Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam ALBSCR2F6KA1 najdete zde
II.
PŘEDKLÁDACÍ ZPRÁVA
I. Obsah předkládaného materiálu
Na základě Programového prohlášení vlády České republiky, v němž je uvedeno, že bude zrušena povinnost nosit u sebe průkazy a dokumenty, pokud si je stát může ověřit jinak (tvorba tzv. eDokladovky), se předkládá návrh zákona, kterým se mění zákon č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony.
Cílem navrhované právní úpravy je zavedení možnosti získat tzv. digitální stejnopis průkazu, který bude sloužit k týmž účelům jako fyzický průkaz, tj. k prokazování totožnosti a jiných skutečností uvedených v průkazu, a který bude mít tytéž právní účinky jako prokazování fyzickým průkazem.
Navrhovaná právní úprava je založena na principu dobrovolnosti – každá osoba se bude moci rozhodnout, zda digitální stejnopis průkazu bude využívat, nebo zda setrvá u prokazování totožnosti či jiné skutečnosti toliko fyzickým průkazem.
Digitální stejnopis průkazu nebude možné vydat, aniž by existoval jeho fyzický originál. Nedochází tedy ke vzniku samostatně existujících digitálních průkazů.
Digitální stejnopis průkazu bude určen k prezenčnímu, nikoliv dálkovému prokazování totožnosti. Dálkové prokazování totožnosti není předmětem navrhované právní úpravy, neboť je upraveno již účinnými právními předpisy, zejména zákonem č. 250/2017 Sb., o elektronické identifikaci, ve znění pozdějších předpisů.
Navrhovaná právní úprava přispěje k další digitalizaci veřejného sektoru. Je žádoucí, aby bylo možné prokázat totožnost či jinou skutečnost i prostřednictvím mobilní aplikace nebo portálu veřejné správy v prezenčním styku. Navrhovaná právní úprava reflektuje postup digitalizace v soukromém styku, v němž se digitální nástroje pravidelně používají při prezenčním, nikoliv jen dálkovém jednání. Jako příklad lze uvést digitální podoby platebních karet v mobilních telefonech nebo využívání QR kódů.
Koncepce řešení digitálního stejnopisu průkazu vychází z již existujícího institutu samoobslužného obstarávání si výpisu ze zápisu údajů vedených v informačních systémech veřejné správy, respektive obstarání si samotných údajů. V zásadě představuje digitální stejnopis průkazu jeho speciální kategorii. Při koncipování řešení digitálního stejnopisu průkazu byly identifikovány některé dílčí nedostatky stávající úpravy institutu samoobslužného obstarávání si výpisu ze zápisu údajů, respektive samotných údajů vedených v informačních systémech veřejné správy. Konkrétně jde o nejednoznačnost určení orgánu veřejné správy, který má obstarání si výpisu zabezpečit, a naopak přílišné omezení nástrojů, jimiž lze toto obstarání provést. Z tohoto důvodu se přistupuje k nápravě, která se realizuje nejen v zákoně č. 12/2020 Sb., ale i v zákoně č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Vedle zákona č. 365/2000 Sb. je novelizován také zákon č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech, ve znění pozdějších předpisů, v němž se vylučuje použití digitálního stejnopisu průkazu při vycestování do zahraničí.
Odhad nákladů veřejných rozpočtů pro oblast ústřední orgány státní správy, příspěvkových organizací, státních podniků a ozbrojených složek je souhrnně cca 496 042 500 Kč jednorázových nákladů a 49 767 000 Kč ročních provozních nákladů.
Dopady na územní samosprávné celky budou činit nejvýše 135 000 000 Kč, pravděpodobně však budou menší, jelikož řada obcí nebude potřebovat nakoupit nová čtecí zařízení, ale využije stávající služební mobilní telefony zaměstnanců.
Nabytí účinnosti zákona se navrhuje dnem 1. ledna 2024, počítá se však s postupným náběhem povinnosti eDoklad akceptovat.
II. Meziresortní připomínkové řízení k předkládanému materiálu
Návrh zákona byl rozeslán do meziresortního připomínkového řízení dne 20. 4. 2023 s termínem pro zaslání připomínek do 22. 5. 2023. Vyhodnocení meziresortního připomínkového řízení je uvedeno v části VII. Materiálu. Bylo uplatněno 169 připomínek, které byly vypořádány až na následující:
· Rozpory s MF v otázce nákladů:
Ministerstvo financí dále požaduje Předkládací zprávu a dalších relevantní části materiálu doplnit o informaci, že finanční dopady plynoucí z navrhované změny zákona budou hrazeny v rámci výdajových limitů dotčených kapitol státního rozpočtu.
Dále požaduje z preventivních důvodů doplnění důvodové zprávy a zprávy RIA o explicitní vyjádření, že veškeré případné potřeby v personální a platové oblasti vyplývající z přijetí tohoto materiálu budou zabezpečeny výhradně v rámci stanovených limitů počtu míst a objemu prostředků na platy pro dotčené subjekty, tj. bez nároku na jejich jakékoliv navýšení.
Stanovisko předkladatele: Nemůžeme předjímat, jakým způsobem budou správci kapitol hradit výdaje s tímto zákonem spojené, a nemůžeme za ně slibovat, že neuplatní nadpožadavky. Navíc, i kdybychom tuto větu v předkládací a důvodové zprávě skutečně uvedli, nemůžeme nijak zaručit, že se tak skutečně stane.
· Rozpor s MF v otázce sankcí za zneužití eDokladu:
Ministerstvo financí, přesněji Finanční analytický úřad, požadují doplnění zákona o přestupkové ustanovení, podle kterého by bylo možné postihnout toho, kdo nechrání eDoklad před zneužitím – obdobně jako je tomu u občanského průkazu (§ 65 odst. 3 písm. a) ve spojení s § 37 odst. 5 písm. a) zákona č. 269/2021 Sb., o občanských průkazech).
Stanovisko předkladatele: Plnohodnotné pokrytí této agendy by si dle odhadu DIA vyžádalo nejméně 3 plné úvazky, kterými však DIA nedisponuje. Kromě toho DIA nemá příliš mnoho možností, jak získávat důkazy o zneužití eDokladu, byla by tak ve správních řízeních omezena pouze na důkazy předložené jinými orgány. Předkladatel se rozchází s FAÚ v názoru, nakolik by zavedení tohoto přestupku vůbec pomohlo v potírání finanční kriminality. Zneužití eDokladu není cílem samo o sobě, za efektivnější tak považujeme napřít prostředky spíše do stíhání samotné finanční kriminality.
· Rozpor s ČÚZK ohledně souhlasu ke zpracování údajů:
ČÚZK požaduje vypuštění ustanovení, že součástí předávaných dat musí být též souhlas s jejich dalším zpracováním, jelikož dle názoru ČÚZK jej lze, minimálně v rámci veřejné správy, dovodit ze zákona.
Stanovisko předkladatele: Bude-li s navrženou úpravou souhlasit ÚOOÚ, nebráníme se úpravě.
· Rozpory se Svazem měst a obcí ČR:
Materiál je předkládán s 8 rozpory se SMO ČR, jejich obsah a stanovisko předkladatele je uveden v přiložené vypořádací tabulce. Rozpory nebylo možno vypořádat, jelikož SMO ČR trval nejprve na vyřešení otázky úhrady nákladů obcím.
Stanovisko předkladatele: Jednání o vypořádání stále probíhají, avšak nebylo možno je uzavřít v termínu předložení návrhu vládě.
2