Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

                PŘEDKLÁDACÍ ZPRÁVA

Ministerstvo životního prostředí předkládá do připomínkového řízení návrh zákona, kterým se mění zákon č. 383/2012 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, ve znění pozdějších předpisů.
Materiál je předkládán především za účelem zajištění implementace směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/959 ze dne 10. května 2023, kterou se mění směrnice 2003/87/ES o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Unii a dále směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/958 ze dne 10. května 2023, kterou se mění směrnice 2003/87/ES pokud jde o příspěvek letectví k cíli Unie snížit emise v celém hospodářství a o řádné zavedení celosvětového tržního opatření. Uvedené směrnice jsou součástí souboru návrhů na revizi a aktualizaci právních předpisů EU známého jako legislativní balíček Fit for 55[footnoteRef:1].  [1:  https://www.consilium.europa.eu/cs/policies/green-deal/fit-for-55-the-eu-plan-for-a-green-transition/
] 

Vzhledem ke značně krátké transpoziční lhůtě, která je v návrhu výše uvedených směrnic stanovena (do konce letošního roku), byla příprava vnitrostátního implementačního předpisu započata ještě před vyhlášením revize směrnice v Úředním věstníku EU. Zároveň se Ministerstvo životního prostředí rozhodlo část revidované směrnice, která má pozdější implementační termín, nezahrnout do předkládaného návrhu, ale vyčlenit ji do samostatné právní úpravy. Jedná se o zahrnutí nových sektorů do systému obchodování s emisemi, tzv. ETS 2. Důvodem není pouze pozdější transpoziční lhůta, ale především to, že se jedná o materii, která má řadu významných odlišností od právní úpravy obsažené ve stávajícím zákoně – jiný okruh regulovaných subjektů, jiná podstata nastavení jejich práv a povinností, odlišné kontrolní a monitorovací mechanismy atd.  „ETS 2“ se vztahuje na spotřebu paliv (tuhých, kapalných i plynných) používaných ke spalování v odvětvích komerčních a rezidenčních budov (vytápění), silniční dopravy, energetiky a průmyslu a stavebnictví (mimo těch, která spadají již do ETS 1) a povinnými subjekty (zodpovědnými za sledování a vykazování emisí skleníkových plynů z těchto paliv a vyřazování odpovídajícího množství emisních povolenek) budou primárně dodavatelé těchto paliv, kteří palivo uvolňují pro spotřebu (do volného daňového oběhu). Je navrhováno, aby „ETS 2“ bylo předmětem samostatné právní úpravy (samostatným zákonem) a transpozice této části směrnice (nová kapitola IVa) proto není součástí předkládaného návrhu.
Předkládaný návrh se tedy zaměřuje na revizi systému „ETS 1“, a to zejména tím, že v návaznosti na ustanovení transponovaných směrnic: 
· mění nastavení požadavků na využití výnosů z dražeb emisních povolenek
· rozšiřuje systém EU ETS také na námořní dopravu
· konsoliduje celkové množství povolenek v sektoru letectví a postupně ukončuje přidělování bezplatných povolenek (od roku 2026 by měla být zavedena dražba všech leteckých povolenek) a v rámci rozšíření působnosti na lety mimo EU zajišťuje integraci systému EU ETS s postupy pro program CORSIA[footnoteRef:2]“. [2:  Program kompenzace a snižování emisí oxidu uhličitého v mezinárodním civilním letectví Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO).] 

Úprava využití výnosů z dražeb emisních povolenek je zásadní z hlediska dopadů na ekonomiku, energetiku, konkurenceschopnost průmyslu a sociální situaci nízkopříjmových domácností. Výše uvedený unijní předpis nově vyžaduje, aby veškeré výnosy z dražeb povolenek členské státy využily na stanovené účely v oblasti klimatu. S tím se pojí také vnitrostátní úprava kompetencí při nakládání s těmito prostředky. Blíže k tomu viz Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace (RIA). 
Dalším záměrem navrhované novelizace zákona je reagovat na některé problematické momenty z aplikační praxe (např. úprava procesních aspektů poskytování kompenzací nepřímých nákladů pro odvětví ohrožená únikem uhlíku, precizace přechodu práv a povinností při změně provozovatele zařízení aj.), upřesnit definice některých pojmů a další dílčí úpravy posilující srozumitelnost a jednoznačnost zákona a upravující situace, které dosud zákonem nebyly ošetřeny, ale mohou nastat. 
Dále se navrhuje několik dílčích úprav v sankčních ustanoveních, a sice navýšení horní hranice pokuty za nejzávažnější přestupky, jako je provoz bez povolení k emisím skleníkových plynů nebo v rozporu s ním, z 5 mil. Kč na 20 mil. Kč. Nyní je horní hranice pokuty nastavena nevhodně nízko a zejm. pro provozovatele z řad největších firem nemá dostatečně odrazující charakter. Je rovněž doplněna kompetence České inspekce životního prostředí rozhodnout případně i o ukončení provozu zařízení, je-li provozováno bez potřebného povolení.
Dopisem ministra spravedlnosti a předsedy Legislativní rady vlády z 1. června 2023 
čj. 26183/2023-UVCR, byla pro sdělení připomínek k výše uvedenému návrhu stanovena lhůta 15 pracovních dnů a zároveň byl podle čl. 76 odst. 1 Legislativních pravidel vlády omezen okruh připomínkových míst na Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo financí, Ministerstvo dopravy, Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo vnitra, vedoucí Úřadu vlády České republiky, Odbor kompatibility Úřadu vlády, Hospodářskou komoru ČR a Svaz průmyslu a dopravy ČR.