Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

                Vládní návrh

ZÁKON
ze dne… 2024,

kterým se mění zákon č. 383/2012 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, ve znění pozdějších předpisů


Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:


Čl. I

Zákon č. 383/2012 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, ve znění zákona č. 257/2014 Sb., zákona č. 183/2017 Sb., zákona č. 1/2020 Sb., zákona č. 261/2021 Sb. a zákona č. 80/2024 Sb., se mění takto:

1. V poznámce pod čarou č. 1 se slova „a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/410“ nahrazují slovy „, směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/410, směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/958 a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/959“.
CELEX 32023L0958, 32023L0959
2. Poznámka pod čarou č. 2 zní:
„2) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/1122 ze dne 12. března 2019, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES, pokud jde o fungování registru Unie, v platném znění.
Nařízení Komise (EU) č. 1031/2010 ze dne 12. listopadu 2010 o harmonogramu, správě a jiných aspektech dražeb povolenek na emise skleníkových plynů v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Unii, v platném znění.
Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/2066 ze dne 19. prosince 2018 o monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES a o změně nařízení Komise (EU) č. 601/2012, v platném znění.
Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/2067 ze dne 19. prosince 2018 o ověřování údajů a akreditaci ověřovatelů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES, v platném znění.


Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/331 ze dne 19. prosince 2018, kterým se stanoví přechodná pravidla harmonizovaného přidělování bezplatných povolenek na emise platná v celé Unii podle článku 10a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES, v platném znění. 
Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/1842 ze dne 31. října 2019, kterým se stanoví pravidla pro uplatňování směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES, pokud jde o další opatření k úpravám přídělu bezplatných povolenek na emise v důsledku změn úrovní činnosti, v platném znění.“.
3. V § 1 písm. a) se za slovo „letadel“ vkládají slova „, provozovatelů námořních plavidel“.
CELEX 32023L0959
4. V § 2 písm. a) se slova „technická jednotka, ve které“ nahrazují slovy „technicky provázaný samostatně funkční technologický celek nacházející se na jednom místě, ve kterém“, za slovo „zařízení“ se vkládají slova „nebo jeho část“ a za slova „nepovažují stacionární“ se vkládají slova „technologické celky nebo“.
5. V § 2 písm. c) se slova „do atmosféry“ zrušují, za slovo „letectví“ se vkládají slova „nebo námořní dopravy“ a za slovo „letadel“ se vkládají slova „nebo námořních plavidel“.
CELEX 32023L0959
6. V § 2 písm. d) se za slova „která zařízení“ vkládají slova „nebo jeho část“ a na konci textu písmene se doplňují slova „nebo jeho části“.

7. V § 2 písm. f) se za slovo „emise“ vkládají slova „ze zařízení nebo jeho části“.

8. V § 2 písmeno i) zní:
„i) podstatnou změnou v provozu zařízení rozsáhlé rozšíření nebo snížení kapacity, přerušení provozu trvající alespoň 3 měsíce nebo ukončení provozu nebo jeho obnovení po předchozím přerušení trvajícím alespoň 3 měsíce nebo jakákoliv změna podstatně ovlivňující způsob monitorování a vykazování emisí či předpokládané množství vypuštěných emisí“.
Poznámka pod čarou č. 6 se zrušuje.

9. V § 2 se písmeno q) zrušuje.
Dosavadní písmeno r) se označuje jako písmeno q).

10. V § 2 se na konci písmene q) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena r) až u), která včetně poznámky pod čarou č. 31 znějí:
„r) provozovatelem námořního plavidla provozovatel námořního plavidla podle zákona o námořní plavbě31), 
s) plavbou plavba podle čl. 3 písm. c) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/757, o monitorování vykazování a ověřování emisí skleníkových plynů z námořní dopravy, v platném znění,
t) přístavem určení přístav, v němž loď zastaví, aby naložila nebo vyložila náklad nebo aby se mohli nalodit či vylodit cestující, nebo přístav, v němž námořní loď zastaví, aby se vystřídala posádka; vyloučeny jsou zastávky, jejichž jediným účelem je doplnění paliva, získání zásob, vystřídání posádky lodi jiné, než je námořní loď, přemístění do suchého doku nebo provedení oprav lodě nebo vybavení, zastávky v přístavu z důvodu, že loď potřebuje pomoc nebo je v tísni, překládky z lodě na loď prováděné mimo přístavy a zastávky, jejichž jediným účelem je nalezení útočiště před nepříznivým počasím nebo které jsou nutné z důvodu pátracích a záchranných činností, jakož i zastávky kontejnerových lodí v sousedním kontejnerovém překládkovém přístavu,
u) výletní osobní lodí je osobní loď, která nemá nákladní palubu a je určena výhradně pro obchodní přepravu cestujících v kajutách pro nocleh v rámci turistické plavby po moři.
_______________________
31) § 6 odst. 2 zákona č. 61/2000 Sb., o námořní plavbě, ve znění pozdějších předpisů.“.
CELEX 32023L0959
11. V § 3 odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 5 zní:
„(3) Žádost o vydání povolení se podává v elektronické podobě na formuláři. Podrobnosti náležitostí formuláře, jeho formu a datovou strukturu stanoví prováděcí právní předpis.  K žádosti přiloží žadatel plán pro monitorování emisí podle přímo použitelného předpisu Evropské unie5), jehož vzor stanoví prováděcí právní předpis. Žadatel je jediným účastníkem řízení o vydání povolení.
__________________________
 5) Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 2018/2066 ze dne 19. prosince 2018 o monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES a o změně nařízení Komise (EU) č. 601/2012., v platném znění“.

12. V § 3 odstavec 5 zní: 
„(5) Ministerstvo na základě žádosti vydá jedno povolení pro více zařízení, která jsou umístěna v jedné provozovně a jsou provozována nebo účinně kontrolována stejným provozovatelem zařízení. Jestliže je zařízení organizačně či funkčně rozděleno na části, které však nadále tvoří jediné zařízení, může ministerstvo namísto jednoho povolení vydat na základě žádosti pro tyto jednotlivé části jednotlivá povolení. V takovém případě se povolení vydává i k části zařízení, která sama o sobě nepřesahuje hranici rozhodnou pro zařazení do působnosti tohoto zákona.“.
Poznámka pod čarou č. 9 se zrušuje. 

13. V § 3 odst. 6 písm. b) se slova „a úrovní činnosti“ zrušují.

14. V § 3 se za odstavec 6 vkládá nový odstavec 7, který zní:
„(7) Práva a povinnosti z povolení přecházejí na právního nástupce provozovatele zařízení.“.
Dosavadní odstavec 7 se označuje jako odstavec 8.

15. V § 3 odst. 8 se slova „vzor formuláře žádosti o vydání povolení“ nahrazují slovy „podrobné náležitosti, formu a datovou strukturu formuláře žádosti o vydání povolení a vzor plánu pro monitorování emisí“.

16. V § 4 odst. 2 písm. a) se za slovo „povolení“ vkládají slova „nebo podstatné změně v provozu zařízení“.

17. V § 4 návrhu se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní: 

„(3) Ke zrušení povolení na základě poklesu celkového jmenovitého tepelného příkonu pod hranici 20 MW stanovenou pro spalovací zařízení v příloze č. 1 k tomuto zákonu ministerstvo nepřistoupí, pokud je důvodem tohoto poklesu změna výrobních procesů s cílem snížit emise skleníkových plynů a provozovatel zařízení vyjádří zájem setrvat v systému obchodování s povolenkami do konce probíhajícího pětiletého období nebo do konce pětiletého období začínajícího rokem 2026.“.
CELEX 32023L0959
Dosavadní odstavce 3 až 5 se označují jako odstavce 4 až 6.

18. V § 4 odst. 4 se na konci písmene a) doplňuje slovo „nebo“.

19. V § 4 odst. 4 se písmeno b) zrušuje.
Dosavadní písmeno c) se označuje jako písmeno b).

20. V § 4 odst. 6 se číslo „4“ nahrazuje číslem „5“.

21. V poznámce pod čarou č. 10 se slova „zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů“ nahrazují slovy „zákon č. 541/2020 Sb., o odpadech“.

22. Za § 4 se vkládá nový § 4a, který včetně nadpisu a poznámek pod čarou č. 12 a 32 zní:

㤠4a
Dočasné převzetí provozu zařízení na základě rozhodnutí Energetického regulačního úřadu

(1) V případě dočasného převzetí provozu zařízení na základě převzetí povinností držitele licence postupem podle energetického zákona32) ministerstvo změní z moci úřední povolení k emisím tak, že dočasný provozovatel zařízení se stane pověřeným držitelem povolení k emisím, a to na dobu trvání povinnosti poskytovat dodávky nad rámec licence podle energetického zákona32). Na dočasného provozovatele zařízení se vztahují veškerá práva a veškeré povinnosti provozovatele zařízení, vyjma povinnosti vyřadit povolenky za emise vypuštěné ze zařízení před převzetím provozu. Dočasný provozovatel zařízení vyřadí podle § 9 emisní povolenky za emise vypuštěné po dobu, kdy zařízení provozuje. 
(2) V případě předání provozu zařízení zpět původnímu provozovateli zařízení jsou povolenky za emise ze zařízení vykázané a ověřené podle § 15 za část posledního vykazovacího období, kdy je pověřen provozem zařízení dočasný provozovatel zařízení, vyřazeny v předstihu dočasným provozovatelem zařízení nebo je tato povinnost na základě dohody provozovatelů postoupena původnímu provozovateli zařízení. Dočasný provozovatel zařízení může využít bezplatně přidělené povolenky odpovídající vykázané úrovni činnosti za příslušnou část vykazovacího období a v případě, že vydání bezplatně přidělených povolenek k datu ukončení pověření nebylo provedeno, může o toto množství krátit množství jím zajištěných či vyřazených povolenek.
(3) Pro splnění povinnosti vyřazení povolenek podle § 9 za emise vyprodukované původním provozovatelem zařízení původní provozovatel zařízení použije účet zařízení v rejstříku obchodování s povolenkami podle přímo použitelného předpisu Evropské unie12) (dále jen „rejstřík“), kterým na základě rozhodnutí podle odstavce 1 disponuje dočasný provozovatel zařízení. 
____________________________
12) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/1122 ze dne 12. března 2019, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES, pokud jde o fungování registru Unie, v platném znění.
32) § 12 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění pozdějších předpisů.“.

23. V § 6 odst. 1 se za slova „podle § 3“ vkládají slova „, rozhodnutí o změně povolení, kterým na něj přechází povolení k emisím podle § 4 odst. 2 nebo § 4a odst. 1,“.

24. V § 6 odstavec 3 zní: 
„(3) Provozovatel námořního plavidla se stává účastníkem systému obchodování dnem zahájení provozování činnosti v oblasti námořní dopravy uvedené v příloze č. 1 k tomuto zákonu.“.
CELEX 32023L0959
25. V § 6 se za odstavec 3 vkládají nové odstavce 4 a 5, které znějí:
„(4) Provozovatel zařízení, provozovatel námořního plavidla nebo provozovatel letadla do 20 dnů ode dne, kdy se stali účastníkem systému obchodování, požádají správce rejstříku o otevření účtu v rejstříku.
(5) Je-li v povolení k emisím uvedena jako provozovatel zařízení osoba odlišná od skutečného provozovatele zařízení nebo jeho části, vztahují se práva a povinnosti vyplývající pro provozovatele zařízení z tohoto zákona a přímo použitelných předpisů Evropské unie na osobu uvedenou v povolení.“.
Dosavadní odstavce 4 a 5 se označují jako odstavce 6 a 7.

26. V § 6 se na konci odstavce 7 doplňuje věta „Provozovatel námořního plavidla přestává být účastníkem systému obchodování na konci roku, ve kterém nevykonával žádnou činnost v oblasti námořní dopravy uvedenou v příloze č. 1 k tomuto zákonu.“.

27. V § 6a se na konci odstavce 4 doplňuje věta „Provozovatel zařízení vyřadí podle § 9 odst. 1 povolenky za kalendářní rok, v němž zařízení přestalo splňovat podmínky pro udělení výjimky.“.

28. V § 6a odst. 5 se slovo „daný“ zrušuje, za slovo „rok“ se vkládají slova „, v němž zařízení přestalo splňovat podmínky pro udělení výjimky,“ a na konci textu odstavce se doplňují slova „, pokud toto množství povolenek není předmětem posuzování změny podle § 10 odst. 2“.

29. V § 7 odstavec 2 zní:
„(2) Z celkového množství povolenek určených pro provozovatele letadel v letech 2024 a 2025 je 15 % draženo podle pravidel stanovených nařízením Komise o dražbách povolenek8). Kromě toho je ze zbývající části celkového množství povolenek draženo ještě 25 % v roce 2024 a 50 % v roce 2025. Od 1. ledna 2026 jsou draženy veškeré povolenky určené provozovatelům letadel s výjimkou povolenek uvedených v § 13 odst. 2.“.
CELEX 32023L0958
30. V § 7 odstavec 4 zní:
„(4) Výnosy z dražeb povolenek podle odstavců 1 a 2 jsou příjmem Státního fondu životního prostředí s výjimkou výnosů, které odpovídají výdajům 
a) nezbytným k pokrytí administrativních nákladů na fungování systému obchodování a příspěvků mezinárodním organizacím v rámci plnění závazků České republiky v oblasti ochrany klimatu a jsou proto příjmem státního rozpočtu, rozpočtové kapitoly Ministerstva životního prostředí, nebo
b) určeným v souladu se schváleným implementačním plánem podle § 12 odst. 8 pro provozní podporu obnovitelných zdrojů energie uvedených do provozu po dni 31. prosince 2024 a pro kompenzace nepřímých nákladů podle § 11, které jsou příjmem státního rozpočtu, rozpočtové kapitoly Ministerstva průmyslu a obchodu.“.
CELEX 32023L0959
31. V § 7 odstavce 5 a 6 znějí:
„(5) Nespotřebované výdaje státního rozpočtu podle odstavce 4 se každoročně do 31. prosince převedou do rozpočtu Státního fondu životního prostředí. 
(6) Část výnosů z dražeb povolenek podle odstavců 1 a 2, která je příjmem Státního fondu životního prostředí, může být použita pouze k jednomu nebo více z těchto účelů:
a) snížení emisí skleníkových plynů, včetně příspěvku do Globálního fondu pro energetickou účinnost a energii z obnovitelných zdrojů a do Fondu pro přizpůsobení zřízeného na poznaňské konferenci o změně klimatu, na přizpůsobení dopadům změny klimatu a na financování projektů výzkumu a vývoje a demonstračních projektů týkajících se snižování emisí a přizpůsobení změně klimatu, včetně účasti na iniciativách v rámci Evropského strategického plánu pro energetické technologie a evropských technologických platforem,
b) rozvoj obnovitelných zdrojů, sítí pro distribuci elektřiny a technologií, které přispívají k přechodu na bezpečné a udržitelné nízkouhlíkové hospodářství a ke zvýšení energetické účinnosti, včetně výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů od zákazníků a energetických společenství,
c) opatření k předcházení odlesňování a podporu ochrany a obnovy rašelinišť, lesů a dalších suchozemských nebo mořských ekosystémů, včetně opatření, která přispívají k jejich ochraně, obnově a lepšímu řízení, zejména pokud jde o chráněné mořské oblasti, a na zvýšení zalesňování vstřícného vůči biologické rozmanitosti a obnovy zalesnění, a to i v rozvojových zemích, které ratifikují Pařížskou dohodu27), a opatření na převod technologií a snazší přizpůsobení se nepříznivým důsledkům změny klimatu v těchto zemích,
d) zachytávání CO2 v lesních porostech a půdě,
e) ekologicky bezpečné zachytávání a geologické ukládání CO2, zejména z elektráren spalujících pevná fosilní paliva a z řady průmyslových odvětví a pododvětví, včetně těch ve třetích zemích, a technologicky inovativní metody pohlcování uhlíku, jako jsou jeho přímé zachycování ze vzduchu a jeho ukládání,
f) investování do přechodu na způsoby dopravy, které významně přispívají k dekarbonizaci tohoto odvětví, včetně rozvoje osobní a nákladní železniční dopravy a autobusových služeb a technologií šetrných ke klimatu, inovativních technologií a infrastruktury a udržitelných alternativních paliv, jako jsou vodík a amoniak vyráběné z obnovitelných zdrojů, a technologií pohonu s nulovými emisemi, a na financování opatření na podporu dekarbonizace letišť v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva, a o zrušení směrnice 2014/94/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady o zajištění rovných podmínek pro udržitelnou leteckou dopravu,
g) financování výzkumu a vývoje v oblasti energetické účinnosti a čistých technologií v odvětvích, na něž se vztahuje tento zákon,
h) opatření, jejichž cílem je zlepšit energetickou účinnost, rozšířit soustavy zásobování tepelnou energií a zlepšit tepelnou izolaci budov, podpořit účinné a obnovitelné systémy vytápění a chlazení nebo podpořit renovace budov v souladu s příslušnými koncepčními a strategickými dokumenty podle zákona o hospodaření energií33), 
i) poskytování finanční podpory na řešení sociálních aspektů v domácnostech s nižšími a středními příjmy, včetně snížení dopadů daní s nepříznivým účinkem a cíleným snižováním dopadů cel a poplatků za elektřinu z obnovitelných zdrojů,
j) na financování vnitrostátních programů klimatických dividend s prokázaným pozitivním dopadem na životní prostředí, jak je doloženo ve výroční zprávě uvedené v čl. 19 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999,
k) pokrytí administrativních nákladů na řízení systému obchodování,
l) financování opatření v oblasti klimatu ve zranitelných třetích zemích, včetně přizpůsobení se dopadům změny klimatu,
m) podpora rozvoje dovedností a přesměrování pracovních sil s cílem přispět ke spravedlivému přechodu na klimaticky neutrální hospodářství, především v regionech nejvíce dotčených přeměnou pracovních míst, a to v úzké spolupráci se sociálními partnery, a na investice do zvyšování kvalifikace a rekvalifikace pracovníků potenciálně postižených tímto přechodem,
n) řešení zbytkového rizika úniku uhlíku v odvětvích podle přílohy I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/956, s podporou transformace a prosazováním jejich dekarbonizace v souladu s pravidly pro státní podporu, nebo
o) kompenzace nepřímých nákladů podle § 11.“.
CELEX 32023L0959
32. V § 8 odst. 1 se slova „posledního dne měsíce února“ nahrazují slovy „30. června“.
CELEX 32023L0959
33. V § 8 odst. 2 se za slovo „zařízení“ vkládají slova „, provozovatel námořního plavidla“.
34. V § 8 se doplňuje odstavec 4, který zní:
„(4) V případě změny povolení, kterou se mění osoba provozovatele zařízení, převezme nový provozovatel zařízení účet zařízení v rejstříku včetně povolenek a stavu splnění, které jsou k datu převedení účtu na nového provozovatele zařízení na účtu uloženy, nedohodne-li se s původním provozovatelem zařízení jinak.“.

35. V § 9 odst. 1 se poslední věta zrušuje.

36. V § 9 se za odstavec 1 vkládají nové odstavce 2 až 6, které znějí:
„(2) Na provozovatele námořního plavidla se povinnost uvedená v odstavci 1 vztahuje v plném rozsahu, pouze pokud jde o množství povolenek, které odpovídá vykázaným a ověřeným emisím u lodí plavících se z přístavu určení spadajícího do jurisdikce členského státu do přístavu určení spadajícího do jurisdikce členského státu nebo u lodí v kotvišti v přístavu určení spadajícím do jurisdikce členského státu. Provozovatel námořního plavidla vyřadí množství povolenek odpovídající 50 % vykázaných a ověřených emisí za emise z lodí plavících se z přístavu určení
a) spadajícího do jurisdikce členského státu, do přístavu určení mimo jurisdikci členského státu, nebo
b) mimo jurisdikci členského státu do přístavu určení spadajícího do jurisdikce členského státu.
(3) Do 31. prosince 2030 může provozovatel námořního plavidla vyřadit o 5 % méně povolenek, než vyplývá z odstavce 2, pokud jde o emise z lodí ledové třídy IA nebo IA Super nebo rovnocenné ledové třídy podle doporučení Helsinské komise 25/7. Jsou-li úkony spojené s faktickým provozováním plavidla, zejména určení přepravovaného nákladu, trasy a rychlosti plavidla nebo nákup paliva, smluvně převedeny na osobu odlišnou od provozovatele námořního plavidla, má provozovatel námořního plavidla právo požadovat po této osobě náhradu nákladů za odpovídající množství vyřazených povolenek.
CELEX 32023L0959
(4) Na provozovatele letadla se povinnost uvedená v odstavci 1 nevztahuje, pokud jde o emise vyprodukované do 31. prosince 2030 z letů mezi letištěm nacházejícím se v nejvzdálenějším regionu členského státu a letištěm nacházejícím se ve stejném členském státě mimo tento nejvzdálenější region, včetně jiného letiště nacházejícího se ve stejném nejvzdálenějším regionu nebo v jiném nejvzdálenějším regionu téhož členského státu.
(5) Ministerstvo každoročně podle pravidel stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie vydaným podle čl. 12 odst. 8 směrnice 2003/87/ES, v platném znění, provede výpočet výše požadavků na kompenzace emisí provozovatelů letadel v rámci Programu kompenzace a snižování emisí oxidu uhličitého v mezinárodním civilním letectví (program CORSIA) Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) pro lety do států, ze států a mezi státy, jejichž seznam stanovila Komise v přímo použitelném předpisu Evropské unie podle čl. 25a odst. 3 směrnice 2003/87/ES, v platném znění. Do 30. listopadu o této výši informuje provozovatele letadel. 
(6) Provozovatelé letadel každé 3 roky počínaje rokem 2025 k 31. lednu zruší na základě jim určené výše požadavků na kompenzace emisí podle odstavce 5 příslušné množství emisních jednotek uvedených v seznamu stanoveném přímo použitelným předpisem Evropské unie vydaným podle čl. 11a odst. 8 směrnice 2003/87/ES, v platném znění.“.
CELEX 32023L0958, 32023L0959
Dosavadní odstavce 2 až 6 se označují jako odstavce 7 až 11.
37. V § 9 se na konci odstavce 9 doplňuje věta „Povinnost vyřadit povolenky nevzniká ve vztahu k emisím, u kterých bylo způsobem uvedeným v přímo použitelném předpisu Evropské unie vydaném podle č. 12 odst. 3b směrnice 2003/87/ES, v platném znění, určeno, že jsou trvale chemicky vázány v produktu.“.
CELEX 32023L0959

38. V § 9 odst. 11 se slova „provozovatelů zařízení, provozovatelů letadla nebo osob, které byly v předchozím roce provozovatelem letadla“ nahrazují slovy „účastníků systému obchodování“.
CELEX 32023L0959

39. V § 10 odst. 1 se slovo „provozovatele“ nahrazuje slovem „účastníka systému obchodování na účet“. 

40. V § 10 odst. 2 se slovo „února“ nahrazuje slovem „března“ a slovo „upraví“ se nahrazuje slovy „přidělí upravené“.

41. V § 10 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:
„(4) Ministerstvo může z moci úřední přerušit řízení vedené ve věci přidělení bezplatných povolenek podle odstavce 1 nebo ve věci změny množství bezplatných povolenek podle odstavců 2 a 3 do doby, než Komise podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího přechodná pravidla harmonizovaného přidělování bezplatných povolenek na emise14) rozhodne o navrhovaném přidělení nebo změně množství bezplatných povolenek.“
Dosavadní odstavec 4 se označuje jako odstavec 5.

42. V § 10 se za odstavec 5 doplňují odstavce 6 až 11, které včetně poznámek pod čarou č. 33 a 34 znějí:
„(6) Množství bezplatných povolenek se sníží o 20 % v případě, že

a) na zařízení, na které se vztahuje povinnost provést energetický audit nebo zavést certifikovaný systém hospodaření s energií podle zákona o hospodaření energií33), nejsou provedena opatření doporučená ve zprávě o auditu nebo uvedená v akčním plánu vyplývajícím z implementace certifikovaného systému hospodaření s energií, nebo 

b) u zařízení, jejichž úrovně emisí skleníkových plynů jsou vyšší než 80 percentil úrovní emisí pro příslušné referenční úrovně produktu, provozovatel zařízení do 30. května 2024 nepředloží ministerstvu plán klimatické neutrality splňující požadavky uvedené v odstavci 10 písm. a), a to pro každé z těchto zařízení pro činnosti, na něž se vztahuje tento zákon. 

(7) Ke snížení množství bezplatných povolenek podle odstavce 6 písm. a) nedojde, pokud provozovatel zařízení ministerstvu prokáže, že 

a) doba návratnosti investic u příslušných opatření přesáhne 3 roky, 
b) náklady na tyto investice jsou nepřiměřené nebo
c) provedl jiná opatření vedoucí ke snížení emisí skleníkových plynů, která jsou z hlediska snížení emisí skleníkových plynů rovnocenná opatřením doporučeným ve zprávě o auditu nebo certifikovaném systému hospodaření s energií pro dané zařízení.
(8) Snížení množství bezplatných povolenek podle odstavce 6 se provádí způsobem stanoveným přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím přechodná pravidla harmonizovaného přidělování bezplatných povolenek na emise14). Posuzování splnění podmínek stanovených v odstavcích 6 a 7 se řídí přímo použitelným předpisem Evropské unie vydaným podle čl. 10a odst. 1 čtvrtého pododstavce směrnice 2003/87/ES, v platném znění.

(9) Bezplatné povolenky se nepřidělují zařízením v souvislosti s výrobou zboží uvedeného v příloze I nařízení (EU) 2023/95634). Do 31. prosince 2033 se na výrobu zboží uvedeného v příloze I nařízením (EU) 2023/956 zavádějícím mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích přidělují bezplatné povolenky ve sníženém množství za použití faktoru snižujícího přidělování bezplatných povolenek na výrobu tohoto zboží. Tento faktor se rovná 100 % pro období mezi vstupem uvedeného nařízení v platnost a koncem roku 2025 a s výhradou použití ustanovení uvedených v čl. 36 odst. 2 písm. b) nařízení (EU) 2023/956 se rovná 97,5 % v roce 2026, 95 % v roce 2027, 90 % v roce 2028, 77,5 % v roce 2029, 51,5 % v roce 2030, 39 % v roce 2031, 26,5 % v roce 2032 a 14 % v roce 2033.

(10) Ministerstvo přidělí na období let 2026 až 2030 další bezplatné povolenky ve výši 30 % množství určeného podle § 10 odst. 1 provozovatelům zařízení pro dálkové vytápění podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího přechodná pravidla harmonizovaného přidělování bezplatných povolenek na emise. Podmínkou přidělení těchto povolenek je 
a) předložení plánu klimatické neutrality ministerstvu podle požadavků stanovených prováděcím nařízením Komise (EU) 2023/2441 ze dne 31. října 2023, kterým se stanoví pravidla pro uplatňování směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES, pokud jde o obsah a formát plánů klimatické neutrality potřebných pro přidělování bezplatných povolenek na emise, a 
b) závazek provozovatele zařízení investovat objem prostředků odpovídající hodnotě těchto získaných dalších bezplatných povolenek do výrazného snížení emisí do roku 2030 v souladu s plánem klimatické neutrality podle písmene a).

(11) Dosažení cílů a milníků plánu klimatické neutrality podle odstavce 6 písm. b) a odstavce 10 musí být potvrzeno ověřením akreditovanou osobou podle § 15 odst. 4 ve lhůtě do 31. prosince 2025 a poté do 31. prosince každého pátého roku. 
CELEX 32023L0959
______________________
33) Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů.
34) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/956 ze dne 10. května 2023, kterým se zavádí mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích.“.

43. Na konci poznámky pod čarou č. 14 se doplňuje věta „Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/1842.“.

44. V § 11 odst. 1 větě první se slova „prostředků státního rozpočtu“ nahrazují slovy „peněžních prostředků“ a slovo „značné“ nahrazuje slovem „skutečné“.
CELEX 32023L0959

45. V § 11 odst. 1 větě druhé se slova „ze státního rozpočtu“ zrušují.

46. V § 11 odst. 1 se věta poslední nahrazuje větami „Poskytování kompenzací musí být v souladu předpisy Evropské unie pro oblast veřejné podpory35). Kompenzace se nevztahuje na nepřímé náklady, na které se podle pravidel stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie14) vztahuje přidělování bezplatných povolenek“.
Poznámka pod čarou č. 35 zní: „35) Sdělení Komise 2020/C 317/04 - Pokyny k některým opatřením státní podpory v souvislosti se systémem obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů po roce 2021. Sdělení Komise 2021/C 528/01, kterým se doplňují Pokyny k některým opatřením státní podpory v souvislosti se systémem obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů po roce 2021.“.
CELEX 32023L0959

47. V § 11 odst. 2 se na konci písmene a) doplňují slova: „podle předpisů Evropské unie pro oblast veřejné podpory35)“ a slovo „a“ se nahrazuje čárkou.
CELEX 32023L0959

48. V § 11 odst. 2 písm. b) se tečka nahrazuje slovem „a“ a doplňuje se písmeno c), které zní:
„c) splňuje požadavky na provedení energetického auditu nebo alternativního opatření, které stanoví prováděcí právní předpis.“.
CELEX 32023L0959

49. V § 11 odst. 4 se slova „května roku následujícího po“ nahrazují slovem „prosince“ a slovo „června“ se nahrazuje slovem „března“.
50. § 11 odst. 5 se za písmeno c) vkládá nové písmeno d), které zní:
„d) požadavky na provedení energetického auditu a na alternativní opatření,“.
Dosavadní písmena d) a e) se označují jako písmena e) a f).
51. § 12 včetně nadpisu zní:
㤠12
Správa peněžních prostředků z Modernizačního fondu 
 a výnosů z dražeb povolenek


	(1) Peněžní prostředky přidělené České republice z Modernizačního fondu podle čl. 10d směrnice 2003/87/ES, v platném znění, (dále jen „prostředky Modernizačního fondu“) jsou příjmem rozpočtu Státního fondu životního prostředí. Prostřednictvím Modernizačního fondu se využijí rovněž veškeré povolenky podle čl. 10c odst. 4 směrnice 2003/87/ES, v platném znění, a 50 % povolenek podle čl. 10 odst. 2 písm. b) směrnice 2003/87/ES, v platném znění. 
(2) Prostředky Modernizačního fondu se použijí na podporu investic do modernizace energetických soustav a zlepšení energetické účinnosti. Podporované jsou investice, které jsou v souladu s cíli směrnice 2003/87/ES, v platném znění, jakož i s cíli sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019 o Zelené dohodě pro Evropu a nařízením nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 ze dne 30. června 2021, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (ES) č. 401/2009 a nařízení (EU) 2018/1999 („evropský právní rámec pro klima“) a s dlouhodobými cíli vyjádřenými v Pařížské dohodě27).
 (3) Prostředky Modernizačního fondu odpovídající alespoň 80 % výnosů z povolenek uvedených v čl. 10 odst. 1 třetím pododstavci směrnice 2003/87/ES, v platném znění, a z povolenek podle odstavce 1 věty druhé a nejméně 90 % výnosů z povolenek uvedených v čl. 10 odst. 1 čtvrtém pododstavci směrnice 2003/87/ES, v platném znění, se použijí na podporu investic do
a)	výroby a využívání elektřiny z obnovitelných zdrojů, včetně obnovitelného vodíku,
b)	vytápění a chlazení z obnovitelných zdrojů,
c)	snížení celkové spotřeby energie prostřednictvím zlepšení energetické účinnosti, a to i v oblasti průmyslu, dopravy, budov, zemědělství a nakládání s odpady,
d)	skladování energie a modernizace energetických soustav včetně řízení poptávky, soustav zásobování tepelnou energií, sítí pro distribuci elektřiny a rozšíření přeshraničního propojení a infrastruktury pro mobilitu s nulovými emisemi,
e)	podpory domácností s nižšími příjmy za účelem zamezit vzniku energetické chudoby a modernizovat systémy vytápění nebo
f)	transformace v regionech postižených těžbou uhlí spočívající v podpoře přemístění pracovníků na nová pracovní místa, jejich rekvalifikaci a zvyšování kvalifikace, vzdělávání a iniciativy v oblasti hledání zaměstnání a v podpoře nově zakládaných podniků.
(4) Z Modernizačního fondu se, nejde-li o případ uvedený v odstavci 5, neposkytuje žádná podpora na zařízení na výrobu elektřiny využívající fosilní paliva. 
(5) Prostředky Modernizačního fondu
a) podle odstavce 1 věty druhé mohou být použity na investice do plynných fosilních paliv,
b) odpovídající výnosům z povolenek podle čl. 10 odst. 1 třetího pododstavce směrnice 2003/87/ES, v platném znění, mohou být použity na investice do plynných fosilních paliv, za předpokladu, že se příslušná činnost považuje za environmentálně udržitelnou podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 a je odůvodněna zajištěním energetické bezpečnosti a zároveň jsou povolenky vydraženy pro 
1. výrobu energie před 31. prosincem 2027 a 
2. investice zahrnující následné využívání plynu před 31. prosincem 2028.
(6) Část prostředků Modernizačního fondu, která odpovídá výnosu z povolenek podle čl. 10c odst. 4 směrnice 2003/87/ES, v platném znění, se použije přednostně na podporu projektů provozovatelů zařízení na výrobu elektřiny za účelem modernizace, diverzifikace a dekarbonizace odvětví energetiky. 
CELEX 32023L0959
 (7) Ministr životního prostředí zřídí Výbor pro využití peněžních prostředků z dražeb povolenek a Modernizačního fondu jako svůj poradní orgán složený ze zástupců ministerstva, Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva financí, Ministerstva dopravy, Ministerstva zemědělství, Ministerstva pro místní rozvoj, Ministerstva práce a sociálních věcí a Státního fondu životního prostředí. Výbor zejména projednává a doporučuje ke schválení základní koncepční a implementační dokumenty související s využitím těchto peněžních prostředků.
(8) Ministr životního prostředí a ministr průmyslu a obchodu předkládají společně každoročně do 30. září vládě ke schválení implementační plán pro využití prostředků z Modernizačního fondu a z dražeb povolenek s uvedením podílů alokací pro oblasti podpory na následující rok.
(9) Vláda zřídí pětičlennou Radu pro využití výnosů z dražeb povolenek (dále jen „Rada“) jako svůj poradní orgán. Vláda jmenuje a odvolává členy Rady a schvaluje statut a jednací řád Rady, které stanoví podrobnosti týkající se její činnosti a způsobu jednání. Rada zejména projednává a schvaluje podmínky pro využití prostředků v oblastech podpory na následující období navržené ministrem životního prostředí. V případě, že s tímto návrhem Rada nevysloví souhlas, předloží jej k rozhodnutí vládě spolu se svým stanoviskem.“.
52. V § 13 odstavec 1 zní:
„(1) Ministerstvo rozhodnutím z moci úřední přidělí bezplatné povolenky na roky 2024 a 2025 provozovatelům letadel v množství stanoveném postupem podle přílohy č. 5 k tomuto zákonu.  Správce rejstříku tyto povolenky převede na účet provozovatele letadla do 30. června daného roku. Od 1. ledna 2026 nejsou přidělovány provozovatelům letadel žádné bezplatné povolenky s výjimkou povolenek přidělovaných na žádost podle odstavce 2.“.
CELEX 32023L0958

53. V § 13 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2) Ministerstvo každoročně přidělí na žádost provozovatele obchodní letecké dopravy bezplatné povolenky pro používání udržitelných leteckých paliv a jiných leteckých paliv způsobilých pro splnění povinnosti uvedené v čl. 4 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2405, o zajištění rovných podmínek pro udržitelnou leteckou dopravu (Iniciativa pro letecká paliva ReFuelEU). Tyto povolenky se přidělují podle pravidel stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie vydaným podle čl. 3c odst. 6 směrnice 2003/87/ES, v platném znění, a v množství vypočteném podle přílohy č. 5 k tomuto zákonu. Žádost se podává v elektronické podobě.“.
CELEX 32023L0958
Dosavadní odstavce 2 až 9 se označují jako odstavce 3 až 10.

54. V § 13 odst. 3 se věty první až pátá zrušují.
55. V § 13 se odstavce 4 až 10 zrušují.

56. V § 15 odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 36 zní:
„(3) Provozovatel námořního plavidla zjišťuje a vykazuje emise podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího monitorování, vykazování a ověřování emisí skleníkových plynů z námořní dopravy36).
______________________
36) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/957 ze dne 10. května 2023, kterým se mění nařízení (EU) 2015/757 s cílem zajistit, aby byly do systému EU pro obchodování s emisemi začleněny činnosti v oblasti námořní dopravy a aby byly monitorovány, vykazovány a ověřovány emise dalších skleníkových plynů a emise z dalších typů lodí.“.
CELEX 32023L0959
57. V § 15 odst. 4 se slova „nebo údajů o tunokilometrech podle odstavce 3“ zrušují.

58. V § 15 se za odstavec 5 vkládají nové odstavce 6 a 7, které znějí:
„(6) Provozovatel letadla monitoruje dopady oxidů dusíku, částic sazí, oxidovaných sloučenin síry a dopady vodních par, včetně kondenzačních stop, z letadla provádějícího činnost v oblasti letectví podle přílohy č. 1 k tomuto zákonu na klima (dále jen „dopady jiných látek z letectví než CO2“) a podává podle požadavků přímo použitelného předpisu Evropské unie vydaného podle čl. 14 odst. 5 směrnice 2003/87/ES, v platném znění, jednou ročně ministerstvu ověřenou zprávu o dopadech způsobených uvolňováním těchto látek z každého jím provozovaného letadla.
CELEX 32023L0958
 (7) Provozovatel námořního plavidla zajistí ověření vykazovaných souhrnných údajů o emisích podle pravidel ověřování a akreditace stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím monitorování, vykazování a ověřování emisí skleníkových plynů z námořní dopravy36).“
CELEX 32023L0959
Dosavadní odstavec 6 se označuje jako odstavec 8.

59. V § 18 odst. 2 písm. a) se číslo „5 000 000“ nahrazuje číslem „20 000 000“, za slova „písmene a),“ se vkládá text „c), e),“ a  na konci textu písmene se doplňují slova „nebo v případě opakovaného spáchání přestupku podle písmene a), f) nebo g) od 1 000 000 Kč do výše odpovídající částce 100 EUR zvýšené od roku 2013 o hodnotu harmonizovaného indexu spotřebitelských cen (HICP) vyjádřenou jako průměrný roční index změny cen za 1 tunu CO2, která byla ze zařízení v souvislosti s přestupkem podle písmene a, f) nebo g) vypuštěna; odpovídající výší pokuty se rozumí částka v korunách českých vypočítaná podle kurzu české koruny k euru vyhlášenému Českou národní bankou21) pro poslední den kalendářního měsíce předcházejícího měsíci, v němž je pokuta uložena; pokud není údaj o emisích ze zařízení dostupný nebo není spolehlivý, může ministerstvo emise stanovit podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů 5)“.
60. V § 18 odst. 2 se písmeno b) zrušuje.
Dosavadní písmena c) až e) se označují jako písmena b) až d).
61. V § 18 se doplňuje odstavec 3, který zní:
"(3) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) lze vedle pokuty uložit také zastavení činnosti.“.
62. V § 19 odst. 1 písm. b) zní:
„b) v rozporu s § 15 odst. 6 nemonitoruje stanoveným způsobem dopady jiných látek z letectví než CO2 nebo nepodá ověřenou zprávu o dopadech těchto látek.“
CELEX 32023L0958
63. V § 19 se doplňují odstavce 3 a 4, které znějí:
„(3) Provozovatel námořního plavidla se dopustí přestupku tím, že 
a) v rozporu s § 15 odst. 3 nezjišťuje nebo nevykazuje emise stanoveným způsobem, 
b) v rozporu s § 15 odst. 6 nezajistí ověření vykazovaných souhrnných údajů o emisích stanoveným způsobem, 
c) v rozporu s § 6 odst. 3 nepožádá o zřízení účtu v rejstříku nebo 
d) v rozporu s přímo použitelným předpisem Evropské unie upravujícím registr Unie pro obchodování s povolenkami12) neposkytne správci rejstříku stanovené informace pro zřízení účtu v rejstříku nebo neoznámí správci rejstříku změnu údajů, o kterých ho informoval.
(4) Za přestupek podle odstavce 3 lze uložit pokutu do 
a) 20 000 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene a), 
b) 500 000 Kč, jde-li o přestupek podle písmene b), c) nebo d).“.
CELEX 32023L0959
64. V § 20 odst. 2 větě první se slova „lze uložit pokutu“ nahrazují slovy „se uloží pokuta“ a slovo „dubna“ se nahrazuje slovem „září“.

65. V § 20 odst. 2 se za větu první vkládá věta: „Od uložení pokuty nelze upustit.“.

66. V § 21 odstavec 2 zní:
„(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 500 000 Kč.“
67. § 24 se zrušuje.
68. V § 25 odstavec 1 zní:
„(1) Přestupky podle § 18 odst. 1 písm. d), § 19 odst. 3 a § 20 projednává ministerstvo a přestupky podle § 18 odst. 1 písm. a) až c) a e) až g), § 19 odst. 1 a 2, § 21 a 22 projednává Česká inspekce životního prostředí (dále jen „inspekce“).“.

69. V § 25 se odstavec 4 zrušuje.

70. V § 26 odst. 1 se za písmeno f) vkládají nová písmena g) a h), která znějí:
„g) vykonává působnost příslušného orgánu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího registr Unie pro obchodování s povolenkami12),
h) vykonává působnost příslušného orgánu podle směrnice 2023/959 ve vztahu k námořním plavidlům plujícím pod státní vlajkou České republiky,“.
Dosavadní písmeno g) se označuje jako písmeno i).

71. V § 26 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:
„(2) Ministerstvo může za účelem zjištění skutečného stavu zařízení a případných změn v provozu zařízení podle § 4 nebo při podezření z neplnění povinností stanovených tímto zákonem provést kontrolu v místě provozu zařízení. Pro tyto účely si může od provozovatele zařízení vyžádat dokumentaci vztahující se k plnění povinností vyplývajících z účasti v systému obchodování a dokumentaci prokazující kapacitu a způsob provozu zařízení.“.
Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.
72. V § 26 odst. 3 se slova „a v plánu pro monitorování údajů o tunokilometrech“ zrušují.

73. § 27 se včetně poznámky pod čarou č. 22 zrušuje.

74. V příloze č. 1 se v prvním řádku u činnosti „Spalování paliv v zařízeních s celkovým jmenovitým tepelným příkonem vyšším než 20 MW“ doplňuje text: „Od 1. ledna 2024 spalování paliv v zařízeních na spalování komunálního odpadu s celkovým jmenovitým tepelným příkonem vyšším než 20 MW pro účely zjišťování, vykazování a ověřování emisí podle § 15“.
75. V příloze č. 1 ve druhém řádku se na konci názvu činnosti doplňují slova „, kde se provozují spalovací jednotky s celkovým jmenovitým tepelným příkonem vyšším než 20 MW“.
76. V příloze č. 1 v sedmém řádku se na konci názvu činnosti doplňují slova „nebo oxidu hlinitého“.
77. V příloze č. 1 v patnáctém řádku se slova „kde se provozují spalovací zařízení s celkovým jmenovitým tepelným příkonem vyšším než 20 MW“ nahrazují slovy „o výrobní kapacitě kalcinovaného sádrovce nebo sušeného sekundárního sádrovce větší než 20 t denně“.
78. V příloze č. 1 v osmnáctém řádku se slova „kde se provozují spalovací jednotky s celkovým jmenovitým tepelným příkonem vyšším než 20 MW“ nahrazují slovy „o výrobní kapacitě větší než 50 t denně“.
79. V příloze č. 1 ve dvacátém čtvrtém řádku název činnosti zní „Výroba vodíku (H2) a syntetického plynu o výrobní kapacitě větší než 5 t denně“.
80. V příloze č. 1 ve dvacátém sedmém řádku se slovo „potrubím“ zrušuje.
81. V příloze č. 1 se v tabulce u činnosti „Letectví“ za větu první vkládá věta:
„Lety mezi letišti, která se nacházejí ve dvou různých státech uvedených v přímo použitelném předpisu Evropské unie podle čl. 25a odst. 3 směrnice 2003/87/ES, jakož i lety mezi Švýcarskem nebo Spojeným královstvím a státy uvedenými v přímo použitelném předpisu Evropské unie podle čl. 25a odst. 3 směrnice 2003/87/ES a pro účely čl. 12 odst. 6 a 8 a čl. 28c jakékoli další lety mezi letišti, která se nacházejí ve dvou různých třetích zemích, uskutečněné provozovateli letadel, kteří splňují všechny tyto podmínky:
a) jsou držiteli osvědčení leteckého provozovatele vydaného členským státem nebo jsou zapsáni v rejstříku v členském státě, včetně jeho nejvzdálenějších regionů a území či jeho závislých území, a
b) od 1. ledna 2021 produkují roční emise CO2 vyšší než 10 000 tun z používání letadel s maximální schválenou vzletovou hmotností vyšší než 5 700 kg při provádění letů podle této přílohy, s výjimkou letů s odletem a příletem v témž členském státě, včetně jeho nejvzdálenějších regionů; pro účely tohoto písmene se nezohledňují emise z následujících typů letů:
1. letů pro účely státu;
2. humanitárních letů;
3. letů souvisejících s poskytováním záchranné lékařské péče;
4. vojenských letů;
5. protipožárních letů;
6. letů předcházejících humanitárnímu, lékařskému nebo protipožárnímu letu nebo následujících po těchto letech, pokud byly uskutečněny stejným letadlem a byly nutné k provedení souvisejících humanitárních, lékařských nebo protipožárních činností nebo k přemístění letadla po těchto činnostech pro jeho další činnost.“.
CELEX 32023L0958
82. V příloze č. 1 se v tabulce u činnosti „Letectví“ v písmenu i) číslo „30 000“ nahrazuje číslem „50 000“.
CELEX 32023L0958
83. V příloze č. 1 se v tabulce u činnosti „Letectví“ na konci písmene j) čárka nahrazuje středníkem a doplňuje se text: „lety podle písmen m) a n) nebo uskutečňované výhradně za účelem přepravy vládnoucích panovníků a jejich nejbližší rodiny, hlav států, předsedů vlád a ministrů členských států během jejich služebních cest nemohou být na základě tohoto písmena vyloučeny,“.
CELEX 32021R1416
84. V příloze č. 1 se v tabulce u činnosti „Letectví“ v písmenu k) slova „od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2016“ nahrazují slovy „do 31. prosince 2026“ a na konci textu písmene se doplňují slova „,s výjimkou letů na letiště nacházející se ve Spojeném království nebo ve Švýcarsku“.
CELEX 32023L0959
85. V příloze č. 1 v tabulce u činnosti „Letectví“ se písmeno l) zrušuje.
Dosavadní písmeno m) se označuje jako písmeno l).

86. V příloze č. 1 v tabulce u činnosti „Letectví“ se na konci písmene l) tečka nahrazuje čárkou a doplňují písmena m) a n), která znějí:
„m) lety z letišť nacházejících se ve Švýcarsku na letiště nacházející se v Evropském hospodářském prostoru,
 n) lety z letišť nacházejících se ve Spojeném království na letiště nacházející se v Evropském hospodářském prostoru.“.  
CELEX 32021R1416
87. V příloze č. 1 se na konci tabulky doplňuje řádek, který zní:
 „
	Námořní doprava
Plavba námořních plavidel o hrubé prostornosti 5 000 tun a více při plavbách za účelem obchodní přepravy nákladu nebo cestujících z posledního přístavu určení těchto lodí do přístavu určení spadajícího do jurisdikce některého členského státu a z přístavu určení spadajícího do jurisdikce některého členského státu do příštího přístavu určení těchto lodí, jakož i uvnitř přístavů určení spadajících do jurisdikce některého členského státu. 

Tato činnost nezahrnuje:

a) do 31. prosince 2026 kabotážní plavbu podle zákona o námořní plavbě,

b) do 31. prosince 2030 plavby uskutečňované osobními loděmi, které nejsou výletními loděmi, a loděmi typu ro-pax mezi přístavy uvedenými v seznamu zveřejněném Evropskou komisí podle čl. 12 odst. 3-d. směrnice 2003/87/ES, v platném znění, činnosti těchto lodí v přístavu v souvislosti s těmito plavbami,

c) do 31. prosince 2030 plavby uskutečňované osobními loděmi nebo loděmi typu ro-pax v rámci nadnárodní smlouvy o veřejných službách nebo nadnárodních závazků veřejné služby, a z činnosti těchto lodí v přístavu v souvislosti s těmito plavbami, pokud tak stanoví Evropská komise podle čl. 12 odst. 3-c. směrnice 2003/87/ES, v platném znění,

d) do 31. prosince 2030 plavby mezi přístavem nacházejícím se v nejvzdálenějším regionu členského státu a přístavem nacházejícím se v témže členském státě, včetně plaveb mezi přístavy v nejvzdálenějším regionu a plaveb mezi přístavy v nejvzdálenějších regionech téhož členského státu a z činnosti těchto lodí v přístavu v souvislosti s těmito plavbami.
	Oxid uhličitý

Od 1.ledna 2026 oxid uhličitý, methan a oxid dusný


„ 
CELEX 32023L0958

88. V příloze č. 1 bod 1 pod tabulkou zní:
„1. Mezi činnosti uvedené v této příloze nespadají činnosti provozované v zařízení, jehož emise ze spalování biomasy splňující kritéria udržitelnosti stanovená zákonem o podporovaných zdrojích energie37) přispívají v průměru více než 95 % k celkovým průměrným emisím skleníkových plynů za předchozí relevantní pětileté období podle čl. 11 odst. 1 druhého pododstavce směrnice 2003/87/ES, v platném znění.“.
CELEX 32023L0959
37) Zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

89. V příloze č. 1 bodu 4 pod tabulkou se slova „a jednotkám využívajícím výhradně biomasu“ zrušují“.

90. V příloze č. 1 se pod tabulkou doplňuje bod 7, který zní:
„7. Pro účely posouzení výše emisí rozhodné pro zahrnutí provozovatele letadla do systému obchodování s povolenkami se použijí údaje organizace EUROCONTROL, údaj o množství emisí ověřený akreditovanou osobou podle § 2 písm. g) nebo jiný údaj zjištěný v souladu s pravidly upravenými přímo použitelnými předpisy Evropské unie upravujícími ověřování emisí skleníkových plynů pro účely systému obchodování s povolenkami.5)17)“.

91. V příloze č. 4 části II se slova „a výkaz údajů o tunokilometrech podle § 15 odst. 3 obsahují“ nahrazují slovem „obsahuje“.

92. Doplňuje se příloha č. 5, která zní:

„Příloha 5

Postup stanovení množství bezplatných povolenek pro provozovatele letadel

A. Výpočet množství bezplatných povolenek pro provozovatele letadel na rok 2024 a 2025

1. Z celkového množství povolenek určených pro provozování letadel v roce 2024 stanoveného rozhodnutím Komise (EU) 2023/2440 ze dne 27. října 2023 o celkovém množství povolenek pro celou Unii, které mají být přiděleny provozovatelům letadel v rámci systému EU pro obchodování s emisemi na rok 2024, vyplyne souhrnné množství bezplatných povolenek pro rok 2024 a pro rok 2025, a to na základě odečtení podílu povolenek, které musí být draženy (§ 7 odst. 2), od tohoto celkového množství. 
2. Na základě výkazů ověřených emisí za rok 2023 se určí podíly jednotlivých provozovatelů letadel na celkových emisích z letecké dopravy. Úměrně k těmto podílům ministerstvo stanoví množství povolenek jednotlivým provozovatelům letadel na rok 2024 a na rok 2025.

B. Pravidla pro výpočet množství bezplatných povolenek pro obchodní letecké dopravy pro používání udržitelných leteckých paliv

1. Povolenky se přidělují na pokrytí cenového rozdílu, popřípadě jeho příslušné části podle podmínek uvedených v bodu 3, mezi používáním fosilního petroleje a cenou způsobilých leteckých paliv s přihlédnutím k pobídkám vyplývajícím z ceny uhlíku a z harmonizovaných minimálních úrovní zdanění fosilních paliv. Cenový rozdíl pro výpočet přídělu bezplatných povolenek je každoročně zveřejněn Evropskou komisí v Úředním věstníku EU.
2. Pro přidělení bezplatných povolenek jsou způsobilá pouze udržitelná letecká paliva a jiná paliva způsobilá k započtení pro splnění povinnosti podle čl. 4 odst. 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/2405 ze dne 18. října 2023 o zajištění rovných podmínek pro udržitelnou leteckou dopravu (Iniciativa pro letecká paliva ReFuelEU).
3. Přidělované povolenky se vztahují na
a) 70 % zbývajícího cenového rozdílu mezi používáním fosilního petroleje a vodíku z obnovitelných zdrojů energie a pokročilých biopaliv ve smyslu čl. 2 druhého pododstavce bodu 34 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001, v platném znění, která mají nulový emisní faktor; 
b) 95 % zbývajícího cenového rozdílu mezi používáním fosilního petroleje a obnovitelných paliv nebiologického původu v souladu s článkem 25 směrnice (EU) 2018/2001, v platném znění, používaných v letectví, která mají nulový emisní faktor; 
c) 100 % zbývajícího cenového rozdílu mezi použitím fosilního petroleje a jakéhokoli způsobilého leteckého paliva, které není získáno z fosilních paliv, na letištích, která se nacházejí na ostrovech o rozloze menší než 10 000 km2 a bez silničního nebo železničního spojení s pevninou, na letištích, která nejsou dostatečně velká, aby mohla být definována jako letiště Unie v souladu s nařízením o zajištění rovných podmínek pro udržitelnou leteckou dopravu, a na letištích nacházejících se v některém nejvzdálenějším regionu; 
d) 50 % zbývajícího cenového rozdílu mezi použitím fosilního petroleje a jakéhokoli způsobilého leteckého paliva, které není získáno z fosilních paliv, v jiných případech než v případech uvedených v písmenech a), b) a c).
4. Pokud je pro daný rok poptávka po povolenkách pro použití udržitelných leteckých paliv vyšší než dostupnost povolenek, sníží se množství povolenek jednotným způsobem pro všechny provozovatele letadel, kterých se přidělení pro daný rok týká.
CELEX 32023L0958


Čl. II
Přechodná ustanovení
1. Výnosy z dražeb povolenek podle § 7 odst. 1 a 2 zákona č. 383/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jsou do konce roku 2025 příjmem státního rozpočtu. Tyto výnosy mohou být použity pouze k účelům uvedeným v § 7 odst. 6 zákona č. 383/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.
2. Za rok 2024 je provozovatel námořního plavidla povinen vyřadit nejméně 40 % povolenek z počtu podle § 9 odst. 2 zákona č. 383/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 
3. Za rok 2025 je provozovatel námořního plavidla povinen vyřadit nejméně 70 % povolenek z počtu podle § 9 odst. 2 zákona č. 383/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona. 
CELEX 32023L0959
4. Zprávu o dopadech jiných látek z letectví než CO2 podle § 15 odst. 6 zákona č. 383/2012 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, podává provozovatel letadla poprvé v roce 2026 za rok 2025.
CELEX 32023L0958

Čl. III
Účinnost
Tento zákon nabývá účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení, s výjimkou čl. I bodů 88 a 89, které nabývají účinnosti k 1. lednu 2026.
CELEX32023L0958, 32023L0959


DŮVODOVÁ ZPRÁVA

OBECNÁ ČÁST
A Zhodnocení platného právního stavu, včetně zhodnocení současného stavu ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti žen a mužů
V současné době je oblast fungování systému obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů upravena zákonem č. 383/2012 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „zákon“), který zapracovává do české legislativy požadavky plynoucí ze směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Unii (dále také jen „Směrnice“). Poslední novelizace zákona proběhla zákonem č. 1/2020 Sb., který implementoval revizi Směrnice provedenou v roce 2018 (Směrnice Rady (EU) 2018/410 ze dne 14. března 2018, kterou se mění směrnice 2003/87/ES za účelem posílení nákladově efektivních způsobů snižování emisí a investic do nízkouhlíkových technologií a rozhodnutí (EU) 2015/1814).
Tzv. evropský systém emisního obchodování (European Union Emissions Trading Scheme – EU ETS) má za cíl podpořit snižování emisí skleníkových plynů nákladově efektivním a ekonomicky účinným způsobem. Systém začal fungovat v roce 2005 a je uskutečňován v rámci jednotlivých obchodovacích období (v současné době probíhá čtvrté obchodovací období 2021-2030). Výše citovaný zákon v souladu s příslušnou směrnicí určuje, které činnosti produkující skleníkové plyny spadají do jeho působnosti (příloha č. 1 zákona) a stanoví povinnosti provozovatelů zařízení, v nichž tyto činnosti probíhají. Mezi základní povinnosti patří provozovat zařízení pouze na základě a v souladu s vydaným povolením k emisím skleníkových plynů, mít zřízen účet v rejstříku obchodování s povolenkami, monitorovat a vykazovat každoročně emise stanoveným způsobem. Obdobně jako provozovatelé zařízení mají povinnost zřizovat účet v rejstříku a vykazovat emise také provozovatelé letadel. Podle vykázaného množství emisí pak provozovatelé zařízení i provozovatelé letadel odevzdávají odpovídající množství emisních povolenek za uplynulý kalendářní rok. Část povolenek je provozovatelům na základě unijních pravidel přidělována zdarma.
Práva a povinnosti provozovatelů i příslušných orgánů veřejné moci určují také přímo použitelné předpisy, a to zejména Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/2066 o monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů, Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/2067 o ověřování údajů a akreditaci ověřovatelů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES a Nařízení Komise v přenesené pravomoci 2019/1122, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES, pokud jde o fungování registru Unie.
Ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti žen a mužů nezakládá stávající právní úprava s ohledem na svůj věcný charakter žádné rozdíly.

B Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy, včetně dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti žen a mužů
Návrh zákona si klade za cíl v první řadě implementovat ustanovení směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/959 ze dne 10. května 2023, kterou se mění směrnice 2003/87/ES o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Unii, rozhodnutí (EU) 2015/1814 o vytvoření a uplatňování rezervy tržní stability pro systém Unie pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a rovněž směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/958 ze dne 10. května 2023, kterou se mění směrnice 2003/87/ES, pokud jde o příspěvek letectví k cíli Unie snížit emise v celém hospodářství a o řádné zavedení celosvětového tržního opatření.
Uvedené směrnice revidují dosavadní úpravu EU ETS, zejména tím, že 
a) systém zahrnuje nově sektory, které dosud nebyly na této úrovni upraveny
b) mění nastavení požadavků na využití výnosů z dražeb emisních povolenek
c) konsoliduje celkové množství povolenek v sektoru letecké dopravy a v rámci rozšíření působnosti na lety mimo EU zajišťuje integraci systému EU ETS s postupy pro program CORSIA.
Ad a): 
Námořní doprava
Rozšíření systému EU ETS na námořní dopravu bude zahrnovat polovinu emisí z lodí připlouvajících do přístavu spadajícího do jurisdikce členského státu z přístavu mimo jurisdikci členského státu, polovinu emisí z lodí plavících se z přístavu spadajícího do jurisdikce členského státu do přístavu mimo jurisdikci členského státu, všechny emise z lodí připlouvajících do přístavu spadajícího do jurisdikce členského státu z přístavu spadajícího do jurisdikce členského státu a všechny emise v rámci přístavu spadajícího do jurisdikce členského státu. Působnost členského státu ve vztahu k provozovateli námořního plavidla je dána v principu zápisem v jeho námořním rejstříku. 
S ohledem na skutečnost, že Česká republika je vnitrozemský stát, který ve své jurisdikci nemá žádný námořní přístav a zároveň není v českém námořním rejstříku registrována žádná obchodní námořní loď, implementovaná právní úprava je v současné době v praxi nevyužitelná. Nicméně nelze vyloučit, že by v budoucnu teoreticky mohlo k zapsání relevantních námořních plavidel do rejstříku dojít (ČR nemá uzavřený námořní rejstřík).  Proto také nelze ponechat předmětnou část směrnice netransponovanou a je třeba ji v českém právním řádu promítnout. 
„ETS 2“
Směrnice se vztahuje nově na spotřebu paliv (tuhých, kapalných i plynných) používaných ke spalování v odvětvích komerčních a rezidenčních budov (vytápění), silniční dopravy, energetiky a průmyslu a stavebnictví (mimo těch, která spadají již do ETS 1). Vzhledem k odlišnostem z hlediska základního nastavení této právní úpravy (odlišné regulované subjekty, nastavení jejich práv a povinností, odlišné kontrolní a monitorovací mechanismy atd.) je materie vztahující se k ETS 2 projednávána samostatně. Transpozice této části směrnice (nová hlava IVa) tedy není součástí předkládaného návrhu.
Ad b):
Pokud jde o nastavení využití výnosů, tato úprava je zásadní z hlediska dopadů na ekonomiku, energetiku, konkurenceschopnost průmyslu a sociální situaci nízkopříjmových domácností. Výše uvedený unijní předpis nově vyžaduje, aby veškeré výnosy z dražeb povolenek členské státy využily na stanovené účely v oblasti klimatu. S tím se pojí také vnitrostátní úprava kompetencí při nakládání s těmito prostředky. Blíže k tomu viz níže Zvláštní část a rovněž Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace (RIA). 
Ad c):
Revize směrnice v rámci sektoru „ETS 1“ také konsoliduje celkové množství povolenek v sektoru letectví. V letech 2024 a 2025 by mělo být postupně ukončováno přidělování bezplatných povolenek a od roku 2026 by měla být zavedena dražba všech povolenek. V roce 2018 přijala Rada Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) Program kompenzace a snižování emisí oxidu uhličitého v mezinárodním civilním letectví (dále jen „program CORSIA“), kterým se zavádějí mezinárodní normy a doporučené postupy v oblasti ochrany životního prostředí CORSIA. EU a její členské státy provádějí program CORSIA od začátku pilotní fáze 2021–2023 v souladu s rozhodnutím Rady (EU) 2020/954. Nyní jsou nastavována Evropskou komisí konkrétní pravidla, aby provozovatelé letadel se sídlem v Unii měli možnost využívat emisní jednotky pro dosažení souladu s programem CORSIA (u letů do třetích zemí, které jsou považovány za účastníky programu CORSIA, z těchto zemí nebo mezi nimi).
Dalším záměrem navrhované novelizace zákona je reagovat na některé problematické momenty z aplikační praxe (např. úprava procesních aspektů poskytování kompenzací nepřímých nákladů pro odvětví ohrožená únikem uhlíku, precizace přechodu práv a povinností při změně provozovatele zařízení aj.), upřesnit definice některých pojmů a další dílčí úpravy posilující srozumitelnost a jednoznačnost zákona a upravující situace, které dosud zákonem nebyly ošetřeny, ale mohou nastat. 
Dále se navrhuje několik dílčích úprav v sankčních ustanoveních, a sice navýšení horní hranice pokuty za nejzávažnější přestupky, jako je provoz bez povolení k emisím skleníkových plynů nebo v rozporu s ním, z 5 mil. Kč na 20 mil. Kč. Nyní je horní hranice pokuty nastavena nevhodně nízko a zejm. pro provozovatele z řad největších firem nemá dostatečně odrazující charakter. Je rovněž doplněna kompetence České inspekce životního prostředí rozhodnout případně i o ukončení provozu zařízení, je-li provozováno bez potřebného povolení.
Ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti žen a mužů nezakládá navrhovaná právní úprava s ohledem na svůj věcný charakter žádné rozdíly.

C Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku	
Přijetí novely zákona je nezbytné především z důvodu nezbytné transpozice ustanovení směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/959, kterou se mění směrnice 2003/87/ES o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Unii, rozhodnutí (EU) 2015/1814 o vytvoření a uplatňování rezervy tržní stability pro systém Unie pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů1) (zejména pokud jde o výše zmíněný požadavek na 100% využití výnosů z dražeb emisních povolenek na opatření vedoucí k dekarbonizaci ekonomiky a zmírnění dopadů změny klimatu, dále jde také o úpravu alokace povolenek v sektoru letectví). Transpoziční lhůta je směrnicí stanovena na 1. ledna 2024.
Upřesnění některých definic a postupů má posílit srozumitelnost a jednoznačnost zákona. V průběhu aplikační praxe byly identifikovány některé nedostatky dosavadní právní úpravy, proto jedním z cílů je ošetřit situace, které mohou v praxi nastávat, avšak dosud nebyly zákonem dostatečně řešeny.

D Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky
Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky.

E Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské Unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie, popřípadě s legislativními záměry a s návrhy předpisů Evropské unie
Navrhovaná právní úprava je plně v souladu s předpisy Evropské unie, judikaturou Soudního dvora Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie.
Návrh je předkládán za účelem transpozice ustanovení 
· směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/959 ze dne 10. května 2023, kterou se mění směrnice 2003/87/ES o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Unii, rozhodnutí (EU) 2015/1814 o vytvoření a uplatňování rezervy tržní stability pro systém Unie pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, a
· směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/958 ze dne 10. května 2023, kterou se mění směrnice 2003/87/ES, pokud jde o příspěvek letectví k cíli Unie snížit emise v celém hospodářství a o řádné zavedení celosvětového tržního opatření.

Evropská komise zahájila v lednu 2024 vůči ČR pro každou z uvedených směrnic řízení o porušení Smlouvy[footnoteRef:1]  z důvodu nenotifikace transpozičních předpisů (infringement). [1:  Referenční číslo případu porušení Smlouvy INFR(2024) 0026 a INFR(2024)0027.] 

Návrhu zákona se dotýkají následující předpisy Evropské unie:
· Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Unii a o změně směrnice Rady 96/61/ES, 
· ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/101/ES ze dne 27. října 2004, kterou se s ohledem na projektové mechanismy Kjótského protokolu mění směrnice 2003/87/ES o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství, 
· ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/101/ES ze dne 19. listopadu 2008, kterou se mění směrnice 2003/87/ES za účelem začlenění činností v oblasti letectví do systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství,
· ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 219/2009 ze dne 11. března 2009 o přizpůsobení některých aktů přijatých postupem podle článku 251 Smlouvy regulativnímu postupu s kontrolou podle rozhodnutí Rady 1999/468/ES,
· ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/29/ES ze dne 23. dubna 2009, kterou se mění směrnice 2003/87/ES s cílem zlepšit a rozšířit systém pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství 
· ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 421/2014 ze dne 16. dubna 2014, ve znění Rozhodnutí Evropského parlamentu a rady (EU) 2015/1814 ze dne 6. října 2015,
· ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2392 ze dne 13. prosince 2017, 
· ve znění Směrnice Rady (EU) 2018/410 ze dne 14. března 2018, kterou se mění směrnice 2003/87/ES za účelem posílení nákladově efektivních způsobů snižování emisí a investic do nízkouhlíkových technologií a rozhodnutí (EU) 2015/1814.
· Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/2066 ze dne 19. prosince 2018 o monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES a o změně nařízení Komise (EU) č. 601/2012, v platném znění.
· Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/2067 ze dne 19. prosince 2018 o ověřování údajů a akreditaci ověřovatelů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES, v platném znění.
· Nařízení Komise v přenesené pravomoci 2019/1122 ze dne 12. března 2019, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES, pokud jde o fungování registru Unie, v platném znění.
· Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/757 ze dne 29. dubna 2015o monitorování, vykazování a ověřování emisí skleníkových plynů z námořní dopravy a o změně směrnice 2009/16/ES, v platném znění.
· Rozhodnutí Evropského parlamentu a rady (EU) 2015/1814 ze dne 6. října 2015 o vytvoření a uplatňování rezervy tržní stability pro systém Unie pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a o změně směrnice 2003/87/ES, v platném znění.
S výše uvedenými předpisy Evropské unie je návrh v souladu.
 Judikatura Soudního dvora EU:
· Rozsudek Soudního dvora EU C–203/12 ze dne 17.10. 2013, ve věci Billerud Karlsborg AB, Billerud Skärblacka AB v. Naturvardsverket (k uložení pokuty za nevyřazení povolenek a její výše)
· Rozsudek Soudního dvora EU C–617/19 ze dne 29.4. 2021, ve věci Granarolo SpA v. Ministero dell'Ambiente e della Tutela del Territorio e del Mare a další. Toto rozhodnutí bylo vodítkem především pro úpravu definice zařízení a dalších ustanovení s tím souvisejících, viz níže Zvláštní část.

F Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána
Z mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána, se předmětu navrhované novely týká především Pařížská dohoda přijatá dne 12. prosince 2015v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC). Smluvní strany Pařížské dohody se dohodly, že udrží nárůst průměrné globální teploty výrazně pod hranicí 2 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí a že budou usilovat o to, aby nárůst teploty nepřekročil hranici 1,5 °C oproti hodnotám před průmyslovou revolucí. Uvedený závazek byl dne 13. listopadu 2021posílen přijetím Klimatického paktu z Glasgow v rámci UNFCCC, v němž konference smluvních stran UNFCCC, plnící roli zasedání smluvních stran Pařížské dohody, uznává, že dopady změny klimatu budou při nárůstu teploty o 1,5 °C mnohem nižší než při nárůstu o 2 °C, a vyslovuje odhodlání usilovat o to, aby se nárůst teploty omezil na 1,5 °C.
Navrhovaná právní úprava je s těmito mezinárodními smlouvami plně v souladu.

G Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, dále sociální dopady, včetně dopadů na rodiny a dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, a dopady na životní prostředí
Navrhovaná právní úprava bude mít dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí, na životní prostředí.
Nepřímo navrhovaná právní úprava může mít sociální dopady či dopady na spotřebitele.
Dopady na státní rozpočet jsou dány limity směrnice, kdy z pohledu bilance veřejných rozpočtů se musí příjmová stránka výnosů rovnat výdajové stránce v souladu na směrnicí vymezené oblasti. S ohledem na nutnost vykazování, nesení zodpovědnosti za implementaci a snížení administrativní zátěže při realokaci výnosů v souladu se směrnicí, je pro efektivní správu prostředků nutné zajistit jak dlouhodobou vizi stanovenou na základě robustních analytických podkladů, tak určitou flexibilitu v praxi a reagovaní na potřeby trhu a absorpční kapacity. Proces tvorby a schvalování státního rozpočtu takové mechanismy neumožňuje. Od roku 2026 tak budou výnosy z dražeb povolenek příjmem SFŽP, s výjimkou příjmů odpovídajících výdajům, které jsou nezbytné k pokrytí administrativních nákladů na fungování systému obchodování s povolenkami a příspěvků mezinárodním organizacím v rámci plnění závazků České republiky v oblasti ochrany klimatu a které proto budou proto příjmem Ministerstva životního prostředí, a dále příjmů odpovídajících výdajům spojeným s provozní podporou nových obnovitelných zdrojů energie a výdajům na kompenzace nepřímých nákladů pro energeticky náročná odvětví, které budou příjmem Ministerstva průmyslu a obchodu. Rozpočet SFŽP podléhá stejné míře veřejné a vládní kontroly jako je tomu v případě státního rozpočtu, pro zajištění zjednodušení a urychlení procesů, stejně tak jako snížení administrativní zátěže na straně Vlády pak bude zřízena Rada vlády pro využití výnosů z dražeb. Z pohledu státního rozpočtu, stejně jako veřejných rozpočtů obecně, představuje minimální implementace směrnice vždy nulovou bilanci – prostředky je nutné využít na výdaje v souladu se směrnicí, jinak ČR hrozí infringement. S ohledem na potřebu fiskální konsolidace veřejných rozpočtů jako celku může v aktuálním rozpočtovém roku 2024 dojít k určitým přesunům v maximální výši 23 mld. Kč (předpokládané výnosy pro rok 2024), kdy efektivní opatření nyní hrazená ze státního rozpočtu mohou být hrazena v souladu se směrnicí a její implementací předkládaným zákonem, a neefektivní opatření by měla být zrušena.
Podrobné informace ohledně dopadů navrhované právní úpravy obsahuje Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace (RIA).

H Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Pro účely zajištění průběhu správních řízení dochází ke shromažďování osobních údajů fyzických osob, které jednají za právnickou osobu, pro kterou se o daný správní akt žádá. Rozsah požadovaných osobních údajů se oproti platné právní úpravě nemění a jsou vyžadovány pouze za účelem zajištění průběhu vedeného správního řízení. 
Navrhovaná právní úprava je tak plně v souladu s obecným nařízením o ochraně osobních údajů (GDPR) a se zákonem č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů.

I Zhodnocení korupčních rizik
Některá mírná a spíše nepřímá korupční rizika spojená s navrhovanou právní úpravou hodnotí Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace (RIA).

J Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu
Navrhovaná právní úprava může mít dopad na bezpečnost státu, neboť souvisí se zajištěním energetické bezpečnosti a soběstačnosti České republiky.

K     Zhodnocení dopadů ve vztahu k zásadám digitálně přívětivé legislativy
Navrhovaná právní úprava je plně v souladu se zásadami digitálně přívětivé legislativy, neboť je navrhováno zvýšení úrovně digitalizace procesů v oblasti spojených se správou ETS. Navržené změny plynou z obecných požadavků jak na digitalizaci veřejné správy a výkonu jejích činností, tak na digitalizaci komunikace a vystupování vůči veřejné správě ze strany jejích adresátů. Blíže ke změně relevantních z hlediska digitalizace viz Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace (RIA).


ZVLÁŠTNÍ ČÁST
K čl. I
K bodům 1 a 2
V těchto novelizačních bodech je obsažena aktualizace poznámek pod čarou, které odkazují na implementované předpisy Evropské unie. 
K bodu 3 [§ 1 písm. a)]
Předmět právní úpravy se v souladu s transponovanou směrnicí rozšiřuje o činnosti v oblasti námořní dopravy.
K bodu 4 [§ 2 písm. a)]
V rámci definice pojmu „zařízení“ se navrhuje nahradit výraz „jednotka“ výrazem „celek“, a to za účelem odstranění nejasnosti a nejednoznačnosti ve vymezení „zařízení“ pro účely posouzení jeho zahrnutí do EU ETS.  Jedná se o otázku s podstatnými praktickými dopady na provozovatele zařízení, resp. jednotek, a rovněž otázku zcela zásadní pro integritu EU ETS a vymáhání plnění povinností provozovatelů zařízení.
Stávající text, který definuje „zařízení“ („installation“) jako „jednotku“ („unit“), je zavádějící a komplikuje uplatnění legislativního textu v praxi. Ve směrnici 87/2003/ES je opakovaně 
a ustáleně používán termín „zařízení“ pro větší „celek“ (například továrnu, elektrárnu, 
teplárnu aj.), kde probíhá jedna nebo více činností vymezených v příloze 1 Směrnice. „Zařízení“ je také předmětem, pro který se vydává povolení k emisím (viz čl. 6 Směrnice)[footnoteRef:2]. Jednotka je naopak podle Přílohy 1 Směrnice a rovněž podle souvisejících metodických pokynů k jejímu výkladu (Metodický pokyn č. 1 Evropské komise k výkladu Přílohy 1 Směrnice)[footnoteRef:3] jednotlivou součástí „zařízení“, kterou může být například kotel, výrobní linka, pec aj. „Zařízení“ je tak v tomto smyslu možné považovat za určitou množinu „jednotek“ 
(= jednotlivých jeho součástí) – kdy například modelové „zařízení“ Teplárna je tvořeno třemi „jednotkami“ – kotli K1, K2 a K3. Nedává tak smysl a naopak je značně matoucí, 
aby „zařízení“ bylo definováno jako „jednotka“, když zároveň směrnice operuje s tím, 
že „zařízení“ se z „jednotek“ skládá.  [2:  „Příslušný orgán udělí povolení k vypouštění emisí skleníkových plynů, kterým se povoluje vypouštět skleníkové plyny z celého zařízení nebo jeho části.“. Ačkoliv čl. 6 připouští udělení povolení k emisím jen 
pro část zařízení, dále pak ta část, pro niž je povolení k emisím uděleno, figuruje v EU ETS jako „zařízení“ 
– „installation“, nikoliv jako „jednotka“.]  [3:  Metodický pokyn Evropské komise k výkladu Přílohy I Směrnice:
https://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/vyklad_euets/$FILE/oeok-interpretace_prilohyI-20130101.pdf; v AJ zde: https://climate.ec.europa.eu/system/files/2016-11/guidance_interpretation_en.pdf. ] 

Ze strany provozovatelů se lze setkat s účelovou argumentací, kdy určitou svou „jednotku“ označí za samostatné „zařízení“ (když „zařízení“ je definováno jako „jednotka“), 
a tudíž není součástí „zařízení“ spolu s dalšími „jednotkami“ provozovanými ve stejném místě a ve zjevné souvislosti a nevztahuje se na ni povinnost účasti v EU ETS, když sama nedosahuje hranice rozhodné pro zařazení do EU ETS. Toto je však zcela v rozporu s odkazovaným Metodickým pokynem Evropské komise pro výklad Přílohy I Směrnice, když podle něj má být rozsah „zařízení“ posuzován „co nejšířeji“ („as broad as possible“) tak, aby vždy všechny zdroje emisí, které mohou být považovány za součást nějakého zařízení, byly zařazeny 
v EU ETS. Toto pak je spojeno zejména s povinností vyřazovat emisní povolenky za vykázané emise, přičemž v závislosti na množství emisí a ceně emisní povolenky mohou být dopady 
ve výši milionů či desítek milionů Kč za jediné „zařízení“, jestliže je řešena otázka zařazení zdrojů emisí do EU ETS.
Cílem úpravy definice zařízení není rozšíření působnosti EU ETS, ale upřesnění již nyní platných pravidel, která vyplývají z unijní legislativy a metodických pokynů k jejímu výkladu, ale ne vždy jsou přímo ze zákona dostatečně zřejmá, mimo jiné s principem „co nejširšího“ vymezení zařízení v souladu s metodickým pokynem EK2 a s postupem pro vymezení zařízení, kdy nejprve se posuzuje rozsah zařízení, pak se k němu určuje „provozovatel“ jako osoba, která má mít vydané povolení k emisím a být účastníkem EU ETS. V důsledku úpravy by tak nemělo dojít k zásadní změně rozsahu zařízení a jejich zařazení do EU ETS, jestliže byly správně posouzeny již dříve. Úprava definice přispěje k větší právní jistotě provozovatelů zařízení, a zajistí řádnou implementaci směrnice. „Technickou spojitostí“[footnoteRef:4]) uvedenou v definici se rozumí vzájemná závislost jednotlivých zdrojů emisí, jejich účast na stejném výrobním procesu, společný účel provozu, společný výstup vyrobeného produktu či energie ze zařízení, provoz stejnou osobou či vzájemně prokazatelně majetkově či organizačně propojenými osobami[footnoteRef:5]), umístění v areálu zařízení nebo v bezprostřední blízkosti, propojení infrastrukturou nezbytnou k provozu zdrojů emisí, umístění v rámci stejné stavby, popřípadě jiné relevantní provozní souvislosti. Technická spojitost je tedy naplněna a zdroje emisí jsou považovány za jedno zařízení, platí-li zároveň: [4:  ) Podmínkami technické souvislostí se podrobně zabýval také Evropský soudní dvůr ve věci C-617/19 („Granarolo). Ten v tomto smyslu hovoří o „specifické formě začlenění do celkového technologického procesu“.]  [5:  ) Viz body 50 až 55 rozsudku ESD cit. výše. Podle soudu čl. 3 písm. f) směrnice vyžaduje zjistit, jaká osoba má rozhodující kontrolu nad fungováním jednotky/zařízení a tudíž emisemi skleníkových plynů ze zařízení.] 

· umístění zdrojů emisí ve stejném areálu či jeho bezprostřední blízkosti (tzn. např. v budově nebo na pozemku, které s areálem přímo sousedí) a
· vzájemná závislost technologických procesů probíhajících v jednotlivých částech zařízení, včetně závislosti na dodávkách energie či jiných technologických vstupů, a to i pocházejí-li ze zdroje, který není umístěný přímo v areálu, ale nachází se v jeho těsném sousedství či bezprostřední blízkosti,
nebo je splněna alespoň jedna z výše uvedených podmínek a zároveň alespoň jedna z následujících podmínek:
· přímé technologické propojení spočívající v přímé dodávce energie či jiného vstupu bez prostřednictví externí distribuční sítě nebo
· společný účel provozu, spočívající ve stejné činnosti ve smyslu přílohy 1 zákona, tj. například výrobě energie nebo shodného produktu, u zdrojů umístěných ve stejném areálu, popřípadě v těsném sousedství ve stejné lokalitě.
Jedním „zařízením“ ve smyslu § 2 písm. a) tak např. není soustava zásobování teplem, elektrizační soustava nebo soustava kompresních stanic určených k potrubní přepravě, neboť u nich nejsou splněny první dvě podmínky. Resp. jednotlivé součásti těchto soustav jsou jedním zařízením pouze, jsou-li provozovány ve stejné lokalitě, tj. ve stejném areálu nebo bezprostředním sousedství.
K bodu 5 [§ 2písm. c)]
Úprava v návaznosti na revizi definice ve směrnici 2003/87/ES.
K bodům 6, 7, 12 [§ 2písm. d), f) a § 3 odst. 5]
Ustanovení reaguje na potřebu aplikační praxe, kdy jsou jednotlivé části zařízení provozovány více subjekty, přičemž však tyto části stále tvoří celek pro účely zařazení do systému ETS. V současné uplatňované praxi v případě provozu částí různými provozovateli musí být vydáno povolení zahrnující části provozované více osobami, neboť by jinak došlo k narušení integrity systému EU ETS možným vyřazením některé z částí zařízení ze systému, ačkoliv zařízení jako celek splňuje parametry pro zařazení. Pokud by zařízení mělo být děleno, tato nová úprava ošetřuje, že to v legitimních případech bude možné, nicméně tak, že žádná z rozdělených částí nebude vyjmuta z EU ETS a nebude tak narušena integrita. Úprava brání účelovému jednání provozovatelů s cílem „optimalizovat“ účasti v EU ETS a zároveň jim poskytuje větší flexibilitu. 
Úprava umožňuje provozovatelům flexibilitu (např. při pronájmu části zařízení apod.) a zároveň zajišťuje integritu EU ETS, když formálním rozčleněním zařízení nelze se vyvázat z účasti v EU ETS. Tím také snižuje motivaci k účelovému obcházení EU ETS (např. přepsáním části zařízení na dceřinou společnost apod.). Navržená úprava chrání rovné prostředí a podmínky pro všechna zařízení (nemůže se stát, že stejné zařízení jednou v EU ETS bude a podruhé ne) a současně koresponduje s výše zmiňovaným rozsudkem Evropského soudního dvora v případu Granarolo4),[footnoteRef:6]). [6:  ) Viz bod 62 rozsudku ESD ve věci C-617/19: „Dále je třeba upozornit na to, že pravidlo agregace se týká způsobů výpočtu kapacit činností, které probíhají v zařízení, a jeho cílem není s ohledem na podmínky připomenuté v bodě 49 tohoto rozsudku určit provozovatele tohoto zařízení.“] 

K bodu 8 [§ 2 písm. i)]
Upřesnění charakteru změn, které jsou natolik podstatné, že mohou mít dopady na množství emisí a klima. Posouzení těchto změn je třeba brát v potaz v souvislosti s nutností jejich promítnutí do povolení zařízení.
K bodu 9
Ustanovením se navrhuje vypustit ze zákona definici zasvěcené osoby z důvodu nadbytečnosti vzhledem k uplatnění obecné právní úpravy regulace finančních nástrojů (viz také odůvodnění návrhu níže k bodu 67).
K bodu 10
Definice jsou doplněny v návaznosti na zahrnutí námořní dopravy do EU ETS a vycházejí z definic jednak uvedených v transponované směrnici a také z definic obsažených již v českém právním řádu.
K bodu 11 a 15 (§ 3 odst. 3 a odst. 8)
Navrhuje se upravit způsob podávání žádosti o povolení k emisím a jejích příloh směrem k vyšší míře digitalizace a efektivity správy díky automatizaci kontroly předkládaných dokumentů. Upřesněno postavení Monitorovacího plánu. Ten je nezbytným dokumentem pro účast v EU ETS, předložení musí být vyžadováno. Jeho podobu stanoví prováděcí vyhláška ministerstva životního prostředí. Současně je aktualizován v poznámce pod čarou odkaz na nařízení k monitoringu a vykazování emisí. 
K bodu 13 [§ 3 odst. 6 písm. b)]
Úrovně činnosti se vztahují toliko k rozhodování o bezplatné alokaci, a nemají proto být součástí povolení. 
K bodu 14 (§ 3 odst. 7)
Navrhuje se výslovně do zákona stanovit, že práva a povinnosti z povolení k emisím skleníkových plynů přecházejí na právního nástupce provozovatele. Toto doplnění je z hlediska jistoty při aplikaci zákona v některých specifických situacích vhodné i přesto, že povolení k emisím skleníkových plynů je svou povahou rozhodnutím in rem a vztahuje se tak na ně obecná úprava ve správním řádu (§ 73 odst. 2).
K bodu 16 [§ 4 odst. 2 písm. a)]
Navrhuje se upřesnění podmínek, za nichž je třeba přistoupit ke změně, resp. zrušení povolení. Doplnění je navázáno na definici podstatné změny v provozu v § 2 písm. i). Podstatnými změnami mohou být např. změny ve způsobu monitorování a vykazování. Ty nejsou rozhodné pro vydání povolení k emisím, ale mají vliv na přesnost jejich vykázaní, popřípadě množství apod.
K bodu 17 a 20 [§ 4 odst. 3 odst. 6]
Toto ustanovení je implementací článku 2 odst. 1 věty druhé směrnice o ETS (2003/87/ES v jejím novém znění po přijetí směrnice 959). Provozovatelům má být umožněno na základě jejich volby setrvat v ETS, ačkoli již svými parametry do působnosti ETS nespadají.
K bodům 18 a 19 [§ 4 odst. 4 písm. a), b)]
Možnost zrušení povolení k emisím toliko na žádost provozovatele, tedy aniž by nastala některá skutečnost spojená s ukončením provozu nebo pokles kapacity pod úroveň stanovenou pro zahrnutí zařízení do působnosti zákona, je z povahy věci vyloučena. Ustanovení § 4 odst. 3 písm. b) se proto navrhuje ze zákona vypustit pro nadbytečnost – provozovatel může požádat o ministerstvo o rozhodnutí o ukončení provozu na základě ustanovení odstavce 2 písmeno a) nebo odstavce 3 písmeno c).
K bodu 21
Navrhuje se aktualizovat poznámku pod čarou a zrušený zákon o odpadech nahradit platným a účinným předpisem.
K bodu 22 (nový § 4a)
Navrhuje se v návaznosti na institut povinnosti dodávek nad rámec licence ve podle § 12 energetického zákona upravit postavení dočasného (pověřeného) provozovatele v takové situaci také z hlediska práv a povinností spojených s daným zařízením podle zákona č. 383/2012 Sb., o obchodování s povolenkami. Ustanovení § 12 zák. č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, upravuje institut povinnosti dodávek nad rámec licence v případě naléhavé potřeby a ve veřejném zájmu v případech, kdy původní subjekt z nějakého důvodu přestal vykonávat licencovanou činnost. S ním je spojena na opačné straně povinnost poskytnout své zařízení jinému subjektu (jinému určenému držiteli licence). Jedná se o instituty sloužící k zajištění nezbytného zásobování odběratelů (elektřina, plyn, teplo) v případě, že provozovatel zařízení ukončí činnost. Tato povinnost je ukládána rozhodnutím Energetického regulačního úřadu.
Z hlediska zařízení spadajícího do systému ETS je podstatné, že nesmí být upuštěno od požadavku na plnění povinností, zároveň ale pověřený provozovatel nesmí být poškozen existencí závazků vzniklých předchozím provozem zařízení. Ustanovení odstavce 3 pak umožňuje původnímu provozovateli zařízení splnit svou povinnost vyřazení emisních povolenek, přestože již přestal disponovat účtem k zařízení. 
K bodu 23 (§ 6 odst. 1)
Upřesnění ustanovení o vzniku účastenství v EU ETS, které s sebou nese vznik práv a povinností
K bodu 24 (§ 6 odst. 3)
Doplnění v souvislosti se zahrnutím činností v námořní dopravě do EU ETS (viz výše).
K bodu 25 (§ 6 odst. 4 a 5)
Odstavec 4 - zahrnutí námořní dopravy do ustanovení o povinném otevření vkladního účtu v Rejstříku. Upřesnění v novém odstavci 5 se vztahuje k možným situacím, kdy osoba fakticky provozující zařízení není totožná se subjektem uvedeným v povolení. 
K bodu 26 (§ 6 odst. 7)
Doplnění v souvislosti se zahrnutím činností v námořní dopravě do EU ETS (viz výše).
K bodu 27 a 28 (§ 6a odst. 4 a 5)
Úprava výjimky tak, aby provozovatel plnil povinnost vyřazení povolenek za rok, kdy překročí práh pro udělení výjimky, a nikoliv až za další. Účelem je pokrýt skutečné emise překračující stanovený limit pro výjimku.
K bodu 29 (§ 7 odst. 2)
Do ustanovení o celkovém množství povolenek určených na letecký provoz a podílu z tohoto množství, který bude dražen, se promítá návrh revize směrnice 2003/87/ES pro oblast letectví[footnoteRef:7], kterou je nutné transponovat. Podíl dražených povolenek postupně poroste na úkor bezplatně přidělovaných a po roce 2026 by měly být pouze draženy.  [7:  https://oeil.secure.europarl.europa.eu/oeil/popups/ficheprocedure.do?reference=2021/0207(COD)&l=en
] 

K bodu 30 (§ 7 odst. 4)
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/959, kterou se mění směrnice 2003/87/ES o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Unii, rozhodnutí (EU) 2015/1814 o vytvoření a uplatňování rezervy tržní stability pro systém Unie pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů1) nově vyžaduje, aby veškeré výnosy z dražeb povolenek členské státy využily na stanovené účely v oblasti klimatu.  Způsoby transpozice opatření týkajících se výnosů z dražeb prezentovala Evropská komise na expertní skupině k transpozici Směrnice. Doporučovala přitom právě převod prostředků do dedikovaného fondu, což v případě ČR je právě SFŽP, který podporuje investice do životního prostředí včetně ochrany klimatu. Touto cestou jde i řada členských států včetně Německa, Slovenska a dalších. Alternativou je přímé financování způsobilých opatření (tzn. nikoliv ekvivalentem ze státního rozpočtu) nebo financování přes ekvivalent prostředků ze státního rozpočtu, pokud bude legislativně zajištěno a specifikováno, že se výnosy použijí na konkrétní způsobilá opatření. Je proto navrhováno, aby tyto prostředky ve svém celku spravoval Státní fond životního prostředí.  SFŽP prokázal kompetentní a efektivní správu programu Nová zelená úsporám a Modernizačního fondu, má zkušenosti s administrací podpory pro velké průmyslové podniky, veřejné instituce, municipality i domácnosti. Má tedy veškeré předpoklady také pro správu zdrojů z dražeb povolenek. SFŽP může prostředky používat na výplatu podpory přímo žadatelům, nebo (pokud takový způsob doporučí Výbor) i prostřednictvím jiných správců dotačních titulů (např. Státní fond dopravní infrastruktury), pokud se bude jednat o způsobilé výdaje podle zákona. Příjem do rozpočtu je nutný pouze pro účely, které skrze SFŽP financovat nelze (administrativní náklady na správu EU ETS, které budou zajišťovány z rozpočtové kapitoly 315 – MŽP). Kromě výše uvedeného se navrhuje doplnit využití části prostředků prostřednictvím rozpočtové kapitoly Ministerstva průmyslu a obchodu na účely, které jsou již zavedeným způsobem financovány z této kapitoly.
K tomuto ustanovení se váže přechodné ustanovení v čl. II bod 1., podle kterého budou výnosy z dražeb povolenek rozděleny v souladu s novým zněním ustanovení § 7 odst. 4 (příjmem SFŽP, MPO a MŽP) až od počátku roku 2026. Do té doby budou příjmem státního rozpočtu, nicméně účelové určení stanovené zákonem, potažmo směrnicí, je nutné dodržet již od roku 2024. 
K bodu 31 (§ 7 odst. 5 a 6)
Dosavadní znění odstavce 5 a 6 se v návaznosti na nové rozdělení výnosů ruší a namísto něj je navržena nová úprava.
Jednak je v odstavci 5 stanoven způsob nakládání s prostředky z nespotřebovaných výdajů, aby bylo zajištěno využití všech výnosů z dražeb povolenek na vyjmenované účely. V odstavci 6 jsou pak vyjmenovány veškeré účely, ke kterým je podle směrnice povoleno výnosy z dražeb využívat.
K bodu 32 (§ 8 odst. 1)
V rámci revize systému EU pro obchodování s povolenkami (čl. 11 odst. 2 směrnice 2003/87/ES) byl mimo jiné také posunut termín pro transfer bezplatné alokace na účty provozovatelů. 
K bodu 33 (§ 8 odst. 2)
Doplnění v souvislosti se zahrnutím činností v námořní dopravě do EU ETS (viz výše).
K bodu 34 (§ 8 odst. 4)
Navrhuje se upřesnění podmínek převodu účtu zařízení tak, aby bylo zřejmé, v jakém stavu účet přechází na nového provozovatele.
K bodu 35 (§ 9 odst. 1)
Ustanovení, které zabraňovalo provozovatelům zařízení využití leteckých povolenek je vypuštěno v návaznosti na revizi směrnice. 

K bodu 36 (§ 9 odst. 2 až 6)
Doplnění odstavců 2 a 3 v souvislosti se zahrnutím činností v námořní dopravě do EU ETS (viz výše). Ustanovení transponuje nový článek 3ga směrnice 2003/87/ES (po revizi provedené transponovanou směrnicí 2023/959), nový odstavec 3-e v článku 12 a také čl. 3gc této směrnice.
Od roku 2024 se státy Evropského hospodářského prostoru účastní první fáze Programu kompenzace a snižování emisí oxidu uhličitého v mezinárodním civilním letectví (program CORSIA). Program CORSIA je v právu Unie prováděn prostřednictvím Směrnice 2003/87/ES. Jde především o čl. 12 odst. 9, který stanoví povinnost zrušit emisní jednotky uvedené v čl. 11a ve vztahu k množství oznámenému podle čl. 12 odst. 6 směrnice. Tyto povinnosti jsou do zákona transponovány prostřednictvím § 9 odst. 5 a 6. Odstavec 5 implementuje nové znění čl. 12 odst. 6 směrnice o ETS (čl. 1 odst. 6 písm. a) směrnice 2023/958), v odstavci 6 je pak implementován čl. 12 odst. 9 směrnice o ETS.
K bodu 37 (§ 9 odst. 9)
Doplnění v souvislosti s transpozicí čl. 12 odst. 3b směrnice 2003/87/ES (po revizi provedené transponovanou směrnicí 2023/959).
K bodu 38 (§ 9 odst. 11)
Návrh znění reaguje na potřebu zahrnutí sektoru námořní dopravy do ETS a zároveň zjednodušuje konstrukci ustanovení.
K bodu 39 (§ 10 odst. 1)
Ustanovení ujasňuje, že alokovat povolenky lze pouze na konkrétní účet zařízení. 
K bodu 40 (§ 10 odst. 2)
Navrhuje se posun termínu pro předložení ověřených údajů o činnosti zařízení, které slouží k úpravám alokovaného množství povolenek.
K bodu 41 (§ 10 odst. 4)
Zákon stanovuje nad rámec důvodů uvedených ve správním řádu zvláštní důvod pro přerušení řízení, aby byla ošetřena specifická situace, kdy ministerstvo z objektivních důvodů nemůže v řízení pokračovat a musí vyčkat rozhodnutí Evropské komise.
K bodu 42 (§ 10 odst. 6 až 11)
Ustanovení implementují ustanovení směrnice 2003/87/ES po její revizi provedené novou směrnicí 2023/959. jedná se o ustanovení podmiňující alokaci bezplatných povolenek, resp. možnost jejího krácení (odstavce 6 a 7).
Pokud se na zařízení vztahuje povinnost provést energetický audit nebo zavést certifikovaný systém hospodaření s energií podle zákona o hospodaření energií a nejsou provedena doporučená opatření uvedená ve zprávě o auditu nebo uvedená v akčním plánu vyplývajícím z implementace certifikovaného systému hospodaření s energií sníží se množství bezplatně přidělených povolenek o 20 %. Pokud provozovatel zařízení prokáže, že splňuje alespoň jednu z podmínek a)–c) uvedených v odstavci 7, ke snížení nedojde.
Pokud v zařízení úroveň emisí pro referenční úroveň produktu přesáhne 80 percentil (seznam těchto zařízení poskytne ministerstvu Komise), sníží se množství bezplatně přidělených povolenek o 20 %. Pokud provozovatel předloží ministerstvu plán klimatické neutrality do 30. května 2024 a zároveň bude dosažení cílů a milníků potvrzeno akreditovanou osobou k danému termínu (31. prosince 2025, následně 31. prosince každého pátého roku), ke snížení nedojde.
Zda se budou tyto podmínky aplikovat na úrovni celého zařízení, či na úrovni části zařízení stanoví nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/331.
Dále je v odstavci 8 vypořádáván vztah k přidělování povolenek provozovatelům v odvětvích, na která se nově bude vztahovat nařízení o uhlíkovém vyrovnání na hranicích („CBAM“). 
Odstavec 9 umožní v souladu s transponovanou směrnicí přidělit bezplatné povolenky za stanovených podmínek provozovatelům dálkového vytápění. 
Pokud provozovatel zařízení dálkového vytápění předloží ministerstvu plán klimatické neutrality do 30. května 2024, zvýší se množství bezplatně přidělených povolenek o 30 %. Pokud nebude dosažení cílů a milníků potvrzeno akreditovanou osobou k daném termínu (31. prosince 2025, následně 31. prosince každého pátého roku), nebo objem prostředků odpovídající hodnotě těchto dodatečně získaných bezplatných povolenek není investován do výrazného snížení emisí do roku 2030 v souladu s plánem klimatické neutrality, ke zvýšení nedojde.
Zda se bude navýšení aplikovat na úrovni celého zařízení, či na úrovni části zařízení stanoví nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/331.

K bodu 43 
Aktualizace textu poznámky pod čarou, která odkazuje na přímo použitelný evropský předpis. Nařízení o pravidlech pro bezplatnou alokaci je doplněno o prováděcí nařízení Komise týkající se úprav přídělu v důsledku změn úrovní činnosti.
K bodům 44 až 50 (§ 11)
Platná právní úprava rozhodování o přiznání kompenzací nepřímých nákladů provozovatelům některých stanovených odvětví relevantních v rámci rizika tzv. úniku uhlíku byla do zákona zavedena novelou z roku 2020. V průběhu přípravy prováděcích nařízení vlády a jejich pozdějších novel i v rámci aplikační praxe však bylo identifikováno několik dílčích problémů, které se novelou odstraňují. Je to jednak návaznost na pravidla Evropské komise upravující tento typ veřejné podpory[footnoteRef:8]), která se mohou měnit (a nezřídka mění) poměrně rychle a flexibilně a je třeba, na rozdíl od vnitrostátní právní úpravy, která je na úrovní zákona poměrně rigidní a legislativní proces zdlouhavý.  [8: ) Sdělení Evropské komise – Pokyny k některým opatřením státní podpory v souvislosti se systémem obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů po roce 2020 (2020/C 317/04, ve znění Sdělení 2021/C 528/1).
Co se týče pojmů „státní podpora“ a „veřejná podpora“, jejich význam je tentýž, nicméně uvedené Sdělení používá sousloví „státní podpora“ jako chybný, resp. v tomto ohledu nekonzistentní, překlad z anglického „State Aid“.] 

V odstavci 4 jsou pak korigovány lhůty, které musí být rovněž kompatibilní s uvedenými Pokyny EK.

K bodu 51 (§ 12)
Stávající stanovení účelů, resp. typů projektů, na něž mohou být použity prostředky z Modernizačního fondu, je příliš obecné a nepřesné. Navíc bylo znění revizí transponované směrnice upraveno. Navrhuje se proto transponovat výčet veškerých typů investic, které lze financovat z Modernizačního fondu, přepisem tohoto výčtu do zákona.
Výdaje budou respektovat priority ostatních resortů naplňujících účel Směrnice, a to díky ustavení tzv. Výboru pro využití peněžních prostředků z dražeb povolenek a Modernizačního fondu složeného ze zástupců relevantních resortů, tak i díky každoročně předkládanému implementačnímu plánu ke schválení vládou.
Technicky by cesta výnosů byla obdobná jako doposud – povolenky se vydraží na Společné dražební platformě (aktuálně EEX v Lipsku) a výnosy jsou přiděleny na účet dražitele nominovaného za ČR, kterým je společnost OTE. Ta má zřízen speciální účet u komerční banky, který slouží k příjmu výnosů a okamžitému přeposílání na účet dle písemné dohody OTE a MŽP. Nově by tak k této dohodě byl podepsán dodatek, kterým by se výnosy přeposílaly z účtu OTE na zvláštní účet SFŽP u ČNB, který bude sloužit ke správě těchto prostředků (stejným způsobem SFŽP nakládá s prostředky z Modernizačního fondu). Co se týče prostředků na pokrytí administrativních nákladů EU ETS, tyto by měly být známy dopředu v rámci státního rozpočtu. MŽP tak během přípravy státního rozpočtu označí prostředky na správu EU ETS na následující rok a do této výše bude od 1. ledna následujícího roku OTE posílat prostředky do rozpočtové kapitoly MŽP (tzn. jedna, maximálně dvě aukce hned v prvním týdnu v lednu), poté bude OTE přeposílat prostředky již na účet SFŽP. I toto ustanovení bude upraveno v dodatku k dohodě OTE-MŽP. Nespotřebované prostředky na správu EU ETS postoupí MŽP dotací na účet SFŽP k využití na klimatická opatření.
Stávající Výbor Modernizačního fondu prokázal svoji roli odborného garanta pro správu prostředků z Modernizačního fondu, navrhuje se tedy rozšířit jeho působnost i na prostředky z dražeb povolenek. Za účelem zahrnutí všech resortů, kterých se dekarbonizace a změna klimatu či jejich dopady dotýkají, do rozhodování o využití prostředků z Modernizačního fondu, se zároveň navrhuje rozšířit zastoupení dalších resortů. Výbor zejména identifikuje investiční potřeby, doporučuje alokaci prostředků do jednotlivých oblastí podpory a spolupracuje na přípravě podmínek pro využití prostředků.
Ministr životního prostředí každoročně předkládá společně s ministrem průmyslu a obchodu vládě ke schválení implementační plán pro využití Modernizačního fondu a výnosů z dražeb povolenek v termínu, který koresponduje s harmonogramem přípravy státního rozpočtu. Vláda schvaluje rozdělení alokací pro oblasti podpory na následující rok. Návrh pro oba finanční zdroje musí respektovat podmínky dané evropskou legislativou, která se zrcadlí do navrhované novely zákona. Vedle investic do dekarbonizace a adaptace na změny klimatu se předpokládá, že výnosy z dražeb povolenek budou využity na sociálně příznivý přechod směrem ke klimatické neutralitě, např. tedy pro úhradu části prostředků pro pokrytí příspěvku na bydlení. Ministerstvo průmyslu a obchodu využije svou část prostředků na provozní podporu nových obnovitelných zdrojů energie a pro vyplácení kompenzací nepřímých nákladů pro energeticky náročná odvětví.
Čerpání prostředků z Modernizačního fondu se bude řídit dosavadním postupem, mj. protože schvalování výzev podléhá souhlasu EIB podle prováděcího nařízení 2020/1001. Pro využití výnosů z dražeb povolenek se navrhuje ustavit Radu jakožto poradní orgán vlády, kterému bude ministr životního prostředí každoročně předkládat návrhy na podmínky čerpání prostředků (zejména tedy formulaci výzev pro předpokládání projektů) v následujícím období. V případě nesouhlasu Rady bude návrh přepracován a/nebo o něm rozhodne vláda.  
K bodům 52 a 53 (§ 13 odst. 1 a 2)
Ustanovení § 13 odst. 1 upravuje dočasné přidělování bezplatných povolenek leteckým dopravcům na období do konce roku 2025. a období od 1. ledna 2026. Od roku 2026 mohou být bezplatné povolenky přiděleny pouze jako pobídka provozovatelům letadel, kteří již přecházejí na udržitelná letecká paliva. Účelem je pokrýt cenový rozdíl mezi těmito novými palivy a stávajícím fosilním kerosinem, který je stále velmi významný. V podrobnostech je odkázáno na novou přílohu č. 5 (viz níže). Nová právní úprava alokace leteckých povolenek je transpozicí čl. 3c odst. 6 a čl. 3d směrnice 2023/958.  

K bodům 54, 55, 57, 72, 91 (§ 13 odst. 3 až 9, příloha č. 4)
Zrušení ustanovení v návaznosti na ukončení bezplatné alokace pro letectví. Zrušují se tak i požadavky na vykazování tunokilometrů.
K bodu 56 (§ 15 odst. 3)
Doplnění v souvislosti se zahrnutím činností v námořní dopravě do EU ETS (viz výše). Ustanovení transponuje nový článek 3gd směrnice 2003/87/ES (po revizi provedené transponovanou směrnicí 2023/959).
K bodu 58 (§ 15 odst. 6 a 7)
Odstavec 6 transponuje nový požadavek směrnice 2023/958 pro provozovatele letadel, a sice monitorovat a vykazovat dopady některých dalších látek vypouštěných při provozu letadla.
Odstavec 6 transponuje v souvislosti se zahrnutím činností v námořní dopravě článek 3ge směrnice 2003/87/ES (po revizi provedené transponovanou směrnicí 2023/959).
K bodu 59 až 60 [§ 18 odst. 2 písm. a) a písm. b)]
Je třeba navýšit horní hranici sankce za některé závažné přestupky podle § 18 odst. 1, neboť současná maximální výše není dostatečně odrazující, zejména pro provozovatele z řad největších firem v systému EU ETS. Navrhuje se sjednotit výši horní hranice s dosavadním písmenem b), tedy na 20 mil. Kč. Zároveň se v případě opakovaného přestupku navrhuje navázat výši pokuty na množství vypuštěných emisí, které nebyly kryty odpovídajícím vyřazením povolenek.
K bodu 61
Navrhuje se, aby zákonem byla upravena také možnost zastavit provoz zařízení, které je provozováno bez povolení. Maximální délka tohoto správního trestu vychází z obecné úpravy v přestupkovém zákoně (až 3 roky).
K bodům 62 až 63 [§ 19]
Doplněním § 19 odst. 1 dochází ke stanovení sankce za porušení povinnosti, která nově provozovatelům letadel vyplývá ze směrnice 2023/958.
Doplněním § 19 odst. 3 a 4 se navazuje na zahrnutí činností v námořní dopravě do působnosti směrnice 2003/87/ES (po revizi provedené transponovanou směrnicí 2023/959).
K bodu 64 a 65 (§ 20 odst. 2)
V roce 2017 byla v sankčních ustanoveních v rámci změnového zákona k novému zákonu o přestupcích (zák. č. 183/2017 Sb.) pozměněna dikce o uložení pokuty, a to z formulace "se uloží pokuta" na „lze uložit pokutu“, s odůvodněním, že uložení správního trestu za spáchaný přestupek má být vždy v diskreci příslušného správního orgánu. Takový přístup by však v tomto specifickém případě nebyl v souladu s požadavkem příslušné směrnice, která stanoví požadavek na uložení sankce za toto protiprávní jednání zcela konkrétně a jednoznačně a nedává členským státům prostor pro jakékoliv modifikace. Judikatura SDEU připouští pouze modifikaci v případech odůvodněných zásahem vyšší moci. Z tohoto důvodu se navrhuje navrátit původní znění s obligatorním uložením pokuty.
K bodu 66 (§ 21 odst. 2)
Navrhuje se sjednocení výše pokuty s ohledem na srovnatelnou povahu a závažnost všech zde uvedených jednání.
K bodu 67
Emisní povolenky jsou od 3. ledna 2018 považovány za investiční nástroje (v právu EU "finanční nástroje“) a uplatní se tak na ně obecná právní úprava – nařízení (EU) č. 596/2014 o zneužívání trhu (MAR), směrnice o trzích finančních nástrojů (MiFID), resp. zákon o podnikání na kapitálovém trhu). Ze zákona je tak odstranit některá související ustanovení – definice zasvěcené osoby v § 2 písm. q), dále přestupky podle § 24 a k nim příslušná kompetenční ustanovení v § 25. Nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/1868 došlo mimo jiné ke zrušení článků 37 až 42 nařízení Komise (EU) č. 1031/2010, na které § 24 navazuje.
K bodu 68 (§ 25 odst. 1)
Legislativně technická úprava spočívající v úpravě odkazů na relevantní ustanovení o přestupcích (zejm. v souvislosti s odstraněním skutkové podstaty podle § 24, viz výše) a v zavedení dosud chybějící legislativní zkratky „inspekce“.
K bodu 69
V návaznosti na vypuštění ustanovení o přestupcích podle nařízení o dražbách povolenek (§ 24) je třeba odstranit také ustanovení o příjmech z pokut za tyto přestupky.
K bodu 70 [§ 26 odst. 1 písm. g) a h)]
Doplnění kompetencí příslušného orgánu ve vztahu k nařízení o Registru[footnoteRef:9]. a rovněž ve vztahu zahrnutí činností v námořní dopravě do působnosti zákona. [9:  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/1122 ze dne 12. března 2019, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES, pokud jde o fungování registru Unie.
] 

K bodu 71 [§ 26 odst. 2]
Navrhuje se doplnění kontrolní kompetence ministerstva z důvodu efektivního řešení situací, kdy ministerstvo řeší některé problematické provozovatele v souvislosti se svou rozhodovací kompetencí např. u změn povolení k emisím nebo o přestupku za nesplnění povinnosti vyřadit povolenky.
K bodu 73
§ 27 se vypouští bez náhrady. Příslušný dohled je vykonáván podle nařízení (EU) 596/2014, ve znění po přijetí nařízení (EU) 2019/1868. 
K bodům 74 až 80 (Příloha č. 1)
Dochází k dílčím úpravám v názvech či parametrech činností v souvislosti se změnami provedenými v evropském předpisu novou směrnicí 2023/959.
K bodům 81 až 86 (Příloha č. 1 - Letectví)
Úprava činností v oblasti letectví představuje transpozici ustanovení směrnice 2023/958 a rovněž adaptaci na předcházející nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/1416 ze dne 17. června 2021, kterým se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES, pokud jde o vyloučení letů přilétajících ze Spojeného království ze systému Unie pro obchodování s emisemi.

K bodu 87 (Příloha č. 1 – Námořní doprava)
Doplnění činností v oblasti námořní dopravy a příslušných výjimek je transpozicí směrnice 2023/959.
K bodům 88 a 89
V souladu s transponovanou směrnicí je v příloze 1 formulováno vynětí zařízení na biomasu z rozsahu činností v příloze a tím také z působnosti zákona.
K bodu 90
Upřesnění zdrojů, podle kterých Ministerstvo životního prostředí může posoudit otázku zařazení provozovatele letadel. Zahrnuje nově dostupné zdroje (EUROCONTROL – databáze).
K bodu 92 (Příloha č. 5)
Nově doplňovanou přílohou se upravují podrobnosti přidělování bezplatných emisních povolenek leteckým dopravcům. Část A přílohy se vztahuje k § 13 odst. 1 a transponuje čl. 3d odst.  1 a odst. 1a směrnice o ETS v novém znění, tedy dočasnou alokaci leteckých povolenek pouze na základě vykázaných emisí za sledované období. která v roce 2026 končí a letecké povolenky bude možné získat pouze prostřednictvím aukce nebo způsobem popsaným v následujícím odstavci.
Část B přílohy navazuje na ustanovení § 13 odst. 2 a transponuje nový způsob přidělování povolenek leteckým dopravcům v nadcházejícím období (viz čl. 3c odst. 6 směrnice o ETS v novém znění), a to za účelem pokrytí cenového rozdílu při používání udržitelných leteckých paliv.

K čl. II – Přechodná ustanovení
Bod 1 se váže k nové právní úpravě rozdělení výnosů z dražeb povolenek (§ 7). Výnosy z dražeb povolenek budou rozděleny v souladu s novým zněním ustanovení § 7 odst. 4 (příjmem SFŽP, MPO a MŽP) až od počátku roku 2026. Do té doby budou příjmem státního rozpočtu, nicméně účelové určení stanovené zákonem, potažmo směrnicí, je nutné dodržet již od roku 2024. 
Body 2 a 3 souvisí s postupným náběhem povinností nově zařazené námořní dopravy do systému ETS.
Bod 4 stanoví, od jakého období mají provozovatelé monitorovat a vykazovat dopady nově zahrnutých látek v letecké dopravě. 

K čl. III – Účinnost
Z důvodu naléhavosti a co možná nejrychlejší transpozice výše uváděných směrnic se navrhuje nabytí účinnosti prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po dni jeho vyhlášení. Výjimku tvoří body upravující změnu spočívající ve způsobu zahrnutí zařízení spalujících biomasu do rozsahu činností v příloze, resp. jejich vynětí a tím také vynětí z působnosti zákona. V souladu s čl. 4 transponované směrnice 2023/959 má být tato úprava aplikována počínaje rokem 2026.

V Praze dne 24. dubna 2024


Předseda vlády:
prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M.
podepsáno elektronicky

Ministr životního prostředí:
Mgr. Petr Hladík
podepsáno elektronicky

41