pěstounské péče i u osob, které byli vytipovány jako vhodní pěstouni pro konkrétní dítě, seznámili se s ním a podali k soudu návrh o svěření dítěte do pěstounské péče (návrh novelizovaného § 24 odst. 5). Právě počátek navazování vztahu s dítětem s sebou nese pro budoucí pěstouny řadu otázek a nejistot. V situaci, kdy trvá soudní rozhodování v předmětné věci neúměrně dlouho, nemohou dle dosavadní právní úpravy budoucí pěstouni čerpat podpůrné služby související s uzavřením dohody o výkonu pěstounské péče. Z našeho pohledu vnímáme, že to není v zájmu dětí, které mají být svěřeny do pěstounské péče. V některých situacích je podpora budoucích pěstounů žádoucí i s ohledem na rodinný systém a děti v rodině žijící. 
Připomínka je zásadní.
	Neakceptováno, vysvětleno

Souhlasíme, že v této fázi je důležitá pomoc a podpora budoucích pěstounů. K tomu je možné využít spolupráci s osobami pověřenými k odbornému poradenství pro zájemce o osvojení nebo pěstunskou péči (navržený § 40). Rovněž je povinností OÚ ORP a KÚ poskytovat poradenskou pomoc související s NRP (§ 11 odst. 1 písm. c), odst. 3, obdobně stávající úprava).

Připomínkovým místem navržené doplnění § 2a písm. c) by nepřineslo požadovaný efekt, jelikož doprovázení na základě uzavřené dohody o výkonu pěstounské péče je vázáno na osobní péči o dítě. V momentě, kdy je sice podán návrh na svěření dítěte do předpěstounské či pěstounské péče, ale daná osoba o toto dítě ještě fakticky nepečuje, není doprovázení ve smyslu § 47a odst. 2 možné. Navíc se práva a povinnosti zde uvedená týkají v naprosté většině již situací spojených s výkonem faktické osobní péče o dítě.

	Zlínský kraj
	1) Nad rámec návrhu: (K § 4 odst. 1 písm. c) – Vymezení některých pojmů): Dosud je za orgán sociálně-právní ochrany dětí považován také obecní úřad, tj. i obecní úřad I. typu, který není nijak personálně ani profesně a organizačně vybaven pro výkon jakékoli sociální práce. Za situace, kdy podle ustanovení § 7 je každý oprávněn upozornit na možné ohrožení dětí, je nadbytečné zavazovat tyto nejmenší obecní úřady specifickým ustanovením k dalším činnostem sociálně-právní ochrany dětí, které fakticky nejsou schopni naplnit a v praxi k tomu ani nedochází, přestože je k tomu pravidelně vyzýváme v rámci metodické činnosti. Máme za to, že postačí, když kompetence v oblasti sociálně-právní ochrany dětí budou plnit kromě dalších orgánů sociálně-právní ochrany dětí jen pověřené obecní úřady, tj. obecní úřady II. typu a nejmenší obce z nich budou vynechány.  
Nové znění, které navrhujeme: „Sociálně-právní ochranu zajišťují orgány sociálně-právní právní ochrany, jimiž jsou…. c) pověřené obecní úřady…..“
Připomínka je doporučující
	Neakceptováno, vysvětleno.
MPSV s odůvodněním připomínky věcně souhlasí. Nicméně, redukce rozsahu výkonu přenesené působnosti, který na úseku sociálně-právní ochraně dětí zajišťují obecní úřady I. typu, bude na základě dohody mezi MV a MPSV řešena v rámci připravovaného zákona, který bude nově definovat obecní úřady II. typu (obce s pověřeným obecním úřadem) a bude rozšiřovat jejich počet. Na nově definované obecní úřady II. typu pak budou v oblasti SPOD přesunuty úkoly, jejichž plnění je pro obecní úřady I. typu nepřiměřeně náročné (např. zajišťování neodkladné péče o dětí podle § 15 odst. 1 a § 37 odst. 1. 
V rámci aktuálně předloženého návrhu novely zákona č. 359/1999 Sb. dochází k částečné redukci působnosti obecního úřadu I. typu, kdy dochází k vyjmutí výkonu činností podle dosavadního § 10 odst. 1 písm. e) (sledování dodržování zákazu vstupu dětí do heren a kasin) a § 32 odst. 1 (činnosti 
na úseku sociální kurately).

	Zlínský kraj
	K čl. I. bodu 28 návrhu zákona (§ 23b odst. 1 - Postup obecního úřadu obce s rozšířenou působností v řízení o zařazení do evidence žadatelů): Do výčtu trestných činů, jejichž pravomocné odsouzení se nepovažuje pro účely zařazení do evidence žadatelů za splnění podmínky bezúhonnosti, doporučujeme doplnit trestné činy „zanedbání povinné výživy (§ 196 trestního zákoníku), ohrožování výchovy dítěte (§ 201 trestního zákoníku) a podvod 
(§ 209 trestního zákoníku).“
Odůvodnění: Jedná se o závažné trestné činy, jejichž pachatelé by neměli být zařazeni do evidence osob vhodných stát se osvojiteli nebo pěstouny.
Připomínka je zásadní.
	Neakceptováno, vysvětleno

Krajský úřad posoudí v rámci dokazování i zahlazené trestné činy vyjmenované v § 23b odst. 1 a i jiné trestné činy zde neuvedené, dokonce i přestupky uvedené v opise evidence přestupků. Je třeba vyhodnotit individuálně. Navrhované nejsou zvlášť závažné trestné činy, některé jsou navíc i nedbalostní.

	Zlínský kraj
	K čl. I. bodu 28 návrhu zákona (§ 23d odst. 1 - Postup krajského úřadu v řízení o zařazení do evidence žadatelů): Navrhujeme číslici 3 změnit na číslici „7“. tj. „…do 7 pracovních dnů…“
Odůvodnění: Lhůta 3 dnů pro výzvu na odstranění nedostatků v žádosti je s ohledem na vytíženost krajských úřadů a nutnost posoudit dokumentaci příliš krátká. V některých případech by ji nebylo možno splnit. Navrhuje se proto 7 dnů. 
Připomínka je zásadní.
	Akceptováno jinak

Kompromisně bude stanovena lhůta 10 pracovních dnů.

	Zlínský kraj
	K čl. I. bodu 28 návrhu zákona (§ 23g odst. 2 písm. c) - Povinnosti žadatele po zařazení do evidence žadatelů): Navrhujeme do písm. c) za slova „zdravotního stavu“ doplnit „a psychické způsobilosti… takových“. Navrhovaný text písm. c) „podrobit se na výzvu krajského úřadu ve lhůtě jím stanovené vyšetření zdravotního stavu a psychické způsobilosti, a doložit krajskému úřadu závěry takových vyšetření“.
Odůvodnění: V některých případech bude nutné u žadatelů ověřit i psychickou způsobilost pro jejich zařazení do evidence žadatelů. 
Připomínka je zásadní.
	Neakceptováno, vysvětleno 
Vyžádání posudku o psychické způsobilosti je možné pouze v rámci probíhajícího správního řízení. Pokud se tedy KÚ dozví o skutečnostech, které by odůvodňovaly nové posouzení a rozhodnutí o zařazení, resp. vyřazení žadatele z evidence pro zprostředkování NRP, zahájí správní řízení dle § 23h (bude ovšem přečíslováno/upraveno dle připomínky MV) a v rámci tohoto řízení vyzve k doložení posudku o psychické způsobilosti. Bude doplněno, že se ust. § 23d použije obdobně i pro řízení o vyřazení žadatele z evidence.

	Zlínský kraj
	K čl. I. bodu 28 návrhu zákona (§ 23h odst. 1 písm. a) - Vyřazení z evidence žadatelů): Navrhujeme za slovo zdravotní doplnit slovo „psychický“, za stávající text místo tečky udělat čárku, a doplnit slovy „či se významně změní ekonomická nebo sociální situace žadatele“.
Odůvodnění: I psychický stav nebo významná změna ekonomické či sociální situace by měly být důvodem pro možnost vyřadit žadatele z evidence.
Připomínka je zásadní
	Neakceptováno, vysvětleno.
Souvisí s předchozí připomínkou. 


	Zlínský kraj
	K čl. I. bodu 56 návrhu zákona (§ 45 odst. 2 - Posuzování psychické způsobilosti k přijetí dítěte do rodiny): Doporučujeme vložit podmínku akreditace k oprávnění zjišťovat psychickou způsobilost pro osoby uvedené v písmenech a) až d). Náležitosti akreditace upravit zvláštním právním předpisem.

Odůvodnění: Při vydávání posudku o psychické způsobilosti vnímáme jako významnou orientaci posuzujícího psychologa v oblasti náhradní rodinné péče. Obdobně jako u zjišťování psychické způsobilosti pedagogických pracovníků dle § 18a zákona č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní nebo ochranné výchovy, ve znění pozdějších předpisů a stejně u dopravně psychologického vyšetření dle zákona č. 361/2000 Sb., o silničním provozu, ve znění pozdějších předpisů, je vždy zaručena u psychologického vyšetření profesní způsobilost příslušného psychologa (znalost problematiky i vhodných metod jejího zjišťování, byť jde např. i o klinické psychology). V těchto obou případech je to řešeno formou akreditace u příslušného ministerstva.
Připomínka je zásadní
	Neakceptováno

Zákon o SPOD má upraven podrobně systém pověřování fyzických a právnických osob, bude tedy využit tento mechanismus. Odborná způsobilosti bude upravena dle dalších připomínek.

	Zlínský kraj
	K čl. I. bodu 87 návrhu zákona – (§ 49a odst. 1 písm. f) - Odborná způsobilosti pro poskytování sociálně-právní ochrany pověřenými osobami): V uvedeném ustanovení schází odkaz, o které další odborné pracovníky se jedná. Předchozí body odkazy obsahují (analogicky by mělo jít o odkaz 96). Důvodová zpráva odkazuje na § 115 zákona o sociálních službách (str. 142).
Připomínka je doporučující
	Vysvětleno
Jedná se o analogickou úpravu § 115 zák. č. 108/2006 Sb. např. psycholog, právník.

	Zlínský kraj
	K čl. I. bodu 107 návrhu zákona (§ 58b odst. 2 písm. n): Text § 58b odst. 2 písm. n) odkazuje nesprávně na § 64e odst. 3. Ten neexistuje. Správný odkaz má být na § 64e odst. 2. 
Připomínka je zásadní
	Akceptováno.

	Zlínský kraj
	Nad rámec návrhu (K § 64 odst. 5 zákona): Za stávající text navrhujeme doplnění druhé věty v následujícím nebo obdobném znění. “Je-li žádost o prodloužení souhlasu podle § 16b odst. 1 písm. b) podána po uplynutí doby, na kterou bylo rozhodnuto o souhlasu podle § 16b odst. 1 písm. a), obecní úřad obce s rozšířenou působností řízení o této žádosti zastaví.“
Odůvodnění: Zákon upravuje postup v případě podání žádosti o souhlas k poskytování ochrany a pomoci dle § 16b) odst. 1 písm. a). Není ale ošetřena situace, kdy se žádá o prodloužení tohoto souhlasu. Navrženým zněním další věty je současně stanoven termín, dokdy musí být nejpozději žádost podána včetně důsledků, pokud zařízení žádost na obecní úřad obce s rozšířenou působností podá později. 
Připomínka je doporučující
	Akceptováno jinak 
Bude upraveno v § 16b a v § 42a.

	Zlínský kraj
	Nad rámec návrhu (k § 64): Navrhujeme doplnění nového odstavce 7 v následujícím nebo obdobném znění: „(7) V rámci správního řízení o vydání souhlasu podle § 16b odst. 1 nelze aplikovat ustanovení § 68 odst. 4 správního řádu.“

Odůvodnění: V případě umístění dítěte do zařízení ústavního  typu se jedná o natolik zásadní krok, že není správné, aby rozhodnutí o souhlasu  s umístěním (popř. rozhodnutí o jeho prodloužení)  neobsahovalo odůvodnění, proč obecní úřad obce s rozšířenou působností tuto situaci schvaluje.
Připomínka je doporučující
	Neakceptováno.
 Odůvodnění rozhodnutí o vydání souhlasu je podle předkladatele zásadně třeba, jinak nelze rozhodovat o změně poměrů. Tuto problematiku lze řešit metodickým vedením MPSV ve spolupráci s KÚ.

	Zlínský kraj
	K Tezím doplnění vyhlášky č. 473/2012 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o sociálně-právní ochraně dětí ke dni 24. 2. 2023: Materiál je předkládán prozatím ve formě tezí. Předpokládáme, že bude předložen do připomínkového řízení opětovně v paragrafovém znění
	Akceptováno. Návrh vyhlášky, kterou se bude měnit vyhláška č. 473/2012 Sb., bude mít vlastní legislativní proces, včetně mezirezortního připomínkového řízení.

	Zlínský kraj
	Bod 3. k § 44: Náležitosti dokladu o přípravě k přijetí dítěte do rodiny: K obsahu a náležitostem dokladu o přípravě navrhujeme doplnit, že zpráva o průběhu přípravy bude, mimo specifikované oblasti vyhlášky, obsahovat také vyjádření k tématům, které budou uvedeny ve výzvě krajského úřadu. 
	Neakceptováno, vysvětleno. 
Navržená právní úprava předpokládá standardizaci příprav. Oblasti, které budou lektoři příprav ve zprávě popisovat, budou odpovídat vyhlášce a vyžadovaným kompetencím. Pokud by se KÚ potřeboval ohledně konkrétních žadatelů na určité oblasti doptat, má následně možnost.


	Zlínský kraj
	Bod 4: k § 45: Postup při zpracování posudku o psychické způsobilosti k přijetí dítěte do rodiny a bližší podrobnosti o jeho náležitostech. V postupu jsou uvedeny sledované oblasti při vyšetření zájemce a spolu posuzovaných osob. 

1) Bod „c) intelekt a pozornost“ se nám jeví jako méně významný. Zejména vyšetření pozornosti zájemce ve vztahu k předpokladům přijmout vnímáme jako irelevantní. Ve výčtu sledovaných oblastí, na které se má kompetentní osoba při vyšetření zaměřit, naopak postrádáme z našeho pohledu tyto významné oblasti: emotivita a regulace emocí; u zájemců o pěstounství na přechodnou dobu pak považujeme za významné, aby vyšetření mimo jiné sledovalo odolnost vůči zátěži a předpoklady zájemce pro týmovou spolupráci.

2) Bod „e) sociální zázemí zájemce“ - navrhujeme nahradit formulací relevantní k psychologické diagnostice „sociabilita a sociální vztahování zájemce“.
	Akceptováno částečně, vysvětleno

Vyhláška bude mít samostatný legislativní proces. Určité navržené oblasti budou doplněny.

	Zlínský kraj
	Ke Konceptu prováděcí vyhlášky o některých podrobnostech výkonu hromadného poručenství a opatrovnictví nezletilých Materiál je předkládán prozatím ve formě tezí. Předpokládáme, že bude předložen opětovně v paragrafovém znění. Celý koncept v názvu zmiňuje výkon hromadného poručenství a opatrovnictví nezletilých, v dalším textu se však již hovoří pouze o poručenství. 
	Akceptováno jinak.
Návrh vyhlášky, kterou se bude měnit vyhláška č. 473/2012 Sb., bude mít vlastní legislativní proces, včetně mezirezortního připomínkového řízení.

	Zlínský kraj
	Příloha č. 2: Standardy hromadného poručenství ve spojení s ustanovením § 64a až § 64f zákona: Ani z návrhu novely zákona 
a teze jednoznačně nevyplývá, jak bude v praxi odděleno hromadné poručenství od výkonu sociálně-právní ochrany dětí. Vyvstává tak spousta otazníků a neznámých, jako např.:
a) O jaké konkrétní situace se v hromadném poručenství 
a opatrovnictví nezletilých jedná. Ve stávajícím § 17 byl alespoň odkaz na další legislativu, zde to schází. A v souvislosti s vedením spisové dokumentace nově po novele platné od 1. 1. 2023 bylo třeba si toto vyjasňovat. 
b) Kdo bude pověřen kontrolou standardů, když poručenství může vzniknout jednak na základě jmenování soudem (kontrola dodržování předpisů soukromého práva náleží soudům) nebo ze zákona (tuto část by kontroloval krajský úřad)?
c) Nepřetržitá pohotovost – pokud bude hromadné poručenství zařazeno na jiném oddělení než oddělení sociálně-právní ochrany dětí, budou pohotovost držet 2 pracovníci  obecního úřadu obce s rozšířenou působností současně, tj. 1 za sociálně-právní ochranu dětí a jeden a 1 za tuto agendu? Nebo lze jejich pohotovost zkombinovat a pracovníci se budou střídat podle individuálního rozpisu? Zejména na menších úřadech by se mohlo stát, že budou pracovníci držet pohotovost prakticky nepřetržitě z důvodu nedostatku personálního obsazení. Ponechat na úřadech prostřednictvím standardů nastavovat si individuálně pravidla 
o rozsahu a podmínkách výkonu kolizního opatrovnictví zapříčiní nejednotnou a roztříštěnou praxi, která bude mít dopad i na Policii ČR, která pracovníky k pohotovostnímu zásahu přivolává. 
d) Upozorňujeme, že zejména u malých obcí s rozšířenou působností může být problém personálně obsadit všechny pozice. 
e) Vedení spisové dokumentace – na nositele hromadného poručenství je přenesena povinnost mít zpracována pravidla pro vedení, evidenci 
a archivaci dokumentace, což opět povede k nejednotnosti praxe. 
f) Předpokládá se, že výkon veřejného poručenství a opatrovnictví bude možné kumulovat zejména např. s výkonem veřejného opatrovnictví? Máme za to, že jde o dvě zcela rozdílné agendy, které nelze směšovat. 
Obecně k této části podotýkáme, že plně souhlasíme s oddělením agendy sociálně-právní ochrany dětí a hromadného poručenství a opatrovnictví. Avšak máme za to, že se jedná o zásadní průlom do organizačního a personálního nastavení obecních úřadu obcí s rozšířenou působností, který je potřeba řádně připravit a doladit v kontextu výše uvedených otázek i z hlediska času na přípravu pro samotné obecní úřady obcí s rozšířenou působností. 
	Akceptováno jinak
Úprava hromadného poručenství a opatrovnictví bude zahrnuta až do připravované nové právní úpravy.

	Moravskoslezský kraj 

	§ 2 odst. 1 - zásadní připomínka
V ustanovení zůstal odkaz na poskytování sociálně-právní ochrany v rozsahu stanoveném také v § 33. Doporučujeme odkaz na § 33 vypustit.

Odůvodnění:
§ 33 se návrhem zrušuje, viz novelizační bod 43.  
	Akceptováno.

	Moravskoslezský kraj

	§ 6a odst. 2, úvodní text – zásadní připomínka

V ustanovení by měla být doplněna i profese – sociální pracovník.

Odůvodnění:
Připomínka se uplatňuje s ohledem na znění náplně práce sociálního pracovníka podle nařízení vlády č. 222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů, kde se v bodě 2.08.02 (SOCIÁLNÍ PRACOVNÍK) uvádí výčet činností této profese, což lze vysledovat právě v činnostech uvedených v navrhovaném § 6a odst. 1 zákona o sociálně-právní ochraně dětí. Z navrhované formulace není zřejmé, jak bude dále pohlíženo na pravidlo v § 1 odst. 2 zákona o sociálních službách (s odkazem pak na § 109 a § 110 téhož zákona). Je otázkou, co je tedy důvodem označení „zaměstnanec“, když tyto činnosti sociální práce může vykonávat pouze osoba s profesí sociálního pracovníka. Nebo je důvodem pro označení „zaměstnanec“ skutečnost, že jde o souvislost s povinností zaměstnance obce mít zvláštní odbornou způsobilost dle zákona č 312/2002 Sb., o úřednících územních samosprávných celků a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, což nedopadá např. na volené zástupce obce – starostu obce, který je ovšem v čele obecního úřadu. Mělo by být sjednoceno pojmosloví ve výkonu činností s ohledem na profesi.

	Neakceptováno

Nesystematické, jinak platí, že zaměstnanci zařazení k výkonu SPOD musí splňovat odbornou způsobilost pro výkon povolání sociálního pracovníka podle zákona o soc. službách a ZOZ podle zákona o úřednících ÚSC.

	Moravskoslezský kraj

	§ 6a odst. 2 písm. a) – zásadní připomínka
Navrhujeme text „je v osobním styku s dítětem, jeho rodiči nebo osobami odpovědnými za jeho výchovu“ nahradit novým textem takto: „naváže osobní styk s dítětem, jeho rodiči nebo osobami odpovědnými za jeho výchovu a tento styk podle potřeb pro výkon sociálně-právní ochrany udržuje".

Odůvodnění:
Je zřejmé, že text ustanovení byl fakticky překopírován z § 32 odst. 3 platného znění zákona. Ovšem v praxi není daný zaměstnanec v permanentním styku s dítětem ani jeho oběma rodiči. Proto se nám jeví námi navrhovaná úprava lépe odpovídající požadavkům praxe.

	Neakceptováno
Jedná se o přepis textu platného 23 let, není důvod pro věcnou úpravu. Pro výkon sociální práce je nezbytné být v osobním styku s klienty po celou dobu poskytování SPOD.

	Moravskoslezský kraj

	§ 6a odst. 2 písm. c) – zásadní připomínka
Navrhujeme nahradit text „řeší problémy dítěte, je-li to účelné, v jeho přirozeném sociálním prostředí“ textem: „řeší nenaplněné potřeby dítěte, které aktuálně vyplývají z vyhodnocení a individuálního plánu ochrany dítěte, a to podle potřeb ve smyslu § 1 odst. 2, je-li to účelné také v jeho přirozeném sociálním prostředí“.

Odůvodnění:
Možnosti OSPOD v řešení problémů dětí nejsou bezbřehé, spousta problémů dítěte, např. problémů vycházejících z jeho nepříznivé situace, vychází samozřejmě z toho, že se v této situaci ocitli rodiče; tuto situaci je třeba primárně vyřešit, aby byl vyřešen i problém dítěte. OSPOD sám nemůže řešit nepříznivou situaci rodičů, tuto situaci řeší obecná sociální práce. Jinými slovy, OSPOD fakticky v takových případech pouze určuje směr k řešení situace dítěte, podporuje dítě, hlídá, zda je něco v nepořádku, případně aktivuje odborníky atp., tzn. fakticky veškeré problémy dětí v konečném důsledku neřeší OSPOD (to až jednotliví odborníci, soudy atp.).

	Neakceptováno
Neodpovídá terminilogii sociálního zabezpečení ani odborné terminologii sociální práce.

	Moravskoslezský kraj

	§ 7 odst. 3 – zásadní připomínka
Navrhujeme nahradit tex tímto novým textem: „Každý, kdo bez souhlasu soudu převezme dítě do své péče s úmyslem přijmout dítě do své dlouhodobé péče, je povinen tuto skutečnost neprodleně oznámit obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, nejde-li o předání dítěte do péče prarodičů, praprarodičů, jeho sourozenců nebo strýce nebo tety, tedy nejbližších příbuzných se souhlasem rodičů.“

Odůvodnění:
Dle § 6 je dítě ohroženo také, pokud rodiče si neplní nebo nevykonávají povinnosti plynoucí z rodičovské odpovědnosti, Zároveň však podle navrhovaného § 7 odst. 3 zde není povinnost hlásit převzetí dítěte s úmyslem se o něj dlouhodobě starat, když jde o příbuzného dítěte, předkladatel má tedy za to, že na takové dítě není třeba nahlížet jako na ohrožené. V důvodové zprávě se hovoří o dohodě se zákonným zástupcem, ovšem v ustanovení § 7 odst. 3 toto absentuje. Domníváme se tedy, že by bylo vhodné, aby odkaz na příslušné ustanovení občanského zákoníku, dle kterého příbuzný převzal dítě do péče se souhlasem zákonného zástupce, bylo zakomponováno přímo do ustanovení § 7 odst. 3, aby se vyloučila rozporuplnost s ust. § 6..tedy, že rodič zajistil péči o dítě jinak. Jak říká důvodová zpráva: „Jedná se o předání dítěte do péče jeho prarodičů, praprarodičů, jeho sourozenců nebo strýce nebo tety, tedy nejbližších příbuzných, tj. zachování autonomie rodiny v kontextu i znění § 881 OZ.“ 
	Akceptováno jinak
Navrhovaná změna v § 7, § 10/4, § 10a a § 53/1 bude z návrhu zákona vypuštěna, bude ponechán platný práv stav.


	Moravskoslezský kraj

	§ 7 odst. 4 – zásadní připomínka
Navrhujeme stanovit výslovnou lhůtu namísto navrhovaného neurčitého pojmu „bez zbytečného odkladu“, a to s ohledem na navrhované znění ustanovení 16b odst. 2, tj. lhůta - jak se zde uvádí, „nejpozději třetí pracovní den následující po dni přijetí dítěte do zařízení.“

Odůvodnění:
S ohledem na to, že jsou oznamovací povinnosti se lhůtou stanoveny již v návrhu znění § 16b odst. 2, není důvod v ustanovení § 7 odst. 4 ponechat jiné stanovení lhůty. Je potřeba lhůty stanovené v § 7 odst. 4 sjednotit s lhůtou v § 16b odst. 2, což je to nepochybné zejména např. ve vztahu k § 16b odst. 1 písm. c)- protože jde o shodné situace, mají mít zařízení i shodné lhůty.
	Akceptováno jinak
Navrhovaná změna v § 7, § 10/4, § 10a a § 53/1 bude z návrhu zákona vypuštěna, bude ponechán platný práv stav.

	Moravskoslezský kraj

	§ 7 odst. 7 - zásadní připomínka 
Navrhujeme text „Při plnění povinností podle odstavců 2 až 4“ nahradit textem „Při plnění povinností podle odstavců 1 až 5“.


Odůvodnění:
Pokud má být smyslem to, co říká důvodová zpráva a má se tedy prolomit mlčenlivost při oznamovací povinnosti vůči OSPOD, pak musí být uveden i odkaz na odstavec 1 tohoto ustanovení. Nadto odstavec 5 je v rozporu se zněním odstavce 7. Protože v odstavci 5 se váže povinnost oznamování k celému § 6 a v odstavci 7 se už pravidlo z odstavce 5 vztahuje pouze na dětí týrané, zneužívané a zanedbávané, tzn., že všechny orgány veřejné moci, poskytovatelé služeb určených dětem a zřizovatelé zařízení určených pro děti budou moci bez souhlasu oznamovat jen děti týrané, zneužívané a zanedbávané, nikoliv děti uvedené v § 6, což je proti smyslu důvodové zprávy i navrhovaného znění odstavce 5.
	Akceptováno jinak
Navrhovaná změna v § 7, § 10/4, § 10a a § 53/1 bude z návrhu zákona vypuštěna, bude ponechán platný práv stav.

	Moravskoslezský kraj

	§ 10 odst. 2 písm. d) - zásadní připomínka 
Text: „zajišťuje spolupráci zaměstnanců zařazených do úřadu k výkonu sociálně-právní ochrany a zaměstnanců zařazených do úřadu k výkonu sociální práce, a to v rozsahu nezbytném pro plnění jejich úkolů.“ nelze použít, musel by být nahrazen textem: 
„zajišťuje spolupráci zaměstnanců zařazených do úřadu k výkonu sociálně-právní ochrany a zaměstnanců zařazených do obecního úřadu obce s rozšířenou působností k výkonu sociální práce, a to v rozsahu nezbytném pro plnění jejich úkolů.“
Odůvodnění:
Podle našeho názoru nelze stanovovat kompetence napříč působností státní správy, ačkoliv je každá obec ORP též obcí I. typu, nelze v kompetenci obecního úřadu, tj. úřadu obce I. typu v tomtéž odstavci uvádět kompetenci úřadu ORP (k výkonu sociální práce) a počítat s tím, že je zde zaměstnanec sociální práce, ten je povinně v PO (obci II. typu) a ORP (obci III. typu). Tj. § 10 odst. 2 písm. d) by muselo znít tak, jak navrhujeme. V tomto případě je pak s tím doplněním zcela lhostejno, zda jde o tutéž obec, která je zároveň I. i III. nebo jde o různé obce (jedna bude I a druhá III), protože v úřadu obce I. (pokud nejde zároveň o tutéž obec v pozici III.) není (resp. nemusí být) zaměstnanec sociální práce.
	Neakceptováno

Jde o akceptaci připomínky odboru sociálních služeb v rámci vnitroresortního připomínkového řízení. Týká se jednoho úřadu, což je zřejmé z textu právní normy.

	Moravskoslezský kraj

	§ 10 odst. 3 písm. c) - zásadní připomínka 
Navrhujeme slovo „pravidelně“ na začátku ustanovení nahradit textem: „podle potřeby, nejméně však vždy jednou za půl roku“.

Odůvodnění:
V praxi je pravidelnost provedení vyhodnocení vykládána velmi volně, v podstatě jen podle toho, co si OÚ ORP stanoví do standardů. OSPOD musí vyhodnocovat v reakci na konkrétní situaci, na podněty vzešlé z vedení případu, vyhodnocování tak může být i velice nepravidelné. Nicméně považujeme za nezbytné nastavit minimální interval, ve kterém by mělo být vyhodnocení vždy provedeno, a to také s ohledem na např. možné vyřazení spisové dokumentace atp.
	Neakceptováno

Připomínka nad rámec návrhu. Jde o přepis stávající úpravy.

	Moravskoslezský kraj

	§ 10 odst. 3 písm. d) - zásadní připomínka
Doporučujeme za písmeno c) v textu ustanovení doplnit ještě text „v případě, že shledá důvody k vedení evidence a dokumentace ve smyslu § 54".

Odůvodnění:
Jde o upřesňující informaci, která dle našeho názoru v zákoně chybí a tedy, že IPOD se fakticky zpracovává až k dítěti, které je vyhodnoceno a vedeno jako ohrožené.
	Neakceptováno

Připomínka nad rámec návrhu. Jde o přepis stávající úpravy.

	Moravskoslezský kraj

	§ 10 odst. 4 písm. b) - zásadní připomínka
Navrhujeme vypustit část textu ustanovení „od počátku doby poskytování sociálně-právní ochrany,“. Současně navrhujeme stanovit v textu na místo lhůty určené „do 1 měsíce“ lhůtu určenou podle kalendářních dnů takto: „do 30 dnů“.

Odůvodnění:
V praxi je stanovení počátku doby poskytování SPOD komplikované. Dítě může být zařazeno do evidence teprve po ukončení vyhodnocení, kterým je „rozhodováno“ o tom, jestli u dítěte bude vykonávána SPOD. Lhůta pro provedení vyhodnocení není zákonem stanovena, většina OSPOD se řídí obecnou lhůtou 30 dnů od přijetí prvotního oznámení pro vyhodnocení a poté do stejné lhůty (do 30 kalendářních dnů) od zařazení dítěte do evidence vypracuje IPOD
	Neakceptováno

Připomínka nad rámec návrhu. Jde o přepis stávající úpravy.

	Moravskoslezský kraj

	§ 10 odst. 4 písm. c) - zásadní připomínka 
Navrhujeme slovo „pravidelně“ na začátku ustanovení nahradit textem: „podle potřeby, nejméně však vždy jednou za půl roku“.

Odůvodnění:
V praxi je pravidelnost provedení aktualizace vykládána velmi volně, v podstatě také podle toho, co si OÚ ORP stanoví do standardů. OSPOD musí aktualizovat v reakci na konkrétní situaci, na podněty vzešlé z vedení případu, aktualizace tak může být de facto i velice nepravidelná. Nicméně považujeme za nezbytné nastavit minimální interval, ve kterém by měla být aktualizace vždy provedena, a to také s ohledem na např. možné vyřazení spisové dokumentace atp.
	Neakceptováno

Připomínka nad rámec návrhu. Jde o přepis stávající úpravy.

	Moravskoslezský kraj

	§ 11 odst. 1 písm. a) - zásadní připomínka
Navrhujeme text „pomáhá rodičům“ nahradit textem „poskytuje rodičům a jiným osobám odpovědným za výchovu dítěte poradenství “.

Odůvodnění:
Námi preferovaný návrh textu lépe vystihuje praxi OSPODů. OSPOD poskytuje především poradenství, může se pokusit rodiče „edukovat“, poučit je o odpovědnostech, mimo poradenskou pomoc jim může nařídit využití odborné pomoci atp., což ale neznamená, že rodičům, případně také jiným osobám odpovědným za výchovu dítěte, které by zde měly být také zahrnuty, vždy pomůže. Slovo pomoc je zavádějící, navozující rodině i rodičům pocit, že OSPOD musí vždy vyřešit situaci za ně. Pomoc může být chápána velice široce, ovšem OSPOD vzhledem k tomu, že působí v rámci přenesené působnosti a nemůže činit nic, co mu zákon neukládá, se musí pohybovat v „užších“, zákonem stanovených mantinelech a nemůže mnohdy plnit široká očekávání rodičů.
	Neakceptováno

Připomínka nad rámec návrhu. Jde o přepis stávající úpravy.

	Moravskoslezský kraj

	§ 11 odst. 1 písm. d) - zásadní připomínka
Navrhujeme slovo „pomoc“ nahradit slovem „poradenství“.

Odůvodnění:
Námi preferovaný návrh textu lépe vystihuje praxi OSPODů. OSPOD poskytuje především poradenství, může se pokusit rodiče „edukovat“, poučit je o odpovědnostech, mimo poradenskou pomoc jim může nařídit využití odborné pomoci atp., což ale neznamená, že rodičům, případně také jiným osobám odpovědným za výchovu dítěte, které by zde měly být také zahrnuty, vždy pomůže. Slovo pomoc je zavádějící, navozující rodině i rodičům pocit, že OSPOD musí vždy vyřešit situaci za ně. Pomoc může být chápána velice široce, ovšem OSPOD vzhledem k tomu, že působí v rámci přenesené působnosti a nemůže činit nic, co mu zákon neukládá, se musí pohybovat v „užších“, zákonem stanovených mantinelech a nemůže mnohdy plnit široká očekávání rodičů.
	Neakceptováno

Připomínka nad rámec návrhu. Jde o přepis stávající úpravy.

	Moravskoslezský kraj

	§ 11 odst. 1 písm. e) - zásadní připomínka
Navrhujeme text „poradenskou pomoc spočívající zejména v pomoci uspořádat rodinné poměry, které by umožnily návrat dítěte do rodiny, při řešení životní a sociální situace, včetně hmotné úrovně rodiny, v pomoci při spolupráci s orgány sociálního zabezpečení, krajskými pobočkami Úřadu práce a dalšími státními a jinými orgány, a za tím účelem také rodiči zprostředkuje odbornou poradenskou pomoc“ nahradit textem 
„poradenství při řešení životní a sociální situace, včetně hmotné úrovně rodiny, s cílem uspořádat rodinné poměry, které by umožnily návrat dítěte do rodiny, ve spolupráci s orgány sociálního zabezpečení, krajskými pobočkami Úřadu práce a dalšími státními a jinými orgány“.

Odůvodnění:
Poměry v rodině je myšleno evidentně to, že OSPOD se bude snažit poskytnout poradenství k řešení především ekonomické situace rodiny, zejména však ve spolupráci se sociálními pracovníky sociální práce OÚ ORP, s úřadem práce, s ČSSZ nebo OSSZ apod. či jinými zdroji sociálních systémů, kdy v reálu jsou rodině schopny pomoci fakticky až tyto další instituce, nikoliv sám OSPOD, ten je v pozici zpravidla zprostředkovatele. Domníváme se tedy, že pojem poradenství lépe vystihuje činnost OSPOD v dané oblasti.
	Neakceptováno

Připomínka nad rámec návrhu. Jde o převod textu § 12 odst. 2, byť mírně přeformulovaný.

	Moravskoslezský kraj

	§ 11 odst. 3 písm. a) - zásadní připomínka
Navrhujeme slova „poradenskou pomoc“ v textu nahradit slovem „poradenství“.

Odůvodnění:
Skutečnost, že ono ze strany OSPOD poskytnuté poradenství pomůže nelze s určitostí konstatovat. Slovo pomoc je zavádějící, navozující rodině i rodičům pocit, že OSPOD musí vždy vyřešit situaci za ně. Pomoc může být chápána velice široce, ovšem OSPOD vzhledem k tomu, že působí v rámci přenesené působnosti a nemůže činit nic, co mu zákon neukládá, musí se pohybovat v „užších“, zákonem stanovených mantinelech a nemůže mnohdy plnit široká očekávání rodičů.

Nadto je potřeba myslet na to, že je třeba poskytovat poradenství i osobám v evidenci, není zřejmé, že spadají pod pěstounskou péči uvedenou v písmenu a).
	Neakceptováno

Připomínka nad rámec návrhu. Jde o přepis stávající úpravy.

	Moravskoslezský kraj

	§ 11 odst. 3 písm. b) - zásadní připomínka
Navrhujeme text celého ustanovení „osvojitelům nebo pěstounům, poradenskou pomoc související s osvojením dítěte nebo svěřením dítěte do pěstounské péče, zejména v otázkách výchovy“ nahradit textem „osvojitelům nebo pěstounům poradenství související s osvojením dítěte nebo svěřením dítěte do pěstounské péče, zejména v otázkách péče a specifických potřeb dětí z náhradní rodinné péče“.

Odůvodnění:
K odůvodnění nahrazení pojmosloví „poradenská pomoc“ v textu za pojem „poradenství“ odkazujeme na odůvodnění k § 11 odst. 3 písm. a). Pokud jde o poradenství, toto by mělo být zejména v otázkách péče a specifických potřeb dětí z NRP. Poskytnutí poradenství v oblasti výchovy dětí náleží především odborníkům, např. střediskům výchovné péče, školským zařízením, resp. výchovným poradcům, toto OSPOD nemůže suplovat.

Nadto je potřeba myslet na to, že je třeba poskytovat poradenství i osobám v evidenci, není zřejmé, že spadají pod pěstounskou péči uvedenou v písmenu b).
	Neakceptováno

Připomínka nad rámec návrhu. Jde o přepis stávající úpravy.

	Moravskoslezský kraj

	§ 12 odst. 2 a § 12 odst. 4 písm. c) - zásadní připomínka
Tato ustanovení navrhujeme zrušit.

Odůvodnění:
Jeden z účastníků dohody (smlouvy), tj. pověřená osoba není účastníkem řízení, ve kterém OÚ ORP ukládá pečující osobě obsah a zaměření povinnosti zvyšovat si znalosti a dovednosti v oblasti výchovy a péče o dítě podle § 47a odst. 2 písm. g), přitom právě obsah a zaměření má být tedy následně nasmlouváno v dohodě, kdy pověřená osoba je jednou ze smluvních stran. Rozhodnutí je závazné jen pro účastníky řízení. Je nám z praxe známo při ukládání povinností dle § 12 ze strany OÚ ORP, že tato rozhodnutí bývají často rušena, protože neplní svůj účel. Navíc ukládání povinností zvyšovat si znalosti a dovednosti v oblasti výchovy a péče o děti v rámci správního řízení považujeme pro daný účel plnění za značně neefektivní a nepraktické. Pečující osoby se proti rozhodnutím podle § 12 odvolávají, následně pro neplnění povinností běží např. přestupkové řízení, v rámci kterého si navíc pečující osoby stěžují, k vynucení plnění povinnosti tak dojde až i s několikaměsíčním zpožděním a následně OÚ ORP ruší rozhodnutí, neboť nesplnilo svůj účel. Tento administrativní proces je zatěžující a není flexibilní pro potřeby výkonu sociálně-právní ochrany. 
	Neakceptováno, vysvětleno 

OÚ ORP neukládá povinnost osobě pečující směřující ke konkrétní pověřené osobě, ale obecně. Následně je na osobě pečující, kde bude povinnost plnit (s kterou pověřenou osobou se dohodne a splní u ní tuto povinnost, kterou bude hradit ze svého). Jinou možností je, že uzavře dohodu o výkonu PP a bude plnit povinnost v rámci plněné dohody o výkonu PP.

	Moravskoslezský kraj

	§ 14 odst. 6 - zásadní připomínka
Toto ustanovení v návrhu zákona zní: „Obecní úřad obce s rozšířenou působností může vstoupit do zahájeného řízení ve věcech uvedených v odstavci 1 a uplatňovat v něm práva v rozsahu stanoveném jiným právním předpisem86).“

Upozorňujeme na skutečnost, že soud nemá povinnost vždy OSPOD informovat o každém soudním řízení, opatrovníkem podle návrhu v řízeních o dětech už má být odlišný subjekt od OSPOD a tudíž se OSPOD nemusí dovědět, že řízení je vedeno. 
	Akceptováno jinak
Vstupy do civilního řízení nebudou upraveny.

	Moravskoslezský kraj

	§ 19 odst. 1 písm. c) - zásadní připomínka
Navrhujeme vypustit z ustanovení slova „a pomoc“.

Odůvodnění:
Jedná se o reakci na připomínku k § 11 odst. 1 písm. e).
	Neakceptováno

Připomínka nad rámec návrhu. Jde o přepis stávající úpravy.


	Moravskoslezský kraj

	§ 19 odst. 2 a 3 - zásadní připomínka
Navrhujeme doplnit lhůty při plnění kompetencí ze strany orgánů (ÚP nebo OÚ ORP).

Odůvodnění:
S ohledem na to, že jde o kompetence související s uplatněním finančních nároků dítěte i následně orgánu, popř. o zjištění nových skutečností, je třeba stanovit lhůtu.
	Neakceptováno

Jde o přepis stávajícího znění, v praxi nečiní problémy.

	Moravskoslezský kraj

	§ 21 odst. 3 a 4 - zásadní připomínka
Navrhujeme 
- text ustanovení odstavce 3 „do 3 pracovních dnů od jejího založení“ nahradit tímto textem: „do 15 dnů od ukončení kompletace spisové dokumentace dle § 21 odst. 2“;

- namísto v odstavci 4 uvedené lhůty „bezodkladně“ uvést konkrétní lhůtu „15 dnů od prošetření poměrů dítěte nebo ode dne, kdy zjistil vykonatelnost soudního rozhodnutí uvedeného v § 23 odst. 1 písm. a) až c), nebo ode dne, kdy vydal podle § 30 závazné stanovisko“, a to pro větší právní jistotu a redukci rizik u neurčitých pojmů.

Odůvodnění:
V současné úpravě zákona žádná konkrétní lhůta nebyla (dříve bylo „neprodleně“). Za relevantní lhůtu k tomu, aby OÚ ORP vše zadministroval, vytvořil kopie spisové dokumentace, považujeme lhůtu 15 dnů (také vzhledem k různorodým výkladům k pojmu „neprodleně“). Pro krajský úřad je podstatné, aby dokumentace obsahovala všechny podklady dle § 21 odst. 2, proto navrhujeme jako okamžik počátku běhu lhůty den „ukončení kompletace spisové dokumentace, tj. den, kdy bude do dokumentace vložen poslední v odstavci 2 požadovaný podklad. Navíc počátek založení dokumentace může být také sporný/není pevně stanoven s ohledem na § 21 odst. 1. Je potřeba eliminovat rizika z neurčitých pojmů a napříč zákonem sjednotit lhůty.
	Akceptováno částečně

Kompromis zvolený s ohledem na ostatní připomínková místa – 7 pracovních dnů. 

Neakceptováno.

	Moravskoslezský kraj

	§ 21 odst. 2 ve spojení s § 22 odst. 2 písm. b) - zásadní připomínka
Navrhujeme vypustit z ustanovení § 22 odst. 2 písm. b), které upravuje kompetenci krajského úřadu, text „vyjádření lékaře o zdravotním stavu dítěte“ a tento text doplnit do ustanovení § 21 odst. 2 jako písm. f), kde jde o kompetenci OÚ ORP.

Odůvodnění:
Evidence dětí vedená krajským úřadem má obsahovat vyjádření lékaře o zdravotním stavu dítěte. Spisová dokumentace, která je krajskému úřadu v kopii postupována OÚ ORP však toto vyjádření neobsahuje, proto se domníváme, že by mělo být v zákoně výslovně stanoveno, který orgán má toto vyjádření od lékaře požadovat. Pokud by šlo o možné využití ustanovení § 53 odst. 1 písm. c), pak lze podotknout s odkazem na § 4 odst. 3, že funkčně k vyžadování vyjádření od lékaře by měly být tedy příslušné OÚ ORP, které jsou k tomu vybaveny i finanční dotací dle § 58 zákona č. 359/1999 Sb. Proto navrhujeme, aby vyjádření lékaře o zdravotním stavu dítěte bylo spíše obsahem spisové dokumentace v § 21 odst. 2, krajskému úřadu by se tento podklad dostal k rukám až jako součást od OÚ ORP postoupené kopie spisové dokumentace.

V případě, že by k vyžádání vyjádření lékaře měly být zákonnou úpravou zmocněny krajské úřady, bylo by nezbytné současně do zákonné úpravy zakotvit povinnost poskytovatele zdravotních služeb krajskému úřadu bezplatně (protože OÚ ORP je příjemcem finanční dotace) sdělit údaje potřebné podle tohoto zákona pro poskytnutí sociálně-právní ochrany, resp. pro účely náhradní rodinné péče, a dále také, že státem uložené nebo uznané povinnosti mlčenlivosti se nelze dovolávat, jestliže mají být sděleny údaje a informace o zdravotním stavu pro účely náhradní rodinné péče.
	Akceptováno jinak.
Vyjádření lékaře o zdravotním stavu dítěte bude vypuštěno z úpravy obsahu evidence dětí v § 22 odst. 2 písm. Nepůjde o obligatorní součást evidence a bude na posouzení příslušného krajského úřadu, zda je či není nutné doplňovat další podklady 
ke zdravotnímu stavu dítěte nad rámec zprávy o vyhodnocení situace dítěte a IPOD.

Vyjádření lékaře je třeba žádat po osobě, která má dítě v péči (přechodný pěstoun, ústavní zařízení) a to v rámci součinnosti dle § 53 odst. 2,3. Zde totiž není ani nyní prolomena mlčenlivost lékaře, jelikož nejde o údaje o podezření z týrání, zneužívání dítěte nebo ze zanedbávání péče.

	Moravskoslezský kraj

	§ 23a odst. 2 písm. a) - zásadní připomínka
Navrhujeme pojem „státní příslušnost“ nahradit pojmem „státní občanství“.

Odůvodnění:
Žadatelem může být pouze fyzická osoba, a nikoliv právnická osoba. Státní příslušnost se uvádí v širším pojetí a zahrnuje vztah k dané zemi jak fyzických, tak i právnických osob, což není tento případ.

	Neakceptováno

Jde o přepis stávajícího ustanovení, jehož znění bylo v zákoně nově upraveno s účinností od 1. 1. 2022, proto předkladatel nepovažuje za nutné tuto úpravu měnit. Gestor agendy státního občanství, tj. MV, připomínku neuplatnilo.

	Moravskoslezský kraj

	§ 23a odst. 2 písm. c) - zásadní připomínka
Navrhujeme za text „souhlas žadatele, jeho manžela, partnera nebo druha“ doplnit text „a osob starších 18 let “.

Odůvodnění:
V rodinách žijí i děti žadatelů starší 18 let, tyto osoby jsou součástí rodinné domácnosti, s péčí pomáhají a někdy přímo v rodině i žijí také případně rodiče či prarodiče žadatelů, proto i oni by se měli připojit se svým souhlasem. 
	Neakceptováno 
Po prarodičích, zletilých dětech žadatele ani jiných osobách žijící s žadatelem v rodinné domácnosti, než vyjmenovaných (manžel, druh, partner), nelze požadovat povinné absolvování přípravy k přijetí dítěte do rodiny. Odvíjí se od ustanovení § 885 OZ, podle kterého se spolužijící manžel, partner nebo druh povinně podílí na péči o dítě. 

	Moravskoslezský kraj

	§ 23a odst. 2 písm. e) a f) - zásadní připomínka
Navrhujeme za text „souhlas žadatele, jeho manžela, partnera nebo druha“ doplnit text „a osob starších 18 let “. 

Odůvodnění:
V rodinách žijí i děti žadatelů starší 18 let, tyto osoby jsou součástí rodinné domácnosti, s péčí pomáhají a někdy přímo v rodině i žijí také případně rodiče či prarodiče žadatelů, proto i oni by se měli připojit se svým souhlasem. 

	Neakceptováno

Viz předchozí připomínka.

	Moravskoslezský kraj

	§ 23a odst. 3 písm. a) - zásadní připomínka
Navrhujeme do textu ustanovení doplnit, že: „Lékařský posudek o zdravotní způsobilosti nebo o zdravotním stavu vyplní příslušný poskytovatel zdravotních služeb na Ministerstvem práce a sociálních věcí k tomu určeném formuláři.“ Nebo alespoň, že: „Obsahové náležitosti lékařského posudku jsou stanoveny v prováděcím předpise“ atp.

Odůvodnění:
Bez definovaného formuláře mohou lékaři napsat do posudku, případně zprávy cokoliv a v různém rozsahu, a pokud nebude toto sdělení obsahovat požadované posouzení zdravotního stavu např. z hlediska duševního atd., bude třeba vyzývat žadatele, ať doplní nové posouzení, které bude obsahovat požadované a přerušit řízení, protože posudek žadatel sice doloží, ale tento nebude zahrnovat všechny požadované informace a může to být nedostatek žádosti dle § 64 odst. 1 písm. a) správního řádu. Řízení se tak prodlužují vlivem nedostatku potřebných informací pro rozhodování.
	Neakceptováno, vysvětleno
Nelze upravit ve vyhlášce k ZSPOD, neboť je to kompetence MZdr. Bude však zpracován nepovinný (doporučený) formulář.

	Moravskoslezský kraj

	§ 23b odst. 1 - zásadní připomínka
Navrhujeme do taxativního výčtu dosud nezahlazených odsouzení, pro která nelze uznat bezúhonnost, výčtu trestných činů, doplnit také odkaz na tato ustanovení trestního zákoníku:
„§ 142 vražda novorozeného dítěte matkou; § 143 účast na sebevraždě (kdo jiného pohne k sebevraždě); § 146 odst. 2 ublížení na zdraví (úmyslné ublížení dítěti, těhotné ženě); § 171 omezování osobní svobody; § 172 zavlečení; § 173 loupež; § 174 braní rukojmí; § 177 útisk; § 176 omezování svobody vyznání; § 188 soulož mezi příbuznými; § 190 prostituce ohrožující mravní vývoj dětí; § 191 šíření pornografie; § 193a účast na pornografickém představení; 
§ 201 Ohrožování výchovy dítěte; § 272 obecné ohrožení úmyslné; § 279 odst. 3 a 4 nedovolené ozbrojování; § 280 zakázané bojové prostředky; § 283 nedovolená výroba a nakládání s omamnými a psychotropními látkami a jedy; § 286 a § 287 šíření toxikomanie;

Odůvodnění:
Uvedené trestné činy lze považovat za minimálně stejně závažné pro účely řízení o zařazení žadatele do evidence. Jelikož je výčet navrhován jako taxativní, pak je potřeba je vyjmenovat všechny.
	Akceptováno částečně.

Výčet trestných činů bude částečně doplněn dle návrhu MSpr. Rovněž bude zdůrazněno, že na úrovni OÚ ORP jde jen o nezahlazená odsouzení. V případě jiných trestných činů, než zde vyjmenovaných, a již zahlazených odsouzení, bude na uvážení KÚ, zda s ohledem na konkrétní situaci vyhodnotí, že i přes spáchání takového jednání žadatel skýtá záruku řádné péče či nikoli, a to po zhodnocení dalších důkazů.


	Moravskoslezský kraj

	§ 23c odst. 2 - zásadní připomínka
Navrhujeme text ustanovení „bezodkladně poté“ nahradit textem „do 15 dnů“.

Odůvodnění:	
Je třeba sjednotit lhůty pro zasílání dokumentace ze strany OÚ ORP krajskému úřadu, viz také naše připomínka k § 21 odst. 3. Stanovení pevné lhůty přináší větší právní jistotu v rámci procesních postupů.

	Neakceptováno 

Bezodkladně je standardní právní pojem, ke kterému existuje rovněž judikatura (např. rozhodnutí NS 32 Cdo 2484/2012).  Jedná se o lhůtu sice neurčitou, ale odvislou od kontextu a co nejkratší (ovšem s ohledem na okolnosti). Pro OÚ ORP obecně lhůta daná správním řádem, počítaná od podání žádosti. 

	Moravskoslezský kraj

	§ 23c odst. 1 písm.  b)  a v § 23d odst. 7 písm. e) - zásadní připomínka 
Nahradit celý text v písm. b) novým textem, a to tímto:
 „opis z evidence Rejstříku trestů a evidence přestupků, které je oprávněn si vyžádat“;

a zároveň text ustanovení § 23d odst. 7 písm. e) nahradit zcela takto:
„opis z evidence přestupků a opis z evidence Rejstříku trestů žadatele a dalších osob podle § 23b odst. 1 “.

Odůvodnění:
Spisová dokumentace by již na úrovni spisu u 0Ú ORP měla obsahovat podstatné informace a údaje o žadateli a dalších dotčených osobách. Není možné, aby až krajský úřad žádal o informace z rejstříku trestů a evidence přestupků dle § 23d odst. 7 písm. e), protože už tyto informace budou ve spise vedeném OÚ ORP (viz § 23c odst. 1 písm. b). Uvedené informace jsou podstatné pro posouzení sociální situace žadatele na úrovni OÚ ORP, kdy je žádoucí, aby s těmito informacemi pracoval již OÚ ORP (např. přestupky na úseku občanského soužití, na úseku sociálně-právní ochrany – použití nepřiměřeného výchovného prostředku vůči dítěti atp.).

	Neakceptováno
Bylo zváženo. Pro postup OÚ ORP nemá opis z evidence přestupků procesně žádný význam; není důvod, aby se proto ORP seznamoval s osobními údaji v tomto rozsahu, s evidencí přestupků pracuje toliko KÚ, opis by měl být současně co nejaktuálnější. Opis RT vyžaduje již OÚ ORP, jelikož provně posuzuje bezúhonnost (byť by mu stačil výpis z RT, nicméně v souladu se zásadou procesní ekonomie je vhodné rovnou vyžádat opis, aby tak nemusel následně činit KÚ). 


	Moravskoslezský kraj

	§ 23d odst. 1 - zásadní připomínka
Navrhujeme text ustanovení „do 3 pracovních dnů“ nahradit textem „do 15 dnů“.
Navrhujeme vypustit text: „a její formální správnost a úplnost“.

Odůvodnění:
Lhůta 3 dnů může být v praxi nerealizovatelná. Důvodem je to, že v rámci procesních postupů daných úřadů dokumenty primárně přijímají centrální podatelny, které je zpracovávají a dále pak přidělují napříč celým úřadem, přičemž tento proces může trvat i více dnů, během nichž může 3denní lhůta lehce vypršet, aniž by úřad vůbec stihl přezkoumat, zda dokumentace obsahuje všechny náležitosti, natož jejich úplnost či správnost. Doporučujeme sjednotit lhůtu na 15 dnů. Chtěli bychom dále upozornit na to, že krajský úřad nemůže přezkoumávat formální správnost všech podkladů, např. formální správnost opisu rejstříku trestů atp., neboť formu, v jaké má ten který podklad být vytvořen a úplnost takového podkladu určuje a může ji tak kontrolovat jen daná instituce příslušná k vydání toho kterého podkladu, případně ještě jí nadřízená instituce.
	Akceptováno částečně

V souladu s dalšími připomínkami zvolena lhůta 10 pracovních dnů, text ustanovení bude dále upraven v souladu s připomínkou MV.

	Moravskoslezský kraj

	§ 23d odst. 3 písm. d) - zásadní připomínka
Navrhujeme text „další osobnostní předpoklady žadatele pro péči o dítě; přitom se přihlíží i k odsouzením za trestné činy neuvedené v § 23b odst. 1, k již zahlazeným odsouzením a k opisu z evidence přestupků“ nahradit textem:
 „a přihlíží se i k odsouzením za trestné činy neuvedené v § 23b odst. 1, k již zahlazeným odsouzením a k opisu z evidence přestupků“.

Odůvodnění:
U tohoto ustanovení vyvstává otázka, které další osobnostní předpoklady má předkladatel ve spojení se zahlazenými trestnými činy na mysli. Vzhledem k tomu, že tyto předpoklady mají být navázány na přihlížení k zahlazeným trestným činům, jde spíše o posuzování možnosti hrozby další trestné činnosti a jejich rizik pro výchovu dítěte atp., tzn. tento bod úzce souvisí s posuzováním bezúhonnosti (jak z hlediska trestných činů, tak přestupků). Podle názoru krajského úřadu je nadbytečné vnášet další neurčité a matoucí pojmosloví do zákona, když krajský úřad vždy může dle § 23d odst.3 písm. j) zjišťovat další rozhodné skutečnosti.
	Neakceptováno
Podrobně v DZ: Kromě formálně zjišťované bezúhonnosti, jak ji zjišťoval již obecní úřad obce s rozšířenou působnosti v rozsahu nezahlazených odsouzení pro taxativně vyjmenované trestné činy, se v této souvislosti již nikoli formálně, ale na základě správní úvahy budou hodnotit další osobnostní předpoklady žadatele pro péči o dítě; přitom se bude výslovně přihlížet i k odsouzením za trestné činy neuvedené v § 23b odst. 1, k již zahlazeným odsouzením a k opisu z evidence přestupků. V současnosti se sice v řízení o zařazení do evidence žadatelů dokládá opis z evidence Rejstříku trestů, avšak při doslovné aplikaci zákona lze v řízení přihlížet jen k dosud nezahlazeným odsouzením, jako by byl předkládán pouze výpis. K evidenci přestupků se dnes vůbec nepřihlíží. Trestní minulost, stejně jako „minulost přestupková“ však mohou podle své povahy, a to zejména s ohledem na navrhovaný demonstrativně vymezený okruh právem chráněných zájmů, který vychází z dnes již stanoveného okruhu v rámci tzv. odborného posuzování podle § 27 odst. 1 písm. e) ZSPOD, limitovat, popř. vylučovat, vhodnost žadatele, aby se v budoucnu stal osvojitelem nebo pěstounem cizího dítěte.

	Moravskoslezský kraj

	§ 23d odst. 6 - zásadní připomínka
V ustanovení navrhujeme doplnit text že: „krajský úřad po předchozím poučení žadatele řízení zastaví, nedoloží-li žadatel stanovené doklady podle odstavců 4 a 5, které mu budou předány dle § 44 a § 45, ve lhůtě stanovené ve výzvě. Krajský úřad může řízení též zastavit tehdy, pokud žadatel opakovaně na písemnou výzvu a po poučení neposkytuje součinnost v řízení o zařazení žadatele do evidence žadatelů.“. 

Odůvodnění:
S ohledem na to, že doklad o absolvování přípravy, posudek o psychické způsobilosti vydávají žadateli jiné subjekty, nemůže žadatel úplně ovlivnit dobu, do které mu tyto subjekty požadované doklady mají vystavit, lze předpokládat, že nastaví-li krajský úřad lhůtu kratší, bude muset žadatel následně žádat o prodlužování lhůty, omlouvat nedodržení lhůty atp. Podle § 44 odst. 4 vydá pověřená osoba zájemci doklad o absolvování přípravy do 30 pracovních dnů ode dne ukončení přípravy. Pokud bude posudek o psychické způsobilosti zpracovávat znalec či psycholog ve zdravotnictví, může vydání posudku trvat i déle, krajský úřad tuto dobu pro nastavení adekvátní lhůty ve výzvě nemůže zcela předvídat. S ohledem na uvedené tak máme zato, že je vhodné už předeslat, že výzva se bude ve vztahu ke lhůtě doložení odkazovat na již doložené podklady ze stran institucí dle § 44 a § 45 vůči žadateli. Na oprávnění krajského úřadu o zastavení řízení musí být osoba žadatele v předstihu prokazatelně upozorněna (viz i obecně platí § 4 odst. 2 SŘ a nadto zásada v sociálním zabezpečení). 

Nadto je potřeba oproti správnímu řádu, který toto neumožňuje v řízení o žádosti zastavit řízení, když žadatel neposkytuje bezdůvodně součinnost v řízení, a to i s ohledem na ochranu údajů obsažených v dokumentaci apod.

	Neakceptováno.
Předkladatel nepovažuje za nutné navrhované znění měnit či doplnit. Není-li to nutné, je vhodné se vyvarovat odchylek od obecné úpravy správního řádu, na což v rámci svých připomínek k návrhu zákona silně apeluje rovněž Ministerstvo vnitra.
Jde-li ještě o jinou nesoučinnost ze strany žadatele, než je nedoložení podkladů nezbytných pro vyhovění žádosti, riskuje žadatel svoji nečinností to, že krajský úřad nebude moci s ohledem na důvodné pochybnosti žádosti o zařazení do evidence vyhovět, tj. že žádost zamítne.


	Moravskoslezský kraj

	§ 23d odst. 8 - zásadní připomínka
Navrhujeme text nahradit textem: „Krajský úřad žádosti vyhoví a žadatele do evidence žadatelů zařadí, pokud jsou součásti spisu všechny podklady stanovené v § 23d odst. 7 a současně je zjištěno v rozsahu všech okolností uvedených v § 23d odst. 3, že je žadatel způsobilý přijmout dítě, kterému je třeba zajistit péči v náhradním rodinném prostředí formou pěstounské péče nebo osvojení.“ 

Odůvodnění:
Námi navrhovaný text je zcela v souladu s důvodovou zprávou a vyjadřuje přesněji které „všechny stránky“ žadatele k určení jeho způsobilosti jsou posuzovány, tj. ty okolnosti, které stanovuje právě odstavec 3 daného ustanovení. Pokud mají být zjištěny skutečnosti po „všech stránkách“, tak všechny stránky jsou naplněny zejména zjištěním „pozitivních“ skutečností ve smyslu § 23d odst. 3 (případně také vyloučením skutečností pro zamítnutí dle § 23d odst. 2), teprve pak lze tedy uvažovat o vyhovění žádosti.

	Akceptováno částečně.
Předkladatel je se s odůvodněním připomínkového místa v souladu, nicméně původní znění návrhu považuje za dostatečně přesné a výstižné. Bude však změněn odkaz na § 23d odst. 4.


	Moravskoslezský kraj

	§ 23g odst. 1 - zásadní připomínka
Navrhujeme doplnit do ustanovení za text „ode dne jejich vzniku“ text: „nebo ode dne, kdy se o nich dozvěděl“.

Odůvodnění:
Žadatel se některé skutečnosti nemusí dozvědět přímo dnem jejich vzniku. Slovní spojení „ode dne kdy se dozvěděl“ pamatuje na situace spíše právního charakteru, např. právní moc různých rozhodnutí soudů či správních orgánů nastává např. marným uplynutím lhůty pro odvolání, čímž vzniká právní skutečnost právní moci, ale samotné vyznačení právní moci nastává např. po 14 dnech a tuto skutečnost se účastníci dozví až následně, se zpožděním dnů i třeba týdnů. Proto se zpravidla dává právní okamžik „kdy se dozví“, nikoliv kdy vznikne.
	Akceptováno jinak.
Budou vypuštěna slova „ode dne jejich vzniku“ a oznamovací povinnost bude upravena obdobně jako v § 47y odst. 1 a v ostatních předpisech sociálního zabezpečení v gesci MPSV.

	Moravskoslezský kraj

	§ 24a - zásadní připomínka
Navrhujeme doplnit nový odstavec 4, popř. jiný způsob úpravy pravidla, aby „OÚ ORP byl povinen zaslat vykonatelné rozhodnutí soudu o skutečnosti, že dítě bylo svěřeno do NRP nebo, že řízení o svěření dítěte do NRP bylo zastaveno, popř. jiné rozhodnutí o poměrech dítěte mající vliv na postup a rozhodování krajského úřadu, a to do 15 dnů ode dne vzniku skutečnosti nebo ode dne, kdy se OÚ ORP dozvěděl o vydání rozhodnutí a jeho vykonatelnosti“.

Odůvodnění
Krajskému úřadu mnohdy nikdo nezašle rozsudky či rozhodnutí, aby se např. dozvěděl, že už došlo k osvojení atp., jak vyplývá z odstavce 1 písm. c).
OÚ ORP je sice povinen dle § 21 odst. 4 oznamovat rozhodnutí soudu uvedených v § 23 odst. 1 písm. a) až c), ovšem toto nedopadá na rozhodování soudu o předání dítěte do péče budoucího osvojitele, do péče před osvojením, nebo do předpěstounské péče. Navrhujeme buď provést změnu, kterou výše navrhujeme, nebo toto ošetřit přímo v § 21 odst. 4.

	Neakceptováno.
Primárně je žadatel povinen oznámit krajskému úřadu skutečnost, že mu bylo usnesením soudu předáno dítě do péče před osvojením nebo do předpěstounské péče. Jinak jde o nastavení spolupráce mezi orgány SPOD a platí rovněž § 21 odst. 4.

	Moravskoslezský kraj

	§ 27a odst. 4 -  zásadní připomínka
Navrhujeme za text ustanovení doplnit text: „V případě osoby vedené v evidenci Úřadu práce oznámí krajský úřad přerušení vedení v evidenci krajské pobočce úřadu práce“.

Odůvodnění:
Krajský úřad již za současné praxe oznamuje přerušení krajským pobočkám úřadů práce, kterým se tak vždy, i když ji pěstoun zapomene oznámit, dostane tato informace, na základě níž tento zastavuje dávku odměnu pěstouna dle § 47j odst. 6.

	Neakceptováno.
Jedná se o připomínku nad rámec návrhu.
Navrhované doplnění je nadbytečné. Ve vztahu k Úřadu práce je povinen oznamovat změny skutečností rozhodných pro nárok na dávku, její výši či výplatu příjemce dávky – viz § 47y.

	Moravskoslezský kraj

	§ 32 písm. f) – doporučující připomínka
Toto ustanovení v předloženém návrhu zní: 
„Sociální kuratela zahrnuje
f) spolupráci s Policií České republiky a s obecní policií při plnění jejich úkolů podle zvláštních právních předpisů“.

Upozorňujeme na skutečnost, že v kontextu tohoto ustanovení není upraveno prolomení mlčenlivosti (taxativní výčet) v § 51. Je tedy otázkou, jak v praxi budou spolupracovat s ohledem na možnost předávání informací si navzájem

	Neakceptováno.
Navrhované ustanovení § 32 písm. f) ve skutečnosti nezakládá příslušnému orgánu sociálně-právní ochrany žádné nové úkoly či povinnosti oproti současnému stavu. Jde jen o promítnutí platné úpravy § 14 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, a § 1 odst. 3 zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii, na jejichž základě Policie České republiky a obecní policie spolupracuje při plnění svých úkolů s dalšími orgány veřejné správy (veřejné moci), včetně OSPOD, a může od nich požadovat pomoc a součinnost. Pro úplnost se tato úprava promítá i do výčtu náplně sociální kurately pro děti a mládež. V praxi by tak v důsledku toho neměly vznikat žádné nové situace a nepředvídané problémy.

	Moravskoslezský kraj

	§ 42a odst. 1 písm. j) - zásadní připomínka
Navrhujeme přehodnotit věkovou hranici pro ujednání o kapesném stanovenou zde pro dítě starší 7 let.

Odůvodnění:
Zákon o ústavní výchově, resp. nařízení vlády č. 460/2013 Sb., stanovuje výši kapesného i pro děti mladší 6 let. Pro děti umístěné na základě smlouvy a rozhodnutí soudu tak platí jiné podmínky ohledně kapesného. (viz § 42a odst.2 písm. d) ZSPOD). Navrhujeme tedy sjednocení úpravy. Nadto je potřeba reálně zvážit, kdy je dítě schopno s touto částkou nakládat a určit její využití.

	Neakceptováno.
Jedná se o připomínku nad rámec návrhu.

	Moravskoslezský kraj

	§ 42a odst. 1 písm. j) - zásadní připomínka
Nad rámec předkladatelem navrhovaných změn doporučujeme rozšířit text o trvání závazku ze smlouvy o poskytování ochrany a pomoci tak, aby tento závazek trval i po dobu řízení o žádosti o vydání souhlasu s prodloužením smlouvy o poskytování ochrany a pomoci.

Odůvodnění:
Řízení o žádosti o vydání souhlasu s prodloužením smlouvy o poskytování ochrany a pomoci, která musí být podána v době trvání platnosti prvotní smlouvy o poskytování ochrany a pomoci, ovšem rozhodnuto o vydání souhlasu/nesouhlasu s prodloužením může být vydáno až po platnosti prvotní smlouvy. Z důvodu právní jistoty zejména pro ZDVOPy, které zaopatření dětem poskytují, by bylo vhodné toto navrhované rozšíření.

	Akceptováno jinak.
Bude doplněna úprava § 16b a § 42a v tom směru, aby o případné žádostí o vydání souhlasu s prodloužením smlouvy  bylo rozhodnuto ještě před uplynutím původně dohodnuté doby trvání závazku.

	Moravskoslezský kraj

	§ 42a odst. 5 - zásadní připomínka
Navrhujeme doplnění textu do odstavce 5 takto:
„Po dobu řízení o včas podané žádosti o vydání souhlasu s poskytováním ochrany a pomoci trvá závazek ze smlouvy o poskytování ochrany a pomoci, nedojde-li k zániku závazku z jiného důvodu.“

Odůvodnění:
Právní úprava nikde nevymezuje oprávněnost pobytu dítěte v zařízení, v době řízení o opožděné žádosti. Pokud je nárok na státní příspěvek i u těchto žádostí, pak je to demotivační pro snahu podávat žádosti o souhlas dle § 16b včas. Např., pokud zařízení podá žádost o vydání souhlasu až 9. den po přijetí dítěte, tj. opožděně, tak po dobu řízení (tedy než bude zastaveno dle ust. § 64 odst. 5) trvá i v této době závazek ze smlouvy a má tak zařízení nárok na státní příspěvek (obdobně viz § 42a odst. 5)? Doporučujeme nevztahovat trvání závazku ze smlouvy na tuto dobu, tj. nárok na státní příspěvek by po dobu řízení v tomto případě nevznikl.
	Akceptováno jinak.
Předkladatel s odůvodněním připomínky souhlasí, popsaný problém bude řešen prostřednictvím doplnění úpravy zániku závazky ze smlouvy o poskytování ochrany a pomoci v ust. § 42a odst. 6


	Moravskoslezský kraj

	§ 42a odst. 5 - zásadní připomínka
Navrhujeme doplnit text takto:
(5) Po dobu řízení o včas podané žádosti o vydání souhlasu s poskytováním ochrany a pomoci nebo žádosti o prodloužení smlouvy o poskytování ochrany a pomoci dítěti v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc trvá závazek ze smlouvy o poskytování ochrany a pomoci, nedojde-li k zániku závazku z jiného důvodu.

Odůvodnění:
Není zřejmé, zda po dobu řízení o žádosti o prodloužení smlouvy o poskytování ochrany a pomoci dítěti v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, viz § 16b odst. 1 b), má být posuzováno období a nárok obdobně jako po dobu řízení o žádosti o vydání souhlasu s poskytováním ochrany a pomoci. 

	Duplicitní připomínka jako výše.

	Moravskoslezský kraj

	§ 42ab odst. 6 - zásadní připomínka
Navrhujeme doplnit text bližšího vymezení pravidla pro definici „krizového lůžka“, lze i odkazem na obdobné pravidlo v jiném zákoně, kde to je vymezeno, nebo zmocnění pro doplnění bližší definice v prováděcí vyhlášce k zákonu o SPOD.

Odůvodnění:
V ustanovení je použit pojem „krizové lůžko“, Nad rámec předkladatelem navrhovaných změn doporučujeme definovat pojem pro účely zákona, neboť definice zde absentuje, což činí v praxi výkladové problémy.
	Neakceptováno.
Jedná se o připomínku nad rámec návrhu zákona. Předkladatel má za to, že nové ust. § 42ab odst. 6 je dostatečně srozumitelné a že lze jeho jednotný výklad a aplikaci zajistit i beze změny či doplnění textu zákona.


	Moravskoslezský kraj

	§ 42b odst. 3 písm. b) - zásadní připomínka
Bylo by vhodné blíže vymezit, co se myslí „společným umístěním“. 

Odůvodnění:
Není zřejmé, zda se jedná jen o umístění dítěte a nezletilého rodiče do zařízení na základě rozhodnutí soudu u obou těchto osob, popř. dle jiného právního titulu. Situace jsou v praxi různé a je potřeba mít právní jistotu, neboť jde o finanční prostředky nezletilých, které mohou být vymáhány i výkonem rozhodnutí, resp. exekučně. Nesprávný postup by mohl mít pro pověřenou osobu neblahé důsledky, takže je potřeba tyto okolnosti vyjasnit a postavit najisto. Jde také o správné určování úhrady za dítě nezletilé matky, popř. když je nezletilý rodič považován za zaopatřeného. 
	Neakceptováno.
Jedná se o připomínku nad rámec návrhu zákona, pro kterou platí obdobně totéž, co v případě připomínky k § 42ab odst. 6


	Moravskoslezský kraj

	§ 42c odst. 5 a 6 - zásadní připomínka
Navrhujeme s ohledem na ustanovení 16b odst. 1 písm. a) a c) tohoto zákona pravidlo v § 42c odst. 5 sjednotit s pravidlem v § 74 odst. 5 zákona o sociálních službách. Obdobně pak i pravidlo sjednotit s § 74 odst. 5 ZSS s § 42c odst. 5 OSPOD.

Odůvodnění:
V obou případech se jedná o děti se sirotčím důchodem po obou rodičích a není možné v každém zařízení přistupovat k ochraně práv dítěte rozdílně. Takový postup by mohl být diskriminační vůči dětem ZTP, protože v DOZP by vše hradilo dítě, ale ve ZDVOP by bylo od úhrady zcela osvobozeno. Pro rozdílný přístup zde není důvod. V případě, že bude oboustranně osiřelé dítě (s nárokem na 2 sirotčí důchody) svěřené do péče ZDVOP, bude osvobozeno od úhrady zcela, po§ 44 odst. 5 písm. a) - zásadní připomínka
Navrhujeme za text doplnit čárku a text: „případně také manžela, partnera, druha nebo dítěte tohoto zájemce“.

Odůvodnění:
Podle § 44 odst. 4 pověřená osoba vydá zájemci o osvojení nebo pěstounskou péči doklad o absolvování přípravy k přijetí dítěte do rodiny. V tomto dokladu budou automaticky v souladu s § 44 odst. 5 písm. c) současně tedy vyhodnocovány i přípravy u osob, které se jich mají také účastnit na výzvu krajského úřadu dle ustanovení § 23d odst. 4, tj. u manžela, partnera, druha nebo dítěte zájemce, ovšem odstavci 5 v písm. a) téhož ustanovení nejsou v rozporu s tímto požadovány identifikační údaje manžela, partnera, druha, dítěte zájemce, které by tam tedy měly také být.
kud však bude dítě svěřeno do DOZP, bude hradit plnou úhradu za pobyt atd.
	Neakceptováno.
Jedná se o připomínku nad rámec návrhu zákona. Uvedená problematika byla podrobně řešena v rámci připomínkového řízení k předchozí novelizaci provedené zákonem č. 363/2021 Sb., kdy výsledkem byla úprava navhovaná VOP a dalšími připomínkovými místy. Předkladatel nepovažuje za vhodné tuto diskuzi znovu otevírat v rámci nyní projednávaného návrhu zákona.

	Moravskoslezský kraj

	§ 44 odst. 5 písm. a) - zásadní připomínka
Navrhujeme za text doplnit čárku a text: „případně také manžela, partnera, druha nebo dítěte tohoto zájemce“.

Odůvodnění:
Podle § 44 odst. 4 pověřená osoba vydá zájemci o osvojení nebo pěstounskou péči doklad o absolvování přípravy k přijetí dítěte do rodiny. V tomto dokladu budou automaticky v souladu s § 44 odst. 5 písm. c) současně tedy vyhodnocovány i přípravy u osob, které se jich mají také účastnit na výzvu krajského úřadu dle ustanovení § 23d odst. 4, tj. u manžela, partnera, druha nebo dítěte zájemce, ovšem odstavci 5 v písm. a) téhož ustanovení nejsou v rozporu s tímto požadovány identifikační údaje manžela, partnera, druha, dítěte zájemce, které by tam tedy měly také být.
	Akceptováno.


	Moravskoslezský kraj

	§ 45 odst. 2 - zásadní připomínka
Za osobu, která je odborně způsobilá, je dle navrhované úpravy, považována také osoba, která:
b) je klinickým psychologem,
c) je psychologem ve zdravotnictví,
d) je znalcem nebo znaleckým ústavem, vykonávajícím znaleckou činnost ve znaleckém oboru psychologie, nebo
e) osoba, která absolvovala jednooborové studium akreditovaného magisterského studijního oboru psychologie navazujícího na absolvování jednooborového studia akreditovaného bakalářského studijního oboru psychologie a doloží praxi v oblasti náhradní rodinné péče v rozsahu alespoň 3 let; podmínka, aby jednooborové studium akreditovaného magisterského studijního oboru psychologie navazovalo na absolvované jednooborové studium akreditovaného bakalářského studijního oboru psychologie, neplatí, pokud bylo jednooborové studium akreditovaného magisterského studijního oboru psychologie zahájeno nejpozději v akademickém roce 2020/2021.

Máme za to, že by mělo dojít k přehodnocení požadavků na odbornou způsobilost psychologů a vyžadovat určitou praxi v náhradní rodinné péči také pro osoby uvedené pod písmeny b), c), d).
Jen tak lze zajistit posouzení psychické způsobilosti žadatele k přijetí dítěte do rodiny v širším kontextu NRP. Zvláště pak pro hodnocení žadatele na základě posouzení „měkkých“, pro výkon náhradní rodinné péče však zásadních dovedností, je praxe v NRP či znalost problematiky v souvislostech důležitou podmínkou.

Odůvodnění:
Např. psycholog ve zdravotnictví, uvedený pod písmenem c), je absolventem magisterského studijního oboru psychologie dle podmínek uvedených v písmenu e), který dále absolvuje roční specializaci, která jej připravuje na práci ve zdravotnictví se vzdělávacími moduly úzce zaměřenými na oblast zdravotnictví (první pomoc, zdravotnická legislativa, organizace a řízení zdravotní péče, zdravotnická dokumentace, etika ve zdravotnictví, podpora a ochrana veřejného zdraví, základy farmakologie a požadovaná zdravotnická praxe). Tato specializace nikterak nesouvisí s oblastí náhradní rodinné péče. 

V písmenu e) je podmínkou pro téhož absolventa magisterského studijního oboru psychologie požadována praxe v oblasti náhradní rodinné péče v rozsahu alespoň 3 let.
	Akceptováno jinak
Zvoleno kompromisní řešení v souladu s připomínkami dalších připomínkových míst.

V § 45 odst. 2 bude uvedeno, že odborně způsobilou osobou je pověřená osoba, oprávněná posuzovat psychickou způsobilost zájemců o zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče k přijetí dítěte do rodiny podle § 48 odst. 2 písm. c).

V§ 49a odst. 3 dojde k úpravám takto:
 
(3) Osoba, která poskytuje činnost podle § 48 odst. 2 písm. c), je odborně způsobilá, jestliže
 
a) má specializovanou způsobilost k výkonu povolání klinického psychologa podle zvláštního právního předpisu, 
 
b) je znalcem, znaleckou kanceláří nebo znaleckým ústavem, vykonávajícím znaleckou činnost ve znaleckém oboru psychologie, 
 
c) absolvovala jednooborové studium akreditovaného magisterského studijního oboru psychologie navazujícího na absolvování jednooborového studia akreditovaného bakalářského studijního oboru psychologie a doloží praxi v oblasti diagnostiky dospělých v rozsahu alespoň 3 let; podmínka, aby jednooborové studium akreditovaného magisterského studijního oboru psychologie navazovalo na absolvované jednooborové studium akreditovaného bakalářského studijního oboru psychologie, neplatí, pokud bylo jednooborové studium akreditovaného magisterského studijního oboru psychologie zahájeno nejpozději v akademickém roce 2020/2021, nebo
 
d) absolvovala akreditované doktorské studium v oboru psychologie navazující na akreditované magisterské studium v oboru psychologie, a doloží praxi v oblasti psychodiagnostiky dospělých v rozsahu alespoň 3 let.
 
a prokáže znalost problematiky náhradní rodinné péče.


	Moravskoslezský kraj

	§ 47 c odst. 1 a odst. 5 - zásadní připomínka
Dohoda už nemá být veřejnoprávní, ale soukromoprávní smlouvou. V důvodové zprávě k navrhované novele ZSPOD je uvedeno, že použití správního řádu zde již nebude možné (tak jako např. v současném znění § 47c odst. 5) a bude třeba aplikovat občanský zákoník s odchylkami jasně stanovenými v ZSPOD. Z odstavce 5 je zřejmé, že bude možné dohodu vypovědět nebo se dohodnout na jejím zrušení. V § 47c odst. 1 je ovšem uvedeno, že dohoda o výkonu pěstounské péče má trvat (je-li evidentně tedy uzavřena) po dobu, po kterou je vykonávána pěstounská péče nebo po dobu, po kterou je osoba zařazena do evidence osob, což již tedy nemusí být pravda. Pokud bude dohoda vypovězena a nebude s jinou pověřenou osobou uzavřena nová dohoda, zanikne zřejmě nárok na dávky odměnu pěstouna a na úhradu potřeb dítěte, ovšem nezanikne trvání péče ani nebude osoba vyřazena z této evidence (když tedy již nebude trvat dohoda o výkonu pěstounské péče). Ustanovení odstavce 1 je tedy nepřesné.
Bylo by vhodné poskytnout pověřeným osobám ze strany MPSV metodickou podporu k navrhované úpravě – vymezit různé situace zániku dohod a přesně popsat, jak má doprovodný subjekt postupovat, tak, aby byl v souladu s legislativou.

	Neakceptováno.
Není v rozporu s novým zněním § 47b, metodika ke změnám v úpravě dohod o výkonu pěstounské péče bude vydána.

	Moravskoslezský kraj

	§ 48a odst. 1 písm. a) - zásadní připomínka
Navrhujeme konkretizovat, které údaje nejsou pověřené osoby povinny oznamovat krajskému úřadu, a to nikoliv pouze odkazem na ty, jenž nejsou náležitostí rozhodnutí, minimálně doporučujeme alespoň odkázat na ustanovení § 49 odst. 5, pokud právě údaje zde zamýšlené byly ty, jejichž změny není třeba oznamovat.

Odůvodnění:
Dle tohoto ustanovení je pověřená osoba povinna oznámit orgánu, který rozhodl o vydání pověření, změny skutečností rozhodných pro vydání pověření nebo pozastavení činností uvedených v pověření, s výjimkou údajů, které jsou náležitostí rozhodnutí o vydání pověření. Podle našeho názoru není zcela jednoznačné, které údaje nemají být tedy oznamovány. Jde o údaje o zaměstnancích – hlášení změn, ukončování pracovních poměrů a sjednávání nových? Nebo jde o změny názvu a sídla organizace? Nebo místo výkonu činnosti? Ani důvodová zpráva o údajích, které nemusejí být povinně hlášeny, nic blíže neuvádí. 
	Neakceptováno.
Jedná se o úpravu analogickou jako v zákoně o sociálních službách.

	Moravskoslezský kraj

	§ 49b odst. 3 – zásadní připomínka
Navrhujeme text druhé věty nahradit tímto textem:
„Pověřená osoba je povinna splnit opatření k odstranění nedostatků zjištěných při kontrole uložená v protokole o kontrole ve lhůtě stanovené kontrolním orgánem.“
 
Odůvodnění:
S ohledem k potřebě odstranit nejasnosti při výkonu kontroly a následných procesech a dále též s ohledem na skutečnost, že pověřené osoby vykonávají činnost směřující k ochraně dítěte, k čemuž jsou pověřeny orgánem veřejné moci (krajským úřadem) na základě zákona, tudíž jde o činnosti vykonávané pod kontrolou státu při naplnění veřejného zájmu, je tak nezbytné nastavit právní jistotu a upravit obsah protokolu o kontrole o uložení opatření k odstranění nedostatků zjištěných při kontrole.  
	Akceptováno.
Pouze namísto slova „uložená“ by bylo vhodnější použít slovo „uvedená“ v souladu s terminologií § 19 odst. 2 kontrolní řádu, tj. v plném znění: „(3) Kontrolní orgán je oprávněn ukládat pověřeným osobám opatření k odstranění nedostatků zjištěných při kontrole, která uvede v protokolu o kontrole. Pověřená osoba je povinna splnit uložená opatření ve lhůtě stanovené kontrolním orgánem v protokolu o kontrole.“.


	Moravskoslezský kraj

	§ 49c odst. 3 – zásadní připomínka
Navrhujeme text poslední věty upravit takto: „Krajský úřad, a jde-li o informaci o výsledku provedené inspekce ministerstvo, zapisují do registru údaje podle věty první a jejich změny bez zbytečného odkladu.“

Odůvodnění:
Čárku mezi slovy „inspekce“ a „ministerstvo“ je potřeba vypustit, aby nevznikl dojem, že údaje o inspekci vkládá do registru krajský úřad.
	Akceptováno jinak.
Text ust. § 49c odst. 3 bude znít následovně:
Ministerstvo, jde-li o informaci o výsledku provedené inspekce, a krajský úřad zapisují do registru údaje podle věty první a jejich změny bez zbytečného odkladu.

	Moravskoslezský kraj

	§ 50l odst. 6 – zásadní připomínka
Navrhujeme vložit do ustanovení nový odstavec 6 tohoto znění:
6) „Na žádost oprávněné osoby nebo na žádost krajské pobočky Úřadu práce je zvláštní příjemce povinen podat písemné vyúčtování dávky, která mu byla vyplacena, a to ve lhůtě 1 měsíce ode dne doručení této žádosti.“

Odůvodnění:
Tak jako v případě úpravy zvláštních příjemců jiných dávek musí být stanovena kontrola funkce zvláštního příjemce dávky.
	Neakceptováno.
Jedná se o připomínku nad rámec návrhu zákona. Bylo rozhodnuto, že v rámci tohoto návrhu zákona nebude zasahováno do úpravy zaopatřovacích příspěvků v části osmé zákona č. 359/1999 Sb., a to s ohledem na krátkou dobu od nabytí účinnosti této úpravy.

	Moravskoslezský kraj

	§ 53 odst. 1 – zásadní připomínka
Navrhujeme do ustanovení § 53 odst. 1 text závěru ustanovení doplnit a upravit takto:

„povinni sdělit bezplatně údaje potřebné podle tohoto zákona pro poskytnutí sociálně-právní ochrany nebo pro účely rozhodování o vydání pověření, pro provedení kontroly nebo inspekce nebrání-li tomu zvláštní právní předpis. Povinnosti zachovávat mlčenlivost podle zvláštního právního předpisu49a) státem uloženou nebo uznanou povinnost mlčenlivosti se nelze dovolávat, jestliže mají být sděleny údaje o podezření z týrání, zneužívání dítěte nebo ze zanedbávání péče o něj, nebo pokud jde o údaje o zdravotním stavu osob pro účely náhradní rodinné péče. Jde-li však o údaje týkající se zdravotního stavu vyžádané orgánem sociálně-právní ochrany, platí o úhradě zdravotních služeb zvláštní právní předpis.50) „

Odůvodnění:
Jelikož pro provedení kontroly nebo inspekce a pro výkon NRP jsou potřeba údaje získat, není možné se dovolávat mlčenlivosti, neboť jde o ochranu zájmů dětí.
	Neakceptováno.
Na základě připomínek ostatních připomínkových míst bude z návrhu zákona bez náhrady vypuštěna úprava změn v ust. § 53 odst. 1.


	Moravskoslezský kraj

	§ 64 – zásadní připomínka
Hromadné poručenství a hromadné opatrovnictví 
Navrhujeme doplnit přesné vymezení rozsahu činností a procesních postupů v této nové, zcela od výkonu SPOD oddělené, agendy. 

Odůvodnění:
Striktní oddělení této agendy znamená velké organizační obtíže – rozdělení kompetencí mezi orgány SPOD měst, navýšení počtu pracovníků (již v současné době je problémem obsadit všechny pracovní pozice), otázka financování výkonu jednotlivých agend, nedostatek času pro zapracování na úroveň statutárních měst, otázka spojená s postupem, když to nemá být dle správního řádu, dle důvodové zprávy, tak dle jakých procesů se bude řídit postup, vedení spisu apod. Pro realizaci těchto změn je dána příliš krátká legisvakanční lhůta; není dostatečně vnímána složitost rozdělení agendy. Dopad návrhu novely bude významný, a proto nelze souhlasit v této části s účinností od 1. 1. 2024. Vhodnější by bylo posunout v této části účinnost o 1 rok.
	Neakceptováno.
Na základě připomínek ostatních připomínkových míst bude z návrhu zákona vypuštěna celá nová úprava hromadného poručenství a opatrovnictví.

	Moravskoslezský kraj

	§ 64a – zásadní připomínka
V ustanovení se uvádí: „Nositelem hromadného poručenství a opatrovnictví nezletilých je obec s rozšířenou působností.“ Navrhujeme doplnit text o další text: „Výkon této funkce obcí je výkonem přenesené působnosti.“
 
Odůvodnění:
Máme za to, že je třeba výslovně formulovat, že jde o výkon přenesené působnosti, a to s ohledem na práva dítěte a na znění Úmluvy o právech dítěte, neboť za její aplikaci je odpovědný stát, nikoliv obec jako samospráva. Jinak platí, že obec je samospráva, její rozhodování i zastupování dítěte by schvalovala rada a zastupitelstvo, kontrolu by provádělo MV, nikoliv KÚ viz § 128 až 129 zákona č. 128/2000 Sb.  o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, Obec jako samospráva nemůže řešit otázky jiných občanů než vlastních.

Ustanovení § 64a tedy upravuje působnost obce. Podle ustanovení § 8 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, platí, že pokud zvláštní zákon upravuje působnost obcí a nestanoví, že jde o přenesenou působnost obce, platí, že jde vždy o samostatnou působnost. V § 64a by tak muselo být uvedeno, stejně jako je to u dospělých osob v § 149b odst. 3 v zákoně č. 128/2000 Sb., že výkon této funkce obcí je výkonem přenesené působnosti.

Důvodová zpráva hovoří o tzv. „nevrchnostenské“ působnosti. Nevrchnostenská působnost obce je uplatňována v zásadě v rámci její samosprávné činnosti (samostatné působnosti), v opačném případě uplatňování jiné působnosti při činnostech v rámci výkonu státní správy nesou tyto činnosti vždy prvky vrchnostenské působnosti. V případě, že byla zákonnou úpravou zamýšlena přenesená působnost obce při výkonu hromadného poručenství a opatrovnictví, navrhujeme stanovit v ustanovení i tuto působnost, neboť § 58a současného zákona č. 359/1999 Sb. tuto působnost obce nepokrývá. 

Určení, zda jde o samostatnou nebo přenesenou působnost je podstatné také z důvodu následné kontroly, zda tato bude probíhat v rámci kontrol výkonu přenesené působnosti či nikoliv. Také není zřejmé, jaká obsahová materie by měla být v rámci kontrol výkonu hromadného opatrovnictví a poručenství kontrolována, a to také vzhledem k tomu, že pravidla dle správního řádu se nepoužijí a zákon č. 359/1999 Sb. samotná pravidla, postupy atp. při výkonu hromadného poručenství a opatrovnictví neobsahuje.
	Neakceptováno.
Na základě připomínek ostatních připomínkových míst bude z návrhu zákona vypuštěna celá nová úprava hromadného poručenství a opatrovnictví.

	Moravskoslezský kraj

	§ 64e – zásadní připomínka
Požadujeme nezavádět opatrovnické (potažmo poručenské) standardy do praxe, minimálně ne v navrhované podobě. 

Odůvodnění:
S ohledem na to, že je žádoucí, aby legislativní úprava „hromadného“ opatrovnictví a poručenství vnesla jednotná pravidla do roztříštěné praxe, úprava „pravidel“ o rozsahu a podmínkách výkonu opatrovnictví a poručenství každou obcí zvlášť prostřednictvím standardů toto absolutně neřeší, nepřináší více právní jistoty do výkonu. Navíc každý jednotlivý úřad má již nastavená interní pravidla pro jednání s klienty, pro vyřizování stížností, úřad musí splňovat hygienické normy na prostory atp., proč opětovně duplikovat tato pravidla a vnášet do již zaběhlých pravidel chaos, půjde jen o zvýšenou administrativní zátěž úřadů. Navíc, pokud by mělo následně být v rámci kontroly dodržování standardů hodnoceno na škále 0-3, lze již nyní konstatovat problematiku spojenou s takovým hodnocením, neboť není zřejmá obsahová materie, která má být kontrolována, a to také s ohledem na to, že vlastní pravidla postupů, oprávnění a povinností, jejichž dodržování mají být v rámci kontroly výkonu přenesené působnosti kontrolována nejsou stanovena veřejnoprávním předpisem. 
	Akceptováno jinak.
Na základě připomínek ostatních připomínkových míst bude z návrhu zákona vypuštěna celá nová úprava hromadného poručenství a opatrovnictví.


	Moravskoslezský kraj

	§ 956 odst. 3 občanského zákoníku – zásadní připomínka
Navrhujeme doplnění textu takto:
(3) „Náleží-li dítěti příspěvek na úhradu potřeb podle jiného zákona, přechází právo na výživné dítěte na stát.“

Odůvodnění:
Při formulaci textu ustanovení vypadlo označení konkrétního práva dítěte. Je třeba uvést do souladu se zákonem č. 359/1999 Sb.
	Vysvětleno.

Doplnění navrhované Moravskoslezským krajem není nezbytné. Aktuálně navrhovaná změna ustanovení § 956 odst. 3 OZ je shodná s textací stávajícího ustanovení § 961 odst. 2 věty první OZ. Z kontextu celého ustanovení § 956 je přitom zřejmé, že se má na mysli právo dítěte na výživné. V zájmu jednotnosti vyjádření v rámci jednoho předpisu se lze proto vyslovit spíše pro zachování dosud navrhované formulace.


	Moravskoslezský kraj

	V rámci k připomínkování zaslaných materiálů bylo zasláno také „Platné znění příslušných právních předpisů s vyznačením navrhovaných změn“ (dokument „VI.“), kdy v tomto dokumentu jsou nad rámec navrhovaných změn v dokumentu III., konkrétně v části k zákonu č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), vymezeny ustanovení § 44b až § 44e vztahující se k „centrům duševního zdraví“. Jde o nesoulad jak s platným zněním, tak s návrhem změn zákona a souvisejících předpisů. Navrhujeme dát do souladu s platným zněním zákonné úpravy a navrhované úpravy.
	Akceptováno jinak.

	Moravskoslezský kraj

	Pro úplnost přikládáme také náměty týkající se tezí navrhované prováděcí vyhlášky a také směrnice MPSV ve vazbě na § 64 a novou agendu (viz také výše), které byly vzneseny orgánem OU ORP (z jejich praxe).

K tezím vyhlášky
„Standardy:
1. Kritérium 1b – proč má být zajištěná pohotovost pracovníků hromadného poručenství a opatrovnictví – 2 pracovníci zajišťující pohotovost v obci??
2. Kritérium 4b – poměr 1600 dětí trvale žijících/1pracovníka neodpovídá poměru řešených případů v rámci agendy SPOD (aktuálně cca 2/3 případů na kolizní opatrovnictví X 1/3 na vedení dětí spadajících do par. 6, pokud se nejedná o NRP)
3. Kritérium 4c – navrhujeme stejný počet – tedy 40 spisů jako je tomu u dalších agend, nelze v danou chvíli zvládnout 80 případů, kritérium počtu spisů by mělo být hlavním kritériem personálních standardů (ne počet trvale žijících dětí)
4. Kritérium 5a,c – bude možné žádat o uznání rovnocennosti vzdělání, je lhůta pro vykonání ZOZ 18 měsíců, jak je to v zákoně o úřednících, proč se opět mluví o povinnosti přihlášení pracovníka k ZOZ – nemluví se však o termínu kdy a možnosti nepřihlásit, pokud splňuje kvalifikaci
5. Kritérium 6 – musí být vzdělávání pracovníků akreditováno MPSV?
6. Kritérium 9 – co má obsahovat dokumentace kolizního opatrovnictví a poručenství
7. Vzdělávání kritérium 5a – nižší požadavky na vzdělání a odbornou způsobilosti jsou rozporu s nejlepším zájmem dítěte, bude klesat úroveň pracovníků, kteří pracují s případy dětí – jak budou řádně hájit jejich práva, budou umět hovořit s dítětem v krizi?
8. 10.platová třída? (katalog práce zařazuje pracovníky SPOD vykonávající kolizní opatrovnictví do 10. platové třídy) – způsobí destabilizaci orgánů SPOD a současné pracovníky vykonávající agendu – sníží odměňování.
Současná navrhovaná změna vyžaduje aktualizaci standardů pro výkon SPOD – kritérium počtu trvale žijících dětí, kritérium počtu spisů apod.“

K směrnici MPSV
„Navrhujeme v kontextu změny zákona upravit i Směrnici MPSV č .j. 2013/26780-21 ze dne 19 .9. 2013, o vedení spisové dokumentace SPOD.

Je nezbytné upravit i směrnici, která nepočítá s oddělením agendy opatrovnictví a poručenství, nereflektuje změny spojené s digitalizací a s dalšími změnami dle návrhu změn právní úpravy.“

	Vysvětleno.
Na základě připomínek ostatních připomínkových míst bude z návrhu zákona vypuštěna celá nová úprava hromadného poručenství a opatrovnictví, tj. nebude se v tomto směru doplňovat ani úprava prováděcí vyhlášky.

	Kraj Vysočina

	§ 6a odst. 1

Navrhovaný § 6a odst. 1 odkazuje na § 6 (obsahující demonstrativní výčet situací dětí, kterým se SPOD poskytuje):
(1) Poskytování sociálně-právní ochrany dětem podle § 6 spočívá v poskytování pomoci a podpory při překonávání jejich nepříznivé sociální situace, s cílem umožnit jim sociální začlenění a poskytnout jim ochranu před sociálním vyloučením.
Nelze například konstatovat, že všechny děti uvedené v § 6 jsou ohroženy sociálním vyloučením.

Navrhujeme odstranit část věty za čárkou.
	Neakceptováno.
Navrhuje se vypuštění slov „s cílem umožnit jim sociální začlenění a poskytnout jim ochranu před sociálním vyloučením“. Ust. § 6a odst. 1 je ovšem pouze formulačně aktualizovaným přepisem dosavadního § 31 odst. 1: Péče o děti uvedené v § 6 spočívá v poskytování pomoci… s cílem umožnit jim začlenění do společnosti, včetně začlenění pracovního. Podtržené je synonymem „sociálního začlenění“ (sociální vyloučení je pak pouze negativním opakem sociálního začlenění). Uvedený cíl veškeré sociální práce s ohroženými dětmi (dětmi podle § 6) je tedy základním cílem úpravy zákona č. 359/1999 Sb. beze změny od okamžiku jeho účinnosti (tj. od 1. 4. 2000). Připomínkové místo tedy navrhuje po 23 letech vypustit stěžejní a základní účel právní úpravy a cíl sociální práce na daném úseku sociálního zabezpečení. To by byl naprosto radikální zásah do celé koncepce sociálních předpisů obecně a do zákona č. 359/1999 Sb. zvláště. Předkládaná novela nemá za cíl měnit koncepci sociálně-právní ochrany, jde-li o děti podle § 6; to by mělo patřit případně až do nové zákonné úpravy.

	Kraj Vysočina

	§ 14	
Praxe potvrzuje, že obecní úřady obcí a rozšířenou působností podávají soudům ve smyslu § 474 zákona č. 292/2013 Sb. podněty k zahájení těch řízení ve věci péče o nezletilé, k nimž nemají aktivní legitimaci. Může se jednat například o podnět k zahájení řízení o úpravě styku, podnět zahájení řízení o stanovení dohledu apod. Soudy tyto podněty akceptují, aniž by toto oprávnění bylo zákonem upraveno. Například výkon dohledu je spojen s intervencí do rodiny. Přestože správní rozhodnutí o dohledu vydané obecním úřadem obce s rozšířenou působností je stejné právní síly jako dohled soudu, obecní úřady obce s rozšířenou působností často volí (po neúčinném rozhodnutí o napomenutí) právě dohled soudu, který působí na rodiče autoritativněji než správní rozhodnutí.
Navrhujeme, aby byla oprávnění obecního úřadu obce s rozšířenou působností ve vztahu k soudu uvedená v § 14 rozšířena o následující oprávnění:
„Obecní úřad obce s rozšířenou působností podává soudu podnět k zahájení řízení o stanovení dohledu (dle § 474 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních).“
	Neakceptováno.
Zákon i s ohledem na zásadu legality taxativním způsobem stanovuje v jakých věcech má orgán sociálně-právní ochrany jako orgán veřejné správy aktivní legitimaci k podání návrhu soudu (§ 14 odst. 1, 5, § 16, § 19 odst. 2, 3, § 28 věta poslední). Jde o obdobu návrhových oprávnění státního zastupitelství na civilním úseku (srov. § 8 z. z. ř. s.); státní zastupitelství rovněž nepodává nějaké „podněty“ (např., že by ve věcech dětí mladších 15 let na místo „návrhu na uložení opatření“ podle § 90 odst. 1 zákona č. 218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeže, soudu zaslal nějakou jinou písemnost obdobného obsahu). Okruh oprávnění veřejné moci vstupovat do soukromého a rodinného života musí být samozřejmě taxativní, musí být odůvodněný a musí splňovat hledisko proporcionality, neboť jde o zásahy do základních lidských práv a svobod. Např. v připomínce uvedená úprava styku by byla zjevným excesem. Srov. ostatně zmíněný okruh oprávnění státního zastupitelství – ke svěření pravomoci nějakému státnímu orgánu mít možnost aktivně zahájit bez souhlasu dotčených osob řízení v soukromé věci musí být vždy mimořádně závažný důvod. 

Bez ohledu na to, zda odesílající orgán označí své podání za „podnět na zahájení řízení“, jedná se a musí se tedy takové podání také posoudit jako návrh. Také pro úvodní podání v řízení platí zásada, že se posuzuje podle svého obsahu, a nikoli podle toho, jak je pojmenováno (konkrétně např. ve vztahu k podnětu na zahájení řízení bez návrhu o nařízení ústavní výchovy viz již před 15 lety Krajský soud v Praze, 24 Co 332/2008, v: Bulletin advokacie, 11/2008, (ASPI ID: JUD210902CZ). Obsahuje-li podání všechny základní náležitosti návrhu a projev vůle podatele směřuje ke stejnému cíli, k němuž směřují návrhy na zahájení řízení, pak takové podání je návrhem bez ohledu na to, jak je označeno, tedy jen nadepsáno. Nadpis je pro posouzení charakteru podání bez jakékoli relevance. Pokud subjekt, kterému zákon přiznává možnost být účastníkem řízení, sděluje soudu, že chce dosáhnout jistého rozhodnutí, protože je toho názoru, že zjištěné skutečnosti takové rozhodnutí odůvodňují, přičemž jeho podání náležitosti návrhu splňuje, je třeba na ně jako na návrh vždy hledět.

Podnět není procesním institutem, není vlastně ani podáním (z tohoto důvodu byla původně zákonem zakotvená překážka jmenování opatrovníka – autora podnětu ze zákona vypuštěna novelou č. 296/2017 Sb.). Je to pouhá korespondence (či dokonce jen ústní sdělení). Má význam v zásadě jen ve dvou případech:

· podává-li jej osoba, která nemá vlastní právní zájem a nemůže být účastníkem řízení, ale projevuje neprávní osobní zájem, občanskou angažovanost (příbuzný, který se sám nechce ujmout péče, soused apod.); mimo nesporná civilní řízení pak také plní-li zákonem stanovenou oznamovací povinnost;

· podává-li jej subjekt, který by sice mohl být navrhovatelem, ale nemá jistotu, že skutečně chce jistého výsledku dosáhnout, proto pouze předkládá věc bez konkrétního návrhu soudu k posouzení s tím, že soud se má rozhodnout, zda důvody pro zahájení řízení shledá, či nikoli.

Obojí situace se týkají výhradně soukromé osoby, ale nemohou se týkat orgánu veřejné moci při profesionálním výkonu jeho pravomoci – orgán veřejné moci si musí stát za svým podáním. 

Nabízí se proto otázka, co vlastně vede některé orgány sociálně-právní ochrany dětí k tomu, aby svůj projev vůle směřující k zahájení řízení obsažený v písemnosti, která je po formální stránce podáním, jednou označovaly jako návrh, zatímco jindy obdobně formulovaný projev vůle směřující k témuž výsledku za pouhý podnět. Takový postup nemá rozumné vysvětlení, vyjma jediného – a sice že jde o zcela účelový krok otevřeně směřující k obcházení ust. § 469 odst. 2 z.z.ř.s. Taková účelová praxe se před 1.1.2014 a nověji po 30.9.2017 mezi orgány sociálně právní ochrany vyskytovala, v současné době je již ale spíše ojedinělá, neboť skutečně těmto orgánům nedělala dobrou pověst. Orgány sociálně právní ochrany dětí jsou subjekty veřejné moci a účelové procesní „finty“ a „kličky“ jim skutečně nepřísluší. Zatímco u soukromoprávních subjektů je lze vnímat jako nepatřičné chování v rámci vymezeného rámce svobod, v případě veřejnoprávních subjektů jde o porušení zásady, že veřejná moc se vždy chová zákonně, již hraničící se zneužitím vrchnostenského postavení. A to mj. také z těchto důvodů, vyplývajících ze zásady legality (vázanosti veřejné moci zákonem):
· návrhová oprávnění OSPOD vůči soudu jsou taxativní, nelze fakticky rozšiřovat jeho návrhové oprávnění mimo taxativně uvedené věci tím, že by byly podávány návrhy v jiných věcech, označované účelově z důvodu excesu z pravomoci jinak (např. jako „podnět“);
· podává-li OSPOD návrh, musí jeho návrh krom náležitostí podle o. s. ř. vždy splňovat i náležitosti uvedené v § 14 odst. 3 zákona č. 359/1999 Sb. a musí být vždy splněny podmínky uvedené v § 14 odst. 2 zákona, jinak by bylo podání návrhu v rozporu se zákonem; nesplnění podmínek podle § 14 odst. 2 a neuvedení náležitostí podle odst. 3 v podání a obejití těchto zákonných předpokladů jednoduše tím, že se návrh označí v záhlaví jinak („podnět“), by opět představovalo porušení zásady zákonnosti.
Nelze tedy připustit, aby orgán sociálně-právní ochrany jako orgán veřejné moci postupoval mimozákonně, proto nelze ani připustit, aby zákon takové postupy dokonce motivoval.

	Kraj Vysočina

	§23 d, odst. 5 ve spojení s § 45	
Novela navrhuje, aby žadatelé o NRP předkládali posudek o psychologické způsobilosti na výzvu KrÚ. S tímto řešením nesouhlasíme, protože psychologické posouzení žadatele a zejména pak žadatele o dlouhodobou či přechodnou pěstounskou péči by mělo být povinné z důvodu ochrany zájmů nezl. dítěte a z důvodu následného zodpovědného zprostředkování NRP (zejména ve fázi párování vhodného žadatele dle psychologických charakteristik jeho osobnosti s dítětem dle jeho specifických potřeb). Psychologické posouzení považujeme za klíčový důkaz vyhodnocení způsobilosti žadatele k výkonu NRP. Tato agenda zajišťovaná krajskými úřady garantovala kvalitu posouzení a navazovala na další kroky v procesu zprostředkování NRP. V DZ se konstatuje, že posouzení psychické způsobilosti trvá déle, což je fakt. K zefektivnění procesu posouzení navrhujeme sjednotit kritéria posouzení, standardizovat výstup psychologického posouzení (zprávu). 
Navrhujeme ponechat psychologické posouzení žadatelů u dlouhodobých a přechodných pěstounů v kompetenci krajských úřadů, prováděcím právním předpisem sjednotit kritéria posouzení, standardizovat výstup psychologického posouzení.
	Neakceptováno
Znamenalo by to nutnost vyžadovat posudek o psychické způsobilosti vždy, i když by šlo o druhožadatele, kteří již jednou celým procesem prošli nebo o osoby, jejichž psychická způsobilost byla posouzena jinak nebo by krajský psycholog na základě vlastních zjištění posudek ani nepotřeboval.  Navržená formulace dává prostor pro uvážení KÚ, kdy žadatele na diagnostiku vyšle a kdy má dostatek informací a důkazů pro své rozhodnutí.

Výstup z posouzení bude stanoven vyhláškou, stejně jako další podrobnosti psychologického posouzení.


	Kraj Vysočina

	§ 39	
Nesouhlasíme se zrušením zařízení SPOD v § 39. Dle statistického výkazu o výkonu SPOD bylo v r. 2021 zřízeno v ČR 75 odborných poradenských zařízení pro péči o děti, 29 zařízení sociálně-výchovné činnosti a bylo realizováno 52 výchovně rekreačních táborů (VRT). Daná zařízení SPOD fungují za účinné součinnosti s orgány SPOD. Navíc VRT  nemají v jiných rezortech alternativu. Vymykají se jak charakterem dětských klientů, tak náplní činnosti, od běžných letních táborů. Nesouhlasíme tedy s tvrzením na str. 127 DZ, že VRT nemají žádnou přidanou hodnotu. Svěřeným dětem, které vykazují charakteristiky dětí ohrožených, je věnována individuální péče.
Navrhujeme ponechat stávající právní úpravu.
	Neakceptováno.
Na zrušení stávající úpravy zařízení sociálně-právní ochrany dětí, s výjimkou ZDVOP, byla nalezena shoda s většinou krajů. Důvodem zrušení této úpravy však není nepotřebnost či špatná kvalita služeb na straně stávajících zařízení odborného poradenství pro péči o děti, zařízení sociálně výchovné činnosti a výchovně rekreačních táborů. Důvodem je primárně nadbytečnost zákonné regulace jejich činnosti v režimu zákona č. 359/1999 Sb. a pověření k výkonu sociálně-právní ochrany dětí, kdy provozovatelé těchto zařízení mohou své služby poskytovat /nebo již poskytují/ v režimu zákona o sociálních službách, což bylo vyhodnoceno jako vhodnější řešení vedoucí k odstranění duplicit a zjednodušení celého systému služeb pro ohrožené děti a jejich rodiny. 
Inkriminovaná část důvodové zprávy na str. 127 bude upravena.

	Královéhradecký kraj

	§7(3)– na základě čeho došlo k vymezení, že povinnost není pro příbuzného do 3. stupně?
navrhujeme dodatek, že podmínkou je souhlas rodiče
Jakou to bude mít návaznost na dávkový systém?
	Akceptováno jinak
Navrhovaná změna v § 7, § 10/4, § 10a a § 53/1 bude vypuštěna, bude ponechán stávající stav.


	Královéhradecký kraj
	§7(4) – jaký je rozdíl ve formulaci „bez zbytečného odkladu“; „bezodkladně“ „neprodleně“ – dle judikatury známo, ale v návrhu novely se používají tyto formulace napříč
	Akceptováno jinak
Navrhovaná změna v § 7, § 10/4, § 10a a § 53/1 bude vypuštěna, bude ponechán stávající stav.


	Královéhradecký kraj
	§ 10, odst. 3 – doplnit o: 
a) Zaměstnanci jsou v osobním styku s dítětem, jeho rodiči nebo osobami odpovědnými za jeho výchovu
Tento bod vnímáme jako důležitý při práci s dítětem i jeho rodinou, na který bylo v praxi často odkazováno. A bylo by chybou, kdyby nebyla opora i tomto právním předpisu.
	Neakceptováno, vysvětleno.
Nezbytnost osobního kontaktu s klienty vyplývá z § 6a, § 52, § 53.

	Královéhradecký kraj
	§ 12, odst. 2 „uložení povinnosti osobě pečující, která nemá uzavřenou Dohodu o výkonu PP“ – není specifikováno, jaká bude sankce za nesplnění této povinnosti stanovené v rozhodnutí, jak bude toto rozhodnutí vymahatelné. Jak se bude postupovat, pokud osoba pečující nebude mít finanční prostředky na úhradu? 
	Vysvětleno.
Při nesplnění povinnosti uložené rozhodnutím lze nařídit správní exekuci a k vynucení uložené povinnosti ukládat donucovací pokuty podle § 129 správního řádu.

	Královéhradecký kraj
	§21(1) – není vhodnější nejprve zalhůtovat založení samotné spisové dokumentace dítěte? Z praxe ORP soustřeďují informace a tvrdí, že nemají veškeré podklady k jeho rychlému nahlášení…..pokud zkompletují, pak údajně do 3 dnů zasílají – časové prodlevy u nahlášených dětí jsou ale známé.
	Vysvětleno.
Možná ano, ale není zřejmé, od jaké rozhodné skutečnosti by se měla lhůta pro založení spisu stanovit a počítat.

	Královéhradecký kraj
	§ 21, odst. 3 „postoupení kopie spisové dokumentace do 3 dnů“ – časový rozsah zpracování dokumentace je bohužel často na OSPOD nepřiměřený, lhůta 3 dnů pro postoupení od založení spisové dokumentace tento problém neřeší
	Akceptováno.
Lhůta bude prodloužena na 7 pracovních dnů.

	Královéhradecký kraj
	§ 21, odst. 4, písm. b „OÚORP oznámí krajskému úřadu vydal podle § 30 závazné stanovisko k pobytu dítěte….“ – vymezení, že se mají oznamovat opakované pobyty a pobyty delší než 7 dní na vlastním zprostředkování nic nemění, pouze to zvýší administrativu 
z jakého konkrétního důvodu bude KU soustředit ve spisové dok. dítěte takovou informaci? Znalost takové informace je v podstatě zásadní převážně pro samotný OSPOD dítěte, který má zvolit další kroky, podporu k případnému návratu dítěte do rodiny, resp. ukončení ÚV.
	Vysvětleno.
Je žádoucí, aby byl krajský úřad informován o opakovaných a vícedenních jednorázových pobytech dítěte mimo ústavní zařízení.  Jde primárně o to, aby byl krajský úřad tzv. „v obraze“ o všem podstatném, co může mít význam pro proces zprostředkování NRP


	Královéhradecký kraj
	§ 22 (4) v průběhu času nelze předjímat „zřejmost“; není možné odhadnout proměnlivost situace u dítěte a jeho rodinného systému v čase
	Vysvětleno.
Přepis platného znění § 22 odst. 9 písm. b), ve znění účinném od 1. 1. 2013, praxe ve výkladu a aplikaci tohoto ustanovení je ustálená.

	Královéhradecký kraj
	§ 23a, odst. 3, písm. a) „žadatel přiloží lékařský posudek“ – lékařský posudek bude vypracován praktickým ošetřujícím lékařem. Stávající „nezávislé“ posouzení lékařem nasmlouvaným krajským úřadem považujeme za objektivnější a délku posuzování žádosti to nikdy neovlivnilo, neprodloužilo. Pozn. I za stávající úpravy praktický lékař mnohokrát vyjadřoval názor k přijetí dítěte do NRP – vždy doporučující, i když pak nasmlouvaný lékař vyjádřil nesouhlasné stanovisko.  
	Neakceptováno.
Bude vydán doporučený vzor posudku. Lékařské posudky vydavané registrujícím PL jsou používané a běžné i v jiných oblastech.

	Královéhradecký kraj
	§ 23d, odst. 1 „krajský úřad do 3 dnů od doručení žádosti vyzve k odstranění nedostatků žádosti“ – lhůtu 3 dnů považujeme za nepřiměřeně krátkou. S ohledem na další pracovní povinnosti (realizace kontrol, výjezdy do rodin, konzultační činnost), čerpání dovolených, nepřítomnosti z důvodu OČR, pracovní neschopnosti apod., je dodržení 3denní lhůty pro přezkoumání všech doručených žádostí nereálné. 
V důvodové zprávě se uvádí, že tato úprava přinese záměr zefektivnění, standardizace a zrychlení řízení o zařazení žadatele do evidence žadatelů. S tímto odůvodněním se nelze ztotožnit, neboť nereflektuje reálné možnosti pracovníků.
	Akceptováno.
Lhůta bude s ohledem na připomínky ostatních připomínkových míst prodloužena na 10 pracovních dnů.

	Královéhradecký kraj
	§ 23, odst. 3 „rozsah dokazování v žádosti o zařazení“ – řada těchto posuzovaných oblastí je v současné době součástí psychologického vyšetření žadatelů o NRP.

Vycházet pouze z pohovoru s žadateli (MPSV připouští i pohovor bez přítomnosti psychologa) považujeme za nedostačující. Na základě pouhého pohovoru, tj. bez použití psychodiagnostických metod (jejichž výběr je plně v kompetenci posuzujícího psychologa s ohledem na cíl zakázky, tj. nevyužívá se totožná testová baterie u všech žadatelů/rodin) nelze spolehlivě (a už vůbec ne s jakoukoli odbornou garancí) vylučovat psychopatologii v osobnostech žadatelů ani specifikovat kompetence žadatelů a jejich rodin v rámci NRP. Výše uvedené je možné odborně posoudit pouze prostřednictvím psychologického vyšetření.   

Za důležitou diagnostickou metodu považujeme i písemnou psychologickou baterii. Písemné psychologické testy poskytují o žadateli informace – jak je zvládne, jak spolupracuje, jak se snaží, jak vydrží, jakou má pozornost, jaký intelekt, ukážou na osobnostní patologie, osobnostní rysy, povahu, silné a slabé stránky, postoje, názory, zkušenosti. Výstupy osobnostního dotazníku se doplňují dalšími psychodiagnostickými metodami, např. projektivními. Písemné psychologické testy slouží jako podklad k další diagnostické práci psychologa se žadateli. V rámci ní posuzuje celkový projev žadatelů během rozhovoru, informace z anamnézy – životní příběh, výchovu, hodnoty, partnerský vztah, motivaci, představu o přijímaných dětech, kompetence pro NRP atd. Výstup z psychologického vyšetření dává komplexní obraz žadatelů – osobnostní předpoklady a kompetence – silné, slabé stránky, schopnost spolupráce, jak budou vychovávat děti, jaké vzorce jim budou předávat, jaké dítě je vhodné/možné natipovat do jejich péče, aby v jejich rodině dobře prospívalo atd. 
Z praxe se ukazuje, že osobnostní psychopatologie (porucha osobnosti) žadatele se v rámci úvodního pohovoru velmi často neodhalí – naopak žadatelé často působí velmi schopně a příjemně, lžou, neřeknou podstatné věci ze svého dětství a života... Výše uvedené jsme schopni spolehlivě rozkrýt až psychologickým vyšetřením. 

Argumentaci, že psychologické vyšetření na řadě krajů dlouho trvá, nejsou psychologové a nyní je potřeba zrychlit proces zařazování (z důvodu změn v zákoně), vnímáme jako krátkozraké, přinášející velká rizika při umístění dětí do rodin, ve kterých se osobnostní profil žadatele nepodaří prohlédnout na základě pohovoru. 
Při přípravě pěstounů je nutné garantovat především kvalitu přípravy, jedinou motivací nemůže být rychlost – příprava pěstounů v jiném kraji. 
Principem pěstounské péče by neměla být snaha získat, co nejvíce pěstounů na úkor jejich schopnosti poskytnout adekvátní pěstounskou péči 
Riziko, že žadatelé budou upřednostňovat nejméně náročné varianty přípravy 
	Vysvětleno.
Využití psychodiagnostiky k doplnění dokázování tak, aby byly posouzeny všechny skutečnosti podle navrhovaného § 23d odst. 3, nic nebrání. K tomu slouží posouzení psychické způsobilosti k přijetí dítěte do rodiny dle § 45 návrhu. Bude na uvážení KÚ, zda a v jakém rozsahu k tomu přistoupí. 

Obsah a rozsah příprav k přijetí dítěte do rodiny bude podrobněji upraven ve vyhlášce a standardizován.

	Královéhradecký kraj
	§ 23d, odst. 4 „výzva k doložení dokladu o absolvování přípravy“ – krajský úřad bude obtížně „odhadovat“, jakou lhůtu stanovit k doložení dokladů. 
	Vysvětleno.
Lhůtu není třeba vždy stanovit v konkrétním rozsahu dnů, týdnů či měsíců, ale lze ji navázat na jinou rozhodnou skutečnost, zejména na předání dokladu a absolvování přípravy a dokladu o psychologickém posouzení. Další možností je v průběhu lhůty její rozsah přiměřeně prodloužit na žádost žadatele podle § 39 odst. 2 správního řádu.

	Královéhradecký kraj
	§ 23, odst. 5 „výzva k doložení posudku o psychické způsobilosti“ - krajský úřad bude obtížně „odhadovat“, jakou lhůtu stanovit pro doložení posudku. Znalost praxe je na každém KU jiná, zvlášť když výběr bude napříč ČR.  A jaká je časová potřebnost, na vypracování posudku.
	Vysvětleno.
Viz výše

	Královéhradecký kraj
	§ 23d, odst. 6 „zastavení řízení při nedoložení dokladů ve stanovené lhůtě“ – krajské úřady budou obtížně stanovovat lhůtu pro dodání zpráv; pokud budou na straně žadatelů „objektivní“ důvody, pro které nebudou zprávy doloženy ve stanovené lhůtě, bude se muset vydávat nová výzva???? Opět zvýšení administrativy, praktický pozitivní dopad pro žadatele žádný není. K zkrácení času dojde pouze ve správním řízení nikoliv fakticky.
	Vysvětleno.
Viz výše

	Královéhradecký kraj
	§ 23e – Došlo k zalhůtování řízení i na straně MPSV? V zákoně ani důvodové zprávě o tom zmínka není.
Z praxe: nejdelší prodleva časová je na straně odvolacího orgánu MPSV.
	Vysvětleno.
I pro odvolací řízení bude nově platit standardní úprava lhůt pro vydání rozhodnutí podle správního řádu.

	Královéhradecký kraj
	§ 23h, odst. 2 – „vyřazení z evidence tím, že se zahájí nové řízení o zařazení o zařazení do evidence“ – Proč nelze zahájit řízení o vyřazení z evidence, když osoba v evidenci již je?
	Akceptováno.

	Královéhradecký kraj
	§ 24 (2) Krajský úřad při výběru osvojitele nebo pěstouna dítěte … a spolupracuje s osobami, oprávněnými posuzovat psychickou způsobilost zájemců o zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče, které vydaly posudek o psychické způsobilosti žadatele… je třeba počítat s dalšími finančními prostředky pro posuzujícího psychologa za konzultace či účast na jednání a časové prodlevy při hledání vhodného termínu.
§24(5) – z jakého důvodu došlo k přeformulování „oznámení“ na „písemné sdělení“ – nespatřujeme zde naprosto žádné výhody, naopak zmatečnost; například v souvislosti s ÚP, který po přijetí změny zákona nechával doložit „oznámení o vhodnosti“, stálé přeformulování v čase v tomto směru postrádá smysl
	Vysvětleno.
Ano, bude zohledněno.

Jedná se o změnu nezbytnou z hlediska souladu úpravy zákona č. 359/1999 Sb. s obecnou úpravou § 154 a násl. správního řádu.

	Královéhradecký kraj
	§ 24a – Ke změně pojmosloví (přerušení výběru žadatele X přerušení zprostředkování) nespatřujeme žádný důvod
	Vysvětleno.
Návrh má za cíl přehledněji označit a specifikovat jednotlivé fáze procesu zprostředkování, proto je použito výstižné spojení „výběr žadatele“.

	Královéhradecký kraj
	§ 30 odst. 1 – závazné stanovisko obecního úřadu obce s rozšířenou působností – pro lepší srozumitelnost přidat do poznámky pod čarou odkaz na správní řád, který objasňuje, že se jedná o úkon učiněný správním orgánem na základě zákona, který není samostatným rozhodnutím ve správním řízení a jehož obsah je závazný pro výrokovou část rozhodnutí správního orgánu (ústavního zařízení)


 (4) – z jakého důvodu se i zde nevyužije možnost příbuzného do 3. stupně?
	Neakceptováno, vysvětleno.
Podpůrné použití správního řádu vyplývá již z ust. § 1 odst. 2, doplňování odkazů na správní řád ve zvláštních zákonech nebo v jejich dílčích ustanoveních je v rozporu s dlouhodobou legislativní politikou MV v této oblasti, neboť těmito odkazy se zpochybňuje dostatečnost obecné úpravy § 1 odst. 2 správního řádu.


Jedná se o převzetí stávající úpravy § 30 odst. 3, ve znění účinném od 1. 6. 2006, která je dlouhodobě zaužívaná; podstatné je, že v případě jiných osob než jsou rodiče, prarodiče nebo sourozenci je zakotvena pouze možnost, nikoliv povinnost OÚ ORP vyžádat si doložení posudku o psychické způsobilosti, tj. záleží na individuálním posouzení.

	Královéhradecký kraj
	Část čtvrtá „Některé služby sociálně-právní ochrany“
- není zavádějící užití názvu některé?? (odborné poradenství a ZDVOP – nešlo by najít vhodnější zastřešující výraz)
- není jasné, čím budou nahrazeny výchovně rekreační tábory pro ohrožené děti
	Vysvětleno.
Část čtvrté neupravuje všechny činnosti pověřených osob, neboť uzavírání dohody o výkonu PP, poskytování pomoci a podpory osobám pečujícím / osobám v evidenci a sledování výkonu PP zůstává upraveno v části páté, a to z důvodu minimalizace legislativních zásahů, které nejsou zcela nezbytné.

	Královéhradecký kraj
	§ 32 – doplnit definici sociální kurately:
Sociální kuratela je poskytována jako preventivní a poradenská činnost (§ 10) a dále zahrnuje….

- doplněním výše uvedené definice je evidentní, že sociální kurátoři pro děti i mládež navštěvují děti s nařízenou ústavní výchovou, která byla vypuštěna v novém znění.
	Neakceptováno, vysvětleno.
Navrhované doplnění je nadbytečné. Jelikož je sociální kuratela jednou z výsečí sociálně-právní ochrany dětí, platí i pro výkon sociální kurately všechna základní ustanovení týkající se poskytování sociálně-právní ochrany, zejména § 5, nový § 6a, § 8, § 9, § 9a, § 10, § 13, § 14 atd. To znamená, že kurátor pro děti a mládež se nebude při své činnosti řídit pouze ustanovením § 32.

	Královéhradecký kraj
	§ 42 – nesouhlas s omezením pobytu dítěte ve věku do 3 let na dobu jednoho týdne. V průběhu této doby se důvody umístění nejspíše nevyřeší, a pro dítě není vhodné, aby bylo umístěno k přechodným pěstounům „na druhý konec republiky“, neboť se tím úplně znemožní kontakt s biologickým rodičem. Z pohledu praxe je nutné rodičům zachovat rozličnou škálu možností tak, aby bylo vždy přijatelnou variantou v konkrétním čase pro konkrétní dítě.-  návrh 15 dní
	Akceptováno
Na základě protichůdných připomínek různých připomínkových míst bude nejvýše přípustná doba pro poskytování ochrany a pomoci ZDVOP dětem nejmladšího věku prodloužena na 14 dnů, zároveň však dojde ke zvýšení minimální věkové hranice pro pobyt dětí v péči ZDVOP na 4 roky tak, aby došlo ke sladění s platnou úpravou věkové hranice u školských zařízení pro výkon ústavní výchovy a u domovů pro osoby se zdravotním postižením (s účinností od 1. 1. 2025).

	Královéhradecký kraj
	§ 45, odst. 2 „odborná způsobilost osoby provádějící posouzení psychické způsobilosti b) klinickým psychologem, c) psychologem ve zdravotnictví“ – u těchto odborníků není požadována zkušenost v náhradní rodinné péči, v případě psychologa ve zdravotnictví (odbornost může získat student psychologie již během studia, v tomto případě není garantována žádná praxe psychologa, jeho zkušenost s problematikou NRP).
  Je otázkou kolik posuzujících psychologů se bude chtít stát pověřenou osobou v tomto smyslu (v ostatních krajích, nejen v Praze). Znalci, kliničtí psychologové, psychologové ve zdravotnictví, i soukromí psychologové jsou tak přetížení, čekací doby jsou u nich na několik měsíců. A není jisté, že by si chtěli přibrat i takovou agendu. Spíše je jisté, že nebudou chtít. Psychologové, kteří jsou někde zaměstnaní a měli by třeba i praxi v NRP, by museli splnit všechny materiální a další podmínky k pověření (pronajmout si prostory, vybavit je, nakoupit psychodiagnostické metody atd.) A takový počáteční vklad a nejistota může být odrazující.
	Není zřejmé, co konkrétně připomínkové místo požaduje, resp. k čemu vlastně „připomínka: směřuje. Jde spíše o úvahu. 

Vysvětelno
Pokud jde o odbornou způsobilost k posuzování psychické způsobilosti k přijetí dítěte do rodiny – bylo zvoleno kompromisní řešení v souladu s připomínkami dalších připomínkových míst.

V § 45 odst. 2 bude uvedeno, že odborně způsobilou osobou je pověřená osoba, oprávněná posuzovat psychickou způsobilost zájemců o zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče k přijetí dítěte do rodiny podle § 48 odst. 2 písm. c).

V§ 49a odst. 3 dojde k úpravám takto:
 
(3) Osoba, která poskytuje činnost podle § 48 odst. 2 písm. c), je odborně způsobilá, jestliže
 
a) má specializovanou způsobilost k výkonu povolání klinického psychologa podle zvláštního právního předpisu, 
 
b) je znalcem, znaleckou kanceláří nebo znaleckým ústavem, vykonávajícím znaleckou činnost ve znaleckém oboru psychologie, 
 
c) absolvovala jednooborové studium akreditovaného magisterského studijního oboru psychologie navazujícího na absolvování jednooborového studia akreditovaného bakalářského studijního oboru psychologie a doloží praxi v oblasti diagnostiky dospělých v rozsahu alespoň 3 let; podmínka, aby jednooborové studium akreditovaného magisterského studijního oboru psychologie navazovalo na absolvované jednooborové studium akreditovaného bakalářského studijního oboru psychologie, neplatí, pokud bylo jednooborové studium akreditovaného magisterského studijního oboru psychologie zahájeno nejpozději v akademickém roce 2020/2021, nebo
 
d) absolvovala akreditované doktorské studium v oboru psychologie navazující na akreditované magisterské studium v oboru psychologie, a doloží praxi v oblasti psychodiagnostiky dospělých v rozsahu alespoň 3 let.
 
a prokáže znalost problematiky náhradní rodinné péče.

	Královéhradecký kraj
	§45(3) – „údaje o žadateli“ – odborně způsobilá osoba vyžádá údaje o žadateli – bude se jako nejvhodnější kopírovat spisová dokumentace? – další výdaje, čas
	Vysvětleno.
Bude záležet v jaké fázi řízení to bude, podle toho pak KÚ poskytne údaje, které posuzujícímu psychologovi k něčemu budou, tedy zpravidla přílohu žádosti, údaje od OÚ ORP (chceme v projektu udělat standardizovaný záznam, aby se postupovalo ideálně všude stejně), protokol z jednání se žadatelem, bude-li již ve spise, doklad o absolvování přípravy, pokud již je ve spise. Takto nyní dnes postupují KÚ, kde jsou externí psychologové. 

	Královéhradecký kraj
	§47g – zalhůtování se jeví jako krátká doba - „po dobu 3 měsíců od přiznání příspěvku“ – nebylo by vhodnější přeformulovat „do doby, než bude změna v příjemci“?
	Neakceptováno.
Lhůta 3 měsíců by měla skýtat dostatečný prostor pro změnu příjemce dávky důchodového pojištění, zároveň je třeba předejít tomu, aby se nepřiměřeně dlouho duplicitně vyplácely dva různé transfery určené k zaopatření dítěte, tj. příspěvek na úhradu potřeb a dávka důchodového pojištění.

	Královéhradecký kraj
	§ 49a odst. 2 – odborná způsobilost pro poskytování sociálně-právní ochrany pověřenými osobami …. Sjednotit rozsah akreditovaných vzdělávacích kurzů pro sociální pracovníky podle zákona o sociální službách (150 hodin).
	Neakceptováno.
MPSV ani ostatní připomínková místa nepovažují navrhovanou (i stávající) úpravu za nevyhovující či neúměrně přísnou.

	Královéhradecký kraj
	§ 54 a následující  
Upravit v zákoně, jak nakládat s dokumenty dětí, které jsou teprve vyhodnocovány, sbírají se podklady pro vyhodnocení a tyto děti ještě nejsou v § 6 a třeba ani nebudou
	Neakceptováno.
MPSV prosazuje spíše opačný trend, tj. minimalizovat zvláštní úpravu spisové dokumentace OSPOD nad rámec obecné úpravy správního řádu, zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě, prováděcích předpisů a nad rámec spisových řádů jednotlivých úřadů.

	Královéhradecký kraj
	§ 55 odst. 3 – nahlížení do spisové dokumentace 
Není stanovena lhůta do kdy, má být sděleno, že nahlížení bude umožněno a v případě, že nebude žadateli vyhověno umožnění nahlížení, jakým způsobem tento bude vyrozuměn/ půjde opět o správní rozhodnutí?
	Neakceptováno.
Vyplývá z ust. § 38 ve spojení s § 6 odst. 1 správního řádu.

	Královéhradecký kraj
	§ 59g -poskytne ochranu a pomoc dítěti do dovršení 3 let věku v rozporu s § 42 odst. 1 – neadekvátní řešení, není vhodné trestat ZDVOP, když poskytne pomoc dítěti v situaci, kdy nebude jiné řešení
	Akceptováno.

	Královéhradecký kraj
	§ 64e – standardy hromadného poručenství
Z pozice malých OSPOD oddělení kolizního opatrovnictví od veřejnoprávní ochrany bude organizačně problematické. Tento zásadní krok je i přes svoji potřebnost nutné postupně připravit, včetně seznámení se s prováděcí vyhláškou, která stanoví obsah standardů hromadného poručenství. V tomto ohledu je bezpochybně na zvážení stanovení účinnosti zákona.
Některé OSPODy v Královéhradeckém kraji nesouhlasí s oddělením opatrovnictví a poručenství nezletilých dětí od výkonu SPOD. Jejich argumentace jsou následující, jestliže zákonodárce v právním předpisu přijatém před 10 lety (tedy nijak zastaralý) svěřil výkon opatrovnictví orgánu SPOD, pak jistě s plným vědomím toho, jaká je náplň jeho činnosti a právě proto, že jeho rolí je hájit zájmy dítěte a především proto, že má k tomu i potřebné předpoklady. V tomto směru je potřeba poukázat i na znění v § 5 zákona o SPOD, dle kterého předním hlediskem SPOD je zájem a blaho dítěte, ochrana rodičovství a rodiny a vzájemné právo dětí a rodičů na rodičovskou výchovu a péči. Je tedy zřejmé, že OSPOD je povinen tyto zájmy hájit při jakékoliv své činnosti, tedy i při výkonu opatrovnictví. Například při řízení v NRP u malého dítěte s komplikovanou rodinnou anamnézou bude v řízení týkající se jeho budoucí výchovy naprosto zásadní, zda opatrovník vývoj situace skutečně zná a nesetkává se s ním pouze v rámci jednoho soudního řízení. Rodiče mohou situaci před soudem popisovat ze svého pohledu a obstarávat si důkazy. Kolizní opatrovník nebude znát situaci dítěte a nebude schopen adekvátně reagovat. Dítě tak nebude řádně zastoupeno a nebude v rovném postavení. Stejný problém bude u dětí týraných a zneužívaných, zejména mladších do 3 let věku, bude docházet pouze k formálnímu zastoupení.
	Akceptováno jinak
Úprava hromadného poručenství a opatrovnictví bude zahrnuta až do připravované nové právní úpravy

	VOP 

	Deinstitucionalizace péče o nejmenší děti (nad rámec návrhu)
Předkladatel v důvodové zprávě uvádí, že „navrhovaná právní úprava má … výrazný pozitivní dopad na naplnění závazků České republiky vyplývajících pro ni z Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením.“ V kontrastu s tímto prohlášením zachovává výjimku z obecného zákazu umisťování nejmenších dětí do ústavních zařízení (účinného od 1. 1. 2025) ve vztahu k dětem s postižením (bod 17, ustanovení § 13a odst. 6). V rozdílném zacházení s dětmi s postižením ve srovnání s dětmi bez postižení spatřuji možný rozpor se závazky České republiky podle Úmluvy o právech osob se zdravotním postižením, a to konkrétně s těmi, na které odkazuje sám předkladatel ve své důvodové zprávě: s články 5, 7 odst. 1 a 23 odst. 3 Úmluvy (explicitní závazek smluvních států zajistit dětem s postižením rovná práva na život v rodinném prostředí). 
Žádám předkladatele, aby v důvodové zprávě výslovně uvedl, že navrhovaná úprava zakládá (zachovává) rozdílné postavení dětí s postižením oproti dětem bez postižením. 
Současně žádám, aby se v důvodové zprávě přihlásil k závazku přijetí systémových opatření, která umožní umístit děti s postižením do dovršení 3 let věku (v případě nezbytnosti jejich odnětí z péče rodičů) do vhodného rodinného prostředí. 
Konečně, žádám, aby důvodovou zprávu doplnil i o předpokládaný časový horizont, ve kterém předloží návrh na změnu zákona, kterým bude zrušena předmětná výjimka týkající se dětí s postižením. 
	Akceptováno.
Návrh na úpravu nového znění § 13a odst. 6 bude z návrhu zákona vypuštěn, při současném zrušení platného ust. § 13a odst. 7, který by měl nabýt účinnosti od 1. 1. 2025, v rámci doprovodné novelizace zákona č. 363/2021 Sb. 

Pokud jde úpravu podmínek pro poskytování pobytových sociálních služeb dětem do 4 let věku v domovech pro osoby se zdravotním postižením podle § 48 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění novelizace provedené zákonem č. 363/2021 Sb. s účinností od 1. 1. 2025, bude navrženo, aby s účinností od r. 2026 byla tato úprava zrušena a nahrazena novou úpravou, která stanoví bezvýjimečný zákaz pro poskytování pobytových sociálních služeb v DOZP pro děti do 4 let věku.

	VOP
	Služby asistované kontakty a asistované předávání dětí (nad rámec návrhu)
Připravovaná novela je příležitostí definovat právní režim služby asistované kontakty, příp. služby asistované předávání. Tyto služby právo dosud nereguluje, praxe se proto opírá o právní instituty již existující. Ve většině případů službu poskytují neziskové organizace na základě pověření k výkonu sociálně-právní ochrany nebo v rámci registrované sociální služby; nejčastěji sociálně-aktivizační služby pro rodiny s dětmi. Lze se však setkat i s formou, kdy je služba poskytována jako tzv. volná živnost. A právě tuto formu shledávám jako velmi problematickou. Mj. i proto, že Ministerstvo práce a sociálních věcí zastává v tomto ohledu znepokojující stanovisko, že služby asistované kontakty a předávání nelze provozovat na základě registrace sociální služby a s jednou výjimkou ani na základě pověření k výkonu sociálně-právní ochrany. 
Asistované kontakty a předávání se v praxi využívají k řešení velmi složitých, emočně náročných a mnohdy vyhrocených rodinných situací. Často je nařizují opatrovnické soudy, které po jejich poskytovatelích žádají zprávy o průběhu kontaktů/předávání. Na těchto zprávách potom staví svá rozhodnutí, jimiž významně zasahují do rodinných poměrů. Zprávy slouží i orgánu sociálně-právní ochrany dětí, pracuje-li s danou rodinou.
Organizace, které služby poskytují na základě pověření k výkonu sociálně-právní ochrany, nebo na základě registrované sociální služby, jsou pod dohledem státu. Na výkon sociálně-právní ochrany a registrované sociální služby dopadá obsáhlá právní regulace, která zavádí standardy kvality, inspekci a kontrolu, přestupky, příp. odborné požadavky na pracovníky apod.
Provozovat tzv. volnou živnost proti tomu může každý, kdo splní všeobecné podmínky pro provozování živnosti a ohlásí ji na živnostenském úřadě. Tedy kdokoli, kdo dosáhl věku 18 let, má plnou svéprávnost a je bezúhonný. Pro službu v tomto režimu neplatí žádné odborné požadavky, žádné standardy kvality, žádný dohled regulátora, žádné požadavky na pracovníky, tedy žádná reálná odpovědnost za odborně provedenou práci.
Tato situace je až absurdní, přihlédneme-li k tomu, co je obsahem služeb asistované kontakty a předávání, a jaký dopad mohou mít na rodinné poměry. Na jednu stranu stát reguluje např. nízkoprahové a svojí podstatou volnočasové aktivity poskytované dětem v režimu zákona o sociálních službách. Na straně druhé umožňuje, aby např. v silně rozvinutém konfliktním rodinném uspořádání, jehož řešení je v rukou opatrovnického soudu, měl tento soud k dispozici zprávu o průběhu služby (včetně doporučení) vytvořenou někým, mezi jehož jediné kvalifikační předpoklady patří zletilost, plná svéprávnost a obsah trestního rejstříku.
Během asistovaných kontaktů/asistovaného předávání musí být zajištěno bezpečí především dítěte a jeho další pozitivní vývoj. Kontakty či předávání s asistencí podstupují velmi často děti traumatizované, zmanipulované, se značnými psychickými a vztahovými potížemi. Dospělí, kteří se s dítětem setkávají, příp. si ho předávají, vykazují nejrůznější, mnohdy značně negativní projevy. S naprostou vážností lze pochybovat o tom, že služba bez dohledu státu, resp. její pracovníci bez patřičné kvalifikace jsou schopni provádět asistované kontakty či předávání v náročných situacích opravdu kvalitně v souladu se současnými vědeckými poznatky.
Považuji tedy za žádoucí, aby zákon definoval právní režim služeb asistované kontakty a asistované předávání tak, aby podléhaly právní regulaci stejně, jako všechny ostatní služby poskytované k ochraně ohrožených dětí a jejich rodin. Za tím účelem navrhuji, aby byly v části šesté (Poskytování sociálně-právní ochrany pověřenými osobami), v § 48 odst. 2, pro pověřené osoby definovány nové činnosti – asistované kontakty a asistované předávání.
	Neakceptováno.

 „Poskytování asistovaných kontaktů“ není regulováno zákonem 359. Šlo by o zcela novou, nijak na odborné úrovni nevydiskutovanou úpravu a o doplnění dalece nad rámec předkládaného návrhu. Takto významné změny nelze činit v legislativním procesu až na základě uplatněné připomínky v meziresortním připomínkovém řízení, bez identifikace dotčených subjektů a jejich předběžné konzultace, bez zhodnocení dopadů regulace a bez možnosti ostatních připomínkových míst se k návrhu vyjádřit, aniž by výsledkem s vysokou mírou pravděpodobnosti byla dysfunkční popř. dokonce i škodlivá právní regulace.

MPSV v roce 2021 v rámci své působnosti konalo konzultace s vybranými dotčenými správními úřady i s vybranými subjekty, které uváděly, že obdobné činnosti poskytují. Hlavním cílem bylo si říci, co v praxi „asistence při styku“ vůbec je a co od toho který dotčený subjekt očekává. Z debaty vyplynula naprostá neujasněnost obsahu – soudy sice v některých případech styk s dítětem podmiňují jakousi asistencí, ale nikdo neví, co si pod tím představují, organizace to realizují velmi různě, od drobného poradenství, po dohled nad kontaktem, zahrnují někdy do „balíčku“ služeb mediace, doprovázení, terapie atd. Nebylo tedy možno dojít k závěru ani co do vymezení, obsahu a rozsahu činností v rámci toho, co se označuje jako „asistence při styku“, ani z toho vyplývající všechna další východiska, pro formulaci případné právní regulace ovšem naprosto nezbytná.

Podle úmluvy o styku s dětmi č. 91/2005 Sb., čl. 10 odst. 2 písm. a) odrážka první, „ochranné nástroje a záruky pro zajištění řádného výkonu rozhodnutí mohou především zahrnovat: dohled nad stykem“. O nástroji „asistence při styku“ ustanovení nehovoří. Úvod cit. ust. uvádí „pro zajištění řádného výkonu rozhodnutí“. Ustanovení je provedeno v § 503 odst. 1 písm. c) zák. o zvl. říz. soudních. Z hlediska provedení dané úmluvy není třeba jakékoli další úpravy vnitrostátního práva.

Na úrovni vnitrostátního práva § 888 obč. zák. stanovuje, že „soud může také určit podmínky styku, zejména místo, kde k němu má dojít, jakož i určit osoby, které se smějí, popřípadě nesmějí styku účastnit“. Civilní hmotné právo tedy vůbec neupravuje institut „asistence při styku“, stejně jako v obecnější rovině neupravuje, jaká osoba či jiná entita se „musí“ styku zúčastnit (to by ani nebylo možné, neboť uložit povinnost výrokem rozhodnutí lze pouze účastníku řízení), ale je možno stanovit pouze, jaká třetí osoba se na straně jedné „může“, na straně druhé naopak „nesmí“ styku případně zúčastnit. Dále se pak uvádí možnost určit „místo styku“, což je vymezené místo na zemském povrchu, definované především parcelním číslem popř. číslem popisným budovy, nejedná se samozřejmě o nějakou službu. Je-li v připomínce odkazováno na některá meritorní rozhodnutí soudu, představovaly by takové výroky zřejmě exces. Je především na účastnících řízení, aby proti nesprávným nebo nevhodným rozhodnutím brojili opravnými prostředky. To je nakonec i samostatnou odpovědností právního zástupce dítěte - opatrovníka, jímž je v těchto řízeních zpravidla OSPOD.
Jde-li o nemeritorní, procesní instituty pro zajištění průběhu řízení, § 474 odst. 1 věta druhá z. ř. s. stanovuje, že „soud může rodičům uložit na dobu nejvýše 3 měsíců účast na mimosoudním smírčím nebo mediačním jednání nebo rodinné terapii, nebo jim nařídit setkání s poskytovatelem odborné pomoci, zejména odborníkem v oboru pedopsychologie“; není tu žádný institut „asistence při styku“.

Jak bylo uvedeno výše, není vůbec zřejmé, jaký by měla mít „asistence při styku“ věcný obsah a nakonec ani účel. Zdali jde o pouhou přítomnost třetí nezávislé osoby při předání dítěte (tedy jen pro daný okamžik), nebo má jít o trvalou přítomnost takové osoby po celou dobu styku ve formě dohledu (tedy pouze nezávislého, nezúčastněného pozorování), nebo má taková osoba do průběhu styku nějak sama zasahovat a případně jak a za jakých podmínek, čili zda by taková služba měla obsahovat nějaké a jaké případně další činnosti atd. Není nakonec ani zřejmé, jaká by měla být cílová skupina dané služby (pouze děti, kde by soud rozhodl o „asistenci“ při styku? Nebo všechny děti, jejichž rodiče nežijí spolu? – to by však bylo příliš široké, zejména tehdy, pokud by služba měla být poskytována bez úhrady ze strany klienta, musela by být proto blíže vymezena nepříznivá sociální situace nebo sociální událost, tak aby bylo vůbec zřejmé, komu se služba má, a tedy musí poskytnout, a komu již nikoli) atd.

Má-li být nějaká lidská činnost právem přísněji regulována (zde fakticky minimálně na úrovni koncesované živnosti) a jde-li navíc o službu, je tedy třeba vždy vymezit cílovou skupinu, účel a cíl dané služby, věcný rozsah a obsah (tedy regulované činnosti a úkony / výkony, jež jsou obsahem služby) a z toho pak vyplývající osobní předpoklady, zejména okruh pracovníků a jejich minimální kvalifikaci. Má-li jít o službu s garantovanou dostupností, jako je tomu např. ve zdravotních nebo sociálních službách, je zpravidla na místě upravit i její financování a zejména odpovědnost za územní a časovou dostupnost, kterou je zásadně možné svěřit pouze veřejnoprávnímu subjektu.

Obecně lze tedy shrnout, že lze sice do určité míry pochopit motivaci uplatněné připomínky, na druhou stranu však platí, že nelze navrhovat zákonnou regulaci, pokud nevíme co, jak, v jakém rozsahu a za jakých podmínek vůbec chceme a máme regulovat.

	VOP
	Poručenství a opatrovnictví dětí (k bodu 133. návrhu)
Oprávnění a povinnosti
Souhlasím s tím, že vyčlenění výkonu poručenství a opatrovnictví dětí mimo sociálně-právní ochranu je v principu správný a žádoucí krok. Mám však zásadní výhrady k řešení, jaké předkladatel návrhu volí.
Především jsem přesvědčen, že současná právní úprava opatrovnictví není dostatečná. Na to upozorňuji dlouhodobě, zejména ve vztahu k veřejnému opatrovnictví zletilých.[footnoteRef:6] Ve vztahu k opatrovnictví dětí chybí konkrétní úprava oprávnění a povinností opatrovníka vůči zastoupenému dítěti a dalším osobám. [6:  Viz např. VÝROČNÍ ZPRÁVA O ČINNOSTI VEŘEJNÉHO OCHRÁNCE PRÁV ZA ROK 2021, s. 11-12, dostupná z: https://www.ochrance.cz/dokument/zpravy_pro_poslaneckou_snemovnu_2021/vyrocni-zprava-2021.pdf ] 

Opatrovník musí mít především možnost efektivně komunikovat s dítětem, aby výkon opatrovnictví dětí odpovídal závazkům České republiky z mezinárodních úmluv.[footnoteRef:7] Orgány sociálně-právní ochrany dětí mají jasná oprávnění ke kontaktu s dítětem a rozhovoru s ním i bez přítomnosti rodičů nebo pečujících osob.[footnoteRef:8] Zákon zároveň ukládá rodičům a pečujícím osobám povinnost spolupracovat s orgány sociálně-právní ochrany dětí.[footnoteRef:9] To je pro naplnění práv dítěte zásadní. Výhodou svěření výkonu opatrovnictví orgánům sociálně-právní ochrany tedy je, že mají oprávnění k bezprostřednímu přístupu k dítěti a informacím o něm. [7:  Článek 3 odst. 1 a článek 12 Úmluvy o právech dítěte; článek 3 a článek 10 Evropské úmluvy o výkonu práv dětí.]  [8:  Ustanovení § 8 odst. 2 a § 52 zákona o sociálně-právní ochraně dětí.]  [9:  Ustanovení § 53 odst. 2 a 3 zákona o sociálně-právní ochraně dětí.] 

Obávám se, že dle navrhované úpravy bude v praxi docházet k závažným problémům, pokud zákonodárce společně s navrhovanými změnami nepřijme konkrétní úpravu oprávnění a povinností opatrovníků dětí. Dovozovat specifická oprávnění a povinnosti opatrovníka dítěte z obecné právní úpravy občanského zákoníku nebo mezinárodních smluv je možné. Podle mého to ale nebude funkční řešení a bude způsobovat zcela nežádoucí roztříštěnost praxe. Opatrovník se bude muset vždy obracet na soud, pokud mu rodiče neumožní přístup k dítěti. Řešení pak bude záviset na vyhodnocení soudu (bez jednoznačné zákonné opory) a na jeho aktivitě. I pokud budou soudy aktivní, povede to k jejich dalšímu zatížení. Ze své činnosti přitom vím, že soudy jsou již v současnosti při rozhodování o dětech často zahlcené a průběh ani délka řízení pak zásadně neodpovídají nejlepšímu zájmu dítěte. V konkrétních případech může být důsledkem navrhované úpravy vyprázdnění funkce opatrovníka, protože k dítěti nebude mít přístup a sám si ho nebude schopen efektivně zjednat.
Proto se domnívám, že nevhodnějším řešením by bylo přijetí zvláštní právní úpravy ve vztahu ke všem poručníkům a opatrovníkům dětí (nejen veřejným), ze které by jejich oprávnění a povinnosti jednoznačně vyplývaly a která by byla oporou i pro soudy. 
Ve vztahu k tomuto návrhu považuji za nezbytné alespoň přesněji vymezit práva a povinnosti hromadných poručníků a opatrovníků dětí.
Tato připomínka je zásadní.
Stížnosti
Mám četné zkušenosti s řešením stížností na výkon procesního („kolizního“) opatrovnictví ze strany orgánů sociálně-právní ochrany dětí. Souhlasím se závěry judikatury, že postup opatrovníka ve vztahu k soudu není výkonem vrchnostenské veřejné správy a neřídí se tedy správní řádem.[footnoteRef:10] [10:  Viz závěrečné stanovisko zástupkyně veřejného ochránce práv ze dne 12. dubna 2022, sp. zn. 1343/2020/VOP/MKS, dostupné z: https://eso.ochrance.cz/Nalezene/Edit/11004. ] 

Obecní úřady s rozšířenou působností i krajské úřady však tyto stížnosti i nadále zpravidla řeší v režimu § 175 správního řádu. Je to zejména proto, že stížnosti často směřují i vůči výkonu sociálně-právní ochrany (ve smyslu ochrany ohrožených dětí). Na něj se úprava správního řádu uplatní a daný orgán sociálně-právní ochrany dětí současně zastává obě role.
Předložený návrh může v tomto ohledu vést k nejasnostem ohledně řešení stížností na postup opatrovníka nebo poručníka. Považuji proto za nezbytné, aby návrh jasně upravoval, za jakých okolností, v jakém rozsahu a podle jaké úpravy se má stížnostmi zabývat nositel hromadného poručenství a opatrovnictví (obec s rozšířenou působností), respektive soud, který poručníka či opatrovníka jmenoval. Primární odpovědnost za výběr poručníka nebo opatrovníka má nepochybně soud. Soud však nemá nástroje, kterými by mohl usměrňovat konkrétní postup poručníka nebo opatrovníka a také nemůže určit konkrétního zaměstnance obce, který bude pověřen výkonem funkce.[footnoteRef:11] [11:  Srov. nález Ústavního soudu ze dne 23. prosince. 2015, sp. zn. I. ÚS 1244/15.] 

Specificky se může jednat např. o situaci, kdy opatrovník nepodá opravný prostředek, i když by to bylo v zájmu dítěte. Nebude zde nikdo, kdo by ho k tomu přiměl nebo zpětně řekl, že udělal chybu. Současně by bylo absurdní, aby soud nařizoval zástupci účastníka, ať se brání proti jeho vlastnímu rozhodnutí nebo mu to naopak zakázal. Jednání opatrovníka má zároveň zásadní vliv na právní poměry dítěte i jeho rodičů. Proto se domnívám, že pro zajištění řádného výkonu funkce poručníka a opatrovníka je nezbytná vnitřní kontrola, a to i na základě jasně definovaného stížnostního mechanismu.
Zastávám názor, že i po přijetí navrhované úpravy bude výkon hromadného poručenství a opatrovnictví nadále výkonem nevrchnostenské (pečovatelské či též sociální) státní správy v přenesené působnosti. Jedná se totiž jednoznačně o závazek státu – zajistit dětem adekvátní zastoupení, aby se mohly podílet na rozhodování své věci a aby jejich nejlepší zájem byl předním hlediskem – který vyplývá z mezinárodních úmluv. Ze své praxe vím, že některé OSPOD i krajské úřady v souvislosti s rozhodnutím Nejvyššího správního soudu[footnoteRef:12], na které předkladatel odkazuje, začaly zastávat názor, že tuto činnost OSPOD není možné přezkoumat jinak než soudně, neboť nejde o výkon přenesené působnosti. S takovým výkladem není možné souhlasit s ohledem na výše popsaný závazek státu.  [12:  Usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 6. května 2021, sp. zn. Komp 3/2018, body 27-29.] 

Pro vyšší právní jistotu navrhuji, aby předkladatel vymezil alespoň v důvodové zprávě jednoznačně povahu hromadného poručenství a opatrovnictví jako výkon přenesené působnosti.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno jinak
Úprava hromadného poručenství a opatrovnictví bude zahrnuta až do připravované nové právní úpravy.

	VOP
	K bodu 6. (§ 7 odst. 5)
Obecně vítám, že předkladatel navrhuje změny v oblasti oznamování ohrožených dětí. V připomínkovaném ustanovení však spatřuji značné rezervy. Navrhovaná definice podle mého názoru nevhodně zužuje okruh subjektů, které budou vázány oznamovací povinností. 
Předkladatel nově vymezuje jako jednu ze tří skupin povinných oznamovatelů „poskytovatele služeb určených dětem“. Z praxe však vím, že i poskytovatelé jiných služeb mohou získat informace vzbuzující důvodné podezření na ohrožení dítěte. Na mysli mám zejména sociální, zdravotní či poradenské služby určené dospělým klientům, kteří jsou rodiči. Navrhovanou úpravu tak nepovažuji za dostatečnou záruku ochrany dětí, která nedostojí závazkům České republiky vyplývajícím z článku 19 Úmluvy o právech dítěte. 
Navrhuji proto v § 7 odst. 5 za slovo dětem doplnit slova „a rodičům“.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno jinak
Navrhovaná změna v § 7, § 10/4, § 10a a § 53/1 bude vypuštěna, bude ponechán stávající stav.


	VOP
	K bodu 6. (§ 7 odst. 7)
Předkladatel navrhuje prolomení státem uložené nebo uznávané povinnosti mlčenlivosti pouze pro případy, kdy má oznamovatel sdělit údaje o podezření z týrání, zneužívání dítěte a ze zanedbávání péče o něj. To považuji za nedostatečnou záruku ochrany života, zdraví a řádného vývoje dítěte a nenaplnění závazků České republiky vyplývajících z článku 19 Úmluvy o právech dítěte. 
Mám za to, že by se prolomení mělo uplatnit v případě širšího okruhu situací, než jen na ty nejzávažnější. Konkrétně na všechny skutečnosti, které nasvědčují tomu, že dítě je ohroženo ve smyslu § 6.
Navrhuji proto v § 7 odst. 7 v druhé větě vypustit část za čárkou a čárku nahradit tečkou.  
(„…Při plnění povinnosti podle odstavce 5 se nelze dovolávat státem uložené nebo uznané povinnosti mlčenlivosti.“)
Tato připomínka je zásadní.

	Akceptováno jinak
Navrhovaná změna v § 7, § 10/4, § 10a a § 53/1 bude vypuštěna, bude ponechán stávající stav.

	VOP
	K bodu 9. [§ 11 odst. 1 písm. e)]
V praxi se setkávám (nikoliv ojediněle) i s případy odebrání dítěte z péče jiné pečující osoby, než rodiče (např. péče prarodiče či jiných členů širší rodiny, kterým bylo dítě dříve svěřeno do péče, pěstounské péče, péče poručníka). Důvody odebrání dítěte přitom mohou být různé. Může jít pouze o přechodný nepříznivý stav, který by bylo možné za pomoci OSPOD překonat. Proto mnohdy může být v zájmu dítěte poskytovat pomoc i těmto jiným osobám (do té doby odpovědným za výchovu), aby se mohlo dítě vrátit zpět do jejich péče.
Navrhuji proto v § 11 odst. 1 písm. e) v první větě za slova poskytuje rodiči doplnit slova „a osobě do té doby odpovědné za výchovu dítěte“.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno jinak


	VOP
	K bodu 19. [§ 14 odst. 1 písm. n)]
Předkládaná novela si v navrhovaném § 14 odst. 1 písm. n) klade za cíl odstranit nedostatek aktivní legitimace orgánů sociálně-právní ochrany dětí v detenčním řízení. Nedostatek pravomoci předkladatel vnímá v tom, že orgán sociálně-právní ochrany dětí není oprávněn iniciovat detenční řízení nezletilého, když je v „nebezpečí z prodlení“ oprávněn toliko navrhnout soudu péče o nezletilé předběžnou úpravu poměrů dítěte.
Nejsem přesvědčen, že by novela mohla přispět ke zvýšení dostupnosti zdravotní péče nezletilým. Smyslem soudního detenčního řízení není nařizovat pacientovi, aby pobýval ve zdravotním ústavu, ale vyjádřit se k převzetí pacienta, o němž již fakticky rozhodl lékař. Uvedené plyne z § 75 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, který stanoví „soud zahájí řízení o vyslovení přípustnosti převzetí podle § 75 odst. 1 nebo omezení podle § 75 odst. 2 …“, obě odkazovaná ustanovení dopadají na situace, v nich člověk již pobývá ve zdravotním ústavu.
Nejsem také přesvědčen, že by novela mohla přispět k tomu, aby detence netrvala déle, než je nutné. Ukončit detenci musí poskytovatel zdravotních služeb ihned, jakmile nejsou naplněny podmínky pro její zahájení. Pacient je v detenčním řízení zastoupen procesním opatrovníkem a do řízení může vstoupit státní zastupitelství. Pokud však předkladatel považuje za potřebné ještě rozšířit okruh osob, které mají dbát o to, aby detence trvala co nejkratší dobu, tak se jako vhodnější jeví novelizace § 82 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních. 
Novela tak nedosáhne zamýšlené možnosti umístit dítě do zdravotního ústavu v situacích, kdy hrozí nebezpečí z prodlení. Pokud poskytovatel zdravotních služeb nebude mít za to, že jsou naplněny podmínky pro nedobrovolnou hospitalizaci, tak pacienta bez jeho či zástupného souhlasu nebo rozhodnutí soudu nahrazujícího souhlas nepřijme. Rozhodnutím soudu nahrazujícím souhlas s hospitalizací nemůže být rozhodnutí v detenčním řízení, protože v něm se soud vyjadřuje k již zahájené hospitalizaci.
Jestliže je orgán sociálně-právní ochrany dětí přesvědčen, že u nezletilého jsou naplněny podmínky pro hospitalizaci bez souhlasu, musí se obrátit na zdravotní ústav (v praxi však spíše na poskytovatele přednemocniční péče tedy rychlou záchrannou službu) a ten rozhodne, zda dítě převezme. K případnému převzetí se následně vyjádří soud.
Ačkoliv rozumím předkladatelově snaze řešit situaci nezletilých, kterým není dostupná zdravotní péče, jejíž zajištění si předkladatel od hospitalizace slibuje, tak zvolený postup není vhodný. Nástrojem ke zlepšení situace uvedených nezletilých je zajištění fungování oddělení poskytující výchovně léčebnou péči při školských zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy, na což veřejný ochránce práv dlouhodobě upozorňuje.  
Proto navrhuji vypustit z § 14 odst. 1 písmeno n):
n) na vyslovení přípustnosti převzetí a držení dítěte ve zdravotním ústavu nebo propuštění dítěte ze zdravotního ústavu
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno jinak
Jde o nepochopení záměru předkladatele. Cílem doplnění návrhového oprávnění OÚ ORP ve věci tzv. zdravotních detencí je naopak předejít nedůvodným nebo nedůvodně dlouhým hospitalizacím dětí v těch situacích, kdy již k hospitalizaci dítěte ve zdravotním ústavu došlo. Záměrem návrhu rozhodně není svěřit do ruky OSPOD nástroj, jehož prostřednictvím by mohl iniciovat hospitalizaci dítěte proti stanovisku ošetřujícího lékaře nebo proti vůli zdravotnického zařízení, které by mělo dítěti poskytovat zdravotní služby lůžkové péče.

	VOP
	K § 14 odst. 1 (nad rámec návrhu)
Předkladatel navrhuje dosavadní § 14 odst. 6, který upravuje možnost obecního úřadu podávat soudu podněty k opatřením týkajícím se výchovy dětí, nahradit jiným zněním, které by upravovalo možnost obecního úřadu obce s rozšířenou působností vstupovat do zahájeného řízení ve věcech uvedených v odstavci 1 a uplatňovat v něm práva v rozsahu stanoveném jiným právním předpisem. 
Z praxe vím, že OSPOD naráží na nedostatek aktivní legitimace k podávání návrhů na úpravu styku s nezletilým dítětem dle § 466 odst. 1 písm. d) zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních. Tento nedostatek aktivní legitimace dosud mohly nahradit alespoň podněty soudu, byť je mi znám dlouhodobý odmítavý postoj MPSV, coby metodického orgánu, k využívání tohoto institutu OSPOD. Případně pokud ve věci vystupoval OSPOD zároveň jako kolizní opatrovník, mohl coby účastník řízení zastupující dítě podávat v rámci řízení návrh na úpravu styku.
Jsem si vědom toho, že v běžných situacích jsou to především rodiče (či osoby dítěti blízké), kteří by měli takové návrhy podávat sami. V praxi se však nezřídka setkávám s případy, kdy je úprava styku s nezletilým dítětem nezbytná na ochranu dítěte, a kdy zde není vhodná osoba, která by takový návrh podala. Jedná se o situace, kdy je styk dítěte s rodičem (či jinou osobou blízkou) pro dítě škodlivý a je třeba ho omezit (tedy určit čas, místo, případně asistenci 3. osoby) či dokonce zakázat . 
Jsem tedy přesvědčen, že je nezbytné upravit možnost OSPOD podávat návrhy na úpravu styku s dítětem. 
Proto navrhuji doplnit v § 14 odst. 1 nové písmeno p):
p) „na úpravu styku s nezletilým dítětem“
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.


	VOP
	K § 19 odst. 4 (nad rámec návrhu)
Předkladatel nově v § 47b odst. 1 navrhuje, aby uzavření dohody o výkonu pěstounské péče bylo dobrovolné a záviselo na rozhodnutí pečující osoby nebo osoby v evidenci. V případě, že pečující osoba nebo osoba v evidenci neuzavře dohodu o výkonu pěstounské péče, může mu obecní úřad obce s rozšířenou působností uložit jedinou povinnost, vyplývající z dosavadního § 47a odst. 2, a to zvyšovat si znalosti a dovednosti v oblasti výchovy a péče o dítě.
Navrhovatel se nijak nevypořádal se skutečností, že s uzavřením dohody vzniká obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností nebo pověřené osobě, která s pečující osobou nebo osobou v evidenci uzavřela dohodu o výkonu pěstounské péče, také povinnost být minimálně jednou za 2 měsíce v osobním styku jak s osobou pečující, tak s dětmi svěřenými do její péče (§47b odst. 4). Přestože jde o povinnost obecního úřadu obce s rozšířenou působností nebo pověřené osoby, vzniká tím zároveň povinnost pečující osoby takový styk umožnit a strpět. Účelem této povinnosti je nejen cílená podpora, ale i kontrola. 
Ačkoliv je dítě v pěstounské péči nebo svěřenectví, zůstává pod ochranou státu. Tato ochrana by neměla záviset na vůli pečující osoby uzavřít dohodu o výkonu pěstounské péče. Navrhovanou změnou by vznikla rozdílná záruka ochrany dětí v péči osoby pečující, která dohodu uzavřela a osoby pečující, která se rozhodla dohodu neuzavřít. Každému dítěti, jehož péče je zajištěna státem, ať už přímo (ústavní výchova) nebo zprostředkovaně (pěstounská péče, svěřenectví), by měla být zaručena stejná nebo alespoň obdobná ochrana. 
Děti v péči osoby pečující, která dohodu uzavřela by tak nadále podléhaly kontrole jednou za 2 měsíce ze strany doprovázejícího subjektu (obecního úřadu obce s rozšířenou působností nebo pověřené osoby) a k tomu kontrole dle § 19 odst. 4. Děti v péči osoby pečující, která se rozhodla neuzavřít dohodu o výkonu pěstounské péče, by v ale v důsledku navrhované změny právní úpravy podléhaly pouze kontrole dle § 19 odst. 4, tedy jednou za 3 měsíce v prvním půl roce a poté v souladu se zájmy dítěte podle potřeby, nejméně však jednou za 6 měsíců. Pro děti v ústavní výchově zajišťuje zákon dle § 29 odst. 2 písm. a) kontrolu nejméně jednou za 3 měsíce.
Považuji proto za vhodné, aby v případě, že se pečující osoba rozhodne neuzavřít dohodu o výkonu pěstounské péče, pokračovala kontrola ze strany obecního úřadu obce s rozšířenou působností dítěte dle § 19 odst. 4 v intervalech jednou za 3 měsíce. Ochrana dítěte by totiž neměla být krácena na základě vůle pečující osoby a dětem ve stejných nebo obdobných podmínkách by měl stát zaručit stejnou nebo alespoň obdobnou ochranu.  Interval tří měsíců by zajistil stejnou ochranu, jako mají děti v ústavní výchově a alespoň obdobnou ochranu jako mají děti v péči osoby pečující, která dohodu o výkonu pěstounské péče uzavřela. 
Proto navrhuji doplnit následující znění § 19 odst. 4 na konci o větu:
„Neuzavře-li osoba pečující nebo osoba v evidenci dohodu o výkonu pěstounské péče dle § 47b, jsou zaměstnanci obce s rozšířenou působností zařazení do obecního úřadu povinni navštěvovat rodinu, kde dítě žije, popřípadě jiné prostředí, kde se dítě zdržuje nejméně jednou za 3 měsíce i po uplynutí prvních 6 měsíců péče nahrazující péči rodičů a předpěstounské péče.“ 
Tato připomínka je zásadní.

	Akceptováno.

V § 19 odst. 4 zní:

„(4) Obecní úřad obce s rozšířenou působností sleduje vývoj dětí, které byly svěřeny do výchovy jiné osoby odpovědné za výchovu dítěte. Zaměstnanci obce s rozšířenou působností zařazení do obecního úřadu jsou přitom povinni navštěvovat v souladu se zájmy dítěte podle potřeby dítě a rodinu, kde dítě žije, popřípadě jiné prostředí, kde se dítě zdržuje, a to
a) nejméně jednou za 3 měsíce v období prvních 6 měsíců péče nahrazující péči rodičů,
b) nejméně jednou za 3 měsíce, nemá-li osoba pečující uzavřenu dohodu o výkonu pěstounské péče,
c) nejméně jednou za 6 měsíců v ostatních případech.“.


	VOP
	K § 42aa odst. 2 (nad rámec návrhu)
Mám za to, že je třeba zakotvit přiměřené použití ustanovení zákona č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních, která se týkají se dozoru státního zastupitelství, na výkon soudních rozhodnutí podle § 42a odst. 1 i v zařízeních pro děti vyžadujících okamžitou pomoc. Ostatně totéž navrhuji i u domovů pro osoby se zdravotním postižením v rámci připomínek k aktuálnímu návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 108/2006 Sb., o sociálních službách ((č. j. MPSV-2022/191853-510/2). 
Stav, kdy se dozor státního zastupitelství vztahuje výlučně na děti umístěné do školských zařízení, pokládám za neuspokojivý. V důsledku toho požívají děti umístěné na základě rozhodnutí soudu do pobytových zařízení sociálně-právní ochrany dětí a sociálních služeb (domovů pro osoby se zdravotním postižením) nedůvodně nižší míry právní ochrany.
K tomu cituji rovněž z komentáře k § 39 zákona č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních : „Navíc zakotvení dozoru nad výkonem ústavní výchovy v tomto školském předpisu znamená, že se tento dozor také omezuje výlučně na školská zařízení pro výkon ústavní (ochranné) výchovy, ačkoli ústavní výchova může být vykonávána rovněž ve zdravotnických dětských domovech pro děti do 3 let (fakticky však nejméně do 6 let věku, často i déle), v zařízeních sociálně-právní ochrany dětí (zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc) a v zařízeních sociálních služeb. Právní úprava tu tak mimoděk zakládá rozdílnou míru právní ochrany (dozoru nad dodržováním zákonnosti při detenci) mezi osobami, které jsou přitom ve stejném právním postavení (soud v jejich případě rozhodl o nařízení ústavní výchovy - svěřil je do péče ústavního zařízení). Tento stav není uspokojivý, neboť se jedná o právem tolerované neodůvodněné rozdílné postavení, tedy vlastně o porušení zásady rovnosti.“
Navrhuji proto doplnit ustanovení § 42aa odst. 2 o nové písm. e): 
e) „dozoru státního zastupitelství.“ 
Tato připomínka je zásadní.
	Neakceptováno.
Z připomínky není zřejmé, z jakého důvodu a proč se tato změna navrhuje a co má být přínosem výkonu této nové agendy. Uvedené nebylo předjednáno ani s Ministerstvem spravedlnosti, ani s Nejvyšším státním zastupitelstvím. 
Těžiště činnosti státního zastupitelství leží ve výkonu trestní působnosti. Neustále rozšiřování jeho netrestní agendy vede k tomu, že čase přestane být netrestní větev být vnímána jako doplňková forma působnosti státního zastupitelství (nenavazující převážně na trestní působnost), pak by se musela změnit celková koncepce státního zastupitelství. V r. 2012 Legislativní rada vlády označovala snahy o rozšíření dozoru státního zastupitelství nad zákonností za „pokus o plíživý návrat všeobecného dozoru prokuratury“. To by v ideálním případě vyžadovalo upřesnění čl. 80 Ústavy např. v tom smyslu, že státní zastupitelství zastupuje veřejnou žalobu v trestním řízení a za podmínek stanovených zákonem i v netrestních věcech.  
Návrh nijak nezohledňuje kapacitu soustavy státního zastupitelství zvládnout další mimotrestní působnosti, když jejím hlavním a nenahraditelným úkolem je, jak bylo už uvedeno, bezporuchové naplňování pravomoci v oblasti trestní. 
Je přitom obtížné odpovědně odhadovat počet státních zástupců, který by neměl být nižší než potřebný k účinnému výkonu dozoru, tzn. k účinnému natolik, aby se ve svých důsledcích odstranilo nejen zjištěné porušení zákona v zařízeních, kde se vykonává detence, ale také zjištěný samotný stav, který je ve svých důsledcích nezákonný. Neodstranění stavu, který je ve svých důsledcích nezákonný (např. šikana apod.), nevede k zabránění opakování porušování zákona, byť v konkrétním případě bylo k porušení zákona přijato opatření. Odstranění vlastního (přetrvávajícího) nezákonného stavu je smyslem dozoru, a nikoliv jeho formální výkon. Pokud by dozorové působnosti byly rozšířeny bez zřetele na personální a materiální situaci na státním zastupitelství, pak hrozí, že rozšířený dozor sice bude prováděn, ale podle reálných možností jen formálně. Účelem dozoru není improvizace či formální zjištění postupu, který není v souladu se zákonem, na které vedení zařízení reaguje buď příslibem, že bude zjednána náprava nebo sdělením pouze obecných opatření k nápravě, čímž ještě není zajištěno odstranění stavu, který je ve svých důsledcích nezákonný. Aby bylo dosaženo skutečného odstranění stavu, ve svých důsledcích nezákonného, nutno provádět opakované kontrolní prověrky v zařízeních zaměřené výlučně na zjištění, zda přijatá opatření nepůsobila jen formálně, ale ke skutečnému odstranění kritizovaného stavu atd. Dosažení účinného a smysluplného dozoru však vyžaduje kvalitativní i kvantitativní personální a materiální zabezpečení tohoto úseku netrestní působnosti. Pokud nebude možné působnosti zajistit personálně a materiálně, pak je nelze doporučit, protože výsledkem by bylo neúčelné vynakládání veřejných prostředků.
Návrh VOP se vůbec výše uvedeným nezabývá. Předmětných zařízení by mělo být v České republice celkem více než 60 a dětí v nich umístěných více než 1000. Nejvíce zařízení je v kraji Jihomoravském (10), Severomoravském (11) a Ústí nad Labem (11), kde je i nejvíce doposud dozorovaných školských zařízení KSZ Brno 41, KSZ Ostrava 41 a Ústí nad Labem 32. Počet dozorovaných zařízení by se samozřejmě zvýšil i u ostatních KSZ (MSZ Praha 6 zařízení, KSZ Praha 3, KSZ České Budějovice 5, KSZ Plzeň 8 a KSZ Hradec Králové 7). Stávající počet dozorových státních zástupců by nebyl schopen tuto agendu vykonávat a bylo by nezbytné výrazně posílit soustavu státního zastupitelství, odhadem o desítky státních zástupců. Výše uvedené počty jsou pouze rychlým kvalifikovaným odhadem a bylo by třeba případně zpracovat velmi podrobnou analýzu k zajištění zdrojů pro výkon této agendy. Bez náležitého personálního a finančního zajištění této agendy nemůže státní zastupitelství dané úkoly zodpovědně převzít.

	VOP
	K bodu 68. (§ 47g odst. 2)
Vítám, že překladatel řeší situaci pěstounů, kteří za jim svěřené dítě nepobírají sirotčí důchod. Z návrhu však není zcela zřejmé, zda předkladatel úmyslně nahradil dosavadní § 47g odst. 2, nebo se jedná o nedopatření a nově navrhovaná úprava souběhu sirotčího důchodu a příspěvku na úhradu potřeb dítěte měla pouze doplnit úpravu stávající.
Z důvodové zprávy k předloženému návrhu lze usuzovat, že předkladatel chtěl řešit pouze situaci pěstounů, kterým příjemce důchodu (zpravidla biologický rodič) dítěti, které jim bylo svěřeno, důchod nepředává a využívá jej pro svou potřebu. Uvedené dovozuji z odůvodnění čl. I bodu 98, kde se uvádí: „Navrhuje se doplnit § 51 odst. 5 v tom smyslu, že orgán sociálně-právní ochrany dětí (zde zejm. OÚ ORP a Úřad práce ČR) informuje obecní úřad oprávněný k ustanovení zvláštního příjemce důchodu o skutečnosti, že dítěti, které požívá důchod z důchodového pojištění, vznikl nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte podle § 47g odst. 1 zákona o SPOD.  Bude tak na obecním úřadu, jak tento podnět vyhodnotí, tedy zda ustanoví zvláštního příjemce (sirotčího) důchodu a dojde tak následně ke snížení příspěvku na úhradu potřeb dítěte dle § 47g odst. 2.“
Krácení (snížení) příspěvku na úhradu potřeb dítěte o přiznaný sirotčí důchod dítěte předpokládá dosavadní znění § 47g odst. 2. Nově navrhované znění tohoto ustanovení snížení pěstounské dávky neupravuje. Stanoví pouze, že dítě, jehož pěstoun za něj nepobírá sirotčí důchod, má po dobu 3 měsíců nárok na plnou výši příspěvku na úhradu potřeb dítěte. Tím se pěstounovi dává čas, aby v případě potřeby mohl zařídit výplatu důchodu svěřeného dítěte ke svým rukám.
Pokud správně usuzuji ohledně úmyslu předkladatele, je třeba zachovat platné znění § 47g odst. 2, jež stanoví základní pravidlo pro souběh sirotčího důchodu a příspěvku na úhradu potřeb dítěte. Předkladatelem navrhované znění odstavce 2 pak navrhuji vložit do § 47g jako nový odstavec 3.
Pro případ, že předkladatel zamýšlel zachovat nárok na příspěvek na úhradu potřeb pouze u dětí, jejichž sirotčí důchod za ně nepobírá o ně pečující pěstoun, a to jen po dobu 3 měsíců, vznáším k předloženému návrhu následující výhradu. Ačkoli příspěvek na úhradu potřeb dítěte i sirotčí důchod suplují výživné dítěte, sirotčí důchod zpravidla nahrazuje výživné pouze za jednoho rodiče (nejde-li o oboustranně osiřelé dítě). Naproti tomu příspěvek na úhradu potřeb dítěte kompenzuje nárok na výživné za oba rodiče (srov. § 961 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku).
Dosavadní úprava souběhu zmíněných dávek danou skutečnost zohledňuje, když přiznává nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte ve výši rozdílu mezi touto dávku a přiznaným důchodem. Podle nové úpravy by však děti v pěstounské péči, jež mají sirotčí důchod po svém zesnulém rodiči, buď vůbec neměly nárok na příspěvek na úhradu potřeb (pokud za ně důchod pobírá pěstoun) nebo by ho obdržely jen po dobu 3 měsíců (pokud pěstoun není příjemcem důchodu). Takovou úpravu nemohu přijmout, neboť bezdůvodně znevýhodňuje děti, které jsou poživateli sirotčího důchodu. Považuji za nepřijatelné, aby děti, jež mají nárok na sirotčí důchod po svém zesnulém rodiči, na tuto skutečnost doplácely tím, že obdrží méně finančních prostředků na úhradu svých potřeb oproti jiným dětem ve stejném postavení.
Navrhuji proto zachovat § 47g odst. 2 v platném znění. 
Navržené nové znění odstavce 2 navrhuji označit jako odstavec 3.
Tato připomínka je zásadní.

	Akceptováno jinak.
Navrhované doplnění § 47g odst. 2 bude zakotveno jako věta druhá.

	VOP
	K bodu 78. (§ 47n)
Podle důvodové zprávy navržené doplnění § 47n reaguje na rozšíření okruhu osob pečujících v § 2a písm. c) bod 1 o tzv. svěřenectví. Domnívám se proto, že doplnění se mělo týkat společné péče dvou (fyzických) osob, které jsou manželé.  
V § 47n větě druhé části za středníkem navrhuji vypustit slovo „pěstounské“. 
Tato připomínka je doporučující.
	Neakceptováno, vysvětleno.
V návaznosti na doplnění definice osoby pečující v § 2a písm. c) bude automaticky rozšířena i definice pěstounské péče v § 47a odst. 1 o situace, kdy je dítě v péči osoby pečující podle § 953 a násl. o.z.

	
	K bodu 87. [(§ 49a odst. 1 písm. b)]
Vítám, že předkladatel nově upravuje odbornou způsobilost pro poskytování sociálně-právní ochrany pověřenými osobami. Rezervy však spatřuji v požadované odborné způsobilosti pracovníků zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc. Považuji za nešťastné, pokud předkladatel bez vnitřního rozlišení typově srovnává náplň práce vychovatelů v zařízeních pro děti vyžadující okamžitou pomoc s pozicí pracovníka v sociálních službách. 
Pracovník v sociálních službách může vykonávat mimo jiné i „jen“ přímou obslužnou péči či pečovatelskou činnost [§ 116 odst. 1 a) a c) zákona o sociálních službách]. K tomu je za aktuálních pravidel dostatečné, aby měl základní vzdělání a absolvovaný akreditovaný kvalifikační kurz pro pracovníky v sociálních službách v rozsahu 150 hodin [§ 116 odst. 5 písm. a) a c) zákona o sociálních službách]. To považuji za nedostatečné pro zajištění kvalifikované a odborné péče pro děti v zařízeních pro děti vyžadující okamžitou pomoc. „Nejkvalifikovanější“ pracovníci v sociálních službách [vykonávající základní výchovnou nepedagogickou činnost ve smyslu § 116 odst. 1 b) zákona o sociálních službách] pak musí mít minimálně střední vzdělání s výučním listem a výše uvedený kurz. Minimálně takové dosažené vzdělání bych požadoval i pro pracovníky přímo pečující o děti v zařízeních pro děti vyžadující okamžitou pomoc. Snahou státu by podle mě mělo být spíše zvyšování kvalifikačních předpokladů pro tyto specializované pracovníky, než jejich stagnace či snižování.
Zdůrazňuji přitom, že zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc slouží jako zázemí pro děti v akutní životní situaci, děti často týrané, zneužívané či zanedbávané. Všichni pracovníci v přímé péči by jim tak měli poskytovat maximálně odbornou péči a pomoc zaměřenou na specifičnost jejich situace. 
Pro srovnání uvádím, že u vychovatelů vykonávajících přímou pedagogickou činnost ve školských zařízeních pro výkon ústavní a ochranné výchovy stát předpokládá minimálně ukončené středoškolské vzdělání s maturitní zkouškou za současného absolvování kurzu celoživotního vzdělávání uskutečňovaného vysokou školou se zaměřením na speciální pedagogiku (§ 16 odst. 2 zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících). Na pracovníky v přímé péči v obdobných zařízení tak stát klade různé nároky. 
Navrhuji proto v § 49a vložit nový odstavec 6 ve znění: 
„Osoby, které se podílejí na zajišťování přímé péče o děti v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, splní podmínky odborné způsobilosti podle odstavce 1 písm. b) jen v případě, že je splňují ve smyslu § 116 odst. 5 písm. b) zákona o sociálních službách.“
Tato připomínka je doporučující.

	Neakceptováno, vysvětleno.
Navrhované doplnění je nadbytečné a z pohledu pracovníků, kteří se přímo podílí na poskytování sociálně-právní ochrany v zařízeních pro děti vyžadující okamžitou pomoc, by bylo i diskriminační. Pokud má pečující pracovník ZDVOP splňovat odbornou způsobilost pro poskytování sociálně-právní ochrany pověřenými osobami jako pracovník v sociálních službách podle § 116 zákona o sociálních službách, musí pro něj platit stejné podmínky jako pro jednotlivé skupiny pracovníků v sociálních službách uvedené v § 116 odst. 1 v závislosti na tom, jaký druh činnosti vykonává. Tj. má-li tento pracovník vykonávat činnost podle § 116 odst. 1 písm. b), bude na něm vyžadována odborná způsobilost podle § 116 odst. 5 písm. b); má-li vykonávat „jen“ činnost podle § 116 odst. 1 písm. a), musí splňovat odbornou způsobilost podle § 116 odst. 5 písm. a) apod. 

	VOP
	K bodu 99. (§ 53 odst. 1) 
Vítám provedenou změnu, jelikož odstraňuje nežádoucí mlčenlivost osob pověřených k výkonu sociálně-právní ochrany. Mám však za to, že neodstraňuje v praxi panující obtíže a výkladové nejasnosti ohledně prolomení mlčenlivosti poskytovatelů sociálních služeb. 
Připomínkované ustanovení totiž nekoresponduje s ustanovením § 100a zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. V praxi navíc nepanuje shoda na tom, které ustanovení má aplikační přednost. Rozpor neodstraňuje ani novela zákona o sociálních službách, kterou předkládá Ministerstvo práce a sociálních věcí souběžně s připomínkovaným návrhem (č. j. MPSV-2022/191853-510/2). Svou výhradu jsem proto uplatnil i v rámci tohoto návrhu. 
Z připomínkovaného ustanovení vyplývá, že poskytovatelé sociálních služeb jsou povinni na výzvu OSPOD prolomit svou mlčenlivost, pokud mají sdělit údaje o podezření z týrání, zneužívání dítěte nebo zanedbávání péče o něj. Další podmínky připomínkované ustanovení nevymezuje. 
Vedle toho však § 100a zákona o sociálních službách obsahuje výrazně zužující úpravu prolomení mlčenlivosti poskytovatelů sociálních služeb na výzvu OSPOD. V odstavci 1 vymezuje pravidla pro poskytovatele sociálních služeb, jejichž klientům nařídil spolupráci OSPOD (ve smyslu § 12 a § 13 připomínkovaného zákona). Z odstavce 2 pak vyplývá prolomení mlčenlivosti poskytovatelů sociálních služeb, avšak jen těch v ustanovení vyjmenovaných a jen v případě dětí, o kterých OSPOD v žádosti zároveň uvede, že je již vyhodnotil jako ohrožené ve smyslu § 6 připomínkovaného zákona. 
Považuji přitom za zcela nezbytné, aby OSPOD mohl získat od poskytovatelů sociálních služeb (minimálně těch vyjmenovaných v § 100a odst. 2 zákona o sociálních službách) informace o spolupráci s dětmi a jejich rodinou i pro účely vyhodnocení ohrožení dítěte [ve smyslu § 10 odst. 3 písm. c) zákona o sociálně-právní ochraně dětí]. Rozsah poskytovaných informací by měl být minimálně v rozsahu stanoveném v § 100a odst. 2 zákona o sociálních službách.
OSPOD musí mít nástroj umožňující shromáždit relevantní informace o dítěti a jeho rodině, aby na jejich základě mohl objektivně vyhodnotit míru ohrožení dítěte. Je totiž hlavním a jediným koordinátorem pomoci ohroženým dětem. Poskytovatelé sociálních služeb spolupracující s dítětem či jeho rodiči jsou v tomto pro OSPOD nepostradatelnými partnery. Je tedy třeba, aby poskytovatelé sociálních služeb (minimálně ti vyjmenovaní v ustanovení § 100a odst. 2 zákona o sociálních službách) museli na výzvu OSPOD sdělit informace (minimálně v rozsahu vymezeném v § 100a odst. 2 zákona o sociálních službách), a to jak pro účely vyhodnocení ohrožení dítěte a jeho rodiny, tak pro výkon sociálně-právní ochrany o ohrožené děti. S odvoláním na  Úmluvu o právech dítěte (zejména článek 3) musí ochrana oprávněných zájmů dítěte, zejména zájem na ochraně jeho života, zdraví a řádného vývoje, převážit nad ochranou soukromí a osobních údajů rodičů. 
Ponechávám na uvážení Ministerstva práce a sociálních věcí jako předkladateli změn obou citovaných zákonů, zda zapracuje mnou navržené připomínky do zákona o sociálních službách (viz připomínky k návrhu č. j. MPSV-2022/191853-510/2) či rozpory odstraní v připomínkovaném zákoně. Považuji za nezbytné, aby právní úpravu ministerstvo sjednotilo a postavilo najisto. 
Tato připomínka je zásadní.
	Neakceptováno. 

Navrhovaná změna v § 7, § 10/4, § 10a a § 53/1 bude vypuštěna, bude ponechán stávající stav.

Požadavky připomínkových míst jsou natolik protichůdné, řada z nich pak vychází premisy, že v propojené úpravě § 10 odst. 4/10a a § 53 není vhodné provádět úpravy. Přijetí původně navrhované změny a zejména pak případná akceptace dalších připomínek by generovaly další rozpory.

Jde-li o úpravu mlčenlivosti podle § 100 zákona o sociálních službách a úpravu jejího prolomení podle § 100a téhož zákona, jedná se o zvláštní úpravu, která v praxi negeneruje žádné významnější problémy, čemuž odpovídá i minimum dotazů z terénu, které by MPSV v posledních 10 letech řešilo. Mlčenlivost podle § 100 zákona o soc. službách, tedy tzv. sociální tajemství je zcela stěžejní úpravou garantující důvěrnost vztahu poskytovatel – klient. Jakékoli průlomy musí splňovat hledisko legality, legitimity a zejména proporcionality, neboť průlomy do něj znamenají vedle hlediska důrazu na profesionální a etické poskytování sociálních služeb i zásahy do řady základních lidských práv (ochrana soukromého a rodinného života, ochrana osobních údajů, ochrana osobnostních práva ad.). MPSV trvá na tom, že úprava § 100a zákona č. 108/2006 Sb. vyhovuje jak potřebám praxe, tak plně respektuje i všechny výše zmíněné zájmy. Praxe současně žádné změny nevyžaduje, připomínkové místo je ostatně s uvedenou připomínkou ojedinělé.


	
	K části čtvrté (změna zákona o zvláštních řízeních soudních), čl. VII
1. K bodu 3. (§ 434 odst. 2)
Ke všem třem bodům této části týkající se změny zákona o zvláštních řízeních soudních shodně uvádím následující odůvodnění navrhovaných úprav. Přes navrhované přesunutí výkonu kolizního opatrovnictví dětí z orgánů sociálně-právní ochrany dětí na obce s rozšířenou působností, pokládám za nezbytné zachování stávajícího standardu procesní ochrany dětí, kdy nemůže být v řízení kolizním opatrovníkem dítěte tentýž orgán sociálně-právní ochrany dětí, který podal návrh na zahájení řízení či na předběžné opatření.
I v případě vydělení výkonu opatrovnictví mimo sociálně-právní ochranu dětí jej budou zpravidla zajišťovat pracovníci zařazení ve stejném odboru obecního úřadu, kteří mnohdy dosud vykonávají sociálně-právní ochranu děti. Na menších úřadech zajišťuje výkon sociálně-právní ochrany dětí velmi málo pracovníků, kteří spolu musí intenzivně spolupracovat a např. se i vzájemně zastupují v době nepřítomnosti. Vnímám tedy i nadále riziko jisté „podjatosti“, pokud by měli pracovníci téhož úřadu, který podal návrh, zastávat i výkon opatrovnictví dítěte.
Navrhuji proto zachovat § 434 odst. 2 v tomto upraveném znění: 
Opatrovníkem nelze jmenovat obec s rozšířenou působností, jejíž orgán sociálně-právní ochrany dětí podal návrh na zahájení řízení.
Tato připomínka je zásadní
2. K bodu 4. (§ 455 odst. 2)
K odůvodnění viz bod 1. této části.
Navrhuji zachovat § 455 odst. 2 v tomto upraveném znění: 
Opatrovníkem nelze jmenovat obec s rozšířenou působností, jejíž orgán sociálně-právní ochrany dětí podal návrh na předběžné opatření.
Tato připomínka je zásadní.
3. K bodu 5. (§ 469 odst. 2)
K odůvodnění viz bod 1. této části.
Navrhuji zachovat § 469 odst. 2 v tomto upraveném znění: 
Opatrovníkem nelze jmenovat obec s rozšířenou působností, jejíž orgán sociálně- právní ochrany dětí podal návrh na zahájení řízení.
Tato připomínka je zásadní.			
	Akceptováno jinak
Úprava hromadného poručenství a opatrovnictví bude zahrnuta až do připravované nové právní úpravy.

	ČAK

	K části první
K bodu 133 (hromadné poručenství a hromadné opatrovnictví nezletilých)
Česká advokátní komora vyjadřuje zásadní připomínku k novele zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí (dále jen „ZSPOD“), a to především k problematice účinného zastoupení nezletilého dítěte v soudním řízení, které se ho dotýká. 
Podle platného znění § 17 zákona o sociálně-právní ochraně dětí vykonávají obecní úřady obcí s rozšířenou působností funkci opatrovníka a poručníka dítěte a dočasné zákonné poručenství dítěte (§ 929 občanského zákoníku) jako orgány sociálně-právní ochrany dětí (dále jen „OSPOD“), tj. v rámci poskytování sociálně-právní ochrany. Tomu odpovídá i platná úprava občanského zákoníku a zákona o zvláštních řízeních soudních, které vymezují podmínky výkonu funkce veřejného poručníka a důvody jmenování orgánu sociálně-právní ochrany dětí jako poručníka nebo opatrovníka dítěte. 
Procesní (kolizní) opatrovnictví dítěte bezprostředně souvisí s tím, že nezletilé dítě, které je účastníkem občanského soudního řízení, zásadně nemůže jednat před soudem samostatně, neboť nedisponuje plnou svéprávností, na kterou je navázána rovněž procesní způsobilost. Z tohoto důvodu musí být dítě v soudním řízení zpravidla zastoupeno zástupcem. 
Základní podstatou by měla být tedy účinná ochrana práv osoby, která to nejvíce potřebuje, tj. nezletilého dítě. Toto lze považovat za smysl a účel právní úpravy kolizního opatrovnictví.
Kolizní opatrovnictví realizované OSPOD se nyní potýká s následujícími problematickými aspekty:
Nevyjasnění odpovědnosti
OSPOD, respektive podle soudní judikatury obec, byť označením obecního úřadu (např. usnesení Nejvyššího správního soudu, sp. zn. Komp 3/2018 ze dne 6. 5. 2021), je stále správním orgánem. Ačkoli je jmenována obec, vystupuje v roli opatrovníka reálně obecní úřad, který je prezentovaný personálním substrátem, jenž je vždy v pozici zaměstnance příslušného obecního úřadu. Ve srovnání se jmenováním opatrovníka zletilé fyzické osobě je proto poněkud problematické vymezit, komu je opatrovník nezletilého primárně odpovědný. Ačkoli právní úprava předpokládá odpovědnost vůči opatrovanci, reálně jde o odpovědnost zaměstnance vůči zaměstnavateli, který se řídí metodickými pokyny MPSV. Z tohoto pohledu je nezletilý ve výrazně horší pozici než ten, jemuž je opatrovníkem jmenován advokát, neboť ten je striktně odpovědný opatrovanci jako klientovi a nikoli svému zaměstnavateli či jinému subjektu. 
Nevyjasnění využití nástrojů SPOD
Pravděpodobně hlavním důvodem, pro který je novelizace činěna, je nevyjasnění pozice OSPOD při realizaci kolizního opatrovnictví. Současné ustanovení § 17 ZSPOD sice určuje, že OSPOD je kolizním opatrovníkem, není však zřejmé, zda je možné postupovat podle jiných ustanovení ZSPOD při výkonu této funkce. Závažným problémem je proto především:
Otázka oprávnění OSPOD jako kolizního opatrovníka svolat schůzku rodičů, povinnost rodičů se účastnit schůzky a též oprávnění OSPOD sepsat protokol (ve srovnání se zástupcem – advokátem jde o oprávnění, které tomuto nepřísluší);
Otázka oprávnění, respektive povinnosti OSPOD provést na žádost soudu tzv. sociální šetření, které je jednoznačně nástrojem SPOD a nemá s procesním zastoupením dítěte nic společného. Soudy však v praxi OSPOD na šetření posílají, což lze považovat za problematické „šetření práce soudů“ při realizaci vyšetřovací zásady v rámci daného nesporného řízení.
Toto pravděpodobně vede ke snaze MSPV vyjmout otázku opatrovnictví z SPOD a učinit zní „samostatný odbor“ obecního úřadu.
Reálné praktické problémy
Poslední bod je sice ne zcela legislativní, ale zcela reálný. Základním charakterem pro kolizní opatrovnictví v praxi je bohužel pasivita a nedostatečné odborné vybavení osob vykonávajících kolizní opatrovnictví za obec ve vztahu ke znalostem procesního i hmotného práva. V době, kdy standardním řízením bylo řízení o úpravě poměrů pro rozvod a nejtypičtější formou úpravy péče byla výlučná péče matky v kombinaci s nastavením víkendového styku pro otce, bylo zastoupení úředníky z obce dostačující. Nicméně v současné době, kdy se interpretace rodinného práva výrazně mění, jsou nedostatky OSPOD v právní oblasti mimořádně citlivé. Jsou charakterizovány reálnou snahou být neutrální, pasivní či zcela nečinný, a to zřejmě na základě interpretace řídící metodiky MPSV a pocitu (resp. z pracovněprávního hlediska reálné) odpovědnosti vůči zaměstnavateli. To ale znamená, že z procesního hlediska je dítě v leckdy velmi komplikovaném sporu s potenciálem zásadně ovlivnit kvalitu jeho budoucího života zastoupeno výrazně slaběji (protože jen formálně) než rodiče, kteří mají advokáta.
Uvedené není primárně kritikou, ale reflektováním toho, že převažující vzdělání pracovníků SPOD se pohybuje v oblasti sociální práce, tj. nemají odpovídající vzdělání v oblasti procesních úkonů či aplikace práva hmotného a mají oprávněné obavy z toho srovnávat se s advokáty jako právními zástupci rodičů. 
V praxi se situace projevuje tak, že:
Opatrovník dítěte reálně dítě nezastupuje, pouze formálně prezentuje nějaké stanovisko, a to buď neutrální nebo podložené výslechem dítěte (což je velmi problematický moment). 
Jeho postavení v řízení je veskrze pasivní, fakticky z naší praxe neznáme to, že by kolizní opatrovník podal návrh na předběžné opatření, odvolání, dokonce návrh na provedení důkazu. 
Pasivita se projevuje v tom, že se kolizní opatrovníci na nic neptají, soudní řízení si „odsedí“, zpravidla ponechávají rozhodnutí o všech otázkách dotýkajících se života opatrovance (jak o nastavení péče a kontaktu s oběma rodiči, tak otázce výživného) na zvážení soudu. Z těchto důvodů je též i řada soudců považuje za tzv. prodlouženou ruku soudu a nikoli skutečného zástupce účastníka řízení, který by měl prezentovat i případná nesouhlasná stanoviska se soudem. 
Reálně působí proto advokáti rodičů „silněji“ než zástupce dítěte, který se spíše než na své procesní stanovisko, odvolává na postavení orgánu veřejné moci. To však není v zájmu dítěte. 
Česká advokátní komora spatřuje tuto navrhovanou změnu (oproti stávající praxi) za velmi problematickou a má závažné pochybnosti o vhodnosti této právní úpravy, neboť zachovává zastoupení dítěte toliko zaměstnancem úřadu, jehož primární odpovědnost bude ve vztahu k jeho zaměstnavateli, nikoliv k opatrovanci. Současně budou vyloučena jakákoliv jeho oprávnění, takže jeho role bude fakticky o to více problematická. Zástupcem dítěte v soudním řízení bude fakticky "úředník" s tzv. poručenským průkazem, jehož jedinou úlohou bude zastoupení dítěte. Reálně tak má činit procesní zastoupení, které tradičně přísluší advokátnímu stavu.
I podle připravovaných prováděcích předpisů bude odpovídající vzdělání především vzdělání v oblasti sociální práce, až sekundárně vzdělání v právní oblasti. 
V kontextu výše uvedeného proto spatřujeme za zcela vhodnější, aby osobou k výkonu této činnosti byl ustanoven advokát, neboť v jakémkoli jiném případě, kdy je nutné někoho ustanovit, je jím vždy advokát. Je tomu tak u osob s neschopností právně jednat či v případně detenčního řízení. U nezletilých osob (dětí) to však má zůstat u zaměstnanců obecního úřadu. I v případě soudnictví ve věcech mládeže je dáno takovéto zastoupení opět advokátem (§ 43 odst. 2 zákona o soudnictví ve věcech mládeže).
Tuto připomínku považujeme za zásadní
Současně pak doplňujeme, že problematika poručenství a opatrovnictví je problematikou soukromého práva, cílem novelizace je její vynětí ze sociálně-právní ochrany dětí, proto ani koncepčně nespadá do tohoto zákona. 
	Akceptováno jinak
Úprava hromadného poručenství a opatrovnictví bude zahrnuta až do připravované nové právní úpravy.

	NSOUD

	ČÁST PRVNÍ
Změna zákona o sociálně-právní ochraně dětí
Čl. I
28.	V Části třetí hlava IV včetně nadpisů zní:
HLAVA IV
ZPROSTŘEDKOVÁNÍ OSVOJENÍ A PĚSTOUNSKÉ PÉČE
[…]
Díl 3
Řízení o zařazení do evidence žadatelů
[…]
§ 23b
Postup obecního úřadu obce s rozšířenou působností v řízení o zařazení do evidence žadatelů

(1) V řízení o zařazení žadatele do evidence žadatelů obecní úřad obce s rozšířenou působností zjišťuje bezúhonnost žadatele, jeho manžela, partnera, druha, dítěte a jiné osoby tvořící s žadatelem společnou domácnost; za bezúhonného se pro tyto účely nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro trestný čin uvedený v trestním zákoníku, a to vražda (§ 140 trestního zákoníku), těžké ublížení na zdraví (§ 145 trestního zákoníku), mučení a jiné nelidské a kruté zacházení (§ 149 trestního zákoníku), nedovolené přerušení těhotenství bez souhlasu těhotné ženy (§ 159 trestního zákoníku), obchodování s lidmi (§ 168 trestního zákoníku), svěření dítěte do moci jiného (§ 169 trestního zákoníku), zbavení osobní svobody (§ 170 trestního zákoníku), vydírání (§ 175 trestního zákoníku), znásilnění (§ 185 trestního zákoníku), sexuální nátlak (§ 186 trestního zákoníku), pohlavní zneužití (§ 187 trestního zákoníku), kuplířství (§ 189 trestního zákoníku), výroba a jiné nakládání s dětskou pornografií (§ 192 trestního zákoníku), zneužití dítěte k výrobě pornografie (§ 193 trestního zákoníku), navazování nedovolených kontaktů s dítětem (§ 193b trestního zákoníku), opuštění dítěte nebo svěřené osoby (§ 195 trestního zákoníku), týrání svěřené osoby (§ 198 trestního zákoníku), týrání osoby žijící ve společném obydlí (§ 199 trestního zákoníku), únos dítěte a osoby stižené duševní poruchou (§ 200 trestního zákoníku), svádění k pohlavnímu styku (§ 202 trestního zákoníku), nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy (§ 283 trestního zákoníku), týrání zvířat (§ 302 trestního zákoníku), teroristický útok (§ 311 trestního zákoníku), teror (§ 312 trestního zákoníku), účast na teroristické skupině (§ 312a trestního zákoníku), financování terorismu (§ 312d trestního zákoníku), podpora a propagace terorismu (§ 312e trestního zákoníku), vyhrožování teroristickým trestným činem (§ 312f trestního zákoníku) násilí proti orgánu veřejné moci (§ 323 trestního zákoníku), vyhrožování s cílem působit na orgán veřejné moci (§ 324 trestního zákoníku), násilí proti úřední osobě (§ 325 trestního zákoníku), vyhrožování s cílem působit na úřední osobu (§ 326 trestního zákoníku), zneužití pravomoci úřední osoby (§ 329 trestního zákoníku), přijetí úplatku (§ 331 trestního zákoníku), podplacení (§ 332 trestního zákoníku), nepřímé úplatkářství (§ 333 trestního zákoníku), zasahování do nezávislosti soudu (§ 335 trestního zákoníku), maření výkonu úředního rozhodnutí a vykázání (§ 337 trestního zákoníku), násilí proti skupině obyvatelů a proti jednotlivci (§ 352 trestního zákoníku), nebezpečné vyhrožování (§ 353 trestního zákoníku), nebezpečné pronásledování (§ 354 trestního zákoníku), hanobení národa, rasy, etnické nebo jiné skupiny osob (§ 355 trestního zákoníku), podněcování k nenávisti vůči skupině osob nebo k omezování jejich práv a svobod (§ 356 trestního zákoníku), účast na organizované zločinecké skupině (§ 361 trestního zákoníku), podněcování k trestnému činu (§ 364 trestního zákoníku), nadržování (§ 366 trestního zákoníku), genocidium (§ 400 trestního zákoníku), útok proti lidskosti (§ 401 trestního zákoníku), založení, podpora a propagace hnutí směřujícího k potlačení práv a svobod člověka (§ 403 trestního zákoníku), projev sympatií k hnutí směřujícímu k potlačení práv a svobod člověka (§ 404 trestního zákoníku) a popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia (§ 405 trestního zákoníku).
	
(2) Za účelem zjištění bezúhonnosti podle odstavce 1 si obecní úřad obce s rozšířenou působností vyžádá podle zvláštního právního předpisu28a) opis z evidence Rejstříků trestů. Žádost o opis z evidence Rejstříku trestů a opis z evidence Rejstříků trestů se předávají v elektronické podobě, a to způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(3) Po doručení žádosti obecní úřad obce s rozšířenou působností žádost na základě údajů v ní uvedených a přiložených dokladů posoudí a žádost zamítne, pokud 
 
a) nejsou splněny podmínky uvedené v § 23a odst. 1, nebo
 
b) zjistí, že některá z osob uvedených v odstavci 1 nesplňuje podmínku bezúhonnosti.

Připomínka JUDr. Kamila Kalvody:
K navrhovanému ustanovení § 23b 
V důvodové zprávě (strana 99) je mimo jiné uvedeno, že „Podmínka bezúhonnosti je stanovena, jak bylo uvedeno, jako formální, a to taxativním výčtem dosud nezahlazených trestných činů. V případě, že takový trestný čin je v opise z evidence Rejstříku trestů uveden, obecní úřad obce s rozšířenou působností žádost bez dalšího zamítne, neprovádí již žádné další procesní úkony ani nepostupuje spisovou dokumentaci krajskému úřadu.“
Zařazení skutkových podstat trestných činů proti životu a zdraví, proti svobodě, proti lidské důstojnosti v sexuální oblasti a proti rodině a dětem se jeví jako samozřejmé a logické. Stejně tak jako některých z dalších trestných činů - např. nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy (§ 283 trestního zákoníku). Zde ovšem není zřejmé, proč je zařazena z oblasti drogové trestné činnosti jen tato jedna skutková podstata a nejsou zařazeny i ostatní (§ 284 až § 287 trestního zákoníku). Chápat lze i zařazení trestného činu týrání zvířat podle § 302 trestního zákoníku, trestných činů narušujících soužití lidí, trestných činů proti lidskosti, trestných činů týkajících se terorismu a trestného činu účasti na organizované zločinecké skupině (§ 361 trestního zákoníku).
Ovšem jako značně diskutabilní se pak jeví automatické zařazení některých forem trestné součinnosti – podněcování k trestnému činu (§ 364 trestního zákoníku) a nadržování (§ 366 trestního zákoníku), aniž by bylo zkoumáno, zda se tato součinnost vztahovala k ostatním trestným činům vyjmenovaným právě v § 23b, a také zařazení trestných činů proti pořádku ve věcech veřejných – jde o deset skutkových podstat v návrhu vyjmenovaných. Zde nelze souhlasit s navrhovaným „formálním stanovením bezúhonnosti“, protože spáchání těchto trestných činů žadatelem (či dalšími osobami – viz výše) vůbec nemusí vypovídat o jeho (jejich) schopnosti řádně pečovat o svěřené děti. Navrhuje se změnit navrhovanou úpravu u těchto trestných činů v tom směru, že příslušný orgán by v těchto případech měl povinnost zkoumat, zda k jejich spáchání žadatelem, nebo některou z dalších uvedených osob, došlo v souvislosti s péčí o děti či v souvislosti s řízením týkajícím se osvojení nebo pěstounské péče. Jen v případě kladného zjištění by pak nebylo možné považovat takovou osobu za bezúhonnou.
Závěrem lze doporučit zařazení ostatních tzv. drogových trestných činů do zmíněného taxativního výčtu (viz připomínka uvedená výše).
Tuto připomínku hodnotíme jako zásadní.
	Akceptováno částečně.
Viz připomínka MSP.

	NSZ

	K § 23 b: 
Postup obecního úřadu obce s rozšířenou působností v zařazení do evidence žadatelů
Podle navrhovaného znění § 23b odst. 3 písm. b) má obecní úřad obce s rozšířenou působností žádost o zařazení do evidence osob vhodných stát se osvojiteli nebo pěstouny (dále jen „evidence žadatelů“) bez dalšího zamítnout, pokud není u některé z osob uvedených v § 23b odst. 1 splněna podmínka bezúhonnosti. Na základě uvedeného ustanovení se za bezúhonného nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro některý z trestných činů taxativně vyjmenovaných v odstavci 1. Za účelem zjištění bezúhonnosti má obecní úřad obce s rozšířenou působností vycházet z opisu z evidence Rejstříků trestů. Z navrhované právní úpravy tedy vyplývá, že obecní úřad obce s rozšířenou působností bez toho, aniž by prováděl jakékoliv další procesní úkony, žádost zamítne, pokud byla příslušná osoba v minulosti pravomocně odsouzena za daný trestný čin, a to i v případě, kdy již bylo její odsouzení zahlazeno.
Uvedené je v rozporu s důvodovou zprávou k danému ustanovení (str. 99). Podle důvodové zprávy „Podmínka bezúhonnosti je stanovena, jak bylo uvedeno, jako formální, a to taxativním výčtem dosud nezahlazených trestných činů. […] Naopak v řízení před krajským úřadem se má nově podle § 23d odst. 4 písm. d) ZSPOD oproti stávající úpravě výslovně přihlížet i k odsouzením za trestné činy neuvedené v § 23b odst. 1 ZSPOD a k již zahlazeným odsouzením […].“ Z důvodové zprávy tedy vyplývá, že žádost o zařazení do evidence by měla být ve fázi řízení před obecním úřadem obce s rozšířenou působností automaticky zamítána jen v případě dosud nezahlazených odsouzení. Posouzení osobnostních předpokladů i s ohledem na již zahlazená odsouzení by mělo být předmětem řízení až ve fázi před krajským úřadem s ohledem na zvýšené nároky na hodnocení těchto předpokladů a správní úvahu. Navrhované znění právní úpravy však s uvedenými závěry nekoresponduje a navrhovatel by měl proto zvážit, zda daný text v tomto směru upřesnit.
Ve vztahu k navrhované úpravě evidence žadatelů si rovněž dovolujeme s ohledem na veřejný zájem na ochraně dětí, kterým má být zajištěna péče v náhradním rodinném prostředí formou pěstounské péče nebo osvojení, navrhnout, aby státní zastupitelství mělo legislativně ošetřenou možnost přístupu do evidence žadatelů za účelem možnosti poskytnout orgánu, jenž evidenci vede, podněty vytěžené v rámci výkonu trestní i netrestní působnosti státního zastupitelství. Státní zastupitelství by tak například mohlo jako orgán činný v trestním řízení již v průběhu trestního řízení avizovat příslušnému orgánu sociálně-právní ochrany dětí závažné informace důležité pro případné nezařazení či vyřazení konkrétních osob z evidence žadatelů.
Uvedené oprávnění by bylo možné začlenit do navrhované úpravy § 24b. Státní zastupitelství by zde mohlo být jmenováno jako orgán mající oprávnění k přístupu do evidence žadatelů a podávání podnětů příslušným orgánům sociálně-právní ochrany dětí.
	Akceptováno.
Právo přístupu státního zastupitelství do evidence žadatelů o zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče, jakož i do evidence dětí pro účely zprostředkování osvojení a pěstounské péče, bude doplněno do ust. § 51 odst. 2, který právo přístupu do těchto evidencí zakládá ostatním zprostředkujícím orgánům sociálně-právní ochrany dětí. Ust. 51 odst. 2 tak bude nově znít:

         „(2) Orgán sociálně-právní ochrany, který zprostředkovává osvojení nebo pěstounskou péči, vede evidenci dětí a evidenci žadatelů i v elektronické podobě způsobem umožňujícím dálkový přístup ostatním orgánům sociálně-právní ochrany zprostředkujícím osvojení nebo pěstounskou péči podle tohoto zákona a státnímu zastupitelství.“. 

Ust. § 24b upravuje postup MPSV při výběru osvojitele nebo pěstouna, a proto se do něj navrhované doplnění systematicky nehodí.

	NSZ
	K § 51
Povinnosti orgánů sociálně-právní ochrany při sdělování údajů
V navrhovaném doplnění stávajícího znění § 51 postrádáme zakotvení dosud chybějícího právního rámce pro vyžadování zpráv o poměrech dítěte a souvisejících údajů. De lege lata prověřuje-li státní zastupitelství na poli netrestní působnosti podmínky pro podání návrhu či využití vstupového oprávnění ve vztahu k řízením ve věcech osvojení a ve věcech péče soudu o nezletilé [viz § 8 odst. 1 písm. a), b), odst. 2 zákona č. 292/2013 Sb.], nemůže vyžadovat zprávy o aktuálních poměrech dítěte, popř. další údaje, byť mohou být tyto informace pro zvolení adekvátního procesního postupu státního zastupitelství zcela zásadní. Stávající právní úprava cílí pouze na postupy státního zastupitelství podle zákona o soudnictví ve věcech mládeže a trestního řádu, přičemž další působnost státního zastupitelství zcela pomíjí. Státní zastupitelství uvedený nedostatek právní úpravy v současné době sice překlenuje postupem podle § 14 odst. 1, 2 zákona č. 283/1993 Sb., nicméně obecná právní úprava součinnosti státních orgánů dle zákona o státním zastupitelství není zejm. ve vztahu k vyžadování zpráv o aktuálních poměrech dítěte zcela přiléhavá.
Za situace, kdy zákon o sociálně-právní ochraně dětí dokonce předpokládá, že se státní zastupitelství účastní poradních sborů pro sociálně-právní ochranu dětí, máme za to, že je potřeba stávající právní úpravu adekvátně doplnit.
Navrhujeme proto následující úpravy znění § 51:
V § 51 odst. 4 písm. b) se na konci doplňují slova „nebo má vykonávat svou působnost v občanském soudním řízení týkajícím se dítěte“.
V § 51 odst. 5 písm. a) bod 1 se za slovo „soudu“ doplňuje slovo „státnímu zastupitelství“.
Navrhované doplnění současného znění právní úpravy považujeme za vhodné začlenit právě do předkládaného návrhu novely, neboť jedním z jeho motivů je zpřehlednění a formulační zpřesnění stávající právní úpravy.
	Neakceptováno, vysvětleno.

MPSV s připomínkovým místem věcně souhlasí, pokud jde o povinnost orgánů sociálně-právní ochrany dětí poskytovat státnímu zastupitelství potřebnou součinnost při výkonu jeho působnosti i mimo rámec trestního řízení či řízení ve věci dětí mladších 15 let podle zákona č. 218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeže. Pro tento účel se nám však stejně jako dosud jeví jako zcela dostačující ust. § 14 odst. 1, 2 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ať už jde o povinnost OSPOD na všech úrovních zapůjčovat státnímu zastupitelství spisy nebo jiné písemnosti, anebo o povinnost vyhovovat dožádáním a povinnost poskytovat státnímu zastupitelství potřebná vysvětlení. OSPODy na úrovni obecních úřadů obcí s rozšířenou působností jsou konstatně metodicky vedeny ze strany KÚ i MPSV k tomu, aby uvedenou úpravu zákona č. 283/1993 Sb. plně respektovaly, byť není zcela zrcadlově promítnuta do ust. § 51 zákona č. 359/1999 Sb. Nepovažujeme proto za nutné doplňovat zvláštní úpravu zákona č. 359/1999 Sb., pokud v praxi nevznikají ve spolupráci OSPOD a státních zastupitelství zásadní problémy, což bezvýhradně neplatí pro spolupráci v některých jiných případech, které jsou do ust. § 51 nově doplňovány (např. orgány policie a obecní policie).

Pokud jde o poskytování údajů potřebných pro probíhající občanské soudní řízení, nepovažujeme za žádoucí doplňovat státní zastupitelství do ust. § 51 odst. 5 písm. a) bod 1 a stavět ho tím na roveň civilnímu soudu. Tím by totiž došlo k narušení principu rovnosti účastníků soudního řízení. Je-li státní zastupitelství jako účastník občanského soudního řízení, jenž podal návrh na zahájení řízení nebo jenž vstoupil do již zahájeného soudního řízení, přesvědčeno o tom, že je pro spolehlivé zjištění skutkového stavu a objasnění rozhodných skutečností žádoucí vyžádat zprávu příslušného OSPOD, je třeba, aby podalo soudu v tomtu smyslu návrh na doplnění dokazování vyžádaním zprávy OSPOD.


	ČMKOS

	Obecně k návrhu
1. Nesouhlasíme se zrušením dětských domovů pro děti do 3 let věku a požadujeme stažení všech souvisejících bodů návrhu.
Odůvodnění:
Připomínáme, že i v současnosti se bohužel stále rodí děti se závažným zdravotním postižením. Mnoho takto postižených dětí v péči vlastních rodin nezůstane a nelze je ani reálně umístit do náhradních rodin, příp. do zařízení komunitního typu. V důvodové zprávě se uvádí, že „navrhovaná právní úprava proto akcentuje, že dětské domovy pro děti do 3 let věku nemají v rámci stávající ústavní péče o malé děti své místo a jako takové musí být z jejího systému odstraněny“ (str. 47). Bohužel nám však v návrhu chybí bližší vysvětlení a popis péče o těžce postižené děti (např. kdo jim bude poskytovat péči, jakým způsobem by měly být příp. sanovány původní rodiny, zda budou mít poskytovatelé zdravotních služeb povinnost žádat si o registraci dané služby atd.). Z toho důvodu požadujeme, aby byl vypracován komplexní systém péče o středně a těžce postižené děti. 
Rovněž se obáváme, že ačkoliv důvodová zpráva deklaruje, že zrušení dětských domovů pro děti do 3 let věku má přinést uvolnění prostředků v rozpočtu zřizovatelů (zejména krajů a obcí), které byly doposud alokovány na činnost těchto zařízení a které by nově mohly být využity na úhradu či podporu jiných terénních, ambulantních či pobytových služeb pro děti a pro rodiny s dětmi, v praxi takto využity nebudou. Odbory ve zdravotnictví dlouhodobě a soustavně upozorňují na skutečnost, že v současné době není dostatečně zajištěn terén pro poskytování služeb v terénní nebo ambulantní formě. Z návrhu není rovněž zřejmé, jakým způsobem by měly být zajištěny kapacity pečovatelských a asistenčních služeb poskytujících péči o děti do 3 let věku. Považujeme za zcela nezbytné zajistit dostatečné a kvalitní zázemí pro péči o tyto děti (zejména postižené), a to jak v oblasti materiální, tak v oblasti personální, což v tuto chvíli bohužel zajištěno není.
Závěrem uvádíme, že podle našich zkušeností je umisťování těchto postižených dětí do náhradní péče nebo naopak ponechání těchto dětí na dětských odděleních zdravotnických zařízení mnohem horší variantou než péče o ně ve stávajících dětských domovech pro děti do 3 let věku.
Tuto připomínku považujeme za zásadní.

	Neakceptováno. ROZPOR

Zrušení úpravy dětského domova pro děti do 3 let věku v § 43 a § 44 zákona o zdravotních službách je návrhem gesčního Ministerstva zdravotnictví, na němž panuje široká mezirezortní, politická i odborná shoda. Jedná se nicméně o zrušení pouze jednoho speciálního typu zdravotnického zařízení, které nebude mít žádné zásadní dopady s ohledem na to, že
1. počet těchto zařízení a počet jejich klientů v uplynulých letech setrvale klesal;
2. není nijak dotčeno poskytování ambulantní i lůžkové zdravotní péče dětem ze strany ostatních poskytovatelů zdravotních služeb; 
3. zákon o zdravotních službách upravuje dostatečně a kvalitně obecný rámec pro poskytování zdravotních služeb týraným, zneužívaným či zanedbávaným dětem za zvláštních podmínek – viz ust. § 38 odst. 2, 5, § 67.
4. dosavadní dětské domovy pro děti do 3 let věku budou moci poskytovat své služby i nadále v jiném režimu, ať už na základě oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle § 11 a násl. zákona o zdravotních službách, anebo na základě pověření k provozování ZDVOP podle § 48 a násl. zákona č. 359/1999 Sb., případně na základě registrace k poskytování sociálních služeb podle zákona č. 108/2006 Sb. 

	ČMKOS
	Nad rámec návrhu
2. Požadujeme vytvoření centrálního registru pěstounů a dětí umístěných do pěstounské péče. Máme za to, že centrální registr je z důvodu v návrhu zmiňovaného možného mezikrajového umístění dětí do pěstounské péče nezbytný, protože umožňuje větší ochranu dětí umístěných do pěstounské péče.
Tuto připomínku považujeme za zásadní.

	Akceptováno
Srov. § 51 odst. 2 a § 53a odst. 1. Na realizaci se intenzivně pracuje, zatím existují provizovní řešení (celorepubliková tabulka volných žadatelů o PP a PPPD)

	UZS ČR a KZPS

	1. Hromadné poručenství a hromadné opatrovnictví nezletilých 
Obecně, návrh vyjmutí veřejného poručenství a opatrovnictví nezletilých dětí z rámce činností poskytovaných orgány SPO, vnímáme jako nekoncepční v kontextu zajišťování sociálně-právní ochrany dětem, v kolizi s objektivním posuzováním nejlepšího zájmu dítěte a řádným zastupováním dítěte. Nejmarkantnější je tato neadekvátnost v oblasti veřejného poručenství dle 
§17 b.  Ač návrh zákona k novele ZSPOD navrhuje, že organizace výkonu poručenství a opatrovnictví zůstane na úrovni obecních úřadů obcí s rozšířenou působností, bude tento výkon mimo činnost OSPOD. Bude se jednat o novou organizační složku. Máme však za to, že právě výkon veřejného poručenství se v mnoha paragrafech prolíná s běžnými kompetencemi OSPOD (viz §28, §16, § 16b apod.). Pro obce bude vyjmutí veřejného poručenství a opatrovnictví velmi složitou a finančně nákladnou organizační záležitostí.
Součástí materiálu k připomínkování je i dokument Teze doplnění vyhlášky č. 473/2012 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o SPOD, kdy v přílohou č. 2 jsou Standardy hromadného poručenství.  Tyto standardy jasně ukazují na finanční nákladnost odtržení těchto agend od činnosti OSPOD: personální zabezpečení – bude nutno personálně posílit; prostředí a podmínky – nové pracovní zázemí včetně služebního vozidla (Podmínky transferu na úhradu nákladů na činnost OSPOD   neumožňují využívat vozidlo zakoupené pro účely SPO pro výkon jiných agend.). Finanční náklady na proplácení pracovní pohotovosti. S ohledem na odůvodnění vyčlenění agendy veřejného poručnictví z činností OSPOD je nesrozumitelným, proč v návrhu Standardů hromadného poručenství je v SQ 1b zmíněno, že pracovníky vykonávajícími tuto agendu je zajištěna nepřetržitá pracovní pohotovost.
V návrhu § 64f ZSPOD je jen velmi obecně uvedeno, jakým způsobem bude náhrada výdajů vzniklých v souvislosti s výkonem hromadného poručenství a hromadného opatrovnictví nezletilých této činnosti“. Již nyní mají úřady negativní zkušenost s tím, že náklady na výkon SPOD nejsou plně dokrývány a dochází k dalšímu administrativnímu zatížení při podávání žádostí o doplatek transferu.

	Akceptováno 
Úprava hromadného poručenství a opatrovnictví bude z návrhu zákona vyjmuta.

	UZS ČR a KZPS

	2. Posuzování psychické způsobilosti k přijetí dítěte do rodiny § 45 (nově) 
Zjednodušení a zrychlení procesu zprostředkování osvojení a PP plně podporujeme, ale ne na úkor kvality žadatelů. S ohledem na negativní zkušenosti z praxe (kvalita výkonu PP) vnímáme za velmi důležité, aby stát nastavil dostatečnou kontrolu nad dodržováním standardizace provádění příprav a odborného posuzování žadatelů. Prioritně bude kontrola nutná v oblasti psychologického posouzení žadatelů a společně posuzovaných osob (nově §45), použitých diagnostických metod a jejich vyhodnocování. S ohledem na fakt, že přetrvává nedostatek dětských psychologů pro zajištění průběžné odborné péče pro ohrožené děti, je diskutabilním, zda tito odborníci budou mít zájem specializovat se na oblast NRP a dostát standardům pro tuto oblast – posuzování psychické způsobilosti zájemců o zprostředkování. Avizovaná zvýšená poptávka pěstounů související s omezením institucionální péče o nejmenší děti prováděná i formou náborových akcí by měla o to více souviset s přísnými kritérii, která by žadatelé, kterým chce stát svěřit děti do péče, měli splňovat.
Pokud zákon zmiňuje povinnosti pečujících osob, nezmiňuje sankce za neplnění povinností. V praxi je obtížné reagovat na odmítavý postoj pečujících osob např. ke vzdělávání. Rovněž je zaznamenáván častý odmítavý postoj ke sledování vývoje dětí svěřených do NRP ze strany orgánu SPO v rámci návštěv v rodinách (Zde máme za to, že tato oprávnění OSPOD by právě v rámci příprav pěstounů měla dostávat větší prostor.). 
Je překvapivé, že návrh zákona k novele ZSPOD se nevypořádal s otázkou čerpání „oddechového času“ ze strany osob v evidenci vykonávajících pěstounskou péči na přechodnou dobu po ukončení péče o dítě. Není definována doba maximálního čerpání „vlastního respitu“ po ukončení péče o dítě (Není výjimkou, že jde i o více než půlroční „oddychový čas“, který je hrazen z peněz státu.).   

Další důležitou věc z nových věcí vidíme v § 48 - posuzování psychické způsobilosti žadatelů o pěst. péči, kdy v novele je mimo kraje navrhován i ten, kdo má pověření k výkonu sociálně právní ochrany dětí, tedy neziskovka, která doprovází pěstouny, než s nimi uzavře smlouvu, tak je psychicky prozkoumá, napíše verdikt. Nevidíme zde stát jako garanta, který zajistí objektivitu posouzení. 
Problémy vnímáme také v natavení ohlašovacích povinností, například při přijetí dítěte do zařízení, kdy je zařízení povinno neprodleně ohlásit tuto skutečnost na OSPOD. Při nedodržení této povinnosti se můžeme dopustit přestupku, kde hrozí pokuta až do 50 tis. Kč nebo pozastavení činnosti na 1 rok. Z praxe se setkáváme s dohady, jak správně postupovat, co je ještě považováno za „neprodleně“ a v některých případech zařízení uvádí, že není jasné, komu toto hlášení podat o víkendech a státních svátcích. Z tohoto pohledu doporučujeme posílit minimálně metodické vedení v této oblasti.   

	Akceptováno. 
Samozřejmě, odborné posouzení nelze podceňovat. Zároveň je třeba nastavit jednotný model posuzování a zejména kompetencí náhradních rodičů, aby to v každém kraji nebylo jinak. Dodržování standardů kvality má na starosti inspekce SPOD. 


Vysvětleno
Posuzování psychické způsobilosti dle navrhovaného § 45 se týká žadatelů o zprostředkování NRP, zde není třeba specializace dětského psychologa. Odborná způsobilost bude upravena dle ostatních připomínkových míst (viz výše). 

Níže uvedené se netýká připomínkovaného ustanovení (§ 45)


Vysvětleno
Odmítavý postoj pečujících osob ke zvyšování znalostí a dovedností v oblasti výchovy a péče o dítě lze překlenou vhodnou nabídkou témat a forem tohoto „vzdělávání“. Pokud jde o maření sledování vývoje dětí svěřených do náhradní péče ze strany OSPOD pečujícími osobami, pak při neplnění této povinnosti lze uložit pořádkovou pokutu až 20 tisíc Kč, a to i opakovaně. V případě nespolupráce s doprovázejícím subjektem může být „sankcí“ vypovězení dohody o výkonu pěstounské péče, čímž dojde dle návrhu mj. k zániku nároku na odměnu pěstouna či příspěvek při pěstounské péči.


Přechodní pěstouni si v některých případech stěžují, že jim není umožněno čerpat oddechový čas po předání dítěte, jaký by potřebovali, že např. KÚ trvá na 14ti dnech, ikdyž PPPD měli dítě v péči několik měsíců, péče byla náročná a díky věku dítěte nemohli ani čerpat „respit“. I půlroční  „oddech“ může být v určitých situacích odůvodněný (např. pokud se PPPD starají o těžce nemocné dítě, které v jejich péči zemře). Je nutné postupovat individuálně, dle náročnosti péče o předané dítě, délky péče o něj atd. Takto MPSV metodicky vede krajské úřady a aktuálně zpracovává metodiku k tomuto tématu. Oddech po předání dítěte trvající více než měsíc či dva bývá výjimečný, naopak jsou přechodní pěstouni v řadě případů kontaktováni i dříve, než jim „oddech“ skončí, jelikož je třeba řešit akutní situaci nejakého dítěte.


Posouzení psychické způsobilosti žadatele o NRP je jen jedním z důkazů v rámci probíhajícícho správního řízení o zařazení žadatele do evidence pro zprostředkování NRP. Krajský úřad posuzuje všechny skutečnosti stanovené v § 23d odst. 3 a má k tomu k dispozici také zprávu ze sociálního šetření od OÚ ORP, opis trestního rejstříku, opis z evidence přestupků, zprávu z přípravy k přijetí dítěte do rodiny a sám také provádí prostřednictvím svých odborně způsobilých zaměstnanců rozhovor se žadateli a jejich dětmi. Tím, kdo o zařazení či nezařazení do příslušné evidence finálně rozhoduje, je krajský úřad, stejně jako nyní. A již nyní v některých krajích provádí psychologické posouzení externí subjekt (psycholog příspěvková organizace kraje, pověřená osoba, psycholog na DPP). 

Metodické vedení bude posíleno.

	UZS ČR a KZPS

	1. K § 14 odst. 1 písm. n), který zní - 

(1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností podává za podmínek stanovených zvláštním právním předpisem návrh soudu
….
n) na vyslovení přípustnosti převzetí a držení dítěte ve zdravotním ústavu nebo na propuštění dítěte ze zdravotního ústavu,

Není zřejmé, co má předkladatel „zdravotním ústavem“ na mysli, toto spojení je třeba blíže vymezit.

tato připomínka je doporučující 

	Vysvětleno.
Jedná se o přepis úpravy soudního řízení ve věcech vyslovení přípustnosti převzetí nebo držení ve zdravotním ústavu podle § 66 a násl. zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních. K pojmu „zdravotní ústav“:
„Namístě je interpretovat zdravotní ústav pro účely způsobilosti být účastníkem řízení a procesní způsobilosti (§ 19 a 20 OSŘ) v souvislosti s čl. 8 odst. 6 LPS s tím, že se jedná o toho, kdo v ústavní zdravotnické péči převzal nebo drží člověka bez jeho souhlasu, přičemž se bude ve smyslu § 105 odst. 2 ObčZ a § 38 ZdravSl v drtivé většině případů jednat o poskytovatele zdravotních služeb. Osoba poskytovatele zdravotních služeb se nemusí shodovat s osobou provozující dotčené zdravotnické zařízení (takové rozlišování činí zákon výslovně například v § 109 odst. 1 ObčZ), v němž je vykonávána ústavní zdravotnická péče.“ (In: SVOBODA, TLÁŠKOVÁ, VLÁČIL, LEVÝ, HROMADA A KOL.: Zákon o zvláštních řízeních soudních – komentář, 2. vydání, 2020, Nakladatelství Beck).


	UZS ČR a KZPS
	2. K § 21 odst. 3 - Spisová dokumentace o dítěti 
Místo textu  „nejpozději do 3 pracovních dnů od jejího založení krajskému úřadu“ nahradit textem „bez zbytečného odkladu krajskému úřadu“, případně „ihned po jejím zkompletování krajskému úřadu“. 
Odůvodnění: V původním textu odst. 6 § 21 je uvedeno, že kopii spisové dokumentace postupuje obecní řad obce s rozšířenou působností neprodleně krajskému úřadu. Novela zákona navrhuje text: „Obecní úřad obce s rozšířenou působností postupuje kopii spisové dokumentace podle odstavců 1 a 2 nejpozději do 3 pracovních dnů od jejího založení krajskému úřadu“. Původní slovo „neprodleně“ navrhuje nahradit textem: „…nejpozději do 3 pracovních dnů od jejího založení…“.  
Nově navrhovaný termín je pro OSPOD nereálný. Nelze do tak krátké doby mít zkompletovanou spisovou dokumentaci. 

tato připomínka je zásadní 
	Akceptováno jinak

V souladu s připomínkami dalších připomínkových míst bude stanovena lhůta 7 pracovních dnů. 

	UZS ČR a KZPS
	3. OZ §§953–957 (svěřenectví)

Doporučujeme zrušení §§953–957, v případě NRP se bude vždy jednat o pěstounskou péči - preference Varianty 1.
Odůvodnění: 
Sjednocení institutu svěřenectví s nezprostředkovanou PP hlavně v oblasti dávek, podpory dětem a rodinám je důvodné. Zjednodušena bude i rozhodovací praxe soudů

                                                                                                           tato připomínka je doporučující 
	Vysvětleno

Šlo o jednu ze zvažovaných variant (viz RIA), MPSV preferovanou, nicméně gestor občanského zákoníku, Ministerstvo spravedlnosti, dalo přednost předkládané variantě. Ke kýženému cíli dojde rovněž v případě předložené varianty. 

	UZS ČR a KZPS
	4. K § 47a odst. 2 písm. g)  
V části nazvané Práva a povinnosti osoby pečující a osoby v evidenci navrhujeme vypuštění textu 
„v rozsahu 12 hod v době 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích a v případě osob vykonávajících zprostředkovanou pěstounskou péči“ a ponechání textu „povinnost zvyšovat si znalosti a dovednosti v oblasti výchovy a péče o dítě v rozsahu 24 hodin v době 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích“.

Odůvodnění: Pokud zákon zmiňuje povinnosti pečujících osob, nezmiňuje sankce za neplnění povinností. V praxi je obtížné reagovat na odmítavý postoj pečujících osob např. ke vzdělávání. Rovněž je zaznamenáván častý odmítavý postoj ke sledování vývoje dětí svěřených do NRP ze strany orgánu SPO v rámci návštěv v rodinách 
Vnímáme jako neodůvodněné zkrácení vzdělávání pěstounů nezprostředkovaných, kteří ani neprošli potřebným školením jako žadatelé o PP.

tato připomínka je zásadní 
	Akceptováno částečně. 

Pro osoby vykonávající nezprostředkovanou náhradní péči bude stanovela kompromisně varianta 18 hodin povinného zvyšování znalostí a dovedností v době 12 kal. měsíců po sobě jdoucích. Máme za to, že větší dopad má cílená individuální práce s náhradní rodinou a svěřenými dětmi, přímo v rodině, k čemuž MPSV směřuje jak předloženým návrhem, tak metodicky.

Odmítavý postoj pečujících osob ke zvyšování znalostí a dovedností v oblasti výchovy a péče o dítě lze překlenou vhodnou nabídkou témat a forem tohoto „vzdělávání“. Pokud jde o maření sledování vývoje dětí svěřených do náhradní péče ze strany OSPOD pečujícími osobami, pak při neplnění této povinnosti lze uložit pořádkovou pokutu až 20 tisíc Kč, a to i opakovaně. V případě nespolupráce s doprovázejícím subjektem může být „sankcí“ vypovězení dohody o výkonu pěstounské péče, čímž dojde dle návrhu mj. k zániku nároku na odměnu pěstouna či příspěvek při pěstounské péči.


	UZS ČR a KZPS
	5. K § 17 písm. b)

S ohledem na snahu vyjmout poručenství a hromadné opatrovnictví nezletilých z činnosti OSPOD navrhujeme a považujeme za důvodné ponechání § 17 a nově jej upravit textem: “Obecní úřad obce s rozšířenou působností jako orgán sociálně-právní ochrany dětí vykonává funkci veřejného poručníka“.

 Odůvodnění:   Návrh na vyjmutí veřejného poručenství a opatrovnictví nezletilých dětí z rámce činností poskytovaných orgány SPO, vnímáme jako nekoncepční v kontextu zajišťování sociálně-právní ochrany dětem, v kolizi s objektivním posuzováním nejlepšího zájmu dítěte a řádným zastupováním dítěte. Nejmarkantnější je tato neadekvátnost v oblasti veřejného poručenství dle §17 b.  Ač návrh zákona k novele ZSPOD navrhuje, že organizace výkonu poručenství a opatrovnictví zůstane na úrovni obecních úřadů obcí s rozšířenou působností, bude tento výkon mimo činnost OSPOD. Bude se jednat o novou organizační složku. Máme však za to, že právě výkon veřejného poručenství se v mnoha paragrafech prolíná s běžnými kompetencemi OSPOD (viz §28, §16, § 16b apod.) při zajišťování ochrany dětí spadajících po §6 ZSPOD.
tato připomínka je zásadní 
	Akceptováno jinak.
Úprava hromadného poručenství a opatrovnictví bude z návrhu zákona vyjmuta. Ust. § 17 zůstane ponecháno v platném znění.

	UZS ČR a KZPS
	6. K § 64b (nově)
Navrhujeme vyjmutí odst. 1 bez náhrady. 
V odst. 2 navrhujeme vyjmutí textu “kromě případů vyjmenovaných v odst. 1“.
Odůvodnění: Návrh na vyjmutí veřejného poručenství a opatrovnictví nezletilých dětí z rámce činností poskytovaných orgány SPO, vnímáme jako nekoncepční v kontextu zajišťování sociálně-právní ochrany dětem, v kolizi s objektivním posuzováním nejlepšího zájmu dítěte a řádným zastupováním dítěte. Nejmarkantnější je tato neadekvátnost v oblasti veřejného poručenství dle §17 b.  Ač návrh zákona k novele ZSPOD navrhuje, že organizace výkonu poručenství a opatrovnictví zůstane na úrovni obecních úřadů obcí s rozšířenou působností, bude tento výkon mimo činnost OSPOD. Bude se jednat o novou organizační složku. Máme však za to, že právě výkon veřejného poručenství se v mnoha paragrafech prolíná s běžnými kompetencemi OSPOD (viz §28, §16, § 16b apod.) při povinnosti zajišťování ochrany dětí spadajících po §6 ZSPOD.
tato připomínka je zásadní 

	Akceptováno jinak.
Úprava hromadného poručenství a opatrovnictví bude z návrhu zákona vyjmuta. Ust. § 17 zůstane ponecháno v platném znění.

	UZS ČR a KZPS
	7. Teze doplnění vyhlášky č. 473/2012 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o SPOD, Příloha 
č. 2 - Standardy hromadného poručenství. 
Doporučujeme změnu ve znění standardu 1b, kdy z bude vyjmut text „mimo pracovní dobu a ve dnech pracovního klidu je zajištěna nepřetržitá pracovní pohotovost“.
 Doporučujeme změnu ve znění standardu 4b, kdy z bude vyjmut text „nejméně 1 pracovník na 1600 nezletilých, kteří jsou hlášeni k trvalému pobytu v území“. Vyjmutý text doporučujeme nahradit textem „počet případů, ve kterých byl nositel hromadného poručenství a opatrovnictví nezletilých jmenován výkonem hromadného poručenství a opatrovnictví nezletilých v předchozím sledovaném roce“.
Odůvodnění: 
SQ 1b- S ohledem na odůvodnění vyčlenění agendy veřejného poručnictví z činností OSPOD je nesrozumitelným, proč v návrhu Standardů hromadného poručenství je v SQ 1b zmíněno, že pracovníky vykonávajícími tuto agendu je zajištěna nepřetržitá pracovní pohotovost. Pracovní pohotovost by měla být zajišťována pracovníky OSPOD. 
SQ 4b - Počet pracovníků vykonávajících hromadné poručenství a opatrovnictví nezletilých musí vycházet z počtu výkonů kolizního opatrovnictví a poručenství v předchozích letech a nikoli z počtu dětí hlášených k trvalému pobytu na území daného ORP. Kdyby tomu tak bylo, tak personálně bude počet předimenzovaný. 
                                                                                                         tato připomínka je doporučující 

	Akceptováno jinak.
Úprava hromadného poručenství a opatrovnictví bude z návrhu zákona vyjmuta. Ust. § 17 zůstane ponecháno v platném znění.

	UZS ČR a KZPS
	8. Teze doplnění vyhlášky č. 473/2012 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o SPOD, Příloha 
č. 1 – vzor poručenského průkazu, písm. c)
Doporučujeme vynechat v textu „všechna“ oprávnění a nahradit textem „pouze příslušná“.
Odůvodnění: 
Není možné, aby pracovníci vykonávající hromadné poručenství a opatrovnictví nezletilých vykonávali všechna oprávnění podle ZSPOD.

                                                                                                          tato připomínka je doporučující 

	Akceptováno jinak.
Úprava hromadného poručenství a opatrovnictví bude z návrhu zákona vyjmuta. Ust. § 17 zůstane ponecháno v platném znění.

	UZS ČR a KZPS
	9. K části druhé, čl. III bod 3. – navrhované zrušení dětských domovů pro děti do tří let věku požadujeme vypustit

Odůvodnění: Ačkoliv s autory sdílíme základní ideové přesvědčení, že rodinná péče a náhradní rodinná péče má mít vždy přednost před péčí ústavní, považujeme navrhovaný krok za předčasný. Vede nás k tomu přesvědčení, že žádné dítě by nemělo trpět nedostatkem péče.  Dle našeho názoru je vhodné vyčkat, zda legislativní změny navrhované v části první skutečně přinesou kýžený efekt a povedou k zajištění adekvátní péče i pro děti s těžkým postižením, které vyžadují zvlášť náročnou péči. Dalším rizikem spojeným s uvažovanou změnou nedostatek pediatrů, kteří by byli schopni takto intenzivní a náročnou péči poskytovat. 
 
Tato připomínka je zásadní
	Neakceptováno.
Zrušení úpravy dětského domova pro děti do 3 let věku v § 43 a § 44 zákona o zdravotních službách je návrhem gesčního Ministerstva zdravotnictví, na němž panuje široká mezirezortní, politická i odborná shoda. Jedná se nicméně o zrušení pouze jednoho speciálního typu zdravotnického zařízení, které nebude mít žádné zásadní dopady s ohledem na to, že
1. počet těchto zařízení a počet jejich klientů v uplynulých letech setrvale klesal;
2. není nijak dotčeno poskytování ambulantní i lůžkové zdravotní péče dětem ze strany ostatních poskytovatelů zdravotních služeb;
3. zákon o zdravotních službách upravuje dostatečně a kvalitně obecný rámec pro poskytování zdravotních služeb týraným, zneužívaným či zanedbávaným dětem za zvláštních podmínek – viz ust. § 38 odst. 2, 5, § 67.
4. dosavadní dětské domovy pro děti do 3 let věku budou moci poskytovat své služby i nadále v jiném režimu, ať už na základě oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle § 11 a násl. zákona o zdravotních službách, anebo na základě pověření k provozování ZDVOP podle § 48 a násl. zákona č. 359/1999 Sb., případně na základě registrace k poskytování sociálních služeb podle zákona č. 108/2006 Sb. 

	UZS ČR a KZPS
	10. K části druhé, čl. IV, body 1. a 2.   – navrhované přechodná ustanovení požadujeme vypustit s odůvodněním, které uvádíme v souvislosti s předchozí připomínkou
Tato připomínka je zásadní
	Neakceptováno.


	UZS ČR a KZPS
	11. Navrhujeme zrušit veškeré legislativně technické změny, které souvisí s návrhem uvedeným v připomínce č. 1.
Tato připomínka je zásadní
	Neakceptováno.


	UZS ČR a KZPS
	12. K § 45 odst. 2 písm. b), písm. c) zákona č. 359/1999 Sb. a současně k § 49a odst. 3 písm. a), písm. b) zákona č. 359/1999 Sb. (odborná způsobilost k posuzování psychické způsobilosti zájemců o osvojení nebo pěstounskou péči a v sociálně-právní ochraně). 
     
Navrhujeme neuvádět ve výčtu osob klinického psychologa.

Odůvodnění: Specializovaná způsobilost klinického psychologa se získává až po získání odborné způsobilosti psychologa ve zdravotnictví (tj. klinický psycholog je psycholog ve zdravotnictví se specializovanou způsobilostí) – nejedná se tedy o různá zdravotnická povolání, pouze o různou úroveň získané způsobilosti (odborná vs. specializovaná) - více viz § 22 zákona č. 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních, resp. nařízení vlády č. 31/2010 Sb.

 			        tato připomínka je doporučující
	Akceptováno jinak 
Zvoleno kompromisní řešení v souladu s připomínkami dalších připomínkových míst.

V § 45 odst. 2 bude uvedeno, že odborně způsobilou osobou je pověřená osoba, oprávněná posuzovat psychickou způsobilost zájemců o zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče k přijetí dítěte do rodiny podle § 48 odst. 2 písm. c).

V§ 49a odst. 3 dojde k úpravám takto:
 
(3) Osoba, která poskytuje činnost podle § 48 odst. 2 písm. c), je odborně způsobilá, jestliže
 
a) má specializovanou způsobilost k výkonu povolání klinického psychologa podle zvláštního právního předpisu, 
 
b) je znalcem, znaleckou kanceláří nebo znaleckým ústavem, vykonávajícím znaleckou činnost ve znaleckém oboru psychologie, 
 
c) absolvovala jednooborové studium akreditovaného magisterského studijního oboru psychologie navazujícího na absolvování jednooborového studia akreditovaného bakalářského studijního oboru psychologie a doloží praxi v oblasti diagnostiky dospělých v rozsahu alespoň 3 let; podmínka, aby jednooborové studium akreditovaného magisterského studijního oboru psychologie navazovalo na absolvované jednooborové studium akreditovaného bakalářského studijního oboru psychologie, neplatí, pokud bylo jednooborové studium akreditovaného magisterského studijního oboru psychologie zahájeno nejpozději v akademickém roce 2020/2021, nebo
 
d) absolvovala akreditované doktorské studium v oboru psychologie navazující na akreditované magisterské studium v oboru psychologie, a doloží praxi v oblasti psychodiagnostiky dospělých v rozsahu alespoň 3 let.
 
a prokáže znalost problematiky náhradní rodinné péče.


	UZS ČR a KZPS
	13. K čl. IV – Přechodná ustanovení, bod 2. písm. a)

V odkazu na § 15 odst. 7 je chyba, pravděpodobně má být odkaz na § 15 odst. 17 zák. č.  48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění účinném do 31. prosince 2024.	
			  
  tato připomínka je doporučující 
	Akceptováno jinak, úprava vypuštěna.

	UZS ČR a KZPS
	14. K platnému znění návrhu zákona

V platném znění novely zákona o zdravotních službách je tučně v § 44c vyznačena poslední věta „Centrum duševního zdraví může poskytovat zdravotní služby i v dalších oborech.“ – Tato věta však není navrhovanou změnou, resp. není návrhem doplňována, ve stávajícím znění zákona je již uvedena. 
 		          		 tato připomínka je doporučující
	Akceptováno.

	SMOČR

	Obecně k návrhu:
Sociálně-právní ochranu dětí systém státní správy chápe jako důležitou agendu s významným přesahem do základních lidských práv. Poslední rozsáhlá novelizace zákona o sociálně-právní ochraně dětí nabyla účinnosti 1. 1. 2022 a další zásadní změna je otevírána de facto o rok později znovu. Četnost významných zásahů do sociálně-právní ochrany dětí v ČR tak logicky budí dojem, že MPSV nedisponuje dlouhodobou strategií v ochraně dětí, což vyvolává znepokojení jak u odborné, tak laické veřejnosti. Namísto mnohokrát novelizovaného nepřehledného zákona by si tato agenda zasloužila zcela novou systematickou úpravu. Nekoncepčnost kroků MPSV v oblasti sociálně-právní ochrany dětí ji činí znepokojivě nečitelnou a nepředvídatelnou. Do budoucna bychom ocenili, kdyby MPSV své dlouhodobé strategie a koncepce komunikovalo směrem k subjektům, na něž výkon agendy přenáší – tj. rovněž města a obce, nejlépe v dostatečném časovém předstihu. K takto zásadní navrhované novelizaci předpisu bohužel nebyly vedeny ze strany předkládajícího MPSV žádné patřičné diskuse, ze kterých by vyplynulo:
· že jsou navrhované změny součástí nějaké dlouhodobé strategie přijaté Ministerstvem a odpovídající programovému prohlášení současné vlády,
· že jsou navrhované změny objektivně potřebné, že jejich potřebnost byla zdůvodněna a že odborná veřejnost (tj. především zaměstnanci orgánů sociálně-právní ochrany) je se změnami srozuměna a jako potřebné je hodnotí,
· že jsou orgány sociálně-právní ochrany, které mají podle změněné právní úpravy postupovat, tedy zejména obecní úřady obcí s rozšířenou působností, za stávajícího personálního zajištění a finančního krytí ze státního rozpočtu schopny agendu SPOD ve změněné formě v denní praxi skutečně realizovat,
· že je na zavedení změn do praxe dostatečná časová rezerva.
Namísto toho je předkládán materiál, který je na mnoha místech zmatečný, nezohledňuje různou velikost správních obvodů obcí s rozšířenou působností a s tím spojený počet sociálních pracovníků zajišťujících v těchto obvodech výkon sociálně-právní ochrany, není provázán s dalšími souvislostmi a hrozí, že pokud by byl přijat, rozkolísá už tak zkoušený systém sociálně-právní ochrany, přinese obcím zvýšené finanční náklady na zajištění této státní agendy, bude organizačně náročný a přispěje k dalším odchodům pracovníků z už nyní mnohde poddimenzovaných pracovišť OSPOD.
Konkrétně např. vyjmutí agendy veřejného poručenství a opatrovnictví dítěte z rámce poskytování sociálně-právní ochrany dětí tak, jak je upraveno předmětným návrhem zákona a prováděcími předpisy, způsobí kvůli stávající organizaci výkonu sociálně-právní ochrany na území řady měst a obcí značné problémy, které pro některé z nich budou znamenat složitou reorganizaci celého systému (jako příklad můžeme uvést statutární město Brno, kde je agenda SPOD rozdělena mezi úřady městských částí a náhradní rodinná péče je potom zajišťována pro celé území Odborem sociálně-právní ochrany dětí Magistrátu města Brna). Navrhovaná účinnost novelizace od 1. 1. 2024 je vzhledem k rozsahu a charakteru změn nereálná.
Další problematickou oblastí je personální disproporce, kterou výše uvedená změna přinese v agendě sociálně-právní ochrany dětí: ze SPOD je vyčleňována část současné agendy, která bude napříště vykonávána odděleně. Logicky dojde k úbytku práce pro orgány sociálně-právní ochrany dětí. Připravovaná novelizace nemění personální standardy kvality pro OSPOD (standard 4. Personální zabezpečení výkonu sociálně-právní ochrany dětí, kritérium 4b; standard 8. Přijetí oznámení, posouzení naléhavosti a přidělení případu, kritérium 8d), pouze zavádí nové standardy kvality pro nově vzniklou agendu státní správy. 
Pro výkon SPOD je základním výchozím kritériem nejméně 1 pracovník na 800 dětí v území, přičemž pracuje maximálně s 80, resp. 40 rodinami. Návrh prováděcího předpisu agendy hromadného opatrovnictví a hromadného poručenství zavádí standardy, kde počítá s 1 pracovníkem na 1 600 dětí v území, který pracuje maximálně s 80 klienty. V praxi tato pravidla představují nárůst počtu úředníků v dané agendě o téměř polovinu.
Navrhovaný způsob řešení představuje extrémní navyšování počtu zaměstnanců pro agendy, které úřady obcí s rozšířenou působností fakticky vykonávají za současného personálního obsazení. Limitující je také skutečnost, že se již dnes v celé republice potýkáme s nedostatkem kvalifikovaných úředníků na trhu práce pro výkon SPOD.
Shora popsanou disproporci může vyřešit změna standardů kvality pro SPOD a to tak, že se buď zvýší počet dětí v území na pracovníka, nebo se navázání počtu pracovníků OSPOD na počet dětí v území zcela zruší, neboť maximální vytíženost pracovníka dostatečně řeší kritérium 8d, když stanovuje maximální počet rodin na pracovníka.  
Problém spatřujeme také v tom, že je výkon hromadného kolizního opatrovnictví a hromadného poručenství zařazen Katalogem prací ve veřejných službách a správě do 10. platové třídy, zatímco pracovník SPOD je platově zařazen do třídy 11. Je třeba připomenout, že doposud se obě agendy vykonávají společně úředníkem s platem v 11. platové třídě. Zastupitelnost zaměstnance, který bude vykonávat hromadné opatrovnictví dětí, může být zajištěna veřejným opatrovníkem (dle katalogu prací 11. platová třída). Systém tak umožní zhoršení kvality ochrany nezletilých dětí u těch obcí s rozšířenou působností („ORP“), které nemají vysoký počet obyvatel a zajišťují výkon SPOD v rozsáhlém území, mají sociální pracovníky s kumulovanou pracovní náplní – věnují svou péči ohroženým dětem i výkonu (kolizního) opatrovnictví. Rozdělením agend dojde nutně k potřebě více zaměstnanců tak, aby byla zajištěna zastupitelnost, více zaměstnanců musí mít úřady ORP, které nejsou v sídle okresních soudů.
Takto nastavená pravidla finančního ohodnocení navíc působí demotivačně pro potencionální zájemce o výkon nové agendy státní správy, čímž opětovně narážíme na zcela zásadní překážku nedostatku kvalifikovaných úředníků na trhu práce pro uvedení připravované novely zákona do praxe.
Navrhované změny nejsou v souladu se základním hlediskem sociálně-právní ochrany dětí. Novela v souladu s nižším platovým ohodnocením klade nižší požadavky na vzdělání a odbornou způsobilost úředníka zařazeného k výkonu hromadného opatrovnictví a hromadného poručenství, což považujeme za zásadní nedostatek. Kolizní opatrovnictví je spojeno se soudním řízením, tedy vysoce kvalifikovaným právním oborem. Kolizní opatrovník má povinnost hájit zájmy a práva dítěte bez plné procesní způsobilosti, protože tato skutečnost jej v soudním procesu značně handicapuje. Z praxe je nám též známo, že je nezbytně nutné, aby se v osobě kolizního opatrovníka spojili nejen znalosti právní, avšak i zkušenosti a dovednosti sociálního pracovníka se specializací na práci s dětmi, neboť je zapotřebí s nezletilci jednat s přihlédnutím k jejich věku, rozumové a volní vyspělosti i životní situaci, ve které se nachází. Z uvedeného vyplývá, že agenda klade naopak vysoké nároky na kvalifikaci vykonávajícího úředníka, který dítě řádně zastupuje v řízení před soudem, poskytuje dítěti informace o probíhajícím řízení a zjišťuje jeho názor. Kvalitní výkon hromadného opatrovnictví je pro celý systém zcela zásadní, neboť se jedná o zastupování nezletilých dětí, tedy nejzranitelnější skupiny obyvatel, která požívá zvláštní ochranu ze strany státu a tudíž by jej měl stát garantovat tím, že jej budou vykonávat sociální pracovníci. Navrhovaný způsob řešení se nám jeví v rozporu s nejlepším zájmem dítěte, předním hlediskem sociálně-právní ochrany dětí.  
Rovněž nejsou zřejmé finanční dopady na obce s rozšířenou působností. V této otázce v tuto chvíli nemáme ze strany státu, resp. MPSV, dostatečné a jednoznačné informace, abychom byli schopni posoudit, zda potřebné navýšení počtu úředníků plně pokryje transfer na výkon SPOD nebo stát počítá u nově vzniklé agendy státní správy s jiným způsobem financování, což považujeme za významný nedostatek předmětné materie.
Z výše uvedeného lze shrnout, že předkladatel vůbec nezvažoval dopad svého návrhu do právních, personálních a finančních poměrů obcí, které za stát vykonávají podstatnou část úkolů na úseku sociálně-právní ochrany dětí. Nezohlednil regionální specifika u agendy náhradní rodinné péče ani to, jak oddělení kolizního opatrovnictví od výkonu sociálně-právní ochrany dětí bude realizováno v různě velkých obvodech obcí s rozšířenou působností. Neuvažuje o personální náročnosti tohoto opatření a rozdílech v platových podmínkách úředníků dělených agend. Pokud budou tyto otázky vyřešeny, je možno s oddělením kolizního opatrovnictví od výkonu sociálně-právní ochrany v principu souhlasit, ale v žádném případě od 1. 1. 2024. Přínos navrhovaných opatření ke zlepšení standardu ochrany práv dětí v České republice je přitom nadmíru sporný.
V návaznosti na uvedené si dovolujeme vyslovit zásadní nesouhlas s navrhovanou účinnosti novely zákona k 1. 1. 2024. Navrhované změny jsou natolik zásadní, že je tato doba účinnosti v praxi zcela nerealizovatelná. Ohledně takto zásadních změn je třeba vést se zástupci všech zainteresovaných aktérů rozsáhlé diskuze a zvážit veškeré možné negativní dopady, včetně otázky financování této agendy.

Tato připomínka je zásadní.
	Neakceptováno.
Předložený návrh zákona není komplexní novelou zákona o sociálně-právní ochraně dětí, ale pouze tzv. dílčí novelou, jejíž předmět vychází z vymezení legislativního úkolu MPSV schváleného vládou v rámci Plánu legislativních prací vlády na rok 2023 (usnesení vlády č. 1075 ze dne 21. prosince 2022).
V uvedeném legislativním úkolu byl cíl nyní projednávaného návrhu novely zákona č. 359/1999 Sb. vymezen následovně:
- Získání vyššího počtu zájemců o výkon pěstounské péče prostřednictvím zjednodušení a zefektivnění systému zprostředkování náhradní rodinné péče, 
- zohlednění rozdílů mezi zprostředkovanou a nezprostředkovanou pěstounskou péčí v úpravě podpory, přípravy a doprovázení pěstounských rodin, 
- doplnění a upřesnění legislativní úpravy zákazu umísťování nejmladších dětí do institucionální péče.

Návrh zákona směřuje k provedení zejména následujících úkolů z Programového prohlášení vlády:
· Upřednostnit vyrůstání dětí v rodinách místo v ústavech, zejména u nejmladších dětí.
· Podpořit dlouhodobé i přechodné pěstouny, zavést celostátní registr pěstounů.
· Podpořit kraje, aby transformovaly služby pro ohrožené děti, posílily kapacity sociálně aktivizačních služeb pro rodiny a zlepšily systém výběru a přípravy pěstounů.
· Podpořit a zkvalitnit systém náhradní rodinné péče, včetně oddělení příbuzenské péče a péče pěstounské.

MPSV jako předkladatel návrhu zákona bylo a je povinno se při přípravě a dalším projednávání návrhu držet vymezeného rozsahu a cílů novely, tj. držet se zadání uloženého vládou.

Na základě uplatněných zásadních připomínek nicméně dojde k zúžení návrhu zákona, kdy bude vypuštěna celá nová úprava Úprava hromadného poručenství a opatrovnictví, návrh nového znění § 7, návrh změn v § 53 apod. a dalších oblastí bude nakonec odložena, tedy rozsah novelice se značně zúží. 

Celkově povede návrh zákona ke zjednodušení a zpřehlednění zákonné úpravy sociálně-právní ochrany dětí, včetně vypuštění některých nadbytečných ustanovení – viz např. § 39, úprava zařízení sociálně-právní ochrany s výjimkou ZDVOP, § 32, § 33, § 55, § 62 atd.

Doplnění původní připomínky:
Cílem zákona má být dle předkladatele mj.:
- Získání vyššího počtu zájemců o výkon pěstounské péče prostřednictvím zjednodušení a zefektivnění systému zprostředkování náhradní rodinné péče, 
- zohlednění rozdílů mezi zprostředkovanou a nezprostředkovanou pěstounskou péčí v úpravě podpory, přípravy a doprovázení pěstounských rodin, 
- doplnění a upřesnění legislativní úpravy zákazu umísťování nejmladších dětí do institucionální péče.
Připomínka spíše souvisí s problémy úpravy zákazu umisťování nejmladších dětí do institucionální péče. Dlouhodobě se nedaří v řadě krajů získávat vyšší počet zájemců o výkon pěstounské péče po přechodnou dobu či pěstounské péče. S postupným rušením zařízení poskytujích institucionální péči o nejmladší nezletilé děti se sitauce v některých zejm. více zatížených krajích dramaticky zhorší a nastane i taková, že nebude možno děti ohrožené v takto nízkém věku předat do péče. Není nám tedy známo, jak bude tedy tato sitauce řešena a kam případně budou tedy děti předávány. Systém není nastaven, v rámci zatížených krajů je vlivem složení obyvatelstva systém výkonu pěstounské péče přetížen. Objevují se případy, kdy OSPODy řeší situace vícepočetných sourozeneckých skupin, které není možné umístit do pěstounské péče ani v rámci republiky – zároveň žádný DD není ochoten péči o takto malé děti převzít. Nejedná se o ojedinělou situaci a problém jen graduje. Pro možnost stabilizace poskytování ochrany nezletilým dětem, by mělo být tedy jasně ze strany MPSV navhnuto, jaký bude postup v těchto případech a jak bude tato situace dále řešena. 

	SMOČR
	K §1 odst. 1
Předmětem úpravy zákona o SPOD je i hromadné poručenství a opatrovnictví dětí. To nedává logiku, neboť po celou dobu se v důvodové zprávě uvádí, že tato agenda má být striktně oddělena od sociálně-právní ochrany.
Vzhledem k našemu stanovisku (nejen k hromadnému opatrovnictví) navrhujeme ponechat stávající úpravu.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno
Úprava hromadného poručenství a opatrovnictví bude zahrnuta až do připravované nové právní úpravy.


	SMOČR
	K § 2a písm. c)
U tohoto ustanovení není zřejmé, zda doplněné slovo „péče“ znamená i svěření dítěte do péče jiné fyzické osoby dle § 953 občanského zákoníku. Navrhujeme, aby v celé novele došlo k jasnému sjednocení pojmů. Co je péče, co je péče jiné fyzické osoby a následně nezprostředkovaná pěstounská péče, a to také v souladu s občanským zákoníkem. Terminologie není jednotná a vede k výkladovým problémům. 
Tato připomínka je zásadní.
	Vysvětleno
V případě § 2a písm. c) bod 2 a 3 je svěřením do péče myšleno podle § 953 OZ. Toto vyplývá jak z kontextu, tak podrobného odůvodnění návrhu. 

Pojem „péče jiné fyzické osoby“ je použit pouze v § 2a písm. c) k definování osoby pečující, následně jsou již v části páté používány legislativní zkratky zavedené již dříve (v roce 2013 a 2022), pod které byla podřazena rovněž péče jiné fyzické osoby a za určitých podmínek osobní péče o dítě v rámci probíhajícího řízení o této formě. Sjednocení pojmů s OZ by bylo sice logické, ale znamenalo by přílišný zásah a mnoho novelizačních bodů. Proto bylo zvoleno podřazení péče jiné fyzické osoby pod pojem nezprostředkovaná pěstounská péče, ovšem pouze pro účely části páté zákona o SPOD (dávky, dohody) – viz § 47a odst. 1. Toto bude podrobně metodicky a formou vnitřních řídídích aktů pro Úřad práce ČR a další subjekty popsáno. ke sjednocení terminologie bude přistoupeno v komplexní úpravě nového zákona. 

	SMOČR
	K § 2a písm. c)
Péče jiné fyzické osoby
Nedomníváme se, že by péče jiné fyzické osoby o nezletilé dítě (svěřenectví) měla být postavena na roveň pěstounské péče nezprostředkované. Každá z daných forem náhradní rodinné péče – svěřenectví x nezprostředkovaná pěstounská péče má své zákonné opodstatnění. Jedná se o instituty, které stojí v systému náhradní rodinné péče vedle sebe a forma péče o dítě závisí na možnosti úpravy vyživovací povinnosti rodičům. 
Osobami, které se nejčastěji ujímají péče o dítě, jsou jeho prarodiče, z důvodu, že dítě je součástí širší přirozené rodiny. Jelikož jde o blízké příbuzné v přímé linii, mají ze zákona vyživovací povinnost k dítěti. Proto pokud je jim možné výživné stanovit nebo pokud se ujme péče o dítě osoba příbuzná, která nemá k dítěti vyživovací povinnost (teta, starší sourozenec), ale výživné je možné stanovit rodičům nebo prarodičům, tato forma péče má zásadně přednost před pěstounskou péčí.
Není pravdou, že by v praxi tyto dva systémy vytvářely nejednotu. Závisí na správném pochopení a pojmenování problému dané rodiny a vyhodnocení situace s ohledem na zájem dítěte. Zásadní je stanovení, kdo bude nadále péči o dítě zajišťovat. Pokud bude dítě svěřeno do péče prarodičů, je nutné se podrobit ustanovení zákona, který hovoří o tom, že prarodiče, coby osoby příbuzné v přímé linii, mají vůči dítěti vyživovací povinnost. Rovněž je nutné se reálně  podívat na situaci rodičů a vyhodnotit jejich objektivní schopnost plnit vyživovací povinnost. 
V důvodové zprávě se pracuje s formulací „pokud je možno uložit“, ale návrh se již nevypořádal s tím, že výživné sice bude možno uložit, ale ne v dostatečné výši tak, aby byly zajištěny všechny odůvodněné potřeby dítěte. Máme za to, že svěření do výchovy je možno použít tehdy, pokud je rodičům nebo jiným předkům možno uložit výživné ve výši, aby bylo možné zajistit výživu dítěte v takovém rozsahu, který odpovídá všem odůvodněným potřebám dítěte.
Není vhodné, aby forma svěřenectví z ustanovení zákona zcela vymizela, neboť by to vedlo k dalšímu zneužívání sociálního systému, ke kterému  již nyní často dochází. Již v současné době dochází k častému svěřování dětí do pěstounské péče prarodičů i za předpokladu, že rodiče dětí jsou objektivně schopni řádně plnit vyživovací povinnost vůči dítěti. 
Ve formě svěřenectví je vymáhání vyživovací povinnosti ponecháno na pečující osobě. Tato osoba má zákonnou povinnost výživné pro svěřené dítě vymáhat a současně má právo na zajištění pomoci při jejím vymáhání ze strany OSPOD. Podání oznámení na PČR na neplnění vyživovací povinnosti ze strany rodičů, exekuce prostřednictvím soudu, exekuce na plat zaměstnaných rodičů. Domníváme se, že tato přímá forma vymáhání výživného je účinnější a má větší dopad na rodiče, kteří si svou vyživovací povinnost vůči dětem neplní, než forma, kdy stát prarodiče zabezpečí dávkami pěstounské péče a teprve následně přistupuje k vymáhání výživného po rodičích dítěte. 
Dle ustanovení § 953 NOZ svěření dítěte do péče jiné osoby nenahrazuje pěstounskou péči. 
Institut svěřenectví považujeme za opodstatněný v situacích, kdy je reálné riziko zneužívání sociálního systému, kdy rodina formou pěstounské péče pouze řeší svou finanční situaci. V reálu se například jedná pouze o fiktivní péči náhradních rodičů a faktická péče je zajišťována vlastními rodiči. Často jde také o situace, kdy finanční zajištění dětí a pečujících osob nevede k sanaci rodinného systému a snaze biologických rodičů si upravit své poměry a převzít dítě zpět do osobní péče.   
Formu péče svěřenectví považujeme za vhodné ponechat s přihlédnutím k tomu, že v praxi se setkáváme s různými situacemi a možnostmi řešení situace ohrožených dětí a je nutné s touto variabilitou v rozhodovací praxi i nadále počítat. 
Je vhodné tuto formu péče ponechat pro rozhodovací praxi soudů v oblasti příbuzenské péče. Plošným nastavením finančního zajištění u všech forem náhradní rodinné péče může docházet t k neúměrnému a zátěžovému zneužívání daného systému. Již současný stav  počtu dětí ve formě svěřenectví versus nezprostředkované pěstounské péče znamená velkou finanční zátěž pro sociální systém.
V souvislosti s výše uvedeným navrhujeme ponechat stávající právní úpravu.
Tato připomínka je zásadní.
	Neakceptováno
SMOČR je jediným připomínkovým místem (spolu JČK, jejichž připomínky jsou na proto totožné), které toto namítá. Cílem novely je a) zajistit rovné podmínky všem pečujícím osobám, které se o se starají o děti v náhradní rodinné péče, a jim svěřeným dětem, b) stanovit jasnou dělící linii mezi pěstounskou péčí a péčí jiného člověka (§ 953 o.z.)

Podrobné odůvodnění potřebnosti v DZ.

	SMOČR
	K § 7 odst. 5 
Oznamování ohrožených dětí
Nesouhlasíme s terminologií „poskytovatelé služeb určených dětem“. V takto koncipovaném návrhu chybí např. privátní lékaři pro dospělé – oznamovací povinnost by měla být vztahována i na tyto poskytovatele zdravotních služeb.
Nová formulace je velmi obecná a zavádějící. Máme za to, že některé zamýšlené povinné subjekty svou povinnost „nedovodí“. Navrhujeme vyjmout text „poskytovatelé služeb určených dětem“ a přesně specifikovat, tak jak to bylo uvedeno v § 10 odst. 4 – pověřené osoby, poskytovatelé sociálních služeb, školy, školská zařízení, poskytovatelé zdravotních služeb
Navrhujeme toto ustanovení dát do souladu s § 53 odst. 1 a § 59c, kde jsou vyjmenovány všechny subjekty povinné k oznamování ohroženého dítěte.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno jinak
Navrhovaná změna v § 7, § 10/4, § 10a a § 53/1 bude vypuštěna, bude ponechán stávající stav.


	SMOČR
	K § 11 odst. 1 písm. b)
Poradenská činnost
Navrhujeme toto ustanovení a novou povinnost pro obecní úřad ORP („OÚ ORP“) vypustit. Orgány SPOD nemají kapacity realizovat přednášky a kurzy.
Tato připomínka je zásadní.
	Neakceptováno, vysvětleno.
Jedná se o přepis platné úpravy § 11 odst. 1 písm. c).

	SMOČR
	K § 12 odst. 2
Pokud v rámci správního řízení vydá orgán SPOD rozhodnutí o uložení povinnosti zvyšovat si znalosti a dovednosti v oblasti výchovy a péče o dítě, není zřejmé, jak bude tato služba hrazena a zda je nutné uvést v rozhodnutí konkrétního poskytovatele.
Navrhujeme tuto povinnost uložit včetně označení subjektu, u kterého  bude povinnost splněna. Zároveň navrhujeme, aby tento subjekt měl náklady hrazeny v rámci kapitoly Dohod o výkonu pěstounské péče.
Tato připomínka je zásadní.
	Neakceptováno, vysvětleno. Změněno na doporučující.
OÚ ORP neukládá povinnost osobě pečující směřující ke konkrétní pověřené osobě, ale obecně. Následně je na osobě pečující, kde bude povinnost plnit (s kterou pověřenou osobou se dohodne a splní u ní tuto povinnost, kterou bude hradit ze svého). Jinou možností je, že uzavře dohodu o výkonu PP a bude plnit povinnost v rámci plněné dohody o výkonu PP.

Náklady na vzdělávání si bude hradit sama osoba pečující - § 58 odst. 3 písm. a), max. výši stanoví vyhláška


	SMOČR
	K § 12 odst. 4 písm. a)
 Pokud orgán SPOD rozhodnutí zruší, pokud splní svůj účel, není dle našeho názoru nutné rušit  formou rozhodnutí. 
Navrhujeme ustanovení upravit tak, že pominou-li důvody nebo je povinnost splněna, OÚ ORP nevydává rozhodnutí o zrušení.
Tato připomínka je zásadní.
	Neakceptováno, vysvětleno.

Jedná se o přepis platné právní úpravy, účinné od 1. 1. 2013. Dříve vydané rozhodnutí není nutné rušit podle § 12 odst. 4 písm. a) v případě, kdy je trvání uložené povinnosti ve výroku rozhodnutí časově omezeno, tj. kdy je povinnost uložena na dobu určitou. V ostatních případech je z důvodu právní jistoty nutné vydání nového rozhodnutí.

	SMOČR
	K § 14 (nad rámec)
Navrhujeme doplnit do § 14 oprávnění orgánů SPOD k podávání návrhů na výkon rozhodnutí ve věcech péče.
Tato připomínka je zásadní.
	Neakceptováno, vysvětleno.
Návrh na výkon rozhodnutí soudu o úpravě péče o dítě by měl primárně podávat ten, komu podle rozhodnutí soudu svědčí právo péče o dítě. OSPOD by v této věci neměl jednat namísto či dokonce proti vůli této oprávněné osoby.


	SMOČR
	K § 14 odst. 6 
a) Uvedené ustanovení nově upravuje možnost OÚ ORP vstoupit do zahájeného řízení ve věcech nařízení ÚV, souhlasu s osvojením, omezení rodičovské odpovědnosti apod. Předkladatel novely tímto ustanovením dává možnost OSPODU, aby vstoupil do řízení ve věcech zásadních pro nezletilé dítě. Není to povinnost OSPODU, ale pouze možnost vstoupit do řízení, nicméně postavení OSPODU v soudním řízení je omezeno pouze na možnost dávat písemné zprávy, podat ústní vysvětlení a získat rozsudek (viz důvodová zpráva). Tímto ustanovením pak předkladatel soudům dává možnost, aby získaly informace od orgánu, který s rodinou pracuje soustavně a informací má nejvíce. Tímto tedy de-facto předkladatel popírá svá tvrzení o tom, že výkon SPOD musí být striktně oddělení od hromadného poručenství a opatrovnictví včetně odmítnutí předávání si informací.  V úpravě tohoto ustanovení je vyzdvižen význam OSPOD, taktéž pro soud je to možnost získání důležitých informací a OSPOD se tímto způsobem „dostane „k rozsudku ve věci samé“. Je to v případech, kdy OSPOD není navrhovatelem, tedy není účastníkem řízení. Oblasti, ve kterých má OSPOD možnost vstoupit do řízení, jsou pro zájem a ochranu dětí zásadní. Dítě by mělo být řádně zastoupeno tím orgánem, který bude mít nejvíce informací o dítěti a s dítětem soustavně pracuje. Tedy je na místě, aby i nadále dítě bylo zastupováno orgánem SPOD, který s dítětem a rodinou soustavně pracuje. A to v situacích, kdy místně příslušný OSPOD není v pozici navrhovatele.
Navrhujeme toto ustanovení zrušit s ohledem na níže uvedené stanovisko k § 17.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.

	SMOČR
	V případě, že by přes uvedené argumenty nebyla vůle od výše uvedeného ustanovení upustit, navrhujeme alternativně následující připomínky a žádáme o jejich zohlednění:
b) Obecní úřad může vstoupit do zahájeného řízení dle odst. 1. Není však zřejmé, jak se o řízení dozví, pokud je dítě zastoupeno pracovníkem hromadného opatrovnictví. Musí tedy OÚ žádat soud o to, aby byl orgán SPOD vedlejším účastníkem řízení? Nebo jen informuje soud o tom, že vstupuje do řízení?
Navrhujeme, aby nositel hromadného opatrovnictví a poručenství, který vede spisovou dokumentaci, byl povinen informovat o řízení, které se týká dítěte zařazeného do § 6 zák. o SPOD.
Tato připomínka je zásadní.
c) Z důvodové zprávy rovněž jednoznačně nevyplývá, jaká by byla oprávnění, OSPOD by se stal rovnocenným účastníkem po případném vstupu do řízení např. s právem navrhovat důkazy a podávat opravné prostředky? V návrhu není uveden § 8a ZŘS.
Prosíme o upřesnění výše uvedeného.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.
Návrh na úpravu nového znění § 14 odst. 6 bude z návrhu zákona vypuštěn.

	SMOČR
	1) Ke zrušení § 17
Nesouhlasíme se zrušením § 17, kterým byl upraven výkon kolizního opatrovnictví jako součást výkonu sociálně právní ochrany dětí a převedení této agendy do ustanovení § 64, kterým má být kolizní opatrovnictví převedeno do výkonu hromadného opatrovnictví (viz již naše vyjádření v úvodu).
Ustanovení § 64, které nově upravuje výkon kolizního opatrovnictví – tzn. hromadné poručenství a hromadné opatrovnictví nikterak blíže nespecifikuje možnosti hromadného opatrovníka, který bude nezletilé dítě zastupovat při jednání před soudy. V důvodové zprávě je na straně 31 uvedeno, že vnitrostátní úprava opatrovnictví, zejména opatrovnictví dětí, jasně zařazuje mezi základní povinnosti opatrovníka,  povinnost udržovat s opatrovancem vhodným způsobem a v potřebném rozsahu spojení, projevovat o opatrovance skutečný zájem. Odkazuje se na § 466 OZ. S tímto odůvodněním nemůžeme souhlasit. Ustanovení § 466 OZ upravuje opatrovnictví člověka, zejména tehdy, pokud byl omezen ve svéprávnosti. Tedy na dobu delší, než je jedno řízení u soudu. Opatrovník osobu omezenou ve svéprávnosti zastupuje v oblastech, ve kterých byla omezena. Nelze toto srovnávat s kolizním opatrovnictvím, kdy opatrovník zastupuje dítě po dobu řízení – tedy od doby, kdy byl soudem ustanoven do pravomocného rozhodnutí soudu ve věci samé. Kolizní opatrovník je soudem ustanoven z důvodu kolize rodičů. Rodiče však i nadále mají k dítěti plnou rodičovskou odpovědnost. Tedy nelze použít ustanovení § 466 na výkon hromadného opatrovníka. V důvodové zprávě se dále odkazuje na § 946 OZ, který upravuje zjištění stanoviska rodičů, případně dítěte. Toto ustanovení je v praxi již nyní plně aplikováno a zároveň s tím i ustanovení § 8 odst. 2 zákona o SPOD, který jasně specifikuje, že je možné s dítětem hovořit samostatně bez přítomnosti rodičů. Pakliže by byl schválen návrh předkládané novely, hromadný opatrovník by se měl dle názoru předkladatelů novely řídit ustanovením 
§ 466 a ustanovením § 946. Ovšem již není specifikováno, za jakých podmínek má být s dítětem v kontaktu – s rodiči, bez rodičů, jak může hovořit s dítětem apod.
V současné době může kolizní opatrovník využít i další nástroje zákona, jakými jsou vzájemné sdělování informací a údajů dle § 51 odst. 1 zákona o SPOD, navštěvování dítěte v rodině, ve škole i bez souhlasu rodičů, dožadování jiného OSPOD např. za účelem provedení šetření u druhého rodiče. Tyto nástroje kolizní opatrovník využívá k řádnému zastoupení dítěte při soudním řízení. Rodiče dítěte, kteří jsou v kolizi, v řadě případů nehledí na nejlepší zájem dítěte, ale snaží se spor vyhrát za každou cenu. A současná úprava umožňuje opatrovníkovi získat informace od lékařů, ze školských zařízení, od Policie ČR, provést šetření v rodině a tím i být na jednání připraven a řádně hájit zájem dítěte. 
Tyto nástroje navrhovanou úpravou nebude mít opatrovník dítěte možnost využít a u soudu bude v pozici, kdy bude moci navrhovat pouze provedení důkazů a bude moci provést pohovor s dítětem za blíže nespecifikovaných podmínek a může zjistit stanovisko rodičů. 
Tím, že soud bude žádat o doplnění dokazování – např. vyžádání si zpráv od lékaře apod., dojde také k prodloužení doby trvání soudních sporů a zátěži soudu. 
Tato úprava de facto postavení opatrovníka znevýhodňuje oproti ostatním účastníkům řízení – tedy rodičům. Rodiče si budou moci na rozdíl od opatrovníka vyžádat zprávy např. od lékaře, psychologa z pozice zákonných zástupců, opatrovník nikoliv.
Dalším problémem stávající úpravy je neupravené vedení spisové dokumentace. Vzhledem k tomu, že se jedná o oblast velmi citlivou, je nutné blíže upravit způsob vedení spisové dokumentace o dítěti. 
Dalším problémem je absence možnosti vzájemné informovanosti mezi hromadným opatrovníkem a orgánem SPOD.  Nová úprava dává možnost hromadnému opatrovníkovi vyžádat si zprávu od orgánu SPOD (§ 51), ale již se mu nestanoví povinnost, aby i on informoval orgán SPOD. Tím dojde k velké ztrátě informací a zátěži.
Obě agendy budou zatíženy zejména tím, že si budou muset zajišťovat informace o dítěti, zejména pokud se bude jednat o dítě uvedené v § 6, kdy se primárně musí zajistit rozsudek, kterým byly např. dítěti upraveny poměry. Již i tento úkon bude v praxi činit problémy a to z důvodu častého stěhování rodin s dětmi. 
Nová úprava naprosto oslabuje pravomoci hromadného opatrovníka při zastupování nezletilého dítěte. 
Navíc předkladatel zcela nelogicky navrhuje v § 11, odst. 1 písm., d) aby OÚ ORP poskytl poradenskou činnost při uplatňování nároku na výživné, při podávání návrhu k soudu – tedy aby tyto činnosti činil orgán sociálně-právní ochrany dětí. Analogicky si to tímto musíme vysvětlit, když hromadné opatrovnictví nemůže být součástí výkonu SPOD. Pak tedy orgán sociálně-právní ochrany dětí bude realizovat poradenskou činnost a zároveň nebude dítě zastupovat při jednání. V praxi to bude znamenat, že jakmile bude ukončeno řízení ve věci např. úpravy styku dítěte s rodičem a rodiče budou chtít poradit v dané věci i po úpravě, rozsudek a spisová dokumentace bude u hromadného opatrovníka, ale k němu se rodič nemůže obrátit, tudíž se obrátí na orgán SPOD, který nebude mít žádné informace. 
Dojde tak k velkému zmatku, v důsledku této chaotické úpravy budou rodiče mnohdy špatně informováni a to právě z důvodu nedostatku informací ze strany OSPOD. 
Pakliže bude předkladatel uvádět, že § 11 odst. 1 je vztahován i na hromadného opatrovníka, pak nová úprava nedává žádnou logiku, neboť po celou dobu je jasně v důvodové zprávě uváděno oddělení hromadného opatrovnictví od sociálně-právní ochrany dětí. Pak takovéto oddělení již postrádá smysl zcela. 
Dále nemůžeme souhlasit se sdělením v důvodové zprávě na straně 30, kde se výslovně uvádí, že se změní u některých zaměstnanců označení pracovní pozice a název agendy nikoliv náplň a obsah práce. Podle předkládané novely má dojít k oddělení hromadného opatrovnictví od výkonu sociálně-právní ochrany dětí, tedy pracovníci, kteří budou vykonávat hromadné opatrovnictví, nebudou již vykonávat agendu SPOD, tedy se jim změní náplň a obsah práce. S tím i zařazení do jiné platové třídy. 
V praxi se pak těžko bude realizovat návrh předkladatele, že by i hromadný opatrovník měl zajišťovat „pohotovost v rámci výkonu SPOD“. Problémem se zajištěním agend bude na menších  OÚ ORP.
Navíc touto úpravou budou OÚ ORP zatíženy dalším dotačním titulem z důvodu výkonu hromadného opatrovnictví, novými standardy, včetně nové ZOZ. Dojde tak k dalším administrativním zátěžím. 
Navrhujeme ponechat stávající úpravu, neboť nově předkládaná úprava není v zájmu nezletilých dětí, ochrana práv dětí není nově předkládanou úpravou řádně zajištěna. 
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.

	SMOČR
	2) K § 21 
Spisová dokumentace o dítěti
a) Novela upravuje vedení spisové dokumentace o dítěti pro účely zprostředkování náhradní rodinné péče. Toto ustanovení v odst. 1 říká, že spisovou dokumentaci založí OÚ ORP vždy po podání návrhu soudu podle § 14 odst. 1 písm. a) až f) a k) nebo pokud bylo jinak zahájeno řízení soudu, které může vést k odebrání dítěte z péče rodičů nebo jiných osob odpovědných za výchovu dítěte.
Nesouhlasíme s touto úpravou z několika důvodů. V současné době není velké množství pěstounů na přechodnou dobu a dlouhodobých pěstounů. Pokud jsou, tak se preferuje svěření malých dětí do pěstounské péče („PP“) na přechodnou dobu. Velké děti, velké sourozenecké skupiny, děti s výchovnými problémy pěstouni nechtějí. Těchto dětí je umísťováno daleko více než dětí malých.  Nikde není uvedeno, že pěstouni na PP musí dítě přijmout.  V dané chvíli je toto ustanovení zcela nadbytečné, zatěžující administrativně OÚ ORP a KÚ.  Zákon o SPOD byl měl primárně hledět na blaho dítěte, chránit jeho zájem a oprávněné zájmy. K tomu je nutné vždy – pokud je dítě rozumově vyspělé a schopné formulovat svůj názor – dítě v dané věci vyslyšet. Pokud před podáním návrhu větší dítě, či sourozenecká skupina vysloví svůj názor a odmítne pěstounskou péči a raději zvolí DD, mělo by se k tomuto názoru přihlížet a to za situace, kdy dítě bude odebráno z přirozeného prostředí, od rodičů. 
Dítě, které je schopno s ohledem na svůj věk a rozumovou vyspělost (u dítěte staršího 12 let se má za to, že je schopno informaci přijmout, vytvořit si vlastní názor a tento sdělit), posoudit dosah a význam zprostředkování náhradní rodinné péče, má právo vyjádřit své přání v souvislosti se zařazením do evidence dětí kterým je třeba zprostředkovat náhradní rodinnou péči. Pokud dítě vyjádří svůj nesouhlas a současně bude zařazení do evidence dětí, kterým je třeba zprostředkovat náhradní rodinou péči, zjevně neúčelné, nebude do této evidence dítě zařazeno.
Pokud do budoucna bude větší počet PP na přechodnou dobu, měla by OÚ ORP před podáním návrhu zjistit, zda jsou volní pěstouni. Pokud dítě schopné formulovat svůj názor vysloví s tímto souhlas a taktéž pěstouni budou chtít převzít do PP na přechodnou dobu dítě větší i s výchovnými problémy, velkou sourozeneckou skupinu, bude návrh OÚ ORP podán k soudu již s uvedením konkrétních pěstounů, kteří si dítě převezmou. 
V ostatních případech, kdy dojde k podání návrhu k umístění dítěte do zařízení, navrhujeme ponechat stávající úpravu, tedy to, že po umístění OSPOD písemně informuje KÚ o umístění dítěte. Pokud se najdou vhodní pěstouni pro tyto umístěné děti, je možné zprostředkování svěření do NRP. Vždy je však nutné zjištění stanoviska dítěte.
Tato připomínka je zásadní.
	Neakceptováno 
Pokud jde o založení spisové dokumentace dítěte ke zprostředkování NRP, pak se vychází se stávajícícho stavu – stávající § 21 odst. 1 věta druhá za středníkem. V odst. 6 pak je stanoveno, že OÚ ORP postupuje založenou spisovou dokumentaci na KÚ neprodleně. Tedy nejde v podstatě o žádnou změnu. Oproti stávajícímu stavu se doplňuje, že nemá smysl NRP zprostředkovávat, pokud nejsou splněny hmotněprávní podmínky pro NRP – tedy nemá smysl, aby KÚ NRP zprostředkovával, ale musí se o tom dozvědět. Z odůvodnění není absolutně zřejmé, proč by toto měl být problém. Odůvodnění celkově zde velmi nepřiléhanvé. 

Aby bylo možné NRP zprostředkovat již během řízení, kterým se např. nařízuje ústavní výchova, musí být KÚ dána možnost vyhledat vhodnou náhradní rodinu. Proto je již od roku 2013 toto vzákoně zakotveno. Jde o zprostředkování dlouhodobé pěstounské péče (eventuálně osvojení), není zřejmý argumet ohledně nedostatku PPPD. K názoru dítěte se samozřejmě přihlíží, a to i při zprostředkování NRP, což je ostatně zakotveno v § 22 odst. 2 písm. c).  


	SMOČR
	b) V případě, že by k zavedení výše uvedené úpravy § 21 přesto došlo, nesouhlasíme s povinností vytvoření zvláštní dokumentace oddělené od spisu OM. Všechny požadované doklady jsou součástí spisové dokumentace OM, dochází tak k neúměrnému a neefektivnímu zatěžování administrativou.
Navrhujeme novou zvláštní spisovou dokumentaci o dítěti nevytvářet.
Tato připomínka je zásadní.
	Neakceptováno 
Jde o přepis stávajícího stavu, v praxi nečiní problém. 


	SMOČR
	c) Rovněž navrhovaný termín zaslat kopii spisové dokumentace krajskému úřadu do 3 dnů je pro OSPOD nereálný. Nelze do tak krátké doby mít zkompletovanou spisovou dokumentaci. 
Navrhujeme lhůtu 3 dnů pro postoupení nahradit textem „bez zbytečného odkladu krajskému úřadu“, případně „ihned po jejím zkompletování krajskému úřadu“. 
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno jinak ROZPOR

V souladu s dalšími připomínkami bude lhůta stanovena na 7 pracovních dnů.


	SMOČR
	d) Ustanovení § 21 odst. 4 stanoví OÚ ORP oznámit KÚ další skutečnosti, a to bezodkladně.
Nelze a není důvod realizovat tuto povinnost bezodkladně. Navrhujeme slovo „bezodkladně“ nahradit shodně jako u předchozí připomínky textem „bez zbytečného odkladu“.
Tato připomínka je zásadní.
e) U ustanovení § 21 odst. 4 písm. b) se opět setkáváme s rozporem v případech dětí, které na základě svého nesouhlasu nejsou zařazeny do evidence dětí, kterým je třeba zprostředkovat náhradní rodinnou péči – souvisí s návrhem na úpravu u námi výše uvedeného bodu a).
Tato připomínka je zásadní.
	d) Vysvětleno
Bezodkladně a bez zbytečného odkladu je shodný termín. 
Bezodkladně je standardní právní pojem, ke kterému existuje rovněž judikatura (např. rozhodnutí NS 32 Cdo 2484/2012).  Jedná se o lhůtu sice neurčitou, ale odvislou od kontextu a co nejkratší (ovšem s ohledem na okolnosti). 

e) Není zřejmé, co je připomínkou myšleno. Ust. § 21 odst. 4 písm. b) pouze říká, že OÚ ORP informuje KÚ, který dítěti zprostředkovává NRP, o pobytu dítěte mimo ústav – jde o skutečnost, kterou KÚ musí brát v úvahu v rámci zprostředkování NRP.


	SMOČR
	K § 22 odst. 2 písm. c)
Evidence dětí obsahuje vyjádření dítěte zajištěné krajským úřadem („KÚ“). Názor dítěte je součástí podkladů pro KÚ, vždy je zde stanovisko dítěte. Máme za to, že není nutné, aby s dětmi znovu hovořila další osoba, např. pracovník KÚ.
Navrhujeme toto ustanovení upravit ve smyslu toho, že spisová dokumentace obsahuje vždy stanovisko dítěte (které postupuje OÚ ORP ve své dokumentaci pro KÚ).
Tato připomínka je zásadní.
	Vysvětleno 

Zde jde o stanovisko dítěte při zprostředkování NRP ke konkrétní osobě (párování). Zaměstnanec KÚ musí s dítětem hovořit, nejde-li o kojence, jde o participační práva dítěte a možnost vyjádřit se k tak zásadnímu kroku.

	SMOČR
	K § 23a odst. 3
Nesouhlasíme s lékařským posouzením, že zdravotní stav žadatele z hlediska duševního, tělesného a smyslového nebrání péči o dítě, neboť praktický lékař žadatele může odmítnout vyjádřit se ke všem třem hlediskům zejména k hledisku duševnímu. 
Navrhujeme, aby byla zachována povinnost psychologického vyšetření žadatele.
Tato připomínka je zásadní.
	Neakceptováno ROZPOR
Praktický lékař se jako posuzující lékař vyjadřuje (dává posudek) i k jiným činnostem, např. zdravotní posudek k držení zbrojního průkazu či ke zdravotní způsobilosti k řízení motorových vozidel. Pokud je pacient např. léčen se schizofrenií či jiným závažným duševním onemocněním, tak to lékař ví a zhodnotí tento stav v souvislosti s činností, pro kterou vydává posudek.  Navíc tento je pouze jedním z podkladů v rámci správního řízení – pokud má KÚ pochybnost, vyžádá si psychologické vyšetření. Samotná diagnoza musí však být propojena v rámci sociálního modelu odborného posouzení s každodenním životem žadatele a omezeními, které diagnoza přináší. 

	SMOČR
	K § 23b odst. 1
U tohoto ustanovení není vhodné uvádět taxativní výčet, neboť je takto neúplný. Postrádáme např. zanedbání povinné výživy, ohrožování výchovy dítěte a další trestné činy uvedené v TZ (opilství, ohrožení pod vlivem návykové látky apod.). Z uvedených důvodů je vhodnější formulovat toto ustanovení obecněji. Hrozí vznik nerovnosti mezi zprostředkovaným a nezprostředkovaným procesem osvojení/pěstounské péče, soud u nezprostředkovaného procesu není ustanovením zák. o SPOD vázán a takto formulované ustanovení může paradoxně vést zamýšlenou skupinu osob k nezprostředkovanému procesu.
Dle znění důvodové zprávy: „…bezúhonnost žadatele taxativním výčtem dosud nezahlazených odsouzení“ bude ORP posuzovat bezúhonnost jen u nezahlazených TČ, což ovšem nevyplývá z textu zákona, ale pouze z věty uvedené v DZ.
Nesouhlasíme s taxativním výčtem trestných činů. Tímto ustanovením by osoba, která byla opakovaně, např. pravomocně odsouzena za krádeže či loupež, splňovala podmínku bezúhonnosti a mohla se stát pěstounem. A to i za situace, že ustanovení § 23d odst. 1, písm. d) upravuje, že v řízení o zařazení do evidence se přihlíží k odsouzení za trestné činy neuvedené v § 23b).
Zásadní je zajištění práv a oprávněných zájmů nezletilého dítěte, v případě NRP je obzvláště nutné řádné prověření žadatelů tak, aby byli schopni řádně zajistit péči o nezletilé dítě. Bezúhonnost patří mezi základní podmínky.
Navrhujeme zachovat stávající právní úpravu, popř. upravit toto ustanovení v souladu s uvedeným.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno jinak, vysvětleno.
Bude doplněno, že na úrovni OÚ ORP se zkoumají pouze nezahlazená odsouzení za vyjmenované nejzávažnější a pro účely NRP nejrelevantnější trestné činy (přičemž dojde k jejich doplnění ve smyslu připomínky MSpr). Tedy na základě nezahlazeného odsouzení za vyjmenované tresrné činy bude moci již OÚ ORP žádosti z důvodnu nesplnění podmíny bezúhonnosti zamítnout, Jde o procesní ekonomii, není důvod v takovém případě spis žadatele psotupovat na KÚ. Ovšem u jiných trestných činů a trestných činů sice uvedených, ale již zahlazených, tedy viditelných pouze v opisu (např. došlo k osvědčení ve zkušební době podmíněně odloženého výkonu trestu odnětí svobody) bude moci KÚ také žádost zamítnout, ale již na základě správní úvahy – pokud by např. někdo byl opakovaně odsouzen za krádeže, pak lze učinit závěr, že neskýtá záruku řádné péče. 


	SMOČR
	K § 23d odst. 1 
Navrhujeme text uvedeného ustanovení doplnit následovně: „…a současně řízení přeruší a dožádá OÚ ORP o doplnění jím označených podkladů, pokud tak nemůže učinit sám.“
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno jinak

Bude upraveno dle připomínky MV.

	SMOČR
	K § 23d odst. 3 písm. c)
Dle uvedeného ustanovení se zjišťuje, zda zdravotní stav žadatele nebude omezovat ve značné míře péči o dítě.
Navrhujeme doplnit, že zdravotní stav bude posouzen nezávislým posudkovým lékařem dle přiloženého posudku (zejména pokud rizika jsou popsána).
Tato připomínka je zásadní.
	Neakceptováno
Posudek o zdravotním stavu je vydáván v souladu se zákonem č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních sužbách. Není zřejmé, jakého nezávislého posudkového lékaře má připomínkové místo namysli.

	SMOČR
	K § 23d odst. 4 
Nejsou stanovena kritéria, kdy je možné od splnění povinnosti – přípravy žadatelů upustit.
Navrhujeme doplnit jasná kritéria, kdy je možné od přípravy upustit.
Tato připomínka je zásadní.
	Neakceptováno
Jde o vyhodnocení každého případu (žadatele) indviduálně, záleží před jak dlouhou dobou přípravu absolvoval, zda jde o pěstouna, který se průběžně dle zákona vzdělává atd. Přístupem k druhožadatelům se bude zabývat metodika MPSV.

	SMOČR
	K § 23d odst. 5
Na výzvu žadatel doloží posudek o psychické způsobilosti. Taková úprava není dostatečná z hlediska zaručení způsobilosti žadatelů.
S ohledem na následný výběr osob vhodných stát se pěstouny či osvojiteli konkrétního dítěte, kdy díky spolupráci žadatelů s pracovištěm KÚ v rámci psychologického posouzení, a tím získané osobní znalosti žadatele, je předpoklad zajištění vhodnějšího výběru žadatele ke konkrétnímu dítěti.
Navrhujeme, aby posudek o psychické způsobilosti byl povinným dokladem pro vydání rozhodnutí o zařazení do evidence osob vhodných stát se pěstounem (osvojitelem) nebo případně, že může být od této povinnost dle jasných kritérií KÚ upuštěno.
Tato připomínka je zásadní.
	Neakceptováno ROZPOR
Znamenalo by to nutnost vyžadovat posudek o psychické způsobilosti vždy, i když by šlo o druhožadatele, kteří již jednou celým procesem prošli nebo o osoby, jejichž psychická způsobilost byla posouzena jinak nebo by krajský psycholog na základě vlastních zjištění posudek ani nepotřeboval.  Navržená formulace dává prostor pro uvážení KÚ, kdy žadatele na diagnostiku vyšle a kdy má dostatek informací a důkazů pro své rozhodnutí.

	SMOČR
	K § 30 odst. 1
Ústavní zařízení je povinno odeslat žádost o vydání závazného stanoviska nejméně 5 pracovních dnů před zahájením pobytu dítěte mimo zařízení. V případě nedodržení této lhůty má OÚ ORP možnost pobyt zamítnout s odůvodněním nemožnosti posouzení podmínek pro pobyt dítěte mimo ústav.
Předpokládáme, že tvůrce zákona počítá s tím, že závazné stanovisko je úkon učiněný správním orgánem na základě zákona, který není sice samostatným rozhodnutím ve správním řízení, ale jehož obsah je závazný pro výrokovou část rozhodnutí správního orgánu, že stanovisko bude nadále nedílnou součástí chronologicky řazené dokumentace spisu OM (jako byl původně vydávaný souhlas). Současně, s ohledem na nutnost vypracovat výrokovou část a výstižné odůvodnění závazného stanoviska a jeho následné doručení žadateli dle správního řádu, budou orgány SPOD potřebovat větší časový prostor na zpracování, než doposud.
Žádáme o zohlednění výše uvedeného.
Tato připomínka je zásadní.
	Neakceptováno, vysvětleno.
Po obsahové stránce bude mít závazné stanovisko obdobné náležitosti jako stávající písemný souhlas obecního úřadu obce s rozšířenou působností s pobytem dítěte mimo ústavní zařízení podle § 30 odst. 2. Nedojde tak ke zvýšení administrativní zátěže. Mění se pouze forma stanoviska tak, aby byla respektováno úprava správního řádu. 
Pokud jde o lhůtu podání žádosti o vydání závazného stanoviska, platná úprava § 30 žádnou lhůtu neupravuje a hovoří pouze obecně o „předchozím písemném souhlasu“, a tak se nezřídka stává, že žádost ústavního zařízení o vydání souhlasu je podána např. 1 den před plánovaným pobytem dítěte mimo ústav. Zakotvení lhůty je tak pro obecní úřady obcí s rozšířenou působností benefitem oproti platnému právnímu stavu.

	SMOČR
	K § 30 odst. 3
V případě pobytu dítěte u jiných fyzických osob než rodičů nebo prarodičů, posuzuje se jejich bezúhonnost podle § 23b odst. 1, přičemž se však přihlíží i k dalším osobnostním předpokladům žadatele o pobyt dítěte mimo ústav obdobně podle § 23d odst. 3 písm. d).
Je žádoucí posoudit bezúhonnost sourozenců, podle § 23b odst. 1, přičemž je důležité také přihlédnout i k dalším osobnostním předpokladům. Viz rovněž připomínka k § 23b odst. 1 výše.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno.
Podle návrhu § 30 odst. 3 má v případě pobytu dítěte u sourozenců platit stejný režim jako pro pobyt dítěte u rodičů nebo prarodičů, obdobně jako již podle platného znění § 30 odst. 3.

	SMOČR
	K § 32 písm. b, d
V textu chybí informace, že sociální kuratela zahrnuje návštěvy dětí v ústavním zařízení (tj. děti s uloženou ústavní výchovou), u dětí § 6 písm. c, d může dojít k situaci nařízení ústavní výchovy.
Navrhujeme do bodu b) vložit návštěvy dětí s uloženou ústavní výchovou a současně do bodu d) vložit pomoc dětem po propuštění z ústavní výchovy.
Tato připomínka je zásadní.
	Neakceptováno, vysvětleno.

Srov. podrobně důvodovou zprávu, která se této otázce věnuje v rozsahu několika stran. Jde navíc o nezbytnou implementaci závěrů Zprávy o plnění Úmluvy o právech dítěte Výboru OSN pro práva dítěte z r. 2021. 

Není samozřejmě vyloučeno, že klientem kurátora po děti a mládež je i dítě mladší 15 let či mladistvý s nařízenou ústavní výchovou. Nicméně důvodem pro návštěvu dítěte/mladistvého kurátorem pro děti a mládeže nebude v takovém případě skutečnost, že je dítěti nařízena ústavní výchova, ale skutečnost, že se jedná o dítě podle § 6 písm. c), d). Osobní kontakt kurátora s dítětem v ústavním zařízení se pak bude odehrávat na základě § 6a odst. 2 písm. a).

	SMOČR
	K § 32
Sociální kuratela
a) Navrhujeme uvedené ustanovení doplnit o slovo zejména, tj. „Sociální kuratela zahrnuje zejména“, neboť sociální kuratela zahrnuje i další úkony, opatření, která nejsou v § 32 obsažena v návaznost na SPOD dětem dle § 6 písm. c) a d) a § 31. 
Tato připomínka je zásadní.
	Neakceptováno, vysvětleno. ROZPOR

Jelikož je sociální kuratela jednou z výsečí sociálně-právní ochrany dětí, platí i pro výkon sociální kurately všechna základní ustanovení týkající se poskytování sociálně-právní ochrany, zejména § 5, nový § 6a, § 8, § 9, § 9a, § 10, § 13, § 14 atd. To znamená, že kurátor pro děti a mládež se nebude při své činnosti řídit pouze ustanovením § 32.


	SMOČR
	b) Bylo by také vhodné do § 32 nadále začlenit text původního § 33, který byl zcela zrušen, přičemž toto ustanovení jasně definovalo postavení sociální kurately v řízení podle zákona o soudnictví, kdy bylo zcela přesně definováno, že orgánem SPO je podle zákona o soudnictví obecní úřad obce s rozšířenou působností, taktéž i v případě řízení o přestupku.
Tato připomínka je zásadní.
c) K písm. f) Sociální kuratela spolupracuje s Policií ČR podle zvláštních právních předpisů. Z textu nevyplývá, které předpisy jsou tímto myšleny. Není ani zřejmá informace, jaké povinnosti jsou kladeny na sociální kuratelu.
Navrhujeme doplnit informaci, o které zvláštní předpisy se jedná.
Tato připomínka je zásadní.
	Neakceptováno, vysvětleno.
Ust. § 33 je nadbytečné s ohledem na úpravu § 4 odst. 3, který zakládá univerzální podpůrnou příslušnost obecního úřadu obce s rozšířenou působností pro výkon sociálně-právní ochrany dětí ve všech případech, kdy není stanovena příslušnost jiného orgánu sociálně-právní ochrany dětí. § 4 odst. 3 tak stanoví věcnou příslušnost obecního úřadu obce s rozšířenou působností i pro výkon působnost orgánu sociálně-právní ochrany dětí podle zákona č. 218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeže, a zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich.

Ustanovení § 32 písm. f) navazuje na úpravu § 14 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, a § 1 odst. 3 zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii, na jejichž základě Policie České republiky a obecní policie spolupracuje při plnění svých úkolů s dalšími orgány veřejné správy (veřejné moci), včetně OSPOD, a může od nich požadovat pomoc a součinnost. Pro úplnost se tato úprava promítá i do výčtu náplně sociální kurately pro děti a mládež.

	SMOČR
	K § 42 odst. 1 
Lhůta jednoho týdne je velmi krátká, v okamžiku, kdy nejsou volní přechodní pěstouni, je situace neřešitelná. Navrhujeme stanovit lhůtu na nejdéle jeden měsíc, aby byli přechodní pěstouni již někde volní, nebo blíže původní rodině, aby se nemusely děti umisťovat i stovky kilometrů od rodiny a fakticky se zamezilo kontaktu původní rodiny s dětmi, taktéž měsíční lhůta mnohdy stačí ke stabilizaci poměrů, popř. uspořádání záležitostí tak, aby nemuselo dítě z rodiny odejít.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno částečně. ROZPOR
Na základě protichůdných připomínek různých připomínkových míst bude nejvýše přípustná doba pro poskytování ochrany a pomoci ZDVOP dětem nejmladšího věku prodloužena na 14 dnů, zároveň však dojde ke zvýšení minimální věkové hranice pro pobyt dětí v péči ZDVOP na 4 roky tak, aby došlo ke sladění s platnou úpravou věkové hranice u školských zařízení pro výkon ústavní výchovy a u domovů pro osoby se zdravotním postižením (s účinností od 1. 1. 2025).

	SMOČR
	K §42a odst. 4 
Stejně jako u neodkladné péče OSPOD smlouvu o poskytování ochrany uzavíraly dosud z titulu veřejného opatrovnictví. Toto ustanovení se ovšem nemění a oprávnění uzavřít smlouvu zůstalo obecnímu úřadu ORP, který po novelizaci ale nebude veřejným opatrovníkem.
Navrhujeme uvedené ustanovení upravit v souladu s výše uvedeným.
Tato připomínka je zásadní. 
	Akceptováno.

	SMOČR
	K § 45 
Posuzování psychické způsobilosti k přijetí dítěte do rodiny 
Zjednodušení a zrychlení procesu zprostředkování osvojení a PP plně podporujeme, ale ne na úkor kvality žadatelů. S ohledem na negativní zkušenosti z praxe (kvalita výkonu PP) vnímáme za velmi důležité, aby stát nastavil dostatečnou kontrolu nad dodržováním standardizace provádění příprav a odborného posuzování žadatelů. Prioritně bude kontrola nutná v oblasti psychologického posouzení žadatelů a společně posuzovaných osob (nově § 45), použitých diagnostických metod a jejich vyhodnocování. S ohledem na fakt, že přetrvává nedostatek dětských psychologů pro zajištění průběžné odborné péče pro ohrožené děti, je diskutabilním, zda tito odborníci budou mít zájem specializovat se na oblast NRP a dostát standardům pro tuto oblast – posuzování psychické způsobilosti zájemců o zprostředkování. Avizovaná zvýšená poptávka pěstounů související s omezením institucionální péče o nejmenší děti prováděná i formou náborových akcí by měla o to více souviset s přísnými kritérii, která by žadatelé, kterým chce stát svěřit děti do péče, měli splňovat.
Pokud zákon zmiňuje povinnosti pečujících osob, nezmiňuje sankce za neplnění povinností. V praxi je obtížné reagovat na odmítavý postoj pečujících osob např. ke vzdělávání. Rovněž je zaznamenáván častý odmítavý postoj ke sledování vývoje dětí svěřených do NRP ze strany orgánu SPOD v rámci návštěv v rodinách (zde máme za to, že tato oprávnění OSPOD by právě v rámci příprav pěstounů měla dostávat větší prostor). 
Je překvapivé, že návrh zákona k novele zákona o SPOD se nevypořádal s otázkou čerpání „oddechového času“ ze strany osob v evidenci vykonávajících pěstounskou péči na přechodnou dobu po ukončení péče o dítě. Není definována doba maximálního čerpání „vlastního respitu“ po ukončení péče o dítě (není výjimkou, že jde i o více než půlroční „oddychový čas“, který je hrazen z peněz státu).
Navrhujeme zohlednění a úpravu tohoto ustanovení dle výše uvedených skutečností.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno, vysvětleno
Samozřejmě, odborné posouzení nelze podceňovat. Zároveň je třeba nastavit jednotný model posuzování a zejména kompetencí náhradních rodičů, aby to v každém kraji nebylo jinak. Dodržování standardů kvality má na starosti inspekce SPOD. 
Posuzování psychické způsobilosti dle navrhovaného § 45 se týká žadatelů o zprostředkování NRP, zde není třeba specializace dětského psychologa. Odborná způsobilost bude upravena dle ostatních připomínkových míst (viz výše). 

Označené se netýká připomínkovaného ustanovení. Lze odkázat na vypořádání u připomínek UZS ČR a KZPS.


	SMOČR
	K § 45 odst. 3
OSPOD poskytuje údaje o žadateli na žádost odborně způsobilé osoby – psychologické posuzování.
S touto úpravou nesouhlasíme, domníváme se, že by psychologické posuzování mělo zůstat v kompetenci kraje. 
Navrhujeme toto ustanovení vyjmout a ponechat stávající úpravu.
Tato připomínka je zásadní
	Neakceptováno
Již nyní v některých krajích provádí psychologické posouzení externí psychologové – zaměstnanci příspěvkových organizací, pověřených subjektů či psychologové na DPP.

	SMOČR
	K § 47a
Novela upravuje počet hodin vzdělávání u zprostředkované pěstounské péče na 24 hodin a nezprostředkované na 12 hodin. S tímto nesouhlasíme, neboť právě nezprostředkovaní pěstouni, kteří neabsolvovali přípravu, jsou v praxi mnohdy velmi bezradní a potřebují více pomoci, získání informací a dovedností, než pěstouni zprostředkovaní.
Novela neřeší, kdo bude hradit vzdělávání pěstounů – jak zprostředkovaných či nezprostředkovaných. Ve stávající úpravě vzdělávání hradila doprovázející organizace, neboť v zákoně je uvedeno, že mají právo na vzdělávání bezplatně. 
Navrhujeme, aby počet hodin vzdělávání byl stejný – 24 hodin, dále navrhujeme, aby byl doplněn toto ustanovení o informaci, že vzdělávání bude bezplatné.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno částečně, vysvětleno 

Pro osoby vykonávající nezprostředkovanou náhradní péči bude stanovela kompromisně varianta 18 hodin povinného zvyšování znalostí a dovedností v době 12 kal. měsíců po sobě jdoucích. Máme za to, že větší dopad má cílená individuální práce s náhradní rodinou a svěřenými dětmi, přímo v rodině, k čemuž MPSV směřuje jak předloženým návrhem, tak metodicky.

Že je „vzdělávání“ pro osoby pečující a osoby v evidenci bezplaté vyplývá z ust. § 58 odst. 3. Že na úhradu doprovázející organizaci či OÚ ORP slouží státní příspěvek na výkon pěstounské péče vyplývá z § 47d a § 58 odst. 2.


	SMOČR
	K § 47a odst. 1 písm. a) 
Je matoucí označení pěstounské péče pro osobní péči poskytovanou osobou pečující – opět nejasná terminologie. 
Navrhujeme upravit uvedené ustanovení následovně: „Pro účely dávek se za pěstounskou péči považuje i péče jiné fyzické osoby“.
Tato připomínka je zásadní.
	Neakceptováno 
Vysvětleno výše. Navíc nejde jen o úpravu dávek, ale také doprovázení a dohod o výkonu pěstounské péče. 


	SMOČR
	K § 47a odst. 2
Toto ustanovení upravuje práva a povinnosti osob pečujících a osob v evidenci a to i za situace, kdy nebudou muset mít uzavřenu dohodu
Navrhujeme doplnění, že v případě, že osoby pečující a osoby v evidenci nebudou mít uzavřenu dohodu, mají práva uplatnit dle § 47a, odst. 2 avšak za podmínky, že si budou vše hradit.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno jinak 
V ust. § 47a odst. 2 bude doplněno, že jde o práva a povinnosti na základě uzavřené dohody o výkonu pěstounské péče.

	SMOČR
	K § 47a odst. 2 písm. g) 
Pro přehlednost a praktičnost nejen pečující osoby, osoby v evidenci, ale i doprovázející organizace je výhodnější plánovat a organizovat vzdělávání v kalendářním roce, poměry dnů v necelém kalendářním roce se dobře počítají.
Tato připomínka je zásadní.
	Neakceptováno 
Připomínka je nad rámec, úprava má logiku, pokud se počítá 12 měsíců od uzavření dohody.

	SMOČR
	K § 47a odst. 2 písm. g)  
V části nazvané Práva a povinnosti osoby pečující a osoby v evidenci navrhujeme vypuštění textu 
„v rozsahu 12 hod v době 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích a v případě osob vykonávajících zprostředkovanou pěstounskou péči“ a ponechání textu „povinnost zvyšovat si znalosti a dovednosti v oblasti výchovy a péče o dítě v rozsahu 24 hodin v době 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích“.
Pokud zákon zmiňuje povinnosti pečujících osob, nezmiňuje sankce za neplnění povinností. V praxi je obtížné reagovat na odmítavý postoj pečujících osob např. ke vzdělávání. Rovněž je zaznamenáván častý odmítavý postoj ke sledování vývoje dětí svěřených do NRP ze strany orgánu SPOD v rámci návštěv v rodinách.
Vnímáme jako neodůvodněné zkrácení vzdělávání pěstounů nezprostředkovaných, kteří ani neprošli potřebným školením jako žadatelé o PP.
Vzdělávání osob pečujících v rozmezí 12 hod je nedostačující – navrhujeme zachování textu 24 hodin za 12 měsíců. 
Rovněž navrhujeme v uvedeném ustanovení upravit sankce za neplnění povinností.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno částečně. 

Pro osoby vykonávající nezprostředkovanou náhradní péči bude stanovela kompromisně varianta 18 hodin povinného zvyšování znalostí a dovedností v době 12 kal. měsíců po sobě jdoucích. Máme za to, že větší dopad má cílená individuální práce s náhradní rodinou a svěřenými dětmi, přímo v rodině, k čemuž MPSV směřuje jak předloženým návrhem, tak metodicky.

Odmítavý postoj pečujících osob ke zvyšování znalostí a dovedností v oblasti výchovy a péče o dítě lze překlenou vhodnou nabídkou témat a forem tohoto „vzdělávání“. Pokud jde o maření sledování vývoje dětí svěřených do náhradní péče ze strany OSPOD pečujícími osobami, pak při neplnění této povinnosti lze uložit pořádkovou pokutu až 20 tisíc Kč, a to i opakovaně. V případě nespolupráce s doprovázejícím subjektem může být „sankcí“ vypovězení dohody o výkonu pěstounské péče, čímž dojde dle návrhu mj. k zániku nároku na odměnu pěstouna či příspěvek při pěstounské péči.


	SMOČR
	K § 47b odst. 1
OÚ „navrhne“ uzavření dohody. Když klient nevyhoví, není zřejmé, jak může OSPOD postupovat.
Navrhujeme doplnit možnost uložení povinnosti uzavřít dohodu, pokud to vyžaduje zájem dítěte (případně vložit do § 12 odst. 2). 
Uvedené ustanovení současně nadále ponechává zvláštní právní subjektivitu úřadu ORP k uzavírání dohod, ale nově jsou koncipovány jako soukromoprávní vztah, nikoliv vztah vzniklý podle SŘ. OÚ ORP nemůže uzavírat soukromoprávní vztahy.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno částečně.

Pro osoby vykonávající nezprostředkovanou náhradní péči bude stanovela kompromisně varianta 18 hodin povinného zvyšování znalostí a dovedností v době 12 kal. měsíců po sobě jdoucích. Máme za to, že větší dopad má cílená individuální práce s náhradní rodinou a svěřenými dětmi, přímo v rodině, k čemuž MPSV směřuje jak předloženým návrhem, tak metodicky.

Odmítavý postoj pečujících osob ke zvyšování znalostí a dovedností v oblasti výchovy a péče o dítě lze překlenou vhodnou nabídkou témat a forem tohoto „vzdělávání“. Pokud jde o maření sledování vývoje dětí svěřených do náhradní péče ze strany OSPOD pečujícími osobami, pak při neplnění této povinnosti lze uložit pořádkovou pokutu až 20 tisíc Kč, a to i opakovaně. V případě nespolupráce s doprovázejícím subjektem může být „sankcí“ vypovězení dohody o výkonu pěstounské péče, čímž dojde dle návrhu mj. k zániku nároku na odměnu pěstouna či příspěvek při pěstounské péči.

	SMOČR
	K § 47b odst. 7 
Rozhodování OÚ ORP se může dostat do kolize s rozhodováním soudů, taktéž může takové rozhodnutí některý z účastníků použít v dávkových systémech, nebo jiných řízeních jako důkaz atp., nikde není vyřešeno, jak postupovat, pokud by soužití bylo obnoveno.
Požadujeme v návrhu upravit výše uvedené.
Tato připomínka je zásadní.
	Vysvětleno
Jde o stávající právní úpravu, která v praxi nečiní potíže.

	SMOČR
	§ 47c 
Uvedené ustanovení nepamatuje na trvání dohody po dobu, po kterou trvá svěřenectví.
Tato připomínka je zásadn
	Vysvětleno 
Ustanovení pamatuje na všechny formy náhradní péče o dítě vykonávané osobou pečující ve smyslu § 47a odst. 1 ve spojení s § 2a písm. c). Tedy i svěřenectví. 

	SMOČR
	K § 47l odst. 1
Postrádáme označení, zda se vztahuje příspěvek při převzetí i na osoby v evidenci a zda se nově nevztahuje na nezprostředkované pěstouny (svěřenectví).
Navrhujeme odst. 1 upravit ve znění: „Nárok na příspěvek při převzetí dítěte má osoba pečující, která převzala dítě do zprostředkované pěstounské péče a osoba v evidenci.“.
Tato připomínka je zásadní.
	Vysvětleno 
Vztahuje se na všechny osoby pečující, bez ohledu na to, zda jde o pěstouny zprostředkované či nezprostředkované, osoby mající dítě ve svěřenectví, v předpěstounské péči atd. Viz legislativní zkratka osoba pečující v § 2a písm. c).

	SMOČR
	K § 49 odst. 2 písm. b)
Navrhujeme, aby pro získání pověření pro výkon příprav a psychologického posouzení měl žadatel – osoba pověřená předložit doklad o praxi v oblasti výkonu příprav žadatelů, případně by měla být posouzena jejich koncepce či zpracovaná metodika posuzování a přípravy.
Obáváme se toho, aby se nesnižovala kvalita příprav tím, že naroste počet pověřených organizací neúměrně potřebám systému (v současné době vnímáme jako problém nárůst počtu doprovázejících organizací, není řešena kvalita, pouze formální podmínky a personální standardy).
Tato připomínka je zásadní.
	Neakceptováno, vysvětleno.
Žadatel o vydání pověření k provádění příprav a další osoby přímo zapojené do výkonu této činnosti musí prokázat splnění odborné způsobilosti podle § 49a odst. 1 nebo 2, což předkladatel považuje za dostačující. Stanovení podmínky praxe v oblasti výkonu příprav by byla příliš restriktivní a výrazně by omezovala možnost vstupu nových subjektů do systému příprav, neboť v současné době jsou pověřené osoby u této činnosti závislé na uzavření dohody s krajským úřadem o realizaci příprav v daném kraji a okruh realizátorů této činnosti je tak poměrně omezený. Cílem novely je však nabídku příprav rozšířit a tím proces zprostředkování urychlit.

	SMOČR
	K § 51 odst. 4 písm. f) 
Znění ustanovení neodpovídá myšlence uvedené v důvodové zprávě., tedy poskytování informací především hmotněprávním opatrovníkům, nikoliv procesním, kteří by měli jít cestou vyžádání údajů v rámci soudního dokazování. Navrhujeme upravit ustanovení tak, aby více odpovídalo myšlence DZ.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno jinak.
Byla upravena zvláštní část důvodové zprávy ke změně 
§ 51 odst. 4 písm. f) – původní text odůvodnění byl nahrazen novým textem tak, aby odůvodnění bylo v souladu se zněním návrhu zákona (viz příloha).

	SMOČR
	K § 51 odst. 5
Proč není možné násilí mezi rodiči oznamovat obecně orgánům činným v trestním řízení? Dozor státního zastupitelství vnímáme jako účelný.
Navrhujeme ponechat stávající právní úpravu.
Tato připomínka je zásadní.
	Neakceptováno, vysvětleno.
Orgány policie mají postavení orgánu činného v trestním řízení až po zahájení úkonů trestního řízení. V řadě případů však policie řeší případy násilí v rodině i mimo trestní řízení, typicky v souvislosti s vykázáním násilné osoby ze společného obydlí podle § 44 a násl. zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, nebo v souvislosti s řešením přestupků proti občanskému soužití podle § 7 zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích. 
Naproti tomu v případech, ve kterých již v souvislosti s násilím v rodině vzniká důvodné podezření na spáchání trestného činu, bude nadále možné činit tzv. trestní oznámení OSPOD jak vůči orgánu policie, tak vůči státnímu zastupitelství, a to buď podle zvláštní úpravy oznamovací povinnosti v § 51 odst. 5 písm. b) (v případě trestného činu proti dítěti), anebo podle obecné úpravy oznamovací povinnosti podle § 8 odst. 1 trestního řádu (v případě trestného činu proti dospělé osobě).

	SMOČR
	K § 51 odst. 5 písm. c) 
Toto ustanovení ukládá povinnost orgánu SPOD, přičemž není specifikováno kterému. Bude jím ÚP, který dávku vyplácí či OSPOD, který se o této skutečnosti v rámci své činnosti dozví? Povede to k duplicitě sdělování údajů a zbytečnému zatěžování všech zúčastněných.
Prosíme o specifikaci dle výše uvedeného.
Tato připomínka je zásadní.
	Neakceptováno, vysvětleno.
Oznamovací povinnost je zde záměrně stanovena pro všechny orgány sociálně-právní ochrany dětí. Není vyloučeno, že se o násilí v rodině dozví jiný úřad než obecní úřad obce s rozšířenou působností, např. obecní úřad I. typu (újezdní úřad) v souvislosti s narušováním veřejného pořádku či řešením sousedských sporů, krajský úřad v souvislosti s agendou zprostředkování osvojení či pěstounské péče, příp. též krajská pobočka Úřadu práce v souvislosti s posuzováním skutečností rozhodných pro přiznání či výplatu dávky atd.

Dozví-li se orgán policie o násilí v rodině z více míst, může mu to napomoci při objasňování a postihu této protiprávní činnosti.

	SMOČR
	K § 51 odst. 5 písm. g)
Z jakého důvodu má OSPOD informovat obecní úřad oprávněný k ustanovení zvláštního příjemce důchodu o vzniku nároku na příspěvek na úhradu potřeb? Taková právní úprava se jeví jako nadbytečná.
Navrhujeme vypuštění uvedené úpravy dle výše uvedeného.
Tato připomínka je zásadní.
	Neakceptováno, vysvětleno.
Nové ust. § 51 odst. 5 písm. g) přímo navazuje na navrhované doplnění § 47g odst. 2, které bude umožňovat dočasný souběh nároku dítěte na dávku důchodového pojištění a na příspěvek na úhradu potřeb dítěte. Bude nicméně nutné v této situaci učinit co nejdříve kroky nezbytné k ustanovení zvláštního příjemce dávky důchodového pojištění, k čemuž je nezbytné, aby byl obecní úřad příslušný k ustanovení zvláštního příjemce informován o tom, že oprávněné dítě se nachází v péči osoby pečující ve smyslu § 2a písm. c) a že mu z tohoto důvodu vznikl nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte podle § 47f odst. 1.

	SMOČR
	K § 54
Nesouhlasíme s vyškrtnutím bodu b) a to za situace, kdy navrhujeme ponechat výkon kolizního opatrovnictví v sociálně-právní ochraně dětí.
Navrhujeme ponechat stávající úpravu.
Tato připomínka je zásadní.
	Neakceptováno.
Je nadbytečné samostatně upravovat evidence dětí, u kterých byl obecní úřad obce s rozšířenou působností jmenován opatrovníkem nebo poručníkem, když výkon těchto funkcí (a tím i potřeba evidence opatrovanců a poručenců a zpracování osobních údajů o nich) vyplývá z rozhodnutí soudu. Naproti tomu evidence dětí, na které se zaměřuje sociálně-právní ochrana podle § 6, vychází z individuálního vyhodnocení situace dítěte a jeho rodiny a z hlediska dodržení základních zásad ochrany osobních údajů (čl. 5 GDPR) je nezbytné, aby bylo v zákoně založeno výslovné oprávnění (a současně i povinnost) ke shromažďování a evidování údajů o těchto dětech.

Navíc, platné znění § 54 je do značné míry matoucí, neboť ve skutečnosti se skupiny dětí uvedené v písm. a) a b) vzájemně prolínají – viz zejména děti uvedené v § 6 písm. a).

	SMOČR
	K § 55 
Nesouhlasíme s úpravou § 55, který upravuje nahlížení do spisové dokumentace vedené o nezletilém dítěti okamžitě po podání žádosti, přičemž ale bude nutné posuzovat rozumovou vyspělost u dítěte a další skutečnosti u zákonných zástupců a dalších oprávněných osob, např. neporušení veřejného zájmu, jak nakonec uvádí sama důvodová zpráva. Vezmeme-li v potaz rozsah spisové dokumentace, nebude v případě nepřítomnosti koordinátora případu možné toto zastupujícím pracovníkem posoudit. 
Předkládaná úprava blíže nespecifikuje postup při nahlížení do spisové dokumentace, taktéž postup při nahlížení do spisové dokumentace dítětem je blíže neurčený (kromě věku), není specifikováno, zda může nahlížet samo, či za přítomnosti rodiče. 
Máme za to, že právní úprava nahlížení do spisu musí být jasná a pochopitelná pro rodiče i pro sociálního pracovníka, který má umožnit nahlédnutí do spisu. Navržené znění nepovede ke zpřehlednění této problematiky. Text je postaven na složité teoretické koncepci, která vyžaduje podrobnou znalost SŘ a dalších odborných souvislostí. V praxi bude docházet k velkým problémům při použití právní úpravy nahlížení do spisu v tomto znění.
Je stěžejní, aby rodič/zákonný zástupce/opatrovník/jiná osoba odpovědná za výchovu dítěte, měli jasně stanoveny předpoklady, kdy jsou oprávněni nahlížet do spisové dokumentace. Zásadně nedoporučujeme rozlišovat dvojí roli při nahlížení do spisu (za dítě, za sebe). 
Rovněž nerozumíme tomu, proč by údaj o budoucím osvojiteli měl být veden mimo spis – jedná se o děti, kdy rodiče nemají rodičovskou odpovědnost. Proč je zde anonymita vybraných osvojitelů?
Navrhujeme ponechat stávající právní úpravu.
Tato připomínka je zásadní.
	Neakceptováno, vysvětleno. ROZPOR
Cílem změn v ust. § 55 je zkrácení speciální úpravy vedení spisové dokumentace v zák. č. 359/1999 Sb. a posílení podpůrného použití obecné úpravy správního řádu a zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě. Na podpůrné použití ust. § 17, § 38 a dalších souvisejících ustanovení správního řádu přitom netřeba výslovně odkazovat, neboť vyplývá z § 1 odst.2 správního řádu.
Žádost o nahlédnutí do spisové dokumentace o dítěti musí být posouzena bez zbytečných průtahů v souladu s § 6 odst. 1 správního řádu následně musí být buďto umožněno nahlédnutí do spisu nebo vydáno usnesení o odepření nahlédnutí do spisu (§ 38 odst. 5 spr. řádu).

Pokud jde o nahlížení do spisu rodiči nebo jinými osobami odpovědnými za výchovu dítěte, buďto budou nahlížet tzv. nárokově jakožto zástupci dítěte, které není samo způsobilé v této věci právně jednat (viz § 892 odst. 1 o.z.), anebo tzv. nenárokově svým jménem jakož nositelé rodičovské odpovědnosti anebo jako osoby přiměřeně vykonávající povinnosti a práva rodičů z titulu svěření dítěte do jejich náhradní péče.

Na posouzení rozumové a volní vyspělosti je navázáno právo dítěte nahlížet do spisové dokumentace již podle platného znění § 55 odst. 6 písm. b); jedná se přitom o standardní kritérium, podle něhož se posuzuje jak způsobilost nezletilého k právnímu jednání (viz § 31 o.z.), tak způsobilost nezletilého k vyjádření svého názoru a k realizaci jeho dalších participačních práv (§ 8 odst. 2 zák. č. 359/1999 Sb., § 29 odst. 4 spr. řádu atd.).

Údaje o osobách, jimž bylo dítě svěřeno do péče před osvojením, a údaje o místě pobytu dítěte v péči před osvojením jsou již za současného právního stavu uchovávány odděleny mimo spis v rámci podkladů pro zpracování spisové dokumentace podle § 55 odst. 4. Důvodem je skutečnost, že tyto údaje podléhají přísnějšímu režimu mlčenlivosti podle § 57 odst. 1 věta druhá, kdy mlčenlivost o těchto údajích není prolomena v situacích uvedených v § 51, ale pouze na základě výslovného zproštění mlčenlivost. Proto tyto údaje nelze vést ve spisové dokumentaci o dítěti a je nutné je uchovávat odděleně mimo spis. Nové znění § 55 odst. 2 je pouze zpřesněním stávající úpravy § 55 odst. 4 a je výsledkem společné dohody mezi MPSV a veřejným ochráncem práv.

	SMOČR
	K § 64 
Hromadné poručenství a hromadné opatrovnictví
Viz rovněž již uvedené připomínky výše. Striktní oddělení této agendy znamená velké organizační obtíže – rozdělení kompetencí mezi orgány SPOD měst, navýšení počtu pracovníků (již v současné době je problémem obsadit všechny pracovní pozice), otázka financování výkonu jednotlivých agend, nedostatek času pro zapracování na úroveň statutárních měst
Dopad návrhu novely bude značný, a proto v žádném případě nelze souhlasit v této části s účinností od 1. 1. 2024.
Striktní oddělení výkonu § 6 a kolizního opatrovnictví se nejeví v zájmu nezletilých dětí dlouhodobě vedených v evidenci orgánu SPOD – např. dítě v PP, do rodiny dochází pracovník SPOD, v případě kolizního opatrovnictví bude stejně předávat podklady koliznímu opatrovníkovi, ten bude hovořit jako další osoba s dítětem, rodiči, pěstouny (budou případy, kdy 2 pracovníci dělají v podstatě totéž).
Tato připomínka je zásadní. 
	Akceptováno jinak.
Úprava hromadného poručenství a opatrovnictví bude z návrhu zákona vyjmuta.

	SMOČR
	K § 64c odst. 2) 
Uvedené ustanovení ponechává zcela na libovůli soudu a správních orgánů rozhodnout o opatrovníkovi bez jakéhokoliv regulativu, bylo-li by ustanovení takto vágně formulováno, bude muset až praxe dovodit, jaká jsou pravidla pro určení místní příslušnosti, ustanovenému opatrovníkovi/poručníkovi nezbývá než v případě nevhodného/excesivního rozhodování o místní příslušnosti podávat odvolání, již dnes je rozkolísaná praxe (včetně rozhodování odvolacích soudů), protože některé soudu stále drží pravidlo trvalého pobytu, některé ale využívají jako speciální ustanovení k trvalému pobytu pro účastníky řízení příznivější kategorii bydliště (vždy fakticky i příslušný soudní obvod) podle § 61 odst. 3 písm. e). Potvrdily-li soudy u veřejného opatrovnictví zletilých osob pravidlo bydliště, nabízí se využití kategorie bydliště i v těchto řízeních.  Vkrádá se i otázka o procesu určení opatrovníka, je-li odkazováno jen na OZ a příslušná ustanovení o veřejném opatrovnictví, kde je obec ustanovována po řádném řízení o opatrovníkovi jako poslední možnost a procesní předpisy dovolují i dovolání,
Místní příslušnost dle SŘ u veřejného poručnictví není zcela vhodná, neboť jiná příslušnost, než dle trvalého pobytu („TP“) dle SŘ nastává, až nejde-li určit TP. V naprosté většině případů půjde u dítěte TP určit. Může tak nastat situace, kdy bude nutné, aby veřejný poručník konal v místě, kde se dítě nachází nikoliv veřejný poručník v místě TP, např. neodkladná péče).
Požadujeme zachování stávající právní úpravy. 
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno jinak.
Úprava hromadného poručenství a opatrovnictví bude z návrhu zákona vyjmuta.

	SMOČR
	K § 64f 
V uvedeném ustanovení je jen velmi obecně uvedeno, jakým způsobem bude náhrada výdajů vzniklých v souvislosti s výkonem hromadného poručenství a hromadného opatrovnictví nezletilých této činnosti“. Již nyní mají úřady negativní zkušenost s tím, že náklady na výkon SPOD nejsou plně dokrývány a dochází k dalšímu administrativnímu zatížení při podávání žádostí o doplatek transferu.
Nesouhlasíme s touto novou právní úpravou a požadujeme zachování úpravy stávající.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno jinak.
Úprava hromadného poručenství a opatrovnictví bude z návrhu zákona vyjmuta.

	SMOČR
	K § 62 odst. 1 
Možnost zastoupení je navržena ke zrušení, ale podle tohoto ustanovení se postupovalo i při zástupech v řízeních podle zákona č. 218/03 Sb. nad i pod 15 let, i když se nejedná o opatrovnictví.
Navrhujeme ponechat stávající právní úpravu.
Tato připomínka je zásadní.
	Neakceptováno
Platná úprava § 62 odst. 1 je jednak v rozporu 
s výlučnou pravomocí soudu rozhodovat o tom, která osoba či orgán bude jmenován opatrovníkem dítěte, jednak je nadbytečná s ohledem na změnu v úpravě místní příslušni OÚ ORP k výkonu opatrovnictví 
v § 61 odst. 3 písm. e) s účinností od 1. 1. 2022.
V ostatním lze podpůrně využít obecnou úpravu dožádání podle § 13 správního řádu, např. za účelem zastoupení při účasti na jednání soudu, při účasti na úkonech v trestním řízení nebo při účasti na ústním jednání v rámci řízení o přestupku mladistvého apod.

	SMOČR
	K § 64a 
Nositelem výkonu státní správy může být v souladu s čl. 105 Ústavy ČR pouze orgán obce, nikoliv obec jako taková, navíc zrušením § 17 je z legislativy odstraněn odkaz, který svěřuje výkon kolizního opatrovnictví do rámce přenesené působnosti, bude-li opatrovnictví a poručenství vnímáno jako soukromoprávní vztah, je otázkou, do jaké míry do něj stát může zasahovat a určovat jeho průběh nad rámec ustanovení v OZ a zasahovat obci do výkonu soukromoprávního vztahu.
Žádáme o zohlednění výše uvedeného.
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno jinak.
Úprava hromadného poručenství a opatrovnictví bude z návrhu zákona vyjmuta

	SMOČR
	Připomínky k materiálu „Teze doplnění vyhlášky č. 473/2012 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o SPOD“ a příloze č. 2 „Standardy hromadného poručenství“:
Tyto standardy jasně ukazují na finanční nákladnost odtržení těchto agend od činnosti OSPOD. Je otázkou, do jaké míry může stát regulovat obci výkon činností, ve kterých obec vystupuje jako jeden ze subjektů soukromoprávního vztahu, zejména otázka standard, z jakého titulu a právem bude stát určovat obci kým, jak a kdy zajistí svoje povinnosti v soukromoprávním vztahu, ke standardům kromě výše uvedeného máme tyto připomínky:
3) Kritérium 1b – s ohledem na odůvodnění vyčlenění agendy veřejného poručnictví z činností OSPOD je nesrozumitelným, proč je zde zmíněno, že pracovníky vykonávajícími tuto agendu je zajištěna nepřetržitá pracovní pohotovost. Z jakého důvodu má být zajištěná pohotovost pracovníků hromadného poručenství a opatrovnictví – tj. 2 pracovníci zajišťující pohotovost v obci? Pracovní pohotovost by měla být zajišťována pracovníky OSPOD. Rovněž zde nejsou řešeny finanční náklady na proplácení pracovní pohotovosti.
4) Kritérium 4a – proč profily zaměstnanců, nikoliv jen pozic, jaký je smysl takového profilu?
5) Kritérium 4b – nikde není upraveno, jak by se případně řešil poměr pracovníků SPOD, kde zůstává v platnosti 800 dětí na jednoho pracovníka, z logiky předloženého vyplývá nárůst pracovníků o ½; nárůst na požadavky státního rozpočtu by byl v tomto případě poměrně razantní. Pokud nakonec bude určen nějaký vzájemný poměr, jaký bude? Počet pracovníků vykonávajících hromadné poručenství a opatrovnictví nezletilých musí vycházet z počtu výkonů kolizního opatrovnictví a poručenství v předchozích letech a nikoli z počtu dětí hlášených k trvalému pobytu na území daného ORP.
6) Kritérium 4c – proč na rozdíl od stávajících standard vychází standardy poručenství a opatrovnictví z počtu jednotlivých poručenců a opatrovanců? Je zcela nesystémové, když by u SPOD zůstal rozhodný počet spisů. Navrhujeme stejný počet – tedy 40 spisů jako je tomu u dalších agend, nelze v danou chvíli zvládnout 80 případů, kritérium počtu spisů by mělo být hlavním kritériem personálních standardů (ne počet trvale žijících dětí).
7) Kritérium 5a,c – bude možné žádat o uznání rovnocennosti vzdělání? Je lhůta pro vykonání ZOZ 18 měsíců, jako v zákoně o úřednících? Proč se opět mluví o povinnosti přihlášení pracovníka k ZOZ – nemluví se však o termínu kdy a možnosti nepřihlásit, pokud splňuje kvalifikaci? Nižší požadavky na vzdělání a odbornou způsobilosti jsou rozporu s nejlepším zájmem dítěte, bude klesat úroveň pracovníků, kteří pracují s případy dětí – jak budou řádně hájit jejich práva, budou umět hovořit s dítětem v krizi?
8) Kritérium 6 – musí být vzdělávání pracovníků akreditováno MPSV?
9) Kritérium 9 – co má obsahovat dokumentace kolizního opatrovnictví a poručenství?
10) Katalog práce zařazuje pracovníky SPOD vykonávající kolizní opatrovnictví do 10. platové třídy – způsobí destabilizaci orgánů SPOD (viz rovněž připomínka výše)
11) Personální prostředí a podmínky – bude třeba řešit i ve vztahu k novému pracovnímu zázemí včetně služebního vozidla (podmínky transferu na úhradu nákladů na činnost OSPOD neumožňují využívat vozidlo zakoupené pro účely SPOD pro výkon jiných agend.). 
Výše uvedené připomínky jsou zásadní.
	Vysvětleno.
Připomínky k tezím novelizace prováděcí vyhlášky budou zohledněny při přípravě návrhu změny vyhlášky č. 473/2012 Sb., k němuž bude následně probíhat samostatné připomínkové řízení.

	Nepovinná oslovená externí připomínková místa

	Aliance náhradních rodin České republiky
info@anrcr.cz
	§24a Přerušení výběru osvojitele nebo pěstouna – Zde nám schází specifikace délky doby opětovného zařazení po přerušení na žádost pěstouna. Pokud má pěstoun přerušenou žádost o zařazení do evidence a rozhodne se ji obnovit, je důležité, aby Krajský úřad reagoval pružně v co nejkratší době.
	Vysvětleno
Jako nyní – je třeba specifikovat, na jak dlouho chce pěstoun zprostředkování přerušit. Uplynutím této doby je zprostředkování obnoveno.

	Aliance náhradních rodin České republiky

	V §30 Pobyt dítěte mimo ústav – zde bychom chtěli připomenout nesmyslnost krácení kapesného dětem, které jsou v hostitelské péči. Krácení kapesného je pro dítě demotivující a mělo by být využíváno jen za případné prohřešky dítěte v ústavu a ne jako nástroj trestu za pobyt v hostitelské či biologické rodině.
	Vysvětleno
Kapesné dětí v ústavní výchově neupravuje ZSPOD, tudíž s tím nemůžeme nyní nic dělat.


	Aliance náhradních rodin České republiky

	§44 Příprava k přijetí dítěte do rodiny – opět zůstává velká benevolence Krajských úřadů upravit si počet hodin příprav při zařazování druhožadatelů. Chtěli bychom sjednotit počet hodin a tím zvýšit pružnost Krajských úřadů při opětovném zařazení pěstounů do aktuální evidence. V současné době se přípravy znovuzařazení druhožadatelů pohybují v rozpětí od 4 – 48 hodin v jednotlivých krajích.

	Vysvětleno 
Je nutné ponechat na individuálním uvážení, nicméně v rámci projektu Standardizace procesu zabezpečení náhradní rodinné péče o děti bude vytvořena metodika jak se zkrácením příprav u druhožadatelů pracovat.

	Aliance náhradních rodin České republiky

	§47a – Zprostředkovaná a nezprostředkovaná PP - opět apelujeme na zařazení pěstounů, kteří alespoň jednou prošli schvalovacím procesem příslušného krajského úřadu a byli zařazeni do evidence osob vhodných stát se pěstouny a nyní jsou přijetím dítěte bez zprostředkování kraje nezprostředkovaní, do zprostředkovaných pěstounů doplněním následujícího bodu (viz. červeně označeno)
(1) Pro účely části páté se považuje za 
 
a) pěstounskou péči osobní péče poskytovaná osobou pečující, 
 
b) zprostředkovanou pěstounskou péči 
1. pěstounská péče poskytovaná dítěti osobou pečující po doručení oznámení o vhodnosti této osoby stát se pěstounem tohoto dítěte podle § 24 odst. 2 písm. a) a odst. 3 sdělení podle § 24 odst. 5, 
2. pěstounská péče na přechodnou dobu, 
3. pěstounská péče poskytovaná sourozenci dítěte svěřeného do pěstounské péče podle bodu 1, je-li poskytována toutéž osobou pečující, 
4. Pěstounská péče poskytovaná dítěti osobou, které již v minulosti bylo doručeno rozhodnutí krajského úřadu o zařazení do evidence osob vhodných stát se pěstouny či osvojiteli a je osobou pečující.
 
c) nezprostředkovanou pěstounskou péči pěstounská péče, která není zprostředkovanou pěstounskou péčí podle písmene 

Nejednotnost ve vzdělávání pěstounů -  g) povinnost zvyšovat si znalosti a dovednosti v oblasti výchovy a péče o dítě v rozsahu 12 hodin v době 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích a v případě osob vykonávajících zprostředkovanou pěstounskou péči v rozsahu 24 hodin v době 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích,
Z našeho pohledu se jedná o diskriminační bod buď k jedné nebo k druhé skupině pěstounů, který má za cíl jen ušetření nákladů doprovázejících organizací. Uvědomme si, že doprovázející organizace jsou zde pro pěstouny. Vznikly jako podpora pěstounských rodin a je zapotřebí to takto vnímat. Nemohou čerpat finanční příspěvky od státu a neposkytovat kvalitní služby mezi něž řadíme i vzdělávání pěstounů.
	Neakceptováno
Navržené by znamenalo, že by zprostředkovaným pěstounem byl i člověk, který sice byl třeba před 15ti lety zařazen do evidence pro zprostředkování vůči všem dětem, které by mu byly svěřeny do pěstounské péče. Bez hledu na to, že by šlo třeba o svěření z důvodu příbuzenského či jiného vztahu k dítěti. Zda jde o zprostředkovanou či nezprostředkovanou péči je třeba posuzovat vždy individuálně vůči každému dítěti zvlášť. 


Akceptováno částečně
V souladu s dalšími připomínkovými místy bude pro nezprostředkované pěstouny stanovena povinnost „vzdělávání“ na 18 hodin, MPSV vidí jako prospěšnější přímou práci v rodinách s nezprostředkovanými pěstouny a svěřenými dětmi.

	Aliance náhradních rodin České republiky

	§47d Dohoda o výkonu PP – nerozumíme z jakého důvodu jsou rozdílné částky v dohodách na pppd a dp. Obě dvě formy mají svá specifika, na která je zapotřebí se zaměřit. Zatímco pppd potřebují větší podporu v oblasti předávání a s tím souvisejících supervizí a finanční podporu při cestách pro dítě a při dojíždění k nové rodině, případně k úhradě ubytování v blízkosti přebírající rodiny, dlouhodobí pěstouni potřebují větší finanční podporu v respitu dle počtu přijatých dětí, o které pečují a dalších služeb jako např. dlouhodobé psychoterapie pro své přijaté děti, které nejsou doprovázející organizace schopny v plné výši ze současného příspěvku uhradit. Proto navrhujeme částku sjednotit na 72 000 Kč pro všechny doprovázené rodiny bez ohledu na jejich formu. Je však zapotřebí specifikovat, jaké procento půjde na provozní náklady doprovázejících organizací a jaké k pěstounům na zajištění přímé podpory rodin.

(2) Výše státního příspěvku na výkon pěstounské péče činí 

a) 72 000 Kč za kalendářní rok, pokud dohoda o výkonu pěstounské péče byla uzavřena s osobou pečující a trvala po celý kalendářní rok, 
 
b) 72 000 Kč za kalendářní rok, pokud dohoda o výkonu pěstounské péče byla uzavřena s osobou v evidenci a trvala po celý kalendářní rok,


	Neakceptováno
V případě PPPD jsou náklady na doprovázení zpravidla vyšší, jelikož je potřeba vyšší intenzita doprovázení při přebírání dítěte a následně při jeho předávání, ze SPVPP se často hradí i náklady související s předáváním dítěte (cestovné) atd. Rovněž doprovázení PPPD vyžaduji vyšší míru zapojení klíčového sociálního pracovníka a jeho vyšší odbornost. 

Navýšení SPVPP na 72 000 Kč u všech náhradních rodin nebude akceptováno ze strany MF (jsou i proti předloženému návrhu).


	Aliance náhradních rodin České republiky

	47f  Příspěvek na úhradu potřeb dítěte – prosíme o jeho navázání koeficientem na životní minimum, aby docházelo k jeho automatické valorizaci


	Neakceptováno

	Aliance náhradních rodin České republiky

	§47i Odměna pěstouna a Příspěvek při PP je podmíněný uzavřením dohody přičemž v §12 může nařídit OSPOD povinné vzdělávání i těm osobám pečujícím, které nemají uzavřenou dohodu o výkonu pěstounské péče, vnímáme tedy §12 jako zbytečný. Jinými slovy všechny osoby pečující budou mít povinnost se vzdělávat, jen jedněm bude daná povinnost OSPODem a budou si vzdělávání hradit ze svých prostředků a druhým povinnost vyplývá z uzavřené dohody přičemž jim vzdělávání hradí doprovázející organizace.
§ 12 (2) Nemá-li osoba pečující uzavřenu dohodu o výkonu pěstounské péče, může obecní úřad obce s rozšířenou působností blíže určit obsah a zaměření povinnosti zvyšovat si znalosti a dovednosti v oblasti výchovy a péče o dítě podle § 47a odst. 2 písm. g) svým rozhodnutím. Povinnosti podle § 47a odst. 2 písm. g), jejichž obsah blíže určí obecní úřad obce s rozšířenou působností podle věty první, je osoba pečující povinna splnit u pověřené osoby na základě uzavřené smlouvy.

	Neakceptováno
Dojde k úpravě § 47a odst. 2 v tom smyslu, že uvedená práva a povinnosti mají osoby pečující a osoby v evidenci na základě uzavřené dohody o výkonu PP.

	Aliance náhradních rodin České republiky

	§ 47j Odměna pěstouna – v současné době není zohledněn souběh osoby pečující a osoby v evidenci tzn. že v praxi přechodným pěstounům, kteří pečují zároveň o dítě/děti v dlouhodobé PP je krácena odměna pěstouna při přijetí dítěte do PPPD. 
	Neakceptováno.


	Aliance náhradních rodin České republiky

	§47l Příspěvek při převzetí dítěte 

Nárok na příspěvek při převzetí dítěte má osoba pečující, která převzala dítě do pěstounské péče; příspěvek při převzetí dítěte, jde-li o totéž dítě, náleží osobě pečující, která dítě převezme opětovně do péče, jen jednou. 

Doplňujeme (viz červený text) V praxi se nám objevují případy zamítnutí příspěvku při převzetí, pokud je dítě přebíráno dlouhodobými pěstouny od přechodných pěstounů. Odůvodněním bývá, že příspěvek při převzetí již byl na dítě vyplacen přechodným pěstounům a nelze jej vyplatit znovu.

	Neakceptováno
Nadbytečné, vysvětleno v instrukci k dávkám PP, bude posíleno metodické vedení ÚP.

	Aliance náhradních rodin České republiky

	§47m  Příspěvek na zakoupení osobního motorového vozidla – z důvodu růstu inflace navrhujeme navýšení příspěvku na zakoupení motorového vozidla na částku 150tis

	Neakceptováno 


	Aliance náhradních rodin České republiky

	§50e  Výše zaopatřovacího příspěvku – prosíme o navázání zaopatřovacího příspěvku na valorizační mechanismus ŽM x 3,6 Což by činilo 17 496 Kč
Žádáme o ponechání v platnosti možnost rozhodnutí i po roce 2027 mezi zaopatřovacím příspěvkem a dávkami pěstounské péče u mladých dospělých. Poukazujeme na nevyzrálost v sociální oblasti určitého procenta mladých dospělých v NRP, kdy potřebují vedení a dohled při přípravě na budoucí povolání i po zletilosti.
	Neakceptováno 


	Aliance náhradních rodin České republiky

	§ 954 (2) Dítě může být svěřeno do společné péče dvěma pečujícím osobám, pokud jsou manželé nebo mají uzavřené registrované partnerství. Ustanovení § 964 odst. 2 a 3 se použijí obdobně.
Doplňujeme (viz červený text). Je zapotřebí, aby dítě mělo své právní jistoty i u LGTB párů. 
	Neakceptováno.

	Profesní komora sociálně-právní ochrany dětí z. s.
pkspod@seznam.cz
	Stanovisko PKSPOD k legislativním změnám zákona o SPOD
V připomínkování legislativních změn spoléhá Profesní komora sociálně-právní ochrany dětí (dále jen „PKSPOD“) plně na orgány sociálně-právní ochrany dětí na krajských úrovních a Magistrátu hlavního města Prahy (MHMP), tedy na místa, která jsou řádnými připomínkovými místy v rámci výkonu SPOD a je jejich úkolem se k tvorbě právních norem v rámci SPOD vyjadřovat. 
Přesto PKSPOD obdržela nebývalé množství podnětů a apelů z řad pracovníků OSPOD, která novelu odmítají jako celek, a proto vnímá PKSPOD potřebu se k navrhovaným změnám vyjádřit následovně:
• V odborných kruzích je známo (po poslední poradě MPSV s krajskými úřady), že s navrhovanou novelou ZSPOD je na MPSV vytvářen další, nový zákon o podpoře rodin. Podobné četné zásahy do platného zákonného znění ochrany dětí mohou pak působit dojmem, že na MPSV neexistuje ustálená, dlouhodobá strategie o ochraně dětí v ČR.
• Poslední hojně diskutovaná úprava vešla v platnost v lednu 2022, a pokud je již nyní shledávána potřeba další novely má PKSPOD za to, že je třeba se z tohoto stavu s pokorou k platným právním normám poučit a využívat jiných nástrojů k vedení OSPOD, například formu řádných metodických intervencí v SPOD, na kterou MPSV v posledních letech zcela rezignovalo. 
• PKSPOD je přesvědčena a má z praxe ověřeno, že řada vhodných záměrů, které MPSV navrhovanými změnami signalizuje, lze aplikovat již nyní, bez legislativních změn. 
• PKSPOD je připravena a opakovaně MPSV nabízí, že bude pro něj partnerem pro utváření řádně publikovatelných metodik, závazných pro OSPOD napříč ČR. 
• PKSPOD vyslovuje nesouhlas se všemi navrhovanými změnami v ZSPOD, které shledává jako nadbytečné. 
• PKSPOD žádá ministra práce a sociálních věcí, aby zveřejnil koncepci v oblasti ochrany dětí v ČR a její časové rozložení realizace tak, aby výkon SPOD byl pro odbornou i laickou veřejnost, čitelný a především předvídatelný. 
• PKSPOD žádá, aby ministr práce a sociálních věcí personifikoval, kdo se na tvorbě současné koncepce ochrany dětí a rodin podílí a kdo jsou jeho současní formální i neformálními poradci v oblasti ochrany práv dětí.
• PKSPOD žádá, aby současné i budoucí změny v oblasti ochrany práv dětí byly ze strany MPSV předvídatelné, aby jejich poptávka a údajná potřeba byla transparentně a včas předkládána odborné veřejnosti tak, aby se ta mohla k těmto tématům řádně vyjadřovat a též aby připomínky z řad všech orgánů SPOD, byly v jednání MPSV viditelně zohledňovány.
• PKSPOD upozorňuje na skutečnost, že v opačném případě může chování MPSV působit dojmem, že je jím výkon SPOD dílčími, avšak postupnými změnami v ZSPOD předáván z rukou státu do rukou nestátního sektoru a apeluje v tomto směru na vysokou míru obezřetnosti odborné i laické veřejnosti. 
Vážený pane ministře, vážená paní vrchní ředitelko, vážená paní ředitelko, 
PKSPOD chce slovy výše upozornit, že současná situace na OSPOD OÚ ORP je nejenom neutěšená, ale nezlepšuje se. K tomu přichází další novelizace zákona o SPOD, která je v mnohých oblastech neprodiskutována, v některých zmatečná a redefinuje výkon sociálně-právní ochrany dětí v naší zemi. 
Jakkoli PKSPOD rozumí, že je nutné ze strany MPSV řešit řadu dalších podstatných úkolů v souvislosti s celkově složitou situací ve společnosti, musí přesto připomenout, že agenda SPOD je klíčová agenda státu, která má zajistit ochranu nejlepšího zájmu dítěte a jeho blaho. Česká republika je signatářem Úmluvy o právech dítěte a takový stát má povinnost o systém sociálně-právní ochrany pečovat a podporovat jej. 
Bohužel se ze strany MPSV nepodařilo ani po skoro roce od upozornění PKSPOD situaci na OSPOD zlepšit. Jako ukázku nálady a skutečného vnímání práce na OSPOD přikládá PKSPOD 
níže krátkou ukázku anonymizovaných zpráv a emailů, které na adresu profesní organizace dnes již téměř denně přicházejí.
PKSPOD přesto děkuje za spolupráci i projevenou snahu pomoci alespoň dílčími kroky a je i nadále připravena k aktivní spolupráci s MPSV.
	Nejde o připomínku

	Spolek rodinněprávních a opatrovnických soudců

	V zásadě lze souhlasit s pojetím oddělení sociálněprávní ochrany dětí a výkonu kolizního opatrovnictví z důvodů, které opakovaně judikoval NS i ÚS ČR. Oddělení rolí je namístě diskutovat, ale nabízené řešení je bez širší diskuse předčasné. Role se oddělují, ale není přesně definováno, co bude tedy v kompetenci hromadného opatrovníka, jaké nástroje bude moci využívat a jaké prostředky bude mít k dispozici, aby mohl svoji roli naplnit. Zvolený model odlehčí možná OSPOD, znemožní zřejmě šetření OSPOD pro soud ve věcech dětí nespadajících pod § 6 ZoSPOD, ale nevidíme v paragrafovém znění novely žádný přínos pro nezletilé děti – k tomu by novela měla směřovat. Zdá se, že reálně půjde u hromadného opatrovníka o pracovníka stejného zaměstnavatele jako u pracovníků OSPOD, mnohdy se stejným nejblíže nadřízeným vedoucím, takže úvaha o oddělení rolí je možná jen na papíře, ale reálně o ní lze pochybovat.

Naše vyjádření se týká pouze oblasti, která se týká soudního řízení.


Problém spatřujeme v tom, že navrhovaná novela nestanoví pravidla pro výkon hromadného opatrovnictví ani hromadného poručnictví, ani konkrétní rozsah práv a povinností  – ze znění § 64b novely totiž vyplývá, že :
 
§ 64b

Úkoly nositele hromadného poručenství a hromadného opatrovnictví

	(1) Nositel hromadného poručenství vykonává poručenství jako veřejný poručník do doby, kdy soud jmenuje dítěti poručníka nebo dokud se poručník neujme funkce.

	(2) Nositel hromadného poručenství kromě případů uvedených v odst. 1 vykonává poručenství na základě jmenování soudem.

	(3) Nositel hromadného opatrovnictví vykonává opatrovnictví na základě jmenování soudem nebo jiným orgánem veřejné moci a může být ustanoven zvláštním příjemcem dávky sociálního zabezpečení pro nezletilou oprávněnou osobu podle § 47u odst. 2 nebo podle jiného zákona.

Ve znění dalších novelizovaných ustanovení o.z. a z.ř.s. se však pojem hromadné poručenství a hromadné opatrovnictví objevuje následovně:

§ 434 z.ř.s.(osvojení)
Zastoupení 
 
Nezletilý osvojenec, který není plně svéprávný, je v řízení zastoupen opatrovníkem, kterým soud jmenuje zpravidla orgán sociálně-právní ochrany dětí nositele hromadného opatrovnictví.

 
§ 455 z.ř.s.( (předběžné opatření)
Zastoupení nezletilého
 
(1) Nezletilý nemusí být zastoupen; nemá-li nezletilý zákonného zástupce nebo nemůže-li jej zákonný zástupce v řízení zastupovat, jmenuje mu soud příslušný podle § 467 opatrovníka bezodkladně po předání věci. Opatrovníkem soud jmenuje zpravidla orgán sociálně-právní ochrany dětí nositele hromadného poručenství.

§ 469 z.ř.s.( (péče o nezletilé)
Zastoupení 
 
	(1) Dítě je v řízení zastoupeno opatrovníkem, kterého soud pro řízení jmenuje. Opatrovníkem soud jmenuje zpravidla orgán sociálně-právní ochrany dětí nositele hromadného opatrovnictví.

§ 482 z.ř.s.( (mezinárodní únosy)
Zastoupení 
 
(1) Dítě je v řízení zastoupeno opatrovníkem, kterým soud zpravidla jmenuje orgán sociálně-právní ochrany dětí nositele hromadného opatrovnictví.
§ 807 o.z. - osvojení 

(2) Nedosáhlo-li dítě věku alespoň dvanácti let, dá jeho jménem souhlas s osvojením jeho opatrovník; opatrovníkem soud jmenuje zpravidla orgán sociálně-právní ochrany dětínositele hromadného poručenství. Dříve než dá opatrovník souhlas, zjistí všechny rozhodné skutečnosti, které ho povedou k závěru, že osvojení bude v souladu se zájmy dítěte.                                                        
   § 825 o.z.

	Po uplynutí tří měsíců ode dne, kdy byl dán souhlas k osvojení, se pozastavuje výkon práv a povinností vyplývajících z rodičovské odpovědnosti; soud jmenuje poručníkem osvojovaného dítěte orgán sociálně-právní ochrany dětínositele hromadného poručenství, ledaže byl poručník jmenován již dříve. Ustanovení § 929 platí obdobně.

Domníváme se, že není zřejmé, jaký je rozdíl mezi těmito dvěma instituty, jaký je obsah jejich práv a povinnosti ve vztahu k soudnímu řízení. 

Znění § 51 odst. 4 písm. a), a f) říká, že: obecní úřad obce s rozšířenou působností na vyžádání 
 
a) podává soudu zprávy o poměrech dítěte, u něhož rozhodl soud o výchovném opatření, 
 
f) poskytuje soudem jmenovanému opatrovníkovi dítěte z řad advokátů údaje potřebné pro soudní řízení ve věcech dítěte pro výkon jeho funkce.  Zde se hovoří jen o opatrovníkovi.

odst. 5 říká, že: (5) Orgán sociálně-právní ochrany je povinen 
 
a) na žádost poskytnout 1. soudu a správnímu úřadu údaje potřebné pro občanské soudní řízen a správní řízení, 

Znamená to tedy, že pro řízení podle z.ř.s. údaje poskytovány nebudou? Nebo budou pro potřeby řízení péče o nezletilé (v režimu z.ř.s.) poskytnuty pouze, pokud u dítěte již bylo rozhodnuto o výchovném opatření a pokud je s rodinou „jen“ pracováno, poskytnuty nebudou?

Informace budou podávány opatrovníkovi (viz § 51 odst. 4, písm.f)), přestože soud bude jmenovat hromadného opatrovníka/hromadného poručníka? Jak bude znít výrok takového rozhodnutí? Znamená to, že obec s rozšířenou působností bude zároveň ze zákona vystupovat v pozici hromadného opatrovníka/hromadného poručníka a soud jmenuje takovou obec kolizním opatrovníkem/hromadným opatrovníkem konkrétního dítěte?

Z pohledu soudního řízení je nutno položit si otázku, co je úkolem kolizního opatrovníka, ať již bude nazván jakkoli. Jeho jediným úkolem by mělo být řádné zastoupení nezletilého dítěte v řízení před soudem, tedy hájit v řízení před soudem jeho zájmy, poskytnout dítěti informace o probíhajícím řízení a znát jeho názor.

Kolizní opatrovník (z důvodu možnosti hájit nejlepší zájem dítěte) a zároveň soud (z důvodu požadavku rozhodnutí při znalosti skutkového stavu a současně rozhodnutí v nejlepším zájmu dítěte) musí mít možnost získat informace, kterými disponuje orgán sociálně právní ochrany dítěte. Z novely nevyplývá, zda, jak a v jakém rozsahu budou takové informace koliznímu opatrovníku a soudu poskytnuty.

Z novely nevyplývá, jaký by měl vzájemný vztah orgánu sociální právní ochrany dítěte a hromadného opatrovníka. Budou to zaměstnanci jednoho obecního úřadu obce s rozšířenou působností. Budou oprávněni spolu sdílet informace? Pokud ne, jakým způsobem se relevantní informace dozví osoba, která bude vystupovat v řízení před soudem v pozici kolizního opatrovníka či soud sám?

Kolizní opatrovník by také měl mít minimální vzdělání v oblasti rodinného (hmotného i procesního) práva, aby mohl dítě v řízení před soudem řádně zastoupit, zároveň by měl mít vzdělání v oblasti komunikace s nezletilým dítětem.


Nabízí se také řešení, které některé státy EU (konkrétně např. SRN) praktikují a sice, že jde o dva zcela nezávislé a oddělené subjekty. Kolizní opatrovník dítě zastupuje v řízení před soudem  a disponuje s právy a povinnostmi uvedenými výše. Orgán péče o dítě se soudního řízení účastní jako další „zvláštní“ účastník, který má užší rozsah procesních práv než rodiče a dítě, zároveň ale disponuje informacemi o předchozí práci s rodinou, které jsou zejména pro soudní rozhodnutí velmi důležité a je nepochybně v nejlepším zájmu dítěte, aby byly soudu známy. Zároveň to orgánu sociálně právní ochrany dětí umožní lépe navázat na další následnou spolupráci s rodinou, pokud se řízení po celou dobu může účastnit a disponuje tak veškerými relevantními informacemi, které v řízení může získat.
	Akceptováno jinak
Úprava hromadného poručenství a opatrovnictví bude zahrnuta až do připravované nové právní úpravy.

	Českomoravská psychologická společnost
Sekce pro náhradní rodinnou péči

	§ 16b odst. 1 písm. d)
Nesouhlasíme s vypuštěním možnosti poskytování služeb v dětském domově pro děti do 3 let věku podle § 43 zákona o zdravotních službách a zrušením § 43 zákona o zdravotních službách bez náhrady.

Není možné zrušit dětský domov pro děti do 3 let, pokud není zajištěná vhodná alternativa individuální péče, zejména pro děti se závažným zdravotním postižením. Pro zdárný vývoj dítěte je třeba zajistit individuální péči, kterou zajišťuje pouze kvalitní rodinné prostředí, které však musí být stabilní, neměnné, se zaručenou perspektivou společného soužití v budoucnosti. Navrhovaná novela nenabízí záruku, že stabilní, trvalé, neměnné rodinné prostředí se pro všechny děti v podobě dlouhodobého pěstounství nebo osvojení najde. Řešení situace formou přechodné pěstounské péče se jeví pro dítě jako ohrožující, není v zájmu dětí. Přechodná pěstounská péče je považována za krizový institut, dítě by v ní mělo setrvávat nejdéle 3 měsíce, jinak hrozí závažné ohrožení vývoje dítěte ztrátou vztahu se svými pečovateli (přechodnými pěstouny), ke kterým se prodlužováním společného soužití stále více připoutává.  

Tato připomínka je zásadní.
	Neakceptováno.
Zrušení úpravy dětského domova pro děti do 3 let věku v § 43 a § 44 zákona o zdravotních službách, jakož i v souvisejících ustanoveních zákona č. 359/1999 Sb., je návrhem gesčního Ministerstva zdravotnictví, na němž panuje široká mezirezortní, politická i odborná shoda. Jedná se nicméně o zrušení pouze jednoho speciálního typu zdravotnického zařízení, které by nemělo mít zásadní dopady na zajištění potřebných zdravotních služeb pro děti ohledem na to, že
5. počet těchto zařízení a počet jejich klientů v uplynulých letech setrvale klesal;
6. není nijak dotčeno poskytování ambulantní i lůžkové zdravotní péče dětem ze strany ostatních poskytovatelů zdravotních služeb;
7. zákon o zdravotních službách upravuje dostatečně a kvalitně obecný rámec pro poskytování zdravotních služeb týraným, zneužívaným či zanedbávaným dětem za zvláštních podmínek – viz ust. § 38 odst. 2, 5, § 67.
8. dosavadní dětské domovy pro děti do 3 let věku budou moci poskytovat své služby i nadále v jiném režimu, ať už na základě oprávnění k poskytování zdravotních služeb podle § 11 a násl. zákona o zdravotních službách, anebo na základě pověření k provozování ZDVOP podle § 48 a násl. zákona č. 359/1999 Sb., případně na základě registrace k poskytování sociálních služeb podle zákona č. 108/2006 Sb. 


	Českomoravská psychologická společnost
Sekce pro náhradní rodinnou péči

Sdružení pěstounských rodin z.s. 

	§ 23d odst. 7 písm. f)	
Navrhuje se zrušit část věty za čárkou „byl-li žadatel vyzván k jeho doložení podle odst. 5“.	
Psychologické posuzování způsobilosti k přijetí dítěte do rodiny považujeme za nezbytný podklad pro všechny žadatele o náhradní rodinnou péči bez výjimky pro vydání rozhodnutí. Psychologickým posouzením bude ověřena nejen psychická způsobilost žadatelů, ale i další sledované psychologické aspekty jako je kvalita rodinného systému, partnerského vztahu, motivy, styl života, zájmy, hodnoty, prostor pro přijetí dalšího dítěte do rodiny, naladění dětí již v rodině žijících pro přijetí dalšího dítěte… (podrobněji viz příloha Prohlášení Sekce pro NRP):

Z aktuálně platných právních úprav vyplývá, že stát garantuje nejlepší zájem a blaho dítěte. Chystaným krokem, kdy se z celého procesu vypouští plošné psychologické posouzení žadatelů o NRP, se však zvyšuje riziko, že na zájem dětí nebude brán dostatečný zřetel.
	
Pro nezbytnost zachování psychologického posouzení žadatelů uvádíme tyto důvody:
· Děti svěřované do NRP jsou traumatizované a pro nápravu svých psychických zranění a další optimální vývoj potřebují stabilní, emočně vyrovnané pěstouny a osvojitele. Nestačí tedy vyloučit osobnostní patologii žadatelů, ale je nezbytně nutné získat detailní psychologický profil struktury a dynamiky jejich osobnosti. Na jeho základě je pak možné vytipovat pro konkrétní dítě nejvhodnější pěstouny či osvojitele. 
· Porozumění osobnosti žadatelů a výběr vhodných žadatelů snižuje riziko nepřijetí dítěte v rodině. Pokud se posouzení osobnosti žadatelů podcení, lze očekávat negativní dopady na funkčnost a vztahy v pěstounské či osvojitelské rodině. To by znamenalo zbytečnou retraumatizaci dítěte. 
· Psychologické posouzení slouží i pro porozumění vztahům v rodině žadatelů (sounáležitost a citová blízkost mezi členy rodiny, vzájemná důvěra, komunikace, adaptabilita, nastavení ke spolupráci a další). 
· Chystaná změna by přinesla řadu dalších komplikací. Například nejasnost kritérií, podle kterých by bylo rozhodováno, zda žadatelé podstoupí posouzení psychické způsobilosti či nikoliv (kdo bude rozhodovat, s jakými kompetencemi apod.).


Z výše uvedených důvodů jsme přesvědčeni, že plánované změny nejsou v nejlepším zájmu dítěte, a požadujeme, aby psychologické posouzení žadatelů o NRP zůstalo standardní součástí procesu zprostředkování NRP. 

Tato připomínka je zásadní.
	Neakceptováno
Ani dnes není psychologické posouzení všech žadatelů o NRP vyžadováno obligatorně. Resp. psychologické posouzení není v ZSPOD upraveno vůbec. 
Pokud by byla připomínka akceptována, znamenalo by to vyžadovat posudek o psychické způsobilosti vždy, např. i u druhožadatelů, pěstounů, o kterých má KÚ dostatek informací díky povinnému doprovázení a dohledu OSPOD nebo u osob, které mají psychickou způsobilost ověřeno jinak (např. vychovatelé v ústavní péči). Rovněž pokud má KÚ svého psychologa, který se bude účastnit jakožto oprávněná úřední osoba řízení, nemusí vždy potřeba dodání posudku o psychické způsobilosti vyvstat (postačí „posouzení“ krajského psychologa). Tak, jak je ustanovení navrženo, dává prostor ve výjimečných případech (např. těch uvedených výše) posudek nepožadovat, jelikož by to bylo neodůvodněná zátěž jak pro žadatele, tak pro posuzující psychology i rozpočet a nepřineslo by nic nového.


	Českomoravská psychologická společnost
Sekce pro náhradní rodinnou péči

Sdružení pěstounských rodin z.s. 

	§ 23f odst. 2	
Navrhuje se změnit obsah písmene c) na písmeno d).
Pod písmenem c) bude následující text: doklad o psychologickém posouzení způsobilosti k přijetí dítěte do rodiny	Psychologické posuzování způsobilosti k přijetí dítěte do rodiny považujeme za nezbytný podklad pro všechny žadatele o náhradní rodinnou péči bez výjimky pro vydání rozhodnutí. Psychologickým posouzením bude ověřena nejen psychická způsobilost žadatelů, ale i další sledované psychologické aspekty jako je kvalita rodinného systému, partnerského vztahu, motivy, styl života, zájmy, hodnoty, prostor pro přijetí dalšího dítěte do rodiny, naladění dětí již v rodině žijících pro přijetí dalšího dítěte… (podrobněji viz příloha Prohlášení Sekce pro NRP). Cílem je minimalizovat rizika, která by mohla negativně ovlivňovat řádnou péči o přijaté dítě a jeho výchovu.

	Tato připomínka je zásadní.
	Neakceptováno

Odůvodnění viz výše. Pokud je posudek o psychické způsobilosti vyžádán, je součástí spisové dokumentace, resp. evidence podle písm. c). Styl života, hodnoty a zájmy nemají součástí psychologického posouzení žadatelů. 

	Českomoravská psychologická společnost
Sekce pro náhradní rodinnou péči


	§ 27a odst. 8	
V úvodní větě navrhujeme změnit lhůtu z 1 roku na 3 měsíce. Navrhuje se odstranit druhou větu.
Konečné znění věty § 27a odst. 8: Pěstounská péče na přechodnou dobu může trvat nejdéle 3 měsíce.	Přechodná pěstounská péče je považována za krizový institut, dítě by v ní mělo setrvávat nejdéle 3 měsíce, jinak hrozí závažné ohrožení vývoje dítěte ztrátou vztahu se svými pečovateli (přechodnými pěstouny), ke kterým se prodlužováním společného soužití stále více připoutává. Ohrožení je tím závažnější, že dítě v minulosti minimálně jednu ztrátu pečující osoby již prožilo, takže prožitkem ztráty dalšího vztahu dochází k jeho retraumatizaci.  
Tato připomínka je zásadní.
	Neakceptováno 
Připomínka nad rámec, úpravu by bylo potřeba prodiskutovat s OSPOD, KÚ a dalšími odborníky. 

	Českomoravská psychologická společnost
Sekce pro náhradní rodinnou péči

Sdružení pěstounských rodin z.s. 


	§ 45 odst. 1	
Navrhujeme změnu názvu místo názvu „Posuzování psychické způsobilosti k přijetí dítěte do rodiny“ adekvátnější termín „psychologické posuzování způsobilosti k přijetí dítěte do rodiny“	Původní název je zavádějící a příliš úzký vzhledem k tomu, co je posuzováno. Posouzení stability manželského či partnerského vztahu či prostředí v rodině nelze zahrnout pod „psychickou způsobilost“. Novým názvem je současně vyjádřeno, že tento proces je v kompetenci psychologa.
Termín „psychologické posuzování“ je ostatně použit i v Tezích doplnění Vyhlášky č. 473/2012 Sb.

Tato připomínka je zásadní.

	Neakceptováno
V § 45 odst. 1 definujeme, co rozumíme pod pojmem „posuzováním psychické způsobilosti“, což činí z tohoto pojem terminus technicus.

	Českomoravská psychologická společnost
Sekce pro náhradní rodinnou péči

Sdružení pěstounských rodin z.s. 


	§ 45 odst. 2 písm. b) c) d)	
Navrhujeme zrušit písmeno b), c), d) a nově formulovat pouze pod písmeno b) psycholog – absolvovent magisterského studia psychologie s minimálně praxí v oblasti náhradní rodinné péči v rozsahu alespoň 3 let.  	Nedá se automaticky předpokládat, že kliničtí psychologové, psychologové ve zdravotnictví a soudní znalci z oboru psychologie by mohli posuzování vykonávat. Kliničtí psychologové jsou extrémně přetíženi, mají dlouhé objednací lhůty nebo nepřijímají nové klienty vůbec, soudní znalci jsou také velmi vytíženi, takže celý proces psychologického posouzení se ještě více prodlouží a přesunutím na různé subjekty zároveň i roztříští, čímž se sníží možnost kontroly kvality celého zprostředkování.

Doporučení: personální posílení psychologů v rámci krajských úřadů a příspěvkových organizací. Urychlí se tak celý proces zprostředkování, pokud se předpokládá navyšování počtu zájemců o NRP.

Tato připomínka je zásadní.

	Akceptováno jinak
Zvoleno kompromisní řešení v souladu s připomínkami dalších připomínkových míst.

V § 45 odst. 2 bude uvedeno, že odborně způsobilou osobou je pověřená osoba, oprávněná posuzovat psychickou způsobilost zájemců o zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče k přijetí dítěte do rodiny podle § 48 odst. 2 písm. c).

V§ 49a odst. 3 dojde k úpravám takto:
 
(3) Osoba, která poskytuje činnost podle § 48 odst. 2 písm. c), je odborně způsobilá, jestliže
 
a) má specializovanou způsobilost k výkonu povolání klinického psychologa podle zvláštního právního předpisu, 
 
b) je znalcem, znaleckou kanceláří nebo znaleckým ústavem, vykonávajícím znaleckou činnost ve znaleckém oboru psychologie, 
 
c) absolvovala jednooborové studium akreditovaného magisterského studijního oboru psychologie navazujícího na absolvování jednooborového studia akreditovaného bakalářského studijního oboru psychologie a doloží praxi v oblasti diagnostiky dospělých v rozsahu alespoň 3 let; podmínka, aby jednooborové studium akreditovaného magisterského studijního oboru psychologie navazovalo na absolvované jednooborové studium akreditovaného bakalářského studijního oboru psychologie, neplatí, pokud bylo jednooborové studium akreditovaného magisterského studijního oboru psychologie zahájeno nejpozději v akademickém roce 2020/2021, nebo
 
d) absolvovala akreditované doktorské studium v oboru psychologie navazující na akreditované magisterské studium v oboru psychologie, a doloží praxi v oblasti psychodiagnostiky dospělých v rozsahu alespoň 3 let.
 
a prokáže znalost problematiky náhradní rodinné péče.


	Českomoravská psychologická společnost
Sekce pro náhradní rodinnou péči

Sdružení pěstounských rodin z.s. 


	Vyhláška č. 473/2012 Sb. k § 45	
Navrhuje se doplnit postup psychologického posuzování o další oblasti - písmeno
ch) kvalita rodinného systému, partnerského vztahu,
 i) motivy,
 j) styl života,
 k) prostor pro přijetí dalšího dítěte do rodiny,
l) naladění dětí již v rodině žijících pro přijetí dalšího dítěte	Zájemce je součástí rodinného systému, eventuálně vychovává děti vlastní či přijaté, je tedy nezbytné posoudit celý rodinný systém a děti (zdravotní stav, psychický vývoj, jejich potřeby, výchovnou náročnost a postoj dětí k přijetí dítěte do rodiny), aby přijetím nového dítěte nedošlo k destabilizaci rodinného systému.

Tato připomínka je zásadní.
	Vysvětleno
Vyhláška bude mít samostatné připomínkové řízení, nyní jsou v souladu s legislativními pravidly vlády předkládány pouze teze. 

	Českomoravská psychologická společnost
Sekce pro náhradní rodinnou péči

Sdružení pěstounských rodin z.s. 


	§ 47a odst. 2 písm. f)	
Navrhujeme doplnit za větu v písm. f) další větu následujícího znění.: 
Povinnost udržovat, rozvíjet a prohlubovat sounáležitost dítěte s osobami dítěti by se měla odvíjet od pečlivého posouzení nejlepšího zájmu konkrétního dítěte.	V praxi totiž kontakty dítěte s rodiči často nejsou realizovány v nejlepším zájmu dětí, nýbrž mechanicky a necitlivě, pod tlakem toho, že jde o „ustanovení zákona“. Nevhodné kontakty nemají pro děti žádný přínos, naopak pro ně znamenají retraumatizaci. Psychické následky těchto kontaktů, ač závažné a dlouhodobé, bývají bagatelizovány. 
Tato připomínka je zásadní.
	Neakceptováno

Zde není upravována povinnost – ta vyplývá z OZ. Zde se stanovuje právo na poskytnutí pomoci při realizaci kontaktů. 


	Českomoravská psychologická společnost
Sekce pro náhradní rodinnou péči

Sdružení pěstounských rodin z.s. 

	§ 49a odst. 3 písm. a) b) c) d)	
a, b, c, d, navrhujeme zrušit.
Ponechat nově a): za odborně způsobilou osobu považujeme psychologa – absolvoventa magisterského studia psychologie s minimálně praxí v oblasti náhradní rodinné péči v rozsahu alespoň 3 let.  	Nedá se automaticky předpokládat, že kliničtí psychologové, psychologové ve zdravotnictví a soudní znalci z oboru psychologie by mohli posuzování vykonávat. Kliničtí psychologové jsou extrémně přetíženi, mají dlouhé objednací lhůty nebo nepřijímají nové klienty vůbec, soudní znalci jsou také velmi vytíženi, takže celý proces psychologického posouzení se ještě více prodlouží a přesunutím na různé subjekty zároveň i roztříští, čímž se sníží možnost kontroly kvality celého zprostředkování.

Doporučení: personální posílení psychologů v rámci krajských Sdružení pěstounských rodin z.s. 
úřadů a příspěvkových organizací. Urychlí se tak celý proces zprostředkování, pokud se předpokládá navyšování počtu zájemců o NRP. 
Tato připomínka je zásadní.
	Akceptováno jinak 
Viz výše.


	Sdružení pěstounských rodin z.s. 

	Zák. č. 89/2012  Sb.
§ 967 Navrhujeme doplnit na základě důsledků navrhovaných změn § 967 zák. č. 89/2012 Sb: Pěstoun má povinnost udržovat, rozvíjet a prohlubovat sounáležitost dítěte s jeho rodiči, dalšími příbuznými a osobami dítěti blízkými, je-li to v nejlepším zájmu dítěte. Má povinnost umožnit styk rodičů s dítětem v pěstounské péči, ledaže soud stanoví jinak.
Jsme svědky, že se přistupuje k jednostrannému výkladu, že příbuzní mají „vždy právo styku“ i když chybí posouzení vlivu na dítě. Důvodem je, aby si příbuzní nestěžovali. Důsledky viz. Předchozí odstavec
Tato připomínka je zásadní.
	Neakceptováno
Nadbytečné, nejlepší zájem dítěte musí být předním hlediskem vždy. Spíše je třeba se naučit pracovat s tímto pojmem a jeho výkladem. 

	Sdružení pěstounských rodin z.s. 

	§ 48, odstavec 2
Navrhujeme doplnit do § 48 odst. 2 písmeno f), a sice s textem původního písmene g) o tom, že pověřené osoby mohou „vyhledávat fyzické osoby vhodné stát se osvojiteli nebo pěstouny a oznamovat je obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností“. 
V důvodové zprávě se v souvislosti s vypuštěním této činnosti pověřených osob jako činnosti nadbytečné píše: „…Vyhledávání vhodných potenciálních osob, které by mohly vykonávat náhradní rodinnou péči, představuje především možnost realizovat činnosti spočívající v náborových kampaních apod. Vlastní realizace tohoto pověření tedy spočívá především v oslovení potenciálních pěstounů nebo osvojitelů hromadně i individuálně a v předání základních informací o náhradní rodinné péči těmto osobám. To však může činit kdokoli, aniž by k takové činnosti potřeboval jakékoli pověření.“ 
Tento argument není správný, neboť nyní, kdy stát naléhavě potřebuje nové zájemce o náhradní rodinnou péči, hrozí riziko nevhodně vedených kampaní a podávání zkreslených či nepravdivých informací. To by celou situaci velmi zkomplikovalo.
Tato připomínka je doporučující.
	Neakceptováno
Nadbytečné, to samozřejmě může v podstatě kdokoli a nepotřebuje k tomu pověření. Bohužel pověření není ani nyní garancí kvality náborů, kampaní a poskytovaných informací. 

	Nadace Sirius

	Zásadní připomínka
K  §6
„..pokud tyto skutečnosti trvají po takovou dobu nebo jsou takové intenzity, že nepříznivě ovlivňují vývoj dětí nebo jsou anebo mohou být příčinou nepříznivého vývoje dětí, sociálně-právní ochrana se zaměřuje na dítě podle odstavce g a h bez ohledu na dobu a intenzitu skutečnosti.“

Vyhodnocení situace dítěte je v současnosti silně závislé na subjektivních kritérií pracovníků OSPOD, na osobních hodnotách, životních zkušenostech a odborných znalostech každého pracovníka. Systém se proto vyznačuje vysokou mírou nepredikovatelnosti. Organizace, které pracují s dětmi, jež jsou svědky nebo obětí násilných činů dlouhodobě reportují, že podíl jejich dětských klientů, kteří jsou v evidenci OSPOD se pohybuje do 5%, OSPOD v těchto případech čeká na „větší intenzitu a delší dobu násilí na dítěti“, aby měl jasné důkazy o probíhajícím násilí. Taková praxe je však nepřípustná.
Stát by měl dát jednoznačně najevo, že násilí na dětem je nepřípustné v jakékoli frekvenci a době trvání. Takové stanovisko lze vyjádřit právě změnou §6, kdy děti ohrožené násilím budou vyjmuty z posledního odstavce, který relativizuje předchozí případy ohrožení dítěte.
	Neakceptováno
§ 6 se nenovelizuje. Pokud jde o děti ohrožené násilím mezi rodiči nebo jinými osobami, bude posíleno metodické vedení vůči OSPOD a školení v oblasti vyhodnocování. Není zřejmé, proč je navrhováno zahrnutí i písm. h).

	Nadace Sirius
	Zásadní připomínka
k bodu 5 
navrhujeme úpravu § 6a (1):
„Poskytování sociálně-právní ochrany dětem podle § 6 spočívá v poskytování pomoci a podpory při překonávání jejich nepříznivé sociální situace81), s cílem umožnit jim sociální začlenění82), zdravý duševní a fyzický vývoj v rodinném prostředí a poskytnout jim ochranu před sociálním vyloučením83).“

Nedomníváme se, že primární cíl sociálně-právní ochrany je stejný jako cíl sociálních služeb. Primárním cílem by mělo být řešení nepříznivé sociální situace tak, aby byl zajištěn zdravý duševní a fyzický vývoj dítěte, a to ideálně v rodinném prostředí. Pouze naplnění tohoto cíle může eliminovat budoucí patologické situace a sociální vyloučení v době, kdy dítě dospěje.
Pokud bude splněn tento základní cíl, dá se očekávat, že dítě nebude v ohrožení sociálním vyloučením. Proto navrhujeme úpravu odstavce alespoň ve smyslu doplnění tohoto základního cíle.
Považujeme za klíčové správně nastavit cíl ochrany dětí.
Lze sice srovnávat situaci dítěte se situací dospělé osoby (klienta soc. služeb), ale je třeba si uvědomit, že potřeby obou skupin osob jsou rozdílné – v případě dětí převažují vývojové potřeby, které zahrnují samozřejmě i adekvátní socializaci v podobě sociálního začlení. Sociální začlení je ale pouze jednou složkou nezbytnou pro správný vývoj dítěte. Sociálně-právní ochrana by měla působit z pohledu společnosti preventivně, protože současné děti jsou budoucí dospělí.
	Neakceptováno
Ust. § 6a odst. 1 je ovšem pouze formulačně aktualizovaným přepisem dosavadního § 31 odst. 1. Vyplývá z jiných ustanovení zákona, např. § 5, § 9a odst. 1.

	Nadace Sirius
	K bodu 6
§7 (4) 
„ Osoba provozující ústavní zařízení má při přijetí dítěte do zařízení povinnost tuto skutečnost ohlásit bez zbytečného odkladu obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu má dítě trvalý pobyt, a není-li tento pobyt znám, obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, v jehož správním obvodu se nachází zařízení, do kterého bylo dítě přijato.“

Odstavce (1) až (3) a (5) shodně hovoří o ohlášení/oznámení obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností (tedy libovolnému úřadu), zavádět proto pouze v případě subjektů uvedených v odstavci (4) zvláštní úpravu se jeví jako pro praxi matoucí. Zkušenost ukazuje, že čím komplikovanější je ohlašovací proces, tím méně je pravděpodobné, že ohlášení bude učiněno. Navrhujeme proto úpravu sjednotit pro všechny případy ohlášení. 
Odůvodnění změny navíc uvádí, že smyslem nového §7 je sjednocení úpravy, protože „takové požadavky nelze na oznamovatele klást“.
	Akceptováno jinak
Navrhovaná změna v § 7, § 10/4, § 10a a § 53/1 bude vypuštěna, bude ponechán stávající stav.


	Nadace Sirius
	Zásadní připomínka
K  bodu 6
§7(5)
„Orgány veřejné moci, poskytovatelé služeb určených dětem, školy a školská zařízení, poskytovatelé sociálních a zdravotně-sociálních služeb a zřizovatelé zařízení určených pro děti jsou povinni oznámit obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností skutečnosti, které nasvědčují tomu, že jde o děti podle § 6, a to bez zbytečného odkladu poté, kdy se o takové skutečnosti dozví; tím není dotčena povinnost vyplývající ze zvláštního právního předpisu85). „

Přestože důvodová zpráva uvádí, že nová definice zahrnuje školy a školská zařízení, doporučujeme tato zařízení explicitně v textu odstavce uvést. Ze statistik jednoznačně vyplývá, že hlavním ohlašovatelem ohrožených dětí (především zanedbávaných) jsou školy a lékaři. Slova „poskytovatelé služeb pro děti“ nenavozují pocit, že se jedná o školská, ale sociální zařízení, a pojem „zřizovatelé zařízení pro děti“ navozuje dojem ústavní výchovy, tzn. současný návrh evokuje představu zařízení a poskytovatelů pouze v oblasti sociální a zdravotní péče, a může v praxi způsobit velkou míru nejistoty, zda vzdělávací instituce do daného výčtu také náleží.
Nezbytné je doplnit také sociální (SAS RD, azylové domy..) a zdravotně sociální služby (adiktologie, CDZ..), protože nespadají do dříve jmenovaných kategorií a zároveň jsou místem, kde je ohrožené dítě často identifikováno.

	Akceptováno jinak
Navrhovaná změna v § 7, § 10/4, § 10a a § 53/1 bude vypuštěna, bude ponechán stávající stav.


	Nadace Sirius
	Zásadní připomínka
K  bodu 6
§7(6)
„Pokud o to ten, kdo učinil oznámení podle odstavců 2 až 5, požádá, obecní úřad obce s rozšířenou působností ho informuje ve lhůtě 30 dnů ode dne, kdy oznámení obdržel, zda na základě skutečností uvedených v oznámení shledal či neshledal, že jde o dítě podle § 6.“

Domníváme se, že zavedení diskriminace ohledně zpětného informování oznamovatele povede k demotivaci nejmenovaných subjektů uvedených v odstavcích (2) až (4), protože neshledáváme důvod, proč by stejné právo neměly mít i tito výslovně uvedení oznamovatelé. Právo na zpětnou informaci o výsledku oznámení by měli mít garantovánu všichni oznamovatelé bez výjimky.
Upozorňujeme, že tato úprava je klíčová především pro poskytovatele zdravotních služeb, školy a školská zařízení.
	Akceptováno jinak
Navrhovaná změna v § 7, § 10/4, § 10a a § 53/1 bude vypuštěna, bude ponechán stávající stav.


	Nadace Sirius
	Zásadní připomínka
K  bodu 6
§7(6) doplnit o větu
V rámci ochrany dítěte může OSPOD poskytnout informace, které jsou součástí individuálního plánu ochrany dítěte subjektům, jež aktivně spolupracují na naplnění toho plánu.

Navržená úprava je sice v souladu s ochranou osobních údajů, ale jde proti ochraně nejlepšího zájmu dítěte a v některých případech i proti ochraně jeho zdraví a života.
Pokud dojde k vážnému ohrožení dítěte, je naprosto nezbytné, aby klíčové subjekty mohli spolupracovat a koordinovat pomoc dítěti, to však není absolutně možné, pokud nedochází k výměně základních informací. Pouhé sdělení, zda je či není dítě ohrožené, je v praxi k ničemu. Subjekty okolo dítěte (škola, lékař a sociální služby) by měli minimálně znát obsah IPODu a spolupracovat na jeho naplnění. Bez výměny informací a koordinace spolupráci může být pomoc dítěti i kontraproduktivní – vede např k opakovanému vyslýchání dítěte (psycholog, soc. služba, škola, doktor, policie, OSPOD.. ti všichni se znovu ptají dítěte na stejné informace, aby mu mohli pomoci).
	Neakceptováno
Navrhovaná změna v § 7, § 10/4, § 10a a § 53/1 bude vypuštěna, bude ponechán stávající stav.


	Nadace Sirius
	Zásadní připomínka
K  bodu 6
§7(7)
Při plnění povinností podle odstavců 2 až 45 se nelze dovolávat státem uložené nebo uznané povinnosti mlčenlivosti. Při plnění povinnosti podle odstavce 5 se nelze dovolávat státem uložené nebo uznané povinnosti mlčenlivosti, jestliže mají být oznámeny údaje o podezření z týrání, zneužívání dítěte nebo ze zanedbávání péče o něj.

K „jestliže mají být oznámeny údaje o podezření z týrání, zneužívání dítěte nebo ze zanedbávání péče o něj“.
Tato úprava zvyšuje nejistotu, kdy mohou a kdy nemohou být informace předávány. Zda pouze ve zjevných a dokazatelných případech týrání, zanedbávání a zneužívání, nebo zda při každém podezření. Tato úprava navozuje pocit, že oznamovací subjekt je povinen své podezření nějak doložit, aby prokázal, že jde o oprávněný příklad. V našich analýzách se toto opakovaně objevuje jako jedna z klíčových bariér oznamování podezření.

K „odstavců 2 až 45“
Tato úprava zvyšuje nejistotu, kdy mohou a kdy nemohou být informace předávány v případě oznámení týrání, zanedbávání a zneužívání, protože úprava omezuje případy dle odstavce 5.
Upozorňujeme, že tato úprava je klíčová především pro školy a školská zařízení, které jsou podle výzkumů nejdůležitějším místem pro včasný záchyt ohrožených dětí.
	Akceptováno jinak
Navrhovaná změna v § 7, § 10/4, § 10a a § 53/1 bude vypuštěna, bude ponechán stávající stav.


	Nadace Sirius
	K  §10 (3)
e) pořádá případové konference pro řešení konkrétních situací ohrožených dětí a jejich rodin, a to ve spolupráci s rodiči a jinou osobou odpovědnou za výchovu dítěte, dalšími přizvanými osobami, zejména zástupci škol, školských zařízení, zařízení poskytovatelů zdravotních služeb, orgánů činných v sociální oblasti, orgánů policie, státních zástupců, pověřeným zaměstnancem soudu, odborných pracovníků v oblasti náhradní rodinné péče, poskytovatelů sociálních služeb a pověřených osob; pro účast na případové konferenci platí § 38 odst. 7 obdobně.

Do výčtu subjektů, které spolupracují a účastní se případové konference doplňujeme pracovníka soudu (soudní sociální pracovník), jeho účast je klíčová především v případech, kdy je využito jiného soudního roku ve vztahu k rodičům dítěte. Koordinace činností  OSPODu a soudu pak  může působit efektivněji ve prospěch dítěte.
	Neakceptováno
Není zřejmé, kdo by měl být oním pověřeným zaměstnancem soudu. Výčet v § 10 odst. 3 je demonstrativní (zejména), tedy lze samozřejmě přizvat i další osoby, je-li to účelné.

	Nadace Sirius
	K  §10 (4)
c) pravidelně aktualizuje, zejména v situacích, kdy je uloženo výchovné opatření, nařízena ústavní výchova, ochranná výchova nebo kdy je dítě svěřeno do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, do pěstounské péče nebo jiné náhradní výchovy, nebo když proběhla případová konference.“

Smyslem případové konference je řešení situace dítěte, je tedy zřejmé, že závěry případové konference je nutné adekvátně odrazit k individuálním plánu ochrany dítěte. Tato skutečnost není vždy v praxi brána jako samozřejmá, protože není vyjmenována v zákoně.
	Neakceptováno
Výčet v uvedeném § není konečný – je použito slovo „zejména“. MPSV takto metodicky vede OSPOD, což považujeme za dostatečné. 

	Nadace Sirius
	§ 11 (5)
Krajský úřad alespoň jednou v roce zabezpečí konzultace o výkonu pěstounské péče. Konzultací se kromě odborníků na řešení výchovných a sociálních problémů zúčastňují také pěstouni, kteří mají trvalý pobyt na území kraje; konzultací se mohou zúčastnit též děti svěřené těmto pěstounům do pěstounské péče a další fyzické osoby, které tvoří s pěstounem domácnost.

Poskytování konzultací jednou ročně nedává smysl, pokud by měl mít krajský úřad nějaký jednoroční závazek, pak považujeme za vhodnější povinnost alespoň jednou v roce realizovat náborovou kampaň pro náhradní rodiče.
	Neakceptováno
Kampaně a nábory nelze pod toto ustanovení podřadit.

	Nadace Sirius
	K bodu 11
§ 12 (2)
Nemá-li osoba pečující uzavřenu dohodu o výkonu pěstounské péče, může obecní úřad obce s rozšířenou působností blíže určit obsah a zaměření povinnosti zvyšovat si znalosti a dovednosti v oblasti výchovy a péče o dítě podle § 47a odst. 2 písm. g) svým rozhodnutím. Povinnost podle § 47a odst. 2 písm. g), jejichž obsah blíže určí obecní úřad obce s rozšířenou působností podle věty první, je osoba pečující povinna splnit u pověřené osoby na základě uzavřené smlouvy. Pokud to vyžaduje oprávněný zájem dítěte může obecní úřad obce s rozšířenou působností určit povinnost uzavřít na předem definovanou dobu dohodu o výkonu pěstounské péče.

Povinnost zvyšovat si znalosti a dovednosti v oblasti výchovy a péče o dítě podle § 47a odst. 2 písm. g) svým rozhodnutím vnímáme jako zcela nedostatečné oproti systematickému doprovázení. Pouhá redukce v rozsahu 12, resp. 24 hodin za rok, nemůže nahradit všechny činnosti poskytované v rámci doprovázení. Nedokážeme si představit, jak pracovník OSPOD vyhodnotí, jaká témata jsou pro danou osobu pečující s ohledem na zájmy a potřeby dítěte vhodné a žádoucí.
Pokud pečující osoba neuzavře dohodu a zároveň její péče o svěřené dítě není uspokojivá (např. nízká rodičovské kompetence, neúmyslné zanedbávání zdravotní péče dítě), musí mít OSPOD nástroj, jak kvalitu péče zlepšit, protože není přípustné, aby první řešení takové situace, pokud vzdělání nezafunguje, bylo odebrání dítěte z péče náhradní rodiny. Smyslem doprovázení je především zajištění kvalitní péče pro dítě, tedy nejen podpora pěstouna, ale také dohled nad jeho péčí. 
Nařízení vzdělávání na vlastní náklady, které bude navíc těžce vymahatelné, nemusí být pro ochranu dítěte dostatečné. OSPOD by měl mít možnost, v případě pochybností o kvalitě péče náhradního rodiče,  doprovázení mu na dobu určitou nařídit. Takové opatření jednak povede k ochraně dítěte, a jednak pomůže vyhodnotit situaci a upravit adekvátně IPOD.
Navíc by takové nařízení vyplnilo vhodně mezistupeň mezi „nařídit vzdělávání“ a „odebrat dítě z péče“.
Dobrovolnost uzavření dohody by se rozhodně neměla týkat zprostředkovaných pěstounů a pěstounů na přechodnou dobu. Nesmíme zapomínat, že do náhradní péče umisťujeme děti traumatizované, které mají specifické projevy a potřeby. Smyslem zavedení doprovázení bylo zajistit kvalitní adekvátní péči o dítě v souladu s jeho individuálními potřebami. Doprovázení je garancí této péče, proto současný návrh na zrušení povinnosti doprovázení chápeme jako „rezignaci státu na kvalitu péče o ohrožené děti umístěné do náhradní rodinné péče“.
Chápeme tento přístup (dobrovolnost dohod) v případě nezprostředkovaných pěstounů, kdy dítě ve většině případů zůstává v péči své vlastní širší rodiny a kde prvek dobrovolnosti, akcentovaný provázaností na finanční příspěvek, může dobře fungovat.
	Neakceptováno
Dohoda o výkonu PP již nemá být pojímána jako veřejnoprávní smlouva, která nahrazuje správní rozhodnutí. Připomínkovým místem navržené doplnění není vymahatelné – pokud by pěstoun dohodu neuzavřel, jaká by měla být „sankce“? Novela motivuje k uzavření dohody o výkonu PP jednak nárokem na finanční ohodnocení náhradního pečovatele a za druhé v případě nařízení zvyšovat si znalosti a dovednosti ze strany OSPOD tím, že by si musel vzdělávání pěstoun hradit ze svého. Tedy je pro něj výhodnější dohodu o výkonu PP uzavřít.
Zvyšování si znalostí a dovedností v oblasti péče o svěřené dítě bude u nezprostředkovaných pěstounů stanovena na 18 hodin/12kal.měsíců. Jako efektivnější se jeví přímá práce s pěstouny a svěřenými dětmi v rodině. 
Při neuzavření dohody o výkonu PP bude stanovena povinnost OPSOD navštívit dítě v NRP minimálně 1x za 3 měsíce v § 19 odst. 4.

	Nadace Sirius
	K bodu 14
§ 13a odst. 1 písm. b)
b) zařízení poskytovatele zdravotních služeb v případě dítěte staršího 10 let nebo v domově pro osoby se zdravotním postižením.

Rozumíme záměru MPSV znemožnit umisťování malých dětí do tzv. dětských center, nicméně poskytovatelem zdravotních služeb jsou také psychiatrické kliniky a adiktologická lůžková péče (detox), kde může docházet k extrémním situacím, kdy soud (místo rodiče) nařídí dítěti adekvátní léčbu (např. akutní intoxikace, sebedestruktivní akutní stavy, akutní sebevražedné tendence).
Navržená úprava však tuto možnost vyškrtnutím poskytovatelů zdravotní péče vylučuje.
Navrhujeme zachování současné úpravy za současného navýšení věkové hranice na 10 let v případě umístění do zdravotnického zařízení, tak aby nebyly vyloučeny zmíněné situace.
	Neakceptováno
Psychiatrie či adiktologická lůžka nejsou zdravotní služby, které by bylo možné poskytovat na základě soudního rozhodnutí (vyjma zdravotních detencí, které mají specifický režim). Poskytování ambulantní i lůžkové zdravotní péče dětem ze strany poskytovatelů zdravotních služeb není dotčeno, včetně akutní, bezsouhlasové péče.

	Nadace Sirius
	Zásadní připomínka
§ 13a ( 3)
Soud v rozhodnutí označí zařízení, do kterého má být dítě podle odstavce 1 umístěno. Přitom přihlédne k zájmům dítěte, typu a charakteru zařízení a k vyjádření obecního úřadu obce s rozšířenou působností. Soud dbá na umístění dítěte co nejblíže bydlišti rodičů nebo jiných osob dítěti blízkých a vhodnost vybraného zařízení pro dítě.

Zásadním problémem současné ústavní péče je umísťování dětí do zařízení pouze na základě jejich bydliště, a to bez zohlednění typu a specifik zařízení (tzn. pro jaké je zařízení vhodné). V praxi se pak dítě, které pouze „chodilo za školu“ ocitne ve výchovném ústavu společně s dětmi s ochrannou výchovou (např. násilnou kriminální minulostí) jenom proto, že bydlí blízko tohoto zařízení. Taková praxe je vysoce ohrožující pro dítě, a zároveň výrazně snižuje kvalitu a možnosti ústavní péče. Je proto třeba, aby soudy při výběru zařízení zvažovaly nejen vzdálenost zařízení od bydliště dítěte, ale také vhodnost daného typu zařízení pro dítě tak, aby zařízení mohlo plnit svou funkci v nejlepším zájmu dítěte
	Neakceptováno
Již za současného znění lze zohlednit charakter zařízení.  Pravidlem je, že pokud není možné umístit dítě do NRP a nařizuje se ústavní výchova, jde o dětský domov. DDŠ či VÚ pouze za specifických podmínek. Nařízení ústavní výchovy pouze za „chození za školu“ je nepřijatelné. 

	Nadace Sirius
	K bodu 17
§ 13a (6)
Soud může dočasně odejmout dítě do dovršení 3 let z péče rodičů nebo jiné osoby odpovědné za výchovu dítěte a přitom nařídit pobyt dítěte v domově pro osoby se zdravotním postižením za podmínek podle odstavců 1, 3, 4 a 5

Současné DOZP nejsou v mnoha krajích na takovou situaci připraveny, a neexistují zde DOZP, které by pečovaly o děti odděleně od dospělých.
Je proto naprosto nezbytné, aby takovou úpravu doprovázela i adekvátní úprava DOZP v zákoně o sociálních službách, která zajistí minimálně povinnost oddělení péče o malé děti (např. do 6 let) od dospělých klientů. 
Pokud nebude zajištěna dětem péče odděleně od dospělých, bude se ochrana dětí míjet svým účinkem a dítě může být takovou péčí poškozeno. 
Ideálním stavem je oddělení péče o děti od dospělých zákonem obecně, a zároveň zpřísnění personálních, provozních a technických standardů pro provoz DOPZ v případě péče o děti a malé děti zvlášť v prováděcím předpise.
	Pokud jde o nově navrhované znění § 13a odst. 6 zákona o sociálně-právní ochraně dětí (výchovná opatření soudu), bude tento bod z návrhu zákona vypuštěn na základě připomínky zmocněnkyně vlády pro lidská práva.
Podmínky pro poskytování sociálních služeb dětem do 4 let věku v domovech pro osoby se zdravotním postižením bude upravovat pouze § 48 zákona o sociálních službách. Zde je přitom specificky pamatováno i na situaci, v níž by neposkytnutí pomoci dítěti do 4 let věku podle posudku vydaného poskytovatelem zdravotních služeb ohrozilo život nebo zdraví takového dítěte.


	Nadace Sirius
	Zásadní připomínka
§ 22(1) 
Krajský úřad vede pro účely zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče evidenci dětí podle § 19a odst. 1 písm. a) (dále jen „evidence dětí“).
§ 23f (1) 
Krajský úřad vede pro účely zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče evidenci žadatelů v rámci příslušného kraje. Ministerstvo vede pro účely sledování výkonu osvojení nebo pěstounské péče jednotnou celorepublikovou evidenci.

Řada analýz v oblasti NRP poukazovala na problémy spojené s absencí jednotné celorepublikové evidence dětí a žadatelů, které by urychlily a zefektivnily hledání vhodné pečující osoby pro dané dítě. Požadujeme zapracování minimálně takové centrální evidence pro žadatele. Tento požadavek souvisí i s § 24, kdy kontaktovat 13 krajů ohledně jejich evidence nebo kontaktovat MPSV, které vede centrální evidenci, zajistí zásadní rozdíl v efektivitě vyhledávání náhradního rodiče
	Neakceptováno
Toto je již v ZSPOD stanoveno – viz § 53a odst. 1. Propojení krajských evidencí pak § 51 odst. 2.

	Nadace Sirius
	§ 34(1)
 Obecní úřad obce s rozšířenou působností spolupracuje s věznicemi32) a výchovnými ústavy při řešení sociálních a výchovných problémů dětí uvedených v § 6.
(2) Obecní úřad obce s rozšířenou působností se na žádost vyjadřuje podle zvláštního právního předpisu33) 
 
a) k formě a obsahu přípravy dítěte na budoucí povolání zabezpečovaného věznicí nebo výchovným ústavem, 
 
b) zda je ve prospěch dítěte, aby o něj odsouzená nebo obviněná žena ve věznici pečovala, a 
 
c) k prodloužení doby přerušení výkonu trestu odnětí svobody odsouzené ženě, je-li důvodem návštěva dítěte. 

Děti, které páchají trestnou činnost jsou často místo do vazby předány soudem do péče výchovných ústavů (ochranná výchova). Jde tedy o stejné děti a není důvod zavádět diskriminaci v podpoře těchto dětí.
	Neakceptováno
Ust. § 34 se nemění, jde o vymezení spolupráce OÚ ORP s věznicemi, s odkazem na zákon č. 169/1999 Sb., o výkonu trestu odnětí svobody. Ve výchovných ústavech se nevykonává VTOS. 


	Nadace Sirius
	Navrhujeme zrušení /úpravu § 23a (2)

Žadatel je podle § 23a odst. 3 pism.b  povinen v rámci žádosti dodat opis z Rejstříku trestů, proto považuje povinnost KÚ o tento opis znovu žádat za nadbytečné, protože jej má již k dispozici
	Akceptováno částečně
Bude upraveno dle připomínky MSpr.

	Nadace Sirius
	Zásadní připomínka
§40
Odborné poradenství související s osvojením dítěte nebo svěřením dítěte do pěstounské péče je poskytováno pověřenou osobou zájemcům o osvojení nebo pěstounskou péči a osvojitelům, a to zejména v oblasti zprostředkování navazujících služeb, poskytnutí poradenství v oblastech orientace v sociálních systémech, práva, psychologie, vzdělávání a pomoci při uplatňování práv a oprávněných zájmů.

V návrhu jsou používány termíny „zájemce“ a „žadatel“, přičemž nikde není definováno, zda jde o synonyma nebo odlišné termíny. Pokud jde o odlišné termíny, pak je nutné tento paragraf rozšířit také o žadatele.
Do osvojení jsou svěřovány stejné děti jako do jiných forem náhradní rodinné péče, je tedy oprávněné předpokládat, že pomoc a podporu budou vyžádat ve stejném rozsah a obsahu také osvojitelé. Přijetím dítěte do osvojení nezaniká potřeba odborného poradenství, naopak praxe ukazuje, že osvojitelé řeší stejné problémy jako pěstouni. Tuto skutečnost podtrhuje také požadavek ZSPOD, aby budoucí osvojitelé absolvovali přípravy ve stejném rozsahu a obsahu jako pěstouni, tzn. jsou na ně kladeny stejné nároky. Základním východiskem je, že jsou jim do péče svěřovány traumatizované děti.

ZSPOD nově staví svěřenectví na stejnou úroveň jako pěstounství, ale diskriminačně vylučuje osvojení. Dítě v osvojení je stejně traumatizované dítě jako dítě v pěstounské a svěřenecké péči, a je proto nutné zajistit podporu a kontrolu rodiny, do které je dítě svěřeno.
	Neakceptováno
Právní mocí rozhodnutí o osvojení se z osvojitelů stávají matrikoví rodiče – tedy pokud potřebují pomoc a poradenství, vztahují se na ně všechny možnosti jako na ostatní rodiče a jejich děti. Subjekty, které služby osvojitelů, nyní poskytují, je mohou samozřejmě poskytovat i dále, na to není třeba pověření.


K pojmům zájemce a žadatel – viz důvodová zpráva. Zájemce je pojem širší, žadatel užší (po podání žádosti o zprostředkování NRP). 

	Nadace Sirius
	Zásadní připomínka
Definování nového typu pověření k výkonu SPOD, které zajistí včasnou, odbornou a koordinovanou pomoc a ochranu dětem ohroženým násilím, týráním a zneužíváním (oběti a svědci násilných činů), tzn. dětem ohroženým podle §6 pism, e, g,; a zároveň umožní stabilní financování této péče v podobném režimu jako je dnes zajištěno u doprovázení. Toto pověření musí být zároveň spojeno s možností prolomení mlčenlivosti mezi subjekty zapojenými do ochrany dítěte, popř. vyšetřování trestního oznámení, a to v zájmu dítěte – opakované zjišťování stejných informací různými subjekty je hlavním důvodem sekundární viktimizace dítěte a výrazně prohlubuje traumatizaci dítěte, obdobně jako nekoordinované činnosti na ochranu dítěte.
V současné době neexistuje v ZSPOD specializovaná pomoc dětem ohroženým násilím, přitom existence této pomoci rozhoduje o tom, zda se dítěti s tímto traumatem podaří vyrovnat, nebo zda bude trauma zhoršovat jeho duševní a fyzické zdraví, sociální vztahy a začlenění do společnosti po zbytek života dítěte.
	Akceptováno .
Nad rámec návrhu zákona, který se naopak snaží redukovat pověření duplicitní se sociálními službami (zde zejm. služby sociální prevence, intervenční centra).


	Nadace Sirius
	§47a (2) písm. d)
d) právo na poskytnutí nebo zajištění psychologické nebo terapeutické odborné pomoci související se svěřením dítěte do pěstounské péče, a to i pro svěřené dítě v rozsahu podle potřeb dítěte

V zájmu dítěte je zrušení současného omezení na rozsah zprostředkování odborné pomoci, tedy neomezovat právo na zprostředkování psychologické, terapeutické nebo jiné odborné pomoci na „alespoň jednou za 6 měsíců“. Je žádoucí tuto pomoc poskytnout kdykoliv to je potřeba a rovněž je vhodné doplnění, že je tato podpora a pomoc určena nejen osobám pečujícím, ale i pro dítě svěřené do náhradní rodinné péče. Každou takovou podporu nutnou s ohledem na specifika výkonu PP pak možnost uhradit ze státního příspěvku na výkon pěstounské péče.
	Neakceptováno
Nadbytečné, vychází se z IPOD a vyhodnocení, vždy musí být podle potřeb dítěte.

	Nadace Sirius
	§ 47a ( 2) pism. G
g) povinnost zvyšovat si znalosti a dovednosti v oblasti výchovy a péče o dítě v rozsahu minimálně 12 hodin v době 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích a v případě osob vykonávajících zprostředkovanou pěstounskou péči v rozsahu 24 hodin v době 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích,

Povinnosti zvyšovat si znalosti a dovednosti v oblasti výchovy a péče o dítě podle § 47a odst. 2 písm. g) svým rozhodnutím vnímáme jako zcela nedostatečné oproti systematickému doprovázení. Pouhá redukce v rozsahu 12, resp. 24 hodin za rok, nemůže nahradit všechny činnosti poskytované v rámci doprovázení. Nedokážeme si představit, jak pracovník OSPOD vyhodnotí, jaká témata jsou pro danou osobu pečující s ohledem na zájmy a potřeby dítěte vhodné a žádoucí.
	Akceptováno jinak 
V souladu s dalšími připomínkami bude stanoveno 18 hodin/12 měsíců.

	Nadace Sirius
	Zásadní připomínka
§ 47b
Upravit obsah doprovázení odlišně pro nezprostředkované a zprostředkované pěstouny

Návrh příbuzné pečující osoby motivuje k uzavření dohody tím, že získají dodatečné finančními prostředky, zapomíná však na to, že základním problémem doprovázení příbuzných je jiná skladba potřeb v jiným časových úsecích péče než je tomu u zprostředkovaných pěstounů. Doprovázení tak nereflektuje potřeby pečujících.
Pokud zůstane obsah doprovázení beze změny, tedy nastavený pouze podle potřeb zprostředkovaných pěstounů, nemusí být pro příbuzné doprovázení žádným větším přínosem, a to ani v případě navázání doprovázení na získání jedné peněžní dávky navíc. Motivace k uzavření dohody skrze peníze tak nemusí fungovat
	Vysvětleno
Doprovázení musí být nastaveno vždy individuálně, podle potřeb každé rodiny (ať jde o zprostředkovanou či nezprostředkovanou). Toto novela umožňuje a bude to zdůrazňováno metodicky. Připomínkové místě nikterak nespecifikuje, jakou úpravu konkrétně navrhuje, tedy jak by mělo vypadat doprovázení pro zprostředkované a jak pro nezprostředkované náhradní pečovatele. 

	Nadace Sirius
	Zásadní připomínka
§ 47b (2)
Dohoda o výkonu pěstounské péče se uzavírá v písemné formě a obsahuje alespoň rozsah, místo a čas poskytování sociálně-právní ochrany, ujednání o dodržování vnitřních pravidel stanovených pro poskytování sociálně-právní ochrany a výpovědní důvody a výpovědní dobu. Obsah dohody o výkonu pěstounské péče musí být v souladu s rozhodnutím soudu o svěření dítěte do péče osoby pečující. a Pověřená osoba je povinna společně s osobami pečujícími vypracovat Plán výkonu pěstounské péče, který je v souladu s individuálním plánem ochrany dítěte, jehož náležitosti upravuje zvláštní právní předpis. Při uzavírání dohody vypracování a aktualizaci Plánu o výkonu pěstounské péče se přihlíží k zájmům a individuálním potřebám dítěte a k potřebám osoby pečující nebo osoby v evidenci, pokud jsou spojeny s výkonem péče o svěřené dítě. 

Akcent na individualizaci doprovázení je jistě správný, ale jeho odražení v podobě uzavírané dohody o výkonu PP považujeme za nesprávný. 
Dohoda je uzavírána na úplném počátku výkonu pěstounské péče, tedy klíčový pracovník (potažmo doprovázející subjekt) osobu pečující a dítě v PP a jeho potřeby vůbec neznají. 
Pro individualizaci doprovázení mají pracovníci jiné nástroje, a to např. ve formě Plánu výkonu PP, Rámcového plánu vzdělávání aj., respitní péče se domlouvají individuálně v případě potřeby a přizpůsobují se konkrétním osobám pečujícím a dětem jim svěřeným do péče. Jako vhodnější se jeví úprava podoby a frekvence aktualizace těchto individuální plánů, které nejsou přímo součástí smlouvy a nevyžadují tak uzavírání dodatků při každé změně plánu.

Zarážející je také skutečnost, že navzdory praxi, která ukazuje, že doprovázení je efektivnější pokud je realizováno jiným subjektem než OSPOD, zákon opět navrhuje, aby dohody primárně uzavíral OSPOD
	Neakceptováno 
Plán průběhu PP zdůrazněn ve vyhlášce. Problém není v právním předpise, ale v praxi. Bude posíleno metodické vedení MPSV v této oblasti.

Pokud jde o možnost uzavírat dohody o výkonu PP OÚ ORP, pak je toto nutné zachovat, jelikož ne všude existuje taková síť doprovázejících subjektů, aby to bylo možné. V některých oblastech doprovázející organizace nepůsobí vůbec nebo jsou pro pěstouny příliš daleko, aby doprovázení bylo efektivní. není to možné zvláště pokud je na dohodu o výkonu PP navázán nárok na některé dávky PP. 

	Nadace Sirius
	Zásadní připomínka
§ 47b 
Požadujeme navrácení původní legislativní úpravy, která pracovala s povinností uzavřít dohodu minimálně pro zprostředkované pěstouny a pěstouny na přechodnou dobu (osoby v evidenci)

Smyslem zavedení doprovázení nebyla podpora potřeb pěstouna, ale podpora potřeb dítěte skrze podporu pěstouna. Provázení je nástrojem zajištění minimální kvality pěstounské péče. Je odrazem závazku státu vůči dítěti, které umístil do cizí rodiny, a jemuž je tímto povinen garantovat v této rodině adekvátní péči. Zavedením dobrovolnosti pro všechny náhradní rodiče rezignujeme na kvalitu pěstounské péče.

Dobrovolnost uzavření dohody by se rozhodně neměla týkat zprostředkovaných pěstounů a pěstounů na přechodnou dobu. Nesmíme zapomínat, že do náhradní péče umisťujeme děti traumatizované, které mají specifické projevy a potřeby. Smyslem zavedení doprovázení bylo zajistit kvalitní adekvátní péči o dítě v souladu s jeho individuálními potřebami. Doprovázení je garancí této péče, proto současný návrh na zrušení povinnosti doprovázení chápeme jako „rezignaci státu na kvalitu péče o ohrožené děti umístěné do náhradní rodinné péče“.
Chápeme tento přístup (dobrovolnost dohod) v případě nezprostředkovaných pěstounů, kdy dítě ve většině případů zůstává v péči své vlastní širší rodiny a kde prvek dobrovolnosti, akcentovaný provázaností na finanční příspěvek, může dobře fungovat.
	Neakceptováno
Nelze mít dvojí úpravu – režim veřejnoprávní smlouvy pro zprostředkované pěstouny a občanskoprávní smlouvu pro nezprostředkované. Naprostá většinu pěstounů bude mít dohodu uzavřenu, tam kde by OSPOD vyhodnotil potřebu, využije možnost nařídit odbornou poradenskou pomoc či „vzdělávání“ podle § 12. Rovněž bude posílena povinnost navštěvovat dítě v NRP tam, kde nebude dohoda. 


	Nadace Sirius
	Zásadní připomínka
§ 47c 
(5) 
Je-li dohoda o výkonu pěstounské péče vypovězena nebo bylo-li zrušení dohody o výkonu pěstounské péče dohodnuto, může dohoda o výkonu pěstounské péče zaniknout jen k poslednímu dni kalendářního pololetí, ve kterém byla tato dohoda vypovězena nebo ve kterém byl dohodnut její zánik.
(6) 
Výpověď dohody o výkonu pěstounské péče musí být druhé smluvní straně doručena nejpozději 30 dnů před koncem kalendářního pololetí. Výpovědní doba skončí k poslednímu dni kalendářního pololetí, ve kterém byla dohoda o výkonu pěstounské péče smluvní stranou vypovězena. Bude-li výpověď doručena druhé smluvní straně později než 30 dnů před koncem kalendářního pololetí, skončí výpovědní doba k poslednímu dni kalendářního pololetí následujícího po doručení výpovědi.

K těmto případům dochází především v situacích, kdy pěstoun odmítá plnit své povinnosti a doprovázející organizace vyčerpá všechny možnosti, jak plnění jeho povinností zajistit. Pokud je uzavření dohody vázáno na finanční dávku, pak je nelogické, aby dávky pěstounské péče pobíral takový pěstoun i několik měsíců poté, co doprovázení reálně přestane probíhat. Není ani jasný smysl takové časové synchronizace výpovědí dohod. Navíc jde nově o soukromoprávní smlouvu, kterou by zákon neměl upravovat v takovém detailu a omezovat svobodu v dohodě subjektů.
	Neakceptováno
Týká se i výpovědi ze strany pěstouna – pěstoun by pak mohl libovolně přecházet mezi doprovázejícími subjekty. Zejména proto byla v roce 2022 tato úprava zavedena. 

	Nadace Sirius
	Zásadní připomínka
§ 49a (3)
Osoba, která poskytuje činnost podle § 48 odst. 2 písm. c), je odborně způsobilá, jestliže

a) je klinickým psychologem,

b) je psychologem ve zdravotnictví,

c) je znalcem nebo znaleckým ústavem, vykonávajícím znaleckou činnost ve znaleckém oboru psychologie, nebo

d) absolvovala jednooborové studium akreditovaného magisterského studijního oboru psychologie navazujícího na absolvování jednooborového studia akreditovaného bakalářského studijního oboru psychologie a doloží praxi v oblasti náhradní rodinné péče v rozsahu alespoň 3 let; podmínka, aby jednooborové studium akreditovaného magisterského studijního oboru psychologie navazovalo na absolvované jednooborové studium akreditovaného bakalářského studijního oboru psychologie, neplatí, pokud bylo jednooborové studium akreditovaného magisterského studijního oboru psychologie zahájeno nejpozději v akademickém roce 2020/2021,
a doloží praxi v oblasti náhradní rodinné péče v rozsahu alespoň 3 let.

Odbornou způsobilost psychologů by mělo být vázané nejen na obor psychologie obecně, ale také na znalost specifik náhradní rodinné péče a znalost potřeb traumatizovaných dětí. 
Jen tak lze zajistit posouzení psychické způsobilosti žadatele k přijetí dítěte do rodiny v širším kontextu NRP. Zvláště pak, pro hodnocení žadatele na základě posouzení „měkkých“, pro výkon náhradní rodinné péče však zásadních dovedností, je praxe v NRP či znalost problematiky v souvislostech důležitou podmínkou.

Např. psycholog ve zdravotnictví, uveden pod bodem b) je absolventem magisterského studijního oboru psychologie dle podmínek uvedených v bodu d), který dále absolvuje roční specializaci, která jej připravuje na práci ve zdravotnictví se vzdělávacími moduly úzce zaměřenými na oblast zdravotnictví (První pomoc, zdravotnická legislativa, organizace a řízení zdravotní péče, zdravotnická dokumentace, etika ve zdravotnictví, podpora a ochrana veřejného zdraví, základy farmakologie a požadovaná zdravotnická praxe). Tato specializace nikterak nesouvisí s oblastí náhradní rodinné péče. 
V bodě d) je podmínkou pro téhož absolventa magisterského studijního oboru psychologie požadována praxe v oblasti náhradní rodinné péče v rozsahu alespoň 3 let. 
Proto požadujeme sjednocení podmínek pro všechny body
	Akceptováno jinak 

Zvoleno kompromisní řešení v souladu s připomínkami dalších připomínkových míst.

V § 45 odst. 2 bude uvedeno, že odborně způsobilou osobou je pověřená osoba, oprávněná posuzovat psychickou způsobilost zájemců o zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče k přijetí dítěte do rodiny podle § 48 odst. 2 písm. c).

V§ 49a odst. 3 dojde k úpravám takto:
 
(3) Osoba, která poskytuje činnost podle § 48 odst. 2 písm. c), je odborně způsobilá, jestliže
 
a) má specializovanou způsobilost k výkonu povolání klinického psychologa podle zvláštního právního předpisu, 
 
b) je znalcem, znaleckou kanceláří nebo znaleckým ústavem, vykonávajícím znaleckou činnost ve znaleckém oboru psychologie, 
 
c) absolvovala jednooborové studium akreditovaného magisterského studijního oboru psychologie navazujícího na absolvování jednooborového studia akreditovaného bakalářského studijního oboru psychologie a doloží praxi v oblasti diagnostiky dospělých v rozsahu alespoň 3 let; podmínka, aby jednooborové studium akreditovaného magisterského studijního oboru psychologie navazovalo na absolvované jednooborové studium akreditovaného bakalářského studijního oboru psychologie, neplatí, pokud bylo jednooborové studium akreditovaného magisterského studijního oboru psychologie zahájeno nejpozději v akademickém roce 2020/2021, nebo
 
d) absolvovala akreditované doktorské studium v oboru psychologie navazující na akreditované magisterské studium v oboru psychologie, a doloží praxi v oblasti psychodiagnostiky dospělých v rozsahu alespoň 3 let.
 
a prokáže znalost problematiky náhradní rodinné péče.

	Nadace Sirius
	§ 53 odstavec 1., písmeno F
f) poskytovatelé sociálních a zdravotně-sociální služeb, 

V současné době vzniká řada nových služeb, kterou jsou na zdravotně-sociální pomezí a je potřeba počítat i s nimi. Jde především o adiktologické služby, CDZ a respitní zdravotní péči pro děti.
	Neakceptováno
Nadbytečné, z ustanovení vyplývá. Vždy jde o služby upravené buď v rámci zdravotnických předpisů (poskytovatelé zdravotních služeb) nebo o sociální služby, byť fakticky mohou takové služby stát na onom zdravotně-sociálním pomezí. 

	Nadace J&T

	§ 7 odst. 4 nahradit „bez zbytečného odkladu“ lhůtou „do tří dnů“

Odůvodnění:
Napříč zákonem 359/1999 Sb. jsou v řadě případů jasně stanovené lhůty. Je vhodné a žádoucí, aby tomu tak bylo i v případě oznamování ohrožených dětí. Oznámení o přijetí dítěte do ústavního zařízení nepředpokládá žádné úkony, které by opravňovaly legislativně nevymezenou lhůtu „bez zbytečného odkladu“, právě absence kroků, které by oznámení dítěte měly předcházet, nezakládá důvod, že by lhůta tří dnů neměla být za každých okolností dostačující. 


	Akceptováno jinak
Navrhovaná změna v § 7, § 10/4, § 10a a § 53/1 bude vypuštěna, bude ponechán stávající stav.

Bezodkladně/ bez zbytečného odkladu je standardní právní pojem, ke kterému existuje rovněž judikatura (např. rozhodnutí NS 32 Cdo 2484/2012).  Jedná se o lhůtu sice neurčitou, ale odvislou od kontextu a co nejkratší (ovšem s ohledem na okolnosti). 


	Nadace J&T
	§ 7 odst. 5 nahradit „bez zbytečného odkladu“ lhůtou „do tří dnů“

Odůvodnění:
Napříč zákonem 359/1999 Sb. jsou v řadě případů jasně stanovené lhůty. Je vhodné a žádoucí, aby tomu tak bylo i v případě oznamování ohrožených dětí. 
	Viz výše

	Nadace J&T
	Tato připomínka je zásadní.

§ 13a odst. 6 nahradit novým zněním:

	(6) Není-li možné zajistit dítěti potřebnou ochranu a pomoc jiným výchovným opatřením nebo opatřením sociálně-právní ochrany a zároveň není možné zajistit péči o dítě náhradní rodinnou péčí, zejména pěstounskou péčí na přechodnou dobu, může soud nařídit pobyt dítěte do dovršení 3 let věku v domově pro osoby se zdravotním postižením za podmínek odst. 1, 3, 4 a 5 a podle zákona o sociálních službách, jde-li o dítě, 
 
a) které se ocitlo ve stavu nedostatku řádné péče anebo je-li život dítěte, jeho normální vývoj nebo jeho jiný důležitý zájem vážně ohrožen nebo narušen, 
 
b) které se ocitlo bez péče přiměřené jeho věku, 
 
c) tělesně nebo duševně týrané nebo zneužívané, nebo 
 
d) které se ocitlo v prostředí nebo situaci, které závažným způsobem ohrožují jeho základní práva. 


Odůvodnění:

Navrhovaná novela by měla jasně ve všech dotčených paragrafech uvádět, že umístění dítěte do dovršení tří let do ústavního zařízení je výjimečný institut, jemuž musí předcházet maximální snaha o zajištění péče jinou formou.    

	Akceptováno.
Návrh na úpravu nového znění § 13a odst. 6 bude z návrhu zákona vypuštěn, při současném zrušení platného ust. § 13a odst. 7, který by měl nabýt účinnosti od 1. 1. 2025, v rámci doprovodné novelizace zákona č. 363/2021 Sb. 

Pokud jde úpravu podmínek pro poskytování pobytových sociálních služeb dětem do 4 let věku v domovech pro osoby se zdravotním postižením podle § 48 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění novelizace provedené zákonem č. 363/2021 Sb. s účinností od 1. 1. 2025, bude navrženo, aby s účinností od r. 2026 byla tato úprava zrušena a nahrazena novou úpravou, která stanoví bezvýjimečný zákaz pro poskytování pobytových sociálních služeb v DOZP pro děti do 4 let věku.

	Nadace J&T 
	§47a odst. 2 písm. g
Změnit povinnost zvyšovat si znalosti a dovednosti v oblasti výchovy a péče o dítě v rozsahu 12 hodin na minimálně 12 hodin. Upravit vyhláškou financování více hodin vzdělávání pro osoby pečující.

Odůvodnění:
Možnost navýšení rozsahu vzdělávání dává možnost více reagovat na individuální potřeby pečujících osob a poskytnout jim adekvátní vzdělávání. 
	Akceptováno jinak
V souladu s dalšími připomínkami bude upraveno na 18 hodin/12 měsíců. 

	Nadace J&T

	Tato připomínka je zásadní.

Uzavírání dohody o doprovázení
V navrhované legislativní úpravě není uzavírání dohody povinné. Navrhujeme ponechat povinnost uzavření dohody o výkonu pěstounské péče pro zprostředkované pěstouny, nebo vložit do zákona možnost, že pokud to OSPOD shledá jako potřebné a dohoda o výkonu pěstounské péče nebude uzavřena, bude moci OSPOD uložit povinnost dohodu uzavřít alespoň na prvních dvanáct měsíců po přijetí dítěte do péče.

V případě, že nebude reflektována připomínka povinnosti uzavírání dohod pro (zprostředkované) pěstouny nebo možnosti nařídit uzavření dohod o výkonu pěstounské péče v případě, že to OSPOD uzná za nezbytné, je nutno lépe ošetřit zájem a práva dětí, například povinností pracovníků OSPOD být častěji přítomni v těchto rodinách (alespoň 1x za 2 měsíce). 

Odůvodnění:
Analýza stávajícího systému posuzovaní žadatelů o náhradní rodinnou péči v ČR, MPSV z roku 2017, uvádí mimo jiné, že: „Až na výjimky jde opět o skutečnosti, na které může efektivně reagovat systém následné podpory. Ten zřejmě hraje v oblasti prevence případů předčasného ukončení náhradní rodinné péče mnohem významnější roli, než systém odborného posuzování a zprostředkování. Zatímco dřívější uváděné údaje hovořily až o 8 % předčasně ukončených náhradních rodinných péčí, v současné době jde o cca 1 %. Postupy posouzení žadatelů se přitom při změnách provedených v roce 2013 zásadně nezměnily (došlo pouze k vyčlenění poradních sborů na úrovni krajů z procesu zprostředkování, jak však analýza ukázala, neformálně působí v řadě krajů tyto kolektivní orgány nadále). Ukazuje se tak zásadní role následné podpory náhradních rodičů v době po převzetí dítěte.“ 

OSPOD má sice možnost nařídit osobě pečující si zvyšovat znalosti a dovednosti (§12 odst. 2) a uložit povinnost využít odbornou poradenskou pomoc (§12 odst. 3), toto však považujeme za nedostatečné oproti systematickému doprovázení a nemůže to nahradit všechny činnosti poskytované v rámci doprovázení. 


	Akceptováno částečně

V § 19 odst. 4 bude upravena minimální frekvence návštěv OSPOD dítěte v NRP pokud není uzavřena dohoda o výkonu PP (minimálně 1x za 3 měsíce). 

	Nadace J&T

	Tato připomínka je zásadní

Přechodná ustanovení (viz Změny v paragrafovém znění – Ćást druhá, Ćl. IV odst. 2.)

Z odst 2. vyškrtnout bez náhrady větu:
Dětský domov pro děti do 3 let věku, který poskytoval služby ke dni 31. prosince 2024, může poskytovat zdravotní služby a zaopatření podle § 43 a 44 zákona č. 372/2011 Sb., ve znění účinném do 31. prosince 2024, nejdéle do 31. prosince 2026, s tím, že se přitom postupuje podle… 

A ukončit tak existenci dětských domovů pro děti do tří let od 1. 1. 2025.

Odůvodnění navrhované úpravy:

Přechodné ustanovení umožňuje poskytovat služby DD3 až do 31. 12. 2026. Jedná se o nepřijatelné a neopodstatněné prodloužení možnosti pobytu dítěte ve zdravotnickém zařízení de facto bezpodmínečně o další dva roky. 

Návrh na zrušení § 43 a 44 v zákoně o zdravotních službách přirozeně navazuje na přijetí novely zákona o sociálně-právní ochraně dětí a dalších souvisejících zákonů v roce 2021 (zákon č. 363/2021 Sb.), kterou byla výrazně omezena možnost umístění nejmladších dětí do náhradní institucionální péče. Zmíněná novela přinesla jasné omezení umisťování dětí do zdravotnického zařízení podle § 43 a 44 zákona o zdravotních službách. Zároveň jasně vymezila termín ukončení umisťování dětí do dovršení tří let věku na 31. 12. 2024. Jednalo se o kompromisní termín oproti původně navrhovanému termínu k 1. 1. 2023 právě z důvodu poskytnutí dostatku času těmto zařízením zároveň k termínu ukončení možnosti umisťovat do nich děti ukončit provoz služeb dle zákona o zdravotních službách a transformovat zařízení tak, aby poskytovalo zejména terénní a odlehčovací služby pro ohrožené děti a jejich rodiny dle potřebnosti kraje. Podle dostupných dat o dětských domovech pro děti do tří let jasně vyplývá, že počet dětí v nich kontinuálně klesá. Na jaře 2022 v nich bylo celkem 138 dětí ve věku do tří let včetně (z celkem 456 dětí v nich umístěných). Jedná se o výrazný pokles – oproti roku 2018 je to o |303 dětí méně (celkový počet poklesl o 193) – viz RIA str. 20 a násl. Vzhledem k tomu, že zmiňovaná novela v roce 2021 omezila možnost umisťování dětí do dětských domovů pro děti do tří let jen ze zdravotních důvodů, a současně vzhledem k tomu, že dle oficiálních statistik MZ, do té doby z celkového počtu dětí byla ze zdravotních důvodů přijata pouze cca 1/3 dětí, je odůvodněné předpokládat, že pokles počtu dětí v těchto zařízeních bude klesat ještě rychleji než v posledních sledovaných pěti letech. I bez této změny by podle predikce v těchto zařízeních nebylo do konce roku 2024 žádné dítě ve věku do tří let včetně. Zřizovatelé DD3 mají již od přijetí novely v roce 2021 možnost připravit a realizovat plány na transformaci těchto zařízení a jejich změnu na služby potřebné v regionu. Prodloužení možnosti existence o další dva roky je neodůvodněné a nepřijatelné nejen z výše uvedených důvodů, ale i s ohledem na to, že je Česká republika dlouhodobě kritizována za současnou právní úpravu „náhradní ústavní péče o nejmladší děti“, což v minulosti vyústilo ve vydání Rozhodnutí o stížnosti 157/2017 Evropského výboru pro sociální práva. Ze závěru Rozhodnutí vyplývá, že používání právní úpravy v zákoně o zdravotních službách nezaručuje náležitou ochranu a péči dětem do tří let věku. 
Evropský výbor pro sociální práva dospěl v rozhodnutí ze dne 17. 6. 2020 o stížnosti podané Evropským centrem pro práva Romů a Mental Disability Advocacy Centre v říjnu 2017 (stížnost č. 157/2017) k závěru, že stávající systém umisťování dětí do dětských domovů pro děti do tří let je 
v rozporu s článkem 17 Evropské sociální charty z roku 1961. Výbor konstatoval, že: 
i) používání právní úpravy ústavní péče a provozování kojeneckých ústavů stanovené 
v zákoně č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, nezaručuje náležitou ochranu a péči dětem do tří let věku; 
ii) nebyla dosud přijata dostatečná opatření pro poskytování služeb dětem ve věku do tří let v rodinném prostředí a komunitním prostředí rodinného typu a k postupné deinstitucionalizaci stávajícího systému péče o nejmenší děti; iii) nebyla přijata nezbytná opatření k zajištění práva na náležitou ochranu a vhodné služby péče o děti romského původu a děti s postižením do tří let věku. 

Zároveň je třeba odkázat na Pokyny k deinstitucionalizaci CRPD z 22. října 2022, které jasně deklarují, že „Umístění do ústavní péče nelze nikdy považovat za formu ochrany dětí se zdravotním postižením. Všechny formy umísťování dětí se zdravotním postižením do ústavní péče – tedy umísťování do jakéhokoli nerodinného prostředí – představují formu segregace, jsou škodlivé a porušují úmluvu….. Děti se zdravotním postižením mají stejně jako všechny děti právo na rodinný život a potřebují
žít a vyrůstat s rodinou v komunitě a ukládají, že by Státy, které jsou smluvní stranou úmluvy, by měly bezodkladně stanovit jako svou prioritu rozvíjení řady vysoce kvalitních, individualizovaných podpůrných a začleňujících běžných komunitních služeb… Podpůrné služby zahrnují osobní asistenci, podporu vrstevníků, podpůrné pečovatele pro děti v rodinném prostředí, krizovou podporu, podporu komunikace, podporu mobility, poskytování asistenčních technologií, podporu při zajištění bydlení a pomoci v domácnosti a další komunitní služby.“

Výše uvedené argumenty jasně indikují, že by Česká republika měla bezodkladně směřovat k deinstitucionalizaci zařízení pro nejmenší děti. Přechodné ustanovení umožňující prodloužení doby existence ústavního zařízení podle § 43 a 44 Zákona o zdravotních službách je bezesporu krokem zpět.

	Akceptováno.

	Nadace J&T
	Tato připomínka je zásadní.
V §42 jasně vymezit, že možnost umístit dítě do dovršení 3 let věku do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc nejdéle po dobu jednoho týdne není za žádných okolností možné prodloužit či opakovat.
Navrhujeme dále zkrátit maximální dobu umístění dítěte do dovršení 3 let do ZDVOP na 3 dny.

Odůvodnění
Lze přistoupit na výjimečnou možnost takového umístění po jasně danou maximální dobu jakožto krizového umístění, přičemž doba tří dnů by měla být dostatečná. Lze akceptovat i navrhovanou lhůtu max týden, ovšem v obou případech s jasným vymezením, že tuto lhůtu nelze za žádných okolností prodloužit či opakovat.

	Neakceptováno
Na základě protichůdných připomínek různých připomínkových míst bude nejvýše přípustná doba pro poskytování ochrany a pomoci ZDVOP dětem nejmladšího věku prodloužena na 14 dnů, zároveň však dojde ke zvýšení minimální věkové hranice pro pobyt dětí v péči ZDVOP na 4 roky tak, aby došlo ke sladění s platnou úpravou věkové hranice u školských zařízení pro výkon ústavní výchovy a u domovů pro osoby se zdravotním postižením (s účinností od 1. 1. 2025).

	Nadace J&T
	Tato připomínka je zásadní

§ 48 odst.2 písmeno a)
Doplnit ustanovení k osvojení, které by umožnilo poskytování odborného poradenství pověřenými osobami rodinám a dětem i po rozhodnutí soudu o osvojení. 

Odůvodnění: 
Děti v osvojení i pěstounské péči mají podobné potřeby, které musí nová rodina řešit. U těchto dětí je společné trauma způsobené ztrátou primárního pečovatele a následky zanedbávání, týrání nebo zneužívání ze strany rodičů nebo jiných pečovatelů. 
Důvodová zpráva novely zákon o sociálně-právní ochraně dětí na několika místech argumentuje, že současná existence dvou vedle sebe fungujících institutů náhradní rodinné péče (svěřenectví a nezprostředkovaná pěstounská péče) vytváří nerovnost v přístupu k podpoře pro náhradní rodiny. Je deklarováno, že snahou novely zákona je narovnat podmínky tak, aby všechny náhradní rodiny měly možnost využívat podporu, pomoc a poradenství, pokud to potřebují. Z právního hlediska je osvojení sice postaveno na roveň biologickému rodičovství (a je to tak správně), osvoijtelé však řeší podobné problémy jako osoby pečující
Do soudního rozhodnutí o osvojení se jedná o děti, kterým je garantována pomoc a podpora ze systému sociálně-právní ochrany dětí. Od soudního rozhodnutí o osvojení se tyto děti dostávají do režimu „běžné rodiny“, mimo systém aktivní pomoci a podpory.   
Děti v rámci mezinárodního osvojení zůstávají i nadále v systému sociálně-právní ochrany dětí dle článku 20 haagské úmluvy o osvojení. Sociální pracovníci v dané zemi navštěvují rodinu dítěte a posílají pravidelné zprávy o vývoji a situaci dítěte až do jeho zletilosti. Osvojitelským rodinám je systémově poskytován postadopční servis. Domníváme se tedy, že není důvod, aby děti osvojované v rámci České republiky měly menší ochranu a podporu.

	Neakceptováno
Právní mocí rozhodnutí o osvojení se z osvojitelů stávají matrikoví rodiče – tedy pokud potřebují pomoc a poradenství, vztahují se na ně všechny možnosti jako na ostatní rodiče a jejich děti. Subjekty, které služby osvojitelů, nyní poskytují, je mohou samozřejmě poskytovat i dále, na to není třeba pověření.

Do pravomocného soudního rozhodnutí o osvojení dle využít rovněž odbornou pomoc dle navrhovaného § 40. 

	Profesní sdružení přechodných pěstounů

	Navrhujeme zvážit v celém textu zákona změnu terminologie, kdy je v zákoně „žadatel“ (v souvislosti s NRP), ale v tomto případě jde spíše o osobu nabízející státu službu – péči o dítě, které potřebuje náhradní rodinu. Více vystihující je zájemce – například „zájemce, který žádá o zařazení do evidence zájemců stát se náhradním rodičem“, „zájemců vhodných stát se osvojiteli dětí“ 
Stejné je to s pojmem „osoba v evidenci“ – tento výraz se za celou dobu nevžil, běžně je užívaný pojem „pěstoun na přechodnou dobu“, který více vystihuje osobu poskytující pěstounskou péči na přechodnou dobu. 
Změnou terminologie by došlo i k váženějšímu přístupu k osobám, které nabízejí své soukromí, své rodiny, svou náruč ohroženým dětem.
	Neakceptováno
Pojem žadatel je používán tam, kde probíhá správní řízení zahájené na žádost. Podrobně je toto vysvětleno v DZ. Osoba v evidenci je legislativní zkratka, používá se tam, kde je osoba zařazené v evidenci osob pro poskytování PPPD a aktuálně nemá svěřeno dítě. 

	Profesní sdružení přechodných pěstounů

	§ 27a odst. (3) 
Evidence obsahuje písm. e) stejnopis správního rozhodnutí podle § 47b rozhodnutí podle § 12 odst. 2 s vyznačením právní moci nebo stejnopis dohody o výkonu pěstounské péče podle § 47b, 
Připomínka 
odkaz na § 12 odst. 2 neodkazuje na správní rozhodnutí s vyznačením právní moci, ale odkazuje na dohodu 
§ 12 (2) Nemá-li osoba pečující uzavřenu dohodu o výkonu pěstounské péče, může obecní úřad obce s rozšířenou působností blíže určit obsah a zaměření povinnosti zvyšovat si znalosti a dovednosti v oblasti výchovy a péče o dítě podle § 47a odst. 2 písm. g) svým rozhodnutím. Povinnosti podle § 47a odst. 2 písm. g), jejichž obsah blíže určí obecní úřad obce s rozšířenou působností podle věty první, je osoba pečující povinna splnit u pověřené osoby na základě uzavřené smlouvy.
	Vysvětleno. Dohoda o výkonu pěstounské péče je zde zmíněna v hypotéze právní normy: „Nemá-li osoba pečující uzavřenu dohodu o výkonu pěstounské péče,“ kdežto teprve dispozice říká, že nastane-li výše uvedená skutečnost, obecní úřad obce s rozšířenou působností může blíže určit obsah a zaměření povinnosti zvyšovat si znalosti a dovednosti v oblasti výchovy a péče o dítě podle § 47a odst. 2 písm. g) svým rozhodnutím. Toto rozhodnutí se má stát součástí evidence osob, kterou mohou vykonávat pěstounskou péči na přechodnou dobu.

	Profesní sdružení přechodných pěstounů

	§ 27a odst. (9) (8) Pěstounská péče na přechodnou dobu může trvat nejdéle 1 rok. To neplatí, pokud jsou do pěstounské péče téhož pěstouna svěřeni sourozenci dítěte, kteří byli do této péče svěřeni později, ne však na dobu delší, než po kterou má trvat pěstounská péče podle věty první u sourozence, který byl do pěstounské péče na přechodnou dobu témuž pěstounovi svěřen jako poslední.
Připomínka
Je třeba blíže specifikovat „může trvat nejdéle 1 rok“ – v zájmu dítěte není dobré prodlužovat přechodné řešení a je třeba jednat operativně už při umisťování dítěte do přechodné pěstounské péče a hledat řešení do tří měsíců od svěření do péče, aby celková délka pobytu v PPPD nebyla delší než 6-8 měsíců. 
Ani soudci nemají jednotný výklad a rozhodují velice individuálně v otázce prodlužování, znovu svěřování anebo svěření do další přechodné péče.
	Neakceptováno
MPSV dlouhodobě zastává názor, že jde o 1 rok faktické péče PPPD o dítě, bez ohledu na to, zda je dítě svěřeno nejprve předběžným opatřeným a teprve následně rozsudkem. Tato doba je maximální, OSPOD a další zúčastněné orgány a osoby by se měly snažit o co nejrychlejší řešení situace dítěte. Nad uvedenou dobu nelze PPPD prodloužit, ve výjimečných případech ale lze dítě do péče dané osoby svěřit opakovaně (např. již jsou vytipováni žadatelé o osvojení či dlouhodobou pěstounskou péči, proběhlo seznámení s dítětem a byl podán návrh k soudu, ale dosud nebylo rozhodnuto). Zkracovat tuto maximální dobu na max. 6 nebo max. 8 měsíců v tuto chvíli nenavrhujeme. 

	Profesní sdružení přechodných pěstounů

	§ 47a 
Práva a povinnosti osoby pečující a osoby v evidenci 
odst. (2) Osoba pečující a osoba v evidenci má 
písm. b) právo na poskytnutí nebo zajištění celodenní péče o svěřené dítě nebo děti, která je přiměřená věku dítěte, v rozsahu alespoň 14 kalendářních dnů v kalendářním roce, jestliže svěřené dítě dosáhlo alespoň věku 2 let, 
Připomínka 
Vzhledem k několikaleté praxi se u krátkodobé péče o dítě v přechodné pěstounské péči více uplatní a bylo by i vhodnější „právo na poskytnutí nebo zajištění péče o svěřené dítě nebo děti“ bez omezení věku dítěte a stanovený nároku na respitní péči počtem hodin – jsou totiž situace, kdy je třeba zajistit péči o dítě jen v řádu několika hodin z vážných důvodů – např. soudní jednání, vyřízení rodinných záležitostí, lékařské vyšetření apod. 
Navrhujeme doplnit další písmeno 
(2) Osoba pečující a osoba v evidenci má 
b) právo na poskytnutí nebo zajištění celodenní péče o svěřené dítě nebo děti, která je přiměřená věku dítěte, v rozsahu alespoň 14 kalendářních dnů v kalendářním roce, jestliže svěřené dítě dosáhlo alespoň věku 2 let, 
c) osoba v evidenci může zvolit i variantu práva na poskytnutí nebo zajištění péče o svěřené dítě nebo děti, která je přiměřená věku dítěte, v rozsahu až 120 hodin ročně/max. 3-8hod nepřetržitě dle věku dítěte, bez ohledu na věk dítěte, 
c) d) právo na poskytnutí odborného poradenství souvisejícího se svěřením dítěte do pěstounské péče, 
d) e) právo na poskytnutí nebo zajištění psychologické nebo terapeutické odborné pomoci související se svěřením dítěte do pěstounské péče, a to i pro svěřené dítě, 
e) f) právo na poskytnutí nebo zajištění možnosti zvyšovat si znalosti a dovednosti podle písmene g), 
f) g) právo na poskytnutí pomoci při plnění povinností udržovat, rozvíjet a prohlubovat sounáležitost dítěte s osobami dítěti blízkými a umožnit styk rodičů s dítětem v pěstounské péči, včetně pomoci při zajištění místa pro uskutečňování styku oprávněných osob s dítětem a při zajištění asistence při tomto styku, 
g) h) povinnost zvyšovat si znalosti a dovednosti v oblasti výchovy a péče o dítě v rozsahu 12 hodin v době 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích a v případě osob vykonávajících zprostředkovanou pěstounskou péči v rozsahu 24 hodin v době 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích, 
h) i) povinnost umožnit sledování naplňování dohody o výkonu pěstounské péče podle § 47b odst. 4.
	Neakceptováno
V případě potřeby osoby pečující zajít k lékaři, na úřad, k soudu apod. lze využít pomoc při osobní péči o dítě podle § 47a odst. 2 písm. a) bod 3., tato možnost není omezena věkem dítěte. 

	Profesní sdružení přechodných pěstounů

	§ 47a 
Práva a povinnosti osoby pečující a osoby v evidenci 
Připomínka 
Navrhujeme vložit nový odstavec 
(4) Osoba v evidenci poskytující pěstounskou péče na přechodnou dobu má právo na regeneraci po předání dítěte s ohledem na délku a náročnost péče 
Odůvodnění 
Vzhledem k velice rozdílným přístupům a výkladům k regeneračnímu volnu po předání dítěte navrhujeme zajistit tento nárok na odpočinek přímo do zákona. Je stále potřeba přistupovat individuálně, vždy podle konkrétní situace pěstouna a náročnosti péče o dítě, kterému poskytoval domov. Ale mezi kraji je zaměňován respit při péči s regenerací a obnovou sil na další péči po předání. Je velký tlak na přerušování pěstounské péče nebo navádění na pracovní neschopnost. 
Každý pracující člověk má nárok na odpočinek a přechodná pěstounská péče je profese jako každá jiná, i když specifická s výkonem práce nepřetržitě 7/24. O to více je třeba odpočinek. 
Regenerační volno má sloužit zejména k odpočinku pěstouna a nabytí nových sil do dalšího výkonu přechodného pěstounství, dále ke zpracování a dobrému uzavření předchozí péče a příběhu dítěte, ale také jako prostor pro pěstouna k vyřízení potřebných osobních záležitostí. Při tlaku na pěstouna nastoupit na pracovní neschopnost nemůže být regenerační volno adekvátně využito.
	Neakceptováno
MPSV k regeneračnímu volnu po předání dítěte z PPPD bude vydávat metodické doporučení/stanovisko. Již nyní (dlouhodobě) vedeme krajské úřady k tomu, aby k nastavení volna po předání dítěte přistupovaly s ohledem na náročnost a délku péče o právě předané dítě. Mohou být situace, kdy bude stačit pár dní, ale i několik týdnů či v ojedinělých případech i měsíců.

	
	§ 58b 
Zmocňovací ustanovení 
(2) Ministerstvo stanoví vyhláškou 
Připomínka 
Navrhujeme vložit nové písmeno 
m) postup a minimální rozsah regeneračního volna po předání dítěte osobou v evidenci do navazující péče 
Odůvodnění 
Vzhledem k velice rozdílným přístupům a výkladům k regeneračnímu volnu po předání dítěte navrhujeme zajistit tento nárok na odpočinek přímo do zákona. Je stále potřeba přistupovat individuálně, vždy podle konkrétní situace pěstouna a náročnosti péče o dítě, kterému poskytoval domov. Ale mezi kraji je zaměňován respit při péči s regenerací a obnovou sil na další péči po předání. Je velký tlak na přerušování pěstounské péče nebo navádění na pracovní neschopnost. 
Regenerační volno má sloužit zejména k odpočinku pěstouna a nabytí nových sil do dalšího výkonu přechodného pěstounství, dále ke zpracování a dobrému uzavření předchozí péče a příběhu dítěte, ale také jako prostor pro pěstouna k vyřízení potřebných osobních záležitostí. Při tlaku na pěstouna nastoupit na pracovní neschopnost nemůže být regenerační volno adekvátně využito.
Navrhujeme týden regenerace za měsíc péče, tj. 12 týdnů ročně jako minimální dobu regenerace, která pěstounovi na přechodnou dobu náleží, nemusí ji využít, ale je mu garantována. V současné době se ukazuje, že regenerace po předání je důležitou složkou psychohygieny pěstouna a prodlužuje jeho schopnost poskytovat péči dalšímu dítěti.
	Neakceptováno
Viz výše.

	Profesní sdružení přechodných pěstounů
	§ 47d 
Státní příspěvek na výkon pěstounské péče 
(2) Výše státního příspěvku na výkon pěstounské péče činí 
a) 66 000 Kč za kalendářní rok, pokud dohoda o výkonu pěstounské péče byla uzavřena s osobou pečující a trvala po celý kalendářní rok, 
b) 72 000 Kč za kalendářní rok, pokud dohoda o výkonu pěstounské péče byla uzavřena s osobou v evidenci a trvala po celý kalendářní rok, nebo 
Připomínka 
Státní příspěvek na výkon pěstounské péče je poskytován na uzavřenou dohodu bez ohledu na počet pečujících osob (osob v evidenci) a počet svěřených dětí (viz § 47b). Nejsou tak zohledněny zvýšené náklady, pokud je zajišťována podpora dvěma osobám pečujícím a pomoc svěřeným dětem bez ohledu na jejich počet a individuální potřeby jednotlivých dětí v pěstounské péči. 
Navrhujeme navýšit navrhovanou částku státního příspěvku na výkon pěstounské péče za druhou pečující osobu, na kterou se vztahují práva a povinnosti dle § 47a odst. 2, o 3600 Kč za kalendářní rok, a na každé další dítě o 2400 Kč za kalendářní rok. 
Dále je dle návrhu novely § 47d odst. 2) výše státního příspěvku na výkon pěstounské péče nově rozdělena dle druhu péče, ale není řešen souběh péče osoby v evidenci (PPPD) a osoby pečují (většinou DPP). Uzavřena bude pravděpodobně dohoda pro pěstouna výhodnější, ale není to systémové, protože se jedná o dva specifické druhy péče s odlišnou potřebou podpory.
	Neakceptováno, vysvětleno
Varianta zvýšení SPVPP s ohledem na počet svěřených dětí byla zvažována, nicméně bylo by to příliš administrativně složité jak pro samotné doprovázející organizace, tak ÚP. Proto byla zvolena uvedená varianta (podrobně viz RIA). Pokud by byl souběh výkonu PPPD a dlouhodobé PP, náležel by vyšší SPVPP. 

	Profesní sdružení přechodných pěstounů
	§ 47f 
Příspěvek na úhradu potřeb dítěte 
(3) Výše příspěvku na úhradu potřeb dítěte činí za kalendářní měsíc 
Připomínka 
Vzhledem ke zvyšujícím se životním nákladům a stoupající inflaci byl příspěvek navýšen usnesením vlády. Je třeba řešit tuto situaci systémově a valorizovat příspěvek průběžně. 
Navrhujeme navázat příspěvek na úhradu potřeb dítěte na koeficient násobku životního minima 
(3) Výše příspěvku na úhradu potřeb dítěte činí za kalendářní měsíc a je navázána na koeficient násobku životního minima.
	Neakceptováno 
Je nastaven valorizační mechanismus dle § 58b odst. 1.

	Profesní sdružení přechodných pěstounů
	§ 47l 
Příspěvek při převzetí dítěte 
(2) Výše příspěvku při převzetí dítěte činí, jde-li o dítě ve věku 
Připomínka 
Vzhledem ke zvyšujícím se životním nákladům a stoupající inflaci byl příspěvek navýšen usnesením vlády. Je třeba řešit tuto situaci systémově a valorizovat příspěvek průběžně. 
Navrhujeme navázat příspěvek při převzetí dítěte na koeficient násobku životního minima 
(2) Výše příspěvku při převzetí dítěte činí, jde-li o dítě ve věku a je navázána na koeficient násobku životního minima
	Neakceptováno
Je nastaven valorizační mechanismus dle § 58b odst. 1.

	Profesní sdružení přechodných pěstounů
	§ 47g 
(1) Příspěvek na úhradu potřeb dítěte nenáleží po dobu, po kterou je dítě v plném přímém zaopatření ústavního zařízení nebo v osobní péči jiné osoby. Plné přímé zaopatření se posuzuje podle zákona o státní sociální podpoře. 
(2) Jestliže dítě požívá důchod z důchodového pojištění náleží příspěvek na úhradu potřeb dítěte, jen je-li vyšší, a to ve výši rozdílu mezi tímto příspěvkem a důchodem. 
(2) Příspěvek na úhradu potřeb dítěte náleží nezletilému dítěti v plné výši v případě, že příjemcem důchodu za dítě není osoba pečující nebo nositel hromadného poručenství a opatrovnictví, nejdéle však po dobu 3 měsíců od přiznání tohoto příspěvku. 
Připomínka 
Odstavec (2) by neměl být nahrazen, ale pouze doplněn, stávající znění je důležité. 
Navrhujeme 
(1) Příspěvek na úhradu potřeb dítěte nenáleží po dobu, po kterou je dítě v plném přímém zaopatření ústavního zařízení nebo v osobní péči jiné osoby. Plné přímé zaopatření se posuzuje podle zákona o státní sociální podpoře. 
(2) Jestliže dítě požívá důchod z důchodového pojištění náleží příspěvek na úhradu potřeb dítěte, jen je-li vyšší, a to ve výši rozdílu mezi tímto příspěvkem a důchodem. 
(3) Příspěvek na úhradu potřeb dítěte náleží nezletilému dítěti v plné výši v případě, že příjemcem důchodu za dítě není osoba pečující nebo nositel hromadného poručenství a opatrovnictví, nejdéle však po dobu 3 měsíců od přiznání tohoto příspěvku.
	Akceptováno jinak.
Hromadný poručník bude nahrazen opatrovníkem nebo zvláštním příjemcem důchodu. 


	Profesní sdružení přechodných pěstounů
	§ 47j 
odst. (2) Výše odměny pěstouna osoby v evidenci za kalendářní měsíc, není-li dále stanoveno jinak, činí 
a) 1,8násobek minimální mzdy za měsíc, jde-li o osobu v evidenci, která není zároveň osobou pečující, anebo je-li zároveň osobou pečující, které je do péče svěřeno 1 dítě, 
b) 2násobek minimální mzdy za měsíc, je-li osoba v evidenci zároveň osobou pečující, které je do péče svěřeno 1 dítě, které je osobou závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni I (lehká závislost), 
c) 2,2násobek minimální mzdy za měsíc, je-li osoba v evidenci zároveň pečující osobou, které je do péče svěřeno 1 dítě, které je osobou závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost). 
odst. (4) Za každé další dítě svěřené do péče osoby v evidenci se odměna pěstouna podle odstavce 2 zvyšuje o 0,3násobek minimální mzdy za měsíc nebo o 0,5násobek minimální mzdy za měsíc, jde-li o dítě, které je osobou závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni III (těžká závislosti) nebo ve stupni IV (úplná závislost). 
Připomínka 
Výše uvedené ustanovení neřeší souběh několika péčí. I když je v praxi volena finančně výhodnější varianta. Bohužel nelze tento postup zvolit, pokud dojde k souběhu péče osoby v evidenci (PPPD) se zprostředkovanou péčí – dlouhodobou pěstounskou péči. Dochází tak k nespravedlivému až diskriminačnímu ohodnocení. Osobě v evidenci náleží odměna dle odst. (2) písm. a) v případě, kdy není „zároveň osobou pečující, anebo je-li zároveň osobou pečující, které je do péče svěřeno 1 dítě,“ – tedy i v době, kdy nepečuje o dítě v PPPD, k čemuž v případě souběhu nikdy nedojde, vždy bude pečovat o dítě v DPP. 
Upozorňujeme i na rozdílný pohled na souběh dlouhodobé zprostředkované pěstounské péče s přechodnou pěstounskou péčí v porovnání se souběhem dlouhodobé nezprostředkované PP s přechodnou!! 
U zprostředkované péče nemůže být vyplacena odměna přechodného pěstouna (osoba v evidenci) a DPP současně – zákon považuje dítě v DPP za další dítě v PPPD, ale to není pravda – dítě je soudem svěřeno do péče dlouhodobé, tedy rozdílné péče, než je péče přechodná. Je tedy třeba zohlednit, že se jedná o jiný druh péče (DPP) a navýšit odměnu o ½ odměny pěstouna dle odst. 1) 
V případě souběhu nezprostředkované pěstounské péče a pěstounské péče na přechodnou dobu náleží pěstounovi odměna osobě v evidenci a současně i příspěvek při pěstounské péči. 
Jelikož se jedná o stoupající počet takových pečujících osob je třeba vstřícnost, flexibilitu a širší nabídku péčí zohlednit i v návrhu zákona a stanovit ohodnocení odpovídající jejich péči. 
Navrhujeme zohlednit, že se jedná o jiný druh péče (zprostředkovaná dlouhodobá pěstounská péče) a navýšit odměnu osoby v evidenci o ½ odměny pěstouna dle odst. 1), nejlépe rozšířením odst. 4), případně novým odst. 
(4) Za každé další dítě svěřené do péče osoby v evidenci se odměna pěstouna podle odstavce 2) zvyšuje o 0,3násobek minimální mzdy za měsíc nebo o 0,5násobek minimální mzdy za měsíc, jde-li o dítě, které je osobou závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni III (těžká závislosti) nebo ve stupni IV (úplná závislost). 
Jde-li o dítě svěřené osobě v evidenci do jiného druhu zprostředkované péče, než je pěstounská péče na přechodnou dobu zvyšuje se odměna o ½ z částek uvedených v § 47j odst. (1), písm. a) až d).
	Neakceptováno.

	Dobrá rodina o.p.s. 

	§7 odst.3 
Zásadní připomínka
(3) Každý, kdo bez souhlasu soudu převezme dítě do své péče s úmyslem přijmout dítě do své dlouhodobé péče, je povinen tuto skutečnost neprodleně oznámit obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, nejde-li o příbuzného dítěte až do třetího stupně.
Nebezpečí existence ohrožených dětí, o kterých nebude systém vědět. U příbuzných ponechat oznamovací povinnost. Z přestupkové odpovědnosti jsou příbuzní vyňati - §59 odst.1 písm.d) ZSPOD, takže jim sankce nehrozí, nicméně informaci o daném dítěti by OSPOD měl mít a to i z důvodu, aby OSPOD mohl příbuznému, který pečuje, poskytnout informace, podporu, pomoc, popřípadě jej i nasměrovat k odborné pomoci a vysvětlit mu, co přináší oficiální postavení pečovatele a jaké má výhody/povinnosti – NRP.
Řešení = úprava/oprava znění § - vypustit poslední větu za čárkou.
	Akceptováno jinak
Navrhovaná změna v § 7, § 10/4, § 10a a § 53/1 bude vypuštěna, bude ponechán stávající stav.


	Dobrá rodina o.p.s.
	§20 písm.b)
Zprostředkování       b) pěstounské péče se neprovádí, podala-li návrh na svěření dítěte do své péče fyzická osoba dítěti příbuzná nebo fyzická osoba blízká dítěti nebo jeho rodině.
Toto ustanovení nedává smysl, protože osoba příbuzná nebo blízká může dítě dle novely OZ přijmout pouze do svěřenectví. 
Pěstounská péče je nadále pouze zprostředkovaná.
Řešení = úprava/oprava – vyjmutí tohoto ustanovení ze zákona
	Vysvětleno
Je pravdou, že v případě navržené změny v OZ by se mělo dítě svěřovat do pěstounské péče pouze v rámci zprostředkování, u osob příbuzných či blízkých by měl soud rozhodnout o svěřenectví. Nicméně máme za to, že je lepší takto ponechat, jednak pokud by navržená změna OZ nebyla nakonec přijata, ale také z důvodu právní jistoty.

	Dobrá rodina o.p.s.
	§23b odst.1
Zásadní připomínka
Požadavek bezúhonnosti i pro nezprostředkované pěstouny.
U zprostředkovaných osvojitelů/pěstounů je velmi důkladně propracovaná bezúhonnost. Nicméně u nezprostředkovaných pěstounů/svěřenectví není tato problematika upravena vůbec, a právě mezi těmito osobami se velmi často objevují lidé, kteří byli již dříve odsouzeni za TČ či přestupek proti dítěti. Absence opisu rejstříku trestů, ideálně i opis evidence z přestupků je v mnoha případě obrovským rizikem pro svěřované děti. 
Řešení = požadavek bezúhonnosti (i když v menší míře než u zprostředkovaných pěstounů) i u nezprostředkovaných pěstounů. Doplnění úpravy bezúhonnosti pro nezprostředkované pěstouny/svěřenectví novým §.
	Neakceptováno, vysvětleno 
V případě svěření do péče osobě příbuzné či blízké je na soudu, aby posoudil, zda daná osoba skýtá záruku řádné péče. Pro tyto účely může mj. požadovat opis z RT. Navíc by muselo jít o úpravu v OZ, nikoli na v rámci řízení o zprostředkování pěstounské péče. 

	Dobrá rodina o.p.s.
	§24 odst.7
(7) Žadatel je povinen nejpozději do 30 dnů ode dne, kdy mu bylo oznámeno sdělení krajského úřadu podle odstavce 5, podat soudu návrh na předání dítěte do péče, do péče budoucího osvojitele, svěření dítěte do péče před osvojením nebo svěření dítěte do předpěstounské péče nebo do pěstounské péče.  Lhůtu podle věty první může krajský úřad v odůvodněných případech prodloužit, nejvýše však o 30 dnů.
A) Pokud jsou takto přesně definována podání pro svěření dítěte, tak z nich zcela vypadla možnost předběžného opatření. Jsme srozuměni s pozicí MPSV o omezení předběžných opatření v NRP, ale při faktickém stavu české justice, kdy se na rozhodnutí ve věci čeká 4-6 i více měsíců je absence možnosti užití předběžného opatření zcela proti zájmům dětí a hlavně povede ke kolapsu převážně PPPD, protože děti se nepodaří umístit z PPPD do 1 roku.
B) Možnost žádat o svěření nezletilého do předpěstounské a nikoliv přímo do pěstounské péče povede k enormnímu zatížení, již tak přetíženého soudnictví, protože všechny případy poté bude nezbytné „přesoudit“ do pěstounské péče.
Řešení = úprava/oprava – doplnění o další typy péče viz podtržený text §
	Neakceptováno 
Na uvedeném ustanovení se nic nemění, jde o přepis stávající právní úpravy. Podat návrh na svěření dítěte přímo do pěstounské péče není vyloučeno. Nicméně u pěstounské péče, která se zprostředkovává dítěti u cizích osob, má tento institut svůj smysl a logiku. Podrobně např. komentářová literatura. Svěření dítěte do péče předběžným opatřením podaným osobou, která není dítěti příbuzná či blízká, by nemělo být za stávající právní úpravy v ZZŘS a OSŘ možné. 

	Dobrá rodina o.p.s.
	§40, §48 odst.2 písm.a) 
Zásadní připomínka
Odborné poradenství související s osvojením dítěte nebo svěřením dítěte do pěstounské péče je poskytováno pověřenou osobou zájemcům o osvojení nebo pěstounskou péči, žadatelům a osvojitelům a to zejména v oblasti zprostředkování a poskytnutí navazujících služeb, poskytnutí poradenství v oblastech orientace v sociálních systémech, práva, psychologie, vzdělávání a pomoci při uplatňování práv a oprávněných zájmů.
Ve spojení s § 48 odst.2 písm.a)
(2) Pověřené osoby v sociálně-právní ochraně 
a) poskytují žadatelům podle § 23a odst. 1 a zájemcům o osvojení nebo pěstounskou péči a osvojitelům odborné poradenství související s osvojením dítěte nebo svěřením dítěte do pěstounské péče,
A) Dle novely je možné samofinancování služeb pro zájemce, tj. finančně zaopatření zájemci si služby uvedené v §40 uhradí ze svých zdrojů a ty jim budou pověřenou osobou poskytnuty.
Finančně hůře situovaní zájemci k těmto službám nebudou mít rovnocenný přístup, protože finance z projektů/grantů apod. nebudou dostatečné a rozhodně dostupné ve všech regionech. Tím se tato služba v mnoha případech stane službou „pro bohaté“. U sociálně slabších se pak jedná o nerovný přístup k právům zájemců i dítěte (nedostatečné uplatňování zájmů dítěte).
Řešení = alespoň částečné financování této služby státem. Vytvoření nového ustanovení / § o financování „doprovázení“ zájemců, žadatelů, osvojitelů postavený na podobném principu jako státní příspěvek na pěstounskou péči.
B) Tento § a rovněž celková koncepce novely považuje osvojitele po svěření dítěte do osvojení, za „běžné rodiče“ a osvojené děti za „běžné děti“ jako všechny ostatní biologické rodiny. Tento koncept je však v rozporu s vědeckými poznatky o osvojení - péče o osvojené děti je jiná než péče o děti v rodině narozené. Nová právní úprava povede k zásadnímu omezení existujících služeb pro osvojitele! 
K tomuto tématu blíže viz příloha č.1 na konci tohoto dokumentu.
Řešení = zahrnout adoptivní rodiny jako samostatnou skupinu pro SPOD, viz doplnění textu v §. Upravit financování služby (viz výše).
C) Služby dle §40 jsou určeny „zájemcům“, nicméně ZSPOD pracuje i s termínem „žadatel“. V zákoně nejsou tyto dva pojmy zcela vyjasněny, a to ani jejich vzájemná provazba. Pak není ani zřetelné, zda se §40 týká pouze zájemců – tj. osob cca do okamžiku zápisu do evidence nebo i žadatelů = tj. všech osob od okamžiku projevu zájmu o NRP do okamžiku pravomocného svěření dítěte do PP či osvojení.  § 48 odst.2 písm.a) pak naopak pracuje s oběma pojmy – žadatel i zájemce.
D) Do §40 doplnit „a poskytnutí“ = aby bylo zcela zřejmé, že pověřená osoba dané služby může klientovi zprostředkovat, ale zároveň i přímo poskytnout.
Řešení = 
· definice pojmů žadatel/zájemce ve ZSPOD, např. do §2a;
· redefinici §40, aby bylo zcela jasné, že se jedná o všechny osoby (žadatel i zájemce i osvojitel), kterým má být poskytnut SPOD; 
· úprava předpokládá i redefinici pověření - §48 odst.2 písm.a) – doplnění o termín „osvojitel“;
doplnění §40 o termín „a poskytnutí“ pro větší srozumitelnost;
Příloha č. 1, k připomínce č.5, §40 - Osvojitel není „běžný“ rodič, osvojené dítě není „běžné“ dítě
Odborné poradenství a pomoc osvojitelským rodinám a osvojeným dětem v novele zákona o sociálně-právní ochraně dětí
Důvodová zpráva novely zákon o sociálně-právní ochraně dětí na několika místech argumentuje že současná existence dvou vedle sebe fungujících institutů náhradní rodinné péče, tedy svěřenectví a nezprostředkovaná pěstounská péče, vytváří nerovnost v přístupu k podpoře pro náhradní rodiny. Snahou novely zákona je narovnat podmínky tak, aby všechny náhradní rodiny měly možnost využívat podporu, pomoc a poradenství, pokud to potřebují. 
Základním principem, proč různé typy náhradní rodinné péče potřebují pomoc, podporu a poradenství je to, že pečují o děti v podobné situaci: „z principu se jedná o péči o děti ve stejném postavení, se stejnými problémy.“ (str. 36). U těchto dětí je společné zejména trauma způsobené ztrátou primárního pečovatele a následky zanedbávání, týrání nebo zneužívání ze strany rodičů nebo jiných pečovatelů: „rozdíly mezi dětmi svěřovanými do jednotlivých institutů náhradní péče neexistují. Naopak všechny děti, které se dostanou do systému náhradní rodinné péče, jsou shodně zasaženy zejména ranými vývojovými traumaty (trauma ze ztráty, porucha attachmentu apod.) i dalšími traumaty vyplývajícími z dosavadní péče o ně a výchovy.“ (str. 10).
Tedy, nikoliv forma náhradní rodinné péče, ale potřeby a situace dítěte, které vyrůstá v rodině, ve které se nenarodilo a mimo péči svých rodičů, vytváří důvod, proč je potřeba všem náhradním rodinám nabízet pomoc, podporu a poradenství. Péče o takovéto děti pak také vyžaduje zvláštní rodičovský přístup: „Jde o děti, u nichž je přítomno ztrátové trauma a jako takové potřebují šetrné pečovatele.“ (str. 27)
Domníváme se, že je zcela evidentní, že výše uvedený princip, tedy podpora pro děti vyrůstající v rodinách, ve kterých se nenarodily, a podpora pro pečovatele o tyto děti, se naprosto shodně týká i dětí, které jsou osvojené. Osvojení je statusová změny, mění se ovšem pouze právní stav dítěte, nikoliv dítě samotné. Existuje široká mezinárodní shoda, že osvojené děti se musejí vyrovnávat s naprosto stejnými problémy jako děti vyrůstající v jiných formách náhradní rodinné péče, tedy s ranným vývojových traumatem, problémy s vytvářením vazby k blízké osobě a traumatickými důsledky nevhodné či zanedbávající péče původních rodičů. Existuje také shoda, že péče o osvojené děti je jiná než péče o děti v rodině narozené. Ostatně to je také důvod, proč stát po budoucích osvojitelích vyžaduje speciální přípravu na tento typ rodičovství.
Plánovaná novela zákona o sociálně právní ochraně defacto znemožní pověřeným osobám poskytovat sociálně-právní ochranu osvojeným dětem a osvojitelům. Tato možnost byla v dosavadní právní úpravě upravena v § 48, odst. 2, písmena e): „Pověřené osoby mohou v sociálně-právní ochraně poskytovat odborné poradenství a pomoc … osvojitelům … poradenskou pomoc související s osvojením dítěte…“ Nově budou moct podle § 48, odst. 2, písmeno a), ve spojení s §40, poskytovat pověřené osoby odborné poradenství zájemcům o osvojení související s osvojením. Okamžikem nabytí právní moci rozhodnutí o osvojení, ztratí osvojitelské rodiny a zejména osvojené děti možnost odborného poradenství a pomoci.
Touto plánovanou změnou tak zákon vytváří novou nerovnost u dětí, které vyrůstají v osvojení, kdy změna jejich právního a rodinného statusu bude mít zásadní dopad na možnost vyrovnat se všemi traumaty, zraněními a problémy, které jsou u osvojených dětí přítomné a které pramení ze skutečností, jež byly uvedeny výše.
Pokud je tedy v důvodové zprávě novely uvedeno, že osvojitelé mají právo „na poskytování odborných, zejm. sociálních služeb, a to však ve stejném rozsahu a současně právě jen v rozsahu, jako vlastní rodiče dítěte při výkonu rodičovské odpovědnosti.“ (str. 134) popírá to, co se uvádí v jejím textu na jiném místě, navíc velmi hrubě opomíjí potřeby a zájmy osvojených dětí.
	Neakceptováno
Právní mocí rozhodnutí o osvojení se z osvojitelů stávají matrikoví rodiče – tedy pokud potřebují pomoc a poradenství, vztahují se na ně všechny možnosti jako na ostatní rodiče a jejich děti. Subjekty, které služby osvojitelů, nyní poskytují, je mohou samozřejmě poskytovat i dále, na to není třeba pověření. Financování bude shodné jako nyní – dotace (např. z DT Rodina), krajské dotace, dary, úhrada od klientů. 


Pojem zájemce je širší, zahrnuje i žadatele. Žadatel je pojem používaný ve správním řízení, které je zahájeno na žádost. Podrobně k tomuto viz DZ. 

	Dobrá rodina o.p.s.
	§47a odst.2 písm. b)
b)  právo na poskytnutí nebo zajištění celodenní péče o svěřené dítě nebo děti, která je přiměřená věku dítěte, v rozsahu alespoň 14 kalendářních dnů v kalendářním roce, jestliže svěřené dítě dosáhlo alespoň věku 2 let,

V tomto ustanovení nedošlo novelou k žádné úpravě, nicméně je potřeba zmínit, že dlouhodobý respit je mnoha pěstounskými rodinami zneužíván ve smyslu žádosti o úhradu hlídání určité osobě, nicméně dítě i nadále fakticky zůstává v rodině pěstouna a dojde pouze k proplacení „hlídání“ doprovázející organizací. Rovněž v případě nutnosti proplatit hlídání 3 a více dětem je pro doprovodnou organizaci finančně náročné (SPVPP nezohledňuje počet dětí v rodině) a hlavně pokud dochází k pobytu dětí mimo domov v různý čas, tak fakticky k odlehčení nedochází, protože se pěstoun stále stará o zbývající děti a tím odlehčení pozbývá svého účelu.
Řešení = přehodnocení institutu dlouhodobého odlehčení
	Neakceptováno 
Jde o jedinou připomínku v tomto duchu. Pokud jde o malé dítě, dítě, které je v rodině krátce, a ještě není dobře adaptované, dítě, které má např. autismus nebo se zkrátka hůře přizpůsobuje novým věcem a lidem, pak jej lze jen těžko vyslat na několikadenní pobyt mimo pěstounskou rodinu a naopak je vhodné, aby jej pohlídala osoba, kterou dítě zná a má v ní důvěru. Počet dětí v rodině se sice ve výši SPVPP neodráží, nicméně rodin se 3 a více dětmi je cca 6%, navíc ne všechny rodiny (bez ohledu na počet dětí) respit využívají.  

	Dobrá rodina o.p.s.
	§47a odst.2 písm.g)
Zásadní připomínka

g) povinnost zvyšovat si znalosti a dovednosti v oblasti výchovy a péče o dítě v rozsahu minimálně 12 hodin a maximálně 24 hodin v době 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích a v případě osob vykonávajících zprostředkovanou pěstounskou péči v rozsahu 24 hodin v době 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích,

Chápeme směřování ZSPOD k individualizované práci s nezprostředkovanými pěstouny, nicméně i přesto se domníváme, že je potřebné ponechání minimálně možnost vzdělávání v rozsahu 24h i pro nezprostředkované pěstouny. Rovněž na začátku PP je rozsáhlejší vzdělávání nezprostředkovaných pěstounů důležité, a to i s ohledem na fakt, že oproti zprostředkovaným, tito neprocházejí žádnými přípravami a mají nulové či minimální vstupní informace.
Řešení = Povinnost 12h vzdělávání, ale možnosti 24h vzdělávání i pro nezprostředkované pěstouny tak, aby bylo možné proplatit ze státního příspěvku pěstounům, kteří vzdělávání chtějí a potřebují 24h. Úprava viz podtržený text § + úprava v instrukce MPSV.
	Akceptováno jinak 
„Vzdělávání“ pro nezprostředkované pěstouny bude stanoveno na 18 hodin v době 12 kal. měsíců po sobě jdoucích. 

	Dobrá rodina o.p.s.
	§47a odst.1 písm.a)

v novele není řešeno ukončení dohody z důvodu ztráty osobní péče

V zákoně je uvedeno trvání dohody o výkonu PP po dobu výkonu PP =  v souladu s §47a odst.1 písm.a) je PP osobní péče poskytována osobou pečující. V praxi je ukončení dohody, respektive termín jejího ukončení velmi problematický. Je komplikované stanovit, zda je dítě mimo péči pěstouna "na prázdninách" a zda se vrátí nebo zda již zůstane u jiné osoby než pěstouna. K termínu ukončení pak různě přistupuje doprovázející organizace, OSPOD a Úřad práce. V některých případech pak doprovázející organizace musí vracet státní příspěvek, i když v rodině ještě fakticky pracovala. 
Řešení = specifikace ukončení doprovázení/výplaty dávek PP v souvislosti se ztrátou osobní péče osoby pečující buď přímo v ZSPOD nebo v prováděcích předpisech.
	Vysvětleno 
Zůstává shodně jako dnes, jelikož za pěstounskou péči je stále považovaná osobní péče o dítě vykonávaná osobou pečující. 

	Dobrá rodina o.p.s.
	§47a odst.3
Zásadní připomínka
(3) Pokud osoba pečující nebo osoba v evidenci splní během 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích povinnost podle odstavce 2 písm. g) ve větším rozsahu, než je vyžadováno, lze rozdíl mezi požadovaným počtem hodin podle odstavce 2 písm. g) a skutečným počtem hodin započítat do rozsahu povinného zvyšování si znalostí a dovedností v oblasti výchovy a péče o dítě v období bezprostředně následujících 12 kalendářních měsíců. První cyklus 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích počíná běžet ke dni uzavření dohody o výkonu pěstounské péče.
      Cyklus 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích se počítá za daný kalendářní rok. Je-li dohoda o výkonu pěstounské péče uzavřena v průběhu kalendářního roku, je osoba pečující nebo osoba v evidenci povinna splnit alikvotní počet hodin vzdělávání.

A) Technicky lze převod učinit, nicméně s ohledem na financování vzdělávání ze státního příspěvku se může stát, že pěstoun vyčerpá v daném roce např.31 hodin vzdělávání, ale dohodu o výkonu PP s danou pověřenou osobou ukončí, takže ta „převzdělání“ nebude moci uhradit z příspěvku daného pěstouna za příští rok.
Řešení = zrušení §/ možnosti převodu hodin do dalšího roku.
B) Z praktických (doprovázení) i finančních důvodů je mnohem lepší přístup, kdyby povinný objem vzdělávání byl započítáván za kalendářní rok a nikoliv rok od uzavření dohody o výkonu PP. A to i z důvodu, že dohody již na sebe nemusí ani navazovat. Vzhledem k povinnému vzdělávání 12/24 hodin a 12 kalendářním měsícům se jednoduše vypočte i poměrná část vzdělávání v roce uzavření dohody.
Řešení = úprava/oprava – úprava znění - viz podtržený text §.
	Neakceptováno
Lze smluvně ošetřit (např. tak, že pokud by pěstoun dohodu vypověděl, musel by vracet adekvátní částku za „přečerpané“ hodiny vzdělávání). 
Počítání hodin povinného „vzdělávání“ od uzavření dohody o výkonu PP nečiní v praxi žádné větší problémy. 

	Dobrá rodina o.p.s.
	ZSPOD	§47b odst.1,3
Zásadní připomínka	
§47b odst. (1) Obecní úřad obce s rozšířenou působností osobě pečující nebo osobě v evidenci navrhne uzavření dohody o výkonu pěstounské péče, která upraví podrobnosti ohledně nároků a povinností založených v § 47a odst. 2 a současně informuje o možnosti uzavřít dohodu o výkonu pěstounské péče podle odstavce 3. 
(3) Pokud není dohoda o výkonu pěstounské péče uzavřena s obecním úřadem obce s rozšířenou působností, může Osoba pečující a osoba v evidenci je povinna mít po celou dobu výkonu pěstounské péče uzavřenu dohodu o výkonu pěstounské péče s pověřenou osobou. Pověřená osoba o této skutečnosti bezodkladně informuje obecní úřad obce s rozšířenou působností podle odstavce 1 a zašle tomuto obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností opis dohody o výkonu pěstounské péče. Dojde-li ke změně dohody o výkonu pěstounské péče, jejíž smluvní stranou je pověřená osoba, věta druhá se použije obdobně. 
 A)	Zrušit možnost doprovázení OSPOD (obecní úřad s rozš.působ.) a ponechat doprovázení pouze na pověřených osobách;
Doprovázení OSPOD a zároveň 
•	výkon SPOD jako veřejné správy
•	výkon poručnictví/opatrovnictví = nově hromadné por.a opatr.
je v mnoha případech předmětem střetů a problémů v kompetencích a oprávněních jednotlivých pracovníků OSPOD i úřadu jako takového. Rovněž je doloženo, že doprovázení pověřenými osobami je mnohem efektivnější.
Řešení =  doprovázení pouze pověřenými osobami – zrušení §47b odst.1
B)	Z dikce zákona vyplývá, že ani zprostředkovaný pěstoun ani přechodný pěstoun nejsou povinni uzavřít dohodu a být doprovázeni, což je proti směřování novely ZSPOD o profesionalizaci pěstounské péče. Rovněž je vcelku nemyslitelné, aby PPPD nebyl doprovázen, protože předávání a přebírání dítěte je časově náročný proces s nutnou koordinací všech zúčastněných subjektů. Rovněž přímá komunikace mezi přebírajícím a předávajícím je často komplikovaná a emočně vyhrocená a vyžaduje prostředníka.
Nezprostředkovaní pěstouni rovněž nemusí uzavírat dohodu a být doprovázeni. Často se jedná o problematické rodiny a děti, které potřebují nadstandardní péči, kterou jim pěstouni,  (nejčastěji prarodiče) nejsou schopni bez pomoci odborníků poskytnout - na dětech se můžou násobit chyby a nedostatky způsobené prarodiči již výchovou rodičů těchto dětí.
K absenci doprovázení v ohrožených rodinách bude docházet k poškození zájmů dětí! Principem doprovázení je nejen podpora a pomoc, ale i kontrola a dohled!
C)	V případě, že bude soudem nařízen asistovaný kontakt dítěte s rodičem a daný pěstoun nebude mít uzavřenu dohodu = nebude doprovázen – kdo a kde bude AK pořádat a zprostředkovávat a za jakou úhradu? Pokud je předpoklad úhrady této služby z prostředků rodiče/pěstouna, tak je tato premisa v praxi nereálná. S ohledem na potřebu asistovaného kontaktu (dle rozhodnutí soudu), bude tento zanedbáván nebo nedodržován a půjde o zásadní ohrožení zájmu dítěte, v některých případech i ohrožení zdraví dítěte.
Řešení = 
-	Zrušení ustanovení §47b odst.1 o doprovázení OSPOD.
-	dohoda o výkonu pěstounské péče povinná pro všechny osoby pečující = úprava ustanovení § 47 odst.3. ) případná úprava tohoto § si vyžádá změny/úpravy i v dalších dotčených §§
-	V případě, že dohoda nebude povinná pro všechny osoby pečující (viz předchozí bod 2), upravit možnost, aby soud mohl uzavření dohody pěstounovi nařídit svým rozhodnutím.
	Neakceptováno
V některých oblastech nejsou pověřené osoby poskytující doprovázení dostupné, není zaručena síť těchto služeb (na rozdíl od OÚ ORP). Pokud by OÚ ORP nemohly dohody o výkonu PP uzavírat, de facto by se v některých odlehlejších oblastech znemožnilo některým pěstounům  doprovázení ( a tím i čerpání odměny pěstouna/příspěvku při pěstounské péče).


Nepřepokládá se, že by PPPD neměli uzavřenu dohodu o výkonu PP, a to jednak právě proto, že si uvědomují potřebu pomoci při přebírání a předávání dětí i v dalších oblastech, ale také z důvodu nemožnosti pobírat odměnu pěstouna, pokud by neměli uzavřenu dohodu. V případě přechodných pěstounů jde o více než 30 tisíc Kč a zdravotní a sociální pojištění. 
V případě všech pěstounů, zprostředkovaných i nezprostředkovaných, kteří by neměli uzavřenu dohodu o výkonu PP (bude jich naprosté minimum) kdy by OSPOD vyhodnotil potřebu – lze nařídit odborné poradenství, nově povinné „vzdělávání“ za úhradu a intenzivní dohled.  

Lze např. stejně jako u asistovaných kontaktů rodiče, který nemá dítě v péči, s dítětem. Nicméně pěstounů, kteří nebudou mít dohodu o výkonu PP, bude minimum. 

	Dobrá rodina o.p.s.
	ZSPOD	§47c odst.5
Zásadní připomínka	
(5) Je-li dohoda o výkonu pěstounské péče vypovězena nebo bylo-li zrušení dohody o výkonu pěstounské péče dohodnuto, může dohoda o výkonu pěstounské péče zaniknout jen k poslednímu dni kalendářního pololetí, ve kterém byla tato dohoda vypovězena nebo ve kterém byl dohodnut její zánik.

v novele není řešeno ukončení dohody mimo pololetí  - není řešeno ukončení dohody o výkonu PP mimo pololetí z objektivních příčin, které mohou nastat např. 1) přestěhování pěstouna na druhý konec ČR, kde nemá pověřená osoba pobočku/kapacitu 2) problémový klient, který neumožní sledování dohody, nedodržuje pravidla, je agresivní apod. V takovém případě bude doprovázející organizace "držena" v dohodě, ale pěstoun ji bude zcela ignorovat. Může to vést i k tomu, že pěstoun bude každého půl roku uzavírat dohodu o výkonu PP s jinou organizací tak, aby mohl čerpat dávky (odměnu/ příspěvek), ale nic ho nebude nutit k dodržování pravidel dohody. Dohoda jako soukromoprávní akt je v tomto zcela nevyvážená, protože pověřená osoba má povinnosti stanovené zákonem, které jsou státem vymáhány pod hrozbou sankce, ale pěstoun, i když nebude plnit žádné povinnosti, tak dostane dávky PP a po půl roce jen přejde k jiné doprovázející org. Vzniknou nám tak „věční turisté“ po doprovázejících organizacích.
Řešení= možnost ukončení dohody i mimo pololetí v případě zásadního a opakovaného porušování dohody 
= možnost zrušení výplaty odměny/příspěvky pěstounovi v případě zprávy pověřené osoby příslušnému úřadu práce, že pěstoun zásadním způsobem nedodržuje/porušuje povinnosti – ideálně výplatu těchto dávek PP vázat na pravidelnou zprávu doprovázející organizace ÚP.
= úprava ustanovení o dávkách PP

	Vysvětleno 
Dohoda o výkonu PP má být pojímána jako soukromoprávní smlouva, s odchylkami v ZSPOD, tedy u přestěhování pěstouna zcela mimo dosah pověřené doprovázející organizace lze aplikovat ustanovení o zániku závazku z důvodu nemožnosti plnění dle OZ. Půjde však o ojedinělé případy.

V případě nespolupracujících klientů je situace po navržených úpravách více méně stejná jako nyní, navržené řešení formou odejmutí odměny pěstouna nebo příspěvku při pěstounské péči v případě porušování dohody o výkonu PP ze strany pěstouna není přijatelné. 

	Dobrá rodina o.p.s.
	ZSPOD	47d odst.2 písm.a)	
a) 66 000 Kč  72 000 za kalendářní rok, pokud dohoda o výkonu pěstounské péče byla uzavřena s osobou pečující a trvala po celý kalendářní rok, 

Za předpokladu, že je nezprostředkovaným/příbuzenským pěstounům omezeno vzdělávání na 12h/rok a zároveň je u nich kladen důraz na individuální přístup a individuální vzdělávání a pomoc rodině, tak je tento postup mnohem finančně náročnější = častější návštěvy v rodině, cestovné, delší návštěvy v rodině apod. V potaz je také potřeba vzít, že tito pěstouni neprošli přípravami a zejména zpočátku je potřeba intenzivní práce. Z tohoto důvodu by měl být SPVPP u nezprostředkovaných pěstounů rovněž 72.000,- Kč
Řešení = navýšení příspěvku u příbuzenských/nezprostředkovaných pěstounů

	Neakceptováno
Neakceptováno z důvodu rozpočtových dopadů, nesouhlas MF. Navíc navržené řešení neodpovídá odůvodnění.

	Dobrá rodina o.p.s.
	ZSPOD	§47n	
Při společné pěstounské péči manželů náleží dávka pěstounské péče jen jednomu z manželů určenému na základě dohody manželů, nejde-li o případ uvedený v § 47i odst. 2 větách třetí a čtvrté. Nedohodnou-li se manželé, určí příslušná krajská pobočka Úřadu práce, kterému z manželů se dávka pěstounské péče přizná; totéž platí i v případě společné pěstounské péče dvou osob. Totéž platí i v případě, kdy je dítě soudem svěřeno do společné pěstounské péče manželů nebo kdy jsou soudem dítěti jmenováni 2 poručníci, kteří o dítě osobně pečují.	v ustanovení je uvedeno: "totéž platí i v případě společné pěstounské péče dvou osob" a v následující větě je uvedeno "do osobní péče 2 pěstounům společně" = jedná se o zdvojení téhož. A z ustanovení vypadlo společné svěřenectví. Takže pravděpodobně zde má být do společné péče dvou osob.
A jak se dané ustanovení vyrovnává s faktem, že společná pěstounská péče může být pouze mezi manžely (§ 964 OZ - (1) Dítě může být svěřeno do společné pěstounské péče společným pěstounům, pokud jsou manželé.) - komu je tedy svěřováno v případě "do osobní péče dvoum pěstounům společně"? 
Řešení = úprava/oprava daného ustanovení – viz text §

	
Neakceptováno
Legislativní zkratka „pěstounská péče“, tedy osobní o dítě vykonávaná osobou pečující, tedy osobou dle § 2a písm. c) zahrnuje i „předpéče“ a svěřenectví. Ust. § 47n reaguje tedy jak na případy společné péče manželů, tak společné péče dvou osob – tedy např. dvou poručníků, dvou osob které mají dítě svěřené předběžným opatřením a podaný návrh na PP apod. 

	Dobrá rodina o.p.s.
	ZSPOD	§49a	
Novela x důvodová zpráva	nesedí počet odstavců novely a uvedených v důvodové zprávě
Řešení = úprava/oprava důvodové zprávy

	Akceptováno, upraveno.

	Dobrá rodina o.p.s.
	ZSPOD	§49a odst.4 písm. a)
Zásadní připomínka	
a) přímo poskytovat pomoc a podporu při osobní péči o dítě podle § 47a odst. 2 písm. a) a b) též fyzická osoba, která je plně svéprávná, zdravotně způsobilá, bezúhonná a splňuje další osobnostní předpoklady pro péči o dítě; při posuzování bezúhonnosti a dalších osobnostních předpokladů se postupuje obdobně podle § 23b odst. 1 a 2 a § 23d odst. 3 písm. b) a d), Daná osoba musí předložit výpis Rejstříku trestů a výpis Rejstříku přestupků, ze kterých bude patrné, že se nedopustila činů uvedených v § 23b odst.1.
Daná osoba musí předložit výpis Rejstříku trestů a výpis Rejstříku přestupků, ze kterých bude patrné, že se nedopustila činů uvedených v § 23b odst.1.	Toto ustanovení je velmi přísné - opis rejstříku trestů a zároveň opis rejstříků přestupků u každé osoby, která „pouze krátkodobě hlídá děti“ je přehnaný a znamená obrovskou administrativní zátěž jak pro dané osoby, tak i pro doprovázející organizace.

Řešení = zmírnění požadavků na tyto osoby – předkládání výpisu a nikoliv opisu – viz úprava §

	Neakceptováno 


	Dobrá rodina o.p.s.
	ZSPOD	Přechod. Čl.II
Odst.3	Není-li dále stanoveno jinak, dohody o výkonu pěstounské péče uzavřené podle § 47b zákona č. 359/1999 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení těchto dohod, se řídí dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání smluvních stran dohody o výkonu pěstounské péče, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit zákonem č. 359/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. Nevyhoví-li jedna ze smluvních stran návrhu druhé smluvní strany na ujednání podle věty druhé, může smluvní strana, která toto ujednání navrhovala, vypovědět dohodu o výkonu pěstounské péče po uplynutí 3 měsíců od dne doručení tohoto návrhu druhé smluvní straně.
	Duálnost dohod o výkonu PP i práv a povinností smluvních stran (dle původní verze ZSPOD a dle novely) je v praxi nereálná, respektive pro pověřenou osobu a její pracovníky je to obrovská administrativní zátěž. Rovněž klienti můžou vnímat odlišný přístup k právům (např. vzdělávání 12/24h) jako nespravedlivý. Vzhledem k tomu, že v přechodném ustanovení není uvedeno žádné omezení, můžou se smluvní strany řídit dle původní úpravy ZSPOD již napořád!? Daná úprava vnese do praxe chaos. Z dikce § vyplývá, že se původní dohoda o výkonu PP bude zcela řídit původním právem = jedná se o veřejnoprávní dohodu s potřebou souhlasu OSPOD při zásadních změnách dohody apod.

Řešení = Určit lhůtu přechodného období (duálnosti dvou právních úprav) a poté narovnání všech vztahů dle novely (např. 1 rok). 

	Vysvětleno
Je třeba nastavit postupný přechod. Doprovázející organizace nebo osoba pečující/v evidenci navrhne změnu dohody o výkonu PP, nepředpokládá se tedy dlouhodobě existence dohod podle stávající právní úpravy. 
Jde o podobnou úpravu jako v případě přechodných ustanovení k zák. č. 401/2012 Sb. čl. II bod 5 (dohody v zařízeních pro výkon PP). 

	Dobrá rodina o.p.s.
	ZSPOD	Přechod. ustan. Čl.II
Odst.5	Pokud osoba pečující podle § 2a písm. c) zákona č. 359/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, přijme ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona příspěvek na úhradu potřeb dítěte podle § 47f zákona č. 359/1999 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, a současně přijme i platby výživného na dítě za období, za které dítěti náleží v plné výši příspěvek na úhradu potřeb dítěte, výživné přijaté až do výše příspěvku na úhradu potřeb dítěte poukáže Úřadu práce České republiky- krajské pobočce nebo pobočce pro hlavní město Prahu, která příspěvek na úhradu potřeb dítěte pečující osobě vyplatila.
	A)	I když je v případě pěstounské péče ze zákona povinnost rodiče hradit výživné k rukám státu, existuje nemalý počet rozsudků, kdy soud, který dané dítě svěřil do PP zároveň určil rodičům platbu výživného k rukám pěstouna. Rozhodně se nejedná o ojedinělý přístup, naše společnost má cca 6 takových klientů. Pěstoun dostává tedy jak dávky PP, tak i výživné. 
Řešení = v případě mírné úpravy tohoto článku, by bylo možné napravit i tyto případy, které jsou v praxi v rozporu se zákonem – tj. povinnost poskytnutí výživného státu i z rukou pěstounů.
B)	Tento způsob bude v praxi komplikovaný a povede k obrovským finančním únikům státu, protože jak bude osoba pečující prokazovat, jakou část výživného a kdy dostala od rodiče a jak stát bude prokazovat, zda šlo o součást výživného nebo dar dítěti k narozeninám apod. Z návrhu není ani zcela jasné, zda se jedná o skutečně obdržené finanční prostředky nebo o výživné určené rozsudkem. Dané ustanovení je i obrovskou administrativní zátěží pro stát, kdy prostředky vynaložené na zjištění platby budou převyšovat platbu samu.
Řešení = úprava/oprava – zákonem stanovit platbu výživného rodičů k rukám státu – platbu bude poukazovat přímo rodič. Příspěvek na potřeby dítěte není vázán na dohodu = týká se všech dětí/rodičů = může být stanoveno komplexně a stát bude mít přímou kontrolu nad úhradou výživného.

	Neakceptováno
Bude upraveno ust.  § 19 odst. 2, přechodné ustanovení je tedy opravdu jen na minimální dobu. Pečující osoby bude informovat ÚP.
(2) Je-li dítěti přiznán a vyplácen příspěvek na úhradu potřeb dítěte podle § 47f, podá krajská pobočka Úřadu práce, která tento příspěvek poskytuje, návrh soudu na stanovení výživného pro toto dítě, nebylo-li stanoveno nebo vykonatelně ujednáno dříve anebo neexistuje-li soudem neschválená dohoda o výši výživného. Pokud povinná fyzická osoba neplatí stanovené nebo vykonatelně ujednané výživné, podá krajská pobočka Úřadu práce návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuce.


	Dobrá rodina o.p.s.
	Občan. Zák. 89/ 2012 Sb.	§ 956 
Zásadní připomínka	
Práva a povinnosti poručníka
§ 934
(1) Každé rozhodnutí poručníka v nikoli běžné záležitosti týkající se dítěte musí být schváleno soudem. K právnímu jednání poručníka, k němuž schází potřebný souhlas soudu, se nepřihlíží.	Vzhledem k tomu, že novela se týká i poručníků, domníváme se, že by měl být narovnán §, jehož úprava jde proti úpravě zbytku poručnictví:
§928 odst.2 definuje práva a povinnosti poručníka jako zákonného zástupce dítěte, což je logické, protože poručník nastupuje tam, kde ani jeden z rodičů nemá plnou rodičovskou odpovědnost =  (2) Poručník má vůči dítěti zásadně všechny povinnosti a práva jako rodič, ale nemá k dítěti vyživovací povinnost. S ohledem na osobu poručníka nebo poměry dítěte, jakož i s ohledem na to, z jakého důvodu rodiče nemají všechny povinnosti a práva, může být výjimečně okruh povinností a práv poručníka vymezen jinak.
Nicméně §934 odst.1 poté definici výše uvedeného §928/2 osekává a to až na roveň práv a povinností pěstouna, když tento § konstatuje: 
1) Každé rozhodnutí poručníka v nikoli běžné záležitosti týkající se dítěte musí být schváleno soudem. K právnímu jednání poručníka, k němuž schází potřebný souhlas soudu, se nepřihlíží.
§966 odst.2 definuje práva a povinnosti pěstouna vůči dítěti v PP - (2) Pěstoun při výchově dítěte vykonává přiměřeně povinnosti a práva rodičů. Je povinen a oprávněn rozhodovat jen o běžných záležitostech dítěte, v těchto záležitostech dítě zastupovat a spravovat jeho jmění. 
Z těchto dvou § shodně vyplývá, že jak pěstoun, tak poručník mohou o dítěti rozhodovat pouze v běžných záležitostech, což v případě pěstouna je ospravedlnitelné existencí rodiče s plnou rodičovskou odpovědností, ale v případě poručníka i tento rodič absentuje a o dítěti by pak neměl kdo rozhodovat. Představa, že poručník předkládá každé nadstandardní očkování, přihlášku do školy apod. schválení soudu je absurdní.
Řešení = zrušení § 934 odst. 1 = toto ustanovení nemá opodstatnění
	Neakceptováno
Předkládaná novela na tomto nic nemění, jde tedy o návrh nad rámec. 


	Dobrá rodina o.p.s.
	Občan. Zák. 89/ 2012 Sb.	§ 956 Obč.zák.
Zásadní připomínka	
§ 961 OZ - úprava výživného pro pěstounskou péči
(1) Svěření dítěte do pěstounské péče nemá vliv na trvání vyživovací povinnosti rodičů k dítěti. Soud stanoví rodičům rozsah výživného s ohledem na jejich možnosti, schopnosti a majetkové poměry a odůvodněné potřeby dítěte.
(2) Náleží-li dítěti příspěvek na úhradu jeho potřeb podle jiného zákona, přechází právo dítěte na stát. Je-li výživné vyšší než tento příspěvek, náleží rozdíl dítěti. Soud rozhodne o způsobu platby a o hospodaření s výživným.                 
§ 956 OZ - úprava výživného pro svěřenectví
(1) Soud stanoví rodičům rozsah výživného s ohledem na jejich možnosti, schopnosti a majetkové poměry a povinnost platit výživné k rukám pečující osoby.
(2) Pečující osoba má právo vymáhat výživné stanovené rodičům na dítě, které má v péči, jakož i právo s výživným pro dítě hospodařit v zájmu dítěte podle jeho potřeb a v souladu s jeho zájmy. Soud může způsob hospodaření s výživným dítěte upravit, zejména určit, jaká část bude určena na spotřebu a jaká část bude dítěti spořena.
(3) Náleží-li dítěti příspěvek na úhradu potřeb podle jiného zákona, přechází právo dítěte na stát.	
Proč je výživné u svěřenectví provedeno o odlišně od výživného u PP, když, co se týče dávek PP mají oba instituty naprosto rovné postavení = osoba pečující. Výživné u svěřenectví je provedeno zmatečně, chybí možnost vyššího výživného než je dávka úhrady potřeb dítěte a povinnost platit výživné k rukám pečující osoby je v rozporu s odst. 3 § 956. 
Řešení =  institut výživného u svěřenectví - §956 zcela zrušit a odvolat se na §961 nebo jej ponechat ale upravit jej identicky s výživným u pěstounství.
	Neakceptováno, vysvětleno
Úprava výživného v případě dětí ve svěřenectví odkazem na ust. § 961 byla zvažována, nicméně gestor občanského zákoníku, Ministerstvo spravedlnosti, zvolilo předloženou variantu. V podstatě se ale jinými slovy říká totéž. Svěřením dítěte do pěstounské péče i péče dle § 953 OZ nezaniká vyživovací povinnost vůči dítěti, výživné soud stanoví s ohledem na majetkové poměry rodičů a schopnosti platit výživné. Pokud vznikne nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte, přechází právo na výživné na stát (ÚP). Povinnost platit výživné k rukám pečující osoby je naprosto logická – pokud by pečující osoba nežádala o PPÚhr, platili by rodiči výživné této pečující osobě. 

	Dobrá rodina o.p.s.
	ZSPOD zákon č. 359/ 1999 Sb., Nad rámec návrhu
Průtok informací o klientovi
V rámci SPOD a celkovému poskytování služeb klientovi několika subjekty (OSPOD, doprovázející organizace, sanační organizace, terapeut… apod.) vidíme jako přínosné vzájemné sdílení informací o klientovi. 
Možnost, aby školy, lékaři, terapeuti apod. sdíleli informace o dítěti s pověřenou osobou (doprovázející organizací), pokud ta o tyto informace požádá. 
Pokud je klient v přípravách, je zapsán do evidence a je mu svěřeno dítě, bude možné používat informace a podklady získané během příprav i v doprovázení / poskytnutí poradenství zájemcům/žadatelům?
Možnost většího sdílení informací mezi krajem, OSPOD a doprovázející organizací.
Vyřešit předkládání/poskytování rozsudků souvisejících se svěřením dítěte do péče doprovázející organizaci. Dle našeho názoru je rozsudek potřebným zdrojem informací pro doprovodnou organizaci.
	Vysvětleno
Vzájemné sdílení informací je samozřejmé možné, pokud tomuto sdílení nebrání povinnost mlčenlivosti. Její průlom je v zásadě možný jen se souhlasem klienta. Jinak není představitelné, aby každý na požádání doprovázející organizace sdílel informace o dítěti, to nelze ani u OSPOD.
Informace získané během příprav, resp. během procesu odborného posouzení, je možné se souhlasem žadatele využívat i v rámci doprovázení. MPSV takto metodicky povede KÚ.
Soudní rozhodnutí o svěření dítěte do péče by mělo být doprovázejícímu subjektu předloženo ze strany osoby pečující/v evidenci. S jeho souhlasem je možné rozhodnutí okopírovat a založit do spisu. 

	Dobrá rodina o.p.s.
	§27a odst.9 ZSPOD zákon č. 359/1999 Sb., nad rámec návrhu
Délka PPPD
(9) Pěstounská péče na přechodnou dobu může trvat nejdéle 1 rok. To neplatí, pokud jsou do pěstounské péče téhož pěstouna svěřeni sourozenci dítěte, kteří byli do této péče svěřeni později, ne však na dobu delší, než po kterou má trvat pěstounská péče podle věty první u sourozence, který byl do pěstounské péče na přechodnou dobu témuž pěstounovi svěřen jako poslední.
Maximální délka PPPD není v praxi často dodržována a některé soudy/OSPODy v rozporu s judikaturou počítají počátek běhu této lhůty od právní moci rozhodnutí ve věci samé (rozsudek o svěření do PPPD) nikoliv od faktického přijetí dítěte do PPPD (usnesení o svěření). 16% dětí zůstává v PPPD déle než jeden rok (v tomto údaji nejsou děti s ohledem na pobyt sourozence, jak předpokládá tento §). Tento údaj vychází z dosud nepublikované studie, kde jsou v datovém souboru zaznamenány údaje téměř o tisícovce dětí, které prošly pěstounskou péči na přechodnou dobu v letech 2009 - 2020. Ze statistik MPSV víme, že v letech 2011 až 2020 pečovali přechodní pěstouni celkem o 3756 dětí, což znamená, že v našem datovém souboru máme zachyceny údaje o více jak čtvrtině z nich. 
Ze sledovaného vzorku opustilo PPPD do půl roku 46 % dětí (451 dětí), a do jednoho roku to bylo kumulativně 84 % (829 dětí). Máme zde, však 16 % dětí (153 dětí), u kterých se překročila zákonem stanovená maximální lhůta pobytu dítěte v PPPD.
Řešení = striktnější úprava ustanovení, vymáhání dodržování, nemožnost opakovaného svěřování do PPPD, vyjma výjimečných případů stanovených judikátem ÚS.
	Vysvětleno
MPSV dlouhodobě zastává názor, že jde o 1 rok faktické péče PPPD o dítě, bez ohledu na to, zda je dítě svěřeno nejprve předběžným opatřeným a teprve následně rozsudkem. Tato doba je maximální, OSPOD a další zúčastněné orgány a osoby by se měly snažit o co nejrychlejší řešení situace dítěte. Nad uvedenou dobu nelze PPPD prodloužit, ve výjimečných případech ale lze dítě do péče dané osoby svěřit opakovaně (např. již jsou vytipováni žadatelé o osvojení či dlouhodobou pěstounskou péči, proběhlo seznámení s dítětem a byl podán návrh k soudu, ale dosud nebylo rozhodnuto). Jak k uvedenému přistupují jednotlivé soudy, resp. soudci, MPSV neovlivní. 

	Dobrá rodina o.p.s.
	Zákon č. 292/2013 Sb., ZZŘS Nad rámec návrhu
Úprava předběžných opatření §425 a násl. ZZŘS 
Úprava předběžných opatření a to jak rychlého, tak klasického (7 denní), jež byly upraveny na základě novely ZSPOD (zák. 363/2021 Sb.) přinesla spousty nejasností a v praxi se můžeme setkat s mnoha, a to i naprosto protichůdnými výklady. Domníváme se, že by si úprava PO zasloužila takovou úpravu, která by byla jednoznačná a nevnášela chaos do výkladu i aplikační praxe.
Řešení = úprava/oprava institutu předběžného opatření
	Neakceptováno 
Připomínkové místo nenavrhuje, jak si představuje, že by úprava předběžných opatření měla vypadat, rovněž neuvádí, v čem jsou spatřovány nejasnosti. 

	Asociace Dítě a Rodina, z.s.

	§ 2a odst. c) písm. 1

Vítáme sjednocení podmínek podpory a pomoci jak osobám pečujícím, tak dětem svěřeným těmto osobám do péče v rámci nezprostředkované pěstounské péče a v rámci svěřenectví. Současná existence dvou právních institutů pro příbuzné či osoby dítěti blízké se jeví jako zbytečně složitá a v důsledku nespravedlivá. Díky narovnání podmínek je možné upustit od posuzování, jaká varianta péče je vhodnější pro dané dítě a danou osobu pečující, soudní řízení budou jednodušší a transparentnější.
	Vzato na vědomí.

	Asociace Dítě a Rodina, z.s.

Nadace Sirius
	Zásadní připomínka
§6
Znění poslední věty „..pokud tyto skutečnosti trvají po takovou dobu nebo jsou takové intenzity, že nepříznivě ovlivňují vývoj dětí nebo jsou anebo mohou být příčinou nepříznivého vývoje dětí.“ nahradit zněním „„..pokud tyto skutečnosti trvají po takovou dobu nebo jsou takové intenzity, že nepříznivě ovlivňují vývoj dětí nebo jsou anebo mohou být příčinou nepříznivého vývoje dětí, sociálně-právní ochrana se zaměřuje na dítě podle odstavce g) a h) bez ohledu na dobu a intenzitu skutečnosti.“

Odůvodnění:
Organizace, které pracují s dětmi, jež jsou svědky nebo obětí násilných činů dlouhodobě reportují, že podíl jejich dětských klientů, kteří jsou v evidenci OSPOD se pohybuje do 5 %. OSPOD v těchto případech čeká na „větší intenzitu a delší dobu násilí na dítěti“, aby měl jasné důkazy o probíhajícím násilí. Taková praxe je však nepřípustná. Stát by měl dát jednoznačně najevo, že násilí na dětech je nepřípustné v jakékoli frekvenci a době trvání. Takové stanovisko lze vyjádřit právě změnou §6, kdy děti ohrožené násilím budou vyjmuty z posledního odstavce, který relativizuje předchozí případy ohrožení dítěte.
	Neakceptováno
§ 6 se nenovelizuje. Pokud jde o děti ohrožené násilím mezi rodiči nebo jinými osobami, bude posíleno metodické vedení vůči OSPOD a školení v oblasti vyhodnocování. Není zřejmé, proč je navrhováno zahrnutí i písm. h).


	Asociace Dítě a Rodina, z.s.
	§ 7 odst. 4 a 5

V § 7 odst. 4 a § 7 odst. 5 nahradit „bez zbytečného odkladu“ lhůtou „do pěti dnů“

Odůvodnění:
Napříč zákonem 359/1999 Sb. jsou v řadě případů jasně stanovené lhůty. Je vhodné a žádoucí, aby tomu tak bylo i v případě oznamování ohrožených dětí. 

	Neakceptováno
Navrhovaná změna v § 7, § 10/4, § 10a a § 53/1 bude vypuštěna, bude ponechán stávající stav.
Bez zbytečného odkladu/bezodkladně je standardní právní termín.

	Asociace Dítě a Rodina, z.s.
	§ 11 odst. 5

Rozšířit ustanovení tak, že konzultací se mohou zúčastnit též zájemci o pěstounkou péči. 

Odůvodnění: 
Povinnost krajského úřadu alespoň jednou v roce zabezpečí konzultace o výkonu pěstounské péče může sloužit i pro získávání nových zájemců o pěstounskou péči. 
	Neakceptováno

Uvedené ustanovení se týká konzultací ke konkrétním problémům a specifikům s již svěřenými dětmi, nikoli obecně. 

	Asociace Dítě a Rodina, z.s.
	§ 23d odst. 4

Vítáme možnost absolvovat přípravy k přijetí dítěte do rodiny i v jiném kraji než kraji žadatele. Rovněž vítáme možnost krajského úřadu snížit časový rozsah přípravy u žadatele, jeho manžela, partnera nebo druha, kteří přípravu k přijetí dítěte do rodiny již jednou dokončili nebo od splnění povinnosti upustit. 
	Vzato na vědomí.

	Asociace Dítě a Rodina, z.s.
	Zásadní připomínka
§42

V §42 jasně vymezit, že možnost umístit dítě do dovršení 3 let věku do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc nejdéle po dobu jednoho týdne, není za žádných okolností možné prodloužit či opakovat.

Odůvodnění
Lhůtu 1 týdne vnímáme jako maximální dobu pro případy krizového umístění. Je potřeba proto jasné vymezit, že tuto lhůtu nelze za žádných okolností prodloužit nebo opakovat. 
	Neakceptováno, vysvětleno 
Na základě protichůdných připomínek různých připomínkových míst bude nejvýše přípustná doba pro poskytování ochrany a pomoci ZDVOP dětem nejmladšího věku prodloužena na 14 dnů, zároveň však dojde ke zvýšení minimální věkové hranice pro pobyt dětí v péči ZDVOP na 4 roky tak, aby došlo ke sladění s platnou úpravou věkové hranice u školských zařízení pro výkon ústavní výchovy a u domovů pro osoby se zdravotním postižením (s účinností od 1. 1. 2025).

	Asociace Dítě a Rodina, z.s.
	Zásadní připomínka
§ 45 odst. 2 a § 49a odst. 3 

Považujeme za nutné u osob odborně způsobilých k posuzování psychické způsobilosti k přijetí dítěte do rodiny přehodnotit požadavky a u všech jednotně (tj. i u osob uvedených v § 49a odst. 3 pod písmeny a), b), c)) vyžadovat praxi v oblasti náhradní rodinné péči v rozsahu alespoň 3 let. 

Odůvodnění: 
Jen tak lze zajistit posouzení psychické způsobilosti žadatele k přijetí dítěte do rodiny v širším kontextu NRP. Zvláště pak, pro hodnocení žadatele na základě posouzení „měkkých“, pro výkon náhradní rodinné péče však zásadních dovedností, je praxe v NRP či znalost problematiky v souvislostech důležitou podmínkou.

	Akceptováno jinak
Pokud jde o odbornou způsobilost k posuzování psychické způsobilosti k přijetí dítěte do rodiny – bylo zvoleno kompromisní řešení v souladu s připomínkami dalších připomínkových míst.

V § 45 odst. 2 bude uvedeno, že odborně způsobilou osobou je pověřená osoba, oprávněná posuzovat psychickou způsobilost zájemců o zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče k přijetí dítěte do rodiny podle § 48 odst. 2 písm. c).

V§ 49a odst. 3 dojde k úpravám takto:
 
(3) Osoba, která poskytuje činnost podle § 48 odst. 2 písm. c), je odborně způsobilá, jestliže
 
a) má specializovanou způsobilost k výkonu povolání klinického psychologa podle zvláštního právního předpisu, 
 
b) je znalcem, znaleckou kanceláří nebo znaleckým ústavem, vykonávajícím znaleckou činnost ve znaleckém oboru psychologie, 
 
c) absolvovala jednooborové studium akreditovaného magisterského studijního oboru psychologie navazujícího na absolvování jednooborového studia akreditovaného bakalářského studijního oboru psychologie a doloží praxi v oblasti diagnostiky dospělých v rozsahu alespoň 3 let; podmínka, aby jednooborové studium akreditovaného magisterského studijního oboru psychologie navazovalo na absolvované jednooborové studium akreditovaného bakalářského studijního oboru psychologie, neplatí, pokud bylo jednooborové studium akreditovaného magisterského studijního oboru psychologie zahájeno nejpozději v akademickém roce 2020/2021, nebo
 
d) absolvovala akreditované doktorské studium v oboru psychologie navazující na akreditované magisterské studium v oboru psychologie, a doloží praxi v oblasti psychodiagnostiky dospělých v rozsahu alespoň 3 let.
 
a prokáže znalost problematiky náhradní rodinné péče.


	Asociace Dítě a Rodina, z.s.
	§47a odst. 2 písm. d)

Z praxe velmi kladně vnímáme možnost neomezovat právo na zprostředkování psychologické, terapeutické nebo jiné odborné pomoci na „alespoň jednou za 6 měsíců“. Je žádoucí ji poskytnout kdykoliv to je potřeba. Rovněž je vhodné doplnění, že je tato podpora a pomoc určena nejen osobám pečujícím, ale i pro dítě svěřené do pěstounské péče. Každou takovou podporu nutnou s ohledem na specifika výkonu PP pak musí být možné uhradit ze státního příspěvku na výkon pěstounské péče.
	Akceptováno 

Ano, tak je to myšleno. 

	Asociace Dítě a Rodina, z.s.
	Zásadní připomínka

§47a odst. 2 písm. g)
U povinnosti zvyšovat si znalosti a dovednosti v oblasti výchovy a péče o dítě u osob vykonávající nezprostředkovanou pěstounskou péči navrhujeme neomezovat rozsah na 12 hodin v době 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích, ale vložit slovíčko minimálně 12 hodin. Zároveň je potřeba v instrukci ke státnímu příspěvku na výkon pěstounské péče ošetřit možnost hradit vzdělávání u osob vykonávající nezprostředkovanou pěstounskou péči ve stejné výši jako u osob vykonávající zprostředkovanou pěstounskou péči (tj. 24 hodin). 

Odůvodnění:
U osob vykonávajících nezprostředkovanou pěstounskou neprobíhá vzdělávání v rámci připrav. Je proto velmi žádoucí podporovat u těchto osob další vzdělávání. Zároveň nemožnost hradit vzdělávání z příspěvku na výkon pěstounské péče ve stejném rozsahu jako u osob vykonávající zprostředkovanou pěstounskou péči vnímáme jako diskriminační. 
	Akceptováno jinak
Pro osoby vykonávající nezprostředkovanou náhradní péči bude stanovena kompromisně varianta 18 hodin povinného zvyšování znalostí a dovedností v době 12 kal. měsíců po sobě jdoucích. Máme za to, že větší dopad má cílená individuální práce s náhradní rodinou a svěřenými dětmi, přímo v rodině, k čemuž MPSV směřuje jak předloženým návrhem, tak metodicky.

	Asociace Dítě a Rodina, z.s.
	§ 47a odst. 3

Vítáme možnost pro osoby pečující, pokud v daném ročním vzdělávacím období přesáhnou požadovaný počet povinného vzdělávání, si hodiny navíc převést do následujícího vzdělávacího období. S ohledem na intenzivnější vzdělávání, např. v případě terapeutického rodičovství, je to velmi vhodné a žádoucí. 
Zároveň navrhujeme dodat i možnost obráceného převedení – tj. pokud osoba vykonávají pěstounskou péči v jednom roce nenaplní minimální povinnost (například z důvodu nemoci, těhotenství apod.) bude mít možnost povinný rozsah vzdělávání „dohnat“ během následujících 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích.  

Odůvodnění: 
Oboustranná „propustnost“ umožní efektivnější plánování vzdělávání. 
	Neakceptováno 

	Asociace Dítě a Rodina, z.s.
	Zásadní připomínka
§ 47b odst. 1

Uzavření dohody o výkonu pěstounské péče by nemělo být pro osoby pečující možností, ale povinností jako dosud. 

Odůvodnění: 
Primárním smyslem dohody o výkonu pěstounské péče stejně tak pověření k výkonu pěstounské péče by měla být ochrana dětí a naplňování jejich zájmu a potřeb nikoli zajištění dávek pěstounské péče a reflektování postojů pěstounů. Ponechat uzavření dohody o výkonu pěstounské péče na dobrovolnosti a volbě osoby pečující považujeme za „krok zpět“ a s ohledem na ochranu dětí a jejich vývoje v rámci péče v náhradním rodinném prostředí za zcela nežádoucí. Desetiletá praxe ukázala doprovázení jako velmi účinný nástroj sociálně-právní ochrany dětí a významný preventivní prvek. Pokud nebudou uzavírány dohody o výkonu pěstounské péče, obáváme se, že nebude docházet k pravidelné, systematické, správné a kontinuální sociální práci a nebudou z časových důvodů na straně pracovníků OSPOD využívány potřebné nástroje, metody a techniky sociální práce a nebudou tedy zajišťovány potřeby jak osob pečujících, tak zejména dětí. Toto se může projevit v budoucnu, např. nezvládnutím péče osob pečujících, nezpracováním významných témat u dětí v náhradní péči apod. Rizikovou skupinou jsou i pěstouni s osvojitelskou motivací, kteří se raději vzdají dávek pěstounské péče, než by byli nuceni a vedeni k naplňování povinnosti (například kontaktu s původní rodinou dítěte).

OSPOD má sice možnost nařídit osobě pečující si zvyšovat znalosti a dovednosti (§12 odst. 2) a uložit povinnost využít odbornou poradenskou pomoc (§12 odst. 3), toto však považujeme za nedostatečné oproti systematickému doprovázení a nemůže nahradit všechny činnosti poskytované v rámci doprovázení. 
 
V případě, že nebude reflektována připomínka povinnosti uzavírání dohod o výkonu pěstounské péče, je nutno lépe ošetřit zájem a práva dětí, například povinností OSPOD být častěji přítomni v těchto rodinách (alespoň 1x za 2 měsíce), i když jsme si vědomi obtížnosti zajistit tuto povinnosti ze strany OSPOD vzhledem k jejich kapacitám. 
	Neakceptováno

Na základě konzultací a legislativních možností byla zvolena předložená varianta. Naprostá většina osob pečujících bude mít dohodu uzavřenou.


 


Akceptováno jinak

„(4) Obecní úřad obce s rozšířenou působností sleduje vývoj dětí, které byly svěřeny do výchovy jiné osoby odpovědné za výchovu dítěte. Zaměstnanci obce s rozšířenou působností zařazení do obecního úřadu jsou přitom povinni navštěvovat v souladu se zájmy dítěte podle potřeby dítě a rodinu, kde dítě žije, popřípadě jiné prostředí, kde se dítě zdržuje, a to
a) nejméně jednou za 3 měsíce v období prvních 6 měsíců péče nahrazující péči rodičů,
b) nejméně jednou za 3 měsíce, nemá-li osoba pečující uzavřenu dohodu o výkonu pěstounské péče,
c) nejméně jednou za 6 měsíců v ostatních případech.“.

	Asociace Dítě a Rodina, z.s.
	§ 47b odst. 2

Akcent na individualizaci uzavírané dohody o výkonu pěstounské péče nepovažujeme za správný a nutný. Dohoda je uzavírána na úplném počátku výkonu pěstounské péče, tedy klíčový pracovník (resp. doprovázející subjekt) osobu pečující a dítě v pěstounské péči a jeho potřeby neznají. Pracovníci mají jiné nástroje k individualizaci poskytované podpory a pomoci, a to např. ve formě Plánu výkonu PP, Individuálního vzdělávacího plánu, IPOD apod., které se pravidelně aktualizují. Tím se předchází častým změnám Dohody o výkonu pěstounské péče formou dodatků.   
	Vysvětleno 

Individualizace dohody o výkonu PP je již dnes uvedena v § 47b odst. 3, lze ji provést právě pomocí plánu výkonu PP, vzdělávacího plánu atd. 


	Asociace Dítě a Rodina, z.s.
	§ 47b odst. 3

Vítáme snížení administrativní zátěže jak doprovázejících subjektů, tak OSPODů.

	Vzato na vědomí.

	Asociace Dítě a Rodina, z.s.
	§ 47b

Zakotvit povinnost, že při zániku dohody o výkonu pěstounské péče a následném uzavření dohody s jinou pověřenou osobou (tj. při „přechodu“ pečující osoby z jedné „doprovázejí“ organizace do druhé), obecní úřad s rozšířenou působností pošle nové pověřené osobě, se kterou osoba pečující uzavřela dohodu o výkonu pěstounské péče, zprávu o průběhu výkonu pěstounské péče a naplňování dohody o výkonu pěstounské péče, kterou je pověřená osoba povinna vypracovat a předat obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností při zániku dohody.

Odůvodnění: Tímto mechanismem bude zajištěna kontinuita služeb doprovázení. 
	Akceptováno jinak

Navrhujeme ust. § 47b odst. ř doplnit, že se zprávy o průběhu výkonu PP předávají osobě pečující/v evidenci. 

OÚ ORP může na vyžádání pověřené osoby dle § 51 odst. 4 údaje poskytnout, jsou-li nezbytné pro doprovázení. 

	Asociace Dítě a Rodina, z.s.
	Zásadní připomínka
§ 47c odst. 5

Vypustit ustanovení, že dohoda o výkonu pěstounské péče může zaniknout jen k poslednímu dni kalendářního pololetí, ve kterém byla tato dohoda vypovězena nebo ve kterém byl dohodnut její zánik. 

Odůvodnění: 
Vzhledem k tomu, že na uzavření dohody budou dle návrhu vázány dávky pěstounské péče, v případech uvedených v § 47c odst. 3 tak může osoba vykonávající pěstounskou péči několik měsíců pobírat dávky pěstounské péče bez reálného plnění povinností. Navíc máme za to, že vzhledem k tomu, že dohoda o výkonu pěstounské péče již nebude veřejnoprávní, nelze omezovat dohodu smluvních stran a omezovat dobu zániku smlouvy. 

	Neakceptováno
Pěstoun by pak mohl libovolně přecházet mezi doprovázejícími subjekty. Zejména proto byla v roce 2022 tato úprava zavedena, aby k fluktuaci nedocházelo, resp. byla omezena. 

	Asociace Dítě a Rodina, z.s.
	Zásadní připomínka
§ 47d odst.2

Vítáme zavedení různé výše příspěvku na výkon pěstounské péče pro osoby pečující a osoby v evidenci, protože podpora pěstounů na přechodnou dobu vyžaduje vyšší časovou dotaci na přímou práci s rodinou. Zároveň navrhujeme tuto vyšší částku aplikovat i pro osoby pečující v prvních dvou kalendářních letech po svěření dítěte do jejich péče. 
Dále navrhujeme navýšit příspěvek na výkon pěstounské péče na 80 000 Kč pro dohody uzavřené s osobou pečující a na 86 000 pro dohody uzavřené s osobou v evidenci nebo osobou pečující po dobu dvou kalendářních roků po svěření dítěte do rodiny. 

Odůvodnění: 
Z praxe víme, že náhradní rodiny po přijetí dítě vyžadují intenzivní podporu. Zároveň intenzivní podporu v adaptačním období vnímáme jako klíčovou pro další fungování rodiny a míru následné podpory. Je-li vše dobře ošetřeno na začátku, míra potřebné podpory v následujících letech klesá. Rovněž se jedná o významný preventivní nástroj proti předčasnému ukončení pěstounské péče a podporu pro úspěšné začlenění mladých dospělých opouštějících náhradní rodinnou péči. 

Přestože vítáme navýšení příspěvku na výkon pěstounské péče, opakovaně zdůrazňujeme jeho nedostatečnou výši. Navrhovaná částka neodpovídá nákladům na zajištění potřeb náhradních rodin. Analýza Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí „Hodnocení účelnosti využití státního příspěvku na výkon pěstounské péče…“, vydaná v únoru 2021, tj. v době „před inflací“ uvádí částku 70 000 Kč. Dle interní analýzy čerpání příspěvku na výkon pěstounské péče vychází nyní nákladovost na 86 000 Kč při dobré praxi 16 rodin na jednoho klíčového pracovníka organizace doprovázející pěstounské rodiny.  

Tato situace: 
1) neumožňuje pokrýt potřeby nejpotřebnějších děti, které jsou nejvíce traumatizované a nejvíce ohrožené do budoucnosti, a to zejména v akutní situační péči, v terapiích a respitní péči. 
2) neumožňuje adekvátní ohodnocení sociálních pracovníků ve srovnání se mzdami zaměstnanců v sociálních službách. Služby doprovázení se již delší dobu potýkají s krizí v personální oblasti. V posledních letech docházelo nařízením vlády k opakovanému navýšení tarifních mezd zaměstnanců v sociálních službách (téměř dvojnásobnému), které se však sociálních pracovníků v sociálně-právní ochraně dětí netýká, ačkoli musí splňovat stejné kvalifikační předpoklady dle zák. č. 108/ 2006 Sb., o sociálních službách. Důsledkem tohoto stavu je rostoucí fluktuace zaměstnanců a obtížné hledání nových kvalifikovaných pracovníků.

Účelem služeb doprovázení je zabezpečit naplňování zájmu ohrožených dětí a poskytnout podporu náhradním rodičům tak, aby nedocházelo k předčasnému ukončení pěstounské péče. Míra předčasného ukončení pěstounské péče je v České republice velmi nízká. Odborníci se shodují, že vedle systému příprav a odborného posuzování hraje zásadní roli právě následná podpora náhradních rodičů v době po převzetí dítěte. Z 8 % předčasně ukončených náhradních rodinných péčí, které byly uváděny před rokem 2013, kdy byl zaveden systém doprovázení, klesl tento podíl na cca 1 %, (postupy posouzení žadatelů se přitom při změnách provedených v roce 2013 zásadně nezměnily, zdroj: Analýza stávajícího systému posuzovaní žadatelů o náhradní rodinnou péči v ČR, MPSV, 2017). V případě omezení služeb doprovázení pěstounských rodin lze očekávat opětovný nárůst těchto případů.

Činností doprovázejících organizací dochází rovněž k významné úspoře státních výdajů, které by musely být jinak vynaloženy v případě umístění dítěte do dlouhodobé ústavní péče (pěstounská péče 20 805 Kč versus ústavní péče 59 409 / dítě / měsíc; zdroj Macela, 2022). Šetření na prevenci ve výsledku vede k daleko vyšším nákladům, které je potřeba vynaložit na řešení důsledků neposkytnutí včasné a adekvátní péče. Je tedy v zájmu péče o ohrožené děti i v zájmu státního rozpočtu tyto služby udržet a podporovat, nikoli finančně znevýhodňovat.  
	Neakceptováno

Nesouhlas MF s navyšováním SPVPP obecně. 

	Asociace Dítě a Rodina, z.s.
	Zásadní připomínka
§ 47d odst. 4

Znění § 47d odst. 4 nahradit následujícím zněním: 
„Státní příspěvek na výkon pěstounské péče se přiznává za kalendářní rok a vyplatí se ve lhůtě do 60 dnů od právní moci rozhodnutí o jeho přiznání. Jestliže po 31. prosinci kalendářního roku, za který byl státní příspěvek na výkon pěstounské péče vyplacen, trvá dohoda o výkonu pěstounské péče nebo pravomocné správní rozhodnutí nadále, vyplatí se státní příspěvek na výkon pěstounské péče pro další kalendářní rok dopředu, a to ve výši, v níž tento příspěvek náležel k 1. lednu tohoto roku. V tomto případě se státní příspěvek na výkon pěstounské péče vyplatí do 20. ledna tohoto roku.“
	Neakceptováno.

	Asociace Dítě a Rodina, z.s.
	Zásadní připomínka
§ 47d odst. 10)

Znění § 47d odst. 10) nahradit tímto zněním: 
Příjemce státního příspěvku na výkon pěstounské péče je povinen do 31. března kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, za který byl státní příspěvek vyplacen, předložit krajské pobočce Úřadu práce, která tento příspěvek přiznala, přehled čerpání státního příspěvku náležejícího za kalendářní rok. Část státního příspěvku, kterou nevyčerpal k účelu podle odstavce 1, je oprávněn příjemce čerpat k účelu podle odstavce 1 ještě po dobu dvou následujících let. Pokud ani v této lhůtě nedojde k vyčerpání státního příspěvku, je příjemce povinen tuto nevyčerpanou část vrátit na účet krajské pobočky Úřadu práce, která tento příspěvek přiznala, do konce příslušného kalendářního roku. 

Odůvodnění: 
Jednoleté financování bez meziroční propustnosti významně a prokazatelně limituje péči o klienty. Jedná se o nefunkční formát financování, který neumožňuje dlouhodobě plánovat indikovanou péči. Tím se celý systém, i přes veškeré snahy profesionálů, stává méně efektivní. 
V posledních letech vnímáme tendence různých dotačních systémů, aplikovaných na oblast sociální práce, nastavit víceleté financování s možností meziročního hospodaření, které by velmi prospělo stabilitě služeb a efektivnímu hospodaření. Také proto máme za to, že financování doprovázení by mělo pracovat s možností meziročních propustností. 
	Neakceptováno

Jde o připomínku nad rámec, o novu a složitě vyjednanou úpravu, kterou je třeba „nechat si sednout.“

	Asociace Dítě a Rodina, z.s.
	Zásadní připomínka
§ 48 odst.2 písmeno a)

Doplnit ustanovení k osvojení, které by umožnilo poskytování odborného poradenství pověřenými osobami rodinám a dětem i po rozhodnutí soudu o osvojení. 

Odůvodnění: 
Z níže uvedených důvodů nesouhlasíme s navrhovanou úpravou, podle níž by odborné poradenství pověřenými osobami mohlo být poskytováno rodinám a dětem pouze v procesu směřujícím k osvojení, nikoliv po rozhodnutí soudu o osvojení, kdy „osvojitelé mají právo na poskytování odborných, zejm. sociálních služeb, a to však ve stejném rozsahu a současně právě jen v rozsahu, jako vlastní rodiče dítěte při výkonu rodičovské odpovědnosti.“ 
1) Děti v osvojení i pěstounské péči jsou v stejném postavení, mají obdobnou historii, potřeby a problémy, které musí nová rodina řešit. U těchto dětí je společné trauma způsobené ztrátou primárního pečovatele a následky zanedbávání, týrání nebo zneužívání ze strany rodičů nebo jiných pečovatelů. Rodiny řeší téma opuštění, identitu dítěte, vztahy k širší rodině a další. Důvodová zpráva novely zákon o sociálně-právní ochraně dětí na několika místech argumentuje, že současná existence dvou vedle sebe fungujících institutů náhradní rodinné péče (svěřenectví a nezprostředkovaná pěstounská péče) vytváří nerovnost v přístupu k podpoře pro náhradní rodiny. Je deklarováno, že snahou novely zákona je narovnat podmínky tak, aby všechny náhradní rodiny měly možnost využívat podporu, pomoc a poradenství, pokud to potřebují. Z právního hlediska je osvojení sice postaveno na roveň biologickému rodičovství (a je to tak správně), potřeby a situace dítěte by však měly být důvodem proč jim poskytovat poradenství a pomoc jako jiným formám náhradní rodinné péče. 
2) Do soudního rozhodnutí o osvojení se jedná o děti, kterým je garantována pomoc a podpora ze systému sociálně-právní ochrany dětí. Od soudního rozhodnutí o osvojení se tyto děti dostávají do režimu „běžné rodiny“, mimo systém aktivní pomoci a podpory.   
3) Děti v rámci mezinárodního osvojení zůstávají i nadále v systému sociálně-právní ochrany dětí dle článku 20 haagské úmluvy o osvojení. Sociální pracovníci v dané zemi navštěvují rodinu dítěte a posílají pravidelné zprávy o vývoji a situaci dítěte až do jeho zletilosti. Osvojitelským rodinám je systémově poskytován postadopční servis. Domníváme se tedy, že není důvod, aby děti osvojované v rámci České republiky měly menší ochranu a podporu.

	Neakceptováno

Právní mocí rozhodnutí o osvojení se z osvojitelů stávají matrikoví rodiče – tedy pokud potřebují pomoc a poradenství, vztahují se na ně všechny možnosti jako na ostatní rodiče a jejich děti. Subjekty, které služby osvojitelů, nyní poskytují, je mohou samozřejmě poskytovat i dále, na to není třeba pověření. Pokud není zákonem stanoven určitý dohled nad osvojením (osvojené děti přestávají být v právním řádu ČR v systému SPOD) nelze poskytovat „postadopční servis, jak je zmíněno pod bodem 3.). 

Do právní moci rozhodnutí o osvojení lze poskytovat odborné poradenství dle navrženého § 40:

§ 40
Odborné poradenství pro zájemce o osvojení nebo pěstounskou péči

Odborné poradenství související s osvojením dítěte nebo svěřením dítěte do pěstounské péče je poskytováno pověřenou osobou zájemcům o osvojení nebo pěstounskou péči, a to zejména v oblasti zprostředkování navazujících služeb, poskytnutí poradenství v oblastech orientace v sociálních systémech, práva, psychologie, vzdělávání a pomoci při uplatňování práv a oprávněných zájmů.


	Asociace Dítě a Rodina, z.s.
	§ 49c

Vítáme vznik Registru pověřených osob obdobně jak již nyní funguje u sociálních služeb. Pro zájemce o služby v rámci SPOD tak bude existovat možnost si najít vhodnou službu.
	Vzato na vědomí.

	Asociace Dítě a Rodina, z.s.
	Zásadní připomínka

Přechodná ustanovení (Část druhá, Ćl. IV odst. 2.)

Z odst 2. vyškrtnout bez náhrady větu:
Dětský domov pro děti do 3 let věku, který poskytoval služby ke dni 31. prosince 2024, může poskytovat zdravotní služby a zaopatření podle § 43 a 44 zákona č. 372/2011 Sb., ve znění účinném do 31. prosince 2024, nejdéle do 31. prosince 2026…. 

Odůvodnění:
Novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí a dalších souvisejících zákonů v roce 2021 (zákon č. 363/2021 Sb.) jasně vymezila termín ukončení umisťování dětí do dovršení tří let věku na 31. 12. 2024. Navrhované přechodné ustanovení umožňuje poskytovat služby DD3 až do 31. 12. 2026. Jedná se o nepřijatelné a neopodstatněné prodloužení možnosti pobytu dítěte ve zdravotnickém zařízení o další dva roky. 
Z dostupných dat o dětských domovech pro děti do tří let jasně vyplývá, že počet dětí v nich kontinuálně výrazně klesá a je tak možné dodržet původní termín daný v poslední novela zákona o sociálně právní ochraně dětí (zákon č. 363/2021 Sb).
Zároveň v této souvislosti připomínáme, že Česká republika je dlouhodobě kritizována za současnou právní úpravu náhradní ústavní péče o nejmladší děti, což v minulosti vyústilo ve vydání Rozhodnutí o stížnosti 157/2017 Evropského výboru pro sociální práva. Ze závěru Rozhodnutí vyplývá, že používání právní úpravy v zákoně o zdravotních službách nezaručuje náležitou ochranu a péči dětem do tří let věku a že nebyla dosud přijata dostatečná opatření pro poskytování služeb dětem ve věku do tří let v rodinném prostředí a komunitním prostředí rodinného typu a k postupné deinstitucionalizaci stávajícího systému péče o nejmenší děti.
	Akceptováno 

Pokud jde o DD3, pak novela – zákon č. 363/2021 Sb. nezakotvil úplný zákaz umisťování dětí do 3 let, došlo pouze k dílčím omezením. Toto napravuje předkládaná novelizace. 

	Asociace Dítě a Rodina, z.s.
	Nové ustanovení

Navrhujeme zakotvit povinnost, že po absolvování přípravy k přijetí dítěte do rodiny a následném uzavření dohody o výkonu pěstounské péče, obecní úřad s rozšířenou působností zašle pověřené osobě zprávu, která bude obsahovat popis znalostí a dovedností zájemce o osvojení nebo pěstounskou péči, manžela, partnera nebo druha tohoto zájemce v jednotlivých oblastech přípravy k přijetí dítěte do rodiny, včetně možností jejich dalšího rozvoje (viz náležitosti dokladu o absolvování přípravy k přijetí dítěte do rodiny dle § 44 odst. 5 písmeno c)). 

Odůvodnění: 
Tímto mechanismem bude zajištěna kontinuální práce na zvyšování kompetencí pečující osoby nebo osoby v evidenci. 
	Vysvětleno 

V případě pěstounské péče (tedy nově jen zprostředkované) by mělo docházet ke kontinuitě v práci se žadateli/pěstouni a rozvoji jejich kompetencí. Doklad o absolvování přípravy je však třeba požadovat po samotném pěstounovi (klientovi) za účelem rozvoje jeho kompetencí. 

	Kancelář prezidenta republiky
	Bez připomínek
	

	NSSOUD
	Bez připomínek
	

	Ministerstvo dopravy
	Bez připomínek
	

	NKÚ
	Bez připomínek
	

	MŽP
	Bez připomínek
	

	MZE
	Bez připomínek
	

	ÚVČR- SEZ
	Bez připomínek
	

	AVČR
	Bez připomínek
	

	SMSČR
	Bez připomínek
	

	Neoslovená neoficiální připomínková místa

	Centrum Locika

	Tímto navrhujeme doplnit do návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony pověření pro nový druh služby poskytované na základě pověření k sociálně právní ochraně dětí, dětem ohroženým násilím v rodině. Za tímto účelem navrhujeme v §39 (nově §41) ukotvit zařízení center dětství bez násilí ( “centra DBN”) poskytujících í ambulantní formou podporu a pomoc dětem ohroženým násilím. 

Odůvodnění:
Cílem návrhu je legislativní ukotvení center DBN jako míst přátelských dětem. Vytvoření prostoru, kam za dítětem v ohrožení násilím dochází specializovaní odborníci a poskytují mu potřebnou odbornou podporu a pomoc. 
Cílovou skupinou služeb jsou děti ohrožené násilím v rodinách podle paragrafu 6 písmena g a e zákona 359/1999 Sb., tzn.  přímé oběti i svědci násilí v blízkých vztazích.
Navrhované řešení zákona 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí vychází z dobré praxe v ČR a rovněž zahraničních úprav. Je nutné uvažovat, že se jedná o děti vysoce ohrožené nikoliv krizovou situací, ale zpravidla dlouhodobou rodinnou situací ve vysokém riziku, proto důležité umožnit intervenovat krizově i dlouhodobě v rodině dle potřeb dítěte (provázanost s agendou SPOD skrz koordinační roli SPOD pracovníka).

Návrh reaguje na fakt, že až 14 % českých dětí hovoří o tom, že doma zažívají násilí.[footnoteRef:13] Z šetření vyplývá, že 1-6 let trvá než se dítě od okamžiku zveřejnění násilí v rodině dostane k odborné pomoci. Za posledních 7 let zemřelo v rodinách na následky násilí 39 dětí a 700 mělo trvalé zdravotní následky a 12,5 tis potřebovalo péči psychologa. Děti traumatizované násilím v rodině jsou často následně vystavené sekundární viktimizaci- při řešení případu mluví s 29 různými lidmi na 15 místech.[footnoteRef:14]  [13:  Výzkum Mladé hlasy, Unicef, 2018]  [14:  Analýza dokumentace Centra LOCIKA, VUPSV, 2019, statistika MPSV. ] 


Centra DBN je třeba ukotvit do zákona č. 359/1999 Sb. zejména z těchto důvodů: 
1) cílem je hájit nejlepší zájem dítěte (veřejná zakázka) nikoliv zájem rodičů, 
2) dítě má nárok využívat službu i bez vědomí rodičů, 
3) pomoc  koordinace případu OSPOD,
4) vytvoření podmínek pro  úzkou  meziresortní spolupráce v zájmu dítěte a jeho aktivní participaci na řešení jeho případu
4) pověření umožňuje intervenovat krizově i dlouhodobě v rodině dle potřeb dítěte. 

Vznik center navazuje na dlouhodobé strategické materiály v této oblasti např. na Národní strategií ochrany práv dětí 2021-2029, Akční plán prevence domácího a genderově podmíněného násilí na obdobi 2019-2023 či Strategii prevence kriminality na období 2022-27. Zřízení center DBN by rovněž pomohlo naplnit mezinárodní závazky státu zejména aktuální doporučení Výboru OSN pro práva dítěte v oblasti ochrany dětí před násilím, prosazováním jejich nejlepšího zájmu vč. participace na řešení jejich případu a ochrany dětí před sekundární viktimoizací .
	Akceptováno.

	Středisko náhradní rodinné péče, spolek

	Nesouhlasíme s navrhovanou úpravou § 48 odst. 2 zákona SPO, vložením nového písmene a), podle něhož by poskytování odborného poradenství pověřenými organizacemi mohlo být poskytováno rodinám 
a dětem pouze v procesu směřujícím k osvojení, nikoliv po rozhodnutí soudu o osvojení.

Z důvodové zprávy se podává, že důvodem pro tento postup je skutečnost, že cit.: …v případě osvojitelů po schválení osvojení jde již o osoby, které nejsou „jinými osobami odpovědnými za výchovu“, ale tyto osoby mají z právního hlediska postavení shodné s přirozenými rodiči, neboť podle § 771 obč. zák. „příbuzenství je vztah osob založený na pokrevním poutu, nebo vzniklý osvojením“, podle § 794 obč. zák. „osvojením se rozumí přijetí cizí osoby za vlastní“ a podle § 832 odst. 1, 2 obč. zák. „dítě… má postavení dítěte osvojitele“ a proto „osvojitelé mají rodičovskou odpovědnost“, přičemž podle § 833 odst. 1 věta první obč. zák. „osvojením zaniká příbuzenský poměr mezi osvojencem a původní rodinou, jakož i práva a povinnosti 
z tohoto poměru vyplývající“. Osvojitelé mají tedy právo na poskytování odborných, zejm. sociálních služeb, a to však ve stejném rozsahu a současně právě jen v rozsahu, jako vlastní rodiče dítěte při výkonu rodičovské odpovědnosti.“

Nicméně uvedené argumenty nejsou zcela přesné. Z právního hlediska je osvojení nepochybně postaveno na roveň biologickému rodičovství (a je to tak správně), fakticky tomu tak ale není. Osvojené dítě má za sebou (různě dlouhou) historii mimo osvojitelskou rodinu, často také prožilo trauma (kvůli absenci primárně pečující osoby, rané separaci od matky, nedostatečné péči, častému střídání vychovatelů 
a výchovného prostředí apod.) a tyto skutečnosti nelze ignorovat. Mnoho osvojených dětí se narodilo z nesledovaného těhotenství, matka zneužívala návykové látky, dítě může mít po narození abstinenční syndrom. To vše jsou rizikové situace, se kterými se musí osvojitelé velmi často potýkat a vyrovnávat, přičemž se jedná o specifikum osvojených rodin (tj. děti v biologické rodině se s podobnými problémy z podstaty věci nesetkávají). 

Ze své praxe můžeme potvrdit, že o následnou pomoc ze strany osvojitelů je značný zájem.

Dalšími důvody našeho nesouhlasu jsou zejména tyto skutečnosti:

1. Děti v osvojení i pěstounské péči mají obdobnou historii, kterou nové rodiny musí řešit (téma opuštění, identitu dítěte, vztahy k širší rodině a další).

2. Do soudního rozhodnutí o osvojení se jedná o děti, kterým je garantována pomoc a podpora ze systému sociálně-právní ochrany dětí. Od soudního rozhodnutí o osvojení se tyto děti dostávají do režimu „běžné rodiny“, mimo systém aktivní pomoci a podpory. 
V současnosti je jim poskytována pomoc a podpora ze strany některých neziskových organizací, pověřených osob, které se na problematiku práce s osvojitelskou rodinou specializují. Osvojitelské rodiny nemají stejné postavení a často řeší s ohledem na přijaté děti jiné problémy než rodiny biologické.  
Tato pomoc je ze strany osvojitelských rodin velmi vítána. Zkušenosti ukazují, že osvojitele řeší specifické problémy, se kterými si často odborníci z běžné praxe neví rady.

3. Děti v rámci mezinárodního osvojení zůstávají i nadále v systému sociálně-právní ochrany dětí dle článku 20 haagské úmluvy o osvojení. Sociální pracovníci v dané zemi navštěvují rodinu dítěte 
a posílají pravidelné zprávy o vývoji a situaci dítěte až do jeho zletilosti. Osvojitelským rodinám je systémově poskytován postadopční servis. Domníváme se tedy, že není důvod, aby děti osvojované v rámci České republiky měly menší ochranu a podporu.

Tyto skutečnosti potvrzují i závěry výzkumů u nás i v zahraničí. Středisko náhradní rodinné péče realizovalo mnoho výzkumů na téma osvojení v České republice, v Anglii, Dánsku, Rakousku, k nim byly vypracovány právní analýzy legislativy.  Na základě těchto výzkumů jsme vytvořili se skupinou expertů věnujících se tématu náhradní rodinné péče Model osvojování (2017), Návrhy změn ke zlepšení osvojování v České republice (2021).
Z těchto závěrů jednoznačně vyplývá potřeba možnosti odborné podpory pro osvojitelské rodiny a tato podpora by měla být co nejvíce dostupná (místně i finančně).

Institut osvojení jako jediný nabízí dětem, které opustila jejich rodina, stálé rodinné zázemí. Stálost 
a bezpečí je základním odrazovým můstkem pro zdárný vývoj dítěte a mělo by být proto v zájmu každé vyspělé společnosti nastavit systém tak, aby rodiny, které přijímají děti do osvojení, měly možnost získat všestranně dostupnou a odbornou podporu.  

Žádáme vás proto o přehodnocení vašeho návrhu, aby byl v souladu se zájmy a potřebami osvojených dětí. 
Osvojení je celoživotní proces, který nekončí právním aktem osvojení. Ostatně i z ust. § 840 ObčZ vyplývá, že osvojení je možné ve výjimečných případech zrušit, v zájmu všech zúčastněných však je, aby k tomuto výjimečnému institutu nedocházelo, což je mj. i cílem konkrétní a adresné pomoci osvojitelským rodinám po procesu osvojení, kterou předloženým materiálem navrhujete zrušit.
	Neakceptováno

Právní mocí rozhodnutí o osvojení se z osvojitelů stávají matrikoví rodiče – tedy pokud potřebují pomoc a poradenství, vztahují se na ně všechny možnosti jako na ostatní rodiče a jejich děti. Subjekty, které služby osvojitelů, nyní poskytují, je mohou samozřejmě poskytovat i dále, na to není třeba pověření. Pokud není zákonem stanoven určitý dohled nad osvojením (osvojené děti přestávají být v právním řádu ČR v systému SPOD) nelze poskytovat garantovaný „postadopční servis“.

Do právní moci rozhodnutí o osvojení lze poskytovat odborné poradenství dle navrženého § 40.

	SOFA

	K bodu 6: § 7 Oznamování ohrožených dětí
§ 7 odst. 1: 
Je třeba jednoznačně upřednostnit oznamovací povinnost v souvislosti s ochranou dítěte před povinností mlčenlivosti v případě identifikace skutečností, které nasvědčují tomu, že jde o děti podle § 6. Navrhovaná úprava může vést ke snížení ochoty oznámit podezření z ohrožení dítěte ze strany fyzických osob díky nově doplněné zmínce o povinnosti mlčenlivosti. Tato zmínka je bezpředmětná, protože fyzické osoby žádnou povinnost mlčenlivosti nemají, může však vést k obavě laické veřejnosti z postihu za oznámení podezření na ohrožení dítěte a tím i snížené ochotě jednat ve prospěch dítěte.


(1) Nebrání-li v tom zákonná nebo státem uznaná povinnost mlčenlivosti nebo plnění jiné zákonné povinnosti, je Každý je oprávněn upozornit kterýkoliv orgán sociálně-právní ochrany na porušení povinností nebo zneužití práv vyplývajících z rodičovské odpovědnosti, na skutečnost, že rodiče neplní povinnosti vyplývající z rodičovské odpovědnosti, nebo na skutečnosti uvedené v § 6 písm. b) až h); tím není dotčena povinnost vyplývající ze zvláštního právního předpisu.85)  

§ 7 odst 7:

Je třeba sjednotit úpravu oznamovací povinnosti pro všechny subjekty, jejichž pracovníci se při výkonu své profese setkávají s dětmi, tedy i orgány veřejné moci, poskytovatele služeb určených dětem a zřizovatele zařízení určených pro děti a nezužovat jejich oznamovací povinnost pouze na nejzávažnější případy ohrožení dítěte. 
Je třeba jednoznačně upřednostnit oznamovací povinnost v souvislosti s ochranou dítěte před povinností mlčenlivosti v případě identifikace skutečností, které nasvědčují tomu, že jde o děti podle § 6 a nezužovat ji pouze na případy týrání, zneužívání a nejvážnější případy zanedbávání péče o dítě. Dále je třeba rozšířit okruh subjektů, které mají oznamovací povinnost i na poskytovatele služeb (poradenských, zdravotních, sociálních) určených dospělým, kteří jsou rodiči. 
Český systém sociálně-právní ochrany dlouhodobě selhává v identifikaci a včasné podpoře ohrožených dětí a jejich rodin. Každoročně je prošetřováno cca 10 tisíc podnětů, přičemž podle dostupných dat jsou počty dětí vystavených špatnému zacházení násobně vyšší. Navrhovaná úprava omezující oznamovací povinnost dotčených subjektů, situaci ohrožených dětí a šanci na jejich včasnou identifikaci a podporu, ještě zhorší.
Ministerstvo k tomuto kroku přistupuje v situaci, kdy Výbor ministrů Rady Evropy v důsledku zvýšení incidentů špatného zacházení s dětmi v době pandemie COVID 19 připravuje nové doporučení členským státům EU k ochraně dětí. Doporučení nabádá k úpravě národních legislativ k zajištění včasného záchytu ohrožených dětí mimo jiné odstraněním legislativních překážek bránícím oznámení a zbavením povinnosti mlčenlivosti při podezření na ohrožení dítěte.  
Návrh je dále v rozporu s Úmluvou o právech dítěte, která v čl. 19. ukládá státům povinnost činit všechna potřebná zákonodárná, správní, sociální a výchovná opatření k ochraně dětí před jakýmkoli tělesným či duševním násilím, urážením nebo zneužíváním, včetně sexuálního zneužívání, zanedbáváním nebo nedbalým zacházením, trýzněním nebo vykořisťováním během doby, kdy jsou v péči jednoho nebo obou rodičů, zákonných zástupců nebo jakýchkoli jiných osob starajících se o dítě.

(5) Orgány veřejné moci, poskytovatelé služeb určených dětem a rodičům a zřizovatelé zařízení určených pro děti jsou povinni oznámit obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností skutečnosti, které nasvědčují tomu, že jde o děti podle § 6, a to bez zbytečného odkladu poté, kdy se o takové skutečnosti dozví; tím není dotčena povinnost vyplývající ze zvláštního právního předpisu85).

(7) Při plnění povinností podle odstavců 2 až 4 5 se nelze dovolávat státem uložené nebo uznané povinnosti mlčenlivosti. Při plnění povinnosti podle odstavce 5 se nelze dovolávat státem uložené nebo uznané povinnosti mlčenlivosti, jestliže mají být oznámeny údaje o podezření z týrání, zneužívání dítěte nebo ze zanedbávání péče o něj.

Tato připomínka je zásadní.

	Akceptováno jinak
Navrhovaná změna v § 7, § 10/4, § 10a a § 53/1 bude vypuštěna, bude ponechán stávající stav.


	SOFA
	K bodům 14 - 17: § 13a odst. 1 písm. b) a odst. 6

Úprava § 13a odst. 1 písm. b) umožňuje umístění dítěte staršího 3 roky do domova pro osoby se zdravotním postižením.

Úprava § 13a odst. 6 umožňuje dokonce dočasné odejmutí a umístění dítěte mladšího 3 roky do domova pro osoby se zdravotním postižením.

Výjimka ve vztahu k dětem s postižením z obecného zákazu umisťování nejmenších dětí do ústavních zařízení (s účinností od 1. 1. 2025) je v rozporu s Úmluvou o právech osob se zdravotním postižením a našimi mezinárodními závazky zajistit dětem s postižením rovná práva na život v rodinném prostředí). Mohla by být shledána diskriminační z důvodu zdravotního postižení.

V DOZP je krom toho převaha dospělých lidí s postižením. Děti nepatří do sociální služby pro dospělé. Děti dlouhodobě umístěné v pobytové sociální službě (z rozhodnutí soudu či na základě smlouvy uzavřené s rodiči) jsou dle platné legislativy ohrožené, ale není jim zajištěna v resortu sociálních věcí adekvátní podpora vývoje, rozvoje osobnosti, což je proti základním právům dítěte dle Úmluvy o právech dítěte.
Na rozdíl od ohrožených dětí bez postižení, kterým resort školství  garantuje podmínky (prostorové, personální i metodické), resort sociální umožňuje umístění dítěte do institucionálního prostředí, kde dítě nemá adekvátní podporu v rozvoji svých schopností a dovedností. I tato neuspokojivá úprava je v rozporu s mezinárodními smlouvami a lze ji označit jako diskriminaci dětí se zdravotním postižením. Pro tyto děti je proto třeba zřizovat malé pobytové služby komunitního charakteru a zajistit jim adekvátní podmínky pro jejich celkový rozvoj a začlenění se do většinové společnosti. 

Proto navrhujeme ustanovení §13a odst. 6 zrušit a současně do § 34 odst. 1 zákona o sociálních službách doplnit písm. „e) domovy pro osoby se zdravotním postižením pro děti a mladistvé (příp. domovy pro děti a mladistvé se zdravotním postižením)“, ostatní písmena „přečíslovat“. 

Zároveň obecně dlouhodobě navrhujeme zvýšit věkovou hranici ze 3 let alespoň na 7 let, neboť malé děti by v době svého nejdynamičtějšího vývoje neměly vůbec pobývat v ústavní péči. Děti se zdravotním postižením potřebují v zájmu svého celkového rozvoje individualizovanou péči a vazbu k jednomu primární pečovateli stejně (a často i více) než děti intaktní. Jejich umísťování do sociální služby pro dospělé včetně nastavení výjimky pro děti do 3 let věku lze chápat jako diskriminační a v rozporu s vnitrostátní legislativou i mezinárodními závazky. 

Tato připomínka je zásadní.

	Akceptováno jinak 
Z návrhu zákona bude vypuštěn návrh nového znění § 13a odst. 6, při současném vypuštěním platného znění § 13a odst. 7 (s účinností od 1. 1. 2025) v rámci doprovodné novelizace zákona č. 363/2021 Sb. ¨
Pokud jde úpravu podmínek pro poskytování pobytových sociálních služeb dětem do 4 let věku v domovech pro osoby se zdravotním postižením podle § 48 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění novelizace provedené zákonem č. 363/2021 Sb. s účinností od 1. 1. 2025, bude navrženo, aby s účinností od r. 2026 byla tato úprava zrušena a nahrazena novou úpravou, která stanoví bezvýjimečný zákaz pro poskytování pobytových sociálních služeb v DOZP pro děti do 4 let věku.

	SOFA
	K bodům 14 - 17: § 13a 

Obecně nesouhlasíme s odložením účinnosti k 1.1.2025, neboť ustanovení fakticky umožní umísťování dětí do 3 let věku do ústavní péče o dva roky déle oproti původnímu závazku. 

Tato připomínka je zásadní.

	Akceptováno

S poznámku, že zákonem č. 363/2021 Sb. nedošlo k úplnému k zákazu umisťování dětí do DD3, toto řeší až předkládaná novela. 

	SOFA
	K doplnění § 19 odst. 4

Novela nově v § 47b odst. 1 navrhuje, aby uzavření dohody o výkonu pěstounské péče bylo dobrovolné a záviselo na rozhodnutí pečující osoby nebo osoby v evidenci. Bez uzavření smlouvy však chybí možnost kontroly tj. povinnost být minimálně jednou za 2 měsíce v osobním styku jak s osobou pečující, tak s dětmi svěřenými do její péče (§47b odst. 4). Pokud pečující osoba nebo osoba v evidenci neuzavře dohodu o výkonu pěstounské péče, může mu obecní úřad obce s rozšířenou působností uložit jen povinnost vyplývající z dosavadního § 47a odst. 2, a to zvyšovat si znalosti a dovednosti v oblasti výchovy a péče o dítě.

Ačkoliv je dítě v pěstounské péči nebo svěřenectví, zůstává pod ochranou státu a ta by neměla záviset na vůli pečující osoby uzavřít dohodu o výkonu pěstounské péče. Navrhovanou změnou by vznikla rozdílná záruka ochrany dětí v péči osoby, která dohodu uzavřela a osoby, která dohodu neuzavře. 

Navrhujeme proto úpravu záruky a kontroly v tomto bodě sjednotit pro všechny děti bez ohledu na vůli pečující osoby uzavřít dohodu a znění § 19 odst. 4 doplnit následovně:

„Neuzavře-li osoba pečující nebo osoba v evidenci dohodu o výkonu pěstounské péče dle § 47b, jsou zaměstnanci obce s rozšířenou působností zařazení do obecního úřadu povinni navštěvovat rodinu, kde dítě žije, popřípadě jiné prostředí, kde se dítě zdržuje nejméně jednou za 2 měsíce.“ 

Tato připomínka je zásadní.

	Akceptováno částečně 

„(4) Obecní úřad obce s rozšířenou působností sleduje vývoj dětí, které byly svěřeny do výchovy jiné osoby odpovědné za výchovu dítěte. Zaměstnanci obce s rozšířenou působností zařazení do obecního úřadu jsou přitom povinni navštěvovat v souladu se zájmy dítěte podle potřeby dítě a rodinu, kde dítě žije, popřípadě jiné prostředí, kde se dítě zdržuje, a to
a) nejméně jednou za 3 měsíce v období prvních 6 měsíců péče nahrazující péči rodičů,
b) nejméně jednou za 3 měsíce, nemá-li osoba pečující uzavřenu dohodu o výkonu pěstounské péče,
c) nejméně jednou za 6 měsíců v ostatních případech.“.

	SOFA
	K bodu 133: § 64 odst. 2
Návrhem zákona se vyděluje výkon hromadného poručenství a opatrovnictví dítěte z rozsahu poskytování sociálně-právní ochrany dětí. Výkon poručenství a opatrovnictví dítěte bude nově zakotven jako zcela samostatná agenda veřejné správy v samostatné do zákona nově vkládané komplexní Části dvanácté.

Úpravu oddělení rolí vítáme, navrhujeme však v nové právní úpravě zdůraznit oddělení role navrhovatele a zastupujícího dítě v soudním řízení, tak aby nebyly kumulovány ve stejné obci. Současně pak zachovat platnost ustanovení § 434 odst. 2, § 455 odst. 2 a v § 469 odst. 2 zákona 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, podle nichž již dnes platí, že opatrovníkem dítěte pro řízení ve věci osvojení, předběžné úpravy poměrů dítěte nebo ve věcech péče soudu o nezletilé nelze jmenovat orgán sociálně-právní ochrany dětí, který sám podal návrh na zahájení stejného řízení. Pokud by dítě nadále v uvedených soudních řízeních mohla zastupovat stejná obec s rozšířenou působností (tedy její obecní úřad), která přitom sama podala návrh na zahájení (orgán sociálně-právní ochrany dětí) mohlo by stále v praxi docházet ke sjednocení role navrhovatele a zástupce, neboť veřejné opatrovnictví na obcích téměř vždy vykonávají sociální odbory, tedy ty odbory, které současně vykonávají i sociálně-právní ochranu dětí. Proto musí zůstat dosavadní pravidlo vylučující kumulaci zachováno.

§ 64a

Nositel hromadného poručenství a hromadného opatrovnictví

Nositelem hromadného poručenství a nositelem hromadného opatrovnictví nezletilých je jiná pověřená obec s rozšířenou působností než obec, jejíž orgán sociálně právní ochrany dětí vydal návrh na zahájení řízení nebo návrh na předběžné opatření.

B.    K části čtvrté (změna zákona o zvláštních řízeních soudních), čl. VII
K bodu 3. (§ 434 odst. 2), 4. (§ 455 odst. 2) a 5. (§ 469 odst. 2)

Zároveň je nutné zachovat znění § 434 odst. 2 a § 469 odst. 2  dotčených předpisů, jejichž zrušení zákon předpokládá v následujícím znění: 

Opatrovníkem nelze jmenovat obec s rozšířenou působností, jejíž orgán sociálně-právní ochrany dětí podal návrh na zahájení řízení.

A § 455 odst. 2 v následujícím znění:

Opatrovníkem nelze jmenovat obec s rozšířenou působností, jejíž orgán sociálně-právní ochrany dětí podal návrh na předběžné opatření.

Tato připomínka je zásadní.

	Akceptováno jinak
Úprava hromadného poručenství a opatrovnictví bude zahrnuta až do připravované nové právní úpravy.


	SOFA
	K bodům 52 - 53: § 42
V ustanovení § 42 odst. 1 ZSPOD je na konci odstavce doplněno, že dětem do dovršení 3 let poskytuje ZDVOP ochranu a pomoci nejdéle po dobu jednoho týdne. V případě společného umístění se sourozenci z důvodu zachování sourozeneckých vazeb dokonce až na 6 měsíců.

Navrhujeme lhůtu nastavit jako jednodenní v zájmu okamžitého umístění dětí do rodin a zdůraznit preferenci na společné umístění se sourozenci. 

…Není-li dále stanoveno jinak, ochrana a pomoc se poskytuje po přechodnou dobu nepřesahující zpravidla dobu 6 měsíců bez ohledu na to, je-li poskytována na základě smlouvy o poskytování ochrany a pomoci nebo na základě soudního rozhodnutí. Dítěti do dovršení 3 let věku se poskytuje ochrana a pomoc v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc nejdéle po dobu jednoho dne týdne; to neplatí v případě dítěte do dovršení 3 let věku, u něhož je a přitom podporovat na společné umístění se sourozenci v jeho nejlepším zájmu z důvodu zachování sourozeneckých vazeb.

Tato připomínka je zásadní.

	Neakceptováno

Odůvodnění výše

	MÚ Vodňany
	§ 7 odst. 5 resp. odst. 7 – Změna oznamovací povinnosti
Na poli úprav v oblasti oznamovacích povinností došlo ke zpřesnění, kdy není možné se odvolávat na mlčenlivost pouze v případě týrání, zneužívání a zanedbávání dítěte. Při striktním dodržování tohoto ustanovení dojde k omezení sdělených informací zejména ze strany škol v rámci následné potencionální kurately pro děti a mládež, čímž bude značným způsobem redukována tolik potřebná a velmi často zmiňovaná prevence.

	Akceptováno jinak
Navrhovaná změna v § 7, § 10/4, § 10a a § 53/1 bude vypuštěna, bude ponechán stávající stav.

	MÚ Vodňany
	§ 32 – Sociální kuratela pro děti a mládež
Orgány sociálně-právní ochrany dětí nejsou pouze nástrojem restriktivním, jak je mnohdy mylně interpretováno, ale především nástrojem protektivním a preventivním. Vypuštěním původního odst. 4, písm. a) stejného paragrafu bude opět značně redukována preventivní činnost sociálních kurátorů, kteří se specificky zaměřují právě na tuto oblast (včetně specificky definovaných pracovních pozic dle SQ SPOD) a tato role připadne pravděpodobně obecnému poradenství, což je v přímém rozporu s výše uvedenou nutností specifikací pracovních pozic.

	Neakceptováno 

	MÚ Vodňany
	§ Část dvanáctá – Hromadné poručenství a hromadné opatrovnictví nezletilých 
Úvodem musím předeslat, že epikie tohoto ustanovení, tedy zřetelné oddělení kolizního opatrovnictví od činnosti OSPOD je zcela namístě a legitimní. Veřejno-právní ochrana dítěte je odlišným institutem od institutu opatrovnictví a poručenství. Současně je ale třeba podotknout, že vzhledem k jejich aktuálnímu propojení resp. faktickému a praktickému propojení do 01.01.2022 docházelo ke zcela průhlednému  a logickému předávání informací mezi oběma instituty v osobě daného sociálního pracovníka zařazeného k výkonu SPOD.

Je tedy skutečně na místě diskuze o formě a způsobu realizace oddělení těchto dvou nástrojů pro ochranu dětí s respektem k aktuálním personálním, faktickým a legislativním možnostem orgánu sociálně-právní ochrany dětí a současně především k potřebám nezletilých dětí.

Předkládaná novela však z mého pohledu nenaplňuje ani jedno. Zcela evidentně si odporuje, není správně legislativně upravena, neakcentuje další připravované legislativní změny, nedisponuje doprovodnými podzákonnými normami a především nikterak neposouvá samotnou primární podstatu věci, tedy ochranu zájmů dítěte.
Konkrétní připomínky:
a) Opakovaně je zmiňováno, že kolizní opatrovnictví a poručenství (KOP) bude zcela odděleno od sociálně-právní ochrany dětí (SPOD). Současně je tato úprava zanesena do zákona č. 359/1999 Sb. tedy zákona o SPOD, což samo o sobě popírá podstatu věci.

b) Důvodová zpráva (DZ) uvádí, že nebude nutné měnit pracovní náplň zaměstnanců zařazených k výkonu SPOD, kteří by byli přeřazeni ke KOP. Skutečností ale je, že pokud se nezmění pracovní náplň, pak bude zcela logicky obsahovat povinnosti pracovníka SPOD (např. také návštěvy v ÚV, realizace dohledu, návštěva dětí v § 6), čímž by fakticky k žádnému oddělení nedošlo.

c) DZ uvádí, že již dnes některé OSPODy přistoupily na oddělení KOP a výkonu SPOD. Tento krok byl však reálný pouze pro větší OSPODy, které se tímto vyrovnávaly s nulovou podporou metodických materiálů k novele účinné od 01.01.2022. Současně je třeba podotknout, že menší ORP s 3 – 5 sociálními pracovníky budou jen velmi těžce vyčleňovat potřebný počet pracovníků (dle SQ 1 pracovník na 1 600 nezletilých). Např. v případě ORP Vodňany zůstane 1 pracovník OSPOD, což znamená, že bude mít v gesci jeden člověk komplexní agendu OSPOD, čímž dojde logicky ke snížení kvality poskytované ochrany ze strany OSPOD a zcela to koliduje se snahou o specifikaci jednotlivých pozic. Nemluvě prostorovému oddělení těchto pracovníků, které zůstane v rámci menších úřadů spíše v rovině představ.

d) Byť nikde není uvedena přípustnost kumulace obou institutů, lze z logiky věci předpokládat, že tato kumulace přípustná nebude. Pokud ale nebude, vybízí se přímo otázka, jak si předkladatel představoval zajištění pohotovosti SPOD ze strany KOP (které sám uvedl v SQ KOP), kdy pracovníci KOP samozřejmě nebudou disponovat znalostmi, nástroji a především pak legislativními kompetencemi pro zajištění řádného výkonu pohotovosti (např. pracovník KOP nebude moci podat návrh na PO v případě dítěte dle § 16 zákona 359/1999 Sb.).

e) Předkládaná úprava zákona č. 359/1999 Sb. nikterak nereflektuje možnou novelu občanského zákoníku, která sice aktuálně není v poslanecké sněmovně, ale odborné kruhy se jí dále zabývají. Tato novela hovoří o možnosti vypuštění povinnosti opatrovnického řízení, tedy úpravy poměrů k dítěti před rozvodem – z čehož by explicitně vyplývalo, že nebude třeba tolika kolizních opatrovníků.

f) Nikde není nikterak stanovena struktura metodicky nadřízených orgánů pro pracovníky KOP.

g) S ohledem na aktuální úpravu katalogu prací by měli být pracovníci KOP zařazeni do 10. platové třídy (samo o sobě to opět koliduje s tvrzením, že nebude třeba upravovat náplně práce). Je tedy otázkou, kolik současných pracovníků OSPOD bude ochotno v systému KOP zůstat. SQ KOP současně uvádí, že nebude třeba sociální vzdělání a existuje tedy předpoklad, že budou moci být nahrazeni pracovníky bez potřebných odborných kompetencí. Domnívám se však, že tento krok nikterak nepovede ke zkvalitnění péče o nezletilé, ba naopak.

Přes již zmiňovaný souhlas s oddělením obou institutů (KOP a SPOD) se domnívám, že z výše uvedeného je zcela patrné, že tato úprava je nepromyšlená, neakceptuje současné podmínky na OSPOD, koliduje v mnoha ohledech sama se sebou a nenabízí potřebné legislativní ukotvení ani reálné použitelné nástroje pro řádný výkon KOP.
	Akceptováno jinak
Úprava hromadného poručenství a opatrovnictví bude zahrnuta až do připravované nové právní úpravy.


	Středisko náhradní rodinné péče

	Nesouhlasíme s navrhovanou úpravou § 48 odst. 2 zákona SPO, vložením nového písmene a), podle něhož by poskytování odborného poradenství pověřenými organizacemi mohlo být poskytováno rodinám 
a dětem pouze v procesu směřujícím k osvojení, nikoliv po rozhodnutí soudu o osvojení.

Z důvodové zprávy se podává, že důvodem pro tento postup je skutečnost, že cit.: …v případě osvojitelů po schválení osvojení jde již o osoby, které nejsou „jinými osobami odpovědnými za výchovu“, ale tyto osoby mají z právního hlediska postavení shodné s přirozenými rodiči, neboť podle § 771 obč. zák. „příbuzenství je vztah osob založený na pokrevním poutu, nebo vzniklý osvojením“, podle § 794 obč. zák. „osvojením se rozumí přijetí cizí osoby za vlastní“ a podle § 832 odst. 1, 2 obč. zák. „dítě… má postavení dítěte osvojitele“ a proto „osvojitelé mají rodičovskou odpovědnost“, přičemž podle § 833 odst. 1 věta první obč. zák. „osvojením zaniká příbuzenský poměr mezi osvojencem a původní rodinou, jakož i práva a povinnosti 
z tohoto poměru vyplývající“. Osvojitelé mají tedy právo na poskytování odborných, zejm. sociálních služeb, a to však ve stejném rozsahu a současně právě jen v rozsahu, jako vlastní rodiče dítěte při výkonu rodičovské odpovědnosti.“

Nicméně uvedené argumenty nejsou zcela přesné. Z právního hlediska je osvojení nepochybně postaveno na roveň biologickému rodičovství (a je to tak správně), fakticky tomu tak ale není. Osvojené dítě má za sebou (různě dlouhou) historii mimo osvojitelskou rodinu, často také prožilo trauma (kvůli absenci primárně pečující osoby, rané separaci od matky, nedostatečné péči, častému střídání vychovatelů 
a výchovného prostředí apod.) a tyto skutečnosti nelze ignorovat. Mnoho osvojených dětí se narodilo z nesledovaného těhotenství, matka zneužívala návykové látky, dítě může mít po narození abstinenční syndrom. To vše jsou rizikové situace, se kterými se musí osvojitelé velmi často potýkat a vyrovnávat, přičemž se jedná o specifikum osvojených rodin (tj. děti v biologické rodině se s podobnými problémy z podstaty věci nesetkávají). 

Ze své praxe můžeme potvrdit, že o následnou pomoc ze strany osvojitelů je značný zájem.

Dalšími důvody našeho nesouhlasu jsou zejména tyto skutečnosti:

1. Děti v osvojení i pěstounské péči mají obdobnou historii, kterou nové rodiny musí řešit (téma opuštění, identitu dítěte, vztahy k širší rodině a další).

2. Do soudního rozhodnutí o osvojení se jedná o děti, kterým je garantována pomoc a podpora ze systému sociálně-právní ochrany dětí. Od soudního rozhodnutí o osvojení se tyto děti dostávají do režimu „běžné rodiny“, mimo systém aktivní pomoci a podpory. 
V současnosti je jim poskytována pomoc a podpora ze strany některých neziskových organizací, pověřených osob, které se na problematiku práce s osvojitelskou rodinou specializují. Osvojitelské rodiny nemají stejné postavení a často řeší s ohledem na přijaté děti jiné problémy než rodiny biologické.  
Tato pomoc je ze strany osvojitelských rodin velmi vítána. Zkušenosti ukazují, že osvojitele řeší specifické problémy, se kterými si často odborníci z běžné praxe neví rady.

3. Děti v rámci mezinárodního osvojení zůstávají i nadále v systému sociálně-právní ochrany dětí dle článku 20 haagské úmluvy o osvojení. Sociální pracovníci v dané zemi navštěvují rodinu dítěte 
a posílají pravidelné zprávy o vývoji a situaci dítěte až do jeho zletilosti. Osvojitelským rodinám je systémově poskytován postadopční servis. Domníváme se tedy, že není důvod, aby děti osvojované v rámci České republiky měly menší ochranu a podporu.

Tyto skutečnosti potvrzují i závěry výzkumů u nás i v zahraničí. Středisko náhradní rodinné péče realizovalo mnoho výzkumů na téma osvojení v České republice, v Anglii, Dánsku, Rakousku, k nim byly vypracovány právní analýzy legislativy.  Na základě těchto výzkumů jsme vytvořili se skupinou expertů věnujících se tématu náhradní rodinné péče Model osvojování (2017), Návrhy změn ke zlepšení osvojování v České republice (2021).
Z těchto závěrů jednoznačně vyplývá potřeba možnosti odborné podpory pro osvojitelské rodiny a tato podpora by měla být co nejvíce dostupná (místně i finančně).

Institut osvojení jako jediný nabízí dětem, které opustila jejich rodina, stálé rodinné zázemí. Stálost 
a bezpečí je základním odrazovým můstkem pro zdárný vývoj dítěte a mělo by být proto v zájmu každé vyspělé společnosti nastavit systém tak, aby rodiny, které přijímají děti do osvojení, měly možnost získat všestranně dostupnou a odbornou podporu.  

Žádáme vás proto o přehodnocení vašeho návrhu, aby byl v souladu se zájmy a potřebami osvojených dětí. 
Osvojení je celoživotní proces, který nekončí právním aktem osvojení. Ostatně i z ust. § 840 ObčZ vyplývá, že osvojení je možné ve výjimečných případech zrušit, v zájmu všech zúčastněných však je, aby k tomuto výjimečnému institutu nedocházelo, což je mj. i cílem konkrétní a adresné pomoci osvojitelským rodinám po procesu osvojení, kterou předloženým materiálem navrhujete zrušit.
	Neakceptováno, vysvětleno.
V rámci pověřování k poskytování sociálně-právní ochrany dětí budou napříště poskytovány pouze takové specializované služby, které nemohou být zajištěny v rámci sítě sociálních služeb podle zákona č. 108/2006 Sb. Rodinné poradenství a další služby registrované podle zákona o sociálních službách jsou zacíleny na rodiny s dětmi, včetně rodin osvojitelských. Není tedy vyloučeno, aby tentýž subjekt poskytovatoval poradenství jednak náhradním rodinám v režimu pověření k poskytování SPOD podle zákona č. 359/1999 Sb., jednak souběžně též osvojitelským rodinám podle zákona 
č. 108/2006 Sb. Cílem návrhu rozhodně není znevýhodňovat osvojitelské rodiny oproti rodinám pěstounským či poručenským, ale pokud by se zákon o sociálně-právní ochraně dětí v jiných ohledech osvojitelským rodinám nijak speciálně nevěnuje a nahlíží na ně stejně jako na rodiny, ve kterých jsou děti vychovávány pokrevními rodiči, bylo by nesystémové je dále zahrnovat i do úpravy specializovaných služeb poskytovaných na základě pověření k výkonu sociálně-právní ochrany dětí.


V Praze dne 22. května 2023


Vypracoval:	J. Riedlová Jurková
2

image1.emf