Smlouvy Dotace Platy Úřady Zakázky Sponzoři & firmy Kauzy, analýzy
❤ Podpořte nás Přihlásit se Registrace

Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Celý záznam ALBSCSJCALF2 najdete zde


                DEMOX000AGMK

	

                             Č.j. MV-99996-8/LG-2023
MINISTERSTVO VNITRA

P ř i p o m í n k y

k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 383/2012 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, ve znění pozdějších předpisů

Zásadní připomínky:

K čl. I bodu 12 – k § 3 odst. 6 písm. a) zákona č. 383/2012 Sb.:
	Navržená úprava je duplicitní vůči úpravě obsažené ve správním řádu. Rozhodnutí musí podle § 68 odst. 2 správního řádu vždy obsahovat identifikační údaje účastníků podle § 27 odst. 1 tohoto zákona, přičemž konkrétní výčet těchto údajů stanoví § 18 odst. 2. V nyní posuzovaném případě tedy bude rozhodnutí obsahovat identifikační údaje provozovatele, který je žadatelem a současně jediným účastníkem daného správního řízení (srov. § 3 odst. 1 a 3 zákona č. 383/2012 Sb.). 
	Navrhujeme dané ustanovení pro nadbytečnost vypustit.
Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní.     

K čl. I bodu 43 – k § 11 odst. 3 zákona č. 383/2012 Sb.:
	Z dikce úvodní části ustanovení („Kompenzace lze poskytnout…“) není zřejmé, zda v případě, že vláda rozhodne podle odstavce 1 o poskytnutí finančních prostředků, je tím založen právní nárok provozovatelů, kteří splňují podmínky podle odstavce 3 písm. a) a b), na poskytnutí kompenzace, nebo má mít Ministerstvo průmyslu a obchodu správní uvážení ohledně poskytnutí kompenzace konkrétnímu provozovateli. Pokud by nemělo jít o právní nárok, pak není zřejmé, podle jakých kritérií se bude posuzovat, zda má být kompenzace v konkrétním případě poskytnuta. 
	Požadujeme ustanovení upravit, a to např. nahrazením slov „lze poskytnout“ slovy „se poskytne“.
Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní.     

K čl. I bodu 49 – k § 13 odst. 1 zákona č. 383/2012 Sb.:
	Požadujeme vyjasnit, zda budou na internetových stránkách vymezeny i některé konkrétní náležitosti žádosti provozovatele obchodní letecké dopravy, které nevyplývají přímo ze zákona. V takovém případě by bylo nutné tyto náležitosti upravit alespoň v podzákonném předpisu – viz např. nález Ústavního soudu ze dne 12. 11. 2019, sp. zn. Pl. ÚS 19/17 (srov. zejm. bod 34 a násl.).
Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní.     

K čl. I bodům 55 a 65 – k nadpisu části páté a § 25 odst. 5 zákona č. 383/2012 Sb.:
	Problematika rozhodování o zastavení provozu přímo nesouvisí s přestupky, a proto její zařazení mezi ustanovení o přestupcích považujeme za nesystémové a matoucí.	Navrhujeme novelizační bod 55 vypustit a v návaznosti na to přesunout úpravu obsaženou v bodu 65 do jiné odpovídající části zákona, např. do části šesté „Výkon státní správy“. 
Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní.     

K čl. I bodu 56 – k § 18 odst. 2 zákona č. 383/2012 Sb.:
1. Navrženým ustanovením dochází k navýšení pokuty za přestupky podle odstavce 1 písm. a), f) a g) z 5 mil. Kč na 20 mil. Kč. Podle bodu 2.5 Zásad tvorby právní úpravy přestupků, schválených usnesením vlády č. 498 ze dne 31. 7. 2018 (dále jen „Zásady“), „předkladatel ve zvláštní části důvodové zprávy souhrnně odůvodní přiměřenost jím navržených druhů a zákonných rozpětí správních trestů za přestupky. Zvláště se předkladatel zaměří na porovnání přestupků, pro které je v daném konkrétním zákoně (popř. v dané oblasti veřejné správy) zakotven stejný druh a rozpětí správního trestu. Dále např. vysvětlí, že určitý přestupek (nebo skupina přestupků) je postihován ve srovnání s jinými přestupky přísněji, protože způsobuje závažnější následek (poškozuje životní prostředí, vede k získání většího majetkového prospěchu pachatele), má poruchový charakter, případně vykazuje jiný znak zvyšující jeho typovou závažnost. Má-li dojít ke zvýšení horní hranice sazby pokuty za přestupek, předkladatel uvede například s využitím údajů z úřední evidence, kterou sám vede, v jaké konkrétní výši byla podle stávající praxe pokuta ukládána, zejména v kolika případech byla pokuta uložena na samé horní hranici, nebo těsně pod ní, ve vztahu k celkovému počtu projednaných přestupků.“.
Z údajů obsažených v přehledech přestupků, zpracovaných podle dřívějšího § 110 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich, vyplývá, že v roce 2018 a 2019 nebyl projednán žádný přestupek podle zákona č. 383/2012 Sb. V roce 2020 pak byl projednán jeden přestupek podle § 18 odst. 1 písm. a) tohoto zákona, za který byla uložena pokuta ve výši 20 tis. Kč. Pro ilustraci lze uvést, že předmětná částka odpovídá 4 tisícinám stávající horní hranice sazby pokuty za daný přestupek, resp. 1 tisícině hranice aktuálně navrhované. Přestupky podle daného zákona tedy ve sledovaném období prakticky nebyly projednávány, a pokud výjimečně byly, uložená pokuta činila nepatrný zlomek zákonné horní hranice. Není proto zřejmé, na základě jakých skutečností dospěl předkladatel v důvodové zprávě ke kategorickému závěru, že „současná maximální výše není dostatečně odrazující“. Neuvádí žádné relevantní statistické údaje (zejm. pro pozdější období od roku 2021), ani jiné argumenty, které by mohly navrhované navýšení pokut podpořit. Požadujeme proto zachování stávajících hranic sazeb pokut.
Tuto připomínku obdobně vztahujeme k čl. I bodu 61 (§ 19 odst. 4) a k čl. I bodu 63 (§ 21 odst. 2). V případě prve zmíněného novelizačního bodu zcela chybí zdůvodnění zákonného rozpětí sazeb pokut u nových skutkových podstat přestupků podle § 19 odst. 3. Požadujeme odůvodnění doplnit. U druhého zmíněného bodu vede navržené sjednocení sazeb pokut za přestupky podle § 21 odst. 1 k pětinásobnému navýšení horní hranice v případě přestupku podle písmene a) (ze 100 tis. Kč na 500 tis. Kč). Ani tato úprava není nijak odůvodněna, vyjma prostého konstatování, že dochází ke sjednocení sazeb. Zákonné rozpětí sazeb pokut má podle bodu 2.5 Zásad odrážet typovou závažnost přestupku. Lze pochybovat o tom, že se typová závažnost přestupku podle písmene a) (či spíše hodnocení této závažnosti předkladatelem) v poslední době výrazně změnila, zatímco u zbývajících přestupků podle § 21 odst. 1 zůstala shodná.
2. Upozorňujeme, že podmínkou pro zakotvení zpřísněného postihu recidivy je podle bodu 3.5.1 Zásad rovněž vymezení, co se rozumí opakovaným spácháním přestupku – srov. např. formulaci obsaženou v § 13 zákona č. 251/2016 Sb., o některých přestupcích: „Přestupek podle § … je spáchán opakovaně, jestliže od nabytí právní moci rozhodnutí o stejném přestupku, z něhož byl obviněný uznán vinným, do jeho spáchání neuplynulo 12 měsíců.“. V navržené úpravě předmětné pravidlo chybí. Požadujeme proto jeho doplnění.
3. Máme za to, že navržený mechanismus výpočtu pokuty je značně složitý. Požadujeme předmětný mechanismus podrobněji vysvětlit v důvodové zprávě, nejlépe s uvedením příkladu výpočtu. Předkladatel v důvodové zprávě pouze zmiňuje, že se „v případě opakovaného přestupku navrhuje navázat výši pokuty na množství vypuštěných emisí, které nebyly kryty odpovídajícím vyřazením povolenek“. V navrženém ustanovení však předmětná vazba k nevyřazeným povolenkám není vyjádřena, na rozdíl např. od úpravy obsažené ve stávajícím § 20 odst. 2.
4. Není zřejmé, co se rozumí možností uložit pokutu „v denní výši trvající do doby ukončení trvání protiprávního stavu“, jaký účel předmětný mechanismus sleduje a jakým způsobem by měl prakticky fungovat. Z navržené úpravy nelze dovodit, zda má jít např. o určitou obdobu ukládání peněžitého trestu ve formě denních sazeb v trestním právu nebo má jít o donucovací postup. Ke druhé zmíněné možnosti podotýkáme, že uplatnění odpovědnosti za přestupek směřuje k represivnímu a preventivnímu působení na pachatele. Pokud má být cílem navrženého postupu donutit pachatele k upuštění od protiprávního jednání v konkrétním případě, je třeba pro tento účel zvolit jiný odpovídající procesní nástroj. Může jít například o ukládání opatření k nápravě navazujících na výkon kontroly, s možností následného vynucení daného opatření v rámci správní exekuce. To nevylučuje případné souběžné uplatnění odpovědnosti za přestupek, které však sleduje odlišný účel.
Tyto připomínky považuje ministerstvo za zásadní.

K čl. I bodu 62 – k § 20 odst. 2 zákona č. 383/2012 Sb.:
	Podle bodu 3.5 Zásad by „dikce „se uloží“ měla být užívána výlučně za účelem omezení správního uvážení při určení druhu správního trestu. Z důvodu právní jistoty by dikce „se uloží“ neměla sloužit k implicitnímu vyloučení upuštění/podmíněného upuštění od uložení správního trestu, tj. k nahrazení požadavku výslovného vyloučení tohoto právního institutu“. Pokud má být v případě přestupku podle § 20 odst. 1 s ohledem na požadavky vyplývající z evropského práva vyloučena možnost upustit od uložení správního trestu, je třeba tak učinit výslovně, např. za použití slov „Od uložení správního trestu … nelze upustit.“.
Tuto připomínku považuje ministerstvo za zásadní.     

Doporučující připomínky:

K čl. I bodu 43 – k § 11 odst. 2 zákona č. 383/2012 Sb.:
	Podle věty druhé se poskytování kompenzací řídí zvláštním právním předpisem, přičemž v poznámce pod čarou se odkazuje na zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla). Doporučujeme ustanovení upřesnit tak, aby přímo z normativního textu ustanovení bylo možno dovodit, že se má použít úprava poskytování dotací v rozpočtových pravidlech. V důvodové zprávě se uvádí, že kompenzace je svým charakterem „na pomezí nároku a dotace“. Jedná se tedy o plnění do určité míry specifické a mohly by patrně vznikat pochybnosti o tom, jaká úprava má být aplikována, neboť samotná poznámka pod čarou nemá normativní povahu (čl. 47 odst. 1 Legislativních pravidel vlády).

K čl. I bodu 67 – k § 26 odst. 2 zákona č. 383/2012 Sb.:
Podle nového § 26 odst. 2 návrhu platí: „Ministerstvo může za účelem zjištění skutečného stavu zařízení a případných změn v provozu zařízení podle § 4 nebo při podezření z neplnění povinností stanovených tímto zákonem provést kontrolu v místě provozu zařízení. Pro účely uvedené v předchozí větě si může od provozovatele vyžádat veškerou dokumentaci vztahující se k plnění povinností vyplývajících z účasti v systému obchodování a dokumentace prokazující kapacitu a způsob provozu zařízení.“. Důvodová zpráva k tomuto uvádí „Navrhuje se doplnění kontrolní kompetence ministerstva z důvodu efektivního řešení situací, kdy ministerstvo řeší některé problematické provozovatele v souvislosti se svou rozhodovací kompetencí např. u změn povolení k emisím nebo o přestupku za nesplnění povinnosti vyřadit povolenky.“. 
	Požadujeme v důvodové zprávě blíže rozvést, zda se pro účely kontroly v místě provozu zařízení podle § 26 odst. 2 návrhu užije zákon č. 255/2012 Sb., o kontrole (kontrolní řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „kontrolní řád“) jakožto obecný procesní předpis pro oblast kontrol, nebo se uplatní jiná, zvláštní úprava. V této souvislosti uvádíme, že kontrolní řád představuje obecný procesní předpis upravující „kontrolní postupy“ v oblasti veřejné správy (srov. § 1 kontrolního řádu). Vztah kontrolního řádu a zvláštních právních úprav upravujících kontrolní postupy v oblasti veřejné správy je proto dán obecným vztahem speciality a subsidiarity. Jestliže zvláštní právní předpis upravuje určité procesní postupy při výkonu kontroly odlišně od kontrolního řádu, uplatní se tato speciální právní úprava přednostně. Jestliže zvláštní právní předpis určité procesní postupy při výkonu kontroly neupravuje nebo je neupravuje komplexně, lze aplikovat kontrolní řád subsidiárně. Výjimkou subsidiární aplikace určité úpravy obsažené v kontrolním řádu by byla právní úprava obsažená ve zvláštním zákoně, která by svou povahou regulovala příslušný postup kontrolního orgánu komplexně. V takovém případě by subsidiární užití kontrolního řádu ve vztahu k této zvláštní právní úpravě bylo vyloučeno. 
Je proto nutné vždy zkoumat, zda zvláštní právní předpis obsahuje speciální úpravu vůči kontrolnímu řádu a dále, do jaké míry tato speciální právní úprava vylučuje (zcela nebo zčásti) subsidiární užití kontrolního řádu. 
S ohledem na uvedené požadujeme (zejména v důvodové zprávě) vymezit vztah zvláštní a obecné právní úpravy pro kontrolní činnost Ministerstva životního prostředí, a blíže uvést, zda a v jakých případech podléhá kontrolní činnost zvláštní právní úpravě a kdy se naopak použije právní úprava kontrolního řádu jakožto obecného procesního předpisu pro oblast kontrol. 
	Bude-li se aplikovat kontrolní řád, upozorňujeme též na riziko případného vzniku duplicitní právní úpravy spočívající v oprávnění kontrolujícího vyžadovat poskytování dokumentace a jiných podkladových materiálů – viz blíže § 8 písm. c) kontrolního řádu: „Kontrolující je v souvislosti s výkonem kontroly dále oprávněn požadovat poskytnutí údajů, dokumentů a věcí vztahujících se k předmětu kontroly nebo k činnosti kontrolované osoby (dále jen „podklady“); v odůvodněných případech může kontrolující zajišťovat originální podklady.“.

Připomínky legislativně technické a formálního charakteru:

K označení článků:
	V souladu s čl. 28 odst. 1 Legislativních pravidel vlády doporučujeme čl. II a III neoznačovat tučně.

K čl. I – k úvodní větě zákona č. 383/2012 Sb.: 
Navrhujeme do úvodní věty doplnit zákon č. 261/2021 Sb., neboť rovněž novelizuje zákon č. 383/2012 Sb.

K čl. I bodu 1 – k poznámce pod čarou č. 1 zákona č. 383/2012 Sb.:
	Doporučujeme v poznámce pod čarou uvést úplné názvy předpisů Evropské unie.

K čl. I bodu 3 – k § 1 písm. a) zákona č. 383/2012 Sb.:
	V souladu s čl. 58 odst. 6 Legislativních pravidel vlády navrhujeme v úvodní části textu novelizačního bodu slovo „písmeno“ nahradit textem „písm.“.

K čl. I bodu 4 – k § 2 písm. a) zákona č. 383/2012 Sb.:
	Doporučujeme u slov „“technická jednota, ve které““ nahradit přední horní uvozovky spodními.

K čl. I bodu 7 – k poznámce pod čarou č. 6 zákona č. 383/2012 Sb.:
	Podle čl. 57 odst. 5 Legislativních pravidel vlády navrhujeme v novelizačním bodě za číslem „6)“ odebrat závorku.

K čl. I bodu 9 – k § 2 písm. t)  a u) zákona č. 383/2012 Sb.:
	Před slovy „o monitorování“ navrhujeme odstranit nadbytečnou čárku, aby název unijního předpisu korespondoval s názvem, pod jakým byl publikován v Úředním věstníku Evropské unie.

K čl. I bodu 10 – k § 3 odst. 3 zákona č. 383/2012 Sb.:
1. Novelizační větu doporučujeme upravit ve smyslu čl. 57 odst. 2 písm. c) Legislativních pravidel vlády, tedy čárky před slovem „včetně“ a „zní“ odstranit pro nadbytečnost.
2. Doporučujeme za slovo „podává“ vložit spojku „v“.

K čl. I bodu 11 – k § 3 odst. 5 zákona č. 383/2012 Sb.:
	Navrhujeme za slova „Poznámka pod čarou č.“ vložit mezeru.

K čl. I bodu 14 – k § 3 odst. 7 zákona č. 383/2012 Sb.:
	Na konec novelizačního bodu, tj. za horní uvozovky, doporučujeme vložit tečku.

K čl. I bodu 18 – k § 4 odst. 3 zákona č. 383/2012 Sb.:
	Slova „jako písm.“ navrhujeme nahradit slovy „jako písmeno“.

K čl. I bodu 20 – k nadpisu § 4a zákona č. 383/2012 Sb.:
	Označení „§ 4a“ není třeba uvádět tučně.

K čl. I bodu 23 – k § 6 odst. 4 zákona č. 383/2012 Sb.:
1. V souladu s čl. 58 odst. 2 písm. i) Legislativních pravidel vlády navrhujeme v úvodní části textu novelizačního bodu za slovo „které“ vložit slova „včetně poznámky pod čarou č. 12“ a odebrat z novelizačního bodu slova „Poznámka pod čarou č. 12 zní: „“.
2. Ve slovech „se označují jako odstavce č. 6 a 7“ navrhujeme odebrat zkratku „č.“.

K čl. I bodu 24 – k § 6 odst. 7 zákona č. 383/2012 Sb.:
	S odkazem na čl. 58 odst. 8 písm. b) Legislativních pravidel vlády navrhujeme novelizační větu uvést takto: „V § 6 se na konci odstavce 7 doplňuje věta „...“.“.

K čl. I bodu 25 – k § 6a odst. 4 zákona č. 383/2012 Sb.:
	Novelizační bod doporučujeme zakončit tečkou.

K čl. I bodu 27 – k § 7 zákona č. 383/2012 Sb.:
	Doporučujeme novelizační bod uvést ve znění: „V nadpisu § 7 se slova „a využití výnosů z dražby“ zrušují.“.

K čl. I bodu 28 – k § 7 odst. 2 zákona č. 383/2012 Sb.:
	Podle čl. 57 odst. 2 písm. c) Legislativních pravidel vlády doporučujme v úvodní části textu novelizačního bodu text „odst.“ nahradit slovem „odstavec“.

K čl. I bodu 34 – k § 9 odst. 1 zákona č. 383/2012 Sb.:
	Dle čl. 56 odst. 4 písm. c) Legislativních pravidel vlády navrhujeme v úvodní části textu novelizačního bodu nahradit slova „poslední věta“ slovy „věta poslední“.

K čl. I bodu 35 – k § 9 odst. 2 zákona č. 383/2012 Sb.:
	Upozorňujeme, že za slovy „jurisdikce členského státu“, které se nacházejí v ustanovení jako druhé v pořadí, jsou po sobě použity spojky „nebo a“, čímž dochází ke snížení srozumitelnosti textu ustanovení. Doporučujeme v ustanovení ponechat pouze jednu ze spojek.

K čl. I bodu 35 – k § 9 odst. 2 písm. a) zákona č. 383/2012 Sb.:
	Navrhujeme podle čl. 42 odst. 1 Legislativních pravidel vlády před spojku „nebo“ vložit čárku.

K čl. I bodu 35 – k závěru textu novelizačního bodu zákona č. 383/2012 Sb.:
	Navrhujeme větu „Dosavadní odstavce 2 až 6 se označují jako odstavce 5 až 9“ nahradit větou „Dosavadní odstavce 2 až 6 se označují jako odstavce 6 až 10“. Dále pak tuto změnu promítnout v platném znění návrhu.

K čl. I bodu 37 – k § 9 odst. 9 zákona č. 383/2012 Sb.:
	V textu novelizačního bodu doporučujeme text „dost.“ nahradit textem „odst.“.

K čl. I bodu 38 – k § 10 odst. 1 zákona č. 383/2012 Sb.:
	Navrhujeme v novelizační větě výraz „slovem“ nahradit výrazem „slovy“.

K čl. I bodu 41 – k § 10 odst. 6 až 9 zákona č. 383/2012 Sb.:
1. V souladu s čl. 58 odst. 4 písm. a) Legislativních pravidel vlády navrhujeme úvodní část textu novelizačního bodu upravit takto: „V § 10 se doplňují odstavce 6 až 9, které včetně poznámek pod čarou č. 36 a 37 znějí:“.
2. V odstavci 6 doporučujeme slovo „certifikovaném“ nahradit slovem „certifikovanému“.
3. V odstavci 7 navrhujeme slova „§ 15 odstavce 4“ nahradit textem „§ 15 odst. 4“.
4. V odstavci 8 dáváme ke zvážení, zda v poslední větě, ve které jsou uvedena procenta s desetinnými čísly, nepoužít pro zpřehlednění textu místo čárek umístěných mezi jednotlivými roky středníky.
5. Doporučujeme v odstavci 9 přeformulovat písmeno b) neboť nenavazuje na úvodní větu.

K čl. I bodu 43 – k § 11 zákona č. 383/2012 Sb.:
	Novelizační větu doporučujeme upravit ve smyslu čl. 57 odst. 2 písm. c) Legislativních pravidel vlády, tedy čárky před slovem „včetně“ a „zní“ odstranit pro nadbytečnost.

K čl. I bodu 44 – k § 12 zákona č. 383/2012 Sb.:
	V úvodní části textu novelizačního bodu navrhujeme odebrat slova „pod označením“ a nadpis uvést tučně.

K čl. I bodu 46 – k § 12 odst. 3 zákona č. 383/2012 Sb.:
	Legislativní pravidla vlády nepřipouští užívání písmenných zkratek, proto navrhuje zkratku „ČR“ rozepsat slovně.

K čl. I bodu 47 – k § 12 odst. 4 a 5 zákona č. 383/2012 Sb.:
1. V úvodní části textu novelizačního bodu doporučujeme odebrat čárky za slovem „které“ a číslem „35“.
2. V odstavci 4 navrhujeme slova „ministerstva financí“ nahradit slovy „Ministerstva financí“.

K čl. I bodu 52 – k § 15 odst. 5 zákona č. 383/2012 Sb.:
	V souladu s čl. 57 odst. 2 písm. c) Legislativních pravidel vlády navrhujeme úvodní část textu novelizačního bodu koncipovat takto: „V § 15 odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 38 zní:“, dále navrhujeme odebrat z novelizačního bodu slova „Poznámka pod čarou č. 38 zní: „“.

K čl. I bodu 55 – k nadpisu části páté zákona č. 383/2012 Sb.:
	Slova z nadpisu navrhujeme psát tučně.

K čl. I bodu 58 – k § 19 odst. 1 písm. b) zákona č. 383/2012 Sb.:
	V úvodní části textu novelizačního bodu navrhujeme podle čl. 57 odst. 2 písm. d) text „písm. a)“ nahradit slovy „písmeno a)“.

K čl. I bodu 61 – k § 19 odst. 3 zákona č. 383/2012 Sb.:
1. Doporučujeme upravit označení jednotlivých písmen, neboť na sebe nenavazují.
2. V písmenu a) navrhujeme na konec věty vložit čárku.
3. V písmenu b) doporučujeme slova „ne zajistí“ nahradit slovem „nezajistí“ a za slovo „způsobem“ vložit čárku.

K čl. I bodu 63 – k § 21 odst. 2 zákona č. 383/2012 Sb.:
	Novelizační bod navrhujeme zakončit tečkou.

K čl. I bodu 64 – k § 25 odst. 1 zákona č. 383/2012 Sb.:
	Doporučujeme slova „za text § 19“ nahradit slovy „za text „§ 19““ a slova „se vkládá text“ nahradit slovy „se vkládají slova“.

K čl. I bodu 77 – k příloze č. 1 zákona č. 383/2012 Sb.:
	Navrhujeme v textu novelizačního bodu odebrat tečku za slovem „písmenu“. 

K čl. I bodu 78 – k příloze č. 1 zákona č. 383/2012 Sb.:
	Doporučujeme u slov „“od 1. ledna 2013 do 31. prosince 216““ na začátku použít spodní uvozovky.

K čl. I bodu 82 – k příloze č. 1 zákona č. 383/2012 Sb.:
	V úvodní části textu novelizačního bodu navrhujeme odebrat slovo „nový“.

K čl. II bodu 1 – k přechodnému ustanovení zákona č. 383/2012 Sb.:
	Doporučujeme za číslem „2024“ odebrat čárku.

K čl. II bodu 3 – k přechodnému ustanovení zákona č. 383/2012 Sb.:
	Před slovem „podává“ navrhujeme vložit čárku.

K čl. III – k účinnosti zákona č. 383/2012 Sb.:
1. Před slovy „s výjimkou“ navrhujeme vložit čárku.
2. Před označením bodů navrhujeme upřesnit, o jaké články návrhu se jedná.
3. Doporučujeme mezi číslo „1.“ a slovo „ledna“ vložit mezeru a za spojku „a“ vložit slovo „ustanovení“.

	

Osoba pověřená k vypořádání připomínek:
Mgr. Vít Hambálek, e-mail: vit.hambalek@mvcr.cz, tel.: 974 817 373, mob.: +420 722 987 889


1

image1.jpeg