Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam ALBSCNPJ6EPJ najdete zde
V.
Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace k návrhu novely zákona o sociálně-právní ochraně dětí (RIA)
Závěrečná zpráva hodnocení dopadů regulace podle obecných zásad (RIA)
1. Základní identifikační údaje
Název návrhu: Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
Zpracovatel / zástupce předkladatele:
Ministerstvo práce a sociálních věcí
Odbor rodinné politiky a ochrany práv dětí
Předpokládaný termín nabytí účinnosti, v případě dělené účinnosti rozveďte
1. ledna 2024
Implementace práva EU: NE
2. Cíl návrhu novelizace zákona
1) V novele zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně právní ochraně dětí (dále jen „zákon č. 359/1999 Sb.“ nebo „ZSPOD“) bude zakotvena úprava zjednodušení a zrychlení procesu zprostředkování osvojení a náhradní rodinné péče (dále jen „NRP“).
2) Změny v oblasti doprovázení pěstounů a státního příspěvku na výkon pěstounské péče.
3) Změny v poskytování sociálně-právní ochrany dětí pověřenými osobami a zařízeními sociálně právní ochrany.
4) Změna úpravy poradenské pomoci po odnětí dítěte z rodiny a sociální kurately pro děti a mládež.
6) Změna v úpravě podmínek pro poskytování ochrany a pomoci dětem mladším 3 let v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc (legislativně technická oprava § 42 ZSPOD).
7) Zrušení úpravy dětských domovů pro děti do 3 let věku a ukončení jejich činnosti.
3. Agregované dopady návrhu zákona
3.1 Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty: ANO
Zrychlení a zefektivnění procesu zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče zejména ve fázi před rozhodnutím o zařazení zájemce o zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče do evidence žadatelů vedené krajským úřadem bude mít rozpočtový dopad cca 20 mil. Kč ročně (nastavení výkonnostní platby z příspěvku na výkon veřejné správy), nicméně povede ke zvýšení počtu pěstounů a tím pádem bude více dětí umístěno v této formě péče oproti péči ústavní, která je pro stát značně nákladnější. Náhradní rodinná péče o dítě je minimálně o polovinu méně nákladná než ústavní výchova. Totéž platí v případě sjednocení podpory v oblasti náhradní rodinné péče pro děti svěřené do péče jiného člověka (tzv. svěřenectví) a nezprostředkované pěstounské péče, kdy se předpokládá finanční dopad na čerpání ze státního rozpočtu vyšší cca o 780 mil. Kč ročně v oblasti dávek pěstounské péče a státního příspěvku na výkon pěstounské péče, tato částka je uplatněna v rámci návrhu střednědobého rozpočtu, opět to ale ve svém důsledku znamená podporu setrvání dítěte v péči širší rodiny oproti nákladnějšímu umístění či odchodu dítěte do ústavní péče a v konečném důsledku tedy úsporu.
Zrušení dětských domovů pro děti do 3 let povede k finančním úsporám, a to zejména pro rozpočty obcí a krajů, které jsou zřizovateli uvedených zařízení. Tyto úspory je možné investovat do rozvoje potřebných preventivních programů a služeb.
3.2 Dopady na mezinárodní konkurenceschopnost ČR: NE
3.3 Dopady na podnikatelské prostředí: NE
3.4 Dopady na územní samosprávné celky (obce, kraje): ANO
Nová právní úprava bude mít pozitivní dopad na činnost krajských úřadů ve smyslu zrychlení procesu zprostředkování náhradní rodinné péče.
3.5 Sociální dopady: ANO
Nová právní úprava bude mít pozitivní dopad na rozvoj náhradní rodinné péče, čímž dojde ke snížení počtu dětí umisťovaných do ústavních zařízení.
3.6 Dopady na spotřebitele: NE
3.7 Dopady na životní prostředí: NE
3.8 Dopady ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti žen a mužů: NE
3.9 Dopady na výkon státní statistické služby: NE
3.10 Korupční rizika: NE
3.11 Dopady na bezpečnost nebo obranu státu: NE
Důvod předložení a cíle
Název
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí,
ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
1.2 Definice problému
Česká republika se dlouhodobě potýká s nedostatky systému péče o ohrožené děti a rodiny, zároveň je též dlouhodobě kritizována, mimo jiné Výborem pro práva dítěte OSN, za vysoký počet dětí v ústavní péči (cca 8 000 dětí ve všech typech pobytových zařízení) a za absenci věkové hranice, které by omezovala umístění dítěte do ústavu.
Negativní vliv ústavní péče na vývoj dětí, prokázaný již v 60. letech minulého století,[footnoteRef:2] byl doplněn řadou aktuálních studií[footnoteRef:3], včetně přímých dopadů kolektivní péče o děti na neurobiologický vývoj mozku a na vznik poruch attachmentu. Aktuální studie OSN potom definuje ústavní péči jako formu násilí na dětech[footnoteRef:4]. Analýzami nákladů na péči o děti[footnoteRef:5] bylo doloženo, že náklady na zajištění podpory ohroženého dítěte v rámci rodiny jsou šestinásobně nižší oproti zajištění péče v ústavu. [2: Matějček, Z. Pozdní následky psychické deprivace a subdeprivace] [3: Návrh optimalizace systému řízení ochrany práv dětí a péče o ohrožené děti, MPSV 2016, Studie systému následné péče o ohrožené děti po dosažení zletilosti, MPSV 2015, Analýza náhradní rodinné péče, MPSV,2016] [4: Práva ohrožených dětí mladších tří let. Ukončení jejich umisťování do ústavní péče. Úřad Vysoké komisařky OSN, 2012.] [5: Analýza financování systému péče o ohrožené děti v České republice. MPSV, 2016.]
Nedostatky stávajícího systému péče o ohrožené děti a rodiny (mimo vysoký počet dětí v ústavní péči též například roztříštěnost systému péče o ohrožené děti mezi více resortů, nekoordinované financování a absence standardizace kvality péče) byly promítnuty do řady koncepčních a strategických materiálů, včetně vládních. Cílem je kromě snížení počtu dětí v ústavech též zajištění dostatečné podpory dětí pro život ve vlastních nebo náhradních rodinách, provázání financování systému s individuálními potřebami dítěte, standardizace kvality péče, nastavení monitoringu dat apod. Aktuálně se jedná především o tyto strategické
a koncepční materiály: Národní strategii sociálního začleňování 2021-2030, Národní strategii rozvoje sociálních služeb 2016 – 2025. Komplexní cíle týkající se ochrany ohrožených dětí jsou obsaženy v Národní strategii ochrany práv dětí na období 2021 – 2029 a I. akčním plánu na období 2021 - 2024, který bude dále aktualizován pro další období.
Zákon č. 359/1999 Sb. legislativně zastřešuje agendu práce s ohroženými dětmi a rodinami. Jeho postupné novelizace jsou nedílnou součástí implementace výše uvedených změn. Přestože se od roku 2007 podařilo dosáhnout dílčích změn (např. zvýšení počtu pěstounů, snížení počtu dětí s postižením v institucionální výchově, aj.), klíčové nedostatky systému stále přetrvávají
a je nutné přijímat další opatření, včetně legislativních, k jejich řešení.
Mezi základní nedostatky patří nepružný a netransparentní systém zprostředkování náhradní rodinné péče, rozdílné podmínky příprav a doprovázení pěstounů, překrývající se instituty náhradní rodinné péče, zdvojení činnosti osob pověřených výkonem sociálně-právní ochrany dětí (SPOD) a sociálních služeb, úprava hromadného poručenství a opatrovnictví jako výkonu SPOD, netransparentní a nepřehledná úprava oznamovací povinnosti o ohrožení dítěte, nepřehledná úprava umisťování nejmladších dětí do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, přetrvávající úprava činnosti dětských domovů pro děti do 3 let věku a další nedostatky legislativně technického charakteru.
1.2.1. Dílčí oblasti novelizace
1.2.1.1. Zprostředkování osvojení a pěstounské péče
Žadatelů o zprostředkování náhradní rodinné péče není tolik, kolik by bylo potřeba pro děti, pro které se hledá náhradní rodina. Jedním z důvodů je i zdlouhavý, nepřehledný, a netransparentní proces odborného posouzení a řízení o žádosti o zařazení do evidence pro zprostředkování pěstounské péči či osvojení. Navíc praxe se v jednotlivých krajích liší.
Náhradní rodinná péče (dále též „NRP“) je upravena zákonem č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále též „OZ“). Za náhradní rodinnou péči je považována pěstounská péče, pěstounská péče na přechodnou dobu, péče jiné osoby než rodiče dle § 953 OZ (tzv. svěřenectví) a poručenství s osobní péčí. Další, samostatnou kategorií, je pak osvojení dítěte. Zákon č. 359/1999 Sb. upravuje zprostředkování náhradní rodinné péče, resp. zprostředkování pěstounské péče a osvojení dítěte orgány sociálně-právní ochrany dětí, vymezuje práva
a povinnosti osob pečujících a osob v evidenci dle § 47a, která jsou pak vždy podrobně upravena v dohodě o výkonu pěstounské péče či ve správním rozhodnutí o právech
a povinnostech dle § 47a odst. 2 zákona č. 359/1999 Sb., a rovněž také obsahuje vymezení nároku na dávky pěstounské péče a jejich výplatu a ustanovení týkající se řízení o dávkách pěstounské péče.
Současný systém zprostředkování náhradní rodinné péče je zatížen poměrně značnou zdlouhavostí a administrativní náročností. Na prvním stupni probíhá správní řízení na dvou různých úrovních. Řízení je zahájeno u jiného správního orgánu, než který vydává prvostupňové rozhodnutí ve věci samé – žádost o zařazení do evidence žadatelů
o zprostředkování pěstounské péče nebo osvojení se podává u obecního úřadu obce s rozšířenou působností, příslušného podle místa trvalého pobytu žadatele, tento správní orgán provádí prvotní úkony a šetření, shromažďuje podklady a následně řízení předává krajskému úřadu, v jehož správním obvodu se obecní úřad obce s rozšířenou působností nachází. Krajský úřad provádí další dokazování, žadatel absolvuje povinnou přípravu k přijetí dítěte do rodiny
(v rozsahu minimálně 48 hodin, resp. 72 hodin u žadatelů o zařazení do evidence osob, které mohou vykonávat pěstounskou péči na přechodnou dobu), psychologické posouzení atd.
Správní řízení od podání žádosti do jeho pravomocného skončení trvá v současnosti nejen několik měsíců, ale v řadě případů i déle než rok. Přitom právě zdlouhavost a náročnost celého procesu některé potenciální zájemce o osvojení či pěstounskou péči buďto od podání žádosti zcela odradí, anebo je vede k různým cestám obcházení procesu zprostředkování NRP. Nejvíce problematické se v praxi ukazuje, pokud jde o délku procesu odborného posouzení a délku řízení, že žadatelé musí v některých případech (krajích) čekat i několik týdnu až měsíců, než krajský úřad vypíše či naplní přípravu k přijetí dítěte do rodiny a/nebo než dojde k psychologickému posouzení žadatele a jeho rodiny. Cílem předkládané novely je tedy mj. proces odborného posuzování žadatelů o zařazení do evidence pro zprostředkování náhradní rodinné péče v těchto problematických oblastech zrychlit tak, že si sami žadatelé budou moci vybrat pověřenou organizaci, kde přípravy k přijetí dítěte do rodiny absolvují (žadatelé si budou moci zvolit organizaci, která je pro ně v lepší dojezdové vzdálenosti a nabízí např. pro žadatele vhodnější termíny konání příprav) a nebude tedy třeba čekat na naplnění kapacity či vypsání termínu konání příprav ze strany krajského úřadu.
Přípravy žadatelů
Přípravy zajišťují nyní ve smyslu ust. § 11 odst. 2 písm. a) zákona č. 359/1999 Sb. krajské úřady prostřednictvím krajských příspěvkových organizací, které disponují pověřením ve smyslu
§ 48 odst. 2 písm. e) uvedeného zákona, nebo jsou přípravy přeneseny na nestátní neziskové subjekty, které získaly rovněž pověření k zajišťování příprav podle jmenovaného ustanovení zákona č. 359/1999 Sb. Rovněž se, ovšem pouze v jednom případě, vyskytuje model realizace příprav přímo krajským úřadem, který si částečně najímá externí lektory. Vyskytují se rovněž různé kombinace uvedeného, včetně modelu, kdy je příprava realizována neziskovou organizací, avšak zaměstnankyně krajského úřadu jsou přítomny jako pozorovatelé. „Dodavatel“ příprav je některých krajích vybírán na základě veřejné zakázky. V některých případech je jediným hodnotícím kritériem cena (zájemce však musí naplnit podmínky odbornosti stanovené krajským úřadem).[footnoteRef:6] V krajích, kde vykonává přípravy k přijetí dítěte do rodiny více subjektů, je prokazatelně kratší průměrná doba vedení řízení o zařazení žadatele do evidence pro zprostředkování NRP oproti krajům, kde přípravy realizuje pouze jeden subjekt. Krajské úřady rovněž postupují odlišně, pokud jde o možnost „jejich“ žadatelů realizovat přípravy v jiném kraji, což částečně souvisí s financováním příprav a možností a ochotou platit jinému než „svému“ subjektu realizujícímu přípravy. Neexistuje jednotný výstup z příprav, který by tvořil podklad pro zhodnocení příprav ze strany krajského úřadu ve smyslu § 27 odst. 1 písm. b) zákona č. 359/1999 Sb. [6: Analýza kvality příprav žadatelů o náhradní rodinnou péči a jejich následného vzdělávání, Institut projektového řízení, a.s., 2017; Analýza stávajícího systému posuzování žadatelů o náhradní rodinnou péči v ČR Institut projektového řízení, a.s., 2017]
Odborné posouzení psychické způsobilosti
Na části odborného posouzení žadatelů na úrovni krajského úřadu se podílejí psychologové (ať už jako zaměstnanci krajského úřadu nebo externisté), ačkoli zákon č. 359/1999 Sb. nedefinuje a ani blíže neupravuje „psychologické posouzení žadatelů“. Zvykově bývá psychologům dávána k posouzení zejména motivace žadatele, jeho osobnost, psychický stav, někdy posuzuje psycholog rovněž stabilitu manželského vztahu a prostředí v rodině a schopnosti dětí žijících v rodině žadatele přijmout další dítě do rodiny (§ 27 odst. 1 písm. d) zákona č. 359/1999 Sb.). Většina krajských úřadů má své psychology, jde tedy o zaměstnance krajského úřadu, přičemž tito mají i jinou náplň práce než psychologické posuzování žadatelů o zprostředkování NRP. Jinde najímají psychology pro psychologické posouzení žadatelů externě, v některých případech jde o zaměstnance pověřených osob, které pro krajský úřad zároveň realizují přípravy k přijetí dítěte do rodiny. Pojetí a průběh psychologického posouzení žadatelů a společně posuzovaných osob a rovněž použité diagnostické metody a jejich vyhodnocení jsou v jednotlivých krajích a u jednotlivých psychologů a organizací různé, stejně tak výstupy z tohoto posouzení. Závěry posuzujícího psychologa jsou nezřídka brány jako gros odborného posouzení, aniž by byly při rozhodování brány v potaz další skutečnosti a důkazy. Závěr z psychologického posouzení je přitom pouze jedním z důkazů, ze kterých by měl správní orgán při rozhodování vycházet. V případě, že je vyžadováno posouzení psychologem-zaměstnancem krajského úřadu, avšak úřad nedisponuje více psychology, kteří by se v rámci své agendy mohli zastupovat, není výjimkou, že žadatelé čekají na psychologické posouzení několik týdnů
i měsíců a dalších několik týdnů na samotnou zprávu z psychologického posouzení.
Pokud jde o stávající kritéria odborného posouzení (kritéria osobnostního, sociálního či socioekonomického charakteru - věk, rodičovské zkušenosti, věk dětí v rodině, úroveň bydlení, ekonomická stabilita atd.), vyplývá z hodnocení významu kritérií, že klíčovou roli hrají osobnostní předpoklady žadatele, méně pak již jeho sociální situace a rodinný stav. Z výsledků výzkumu provedeného v rámci Analýzy stávajícího systému posuzování žadatelů o náhradní rodinnou péči (Institut projektového řízení, MPSV, 2017) také vyplývá, že naprosto klíčovou roli hraje psychologické posouzení žadatele prováděné testy, rozhovory, pozorováním atd., které se na otázku osobnostních předpokladů (vedle hodnocení psychického stavu) často zaměřuje. Většina krajů přitom vychází z jediného upřesňujícího metodického dokumentu, jímž jsou metodická doporučení Ministerstva práce a sociálních věcí z roku 2009. Podle uvedeného výzkumu z r. 2017 „Proces odborného posuzování tedy vyžaduje určitou standardizaci za současného prohlubování kompetencí osob, které se na tomto systému podílejí. Již výstupy Analýzy implementace programu PRIDE v ČR upozornily na zásadní skutečnost charakterizující proces odborného posuzování žadatelů o náhradní rodinnou péči v České republice. Svědčí o potřebě kompetentních pracovníků mít pro posouzení žadatele „exaktní“ data či vyjádření ve formě psychologických, zdravotnických či jiných odborných posudků. Chybí schopnost hodnotit žadatele na základě posouzení „měkkých“, pro výkon náhradní rodinné péče však zásadních, dovedností. Analýza posuzování žadatelů o náhradní rodinnou péči potvrdila, že ačkoliv dochází na úrovni krajských úřadů k určitému posunu v této záležitosti, je nadále uplatňován tradiční „pozitivistický“ přístup.“ Lze konstatovat, že od publikování uvedené Analýzy v procesu odborného posuzování žadatelů o zprostředkování NRP k větším posunům nedošlo, byť situace je, jak bylo uvedeno výše, v různých krajích odlišná.
1.2.1.2 Doprovázení pěstounských rodin a státní příspěvek na výkon pěstounské péče
Ačkoli je tzv. doprovázení pěstounských rodin samotnými pěstouny i odborníky hodnoceno kladně a je prevencí předčasného ukončení pěstounské péče, od svého zavedené v roce 2013 zůstává prakticky beze změny. Ukázalo se, že ne všechny potřeby pěstounských rodin a svěřených dětí lze v rámci doprovázení efektivně řešit z důvodu nejasně nastavené legislativy a možností čerpat státní příspěvek na výkon pěstounské péče.
Zákonem č. 401/2012 Sb. byl s účinností od 1. 1. 2013 rozšířen tzv. systém doprovázení osob pečujících a osob v evidenci (tedy pěstounů, zájemců o pěstounskou péči, kteří mají svěřeno dítě do péče, osobně pečujících poručníků nebo zájemců o poručenskou péči, jakož i osob zařazených v evidenci krajského úřadu pro výkon pěstounské péče na přechodnou dobu) na všechny osoby pečující a osoby v evidenci. Do té doby bylo doprovázení poskytováno pouze minimu náhradních rodin, a to pěstounům v zařízeních pro výkon pěstounské péče. Byl nastaven systém podpory formou nároku na odborné služby, nastavena povinnost rozšiřovat si své znalosti a dovednosti v oblasti péče o dítě a jeho výchovy v rozsahu 24 hodin v době 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích, povinnost rozvíjet a prohlubovat sounáležitost dítěte
s jeho rodinou a osobami blízkými a zároveň povinnost doprovázejícího subjektu pomoci se zajištěním bezplatného vzdělávání a pomoc při kontaktech s biologickou rodinou dítě
v pěstounské péči, např. zajištění asistovaných kontaktů, prostorů pro setkávání apod.
Práva a povinnosti osoby pečující a osoby v evidenci, zakotvené v § 47a odst. 2 ZSPOD, jsou podrobněji upraveny a měly by být individualizovány v dohodě o výkonu pěstounské péče, kterou může osoba pečující a osoba v evidenci uzavřít s obecním úřadem obce s rozšířenou působností (OÚ ORP) místně příslušným podle místa trvalého pobytu dané osoby nebo, pokud s tím tento úřad vysloví souhlas, s jiným OÚ ORP, obecním úřadem, krajským úřadem nebo pověřenou osobou. Pokud není dohoda o výkonu pěstounské péče uzavřena, OÚ ORP upraví práva a povinnosti správním rozhodnutím.
Tento koncept byl přijat po dlouhých odborných diskusích v rámci novelizace ZSPOD zákonem č. 401/2012 Sb., kdy dohoda o výkonu pěstounské péče je koncipována jako veřejnoprávní smlouva, neboť OÚ ORP přenáší uděleným souhlasem svou kompetenci v oblasti tzv. doprovázení na pověřenou osobu nebo jiný úřad. Praxe nicméně ukazuje mezery v tomto pojetí, navíc je třeba vzít v úvahu, že správním rozhodnutím nelze pěstounům v podstatě vnutit to, co má být jejich nárokem (benefitem), tedy např. jim nelze stanovit povinnost využít 14 dní celodenní péče o svěřené dítě nebo poskytnutí pomoci ve formě asistovaného kontaktu – posledně uvedené může stanovit pouze soud. Jediná povinnost, kterou lze správním rozhodnutím upravit, a ukazuje se často jako potřebná s ohledem na určitou vynutitelnost správního rozhodnutí, je povinnost zvyšovat si znalosti a dovednosti v oblasti výchovy a péče o dítě. Proto bude stanoveno, že pokud to OSPOD shledá jako potřebné,
a dohoda o výkonu pěstounské péče nebude uzavřena, bude moci OSPOD uložit povinnost zvyšovat si znalosti a dovednosti v oblasti výchovy a péče o dítě, a to nejvýše v minimálním stanoveném rozsahu, který se jinak poskytuje na základě uzavřené dohody o výkonu pěstounské péče, a to za úhradu, která bude stanovena vyhláškou.
Doprovázení je podporováno státním příspěvkem na výkon pěstounské péče, na který vzniká nárok doprovázejícímu subjektu ve výši 54 000,-Kč za kalendářní rok za každou uzavřenou dohodu o výkonu pěstounské péče, bez ohledu na počet svěřených dětí. Od 1.1.2023 dochází ke zvýšení příspěvku o 10 % díky inflaci, tedy na 59 400 Kč. Pokud dohoda o výkonu pěstounské péči či správní rozhodnutí netrvá po celý kalendářní rok náleží doprovázejícímu subjektu jedna dvanáctina za každý měsíc trvání takové dohody. Jestliže po 31. prosinci kalendářního roku, za který byl státní příspěvek na výkon pěstounské péče vyplacen, trvá dohoda o výkonu pěstounské péče nebo pravomocné správní rozhodnutí nadále, vyplatí se státní příspěvek na výkon pěstounské péče pro další kalendářní rok dopředu, a to ve výši, v níž tento příspěvek náležel k 1. lednu tohoto roku. O přiznání tohoto příspěvku rozhoduje krajská pobočka Úřadu práce ČR v místě sídla doprovázejícího subjektu. Příjemce příspěvku je povinen předložit krajské pobočce Úřadu práce ČR přehled čerpání tohoto příspěvku a vrátit nevyčerpané finanční prostředky náležející za předcházející kalendářní rok. Čerpání příspěvku na výkon pěstounské péče podléhá veřejnosprávní kontrole ze strany Úřadu práce ČR. Pravidla této kontroly a možnosti využití státního příspěvku upravuje mj. Instrukce náměstkyně pro řízení sekce sociální politiky MPSV č. 8/2019.
Aby mohlo být tzv. doprovázení pro osoby pečující a osoby v evidenci účelné a efektivní, je třeba zaplatit kvalifikované sociální pracovníky a další odborníky poskytující služby pěstounským rodinám a svěřeným dětem, což se za stávající výše státního příspěvku na výkon pěstounské péče ukazuje jako velice obtížné. Rostou zejména mzdy a platy sociálních pracovníků, rostou mzdy a platy dalších odborníků, ceny služeb, nájmy atd. Dle zjištění MPSV, plynoucích z ohlasů jak jednotlivých pověřených osob, tak též jejich zastřešujících organizací, má většina pověřených osob, které poskytují doprovázení, problém najít, zaplatit a udržet kvalifikovaný personál. S ohledem na důraz na vyšší individualizaci doprovázení a další faktory (zvýšení cen, inflace) se jako nezbytné ukazuje navýšení státního příspěvku na výkon pěstounské péče a odlišení náročnosti doprovázení u jednotlivých typů pěstounské péče.
1.2.1.3 Svěřenectví
Paralelní existence dvou institutů nezprostředkované náhradní rodinné péče vykonávané osobami dítěti příbuznými či blízkými činí v praxi problémy. Ačkoli § 957 občanského zákoníku stanovuje pro kritérium využití institutu péče jiné osoby (svěřenectví), nebývá v praxi dodržováno, resp. bývá vykládáno různě. To má pak dopad na postavení dětí do této formy náhradní rodinné péče svěřených, stejně tak na náhradní pečovatele. Svěřenectví je, pokud jde o dopad v oblasti pomoci a podpory ze strany státu jednoznačně znevýhodněno oproti nezprostředkované pěstounské péči.
Pokud se rodiče nemohou z nějakého důvodu starat o své dítě, je v České republice nastaven systém náhradní péče o děti. Vždy je upřednostněna náhradní rodinná péče před péčí ústavní. V rámci náhradní rodinné péče je dávána přednost péči příbuzných a blízkých osob před péčí zprostředkovanou státem, a to s ohledem na jedno ze základních práv dítěte na autonomii jeho rodiny a na ochranu jeho rodinného života (čl. 16 Úmluvy o právech dítěte). Péče příbuzných a blízkých osob totiž nabízí dítěti benefity v podobě možnosti zachování vazeb a kontaktů s lidmi, které doposud znalo, případně často i zachování prostředí, ve kterém žilo. Osoby blízké a příbuzní pak dle současné právní úpravy mohou o dítě pečovat na základě dvou různých vedle sebe stojících institutů, tedy tzv. nezprostředkované pěstounské péče (§ 958 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, dále jen „OZ“) a rovněž na základě svěření do péče jiné osoby neboli svěřenectví (§ 953 OZ). V obou případech je tak realizována faktická péče
o dítě. Právní ochrana je zajišťována prostřednictvím poručnictví či opatrovnictví. Ačkoliv se u obou typů osobní péče jedná o velice podobné instituty náhradní rodinné péče o dítě, pokud jde o práva a povinnosti dětí, náhradních pečovatelů a rodičů vymezené v OZ, jsou zde rozdílná postavení dětí i pečujících osob dle zákona č. 359/1999 Sb. Rozdílné postavení znamená i jinou výši finanční podpory ze strany státu vázanou na každý z těchto institutů. Nezprostředkovaným pěstounům náleží pravidelný příspěvek při pěstounské péči a jiná jednorázová finanční zvýhodnění. Oproti rodinám, které mají dítě svěřené do péče jiné osoby, jsou nezprostředkovaní pěstouni zvýhodněni zákonem zabezpečenou podpůrnou službou doprovázení. Tato dvoukolejnost institutů náhradní rodinné péče vykonávané osobami dítěti příbuznými
a blízkými činí v praxi značné problémy.
Systém svěřování dětí do NRP příbuzných a blízkých osob je nejednotný a netransparentní,
a to zejména z pohledu výkonu praxe sociálních pracovníků často založené na pracovníkově subjektivním výkladu legislativních norem a metodických materiálů.[footnoteRef:7] Nejednotnost se pak projevuje i v rozhodovací praxi soudů. Statistická data (výkazy OSPOD pro MPSV) stejně jako data mapující názory opatrovnických soudců a pracovníků OSPOD dokládají rozdílnou preferenci typů péče. Ta se projevuje jak na úrovni jednotlivých sociálních pracovníků, tak na pracovištích OSPOD, tak v rámci regionálního členění. Podobná roztříštěnost se týká
i soudních rozhodnutí[footnoteRef:8]. Jednostrannou preferenci svěřenectví při svěřování dítěte do péče příbuzné a blízké osoby uvedlo 43 % soudců; 50 % jich zastávalo neutrální postoj a 7 % preferovalo spíše pěstounskou péči (ibid.) Preference konkrétního institutu variuje nejen mezi regiony ČR, ale i v čase (viz obr. 1). [7: Hozová L., Kyzlinková R. (2022a): Možnosti subjektivního nahlížení pracovníků OSPOD v procesu svěřování dětí do NRP příbuzných a blízkých osob a jejich využívání. Sociální práce, Brno: ASVSP, ISSN- 1213-6204 (v recenzním řízení
k předpokládanému datu 31. 1. 2023).] [8: Hozová, L., Kyzlinková, R. (2022c): Hodnocení současného legislativního nastavení zajištění NRP příbuznými a blízkými osobami ze strany pracovníků OSPOD a opatrovnických soudců: Podklad pro důvodovou zprávu a RIA, která je součástí návrhu úpravy zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, a souvisejících předpisů, mj. také zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Praha, RILSA]
Obr 1: Podíl dětí svěřených do péče jiné osoby (příbuzným) na příbuzenské NRP (svěřenectví + pěstounství) podle soudních rozhodnutí v jednotlivých krajích ČR, 2021 a 2015
Zdroj: MPSV (evidence OSPOD), 2015; 2021, zpracováno RILSA[footnoteRef:9] [9: Hozová, L., Kyzlinková, R. (2022c): Hodnocení současného legislativního nastavení zajištění NRP příbuznými a blízkými osobami ze strany pracovníků OSPOD a opatrovnických soudců: Podklad pro důvodovou zprávu a RIA, která je součástí návrhu úpravy zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, a souvisejících předpisů, mj. také zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Praha, RILSA]
Současné dvoukolejné legislativní nastavení umožňuje poměrně značnou výkladovou volnost ze strany intervenujících aktérů a nahrává tak nežádoucímu zapojení subjektivních parametrů do rozhodovacího procesu ve věci svěřování dětí do NRP (příbuzných a blízkých osob). Nejednoznačnost a špatná přehlednost dává prostor pro rozmanitost intervencí, což ovlivňuje
i praxi OSPOD, kdy nejsou potřební klienti ze strany této instituce vždy informování
o veškerých formách, možnostech a náležitostech týkajících se této agendy. Tato situace je aktuální zejména tam, kde existuje jednostranná preference svěřenectví ze strany místně příslušného soudu, respektive konkrétního soudce, a pracovníci OSPOD se ve svém poradenství na tuto skutečnost adaptují[footnoteRef:10]. Spektrum využití těchto dvou institutů je tedy různé a stává se tak zvláště pro pečovatele nepřehledné a do jisté míry i stresující, protože budoucí pečovatel není schopen odhadnout, jakým podmínkám má dostát, aby mu bylo dítě svěřeno do jím preferované formy péče. Setkáváme se s využitím svěřenectví jakoby „na zkoušku“, a následně dle toho, zda se pečovatel „osvědčí“ či nikoliv, přichází nabídka pro přechod na „výhodnější“ typ péče – pěstounské péče, ačkoli za tímto účelem podle OZ neslouží institut svěřenectví, ale výlučně předpěstounské péče podle jeho § 963. K tomuto jevu dochází povětšinou z obav o zneužívání sociálních dávek, ale někdy také z přesvědčení, že má dítě větší šanci se vrátit do biologické rodiny, pokud s jeho péčí nejsou svázány finanční zdroje[footnoteRef:11]. Pokud však v některých případech dochází ke „zneužívání“ pěstounské péče (tzn. náhradní rodičovství je fiktivní, o dítě se starají nebo mohou starat jeho vlastní rodiče), jde o selhání rozhodovacího procesu zejména ve fázi dokazování na úrovni soudu nebo dohledu nad výkonem náhradní rodinné péče, který provádí obecní úřad obce s rozšířenou působností, jelikož není splněna základní hmotněprávní podmínka OZ, tedy že o dítě nemůže pečovat žádný z rodičů, ani poručník. Tato hmotněprávní podmínka je přitom stejná u obou zmiňovaných institutů náhradní rodinné péče. [10: tamtéž] [11: tamtéž]
Pracovníci OSPOD vnímají zcela odlišný rozměr sociální práce se zprostředkovanými pěstounskými rodinami a nezprostředkovanými/příbuzenskými pěstounskými rodinami
(vč. příbuzných a blízkých osob ve svěřenectví). Artikulují také potřebnost jasné definice statusu rodinného pečujícího a profesionála[footnoteRef:12]. [12: Hozová L., Kyzlinková R. (2022a): Možnosti subjektivního nahlížení pracovníků OSPOD v procesu svěřování dětí do NRP příbuzných a blízkých osob a jejich využívání. Sociální práce, Brno: ASVSP, ISSN- 1213-6204 (v recenzním řízení
k předpokládanému datu 31.1.2023).]
Je třeba uvést, že pokud jde o samotné děti, které jsou do náhradní rodinné péče svěřovány, pak rozdíly mezi dětmi svěřovanými do jednotlivých institutů neexistují. Naopak všechny děti, které se dostanou do systému náhradní rodinné péče, jsou shodně zasaženy zejména ranými vývojovými traumaty (trauma ze ztráty, porucha attachmentu apod.) i dalšími traumaty vyplývajícími z dosavadní péče o ně a výchovy. Vzhledem k absenci podpůrných služeb
a financování této péče je dle výše uvedeného institut svěřenectví méně vhodným a méně výhodným institutem než pěstounská péče.
Požadavek na legislativní změnu je podpořen i výzkumem RILSA[footnoteRef:13], který se primárně zaměřoval na nerovnosti a dvojkolejnost v této oblasti. Soudci upozorňují na nekomfortnost situace, kdy nestíhají dohromady sledovat sociální dávky pečující osoby, stanovovat výživné rodičům a k tomu hájit zájmy dítěte. Jasně tak referují legislativní nastavení, které by bylo přehlednější a vedlo by k jednoznačným a spravedlivějším rozhodnutím. [13: Hozová, L., Kyzlinková, R. (2022c): Hodnocení současného legislativního nastavení zajištění NRP příbuznými a blízkými osobami ze strany pracovníků OSPOD a opatrovnických soudců: Podklad pro důvodovou zprávu a RIA, která je součástí návrhu úpravy zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, a souvisejících předpisů, mj. také zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Praha, RILSA]
Počty dětí, kterých se legislativní změna dotkne, lze sledovat ve statistikách náhradní rodinné péče-evidence OSPOD. Z grafu 1 je zřejmé, že absolutní počty dětí svěřených do péče jiné osoby v průběhu posledních dvanácti let mírně klesají. V roce 2010 bylo k 31.12 evidováno 4956 dětí svěřených do péče jiné osoby. Nejnižší počet byl pak v roce 2014 (4152 dětí). Aktuálně (k 31. 12. 2021) je v ČR svěřeno do péče jiné osoby 4534 dětí, v pěstounské péči je pak 12351 dětí. Poslední zmíněné číslo však ukazuje na všechny dětí, tedy i na děti ve zprostředkované pěstounské péči. Podíl dětí, které jsou v pěstounské péči u příbuzných či jim blízkých osob se k 31. 12. 2021 pohyboval okolo 72 % všech dětí v pěstounské péči (8916 dětí). Podíl dětí v péči příbuzných a blízkých osob prostřednictvím institutu svěřenectví je značně vyšší, k 31. 12. 2021 se pohyboval okolo 89 % (4045 dětí). Každoročně je nově svěřováno k příbuzným a blízkým osobám do péče jiné osoby dle § 953 OZ cca 1000-1100 dětí (trend za posledních osm let viz graf č. 2). V posledních letech se absolutní počty dětí svěřených do péče jiné osoby (příbuzným a blízkým osobám) a do nezprostředkované pěstounské péče (příbuzným a blízkým osobám) téměř vyrovnávají, tj. v roce 2021 bylo do pěstounské péče příbuzných a dítěti blízkých osob svěřeno 1158 dětí (viz graf č. 2). Data rovněž ukazují, že institut svěřenectví i přes jeho záměr nelze považovat za dočasný. Pravděpodobnost návratu dětí svěřených do péče jiné osoby se stabilně pohybuje v poslední dekádě okolo 4 %. Do péče jiné osoby dle § 953 OZ jsou také častěji, než do pěstounské péče umisťovány mladší děti do 5 let věku (graf č. 3)[footnoteRef:14]. [14: tamtéž
]
Graf č. 1
Zdroj: Statistiky MPSV (evidence OSPOD), zpracováno RILSA
Graf č. 2
Zdroj: Statistiky MPSV (evidence OSPOD), zpracováno RILSA
Graf č. 3
Zdroj: Statistiky MPSV (evidence OSPOD), zpracováno RILSA
1.2.1.4. Poskytování sociálně-právní ochrany pověřenými osobami, zařízení sociálně-právní ochrany, inspekce poskytování sociálně-právní ochrany
Po letech účinnosti právní úpravy v oblasti pověření k výkonu sociálně-právní ochrany dětí je nutná její úprava, racionalizace a harmonizace s obecnou úpravou poskytování sociálních služeb. Některé typy pověření se jeví jako překonané či nadbytečné, jinde je překryv se sociálními službami, jiná pověření je nutné zavést v souvislosti se změnami v oblasti zprostředkování náhradní rodinné péče.
Činnosti, k nimž je možno vydat fyzickým nebo právnickým osobám pověření k poskytování sociálně-právní ochrany dětí podle § 48 odst. 2 zákona č. 359/1999 Sb., se v případě poskytování odborného poradenství překrývají se základními činnostmi sociálních služeb podle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách. To neplatí pouze pro odborné služby v náhradní rodinné péči (zejména z hlediska cílové skupiny) a částečně pro zařízení pro zařízení pro děti vyžadují okamžitou pomoc (dále jen „ZDVOP“). Některé dosavadní typy pověření, jde zejména o vyhledávání dětí vč. dětí vhodných do náhradní rodinné péče a zájemců o náhradní rodinnou péči (čili depistážní činnost), a výchovně rekreační tábory, se pak jeví jako zcela nadbytečné, nemající jakýkoli normativní význam, neboť u těchto činností zcela absentuje potřeba jejich zákonné regulace. Je tedy na místě zrevidovat a zracionalizovat podle aktuálních potřeb rozsah pověření podle § 48 odst. 2 zákona č. 359/1999 Sb. a rovněž do oblasti pověřených osob promítnout současně navrhované změny v oblasti zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče (nové pověření k vydání posudku o psychické způsobilosti žadatele o zprostředkování náhradní rodinné péče, úprava pověření k realizaci příprav k přijetí dítěte do rodiny).
Základní rámec povinností pověřených osob je v současném znění zákona mezerovitý
a zejména je ze systematického hlediska naprosto nepřehledný. Povinnost poskytnout služby dětem nebo rodičům či jiným osobám odpovědným za výchovu vyplývá z § 8 odst. 1 a § 9 ZSPOD. Povinnost poskytovat služby zájemcům o osvojení nebo pěstounskou péči nevyplývá přímo z žádného ustanovení zákona. Některé povinnosti pověřených osob jsou zcela nedostatečně upraveny a především nepřehledně uvedeny až v § 49 v odst. 9 a 10 ZSPOD, ačkoli toto ustanovení je nadepsáno „Vydávání pověření“ a stanovené povinnosti přitom s řízením o vydání pověření nebo jeho změnách nijak nesouvisejí.
1.2.1.5. Změna úpravy poradenské pomoci po odnětí dítěte z rodiny, sociální kuratela pro děti a mládež
Úprava poradenství po odnětí dítěte z péče rodičů je v ZSPOD nesystematická, neodpovídá současnému pojetí a praxi. Vedle nevhodné dosavadní systematiky je zásadní obsahovou vadou dotčené úpravy skutečnost, že se nevztahuje na všechny případy odebrání dítěte z rodiny, ale pouze na ty, kdy je dítě následně umístěno výhradně v ústavním zařízení. Nezahrnuje tak např. stále častější situace, kdy je dítě svěřeno do pěstounské péče na přechodnou dobu.
Poradenská činnost
V ustanovení § 11 („Poradenská činnost“) bude doplněno tak, že obecní úřad obce s rozšířenou působností poskytuje rodiči bez zbytečného odkladu po umístění dítěte do ústavního zařízení anebo po předání dítěte do péče jiné osoby odpovědné za výchovu dítěte poradenskou pomoc, spočívající zejména v pomoci uspořádat rodinné poměry, které by umožnily návrat dítěte do rodiny, při řešení životní a sociální situace, včetně hmotné úrovně rodiny, v pomoci při spolupráci s orgány sociálního zabezpečení, krajskými pobočkami Úřadu práce a dalšími státními a jinými orgány, a za tím účelem také zprostředkuje rodiči odbornou poradenskou pomoc. Z hlediska rozsahu poskytovaného poradenství se jedná o přepis dosavadního § 12 odst. 2. Toto ustanovení navazuje na někdejší § 16 odst. 3 vyhlášky č. 182/1991 Sb., kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, jenž stanovil, že "okresní úřad v součinnosti s obcí působí na zlepšení výchovných podmínek v rodinách dětí, u nichž se vykonává ústavní nebo ochranná výchova a sledují možnost návratu těchto dětí do jejich rodinného prostředí". Explicitní povinnost orgánu sociálně-právní ochrany dětí působit za účelem sanace původního rodinného prostředí s cílem umožnit návrat dítěte z ústavu do rodiny nebyla v r. 1999 přejata do zákona o sociálně-právní ochraně dětí. Norma byla do zákona o sociálně-právní ochraně dětí vložena, a to do § 12 jako jeho druhý odst., až novelou č. 134/2006 Sb. Jde však přitom
o nesystematické a nepřehledné zařazení, neboť § 12 upravuje od počátku platnosti zákona především možnost uložit využití odborné poradenské pomoci správním rozhodnutím, a jde tedy o sankční ustanovení, zatímco poskytování odborného poradenství nemá sankční, ale výlučně poradenský charakter. Proto již dnes platí, že způsob poskytnutí pomoci podle § 12 odst. 2 se neliší od obecných forem činnosti orgánu sociálně-právní ochrany, vymezených
v § 10 odst. 1 a § 11 odst. 1 ZSPOD, pouze se její obsah a účel vymezuje podrobněji. Vadou dosavadní úpravy je však skutečnost, že se nevztahuje na všechny případy odebrání dítěte z rodiny, ale pouze na ty, kdy je dítě následně umístěno výhradně v ústavním zařízení. Nezahrnuje tak např. stále častější situace, kdy je dítě svěřeno do pěstounské péče na přechodnou dobu. Tuto mezeru navrhovaná úprava odstraňuje. Obecní úřad obce s rozšířenou působností poradenskou pomoc rodičům nabídne bez zbytečného odkladu po odebrání dítěte, její využití rodiči je však samozřejmě dobrovolné (i proto je systematické zařazení normy v nynějším § 12 nevhodné). Z dosavadní úpravy však nebude převzato pravidlo, podle něhož se tato poradenská pomoc poskytuje i „jiným osobám odpovědným za výchovu dítěte“. Neboť okamžikem, kdy je dítě rozhodnutím soudu svěřeno do jiné formy péče o dítě jiné osobě, než byla dosavadní „jiná osoba odpovědná za výchovu“, tato osoba přestává být osobou za výchovu daného dítěte odpovědnou, v čemž je dosavadní úprava zmatečná.
Sociální kuratela pro děti a mládež
Úprava sociální kurately ve stávající podobě obsahuje řadu ustanovení, která jsou aplikovatelná obecně na výkon SPOD, nejen na problematiku sociální kurately. Je tedy nezbytné
do části druhé a části třetí, hlavy I ZSPOD převést základní normy upravující účel sociální práce se všemi ohroženými dětmi (děti uvedené v § 6) a základní východiska sociální práce s těmito dětmi na úrovni obecního úřadu a obecního úřadu obce s rozšířenou působností
Dosavadní Hlava VII poněkud neorganicky směšuje úpravu dvou svou povahou odlišných okruhů činnosti orgánu sociálně-právní ochrany dětí. Jednak doplňuje a rozvíjí úpravu úvodních částí zákona a z rámce části třetí pak úpravu její hlavy I, a to jde-li o oblast výchozího vymezení primárního a základního účelu celé úpravy sociálně-právní ochrany a v oblasti vymezení preventivní a poradenské činnosti vůči všem ohroženým dětem (tedy všem dětem vyžadujícím „zvýšenou pozornost“ ve smyslu § 6), jednak upravuje specifickou oblast sociální kurately pro děti a mládež, realizovanou ve vztahu k dětem, které se dopouštějí závadového jednání, včetně jednání, na něž se vztahuje přestupková a trestní odpovědnost, a vymezuje
i specifické úkoly kurátora pro děti a mládež v této oblasti. Tak úvodní ustanovení § 31 odst. 1, stanovující účel sociálně-právní ochrany ohrožených dětí ve smyslu jejich sociálního začleňování má povahu základního koncepčního ustanovení ve vztahu k celé úpravě ZSPOD, jde tedy o jedno z nejvýznamnějších a obecných ustanovení celého zákona, které proto systematicky patří přímo do jeho úvodních částí, a mělo by vždy nutně předcházet ustanovení § 10. Obdobné platí i v případě ust. § 32 odst. 3, které vymezuje některé základní zásady sociální práce s ohroženými dětmi a jejich rodinami a významně tak doplňuje, resp. dokonce předchází obsah § 9a odst. 1 a 2; pro svou důležitost by tak systematicky jeho úprava rovněž patřila do úvodních částí zákona. Podobně pak úprava § 32 odst. 1 pouze obsahově navazuje
a rozvíjí úpravu § 10 odst. 1, odst. 2 pak podobně navazuje a rozvíjí § 10 odst. 3 a § 11 odst. 1. Okruh klientů obecné preventivní a poradenské činnosti ve smyslu hlavy I i této hlavy VII, tedy ohrožené děti, se v rámci hlavy VII přitom nevhodně rozpadá do dvou základních skupin.
U první skupiny, vymezené v § 6 písm. a), b), e) až h), ohrožení totiž spočívá převážně ve vnějších, objektivních příčinách, nezávislých na vůli dítěte, zatímco v případě druhé skupiny ohrožení spočívá v subjektivních příčinách a ve vůli (byť i nedostatečné nebo narušené) těchto dětí samých, srov. k tomu § 6 písm. c) a d). Právě na tuto druhou skupinu se zaměřuje sociální kuratela pro děti a mládež, a právě jen k tomuto zvláštnímu okruhu by se systematicky měla vztahovat i úprava hlavy VII.
Kromě toho ustanovení hlavy VII směšují opatření orgánu sociálně-právní ochrany, jež můžeme označit jako koncepční anebo analytické, popř. jde dokonce o poskytování nízkoprahových služeb (sledování nepříznivých jevů, sledování násilných projevů, realizace programů volného času, analyzování sociálně patologický jevů apod.), s opatřeními individuální intervence a případovou sociální prací (poskytování poradenství, účastenství
v přestupkovém a trestním řízení, dozor nad výkonem opatření v oblasti trestního práva), které jsou ostatně prvořadou náplní práce sociálních pracovníků obecně, tak kurátorů pro děti
a mládež podle této hlavy zvláště. Současně prve uvedená působnost v rovině koncepční
a analytické se pak překrývá s působností komisí sociálně-právní ochrany podle § 38 odst. 2 písm. a), b) a d), a to na úrovni stejné organizační jednotky (obce s rozšířenou působností). Právní úprava těchto koncepčních a analytických úkolů pak navíc může vyvolávat pochybnosti i z hlediska své normativnosti, tedy zda lze naplňování takto vymezené zákonné pravomoci "měřit" a jak a zda lze vůbec v této oblasti uplatňovat kontrolu, popř. dozor nad výkonem přenesené působnosti. Takový dozor a kontrola nejsou s ohledem na tyto skutečnosti realizovány. Naznačená nesystematičnost, roztříštěnost a překrývání právní úpravy pak ani nepřispívají k její přehlednosti a k jejímu efektivnímu uplatňování v praxi. Za těžiště úpravy hlavy VII je v praxi přitom již dnes obecně považována výhradně úprava sociální kurately pro děti a mládež a její specifické úkoly. Navrhuje se tedy popsané systematické a věcné nedostatky platné právní úpravy odstranit.
1.2.1.6 Změna v úpravě podmínek pro poskytování ochrany a pomoci dětem mladším 3 let v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc; legislativně-technická oprava § 42 ZSPOD
Omezení ústavní péče o nejmenší děti, které bylo přijato na základě poslaneckých pozměňovacích návrhů zákonem č. 363/2021 Sb., nese v případě zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc některé problematické aspekty, které je třeba v rámci jasnosti a srozumitelnosti zákona upravit. Rovněž byl jako problém definován striktní zákaz využívání těchto krizových zařízení u nejmenších dětí.
V rámci přechodných ustanovení k části první zákona č. 363/2021 Sb., kterým byl s účinností od 1. 1. 2022 novelizován zákon č. 359/1999 Sb., byla omezena možnost poskytování ochrany a pomoci dětem nejmladšího věku v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc (ZDVOP) tak, že dětem do 3 let věku může ZDVOP poskytovat pobytové služby jen do konce roku 2023.
Z hlediska legislativního provedení se pak jeví jako krajně nevhodné a problematické, že byl zákaz poskytování pobytových služeb ZDVOP dětem do 3 let věku zakotven „pouze“ v rámci přechodných ustanovení k zákonu č. 363/2021 Sb., aniž by tato věková hranice byla jakkoliv promítnuta do vymezení okruhu dětí, kterým ZDVOP poskytuje ochranu a pomoc, v samotném zákoně o sociálně-právní ochraně dětí (§ 42 odst. 1 ZSPOD).
Po novelizaci provedené zákonem č. 363/2021 Sb. je v § 42 odst. 1 ZSPOD zakotveno,
že ZDVOP poskytují ochranu a pomoc dětem po přechodnou dobu nepřesahující zpravidla dobu 6 měsíců bez ohledu na to, zda je tato ochrana a pomoc poskytována na základě smlouvy (§ 42a) nebo na základě soudního rozhodnutí (§ 42aa). Ve vztahu k dětem mladším 3 let se navrhuje doplnit citovanou úpravu v tom směru, že ZDVOP může těmto dětem poskytovat ochranu a pomoc nejdéle po dobu jednoho týdne. Během této doby bude nezbytné pro dítě do 3 let věku najít a zajistit náhradní výchovné prostředí u některé vhodné fyzické osoby (příbuzný, jiná osoba blízká, pěstoun na přechodnou dobu), nebude-li možné předat dítě z péče ZDVOP do péče rodičů nebo alespoň jednoho z rodičů.
V případě sourozenecké skupiny zahrnující dítě do 3 let věku se navrhuje umožnit, aby všichni sourozenci mohli společně pobývat v péči ZDVOP až po dobu 6 měsíců, a to za předpokladu, že jsou mezi sourozenci vytvořeny vzájemné citové vazby a jejich rozdělení by bylo v rozporu se zájmem sourozence mladšího 3 roky. Jedná se o obdobnou úpravu, která byla zákonem
č. 363/2021 Sb. s účinností od 1. 1. 2025 zakotvena v § 20 odst. 1 písm. d) zákona č. 109/2002 Sb., o výkonu ústavní výchovy nebo ochranné výchovy ve školských zařízeních a o preventivně výchovné péči. Touto úpravou se v zájmu zachování sourozeneckých vazeb výjimečně povoluje, aby v zařízení pro výkon ústavní výchovy byla společně umístěna sourozenecká skupina s dítětem do dovršení 3 let věku, ačkoliv jinak bude možné do těchto zařízení umísťovat pouze dětí starší 4 roky. Je proto žádoucí, aby podmínky pro společné umístění sourozenců nebyly mezi ZDVOP a školským zařízením pro výkon ústavní výchovy nedůvodně rozdílné, zvlášť když doba pobytu dětí v péči ZDVOP je omezena nejdéle na půl roku, zatímco pobyt dětí v zařízení pro výkon ústavní výchovy může být nařízen až na dobu 3 let.
Součástí vládního návrhu novely ZSPOD, která byla vyhlášena pod č. 363/2021 Sb., byl
i novelizační bod, kterým se v § 42 ZSPOD bez náhrady rušila ustanovení odstavců 5 až 12. V rámci návrhu zákona schváleného Poslaneckou sněmovnou dne 6. 8. 2021 byl schválen
i tento novelizační bod, nicméně z textu schváleného zákona ve znění, ve kterém byl zákon postoupen k projednání do Senátu PČR, tento novelizační bod nedopatřením vypadnul. I přesto, že zákon č. 363/2021 Sb. ve znění vyhlášeném ve Sbírce zákonů ustanovení § 42 odst. 5 až 12 výslovně nezrušil, jsou tato ustanovení obsoletní s ohledem na nové platné znění § 42 odst. 1 až 4, § 42a a § 42aa ZSPOD. V zájmu právní jistoty adresátů zákona se nicméně navrhuje, aby nejbližší další novelou ZSPOD byly odstavce 5 až 12 v ustanovení § 42 výslovně zrušeny.
1.2.1.8. Zrušení úpravy dětského domova pro děti do 3 let věku
K výraznému omezení ústavní péče o nejmenší děti dochází v případě dětských domovů pro děti do 3 let věku zákonem č. 363/2021 Sb. K úplnému zákazu, resp. ke zrušení tohoto typu zdravotnického zařízení však nedošlo, ačkoli se to ukazuje i s ohledem na klesající počty umístěných dětí jako nutnost s tím, že je možná transformace zařízení do jiných typů služeb.
Česká republika je dlouhodobě kritizována za současnou právní úpravu „náhradní ústavní péče o nejmladší děti“, což v konkrétním případě v minulosti vyústilo ve vydání Rozhodnutí o stížnosti 157/2017 Evropského výboru pro sociální práva. Ze závěru Rozhodnutí vyplývá,
že používání právní úpravy v zákoně o zdravotních službách nezaručuje náležitou ochranu
a péči dětem do tří let věku. I z toho důvodu se přistupuje k navrhovanému zrušení institutu dětských domovů pro děti do 3 let věku, neboť poskytovatelé zdravotních služeb by neměli plnit roli ústavních zařízení, tedy poskytovat dětem zaopatření a výchovnou činnost, ale měli by poskytovat výhradně zdravotní služby.
Navrhovanými úpravami se chce napravit vytýkaný deficit opatření směřující k deinstitucionalizaci stávajícího systému péče o nejmenší děti a jeho těžiště převést do náhradního rodinného prostředí či komunitního prostředí rodinného typu.
V současné době je možné do dětského domova pro děti do 3 let věku dítě umístit na základě soudního rozhodnutí vydaného v řízení péče soudu o nezletilé podle § 466 a násl. zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, ve znění pozdějších předpisů, a to v souladu s ustanoveními § 971 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů. Podle § 971 občanského zákoníku je možné u dítěte nařídit ústavní výchovu pouze tehdy, jsou-li výchova dítěte nebo jeho tělesný, rozumový či duševní stav, anebo jeho řádný vývoj vážně ohroženy nebo narušeny do té míry, že je to v rozporu se zájmem dítěte, anebo jsou-li tu vážné důvody, pro které rodiče dítěte nemohou jeho výchovu zabezpečit. Pak může soud jako nezbytné opatření také nařídit ústavní výchovu. Soud tak učiní zejména tehdy, kdy dříve učiněná opatření nevedla k nápravě, přitom vždy zvažuje, zda není na místě dát přednost svěření dítěte do péče fyzické osoby. K umístění dítěte do dětského domova pro děti do 3 let věku může dojít také předběžným opatřením vydaným podle § 16 zákona o sociálně-právní ochraně dětí, § 924 občanského zákoníku a § 452 a násl. zákona o zvláštních řízeních soudních. Do dětského domova pro děti do 3 let věku může být dítě přijato také na základě žádosti k tomu oprávněné osoby (zákonný zástupce dítěte).
Podle dostupných dat[footnoteRef:15] pobývalo v 1. čtvrtletí roku 2021 v dětských domovech pro děti do 3 let věku 228 dětí do 3 let, což je o 213 dětí méně než v roce 2018. Mezi lety 2018 a 2021 klesl počet dětí bez doprovodu ve věku do 3 let na polovinu. Celkové snížení počtu dětí v dětských domovech pro děti do 3 let věku není však tak výrazné (pokles asi o 20 %), protože se zvýšil počet přijatých dětí ve věku 4 a více let. Tedy děti starší 3 let již představují nadpoloviční většinu (56 %) ze všech přijatých dětí v těchto zařízeních. [15: DĚTSKÉ DOMOVY PRO DĚTI DO 3 LET VĚKU, Závěrečná zpráva ze zjišťování realizovaného MPSV na jaře 2022, https://www.mpsv.cz/web/cz/dd3-rocni-zpravy]
I v letech 2021 a 2022 pokračoval trend úbytku počtu dětí do 3 let věku včetně ve službě DD3. Na počátku roku 2022 bylo v DD3 138 dětí do 3 let včetně, což je o 303 dětí méně než v roce 2018. Za čtyři roky mezi lety 2018 a 2022 se snížil počet samotných dětí ve věku do tří let včetně na pobytu v DD3 o 69 %. Pokud by pokračoval dosavadní trend, dostal by se počet dětí ve věku do 3 let v službě DD3 na nulu už v roce 2024. Dramatický pokles počtu dětí do 3 let v DD3 ve většině krajů ČR (pokles nebyl tak výrazný jen v případě krajů, pro které už v roce 2018 platilo, že počet dětí do 3 v DD3 je nízký). K nejvýraznějšímu snížení, o 93 %, z 58 na 4 děti, došlo mezi lety 2018 a 2022 v případě zařízení v Moravskoslezském kraji, velmi významný pokles (o více než 70 %) byl zaznamenán i v Praze a Středočeském kraji. Pro většinu krajů ČR (9 ze 14) už v květnu 2022 platilo, že v tamních zařízeních bylo v DD3 do 10 dětí do 3 let věku, pro 6 krajů, že v DD3 bylo méně než 5 dětí do 3 let. Celkový počet dětí v DD3 klesl mezi lety 2018 a 2022 o 193 dětí na 456 dětí (jde o pokles o 30 %). Děti ve věku 4 a více let představují většinu (70 %) ze všech dětí ve službě DD3. Přičemž po skupině dětí ve věku 4-6 jsou největší skupinou dětí v zařízení děti starší 7 let, v DD3 je jich již desetkrát více než kojenců do 1 roku.
Graf 4: Vývoj počtu dětí na pobytu v dětských domovech pro děti do 3 let věku*
1. 3. Popis existujícího právního stavu v daných oblastech
Platný právní stav v dílčích oblastech novelizace zákona lze charakterizovat následovně:
1.3.1. Zprostředkování osvojení a pěstounské péče
Stávající Hlava IV Části třetí zákona (Zprostředkování osvojení a pěstounské péče) je v současnosti po jejích opakovaných novelizacích (zejm. zák. č. 272/2001 Sb., zák. č. 134/2006 Sb., zák. č. 401/2012 Sb. a další) značně nepřehledná, právní úprava je složitá, částečně je regulace této problematiky zakotvena úplně v jiných ustanoveních zákona (§ 11 odst. 2, § 53 odst. 4 atd.).
Rozhodnutí soudu o osvojení nebo svěření dítěte do pěstounské péče předchází řada činností, které uskutečňují orgány sociálně-právní ochrany a též soudy. Zákon o sociálně-právní ochraně dětí upravuje postup žadatelů při uplatňování žádostí o osvojení dítěte nebo o svěření dítěte do pěstounské péče nebo zařazení do evidence osob, které mohou vykonávat pěstounskou péči na přechodnou dobu, a postup orgánů sociálně-právní ochrany při vyhledávání vhodných osvojitelů nebo pěstounů pro děti, které trvale nebo přechodně nemohou vyrůstat ve své vlastní rodině a pro které je třeba zajistit péči v náhradní rodině.
Podle stávajícího § 19a zákona č. 359/1999 Sb. zprostředkování náhradní rodinné péče spočívá
· ve vyhledávání dětí, kterým je třeba zajistit péči v náhradním rodinném prostředí formou pěstounské péče nebo osvojení,
· ve vyhledávání fyzických osob vhodných stát se osvojiteli nebo pěstouny,
· v odborné přípravě fyzických osob vhodných stát se osvojiteli nebo pěstouny k přijetí dítěte do rodiny
· ve výběru určité fyzické osoby vhodné stát se osvojitelem nebo pěstounem určitého dítěte, jemuž se osvojení nebo pěstounská péče zprostředkovává a v zajištění osobního seznámení se dítěte s touto osobou.
Zprostředkování osvojení a pěstounské péče spočívající ve výběru určité fyzické osoby vhodné stát se osvojitelem nebo pěstounem určitého dítěte a v zajištění osobního seznámení s touto osobou nesmí provádět jiné orgány, právnické nebo fyzické osoby, než jsou orgány sociálně-právní ochrany uvedené v § 4 odst. 1 zákona č. 359/1999 Sb. Nerespektováním tohoto ustanovení se fyzická nebo právnická osoba dopustí přestupku nebo správního deliktu.
Zprostředkování se provádí jen na žádost fyzické osoby, která má zájem osvojit dítě nebo je přijmout do pěstounské péče. Žádost se podává u obecního úřadu obce s rozšířenou působností podle místa trvalého pobytu žadatele.
Zákon č. 359/1999 Sb. upravuje řízení po podání žádosti o zařazení do evidence pro zprostředkování pěstounské péče, osvojení či zařazení do evidence osob, které mohou vykonávat pěstounskou péči na přechodnou dobu, které je zahájeno u obecního úřadu obce s rozšířenou působností, příslušného podle místa trvalého pobytu žadatele. Tento správní orgán provádí prvotní úkony a šetření, shromažďuje vyjmenované podklady a následně řízení předává krajskému úřadu, v jehož správním obvodu se obecní úřad obce s rozšířenou působností nachází. Krajský úřad provádí další dokazování, žadatel absolvuje povinnou přípravu k přijetí dítěte do rodiny (v rozsahu minimálně 48 hodin, resp.72 hodin u žadatelů o zařazení do evidence osob, které mohou vykonávat pěstounskou péči na přechodnou dobu), psychologické posouzení atd. Správní řízení od podání žádosti do jeho pravomocného skončení trvá v současnosti nejen několik měsíců, ale v řadě případů i déle než rok. Nejvíce problematické se v praxi ukazuje, pokud jde o délku procesu odborného posouzení a délku řízení, že žadatelé musí v některých případech (krajích) čekat i několik týdnu až měsíců, než krajský úřad vypíše či naplní přípravu k přijetí dítěte do rodiny a/nebo než dojde k psychologickému posouzení žadatele a jeho rodiny
Přípravy k přijetí dítěte do rodiny jsou upraveny v § 11 odst. 2 písm. a) a b) zákona č. 359/1999 Sb., přičemž je zajišťuje krajský úřad. Obsah a rozsah odborné přípravy k přijetí dítěte do rodiny upravuje § 3 vyhlášky č. 473/2012 Sb. Ust. § 27 odst. 1 písm. b) zákona
č. 359/1999 Sb. pak stanovuje, že odborné posouzení pro zprostředkování náhradní rodinné péče na úrovni krajského úřadu zahrnuje rovněž zhodnocení přípravy k přijetí dítěte do rodiny, včetně speciální přípravy k přijetí dítěte pěstounem na přechodnou dobu.
Na části odborného posouzení žadatelů na úrovni krajského úřadu se podílejí psychologové
(ať už jako zaměstnanci krajského úřadu nebo externisté), ačkoli zákon č. 359/1999 Sb. nedefinuje a ani blíže neupravuje „psychologické posouzení žadatelů“. Ust. § 27 odst. 2 zákona č. 359/1999 Sb. stanovuje, že „Pro účely zprostředkování osvojení a pěstounské péče se
u žadatelů posuzuje charakteristika osobnosti, psychický stav, zdravotní stav, jenž zahrnuje posouzení, zda zdravotní stav žadatele z hlediska duševního, tělesného a smyslového nebrání dlouhodobé péči o dítě, předpoklad vychovávat dítě, motivace, která vedla k žádosti o osvojení dítěte nebo k jeho svěření do pěstounské péče, stabilita manželského vztahu a prostředí v rodině, sociální prostředí, zvláště bydlení a domácnost, etnické, náboženské a kulturní prostředí žadatele, popřípadě další skutečnosti rozhodné pro osvojení dítěte nebo jeho svěření do pěstounské péče. Posouzení krajský úřad provede do 30 dnů ode dne zjištění všech potřebných skutečností. Zvykově bývá psychologům dávána posoudit zejména motivaci žadatele, jeho osobnost, psychický stav, někdy posuzuje psycholog rovněž stabilitu manželského vztahu
a prostředí v rodině a schopnosti dětí žijících v rodině žadatele přijmout další dítě do rodiny
(§ 27 odst. 1 písm. d) zákona č. 359/1999 Sb.). Další skutečnosti, které krajský úřad v řízení zjišťuje a odborně posuzuje ve vztahu ke zprostředkování NRP, jsou uvedené v § 27. Toto ustanovení však zároveň upravuje odborné posouzení dětí, které krajský úřad zařazuje do evidence pro zprostředkování NRP, ustanovení je tedy poměrně nepřehledné.
Zákon č. 359/1999 Sb. upravuje rovněž ve Části třetí, Hlavě IV vedení spisové dokumentace
o dětech, kterým je třeba zprostředkovat náhradní rodinnou péči a také o žadatelích
o zprostředkování NRP, a to na úrovni obecního úřadu obce s rozšířenou působností, tak krajského úřadu, kde se však vede tzv. evidence dětí a evidence žadatelů pro zprostředkování NRP. Zákon upravuje jak zařazení do evidence pro zprostředkování NRP, tak také vyřazení z dané evidence, a to u dětí i žadatelů, ovšem zcela nesystematicky. Dále zákon č. 359/1999 Sb., upravuje tzv. párování, tedy postup výběru nejvhodnějšího žadatele pro konkrétní dítě
(§ 24).
Zákon č. 359/1999 Sb., upravuje dále odvolací řízení, kdy odvolacím orgánem je MPSV. § 25 pak obsahuje úpravu mezinárodního osvojení dětí z ČR do ciziny, a naopak dětí ze zahraničí žadatelů, v ČR, které provádí Úřad pro mezinárodněprávní ochranu dětí.
1.3.2. Doprovázení pěstounských rodin, státní příspěvek na výkon pěstounské péče
Předmětná problematika je upravena v následujících ustanoveních zákona č. 359/1999 Sb.:
· Práva a povinnosti osoby pečující a osoby v evidenci (§ 47a)
· Dohoda o výkonu pěstounské péče (§ 47b, § 47c)
· Státní příspěvek na výkon pěstounské péče (§ 47d)
· Společná pěstounská péče manželů (§ 47n)
a) § 47a odst. 2 zákona č. 359/1999 Sb. vyjmenovává práva a povinnosti, které má osoba pečující a osoba v evidenci. Tyto jsou konkretizovány podle individuální situace pěstounské rodiny a svěřeného dítěte v dohodě o výkonu pěstounské péče či ve správním rozhodnutí.
Doprovázení je realizováno doprovázejícími subjekty, tedy obecními úřady obcí s rozšířenou působností (místní příslušnost se řídí trvalým pobytem osoby pečující nebo osoby v evidenci) či s jeho souhlasem obecními úřady obcí s rozšířenou působností, kde pěstoun trvalý pobyt nemá, obecními úřady, krajskými úřady či pověřenými osobami. Pověřenou osobou je fyzická či právnická osoba, která má od příslušného krajského úřadu uděleno oprávnění k činnostem dle § 48 odst. 2 písm. d) a f) zákona č. 359/1999 Sb. Činnost subjektů vykonávajících doprovázení je standardizována (standardy kvality v prováděcí vyhlášce č. 473/2012 Sb. k zákonu č. 359/1999 Sb.) a podléhá inspekci a kontrole poskytování sociálně-právní ochrany. Pracovníci doprovázejícího subjektu, kteří doprovázení v praxi realizují, musejí splňovat zákonem dané kvalifikační požadavky, resp. odbornou způsobilost (§ 49a zákona č. 359/1999 Sb.). Nad to pro pracovníky na pozici tzv. „klíčového pracovníka“, tj. u těch pracovníků, u nichž je náplní práce poskytování sociálně–právní ochrany a doprovázení dětí, osob pečujících a osob v evidenci, kdy součástí této práce je nezbytně vyhodnocování, plánování a odborné poradenství, je požadováno splnění kvalifikačních předpokladů k výkonu povolání sociálního pracovníka dle zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, v platném znění.
Realizace doprovázení probíhá na základě uzavřené dohody o výkonu pěstounské péče. Ta je uzavírána s pěstouny v rámci zprostředkované i nezprostředkované pěstounské péče
i s pěstouny na přechodnou dobu. Dohoda o výkonu pěstounské péče je veřejnoprávní smlouvou a v záležitostech, které nejsou upraveny zákonem č. 359/1999 Sb., se řídí správním řádem (část pátá, § 159 až § 170). Pokud není se souhlasem místně příslušného obecního úřadu obce s rozšířenou působností dle trvalého pobytu pěstouna do 30 dnů od právní moci rozhodnutí soudu o svěření dítěte do pěstounské péče dohoda o výkonu pěstounské péče uzavřena, upraví místně příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností práva a povinnosti pěstouna (osoby pečující a osoby v evidenci) správním rozhodnutím. Tyto případy jsou však ojedinělé, jde
o jednotky správních rozhodnutí v celé republice.
Obsahem dohody o výkonu pěstounské péče je především ujednání o způsobu naplňování práv a povinností pěstouna vyplývajících z § 47a odst. 2 zákona č. 359/1999 Sb., přičemž obsah dohody by měl být vždy individualizovaný, dohoda musí být „ušita na míru“ dané pěstounské rodině. Dohoda o pěstounské péči trvá po celou dobu trvání pěstounské péče či vedení v evidenci pro výkon pěstounské péče na přechodnou dobu. Změnit doprovázející subjekt je regulovaně možné, lze tak učinit zejména dohodou smluvních stran či výpovědí, avšak pouze k 1.1. či 1.7. Osoba pečující a osoba v evidenci mohou dohodu vypovědět i bez udání důvodu, doprovázející subjekt může dohodu vypovědět na základě porušování povinností na straně pěstouna, pro maření sledování naplňování dohody a pro odmítnutí přijetí dítěte do pěstounské péče na přechodnou dobu bez závažného důvodu.
Pracovník doprovázejícího subjektu je povinen minimálně jednou za dva měsíce být v osobním kontaktu osobou pečující či s osobou v evidenci a dětmi svěřenými do jejich péče. Z průběhu doprovázení je jedenkrát za půl roku (tedy 6 měsíců od uzavření dohody a dále minimálně v šestiměsíčním intervalu) vyhotovena doprovázejícím subjektem zpráva, která je předávána OSPOD, kde má pěstoun či pěstoun na přechodnou dobu trvalý pobyt, a rovněž OSPOD v místě trvalého pobytu dítěte.
Doprovázení je podporováno státním příspěvkem na výkon pěstounské péče, na který vzniká nárok doprovázejícímu subjektu ve výši 54 000,-Kč za kalendářní rok za každou uzavřenou dohodu o výkonu pěstounské péče, bez ohledu na počet svěřených dětí. Od 1.1.2023 dochází ke zvýšení státního příspěvku o 10 % díky inflaci, tedy na 59 400 Kč. Pokud dohoda o výkonu pěstounské péči či správní rozhodnutí netrvá po celý kalendářní rok náleží doprovázejícímu subjektu jedna dvanáctina za každý měsíc trvání takové dohody. Jestliže po 31. prosinci kalendářního roku, za který byl státní příspěvek na výkon pěstounské péče vyplacen, trvá dohoda o výkonu pěstounské péče nebo pravomocné správní rozhodnutí nadále, vyplatí se státní příspěvek na výkon pěstounské péče pro další kalendářní rok dopředu, a to ve výši, v níž tento příspěvek náležel k 1. lednu tohoto roku. O přiznání tohoto příspěvku rozhoduje krajská pobočka Úřadu práce ČR v místě sídla doprovázejícího subjektu. Příjemce příspěvku je povinen předložit krajské pobočce Úřadu práce ČR přehled čerpání tohoto příspěvku a vrátit nevyčerpané finanční prostředky náležející za předcházející kalendářní rok. Čerpání příspěvku na výkon pěstounské péče podléhá veřejnosprávní kontrole ze strany Úřadu práce ČR. Pravidla této kontroly a možnosti využití státního příspěvku upravuje mj. Instrukce náměstkyně pro řízení sekce sociální politiky MPSV č. 8/2019.
1. 3. 3 Svěřenectví
Pokud se rodiče nemohou z objektivních příčin starat o své dítě, je v České republice nastaven systém náhradní péče o děti. Vždy je upřednostněna náhradní rodinná péče (NRP) před péčí ústavní. V rámci náhradní rodinné péče je dávána přednost péči příbuzných a blízkých osob před péčí zprostředkovanou státem, a to s ohledem na jedno ze základních práv dítěte na autonomii jeho rodiny a na ochranu jeho rodinného života (čl. 16 Úmluvy o právech dítěte). Péče příbuzných a blízkých osob totiž nabízí dítěti benefity v podobě možnosti zachování vazeb a kontaktů s lidmi, které doposud znalo, případně často i zachování prostředí, ve kterém žilo. Osoby blízké a příbuzní pak dle současné právní úpravy mohou o dítě pečovat na základě dvou různých vedle sebe stojících institutů, tedy tzv. nezprostředkované pěstounské péče (§ 958
a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění, dále jen „OZ“) a rovněž na základě svěření do péče jiné osoby neboli svěřenectví (§ 953 a násl. OZ). V obou případech je tak realizována faktická péče o dítě. Právní ochrana je zajišťována prostřednictvím poručnictví či opatrovnictví. Ačkoliv se u obou typů péče jedná o velice podobné instituty náhradní rodinné péče o dítě, pokud jde o práva a povinnosti dětí, náhradních pečovatelů a rodičů vymezené
v OZ, jsou zde rozdílná postavení dětí i pečujících osob dle zákona č. 359/1999 Sb. Rozdílné postavení znamená i jinou výši finanční podpory ze strany státu vázanou na každý z těchto institutů. Nezprostředkovaným pěstounům náleží pravidelný příspěvek při pěstounské péči
a jiná jednorázová finanční zvýhodnění. Oproti rodinám, které mají dítě svěřené do péče jiné osoby, jsou nezprostředkovaní pěstouni zvýhodněni zákonem zabezpečenou podpůrnou službou doprovázení. Tato nejednota činí v praxi značné problémy.
1. 3. 4. Poskytování sociálně-právní ochrany pověřenými osobami, zařízení sociálně-právní ochrany
Problematika poskytování sociálně-právní ochrany pověřenými osobami je upravena v části šesté zákona č. 359/1999 Sb. následovně:
· Výkon sociálně-právní ochrany pověřenými osobami (§ 48)
· Vydávání pověření (§ 49)
· Odborná způsobilost pro poskytování sociálně-právní ochrany pověřenými osobami
(§ 49a)
· Kontrola výkonu sociálně-právní ochrany pověřenými osobami (§ 49b)
· Odnětí pověření (§ 50)
Zákon č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů, obsahuje úpravu zařízení sociálně-právní ochrany a jejich činnosti v § 39 až 43. Tato zařízení mohou zřizovat fyzické osoby, právnické osoby nebo obce a kraje v samostatné působnosti na základě pověření k výkonu sociálně-právní ochrany podle § 49 zákona č. 359/1999 Sb. Zákon upravuje celkem 4 druhy zařízení sociálně-právní ochrany, kterými jsou zařízení odborného poradenství pro péči o děti, zařízení sociálně výchovné činnosti, zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc a výchovně rekreační tábory pro děti.
Zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc (§ 42 a násl. ZSPOD) poskytují ochranu a pomoc dítěti, které se ocitlo bez jakékoliv péče nebo jsou-li jeho život nebo příznivý vývoj vážně ohroženy anebo ocitlo-li se dítě bez péče přiměřené jeho věku, jde-li o dítě tělesně nebo duševně týrané nebo zneužívané anebo o dítě, které se ocitlo v prostředí nebo situaci, kdy jsou závažným způsobem ohrožena jeho základní práva. Ochrana a pomoc se poskytují po přechodnou dobu nepřesahující zpravidla dobu 6 měsíců bez ohledu na to, je-li poskytována na základě smlouvy o poskytování ochrany a pomoci nebo na základě soudního rozhodnutí.
Zařízení odborného poradenství pro péči o děti (§ 40 ZSPOD) poskytuje zejména poradenství zaměřené na řešení vzájemných vztahů rodičů a jejich dětí a na péči rodičů o děti se zdravotním znevýhodněním. V rámci odborného poradenství se poskytuje rodičům a dalším osobám poradenství ve věcech výchovy a výživy dětí a v dalších otázkách týkajících se jejich rodinných, sociálních a mezigeneračních problémů vyplývajících z péče o děti. Tato zařízení rovněž poskytují poradenství pro fyzické osoby vhodné stát se osvojiteli nebo pěstouny.
Zařízení sociálně výchovné činnosti (§ 41 ZSPOD) jsou zaměřena na práci s dětmi vyžadujícími zvýšenou pozornost (zejména § 6 odst. 1 písm. c, d) ZSPOD). Jejich účelem je vyvést děti z rizikového prostředí ulice a odvrátit je od setkání s osobami, od kterých by mohly převzít nežádoucí návyky a postoje (požívání alkoholu a omamných látek, páchání trestné činnosti, xenofobní a rasistické názory, záškoláctví apod.). Předpokladem k tomu je, že tato zařízení nabídnou dětem poutavé a smysluplné využití volného času. Jde o zařízení obdobné činnosti nízkoprahového zařízení pro děti a mládež (§ 62 zákona o sociálních službách), s nímž je v řadě případů provozována tzv. pod jednou střechou (při souběhu pověření k výkonu sociálně-právní ochrany a registrace k poskytování sociálních služeb).
Výchovně rekreační tábory (§ 43 ZSPOD) mají za cíl výchovné působení na děti k odstranění nebo potlačení poruch chování a k získání potřebných společenských a hygienických návyků.
Vedle pověření ke zřízení a provozování výše zmíněných zařízení sociálně-právní ochrany dětí mohou pověřené fyzické a právnické osoby v oblasti sociálně-právní ochrany na základě pověření vykonávat následující činnosti:
· vykonávat preventivní a poradenskou činnost podle § 10 odst. 1 písm. a) a § 11 odst. 1 písm. a) až c) ZSPOD, tj. vyhledávání dětí, na které se sociálně-právní ochrana zaměřuje, pomoc rodičům nebo jiným osobám odpovědným za výchovu dítěte při řešení výchovných nebo jiných problémů souvisejících s péčí o dítě, poskytování nebo zprostředkování poradenství při výchově a vzdělávání dítěte a při péči o dítě zdravotně postižené a pořádání přednášek a kurzů,
· vykonávat činnost zaměřenou na ochranu dětí před škodlivými vlivy a předcházení jejich vzniku podle § 31 a 32 ZSPOD,
· uzavírat dohody o výkonu pěstounské péče podle § 47b ZSPOD,
· převzít zajišťování přípravy žadatelů o zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče k přijetí dítěte do rodiny [§ 19a odst. 1 písm. c) ZSPOD], kterou jinak zajišťuje krajský úřad (§ 11 odst. 2), provádět přípravy žadatelů o zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče a poskytovat odborné poradenství a pomoc těmto žadatelům a poskytovat fyzickým osobám vhodným stát se osvojiteli nebo pěstouny
a osvojitelům nebo pěstounům poradenskou pomoc související s osvojením dítěte nebo svěřením dítěte do pěstounské péče,
· poskytovat osobě pečující, s níž uzavřely dohodu o výkonu pěstounské péče (§ 47b ZSPOD), výchovnou a poradenskou péči při výkonu pěstounské péče a sledovat výkon pěstounské péče; pokud osoba pečující o tuto službu požádá, je pověřená osoba povinna výchovnou a poradenskou péči poskytnout,
· vyhledávat fyzické osoby vhodné stát se osvojiteli nebo pěstouny a oznamovat je obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností,
· vyhledávat děti uvedené v § 2 odst. 2 ZSPOD, kterým je třeba zajistit péči v náhradním rodinném prostředí formou pěstounské péče nebo osvojení
a oznamovat je obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností.
Po letech účinnosti shora uvedené platné právní úpravy je nutná její úprava, racionalizace
a harmonizace s obecnou úpravou poskytování sociálních služeb.
1. 3. 5. Změna úpravy poradenské pomoci po odnětí dítěte rodiny a, sociální kurately pro děti a mládež
Shora uvedená problematika je v zákoně č. 359/1999 Sb. upravena následovně:
· § 11 upravující poradenskou činnost OSPOD.
· § 12 upravující povinnosti ukládané rodičům ze strany OSPOD a povinnost poskytování podpory a součinnosti ze strany OSPOD.
· § 31-§ 33 upravující sociální kuratelu pro děti a mládež, ale zároveň i základní zásady výkonu SPOD.
Poradenská pomoc orgánu sociálně-právní ochrany dětí
Obecní úřad obce s rozšířenou působností je povinen poskytovat v potřebném rozsahu poradenskou pomoc rodičům, jiným osobám odpovědným za výchovu, kterým bylo dítě svěřeno rozhodnutím soudu do výchovy namísto rodičů (§ 4a písm. a) ZSPOD), a rovněž zájemcům o osvojení dítěte nebo o svěření dítěte do pěstounské péče. V návaznosti na povinnost OSPOD poskytnout dítěti pomoc na jeho žádost podle § 8 odst. 1 ZSPOD je obecní úřad obce s rozšířenou působností povinen poskytnout nezbytné poradenství rovněž samotnému dítěti. Poradenskou pomoc může obecní úřad obce s rozšířenou působností poskytovat buďto přímo prostřednictvím svých zaměstnanců, anebo zprostředkovaně prostřednictvím jiných subjektů. Těmito dalšími subjekty mohou být zejména fyzické nebo právnické osoby pověřené k výkonu poradenské činnosti (§ 48 odst. 2 písm. a) ZSPOD) nebo k provozování zařízení odborného poradenství pro péči děti (§ 40 a § 48 odst. 2 písm. c) ZSPOD), dále se může jednat o registrované poskytovatele sociálních služeb podle zákona o sociálních službách (zejména rodinné a manželské poradny, sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi, poskytovatelé rané péče, sociální rehabilitace, krizové pomoci apod.), školská poradenská zařízení, střediska výchovné péče podle zák. č. 109/2002 Sb., zapsané mediátory podle zákona o mediaci, anebo se může jednat i o jiné fyzické osoby odborně způsobilé k poskytování poradenské, psychologické a terapeutické pomoci, které svoji činnost vykonávají na základě živnostenského oprávnění podle zákona o živnostenském podnikání.
Poradenská pomoc obecního úřadu obce s rozšířenou působností anebo osoby pověřené k výkonu sociálně-právní ochrany je poskytována vždy bezplatně v souladu s § 58 odst. 3 ZSPOD. Jde-li o zprostředkovanou poradenskou pomoc, která je poskytována jinými subjekty (poskytovatelé sociálních služeb, zapsaní mediátoři, střediska výchovné péče, podnikající fyzické osoby), může jít i o poradenskou pomoc poskytovanou za úhradu. V odůvodněných případech, kdy majetkové a sociální poměry rodičů nebo jiných osob odpovědných za výchovu dítěte nedostačují k úhradě nákladů na poradenskou pomoc, která byla doporučena a zprostředkována OSPOD, je možné k úhradě tohoto jednorázového výdaje žádat o poskytnutí mimořádné okamžité pomoci z dávek pomoci v hmotné nouzi[footnoteRef:16]. [16: Podle § 3 odst. 5 písm. c) zákona o pomoci v hmotné nouzi lze mimořádnou okamžitou pomoc poskytnout rovněž na zajištění nezbytných činností souvisejících se sociálně-právní ochranou dětí]
Obecní úřad obce s rozšířenou působností je dále povinen poskytovat pomoc při uplatňování nároku dítěte na výživné a při vymáhání dlužného výživného, včetně pomoci při podání návrhu soudu. Účelem této pomoci je usnadnění postavení osoby, která jménem dítěte uplatňuje nárok na výživné (zejména rodič nebo pečující osoba, které bylo dítě svěřeno do péče jiné osoby podle § 953 obč. zák.), při podávání návrhů směřujících k plnění vyživovací povinnosti k dítěti
Speciálně je v § 12 odst. 2 ZSPOD uložena obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností povinnost poskytnout rodiči pomoc po umístění dítěte do zařízení pro výkon ústavní výchovy (§ 28), nebo do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc (§ 42), spočívající zejména v pomoci uspořádat rodinné poměry, které by umožnily návrat dítěte do rodiny, při řešení životní a sociální situace, včetně hmotné úrovně rodiny, v pomoci při spolupráci s orgány sociálního zabezpečení, krajskými pobočkami Úřadu práce a dalšími státními a jinými orgány, a za tím účelem také zprostředkovat rodiči odbornou poradenskou pomoc.
V případě, že podle vyhodnocení OSPOD dítě, rodiče nebo jiné osoby odpovědné za výchovu potřebují odbornou poradenskou pomoc, ale tato pomoc není zajištěna a využita na základě doporučení OSPOD, může obecní úřad obce s rozšířenou působností uložit rodičům nebo jiným osobám odpovědným za výchovu povinnost využít v určeném rozsahu odbornou poradenskou pomoc. O uložení této povinnosti se vydává správní rozhodnutí podle § 12 odst. 1, 3 ZSPOD, přičemž v případech, které jsou skutkově dostatečně doložené a zároveň naléhavá, lze o uložení povinnosti využít odbornou poradenskou pomoc rozhodnout i ve formě příkazu podle § 150 správního řádu, jehož vydání může být prvním úkonem v řízení.
Na základně rozhodnutí obecního úřadu obce s rozšířenou působností vzniká rodičům či jiným osobám odpovědným za výchovu dítěte povinnost uzavřít s určeným nebo vybraným poskytovatelem odborné pomoci smlouvu o poskytnutí pomoci dítěti nebo rodičům, případně jiným osobám pečujícím o dítě, a dále povinnost sjednanou pomoc rovněž fakticky využívat (konzumovat). Odborná poradenská pomoc může být poskytována jednak poradenským zařízením (rodinná a manželská poradna, zařízení odborného poradenství pro péči o děti, školské poradenské zařízení, středisko výchovné péče), jednak individuálně odborníky pracujícími mimo rámec zařízení (např. dětský psycholog, terapeut nebo mediátor). V rozhodnutí obecního úřadu obce s rozšířenou působností musí být vždy vymezena lhůta,
do které se povinné osoby musí s poskytovatelem odborné pomoci dohodnout na poskytování a dalších podmínkách služby, dále druh poradenské pomoci, který mají povinné osoby využít (případně lze určit již také konkrétního poskytovatele odborné pomoci), a doba, na kterou se povinnost využití odborné pomoci ukládá (tj. po jak dlouhou dobu musí povinné osoby s poskytovatelem odborné pomoci spolupracovat)..
Nesplnění povinnosti (byť neúmyslné, tj. nedbalostní) využít odbornou poradenskou pomoc,
o jejímž uložení rozhodl příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností, může na straně rodičů nebo jiných osob odpovědných za výchovu dítěte zakládat odpovědnost za spáchání přestupku podle § 59d odst. 1 písm. a) ZSPOD. Splnění uložené povinnosti může být orgánem SPOD vynucováno rovněž prostřednictvím ukládání donucovacích pokut až do celkové výše 100 000 Kč, a to v rámci nařízení exekuce na nepeněžité plnění podle § 129 správního řádu.
Sociální kuratela pro děti a mládež
Péče o děti uvedené zejména v § 6 písm. c) a d) ZSPOD je obecním úřadem obce s rozšířenou působností zabezpečována prostřednictvím sociální kurately pro děti a mládež (dále jen „sociální kuratela“). Jedná se o děti, které vedou zahálčivý nebo nemravný život spočívající zejména v tom, že zanedbávají školní docházku, nepracují, i když nemají dostatečný zdroj obživy, požívají alkohol nebo návykové látky, jsou ohroženy závislostí, živí se prostitucí, spáchaly trestný čin nebo, jde-li o děti mladší než patnáct let, spáchaly čin jinak trestný, opakovaně nebo soustavně páchají přestupky nebo jinak ohrožují občanské soužití, jakož i děti, které se opakovaně dopouští útěků od rodičů nebo jiných osob odpovědných za výchovu dítěte;
Sociální kuratela spočívá v provádění opatření směřujících k odstranění, zmírnění nebo zamezení prohlubování anebo opakování poruch psychického, fyzického a sociálního vývoje dítěte. Sociální kuratelu vykonává kurátor pro děti a mládež, který je zaměstnancem obecního úřadu obce s rozšířenou působností a který se při výkonu sociální kurately a s ní spojených práv a povinností prokazuje služebním průkazem zaměstnance orgánu sociálně-právní ochrany dětí (viz § 31 odst. 2, 3 ZSPOD).
Kurátoři pro děti a mládež a zaměstnanci obce zařazení do obecního úřadu jsou při výkonu sociální kurately v osobním styku s dítětem, jeho rodiči nebo osobami odpovědnými za jeho výchovu, volí prostředky působení na děti tak, aby účinně působily na děti podle druhu
a povahy problému v chování dítěte a jeho sociálního postavení, a řeší problémy dítěte zejména v prostředí, kde se dítě zpravidla zdržuje (viz § 32 odst. 3 ZSPOD).
Obecní úřady obcí s rozšířenou působností se v rámci výkonu sociální kurately pro děti
a mládeže účastní trestního řízení proti mladistvým pachatelům provinění, které je upraveno zákonem č. 218/2003 Sb., o soudnictví ve věcech mládeže (dále jen „z.s.m.“) a podpůrně se řídí též obecnou úpravou trestního zákoníku a trestního řádu. V z.s.m. jsou stanoveny odchylky v úpravě trestní odpovědnosti mladistvých pachatelů, kteří spáchali trestný čin (provinění) v době od 15 do 18 roku věku, jsou zde zakotveny druhy výchovných, ochranných a trestních opatření, která lze mladistvým pachatelům provinění za jejich trestnou činnost uložit, a dále jsou zde upraveny rovněž zvláštnosti trestního řízení vedeného proti mladistvým pachatelům provinění. Vedle trestního řízení proti mladistvým pachatelům, provinění a opatření ukládaných těmto pachatelům zahrnuje zákon o soudnictví ve věcech mládeže rovněž úpravu opatření, která lze uložit trestně neodpovědným dětem mladším 15 let, které se dopustily činu jinak trestného. O uložení opatření trestně neodpovědným dětem mladším 15 let však soudy pro mládež nerozhodují v trestním řízení, ale v rámci občanského soudního řízení, na které vedle speciální úpravy zákona o soudnictví ve věcech mládeže podpůrně dopadá obecná úprava občanského soudního řádu.
Významná role orgánů sociálně-právní ochrany dětí při výkonu soudnictví ve věcech mládeže vychází ze skutečnosti, že jedním z hlavních principů z.s.m. je princip výchovného a preventivního působení řízení a ukládaných opatření vůči mladistvým a dále princip individualizace a přiměřenosti ukládaných opatření s ohledem na osobnost mladistvého, jeho věk, rodinné poměry a rozumovou vyspělost. Zásada výchovného působení řízení proti mladistvým a použitých opatření (tzv. zásada restorativní justice) vyjadřuje, že účelem řízení a všech přijatých opatření je především obnovení narušených sociálních vztahů, začlenění mladistvého pachatele provinění do jeho rodinného a sociálního prostředí, působení k předcházení a zamezování dalšího páchání protiprávních činů a působení k tomu,
aby mladistvý podle svých sil a schopností přispěl k odčinění újmy vzniklé jeho protiprávním činem (viz § 3 odst. 1, § 9 odst. 1, § 41 odst. 1, § 93 odst. 5 z. s. m.)
Vzhledem k tomu, že v soudnictví ve věcech mládeže je kladen důraz na co nejpečlivější zjištění osobnosti mladistvého, jeho osobních a rodinných poměrů a dosavadního způsobu života, musí příslušné orgány činné v trestním řízení (orgány policie, státní zástupci, soudy pro mládež) za tím účelem úzce spolupracovat rovněž s rodiči dítěte nebo jinými osobami odpovědnými za výchovu, OSPOD, Probační a mediační službou, školou a nestátními organizacemi, které realizují probační programy (viz § 40 z. s. m.). Orgánem sociálně-právní ochrany dětí, který je příslušný k plnění úkolů vyplývajících z úpravy z.s.m., je obecní úřad obce s rozšířenou působností podle místa trvalého pobytu dítěte, jak vyplývá z § 33 odst. 1 ve spojení s § 61 odst. 1 ZSPOD. Tento orgán má v soudnictví ve věcech mládeže podle úpravy z.s.m. zejména následující práva a povinnosti:
· Musí být bezodkladně vyrozuměn o zadržení, zatčení nebo vzetí do vazby mladistvého a o zahájení trestního stíhání proti mladistvému (§ 46 odst. 2, § 60 z. s. m.).
· Poskytuje orgánům činným v trestním řízení součinnost při přezkoumání trvání důvodů vazby mladistvého a při posuzování, zda důvody vazby trvají nebo zda se nezměnily, a také zda nelze další výkon vazby mladistvého nahradit jiným opatřením, např. stanovením dohledu nebo svěřením mladistvého do péče důvěryhodné osoby (§ 48 z. s. m.).
· Je orgány činnými v trestním řízení povinně dožádán o zjištění poměrů mladistvého. Vedle OSPOD může být zjištění poměrů mladistvého uloženo rovněž Probační a mediační službě. Obecní úřad obce s rozšířenou působností vypracovává pro potřeby orgánů činných v trestním řízení písemnou zprávu o osobních, rodinných a sociálních poměrech mladistvého a aktuální životní situaci mladistvého. Obecní úřad obce s rozšířenou působností může ve své zprávě na základě zhodnocení osobnosti, chování a poměrů mladistvého navrhnout rovněž opatření, která by podle jeho stanoviska bylo vhodné mladistvému za jeho provinění uložit tak, aby tato opatření byla přiměřená a působila výchovně.
1. 3. 6 Změna v úpravě podmínek pro poskytování ochrany a pomoci dětem mladším 3 roky v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc; legislativně technická oprava § 42 ZSPOD
V přechodných ustanoveních zákona č. 363/2021, kterým se mění zákon 359/1999 Sb., byla omezena možnost poskytování ochrany a pomoci dětem nejmladšího věku v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc tak, že dětem do 3 let věku může ZDVOP poskytovat pobytové služby jen do konce roku 2023.
Toto ustanovení se jeví jako nesystémové, proto je nutná novelizace.
Součástí vládního návrhu novely ZSPOD, která byla vyhlášena pod č. 363/2021 Sb., byl
i novelizační bod, kterým se v § 42 ZSPOD bez náhrady rušila ustanovení odstavců 5 až 12. V rámci návrhu zákona schváleného Poslaneckou sněmovnou dne 6. 8. 2021 byl schválen
i tento novelizační bod, nicméně z textu schváleného zákona ve znění, ve kterém byl zákon postoupen k projednání do Senátu PČR, tento novelizační bod nedopatřením vypadnul.
I přesto, že zákon č. 363/2021 Sb. ve znění vyhlášeném ve Sbírce zákonů ustanovení § 42 odst. 5 až 12 výslovně nezrušil, jsou tato ustanovení obsoletní s ohledem na nové platné znění § 42 odst. 1 až 4, § 42a a § 42aa ZSPOD. V zájmu právní jistoty adresátů zákona se nicméně navrhuje, aby nejbližší další novelou ZSPOD byly odstavce 5 až 12 v ustanovení § 42 výslovně zrušeny.
1. 3. 7. Zrušení úpravy dětských domovů pro děti do 3 let věku a ukončení jejich činnosti
Shora uvedená problematika je v zákoně. č. 359/1999 Sb. upravena v §§ 13a, 16b a v § 64. Další úprava obsahuje zákon č. 372/2011 Sb. o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách).
Vzhledem k cílům vytyčeným v této oblasti je nutno dotčenou platnou právní úpravu novelizovat.
1. 4. Identifikace dotčených subjektů
Návrh novely zákona bude mít zásadní dopad zejména pro následující subjekty:
· Nezletilé děti, které jsou nebo mají být osvojeny či přijaty do pěstounské péče
· Budoucí i současní osvojitelé či pěstouni
· Obce
· Obce s rozšířenou působností
· Obecní úřady
· Kraje
· Krajské úřady
· Poskytovatelé zdravotních služeb
· Psychologové
· Pověřené osoby
· Odborníci pro otázky výchovy a péče o dítě
· ZDVOP
· Dětské domovy pro děti do 3 let věku a jejich zřizovatelé
1.5. Popis cílového stavu
Cílem návrhu novelizace zákona č. 359/1999 Sb. je dosáhnout zejména následujících změn v jednotlivých dílčích oblastech:
1. 5. 1. Zprostředkování osvojení a pěstounské péče
· Systematické zpřehlednění Části třetí, hlavy IV jako celku, zjednodušení právní úpravy zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče, zpřesnění užívané terminologie
a provázání úpravy s úpravou správního řádu a se zásadami správního řízení obecně.
· Zrychlit a zefektivnit proces zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče zejména ve fázi před rozhodnutím o zařazení zájemce o zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče do evidence žadatelů vedené krajským úřadem.
· Vyjmout odbornou přípravu zájemců z rámce správního řízení, kam věcně vůbec nenáleží, stanovit subjekt oprávněný tyto přípravy zajišťovat, stanovit účel a rozsah přípravy a rovněž standardizovat způsob dokládání absolvování přípravy.
· Zpřehlednit, standardizovat a zjednodušit systém odborného posouzení žadatelů, pokud jde o psychickou způsobilost k výkonu NRP.
· Rozšířit hodnocení okolností významných pro „párování“.
· V maximální možné míře v rámci navržených úprav využít, je-li to možné z obsahového hlediska, platné textace daných ustanovení i při jejich jinak vhodných či nezbytných přesunech v rámci upravené systematiky, neboť nemá jít ve svém celku o nové pojetí této oblasti regulace, ale pouze o její, byť významnou úpravu.
· Systematicky přizpůsobit právní úpravu okruhům regulace (v rámci jedné skupiny ustanovení upravit to, co se týká evidence a spisové dokumentace dětí, jimž se náhradní rodinná péče zprostředkovává, na straně jedné, na straně druhé pak v rámci další skupiny upravit to, co se týká zájemců o náhradní rodinnou péči),
· V souvislosti s tímto systematicky přizpůsobit právní úpravu tomu, jak vymezuje zprostředkování osvojení nebo pěstounské péče úvodní ustanovení § 19a odst. 1 (nejprve tedy vymezit to, co se týká evidence dětí, jimž se náhradní rodinná péče zprostředkovává, pak teprve to, co se týká evidence zájemců o náhradní rodinnou péči a až nakonec upravit vlastní zprostředkování, tedy tzv. párování dětí s vybranými zájemci včetně případného přerušení této správní činnosti), a dále systematicky přizpůsobit právní úpravu průběhu řízení resp. správních činností i z chronologického hlediska (zejm. v případě zájemců jde o úpravu postupu řízení o žádosti o zařazení do evidence postupně od jejího podání na OÚ ORP, přes postup řízení před krajským úřadem a postup MPSV v odvolacím řízení, až ke stanovení povinností žadatelů po jejich zařazení do evidence a postup při vyřazení z této evidence),
1. 5. 2. Doprovázení pěstounských rodin, státní příspěvek na výkon pěstounské péče
· Terminologické upřesnění práv a povinností osoby pečující a osoby v evidenci v § 47a odst. 2 ZSPOD, resp. lépe definovat a v souladu s dobrou praxí upravit zajišťování pomoci a podpory pěstounským rodinám tak, aby mohl být státní příspěvek na výkon pěstounské péče účelně vynakládán a bylo to více ku prospěchu osobám pečujícím, osobám v evidenci a jim svěřeným dětem a zohlednění praktických zkušeností při jejich realizaci v rámci tzv. doprovázení pěstounských rodin, a to rovněž v souvislosti s úhradou nákladů ze státního příspěvku na výkon pěstounské péče.
· Odlišení doprovázení nezprostředkovaných pěstounů, zejména pokud jde
o zvyšování si znalostí a dovedností v oblasti výchovy a péči o dítě.
· Zefektivnění doprovázení a větší míra individualizace potřeb každé rodiny, včetně krajní možnosti nemít uzavřenu dohodu o výkonu pěstounské péče a nebýt doprovázen, pakliže to není vyhodnoceno jako potřebné pro svěřené dítě.
· Navýšení státního příspěvku na výkon pěstounské péče a tím zlepšení sociální práce
a odborné pomoci a podpory náhradním rodinám.
· V oblasti dávek pěstounské péče a doprovázení provést změny související se změnami v občanském zákoníku u péče jiného člověka podle § 953 (svěřenectví) – sjednocení s nezprostředkovanou pěstounskou péčí. Navržená úprava musí zachovat práva a povinnosti u stávajících nezprostředkovaných pěstounů a umožnit osobám, které mají nyní dítě ve svěřenectví, dosáhnout na stejné nároky.
1.5. 3 Svěřenectví
· Sjednocení institutů náhradní rodinné péče vykonávané osobami dítěti příbuznými nebo blízkými, kdy nedochází ke zprostředkování ze strany státu podle zákona č. 359/1999 Sb. (svěřenectví a nezprostředkovaná pěstounská péče).
· Sjednocení postavení dětí umístěných v péči jiné fyzické osoby (svěřenectví)
a v nezprostředkované pěstounské péči, resp. sjednocení postavení osob pečujících
o dítě ve svěřenectví a nezprostředkované pěstounské péči.
· Jasné odlišení zprostředkované pěstounské péče (tedy péče vykonávané osobami, které prošly odborným posouzením a zprostředkováním ze strany krajského úřadu vůči konkrétnímu dítěti, se kterým je dříve nepojil příbuzenský či blízký vztah) a formy náhradní rodinné péče nezprostředkované státem, kdy o dítě pečuje osoba dítěti příbuzná či blízká dítěti nebo jeho rodině.
· V zákoně č. 359/1999 Sb. sjednotit podporu státu u náhradní rodinné péče vykonávané osobami příbuznými a blízkými formou dávek a doprovázení.
1. 5. 4. Poskytování sociálně-právní ochrany pověřenými osobami, zařízení sociálně-právní ochrany, inspekce poskytování sociálně-právní ochrany
· Odstranění duplicit mezi druhy sociálně-právní ochrany dětí, poskytovaných na základě pověření k jejich poskytování, a mezi druhy sociálních služeb, poskytovaných na základě registrace sociálních služeb.
· Úprava základních povinností pověřených osob přehledně v jednom katalogu jediného samostatného ustanovení.
· Legislativně technické provedení změn v procesní úpravě vydávání pověření, jeho změn a v evidenci pověřených osob, vyplývajících ze změn v hmotněprávní úpravě pověření k poskytování sociálně-právní ochrany.
· Úprava, racionalizace, zpřehlednění a doplnění odborné způsobilosti pro poskytování sociálně-právní ochrany pověřenými osobami a její harmonizace s obecnou úpravou poskytování sociálních služeb.
· Rozšíření důvodů pro odnětí pověření a legislativně technické úpravy v ustanovení
o odnětí pověření v návaznosti na provedené věcné změny.
1. 5. 5. Změna úpravy poradenské pomoci po odnětí dítěte z rodiny, , sociální kuratela pro děti a mládežCílem je legislativní upřesnění několika oblastí, které v praktické aplikaci přináší nejasnosti a jsou častým předmětem dotazů, případně pochybení při výkonu SPOD.
1. 5. 6. Změna v úpravě podmínek pro poskytování ochrany a pomoci dětem mladším 3 let v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc; legislativně technická oprava § 42 ZSPOD
· Cílem je upřesnění podmínek umisťování dětí mladších 3 let do ZDVOP tak, aby došlo k odstranění nejasností vyplývajících z poslední právní úpravy.
1. 5. 7. Zrušení úpravy dětských domovů pro děti do 3 let věku a ukončení jejich činnosti
· Cílem je úplné zrušení úpravy dětských domovů pro děti do 3 let věku, a to bez náhrady.
1.6 Zhodnocení rizika
Pokud by nedošlo ke změnám v oblasti zprostředkování náhradní rodinné péče, nebylo by možné adekvátně reagovat na zvýšenou poptávku pěstounů související s omezením institucionální péče o nejmenší děti. Krajské úřady hlásí zvýšený zájem o zprostředkování NRP, související se změnami zavedenými zákonem č. 363/2021 Sb., rovněž probíhají a jsou chystány další kampaně na získání nových pěstounů. Beze změn zaručující zrychlení a zefektivnění řízení o zařazení žadatelů o evidence pro zprostředkování NRP nebude možné adekvátně reagovat na již schválené a žádoucí změny, které systém čekají od roku 2025 (omezení institucionální péče o nejmenší děti).
Nezavedení změn v oblasti institutů náhradní rodinné péče, kdy nedochází ke zprostředkování NRP státem, ale je rozhodováno soudem na základě návrhu na svěření do péče osobami dítěti příbuznými nebo blízkými, by zakonzervovalo stávající stav nejistoty a rozdílného přístupu v dané oblasti.
Nezrušení některých činností pověření k výkonu sociálně-právní ochrany dětí by vedlo k nadále zmatečnému a nepřehlednému stavu, kdy jsou obdobné činnosti zajišťovány ve dvou režimech a nelze zajistit dostatečnou kontrolu jejich kvality.
Ponechání stávající úpravy oznamovací povinnosti, úpravy kurately a dalších částí zákona povede k zachování stavu nejasné a nepřesné úpravy, která generuje řadu chybných postupů v praxi a je předmětem opakovaných dotazů.
Nepřijetí navrhované úpravy poručnictví a opatrovnictví by vedlo k dalšímu prohloubení stavu, kdy nelze v praxi jasně vymezit hranice mezi výkonem opatrovnictví a výkonem SPOD, pokud jde o orgány SPOD.
Neupřesnění podmínek přijímání nejmladších dětí do ZDVOP by vedlo k diskriminaci dětí oproti současné možnosti jejich umístění v rámci sourozenecké skupiny do ústavní péče.
Nezrušení úpravy dětských domovů pro děti do 3 let věku by vedlo k zachování fungování zařízení, která vlivem masivního odlivu dětí již prakticky nemohou vykonávat svou zákonem stanovenou činnost a k prohlubování stavu, kdy v zařízení pobývají děti nepříslušné věkové skupiny a kdy jsou částí zařízení vykonávány činnosti blízké sociální službě, aniž by byly registrovány.
2. Návrh variant řešení
2.1 Zprostředkování osvojení a pěstounské péče
· Varianta 0: zachování stávajícího stavu
Zůstane zachován stávající nejednotný systém posuzování žadatelů o zařazení do evidence pro zprostředkování NRP, kdy žadatelé čekají na rozhodnutí krajského úřadu v některých případech několik měsíců i let. Vzhledem ke stávajícímu nárůstu žadatelů dojde ke značnému přetížení těch krajských úřadů, které realizují přípravy za účasti vlastních zaměstnanců a provádí psychologické posuzování pouze psychology-zaměstnanci úřadu (zvláště pokud je zaměstnán jen jeden psycholog). Právní úprava Části třetím Hlavy IV zákona č. 359/1999 Sb. zůstane systematicky a terminologicky nejednotná.
· Varianta 1: nastavení jednotného systému odborného posuzování metodickými materiály, bez zásahu do zákonné úpravy
Metodické vedení krajských úřadů a obecních úřadů obcí s rozšířenou působností ze strany MPSV probíhá již nyní, a to rovněž v oblasti náhradní rodinné péče. Metodické materiály mohou pomoci tam, kde je dobře nastavena zákonná právní úprava.
· Varianta 2: zavedení lhůt pro vydání rozhodnutí o žádosti o zařazení do evidence pro zprostředkování NRP bez dalších změn
Podle stávající právní úpravy se na správní řízení o žádosti o zařazení do evidence pro zprostředkování NRP nevztahují lhůty podle správního řádu, jelikož jde o náročný proces, kdy je třeba např. absolvovat přípravu k přijetí dítěte do rodiny v rozsahu minimálně 48, resp. 72 hodin, navíc je řízení rozděleno na prvním stupni mezi obecní úřad obce s rozšířenou působností a krajský úřad. Proto je v § 64 odst. 3 věta první zákona č. 359/1999 Sb. stanoveno, že „Pro vydání rozhodnutí o zařazení do evidence žadatelů podle § 22 odst. 5 a 6 a § 25 odst. 3 se lhůty podle správního řádu pro vydání rozhodnutí nepoužijí.“ Jednou ze zvažovaných variant úpravy je modifikace v tom smyslu, že by došlo k zalhůtování řízení a bylo stanoveno, že řízení o zařazení do evidence pro zprostředkování NRP musí být např. skončeno do 6 měsíců od podání žádosti, pakliže nenastaly průtahy ze strany žadatele. Tato varianta by však znamenala nutnost personálního posílení sociálních odborů většiny krajských úřadů a změnu v nastavení realizace příprav k přijetí dítěte do rodiny, jinak by za stávajícího stavu nebylo možné zavedenou lhůtu dodržet.
· Varianta 3: zavedení lhůt pro vydání rozhodnutí o žádosti o zařazení do evidence pro zprostředkování NRP s úpravou pojetí příprav k přijetí dítěte do rodiny
a psychologického posuzování žadatelů
Stanovení lhůty pro rozhodnutí o žádosti o zprostředkování NRP v kombinaci se změnami ve dvou nejvíce problematických oblastech – nejvíce se čeká na termín, kdy krajský úřad, který vede řízení, vypíše termíny příprav k přijetí dítěte do rodiny (čeká se, než se termíny naplní) a také se často čeká na termín psychologického posouzení. Logickým krokem je v tomto případě „rozvolnění“ ve smyslu možnosti absolvovat přípravy a psychologické posouzení i v jiném kraji, za dodržení standardu odbornosti i ohledně výstupů.
2.2 Doprovázení pěstounských rodin, změny státního příspěvku na výkon pěstounské péče
Doprovázení pěstounských rodin
· Varianta 0: ponechání stávajícího stavu
Doprovázení je nyní zakotveno jako povinnost pro všechny osoby pečující a osoby v evidenci. Pokud není uzavřena dohoda o výkonu pěstounské péče, specifikující práva
a povinnosti dle § 47a odst. 2 ZSPOD, přistupuje místně příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností k úpravě práv a povinností správním rozhodnutím (dohoda
o výkonu pěstounské péče je veřejnosprávní smlouva). Výčet práv a povinností neodlišuje, zda jde o zprostředkované pěstouny či osoby dítěti příbuzné či blízké.
· Varianta 1: úpravy v jednotlivých oblastech práv a povinností, zejména
u nezprostředkovaných pěstounů
Tato varianta počítá s úpravou § 47a odst. 2 ZSPOD na základě zkušeností doprovázejících organizací, orgánů sociálně-právní ochrany dětí a samotných pěstounů zejména tak,
že dojde k odlišení doprovázení u zprostředkovaných a nezprostředkovaných pěstounů
a úpravě dalších oblastí, např. nedostatečného rozsahu poskytované psychologické
a terapeutické pomoci. Tato varianta lze kombinovat s variantou 2 a 3.
· Varianta 2: zrušení povinnosti mít uzavřenu dohodu o výkonu pěstounské péči či upraveny práva a povinnosti dle § 47a odst. 2 ZSPOD správním rozhodnutím – ponechání doprovázení na dobrovolné bázi, ovšem s možností nařídit uzavření dohody ze strany OSPOD tam, kde to je vyhodnoceno jako potřebné
Někteří pěstouni či osobně pečující poručníci vnímají negativně zejména povinnost zvyšovat si znalosti a dovednosti v oblasti péče o dítě a výchovy a povinnost umožnit zaměstnanci doprovázejícího subjektu být v osobním kontaktu s osobou pečující/osobou v evidenci a svěřenými dětmi. Nevyužívají benefity, které jim doprovázení nabízí, např. zajištění pomoci s péči o svěřené dítě, pomoc při kontaktech dítěte s rodiči či jinými blízkými osobami apod. Proto tato varianta zvažuje rozvolnění doprovázení tam, kde pěstoun nebude chtít doprovázení využít. Na druhou stranu jsou v této variantě vyslyšeny hlasy odborníků, kteří poukazují na to, že v řadě případů je doprovázení potřebné a nutné jako podpora svěřenému dítěti i tam, kde by pěstoun sám dohodu uzavřít nechtěl. V takových případech by měla existovat možnost uzavření dohody o výkonu pěstounské péče nařídit.
· Varianta 3: navázání doprovázení (uzavřené dohody o výkonu pěstounské péče) na dávku náležející pěstounovi
Tato varianta počítá s dobrovolným doprovázením, tedy dobrovolným uzavřením dohody o výkonu pěstounské péče, kde jsou specifikována práva a povinnosti dle § 47a odst. 2 ZSPOD, ovšem ten, kdo nemá uzavřenu dohodu o výkonu pěstounské péče, nemá nárok na příspěvek při pěstounské péči (odměnu pěstouna).
Státní příspěvek na výkon pěstounské péče (SPVPP)
· Varianta 0: zachování stávající výše SPVPP - stávající výše SPVPP činí 59 400 Kč za uzavřenou dohodu či vydané správní rozhodnutí za kalendářní rok. tedy 4 950 Kč na pěstounskou rodinu na měsíc. Doprovázející subjekt však hospodaří se souhrnem státních příspěvků na všechny rodiny, které doprovází, částka tedy nemusí být využita přímo na konkrétní rodinu.
· Varianta 1: zvýšení SPVPP bez rozlišení typů náhradních rodin - prosté navýšení finanční částky na jednu doprovázenou rodinu.
· Varianta 2: zvýšení SPVPP a odlišení (vyšší výše) u pěstounů na přechodnou dobu – zohlednění vyšší finanční náročnosti doprovázení u osob, které vykonávají pěstounskou péči na přechodnou dobu (zejména v období přebírání a předávání dítěte).
· Varianta 3: zvýšení SPVPP a zohlednění počtu dětí v pěstounské rodině
u dlouhodobých pěstounů – zvýšení SPVPP na každou pěstounskou rodinu s tím,
že u dlouhodobých pěstounů by se zohledňoval počet svěřených dětí (s přijetím dalšího dítěte by se SPVPP o stanovenou částku zvýšil, pokud by dítě s pěstounské péče odešlo nebo zletilo, částka by se snížila). Varianta lze kombinovat s variantou 2, kdy přechodní pěstouni budou mít vyšší výši SPVPP.
2.3 Svěřenectví
· Varianta 0: zachování stávajícího stavu, tedy pokud jde o náhradní rodinnou péči o dítě vykonávanou osobami příbuznými a blízkými existence dvou téměř totožných institutů v OZ, odlišených však v podobě podpory finanční a nároku na doprovázení. Nezprostředkovaní pěstouni mají nárok na dávky pěstounské péče a doprovázení dle ZSPOD, osoby mající dítě ve svěřenectví nikoli (pouze dítě v péči jiného člověka má nárok na příspěvek na úhradu potřeb dítěte po odečtu výživného stanoveného rodičům).
· Varianta 1: v OZ dojde ke zrušení §§ 953 – 957 (svěřenectví), tedy v případě NRP se bude vždy jednat o pěstounskou péči. U osob příbuzných a blízkých se jako dosud nebude NRP zprostředkovávat a tyto osoby budou podávat návrh přímo k soudu. Pěstounská péče bude v ZSPOD odlišena na zprostředkovanou a nezprostředkovanou pokud jde o dávky
a „doprovázení“.
· Varianta 2: v OZ zůstanou zachované oba instituty, avšak pěstounská péče bude možná jen zprostředkovaná a v ostatních případech půjde o svěřenectví. V ZSPOD bude úprava dávek a doprovázení, kdy osoby mající dítě ve svěřenectví budou postaveny na roveň stávajícím nezprostředkovaným pěstounům. Dojde tedy ke sjednocení institutu nezprostředkované pěstounské péče a svěřenectví s rozšířením podpory pro děti ve svěřenectví a osoby, které mají děti v tomto typu náhradní rodinné péče.
· Varianta 3: do OZ se nebude zasahovat, budou zachované oba instituty (pěstounská péče i svěřenectví) s tím, že úprava bude pouze v ZSPOD. V ZSPOD bude institut svěřenectví, pokud jde o dávky a doprovázení, postaven na roveň nezprostředkované pěstounské péči.
2.4 Poskytování sociálně-právní ochrany pověřenými osobami, zařízení sociálně-právní ochrany
· Varianta 0: zachování stávajícího stavu
Zůstane zachována stávající úprava pověřování, která z části svého rozsahu dubluje poskytování sociálních služeb. Nedojde k vyjasnění kompetencí a překrývajících se aktivit.
· Varianta 1: Provedení legislativní změny týkající se činnosti pověřených osob
Budou eliminovány dublující se činnosti pověřených osob a poskytovatelů sociálních služeb, dojde k vyjasnění odpovědnosti vůči cílové skupině a finančnímu pokrytí jednotlivých aktivit.
2.5 Změna úpravy poradenské pomoci po odnětí dítěte z rodiny a sociální kurately pro děti a mládež,
· Varianta 0: zachování stávajícího stavu
V případě nulové varianty nedojde k žádným změnám ve znění zákonných ustanovení, § 11, § 12, § 30, § 31 - § 33 ZSPOD.
· Varianta 1: Provedení změn vedoucích k zpřehlednění zákona a k odstranění některých legislativních nedostatků
Budou provedeny dílčí nezbytné změny vedoucí ke zpřesnění a zpřehlední zákonné úpravy poradenské činnosti orgánů sociálně-právní ochrany dětí a úpravy zaměření sociální kurately pro děti a mládeže.
2.6 Změna v úpravě podmínek pro poskytování ochrany a pomoci dětem mladším 3 let v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc; legislativně-technická oprava
§ 42 ZSPOD
· Varianta 0: Zachování stávajícího stavu
Za stávající úpravy budou zachovány nejasnosti týkající se umisťování nejmladších dětí do ZDVOP, včetně jejich práva na zachování sourozeneckých vazeb. Zůstanou též určité legislativně-technické nedostatky v § 42 ZSPOD.
· Varianta 1: Provedení legislativní změny pobytu nejmladších dětí ve ZDVOP
V případě zrušení stávající úpravy bude možné jasně vymezit podmínky umisťování
a pobytu nejmenších dětí ve ZDVOP, s dopadem na účinnější zacílení finančních prostředků (správná výplata státní příspěvku na provoz ZDVOP).
2.7 Zrušení úpravy dětského domova pro děti do 3 let věku
· Varianta 0: Zachování stávajícího stavu
Budou zachována zařízení dle stávající úpravy, ale nebudou již vzhledem k úbytku dětí schopna poskytovat služby dané zákonem o zdravotních službách.
· Varianta 1: Zrušení úpravy dětského domova pro děti do 3 let věku
Zrušení právní úpravy dětských domovů pro děti do 3 let věku v zákoně o zdravotních službách, nutnost poskytovat služby v mezích jiných zákonů (např. zákona o sociálních službách).
3. Vyhodnocení nákladů a přínosů
3.1 Identifikace nákladů a přínosů
Hlavním přínosem navrhované úpravy je zrychlení a zpružnění systému zprostředkování náhradní rodinné péče, které povede ke zvýšení počtu pěstounů a tím i dětí umístěných v rodinném prostředí. Ke stejnému přínosu povede též zrušení úpravy dětských domovů pro děti do 3 let věku. Vymezení jednotlivých typů náhradní péče bude přínosné z hlediska dětí
a jejich pečovatelů ve smyslu jasného odlišení jednotlivých forem péče o děti a nastavení podpory v oblasti dávek i doprovázení. Taktéž oddělení opatrovnictví a poručenství umožní odlišení jednotlivých agend bez nadbytečných nákladů. Další navrhované úpravy směřují především k narovnání nejasné a neodpovídající úpravy ZSPOD. Náklady navrhované úpravy spočívají zejména v možnosti čerpat některé dávky pěstounské péče a služby při tzv. doprovázení pěstounské péče též osobami pečujícími o děti v rámci svěřenectví. Tyto náklady jsou z dlouhodobého hlediska kompenzovány snížením nákladů vyplývajících z dopadů traumat dětí a dalších důsledků vyplývajících z pobytu v kolektivní péči. Významnou úsporou je též definitivní zrušení úpravy dětských domovů pro děti do 3 let věku, kdy náklady na činnost těchto zařízení dosahují více než 780 mil. Kč za rok.
3.2 Náklady a přínosy dle jednotlivých oblastí a variant
3.2.1 Zprostředkování osvojení a pěstounské péče
· Varianta 0: zachování stávajícího stavu
Uvedená varianta by přinesla zakonzervování stávajícího stavu, kdy jsou přetíženi zaměstnanci krajských úřadů, systém odborného posouzení není pružný a neumí reagovat na zvýšený zájem žadatelů o zprostředkování NRP, který je však jevem více než žádoucím. Toto povede k obcházení systému zprostředkování NRP, což není dobré pro samotné potenciální náhradní rodiče, ale zejména pro ohrožené děti. Nebude dostatek dlouhodobých i přechodných pěstounů pro děti, které od roku 2025 již nebudou moci být umístěny do institucionální péče.
· Varianta 1: nastavení jednotného systému odborného posuzování metodickými materiály, bez zásahu do zákonné úpravy
Změnit nastavení systému zprostředkování NRP pouze metodickým vedením MPSV krajských úřadů a obecních úřad obcí s rozšířenou působností není reálné. Ke změnám je zapotřebí upravit výchozí stav právní úpravy a teprve následně je možné prostřednictvím metodického vedení pomoci rychle a správně implementovat změny. Uvedená varianta by ve svém důsledku nevedla ke kýženému cíli, tedy zrychlení a zefektivnění zprostředkování NRP.
· Varianta 2: zavedení lhůt pro vydání rozhodnutí o žádosti o zařazení do evidence pro zprostředkování NRP bez dalších změn
Tato varianta by mohla vést ke kýženému cíli pouze za předpokladu personálního posílení sociálních odborů většiny krajských úřadů a změn v nastavení realizace příprav k přijetí dítěte do rodiny. Jinak by zavedená lhůta byla pouze proklamativní a ve většině případů by ji nebylo možné dodržet. Částečně by to však bylo možné tehdy, pokud by ty krajské úřady, které si „drží“ přípravy a psychologické posuzování, toto rozvolnily po vzoru krajských úřadů, které již nyní disponují více subjekty pro realizaci příprav k přijetí dítěte do rodiny a psychologického posouzení žadatelů. Vždy však záleží na vedení každého úřadu. Pokud by tato varianta byla přijata a pojata shodně u všech krajských úřadů, byl by zde jednoznačně přínos k podobě zrychlení řízení o zařazení do evidence žadatelů o NRP. Ovšem nedošlo by ke sjednocení kritérií, které je třeba posuzovat, ani v dalších oblastech jako jsou jednotné výstupy z příprav apod., přístup by nebyl pro žadatele transparentní.
· Varianta 3: zavedení lhůt pro vydání rozhodnutí o žádosti o zařazení do evidence pro zprostředkování NRP s úpravou pojetí příprav k přijetí dítěte do rodiny
a psychologického posuzování žadatelů
Pokud budou nastavena jednotná kritéria pro subjekty, které mohou realizovat přípravy k přijetí dítěte do rodiny a dojde k jednoznačnému uznávání absolvování a výstupů těchto příprav krajským úřadem, který řízení vede, i když budou přípravy absolvovány v jiném kraji (např. žadatelům bude lépe vyhovovat termín či dojezdová vzdálenost), povede daná varianta ke zrychlení řízení o zařazení žadatelů do evidence pro zprostředkování NRP. To samé platí u psychologického posouzení, které by bylo realizováno akreditovanými odborně způsobilými psychology a byl by nastaven jednotný výstup. Rovněž je reálné tam, kde krajský úřad má vlastního psychologa nebo v případech, kde jsou důkazy jednoznačně svědčící pro nezařazení či naopak zařazení žadatele, nevyžadovat psychologický posudek obligatorně. Tato varianta by znamenala v některých případech nutnost změnit stávající přístup k odbornému posuzování žadatelů, rovněž by vyžadovala nutnost větších zásahů do právní úpravy, nicméně při té příležitosti by se daly upravit terminologické a systematické nejasnosti a právní úprava by mohla být značně zjednodušena. Proces odborného posuzování žadatelů o zprostředkování NRP by byl zcela jistě rychlejší, což povede k většímu počtu náhradních pečovatelů a snížení počtu dětí v ústavní péči, která je pro stát finančně nákladnější (dvakrát i vícekrát). U krajských úřadů, které nyní realizují celý proces pouze svými zaměstnanci (nenajímají si pověřené osoby pro přípravy či externí psychology) by tato varianta znamenala mírné zvýšení nákladů.
3.2.2 Doprovázení pěstounských rodin, státní příspěvek na výkon pěstounské péče
Doprovázení pěstounských rodin
· Varianta 0: ponechání stávajícího stavu
Ponechání stávajícího stavu je možnou variantou, nicméně řada odborníků volá po změnách v oblasti doprovázení, jež reflektují více jak desetiletou zkušenost v této oblasti, která prošlo poměrně zásadním vývojem. Snahou všech je zlepšit postavení dětí a jejich náhradních pečovatelů, stabilizovat pěstounské rodiny, působit preventivně a eventuálně řešit efektivně nastalé problémy. Tato varianta nepřináší žádné přínosy, pouze zakonzervuje stávající stav, který není nefunkční, ale jsou dobře detekovány oblasti, které lze poměrně jednoduše zlepšit.
· Varianta 1: úpravy v jednotlivých oblastech práv a povinností, zejména
u nezprostředkovaných pěstounů
Tato varianta počítá s úpravou § 47a odst. 2 ZSPOD na základě zkušeností doprovázejících organizací, orgánů sociálně-právní ochrany dětí a samotných pěstounů zejména tak,
že dojde k odlišení doprovázení u zprostředkovaných a nezprostředkovaných pěstounů
a úpravě dalších oblastí, např. nedostatečného rozsahu poskytované psychologické
a terapeutické pomoci. Přínos této varianty je spatřován zejména v individualizaci pomoci a podpory jednotlivých pěstounských rodin a zohlednění odlišných forem náhradní rodinné péče, tedy zprostředkované státem a na druhé straně vykonávané nejčastěji příbuznými svěřeného dítěte. Tato varianta lze kombinovat s variantou 2 a 3.
· Varianta 2: zrušení povinnosti mít uzavřenu dohodu o výkonu pěstounské péče či upraveny práva a povinnosti dle § 47a odst. 2 ZSPOD správním rozhodnutím – ponechání doprovázení na dobrovolné bázi, ovšem s možností nařídit uzavření dohody ze strany OSPOD tam, kde to je vyhodnoceno jako potřebné
Výhodou této varianty je omezení zátěže u těch náhradních pečovatelů, kteří opravdu nepotřebují další pomoc a podporu a zvládají výkon náhradní péče i bez doprovázení. Pokud by nastal problém, rodina si dovede o pomoc říci. Někteří odborníci však upozorňují na to, že doprovázení má sloužit také svěřenému dítěti, kterému se v případě neuzavření dohody o výkonu pěstounské péče bere možnost být v častém kontaktu s klíčovým sociálním pracovníkem, který by mohl odhalit, pokud by dítě potřebovalo v určité oblasti pomoc či zvýšenou podporu. Rovněž nelze ponechat doprovázení zcela na dobrovolné bázi tam, kde je svěření dítěte jasnou zátěží již tak problematické situace a ke svěření dítěte často dochází v podstatě za podmínky onoho doprovázení, tedy zvýšeného odborného dohledu a pomoci.
· Varianta 3: navázání doprovázení (uzavřené dohody o výkonu pěstounské péče) na dávku náležející pěstounovi
Tato varianta počítá s dobrovolným doprovázením, tedy dobrovolným uzavřením dohody o výkonu pěstounské péče, kde jsou specifikována práva a povinnosti dle § 47a odst. 2 ZSPOD, ovšem ten, kdo nemá uzavřenu dohodu o výkonu pěstounské péče, nemá nárok na příspěvek při pěstounské péči (odměnu pěstouna). Příspěvek na úhradu potřeb, tedy dávka náležející dítěti v náhradní rodinné péči, by tímto nebyla dotčena. Jde o variantu, která byla zvažována již v roce 2011/2012, dávka pro osobu pečující představuje jakousi kompenzaci toho, že jsou na náhradní rodinu kladeny zvýšení požadavky (povinnost zvyšovat si znalosti a dovednosti v oblasti výchovy a péče o dítě, minimálně jednou za 2 měsíce osobní kontakt se zaměstnancem doprovázející organizace). Negativem by mohlo být, že by nebyly doprovázeny rodiny, které by oželely určitý finanční benefit, ačkoli by ale objektivně doprovázení v takové rodině bylo vhodné a s ohledem na svěřené dítě potřebné.
Státní příspěvek na výkon pěstounské péče (SPVPP)
· Varianta 0: Stávající výše SPVPP, i přes zvýšení od ledna 2023 o 10% díky vysoké inflaci, není dostatečná pro stabilizaci doprovázejících subjektů zejména po personální stránce (zkušení sociální pracovníci odchází, jelikož jejich mzda je nedostatečná a dochází tak ke značné a nežádoucí fluktuaci zaměstnanců), ale rovněž pokud jde o možnosti kvalitního doprovázení a nabídky rozmanitých a potřebných služeb pro pěstounské rodiny a svěřené děti. Tato varianta tedy sice nepřináší náklady co do nutnosti navýšení rozpočtu, ani nepřináší zátěž pro Úřad práce ČR, který SPVPP vyplácí, ovšem doprovázení nebude moci být realizováno kvalitně a ve svém důsledku tak nebude plnit svou funkci (pomoc a podpora náhradním rodinám, aby nedocházelo k selhávání péče a umístění dítěte do ústavního zařízení).
· Varianta 1: zvýšení SPVPP bez rozlišení typů náhradních rodin. Prosté navýšení finanční částky na jednu doprovázenou rodinu přinese zlepšení situace, pokud jde
o stabilizaci personálního zajištění i služeb a jejich kvality. Rodiny s více dětmi a přechodní pěstouni, kde je prokazatelně nutná vyšší míra doprovázení a tím pádem jde o rodiny „nákladnější“, budou hůře shánět doprovázející subjekt, jelikož jejich doprovázení je určitou finanční zátěží pro doprovázející organizaci. Je tak možné, že čím dál tím více zejména vícečetných rodin bude dohodu o výkonu pěstounské péče uzavírat s místně příslušným OSPOD, který dohodu uzavřít musí, pakliže není rodina doprovázena jinde.
· Varianta 2: zvýšení SPVPP a odlišení (vyšší výše) u pěstounů na přechodnou dobu. Tato varianta je obdobou varianty 1 s tím, že dojde k zohlednění doprovázení pěstounů na přechodnou dobu. Toto je prokazatelně finančně náročnější zejména v momentě, kdy přechodný pěstoun přebírá a následně předává dítě do následné dlouhodobé péče. Tato varianta je poměrně jednoduchá, pokud jde o administrativní náročnost pro Úřad práce ČR, který o SPVPP rozhoduje a vyplácí jej.
· Varianta 3: zvýšení SPVPP a zohlednění počtu dětí v pěstounské rodině
u dlouhodobých pěstounů. Tato varianta, ještě zkombinovaná s variantou 2, kdy přechodní pěstouni budou mít vyšší výši SPVPP, je řešením nejvíce „spravedlivým“, nicméně také nejvíce náročným, pokud jde o administraci a dopad na státní rozpočet. Doprovázející subjekt by musel s každým příchozím dítětem do rodiny a odcházejícím dítětem z rodiny, kterou doprovází, hlásit změnu na Úřad práce ČR a tento by musel rozhodovat o změněn výše SPVPP ve správním řízení, navíc by docházelo k problémům s přeplatky, pokud by doprovázející subjekt neohlásil změnu v počtu dětí včas.
3.2.3 Svěřenectví
· Varianta 0: Přínosem této varianty je, že nebude zasahováno do žádného právního předpisu, nicméně tento stav není dlouhodobě udržitelný s ohledem na nejednotnou praxi soudů a OSPOD mající za následek reálný dopad na náhradní rodiny a děti v NRP. Negativum této varianty je nedostatečná podpora dětí a pečujících osob v případě svěřenectví, což má negativní dopad do ekonomické, sociální i zdravotní sféry těchto osob.
· Varianta 1: Tato varianta je řešením elegantním, administrativně nenáročným, vede jednoznačně ke stanovenému cíli. Nicméně jako negativum ze strany gestora OZ, Ministerstva spravedlnosti, je vnímáno zrušení institutu péče jiného člověk bez dalšího, jakožto podstatný zásah do OZ.
· Varianta 2: Tato varianta představuje řešení legislativně složitější, kdy bude nutné zasahovat jak do OZ, tak do ZSPOD, nicméně i tato varianta jednoznačně povede ke stanovenému cíli. Pro laickou i odbornou veřejnost bude srozumitelné kdy je který institut NRP používán. Postavení nezprostředkovaných pěstounů a osob mající dítě ve svěřenectví bude postaveno na roveň s jasným oddělením státem zprostředkované pěstounské péče.
· Varianta 3: Pozitivum této varianty je, že není nutný zásah do OZ, nicméně pokud by došlo ke sjednocení podpory v oblasti dávek a doprovázení v ZSPOD, postrádá zachování stávajícího stavu v OZ smysl a pro laickou i odbornou veřejnost by tato situace byla více než matoucí.
3.2.4 Poskytování sociálně-právní ochrany pověřenými osobami, zařízení sociálně-právní ochrany, inspekce poskytování sociálně-právní ochrany
· Varianta 0: zachování stávajícího stavu
Pokud bude zachován stávající stav, bude zachováno i nadále vysoké riziko dublování činnosti osob pověřených výkonem SPOD a poskytovatelů sociálních služeb. Důsledkem bude nejasné vymezení kompetencí pracovníků, nejasné zacílení finančních toků pro oblast sociálních služeb. Výkon SPOD pověřenými osobami nebude v případě některých aktivit SPOD navenek zřejmý, což může vést k poškození zájmů jejich klientů.
· Varianta 1: Provedení legislativní změny týkající se činnosti pověřených osob
Zrušením části úpravy pověřování k výkonu SPOD dojde k narovnání podmínek poskytování odborných služeb ohroženým dětem a rodinám, stejně jako k jasnému zacílení finančních prostředků. Budou jasně určeny podmínky inspekce pověřených osob.
3.2.5 Změna úpravy poradenské pomoci po odnětí dítěte z rodiny, sociální kuratela pro děti a mládež
· Varianta 0: zachování stávajícího stavu
V případně zachování platné zákonné úpravy. Zůstane zachována úprava podmínek výkonu sociální kurately pro děti a mládež, která nesystematicky obsahuje základní principy, zásady a požadavky, jež by měly platit obecně pro poskytování sociálně-právní ochrany i mimo oblast sociální kurately pro děti a mládež.
· Varianta 1: Provedení legislativních změn pro zpřehlednění právní úpravy
Dojde k nápravě systematických nepřesností, zejména obsah dosavadního § 12 odst. 2 ZSPOD o poskytování poradenství rodině dítěte po jeho odebrání z domácnosti a jeho umístění do ústavní péče bude přenesen do § 11, upravujícího právě poradenskou činnost OSPOD, a současně bude rozšířen o situaci umístění dítěte v rodinné formě náhradní péče.
Z dosavadní úpravy výkonu sociální kurately pro děti a mládež budou vyjmuta ustanovení, která systematicky patří do úvodu zákona o sociálně-právní ochrany dětí a do úpravy základních principů poskytování sociálně-právní ochrany dětí.
3.2.6 Změna v úpravě podmínek pro poskytování ochrany a pomoci dětem mladším 3 let v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc; legislativně-technická oprava
§ 42 ZSPOD
· Varianta 0: Zachování stávajícího stavu
V případě zachování stávající úpravy zůstanou zachovány nerovnosti v umisťování dětí do ZDVOP, a to zejména omezení věkové hranice umístění dětí do ZDVOP, které je v současnosti ukotveno pouze přechodným ustanovením a pobytu dětí v rámci sourozeneckých skupin. Nebude tedy nadále zcela zřejmé, za jakých podmínek je možné nejmladší dětí do ZDVOP umístit a na jak dlouhou dobu, což bude působit jednak právní nejistotu jednak nejistotu finanční úhrady pobytu dítěte ve ZDVOP, která je podmíněna zákonným odůvodněním. V zákonné úpravě by zůstala nadbytečná ustanovení ponechaná předchozí úpravou.
· Varianta 1: Provedení legislativní změny pobytu nejmladších dětí ve ZDVOP
Přijetím navržené úpravy budou jasně stanoveny podmínky umisťování a pobytu dětí do 3 let věku ve ZDVOP a bude dána garance zachování sourozeneckých vazeb dětí, pokud jsou v zájmu dítěte. Odstraněním pozůstalé nadbytečné právní úpravy bude narovnáno znění § 42 ZSPOD.
3.2.7 Zrušení úpravy dětského domova pro děti do 3 let věku
· Varianta 0: Zachování stávajícího stavu
V případě zachování legislativní úpravy dětských domovů pro děti do 3 let věku se tato úprava stane obsoletní, neboť počet dětí do 3 let věku se snižuje od roku 2018 (viz Graf
č. 4), stejně jako počet nově umisťovaných dětí mladších 3 let, a lze s vysokou pravděpodobností očekávat, že do roku 2024 bude počet umístěných dětí nulový. Většinový podíl současných DD3 již nyní poskytuje služby dětem jiné věkové kategorie. Zachování stávajícího stavu by tedy vedlo k tomu, že by stávající zařízení neposkytovala služby v souladu s existující zákonnou úpravou. Budou nadále vynakládány prostředky veřejných rozpočtů ve výši cca 780 mil. Kč za rok.
· Varianta 1: Zrušení úpravy dětského domova pro děti do 3 let věku
V případě zrušení úpravy dětského domova pro děti do 3 let věku dojde k naplnění požadavků kladených na Českou republiku Výborem pro právě dítěte OSN, bude narovnán současný stav, kdy jsou stávajícími DD3 většinově poskytovány služby odlišného charakteru pro odlišnou cílovou skupinu, než je dáno zákonem o zdravotních službách. Stávající zařízení je možné využít k poskytování jiných typů služeb potřebných v jednotlivých regionech. Dojde k úspoře prostředků veřejných rozpočtů ve výši cca 780 mil. za rok.
4. Odhadovaný finanční dopad v jednotlivých oblastech
4.1 Zprostředkování osvojení a pěstounské péče
Těžištěm zprostředkování náhradní rodinné péče a odborného posuzování žadatelů a dětí v oblasti NRP je činnost krajských úřadů a Magistrátu hl. m. Prahy. Financování této přenesené působnosti je zajištěno převážně z příspěvku na výkon veřejné správy. V případě příprav k přijetí dítěte do rodiny a posudku o psychické způsobilosti žadatele absolvovaných v rámci správního řízení na základě výzvy krajského úřadu pak tyto budou pro žadatele zdarma (stejně jako nyní) u všech zvažovaných variant, přičemž pokud dojde ke sjednocení postupů a výstupů, je možné nastavit výkonnostní platbu v rámci příspěvku na výkon veřejné správy po dohodě s Ministerstvem vnitra za osobu a absolvovanou přípravu a psychologické posouzení, a to na základě průměru zmapovaných stávajících výdajů jednotlivých krajských úřadů v této oblasti. Bude tak možné garantovat financování příprav žadatelů a vyžádaných psychologických posudků též v případě, že přípravy a/nebo psychologické posouzení žadatel o NRP absolvuje v jiném kraji, než který vede správní řízení o žádosti o zařazení do evidence pro zprostředkování NRP. Prováděcí vyhláškou by pak bylo nutné stanovit maximální možnou cenu příprav a posudku o psychické způsobilosti žadatele a osob společně posuzovaných.
Přípravy k přijetí dítěte do rodiny a realizace psychologických posouzení financovaných při nastavení výkonnostní platby (varianta 3) znamenají dopad cca 20 mil. Kč ročně nad rámec příspěvku na výkon státní správy nyní. Záleží však na počtu podaných žádostí
a realizovaných příprav a psychologických posouzení.
V případě variant 1 a 2 není možné přímý finanční dopad odhadnout, jelikož není možné predikovat, jak konkrétně by ke změnám přistoupil každý jednotlivý krajský úřad. V některých případech by bylo spíše tolerováno nedodržení stanovení lhůty pro vydání rozhodnutí či nedodržování metodického vedení, bez zavedení změn, jinde by došlo k přijetí více zaměstnanců a/či změny v nastavení a realizaci příprav k přijetí dítěte do rodiny a psychologického posuzování žadatelů s čímž se zcela logicky pojí určité finanční náklady.
Navrhovaná úprava bude mít pozitivní sociální dopad ve smyslu zvýšení počtu osob odborně posouzených a zařazených k výkonu pěstounské péče a osvojení a tím pádem snížení počtu dětí, které by musely být umístěny do ústavní péče. Ústavní péče je nadto průměrně dvakrát tak dražší, než péče o dítě v náhradní rodině[footnoteRef:17]. [17: Analýza výdajů finančních rozpočtů v oblasti péče o ohrožené děti v roce 2019, která vznikla v rámci individuálního projektu Ministerstva práce a sociálních věcí „Podpora systémových změn v oblasti služeb péče o ohrožené děti, mladé lidi a rodiny v České republice“]
4.2 Doprovázení pěstounských rodin, státní příspěvek na výkon pěstounské péče
Navrhované navýšení finančních prostředků na doprovázení náhradních rodin sebou nese zvýšené požadavky na státní rozpočet, ze kterého je státní příspěvek na výkon pěstounské péče hrazen. Jelikož však jde o významnou podporu náhradních rodin a prevenci před umístěním dětí do ústavní péče, končený efekt je třeba nahlížet pozitivně, zejména vzhledem k nákladnosti ústavní péče. Rovněž je vzhledem k chystaným změnám v pojetí institutu svěřenectví třeba počítat s navýšením počtu doprovázených rodin (ze současných cca 11 600 na cca 14 600). Konkrétní finanční dopad bude záviset na zvolné variantě jak v oblasti doprovázení, tak konkrétní zvolené výši SPVPP. V případě zvolení varianty 2 nebo 3 u doprovázení pěstounských rodin nebudou mít dohodu o výkonu pěstounské péče uzavřenu všichni náhradní pečovatelé, zde tedy bude finanční dopad nižší než u varianty 1. Finanční dopad navýšení SPVPP lze uvažovat od zhruba 500 mil. do 200 mil. Kč/rok, s ohledem na zvolení konkrétní varianty a zejména výše SPVPP.
4.3 Svěřenectví
Podle statistických výkazů sociálně-právní ochrany je v ČR zhruba 4 500 dětí v péči jiného člověka (ve svěřenectví). Z dosavadních statistik Úřadu práce ČR lze predikovat,
že sjednocení tohoto institutu s nezprostředkovanou pěstounskou péčí (tedy odstranění nevýhodného postavení dětí ve svěřenectví a odstranění dvojkolejnosti institutů náhradní rodinné péče osobami příbuznými a blízkými) povede nárůstu objemu a zatížení rozpočtu v oblasti dávek a příspěvků podle zákona č. 359/1999 Sb. zhruba 780 mil. Kč ročně. Bude však záležet, zda bude zvolena varianta povinného uzavření dohody o výkonu pěstounské péče nebo navázaného na příspěvek při pěstounské péči – prvně zmíněná varianta má dopad na státní rozpočet vyšší než druhá uvedená varianta.
4.4 Poskytování sociálně-právní ochrany pověřenými osobami, zařízení sociálně-právní ochrany, inspekce poskytování sociálně-právní ochrany
Veškeré změny vyplývající z implementace návrhu novely zákona o sociálně-právní ochraně dětí v oblasti zařízení sociálně-právní ochrany dětí a poskytování sociálně-právní ochrany pověřenými osobami budou zabezpečeny v rámci schválených limitů rozpočtové kapitoly MPSV bez dodatečných požadavků na státní rozpočet.
V důsledku redukce počtu zařízení sociálně-právní ochrany lze naopak očekávat úsporu výdajů z rozpočtu krajů a hl. města Prahy, a to jednak v důsledku snížení počtu žádostí
o vydání nebo změnu pověření k výkonu sociálně-právní ochrany, jednak v důsledku snížení počtu pověřených osob podléhajících kontrole krajských úřadů a Magistrátu hl. města Prahy podle § 49b ZSPOD. V tomto směru lze tudíž očekávat snížení administrativní zátěže a administrativních nákladů, jakož i snížení nákladů spojených s výkonem kontrolní činnosti krajských úřadů a Magistrátu hl. města Prahy.
4.5 Změna úpravy, poradenské pomoci po odnětí dítěte z rodiny, sociální kuratela pro děti a mládež
Veškeré změny vyplývající z implementace předmětného návrhu v úpravě poradenské pomoci po odnětí dítěte z péče rodičů, a redefinice zaměření sociální kurately pro děti a mládež budou zabezpečeny v rámci schválených limitů rozpočtové kapitoly MPSV bez dodatečných požadavků na státní rozpočet. Stejně tak nedojde ani k navýšení výdajů z ostatních veřejných rozpočtů, zejména pokud jde o rozpočty obcí s rozšířenou působností, krajů a hl. města Prahy.
4.6 Změna v úpravě podmínek pro poskytování ochrany a pomoci dětem mladším 3 let v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc; legislativně-technická oprava § 42 ZSPOD
Právní úprava nebude mít oproti stávajícímu stavu zvýšené náklady na státní rozpočet.
4.7 Zrušení úpravy dětského domova pro děti do 3 let věku
Na rozdíl od ostatních zdravotních služeb v ČR, které jsou hrazeny z veřejného zdravotního pojištění, je v případě dětských domovů pro děti do 3 let věku zajišťována úhrada zdravotních služeb z rozpočtu zřizovatele zařízení[footnoteRef:18]. Veřejné zdravotní pojištění se na financování činnosti těchto domovů nepodílí. Okrajovým zdrojem je u dětských domovů pro děti do 3 let příspěvek rodiče nebo jiné osoby odpovědné za výchovu dítěte podle § 44 zákona o zdravotních službách (hradí tzv. úhradu zaopatření dítěte). Nad rámec toho je jediným systémovým „externím“ zdrojem, tentokrát však z oblasti veřejných rozpočtů, dotace na vybraná zdravotnická zařízení. Dotace ze státního rozpočtu je určena pro dětské domovy do tří let věku zřizované obcemi, které nejsou příjmově napojeny na soustavu zdravotních pojišťoven. [18: § 15 odst. 15 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. ]
Zrušení dětských domovů pro děti do 3 let věku s sebou přinese uvolnění prostředků v rozpočtu zřizovatelů (zejména krajů a obcí), které byly doposud alokovány na činnost těchto zařízení. Tyto uvolněné prostředky bude možné využít také na úhradu či podporu jiných terénních, ambulantních či pobytových služeb pro děti a pro rodiny s dětmi, a to zejména služeb poskytovaných v režimu zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách (např. služby rané péče, sociální rehabilitace, sociálně aktivizační služby, osobní asistence, pečovatelská služba, odlehčovací služby, denní a týdenní stacionáře, domovy pro osoby se zdravotním postižením), případně též na rozvoj a podporu specializovaných zdravotních služeb pro děti s různým typem zdravotního znevýhodnění, jako jsou zejména dětští pacienti s vážným zdravotním postižením, s dlouhodobě nepříznivým zdravotním stavem nebo s život ohrožujícím onemocněním (např. dispenzární péče, ošetřovatelská péče, paliativní péče apod.).
S ohledem na výše uvedené návrh nepředpokládá dopad do výdajů státního rozpočtu. Z hlediska ostatních veřejných rozpočtů lze předpokládat pozitivní úsporný dopad na rozpočet těch krajů a obcí, které jsou v současné době zřizovateli dětských domovů pro děti do 3 let věku.
Návrh pak nepředpokládá jakýkoliv dopad na podnikatelské prostředí v České republice.
Návrh na zrušení dětských domovů pro děti do 3 let věku bude mít bezprostřední dopad na specifickou skupinu obyvatel, jimiž jsou ohrožené děti umístěné v péči těchto zařízení, včetně dětí se zdravotním znevýhodněním či dětí náležejících k etnickým a národnostním menšinám. Je notoricky známé, že děti v ústavních zařízeních nemají kvůli střídání personálu příležitost vypěstovat si pevnou vazbu ke stále pečující osobě, jakou mají ve vlastní nebo náhradní rodině. Řada výzkumů, počínaje výzkumy a pracemi profesorů Matějčka, Langmeiera a Kocha o psychické deprivaci v dětství z 60. let minulého století, jakož i zkušenosti pěstounů a osvojitelů dokládají, že děti, které v ústavech začaly život nebo v nich strávily podstatnou část raného dětství, mají oproti svým vrstevníkům například opožděný vývoj řeči, psychomotoriky, ale i dalších dovedností. V pokročilejším věku pak mají také obtíže navazovat smysluplné vztahy, jsou nejisté, nevěří si a nemají vybudovanou základní důvěru v bezpečí okolního světa. Pro zdravý a úspěšný vývoj malých dětí zbavených vlastního rodinného prostředí je tak bezpodmínečně nutné, aby v zařízeních kolektivní péče nepobývaly buďto vůbec, anebo jen po velmi krátkou, nezbytnou dobu v rámci poskytování neodkladné krizové pomoci (i tam se však musí jednat o rodinná zařízení komunitního charakteru).
5 Vyhodnocení nákladů a přínosů variant
K vyhodnocení variant docházelo na základě několika kritérií, kdy nejvyšší počet plusových hodnot značí nejvýhodnější variantu. Maximální počet plusových a mínusových bodů jsou vždy 3 (tedy nejhorší - - -, nejlepší +++.
5.1 Zprostředkování osvojení a pěstounské péče
Zprostředkování osvojení a pěstounské péče
Varianta 0
Varianta 1
Varianta 2
Varianta 3
Dopad na státní rozpočet
Přímé náklady
0
0
-
--
Nepřímé náklady
--
0
+
+++
Administrativní náročnost
0
0
-
+
Stabilita systému
--
0
+
+++
Efektivita a adresnost využívání alokovaných zdrojů
--
0
+
+++
Změna procesu zprostředkování – dopad na žadatele
--
+
++
+++
Dopad na děti, kterým je třeba vyhledat náhradní rodinu
= =
0
0
++
Dopad na veřejné rozpočty
Pokud nedojde ke zrychlení a zjednodušení procesu zprostředkování NRP, bude méně pěstounů a více dětí v ústavní péči, což je pro stát dvakrát až třikrát nákladnější
Pokud nedojde ke zrychlení a zjednodušení procesu zprostředkování NRP, bude méně pěstounů a více dětí v ústavní péči, což je pro stát dvakrát až třikrát nákladnější.
Pakliže by tato varianta byla akceptována a realizována ze strany krajských úřadů navýšením zaměstnanců či subjektů realizujících přípravy a psychologické posouzení, došlo by k mírnému navýšení prvotních nákladů (platy zaměstnanců apod)., konečný efekt by znamenal pokles dětí v ústavní péči
Předpokládaný dopad činí cca 20 mil. Kč (financování příprav a pověřených psychologů), nicméně díky změně bude více pěstounů a méně dětí v ústavní péči, tedy déledobý finanční efekt bude pozitivní.
5.2 Doprovázení pěstounských rodin, státní příspěvek na výkon pěstounské péče
Doprovázení pěstounů
Varianta 0
Varianta 1
Varianta 2
Varianta 3
Dopad na státní rozpočet
Přímé náklady
0
0
+
++
Nepřímé náklady
0
-
-
-
Administrativní náročnost
0
-
+
+
Stabilita systému
-
+
++
+
Efektivita a adresnost využívání alokovaných zdrojů
-
++
+
+
Změny v oblasti doprovázení – dopad na pěstounské rodiny
--
++
++
+
Dopad na veřejné rozpočty
Varianta 0 počítá se stávajícími dopady doprovázení v oblasti veřejných rozpočtů
Varianta 1 počítá s mírným nárůstem nákladů v doprovázení, závisí však zejména na výši SPVPP a zvolené variantě v této oblasti (viz dále)
Varianta 2 počítá se stávajícími dopady doprovázení v oblasti veřejných rozpočtů, je možná i mírná úspora.
Varianta 3 počítá s mírnými úsporami, jelikož ne všechny pěstounské rodiny by měly uzavřenu dohodu o výkonu pěstounské a tím pádem nárok na příspěvek při pěstounské péči (odměnu pěstouna).
Státní příspěvek na výkon pěstounské péče
Varianta 0
Varianta 1
Varianta 2
Varianta 3
Dopad na státní rozpočet
Přímé náklady
0
++
+++
+++
Nepřímé náklady
0
-
-
-
Administrativní náročnost
0
0
0
---
Stabilita systému
--
++
++
+
Efektivita a adresnost využívání alokovaných zdrojů
--
++
++
++
Změny v oblasti SPVPP, resp. doprovázení, dopad na pěstounské rodiny
---
++
++
++
Dopad na veřejné rozpočty
Tato varianta počítá se stávajícími dopady doprovázení v oblasti veřejných rozpočtů.
Varianta 1 znamená nárůst finančních dopadů ze státního rozpočet, jejich výše záleží na zvoleném navýšení (na konkrétní částce)
Varianta 2 znamená nárůst finančních dopadů ze státního rozpočet, jejich výše záleží na zvoleném navýšení (na konkrétních částkách)
Varianta 3 znamená nárůst finančních dopadů ze státního rozpočet, jejich výše záleží na zvoleném navýšení (na konkrétních částkách, ev .koeficientech navýšení za dítě).
5.3 Svěřenectví
Svěřenectví
Varianta 0
Varianta 1
Varianta 2
Varianta 3
Dopad na státní rozpočet
Přímé náklady
0
--
--
--
Nepřímé náklady
0
-
-
-
Administrativní náročnost
++
+
++
+
Stabilita systému
---
+++
+++
++
Efektivita a adresnost využívání alokovaných zdrojů
---
+++
+++
+++
Diferenciace náhradní rodinné péče
---
++
+++
0
Dopad na veřejné rozpočty.
Tato varianta počítá se stávajícími dopady v oblasti dávek a doprovázení v oblasti veřejných rozpočtů jako za stávajícího stavu.
Varianty 1, 2, a 3 vedou ve stejnému cíli – osoby mající děti v nezprostředkované péči budou mít stejnou podporu ze strany státu – to povede k nárůstu finančních prostředků ze státního rozpočtu, konečným důsledkem je ale stabilizace systému NRP a omezení počtu dětí v ústavní péči, přičemž tato je více jak dvakrát nákladnější pro stát.
Varianty 1, 2, a 3 vedou ve stejnému cíli – osoby mající děti v nezprostředkované péči budou mít stejnou podporu ze strany státu – to povede k nárůstu finančních prostředků ze státního rozpočtu, konečným důsledkem je ale stabilizace systému NRP a omezení počtu dětí v ústavní péči, přičemž tato je více jak dvakrát nákladnější pro stát.
Varianty 1, 2, a 3 vedou ve stejnému cíli – osoby mající děti v nezprostředkované péči budou mít stejnou podporu ze strany státu – to povede k nárůstu finančních prostředků ze státního rozpočtu, konečným důsledkem je ale stabilizace systému NRP a omezení počtu dětí v ústavní péči, přičemž tato je více jak dvakrát nákladnější pro stát.
5.4 Poskytování sociálně-právní ochrany pověřenými osobami, zařízení sociálně-právní ochrany
Poskytování sociálně-právní ochrany pověřenými osobami, zařízení sociálně-právní ochrany
Varianta 0
Varianta I
Dopad na státní rozpočet
Přímé náklady
--
++
Nepřímé náklady
--
++
Administrativní náročnost
--
++
Stabilita systému
--
++
Efektivita a adresnost využívání alokovaných zdrojů
--
++
Redukce rozsahu pověřování
--
++
Dopad na veřejné rozpočty.
0
0
5.5 Změna úpravy poradenské pomoci po odnětí dítěte z rodiny, sociální kuratela pro děti a mládež
Změna úpravy poradenské pomoci po odnětí dítěte z rodiny, sociální kuratela pro děti a mládež
Varianta 0
Varianta I
Dopad na státní rozpočet
Přímé náklady
0
++
Nepřímé náklady
0
++
Administrativní náročnost
--
++
Stabilita systému
--
++
Efektivita a adresnost využívání alokovaných zdrojů
--
++
Změna úpravy pověřování a další úprava
--
++
Dopad na veřejné rozpočty
0
0
5.6 Změna v úpravě podmínek pro poskytování ochrany a pomoci dětem mladším 3 let v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc; legislativně-technická oprava § 42 ZSPOD
Změna v úpravě podmínek pro poskytování ochrany a pomoci dětem mladším 3 let v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc; legislativně-technická oprava § 42 ZSPOD
Varianta 0
Varianta I
Dopad na státní rozpočet
Přímé náklady
0
0
Nepřímé náklady
0
0
Administrativní náročnost
--
+
Stabilita systému
--
++
Efektivita a adresnost využívání alokovaných zdrojů
--
++
Změna úpravy umisťování dětí do ZDVOP – omezení institucionální péče u nejmenších dětí
++
-
Dopad na veřejné rozpočty
0
0
5.7 Zrušení úpravy dětského domova pro děti do 3 let věku
Zrušení úpravy dětského domova pro děti do 3 let věku
Varianta 0
Varianta I
Dopad na státní rozpočet
Přímé náklady
--
++
Nepřímé náklady
--
++
Administrativní náročnost
--
++
Stabilita systému
--
++
Efektivita a adresnost využívání alokovaných zdrojů
--
++
Změna úpravy umisťování dětí do DD3
--
++
Dopad na veřejné rozpočty
Výdaje veřejných rozpočtů až 780 mil./rok.
Úspora výdajů veřejných rozpočtů až 780 mil./rok.
6 Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení
6.1 Zprostředkování osvojení a pěstounské péče
S ohledem na jednoznačné benefity varianty 3 je navrhovaná právní úprava koncipována v duchu s uvedenou variantou, tedy nastavení lhůt pro vydání rozhodnutí o podané žádosti o zprostředkování NRP (v souladu se správním řádem, ale určitými odchylkami)
a rozvolněním realizace příprav a psychologického posouzení žadatelů se zavedením jednotných výstupů a odborností pro realizaci příprav a psychologického posouzení. Varianta 2 se jeví jako v pořadí druhá nejvýhodnější, nicméně přináší rizika uvedená výše, proto se lze domnívat, že by nevedla ke kýženému cíli. Varianta 1, tedy dosažení stanoveného cíle pouze metodickým vedením, není reálná, ale metodické vedení bude doplňovat variantu 3 pro co nejhladší implementaci navržené změny.
6.2 Doprovázení pěstounů, změny dávek pěstounské péče
Jako nejvhodnější byla zvolena úprava, která kombinuje u doprovázení pěstounských rodin varianty 1 a 3, a to ve smyslu úprav v některých oblastech doprovázení, zejména
u nezprostředkovaných pěstounů (v oblasti zvyšovaní si znalostí a dovedností v oblasti výchovy a péče o dítě a individuální podpory přímo v rodině) a zvýšení možností poskytovat psychologickou a terapeutickou pomoc a jinou odbornou pomoc. Zároveň se jako vhodné jeví rovněž navázat dávku pro pečující osoby na uzavřenou dohodu o výkonu pěstounské péče. Varianta 2 v kombinaci s variantou 1 je v pořadí druhým možným řešením.
Pokud jde o změny u státního příspěvku na výkon pěstounské péče, nejvhodnější se jeví varianta 2, kdy dojde k navýšení SPVPP u dlouhodobých pěstounů a osobně pečujících poručníků a v případě přechodných pěstounů bude zvolena částka vyšší. Zlepšení situace doprovázejících subjektů i samotných pěstounů a jim svěřených dětí bude dosaženo, ale nezatíží se tím nadmíru Úřad práce ČR a doprovázející organizace. Podstatná administrativní zátěž by nastala při zvolení varianty 3, byť ke stanovenému cíli by vedla tato varianta také. Prosté navýšení SPVPP (varianta 1) je rovněž možným řešením, které není administrativně náročné a pokud bude navýšení dostatečné (minimálně na 66 000 Kč za dohodu/rok), povede ke kýženému cíli.
6.3 Svěřenectví
Ke stanovenému cíli, tedy odstranění znevýhodněného postavení dětí, které jsou svěřeny do péče jiného člověka podle § 953 OZ (svěřenectví) a dětí v pěstounské péči, potažmo nerovnosti v přístupu k pečujícím osobám o tyto děti vede varianta č. 1, 2 i 3. Nicméně pokud chceme rovněž odstranit dvoukolejnost a nepřehlednost právní úpravy náhradní péče o děti osobami příbuznými a blízkými, bude třeba zvolit variantu 1 nebo 2.
6.4 Poskytování sociálně-právní ochrany pověřenými osobami, zařízení sociálně-právní ochrany, inspekce poskytování sociálně-právní ochrany
V navrhované úpravě týkající se činnosti pověřených osob je preferována varianta č. 1., implementace navržených změn. Pověřování k výkonu SPOD, které zaštiťovalo některé činnosti před účinností zákona o sociálních službách je třeba jednoznačně oddělit pro účely zvýšení transparentnosti systému služeb. Nepřijetí této varianty by vedlo k dalšímu zachování nepřehledného stavu, kdy existují rozdíly v téměř totožných činnostech zajišťovaných v různých režimech s odlišnou mírou řízení kvality.
6.5 Změna úpravy poradenské pomoci po odnětí dítěte z rodiny, sociální kuratela pro děti a mládež
Navrženou preferovanou variantou je varianta 1., implementace předložených změn. Opatření této oblasti směřují k nápravě nepřesných nebo ne dostatečně funkčních ustanovení zákona o sociálně-právní ochraně dětí. Nepřijetí této varianty sice nebude mít zcela zásadní negativní efekt, ale povede k další konzervaci nežádoucího stavu.
6.6 Změna v úpravě podmínek pro poskytování ochrany a pomoci dětem mladším 3 let v zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc; legislativně-technická oprava § 42 ZSPOD. V návrhu variant je preferována varianta 1., tj. plná implementace navrhovaných změn.
6.7 Zrušení úpravy dětských domovů pro děti do 3 let věku
V návrhu zrušení úpravy dětských domovů pro děti do 3 let věku je nezbytné přistoupit k variantě 1., tj, k plné implementaci navržených změn. Zrušení dětských domovů pro děti do 3 let věku je legalizací stavu, kdy již drtivou většinou zařízení nejsou poskytovány služby pro cílovou skupinu a v rozsahu daném současnou zákonnou úpravou. Je třeba vytvořit podmínky pro změnu charakteru péče o děti nejmladšího věku.
7. Implementace doporučené varianty a vynucování
Doporučené varianty je možné implementovat pouze prostřednictvím schválení novelizace zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí. Za implementaci a vynucování nové úpravy bude primárně odpovědné MPSV, v případě změn v oblasti zprostředkování náhradní rodinné péče, pověřování k výkonu sociálně-právní ochrany dětí a v činnosti zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc rovněž krajské úřady a obecní úřady obcí s rozšířenou působností.
Změny navržené ve zprostředkování náhradní rodinné péče přinesou změny nastavených postupů bez toho, aby byla vytvářena nadbytečná administrativní zátěž.
Snížení administrativní zátěže, spojené s redukcí počtu zařízení sociálně-právní ochrany dětí
a s odstraněním duplicit v úpravě pověření k výkonu sociálně-právní ochrany dětí a registrace k poskytování sociálních služeb, bude mít pozitivní dopad na životní prostředí.
Změny v poručenství a opatrovnictví budou implementovány nejčastěji na úrovni ORP, nedojde ale k navýšení agendy, pouze jejímu případnému přerozdělení v rámci úřadu.
Změny týkající se zrušení úpravy dětských domovů pro děti do 3 let věku přinesou snížení administrativní zátěže spojené s provozem zařízení.
Další změny navržené novelou, především změny legislativně-technické, vedou k narovnání doposud nejasných nebo se dublujících a opakujících postupů, novelizace tedy obecně povede ke snížení administrativní zátěže.
Navrhovaná novelizace nepřináší nové prvky do výkonu sociálně-právní ochrany dětí, směřuje většinově k zefektivnění a zvýšení transparentnosti dosavadních postupů.
8. Přezkum účinnosti regulace
Průzkum účinnosti regulace bude prováděn v rámci dílčích analýz, metodické a kontrolní činnosti Ministerstva práce a sociálních věcí. Přezkum regulace bude proveden nejpozději po 3 letech po nabytí účinnosti navrhovaného zákona. Dopady novely budou částečně vyhodnocovány prostřednictvím systémového projektu MPSV.
· V případě úpravy zprostředkování náhradní rodinné péče bude indikátorem přezkumu účinnosti regulace počet zájemců o náhradní rodinnou péči, délka procesu zprostředkování, počet nově zařazených žadatelů o NRP, počet dětí, jimž byla zprostředkována náhradní rodinná péče.
· V případě úpravy doprovázení a státního příspěvku na výkon pěstounské péče bude z hlediska kvantitativního a kvalitativního sledován počet uzavřených dohod a dále výše vyplacených státních příspěvků.
· Pokud jde o svěřenectví, zde bude nezbytné sledovat počet dětí svěřených do jednotlivých typů náhradní péče, případně rozsah poskytovaných služeb.
· Úprava umisťování dětí do ZDVOP bude sledována počtem umístěných dětí ve věku do 3 let, počtem umístěných sourozeneckých skupin.
· Úprava pověřování, činnosti pověřených osob, oznamování ohrožení dítěte a další související úprava budou sledovány z hlediska míry aplikace nové právní úpravy.
· Činnost pověřených osob bude sledována počtem osob pověřených výkonem SPOD ve vztahu k činnostem sociálních služeb.
· V případě zrušení úpravy dětských domovů pro děti do 3 let věku bude pečlivě monitorováno zajištění náhradní péče o děti aktuálně v zařízení pobývajících. Dále bude sledován způsob zajištění alternativními formami péče o děti mladší 3 let.
9. Konzultace a zdroje dat
Navržené změny byly konzultovány s naznačenými dotčenými subjekty, které konstatovaly smysluplnost navrhované regulace. Na základě identifikovaných problémů byly stanoveny ústřední cíle připravované novelizace.
Záměry navržených úprav byly konzultovány v rámci různých pracovních setkání a fór a rovněž byly zpracovány analyticko-návrhové materiály.
Provedené konzultace:
· Porada s krajskými úřady 1. a 2. 11. 2022: představeny a diskutovány podrobně všechny novelizační body
· Konzultace s doprovázejícími organizacemi online: představeny variantní návrhy tezí
· Konzultace tezí zákona s krajskými úřady online
Diskutované varianty:
V případě zprostředkování náhradní rodinné péče byla diskutována varianta ponechání psychologických posudků. V rámci svěřenectví byly diskutovány varianty ponechání současné úpravy náhradní rodinné péče. Diskuze k úpravě pověřování byla souhlasná ve smyslu nadbytečnosti současné právní úpravy. Diskuze týkající se zrušení úpravy dětských domovů pro děti do 3 let věku byla též souhlasná vzhledem k tomu, že novelizační návrh byl předložen přímo MZ.
10. Kontakt na zpracovatele RIA
Ministerstvo práce a sociálních věcí:
JUDr. Zuzana Zárasová, vedoucí oddělení koncepce náhradní rodinné péče, Odbor rodinné politiky a ochrany práv dětí, e-mail: zuzana.zarasova@mpsv.cz, tel.: 221 922 027
Mgr. Daniel Hovorka, oddělení koncepce a metodiky ochrany práv dětí, Odbor rodinné politiky a ochrany práv dětí, e-mail: daniel.hovorka@mpsv.cz, tel: 221 922 404
11. Zdroje
· Analýza financování systému péče o ohrožené děti v České republice. MPSV, 2016.
· Analýza kvality příprav žadatelů o náhradní rodinnou péči a jejich následného vzdělávání, Institut projektového řízení, a.s., 2017
· Analýza stávajícího systému posuzování žadatelů o náhradní rodinnou péči v ČR Institut projektového řízení, a.s., 2017
· Analýza výdajů finančních rozpočtů v oblasti péče o ohrožené děti v roce 2019, která vznikla v rámci individuálního projektu Ministerstva práce a sociálních věcí „Podpora systémových změn v oblasti služeb péče o ohrožené děti, mladé lidi a rodiny v České republice“
· Hozová L., Kyzlinková R. (2022a): Možnosti subjektivního nahlížení pracovníků OSPOD v procesu svěřování dětí do NRP příbuzných a blízkých osob a jejich využívání. Sociální práce, Brno: ASVSP, ISSN- 1213-6204 (v recenzním řízení
k předpokládanému datu 31. 1. 2023).
· Hozová, L., Kyzlinková, R. (2022c): Hodnocení současného legislativního nastavení zajištění NRP příbuznými a blízkými osobami ze strany pracovníků OSPOD
a opatrovnických soudců: Podklad pro důvodovou zprávu a RIA, která je součástí návrhu úpravy zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, a souvisejících předpisů, mj. také zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Praha, RILSA
· Matějček, Z. Pozdní následky psychické deprivace a subdeprivace
· Návrh optimalizace systému řízení ochrany práv dětí a péče o ohrožené děti, MPSV 2016, Studie systému následné péče o ohrožené děti po dosažení zletilosti, MPSV 2015, Analýza náhradní rodinné péče, MPSV, 2016
· Obecný komentář Výboru pro práva dítěte č. 12 k právu dítěte být slyšeno ze dne 20. 7. 2009, CRC/C/GC/12, body 40-47
· Práva ohrožených dětí mladších tří let. Ukončení jejich umisťování do ústavní péče. Úřad Vysoké komisařky OSN, 2012.
Struktura dětí podle typu NRP, k 31.12
Pěstounská péče
2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 7021 7463 7651 8606 9771 10380 10922 11362 11643 11931 12094 12351 Pěstounská péče na přechodnou dobu
2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 201 7 2018 2019 2020 2021 0 3 29 108 302 543 540 605 528 591 504 538 Poručenství s osobní péčí
2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2641 2740 2854 2908 3005 3076 3013 3032 3098 3136 3307 3236 Svěření dítěte do péče jiné osoby
2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 4956 4773 4993 4660 4452 4152 4161 4263 4357 4637 4575 4534
Absolutní počet dětí umístěných v rámci NRP do péče jiné osoby (příbuzným a blízký osobám) a do příbuzenské pěstounské péče
Svěření jiné osobě (příbuzným)
2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 1037 1025 1078 1137 1109 1112 1072 1004 Pěstounská péče (příbuzenská)
2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 1554 1289 1295 1321 1215 1161 1013 1158
Věková struktura dětí umístěných do péče jiné fyzické osoby (svěřenectví) a pěstounské péče
0 - 2 let
Svěřenectví Pěstounská péče Svěřenectví Pěstounská péče Svěřenectví Pěstounská péče Svěřenectví Pěstounská péče Svěřenectví Pěstounská péče Svěřenectví Pěstounská péče Svěřenectví Pěstounská péče Svěřenectví Pěstounská péče 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 0.24787775891341257 0.18635 294117647058 0.25899280575539568 0.19194704908990623 0.26458157227387996 0.20463538722442057 0.26456692913385826 0.22990444069702079 0.25929054054054052 0.18137254901960784 0.22948328267477203 0.21150278293135436 0.25851528384279476 0.22016460905349794 0.26588021778584392 0.21954397394136807 3 - 5 let
Svěřenectví Pěstounská péče Svěřenectví Pěstounská péče Svěřenectví Pěstounská péče Svěřenectví Pěstounská péče Svěřenectví Pěstounská péče Svěřenectví Pěstounská péče Svěřenectví Pěstounská péče Svěřenectví Pěstounská péče 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 0.20882852292020374 0.234352941176470 6 0.22571942446043167 0.24324324324324326 0.22654268808114961 0.23572639909553419 0.2283464566929134 0.23383923552557617 0.20270270270270271 0.25306372549019607 0.22872340425531915 0.246753 24675324675 0.23755458515283842 0.24622770919067216 0.21869328493647913 0.23322475570032572 6 - 9 let
Svěřenectví Pěstounská péče Svěřenectví Pěstounská péče Svěřenectví Pěstounská péče Svěřenectví Pěstounská péče Svěřenectví Pěstounská péče Svěřenectví Pěstounská péče Svěřenectví Pěstounská péče Svěřenectví Pěstounská péče 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 0.23089983022071306 0.25458823529411767 0.22931654676258992 0.26585769442912299 0.21048182586644126 0.27925381571509328 0.2188976377952756 0.23383923552557617 0.22297297297297297 0.25490196078431371 0.24012158054711247 0.25170068027210885 0.23842794759825328 0.24074074074074073 0.23956442831215971 0.2553745928338762 10 - 14 let
Svěřenectví Pěstounská péče Svěřenectví Pěstounská péče Svěřenectví Pěstounská péče Svěřenectví Pěstounská péče Svěřenectví Pěstounská péče Svěřenectví Pěstounská péče Svěřenectví Pěstounská péče Svěřenectví Pěstounská péče 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 0.31239388794567063 0.32470588235294118 0.28597122302158273 0.29895201323772752 0.29839391377852914 0.28038439796495196 0.28818897637795277 0.30241708825182689 0.31503378378378377 0.31066176470588236 0.30167 173252279633 0.29004329004329005 0.26550218340611353 0.29286694101508914 0.27586206896551724 0.29185667752442995
80
image3.png
image1.png
image2.png