Smlouvy Dotace Platy Úřady Zakázky Sponzoři & firmy Kauzy, analýzy
❤ Podpořte nás Přihlásit se Registrace

Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Celý záznam ALBSCSJCALF2 najdete zde


                Připomínky

k materiálu Ministerstva životního prostředí
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 383/2012 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, ve znění pozdějších předpisů
V Praze dne 27. června 2023
Č. j.: 67/6000/2023
A. Zásadní obecné připomínky k předloženému materiálu

1. Požadujeme za nutné vyjasnit souvislost mezi nově navrženou definicí „zařízení“, která zahrnuje různé technicky a funkčně provázané jednotky, a povinnostmi či opatřeními, která se k danému zařízení váží. Odkazujeme např. na § 2 písm. i) (bod 7 návrhu): promítnutí nové definice zařízení do této části zákona by znamenalo, že za podstatnou změnu provozu zařízení je možné považovat pouze situace, kdy dojde např. k významným změnám nebo ukončení provozu zařízení jako celku, například celé průmyslové firmy. Záhodná je tedy v tomto ohledu jasná a jednotná textace umožňující předvídatelnou interpretaci vylučující spory.

2. Navrhovaná změna vytváří zákonný předpoklad k tomu, aby dekarbonizace ČR mohla být úspěšně realizována jako projekt s jasně definovaným motivem, cílem, nástroji a zdroji, a byla projektově i finančně řízena Ministerstvem životního prostředí (v součinnosti s ostatními rezorty, odpovědnými za dekarbonizaci svého oboru). K naplnění tohoto cíle je však také potřebné, aby Ministerstvo životního prostředí pověřilo Státní fond životního prostředí nejen finančním, ale celkovým projektovým řízením dekarbonizace ČR s jasně definovanými a měřitelnými cíli v oblasti úspor energie a emisí pro jednotlivá odvětví, a to v součinnosti s institucemi zastoupenými ve Výboru pro využití peněžních prostředků z dražeb povolenek, Modernizačního fondu a Sociálního klimatického fondu.
B. Zásadní konkrétní připomínky k předloženému materiálu
1. Připomínka k novelizačnímu bodu 4, § 2, písm. a)

Požadujeme vypustit novelizační bod bez náhrady a ponechat stávající definici zařízení.

Odůvodnění:
Úprava definice „zařízení“ dle návrhu MŽP není v souladu se zněním čl. 3 písm. e) směrnice 2003/87/ES a odporuje judikatuře ESD – viz např. rozsudek ve věci C‑617/19 z 21. dubna 2021. Tento článek navíc nebyl v rámci revize směrnice 2003/87/ES nijak změněn. Pokud předkladatel transponuje revizi směrnice 2003/87/ES, není důvod do této definice zasahovat. Změna navíc povede k retroaktivním změnám v povoleních dle zákona č. 383/2012 Sb. u stávajících zařízení, což je s ohledem na transparentnost a předvídatelnost legislativního prostředí nepřijatelné.
2. Připomínka k novelizačnímu bodu 7, § 2, písm. i)

Požadujeme upravit znění ustanovení následovně:

„i) podstatnou změnou v provozu zařízení rozsáhlé rozšíření nebo snížení kapacity, přerušení provozu trvajícím alespoň tři měsíce nebo ukončení provozu nebo jeho obnovení po předchozím přerušení trvajícím alespoň tři měsíce nebo jakákoliv změna podstatně ovlivňující způsob monitorování a vykazování emisí či předpokládané množství vypuštěných emisí,“.

Odůvodnění:
Nesouhlasíme se zařazením pojmů „přerušení provozu“ a „obnovení po předchozím přerušení provozu“ pod definici podstatné změny v provozu a požadujeme jejich odstranění. Jako minimum je nutné jasně definovat, k jakému časovému horizontu „přerušení provozu“ odkazuje.

Samotné přerušení provozu lze posuzovat v situacích, jež vystihuje poslední část definice: „jakákoliv změna podstatně ovlivňující způsob monitorování a vykazování emisí či předpokládané množství vypuštěných emisí“. Navrhované znění první části věty by ale mohlo znamenat, že provozovatelé mají povinnost jako podstatnou změnu v provozu ohlašovat např. odstavení zařízení za účelem středních či větších oprav, které často trvají jednotky týdnů a nemají významný dopad, resp. nevyžadují změnu způsobu monitorování a vykazování emisí či významně neovlivní předpokládané množství vypuštěných emisí. 

Vzhledem k tomu, že podstatná změna v provozu zařízení je dle § 4 odst. 2. písm. (a) považována za podnět ke změně nebo zrušení povolení ze strany MŽP, mělo by být v zájmu všech stran vyhnout se administrativní zátěži spojené s tímto úkonem, pokud je význam, resp. dopad přerušení provozu marginální. Snížení administrativní zátěže je výslovným cílem implementace revidované směrnice (viz strana 32, v RIA).
3. Připomínka k novelizačnímu bodu 11, § 3 odst. 5

Požadujeme vypustit novelizační bod bez náhrady a ponechat stávající znění odst. 5.

Odůvodnění:
Úprava definice postupu vydání povolení pro více zařízení dle návrhu MŽP není v souladu se směrnicí 2003/87/ES a odporuje judikatuře ESD – viz např. rozsudek ve věci C‑617/19 z 21. dubna 2021. Revize směrnice 2003/87/ES, kterou předkladatel transponuje, nijak do definice zařízení nezasáhla, není tedy důvod do předmětných ustanovení zákona zasahovat. Navržená změna povede k retroaktivním změnám v povoleních dle zákona č. 383/2012 Sb. u stávajících zařízení, což je s ohledem na transparentnost a předvídatelnost legislativního prostředí nepřijatelné. 
4. Připomínka k novelizačnímu bodu 15, § 3 odst. 8
Požadujeme upravit text ustanovení následovně:
„(8) Ministerstvo stanoví prováděcím předpisem vyhláškou vzor formuláře žádosti o vydání povolení, podrobné náležitosti, formu a datovou strukturu formuláře žádosti o povolení k emisím a vzor plánu pro monitorování emisí.“.
Odůvodnění: 

Je nutné sjednotit používanou terminologii.
5. Připomínka k novelizačnímu bodu 18, § 4 odst. 3, písm. b)
Předložený návrh zákona ruší možnost zrušit povolení na žádost provozovatele. Požadujeme vypustit novelizační bod bez náhrady a ponechat stávající znění.

Odůvodnění:

V případě zrušení ustanovení písmena b) není zřejmé, jak bude provozovatel postupovat např. v těchto případech (dosud vždy provozovatel podával žádost o zrušení): 

· zařízení zcela přejde na biomasu – doposud musel provozovatel požádat MŽP o zrušení povolení (přitom nedošlo k ukončení jeho provozu a zařízení stále využívá);
· zařízení bude sloučeno s jiným zařízením v rámci změny definované jako sloučení zařízení.

6. Připomínka k novelizačnímu bodu 21, § 6 odst. 1
Požadujeme upravit text ustanovení na základě níže uvedeného odůvodnění.

Odůvodnění:

Předložená úprava ustanovení podle našeho názoru nereflektuje situaci pro dočasné převzetí provozu dle rozhodnutí ERÚ, pokud jde o zřízení/přístup k povolenkovému účtu.

7. Připomínka k novelizačnímu bodu 23, § 6 odst. 6 a k Příloze 1
Požadujeme upravit text ustanovení odst. 6 následovně:

„(6) Provozovatel zařízení přestává být účastníkem systému obchodování dnem zániku povolení nebo prvním dnem pětiletého období, pro které mu byla udělena výjimka z účasti na systému obchodování. Provozovatel zařízení, jehož emise ze spalování biomasy, která splňuje kritéria udržitelnosti stanovená směrnicí (EU) 2018/2001, se podílely nejméně 95 % na celkových průměrných emisích za roky 2021 až 2025, přestává být účastníkem systému obchodování dnem 1. ledna 2026.“.
Z přílohy 1 pak požadujeme vypustit následující text:

„1. Tento zákon se nevztahuje na zařízení, jejichž emise ze spalování biomasy splňující kritéria udržitelnosti stanovená směrnicí (EU) 2018/2001 přispívají v průměru více než 95 % k celkovým průměrným emisním skleníkových plynů za předchozí relevantní pětileté období ve smyslu čl. 11 odst. 1 druhého pododstavce směrnice 2003/87/ES, v platném znění.“.
Odůvodnění: 

Domníváme se, že ustanovení, že se zákon nevztahuje na určitá zařízení, lze těžko psát do přílohy. Dále se domníváme, že ustanovení směrnice je potřeba konkretizovat a upravit tak, aby bylo provozovatelům zařízení zjevné, jak bude aplikováno. Navrhujeme proto jeho vložení do § 6 odst. 6 (původně odst. 4).

8. Připomínka k novelizačnímu bodu 25, § 6a odst. 4
Požadujeme upravit text ustanovení následovně:

„(4) Ministerstvo zruší výjimku z účasti na systému obchodování v případě, že zařízení přestane splňovat podmínky podle odstavce 1; tuto skutečnost provozovatel zařízení oznámí ministerstvu nejpozději do posledního dne měsíce února následujícího kalendářního roku. Provozovatel zařízení je povinen v souladu s § 9 odst. 1 vyřadit povolenky za kalendářní rok, v němž zařízení přestalo splňovat podmínky pro udělení výjimky.“.

Odůvodnění:

Doplnění zpřesňuje text ustanovení.

9. Připomínka k novelizačnímu bodu 32, § 8 odst. 4
Požadujeme zvážit úpravu textu ustanovení následovně:

„(4) V případě změny povolení, kterou se mění osoba provozovatele zařízení, převezme nový provozovatel účet zařízení v rejstříku včetně emisních povolenek, které jsou k datu převedení účtu na nového provozovatele zařízení uloženy. Původní a nový provozovatel zařízení musí mohou uzavřít vzájemné vypořádání emisích povolenek, kterým upraví podmínky jejich převodu.“.

Odůvodnění:

Chápeme, že úprava směřuje na vyšší flexibilitu v situaci dle § 4a, stejně jako nemožnost nařídit uzavření smlouvy. Nicméně dle našeho názoru to komplikuje situaci při změně provozovatele zařízení, kdy dosud platilo, že muselo dojít k vypořádání povolenek.
10. Připomínka k novelizačnímu bodu 35, § 9, vložené odst. 2 až 5
Požadujeme upravit číslování odstavců.

Odůvodnění:
Legislativně-technická připomínka. V § 9 je uveden dvakrát odst. 5. Z formálního hlediska je nutné upravit číslování a přečíslovat také příslušné odkazy.

11. Připomínka k novelizačnímu bodu 36, § 9 odst. 7
Požadujeme doplnit a vymezit pojem „emise, které jsou trvale chemicky vázány v produktu“.

Odůvodnění:

V návrhu je toto blíže upřesněno pouze odkazem na směrnici. Jedná se přitom o pojem, na který jsou přímo vázána práva a povinnosti, a proto by měl být alespoň rámcově definován v zákoně, který taková práva a povinnosti stanoví. 
12. Připomínka k novelizačnímu bodu 41, § 10 odst. 6
Požadujeme, aby text ustanovení zněl následovně:

„(6) Množství bezplatných povolenek se pro zařízení nebo jeho části, na které se vztahuje povinnost provést energetický audit nebo zavést certifikovaný systém hospodaření s energií podle čl. 8 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU36), sníží o 20 %, pokud nejsou provedena doporučení zprávy o auditu nebo certifikovaného systému hospodaření s energií, byla-li stanovena, u nichž doba návratnosti investic nepřesáhne tři roky nebo náklady na tyto investice nejsou nepřiměřené. Snížení bezplatné alokace o 20 % je omezeno pouze na části zařízení, které povinnosti dle předchozí věty nesplní. Množství bezplatných povolenek se nesníží, pokud provozovatel prokáže, že provedl jiná opatření vedoucí ke snížení emisí skleníkových plynů, která jsou z hlediska snížení emisní skleníkových plynů rovnocenná opatřením doporučeným ve zprávě o auditu nebo certifikovaném systému hospodaření s energií pro dané zařízení.“.

Dále požadujeme v textu ustanovení zohlednit, jakým způsobem bude naplňování vyplývajících požadavků na straně provozovatele hodnoceno a komu bude provozovatel výsledky vykazovat. Domníváme se, že by bylo vhodné alespoň demonstrativně vymezit kritéria, podle kterých bude posuzována rovnocennost opatření.
Vedle výše uvedených požadavků na úpravu požadujeme zvážit doplnění odkazu na poznámku pod čarou odkazující na budoucí prováděcí předpis EU, který určí detaily naplňování této povinnosti.

Odůvodnění:

Navržený text není srozumitelný. Cílem úpravy je zpřehlednění textu. Původní text také umožňuje různé interpretace v závislosti na tom, jak se vyloží souvztažnost podmínek. Navíc úprava odpovídá znění směrnice (bod 13, (a), (i)), která jasně uvádí, že případná alternativní opatření mají vést ke stejnému snížení emisí skleníkových plynů.
Jde o nový požadavek směrnice s potenciálně významným dopadem na přidělování bezplatných povolenek a tedy na konkurenceschopnost. Je tedy nutné vyjasnit způsob prokazování naplnění tohoto požadavku v textu zákona.
Zásadní aspekty požadavku (plnění EA, EMS) se v tuto chvíli teprve nastavují v novém delegovaném aktu EU, který budou provozovatelé i členské státy muset respektovat. Proto je vhodné uvést v zákoně odkaz na připravovaný předpis.  
13. Připomínka k novelizačnímu bodu 41, § 10 odst. 7
Požadujeme, aby text ustanovení zněl následovně:

„(7) Kromě požadavků stanovených v odstavci 6 se snížení o 20 % uvedené ve zmíněném odstavci uplatní v případě, že do 1. května 2024 provozovatelé zařízení, jejichž úrovně emisí skleníkových plynů jsou vyšší než 80 percentil úrovní emisí pro příslušné referenční úrovně produktu, nestanovili plán klimatické neutrality uvedený v odstavci 9 písm. a) pro každé z těchto zařízení pro jeho činnosti, na něž se vztahuje směrnice 2003/87/ES, v platném znění. Dosažení cílů klimatického plánu potvrdí ověřením akreditovanou osobou podle § 15 odstavce 4 ve lhůtě do 31. prosince 2025 a poté do 31. prosince každého pátého roku. Nebudou přiděleny žádné bezplatné povolenky přesahující 80 %, pokud nebylo ověřeno dosažení průběžných cílů a milníků pro období do konce roku 2025 nebo pro období let 2026 až 2030.“.
Krom výše uvedené úpravy textu požadujeme zvážit doplnění následujícího:

1) V textu je třeba uvést, jakému subjektu a v jakém rozsahu bude provozovatel výsledky auditu plnění plánů klimatické neutrality vykazovat.  A dále kdo a jakým způsobem provede srovnání úrovně emisí ze zařízení s příslušnou referenční úrovní produktu.
2) V textu je dále třeba doplnit jaký subjekt bude provozovatele zařízení, na něž se bude vztahovat požadavek vypracování a plnění plánů klimatické neutrality, informovat, a jakým způsobem tak učiní. Tyto informace musí být poskytnuty ihned po vzniku seznamu dotčených zařízení na úrovni EU.

3) Požadujeme do textu vložit odkaz na poznámku pod čarou odkazující na budoucí prováděcí předpis EU, který určí detaily naplňování této povinnosti.
Odůvodnění: 

Dle našeho názoru se snížení volné alokace uplatní pouze u zařízení, která využívají stanovení referenční úrovně produktu dle bodů 1. a 2. Přílohy k Nařízení komise (EU) 2021/447 ze dne 12. 3. 2021 (tedy např. ne pro dálkové vytápění). Požadujeme o potvrzení tohoto výkladu, tzn. že by se toto ustanovení nemělo vztahovat na zařízení využívající nouzové přístupy, tzn. referenční úrovně tepla a paliva (tedy dle bodu 3. Přílohy směrnice 2021/447). Ani důvodová zpráva ani RIA se tomuto podrobněji nevěnuje.

Ad 1) Jde o nový požadavek směrnice s potenciálně dalekosáhlým dopadem na přidělování bezplatných povolenek a tím pádem na konkurenceschopnost českých firem. Proto je nutné jasně definovat povinnosti provozovatelů.

Ad 2) Vzhledem k tomu, že pro dotčená zařízení bude nutné vypracovat plány klimatické neutrality již do 1. května 2024, což je velmi krátká doba, je třeba zajistit, aby se provozovatelé o skutečnosti, že se právě na ně tato povinnost bude vztahovat (>8O percentil), dozvěděli s maximálně možným předstihem.

Ad 3) Klíčové detaily a povinnosti ve vztahu k plánům klimatické neutrality se v tuto chvíli teprve nastavují v novém delegovaném aktu EU, který budou provozovatelé i členské státy muset respektovat. Proto je vhodné uvést v zákoně odkaz na připravovaný předpis.
14. Připomínka k novelizačnímu bodu 41, § 10 odst. 9
Požadujeme upravit text ustanovení tak, aby zněl následovně:

„(9) Ministerstvo přidělí na období let 2026 až 2030 další bezplatné povolenky ve výši 30 % množství určeného podle § 10 odst. 1 provozovatelům zařízení, která dodávají teplo do soustavy zásobování tepelnou energií podle jiného právního předpisux). Podmínkou přidělení povolenek je 

a) předložení plánu klimatické neutrality zpracovaného podle požadavků stanovených přímo použitelným předpisem Evropské unie vydaným podle čl. 10b odst. 4 směrnice 2003/87/ES, v platném znění ministerstvu do 31. května 2024, 

b) závazek provozovatele zařízení investovat objem prostředků odpovídající hodnotě těchto dalších bezplatných povolenek stanovené s použitím průměrné ceny emisní povolenky v roce, kdy byly povolenky bezplatně přiděleny, do snížení emisí do roku 2030 v souladu s plánem klimatické neutrality uvedeným v písm. a) a

c) dosažení cílů plánu potvrzené ověřením akreditovanou osobou podle § 15 odstavce 4 ve lhůtě do 31. prosince 2030.

Pokud předložený plán klimatické neutrality nesplňuje podmínky stanovené v písmenu a), vyzve ministerstvo provozovatele zařízení k jeho opravě a stanoví k tomu přiměřenou lhůtu.

x) Zákon č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, v platném znění.“.
Dále požadujeme vyjasnit nejasnosti ohledně dostatečné kapacity akreditovaných osob, viz níže uvedené odůvodnění.
Odůvodnění:
Navrhuje se zpřehlednit text a vyjasnit, že podmínky jsou kumulativní. Je třeba stanovit termín, do kdy má být plán klimatické neutrality předložen a komu. Podmínka investovat prostředky do snižování emisí je v době bezplatného přidělování povolenek nesplnitelná, podmínkou by měl být závazek investice provést. Vzhledem k proměnlivé hodnotě povolenek je potřeba jednoznačně stanovit hodnotu povolenky, která bude pro daný účel brána v úvahu. Vzhledem k tomu, že dodatečné bezplatné přidělování povolenek začne až od 1. ledna 2026, nerozumíme požadavku na ověření dosažení cílů plánu k 31. 12. 2025 a navrhujeme jeho posunutí na 31. 12. 2030. 

Nelze zatím zaručit, že bude k dispozici dostatečná kapacita akreditovaných osob, tudíž se z důvodu časové tísně (tj. plán musí být potvrzen do 04/2024) nabízí využití stávajících proškolených verifikátorů.
15. Připomínka k novelizačnímu bodu 43, § 11 odst. 1 až 5
Požadujeme vypustit novelizační bod 43 a upravit stávající znění § 11 tak, aby znělo:

„Kompenzace nepřímých nákladů 

(1) Vláda nařízením stanoví každoročně do 30. června výši prostředků státního rozpočtu určených pro poskytnutí finančních kompenzací nepřímých nákladů pro odvětví, u kterých bylo zjištěno značné riziko úniku uhlíku v důsledku promítnutí nákladů spojených s emisemi do cen elektřiny (dále jen „kompenzace“), za předchozí kalendářní rok. Výše prostředků z rozpočtu Ministerstva průmyslu a obchodu pro poskytnutí kompenzací nepřekročí částku odpovídající 25 % výnosů z dražeb povolenek za předchozí kalendářní rok.  

(2) Ministerstvo průmyslu a obchodu poskytne kompenzaci na žádost osobě, která 

 a) podniká v odvětví, u kterého bylo zjištěno značné riziko úniku uhlíku v důsledku promítnutí nákladů spojených s emisemi do cen elektřiny, a 

 b) předložila ministerstvu do 15. března kalendářního roku následujícího po kalendářním roce, za který se mají kompenzace vyplácet, provozní údaje v rozsahu stanoveném nařízením vlády. 

(3) Žádost o poskytnutí kompenzace lze podat nejdříve po vyhlášení nařízení vlády podle odstavce 1 ve Sbírce zákonů. Žadatel podává žádost na formuláři stanoveném nařízením vlády Ministerstvu průmyslu a obchodu do 30. září roku následujícího po skončení kalendářního roku, za který žádá o kompenzaci. Žádost kromě obecných náležitostí stanovených správním řádem obsahuje požadovanou výši kompenzace a provozní parametry v rozsahu stanoveném nařízením vlády. Ministerstvo průmyslu a obchodu o žádosti rozhodne ve lhůtě 60 dnů ode dne, kdy mu žádost došla; proti tomuto rozhodnutí není přípustný rozklad. 

(4) Kompenzace vyplácí žadatelům Ministerstvo průmyslu a obchodu prostřednictvím operátora trhu, a to nejpozději do 31. května roku následujícího po roku podání žádosti; operátor trhu následně zveřejní do 30. června způsobem umožňujícím dálkový přístup celkovou výši kompenzací podle jednotlivých odvětví. 

(5) Vláda nařízením stanoví 

a) odvětví, u kterých bylo zjištěno značné riziko úniku uhlíku v důsledku promítnutí nákladů spojených s emisemi do cen elektřiny, 

b) provozní údaje předkládané ministerstvu podle odstavce 2 písm. b), 

c) podrobnosti náležitostí žádosti o poskytnutí kompenzace a vzor jejího formuláře, 

d) pravidla pro určování výše kompenzací a 

e) postup při zprostředkování vyplácení kompenzace operátorem trhu.“.

Odůvodnění:

Předkladatel navrhuje zkomplikovat a zbyrokratizovat dobře fungující systém poskytování kompenzací nepřímých nákladů EU ETS jejich převedením do režimu dotace. Poskytování kompenzace by tak bylo nenárokové a znamenalo by vytvoření nového dotačního programu/titulu, pod nímž budou vyhlašovány výzvy. Vláda či odpovědný orgán se tak de facto mohou každý rok rozhodnout, zda vůbec a případně jakým subjektům kompenzace poskytnou, což narušuje předvídatelnost na straně firem. To může mít negativní dopad na jejich obchodní a investiční rozhodování. Stávající systém využívající flexibilního nástroje v podobě nařízení vlády je jednoduchý, funguje dobře. 

Kompenzace nelze z jejich podstaty považovat za dotace. Jedná se o nástroj narovnávající konkurenční podmínky na trhu pro evropské firmy, které jsou zatížené náklady na povolenky v ceně elektrické energie. Kompenzace jsou zároveň nástrojem, který dává českým firmám tolik ceněnou předvídatelnost, co se týče řízení alespoň části nákladů na energie.

Zavedení a poskytování kompenzací doporučuje i revidovaná směrnice. Viz čl. 10a, odst. 6. první pododstavec: „Member States should adopt financial measures in accordance with the second and fourth subparagraphs of this paragraph in favour of sectors or subsectors which are exposed to a genuine risk of carbon leakage due to significant indirect costs that are actually incurred from greenhouse gas emission costs passed on in electricity prices, …“. 

V neposlední řadě platí, že ČR na rozdíl od ostatních průmyslových zemí EU, začala kompenzace poskytovat až od roku 2021, takže české firmy byly do té doby v nevýhodě. Není pochopitelné, proč by měl být celý systém komplikován nad rámec toho, co existuje v jiných členských státech. Důvodová zpráva ani RIA nenabízí srovnání režimu poskytování kompenzací v ostatních zemích, která by zavedení volného režimu podložila. 

Předkladatel v rámci RIA uvádí, že dotační podoba kompenzací by měla sloužit předcházení situacím, kdy provozovatel obdržel již jinou formu podpory kompenzace nárůstu podílu ceny energií na jeho nákladech. Tím naráží na dočasný krizový rámec, který ovšem platí pouze do konce roku 2023, takže tento argument je nesmyslný.

Navrhované znění § 11 odst. 3 písm. b) jde bezdůvodně nad rámec ustanovení o kompenzaci nepřímých nákladů ve směrnici Evropského parlamentu a Rady č. 2003/87/ES o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve znění pozdějších předpisů a sdělení Komise č. 2020/C 317/04 „Pokyny k některým opatřením státní podpory v souvislosti se systémem obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů po roce 2021“, jež vymezuje způsobilá odvětví se značným rizikem úniku uhlíku. Návrh předkladatele je typickou ukázkou národního „gold-platingu“ evropské legislativy s negativním dopadem na konkurenceschopnost českých firem na světovém, ale i evropském trhu. 

Podíl nákladů na elektřinu na celkových výrobních nákladech firem je v průmyslu (například v ocelářství) různý podle druhu výrobního procesu a finálního produktu a v jednotlivých firmách se mění v čase. Některé procesy a výrobky, například válcované tlusté plechy používané mimo jiné k výrobě stožárů větrných elektráren, jsou náročné na lidské zdroje a mzdové náklady tedy mají větší podíl než u jiných procesů. Klíčovými faktory způsobilosti pro kompenzaci nepřímých nákladů jsou emisní a obchodní intenzita jednotlivých odvětví, resp. činností, na jejichž základě byl vypracován seznam způsobilých aktivit (NACE kódů). Je mimo pochybnost, že pokud by Komise vnímala nezbytnost dalšího omezení způsobilosti, takové omezení by zavedla. Předkladatel v odůvodnění ani v hodnocení dopadů neuvádí žádné členské státy, které by podobnou dodatečnou podmínku aplikovaly. Podobnou zbytečně omezující podmínku dle naší analýzy neaplikuje žádný členský stát. Některá kompenzační schémata dokonce umožňují intenzitu podpory vyšší než 75 %.

Předkladatel nicméně jde ještě dále a v hodnocení dopadů způsobilost dále podmínil tím, že „průměrná hodnota zvýšení výrobních nákladů žadatele za celé sledované období musí být průměrně vyšší než 5 %, a současně musí být vyšší než 5 % minimálně za tři jednotlivé roky v rámci sledovaného období. Dle RIA se za sledované období považuje období 6 let od roku od roku 2014 (včetně) do roku 2019 (včetně).“ Stanovení pevné, namátkou vybrané hranice na základě referenčního období, které vůbec nereflektuje dnešní cenu elektřiny ani cenu povolenky, nelze považovat za férové a objektivní. Cena elektřiny byla v tomto období dlouhodobě na velmi nízké úrovni. 

Evropská komise ve výše uvedeném sdělení jasně stanovila, že tento typ podpory se poskytuje v situacích, kdy „konkurenti ze třetích zemí nejsou vystaveni podobným nákladům v jejich cenách elektřiny a pokud příjemce není schopen promítnout tyto náklady do cen výrobků bez ztráty značného podílu na trhu.“ 

Evropští výrobci oceli jsou vystaveni globální konkurenci ze zemí, jež mnohdy nedodržuje emisní, environmentální a ani sociální standardy, navíc tato konkurence může těžit mimo jiné z výrazně nižších cen elektřiny. Ocelářství je odvětví, v němž má řada produktů komoditní povahu, a tudíž velmi nízké marže. I malý rozdíl ve výrobních nákladech výrazně ovlivňuje konkurenceschopnost. Tuto skutečnost chápou ostatní průmyslové členské státy, jež navrhovanou nadbytečnou podmínku neaplikují. Neohrožení konkurenceschopnosti je výslovným cílem implementace revidované směrnice (viz strana 32, v RIA).

Směrnice EU ETS uvádí poskytování kompenzací nepřímých nákladů jako jeden z možných způsobů využití výnosů z dražeb povolenek. Čl. 10 (3), první pododstavec revidované směrnice k EU ETS v tomto ohledu stanoví: „Member States shall determine the use of revenues generated from the auctioning of allowances referred to in paragraph 2 of this Article, except for the revenues established as own resources in accordance with Article 311, third paragraph, TFEU and entered in the Union budget. Member States shall use those revenues, with the exception of the revenues used for the compensation of indirect carbon costs referred to in Article 10a (6) of this Directive, or the equivalent in financial value of those revenues, for one or more of the following:“ Z toho vyplývá, že na výplatu kompenzací mají být použity výnosy z aukcí. To dává největší smysl a zároveň nabízí předvídatelnost příjemcům.

RIA se mj. věnuje samotné problematice úniku uhlíku – text v rámečku na stranách 82 a 83. K tomuto RIA mj. poukazuje na omezené zkušenosti s únikem uhlíku. To je samozřejmé, když je v EU úniku uhlíku předcházeno – tam, kde to členské státy shledaly nutným. Požadujeme tedy text v rámečku v tomto ohledu upravit.

K tvrzení RIA: „Kompenzace jako takové jsou vždy selektivní, v konkrétních případech, kdy je vazba na únik uhlíku chybějící nebo slabá, představuje plošná kompenzace zvýhodnění i na domácím trhu. Selektivnost kompenzací se dále projevuje ve srovnání zejm. vůči malým a středním podnikům (a to včetně odvětví ohrožených únikem uhlíku) a vůči domácnostem, které zvýšenou cenu elektřiny ponesou bez kompenzace.“ – Odvětví v nichž jsou kompenzace poskytovány, byla zvolena Evropskou komisí na základě výběru podle stanovených přísných kritérií, popř. dokonce dodatečných kritérií, a nutnost kompenzací v těchto odvětvích tedy posoudila samotná Evropská komise. RIA tedy nepřísluší toto rozporovat, resp. jakkoliv promítat do hodnocení dopadů návrhu. Požadujeme tedy toto z RIA vypustit. 

Stejně tak je pro variantu 0 nesprávné uvádět, že vykazuje korupční rizika, když se naopak jedná o nejvíce transparentní systém, v němž nedochází k individuálnímu ověřování nároků jednotlivých oprávněných subjektů. Naopak varianta 1 potom ze své podstaty nutně musí vykazovat zvýšená korupční rizika, jelikož dává větší správní uvážení při rozhodování o poskytování kompenzací, např. při ověřování, že žadatel náležitě doložil zvýšení nákladů. V tomto ohledu požadujeme RIA upravit.

Požadujeme, aby bylo zcela vypuštěno hodnocení varianty 2. Jak je zřejmé z důvodové zprávy i z většiny textu RIA ve vztahu k problematice kompenzací, zrušení kompenzací není v rámci této novely vůbec uvažováno, jelikož by se mělo jednat pouze o nápravu procesních nedostatků právní úpravy. Uvedení varianty 2 je tedy zcela nadbytečné. 
16. Připomínka k novelizačnímu bodu 45, § 12 odst. 2
Požadujeme, aby text ustanovení zněl následovně:

„(2) Prostředky Modernizačního fondu se použijí na financování opatření uvedených investičních projektů v souladu s čl. 10d odst. 2 směrnice 2003/87/ES, v platném znění. Část prostředků Modernizačního fondu, která odpovídá výnosu z povolenek podle čl. 10c odst. 4 směrnice 2003/87/ES, v platném znění, se použije přednostně na podporu projektů provozovatelů zařízení na výrobu elektřiny za účelem modernizace, diverzifikace a dekarbonizace odvětví energetiky.“.
Odůvodnění: 

Úprava využití prostředků v odst. 2 navrhovaná MŽP by vedla k možnému výkladu, že 100 % prostředků Modernizačního fondu musí být využito v rámci opatření uvedených v č. 10d odst. 2 tedy pouze na prioritní projekty. Zásadně nesouhlasíme s tímto přístupem. Směrnice umožňuje určitou část prostředků (až 20 % v případě přesunu povolenek dle čl. 10d odst. 4 a původního “core“ Modernizačního fondu, a 10 % pro nový „core“ Modernizačního fondu) využít i v tzv. neprioritních projektech. Tato možnost musí být dle našeho názoru zachována i s ohledem na možné výkladové nejasnosti v definici prioritních projektů. Určitá část prostředků Modernizačního fondu od roku 2021 již navíc byla v rámci výzev určena na neprioritní projekty, podmínku by tak ani nebylo možné naplnit. Modernizační fond slouží k financování investičních projektů, z možností uvedených v čl. 10d odst. 2 směrnice jsou tedy relevantní pouze ty, které slouží k financování investičních projektů a nikoliv např. rekvalifikace pracovníků.
17. Připomínka k novelizačnímu bodu 46, § 12 odst. 3
Požadujeme, aby text ustanovení zněl následovně:

„(3) Výnosy z dražeb povolenek podle § 7 jsou příjmem Státního fondu životního prostředí a Ministerstva průmyslu a obchodu, s výjimkou výnosů, které odpovídají výdajům nezbytným k pokrytí administrativních nákladů na fungování systému obchodování a příspěvků mezinárodním organizacím v rámci plnění závazků ČR v oblasti ochrany klimatu a jsou proto příjmem státního rozpočtu, rozpočtové kapitoly Ministerstva životního prostředí. Část výnosů, která je příjmem Státního fondu životního prostředí, může být použita pouze k účelům stanoveným v čl. 10 odst. 3 směrnice 2003/87/ES, v platném znění. Část výnosů, která je příjmem Ministerstva průmyslu a obchodu, může být použita na investiční projekty nebo na kompenzace nepřímých nákladů podle § 11.“. 
Případně požadujeme, aby bylo ponecháno stávající znění ustanovení.
Odůvodnění:

Navrhujeme zachování stávajícího principu, kdy se o příjmy z povolenek dělí SFŽP a MPO. Z pohledu průmyslu jsou stěžejní jak investice do nových zdrojů, tak i zajištění kompenzace nepřímých nákladů. 

Emisní povolenky jsou nástrojem nedílně vázaným na průmysl a stojí tak na pomezí sféry průmyslu a sféry životního prostředí. Nesouhlasíme proto s tím, aby výnosy nově byly pouze příjmem SFŽP a tedy aby pouze tento spravoval výdaje jim odpovídající. Výdaje odpovídající výnosům z dražeb by měly zůstat také v gesci průmyslu, tedy MPO, jako prostředky určené pro rozvoj a dekarbonizaci průmyslu.
18. Připomínka k novelizačnímu bodu 47, § 12 odst. 4
Požadujeme, aby text ustanovení zněl následovně:

„(4) Ministr životního prostředí zřizuje Výbor pro využití peněžních prostředků z dražeb povolenek, Modernizačního fondu a Sociálního klimatického fondu podle přímo použitelného předpisu Evropské unie35) jako svůj poradní orgán složený ze zástupců ministerstva, Ministerstva průmyslu a obchodu, ministerstva financí, Ministerstva dopravy, Ministerstva pro místní rozvoj a Ministerstva práce a sociálních věcí a Státního fondu životního prostředí. Výbor zejména stanoví konkrétní jasně definované cíle v oblasti úspor energie a emisí a projednává a schvaluje základní koncepční, strategické a implementační dokumenty související s efektivním využitím peněžních prostředků k podpoře jejich dosažení.“.

Odůvodnění:

Posláním Státního fondu životního prostředí není pouhá distribuce finančních prostředků, ale projektové řízení dekarbonizace, tedy odstranění závislosti ČR na spalování fosilních paliv a produkci emisí s tím souvisejících.
19. Připomínka k novelizačnímu bodu 62, § 20 odst. 2
V návrhu se slova „lze uložit pokutu“ nahrazují slovy „se uloží pokuta“. Požadujeme zvážit adekvátní úpravu také v ustanoveních § 19 a § 21.

Odůvodnění:
Formální úprava.
20. Připomínka k novelizačnímu bodu 63, § 21 odst. 1 a 2
Požadujeme ustanovení upřesnit na základě níže uvedeného odůvodnění.

Odůvodnění:
V odst. 1 se hovoří pouze o provozovateli zařízení a provozovateli letadel. Není zřejmé, zda to platí také pro provozovatele námořní dopravy.
21. Připomínka k novelizačnímu bodu 70, Příloze 1
Požadujeme vyjasnit znění ustanovení na základě níže uvedeného odůvodnění.

Odůvodnění:
Je uvedena činnost: „Rafinace minerálních olejů, kde se provozují spalovací jednotky s celkovým jmenovitým tepelným příkonem vyšším než 20 MW.“.
Je třeba vyjasnit, zda spalovací jednotky provozované v rafinérii minerálních olejů s celkovým jmenovitým tepelným příkonem nižším nebo rovným 20 MW nebudou předmětem zjišťování, vykazování a ověřování emisí.

C. Zásadní připomínky k Důvodové zprávě

1. Připomínka k odůvodnění novelizačního bodu 7
Požadujeme doplnit text na základě níže uvedeného odůvodnění.
Odůvodnění:
Do definice podstatné změny v provozu zařízení je navrženo doplnit také přerušení provozu, tedy rozšířit tuto definici. Prosíme předkladatele o doplnění odůvodnění – co by se mělo rozumět přerušením provozu a proč by přerušení provozu mělo být považováno za podstatnou změnu v provozu zařízení. 

2. Připomínka k odůvodnění novelizačních bodů 27 a 29

Požadujeme doplnit text na základě níže uvedeného odůvodnění.

Odůvodnění:
V důvodové zprávě je uvedeno, že dochází k přesunu rušených ustanovení do § 12, což plně neodpovídá – tato ustanovení se nejenom přesouvají, nýbrž se v § 12 i mění. V důvodové zprávě by toto mělo být upřesněno.

D. Zásadní připomínky k RIA

1. Připomínka ke shrnutí závěrečné zprávy, kapitola 3.2, druhý odstavec, str. 3

Požadujeme následující úpravu uvedeného textu:

„Mezinárodní (mimo EU) konkurenceschopnost dotčených sektorů ovlivňuje míra bezplatné alokace povolenek dle zařazení na seznamu sektorů ohrožených únikem uhlíku. Od roku 2026 budou postupně zpoplatněny emise v dovážených produktech (př.: cement, železo, ocel, hliník, vodík) pomocí mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích (Carbon Border Adjustment Mechanism, CBAM) se sazbou, která dorovnává případné nacenění uhlíku v třetích zemích do úrovně ceny povolenky v EU. Funkční CBAM má zajistit zajistí rovné konkurenční prostředí v rámci EU mezi evropskými výrobci a dovozem do EU ze zemí bez klimatických nebo s omezenými klimatickými opatřeními. Všichni tak teoreticky na vnitřním trhu EU budou podléhat stejnému zpoplatnění emisí a postupně tento systém nahradí bezplatnou alokaci emisních povolenek pro zařízení v EU. Finální znění směrnice neumožnilo zachování bezplatné alokace pro export Export dotčených produktů z EU není možné napřímo dotovat, aby byl kvůli obavám ohledně zajištění souladu s pravidly WTO. , ale pro Pro sektory CBAM (a tedy spojitě sektorům, jimž se bude snižovat bezplatná alokace) budou nicméně vyhlašovány speciální výzvy z Inovačního fondu a také budou jejich investice do snížení emisní náročnosti výroby podporovány z výnosů z aukcí povolenek.“.
Odůvodnění: 

CBAM ještě nezačal fungovat a jeho účinnost je tedy neznámá, včetně míry nebezpečí jeho obcházení ze strany výrobců ze třetích zemí. Nelze tedy jednoznačně tvrdit, že CBAM skutečně zajistí rovné konkurenční prostředí. Na tato rizika průmysl od počátku projednávání nařízení k CBAM upozorňoval, zejména ve spojitosti se snižováním bezplatné alokace povolenek. Finální dohoda však v tomto ohledu nepřináší žádné konkrétní řešení, pouze předjímá sledování rizik.

Řešení pro přímou ochranu exportu, například v podobě rabatu či bezplatné alokace pro exportované objemy, bylo podle některých názorů možné zavést, aniž by to bylo v rozporu s pravidly WTO. Teoreticky získatelné prostředky z Inovačním fondu či možnost použít na dekarbonizaci CBAM odvětví výnosy z aukcí povolenek nelze považovat za přímou ochranu exportu do třetích zemí, který má jen v ocelářství hodnotu 45 mld. eur ročně.

2. Připomínka k  RIA, kapitola 2.1.6, třetí bod

V bodu se uvádí: „Ve všech scénářích dochází k výraznému zvýšení spotřeby elektřiny. V roce 2050 se konečná spotřeba elektřiny pohybuje mezi 70 až 102 TWh.“.
Požadujeme bližší vysvětlení tohoto odhadu, který se zdá být příliš nízký.

Odůvodnění: 

Dekarbonizace průmyslu je spojena s masivní elektrifikaci. Pouze spotřeba elektřiny v chemickém průmyslu a ocelářství, by se za předpokladu nasazení vodíku do technologických procesů pohybovala okolo 30-40 TWh/rok, což je skoro desetinásobek dnešní spotřeby obou odvětví. Elektrifikovat se navíc bude i doprava, domácnosti a další sektory. Nepředpokládáme, že i přes investice do energetických úspor, bude dnešní objem spotřeby v ČR (asi 70 TWh/rok) navýšen jen o uvedených přibližně 30 TWh. Pokud jsou od tohoto odhadu odvozeny i další závěry a opatření, bylo by vhodné je upravit.

3. Připomínka k RIA, kapitola 3.3.2.1, str. 85

Požadujeme následující úpravu uvedeného textu:

„Varianta představuje zvýšenou záruku zachování konkurenceschopnosti vybraných odvětví průmyslu (ve smyslu eliminace dopadů systému obchodování s emisními povolenkami na ceny elektřiny pro podpořené subjekty) v rámci globálních trhů i v rámci vnitřního trhu EU.“.
Odůvodnění: 

Je třeba připomenout, že ani stávající nastavení evropských pravidel kompenzací – i za předpokladu, že kompenzace narovnávají veškeré konkurenční nevýhody evropských firem, což není pravda – nezaručuje evropským firmám zachování globální konkurenceschopnosti (ve smyslu eliminace dopadů systému obchodování s emisními povolenkami na ceny elektřiny pro podpořené subjekty), protože maximální intenzita podpory je nastavena na 75 %.
4. Připomínka k RIA, kapitola 3.3.2.1, str. 85

Požadujeme upravit následující odstavec:

„Kompenzace jako takové jsou vždy selektivní, nicméně kritéria Komise pro jejich vyplácení jsou transparentní a jednoznačná v konkrétních případech, kdy je vazba na únik uhlíku chybějící nebo slabá, představuje plošná kompenzace zvýhodnění i na domácím trhu. Selektivnost kompenzací se dále projevuje ve srovnání zejm. vůči malým a středním podnikům (a to včetně odvětví ohrožených únikem uhlíku) a vůči domácnostem, které zvýšenou cenu elektřiny ponesou bez kompenzace.“.
Odůvodnění: 

Kompenzace nepřímých nákladů jsou nástrojem, který Komise i průmyslové členské státy považují za vhodný ke zmírnění rizika úniku uhlíku z EU. Pravidla způsobilosti jsou jasně daná a kompenzace míří výhradně na odvětví, kde Komise i členské státy riziko úniku uhlíku identifikovaly. Předkladatel daným tvrzením popírá pravidla fungování i kritéria způsobilosti kompenzací: samozřejmě, že z nich mohou těžit i malé a střední firmy. Obecně platí, že čím více jednotek elektřiny firma spotřebuje (se zohledněním národního energetického mixu a benchmarku energetické účinnosti výroby), tím vyšší kompenzace, a to bez ohledu na velikost firmy. 

Zcela absurdní je pak argument, že z kompenzací nemohou těžit domácnosti. Kompenzace jsou specifickým nástrojem pro specifickou skupinu spotřebitelů. Domácnosti mohou těžit z jiných forem podpory včetně ochrany před energetickou chudobou, pokud se tak členský stát rozhodne.
E. Doporučující konkrétní připomínky k předloženému materiálu
1. Připomínka k novelizačnímu bodu 21, § 6 odst. 1

Navrhujeme v odst. 1 upravit odkaz z „§ 4“ na „§ 4a“.

Odůvodnění: 

Legislativně technická úprava.

2. Připomínka k novelizačnímu bodu 32, § 8 odst. 4
Navrhujeme v odst. 4 upravit slovo „emisích“ na „emisních“.

Odůvodnění: 

Legislativně technická úprava.
3. Připomínka k novelizačnímu bodu 43, § 11 odst. 2
Navrhujeme v poznámkách pod čarou upravit nesprávně uvedené předpisy, na něž odkazuje odst. 2.
Odůvodnění: 

Legislativně technická úprava.
HOSPODÁŘSKÁ KOMORA ČESKÉ REPUBLIKY

FLORENTINUM (recepce A), Na Florenci 2116/15, 110 00 Praha 1, IČ: 49 27 95 30

e-mail: pripominkovani@komora.cz

www.komora.cz

HOSPODÁŘSKÁ KOMORA ČESKÉ REPUBLIKY

FLORENTINUM (recepce A), Na Florenci 2116/15, 110 00 Praha 1, IČ: 49 27 95 30

e-mail: pripominkovani@komora.cz

www.komora.cz

Stránka 13 z 13