Smlouvy Dotace Platy Úřady Zakázky Sponzoři & firmy Kauzy, analýzy
❤ Podpořte nás Přihlásit se Registrace

Elektronická knihovna legislativního procesu - textová podoba dokumentu

Upozornění: Text přílohy byl získán strojově a nemusí přesně odpovídat originálu. Zejména u strojově nečitelných smluv, kde jsme použili OCR. originál dokumentu stáhnete odsud

Celý záznam ALBSCSJCALF2 najdete zde


                PŘIPOMÍNKY K MATERIÁLU S NÁZVEM:
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 383/2012 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, ve znění pozdějších předpisů
	Rezort
	Připomínky

	Ministerstvo dopravy


	Úvod:
Ministerstvo dopravy uplatňuje k návrhu zákona, kterým se mění zákon č. 383/2012 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, ve znění pozdějších předpisů, následující zásadní a doporučující připomínky.
	

	
	Zásadní připomínky:
Obecně k návrhu
Požadujeme, aby do návrhu byla doplněna úprava, podle které by 30 % výnosů z dražby povolenek na emise skleníkových plynů bylo určeno jako příjem Státního fondu dopravní infrastruktury s vázaným účelovým užitím k financování opatření či investic v dopravní infrastruktuře směřujících k naplnění cílů určených směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ES.
Předložený návrh vychází z potřeby zapracování požadavků vyplývajících z úpravy obsažené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/959 ze dne 10. května 2023, kterou se mění směrnice 2003/87/ES o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů v Unii a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/958 ze dne 10. května 2023, kterou se mění směrnice 2003/87/ES, pokud jde o příspěvek letectví k cíli Unie snížit emise v celém hospodářství a o řádné zavedení celosvětového tržního opatření.
Hlavní změny, které návrh přináší, spočívají v tom, že zahrnuje nové sektory, které dosud nebyly do režimu obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů zahrnuty (konkrétně se jedná o námořní dopravu a spotřebu paliv v odvětvích komerčních a rezidenčních budov, silniční dopravy, energetiky a průmyslu a stavebnictví), nastavuje nové využití výnosů z dražeb emisních povolenek a konsoliduje celkové množství povolenek v sektoru letectví.
Podle stávající úpravy v § 7 zákona č. 383/2012 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů, ve znění pozdějších předpisů, byl výnos z dražeb povolenek na emise skleníkových plynů příjmem státního rozpočtu s účelovým vázáním využití na financování činností, opatření a technologií vedoucích ke snižování emisí skleníkových plynů s tím, že výdaje odpovídající uvedenému účelovému vázání byly realizovány z 50 % prostřednictvím kapitoly Ministerstva průmyslu a obchodu a z 50 % prostřednictvím kapitoly Ministerstva životního prostředí a Státního fondu životního prostředí ČR. 
Úprava v návrhu nově stanoví, že výnosy z dražeb povolenek na emise skleníkových plynů jsou příjmem Státního fondu životního prostředí s výjimkou výnosů, které odpovídají výdajům nezbytným k pokrytí administrativních nákladů na fungování systému obchodování a příspěvkům mezinárodním organizacím v rámci plnění závazků České republiky v oblasti ochrany klimatu, které jsou příjmem státního rozpočtu, kapitoly Ministerstva životního prostředí. Tato úprava má zajistit plnění požadavku vyplývajícího z úpravy směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/959 ze dne 10. května 2023, aby veškeré výnosy z dražeb povolenek na emise skleníkových plynů členské státy využily na stanovené účely v oblasti klimatu, tj. na opatření vedoucí k dekarbonizaci ekonomiky a zmírnění dopadu změny klimatu.
V oblasti dopravy se změny, které jsou obsažené v návrhu, přímo týkají
- začlenění námořní dopravy do systému obchodování s povolenkami (tato úprava je sice v současnosti prakticky v České republice jako vnitrozemském státu nevyužitelná, ale nevylučuje se, že by v budoucnu mohlo dojít k zapsání relevantních námořních plavidel do námořního rejstříku),
- letecké dopravy, kde od 1. ledna 2026 nebudou provozovatelům letadel přidělovány bezplatné povolenky, s výjimkou uvedenou ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003, a všechny povolenky budou draženy,
- zřízení Výboru pro využití peněžních prostředků z dražeb povolenek, Modernizačního fondu a Sociálního klimatického fondu, ve kterém v rámci zastoupení rezortů, kterých se dekarbonizace a změna klimatu či jejich dopady dotýkají, je počítáno i se zástupci Ministerstva dopravy.
Z materiálu RIA k návrhu vyplývá, že doprava produkuje téměř čtvrtinu všech skleníkových plynů v Evropské unii a její podíl stále roste. K dosažení klimatické neutrality Evropské unie je nezbytné do roku 2050 emise ze všech druhů dopravy snížit o 90 %. Tři čtvrtiny nákladní přepravy, kterou dnes zajišťuje silniční síť, by se měly přesunout na železnici a vodní cesty. Velkou podporu bude mít i nadále elektromobilita, do roku 2025 by měla být síť dobíjecích stanic navýšena o další milion a očekávaný počet vozidel s nulovými nebo nízkými emisemi v Evropě je 13 milionů. V druzích dopravy, kde není možné aplikovat elektromobilitu (letecká doprava), je prioritou využívání alternativních paliv (bionafta nebo vodík). Evropská komise zároveň navrhuje další zpřísnění emisních norem pro spalovací motory s cílem podpořit přechod na mobilitu s nulovými emisemi.
S ohledem na výše uvedené je zřejmé, že v rámci účelového využití výnosů z dražeb povolenek na emise skleníkových plynů cíleného na dekarbonizaci podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 je zcela v souladu s tímto účelem i financování činností, opatření či investic v oblasti dopravy, které naplnění tohoto cíle sledují, a se kterými se přímo při naplňování tohoto účelu počítá, jak vplývá z výčtu opatření, která jsou financovatelná z výnosů z dražeb povolenek, jak je uvedeno v materiálu RIA v bodu 3.1.5.1. a 3.1.5.2. Výslovně je zde uvedeno, pro jaká opatření umožňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 využít výnosy z aukcí povolenek, a mezi taková financovatelná opatření je v rámci dopravy řazeno „investování do přechodu na ty způsoby dopravy, které významně přispívají k dekarbonizaci tohoto odvětví, včetně rozvoje osobní a nákladní železniční dopravy a autobusových služeb a technologií šetrných ke klimatu,“ a také „opatření, která mají urychlit zavádění vozidel s nulovými emisemi nebo poskytnout finanční podporu na zavádění plně interoperabilní infrastruktury dobíjecích a plnicích stanic pro vozidla s nulovými emisemi“.
Státní fond dopravní infrastruktury v souvislosti s naplňováním svého účelu podle § 2 zákona č. 104/2000 Sb., o Státním fondu dopravní infrastruktury, ve znění pozdějších předpisů, financuje dopravní infrastrukturu v rozsahu tam uvedeném. V rámci realizovaného financování se zaměřuje i na financování opatření v oblasti dopravy směřující k podpoře nízkoemisní a bezemisní mobility a k rozvoji infrastruktury pro elektromobilitu a jiná alternativní paliva v souladu se Strategií zlepšení kvality ovzduší a programy zlepšování kvality ovzduší. Jde tedy o předmět financování, který je v souladu s tím, k čemu mohou být užity výnosy z dražby emisních povolenek podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003, a je tím vytvořen předpoklad, že by část výnosů z dražby povolenek mohla být přímo zákonem určena jako příjem Státního fondu dopravní infrastruktury, právě s ohledem na předpoklad rozsahu opatření, která by měl Státní fond dopravní infrastruktury finančně zajišťovat v oblasti dopravy pro naplnění cílů, jak jsou stanoveny uvedenou směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003.
Z hlediska využití finančních prostředků pro dopravu se nám jeví jako výrazně efektivnější využití Státního fondu dopravní infrastruktury, a to z důvodu již zavedených mechanismů pro financování dopravní infrastruktury.
V případě přidělení 30 % výnosů z dražby povolenek Státnímu fondu dopravní infrastruktury by měla být nadále zachována role Výboru pro využití peněžních prostředků z dražeb povolenek, jehož zřízení předpokládá předložený návrh, v oblasti schvalování základních koncepčních, strategických a implementačních dokumentů souvisejících s využitím peněžních prostředků.
Obecně k tvorbě ustanovení (například § 7 odst. 2, § 13 odst. 1 nebo § 15 odst. 6)
Požadujeme zásadním způsobem revidovat předmětná ustanovení, neboť jsou v rozporu s čl. 20 odst. 2 Metodického pokynu pro zajišťování prací při plnění legislativních závazků vyplývajících z členství České republiky v Evropské unii a čl. 40 odst. 1 a 4 Legislativních pravidel vlády.
Nesouhlasíme s tím, aby v daných ustanoveních docházelo k pouhému uvedení odkazů na předmětné články směrnice Evropské unie bez dalšího. Domníváme se, že v tomto případě je nutné, aby se směrnice transponovala do českého právního řádu tím, že do něj bude zapracována tak, že povinnosti plynoucí z transponované směrnice budou vhodně provedeny v relevantních ustanoveních zákona s přihlédnutím k používané terminologii zákona, jeho systematice atd. 
Máme za to, že učinění pouhého odkazu je jednak v rozporu s výše uvedeným Metodickým pokynem a Legislativními pravidly vlády, tak ale i značně ztěžuje srozumitelnost textu pro adresáta právní normy, který aby pochopil, kterým povinnostem a jak musí dostát, tak musí kromě samotného zákona dohledávat též příslušné články v relevantním právním předpise Evropské unie. 
Také se obáváme, že takovéto odkazování na směrnici Evropské unie může vést k aplikačním a výkladovým nejasnostem. 
K § 2 písm. k) (novelizační bod 8)
Požadujeme vysvětlit důvody vedoucí k navrhované změně § 2 písm. k) týkající se nového vymezení provozovatele obchodní letecké dopravy. 
Oproti současné definici pojmu provozovatele obchodní letecké dopravy totiž dochází k jejímu zúžení, kdy pod tento pojem budou spadat pouze ti provozovatelé letadel, kteří nejméně 70 % všech svých letů poskytují v rámci pravidelných leteckých služeb ve smyslu nařízení o společných pravidlech pro provozování leteckých služeb ve Společenství. 
O důvodech vedoucích k navrhované změně mlčí i zvláštní část důvodové zprávy, kde se pouze uvádí, že se provádí upřesnění definice. 
Upozorňujeme na to, že směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/958 ze dne 10. května 2023 změnu předmětného pojmu neprovádí, tudíž z pohledu práva Evropské unie není potřeba tento pojem jakkoliv měnit. Z pohledu aplikační praxe si pak nejsme vědomi toho, že by byla potřeba daný pojem nějakým způsobem reformulovat. 
Stejně tak uvádíme, že nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1008/2008 o společných pravidlech pro provozování leteckých služeb ve Společenství, na kterou se v rámci § 2 písm. k) odkazuje, upravuje právní rámec v oblasti vnitřního trhu letecké dopravy a v této souvislosti hovoří pouze o leteckém dopravci či o podniku, provozní licenci, kterou potřebuje k výkonu leteckých služeb, tj. k obchodní letecké dopravě (pravidelné i nepravidelné) a její čl. 2 odst. 16 pak definuje „pravidelné letecké služby“. Pro úplnost uvádíme, že nařízení neupravuje neobchodní lety.
Nařízení Komise (EU) č. 965/2012 ze dne 5. října 2012, kterým se stanoví technické požadavky a správní postupy týkající se letového provozu podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 216/2008 pak „provozem v obchodní letecké dopravě (CAT)“ rozumí provoz letadel pro přepravu cestujících, nákladu nebo pošty za úplatu nebo jiné hodnotné protiplnění.
Z výše uvedených důvodů nám proto není zřejmé, proč je k uvedené změně přistupováno.
K § 13 odst. 1 (novelizační bod 48) 
Po seznámení s nově navrhovaným textem (a též i rušeným textem) nám není zcela zřejmé, jakým způsobem bude postupováno při přidělování povolenek provozovatelům letadel v roce 2024.
Domníváme se, že množství bezplatných povolenek, které má být přiděleno provozovatelům letadel pro rok 2024, má být stanoveno na základě množství povolenek přidělených provozovatelům letadel v předchozím období, nikoli na základě ověřených leteckých emisí za rok 2023. Kromě toho není zcela zřejmé, zda zde uváděné ověřené letecké emise za rok 2023 jsou za Evropský systém pro obchodování s emisemi (EU ETS) a/nebo program CORSIA.
Požadujeme proto vysvětlit, jak bude tento proces zejména v roce 2024 nastaven, tedy jeho jednotlivé konkrétní kroky. 
Domníváme se totiž, že navržené znění § 13 odst. 1 účinného od 1. ledna 2024 povede k aplikačním nejasnostem a nejistotě provozovatelů letadel, což pak povede k negativním dopadům na jejich podnikatelskou činnost. 
K § 13 odst. 1 (novelizační bod 49) 
V období od 1. ledna 2024 do 31. prosince 2030 by mělo být vyhrazeno maximálně 20 milionů povolenek, které budou přiděleny jednotlivým provozovatelům letadel na pokrytí části zbývajícího cenového rozdílu mezi fosilním leteckým palivem a způsobilými leteckými palivy. Tyto povolenky by měly pocházet ze souboru celkových povolenek dostupných pro letectví a měly by být přidělovány nediskriminačním způsobem pouze pro lety, na něž se vztahuje povinnost vyřazování povolenek podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů ve Společenství a o změně směrnice Rady 96/61/ES. Na základě hodnocení by Komise mohla též rozhodnout, že předloží legislativní návrh na přidělování omezeného množství povolenek s časovým omezením. Toto přidělování by mělo trvat pouze do 31. prosince 2034.
Navržená účinnost novelizačního bodu 49 od 1. ledna 2026 neodpovídá období, kdy mají být přidělovány povolenky vyhrazené pro používání udržitelných leteckých paliv a jiných paliv, která nejsou získána z fosilních paliv (určených v nařízení o zajištění rovných podmínek pro udržitelnou leteckou dopravu, tzv. nařízení ReFuel EU Aviation).
Obchodní provozovatelé letadel mohou každoročně požádat o přidělení povolenek na základě množství způsobilého paliva na lety, pro něž musí být povolenky vyřazeny v souladu s čl. 12 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003 v období od 1. ledna 2024 do 31. prosince 2030, s výjimkou letů, pro něž se tento požadavek považuje za splněný podle čl. 28a odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES ze dne 13. října 2003. 
Požadujeme proto vysvětlit, z jakého důvodu se navrhuje účinnost novelizačního bodu 49 až ode dne 1. ledna 2026, a nikoliv již ode dne 1. ledna 2024. 
K § 15 odst. 6 (novelizační bod 54)
Požadujeme, aby se nově zavedený pojem „dopady jiných látek z letectví než CO2“ promítnul do § 2 a byl zde definován jako zcela nový pojem, se kterým pak bude zákon dále pracovat. 
Nepovažujeme za žádoucí jej definovat až v rámci § 15 odst. 6 a dále jej používat jako legislativní zkratku. 
Rovněž i předmětná směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/958 ze dne 10. května 2023 definuje „dopady jiných látek z letectví než CO2“ jako nový pojem. 
K příloze 1 (činnost letectví)
V řádku věnujícímu se oblasti letectví pod písm. k) požadujeme doplnit, že uvedené neplatí na lety na nebo z letišť nacházejících se ve Spojeném království nebo ve Švýcarsku.
K příloze 1 (činnost letectví)
V řádku věnujícímu se oblasti letectví pod písm. m) požadujeme změnu uvedenou v platném znění promítnout i do samotného návrhu, kde tato změna není promítnuta v žádném novelizačním bodě. 
Současně ale požadujeme provést v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/958 ze dne 10. května 2023 změnu v konečném datu tak, že místo data „od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2020“ bude uvedeno datum „od 1. ledna 2013 do 31. prosince 2030“.
Ke změně emisního faktoru pro letecký petrolej
Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/958 ze dne 10. května 2023 upravuje v části B přílohy IV emisní faktor na letecký petrolej na hodnotu 3,16.
V předloženém návrhu však není tato změna nijak zohledněna. Požadujeme tuto nesrovnalost napravit.
K závěrečné zprávě z hodnocení dopadů regulace (RIA)
Požadujeme blíže rozpracovat část věnující se dopadům na podnikatelské prostředí, konkrétně o dopady, které daný návrh vyvolá ve vztahu k provozovatelům letecké dopravy, a to zejména s ohledem na revizi systému EU ETS, v němž bude od roku 2024 podíl bezplatných emisních povolenek intenzivně snižován. Není zcela zřejmé, jak bude určen výchozí počet bezplatných emisních povolenek. Celkový počet povolenek v oběhu v sektoru letectví bude zároveň snižován s využitím lineárního redukčního faktoru. 
Výše popsané změny jednoznačně povedou k nutnosti dokupování povolenek za běžných a obvyklých tržních podmínek, což bude mít finanční dopady pro letecké dopravce a vliv na strategické plánování podnikatelské činnosti daných subjektů v letecké dopravě.
Dále k dopadům na podnikatelské prostředí upozorňujeme, že od roku 2025 budou zavedeny nové povinnosti reportingu, a to monitorování dopadů jiných látek z letectví než CO2. Neplatí tedy, že se povinnosti nemění. 
	

	
	Doporučující připomínka:
Doporučujeme revidovat důvodovou zprávu a zprávu z hodnocení dopadů regulace (RIA) stran překlepů a jiných drobných nesrovnalostí. 
Například v části C důvodové zprávy není uvedeno číslo směrnice. V závěrečné zprávě z hodnocení dopadů regulace není uvedena směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/958 ze dne 10. května 2023 a není ani uvedeno číslo směrnice, kterou se mění směrnice 2003/87/ES o vytvoření systému pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů a Rozhodnutí Evropského parlamentu a rady (EU) 2015/1814 o vytvoření a uplatňování rezervy tržní stability pro systém Unie pro obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů.
Dále pak v přehledu „Implementace práva EU“ ve Zprávě z hodnocení dopadů regulace (RIA) je uvedeno Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/136 ze dne 18. ledna 2023, kterým se mění směrnice 2003/87/ES, pokud jde o oznámení kompenzace v souvislosti s celosvětovým tržním opatřením pro provozovatele letadel se sídlem v Unii. Toto rozhodnutí však není uvedeno v důvodové zprávě a v návrhu není pravděpodobně implementováno.
	

	
	Závěr:
Požadujeme zapracovat do materiálu shora uvedené zásadní připomínky a v materiálu zohlednit doporučující připomínku.
Kontaktní osobou ve věci vypořádání je JUDr. Miroslav Kvapil z Odboru legislativy Ministerstva dopravy, e-mail: miroslav.kvapil@mdcr.cz, tel. 602 319 856.
	


V Praze 26. června 2023
Vypracoval: JUDr. Miroslav Kvapil	Podpis: 
Stránka 7 z 7