Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam ALBSCR2F6KA1 najdete zde
ZÁVĚREČNÁ ZPRÁVA Z HODNOCENÍ DOPADŮ REGULACE (RIA)
SHRNUTÍ ZÁVĚREČNÉ ZPRÁVY RIA
1. Základní identifikační údaje
Název návrhu: Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby a o změně některých zákonů, a další související zákony
Zpracovatel / zástupce předkladatele:
Úřad vlády České republiky
Předpokládaný termín nabytí účinnosti,
v případě dělené účinnosti rozveďte
01.24
07.24
01.25
Implementace práva EU: NE
2. Cíl návrhu zákona
Cílem navrhovaného zákona je umožnit prokázání totožnosti nebo právní skutečnosti za použití tzv. digitálního stejnopisu průkazu, a to prostřednictvím mobilní aplikace (dále také „aplikace eDoklady“ – pracovní název mobilní aplikace pro prokazování), vyžaduje-li právní předpis nebo výkon působnosti prokázání totožnosti předložením průkazu, který je veřejnou listinou hmotné povahy, nebo umožňuje-li právní předpis prokázání právní skutečnosti průkazem, který je veřejnou listinou hmotné povahy. Na straně osoby, která takové prokázání totožnosti akceptuje, se navrhuje zavedení používání ověřovací aplikace, která bude schopna číst údaje poskytnuté zmíněnou mobilní aplikací. Za účelem zvýšení bezpečnosti prováděného ověřování se zavádí povinnost osob, které budou povinny či oprávněny totožnost prokazovanou mobilní aplikaci za použití ověřovací aplikace akceptovat, zaregistrovat se v seznamu ověřujících.
Věcným cílem navrhovaného zákona je poskytnout držitelům průkazů, které jsou veřejnou listinou a jsou evidovány v informačních systémech veřejné správy, např. občanských průkazů, možnost prokazovat pomocí mobilní aplikace elektronickým výpisem z příslušného agendového informačního systému totožnost, popřípadě právní skutečnosti dokládané v průkazu. Cílem navrhovaného zákona je též odstranit nesoulad mezi zacházením s různými typy veřejných listin, kdy některé veřejné listiny mohou být vydávány nejen v elektronických stejnopisech, ale též v elektronickém originále, zatímco jiné veřejné listiny nemohou být vydány v elektronickém originále a nemohou mít elektronickou podobu ani odvozeně.
Cílem navrhovaného zákona je též realizovat jeden z cílů Programového prohlášení vlády, které v části Digitalizace uvádí mj. „Co nejrychleji, nejpozději v roce 2023, zrušíme povinnosti nosit u sebe průkazy a dokumenty, pokud si je stát může ověřit jinak (tvorba tzv. eDokladovky)“.
Cílem navrhované právní úpravy není fyzické listiny nahradit – každý občan bude mít volbu, zda digitální stejnopis průkazu využije, anebo zda se bude i nadále prokazovat fyzickými doklady.
Ve vztahu k subjektům, které nejsou orgánem veřejné moci a není jim právním předpisem uložena povinnost požadovat prokazování totožnosti předložením průkazu, je navrhována možnost akceptace výše popsaného prokazování totožnosti na dobrovolné bázi.
Aplikace eDoklady se nepředpokládá k použití za účelem cestování. Ačkoliv v rámci České republiky by bylo teoreticky možné připustit její využití i za tímto účelem, nebyla by jakožto národní řešení použitelná pro prokazování totožnosti v cílové destinaci, což nelze zejména v kontextu letecké dopravy připustit.
3. Agregované dopady návrhu zákona
3.1 Dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty: Ano
Technické řešení pro podporu elektronické aplikace eDoklady, které bude zajišťovat Digitální a informační agentura, bude znamenat úpravy a doplnění stávajícího řešení portálu veřejné správy v předpokládaném rozsahu 20 mil. Kč. Kvalifikovaný odhad je nutnost dalších investic v letech 2024 až 2026 v rozsahu 30 mil. Kč, přičemž bude využita již vybudovaná infrastruktura.
Finanční dopad na ústřední orgány státní správy
Ústřední orgány státní správy byly osloveny s požadavkem na vyčíslení nákladů implementace navrhované právní úpravy. Ministerstva vyčíslila souhrnné jednorázové náklady za své resorty ve výši cca 306.843.000 Kč, některá ministerstva uvedla též provozní náklady, tyto jsou uváděny v souhrnné výši cca 10.050.000 Kč ročně. Nejvyšší výdaj představuje výdaj v rámci resortu zemědělství, a to 103.000.000 Kč. Ministerstvo spravedlnosti odhaduje ve svém resortu (včetně soudů) náklady ve výši 22.000.000 Kč na čtecí zařízení, 3.000.000 Kč na související provozní náklady a 25.000.000 Kč na úpravu informačních systémů v resortu justice. Ministerstvo zdravotnictví, Ministerstvo pro místní rozvoj a Ministerstvo obrany na požadavek na vyčíslení nákladů nereagovaly.
Pokud jde o ostatní ústřední orgány státní správy, tyto vyčíslily souhrnné jednorázové náklady ve výši cca 3.449.500 Kč, některé ostatní ústřední orgány státní správy uvedly též provozní náklady, tyto jsou uváděny v souhrnné výši cca 327.000 Kč ročně. Úřad pro dohled na hospodařením politických stran a politických hnutí, Úřad pro přístup k dopravní infrastruktuře a Národní agentura na požadavek na vyčíslení nákladů nereagovaly.
Policii České republiky by měly vzniknout náklady ve výši cca 30.000.000 Kč jednorázově a 38.390.000 Kč ročních provozních nákladů, Generálnímu ředitelství Hasičského záchranného sboru ve výši 750.000 Kč jednorázově.
Státní podnik Česká pošta, s.p. předpokládá náklady ve výši 20.000.000 Kč jednorázově a 1.000.000 Kč ročně.
Odhad nákladů veřejných rozpočtů pro tuto oblast je souhrnně cca 496.042.500 Kč jednorázových nákladů a 49.767.000 Kč ročních provozních nákladů.
S ohledem na snahu snížit náklady při implementaci aplikace eDoklady byl rovněž připraven scénář, kdy ověřující osoba nemusí používat mobilní zařízení pro ověření předaného digitálního stejnopisu, ale využije webovou ověřovací aplikaci. V takovém případě je ale nutné, aby držitel stejnopisu měl připojení k internetu (mobilní data, připojení na wi-fi). Stejně tak ověřující osoba musí být připojena k internetu nebo alespoň do Centrálního místa služeb.
3.2 Dopady na mezinárodní konkurenceschopnost ČR: Ano
Bezprostřední dopady návrhu jako takového se nepředpokládají, v širším kontextu se nicméně jedná o jeden z projevů transformace koordinace a řízení digitalizace, jehož cílem je mj. zvýšit úroveň digitalizace České republiky.
Navrhovaný koncept je nyní předpokládán pro použití v rámci České republiky, nicméně je připraven mj. v anticipaci novely nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 910/2014, o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (nařízení eIDAS), označované jako eIDAS 2, která by měla zavést tzv. evropskou peněženku digitální identity (eWallet), která by měla být vydávána členskými státy, obsahovala by doklady jako řidičský průkaz, diplomy, rodný list, atd., s tím, že takto nahrané informace a doklady by poté měly být uznávané v ostatních členských státech Evropské unie.
3.3 Dopady na podnikatelské prostředí: Ano
Podnikatelé, kterým je právním předpisem uložena povinnost požadovat prokázání totožnosti nebo jiné skutečnosti předložením průkazu budou povinni aplikaci eDoklady akceptovat, jiné osoby budou oprávněny, nikoliv povinny aplikaci eDoklady akceptovat.
Využití aplikace eDoklady může znamenat pro každý podnikatelský subjekt počáteční náklady odpovídající předpokládanému rozsahu 3 000 Kč na jedno místo vybavené čtením aplikace eDoklady, za předpokladu, nejsou-li zaměstnanci či pracoviště vybaveny mobilním zařízením. S ohledem na snahu snížit náklady při implementaci aplikace eDoklady byl rovněž připraven scénář, kdy ověřující osoba nemusí používat mobilní zařízení pro ověření předaného digitálního stejnopisu, ale využije webovou ověřovací aplikaci. V takovém případě je ale nutné, aby držitel stejnopisu měl připojení k internetu (mobilní data, připojení na wi-fi). Stejně tak ověřující osoba musí být připojena k internetu nebo alespoň do Centrálního místa služeb.
Zřejmým benefitem je pak rychlost a přesnost čtení údajů z aplikace eDoklady, čímž bude zabráněno nejčastějším chybám v identifikaci ať už z důvodu chyby přepisu nebo snahy o zcizení identity předložením pozměněných
či neplatných dokladů.
Dopady jsou zmírněny rovněž přechodným ustanovením, podle kterého platí, že podnikatelé, kterým je povinnost požadovat prokázání totožnosti nebo jiné skutečnosti předložením průkazu stanovena právním předpisem, budou povinni digitální stejnopis akceptovat až od 1. ledna 2025.
Za účelem vyčíslení nákladů svých členů byla oslovena významná podnikatelská sdružení a profesní komory. Česká bankovní asociace uvádí předpokládané náklady bank ve výši 410.500.000 Kč, Česká asociace pojišťoven předpokládá náklady ve výši do 82.600.000 Kč. Česká advokátní komora předpokládá náklady ve výši několika desítek tisíc Kč, Notářská komora České repuliky náklady ve výši 7.664.000 Kč. Svaz průmyslu a dopravy uvedl náklady v milionech Kč. Hospodářská komora České republiky a Unie zaměstnavatelských svazu uvedli, že ve lhůtě určené v požadavku nejsou s to náklady vyčíslit. Sdružení zastupující územní samosprávné celky, tj. Svaz měst a obcí České republiky a Sdružení místních samospráv České republiky, na požadavek na vyčíslení nákladů nereagovala. Zmíněné náklady jsou zpravidla založeny na předpokladu využití aplikace pro ověřování prostřednictvím mobilního zařízení (u aplikace pro ověřování není na rozdíl od aplikace pro prokazování mobilní zařízení nutné)..
3.4 Územní dopady včetně dopadů na územní samosprávné celky: Ano
Navrhovaná varianta spočívající v digitálním stejnopisu průkazu má dopad na situace, kdy je úřady vyžadováno předložení dokladu. V případě územních samosprávných celků se tak děje zejména na přepážkových (front-office) pracovištích při vyřizování nejrůznějších životních situací – např. návštěva matričního, stavebního nebo živnostenského úřadu.
Vzhledem k uvedeným agendám je zřejmé, že se dopady týkají všech 6254 obcí v ČR, z čehož je:
-
206 obcí s rozšířenou působností – desítky až vyšší desítky pracovišť s front-office,
-
183 obcí s pověřeným obecním úřadem – jednotky až desítka pracovišť s front-office,
-
835 obcí se základní působností a matričním úřadem – jednotky pracovišť s front-office,
-
dalších cca 1000-2000 obcí vykonávajících agendu přestupků – jednotky pracovišť s front-office,
-
a dalších cca 2000 obcí má pracoviště CzechPOINT – jednotky pracovišť s front-office,
-
zbylých cca 1000 obcí vykonávající pouze základní působnost – jednotky pracovišť s front-office.
Samostatnou kategorií je využití aplikace eDoklady při výkonu volebního práva. Lze konstatovat, že počet volebních okrsků je u jednotlivých voleb proměnlivý, nicméně se řádově pohybuje okolo 14 750. Každá okrsková volební komise přitom musí disponovat alespoň dvěma čtecími zařízeními (jedno určené pro přenosnou volební schránku), k tomu je třeba přičíst 110 zvláštních okrskových volebních komisí v zahraničí. V případě využití aplikace eDoklady u voleb bude v závislosti na zvoleném scénáři použití aplikace, tj. použití ověřovací aplikace na mobilním nebo na jiném zařízení (webová aplikace), případně potřebné dočasně řešit dostupnost internetového připojení – pouze část místností využívaných okrskovými volebními komisemi je totiž pokryta wi-fi sítěmi, ne ve všech navíc bude dostatečný signál.
Hrubým odhadem výše uvedené četnosti se požadavek na přečtení digitálního stejnopisu průkazu dotkne 20-30 tisíc přepážkových pracovišť obcí, což ukazuje cca na každého třetího zaměstnance obce. Kraje v tomto ohledu nemají tak vysoký podíl agend, ve kterých by bylo nutné ověřovat totožnost. Proto je možné uvažovat cca nižší stovky front-office pracovišť. K tomu je třeba přičíst cca 30 tisíc zařízení pro okrskové volební komise pro realizaci voleb.
Podle údajů sdělených Ministerstvem vnitra by bylo nutné u územních samosprávných celků zajistit vybavení asi 45.000 zařízeními, tj. předpokládaný jednorázový náklad územních samosprávných celků činí celkem ca 135.000.000 Kč, pokud by byl implementován scénář, kdy ověřující osoba za účelem ověření digitálního stejnopisu používá aplikaci pro ověřování na mobilním zařízení.
Požadavky na čtecí zařízení vychází z požadavků na spuštění mobilní elektronické aplikace. Tuto funkčnost dokáží splnit chytré mobilní telefony, přičemž základní modely začínají na hranici 3.000 Kč. Provozní náklady na připojení bude třeba řešit vždy individuálně a nelze je predikovat. U stacionárních front-office pracovišť lze často využít již existující wi-fi sítě, v některých případech bude možné využít existujících mobilních připojení. Náklady na proškolení v používání aplikace je možné do velké míry eliminovat zvolením vhodné formy – např. e-learning v kombinaci
s videem.
S ohledem na výše popsané se navrhuje postupná implementace konceptu aplikace eDoklady, kdy kraje a obce
s rozšířenou působnosti budou povinny ji k prokázání totožnosti akceptovat od 1. července 2024 a ostatní typy obcí až od 1. ledna 2025.
S ohledem na snahu snížit náklady při implementaci aplikace eDoklady byl rovněž připraven scénář, kdy ověřující osoba nemusí používat mobilní zařízení pro ověření předaného digitálního stejnopisu, ale využije webovou ověřovací aplikaci. V takovém případě je ale nutné, aby držitel stejnopisu měl připojení k internetu (mobilní data, připojení na wi-fi). Stejně tak ověřující osoba musí být připojena k internetu nebo alespoň do Centrálního místa služeb.
3.5 Sociální dopady: Ne
Sociální dopady se nepředpokládají.
3.6 Dopady na rodiny: Ne
Dopady na rodiny se nepředpokládají.
3.7 Dopady na spotřebitele: Ne
Dopady na spotřebitele se nepředpokládají.
3.8 Dopady na životní prostředí: Ne
Dopady na životní prostředí se nepředpokládají.
3.9 Dopady ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti žen a mužů: Ne
Dopady ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti žen a mužů se nepředpokládají.
3.10 Dopady na výkon státní statistické služby: Ne
Dopady na výkon státní statistické služby se nepředpokládají.
3.11 Korupční rizika: Ne
S ohledem na popsaný koncept se korupční rizika nepředpokládají. Digitální stejnopis průkazu bude možné využívat toliko prostřednictvím mobilní aplikace poskytované Digitální a informační agenturou. Návrh zákona nepředpokládá ani možnost např. rozdílného uživatelského zážitku např. podle různých typů značek, modelů nebo operačních systémů mobilních zařízení.
3.12 Dopady na bezpečnost nebo obranu státu: Ne
Rizika z hlediska dopadů na bezpečnost nebo obrany státu nebyla identifikována. Pokud jde o kybernetickou bezpečností, platí, jak již bylo uvedeno, že Digitální a informační agentura dodrží požadavky právních předpisů
v oblasti kybernetické bezpečnosti, zejména zákonem č. 181/2014 Sb., o kybernetické bezpečnosti, jakož i právními předpisy provádějícími tento zákon, čímž jsou rizika dále omezena.
1. Důvod předložení a cíle
Cílem navrhovaného zákona je umožnit prokázání totožnosti nebo právní skutečnosti za použití tzv. digitálního stejnopisu průkazu, a to prostřednictvím mobilní aplikace (dále také „aplikace eDoklady“ - pracovní název mobilní aplikace pro prokazování), vyžaduje-li právní předpis nebo výkon působnosti prokázání totožnosti nebo jiné skutečnosti předložením průkazu, který je veřejnou listinou hmotné povahy, nebo umožňuje-li právní předpis prokázání totožnosti nebo právní skutečnosti průkazem, který je veřejnou listinou hmotné povahy. Na straně osoby, která takové prokázání totožnosti akceptuje, se navrhuje zavedení používání ověřovací aplikace, která bude schopna číst údaje poskytnuté zmíněnou mobilní aplikací. Za účelem zvýšení bezpečnosti prováděného ověřování se zavádí povinnost osob, které budou povinny či oprávněny totožnost nebo jinou skutečnost prokazovanou mobilní aplikaci za použití ověřovací aplikace akceptovat, zaregistrovat se v seznamu ověřujících.
Věcným cílem navrhovaného zákona je poskytnout držitelům průkazů, které jsou veřejnou listinou a jsou evidovány v informačních systémech veřejné správy, např. občanských průkazů, možnost prokazovat pomocí mobilní aplikace elektronickým výpisem z příslušného agendového informačního systému totožnost, popřípadě právní skutečnosti dokládané v průkazu. Cílem navrhovaného zákona je též odstranit nesoulad mezi zacházením s různými typy veřejných listin, kdy některé veřejné listiny mohou být vydávány nejen v elektronických stejnopisech, ale též v elektronickém originále, zatímco jiné veřejné listiny nemohou být vydány v elektronickém originále a nemohou mít elektronickou podobu ani odvozeně.
Cílem navrhovaného zákona je též realizovat jeden z cílů Programového prohlášení vlády, které v části Digitalizace uvádí mj. „Co nejrychleji, nejpozději v roce 2023, zrušíme povinnosti nosit u sebe průkazy a dokumenty, pokud si je stát může ověřit jinak (tvorba tzv. eDokladovky)“.
Cílem navrhované právní úpravy není fyzické listiny nahradit – každý občan bude mít volbu, zda digitální stejnopis průkazu využije, anebo zda se bude i nadále prokazovat fyzickými doklady.
Ve vztahu k subjektům, které nejsou orgánem veřejné moci a není jim právním předpisem uložena povinnost požadovat prokazování totožnosti nebo jiné skutečnosti předložením průkazu, je navrhována možnost akceptace výše popsaného prokazování totožnosti na dobrovolné bázi.
Aplikace eDoklady se nepředpokládá k použití za účelem cestování. Ačkoliv v rámci České republiky by bylo teoreticky možné připustit její využití i za tímto účelem, nebyla by jakožto národní řešení použitelná pro prokazování totožnosti v cílové destinaci, což nelze zejména v kontextu letecké dopravy připustit.
1.1 Název
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby a o změně některých zákonů, a další související zákony
1.2 Definice problému
Současný stav je takový, že občan musí při prokazování totožnosti při styku se subjektem,
který vyžaduje předložení osobního dokladu, předložit fyzicky vyhotovené požadované osobní doklady (např. občanský průkaz, řidičský průkaz, cestovní pas, rodný list). Výše zmíněné doklady jsou veřejnými listinami, a to nejen proto, že jsou takto výslovně označeny v příslušných právních předpisech (občanský průkaz např. § 2 odst. 1 zákona č. 269/2021 Sb., o občanských průkazech), ale také proto, že jde o veřejné listiny materiálně, tedy jsou listinami vydanými orgány veřejné moci v mezích jejich pravomocí (ustanovení § 567 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku).
Pro veřejné listiny obecně platí, že jejich podoba, tj. fyzická („papírová“) nebo elektronická není obecně stanovena. Veřejné listiny mají elektronickou podobu naprosto běžně. Jde zejména
o nejrůznější typy rozhodnutí, např. rozsudky soudů nebo rozhodnutí podle zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu. Zákon č. 358/1992 Sb., notářský řád, připouští výslovně elektronickou podobu notářského zápisu, který je rovněž veřejnou listinou (§ 6 notářského řádu) a tuto zvláště upravuje
(§ 61a notářského řádu). Veřejnými listinami jsou také výstupy z informačních systémů veřejné správy (§ 9 odst. 2 a 6 zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy).
Zatímco jiné veřejné listiny mají elektronickou podobu běžně, vydání dokladů zmíněných v prvním odstavci elektronicky možné není nejen v originále, ale ani formou stejnopisu. Zároveň neexistuje možnost, že by občan mohl předložit neověřenou kopii dokumentu či naskenovaný nebo vyfocený průkaz (dokument). Zároveň například u občanského průkazu, cestovního dokladu, zbrojního průkazu či řidičského průkazu není možné předložit ověřenou kopii těchto dokladů (§ 9 zákona
č. 21/2006 Sb., o ověřování) ani elektronický výstup z autorizované konverze (§ 24 odst. 4 písm. b) zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů).
1.3 Popis existujícího právního stavu v dané oblasti
Pro oblast veřejné správy je procesní úprava prokazování totožnosti s využitím fyzického průkazu totožnosti upravena v § 36 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád. Ten stanovuje, že průkazem totožnosti se pro účely správního řádu rozumí doklad, který je veřejnou listinou, v němž je uvedeno jméno a příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu, popřípadě bydliště mimo území České republiky a z něhož je patrná i podoba, popřípadě jiný údaj umožňující správnímu orgánu identifikovat osobu, která doklad předkládá, jako jeho oprávněného držitele. S ohledem na subsidiaritu správního řádu se § 36 odst. 5 správního řádu použije i na právní předpisy regulující výkon působnosti v oblasti veřejné správy na jejích jednotlivých úsecích, které sice upravují povinnost prokázat, ověřit nebo zjistit totožnost osoby, avšak neobsahují způsob, respektive prostředek, jakým se totožnost osoby prokazuje (ať už obecně – vymezením průkazu totožnosti, či konkrétně požadavkem na určitý průkaz totožnosti – např. občanský průkaz).
Mezi nejrozšířenější typy průkazů totožnosti patří občanský průkaz, který zákon č. 269/2021 Sb.,
o občanských průkazech, v § 2 odst. 1 definuje jako „veřejnou listinu, kterou osoba, jíž je občanský průkaz vydán, prokazuje svou totožnost a skutečnosti v ní uvedené“, a dále jako „prostředek umožňující uložení nebo užití dat potřebných pro elektronickou identifikaci a autentizaci držitele občanského průkazu nebo pro jiné elektronické úkony“. Předpokládá se přitom, že právě občanský průkaz bude prvním dokladem zařazeným do aplikace eDoklady, u něhož si bude možné obstarat digitální stejnopis.
V souvislosti s postupující digitalizací je žádoucí, aby bylo možné prokázat totožnost či právní skutečnost i prostřednictvím mobilní aplikace. Jako vhodný nosič pro zakotvení této úpravy se jeví zákon č. 12/2020 Sb., který upravuje využívání digitálních nástrojů v rámci různých životních situací.
1.4 Popis cílového stavu
Věcným cílem navrhovaného zákona je poskytnout držitelům průkazů, které jsou veřejnou listinou a jsou evidovány v informačních systémech veřejné správy, např. občanských průkazů, možnost prokazovat pomocí mobilní aplikace elektronickým výpisem z příslušného agendového informačního systému totožnost, popřípadě právní skutečnosti dokládané v průkazu. Cílem navrhovaného zákona je též odstranit nesoulad mezi zacházením s různými typy veřejných listin, kdy některé veřejné listiny mohou být vydávány nejen v elektronických stejnopisech, ale též v elektronickém originále, zatímco jiné veřejné listiny nemohou být vydány v elektronickém originále a nemohou mít elektronickou podobu ani odvozeně.
Cílem navrhovaného zákona je též realizovat jeden z cílů Programového prohlášení vlády, které v části Digitalizace uvádí mj. „Co nejrychleji, nejpozději v roce 2023, zrušíme povinnosti nosit u sebe průkazy a dokumenty, pokud si je stát může ověřit jinak (tvorba tzv. eDokladovky)“.
Cílem navrhované právní úpravy není fyzické listiny nahradit – každý občan bude mít volbu, zda digitální stejnopis průkazu využije, anebo zda se bude i nadále prokazovat fyzickými doklady.
Ve vztahu k subjektům, které nejsou orgánem veřejné moci a není jim právním předpisem uložena povinnost požadovat prokazování totožnosti nebo jiné skutečnosti předložením průkazu, je navrhována možnost akceptace výše popsaného prokazování totožnosti na dobrovolné bázi.
Aplikace eDoklady se nepředpokládá k použití za účelem cestování. Ačkoliv v rámci České republiky by bylo teoreticky možné připustit její využití i za tímto účelem, nebyla by jakožto národní řešení použitelná pro prokazování totožnosti v cílové destinaci, což nelze zejména v kontextu letecké dopravy připustit.
1.5 Zhodnocení rizika
Využívaní digitálního stejnopisu průkazu je navrhováno z pohledu jeho držitele jako vždy dobrovolné. Z pohledu subjektu, vůči kterému se totožnost prokazuje, je akceptace dobrovolná, nejde-li o orgán veřejné moci nebo osobu, která má právním předpisem stanovenou povinnost požadovat prokázání totožnosti nebo jiné skutečnosti předložením průkazu. Využívaní digitálního stejnopisu průkazu se navrhuje toliko k prezenčnímu ztotožnění.
Za situace, kdy řada občanů je dlouhodobě zvyklá na používání fyzického dokladu, které nebude odstraněno ani nijak znevýhodněno, je zde riziko, že digitální stejnopisy průkazu nebudou dostatečně využívány.
Navrhovaná právní úprava je pojata, pokud jde o listiny, které lze nahradit elektronickým stejnopisem, na stejnopisy dokladů získané formou výstupu z informačních systémů veřejné správy. Některé listiny, např. vysokoškolské diplomy, však nejsou vedeny v informačních systémech veřejné správy, přesto jsou široce využívány. Jejich nezařazení do aplikace eDoklady ji může učinit méně atraktivním. Je však nezbytnou podmínkou realizace, aby údaje o průkazech byly čerpány ze spolehlivého datového zdroje, který musí být schopen vydávat tato data automatizovaně v předem definovaných časových intervalech.
Mezi orgány veřejné moci, u nichž se předpokládá prokazování totožnosti nebo jiné skutečnosti aplikací eDoklady, patří zastupitelské úřady České republiky v zahraničí. Z pohledu jeho držitele lze spatřovat rizika v některých zemích, vyplývající z toho, že v mobilních telefonech zakoupených v určitých zemích
či využívajících místní SIM karty, popř. v mobilních telefonech obecně, nemusí být k dispozici platformy (Apple Store, Android Market), na kterých lze příslušnou mobilní aplikaci stáhnout, nebo nemusí být, zejména po uplynutí lhůty předpokládané v § 9d odst. 4 zákona o právu na digitální služby, možné využít prokázání totožnosti nebo jiné skutečnosti digitálním stejnopisem průkazu z důvodu nemožnosti aktualizace. Z pohledu zastupitelských úřadů České republiky v zahraničí lze z týchž důvodu spatřovat rizika v nemožnosti obstarání či nefunkčnosti mobilní aplikace pro čtení digitálního stejnopisu průkazu. Popsaná rizika z pohledu držitele aplikace eDoklady není dosti dobře možné v prostředí takto dotčených zemí eliminovat, neboť do používání aplikace eDoklady vstupuje zahraniční právní úprava a praxe, nicméně s ohledem na to, že používaní aplikace eDoklady je vždy dobrovolné
a zastupitelské úřady mají nastavené mechanismy ztotožnění i pro případ, nedisponuje-li občan České republiky žádným dokladem totožnosti, nejedná se významnější újmu.
2. Návrh variant řešení
2.1 Varianta 0 – nezavedení digitálního stejnopisu průkazu
Nulová varianta znamená zachovat u průkazů, které jsou veřejnou listinou, toliko fyzickou formu prokazování v nich uvedených skutečností. Nezaváděl by se tedy elektronický nástroj k prezentování údajů uváděných v průkazech v mobilní aplikaci a nadále by trval současný výše popsaný stav.
2.2 Varianta 1 - eDoklady
Variantou 1 je věcné řešení systému eDoklady
Jedná se o variantu, kterou předkladatel zvolil jako nejvhodnější po posouzení nulové varianty
a dalších níže uváděných alternativ.
Cílem projektu eDoklady je vytvoření služby, která občanům umožní důvěryhodně prezentovat druhé osobě údaje o průkazech vydaných veřejnou správou.
Primárním uživatelským rozhraním občana bude aplikace pro mobilní zařízení, která nabídne občanovi možnost uložení, aktualizace a důvěryhodné prezentace údajů o dokladech vydaných Českou republikou („aplikace eDoklady“ - pracovní název aplikace pro prokazování). V první fázi bude řešen občanský průkaz s důrazem na otevřenost řešení
pro vkládání dalších dokladů. Odpovídajícím uživatelským rozhraním pro toho, kdo prokazování totožnosti nebo jiné skutečnosti digitálním stejnopisem průkazu akceptuje, bude aplikace pro ověřování.
Zásadní požadavky na funkcionalitu řešení, která bude nabídnuta občanovi:
· Důvěryhodná prezentace uloženého dokladu při osobním kontaktu
· Možnost prokázání totožnosti na základě uloženého občanského průkazu
· Možnost samostatného prokázání limitního věku (starší než …), bez předání jiných údajů, typicky pro nákup regulovaných komodit
· Otevřenost řešení umožňující rozšíření o další funkcionality a protokoly předávání dokladů
· Pomocí ověřovací aplikace bude možné ověřit, zda předaná data jsou autentická, tj. systémová garance předcházení situaci podvodu prokazující osoby, která by se mohla snažit prezentovat pomocí falešného digitálního stejnopisu nebo digitálního stejnopisu jiné osoby (bude existovat vazba na konkrétní instanci mobilní aplikace pro prokazování). Garance bude dosaženo také principem „challenge – response“ (výzva – odpověď), kdy mobilní aplikace pro prokazování totožnosti bude reagovat na QR kód protistrany, která žádá o předání údajů z dokladu konkrétní osoby.
Uložený doklad bude realizován jako ověřený výpis z informačního systému veřejné správy.
Tento výpis potvrzuje skutečnost, že daný doklad existuje a dále potvrzuje hodnoty údajů na něm uvedených (i neuvedených, např tituly atd.) v daném čase. Tento výpis dále nazýváme „datový balík“. Tento balík je tedy formou výpisu z informačních systému veřejné správy ve smyslu § 9 zák. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy, opatřenou prvky zajišťujícími integritu a původ dat (zaručená elektronická pečeť založená na kvalifikovaném certifikátu pro elektronickou pečeť). Součástí datového balíku bude rovněž čas vydání.
Zásadním požadavkem řešení je, aby údaje o občanském průkazu pocházely z Agendového informačního systému evidence občanských průkazů (AIS EOP), jehož správcem je Ministerstvo vnitra. Tyto údaje jsou z pověření držitele aplikace eDoklady (občana) získány k tomu vytvořenou částí portálu veřejné správy (Portálu občana) a je z nich vytvořen datový balík, který je dále přenášen
do občanem aktivované mobilní aplikace, kterých může být i více než jedna, pokud má občan pod kontrolou více zařízení (mobil, tablet atd.). Předpokládá se nicméně, žebude omezenpočet instancí aplikace.
Řešení tedy musí obsahovat následující komponenty:
· BackEnd
· Informační systémy veřejné správy – evidence dokladů. Tyto evidence musí poskytovat údaje vedené na průkazech a o průkazech samotných.
· eDoklady server – Dedikovaná část portálu veřejné správy pro správu životního cyklu stejnopisu.
· Seznam ověřujících – jedná se o neveřejný seznam, do kterého se zapisují ověřující subjekty v případě, že chtějí využít aplikaci pro ověřování.
· FrontEnd
· Mobilní aplikace pro ukládání a prezentaci údajů z průkazu (aplikace eDoklady)
· Aplikace pro ověřování pro zobrazení prezentovaných údajů s možností předání těchto údajů v elektronické podobě pro účely dalšího zpracování ze strany ověřujících osob, pokud k tomu dá držitel průkazu svůj souhlas. Aplikace pro ověřování má mít buď formu mobilní aplikace nebo webové ověřovací aplikace.
Na základě údajů získaných z evidencí je v portálu veřejné správy pro občana vytvořen datový balík přenášený do mobilní aplikace pro prokazování (tj. „aplikace eDoklady“). Datový balík je opatřen prvkem zajišťujícím původ a integritu dat (zaručená elektronická pečeť založená na kvalifikovaném certifikátu pro elektronickou pečeť).
Možnost užití digitálního stejnopisu průkazu bude vázána výlučně na osobu držitele průkazu. Držitel průkazu musí být zároveň držitelem prostředku pro elektronickou identifikaci vydaného v rámci kvalifikovaného systému elektronické identifikace („přístup pomocí kvalifikovaného prostředku“), aby si mohl obstarat digitální stejnopis průkazu. V tomto ohledu se bude jednat o lex specialis vůči § 9 odst. 4 zákona o informačních systémech veřejné správy, neboť obstarání „běžných“ výpisů z informačních systémů veřejné správy je možné tzv. přístupem se zaručenou identitou reglementovaným § 2 písm. u) zákona č. 365/2000 Sb. (lze si jej tedy obstarat např. pomocí přístupových údajů do datové schránky). Možnost čtení digitálního stejnopisu průkazu prostřednictvím aplikace pro ověřování je výslovně podmíněna zápisem do seznamu ověřujících.
Poskytovatel digitálního stejnopisu průkazu bude mít povinnost vystavit aktuální digitální stejnopis průkazu vždy alespoň jednou denně tak, aby uživatel aplikace eDoklady měl možnost si tento vystavený digitální stejnopis uložit do své aplikace eDoklady. Digitální stejnopis průkazu bude v sobě obsahovat rovněž informaci o čase vystavení.
Poskytovatel digitálního stejnopisu zároveň při konkrétním prokazování totožnosti digitálním stejnopisem průkazu ověří, zda stejnopis, který je právě zobrazován, odpovídá naposledy vystavenému výpisu (tzv. stav on-line). Není-li možné ověření podle předchozí věty provést (stav off-line), návrhem zákona je zavedena vyvratitelná právní domněnka, důvěryhodnosti digitální stejnopisu průkazu, jestliže byl vystaven maximálně 48 hodin před konkrétním prokazováním totožnosti.
Předpokládá se podpora dvou scénářů, jak prokazovat totožnost či jiné právní skutečnosti pomocí mobilní aplikace, a to pouze při osobním kontaktu:
· Ověřující subjekt je v prvním scénáři vybaven mobilním zařízením s nainstalovanou aplikací pro ověřování,
· Ověřující subjekt používá webovou ověřovací aplikaci (PC nebo notebook) s připojením k síti, přičemž tento scénář je vhodný pro přepážková (stabilní) pracoviště.
Aplikace eDoklady umožní prezentaci údajů obsažených v digitální stejnopise včetně údajů o průkaze pro samotného držitele průkazu.
Prezentace údajů z mobilní aplikace eDoklady vůči ověřujícímu bude fungovat na principu challenge – response mezi budoucím čtenářem údajů (ověřující osoba) a držitelem digitálního stejnopisu průkazu. Předpokládá se následující postup kroků v případě scénáře „mobil to mobil“:
1. Ověřující subjekt (úředník, policista, …) vyzve uživatele (fyzickou osobu) k prokázání totožnosti nebo jiné skutečnosti.
2. Uživatel otevře mobilní aplikaci (pracovně nazývanou eDoklady) a zobrazí QR kód obsahující informace pro ustavení přenosu dat.
3. Ověřující subjekt načte QR kód pomocí ověřovací aplikace na svém mobilním zařízení.
4. Aplikace eDoklady a ověřující aplikace ustaví vzájemnou šifrovanou komunikaci přes Bluetooth. Následná komunikace probíhá již pouze tímto kanálem.
5. Ověřující aplikace pošle základní informace o subjektu ověřovatele a výčet požadovaných údajů.
6. Aplikace eDoklady zobrazí uživateli obdrženou žádost o souhlas s předáním požadovaných údajů.
7. Uživatel potvrdí, příp. žádost zamítne (v případě zamítnutí žádné údaje z průkazu ověřujícímu subjektu odeslány nejsou).
8. V případě potvrzení aplikace eDoklady odešle požadované údaje.
9. Ověřující aplikace zobrazí stav průkazu a předané údaje ověřujícímu subjektu, zatímco aplikace eDoklady zobrazí uživateli informaci o úspěšném přenosu.
V rámci tohoto scénáře jsou obě strany, tedy uživatel (fyzická osoba) i ověřující subjekt vybaveni mobilními zařízeními (telefon, tablet). Při tomto scénáři se nutně nevyžaduje při prokázání totožnosti nebo jiné skutečnosti připojení k internetu ani jedné strany.
1. V případě scénáře „mobil-to-desktop“ se předpokládá následující postup kroků:Ověřující subjekt (úředník, policista, …) vyzve uživatele (fyzickou osobu) k prokázání totožnosti nebo jiné skutečnosti. V této souvislosti upozorní uživatele na QR kód, který je viditelně umístěný např. na přepážce.
2. Uživatel otevře mobilní aplikaci (pracovně nazývanou eDoklady) a zvolí akci pro předání průkazu on-line.
3. Aplikace eDoklady spustí fotoaparát pro nascanování QR kódu.
4. Uživatel nascanuje QR kód na přepážce pomocí aplikace eDoklady.
5. Aplikace eDoklady naváže na pozadí on-line spojení s ověřovací aplikací (konkrétně se serverem).
6. Server pošle základní informace o ověřujícím subjektu a výčet požadovaných údajů.
7. Aplikace eDoklady zobrazí uživateli žádost o souhlas s předáním požadovaných údajů.
8. Uživatel potvrdí, příp. žádost zamítne (v případě zamítnutí žádné údaje z průkazu ověřujícímu subjektu odeslány nejsou).
9. Aplikace eDoklady odešle požadované údaje. Obdržené údaje se předají do webové aplikace čtečky dokladů.
10. Ověřujícímu subjektu se v ověřovací aplikaci zobrazí stav průkazu a předané údaje.
V rámci tohoto scénáře pouze uživatel (fyzická osoba) je vybaven mobilním zařízením (telefon, tablet). Ověřujícímu subjektu postačí počítač (PC, notebook nebo jiné zařízení s nainstalovaným webovým prohlížečem). Vyžaduje se připojení k internetu uživatele (mobilní data, wi-fi). V případě ověřujícího subjektu vyžaduje připojení k internetu (LAN, mobilní data, veřejná wifi, hotspot, …) nebo připojení do Centrálního místa služeb. Tento scénář je vhodný především pro přepážková (stabilní) pracoviště.
Aplikace pro ověřování má mít buď formu mobilní aplikace nebo webové ověřovací aplikace. K používání aplikace pro ověřování, tj. aplikace sloužící ke čtení digitálního stejnopisu průkazu, bude nutný zápis do seznamu ověřujících s využitím přístupu se zaručenou identitou dle § 2 odst. 1 písm. u) zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů. Aplikace pro ověřování zajistí možnost předání načtených údajů v elektronické podobě pro účely dalšího zpracování ze strany ověřujících osob, pokud k tomu dal držitel průkazu svůj souhlas
Mobilní aplikace pro ověřování bude fungovat i bez připojení k internetu či při jeho výpadku (offline).
Příjemce informací (tj. ověřující subjekt) si musí být vědom toho, že zpracovává osobní údaje a je jeho zodpovědností dodržovat zákonnou regulaci v této oblasti.
V rámci postupů spadajících do působnosti správního řádu přichází využití aplikace eDoklady do úvahy
v zásadě při každém kontaktu se správním orgánem, kdy je potřeba prokázat totožnost. Správní řád nicméně neobsahuje výčet případů, kdy je potřeba ověřovat totožnost. Potřeba vyvstane zpravidla
s ohledem na povahu úkonu. Podle § 36 odst. 5 správního řádu platí, že účastník, jeho zástupce nebo podpůrce je povinen předložit na výzvu oprávněné úřední osoby průkaz totožnosti. Průkazem totožnosti se pro účely tohoto zákona rozumí doklad, který je veřejnou listinou, v němž je uvedeno jméno a příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu, popřípadě bydliště mimo území České republiky a z něhož je patrná i podoba, popřípadě jiný údaj umožňující správnímu orgánu identifikovat osobu, která doklad předkládá, jako jeho oprávněného držitele. Lze konstatovat, že využití aplikace eDoklady je v zásadě možné za předpokladu, že prezentace ověřeného výpisu z informačního systému veřejné správy bude postavena naroveň předložení uloženého dokladu (jako průkazu totožnosti).
Občan, respektive držitel daného průkazu, bude mít na výběr, zda se při prokazování totožnosti bude prokazovat fyzicky vyhotoveným průkazem, nebo zda se prokáže aplikací eDoklady, kterou bude mít ve svém mobilním zařízení. Tím, že by aplikace eDoklady v sobě zahrnovala vícero průkazů, nemusel by občan při sobě nosit všechny průkazy , tudíž by se zároveň jednalo i o bezpečnější variantu, která by zabraňovala ztrátě veškerých důležitých průkazů. Ačkoliv si implementace aplikace eDoklady vyžádá finanční dopad do rozpočtů jednotlivých subjektů, bude znamenat průlom v prokazování totožnosti a v předkládání průkazů.
Subjekt, který není orgánem veřejné moci nebo osobou, která má povinnost požadovat prokázání totožnosti nebo jiné skutečnosti předložením průkazu stanovenou právním předpisem, bude oprávněn, nikoliv povinen, aplikaci eDoklady akceptovat.
Již existující tzv. Mobilní klíč eGovernmentu (MEG) nebude použit jako aplikace prostřednictvím které se digitální stejnopis průkazu bude prezentovat, neboť se jedná o prostředek elektronické identifikace ve smyslu zákona č. 250/2017 Sb., o elektronické identifikaci, slouží tedy k dálkovému, nikoliv prezenčnímu, prokazování totožnosti v rámci přístupu k digitálním službám, zatímco aplikace eDoklady bude sloužit k prokazování totožnosti či jiných právních skutečností při osobním kontaktu a bude implementovat některé technické aspekty, jež budou pravděpodobně následně využity v rámci implementace Evropské peněženky digitální identity. Vzhledem k těmto aspektům se bude jednat
o samostatnou aplikaci.
2.3 Varianta 2 – digitální dvojče dokladu
Řešení popsané ve variantě 1 předpokládá státem vydanou či schválenou mobilní aplikaci, s dostatečnou úrovní důvěry a zabezpečení, s využitím všech relevantních nástrojů eGovernmentu, jak ve variantě 1 podrobně popsáno.
Varianta tzv. digitálního dvojčete dokladu je variantou, kdy by digitální reprezentace dokladu byla vytvářena v okamžiku výroby dokladu a byla by s ním trvale spojena. Tato varianta tedy spojuje digitální a fyzickou reprezentaci dokladu s veškerými dopady na ukončení platnosti dokladu
a použitelnosti digitální reprezentace pro již v minulosti vzniklé doklady.
Na rozdíl od výpisu z informačního systému centralizovaného prostřednictvím portálu veřejné správy, by tato varianta znamenala, že digitální dvojče by musel vždy generovat subjekt, který zajišťuje (předává či vyrábí) fyzický doklad. Zásadním omezením varianty tzv. digitálního dvojčete je tak navíc vzájemná izolovanost orgánů vyrábějících a vydávajících jednotlivé doklady a nutnost takové postupy standardizovat.
Nelze tedy doporučit tuto variantu vázající vznik digitální reprezentace dokladu na okamžik výroby fyzického dokladu.
3. Vyhodnocení nákladů a přínosů
K legislativnímu řešení byla vybrána varianta 1, tj. eDoklady.
3.1 Náklady
Náklady varianty jsou vyčísleny výše v tomto materiálu. Kvalifikovaný odhad celkový finančních nákladů navrhované úpravy na státní rozpočet a ostatní veřejné České republiky je tedy do 335 mil. Kč. S ohledem na snahu snížit náklady při implementaci aplikace eDoklady byl rovněž připraven scénář, kdy ověřující osoba nemusí používat mobilní zařízení pro ověření předaného digitálního stejnopisu, ale využije webovou ověřovací aplikaci. V takovém případě je ale nutné, aby držitel stejnopisu měl připojení k internetu (mobilní data, připojení na wi-fi). Stejně tak ověřující osoba musí být připojena k internetu nebo alespoň do Centrálního místa služeb.
3.2 Přínosy
Přínosy spočívají v umožnění využívání digitálního stejnopisu průkazu, při vyšším uživatelském komfortu, s omezenějším zpracováním osobních údajů a vysokým zabezpečením, jak je popsáno
na jiných místech této analýzy.
4. Stanovení pořadí variant a výběr nejvhodnějšího řešení
Jako nejvhodnější se jeví varianta 1, jak je podrobně popsáno výše.
5. Implementace doporučené varianty a vynucování
Doporučená varianta umožňuje postupné zavádění procesů využívání elektronické reprezentace dokladů do života. Architektonické řešení umožňuje do vytvořené mobilní aplikace postupně dodávat další doklady pouze s minimálními náklady, které spočívají v definici nových datových reprezentací
a jejich zahrnutí do existujících procesů.
Klíčovou součástí právní úpravy je právo využití elektronické reprezentace dokladů vůči veřejné správě.
Věcný garant realizace zajistí zejména použitelnost vůči centrálním řešením jako je kontaktní místo veřejné správy Czech Point, propagaci řešení vůči veřejnosti a podporu soukromoprávních subjektů ve formě poskytnutých dokumentací a umožnění použití aplikací pro ověřování včetně možnosti předání načtených údajů v elektronické podobě pro účely dalšího zpracování ze strany ověřujících osob, pokud k tomu dá držitel průkazu svůj souhlas.
6. Přezkum účinnosti regulace
Přezkum účinnosti regulace bude provádět Digitální a informační agentura jakožto správce výše zmíněných předpokládaných aplikací. Protože jde o elektronické nástroje, bude možné zkoumat, kolik fyzických osob používá mobilní aplikaci, kolik subjektů používá aplikaci pro ověřování a kolik subjektů je zapsáno v seznamu ověřujících. Digitální a informační agentura může také pravidelně zjišťovat od správců informačních systémů veřejné správy, kteří vydávají fyzické průkazy, jejichž digitální stejnopis lze vydat, např. od Ministerstva vnitra, Ministerstva dopravy, atd., počet aktuálně platných fyzických průkazů, aby bylo možné zjistit podíl vydaných digitálních stejnopisů těchto průkazů. Digitální a informační agentura bude shromažďovat a vyhodnocovat případné podněty od vydavatelů fyzických průkazů, kteří by měli zájem o vydávání jejich digitálních stejnopisů, jakož i případně informace o obtížích při používání. Uvedené informace budou srovnávány s vynaloženými náklady. Z uvedeného budou činěny závěry ohledně případných budoucích úprav navrhované právní úpravy.
Po nabytí platnosti právní úpravy na úrovní Evropské unie zavádějící tzv. evropskou peněženku digitální identity (eWallet), bude proveden též přezkum ve vztahu k navrhované právní úpravy s právní úpravou eWallet.
7. Konzultace a zdroje dat
Konzultace proběhla k možnosti zavedení digitálního stejnopisu občanského průkazu. Ministerstvo vnitra v únoru 2023 oslovilo 31 ústředních správních úřadů s žádostí o vyjádření a identifikaci problémů, které by v jednotlivých agendách mohlo případně přinést umožnění nahrazení prokazování totožnosti předložením občanského průkazu aplikaci pro prokazování. Ministerstvo vnitra obdrželo 24 odpovědí, přičemž žádný z ústředních správních úřadů nevyslovil zásadní nesouhlas. Jednotlivá stanoviska k projektu eDoklady byla kladná nebo neutrální.
V rámci vypořádání připomínek v meziresortním připomínkovém řízení oslovila přípisem ze dne 27. června 2023 Digitální a informační agentura, která má být poskytovatelem aplikací podle navrhované právní úpravy, ministerstva, ostatní ústřední správní orgány, jakož i významná podnikatelská sdružení a profesní komory, s požadavkem na vyčíslení nákladů předpokládané právní úpravy. Zjištěná souhrnná výše nákladů a související informace jsou zapracovány výše v částech 3.1, 3.3 a 3.4.
Ze zaslaných odpovědí lze konstatovat, že nebyly ústředními správními orgány identifikovány problémy, které by již v tuto chvíli byly nepřekonatelné. Ze strany ústředních správních úřadů byla nicméně zdůrazněna potřeba zachovat zejména občanský průkaz i v dosavadní fyzické podobě.
8. Kontakt na zpracovatele RIA
Mgr. Radim Karásek
vedoucí oddělení analýz legislativy eGovernmentu, odbor Hlavního architekta eGovernmentu
Digitální a informační agentura
tel.: +420 731 667 444, e-mail: radim.karasek@dia.gov.cz