Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam ALBSCSJCALF2 najdete zde
DŮVODOVÁ ZPRÁVA
OBECNÁ ČÁST
A Zhodnocení platného právního stavu, včetně zhodnocení současného stavu ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti žen a mužů
V současné době je oblast fungování systému obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů upravena zákonem č. 383/2012 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, ve znění pozdějších předpisů (dále také jen „zákon“), který zapracovává do české legislativy požadavky plynoucí ze směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Unii (dále také jen „Směrnice“). Poslední novelizace zákona proběhla zákonem č. 1/2020 Sb., který implementoval revizi Směrnice provedenou v roce 2018 (Směrnice Rady (EU) 2018/410 ze dne 14. března 2018, kterou se mění směrnice 2003/87/ES za účelem posílení nákladově efektivních způsobů snižování emisí a investic do nízkouhlíkových technologií a rozhodnutí (EU) 2015/1814).
Tzv. evropský systém emisního obchodování (European Union Emissions Trading Scheme – EU ETS) má za cíl podpořit snižování emisí skleníkových plynů nákladově efektivním a ekonomicky účinným způsobem. Systém začal fungovat v roce 2005 a je uskutečňován v rámci jednotlivých obchodovacích období (v současné době probíhá čtvrté obchodovací období 2021-2030). Výše citovaný zákon v souladu s příslušnou směrnicí určuje, které činnosti produkující skleníkové plyny spadají do jeho působnosti (příloha č. 1 zákona) a stanoví povinnosti provozovatelů zařízení, v nichž tyto činnosti probíhají. Mezi základní povinnosti patří provozovat zařízení pouze na základě a v souladu s vydaným povolením k emisím skleníkových plynů, mít zřízen účet v rejstříku obchodování s povolenkami, monitorovat a vykazovat každoročně emise stanoveným způsobem. Obdobně jako provozovatelé zařízení mají povinnost zřizovat účet v rejstříku a vykazovat emise také provozovatelé letadel. Podle vykázaného množství emisí pak provozovatelé zařízení i provozovatelé letadel odevzdávají odpovídající množství emisních povolenek za uplynulý kalendářní rok. Část povolenek je provozovatelům na základě unijních pravidel přidělována zdarma.
Práva a povinnosti provozovatelů i příslušných orgánů veřejné moci určují také přímo použitelné předpisy, a to zejména Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/2066 o monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů, Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/2067 o ověřování údajů a akreditaci ověřovatelů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES a Nařízení Komise v přenesené pravomoci 2019/1122, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES, pokud jde o fungování registru Unie.
Ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti žen a mužů nezakládá stávající právní úprava s ohledem na svůj věcný charakter žádné rozdíly.
B Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy, včetně dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti žen a mužů
Návrh zákona si klade za cíl v první řadě implementovat ustanovení směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/959 ze dne 10. května 2023, kterou se mění směrnice 2003/87/ES o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Unii, rozhodnutí (EU) 2015/1814 o vytvoření a uplatňování rezervy tržní stability pro systém Unie pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a rovněž směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/958 ze dne 10. května 2023, kterou se mění směrnice 2003/87/ES, pokud jde o příspěvek letectví k cíli Unie snížit emise v celém hospodářství a o řádné zavedení celosvětového tržního opatření.
Uvedené směrnice revidují dosavadní úpravu EU ETS, zejména tím, že
a) zahrnuje nově sektory, které dosud nebyly na této úrovni upraveny
b) mění nastavení požadavků na využití výnosů z dražeb emisních povolenek
c) konsoliduje celkové množství povolenek v sektoru a v rámci rozšíření působnosti na lety mimo EU zajišťuje integraci systému EU ETS s postupy pro program CORSIA.
Ad a):
Námořní doprava
Rozšíření systému EU ETS na námořní dopravu bude zahrnovat polovinu emisí z lodí připlouvajících do přístavu spadajícího do jurisdikce členského státu z přístavu mimo jurisdikci členského státu, polovinu emisí z lodí plavících se z přístavu spadajícího do jurisdikce členského státu do přístavu mimo jurisdikci členského státu, všechny emise z lodí připlouvajících do přístavu spadajícího do jurisdikce členského státu z přístavu spadajícího do jurisdikce členského státu a všechny emise v rámci přístavu spadajícího do jurisdikce členského státu. Působnost členského státu ve vztahu k provozovateli námořního plavidla je dána v principu zápisem v jeho námořním rejstříku.
S ohledem na skutečnost, že Česká republika je vnitrozemský stát, který ve své jurisdikci nemá žádný námořní přístav a zároveň není v českém námořním rejstříku registrována žádná obchodní námořní loď, implementovaná právní úprava je v současné době v praxi nevyužitelná. Nicméně nelze vyloučit, že by v budoucnu teoreticky mohlo k zapsání relevantních námořních plavidel do rejstříku dojít (ČR nemá uzavřený námořní rejstřík). Proto také nelze ponechat předmětnou část směrnice netransponovanou a je třeba ji v českém právním řádu promítnout.
„ETS 2“
Směrnice se vztahuje nově na spotřebu paliv (tuhých, kapalných i plynných) používaných ke spalování v odvětvích komerčních a rezidenčních budov (vytápění), silniční dopravy, energetiky a průmyslu a stavebnictví (mimo těch, která spadají již do ETS 1). Vzhledem k odlišnostem z hlediska základního nastavení této právní úpravy (odlišné regulované subjekty, nastavení jejich práv a povinností, odlišné kontrolní a monitorovací mechanismy atd.) je navrhováno, aby ETS 2 bylo předmětem samostatné právní úpravy (samostatným zákonem). Transpozice této části směrnice (nová hlava IVa) tedy není součástí předkládaného návrhu.
Ad b):
Pokud jde o nastavení využití výnosů, tato úprava je zásadní z hlediska dopadů na ekonomiku, energetiku, konkurenceschopnost průmyslu a sociální situaci nízkopříjmových domácností. Výše uvedený unijní předpis nově vyžaduje, aby veškeré výnosy z dražeb povolenek členské státy využily na stanovené účely v oblasti klimatu. S tím se pojí také vnitrostátní úprava kompetencí při nakládání s těmito prostředky. Blíže k tomu viz Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace (RIA).
Ad c):
Revize směrnice v rámci sektoru „ETS 1“ také konsoliduje celkové množství povolenek v sektoru letectví. V letech 2024 a 2025 by mělo být postupně ukončováno přidělování bezplatných povolenek a od roku 2026 by měla být zavedena dražba všech povolenek. V roce 2018 přijala Rada Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) Program kompenzace a snižování emisí oxidu uhličitého v mezinárodním civilním letectví (dále jen „program CORSIA“), kterým se zavádějí mezinárodní normy a doporučené postupy v oblasti ochrany životního prostředí CORSIA. EU a její členské státy provádějí program CORSIA od začátku pilotní fáze 2021–2023 v souladu s rozhodnutím Rady (EU) 2020/954. Nyní jsou nastavována Evropskou komisí konkrétní pravidla, aby provozovatelé letadel se sídlem v Unii měli možnost využívat emisní jednotky pro dosažení souladu s programem CORSIA (u letů do třetích zemí, které jsou považovány za účastníky programu CORSIA, z těchto zemí nebo mezi nimi).
Dalším záměrem navrhované novelizace zákona je reagovat na některé problematické momenty z aplikační praxe (např. úprava procesních aspektů poskytování kompenzací nepřímých nákladů pro odvětví ohrožená únikem uhlíku, precizace přechodu práv a povinností při změně provozovatele zařízení aj.), upřesnit definice některých pojmů a další dílčí úpravy posilující srozumitelnost a jednoznačnost zákona a upravující situace, které dosud zákonem nebyly ošetřeny, ale mohou nastat.
Dále se navrhuje několik dílčích úprav v sankčních ustanoveních, a sice navýšení horní hranice pokuty za nejzávažnější přestupky, jako je provoz bez povolení k emisím skleníkových plynů nebo v rozporu s ním, z 5 mil. Kč na 20 mil. Kč. Nyní je horní hranice pokuty nastavena nevhodně nízko a zejm. pro provozovatele z řad největších firem nemá dostatečně odrazující charakter. Je rovněž doplněna kompetence České inspekce životního prostředí rozhodnout případně i o ukončení provozu zařízení, je-li provozováno bez potřebného povolení.
Ve vztahu k zákazu diskriminace a ve vztahu k rovnosti žen a mužů nezakládá navrhovaná právní úprava s ohledem na svůj věcný charakter žádné rozdíly
C Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku
Přijetí novely zákona je nezbytné především z důvodu nezbytné transpozice ustanovení směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/… ze dne ..., kterou se mění směrnice 2003/87/ES o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Unii, rozhodnutí (EU) 2015/1814 o vytvoření a uplatňování rezervy tržní stability pro systém Unie pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů1) (zejména pokud jde o výše zmíněný požadavek na 100% využití výnosů z dražeb emisních povolenek na opatření vedoucí k dekarbonizaci ekonomiky a zmírnění dopadů změny klimatu, dále jde také o úpravu alokace povolenek v sektoru letectví). Transpoziční lhůta je směrnicí stanovena na 1. ledna 2024.
Upřesnění některých definic a postupů má posílit srozumitelnost a jednoznačnost zákona. V průběhu aplikační praxe byly identifikovány některé nedostatky dosavadní právní úpravy, proto jedním z cílů je ošetřit situace, které mohou v praxi nastávat, avšak dosud nebyly zákonem dostatečně řešeny.
D Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky
Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky.
E Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy Evropské Unie, judikaturou soudních orgánů Evropské unie nebo obecnými právními zásadami práva Evropské unie, popřípadě s legislativními záměry a s návrhy předpisů Evropské unie
Navrhovaná právní úprava je plně v souladu s předpisy Evropské unie, judikaturou Soudního dvora Evropské unie a obecnými právními zásadami práva Evropské unie.
Návrh je předkládán za účelem transpozice ustanovení
· směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/959 ze dne 10. května 2023, kterou se mění směrnice 2003/87/ES o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Unii, rozhodnutí (EU) 2015/1814 o vytvoření a uplatňování rezervy tržní stability pro systém Unie pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, a
· směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/958 ze dne 10. května 2023, kterou se mění směrnice 2003/87/ES, pokud jde o příspěvek letectví k cíli Unie snížit emise v celém hospodářství a o řádné zavedení celosvětového tržního opatření.
Návrhu zákona se dotýkají následující předpisy Evropské unie:
· Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Unii a o změně směrnice Rady 96/61/ES,
· ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/101/ES ze dne 27. října 2004, kterou se s ohledem na projektové mechanismy Kjótského protokolu mění směrnice 2003/87/ES o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství,
· ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/101/ES ze dne 19. listopadu 2008, kterou se mění směrnice 2003/87/ES za účelem začlenění činností v oblasti letectví do systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství,
· ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 219/2009 ze dne 11. března 2009 o přizpůsobení některých aktů přijatých postupem podle článku 251 Smlouvy regulativnímu postupu s kontrolou podle rozhodnutí Rady 1999/468/ES,
· ve znění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/29/ES ze dne 23. dubna 2009, kterou se mění směrnice 2003/87/ES s cílem zlepšit a rozšířit systém pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství
· ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 421/2014 ze dne 16. dubna 2014, ve znění Rozhodnutí Evropského parlamentu a rady (EU) 2015/1814 ze dne 6. října 2015,
· ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2392 ze dne 13. prosince 2017,
· ve znění Směrnice Rady (EU) 2018/410 ze dne 14. března 2018, kterou se mění směrnice 2003/87/ES za účelem posílení nákladově efektivních způsobů snižování emisí a investic do nízkouhlíkových technologií a rozhodnutí (EU) 2015/1814.
· Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/2066 ze dne 19. prosince 2018 o monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES a o změně nařízení Komise (EU) č. 601/2012.
· Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/2067 ze dne 19. prosince 2018 o ověřování údajů a akreditaci ověřovatelů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES.
· Nařízení Komise v přenesené pravomoci 2019/1122 ze dne 12. března 2019, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES, pokud jde o fungování registru Unie.
· Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/757 ze dne 29. dubna 2015o monitorování, vykazování a ověřování emisí skleníkových plynů z námořní dopravy a o změně směrnice 2009/16/ES
· Rozhodnutí Evropského parlamentu a rady (EU) 2015/1814 ze dne 6. října 2015 o vytvoření a uplatňování rezervy tržní stability pro systém Unie pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a o změně směrnice 2003/87/ES.
S výše uvedenými předpisy Evropské unie je návrh v souladu.
Judikatura Soudního dvora EU:
· Rozsudek Soudního dvora EU C–203/12 ze dne 17.10. 2013, ve věci Billerud Karlsborg AB, Billerud Skärblacka AB v. Naturvardsverket (k uložení pokuty za nevyřazení povolenek a její výše)
· Rozsudek Soudního dvora EU C–617/19 ze dne 29.4. 2021, ve věci Granarolo SpA v. Ministero dell'Ambiente e della Tutela del Territorio e del Mare a další.
F Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána
Z mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána, se předmětu navrhované novely týká Úmluva o dálkovém znečišťování ovzduší. Části zákona o ochraně ovzduší upravující oblast pohonných hmot pro dopravní účely se dotýkají Rámcová úmluva OSN o změně klimatu a Pařížská dohoda.
Navrhovaná právní úprava je s těmito mezinárodními smlouvami plně v souladu.
G Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy na státní rozpočet, ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí České republiky, dále sociální dopady, včetně dopadů na rodiny a dopadů na specifické skupiny obyvatel, zejména osoby sociálně slabé, osoby se zdravotním postižením a národnostní menšiny, a dopady na životní prostředí
Navrhovaná právní úprava bude mít dopady na státní rozpočet a ostatní veřejné rozpočty, na podnikatelské prostředí, na životní prostředí.
Nepřímo navrhovaná právní úprava může mít dopady sociální dopady či dopady na spotřebitele.
Podrobné informace ohledně dopadů navrhované právní úpravy obsahuje Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace (RIA).
H Zhodnocení dopadů navrhovaného řešení ve vztahu k ochraně soukromí a osobních údajů
Pro účely zajištění průběhu správních řízení dochází ke shromažďování osobních údajů fyzických osob, které jednají za právnickou osobu, pro kterou se o daný správní akt žádá. Rozsah požadovaných osobních údajů se oproti platné právní úpravě nemění a jsou vyžadovány pouze za účelem zajištění průběhu vedeného správního řízení.
Navrhovaná právní úprava je tak plně v souladu s obecným nařízením o ochraně osobních údajů (GDPR) a se zákonem č. 110/2019 Sb., o zpracování osobních údajů, ve znění pozdějších předpisů.
I Zhodnocení korupčních rizik
Některá mírná a spíše nepřímá korupční rizika spojená s navrhovanou právní úpravou hodnotí Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace (RIA).
J Zhodnocení dopadů na bezpečnost nebo obranu státu
Navrhovaná právní úprava může mít dopad na bezpečnost státu, neboť souvisí se zajištěním energetické bezpečnosti a soběstačnosti České republiky
K Zhodnocení dopadů ve vztahu k zásadám digitálně přívětivé legislativy
Navrhovaná právní úprava je plně v souladu se zásadami digitálně přívětivé legislativy, neboť je navrhováno zvýšení úrovně digitalizace procesů v oblasti spojených se správou ETS. Navržené změny plynou z obecných požadavků jak na digitalizaci veřejné správy a výkonu jejích činností, tak na digitalizaci komunikace a vystupování vůči veřejné správě ze strany jejích adresátů. Blíže ke změně relevantních z hlediska digitalizace viz Závěrečná zpráva z hodnocení dopadů regulace (RIA).
ZVLÁŠTNÍ ČÁST
K čl. I
K bodům 1 a 2
V těchto novelizačních bodech je obsažena aktualizace poznámek pod čarou, které odkazují na implementované předpisy Evropské unie.
K bodu 3 [§ 1 písm. a)]
Předmět právní úpravy se v souladu s transponovanou směrnicí rozšiřuje o činnosti v oblasti námořní dopravy.
K bodu 4 [§ 2 písm. a)]
V rámci definice pojmu „zařízení“ se navrhuje nahradit výraz „jednotka“ výrazem „celek“, a to za účelem odstranění nejasnosti a nejednoznačnosti ve vymezení „zařízení“ pro účely posouzení jeho zahrnutí do EU ETS. Jedná se o otázku s podstatnými praktickými dopady na provozovatele zařízení, resp. jednotek, a rovněž otázku zcela zásadní pro integritu EU ETS a vymáhání plnění povinností provozovatelů zařízení.
Stávající text, který definuje „zařízení“ („installation“) jako „jednotku“ („unit“), je zavádějící a komplikuje uplatnění legislativního textu v praxi. Ve směrnici 87/2003/ES je opakovaně
a ustáleně používán termín „zařízení“ pro větší „celek“ (například továrnu, elektrárnu,
teplárnu aj.), kde probíhá jedna nebo více činností vymezených v příloze 1 Směrnice. „Zařízení“ je také předmětem, pro který se vydává povolení k emisím (viz čl. 6 Směrnice)[footnoteRef:2]. Jednotka je naopak podle Přílohy 1 Směrnice a rovněž podle souvisejících metodických pokynů k jejímu výkladu (Metodický pokyn č. 1 Evropské komise k výkladu Přílohy 1 Směrnice)[footnoteRef:3] jednotlivou součástí „zařízení“, kterou může být například kotel, výrobní linka, pec aj. „Zařízení“ je tak v tomto smyslu možné považovat za určitou množinu „jednotek“
(= jednotlivých jeho součástí) – kdy například modelové „zařízení“ Teplárna je tvořeno třemi „jednotkami“ – kotli K1, K2 a K3. Nedává tak smysl a naopak je značně matoucí,
aby „zařízení“ bylo definováno jako „jednotka“, když zároveň směrnice operuje s tím,
že „zařízení“ se z „jednotek“ skládá. [2: „Příslušný orgán udělí povolení k vypouštění emisí skleníkových plynů, kterým se povoluje vypouštět skleníkové plyny z celého zařízení nebo jeho části.“. Ačkoliv čl. 6 připouští udělení povolení k emisím jen
pro část zařízení, dále pak ta část, pro niž je povolení k emisím uděleno, figuruje v EU ETS jako „zařízení“
– „installation“, nikoliv jako „jednotka“.] [3: Metodický pokyn Evropské komise k výkladu Přílohy I Směrnice:
https://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/vyklad_euets/$FILE/oeok-interpretace_prilohyI-20130101.pdf; v AJ zde: https://climate.ec.europa.eu/system/files/2016-11/guidance_interpretation_en.pdf. ]
Ze strany provozovatelů se lze setkat s účelovou argumentací, kdy určitou svou „jednotku“ označí za samostatné „zařízení“ (když „zařízení“ je definováno jako „jednotka“),
a tudíž není součástí „zařízení“ spolu s dalšími „jednotkami“ provozovanými ve stejném místě a ve zjevné souvislosti a nevztahuje se na ni povinnost účasti v EU ETS, když sama nedosahuje hranice rozhodné pro zařazení do EU ETS. Toto je však zcela v rozporu s odkazovaným Metodickým pokynem Evropské komise pro výklad Přílohy I Směrnice, když podle něj má být rozsah „zařízení“ posuzován „co nejšířeji“ („as broad as possible“); tak, aby vždy všechny zdroje emisí, které mohou být považovány za součást nějakého zařízení, byly zařazeny
v EU ETS. Toto pak je spojeno zejména s povinností vyřazovat emisní povolenky za vykázané emise, přičemž v závislosti na množství emisí a ceně emisní povolenky mohou být dopady
ve výši milionů či desítek milionů Kč za jediné „zařízení“, jestliže je řešena otázka zařazení zdrojů emisí do EU ETS.
Technickou či funkční souvislostí se rozumí vzájemná závislost jednotlivých zdrojů emisí, jejich účast na stejném výrobním procesu, společný účel provozu, společný výstup vyrobeného produktu či energie ze zařízení, provoz stejnou osobou či vzájemně prokazatelně majetkově či organizačně propojenými osobami, umístění v areálu zařízení, propojení infrastrukturou nezbytnou k provozu zdrojů emisí, umístění v rámci stejné stavby, popřípadě jiné relevantní provozní souvislosti.
K bodu 5 [§ 2písmc)]
Úprava v návaznosti na revizi definice ve směrnici 2003/87/ES.
K bodům 6 a 11 [§ 2písm. f) a § 3 odst. 5]
Ustanovení reaguje na potřebu aplikační praxe, kdy jsou jednotlivé části zařízení provozovány více subjekty, přičemž však tyto části stále tvoří celek pro účely zařazení do systému ETS. V současné uplatňované praxi v případě provozu částí různými provozovateli musí být vydáno povolení zahrnující části provozované více osobami, neboť by jinak došlo k narušení integrity systému EU ETS možným vyřazením některé z částí zařízení ze systému, ačkoliv zařízení jako celek splňuje parametry pro zařazení. Pokud by zařízení mělo být děleno, tato nová úprava ošetřuje, že to v legitimních případech bude možné, nicméně tak, že žádná z rozdělených částí nebude vyjmuta z EU ETS a nebude tak narušena integrita. Úprava brání účelovému jednání provozovatelů s cílem „optimalizovat“ účasti v EU ETS a zároveň jim poskytuje větší flexibilitu.
K bodu 7 [§ 2 písm. i)]
Upřesnění charakteru změn, které jsou natolik podstatné, že mohou mít dopady na množství emisí a klima. Posouzení těchto změn je třeba brát v potaz v souvislosti s nutností jejich promítnutí do povolení zařízení.
K bodu 8 [§ 2 písm. k)]
Navrhuje se upřesnění definice.
K bodu 9
Definice jsou doplněny v návaznosti na zahrnutí námořní dopravy do EU ETS a vycházejí z definic jednak uvedených v transponované směrnici a také z definic obsažených již v českém právním řádu.
K bodu 10 a 15 (§ 3 odst. 3 a odst. 8)
Navrhuje se upravit způsob podávání žádosti o povolení k emisím a jejích příloh směrem k vyšší míře digitalizace a efektivity správy díky automatizaci kontroly předkládaných dokumentů. Upřesněno postavení Monitorovacího plánu. Ten je nezbytným dokumentem pro účast v EU ETS, předložení musí být vyžadováno. Jeho podobu stanoví prováděcí vyhláška ministerstva životního prostředí. Současně je aktualizován v poznámce pod čarou odkaz na nařízení k monitoringu a vykazování emisí.
K bodu 12 [§ 3 odst. 6 písm. a)]
Upřesnění požadavku na obsah povolení k emisím skleníkových plynů, v němž má být vždy uvedeno, jaká osoba je provozovatelem.
K bodu 13 [§ 3 odst. 6 písm. b)]
Úrovně činnosti se vztahují toliko k rozhodování o bezplatné alokaci, a nemají proto být součástí povolení.
K bodu 14 (§ 3 odst. 7)
Navrhuje se výslovně do zákona stanovit, že práva a povinnosti z povolení k emisím skleníkových plynů přecházejí na právního nástupce provozovatele. Toto doplnění je z hlediska jistoty při aplikaci zákona v některých specifických situacích vhodné i přesto, že povolení k emisím skleníkových plynů je svou povahou rozhodnutím in rem a vztahuje se tak na ně obecná úprava ve správním řádu (§ 73 odst. 2).
K bodu 16 [§ 4 odst. 2 písm. a)]
Navrhuje se upřesnění podmínek, za nichž je třeba přistoupit ke změně, resp. zrušení povolení. Doplnění je navázáno na definici podstatné změny v provozu v § 2 písm. i). Podstatnými změnami mohou být např. změny ve způsobu monitorování a vykazování. Ty nejsou rozhodné pro vydání povolení k emisím, ale mají vliv na přesnost jejich vykázaní, popřípadě množství apod.
K bodům 17 a 18 [§ 4 odst. 3 písm. a), b)]
Možnost zrušení povolení k emisím toliko na žádost provozovatele, tedy aniž by nastala některá skutečnost spojená s ukončením provozu nebo pokles kapacity pod úroveň stanovenou pro zahrnutí zařízení do působnosti zákona, je z povahy věci vyloučena. Ustanovení § 4 odst. 3 písm. b) se proto navrhuje ze zákona vypustit pro nadbytečnost – provozovatel může požádat o ministerstvo o rozhodnutí o ukončení provozu na základě ustanovení odstavce 2 písmeno a) nebo odstavce 3 písmeno c).
K bodu 19
Navrhuje se aktualizovat poznámku pod čarou a zrušený zákon o odpadech nahradit platným a účinným předpisem.
K bodu 20 (nový § 4a)
Navrhuje se v návaznosti na institut povinnosti dodávek nad rámec licence ve podle § 12 energetického zákona upravit postavení dočasného (pověřeného) provozovatele v takové situaci také z hlediska práv a povinností spojených s daným zařízením podle zákona č. 383/2012 Sb., o obchodování s povolenkami. Ustanovení § 12 zák. č. 458/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů, upravuje institut povinnosti dodávek nad rámec licence v případě naléhavé potřeby a ve veřejném zájmu v případech, kdy původní subjekt z nějakého důvodu přestal vykonávat licencovanou činnost. S ním je spojena na opačné straně povinnost poskytnout své zařízení jinému subjektu (jinému určenému držiteli licence). Jedná se o instituty sloužící k zajištění nezbytného zásobování odběratelů (elektřina, plyn, teplo) v případě, že provozovatel zařízení ukončí činnost. Tato povinnost je ukládána rozhodnutím Energetického regulačního úřadu.
Z hlediska zařízení spadajícího do systému ETS je podstatné, že nesmí být upuštěno od požadavku na plnění povinností, zároveň ale pověřený provozovatel nesmí být poškozen existencí závazků vzniklých předchozím provozem zařízení. Ustanovení odstavce 3 pak umožňuje původnímu provozovateli zařízení splnit svou povinnost vyřazení emisních povolenek, přestože již přestal disponovat účtem k zařízení.
K bodu 21
Upřesnění ustanovení o vzniku účastenství v EU ETS, které s sebou nese vznik práv a povinností
K bodu 22
Doplnění v souvislosti se zahrnutím činností v námořní dopravě do EU ETS (viz výše).
K bodu 23 (§ 6 odst. 5 a 6)
Odstavec 4 - zahrnutí námořní dopravy do ustanovení o povinném otevření vkladního účtu v Rejstříku. Upřesnění v novém odstavci 5 se vztahuje k možným situacím, kdy osoba fakticky provozující zařízení není totožná se subjektem uvedeným v povolení.
K bodu 24 (§ 6 odst. 7)
Doplnění v souvislosti se zahrnutím činností v námořní dopravě do EU ETS (viz výše).
K bodu 25 a 26 (§ 6a odst. 4 a 5)
Úprava výjimky tak, aby provozovatel plnil povinnost vyřazení povolenek za rok, kdy překročí práh pro udělení výjimky, a nikoliv až za další. Účelem je pokrýt skutečné emise překračující stanovený limit pro výjimku.
K bodům 27 a 29 (§ 7 odst. 4 až 6)
Právní úprava využití výnosů z dražeb se přesouvá do § 12.
K bodům 28 a 48, 49 a 50 (§ 7 odst. 2 a § 13 odst. 1)
Do ustanovení o celkovém množství povolenek určených na letecký provoz a podílu z tohoto množství, který bude dražen, se promítá návrh revize směrnice 2003/87/ES pro oblast letectví[footnoteRef:4], kterou je nutné transponovat. Podíl dražených povolenek postupně poroste na úkor bezplatně přidělovaných a po roce 2026 by měly být pouze draženy. Body 48 a 49 dělí účinnost právní úpravy na období do konce roku 2025 a období od 1. ledna 2026 (viz ustanovení o nabytí účinnosti). [4: https://oeil.secure.europarl.europa.eu/oeil/popups/ficheprocedure.do?reference=2021/0207(COD)&l=en
]
K bodu 30 (§ 8 odst. 1)
V rámci revize systému EU pro obchodování s povolenkami (čl. 11 odst. 2 směrnice 2003/87/ES) byl mimo jiné také posunut termín pro transfer bezplatné alokace na účty provozovatelů.
K bodu 31 (§ 8 odst. 2)
Doplnění v souvislosti se zahrnutím činností v námořní dopravě do EU ETS (viz výše).
K bodu 32 (§ 8 odst. 4)
Navrhuje se upřesnění podmínek převodu účtu zařízení tak, aby bylo zřejmé, v jakém stavu účet přechází na nového provozovatele.
K bodu 33 (§ 9 odst. 1)
Termín pro vyřazení odpovídajícího množství povolenek je posunut na konec září v návaznosti na ustanovení transponované směrnice (změna provedená v čl. 16 odst. 3).
K bodu 34 (§ 9 odst. 1)
Ustanovení, které zabraňovalo provozovatelům zařízení využití leteckých povolenek je vypuštěno v návaznosti na revizi směrnice.
K bodu 35
Doplnění odstavců 2 a 3 v souvislosti se zahrnutím činností v námořní dopravě do EU ETS (viz výše). Ustanovení transponuje nový článek 3ga směrnice 2003/87/ES (po revizi provedené transponovanou směrnicí 2023/959) a nový odstavec 3-e v článku 12 této směrnice.
Odstavce 4 a 5 jsou doplněny v návaznosti na novou úpravu stanovenou pro nakládání s leteckými povolenkami směrnicí 2023/958 a propojení s programem CORSIA.
K bodu 36
Doplnění v souvislosti s transpozicí čl. 12 odst. 3b směrnice 2003/87/ES (po revizi provedené transponovanou směrnicí 2023/959).
K bodu 37
Návrh znění reaguje na potřebu zahrnutí sektoru námořní dopravy do ETS a zároveň zjednodušuje konstrukci ustanovení.
K bodu 38 (§ 10 odst. 1)
Ustanovení ujasňuje, že alokovat povolenky lze pouze na konkrétní účet zařízení.
K bodu 39 (§ 10 odst. 2)
Navrhuje se posun termínu pro předložení ověřených údajů o činnosti zařízení, které slouží k úpravám alokovaného množství povolenek.
K bodu 40 (§ 10 odst. 4)
Zákon stanovuje nad rámec důvodů uvedených ve správním řádu zvláštní důvod pro přerušení řízení, aby byla ošetřena specifická situace, kdy ministerstvo z objektivních důvodů nemůže v řízení pokračovat a musí vyčkat rozhodnutí Evropské komise.
K bodu 41
Ustanovení implementují ustanovení směrnice 2003/87/ES po její revizi provedené novou směrnicí 2023/959. jedná se o ustanovení podmiňující alokaci bezplatných povolenek, resp. možnost jejího krácení (odstavec 6 a 7).
Dále je v odstavci 8 vypořádáván vztah k přidělování povolenek provozovatelům v odvětvích, na která se nově bude vztahovat nařízení o uhlíkovém vyrovnání na hranicích („CBAM“).
Odstavec 9 umožní v souladu s transponovanou směrnicí přidělit bezplatné povolenky za stanovených podmínek provozovatelům dálkového vytápění.
K bodu 42
Aktualizace textu poznámky pod čarou, která odkazuje na přímo použitelný evropský předpis. Nařízení o pravidlech pro bezplatnou alokaci je doplněno o prováděcí nařízení Komise týkající se úprav přídělu v důsledku změn úrovní činnosti.
K bodu 43 (§ 11)
Platná právní úprava rozhodování o přiznání kompenzací nepřímých nákladů provozovatelům některých stanovených odvětví relevantních v rámci rizika tzv. úniku uhlíku byla do zákona zavedena novelou z roku 2020. V průběhu přípravy prováděcích nařízení vlády a jejich pozdějších novel i v rámci aplikační praxe však bylo shledáno, že charakter kompenzací na pomezí nároku a dotace a jeho podrobná úprava zákonem a prováděcími vládními nařízeními nejsou zcela vyhovující. Současně není tato forma dostatečně flexibilní také ve vztahu k poměrně často se měnícím pravidlům Evropské komise upravujícím tento typ státní podpory[footnoteRef:5]. [5: Sdělení Evropské komise – Pokyny k některým opatřením státní podpory v souvislosti se systémem obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů po roce 2020 (2020/C 317/04, ve znění Sdělení 2021/C 528/1)]
Nyní navrhovaná úprava dává vládě možnost kompenzace vyplácet, pokud to situace vyžaduje, a naopak nevynakládat na ně prostředky, jestliže pro kompenzace nejsou důvody, když firmy nejsou poškozovány náklady na povolenky. Zároveň je stanoveno, že poskytování kompenzací by mělo podléhat právní úpravě dotací obsažené v rozpočtových pravidlech (zákon č. 218/2000 Sb.).
Nově se uplatní „pětiprocentní test“ dodatečných nákladů z povolenek ve vztahu ke zvýšení výrobních nákladů provozovatele (odst. 3 písm. b).
K bodům 44 a 46 (§ 12 odst. 3)
Právní úprava nakládání s výnosy z dražeb povolenek je dosud obsažena v § 7. Vzhledem k návrhu na úpravu kompetencí k nakládání s těmito prostředky (viz níže) se současně navrhuje přesun této materie do § 12.
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/959, kterou se mění směrnice 2003/87/ES o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Unii, rozhodnutí (EU) 2015/1814 o vytvoření a uplatňování rezervy tržní stability pro systém Unie pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů1) nově vyžaduje, aby veškeré výnosy z dražeb povolenek členské státy využily na stanovené účely v oblasti klimatu. Je proto navrhováno, aby tyto prostředky ve svém celku spravoval Státní fond životního prostředí. SFŽP prokázal kompetentní a efektivní správu programu Nová zelená úsporám a Modernizačního fondu, má zkušenosti s administrací podpory pro velké průmyslové podniky, veřejné instituce, municipality i domácnosti. Má tedy veškeré předpoklady také pro správu zdrojů z dražeb povolenek. Příjem do rozpočtu je nutný pouze pro účely, které skrze SFŽP financovat nelze (administrativní náklady na správu EU ETS, které budou zajišťovány z rozpočtové kapitoly 315 – MŽP).
K bodu 45 (§ 12 odst. 2)
Stávající stanovení účelů, resp. typů projektů, na něž mohou být použity prostředky z Modernizačního fondu, je příliš obecné a nepřesné. Navíc bylo znění revizí transponované směrnice upraveno. Navrhuje se proto transponovat výčet veškerých typů investic, které lze financovat z Modernizačního fondu, formou odkazu na kompletní výčet uvedený ve směrnici.
K bodu 47 (§ 12 odst. 4 a 5)
Výbor Modernizačního fondu se pro správu prostředků z Modernizačního fondu osvědčil, navrhuje se tedy rozšířit jeho působnost na veškeré zdroje z ETS. Za účelem zahrnutí všech resortů, kterých se dekarbonizace a změna klimatu či jejich dopady dotýkají, do rozhodování o využití prostředků z Modernizačního fondu, se zároveň navrhuje rozšířit resortní zastoupení ve Výboru o ministerstva, v jejichž gesci je plnění cílů z Fit for 55.
K bodu 51, 53, 68, 83 (§ 13 odst. 3 až 9)
Zrušení ustanovení v návaznosti na ukončení bezplatné alokace pro letectví. Zrušují se tak i požadavky na vykazování tunokilometrů.
K bodu 52 (§ 15 odst. 3)
Doplnění v souvislosti se zahrnutím činností v námořní dopravě do EU ETS (viz výše). Ustanovení transponuje nový článek 3gd směrnice 2003/87/ES (po revizi provedené transponovanou směrnicí 2023/959).
K bodu 54 (§ 15 odst. 6 a 7)
Odstavec 6 transponuje nový požadavek směrnice 2023/958 pro provozovatele letadel, a sice monitorovat a vykazovat dopady některých dalších látek vypouštěných při provozu letadla.
Odstavec 6 transponuje v souvislosti se zahrnutím činností v námořní dopravě článek 3ge směrnice 2003/87/ES (po revizi provedené transponovanou směrnicí 2023/959).
K bodu 55
Nadpis rozšířen v souvislosti s novým § 25 odst. 5. (viz níže)
K bodům 56 až 61 [§ 18 odst. 2 písm. a) a písm. b), § 19]
Je třeba navýšit horní hranici sankce za některé závažné přestupky podle § 18 odst. 1, neboť současná maximální výše není dostatečně odrazující, zejména pro provozovatele z řad největších firem v systému EU ETS. Navrhuje se sjednotit výši horní hranice s dosavadním písmenem b), tedy na 20 mil. Kč. Zároveň se v případě opakovaného přestupku navrhuje navázat výši pokuty na množství vypuštěných emisí, které nebyly kryty odpovídajícím vyřazením povolenek.
Doplněním § 19 odst. 1 dochází ke stanovení sankce za porušení povinnosti, která nově provozovatelům letadel vyplývá ze směrnice2023/958.
Doplněním § 19 odst. 3 a 4 se navazuje na zahrnutí činností v námořní dopravě do působnosti směrnice 2003/87/ES (po revizi provedené transponovanou směrnicí 2023/959).
K bodu 62 (§ 20 odst. 2)
V roce 2017 byla v sankčních ustanoveních v rámci změnového zákona k novému zákonu o přestupcích (zák. č. 183/2017 Sb.) pozměněna dikce o uložení pokuty, a to z formulace "se uloží pokuta" na „lze uložit pokutu“, s odůvodněním, že uložení správního trestu za spáchaný přestupek má být vždy v diskreci příslušného správního orgánu. Takový přístup by však v tomto specifickém případě nebyl v souladu s požadavkem příslušné směrnice, která stanoví požadavek na uložení sankce za toto protiprávní jednání zcela konkrétně a jednoznačně a nedává členským státům prostor pro jakékoliv modifikace. Judikatura SDEU připouští pouze modifikaci v případech odůvodněných zásahem vyšší moci. Z tohoto důvodu se navrhuje navrátit původní znění s obligatorním uložením pokuty.
K bodu 63
Navrhuje se sjednocení výše pokuty.
K bodu 64 (§ 25 odst. 1)
Legislativně technická úprava spočívající v zavedení dosud chybějící legislativní zkratky.
K bodu 65 (§ 25 odst. 5)
Navrhuje se, aby zákonem byla upravena kompetence České inspekce životního prostředí zastavit provoz zařízení, které je provozováno bez povolení.
K bodu 66 [§ 26 odst. 1 písm. g) a h)]
Doplnění kompetencí příslušného orgánu ve vztahu k nařízení o Registru[footnoteRef:6]. a rovněž ve vztahu zahrnutí činností v námořní dopravě do působnosti zákona. [6: Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/1122 ze dne 12. března 2019, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES, pokud jde o fungování registru Unie.
]
K bodu 67
Navrhuje se doplnění kontrolní kompetence ministerstva z důvodu efektivního řešení situací, kdy ministerstvo řeší některé problematické provozovatele v souvislosti se svou rozhodovací kompetencí např. u změn povolení k emisím nebo o přestupku za nesplnění povinnosti vyřadit povolenky.
K bodům 69 až 75 a 81 a 82 (Příloha č. 1)
Dochází k dílčím úpravám v názvech či parametrech činností v souvislosti se změnami provedenými v evropském předpisu novou směrnicí 2023/959.
Upřesnění zdrojů, podle kterých Ministerstvo životního prostředí může posoudit otázku zařazení provozovatele letadel. Zahrnuje nově dostupné zdroje (EUROCONTROL – databáze).
K bodům 76 až 79 (Příloha č. 1)
Úprava činností v oblasti letectví představuje transpozici ustanovení směrnice 2023/958.
K bodu 80 (Příloha č. 1)
Doplnění činností v oblasti námořní dopravy a příslušných výjimek je transpozicí směrnice 2023/959.
K čl. II – Přechodná ustanovení
Body 1 a 2 souvisí s postupným náběhem povinností nově zařazené námořní dopravy do systému ETS.
Bod 3 stanoví, od jakého období mají provozovatelé monitorovat a vykazovat dopady nově zahrnutých látek v letecké dopravě.
K čl. III – Účinnost
Zejména s ohledem na transpoziční lhůtu a také s ohledem na soulad ustanovením § 3 odst. 3 zákona č. 309/1999 Sb., o Sbírce zákonů a o Sbírce mezinárodních smluv, ve znění zák. č. 277/2019 Sb., se navrhuje nabytí účinnosti zákona k 1. lednu 2024. Odložená účinnost je v souladu s příslušnými ustanoveními směrnice 2023/958 navržena v bodu 49 a 76 v souvislosti se zahrnutím letů mimo EU a bezplatnou alokací povolenek v letectví.