Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam ALBSCSJCALF2 najdete zde
IX.
VYPOŘÁDÁNÍ PŘIPOMÍNEK K MATERIÁLU S NÁZVEM:
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 383/2012 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, ve znění pozdějších předpisů
Dle Jednacího řádu vlády byl materiál rozeslán do meziresortního připomínkového řízení dopisem ministra životního prostředí dne 6. 6. 2023, s termínem dodání stanovisek do 27. 6. 2023. Vyhodnocení tohoto řízení je uvedeno v následující tabulce:
Stránka 124 (celkem 124)
MPO č. 1–30
MV č. 31–78
MF č. 79–109
MD (10/1) č. 110–120
OKOM č. 121–179
VÚV č. 180–182
HKČR č. 183–213
SPČR č. 214–257
(Pozn.: Připomínky vyznačené šedou barvou jsou pouze doporučující.)
Resort
č.
Připomínka
Vypořádání
MPO
1.
Zásadní připomínky:
I. K návrhu zákona
1/ K novelizačnímu bodu 7, § 2 písm. i), který navrhujeme předložit v tomto znění:
„i) podstatnou změnou v provozu zařízení rozsáhlé rozšíření nebo snížení kapacity, přerušení provozu trvajícím alespoň tři měsíce nebo ukončení provozu nebo jeho obnovení po předchozím přerušení trvajícím alespoň tři měsíce nebo jakákoliv změna podstatně ovlivňující způsob monitorování a vykazování emisí či předpokládané množství vypuštěných emisí.“
„Poznámka pod čarou č. 6 se zrušuje.“
Odůvodnění: Jelikož podstatná změna provozu zařízení je podle § 4 odst. 2 písm. a) důvodem ke změně nebo zrušení povolení ze strany ministerstva, měla by být aplikace podmínky ohraničena jasným časovým obdobím délky přerušení provozu; navržené řešení navíc eliminuje riziko libovůle.
Akceptováno
2.
2/ K novelizačnímu bodu 10: v navrženém § 3 odst. 3 se mj. předpokládá, že „Žádost o vydání povolení se podává elektronické podobě a lze ji podat pouze na formuláři, jehož podrobné náležitosti, formu a datovou strukturu stanoví prováděcí právní předpis.“. Máme za to, že náležitosti žádosti musí být stanoveny zákonem, tak tomu je v § 3 odst. 2. V tomto ohledu pak prováděcí předpis může stanovit vzor žádosti/vzor formuláře, nikoliv však patrně „podrobné náležitosti formuláře“, neboť by tím patrně docházelo k rozšiřování právní úpravy zákona prostřednictvím prováděcího podzákonného předpisu, což není ústavně konformní. S ohledem na to, že k návrhu zákona nejsou předloženy teze prováděcích předpisů, nelze navrhovanou právní úpravu v tomto směru posoudit a je z toho důvodu nutné v tomto navrhovanou právní úpravu doplnit a upravit, aby nedocházelo k pochybnostem souladnosti navržené právní úpravy s ústavním pořádkem.
Vysvětleno
Stanovení náležitostí žádosti je provedeno zákonem – v § 3 odst. 2. V odst. 3 je pak odkazováno pouze na podobu, resp. náležitosti formuláře, což obecně nelze považovat za odporující pravidlu, že náležitosti žádosti lze stanovit toliko na úrovni zákona. Nejedná se o stanovení náležitostí samotné žádosti nad rámec vyčtu podle předchozího odst. 2. Tuto konstrukci běžně používá řada zákonů, mj. např. zák. č. 165/2012 Sb. o POZE v § 47 -„Žádost o vydání osvědčení o původu se podává na formuláři, jehož náležitosti a vzor stanoví prováděcí právní předpis.“
3.
3/ K novelizačnímu bodu 36, k § 9 odst. 7. Vzhledem k používání pojmu „emise, které jsou trvale chemicky vázány v produktu“ navrhujeme doplnit jeho definici do návrhu zákona pokud by nebyl pojem definován v přímo použitelném předpisu.
Vysvětleno
Do seznamu definic pojmů není vhodné doplňovat, vzhledem k tomu, že je to použito pouze na jediném místě zákona. Obsah pojmu "trvale chemicky vázány" navíc má přiblížit Komise v delegovaném aktu, na který ustanovení zákona odkazuje (čl. 12, nový odst. 3b, druhý pododstavec), proto by byla jakákoli obecněji pojatá „definice“ nadbytečná a s rizikem pozdějšího nesouladu či nepřesnosti vůči harmonizované úpravě.
4.
4/ K novelizačnímu bodu 41, k § 10 odst. 6, který navrhujeme předložit v tomto znění:
„(6) Pokud se na zařízení vztahuje povinnost provést energetický audit nebo zavést certifikovaný systém hospodaření s energií podle čl. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU36) a doporučení zprávy o auditu nebo certifikovaného systému hospodaření s energií nejsou provedena, pokud doba návratnosti příslušných investic nepřesáhne tři roky nebo pokud náklady na tyto investice nejsou nepřiměřené, sníží se množství bezplatných povolenek o 20 %. Množství bezplatných povolenek se nesníží, pokud provozovatel ministerstvu prokáže, že provedl jiná opatření vedoucí ke snížení emisí skleníkových plynů, která jsou z hlediska snížení emisí skleníkových plynů rovnocenná opatřením doporučeným ve zprávě o auditu nebo certifikovaném systému hospodaření s energií pro dané zařízení.“
Odůvodnění: doplnění slov „ministerstvu“ a „z hlediska snížení emisí skleníkových plynů“ ve větě druhé pokládáme za důležité co do právní jistoty, jakému orgánu veřejné správy provozovatel prokazuje a dále dojde ke zpřesnění ve smyslu čl. 10a odst. 1 třetí pododstavec směrnice 2003/87/ES v platném znění.
Akceptováno
(tj. slova „ministerstvu“ a „z hlediska snížení emisí skleníkových plynů“ budou doplněna).
5.
5/ K novelizačnímu bodu 41, k § 10 odst. 7 – toto ustanovení navrhujeme upravit tak, aby:
· ministerstvo mělo ke dni 1. ledna 2024 povinnost vyrozumět provozovatele zařízení, jejichž úrovně emisí skleníkových plynů jsou vyšší než 80 percentil úrovní emisí pro příslušné referenční úrovně produktu včetně toho jaký prováděcí akt ke směrnici 2003/87/ES, v platném znění je relevantní pro vypracování plánu klimatické neutrality;
· dotčený provozovatel zařízení měl povinnost předložit plán klimatické neutrality ministerstvu;
· z něj přesně vyplývalo, co má akreditovaná osoba ověřovat, protože povinnost provozovatele zařízení v čl. 10a odst. 1 směrnice 2003/87/ES, v platném znění je formulována tak, že plán klimatické neutrality obsahuje pouze prvky, které jsou uvedené v čl. 10b odst. 4 směrnice 2003/87/ES, v platném znění.
Odůvodnění: prostá transpozice příslušného článku má za následek, že norma je imperfektní a máme za to, že by ani na jejím základě nebylo možné povinnosti po provozovateli zařízení vyžadovat. Za účelem eliminace nejistoty, kdo má být povinným provozovatelem zařízení navrhujeme povinnost ministerstva ho vyrozumět a sdělit jaký prováděcí akt ke směrnici 2003/87/ES, v platném znění, který navíc nebyl v Úředním věstníku EU zatím vyhlášen, je tím relevantním. Dále v návrhu naprosto schází klíčová povinnost provozovatele plán klimatické neutrality ministerstvu předložit. (Je tedy třeba stanovit obdobně jako povinnost provozovatele zařízení dálkového vytápění v § 10 odst. 9). V neposlední řadě je nutné stanovit co má akreditovaná osoba ověřovat, neboť ve směrnici (v čl. 10a odst. 1) se hovoří o ověření ve vazbě na čl. 10b odst. 4 písm. b) směrnice.
Akceptováno částečně, vysvětleno
MŽP počítá s tím, že do 1. ledna 2024 informuje provozovatele zařízení, kterých se to týká. (resp. záleží samozřejmě primárně na poskytnutí seznamu zařízení ze strany EK, MŽP je pak kontaktuje bezodkladně).
Uvádět to výslovně do návrhu zákona představuje však riziko ustanovení s retroaktivním účinkem.
Upřesnění, že se plán předkládá ministerstvu - akceptováno.
Podrobnosti ohledně obsahu plánů klimatické neutrality a ověřování stanoví delegovaný/prováděcí akt EK.
6.
6/ K novelizačnímu bodu 43, k § 11 – nesouhlasíme se záměrem koncepční změny úpravy kompenzací nepřímých nákladů, resp. přeměny na dotaci. Navrhujeme dosavadní koncepci v § 11 ponechat, nicméně navrhujeme následující dílčí změny:
· v odstavci 1 zrušit poslední větu a nahradit jí větou včetně poznámky pod čarou ve znění: „Poskytování kompenzací musí být v souladu s právními předpisy a dalšími akty Evropské unie pro oblast veřejné podporyx).
x) Sdělení Komise 2020/C 317/04 - Pokyny k některým opatřením státní podpory v souvislosti se systémem obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů po roce 2021“;
· v odstavci 2 písm. a) se za slova „cen elektřiny“ vloží slova „podle právních předpisů Evropské unie pro oblast veřejné podporyx)“;
· v odstavci 3 ve větě druhé se za slovo „žádost“ vkládají slova „v elektronické podobě“;
· v odstavci 4 se věta „a to nejpozději do 31. května roku následujícího pro roku podání žádosti“ nahrazuje větou „a to nejpozději do 30. prosince roku podání žádosti“;
· v odstavci 4 se věta „operátor trhu následně zveřejní do 30. června způsobem umožňujícím dálkový přístup celkovou výši kompenzací podle jednotlivých odvětví“ nahrazuje větou „operátor trhu následně zveřejní do 30. března způsobem umožňujícím dálkový přístup celkovou výši poskytnutých kompenzací podle odvětví a pododvětví“.
Odůvodnění: Dosavadní koncepce má jednoznačnou výhodu co do rozložení administrace agendy kompenzací mezi rezorty MŽP a MPO, umožní kontinuitu správy přijatých žádostí o kompenzace, které MPO přijímá a vyřizuje v elektronickém modulu systému AIS MPO bez výraznějších nákladů na úpravu modulu. Další výhodou dosavadní koncepce je rozpočtové hledisko, neboť příslušný správce kapitoly bude po 15. březnu daného kalendářního roku znát kompenzační potřebu potencionálních žadatelů a bude moci garantovat, že kompenzace nepřekročí 25 % výnosů z dražeb povolenek za předchozí kalendářní rok. Odmítáme navrženou změnu, aby se z kompenzace stala dotace, tak, aby byla charakterem nenároková, což by bylo provázeno nutností vytvoření nového dotačního programu/titulu, pod nímž budou vyhlašovány výzvy. Máme za to, že kompenzace mají zůstat nástrojem veřejné podpory narovnávajícím konkurenční podmínky na trhu pro evropské firmy, které jsou zatížené náklady na povolenky v ceně elektrické energie.
S navrhovaným zněním v odstavci 3 písm. b), kterým se podmiňuje poskytnutí kompenzací tím, že žadatel doloží, že výše dodatečných nepřímých nákladů způsobených cenou uhlíku v systému EU ETS vedla ke zvýšení výrobních nákladů, vypočtených jako podíl hrubé přidané hodnoty, nejméně o 5 %, nesouhlasíme. Podmínka jde bezdůvodně nad rámec ustanovení o kompenzaci nepřímých nákladů ve směrnici Evropského parlamentu a Rady č. 2003/87/ES o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve znění pozdějších předpisů a sdělení Komise č. 2020/C 317/04 - Pokyny k některým opatřením státní podpory v souvislosti se systémem obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů po roce 2021, jež vymezuje způsobilá odvětví se značným rizikem úniku uhlíku.
Akceptováno
· MŽP akceptuje požadavek ponechat do značné míry dosavadní koncepci kompenzací s dílčími změnami ve smyslu připomínky (změny termínů a odkaz na Pokyny, který by měl zajistit větší flexibilitu v případě ev. dalších změn Pokynů, která by jinak mohla žádat i změnu zákona).
· Podmínka zvýšení výrobních nákladů nejméně o 5 % bude vypuštěna
7.
7/ K novelizačnímu bodu 45: ust. § 12 odst. 2 navrhujeme předložit v tomto znění:
„(2) Prostředky Modernizačního fondu se použijí na financování projektů na snižování emisí skleníkových plynů a na opatření v objemech uvedených v čl. 10d odst. 2 směrnice 2003/87/ES, v platném znění. Část prostředků Modernizačního fondu, která odpovídá výnosu z povolenek podle čl. 10c odst. 4 směrnice 2003/87/ES, v platném znění, se použije přednostně na podporu projektů provozovatelů zařízení na výrobu elektřiny za účelem modernizace, diverzifikace a dekarbonizace odvětví energetiky.“
Odůvodnění: Návrh spočívá v zachování dosavadního účelového určení tj. „financování projektů na snižování emisí skleníkových plynů“ a dále akcentuje poslední novelu ve směrnici č. 2023/959/EU. Důvodem pro zachování dosavadního účelového určení je skutečnost, že citovaná novela směrnice počítá s minimálním objemem alokace výnosů ve výši 80 % výnosů. Chceme využít možnosti financovat také i ty projekty, které nejsou pokryty taxativním výčtem pod písmeny a) až f) v čl. 10d odst. 2 směrnice 2003/87/ES, v platném znění.
Vysvětleno, částečně akceptováno
Samotné „snižování emisí skleníkových plynů“ není dostatečné vymezení způsobilých projektů, které lze financovat z Modernizačního fondu. Směrnice obecné snižování emisí totiž nejmenuje a projekty musí cílit na konkrétnější opatření, která vyjmenována jsou (a sekundárně mohou vést ke snižování emisí). Např. tak nelze z Modernizačního fondu financovat zachytávání a geologické ukládání uhlíku, byť to vede ke snižování emisí. Na tento problém jsme narazili při správě Modernizačního fondu, kdy je opravdu nutné prokázat soulad podporovaných aktivit s vyjmenovanými opatřeními, nikoliv jejich vliv na snižování emisí. Uvedení navržené změny v zákoně by tak bylo matoucí, protože by naznačovalo způsobilost opatření, která by nakonec nemusela být způsobilá pro čerpání z Modernizačního fondu. Není to ale problém, protože na financování těchto opatření lze využít výnosy z aukcí podle písm. a) čl. 10 odst. 3 Směrnice.
Ustanovení bude nově vyjmenovávat investiční účely podle nového znění směrnice a bude se vztahovat i na „neprioritní“ investice.
8.
8/ K novelizačnímu bodu 46: § 12 odst. 3 požadujeme předložit v tomto znění:
„(3) Výnosy z dražeb povolenek podle § 7 jsou příjmem státního rozpočtu, kapitoly Ministerstva průmyslu a obchodu, s výjimkou výnosů, které odpovídají výdajům nezbytným k pokrytí administrativních nákladů na fungování systému obchodování a příspěvků mezinárodním organizacím v rámci plnění závazků ČR v oblasti ochrany klimatu a jsou proto příjmem státního rozpočtu, kapitoly Ministerstva životního prostředí. Část výnosů, která je příjmem státního rozpočtu, kapitoly Ministerstva průmyslu a obchodu, může být použita pouze k účelům stanoveným v čl. 10 odst. 3 směrnice 2003/87/ES, v platném znění a na kompenzace podle § 11.“
CELEX 32023L0959
Odůvodnění: Ministerstvo průmyslu a obchodu výnosy z dražeb emisních povolenek využije jako jeden ze zdrojů financování provozní podpory jednak obnovitelných zdrojů energie, ale stejně tak tepla, biomethanu a kombinované výroby elektřiny a tepla.
Specificky v případě OZE platí, s ohledem na únosnou míru zatížení této podpory ze strany spotřebitelů elektřiny k financování provozní podpory je nezbytné zajistit příjmy z prodeje emisních povolenek. Tímto MPO naplní avizovaný záměr vlády v úsporném konsolidačním balíčku směrem ke snížení financování nákladů na provozní podporu prostřednictvím finančních prostředků ze státního rozpočtu. Konečně zmíněné záměry financování provozní podpory jsou mezi přípustnými účely stanovenými směrnicí 2003/87/ES, v platném znění, a sice v čl. 10 odst. 3 písm. b) a ha). Pokud jde o kompenzace nepřímých nákladů je nezbytné v ustanovení § 12 odst. 3 jasně uvést, že tyto výdaje jsou kryty příjmem z prodeje dražených emisních povolenek. Se záměrem předkladatele navrženým v předložené novele, se kterým jsme nebyli předem seznámeni, proto nesouhlasíme.
Vysvětleno
ČR má povinnost využít výnosy z aukcí povolenek v souladu se Směrnicí a MŽP jako gestor musí zajistit, že se tak stane. Pokud by byly výnosy příjmem státního rozpočtu, na jehož výdajovou stránku nemá přímý vliv, nota bene na výdaje jiných rozpočtových kapitol, nešlo by o dostatečnou transpozici Směrnice.
Hradit provozní podporu již existujících OZE nadto již od roku 2024 nebude podle Evropské komise možné, musí se vždy jednat o nové instalace (nebylo to možné jako výdaj na klima ani doposud, ale využití výnosů na klima dosud neměly členské státy jako povinnost a tudíž nebylo Evropskou komisí vymahatelné). U nových zdrojů mohou ale členské státy poskytovat z výnosů jak investiční, tak provozní podporu, přičemž obě varianty může zajistit SFŽP.
ROZPOR
9.
9/ K novelizačnímu bodu 47, k § 12 odst. 4: ve větě první navrhujeme zrušení slov „z dražeb povolenek“.
Odůvodnění: Vzhledem k zásadní připomínce k § 12 odst. 3 navrhujeme zrušení z důvodu nadbytečnosti.
Vysvětleno
Nelze akceptovat připomínku č. 8, kterou je tato úprava podmíněna.
ROZPOR
10.
II. Ke zprávě RIA
10/ Ke shrnutí závěrečné zprávy, kapitola 3.2, druhý odstavec, str. 3
Navrhujeme následující úpravu textu:
„Mezinárodní (mimo EU) konkurenceschopnost dotčených sektorů ovlivňuje míra bezplatné alokace povolenek dle zařazení na seznamu sektorů ohrožených únikem uhlíku. Od roku 2026 budou postupně zpoplatněny emise v dovážených produktech (př.: cement, železo, ocel, hliník, vodík) pomocí mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích (Carbon Border Adjustment Mechanism, CBAM) se sazbou, která dorovnává případné nacenění uhlíku v třetích zemích do úrovně ceny povolenky v EU. Funkční CBAM má zajistit rovné konkurenční prostředí v rámci EU mezi evropskými výrobci a dovozem do EU ze zemí bez klimatických nebo s omezenými klimatickými opatřeními. Všichni tak teoreticky na vnitřním trhu EU budou podléhat stejnému zpoplatnění emisí a postupně tento systém nahradí bezplatnou alokaci emisních povolenek pro zařízení v EU. Finální znění směrnice neumožnilo zachování bezplatné alokace pro export dotčených produktů z EU kvůli obavám ohledně zajištění souladu s pravidly WTO. Pro sektory CBAM (a tedy spojitě sektorům, jimž se bude snižovat bezplatná alokace) budou nicméně vyhlašovány speciální výzvy z Inovačního fondu a také budou jejich investice do snížení emisní náročnosti výroby podporovány z výnosů z aukcí povolenek.“
Odůvodnění: CBAM ještě nezačal fungovat a jeho účinnost je tedy neznámá, včetně míry nebezpečí jeho obcházení ze strany výrobců ze třetích zemí. Nelze tedy jednoznačně tvrdit, že CBAM skutečně zajistí rovné konkurenční prostředí. Na tato rizika průmysl od počátku projednávání nařízení k CBAM upozorňoval, zejména ve spojitosti se snižováním bezplatné alokace povolenek. Finální dohoda však v tomto ohledu nepřináší žádné konkrétní řešení, pouze předjímá sledování rizik.
Řešení pro přímou ochranu exportu, například v podobě rabatu či bezplatné alokace pro exportované objemy, bylo podle některých názorů možné zavést, aniž by to bylo v rozporu s pravidly WTO. Teoreticky získatelné prostředky z Inovačním fondu či možnost použít na dekarbonizaci CBAM odvětví výnosy z aukcí povolenek nelze považovat za přímou ochranu exportu do třetích zemí, který má jen v ocelářství hodnotu 45 mld. eur ročně.
Akceptováno
S úpravou na:
Mezinárodní (mimo EU) konkurenceschopnost dotčených sektorů ovlivňuje míra bezplatné alokace povolenek dle zařazení na seznamu sektorů ohrožených únikem uhlíku. Od roku 2026 budou postupně zpoplatněny emise v dovážených produktech (př.: cement, železo, ocel, hliník, vodík) pomocí mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích (Carbon Border Adjustment Mechanism, CBAM) se sazbou, která dorovnává případné nacenění uhlíku v třetích zemích do úrovně ceny povolenky v EU. CBAM by měl zajistit rovné konkurenční prostředí v rámci EU mezi evropskými výrobci a dovozem do EU ze zemí bez klimatických nebo s omezenými klimatickými opatřeními. Cílem CBAM je, aby na vnitřním trhu EU všichni podléhali stejnému zpoplatnění emisí a postupně by tento systém měl nahradit bezplatnou alokaci emisních povolenek pro zařízení v EU. Z důvodu nutnosti souladu CBAM a systému EU ETS s pravidly WTO, tzn. pro vyloučení exportní podpory, se bude sektorům pokrytým v CBAM postupně snižovat bezplatná alokace povolenek v rámci systému EU ETS. Pro sektory CBAM (a tedy spojitě sektorům, jimž se bude snižovat bezplatná alokace) budou vyhlašovány speciální výzvy z Inovačního fondu a také budou jejich investice do snížení emisní náročnosti výroby podporovány z výnosů z aukcí povolenek.
11.
11/ Ke kapitole 3.3.2.1, str. 85
Navrhujeme upravit následující odstavec:
„Kompenzace jako takové jsou vždy selektivní, nicméně kritéria Komise pro jejich vyplácení jsou transparentní a jednoznačná.“
Odůvodnění: Kompenzace nepřímých nákladů jsou nástrojem, který Komise i průmyslové členské státy považují za vhodný ke zmírnění rizika úniku uhlíku z EU. Pravidla způsobilosti jsou jasně daná a kompenzace míří výhradně na odvětví, kde Komise i členské státy riziko úniku uhlíku identifikovaly. Předkladatel daným tvrzením popírá pravidla fungování i kritéria způsobilosti kompenzací: samozřejmě, že z nich mohou těžit i malé a střední firmy. Obecně platí, že čím více jednotek elektřiny firma spotřebuje (se zohledněním národního energetického mixu a benchmarku energetické účinnosti výroby), tím vyšší kompenzace, a to bez ohledu na velikost firmy.
Zcela absurdní je pak argument, že z kompenzací nemohou těžit domácnosti. Kompenzace jsou specifickým nástrojem pro specifickou skupinu spotřebitelů. Domácnosti mohou těžit z jiných forem podpory včetně ochrany před energetickou chudobou, pokud se tak členský stát rozhodne.
Akceptováno
Bude upraveno napříč ZZ RIA na:
Kompenzace jako takové jsou vždy selektivní, ačkoliv jsou kritéria Komise pro jejich vyplácení transparentní, cenový signál uhlíku v rámci celého hospodářství (tzn. distribuce ceny uhlíku) je problematické robustně analyzovat z celoevropské perspektivy s ohledem na rozdílný stav ekonomik států EU..
12.
Připomínka:
K novele zákona
1/ V čl. I, v bodech 7, 11, 20, 76 doporučujeme nahradit slovo „či“ slovem „nebo“.
Akceptováno
13.
2/ V čl. I, bodě 9, na konci písmene t) doporučujeme doplnit čárku.
Akceptováno
14.
3/ V čl. I, bodě 37 doporučujeme slovo „dost.“ upravit na slovo „odst.“
Akceptováno
15.
4/ V čl. I, bodě 41 (§ 10 odst. 7) doporučujeme před slovo „potvrdí“ doplnit slovo „se“, které tam chybí.
Akceptováno
Bude upřesněno (Přestože je z kontextu předchozí zřejmé, že provozovatelé potvrdí.)
16.
5/ V čl. I, v bodě 44 doporučujeme nadpis uvést tučně.
Akceptováno
17.
6/ V čl. I, bodě 81 návrh zákona nijak neupravuje, že se právní úprava nevztahuje na zařízení nebo části, které se používají k výzkumu, vývoji a zkoušení nových výrobků a postupů. Doporučujeme upravit text návrhu zákona v souladu se směrnicí.
Neakceptováno
Tato výjimka je součástí definice zařízení již v platném znění, viz § 2 písm. a): „ za zařízení se nepovažují stacionární technické jednotky používané k výzkumu, vývoji a zkoušení nových výrobků a postupů,“
18.
7/ V čl. III (Účinnost) se předpokládá, že zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2024 s výjimkou některých ustanovení, jež nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2027. S ohledem na lhůty v legislativním procesu může být takto navržená lhůta, ač odpovídá požadavkům práva EU, těžko zvládnutelná – případně bude nutné v rámci dalšího legislativního procesu datum účinnosti změnit.
Doporučující připomínku bereme na vědomí.
19.
K důvodové zprávě
1/ V záhlaví, doporučujeme označit římskou číslicí „IV.“ v pravém horním rohu.
Akceptováno
20.
2/ Doporučujeme dopracovat zhodnocení souladu navržené právní úpravy s ústavním pořádkem, neboť lakonická konstatace v rozsahu jedné věty „Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky.“ je nedostatečná.
Akceptováno
21.
3/ Pokud v důvodové zprávě v zhodnocení souladu navržené právní úpravy s evropským právem a s judikaturou soudních orgánů Evropské unie je konstatováno, že se právní úprava dotýká dvou rozsudků ESD, patrně by mělo být více popsáno v čem se právní úprava s judikaturou ESD dotýká.
Doporučující připomínku bereme na vědomí a zohledníme v revidovaném znění DZ.
22.
4/ Upozorňujeme, že od února 2023 má být náležitostí důvodové zprávy zhodnocení souladu navržené právní úpravy s dopady na územní samosprávu (obce, kraje) a dopady na rodiny. V důvodové zprávě absentuje vyjasnění dopadu na rodiny, ač v nadpisu bodu G je dopad na rodiny zmíněn a v posledním odstavci bodu G se obecně odkazuje na RIA, kde tyto dopady vyjasněny jsou. Doporučujeme alespoň ve zkratce i tyto dopady do důvodové zprávy uvést. Pokud jde o dopady na územní samosprávu, tak ty v důvodové zprávě uvedeny nejsou - dopad je vysvětlen v RIA, doporučujeme alespoň ve zkratce i tyto dopady do důvodové zprávy uvést.
Akceptováno
V DZ bude zmíněno stručné shrnutí, jinak v souladu s LPV bude odkázáno na ZZ RIA.
23.
5/ V zvláštní části, Čl. I, bodě 38 (§ 10 odst. 1) doporučujeme doplnit zdůvodnění provedené úpravy, kterou se mění pojem „provozovatele“ na „účastníka systému obchodování na účet“.
Doporučující připomínku bereme na vědomí a zohledníme v revidovaném znění DZ.
24.
6/ V zvláštní části, Čl. I, bodě 41 doporučujeme upravit slovo „jedná“ na „Jedná“. Tímto slovem začíná nová věta.
Akceptováno
25.
K rozdílové tabulce
1/ V čl. I, bodě 9, na konci písmene t) doporučujeme doplnit čárku.
Akceptováno
26.
2/ V čl. I, bodě 37 doporučujeme slovo „dost.“ upravit na slovo „odst.“
Akceptováno
27.
3/ V čl. 1 bodě 41, odst. 7 doporučujeme před slovo „potvrdí“ doplnit slovo „se“, které tam chybí.
Akceptováno
28.
4/ V čl. I bodech 69 – 75 doporučujeme doplnit na pravé straně tabulky text Přílohy I směrnice, který chybí.
Doporučující připomínku bereme na vědomí. Zda je nutné kopírovat celý text přílohy směrnice budeme konzultovat s OKOM.
29.
5/ V čl. I bodě 81 návrh zákona nijak neupravuje, že se právní úprava nevztahuje na zařízení nebo části, které se používají k výzkumu, vývoji a zkoušení nových výrobků a postupů. Doporučujeme upravit text návrhu zákona v souladu se směrnicí.
Viz výše, tato výjimka je součástí definice zařízení již v platném znění, viz § 2 písm. a)
30.
K srovnávací tabulce
Předložené srovnávací tabulky neodpovídají formálním požadavkům, zejména chybí v některých částech ID návrhu a vyhodnocení implementace. Doporučujeme adekvátně upravit
Bereme na vědomí, podrobně se tím zabývá vypořádání připomínek OKOM.
MV
31.
K čl. I bodu 12 – k § 3 odst. 6 písm. a) zákona č. 383/2012 Sb.:
Navržená úprava je duplicitní vůči úpravě obsažené ve správním řádu. Rozhodnutí musí podle § 68 odst. 2 správního řádu vždy obsahovat identifikační údaje účastníků podle § 27 odst. 1 tohoto zákona, přičemž konkrétní výčet těchto údajů stanoví § 18 odst. 2. V nyní posuzovaném případě tedy bude rozhodnutí obsahovat identifikační údaje provozovatele, který je žadatelem a současně jediným účastníkem daného správního řízení (srov. § 3 odst. 1 a 3 zákona č. 383/2012 Sb.).
Navrhujeme dané ustanovení pro nadbytečnost vypustit.
Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní.
Akceptováno
32.
K čl. I bodu 43 – k § 11 odst. 3 zákona č. 383/2012 Sb.:
Z dikce úvodní části ustanovení („Kompenzace lze poskytnout…“) není zřejmé, zda v případě, že vláda rozhodne podle odstavce 1 o poskytnutí finančních prostředků, je tím založen právní nárok provozovatelů, kteří splňují podmínky podle odstavce 3 písm. a) a b), na poskytnutí kompenzace, nebo má mít Ministerstvo průmyslu a obchodu správní uvážení ohledně poskytnutí kompenzace konkrétnímu provozovateli. Pokud by nemělo jít o právní nárok, pak není zřejmé, podle jakých kritérií se bude posuzovat, zda má být kompenzace v konkrétním případě poskytnuta.
Požadujeme ustanovení upravit, a to např. nahrazením slov „lze poskytnout“ slovy „se poskytne“.
Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní.
Vysvětleno
Ustanovení bude přepracováno v souvislosti s vypořádáním připomínky MPO č. 6 - viz výše. V případě odstavce 3 to víceméně znamená návrat k dosavadnímu platnému znění
33.
K čl. I bodu 49 – k § 13 odst. 1 zákona č. 383/2012 Sb.:
Požadujeme vyjasnit, zda budou na internetových stránkách vymezeny i některé konkrétní náležitosti žádosti provozovatele obchodní letecké dopravy, které nevyplývají přímo ze zákona. V takovém případě by bylo nutné tyto náležitosti upravit alespoň v podzákonném předpisu – viz např. nález Ústavního soudu ze dne 12. 11. 2019, sp. zn. Pl. ÚS 19/17 (srov. zejm. bod 34 a násl.).
Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní.
Akceptováno, vysvětleno
Ustanovení bude doplněno o odkaz na budoucí přímo použitelný předpis, který stanoví pravidla přidělování těchto povolenek. (ten bude přijat na základě nového znění článku 3c odst. 6 šestý pododstavec směrnice). Certifikovaný objem udržitelných leteckých paliv vychází z pravidelného ročního emisního reportu provozovatele letadel (ve kterém uvádí objem odebraného udržitelného leteckého paliva) určuje objem bezplatné alokace. EK prováděcím předpisem specifikuje cenový rozdíl mezi fosilním kerosinem a udržitelným leteckým palivem.
34.
K čl. I bodům 55 a 65 – k nadpisu části páté a § 25 odst. 5 zákona č. 383/2012 Sb.:
Problematika rozhodování o zastavení provozu přímo nesouvisí s přestupky, a proto její zařazení mezi ustanovení o přestupcích považujeme za nesystémové a matoucí. Navrhujeme novelizační bod 55 vypustit a v návaznosti na to přesunout úpravu obsaženou v bodu 65 do jiné odpovídající části zákona, např. do části šesté „Výkon státní správy“.
Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní.
Akceptováno
35.
K čl. I bodu 56 – k § 18 odst. 2 zákona č. 383/2012 Sb.:
1. Navrženým ustanovením dochází k navýšení pokuty za přestupky podle odstavce 1 písm. a), f) a g) z 5 mil. Kč na 20 mil. Kč. Podle bodu 2.5 Zásad tvorby právní úpravy přestupků, schválených usnesením vlády č. 498 ze dne 31. 7. 2018 (dále jen „Zásady“), „předkladatel ve zvláštní části důvodové zprávy souhrnně odůvodní přiměřenost jím navržených druhů a zákonných rozpětí správních trestů za přestupky. Zvláště se předkladatel zaměří na porovnání přestupků, pro které je v daném konkrétním zákoně (popř. v dané oblasti veřejné správy) zakotven stejný druh a rozpětí správního trestu. Dále např. vysvětlí, že určitý přestupek (nebo skupina přestupků) je postihován ve srovnání s jinými přestupky přísněji, protože způsobuje závažnější následek (poškozuje životní prostředí, vede k získání většího majetkového prospěchu pachatele), má poruchový charakter, případně vykazuje jiný znak zvyšující jeho typovou závažnost. Má-li dojít ke zvýšení horní hranice sazby pokuty za přestupek, předkladatel uvede například s využitím údajů z úřední evidence, kterou sám vede, v jaké konkrétní výši byla podle stávající praxe pokuta ukládána, zejména v kolika případech byla pokuta uložena na samé horní hranici, nebo těsně pod ní, ve vztahu k celkovému počtu projednaných přestupků.“.
Z údajů obsažených v přehledech přestupků, zpracovaných podle dřívějšího § 110 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, vyplývá, že v roce 2018 a 2019 nebyl projednán žádný přestupek podle zákona č. 383/2012 Sb. V roce 2020 pak byl projednán jeden přestupek podle § 18 odst. 1 písm. a) tohoto zákona, za který byla uložena pokuta ve výši 20 tis. Kč. Pro ilustraci lze uvést, že předmětná částka odpovídá 4 tisícinám stávající horní hranice sazby pokuty za daný přestupek, resp. 1 tisícině hranice aktuálně navrhované. Přestupky podle daného zákona tedy ve sledovaném období prakticky nebyly projednávány, a pokud výjimečně byly, uložená pokuta činila nepatrný zlomek zákonné horní hranice. Není proto zřejmé, na základě jakých skutečností dospěl předkladatel v důvodové zprávě ke kategorickému závěru, že „současná maximální výše není dostatečně odrazující“. Neuvádí žádné relevantní statistické údaje (zejm. pro pozdější období od roku 2021), ani jiné argumenty, které by mohly navrhované navýšení pokut podpořit. Požadujeme proto zachování stávajících hranic sazeb pokut.
Tuto připomínku obdobně vztahujeme k čl. I bodu 61 (§ 19 odst. 4) a k čl. I bodu 63 (§ 21 odst. 2). V případě prve zmíněného novelizačního bodu zcela chybí zdůvodnění zákonného rozpětí sazeb pokut u nových skutkových podstat přestupků podle § 19 odst. 3. Požadujeme odůvodnění doplnit. U druhého zmíněného bodu vede navržené sjednocení sazeb pokut za přestupky podle § 21 odst. 1 k pětinásobnému navýšení horní hranice v případě přestupku podle písmene a) (ze 100 tis. Kč na 500 tis. Kč). Ani tato úprava není nijak odůvodněna, vyjma prostého konstatování, že dochází ke sjednocení sazeb. Zákonné rozpětí sazeb pokut má podle bodu 2.5 Zásad odrážet typovou závažnost přestupku. Lze pochybovat o tom, že se typová závažnost přestupku podle písmene a) (či spíše hodnocení této závažnosti předkladatelem) v poslední době výrazně změnila, zatímco u zbývajících přestupků podle § 21 odst. 1 zůstala shodná.
2. Upozorňujeme, že podmínkou pro zakotvení zpřísněného postihu recidivy je podle bodu 3.5.1 Zásad rovněž vymezení, co se rozumí opakovaným spácháním přestupku – srov. např. formulaci obsaženou v § 13 zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích: „Přestupek podle § … je spáchán opakovaně, jestliže od nabytí právní moci rozhodnutí o stejném přestupku, z něhož byl obviněný uznán vinným, do jeho spáchání neuplynulo 12 měsíců.“. V navržené úpravě předmětné pravidlo chybí. Požadujeme proto jeho doplnění.
3. Máme za to, že navržený mechanismus výpočtu pokuty je značně složitý. Požadujeme předmětný mechanismus podrobněji vysvětlit v důvodové zprávě, nejlépe s uvedením příkladu výpočtu. Předkladatel v důvodové zprávě pouze zmiňuje, že se „v případě opakovaného přestupku navrhuje navázat výši pokuty na množství vypuštěných emisí, které nebyly kryty odpovídajícím vyřazením povolenek“. V navrženém ustanovení však předmětná vazba k nevyřazeným povolenkám není vyjádřena, na rozdíl např. od úpravy obsažené ve stávajícím § 20 odst. 2.
4. Není zřejmé, co se rozumí možností uložit pokutu „v denní výši trvající do doby ukončení trvání protiprávního stavu“, jaký účel předmětný mechanismus sleduje a jakým způsobem by měl prakticky fungovat. Z navržené úpravy nelze dovodit, zda má jít např. o určitou obdobu ukládání peněžitého trestu ve formě denních sazeb v trestním právu nebo má jít o donucovací postup. Ke druhé zmíněné možnosti podotýkáme, že uplatnění odpovědnosti za přestupek směřuje k represivnímu a preventivnímu působení na pachatele. Pokud má být cílem navrženého postupu donutit pachatele k upuštění od protiprávního jednání v konkrétním případě, je třeba pro tento účel zvolit jiný odpovídající procesní nástroj. Může jít například o ukládání opatření k nápravě navazujících na výkon kontroly, s možností následného vynucení daného opatření v rámci správní exekuce. To nevylučuje případné souběžné uplatnění odpovědnosti za přestupek, které však sleduje odlišný účel.
Tyto připomínky považuje ministerstvo za zásadní.
Částečně akceptováno, vysvětleno
1. Akceptováno, DZ bude doplněna o podrobnější odůvodnění zvýšení sankcí z 5 na 20 mil. Je však třeba upozornit na specifika těchto přestupků z hlediska výše možného majetkového prospěchu, který je vázán na cenu povolenek. Systému EU ETS se povinně účastní i společnosti, jejichž jednotlivá zařízení vypouštění až miliony t CO2e ročně. Současná výše sankce je ve vztahu k přestupkům, ke kterým může u takovýchto zařízení dojít, i ve vztahu k ceně emisní povolenky (kolem 90 EUR), zcela nedostatečná, když hodnota povolenek, jichž s přestupek týká, se může pohybovat i v miliardách Kč. V této souvislosti je současná výše horní hranice naprosto nedostačující.
2. Akceptováno
(bude doplněno, že přestupek je spáchán opakovaně, pokud ode dne, kdy rozhodnutí o uložení pokuty za týž přestupek nabylo právní moci, neuplynul 1 rok)
3. Mechanismus stanovení sankcí je dostatečně popsán v samotném ustanovení. Požadovaný popis vazby na nevyřazené povolenky je jednoduchý: ustanovení totiž uvádí pokutu 100 eur „za t CO2, která byla ze zařízení v souvislosti s přestupkem podle písmene a, f) nebo g) vypuštěna“. Tuna CO2 = jedna povolenka. Sankce se váže ke společenským dopadům přestupku a potenciálnímu či skutečnému dopadu na emise, má být citelná i pro velké firmy.
Tam, kde je stanoven výpočet, se pokuta váže na množství emisí a jelikož jde o přestupek s obdobnými dopady jako nevyřazení povolenek (nepokrytí emisí povolenkami), používá i stejný mechanismus výpočtu maximální výše sankce.
Ministerstvo sleduje narůstající množství kauz, zatím pohybujících se většinou v rovině správních řízení o změnách povolení, které ukazují na snahu o obcházení systému EU ETS. Musí být možné udělit pokutu odpovídající množství emisí, ceně povolenek, kterých se mohou týkat dopady přestupku a potažmo i velikosti firmy. V EU ETS jsou zařazena i zařízení s miliony tun emisí ročně a firmy s obratem v desítkách mld. Kč. Sankce musí být citelná i pro takové pachatele a musí mít i odrazující efekt.
Souhlas s doplněním.
4. Část textu upravující nově možnost stanovení pokuty „v denní výši“ bude odstraněna.
36.
K čl. I bodu 62 – k § 20 odst. 2 zákona č. 383/2012 Sb.:
Podle bodu 3.5 Zásad by „dikce „se uloží“ měla být užívána výlučně za účelem omezení správního uvážení při určení druhu správního trestu. Z důvodu právní jistoty by dikce „se uloží“ neměla sloužit k implicitnímu vyloučení upuštění/podmíněného upuštění od uložení správního trestu, tj. k nahrazení požadavku výslovného vyloučení tohoto právního institutu“. Pokud má být v případě přestupku podle § 20 odst. 1 s ohledem na požadavky vyplývající z evropského práva vyloučena možnost upustit od uložení správního trestu, je třeba tak učinit výslovně, např. za použití slov „Od uložení správního trestu … nelze upustit.“.
Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní.
Akceptováno
Bude doplněna věta „Od uložení pokuty nelze upustit.“
37.
Doporučující připomínky:
K čl. I bodu 43 – k § 11 odst. 2 zákona č. 383/2012 Sb.:
Podle věty druhé se poskytování kompenzací řídí zvláštním právním předpisem, přičemž v poznámce pod čarou se odkazuje na zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla). Doporučujeme ustanovení upřesnit tak, aby přímo z normativního textu ustanovení bylo možno dovodit, že se má použít úprava poskytování dotací v rozpočtových pravidlech. V důvodové zprávě se uvádí, že kompenzace je svým charakterem „na pomezí nároku a dotace“. Jedná se tedy o plnění do určité míry specifické a mohly by patrně vznikat pochybnosti o tom, jaká úprava má být aplikována, neboť samotná poznámka pod čarou nemá normativní povahu (čl. 47 odst. 1 Legislativních pravidel vlády).
Kompenzace budou upraveny na základě připomínky MPO výše.
38.
K čl. I bodu 67 – k § 26 odst. 2 zákona č. 383/2012 Sb.:
Podle nového § 26 odst. 2 návrhu platí: „Ministerstvo může za účelem zjištění skutečného stavu zařízení a případných změn v provozu zařízení podle § 4 nebo při podezření z neplnění povinností stanovených tímto zákonem provést kontrolu v místě provozu zařízení. Pro účely uvedené v předchozí větě si může od provozovatele vyžádat veškerou dokumentaci vztahující se k plnění povinností vyplývajících z účasti v systému obchodování a dokumentace prokazující kapacitu a způsob provozu zařízení.“. Důvodová zpráva k tomuto uvádí „Navrhuje se doplnění kontrolní kompetence ministerstva z důvodu efektivního řešení situací, kdy ministerstvo řeší některé problematické provozovatele v souvislosti se svou rozhodovací kompetencí např. u změn povolení k emisím nebo o přestupku za nesplnění povinnosti vyřadit povolenky.“.
Požadujeme v důvodové zprávě blíže rozvést, zda se pro účely kontroly v místě provozu zařízení podle § 26 odst. 2 návrhu užije zákon č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „kontrolní řád“) jakožto obecný procesní předpis pro oblast kontrol, nebo se uplatní jiná, zvláštní úprava. V této souvislosti uvádíme, že kontrolní řád představuje obecný procesní předpis upravující „kontrolní postupy“ v oblasti veřejné správy (srov. § 1 kontrolního řádu). Vztah kontrolního řádu a zvláštních právních úprav upravujících kontrolní postupy v oblasti veřejné správy je proto dán obecným vztahem speciality a subsidiarity. Jestliže zvláštní právní předpis upravuje určité procesní postupy při výkonu kontroly odlišně od kontrolního řádu, uplatní se tato speciální právní úprava přednostně. Jestliže zvláštní právní předpis určité procesní postupy při výkonu kontroly neupravuje nebo je neupravuje komplexně, lze aplikovat kontrolní řád subsidiárně. Výjimkou subsidiární aplikace určité úpravy obsažené v kontrolním řádu by byla právní úprava obsažená ve zvláštním zákoně, která by svou povahou regulovala příslušný postup kontrolního orgánu komplexně. V takovém případě by subsidiární užití kontrolního řádu ve vztahu k této zvláštní právní úpravě bylo vyloučeno.
Je proto nutné vždy zkoumat, zda zvláštní právní předpis obsahuje speciální úpravu vůči kontrolnímu řádu a dále, do jaké míry tato speciální právní úprava vylučuje (zcela nebo zčásti) subsidiární užití kontrolního řádu.
S ohledem na uvedené požadujeme (zejména v důvodové zprávě) vymezit vztah zvláštní a obecné právní úpravy pro kontrolní činnost Ministerstva životního prostředí, a blíže uvést, zda a v jakých případech podléhá kontrolní činnost zvláštní právní úpravě a kdy se naopak použije právní úprava kontrolního řádu jakožto obecného procesního předpisu pro oblast kontrol.
Bude-li se aplikovat kontrolní řád, upozorňujeme též na riziko případného vzniku duplicitní právní úpravy spočívající v oprávnění kontrolujícího vyžadovat poskytování dokumentace a jiných podkladových materiálů – viz blíže § 8 písm. c) kontrolního řádu: „Kontrolující je v souvislosti s výkonem kontroly dále oprávněn požadovat poskytnutí údajů, dokumentů a věcí vztahujících se k předmětu kontroly nebo k činnosti kontrolované osoby (dále jen „podklady“); v odůvodněných případech může kontrolující zajišťovat originální podklady.“.
Akceptováno, vysvětleno
Cílem ustanovení nebylo ani tak vymezit odchylný postup vůči kontrolnímu řádu, jako spíše jednoznačné vymezení kompetencí kontrolního orgánu a předmětu kontroly (což z kontrolního řádu vyplývat nemůže). Vedle kontrolní činnosti ČIZP, která vyplývá z její kompetence k přestupkům (§25) a je ukotvena také v § 26 odst. 2 písm. a), je žádoucí, aby v rámci ověřování skutečného stavu v provozovaném zařízení, zejména při řízeních o změnách povolení, mělo obdobné pravomoci také MŽP. Toto se navrhované ustanovení snaží zajistit.
39.
Připomínky legislativně technické a formálního charakteru:
K označení článků:
V souladu s čl. 28 odst. 1 Legislativních pravidel vlády doporučujeme čl. II a III neoznačovat tučně.
Akceptováno
40.
K čl. I – k úvodní větě zákona č. 383/2012 Sb.:
Navrhujeme do úvodní věty doplnit zákon č. 261/2021 Sb., neboť rovněž novelizuje zákon č. 383/2012 Sb.
Akceptováno
41.
K čl. I bodu 1 – k poznámce pod čarou č. 1 zákona č. 383/2012 Sb.:
Doporučujeme v poznámce pod čarou uvést úplné názvy předpisů Evropské unie.
Pozn. p. čarou bude upravena podle požadavku OKOM, viz níže.
42.
K čl. I bodu 3 – k § 1 písm. a) zákona č. 383/2012 Sb.:
V souladu s čl. 58 odst. 6 Legislativních pravidel vlády navrhujeme v úvodní části textu novelizačního bodu slovo „písmeno“ nahradit textem „písm.“.
Akceptováno
43.
K čl. I bodu 4 – k § 2 písm. a) zákona č. 383/2012 Sb.:
Doporučujeme u slov „“technická jednota, ve které““ nahradit přední horní uvozovky spodními.
Akceptováno
44.
K čl. I bodu 7 – k poznámce pod čarou č. 6 zákona č. 383/2012 Sb.:
Podle čl. 57 odst. 5 Legislativních pravidel vlády navrhujeme v novelizačním bodě za číslem „6)“ odebrat závorku.
Akceptováno
45.
K čl. I bodu 9 – k § 2 písm. t) a u) zákona č. 383/2012 Sb.:
Před slovy „o monitorování“ navrhujeme odstranit nadbytečnou čárku, aby název unijního předpisu korespondoval s názvem, pod jakým byl publikován v Úředním věstníku Evropské unie.
Akceptováno
46.
K čl. I bodu 10 – k § 3 odst. 3 zákona č. 383/2012 Sb.:
1. Novelizační větu doporučujeme upravit ve smyslu čl. 57 odst. 2 písm. c) Legislativních pravidel vlády, tedy čárky před slovem „včetně“ a „zní“ odstranit pro nadbytečnost.
2. Doporučujeme za slovo „podává“ vložit spojku „v“.
Akceptováno
47.
K čl. I bodu 11 – k § 3 odst. 5 zákona č. 383/2012 Sb.:
Navrhujeme za slova „Poznámka pod čarou č.“ vložit mezeru.
Akceptováno
48.
K čl. I bodu 14 – k § 3 odst. 7 zákona č. 383/2012 Sb.:
Na konec novelizačního bodu, tj. za horní uvozovky, doporučujeme vložit tečku.
Akceptováno
49.
K čl. I bodu 18 – k § 4 odst. 3 zákona č. 383/2012 Sb.:
Slova „jako písm.“ navrhujeme nahradit slovy „jako písmeno“.
Akceptováno
50.
K čl. I bodu 20 – k nadpisu § 4a zákona č. 383/2012 Sb.:
Označení „§ 4a“ není třeba uvádět tučně.
Akceptováno
51.
K čl. I bodu 23 – k § 6 odst. 4 zákona č. 383/2012 Sb.:
1. V souladu s čl. 58 odst. 2 písm. i) Legislativních pravidel vlády navrhujeme v úvodní části textu novelizačního bodu za slovo „které“ vložit slova „včetně poznámky pod čarou č. 12“ a odebrat z novelizačního bodu slova „Poznámka pod čarou č. 12 zní: „“.
2. Ve slovech „se označují jako odstavce č. 6 a 7“ navrhujeme odebrat zkratku „č.“.
Akceptováno
52.
K čl. I bodu 24 – k § 6 odst. 7 zákona č. 383/2012 Sb.:
S odkazem na čl. 58 odst. 8 písm. b) Legislativních pravidel vlády navrhujeme novelizační větu uvést takto: „V § 6 se na konci odstavce 7 doplňuje věta „...“.“.
Akceptováno
53.
K čl. I bodu 25 – k § 6a odst. 4 zákona č. 383/2012 Sb.:
Novelizační bod doporučujeme zakončit tečkou.
Akceptováno
54.
K čl. I bodu 27 – k § 7 zákona č. 383/2012 Sb.:
Doporučujeme novelizační bod uvést ve znění: „V nadpisu § 7 se slova „a využití výnosů z dražby“ zrušují.“.
Akceptováno
55.
K čl. I bodu 28 – k § 7 odst. 2 zákona č. 383/2012 Sb.:
Podle čl. 57 odst. 2 písm. c) Legislativních pravidel vlády doporučujme v úvodní části textu novelizačního bodu text „odst.“ nahradit slovem „odstavec“.
Akceptováno
56.
K čl. I bodu 34 – k § 9 odst. 1 zákona č. 383/2012 Sb.:
Dle čl. 56 odst. 4 písm. c) Legislativních pravidel vlády navrhujeme v úvodní části textu novelizačního bodu nahradit slova „poslední věta“ slovy „věta poslední“.
Akceptováno
57.
K čl. I bodu 35 – k § 9 odst. 2 zákona č. 383/2012 Sb.:
Upozorňujeme, že za slovy „jurisdikce členského státu“, které se nacházejí v ustanovení jako druhé v pořadí, jsou po sobě použity spojky „nebo a“, čímž dochází ke snížení srozumitelnosti textu ustanovení. Doporučujeme v ustanovení ponechat pouze jednu ze spojek.
Akceptováno
58.
K čl. I bodu 35 – k § 9 odst. 2 písm. a) zákona č. 383/2012 Sb.:
Navrhujeme podle čl. 42 odst. 1 Legislativních pravidel vlády před spojku „nebo“ vložit čárku.
Akceptováno
59.
K čl. I bodu 35 – k závěru textu novelizačního bodu zákona č. 383/2012 Sb.:
Navrhujeme větu „Dosavadní odstavce 2 až 6 se označují jako odstavce 5 až 9“ nahradit větou „Dosavadní odstavce 2 až 6 se označují jako odstavce 6 až 10“. Dále pak tuto změnu promítnout v platném znění návrhu.
Akceptováno
60.
K čl. I bodu 37 – k § 9 odst. 9 zákona č. 383/2012 Sb.:
V textu novelizačního bodu doporučujeme text „dost.“ nahradit textem „odst.“.
Akceptováno
61.
K čl. I bodu 38 – k § 10 odst. 1 zákona č. 383/2012 Sb.:
Navrhujeme v novelizační větě výraz „slovem“ nahradit výrazem „slovy“.
Akceptováno
62.
K čl. I bodu 41 – k § 10 odst. 6 až 9 zákona č. 383/2012 Sb.:
1. V souladu s čl. 58 odst. 4 písm. a) Legislativních pravidel vlády navrhujeme úvodní část textu novelizačního bodu upravit takto: „V § 10 se doplňují odstavce 6 až 9, které včetně poznámek pod čarou č. 36 a 37 znějí:“.
2. V odstavci 6 doporučujeme slovo „certifikovaném“ nahradit slovem „certifikovanému“.
3. V odstavci 7 navrhujeme slova „§ 15 odstavce 4“ nahradit textem „§ 15 odst. 4“.
4. V odstavci 8 dáváme ke zvážení, zda v poslední větě, ve které jsou uvedena procenta s desetinnými čísly, nepoužít pro zpřehlednění textu místo čárek umístěných mezi jednotlivými roky středníky.
5. Doporučujeme v odstavci 9 přeformulovat písmeno b) neboť nenavazuje na úvodní větu.
Akceptováno/vzato na vědomí
63.
K čl. I bodu 43 – k § 11 zákona č. 383/2012 Sb.:
Novelizační větu doporučujeme upravit ve smyslu čl. 57 odst. 2 písm. c) Legislativních pravidel vlády, tedy čárky před slovem „včetně“ a „zní“ odstranit pro nadbytečnost.
Akceptováno
64.
K čl. I bodu 44 – k § 12 zákona č. 383/2012 Sb.:
V úvodní části textu novelizačního bodu navrhujeme odebrat slova „pod označením“ a nadpis uvést tučně.
Akceptováno
65.
K čl. I bodu 46 – k § 12 odst. 3 zákona č. 383/2012 Sb.:
Legislativní pravidla vlády nepřipouští užívání písmenných zkratek, proto navrhuje zkratku „ČR“ rozepsat slovně.
Akceptováno
66.
K čl. I bodu 47 – k § 12 odst. 4 a 5 zákona č. 383/2012 Sb.:
1. V úvodní části textu novelizačního bodu doporučujeme odebrat čárky za slovem „které“ a číslem „35“.
2. V odstavci 4 navrhujeme slova „ministerstva financí“ nahradit slovy „Ministerstva financí“.
Akceptováno
67.
K čl. I bodu 52 – k § 15 odst. 5 zákona č. 383/2012 Sb.:
V souladu s čl. 57 odst. 2 písm. c) Legislativních pravidel vlády navrhujeme úvodní část textu novelizačního bodu koncipovat takto: „V § 15 odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 38 zní:“, dále navrhujeme odebrat z novelizačního bodu slova „Poznámka pod čarou č. 38 zní: „“.
Akceptováno
68.
K čl. I bodu 55 – k nadpisu části páté zákona č. 383/2012 Sb.:
Slova z nadpisu navrhujeme psát tučně
Akceptováno
69.
K čl. I bodu 58 – k § 19 odst. 1 písm. b) zákona č. 383/2012 Sb.:
V úvodní části textu novelizačního bodu navrhujeme podle čl. 57 odst. 2 písm. d) text „písm. a)“ nahradit slovy „písmeno a)“.
Akceptováno
70.
K čl. I bodu 61 – k § 19 odst. 3 zákona č. 383/2012 Sb.:
1. Doporučujeme upravit označení jednotlivých písmen, neboť na sebe nenavazují.
2. V písmenu a) navrhujeme na konec věty vložit čárku.
3. V písmenu b) doporučujeme slova „ne zajistí“ nahradit slovem „nezajistí“ a za slovo „způsobem“ vložit čárku.
Akceptováno
71.
K čl. I bodu 63 – k § 21 odst. 2 zákona č. 383/2012 Sb.:
Novelizační bod navrhujeme zakončit tečkou.
Akceptováno
72.
K čl. I bodu 64 – k § 25 odst. 1 zákona č. 383/2012 Sb.:
Doporučujeme slova „za text § 19“ nahradit slovy „za text „§ 19““ a slova „se vkládá text“ nahradit slovy „se vkládají slova“.
Akceptováno
73.
K čl. I bodu 77 – k příloze č. 1 zákona č. 383/2012 Sb.:
Navrhujeme v textu novelizačního bodu odebrat tečku za slovem „písmenu“.
Akceptováno
74.
K čl. I bodu 78 – k příloze č. 1 zákona č. 383/2012 Sb.:
Doporučujeme u slov „“od 1. ledna 2013 do 31. prosince 216““ na začátku použít spodní uvozovky.
Akceptováno
75.
K čl. I bodu 82 – k příloze č. 1 zákona č. 383/2012 Sb.:
V úvodní části textu novelizačního bodu navrhujeme odebrat slovo „nový“.
Akceptováno
76.
K čl. II bodu 1 – k přechodnému ustanovení zákona č. 383/2012 Sb.:
Doporučujeme za číslem „2024“ odebrat čárku.
Akceptováno
77.
K čl. II bodu 3 – k přechodnému ustanovení zákona č. 383/2012 Sb.:
Před slovem „podává“ navrhujeme vložit čárku.
Akceptováno
78.
K čl. III – k účinnosti zákona č. 383/2012 Sb.:
1. Před slovy „s výjimkou“ navrhujeme vložit čárku.
2. Před označením bodů navrhujeme upřesnit, o jaké články návrhu se jedná.
Doporučujeme mezi číslo „1.“ a slovo „ledna“ vložit mezeru a za spojku „a“ vložit slovo „ustanovení“.
Akceptováno
MF
79.
Zásadní připomínka:
1. Čl. I body 27 – 29 (§ 7) a 44 - 47 (§ 12): S navrženým přesunem příjmů z dražeb emisních povolenek do příjmů SFŽP ČR MF zásadně nesouhlasí. Naopak je nutné napříč kapitolami státního rozpočtu identifikovat výdaje, které odpovídají účelům stanoveným v článku 10 odst. 3 revidované směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES pro využití výnosů z dražeb emisních povolenek.
Domníváme se, že v materiálu rovněž chybí základní argument, proč přesun prostředků do příjmů SFŽP kromě krytí administrace na MŽP pomůže naplnit požadavek 100% využití výnosů z dražeb emisních povolenek na opatření vedoucí k dekarbonizaci ekonomiky a zmírnění dopadů změny klimatu. Odůvodnění tím, že „SFŽP prokázal kompetentní a efektivní správu programu Nová zelená úsporám
a Modernizačního fondu, má zkušenosti s administrací podpory pro velké průmyslové podniky, veřejné instituce, municipality
i domácnosti. Má tedy veškeré předpoklady také pro správu zdrojů z dražeb povolenek“, není z pohledu MF akceptovatelné.
Vysvětleno
ČR má povinnost využít výnosy z aukcí povolenek v souladu se Směrnicí a MŽP jako gestor musí zajistit, že se tak stane. Pokud by byly výnosy příjmem státního rozpočtu, na jehož výdajovou stránku nemá přímý vliv, nota bene na výdaje jiných rozpočtových kapitol, nešlo by o dostatečnou transpozici Směrnice.
Výnosy z dražeb povolenek nemají sloužit k financování rutinních výdajů státu, ale k plnění dekarbonizačních cílů.
Způsoby transpozice opatření týkajících se výnosů z dražeb prezentovala Evropská komise na expertní skupině k transpozici Směrnice. Doporučovala přitom právě převod prostředků do dedikovaného fondu, což v případě ČR je právě SFŽP, který podporuje investice do životního prostředí včetně ochrany klimatu. Touto cestou jde i řada členských států včetně Německa, Slovenska a dalších.
Požadavek na 100% využití výnosů nelze realizovat v rámci bilance státního rozpočtu, když příjmy a výdaje jsou realizovány v odlišných kalendářních rocích, na které se vztahuje jejich vlastní zákon o státním rozpočtu. Přesnou částku na využití výnosů nelze v rozpočtu specifikovat, když se odvíjí od aktuálních výnosů, jejichž souhrnná výše není v době přípravy zákona o státním rozpočtu známa. Ke splnění 100% využití výnosu na klima je naopak vhodné využití fondu, navíc SFŽP představuje již existující a osvědčený nástroj.
Dále fiskální politiku negativně ovlivňuje fakt, že výnosy z aukcí jako příjem státního rozpočtu lze obtížně predikovat kvůli nejasným faktorům jako je cena povolenky, kurz CZK/EUR a spuštění rezervy tržní stability - jen v roce 2023 budou výnosy o cca 13 mld. Kč nižší, než s čím počítá státní rozpočet. Financování projektů přes SFŽP dokáže tato rizika zmírnit a odpadne fluktuace schodku státního rozpočtu.
Výdaje budou pochopitelně respektovat priority ostatních resortů naplňujících účel Směrnice, a to díky ustavení tzv. Výboru pro využití peněžních prostředků z dražeb povolenek, Modernizačního fondu a Sociálního klimatického fondu složeného ze zástupců relevantních resortů, tak i díky každoročně předkládanému implementačnímu plánu na jednání vlády.
ROZPOR
80.
2. Bod 46 (§ 12 odst. 3): Požadujeme, aby v zákoně (případně v jeho příloze) byly přímo vyjmenovány pro ČR relevantní účely, na které je možno příjmy z EP dražených státem použít a které jsou v souladu s čl. 10 odst. 3 směrnice 2003/87/ES, a aby tyto účely byly dále podrobně specifikovány v důvodové zprávě k návrhu zákona.
V této souvislosti zároveň požadujeme, aby výčet účelů využití příjmů z EP dražených státem uvedený v zákoně zahrnoval věcný obsah minimálně těchto výdajových titulů, které již jsou financovány ze státního rozpočtu a odpovídají účelům uvedeným v čl. 10 odst. 3 směrnice 2003/87/ES (resp. umožnil „vykázat tyto výdaje jako ekvivalent výnosů ve finanční hodnotě“ v souladu s čl. 10 odst. 3 směrnice):
· Podpora elektřiny, tepla a biometanu z obnovitelných zdrojů energie, druhotných energetických zdrojů a vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla, přechodná transformační podpora tepla – podpora vyplácená dle zákona č. 165/2012 Sb. o podporovaných zdrojích energie
· Financování předprojektové přípravy, poradenství v oblasti úspor energie a snižování energetické náročnosti
· Kompenzace nepřímých nákladů odvětvím se značným rizikem úniku uhlíku
· Výdaje na celostátní a regionální dráhy
· Kompenzace ztrát dopravcům vyplývající z poskytování veřejných služeb v drážní dopravě k zabezpečení dopravních potřeb státu (nadregionální a dálková doprava)
· Dotace krajům a hl. m. Praha na financování dopravní obslužnosti veřejnou železniční osobní dopravou
· Kompenzace ztráty vznikající dopravcům ve veřejné osobní dopravě přiznáváním státem nařízených slev z jízdného
· Program podpory přirozených funkcí krajiny
· Program péče o krajinu
· Podpora lesního a vodního hospodářství
· Renovace budov v majetku státu
· Členské příspěvky mezinárodním organizacím působícím v oblasti klimatu
· Vybrané sociální výdaje (např. poměrná část příspěvku na bydlení určená na energie)
Částečně akceptováno, vysvětleno
Seznam relevantních účelů lze akceptovat a doplnit jej do textu zákona. Podrobnou specifikaci však akceptovat nelze, protože bychom tak šli nad rámec Směrnice, s níž by pak hrozila kolize. Ze stejného důvodu neakceptujeme požadavek na uvedení zmíněných výdajových titulů (z nichž některé jsou se Směrnicí v rozporu).
ROZPOR
81.
3. Bod 47 (§ 12 odst. 4): Předkladatel v zákoně navrhuje zřízení Výboru pro využití peněžních prostředků z dražeb povolenek, Modernizačního fondu a Sociálního klimatického fondu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie coby poradního orgánu ministra životního prostředí, který by byl složený ze zástupců MŽP, MPO, MF, MD, MMR a MPSV a SFŽP. Vzhledem k šíři aktivit, které mohou být
z výnosů dražeb povolenek, z Modernizačního fondu a Sociálního klimatického fondu podporovány, nepovažujeme zřízení Výboru přímo v zákoně coby poradního orgánu jediného člena vlády za účelné.
Požadujeme proto předmětné ustanovení zákona vypustit, pro Modernizační fond zřídit obdobný výbor jako pracovní a poradní orgán vlády následně usnesením vlády a využití peněžních prostředků z dražeb povolenek řešit po linii přípravy a schvalování státního rozpočtu, jak je navrženo v následující zásadní připomínce č. 4.
Dále bude nezbytné vymezit přesně kompetence vládního výboru,
a to s ohledem na kompetence Rady SFŽP ČR zřízené ministrem životního prostředí dle zákona č. 388/1991 Sb. o Státním fondu životního prostředí ČR, v platném znění) jako jeho poradní orgán.
Pokud jde o případné zahrnutí Sociálního klimatického fondu do působnosti vládního výboru pro Modernizační fond, nepovažujeme za vhodné nyní předjímat dosud neexistující právní úpravu ETS 2.
Částečně akceptováno, vysvětleno
Naopak vzhledem k tomu, že předmětné zdroje nejsou spravovány přes státní rozpočet, je vhodné jejich operativní využití přes SFŽP. Kvůli jejich společnému cíli - ochraně klimatu - dává smysl i správa v gesci MŽP, ale s konzultací dotčených resortů.
Výbor je poradním orgánem ministra životního prostředí z toho důvodu, že prostředky jsou poskytované dle zákona o Fondu na základě jeho rozhodnutí.
Základní kompetence Výboru jsou uvedeny v zákoně, další detail bude předmětem jednacího řádu a statutu, jak bývá obvyklé. Ustanovení tohoto Výboru není nikterak v rozporu s kompetencemi Rady Fondu, na podobném principu fungoval historicky při implementaci finančních nástrojů EU Podvýbor pro ŽP, funguje tak Výbor pro Modernizační fond. Vláda bude mít informace díky povinnosti ministra ŽP předkládat implementační plán na každý další rok, dále viz reakce na připomínku č.4 (82.).
V návrhu zákona bude na základě vypořádání s dalšími subjekty zřízen poradní orgán k výnosům z povolenek. Tato Rada pro využití výnosů bude složena z 5 členů jmenovaných vládou.
Sociální klimatický fond je z návrhu vypuštěn.
ROZPOR
82.
4. Ve vazbě na zásadní připomínky č. 2 a 3 zároveň požadujeme, aby programy a i konkrétní projekty financované z Modernizačního fondu a rovněž programy a projekty naplňující účely čl. 10 odst. 3 směrnice 2003/87/ES financované v rámci kapitol státního rozpočtu byly schvalovány vládou a PSP, a to v rámci schvalování státního rozpočtu a rozpočtu státních fondů na daný rok, a v případě projektů Modernizačního fondu například jako příloha návrhu rozpočtu SFŽP. Připomínka je konzistentní s připomínkou k bodu 47, která vyjadřuje nesouhlas se zřízením poradního orgánu ministra životního prostředí ze zákona.
Pozn.: Připomínka předkladatelem korigována při konferenčním vypořádání. Nemá jít o konkrétní projekty, jak bylo pův. uvedeno. Předkladatel souhlasí s vysvětlením MŽP.
Vysvětleno
Ani vláda, ani PSP nemůže schvalovat individuální projekty, mj. je z Modernizačního fondu hrazen program Nová zelená úsporám s desetitisíci žádostmi ročně, kde by domácnosti čekaly na finanční prostředky až do schválení rozpočtu vládou a PSP. Návrh o schvalování projektů vládou a PSP není v souladu s legislativou, a to jak zákonem o rozpočtových pravidlech, tak i zákonem o Fondu.
SFŽP je administrátorem finančních prostředků od roku 1991, jak národních, tak z EU zdrojů. Má vybudovanou odpovídající infrastrukturu, vyškolené pracovníky pro celou řadu oblastí. Každoročně je ověřován několika audity a kontrolami, jak národními, tak z EU. Je odpovědný i za přípravu programů a výzev, v úzké spolupráci s MŽP a v případě Modernizačního fondu (a dle této Směrnice) i ve spolupráci se zástupci dotčených resortů
Navržený systém implementace zcela respektuje princip 3E vč. principu partnerství a dané odpovědnosti poskytovatele dotace. Programy bude projednávat Výbor složený ze zástupců jednotlivých resortů, vládě bude každý rok předložena informace o implementačním plánu na rok následující, zapojena bude i Platforma tvořená všemi relevantními subjekty, profesními asociacemi počínaje a NGO konče (dtto Platforma pro ModFond). Samozřejmostí je pak i uvedení odpovídajících informací v návrhu rozpočtu SFŽP, tzn. informace dostane jak vláda, tak i PSP. Bilance za uplynulý rok je vždy předmětem Zprávy o hospodaření, předkládané Výboru pro ŽP PSP.
Zahrnutí prostředků dle této Směrnice pod státní rozpočet odmítáme, jedná se o účelově vázané prostředky dtto Modernizační fond, kde se implementace mimo státní rozpočet ukazuje jako více než efektivní, a zároveň není nikterak bráněno spolupráci s ostatními resorty, informace se dostávají i do PSP prostřednictvím VŽP PSP apod. Požadavky na obsah rozpočtu SFŽP a jeho samostatných příloh lze vznášet jako připomínku k přípravě tohoto rozpočtu (SFŽP ji nemá problém akceptovat), nejedná se však o předmět úpravy tohoto zákona.
Tyto informace včetně střednědobého výhledu bude coby implementační plán předkládat Výbor ke schválení vládě, takže tyto informace budou dostupné a zejména členové Výboru včetně MF budou mít možnost dohlédnout na jejich přípravu.
83.
5. K § 27: Upozorňujeme, že nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/1868 došlo mimo jiné ke zrušení článků 37 až 42 nařízení Komise (EU) č. 1031/2010. Důvodem je to, že emisní povolenky jsou od 3. ledna 2018 považovány za investiční nástroje (v právu EU "finanční nástroje“) a uplatní se tak obecná právní úprava (nařízení MAR, směrnice MiFID, resp. zákon o podnikání na kapitálovém trhu). Z tohoto hlediska již nedává smysl úprava dohledu České národní banky v § 27 zákona č. 383/2012 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, ve znění pozdějších předpisů ani úprava přestupků podle § 24 tohoto zákona. Tato ustanovení by měla být zrušena. Stejně tak je možno zrušit definici zasvěcené osoby v § 2 písm. q), poslední větu v § 25 odst. 1 a celý § 25 odst. 4, které se vztahují k přestupkům podle § 24.
Akceptováno
§ 27 bude vypuštěn bez náhrady s odůvodněním, že příslušný dohled nad zneužitím trhu vykonávají orgány podle nařízení (EU) č. 596/2014, a to v souvislosti s přijetím nařízení (EU) 2019/1868.
Podobně bude doplněno také zrušení § 24, kompetence ČNB k projednání těchto přestupků v § 25 odst. 1, celý odst. 4 v § 25 a definice zasvěcené osoby v § 2.
84.
6. V důvodové zprávě nejsou uvedeny finanční dopady navržené právní úpravy, není uvedena ani výše dopadů v přehledném členění na dopady na státní rozpočet dle věcně příslušných resortů a na ostatní veřejné rozpočty a způsob jejich řešení. V tomto smyslu požadujeme Důvodovou zprávu dopracovat s tím, že v podrobnostech se odkáže na informace obsažené v Závěrečné zprávě z hodnocení dopadů regulace RIA. Uvedení pouhého odkazu na RIA je nedostatečné a je v rozporu s Legislativními pravidly vlády. Dovolujeme si zároveň upozornit, že podle Jednacího řádu Poslanecké sněmovny (§ 86 odst. 3) je povinností uvádět do důvodové zprávy veškeré důležité údaje (jakými jsou například náklady spojené s novou právní úpravou).
Částečně akceptováno, vysvětleno
Podle Legislativních pravidel pokud je zpracovávána ZZ RIA, má DZ obsahovat „stručná shrnutí závěrů“ a v podrobnostech odkázat na RIA. Pokusíme se dopady přiblížit i v DZ, ale vzhledem k velkému množství různých faktorů a proměnných je podle našeho názoru vhodnější odkázat do RIA a v DZ pouze konstatovat závěr, že dopady na státní rozpočet návrh mít bude. Viz vypořádání připomínky č. 85
85.
7. Konstatujeme, že v Závěrečné zprávě z hodnocení dopadů regulace RIA jsou dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty zpracovány nedostatečně. Dále podotýkáme, že do dopadů na státní rozpočet je třeba zahrnout jak příjmovou tak výdajovou stranu. Závěrečnou zprávu z hodnocení dopadů regulace RIA požadujeme dopracovat a návazně doplnit dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty i do důvodové a předkládací zprávy (viz připomínky k důvodové zprávě).
Akceptováno, vysvětleno
Revidovaná směrnice ukládá povinnost využít plně výnosy státu z emisního obchodování na vymezené účely, v tomto smyslu se jedná o minimální implementaci. Příjmová i výdajová stránka přímo související s výnosy je rozvedena v kapitole 3.1.
Náklady spojené s administrací systému EU ETS jsou rozvedeny v jednotlivých kapitolách a souhrnně v kapitole 4.
Sekundární fiskální dopady EU ETS je nutné uvažovat v holistickém pohledu dopadů klimatických politik EU na ČR. Posouzení těchto dopadů bylo provedeno skrze ekonometrický model a jsou popsány v RIA v kapitole 2.1.8. Podrobnější dopad politik pro ochranu klimatu popisuje v dokumentu „Analýza Fit for 55 – hodnocení dopadů na ČR“ výzkumné konsorcium SEEPIA. Odkaz na zmíněnou studii je uveden v ZZ RIA.
Dopady na veřejné finance budou ve stručné podobě doplněny do důvodové zprávy. (textace zaslána).
Dopady na veřejné finance budou ve stručné podobě doplněny do důvodové zprávy. – viz níže text doplnění obecné části DZ, oddíl G
Míra vyčíslení dopadů, v kontextu běžně předkládaných RIA, včetně těch předkládaných MF, je dostatečná.
Je gescí MF, aby dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty v roce 2024, včetně dopadů ve střednědobém výhledu, systematicky analyzovalo. V ZZ RIA a v DZ bude opraven odhad výnosů z EU ETS za rok 2024 na 36,7 mld. Kč. O změny pro státní rozpočet, plynoucí z možnosti pokrytí administrativních nákladů z výnosů systémů EU ETS, bude v rozsahu, který je MŽP schopno obsáhnout, ZZ RIA rozšířena.
Odhady výnosů, se kterými pracuje SEEPIA jsou v souladu s odhady MŽP, které jsou reportovány MF na roční bázi. Je-li pro potřeby modelování využíváno celé obchodovací období 2021-2030, jsou jak na straně výnosů EU ETS, tak na straně realizovaných opatření, za již uzavřené rozpočtové roky reflektovány skutečné objemy výnosů a vynaložených prostředků z nich financovaných.
Dopady na SR a celou ekonomiku (HDP, zaměstnanost apod.), jsou přímo závislé na způsobu využití výnosů a není možné je jednoduše vyčíslit. Pro tyto účely bylo využito pokročilého ekonometrického modelování, které dopady vyčísluje v rámci jednotlivých scénářů využití výnosů. Toto modelování bylo provedeno v takovém detailu a rozsahu, že ho není možné obsáhnout v ZZ RIA a je obsahem samostatného dokumentu „Analýza Fit for 55 – hodnocení dopadů na ČR“ výzkumného konsorcia SEEPIA.
S ohledem na prodlení na straně zadání ze strany MPO a MŽP došlo k celkovému posunu harmonogramu prací na dalších vlnách modelování. Nicméně pro odhad výnosů ze systémů EU ETS do roku 2030 by se nemělo jednat o zásadní rozdíl ani v těchto dalších vlnách modelování, kdy se rozpětí objemu výnosů pohybuje přibližně mezi 900 a 1 200 mld. Kč.
86.
Následující zásadní připomínky uplatňuje MF i přes svůj zásadní nesouhlas s přesunem příjmů z dražeb emisních povolenek do příjmů SFŽP ČR, který navrhuje předkladatel.
8. Čl. I bod 43 (§ 11): Nesouhlasíme s tím, aby kompenzace nepřímých nákladů byly hrazeny ze státního rozpočtu za situace, kdy prakticky veškeré výnosy z dražeb povolenek jsou navrženy jako příjem SFŽP ČR (s výjimkou části výnosů odpovídající „výdajům nezbytným k pokrytí administrativních nákladů na fungování systému obchodování a příspěvků mezinárodním organizacím v rámci plnění závazků ČR v oblasti ochrany klimatu“, které se navrhuje ponechat jako příjem kapitoly 315 – MŽP) a kdy směrnice 2003/87/ES v čl. 10 odst. 3 hovoří o výnosech z dražeb EP použitých na náhradu nepřímých uhlíkových nákladů (tedy na kompenzace). Pokud by SFŽP měl být příjemcem výnosů, měl by také hradit související dotace, opatření a kompenzace nepřímých nákladů.
Akceptováno
Návrh bude upraven tak, že kompenzace bude možné hradit z výnosů z povolenek.
87.
9. Čl. I bod 46: Není zřejmé, jak by měl být stanoven objem výnosů z dražeb EP, které budou dle návrhu příjmem kapitoly MŽP. Dopředu je také třeba stanovit, jak by „dělení příjmů“ probíhalo technicky, tedy jak se příslušná část příjmů dostane do SFŽP a příslušná část do státního rozpočtu. MF preferuje variantu, kdy výnosy z dražeb emisních povolenek jsou příjmem kapitoly 315 – MŽP a formou dotace jsou případně (v závislosti na výši výdajů SR věcně odpovídajících účelům dle č. 10 odst. 3 směrnice -viz připomínky č. 5 a 6) převáděny do SFŽP.
Vysvětleno
Výdaje MŽP na správu ETS budou vždy známy dopředu v rámci státního rozpočtu. Mezi MŽP a dražitelem (OTE) se uzavře dodatek dohody o nakládání s výnosy z dražeb tak, že část výnosů pokrývající administrativní náklady OTE pošle na účet MŽP a zbytek do SFŽP.
MŽP do důvodové zprávy doplní bližší popis pohybu příjmů získaných dražbou – textace doplnění zaslána.
Z doplnění DZ je zřejmé, že konkrétní částka vyplývá ze státního rozpočtu na daný rok, který by od roku 2024 měl obsahovat informaci, jaká část výdajů MŽP je určena na administraci ETS.
88.
10. Podle platného zákona jsou prostředky odpovídající 50 % účelově vázaného výnosu z dražeb povolenek v souladu se zákonem
č. 383/2012 Sb. využity v rozpočtové kapitole Ministerstvo průmyslu
a obchodu k financování podpory OZE neinvestičního charakteru, vyplácené dle § 28 zákona č. 165/2012 Sb. Je nezbytné legislativně zabezpečit (viz též připomínka č. 2), aby navrhovaná novela zákona č. 383/2012 Sb. nevedla k výpadku zdroje financování podpory POZE, což by mělo za následek nezanedbatelné navyšování deficitu státního rozpočtu.
Vysvětleno
Provozní podporu OZE od roku 2024 nelze financovat z výnosů EP, protože nejde o podporu instalace nových zdrojů.
POZE vznikla dlouho před prvními dražbami povolenek, její financování tak na výnosech z EP nikdy závislé nebylo a od roku 2024 to ani není možné.
89.
11. Čl. I bod 46 (§ 12 odst. 3): V případě státního fondu i státního rozpočtu nejde o výnosy, ale jde o příjmy.
Vysvětleno
Ano, text uvádí, že výnosy jsou příjmem SFŽP.
90.
12. K § 7 odst. 1: Ve vazbě na navržené úpravy v § 12, kde se v odst. 3 hovoří o použití výnosů z dražeb povolenek k účelům dle čl. 10
odst. 3 směrnice 2003/87/ES, nelze v odst. 1 odkazovat na celý § 12, ale pouze odstavce 1 a 2 tohoto ustanovení tak, aby bylo jednoznačné, že i povolenky, jejichž výnos je navrhován jako příjem SFŽP, jsou draženy státem a nejsou to povolenky určené pro využití v rámci MOFO, jak se předložený návrh někdy také mylně interpretuje.
Akceptováno
91.
13. Nesouhlasíme s jakýmkoliv případným zvýšením limitu v oblasti počtu míst a objemu prostředků na platy v kapitole MŽP, případně v dalších rozpočtových kapitolách a státních fondech. Veškeré takové potřeby je nutno zabezpečit v rámci v současnosti stanovených limitů počtu míst a objemu prostředků na platy, tedy bez nároku na jejich navýšení. Důvodovou i předkládací zprávu požadujeme doplnit o výslovné konstatování, že veškeré vznikající potřeby v personální a platové oblasti budou zabezpečeny výhradně v rámci v současnosti stanovených limitů počtu míst a objemu prostředků na platy v dotčených rozpočtových kapitolách a státních fondech.
Vysvětleno, akceptováno jinak
Přechod na klimatickou neutralitu není agenda, kterou lze vykonávat v rámci stávajících kapacit. Agenda se navíc neustále rozšiřuje (nové úkony v ETS, úplně nové ETS2 a CBAM, SKF...). Bereme názor MF na vědomí, ale tuto připomínku nelze v důvodové a předkládací zprávě zodpovědně zohlednit.
MŽP upraví RIA – v kapitole 4 Implementace doporučených variant a vynucování.
Původní znění:
„Zvýšené administrativní náklady spojené s administrací systému EU ETS, analytickou podporou a správou fondů budou hrazeny z výnosů z emisních povolenek bez dopadů na státní rozpočet.“
Aktualizované znění:
„Zvýšené administrativní náklady spojené s administrací systému EU ETS, analytickou podporou a správou fondů budou hrazeny z výnosů z emisních povolenek bez dodatečných požadavků (spolufinancování) na univerzální zdroje státního rozpočtu jako způsobilý výdaj státního rozpočtu ve smyslu účelů určených směrnicí o EU ETS.“ Doplněno bude i do DZ.
Zvýšené administrativní výdaje se předpokládají po dobu účinnosti revidované směrnice 2003/87/ES, tj. do roku 2030. Od roku 2031 bude pravděpodobně účinná nová úprava s pravidly pro další obchodovací období a administrativní výdaje poté budou přehodnoceny.
V současnosti existuje pro potřeby EU ETS na MŽP 8 tabulkových míst, z nichž jsou 3 placeny ze SR.
Potřeby MŽP pro dostatečné pokrytí agend spojených s administrací systémů EU ETS představují nárůst v personální oblasti na celkových 28 míst, tj. 8 míst stávajících a 20 míst nových. Možnost pokrytí těchto nákladů z výnosů EU ETS představuje v konečném důsledku úsporu na straně SR odpovídající nákladům na 3 místa, v současné době placených ze SR. Tato úspora se v závislosti na platovém stupni, příplatcích, osobním ohodnocení a odměnách může pohybovat okolo 2-3 mil. Kč/rok. Další úsporou, respektive výdaji, které lze pokrýt z výnosů, jsou prostředky vynakládané tzv. na režii, tj. analýzy, studie, právní služby v hodnotě cca 8 mil. Kč/rok a výdaje na příspěvky mezinárodním organizacím v hodnotě cca 300 mil. Kč/rok. Celková úspora SR se tak může pohybovat okolo 310 mil. Kč/rok, za celé období 2024-2030 tedy cca 2,2 mld. Kč.
92.
Připomínka:
1. Čl. I bod 35: Nedoporučujeme používat dovětky, jedná se o nevhodnou legislativní techniku. Doporučujeme ustanovení vhodně přeformulovat.
Doporučující připomínku bereme na vědomí.
93.
2. Čl. I bod 41: Příslušné odstavce se doplňují, nikoliv vkládají.
Akceptováno
94.
3. Čl. I bod 46 (§ 12 odst. 3):
a) Výraz "v oblasti ochrany klimatu" v první větě navrhujeme nahradit výrazem "v oblasti klimatu". Jsme si vědomi toho, že i stávající úprava v § 7 mluví o "oblasti ochrany klimatu", novelizace by ale mohla být využita ke zpřesnění/vyladění textace ponecháním pouze „oblasti klimatu“, jelikož „ochrana klimatu“ může přinejmenším v některých výkladech být chápána pouze jako mitigace klimatické změny (KZ), přičemž ale závazky plynoucí z mezinárodních dohod, jimiž je ČR vázána, a příspěvky ČR mezinárodním organizacím (jakož i bilaterální klimatické finance) se týkají rovněž adaptace na KZ, a fakticky se týkají či mohou týkat (a do budoucna se ve vazbě na probíhající jednání na půdě UNFCCC budou týkat) i další kategorie, a sice financování opatření na předcházení, minimalizaci a likvidaci ztráty a škod způsobených KZ (LnD).
b) Zkratku „ČR“ je třeba vypsat.
c) Doporučuje se vypustit slova „životního prostředí“, jelikož je v zákoně zavedena legislativní zkratka pro Ministerstvo životního prostředí a tudíž se tato slova stávají nadbytečnými.
a) Doporučující připomínku bereme na vědomí a zvážíme úpravu.
b) akceptováno
c) akceptováno
95.
4. Čl. I bod 47 (§ 12 odst. 4):
a) V odkazu připojeném za text "a Sociálního klimatického fondu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie" má být patrně coby pořadové číslo odkazu uvedeno "34", nikoli "35" (viz také připomínka č. 12 o poznámkám pod čarou).
b) V textu odkazu ("Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/…, kterým se zřizuje Sociální klimatický fond") navrhujeme počínaje výrazem "2023" nahradit tímto: "2023/955 ze dne 10. května 2023, kterým se zřizuje Sociální klimatický fond a mění nařízení (EU) 2021/1060".
c) V textu první věty odstavce 4 je Ministerstvo financí třeba napsat
s velkým "M".
Akceptováno
96.
5. Čl. I bod 47 (§ 12 odst. 5): Doporučuje se vložit za slovo „Ministr“ slova „životního prostředí“, jelikož legislativní zkratka pro ministra životního prostředí nebyla v zákoně zavedena.
Akceptováno
97.
6. Čl. I bod 56 (§ 18 odst. 2 písm. a)):
Doporučuje se dané ustanovení rozdělit do dvou písmen, kdy písmeno a) bude pokrývat základní sazbu pokuty a písmeno b) bude lex specialis pro případy opakovaného porušení povinnosti. Jako vzorový případ pro uchopení této problematiky lze uvést např. § 44 nebo 45 zákona č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů. Zároveň je nutné upozornit, že dané ustanovení není vykázáno jako implementační a důvodová zpráva i závěrečná zpráva z hodnocení regulace o důvodech, proč byla zvolena konkrétní výše 20 milionů, případně výše daných částek
u výpočetního mechanismu mlčí. Zároveň jsme nedohledali v části D obecné části důvodové zprávy posouzení zda je navrhovaná výše pokuty v souladu s judikaturou Ústavního soudu k výši minimálních pokut (např. judikát sp.zn. Pl.ÚS 3/02).
Dále není zřejmé, jakým způsobem bude fungovat pokuta v denní výši, zda bude ukládána každý den trvání protiprávního vztahu či až souhrnně na konci. Zároveň není jasně vymezena hierarchie pokut a jejich vztah k sobě navzájem, např. zda bude možno pokutu na denním základu možno ukládat vedle ostatních pokut, zda je strop 20 000 000 Kč aplikovatelný na všechny druhy pokut či nikoliv. Tyto otázky je nezbytné objasnit, aby bylo možno nastavit funkční model správního trestání.
Z legislativně-technického hlediska pak navrhujeme text „t“ nahradit slovem „tunu“, na konec odstavce vložit text „Kč“.
Vysvětleno, část. Akceptováno
Strukturovat ustanovení navrhovaným způsobem lze akceptovat.
Odůvodnění zvýšení pokut bude doplněno v souvislosti s vypořádáním připomínky MV.
Podstatou je, že tam, kde je stanoven výpočet, se pokuta váže na množství emisí a jelikož jde o přestupek s obdobnými dopady jako nevyřazení povolenek, používá i stejný mechanismus výpočtu maximální výše sankce. Ministerstvo sleduje narůstající množství kauz, zatím pohybujících se většinou v rovině správních řízení o změnách povolení, které ukazují na snahu o obcházení systému EU ETS. Musí být možné udělit pokutu odpovídající množství emisí, ceně povolenek, kterých se mohou týkat dopady přestupku a potažmo i velikosti firmy. V EU ETS jsou zařazena i zařízení s miliony tun emisí ročně a firmy s obratem v desítkách mld. Kč. Sankce musí být citelná i pro takové pachatele a mít i odrazující efekt.
98.
7. Bod 59 a 60: Novelizační body neodpovídají platnému znění. Je potřeba platné znění upravit, resp. vyznačit v něm viditelně navrhované změny.
Akceptováno, znění budou sladěna.
99.
8. Čl. I bod 61: V navrhovaném znění § 19 odst. 3 písm. b) uvedený odkaz (§ 15 odst. 6) neodpovídá odkazu uvedenému v platném znění § 19 odst. 3 písm. b) (§ 15 odst. 7). Doporučujeme opravit. V § 19 odst. 3 písm. b) doporučujeme uvést namísto slov „ne zajistí“ slovo „nezajistí“.
Akceptováno
100.
9. Čl. I body 69 až 79 (obecně): Zatímco v bodě 69 je uveden řádek a celý název činnosti, v bodě 70 je uveden pouze řádek a slova „název činnosti“ bez uvedení tohoto názvu, v bodě 72 je uveden pouze řádek a v bodě 76 je uveden pouze název činnosti bez uvedení řádku. Doporučujeme označení ve všech bodech novelizujících přílohu č. 1 sjednotit.
Akceptováno
101.
10. Čl. I bod 80 (nový řádek tabulky v příloze 1 zákona): V pravém sloupci navrhujeme nahradit výraz "methan" za "metan", byť jsme si vědomi toho, že pak by bylo nutné stejným způsobem upravit i § 2 písm. b). Verze s "h" je patrně zastaralá, a třeba web https://prirucka.ujc.cas.cz/ ji ani nezná. V jiné české legislativě se, zdá se, používají obě verze, i když pro verzi "metan" našel web zakonyprolidi.cz více právních předpisů (mj. zákon o odpadech), než pro verzi "methan" (14 vs. 7).
Akceptováno
102.
11. Čl. I bod 81: Doporučujeme dané ustanovení zakomponovat do samotného těla zákona, nikoliv do přílohy pod tabulku.
Neakceptováno
Takto je to i ve směrnici. Považujeme za přehlednější, aby zákon byl se směrnicí v tomto ohledu konzistentní tam, kde je to možné (tedy i v rozložení textu, jestliže jej prakticky jen kopíruje).
103.
12. Obecně k poznámkám pod čarou: Znění poznámek pod čarou doporučujeme v materiálu psát klasickým (nezmenšený) písmem – např. bod 9, 10, 20, 41, 43 a 47. Číslování poznámek pod čarou v některých případech neodpovídá – např. v bodě 43 je novelizačním bodě uvedena změna „poznámek pod čarou č. 33 a 34“, avšak v textu je uvedeno znění poznámky pod čarou č. 32 a 33, dále v bodě 47 je novelizačním bodě uvedeno, že se doplňuje „poznámka pod čarou
č. 35“, avšak v textu je uvedeno znění poznámky pod čarou č. 34. Veškeré takové případy je potřeba opravit.
Doporučující připomínku bereme na vědomí.
104.
13. Čl. II bod 1 - Doporučujeme vypustit čárku za číslem „2024“.
Akceptováno
105.
14. Čl. III (Účinnost) – k bodům je třeba doplnit článek: "čl. I bod 49"
a "čl. I bod 76".
Akceptováno
106.
15. Důvodová zpráva, zvláštní část, k čl. I, bodům 44 a 46:
a) Ve druhém odstavci v první větě ("Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/959 ...") navrhujeme upravit interpunkci následovně: "Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/959, kterou se mění směrnice 2003/87/ES o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Unii [zde odstranit částku a doplnit "a"] rozhodnutí (EU) 2015/1814
o vytvoření a uplatňování rezervy tržní stability pro systém Unie pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů1) [zde doplnit čárku] nově vyžaduje …".
b) I přes nesouhlas s navrženou úpravou upozorňujeme, že
v poslední větě druhého odstavce navrhujeme do textu "Příjem do rozpočtu je nutný …" doplnit "státního" před "rozpočtu", v zájmu jednoznačnosti.
Akceptováno
107.
16. Předkládací zpráva:
a) Ve druhém odstavci navrhujeme uvést celý název směrnice 2023/959 tím, že za slova „... obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Unii" by se doplnilo "a rozhodnutí (EU) 2015/1814 o vytvoření a uplatňování rezervy tržní stability pro systém Unie pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů".
b) Ve třetím odstavci, první větě navrhujeme namísto "v návrhu výše uvedených směrnic" uvést "ve výše uvedených směrnicích". Za slova "vyhlášením revize směrnice" navrhujeme doplnit "2003/87/ES".
Akceptováno
108.
17. Závěrečná zpráva RIA, shrnutí: V řádku "Implementace práva EU", první odrážce, navrhujeme nahradit začátek ("Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2023/XXX ze dne YYYY") za následující text: "Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2023/959 ze dne
10. května 2023".
Akceptováno
109.
18. Závěrečná zpráva RIA, kap. 1 Důvod předložení a cíle:
a) V části 1.1 v druhém odstavci není jasný text "Implementace Směrnice Evropského parlamentu a Rady ze dne, kterou se mění směrnice 2003/87/ES za účelem posílení nákladově efektivních způsobů snižování emisí a investic do nízkouhlíkových technologií a rozhodnutí", který zjevně odkazuje na předchozí novelizaci směrnice o EU ETS směrnicí 2018/410 z r. 2018. Podle DZ, obecná část, podčást B, první odstavec by místo ní měly být zmíněny směrnice 2023/959 a 2023/958, obě ze dne 10. května 2023. Obdobně v části 1.2 není zřejmý důvod pro odkaz na novelu směrnice 2018/410 (v balíku Fit for 55 šlo o novelu směrnice 2003/87/ES, nikoli směrnice 2018/410).
b) V části 1.2 není jasné, proč je zmíněno "hodnocení dopadů Evropské Komise k rámci politiky v oblasti klimatu a energetiky v období 2020–2030 ze dne 22. ledna 2014", které se zdá být zastaralé. Ve spojení "Evropská komise" by mělo být malé "k".
c) V podkap. 1.2.1 navrhujeme v nadpisu výraz "REPower" nahradit slovem "REPowerEU". V boxu "Fit for 55 a REPowerEU" navrhujeme pod nadpisem "Co je cílem REPowerEU?" nahradit první odstavec ("Cílem je snížení spotřeby energie alespoň o 9 % v roce 2030 …") tímto textem: "Cílem plánu REPowerEU, vydaného na jaře 2022, je urychlené ukončení závislosti EU na dodávkách fosilních paliv
z Ruské federace, a to skrze úspory energie, diverzifikaci dodávek
a zintenzivnění úsilí v oblasti obnovitelných zdrojů energie. V oblasti energetické účinnosti a OZE navrhla EK v rámci REPowerEU další navýšení ambice oproti balíčku Fit for 55, byť dosažené dohody Rady a Evropského parlamentu toto reflektují jen částečně. U energetické účinnosti bylo předběžně dohodnuto snížení spotřeby energie alespoň o 11,7 % v roce 2030 ve srovnání s projekcemi referenčního scénáře EU z roku 2020 tak, aby konečná spotřeba energie v Unii
v roce 2030 nepřesáhla 763 Mtoe a spotřeba primární energie v Unii v roce 2030 nepřesáhla 993 Mtoe." Druhý odstavec ("Nový cíl Unie
v oblasti energetické účinnosti …") navrhujeme nahradit následujícím textem: "Zmíněný nový cíl Unie v oblasti energetické účinnosti pro rok 2030 je stanoven ve srovnání s projekcemi referenčního scénáře EU z roku 2020 pro rok 2030, které odrážejí stav unijního práva v oblasti energetiky a klimatu ke konci r. 2019 a vnitrostátní příspěvky
z vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu předložených ke konci r. 2019." Zbylé dva odstavce daného boxu navrhujeme odstranit či přeformulovat s ohledem na tyto úpravy.
Akceptováno
Ad písm. b) Uvedené hodnocení dopadů se vztahuje k cílům pro snižování emisí do roku 2030. Byly doplněny poznámky pod čarou s odkazy na dotčené dokumenty.
MD
110.
Zásadní připomínky:
Obecně k návrhu
Požadujeme, aby do návrhu byla doplněna úprava, podle které by 30 % výnosů z dražby povolenek na emise skleníkových plynů bylo určeno jako příjem Státního fondu dopravní infrastruktury s vázaným účelovým užitím k financování opatření či investic v dopravní infrastruktuře směřujících k naplnění cílů určených směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ES.
Předložený návrh vychází z potřeby zapracování požadavků vyplývajících z úpravy obsažené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/959 ze dne 10. května 2023, kterou se mění směrnice 2003/87/ES o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Unii a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/958 ze dne 10. května 2023, kterou se mění směrnice 2003/87/ES, pokud jde o příspěvek letectví k cíli Unie snížit emise v celém hospodářství a o řádné zavedení celosvětového tržního opatření.
Hlavní změny, které návrh přináší, spočívají v tom, že zahrnuje nové sektory, které dosud nebyly do režimu obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů zahrnuty (konkrétně se jedná o námořní dopravu a spotřebu paliv v odvětvích komerčních a rezidenčních budov, silniční dopravy, energetiky a průmyslu a stavebnictví), nastavuje nové využití výnosů z dražeb emisních povolenek a konsoliduje celkové množství povolenek v sektoru letectví.
Podle stávající úpravy v § 7 zákona č. 383/2012 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, ve znění pozdějších předpisů, byl výnos z dražeb povolenek na emise skleníkových plynů příjmem státního rozpočtu s účelovým vázáním využití na financování činností, opatření a technologií vedoucích ke snižování emisí skleníkových plynů s tím, že výdaje odpovídající uvedenému účelovému vázání byly realizovány z 50 % prostřednictvím kapitoly Ministerstva průmyslu a obchodu a z 50 % prostřednictvím kapitoly Ministerstva životního prostředí a Státního fondu životního prostředí ČR.
Úprava v návrhu nově stanoví, že výnosy z dražeb povolenek na emise skleníkových plynů jsou příjmem Státního fondu životního prostředí s výjimkou výnosů, které odpovídají výdajům nezbytným k pokrytí administrativních nákladů na fungování systému obchodování a příspěvkům mezinárodním organizacím v rámci plnění závazků České republiky v oblasti ochrany klimatu, které jsou příjmem státního rozpočtu, kapitoly Ministerstva životního prostředí. Tato úprava má zajistit plnění požadavku vyplývajícího z úpravy směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/959 ze dne 10. května 2023, aby veškeré výnosy z dražeb povolenek na emise skleníkových plynů členské státy využily na stanovené účely v oblasti klimatu, tj. na opatření vedoucí k dekarbonizaci ekonomiky a zmírnění dopadu změny klimatu.
V oblasti dopravy se změny, které jsou obsažené v návrhu, přímo týkají
- začlenění námořní dopravy do systému obchodování s povolenkami (tato úprava je sice v současnosti prakticky v České republice jako vnitrozemském státu nevyužitelná, ale nevylučuje se, že by v budoucnu mohlo dojít k zapsání relevantních námořních plavidel do námořního rejstříku),
- letecké dopravy, kde od 1. ledna 2026 nebudou provozovatelům letadel přidělovány bezplatné povolenky, s výjimkou uvedenou ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003, a všechny povolenky budou draženy,
- zřízení Výboru pro využití peněžních prostředků z dražeb povolenek, Modernizačního fondu a Sociálního klimatického fondu, ve kterém v rámci zastoupení rezortů, kterých se dekarbonizace a změna klimatu či jejich dopady dotýkají, je počítáno i se zástupci Ministerstva dopravy.
Z materiálu RIA k návrhu vyplývá, že doprava produkuje téměř čtvrtinu všech skleníkových plynů v Evropské unii a její podíl stále roste. K dosažení klimatické neutrality Evropské unie je nezbytné do roku 2050 emise ze všech druhů dopravy snížit o 90 %. Tři čtvrtiny nákladní přepravy, kterou dnes zajišťuje silniční síť, by se měly přesunout na železnici a vodní cesty. Velkou podporu bude mít i nadále elektromobilita, do roku 2025 by měla být síť dobíjecích stanic navýšena o další milion a očekávaný počet vozidel s nulovými nebo nízkými emisemi v Evropě je 13 milionů. V druzích dopravy, kde není možné aplikovat elektromobilitu (letecká doprava), je prioritou využívání alternativních paliv (bionafta nebo vodík). Evropská komise zároveň navrhuje další zpřísnění emisních norem pro spalovací motory s cílem podpořit přechod na mobilitu s nulovými emisemi.
S ohledem na výše uvedené je zřejmé, že v rámci účelového využití výnosů z dražeb povolenek na emise skleníkových plynů cíleného na dekarbonizaci podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 je zcela v souladu s tímto účelem i financování činností, opatření či investic v oblasti dopravy, které naplnění tohoto cíle sledují, a se kterými se přímo při naplňování tohoto účelu počítá, jak vplývá z výčtu opatření, která jsou financovatelná z výnosů z dražeb povolenek, jak je uvedeno v materiálu RIA v bodu 3.1.5.1. a 3.1.5.2. Výslovně je zde uvedeno, pro jaká opatření umožňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 využít výnosy z aukcí povolenek, a mezi taková financovatelná opatření je v rámci dopravy řazeno „investování do přechodu na ty způsoby dopravy, které významně přispívají k dekarbonizaci tohoto odvětví, včetně rozvoje osobní a nákladní železniční dopravy a autobusových služeb a technologií šetrných ke klimatu,“ a také „opatření, která mají urychlit zavádění vozidel s nulovými emisemi nebo poskytnout finanční podporu na zavádění plně interoperabilní infrastruktury dobíjecích a plnicích stanic pro vozidla s nulovými emisemi“.
Státní fond dopravní infrastruktury v souvislosti s naplňováním svého účelu podle § 2 zákona č. 104/2000 Sb., o Státním fondu dopravní infrastruktury, ve znění pozdějších předpisů, financuje dopravní infrastrukturu v rozsahu tam uvedeném. V rámci realizovaného financování se zaměřuje i na financování opatření v oblasti dopravy směřující k podpoře nízkoemisní a bezemisní mobility a k rozvoji infrastruktury pro elektromobilitu a jiná alternativní paliva v souladu se Strategií zlepšení kvality ovzduší a programy zlepšování kvality ovzduší. Jde tedy o předmět financování, který je v souladu s tím, k čemu mohou být užity výnosy z dražby emisních povolenek podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003, a je tím vytvořen předpoklad, že by část výnosů z dražby povolenek mohla být přímo zákonem určena jako příjem Státního fondu dopravní infrastruktury, právě s ohledem na předpoklad rozsahu opatření, která by měl Státní fond dopravní infrastruktury finančně zajišťovat v oblasti dopravy pro naplnění cílů, jak jsou stanoveny uvedenou směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003.
Z hlediska využití finančních prostředků pro dopravu se nám jeví jako výrazně efektivnější využití Státního fondu dopravní infrastruktury, a to z důvodu již zavedených mechanismů pro financování dopravní infrastruktury.
V případě přidělení 30 % výnosů z dražby povolenek Státnímu fondu dopravní infrastruktury by měla být nadále zachována role Výboru pro využití peněžních prostředků z dražeb povolenek, jehož zřízení předpokládá předložený návrh, v oblasti schvalování základních koncepčních, strategických a implementačních dokumentů souvisejících s využitím peněžních prostředků.
Neakceptováno
ČR má povinnost využít výnosy z aukcí povolenek v souladu se Směrnicí a MŽP jako gestor musí legislativně zajistit, že se tak stane. Využití skrze SFŽP je vhodnějším způsobem, protože účely, na které ze zákona může prostředky využít SFŽP, se do velké míry shodují s vyjmenovanými opatřeními ve Směrnici, na rozdíl od SFDI, který sleduje jiné zájmy než ochranu životního prostředí. Využití skrze SFŽP, včetně podpory investic do čisté mobility a účast MD ve Výboru, je tak optimálním řešením. Připomínáme, že Modernizační fond již některé programy na podporu čisté mobility připravuje.
ROZPOR
111.
Obecně k tvorbě ustanovení (například § 7 odst. 2, § 13 odst. 1 nebo § 15 odst. 6)
Požadujeme zásadním způsobem revidovat předmětná ustanovení, neboť jsou v rozporu s čl. 20 odst. 2 Metodického pokynu pro zajišťování prací při plnění legislativních závazků vyplývajících z členství České republiky v Evropské unii a čl. 40 odst. 1 a 4 Legislativních pravidel vlády.
Nesouhlasíme s tím, aby v daných ustanoveních docházelo k pouhému uvedení odkazů na předmětné články směrnice Evropské unie bez dalšího. Domníváme se, že v tomto případě je nutné, aby se směrnice transponovala do českého právního řádu tím, že do něj bude zapracována tak, že povinnosti plynoucí z transponované směrnice budou vhodně provedeny v relevantních ustanoveních zákona s přihlédnutím k používané terminologii zákona, jeho systematice atd.
Máme za to, že učinění pouhého odkazu je jednak v rozporu s výše uvedeným Metodickým pokynem a Legislativními pravidly vlády, tak ale i značně ztěžuje srozumitelnost textu pro adresáta právní normy, který aby pochopil, kterým povinnostem a jak musí dostát, tak musí kromě samotného zákona dohledávat též příslušné články v relevantním právním předpise Evropské unie.
Také se obáváme, že takovéto odkazování na směrnici Evropské unie může vést k aplikačním a výkladovým nejasnostem.
Akceptováno
Viz také vypořádání připomínek OKOM níže (obdobný požadavek podrobněji).
112. 1
K § 2 písm. k) (novelizační bod 8)
Požadujeme vysvětlit důvody vedoucí k navrhované změně § 2 písm. k) týkající se nového vymezení provozovatele obchodní letecké dopravy.
Oproti současné definici pojmu provozovatele obchodní letecké dopravy totiž dochází k jejímu zúžení, kdy pod tento pojem budou spadat pouze ti provozovatelé letadel, kteří nejméně 70 % všech svých letů poskytují v rámci pravidelných leteckých služeb ve smyslu nařízení o společných pravidlech pro provozování leteckých služeb ve Společenství.
O důvodech vedoucích k navrhované změně mlčí i zvláštní část důvodové zprávy, kde se pouze uvádí, že se provádí upřesnění definice.
Upozorňujeme na to, že směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/958 ze dne 10. května 2023 změnu předmětného pojmu neprovádí, tudíž z pohledu práva Evropské unie není potřeba tento pojem jakkoliv měnit. Z pohledu aplikační praxe si pak nejsme vědomi toho, že by byla potřeba daný pojem nějakým způsobem reformulovat.
Stejně tak uvádíme, že nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1008/2008 o společných pravidlech pro provozování leteckých služeb ve Společenství, na kterou se v rámci § 2 písm. k) odkazuje, upravuje právní rámec v oblasti vnitřního trhu letecké dopravy a v této souvislosti hovoří pouze o leteckém dopravci či o podniku, provozní licenci, kterou potřebuje k výkonu leteckých služeb, tj. k obchodní letecké dopravě (pravidelné i nepravidelné) a její čl. 2 odst. 16 pak definuje „pravidelné letecké služby“. Pro úplnost uvádíme, že nařízení neupravuje neobchodní lety.
Nařízení Komise (EU) č. 965/2012 ze dne 5. října 2012, kterým se stanoví technické požadavky a správní postupy týkající se letového provozu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2008 pak „provozem v obchodní letecké dopravě (CAT)“ rozumí provoz letadel pro přepravu cestujících, nákladu nebo pošty za úplatu nebo jiné hodnotné protiplnění.
Z výše uvedených důvodů nám proto není zřejmé, proč je k uvedené změně přistupováno.
Vysvětleno, akceptováno
Po zvážení navrhuje MŽP ponechat znění platné právní úpravy.
.
113.
K § 13 odst. 1 (novelizační bod 48)
Po seznámení s nově navrhovaným textem (a též i rušeným textem) nám není zcela zřejmé, jakým způsobem bude postupováno při přidělování povolenek provozovatelům letadel v roce 2024.
Domníváme se, že množství bezplatných povolenek, které má být přiděleno provozovatelům letadel pro rok 2024, má být stanoveno na základě množství povolenek přidělených provozovatelům letadel v předchozím období, nikoli na základě ověřených leteckých emisí za rok 2023. Kromě toho není zcela zřejmé, zda zde uváděné ověřené letecké emise za rok 2023 jsou za Evropský systém pro obchodování s emisemi (EU ETS) a/nebo program CORSIA.
Požadujeme proto vysvětlit, jak bude tento proces zejména v roce 2024 nastaven, tedy jeho jednotlivé konkrétní kroky.
Domníváme se totiž, že navržené znění § 13 odst. 1 účinného od 1. ledna 2024 povede k aplikačním nejasnostem a nejistotě provozovatelů letadel, což pak povede k negativním dopadům na jejich podnikatelskou činnost.
Vysvětleno, akceptováno
Množství bezplatné alokace pro EU ETS bude stanoveno na základě úrovně činnosti za rok 2023. EK stanoví bezplatnou alokaci na základě reportů od členských států. (v mezidobí od MPŘ již vyšlo Rozhodnutí EK 2023/2440).
Pokud jde o ověřené emise za rok 2023 podle kterých se vypočítají podíly bezplatné alokace v letech 2024 a 2025, máme za zřejmé, že je zahrnut pouze reduced scope (jen za lety uvnitř EHP plus do CH a UK).
Text v návrhu zákona bude upřesněn:
„Ministerstvo rozhodnutím z moci úřední přidělí bezplatné povolenky na roky 2024 a 2025 provozovatelům letadel v množství stanoveném postupem uvedeným v příloze č. 5 k tomuto zákonu.“
V nově doplněné příloze pak k tomu bude uvedeno:
„Výpočet množství bezplatných povolenek pro provozovatele letadel na rok 2024 a 2025:
1. krok: Z celkového množství povolenek určených pro provozování letadel v roce 2024 stanoveného rozhodnutím Komise (EU) 2023/2440 ze dne 27. října 2023 o celkovém množství povolenek pro celou Unii, které mají být přiděleny provozovatelům letadel v rámci systému EU pro obchodování s emisemi na rok 2024 vyplyne souhrnné množství bezplatných povolenek pro rok 2024 a pro rok 2025, a to na základě odečtení podílu povolenek, které musí být draženy (§ 7 odst. 2) od tohoto celkového množství.
2. krok: Na základě výkazů ověřených emisí za rok 2023 se určí podíly jednotlivých provozovatelů letadel na celkových emisích z letecké dopravy. Úměrně k těmto podílům ministerstvo stanoví množství povolenek jednotlivým provozovatelům letadel na rok 2024 a na rok 2025.“
114.
K § 13 odst. 1 (novelizační bod 49)
V období od 1. ledna 2024 do 31. prosince 2030 by mělo být vyhrazeno maximálně 20 milionů povolenek, které budou přiděleny jednotlivým provozovatelům letadel na pokrytí části zbývajícího cenového rozdílu mezi fosilním leteckým palivem a způsobilými leteckými palivy. Tyto povolenky by měly pocházet ze souboru celkových povolenek dostupných pro letectví a měly by být přidělovány nediskriminačním způsobem pouze pro lety, na něž se vztahuje povinnost vyřazování povolenek podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ES. Na základě hodnocení by Komise mohla též rozhodnout, že předloží legislativní návrh na přidělování omezeného množství povolenek s časovým omezením. Toto přidělování by mělo trvat pouze do 31. prosince 2034.
Navržená účinnost novelizačního bodu 49 od 1. ledna 2026 neodpovídá období, kdy mají být přidělovány povolenky vyhrazené pro používání udržitelných leteckých paliv a jiných paliv, která nejsou získána z fosilních paliv (určených v nařízení o zajištění rovných podmínek pro udržitelnou leteckou dopravu, tzv. nařízení ReFuel EU Aviation).
Obchodní provozovatelé letadel mohou každoročně požádat o přidělení povolenek na základě množství způsobilého paliva na lety, pro něž musí být povolenky vyřazeny v souladu s čl. 12 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 v období od 1. ledna 2024 do 31. prosince 2030, s výjimkou letů, pro něž se tento požadavek považuje za splněný podle čl. 28a odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003.
Požadujeme proto vysvětlit, z jakého důvodu se navrhuje účinnost novelizačního bodu 49 až ode dne 1. ledna 2026, a nikoliv již ode dne 1. ledna 2024.
Akceptováno, vysvětleno
Ustanovení bylo v návrh upřesněno a byla doplněn podrobnější postup do nové přílohy č. 5. Nové znění § 13 odst. 2:
„(2) Ministerstvo každoročně přidělí podle pravidel stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie přijatým podle čl. 3c odst. 6 směrnice 2003/87/ES, v platném znění na žádost provozovatele obchodní letecké dopravy bezplatné povolenky pro používání udržitelných leteckých paliv v množství vypočteném podle pravidel uvedených v příloze č. 5 k tomuto zákonu. Žádost se podává v elektronické podobě ve formátu zveřejněném na internetových stránkách ministerstva.“ (delegovaný akt nelze v tuto chvíli specifikovat blíže, než je uvedeno)
Původně chybně navržená odložená účinnost až od 2026 byla opravena.
115.
K § 15 odst. 6 (novelizační bod 54)
Požadujeme, aby se nově zavedený pojem „dopady jiných látek z letectví než CO2“ promítnul do § 2 a byl zde definován jako zcela nový pojem, se kterým pak bude zákon dále pracovat.
Nepovažujeme za žádoucí jej definovat až v rámci § 15 odst. 6 a dále jej používat jako legislativní zkratku.
Rovněž i předmětná směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/958 ze dne 10. května 2023 definuje „dopady jiných látek z letectví než CO2“ jako nový pojem.
Vysvětleno
Vzhledem k míře použití tohoto spojení v zákoně naopak považujeme tento způsob vymezení pojmu za vhodný a dostatečný. Podrobnosti ohledně reportingu non-CO2 emisí v letecké dopravě stanoví Komise implementačním aktem do 31.8. 2024.
116.
K příloze 1 (činnost letectví)
V řádku věnujícímu se oblasti letectví pod písm. k) požadujeme doplnit, že uvedené neplatí na lety na nebo z letišť nacházejících se ve Spojeném království nebo ve Švýcarsku.
Akceptováno
117.
K příloze 1 (činnost letectví)
V řádku věnujícímu se oblasti letectví pod písm. m) požadujeme změnu uvedenou v platném znění promítnout i do samotného návrhu, kde tato změna není promítnuta v žádném novelizačním bodě.
Současně ale požadujeme provést v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/958 ze dne 10. května 2023 změnu v konečném datu tak, že místo data „od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2020“ bude uvedeno datum „od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2030“.
Akceptováno
Ustanovení uvedené pod písm. m) v zákoně nepodléhá žádné změně v rámci návrhu (zůstává stávající znění).
118.
Ke změně emisního faktoru pro letecký petrolej
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/958 ze dne 10. května 2023 upravuje v části B přílohy IV emisní faktor na letecký petrolej na hodnotu 3,16.
V předloženém návrhu však není tato změna nijak zohledněna. Požadujeme tuto nesrovnalost napravit.
Vysvětleno
Není to potřeba vkládat do zákona s ohledem na znění směrnice – emisní faktor je uveden v revizi přímo použitelného předpisu (MRV, rev. nařízením 2023/2122).
119.
K závěrečné zprávě z hodnocení dopadů regulace (RIA)
Požadujeme blíže rozpracovat část věnující se dopadům na podnikatelské prostředí, konkrétně o dopady, které daný návrh vyvolá ve vztahu k provozovatelům letecké dopravy, a to zejména s ohledem na revizi systému EU ETS, v němž bude od roku 2024 podíl bezplatných emisních povolenek intenzivně snižován. Není zcela zřejmé, jak bude určen výchozí počet bezplatných emisních povolenek. Celkový počet povolenek v oběhu v sektoru letectví bude zároveň snižován s využitím lineárního redukčního faktoru.
Výše popsané změny jednoznačně povedou k nutnosti dokupování povolenek za běžných a obvyklých tržních podmínek, což bude mít finanční dopady pro letecké dopravce a vliv na strategické plánování podnikatelské činnosti daných subjektů v letecké dopravě.
Dále k dopadům na podnikatelské prostředí upozorňujeme, že od roku 2025 budou zavedeny nové povinnosti reportingu, a to monitorování dopadů jiných látek z letectví než CO2. Neplatí tedy, že se povinnosti nemění.
Vysvětleno
Rozumíme připomínce, bohužel však aktuálně nedisponujeme analýzou specificky zaměřenou na společnosti operující v ČR. ZZ RIA bude doplněna o předpokládané dopady na úrovni EU z dostupných studií.
Povinnosti spojené s reportingem budou specifikovány do 31.8.2024 implementačním aktem. Platí tedy uvedené v ZZ RIA, v současné chvíli nelze vyhodnotit.
120.
Doporučující připomínka:
Doporučujeme revidovat důvodovou zprávu a zprávu z hodnocení dopadů regulace (RIA) stran překlepů a jiných drobných nesrovnalostí.
Například v části C důvodové zprávy není uvedeno číslo směrnice. V závěrečné zprávě z hodnocení dopadů regulace není uvedena směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/958 ze dne 10. května 2023 a není ani uvedeno číslo směrnice, kterou se mění směrnice 2003/87/ES o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a Rozhodnutí Evropského parlamentu a rady (EU) 2015/1814 o vytvoření a uplatňování rezervy tržní stability pro systém Unie pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů.
Dále pak v přehledu „Implementace práva EU“ ve Zprávě z hodnocení dopadů regulace (RIA) je uvedeno Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/136 ze dne 18. ledna 2023, kterým se mění směrnice 2003/87/ES, pokud jde o oznámení kompenzace v souvislosti s celosvětovým tržním opatřením pro provozovatele letadel se sídlem v Unii. Toto rozhodnutí však není uvedeno v důvodové zprávě a v návrhu není pravděpodobně implementováno.
Akceptováno
OKOM
121.
Ke srovnávacím tabulkám
Předkladatel nesplnil povinnost dle čl. 9 odst. 2 písm. e) Legislativních pravidel vlády připojit k návrhu srovnávací tabulky minimálně ke všem níže uvedeným implementovaným předpisům Evropské unie (čl. 6a metodických pokynů):
· směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Unii (viz připomínka k bodu 58.),
· nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/1122 ze dne 12. března 2019, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES, pokud jde o fungování registru Unie, v platném znění,
· nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/331 ze dne 19. prosince 2018, kterým se stanoví přechodná pravidla harmonizovaného přidělování bezplatných povolenek na emise platná v celé Unii podle článku 10a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES,
· prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/1842 ze dne 31. října 2019, kterým se stanoví pravidla pro uplatňování směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES, pokud jde o další opatření k úpravám přídělu bezplatných povolenek na emise v důsledku změn úrovní činnosti, v platném znění.
Ve srovnávací tabulce ke směrnici 2023/958 je u čl. 1 bodu 6 a bodu 9 písm. b) uvedeno ID návrhu, přestože návrhem nejsou tyto články implementovány, resp. uvedeny v rozdílové tabulce. Doporučujeme vypustit nebo doplnit ostatní výkaznictví návrhu, je-li záměr tyto články implementovat. To se týká též čl. 1 bodu 6 ve srovnávací tabulce ke směrnici 2023/959.
Dále je nutné podotknout, že ve srovnávacích tabulkách ke směrnici 2023/958 i 2023/959 ve sloupci „Implementační předpisy ČR“ často chybí jakákoliv informace zohledňující případnou implementaci daného ustanovení předpisu EU. Je-li ustanovení relevantní pro implementaci, uvede se ID návrhu ve sloupci „Číslo Sb./ID“. Je-li už podle platného právního stavu ustanovení dostatečně implementováno, uvede se znění příslušného platného předpisu s jeho označením. Jestliže je ustanovení z hlediska implementace nerelevantní (např. stanoví kompetenci pro Komisi), uvede se do sloupce „Citace ustanovení“ důvod, pro který není implementováno. Zdůvodnění nerelevance je podstatné pro odlišení dosud neimplementovaných ustanovení a nesplnění tohoto pravidla je tedy důvodem k požadované opravě.
Akceptováno, vysvětleno
· Srovnávací tabulky k dalším předpisům budou doplněny
· údaje ve SRT ke směrnicím 958 a 959 budou opraveny (např. čl. 1 bod 6 směrnice 959 odpovídá stávajícímu znění § 15 odst. 2 zák.)
· Zdůvodnění NT (nerelevance) bude doplněno.
122.
K rozdílové tabulce
V rozdílové tabulce postrádáme výkaznictví k novelizačnímu bodu 31. a 82., které jsou v návrhu označeny jako implementační. Bez provedeného výkaznictví není možné posoudit soulad těchto ustanovení s právem EU. Požadujeme doplnit.
Rovněž požadujeme provést celkovou revizi rozdílové tabulky, neboť ve sloupci „Ustanovení“ k předpisům EU nejsou vždy zaneseny správné údaje, resp. čísla článků neodpovídají textu ve sloupci „Obsah“. Např. se jedná o novelizační bod 35. [správně čl. 1 bod 21 písm. d) a nikoli čl. 1 bod 21 písm. a)], bod 37. [správně čl. 1 bod 21 písm. c) a nikoli čl. 1 bod 23 písm. c)] či bod 49. [správně čl. 1 bod 2 písm. b) a nikoli čl. 1 bod 3 písm. b)].
Nad to, je nutné, aby každý novelizační bod zanesený do rozdílové tabulky byl uveden v samostatné buňce a byl tedy přehledně vykázán k jednotlivým ustanovením předpisů EU. To se týká zejména novelizačních bodů 69. až 75. a bodů 76. až 79. Např. v případě bodu 78. není vůbec zřejmé, co má být ustanovením implementováno.
Akceptováno
RT bude revidována ve smyslu připomínek.
123.
K důvodové zprávě
V obecné části důvodové zprávy, bodu E) Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy EU, požadujeme doplnit dovětek „v platném znění“ k novelizovaným nařízením EU (viz připomínka k § 1 – poznámce pod čarou č. 2, bod 4).
Rovněž máme za to, že se návrhu dotýká větší počet předpisů EU, než který je důvodové zprávě uveden. Požadujeme doplnit (viz níže). Předpisy EU dále doporučujeme řadit chronologicky, dle data přijetí.
Akceptováno
Důvodová zpráva bude doplněna.
124.
Obecně:
1.V rámci meziresortního připomínkového řízení zkráceného na 15 pracovních dní nebylo možné předloženou materii, na kterou navazuje několik velmi složitých úprav EU, posoudit podrobně. Přezkum slučitelnosti by tudíž proveden pouze rámcově.
Posouzení slučitelnosti komplikuje i ta skutečnost, že směrnice 2023/959 a 2023/958 byly schváleny tentýž den (10. 5. 2023), vyšly ve stejný den v Úředním věstníku EU (16. 5. 2023), ale novelizují tutéž povolenkovou směrnici 2003/87/ES. Novelizační úpravy se tudíž kříží, což celou problematiku znepřehledňuje již na úrovni práva EU. K tomu se přidává i to, že zásadní nařízení 2023/956 má vyjasněnou gesci až ode dne 19. 6. 2023 (gestorem je přitom MF, úprava dopadá ale i na problematiku MŽP a MPO). Následně nařízení 2023/957 v gesci MŽP je v databázi ISAP t.č. vedeno jako nehodnocené. Vedle toho další nařízení, která jsou v databázi ISAP vedena jako přímo aplikovatelná, podle našeho přesvědčení nemohou ve všech případech vyvolat zamýšlené účinky. To se týká namátkou jak nařízení 2018/2066, tak nařízení 2018/2067. Například na plány monitorování podle nařízení 2018/2066 musejí být navázány sankce; u nařízení 2018/2067 mj, záležitosti akreditací nejsou sama o sobě bez doplnění na úrovni vnitrostátního práva bezproblémově použitelná (například kompetenčně musí být jasné, komu se podávají žádosti, kdo vykonává dozor, kdo provádí správní opatření, atd.). Bereme nicméně v potaz, že nařízení 2018/2066 a 2018/2067 zrušila starší nařízení, která již měla být zákonem č. 383/2012 Sb. implementována, tudíž předpokládáme, že většinou půjde v případě těchto dvou nařízení „pouze“ o nedostatečné výkaznictví.
Vedle nařízení 2018/2066 a 2018/2067 uvedených v poznámkách pod čarou, která zrušila starší nařízení, se ale v návrhu objevují nařízení úplně nová – konkrétně 2019/1122, 2019/331, 2019/1842, která jsou uvedena již v poznámce pod čarou č. 2 hned v úvodu zákona (tudíž dávají vědět, že zákon byl na uvedená nařízení adaptován), ale nejsou vůbec zmíněna ani v rozdílové tabulce, ani srovnávací tabulky nejsou přiloženy – tudíž slučitelnost návrhu s těmito nařízeními není možné přezkoumat.
Vysvětleno
- Nařízení 2019/1122 zrušilo a nahradilo nař. 389/2013, nejde tedy o zcela novou materii. Výkaznictví bude doplněno (min. z důvodu stanovení sankcí v § 19 a 21, kde se na Rejstřík EU odkazuje)
- Na nařízení 2019/331 je odkazováno již ve stávajícím znění, SRT je v ISAPu vložena. MŽP má za to, že nařízení o pravidlech pro bezplatnou alokaci povolenek je přímo aplikovatelné bez dalšího, stejně jako nařízení 2019/1842, na které je odkazováno nově také v § 10 odst. 1 - pozn. pod čarou č 14.
125.
2. Jak jsme již uvedli v připomínce ke srovnávacím tabulkám, některá ustanovení směrnic často postrádají v rámci návrhu jakékoliv výkaznictví, resp. nejsou návrhem vůbec zapracována. Vzhledem k tomu, že se však jedná o povinnosti stanovené členským státům či přímo soukromým subjektům, je nutné návrhem provést jejich řádnou implementaci. U směrnice 2023/985 například zcela postrádáme implementaci čl. 1 bod 8 či 10. V případě směrnice 2023/959 jde např. o čl. 1 bod 7 (čl. 3gc), bod 9, bod 15 až 19, bod 21 písm. e) a g), bod 27 či bod 30. Žádáme předkladatele o řádné doplnění návrhu a výkaznictví.
Vzhledem k nevyjasněnosti těchto okolností není možné materii přezkoumat v celé její šíři.
Tyto připomínky jsou zásadní.
Vysvětleno, akceptováno
· čl. 1 bod 8 směrnice 2023/958 není relevantní z hlediska transpozice, výkaznictví bude v tomto smyslu doplněno a odůvodněno
· čl. 1 bod 10 směrnice 2023/958 – bude zohledněno v příloze 1 u činnosti „Letectví“ mezi výjimkami pod písm. k) - tam už to více méně je navrženo správně, až na „výjimku z výjimky pro UK a Švýcarsko) a písm. l) – to by nemělo být zrušeno, ale dočasné prodlouženo do konce roku 2023. Výkaznictví k tomu bude upraveno
· čl. 1 bod 7 (čl. 3gc) – stanovení zákonného nároku na náhradu nákladů, který směrnice zřejmě požaduje (přestože by mělo být logicky spíše předmětem smluvního ujednání), bude do návrhu doplněno.
126.
K jednotlivým ustanovením:
K Čl. I:
K § 1 – poznámce pod čarou č. 1:
Poznámku pod čarou obsahující referenční odkaz na směrnice doporučujeme formulovat stejně, jak byly jednotlivé novely uváděny doposud (tedy jenom číselnou řadou a označením vydávajícího orgánu, bez vlastního názvu), a to chronologicky, tedy:
„…a směrnic Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/410, 2023/958 a 2023/959.“.
Nad to uvádíme, že směrnice 2003/87/ES byla dle Úředního věstníku EU novelizována též rozhodnutím 2020/1071, 2023/136 a nařízením 2021/1416 a 2023/435 (toto nařízení je v gesci SEZ). Tyto předpisy však v poznámce pod čarou nejsou zohledněny a rovněž nejsou promítnuty ani v důvodové zprávě. Nad to není jasné, zda jsou tyto předpisy v zákonu, resp. předloženém návrhu zapracovány, jestliže se jedná zejména v případě rozhodnutí 2023/136 a nařízení 2023/435 o nové předpisy, resp. zda některé část nejsou/nebudou zapracovány jiným právním předpisem. Požadujeme vysvětlit.
Druhá připomínka je zásadní.
Akceptováno částečně, vysvětleno
Poznámka pod čarou s výčtem předpisů bude přepracována.
Pokud jde o 4 uvedené přepisy, které změnily směrnici o ETS:
Rozhodnutí 2020/1071 - změna směrnice není relevantní z hlediska transpozice
Rozhodnutí 2023/136 - je transponováno v příloze č. 1 (u činnosti letectví)
Nařízení 2021/1416 - změna směrnice není relevantní z hlediska transpozice
Nařízení 2023/435 sice mění směrnici 2003/87, ale nemá vliv na práva a povinnosti třetích stran a není nutné ho transponovat (toliko upravuje financování nástroje rychlého oživení z celkového množství povolenek, což má přímý vliv pouze na množství povolenek na trhu v různých letech, ale jen nepřímý vliv na ČR).
127.
K § 1 – poznámce pod čarou č. 2:
Jak již uvádíme ve výhradě v části obecně výše, není zřejmý implementační charakter vůči nově uváděným nařízením. Tato nařízení nejsou uvedena ani v rozdílové, ani ve srovnávacích tabulkách, tudíž není zřejmé, co přesně se provádí,
1. Je třeba vyjasnit, co se v zákoně kde přesně provádí z:
- nařízení 2019/1122,
- nařízení 2019/331,
- nařízení 2019/1842.
Tato tří nařízení zatím nebyla vůbec v zákoně č. 383/2012 Sb. uváděna.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno, vysvětleno
· Nařízení 2019/1122 zrušilo a nahradilo nař. 389/2013, nejde tedy o zcela novou materii (upravuje povolenkový Registr EU, na který se zákon odkazuje v § 6, § 9, § 19, § 21).
· Na nařízení 2019/331 je odkazováno již ve stávajícím znění, srovnávací tabulka je k němu v isapu vložena. MŽP má za to, že nařízení o pravidlech pro bezplatnou alokaci povolenek je přímo aplikovatelné bez dalšího, stejně jako nařízení 2019/1842, na které je odkazováno nově také v § 10 odst. 1 - pozn. pod čarou č 14.
128.
2. Co se týče nařízení 2018/2066 a 2018/2067, předpokládáme, že se implementuje z těchto nařízení přibližně stejný obsah, který byl předmětem implementace v případě původních, a dnes již zrušených nařízení č. 600/2012 a č. 601/2012, kterou uvedená dvě nová nařízení z roku 2018 převzala. I to je třeba vyjasnit a upravit výkaznictví.
Tato připomínka je zásadní.
Vysvětleno
Ano, nařízení upravují materii dříve obsaženou v nařízení č. 600/2012 a č. 601/2012.
Není nám však zřejmé, v jakém smyslu upravit výkaznictví.
129.
3. V neposlední řadě vznášíme dotaz, zda místo z poznámky pod čarou č. 2) vypouštěného a dnes již zrušeného nařízení č. 1193/2011 by nemělo být v poznámce pod čarou uvedeno nařízení 2013/389 (nařízení Komise (EU) č. 389/2013 ze dne 2. května 2013 o vytvoření registru Unie podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES, rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 280/2004/ES a č. 406/2009/ES a o zrušení nařízení Komise (EU) č. 920/2010 a č. 1193/2011, v platném znění), které původní nařízení č. 1193/2011 nahradilo. Nebo se uvedené nařízení nemá vůbec zákonem implementovat, protože jde vesměs o záležitost institucí EU? Minimálně ale národní správce musí být určen. Původní nařízení č. 1193/2011 ale v poznámce pod čarou jako implementované vedeno bylo.
I to je třeba vyjasnit.
Tato připomínka je zásadní.
Vysvětleno
Nařízení 2013/389 není uvedeno, protože bylo k 1.1. 2021 zrušeno a nahrazeno nařízením 2019/1122 (Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/1122 ze dne 12. března 2019, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES, pokud jde o fungování registru Unie). Viz také poznámka pod čarou č. 12 v novém znění.
130.
4. Nařízení 2018/2066 je v poznámce pod čarou č. 2 citováno chybně (nemá být „č.“ před číslem). To se týká i poznámky pod čarou č. 5.
Některá nařízení uvedená v poznámce pod čarou č. 2 navíc byla již novelizována a proto je nutné jejich názvy doplnit o dovětek „v platném znění“. Konkrétně se jedná o nařízení 1031/2010 (též v poznámce pod čarou č. 8), 2018/2066, 2018/2067 (též v poznámce pod čarou č. 17) a 2019/1122 (též v poznámce pod čarou č. 12).
Doporučujeme rovněž nařízení v této poznámce citovat chronologicky.
Akceptováno
131.
K § 1 písm. a) (novelizační bod 3.):
Ustanovení § 1 písm. a) implementuje pouze první větu čl. 1 bodu 2 směrnice 2023/959 (čl. 2 odst. 1), avšak zbytek tohoto článku není návrhem nikde zapracován. Požadujeme vysvětlit, jakým způsobem bude v našem právním řádu zohledněn.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno
Bude doplněno ustanovení ve smyslu
„Pokud je zařízení zahrnuto do systému obchodování na základě jmenovitého tepelného příkonu vyššího než 20 MW a tento příkon poklesne pod tuto úroveň, může jeho provozovatel zůstat účastníkem obchodování do konce následujícího období pro přidělování bezplatných povolenek.“ (patrně do § 4)
132.
K § 2 písm. s) až u) (novelizační bod 9.):
Novelizačním bodem 9. se mimo jiné do návrhu doplňují nové definice stanovené v čl. 1 bodu 3 písm. d) směrnice 2023/959 (čl. 3 písm. w), x) a z)). Jejich implementace nicméně není provedena zcela správně.
Definici „rejdařské společnosti“ (čl. 3 písm. w)) implementuje předkladatel v § 2 písm. s) jako „provozovatele námořního plavidla podle zákona o námořní plavbě“. Provozovatele námořního plavidla definuje zmíněný zákon pouze jako osobu, která „vlastním jménem provozuje námořní plavbu pod státní vlajkou České republiky a je současně vlastníkem námořního plavidla anebo je vlastníkem námořního plavidla zmocněna k provozování námořního plavidla vlastním jménem a na vlastní odpovědnost“. Máme za to, že tato definice však zcela neodpovídá pojmu „rejdařská společnost“, který je obecný a nestanoví, že se jedná pouze o osoby, které provozují plavbu pod státní vlajkou daného členského státu. Definice se tedy vztahuje obecně na rejdařské společnosti ze všech členských států. Rovněž není zřejmé, zda definice „provozovatele námořního plavidla“ naplňuje všechny definiční znaky „rejdařské společnosti“. Nutno vysvětlit a upravit.
Definici „plavby“ (čl. 3 písm. x)) implementuje předkladatel v § 2 písm. t) prostřednictvím odkazu na čl. 3 písm. c) nařízení 2015/757. Toto nařízení se nicméně v zákoně objevuje poprvé a je proto nutné uvést jeho název v celém znění, a to alespoň v poznámce pod čarou, a teprve na dalším místě pro něj použít citaci zkrácenou (zkráceným názvem). Nařízení je navíc citováno chybně, za slovem „monitorování“ následuje čárka, která v návrhu chybí.
Definici „přístavu určení“ (čl. 3 písm. z)) implementuje předkladatel v § 2 písm. u) prostřednictvím odkazu na čl. 3 písm. b) nařízení 2015/757. Definice uvedená v tomto nařízení nicméně neodpovídá definici uvedené ve směrnici 2023/959. Rozdíl spočívá v případě střídání posádky, kdy nařízení 2015/757 zastávky pro tyto účely z definice zcela vylučuje, avšak směrnice 2023/959 tak činí pouze u posádek lodi jiné, než je námořní loď. Dále jsou pak v § 2 písm. u) do definice zahrnuty zastávky kontejnerových lodí v sousedním kontejnerovém překládkovém přístavu, které však směrnice 2023/959 z definice „přístavu určení“ vylučuje. Ustanovení požadujeme opravit tak, aby bylo v souladu s čl. 1 bodu 3 písm. d) směrnice 2023/959 (čl. 3 písm. z)).
Odkaz na „prováděcí akt“ Evropské komise požadujeme vyjasnit. Má se jednat o přímo použitelný předpis? To by pak mělo být uvedeno (v případě, že by tímto „aktem“ naopak měla být směrnice, nešlo by použít odkaz). Navrhujeme formulace i sjednotit – viz například jiná formulace v navrhovaném § 10 odst. 4. Podle ustálené terminologie českého práva doporučujeme mluvit o „přímo použitelném předpisu Evropské unie/Evropské komise“, pakliže se má jednat o budoucí nařízení.
V neposlední řadě uvádíme, že legislativní zkratka „Komise“ je až v § 7, to je tudíž potřeba legislativně technicky upravit, § 2 totiž už slovní spojení „Evropská komise“ používá.
Vedle toho je nutné podotknout, že čl. 1 bod 3 písm. d) směrnice 2023/959 stanoví vedle již zmíněných definic také definici „správního orgánu ve vztahu k rejdařské společnosti“ (čl. 3 písm. y)), která však návrhem není provedena. Toto ustanovení je sice uvedeno v rozdílové tabulce u novelizačního bodu 9., ale jakákoliv definice zde chybí. Částečně je definice zřejmě zapracována v novelizačním bodu 66. (§ 26 odst. 1 písm. h)), ovšem chybí veškeré výkaznictví. Definice „správního orgánu ve vztahu k rejdařské společnosti“ odkazuje s upřesněním na nový čl. 3gf, který ve svém odstavci 1 písm. a) až c) specifikuje, kdo je tímto správním orgánem. V § 26 odst. 1 písm. h) je však zahrnuta pouze varianta uvedená v čl. 3gf odst. 1 písm. a). Požadujeme vysvětlit, kde a jakým způsobem budou zohledněny varianty obsažené v čl. 3gf odst. 1 písm. b) a c), to včetně souvisejícího odstavce 3. Výkaznictví ve vztahu k definici „správního orgánu ve vztahu k rejdařské společnosti“ je tedy nutné celkově vyjasnit a do návrhu doplnit.
Dále, vznášíme dotaz, jakým způsobem je v návrhu zohledněn čl. 1 bod 3 písm. b) směrnice 2023/959 (čl. 3 písm. d) – co je povolením k vypouštění emisí skleníkových plynů). Z předloženého návrhu není zřejmé, že je zapracován.
V neposlední řadě máme za to, že by měl být definován pojem členský stát (se zahrnutím členských států EHP, na které povolenkové směrnice rovněž dopadají). S pojmem „členský stát“ návrh operuje (například § 9 odst. 4 či přílohy).
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno částečně, vysvětleno
K „provozovateli“: vzhledem k principu státního orgánu ve vztahu k rejdařské společnosti (čl. 3gf) řeší každý ČS jen provozovatele plavidel, kteří jsou „jeho“ (v ČR prázdná množina, nemáme v námořním rejstříku již dlouhá léta registrované žádné námořní plavidlo a pochopitelně nemáme žádný námořní přístav)
K „plavbě“: citace na nařízení 2015/757 bude upravena do požadovaného tvaru.
K „přístavu určení“: vzhledem k přijetí novelizace nař. 2015/757, a to nařízením 2023/957, kde byla definice přístavu určení nově pojata naopak odkazem na směrnici, bude definice v zákoně upravena.
Ostatní leg. tech připomínky budou zohledněny
Výkaznictví k definici správního orgánu bude doplněno. Relevantní pro ČR je v této souvislosti pouze písmeno a) v čl. 3gf odst.1, a to vzhledem k tomu, že ČR nemá relevantní přístav, aby bylo lze uplatnit i b) nebo c).
K definici povolení – změna není zohledněna. Ve směrnici tato změna znamená zahrnutí povolení v ETS 2 (nová kap. IVa směrnice), tedy k uvádění paliv ke spotřebě. Tato materie není předmětem návrhu.
133.
K § 3 odst. 3 a 5 a § 6 odst. 5 (novelizační bod 11. a 23.):
1. K § 3 odst. 3 uvádíme, že nařízení 2018/2066 v čl. 11 upravuje „plán monitorování“, nikoliv plán pro monitorování. K vyjasnění implementace nařízení 2018/2066 – viz výše, Obecně.
2.Ustanovení § 3 odst. 5 v posle dní větě stanoví, že na provozovatele části zařízení se obdobně vztahují práva a povinnosti vyplývající pro provozovatele zařízení z přímo použitelných předpisů EU. Z textu ustanovení nicméně není jasné, ani příkladmo, o jaké konkrétní předpisy EU se jedná. S ohledem na přehlednost předpisu a zásadu právní jistoty adresátů požadujeme doplnit poznámku pod čarou, ve které budou dotčené předpisy EU alespoň příkladmo uvedeny.
3. Připomínka v bodu 2. se vztahuje obdobně na § 6 odst. 5 (novelizační bod 23.).
Akceptováno
Bude doplněn odkaz na poznámku pod čarou č. 2
134.
K § 4a (novelizační bod 20.):
V odstavci 2 první větě není jasné, co se rozumí „vyřazením v předstihu“. V odstavci 2 druhé větě není zřejmé, co je „příslušná část“.
V odstavci 3 se mluví o „unijním rejstříku“ – nemá to být případ, na který i s legislativní zkratkou myslí § 6 odst. 4 – tedy rejstřík podle nařízení 2019/1122? Formulace je potřeba sjednotit.
Vysvětleno, akceptováno
Upřesnění formulace: „...v předstihu před termínem pro vyřazení povolenek za rok, za který jsou vypuštěny/vykázány emise...“
„...příslušná část povolenek odpovídající emisím za dobu provozu zařízení provozovatelem vypořádávajícím povolenky v kalendářním roce, za který jsou vypuštěn a vykázány emise“.
Formulace odkazu na nařízení o rejstříku bude upravena.
135.
K § 6 odst. 1 (novelizační bod 21):
Nemá být odkazováno na § 4a odst. 2?
Ne, odkaz je napsán, jak byl zamýšlen. Obecná změna povolení, v rámci které může mj. dojít i ke změně v osobě provozovatele. Nehovoří se o specifickém případu dočasného provozovatele podle 4a.
136.
K § 6 odst. 3 (novelizační bod 22):
K tomuto ustanovení je vykazovaný čl. 1 odst. 21 písm. c) směrnice (EU) 2023/959. Tento článek se ale týká vyřazování povolenek ve vztahu k rejdařské společnosti (které je navíc navázáno na počet povolenek i časový aspekt předchozího kalendářního roku), nikoli okamžiku, kdy se rejdařská společnost stává účastníkem systému obchodování. Uvedený článek směrnice 2023/959 je navíc vykazován k čl. I bodu 33 návrhu. Požadujeme vyjasnit.
Tato připomínka je zásadní.
Vysvětleno
Zahrnutím pod pojem „účastník systému obchodování“ na provozovatele přechází povinnosti uložené účastníkovi systému – tj i vyřazování povolenek, přestože se ustanovení o povinnosti vyřazovat povolenky nijak nemění – je tam použit souhrnná pojem účastník, pro provozovatele zařízení, letadla i plavidla.
137.
K § 7 odst. 2 (novelizační bod 28):
Předkladatel se opírá o odkazy na směrnici 2003/87/ES, v konsolidovaném znění, přičemž vůbec neuvádí, že se má jednat o povolenky, které by byly přiděleny bezplatně, jak vyplývá z vykazovaného čl. 1 odst. 3 písm. a) směrnice (EU) 2023/958.
Vykazovaný je dále čl. 1 odst. 2 písm. b) směrnice (EU) 2023/958, zřejmě kvůli výjimce na konci navrhovaného ustanovení. Není ale jasné, proč není také vykazovaný čl. 1 odst. 13 písm. a) směrnice (EU) 2023/959, pokud se tedy jedná o výjimku z dražby povolenek. Jestliže se však jedná v případě bodu 28 zejména o implementaci čl. 1 odst. 3 písm. a) směrnice 2023/958, výkaznictví ke čl. 1 odst. 2 písm. b) a případně též čl. 1 odst. 13 písm. a) není nutné, vzhledem k tomu, že § 7 odst. 2 z těchto článků nic neimplementuje a odkaz na ně je již zahrnut ve zmíněném čl. 1 odst. 3 písm. a). Mimo to by na samotný čl. 1 odst. 2 písm. b) a čl. 1 odst. 13 písm. a) nemělo být vůbec odkazováno, ale měly by být návrhem provedeny a odkaz by se měl vztahovat na tato implementační ustanovení (viz připomínka k bodu 49.).
Tato připomínka je zásadní.
Platný § 7 odst. 1 již navíc zavádí legislativní zkratku „Komise“, která není dále dodržena.
Vysvětleno, částečně akceptováno
Není důvod, aby bylo uvedeno v zákoně „které by byly přiděleny bezplatně.“
Komise podle čl. 3c odst. 5 určí (celkové) množství povolenek, které má být přiděleno v roce 2024 a současně s jeho zveřejněním zveřejní také množství, které „by bylo přiděleno“ zdarma v pro rok 2024, pokud by se nedošlo ke změně směrnice. (na toto ustanovení pak navazuje č. 3d odst. 1).
Rozdílová tabulka bude upravena.
Legislativní zkratka zavedená v předchozím odstavci bude uplatněna.
138.
K § 8 odst. 1 (novelizační bod 30.):
Novelizační bod 30. je dle odůvodnění ve zvláštní části důvodové zprávy zjevně implementační ke čl. 1 bodu 19 směrnice 2023/959 (čl. 11 odst. 2). Požadujeme jej proto podtrhnout, označit příslušným celexovým číslem a doplnit výkaznictví k návrhu.
Akceptováno
139.
K § 9 odst. 1 (novelizační bod 34.):
Dle odůvodnění ve zvláštní části důvodové zprávy, se v případě novelizačního bodu 34. zřejmě jedná o negativní implementaci („…vypuštěno v návaznosti na revizi směrnice.“). Požadujeme blíže vysvětlit, v návaznosti na jaké ustanovení směrnice dochází k rušení poslední věty § 9 odst. 1, doplnit důvodovou zprávu a výkaznictví.
Vysvětleno, akceptováno
Do tabulky bude doplněno, že se jedná o implementaci ust. čl. 1 odst. 21 písm. c), tedy nového znění čl. 12 odst. 3.
Tam bylo mimo jiné dosud uvedeno, že provozovatel má vyřadit povolenky pouze „jiné než podle kapitoly II“ (tj. letecké povolenky)
140.
K § 9 odst. 2 (novelizační bod 35):
Vznášíme dotaz, proč vykazovaný článek 3ga odst. 1 směrnice 2023/959 není implementovaný i ve vztahu k přidělování povolenek, ale pouze k jejich vyřazování. Dále upozorňujeme na současný výskyt spojek „nebo“ a „a“ ve větě první, navrhujeme opravit. Ve směrnici je uvedena spojka „a“.
Vysvětleno
Provozovatelé námořních plavidel nebudou mít žádný nárok na bezplatnou alokaci. Problematika je řešena í graduálním náběhem povinnosti vyřazovat povolenky.
141.
K § 9 odst. 3 (novelizační bod 35):
V rozdílové tabulce je chybně vykázán čl. 1 odst. 21 písm. a) směrnice 2023/959. Správně má být písmeno d) uvedeného článku. Vzhledem k tomu, že se jedná o chybné výkaznictví, požadujeme tedy vysvětlit, kde v návrhu je implementován čl. 1 odst. 21 písm. a) směrnice 2023/959.
Celexové číslo ke směrnici 2023/959 je na tomto místě pod odstavcem 3 vhodné vypustit a ponechat pouze celexová čísla uvedená na konci novelizačního bodu 35.
Vysvětleno, akceptováno
Odkaz v RT opraven
implementace čl. 1 odst. 21 písm. a) směrnice 2023/959 (nové znění odstavce čl. 12) odpovídá již platnému znění zákona (§ 9 odst. 2, nově odst. 5). výkaznictví bude takto doplněno.
142.
K § 9 odst. 4 (novelizační bod 35):
V rozdílové tabulce by měl být vykázán čl. 1 odst. 2 písm. b) směrnice 2023/958.
Akceptováno
143.
K § 9 odst. 5 (novelizační bod 35):
1.V návrhu je označení § 9 odst. 5 duplicitně. Požadujeme opravit.
Akceptováno
144.
2.Návrh odkazuje na „přímo použitelné právní předpisy EU“, implementovaná ustanovení nicméně mluví o prováděcích aktech, které nemusí mít nutně povahu přímo použitelných předpisů EU. Má předkladatel již nějakou informaci od Komise, že se bude v těchto případech skutečně jednat o formu nařízení?
Mimo to požadujeme nahradit slova „přímo použitelným právním předpisem Evropské unie“ slovy „přímo použitelným předpisem EU“, neboť je nutné dodržet jednotný styl odkazování na předpisy EU v rámci celého návrhu zákona i běžného úzu v souladu s LPV. Doporučujeme sjednotit.
Vysvětleno, akceptováno
Z hlediska obsahu lze předjímat formu nařízení. Nicméně konkrétní návrhy ještě EK nepředložila.
Textace odkazu bude sjednocena.
145.
3. Nicméně, vzhledem k povaze implementovaných ustanovení, které stanovují povinnosti soukromým osobám, máme za to, že nepostačí uvést odkazy na prováděcí předpisy (akty) Evropské komise, ale je potřeba transponovat do vnitrostátní právní úpravy celý čl. 1 odst. 5 písm. a) směrnice (EU) 2023/958. Zejména jednotlivé podmínky směrnice musejí být v návrhu uvedeny (mají být zavedena opatření pro schvalování zúčastněnými stranami, Evropská komise teprve má stanovit prováděcími akty podrobné požadavky na tato opatření).
Připomínka v bodě 3. je zásadní.
Vysvětleno
Obsah ustanovení článku 11a odst. 1 až 3 je určen podle našeho názoru spíše Komisi a dostane konkrétní podobu až prováděcím aktem Komise podle čl. 11a odstavce 8. Což ostatně sama EK potvrdila v pracovním dokumentu (Informal guidance for the transposition) pro členské státy, kde k potřebě transpozice těchto ustanovení uvádí: „No. List to be determined by COM in accordance with Article 11a(8) and cancellation obligation in Article 12(9)“.
146.
K § 9 odst. 7 (novelizační bod 36.)
V § 9 odst. 7 se doplňuje poslední věta, kterou předkladatel implementuje čl. 1 bod 21 písm. f) směrnice 2023/959 (čl. 12 odst. 3b)). Ustanovení se týká výjimky z povinnosti vyřadit povolenky ve vztahu k emisím, u kterých bylo způsobem uvedeným v přímo použitelném předpisu EU určeno, že jsou trvale chemicky vázány v produktu. Článek 1 bod 21 písm. f) nicméně tyto emise specifikuje podstatně podrobnějším způsobem, který není v návrhu zapracován. Konkrétně se tedy jedná o emise „skleníkových plynů, které se považují za zachycené a využité takovým způsobem, aby byly trvale chemicky vázány v produktu a nemohly při běžném použití nebo během fáze odstraňování produktu uniknout do atmosféry, včetně veškeré běžné činnosti, ke které dochází po skočení životnosti produktu.“. Z porovnání obsahu obou ustanovení vyplývá, že návrh zcela opomíjí požadavek na zachycení a využití, zabránění úniku do atmosféry při běžném použití, při odstraňování produktu či při činnosti po skončení životnosti produktu. Požadujeme zapracovat.
I zde tedy platí, že podmínky uvedené v čl. 12 odst. 3b směrnice 2003/87/ES, v konsolidovaném znění, by měly být více rozvedeny, jako v předchozí připomínce v bodě 3.
Tato připomínka je zásadní.
Ustanovení by navíc mělo být označeno jako § 9 odst. 8 vzhledem k nesprávnému očíslování odstavců.
Vysvětleno
Z ustanovení podle našeho názoru jednoznačně vyplývá, že klíčový je obsah spojení "trvale chemicky vázány". Ten má podle následujícího pododstavce přiblížit Komise v delegovaném aktu, na který ustanovení zákona odkazuje (čl. 12, nový odst. 3b, druhý pododstavec), Ostatní text je spíše „vysvětlující“, avšak ne dostatečně na to, aby mohl být praktickým vodítkem pro posuzování. Proto ho považujeme za nadbytečný a zároveň příliš obecný a nejednoznačný.
147.
K § 9 odst. 9 (novelizační bod 37.)
Vznášíme dotaz, jakým způsobem souvisí § 9 odst. 9 s čl. 1 bodem 21 písm. c) směrnice 2023/959 (čl. 12 odst. 3 směrnice 2003/87/ES, v konsolidovaném znění)? Ustanovení § 9 odst. 9 se týká kompetence ministerstva k vydání seznamu účastníků systému obchodování, kteří nesplnili povinnost podle odst. 1, kdežto čl. 1 bod 21 písm. c) směrnice 2023/959 stanoví členským státům povinnost zajistit vyřazení povolenek jmenovanými subjekty. Dle našeho názoru spolu tato ustanovení souvisí spíše okrajově a čl. 1 bod 21 písm. c) je tedy vhodné vykázat k jinému ustanovení návrhu. V rozdílové tabulce je navíc uveden čl. I odst. 23 písm. c), to je chybně.
Domníváme se, že předkladatel mínil implementovat čl. 1 odst. 23 písm. a) směrnice 2023/959 („2. Členské státy zajistí, aby byla zveřejněna jména provozovatelů, provozovatelů letadel a rejdařských společností porušujících požadavky na vyřazení dostačujícího množství povolenek podle této směrnice.“). Požadujeme tedy implementaci přehodnotit.
Tato připomínka je zásadní.
Nadto ustanovení by mělo být označeno jako § 9 odst. 10.
Rovněž je nutné vysvětlit, jakým způsobem je v návrhu zohledněn druhý pododstavec čl. 1 bodu 21 písm. c) směrnice 2023/959.
Dále, v bodové novele u bodu 37. navrhujeme nahradit slovo „dost.“ slovem „odst.“.
Akceptováno
Výkaz v RT bude upraven.
148.
K § 10 (novelizační bod 41):
Implementační ustanovení doslovně přejímají znění směrnice 2003/87/ES, resp. její novely článku 10a směrnicí 2023/959. Předkladatel nicméně nereflektuje čl. 10a odst. 1 pododstavec šestý a osmý.
Požadujeme vysvětlit, jakým způsobem bude v našem právním řádu zohledněn čl. 1 bod 13 odst. c), e), h) až k) směrnice 2023/959. Uvedené části tohoto článku nejsou v návrhu zapracovány.
Máme za to, že jednotlivé odstavce by měly být pro přehlednost vykazovány v rámci rozdílové tabulky samostatně, stejně jako je tomu u § 9.
Vysvětleno, částečně akceptováno
-čl 10a odst. 1 pododstavec šestý a sedmý bude upraven ze strany Komise
c) - úprava referenčních hodnot je povinností Komise, není tedy třeba reflektovat
e) - bude upravovat delegovaný akt Komise
h), i) - detaily k Inovačnímu fondu budou upraveny ze strany Komise
j) Nové znění ustanovení je ve své většině shodné s dosavadním zněním. Navíc totožné ustanovení, pouze podrobnější, obsahuje přímo použitelný předpis o bezplatné alokaci (nařízení 2019/331, čl. 26).
k) (New Entrants‘ Reserve) bude opatřeno ze strany Komise
V RT bude rozloženo do samostatných řádků
149.
K § 10 odst. 6 až 9 (novelizační bod 41):
V odstavci 6 nelze přímý odkaz na směrnici 2012/27/EU v tomto případě připustit. Jde o rozpor s čl. 20a Metodických pokynů.
Ustanovení by namísto čl. 8 směrnice 2012/27/EU, který se týká energetického auditu, mělo odkazovat na implementační vnitrostátní právní předpis, do kterého bylo uvedené ustanovení směrnice o energetické účinnosti promítnuto - konkrétně půjde zřejmě o zákon č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií.
Akceptováno
Bude uveden odkaz na zákon 406.
150.
K odstavci 7: je otázkou, proč dané ustanovení co do činností, na které se vztahuje plán klimatické neutrality, odkazuje na směrnici, když předmětné činnosti jsou obsaženy v příloze 1 zákona. Každopádně odkaz na směrnici v tomto případě nepovažujeme za přípustný.
Dále, plán klimatické neutrality by měl podle čl. I bodu 14 směrnice (EU) 2023/959 obsahovat kromě cílů i „milníky“ (ty jsou zmíněny pouze v poslední větě), a to s odkazem na čl. 10b odst. 4 směrnice 2003/87/ES, v konsolidovaném znění. Jinými slovy, jsou dány další podmínky, náležitosti plánu klimatické neutrality, které ale v návrhu dostatečně provedené nenalézáme. Více k plánu klimatické neutrality uvádíme ještě níže v bodě 4.
Dále, ani v tomto případě nepovažujeme odkaz na směrnici 2003/87/ES za přípustný, je třeba řádně transponovat.
Akceptováno
Odkaz na činnosti uvedené v příloze 1 zákona. „Milníky“ budou doplněny.
151.
K odstavci 8 uvádíme, že vůbec není zřejmé, jaká opatření podle nařízení 2023/956 má předkladatel na mysli. Bereme v potaz, že gesce k uvedenému nařízení se rozhodla teprve dne 19.6.2023 a že gesci má MF, i tak ale z navrhovaného znění musí být alespoň rámcově zřejmé, o co jde. Nařízení 2019/956 přitom zcela určitě vyžaduje provedení (musí být jasné, jak bude kompetenčně pokryto povolování, zápisy do rejstříku, akreditace ověřovatelů či pokuty – čl. 5, čl. 17, čl. 18, či 26). Tudíž implementaci si uvedené nařízení bezpochyby vyžaduje, navržená formulace je ale nejasná.
Rovněž v druhé větě nepovažujeme za vhodné kombinovat konkrétní ustanovení nařízení (přílohu I) a pouze generický název tohoto nařízení.
Také upozorňujeme, že druhý pododstavec čl. 1 odst. 13 písm. b) směrnice 2023/959 (nový čl. 10a odst. 1a směrnice 2003/87/ES, v konsolidovaném znění) není vůbec implementovaný, ač je vykázaný v rozdílové tabulce. Třetí pododstavec uvedeného článku směrnice rovněž není v návrhu zohledněn, požadujeme doplnit.
Akceptováno částečně
Ustanovení bude přeformulováno.
Návrh znění: „...se nepřidělují zařízením v souvislosti s výrobou zboží uvedeného v příloze I nařízení (EU) 2023/956...“
Poslední část připomínky je poněkud nejasná, není zřejmé, na která ustanovení směrnice OKOM poukazuje. (Třetí pododstavec bude implementován ze strany Komise.)
152.
K odstavci 9 uvádíme, že implementovaný čl. 1 bod 14) směrnice (EU) 2023/959 (třetí a čtvrtý pododstavec čl. 10b odst. 4 směrnice 2003/87/ES) stanoví požadavky na plán klimatické neutrality, ty však nejsou transponovány a uveden je pouze odkaz na přímo použitelný předpis EU. Máme jednak za to, že plán klimatické neutrality by měl být blíže specifikován s ohledem na znění uvedeného ustanovení směrnice; a jednak je s otázkou, zda by se mělo odkazovat na přímo použitelný předpis EU, neboť směrnice mluví o prováděcím aktu, který nemusí mít nutně povahu přímo použitelného předpisu. Půjde určitě o přímo použitelný předpis EU? Dále, plán klimatické neutrality nemá obsahovat pouze cíle, ale i „milníky“, které jsou zmíněny jenom v odstavci 7 paragrafu 10.
V písmeni a) by mělo být zřejmé, kým je plán klimatické neutrality předkládán.
Připomínky uvedené výše k § 10 odst. 6 až 9 jsou zásadní.
Akceptováno částečně, vysvětleno
· Podrobnosti ohledně plánů klimatické neutrality stanoví delegovaný/prováděcí akt EK.
· v první větě je uvedeno, že jde o přidělení bezplatných povolenek provozovatelům zařízení dálkového vytápění, proto považujeme za zřejmé, že právě oni musí jako podmínku předložit plán klimatic. neutrality, aniž by to bylo třeba v druhé větě výslovně znovu uvádět.
153.
K § 11 odst. 1 až 5 (novelizační bod 43):
K odstavci 1:
Implementace čl. 1 odst. 13 písm. f) směrnice (EU) 2023/959 je neúplná. Zatímco návrh hovoří o značném riziku a nepřímých nákladech, směrnice se vztahuje ke „skutečnému riziku“ a „značným nepřímým nákladům“, jež jsou skutečně vynaloženy na náklady spojené s emisemi skleníkových plynů promítnuté do cen elektřiny. To by mělo být zohledněno.
Tato finanční opatření by rovněž měla být v souladu s pravidly státní podpory a neměla by způsobovat narušení hospodářské soutěže. Zároveň tato opatření by neměla kompenzovat nepřímé náklady, na něž se vztahuje přidělování bezplatných povolenek. Jak toto chce předkladatel zajistit, když v návrhu to není nijak promítnuto? Má to suplovat odkaz v odstavci 2 na odkaz na předpisy pro oblast veřejné podpory? Vypuštěna jsou stávající zmocnění k prováděcím nařízením vlády, není tudíž zřejmé, jak bude postupováno, když podle odstavce 1 může „vláda rozhodnout“ (ale asi ne individuálním rozhodnutím).
Akceptováno částečně, vysvětleno
Souhlasíme se zněním „skutečnému riziku“ a „značným nepřímým nákladům“.
V případě skutečnosti, že se nemají kompenzovat náklady, na které se vztahují bezplatné povolenky, to je již promítnuté v současném znění zákona 383/2012 Sb., v § 10 odst. 4. tím, že bezplatná alokace se nevztahuje na výrobu elektřiny. Kompenzace se vyplácí jen na náklady v elektřině, takže tyto mechanismy jdou mimo sebe.
Vláda nebude rozhodovat o individuálních kompenzacích, ale o tom, zda se daný kalendářní rok se kompenzace budou poskytovat.
154.
K odstavci 2:
Namísto „v souladu s právními předpisy a dalšími akty Evropské unie,“ je vhodnější uvést pouze „v souladu s předpisy Evropské unie“. V této souvislosti rovněž vznášíme dotaz ke zmíněným „dalším aktům EU“, o jaké předpisy EU by se konkrétně mělo jednat? Máme za to, že předkladatel zřejmě chce zohlednit sdělení Komise 2020/C 317/04 - Pokyny k některým opatřením státní podpory v souvislosti se systémem obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů po roce 2021, ve znění ve znění sdělení 2021/C 5285/1,
Poznámka pod čarou č. 33 a 34 jsou v bodové novele na konci bodu 43. nesprávně označeny čísly 32 a 33. Doporučujeme opravit.
V poznámce pod čarou 34 doporučujeme odkaz aktualizovat o „sdělení 2021/C 5285/1“.
Akceptováno
155.
K odstavci 3:
Odkazované sdělení Komise 2020/C 317/04 (poznámka pod čarou č. 34) doporučujeme podle zavedeného úzu neoznačovat jako „právní předpis“, ale pouze jako „předpis“ Evropské unie.
K písmeni a) uvádíme, že není jasné vymezení podnikání v odvětví v návaznosti na uvedené sdělení Komise.
K písmeni b) uvádíme, že požadujeme objasnit, z jakého základu se budou počítat dodatečné nepřímé náklady a proč návrh vyžaduje zvýšení výrobních nákladů nejméně o 5 %.
Akceptováno, vysvětleno
Slovo „právní“ bude odstraněno.
Právní úprava v této podobě („podniká v odvětví“) není nová - je již platná a účinná a interpretace nečiní problém.
Sdělení Komise vymezuje způsobilá odvětví na základě NACE/PRODCOM kódů.
5% podmínka je zdůvodněna v RIA.
156.
K odstavci 5:
V rozdílové tabulce by měl být vykázán čl. 10a odst. 6 druhý pododstavec směrnice 2003/87/ES, jelikož se jedná o reimplementaci daného ustanovení směrnice („Do tří měsíců po konci každého roku zveřejní členské státy, jež tato finanční opatření zavedly, snadno dostupným způsobem celkovou výši poskytnutých kompenzací podle zvýhodněných odvětví a pododvětví“).
Tyto připomínky jsou zásadní.
Akceptováno
157.
K § 12 odst. 2 (novelizační bod 45.):
Novelizační bod 45. je dle odůvodnění ve zvláštní části důvodové zprávy zjevně implementační k čl. 1 bodu 17 písm. b) směrnice 2023/959 (čl. 10d odst. 2 směrnice 2003/87/ES, v konsolidovaném znění), avšak v samotném návrhu není implementace vyznačena. Implementace se v tomto případě provádí prostřednictvím odkazu na čl. 10d odst. 2 směrnice 2003/87/ES. Máme nicméně za to, že lze toto ustanovení do návrhu implementovat standardním způsobem a nemělo by tudíž být využíváno přímého odkazu na směrnici, kterého se má využívat pouze výjimečně v odůvodněných případech (viz čl. 20a Metodických pokynů). Ustanovení tedy požadujeme v souladu s připomínkou přepracovat a vykázat jako implementační ke čl. 1 bodu 17 písm. b) směrnice 2023/959 (čl. 10d odst. 2).
Dále, vznášíme dotaz, jakým způsobem je v návrhu zohledněn čl. 1 bod 17 písm. a) směrnice 2023/959 (čl. 10d odst. 1 směrnice 2003/87/ES, v konsolidovaném znění). Z předloženého návrhu není zřejmé, že je zapracován.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno/vysvětleno
Předmětné ustanovení bude označeno jako implementační a zároveň budou „prioritní“ investice (čl. 10d odst. 2), tak také „neprioritní“ (čl. 10d odst. 1) blíže rozepsány do zákona.
Návrh: „Z modernizačního fondu se neposkytuje žádná podpora na zařízení na výrobu elektřiny využívající fosilní paliva. Část modernizačního fondu odpovídající § 12 odst. 1 větě druhé může být použita na investice do plynných fosilních paliv.
Kromě toho část modernizačního fondu odpovídající čl. 10 odst. 1 třetímu pododstavci směrnice může být použita na investice do plynných fosilních paliv za předpokladu, že se příslušná činnost považuje za environmentálně udržitelnou podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 a je řádně odůvodněna zajištěním energetické bezpečnosti a že jsou pro výrobu energie povolenky vydraženy před 31. prosincem 2027 a pro investice zahrnující následné využívání plynu jsou povolenky vydraženy před 31. prosincem 2028.“
158.
K § 12 odst. 3 (novelizační bod 46.):
Článek 1 bod 12 písm. b) směrnice 2023/959 (čl. 10 odst. 3 směrnice 2003/87/ES, v konsolidovaném znění) stanoví povinnost členským státům určit způsob, jakým mají být využity výnosy z dražeb určitých povolenek. Článek následně uvádí výčet účelů, na které mají být výnosy použity, avšak s výjimkou výnosů použitých na náhradu nepřímých uhlíkových nákladů podle čl. 10a odst. 6 směrnice 2003/87/ES. Tuto výjimku ovšem § 12 odst. 3 vůbec nezohledňuje. Požadujeme zapracovat.
Rovněž, obdobně jako u připomínky k novelizačnímu bodu 45., máme za to, že implementaci výčtu účelů, na které mají být výnosy použity, provedenou v návrhu prostřednictvím odkazu na čl. 10 odst. 3 směrnice 2003/87/ES, lze provést standardním způsobem a nikoli využitím výjimky stanovené čl. 20a Metodických pokynů.
Dále, vznášíme dotaz, jakým způsobem je v návrhu zohledněn čl. 1 bod 12 písm. a), g) a h) směrnice 2023/959 (čl. 10 odst. 1 třetí pododstavec, odst. 3 druhý a třetí pododstavec). Z předloženého návrhu není zřejmé, že jsou zapracovány.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno
Odkaz na výčet klimatických účelů ve směrnici bude nahrazen jejich převedením do zákona.
Kompenzace nepřímých nákladů budou na základě této a dalších připomínek hrazeny rovněž z výnosů z aukcí povolenek.
159.
K § 12 odst. 4 (novelizační bod 47.):
Nerozumíme, jak souvisí zřízení poradního Výboru ministrem životního prostředí s nutností implementovat nařízení 2023/955, na které je v ustanovení uveden odkaz. Žádáme o vyjasnění.
Vysvětleno
Vzhledem k tomu, že zákon o sociálně klimatickém fondu hovoří pouze na tomto místě (není jinde popsán), použili jsme odkaz na přímo použitelný předpis, který jej upravuje komplexně. Jako implementační ustanovení není vykazováno. Odkaz bude nicméně z návrhu vypuštěn, neboť předmětný fond, resp. jeho vnitrostátní správa, bude upraven až v souvislosti s novelou ETS 2.
160.
K § 13 odst. 1 (novelizační bod 48):
Zde chybí implementace vykazovaných ustanovení čl. 1 odst. 3 písm. a) druhého pododstavce směrnice (EU) 2023/958 a věta druhá čl. 1 odst. 3 písm. b) uvedené směrnice. Požadujeme objasnit.
Tato připomínka je zásadní.
Vysvětleno
Novelizační body 48 a 49 měly představovat dvě různá časová znění téhož odstavce. Na základě vyjasnění výkladu příslušných částí transponované směrnice nicméně byla ustanovení přepracována na dva na sobě časově nezávislé odstavce 1 a 2.
V podrobnostech alokace je pak nově odkazováno na novou přílohu č. 5 a přímo použitelný předpis.
161.
V návrhu je § 13 odst. 1 uveden duplicitně ve vztahu k druhému odstavci daného paragrafu. Požadujeme rovněž upravit.
Vysvětleno
Nejde o duplicitu. Na základě vyjasnění výkladu příslušných částí transponované směrnice nicméně byla ustanovení přepracována na dva na sobě časově nezávislé odstavce 1 a 2
162.
K § 13 odst. 1 (novelizační bod 49.)
Uvedené ustanovení je označeno jako § 13 odstavec 1, ale má se jednat o odstavec 2.
V případě § 13 odst. 1 (správně odst. 2) opět neshledáváme potřebu využití výjimky stanovené čl. 20a Metodických pokynů a požadujeme provedení implementace čl. 1 bodu 2 písm. b) směrnice 2023/958 (čl. 3c odst. 6) obvyklým způsobem. To se týká rovněž čl. 10a odst. 8 čtvrtého pododstavce směrnice 2003/87/ES, který navíc ani není uveden v rozdílové tabulce.
Nad to je potřeba upozornit, že v návrhu nejsou zapracovány požadavky stanovené v druhém až pátém pododstavci čl. 3c odst. 6 a odst. 7 směrnice 2003/87/ES. Nutno zapracovat.
Tyto připomínky jsou zásadní.
Vysvětleno, částečně akceptováno
Novelizační body 48 a 49 měly představovat dvě různá časová znění téhož odstavce. Na základě vyjasnění výkladu příslušných částí transponované směrnice nicméně byla ustanovení přepracována na dva na sobě časově nezávislé odstavce 1 a 2.
V podrobnostech alokace je pak nově odkazováno na novou přílohu č. 5 a přímo použitelný předpis.
Pokud jde o použití odkazů na směrnici: ustanovení bylo upraveno tak, že namísto odkazu na čl. 3c odst. 6 bude doplněn odkaz na budoucí přímo použitelný předpis, který stanoví pravidla přidělování těchto povolenek. Odkaz na postup podle čl. 10a odst. 8 čtvrtý pododstavec bude vypuštěn, protože nemá upravovat bezplatnou alokaci provozovatelům letadel.
163.
K § 15 odst. 3 (novelizační bod 52.):
Ustanovení § 15 odst. 3, který implementuje čl. 1 bod 7 směrnice 2023/959 (čl. 3gd směrnice 2003/87/ES, v konsolidovaném znění), odkazuje v souvislosti s monitorováním a vykazováním emisí z námořní dopravy v poznámce pod čarou č. 38 na nařízení 2023/957. Článek 3gd nicméně vyžaduje údaje o emisích v souladu s kapitolou II nařízení 2015/757. Nařízení 2023/957 uvedené v poznámce pod čarou č. 38 je pouze novelizačním předpisem pro nařízení 2015/757 a neobsahuje tedy celou kapitolu II, na kterou odkazuje čl. 3gd směrnice 2003/87/ES, v konsolidovaném znění. Odkaz na nařízení požadujeme opravit.
Dále uvádíme, že čl. 3gd směrnice 2003/87/ES, v konsolidovaném znění, je adresován „správnímu orgánu ve vztahu k rejdařské společnosti“, který má zajistit, aby rejdařská společnost monitorovala a vykazovala příslušné parametry, a předložila mu souhrnné údaje o emisích na úrovni společnosti v souladu s kapitolou II nařízení 2015/757. Ustanovení § 15 odst. 3 je však adresováno provozovateli námořního plavidla, v důsledku čehož nejsou naplněny požadavky sledované čl. 3gd směrnice 2003/87/ES v konsolidovaném znění, resp. povinnosti stanovené zmíněnému správnímu orgánu. Implementaci čl. 3gd požadujeme dopracovat.
Tato připomínka je zásadní.
Vysvětleno, částečně akceptováno
Odkaz na nařízení bude upraven.
Pro zjednodušení a paralelu k provozovateli letadla jsme se rozhodli používat pojem „provozovatel lodi“ , který se obsahově kryje s definicí rejdařské spol, ve směrnici. (čl. 3 písm. w)
164.
K § 15 odst. 6 a 7 (novelizační bod 54.):
V rámci rozdílové tabulky není u novelizačního bodu 54., § 15 odst. 6 uvedeno celé znění čl. 1 odst. 7 směrnice 2023/958 (čl. 14 odst. 5 druhý pododstavec směrnice 2003/87/ES, v konsolidovaném znění), požadujeme doplnit. Tento článek stanoví členským státům povinnost zajistit od 1. ledna 2025, aby každý provozovatel letadel monitoroval dopady jiných látek než CO2, a aby o nich podával zprávu po každém kalendářním roce příslušnému orgánu. Ustanovení § 15 odst. 6 sice povinnost podávání zmíněné zprávy stanoví, nicméně již neuvádí, kterému příslušnému orgánu má být podána. Požadujeme doplnit.
Ustanovení § 15 odst. 7 obsahuje odkaz na nařízení 2023/957 v poznámce pod čarou č. 38, který je však chybný a je nutné jej odstranit, jak jsme již uvedli v připomínce k novelizačnímu bodu 52. (první odstavec). Článek 1 bod 7 směrnice 2023/959 (čl. 3ge směrnice 2003/87/ES, v konsolidovaném znění) navíc odkazuje na jinou část nařízení 2015/757, a to na kapitolu III. Odkaz na nařízení 2015/757 stanovený směrnicí požadujeme doplnit.
K § 15 odst. 7 dále uvádíme, že čl. 3ge směrnice 2003/87/ES, v konsolidovaném znění, je opět adresován „správnímu orgánu ve vztahu k rejdařské společnosti“, který má zajistit, aby vykazování souhrnných údajů o emisích na úrovni rejdařské společnosti bylo ověřeno v souladu s pravidly ověřování a akreditace stanovenými v kapitole III nařízení 2015/757. Ustanovení § 15 odst. 7 je však znovu adresováno provozovateli námořního plavidla, v důsledku čehož nejsou naplněny požadavky sledované čl. 3ge směrnice 2003/87/ES, v konsolidovaném znění, resp. povinnost stanovená zmíněnému správnímu orgánu. Implementaci čl. 3ge požadujeme dopracovat.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno
165.
K § 19 odst. 1 písm. b) (novelizační bod 58.):
V textu návrhu je nutné nahradit u novelizačního bodu 58. celexové číslo směrnice 2023/958 celexovým číslem směrnice 2003/87/ES. V rámci rozdílové tabulky je tento novelizační bod správně vykázán k čl. 16 odst. 1 směrnice 2003/87/ES, neboť nebyl doposud novelizován. Zároveň požadujeme k návrhu přiložit srovnávací tabulku směrnice 2003/87/ES s doplněným ID návrhu.
Akceptováno
166.
K § 19 odst. 4 (novelizační bod 61.):
1.Ustanovení § 19 odst. 4, který stanoví výši pokuty za přestupek podle odstavce 3, není nutné vykazovat jako implementační. V návrhu je tedy vhodné odstranit podtržení a v rozdílové tabulce je možné toto ustanovení vypustit.
Akceptováno
167.
2. Požadujeme vysvětlit, jakým způsobem bude v našem právním řádu zohledněn čl. 1 bod 23 odst. a), b) a d) směrnice 2023/959. Uvedené části tohoto článku nejsou v návrhu zapracovány.
Druhá připomínka je zásadní.
Akceptováno, vysvětleno
K písm. a): Nové znění čl. 16 odst. 2 je implementováno v úpravě znění § 9 odst. 9. („Ministerstvo zveřejní seznam provozovatelů zařízení, provozovatelů letadla nebo osob, které byly v předchozím roce provozovatelem letadla účastníků systému obchodování, kteří nesplnili povinnost podle odstavce 1.“)
K písm. b): Nový termín je implementován rovněž, a to v § 9 odst. 1 (a v souvisejícím § 20 odst. 2).
K písm. d) nový odst. 11a v čl. 16 je nerelevantní por ČR (nemá relevantní námořní přístav a tedy nemá možnost objektivně ustanovení naplnit).
168.
K § 26 odst. 1 písm. g) a h) (novelizační bod 66.):
Z § 26 odst. 1 písm. g) požadujeme vypustit slova „v platném znění“. Tento dovětek by měl být uveden u celého názvu předmětného nařízení v poznámce pod čarou č. 12 (viz připomínka k § 1 – poznámce pod čarou č. 2).
Dále, jak jsme již uvedli v připomínce k novelizačnímu bodu 9., v případě § 26 odst. 1 písm. h) se jedná zřejmě o částečnou implementaci čl. 1 bod 3 písm. d) (čl. 3 písm. y) směrnice 2003/87/ES v konsolidovaném znění) a čl. 1 bodu 7 směrnice 2023/959 (čl. 3gf písm. a) směrnice 2003/87/ES v konsolidovaném znění), tedy definice „správního orgánu ve vztahu k rejdařské společnosti“. Ustanovení § 26 odst. 1 písm. h) nicméně není podtrženo, označeno celexovým číslem a chybí k němu veškeré výkaznictví. Požadujeme doplnit a vyjasnit společně s připomínkou k novelizačnímu bodu 9.
Odkaz na čl. 3gf písm. a) směrnice 2003/87/ES, v konsolidovaném znění, zároveň požadujeme z § 26 odst. 1 písm. h) vypustit, neboť je v rozporu s čl. 20a Metodických pokynů. Implementace uvedeného článku je v celém rozsahu možná obvyklým způsobem.
Tyto připomínky jsou zásadní.
Akceptováno, vysvětleno
Dovětek „v platném znění“ byl z písmene g) vypuštěn.
Výkaznictví k určení správního orgánu ve vztahu k rejdařské společnosti doplněno. Relevantní pro ČR je v této souvislosti pouze písmeno a) v čl. 3gf odst.1, a to vzhledem k tomu, že ČR nemá relevantní přístav, aby bylo lze uplatnit i b) nebo c).
Odkaz na čl. 3gf písm. a) směrnice 2003/87/ES z textu vypuštěn.
169.
K příloze č. 1 (novelizační bod 69. až 79.):
Novelizační body 69. až 79. mají v textu návrhu uvedeno pouze jedno společné celexové číslo směrnice 2023/959. To je ovšem v rozporu s čl. II přílohy č. 5 Legislativních pravidel vlády, neboť každé ustanovení návrhu, kterým je zajišťována implementace, musí být zvlášť označeno celexovým číslem. Body 76. až 79. dle rozdílové tabulky navíc implementují směrnici 2023/958. Požadujeme opravit, resp. doplnit.
Akceptováno
170.
K příloze 1 (novelizační bod 69 a násl. ):
Směrnice 2023/959 v příloze bod 1 písm. c) bod iii) nově vypouští přívlastek „surový“ ve vztahu k výrobě železa („výroba železa nebo oceli“), česká implementační úprava ale ponechává slova „výroba surového železa nebo oceli“. Předkladatel tedy toto nezapracoval. Požadujeme vyjasnit.
Dále není zapracován bod 1 písm. c) bod viii) přílohy uvedené směrnice („Přeprava skleníkových plynů za účelem geologického uložení v úložišti povoleném podle směrnice 2009/31/ES, s výjimkou těch emisí, které spadají pod jiné činnosti uvedené v této směrnici“). Je již stávající právní úprava tedy (po vypuštění slova „potrubím“) plně slučitelná s těmito požadavky směrnice?
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno
Příloha bude upravena.
171.
K příloze 1 (novelizační bod 72):
V příloze ke směrnici 2023/959 v bodu 1 písm. c) bodu v) nahrazuje směrnice slovo „sádrovec“ slovem „sádra“. Proč také toto předkladatel do bodu 72. návrhu nezapracoval?
Akceptováno
172.
K příloze 1 (novelizační bod 76 až 82):
Navrhovaná ustanovení jsou nepřehledná a zmatečná, pouze se opisuje směrnice 2023/958 i s vnitřními odkazy. Tudíž příloha pouze vnitřně odkazuje na směrnicová ustanovení (a směrnici 2003/87/ES zde neoznačuje ani „platným zněním“, jak se činí na jiných místech návrhu). Není ani jasné, co je „členský stát“ – a že jím má být i stát EHP (viz připomínka výše k definici „členského státu“.
Požadujeme zároveň vyjasnit, jakou formu budou mít „seznamy Evropské komise podle čl. 12 odst. 3-d směrnice 2003/87/ES, v konsolidovaném znění (v platném znění). Směrnice mluví o prováděcím aktu, tudíž seznam bude mít zřejmě formu předpisu Evropské unie. Formulace je třeba sjednotit. Nemá jít navíc v případě výjimky v písmeni c) („Tato činnost nezahrnuje“) správně o odkaz na čl. 12 odst. 3-c 2003/87/ES? Situaci komplikuje i to, že ustanovení směrnice 2003/87/ES, v konsolidovaném znění, jsou zmatečná a ani na sebe nenavazují chronologicky.
V neposlední řadě uvádíme, že stanovit rozsah působnosti zákona v bodu 1. pod tabulkou v příloze („Tento zákon se nevztahuje na zařízení…“) nelze, ani odkaz na směrnici nám není jasný. K tomu viz níže k bodu 81 návrhu.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno částečně, vysvětleno
Text ustanovení v novelizačních bodech bude revidován tak, aby byl zpřehledněn. Vyjasnění pojmu členský stát zvážíme.
Odkaz v ustanovení přílohy transponující odstavec 3-c bude v příloze zákona upraven (na „3-c.“).
K rozsahu působnosti viz sam. návrh níže.
173.
K příloze 1 (novelizační bod 79):
Zde předkladatel znovu implementuje čl. 1 bod 6 písm. a) směrnice 2023/958, konkrétně ustanovení o tom, že se nezohledňují emise CO2 z letů předcházejících humanitárnímu, lékařskému nebo protipožárnímu letu nebo následujících po těchto letech, pokud byly uskutečněny stejným letadlem a byly nutné k provedení souvisejících humanitárních, lékařských nebo protipožárních činností nebo k přemístění letadla po těchto činnostech pro jeho další činnost.
Požadujeme vyjasnit, proč je dané ustanovení dublováno s předchozími ustanoveními přílohy.
Akceptováno
Ustanovení pod písmenem l) v návrhu bude opraveno, tento text do něj nepatří.
174.
K příloze 1 (novelizační bod 81):
Jak uvádíme výše, předmět úpravy zákona, resp. vyloučení z předmětu úpravy nelze stanovit poznámkou v rámci přílohy. Požadujeme jej přesunout do § 1 jako druhý odstavec nebo do závěrečných ustanovení.
Navíc v návrhu zákona není zapracována věta první bodu 1 písm. a) přílohy směrnice (EU) 2023/959, tedy: „1. Tato směrnice se nevztahuje na zařízení nebo části zařízení, které se používají k výzkumu, vývoji a zkoušení nových výrobků a postupů.“ Měla by být zohledněna.
Nad to požadujeme nahradit odkaz na směrnici 2018/2001 odkazem na vnitrostátní předpis, kterým je provedena transpozice této směrnice. Uvedený odkaz je v rozporu s čl. 20a Metodických pokynů. Nicméně předně není jasné, z jakého důvodu předkladatel na tuto směrnici vůbec odkazuje, jestliže bod 1 písm. a) přílohy směrnice 2023/959 vyžaduje soulad s kritérii stanovenými čl. 14 směrnice 2003/87/ES. Požadujeme vysvětlit.
Odkaz na čl. 11 odst. 1 druhý pododstavec směrnice 2003/87/ES rovněž požadujeme nahradit odkazem na vnitrostátní předpis, kterým je provedena jeho transpozice, neboť je v rozporu s čl. 20a Metodických pokynů. Navíc čl. 11 odst. 1 druhý pododstavec směrnice 2023/87/ES, v konsolidovaném znění, mluví předně o seznamech zařízení a jejich předkládání po pětiletých obdobích, tudíž ustanovení ani s odkazy nedává dobrý smysl.
Tato připomínka je zásadní.
Částečně akceptováno, vysvětleno
Takto je rozsah EU ETS stanoven ve směrnici. Navrhujeme „kompromisní znění“ které má blíže k dosavadním bodům pod tabulkou činností a zůstalo by tedy v příloze: "Mezi činnosti uvedené v této příloze nespadají zařízení, jejichž emise ze spalování biomasy..." (text odsouhlasený také dalšími připomínkovými místy viz dále)
175.
K Příloze č. 1 (novelizační bod 82.):
Požadujeme v příloze č. 1 bodu 7 nahradit slova „přímo použitelnými právními předpisy“ slovy „přímo použitelnými předpisy EU“, neboť je nutné dodržet jednotný styl odkazování na předpisy EU v rámci celého návrhu zákona.
Akceptováno
176.
K Přechodným ustanovením, Čl. II:
V souvislosti s bodem 1. a 2. přechodných ustanovení postrádáme zapracování čl. 1 odst. 7 druhého pododstavce směrnice 2023/959 (čl. 3gb druhý podstavec směrnice 2003/87/ES, v konsolidovaném znění). Požadujeme doplnit do návrhu.
Tato připomínka je zásadní.
Vysvětleno
Předmětné ustanovení směrnice není relevantní z hlediska transpozice. Je určeno Komisi.
177.
K Účinnosti, Čl. III
Předkladatel v rámci zvláštní části důvodové zprávy k ustanovení o účinnosti uvádí, že odložená účinnost je v souladu s příslušnými ustanoveními směrnice 2023/958, avšak již bez konkretizace těchto ustanovení. Dle návrhu se má odložená účinnost týkat novelizačního bodu 49. (1. ledna 2026) a 76. (1. ledna 2027). Z pročtení obsahu uvedené směrnice nám nicméně není zřejmé, na základě kterých ustanovení se odložená účinnost zavádí. Například v případě novelizačního bodu 49. odložená účinnost na rok 2026 nedává zcela smysl, jestliže je tento bod vykázán jako implementační ke čl. 1 odst. 2 písm. b) směrnice 2023/958, který se týká období od 1. ledna 2024 do 31. prosince 2030, a rok 2026 vůbec nezmiňuje. Taktéž v případě novelizačního bodu 76., který je vykázán k příloze bodu 1 směrnice 2023/958, není jasné, na základě čeho se odložená účinnost zavádí. Požadujeme vysvětlit, doplnit výkaznictví a důvodovou zprávu.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno, vysvětleno
Novelizační body 48 a 49 měly představovat dvě různá časová znění téhož odstavce. Na základě vyjasnění výkladu příslušných částí transponované směrnice však byla ustanovení přepracována na dva na sobě časově nezávislé odstavce 1 a 2.
Odložení bodu týkajícího se rozšíření činnosti letectví o lety, které v sobě nezahrnují prostor EHP) bylo po vyjasnění výkladu příslušných částí směrnice z návrhu zákona vypuštěno.
178.
Nad rámec posuzování slučitelnosti:
K § 3 odst. 3 (novelizační bod 10.):
Za slova „povolení se podává“ požadujeme doplnit chybějící slovo „v“.
Akceptováno
179.
K § 12 odst. 4 a 5 (novelizační bod 47.):
V ustanovení § 12 odst. 4 navrhujeme nahradit slova „Ministr životního prostředí“ a v § 12 odst. 5 slovo „Ministr“ slovy „Ministerstvo“. Tyto kompetence by měly být vyhrazeny pouze ministerstvu, jako ústřednímu správnímu orgánu.
U názvu Ministerstva financí doporučujeme opravit velké počáteční písmeno.
Částečně akceptováno
Úřad vlády - VÚV
180.
Zásadní připomínka:
1. Požadujeme zachovat § 11 v platném znění, popř. upravit ve smyslu níže uvedeného odůvodnění.
Je navrženo novelizovat kompenzace nepřímých nákladů, které slouží k předcházení tzv. úniku uhlíku. Podstatou tohoto institutu je, že subjektům ve vybraných energeticky náročných odvětvích jsou poskytovány částečné kompenzace nárůstu jejich nákladů v důsledku cen emisních povolenek. Je navrženo tento institut modifikovat tak, aby na něj dosáhli pouze ti žadatelé, kteří splní tzv. pětiprocentní test, tj. že „doloží, že výše dodatečných nepřímých nákladů způsobených cenou uhlíku v systému EU ETS vedla ke zvýšení výrobních nákladů, vypočtených jako podíl hrubé přidané hodnoty, nejméně o 5 %“.
Navrženou změnu nepovažujeme za vhodnou s ohledem na skutečnost, že ve vybraných odvětvích v jejím důsledku dojde k výraznému zvýšení vynaložených nákladů (nebudou částečně kompenzovány), což se velmi pravděpodobně promítne v nemalé míře do cen produktů z těchto odvětví. Z výčtu způsobilých odvětví v nařízení vlády č. 565/2020 Sb. je přitom zřejmé, že se jedná zejména o odvětví zpracovávající materiály pro další navazující výrobu – tedy lze předpokládat též potenciální zvýšení cen výsledných produktů. V současné době nepovažujeme za vhodné takové další zvyšování finanční zátěže obyvatelstva v důsledku zvyšování cen.
Dále případně požadujeme v navrženém odstavci 1) tohoto ustanovení nahradit slova vláda může rozhodnout slovy vláda poskytne.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno
Tzv. 5 % test byl na základě této a dalších připomínek z návrhu vypuštěn.
181.
1. K ust. § 12 odst. 3 „Správa peněžních prostředků z Modernizačního fondu, Sociálního klimatického fondu a výnosů z dražeb povolenek“
Z návrhu vyplývá, že naprostá většina výnosů z dražeb emisních povolenek by se stala příjmem Státního fondu životního prostředí.
Požadujeme, aby výnosy z dražeb emisních povolenek byly i nadále příjmem státního rozpočtu. Dle revidované směrnice 2023/958 mají členské státy EU povinnost využívat veškeré výnosy z dražeb povolenek na stanovené účely v oblasti klimatu. Takovými účely může být např. i podpora skupin ohrožených energetickou chudobou či investice do dekarbonizace dopravy, tedy účely, které nespadají do působnosti Státního fondu životního prostředí dle zákona č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí. Z tohoto důvodu považujeme za vhodnější zachovat současné řešení, aby výnosy z dražeb emisních povolenek byly příjmem státního rozpočtu, přičemž by byly dále vymezeny účely, na které je možné je využít, a to přesně v dikci novelizované směrnice.
Tato připomínka je zásadní.
Vysvětleno
ČR má povinnost využít výnosy z aukcí povolenek v souladu se Směrnicí a MŽP jako gestor musí zajistit, že se tak stane. Pokud by byly výnosy příjmem státního rozpočtu, na jehož výdajovou stránku nemá přímý vliv, nota bene na výdaje jiných rozpočtových kapitol, nešlo by o dostatečnou transpozici Směrnice. Investice do dekarbonizace dopravy SFŽP může financovat bez dalšího.
ROZPOR
182.
1. K § 12 odstavcům 4 a 5:
Požadujeme, aby byl Výbor pro využití peněžních prostředků z dražeb povolenek zřízen na základě usnesení vlády, bude-li na vytvoření PPOV politická shoda, jako poradní orgán vlády.
Vzhledem k šíři aktivit, které mohou být z výnosů dražeb povolenek, z Modernizačního fondu a Sociálního klimatického fondu podporovány, nepovažujeme zřízení Výboru přímo v zákoně coby poradního orgánu jediného člena vlády za účelné. Navrhujeme proto toto ustanovení návrhu zákona vypustit a zřídit obdobný výbor jako pracovní a poradní orgán vlády následně usnesením vlády, bude-li na něm politická shoda.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno jinak
MŽP na základě projednání této a dalších obdobných připomínek na politické úrovni navrhuje do zákona doplnit pětičlennou Radu pro využití výnosů z dražeb jakožto poradní orgán vlády.
HKČR
183.
A. Zásadní obecné připomínky k předloženému materiálu
1. Požadujeme za nutné vyjasnit souvislost mezi nově navrženou definicí „zařízení“, která zahrnuje různé technicky a funkčně provázané jednotky, a povinnostmi či opatřeními, která se k danému zařízení váží. Odkazujeme např. na § 2 písm. i) (bod 7 návrhu): promítnutí nové definice zařízení do této části zákona by znamenalo, že za podstatnou změnu provozu zařízení je možné považovat pouze situace, kdy dojde např. k významným změnám nebo ukončení provozu zařízení jako celku, například celé průmyslové firmy. Záhodná je tedy v tomto ohledu jasná a jednotná textace umožňující předvídatelnou interpretaci vylučující spory.
2. Navrhovaná změna vytváří zákonný předpoklad k tomu, aby dekarbonizace ČR mohla být úspěšně realizována jako projekt s jasně definovaným motivem, cílem, nástroji a zdroji, a byla projektově i finančně řízena Ministerstvem životního prostředí (v součinnosti s ostatními rezorty, odpovědnými za dekarbonizaci svého oboru). K naplnění tohoto cíle je však také potřebné, aby Ministerstvo životního prostředí pověřilo Státní fond životního prostředí nejen finančním, ale celkovým projektovým řízením dekarbonizace ČR s jasně definovanými a měřitelnými cíli v oblasti úspor energie a emisí pro jednotlivá odvětví, a to v součinnosti s institucemi zastoupenými ve Výboru pro využití peněžních prostředků z dražeb povolenek, Modernizačního fondu a Sociálního klimatického fondu.
Částečně akceptováno, vysvětleno
Ad 1. Definici zařízení je zcela nezbytné upřesnit, aby bylo jasně nastavené stabilní právní prostředí a jistota pro provozovatele a zároveň aby se zamezilo účelové optimalizaci účasti v EU ETS (a potenciálnímu infringementu).
Ad. 2. Navržený systém implementace zcela respektuje princip 3E vč. principu partnerství a dané odpovědnosti poskytovatele dotace. Programy bude projednávat Výbor složený ze zástupců jednotlivých resortů, vládě bude každý rok předložena informace o implementačním plánu na rok následující, zapojena bude i Platforma tvořená všemi relevantními subjekty, profesními asociacemi počínaje a NGO konče (dtto Platforma pro ModFond). Samozřejmostí je pak i uvedení odpovídajících informací v návrhu rozpočtu SFŽP, tzn. informace dostane jak vláda, tak i PSP. Bilance za uplynulý rok je vždy předmětem Zprávy o hospodaření, předkládané Výboru pro ŽP PSP.
184.
B. Zásadní konkrétní připomínky k předloženému materiálu
1. Připomínka k novelizačnímu bodu 4, § 2, písm. a)
Požadujeme vypustit novelizační bod bez náhrady a ponechat stávající definici zařízení.
Odůvodnění:
Úprava definice „zařízení“ dle návrhu MŽP není v souladu se zněním čl. 3 písm. e) směrnice 2003/87/ES a odporuje judikatuře ESD – viz např. rozsudek ve věci C617/19 z 21. dubna 2021. Tento článek navíc nebyl v rámci revize směrnice 2003/87/ES nijak změněn. Pokud předkladatel transponuje revizi směrnice 2003/87/ES, není důvod do této definice zasahovat. Změna navíc povede k retroaktivním změnám v povoleních dle zákoěa č. 383/2012 Sb. u stávajících zařízení, což je s ohledem na transparentnost a předvídatelnost legislativního prostředí nepřijatelné.
Vysvětleno
Definici zařízení je zcela nezbytné upřesnit, aby bylo jasně nastavené stabilní právní prostředí a jistota pro provozovatele a zároveň aby se zamezilo účelové optimalizaci účasti v EU ETS (a potenciálnímu infringementu). Změna nepovede k retroaktivním změnám, protože jen do zákona zavádí již uplatňovaný výklad směrnice v souladu s metodickým pokynem k výkladu přílohy 1 směrnice.
Vypořádáno kompromisním zněním textu („stacionární technicky provázaný samostatně funkční technologický celek nacházející se na jednom místě...“) a doplněním Důvodové zprávy.
185.
2. Připomínka k novelizačnímu bodu 7, § 2, písm. i)
Požadujeme upravit znění ustanovení následovně:
„i) podstatnou změnou v provozu zařízení rozsáhlé rozšíření nebo snížení kapacity, přerušení provozu trvajícím alespoň tři měsíce nebo ukončení provozu nebo jeho obnovení po předchozím přerušení trvajícím alespoň tři měsíce nebo jakákoliv změna podstatně ovlivňující způsob monitorování a vykazování emisí či předpokládané množství vypuštěných emisí,“.
Odůvodnění:
Nesouhlasíme se zařazením pojmů „přerušení provozu“ a „obnovení po předchozím přerušení provozu“ pod definici podstatné změny v provozu a požadujeme jejich odstranění. Jako minimum je nutné jasně definovat, k jakému časovému horizontu „přerušení provozu“ odkazuje.
Samotné přerušení provozu lze posuzovat v situacích, jež vystihuje poslední část definice: „jakákoliv změna podstatně ovlivňující způsob monitorování a vykazování emisí či předpokládané množství vypuštěných emisí“. Navrhované znění první části věty by ale mohlo znamenat, že provozovatelé mají povinnost jako podstatnou změnu v provozu ohlašovat např. odstavení zařízení za účelem středních či větších oprav, které často trvají jednotky týdnů a nemají významný dopad, resp. nevyžadují změnu způsobu monitorování a vykazování emisí či významně neovlivní předpokládané množství vypuštěných emisí.
Vzhledem k tomu, že podstatná změna v provozu zařízení je dle § 4 odst. 2. písm. (a) považována za podnět ke změně nebo zrušení povolení ze strany MŽP, mělo by být v zájmu všech stran vyhnout se administrativní zátěži spojené s tímto úkonem, pokud je význam, resp. dopad přerušení provozu marginální. Snížení administrativní zátěže je výslovným cílem implementace revidované směrnice (viz strana 32, v RIA).
Akceptováno
186.
3. Připomínka k novelizačnímu bodu 11, § 3 odst. 5
Požadujeme vypustit novelizační bod bez náhrady a ponechat stávající znění odst. 5.
Odůvodnění:
Úprava definice postupu vydání povolení pro více zařízení dle návrhu MŽP není v souladu se směrnicí 2003/87/ES a odporuje judikatuře ESD – viz např. rozsudek ve věci C617/19 z 21. dubna 2021. Revize směrnice 2003/87/ES, kterou předkladatel transponuje, nijak do definice zařízení nezasáhla, není tedy důvod do předmětných ustanovení zákona zasahovat. Navržená změna povede k retroaktivním změnám v povoleních dle zákona č. 383/2012 Sb. u stávajících zařízení, což je s ohledem na transparentnost a předvídatelnost legislativního prostředí nepřijatelné.
Vysvětleno
Úprava je v souladu se směrnicí a metodickým pokynem k výkladu přílohy 1. Směrnice připouští rozdělení zařízení do více povolení. Úprava má umožnit rozdělení zařízení tam, kde je to z organizačních důvodů pro provozovatele účelné (Např. zařízení tvořené dvěma propojenými částmi) a zároveň zamezit snahám o účelové dělení zařízení tak, aby vypadlo z EU ETS (když pro část zařízení pod hranicí pro zařazení - byť celková kapacita zařízení tuto hranici překračuje – nelze v současnosti vydat povolení). Jestliže by takovým, byť většinou nepřípustným, postupem nebylo ani teoreticky možné vyřazení dosáhnout (ledaže by se skutečně jednalo o dvě různá zcela samostatná zařízení), nebude ani motivace k pokusům o takovou optimalizaci.
Text odstavce 5 byl kompromisně doplněn o sousloví „a jsou provozována nebo účinně kontrolována stejným provozovatelem“. Vysvětleni v DZ doplněno.
187.
4. Připomínka k novelizačnímu bodu 15, § 3 odst. 8
Požadujeme upravit text ustanovení následovně:
„(8) Ministerstvo stanoví prováděcím předpisem vyhláškou vzor formuláře žádosti o vydání povolení, podrobné náležitosti, formu a datovou strukturu formuláře žádosti o povolení k emisím a vzor plánu pro monitorování emisí.“.
Odůvodnění:
Je nutné sjednotit používanou terminologii.
Vysvětleno
Jde o standardní legislativní techniku, kdy je v textu uvedeno zmocněni na prováděcí předpis a v posledním odstavci na konci paragrafu je tento prováděcí předpis specifikován včetně orgánu, který jej má vydat (zda ministerstvo vyhláškou či vláda nařízením).
188.
5. Připomínka k novelizačnímu bodu 18, § 4 odst. 3, písm. b)
Předložený návrh zákona ruší možnost zrušit povolení na žádost provozovatele. Požadujeme vypustit novelizační bod bez náhrady a ponechat stávající znění.
Odůvodnění:
V případě zrušení ustanovení písmena b) není zřejmé, jak bude provozovatel postupovat např. v těchto případech (dosud vždy provozovatel podával žádost o zrušení):
· zařízení zcela přejde na biomasu – doposud musel provozovatel požádat MŽP o zrušení povolení (přitom nedošlo k ukončení jeho provozu a zařízení stále využívá);
· zařízení bude sloučeno s jiným zařízením v rámci změny definované jako sloučení zařízení.
Vysvětleno, částečně akceptováno
Možnost požádat o zrušení povolení nebyla odejmuta, lze podat i žádost. Vypouští se pouze žádost o „bezdůvodné“ zrušení, které by vycházelo toliko z vůle provozovatele. Při plném přechodu na biomasu jde o změnu podmínek pro vydání povolení. Provozovatel oznámí změnu, Ministerstvo povolení zruší z moci úřední na základě oznámených změn anebo případně i žádosti o zrušení povolení. Při sloučení s jiným zařízením změnou povolení tohoto (druhého) zařízení a zrušením povolení.
Nastavené znění § 4 odst. 3 nevylučuje iniciativu ke zrušení povolení (žádost) ze strany provozovatele. Ve zmíněných případech by provozovatel v žádosti o zrušení neodkázal na odst. 3 ale na odst. 2. písm. a), které hovoří o změně podmínek (ministerstvo „změní nebo zruší“ – s ohledem na okolnosti). Vypořádáno doplněním textu výslovně „na žádost nebo z moci úřední“.
189.
6. Připomínka k novelizačnímu bodu 21, § 6 odst. 1
Požadujeme upravit text ustanovení na základě níže uvedeného odůvodnění.
Odůvodnění:
Předložená úprava ustanovení podle našeho názoru nereflektuje situaci pro dočasné převzetí provozu dle rozhodnutí ERÚ, pokud jde o zřízení/přístup k povolenkovému účtu.
Vysvětleno, akceptováno
Úprava se vztahuje i na pověření provozem ERÚ, jestliže je v jeho důsledku měněno povolení nebo se provozovatel pověřuj výkonem určitých povinností „účastníka obchodování“. Text je v tomto dostatečně jasný, když se vztahuje na všechny situace změny povolení. Lze ale doplnit:
„rozhodnutí o změně povolení, kterým na něj přechází povolení k emisím podle § 4 odst. 2 nebo § 4a“
190.
7. Připomínka k novelizačnímu bodu 23, § 6 odst. 6 a k Příloze 1
Požadujeme upravit text ustanovení odst. 6 následovně:
„(6) Provozovatel zařízení přestává být účastníkem systému obchodování dnem zániku povolení nebo prvním dnem pětiletého období, pro které mu byla udělena výjimka z účasti na systému obchodování. Provozovatel zařízení, jehož emise ze spalování biomasy, která splňuje kritéria udržitelnosti stanovená směrnicí (EU) 2018/2001, se podílely nejméně 95 % na celkových průměrných emisích za roky 2021 až 2025, přestává být účastníkem systému obchodování dnem 1. ledna 2026.“.
Z přílohy 1 pak požadujeme vypustit následující text:
„1. Tento zákon se nevztahuje na zařízení, jejichž emise ze spalování biomasy splňující kritéria udržitelnosti stanovená směrnicí (EU) 2018/2001 přispívají v průměru více než 95 % k celkovým průměrným emisním skleníkových plynů za předchozí relevantní pětileté období ve smyslu čl. 11 odst. 1 druhého pododstavce směrnice 2003/87/ES, v platném znění.“.
Odůvodnění:
Domníváme se, že ustanovení, že se zákon nevztahuje na určitá zařízení, lze těžko psát do přílohy. Dále se domníváme, že ustanovení směrnice je potřeba konkretizovat a upravit tak, aby bylo provozovatelům zařízení zjevné, jak bude aplikováno. Navrhujeme proto jeho vložení do § 6 odst. 6 (původně odst. 4).
Vysvětleno, částečně akceptováno
Toto má být upraveno v příloze 1 definující podmínky pro zařazení do EU ETS. Navrhovaná úprava by navíc neřešila budoucí otázku (ne)zařazení zařízení v návaznosti na spalování biomasy.
Dohodnuta úprava textu a jeho ponechání v příloze:
"Mezi činnosti uvedené v této příloze nespadají činnosti provozované v zařízení, jehož emise ze spalování biomasy..."
191.
8. Připomínka k novelizačnímu bodu 25, § 6a odst. 4
Požadujeme upravit text ustanovení následovně:
„(4) Ministerstvo zruší výjimku z účasti na systému obchodování v případě, že zařízení přestane splňovat podmínky podle odstavce 1; tuto skutečnost provozovatel zařízení oznámí ministerstvu nejpozději do posledního dne měsíce února následujícího kalendářního roku. Provozovatel zařízení je povinen v souladu s § 9 odst. 1 vyřadit povolenky za kalendářní rok, v němž zařízení přestalo splňovat podmínky pro udělení výjimky.“.
Odůvodnění:
Doplnění zpřesňuje text ustanovení.
Akceptováno
192.
9. Připomínka k novelizačnímu bodu 32, § 8 odst. 4
Požadujeme zvážit úpravu textu ustanovení následovně:
„(4) V případě změny povolení, kterou se mění osoba provozovatele zařízení, převezme nový provozovatel účet zařízení v rejstříku včetně emisních povolenek, které jsou k datu převedení účtu na nového provozovatele zařízení uloženy. Původní a nový provozovatel zařízení musí mohou uzavřít vzájemné vypořádání emisích povolenek, kterým upraví podmínky jejich převodu.“.
Odůvodnění:
Chápeme, že úprava směřuje na vyšší flexibilitu v situaci dle § 4a, stejně jako nemožnost nařídit uzavření smlouvy. Nicméně dle našeho názoru to komplikuje situaci při změně provozovatele zařízení, kdy dosud platilo, že muselo dojít k vypořádání povolenek.
Vysvětleno, akceptováno jinak
Zákon má především určit, jak bude řešeno, pokud to neudělají (tj. dohodu neuzavřou).
Po projednání shoda na úpravě formulace („nedohodnou-li se jinak“).
Pokud vypořádání povolenek není mezi původním a novým provozovatelem dojednáno, převezme nový provozovatel účet zařízení v rejstříku včetně stavu účtu ke dni převodu povolení (povolenky, příp.manko).
193.
10. Připomínka k novelizačnímu bodu 35, § 9, vložené odst. 2 až 5
Požadujeme upravit číslování odstavců.
Odůvodnění:
Legislativně-technická připomínka. V § 9 je uveden dvakrát odst. 5. Z formálního hlediska je nutné upravit číslování a přečíslovat také příslušné odkazy.
Akceptováno
194.
11. Připomínka k novelizačnímu bodu 36, § 9 odst. 7
Požadujeme doplnit a vymezit pojem „emise, které jsou trvale chemicky vázány v produktu“.
Odůvodnění:
V návrhu je toto blíže upřesněno pouze odkazem na směrnici. Jedná se přitom o pojem, na který jsou přímo vázána práva a povinnosti, a proto by měl být alespoň rámcově definován v zákoně, který taková práva a povinnosti stanoví.
Vysvětleno
Viz obdobné připomínky výše (OKOM, MPO). Tuto problematiku upraví prováděcí předpis EU, který EK připravuje. Obsah spojení "trvale chemicky vázány" má přiblížit Komise v delegovaném aktu, na který ustanovení zákona odkazuje (čl. 12, nový odst. 3b, druhý pododstavec). Proto ho považujeme za nadbytečné a současně za rizikové stanovit obsah pojmu definicí v zákoně. Ta by mohla být buď příliš obecná a nejednoznačná anebo bychom se vystavili riziku budoucího nesouladu s pojetím EK.
195.
12. Připomínka k novelizačnímu bodu 41, § 10 odst. 6
Požadujeme, aby text ustanovení zněl následovně:
„(6) Množství bezplatných povolenek se pro zařízení nebo jeho části, na které se vztahuje povinnost provést energetický audit nebo zavést certifikovaný systém hospodaření s energií podle čl. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU36), sníží o 20 %, pokud nejsou provedena doporučení zprávy o auditu nebo certifikovaného systému hospodaření s energií, byla-li stanovena, u nichž doba návratnosti investic nepřesáhne tři roky nebo náklady na tyto investice nejsou nepřiměřené. Snížení bezplatné alokace o 20 % je omezeno pouze na části zařízení, které povinnosti dle předchozí věty nesplní. Množství bezplatných povolenek se nesníží, pokud provozovatel prokáže, že provedl jiná opatření vedoucí ke snížení emisí skleníkových plynů, která jsou z hlediska snížení emisní skleníkových plynů rovnocenná opatřením doporučeným ve zprávě o auditu nebo certifikovaném systému hospodaření s energií pro dané zařízení.“.
Dále požadujeme v textu ustanovení zohlednit, jakým způsobem bude naplňování vyplývajících požadavků na straně provozovatele hodnoceno a komu bude provozovatel výsledky vykazovat. Domníváme se, že by bylo vhodné alespoň demonstrativně vymezit kritéria, podle kterých bude posuzována rovnocennost opatření.
Vedle výše uvedených požadavků na úpravu požadujeme zvážit doplnění odkazu na poznámku pod čarou odkazující na budoucí prováděcí předpis EU, který určí detaily naplňování této povinnosti.
Odůvodnění:
Navržený text není srozumitelný. Cílem úpravy je zpřehlednění textu. Původní text také umožňuje různé interpretace v závislosti na tom, jak se vyloží souvztažnost podmínek. Navíc úprava odpovídá znění směrnice (bod 13, (a), (i)), která jasně uvádí, že případná alternativní opatření mají vést ke stejnému snížení emisí skleníkových plynů.
Jde o nový požadavek směrnice s potenciálně významným dopadem na přidělování bezplatných povolenek a tedy na konkurenceschopnost. Je tedy nutné vyjasnit způsob prokazování naplnění tohoto požadavku v textu zákona.
Zásadní aspekty požadavku (plnění EA, EMS) se v tuto chvíli teprve nastavují v novém delegovaném aktu EU, který budou provozovatelé i členské státy muset respektovat. Proto je vhodné uvést v zákoně odkaz na připravovaný předpis.
Akceptováno částečně, vysvětleno
Ustanovení bude oproti českému překladu směrnice přeformulováno pro lepší srozumitelnost. V souladu s vypořádáním připomínky MPO viz výše budou doplněna slova „ministerstvu“ a „z hlediska snížení emisí skleníkových plynů“. Podrobná harmonizovaná pravidla však bude upravovat delegovaný akt, není tak nutné ani vhodné toto upravovat zákonem. Navíc tato navržená úprava je velmi pravděpodobně v rozporu s evropskou legislativou, podle které se alokace sníží pro celé zařízení.
Odkaz na přímo použitelný předpis, který upraví podrobněji podmínky posuzování plnění opatření, bude doplněn. (Podrobná pravidla pro posuzování splnění podmínek stanovených v tomto odstavci stanoví přímo použitelný předpis Evropské unie vydaný na základě čl. 10a odst. 1 čtvrtého pododstavce směrnice 2003/87/ES, v platném znění.)
Shoda na zaslaném upraveném znění dotčeného ustanovení § 10.
196.
13. Připomínka k novelizačnímu bodu 41, § 10 odst. 7
Požadujeme, aby text ustanovení zněl následovně:
„(7) Kromě požadavků stanovených v odstavci 6 se snížení o 20 % uvedené ve zmíněném odstavci uplatní v případě, že do 1. května 2024 provozovatelé zařízení, jejichž úrovně emisí skleníkových plynů jsou vyšší než 80 percentil úrovní emisí pro příslušné referenční úrovně produktu, nestanovili plán klimatické neutrality uvedený v odstavci 9 písm. a) pro každé z těchto zařízení pro jeho činnosti, na něž se vztahuje směrnice 2003/87/ES, v platném znění. Dosažení cílů klimatického plánu potvrdí ověřením akreditovanou osobou podle § 15 odstavce 4 ve lhůtě do 31. prosince 2025 a poté do 31. prosince každého pátého roku. Nebudou přiděleny žádné bezplatné povolenky přesahující 80 %, pokud nebylo ověřeno dosažení průběžných cílů a milníků pro období do konce roku 2025 nebo pro období let 2026 až 2030.“.
Krom výše uvedené úpravy textu požadujeme zvážit doplnění následujícího:
1) V textu je třeba uvést, jakému subjektu a v jakém rozsahu bude provozovatel výsledky auditu plnění plánů klimatické neutrality vykazovat. A dále kdo a jakým způsobem provede srovnání úrovně emisí ze zařízení s příslušnou referenční úrovní produktu.
2) V textu je dále třeba doplnit jaký subjekt bude provozovatele zařízení, na něž se bude vztahovat požadavek vypracování a plnění plánů klimatické neutrality, informovat, a jakým způsobem tak učiní. Tyto informace musí být poskytnuty ihned po vzniku seznamu dotčených zařízení na úrovni EU.
3) Požadujeme do textu vložit odkaz na poznámku pod čarou odkazující na budoucí prováděcí předpis EU, který určí detaily naplňování této povinnosti.
Odůvodnění:
Dle našeho názoru se snížení volné alokace uplatní pouze u zařízení, která využívají stanovení referenční úrovně produktu dle bodů 1. a 2. Přílohy k Nařízení komise (EU) 2021/447 ze dne 12. 3. 2021 (tedy např. ne pro dálkové vytápění). Požadujeme o potvrzení tohoto výkladu, tzn. že by se toto ustanovení nemělo vztahovat na zařízení využívající nouzové přístupy, tzn. referenční úrovně tepla a paliva (tedy dle bodu 3. Přílohy směrnice 2021/447). Ani důvodová zpráva ani RIA se tomuto podrobněji nevěnuje.
Ad 1) Jde o nový požadavek směrnice s potenciálně dalekosáhlým dopadem na přidělování bezplatných povolenek a tím pádem na konkurenceschopnost českých firem. Proto je nutné jasně definovat povinnosti provozovatelů.
Ad 2) Vzhledem k tomu, že pro dotčená zařízení bude nutné vypracovat plány klimatické neutrality již do 1. května 2024, což je velmi krátká doba, je třeba zajistit, aby se provozovatelé o skutečnosti, že se právě na ně tato povinnost bude vztahovat (>8O percentil), dozvěděli s maximálně možným předstihem.
Ad 3) Klíčové detaily a povinnosti ve vztahu k plánům klimatické neutrality se v tuto chvíli teprve nastavují v novém delegovaném aktu EU, který budou provozovatelé i členské státy muset respektovat. Proto je vhodné uvést v zákoně odkaz na připravovaný předpis.
Vysvětleno, částečně akceptováno
(Upozorňujeme, že požadovaný text je shodný s návrhem v MPŘ.)
K dalším bodům:
1) Bezplatnou alokaci má ve své kompetenci MŽP (viz § 10 odst. 1, na tom se nic nemění oproti stávající úpravě), proto je bez dalšího zřejmé, že MŽP je orgánem, kterému se splnění podmínky prokazuje. Nicméně doplnění, že se předloží ministerstvu, akceptujeme.
Podrobná pravidla bude upravovat delegovaný akt EK.Podmíněnost, k auditům i „80 % nejhorším“, se řeší v rámci revize FAR (2019/331), posouzení plnění zatím v draftu není, nicméně se v tomto kontextu diskutuje (a je řešena i v podkladovém dokumentu, na základě kterého se FAR reviduje), předpokládáme tedy, že bude ve finálním znění uvedeno.
2) MŽP počítá s tím, že do 1. ledna 2024 informuje provozovatele zařízení, kterých se to týká. (resp. záleží samozřejmě primárně na poskytnutí seznamu zařízení ze strany EK, MŽP je pak kontaktuje bezodkladně). Uvádět to výslovně do návrhu zákona představuje však riziko ustanovení s retroaktivním účinkem.
3) Akceptováno
Shoda na upraveném znění dotčeného ustanovení § 10.
197.
14. Připomínka k novelizačnímu bodu 41, § 10 odst. 9
Požadujeme upravit text ustanovení tak, aby zněl následovně:
„(9) Ministerstvo přidělí na období let 2026 až 2030 další bezplatné povolenky ve výši 30 % množství určeného podle § 10 odst. 1 provozovatelům zařízení, která dodávají teplo do soustavy zásobování tepelnou energií podle jiného právního předpisux). Podmínkou přidělení povolenek je
a) předložení plánu klimatické neutrality zpracovaného podle požadavků stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie vydaným podle čl. 10b odst. 4 směrnice 2003/87/ES, v platném znění ministerstvu do 31. května 2024,
b) závazek provozovatele zařízení investovat objem prostředků odpovídající hodnotě těchto dalších bezplatných povolenek stanovené s použitím průměrné ceny emisní povolenky v roce, kdy byly povolenky bezplatně přiděleny, do snížení emisí do roku 2030 v souladu s plánem klimatické neutrality uvedeným v písm. a) a
c) dosažení cílů plánu potvrzené ověřením akreditovanou osobou podle § 15 odstavce 4 ve lhůtě do 31. prosince 2030.
Pokud předložený plán klimatické neutrality nesplňuje podmínky stanovené v písmenu a), vyzve ministerstvo provozovatele zařízení k jeho opravě a stanoví k tomu přiměřenou lhůtu.
x) Zákon č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, v platném znění.“.
Dále požadujeme vyjasnit nejasnosti ohledně dostatečné kapacity akreditovaných osob, viz níže uvedené odůvodnění.
Odůvodnění:
Navrhuje se zpřehlednit text a vyjasnit, že podmínky jsou kumulativní. Je třeba stanovit termín, do kdy má být plán klimatické neutrality předložen a komu. Podmínka investovat prostředky do snižování emisí je v době bezplatného přidělování povolenek nesplnitelná, podmínkou by měl být závazek investice provést. Vzhledem k proměnlivé hodnotě povolenek je potřeba jednoznačně stanovit hodnotu povolenky, která bude pro daný účel brána v úvahu. Vzhledem k tomu, že dodatečné bezplatné přidělování povolenek začne až od 1. ledna 2026, nerozumíme požadavku na ověření dosažení cílů plánu k 31. 12. 2025 a navrhujeme jeho posunutí na 31. 12. 2030.
Nelze zatím zaručit, že bude k dispozici dostatečná kapacita akreditovaných osob, tudíž se z důvodu časové tísně (tj. plán musí být potvrzen do 04/2024) nabízí využití stávajících proškolených verifikátorů.
Částečně akceptováno, vysvětleno
Shoda na upraveném znění dotčeného ustanovení § 10 (odkaz na FAR, použití pojmů ve shodě s energetickým zákonem a jeho projednávanou novelou, ST 487, doplnění o předložení ministerstvu).
Podrobná pravidla bude upravovat delegovaný akt. Uvádět podrobnosti do zákona představuje riziko, že nebudou v souladu s budoucí evropskou úpravou, která bude přímo použitelná, takže navrhujeme detaily více neupravovat.
Ano, dosažení plánů bude ověřovat ověřovatel. Jejich kapacita byla v ČR vždy dostatečná, navíc tato agenda není určená pro celou EU, ale jen pro několik členských států, takže dotčení provozovatelé můžou využít služeb i z jiných členských států, kde ověřovatelé tuto agendu nemají.
198.
15. Připomínka k novelizačnímu bodu 43, § 11 odst. 1 až 5
Požadujeme vypustit novelizační bod 43 a upravit stávající znění § 11 tak, aby znělo:
„Kompenzace nepřímých nákladů
(1) Vláda nařízením stanoví každoročně do 30. června výši prostředků státního rozpočtu určených pro poskytnutí finančních kompenzací nepřímých nákladů pro odvětví, u kterých bylo zjištěno značné riziko úniku uhlíku v důsledku promítnutí nákladů spojených s emisemi do cen elektřiny (dále jen „kompenzace“), za předchozí kalendářní rok. Výše prostředků z rozpočtu Ministerstva průmyslu a obchodu pro poskytnutí kompenzací nepřekročí částku odpovídající 25 % výnosů z dražeb povolenek za předchozí kalendářní rok.
(2) Ministerstvo průmyslu a obchodu poskytne kompenzaci na žádost osobě, která
a) podniká v odvětví, u kterého bylo zjištěno značné riziko úniku uhlíku v důsledku promítnutí nákladů spojených s emisemi do cen elektřiny, a
b) předložila ministerstvu do 15. března kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, za který se mají kompenzace vyplácet, provozní údaje v rozsahu stanoveném nařízením vlády.
(3) Žádost o poskytnutí kompenzace lze podat nejdříve po vyhlášení nařízení vlády podle odstavce 1 ve Sbírce zákonů. Žadatel podává žádost na formuláři stanoveném nařízením vlády Ministerstvu průmyslu a obchodu do 30. září roku následujícího po skončení kalendářního roku, za který žádá o kompenzaci. Žádost kromě obecných náležitostí stanovených správním řádem obsahuje požadovanou výši kompenzace a provozní parametry v rozsahu stanoveném nařízením vlády. Ministerstvo průmyslu a obchodu o žádosti rozhodne ve lhůtě 60 dnů ode dne, kdy mu žádost došla; proti tomuto rozhodnutí není přípustný rozklad.
(4) Kompenzace vyplácí žadatelům Ministerstvo průmyslu a obchodu prostřednictvím operátora trhu, a to nejpozději do 31. května roku následujícího po roku podání žádosti; operátor trhu následně zveřejní do 30. června způsobem umožňujícím dálkový přístup celkovou výši kompenzací podle jednotlivých odvětví.
(5) Vláda nařízením stanoví
a) odvětví, u kterých bylo zjištěno značné riziko úniku uhlíku v důsledku promítnutí nákladů spojených s emisemi do cen elektřiny,
b) provozní údaje předkládané ministerstvu podle odstavce 2 písm. b),
c) podrobnosti náležitostí žádosti o poskytnutí kompenzace a vzor jejího formuláře,
d) pravidla pro určování výše kompenzací a
e) postup při zprostředkování vyplácení kompenzace operátorem trhu.“.
Odůvodnění:
Předkladatel navrhuje zkomplikovat a zbyrokratizovat dobře fungující systém poskytování kompenzací nepřímých nákladů EU ETS jejich převedením do režimu dotace. Poskytování kompenzace by tak bylo nenárokové a znamenalo by vytvoření nového dotačního programu/titulu, pod nímž budou vyhlašovány výzvy. Vláda či odpovědný orgán se tak de facto mohou každý rok rozhodnout, zda vůbec a případně jakým subjektům kompenzace poskytnou, což narušuje předvídatelnost na straně firem. To může mít negativní dopad na jejich obchodní a investiční rozhodování. Stávající systém využívající flexibilního nástroje v podobě nařízení vlády je jednoduchý, funguje dobře.
Kompenzace nelze z jejich podstaty považovat za dotace. Jedná se o nástroj narovnávající konkurenční podmínky na trhu pro evropské firmy, které jsou zatížené náklady na povolenky v ceně elektrické energie. Kompenzace jsou zároveň nástrojem, který dává českým firmám tolik ceněnou předvídatelnost, co se týče řízení alespoň části nákladů na energie.
Zavedení a poskytování kompenzací doporučuje i revidovaná směrnice. Viz čl. 10a, odst. 6. první pododstavec: „Member States should adopt financial measures in accordance with the second and fourth subparagraphs of this paragraph in favour of sectors or subsectors which are exposed to a genuine risk of carbon leakage due to significant indirect costs that are actually incurred from greenhouse gas emission costs passed on in electricity prices, …“.
V neposlední řadě platí, že ČR na rozdíl od ostatních průmyslových zemí EU, začala kompenzace poskytovat až od roku 2021, takže české firmy byly do té doby v nevýhodě. Není pochopitelné, proč by měl být celý systém komplikován nad rámec toho, co existuje v jiných členských státech. Důvodová zpráva ani RIA nenabízí srovnání režimu poskytování kompenzací v ostatních zemích, která by zavedení volného režimu podložila.
Předkladatel v rámci RIA uvádí, že dotační podoba kompenzací by měla sloužit předcházení situacím, kdy provozovatel obdržel již jinou formu podpory kompenzace nárůstu podílu ceny energií na jeho nákladech. Tím naráží na dočasný krizový rámec, který ovšem platí pouze do konce roku 2023, takže tento argument je nesmyslný.
Navrhované znění § 11 odst. 3 písm. b) jde bezdůvodně nad rámec ustanovení o kompenzaci nepřímých nákladů ve směrnici Evropského parlamentu a Rady č. 2003/87/ES o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve znění pozdějších předpisů a sdělení Komise č. 2020/C 317/04 „Pokyny k některým opatřením státní podpory v souvislosti se systémem obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů po roce 2021“, jež vymezuje způsobilá odvětví se značným rizikem úniku uhlíku. Návrh předkladatele je typickou ukázkou národního „gold-platingu“ evropské legislativy s negativním dopadem na konkurenceschopnost českých firem na světovém, ale i evropském trhu.
Podíl nákladů na elektřinu na celkových výrobních nákladech firem je v průmyslu (například v ocelářství) různý podle druhu výrobního procesu a finálního produktu a v jednotlivých firmách se mění v čase. Některé procesy a výrobky, například válcované tlusté plechy používané mimo jiné k výrobě stožárů větrných elektráren, jsou náročné na lidské zdroje a mzdové náklady tedy mají větší podíl než u jiných procesů. Klíčovými faktory způsobilosti pro kompenzaci nepřímých nákladů jsou emisní a obchodní intenzita jednotlivých odvětví, resp. činností, na jejichž základě byl vypracován seznam způsobilých aktivit (NACE kódů). Je mimo pochybnost, že pokud by Komise vnímala nezbytnost dalšího omezení způsobilosti, takové omezení by zavedla. Předkladatel v odůvodnění ani v hodnocení dopadů neuvádí žádné členské státy, které by podobnou dodatečnou podmínku aplikovaly. Podobnou zbytečně omezující podmínku dle naší analýzy neaplikuje žádný členský stát. Některá kompenzační schémata dokonce umožňují intenzitu podpory vyšší než 75 %.
Předkladatel nicméně jde ještě dále a v hodnocení dopadů způsobilost dále podmínil tím, že „průměrná hodnota zvýšení výrobních nákladů žadatele za celé sledované období musí být průměrně vyšší než 5 %, a současně musí být vyšší než 5 % minimálně za tři jednotlivé roky v rámci sledovaného období. Dle RIA se za sledované období považuje období 6 let od roku od roku 2014 (včetně) do roku 2019 (včetně).“ Stanovení pevné, namátkou vybrané hranice na základě referenčního období, které vůbec nereflektuje dnešní cenu elektřiny ani cenu povolenky, nelze považovat za férové a objektivní. Cena elektřiny byla v tomto období dlouhodobě na velmi nízké úrovni.
Evropská komise ve výše uvedeném sdělení jasně stanovila, že tento typ podpory se poskytuje v situacích, kdy „konkurenti ze třetích zemí nejsou vystaveni podobným nákladům v jejich cenách elektřiny a pokud příjemce není schopen promítnout tyto náklady do cen výrobků bez ztráty značného podílu na trhu.“
Evropští výrobci oceli jsou vystaveni globální konkurenci ze zemí, jež mnohdy nedodržuje emisní, environmentální a ani sociální standardy, navíc tato konkurence může těžit mimo jiné z výrazně nižších cen elektřiny. Ocelářství je odvětví, v němž má řada produktů komoditní povahu, a tudíž velmi nízké marže. I malý rozdíl ve výrobních nákladech výrazně ovlivňuje konkurenceschopnost. Tuto skutečnost chápou ostatní průmyslové členské státy, jež navrhovanou nadbytečnou podmínku neaplikují. Neohrožení konkurenceschopnosti je výslovným cílem implementace revidované směrnice (viz strana 32, v RIA).
Směrnice EU ETS uvádí poskytování kompenzací nepřímých nákladů jako jeden z možných způsobů využití výnosů z dražeb povolenek. Čl. 10 (3), první pododstavec revidované směrnice k EU ETS v tomto ohledu stanoví: „Member States shall determine the use of revenues generated from the auctioning of allowances referred to in paragraph 2 of this Article, except for the revenues established as own resources in accordance with Article 311, third paragraph, TFEU and entered in the Union budget. Member States shall use those revenues, with the exception of the revenues used for the compensation of indirect carbon costs referred to in Article 10a (6) of this Directive, or the equivalent in financial value of those revenues, for one or more of the following:“ Z toho vyplývá, že na výplatu kompenzací mají být použity výnosy z aukcí. To dává největší smysl a zároveň nabízí předvídatelnost příjemcům.
RIA se mj. věnuje samotné problematice úniku uhlíku – text v rámečku na stranách 82 a 83. K tomuto RIA mj. poukazuje na omezené zkušenosti s únikem uhlíku. To je samozřejmé, když je v EU úniku uhlíku předcházeno – tam, kde to členské státy shledaly nutným. Požadujeme tedy text v rámečku v tomto ohledu upravit.
K tvrzení RIA: „Kompenzace jako takové jsou vždy selektivní, v konkrétních případech, kdy je vazba na únik uhlíku chybějící nebo slabá, představuje plošná kompenzace zvýhodnění i na domácím trhu. Selektivnost kompenzací se dále projevuje ve srovnání zejm. vůči malým a středním podnikům (a to včetně odvětví ohrožených únikem uhlíku) a vůči domácnostem, které zvýšenou cenu elektřiny ponesou bez kompenzace.“ – Odvětví v nichž jsou kompenzace poskytovány, byla zvolena Evropskou komisí na základě výběru podle stanovených přísných kritérií, popř. dokonce dodatečných kritérií, a nutnost kompenzací v těchto odvětvích tedy posoudila samotná Evropská komise. RIA tedy nepřísluší toto rozporovat, resp. jakkoliv promítat do hodnocení dopadů návrhu. Požadujeme tedy toto z RIA vypustit.
Stejně tak je pro variantu 0 nesprávné uvádět, že vykazuje korupční rizika, když se naopak jedná o nejvíce transparentní systém, v němž nedochází k individuálnímu ověřování nároků jednotlivých oprávněných subjektů. Naopak varianta 1 potom ze své podstaty nutně musí vykazovat zvýšená korupční rizika, jelikož dává větší správní uvážení při rozhodování o poskytování kompenzací, např. při ověřování, že žadatel náležitě doložil zvýšení nákladů. V tomto ohledu požadujeme RIA upravit.
Požadujeme, aby bylo zcela vypuštěno hodnocení varianty 2. Jak je zřejmé z důvodové zprávy i z většiny textu RIA ve vztahu k problematice kompenzací, zrušení kompenzací není v rámci této novely vůbec uvažováno, jelikož by se mělo jednat pouze o nápravu procesních nedostatků právní úpravy. Uvedení varianty 2 je tedy zcela nadbytečné.
Akceptováno
5 % test bude z návrhu zákona vypuštěn.
199.
16. Připomínka k novelizačnímu bodu 45, § 12 odst. 2
Požadujeme, aby text ustanovení zněl následovně:
„(2) Prostředky Modernizačního fondu se použijí na financování opatření uvedených investičních projektů v souladu s čl. 10d odst. 2 směrnice 2003/87/ES, v platném znění. Část prostředků Modernizačního fondu, která odpovídá výnosu z povolenek podle čl. 10c odst. 4 směrnice 2003/87/ES, v platném znění, se použije přednostně na podporu projektů provozovatelů zařízení na výrobu elektřiny za účelem modernizace, diverzifikace a dekarbonizace odvětví energetiky.“.
Odůvodnění:
Úprava využití prostředků v odst. 2 navrhovaná MŽP by vedla k možnému výkladu, že 100 % prostředků Modernizačního fondu musí být využito v rámci opatření uvedených v č. 10d odst. 2 tedy pouze na prioritní projekty. Zásadně nesouhlasíme s tímto přístupem. Směrnice umožňuje určitou část prostředků (až 20 % v případě přesunu povolenek dle čl. 10d odst. 4 a původního “core“ Modernizačního fondu, a 10 % pro nový „core“ Modernizačního fondu) využít i v tzv. neprioritních projektech. Tato možnost musí být dle našeho názoru zachována i s ohledem na možné výkladové nejasnosti v definici prioritních projektů. Určitá část prostředků Modernizačního fondu od roku 2021 již navíc byla v rámci výzev určena na neprioritní projekty, podmínku by tak ani nebylo možné naplnit. Modernizační fond slouží k financování investičních projektů, z možností uvedených v čl. 10d odst. 2 směrnice jsou tedy relevantní pouze ty, které slouží k financování investičních projektů a nikoliv např. rekvalifikace pracovníků.
Akceptováno jinak
Investiční účely budou na základě požadavku OKOM, viz výše, namísto pouhého odkazu na směrnici rozepsány do textu zákona. Uvedeny budou zvlášť „neprioritní“ a „prioritní“ investice, obdobně jako ve směrnici. Shoda na upraveném znění tohoto ustanovení § 12.
200.
17. Připomínka k novelizačnímu bodu 46, § 12 odst. 3
Požadujeme, aby text ustanovení zněl následovně:
„(3) Výnosy z dražeb povolenek podle § 7 jsou příjmem Státního fondu životního prostředí a Ministerstva průmyslu a obchodu, s výjimkou výnosů, které odpovídají výdajům nezbytným k pokrytí administrativních nákladů na fungování systému obchodování a příspěvků mezinárodním organizacím v rámci plnění závazků ČR v oblasti ochrany klimatu a jsou proto příjmem státního rozpočtu, rozpočtové kapitoly Ministerstva životního prostředí. Část výnosů, která je příjmem Státního fondu životního prostředí, může být použita pouze k účelům stanoveným v čl. 10 odst. 3 směrnice 2003/87/ES, v platném znění. Část výnosů, která je příjmem Ministerstva průmyslu a obchodu, může být použita na investiční projekty nebo na kompenzace nepřímých nákladů podle § 11.“.
Případně požadujeme, aby bylo ponecháno stávající znění ustanovení.
Odůvodnění:
Navrhujeme zachování stávajícího principu, kdy se o příjmy z povolenek dělí SFŽP a MPO. Z pohledu průmyslu jsou stěžejní jak investice do nových zdrojů, tak i zajištění kompenzace nepřímých nákladů.
Emisní povolenky jsou nástrojem nedílně vázaným na průmysl a stojí tak na pomezí sféry průmyslu a sféry životního prostředí. Nesouhlasíme proto s tím, aby výnosy nově byly pouze příjmem SFŽP a tedy aby pouze tento spravoval výdaje jim odpovídající. Výdaje odpovídající výnosům z dražeb by měly zůstat také v gesci průmyslu, tedy MPO, jako prostředky určené pro rozvoj a dekarbonizaci průmyslu.
Akceptováno jinak, Vysvětleno
Využití výnosů z dražeb povolenek na kompenzace bude umožněno. SFŽP jako příjemce prostředků zašle každoročně po schválení nařízení vlády konkrétní částku OTE.
201.
18. Připomínka k novelizačnímu bodu 47, § 12 odst. 4
Požadujeme, aby text ustanovení zněl následovně:
„(4) Ministr životního prostředí zřizuje Výbor pro využití peněžních prostředků z dražeb povolenek, Modernizačního fondu a Sociálního klimatického fondu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie35) jako svůj poradní orgán složený ze zástupců ministerstva, Ministerstva průmyslu a obchodu, ministerstva financí, Ministerstva dopravy, Ministerstva pro místní rozvoj a Ministerstva práce a sociálních věcí a Státního fondu životního prostředí. Výbor zejména stanoví konkrétní jasně definované cíle v oblasti úspor energie a emisí a projednává a schvaluje základní koncepční, strategické a implementační dokumenty související s efektivním využitím peněžních prostředků k podpoře jejich dosažení.“.
Odůvodnění:
Posláním Státního fondu životního prostředí není pouhá distribuce finančních prostředků, ale projektové řízení dekarbonizace, tedy odstranění závislosti ČR na spalování fosilních paliv a produkci emisí s tím souvisejících.
Částečně akceptováno
Návrh nového textu „Výbor zejména stanoví konkrétní cíle v oblasti ochrany klimatu a projednává a schvaluje základní koncepční, strategické a implementační dokumenty související s efektivním využitím peněžních prostředků k podpoře jejich dosažení.“ Později doplněný požadavek na zastoupení také HKČR a SPČR ve Výboru rovněž není akceptovatelný. HKČR A SPČR mohou své požadavky uplatňovat v rámci platformy pro ModFond, jíž jsou členem,
ROZPOR
202.
19. Připomínka k novelizačnímu bodu 62, § 20 odst. 2
V návrhu se slova „lze uložit pokutu“ nahrazují slovy „se uloží pokuta“. Požadujeme zvážit adekvátní úpravu také v ustanoveních § 19 a § 21.
Odůvodnění:
Formální úprava.
Vysvětleno
Vybraná formulace má v daném ustanovení svůj konkrétní účel. Důvodem je kategorický požadavek směrnice ohledně druhu a výše správního trestu stanoveným výpočtem (nelze zvolit jiný na základě ustanovení přestupkového zákona). U ostatních uvedených přestupků je rozmezí a větší prostor pro správní uvážení. Chceme mít (respektive aby ČIŽP měla) možnost udělit (vysokou) pokutu, ale zároveň i možnost neudělit tvrdý trest při marginálních dopadech přestupku.
203.
20. Připomínka k novelizačnímu bodu 63, § 21 odst. 1 a 2
Požadujeme ustanovení upřesnit na základě níže uvedeného odůvodnění.
Odůvodnění:
V odst. 1 se hovoří pouze o provozovateli zařízení a provozovateli letadel. Není zřejmé, zda to platí také pro provozovatele námořní dopravy.
Vysvětleno
Pro provozovatele plavidla je obsaženo v § 19 odst. 3.
204.
21. Připomínka k novelizačnímu bodu 70, Příloze 1
Požadujeme vyjasnit znění ustanovení na základě níže uvedeného odůvodnění.
Odůvodnění:
Je uvedena činnost: „Rafinace minerálních olejů, kde se provozují spalovací jednotky s celkovým jmenovitým tepelným příkonem vyšším než 20 MW.“.
Je třeba vyjasnit, zda spalovací jednotky provozované v rafinérii minerálních olejů s celkovým jmenovitým tepelným příkonem nižším nebo rovným 20 MW nebudou předmětem zjišťování, vykazování a ověřování emisí.
Vysvětleno
Zřejmě nebudou – rozhoduje celkový příkon. Bude doslovně převzato ze směrnice a výklad se bude mimo jiné řídit i metodickými pokyny EK.
205.
C. Zásadní připomínky k Důvodové zprávě
1. Připomínka k odůvodnění novelizačního bodu 7
Požadujeme doplnit text na základě níže uvedeného odůvodnění.
Odůvodnění:
Do definice podstatné změny v provozu zařízení je navrženo doplnit také přerušení provozu, tedy rozšířit tuto definici. Prosíme předkladatele o doplnění odůvodnění – co by se mělo rozumět přerušením provozu a proč by přerušení provozu mělo být považováno za podstatnou změnu v provozu zařízení.
Akceptováno
Definice podstatné změny v provozu bude doplněna o specifikaci přerušení provozu (viz výše) – na 3 měsíce.
206.
2. Připomínka k odůvodnění novelizačních bodů 27 a 29
Požadujeme doplnit text na základě níže uvedeného odůvodnění.
Odůvodnění:
V důvodové zprávě je uvedeno, že dochází k přesunu rušených ustanovení do § 12, což plně neodpovídá – tato ustanovení se nejenom přesouvají, nýbrž se v § 12 i mění. V důvodové zprávě by toto mělo být upřesněno.
Vysvětleno
Odůvodnění věcných změn je obsaženo v odůvodnění bodů, které se zabývají novým zněním § 12.
207.
D. Zásadní připomínky k RIA
1. Připomínka ke shrnutí závěrečné zprávy, kapitola 3.2, druhý odstavec, str. 3
Požadujeme následující úpravu uvedeného textu:
„Mezinárodní (mimo EU) konkurenceschopnost dotčených sektorů ovlivňuje míra bezplatné alokace povolenek dle zařazení na seznamu sektorů ohrožených únikem uhlíku. Od roku 2026 budou postupně zpoplatněny emise v dovážených produktech (př.: cement, železo, ocel, hliník, vodík) pomocí mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích (Carbon Border Adjustment Mechanism, CBAM) se sazbou, která dorovnává případné nacenění uhlíku v třetích zemích do úrovně ceny povolenky v EU. Funkční CBAM má zajistit zajistí rovné konkurenční prostředí v rámci EU mezi evropskými výrobci a dovozem do EU ze zemí bez klimatických nebo s omezenými klimatickými opatřeními. Všichni tak teoreticky na vnitřním trhu EU budou podléhat stejnému zpoplatnění emisí a postupně tento systém nahradí bezplatnou alokaci emisních povolenek pro zařízení v EU. Finální znění směrnice neumožnilo zachování bezplatné alokace pro export Export dotčených produktů z EU není možné napřímo dotovat, aby byl kvůli obavám ohledně zajištění souladu s pravidly WTO. , ale pro Pro sektory CBAM (a tedy spojitě sektorům, jimž se bude snižovat bezplatná alokace) budou nicméně vyhlašovány speciální výzvy z Inovačního fondu a také budou jejich investice do snížení emisní náročnosti výroby podporovány z výnosů z aukcí povolenek.“.
Odůvodnění:
CBAM ještě nezačal fungovat a jeho účinnost je tedy neznámá, včetně míry nebezpečí jeho obcházení ze strany výrobců ze třetích zemí. Nelze tedy jednoznačně tvrdit, že CBAM skutečně zajistí rovné konkurenční prostředí. Na tato rizika průmysl od počátku projednávání nařízení k CBAM upozorňoval, zejména ve spojitosti se snižováním bezplatné alokace povolenek. Finální dohoda však v tomto ohledu nepřináší žádné konkrétní řešení, pouze předjímá sledování rizik.
Řešení pro přímou ochranu exportu, například v podobě rabatu či bezplatné alokace pro exportované objemy, bylo podle některých názorů možné zavést, aniž by to bylo v rozporu s pravidly WTO. Teoreticky získatelné prostředky z Inovačním fondu či možnost použít na dekarbonizaci CBAM odvětví výnosy z aukcí povolenek nelze považovat za přímou ochranu exportu do třetích zemí, který má jen v ocelářství hodnotu 45 mld. eur ročně.
Akceptováno
S úpravou na: „Mezinárodní (mimo EU) konkurenceschopnost dotčených sektorů ovlivňuje míra bezplatné alokace povolenek dle zařazení na seznamu sektorů ohrožených únikem uhlíku. Od roku 2026 budou postupně zpoplatněny emise v dovážených produktech (př.: cement, železo, ocel, hliník, vodík) pomocí mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích (Carbon Border Adjustment Mechanism, CBAM) se sazbou, která dorovnává případné nacenění uhlíku v třetích zemích do úrovně ceny povolenky v EU. CBAM by měl zajistit rovné konkurenční prostředí v rámci EU mezi evropskými výrobci a dovozem do EU ze zemí bez klimatických nebo s omezenými klimatickými opatřeními. Cílem CBAM je, aby na vnitřním trhu EU všichni podléhali stejnému zpoplatnění emisí a postupně by tento systém měl nahradit bezplatnou alokaci emisních povolenek pro zařízení v EU. Z důvodu nutnosti souladu CBAM a systému EU ETS s pravidly WTO, tzn. pro vyloučení exportní podpory, se bude sektorům pokrytým v CBAM postupně snižovat bezplatná alokace povolenek v rámci systému EU ETS. Pro sektory CBAM (a tedy spojitě sektorům, jimž se bude snižovat bezplatná alokace) budou vyhlašovány speciální výzvy z Inovačního fondu a také budou jejich investice do snížení emisní náročnosti výroby podporovány z výnosů z aukcí povolenek.“
208.
2. Připomínka k RIA, kapitola 2.1.6, třetí bod
V bodu se uvádí: „Ve všech scénářích dochází k výraznému zvýšení spotřeby elektřiny. V roce 2050 se konečná spotřeba elektřiny pohybuje mezi 70 až 102 TWh.“.
Požadujeme bližší vysvětlení tohoto odhadu, který se zdá být příliš nízký.
Odůvodnění:
Dekarbonizace průmyslu je spojena s masivní elektrifikaci. Pouze spotřeba elektřiny v chemickém průmyslu a ocelářství, by se za předpokladu nasazení vodíku do technologických procesů pohybovala okolo 30-40 TWh/rok, což je skoro desetinásobek dnešní spotřeby obou odvětví. Elektrifikovat se navíc bude i doprava, domácnosti a další sektory. Nepředpokládáme, že i přes investice do energetických úspor, bude dnešní objem spotřeby v ČR (asi 70 TWh/rok) navýšen jen o uvedených přibližně 30 TWh. Pokud jsou od tohoto odhadu odvozeny i další závěry a opatření, bylo by vhodné je upravit.
Vysvětleno
Podrobnosti jsou uvedeny v analýze SEEPIA (Centrum socio-ekonomického výzkumu dopadů environmentálních politik) – Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy, & Cambridge Econometrics. (2022). Analýza Fit for 55 hodnocení dopadů na ČR. [Online]. Dostupné z: https://seepia.cz/wp-content/uploads/2022/11/SEEPIA-Hodnoceni-dopadu-Fit-for-55.pdf
V roce 2050 se konečná spotřeba elektřiny pohybuje mezi 83 až 102 TWh dle modelu E3ME a 70 až 79 TWh dle modelu TIMES-CZ. V případě modelu TIMES, kde nedochází k výrazné dekarbonizaci průmyslu skrze využití vodíku ani k náhradě stávajícího šedého vodíku v chemickém průmyslu (meziprodukt), je celková spotřeba elektřiny ve všech scénářích spodním odhadem. (Ohledně vodíku se jednalo o konzervativní externě zadaný předpoklad konzultovaný s Ministerstvem průmyslu a obchodu.)
Více bude toto téma řešeno v rámci navazujících pracích na podkladové analýze pro NKEP.
V oblasti predikce budoucí spotřeby elektřiny jsou modelovací nástroje limitovány na vstupu daty, která se mohou odlišovat od interních plánů investic a budoucího rozvoje na úrovni jednotlivých podniků. Podniky mohou přehodnocovat změnu na straně do budoucna uvažovaných technologiích sloužících k dekarbonizaci. Na druhou stranu čistá suma odhadů podniků ve spotřebě energie na základě plánovaných investic nemusí představovat jednak společenské a technologické optimum, a dále z povahy věci nezahrnuje další změny zejm. na straně domácností a obecně změny na straně poptávky. Při zohlednění předpokládaných energetických úspor napříč ekonomikou a dále změny způsobené v cenových mechanismech napříč hlavními agregáty hospodářství, poskytují modelovací nástroje v kombinaci makro-ekonometrického modelu hospodářství a optimalizačního modelu kompletní energetické bilance nejkomplexnější možný odhad.
209.
3. Připomínka k RIA, kapitola 3.3.2.1, str. 85
Požadujeme následující úpravu uvedeného textu:
„Varianta představuje zvýšenou záruku zachování konkurenceschopnosti vybraných odvětví průmyslu (ve smyslu eliminace dopadů systému obchodování s emisními povolenkami na ceny elektřiny pro podpořené subjekty) v rámci globálních trhů i v rámci vnitřního trhu EU.“.
Odůvodnění:
Je třeba připomenout, že ani stávající nastavení evropských pravidel kompenzací – i za předpokladu, že kompenzace narovnávají veškeré konkurenční nevýhody evropských firem, což není pravda – nezaručuje evropským firmám zachování globální konkurenceschopnosti (ve smyslu eliminace dopadů systému obchodování s emisními povolenkami na ceny elektřiny pro podpořené subjekty), protože maximální intenzita podpory je nastavena na 75 %.
Akceptováno
I přes omezení plynoucí z nastavení maximální intenzity podpory, varianta představuje vyšší záruku zachování konkurenceschopnosti vybraných odvětví průmyslu (ve smyslu eliminace dopadů systému obchodování s emisními povolenkami na ceny elektřiny pro podpořené subjekty) v rámci globálních trhů i v rámci vnitřního trhu EU.
210.
4. Připomínka k RIA, kapitola 3.3.2.1, str. 85
Požadujeme upravit následující odstavec:
„Kompenzace jako takové jsou vždy selektivní, nicméně kritéria Komise pro jejich vyplácení jsou transparentní a jednoznačná v konkrétních případech, kdy je vazba na únik uhlíku chybějící nebo slabá, představuje plošná kompenzace zvýhodnění i na domácím trhu. Selektivnost kompenzací se dále projevuje ve srovnání zejm. vůči malým a středním podnikům (a to včetně odvětví ohrožených únikem uhlíku) a vůči domácnostem, které zvýšenou cenu elektřiny ponesou bez kompenzace.“.
Odůvodnění:
Kompenzace nepřímých nákladů jsou nástrojem, který Komise i průmyslové členské státy považují za vhodný ke zmírnění rizika úniku uhlíku z EU. Pravidla způsobilosti jsou jasně daná a kompenzace míří výhradně na odvětví, kde Komise i členské státy riziko úniku uhlíku identifikovaly. Předkladatel daným tvrzením popírá pravidla fungování i kritéria způsobilosti kompenzací: samozřejmě, že z nich mohou těžit i malé a střední firmy. Obecně platí, že čím více jednotek elektřiny firma spotřebuje (se zohledněním národního energetického mixu a benchmarku energetické účinnosti výroby), tím vyšší kompenzace, a to bez ohledu na velikost firmy.
Zcela absurdní je pak argument, že z kompenzací nemohou těžit domácnosti. Kompenzace jsou specifickým nástrojem pro specifickou skupinu spotřebitelů. Domácnosti mohou těžit z jiných forem podpory včetně ochrany před energetickou chudobou, pokud se tak členský stát rozhodne.
Akceptováno
Bude upraveno napříč ZZ RIA na:
Kompenzace jako takové jsou vždy selektivní, ačkoliv jsou kritéria Komise pro jejich vyplácení transparentní, cenový signál uhlíku v rámci celého hospodářství (tzn. distribuce ceny uhlíku) je problematické robustně analyzovat z celoevropské perspektivy s ohledem na rozdílný stav ekonomik států EU..
211.
E. Doporučující konkrétní připomínky k předloženému materiálu
1. Připomínka k novelizačnímu bodu 21, § 6 odst. 1
Navrhujeme v odst. 1 upravit odkaz z „§ 4“ na „§ 4a“.
Odůvodnění:
Legislativně technická úprava.
Vysvětleno
Úprava se vztahuje i na pověření provozem ERÚ, jestliže je v jeho důsledku měněno povolení nebo se provozovatel pověřuj výkonem určitých povinností „účastníka obchodování“. Text je v tomto dostatečně jasný, když se vztahuje na všechny situace změny povolení. Lze ale doplnit:
„rozhodnutí o změně povolení, kterým na něj přechází povolení k emisím podle § 4 odst. 2 nebo § 4a“
212.
2. Připomínka k novelizačnímu bodu 32, § 8 odst. 4
Navrhujeme v odst. 4 upravit slovo „emisích“ na „emisních“.
Odůvodnění:
Legislativně technická úprava.
Akceptováno
213.
3. Připomínka k novelizačnímu bodu 43, § 11 odst. 2
Navrhujeme v poznámkách pod čarou upravit nesprávně uvedené předpisy, na něž odkazuje odst. 2.
Odůvodnění:
Legislativně technická úprava.
Akceptováno
SPČR
214.
OBECNÉ PŘIPOMÍNKY
1. Ke kompenzacím nepřímých nákladů pro podniky
Návrhy změn v zákoně tak, jak jsou koncipovány, zcela zásadně zvyšují nejistotu získání kompenzací nepřímých nákladů pro podniky. Pokud by byl zákon přijat v navrženém znění, hrozí další snížení konkurenceschopnosti subjektů ve způsobilých odvětvích ať vůči zemím mimo EU, ale i vůči zemím v rámci EU vzhledem k tomu, že systém kompenzací nepřímých nákladů je využíván takřka ve všech průmyslových členských státech Zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě o fungování evropského trhu s uhlíkem v roce 2021, strana 18).
V případě kompenzací se jedná o nástroj Evropské unie, který má bránit úniku uhlíku z EU a napomáhat udržení konkurenceschopnosti odvětví. Pokud by došlo k ukončení nebo redukci poskytování kompenzací v ČR, byla by řada místních výrob způsobilých pro kompenzace nejen významně méně konkurenceschopná, ale došlo by i k faktickému ohrožení jejího rentabilního provozování. To vše v době, kdy průmysl potřebuje masivně investovat do dekarbonizace a dalších environmentálních opatření v souvislosti se Zelenou dohodou. Tato eventualita by přinesla nejen navýšení emisí z dopravy souvisejícím s dovozem do ČR, ale i ohrožení navazujících výrob (resp. zaměstnanosti), růstu cen a snížení dostupnosti některých produktů, které jsou navíc často klíčové i pro chod prvků kritické infrastruktury ČR či pro dekarbonizaci. Blíže ke kompenzacím viz konkrétní připomínky.
Akceptováno
Mechanismus rozhodování o kompenzacích bude na základě připomínky č. 6 MPO (viz vypořádání výše) ponechán do značné míry v současné podobě. Kompenzace mají plnit stanovený účel - ochranu před únikem uhlíku; nemají být jistotou, že budou podnikům vypláceny. Pokud jde o míru nejistoty, lze podotknout, že i nyní vláda může určit nulu na výplatu.
5 % test byl na základě této a obdobných připomínek z návrhu vypuštěn.
215.
KONKRÉTNÍ PŘIPOMÍNKY
2. K § 2 definici zařízení (bod 4)
Požadujeme ponechat stávající definici „zařízení“ (vymazat v čl. I novelizační bod č. 4).
Odůvodnění:
Máme za to, že úprava definice „zařízení“ dle návrhu MŽP neodráží znění čl. 3 písm. e) směrnice 2003/87/ES a odporuje judikatuře ESD – viz např. rozsudek ve věci C617/19 z 21. dubna 2021. Tento článek navíc nebyl v rámci revize směrnice 2003/87/ES nijak změněn. Pokud předkladatel transponuje revizi směrnice 2003/87/ES, není důvod do této definice zasahovat. Změna navíc povede k retroaktivním změnám v povoleních dle zákona č. 383/2012 Sb. u stávajících zařízení, což je s ohledem na transparentnost a předvídatelnost legislativního prostředí nepřijatelné.
Odkazujeme také např. na § 2 písm. i) (bod 7 návrhu): promítnutí nové definice zařízení do této části zákona by znamenalo, že za podstatnou změnu provozu zařízení je možné považovat pouze situace, kdy dojde např. k významným změnám nebo ukončení provozu zařízení jako celku, například celé průmyslové firmy. Záhodná je tedy v tomto ohledu jasná a jednotná textace umožňující předvídatelnou interpretaci vylučující spory.
Tato připomínka je zásadní.
Vysvětleno, částečně akceptováno
(viz výše připomínka č. 184 HKČR)
Definici zařízení je zcela nezbytné upřesnit, aby bylo jasně nastavené stabilní právní prostředí a jistota pro provozovatele a zároveň aby se zamezilo účelové optimalizaci účasti v EU ETS (a potenciálnímu infringementu). Změna nepovede k retroaktivním změnám, protože jen do zákona zavádí již uplatňovaný výklad směrnice v souladu s metodickým pokynem k výkladu přílohy 1 směrnice.
Vypořádáno kompromisním zněním textu („stacionární technicky provázaný samostatně funkční technologický celek nacházející se na jednom místě...“) a doplněním Důvodové zprávy.
216.
3. K § 2 Základní pojmy
Mezi definice žádáme doplnit pojem „účastník systému obchodování“.
U §2, písm. a) žádáme vyjasnit pojem „technická nebo funkční spojitost“.
§2, písm. o) žádáme doplnit v následujícím znění: „povolenkou jiná majetková hodnota odpovídající právu provozovatele zařízení, nebo provozovatele letadla nebo provozovatele námořního plavidla vypustit do ovzduší ekvivalent tuny oxidu uhličitého,“
Odůvodnění:
Pojem účastník systému obchodování je v textu uveden vícekrát a není postaveno najisto, co přesně znamená.
Do definice povolenky je nutno zahrnout i námořní dopravu.
Tato připomínka je zásadní.
Částečně akceptováno, vysvětleno
Shoda na vyjasnění „technické nebo funkční spojitosti“ viz vypořádání předchozí připomínky.
Obsah pojmu „účastník systému obchodování“ jednoznačně vyplývá z ustanovení § 6 odst. 1 až 3 (pro provozovatele zařízení, letadla i plavidla).
Doplněni obsahu pojmu „povolenka“ akceptováno.
217.
4. K § 2 písm. i) (bod 7 návrhu)
Nesouhlasíme se zařazením pojmů „přerušení provozu“ a „obnovení po předchozím přerušení provozu“ pod definici podstatné změny v provozu a požadujeme jejich odstranění. Jako minimum je nutné jasně definovat, k jakému časovému horizontu „přerušení provozu“ odkazuje.
Požadujeme tedy upravit znění alespoň takto:
„7. V § 2 písm. i) se slova „částečné ukončení nebo ukončení provozu nebo částečné obnovení provozu po jeho předchozím ukončení nebo částečném ukončení podle předpisu Evropské unie6)“ nahrazují slovy „přerušení provozu trvajícím alespoň tři měsíce nebo ukončení provozu nebo jeho obnovení po předchozím přerušení trvajícím alespoň tři měsíce nebo jakákoliv změna podstatně ovlivňující způsob monitorování a vykazování emisí či předpokládané množství vypuštěných emisí“.
Poznámka pod čarou č. 6) se zrušuje, a to včetně odkazů na poznámku pod čarou.“
Odůvodnění:
Samotné přerušení provozu lze posuzovat v situacích, jež vystihuje poslední část definice: „jakákoliv změna podstatně ovlivňující způsob monitorování a vykazování emisí či předpokládané množství vypuštěných emisí“. Navrhované znění první části věty by ale mohlo znamenat, že provozovatelé mají povinnost jako podstatnou změnu v provozu ohlašovat např. odstavení zařízení za účelem menších či středních oprav, které často trvají jednotky týdnů a nemají významný dopad, resp. nevyžadují změnu způsobu monitorování a vykazování emisí či významně neovlivní předpokládané množství vypuštěných emisí.
Vzhledem k tomu, že podstatná změna v provozu zařízení je dle § 4 odst. 2. písm. (a) považována za podnět ke změně nebo zrušení povolení ze strany MŽP, mělo by být v zájmu všech stran vyhnout se administrativní zátěži spojené s tímto úkonem, pokud je význam, resp. dopad přerušení provozu marginální. Snížení administrativní zátěže je výslovným cílem implementace revidované směrnice (viz strana 32, v RIA).
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno
Viz výše MPO, HKČR.
218.
5. K § 3 Povolení a náležitosti žádosti o povolení (bod 11)
Požadujeme ponechat stávající znění odstavce 5 (vymazat v čl. I novelizační bod č. 11).
„(5) Ministerstvo na základě žádosti vydá jedno povolení pro více zařízení, která jsou umístěna ve stejné provozovně. Jestliže je zařízení organizačně či funkčně rozděleno na dvě nebo více částí, může ministerstvo namísto jednoho povolení vydat na základě žádosti pro tyto jednotlivé části jednotlivá povolení, přestože tvoří nadále jediné zařízení ve smyslu § 2 písm. a) a přílohy č. 1 k tomuto zákonu. Takto lze postupovat i v případě, že jde o část zařízení, která sama o sobě nepřesahuje hranici rozhodnou pro zařazení do působnosti tohoto zákona. Rozdělení na části podle věty druhé a třetí nesmí vést k vynětí žádné části zařízení z působnosti tohoto zákona. Na provozovatele části zařízení se vztahují obdobně práva a povinnosti vyplývající z tohoto zákona nebo přímo použitelných předpisů Evropské unie pro provozovatele zařízení.“.
„(5) Ministerstvo na základě žádosti vydá jedno povolení pro více zařízení, která jsou umístěna ve stejné provozovně9).“
Odůvodnění:
Úprava definice postupu vydání povolení pro více zařízení dle návrhu MŽP není v souladu se směrnicí 2003/87/ES a odporuje judikatuře ESD – viz např. rozsudek ve věci C617/19 z 21. dubna 2021. Revize směrnice 2003/87/ES, kterou předkladatel transponuje, nijak do definice zařízení nezasáhla, není tedy důvod do předmětných ustanovení zákona zasahovat. Navržená změna povede k retroaktivním změnám v povoleních dle zákona č. 383/2012 Sb. u stávajících zařízení, což je s ohledem na transparentnost a předvídatelnost legislativního prostředí nepřijatelné.
Tato připomínka je zásadní.
Vysvětleno
(Viz také připomínka č. 186 HKČR )
Úprava je v souladu se směrnicí, nemá retroaktivní dopady, umožňuje provozovatelům větší flexibilitu a zároveň snižuje motivaci k pokusům o obcházení systému.
Definici zařízení je zcela nezbytné upřesnit, aby bylo jasně nastavené stabilní právní prostředí a jistota pro provozovatele a zároveň aby se zamezilo účelové optimalizaci účasti v EU ETS (a potenciálnímu infringementu). Změna nepovede k retroaktivním změnám, protože jen do zákona zavádí již uplatňovaný výklad směrnice v souladu s metodickým pokynem k výkladu přílohy 1 směrnice.
Text odstavce 5 byl kompromisně doplněn o sousloví „a jsou provozována nebo účinně kontrolována stejným provozovatelem“. Vysvětleni v DZ doplněno.
219.
6. K § 3 odstavec 7 (bod 14 návrhu)
V platné verzi textu je uvedeno „Ministerstvo stanoví vyhláškou vzor formuláře žádosti o vydání povolení“, V novém odstavci se vždy hovoří o prováděcím předpisu. Doporučení na změnu: namísto vyhlášky použít prováděcí předpis.
Odůvodnění:
Je nutné sjednotit používanou terminologii.
Tato připomínka je zásadní.
Vysvětleno
Viz výše připomínka č. 187 HKČR.
220.
7. K § 4 odst. 3 písmeno b) (bod 18)
Novela ruší možnost zrušit povolení na žádost provozovatele. Požadujeme nerušit.
V případě zrušení ustanovení písmena b) není zřejmé, jak bude provozovatel postupovat např. v těchto případech (dosud vždy provozovatel podával žádost o zrušení):
a) zařízení zcela přejde na biomasu – doposud musel provozovatel požádat MŽP o zrušení povolení (přitom nedošlo k ukončení jeho provozu a zařízení stále využívá).
b) Zařízení bude sloučeno s jiným zařízením v rámci změny definované jako sloučení zařízení. Dále:
· V odst. (1) navrhujeme rozpracovat i variantu, kdy by povolení k emisím zůstalo původnímu provozovateli. Tento přístup by mohl zohlednit i další reálné situace, které mohou nastat, např. pověřený provoz bude mít předpokládané krátké trvání, v případě, kdy původní provozovatel bude shledán schopným dodatečně splnit svou povinnost vyřadit emisní povolenky a bude se k této povinnosti hájit.
· Odst. (2) navrhujeme upravit v následujícím znění:
„V případě předání provozu zařízení zpět původnímu provozovateli jsou povolenky za emise ze zařízení vykázané a ověřené podle § 15 za část posledního vykazovacího období, kdy je pověřen provozem zařízení dočasný provozovatel, vyřazeny v předstihu dočasným provozovatelem nebo je tato povinnost na základě dohody provozovatelů postoupena původnímu provozovateli. Dočasný provozovatel může využít bezplatně přidělené povolenky odpovídající vykázané úrovni činnosti za příslušnou část vykazovacího období a v případě, že vydání bezplatně přidělených povolenek k datu ukončení pověření nebylo realizováno, může o toto množství krátit množství jím zajištěných či vyřazených povolenek. Po provedení bezplatného přidělení povolenek původnímu provozovateli, bude tímto provozovatelem zbývající počet povolenek dodatečně vyřazen.“
· Odst. (3) navrhujeme upravit v následujícím znění:
„Pro splnění povinnosti vyřazení emisních povolenek podle § 9 za emise vyprodukované původním provozovatelem zařízení původní provozovatel použije účet zařízení v unijním rejstříku, kterým na základě rozhodnutí podle odstavce 1 disponuje dočasný provozovatel zařízení. Dočasný provozovatel zařízení je povinen vyřadit povolenky v množství odpovídajícím počtu povolenek, které na uvedený účet za tímto účelem zajistil původní provozovatel zařízení.“
Odůvodnění:
K úpravám odst. 1 a 2:
Text zákona nepracuje s pojmem alokace. Navrhujeme změnu formulace: „...že vydání bezplatně přidělených povolenek k datu ukončení pověření nebylo realizováno...“.
Na závěr odstavce navrhujeme pro větší srozumitelnost přidat následující větu: „Po provedení bezplatného přidělení povolenek původnímu provozovateli, bude tímto provozovatelem zbývající počet povolenek dodatečně vyřazen.“
K úpravám odst. 3:
Jelikož původní provozovatel zařízení nemá přístup k účtu, se kterým disponuje dočasný provozovatel zařízení, navrhujeme na závěr odstavce doplnit následující větu: „Dočasný provozovatel zařízení je povinen vyřadit povolenky v množství odpovídajícím počtu povolenek, které na uvedený účet za tímto účelem zajistil původní provozovatel zařízení.“
Tato připomínka je zásadní.
Vysvětleno
Viz výše totožná připomínka HKČR č. 188. Nastavené znění § 4 odst. 3 nevylučuje iniciativu ke zrušení povolení (žádost) ze strany provozovatele. Ve zmíněných případech by provozovatel v žádosti o zrušení neodkázal na odst. 3 ale na odst. 2. písm. a), které hovoří o změně podmínek (ministerstvo „změní nebo zruší“ – s ohledem na okolnosti). Vypořádáno nicméně doplněním textu, kde bude uvedeno výslovně „na žádost nebo z moci úřední“.
Další část připomínky se patrně vztahuje již k § 4a. Zde akceptováno nahrazení pojmu alokace. Další doplnění je nadbytečné, neboť povinnost vyřadit povolenky už plyne z § 9.
221.
8. K § 6 odst. 1 (bod 21)
Připomínka se týká následujícího textu: „..rozhodnutí o změně povolení, kterým na něj přechází povolení k emisím podle § 4 odst. 2 a § 4a odst. 1…..“.
Odůvodnění:
Návrh dle našeho názoru nereflektuje situaci pro dočasné převzetí provozu dle rozhodnutí ERÚ, pokud jde o zřízení/přístup k povolenkovému účtu. Žádáme upravit tak, aby byl soulad s rozhodnutím ERÚ zajištěn.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno
222.
9. K § 6a odst. 4 (bod 25)
Navrhujeme upravit text následovně „Provozovatel zařízení je povinen v souladu s § 9 odst. 1 vyřadit povolenky za kalendářní rok, v němž zařízení přestalo splňovat podmínky pro udělení výjimky.“
Odůvodnění:
Doplnění slova zařízení logicky zpřesňuje text.
Tato připomínka je zásadní
Akceptováno
223.
10. K §6a Výjimka z účasti na systému obchodování (bod 26)
Doporučujeme vyjasnit, zda lze tuto výjimku z účasti na systému obchodování udělit i na část zařízení.
Odst. (5):
„Ministerstvo informuje o zrušení výjimky z účasti na systému obchodování správce rejstříku. Správce rejstříku na pokyn Ministerstva vydá provozovateli zařízení množství bezplatných povolenek přidělené mu pro daný kalendářní rok, v němž zařízení přestalo splňovat podmínky pro udělení výjimky, do 30 dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí ministerstva o zrušení výjimky, pokud toto množství povolenek není předmětem posuzování změny podle § 10 odst. 2.“
Odůvodnění:
Navrhujeme doplnit, správce rejstříku nemá možnost zjistit, zda množství povolenek je nebo není předmětem posuzování změny podle § 10 odst. 2.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno
.
224.
11. K § 6 a Příloze 1
Požadujeme upravit odst. 6 následovně:
(46) Provozovatel zařízení přestává být účastníkem systému obchodování dnem zániku povolení nebo prvním dnem pětiletého období, pro které mu byla udělena výjimka z účasti na systému obchodování. Provozovatel zařízení, jehož emise ze spalování biomasy, která splňuje kritéria udržitelnosti stanovená směrnicí (EU) 2018/2001, se podílely nejméně 95 % na celkových průměrných emisích za roky 2021 až 2025, přestává být účastníkem systému obchodování dnem 1. ledna 2026.
Z přílohy 1 pak požadujeme odstranit text:
1. Tento zákon se nevztahuje na zařízení, jejichž emise ze spalování biomasy splňující kritéria udržitelnosti stanovená směrnicí (EU) 2018/2001 přispívají v průměru více než 95 % k celkovým průměrným emisním skleníkových plynů za předchozí relevantní pětileté období ve smyslu čl. 11 odst. 1 druhého pododstavce směrnice 2003/87/ES, v platném znění.
Odůvodnění:
Domníváme se, že ustanovení, že se zákon nevztahuje na určitá zařízení lze těžko psát do přílohy. Dále se domníváme, že ustanovení směrnice je potřeba konkretizovat a upravit tak, aby bylo provozovatelům zařízení zjevné, jak bude aplikováno. Navrhujeme proto jeho vložení do § 6 odst. 6 (původně odst. 4).
Tato připomínka je zásadní.
Vysvětleno, částečně akceptováno
Viz výše č. 190
Dohodnuta úprava textu a jeho ponechání v příloze:
"Mezi činnosti uvedené v této příloze nespadají činnosti provozované v zařízení, jehož emise ze spalování biomasy..."
225.
12. K § 6 Podmínky účasti na systému obchodování (bod 21)
V odst. 1 upravit odkaz z „§ 4“ na „§ 4a“.
Odůvodnění:
Legislativně technická úprava.
Tato připomínka je doporučující.
Vysvětleno
Úprava se vztahuje i na pověření provozem ERÚ, jestliže je v jeho důsledku měněno povolení nebo se provozovatel pověřuj výkonem určitých povinností „účastníka obchodování“. Text je v tomto dostatečně jasný, když se vztahuje na všechny situace změny povolení. Lze ale doplnit:
„rozhodnutí o změně povolení, kterým na něj přechází povolení k emisím podle § 4 odst. 2 nebo § 4a“
226.
13. K §7 Dražba povolenek
Navrhujeme následující doplnění:
(1) Povolenky pro provozovatele zařízení a provozovatele námořního plavidla, které nejsou přiděleny bezplatně podle § 10, využity podle § 12, umístěny do rezervy tržní stability vytvořené podle rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) o vytvoření a uplatňování rezervy tržní stability29) nebo zrušeny, jsou draženy v souladu s pravidly stanovenými nařízením Evropské komise (dále jen „Komise“) o dražbách povolenek.
Odůvodnění:
Navrhujeme uvedené doplnění, jedná se o stejný typ povolenky.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno
227.
14. K § 8 Vydávání povolenek a podmínky obchodování s povolenkami
(1) Správce rejstříku na pokyn Ministerstva každý rok nejpozději do posledního dne měsíce února30. června vydá provozovateli zařízení a provozovateli letadla množství povolenek přidělené mu pro daný rok rozhodnutím ministerstva podle § 10 a 13, pokud toto množství povolenek nebude předmětem posuzování změny podle § 10 odst. 2 nebo pokud provozovateli zařízení nebyla udělena výjimka z účasti na systému obchodování.
Odůvodnění:
Navrhujeme doplnit, správce rejstříku nemá možnost zjistit, zda množství povolenek je nebo není předmětem posuzování změny podle § 10 odst. 2.
Tato připomínka je doporučující.
Akceptováno
228.
15. K § 8 odst. 4 (bod 32)
Připomínka se týká následujícího textu a konkrétně změny z „musí“ na „mohou“: „…..Původní a nový provozovatel zařízení mohou uzavřít vzájemné vypořádání emisních povolenek, kterým upraví podmínky jejich převodu.“ Navrhujeme zvážit návrat k termínu „musí“.
Odůvodnění:
Chápeme, že toto směřuje na vyšší flexibilitu v situaci dle § 4a, stejně jako nemožnost nařídit uzavření smlouvy. Nicméně dle našeho názoru to komplikuje situaci při změně provozovatele zařízení, kdy dosud platilo, že muselo dojít k vypořádání povolenek.
Červeně je doplněno chybějící písmeno.
Tato připomínka je zásadní.
Vysvětleno, akceptováno jinak
Viz výše č. 192
Zákon má především určit, jak bude řešeno, pokud to neudělají (tj. dohodu neuzavřou).
Po projednání shoda na úpravě formulace („nedohodnou-li se jinak“). Pokud vypořádání povolenek není mezi původním a novým provozovatelem dojednáno, převezme nový provozovatel účet zařízení v rejstříku včetně stavu účtu ke dni převodu povolení (povolenky, příp.manko).
229.
16. K §9 Vyřazení povolenek
(36) Povolenky jsou převoditelné do dalších období mají neomezenou platnost. Ke splnění povinnosti podle odstavce 1 v posledním roce období nelze použít povolenku vydanou na následující období.
Odůvodnění:
Navrhujeme změnu formulace, aby text byl v souladu se Směrnicí 2003/87/ES. (Viz.: Směrnice 2003/87/ES, čl. 13: Povolenky vydané po 1. lednu 2013 včetně zůstávají v platnosti na dobu neurčitou.)
Nelze se omezit pouze na poslední rok období. Může nastat situace, že někdo bude mít povinnost vyřadit povolenky i za předchozí roky (např. z důvodu zpětné opravy emisí, nevyřazení povolenek) až v dalším obchodovacím období.
Směrnice 2003/87/ES, č. 13: Povolenky vydané po 1. lednu 2021 včetně obsahují označení, které uvádí, ve kterém desetiletém období počínaje 1. lednem 2021 byly vydány, a platí pro emise počínaje prvním rokem daného období.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno
230.
17. K § 9 vložené odst. 2-5 (bod 35)
V daném para je 2 krát uveden odstavec 5, nutno upravit a přečíslovat i příslušné odkazy.
Odůvodnění:
Jedná se o formální připomínku.
Tato připomínka je doporučující.
Akceptováno
231.
18. K § 9 odst. 7 (bod 36 návrhu)
Požadujeme doplnit vymezit pojem „emise, které jsou trvale chemicky vázány v produktu“.
Odůvodnění:
V návrhu je toto blíže upřesněno pouze odkazem na směrnici. Jedná se přitom o pojem, na který jsou přímo vázána práva a povinnosti, a proto by měl být alespoň rámcově definován v zákoně, který taková práva a povinnosti stanoví.
Tato připomínka je zásadní.
Vysvětleno
Tuto oblast bude upravovat přímo použitelný předpis EU, který EK připravuje. Definicí v tomto zákoně bychom se vystavili riziku nesouladu s budoucí evropskou úpravou. Viz vypořádání obdobných připomínek výše, např. č. 194.
232.
19. K §10 Přidělování bezplatných povolenek provozovatelům zařízení
Navrhujeme odstranit poslední větu odstavce:
(2) Pokud v zařízení dojde ke změně v provozu, která má za následek změnu ve výpočtu bezplatně přidělovaných povolenek podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího přechodná pravidla harmonizovaného přidělování bezplatných povolenek na emise14), provozovatel zařízení předloží ministerstvu údaje o činnosti ověřené v souladu s tímto předpisem Evropské unie nejpozději do posledního dne měsíce února března následujícího kalendářního roku. Ministerstvo předloží návrh změny přidělování bezplatných povolenek Komisi. Do 30 dnů od schválení návrhu na změnu přidělování bezplatných povolenek Komisí ministerstvo rozhodne o změně přidělování bezplatných povolenek a informuje o tom správce rejstříku. Správce rejstříku upraví množství bezplatných povolenek podle rozhodnutí ministerstva do 30 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění:
Navrhujeme odstranění poslední věty odstavce. Správce rejstříku již množství bezplatných povolenek neupravuje. Nařízení 2019/1122, čl. 47: 1. Ústřední správce zajistí, aby veškeré změny národní alokační tabulky provedené podle pravidel, jimiž se řídí přidělování bezplatných povolenek pro stacionární zařízení, byly provedeny v registru Unie.
Jakmile Komise obdrží oznámení podle prvního pododstavce, vydá ústřednímu správci pokyn, aby provedl odpovídající změny národní alokační tabulky obsažené v registru Unie.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno jinak
Citované ustanovení se týká postupu Ústředního správce Registru a národní alokační tabulky, nikoli postupu národního správce při správě účtu zařízení. Návrh upraveného znění: „Správce rejstříku přidělí upravené množství bezplatných povolenek podle rozhodnutí ministerstva do 30 dnů ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí.“
233.
20. K § 10 odst. 6 (bod 41 návrhu)
V textu je třeba uvést, jakým způsobem bude naplňování požadavků vyplývajících z tohoto odstavce na straně provozovatele hodnoceno, a komu bude provozovatel výsledky vykazovat.
Také požadujeme do textu vložit odkaz na poznámku pod čarou odkazující na budoucí prováděcí předpis EU, který určí detaily naplňování této povinnosti.
Zároveň navrhujeme tyto změny textu, které mají vyjasnit, že bezplatná alokace se případně sníží jen pro dotčené části zařízení, ne pro celý závod:
„(6) Pokud se na zařízení vztahuje povinnost provést energetický audit nebo zavést certifikovaný systém hospodaření s energií podle čl. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU36) a doporučení zprávy o auditu nebo certifikovaného systému hospodaření s energií nejsou provedena, pokud doba návratnosti příslušných investic nepřesáhne tři roky nebo pokud náklady na tyto investice nejsou nepřiměřené, sníží se množství bezplatných povolenek o 20 %. Množství bezplatných povolenek se pro zařízení nebo jeho části, na které se vztahuje povinnost provést energetický audit nebo zavést certifikovaný systém hospodaření s energií podle čl. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU36), sníží o 20 %, pokud nejsou provedena doporučení zprávy o auditu nebo certifikovaného systému hospodaření s energií, byla-li stanovena, u nichž doba návratnosti investic nepřesáhne tři roky nebo náklady na tyto investice nejsou nepřiměřené. Snížení bezplatné alokace o 20 % je omezeno pouze na části zařízení, která povinnosti dle předchozí věty nesplní. Množství bezplatných povolenek se nesníží, pokud provozovatel prokáže, že provedl jiná opatření vedoucí ke snížení emisí skleníkových plynů, která jsou z hlediska snížení emisí skleníkových plynů rovnocenná opatřením doporučeným ve zprávě o auditu nebo certifikovaném systému hospodaření s energií pro dané zařízení.“
Odůvodnění:
Navržený text v novele zákona není srozumitelný. Cílem úpravy je zpřehlednění textu a také vyjasnění aplikace povinností (včetně vymezení, komu by se případně snížila bezplatná alokace). Původní text totiž umožňuje různé interpretace v závislosti na tom, jak se vyloží souvztažnost podmínek. Navíc námi navržená úprava odpovídá znění směrnice (bod 13, (a), (i)), která jasně uvádí, že případná alternativní opatření mají vést ke stejnému snížení emisí skleníkových plynů.
Upozorňujeme, že jde o nový požadavek směrnice s potenciálně významným dopadem na přidělování bezplatných povolenek a tedy na konkurenceschopnost. Je tedy nutné vyjasnit způsob prokazování naplnění tohoto požadavku v textu zákona. Zároveň, vzhledem k tomu, že se očekává přijetí delegovaného aktu EK k naplňování EA a EMS, je vhodné uvést v zákoně odkaz na připravovaný předpis. Minimálně do doby přijetí tohoto delegovaného aktu pak podmínky viz výše.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno částečně, vysvětleno
(Viz totožná přip. HKČR č. 195)
Shoda na upraveném znění dotčeného ustanovení § 10.
234.
21. K § 10 odst. 7 (bod 41 návrhu)
V textu je třeba doplnit, jaký subjekt bude provozovatele zařízení, na něž se bude vztahovat požadavek vypracování a plnění plánů klimatické neutrality, informovat, a jakým způsobem tak učiní. Tyto informace musí být poskytnuty ihned po vzniku seznamu dotčených zařízení na úrovni EU.
Klíčové detaily a povinnosti ve vztahu k plánům klimatické neutrality včetně úrovně, na které se případná 20 % penalizace bude uplatňovat, se v tuto chvíli teprve nastavují v novém delegovaném aktu EU, který budou provozovatelé i členské státy muset respektovat. Požadujeme proto v zákoně odkaz na připravovaný předpis. Rovněž, žádáme vyjasnění, že je správnou interpretací, že se snížení volné alokace případně uplatní pouze u zařízení, která využívají stanovení referenční úrovně produktu dle bodů 1. a 2. Přílohy k Nařízení komise (EU) 2021/447 ze dne 12. 3. 2021. A že se tudíž ustanovení nevztahuje i na zařízení využívající nouzové přístupy, tzn. referenční úrovně tepla a paliva (tedy dle bodu 3. Přílohy směrnice 2021/447.
Odůvodnění:
Navržené ustanovení: „Kromě požadavků stanovených v odstavci 6 se snížení o 20 % uvedené ve zmíněném odstavci uplatní v případě, že do 1. května 2024 provozovatelé zařízení, jejichž úrovně emisí skleníkových plynů jsou vyšší než 80 percentil úrovní emisí pro příslušné referenční úrovně produktu, nestanovili plán klimatické neutrality uvedený v odstavci 9 písm. a) pro každé z těchto zařízení pro jeho činnosti, na něž se vztahuje směrnice 2003/87/ES, v platném znění. …“
„…Dosažení cílů klimatického plánu potvrdí ověřením akreditovanou osobou podle § 15 odstavce 4 ve lhůtě do 31. prosince 2025 a poté do 31. prosince každého pátého roku. Nebudou přiděleny žádné bezplatné povolenky přesahující 80 %, pokud nebylo ověřeno dosažení průběžných cílů a milníků pro období do konce roku 2025 nebo pro období let 2026 až 2030.“
Upozorňujeme, že odkazované ustanovení § 15 odst. 4 se týká ověřování emisí, neuvádí žádný text ve vztahu k ověřování cílů klimatického plánu.
Dále, vzhledem k tomu, že pro dotčená zařízení bude nutné vypracovat plány klimatické neutrality již do 1. května 2024, což je velmi krátká doba, je třeba zajistit, aby se provozovatelé o skutečnosti, že se právě na ně tato povinnost bude vztahovat (>80 percentil), dozvěděli s maximálně možným předstihem.
Kdo, jakým způsobem a v jakém termínu provede srovnání úrovně emisí ze zařízení a příslušnou referenční úrovní produktu? Bude se zpracování Plánu klimatické neutrality dokládat úřadu?
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno částečně, vysvětleno
Viz totožná přip. HKČR č. 196
Shoda na upraveném znění dotčeného ustanovení § 10.
235.
22. K § 10 odst. 9 (bod 41)
Navrhujeme následující úpravy textu:
„(9) Ministerstvo přidělí na období let 2026 až 2030 další bezplatné povolenky ve výši 30 % množství určeného podle § 10 odst. 1 provozovatelům zařízení dálkového vytápění, která dodávají teplo do soustavy zásobování tepelnou energií podle jiného právního předpisux). Podmínkou přidělení povolenek je
a) předložení plánu klimatické neutrality podle požadavků stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie vydaným podle čl. 10b odst. 4 směrnice 2003/87/ES, v platném znění ministerstvu do 31. května 2024, a
b) objem prostředků odpovídající hodnotě těchto získaných dalších bezplatných povolenek je investován do výrazného snížení emisí do roku 2030 v souladu s plánem klimatické neutrality uvedeným v písm. a) a že se dosažení cílů plánu potvrdí ověřením akreditovanou osobou podle § 15 odstavce 4 ve lhůtě do 31. prosince 2025 a poté do 31. prosince každého pátého roku.závazek provozovatele zařízení investovat objem prostředků odpovídající hodnotě těchto dalších bezplatných povolenek stanovené s použitím průměrné ceny emisní povolenky v roce, kdy byly povolenky bezplatně přiděleny, do snížení emisí do roku 2030 v souladu s plánem klimatické neutrality uvedeným v písm. a) a
c) dosažení cílů plánu potvrzené ověřením akreditovanou osobou podle § 15 odstavce 4 ve lhůtě do 31. prosince 2030.
Pokud předložený plán klimatické neutrality nesplňuje podmínky stanovené v písmenu a), vyzve ministerstvo provozovatele zařízení k jeho opravě a stanoví k tomu přiměřenou lhůtu.
x) Zákon č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, v platném znění.“
Odůvodnění:
Navrhuje se zpřehlednit text a vyjasnit, že podmínky jsou kumulativní. Je třeba stanovit termín, do kdy má být plán klimatické neutrality předložen a komu. Podmínka investovat prostředky do snižování emisí je v době bezplatného přidělování povolenek nesplnitelná, podmínkou by měl být závazek investice provést. Vzhledem k proměnlivé hodnotě povolenek je potřeba jednoznačně stanovit hodnotu povolenky, která bude pro daný účel brána v úvahu. Vzhledem k tomu, že dodatečné bezplatné přidělování povolenek začne až od 1. ledna 2026, nerozumíme požadavku na ověření dosažení cílů plánu k 31. 12. 2025 a navrhujeme jeho posunutí na 31. 12. 2030.
U akreditovaných osob nelze zaručit, že bude k dispozici jejich dostatečná kapacita, tudíž z důvodu časové tísně (plán musí být potvrzen do 04/2024), se nabízí využití stávajících proškolených verifikátorů.
Tato připomínka je zásadní
Částečně akceptováno, vysvětleno
(Viz totožná přip. HKČR č. 197)
Shoda na upraveném znění dotčeného ustanovení § 10 (odkaz na FAR, použití pojmů ve shodě s energetickým zákonem a jeho projednávanou novelou, ST 487, doplnění o předložení ministerstvu).
Podrobná pravidla bude upravovat delegovaný akt. Uvádět podrobnosti do zákona představuje riziko, že nebudou v souladu s budoucí evropskou úpravou, která bude přímo použitelná, takže navrhujeme detaily více neupravovat.
Ano, dosažení plánů bude ověřovat ověřovatel. Jejich kapacita byla v ČR vždy dostatečná, navíc tato agenda není určená pro celou EU, ale jen pro několik členských států, takže dotčení provozovatelé můžou využít služeb i z jiných členských států, kde ověřovatelé tuto agendu nemají.
236.
23. K § 11 (bod 43 návrhu)
Požadujeme nahradit novelizační bod 43 původním zněním s několika změnami viz:
„(1) Za účelem kompenzace nepřímých nákladů pro odvětví, u kterých bylo zjištěno značné riziko úniku uhlíku v důsledku promítnutí nákladů spojených s emisemi do cen elektřiny, může vláda rozhodnout o poskytnutí finančních prostředků provozovatelům ke krytí těchto nákladů (dále jen „kompenzace“).
(2) Výše prostředků ze státního rozpočtu pro poskytnutí kompenzací nepřekročí částku odpovídající 25 % výnosů z dražeb povolenek za předchozí kalendářní rok. Poskytování kompenzací se řídí zvláštním právním předpisem33), nestanoví-li tento zákon jinak, a musí být v souladu s právními předpisy a dalšími akty Evropské unie pro oblast veřejné podpory34).
(3) Kompenzace lze poskytnout pouze osobám, které:
a) podnikají v odvětví, u kterého bylo zjištěno značné riziko úniku uhlíku v důsledku promítnutí nákladů spojených s emisemi do cen elektřiny podle právních předpisů Evropské unie pro oblast veřejné podpory34), a
b) doloží, že výše dodatečných nepřímých nákladů způsobených cenou uhlíku v systému EU ETS vedla ke zvýšení výrobních nákladů, vypočtených jako podíl hrubé přidané hodnoty, nejméně o 5 %.
(4) Kompenzace poskytuje Ministerstvo průmyslu a obchodu prostřednictvím operátora trhu.
(5) Operátor trhu každoročně do 30. března zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup výši poskytnutých kompenzací podle zvýhodněných odvětví a pododvětví za předchozí rok.“
Nové znění (převzato z původního znění § 11):
„(1) Vláda nařízením stanoví každoročně do 30. června výši prostředků státního rozpočtu určených pro poskytnutí finančních kompenzací nepřímých nákladů pro odvětví, u kterých bylo zjištěno značné riziko úniku uhlíku v důsledku promítnutí nákladů spojených s emisemi do cen elektřiny (dále jen „kompenzace“), za předchozí kalendářní rok. Výše prostředků ze státního rozpočtu Ministerstva průmyslu a obchodu pro poskytnutí kompenzací nepřekročí částku odpovídající 25 % výnosů z dražeb povolenek za předchozí kalendářní rok. Kompenzace nejsou účelově vázaným výdajem podle § 7 odst. 5. „
Zbytek aktuálně platného § 11 požadujeme zachovat.
Odůvodnění:
Zcela nesouhlasíme s navrženou změnou koncepce poskytování tzv. kompenzací nepřímých nákladů, a to z následujících důvodů:
a) Navržené úpravy jdou zbytečně nad rámec pokynů Evropské komise
b) Nedůvodnost navrhované změny jako celku
c) Neodůvodněnost a nejasnosti navrhované změny
d) Nedostatky navrženého mechanismu
e) Nedostatky RIA (připomínky k RIA)
Ad a) Navržené úpravy jdou zbytečně nad rámec pokynů Evropské komise
Jsme přesvědčeni, že navržené znění § 11 jde zbytečně nad rámec Sdělení Komise 2020/C 317/04, ve znění Sdělení 2021/C 528/1, podle kterého:
„Je třeba, aby členské státy zajistily, aby byli příjemci ve způsobilém odvětví vybíráni na základě objektivních, nediskriminačních a transparentních kritérií a aby byla podpora v zásadě udělována stejným způsobem všem soutěžitelům v tomtéž odvětví, pokud jsou v podobné faktické situaci.“
Navržené ustanovení pracuje s kritériem „zvýšení výrobních nákladů“, což ze své podstaty vždy bude výsledkem či součástí určitého mixu podmínek a okolností u každého konkrétního provozovatele. Na první pohled se tak sice může jednat o objektivní kritérium v tom smyslu, že se jedná o nějakou procentuální hodnotu, avšak chybí zohlednění konkrétních podmínek každého žádajícího provozovatele. Není tedy zejména naplněn požadavek, aby byly kompenzace poskytovány „stejným způsobem všem soutěžitelům v tomtéž odvětví, pokud jsou v podobné faktické situaci“.
Ad b) Nedůvodnost navrhované změny jako celku
Předkladatel z nepochopitelných důvodů navrhuje zkomplikovat a zbyrokratizovat dobře fungující systém poskytování kompenzací nepřímých nákladů EU ETS jejich převedením do režimu dotace. Poskytování kompenzace by tak bylo nenárokové a znamenalo by vytvoření nového dotačního programu/titulu, v jehož rámci by byly vyhlašovány výzvy. Vláda či odpovědný orgán se tak de facto mohou každý rok rozhodnout, zda a komu kompenzace poskytnou, což podkopává předvídatelnost ze strany způsobilých firem. To může mít negativní dopad na jejich obchodní a investiční rozhodování.
Kompenzace nelze z jejich podstaty považovat za dotace. Jedná se o nástroj narovnávající konkurenční podmínky pro evropské firmy, které jsou na rozdíl od konkurence zatížené náklady na povolenky v ceně elektrické energie. Kompenzace jsou zároveň nástrojem, který dává firmám tolik ceněnou předvídatelnost, co se týče řízení alespoň části nákladů na energie.
Institut kompenzací byl ve své současné podobě zakotven do zákona jeho novelou v roce 2020, tedy o sedm let později než v případě řady jiných členských států. Důvodová zpráva ani RIA nenabízí srovnání režimu poskytování kompenzací v ostatních zemích, které by argumentačně podložilo zavedení nového a složitějšího režimu.
Zavedení a poskytování kompenzací doporučuje revidovaná směrnice. Viz čl. 10a, odst. 6. první pododstavec: „Member States should adopt financial measures in accordance with the second and fourth subparagraphs of this paragraph in favour of sectors or subsectors which are exposed to a genuine risk of carbon leakage due to significant indirect costs that are actually incurred from greenhouse gas emission costs passed on in electricity prices, …“.
Odůvodnění potřeby navrhované změny přitom zcela chybí. V úvodu důvodové zprávy je uvedeno, že problematickým momentem aplikační praxe by měly být některé procesní aspekty poskytování kompenzací. Navržená změna se však zdaleka netýká pouze procesních aspektů, nýbrž zejména hmotněprávních kritérií pro vznik nároku na kompenzace. RIA sice naznačuje, že by se mělo jednat o důvody „efektivity nakládání s veřejnými prostředky“, bližší vysvětlení však opět chybí.
Předkladatel navíc v rámci RIA uvádí, že dotační podoba kompenzací by měla sloužit předcházení situacím, kdy provozovatel obdržel již jinou formu podpory kompenzace nárůstu podílu ceny energií na jeho nákladech. Tím zřejmě naráží na podporu pod dočasným krizovým rámcem, který ovšem platí pouze do konce roku 2023, takže tento argument je nesmyslný.
Ke změnám právních předpisů by se přitom s ohledem na právní jistotu jejich adresátů mělo přistupovat pouze tehdy, je-li to nezbytné – obzvláště v takto krátké době od jejího zakotvení. V daném případě nelze z předloženého návrhu shledat důvody pro změnu právní úpravy v této oblasti – natož důvody nezbytné.
Ad c) Nedůvodnost aplikace „pětiprocentního testu“
Navrhované znění § 11 odst. 3 písm. b) zavádějící „pětiprocentní test“ způsobilosti jde bezdůvodně nad rámec ustanovení o kompenzaci nepřímých nákladů ve směrnici Evropského parlamentu a Rady č. 2003/87/ES o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve znění pozdějších předpisů a sdělení Komise č. 2020/C 317/04 „Pokyny k některým opatřením státní podpory v souvislosti se systémem obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů po roce 2021“, jež vymezuje způsobilá odvětví se značným rizikem úniku uhlíku. Návrh předkladatele je typickou ukázkou národního „gold-platingu“ evropské legislativy s negativním dopadem na konkurenceschopnost českých firem na světovém, ale i evropském trhu.
Předkladatelem navrhované referenční období 6 let od roku od roku 2014 (včetně) do roku 2019 (včetně) je zcela bez právní opory. Stanovení pevné, namátkou vybrané hranice na základě referenčního období, které vůbec nereflektuje dnešní cenu elektřiny ani cenu povolenky, nelze považovat za férové a objektivní.
Předkladatel v odůvodnění ani v hodnocení dopadů neuvádí žádné členské státy, které by podobnou dodatečnou podmínku aplikovaly. Podobnou zbytečně omezující podmínku dle naší analýzy neaplikuje žádný členský stát. Některá kompenzační schémata dokonce umožňují intenzitu podpory vyšší než 75 %.
Není uveden způsob prokázání dodatečných nepřímých nákladů, termín a způsob podání žádosti o kompenzaci, požadavky na další dokumenty povinně předkládané k žádosti, případné požadavky na nezávislé ověřování dokumentů.
Je mimo pochybnost, že pokud by Komise vnímala nezbytnost dalšího omezení způsobilosti, takové omezení by zavedla.
Ad d) Další nedostatky navrženého mechanismu
Pravidla a požadavky pro poskytování kompenzací je nutné nastavit způsobem, který nepovede ke zbytečným nákladům žadatele. V současném systému musí provozovatel v předstihu zajistit ověření výkazu provozních údajů i nákup bez uhlíkové elektřiny. V případě, že finanční prostředky na kompenzace nebudou schváleny a uvolněny, jsou tyto náklady vynaloženy marně.
Znění platného § 11 bylo v roce 2019 předmětem řešení v připomínkovém řízení – výstupem tohoto připomínkového řízení byla změna fakultativní formulace („vláda může přijmout“) za formulaci obligatorní („vláda přijme“). Nyní je navrhován návrat k fakultativnosti.
Navržené formulace jsou velmi zmatečné – není vůbec zřejmé, jakou formou by vláda měla „rozhodovat“ o poskytování kompenzací. Mělo by se jednat o správní rozhodnutí? Kdo by měl rozhodovat o splnění kritérií podle odstavce 3 – vláda nebo MPO?
Podíl nákladů na elektřinu na celkových výrobních nákladech firem je v průmyslu (například v ocelářství) různý podle druhu výrobního procesu a finálního produktu a v jednotlivých firmách se mění v čase. Některé procesy a výrobky, například válcované tlusté plechy používané mimo jiné k výrobě stožárů větrných elektráren, jsou náročné na lidské zdroje a mzdové náklady tedy mají větší podíl než u jiných procesů. Klíčovými faktory způsobilosti pro kompenzaci nepřímých nákladů jsou emisní a obchodní intenzita jednotlivých odvětví, resp. činností, na jejichž základě byl vypracován seznam způsobilých aktivit (NACE kódů).
I malý rozdíl ve výrobních nákladech výrazně ovlivňuje konkurenceschopnost. Tuto skutečnost chápou ostatní průmyslové členské státy, jež navrhovanou nadbytečnou podmínku neaplikují. Neohrožení konkurenceschopnosti je výslovným cílem implementace revidované směrnice (viz strana 32, v RIA). Čl. 10 (3), první pododstavec revidované směrnice k EU ETS uvádí poskytování kompenzací nepřímých nákladů jako jeden z možných způsobů využití výnosů z dražeb povolenek.
Nelze také souhlasit s tím, že by se poskytování kompenzací mělo řídit rozpočtovými pravidly. Z evropské právní úpravy, včetně pokynů Komise, je zřejmé, že se jedná o specifický institut.
Ad e) Nedostatky RIA – připomínky k RIA:
K tvrzení RIA: „Kompenzace jako takové jsou vždy selektivní, v konkrétních případech, kdy je vazba na únik uhlíku chybějící nebo slabá, představuje plošná kompenzace zvýhodnění i na domácím trhu. Selektivnost kompenzací se dále projevuje ve srovnání zejm. vůči malým a středním podnikům (a to včetně odvětví ohrožených únikem uhlíku) a vůči domácnostem, které zvýšenou cenu elektřiny ponesou bez kompenzace.“ – Odvětví, v nichž jsou kompenzace poskytovány, byla zvolena Evropskou komisí na základě výběru podle stanovených přísných kritérií, popř. dokonce dodatečných kritérií, a nutnost kompenzací v těchto odvětvích tedy posoudila samotná Evropská komise. RIA tedy nepřísluší toto rozporovat, resp. jakkoliv promítat do hodnocení dopadů návrhu. Požadujeme tedy toto z RIA vypustit.
Stejně tak je pro variantu 0 nesprávné uvádět, že vykazuje korupční rizika, když se naopak jedná o nejvíce transparentní systém, v němž nedochází k individuálnímu ověřování nároků jednotlivých oprávněných subjektů. Naopak varianta 1 potom ze své podstaty nutně musí vykazovat zvýšená korupční rizika, jelikož dává větší správní uvážení při rozhodování o poskytování kompenzací, např. při ověřování, že žadatel náležitě doložil zvýšení nákladů. V tomto ohledu požadujeme RIA upravit.
Požadujeme, aby bylo zcela vypuštěno hodnocení varianty 2. Jak je zřejmé z důvodové zprávy i z většiny textu RIA ve vztahu k problematice kompenzací, zrušení kompenzací není v rámci této novely vůbec uvažováno, jelikož by se mělo jednat pouze o nápravu procesních nedostatků právní úpravy. Uvedení varianty 2 je tedy zcela nadbytečné.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno viz výše připomínka č 198 HKŘC a č. 6 MPO.
Shoda na upraveném znění § 11.
237.
24. K § 11 Kompenzace nepřímých nákladů
Nad rámec připomínky výše máme i následující připomínku týkající se:
(5) Operátor trhu každoročně do 30. března zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup výši poskytnutých kompenzací podle zvýhodněných odvětví a pododvětví za předchozí rok.
Odůvodnění:
Operátor trhu tuto informaci nemá k dispozici, musí ji obdržet od MPO. Aktuálně se zveřejňuje pouze v členění podle odvětví. Není nám jasné, co jsou pododvětví a zda se můžeme spolehnout, že toto členění nám bude dostupné.
Tato připomínka je doporučující.
Vysvětleno
OTE má k dispozici informace o tom, komu a jakému odvětví vyplatil kompenzace. Tato úprava nesměřuje k podrobnějšímu členění, je pouze převzata z evropského textu, který stanovuje, že kompenzace lze vyplácet způsobilým „odvětvím a pododvětvím“.
238.
25. K § 12 odst. 2 (bod 45 návrhu)
Požadujeme následující úpravu:
„(2) Prostředky Modernizačního fondu se použijí na financování investičních projektů na snižování emisí skleníkových plynů a zejména opatření v souladu v čl. 10d odst. 2 směrnice 2003/87/ES, v platném znění. Část prostředků Modernizačního fondu, která odpovídá výnosu z povolenek podle čl. 10c odst. 4 směrnice 2003/87/ES, v platném znění, se použije přednostně na podporu projektů provozovatelů zařízení na výrobu elektřiny za účelem modernizace, diverzifikace a dekarbonizace odvětví energetiky.“
Odůvodnění:
Požadujeme výslovně zachovat možnost financovat také projekty, které nejsou specificky zahrnuté do výčtu v čl. 10d odst. 2 směrnice. Směrnice umožňuje určitou část prostředků (až 20% v případě přesunu povolenek dle čl. 10d odst. 4 a původního “core“ Modernizačního fondu, a 10% pro nový „core“ Modernizačního fondu) využít i v tzv. neprioritních projektech. Tato možnost musí být dle našeho názoru zachována i s ohledem na možné výkladové nejasnosti v definici prioritních projektů. Určitá část prostředků Modernizačního fondu od roku 2021 již navíc byla v rámci výzev určena na neprioritní projekty, podmínku by tak ani nebylo možné naplnit. Modernizační fond je v ČR klíčovým zdrojem spolufinancování projektů zelené transformace v průmyslu včetně dekarbonizace technologických procesů, které ne vždy jasně spadají do výčtu projektů čl. 10d odst. 2, nicméně vždy vedou k významnému snížení emisí skleníkových plynů a plnění cílů EU.
Úprava využití prostředků v odst. 2 navrhovaná MŽP by přitom vedla k možnému výkladu, že 100% prostředků Modernizačního fondu musí být využito v rámci opatření uvedených v č. 10d odst. 2 tedy pouze na prioritní projekty. Modernizační fond slouží k financování investičních projektů, z možností uvedených v čl. 10d odst. 2 směrnice jsou tedy relevantní pouze ty, které slouží k financování investičních projektů a nikoliv např. rekvalifikace pracovníků.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno jinak
Investiční účely budou na základě požadavku OKOM, viz výše, namísto pouhého odkazu na směrnici rozepsány do textu zákona. Uvedeny budou zvlášť „neprioritní“ a „prioritní“ investice, obdobně jako ve směrnici. Shoda na upraveném znění tohoto ustanovení § 12.
239.
26. K § 12, odstavci 3 (bodu 46 návrhu) – výnosy z dražeb
Navrhujeme následující změnu textu:
„(3) Výnosy z dražeb povolenek podle § 7 jsou příjmem Státního fondu životního prostředí a Ministerstva průmyslu a obchodu, s výjimkou výnosů, které odpovídají výdajům nezbytným k pokrytí administrativních nákladů na fungování systému obchodování a příspěvků mezinárodním organizacím v rámci plnění závazků ČR v oblasti ochrany klimatu a jsou proto příjmem státního rozpočtu, rozpočtové kapitoly Ministerstva životního prostředí. Část výnosů, která je příjmem Státního fondu životního prostředí, může být použita pouze k účelům stanoveným v čl. 10 odst. 3 směrnice 2003/87/ES, v platném znění. Část výnosů, která je příjmem Ministerstva průmyslu a obchodu, může být použita na investiční projekty nebo kompenzace nepřímých nákladů podle § 11.“
Odůvodnění:
Navrhujeme zachování stávajícího principu, kdy se o příjmy z povolenek dělí SFŽP a MPO. Z pohledu průmyslu jsou stěžejní jak investice do nových zdrojů, tak i zajištění kompenzace nepřímých nákladů – viz i předchozí připomínky.
Emisní povolenky jsou nástrojem nedílně vázaným na průmysl a stojí tak na pomezí sféry průmyslu a sféry životního prostředí. Nesouhlasíme proto s tím, aby výnosy nově byly pouze příjmem SFŽP a tedy aby pouze tento spravoval výdaje jim odpovídající. Výdaje odpovídající výnosům z dražeb by měly zůstat také v gesci průmyslu, tedy MPO, jako prostředky určené pro rozvoj a dekarbonizaci průmyslu.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno částečně, vysvětleno
Viz výše obdobná přip. č. 200. HKČR.
240.
27. K § 12, odstavci 4 a 5 (bod 47 návrhu)
Navrhujeme následující změnu:
„(4) Ministr životního prostředí zřizuje Výbor pro využití peněžních prostředků z dražeb povolenek, Modernizačního fondu a Sociálního klimatického fondu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie35) jako svůj poradní orgán složený ze zástupců ministerstva, Ministerstva průmyslu a obchodu, ministerstva financí, Ministerstva dopravy, Ministerstva pro místní rozvoj a Ministerstva práce a sociálních věcí, a Státního fondu životního prostředí a Svazu průmyslu a dopravy České republiky. Výbor zejména projednává a schvaluje základní koncepční, strategické a implementační dokumenty související s využitím peněžních prostředků.“
Odůvodnění
Vzhledem k důležitosti daného tématu a faktu, že většina výnosů z povolenek pochází právě od členů SP ČR, navrhujeme, aby byl Svaz průmyslu a dopravy ČR jako zastřešující organizace českého průmyslu, největší zástupce zaměstnavatelů v ČR a zástupce zaměstnavatel na RHSD součástí výboru pro použití peněžních prostředků z dražeb povolenek.
Tato připomínka je zásadní.
Vysvětleno, částečně akceptováno
Svaz průmyslu je konzultován na úrovni Platformy spolu s ostatními zájmovými stranami.
Návrh nového textu „Výbor zejména stanoví konkrétní - cíle v oblasti ochrany klimatu a projednává a schvaluje základní koncepční, strategické a implementační dokumenty související s efektivním využitím peněžních prostředků k podpoře jejich dosažení.“ nebyl akceptován, požadavek na zastoupení ve Výboru také pro SPČR.
ROZPOR
241.
28. K § 13 Přidělování bezplatných povolenek provozovatelům letadel (bod 48)
Prvně upozorňujeme, že jsou navrhovány dva odstavce č. 1 v rámci § 13.
Dále k nim máme následující připomínky:
„(1) Povolenky pro provozovatele letadel, které nejsou v letech 2024 a 2025 draženy podle § 7 odst. 2, jsou provozovatelům letadel přidělovány bezplatně na základě jejich podílu na ověřených leteckých emisích za rok 2023. Správce rejstříku na pokyn Ministerstva tyto povolenky převede na účet provozovatele letadla do 30. června daného roku.“
Odůvodnění:
Navrhujeme doplnit, správce rejstříku nemá možnost zjistit, zda provozovatelé letadla splňují všechny podmínky pro udělení bezplatné alokace.
„(1) Ministerstvo přidělí na žádost provozovatele obchodní letecké dopravy bezplatné povolenky vyhrazené podle čl. 3c odst. 6 pro používání udržitelných leteckých paliv a čl. 10a odst. 8 čtvrtém pododstavci směrnice 2003/87/ES, v platném znění. Žádost se podává v elektronické podobě ve formátu zveřejněném na internetových stránkách ministerstva. Správce rejstříku na pokyn Ministerstva tyto povolenky převede na účet provozovatele letadla do 30. června daného roku.“
Odůvodnění:
Navrhujeme doplnit poslední větu, protože samotná realizace bezplatného přidělení zde chybí.
Tyto dvě připomínky jsou zásadní.
Vysvětleno – viz výše připomínka OKOM č. 162.
Novelizační body 48 a 49 představují dvě různá časová znění téhož odstavce (§ 13 odst. 1) - viz část III - účinnost a také str. 10 důvodové zprávy. Jedná se o způsob, jakým chce MŽP naplnit ustanovení směrnice Čl. 1 odst.3 písm. a), b) pro období do konce roku 2025 a období od 1.1 2026.
242.
29. K § 15 Zjišťování, vykazování a ověřování množství emisí
Navrhujeme následující změnu:
(5) Výkaz o množství emisí ze zařízení podle odstavce 1 nebo o množství emisí z letadla podle odstavce 2 za uplynulý kalendářní rok a doklady o jeho ověření podle odstavce 4 předloží provozovatel zařízení nebo provozovatel letadla nebo provozovatel námořní dopravy ministerstvu do 15. března následujícího roku. Pokud nejsou doklady o ověření emisí včas předloženy nebo pokud vykázané množství emisí neodpovídá požadavkům podle odstavce 1 nebo 2, ministerstvo vyzve provozovatele, aby ve lhůtě 15 dnů zjednal nápravu. Pokud provozovatel nezjedná ve stanovené lhůtě nápravu, ministerstvo o tom informuje správce rejstříku a stanoví konzervativní odhad emisí podle přímo použitelného předpisu Evropské unie5). Výkaz o množství emisí musí obsahovat údaje stanovené přímo použitelným předpisem Evropské unie5) a identifikační údaje o zařízení nebo o provozovateli letadla stanovené v příloze č. 4 k tomuto zákonu. Výkaz o množství emisí z letadla podle odstavce 2 musí obsahovat údaje o každém druhu paliva, z kterého se vypočítávají emise, stanovené v příloze č. 4 k tomuto zákonu.
Odůvodnění:
Vhodné rozšířit o provozovatele námořní dopravy. V textu chybí lhůta, ve které mají provozovatelé námořní dopravy předložit výkaz o množství emisí na MŽP.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno
243.
30. K § 20 odst. 2 (bod 62)
Připomínka se týká následujícího: V § 20 odst. 2 se slova „lze uložit pokutu“ nahrazují slovy „se uloží pokuta“ a slovo „dubna“ se nahrazuje slovem „září“.
Pokud je provedena změna slov „lze uložit pokutu“ na „se uloží pokuta“ zde, neměla by být provedena také v § 19 a § 21?
Odůvodnění:
Viz text připomínky.
Tato připomínka je doporučující.
Vysvětleno
Viz výše vypořádání obdobné, resp. totožné, připomínky HKČR č. 202.
244.
31. K § 21 odst. 2 (bod 63)
Žádáme vyjasnit uplatnění následujícího ustanovení: „(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 500 000 Kč.“
V odst. 1 se hovoří jen o provozovateli zařízení a provozovateli letadel, platí to i pro provozovatele námořní dopravy? Viz i doplnění v definicích.
Odůvodnění:
Viz text připomínky
Tato připomínka je zásadní.
Vysvětleno
Viz výše vypořádání obdobné, resp. totožné, připomínky HKČR č. 203
245.
32. K bodu 70 přílohy č. 1
Prosíme o vyjasnění níže uvedeného ve smyslu odůvodnění této připomínky.
Odůvodnění:
Je uvedena činnost: „Rafinace minerálních olejů, kde se provozují spalovací jednotky s celkovým jmenovitým tepelným příkonem vyšším než 20 MW.“
Spalovací jednotky provozované v rafinérii minerálních olejů s celkovým jmenovitým tepelným příkonem nižším nebo rovným 20 MW nebudou předmětem zjišťování, vykazování a ověřování emisí?
Tato připomínka je zásadní.
Vysvětleno
Viz výše vypořádání obdobné, resp. totožné, připomínky HKČR č. 204
246.
Zásadní připomínky k důvodové zprávě:
33. K důvodové zprávě, § 7 (body 27 a 29 návrhu)
V důvodové zprávě je uvedeno, že dochází k přesunu rušených ustanovení do § 12, což plně neodpovídá – tato ustanovení se nejenom přesouvají, nýbrž se v § 12 i mění. V důvodové zprávě by toto mělo být upřesněno.
Tato připomínka je zásadní.
Vysvětleno
Viz výše vypořádání obdobné, resp. totožné, připomínky HKČR č. 206.
247.
Zásadní připomínky k RIA
34. K RIA, shrnutí závěrečné zprávy, kapitola 3.2, druhý odstavec, str. 3
Požadujeme následující úpravu textu:
„Mezinárodní (mimo EU) konkurenceschopnost dotčených sektorů ovlivňuje míra bezplatné alokace povolenek dle zařazení na seznamu sektorů ohrožených únikem uhlíku. Od roku 2026 budou postupně zpoplatněny emise v dovážených produktech (př.: cement, železo, ocel, hliník, vodík) pomocí mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích (Carbon Border Adjustment Mechanism, CBAM) se sazbou, která dorovnává případné necenění uhlíku v třetích zemích do úrovně ceny povolenky v EU. Funkční CBAM má zajistit rovné konkurenční prostředí v rámci EU mezi evropskými výrobci a dovozem do EU ze zemí bez klimatických nebo s omezenými klimatickými opatřeními. Všichni tak teoreticky na vnitřním trhu EU budou podléhat stejnému zpoplatnění emisí a postupně tento systém nahradí bezplatnou alokaci emisních povolenek pro zařízení v EU. Finální znění směrnice neumožnilo zachování bezplatné alokace pro Eexport dotčených produktů z EU není možné napřímo dotovat, aby byl kvůli obavám ohledně zajištění souladu s pravidly WTO. , ale pPro sektory CBAM (a tedy spojitě sektorům, jimž se bude snižovat bezplatná alokace) budou nicméně vyhlašovány speciální výzvy z Inovačního fondu a také budou jejich investice do snížení emisní náročnosti výroby podporovány z výnosů z aukcí povolenek.“
Odůvodnění:
CBAM ještě nezačal fungovat a jeho účinnost je tedy neznámá, včetně míry nebezpečí jeho obcházení ze strany výrobců ze třetích zemí. Nelze tedy jednoznačně tvrdit, že CBAM skutečně zajistí rovné konkurenční prostředí. Na tato rizika průmysl od počátku projednávání nařízení k CBAM upozorňoval, zejména ve spojitosti se snižováním bezplatné alokace povolenek. Finální dohoda však v tomto ohledu nepřináší žádné konkrétní řešení, pouze předjímá sledování rizik.
Řešení pro přímou ochranu exportu, například v podobě rabatu či bezplatné alokace pro exportované objemy, bylo podle některých názorů možné zavést, aniž by to bylo v rozporu s pravidly WTO. Teoreticky získatelné prostředky z Inovačního fondu či možnost použít na dekarbonizaci CBAM odvětví výnosy z aukcí povolenek nelze považovat za přímou ochranu exportu do třetích zemí, který má například jen v ocelářství hodnotu 45 mld. eur ročně.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno
S úpravou na: „Mezinárodní (mimo EU) konkurenceschopnost dotčených sektorů ovlivňuje míra bezplatné alokace povolenek dle zařazení na seznamu sektorů ohrožených únikem uhlíku. Od roku 2026 budou postupně zpoplatněny emise v dovážených produktech (př.: cement, železo, ocel, hliník, vodík) pomocí mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích (Carbon Border Adjustment Mechanism, CBAM) se sazbou, která dorovnává případné nacenění uhlíku v třetích zemích do úrovně ceny povolenky v EU. CBAM by měl zajistit rovné konkurenční prostředí v rámci EU mezi evropskými výrobci a dovozem do EU ze zemí bez klimatických nebo s omezenými klimatickými opatřeními. Cílem CBAM je, aby na vnitřním trhu EU všichni podléhali stejnému zpoplatnění emisí a postupně by tento systém měl nahradit bezplatnou alokaci emisních povolenek pro zařízení v EU. Z důvodu nutnosti souladu CBAM a systému EU ETS s pravidly WTO, tzn. pro vyloučení exportní podpory, se bude sektorům pokrytým v CBAM postupně snižovat bezplatná alokace povolenek v rámci systému EU ETS. Pro sektory CBAM (a tedy spojitě sektorům, jimž se bude snižovat bezplatná alokace) budou vyhlašovány speciální výzvy z Inovačního fondu a také budou jejich investice do snížení emisní náročnosti výroby podporovány z výnosů z aukcí povolenek.“
248.
35. K RIA, kapitola 1.4, str. 21
Požadujeme upravit text následovně:
„V počátcích systému byl díky jeho nastavení na trhu přebytek povolenek, což vedlo k vysokým ziskům velkých firem z prodeje nepotřebných povolenek (které dostaly bezplatně), což v důsledku zvedlo náklady zákazníkům firem z jiných odvětví, které povolenky potřebovaly. Obecně by bezplatné povolenky neměly být poskytovány energetickým společnostem, ale ČR měla stejně jako další členské státy s nižšími příjmy v tomto případě výjimku. Nedocházelo tak k dosažení principu znečišťovatel platí a povolenky kvůli nízké ceně nesloužily jako nástroj k zavádění inovací do průmyslových podniků.“
Odůvodnění:
V textu by bylo vhodné uvést, že přealokace povolenek u některých firem byla důsledkem nastavení systému EU ETS a pravidel alokace. Přitom je nutné zdůraznit, že za nefunkční systém v prvních několika letech nemůže konkrétní odvětví, ale celkové nastavení systému (nesoulad poptávky a nabídky). Nová směrnice je v tomto směru přísnější a takové situace minimalizuje hlavně skrze dynamičtější model přidělování povolenek v závislosti na reálném objemu výroby.
Tato připomínka je zásadní.
Částečně akceptováno
Předkladatel si je vědom, že za tento aspekt nemohou dotčená odvětví, nicméně ani původní text není v rozporu s navrhovanými úpravami. Navrhovanou úpravou by naopak došlo k odstranění informací sloužících k pochopení celého kontextu popisovaných skutečností, proto bude ponechán v následující úpravě:
„V počátcích systému byl, díky jeho nastavení, na trhu přebytek povolenek, což vedlo k vysokým ziskům velkých firem z prodeje nepotřebných povolenek (které dostaly bezplatně), což v důsledku zvedlo náklady zákazníkům firem z jiných odvětví, které povolenky potřebovaly. V rámci dřívějšího nastavení systému Obecně by bezplatné povolenky neměly být poskytovány energetickým společnostem, kromě výjimky pro ale ČR měla stejně jako další členské státy s nižšími příjmy, včetně ČRv tomto případě výjimku. Nedocházelo tak k dosažení principu znečišťovatel platí a povolenky, kvůli nízké ceně, nesloužily jako nástroj k zavádění inovací do průmyslových podniků.“
249.
36. K RIA, kapitola 1.4, str. 25
Tabulka s názvem „Přehled škály průměrných schopností promítat náklady spojené s EU-ETS do cen výrobků z odborné literatury (Evropská komise 2015)“ je irelevantní a požadujeme ji odstranit.
Odůvodnění:
Tabulka pracuje s daty z roku 2015, což je období s dnešní dobou zcela nesrovnatelné a nerelevantní, co se týče ceny povolenky a v důsledku též přímých a nepřímých nákladů spojených s EU ETS. Není tedy vhodné tuto tabulku používat či z ní vycházet v odhadech vstřebatelnosti cen povolenek, resp. ohrožení únikem uhlíku.
Tato připomínka je zásadní
Akceptováno
250.
37. K RIA, kapitola 2.1.6, třetí bod
V bodu 3 se uvádí:
„Ve všech scénářích dochází k výraznému zvýšení spotřeby elektřiny. V roce 2050 se konečná spotřeba elektřiny pohybuje mezi 70 až 102 TWh.“
Požadujeme bližší vysvětlení tohoto odhadu, který se zdá být příliš nízký.
Odůvodnění:
Dekarbonizace průmyslu bude spočívat v masívní elektrifikaci. Jen spotřeba v ocelářství a chemickém průmyslu se za předpokladu nasazení vodíku do technologických procesů bude pohybovat okolo 30-40 TWh/rok, což je skoro desetinásobek dnešní spotřeby obou odvětví. Elektrifikovat se bude i doprava, domácnosti a další sektory. Nepředpokládáme, že i přes investice do energetických úspor, bude dnešní objem spotřeby v ČR (asi 70 TWh/rok) navýšen jen o uvedených přibližně 30 TWh. Pokud jsou od tohoto odhadu odvozeny i další závěry a opatření, bylo by vhodné je upravit.
Tato připomínka je zásadní.
Vysvětleno
Podrobnosti jsou uvedeny v analýze SEEPIA (Centrum socio-ekonomického výzkumu dopadů environmentálních politik) – Centrum pro otázky životního prostředí Univerzity Karlovy, & Cambridge Econometrics. (2022). Analýza Fit for 55 hodnocení dopadů na ČR. [Online]. Dostupné z: https://seepia.cz/wp-content/uploads/2022/11/SEEPIA-Hodnoceni-dopadu-Fit-for-55.pdf
V roce 2050 se konečná spotřeba elektřiny pohybuje mezi 83 až 102 TWh dle modelu E3ME a 70 až 79 TWh dle modelu TIMES-CZ. V případě modelu TIMES, kde nedochází k výrazné dekarbonizaci průmyslu skrze využití vodíku ani k náhradě stávajícího šedého vodíku v chemickém průmyslu (meziprodukt), je celková spotřeba elektřiny ve všech scénářích spodním odhadem. (Ohledně vodíku se jednalo o konzervativní externě zadaný předpoklad konzultovaný s Ministerstvem průmyslu a obchodu.)
Více bude toto téma řešeno v rámci navazujících pracích na podkladové analýze pro NKEP.
V oblasti predikce budoucí spotřeby elektřiny jsou modelovací nástroje limitovány na vstupu daty, která se mohou odlišovat od interních plánů investic a budoucího rozvoje na úrovni jednotlivých podniků. Podniky mohou přehodnocovat změnu na straně do budoucna uvažovaných technologiích sloužících k dekarbonizaci. Na druhou stranu čistá suma odhadů podniků ve spotřebě energie na základě plánovaných investic nemusí představovat jednak společenské a technologické optimum, a dále z povahy věci nezahrnuje další změny zejm. na straně domácností a obecně změny na straně poptávky. Při zohlednění předpokládaných energetických úspor napříč ekonomikou a dále změny způsobené v cenových mechanismech napříč hlavními agregáty hospodářství, poskytují modelovací nástroje v kombinaci makro-ekonometrického modelu hospodářství a optimalizačního modelu kompletní energetické bilance nejkomplexnější možný odhad.
251.
38. K RIA, kapitola 2.1.10, str. 46 (CBAM)
Věta „K CBAM byl předložený samostatný návrh, ke kterému bude zpracována samostatná rámcová pozice.“ již není aktuální a bylo by vhodné ji vymazat.
Odůvodnění:
Viz připomínka.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno
252.
39. K RIA, kapitola 3.1.5.1, str. 72
V písmenu l) je uvedena další možnost využití výnosů z dražby povolenek:
„řešení zbytkového rizika úniku uhlíku v odvětvích, na něž se vztahuje příloha I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/...(CBAM) s podporou transformace a prosazováním jejich dekarbonizace v souladu s pravidly pro státní podporu.“
Jakým způsobem se tato možnost promítne do praxe?
Odůvodnění:
Viz připomínka. ČR by měla být připravena tuto možnost využívat z důvodu nejisté efektivity CBAM a negativních dopadů snižování bezplatné alokace povolenek v důsledku jeho zavedení.
Tato připomínka je zásadní.
Vysvětleno
Systémová podpora proti úniku uhlíku spočívá zejména v podpoře modernizace a investic snižujících uhlíkovou náročnost. Cca polovina všech příjmů z EU ETS je v Modernizačním fondu, který je zaměřen primárně na průmyslové sektory. Zásadní je taktéž zodpovědná aktivita a příprava investic na straně průmyslu.
253.
40. K RIA, kapitola 3.3, str. 79
Požadujeme provést následující úpravu:
„Dostupné studieavšak ukazují, že k úniku uhlíku doposud nedocházelo (díky nízkým cenám povolenky a alokaci povolenek zdarma). S rostoucí cenou povolenky a postupně se snižující alokací se toto ale může změnit rychle mění. Například podíl dovážené oceli na spotřebě v EU nepřetržitě roste od roku 2020 a loni dosáhl 21 %.“
Odůvodnění:
Únik uhlíku z EU je dnes realitou, protože konkurenční pozice evropských firem v energeticky náročných odvětvích se od roku 2020 výrazně zhoršila. To vede k nárůstu podílu dovozu ze třetích zemí na spotřebě v EU, kdy dobrým příkladem je ocelářství (viz hodnota výše).
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno částečně, vysvětleno
Pro akceptování navrhované úpravy by bylo nutné provést studii, která dostatečně zanalyzuje vztah mezi nárůstem dovozu a dopady systému EU ETS. Argumentaci nelze stavět pouze na podílu importu do EU.
Soudě dle EUROPEAN STEEL IN FIGURES 2022 – Eurofer (viz https://www.eurofer.eu/assets/publications/brochures-booklets-and-factsheets/european-steel-in-figures-2021/European-Steel-in-Figures-2021.pdf ) spotřeba oceli v EU posledních 10 let roste, s propadem v roce 2020, nárůst je zejména ve stavebnictví (zde poznámka, že s ohledem na renovační vlnu bude poptávka v tomto sektoru nadále růst).
Dle uvedených statistik jednotlivých produktů, je domácí výroba relativně stabilní, na druhou stranu je znát pokles exportů mimo EU.
Mělo by být analyzováno, zda importy souvisí s problémem konkurenceschopnosti, či spíše nárůstem poptávky v EU a naplněním domácích výrobních kapacit. Zásadní je taktéž otázka přidané hodnoty a schopnosti generovat zisky.
254.
41. K RIA, kapitola 3.3, str. 83
Požadujeme provést následující úpravu:
„V dlouhodobém horizontu se s rostoucím rozšířením oceňování uhlíku v celosvětovém měřítku zúží uzavírá prostor pro přesun výrobních kapacit; riziko dopadů na konkurenceschopnost a únik uhlíku se proto teoreticky může snižovatuje. Bezplatné přidělování povolenek odvětvím, která mohou přenášet náklady do ceny výrobků, může vést k neočekávaným ziskům podniků (aktiva rostou více než pasiva).“
Odůvodnění:
Bohužel uváděná tvrzení jsou neopodstatněná. Žádná země na světě nemá dnes cenu uhlíku nastavenou tak vysoko jako EU. Například největší producent emisí skleníkových plynů na světě, Čína, má schéma obchodování s povolenkami, které pokrývá jen malou část emitentů, je vysoce přealokované a cena tam nedosahuje ani 10 USD/t CO2. Jak Čína, tak Indie, uvádějí do provozu a plánují další uhelné elektrárny, takže jejich „ambice“ nelze brát příliš vážně. Schémata v některých částech různých zemí jako je například Kalifornie nelze považovat za rovnocenná EU ETS.
Co se týče možnosti přenášet náklady na povolenky do cen výrobků, je třeba konstatovat, že toto v odvětvích, která mají nárok na bezplatnou alokaci, jednoduše není možné. Proč by jinak existoval institut bezplatné alokace, a proč by Evropská komise počítala a členské státy aplikovaly kompenzaci nepřímých nákladů?
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno částečně
Text upraven následovně: „V dlouhodobém horizontu se s rostoucím rozšířením oceňování uhlíku v celosvětovém měřítku zúží prostor pro přesun výrobních kapacit; riziko dopadů na konkurenceschopnost a únik uhlíku se proto teoreticky může snižovat. Veřejná podpora podnikům, které mohou přenášet své náklady do ceny výrobků, je neefektivní, pokřivuje tržní podmínky a představuje potenciální únik veřejné podpory v podobě vyplacených zisků bez zřejmé společenské návratnosti.
V odborné literatuře je systém bezplatné alokace často kritizován, např. OECD - zejména v energeticky náročných sektorech bezplatná alokace uzavírá možnosti inovací – jelikož bezplatná alokace není technologicky neutrální, chrání stávající emisně náročné technologie a prodražuje jejich substituty, které jsou často nadále emisně náročné, ale představují postupný pokrok.
Co se týče přealokace vůči emisím některých odvětví, prostá statistika emisí (odevzdaných povolenek) a bezplatně přidělených povolenek z centrální evidence EUTL jasně dokazuje, že některá odvětví jsou přealokovaná. Věta výše o možnosti pouze konstatuje fakt, že některá odvětví / individuální podniky, mohou hospodařit nezodpovědně a namísto využití výhody z přealokace / kompenzací nepřímých nákladů pro přípravu investic, jsou tyto prostředky využity pro vyplacení zisků, což ostatně je pravděpodobně případ i některých podniků v ČR.
Evropská unie a potažmo členské státy implementují politiky v dialogu a konsenzu s hospodářskými a sociálními partnery, kteří za podobu implementace tak nesou taktéž část zodpovědnosti. Zajímavá je otázka, proč v ČR nejsou dosud zaváděna schémata veřejné podpory v souladu se závazky státu a principem řádného hospodáře, což mimo jiné opakovaně konstatuje i NKÚ.
ROZPOR
255.
42. K RIA, kapitola 3.3.2.1, str. 84
Věta: „Na příkladu roku 2022 lze vidět, že v případě stávající právní úpravy by nenastal výdaj státního rozpočtu (za rozpočtový rok 2023) ve výši 1 640 mil. Kč.“ nedává smysl. Požadujeme její odstranění.
Odůvodnění:
Právě na základě stávající právní úpravy vznikl celkový nárok na vyplacení kompenzací nepřímých nákladů ve výši 1 640 mil. Kč.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno
256.
43. K RIA, kapitola 3.3.2.1, str. 85
Požadujeme následující úpravu:
„Varianta představuje zvýšenou záruku zachování konkurenceschopnosti vybraných odvětví průmyslu (ve smyslu eliminace dopadů systému obchodování s emisními povolenkami na ceny elektřiny pro podpořené subjekty) v rámci globálních trhů i v rámci vnitřního trhu EU.“
Odůvodnění:
Je třeba připomenout, že ani stávající nastavení evropských pravidel kompenzací – i za předpokladu, že kompenzace narovnávají veškeré konkurenční nevýhody evropských firem, což není pravda – nezaručuje evropským firmám zachování globální konkurenceschopnosti (ve smyslu eliminace dopadů systému obchodování s emisními povolenkami na ceny elektřiny pro podpořené subjekty), protože maximální intenzita podpory je nastavena na 75 %.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno
Na začátek věty bude doplněn text:
„I přes omezení plynoucí z nastavení maximální intenzity podpory, varianta představuje záruku zachování konkurenceschopnosti vybraných odvětví průmyslu (ve smyslu eliminace dopadů systému obchodování s emisními povolenkami na ceny elektřiny pro podpořené subjekty) v rámci globálních trhů i v rámci vnitřního trhu EU.“
257.
44. K RIA, kapitola 3.3.2.1, str. 85
Požadujeme upravit následující odstavec:
„Kompenzace jako takové jsou vždy selektivní, nicméně kritéria Komise pro jejich vyplácení jsou transparentní a jednoznačná v konkrétních případech, kdy je vazba na únik uhlíku chybějící nebo slabá, představuje plošná kompenzace zvýhodnění i na domácím trhu. Selektivnost kompenzací se dále projevuje ve srovnání zejm. vůči malým a středním podnikům (a to včetně odvětví ohrožených únikem uhlíku) a vůči domácnostem, které zvýšenou cenu elektřiny ponesou bez kompenzace.“
Odůvodnění:
Kompenzace nepřímých nákladů jsou nástrojem, který Komise i průmyslové členské státy považují za vhodný ke zmírnění rizika úniku uhlíku z EU. Pravidla způsobilosti jsou jasně daná a kompenzace míří výhradně na odvětví, kde Komise i členské státy riziko úniku uhlíku identifikovaly. Předkladatel daným tvrzením popírá pravidla fungování i kritéria způsobilosti kompenzací: samozřejmě, že z nich mohou těžit i malé a střední firmy. Obecně platí, že čím více jednotek elektřiny firma spotřebuje (se zohledněním národního energetického mixu a benchmarku energetické účinnosti výroby), tím vyšší kompenzace, a to bez ohledu na velikost firmy.
Zcela absurdní je pak argument, že z kompenzací nemohou těžit domácnosti. Kompenzace jsou specifickým nástrojem pro specifickou skupinu spotřebitelů. Domácnosti mohou těžit z jiných forem podpory včetně ochrany před energetickou chudobou, pokud se tak členský stát rozhodne.
Tato připomínka je zásadní.
Akceptováno
Bude upraveno napříč ZZ RIA.
Bez připomínek: MZe, ČMKOS
Pouze doporučující připomínky: MPSV, MMR,
Zelený kruh (mimo omezený okruh připomínkových míst)