Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud
Celý záznam ALBSCSJCALF2 najdete zde
V Praze 14
Úřad vlády České republiky
Odbor kompatibility
V Praze dne 27. června 2023
Čj. 27092/2023 - UVCR
Stanovisko
k návrhu
zákona, kterým se mění zákon č. 383/2012 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, ve znění pozdějších předpisů
(materiál Ministerstva životního prostředí, č.j.: MZP/2023/280/463, ze dne 2. června 2023,
určený pro připomínkové řízení)
Po stránce formální:
Předkladatel splnil pouze částečně formální náležitosti týkající se vykazování slučitelnosti s právem EU, jak vyplývají zejména z Legislativních pravidel vlády, v platném znění, a z přílohy k usnesení vlády ze dne 12. října 2005 č. 1304, o Metodických pokynech pro zajišťování prací při plnění legislativních závazků vyplývajících z členství České republiky v Evropské unii, v platném znění.
Ke srovnávacím tabulkám
Předkladatel nesplnil povinnost dle čl. 9 odst. 2 písm. e) Legislativních pravidel vlády připojit k návrhu srovnávací tabulky minimálně ke všem níže uvedeným implementovaným předpisům Evropské unie (čl. 6a metodických pokynů):
· směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Unii (viz připomínka k bodu 58.),
· nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/1122 ze dne 12. března 2019, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES, pokud jde o fungování registru Unie, v platném znění,
· nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/331 ze dne 19. prosince 2018, kterým se stanoví přechodná pravidla harmonizovaného přidělování bezplatných povolenek na emise platná v celé Unii podle článku 10a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES,
· prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/1842 ze dne 31. října 2019, kterým se stanoví pravidla pro uplatňování směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES, pokud jde o další opatření k úpravám přídělu bezplatných povolenek na emise v důsledku změn úrovní činnosti, v platném znění.
Ve srovnávací tabulce ke směrnici 2023/958 je u čl. 1 bodu 6 a bodu 9 písm. b) uvedeno ID návrhu, přestože návrhem nejsou tyto články implementovány, resp. uvedeny v rozdílové tabulce. Doporučujeme vypustit nebo doplnit ostatní výkaznictví návrhu, je-li záměr tyto články implementovat. To se týká též čl. 1 bodu 6 ve srovnávací tabulce ke směrnici 2023/959.
Dále je nutné podotknout, že ve srovnávacích tabulkách ke směrnici 2023/958 i 2023/959 ve sloupci „Implementační předpisy ČR“ často chybí jakákoliv informace zohledňující případnou implementaci daného ustanovení předpisu EU. Je-li ustanovení relevantní pro implementaci, uvede se ID návrhu ve sloupci „Číslo Sb./ID“. Je-li už podle platného právního stavu ustanovení dostatečně implementováno, uvede se znění příslušného platného předpisu s jeho označením. Jestliže je ustanovení z hlediska implementace nerelevantní (např. stanoví kompetenci pro Komisi), uvede se do sloupce „Citace ustanovení“ důvod, pro který není implementováno. Zdůvodnění nerelevance je podstatné pro odlišení dosud neimplementovaných ustanovení a nesplnění tohoto pravidla je tedy důvodem k požadované opravě.
K rozdílové tabulce
V rozdílové tabulce postrádáme výkaznictví k novelizačnímu bodu 31. a 82., které jsou v návrhu označeny jako implementační. Bez provedeného výkaznictví není možné posoudit soulad těchto ustanovení s právem EU. Požadujeme doplnit.
Rovněž požadujeme provést celkovou revizi rozdílové tabulky, neboť ve sloupci „Ustanovení“ k předpisům EU nejsou vždy zaneseny správné údaje, resp. čísla článků neodpovídají textu ve sloupci „Obsah“. Např. se jedná o novelizační bod 35. [správně čl. 1 bod 21 písm. d) a nikoli čl. 1 bod 21 písm. a)], bod 37. [správně čl. 1 bod 21 písm. c) a nikoli čl. 1 bod 23 písm. c)] či bod 49. [správně čl. 1 bod 2 písm. b) a nikoli čl. 1 bod 3 písm. b)].
Nad to, je nutné, aby každý novelizační bod zanesený do rozdílové tabulky byl uveden v samostatné buňce a byl tedy přehledně vykázán k jednotlivým ustanovením předpisů EU. To se týká zejména novelizačních bodů 69. až 75. a bodů 76. až 79. Např. v případě bodu 78. není vůbec zřejmé, co má být ustanovením implementováno.
K důvodové zprávě
V obecné části důvodové zprávy, bodu E) Zhodnocení slučitelnosti navrhované právní úpravy s předpisy EU, požadujeme doplnit dovětek „v platném znění“ k novelizovaným nařízením EU (viz připomínka k § 1 – poznámce pod čarou č. 2, bod 4).
Rovněž máme za to, že se návrhu dotýká větší počet předpisů EU, než který je důvodové zprávě uveden. Požadujeme doplnit (viz níže). Předpisy EU dále doporučujeme řadit chronologicky, dle data přijetí.
Po stránce materiální:
Stav relevantní právní úpravy v právu EU:
Návrh je předkládán za účelem urychlené transpozice:
● směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/958 ze dne 10. května 2023, kterou se mění směrnice 2003/87/ES, pokud jde o příspěvek letectví k cíli Unie snížit emise v celém hospodářství a o řádné zavedení celosvětového tržního opatření, a
● směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/959 ze dne 10. května 2023, kterou se mění směrnice 2003/87/ES o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Unii, rozhodnutí (EU) 2015/1814 o vytvoření a uplatňování rezervy tržní stability pro systém Unie pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů.
Návrhu se dále týká zejména:
● směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Unii, v konsolidovaném znění,
● směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU ze dne 25. října 2012 o energetické účinnosti, o změně směrnic 2009/125/ES a 2010/30/EU a o zrušení směrnic 2004/8/ES a 2006/32/ES, v konsolidovaném znění,
● nařízení Komise (EU) č. 1031/2010 ze dne 12. listopadu 2010 o harmonogramu, správě a jiných aspektech dražeb povolenek na emise skleníkových plynů v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Unii, v platném znění,
● nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/757 ze dne 29. dubna 2015 o monitorování, vykazování a ověřování emisí oxidu uhličitého z námořní dopravy a o změně směrnice 2009/16/ES, v platném znění,
● prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/2066 ze dne 19. prosince 2018 o monitorování a vykazování emisí skleníkových plynů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES a o změně nařízení Komise (EU) č. 601/2012, v platném znění,
● prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/2067 ze dne 19. prosince 2018 o ověřování údajů a akreditaci ověřovatelů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES, v platném znění,
● nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/1122 ze dne 12. března 2019, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES, pokud jde o fungování registru Unie, v platném znění,
● prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/1842 ze dne 31. října 2019, kterým se stanoví pravidla pro uplatňování směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES, pokud jde o další opatření k úpravám přídělu bezplatných povolenek na emise v důsledku změn úrovní činnosti, v platném znění,
● nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/331 ze dne 19. prosince 2018, kterým se stanoví přechodná pravidla harmonizovaného přidělování bezplatných povolenek na emise platná v celé Unii podle článku 10a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES,
● nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/955, ze dne 10. května 2023, kterým se zřizuje Sociální klimatický fond,
● nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/956 ze dne 10. května 2023, kterým se zavádí mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích,
● nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/957 ze dne 10. května 2023, kterým se mění nařízení (EU) 2015/757 s cílem zajistit, aby byly do systému EU pro obchodování s emisemi začleněny činnosti v oblasti námořní dopravy a aby byly monitorovány, vykazovány a ověřovány emise dalších skleníkových plynů a emise z dalších typů lodí,
● rozhodnutí Evropského parlamentu a rady (EU) 2015/1814 ze dne 6. října 2015 o vytvoření a uplatňování rezervy tržní stability pro systém Unie pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a o změně směrnice 2003/87/ES,
● sdělení Komise 2020/C 317/04 - Pokyny k některým opatřením státní podpory v souvislosti se systémem obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů po roce 2021, ve znění ve znění sdělení 2021/C 5285/1, případně další pravidla udělování veřejných podpor.
Připomínky a případné návrhy změn:
Obecně:
1.
V rámci meziresortního připomínkového řízení zkráceného na 15 pracovních dní nebylo možné předloženou materii, na kterou navazuje několik velmi složitých úprav EU, posoudit podrobně. Přezkum slučitelnosti by tudíž proveden pouze rámcově.
Posouzení slučitelnosti komplikuje i ta skutečnost, že směrnice 2023/959 a 2023/958 byly schváleny tentýž den (10. 5. 2023), vyšly ve stejný den v Úředním věstníku EU (16. 5. 2023), ale novelizují tutéž povolenkovou směrnici 2003/87/ES. Novelizační úpravy se tudíž kříží, což celou problematiku znepřehledňuje již na úrovni práva EU. K tomu se přidává i to, že zásadní nařízení 2023/956 má vyjasněnou gesci až ode dne 19. 6. 2023 (gestorem je přitom MF, úprava dopadá ale i na problematiku MŽP a MPO). Následně nařízení 2023/957 v gesci MŽP je v databázi ISAP t.č. vedeno jako nehodnocené. Vedle toho další nařízení, která jsou v databázi ISAP vedena jako přímo aplikovatelná, podle našeho přesvědčení nemohou ve všech případech vyvolat zamýšlené účinky. To se týká namátkou jak nařízení 2018/2066, tak nařízení 2018/2067. Například na plány monitorování podle nařízení 2018/2066 musejí být navázány sankce; u nařízení 2018/2067 mj, záležitosti akreditací nejsou sama o sobě bez doplnění na úrovni vnitrostátního práva bezproblémově použitelná (například kompetenčně musí být jasné, komu se podávají žádosti, kdo vykonává dozor, kdo provádí správní opatření, atd.). Bereme nicméně v potaz, že nařízení 2018/2066 a 2018/2067 zrušila starší nařízení, která již měla být zákonem č. 383/2012 Sb. implementována, tudíž předpokládáme, že většinou půjde v případě těchto dvou nařízení „pouze“ o nedostatečné výkaznictví.
Vedle nařízení 2018/2066 a 2018/2067 uvedených v poznámkách pod čarou, která zrušila starší nařízení, se ale v návrhu objevují nařízení úplně nová – konkrétně 2019/1122, 2019/331, 2019/1842, která jsou uvedena již v poznámce pod čarou č. 2 hned v úvodu zákona (tudíž dávají vědět, že zákon byl na uvedená nařízení adaptován), ale nejsou vůbec zmíněna ani v rozdílové tabulce, ani srovnávací tabulky nejsou přiloženy – tudíž slučitelnost návrhu s těmito nařízeními není možné přezkoumat.
2.
Jak jsme již uvedli v připomínce ke srovnávacím tabulkám, některá ustanovení směrnic často postrádají v rámci návrhu jakékoliv výkaznictví, resp. nejsou návrhem vůbec zapracována. Vzhledem k tomu, že se však jedná o povinnosti stanovené členským státům či přímo soukromým subjektům, je nutné návrhem provést jejich řádnou implementaci. U směrnice 2023/985 například zcela postrádáme implementaci čl. 1 bod 8 či 10. V případě směrnice 2023/959 jde např. o čl. 1 bod 7 (čl. 3gc), bod 9, bod 15 až 19, bod 21 písm. e) a g), bod 27 či bod 30. Žádáme předkladatele o řádné doplnění návrhu a výkaznictví.
Vzhledem k nevyjasněnosti těchto okolností není možné materii přezkoumat v celé její šíři.
Tyto připomínky jsou zásadní.
K jednotlivým ustanovením:
K Čl. I:
K § 1 – poznámce pod čarou č. 1:
Poznámku pod čarou obsahující referenční odkaz na směrnice doporučujeme formulovat stejně, jak byly jednotlivé novely uváděny doposud (tedy jenom číselnou řadou a označením vydávajícího orgánu, bez vlastního názvu), a to chronologicky, tedy:
„…a směrnic Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/410, 2023/958 a 2023/959.“.
Nad to uvádíme, že směrnice 2003/87/ES byla dle Úředního věstníku EU novelizována též rozhodnutím 2020/1071, 2023/136 a nařízením 2021/1416 a 2023/435 (toto nařízení je v gesci SEZ). Tyto předpisy však v poznámce pod čarou nejsou zohledněny a rovněž nejsou promítnuty ani v důvodové zprávě. Nad to není jasné, zda jsou tyto předpisy v zákonu, resp. předloženém návrhu zapracovány, jestliže se jedná zejména v případě rozhodnutí 2023/136 a nařízení 2023/435 o nové předpisy, resp. zda některé část nejsou/nebudou zapracovány jiným právním předpisem. Požadujeme vysvětlit.
Druhá připomínka je zásadní.
K § 1 – poznámce pod čarou č. 2:
Jak již uvádíme ve výhradě v části obecně výše, není zřejmý implementační charakter vůči nově uváděným nařízením. Tato nařízení nejsou uvedena ani v rozdílové, ani ve srovnávacích tabulkách, tudíž není zřejmé, co přesně se provádí,
1.
Je třeba vyjasnit, co se v zákoně kde přesně provádí z:
- nařízení 2019/1122,
- nařízení 2019/331,
- nařízení 2019/1842.
Tato tří nařízení zatím nebyla vůbec v zákoně č. 383/2012 Sb. uváděna.
Tato připomínka je zásadní.
2.
Co se týče nařízení 2018/2066 a 2018/2067, předpokládáme, že se implementuje z těchto nařízení přibližně stejný obsah, který byl předmětem implementace v případě původních, a dnes již zrušených nařízení č. 600/2012 a č. 601/2012, kterou uvedená dvě nová nařízení z roku 2018 převzala. I to je třeba vyjasnit a upravit výkaznictví.
Tato připomínka je zásadní.
3.
V neposlední řadě vznášíme dotaz, zda místo z poznámky pod čarou č. 2) vypouštěného a dnes již zrušeného nařízení č. 1193/2011 by nemělo být v poznámce pod čarou uvedeno nařízení 2013/389 (nařízení Komise (EU) č. 389/2013 ze dne 2. května 2013 o vytvoření registru Unie podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES, rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 280/2004/ES a č. 406/2009/ES a o zrušení nařízení Komise (EU) č. 920/2010 a č. 1193/2011, v platném znění), které původní nařízení č. 1193/2011 nahradilo. Nebo se uvedené nařízení nemá vůbec zákonem implementovat, protože jde vesměs o záležitost institucí EU? Minimálně ale národní správce musí být určen. Původní nařízení č. 1193/2011 ale v poznámce pod čarou jako implementované vedeno bylo.
I to je třeba vyjasnit.
Tato připomínka je zásadní.
4.
Nařízení 2018/2066 je v poznámce pod čarou č. 2 citováno chybně (nemá být „č.“ před číslem). To se týká i poznámky pod čarou č. 5.
Některá nařízení uvedená v poznámce pod čarou č. 2 navíc byla již novelizována a proto je nutné jejich názvy doplnit o dovětek „v platném znění“. Konkrétně se jedná o nařízení 1031/2010 (též v poznámce pod čarou č. 8), 2018/2066, 2018/2067 (též v poznámce pod čarou č. 17) a 2019/1122 (též v poznámce pod čarou č. 12).
Doporučujeme rovněž nařízení v této poznámce citovat chronologicky.
K § 1 písm. a) (novelizační bod 3.):
Ustanovení § 1 písm. a) implementuje pouze první větu čl. 1 bodu 2 směrnice 2023/959 (čl. 2 odst. 1), avšak zbytek tohoto článku není návrhem nikde zapracován. Požadujeme vysvětlit, jakým způsobem bude v našem právním řádu zohledněn.
Tato připomínka je zásadní.
K § 2 písm. s) až u) (novelizační bod 9.):
Novelizačním bodem 9. se mimo jiné do návrhu doplňují nové definice stanovené v čl. 1 bodu 3 písm. d) směrnice 2023/959 (čl. 3 písm. w), x) a z)). Jejich implementace nicméně není provedena zcela správně.
Definici „rejdařské společnosti“ (čl. 3 písm. w)) implementuje předkladatel v § 2 písm. s) jako „provozovatele námořního plavidla podle zákona o námořní plavbě“. Provozovatele námořního plavidla definuje zmíněný zákon pouze jako osobu, která „vlastním jménem provozuje námořní plavbu pod státní vlajkou České republiky a je současně vlastníkem námořního plavidla anebo je vlastníkem námořního plavidla zmocněna k provozování námořního plavidla vlastním jménem a na vlastní odpovědnost“. Máme za to, že tato definice však zcela neodpovídá pojmu „rejdařská společnost“, který je obecný a nestanoví, že se jedná pouze o osoby, které provozují plavbu pod státní vlajkou daného členského státu. Definice se tedy vztahuje obecně na rejdařské společnosti ze všech členských států. Rovněž není zřejmé, zda definice „provozovatele námořního plavidla“ naplňuje všechny definiční znaky „rejdařské společnosti“. Nutno vysvětlit a upravit.
Definici „plavby“ (čl. 3 písm. x)) implementuje předkladatel v § 2 písm. t) prostřednictvím odkazu na čl. 3 písm. c) nařízení 2015/757. Toto nařízení se nicméně v zákoně objevuje poprvé a je proto nutné uvést jeho název v celém znění, a to alespoň v poznámce pod čarou, a teprve na dalším místě pro něj použít citaci zkrácenou (zkráceným názvem). Nařízení je navíc citováno chybně, za slovem „monitorování“ následuje čárka, která v návrhu chybí.
Definici „přístavu určení“ (čl. 3 písm. z)) implementuje předkladatel v § 2 písm. u) prostřednictvím odkazu na čl. 3 písm. b) nařízení 2015/757. Definice uvedená v tomto nařízení nicméně neodpovídá definici uvedené ve směrnici 2023/959. Rozdíl spočívá v případě střídání posádky, kdy nařízení 2015/757 zastávky pro tyto účely z definice zcela vylučuje, avšak směrnice 2023/959 tak činí pouze u posádek lodi jiné, než je námořní loď. Dále jsou pak v § 2 písm. u) do definice zahrnuty zastávky kontejnerových lodí v sousedním kontejnerovém překládkovém přístavu, které však směrnice 2023/959 z definice „přístavu určení“ vylučuje. Ustanovení požadujeme opravit tak, aby bylo v souladu s čl. 1 bodu 3 písm. d) směrnice 2023/959 (čl. 3 písm. z)).
Odkaz na „prováděcí akt“ Evropské komise požadujeme vyjasnit. Má se jednat o přímo použitelný předpis? To by pak mělo být uvedeno (v případě, že by tímto „aktem“ naopak měla být směrnice, nešlo by použít odkaz). Navrhujeme formulace i sjednotit – viz například jiná formulace v navrhovaném § 10 odst. 4. Podle ustálené terminologie českého práva doporučujeme mluvit o „přímo použitelném předpisu Evropské unie/Evropské komise“, pakliže se má jednat o budoucí nařízení.
V neposlední řadě uvádíme, že legislativní zkratka „Komise“ je až v § 7, to je tudíž potřeba legislativně technicky upravit, § 2 totiž už slovní spojení „Evropská komise“ používá.
Vedle toho je nutné podotknout, že čl. 1 bod 3 písm. d) směrnice 2023/959 stanoví vedle již zmíněných definic také definici „správního orgánu ve vztahu k rejdařské společnosti“ (čl. 3 písm. y)), která však návrhem není provedena. Toto ustanovení je sice uvedeno v rozdílové tabulce u novelizačního bodu 9., ale jakákoliv definice zde chybí. Částečně je definice zřejmě zapracována v novelizačním bodu 66. (§ 26 odst. 1 písm. h)), ovšem chybí veškeré výkaznictví. Definice „správního orgánu ve vztahu k rejdařské společnosti“ odkazuje s upřesněním na nový čl. 3gf, který ve svém odstavci 1 písm. a) až c) specifikuje, kdo je tímto správním orgánem. V § 26 odst. 1 písm. h) je však zahrnuta pouze varianta uvedená v čl. 3gf odst. 1 písm. a). Požadujeme vysvětlit, kde a jakým způsobem budou zohledněny varianty obsažené v čl. 3gf odst. 1 písm. b) a c), to včetně souvisejícího odstavce 3. Výkaznictví ve vztahu k definici „správního orgánu ve vztahu k rejdařské společnosti“ je tedy nutné celkově vyjasnit a do návrhu doplnit.
Dále, vznášíme dotaz, jakým způsobem je v návrhu zohledněn čl. 1 bod 3 písm. b) směrnice 2023/959 (čl. 3 písm. d) – co je povolením k vypouštění emisí skleníkových plynů). Z předloženého návrhu není zřejmé, že je zapracován.
V neposlední řadě máme za to, že by měl být definován pojem členský stát (se zahrnutím členských států EHP, na které povolenkové směrnice rovněž dopadají). S pojmem „členský stát“ návrh operuje (například § 9 odst. 4 či přílohy).
Tato připomínka je zásadní.
K § 3 odst. 3 a 5 a § 6 odst. 5 (novelizační bod 11. a 23.):
1.
K § 3 odst. 3 uvádíme, že nařízení 2018/2066 v čl. 11 upravuje „plán monitorování“, nikoliv plán pro monitorování. K vyjasnění implementace nařízení 2018/2066 – viz výše, Obecně.
2.
Ustanovení § 3 odst. 5 v poslední větě stanoví, že na provozovatele části zařízení se obdobně vztahují práva a povinnosti vyplývající pro provozovatele zařízení z přímo použitelných předpisů EU. Z textu ustanovení nicméně není jasné, ani příkladmo, o jaké konkrétní předpisy EU se jedná. S ohledem na přehlednost předpisu a zásadu právní jistoty adresátů požadujeme doplnit poznámku pod čarou, ve které budou dotčené předpisy EU alespoň příkladmo uvedeny.
3.
Připomínka v bodu 2. se vztahuje obdobně na § 6 odst. 5 (novelizační bod 23.).
K § 4a (novelizační bod 20.):
V odstavci 2 první větě není jasné, co se rozumí „vyřazením v předstihu“. V odstavci 2 druhé větě není zřejmé, co je „příslušná část“.
V odstavci 3 se mluví o „unijním rejstříku“ – nemá to být případ, na který i s legislativní zkratkou myslí § 6 odst. 4 – tedy rejstřík podle nařízení 2019/1122? Formulace je potřeba sjednotit.
K § 6 odst. 1 (novelizační bod 21):
Nemá být odkazováno na § 4a odst. 2?
K § 6 odst. 3 (novelizační bod 22):
K tomuto ustanovení je vykazovaný čl. 1 odst. 21 písm. c) směrnice (EU) 2023/959. Tento článek se ale týká vyřazování povolenek ve vztahu k rejdařské společnosti (které je navíc navázáno na počet povolenek i časový aspekt předchozího kalendářního roku), nikoli okamžiku, kdy se rejdařská společnost stává účastníkem systému obchodování. Uvedený článek směrnice 2023/959 je navíc vykazován k čl. I bodu 33 návrhu. Požadujeme vyjasnit.
Tato připomínka je zásadní.
K § 7 odst. 2 (novelizační bod 28):
Předkladatel se opírá o odkazy na směrnici 2003/87/ES, v konsolidovaném znění, přičemž vůbec neuvádí, že se má jednat o povolenky, které by byly přiděleny bezplatně, jak vyplývá z vykazovaného čl. 1 odst. 3 písm. a) směrnice (EU) 2023/958.
Vykazovaný je dále čl. 1 odst. 2 písm. b) směrnice (EU) 2023/958, zřejmě kvůli výjimce na konci navrhovaného ustanovení. Není ale jasné, proč není také vykazovaný čl. 1 odst. 13 písm. a) směrnice (EU) 2023/959, pokud se tedy jedná o výjimku z dražby povolenek. Jestliže se však jedná v případě bodu 28 zejména o implementaci čl. 1 odst. 3 písm. a) směrnice 2023/958, výkaznictví ke čl. 1 odst. 2 písm. b) a případně též čl. 1 odst. 13 písm. a) není nutné, vzhledem k tomu, že § 7 odst. 2 z těchto článků nic neimplementuje a odkaz na ně je již zahrnut ve zmíněném čl. 1 odst. 3 písm. a). Mimo to by na samotný čl. 1 odst. 2 písm. b) a čl. 1 odst. 13 písm. a) nemělo být vůbec odkazováno, ale měly by být návrhem provedeny a odkaz by se měl vztahovat na tato implementační ustanovení (viz připomínka k bodu 49.).
Tato připomínka je zásadní.
Platný § 7 odst. 1 již navíc zavádí legislativní zkratku „Komise“, která není dále dodržena.
K § 8 odst. 1 (novelizační bod 30.):
Novelizační bod 30. je dle odůvodnění ve zvláštní části důvodové zprávy zjevně implementační ke čl. 1 bodu 19 směrnice 2023/959 (čl. 11 odst. 2). Požadujeme jej proto podtrhnout, označit příslušným celexovým číslem a doplnit výkaznictví k návrhu.
K § 9 odst. 1 (novelizační bod 34.):
Dle odůvodnění ve zvláštní části důvodové zprávy, se v případě novelizačního bodu 34. zřejmě jedná o negativní implementaci („…vypuštěno v návaznosti na revizi směrnice.“). Požadujeme blíže vysvětlit, v návaznosti na jaké ustanovení směrnice dochází k rušení poslední věty § 9 odst. 1, doplnit důvodovou zprávu a výkaznictví.
K § 9 odst. 2 (novelizační bod 35):
Vznášíme dotaz, proč vykazovaný článek 3ga odst. 1 směrnice 2023/959 není implementovaný i ve vztahu k přidělování povolenek, ale pouze k jejich vyřazování. Dále upozorňujeme na současný výskyt spojek „nebo“ a „a“ ve větě první, navrhujeme opravit. Ve směrnici je uvedena spojka „a“.
K § 9 odst. 3 (novelizační bod 35):
V rozdílové tabulce je chybně vykázán čl. 1 odst. 21 písm. a) směrnice 2023/959. Správně má být písmeno d) uvedeného článku. Vzhledem k tomu, že se jedná o chybné výkaznictví, požadujeme tedy vysvětlit, kde v návrhu je implementován čl. 1 odst. 21 písm. a) směrnice 2023/959.
Celexové číslo ke směrnici 2023/959 je na tomto místě pod odstavcem 3 vhodné vypustit a ponechat pouze celexová čísla uvedená na konci novelizačního bodu 35.
K § 9 odst. 4 (novelizační bod 35):
V rozdílové tabulce by měl být vykázán čl. 1 odst. 2 písm. b) směrnice 2023/958.
K § 9 odst. 5 (novelizační bod 35):
1.
V návrhu je označení § 9 odst. 5 duplicitně. Požadujeme opravit.
2.
Návrh odkazuje na „přímo použitelné právní předpisy EU“, implementovaná ustanovení nicméně mluví o prováděcích aktech, které nemusí mít nutně povahu přímo použitelných předpisů EU. Má předkladatel již nějakou informaci od Komise, že se bude v těchto případech skutečně jednat o formu nařízení?
Mimo to požadujeme nahradit slova „přímo použitelným právním předpisem Evropské unie“ slovy „přímo použitelným předpisem EU“, neboť je nutné dodržet jednotný styl odkazování na předpisy EU v rámci celého návrhu zákona i běžného úzu v souladu s LPV. Doporučujeme sjednotit.
3.
Nicméně, vzhledem k povaze implementovaných ustanovení, které stanovují povinnosti soukromým osobám, máme za to, že nepostačí uvést odkazy na prováděcí předpisy (akty) Evropské komise, ale je potřeba transponovat do vnitrostátní právní úpravy celý čl. 1 odst. 5 písm. a) směrnice (EU) 2023/958. Zejména jednotlivé podmínky směrnice musejí být v návrhu uvedeny (mají být zavedena opatření pro schvalování zúčastněnými stranami, Evropská komise teprve má stanovit prováděcími akty podrobné požadavky na tato opatření).
Připomínka v bodě 3. je zásadní.
K § 9 odst. 7 (novelizační bod 36.)
V § 9 odst. 7 se doplňuje poslední věta, kterou předkladatel implementuje čl. 1 bod 21 písm. f) směrnice 2023/959 (čl. 12 odst. 3b)). Ustanovení se týká výjimky z povinnosti vyřadit povolenky ve vztahu k emisím, u kterých bylo způsobem uvedeným v přímo použitelném předpisu EU určeno, že jsou trvale chemicky vázány v produktu. Článek 1 bod 21 písm. f) nicméně tyto emise specifikuje podstatně podrobnějším způsobem, který není v návrhu zapracován. Konkrétně se tedy jedná o emise „skleníkových plynů, které se považují za zachycené a využité takovým způsobem, aby byly trvale chemicky vázány v produktu a nemohly při běžném použití nebo během fáze odstraňování produktu uniknout do atmosféry, včetně veškeré běžné činnosti, ke které dochází po skočení životnosti produktu.“. Z porovnání obsahu obou ustanovení vyplývá, že návrh zcela opomíjí požadavek na zachycení a využití, zabránění úniku do atmosféry při běžném použití, při odstraňování produktu či při činnosti po skončení životnosti produktu. Požadujeme zapracovat.
I zde tedy platí, že podmínky uvedené v čl. 12 odst. 3b směrnice 2003/87/ES, v konsolidovaném znění, by měly být více rozvedeny, jako v předchozí připomínce v bodě 3.
Tato připomínka je zásadní.
Ustanovení by navíc mělo být označeno jako § 9 odst. 8 vzhledem k nesprávnému očíslování odstavců.
K § 9 odst. 9 (novelizační bod 37.)
Vznášíme dotaz, jakým způsobem souvisí § 9 odst. 9 s čl. 1 bodem 21 písm. c) směrnice 2023/959 (čl. 12 odst. 3 směrnice 2003/87/ES, v konsolidovaném znění)? Ustanovení § 9 odst. 9 se týká kompetence ministerstva k vydání seznamu účastníků systému obchodování, kteří nesplnili povinnost podle odst. 1, kdežto čl. 1 bod 21 písm. c) směrnice 2023/959 stanoví členským státům povinnost zajistit vyřazení povolenek jmenovanými subjekty. Dle našeho názoru spolu tato ustanovení souvisí spíše okrajově a čl. 1 bod 21 písm. c) je tedy vhodné vykázat k jinému ustanovení návrhu. V rozdílové tabulce je navíc uveden čl. I odst. 23 písm. c), to je chybně.
Domníváme se, že předkladatel mínil implementovat čl. 1 odst. 23 písm. a) směrnice 2023/959 („2. Členské státy zajistí, aby byla zveřejněna jména provozovatelů, provozovatelů letadel a rejdařských společností porušujících požadavky na vyřazení dostačujícího množství povolenek podle této směrnice.“). Požadujeme tedy implementaci přehodnotit.
Tato připomínka je zásadní.
Nadto ustanovení by mělo být označeno jako § 9 odst. 10.
Rovněž je nutné vysvětlit, jakým způsobem je v návrhu zohledněn druhý pododstavec čl. 1 bodu 21 písm. c) směrnice 2023/959.
Dále, v bodové novele u bodu 37. navrhujeme nahradit slovo „dost.“ slovem „odst.“.
K § 10 (novelizační bod 41):
Implementační ustanovení doslovně přejímají znění směrnice 2003/87/ES, resp. její novely článku 10a směrnicí 2023/959. Předkladatel nicméně nereflektuje čl. 10a odst. 1 pododstavec šestý a osmý.
Požadujeme vysvětlit, jakým způsobem bude v našem právním řádu zohledněn čl. 1 bod 13 odst. c), e), h) až k) směrnice 2023/959. Uvedené části tohoto článku nejsou v návrhu zapracovány.
Máme za to, že jednotlivé odstavce by měly být pro přehlednost vykazovány v rámci rozdílové tabulky samostatně, stejně jako je tomu u § 9.
K § 10 odst. 6 až 9 (novelizační bod 41):
V odstavci 6 nelze přímý odkaz na směrnici 2012/27/EU v tomto případě připustit. Jde o rozpor s čl. 20a Metodických pokynů.
Ustanovení by namísto čl. 8 směrnice 2012/27/EU, který se týká energetického auditu, mělo odkazovat na implementační vnitrostátní právní předpis, do kterého bylo uvedené ustanovení směrnice o energetické účinnosti promítnuto - konkrétně půjde zřejmě o zákon č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií.
K odstavci 7: je otázkou, proč dané ustanovení co do činností, na které se vztahuje plán klimatické neutrality, odkazuje na směrnici, když předmětné činnosti jsou obsaženy v příloze 1 zákona. Každopádně odkaz na směrnici v tomto případě nepovažujeme za přípustný.
Dále, plán klimatické neutrality by měl podle čl. I bodu 14 směrnice (EU) 2023/959 obsahovat kromě cílů i „milníky“ (ty jsou zmíněny pouze v poslední větě), a to s odkazem na čl. 10b odst. 4 směrnice 2003/87/ES, v konsolidovaném znění. Jinými slovy, jsou dány další podmínky, náležitosti plánu klimatické neutrality, které ale v návrhu dostatečně provedené nenalézáme. Více k plánu klimatické neutrality uvádíme ještě níže v bodě 4.
Dále, ani v tomto případě nepovažujeme odkaz na směrnici 2003/87/ES za přípustný, je třeba řádně transponovat.
K odstavci 8 uvádíme, že vůbec není zřejmé, jaká opatření podle nařízení 2023/956 má předkladatel na mysli. Bereme v potaz, že gesce k uvedenému nařízení se rozhodla teprve dne 19.6.2023 a že gesci má MF, i tak ale z navrhovaného znění musí být alespoň rámcově zřejmé, o co jde. Nařízení 2019/956 přitom zcela určitě vyžaduje provedení (musí být jasné, jak bude kompetenčně pokryto povolování, zápisy do rejstříku, akreditace ověřovatelů či pokuty – čl. 5, čl. 17, čl. 18, či 26). Tudíž implementaci si uvedené nařízení bezpochyby vyžaduje, navržená formulace je ale nejasná.
Rovněž v druhé větě nepovažujeme za vhodné kombinovat konkrétní ustanovení nařízení (přílohu I) a pouze generický název tohoto nařízení.
Také upozorňujeme, že druhý pododstavec čl. 1 odst. 13 písm. b) směrnice 2023/959 (nový čl. 10a odst. 1a směrnice 2003/87/ES, v konsolidovaném znění) není vůbec implementovaný, ač je vykázaný v rozdílové tabulce. Třetí pododstavec uvedeného článku směrnice rovněž není v návrhu zohledněn, požadujeme doplnit.
K odstavci 9 uvádíme, že implementovaný čl. 1 bod 14) směrnice (EU) 2023/959 (třetí a čtvrtý pododstavec čl. 10b odst. 4 směrnice 2003/87/ES) stanoví požadavky na plán klimatické neutrality, ty však nejsou transponovány a uveden je pouze odkaz na přímo použitelný předpis EU. Máme jednak za to, že plán klimatické neutrality by měl být blíže specifikován s ohledem na znění uvedeného ustanovení směrnice; a jednak je s otázkou, zda by se mělo odkazovat na přímo použitelný předpis EU, neboť směrnice mluví o prováděcím aktu, který nemusí mít nutně povahu přímo použitelného předpisu. Půjde určitě o přímo použitelný předpis EU? Dále, plán klimatické neutrality nemá obsahovat pouze cíle, ale i „milníky“, které jsou zmíněny jenom v odstavci 7 paragrafu 10.
V písmeni a) by mělo být zřejmé, kým je plán klimatické neutrality předkládán.
Připomínky uvedené výše k § 10 odst. 6 až 9 jsou zásadní.
K § 11 odst. 1 až 5 (novelizační bod 43):
K odstavci 1:
Implementace čl. 1 odst. 13 písm. f) směrnice (EU) 2023/959 je neúplná. Zatímco návrh hovoří o značném riziku a nepřímých nákladech, směrnice se vztahuje ke „skutečnému riziku“ a „značným nepřímým nákladům“, jež jsou skutečně vynaloženy na náklady spojené s emisemi skleníkových plynů promítnuté do cen elektřiny. To by mělo být zohledněno.
Tato finanční opatření by rovněž měla být v souladu s pravidly státní podpory a neměla by způsobovat narušení hospodářské soutěže. Zároveň tato opatření by neměla kompenzovat nepřímé náklady, na něž se vztahuje přidělování bezplatných povolenek. Jak toto chce předkladatel zajistit, když v návrhu to není nijak promítnuto? Má to suplovat odkaz v odstavci 2 na odkaz na předpisy pro oblast veřejné podpory? Vypuštěna jsou stávající zmocnění k prováděcím nařízením vlády, není tudíž zřejmé, jak bude postupováno, když podle odstavce 1 může „vláda rozhodnout“ (ale asi ne individuálním rozhodnutím).
K odstavci 2:
Namísto „v souladu s právními předpisy a dalšími akty Evropské unie,“ je vhodnější uvést pouze „v souladu s předpisy Evropské unie“. V této souvislosti rovněž vznášíme dotaz ke zmíněným „dalším aktům EU“, o jaké předpisy EU by se konkrétně mělo jednat? Máme za to, že předkladatel zřejmě chce zohlednit sdělení Komise 2020/C 317/04 - Pokyny k některým opatřením státní podpory v souvislosti se systémem obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů po roce 2021, ve znění ve znění sdělení 2021/C 5285/1,
Poznámka pod čarou č. 33 a 34 jsou v bodové novele na konci bodu 43. nesprávně označeny čísly 32 a 33. Doporučujeme opravit.
V poznámce pod čarou 34 doporučujeme odkaz aktualizovat o „sdělení 2021/C 5285/1“.
K odstavci 3:
Odkazované sdělení Komise 2020/C 317/04 (poznámka pod čarou č. 34) doporučujeme podle zavedeného úzu neoznačovat jako „právní předpis“, ale pouze jako „předpis“ Evropské unie.
K písmeni a) uvádíme, že není jasné vymezení podnikání v odvětví v návaznosti na uvedené sdělení Komise.
K písmeni b) uvádíme, že požadujeme objasnit, z jakého základu se budou počítat dodatečné nepřímé náklady a proč návrh vyžaduje zvýšení výrobních nákladů nejméně o 5 %.
K odstavci 5:
V rozdílové tabulce by měl být vykázán čl. 10a odst. 6 druhý pododstavec směrnice 2003/87/ES, jelikož se jedná o reimplementaci daného ustanovení směrnice („Do tří měsíců po konci každého roku zveřejní členské státy, jež tato finanční opatření zavedly, snadno dostupným způsobem celkovou výši poskytnutých kompenzací podle zvýhodněných odvětví a pododvětví“).
Tyto připomínky jsou zásadní.
K § 12 odst. 2 (novelizační bod 45.):
Novelizační bod 45. je dle odůvodnění ve zvláštní části důvodové zprávy zjevně implementační k čl. 1 bodu 17 písm. b) směrnice 2023/959 (čl. 10d odst. 2 směrnice 2003/87/ES, v konsolidovaném znění), avšak v samotném návrhu není implementace vyznačena. Implementace se v tomto případě provádí prostřednictvím odkazu na čl. 10d odst. 2 směrnice 2003/87/ES. Máme nicméně za to, že lze toto ustanovení do návrhu implementovat standardním způsobem a nemělo by tudíž být využíváno přímého odkazu na směrnici, kterého se má využívat pouze výjimečně v odůvodněných případech (viz čl. 20a Metodických pokynů). Ustanovení tedy požadujeme v souladu s připomínkou přepracovat a vykázat jako implementační ke čl. 1 bodu 17 písm. b) směrnice 2023/959 (čl. 10d odst. 2).
Dále, vznášíme dotaz, jakým způsobem je v návrhu zohledněn čl. 1 bod 17 písm. a) směrnice 2023/959 (čl. 10d odst. 1 směrnice 2003/87/ES, v konsolidovaném znění). Z předloženého návrhu není zřejmé, že je zapracován.
Tato připomínka je zásadní.
K § 12 odst. 3 (novelizační bod 46.):
Článek 1 bod 12 písm. b) směrnice 2023/959 (čl. 10 odst. 3 směrnice 2003/87/ES, v konsolidovaném znění) stanoví povinnost členským státům určit způsob, jakým mají být využity výnosy z dražeb určitých povolenek. Článek následně uvádí výčet účelů, na které mají být výnosy použity, avšak s výjimkou výnosů použitých na náhradu nepřímých uhlíkových nákladů podle čl. 10a odst. 6 směrnice 2003/87/ES. Tuto výjimku ovšem § 12 odst. 3 vůbec nezohledňuje. Požadujeme zapracovat.
Rovněž, obdobně jako u připomínky k novelizačnímu bodu 45., máme za to, že implementaci výčtu účelů, na které mají být výnosy použity, provedenou v návrhu prostřednictvím odkazu na čl. 10 odst. 3 směrnice 2003/87/ES, lze provést standardním způsobem a nikoli využitím výjimky stanovené čl. 20a Metodických pokynů.
Dále, vznášíme dotaz, jakým způsobem je v návrhu zohledněn čl. 1 bod 12 písm. a), g) a h) směrnice 2023/959 (čl. 10 odst. 1 třetí pododstavec, odst. 3 druhý a třetí pododstavec). Z předloženého návrhu není zřejmé, že jsou zapracovány.
Tato připomínka je zásadní.
K § 12 odst. 4 (novelizační bod 47.):
Nerozumíme, jak souvisí zřízení poradního Výboru ministrem životního prostředí s nutností implementovat nařízení 2023/955, na které je v ustanovení uveden odkaz. Žádáme o vyjasnění.
K § 13 odst. 1 (novelizační bod 48):
Zde chybí implementace vykazovaných ustanovení čl. 1 odst. 3 písm. a) druhého pododstavce směrnice (EU) 2023/958 a věta druhá čl. 1 odst. 3 písm. b) uvedené směrnice. Požadujeme objasnit.
Tato připomínka je zásadní.
V návrhu je § 13 odst. 1 uveden duplicitně ve vztahu k druhému odstavci daného paragrafu. Požadujeme rovněž upravit.
K § 13 odst. 1 (novelizační bod 49.)
Uvedené ustanovení je označeno jako § 13 odstavec 1, ale má se jednat o odstavec 2.
V případě § 13 odst. 1 (správně odst. 2) opět neshledáváme potřebu využití výjimky stanovené čl. 20a Metodických pokynů a požadujeme provedení implementace čl. 1 bodu 2 písm. b) směrnice 2023/958 (čl. 3c odst. 6) obvyklým způsobem. To se týká rovněž čl. 10a odst. 8 čtvrtého pododstavce směrnice 2003/87/ES, který navíc ani není uveden v rozdílové tabulce.
Nad to je potřeba upozornit, že v návrhu nejsou zapracovány požadavky stanovené v druhém až pátém pododstavci čl. 3c odst. 6 a odst. 7 směrnice 2003/87/ES. Nutno zapracovat.
Tyto připomínky jsou zásadní.
K § 15 odst. 3 (novelizační bod 52.):
Ustanovení § 15 odst. 3, který implementuje čl. 1 bod 7 směrnice 2023/959 (čl. 3gd směrnice 2003/87/ES, v konsolidovaném znění), odkazuje v souvislosti s monitorováním a vykazováním emisí z námořní dopravy v poznámce pod čarou č. 38 na nařízení 2023/957. Článek 3gd nicméně vyžaduje údaje o emisích v souladu s kapitolou II nařízení 2015/757. Nařízení 2023/957 uvedené v poznámce pod čarou č. 38 je pouze novelizačním předpisem pro nařízení 2015/757 a neobsahuje tedy celou kapitolu II, na kterou odkazuje čl. 3gd směrnice 2003/87/ES, v konsolidovaném znění. Odkaz na nařízení požadujeme opravit.
Dále uvádíme, že čl. 3gd směrnice 2003/87/ES, v konsolidovaném znění, je adresován „správnímu orgánu ve vztahu k rejdařské společnosti“, který má zajistit, aby rejdařská společnost monitorovala a vykazovala příslušné parametry, a předložila mu souhrnné údaje o emisích na úrovni společnosti v souladu s kapitolou II nařízení 2015/757. Ustanovení § 15 odst. 3 je však adresováno provozovateli námořního plavidla, v důsledku čehož nejsou naplněny požadavky sledované čl. 3gd směrnice 2003/87/ES v konsolidovaném znění, resp. povinnosti stanovené zmíněnému správnímu orgánu. Implementaci čl. 3gd požadujeme dopracovat.
Tato připomínka je zásadní.
K § 15 odst. 6 a 7 (novelizační bod 54.):
V rámci rozdílové tabulky není u novelizačního bodu 54., § 15 odst. 6 uvedeno celé znění čl. 1 odst. 7 směrnice 2023/958 (čl. 14 odst. 5 druhý pododstavec směrnice 2003/87/ES, v konsolidovaném znění), požadujeme doplnit. Tento článek stanoví členským státům povinnost zajistit od 1. ledna 2025, aby každý provozovatel letadel monitoroval dopady jiných látek než CO2, a aby o nich podával zprávu po každém kalendářním roce příslušnému orgánu. Ustanovení § 15 odst. 6 sice povinnost podávání zmíněné zprávy stanoví, nicméně již neuvádí, kterému příslušnému orgánu má být podána. Požadujeme doplnit.
Ustanovení § 15 odst. 7 obsahuje odkaz na nařízení 2023/957 v poznámce pod čarou č. 38, který je však chybný a je nutné jej odstranit, jak jsme již uvedli v připomínce k novelizačnímu bodu 52. (první odstavec). Článek 1 bod 7 směrnice 2023/959 (čl. 3ge směrnice 2003/87/ES, v konsolidovaném znění) navíc odkazuje na jinou část nařízení 2015/757, a to na kapitolu III. Odkaz na nařízení 2015/757 stanovený směrnicí požadujeme doplnit.
K § 15 odst. 7 dále uvádíme, že čl. 3ge směrnice 2003/87/ES, v konsolidovaném znění, je opět adresován „správnímu orgánu ve vztahu k rejdařské společnosti“, který má zajistit, aby vykazování souhrnných údajů o emisích na úrovni rejdařské společnosti bylo ověřeno v souladu s pravidly ověřování a akreditace stanovenými v kapitole III nařízení 2015/757. Ustanovení § 15 odst. 7 je však znovu adresováno provozovateli námořního plavidla, v důsledku čehož nejsou naplněny požadavky sledované čl. 3ge směrnice 2003/87/ES, v konsolidovaném znění, resp. povinnost stanovená zmíněnému správnímu orgánu. Implementaci čl. 3ge požadujeme dopracovat.
Tato připomínka je zásadní.
K § 19 odst. 1 písm. b) (novelizační bod 58.):
V textu návrhu je nutné nahradit u novelizačního bodu 58. celexové číslo směrnice 2023/958 celexovým číslem směrnice 2003/87/ES. V rámci rozdílové tabulky je tento novelizační bod správně vykázán k čl. 16 odst. 1 směrnice 2003/87/ES, neboť nebyl doposud novelizován. Zároveň požadujeme k návrhu přiložit srovnávací tabulku směrnice 2003/87/ES s doplněným ID návrhu.
K § 19 odst. 4 (novelizační bod 61.):
1.
Ustanovení § 19 odst. 4, který stanoví výši pokuty za přestupek podle odstavce 3, není nutné vykazovat jako implementační. V návrhu je tedy vhodné odstranit podtržení a v rozdílové tabulce je možné toto ustanovení vypustit.
2.
Požadujeme vysvětlit, jakým způsobem bude v našem právním řádu zohledněn čl. 1 bod 23 odst. a), b) a d) směrnice 2023/959. Uvedené části tohoto článku nejsou v návrhu zapracovány.
Druhá připomínka je zásadní.
K § 26 odst. 1 písm. g) a h) (novelizační bod 66.):
Z § 26 odst. 1 písm. g) požadujeme vypustit slova „v platném znění“. Tento dovětek by měl být uveden u celého názvu předmětného nařízení v poznámce pod čarou č. 12 (viz připomínka k § 1 – poznámce pod čarou č. 2).
Dále, jak jsme již uvedli v připomínce k novelizačnímu bodu 9., v případě § 26 odst. 1 písm. h) se jedná zřejmě o částečnou implementaci čl. 1 bod 3 písm. d) (čl. 3 písm. y) směrnice 2003/87/ES v konsolidovaném znění) a čl. 1 bodu 7 směrnice 2023/959 (čl. 3gf písm. a) směrnice 2003/87/ES v konsolidovaném znění), tedy definice „správního orgánu ve vztahu k rejdařské společnosti“. Ustanovení § 26 odst. 1 písm. h) nicméně není podtrženo, označeno celexovým číslem a chybí k němu veškeré výkaznictví. Požadujeme doplnit a vyjasnit společně s připomínkou k novelizačnímu bodu 9.
Odkaz na čl. 3gf písm. a) směrnice 2003/87/ES, v konsolidovaném znění, zároveň požadujeme z § 26 odst. 1 písm. h) vypustit, neboť je v rozporu s čl. 20a Metodických pokynů. Implementace uvedeného článku je v celém rozsahu možná obvyklým způsobem.
Tyto připomínky jsou zásadní.
K příloze č. 1 (novelizační bod 69. až 79.):
Novelizační body 69. až 79. mají v textu návrhu uvedeno pouze jedno společné celexové číslo směrnice 2023/959. To je ovšem v rozporu s čl. II přílohy č. 5 Legislativních pravidel vlády, neboť každé ustanovení návrhu, kterým je zajišťována implementace, musí být zvlášť označeno celexovým číslem. Body 76. až 79. dle rozdílové tabulky navíc implementují směrnici 2023/958. Požadujeme opravit, resp. doplnit.
K příloze 1 (novelizační bod 69 a násl. ):
Směrnice 2023/959 v příloze bod 1 písm. c) bod iii) nově vypouští přívlastek „surový“ ve vztahu k výrobě železa („výroba železa nebo oceli“), česká implementační úprava ale ponechává slova „výroba surového železa nebo oceli“. Předkladatel tedy toto nezapracoval. Požadujeme vyjasnit.
Dále není zapracován bod 1 písm. c) bod viii) přílohy uvedené směrnice („Přeprava skleníkových plynů za účelem geologického uložení v úložišti povoleném podle směrnice 2009/31/ES, s výjimkou těch emisí, které spadají pod jiné činnosti uvedené v této směrnici“). Je již stávající právní úprava tedy (po vypuštění slova „potrubím“) plně slučitelná s těmito požadavky směrnice?
Tato připomínka je zásadní.
K příloze 1 (novelizační bod 72):
V příloze ke směrnici 2023/959 v bodu 1 písm. c) bodu v) nahrazuje směrnice slovo „sádrovec“ slovem „sádra“. Proč také toto předkladatel do bodu 72. návrhu nezapracoval?
K příloze 1 (novelizační bod 76 až 82):
Navrhovaná ustanovení jsou nepřehledná a zmatečná, pouze se opisuje směrnice 2023/958 i s vnitřními odkazy. Tudíž příloha pouze vnitřně odkazuje na směrnicová ustanovení (a směrnici 2003/87/ES zde neoznačuje ani „platným zněním“, jak se činí na jiných místech návrhu). Není ani jasné, co je „členský stát“ – a že jím má být i stát EHP (viz připomínka výše k definici „členského státu“.
Požadujeme zároveň vyjasnit, jakou formu budou mít „seznamy Evropské komise podle čl. 12 odst. 3-d směrnice 2003/87/ES, v konsolidovaném znění (v platném znění). Směrnice mluví o prováděcím aktu, tudíž seznam bude mít zřejmě formu předpisu Evropské unie. Formulace je třeba sjednotit. Nemá jít navíc v případě výjimky v písmeni c) („Tato činnost nezahrnuje“) správně o odkaz na čl. 12 odst. 3-c 2003/87/ES? Situaci komplikuje i to, že ustanovení směrnice 2003/87/ES, v konsolidovaném znění, jsou zmatečná a ani na sebe nenavazují chronologicky.
V neposlední řadě uvádíme, že stanovit rozsah působnosti zákona v bodu 1. pod tabulkou v příloze („Tento zákon se nevztahuje na zařízení…“) nelze, ani odkaz na směrnici nám není jasný. K tomu viz níže k bodu 81 návrhu.
Tato připomínka je zásadní.
K příloze 1 (novelizační bod 79):
Zde předkladatel znovu implementuje čl. 1 bod 6 písm. a) směrnice 2023/958, konkrétně ustanovení o tom, že se nezohledňují emise CO2 z letů předcházejících humanitárnímu, lékařskému nebo protipožárnímu letu nebo následujících po těchto letech, pokud byly uskutečněny stejným letadlem a byly nutné k provedení souvisejících humanitárních, lékařských nebo protipožárních činností nebo k přemístění letadla po těchto činnostech pro jeho další činnost.
Požadujeme vyjasnit, proč je dané ustanovení dublováno s předchozími ustanoveními přílohy.
K příloze 1 (novelizační bod 81):
Jak uvádíme výše, předmět úpravy zákona, resp. vyloučení z předmětu úpravy nelze stanovit poznámkou v rámci přílohy. Požadujeme jej přesunout do § 1 jako druhý odstavec nebo do závěrečných ustanovení.
Navíc v návrhu zákona není zapracována věta první bodu 1 písm. a) přílohy směrnice (EU) 2023/959, tedy: „1. Tato směrnice se nevztahuje na zařízení nebo části zařízení, které se používají k výzkumu, vývoji a zkoušení nových výrobků a postupů.“ Měla by být zohledněna.
Nad to požadujeme nahradit odkaz na směrnici 2018/2001 odkazem na vnitrostátní předpis, kterým je provedena transpozice této směrnice. Uvedený odkaz je v rozporu s čl. 20a Metodických pokynů. Nicméně předně není jasné, z jakého důvodu předkladatel na tuto směrnici vůbec odkazuje, jestliže bod 1 písm. a) přílohy směrnice 2023/959 vyžaduje soulad s kritérii stanovenými čl. 14 směrnice 2003/87/ES. Požadujeme vysvětlit.
Odkaz na čl. 11 odst. 1 druhý pododstavec směrnice 2003/87/ES rovněž požadujeme nahradit odkazem na vnitrostátní předpis, kterým je provedena jeho transpozice, neboť je v rozporu s čl. 20a Metodických pokynů. Navíc čl. 11 odst. 1 druhý pododstavec směrnice 2023/87/ES, v konsolidovaném znění, mluví předně o seznamech zařízení a jejich předkládání po pětiletých obdobích, tudíž ustanovení ani s odkazy nedává dobrý smysl.
Tato připomínka je zásadní.
K Příloze č. 1 (novelizační bod 82.):
Požadujeme v příloze č. 1 bodu 7 nahradit slova „přímo použitelnými právními předpisy“ slovy „přímo použitelnými předpisy EU“, neboť je nutné dodržet jednotný styl odkazování na předpisy EU v rámci celého návrhu zákona.
K Přechodným ustanovením, Čl. II:
V souvislosti s bodem 1. a 2. přechodných ustanovení postrádáme zapracování čl. 1 odst. 7 druhého pododstavce směrnice 2023/959 (čl. 3gb druhý podstavec směrnice 2003/87/ES, v konsolidovaném znění). Požadujeme doplnit do návrhu.
Tato připomínka je zásadní.
K Účinnosti, Čl. III
Předkladatel v rámci zvláštní části důvodové zprávy k ustanovení o účinnosti uvádí, že odložená účinnost je v souladu s příslušnými ustanoveními směrnice 2023/958, avšak již bez konkretizace těchto ustanovení. Dle návrhu se má odložená účinnost týkat novelizačního bodu 49. (1. ledna 2026) a 76. (1. ledna 2027). Z pročtení obsahu uvedené směrnice nám nicméně není zřejmé, na základě kterých ustanovení se odložená účinnost zavádí. Například v případě novelizačního bodu 49. odložená účinnost na rok 2026 nedává zcela smysl, jestliže je tento bod vykázán jako implementační ke čl. 1 odst. 2 písm. b) směrnice 2023/958, který se týká období od 1. ledna 2024 do 31. prosince 2030, a rok 2026 vůbec nezmiňuje. Taktéž v případě novelizačního bodu 76., který je vykázán k příloze bodu 1 směrnice 2023/958, není jasné, na základě čeho se odložená účinnost zavádí. Požadujeme vysvětlit, doplnit výkaznictví a důvodovou zprávu.
Tato připomínka je zásadní.
Závěr:
Vzhledem k rozsahu nedostatků a nejasností nemohlo být odborem kompatibility hodnocení slučitelnosti provedeno.
Nad rámec posuzování slučitelnosti:
K § 3 odst. 3 (novelizační bod 10.):
Za slova „povolení se podává“ požadujeme doplnit chybějící slovo „v“.
K § 12 odst. 4 a 5 (novelizační bod 47.):
V ustanovení § 12 odst. 4 navrhujeme nahradit slova „Ministr životního prostředí“ a v § 12 odst. 5 slovo „Ministr“ slovy „Ministerstvo“. Tyto kompetence by měly být vyhrazeny pouze ministerstvu, jako ústřednímu správnímu orgánu.
U názvu Ministerstva financí doporučujeme opravit velké počáteční písmeno.
Vypracovaly: Mgr. Kateřina Žáčková
Mgr. Kristýna Tomšů
JUDr. Markéta Whelanová, PhD.
Mgr. Ing. Dušan Uher
ředitel odboru
Úřad vlády ČR
nábř. Edvarda Beneše 4
118 01 Praha 1
ústředna 224 002 111
posta@vlada.cz
dat. schránka ID: trfaa33
Strana 2 (celkem 16)