Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam ALBSCR2F6KA1 najdete zde
VI.
PLATNÉ ZNĚNÍ NOVELIZOVANÝCH ZÁKONŮ
SE ZAPRACOVANÝMI ZMĚNAMI
Změna zákona o právu na digitální služby
ČÁST PRVNÍ
PRÁVO NA DIGITÁLNÍ SLUŽBY
§ 1
Předmět úpravy
Tento zákon upravuje právo fyzických a právnických osob na poskytnutí digitálních služeb orgány veřejné moci při výkonu jejich působnosti, právo fyzických a právnických osob činit digitální úkony, povinnost orgánů veřejné moci poskytovat digitální služby a přijímat digitální úkony a některá další práva a povinnosti související s poskytováním digitálních služeb.
§ 2
Vymezení pojmů
(1) Uživatelem služby je fyzická osoba nebo právnická osoba, kterým je poskytována digitální služba nebo které činí digitální úkon, a které při poskytování digitální služby nebo při činění digitálního úkonu nemají postavení orgánu veřejné moci.
(2) Digitální službou je úkon vykonávaný orgánem veřejné moci vůči uživateli služby v rámci agendy a vedený v katalogu služeb jako úkon v elektronické podobě; za digitální službu se považuje i úkon vykonávaný vůči uživateli služby kontaktním místem veřejné správy1) v rámci agendy.
(3) Digitálním úkonem je úkon vykonávaný uživatelem služby vůči orgánu veřejné moci v rámci agendy a vedený v katalogu služeb jako úkon v elektronické podobě.
(4) Katalogem služeb je část údajů vedená v základním registru agend, orgánů veřejné moci, soukromoprávních uživatelů údajů a některých práv a povinností (dále jen „registr práv a povinností“), které se týkají úkonů orgánů veřejné moci vykonávaných v rámci agendy vůči subjektům, které přitom nemají postavení orgánů veřejné moci, a úkonů subjektů, které při jejich vykonávání nemají postavení orgánů veřejné moci, vůči orgánům veřejné moci.
(5) Digitálním stejnopisem průkazu je výpis z informačního systému veřejné správy o průkazu a jeho obsahu.
§ 2a
Digitální a informační agentura
(1) Zřizuje se Digitální a informační agentura (dále jen „Agentura“) se sídlem v Praze.
(2) Agentura je ústředním správním úřadem pro elektronickou identifikaci a služby vytvářející důvěru a pro informační systémy veřejné správy.
(3) Agentura
a) plní koordinační úlohu v oblasti digitálních služeb a digitálních úkonů podle tohoto zákona,
b) plní koordinační úlohu pro informační technologie,
c) plní koordinační úlohu v oblasti evidence a sdílení dat,
d) zajišťuje systém podpory centrálních způsobů komunikace veřejné správy,
e) zajišťuje odborný rozvoj, školení, sdílení znalostí, osvětu a vzdělávání v oblasti své působnosti,
f) provozuje kompetenční centra.
(4) V čele Agentury je ředitel, kterého jmenuje a odvolává vláda na návrh člena vlády stojícího v čele Rady vlády pro informační společnost. Ředitel se považuje za služební orgán podle zákona o státní službě.
(5) Ředitel Agentury je oprávněn dávat státnímu zaměstnanci zařazenému k výkonu státní služby v Agentuře příkazy k výkonu státní služby podle zákona o státní službě.
§ 3
Právo na digitální službu
(1) Uživatel služby má právo využívat digitální službu a orgán veřejné moci má povinnost poskytovat digitální službu.
(2) Práva a povinnosti podle jiných zákonů nejsou tímto zákonem dotčena.
§ 4
Právo činit digitální úkon
(1) Uživatel služby má právo činit digitální úkon vůči orgánu veřejné moci prostřednictvím
a) své datové schránky2),
b) kontaktního místa veřejné správy v případě digitálního úkonu, o kterém tak stanoví prováděcí právní předpis,
c) sítě elektronických komunikací dokumentem podepsaným uznávaným elektronickým podpisem3) nebo opatřeným uznávanou elektronickou pečetí4) za podmínek stanovených jinými zákony,
d) informačního systému veřejné správy umožňujícího prokázání totožnosti uživatele služby s využitím elektronické identifikace5), autorizaci digitálního úkonu uživatelem služby a zpětné prokázání projevu vůle uživatele služby učinit digitální úkon, nebo
e) jiného způsobu, pokud tak stanoví právní předpis.
(2) Nestanoví-li zákon výslovně závaznou podobu úkonu vůči orgánu veřejné moci, má uživatel služby právo činit úkon jako digitální úkon.
(3) Orgány veřejné moci zveřejňují prostřednictvím Agentury elektronické formuláře, které po prokázání totožnosti uživatele služby s využitím elektronické identifikace zajistí automatizované doplnění údajů nezbytných pro poskytnutí digitální služby vedených v základním registru nebo agendovém informačním systému, které jsou orgánu veřejné moci zpřístupněné pro výkon agendy, nebo využívaných orgánem veřejné moci na základě souhlasu uživatele služby. Formát, strukturu a obsah formuláře stanoví orgán veřejné moci zveřejněním. Nezveřejní-li orgán veřejné moci elektronický formulář, má uživatel služby právo učinit digitální úkon podle své volby v jakémkoli výstupním datovém formátu podle zákona upravujícího archivnictví a spisovou službu6).
§ 5
Právo na osvědčení digitálního úkonu
(1) Uživatel služby má právo na elektronické osvědčení digitálního úkonu.
(2) Osvědčení o digitálním úkonu obsahuje důvěryhodné zachycení obsahu digitálního úkonu nebo jinou identifikaci digitálního úkonu, určení osoby, která jej učinila, adresáta digitálního úkonu a způsob, datum a čas provedení digitálního úkonu. Osvědčení musí být opatřeno kvalifikovanou elektronickou pečetí a kvalifikovaným elektronickým časovým razítkem orgánu veřejné moci.
(3) Orgán veřejné moci, který je veřejnoprávním původcem7), je povinen bezodkladně po učinění digitálního úkonu poskytnout uživateli služby osvědčení o digitálním úkonu, který vůči němu uživatel služby učinil.
(4) Osvědčení o digitálním úkonu poskytuje orgán veřejné moci podle volby uživatele služby zasláním do datové schránky, na kontaktní místo veřejné správy nebo zpřístupněním prostřednictvím portálu veřejné správy.
§ 6
Právo na nahrazení úředně ověřeného podpisu nebo uznávaného elektronického podpisu
(1) Stanoví-li právní předpis požadavek úředního ověření vlastnoručního podpisu nebo uznávaného elektronického podpisu, považuje se za splněný využitím elektronického podpisu na dokumentu nedílně spojeném
a) s kvalifikovaným elektronickým podpisem osoby oprávněné provádět ověřování pravosti podpisu, která postupem podle jiného právního předpisu8) ověřila, že podepisující dokument před ní podepsal nebo uznal podpis za vlastní, a kvalifikovaným elektronickým časovým razítkem, nebo
b) se záznamem informačního systému veřejné správy opatřeným kvalifikovanou elektronickou pečetí a kvalifikovaným elektronickým časovým razítkem jeho správce o provedení elektronické identifikace podepisujícího prostřednictvím kvalifikovaného systému elektronické identifikace s úrovní záruky vysoká.
(2) Stanoví-li právní předpis požadavek úředního ověření podpisu, považuje se za splněný využitím uznávaného elektronického podpisu, pokud lze s využitím údajů základního registru obyvatel (dále jen „registr obyvatel“) nebo portálu veřejné správy ověřit, že kvalifikovaný certifikát pro elektronický podpis, na jehož základě podepisující vytvořil uznávaný elektronický podpis na dokumentu, patří podepisujícímu.
(3) Ustanovení § 6 odst. 1 písm. b) a § 6 odst. 2 se nepoužijí pro plnou moc k právnímu jednání podle § 441 odst. 2 poslední věty občanského zákoníku.
§ 7
Právo na využívání údajů
(1) Orgán veřejné moci nevyžaduje údaje vedené v základním registru nebo agendovém informačním systému, které jsou mu zpřístupněné pro výkon agendy nebo na základě souhlasu uživatele služby.
(2) Uživatel služby má právo udělit souhlas s využíváním údajů o sobě, o svých právech a povinnostech nebo právních skutečnostech, které se ho týkají, vedených v základním registru nebo agendovém informačním systému; orgán veřejné moci je povinen tyto údaje využívat.
(3) Uživatel služby může udělit souhlas k využívání údajů v rozsahu a trvání podle své volby na základě vlastního rozhodnutí nebo na základě žádosti orgánu veřejné moci. V rozsahu uděleného souhlasu se neuplatní povinnost mlčenlivosti orgánu veřejné moci. Uživatel služby je oprávněn souhlas kdykoliv odvolat.
(4) Souhlas uživatele služby k využívání údajů se podává Agentuře. Agentura zveřejní elektronický formulář k udělení a odvolání souhlasu na portálu veřejné správy.
§ 8
Právo na zápis práva, povinnosti nebo právní skutečnosti
(1) Uživatel služby má právo na zápis práva, povinnosti nebo právní skutečnosti, která se jej týká a vyplývá z úkonu orgánu veřejné moci uvedeného v katalogu služeb, do registru práv a povinností, nejsou-li právo, povinnost nebo právní skutečnost zapsány v základním registru nebo agendovém informačním systému.
(2) Právo na zápis práva, povinnosti nebo právní skutečnosti uplatní uživatel služby prostřednictvím Agentury u příslušného orgánu veřejné moci, který učinil podkladový úkon. Příslušný orgán veřejné moci osvědčí existenci práva, povinnosti nebo právní skutečnosti a potvrdí ji Agentuře, která ji zapíše do registru práv a povinností.
(3) Příslušný orgán veřejné moci průběžně aktualizuje zápis práva, povinnosti nebo právní skutečnosti; zjistí-li rozpor mezi zápisem podle odstavců 1 až 3 a skutečným stavem, odstraní jej prostřednictvím Agentury bez zbytečného odkladu.
§ 9
Právo na prokázání právní skutečnosti
(1) Uživatel služby má právo prokázat nebo osvědčit právní skutečnost
a) odkazem na údaje vedené v základním registru nebo agendovém informačním systému a zpřístupněné orgánu veřejné moci pro výkon agendy, nebo
b) výpisem z informačního systému veřejné správy9) v elektronické podobě, který zaručuje věrohodnost původu a neporušenost obsahu výpisu.
(2) Uživatel služby není povinen pro uplatnění svého práva, splnění povinnosti nebo doložení právní skutečnosti, která se ho týká, předkládat rozhodnutí, doklad, průkaz, osvědčení nebo poskytnout jiný údaj, pokud prokázal svoji totožnost a údaje o něm nebo o jeho právech, povinnostech nebo právních skutečnostech, které se ho týkají, jsou vedeny v základním registru nebo agendovém informačním systému a jsou orgánu veřejné moci zpřístupněné pro výkon agendy.
(3) Předloží-li uživatel služby dokumenty v elektronické podobě, orgán veřejné moci není oprávněn žádat tytéž dokumenty v listinné podobě. Požadavky jiných právních předpisů na vznik nebo podobu elektronických dokumentů, kterými se právně jedná, tím nejsou dotčeny10).
Právo na využití digitálního stejnopisu průkazu
§ 9a
(1) Vyžaduje-li právní předpis nebo výkon působnosti prokázání totožnosti nebo jiné skutečnosti předložením průkazu, který je veřejnou listinou hmotné povahy, nebo umožňuje-li právní předpis prokázání totožnosti nebo jiné skutečnosti předložením průkazu, který je veřejnou listinou hmotné povahy, lze totožnost nebo jinou skutečnost prokázat digitálním stejnopisem průkazu.
(2) Prokázání totožnosti nebo jiné skutečnosti digitálním stejnopisem průkazu je povinen umožnit orgán veřejné moci. Prokázání totožnosti digitálním stejnopisem průkazu je povinna umožnit osoba, které právní předpis ukládá povinnost ověřit totožnost předložením průkazu, který je veřejnou listinou hmotné povahy.
(3) Ten, kdo není uveden v odstavci 2, může umožnit prokázání totožnosti nebo jiné skutečnosti digitálním stejnopisem průkazu.
(4) Digitální stejnopis průkazu je oprávněna užít pouze osoba, která je držitelem průkazu.
§ 9b
(1) Osoba, která je oprávněna užít digitální stejnopis průkazu, (dále jen „prokazující“) prokazuje totožnost nebo jinou skutečnost digitálním stejnopisem průkazu prostřednictvím mobilní aplikace pro prokazování. Ten, vůči komu lze prokázat totožnost nebo jinou skutečnost digitálním stejnopisem průkazu, (dále jen „ověřující“) zobrazuje digitální stejnopis průkazu prostřednictvím aplikace pro ověřování.
(2) Totožnost nebo jinou skutečnost lze digitálním stejnopisem průkazu prokázat pouze za fyzické přítomnosti prokazujícího a fyzické přítomnosti ověřujícího nebo fyzické osoby, která je oprávněna za něj jednat.
§ 9c
(1) Poskytovatelem digitálního stejnopisu průkazu, mobilní aplikace pro prokazování a aplikace pro ověřování je Agentura.
(2) Poskytovatel digitálního stejnopisu průkazu stanoví po dohodě s ohlašovateli příslušných agend a správci příslušných informačních systémů veřejné správy seznam průkazů, jejichž digitální stejnopis si lze obstarat, a zveřejní jej na portálu veřejné správy.
(3) Poskytovatel digitálního stejnopisu průkazu uvede v digitálním stejnopisu průkazu pouze údaje, které jsou v průkazu uvedeny jako bezprostředně čitelné nebo vnímatelné člověkem. Poskytovatel digitálního stejnopisu průkazu dále uvede v digitálním stejnopisu průkazu údaje o průkazu potřebné k prokázání totožnosti nebo jiné skutečnosti.
(4) Poskytovatel aplikace pro ověřování umožní předání údajů obsažených v digitálním stejnopisu průkazu a údajů o digitálním stejnopisu průkazu ověřujícímu v elektronické podobě.
§ 9d
(1) Poskytovatel digitálního stejnopisu průkazu umožní prokazování totožnosti nebo jiné skutečnosti digitálním stejnopisem průkazu prokazujícímu na základě jeho požadavku učiněného prostřednictvím mobilní aplikace pro prokazování s využitím prostředku pro elektronickou identifikaci vydaného v rámci kvalifikovaného systému elektronické identifikace. Poskytovatel aplikace pro ověřování umožní ověřujícímu po jeho zápisu do seznamu ověřujících zobrazit údaje uvedené v digitálním stejnopisu průkazu v aplikaci pro ověřování.
(2) Poskytovatel digitálního stejnopisu průkazu alespoň jednou denně vystaví aktuální digitální stejnopis průkazu a zpřístupní jej prokazujícímu. Poskytovatel digitálního stejnopisu průkazu zapečetí digitální stejnopis průkazu zaručenou elektronickou pečetí založenou na kvalifikovaném certifikátu pro elektronickou pečeť.
(3) Poskytovatel digitálního stejnopisu průkazu ověří při prokazování totožnosti nebo jiné skutečnosti digitálním stejnopisem průkazu, zda zobrazovaný digitální stejnopis průkazu odpovídá digitálnímu stejnopisu průkazu naposledy zpřístupněnému prokazujícímu.
(4) Nelze-li ověření podle odstavce 3 provést, má se za to, že digitální stejnopis průkazu a údaje v něm uvedené jsou platné a že nenastaly jiné skutečnosti, které brání prokázání totožnosti nebo jiné skutečnosti digitálním stejnopisem průkazu, a to po dobu 48 hodin od vystavení zobrazovaného digitálního stejnopisu průkazu poskytovatelem digitálního stejnopisu průkazu.
§ 9e
(1) Agentura vede neveřejný seznam ověřujících.
(2) Ověřující podle § 9a odst. 2 se zapíše do seznamu ověřujících nejpozději poté, co mu vznikla povinnost umožnit prokázání totožnosti nebo jiné skutečnosti digitálním stejnopisem průkazu.
(3) Ověřující, který umožní prokázání totožnosti nebo jiné skutečnosti digitálním stejnopisem průkazu, aniž by k tomu měl povinnost, se zapíše do seznamu ověřujících před tím, než prokázání totožnosti nebo jiné skutečnosti digitálním stejnopisem průkazu umožní.
(4) Přestane-li ověřující podle § 9a odst. 3 umožňovat prokázání totožnosti nebo jiné skutečnosti digitálním stejnopisem průkazu, vyrozumí o tom bez zbytečného odkladu Agenturu.
(5) Zápis do seznamu ověřujících podle odstavců 2 a 3 a vyrozumění podle odstavce 4 provádí ověřující prostřednictvím aplikace pro správu seznamu ověřujících s využitím přístupu se zaručenou identitou. Správcem aplikace pro správu seznamu ověřujících je Agentura.
§ 10
Právo na zápis kontaktního údaje
(1) Uživatel služby má právo na zápis kontaktního údaje o elektronické adrese nebo telefonním čísle (dále jen „kontaktní údaj“) do základního registru právnických osob, podnikajících fyzických osob a orgánů veřejné moci nebo do registru obyvatel pro zasílání informací podle tohoto zákona a pro zasílání dalších informací souvisejících s poskytováním digitální služby, jejichž okruh si vybere.
(2) Právo na zápis kontaktního údaje uplatní uživatel služby u Agentury. Agentura zveřejní elektronický formulář k zápisu kontaktního údaje na portálu veřejné správy a zřídí službu pro zasílání informací na kontaktní údaje.
§ 11
Právo na informace v souvislosti s poskytováním digitálních služeb
(1) Uživatel služby je oprávněn přistupovat k údajům vedeným o něm v základních registrech a agendových informačních systémech. Orgán veřejné moci zajistí alespoň prostřednictvím digitální služby portálu veřejné správy přístup uživatele služby k těmto údajům.
(2) Uživatel služby má právo na poskytnutí informace o končící platnosti občanského průkazu, cestovního dokladu nebo řidičského průkazu; informaci zasílá orgán veřejné moci, který ho vydal, nejpozději 30 dnů před uplynutím jeho platnosti do datové schránky.
(3) Uživatel služby má právo na zápis dokladu, průkazu nebo osvědčení do portálu veřejné správy za účelem zasílání informace o končící platnosti dokladu, průkazu nebo osvědčení na kontaktní údaj. Údaje o takto zapsaném dokladu, průkazu nebo osvědčení, nejsou-li vedeny v agendovém informačním systému, zapíše správce portálu veřejné správy do registru práv a povinností.
(4) Uživatel služby má právo na poskytnutí informace o změně údajů vedených o své osobě nebo svých právech a povinnostech v základních registrech nebo agendových informačních systémech neprodleně po jejich změně do datové schránky. Správce příslušného základního registru nebo agendového informačního systému poskytne uživateli služby informaci podle věty první v rozsahu údajů, které nevyužívá z jiného základního registru nebo agendového informačního systému.
(5) Orgán veřejné moci poskytuje informace podle odstavce 2 také na kontaktní údaj.
Právo na elektronickou identifikaci a autentizaci
§ 12
(1) Není-li v katalogu služeb pro využití digitální služby stanovena úroveň záruky prostředku pro elektronickou identifikaci, uživatel služby má právo provést svou identifikaci a autentizaci prostředkem pro elektronickou identifikaci podle své volby nejméně v úrovni značná.
(2) Uživatel služby má právo, aby před osobním provedením úkonu, pro který je v katalogu služeb uvedena možnost doplnění fyzického prokázání totožnosti autentizací s využitím dat potřebných pro elektronickou identifikaci a autentizaci, orgán veřejné moci vyžadoval autentizaci jako podmínku provedení digitálního úkonu. Orgán veřejné moci vystaví na žádost uživatele služby, který provedl autentizaci, potvrzení o autentizaci.
(3) Uživatel služby uplatní požadavek na vyžadování autentizace podle odstavce 2 u Agentury. Agentura zveřejní elektronický formulář k uplatnění požadavku na portálu veřejné správy.
(4) Agentura spravuje elektronickou aplikaci pro autentizaci podle odstavce 2. Agentura umožní využít aplikaci i při fyzickém prokazování totožnosti pomocí identifikačního dokladu vůči fyzické osobě nebo právnické osobě.
(5) Umožní-li fyzická osoba nebo právnická osoba doplnění fyzického prokázání totožnosti pomocí identifikačního dokladu autentizací s využitím dat potřebných pro elektronickou identifikaci a autentizaci spojených s identifikačním dokladem, vystaví na žádost toho, kdo provedl autentizaci, potvrzení o autentizaci.
§ 12a
(1) Uživatel služby má právo na informaci, zda kombinace identifikačních údajů, které mu o sobě poskytla fyzická osoba nebo které obdržel od jiné osoby na základě prokazatelného právního vztahu, který měl právo uzavřít, odpovídá kombinaci údajů vedených o fyzické osobě jako referenční údaje v registru obyvatel.
(2) Právo podle odstavce 1 uplatní uživatel služby u správce národního bodu pro identifikaci a autentizaci.
(3) Uživatel služby je povinen při uplatnění práva podle odstavce 1 prokázat správci národního bodu pro identifikaci a autentizaci svou totožnost a sdělit mu kombinaci poskytnutých identifikačních údajů v rozsahu
a) příjmení,
b) jméno, popřípadě jména,
c) adresa místa pobytu,
d) datum narození a
e) čísla a druhy identifikačních dokladů.
(4) Údaj podle odstavce 3 písm. c), d) nebo e) lze sdělit pouze společně s údaji podle odstavce 3 písm. a) a b).
(5) V případě, že kombinace identifikačních údajů, které uživateli služby o sobě poskytla fyzická osoba, odpovídá kombinaci údajů vedených o fyzické osobě jako referenční údaje v registru obyvatel, správce národního bodu pro identifikaci a autentizaci vydá uživateli služby bezvýznamový směrový identifikátor fyzické osoby. V opačném případě správce národního bodu pro identifikaci a autentizaci vyrozumí uživatele služby, že shoda kombinací údajů nebyla nalezena anebo odpovídá více fyzickým osobám. Pokud byla v rámci kombinace údajů podle věty první tohoto odstavce sdělena kombinace údajů podle odstavce 3 písmen a), b) a e), správce národního bodu pro identifikaci a autentizaci sdělí uživateli služby též údaje podle odstavce 3 písm. a), b) a e) ve tvaru odpovídajícím současnému stavu.
(6) Uživatel služby nesmí získaný bezvýznamový směrový identifikátor sdělovat třetím osobám s výjimkou orgánu veřejné moci.
(7) Informaci, zda kombinace identifikačních údajů, které uživateli služby o sobě poskytla fyzická osoba, odpovídá kombinaci údajů vedených o fyzické osobě jako referenční údaje v registru obyvatel, podá správce národního bodu pro identifikaci a autentizaci rovněž na základě sdělené kombinace poskytnutých identifikačních údajů vedených jako referenční údaje, jsou-li poskytnuté identifikační údaje ve tvaru předcházející současný stav a jsou-li vedeny v informačním systému evidence obyvatel, informačním systému cizinců, informačním systému evidence občanských průkazů nebo informačním systému evidence cestovních dokladů.
(8) Právní nástupce uživatele služby má právo požádat o vytvoření nových bezvýznamových směrových identifikátorů fyzické osoby na základě předání seznamu bezvýznamových směrových identifikátorů fyzické osoby svého právního předchůdce správci národního bodu pro identifikaci a autentizaci.
§ 13
Právo na technologickou neutralitu
(1) Orgán veřejné moci zpřístupní digitální službu uživateli služby bez závislosti na konkrétní platformě či technologii, ledaže by takové řešení bylo nepřiměřeně ekonomicky náročné, nesplňovalo požadavky na bezpečnost informačního systému veřejné správy nebo mu bránil jiný právním předpisem chráněný veřejný zájem.
(2) Orgán veřejné moci poskytne uživateli výstupy digitální služby v otevřeném, a je-li to možné, též strojově čitelném formátu.
§ 14
Přechodná a závěrečná ustanovení
(1) Nepodnikající fyzické osoby nemohou být nuceny využívat digitální služby nebo činit digitální úkony podle tohoto zákona.
(2) Povinnost poskytovat digitální služby podle tohoto zákona se nevztahuje na Národní bezpečnostní úřad při provádění bezpečnostního řízení podle jiného právního předpisu a na zpravodajské služby České republiky11).
(3) Územní samosprávný celek při výkonu samostatné působnosti má právo, nikoli povinnost poskytovat digitální služby podle tohoto zákona.
(4) Vláda stanoví do 12 měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona harmonogram a technické způsoby provedení postupné digitalizace úkonů obsažených v katalogu služeb, které dosud nejsou poskytovány jako digitální služby nebo prováděny jako digitální úkony a jejichž povaha to nevylučuje, pro období následujících 4 let. Ohlašovatelé agend zajistí digitalizaci těchto úkonů. Po uplynutí tohoto období se všechny tyto úkony poskytují též jako digitální služby nebo se umožňují provádět jako digitální úkony.
(5) Existuje-li úkon, který není obsažen v katalogu služeb a jehož povaha to nevylučuje, příslušný orgán veřejné moci jej po uplynutí 5 let od účinnosti tohoto zákona poskytuje též jako digitální službu nebo jej umožňuje provádět též jako digitální úkon, nestanoví-li jiný zákon jinak. Příslušný orgán veřejné moci může poskytovat úkon podle věty první též jako digitální službu nebo jej může umožnit provádět též jako digitální úkon i před uplynutím 5 let od účinnosti tohoto zákona, nestanoví-li jiný zákon jinak.
(6) Škola a školské zařízení poskytují digitální službu pouze u úkonu, u kterého je poskytnutí v digitální podobě vyznačeno v katalogu služeb.
(7) Vláda stanoví nařízením seznam digitálních úkonů, na jejichž činění prostřednictvím kontaktního místa veřejné správy má uživatel služby právo.
(8) Poskytování digitálních služeb je společným cílem všech orgánů veřejné moci, směřujícím k zajišťování veřejných potřeb.
(9) Agentura zveřejní na internetových stránkách funkční a technické vlastnosti a podmínky užití mobilní aplikace pro prokazování, aplikace pro ověřování a aplikace pro správu seznamu ověřujících.
Přechodná ustanovení
1. Totožnost nebo jinou skutečnost lze prokázat digitálním stejnopisem průkazu
a) ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona pouze vůči ústředním správním úřadům, s výjimkou zastupitelských úřadů,
b) od 1. července 2024 rovněž vůči orgánům veřejné moci, které jsou státními orgány neuvedenými v písmenu a), s výjimkou zastupitelských úřadů, a vůči krajům a obcím s rozšířenou působností a
c) od 1. ledna 2025 rovněž vůči ostatním orgánům veřejné moci a vůči osobám uvedeným v § 9a odst. 2 větě druhé zákona č. 12/2020 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Ten, kdo je uveden v bodě 1 písm. b) nebo c), může umožnit prokázání totožnosti nebo jiné skutečnosti digitálním stejnopisem průkazu již ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
____________________
1) § 8a zákona č. 365/2000 Sb., o informačních systémech veřejné správy a o změně některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
2) § 18 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů.
3) § 6 odst. 2 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, ve znění pozdějších předpisů.
4) § 9 odst. 2 zákona č. 297/2016 Sb.
5) § 2 zákona č. 250/2017 Sb., o elektronické identifikaci.
6) § 64 odst. 1 zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
7) § 3 odst. 1 zákona č. 499/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
8) Zákon č. 21/2006 Sb., o ověřování shody opisu nebo kopie s listinou a o ověřování pravosti podpisu a o změně některých zákonů (zákon o ověřování), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 85/1996 Sb., o advokacii, ve znění pozdějších předpisů.
9) § 14 zákona č. 111/2009 Sb., o základních registrech, ve znění pozdějších předpisů.
10) Například § 5 až 11 zákona č. 297/2016 Sb.
11) § 5 zákona č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky, ve znění pozdějších předpisů.
Změna zákona o advokacii
§ 5d
(1) Komora vydá advokátovi nejpozději do jednoho týdne po zápisu do seznamu advokátů osvědčení o zápisu do seznamu advokátů a identifikační průkaz advokáta; vydání identifikačního průkazu advokáta a náležitosti identifikačního průkazu advokáta s výjimkou náležitostí, které jsou v seznamu advokátů již zapsány, zaznamená Komora v seznamu advokátů. Vzor, náležitosti a způsob používání identifikačního průkazu advokáta stanoví prováděcí právní předpis; prováděcí právní předpis může též stanovit dobu platnosti identifikačního průkazu advokáta. V osvědčení a v identifikačním průkazu advokáta Komora vyznačí omezení rozsahu poskytování právních služeb podle § 5a odst. 2.
(2) Osvědčením nebo identifikačním průkazem podle odstavce 1 prokazuje advokát oprávnění k poskytování právních služeb.
(3) První identifikační průkaz vydá Komora advokátovi bezplatně; za vydání nového identifikačního průkazu může Komora stavovským předpisem stanovit poplatek, a to nejvýše částkou 1 000 Kč.
(4) Ten, kdo byl vyškrtnut ze seznamu advokátů podle § 7b odst. 1 písm. d) až g), je povinen Komoře neprodleně odevzdat osvědčení o zápisu do seznamu advokátů a vrátit identifikační průkaz advokáta. Odevzdání osvědčení a vrácení identifikačního průkazu advokáta v případě pozastavení výkonu advokacie a jejich navrácení advokátovi v případě zániku pozastavení výkonu advokacie upraví stavovský předpis.
§ 35m
(1) Komora zapíše evropského advokáta do seznamu evropských advokátů do jednoho měsíce od doručení písemné žádosti o zápis, ke které musí být přiloženy
a) doklady prokazující, že evropský advokát splňuje podmínky podle § 2 odst. 1 písm. b) bodů 1 a 2,
b) doklad o splnění povinnosti podle § 24a,
c) doklad o tom, že evropský advokát uhradil Komoře poplatek, který stanoví stavovský předpis nejvýše částkou 10 000 Kč.
(2) Komora evropského advokáta do seznamu evropských advokátů nezapíše, pokud mu bylo uloženo kárné opatření dočasného zákazu poskytování právních služeb (§ 35q odst. 2) a ode dne, kdy rozhodnutí o uložení tohoto kárného opatření bylo vykonáno, neuplynula doba alespoň jednoho roku.
(3) Usazený evropský advokát prokazuje oprávnění k poskytování právních služeb podle tohoto zákona osvědčením o zápisu do seznamu evropských advokátů nebo identifikačním průkazem usazeného evropského advokáta; tyto dokumenty mu Komora vydá nejpozději do jednoho týdne po zápisu do seznamu evropských advokátů. Vydání identifikačního průkazu usazeného evropského advokáta a náležitosti identifikačního průkazu usazeného evropského advokáta s výjimkou náležitostí, které jsou v seznamu evropských advokátů již zapsány, zaznamená Komora v seznamu evropských advokátů. Vzor, náležitosti a způsob používání identifikačního průkazu usazeného evropského advokáta stanoví prováděcí právní předpis; prováděcí právní předpis může též stanovit dobu platnosti identifikačního průkazu usazeného evropského advokáta. Pro osvědčení a identifikační průkaz usazeného evropského advokáta se použije § 5d odst. 3 a 4 obdobně.
(4) Zápis do seznamu evropských advokátů zaznamená Komora v seznamu evropských advokátů ve lhůtě uvedené v odstavci 3; Komora v téže lhůtě informuje o zápisu do seznamu evropských advokátů v potřebném rozsahu příslušný orgán domovského státu.
(5) Usazenému evropskému advokátovi se pozastavuje oprávnění k poskytování právních služeb podle tohoto zákona, nastane-li některá ze skutečností uvedených v § 8b odst. 1 písm. a), b), d) až g).
(6) Komora pozastaví usazenému evropskému advokátovi oprávnění k poskytování právních služeb podle tohoto zákona v případech uvedených v § 9 odst. 1, jakož i v případě, kdy bylo pozastaveno jeho oprávnění poskytovat v domovském státě právní služby pod profesním označením podle § 2 odst. 1 písm. b); Komora může pozastavit usazenému evropskému advokátovi oprávnění k poskytování právních služeb podle tohoto zákona v případech uvedených v § 9 odst. 2 a 3.
(7) Usazený evropský advokát
a) který zemřel, je vyškrtnut ze seznamu evropských advokátů ke dni úmrtí,
b) který byl prohlášen za mrtvého, je vyškrtnut ze seznamu evropských advokátů ke dni právní moci rozhodnutí o prohlášení za mrtvého,
c) kterému bylo uloženo kárné opatření dočasného zákazu poskytování právních služeb
(§ 35q odst. 2), je vyškrtnut ze seznamu evropských advokátů ke dni právní moci rozhodnutí o uložení tohoto kárného opatření,
d) který podal Komoře písemnou žádost o vyškrtnutí ze seznamu evropských advokátů, opatřenou úředně ověřeným podpisem, je vyškrtnut ze seznamu evropských advokátů uplynutím kalendářního měsíce, ve kterém byla tato žádost Komoře doručena; úřední ověření podpisu se nevyžaduje, pokud usazený evropský advokát doručí žádost osobně předsedovi Komory nebo jím pověřenému zaměstnanci Komory a tuto žádost před ním podepíše,
e) který byl zapsán do seznamu advokátů (§ 5b), je vyškrtnut ze seznamu evropských advokátů dnem zápisu do seznamu advokátů; tím není dotčeno jeho oprávnění požívat současně též profesní označení svého domovského státu ani jeho oprávnění podle § 35na.
(8) Komora usazeného evropského advokáta ze seznamu evropských advokátů vyškrtne
a) jestliže přestal splňovat podmínku podle § 2 odst. 1 písm. b) bodu 1,
b) zaniklo-li jeho oprávnění poskytovat v domovském státě právní služby podle § 2 odst. 1 písm. b) bodu 2, nebo
c) z důvodů uvedených v § 7b odst. 1 písm. e) a f) a v § 8 odst. 1 písm. b) až d).
(9) V případě pozastavení oprávnění usazeného evropského advokáta k poskytování právních služeb podle tohoto zákona se použijí přiměřeně ustanovení § 8b odst. 2, § 9 odst. 4, § 9a, 9b a § 55 odst. 7. V případě vyškrtnutí usazeného evropského advokáta ze seznamu evropských advokátů se použijí přiměřeně ustanovení § 7b odst. 2 a § 8 odst. 2 a 3.
(10) O pozastavení oprávnění usazeného evropského advokáta k poskytování právních služeb podle tohoto zákona, jakož i o jeho vyškrtnutí ze seznamu evropských advokátů informuje Komora bez odkladu, nejpozději do jednoho týdne, příslušný orgán domovského státu.
§ 37
(1) Komora zapíše do seznamu advokátních koncipientů každého,
a) kdo je plně svéprávný,
b) kdo získal vysokoškolské vzdělání v oboru právo
1. v magisterském studijním programu studiem na vysoké škole v České republice1b), nebo
2. studiem na vysoké škole v zahraničí, pokud je takové vzdělání v České republice uznáváno za rovnocenné vzdělání uvedenému v bodě 1 na základě mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána, anebo pokud takové vzdělání bylo uznáno podle zvláštního právního předpisu1c), a současně takové vzdělání odpovídá obsahem a rozsahem obecnému vzdělání, které lze získat v oboru právo na vysoké škole v České republice,
c) kdo je bezúhonný,
d) komu nebylo uloženo kárné opatření vyškrtnutí ze seznamu advokátních koncipientů nebo na něhož se hledí, jako by mu toto kárné opatření nebylo uloženo, a
e) kdo je k advokátovi, usazenému evropskému advokátovi, ke společnosti nebo k zahraniční společnosti v pracovním poměru sjednaném na stanovenou týdenní pracovní dobu podle zvláštního právního předpisu14c).
(2) Splňuje-li žadatel podmínky uvedené v odstavci 1, Komora ho zapíše do seznamu advokátních koncipientů na základě jeho písemné žádosti, a to ke dni uvedenému v této žádosti; tento den však nesmí předcházet dni vzniku pracovního poměru podle odstavce 1 písm. e) ani dni podání žádosti. Není-li takový den v žádosti o zápis do seznamu advokátních koncipientů uveden, zapíše Komora žadatele do seznamu koncipientů ke dni podání žádosti. Zápis do seznamu advokátních koncipientů zaznamená Komora v seznamu advokátních koncipientů bez odkladu, nejpozději do jednoho týdne ode dne zápisu, a vydá advokátnímu koncipientovi identifikační průkaz advokátního koncipienta; identifikačním průkazem se advokátní koncipient prokazuje při výkonu právní praxe včetně při zastupování advokáta na základě jeho pověření při jednotlivých úkonech právní pomoci. Vydání identifikačního průkazu advokátního koncipienta a náležitosti identifikačního průkazu advokátního koncipienta s výjimkou náležitostí, které jsou v seznamu advokátních koncipientů již zapsány, zaznamená Komora v seznamu advokátních koncipientů. Vzor, náležitosti a způsob používání identifikačního průkazu advokátního koncipienta stanoví prováděcí právní předpis; prováděcí právní předpis může též stanovit dobu platnosti identifikačního průkazu advokátního koncipienta. Pro identifikační průkazy advokátních koncipientů se použije § 5d odst. 3 a 4 obdobně.
(3) Komora advokátního koncipienta ze seznamu advokátních koncipientů vyškrtne, zjistí-li, že nesplňuje některou z podmínek uvedených v odstavci 1.
(4) Ten,
a) komu bylo uloženo kárné opatření vyškrtnutí ze seznamu advokátních koncipientů, je vyškrtnut ze seznamu advokátních koncipientů ke dni právní moci rozhodnutí o uložení tohoto kárného opatření,
b) kdo podal Komoře písemnou žádost o vyškrtnutí ze seznamu advokátních koncipientů, opatřenou úředně ověřeným podpisem, je vyškrtnut ze seznamu advokátních koncipientů uplynutím kalendářního měsíce, ve kterém byla žádost o vyškrtnutí ze seznamu advokátních koncipientů Komoře doručena; úřední ověření podpisu se nevyžaduje, pokud advokátní koncipient doručí písemnou žádost o vyškrtnutí ze seznamu advokátních koncipientů osobně předsedovi Komory nebo jím pověřenému zaměstnanci Komory a tuto žádost před ním podepíše,
c) kdo byl zapsán do seznamu advokátů, je vyškrtnut ze seznamu advokátních koncipientů dnem zápisu do seznamu advokátů,
d) kdo složil advokátní zkoušku, je vyškrtnut ze seznamu advokátních koncipientů uplynutím šestého kalendářního měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byla zkouška složena; ustanovení písmen b) a c) tím není dotčeno.
(5) Advokátnímu koncipientovi, který podal Komoře písemnou žádost o pozastavení výkonu právní praxe advokátního koncipienta opatřenou úředně ověřeným podpisem, je pozastaven výkon právní praxe advokátního koncipienta uplynutím kalendářního měsíce, ve kterém byla tato žádost Komoře doručena; úřední ověření podpisu se nevyžaduje, pokud advokátní koncipient doručí žádost osobně předsedovi Komory nebo jím pověřenému zaměstnanci Komory a tuto žádost před ním podepíše. Komora může pozastavit advokátnímu koncipientovi výkon právní praxe z důvodů uvedených v § 9 odst. 2 a 3. Advokátnímu koncipientovi je pozastaven výkon právní praxe, byl-li vzat do vazby, nastoupil-li výkon trestu odnětí svobody nebo byl-li mu uložen trest zákazu činnosti spočívající v zákazu výkonu právní praxe advokátního koncipienta.
(6) V případě vyškrtnutí ze seznamu advokátních koncipientů nebo pozastavení výkonu právní praxe advokátního koncipienta se ustanovení § 7b odst. 2, § 8 odst. 3, § 8b odst. 1 písm. d) až e) a § 8b odst. 2, § 9 odst. 4, § 9a odst. 1 písm. a) a b) a § 9a odst. 2 písm. d) a § 9b použijí přiměřeně.
§ 55c
(1) Záznamem v seznamu advokátů, v seznamu advokátních koncipientů nebo v seznamu evropských advokátů se rozumí vyznačení následujících skutečností:
a) zápis do seznamu advokátů, do seznamu advokátních koncipientů nebo do seznamu evropských advokátů,
b) vyškrtnutí ze seznamu advokátů, ze seznamu advokátních koncipientů nebo ze seznamu evropských advokátů,
c) pozastavení výkonu advokacie nebo pozastavení výkonu právní praxe advokátního koncipienta,
d) zánik pozastavení výkonu advokacie nebo zánik pozastavení výkonu právní praxe advokátního koncipienta,
e) vydání identifikačního průkazu advokáta, identifikačního průkazu usazeného evropského advokáta a identifikačního průkazu advokátního koncipienta,
e) f) další skutečnosti stanovené stavovským předpisem.
(2) Komora uveřejňuje záznamy podle odstavce 1 písm. a) až d) ve Věstníku.
§ 55d
(1) Seznam advokátů, seznam advokátních koncipientů a seznam evropských advokátů jsou veřejnými seznamy; každý do nich může v sídle Komory nahlédnout a pořizovat si z nich výpisy.
(2) Seznam advokátů, seznam advokátních koncipientů a seznam evropských advokátů obsahují tyto osobní údaje advokátů, advokátních koncipientů nebo evropských advokátů:
a) jméno a příjmení,
b) rodné číslo, a není-li přiděleno, datum narození,
c) adresu bydliště a sídla.
(3) Osvědčení podle § 5g a § 27 odst. 2, osvědčení o zápisu do seznamu advokátů, osvědčení o zápisu do seznamu evropských advokátů, identifikační průkaz advokáta, identifikační průkaz usazeného evropského advokáta a identifikační průkaz advokátního koncipienta, jakož i výpisy ze seznamu advokátů, ze seznamu advokátních koncipientů a ze seznamu evropských advokátů vydané Komorou jsou veřejnými listinami.
§ 55d
(1) Seznam advokátů, seznam advokátních koncipientů a seznam evropských advokátů vede Komora prostřednictvím informačního systému způsobem umožňujícím dálkový přístup. Seznamy jsou veřejně přístupné, s výjimkou údajů uvedených v odstavci 2 písm. b), d), e) a j).
(2) Seznam advokátů, seznam advokátních koncipientů a seznam evropských advokátů obsahují tyto údaje:
a) jméno a příjmení,
b) rodné číslo, a není-li přiděleno, datum narození,
c) sídlo advokáta nebo usazeného evropského advokáta,
d) adresu místa pobytu, popřípadě také bydliště, liší-li se od adresy místa pobytu,
e) podobu,
f) identifikátor datové schránky,
g) telefonní kontakt,
h) identifikační číslo osoby,
i) evidenční číslo, pod kterým je osoba zapsána v seznamu advokátů, seznamu evropských advokátů nebo seznamu advokátních koncipientů,
j) údaj o uloženém kárném opatření,
k) další údaje stanovené stavovským předpisem.
(3) Osvědčení podle § 5g a § 27 odst. 2, osvědčení o zápisu do seznamu advokátů, osvědčení o zápisu do seznamu evropských advokátů, identifikační průkaz advokáta, identifikační průkaz usazeného evropského advokáta a identifikační průkaz advokátního koncipienta, jakož i výpisy ze seznamu advokátů, ze seznamu advokátních koncipientů a ze seznamu evropských advokátů vydané Komorou jsou veřejnými listinami.
(4) Identifikační průkaz advokáta, usazeného evropského advokáta a advokátního koncipienta obsahuje:
a) jméno, popřípadě jména a příjmení držitele průkazu,
b) evidenční číslo, pod kterým je držitel průkazu zapsán v seznamu advokátů, seznamu evropských advokátů nebo seznamu advokátních koncipientů,
c) podobu držitele průkazu,
d) datum narození držitele průkazu,
e) další náležitosti stanovené prováděcím právním předpisem.
Změna zákona o cestovních dokladech
§ 3
(1) Překročit vnější hranici1a) přes hraniční přechod lze jen s platným cestovním dokladem, v provozní době a v souladu s účelem zřízení hraničního přechodu. Občan může použít k překročení vnější hranice cestovní doklad jiného státu, pokud je také jeho občanem. K překročení hranice1f) s členským státem Evropské unie lze jako cestovní doklad použít i občanský průkaz1d). Občanský průkaz lze použít jako cestovní doklad také k překročení vnější hranice1f), pokud tak stanoví mezinárodní smlouva nebo pokud je cizí stát, který uznal občanský průkaz jako cestovní doklad, uveden v seznamu států, do nichž lze vnější hranici1f) překročit s občanským průkazem. Tento seznam zveřejňuje Ministerstvo zahraničních věcí sdělením ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv. K překročení hranice s členským státem Evropské unie nebo vnější hranice nelze jako cestovní doklad použít digitální stejnopis průkazu29).
(2) Stanoví-li mezinárodní smlouva, že vnější hranici lze překračovat na jiných místech, než na hraničních přechodech, (dále jen „jiné místo“), lze jiné místo používat jen v rozsahu stanoveném takovou mezinárodní smlouvou.
(3) Občan překračující vnější hranici je povinen na výzvu předložit svůj cestovní doklad a strpět jeho kontrolu včetně ověření pravosti cestovního dokladu a ověření své totožnosti pomocí osobních údajů zapsaných v cestovním dokladu, popřípadě porovnání biometrických údajů (§ 5 odst. 2) zpracovaných v nosiči dat prostřednictvím technického zařízení umožňujícího srovnání aktuálně zobrazených biometrických údajů občana s biometrickými údaji zpracovanými v nosiči dat cestovního dokladu, jde-li o cestovní doklad obsahující nosič dat s biometrickými údaji. Ověřením totožnosti podle věty první se pro účely tohoto zákona rozumí identifikace občana jako držitele cestovního dokladu podle fotografie a dalších údajů obsažených v cestovním dokladu provedená též s využitím biometrických údajů (§ 5 odst. 2), jde-li o cestovní doklad obsahující nosič dat s biometrickými údaji. Výzva k předložení cestovního dokladu a jeho kontrola přísluší Policii České republiky (dále jen „policie“). Policie neumožní překročení vnější hranice1f) s občanským průkazem, jestliže má občan podle zvláštního právního předpisu14) uloženo omezení spočívající v zákazu vycestování do zahraničí. Na vnitřní hranici se kontrola cestovního dokladu provádí v případě přijetí rozhodnutí vlády o zajišťování ochrany vnitřních hranic podle zvláštního právního předpisu1f).
(4) Ministerstvo vnitra (dále jen „ministerstvo“) vyhlašuje sdělením ve Sbírce zákonů a mezinárodních smluv seznam hraničních přechodů a rozsah provozu na těchto přechodech.
____________________
1a) Zákon č. 216/2002 Sb., o ochraně státních hranic České republiky a o změně některých zákonů (zákon o ochraně státních hranic).
1d) Zákon č. 328/1999 Sb., o občanských průkazech, ve znění pozdějších předpisů.
Čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení (EHS) č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS.
1f) Zákon č. 216/2002 Sb., o ochraně státních hranic České republiky a o změně některých zákonů (zákon o ochraně státních hranic).
14) Trestní řád.
29) § 2 odst. 5 zákona č. 12/2020 Sb., o právu na digitální služby a o změně některých zákonů.
Změna zákona o informačních systémech veřejné správy
a o změně některých dalších zákonů
§ 6g
(1) Portálem veřejné správy je informační systém veřejné správy zajišťující přístup k informacím veřejných orgánů a komunikaci s veřejnými orgány. Správcem portálu veřejné správy je Agentura.
(2) Portál veřejné správy zajišťuje přístup k informacím získaným na základě informační činnosti [§ 2 písm. a)] veřejných orgánů zejména v oblasti sociálního zabezpečení, zdravotnického zabezpečení, správy veřejných financí, dotací, veřejných zakázek, státní statistické služby, evidence a identifikace osob, jejich součástí a práv a povinností těchto osob či jejich součástí a tvorby a publikace právních předpisů.
(3) Portál veřejné správy zajišťuje komunikaci s veřejnými orgány prostřednictvím datových schránek, prostřednictvím přístupu se zaručenou identitou do informačních systémů veřejné správy nebo elektronických aplikací spravovaných těmito veřejnými orgány a prostřednictvím kontaktních míst veřejné správy.
(4) Portál veřejné správy dále zajišťuje přístup k informacím fyzických osob a právnických osob, zejména k formulářům v elektronické podobě těchto osob, a komunikaci s fyzickými osobami a právnickými osobami. Portál veřejné správy zajišťuje přístup k informacím fyzických osob a právnických osob na základě písemné smlouvy mezi správcem portálu veřejné správy a fyzickou osobou, k jejímž informacím je zajištěn přístup, nebo právnickou osobou, k jejímž informacím je zajištěn přístup; písemná smlouva se nevyžaduje, stanoví-li fyzické osobě nebo právnické osobě povinnost zpřístupnit informaci prostřednictvím portálu veřejné správy zákon. Fyzická osoba, k jejímž informacím je zajištěn přístup, a právnická osoba, k jejímž informacím je zajištěn přístup, hradí za zajištění tohoto přístupu úplatu; to neplatí, stanoví-li fyzické osobě nebo právnické osobě povinnost zpřístupnit informaci prostřednictvím portálu veřejné správy zákon. Úplata je příjmem státního rozpočtu, vybírá ji správce portálu veřejné správy. Správce portálu veřejné správy stanoví podmínky, za kterých budou informace fyzických osob nebo právnických osob prostřednictvím portálu veřejné správy zpřístupněny, a pravidla pro stanovení výše úplaty a způsob její úhrady a zveřejní je na portálu veřejné správy.
(5) Portál veřejné správy umožňuje fyzické osobě zápis dokladu, průkazu, osvědčení nebo jiné veřejné listiny za účelem zasílání informace o končící platnosti této veřejné listiny na kontaktní údaj a zápis sériového čísla, vydavatele a platnosti kvalifikovaného certifikátu pro elektronický podpis.
(6) Portál veřejné správy zajišťuje poskytování digitálního stejnopisu průkazu k prokázání totožnosti nebo jiné skutečnosti prostřednictvím mobilní aplikace pro prokazování a aplikace pro ověřování.
§ 9
(1) Z informačních systémů veřejné správy nebo jejich částí, které jsou veřejnými evidencemi, rejstříky nebo seznamy, vydávají orgány veřejné správy, které jsou správci těchto systémů, na požádání úplný nebo částečný výpis ze zápisu vedeného v elektronické podobě v tomto informačním systému. Z informačních systémů veřejné správy nebo jejich částí, které jsou neveřejnými evidencemi, rejstříky nebo seznamy, vydávají správci, pokud tak stanoví zvláštní právní předpis, na požádání úplný nebo částečný výpis ze zápisu vedeného v elektronické podobě v tomto informačním systému osobě, které se zápis přímo týká, nebo osobě, která je podle zvláštního právního předpisu oprávněna žádat informaci uvedenou v zápisu, a to v rozsahu tímto zvláštním právním předpisem stanoveném.
(2) Stanoví-li tak zvláštní právní předpis, výpis podle odstavce 1 nebo potvrzení o tom, že určitý údaj v informačním systému veřejné správy není, v elektronické podobě zabezpečené způsobem zajišťujícím integritu, případně původ dat (dále jen „výstup z informačního systému veřejné správy“), ověřují a ověřené výstupy z informačních systémů veřejné správy na žádost vydávají kontaktní místa veřejné správy. S přihlédnutím k současným technickým podmínkám mohou kontaktní místa veřejné správy vydávat ověřené výstupy i z ostatních informačních systémů veřejné správy, které jsou veřejnými evidencemi, rejstříky nebo seznamy.
(3) Ověřeným výstupem z informačního systému veřejné správy (dále jen „ověřený výstup“) se rozumí listina, která vznikla úplným převodem výstupu z informačního systému veřejné správy z elektronické do listinné podoby (§ 9a).
(4) Osoba, která je držitelem prostředku pro elektronickou identifikaci, který umožňuje přístup se zaručenou identitou, je oprávněna obstarat si s využitím tohoto prostředku výstup z informačního systému veřejné správy, který je neveřejnou evidencí, rejstříkem nebo seznamem, který se jí přímo týká, nebo údaje vedené o ní v tomto informačním systému veřejné správy, a to i prostřednictvím portálu veřejné správy nebo s využitím národního bodu pro identifikaci a autentizaci. Správce portálu veřejné správy zveřejní na portálu veřejné správy informační systémy veřejné správy, z nichž lze výstup z informačního systému veřejné správy nebo údaje takto obstarat.
(4) Osoba, která je držitelem prostředku pro elektronickou identifikaci, který umožňuje přístup se zaručenou identitou, je oprávněna obstarat si s využitím tohoto prostředku výstup z informačního systému veřejné správy, který je neveřejnou evidencí, rejstříkem nebo seznamem, který se jí přímo týká, nebo údaje vedené o ní v tomto informačním systému veřejné správy, a to alespoň prostřednictvím portálu veřejné správy nebo s využitím národního bodu pro identifikaci a autentizaci, anebo poskytnout tento výstup nebo údaje jiné osobě anebo veřejnému orgánu. Správce portálu veřejné správy zveřejní na portálu veřejné správy seznam informačních systémů veřejné správy, z nichž lze výstup nebo údaje takto obstarat anebo poskytnout. Vydání výstupu nebo údajů anebo poskytnutí výstupu nebo údajů zajistí orgán veřejné správy, který je správcem informačního systému veřejné správy; po dohodě s ním může vydání výstupu nebo údajů zajistit správce portálu veřejné správy nebo správce národního bodu pro identifikaci a autentizaci.
(5) Osoba, která je držitelem prostředku pro elektronickou identifikaci, který umožňuje přístup se zaručenou identitou, je oprávněna umožnit s využitím tohoto prostředku poskytnutí výstupu z informačního systému veřejné správy podle odstavce 4, který se jí přímo týká, nebo údajů vedených o ní v informačním systému veřejné správy jiné osobě anebo veřejnému orgánu.
(6) (5) Výpis v listinné podobě, výstup z informačního systému veřejné správy a ověřený výstup podle odstavce 3 jsou veřejnými listinami.
Změna zákona o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu
§ 10
Zprostředkovaná identifikace
(1) Na žádost klienta nebo povinné osoby může identifikaci klienta podle § 8 odst. 1 provést notář nebo kontaktní místo veřejné správy.
(2) Notář nebo kontaktní místo veřejné správy sepíše o identifikaci listinu, která je veřejnou listinou, v níž uvede
a) kdo, pro kterou povinnou osobu a pro jaký účel identifikaci provedl,
b) identifikační údaje klienta,
c) osvědčení prohlášení identifikované fyzické osoby, osoby jednající jménem identifikované právnické osoby nebo zástupce identifikované osoby o účelu provedené identifikace a o potvrzení správnosti identifikace, popřípadě o výhradách k provedené identifikaci,
d) místo a datum sepsání listiny, popřípadě místo a datum, kde a kdy k identifikaci došlo, jsou-li odlišná od místa nebo data sepsání,
e) podpis toho, kdo provedl identifikaci, otisk jeho úředního razítka a pořadové číslo evidence listin o identifikaci.
(3) Přílohou listiny o identifikaci jsou kopie těch částí dokladů, použitých k identifikaci, z nichž lze zjistit identifikační údaje a dále druh a číslo průkazu totožnosti, stát, popřípadě orgán, který jej vydal, a dobu jeho platnosti, a kopie žádosti, byla-li podána písemně. Přílohou listiny o identifikaci, je-li k identifikaci použit digitální stejnopis průkazu, je elektronický dokument, který obsahuje údaje uvedené v digitálním stejnopisu průkazu, nebo jeho listinná kopie. Je-li tímto způsobem prováděna identifikace zmocněnce, je přílohou i originál plné moci nebo její ověřená kopie. Uvedené přílohy se pevně spojí do svazku k listině o identifikaci a klient zajistí její doručení povinné osobě. Na žádost klienta zajistí notář nebo kontaktní místo veřejné správy doručení veřejné listiny včetně přílohy povinné osobě do její datové schránky.
(4) Kopie dokladů musí být pořízeny takovým způsobem, aby příslušné údaje byly čitelné a byla zajištěna možnost jejich uchování po dobu stanovenou v § 16, a musí obsahovat i kopii vyobrazení identifikované fyzické osoby v průkazu totožnosti v takové kvalitě, aby umožňovala ověření shody podoby.
(5) Notář a kontaktní místo veřejné správy vede samostatnou evidenci listin o identifikaci, která obsahuje
a) pořadové číslo a datum sepsání,
b) údaje o identifikované osobě
1. jméno, příjmení, trvalý nebo jiný pobyt, rodné číslo nebo datum narození identifikované fyzické osoby nebo fyzické osoby jednající za identifikovanou právnickou osobu,
2. v případě identifikace právnické osoby její obchodní firmu nebo název včetně odlišujícího dodatku nebo dalšího označení, identifikační číslo osoby a sídlo,
c) účel identifikace.
(6) Evidence listin o identifikaci se vede po dobu kalendářního roku. Po jejím uzavření je uložena po dobu 10 let.
8