Smlouvy Dotace Platy Úřady Zakázky Sponzoři & firmy Kauzy, analýzy
❤ Podpořte nás Přihlásit se Registrace

Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Celý záznam ALBSCR2F6KA1 najdete zde


                VIII.


 Obecné posouzení vlivu na ochranu osobních údajů[footnoteRef:2] [2:  Dle čl. 35 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES („GDPR“).] 

(návrh změny zákona o právu na digitální služby a o změně některých zákonů – zavedení aplikace eDoklady)


Zpracoval: Digitální a informační agentura ©2023
Odborný garant: Digitální a informační agentura
Autoři: Equica, a.s.
Verze dokumentu: 1.1, 1.9.2023

Obsah:
1	Navrhované zpracování OÚ	3
2	Vysvětlení účelu navrhovaného zpracování osobních údajů, popis návaznosti na stávající nebo již připravovaná zpracování osobních údajů	3
2.1	Poskytnutí a umístění dat na mobilním zařízení subjektu údajů, účel zpracování	5
2.1.1	Posouzení navrhovaného řešení zpracování z hlediska nezbytnosti a přiměřenosti ve vztahu k jím sledovanému účelu	6
2.1.2	Posouzení rizik pro práva a svobody fyzických osob a stanovení možných opatření k jejich snížení	7
2.2	Předání dat subjektu údajů ověřujícímu subjektu, účel zpracování	8
2.2.1	Posouzení navrhovaného řešení zpracování z hlediska nezbytnosti a přiměřenosti ve vztahu k jím sledovanému účelu	9
2.2.2	Posouzení rizik pro práva a svobody fyzických osob a stanovení možných opatření k jejich snížení	10
2.3	Logování aktivit v ekosystému aplikace eDoklady, účel zpracování	11
2.3.1	Posouzení navrhovaného řešení zpracování z hlediska nezbytnosti a přiměřenosti ve vztahu k jím sledovanému účelu	12
2.3.2	Posouzení rizik pro práva a svobody fyzických osob a stanovení možných opatření k jejich snížení	12
3	Konzultace	13
4	Implementace opatření vzešlých z posouzení vlivu zamýšleného zpracování osobních údajů na ochranu osobních údajů	15
5	Příloha č. 1 Metodický rámec k testu proporcionality	16
5.1	Test vhodnosti	16
5.2	Test potřebnosti	16
5.3	Test poměřování	17
6	Příloha č. 2 Seznam opatření k identifikovaným rizikům	18
6.1	Základní opatření	18
6.2	Detailní specifická opatření	18
7	Příloha č. 3 Metodický rámec k posouzení rizik	19
8	Příloha č. 4 Provedení hodnocení rizik	21
9	Příloha č. 5 Stanovisko pověřence pro ochranu osobních údajů	22


Navrhované zpracování OÚ
V souvislosti s postupující digitalizací je žádoucí, aby bylo možné jednoduše prokázat totožnost nebo jinou skutečnost v těch případech, kdy je vyžadováno v rámci prezenčního styku předložení fyzického průkazu, také digitálními prostředky, což v současnosti není možné (např. není možné, aby občan při prokazování totožnosti při styku se subjektem, který vyžaduje předložení průkazu hmotné povahy, použil jeho prostý sken nebo fotografii v mobilním telefonu).
Hlavním cílem předloženého návrhu zákona je umožnit prokázání totožnosti nebo jiné skutečnosti za použití tzv. digitálního stejnopisu průkazu (pracovní název „eDoklady“), a to prostřednictvím mobilní aplikace, vyžaduje-li právní předpis nebo výkon působnosti prokázání totožnosti nebo jiné skutečnosti průkazem, který je veřejnou listinou hmotné povahy, nebo umožňuje-li právní předpis prokázání totožnosti nebo jiné skutečnosti průkazem, který je veřejnou listinou hmotné povahy.
Jako vhodný nosič pro zakotvení této úpravy se jeví zákon č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů („Zákon“), který upravuje využívání digitálních nástrojů v rámci různých životních situací. Návrh zákona vychází ze základních zásad ochrany osobních údajů, resp. jejich zpracování – zákonnosti, korektnosti, transparentnosti, účelového omezení, minimalizace údajů a omezeného uložení. 
Další základní charakteristikou aplikace pro prokazování eDoklady je pak dobrovolnost - každý občan bude mít volbu, zda eDoklady využije, anebo zda se bude i nadále prokazovat fyzickými průkazy. Aplikace bude využitelná pouze k prokázání totožnosti nebo jiné skutečnosti při osobním kontaktu, a nikoli pro elektronickou identifikaci.
Ověřujícími subjekty budou jednak subjekty veřejnoprávní, ale i soukromoprávní subjekty, na které se vztahuje povinnost ověřovat totožnost fyzických osob nebo jiné skutečnosti předložením průkazu (např. AML povinné subjekty) a na dobrovolné bázi pak také další soukromoprávní subjekty (např. půjčovny sportovního vybavení, prodejci alkoholu atd.).
Speciální důraz při designu aplikace eDoklady je přitom kladen na zajištění souladu s pravidly eGovernmentu, kybernetické bezpečnosti a ochrany osobních údajů. V rámci bezpečnostních opatření je zajištěno, že přístup k uloženým údajům bude mít jen aplikace eDoklady. Poskytování těchto údajů bude pouze oprávněné (ověřující) osobě, která je zapsána v seznamu ověřujících osob, a to zabezpečeným způsobem, a to včetně zajištění možnosti logování poskytovaných dat na straně subjektu údajů aj. 
V rámci aplikace eDoklady jsou řešena tato prováděná zpracování osobních údajů:
1. Poskytnutí a umístění dat na mobilním zařízení subjektu údajů
2. Předání dat subjektu údajů ověřujícímu subjektu 
3. Logování aktivit v ekosystému aplikace eDoklady
Vysvětlení účelu navrhovaného zpracování osobních údajů, popis návaznosti na stávající nebo již připravovaná zpracování osobních údajů
Při použití aplikace eDoklady přicházejí v úvahu dva scénáře. Uživatel (subjekt údajů) je v obou scénářích vybaven mobilním zařízením s nainstalovanou aplikací. Ověřující subjekt je v prvním scénáři vybaven mobilním zařízením s nainstalovanou „čtecí aplikací (aplikace pro ověřování), ve druhém scénáři pak počítačem (PC nebo notebookem) s připojením k síti, kde má možnost využít webovou čtecí aplikaci. V prvním scénáři není nutné, aby ani jedna ze zúčastněných stran byla připojena k internetu, ve druhém scénáři musejí být k internetu připojeny obě strany, resp. ověřovací subjekt případně k Centrálnímu místu služeb. Níže uvádíme zjednodušený popis obou výše uvedených scénářů včetně vizualizace.
Scénář 1 (mobil – mobil)
1. Ověřující subjekt (úředník, policista, …) vyzve uživatele (subjekt údajů) k prokázání totožnosti nebo jiné skutečnosti.
2. Uživatel otevře mobilní aplikaci a zobrazí QR kód obsahující informace pro ustavení přenosu dat.
3. Ověřující subjekt načte QR kód pomocí čtecí aplikace na svém mobilním zařízení.
4. Aplikace a čtecí aplikace ustaví vzájemnou šifrovanou komunikaci přes Bluetooth. Následná komunikace probíhá již pouze tímto kanálem.
5. Čtecí aplikace pošle základní informace o subjektu ověřovatele a výčet požadovaných údajů.
6. Aplikace zobrazí subjektu údajů obdrženou žádost o souhlas s předáním požadovaných údajů.
7. Subjekt údajů žádost potvrdí, příp. zamítne (v případě zamítnutí žádné údaje z průkazu ověřujícímu subjektu odeslány nejsou).
8. V případě potvrzení aplikace odešle požadované údaje.
9. Čtecí aplikace zobrazí stav průkazu a předané údaje ověřujícímu subjektu, zatímco aplikace zobrazí subjektu údajů informaci o úspěšném přenosu.

Zjednodušené schéma uvedeného scénáře:


Scénář 2 (mobil – desktop)
1. Ověřující subjekt (úředník, policista, …) vyzve uživatele (subjekt údajů) k prokázání totožnosti nebo jiné skutečnosti. V této souvislosti upozorní subjekt údajů na QR kód, který je viditelně umístěný např. na přepážce.
2. Subjekt údajů otevře mobilní aplikaci a zvolí akci pro předání průkazu on-line.
3. Aplikace spustí fotoaparát pro nascanování QR kódu.
4. Uživatel nascanuje QR kód na přepážce pomocí aplikace.
5. Aplikace naváže na pozadí on-line spojení se čtecí aplikací (konkrétně se serverem).
6. Server pošle základní informace o ověřujícím subjektu a výčet požadovaných údajů.
7. Aplikace zobrazí subjektu údajů žádost o souhlas s předáním požadovaných údajů.
8. Subjekt údajů potvrdí, příp. žádost zamítne (v případě zamítnutí žádné údaje z průkazu ověřujícímu subjektu odeslány nejsou).
9. Pokud subjekt údajů souhlas udělí, aplikace odešle požadované údaje. Obdržené údaje se předají do webové aplikace čtečky dokladů.
10. Ověřujícímu subjektu se ve čtecí aplikaci zobrazí stav průkazu a předané údaje.

Vizualizace scénáře ve zjednodušené podobě:


Poznámka: Obrázek je možné na počítači přiblížit.
V rámci popisu detailních informací k jednotlivým zpracováním byla rovněž provedena analýza rizik a návrh opatření k jejich mitigaci. Metodickým základem pro provedené zmapování hrozeb a zranitelností, kalkulaci míry rizika a návrh opatření byl především dokument Metodika obecného posouzení vlivu na ochranu osobních údajů, zveřejněného 11. listopadu 2020 ve verzi 1.0 Úřadem pro ochranu osobních údajů[footnoteRef:3], zejména pak z postupu popsaného v části 3 - Posuzování rizik pro práva a svobody subjektů údajů. [3:  Viz https://www.uoou.cz/assets/File.ashx?id_org=200144&id_dokumenty=46487. ] 

Součástí detailní informace o jednotlivých zpracováních je seznam hrozeb subjektu údajů, přílohu č. 2 tohoto dokumentu pak tvoří seznam opatření k identifikovaným rizikům (ve formě výčtu navržených opatření) a samostatná část přílohy s komplexní analýzou rizik a opatření.
Poskytnutí a umístění dat na mobilním zařízení subjektu údajů, účel zpracování
Jedná se o zcela nové zpracování osobních údajů subjektu údajů, kdy obecně řečeno, v případě, že se subjekt údajů rozhodne využívat aplikaci eDoklady, budou jeho osobní údaje v rozsahu, ve kterém jsou zaznamenány v jeho průkazu totožnosti (resp. jiné veřejné listině hmotné povahy) způsobem, který je bezprostředně čitelný nebo vnímatelný člověkem, přeneseny do aplikace v jeho mobilním zařízení ve formě digitálního stejnopisu, jehož součástí jsou rovněž údaje o průkazu potřebné k prokázání totožnosti nebo jiné skutečnosti. 

Konkrétně např. v případě občanských průkazů budou tyto informace získány z informačního systému evidence občanských průkazů, jehož správcem je Ministerstvo vnitra, a to prostřednictvím personalizované části portálu veřejné správy, tzv. portálu občana, a bude z nich vytvořen datový balík (tj. digitální stejnopis), který je dále přenášen do aplikace eDoklady aktivované subjektem údajů.

K výše popsanému zpracování bude docházet na základě čl. 6 odst. 1 písm. c) GDPR, tj. zpracování je nezbytné pro splnění právní povinnosti, která se na správce vztahuje, přičemž tato povinnost bude správci dána § 9b novelizovaného znění Zákona. 
Výše popsané navrhované zpracování osobních údajů je neveřejné. 
K poskytnutí osobních údajů do aplikace eDoklady a jejich uložení na mobilním zařízení subjektu údajů dojde jednak a) jednorázově v okamžiku instalace, resp. aktivace aplikace subjektem údajů a následně b) periodicky bude umožněno alespoň jednou denně nově vystavený aktuální digitální stejnopis průkazu uložit na mobilní zařízení subjektu údajů. V případě, že subjekt údajů aplikaci eDoklady ze svého zařízení odinstaluje, dojde i k výmazu uložených dat z jeho mobilního zařízení.
Posouzení navrhovaného řešení zpracování z hlediska nezbytnosti a přiměřenosti ve vztahu k jím sledovanému účelu
	Název zpracování osobních údajů
	Poskytnutí a umístění dat na mobilním zařízení subjektu údajů

	Je státem sledovaný účel legitimní a v souladu s veřejným zájmem?

Je zpracování osobních údajů s navrženými parametry nezbytné pro zajištění správcem definovaného účelu?
	Souhrnně můžeme konstatovat, že poskytnutí aplikace eDoklady občanům jako nástroje pro možnost prokázání totožnosti nebo jiné skutečnosti digitálním stejnopisem průkazu, je plně legitimní a ve veřejném zájmu. Poskytnutí digitálního stejnopisu průkazu nelze realizovat jiným zpracováním. Občané (subjekty údajů) dnes nemají k dispozici digitální prostředek pro prokázání své totožnosti (nebo jiné skutečnosti) při osobním kontaktu.

	Je použitý prostředek vhodný? 
Je použitý prostředek potřebný a nezbytný?
Nelze využít jiný, efektivnější prostředek k zajištění definovaného účelu, než představuje navržené zpracování osobních údajů?
	Navrhované zpracování je vhodné, potřebné a nezbytné pro dosažení stanoveného cíle. Dochází ke zpracování osobních údajů pouze v minimálním, nezbytně nutném rozsahu.

Lze konstatovat, že použitý prostředek je potřebný a vhodný. Naplňuje vizi eGovernmentu a programové prohlášení vlády a reaguje na potřeby postupující digitalizace.

	Existuje spravedlivý a přiměřený poměr mezi použitými prostředky a zhoršením postavení základního práva, k němuž v důsledku jejich aplikace dojde?
Zasahuje uvedené zpracování do soukromí osob pouze v nezbytně nutné míře?

	Poskytnutím údajů ve výše uvedeném rozsahu do aplikace eDoklady a jejich uložením na mobilním zařízení subjektu údajů nedochází k rozšíření rozsahu již zpracovávaných osobních údajů. Ke zhoršení základního práva subjektu údajů touto činností nedojde. Naopak (viz blíže níže uvedená zpracování) dojde k přesnějšímu sdílení dat s ověřujícími subjekty (předání pouze nezbytně nutných údajů vs. všechny údaje na fyzickém nosiči – průkazu).
Zpracování je zcela dobrovolné, neboť využívání aplikace eDoklady bude pro občany nepovinné. 

Posouzení rizik pro práva a svobody fyzických osob a stanovení možných opatření k jejich snížení
Následující tabulka obsahuje seznam hrozeb identifikovaných pro konkrétní zpracování včetně jejich hodnocení. Výsledná úroveň rizika je hodnocena podle přílohy č. 5 Metodiky ÚOOÚ k posouzení vlivu na ochranu osobních údajů. Provedení hodnocení rizik je samostatnou přílohou č. 4 k tomuto dokumentu. Bezpečnostní opatření k identifikovaným významným rizikům jsou přílohou č. 2 tohoto dokumentu. Samotné mapování jednotlivých opatření k významným rizikům je uvedeno v příloze č. 4, v jejímž rámci je rovněž zachyceno hodnocení rizik po provedení definovaných bezpečnostních zařízení. Výsledné hodnoty jsou uvedeny v následující tabulce.
	Seznam hrozeb zpracování „Poskytnutí a umístění dat na mobilním zařízení subjektu údajů“

	ID
	Hrozba
	Úroveň rizika
	Úroveň rizika po mitigaci

	01
	Nepředvídatelné selhání komponenty třetí strany (např. zranitelnost ROCA)
	9
	6

	02
	Zneužití přístupových údajů do aplikace eDoklady
	10
	7

	03
	Nedostatečná kontrola nad mobilním telefonem uživatele
	10
	7

	04
	Zavedení dat osoby do mobilního zařízení jiné osoby
	9
	7

	05
	Vytvoření fiktivní aplikace eDoklady
	10
	7

	31
	Poškození nebo selhání mobilního telefonu
	7
	5

	32
	Neoprávněný přístup k osobním údajům jiným uživatelem
	8
	6

	33
	Zavedení škodlivého kódu (například viry, spyware, trojské koně)
	9
	6

	34
	Přerušení konektivity mobilního telefonu
	8
	6

	35
	Nedodržení smluvního závazku ze strany dodavatele eDoklady
	9
	6

	36
	Pochybení ze strany zaměstnanců DIA
	8
	6

	37
	Zneužití vnitřních prostředků, sabotáž
	9
	7

	38
	Dlouhodobé přerušení poskytování služeb elektronických komunikací, dodávky elektrické energie nebo jiných důležitých služeb v rámci DIA
	8
	5

	39
	Cílený kybernetický útok pomocí sociálního inženýrství, použití špionážních technik
	10
	7

	40
	Napadení elektronické komunikace (odposlech, modifikace).
	8
	5

	Úroveň 
	Kritická
	Vysoká
	Střední
	Nízká
	Zbytková

	Škála
	12
	11
	10
	9
	8
	7
	6
	5
	4
	3
	2
	1

Předání dat subjektu údajů ověřujícímu subjektu, účel zpracování
V případě, že se subjekt údajů rozhodne při prokázání totožnosti (nebo jiné skutečnosti) třetí straně (ověřujícímu subjektu) využít aplikaci eDoklady a prokázat svou totožnost (nebo jiné skutečnosti) jejím prostřednictvím, budou jeho osobní údaje v rozsahu, který subjekt údajů odsouhlasí v rámci aplikace, odeslány do čtecí aplikace využívané ověřujícím subjektem (ten, vůči komu lze prokázat totožnost nebo jinou skutečnost digitálním stejnopisem průkazu). Ověřující subjekt musí být zapsán v seznamu ověřujících dle § 9e novelizovaného Zákona, aby mohl aplikaci pro ověřování využívat, přičemž ověřujícím může být rovněž fyzická osoba. Ověřující subjekty se do seznamu budou zapisovat prostřednictvím aplikace pro správu seznamu ověřujících, a to s využitím přístupu se zaručenou identitou. Seznam ověřujících je neveřejným seznamem.  

Výše uvedený souhlas udělený subjektem v rámci aplikace eDoklady bude vždy obsahovat následující informace:
· v jakém rozsahu budou údaje ověřujícímu subjektu poskytnuty (seznam zobrazovaných/předávaných údajů) 
· jakým způsobem budou údaje ověřujícímu subjektu poskytnuty (zobrazit/ použití údajů pro další zpracování, případně pořízení kopie údajů)
· kdo o údaje žádá – tj. identita ověřujícího subjektu (PČR, MěÚ, restaurace) – konkrétní subjekt (např. MěÚ Kolín).

Ověřující subjekt bude subjekt údajů informovat za jakým účelem budou údaje ověřujícímu subjektu poskytnuty (založení účtu v bance, kontrola PČR, půjčení lyží). 
Subjekt údajů tedy prostřednictvím aplikace udílí správci údajů souhlas s předáním svých osobních údajů v daném rozsahu a formátu dalšímu správci údajů (ověřujícímu subjektu). Rozsah předávaných osobních údajů primárně definuje ověřující subjekt a následně aktivně potvrzuje subjekt údajů – prokazující. Ověřující subjekt je samostatným správcem osobních údajů a jako takový sám odpovídá za zákonnost dalšího jím prováděného zpracování získaných osobních údajů.
Z výše uvedeného rovněž vyplývá, že předání osobních údajů subjektu údajů ověřujícímu subjektu může mít v zásadě 2 podoby:
a) Zobrazení pro účely náhledu na údaje – ve čtečce ověřujícího subjektu se zobrazí předané údaje (např. věková hranice 18+ nebo konkrétní údaje dle výběru), ověřovatel s nimi nemůže dále nakládat (žádné kopírování / ukládání / screeny obrazovky apod.) – jedná se čistě o zobrazení údajů k náhledu.
b) Předání, případně pořízení kopie předaných údajů, které byly ze strany subjektu údajů odsouhlaseny k dalšímu zpracování [footnoteRef:4] - tzn. dojde k možnému uložení dat pro účely vložení údajů do informačního systému ověřujícího; vztahuje se na využití funkce zkopírovat clipboardem a lokálně uložit, případně k uložení kopie předaných dat (zvažován formát PDF nebo mDL). [4:  Pozn. tento souhlas není udílen Digitální a informační agentuře, ale přímo ověřujícímu subjektu jako správci osobních údajů, který je také odpovědný za zákonnost formulace souhlasu a dalších náležitostí zpracování.] 

K výše popsanému zpracování bude docházet na základě čl. 6 odst. 1 písm. a) GDPR, tj. subjekt údajů udělil souhlas s předáním svých osobních údajů pro jeden či více konkrétních účelů. 
Výše popsané navrhované zpracování osobních údajů je neveřejné. 
K poskytnutí osobních údajů ověřujícímu subjektu dojde jednorázově, případné uložení údajů u ověřujícího subjektu je v jeho gesci, neboť je samostatným správcem osobních údajů (viz výše).
Posouzení navrhovaného řešení zpracování z hlediska nezbytnosti a přiměřenosti ve vztahu k jím sledovanému účelu
	Název zpracování osobních údajů
	Předání dat subjektu údajů ověřujícímu subjektu

	Je státem sledovaný účel legitimní a v souladu s veřejným zájmem?

Je zpracování osobních údajů s navrženými parametry nezbytné pro zajištění správcem definovaného účelu?
	Ověřující subjekt je již dnes dle platné legislativy povinen vyžadovat údaje, které mu budou prostřednictvím aplikace eDoklady poskytnuty, resp. případně k takovému předání dochází dobrovolně již dnes na základě dobrovolného rozhodnutí subjektu údajů. Tj. nejedná se o nové zpracování osobních údajů, ale jen o novou formu předání dat, kdy Digitální a informační agentura jako správce vystupuje v postavení v podstatě prostředníka, který na základě pokynu subjektu údajů jím určené údaje předá ověřujícímu subjektu. Účel je legitimní a v souladu s veřejným zájmem na digitalizaci agend.

	Je použitý prostředek vhodný? 
Je použitý prostředek potřebný a nezbytný?
Nelze využít jiný, efektivnější prostředek k zajištění definovaného účelu, než představuje navržené zpracování osobních údajů?
	Navrhované zpracování je vhodné, potřebné a nezbytné pro dosažení stanoveného cíle. Dochází ke zpracování osobních údajů pouze v minimálním, nezbytně nutném rozsahu. Subjekt údajů udílí souhlas k předání údajů v rozsahu a ve formě, která je mu předem sdělena v rámci aplikace, účel poskytnutí údajů ústně sděluje ověřující subjekt. Subjekt údajů má rovněž k dispozici náhled na historii udělených souhlasů a předaných osobních údajů vč. ověřujících subjektů, a tak je posílena jeho kontrola nad tím, komu své osobní údaje a v jakém rozsahu poskytuje.
Lze konstatovat, že použitý prostředek je potřebný a vhodný. Naplňuje vizi eGovernmentu a programové prohlášení vlády a reaguje na potřeby postupující digitalizace.

	Existuje spravedlivý a přiměřený poměr mezi použitými prostředky a zhoršením postavení základního práva, k němuž v důsledku jejich aplikace dojde?
Zasahuje uvedené zpracování do soukromí osob pouze v nezbytně nutné míře?

	Ke zhoršení základního práva subjektu údajů touto činností nedojde. Naopak (viz blíže výše) dojde k přesnějšímu sdílení dat s ověřujícími subjekty (předání pouze nezbytně nutných údajů vs. všechny údaje na fyzickém nosiči – průkazu).
Zpracování je zcela dobrovolné, neboť využívání aplikace eDoklady bude pro občany nepovinné. 

Posouzení rizik pro práva a svobody fyzických osob a stanovení možných opatření k jejich snížení
Následující tabulka obsahuje seznam hrozeb identifikovaných pro konkrétní zpracování včetně jejich hodnocení. Výsledná úroveň rizika je hodnocena podle přílohy č. 5 Metodiky ÚOOÚ k posouzení vlivu na ochranu osobních údajů. Provedení hodnocení rizik je samostatnou přílohou č. 4 k tomuto dokumentu. Bezpečnostní opatření k identifikovaným významným rizikům jsou přílohou č. 2 tohoto dokumentu. Samotné mapování jednotlivých opatření k významným rizikům je uvedeno v příloze č. 4, v jejímž rámci je rovněž zachyceno hodnocení rizik po provedení definovaných bezpečnostních zařízení. Výsledné hodnoty jsou uvedeny v následující tabulce.
	Seznam hrozeb zpracování „Předání dat subjektu údajů ověřujícímu subjektu“

	ID
	Hrozba
	Úroveň rizika
	Úroveň rizika po mitigaci

	06
	Zneužití získaných údajů ze strany ověřující osoby, případně osoby jednající za ověřující osobu 
	9
	7

	07
	Poskytnutí zastaralých dat v rámci dvoudenního offline režimu
	9
	6

	08
	Nedostatečné zabezpečení zařízení a nástrojů ověřující osoby, případně osoby jednající za ověřující osobu
	9
	7

	09
	Absence dostatečného zabezpečení zařízení využívaných ověřující stranou
	8
	6

	31
	Poškození nebo selhání mobilního telefonu či PC
	7
	5

	32
	Neoprávněný přístup k osobním údajům jiným uživatelem
	8
	6

	33
	Zavedení škodlivého kódu (například viry, spyware, trojské koně)
	9
	6

	34
	Přerušení konektivity mobilního telefonu či PC
	8
	6

	35
	Nedodržení smluvního závazku ze strany dodavatele eDoklady
	9
	6

	36
	Pochybení ze strany zaměstnanců DIA
	8
	6

	37
	Zneužití vnitřních prostředků, sabotáž
	9
	7

	38
	Dlouhodobé přerušení poskytování služeb elektronických komunikací, dodávky elektrické energie nebo jiných důležitých služeb v rámci DIA
	8
	5

	39
	Cílený kybernetický útok pomocí sociálního inženýrství, použití špionážních technik
	10
	7

	40
	Napadení elektronické komunikace (odposlech, modifikace).
	8
	5

	Úroveň 
	Kritická
	Vysoká
	Střední
	Nízká
	Zbytková

	Škála
	12
	11
	10
	9
	8
	7
	6
	5
	4
	3
	2
	1


Logování aktivit v ekosystému aplikace eDoklady, účel zpracování
Jedná se o zcela nové zpracování osobních údajů, kdy budou rovněž sbírány osobní údaje, které správce osobních údajů dosud neměl k dispozici.

Logovány budou informace týkající se následujících subjektů údajů:
a) uživatele aplikace eDoklady (fyzické osoby – občana),
b) ověřujícího subjektu (přeneseně případně pracovníka tohoto subjektu, provádějícího ověření).

Rozsah údajů, které budou předmětem logování o uživateli aplikace eDoklady je následující:
i. provozní a bezpečnostní data (např. statistiky),
ii. historie - datum a čas; ověřující subjekt; jaké údaje požadoval (např. foto, jméno, příjmení, číslo OP apod.); rozsah zpracování (zobrazení / předání případně pořízení kopie); výsledek – udělil / neudělil souhlas.

Údaje uvedené pod bodem ii. výše budou subjektu údajů dostupné formou needitovatelného náhledu v aplikaci eDoklady, čímž bude zajištěna možnost zpětné kontroly ze strany subjektu údajů (pokud si subjekt údajů toto logování aktivuje).

Rozsah údajů, které budou předmětem logování o ověřujícím subjektu je následující:
i. provozní a bezpečnostní data odpovídající minimálnímu požadavku dle § 22 odst. 3 vyhlášky č. 82/2018 Sb., o kybernetické bezpečnosti, v aktuálním znění

K výše popsanému zpracování bude docházet na základě čl. 6 odst. 1 písm. c) GDPR, tj. zpracování je nezbytné pro splnění právní povinnosti, která se na správce vztahuje, přičemž tato povinnost je správci dána relevantními ustanoveními novelizovaného Zákona, resp. zákonem č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Výše popsané navrhované zpracování osobních údajů je neveřejné. 
Provozní logy budou uchovávány po dobu 18 měsíců od vzniku dané události (tj. doba odpovídající minimálnímu požadavku dle § 22 odst. 3 vyhlášky č. 82/2018 Sb., o kybernetické bezpečnosti, v aktuálním znění.) 
Dle novelizovaného Zákona (§ 9e) se dále přepokládá, že DIA bude vést neveřejný seznam ověřujících osob, přičemž ověřující osobou může být rovněž fyzická osoba. Osoby se do seznamu budou zapisovat prostřednictvím aplikace pro správu seznamu ověřujících, a to s využitím přístupu se zaručenou identitou.  
Posouzení navrhovaného řešení zpracování z hlediska nezbytnosti a přiměřenosti ve vztahu k jím sledovanému účelu
	Název zpracování osobních údajů
	Logování aktivit v ekosystému aplikace eDoklady

	Je státem sledovaný účel legitimní a v souladu s veřejným zájmem?

Je zpracování osobních údajů s navrženými parametry nezbytné pro zajištění správcem definovaného účelu?
	Ano, sledovaný účel je legitimní a v souladu s veřejným zájmem, logy jsou pořizovány za účelem zajištění bezpečnosti provozu aplikace a tím i zpracovávaných osobních údajů, resp. za účelem možnosti zpětného prokázání souhlasů udělených subjektem údajů.
Logy jsou pořizovány v nezbytně nutném rozsahu, tedy v rozsahu nezbytném pro zajištění správcem definovaného účelu.

	Je použitý prostředek vhodný? 
Je použitý prostředek potřebný a nezbytný?
Nelze využít jiný, efektivnější prostředek k zajištění definovaného účelu, než představuje navržené zpracování osobních údajů?
	Navrhované zpracování je vhodné, potřebné a nezbytné pro dosažení stanoveného cíle. Dochází ke zpracování osobních údajů pouze v minimálním, nezbytně nutném rozsahu.

Lze konstatovat, že použitý prostředek je potřebný a vhodný. Naplňuje vizi eGovernmentu a programové prohlášení vlády a reaguje na potřeby postupující digitalizace.

	Existuje spravedlivý a přiměřený poměr mezi použitými prostředky a zhoršením postavení základního práva, k němuž v důsledku jejich aplikace dojde?
Zasahuje uvedené zpracování do soukromí osob pouze v nezbytně nutné míře?

	Ke zhoršení základního práva subjektu údajů touto činností nedojde, naopak se jedná obecně o opatření pro ochranu osobních údajů subjektu údajů, nadto část logů bude subjektům údajů přístupná a budou tedy mít možnost zpětné kontroly operací provedených v rámci aplikace, tj. jejich pozice bude naopak posílena.
Zpracování je zcela dobrovolné, neboť využívání aplikace eDoklady bude pro občany nepovinné. 

Posouzení rizik pro práva a svobody fyzických osob a stanovení možných opatření k jejich snížení
Následující tabulka obsahuje seznam hrozeb identifikovaných pro konkrétní zpracování včetně jejich hodnocení. Výsledná úroveň rizika je hodnocena podle přílohy č. 5 Metodiky ÚOOÚ k posouzení vlivu na ochranu osobních údajů. Provedení hodnocení rizik je samostatnou přílohou č. 4 k tomuto dokumentu. Bezpečnostní opatření k identifikovaným významným rizikům jsou přílohou č. 2 tohoto dokumentu. Samotné mapování jednotlivých opatření k významným rizikům je uvedeno v příloze č. 4, v jejímž rámci je rovněž zachyceno hodnocení rizik po provedení definovaných bezpečnostních zařízení. Výsledné hodnoty jsou uvedeny v následující tabulce.
	Seznam hrozeb zpracování „Logování aktivit v ekosystému aplikace eDoklady“

	ID
	Hrozba
	Úroveň rizika
	Úroveň rizika po mitigaci

	10
	Zneužití osobních údajů z logů aplikace na mobilních zařízení ze strany státu jakožto poskytovatele aplikace eDoklady
	8
	7

	31
	Poškození nebo selhání mobilního telefonu
	7
	5

	32
	Neoprávněný přístup k osobním údajům jiným uživatelem
	8
	6

	33
	Zavedení škodlivého kódu (například viry, spyware, trojské koně)
	9
	6

	34
	Přerušení konektivity mobilního telefonu
	8
	6

	35
	Nedodržení smluvního závazku ze strany dodavatele eDokladů
	9
	6

	36
	Pochybení ze strany zaměstnanců DIA
	8
	6

	37
	Zneužití vnitřních prostředků, sabotáž
	9
	7

	38
	Dlouhodobé přerušení poskytování služeb elektronických komunikací, dodávky elektrické energie nebo jiných důležitých služeb v rámci DIA
	8
	5

	39
	Cílený kybernetický útok pomocí sociálního inženýrství, použití špionážních technik
	10
	7

	40
	Napadení elektronické komunikace (odposlech, modifikace).
	8
	5

	Úroveň 
	Kritická
	Vysoká
	Střední
	Nízká
	Zbytková

	Škála
	12
	11
	10
	9
	8
	7
	6
	5
	4
	3
	2
	1

Konzultace
V průběhu provedení posouzení vlivu zamýšleného zpracování osobních údajů na ochranu osobních údajů Digitální a informační agentura zvážila provedení konzultací:

a) S pověřencem pro ochranu osobních údajů

Pověřenec pro ochranu osobních údajů byl požádán o stanovisko k této závěrečné zprávě. Stanovisko pověřence pro ochranu osobních údajů je připojeno jako příloha č. 5 tohoto dokumentu.

b) S nezávislými odborníky

V rámci provedení posouzení vlivu zamýšleného zpracování osobních údajů na ochranu osobních údajů byly zamýšlené operace zpracování osobních údajů včetně jejich technického (bezpečnostního) nastavení konzultovány s následujícími nezávislými odborníky, v níže uvedeném rozsahu:
· Ing. Vít Lidinský, Ph.D., konzultant v oblasti kybernetické bezpečnosti, poskytnuty konzultace v oblasti rizik spojených se zamýšleným zpracováním osobních údajů a jejich mitigace;
· JUDr. Sylvie Milerová, Ph.D., advokát se specializací v oblasti ochrany osobních údajů, poskytnuty konzultace v oblasti identifikace jednotlivých operací zpracování osobních údajů a v oblasti požadavků na formu a obsah posouzení vlivu zpracování na ochranu osobních údajů.

c) Se subjekty údajů, resp. s jejich zástupci

Vzhledem k tomu, že:
a) využití aplikace eDoklady bude pro subjekty údajů dobrovolné, 
b) kromě logů nedojde v souvislosti s využitím této aplikace ke sběru nových osobních údajů, 
c) nedojde ke změně v rozsahu osobních údajů, které fyzické osoby dle příslušných právních předpisů předkládají k tomu oprávněným ověřujícím subjektům,
dospěl správce osobních údajů k závěru, že konzultace se subjekty údajů by v tomto případě nepřinesla nové poznatky a nebyla tedy provedena.
d) Předchozí konzultace s Úřadem pro ochranu osobních údajů ve smyslu čl. 36 odst. 4 GDPR

Záměr vybudovat pro splnění výše popsaného cíle aplikaci eDoklady byl s Úřadem pro ochranu osobních údajů konzultován pouze v obecné rovině. Připomínky k záměru vyjádřené předsedou ÚOOÚ v jeho dopise ze dne 19. června 2023 č.j. UOOU-00659/23-8, byly v rámci přípravy aplikace eDoklady, resp. tohoto dokumentu vzaty v potaz.


Implementace opatření vzešlých z posouzení vlivu zamýšleného zpracování osobních údajů na ochranu osobních údajů
1. Opatření vzešlá z analýzy rizik uvedená v příloze č. 2 této závěrečné zprávy musí být implementována před tím, než bude aplikace eDoklady spuštěna.

2. Za včasnou a řádnou implementaci opatření vzešlých z analýzy rizik uvedených v příloze č. 2 této závěrečné zprávy je odpovědný:
a) oddělení optimalizace odboru eGovernmentu, Digitální a informační agentura, pokud jde o opatření na úrovni IT řešení (včetně IT bezpečnostních opatření);
b) oddělení optimalizace odboru eGovernmentu, Digitální a informační agentura, pokud jde o opatření metodická, resp. opatření na úrovni procesů a postupů, smluvní a jiné související dokumentace a dále vzdělávání a osvěty pro uživatele aplikace.

3. Jakmile bude aplikace eDoklady spuštěna, Pověřenec pro ochranu osobních údajů znovu projde předmětný proces a související dokumentaci a zkontroluje, zda byla doporučení implementována v souladu s touto závěrečnou zprávou a zda jsou dostatečně účinná. V případě, že shledá nedostatky, předá určenému zástupci oddělení optimalizace odboru eGovernmentu Digitální a informační agentury doporučení opatření k nápravě. Určený zástupce je povinen tato opatření bez zbytečného odkladu implementovat, resp. zajistit jejich implementování a/nebo odůvodnit proč tato opatření nebudou implementována. O těchto skutečnostech je pořízen protokol, který Pověřenec pro ochranu osobních údajů uchovává společně s touto závěrečnou zprávou.

4. Předmětný proces je dále periodicky jednou ročně Pověřencem pro ochranu osobních údajů kontrolován za účelem zjištění, zda jsou dodržovány závěry tohoto posouzení vlivu zpracování na ochranu osobních údajů. O provedených periodických kontrolách vytváří útvar Pověřenec pro ochranu osobních údajů protokoly, které uchovává spolu s touto závěrečnou zprávou.

5. Určený zástupce je dále odpovědný za to, že v případě, že dojde k jakékoli změně mající dopad na zpracování osobních údajů v rámci aplikace eDoklady, bude o takové změně informovat útvar Pověřence pro ochranu osobních údajů, který případně dá impuls k provedení nového posouzení vlivu zpracování na ochranu osobních údajů.


Příloha č. 1 Metodický rámec k testu proporcionality
Koncepce proporcionality pochází z latinských slov pro portio, což znamená vhodný poměr mezi dvěma, či více prvky. Jedná se o právní princip využívaný při kolizi dvou či více základních práv a svobod navzájem, či při střetu základního práva a veřejného zájmu[footnoteRef:5]. Zjednodušeně řečeno dojde-li ke konfliktu mezi konkurujícími si subjektivními právy, k čemuž nejčastěji dochází u lidských práv, jejichž drtivá většina je svou povahou relativní, měl by být spor řešen takovým způsobem, aby hodnotnější z nich bylo chráněno s minimálním omezením méně hodnotného práva. K zásahu do méně hodnotného práva lze přistoupit pouze v případě, že je to nevyhnutelné, respektive sledovaného cíle nelze dosáhnout jinými mírnějšími prostředky. Proporcionalitu a její strukturu tak lze vnímat jako právní nástroj zabraňující deformaci, či transformaci základních lidských práv a neomezené soudcovské diskreci.   [5:  PANOMARIOVAS A.: Proportionality from the concept to the procedure [online] s. 263, Jurisprudence 2010, [cit. 2018-02-13]] 

Princip proporcionality (Verhältnismäßigkeitsprinzip) poprvé definoval Spolkový ústavní soud, který i zkonstruoval jeho strukturu do podoby hodnotícího testu, jímž se stal třístupňový test, dle nějž aplikující soud rozhoduje o oprávněnosti zásahu do základních práv v důsledku protichůdných zájmů o vzájemné kolizi. Tato metodika je od druhé poloviny 20. stolení používána v mnoha zemích světa a postupně si našla své místo i v rozhodovací činnosti Ústavního soudu, kde je používána jednak v řízení o individuální stížnosti, jednak v řízení o souladu právních předpisů. Ve Spolkové republice Německo je tento princip vnímán a uplatňován velmi podobně, dle Spolkového ústavního soudu se jedná o „všeobecný princip využívaný při vyvažování kolidujících zájmů, svobod, právních pravidel či principů, pokud jsou v rozporu s jinými. Kolidující zájem, svoboda, právní pravidlo, či princip mohou být upřednostněny pouze v omezené míře a za předpokladu, že jejich upřednostnění proporcionálně převažuje nad tím, co je obětováno.“ [footnoteRef:6] [6:  BVerfG, Beschluss vom 5. Marz 1968, 1 BvR 579/67] 

Klasický (přísný) test proporcionality se skládá ze tří základních částí: testu vhodnosti, potřebnosti a poměřování (proporcionality v užším slova smyslu).
Test vhodnosti
První složkou je test vhodnosti, který se zabývá způsobilostí zvolené normativní úpravy v souvislosti s naplněním požadovaného účelu normy, tedy zda je zvolená právní úprava, jež omezuje jisté základní právo či svobodu schopna dosáhnout sledovaného cíle, tudíž přiměřeně ochránit základní právo proti němu stojící. Při odpovědi na tuto otázku jde o zkoumání primárně faktických nikoliv právních otázek a splnění této složky testu proporcionality je nejméně náročné, neboť jen zřídka se stává, že by úprava omezující základní práva nebyla způsobilá dosáhnout svého cíle. Při hledání odpovědi, zda je určitý prostředek vhodný k dosažení cíle, nejde o to, zda ve zpětném pohledu bylo cíle skutečně dosaženo, nýbrž o to, zda za normálních okolností by bylo možno sledovaného cíle zvoleným prostředkem dosáhnout. Východiskem je konstatování, že přiměřené nemohou být takové právní prostředky, pokud vůbec nejsou způsobilé dosáhnout cíle, ke kterému mají směřovat.[footnoteRef:7] [7:  RÖHL, K., F., RÖHL, H. Ch.: Allgemeine Rechtslehre, s. 655, In: ONDŘEJEK, P.: Princip proporcionality a jeho role při interpetaci základních práv a svobod, Praha: Leges, 2012, s. 101,  ] 

Test potřebnosti
Test potřebnosti I v případě, že určité prostředky směřují k dosažení cíle, který je shledán legitimním, stále se nemusí jednat o takovou úpravu, která je ústavně konformní, proto je neméně důležitým požadavkem plynoucím z principu proporcionality rovněž potřebnost dané úpravy ve smyslu nezasahování do základních práv větším způsobem, než je přípustné[footnoteRef:8]. Prostřednictvím druhé složky představované testem potřebnosti, dochází k analýze možných normativních prostředků s cílem ochrany základního práva, tedy zda by stanoveného cíle nemohlo být dosaženo jiným opatřením, které by toto omezení nezpůsobovalo.   [8:  GERLOCH A. a kol.: Metodologie interpretace práva a právní jistota, Plzeň: Aleš Čeněk, 2012, s. 26] 

Test poměřování
Třetí složku představuje test poměřování v užším slova smyslu, při němž dochází k samostatnému zvažování proti sobě stojících základních práv a je porovnávána jejich závažnost. Tato závažnost spočívá na hodnocení empirických, kontextových i hodnotových argumentů, jejichž výsledkem by mělo být zjištění pomyslné nadřazenosti určitého práva, či právní normy vůči sobě kolidující. Empirickým argumentem lze chápat faktickou závažnost jevu, jenž je spojen s ochranou určitého základního práva. Systémový argument představuje zvažování smyslu a zařazení dotčeného základního práva či svobody do systému základních práv a svobod. Kontextovým argumentem lze rozumět zkoumání dalších negativních dopadů omezení jednoho základního práva v důsledku upřednostnění jiného. Hodnotovým argumentem lze chápat zvažování pozitiv v kolizi stojících základních práv vzhledem k akceptované hierarchii hodnot[footnoteRef:9].  [9:  Nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 4/94 ze dne 12.10.1994] 

Pokud bychom test proporcionality zjednodušili, jedná se o řešení následujících otázek
1. Je státem sledovaný účel legitimní a v souladu s veřejným zájmem?
2. Je použitý prostředek vhodný?
3. Je použitý prostředek potřebný a nezbytný?
4. Existuje spravedlivý a přiměřený poměr mezi použitými prostředky a zhoršením postavení základního práva, k němuž v důsledku jejich aplikace dojde?                                      
Vzhledem k tomu, že otázky jsou obdobné otázkám metodice DPIA ÚOOÚ, budou využity otázky jak metodiky ÚOOÚ, tak této zpracované metodiky, jelikož se vzájemně velmi dobře doplňují. 


Příloha č. 2 Seznam opatření k identifikovaným rizikům
Ve vztahu k jednotlivým identifikovaným rizikům byla navržena opatření, která jsou relevantní pro jejich mitigaci na přijatelnou úroveň. Konkrétní podoba opatření bude navržena a dále přizpůsobována potřebám zajištění odpovídající úrovně bezpečnosti v průběhu implementace a následně v rámci podpory provozu dotčených systémů. 
Níže uvádíme výčet navrhovaných opatření, přiřazení jednotlivých opatření konkrétním hrozbám a zpracováním osobních údajů je uvedeno v samostatné tabulce, která tvoří přílohu č. 4 tohoto dokumentu.
Základní opatření
· Zajištění vzniku a kontrola předání a udržování „Dokumentace k zařízení a SW“
· Řádné a cílené „Vedení provozních deníků“
· Antivirový SW
· SIEM a analýza logů o činnosti administrátorů
· Omezení přístupu k logům, šifrování dat, PIM/PAM
· Redundance zdrojů
Detailní specifická opatření
· Průběžné vyhodnocování zranitelností, spolupráce s NÚKIB
· Vícefaktorová autentizace pro získání digitálního stejnopisu, stanovení počtu po sobě jdoucích chybných přihlášení, po kterých dojde k výmazu dat aplikace
· Zveřejňování informací týkající se eDokladů pro subjekty údajů a ověřující subjekty 
· Osvěta uživatelů se zaměřením na jednotlivé cílové skupiny (senioři, produktivní populace, junioři)
· Zveřejnění odkazů, kde je k dispozici ke stažení aplikace
· Uživatelská podpora a dokumentace
· Informování příjemce dat o skutečnosti, že nedošlo k aktualizaci po dobu více jak 48h. 
· 

Příloha č. 3 Metodický rámec k posouzení rizik
Metodický rámec posouzení vlivu (rizik) na subjekty údajů vychází z dokumentu Metodika obecného posouzení vlivu na ochranu osobních údajů, zveřejněného 11. listopadu 2020 ve verzi 1.0 Úřadem pro ochranu osobních údajů[footnoteRef:10], zejména pak z postupu popsaného v části 3 - Posuzování rizik pro práva a svobody subjektů údajů. [10:  Viz https://www.uoou.cz/assets/File.ashx?id_org=200144&id_dokumenty=46487] 

Pro potřeby hodnocení rizik byly definovány hrozby, a to jak specifické pro jednotlivá zpracování (hrozby č. 01-08), tak hrozby generické, které jsou definovány v příloze č. 3 vyhlášky č. 82/2018 Sb., o bezpečnostních opatřeních, kybernetických bezpečnostních incidentech, reaktivních opatřeních, náležitostech podání v oblasti kybernetické bezpečnosti a likvidaci dat (vyhláška o kybernetické bezpečnosti) (hrozby č. 31-40).
Pro každou hrozbu byly následně definovány oblasti vlivu (ztráta integrity, dostupnosti a důvěrnosti osobních údajů) a pro jednotlivé hrozby byla posouzena relevance těchto oblastí.
Současně došlo ke stanovení dopadu hrozby a míry hrozby, přičemž hodnoty byly přiděleny v souladu se škálou definovanou v Metodice obecného posouzení vlivu na ochranu osobních údajů:
· Dopad hrozby
· Zanedbatelné dopady (koeficient 1) 
· Omezené dopady (koeficient 2) 
· Významné dopady (koeficient 3) 
· Kritické dopady (koeficient 4)
· Míra hrozby
· Zanedbatelná pravděpodobnost (koeficient 1)
· Nízká pravděpodobnost (koeficient 2)
· Významná pravděpodobnost (koeficient 3)
· Kritická pravděpodobnost (koeficient 4)

Hodnota zranitelnosti byla v úvodním posouzení stanovena pro všechny identifikované hrozby na hodnotu 4, jelikož dle metodického návodu je míra zranitelnosti posuzována až na základě přijatých opatření.
Výpočet míry rizika vycházel z následujícího vzorce:
riziko pro osobní údaje = dopad + míra hrozby + míra zranitelnosti
Hodnota rizika je stanovena následující škále:
· Riziko nízké (hodnoty 3, 4, 5) – riziko je považováno za akceptovatelné. 
· Riziko střední (hodnoty 6, 7) – riziko je vhodné snížit finančně méně nákladnými opatřeními, to znamená, že je možné riziko akceptovat, pokud by možná opatření byla nepřiměřeně nákladná. 
· Riziko vysoké (hodnoty 8, 9, 10) – riziko je dlouhodobě nepřípustné a musí být zahájeny systematické kroky k jeho odstranění. 
· Riziko kritické (hodnoty 11, 12) – riziko je nepřípustné a musí být neprodleně zahájeny kroky k jeho eliminaci (považováno za vysoké riziko ve smyslu článku 36 odstavec 1 GDPR).

	Úroveň 
	Kritická
	Vysoká
	Střední
	Nízká
	Zbytková

	Škála
	12
	11
	10
	9
	8
	7
	6
	5
	4
	3
	2
	1

Pro jednotlivé hrozby byla následně navržena opatření k jejich mitigaci a následně byla vypočtena hodnota rizika po přijetí těchto opatření.
Všechna rizika jednotlivých hrozeb byla po aplikaci opatření snížena na úroveň nízkou, případně střední s tím, že náklady na další opatření by již nebyly přiměřené.


Příloha č. 4 Provedení hodnocení rizik
 

 

Příloha č. 5 Stanovisko pověřence pro ochranu osobních údajů

Já, níže podepsaná, Bc. Eva Lipovská, jako pověřenec pro ochranu osobních údajů Digitální a informační agentury, tímto vydávám následující stanovisko k výše uvedené závěrečné zprávě z posouzení vlivu zamýšleného zpracování osobních údajů prostřednictvím aplikace eDoklady na ochranu osobních údajů:

„Výše uvedená závěrečná zpráva podává ucelený přehled o přiměřenosti rozsahu, parametrech zpracování osobních údajů, zákonnosti zamýšleného zpracování osobních údajů, souvisejících rizicích a doporučených opatřeních pro jejich mitigaci.“

V Praze dne 4. 9. 2023		

_________________                                		                               
Bc. Eva Lipovská
pověřenec pro ochranu osobních údajů			 
	

image3.png

image4.png

image1.png

image2.png