Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam ALBSCSJCALF2 najdete zde
ÚŘAD VLÁDY ČR
PŘIPOMÍNKY K MATERIÁLU MINISTERSTVA ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ S NÁZVEM:
Čj.: MPO 58637/23/31200/01000
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 383/2012 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, ve znění pozdějších předpisů
Resort
Připomínky
Ministerstvo průmyslu a obchodu
Úvod
Ministerstvo průmyslu a obchodu uplatňuje k předloženému návrhu 11 zásadních a 19 doporučujících připomínek.
Zásadní připomínky:
I. K návrhu zákona
1/ K novelizačnímu bodu 7, § 2 písm. i), který navrhujeme předložit v tomto znění:
„i) podstatnou změnou v provozu zařízení rozsáhlé rozšíření nebo snížení kapacity, přerušení provozu trvajícím alespoň tři měsíce nebo ukončení provozu nebo jeho obnovení po předchozím přerušení trvajícím alespoň tři měsíce nebo jakákoliv změna podstatně ovlivňující způsob monitorování a vykazování emisí či předpokládané množství vypuštěných emisí.“
„Poznámka pod čarou č. 6 se zrušuje.“
Odůvodnění: Jelikož podstatná změna provozu zařízení je podle § 4 odst. 2 písm. a) důvodem ke změně nebo zrušení povolení ze strany ministerstva, měla by být aplikace podmínky ohraničena jasným časovým obdobím délky přerušení provozu; navržené řešení navíc eliminuje riziko libovůle.
2/ K novelizačnímu bodu 10: v navrženém § 3 odst. 3 se mj. předpokládá, že „Žádost o vydání povolení se podává elektronické podobě a lze ji podat pouze na formuláři, jehož podrobné náležitosti, formu a datovou strukturu stanoví prováděcí právní předpis.“. Máme za to, že náležitosti žádosti musí být stanoveny zákonem, tak tomu je v § 3 odst. 2. V tomto ohledu pak prováděcí předpis může stanovit vzor žádosti/vzor formuláře, nikoliv však patrně „podrobné náležitosti formuláře“, neboť by tím patrně docházelo k rozšiřování právní úpravy zákona prostřednictvím prováděcího podzákonného předpisu, což není ústavně konformní. S ohledem na to, že k návrhu zákona nejsou předloženy teze prováděcích předpisů, nelze navrhovanou právní úpravu v tomto směru posoudit a je z toho důvodu nutné v tomto navrhovanou právní úpravu doplnit a upravit, aby nedocházelo k pochybnostem souladnosti navržené právní úpravy s ústavním pořádkem.
3/ K novelizačnímu bodu 36, k § 9 odst. 7. Vzhledem k používání pojmu „emise, které jsou trvale chemicky vázány v produktu“ navrhujeme doplnit jeho definici do návrhu zákona pokud by nebyl pojem definován v přímo použitelném předpisu.
4/ K novelizačnímu bodu 41, k § 10 odst. 6, který navrhujeme předložit v tomto znění:
„(6) Pokud se na zařízení vztahuje povinnost provést energetický audit nebo zavést certifikovaný systém hospodaření s energií podle čl. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU36) a doporučení zprávy o auditu nebo certifikovaného systému hospodaření s energií nejsou provedena, pokud doba návratnosti příslušných investic nepřesáhne tři roky nebo pokud náklady na tyto investice nejsou nepřiměřené, sníží se množství bezplatných povolenek o 20 %. Množství bezplatných povolenek se nesníží, pokud provozovatel ministerstvu prokáže, že provedl jiná opatření vedoucí ke snížení emisí skleníkových plynů, která jsou z hlediska snížení emisí skleníkových plynů rovnocenná opatřením doporučeným ve zprávě o auditu nebo certifikovaném systému hospodaření s energií pro dané zařízení.“
Odůvodnění: doplnění slov „ministerstvu“ a „z hlediska snížení emisí skleníkových plynů“ ve větě druhé pokládáme za důležité co do právní jistoty, jakému orgánu veřejné správy provozovatel prokazuje a dále dojde ke zpřesnění ve smyslu čl. 10a odst. 1 třetí pododstavec směrnice 2003/87/ES v platném znění.
5/ K novelizačnímu bodu 41, k § 10 odst. 7 – toto ustanovení navrhujeme upravit tak, aby:
· ministerstvo mělo ke dni 1. ledna 2024 povinnost vyrozumět provozovatele zařízení, jejichž úrovně emisí skleníkových plynů jsou vyšší než 80 percentil úrovní emisí pro příslušné referenční úrovně produktu včetně toho jaký prováděcí akt ke směrnici 2003/87/ES, v platném znění je relevantní pro vypracování plánu klimatické neutrality;
· dotčený provozovatel zařízení měl povinnost předložit plán klimatické neutrality ministerstvu;
· z něj přesně vyplývalo, co má akreditovaná osoba ověřovat, protože povinnost provozovatele zařízení v čl. 10a odst. 1 směrnice 2003/87/ES, v platném znění je formulována tak, že plán klimatické neutrality obsahuje pouze prvky, které jsou uvedené v čl. 10b odst. 4 směrnice 2003/87/ES, v platném znění.
Odůvodnění: prostá transpozice příslušného článku má za následek, že norma je imperfektní a máme za to, že by ani na jejím základě nebylo možné povinnosti po provozovateli zařízení vyžadovat. Za účelem eliminace nejistoty, kdo má být povinným provozovatelem zařízení navrhujeme povinnost ministerstva ho vyrozumět a sdělit jaký prováděcí akt ke směrnici 2003/87/ES, v platném znění, který navíc nebyl v Úředním věstníku EU zatím vyhlášen, je tím relevantním. Dále v návrhu naprosto schází klíčová povinnost provozovatele plán klimatické neutrality ministerstvu předložit. (Je tedy třeba stanovit obdobně jako povinnost provozovatele zařízení dálkového vytápění v § 10 odst. 9). V neposlední řadě je nutné stanovit co má akreditovaná osoba ověřovat, neboť ve směrnici (v čl. 10a odst. 1) se hovoří o ověření ve vazbě na čl. 10b odst. 4 písm. b) směrnice.
6/ K novelizačnímu bodu 43, k § 11 – nesouhlasíme se záměrem koncepční změny úpravy kompenzací nepřímých nákladů, resp. přeměny na dotaci. Navrhujeme dosavadní koncepci v § 11 ponechat, nicméně navrhujeme následující dílčí změny:
· v odstavci 1 zrušit poslední větu a nahradit jí větou včetně poznámky pod čarou ve znění: „Poskytování kompenzací musí být v souladu s právními předpisy a dalšími akty Evropské unie pro oblast veřejné podporyx).
x) Sdělení Komise 2020/C 317/04 - Pokyny k některým opatřením státní podpory v souvislosti se systémem obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů po roce 2021“;
· v odstavci 2 písm. a) se za slova „cen elektřiny“ vloží slova „podle právních předpisů Evropské unie pro oblast veřejné podporyx)“;
· v odstavci 3 ve větě druhé se za slovo „žádost“ vkládají slova „v elektronické podobě“;
· v odstavci 4 se věta „a to nejpozději do 31. května roku následujícího pro roku podání žádosti“ nahrazuje větou „a to nejpozději do 30. prosince roku podání žádosti“;
· v odstavci 4 se věta „operátor trhu následně zveřejní do 30. června způsobem umožňujícím dálkový přístup celkovou výši kompenzací podle jednotlivých odvětví“ nahrazuje větou „operátor trhu následně zveřejní do 30. března způsobem umožňujícím dálkový přístup celkovou výši poskytnutých kompenzací podle odvětví a pododvětví“.
Odůvodnění: Dosavadní koncepce má jednoznačnou výhodu co do rozložení administrace agendy kompenzací mezi rezorty MŽP a MPO, umožní kontinuitu správy přijatých žádostí o kompenzace, které MPO přijímá a vyřizuje v elektronickém modulu systému AIS MPO bez výraznějších nákladů na úpravu modulu. Další výhodou dosavadní koncepce je rozpočtové hledisko, neboť příslušný správce kapitoly bude po 15. březnu daného kalendářního roku znát kompenzační potřebu potencionálních žadatelů a bude moci garantovat, že kompenzace nepřekročí 25 % výnosů z dražeb povolenek za předchozí kalendářní rok. Odmítáme navrženou změnu, aby se z kompenzace stala dotace, tak, aby byla charakterem nenároková, což by bylo provázeno nutností vytvoření nového dotačního programu/titulu, pod nímž budou vyhlašovány výzvy. Máme za to, že kompenzace mají zůstat nástrojem veřejné podpory narovnávajícím konkurenční podmínky na trhu pro evropské firmy, které jsou zatížené náklady na povolenky v ceně elektrické energie.
S navrhovaným zněním v odstavci 3 písm. b), kterým se podmiňuje poskytnutí kompenzací tím, že žadatel doloží, že výše dodatečných nepřímých nákladů způsobených cenou uhlíku v systému EU ETS vedla ke zvýšení výrobních nákladů, vypočtených jako podíl hrubé přidané hodnoty, nejméně o 5 %, nesouhlasíme. Podmínka jde bezdůvodně nad rámec ustanovení o kompenzaci nepřímých nákladů ve směrnici Evropského parlamentu a Rady č. 2003/87/ES o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve znění pozdějších předpisů a sdělení Komise č. 2020/C 317/04 - Pokyny k některým opatřením státní podpory v souvislosti se systémem obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů po roce 2021, jež vymezuje způsobilá odvětví se značným rizikem úniku uhlíku.
7/ K novelizačnímu bodu 45: ust. § 12 odst. 2 navrhujeme předložit v tomto znění:
„(2) Prostředky Modernizačního fondu se použijí na financování projektů na snižování emisí skleníkových plynů a na opatření v objemech uvedených v čl. 10d odst. 2 směrnice 2003/87/ES, v platném znění. Část prostředků Modernizačního fondu, která odpovídá výnosu z povolenek podle čl. 10c odst. 4 směrnice 2003/87/ES, v platném znění, se použije přednostně na podporu projektů provozovatelů zařízení na výrobu elektřiny za účelem modernizace, diverzifikace a dekarbonizace odvětví energetiky.“
Odůvodnění: Návrh spočívá v zachování dosavadního účelového určení tj. „financování projektů na snižování emisí skleníkových plynů“ a dále akcentuje poslední novelu ve směrnici č. 2023/959/EU. Důvodem pro zachování dosavadního účelového určení je skutečnost, že citovaná novela směrnice počítá s minimálním objemem alokace výnosů ve výši 80 % výnosů. Chceme využít možnosti financovat také i ty projekty, které nejsou pokryty taxativním výčtem pod písmeny a) až f) v čl. 10d odst. 2 směrnice 2003/87/ES, v platném znění.
8/ K novelizačnímu bodu 46: § 12 odst. 3 požadujeme předložit v tomto znění:
„(3) Výnosy z dražeb povolenek podle § 7 jsou příjmem státního rozpočtu, kapitoly Ministerstva průmyslu a obchodu, s výjimkou výnosů, které odpovídají výdajům nezbytným k pokrytí administrativních nákladů na fungování systému obchodování a příspěvků mezinárodním organizacím v rámci plnění závazků ČR v oblasti ochrany klimatu a jsou proto příjmem státního rozpočtu, kapitoly Ministerstva životního prostředí. Část výnosů, která je příjmem státního rozpočtu, kapitoly Ministerstva průmyslu a obchodu, může být použita pouze k účelům stanoveným v čl. 10 odst. 3 směrnice 2003/87/ES, v platném znění a na kompenzace podle § 11.“
CELEX 32023L0959
Odůvodnění: Ministerstvo průmyslu a obchodu výnosy z dražeb emisních povolenek využije jako jeden ze zdrojů financování provozní podpory jednak obnovitelných zdrojů energie, ale stejně tak tepla, biomethanu a kombinované výroby elektřiny a tepla.
Specificky v případě OZE platí, s ohledem na únosnou míru zatížení této podpory ze strany spotřebitelů elektřiny k financování provozní podpory je nezbytné zajistit příjmy z prodeje emisních povolenek. Tímto MPO naplní avizovaný záměr vlády v úsporném konsolidačním balíčku směrem ke snížení financování nákladů na provozní podporu prostřednictvím finančních prostředků ze státního rozpočtu. Konečně zmíněné záměry financování provozní podpory jsou mezi přípustnými účely stanovenými směrnicí 2003/87/ES, v platném znění, a sice v čl. 10 odst. 3 písm. b) a ha). Pokud jde o kompenzace nepřímých nákladů je nezbytné v ustanovení § 12 odst. 3 jasně uvést, že tyto výdaje jsou kryty příjmem z prodeje dražených emisních povolenek. Se záměrem předkladatele navrženým v předložené novele, se kterým jsme nebyli předem seznámeni, proto nesouhlasíme.
9/ K novelizačnímu bodu 47, k § 12 odst. 4: ve větě první navrhujeme zrušení slov „z dražeb povolenek“.
Odůvodnění: Vzhledem k zásadní připomínce k § 12 odst. 3 navrhujeme zrušení z důvodu nadbytečnosti.
II. Ke zprávě RIA
1/ Ke shrnutí závěrečné zprávy, kapitola 3.2, druhý odstavec, str. 3
Navrhujeme následující úpravu textu:
„Mezinárodní (mimo EU) konkurenceschopnost dotčených sektorů ovlivňuje míra bezplatné alokace povolenek dle zařazení na seznamu sektorů ohrožených únikem uhlíku. Od roku 2026 budou postupně zpoplatněny emise v dovážených produktech (př.: cement, železo, ocel, hliník, vodík) pomocí mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích (Carbon Border Adjustment Mechanism, CBAM) se sazbou, která dorovnává případné nacenění uhlíku v třetích zemích do úrovně ceny povolenky v EU. Funkční CBAM má zajistit rovné konkurenční prostředí v rámci EU mezi evropskými výrobci a dovozem do EU ze zemí bez klimatických nebo s omezenými klimatickými opatřeními. Všichni tak teoreticky na vnitřním trhu EU budou podléhat stejnému zpoplatnění emisí a postupně tento systém nahradí bezplatnou alokaci emisních povolenek pro zařízení v EU. Finální znění směrnice neumožnilo zachování bezplatné alokace pro export dotčených produktů z EU kvůli obavám ohledně zajištění souladu s pravidly WTO. Pro sektory CBAM (a tedy spojitě sektorům, jimž se bude snižovat bezplatná alokace) budou nicméně vyhlašovány speciální výzvy z Inovačního fondu a také budou jejich investice do snížení emisní náročnosti výroby podporovány z výnosů z aukcí povolenek.“
Odůvodnění: CBAM ještě nezačal fungovat a jeho účinnost je tedy neznámá, včetně míry nebezpečí jeho obcházení ze strany výrobců ze třetích zemí. Nelze tedy jednoznačně tvrdit, že CBAM skutečně zajistí rovné konkurenční prostředí. Na tato rizika průmysl od počátku projednávání nařízení k CBAM upozorňoval, zejména ve spojitosti se snižováním bezplatné alokace povolenek. Finální dohoda však v tomto ohledu nepřináší žádné konkrétní řešení, pouze předjímá sledování rizik.
Řešení pro přímou ochranu exportu, například v podobě rabatu či bezplatné alokace pro exportované objemy, bylo podle některých názorů možné zavést, aniž by to bylo v rozporu s pravidly WTO. Teoreticky získatelné prostředky z Inovačním fondu či možnost použít na dekarbonizaci CBAM odvětví výnosy z aukcí povolenek nelze považovat za přímou ochranu exportu do třetích zemí, který má jen v ocelářství hodnotu 45 mld. eur ročně.
2/ Ke kapitole 3.3.2.1, str. 85
Navrhujeme upravit následující odstavec:
„Kompenzace jako takové jsou vždy selektivní, nicméně kritéria Komise pro jejich vyplácení jsou transparentní a jednoznačná.“
Odůvodnění: Kompenzace nepřímých nákladů jsou nástrojem, který Komise i průmyslové členské státy považují za vhodný ke zmírnění rizika úniku uhlíku z EU. Pravidla způsobilosti jsou jasně daná a kompenzace míří výhradně na odvětví, kde Komise i členské státy riziko úniku uhlíku identifikovaly. Předkladatel daným tvrzením popírá pravidla fungování i kritéria způsobilosti kompenzací: samozřejmě, že z nich mohou těžit i malé a střední firmy. Obecně platí, že čím více jednotek elektřiny firma spotřebuje (se zohledněním národního energetického mixu a benchmarku energetické účinnosti výroby), tím vyšší kompenzace, a to bez ohledu na velikost firmy.
Zcela absurdní je pak argument, že z kompenzací nemohou těžit domácnosti. Kompenzace jsou specifickým nástrojem pro specifickou skupinu spotřebitelů. Domácnosti mohou těžit z jiných forem podpory včetně ochrany před energetickou chudobou, pokud se tak členský stát rozhodne.
Připomínka:
K novele zákona
1/ V čl. I, v bodech 7, 11, 20, 76 doporučujeme nahradit slovo „či“ slovem „nebo“.
2/ V čl. I, bodě 9, na konci písmene t) doporučujeme doplnit čárku.
3/ V čl. I, bodě 37 doporučujeme slovo „dost.“ upravit na slovo „odst.“
4/ V čl. I, bodě 41 (§ 10 odst. 7) doporučujeme před slovo „potvrdí“ doplnit slovo „se“, které tam chybí.
5/ V čl. I, v bodě 44 doporučujeme nadpis uvést tučně.
6/ V čl. I, bodě 81 návrh zákona nijak neupravuje, že se právní úprava nevztahuje na zařízení nebo části, které se používají k výzkumu, vývoji a zkoušení nových výrobků a postupů. Doporučujeme upravit text návrhu zákona v souladu se směrnicí.
7/ V čl. III (Účinnost) se předpokládá, že zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 2024 s výjimkou některých ustanovení, jež nabývají účinnosti dnem 1. ledna 2027. S ohledem na lhůty v legislativním procesu může být takto navržená lhůta, ač odpovídá požadavkům práva EU, těžko zvládnutelná – případně bude nutné v rámci dalšího legislativního procesu datum účinnosti změnit.
K důvodové zprávě
1/ V záhlaví, doporučujeme označit římskou číslicí „IV.“ v pravém horním rohu.
2/ Doporučujeme dopracovat zhodnocení souladu navržené právní úpravy s ústavním pořádkem, neboť lakonická konstatace v rozsahu jedné věty „Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky.“ je nedostatečná.
3/ Pokud v důvodové zprávě v zhodnocení souladu navržené právní úpravy s evropským právem a s judikaturou soudních orgánů Evropské unie je konstatováno, že se právní úprava dotýká dvou rozsudků ESD, patrně by mělo být více popsáno v čem se právní úprava s judikaturou ESD dotýká.
4/ Upozorňujeme, že od února 2023 má být náležitostí důvodové zprávy zhodnocení souladu navržené právní úpravy s dopady na územní samosprávu (obce, kraje) a dopady na rodiny. V důvodové zprávě absentuje vyjasnění dopadu na rodiny, ač v nadpisu bodu G je dopad na rodiny zmíněn a v posledním odstavci bodu G se obecně odkazuje na RIA, kde tyto dopady vyjasněny jsou. Doporučujeme alespoň ve zkratce i tyto dopady do důvodové zprávy uvést. Pokud jde o dopady na územní samosprávu, tak ty v důvodové zprávě uvedeny nejsou - dopad je vysvětlen v RIA, doporučujeme alespoň ve zkratce i tyto dopady do důvodové zprávy uvést.
5/ V zvláštní části, Čl. I, bodě 38 (§ 10 odst. 1) doporučujeme doplnit zdůvodnění provedené úpravy, kterou se mění pojem „provozovatele“ na „účastníka systému obchodování na účet“.
6/ V zvláštní části, Čl. I, bodě 41 doporučujeme upravit slovo „jedná“ na „Jedná“. Tímto slovem začíná nová věta.
K rozdílové tabulce
1/ V čl. I, bodě 9, na konci písmene t) doporučujeme doplnit čárku.
2/ V čl. I, bodě 37 doporučujeme slovo „dost.“ upravit na slovo „odst.“
3/ V čl. 1 bodě 41, odst. 7 doporučujeme před slovo „potvrdí“ doplnit slovo „se“, které tam chybí.
4/ V čl. I bodech 69 – 75 doporučujeme doplnit na pravé straně tabulky text Přílohy I směrnice, který chybí.
5/ V čl. I bodě 81 návrh zákona nijak neupravuje, že se právní úprava nevztahuje na zařízení nebo části, které se používají k výzkumu, vývoji a zkoušení nových výrobků a postupů. Doporučujeme upravit text návrhu zákona v souladu se směrnicí.
K srovnávací tabulce
Předložené srovnávací tabulky neodpovídají formálním požadavkům, zejména chybí v některých částech ID návrhu a vyhodnocení implementace. Doporučujeme adekvátně upravit.
Závěr
Vypořádáním výše uvedených připomínek je pověřen Mgr. Viktor Havlice (tel. 224 852 351., email: havlice@mpo.cz)
V Praze dne 22. června 2023
Vypracoval: Mgr. Viktor Havlice Podpis:
Stránka 2 (celkem 2)